CINXE.COM

<!DOCTYPE html> <html class="client-nojs vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-sticky-header-enabled vector-toc-available" lang="cs" dir="ltr"> <head> <meta charset="UTF-8"> <title>Řecko – Wikipedie</title> <script>(function(){var className="client-js vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-sticky-header-enabled vector-toc-available";var cookie=document.cookie.match(/(?:^|; )cswikimwclientpreferences=([^;]+)/);if(cookie){cookie[1].split('%2C').forEach(function(pref){className=className.replace(new RegExp('(^| )'+pref.replace(/-clientpref-\w+$|[^\w-]+/g,'')+'-clientpref-\\w+( |$)'),'$1'+pref+'$2');});}document.documentElement.className=className;}());RLCONF={"wgBreakFrames":false,"wgSeparatorTransformTable":[",\t."," \t,"],"wgDigitTransformTable":["",""],"wgDefaultDateFormat":"ČSN basic dt","wgMonthNames":["","leden","únor","březen","duben","květen","červen","červenec","srpen","září","říjen","listopad","prosinec"],"wgRequestId":"93163eea-0eaf-4b40-9d63-e457cab3ffb6","wgCanonicalNamespace":"","wgCanonicalSpecialPageName":false,"wgNamespaceNumber":0,"wgPageName":"Řecko","wgTitle":"Řecko","wgCurRevisionId":24763896,"wgRevisionId":24763896,"wgArticleId":682,"wgIsArticle":true,"wgIsRedirect":false,"wgAction":"view","wgUserName":null,"wgUserGroups":["*"],"wgCategories":["Údržba:Články s dočasně použitou šablonou","Monitoring:Články s výpočty","Údržba:Články k aktualizaci","Údržba:Články k částečné úpravě","Údržba:Články obsahující nedoložená tvrzení","Monitoring:Články přeložené z enwiki","Monitoring:Články s identifikátorem Biblio","Monitoring:Články s identifikátorem NKC","Monitoring:Články s identifikátorem BNE","Monitoring:Články s identifikátorem BNF","Monitoring:Články s identifikátorem CINII","Monitoring:Články s identifikátorem GND","Monitoring:Články s identifikátorem HDS","Monitoring:Články s identifikátorem ISNI","Monitoring:Články s identifikátorem KulturNav","Monitoring:Články s identifikátorem LCCN","Monitoring:Články s identifikátorem MusicBrainz oblast","Monitoring:Články s identifikátorem NARA","Monitoring:Články s identifikátorem NDL","Monitoring:Články s identifikátorem NLG","Monitoring:Články s identifikátorem NLI","Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC","Monitoring:Články s identifikátorem TDVİA","Monitoring:Články s identifikátorem UKPARL","Monitoring:Články s identifikátorem VcBA","Monitoring:Články s identifikátorem VIAF","Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities","Řecko","Státy Evropy","Balkánské státy","Jihovýchodoevropské státy","Státy NATO","Státy EU","Státy Unie pro Středomoří","Místa v Novém zákoně","Republiky","Státy a území vzniklé roku 1821","Transkontinentální státy","Řecky mluvící státy a území","Státy Mezinárodní organizace frankofonie"],"wgPageViewLanguage":"cs","wgPageContentLanguage":"cs","wgPageContentModel":"wikitext","wgRelevantPageName":"Řecko","wgRelevantArticleId":682,"wgIsProbablyEditable":true,"wgRelevantPageIsProbablyEditable":true,"wgRestrictionEdit":[],"wgRestrictionMove":["sysop"],"wgNoticeProject":"wikipedia","wgCiteReferencePreviewsActive":false,"wgMediaViewerOnClick":true,"wgMediaViewerEnabledByDefault":true,"wgPopupsFlags":0,"wgVisualEditor":{"pageLanguageCode":"cs","pageLanguageDir":"ltr","pageVariantFallbacks":"cs"},"wgMFDisplayWikibaseDescriptions":{"search":true,"watchlist":true,"tagline":true,"nearby":true},"wgWMESchemaEditAttemptStepOversample":false,"wgWMEPageLength":100000,"wgCoordinates":{"lat":38.5,"lon":23},"wgEditSubmitButtonLabelPublish":true,"wgULSPosition":"interlanguage","wgULSisCompactLinksEnabled":false,"wgVector2022LanguageInHeader":true,"wgULSisLanguageSelectorEmpty":false,"wgWikibaseItemId":"Q41","wgCheckUserClientHintsHeadersJsApi":["brands","architecture","bitness","fullVersionList","mobile","model","platform","platformVersion"],"GEHomepageSuggestedEditsEnableTopics":true,"wgGETopicsMatchModeEnabled":true,"wgGELevelingUpEnabledForUser":false}; RLSTATE={"ext.globalCssJs.user.styles":"ready","site.styles":"ready","user.styles":"ready","ext.globalCssJs.user":"ready","user":"ready","user.options":"loading","ext.cite.styles":"ready","ext.tmh.player.styles":"ready","skins.vector.search.codex.styles":"ready","skins.vector.styles":"ready","skins.vector.icons":"ready","jquery.makeCollapsible.styles":"ready","ext.wikimediamessages.styles":"ready","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript":"ready","ext.uls.interlanguage":"ready","wikibase.client.init":"ready","ext.wikimediaBadges":"ready"};RLPAGEMODULES=["ext.cite.ux-enhancements","ext.tmh.player","mediawiki.page.media","site","mediawiki.page.ready","jquery.makeCollapsible","mediawiki.toc","skins.vector.js","ext.centralNotice.geoIP","ext.centralNotice.startUp","ext.gadget.WikiMiniAtlas","ext.gadget.OSMmapa","ext.gadget.direct-links-to-commons","ext.gadget.ReferenceTooltips","ext.gadget.courses","ext.urlShortener.toolbar","ext.centralauth.centralautologin","mmv.bootstrap","ext.popups","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.init","ext.visualEditor.targetLoader","ext.echo.centralauth","ext.eventLogging","ext.wikimediaEvents","ext.navigationTiming","ext.uls.interface","ext.cx.eventlogging.campaigns","ext.cx.uls.quick.actions","wikibase.client.vector-2022","ext.checkUser.clientHints","ext.growthExperiments.SuggestedEditSession"];</script> <script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.loader.impl(function(){return["user.options@12s5i",function($,jQuery,require,module){mw.user.tokens.set({"patrolToken":"+\\","watchToken":"+\\","csrfToken":"+\\"}); }];});});</script> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=ext.cite.styles%7Cext.tmh.player.styles%7Cext.uls.interlanguage%7Cext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript%7Cext.wikimediaBadges%7Cext.wikimediamessages.styles%7Cjquery.makeCollapsible.styles%7Cskins.vector.icons%2Cstyles%7Cskins.vector.search.codex.styles%7Cwikibase.client.init&only=styles&skin=vector-2022"> <script async="" src="/w/load.php?lang=cs&modules=startup&only=scripts&raw=1&skin=vector-2022"></script> <meta name="ResourceLoaderDynamicStyles" content=""> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=site.styles&only=styles&skin=vector-2022"> <meta name="generator" content="MediaWiki 1.44.0-wmf.21"> <meta name="referrer" content="origin"> <meta name="referrer" content="origin-when-cross-origin"> <meta name="robots" content="max-image-preview:standard"> <meta name="format-detection" content="telephone=no"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5c/Flag_of_Greece.svg/1200px-Flag_of_Greece.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="1200"> <meta property="og:image:height" content="800"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5c/Flag_of_Greece.svg/800px-Flag_of_Greece.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="800"> <meta property="og:image:height" content="533"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5c/Flag_of_Greece.svg/640px-Flag_of_Greece.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="640"> <meta property="og:image:height" content="427"> <meta name="viewport" content="width=1120"> <meta property="og:title" content="Řecko – Wikipedie"> <meta property="og:type" content="website"> <link rel="preconnect" href="//upload.wikimedia.org"> <link rel="alternate" media="only screen and (max-width: 640px)" href="//cs.m.wikipedia.org/wiki/%C5%98ecko"> <link rel="alternate" type="application/x-wiki" title="Editovat" href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit"> <link rel="apple-touch-icon" href="/static/apple-touch/wikipedia.png"> <link rel="icon" href="/static/favicon/wikipedia.ico"> <link rel="search" type="application/opensearchdescription+xml" href="/w/rest.php/v1/search" title="Wikipedie (cs)"> <link rel="EditURI" type="application/rsd+xml" href="//cs.wikipedia.org/w/api.php?action=rsd"> <link rel="canonical" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98ecko"> <link rel="license" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs"> <link rel="alternate" type="application/atom+xml" title="Atom kanál Wikipedie." href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny&feed=atom"> <link rel="dns-prefetch" href="//meta.wikimedia.org" /> <link rel="dns-prefetch" href="login.wikimedia.org"> </head> <body class="skin--responsive skin-vector skin-vector-search-vue mediawiki ltr sitedir-ltr mw-hide-empty-elt ns-0 ns-subject mw-editable page-Řecko rootpage-Řecko skin-vector-2022 action-view"><a class="mw-jump-link" href="#bodyContent">Přeskočit na obsah</a> <div class="vector-header-container"> <header class="vector-header mw-header"> <div class="vector-header-start"> <nav class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown vector-main-menu-dropdown vector-button-flush-left vector-button-flush-right" title="Hlavní menu" > <input type="checkbox" id="vector-main-menu-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Hlavní menu" > <label id="vector-main-menu-dropdown-label" for="vector-main-menu-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-menu mw-ui-icon-wikimedia-menu"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Hlavní menu</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-main-menu-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-main-menu" class="vector-main-menu vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-main-menu-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="main-menu-pinned" data-pinnable-element-id="vector-main-menu" data-pinned-container-id="vector-main-menu-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-main-menu-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Hlavní menu</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-navigation" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-navigation" > <div class="vector-menu-heading"> Navigace </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="n-mainpage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" title="Navštívit Hlavní stranu [z]" accesskey="z"><span>Hlavní strana</span></a></li><li id="n-help" class="mw-list-item"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah" title="Místo, kde najdete pomoc"><span>Nápověda</span></a></li><li id="n-helpdesk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pot%C5%99ebuji_pomoc" title="Pokud si nevíte rady, zeptejte se ostatních"><span>Potřebuji pomoc</span></a></li><li id="n-featuredcontent" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Nejlep%C5%A1%C3%AD_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Přehled článků, které jsou považovány za nejlepší na české Wikipedii"><span>Nejlepší články</span></a></li><li id="n-randompage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:N%C3%A1hodn%C3%A1_str%C3%A1nka" title="Přejít na náhodně vybranou stránku [x]" accesskey="x"><span>Náhodný článek</span></a></li><li id="n-recentchanges" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny" title="Seznam posledních změn na této wiki [r]" accesskey="r"><span>Poslední změny</span></a></li><li id="n-portal" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Port%C3%A1l_Wikipedie" title="O projektu, jak můžete pomoci, kde hledat"><span>Komunitní portál</span></a></li><li id="n-villagepump" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pod_l%C3%ADpou" title="Hlavní diskusní fórum"><span>Pod lípou</span></a></li><li id="n-specialpages" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Speci%C3%A1ln%C3%AD_str%C3%A1nky"><span>Speciální stránky</span></a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> <a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" class="mw-logo"> <img class="mw-logo-icon" src="/static/images/icons/wikipedia.png" alt="" aria-hidden="true" height="50" width="50"> <span class="mw-logo-container skin-invert"> <img class="mw-logo-wordmark" alt="Wikipedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-wordmark-cs.svg" style="width: 7.5em; height: 1.1875em;"> <img class="mw-logo-tagline" alt="Wikipedie: Otevřená encyklopedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-tagline-cs.svg" width="118" height="13" style="width: 7.375em; height: 0.8125em;"> </span> </a> </div> <div class="vector-header-end"> <div id="p-search" role="search" class="vector-search-box-vue vector-search-box-collapses vector-search-box-show-thumbnail vector-search-box-auto-expand-width vector-search-box"> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only search-toggle" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f"><span class="vector-icon mw-ui-icon-search mw-ui-icon-wikimedia-search"></span> <span>Hledání</span> </a> <div class="vector-typeahead-search-container"> <div class="cdx-typeahead-search cdx-typeahead-search--show-thumbnail cdx-typeahead-search--auto-expand-width"> <form action="/w/index.php" id="searchform" class="cdx-search-input cdx-search-input--has-end-button"> <div id="simpleSearch" class="cdx-search-input__input-wrapper" data-search-loc="header-moved"> <div class="cdx-text-input cdx-text-input--has-start-icon"> <input class="cdx-text-input__input" type="search" name="search" placeholder="Hledat na Wikipedii" aria-label="Hledat na Wikipedii" autocapitalize="sentences" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f" id="searchInput" > <span class="cdx-text-input__icon cdx-text-input__start-icon"></span> </div> <input type="hidden" name="title" value="Speciální:Hledání"> </div> <button class="cdx-button cdx-search-input__end-button">Hledat</button> </form> </div> </div> </div> <nav class="vector-user-links vector-user-links-wide" aria-label="Osobní nástroje"> <div class="vector-user-links-main"> <div id="p-vector-user-menu-preferences" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-userpage" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown " title="Změnit vzhled velikosti písma, šířky stránky a barvy" > <input type="checkbox" id="vector-appearance-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Vzhled" > <label id="vector-appearance-dropdown-label" for="vector-appearance-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-appearance mw-ui-icon-wikimedia-appearance"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Vzhled</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-appearance-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <div id="p-vector-user-menu-notifications" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-overflow" class="vector-menu mw-portlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="https://donate.wikimedia.org/?wmf_source=donate&wmf_medium=sidebar&wmf_campaign=cs.wikipedia.org&uselang=cs" class=""><span>Podpořte Wikipedii</span></a> </li> <li id="pt-createaccount-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=%C5%98ecko" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné" class=""><span>Vytvoření účtu</span></a> </li> <li id="pt-login-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=%C5%98ecko" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o" class=""><span>Přihlášení</span></a> </li> </ul> </div> </div> </div> <div id="vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown vector-user-menu vector-button-flush-right vector-user-menu-logged-out" title="Další možnosti" > <input type="checkbox" id="vector-user-links-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Osobní nástroje" > <label id="vector-user-links-dropdown-label" for="vector-user-links-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-ellipsis mw-ui-icon-wikimedia-ellipsis"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Osobní nástroje</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-personal" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-personal user-links-collapsible-item" title="Uživatelské menu" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="https://donate.wikimedia.org/?wmf_source=donate&wmf_medium=sidebar&wmf_campaign=cs.wikipedia.org&uselang=cs"><span>Podpořte Wikipedii</span></a></li><li id="pt-createaccount" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=%C5%98ecko" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné"><span class="vector-icon mw-ui-icon-userAdd mw-ui-icon-wikimedia-userAdd"></span> <span>Vytvoření účtu</span></a></li><li id="pt-login" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=%C5%98ecko" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o"><span class="vector-icon mw-ui-icon-logIn mw-ui-icon-wikimedia-logIn"></span> <span>Přihlášení</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-user-menu-anon-editor" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-user-menu-anon-editor" > <div class="vector-menu-heading"> Stránky pro odhlášené editory <a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:%C3%9Avod" aria-label="Více informací o editování"><span>dozvědět se více</span></a> </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-anoncontribs" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_p%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky" title="Seznam editací provedených z této IP adresy [y]" accesskey="y"><span>Příspěvky</span></a></li><li id="pt-anontalk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_diskuse" title="Diskuse o editacích provedených z této IP adresy [n]" accesskey="n"><span>Diskuse</span></a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </header> </div> <div class="mw-page-container"> <div class="mw-page-container-inner"> <div class="vector-sitenotice-container"> <div id="siteNotice"></div> </div> <div class="vector-column-start"> <div class="vector-main-menu-container"> <div id="mw-navigation"> <nav id="mw-panel" class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> </div> </div> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav id="mw-panel-toc" aria-label="Obsah" data-event-name="ui.sidebar-toc" class="mw-table-of-contents-container vector-toc-landmark"> <div id="vector-toc-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-toc" class="vector-toc vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-toc-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="toc-pinned" data-pinnable-element-id="vector-toc" > <h2 class="vector-pinnable-header-label">Obsah</h2> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.unpin">skrýt</button> </div> <ul class="vector-toc-contents" id="mw-panel-toc-list"> <li id="toc-mw-content-text" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a href="#" class="vector-toc-link"> <div class="vector-toc-text">(úvod)</div> </a> </li> <li id="toc-Etymologie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Etymologie"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">1</span> <span>Etymologie</span> </div> </a> <ul id="toc-Etymologie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Dějiny" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Dějiny"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">2</span> <span>Dějiny</span> </div> </a> <button aria-controls="toc-Dějiny-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> <span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-expand"></span> <span>Přepnout podsekci Dějiny</span> </button> <ul id="toc-Dějiny-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Pravěk_a_první_civilizace" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Pravěk_a_první_civilizace"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">2.1</span> <span>Pravěk a první civilizace</span> </div> </a> <ul id="toc-Pravěk_a_první_civilizace-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Starověké_Řecko" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Starověké_Řecko"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">2.2</span> <span>Starověké Řecko</span> </div> </a> <ul id="toc-Starověké_Řecko-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Nadvláda_Římanů_a_Byzanc" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Nadvláda_Římanů_a_Byzanc"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">2.3</span> <span>Nadvláda Římanů a Byzanc</span> </div> </a> <ul id="toc-Nadvláda_Římanů_a_Byzanc-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Nadvláda_Osmanů" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Nadvláda_Osmanů"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">2.4</span> <span>Nadvláda Osmanů</span> </div> </a> <ul id="toc-Nadvláda_Osmanů-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Moderní_řecký_stát" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Moderní_řecký_stát"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">2.5</span> <span>Moderní řecký stát</span> </div> </a> <ul id="toc-Moderní_řecký_stát-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-20._století" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#20._století"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">2.6</span> <span>20. století</span> </div> </a> <ul id="toc-20._století-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Státní_symboly" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Státní_symboly"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3</span> <span>Státní symboly</span> </div> </a> <button aria-controls="toc-Státní_symboly-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> <span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-expand"></span> <span>Přepnout podsekci Státní symboly</span> </button> <ul id="toc-Státní_symboly-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Vlajka" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Vlajka"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.1</span> <span>Vlajka</span> </div> </a> <ul id="toc-Vlajka-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Znak" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Znak"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.2</span> <span>Znak</span> </div> </a> <ul id="toc-Znak-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Hymna" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Hymna"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.3</span> <span>Hymna</span> </div> </a> <ul id="toc-Hymna-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Motto" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Motto"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.4</span> <span>Motto</span> </div> </a> <ul id="toc-Motto-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Geografie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Geografie"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">4</span> <span>Geografie</span> </div> </a> <button aria-controls="toc-Geografie-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> <span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-expand"></span> <span>Přepnout podsekci Geografie</span> </button> <ul id="toc-Geografie-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Příroda" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Příroda"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">4.1</span> <span>Příroda</span> </div> </a> <ul id="toc-Příroda-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Krajina" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Krajina"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">4.1.1</span> <span>Krajina</span> </div> </a> <ul id="toc-Krajina-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Fauna_a_flóra" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Fauna_a_flóra"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">4.1.2</span> <span>Fauna a flóra</span> </div> </a> <ul id="toc-Fauna_a_flóra-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Politika" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Politika"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">5</span> <span>Politika</span> </div> </a> <button aria-controls="toc-Politika-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> <span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-expand"></span> <span>Přepnout podsekci Politika</span> </button> <ul id="toc-Politika-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Administrativní_rozdělení" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Administrativní_rozdělení"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">5.1</span> <span>Administrativní rozdělení</span> </div> </a> <ul id="toc-Administrativní_rozdělení-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Ekonomika" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Ekonomika"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">6</span> <span>Ekonomika</span> </div> </a> <ul id="toc-Ekonomika-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Demografie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Demografie"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">7</span> <span>Demografie</span> </div> </a> <button aria-controls="toc-Demografie-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> <span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-expand"></span> <span>Přepnout podsekci Demografie</span> </button> <ul id="toc-Demografie-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Jazyk" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Jazyk"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">7.1</span> <span>Jazyk</span> </div> </a> <ul id="toc-Jazyk-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Imigrace" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Imigrace"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">7.2</span> <span>Imigrace</span> </div> </a> <ul id="toc-Imigrace-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Náboženství" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Náboženství"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">7.3</span> <span>Náboženství</span> </div> </a> <ul id="toc-Náboženství-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Hora_Athos" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Hora_Athos"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">7.3.1</span> <span>Hora Athos</span> </div> </a> <ul id="toc-Hora_Athos-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Kultura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Kultura"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">8</span> <span>Kultura</span> </div> </a> <button aria-controls="toc-Kultura-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> <span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-expand"></span> <span>Přepnout podsekci Kultura</span> </button> <ul id="toc-Kultura-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Hudba_a_tanec" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Hudba_a_tanec"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">8.1</span> <span>Hudba a tanec</span> </div> </a> <ul id="toc-Hudba_a_tanec-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Zvyky_a_tradice" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Zvyky_a_tradice"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">8.2</span> <span>Zvyky a tradice</span> </div> </a> <ul id="toc-Zvyky_a_tradice-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Literatura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Literatura"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">8.3</span> <span>Literatura</span> </div> </a> <ul id="toc-Literatura-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Výtvarné_umění_a_film" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Výtvarné_umění_a_film"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">8.4</span> <span>Výtvarné umění a film</span> </div> </a> <ul id="toc-Výtvarné_umění_a_film-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Památky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Památky"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">8.5</span> <span>Památky</span> </div> </a> <ul id="toc-Památky-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Kuchyně" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Kuchyně"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">8.6</span> <span>Kuchyně</span> </div> </a> <ul id="toc-Kuchyně-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Věda_a_vzdělání" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Věda_a_vzdělání"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">8.7</span> <span>Věda a vzdělání</span> </div> </a> <ul id="toc-Věda_a_vzdělání-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Sport" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Sport"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">8.8</span> <span>Sport</span> </div> </a> <ul id="toc-Sport-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Odkazy"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">9</span> <span>Odkazy</span> </div> </a> <button aria-controls="toc-Odkazy-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> <span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-expand"></span> <span>Přepnout podsekci Odkazy</span> </button> <ul id="toc-Odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Reference" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Reference"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">9.1</span> <span>Reference</span> </div> </a> <ul id="toc-Reference-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Literatura_2" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Literatura_2"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">9.2</span> <span>Literatura</span> </div> </a> <ul id="toc-Literatura_2-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Související_články" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Související_články"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">9.3</span> <span>Související články</span> </div> </a> <ul id="toc-Související_články-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Externí_odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Externí_odkazy"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">9.4</span> <span>Externí odkazy</span> </div> </a> <ul id="toc-Externí_odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </div> </div> </nav> </div> </div> <div class="mw-content-container"> <main id="content" class="mw-body"> <header class="mw-body-header vector-page-titlebar"> <nav aria-label="Obsah" class="vector-toc-landmark"> <div id="vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown vector-page-titlebar-toc vector-button-flush-left" title="Obsah" > <input type="checkbox" id="vector-page-titlebar-toc-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Přepnout obsah" > <label id="vector-page-titlebar-toc-label" for="vector-page-titlebar-toc-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-listBullet mw-ui-icon-wikimedia-listBullet"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Přepnout obsah</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-titlebar-toc-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <h1 id="firstHeading" class="firstHeading mw-first-heading"><span class="mw-page-title-main">Řecko</span></h1> <div id="p-lang-btn" class="vector-dropdown mw-portlet mw-portlet-lang" > <input type="checkbox" id="p-lang-btn-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-p-lang-btn" class="vector-dropdown-checkbox mw-interlanguage-selector" aria-label="Přejděte k článku v jiném jazyce. Je dostupný v 291 jazycích" > <label id="p-lang-btn-label" for="p-lang-btn-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--action-progressive mw-portlet-lang-heading-291" aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-language-progressive mw-ui-icon-wikimedia-language-progressive"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">291 jazyků</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="interlanguage-link interwiki-ab mw-list-item"><a href="https://ab.wikipedia.org/wiki/%D0%91%D1%8B%D1%80%D0%B7%D0%B5%D0%BD%D1%82%D3%99%D1%8B%D0%BB%D0%B0" title="Бырзентәыла – abcházština" lang="ab" hreflang="ab" data-title="Бырзентәыла" data-language-autonym="Аԥсшәа" data-language-local-name="abcházština" class="interlanguage-link-target"><span>Аԥсшәа</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ace mw-list-item"><a href="https://ace.wikipedia.org/wiki/Yunani" title="Yunani – acehština" lang="ace" hreflang="ace" data-title="Yunani" data-language-autonym="Acèh" data-language-local-name="acehština" class="interlanguage-link-target"><span>Acèh</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ady mw-list-item"><a href="https://ady.wikipedia.org/wiki/%D0%A3%D1%80%D1%8B%D0%BC%D1%8B%D0%B5" title="Урымые – adygejština" lang="ady" hreflang="ady" data-title="Урымые" data-language-autonym="Адыгабзэ" data-language-local-name="adygejština" class="interlanguage-link-target"><span>Адыгабзэ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-af mw-list-item"><a href="https://af.wikipedia.org/wiki/Griekeland" title="Griekeland – afrikánština" lang="af" hreflang="af" data-title="Griekeland" data-language-autonym="Afrikaans" data-language-local-name="afrikánština" class="interlanguage-link-target"><span>Afrikaans</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-als mw-list-item"><a href="https://als.wikipedia.org/wiki/Griechenland" title="Griechenland – němčina (Švýcarsko)" lang="gsw" hreflang="gsw" data-title="Griechenland" data-language-autonym="Alemannisch" data-language-local-name="němčina (Švýcarsko)" class="interlanguage-link-target"><span>Alemannisch</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-am mw-list-item"><a href="https://am.wikipedia.org/wiki/%E1%8C%8D%E1%88%AA%E1%8A%AD_(%E1%8A%A0%E1%8C%88%E1%88%AD)" title="ግሪክ (አገር) – amharština" lang="am" hreflang="am" data-title="ግሪክ (አገር)" data-language-autonym="አማርኛ" data-language-local-name="amharština" class="interlanguage-link-target"><span>አማርኛ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ami mw-list-item"><a href="https://ami.wikipedia.org/wiki/Greece" title="Greece – Amis" lang="ami" hreflang="ami" data-title="Greece" data-language-autonym="Pangcah" data-language-local-name="Amis" class="interlanguage-link-target"><span>Pangcah</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-an mw-list-item"><a href="https://an.wikipedia.org/wiki/Grecia" title="Grecia – aragonština" lang="an" hreflang="an" data-title="Grecia" data-language-autonym="Aragonés" data-language-local-name="aragonština" class="interlanguage-link-target"><span>Aragonés</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ang mw-list-item"><a href="https://ang.wikipedia.org/wiki/Grecland" title="Grecland – staroangličtina" lang="ang" hreflang="ang" data-title="Grecland" data-language-autonym="Ænglisc" data-language-local-name="staroangličtina" class="interlanguage-link-target"><span>Ænglisc</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ann mw-list-item"><a href="https://ann.wikipedia.org/wiki/Giris" title="Giris – obolo" lang="ann" hreflang="ann" data-title="Giris" data-language-autonym="Obolo" data-language-local-name="obolo" class="interlanguage-link-target"><span>Obolo</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-anp mw-list-item"><a href="https://anp.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%97%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A5%80%E0%A4%B8" title="ग्रीस – angika" lang="anp" hreflang="anp" data-title="ग्रीस" data-language-autonym="अंगिका" data-language-local-name="angika" class="interlanguage-link-target"><span>अंगिका</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ar mw-list-item"><a href="https://ar.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D9%84%D9%8A%D9%88%D9%86%D8%A7%D9%86" title="اليونان – arabština" lang="ar" hreflang="ar" data-title="اليونان" data-language-autonym="العربية" data-language-local-name="arabština" class="interlanguage-link-target"><span>العربية</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-arc mw-list-item"><a href="https://arc.wikipedia.org/wiki/%DC%9D%DC%98%DC%A2" title="ܝܘܢ – aramejština" lang="arc" hreflang="arc" data-title="ܝܘܢ" data-language-autonym="ܐܪܡܝܐ" data-language-local-name="aramejština" class="interlanguage-link-target"><span>ܐܪܡܝܐ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ary mw-list-item"><a href="https://ary.wikipedia.org/wiki/%D9%84%D9%8A%D9%88%D9%86%D8%A7%D9%86" title="ليونان – arabština (marocká)" lang="ary" hreflang="ary" data-title="ليونان" data-language-autonym="الدارجة" data-language-local-name="arabština (marocká)" class="interlanguage-link-target"><span>الدارجة</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-arz mw-list-item"><a href="https://arz.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D9%84%D9%8A%D9%88%D9%86%D8%A7%D9%86" title="اليونان – arabština (egyptská)" lang="arz" hreflang="arz" data-title="اليونان" data-language-autonym="مصرى" data-language-local-name="arabština (egyptská)" class="interlanguage-link-target"><span>مصرى</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ast mw-list-item"><a href="https://ast.wikipedia.org/wiki/Grecia" title="Grecia – asturština" lang="ast" hreflang="ast" data-title="Grecia" data-language-autonym="Asturianu" data-language-local-name="asturština" class="interlanguage-link-target"><span>Asturianu</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-av mw-list-item"><a href="https://av.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D0%B5%D1%80%D0%B5%D0%BA" title="Герек – avarština" lang="av" hreflang="av" data-title="Герек" data-language-autonym="Авар" data-language-local-name="avarština" class="interlanguage-link-target"><span>Авар</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-avk mw-list-item"><a href="https://avk.wikipedia.org/wiki/Ellasa" title="Ellasa – kotava" lang="avk" hreflang="avk" data-title="Ellasa" data-language-autonym="Kotava" data-language-local-name="kotava" class="interlanguage-link-target"><span>Kotava</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-awa mw-list-item"><a href="https://awa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AF%E0%A5%82%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%A8" title="यूनान – awadhština" lang="awa" hreflang="awa" data-title="यूनान" data-language-autonym="अवधी" data-language-local-name="awadhština" class="interlanguage-link-target"><span>अवधी</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ay mw-list-item"><a href="https://ay.wikipedia.org/wiki/Grisya" title="Grisya – ajmarština" lang="ay" hreflang="ay" data-title="Grisya" data-language-autonym="Aymar aru" data-language-local-name="ajmarština" class="interlanguage-link-target"><span>Aymar aru</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-az mw-list-item"><a href="https://az.wikipedia.org/wiki/Yunan%C4%B1stan" title="Yunanıstan – ázerbájdžánština" lang="az" hreflang="az" data-title="Yunanıstan" data-language-autonym="Azərbaycanca" data-language-local-name="ázerbájdžánština" class="interlanguage-link-target"><span>Azərbaycanca</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-azb mw-list-item"><a href="https://azb.wikipedia.org/wiki/%DB%8C%D9%88%D9%86%D8%A7%D9%86" title="یونان – South Azerbaijani" lang="azb" hreflang="azb" data-title="یونان" data-language-autonym="تۆرکجه" data-language-local-name="South Azerbaijani" class="interlanguage-link-target"><span>تۆرکجه</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ba mw-list-item"><a href="https://ba.wikipedia.org/wiki/%D0%AE%D0%BD%D0%B0%D0%BD%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%BD" title="Юнанстан – baškirština" lang="ba" hreflang="ba" data-title="Юнанстан" data-language-autonym="Башҡортса" data-language-local-name="baškirština" class="interlanguage-link-target"><span>Башҡортса</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ban mw-list-item"><a href="https://ban.wikipedia.org/wiki/Yunani" title="Yunani – balijština" lang="ban" hreflang="ban" data-title="Yunani" data-language-autonym="Basa Bali" data-language-local-name="balijština" class="interlanguage-link-target"><span>Basa Bali</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bar mw-list-item"><a href="https://bar.wikipedia.org/wiki/Griachaland" title="Griachaland – bavorština" lang="bar" hreflang="bar" data-title="Griachaland" data-language-autonym="Boarisch" data-language-local-name="bavorština" class="interlanguage-link-target"><span>Boarisch</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bat-smg mw-list-item"><a href="https://bat-smg.wikipedia.org/wiki/Graik%C4%97j%C4%97" title="Graikėjė – žemaitština" lang="sgs" hreflang="sgs" data-title="Graikėjė" data-language-autonym="Žemaitėška" data-language-local-name="žemaitština" class="interlanguage-link-target"><span>Žemaitėška</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bbc mw-list-item"><a href="https://bbc.wikipedia.org/wiki/Gorik" title="Gorik – batak toba" lang="bbc" hreflang="bbc" data-title="Gorik" data-language-autonym="Batak Toba" data-language-local-name="batak toba" class="interlanguage-link-target"><span>Batak Toba</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bcl mw-list-item"><a href="https://bcl.wikipedia.org/wiki/Gresya" title="Gresya – Central Bikol" lang="bcl" hreflang="bcl" data-title="Gresya" data-language-autonym="Bikol Central" data-language-local-name="Central Bikol" class="interlanguage-link-target"><span>Bikol Central</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be mw-list-item"><a href="https://be.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D1%80%D1%8D%D1%86%D1%8B%D1%8F" title="Грэцыя – běloruština" lang="be" hreflang="be" data-title="Грэцыя" data-language-autonym="Беларуская" data-language-local-name="běloruština" class="interlanguage-link-target"><span>Беларуская</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be-x-old mw-list-item"><a href="https://be-tarask.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D1%80%D1%8D%D1%86%D1%8B%D1%8F" title="Грэцыя – Belarusian (Taraškievica orthography)" lang="be-tarask" hreflang="be-tarask" data-title="Грэцыя" data-language-autonym="Беларуская (тарашкевіца)" data-language-local-name="Belarusian (Taraškievica orthography)" class="interlanguage-link-target"><span>Беларуская (тарашкевіца)</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bew mw-list-item"><a href="https://bew.wikipedia.org/wiki/Yunani" title="Yunani – batavština" lang="bew" hreflang="bew" data-title="Yunani" data-language-autonym="Betawi" data-language-local-name="batavština" class="interlanguage-link-target"><span>Betawi</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bg mw-list-item"><a href="https://bg.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D1%8A%D1%80%D1%86%D0%B8%D1%8F" title="Гърция – bulharština" lang="bg" hreflang="bg" data-title="Гърция" data-language-autonym="Български" data-language-local-name="bulharština" class="interlanguage-link-target"><span>Български</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bh mw-list-item"><a href="https://bh.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AF%E0%A5%82%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%A8" title="यूनान – Bhojpuri" lang="bh" hreflang="bh" data-title="यूनान" data-language-autonym="भोजपुरी" data-language-local-name="Bhojpuri" class="interlanguage-link-target"><span>भोजपुरी</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bi mw-list-item"><a href="https://bi.wikipedia.org/wiki/Gris" title="Gris – bislamština" lang="bi" hreflang="bi" data-title="Gris" data-language-autonym="Bislama" data-language-local-name="bislamština" class="interlanguage-link-target"><span>Bislama</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-blk mw-list-item"><a href="https://blk.wikipedia.org/wiki/%E1%80%82%E1%80%9B%E1%80%AD%E1%80%81%E1%80%99%E1%80%BA%E1%80%B8%E1%80%91%E1%80%AE" title="ဂရိခမ်းထီ – Pa'O" lang="blk" hreflang="blk" data-title="ဂရိခမ်းထီ" data-language-autonym="ပအိုဝ်ႏဘာႏသာႏ" data-language-local-name="Pa'O" class="interlanguage-link-target"><span>ပအိုဝ်ႏဘာႏသာႏ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bm mw-list-item"><a href="https://bm.wikipedia.org/wiki/G%C9%9Br%C9%9Bsi" title="Gɛrɛsi – bambarština" lang="bm" hreflang="bm" data-title="Gɛrɛsi" data-language-autonym="Bamanankan" data-language-local-name="bambarština" class="interlanguage-link-target"><span>Bamanankan</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bn mw-list-item"><a href="https://bn.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%97%E0%A7%8D%E0%A6%B0%E0%A6%BF%E0%A6%B8" title="গ্রিস – bengálština" lang="bn" hreflang="bn" data-title="গ্রিস" data-language-autonym="বাংলা" data-language-local-name="bengálština" class="interlanguage-link-target"><span>বাংলা</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bo mw-list-item"><a href="https://bo.wikipedia.org/wiki/%E0%BD%80%E0%BD%BA%E0%BC%8B%E0%BD%A2%E0%BD%B2%E0%BC%8B%E0%BD%A6%E0%BD%B2%E0%BC%8D" title="ཀེ་རི་སི། – tibetština" lang="bo" hreflang="bo" data-title="ཀེ་རི་སི།" data-language-autonym="བོད་ཡིག" data-language-local-name="tibetština" class="interlanguage-link-target"><span>བོད་ཡིག</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bpy mw-list-item"><a href="https://bpy.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%97%E0%A7%8D%E0%A6%B0%E0%A7%80%E0%A6%B8" title="গ্রীস – bišnuprijskomanipurština" lang="bpy" hreflang="bpy" data-title="গ্রীস" data-language-autonym="বিষ্ণুপ্রিয়া মণিপুরী" data-language-local-name="bišnuprijskomanipurština" class="interlanguage-link-target"><span>বিষ্ণুপ্রিয়া মণিপুরী</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-br mw-list-item"><a href="https://br.wikipedia.org/wiki/Gres_(bro)" title="Gres (bro) – bretonština" lang="br" hreflang="br" data-title="Gres (bro)" data-language-autonym="Brezhoneg" data-language-local-name="bretonština" class="interlanguage-link-target"><span>Brezhoneg</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bs mw-list-item"><a href="https://bs.wikipedia.org/wiki/Gr%C4%8Dka" title="Grčka – bosenština" lang="bs" hreflang="bs" data-title="Grčka" data-language-autonym="Bosanski" data-language-local-name="bosenština" class="interlanguage-link-target"><span>Bosanski</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-btm mw-list-item"><a href="https://btm.wikipedia.org/wiki/Yunani" title="Yunani – Batak Mandailing" lang="btm" hreflang="btm" data-title="Yunani" data-language-autonym="Batak Mandailing" data-language-local-name="Batak Mandailing" class="interlanguage-link-target"><span>Batak Mandailing</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bxr mw-list-item"><a href="https://bxr.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D1%80%D0%B5%D1%86%D0%B8" title="Греци – Russia Buriat" lang="bxr" hreflang="bxr" data-title="Греци" data-language-autonym="Буряад" data-language-local-name="Russia Buriat" class="interlanguage-link-target"><span>Буряад</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ca mw-list-item"><a href="https://ca.wikipedia.org/wiki/Gr%C3%A8cia" title="Grècia – katalánština" lang="ca" hreflang="ca" data-title="Grècia" data-language-autonym="Català" data-language-local-name="katalánština" class="interlanguage-link-target"><span>Català</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cbk-zam mw-list-item"><a href="https://cbk-zam.wikipedia.org/wiki/Grecia" title="Grecia – Chavacano" lang="cbk" hreflang="cbk" data-title="Grecia" data-language-autonym="Chavacano de Zamboanga" data-language-local-name="Chavacano" class="interlanguage-link-target"><span>Chavacano de Zamboanga</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cdo mw-list-item"><a href="https://cdo.wikipedia.org/wiki/H%C4%AD-l%C3%A9-n%C3%A0%CC%A4" title="Hĭ-lé-nà̤ – Mindong" lang="cdo" hreflang="cdo" data-title="Hĭ-lé-nà̤" data-language-autonym="閩東語 / Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄" data-language-local-name="Mindong" class="interlanguage-link-target"><span>閩東語 / Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ce mw-list-item"><a href="https://ce.wikipedia.org/wiki/%D0%96%D0%B5%D0%BB%D1%82%D0%BE%D0%B9%D1%87%D0%BE%D1%8C" title="Желтойчоь – čečenština" lang="ce" hreflang="ce" data-title="Желтойчоь" data-language-autonym="Нохчийн" data-language-local-name="čečenština" class="interlanguage-link-target"><span>Нохчийн</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ceb mw-list-item"><a href="https://ceb.wikipedia.org/wiki/Gresya" title="Gresya – cebuánština" lang="ceb" hreflang="ceb" data-title="Gresya" data-language-autonym="Cebuano" data-language-local-name="cebuánština" class="interlanguage-link-target"><span>Cebuano</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ch mw-list-item"><a href="https://ch.wikipedia.org/wiki/Grecia" title="Grecia – čamoro" lang="ch" hreflang="ch" data-title="Grecia" data-language-autonym="Chamoru" data-language-local-name="čamoro" class="interlanguage-link-target"><span>Chamoru</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-chr mw-list-item"><a href="https://chr.wikipedia.org/wiki/%E1%8E%AA%E1%8E%A2%E1%8E%AF" title="ᎪᎢᎯ – čerokézština" lang="chr" hreflang="chr" data-title="ᎪᎢᎯ" data-language-autonym="ᏣᎳᎩ" data-language-local-name="čerokézština" class="interlanguage-link-target"><span>ᏣᎳᎩ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ckb mw-list-item"><a href="https://ckb.wikipedia.org/wiki/%DB%8C%DB%86%D9%86%D8%A7%D9%86" title="یۆنان – kurdština (sorání)" lang="ckb" hreflang="ckb" data-title="یۆنان" data-language-autonym="کوردی" data-language-local-name="kurdština (sorání)" class="interlanguage-link-target"><span>کوردی</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-co mw-list-item"><a href="https://co.wikipedia.org/wiki/Grecia" title="Grecia – korsičtina" lang="co" hreflang="co" data-title="Grecia" data-language-autonym="Corsu" data-language-local-name="korsičtina" class="interlanguage-link-target"><span>Corsu</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-crh mw-list-item"><a href="https://crh.wikipedia.org/wiki/Yunanistan" title="Yunanistan – tatarština (krymská)" lang="crh" hreflang="crh" data-title="Yunanistan" data-language-autonym="Qırımtatarca" data-language-local-name="tatarština (krymská)" class="interlanguage-link-target"><span>Qırımtatarca</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-csb mw-list-item"><a href="https://csb.wikipedia.org/wiki/Greck%C3%B4" title="Greckô – kašubština" lang="csb" hreflang="csb" data-title="Greckô" data-language-autonym="Kaszëbsczi" data-language-local-name="kašubština" class="interlanguage-link-target"><span>Kaszëbsczi</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cu mw-list-item"><a href="https://cu.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D1%80%D1%8C%D1%86%D0%B8" title="Грьци – staroslověnština" lang="cu" hreflang="cu" data-title="Грьци" data-language-autonym="Словѣньскъ / ⰔⰎⰑⰂⰡⰐⰠⰔⰍⰟ" data-language-local-name="staroslověnština" class="interlanguage-link-target"><span>Словѣньскъ / ⰔⰎⰑⰂⰡⰐⰠⰔⰍⰟ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cv mw-list-item"><a href="https://cv.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D1%80%D0%B5%D1%86%D0%B8" title="Греци – čuvaština" lang="cv" hreflang="cv" data-title="Греци" data-language-autonym="Чӑвашла" data-language-local-name="čuvaština" class="interlanguage-link-target"><span>Чӑвашла</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cy mw-list-item"><a href="https://cy.wikipedia.org/wiki/Gwlad_Groeg" title="Gwlad Groeg – velština" lang="cy" hreflang="cy" data-title="Gwlad Groeg" data-language-autonym="Cymraeg" data-language-local-name="velština" class="interlanguage-link-target"><span>Cymraeg</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-da mw-list-item"><a href="https://da.wikipedia.org/wiki/Gr%C3%A6kenland" title="Grækenland – dánština" lang="da" hreflang="da" data-title="Grækenland" data-language-autonym="Dansk" data-language-local-name="dánština" class="interlanguage-link-target"><span>Dansk</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dag mw-list-item"><a href="https://dag.wikipedia.org/wiki/Greece" title="Greece – Dagbani" lang="dag" hreflang="dag" data-title="Greece" data-language-autonym="Dagbanli" data-language-local-name="Dagbani" class="interlanguage-link-target"><span>Dagbanli</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-de mw-list-item"><a href="https://de.wikipedia.org/wiki/Griechenland" title="Griechenland – němčina" lang="de" hreflang="de" data-title="Griechenland" data-language-autonym="Deutsch" data-language-local-name="němčina" class="interlanguage-link-target"><span>Deutsch</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-diq mw-list-item"><a href="https://diq.wikipedia.org/wiki/Yunan%C4%B1stan" title="Yunanıstan – Dimli" lang="diq" hreflang="diq" data-title="Yunanıstan" data-language-autonym="Zazaki" data-language-local-name="Dimli" class="interlanguage-link-target"><span>Zazaki</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dsb mw-list-item"><a href="https://dsb.wikipedia.org/wiki/Grichiska" title="Grichiska – dolnolužická srbština" lang="dsb" hreflang="dsb" data-title="Grichiska" data-language-autonym="Dolnoserbski" data-language-local-name="dolnolužická srbština" class="interlanguage-link-target"><span>Dolnoserbski</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dty mw-list-item"><a href="https://dty.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%97%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A5%80%E0%A4%B8" title="ग्रीस – Doteli" lang="dty" hreflang="dty" data-title="ग्रीस" data-language-autonym="डोटेली" data-language-local-name="Doteli" class="interlanguage-link-target"><span>डोटेली</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dv mw-list-item"><a href="https://dv.wikipedia.org/wiki/%DE%94%DE%AB%DE%82%DE%A7%DE%82%DE%B0" title="ޔޫނާން – maledivština" lang="dv" hreflang="dv" data-title="ޔޫނާން" data-language-autonym="ދިވެހިބަސް" data-language-local-name="maledivština" class="interlanguage-link-target"><span>ދިވެހިބަސް</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dz mw-list-item"><a href="https://dz.wikipedia.org/wiki/%E0%BD%82%E0%BE%B2%E0%BE%80%E0%BD%A6" title="གྲྀས – dzongkä" lang="dz" hreflang="dz" data-title="གྲྀས" data-language-autonym="ཇོང་ཁ" data-language-local-name="dzongkä" class="interlanguage-link-target"><span>ཇོང་ཁ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ee mw-list-item"><a href="https://ee.wikipedia.org/wiki/Greece" title="Greece – eweština" lang="ee" hreflang="ee" data-title="Greece" data-language-autonym="Eʋegbe" data-language-local-name="eweština" class="interlanguage-link-target"><span>Eʋegbe</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-el mw-list-item"><a href="https://el.wikipedia.org/wiki/%CE%95%CE%BB%CE%BB%CE%AC%CE%B4%CE%B1" title="Ελλάδα – řečtina" lang="el" hreflang="el" data-title="Ελλάδα" data-language-autonym="Ελληνικά" data-language-local-name="řečtina" class="interlanguage-link-target"><span>Ελληνικά</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eml mw-list-item"><a href="https://eml.wikipedia.org/wiki/Gr%C3%A9cia" title="Grécia – Emiliano-Romagnolo" lang="egl" hreflang="egl" data-title="Grécia" data-language-autonym="Emiliàn e rumagnòl" data-language-local-name="Emiliano-Romagnolo" class="interlanguage-link-target"><span>Emiliàn e rumagnòl</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-en mw-list-item"><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Greece" title="Greece – angličtina" lang="en" hreflang="en" data-title="Greece" data-language-autonym="English" data-language-local-name="angličtina" class="interlanguage-link-target"><span>English</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eo mw-list-item"><a href="https://eo.wikipedia.org/wiki/Grekio" title="Grekio – esperanto" lang="eo" hreflang="eo" data-title="Grekio" data-language-autonym="Esperanto" data-language-local-name="esperanto" class="interlanguage-link-target"><span>Esperanto</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-es mw-list-item"><a href="https://es.wikipedia.org/wiki/Grecia" title="Grecia – španělština" lang="es" hreflang="es" data-title="Grecia" data-language-autonym="Español" data-language-local-name="španělština" class="interlanguage-link-target"><span>Español</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-et mw-list-item"><a href="https://et.wikipedia.org/wiki/Kreeka" title="Kreeka – estonština" lang="et" hreflang="et" data-title="Kreeka" data-language-autonym="Eesti" data-language-local-name="estonština" class="interlanguage-link-target"><span>Eesti</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eu mw-list-item"><a href="https://eu.wikipedia.org/wiki/Grezia" title="Grezia – baskičtina" lang="eu" hreflang="eu" data-title="Grezia" data-language-autonym="Euskara" data-language-local-name="baskičtina" class="interlanguage-link-target"><span>Euskara</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ext mw-list-item"><a href="https://ext.wikipedia.org/wiki/Grecia" title="Grecia – extremadurština" lang="ext" hreflang="ext" data-title="Grecia" data-language-autonym="Estremeñu" data-language-local-name="extremadurština" class="interlanguage-link-target"><span>Estremeñu</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fa mw-list-item"><a href="https://fa.wikipedia.org/wiki/%DB%8C%D9%88%D9%86%D8%A7%D9%86" title="یونان – perština" lang="fa" hreflang="fa" data-title="یونان" data-language-autonym="فارسی" data-language-local-name="perština" class="interlanguage-link-target"><span>فارسی</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ff mw-list-item"><a href="https://ff.wikipedia.org/wiki/Yunan" title="Yunan – fulbština" lang="ff" hreflang="ff" data-title="Yunan" data-language-autonym="Fulfulde" data-language-local-name="fulbština" class="interlanguage-link-target"><span>Fulfulde</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fi mw-list-item"><a href="https://fi.wikipedia.org/wiki/Kreikka" title="Kreikka – finština" lang="fi" hreflang="fi" data-title="Kreikka" data-language-autonym="Suomi" data-language-local-name="finština" class="interlanguage-link-target"><span>Suomi</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fiu-vro mw-list-item"><a href="https://fiu-vro.wikipedia.org/wiki/Kreeka" title="Kreeka – võruština" lang="vro" hreflang="vro" data-title="Kreeka" data-language-autonym="Võro" data-language-local-name="võruština" class="interlanguage-link-target"><span>Võro</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fo badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://fo.wikipedia.org/wiki/Grikkaland" title="Grikkaland – faerština" lang="fo" hreflang="fo" data-title="Grikkaland" data-language-autonym="Føroyskt" data-language-local-name="faerština" class="interlanguage-link-target"><span>Føroyskt</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fr mw-list-item"><a href="https://fr.wikipedia.org/wiki/Gr%C3%A8ce" title="Grèce – francouzština" lang="fr" hreflang="fr" data-title="Grèce" data-language-autonym="Français" data-language-local-name="francouzština" class="interlanguage-link-target"><span>Français</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-frp mw-list-item"><a href="https://frp.wikipedia.org/wiki/Gr%C3%A8%C3%A7a" title="Grèça – franko-provensálština" lang="frp" hreflang="frp" data-title="Grèça" data-language-autonym="Arpetan" data-language-local-name="franko-provensálština" class="interlanguage-link-target"><span>Arpetan</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-frr mw-list-item"><a href="https://frr.wikipedia.org/wiki/Grekenlun" title="Grekenlun – fríština (severní)" lang="frr" hreflang="frr" data-title="Grekenlun" data-language-autonym="Nordfriisk" data-language-local-name="fríština (severní)" class="interlanguage-link-target"><span>Nordfriisk</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fur mw-list-item"><a href="https://fur.wikipedia.org/wiki/Grecie" title="Grecie – furlanština" lang="fur" hreflang="fur" data-title="Grecie" data-language-autonym="Furlan" data-language-local-name="furlanština" class="interlanguage-link-target"><span>Furlan</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fy mw-list-item"><a href="https://fy.wikipedia.org/wiki/Grikel%C3%A2n" title="Grikelân – fríština (západní)" lang="fy" hreflang="fy" data-title="Grikelân" data-language-autonym="Frysk" data-language-local-name="fríština (západní)" class="interlanguage-link-target"><span>Frysk</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ga mw-list-item"><a href="https://ga.wikipedia.org/wiki/An_Ghr%C3%A9ig" title="An Ghréig – irština" lang="ga" hreflang="ga" data-title="An Ghréig" data-language-autonym="Gaeilge" data-language-local-name="irština" class="interlanguage-link-target"><span>Gaeilge</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gag mw-list-item"><a href="https://gag.wikipedia.org/wiki/Gre%C8%9Biya" title="Grețiya – gagauzština" lang="gag" hreflang="gag" data-title="Grețiya" data-language-autonym="Gagauz" data-language-local-name="gagauzština" class="interlanguage-link-target"><span>Gagauz</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gan mw-list-item"><a href="https://gan.wikipedia.org/wiki/%E5%B8%8C%E8%87%98" title="希臘 – čínština (dialekty Gan)" lang="gan" hreflang="gan" data-title="希臘" data-language-autonym="贛語" data-language-local-name="čínština (dialekty Gan)" class="interlanguage-link-target"><span>贛語</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gcr mw-list-item"><a href="https://gcr.wikipedia.org/wiki/Gr%C3%A8s" title="Grès – Guianan Creole" lang="gcr" hreflang="gcr" data-title="Grès" data-language-autonym="Kriyòl gwiyannen" data-language-local-name="Guianan Creole" class="interlanguage-link-target"><span>Kriyòl gwiyannen</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gd mw-list-item"><a href="https://gd.wikipedia.org/wiki/A%27_Ghr%C3%A8ig" title="A' Ghrèig – skotská gaelština" lang="gd" hreflang="gd" data-title="A' Ghrèig" data-language-autonym="Gàidhlig" data-language-local-name="skotská gaelština" class="interlanguage-link-target"><span>Gàidhlig</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gl mw-list-item"><a href="https://gl.wikipedia.org/wiki/Grecia" title="Grecia – galicijština" lang="gl" hreflang="gl" data-title="Grecia" data-language-autonym="Galego" data-language-local-name="galicijština" class="interlanguage-link-target"><span>Galego</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-glk mw-list-item"><a href="https://glk.wikipedia.org/wiki/%DB%8C%DB%8A%D9%86%D8%A7%D9%86" title="یۊنان – gilačtina" lang="glk" hreflang="glk" data-title="یۊنان" data-language-autonym="گیلکی" data-language-local-name="gilačtina" class="interlanguage-link-target"><span>گیلکی</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gn mw-list-item"><a href="https://gn.wikipedia.org/wiki/Gyr%C3%A9sia" title="Gyrésia – guaranština" lang="gn" hreflang="gn" data-title="Gyrésia" data-language-autonym="Avañe'ẽ" data-language-local-name="guaranština" class="interlanguage-link-target"><span>Avañe'ẽ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gom mw-list-item"><a href="https://gom.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%97%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A5%80%E0%A4%B8" title="ग्रीस – Goan Konkani" lang="gom" hreflang="gom" data-title="ग्रीस" data-language-autonym="गोंयची कोंकणी / Gõychi Konknni" data-language-local-name="Goan Konkani" class="interlanguage-link-target"><span>गोंयची कोंकणी / Gõychi Konknni</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-got mw-list-item"><a href="https://got.wikipedia.org/wiki/%F0%90%8C%BA%F0%90%8D%82%F0%90%8C%B4%F0%90%8C%BA%F0%90%8C%B0%F0%90%8C%BB%F0%90%8C%B0%F0%90%8C%BD%F0%90%8C%B3" title="𐌺𐍂𐌴𐌺𐌰𐌻𐌰𐌽𐌳 – gótština" lang="got" hreflang="got" data-title="𐌺𐍂𐌴𐌺𐌰𐌻𐌰𐌽𐌳" data-language-autonym="𐌲𐌿𐍄𐌹𐍃𐌺" data-language-local-name="gótština" class="interlanguage-link-target"><span>𐌲𐌿𐍄𐌹𐍃𐌺</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gpe mw-list-item"><a href="https://gpe.wikipedia.org/wiki/Greece" title="Greece – Ghanaian Pidgin" lang="gpe" hreflang="gpe" data-title="Greece" data-language-autonym="Ghanaian Pidgin" data-language-local-name="Ghanaian Pidgin" class="interlanguage-link-target"><span>Ghanaian Pidgin</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gu mw-list-item"><a href="https://gu.wikipedia.org/wiki/%E0%AA%97%E0%AB%8D%E0%AA%B0%E0%AB%80%E0%AA%B8" title="ગ્રીસ – gudžarátština" lang="gu" hreflang="gu" data-title="ગ્રીસ" data-language-autonym="ગુજરાતી" data-language-local-name="gudžarátština" class="interlanguage-link-target"><span>ગુજરાતી</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gv mw-list-item"><a href="https://gv.wikipedia.org/wiki/Yn_Ghreag" title="Yn Ghreag – manština" lang="gv" hreflang="gv" data-title="Yn Ghreag" data-language-autonym="Gaelg" data-language-local-name="manština" class="interlanguage-link-target"><span>Gaelg</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ha mw-list-item"><a href="https://ha.wikipedia.org/wiki/Girka_(%C6%99asa)" title="Girka (ƙasa) – hauština" lang="ha" hreflang="ha" data-title="Girka (ƙasa)" data-language-autonym="Hausa" data-language-local-name="hauština" class="interlanguage-link-target"><span>Hausa</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hak mw-list-item"><a href="https://hak.wikipedia.org/wiki/H%C3%AE-lia%CC%8Dp" title="Hî-lia̍p – čínština (dialekty Hakka)" lang="hak" hreflang="hak" data-title="Hî-lia̍p" data-language-autonym="客家語 / Hak-kâ-ngî" data-language-local-name="čínština (dialekty Hakka)" class="interlanguage-link-target"><span>客家語 / Hak-kâ-ngî</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-haw mw-list-item"><a href="https://haw.wikipedia.org/wiki/Helene" title="Helene – havajština" lang="haw" hreflang="haw" data-title="Helene" data-language-autonym="Hawaiʻi" data-language-local-name="havajština" class="interlanguage-link-target"><span>Hawaiʻi</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-he mw-list-item"><a href="https://he.wikipedia.org/wiki/%D7%99%D7%95%D7%95%D7%9F" title="יוון – hebrejština" lang="he" hreflang="he" data-title="יוון" data-language-autonym="עברית" data-language-local-name="hebrejština" class="interlanguage-link-target"><span>עברית</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hi mw-list-item"><a href="https://hi.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AF%E0%A5%82%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%A8" title="यूनान – hindština" lang="hi" hreflang="hi" data-title="यूनान" data-language-autonym="हिन्दी" data-language-local-name="hindština" class="interlanguage-link-target"><span>हिन्दी</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hif mw-list-item"><a href="https://hif.wikipedia.org/wiki/Greece" title="Greece – hindština (Fidži)" lang="hif" hreflang="hif" data-title="Greece" data-language-autonym="Fiji Hindi" data-language-local-name="hindština (Fidži)" class="interlanguage-link-target"><span>Fiji Hindi</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hr mw-list-item"><a href="https://hr.wikipedia.org/wiki/Gr%C4%8Dka" title="Grčka – chorvatština" lang="hr" hreflang="hr" data-title="Grčka" data-language-autonym="Hrvatski" data-language-local-name="chorvatština" class="interlanguage-link-target"><span>Hrvatski</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hsb mw-list-item"><a href="https://hsb.wikipedia.org/wiki/Grjekska" title="Grjekska – hornolužická srbština" lang="hsb" hreflang="hsb" data-title="Grjekska" data-language-autonym="Hornjoserbsce" data-language-local-name="hornolužická srbština" class="interlanguage-link-target"><span>Hornjoserbsce</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ht mw-list-item"><a href="https://ht.wikipedia.org/wiki/Gr%C3%A8s" title="Grès – haitština" lang="ht" hreflang="ht" data-title="Grès" data-language-autonym="Kreyòl ayisyen" data-language-local-name="haitština" class="interlanguage-link-target"><span>Kreyòl ayisyen</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hu mw-list-item"><a href="https://hu.wikipedia.org/wiki/G%C3%B6r%C3%B6gorsz%C3%A1g" title="Görögország – maďarština" lang="hu" hreflang="hu" data-title="Görögország" data-language-autonym="Magyar" data-language-local-name="maďarština" class="interlanguage-link-target"><span>Magyar</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hy badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D5%80%D5%B8%D6%82%D5%B6%D5%A1%D5%BD%D5%BF%D5%A1%D5%B6" title="Հունաստան – arménština" lang="hy" hreflang="hy" data-title="Հունաստան" data-language-autonym="Հայերեն" data-language-local-name="arménština" class="interlanguage-link-target"><span>Հայերեն</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hyw mw-list-item"><a href="https://hyw.wikipedia.org/wiki/%D5%85%D5%B8%D6%82%D5%B6%D5%A1%D5%BD%D5%BF%D5%A1%D5%B6" title="Յունաստան – Western Armenian" lang="hyw" hreflang="hyw" data-title="Յունաստան" data-language-autonym="Արեւմտահայերէն" data-language-local-name="Western Armenian" class="interlanguage-link-target"><span>Արեւմտահայերէն</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ia mw-list-item"><a href="https://ia.wikipedia.org/wiki/Grecia" title="Grecia – interlingua" lang="ia" hreflang="ia" data-title="Grecia" data-language-autonym="Interlingua" data-language-local-name="interlingua" class="interlanguage-link-target"><span>Interlingua</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-iba mw-list-item"><a href="https://iba.wikipedia.org/wiki/Gerika" title="Gerika – ibanština" lang="iba" hreflang="iba" data-title="Gerika" data-language-autonym="Jaku Iban" data-language-local-name="ibanština" class="interlanguage-link-target"><span>Jaku Iban</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-id mw-list-item"><a href="https://id.wikipedia.org/wiki/Yunani" title="Yunani – indonéština" lang="id" hreflang="id" data-title="Yunani" data-language-autonym="Bahasa Indonesia" data-language-local-name="indonéština" class="interlanguage-link-target"><span>Bahasa Indonesia</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ie mw-list-item"><a href="https://ie.wikipedia.org/wiki/Grecia" title="Grecia – interlingue" lang="ie" hreflang="ie" data-title="Grecia" data-language-autonym="Interlingue" data-language-local-name="interlingue" class="interlanguage-link-target"><span>Interlingue</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ig mw-list-item"><a href="https://ig.wikipedia.org/wiki/Greece" title="Greece – igboština" lang="ig" hreflang="ig" data-title="Greece" data-language-autonym="Igbo" data-language-local-name="igboština" class="interlanguage-link-target"><span>Igbo</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ilo mw-list-item"><a href="https://ilo.wikipedia.org/wiki/Gresia" title="Gresia – ilokánština" lang="ilo" hreflang="ilo" data-title="Gresia" data-language-autonym="Ilokano" data-language-local-name="ilokánština" class="interlanguage-link-target"><span>Ilokano</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-inh mw-list-item"><a href="https://inh.wikipedia.org/wiki/%D0%AF%D0%BD%D0%B5%D1%85%D1%8C%D0%B5" title="Янехье – inguština" lang="inh" hreflang="inh" data-title="Янехье" data-language-autonym="ГӀалгӀай" data-language-local-name="inguština" class="interlanguage-link-target"><span>ГӀалгӀай</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-io mw-list-item"><a href="https://io.wikipedia.org/wiki/Grekia" title="Grekia – ido" lang="io" hreflang="io" data-title="Grekia" data-language-autonym="Ido" data-language-local-name="ido" class="interlanguage-link-target"><span>Ido</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-is mw-list-item"><a href="https://is.wikipedia.org/wiki/Grikkland" title="Grikkland – islandština" lang="is" hreflang="is" data-title="Grikkland" data-language-autonym="Íslenska" data-language-local-name="islandština" class="interlanguage-link-target"><span>Íslenska</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-it mw-list-item"><a href="https://it.wikipedia.org/wiki/Grecia" title="Grecia – italština" lang="it" hreflang="it" data-title="Grecia" data-language-autonym="Italiano" data-language-local-name="italština" class="interlanguage-link-target"><span>Italiano</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ja mw-list-item"><a href="https://ja.wikipedia.org/wiki/%E3%82%AE%E3%83%AA%E3%82%B7%E3%83%A3" title="ギリシャ – japonština" lang="ja" hreflang="ja" data-title="ギリシャ" data-language-autonym="日本語" data-language-local-name="japonština" class="interlanguage-link-target"><span>日本語</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jam mw-list-item"><a href="https://jam.wikipedia.org/wiki/Griis" title="Griis – jamajská kreolština" lang="jam" hreflang="jam" data-title="Griis" data-language-autonym="Patois" data-language-local-name="jamajská kreolština" class="interlanguage-link-target"><span>Patois</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jbo mw-list-item"><a href="https://jbo.wikipedia.org/wiki/xesygu%27e" title="xesygu'e – lojban" lang="jbo" hreflang="jbo" data-title="xesygu'e" data-language-autonym="La .lojban." data-language-local-name="lojban" class="interlanguage-link-target"><span>La .lojban.</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jv mw-list-item"><a href="https://jv.wikipedia.org/wiki/Grikenlan" title="Grikenlan – javánština" lang="jv" hreflang="jv" data-title="Grikenlan" data-language-autonym="Jawa" data-language-local-name="javánština" class="interlanguage-link-target"><span>Jawa</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ka mw-list-item"><a href="https://ka.wikipedia.org/wiki/%E1%83%A1%E1%83%90%E1%83%91%E1%83%94%E1%83%A0%E1%83%AB%E1%83%9C%E1%83%94%E1%83%97%E1%83%98" title="საბერძნეთი – gruzínština" lang="ka" hreflang="ka" data-title="საბერძნეთი" data-language-autonym="ქართული" data-language-local-name="gruzínština" class="interlanguage-link-target"><span>ქართული</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kaa mw-list-item"><a href="https://kaa.wikipedia.org/wiki/Greciya" title="Greciya – karakalpačtina" lang="kaa" hreflang="kaa" data-title="Greciya" data-language-autonym="Qaraqalpaqsha" data-language-local-name="karakalpačtina" class="interlanguage-link-target"><span>Qaraqalpaqsha</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kab mw-list-item"><a href="https://kab.wikipedia.org/wiki/Legrig" title="Legrig – kabylština" lang="kab" hreflang="kab" data-title="Legrig" data-language-autonym="Taqbaylit" data-language-local-name="kabylština" class="interlanguage-link-target"><span>Taqbaylit</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kbd mw-list-item"><a href="https://kbd.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D0%BB%D1%8B%D0%B4%D0%B6%D0%B5%D0%B9" title="Алыджей – kabardinština" lang="kbd" hreflang="kbd" data-title="Алыджей" data-language-autonym="Адыгэбзэ" data-language-local-name="kabardinština" class="interlanguage-link-target"><span>Адыгэбзэ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kbp mw-list-item"><a href="https://kbp.wikipedia.org/wiki/Kr%C9%9Bs%C9%A9" title="Krɛsɩ – Kabiye" lang="kbp" hreflang="kbp" data-title="Krɛsɩ" data-language-autonym="Kabɩyɛ" data-language-local-name="Kabiye" class="interlanguage-link-target"><span>Kabɩyɛ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kcg mw-list-item"><a href="https://kcg.wikipedia.org/wiki/Helat" title="Helat – tyap" lang="kcg" hreflang="kcg" data-title="Helat" data-language-autonym="Tyap" data-language-local-name="tyap" class="interlanguage-link-target"><span>Tyap</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kg mw-list-item"><a href="https://kg.wikipedia.org/wiki/Gelesi" title="Gelesi – konžština" lang="kg" hreflang="kg" data-title="Gelesi" data-language-autonym="Kongo" data-language-local-name="konžština" class="interlanguage-link-target"><span>Kongo</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kge mw-list-item"><a href="https://kge.wikipedia.org/wiki/Yunani" title="Yunani – Komering" lang="kge" hreflang="kge" data-title="Yunani" data-language-autonym="Kumoring" data-language-local-name="Komering" class="interlanguage-link-target"><span>Kumoring</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ki mw-list-item"><a href="https://ki.wikipedia.org/wiki/Ngiriki" title="Ngiriki – kikujština" lang="ki" hreflang="ki" data-title="Ngiriki" data-language-autonym="Gĩkũyũ" data-language-local-name="kikujština" class="interlanguage-link-target"><span>Gĩkũyũ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kk mw-list-item"><a href="https://kk.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D1%80%D0%B5%D0%BA%D0%B8%D1%8F" title="Грекия – kazaština" lang="kk" hreflang="kk" data-title="Грекия" data-language-autonym="Қазақша" data-language-local-name="kazaština" class="interlanguage-link-target"><span>Қазақша</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-km mw-list-item"><a href="https://km.wikipedia.org/wiki/%E1%9E%80%E1%9F%92%E1%9E%9A%E1%9E%B7%E1%9E%80" title="ក្រិក – khmérština" lang="km" hreflang="km" data-title="ក្រិក" data-language-autonym="ភាសាខ្មែរ" data-language-local-name="khmérština" class="interlanguage-link-target"><span>ភាសាខ្មែរ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kn mw-list-item"><a href="https://kn.wikipedia.org/wiki/%E0%B2%97%E0%B3%8D%E0%B2%B0%E0%B3%80%E0%B2%B8%E0%B3%8D" title="ಗ್ರೀಸ್ – kannadština" lang="kn" hreflang="kn" data-title="ಗ್ರೀಸ್" data-language-autonym="ಕನ್ನಡ" data-language-local-name="kannadština" class="interlanguage-link-target"><span>ಕನ್ನಡ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ko mw-list-item"><a href="https://ko.wikipedia.org/wiki/%EA%B7%B8%EB%A6%AC%EC%8A%A4" title="그리스 – korejština" lang="ko" hreflang="ko" data-title="그리스" data-language-autonym="한국어" data-language-local-name="korejština" class="interlanguage-link-target"><span>한국어</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-koi mw-list-item"><a href="https://koi.wikipedia.org/wiki/%D0%AD%D0%BB%D0%BB%D0%B0%D0%B4%D0%B0" title="Эллада – komi-permjačtina" lang="koi" hreflang="koi" data-title="Эллада" data-language-autonym="Перем коми" data-language-local-name="komi-permjačtina" class="interlanguage-link-target"><span>Перем коми</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-krc mw-list-item"><a href="https://krc.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D1%80%D0%B5%D1%86%D0%B8%D1%8F" title="Греция – karačajevo-balkarština" lang="krc" hreflang="krc" data-title="Греция" data-language-autonym="Къарачай-малкъар" data-language-local-name="karačajevo-balkarština" class="interlanguage-link-target"><span>Къарачай-малкъар</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ks mw-list-item"><a href="https://ks.wikipedia.org/wiki/%DB%8C%D9%88%D9%86%D8%A7%D9%86" title="یونان – kašmírština" lang="ks" hreflang="ks" data-title="یونان" data-language-autonym="कॉशुर / کٲشُر" data-language-local-name="kašmírština" class="interlanguage-link-target"><span>कॉशुर / کٲشُر</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ksh mw-list-item"><a href="https://ksh.wikipedia.org/wiki/Jrihscheland" title="Jrihscheland – kolínština" lang="ksh" hreflang="ksh" data-title="Jrihscheland" data-language-autonym="Ripoarisch" data-language-local-name="kolínština" class="interlanguage-link-target"><span>Ripoarisch</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ku mw-list-item"><a href="https://ku.wikipedia.org/wiki/Yewnanistan" title="Yewnanistan – kurdština" lang="ku" hreflang="ku" data-title="Yewnanistan" data-language-autonym="Kurdî" data-language-local-name="kurdština" class="interlanguage-link-target"><span>Kurdî</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kv mw-list-item"><a href="https://kv.wikipedia.org/wiki/%D0%AD%D0%BB%D0%BB%D0%B0%D0%B4%D0%B0" title="Эллада – komijština" lang="kv" hreflang="kv" data-title="Эллада" data-language-autonym="Коми" data-language-local-name="komijština" class="interlanguage-link-target"><span>Коми</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kw mw-list-item"><a href="https://kw.wikipedia.org/wiki/Pow_Grek" title="Pow Grek – kornština" lang="kw" hreflang="kw" data-title="Pow Grek" data-language-autonym="Kernowek" data-language-local-name="kornština" class="interlanguage-link-target"><span>Kernowek</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-la mw-list-item"><a href="https://la.wikipedia.org/wiki/Graecia" title="Graecia – latina" lang="la" hreflang="la" data-title="Graecia" data-language-autonym="Latina" data-language-local-name="latina" class="interlanguage-link-target"><span>Latina</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lad mw-list-item"><a href="https://lad.wikipedia.org/wiki/Gresia" title="Gresia – ladinština" lang="lad" hreflang="lad" data-title="Gresia" data-language-autonym="Ladino" data-language-local-name="ladinština" class="interlanguage-link-target"><span>Ladino</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lb mw-list-item"><a href="https://lb.wikipedia.org/wiki/Griicheland" title="Griicheland – lucemburština" lang="lb" hreflang="lb" data-title="Griicheland" data-language-autonym="Lëtzebuergesch" data-language-local-name="lucemburština" class="interlanguage-link-target"><span>Lëtzebuergesch</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lez mw-list-item"><a href="https://lez.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D1%80%D0%B5%D1%86%D0%B8%D1%8F" title="Греция – lezginština" lang="lez" hreflang="lez" data-title="Греция" data-language-autonym="Лезги" data-language-local-name="lezginština" class="interlanguage-link-target"><span>Лезги</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lfn mw-list-item"><a href="https://lfn.wikipedia.org/wiki/Elas" title="Elas – lingua franca nova" lang="lfn" hreflang="lfn" data-title="Elas" data-language-autonym="Lingua Franca Nova" data-language-local-name="lingua franca nova" class="interlanguage-link-target"><span>Lingua Franca Nova</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lg mw-list-item"><a href="https://lg.wikipedia.org/wiki/Buyonaani" title="Buyonaani – gandština" lang="lg" hreflang="lg" data-title="Buyonaani" data-language-autonym="Luganda" data-language-local-name="gandština" class="interlanguage-link-target"><span>Luganda</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-li mw-list-item"><a href="https://li.wikipedia.org/wiki/Griekeland" title="Griekeland – limburština" lang="li" hreflang="li" data-title="Griekeland" data-language-autonym="Limburgs" data-language-local-name="limburština" class="interlanguage-link-target"><span>Limburgs</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lij mw-list-item"><a href="https://lij.wikipedia.org/wiki/Gr%C3%AAcia" title="Grêcia – ligurština" lang="lij" hreflang="lij" data-title="Grêcia" data-language-autonym="Ligure" data-language-local-name="ligurština" class="interlanguage-link-target"><span>Ligure</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lld mw-list-item"><a href="https://lld.wikipedia.org/wiki/Grecia" title="Grecia – Ladin" lang="lld" hreflang="lld" data-title="Grecia" data-language-autonym="Ladin" data-language-local-name="Ladin" class="interlanguage-link-target"><span>Ladin</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lmo mw-list-item"><a href="https://lmo.wikipedia.org/wiki/Grecia" title="Grecia – lombardština" lang="lmo" hreflang="lmo" data-title="Grecia" data-language-autonym="Lombard" data-language-local-name="lombardština" class="interlanguage-link-target"><span>Lombard</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ln mw-list-item"><a href="https://ln.wikipedia.org/wiki/Gresi" title="Gresi – lingalština" lang="ln" hreflang="ln" data-title="Gresi" data-language-autonym="Lingála" data-language-local-name="lingalština" class="interlanguage-link-target"><span>Lingála</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lo mw-list-item"><a href="https://lo.wikipedia.org/wiki/%E0%BA%9B%E0%BA%B0%E0%BB%80%E0%BA%97%E0%BA%94%E0%BB%80%E0%BA%81%E0%BA%A3%E0%BA%B1%E0%BA%81" title="ປະເທດເກຣັກ – laoština" lang="lo" hreflang="lo" data-title="ປະເທດເກຣັກ" data-language-autonym="ລາວ" data-language-local-name="laoština" class="interlanguage-link-target"><span>ລາວ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lt mw-list-item"><a href="https://lt.wikipedia.org/wiki/Graikija" title="Graikija – litevština" lang="lt" hreflang="lt" data-title="Graikija" data-language-autonym="Lietuvių" data-language-local-name="litevština" class="interlanguage-link-target"><span>Lietuvių</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ltg mw-list-item"><a href="https://ltg.wikipedia.org/wiki/Grekeja" title="Grekeja – latgalština" lang="ltg" hreflang="ltg" data-title="Grekeja" data-language-autonym="Latgaļu" data-language-local-name="latgalština" class="interlanguage-link-target"><span>Latgaļu</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lv mw-list-item"><a href="https://lv.wikipedia.org/wiki/Grie%C4%B7ija" title="Grieķija – lotyština" lang="lv" hreflang="lv" data-title="Grieķija" data-language-autonym="Latviešu" data-language-local-name="lotyština" class="interlanguage-link-target"><span>Latviešu</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mad mw-list-item"><a href="https://mad.wikipedia.org/wiki/Yunani" title="Yunani – madurština" lang="mad" hreflang="mad" data-title="Yunani" data-language-autonym="Madhurâ" data-language-local-name="madurština" class="interlanguage-link-target"><span>Madhurâ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mai mw-list-item"><a href="https://mai.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%97%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A5%80%E0%A4%B8" title="ग्रीस – maithiliština" lang="mai" hreflang="mai" data-title="ग्रीस" data-language-autonym="मैथिली" data-language-local-name="maithiliština" class="interlanguage-link-target"><span>मैथिली</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-map-bms mw-list-item"><a href="https://map-bms.wikipedia.org/wiki/Yunani" title="Yunani – Banyumasan" lang="jv-x-bms" hreflang="jv-x-bms" data-title="Yunani" data-language-autonym="Basa Banyumasan" data-language-local-name="Banyumasan" class="interlanguage-link-target"><span>Basa Banyumasan</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mdf mw-list-item"><a href="https://mdf.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D1%80%D0%B5%D0%BA%D0%BC%D0%B0%D1%81%D1%82%D0%BE%D1%80" title="Грекмастор – mokšanština" lang="mdf" hreflang="mdf" data-title="Грекмастор" data-language-autonym="Мокшень" data-language-local-name="mokšanština" class="interlanguage-link-target"><span>Мокшень</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mg mw-list-item"><a href="https://mg.wikipedia.org/wiki/Grisy" title="Grisy – malgaština" lang="mg" hreflang="mg" data-title="Grisy" data-language-autonym="Malagasy" data-language-local-name="malgaština" class="interlanguage-link-target"><span>Malagasy</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mhr mw-list-item"><a href="https://mhr.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D1%80%D0%B5%D1%86%D0%B8%D0%B9" title="Греций – Eastern Mari" lang="mhr" hreflang="mhr" data-title="Греций" data-language-autonym="Олык марий" data-language-local-name="Eastern Mari" class="interlanguage-link-target"><span>Олык марий</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mi mw-list-item"><a href="https://mi.wikipedia.org/wiki/Kirihi" title="Kirihi – maorština" lang="mi" hreflang="mi" data-title="Kirihi" data-language-autonym="Māori" data-language-local-name="maorština" class="interlanguage-link-target"><span>Māori</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-min mw-list-item"><a href="https://min.wikipedia.org/wiki/Yunani" title="Yunani – minangkabau" lang="min" hreflang="min" data-title="Yunani" data-language-autonym="Minangkabau" data-language-local-name="minangkabau" class="interlanguage-link-target"><span>Minangkabau</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mk mw-list-item"><a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D1%80%D1%86%D0%B8%D1%98%D0%B0" title="Грција – makedonština" lang="mk" hreflang="mk" data-title="Грција" data-language-autonym="Македонски" data-language-local-name="makedonština" class="interlanguage-link-target"><span>Македонски</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ml mw-list-item"><a href="https://ml.wikipedia.org/wiki/%E0%B4%97%E0%B5%8D%E0%B4%B0%E0%B5%80%E0%B4%B8%E0%B5%8D" title="ഗ്രീസ് – malajálamština" lang="ml" hreflang="ml" data-title="ഗ്രീസ്" data-language-autonym="മലയാളം" data-language-local-name="malajálamština" class="interlanguage-link-target"><span>മലയാളം</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mn mw-list-item"><a href="https://mn.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D1%80%D0%B5%D0%BA" title="Грек – mongolština" lang="mn" hreflang="mn" data-title="Грек" data-language-autonym="Монгол" data-language-local-name="mongolština" class="interlanguage-link-target"><span>Монгол</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mni mw-list-item"><a href="https://mni.wikipedia.org/wiki/%EA%AF%92%EA%AF%AD%EA%AF%94%EA%AF%A4%EA%AF%81" title="ꯒ꯭ꯔꯤꯁ – manipurština" lang="mni" hreflang="mni" data-title="ꯒ꯭ꯔꯤꯁ" data-language-autonym="ꯃꯤꯇꯩ ꯂꯣꯟ" data-language-local-name="manipurština" class="interlanguage-link-target"><span>ꯃꯤꯇꯩ ꯂꯣꯟ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mr mw-list-item"><a href="https://mr.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%97%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A5%80%E0%A4%B8" title="ग्रीस – maráthština" lang="mr" hreflang="mr" data-title="ग्रीस" data-language-autonym="मराठी" data-language-local-name="maráthština" class="interlanguage-link-target"><span>मराठी</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ms mw-list-item"><a href="https://ms.wikipedia.org/wiki/Yunani" title="Yunani – malajština" lang="ms" hreflang="ms" data-title="Yunani" data-language-autonym="Bahasa Melayu" data-language-local-name="malajština" class="interlanguage-link-target"><span>Bahasa Melayu</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mt mw-list-item"><a href="https://mt.wikipedia.org/wiki/Gre%C4%8Bja" title="Greċja – maltština" lang="mt" hreflang="mt" data-title="Greċja" data-language-autonym="Malti" data-language-local-name="maltština" class="interlanguage-link-target"><span>Malti</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mwl mw-list-item"><a href="https://mwl.wikipedia.org/wiki/Gr%C3%A9cia" title="Grécia – mirandština" lang="mwl" hreflang="mwl" data-title="Grécia" data-language-autonym="Mirandés" data-language-local-name="mirandština" class="interlanguage-link-target"><span>Mirandés</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-my mw-list-item"><a href="https://my.wikipedia.org/wiki/%E1%80%82%E1%80%9B%E1%80%AD%E1%80%94%E1%80%AD%E1%80%AF%E1%80%84%E1%80%BA%E1%80%84%E1%80%B6" title="ဂရိနိုင်ငံ – barmština" lang="my" hreflang="my" data-title="ဂရိနိုင်ငံ" data-language-autonym="မြန်မာဘာသာ" data-language-local-name="barmština" class="interlanguage-link-target"><span>မြန်မာဘာသာ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-myv mw-list-item"><a href="https://myv.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D1%80%D0%B5%D1%86%D0%B8%D1%8F_%D0%9C%D0%B0%D1%81%D1%82%D0%BE%D1%80" title="Греция Мастор – erzjanština" lang="myv" hreflang="myv" data-title="Греция Мастор" data-language-autonym="Эрзянь" data-language-local-name="erzjanština" class="interlanguage-link-target"><span>Эрзянь</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mzn mw-list-item"><a href="https://mzn.wikipedia.org/wiki/%DB%8C%D9%88%D9%86%D8%A7%D9%86" title="یونان – mázandaránština" lang="mzn" hreflang="mzn" data-title="یونان" data-language-autonym="مازِرونی" data-language-local-name="mázandaránština" class="interlanguage-link-target"><span>مازِرونی</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nap mw-list-item"><a href="https://nap.wikipedia.org/wiki/Grecia" title="Grecia – neapolština" lang="nap" hreflang="nap" data-title="Grecia" data-language-autonym="Napulitano" data-language-local-name="neapolština" class="interlanguage-link-target"><span>Napulitano</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nds mw-list-item"><a href="https://nds.wikipedia.org/wiki/Grekenland" title="Grekenland – dolnoněmčina" lang="nds" hreflang="nds" data-title="Grekenland" data-language-autonym="Plattdüütsch" data-language-local-name="dolnoněmčina" class="interlanguage-link-target"><span>Plattdüütsch</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nds-nl mw-list-item"><a href="https://nds-nl.wikipedia.org/wiki/Griekenlaand" title="Griekenlaand – dolnosaština" lang="nds-NL" hreflang="nds-NL" data-title="Griekenlaand" data-language-autonym="Nedersaksies" data-language-local-name="dolnosaština" class="interlanguage-link-target"><span>Nedersaksies</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ne mw-list-item"><a href="https://ne.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%97%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%B8" title="ग्रिस – nepálština" lang="ne" hreflang="ne" data-title="ग्रिस" data-language-autonym="नेपाली" data-language-local-name="nepálština" class="interlanguage-link-target"><span>नेपाली</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-new mw-list-item"><a href="https://new.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%97%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A5%80%E0%A4%B8" title="ग्रीस – névárština" lang="new" hreflang="new" data-title="ग्रीस" data-language-autonym="नेपाल भाषा" data-language-local-name="névárština" class="interlanguage-link-target"><span>नेपाल भाषा</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nl mw-list-item"><a href="https://nl.wikipedia.org/wiki/Griekenland" title="Griekenland – nizozemština" lang="nl" hreflang="nl" data-title="Griekenland" data-language-autonym="Nederlands" data-language-local-name="nizozemština" class="interlanguage-link-target"><span>Nederlands</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nn mw-list-item"><a href="https://nn.wikipedia.org/wiki/Hellas" title="Hellas – norština (nynorsk)" lang="nn" hreflang="nn" data-title="Hellas" data-language-autonym="Norsk nynorsk" data-language-local-name="norština (nynorsk)" class="interlanguage-link-target"><span>Norsk nynorsk</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-no mw-list-item"><a href="https://no.wikipedia.org/wiki/Hellas" title="Hellas – norština (bokmål)" lang="nb" hreflang="nb" data-title="Hellas" data-language-autonym="Norsk bokmål" data-language-local-name="norština (bokmål)" class="interlanguage-link-target"><span>Norsk bokmål</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nov mw-list-item"><a href="https://nov.wikipedia.org/wiki/Grekia" title="Grekia – novial" lang="nov" hreflang="nov" data-title="Grekia" data-language-autonym="Novial" data-language-local-name="novial" class="interlanguage-link-target"><span>Novial</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nrm mw-list-item"><a href="https://nrm.wikipedia.org/wiki/Gr%C3%AAce" title="Grêce – Norman" lang="nrf" hreflang="nrf" data-title="Grêce" data-language-autonym="Nouormand" data-language-local-name="Norman" class="interlanguage-link-target"><span>Nouormand</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nso mw-list-item"><a href="https://nso.wikipedia.org/wiki/Greece" title="Greece – sotština (severní)" lang="nso" hreflang="nso" data-title="Greece" data-language-autonym="Sesotho sa Leboa" data-language-local-name="sotština (severní)" class="interlanguage-link-target"><span>Sesotho sa Leboa</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nv mw-list-item"><a href="https://nv.wikipedia.org/wiki/Dahojiy%C3%A1anii_Bik%C3%A9yah" title="Dahojiyáanii Bikéyah – navažština" lang="nv" hreflang="nv" data-title="Dahojiyáanii Bikéyah" data-language-autonym="Diné bizaad" data-language-local-name="navažština" class="interlanguage-link-target"><span>Diné bizaad</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ny mw-list-item"><a href="https://ny.wikipedia.org/wiki/Greece" title="Greece – ňandžština" lang="ny" hreflang="ny" data-title="Greece" data-language-autonym="Chi-Chewa" data-language-local-name="ňandžština" class="interlanguage-link-target"><span>Chi-Chewa</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-oc mw-list-item"><a href="https://oc.wikipedia.org/wiki/Gr%C3%A8cia" title="Grècia – okcitánština" lang="oc" hreflang="oc" data-title="Grècia" data-language-autonym="Occitan" data-language-local-name="okcitánština" class="interlanguage-link-target"><span>Occitan</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-olo mw-list-item"><a href="https://olo.wikipedia.org/wiki/Gretsii" title="Gretsii – Livvi-Karelian" lang="olo" hreflang="olo" data-title="Gretsii" data-language-autonym="Livvinkarjala" data-language-local-name="Livvi-Karelian" class="interlanguage-link-target"><span>Livvinkarjala</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-om mw-list-item"><a href="https://om.wikipedia.org/wiki/Giriik" title="Giriik – oromština" lang="om" hreflang="om" data-title="Giriik" data-language-autonym="Oromoo" data-language-local-name="oromština" class="interlanguage-link-target"><span>Oromoo</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-os mw-list-item"><a href="https://os.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D1%80%D0%B5%D0%BA%D1%8A" title="Грекъ – osetština" lang="os" hreflang="os" data-title="Грекъ" data-language-autonym="Ирон" data-language-local-name="osetština" class="interlanguage-link-target"><span>Ирон</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pa mw-list-item"><a href="https://pa.wikipedia.org/wiki/%E0%A8%AF%E0%A9%82%E0%A8%A8%E0%A8%BE%E0%A8%A8" title="ਯੂਨਾਨ – paňdžábština" lang="pa" hreflang="pa" data-title="ਯੂਨਾਨ" data-language-autonym="ਪੰਜਾਬੀ" data-language-local-name="paňdžábština" class="interlanguage-link-target"><span>ਪੰਜਾਬੀ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pag mw-list-item"><a href="https://pag.wikipedia.org/wiki/Gresia" title="Gresia – pangasinanština" lang="pag" hreflang="pag" data-title="Gresia" data-language-autonym="Pangasinan" data-language-local-name="pangasinanština" class="interlanguage-link-target"><span>Pangasinan</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pam mw-list-item"><a href="https://pam.wikipedia.org/wiki/Gresya" title="Gresya – papangau" lang="pam" hreflang="pam" data-title="Gresya" data-language-autonym="Kapampangan" data-language-local-name="papangau" class="interlanguage-link-target"><span>Kapampangan</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pap mw-list-item"><a href="https://pap.wikipedia.org/wiki/Gresia" title="Gresia – papiamento" lang="pap" hreflang="pap" data-title="Gresia" data-language-autonym="Papiamentu" data-language-local-name="papiamento" class="interlanguage-link-target"><span>Papiamentu</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pcd mw-list-item"><a href="https://pcd.wikipedia.org/wiki/Gr%C3%A8che" title="Grèche – picardština" lang="pcd" hreflang="pcd" data-title="Grèche" data-language-autonym="Picard" data-language-local-name="picardština" class="interlanguage-link-target"><span>Picard</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pdc mw-list-item"><a href="https://pdc.wikipedia.org/wiki/Griechenlen" title="Griechenlen – němčina (pensylvánská)" lang="pdc" hreflang="pdc" data-title="Griechenlen" data-language-autonym="Deitsch" data-language-local-name="němčina (pensylvánská)" class="interlanguage-link-target"><span>Deitsch</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pi mw-list-item"><a href="https://pi.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%97%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A5%80%E0%A4%B8_(%E0%A4%AF%E0%A5%82%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%A8)" title="ग्रीस (यूनान) – pálí" lang="pi" hreflang="pi" data-title="ग्रीस (यूनान)" data-language-autonym="पालि" data-language-local-name="pálí" class="interlanguage-link-target"><span>पालि</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pl mw-list-item"><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Grecja" title="Grecja – polština" lang="pl" hreflang="pl" data-title="Grecja" data-language-autonym="Polski" data-language-local-name="polština" class="interlanguage-link-target"><span>Polski</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pms mw-list-item"><a href="https://pms.wikipedia.org/wiki/Grecia" title="Grecia – piemonština" lang="pms" hreflang="pms" data-title="Grecia" data-language-autonym="Piemontèis" data-language-local-name="piemonština" class="interlanguage-link-target"><span>Piemontèis</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pnb mw-list-item"><a href="https://pnb.wikipedia.org/wiki/%DB%8C%D9%88%D9%86%D8%A7%D9%86" title="یونان – Western Punjabi" lang="pnb" hreflang="pnb" data-title="یونان" data-language-autonym="پنجابی" data-language-local-name="Western Punjabi" class="interlanguage-link-target"><span>پنجابی</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pnt mw-list-item"><a href="https://pnt.wikipedia.org/wiki/%CE%95%CE%BB%CE%BB%CE%AC%CE%B4%CE%B1" title="Ελλάδα – pontština" lang="pnt" hreflang="pnt" data-title="Ελλάδα" data-language-autonym="Ποντιακά" data-language-local-name="pontština" class="interlanguage-link-target"><span>Ποντιακά</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ps mw-list-item"><a href="https://ps.wikipedia.org/wiki/%D9%8A%D9%88%D9%86%D8%A7%D9%86" title="يونان – paštština" lang="ps" hreflang="ps" data-title="يونان" data-language-autonym="پښتو" data-language-local-name="paštština" class="interlanguage-link-target"><span>پښتو</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pt badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://pt.wikipedia.org/wiki/Gr%C3%A9cia" title="Grécia – portugalština" lang="pt" hreflang="pt" data-title="Grécia" data-language-autonym="Português" data-language-local-name="portugalština" class="interlanguage-link-target"><span>Português</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-qu mw-list-item"><a href="https://qu.wikipedia.org/wiki/Ilinusuyu" title="Ilinusuyu – kečuánština" lang="qu" hreflang="qu" data-title="Ilinusuyu" data-language-autonym="Runa Simi" data-language-local-name="kečuánština" class="interlanguage-link-target"><span>Runa Simi</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rm mw-list-item"><a href="https://rm.wikipedia.org/wiki/Grezia" title="Grezia – rétorománština" lang="rm" hreflang="rm" data-title="Grezia" data-language-autonym="Rumantsch" data-language-local-name="rétorománština" class="interlanguage-link-target"><span>Rumantsch</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rmy mw-list-item"><a href="https://rmy.wikipedia.org/wiki/Yelenistan" title="Yelenistan – Vlax Romani" lang="rmy" hreflang="rmy" data-title="Yelenistan" data-language-autonym="Romani čhib" data-language-local-name="Vlax Romani" class="interlanguage-link-target"><span>Romani čhib</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rn mw-list-item"><a href="https://rn.wikipedia.org/wiki/Ubugiriki" title="Ubugiriki – kirundština" lang="rn" hreflang="rn" data-title="Ubugiriki" data-language-autonym="Ikirundi" data-language-local-name="kirundština" class="interlanguage-link-target"><span>Ikirundi</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ro badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://ro.wikipedia.org/wiki/Grecia" title="Grecia – rumunština" lang="ro" hreflang="ro" data-title="Grecia" data-language-autonym="Română" data-language-local-name="rumunština" class="interlanguage-link-target"><span>Română</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-roa-rup mw-list-item"><a href="https://roa-rup.wikipedia.org/wiki/G%C3%A3rtsii" title="Gãrtsii – arumunština" lang="rup" hreflang="rup" data-title="Gãrtsii" data-language-autonym="Armãneashti" data-language-local-name="arumunština" class="interlanguage-link-target"><span>Armãneashti</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-roa-tara mw-list-item"><a href="https://roa-tara.wikipedia.org/wiki/Grecie" title="Grecie – Tarantino" lang="nap-x-tara" hreflang="nap-x-tara" data-title="Grecie" data-language-autonym="Tarandíne" data-language-local-name="Tarantino" class="interlanguage-link-target"><span>Tarandíne</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ru mw-list-item"><a href="https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D1%80%D0%B5%D1%86%D0%B8%D1%8F" title="Греция – ruština" lang="ru" hreflang="ru" data-title="Греция" data-language-autonym="Русский" data-language-local-name="ruština" class="interlanguage-link-target"><span>Русский</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rue mw-list-item"><a href="https://rue.wikipedia.org/wiki/%D2%90%D1%80%D0%B5%D1%86%D1%96%D1%8F" title="Ґреція – rusínština" lang="rue" hreflang="rue" data-title="Ґреція" data-language-autonym="Русиньскый" data-language-local-name="rusínština" class="interlanguage-link-target"><span>Русиньскый</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rw mw-list-item"><a href="https://rw.wikipedia.org/wiki/Ubugereki" title="Ubugereki – kiňarwandština" lang="rw" hreflang="rw" data-title="Ubugereki" data-language-autonym="Ikinyarwanda" data-language-local-name="kiňarwandština" class="interlanguage-link-target"><span>Ikinyarwanda</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sa mw-list-item"><a href="https://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AF%E0%A4%B5%E0%A4%A8%E0%A4%A6%E0%A5%87%E0%A4%B6%E0%A4%83" title="यवनदेशः – sanskrt" lang="sa" hreflang="sa" data-title="यवनदेशः" data-language-autonym="संस्कृतम्" data-language-local-name="sanskrt" class="interlanguage-link-target"><span>संस्कृतम्</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sah mw-list-item"><a href="https://sah.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D1%80%D0%B5%D1%86%D0%B8%D1%8F" title="Греция – jakutština" lang="sah" hreflang="sah" data-title="Греция" data-language-autonym="Саха тыла" data-language-local-name="jakutština" class="interlanguage-link-target"><span>Саха тыла</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sat mw-list-item"><a href="https://sat.wikipedia.org/wiki/%E1%B1%9C%E1%B1%BD%E1%B1%A8%E1%B1%A4%E1%B1%A0" title="ᱜᱽᱨᱤᱠ – santálština" lang="sat" hreflang="sat" data-title="ᱜᱽᱨᱤᱠ" data-language-autonym="ᱥᱟᱱᱛᱟᱲᱤ" data-language-local-name="santálština" class="interlanguage-link-target"><span>ᱥᱟᱱᱛᱟᱲᱤ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sc mw-list-item"><a href="https://sc.wikipedia.org/wiki/Gr%C3%A8ghia" title="Grèghia – sardština" lang="sc" hreflang="sc" data-title="Grèghia" data-language-autonym="Sardu" data-language-local-name="sardština" class="interlanguage-link-target"><span>Sardu</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-scn mw-list-item"><a href="https://scn.wikipedia.org/wiki/Grecia" title="Grecia – sicilština" lang="scn" hreflang="scn" data-title="Grecia" data-language-autonym="Sicilianu" data-language-local-name="sicilština" class="interlanguage-link-target"><span>Sicilianu</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sco mw-list-item"><a href="https://sco.wikipedia.org/wiki/Greece" title="Greece – skotština" lang="sco" hreflang="sco" data-title="Greece" data-language-autonym="Scots" data-language-local-name="skotština" class="interlanguage-link-target"><span>Scots</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sd mw-list-item"><a href="https://sd.wikipedia.org/wiki/%D9%8A%D9%88%D9%86%D8%A7%D9%86" title="يونان – sindhština" lang="sd" hreflang="sd" data-title="يونان" data-language-autonym="سنڌي" data-language-local-name="sindhština" class="interlanguage-link-target"><span>سنڌي</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-se mw-list-item"><a href="https://se.wikipedia.org/wiki/Greika" title="Greika – sámština (severní)" lang="se" hreflang="se" data-title="Greika" data-language-autonym="Davvisámegiella" data-language-local-name="sámština (severní)" class="interlanguage-link-target"><span>Davvisámegiella</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sh mw-list-item"><a href="https://sh.wikipedia.org/wiki/Gr%C4%8Dka" title="Grčka – srbochorvatština" lang="sh" hreflang="sh" data-title="Grčka" data-language-autonym="Srpskohrvatski / српскохрватски" data-language-local-name="srbochorvatština" class="interlanguage-link-target"><span>Srpskohrvatski / српскохрватски</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-shi mw-list-item"><a href="https://shi.wikipedia.org/wiki/Ayunan" title="Ayunan – tašelhit" lang="shi" hreflang="shi" data-title="Ayunan" data-language-autonym="Taclḥit" data-language-local-name="tašelhit" class="interlanguage-link-target"><span>Taclḥit</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-shn mw-list-item"><a href="https://shn.wikipedia.org/wiki/%E1%80%99%E1%80%AD%E1%80%B0%E1%80%84%E1%80%BA%E1%80%B8%E1%81%B5%E1%80%9B%E1%80%AD%E1%80%90%E1%80%BA%E1%82%88" title="မိူင်းၵရိတ်ႈ – šanština" lang="shn" hreflang="shn" data-title="မိူင်းၵရိတ်ႈ" data-language-autonym="တႆး" data-language-local-name="šanština" class="interlanguage-link-target"><span>တႆး</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-si mw-list-item"><a href="https://si.wikipedia.org/wiki/%E0%B6%9C%E0%B7%8A%E2%80%8D%E0%B6%BB%E0%B7%93%E0%B7%83%E0%B7%92%E0%B6%BA" title="ග්‍රීසිය – sinhálština" lang="si" hreflang="si" data-title="ග්‍රීසිය" data-language-autonym="සිංහල" data-language-local-name="sinhálština" class="interlanguage-link-target"><span>සිංහල</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-simple mw-list-item"><a href="https://simple.wikipedia.org/wiki/Greece" title="Greece – Simple English" lang="en-simple" hreflang="en-simple" data-title="Greece" data-language-autonym="Simple English" data-language-local-name="Simple English" class="interlanguage-link-target"><span>Simple English</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sk mw-list-item"><a href="https://sk.wikipedia.org/wiki/Gr%C3%A9cko" title="Grécko – slovenština" lang="sk" hreflang="sk" data-title="Grécko" data-language-autonym="Slovenčina" data-language-local-name="slovenština" class="interlanguage-link-target"><span>Slovenčina</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-skr mw-list-item"><a href="https://skr.wikipedia.org/wiki/%DB%8C%D9%88%D9%86%D8%A7%D9%86" title="یونان – Saraiki" lang="skr" hreflang="skr" data-title="یونان" data-language-autonym="سرائیکی" data-language-local-name="Saraiki" class="interlanguage-link-target"><span>سرائیکی</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sl mw-list-item"><a href="https://sl.wikipedia.org/wiki/Gr%C4%8Dija" title="Grčija – slovinština" lang="sl" hreflang="sl" data-title="Grčija" data-language-autonym="Slovenščina" data-language-local-name="slovinština" class="interlanguage-link-target"><span>Slovenščina</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sm mw-list-item"><a href="https://sm.wikipedia.org/wiki/Eleni" title="Eleni – samojština" lang="sm" hreflang="sm" data-title="Eleni" data-language-autonym="Gagana Samoa" data-language-local-name="samojština" class="interlanguage-link-target"><span>Gagana Samoa</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-smn mw-list-item"><a href="https://smn.wikipedia.org/wiki/Kreikka" title="Kreikka – sámština (inarijská)" lang="smn" hreflang="smn" data-title="Kreikka" data-language-autonym="Anarâškielâ" data-language-local-name="sámština (inarijská)" class="interlanguage-link-target"><span>Anarâškielâ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sn mw-list-item"><a href="https://sn.wikipedia.org/wiki/Vugiriki" title="Vugiriki – šonština" lang="sn" hreflang="sn" data-title="Vugiriki" data-language-autonym="ChiShona" data-language-local-name="šonština" class="interlanguage-link-target"><span>ChiShona</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-so mw-list-item"><a href="https://so.wikipedia.org/wiki/Giriiga" title="Giriiga – somálština" lang="so" hreflang="so" data-title="Giriiga" data-language-autonym="Soomaaliga" data-language-local-name="somálština" class="interlanguage-link-target"><span>Soomaaliga</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sq mw-list-item"><a href="https://sq.wikipedia.org/wiki/Greqia" title="Greqia – albánština" lang="sq" hreflang="sq" data-title="Greqia" data-language-autonym="Shqip" data-language-local-name="albánština" class="interlanguage-link-target"><span>Shqip</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sr mw-list-item"><a href="https://sr.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D1%80%D1%87%D0%BA%D0%B0" title="Грчка – srbština" lang="sr" hreflang="sr" data-title="Грчка" data-language-autonym="Српски / srpski" data-language-local-name="srbština" class="interlanguage-link-target"><span>Српски / srpski</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-srn mw-list-item"><a href="https://srn.wikipedia.org/wiki/Grikikondre" title="Grikikondre – sranan tongo" lang="srn" hreflang="srn" data-title="Grikikondre" data-language-autonym="Sranantongo" data-language-local-name="sranan tongo" class="interlanguage-link-target"><span>Sranantongo</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ss mw-list-item"><a href="https://ss.wikipedia.org/wiki/IGrikhi" title="IGrikhi – siswatština" lang="ss" hreflang="ss" data-title="IGrikhi" data-language-autonym="SiSwati" data-language-local-name="siswatština" class="interlanguage-link-target"><span>SiSwati</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-stq mw-list-item"><a href="https://stq.wikipedia.org/wiki/Griechenlound" title="Griechenlound – fríština (saterlandská)" lang="stq" hreflang="stq" data-title="Griechenlound" data-language-autonym="Seeltersk" data-language-local-name="fríština (saterlandská)" class="interlanguage-link-target"><span>Seeltersk</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-su mw-list-item"><a href="https://su.wikipedia.org/wiki/Yunani" title="Yunani – sundština" lang="su" hreflang="su" data-title="Yunani" data-language-autonym="Sunda" data-language-local-name="sundština" class="interlanguage-link-target"><span>Sunda</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sv mw-list-item"><a href="https://sv.wikipedia.org/wiki/Grekland" title="Grekland – švédština" lang="sv" hreflang="sv" data-title="Grekland" data-language-autonym="Svenska" data-language-local-name="švédština" class="interlanguage-link-target"><span>Svenska</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sw mw-list-item"><a href="https://sw.wikipedia.org/wiki/Ugiriki" title="Ugiriki – svahilština" lang="sw" hreflang="sw" data-title="Ugiriki" data-language-autonym="Kiswahili" data-language-local-name="svahilština" class="interlanguage-link-target"><span>Kiswahili</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-szl mw-list-item"><a href="https://szl.wikipedia.org/wiki/Grecyj%C5%8F" title="Grecyjŏ – slezština" lang="szl" hreflang="szl" data-title="Grecyjŏ" data-language-autonym="Ślůnski" data-language-local-name="slezština" class="interlanguage-link-target"><span>Ślůnski</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-szy mw-list-item"><a href="https://szy.wikipedia.org/wiki/Greece" title="Greece – Sakizaya" lang="szy" hreflang="szy" data-title="Greece" data-language-autonym="Sakizaya" data-language-local-name="Sakizaya" class="interlanguage-link-target"><span>Sakizaya</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ta mw-list-item"><a href="https://ta.wikipedia.org/wiki/%E0%AE%95%E0%AE%BF%E0%AE%B0%E0%AF%87%E0%AE%95%E0%AF%8D%E0%AE%95%E0%AE%AE%E0%AF%8D_(%E0%AE%A8%E0%AE%BE%E0%AE%9F%E0%AF%81)" title="கிரேக்கம் (நாடு) – tamilština" lang="ta" hreflang="ta" data-title="கிரேக்கம் (நாடு)" data-language-autonym="தமிழ்" data-language-local-name="tamilština" class="interlanguage-link-target"><span>தமிழ்</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tay mw-list-item"><a href="https://tay.wikipedia.org/wiki/Greece" title="Greece – Atayal" lang="tay" hreflang="tay" data-title="Greece" data-language-autonym="Tayal" data-language-local-name="Atayal" class="interlanguage-link-target"><span>Tayal</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-te mw-list-item"><a href="https://te.wikipedia.org/wiki/%E0%B0%97%E0%B1%8D%E0%B0%B0%E0%B1%80%E0%B0%B8%E0%B1%8D" title="గ్రీస్ – telugština" lang="te" hreflang="te" data-title="గ్రీస్" data-language-autonym="తెలుగు" data-language-local-name="telugština" class="interlanguage-link-target"><span>తెలుగు</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tet mw-list-item"><a href="https://tet.wikipedia.org/wiki/Gr%C3%A9sia" title="Grésia – tetumština" lang="tet" hreflang="tet" data-title="Grésia" data-language-autonym="Tetun" data-language-local-name="tetumština" class="interlanguage-link-target"><span>Tetun</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tg mw-list-item"><a href="https://tg.wikipedia.org/wiki/%D0%AE%D0%BD%D0%BE%D0%BD" title="Юнон – tádžičtina" lang="tg" hreflang="tg" data-title="Юнон" data-language-autonym="Тоҷикӣ" data-language-local-name="tádžičtina" class="interlanguage-link-target"><span>Тоҷикӣ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-th mw-list-item"><a href="https://th.wikipedia.org/wiki/%E0%B8%9B%E0%B8%A3%E0%B8%B0%E0%B9%80%E0%B8%97%E0%B8%A8%E0%B8%81%E0%B8%A3%E0%B8%B5%E0%B8%8B" title="ประเทศกรีซ – thajština" lang="th" hreflang="th" data-title="ประเทศกรีซ" data-language-autonym="ไทย" data-language-local-name="thajština" class="interlanguage-link-target"><span>ไทย</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ti mw-list-item"><a href="https://ti.wikipedia.org/wiki/%E1%8C%8D%E1%88%AA%E1%8A%AD" title="ግሪክ – tigrinijština" lang="ti" hreflang="ti" data-title="ግሪክ" data-language-autonym="ትግርኛ" data-language-local-name="tigrinijština" class="interlanguage-link-target"><span>ትግርኛ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tk mw-list-item"><a href="https://tk.wikipedia.org/wiki/%C3%9Dunanystan" title="Ýunanystan – turkmenština" lang="tk" hreflang="tk" data-title="Ýunanystan" data-language-autonym="Türkmençe" data-language-local-name="turkmenština" class="interlanguage-link-target"><span>Türkmençe</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tl mw-list-item"><a href="https://tl.wikipedia.org/wiki/Gresya" title="Gresya – tagalog" lang="tl" hreflang="tl" data-title="Gresya" data-language-autonym="Tagalog" data-language-local-name="tagalog" class="interlanguage-link-target"><span>Tagalog</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tly mw-list-item"><a href="https://tly.wikipedia.org/wiki/Junanyston" title="Junanyston – talyština" lang="tly" hreflang="tly" data-title="Junanyston" data-language-autonym="Tolışi" data-language-local-name="talyština" class="interlanguage-link-target"><span>Tolışi</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-to mw-list-item"><a href="https://to.wikipedia.org/wiki/Kalisi" title="Kalisi – tongánština" lang="to" hreflang="to" data-title="Kalisi" data-language-autonym="Lea faka-Tonga" data-language-local-name="tongánština" class="interlanguage-link-target"><span>Lea faka-Tonga</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tpi mw-list-item"><a href="https://tpi.wikipedia.org/wiki/Gris" title="Gris – tok pisin" lang="tpi" hreflang="tpi" data-title="Gris" data-language-autonym="Tok Pisin" data-language-local-name="tok pisin" class="interlanguage-link-target"><span>Tok Pisin</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tr mw-list-item"><a href="https://tr.wikipedia.org/wiki/Yunanistan" title="Yunanistan – turečtina" lang="tr" hreflang="tr" data-title="Yunanistan" data-language-autonym="Türkçe" data-language-local-name="turečtina" class="interlanguage-link-target"><span>Türkçe</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-trv mw-list-item"><a href="https://trv.wikipedia.org/wiki/Greece" title="Greece – taroko" lang="trv" hreflang="trv" data-title="Greece" data-language-autonym="Seediq" data-language-local-name="taroko" class="interlanguage-link-target"><span>Seediq</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ts mw-list-item"><a href="https://ts.wikipedia.org/wiki/Greece" title="Greece – tsonga" lang="ts" hreflang="ts" data-title="Greece" data-language-autonym="Xitsonga" data-language-local-name="tsonga" class="interlanguage-link-target"><span>Xitsonga</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tt mw-list-item"><a href="https://tt.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D1%80%D0%B5%D1%86%D0%B8%D1%8F" title="Греция – tatarština" lang="tt" hreflang="tt" data-title="Греция" data-language-autonym="Татарча / tatarça" data-language-local-name="tatarština" class="interlanguage-link-target"><span>Татарча / tatarça</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tum mw-list-item"><a href="https://tum.wikipedia.org/wiki/Greece" title="Greece – tumbukština" lang="tum" hreflang="tum" data-title="Greece" data-language-autonym="ChiTumbuka" data-language-local-name="tumbukština" class="interlanguage-link-target"><span>ChiTumbuka</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tw mw-list-item"><a href="https://tw.wikipedia.org/wiki/Hela" title="Hela – twi" lang="tw" hreflang="tw" data-title="Hela" data-language-autonym="Twi" data-language-local-name="twi" class="interlanguage-link-target"><span>Twi</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-udm mw-list-item"><a href="https://udm.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D1%80%D0%B5%D1%86%D0%B8%D1%8F" title="Греция – udmurtština" lang="udm" hreflang="udm" data-title="Греция" data-language-autonym="Удмурт" data-language-local-name="udmurtština" class="interlanguage-link-target"><span>Удмурт</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ug mw-list-item"><a href="https://ug.wikipedia.org/wiki/%DA%AF%D8%B1%DB%90%D8%AA%D8%B3%D9%89%D9%8A%DB%95" title="گرېتسىيە – ujgurština" lang="ug" hreflang="ug" data-title="گرېتسىيە" data-language-autonym="ئۇيغۇرچە / Uyghurche" data-language-local-name="ujgurština" class="interlanguage-link-target"><span>ئۇيغۇرچە / Uyghurche</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uk badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://uk.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D1%80%D0%B5%D1%86%D1%96%D1%8F" title="Греція – ukrajinština" lang="uk" hreflang="uk" data-title="Греція" data-language-autonym="Українська" data-language-local-name="ukrajinština" class="interlanguage-link-target"><span>Українська</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ur mw-list-item"><a href="https://ur.wikipedia.org/wiki/%DB%8C%D9%88%D9%86%D8%A7%D9%86" title="یونان – urdština" lang="ur" hreflang="ur" data-title="یونان" data-language-autonym="اردو" data-language-local-name="urdština" class="interlanguage-link-target"><span>اردو</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uz mw-list-item"><a href="https://uz.wikipedia.org/wiki/Gretsiya" title="Gretsiya – uzbečtina" lang="uz" hreflang="uz" data-title="Gretsiya" data-language-autonym="Oʻzbekcha / ўзбекча" data-language-local-name="uzbečtina" class="interlanguage-link-target"><span>Oʻzbekcha / ўзбекча</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vec mw-list-item"><a href="https://vec.wikipedia.org/wiki/Gresa" title="Gresa – benátština" lang="vec" hreflang="vec" data-title="Gresa" data-language-autonym="Vèneto" data-language-local-name="benátština" class="interlanguage-link-target"><span>Vèneto</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vep mw-list-item"><a href="https://vep.wikipedia.org/wiki/Grekanma" title="Grekanma – vepština" lang="vep" hreflang="vep" data-title="Grekanma" data-language-autonym="Vepsän kel’" data-language-local-name="vepština" class="interlanguage-link-target"><span>Vepsän kel’</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vi mw-list-item"><a href="https://vi.wikipedia.org/wiki/Hy_L%E1%BA%A1p" title="Hy Lạp – vietnamština" lang="vi" hreflang="vi" data-title="Hy Lạp" data-language-autonym="Tiếng Việt" data-language-local-name="vietnamština" class="interlanguage-link-target"><span>Tiếng Việt</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vls mw-list-item"><a href="https://vls.wikipedia.org/wiki/Grieknland" title="Grieknland – vlámština (západní)" lang="vls" hreflang="vls" data-title="Grieknland" data-language-autonym="West-Vlams" data-language-local-name="vlámština (západní)" class="interlanguage-link-target"><span>West-Vlams</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vo mw-list-item"><a href="https://vo.wikipedia.org/wiki/Grik%C3%A4n" title="Grikän – volapük" lang="vo" hreflang="vo" data-title="Grikän" data-language-autonym="Volapük" data-language-local-name="volapük" class="interlanguage-link-target"><span>Volapük</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wa mw-list-item"><a href="https://wa.wikipedia.org/wiki/Grece" title="Grece – valonština" lang="wa" hreflang="wa" data-title="Grece" data-language-autonym="Walon" data-language-local-name="valonština" class="interlanguage-link-target"><span>Walon</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-war mw-list-item"><a href="https://war.wikipedia.org/wiki/Gresya" title="Gresya – warajština" lang="war" hreflang="war" data-title="Gresya" data-language-autonym="Winaray" data-language-local-name="warajština" class="interlanguage-link-target"><span>Winaray</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wo mw-list-item"><a href="https://wo.wikipedia.org/wiki/Girees" title="Girees – wolofština" lang="wo" hreflang="wo" data-title="Girees" data-language-autonym="Wolof" data-language-local-name="wolofština" class="interlanguage-link-target"><span>Wolof</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wuu mw-list-item"><a href="https://wuu.wikipedia.org/wiki/%E5%B8%8C%E8%85%8A" title="希腊 – čínština (dialekty Wu)" lang="wuu" hreflang="wuu" data-title="希腊" data-language-autonym="吴语" data-language-local-name="čínština (dialekty Wu)" class="interlanguage-link-target"><span>吴语</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-xh mw-list-item"><a href="https://xh.wikipedia.org/wiki/Grisi" title="Grisi – xhoština" lang="xh" hreflang="xh" data-title="Grisi" data-language-autonym="IsiXhosa" data-language-local-name="xhoština" class="interlanguage-link-target"><span>IsiXhosa</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-xmf mw-list-item"><a href="https://xmf.wikipedia.org/wiki/%E1%83%A1%E1%83%90%E1%83%91%E1%83%94%E1%83%A0%E1%83%AB%E1%83%9C%E1%83%94%E1%83%97%E1%83%98" title="საბერძნეთი – mingrelština" lang="xmf" hreflang="xmf" data-title="საბერძნეთი" data-language-autonym="მარგალური" data-language-local-name="mingrelština" class="interlanguage-link-target"><span>მარგალური</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-yi mw-list-item"><a href="https://yi.wikipedia.org/wiki/%D7%92%D7%A8%D7%99%D7%9B%D7%A0%D7%9C%D7%90%D7%A0%D7%93" title="גריכנלאנד – jidiš" lang="yi" hreflang="yi" data-title="גריכנלאנד" data-language-autonym="ייִדיש" data-language-local-name="jidiš" class="interlanguage-link-target"><span>ייִדיש</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-yo mw-list-item"><a href="https://yo.wikipedia.org/wiki/G%C3%ADr%C3%AD%C3%ACs%C3%AC" title="Gíríìsì – jorubština" lang="yo" hreflang="yo" data-title="Gíríìsì" data-language-autonym="Yorùbá" data-language-local-name="jorubština" class="interlanguage-link-target"><span>Yorùbá</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-za mw-list-item"><a href="https://za.wikipedia.org/wiki/Sihla" title="Sihla – čuangština" lang="za" hreflang="za" data-title="Sihla" data-language-autonym="Vahcuengh" data-language-local-name="čuangština" class="interlanguage-link-target"><span>Vahcuengh</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zea mw-list-item"><a href="https://zea.wikipedia.org/wiki/Griek%27nland" title="Griek'nland – zélandština" lang="zea" hreflang="zea" data-title="Griek'nland" data-language-autonym="Zeêuws" data-language-local-name="zélandština" class="interlanguage-link-target"><span>Zeêuws</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zgh mw-list-item"><a href="https://zgh.wikipedia.org/wiki/%E2%B4%B0%E2%B4%B3%E2%B5%94%E2%B5%89%E2%B4%BD" title="ⴰⴳⵔⵉⴽ – tamazight (standardní marocký)" lang="zgh" hreflang="zgh" data-title="ⴰⴳⵔⵉⴽ" data-language-autonym="ⵜⴰⵎⴰⵣⵉⵖⵜ ⵜⴰⵏⴰⵡⴰⵢⵜ" data-language-local-name="tamazight (standardní marocký)" class="interlanguage-link-target"><span>ⵜⴰⵎⴰⵣⵉⵖⵜ ⵜⴰⵏⴰⵡⴰⵢⵜ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh mw-list-item"><a href="https://zh.wikipedia.org/wiki/%E5%B8%8C%E8%85%8A" title="希腊 – čínština" lang="zh" hreflang="zh" data-title="希腊" data-language-autonym="中文" data-language-local-name="čínština" class="interlanguage-link-target"><span>中文</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-classical mw-list-item"><a href="https://zh-classical.wikipedia.org/wiki/%E5%B8%8C%E8%87%98" title="希臘 – čínština (klasická)" lang="lzh" hreflang="lzh" data-title="希臘" data-language-autonym="文言" data-language-local-name="čínština (klasická)" class="interlanguage-link-target"><span>文言</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-min-nan mw-list-item"><a href="https://zh-min-nan.wikipedia.org/wiki/Hi-lia%CC%8Dp" title="Hi-lia̍p – čínština (dialekty Minnan)" lang="nan" hreflang="nan" data-title="Hi-lia̍p" data-language-autonym="閩南語 / Bân-lâm-gú" data-language-local-name="čínština (dialekty Minnan)" class="interlanguage-link-target"><span>閩南語 / Bân-lâm-gú</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-yue mw-list-item"><a href="https://zh-yue.wikipedia.org/wiki/%E5%B8%8C%E8%87%98" title="希臘 – kantonština" lang="yue" hreflang="yue" data-title="希臘" data-language-autonym="粵語" data-language-local-name="kantonština" class="interlanguage-link-target"><span>粵語</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zu mw-list-item"><a href="https://zu.wikipedia.org/wiki/IGreki" title="IGreki – zuluština" lang="zu" hreflang="zu" data-title="IGreki" data-language-autonym="IsiZulu" data-language-local-name="zuluština" class="interlanguage-link-target"><span>IsiZulu</span></a></li> </ul> <div class="after-portlet after-portlet-lang"><span class="wb-langlinks-edit wb-langlinks-link"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q41#sitelinks-wikipedia" title="Editovat mezijazykové odkazy" class="wbc-editpage">Upravit odkazy</a></span></div> </div> </div> </div> </header> <div class="vector-page-toolbar"> <div class="vector-page-toolbar-container"> <div id="left-navigation"> <nav aria-label="Jmenné prostory"> <div id="p-associated-pages" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-associated-pages" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-nstab-main" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/%C5%98ecko" title="Zobrazit obsahovou stránku [c]" accesskey="c"><span>Článek</span></a></li><li id="ca-talk" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Diskuse:%C5%98ecko" rel="discussion" title="Diskuse ke stránce [t]" accesskey="t"><span>Diskuse</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown emptyPortlet" > <input type="checkbox" id="vector-variants-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Změnit variantu jazyka" > <label id="vector-variants-dropdown-label" for="vector-variants-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" ><span class="vector-dropdown-label-text">čeština</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-variants" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-variants emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> <div id="right-navigation" class="vector-collapsible"> <nav aria-label="Zobrazení"> <div id="p-views" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-views" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-view" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/%C5%98ecko"><span>Číst</span></a></li><li id="ca-ve-edit" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v"><span>Editovat</span></a></li><li id="ca-edit" class="collapsible vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e"><span>Editovat zdroj</span></a></li><li id="ca-history" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=history" title="Starší verze této stránky. [h]" accesskey="h"><span>Zobrazit historii</span></a></li> </ul> </div> </div> </nav> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown vector-page-tools-dropdown" > <input type="checkbox" id="vector-page-tools-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Nástroje" > <label id="vector-page-tools-dropdown-label" for="vector-page-tools-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" ><span class="vector-dropdown-label-text">Nástroje</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-tools-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-page-tools" class="vector-page-tools vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-page-tools-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="page-tools-pinned" data-pinnable-element-id="vector-page-tools" data-pinned-container-id="vector-page-tools-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-page-tools-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Nástroje</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-cactions" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-cactions emptyPortlet vector-has-collapsible-items" title="Další možnosti" > <div class="vector-menu-heading"> Akce </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-more-view" class="selected vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/wiki/%C5%98ecko"><span>Číst</span></a></li><li id="ca-more-ve-edit" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v"><span>Editovat</span></a></li><li id="ca-more-edit" class="collapsible vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e"><span>Editovat zdroj</span></a></li><li id="ca-more-history" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=history"><span>Zobrazit historii</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-tb" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-tb" > <div class="vector-menu-heading"> Obecné </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="t-whatlinkshere" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Co_odkazuje_na/%C5%98ecko" title="Seznam všech wikistránek, které sem odkazují [j]" accesskey="j"><span>Odkazuje sem</span></a></li><li id="t-recentchangeslinked" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Souvisej%C3%ADc%C3%AD_zm%C4%9Bny/%C5%98ecko" rel="nofollow" title="Nedávné změny stránek, na které je odkazováno [k]" accesskey="k"><span>Související změny</span></a></li><li id="t-upload" class="mw-list-item"><a href="//commons.wikimedia.org/wiki/Special:UploadWizard?uselang=cs" title="Nahrát obrázky či jiná multimédia [u]" accesskey="u"><span>Načíst soubor</span></a></li><li id="t-permalink" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&oldid=24763896" title="Trvalý odkaz na současnou verzi této stránky"><span>Trvalý odkaz</span></a></li><li id="t-info" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=info" title="Více informací o této stránce"><span>Informace o stránce</span></a></li><li id="t-cite" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Citovat&page=%C5%98ecko&id=24763896&wpFormIdentifier=titleform" title="Informace o tom, jak citovat tuto stránku"><span>Citovat stránku</span></a></li><li id="t-urlshortener" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:UrlShortener&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2F%25C5%2598ecko"><span>Získat zkrácené URL</span></a></li><li id="t-urlshortener-qrcode" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:QrCode&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2F%25C5%2598ecko"><span>Stáhnout QR kód</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-coll-print_export" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-coll-print_export" > <div class="vector-menu-heading"> Tisk/export </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="coll-create_a_book" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Kniha&bookcmd=book_creator&referer=%C5%98ecko"><span>Vytvořit knihu</span></a></li><li id="coll-download-as-rl" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:DownloadAsPdf&page=%C5%98ecko&action=show-download-screen"><span>Stáhnout jako PDF</span></a></li><li id="t-print" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&printable=yes" title="Tato stránka v podobě vhodné k tisku [p]" accesskey="p"><span>Verze k tisku</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-wikibase-otherprojects" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-wikibase-otherprojects" > <div class="vector-menu-heading"> Na jiných projektech </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-commons mw-list-item"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/%CE%95%CE%BB%CE%BB%CE%AC%CE%B4%CE%B1" hreflang="en"><span>Wikimedia Commons</span></a></li><li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikinews mw-list-item"><a href="https://cs.wikinews.org/wiki/Kategorie:%C5%98ecko" hreflang="cs"><span>Wikizprávy</span></a></li><li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikiquote mw-list-item"><a href="https://cs.wikiquote.org/wiki/%C5%98ecko" hreflang="cs"><span>Wikicitáty</span></a></li><li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikivoyage mw-list-item"><a href="https://cs.wikivoyage.org/wiki/%C5%98ecko" hreflang="cs"><span>Wikicesty</span></a></li><li id="t-wikibase" class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikibase-dataitem mw-list-item"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q41" title="Odkaz na propojenou položku datového úložiště [g]" accesskey="g"><span>Položka Wikidat</span></a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> </div> <div class="vector-column-end"> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-appearance" class="vector-appearance vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-appearance-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="appearance-pinned" data-pinnable-element-id="vector-appearance" data-pinned-container-id="vector-appearance-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-appearance-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Vzhled</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.unpin">skrýt</button> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> <div id="bodyContent" class="vector-body" aria-labelledby="firstHeading" data-mw-ve-target-container> <div class="vector-body-before-content"> <div class="mw-indicators"> <div id="mw-indicator-coordinates" class="mw-indicator"><div class="mw-parser-output">Souřadnice: <a class="external text" href="//geohack.toolforge.org/geohack.php?language=cs&pagename=%C5%98ecko&params=38.5_N_23_E_type:landmark"><span style="white-space:pre">38°30′ s. š.</span>, <span style="white-space:pre">23° v. d.</span></a></div></div> </div> <div id="siteSub" class="noprint">Z Wikipedie, otevřené encyklopedie</div> </div> <div id="contentSub"><div id="mw-content-subtitle"></div></div> <div id="mw-content-text" class="mw-body-content"><div class="mw-content-ltr mw-parser-output" lang="cs" dir="ltr"><div class="uvodni-upozorneni hatnote noprint">Možná hledáte: <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%A9_%C5%98ecko" title="Starověké Řecko">Starověké Řecko</a>.</div><table class="infobox" style="width:22em;width: 300px;"><tbody><tr><th colspan="2" style="text-align:center;font-size:125%;font-weight:bold;background-color: #eaeaea;">Řecká republika<br /> <i>Ελληνική Δημοκρατία<br /> (Ellinikí Dimokratía)</i></th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><table style="width: 100%;"><tbody><tr> <td style="width:50%; vertical-align:middle;"><div class="framedpicture"><span class="mw-image-border" typeof="mw:File"><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Greece.svg" class="mw-file-description" title="vlajka Řecka"><img alt="vlajka Řecka" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5c/Flag_of_Greece.svg/120px-Flag_of_Greece.svg.png" decoding="async" width="120" height="80" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5c/Flag_of_Greece.svg/180px-Flag_of_Greece.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5c/Flag_of_Greece.svg/240px-Flag_of_Greece.svg.png 2x" data-file-width="600" data-file-height="400" /></a></span></div> <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_vlajka" title="Řecká vlajka">vlajka</a></td> <td style="width:50%; vertical-align:middle;"><span typeof="mw:File"><a href="/wiki/Soubor:Coat_of_arms_of_Greece.svg" class="mw-file-description" title="znak Řecka"><img alt="znak Řecka" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7c/Coat_of_arms_of_Greece.svg/90px-Coat_of_arms_of_Greece.svg.png" decoding="async" width="90" height="92" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7c/Coat_of_arms_of_Greece.svg/135px-Coat_of_arms_of_Greece.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7c/Coat_of_arms_of_Greece.svg/180px-Coat_of_arms_of_Greece.svg.png 2x" data-file-width="281" data-file-height="286" /></a></span><br /><a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_znak_%C5%98ecka" title="Státní znak Řecka">znak</a></td> </tr></tbody></table></td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><b><a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_hymna" title="Státní hymna">Hymna</a></b><br /><i><a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_hymna" title="Řecká hymna">Ymnos is tin Eleftherian</a></i><br /><center><span class="mw-default-size" typeof="mw:File"><span><audio id="mwe_player_0" controls="" preload="none" data-mw-tmh="" class="mw-file-element" width="220" style="width:220px;" data-durationhint="46" data-mwtitle="Hymn_to_liberty_instrumental.oga" data-mwprovider="wikimediacommons"><source src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/db/Hymn_to_liberty_instrumental.oga" type="audio/ogg; codecs="vorbis"" data-width="0" data-height="0" /><source src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/transcoded/d/db/Hymn_to_liberty_instrumental.oga/Hymn_to_liberty_instrumental.oga.mp3" type="audio/mpeg" data-transcodekey="mp3" data-width="0" data-height="0" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AHymn_to_liberty_instrumental.oga&lang=el&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="el" label="Ελληνικά ‪(el)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AHymn_to_liberty_instrumental.oga&lang=en&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="en" label="English ‪(en)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AHymn_to_liberty_instrumental.oga&lang=es&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="es" label="español ‪(es)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AHymn_to_liberty_instrumental.oga&lang=fr&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="fr" label="français ‪(fr)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AHymn_to_liberty_instrumental.oga&lang=grc&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="grc" label="Ἀρχαία ἑλληνικὴ ‪(grc)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AHymn_to_liberty_instrumental.oga&lang=he&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="he" label="עברית ‪(he)‬" data-dir="rtl" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AHymn_to_liberty_instrumental.oga&lang=id&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="id" label="Bahasa Indonesia ‪(id)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AHymn_to_liberty_instrumental.oga&lang=ja&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="ja" label="日本語 ‪(ja)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AHymn_to_liberty_instrumental.oga&lang=ko&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="ko" label="한국어 ‪(ko)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AHymn_to_liberty_instrumental.oga&lang=pt&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="pt" label="português ‪(pt)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AHymn_to_liberty_instrumental.oga&lang=tr&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="tr" label="Türkçe ‪(tr)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AHymn_to_liberty_instrumental.oga&lang=uk&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="uk" label="українська ‪(uk)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AHymn_to_liberty_instrumental.oga&lang=vi&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="vi" label="Tiếng Việt ‪(vi)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AHymn_to_liberty_instrumental.oga&lang=zh-hant&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="zh-Hant" label="中文（繁體） ‪(zh-hant)‬" data-dir="ltr" /></audio></span></span></center></td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><b><a href="/wiki/Motto" title="Motto">Motto</a></b><br /><i><a href="/wiki/Eleftheria_i_thanatos" title="Eleftheria i thanatos">Ελευθερία ή Θάνατος</a></i><br />(Svoboda nebo smrt)</td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #eaeaea;">Geografie</th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><div style="padding:2px;"> <p><span typeof="mw:File"><a href="/wiki/Soubor:EU-Greece.svg" class="mw-file-description" title="Poloha Řecka"><img alt="Poloha Řecka" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/21/EU-Greece.svg/290px-EU-Greece.svg.png" decoding="async" width="290" height="244" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/21/EU-Greece.svg/435px-EU-Greece.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/21/EU-Greece.svg/580px-EU-Greece.svg.png 2x" data-file-width="2045" data-file-height="1720" /></a></span><br />Poloha Řecka </p> </div></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_m%C4%9Bsto" title="Hlavní město">Hlavní město</a></th><td><a href="/wiki/Ath%C3%A9ny" title="Athény">Athény</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Rozloha" title="Rozloha">Rozloha</a></th><td>131 957 km² (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_rozlohy" title="Seznam států světa podle rozlohy">95. na světě</a>) <br />z toho 1,5 % vodní plochy</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%ADch_hor" title="Seznam států světa podle nejvyšších hor">Nejvyšší bod</a></th><td><a href="/wiki/Mytikas_(Olymp)" title="Mytikas (Olymp)">Mytikas</a> (2 917 m n. m.)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/%C4%8Casov%C3%A9_p%C3%A1smo" title="Časové pásmo">Časové pásmo</a></th><td>+2</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Zem%C4%9Bpisn%C3%A9_sou%C5%99adnice" title="Zeměpisné souřadnice">Poloha</a></th><td class="plainlinks"><span></span><span class="coordinates"><a class="external text" href="//geohack.toolforge.org/geohack.php?language=cs&pagename=%C5%98ecko&params=38.5_N_23_E_type:landmark"><span style="white-space:pre">38°30′ s. š.</span>, <span style="white-space:pre">23° v. d.</span></a></span></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Geodata" title="Geodata">Geodata</a> (<a href="/wiki/OpenStreetMap" title="OpenStreetMap">OSM</a>)</th><td><span class="plainlinks osmrelace-link"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.openstreetmap.org/browse/relation/192307">OSM</a>, <a class="external text" href="https://tools.wmflabs.org/wiwosm/osm-on-ol/kml-on-ol.php?lang=wikidata&uselang=cs&title=Q41">WMF</a></span></td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #eaeaea;">Obyvatelstvo</th></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Obyvatelstvo" title="Obyvatelstvo">Počet obyvatel</a></th><td>10 400 720<sup id="cite_ref-pocet_obyvatel_1-0" class="reference"><a href="#cite_note-pocet_obyvatel-1"><span class="cite-bracket">[</span>1<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_po%C4%8Dtu_obyvatel" title="Seznam států světa podle počtu obyvatel">91. na světě</a>, 2024)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Hustota_zalidn%C4%9Bn%C3%AD" title="Hustota zalidnění">Hustota zalidnění</a></th><td>79 ob. / km² (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_hustoty_zalidn%C4%9Bn%C3%AD" title="Seznam států světa podle hustoty zalidnění">105. na světě</a>)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Index_lidsk%C3%A9ho_rozvoje" title="Index lidského rozvoje">HDI</a></th><td><span style="color: #0c0; font-size: 14px;" title="Růst">▲</span> 0,893 (velmi vysoký) (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_indexu_lidsk%C3%A9ho_rozvoje" title="Seznam států světa podle indexu lidského rozvoje">33. na světě</a>, 2022)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Jazyk_(lingvistika)" title="Jazyk (lingvistika)">Jazyk</a></th><td><a href="/wiki/%C5%98e%C4%8Dtina" title="Řečtina">řečtina</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/N%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD" title="Náboženství">Náboženství</a></th><td><a href="/wiki/Pravoslav%C3%AD" title="Pravoslaví">Pravoslaví</a></td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #eaeaea;">Státní útvar</th></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_podle_st%C3%A1tn%C3%ADho_z%C5%99%C3%ADzen%C3%AD" title="Seznam států podle státního zřízení">Státní zřízení</a></th><td><a href="/wiki/Unit%C3%A1rn%C3%AD_st%C3%A1t" title="Unitární stát">unitární</a>, <a href="/wiki/Parlamentn%C3%AD_republika" title="Parlamentní republika">parlamentní republika</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_data_vzniku" title="Seznam států světa podle data vzniku">Vznik</a></th><td><a href="/wiki/25._b%C5%99ezen" title="25. březen">25. března</a> <a href="/wiki/1821" title="1821">1821</a> (odtržením od <a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Osmanská říše">Osmanské říše</a>)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/w/index.php?title=Seznam_p%C5%99edstavitel%C5%AF_%C5%98ecka&action=edit&redlink=1" class="new" title="Seznam představitelů Řecka (stránka neexistuje)">Prezident</a></th><td><a href="/wiki/Konstant%C3%ADnos_Tas%C3%BAlas" title="Konstantínos Tasúlas">Konstantínos Tasúlas</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/w/index.php?title=Seznam_p%C5%99edstavitel%C5%AF_%C5%98ecka&action=edit&redlink=1" class="new" title="Seznam představitelů Řecka (stránka neexistuje)">Předseda vlády</a></th><td><a href="/wiki/Kyriakos_Mitsotakis" title="Kyriakos Mitsotakis">Kyriakos Mitsotakis</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_m%C4%9Bn" title="Seznam měn">Měna</a></th><td><a href="/wiki/Euro" title="Euro">euro</a> (EUR)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Hrub%C3%BD_dom%C3%A1c%C3%AD_produkt" title="Hrubý domácí produkt">HDP</a>/obyv. (<a href="/wiki/Parita_kupn%C3%AD_s%C3%ADly" title="Parita kupní síly">PPP</a>)</th><td>42 066<sup id="cite_ref-2" class="reference"><a href="#cite_note-2"><span class="cite-bracket">[</span>2<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> <a href="/wiki/Americk%C3%BD_dolar" title="Americký dolar">USD</a> (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_HDP_na_obyvatele" title="Seznam států světa podle HDP na obyvatele">48. na světě</a>, 2024)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Giniho_koeficient" title="Giniho koeficient">Giniho koeficient</a></th><td>31,8 (2023)</td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #eaeaea;">Mezinárodní identifikace</th></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/ISO_3166-1" title="ISO 3166-1">ISO 3166-1</a></th><td>300 GRC <a href="/wiki/ISO_3166-2:GR" title="ISO 3166-2:GR">GR</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_mezin%C3%A1rodn%C3%ADch_pozn%C3%A1vac%C3%ADch_zna%C4%8Dek" title="Seznam mezinárodních poznávacích značek">MPZ</a></th><td>GR</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_mezin%C3%A1rodn%C3%ADch_sm%C4%9Brov%C3%BDch_%C4%8D%C3%ADsel" title="Seznam mezinárodních směrových čísel">Telefonní předvolba</a></th><td>+30</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Dom%C3%A9na_nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%ADho_%C5%99%C3%A1du#Národní_doména_nejvyššího_řádu" title="Doména nejvyššího řádu">Národní TLD</a></th><td><a href="/w/index.php?title=.gr_.%CE%B5%CE%BB&action=edit&redlink=1" class="new" title=".gr .ελ (stránka neexistuje)">.gr .ελ</a></td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><span typeof="mw:File"><span title="Logo Wikimedia Commons"><img alt="Logo Wikimedia Commons" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/20px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="20" height="27" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/40px-Commons-logo.svg.png 1.5x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /></span></span> <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Greece" class="extiw" title="commons:Category:Greece">multimediální obsah na Commons</a></td></tr></tbody></table> <p><b>Řecko</b> (<a href="/wiki/%C5%98e%C4%8Dtina" title="Řečtina">řecky</a> <span class="cizojazycne" lang="el" title="řečtina"><span class="noexcerpt"><span typeof="mw:File"><a href="/wiki/M%C3%A9dia:Ellada.ogg" title="zvuk"><img alt="zvuk" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/Loudspeaker.svg/20px-Loudspeaker.svg.png" decoding="async" width="12" height="12" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/Loudspeaker.svg/24px-Loudspeaker.svg.png 2x" data-file-width="20" data-file-height="20" /></a></span></span> <a href="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1c/Ellada.ogg" class="internal" title="Ellada.ogg"><i>Ελλάδα</i>, <i>Elláda</i></a> nebo <span class="cizojazycne" lang="el" title="řečtina"><i>Ελλάς</i>, <i>Ellás</i></span></span>), plným názvem <b>Řecká republika</b> (<a href="/wiki/%C5%98e%C4%8Dtina" title="Řečtina">řecky</a> <span class="cizojazycne" lang="el" title="řečtina"><i>Ελληνική Δημοκρατία</i></span>, <i>Ellinikí Dimokratía</i>), je <a href="/wiki/St%C3%A1t" title="Stát">stát</a> v <a href="/wiki/Jihov%C3%BDchodn%C3%AD_Evropa" title="Jihovýchodní Evropa">jihovýchodní Evropě</a>, který se nachází na jižním cípu <a href="/wiki/Balk%C3%A1n" title="Balkán">Balkánského poloostrova</a>. Řecko sousedí na severozápadě s <a href="/wiki/Alb%C3%A1nie" title="Albánie">Albánií</a>, na severu se <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Makedonie" title="Severní Makedonie">Severní Makedonií</a> a <a href="/wiki/Bulharsko" title="Bulharsko">Bulharskem</a> a na východě s <a href="/wiki/Turecko" title="Turecko">Tureckem</a>. Na východě pevniny leží <a href="/wiki/Egejsk%C3%A9_mo%C5%99e" title="Egejské moře">Egejské moře</a>, na západě <a href="/wiki/J%C3%B3nsk%C3%A9_mo%C5%99e" title="Jónské moře">Jónské moře</a> a na jihu <a href="/wiki/Kr%C3%A9ta" title="Kréta">Kréta</a> a <a href="/wiki/St%C5%99edozemn%C3%AD_mo%C5%99e" title="Středozemní moře">Středozemní moře</a>. Má nejdelší pobřeží v celém <a href="/wiki/St%C5%99edomo%C5%99%C3%AD" title="Středomoří">Středomoří</a> a patří k němu <a href="/wiki/Seznam_ostrov%C5%AF_%C5%98ecka" title="Seznam ostrovů Řecka">tisíce ostrovů</a>. Přibližně 80 % území země pokrývají pohoří, což z něj činí jednu z nejhornatějších zemí Evropy; podnebí je převážně <a href="/wiki/St%C5%99edomo%C5%99sk%C3%A9_podneb%C3%AD" title="Středomořské podnebí">středomořské</a>. Země se skládá z <a href="/wiki/Kraje_v_%C5%98ecku" title="Kraje v Řecku">13 krajů</a>, na ploše 132 000 km<sup>2</sup> žije 10,4 milionu obyvatel.<sup id="cite_ref-pocet_obyvatel_1-1" class="reference"><a href="#cite_note-pocet_obyvatel-1"><span class="cite-bracket">[</span>1<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Hlavním a největším městem Řecka jsou <a href="/wiki/Ath%C3%A9ny" title="Athény">Athény</a>, mezi <a href="/wiki/Seznam_m%C4%9Bst_v_%C5%98ecku" title="Seznam měst v Řecku">další velká města</a> patří <a href="/wiki/Solu%C5%88" title="Soluň">Soluň</a>, <a href="/wiki/Patra" title="Patra">Patra</a>, <a href="/wiki/Pireus" title="Pireus">Pireus</a> a <a href="/wiki/Her%C3%A1klion" title="Heráklion">Heráklion</a>. Drtivou většinu obyvatel země tvoří <a href="/wiki/%C5%98ekov%C3%A9" title="Řekové">Řekové</a>, největší etnickou menšinou jsou <a href="/wiki/Alb%C3%A1nci" title="Albánci">Albánci</a>. Úředním jazykem je <a href="/wiki/%C5%98e%C4%8Dtina" title="Řečtina">řečtina</a>, 90 % obyvatel se hlásí k <a href="/wiki/C%C3%ADrkev_%C5%98ecka" title="Církev Řecka">řecké pravoslavné církvi</a>. </p><p>Řecko je považováno za kolébku <a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_sv%C4%9Bt" title="Západní svět">západní civilizace</a>, neboť zde vznikla <a href="/wiki/Demokracie" title="Demokracie">demokracie</a>, <a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_filozofie" title="Západní filozofie">západní filozofie</a>, západní literatura, <a href="/wiki/Historiografie" title="Historiografie">historiografie</a>, <a href="/wiki/Politologie" title="Politologie">politologie</a>, základní <a href="/wiki/V%C4%9Bda" title="Věda">vědecké</a> a <a href="/wiki/Matematika" title="Matematika">matematické</a> principy, <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%A9_%C5%99eck%C3%A9_divadlo" title="Starověké řecké divadlo">divadlo</a> a <a href="/wiki/Olympijsk%C3%A9_hry" title="Olympijské hry">olympijské hry</a>. Od 8. století př. n. l. byli Řekové organizováni do různých nezávislých <a href="/wiki/M%C4%9Bstsk%C3%BD_st%C3%A1t" title="Městský stát">městských států</a>, známých jako <i>poleis</i> (v jednotném čísle <a href="/wiki/Polis" title="Polis">polis</a>), které se rozkládaly ve <a href="/wiki/St%C5%99edomo%C5%99%C3%AD" title="Středomoří">Středomoří</a> a u <a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A9_mo%C5%99e" title="Černé moře">Černého moře</a>. Ve čtvrtém století př. n. l. <a href="/wiki/Filip_II._Makedonsk%C3%BD" title="Filip II. Makedonský">Filip II. Makedonský</a> sjednotil většinu dnešního Řecka a jeho syn <a href="/wiki/Alexandr_Velik%C3%BD" title="Alexandr Veliký">Alexandr Veliký</a> rychle dobyl většinu známého starověkého světa od východního Středomoří až po severozápadní Indii. Následující <a href="/wiki/Hel%C3%A9nismus" title="Helénismus">helénistické období</a> znamenalo vrchol řecké kultury a vlivu ve starověku. Ve 2. století př. n. l. bylo Řecko anektováno <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%A1_republika" title="Římská republika">Římem</a> a stalo se nedílnou součástí <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Římská říše">Římské říše</a> a jejího pokračování, <a href="/wiki/Byzantsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Byzantská říše">Byzantské říše</a>, která měla převážně řeckou kulturu a <a href="/wiki/Staro%C5%99e%C4%8Dtina" title="Starořečtina">jazyk</a>. <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_pravoslavn%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Řecká pravoslavná církev">Řecká pravoslavná církev</a>, která vznikla v prvním století našeho letopočtu, pomáhala utvářet moderní řeckou identitu a předávala řecké tradice širšímu pravoslavnému světu. Po <a href="/wiki/%C4%8Ctvrt%C3%A1_k%C5%99%C3%AD%C5%BEov%C3%A1_v%C3%BDprava" title="Čtvrtá křížová výprava">čtvrté křížové výpravě</a> v roce 1204 vznikla na některých částech řeckého poloostrova latinská panství, ale v polovině 15. století se většina oblasti dostala pod <a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Osmanská říše">osmanskou nadvládu</a>. Řecko se jako moderní <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_Hel%C3%A9nsk%C3%A1_republika" title="První Helénská republika">národní stát</a> objevilo v roce 1830 po <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_osvobozeneck%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Řecká osvobozenecká válka">válce za nezávislost</a>. </p><p>V prvních sto letech se <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Řecké království">Řecké království</a> snažilo o územní expanzi, které dosáhlo především na počátku 20. století, během <a href="/wiki/Balk%C3%A1nsk%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Balkánské války">balkánských válek</a> až do svého <a href="/wiki/%C5%98ecko-tureck%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Řecko-turecká válka">tažení do Malé Asie</a>, které skončilo katastrofální porážkou v roce 1922. <a href="/wiki/Druh%C3%A1_Hel%C3%A9nsk%C3%A1_republika" title="Druhá Helénská republika">Krátce trvající republiku</a>, která následovala, sužovaly důsledky občanských konfliktů a problém přesídlení uprchlíků z Turecka. V roce 1936 zahájila královská diktatura dlouhé období autoritářské vlády, poznamenané vojenskou okupací během <a href="/wiki/Druh%C3%A1_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Druhá světová válka">druhé světové války</a>, <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Řecká občanská válka">občanskou válkou</a> a vojenskou diktaturou. Od roku 1950 do 70. let 20. století dosáhlo Řecko rekordního hospodářského růstu, což mu umožnilo zařadit se mezi <a href="/wiki/Vysp%C4%9Bl%C3%A1_zem%C4%9B" title="Vyspělá země">vyspělé země</a>. Demokracie byla obnovena v letech 1974–1975 a od té doby je Řecko <a href="/wiki/T%C5%99et%C3%AD_Hel%C3%A9nsk%C3%A1_republika" title="Třetí Helénská republika">parlamentní republikou</a>. </p><p>Řecko je demokratická <a href="/wiki/Unit%C3%A1rn%C3%AD_st%C3%A1t" title="Unitární stát">unitární</a> <a href="/wiki/Parlamentn%C3%AD_republika" title="Parlamentní republika">parlamentní republika</a> s <a href="/wiki/Prezident_%C5%98ecka" title="Prezident Řecka">prezidentem</a> jako ceremoniální hlavou státu, <a href="/wiki/Z%C3%A1konod%C3%A1rn%C3%A1_moc" title="Zákonodárná moc">zákonodárným orgánem</a> je jednokomorový parlament. Je <a href="/wiki/Vysp%C4%9Bl%C3%A1_zem%C4%9B" title="Vyspělá země">vyspělou zemí</a> s vyspělou <a href="/wiki/Ekonomika_s_vysok%C3%BDmi_p%C5%99%C3%ADjmy" title="Ekonomika s vysokými příjmy">ekonomikou s vysokými příjmy</a>, druhou největší na Balkáně, kde je významným regionálním investorem. Řecko je zakládajícím členem Organizace spojených národů, dále je členem <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_unie" title="Evropská unie">Evropské unie</a>, <a href="/wiki/Euroz%C3%B3na" title="Eurozóna">eurozóny</a> a <a href="/wiki/Schengensk%C3%BD_prostor" title="Schengenský prostor">schengenského prostoru</a>, <a href="/wiki/Rada_Evropy" title="Rada Evropy">Rady Evropy</a>, <a href="/wiki/Severoatlantick%C3%A1_aliance" title="Severoatlantická aliance">Severoatlantické aliance</a>, <a href="/wiki/Organizace_pro_hospod%C3%A1%C5%99skou_spolupr%C3%A1ci_a_rozvoj" title="Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj">OECD</a>, <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A1_obchodn%C3%AD_organizace" title="Světová obchodní organizace">Světové obchodní organizace</a> a <a href="/wiki/Organizace_pro_bezpe%C4%8Dnost_a_spolupr%C3%A1ci_v_Evrop%C4%9B" title="Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě">Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě</a>. Řecko má jedinečné kulturní dědictví, rozsáhlý turistický průmysl a významný námořní průmysl. Bohaté historické dědictví země se částečně odráží v 19 památkách zapsaných na <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A9_d%C4%9Bdictv%C3%AD" title="Světové dědictví">seznam světového dědictví UNESCO</a>. </p> <meta property="mw:PageProp/toc" /> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Etymologie">Etymologie</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=1" title="Editace sekce: Etymologie" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=1" title="Editovat zdrojový kód sekce Etymologie"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Názvy <a href="/wiki/%C5%98ekov%C3%A9" title="Řekové">řeckého národa</a> a jeho země ve většině jazyků včetně češtiny vycházejí z některého z následujících tří zdrojů. První a nejčastější varianta, k níž patří české <i>Řecko</i> a např. také anglické <i>Greece</i>, francouzské <i>Grèce,</i> německé <i>Griechenland nebo španělské Grecia</i>, pochází z <a href="/wiki/Latina" title="Latina">latinského</a> výrazu <i>Graeci</i>, který byl podle <a href="/wiki/Aristotel%C3%A9s" title="Aristotelés">Aristotela</a> starověkým názvem Řeků. Druhá varianta, která se vyskytuje např. v <a href="/wiki/T%C3%A1d%C5%BEi%C4%8Dtina" title="Tádžičtina">tádžičtině</a> a <a href="/wiki/Uzbe%C4%8Dtina" title="Uzbečtina">uzbečtině</a>, vychází z názvu území <a href="/wiki/I%C3%B3nie" title="Iónie">Iónie</a> (řecky <i>Iónía</i>). Třetí podobou, kterou používají i sami Řekové, je <i>Héllas</i> podle <a href="/wiki/Helena_(mytologie)" title="Helena (mytologie)">mytické Heleny</a>. <a href="/wiki/Gruz%C3%ADn%C5%A1tina" title="Gruzínština">Gruzínsky</a> se Řekům říká <i>Berdzeni</i> podle gruzínského slova „brdzeni“, což znamená „moudrý“. </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Dějiny"><span id="D.C4.9Bjiny"></span>Dějiny</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=2" title="Editace sekce: Dějiny" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=2" title="Editovat zdrojový kód sekce Dějiny"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/D%C4%9Bjiny_%C5%98ecka" title="Dějiny Řecka">Dějiny Řecka</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Parthenon.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d2/Parthenon.JPG/250px-Parthenon.JPG" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d2/Parthenon.JPG/330px-Parthenon.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d2/Parthenon.JPG/500px-Parthenon.JPG 2x" data-file-width="3456" data-file-height="2304" /></a><figcaption><a href="/wiki/Parthen%C3%B3n" title="Parthenón">Parthenon</a> v <a href="/wiki/Ath%C3%A9ny" title="Athény">Athénách</a></figcaption></figure> <p>Řecké dějiny jsou důležitou součástí evropských a světových dějin. Začínají ještě před příchodem starověkých Řeků na území, které se postupně stalo sídelním územím Řeků a které zabíralo také značnou část dnešního <a href="/wiki/Turecko" title="Turecko">Turecka</a>. V období před řeckým osídlením zde žili <a href="/wiki/Pelasgov%C3%A9" title="Pelasgové">Pelasgové</a> (kontinentální Řecko) a <a href="/wiki/M%C3%ADnojsk%C3%A1_civilizace" title="Mínojská civilizace">Minóané</a> (Kréta a některé ostrovy). Někdy ve 4.–3. tisíciletí př. n. l. do Řecka pronikly první řecké kmeny – <a href="/wiki/Ach%C3%A1jov%C3%A9" title="Achájové">Achájové</a>, kteří vytvořili <a href="/wiki/Myk%C3%A9nsk%C3%A1_civilizace" title="Mykénská civilizace">mykénskou kulturu</a>. Později se v Řecku usadily další řecké kmeny, <a href="/wiki/D%C3%B3rov%C3%A9" title="Dórové">Dórové</a>, <a href="/wiki/I%C3%B3nov%C3%A9" title="Iónové">Iónové</a>, <a href="/wiki/Ai%C3%B3lov%C3%A9" title="Aiólové">Aiólové</a>, <a href="/wiki/Epirus" title="Epirus">Epiróti</a> a <a href="/wiki/Starov%C4%9Bc%C3%AD_Makedonci" title="Starověcí Makedonci">Makedonci</a>, které se spojily s původním obyvatelstvem, a tak se vytvořil starověký řecký národ. V klasickém starořeckém (antickém) období vytvořili Řekové velkou kulturu. Poté následovaly postupně <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Římská říše">římská</a> vláda nad tehdejším řeckým územím, <a href="/wiki/Byzantsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Byzantská říše">byzantské</a> období, osmanská nadvláda, období bojů za nezávislost a vznik moderního Řecka. Problematická historie se projevila i v národním sloganu – <i>Svoboda anebo smrt</i>. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Pravěk_a_první_civilizace"><span id="Prav.C4.9Bk_a_prvn.C3.AD_civilizace"></span>Pravěk a první civilizace</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=3" title="Editace sekce: Pravěk a první civilizace" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=3" title="Editovat zdrojový kód sekce Pravěk a první civilizace"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Large_Krater_with_Armored_Men_Departing_for_Battle,_Mycenae_acropolis,_12th_century_BC_(3402016857).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/53/Large_Krater_with_Armored_Men_Departing_for_Battle%2C_Mycenae_acropolis%2C_12th_century_BC_%283402016857%29.jpg/250px-Large_Krater_with_Armored_Men_Departing_for_Battle%2C_Mycenae_acropolis%2C_12th_century_BC_%283402016857%29.jpg" decoding="async" width="220" height="159" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/53/Large_Krater_with_Armored_Men_Departing_for_Battle%2C_Mycenae_acropolis%2C_12th_century_BC_%283402016857%29.jpg/330px-Large_Krater_with_Armored_Men_Departing_for_Battle%2C_Mycenae_acropolis%2C_12th_century_BC_%283402016857%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/53/Large_Krater_with_Armored_Men_Departing_for_Battle%2C_Mycenae_acropolis%2C_12th_century_BC_%283402016857%29.jpg/500px-Large_Krater_with_Armored_Men_Departing_for_Battle%2C_Mycenae_acropolis%2C_12th_century_BC_%283402016857%29.jpg 2x" data-file-width="3051" data-file-height="2203" /></a><figcaption>Mykénský hrnec, okolo roku 1200 př. n. l.</figcaption></figure> <p>Nejstarší důkazy o přítomnosti lidských předků na jižním Balkáně se datují do období 270 000 let před naším letopočtem. Nachází se v jeskyni <a href="/wiki/Petralona_(jeskyn%C4%9B)" title="Petralona (jeskyně)">Petralona</a> v řecké provincii <a href="/wiki/Makedonie_(%C5%98ecko)" title="Makedonie (Řecko)">Makedonie</a>. V jeskyni <a href="/wiki/Apidima_(jeskyn%C4%9B)" title="Apidima (jeskyně)">Apidima</a> na poloostrově <a href="/wiki/Mani_(poloostrov)" title="Mani (poloostrov)">Mani</a> v jižním Řecku se zachovaly nejstarší pozůstatky <a href="/wiki/%C4%8Clov%C4%9Bk_moudr%C3%BD" title="Člověk moudrý">anatomicky moderních lidí</a> mimo <a href="/wiki/Afrika" title="Afrika">Afriku</a>; jsou staré zhruba 210 000 let.<sup id="cite_ref-3" class="reference"><a href="#cite_note-3"><span class="cite-bracket">[</span>3<span class="cite-bracket">]</span></a></sup><sup id="cite_ref-4" class="reference"><a href="#cite_note-4"><span class="cite-bracket">[</span>4<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> <a href="/wiki/Neolit" title="Neolit">Neolitické</a> osady v Řecku pocházejí ze <a href="/wiki/7._tis%C3%ADcilet%C3%AD_p%C5%99._n._l." title="7. tisíciletí př. n. l.">7. tisíciletí př. n. l.</a> a jsou nejstaršími v Evropě, protože Řecko leží na trase, po níž se do Evropy šířilo <a href="/wiki/Zem%C4%9Bd%C4%9Blstv%C3%AD" title="Zemědělství">zemědělství</a> z <a href="/wiki/Bl%C3%ADzk%C3%BD_v%C3%BDchod" title="Blízký východ">Blízkého východu</a>.<sup id="cite_ref-5" class="reference"><a href="#cite_note-5"><span class="cite-bracket">[</span>5<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Po skončení období řeckého <a href="/wiki/Neolit" title="Neolit">neolitu</a> okolo roku 3200 př. n. l. nastal přechod k <a href="/wiki/Doba_bronzov%C3%A1" title="Doba bronzová">době bronzové</a>, v níž již počíná rozvoj vyspělých civilizací, prvních v Evropě. Nejstarší je <a href="/wiki/Kykladsk%C3%A1_civilizace" title="Kykladská civilizace">kykladská civilizace</a> na ostrovech v Egejském moři (okolo 3200 př. n. l.),<sup id="cite_ref-6" class="reference"><a href="#cite_note-6"><span class="cite-bracket">[</span>6<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> jež byla následována <a href="/wiki/M%C3%ADnojsk%C3%A1_civilizace" title="Mínojská civilizace">mínojskou civilizací</a> na <a href="/wiki/Kr%C3%A9ta" title="Kréta">Krétě</a> (2700–1500 př. n. l.)<sup id="cite_ref-7" class="reference"><a href="#cite_note-7"><span class="cite-bracket">[</span>7<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> a poté <a href="/wiki/Myk%C3%A9nsk%C3%A1_civilizace" title="Mykénská civilizace">mykénskou civilizací</a> (též pozdně <a href="/wiki/Heladsk%C3%A1_civilizace" title="Heladská civilizace">heladskou</a>) na pevnině (1600–1100 př. n. l.).<sup id="cite_ref-8" class="reference"><a href="#cite_note-8"><span class="cite-bracket">[</span>8<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Tyto civilizace, někdy shrnované pod pojem <a href="/wiki/Egejsk%C3%A1_kultura" title="Egejská kultura">egejská kultura</a>, již užívaly písmo, Mínojci používali dosud nerozluštěné písmo známé jako <a href="/wiki/Line%C3%A1rn%C3%AD_p%C3%ADsmo_A" title="Lineární písmo A">lineární písmo A</a>,<sup id="cite_ref-9" class="reference"><a href="#cite_note-9"><span class="cite-bracket">[</span>9<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Mykéňané psali nejstarší doloženou formu řečtiny známou jako <a href="/wiki/Line%C3%A1rn%C3%AD_p%C3%ADsmo_B" title="Lineární písmo B">lineární písmo B</a>.<sup id="cite_ref-10" class="reference"><a href="#cite_note-10"><span class="cite-bracket">[</span>10<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Mykéňané postupně mínojskou kulturu absorbovali, ale kolem roku 1200 př. n. l. se celý řecký civilizační okruh, patrně poměrně náhle, zhroutil.<sup id="cite_ref-11" class="reference"><a href="#cite_note-11"><span class="cite-bracket">[</span>11<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Tato událost je známá jako <a href="/wiki/Zhroucen%C3%AD_doby_bronzov%C3%A9" title="Zhroucení doby bronzové">zhroucení doby bronzové</a> (k uvažovaným příčinám patří výbuch sopky, sucho, útoky nájezdníků vybavených pokročilejšími, patrně železnými, zbraněmi, přelidnění nebo komplexní kolaps způsobený souběhem několika příčin).<sup id="cite_ref-12" class="reference"><a href="#cite_note-12"><span class="cite-bracket">[</span>12<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Touto katastrofou začalo v řeckých dějinách tzv. <a href="/wiki/Temn%C3%A9_obdob%C3%AD" title="Temné období">temné období</a>. O povaze společnosti v něm historikové spekulují, nicméně objevené <a href="/wiki/Chetit%C3%A9" title="Chetité">chetitské</a> a <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_Egypt" title="Starověký Egypt">egyptské</a> záznamy naznačují existenci jediného státu pod „velkým králem“ se sídlem v pevninském Řecku. Temné období končí v <a href="/wiki/9._stolet%C3%AD_p%C5%99._n._l." title="9. století př. n. l.">9.</a>–<a href="/wiki/8._stolet%C3%AD_p%C5%99._n._l." title="8. století př. n. l.">8. století př. n. l.</a>, symbolicky rokem 776 př. n. l., což je legendární datum prvních olympijských her. To je počátek tzv. <a href="/wiki/Archaick%C3%A9_%C5%98ecko" title="Archaické Řecko">archaického Řecka</a>. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Starověké_Řecko"><span id="Starov.C4.9Bk.C3.A9_.C5.98ecko"></span>Starověké Řecko</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=4" title="Editace sekce: Starověké Řecko" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=4" title="Editovat zdrojový kód sekce Starověké Řecko"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%A9_%C5%98ecko" title="Starověké Řecko">Starověké Řecko</a>.</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Griechischen_und_ph%C3%B6nizischen_Kolonien.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a9/Griechischen_und_ph%C3%B6nizischen_Kolonien.jpg/220px-Griechischen_und_ph%C3%B6nizischen_Kolonien.jpg" decoding="async" width="220" height="125" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a9/Griechischen_und_ph%C3%B6nizischen_Kolonien.jpg/330px-Griechischen_und_ph%C3%B6nizischen_Kolonien.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a9/Griechischen_und_ph%C3%B6nizischen_Kolonien.jpg/440px-Griechischen_und_ph%C3%B6nizischen_Kolonien.jpg 2x" data-file-width="2836" data-file-height="1616" /></a><figcaption><a href="/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%A9_%C5%98ecko" title="Starověké Řecko">Starověké Řecko</a> a jeho <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_kolonizace" title="Řecká kolonizace">kolonie</a> ve Středomoří v 8.–6. stol. př. n. l.</figcaption></figure> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Pericles_Pio-Clementino_Inv269_n2.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4b/Pericles_Pio-Clementino_Inv269_n2.jpg/140px-Pericles_Pio-Clementino_Inv269_n2.jpg" decoding="async" width="140" height="212" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4b/Pericles_Pio-Clementino_Inv269_n2.jpg/210px-Pericles_Pio-Clementino_Inv269_n2.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4b/Pericles_Pio-Clementino_Inv269_n2.jpg/280px-Pericles_Pio-Clementino_Inv269_n2.jpg 2x" data-file-width="1300" data-file-height="1970" /></a><figcaption><a href="/wiki/Perikl%C3%A9s" title="Periklés">Periklés</a></figcaption></figure> <p>S koncem období temna se na řeckém poloostrově objevila různá království a <a href="/wiki/M%C4%9Bstsk%C3%BD_st%C3%A1t" title="Městský stát">městské státy</a> (<i><a href="/wiki/Polis" title="Polis">polis</a></i>), v čele s <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%A9_Ath%C3%A9ny" title="Starověké Athény">Athénami</a> a <a href="/wiki/Sparta" title="Sparta">Spartou</a>, které se vedle vlastního Řecka rozšířily až k břehům <a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A9_mo%C5%99e" title="Černé moře">Černého moře</a>, do jižní <a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Itálie</a> (<a href="/wiki/Velk%C3%A9_%C5%98ecko" title="Velké Řecko">Magna Graecia</a>) i do <a href="/wiki/Mal%C3%A1_Asie" title="Malá Asie">Malé Asie</a> (<a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_kolonizace" title="Řecká kolonizace">řecká kolonizace</a>). Tyto státy a jejich kolonie dosáhly velké prosperity, která vyústila v nebývalý kulturní rozmach, jenž se projevil v architektuře, dramatu, vědě, matematice a filozofii. Průkopnická byla i politika, v roce 508 př. n. l. zavedl <a href="/wiki/Kleisthen%C3%A9s" title="Kleisthenés">Kleisthenés</a> v Athénách první <a href="/wiki/Demokracie" title="Demokracie">demokratický</a> vládní systém na světě (viz též <a href="/wiki/Kleisthenova_%C3%BAstava" title="Kleisthenova ústava">Kleisthenova ústava</a>).<sup id="cite_ref-13" class="reference"><a href="#cite_note-13"><span class="cite-bracket">[</span>13<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Navazoval na <a href="/wiki/Sol%C3%B3n" title="Solón">Solónovy</a> reformy a jeho <a href="/wiki/Sol%C3%B3nova_%C3%BAstava" title="Solónova ústava">ústavu</a> z roku 594 př. n. l.<sup id="cite_ref-14" class="reference"><a href="#cite_note-14"><span class="cite-bracket">[</span>14<span class="cite-bracket">]</span></a></sup><sup id="cite_ref-15" class="reference"><a href="#cite_note-15"><span class="cite-bracket">[</span>15<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p> Do roku 500 př. n. l. ovládala řecké městské státy v Malé Asii a Makedonii <a href="/wiki/Achaimenovsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Achaimenovská říše">Perská říše</a>. Pokusy některých těchto států o svržení perské nadvlády selhaly a Persie následně, v roce <a href="/wiki/492_p%C5%99._n._l." title="492 př. n. l.">492 př. n. l.</a>, napadla státy pevninského Řecka. Tím začaly <a href="/wiki/%C5%98ecko-persk%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Řecko-perské války">řecko-perské války</a>. Po porážce v <a href="/wiki/Bitva_u_Marath%C3%B3nu" title="Bitva u Marathónu">bitvě u Marathónu</a> v roce <a href="/wiki/490_p%C5%99._n._l." title="490 př. n. l.">490 př. n. l.</a> byla Persie nucena ustoupit.<sup id="cite_ref-16" class="reference"><a href="#cite_note-16"><span class="cite-bracket">[</span>16<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Následně řecké městské státy vytvořily v roce <a href="/wiki/481_p%C5%99._n._l." title="481 př. n. l.">481 př. n. l.</a> <a href="/wiki/Pelopon%C3%A9sk%C3%BD_spolek" title="Peloponéský spolek">Peloponéský spolek</a> vedený Spartou, který byl první historicky zaznamenanou unií řeckých států od mytického spojení během <a href="/wiki/Tr%C3%B3jsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Trójská válka">trojské války</a>. Druhá invaze Peršanů následovala v roce <a href="/wiki/480_p%C5%99._n._l." title="480 př. n. l.">480 př. n. l.</a> Tíhu obrany tentokrát nesly především Athény a jejich <a href="/wiki/Ath%C3%A9nsk%C3%BD_n%C3%A1mo%C5%99n%C3%AD_spolek" title="Athénský námořní spolek">Athénský námořní spolek</a>, a to navzdory tomu, že se Sparťané vyznamenali ve slavné <a href="/wiki/Bitva_u_Thermopyl" title="Bitva u Thermopyl">bitvě u Thermopyl</a> pod <a href="/wiki/Le%C3%B3nid%C3%A1s_I." title="Leónidás I.">Leónidásovým</a> velením. Po rozhodujících vítězstvích Řeků v letech 480 a <a href="/wiki/479_p%C5%99._n._l." title="479 př. n. l.">479 př. n. l.</a> <a href="/wiki/Bitva_u_Salam%C3%ADny" title="Bitva u Salamíny">u Salamíny</a>, <a href="/wiki/Bitva_u_Plataj%C3%AD" title="Bitva u Platají">u Platají</a> a <a href="/wiki/Bitva_u_Mykal%C3%A9" title="Bitva u Mykalé">u Mykalé</a> byli Peršané nuceni podruhé ustoupit, a to ze všech evropských území.<sup id="cite_ref-17" class="reference"><a href="#cite_note-17"><span class="cite-bracket">[</span>17<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Následujících padesát let míru je známo jako <a href="/wiki/Zlat%C3%BD_v%C4%9Bk_Ath%C3%A9n" title="Zlatý věk Athén">Zlatý věk Athén</a> (též <a href="/wiki/Perikl%C3%A9s" title="Periklés">Periklova</a> éra) a jde o klíčové období starého Řecka, které položilo mnoho ze základních kamenů západní civilizace.</p><figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Alexander_and_Bucephalus_-_Battle_of_Issus_mosaic_-_Museo_Archeologico_Nazionale_-_Naples_BW.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/59/Alexander_and_Bucephalus_-_Battle_of_Issus_mosaic_-_Museo_Archeologico_Nazionale_-_Naples_BW.jpg/250px-Alexander_and_Bucephalus_-_Battle_of_Issus_mosaic_-_Museo_Archeologico_Nazionale_-_Naples_BW.jpg" decoding="async" width="220" height="313" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/59/Alexander_and_Bucephalus_-_Battle_of_Issus_mosaic_-_Museo_Archeologico_Nazionale_-_Naples_BW.jpg/330px-Alexander_and_Bucephalus_-_Battle_of_Issus_mosaic_-_Museo_Archeologico_Nazionale_-_Naples_BW.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/59/Alexander_and_Bucephalus_-_Battle_of_Issus_mosaic_-_Museo_Archeologico_Nazionale_-_Naples_BW.jpg/500px-Alexander_and_Bucephalus_-_Battle_of_Issus_mosaic_-_Museo_Archeologico_Nazionale_-_Naples_BW.jpg 2x" data-file-width="1557" data-file-height="2213" /></a><figcaption><a href="/wiki/Alexandr_Velik%C3%BD" title="Alexandr Veliký">Alexandr Veliký</a></figcaption></figure><p>Nedostatek politické jednoty v Řecku ovšem vedl k častým konfliktům mezi jednotlivými státy. Nejničivější vnitrořeckou válkou byla <a href="/wiki/Pelopon%C3%A9sk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Peloponéská válka">peloponéská válka</a> (431–404 př. n. l.) mezi Athénami a Spartou, kterou vyhrála Sparta, což znamenalo konec Athén jako vůdčí síly starověkého Řecka.<sup id="cite_ref-18" class="reference"><a href="#cite_note-18"><span class="cite-bracket">[</span>18<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Athény i Sparta byly později zastíněny <a href="/wiki/Th%C3%A9by" title="Théby">Thébami</a> a nakonec <a href="/wiki/Makedonie_(kr%C3%A1lovstv%C3%AD)" title="Makedonie (království)">Makedonci</a>. Ti spojili většinu městských států řeckého vnitrozemí do <a href="/wiki/Korintsk%C3%BD_spolek" title="Korintský spolek">Korintského spolku</a>, nad nímž získal kontrolu <a href="/wiki/Filip_II._Makedonsk%C3%BD" title="Filip II. Makedonský">Filip II. Makedonský</a>.<sup id="cite_ref-19" class="reference"><a href="#cite_note-19"><span class="cite-bracket">[</span>19<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Po Filipově smrti se vlády nad spolkem ujal jeho syn <a href="/wiki/Alexandr_Velik%C3%BD" title="Alexandr Veliký">Alexandr Veliký</a>, proslulý vojenský stratég. V roce <a href="/wiki/334_p%C5%99._n._l." title="334 př. n. l.">334 př. n. l.</a> zahájil invazi do Perské říše a za čtyři roky ji dobyl.<sup id="cite_ref-20" class="reference"><a href="#cite_note-20"><span class="cite-bracket">[</span>20<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Na konci svého života vytvořil jednu z největších říší v historii, která sahala od Řecka po <a href="/wiki/Indick%C3%BD_subkontinent" title="Indický subkontinent">Indii</a>. Po jeho smrti se říše rozpadla na několik království, z nichž nejznámější byla <a href="/wiki/Seleukovsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Seleukovská říše">Seleukovská říše</a>, <a href="/wiki/Ptolemaiovsk%C3%BD_Egypt" title="Ptolemaiovský Egypt">ptolemaiovský Egypt</a>, <a href="/wiki/%C5%98ecko-baktrijsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Řecko-baktrijské království">řecko-baktrijské království</a> a <a href="/wiki/Indo-%C5%99eck%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Indo-řecké království">indo-řecké království</a>. Ačkoli se nepodařilo udržet politickou jednotu Alexandrovy říše, jejím výsledkem byla <a href="/wiki/Hel%C3%A9nismus" title="Helénismus">helénská civilizace</a>, která rozšířila řecký jazyk a řeckou kulturu na všechna území dobytá Alexandrem.<sup id="cite_ref-21" class="reference"><a href="#cite_note-21"><span class="cite-bracket">[</span>21<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Především věda a matematika dosáhly svého vrcholu během helénismu,<sup id="cite_ref-22" class="reference"><a href="#cite_note-22"><span class="cite-bracket">[</span>22<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> intelektuální epicentrum této civilizace však již bylo mimo pevninské Řecko, byla jím egyptská <a href="/wiki/Alexandrie" title="Alexandrie">Alexandrie</a> s proslulou <a href="/wiki/Alexandrijsk%C3%A1_knihovna" title="Alexandrijská knihovna">Alexandrijskou knihovnou</a>.<sup id="cite_ref-23" class="reference"><a href="#cite_note-23"><span class="cite-bracket">[</span>23<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Na území dnešního Řecka po <a href="/wiki/V%C3%A1lky_diadoch%C5%AF" title="Války diadochů">období zmatku po Alexandrově smrti</a> kontrolu získali, okolo roku <a href="/wiki/276_p%C5%99._n._l." title="276 př. n. l.">276 př. n. l.</a>, <a href="/wiki/Antigonovci" title="Antigonovci">Antigonovci</a>, potomci jednoho z Alexandrových generálů. Jejich vláda trvala do roku <a href="/wiki/168_p%C5%99._n._l." title="168 př. n. l.">168 př. n. l.</a>, kdy poslední makedonský král <a href="/wiki/Perseus_Makedonsk%C3%BD" title="Perseus Makedonský">Perseus</a> prohrál <a href="/wiki/T%C5%99et%C3%AD_makedonsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Třetí makedonská válka">třetí makedonskou válku</a> v <a href="/wiki/Bitva_u_Pydny" title="Bitva u Pydny">bitvě u Pydny</a> a Řecko se muselo definitivně podřídit mocné sousední říši, <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_%C5%98%C3%ADm" title="Starověký Řím">Římu</a>. </p><div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Nadvláda_Římanů_a_Byzanc"><span id="Nadvl.C3.A1da_.C5.98.C3.ADman.C5.AF_a_Byzanc"></span>Nadvláda Římanů a Byzanc</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=5" title="Editace sekce: Nadvláda Římanů a Byzanc" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=5" title="Editovat zdrojový kód sekce Nadvláda Římanů a Byzanc"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článcích <a href="/wiki/Achaia_(%C5%99%C3%ADmsk%C3%A1_provincie)" title="Achaia (římská provincie)">Achaia (římská provincie)</a> a <a href="/wiki/Byzantsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Byzantská říše">Byzantská říše</a>.</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Athen_Odeon_Herodes_Atticus_BW_2017-10-09_13-12-44.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c6/Athen_Odeon_Herodes_Atticus_BW_2017-10-09_13-12-44.jpg/300px-Athen_Odeon_Herodes_Atticus_BW_2017-10-09_13-12-44.jpg" decoding="async" width="300" height="143" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c6/Athen_Odeon_Herodes_Atticus_BW_2017-10-09_13-12-44.jpg/450px-Athen_Odeon_Herodes_Atticus_BW_2017-10-09_13-12-44.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c6/Athen_Odeon_Herodes_Atticus_BW_2017-10-09_13-12-44.jpg/600px-Athen_Odeon_Herodes_Atticus_BW_2017-10-09_13-12-44.jpg 2x" data-file-width="6548" data-file-height="3132" /></a><figcaption><a href="/wiki/Odeon_H%C3%A9r%C3%B3da_Attika" title="Odeon Héróda Attika">Římské divadlo v Athénách</a> postavené roku 161 <a href="/wiki/H%C3%A9r%C3%B3d%C3%A9s_Attikos" title="Héródés Attikos">Héródém Attikem</a></figcaption></figure> <p>V roce <a href="/wiki/146_p%C5%99._n._l." title="146 př. n. l.">146 př. n. l.</a> byla Makedonie připojena k Římu jako <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%A9_provincie" title="Římské provincie">provincie</a> <a href="/wiki/Makedonie_(provincie)" title="Makedonie (provincie)">Macedonia</a> a zbytek Řecka se stal římským protektorátem. Proces ovládnutí byl dokončen v roce <a href="/wiki/27_p%C5%99._n._l." title="27 př. n. l.">27 př. n. l.</a>, kdy římský císař <a href="/wiki/Augustus" title="Augustus">Augustus</a> anektoval zbytek Řecka a ustanovil jej jako provincii <a href="/wiki/Achaia_(%C5%99%C3%ADmsk%C3%A1_provincie)" title="Achaia (římská provincie)">Achaia</a>. Části dnešního Řecka patřily i do římských provincií <a href="/wiki/Asie_(provincie)" title="Asie (provincie)">Asia</a>, <a href="/wiki/Kr%C3%A9ta_a_Kyrenaika" title="Kréta a Kyrenaika">Kréta a Kyrenaika</a>, <a href="/wiki/Thr%C3%A1kie_(provincie)" title="Thrákie (provincie)">Thrákie</a> a <a href="/wiki/Epirus_(provincie)" title="Epirus (provincie)">Epirus</a>. Přes svou vojenskou nadřazenost Římané obdivovali výdobytky řecké kultury a v mnoha ohledech se <a href="/wiki/Helenizace" title="Helenizace">helenizovali</a>, což se zračí ve slavném <a href="/wiki/Quintus_Horatius_Flaccus" title="Quintus Horatius Flaccus">Horatiově</a> výroku <i>Graecia capta ferum victorem cepit</i> (volně přeloženo: „Řecko, i když bylo zajato, zajalo svého dobyvatele“). <a href="/wiki/%C5%98e%C4%8Dtina" title="Řečtina">Řecky</a> psal třeba římský filozof <a href="/wiki/Seneca" title="Seneca">Seneca</a>, římský císař <a href="/wiki/Nero" title="Nero">Nero</a> se v roce 66 dokonce zúčastnil <a href="/wiki/Antick%C3%A9_olympijsk%C3%A9_hry" title="Antické olympijské hry">olympijských her</a>.<sup id="cite_ref-24" class="reference"><a href="#cite_note-24"><span class="cite-bracket">[</span>24<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p> Řecké území bylo nicméně periferizováno, a to ho činilo otevřeným vnějším vlivům, nejen z římského západu, ale i z východu. Ke klíčovým takovým vlivům patřilo <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Křesťanství">křesťanství</a>. Řecky mluvící komunity helénského východu napomáhaly šíření <a href="/wiki/Ran%C3%A9_k%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Rané křesťanství">raného křesťanství</a> ve <a href="/wiki/2._stolet%C3%AD" title="2. století">2.</a> a <a href="/wiki/3._stolet%C3%AD" title="3. století">3. století</a> a první vůdci a autoři křesťanství (například <a href="/wiki/Pavel_z_Tarsu" title="Pavel z Tarsu">Pavel z Tarsu</a>) byli většinou řecky mluvící. <a href="/wiki/Nov%C3%BD_z%C3%A1kon" title="Nový zákon">Nový zákon</a> byl napsán v řečtině a některé jeho části (<i><a href="/wiki/Prvn%C3%AD_list_Korintsk%C3%BDm" title="První list Korintským">První list Korintským</a></i>, <i><a href="/wiki/Prvn%C3%AD_list_Tesalonick%C3%BDm" title="První list Tesalonickým">První list Tesalonickým</a></i>, <i><a href="/wiki/Zjeven%C3%AD_Janovo" title="Zjevení Janovo">Zjevení Janovo</a></i>) svědčí o důležitosti komunit v Řecku pro rané křesťanství. Přesto se většina Řecka vytrvale držela <a href="/wiki/Pohanstv%C3%AD" title="Pohanství">pohanství</a> až do konce <a href="/wiki/4._stolet%C3%AD" title="4. století">4. století</a>, kdy bylo římským císařem <a href="/wiki/Theodosius_I." title="Theodosius I.">Theodosiem I.</a> postaveno mimo zákon. V následujícím století bylo křesťany zničeno či poškozeno mnoho starých chrámů. Uzavření <a href="/wiki/Plat%C3%B3nsk%C3%A1_akademie" title="Platónská akademie">akademie v Athénách</a> císařem <a href="/wiki/Justini%C3%A1n_I." title="Justinián I.">Justiniánem</a> v roce 529 mnozí považují za mezník určující konec <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk" title="Starověk">starověku</a>. Christianizace Řecka byla masivní a ofenzivní, přesto některé odlehlé oblasti, jako je jihovýchodní <a href="/wiki/Pelopon%C3%A9s" title="Peloponés">Peloponés</a>, zůstaly pohanské až do <a href="/wiki/10._stolet%C3%AD" title="10. století">10. století</a>.</p><figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Abside_Coupole_00498.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e8/Abside_Coupole_00498.jpg/150px-Abside_Coupole_00498.jpg" decoding="async" width="150" height="226" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e8/Abside_Coupole_00498.jpg/225px-Abside_Coupole_00498.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e8/Abside_Coupole_00498.jpg/300px-Abside_Coupole_00498.jpg 2x" data-file-width="3264" data-file-height="4912" /></a><figcaption>Chrám <a href="/wiki/Hagia_Sofia_(Solu%C5%88)" title="Hagia Sofia (Soluň)">Hagia Sofia</a> v <a href="/wiki/Solu%C5%88" title="Soluň">Soluni</a></figcaption></figure><p>Mezi západem a východem římského impéria vznikalo stále větší napětí, až se východ postupně odtrhl a vznikla Východořímská říše, po pádu <a href="/wiki/Z%C3%A1pado%C5%99%C3%ADmsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Západořímská říše">Západořímské</a> v <a href="/wiki/5._stolet%C3%AD" title="5. století">5. století</a> označovaná jako <a href="/wiki/Byzantsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Byzantská říše">Byzantská říše</a>. Ta se stala klíčovým jevem a kulturním epicentrem <a href="/wiki/Pozdn%C3%AD_antika" title="Pozdní antika">pozdní antiky</a> a <a href="/wiki/Ran%C3%BD_st%C5%99edov%C4%9Bk" title="Raný středověk">raného středověku</a>. Hlavní město bylo mimo dnešní řecké území, v <a href="/wiki/Konstantinopol" title="Konstantinopol">Konstantinopoli</a> (dnes turecký <a href="/wiki/Istanbul" title="Istanbul">Istanbul</a>), ale jazyk a kultura zůstaly řecké, byť v kulturní oblasti docházelo k postupnému odklonu od starých řeckých vzorů. Ideovým jádrem říše bylo <a href="/wiki/Pravoslav%C3%AD" title="Pravoslaví">východní ortodoxní křesťanství</a>. Říše zpočátku čelila zejména nájezdům <a href="/wiki/G%C3%B3tov%C3%A9" title="Gótové">Gótů</a> a <a href="/wiki/Hunov%C3%A9" title="Hunové">Hunů</a> (4. a 5. století), posléze i <a href="/wiki/Slovan%C3%A9" title="Slované">Slovanů</a> (<a href="/wiki/7._stolet%C3%AD" title="7. století">7. století</a>). Po slovanské invazi si byzantská vláda ponechala formální kontrolu pouze nad ostrovy a pobřežními oblastmi, zejména nad hustě osídlenými opevněnými městy, jako byly Athény, <a href="/wiki/Korint" title="Korint">Korint</a> a <a href="/wiki/Solu%C5%88" title="Soluň">Soluň</a>. Mimo tyto oblasti došlo ke slovanizaci Peloponésu, byť o její míře, a vůbec míře kontinuity mezi antickým a byzantským Řeckem, historici vedou stále spory.<sup id="cite_ref-25" class="reference"><a href="#cite_note-25"><span class="cite-bracket">[</span>25<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>V <a href="/wiki/8._stolet%C3%AD" title="8. století">8. století</a> byzantský císař <a href="/wiki/Leon_III._Syrsk%C3%BD" title="Leon III. Syrský">Leon III. Syrský</a> posunul hranice říše na západ a na sever. Dobyl tak znovu řadu ztracených provincií, včetně Peloponésu. Tento proces byl usnadněn velkým přílivem Řeků ze <a href="/wiki/Sic%C3%ADlie" title="Sicílie">Sicílie</a> a Malé Asie na řecký poloostrov. Slované byli buď vytlačeni do Malé Asie nebo <a href="/wiki/Asimilace_(sociologie)" title="Asimilace (sociologie)">asimilováni</a>. V průběhu <a href="/wiki/11._stolet%C3%AD" title="11. století">11.</a> a <a href="/wiki/12._stolet%C3%AD" title="12. století">12. století</a> poloostrov zažil éru stability a prosperity, dařilo se mu lépe než maloasijské části říše. V té době také řecká pravoslavná církev silně šířila řecké pojetí křesťanství do širšího pravoslavného světa. </p> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:La_ca%C3%ADda_de_Constantinopla_en_1453..jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/94/La_ca%C3%ADda_de_Constantinopla_en_1453..jpg/300px-La_ca%C3%ADda_de_Constantinopla_en_1453..jpg" decoding="async" width="300" height="150" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/94/La_ca%C3%ADda_de_Constantinopla_en_1453..jpg 1.5x" data-file-width="318" data-file-height="159" /></a><figcaption><a href="/wiki/P%C3%A1d_Konstantinopole" title="Pád Konstantinopole">Pád Konstantinopole</a> 1453</figcaption></figure> <p>Po <a href="/wiki/%C4%8Ctvrt%C3%A1_k%C5%99%C3%AD%C5%BEov%C3%A1_v%C3%BDprava" title="Čtvrtá křížová výprava">čtvrté křížové výpravě</a> a obsazení Konstantinopole <a href="/wiki/Latinsk%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Latinské císařství">Latiny</a> v roce <a href="/wiki/1204" title="1204">1204</a> bylo kontinentální Řecko rozděleno mezi <a href="/wiki/Epirsk%C3%BD_despot%C3%A1t" title="Epirský despotát">Epirský despotát</a> (hlásící se k byzantskému dědictví) a křižácké státy jako byly <a href="/wiki/Achajsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Achajské knížectví">Achajské knížectví</a>, <a href="/wiki/Latinsk%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Latinské císařství">Latinské císařství</a>, <a href="/wiki/Solu%C5%88sk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Soluňské království">Soluňské království</a> nebo <a href="/wiki/Ath%C3%A9nsk%C3%A9_v%C3%A9vodstv%C3%AD" title="Athénské vévodství">Athénské vévodství</a>, zatímco některé ostrovy přešly pod <a href="/wiki/Ben%C3%A1tsk%C3%A1_republika" title="Benátská republika">benátskou</a> (později i <a href="/wiki/Janovsk%C3%A1_republika" title="Janovská republika">janovskou</a>) vládu (vedle toho vzniklo <a href="/wiki/Nik%C3%A1jsk%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Nikájské císařství">Nikájské císařství</a> a <a href="/wiki/Trapezuntsk%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Trapezuntské císařství">Trapezuntské císařství</a> v <a href="/wiki/Mal%C3%A1_Asie" title="Malá Asie">Malé Asii</a>). Byzantská vláda nad Konstantinopolí byla obnovena v roce <a href="/wiki/1261" title="1261">1261</a>, ale Achaia i Epirus zůstaly důležitými regionálními mocnostmi. Během vlády dynastie <a href="/wiki/Palaiologov%C3%A9" title="Palaiologové">Palaiologů</a> (1261–<a href="/wiki/1453" title="1453">1453</a>) vznikla idea řeckého vlastenectví spojená s přihlášením se k dědictví starověkého Řecka, jakkoli nikoli dědictví náboženského. </p><p>Ve <a href="/wiki/14._stolet%C3%AD" title="14. století">14. století</a> ztratila Byzantská říše většinu řeckého poloostrova nejprve ve prospěch <a href="/wiki/Srbov%C3%A9" title="Srbové">Srbů</a>, a poté <a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Osmanská říše">Osmanů</a>. V roce 1453 <a href="/wiki/P%C3%A1d_Konstantinopole" title="Pád Konstantinopole">padl do rukou Osmanů Konstantinopol</a>, v roce <a href="/wiki/1460" title="1460">1460</a> dobyli Osmané i pevninské Řecko (<a href="/wiki/Morejsk%C3%BD_despot%C3%A1t" title="Morejský despotát">Morejský despotát</a>) a Byzantská říše definitivně zanikla. Poté uprchlo mnoho byzantských učenců na západ. Přinesli tam znalost řečtiny a také množství nové i staré literatury v řečtině, což významně přispělo ke kulturnímu převratu zvanému <a href="/wiki/Renesance" title="Renesance">renesance</a>.<sup id="cite_ref-26" class="reference"><a href="#cite_note-26"><span class="cite-bracket">[</span>26<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Nadvláda_Osmanů"><span id="Nadvl.C3.A1da_Osman.C5.AF"></span>Nadvláda Osmanů</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=6" title="Editace sekce: Nadvláda Osmanů" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=6" title="Editovat zdrojový kód sekce Nadvláda Osmanů"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Expanze_Osmansk%C3%A9_%C5%99%C3%AD%C5%A1e_na_Balk%C3%A1n" title="Expanze Osmanské říše na Balkán">Expanze Osmanské říše na Balkán</a>.</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Dupre-Mameluk.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/09/Dupre-Mameluk.jpg/250px-Dupre-Mameluk.jpg" decoding="async" width="180" height="236" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/09/Dupre-Mameluk.jpg/330px-Dupre-Mameluk.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/09/Dupre-Mameluk.jpg/360px-Dupre-Mameluk.jpg 2x" data-file-width="453" data-file-height="594" /></a><figcaption>Řecký <a href="/wiki/Maml%C3%BAci" title="Mamlúci">mamlúk</a></figcaption></figure> <p>Zatímco Osmané dokončovali dobytí pevninské části Řecka, odehrávaly se dvě migrace Řeků. První stěhování zahrnovalo odchod řecké inteligence do <a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_Evropa" title="Západní Evropa">západní Evropy</a>, při druhém stěhování Řekové opouštěli pláně Peloponéského poloostrova a usazovali se v horách. Osmané nebyli schopní vytvořit stálou vojenskou a administrativní přítomnost v těchto horských oblastech. Výsledkem bylo, že některé řecké horské klany na poloostrově, stejně jako na některých ostrovech, si do značné míry udržely statut <a href="/wiki/Nez%C3%A1vislost" title="Nezávislost">nezávislosti</a>. Od konce <a href="/wiki/16._stolet%C3%AD" title="16. století">16. století</a> až do <a href="/wiki/17._stolet%C3%AD" title="17. století">17. století</a> se Řekové stěhovali zpět na <a href="/wiki/Rovina_(geomorfologie)" title="Rovina (geomorfologie)">planiny</a> a do měst, která se tak postupně začala rozšiřovat. </p><p>Systém <i><a href="/wiki/Millet_(Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e)" title="Millet (Osmanská říše)">milletu</a></i> (turecký termín označující právní ochranu náboženské menšiny) přispěl k <a href="/wiki/Etnikum" title="Etnikum">etnické</a> soudržnosti mezi <a href="/wiki/Pravoslav%C3%AD" title="Pravoslaví">ortodoxními</a> Řeky tím, že od sebe izoloval skupiny lidi uvnitř <a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Osmanská říše">Osmanské říše</a> podle náboženského klíče. Ortodoxní církev, náboženská instituce se silným národním charakterem, pomohla Řekům ze všech území poloostrova (tj. hor, planin a <a href="/wiki/Ostrov" title="Ostrov">ostrovů</a>) zachovat jejich etnické, kulturní a jazykové dědictví po léta osmanské nadvlády (a to přestože se tehdy této církvi ještě neříkalo řecká; ta byla založena až po <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_osvobozeneck%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Řecká osvobozenecká válka">osvobození</a>). </p> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Candia_(Kreta)_1595.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/37/Candia_%28Kreta%29_1595.jpg/220px-Candia_%28Kreta%29_1595.jpg" decoding="async" width="220" height="139" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/37/Candia_%28Kreta%29_1595.jpg/330px-Candia_%28Kreta%29_1595.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/37/Candia_%28Kreta%29_1595.jpg/440px-Candia_%28Kreta%29_1595.jpg 2x" data-file-width="500" data-file-height="316" /></a><figcaption>Kréta roku 1595</figcaption></figure><p> Dalším důležitým faktorem pro zachování řecké kultury bylo, že <a href="/wiki/Kypr" title="Kypr">Kypr</a> a <a href="/wiki/Kr%C3%A9ta" title="Kréta">Kréta</a> zůstaly <a href="/wiki/Ben%C3%A1tsk%C3%A1_republika" title="Benátská republika">benátským</a> územím a Osmané je získali až roku 1571<sup id="cite_ref-27" class="reference"><a href="#cite_note-27"><span class="cite-bracket">[</span>27<span class="cite-bracket">]</span></a></sup>, respektive 1670.<sup id="cite_ref-28" class="reference"><a href="#cite_note-28"><span class="cite-bracket">[</span>28<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Právě zde vznikala středověká řecká kultura, pocházel odtud i <a href="/wiki/El_Greco" title="El Greco">El Greco</a>.<sup id="cite_ref-29" class="reference"><a href="#cite_note-29"><span class="cite-bracket">[</span>29<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Navíc <a href="/wiki/J%C3%B3nsk%C3%A9_ostrovy" title="Jónské ostrovy">Jónské ostrovy</a> unikly osmanské vládě úplně, zůstaly benátské až do doby, kdy je anektovala <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_Francouzsk%C3%A1_republika" title="První Francouzská republika">První francouzská republika</a> v roce 1797.<sup id="cite_ref-30" class="reference"><a href="#cite_note-30"><span class="cite-bracket">[</span>30<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Poté přešly pod <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království">Spojené království</a> (1809) a v roce 1864 byly znovu připojeny k Řecku. Nepřerušená tradice umožnila, aby Jónské ostrovy daly rodící se moderní řecké literatuře například <a href="/wiki/Dionysios_Solomos" title="Dionysios Solomos">Dionysia Solomose</a> a celou jeho básnickou školu.</p><figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Bazar_of_Athens.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/75/Bazar_of_Athens.jpg/220px-Bazar_of_Athens.jpg" decoding="async" width="220" height="144" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/75/Bazar_of_Athens.jpg/330px-Bazar_of_Athens.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/75/Bazar_of_Athens.jpg/440px-Bazar_of_Athens.jpg 2x" data-file-width="8749" data-file-height="5719" /></a><figcaption>Bazar v osmanských Athénách, malba z roku 1821</figcaption></figure><p> Řekové, kteří zůstali na planinách během osmanské okupace, byli buď <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Křesťanství">křesťané</a> vypořádávající se s břemenem cizí nadvlády nebo do značné míry <a href="/wiki/Kryptok%C5%99es%C5%A5an%C3%A9" title="Kryptokřesťané">kryptokřesťané</a> (<a href="/wiki/Isl%C3%A1m_v_%C5%98ecku" title="Islám v Řecku">řečtí</a> <a href="/wiki/Muslim" title="Muslim">muslimové</a>, kteří byli tajnými vyznavači ortodoxní víry), snažící se vyhnout vysokému zdanění a <a href="/wiki/Dev%C5%A1irme" title="Devširme">devširme</a> (krevní dani), tedy násilnému odebírání synů, cvičených poté pro elitní vojenské jednotky tzv. <a href="/wiki/Jani%C4%8D%C3%A1%C5%99i" title="Janičáři">janičárů</a>. Řekové, kteří konvertovali k <a href="/wiki/Isl%C3%A1m" title="Islám">islámu</a> a nebyli krypto-křesťany, se stali v očích ortodoxních Řeků <a href="/wiki/Turci" title="Turci">Turky</a>. Nebyli zde tudíž žádní řečtí muslimové ani křesťanští Turci. Výsledkem bylo, že vyznání hrálo neodlučitelnou roli při utváření moderních řeckých a dalších post-osmanských národních identit. Zvláštní roli sehrávali Řekové žijící v Konstantinopoli, kterým se začalo říkat <a href="/wiki/Fanarioti" title="Fanarioti">fanarioti</a>. Ti, ač zůstali křesťany, se dali do služeb Osmanů a plnili funkci elity a správců na řeckém území.<sup id="cite_ref-31" class="reference"><a href="#cite_note-31"><span class="cite-bracket">[</span>31<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> To jim zajistilo značnou prosperitu. Hospodářsky byla ale pro většinu Řeků osmanská nadvláda katastrofou, Turci si vynucovali vysoké daně a v pozdějších letech Osmanská říše přijala politiku vytváření dědičných statků, čímž se z venkovské řecké populace staly <a href="/wiki/Nevolnictv%C3%AD" title="Nevolnictví">nevolníci</a>. Mnozí z nich utíkali do hor a stávali se z nich zbojníci, tzv. <a href="/wiki/Kleftov%C3%A9" title="Kleftové">kleftové</a>.<sup id="cite_ref-32" class="reference"><a href="#cite_note-32"><span class="cite-bracket">[</span>32<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Proti nim zasahovaly často jednotky <a href="/wiki/Armatolov%C3%A9" title="Armatolové">armatolů</a>, křesťanské proosmanské milice.<sup id="cite_ref-33" class="reference"><a href="#cite_note-33"><span class="cite-bracket">[</span>33<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Rigas_Feraios_01.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ef/Rigas_Feraios_01.jpg/250px-Rigas_Feraios_01.jpg" decoding="async" width="150" height="180" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ef/Rigas_Feraios_01.jpg/330px-Rigas_Feraios_01.jpg 2x" data-file-width="440" data-file-height="528" /></a><figcaption><a href="/wiki/Rigas_Feraios" title="Rigas Feraios">Rigas Feraios</a></figcaption></figure><p>Když vypukly vojenské konflikty mezi Osmanskou říší a jinými státy, zejména Benátkami, Řekové se obvykle přidali na stranu tureckých nepřátel, jako například v <a href="/wiki/Bitva_u_Lepanta" title="Bitva u Lepanta">bitvě u Lepanta</a> v roce <a href="/wiki/1571" title="1571">1571</a> nebo v <a href="/wiki/Kr%C3%A9tsk%C3%A1_v%C3%A1lka_(1645%E2%80%931669)" title="Krétská válka (1645–1669)">šesté osmansko-benátské válce</a> v letech <a href="/wiki/1684" title="1684">1684</a>–<a href="/wiki/1699" title="1699">1699</a>.<sup id="cite_ref-34" class="reference"><a href="#cite_note-34"><span class="cite-bracket">[</span>34<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Ke známým vzpourám patří Thesálská vzpoura z roku <a href="/wiki/1600" title="1600">1600</a>, rebelie rolníků v <a href="/wiki/Epirus_(kraj)" title="Epirus (kraj)">Epiru</a> v roce <a href="/wiki/1611" title="1611">1611</a> nebo <a href="/wiki/Orlovova_vzpoura" title="Orlovova vzpoura">Orlovova vzpoura</a> v roce <a href="/wiki/1770" title="1770">1770</a>, kterou inicioval ruský admirál <a href="/wiki/Alexej_Grigorjevi%C4%8D_Orlov" title="Alexej Grigorjevič Orlov">Alexej Orlov</a> během <a href="/wiki/Rusko-tureck%C3%A1_v%C3%A1lka_(1768%E2%80%931774)" title="Rusko-turecká válka (1768–1774)">rusko-turecké války (1768–1774)</a>.<sup id="cite_ref-35" class="reference"><a href="#cite_note-35"><span class="cite-bracket">[</span>35<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Všechna povstání byla Osmany krvavě potlačena. </p><p>V <a href="/wiki/18._stolet%C3%AD" title="18. století">18. století</a> kvůli zvládnutí přepravy a obchodu ve <a href="/wiki/St%C5%99edomo%C5%99%C3%AD" title="Středomoří">Středomoří</a> dovolili Osmané vzniknout bohaté, byť rozptýlené třídě řeckých obchodníků.<sup id="cite_ref-36" class="reference"><a href="#cite_note-36"><span class="cite-bracket">[</span>36<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Ačkoli Osmané Řecko odřízli od významných evropských intelektuálních hnutí, jako bylo <a href="/wiki/Osv%C3%ADcenstv%C3%AD" title="Osvícenství">osvícenství</a>, <a href="/wiki/Velk%C3%A1_francouzsk%C3%A1_revoluce" title="Velká francouzská revoluce">francouzská revoluce</a> či moderní <a href="/wiki/Nacionalismus" title="Nacionalismus">nacionalismus</a>, tyto myšlenky začaly pronikat do řeckého světa právě prostřednictvím obchodní třídy. Tajná organizace řeckých obchodníků <i><a href="/wiki/Filiki_Eteria" title="Filiki Eteria">Filiki Eteria</a></i>, jež vznikla roku <a href="/wiki/1814" title="1814">1814</a> v <a href="/wiki/Od%C4%9Bsa" title="Oděsa">Oděse</a>, už byla vyloženě revoluční organizací.<sup id="cite_ref-37" class="reference"><a href="#cite_note-37"><span class="cite-bracket">[</span>37<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Ale význam měla i neobchodní řecká <a href="/wiki/Diaspora" title="Diaspora">diaspora</a> v Evropě, která se nadchla pro osvícenství – k jejím představitelům patřil například <a href="/wiki/Rigas_Feraios" title="Rigas Feraios">Rigas Feraios</a>, který na konci 18. století vydal ve <a href="/wiki/V%C3%ADde%C5%88" title="Vídeň">Vídni</a> řadu manifestů vyzývajících k řecké nezávislosti, což ho brzy stálo život.<sup id="cite_ref-38" class="reference"><a href="#cite_note-38"><span class="cite-bracket">[</span>38<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Moderní_řecký_stát"><span id="Modern.C3.AD_.C5.99eck.C3.BD_st.C3.A1t"></span>Moderní řecký stát</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=7" title="Editace sekce: Moderní řecký stát" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=7" title="Editovat zdrojový kód sekce Moderní řecký stát"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Řecké království">Řecké království</a>.</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Map_Greece_expansion_1832-1947-cs-2.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b5/Map_Greece_expansion_1832-1947-cs-2.svg/190px-Map_Greece_expansion_1832-1947-cs-2.svg.png" decoding="async" width="190" height="249" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b5/Map_Greece_expansion_1832-1947-cs-2.svg/285px-Map_Greece_expansion_1832-1947-cs-2.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b5/Map_Greece_expansion_1832-1947-cs-2.svg/380px-Map_Greece_expansion_1832-1947-cs-2.svg.png 2x" data-file-width="734" data-file-height="962" /></a><figcaption>Územní vývoj Řeckého království v letech 1832–1947</figcaption></figure> <p>Od roku 1821 vedli Řekové <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_osvobozeneck%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Řecká osvobozenecká válka">osvobozeneckou válku</a> proti Osmanské říši. První vzpoura začala v Podunají pod vedením <a href="/wiki/Alexandros_Ypsilanti" title="Alexandros Ypsilanti">Alexandrose Ypsilantise</a>, ale Turci ji brzy potlačili.<sup id="cite_ref-39" class="reference"><a href="#cite_note-39"><span class="cite-bracket">[</span>39<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> To přimělo Řeky na Peloponésu povstat rovněž a 17. března 1821 vyhlásili Osmanům válku. V říjnu 1821 Řekové pod vedením <a href="/wiki/Theodoros_Kolokotronis" title="Theodoros Kolokotronis">Theodorose Kolokotronise</a> dobyli <a href="/wiki/Tripolis_(%C5%98ecko)" title="Tripolis (Řecko)">Tripolis</a>. Poté rychle následovaly vzpoury na Krétě, v Makedonii a ve středním Řecku, které byly ovšem brzy potlačeny. Mezitím provizorní řecké námořnictvo poměrně účinně bojovalo proti osmanskému loďstvu v Egejském moři. Turci v odpovědi masakrovali obyvatele řeckých ostrovů. Například na <a href="/wiki/Chios" title="Chios">Chiosu</a> byly tři čtvrtiny obyvatel buď zabity, zotročeny nebo zemřely na epidemii.<sup id="cite_ref-40" class="reference"><a href="#cite_note-40"><span class="cite-bracket">[</span>40<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Informace o těchto zvěrstvech probudily evropské veřejné mínění, široce je znám případ básníka <a href="/wiki/George_Gordon_Byron" title="George Gordon Byron">George Gordona Byrona</a>, která přijel do Řecka proti Turkům bojovat a během toho i zahynul, pravděpodobně na <a href="/wiki/Mal%C3%A1rie" title="Malárie">malárii</a>.<sup id="cite_ref-41" class="reference"><a href="#cite_note-41"><span class="cite-bracket">[</span>41<span class="cite-bracket">]</span></a></sup><sup id="cite_ref-42" class="reference"><a href="#cite_note-42"><span class="cite-bracket">[</span>42<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Turci si vyjednali podporu egyptské armády <a href="/wiki/Muhammad_Al%C3%AD_Pa%C5%A1a" title="Muhammad Alí Paša">Muhammada Alí Paši</a>, vedené jeho synem <a href="/wiki/Ibr%C3%A1h%C3%ADm_pa%C5%A1a" title="Ibráhím paša">Ibrahímem pašou</a>, za slib územích ústupků. Ibrahím přistál na Peloponésu v únoru 1825 a měl okamžitý úspěch: do konce roku byla většina Peloponésu pod egyptskou kontrolou. Ačkoli byl Ibrahím poražen v Mani, podařilo se mu potlačit většinu vzpoury na Peloponésu a znovu získat pro Osmany Athény. Po letech vyjednávání se nakonec roku 1827 tři velmoci, <a href="/wiki/Francie" title="Francie">Francie</a>, <a href="/wiki/Rusk%C3%A9_imp%C3%A9rium" title="Ruské impérium">Rusko</a> a <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království">Spojené království</a>, rozhodly zasáhnout do konfliktu.<sup id="cite_ref-43" class="reference"><a href="#cite_note-43"><span class="cite-bracket">[</span>43<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Všechny tři vyslaly do Řecka své námořnictvo na pomoc takřka již udušenému povstání. Klíčová <a href="/wiki/Bitva_u_Navarina" title="Bitva u Navarina">bitva u Navarina</a> (20. října 1827) vyústila ve zničení osmansko-egyptské flotily.<sup id="cite_ref-44" class="reference"><a href="#cite_note-44"><span class="cite-bracket">[</span>44<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Střední Řecko bylo osvobozeno do roku 1828. Nově vzniklý řecký stát byl velmocemi uznán ale až londýnským protokolem v roce 1830.<sup id="cite_ref-45" class="reference"><a href="#cite_note-45"><span class="cite-bracket">[</span>45<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> (Turecko uznalo nezávislost až v květnu 1832). </p> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Kapodistrias_death.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0d/Kapodistrias_death.jpg/220px-Kapodistrias_death.jpg" decoding="async" width="220" height="145" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0d/Kapodistrias_death.jpg/330px-Kapodistrias_death.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0d/Kapodistrias_death.jpg/440px-Kapodistrias_death.jpg 2x" data-file-width="700" data-file-height="462" /></a><figcaption>Vražda <a href="/wiki/Joannis_Kapodistrias" title="Joannis Kapodistrias">Joannise Kapodistriase</a></figcaption></figure> <p>V roce 1827 byl národním shromážděním v Trizinu zvolen za prvního guvernéra <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_Hel%C3%A9nsk%C3%A1_republika" title="První Helénská republika">první helénské republiky</a> <a href="/wiki/Joannis_Kapodistrias" title="Joannis Kapodistrias">Joannis Kapodistrias</a>. Brzy se však ocitl pod tlakem mnoha protichůdných zájmů a v roce 1831 na něj byl spáchán úspěšný atentát.<sup id="cite_ref-46" class="reference"><a href="#cite_note-46"><span class="cite-bracket">[</span>46<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Na <a href="/wiki/Lond%C3%BDnsk%C3%A1_konference_(1832)" title="Londýnská konference (1832)">londýnské konferenci o rok později</a> rozhodli velmoci Británie, Francie a Rusko o zrušení republiky a prohlásili Řecko <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Řecké království">královstvím</a>. Za panovníka mu vybrali bavorského prince <a href="/wiki/Ota_I._%C5%98eck%C3%BD" title="Ota I. Řecký">Otto I.</a> z dynastie <a href="/wiki/Wittelsbachov%C3%A9" title="Wittelsbachové">Wittelsbachů</a>.<sup id="cite_ref-47" class="reference"><a href="#cite_note-47"><span class="cite-bracket">[</span>47<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Ottova vláda byla <a href="/wiki/Despocie" title="Despocie">despotická</a> a neoblíbená. V roce 1843 ho až povstání přinutilo přijmout ústavu a svolat národní shromáždění. V revoluci 23. října 1862 byl přesto nakonec sesazen a vyhnán ze země. O rok později ho nahradil dánský princ Wilhelm, který přijal jméno <a href="/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_I._%C5%98eck%C3%BD" title="Jiří I. Řecký">Jiří I.</a>, kterého Britové vybavili "korunovačním dárkem" – Jónskými ostrovy. Nová ústava z roku 1864 změnila formu řecké vlády z <a href="/wiki/Konstitu%C4%8Dn%C3%AD_monarchie" title="Konstituční monarchie">konstituční monarchie</a> na <a href="/wiki/Korunovan%C3%A1_republika" title="Korunovaná republika">korunovanou republiku</a>. V roce 1875 zvítězil koncept parlamentní většiny jako podmínky pro vládu, král tak ztratil možnost jmenovat menšinové vlády podle svých preferencí. První premiér vybraný dle nového principu, <a href="/wiki/Charilaos_Trikoupis" title="Charilaos Trikoupis">Charilaos Trikoupis</a>, se ovšem příliš nevyznamenal, když jeho příliš velkorysé projekty, jako například stavba <a href="/wiki/Korintsk%C3%BD_pr%C5%AFplav" title="Korintský průplav">Korintského průplavu</a>, v roce 1893 Řecko přivedly ke <a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_bankrot" title="Státní bankrot">státnímu bankrotu</a>.<sup id="cite_ref-48" class="reference"><a href="#cite_note-48"><span class="cite-bracket">[</span>48<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> K dalším vleklým problémům nového státu patřila otázka jazyka (spor zda užívat <a href="/wiki/Novo%C5%99e%C4%8Dtina" title="Novořečtina">novořečtinu</a> nebo <a href="/wiki/Kathareusa" title="Kathareusa">kathareusu</a>, což byl moderní pokus vzkřísit <a href="/wiki/Staro%C5%99e%C4%8Dtina" title="Starořečtina">starořečtinu</a>) či náboženství (vznikla státní řecká církev, ale král Otto I. zůstal katolíkem, což byl jeden z jeho chybných kroků). </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="20._století"><span id="20._stolet.C3.AD"></span>20. století</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=8" title="Editace sekce: 20. století" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=8" title="Editovat zdrojový kód sekce 20. století"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:PONTIC-GENOCIDE.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/90/PONTIC-GENOCIDE.jpg/220px-PONTIC-GENOCIDE.jpg" decoding="async" width="220" height="136" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/90/PONTIC-GENOCIDE.jpg/330px-PONTIC-GENOCIDE.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/90/PONTIC-GENOCIDE.jpg/440px-PONTIC-GENOCIDE.jpg 2x" data-file-width="450" data-file-height="278" /></a><figcaption><a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_genocida" title="Řecká genocida">Řecká genocida</a></figcaption></figure> <p>Během druhé poloviny <a href="/wiki/19._stolet%C3%AD" title="19. století">19. století</a> a první poloviny <a href="/wiki/20._stolet%C3%AD" title="20. století">20. století</a> Řecko postupně připojovalo sousední ostrovy s řecky mluvícím obyvatelstvem. Ožehavou byla otázka Kréty, kterou stále drželi Osmané, proti nimž Kréťané marně mnohokráte povstali (1841, 1858, 1889, 1895, 1897). Řekové roku 1897 Osmanům kvůli Krétě vyhlásili i válku, ale byli poraženi. Díky zásahu velmocí však ztratili jen malé území podél hranic s Tureckem a Kréta byla vyhlášena <a href="/wiki/Kr%C3%A9tsk%C3%BD_st%C3%A1t" title="Krétský stát">autonomním státem</a>. Řekové ji znovu získali až v <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_balk%C3%A1nsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="První balkánská válka">první balkánské válce</a>. V <a href="/wiki/Balk%C3%A1nsk%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Balkánské války">balkánských válkách</a> v letech 1912–1913 a v <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="První světová válka">první světové válce</a> Řecko vůbec hodně získalo, hlavně sever – dnešní <a href="/wiki/Makedonie_(region)" title="Makedonie (region)">makedonské</a> provincie. Zato ale ztratilo jakýkoliv kulturní vliv v Anatolii. <a href="/wiki/Maloasij%C5%A1t%C3%AD_%C5%98ekov%C3%A9" title="Maloasijští Řekové">Anatolští</a> a <a href="/wiki/Pont%C5%A1t%C3%AD_%C5%98ekov%C3%A9" title="Pontští Řekové">pontští Řekové</a> byli po prohrané <a href="/wiki/%C5%98ecko-tureck%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Řecko-turecká válka">řecko-turecké válce</a> násilně přesídleni na západ. A nešlo jen o vyhánění, Řekové byli během <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="První světová válka">první světové války</a> a krátce po ní v Turecku systematicky vybíjeni, takže se hovoří o <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_genocida" title="Řecká genocida">řecké genocidě</a>.<sup id="cite_ref-49" class="reference"><a href="#cite_note-49"><span class="cite-bracket">[</span>49<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Odhady počtu obětí se pohybují mezi 300–900 tisíci. </p> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Eleftherios_Venizelos_1930_(2).JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/46/Eleftherios_Venizelos_1930_%282%29.JPG/220px-Eleftherios_Venizelos_1930_%282%29.JPG" decoding="async" width="220" height="145" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/46/Eleftherios_Venizelos_1930_%282%29.JPG/330px-Eleftherios_Venizelos_1930_%282%29.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/46/Eleftherios_Venizelos_1930_%282%29.JPG/440px-Eleftherios_Venizelos_1930_%282%29.JPG 2x" data-file-width="639" data-file-height="422" /></a><figcaption><a href="/wiki/Eleftherios_Venizelos" title="Eleftherios Venizelos">Eleftherios Venizelos</a> roku 1930</figcaption></figure> <p>Do balkánských válek zemi vedl <a href="/wiki/Eleftherios_Venizelos" title="Eleftherios Venizelos">Eleftherios Venizelos</a>, jehož z Kréty do čela státu povolala po vojenském puči roku 1909 skupina důstojníků žádajících politiku anexí starých řeckých území. Venizelos se pak stal klíčovou politickou figurou řecké politiky první poloviny 20. století. Zdvojnásobil řecké území, provedl řadu reforem, sedmkrát se stal ministerským předsedou. Je tak někdy nazýván „tvůrce moderního Řecka“.<sup id="cite_ref-50" class="reference"><a href="#cite_note-50"><span class="cite-bracket">[</span>50<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Na začátku první světové války se dostal do sporu s tehdejším řeckým králem <a href="/wiki/Konstantin_I._%C5%98eck%C3%BD" title="Konstantin I. Řecký">Konstantinem I.</a>, což vedlo k takzvanému národnímu rozkolu.<sup id="cite_ref-51" class="reference"><a href="#cite_note-51"><span class="cite-bracket">[</span>51<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Během války mělo Řecko dokonce dvě vlády, <a href="/wiki/%C3%9Ast%C5%99edn%C3%AD_mocnosti" title="Ústřední mocnosti">proněmeckou</a> královskou v Athénách a <a href="/wiki/Trojdohoda" title="Trojdohoda">prodohodovou</a> Venizelovu v Soluni. Až roku 1917 Venizelos krále přetlačil a přivedl Řecko naplno mezi nakonec vítězné mocnosti. </p> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Demonstration_for_the_declaration_of_the_Greek_Republic_-_1924.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ae/Demonstration_for_the_declaration_of_the_Greek_Republic_-_1924.jpg/250px-Demonstration_for_the_declaration_of_the_Greek_Republic_-_1924.jpg" decoding="async" width="220" height="169" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ae/Demonstration_for_the_declaration_of_the_Greek_Republic_-_1924.jpg/330px-Demonstration_for_the_declaration_of_the_Greek_Republic_-_1924.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ae/Demonstration_for_the_declaration_of_the_Greek_Republic_-_1924.jpg/500px-Demonstration_for_the_declaration_of_the_Greek_Republic_-_1924.jpg 2x" data-file-width="1210" data-file-height="932" /></a><figcaption>Vyhlášení republiky roku 1924</figcaption></figure> <p>Po válce se mu podařilo krále donutit k abdikaci. Porazil poté roajalistický pokus o puč, po němž byla monarchie, na základě referenda, zrušena a roku 1924 vznikla <a href="/wiki/Druh%C3%A1_Hel%C3%A9nsk%C3%A1_republika" title="Druhá Helénská republika">druhá helénská republika</a>. Ta musela řešit zejména to, že více než čtvrtina obyvatel země byli uprchlíci, vyhnanci a přesídlenci, z nichž řada ani neuměla dobře řecky. Nespokojení monarchisté uspořádali roku 1935 puč vedený generálem <a href="/wiki/Georgios_Kondylis" title="Georgios Kondylis">Georgiem Kondylisem</a> a po zmanipulovaném referendu obnovili monarchii a povolali znovu na trůn <a href="/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_II._%C5%98eck%C3%BD" title="Jiří II. Řecký">Jiřího II</a>. V roce 1936 následovala dohoda mezi premiérem <a href="/wiki/Ioannis_Metaxas" title="Ioannis Metaxas">Ioannisem Metaxasem</a> a králem, který Metaxase ustanovil vůdcem diktátorského režimu známého jako režim 4. srpna.<sup id="cite_ref-52" class="reference"><a href="#cite_note-52"><span class="cite-bracket">[</span>52<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> (Období autoritářské vlády pak s malými přestávkami trvalo až do roku 1974). </p> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Elas_vo_Ksanti.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b8/Elas_vo_Ksanti.jpg/220px-Elas_vo_Ksanti.jpg" decoding="async" width="220" height="152" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b8/Elas_vo_Ksanti.jpg/330px-Elas_vo_Ksanti.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b8/Elas_vo_Ksanti.jpg/440px-Elas_vo_Ksanti.jpg 2x" data-file-width="802" data-file-height="555" /></a><figcaption>Odbojáři z Národní osvobozenecké fronty</figcaption></figure> <p>Metaxasův režim nicméně nesympatizoval s <a href="/wiki/Italsk%C3%BD_fa%C5%A1ismus" title="Italský fašismus">italskými</a> a <a href="/wiki/Nacismus" title="Nacismus">německými fašisty</a>, naopak udržoval dobré vztahy s Británií. Proto také bylo Řecko napadeno roku 1940 <a href="/wiki/Benito_Mussolini" title="Benito Mussolini">Mussoliniho</a> <a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Itálií</a> (<a href="/wiki/Italsko-%C5%99eck%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Italsko-řecká válka">Italsko-řecká válka</a>). Řekové nicméně Italy zahnali na území <a href="/wiki/Alb%C3%A1nie" title="Albánie">Albánie</a> a zaznamenali tak první <a href="/wiki/Spojenci_(druh%C3%A1_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka)" title="Spojenci (druhá světová válka)">spojenecké</a> vítězství nad silami <a href="/wiki/Osa_Berl%C3%ADn%E2%80%93%C5%98%C3%ADm%E2%80%93Tokio" title="Osa Berlín–Řím–Tokio">Osy</a> na souši v <a href="/wiki/Druh%C3%A1_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Druhá světová válka">druhé světové válce</a>. Slavný je <a href="/wiki/Winston_Churchill" title="Winston Churchill">Churchillův</a> citát z té doby: "Od této chvíle neříkejme, že Řekové bojují jako hrdinové, ale že hrdinové bojují jako Řekové."<sup id="cite_ref-53" class="reference"><a href="#cite_note-53"><span class="cite-bracket">[</span>53<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Ostudnou italskou porážku musel hasit Mussoliniho spojenec <a href="/wiki/Adolf_Hitler" title="Adolf Hitler">Hitler</a>, který poslal Italům na pomoc německou armádu. Podobně Italům pomohlo i <a href="/wiki/Bulharsko" title="Bulharsko">Bulharsko</a>. Po kruté <a href="/wiki/Bitva_o_%C5%98ecko" title="Bitva o Řecko">bitvě o Řecko</a>, v níž padlo téměř stejně tolik Italů jako Řeků, nakonec německo-italské síly Řecko dobyly a okupovaly až do roku 1944. Někteří historici se domnívají, že odklonění části německých sil do Řecka ovlivnilo výsledek <a href="/wiki/Bitva_p%C5%99ed_Moskvou" title="Bitva před Moskvou">bitvy o Moskvu</a>, neboť Němci kvůli němu museli bitvu o Moskvu posunout až na zimu, která byla mimořádně tuhá, což značně přispělo k tomu, že Moskvu nedobyli.<sup id="cite_ref-54" class="reference"><a href="#cite_note-54"><span class="cite-bracket">[</span>54<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:%CE%91%CE%BD%CF%84%CE%AC%CF%81%CF%84%CE%B5%CF%82_%CF%84%CE%BF%CF%85_%CE%95%CE%91%CE%9C-%CE%95%CE%9B%CE%91%CE%A3_(restored).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/de/%CE%91%CE%BD%CF%84%CE%AC%CF%81%CF%84%CE%B5%CF%82_%CF%84%CE%BF%CF%85_%CE%95%CE%91%CE%9C-%CE%95%CE%9B%CE%91%CE%A3_%28restored%29.jpg/250px-%CE%91%CE%BD%CF%84%CE%AC%CF%81%CF%84%CE%B5%CF%82_%CF%84%CE%BF%CF%85_%CE%95%CE%91%CE%9C-%CE%95%CE%9B%CE%91%CE%A3_%28restored%29.jpg" decoding="async" width="220" height="168" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/de/%CE%91%CE%BD%CF%84%CE%AC%CF%81%CF%84%CE%B5%CF%82_%CF%84%CE%BF%CF%85_%CE%95%CE%91%CE%9C-%CE%95%CE%9B%CE%91%CE%A3_%28restored%29.jpg/330px-%CE%91%CE%BD%CF%84%CE%AC%CF%81%CF%84%CE%B5%CF%82_%CF%84%CE%BF%CF%85_%CE%95%CE%91%CE%9C-%CE%95%CE%9B%CE%91%CE%A3_%28restored%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/de/%CE%91%CE%BD%CF%84%CE%AC%CF%81%CF%84%CE%B5%CF%82_%CF%84%CE%BF%CF%85_%CE%95%CE%91%CE%9C-%CE%95%CE%9B%CE%91%CE%A3_%28restored%29.jpg/500px-%CE%91%CE%BD%CF%84%CE%AC%CF%81%CF%84%CE%B5%CF%82_%CF%84%CE%BF%CF%85_%CE%95%CE%91%CE%9C-%CE%95%CE%9B%CE%91%CE%A3_%28restored%29.jpg 2x" data-file-width="4640" data-file-height="3552" /></a><figcaption>Partyzáni <a href="/wiki/ELAS" title="ELAS">ELAS</a></figcaption></figure> <p>Němečtí nacisté pak vládli v okolí Athén a Soluně, ostatní regiony ovládali Italové a Bulhaři. Okupace přinesla řeckému obyvatelstvu strašlivé strádání. Ekonomika země byla zničena a více než 100 000 civilistů tak zemřelo během zimy 1941–1942 hladem. Velká většina řeckých <a href="/wiki/%C5%BDid%C3%A9" title="Židé">Židů</a> byla deportována a zavražděna v nacistických <a href="/wiki/Vyhlazovac%C3%AD_t%C3%A1bor" title="Vyhlazovací tábor">táborech smrti</a>. Řecký odboj ovšem patřil k nejúčinnějším v Evropě. Největší odbojová organizace, levicová <a href="/wiki/Fronta_n%C3%A1rodn%C3%ADho_osvobozen%C3%AD_(%C5%98ecko)" title="Fronta národního osvobození (Řecko)">Národní osvobozenecká fronta</a> (<i>Ethnikó Apeleftherotikó Métopo</i>) měla 1,8 milionu členů (přičemž Řecko mělo tehdy 7,5 milionu obyvatel), její bojová složka <a href="/wiki/ELAS" title="ELAS">ELAS</a> asi 50 tisíc vojáků. Hornaté okraje Řecka odbojářům poskytly dobré zázemí. Okupanti reagovali masovým vražděním civilistů. V průběhu tažení proti partyzánům byly systematicky vypáleny stovky vesnic a milion Řeků kvůli tomu zůstal bez domova. Během německé okupace celkem zahynulo až 600 000 Řeků.<sup id="cite_ref-55" class="reference"><a href="#cite_note-55"><span class="cite-bracket">[</span>55<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Paras_from_5th_(Scots)_Parachute_Battalion,_2nd_Parachute_Brigade,_take_cover_on_a_street_corner_in_Athens_during_operations_against_members_of_ELAS,_6_December_1944._NA20515.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b5/Paras_from_5th_%28Scots%29_Parachute_Battalion%2C_2nd_Parachute_Brigade%2C_take_cover_on_a_street_corner_in_Athens_during_operations_against_members_of_ELAS%2C_6_December_1944._NA20515.jpg/170px-thumbnail.jpg" decoding="async" width="170" height="171" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b5/Paras_from_5th_%28Scots%29_Parachute_Battalion%2C_2nd_Parachute_Brigade%2C_take_cover_on_a_street_corner_in_Athens_during_operations_against_members_of_ELAS%2C_6_December_1944._NA20515.jpg/255px-thumbnail.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b5/Paras_from_5th_%28Scots%29_Parachute_Battalion%2C_2nd_Parachute_Brigade%2C_take_cover_on_a_street_corner_in_Athens_during_operations_against_members_of_ELAS%2C_6_December_1944._NA20515.jpg/340px-thumbnail.jpg 2x" data-file-width="2465" data-file-height="2480" /></a><figcaption>Britští parašutisté bojující proti <a href="/wiki/ELAS" title="ELAS">komunistickým jednotkám</a> v ulicích Athén</figcaption></figure> <p>K osvobození došlo za pomoci spojeneckých armád, hlavně Velké Británie. Vzápětí po válce však propukla <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Řecká občanská válka">řecká občanská válka</a> mezi <a href="/wiki/Komunistick%C3%A1_strana_%C5%98ecka" title="Komunistická strana Řecka">řeckými komunisty</a> a jejich odpůrci. Občanská válka byla další těžkou ranou celé společnosti, přinesla přes 150 000 mrtvých na obou stranách a milion vnitřních uprchlíků. Konflikt se stal také jednou z prvních kapitol <a href="/wiki/Studen%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Studená válka">studené války</a> mezi <a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_blok" title="Západní blok">Západem</a> a <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_blok" title="Východní blok">Východem</a>. Komunisty podporovaly vojensky zejména <a href="/wiki/Josip_Broz_Tito" title="Josip Broz Tito">Titova</a> <a href="/wiki/Jugosl%C3%A1vie" title="Jugoslávie">Jugoslávie</a> a <a href="/wiki/Alb%C3%A1nie" title="Albánie">Albánie</a>, antikomunisty Britové a Američané. Když došlo k <a href="/wiki/Roztr%C5%BEka_Tito%E2%80%93Stalin" title="Roztržka Tito–Stalin">roztržce mezi Titem a sovětským vůdcem Stalinem</a>, Jugoslávie podporu stáhla z obavy před sovětskou invazí na Balkán. To byl zásadní faktor, který přispěl k tomu, že komunisté byli poraženi. Asi sto tisíc jich pak emigrovalo do zemí <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_blok" title="Východní blok">východního bloku</a> (12 000 z nich se usadilo i v <a href="/wiki/%C4%8Ceskoslovensko" title="Československo">Československu</a>).<sup id="cite_ref-56" class="reference"><a href="#cite_note-56"><span class="cite-bracket">[</span>56<span class="cite-bracket">]</span></a></sup><sup id="cite_ref-57" class="reference"><a href="#cite_note-57"><span class="cite-bracket">[</span>57<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Premier_Karamanlis_van_Griekenland_bezoekt_Saloniki_Karamanlis_inspecteert_de_e,_Bestanddeelnr_927-4298.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c9/Premier_Karamanlis_van_Griekenland_bezoekt_Saloniki_Karamanlis_inspecteert_de_e%2C_Bestanddeelnr_927-4298.jpg/220px-Premier_Karamanlis_van_Griekenland_bezoekt_Saloniki_Karamanlis_inspecteert_de_e%2C_Bestanddeelnr_927-4298.jpg" decoding="async" width="220" height="175" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c9/Premier_Karamanlis_van_Griekenland_bezoekt_Saloniki_Karamanlis_inspecteert_de_e%2C_Bestanddeelnr_927-4298.jpg/330px-Premier_Karamanlis_van_Griekenland_bezoekt_Saloniki_Karamanlis_inspecteert_de_e%2C_Bestanddeelnr_927-4298.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c9/Premier_Karamanlis_van_Griekenland_bezoekt_Saloniki_Karamanlis_inspecteert_de_e%2C_Bestanddeelnr_927-4298.jpg/440px-Premier_Karamanlis_van_Griekenland_bezoekt_Saloniki_Karamanlis_inspecteert_de_e%2C_Bestanddeelnr_927-4298.jpg 2x" data-file-width="2484" data-file-height="1972" /></a><figcaption><a href="/wiki/Konstant%C3%ADnos_Karamanl%C3%ADs" title="Konstantínos Karamanlís">Konstantinos Karamanlis</a></figcaption></figure> <p>Řecko se poté orientovalo na západní demokracie (ač si udržovalo autoritářský režim) a v roce <a href="/wiki/1952" title="1952">1952</a> se stalo členem <a href="/wiki/Severoatlantick%C3%A1_aliance" title="Severoatlantická aliance">NATO</a> (společně s dosud nepřátelským Tureckem). V 50. a 60. letech se začalo také dařit ekonomice, silně nastartované americkým <a href="/wiki/Marshall%C5%AFv_pl%C3%A1n" title="Marshallův plán">Marshallovým plánem</a>. Hovořilo se dokonce o "řeckém ekonomickém zázraku".<sup id="cite_ref-58" class="reference"><a href="#cite_note-58"><span class="cite-bracket">[</span>58<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Politika 50. a 60. let byla charakterizována vytlačením levice. Klíčovými dvěma osobnostmi byl konzervativně orientovaný <a href="/wiki/Konstant%C3%ADnos_Karamanl%C3%ADs" title="Konstantínos Karamanlís">Konstantinos Karamanlis</a> a vůdce Strany středu <a href="/wiki/Georgios_Papandreou" title="Georgios Papandreou">Georgios Papandreou</a>. Právě odvolání Papandreouovi centristické vlády králem <a href="/wiki/Konstantin_II._%C5%98eck%C3%BD" title="Konstantin II. Řecký">Konstantinem II.</a> v červenci 1965 rozpoutalo politické turbulence, které vyvrcholily vojenským převratem ze dne 21. dubna 1967 a nastolením <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_vojensk%C3%A1_junta" title="Řecká vojenská junta">režimu plukovníků</a> vedených <a href="/wiki/Georgios_Papadopulos" title="Georgios Papadopulos">Georgiosem Papadopoulosem</a>.<sup id="cite_ref-59" class="reference"><a href="#cite_note-59"><span class="cite-bracket">[</span>59<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> V době vlády junty byla pozastavena občanská práva, zesíleny politické represe, včetně mučení schváleného státem. Řecký král s juntou nejprve spolupracoval, později se ji ale neúspěšně pokusil svrhnout a byl donucen opustit zemi.<sup id="cite_ref-60" class="reference"><a href="#cite_note-60"><span class="cite-bracket">[</span>60<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> I dopady na ekonomiku byly nepříznivé, ekonomický růst vystřídala okolo roku 1972 stagnace. </p> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:20110629_Moutza_demonstrations_Greek_parliament_Athens_Greece.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/71/20110629_Moutza_demonstrations_Greek_parliament_Athens_Greece.jpg/250px-20110629_Moutza_demonstrations_Greek_parliament_Athens_Greece.jpg" decoding="async" width="220" height="146" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/71/20110629_Moutza_demonstrations_Greek_parliament_Athens_Greece.jpg/330px-20110629_Moutza_demonstrations_Greek_parliament_Athens_Greece.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/71/20110629_Moutza_demonstrations_Greek_parliament_Athens_Greece.jpg/500px-20110629_Moutza_demonstrations_Greek_parliament_Athens_Greece.jpg 2x" data-file-width="4256" data-file-height="2832" /></a><figcaption>Protesty proti vládním škrtům v důsledku <a href="/wiki/Dluhov%C3%A1_krize_v_%C5%98ecku" title="Dluhová krize v Řecku">dluhové krize</a></figcaption></figure> <p>V roce 1974 se řecká junta pokusila neúspěšně připojit k Řecku ostrov <a href="/wiki/Kypr" title="Kypr">Kypr</a>, což vedlo k <a href="/wiki/Tureck%C3%A1_invaze_na_Kypr" title="Turecká invaze na Kypr">turecké invazi na Kypr</a> a k pádu junty v Řecku.<sup id="cite_ref-61" class="reference"><a href="#cite_note-61"><span class="cite-bracket">[</span>61<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> V roce 1974 se konaly první svobodné volby a byl nastolen demokratický režim.<sup id="cite_ref-62" class="reference"><a href="#cite_note-62"><span class="cite-bracket">[</span>62<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> V referendu poté Řekové odmítli monarchii a vznikla tak <a href="/wiki/T%C5%99et%C3%AD_Hel%C3%A9nsk%C3%A1_republika" title="Třetí Helénská republika">třetí helénská republika</a>. Konstantinos Karamanlis se vrátil z exilu a stal se znovu premiérem. Založil novou konzervativní stranu <a href="/wiki/Nov%C3%A1_demokracie" title="Nová demokracie">Nová demokracie</a>, která se stala klíčovou politickou silou třetí republiky, spolu se <a href="/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_demokracie" title="Sociální demokracie">sociálnědemokratickou</a> stranou <a href="/wiki/Panhel%C3%A9nsk%C3%A9_socialistick%C3%A9_hnut%C3%AD" title="Panhelénské socialistické hnutí">Panhelénské socialistické hnutí</a>, kterou založil <a href="/wiki/Andreas_Papandreu" title="Andreas Papandreu">Andreas Papandreou</a>, syn Georgise Papandreoua. Ekonomicky zemi pomohl v roce 1981 vstup do Evropského společenství (roku 1993 přetvořeného v <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_unie" title="Evropská unie">Evropskou unii</a>). Země přijala i <a href="/wiki/Euro" title="Euro">euro</a> v roce 2001, toto přijetí ale provázely statistické podvody, jak se posléze ukázalo.<sup id="cite_ref-63" class="reference"><a href="#cite_note-63"><span class="cite-bracket">[</span>63<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Řekové za to zaplatili vysokou cenu, bez možnosti <a href="/wiki/Devalvace" title="Devalvace">devalvace</a> vlastní měny se Řecko s příliš silným eurem dostalo (v návaznosti na <a href="/wiki/Velk%C3%A1_recese" title="Velká recese">globální krizi roku 2008</a>) do finanční krize, která se spojila s dlouho střádanou <a href="/wiki/Dluhov%C3%A1_krize_v_%C5%98ecku" title="Dluhová krize v Řecku">krizí dluhovou</a>.<sup id="cite_ref-64" class="reference"><a href="#cite_note-64"><span class="cite-bracket">[</span>64<span class="cite-bracket">]</span></a></sup><sup id="cite_ref-65" class="reference"><a href="#cite_note-65"><span class="cite-bracket">[</span>65<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Ta přerostla v <a href="/wiki/Dluhov%C3%A1_krize_v_euroz%C3%B3n%C4%9B" title="Dluhová krize v eurozóně">dluhovou krizi evropskou</a><sup id="cite_ref-66" class="reference"><a href="#cite_note-66"><span class="cite-bracket">[</span>66<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> a v Řecku i v krizi sociální, provázenou vysokou nezaměstnaností (28 procent v roce 2014).<sup id="cite_ref-67" class="reference"><a href="#cite_note-67"><span class="cite-bracket">[</span>67<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> EU a věřitelské státy Řecko přinutily k úsporám a rozpočtovým škrtům. Nespokojenost s nimi ovšem dostala k moci radikální levici – stranu <a href="/wiki/Koalice_radik%C3%A1ln%C3%AD_levice" title="Koalice radikální levice">Syriza</a> <a href="/wiki/Alexis_Tsipras" title="Alexis Tsipras">Alexise Tsiprase</a>.<sup id="cite_ref-68" class="reference"><a href="#cite_note-68"><span class="cite-bracket">[</span>68<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Ten vládl v letech 2015-2019. Tsipras si však nedovolil takovou vzpouru proti vnějším tlakům, jakou zřejmě voliči očekávali (mj. díky urputné snaze udržet si euro). V roce 2019 se vládli ujali konzervativci, v čele s <a href="/wiki/Kyriakos_Mitsotakis" title="Kyriakos Mitsotakis">Kyriakosem Mitsotakisem</a>.<sup id="cite_ref-69" class="reference"><a href="#cite_note-69"><span class="cite-bracket">[</span>69<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Státní_symboly"><span id="St.C3.A1tn.C3.AD_symboly"></span>Státní symboly</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=9" title="Editace sekce: Státní symboly" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=9" title="Editovat zdrojový kód sekce Státní symboly"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Vlajka">Vlajka</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=10" title="Editace sekce: Vlajka" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=10" title="Editovat zdrojový kód sekce Vlajka"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_vlajka" title="Řecká vlajka">Řecká vlajka</a>.</div> <p>Řecká vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 s devíti vodorovnými pruhy, pěti modrými a mezi nimi čtyřmi bílými. V modrém <a href="/wiki/Kar%C3%A9_(vexilologie)" class="mw-redirect" title="Karé (vexilologie)">karé</a> v <a href="/wiki/Vexilologick%C3%A9_n%C3%A1zvoslov%C3%AD" title="Vexilologické názvosloví">horním rohu</a> (zabírajícím šířku pěti pruhů) je bílý středový kříž. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Znak">Znak</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=11" title="Editace sekce: Znak" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=11" title="Editovat zdrojový kód sekce Znak"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_znak_%C5%98ecka" title="Státní znak Řecka">Státní znak Řecka</a>.</div> <p>Řecky státní znak je tvořen modrým štítem, do něhož je položen stříbrný <a href="/wiki/Heroldsk%C3%BD_k%C5%99%C3%AD%C5%BE" title="Heroldský kříž">heroldský kříž</a>. Kolem štítu je zelený <a href="/wiki/Vav%C5%99%C3%ADnov%C3%BD_v%C4%9Bnec" title="Vavřínový věnec">vavřínový věnec</a> s plody. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Hymna">Hymna</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=12" title="Editace sekce: Hymna" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=12" title="Editovat zdrojový kód sekce Hymna"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_hymna" title="Řecká hymna">Řecká hymna</a>.</div> <p>Řecká hymna je píseň <i>Ýmnos eis tin Eleftherían</i> (<i>Ύμνος εις την Ελευθερίαν</i>, <a href="/wiki/%C4%8Ce%C5%A1tina" title="Čeština">česky</a> <span class="cizojazycne" lang="cs" title="čeština"><i>Hymnus ke svobodě</i></span>, <i>Óda na svobodu</i> nebo <i>Chvalozpěv svobodě</i>). Tato hymna je zároveň <a href="/wiki/Kypersk%C3%A1_hymna" title="Kyperská hymna">kyperskou hymnou</a>. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Motto">Motto</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=13" title="Editace sekce: Motto" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=13" title="Editovat zdrojový kód sekce Motto"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Eleftheria_i_thanatos" title="Eleftheria i thanatos">Eleftheria i thanatos</a>.</div> <p>Řeckým mottem je <i>Eleftheria i thanatos</i> (<i>Ελευθερία ή Θάνατος</i>, <a href="/wiki/%C4%8Ce%C5%A1tina" title="Čeština">česky</a> <span class="cizojazycne" lang="cs" title="čeština"><i>Svoboda nebo smrt</i></span>), jež vzniklo během <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_osvobozeneck%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Řecká osvobozenecká válka">řecké války za nezávislost</a>. </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Geografie">Geografie</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=14" title="Editace sekce: Geografie" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=14" title="Editovat zdrojový kód sekce Geografie"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článku <a href="/wiki/Geografie_%C5%98ecka" title="Geografie Řecka">Geografie Řecka</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:View_on_Olymbos_Mountain_with_Elassona_and_Tsaritsani,_Greece.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6e/View_on_Olymbos_Mountain_with_Elassona_and_Tsaritsani%2C_Greece.jpg/220px-View_on_Olymbos_Mountain_with_Elassona_and_Tsaritsani%2C_Greece.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6e/View_on_Olymbos_Mountain_with_Elassona_and_Tsaritsani%2C_Greece.jpg/330px-View_on_Olymbos_Mountain_with_Elassona_and_Tsaritsani%2C_Greece.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6e/View_on_Olymbos_Mountain_with_Elassona_and_Tsaritsani%2C_Greece.jpg/440px-View_on_Olymbos_Mountain_with_Elassona_and_Tsaritsani%2C_Greece.jpg 2x" data-file-width="2048" data-file-height="1536" /></a><figcaption>Pohoří <a href="/wiki/Olymp" title="Olymp">Olymp</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Plakias_Hafen_01.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/53/Plakias_Hafen_01.jpg/250px-Plakias_Hafen_01.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/53/Plakias_Hafen_01.jpg/330px-Plakias_Hafen_01.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/53/Plakias_Hafen_01.jpg/500px-Plakias_Hafen_01.jpg 2x" data-file-width="3325" data-file-height="2494" /></a><figcaption>Ostrov <a href="/wiki/Kr%C3%A9ta" title="Kréta">Kréta</a></figcaption></figure> <p>Země se skládá z rozsáhlé pevninské části na jižním konci <a href="/wiki/Balk%C3%A1n" title="Balkán">Balkánu</a>, <a href="/wiki/Pelopon%C3%A9s" title="Peloponés">Peloponéského</a> poloostrova (spojeného s pevninou prostřednictvím Korintské šíje) a početných ostrovů (okolo 3000) včetně <a href="/wiki/Kr%C3%A9ta" title="Kréta">Kréty</a>, <a href="/wiki/Rhodos" title="Rhodos">Rhodu</a>, <a href="/wiki/Euboia" title="Euboia">Euboie</a> nebo <a href="/wiki/Dodekany" title="Dodekany">Dodekan</a> či <a href="/wiki/Kyklady" title="Kyklady">Kykladů</a> v <a href="/wiki/Egejsk%C3%A9_mo%C5%99e" title="Egejské moře">Egejském moři</a> a také z ostrovů v Jónském moři. </p><p>Kontinentální <a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_hranice_%C5%98ecka" title="Státní hranice Řecka">státní hranice Řecka</a> jsou dlouhé 1180,71 km. Na severu hraničí s <a href="/wiki/Alb%C3%A1nie" title="Albánie">Albánií</a> (246,70 km), <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Makedonie" title="Severní Makedonie">Severní Makedonií</a> (256,31 km) a <a href="/wiki/Bulharsko" title="Bulharsko">Bulharskem</a> (474,70 km) a na východě s <a href="/wiki/Turecko" title="Turecko">Tureckem</a> (203,00 km).<sup id="cite_ref-70" class="reference"><a href="#cite_note-70"><span class="cite-bracket">[</span>70<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Mezi Řeckem a Tureckem leží <a href="/wiki/Egejsk%C3%A9_mo%C5%99e" title="Egejské moře">Egejské moře</a>, ze západu Řecko omývá <a href="/wiki/J%C3%B3nsk%C3%A9_mo%C5%99e" title="Jónské moře">Jónské moře</a> a z jihu <a href="/wiki/Libyjsk%C3%A9_mo%C5%99e" title="Libyjské moře">Libyjské moře</a>. Celková délka pobřeží je 15 021 km.<sup id="cite_ref-71" class="reference"><a href="#cite_note-71"><span class="cite-bracket">[</span>71<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Okolo 80 % země je tvořeno horami nebo kopci, což Řecko činí jednou z nejhornatějších zemí Evropy. Horská pásma na území Řecka se souhrnně označují <a href="/wiki/Helenidy" title="Helenidy">Helenidy</a>. Západní Řecko zahrnuje jezera a mokřady. Centrální horstvo <a href="/wiki/Pindos" title="Pindos">Pindos</a> má nejvyšší bod o výšce 2636 metrů nad mořem. Horské pásmo pokračuje prostřednictvím <a href="/wiki/Pelopon%C3%A9s" title="Peloponés">Peloponésu</a>, ostrovů <a href="/wiki/Kyth%C3%A9ra" title="Kythéra">Kythéra</a> a <a href="/wiki/Antikyth%C3%A9ra" title="Antikythéra">Antikythéra</a> a končí na ostrově <a href="/wiki/Kr%C3%A9ta" title="Kréta">Kréta</a>. (Ostrovy v Egejském moři jsou ve skutečnosti vrcholy podvodních hor, které kdysi byly prodloužením pevniny). </p><p>Střední a západní část Řecka zahrnuje vysoké strmé vrcholy přerušované mnoha <a href="/wiki/Sout%C4%9Bska" title="Soutěska">kaňony</a> a ostatními krasovými útvary včetně roklin <a href="/wiki/Meteora" title="Meteora">Meteora</a> a <a href="/wiki/Vikos" title="Vikos">Vikos</a>. </p><p>Pohoří <a href="/wiki/Olymp" title="Olymp">Olymp</a> s horou Mytikas o výšce 2917 metrů nad mořem je nejvyšším bodem Řecka. Stejně tak je severní Řecko tvořeno dalším pohořím – <a href="/wiki/Rodopy" title="Rodopy">Rodopy</a>, nacházejícími se ve východní <a href="/wiki/Makedonie_(region)" title="Makedonie (region)">Makedonii</a> a <a href="/wiki/Thr%C3%A1kie" title="Thrákie">Thrákii</a>. Toto území je pokryto rozsáhlými a hustými lesy jako například známá <a href="/w/index.php?title=Dadia&action=edit&redlink=1" class="new" title="Dadia (stránka neexistuje)">Dadia</a>. </p><p>Řecko je členskou zemí <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_unie" title="Evropská unie">Evropské unie</a> (od roku <a href="/wiki/1981" title="1981">1981</a>) a <a href="/wiki/Severoatlantick%C3%A1_aliance" title="Severoatlantická aliance">NATO</a> (od roku <a href="/wiki/1952" title="1952">1952</a>). </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Příroda"><span id="P.C5.99.C3.ADroda"></span>Příroda</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=15" title="Editace sekce: Příroda" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=15" title="Editovat zdrojový kód sekce Příroda"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Krajina">Krajina</h4><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=16" title="Editace sekce: Krajina" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=16" title="Editovat zdrojový kód sekce Krajina"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Planiny se nacházejí hlavně ve východní <a href="/wiki/Thes%C3%A1lie" title="Thesálie">Thesálii</a>, <a href="/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_Makedonie" title="Střední Makedonie">Střední Makedonii</a> a <a href="/wiki/Thr%C3%A1kie" title="Thrákie">Thrákii</a>. Řecké <a href="/wiki/Podneb%C3%AD" title="Podnebí">klima</a> je rozdělené na tři dobře definovatelné třídy – přímořské, horské a mírné. První zahrnuje mírné vlhké zimy a horká suchá léta. Zimní teploty vzácně dosahují extrémů, přestože příležitostně může sněžit i v <a href="/wiki/Ath%C3%A9ny" title="Athény">Aténách</a>, na <a href="/wiki/Kyklady" title="Kyklady">Kykladech</a> nebo <a href="/wiki/Kr%C3%A9ta" title="Kréta">Krétě</a>. Horské se nachází hlavně v západním Řecku (<a href="/wiki/Epirus" title="Epirus">Epirus</a>, <a href="/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_%C5%98ecko" title="Střední Řecko">Střední Řecko</a>, <a href="/wiki/Thes%C3%A1lie" title="Thesálie">Thesálie</a>, <a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_Makedonie" title="Západní Makedonie">Západní Makedonie</a> stejně jako ve středních částech <a href="/wiki/Pelopon%C3%A9s" title="Peloponés">Peloponésu</a> jako je <a href="/wiki/Achaia_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)" title="Achaia (regionální jednotka)">Achaia</a>, <a href="/wiki/Ark%C3%A1die" title="Arkádie">Arkádie</a> a části <a href="/wiki/Lak%C3%B3nie" title="Lakónie">Lakónie</a>, která s <a href="/wiki/Alpy" title="Alpy">Alpami</a> přímo sousedí). Konečně mírné pásmo se nachází ve střední a východní Makedonii, dále v Thrákii na místech jako jsou Komotini, Xanthi a severní Evros; s chladnými a sychravými zimami a horkými suchými léty. Stojí za zmínku, že Atény jsou umístěny na přechodovém území mezi přímořským a horským klimatem – v jižních čtvrtích je tedy klima přímořské, zatímco v severních čtvrtích panuje horské. </p> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Fauna_a_flóra"><span id="Fauna_a_fl.C3.B3ra"></span>Fauna a flóra</h4><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=17" title="Editace sekce: Fauna a flóra" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=17" title="Editovat zdrojový kód sekce Fauna a flóra"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Okolo 50 % řeckého území je pokryto lesy s bohatě rozličnou vegetací, od horských jehličnanů až k přímořskému typu <a href="/wiki/Vegetace" title="Vegetace">vegetace</a>. Řecké lesy jsou domovem posledním hnědým <a href="/wiki/Medv%C4%9Bdovit%C3%AD" title="Medvědovití">medvědům</a> a <a href="/wiki/Rys_(rod)" title="Rys (rod)">rysům</a> ve východní Evropě, stejně jako dalším druhům, jakými jsou mimo jiné například <a href="/wiki/Vlk" title="Vlk">vlci</a>, <a href="/wiki/Srnec_obecn%C3%BD" title="Srnec obecný">srnci</a>, <a href="/wiki/Koza" title="Koza">divoké kozy</a>, <a href="/wiki/Li%C5%A1ka_obecn%C3%A1_(%C5%A1elma)" title="Liška obecná (šelma)">lišky</a> a <a href="/wiki/Prase_divok%C3%A9" title="Prase divoké">divoká prasata</a>. V moři kolem Řecka žijí <a href="/wiki/Tule%C5%88ovit%C3%AD" title="Tuleňovití">tuleni</a>, <a href="/wiki/%C5%BDelvy" title="Želvy">mořské želvy</a>, <a href="/wiki/%C5%BDraloci" title="Žraloci">žraloci</a>, <a href="/wiki/Delf%C3%ADn_obecn%C3%BD" title="Delfín obecný">delfíni</a> i <a href="/wiki/Krakatice" title="Krakatice">krakatice</a>. </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Politika">Politika</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=18" title="Editace sekce: Politika" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=18" title="Editovat zdrojový kód sekce Politika"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Politick%C3%BD_syst%C3%A9m_%C5%98ecka" title="Politický systém Řecka">Politický systém Řecka</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Hellenic_Parliament_from_high_above.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/11/Hellenic_Parliament_from_high_above.jpg/220px-Hellenic_Parliament_from_high_above.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/11/Hellenic_Parliament_from_high_above.jpg/330px-Hellenic_Parliament_from_high_above.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/11/Hellenic_Parliament_from_high_above.jpg/440px-Hellenic_Parliament_from_high_above.jpg 2x" data-file-width="1600" data-file-height="1071" /></a><figcaption>Řecký parlament v centru Athén</figcaption></figure> <p>Řecko je <a href="/wiki/Parlamentn%C3%AD_republika" title="Parlamentní republika">parlamentní republika</a>. Její <a href="/wiki/Hlava_st%C3%A1tu" title="Hlava státu">hlavou</a> je <a href="/wiki/Prezident_%C5%98ecka" title="Prezident Řecka">prezident</a>, který je volen parlamentem na pětileté období. <a href="/wiki/V%C3%BDkonn%C3%A1_moc" title="Výkonná moc">Výkonnou moc</a> ale drží <a href="/wiki/P%C5%99edseda_vl%C3%A1dy_%C5%98ecka" title="Předseda vlády Řecka">předseda vlády</a>. <a href="/wiki/Z%C3%A1konod%C3%A1rn%C3%A1_moc" title="Zákonodárná moc">Zákonodárnou moc</a> má <a href="/wiki/Unikameralismus" title="Unikameralismus">jednokomorový</a> <a href="/w/index.php?title=Parlament_%C5%98ecka&action=edit&redlink=1" class="new" title="Parlament Řecka (stránka neexistuje)">parlament</a>. Parlament (<i>vůli</i>) se skládá z 300 poslanců (<i>vuleftes</i>). Poslanci jsou voleni každé čtyři roky, případně v předčasných volbách dříve. Nejvyšším soudem v zemi je tzv. Areopagus (řecky <i>Arios Pagos,</i> tedy Areův vrch). </p><p>Od března 2025 je prezidentem <a href="/wiki/Konstant%C3%ADnos_Tas%C3%BAlas" title="Konstantínos Tasúlas">Konstantínos Tasúlas</a>, od roku 2023 je premiérem <a href="/wiki/Kyriakos_Mitsotakis" title="Kyriakos Mitsotakis">Kyriakos Mitsotakis</a>. </p><p><a href="/wiki/Demokracie" title="Demokracie">Demokracie</a> vznikla právě v Aténách, založil ji <a href="/wiki/Kleisthen%C3%A9s" title="Kleisthenés">Kleisthenés</a>, v novověkém Řecku musela být po osvobození zpod turecké nadvlády ale nově nastolena. Přesto však patří Řecko mezi jedny z prvních evropských novodobých demokratických států. Demokracie zde vznikla podle francouzského vzoru v roce 1830, po porážce Turků. Definitivně prosadit ji se podařilo až počátkem 20. století, jelikož do té doby zde docházelo ke státním převratům i politickým vraždám. První hlavou státu byl vzdělaný politik původem z ostrova Korfu, <a href="/wiki/Joannis_Kapodistrias" title="Joannis Kapodistrias">Joannis Kapodistrias</a>, který byl zavražděn opozicí. Moderní demokracie byla definitivně ustavena v roce 1974, kdy padla vojenská diktatura <a href="/wiki/Georgios_Papadopulos" title="Georgios Papadopulos">Georgiose Papadopulose</a>. Byla založena pravicová strana <i><a href="/wiki/Nov%C3%A1_demokracie" title="Nová demokracie">Nea Dimokratia</a></i> <i>(Nová demokracie)</i>, kterou založil <a href="/wiki/Konstant%C3%ADnos_Karamanl%C3%ADs" title="Konstantínos Karamanlís">Konstantínos Karamanlís</a> (starší) a která se jako první chopila moci. Proti ní vytvořil politik <a href="/wiki/Andreas_Papandreu" title="Andreas Papandreu">Andreas Papandreu</a> socialistickou stranu <a href="/wiki/Panhel%C3%A9nsk%C3%A9_socialistick%C3%A9_hnut%C3%AD" title="Panhelénské socialistické hnutí">PASOK</a> <i>(Panellinio sosialistiko kinima-Panhelénské socialistické hnutí)</i>. Tyto dvě strany patří dodnes k nejsilnějším politickým stranám, přestože zaznamenaly větší pokles poté, co byly odhaleny podvody se statistikami strany PASOK před vstupem do měnové unie v roce 2001. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Administrativní_rozdělení"><span id="Administrativn.C3.AD_rozd.C4.9Blen.C3.AD"></span>Administrativní rozdělení</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=19" title="Editace sekce: Administrativní rozdělení" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=19" title="Editovat zdrojový kód sekce Administrativní rozdělení"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:GreeceNumberedPerepheries.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9d/GreeceNumberedPerepheries.png/220px-GreeceNumberedPerepheries.png" decoding="async" width="220" height="224" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9d/GreeceNumberedPerepheries.png/330px-GreeceNumberedPerepheries.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9d/GreeceNumberedPerepheries.png 2x" data-file-width="400" data-file-height="408" /></a><figcaption>Řecké kraje</figcaption></figure> <p><b>13 krajů rozdělených do 74 regionálních jednotek</b> (<i>perifereiakés enóti̱tes</i>; jednotné číslo: <i>perifereiakí̱ enóti̱ta</i>) <b>a 1 autonomní stát (<a href="/wiki/Athos" title="Athos">Athos</a>):</b> </p> <ol><li><b><a href="/wiki/Attika_(kraj)" title="Attika (kraj)">Attika</a></b> – <a href="/w/index.php?title=Ji%C5%BEn%C3%AD_Ath%C3%A9ny&action=edit&redlink=1" class="new" title="Jižní Athény (stránka neexistuje)">Jižní Athény</a>, <a href="/w/index.php?title=Ostrovy_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ostrovy (regionální jednotka) (stránka neexistuje)">Ostrovy</a>, <a href="/w/index.php?title=Severn%C3%AD_Ath%C3%A9ny&action=edit&redlink=1" class="new" title="Severní Athény (stránka neexistuje)">Severní Athény</a>, <a href="/w/index.php?title=St%C5%99edn%C3%AD_Ath%C3%A9ny&action=edit&redlink=1" class="new" title="Střední Athény (stránka neexistuje)">Střední Athény</a>, <a href="/w/index.php?title=Z%C3%A1padn%C3%AD_Ath%C3%A9ny&action=edit&redlink=1" class="new" title="Západní Athény (stránka neexistuje)">Západní Athény</a>, <a href="/w/index.php?title=V%C3%BDchodn%C3%AD_Attika&action=edit&redlink=1" class="new" title="Východní Attika (stránka neexistuje)">Východní Attika</a>, <a href="/w/index.php?title=Z%C3%A1padn%C3%AD_Attika&action=edit&redlink=1" class="new" title="Západní Attika (stránka neexistuje)">Západní Attika</a>, <a href="/w/index.php?title=Pireus_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Pireus (regionální jednotka) (stránka neexistuje)">Pireus</a></li> <li><b><a href="/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_%C5%98ecko" title="Střední Řecko">Střední Řecko</a></b> – <a href="/wiki/Boj%C3%B3tie_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)" title="Bojótie (regionální jednotka)">Bojótie</a>, <a href="/wiki/Euboia_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)" title="Euboia (regionální jednotka)">Euboia</a>, <a href="/wiki/Eurit%C3%A1nie" title="Euritánie">Euritánie</a>, <a href="/wiki/F%C3%B3kida" title="Fókida">Fókida</a>, <a href="/wiki/Fthi%C3%B3tida" title="Fthiótida">Fthiótida</a>,</li> <li><b><a href="/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_Makedonie" title="Střední Makedonie">Střední Makedonie</a></b> – <a href="/wiki/Chalkidiki" title="Chalkidiki">Chalkidiki</a>, <a href="/w/index.php?title=Imathie&action=edit&redlink=1" class="new" title="Imathie (stránka neexistuje)">Imathie</a>, <a href="/w/index.php?title=Kilkis_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kilkis (regionální jednotka) (stránka neexistuje)">Kilkis</a>, <a href="/w/index.php?title=Pella_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Pella (regionální jednotka) (stránka neexistuje)">Pella</a>, <a href="/w/index.php?title=Pieria_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Pieria (regionální jednotka) (stránka neexistuje)">Pieria</a>, <a href="/w/index.php?title=Serres_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Serres (regionální jednotka) (stránka neexistuje)">Serres</a>, <a href="/w/index.php?title=Solu%C5%88_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Soluň (regionální jednotka) (stránka neexistuje)">Soluň</a></li> <li><b><a href="/wiki/Kr%C3%A9ta" title="Kréta">Kréta</a></b> – <a href="/wiki/Chania_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)" title="Chania (regionální jednotka)">Chania</a>, <a href="/wiki/Iraklio_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)" title="Iraklio (regionální jednotka)">Heraklion</a>, <a href="/wiki/Lasithi_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)" title="Lasithi (regionální jednotka)">Lasithi</a>, <a href="/wiki/Rethymno_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)" title="Rethymno (regionální jednotka)">Rethymno</a></li> <li><b><a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_Makedonie_a_Thr%C3%A1kie" title="Východní Makedonie a Thrákie">Východní Makedonie a Thrákie</a></b> – <a href="/w/index.php?title=Drama_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Drama (regionální jednotka) (stránka neexistuje)">Drama</a>, <a href="/w/index.php?title=Evros_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Evros (regionální jednotka) (stránka neexistuje)">Evros</a>, <a href="/w/index.php?title=Kavala_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kavala (regionální jednotka) (stránka neexistuje)">Kavala</a>, <a href="/w/index.php?title=Rodopy_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Rodopy (regionální jednotka) (stránka neexistuje)">Rodopy</a>, <a href="/wiki/Thasos" title="Thasos">Thasos</a>, <a href="/w/index.php?title=X%C3%A1nthi_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Xánthi (regionální jednotka) (stránka neexistuje)">Xánthi</a></li> <li><b><a href="/wiki/Epirus" title="Epirus">Epirus</a></b> – <a href="/w/index.php?title=Arta_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Arta (regionální jednotka) (stránka neexistuje)">Arta</a>, <a href="/w/index.php?title=Janina_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Janina (regionální jednotka) (stránka neexistuje)">Janina</a>, <a href="/w/index.php?title=Preveza_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Preveza (regionální jednotka) (stránka neexistuje)">Preveza</a>, <a href="/w/index.php?title=Thesprotie&action=edit&redlink=1" class="new" title="Thesprotie (stránka neexistuje)">Thesprotie</a></li> <li><b><a href="/wiki/J%C3%B3nsk%C3%A9_ostrovy_(kraj)" title="Jónské ostrovy (kraj)">Jónské ostrovy</a></b> – <a href="/wiki/Ithaka" title="Ithaka">Ithaka</a>, <a href="/wiki/Kefalonia" title="Kefalonia">Kefalonie</a>, <a href="/wiki/Korfu_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)" title="Korfu (regionální jednotka)">Korfu</a>, <a href="/wiki/Lefkada_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)" title="Lefkada (regionální jednotka)">Lefkada</a>, <a href="/wiki/Zakynthos" title="Zakynthos">Zakynthos</a></li> <li><b><a href="/wiki/Severn%C3%AD_Egeis" title="Severní Egeis">Severní Egeis</a></b> – <a href="/wiki/Chios_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)" title="Chios (regionální jednotka)">Chios</a>, <a href="/wiki/Ikaria_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)" title="Ikaria (regionální jednotka)">Ikaria</a>, <a href="/wiki/L%C3%A9mnos_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)" title="Lémnos (regionální jednotka)">Lémnos</a>, <a href="/wiki/Lesbos" title="Lesbos">Lesbos</a>, <a href="/wiki/Samos" title="Samos">Samos</a></li> <li><b><a href="/wiki/Pelopon%C3%A9s_(kraj)" title="Peloponés (kraj)">Peloponés</a></b> – <a href="/wiki/Ark%C3%A1die" title="Arkádie">Arkádie</a>, <a href="/wiki/Argolis" title="Argolis">Argolis</a>, <a href="/w/index.php?title=Korinthie&action=edit&redlink=1" class="new" title="Korinthie (stránka neexistuje)">Korinthie</a>, <a href="/wiki/Lak%C3%B3nie" title="Lakónie">Lakónie</a>, <a href="/wiki/Mess%C3%A9nie" title="Messénie">Messénie</a></li> <li><b><a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Egeis" title="Jižní Egeis">Jižní Egeis</a></b> – <a href="/wiki/Andros_(%C5%98ecko)" title="Andros (Řecko)">Andros</a>, <a href="/wiki/Kalymnos_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)" title="Kalymnos (regionální jednotka)">Kalymnos</a>, <a href="/wiki/Karpathos_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)" title="Karpathos (regionální jednotka)">Karpathos</a>, <a href="/wiki/Kea-Kythnos" title="Kea-Kythnos">Kea-Kythnos</a>, <a href="/wiki/K%C3%B3s_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)" title="Kós (regionální jednotka)">Kós</a>, <a href="/wiki/Milos_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)" title="Milos (regionální jednotka)">Milos</a>, <a href="/wiki/Mykonos" title="Mykonos">Mykonos</a>, <a href="/wiki/Naxos_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)" title="Naxos (regionální jednotka)">Naxos</a>, <a href="/wiki/Paros_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)" title="Paros (regionální jednotka)">Paros</a>, <a href="/wiki/Rhodos_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)" title="Rhodos (regionální jednotka)">Rhodos</a>, <a href="/wiki/Syros" title="Syros">Syros</a>, <a href="/wiki/Th%C3%A9ra_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)" title="Théra (regionální jednotka)">Théra</a>, <a href="/wiki/Tinos" title="Tinos">Tinos</a></li> <li><b><a href="/wiki/Thes%C3%A1lie" title="Thesálie">Thesálie</a></b> – <a href="/w/index.php?title=Karditsa_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Karditsa (regionální jednotka) (stránka neexistuje)">Karditsa</a>, <a href="/w/index.php?title=L%C3%A1risa_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Lárisa (regionální jednotka) (stránka neexistuje)">Lárisa</a>, <a href="/w/index.php?title=Magnesia_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Magnesia (regionální jednotka) (stránka neexistuje)">Magnesia</a>, <a href="/w/index.php?title=Sporady_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Sporady (regionální jednotka) (stránka neexistuje)">Sporady</a>, <a href="/w/index.php?title=Trikala_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Trikala (regionální jednotka) (stránka neexistuje)">Trikala</a></li> <li><b><a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_%C5%98ecko" title="Západní Řecko">Západní Řecko</a></b> – <a href="/wiki/Achaia_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)" title="Achaia (regionální jednotka)">Achaia</a>, <a href="/wiki/Ait%C3%B3lie-Akarn%C3%A1nie" title="Aitólie-Akarnánie">Aitólie-Akarnánie</a>, <a href="/wiki/%C3%89lida_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)" title="Élida (regionální jednotka)">Élida</a></li> <li><b><a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_Makedonie" title="Západní Makedonie">Západní Makedonie</a></b> – <a href="/w/index.php?title=Florina_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Florina (regionální jednotka) (stránka neexistuje)">Florina</a>, <a href="/w/index.php?title=Grevena_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Grevena (regionální jednotka) (stránka neexistuje)">Grevena</a>, <a href="/w/index.php?title=Kastoria_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kastoria (regionální jednotka) (stránka neexistuje)">Kastoria</a>, <a href="/w/index.php?title=Kozani_(region%C3%A1ln%C3%AD_jednotka)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kozani (regionální jednotka) (stránka neexistuje)">Kozani</a></li></ol> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Ekonomika">Ekonomika</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=20" title="Editace sekce: Ekonomika" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=20" title="Editovat zdrojový kód sekce Ekonomika"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="noprint ambox labelced labelced-page labelced-page-type-maintenance ambox-style plainlinks"> <div class="labelced_message"><div class="labelced_image ambox-image mbox-image"><span typeof="mw:File"><span><img alt="ikona" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b1/Ambox_outdated_content.svg/60px-Ambox_outdated_content.svg.png" decoding="async" width="48" height="48" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b1/Ambox_outdated_content.svg/120px-Ambox_outdated_content.svg.png 1.5x" data-file-width="620" data-file-height="620" /></span></span></div> <div class="labelced_message_inner"> <div class="labelced_message_headline ambox-text">Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.</div> <div class="labelced_message_text hide-when-compact ambox-text">Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho <span class="plainlinks"><a class="external text" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit">vylepšíte</a></span>, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na <a href="/wiki/Diskuse:%C5%98ecko" title="Diskuse:Řecko">diskusní stránku</a>, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.</div> </div> </div> </div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článcích <a href="/wiki/Ekonomika_%C5%98ecka" title="Ekonomika Řecka">Ekonomika Řecka</a> a <a href="/wiki/Dluhov%C3%A1_krize_v_%C5%98ecku" title="Dluhová krize v Řecku">Dluhová krize v Řecku</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Main_building_of_the_bank_of_Greece_2008.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Main_building_of_the_bank_of_Greece_2008.jpg/250px-Main_building_of_the_bank_of_Greece_2008.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Main_building_of_the_bank_of_Greece_2008.jpg/330px-Main_building_of_the_bank_of_Greece_2008.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Main_building_of_the_bank_of_Greece_2008.jpg/500px-Main_building_of_the_bank_of_Greece_2008.jpg 2x" data-file-width="4000" data-file-height="3000" /></a><figcaption>Hlavní budova řecké národní banky v Athénách</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Salonica-view-aerial2.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fe/Salonica-view-aerial2.jpg/220px-Salonica-view-aerial2.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fe/Salonica-view-aerial2.jpg/330px-Salonica-view-aerial2.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fe/Salonica-view-aerial2.jpg/440px-Salonica-view-aerial2.jpg 2x" data-file-width="800" data-file-height="600" /></a><figcaption><a href="/wiki/Solu%C5%88" title="Soluň">Soluň</a>, hlavní město <a href="/wiki/Makedonie_(%C5%98ecko)" title="Makedonie (Řecko)">Makedonie</a>, je důležité finanční a průmyslové centrum na severu Řecka</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Fira_Santorin_12.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d3/Fira_Santorin_12.jpg/250px-Fira_Santorin_12.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d3/Fira_Santorin_12.jpg/330px-Fira_Santorin_12.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d3/Fira_Santorin_12.jpg/500px-Fira_Santorin_12.jpg 2x" data-file-width="4490" data-file-height="3372" /></a><figcaption>Ostrov <a href="/wiki/Santorini" title="Santorini">Santorini</a>. Cestovní ruch je důležitým zdrojem příjmů.</figcaption></figure> <p>Řecká ekonomika patří mezi nejslabší ekonomiky EU, což je zapříčiněno několika faktory. Z dějinného vývoje, který znamenal dlouhodobou závislost na Osmanské říši, zůstaly Řecku nevyřešené vztahy se sousedy, hlavně hraniční otázka s <a href="/wiki/Turecko" title="Turecko">Tureckem</a>. Kvůli tomu je fakticky pozastavena možná těžba ropy v <a href="/wiki/Egejsk%C3%A9_mo%C5%99e" title="Egejské moře">Egejském moři</a>, a tím zemi unikají potenciálně značné příjmy <a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_rozpo%C4%8Det" title="Státní rozpočet">státního rozpočtu</a>. Další nevýhodou je skutečnost, že Řecko má pouze malou plochu úrodné půdy, zatímco většinu území (i na ostrovech) zabírají pohoří, případně kamenitá neúrodná půda. Starověcí Řekové tuto bezútěšnou situaci řešili kolonizací ostatního <a href="/wiki/St%C5%99edomo%C5%99%C3%AD" title="Středomoří">Středomoří</a>, moderní Řecko musí velkou část potřebných potravin a surovin zemědělského původu dovážet ze zahraničí. </p><p>Významnou část řecké ekonomiky tvoří turistický průmysl, který vytváří přibližně 18 % <a href="/wiki/Hrub%C3%BD_dom%C3%A1c%C3%AD_produkt" title="Hrubý domácí produkt">HDP</a>. Důležitým odvětvím je námořní průmysl, který rovněž zaměstnává mnoho obyvatel a představuje 4,5 % <a href="/wiki/Hrub%C3%BD_dom%C3%A1c%C3%AD_produkt" title="Hrubý domácí produkt">HDP</a>. Řecko má největší vojenskou flotilu v Evropě a mnoho lidí slouží i v armádě. Řecko má největší obchodní flotilu na světě, i přesto že není první v počtu lodí její loďstvo má největší <a href="/wiki/DWT_(jednotka)" title="DWT (jednotka)">DWT</a> a je zodpovědné za více než 15 % světového <a href="/wiki/DWT_(jednotka)" title="DWT (jednotka)">DWT</a> při převozu zboží. Řecké obchodní loďstvo také převáží přes 39 % evropského <a href="/wiki/DWT_(jednotka)" title="DWT (jednotka)">DWT</a> a řecká námořní vlajka je druhou nejpoužívanější v Evropě a sedmou na světě. Obchodní loďstvo je zodpovědné zhruba za 6% řeckého hrubého domácího produktu. Pro řeckou ekonomiku je důležitý i potravinářský, chemický a textilní průmysl. Chov zvířat, převážně ovcí a koz, prožívá v posledních letech hluboký úpadek. Hovězí dobytek, včetně krav na mléko, je chován jen v malé míře. Řecké zemědělství se skládá spíše z menších usedlostí a mezi jeho nejvíce vyvážené plodiny patří olivy a broskve. </p><p>Řecká ekonomika začala rapidně postupovat hlavně po roce 1974, kdy se vlády ujal pravicový politik Konstantinos Karamanlis (starší), za jehož období byl zmodernizován především průmysl, přesto zůstal v mezinárodním srovnání málo výkonný. Sociální politika Andrease Papandreu pomohla vyřešit těžké sociální problémy mnoha občanů Řecka a vytvořila vyspělý školský a zdravotnický systém. Zároveň ale touto štědrou sociální politikou začalo postupné zadlužování Řecka.<sup id="cite_ref-72" class="reference"><a href="#cite_note-72"><span class="cite-bracket">[</span>72<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Také se ekonomika během této vlády soustředila převážně na zemědělskou a ne na průmyslovou výrobu, protože průmysl vyžadoval velké investice, které si stát nemohl dovolit. </p><p>Problémy s řeckou ekonomikou se prohloubily začátkem tohoto století, za další vlády <a href="/wiki/Panhel%C3%A9nsk%C3%A9_socialistick%C3%A9_hnut%C3%AD" title="Panhelénské socialistické hnutí">PASOK</a>, kdy byl premiérem <a href="/wiki/Kostas_Simitis" title="Kostas Simitis">Kostas Simitis</a>. Nejvíce však ekonomika utrpěla během pravicové vlády Nea ND, <a href="/wiki/Kostas_Karamanlis" title="Kostas Karamanlis">Kostase Karamanlise</a> mladšího, která trvala do roku 2009. Vládní kabinet po odstoupení čelil skandálům s korupcí a zatajování státního deficitu, který se vyšplhal až na 14 % HDP. Vláda místo toho, aby šetřila, si obstarávala další zahraniční půjčky na udržení standardu země. Nová vláda Jeorjosa Papandreu (2009) musela přijmout tvrdá opatření, např. snížení platů a zvýšení důchodového věku ze 60. na 65. rok. Zvýšila i daň z 19 na 21 %. Za tyto kroky dostala řecká vláda půjčku od EU a měnového fondu celkově ve výši 114 miliard euro. Radikálními opatřeními vlády a finanční půjčkou se Řecko vyhnulo bankrotu a do konce roku 2010 se podařilo snížit schodek na 8 %. Radikální postupy vlády se však neobešly bez demonstrací, kdy protestovalo přibližně 200 000 lidí, převážně v Athénách. </p><p>Snížit deficit pod 8 % se však v roce 2011 nedařilo tak, jak vláda plánovala, proto musela v červenci přijmout další radikální úsporná opatření a změnit vládní kabinet, premiér <a href="/wiki/Jorgos_Papandreu" title="Jorgos Papandreu">Jorgos Papandreu</a> však svou pozici obhájil. V říjnu 2011 byla na setkání evropské měnové unie sjednána nová dohoda, odpis 50 % řeckého dluhu vůči bankovním subjektům a nová půjčka ve výši 120 miliard euro. Po neshodě mezi některými vládními poslanci a premiérem Papandreuem byla nakonec sestavena nová prozatímní vláda v čele s nezávislým ekonomem <a href="/wiki/Lukas_Papadimos" title="Lukas Papadimos">Lukasem Papadimosem</a>. Ten pokračoval v úsporných opatřeních, parlament přijal novou půjčku a poloviční odpis řeckého dluhu. </p><p>Po následných volbách odhlasovala koalice premiéra <a href="/wiki/Antonis_Samaras" title="Antonis Samaras">Antonise Samarase</a> další, v pořadí třetí velké memorandum, tzv. Memorandum III., domluvené s představiteli tzv. trojky (<a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_komise" title="Evropská komise">Evropská komise</a>, <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_centr%C3%A1ln%C3%AD_banka" title="Evropská centrální banka">Evropská centrální banka</a> a <a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_m%C4%9Bnov%C3%BD_fond" title="Mezinárodní měnový fond">Mezinárodní měnový fond</a>), které zahrnovalo velká úsporná opatření ve výši 11 miliard <a href="/wiki/Euro" title="Euro">eur</a>. Podle ministra financí <a href="/w/index.php?title=Jannis_Sturnaras&action=edit&redlink=1" class="new" title="Jannis Sturnaras (stránka neexistuje)">Jannise Sturnarase</a> to měla být poslední velká úsporná opatření. </p><p>V roce 2014 zaznamenal řecký státní rozpočet první plusové hospodaření od roku 2008 (tzv. primární přebytek) a v dubnu se Řecko mohlo zčásti dočasně vrátit na mezinárodní finanční trhy. Premiér Samaras tehdy prohlásil, že situace se stabilizovala a Řecko nebude potřebovat další záchranné úvěry. K roku 2015, po několika letech poklesu, činil <a href="/wiki/Hrub%C3%BD_dom%C3%A1c%C3%AD_produkt" title="Hrubý domácí produkt">HDP</a> (<a href="/wiki/Parita_kupn%C3%AD_s%C3%ADly" title="Parita kupní síly">PPP</a>) na hlavu 27 tisíc <a href="/wiki/Americk%C3%BD_dolar" title="Americký dolar">USD</a>, což bylo nominálně méně než v mnoha nových členských státech EU (jmenovitě <a href="/wiki/%C4%8Cesko" title="Česko">Česko</a>, <a href="/wiki/Estonsko" title="Estonsko">Estonsko</a>, <a href="/wiki/Litva" title="Litva">Litva</a>, <a href="/wiki/Kypr" title="Kypr">Kypr</a>, <a href="/wiki/Malta" title="Malta">Malta</a>, <a href="/wiki/Slovensko" title="Slovensko">Slovensko</a> a také <a href="/wiki/Slovinsko" title="Slovinsko">Slovinsko</a>). </p><p>Samarasova předpověď se ovšem nepotvrdila. V roce 2015 prožívalo Řecko a spolu s ním <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_m%C4%9Bnov%C3%A1_unie" title="Evropská měnová unie">Evropská měnová unie</a> (EMU) mimořádně dramatickou krizi. Nezaměstnanost práceschopného obyvatelstva stoupla na 27 %. </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Demografie">Demografie</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=21" title="Editace sekce: Demografie" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=21" title="Editovat zdrojový kód sekce Demografie"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článku <a href="/wiki/Obyvatelstvo_%C5%98ecka" title="Obyvatelstvo Řecka">Obyvatelstvo Řecka</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Brainsik-ermoupoli.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/04/Brainsik-ermoupoli.jpg/330px-Brainsik-ermoupoli.jpg" decoding="async" width="330" height="146" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/04/Brainsik-ermoupoli.jpg/495px-Brainsik-ermoupoli.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/04/Brainsik-ermoupoli.jpg/660px-Brainsik-ermoupoli.jpg 2x" data-file-width="3060" data-file-height="1357" /></a><figcaption><a href="/wiki/Ermupoli" title="Ermupoli">Ermupoli</a> na ostrové <a href="/wiki/Syros" title="Syros">Syros</a> je hlavní město <a href="/wiki/Kyklady" title="Kyklady">Kyklad</a></figcaption></figure> <p>Podle oficiálního úřadu ELSTAT mělo Řecko v roce 2011 10 815 197 obyvatel.<sup id="cite_ref-ELSTAT_73-0" class="reference"><a href="#cite_note-ELSTAT-73"><span class="cite-bracket">[</span>73<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Většina obyvatel (98 %) vyznává řecké ortodoxní <a href="/wiki/N%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD" title="Náboženství">náboženství</a>, jen asi 1,3 % patří k <a href="/wiki/Isl%C3%A1m" title="Islám">islámu</a>. Úředním jazykem v Řecku je <a href="/wiki/%C5%98e%C4%8Dtina" title="Řečtina">řečtina</a>. </p><p>Obyvatelstvo dvou <a href="/wiki/Seznam_m%C4%9Bst_v_%C5%98ecku" title="Seznam měst v Řecku">největších řeckých měst</a> – <a href="/wiki/Ath%C3%A9ny" title="Athény">Athén</a> a <a href="/wiki/Solu%C5%88" title="Soluň">Soluně</a> – dosahuje počtu 5 miliónů, téměř 4 milióny v Aténách, zatímco v Soluni je to mírně přes 1 milion. V roce <a href="/wiki/2002" title="2002">2002</a> poprvé v historii moderního Řecka byl počet narození přesažen počtem úmrtí. Řecké sčítání lidu z roku <a href="/wiki/2001" title="2001">2001</a> zaznamenalo 10 930 000 obyvatel, z nichž 760 000 bylo původu jiného než řeckého. </p><p>Řecko má mnoho rozličných jazykové a kulturně národnostních menšin. Neúplný výčet by zahrnoval Pomaky a různé skupiny <a href="/wiki/Romov%C3%A9" title="Romové">Romů</a>. Taktéž zde existuje množství náboženských menšin, včetně <a href="/wiki/Muslim" title="Muslim">muslimů</a> v západní Thrákii, tvořících většinu místních obyvatel a vytvářejících tak druhou nejpočetnější skupinu. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Jazyk">Jazyk</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=22" title="Editace sekce: Jazyk" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=22" title="Editovat zdrojový kód sekce Jazyk"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Modern_Greek_dialects_en.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Modern_Greek_dialects_en.svg/220px-Modern_Greek_dialects_en.svg.png" decoding="async" width="220" height="205" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Modern_Greek_dialects_en.svg/330px-Modern_Greek_dialects_en.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Modern_Greek_dialects_en.svg/440px-Modern_Greek_dialects_en.svg.png 2x" data-file-width="750" data-file-height="700" /></a><figcaption>Dnešní řecké dialekty</figcaption></figure> <p>Úředním jazykem v Řecku je novořečtina <a href="/wiki/D%C3%A9motik%C3%A9" title="Démotiké">Dimotiki</a> (lidový jazyk), kterým již dlouho hovořila většina obyvatel Řecka. Dimotiki se vyvinul ze starořečtiny, konkrétně z jazyka <a href="/wiki/Koin%C3%A9" title="Koiné">koiné</a> (společná řeč), který byl vytvořen v 3. stol. př. Kr. na základě jónské attičtiny jako univerzální jazyk všech Řeků. Kromě standardní novořečtiny dimotiki existují i jiné novořecké jazyky, jimiž hovoří určité skupiny Řeků. Jsou to jazyky pontská řečtina (asi 2 miliony uživatelů), <a href="/wiki/Tsakon%C5%A1tina" title="Tsakonština">tsakonština</a> (vychází ze starověké dórštiny) a kapadócká řečtina. Nejrozšířenějším menšinovým řeckým jazykem je pontská řečtina, kterou mluví pontští Řekové. Kapadóčtina a cakonština jsou spíše na ústupu. </p><p>V Řecku se mluví také <a href="/wiki/Alb%C3%A1nie" title="Albánie">albánskou</a> <a href="/w/index.php?title=Arvanit%C5%A1tina&action=edit&redlink=1" class="new" title="Arvanitština (stránka neexistuje)">arvanitštinou</a>, kterou používají <a href="/wiki/Arvanit%C3%A9" title="Arvanité">Arvanité</a> (asi 200 000 uživatelů), románskou <a href="/wiki/Arumun%C5%A1tina" title="Arumunština">arumunštinou</a>, kterou mluví řečtí <a href="/wiki/Arumuni" title="Arumuni">Arumuni</a> (asi 100 000 uživatelů) a <a href="/wiki/%C5%98e%C4%8Dt%C3%AD_Slovan%C3%A9" title="Řečtí Slované">řeckou slovanštinou</a>, kterou hovoří řečtí <a href="/wiki/Slovan%C3%A9" title="Slované">Slované</a> (asi 60 000 uživatelů). <a href="/wiki/Isl%C3%A1m_v_%C5%98ecku" title="Islám v Řecku">Muslimská</a> turecká menšina mluví <a href="/wiki/Ture%C4%8Dtina" title="Turečtina">turecky</a>. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Imigrace">Imigrace</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=23" title="Editace sekce: Imigrace" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=23" title="Editovat zdrojový kód sekce Imigrace"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Řecko prošlo po silné reemigrační vlně změnou z vystěhovalecké země v zemi imigrační. Na jedné straně pracoval do roku 1973 v zahraničí asi milion Řeků /od počátku sedmdesátých let 20. století se polovina z nich vrátila domů/. Na druhé straně žilo v Řecku počátkem devadesátých let 20. století asi 603 000 migrantů ze zahraničí, z toho 340 000 s řádným povolením, dále asi 260 000 "ilegálních migrantů" a pouze 3000 utečenců. Mezi legálními imigranty převažovali řečtí "navrátilci", především Řekové ze severního Černomoří. Mezi "ilegály" byli na prvním místě Albánci, za nimi s velkým odstupem Poláci. Potom následovaly země "třetího světa" v čele s Egyptem a Filipínami.<sup id="cite_ref-74" class="reference"><a href="#cite_note-74"><span class="cite-bracket">[</span>74<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Právní status přistěhovalce byl během 90. let 20. století velmi nejasný a to spolu s velkým počtem ilegálních přistěhovalců vedlo od roku <a href="/wiki/1997" title="1997">1997</a> k uskutečnění 3 legalizačních programů nařízených řeckým státem (čtvrtý proběhl v roce 2005). </p><p>V 90. letech imigrovalo do Řecka několik prominentních řeckých sportovců jako etničtí přistěhovalci z Albánie a Gruzie, včetně legendárních <a href="/wiki/Vzp%C3%ADr%C3%A1n%C3%AD" title="Vzpírání">vzpěračů</a> <a href="/wiki/Pyrros_Dimas" title="Pyrros Dimas">Pyrrose Dimase</a> a <a href="/wiki/Akakios_Kakiasvilis" title="Akakios Kakiasvilis">Kakiho Kakiasvilise</a>. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Náboženství"><span id="N.C3.A1bo.C5.BEenstv.C3.AD"></span>Náboženství</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=24" title="Editace sekce: Náboženství" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=24" title="Editovat zdrojový kód sekce Náboženství"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r18788660">.mw-parser-output .transborder{border:solid transparent}</style><div class="thumb tright"><div class="thumbinner" style="width:202px"> <div style="background-color:white;margin:auto;position:relative;width:200px;height:200px;overflow:hidden"> <p><br /> </p><p><br /> </p><p><br /> </p><p><br /> </p><p><br /> </p> <div class="transborder" style="position:absolute;width:100px;line-height:0;left:0; top:0; border-width:0 200px 200px 0; border-color:Yellow"></div> <div class="transborder" style="position:absolute;width:100px;line-height:0;left:100px; top:100px; border-width:100px 0 0 1589.4544843865px; border-left-color:Green"></div> <div style="position:absolute;line-height:0;border-style:solid;left:0;top:0;border-width:0 200px 100px 0;border-color:Green"></div> <div style="position:absolute;line-height:0;border-style:solid;left:0;top:0;border-width:0 100px 200px 0;border-color:Green"></div> <div class="transborder" style="position:absolute;width:100px;line-height:0;left:100px; top:100px; border-width:100px 0 0 524.21835811132px; border-left-color:Honeydew"></div> <div style="position:absolute;line-height:0;border-style:solid;left:0;top:0;border-width:0 200px 100px 0;border-color:Honeydew"></div> <div style="position:absolute;line-height:0;border-style:solid;left:0;top:0;border-width:0 100px 200px 0;border-color:Honeydew"></div> <div class="transborder" style="position:absolute;width:100px;line-height:0;left:100px; top:100px; border-width:100px 0 0 212.51081731572px; border-left-color:DeepSkyBlue"></div> <div style="position:absolute;line-height:0;border-style:solid;left:0;top:0;border-width:0 200px 100px 0;border-color:DeepSkyBlue"></div> <div style="position:absolute;line-height:0;border-style:solid;left:0;top:0;border-width:0 100px 200px 0;border-color:DeepSkyBlue"></div> <div class="transborder" style="position:absolute;width:100px;line-height:0;left:100px; top:100px; border-width:100px 0 0 137.63819204712px; border-left-color:Red"></div> <div style="position:absolute;line-height:0;border-style:solid;left:0;top:0;border-width:0 200px 100px 0;border-color:Red"></div> <div style="position:absolute;line-height:0;border-style:solid;left:0;top:0;border-width:0 100px 200px 0;border-color:Red"></div> <div style="position:absolute;left:0;top:0"><span class="notpageimage" typeof="mw:File"><span><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/18/Circle_frame.svg/200px-Circle_frame.svg.png" decoding="async" width="200" height="200" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/18/Circle_frame.svg/300px-Circle_frame.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/18/Circle_frame.svg/400px-Circle_frame.svg.png 2x" data-file-width="200" data-file-height="200" /></span></span></div> </div> <div class="thumbcaption"> <p>Náboženství v Řecku (2017)<sup id="cite_ref-Pew2017_75-0" class="reference"><a href="#cite_note-Pew2017-75"><span class="cite-bracket">[</span>75<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;"><span style="border:1px solid Red"><span style="background-color:Red"><span style="white-space:nowrap;">    </span></span></span> <span title="zvýrazněno" style="background-color: ;"><a href="/wiki/Pravoslav%C3%AD" title="Pravoslaví">Pravoslaví</a> (90 %)</span></div><div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;"><span style="border:1px solid DeepSkyBlue"><span style="background-color:DeepSkyBlue"><span style="white-space:nowrap;">    </span></span></span> <span title="zvýrazněno" style="background-color: ;">Ostatní <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Křesťanství">křesťané</a> (bez katolíků) (3 %)</span></div><div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;"><span style="border:1px solid Honeydew"><span style="background-color:Honeydew"><span style="white-space:nowrap;">    </span></span></span> <span title="zvýrazněno" style="background-color: ;">Bez význání (4 %)</span></div><div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;"><span style="border:1px solid Green"><span style="background-color:Green"><span style="white-space:nowrap;">    </span></span></span> <span title="zvýrazněno" style="background-color: ;"><a href="/wiki/Isl%C3%A1m" title="Islám">Islám</a> (2 %)</span></div><div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;"><span style="border:1px solid Yellow"><span style="background-color:Yellow"><span style="white-space:nowrap;">    </span></span></span> <span title="zvýrazněno" style="background-color: ;">Ostatní (vč. katolíků) (1 %)</span></div> </div> </div></div> <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Bartolomew_I.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/29/Bartolomew_I.jpg/180px-Bartolomew_I.jpg" decoding="async" width="180" height="248" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/29/Bartolomew_I.jpg/269px-Bartolomew_I.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/29/Bartolomew_I.jpg/359px-Bartolomew_I.jpg 2x" data-file-width="878" data-file-height="1212" /></a><figcaption><a href="/wiki/Seznam_konstantinopolsk%C3%BDch_patriarch%C5%AF" title="Seznam konstantinopolských patriarchů">Konstantinopolský arcibiskup</a> a <a href="/wiki/Seznam_konstantinopolsk%C3%BDch_patriarch%C5%AF" title="Seznam konstantinopolských patriarchů">pravoslavný patriarcha</a> <a href="/wiki/Bartolom%C4%9Bj_I." title="Bartoloměj I.">Bartoloměj I.</a></figcaption></figure> <p>Ještě před nadvládou Osmanů bylo Řecko součástí <a href="/wiki/Byzantsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Byzantská říše">Byzantské říše</a>. Státní, stejně jako náboženské centrum říše, bylo <a href="/wiki/Konstantin_I._Velik%C3%BD" title="Konstantin I. Veliký">Konstantinem I.</a> přesunuto do Konstantinopole (dnešní <a href="/wiki/Istanbul" title="Istanbul">Istanbul</a>). Od Konstantinových časů se <a href="/wiki/Pravoslav%C3%AD" title="Pravoslaví">ortodoxní křesťanská</a> víra úspěšně rozvíjela a rozšiřovala do východní Evropy. Dokonce i pod nadvládou Turků a po opakovaných pokusech <a href="/wiki/Tovary%C5%A1stvo_Je%C5%BE%C3%AD%C5%A1ovo" title="Tovaryšstvo Ježíšovo">jezuitů</a> a poté <a href="/wiki/Protestantismus" title="Protestantismus">protestantů</a> o převrácení na svou víru, ortodoxní <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Křesťanství">křesťanství</a> přežívalo a vzkvétalo. </p><p>Úloha ortodoxní <a href="/wiki/C%C3%ADrkev" title="Církev">církve</a> v oblasti udržování řecké etnické a kulturní identity během 400 let Osmanské nadvlády posílila pouto mezi náboženstvím a vládou. Většina Řeků i mnoho z těch, kteří nebyli stoupenci křesťanství, uctívají a respektují ortodoxní křesťanskou víru, chodí do kostela a slaví hlavní svátky, a jsou citově spjati s ortodoxním křesťanstvím jako se svou národní vírou.<sup id="cite_ref-76" class="reference"><a href="#cite_note-76"><span class="cite-bracket">[</span>76<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Řecká ústava odráží tento vztah tím, že zaručuje absolutní svobodu vyznání, zatímco definuje “převládající náboženství” Řecka jako východní ortodoxní církev Ježíšovu.<sup id="cite_ref-77" class="reference"><a href="#cite_note-77"><span class="cite-bracket">[</span>77<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> V praxi jsou ortodoxní církev a světský stav vzájemně blízce spjati. Jejich společný souhlas je potřebný pro stavbu kostelů a církev také zablokovala v Aténách stavbu míst uctívání jiných církví. Kněží přijímají plat od státu. Prezident republiky přísahá na <a href="/wiki/Bible" title="Bible">Bibli</a> svatou a ortodoxnímu křesťanství je dáváno přednostní místo v náboženských předmětech v prvotním vzdělávání. Církvi také bylo umožněno udržet si své rozsáhlé <a href="/wiki/Portfolio" title="Portfolio">portfolio</a> finančního majetku vyňatého z <a href="/wiki/Da%C5%88" title="Daň">daňové</a> a rozpočtové evidence. </p><p>V lednu <a href="/wiki/2005" title="2005">2005</a> vyšla najevo série <a href="/wiki/Korupce" title="Korupce">korupčních</a> <a href="/wiki/Skand%C3%A1l" title="Skandál">skandálů</a> zahrnující vysoce postavené představitele církve, která vedla k mnoha požadavkům, i ze strany nevěřících Řeků, na dokončení oddělení církve a státu a větší kontrolu církevního majetku.<sup id="cite_ref-78" class="reference"><a href="#cite_note-78"><span class="cite-bracket">[</span>78<span class="cite-bracket">]</span></a></sup><sup id="cite_ref-79" class="reference"><a href="#cite_note-79"><span class="cite-bracket">[</span>79<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Většina Řeků (95–98 %) je alespoň formálními členy východní ortodoxní církve, ačkoliv zachovávání náboženských tradic v posledních letech klesá. Řečtí <a href="/wiki/Muslim" title="Muslim">muslimové</a> tvoří okolo 1,3 % populace a žijí převážně v Thrákii. Rovněž zde žijí příslušníci římskokatolické církve, hlavně ve městě <a href="/wiki/Patra" title="Patra">Patra</a>, v souostroví Kyklad na ostrovech <a href="/wiki/Syros" title="Syros">Syros</a>, <a href="/wiki/Paros" title="Paros">Paros</a> a <a href="/wiki/Naxos_(ostrov)" title="Naxos (ostrov)">Naxos</a>, protestanti a <a href="/wiki/%C5%BDid%C3%A9" title="Židé">Židé</a>, hlavně v <a href="/wiki/Solu%C5%88" title="Soluň">Soluni</a> (která bylo kdysi důležitým židovským městem až do <a href="/wiki/Holokaust" title="Holokaust">holokaustu</a>).<sup id="cite_ref-80" class="reference"><a href="#cite_note-80"><span class="cite-bracket">[</span>80<span class="cite-bracket">]</span></a></sup><sup id="cite_ref-81" class="reference"><a href="#cite_note-81"><span class="cite-bracket">[</span>81<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Určité skupiny v Řecku se také snažily oživit <a href="/w/index.php?title=N%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD_starov%C4%9Bk%C3%A9ho_%C5%98ecka&action=edit&redlink=1" class="new" title="Náboženství starověkého Řecka (stránka neexistuje)">staré řecké náboženství</a>. </p> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Hora_Athos">Hora Athos</h4><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=25" title="Editace sekce: Hora Athos" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=25" title="Editovat zdrojový kód sekce Hora Athos"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Iviron_Aug2006.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/03/Iviron_Aug2006.jpg/220px-Iviron_Aug2006.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/03/Iviron_Aug2006.jpg/330px-Iviron_Aug2006.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/03/Iviron_Aug2006.jpg/440px-Iviron_Aug2006.jpg 2x" data-file-width="2288" data-file-height="1712" /></a><figcaption>Hora <a href="/wiki/Athos" title="Athos">Athos</a></figcaption></figure> <p>Malá část Řecka, poloostrov <a href="/wiki/Athos" title="Athos">Athos</a> (někdy se též uvádí jen <i>hora Athos</i>), je považována řeckou ústavou za <a href="/wiki/Autonomn%C3%AD_republika" title="Autonomní republika">autonomní republiku</a>, ačkoliv zahraniční vztahy přesto zůstávají výsadou řeckého státu. Duchovně je Athos pod <a href="/wiki/Patriarch%C3%A1t" title="Patriarchát">patriarchátem</a> <a href="/wiki/Konstantinopol" title="Konstantinopol">Konstantinopole</a>, a proto je ve spojení se všemi <a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter" title="Klášter">kláštery</a> na hoře Athos a s ortodoxní církví zastoupenou v mnoha zemích.<sup id="cite_ref-82" class="reference"><a href="#cite_note-82"><span class="cite-bracket">[</span>82<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Jeden klášter se nedávno odloučil a vytvořil zcela nezávislé společenství na Svaté hoře – Klášter <a href="/wiki/Esfigmenu" title="Esfigmenu">Esfigmenu</a>. Klášter se skládá ze 117 <a href="/wiki/Mnich" title="Mnich">mnichů</a>, kteří oponují hlavě církve a už ji více neuznávají. Věří tomu, že jsou posledními zbylými opravdovými křesťany na světě, a že ortodoxní se stali zkaženými, protože vedou s ostatními vírami dialog. Také mají výhrady vůči patriarchovi <a href="/wiki/Athenagoras_I." title="Athenagoras I.">Athenagorasovi</a>, který v 60. letech 20. století navázal dobré vztahy s <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Římskokatolická církev">římskokatolickou církví</a>.<sup id="cite_ref-83" class="reference"><a href="#cite_note-83"><span class="cite-bracket">[</span>83<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Kultura">Kultura</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=26" title="Editace sekce: Kultura" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=26" title="Editovat zdrojový kód sekce Kultura"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="noprint ambox labelced labelced-page labelced-page-type-content ambox-content plainlinks"> <div class="labelced_message"><div class="labelced_image ambox-image mbox-image"><span typeof="mw:File"><span><img alt="ikona" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2c/Broom_icon.svg/60px-Broom_icon.svg.png" decoding="async" width="48" height="48" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2c/Broom_icon.svg/120px-Broom_icon.svg.png 1.5x" data-file-width="400" data-file-height="400" /></span></span></div> <div class="labelced_message_inner"> <div class="labelced_message_headline ambox-text">Tato část článku potřebuje úpravy.</div> <div class="labelced_message_text hide-when-compact ambox-text">Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji <span class="plainlinks"><a class="external text" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit">vylepšíte</a></span>. Jak by měly články vypadat, popisují stránky <a href="/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl" title="Wikipedie:Vzhled a styl">Vzhled a styl</a>, <a href="/wiki/Wikipedie:Encyklopedick%C3%BD_styl" title="Wikipedie:Encyklopedický styl">Encyklopedický styl</a> a <a href="/wiki/Wikipedie:Pr%C5%AFvodce_(odkazy)" title="Wikipedie:Průvodce (odkazy)">Odkazy</a>.</div> </div> </div> </div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Epidauros.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Epidauros.jpg/220px-Epidauros.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Epidauros.jpg/330px-Epidauros.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Epidauros.jpg/440px-Epidauros.jpg 2x" data-file-width="800" data-file-height="600" /></a><figcaption><a href="/wiki/Divadlo_v_Epidauru" title="Divadlo v Epidauru">Starověké řecké divadlo v Epidauru</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Sanzio_01_Plato_Aristotle.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/98/Sanzio_01_Plato_Aristotle.jpg/250px-Sanzio_01_Plato_Aristotle.jpg" decoding="async" width="170" height="222" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/98/Sanzio_01_Plato_Aristotle.jpg/330px-Sanzio_01_Plato_Aristotle.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/98/Sanzio_01_Plato_Aristotle.jpg/500px-Sanzio_01_Plato_Aristotle.jpg 2x" data-file-width="804" data-file-height="1052" /></a><figcaption><a href="/wiki/Ath%C3%A9nsk%C3%A1_%C5%A1kola" title="Athénská škola">Athénská škola</a> od Raffaela: <a href="/wiki/Plat%C3%B3n" title="Platón">Platón</a> a jeho žák <a href="/wiki/Aristotel%C3%A9s" title="Aristotelés">Aristotelés</a></figcaption></figure> <p>Řecká kultura položila základy moderní evropské kultury. Mnohé poznatky byly známy již starým Řekům, kteří založili např. filozofii, divadlo, astronomii, rétoriku, moderní medicínu či demokracii. Velký je i vliv řeckého jazyka v evropských jazycích. Slova jako ekonomika, politika, matematika, televize, strategie či aristokracie jsou řeckého původu. </p><p>Řecká kultura prožila svůj další velký rozmach během byzantské doby, hlavně ve 12.–15. století, pak dalšímu velkému rozvoji bránila osmanská nadvláda. Do 17. století patřila mezi nejkulturnější evropská centra i Kréta, kde vládli Benátčané. Vyspělá kultura přetrvala i na Jónských ostrovech, kde Turci nikdy nevládli, ale i v Anatolii, která sice patřila Turkům, ale díky vyspělým velkoměstům si Maloasijští Řekové dokázali udržet moderní kulturu. Obrození nastává koncem 19. století, po osvobození Řecka. </p><p>Kultura současného Řecka vychází především z byzantských a ze starověkých tradic. Nejdůležitějším aspektem společnosti je řecká ortodoxní byzantská křesťanská církev, kterou vyznává většina Řeků. Celkově má řecká kultura blíže k orientálním zemím než k Evropě. Ale i tak tvoří jakousi vstupní bránu mezi západem a orientem. Orientální prvky jsou v řecké kultuře patrné už od mykénské kultury. Řekové jsou národ, který se rád baví při dobré hudbě, tanci, jídle a víně. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Hudba_a_tanec">Hudba a tanec</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=27" title="Editace sekce: Hudba a tanec" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=27" title="Editovat zdrojový kód sekce Hudba a tanec"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p><a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_hudba" title="Řecká hudba">Hudba</a> je pro Řeky jedna z nejdůležitějších částí jejich života. Nejpopulárnějším žánrem je lidová hudba a hudba z ní vycházející. V žádné jiné zemi v Evropě není lidová hudba a tradiční tance tak populární jako v Řecku, kde dokonce i dnes vznikají nové lidové písně.<sup>[<a href="/wiki/Wikipedie:Ov%C4%9B%C5%99itelnost" title="Wikipedie:Ověřitelnost"><span class="doplnte-zdroj" title="Je potřeba doložit zdroj předchozího tvrzení">zdroj?</span></a>]</sup> Řecká hudba má kořeny v starořecké hudbě a již od mykénské doby patří pod orientální styly hudby. </p> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:79-tone_Kanun_on_the_couch.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/44/79-tone_Kanun_on_the_couch.jpg/220px-79-tone_Kanun_on_the_couch.jpg" decoding="async" width="220" height="91" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/44/79-tone_Kanun_on_the_couch.jpg/330px-79-tone_Kanun_on_the_couch.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/44/79-tone_Kanun_on_the_couch.jpg/440px-79-tone_Kanun_on_the_couch.jpg 2x" data-file-width="2126" data-file-height="879" /></a><figcaption><a href="/wiki/Kanonaki" title="Kanonaki">Kanonaki</a></figcaption></figure><p> Tradiční lidová hudba je odlišná v různých tradičních krajích Řecka. Rozděluje se lidová hudba pevninského Řecka, lidová hudba z Kréty, Jónských ostrovů, Egejských ostrovů a z krajů, které byly obývané Řeky do řecko-turecké výměny obyvatel v r. 1923, tedy lidová hudba Pontských, maloasijských a Kapadóckých Řeků. Pevninská hudba z <a href="/wiki/Makedonie_(%C5%98ecko)" title="Makedonie (Řecko)">Makedonie</a> a trakt se podobá ostatní balkánské hudbě, hudba z <a href="/wiki/Epirus" title="Epirus">Epiru</a>, <a href="/wiki/Thes%C3%A1lie" title="Thesálie">Thesálie</a>, <a href="/wiki/Rum%C3%A9lie" title="Rumélie">Rumélie</a> a <a href="/wiki/Pelopon%C3%A9s" title="Peloponés">Peloponésu</a> <i>(dimotiki Musik)</i> je však specifická a zároveň nejpopulárnější celořecká lidová hudba. Tradiční nástroje jsou hlavně dechové – klarinet, zurna a flojera, v pozadí zní brnkací udi či laut. Nejznámější písně z této oblasti pocházejí od novořeckých kmenů, Sarakacanů a Karagunidů a také z peloponéského kraje Arkádie. V mnoha písních se slaví i hrdinský boj Řeků proti Turkům. Tradiční mužskou ozdobou je oblíbená suknice fustanella. Hudba z řeckých ostrovů <i>(nisiotika)</i> je odlišná, dominují zde housle a hudba je více melodická. Podobnou hudbu mají i Maloasijští Řekové <i>(mikrasiatika).</i> V jejich tradiční hudbě převládají převážně brnkací nástroje (<a href="/wiki/Kanonaki" title="Kanonaki">kanonaki</a>, <a href="/w/index.php?title=Udi&action=edit&redlink=1" class="new" title="Udi (stránka neexistuje)">udi</a>) a <a href="/wiki/Housle" title="Housle">housle</a>. Hudba z Pontu <i>(pondiaka)</i> je odlišná, hraná na smyčcový nástroj kemence, písně jsou rychlé v silném orientálním tónu. Zvláštní postavení má i hudba z Kréty <i>(kritika)</i>, kde je tradičním nástrojem smyčcová lyra, podobná jako kemence. Písně jsou často rychlé a melodické. Tradiční je zde i mandináda, vtipná rýmovaná pořekadlová píseň. Mandinády jsou v Řecku velmi populární.</p><figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Traditional_dancers_in_the_Monastery_of_Hosios_Loukas.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/49/Traditional_dancers_in_the_Monastery_of_Hosios_Loukas.jpg/220px-Traditional_dancers_in_the_Monastery_of_Hosios_Loukas.jpg" decoding="async" width="220" height="141" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/49/Traditional_dancers_in_the_Monastery_of_Hosios_Loukas.jpg/330px-Traditional_dancers_in_the_Monastery_of_Hosios_Loukas.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/49/Traditional_dancers_in_the_Monastery_of_Hosios_Loukas.jpg/440px-Traditional_dancers_in_the_Monastery_of_Hosios_Loukas.jpg 2x" data-file-width="720" data-file-height="462" /></a><figcaption>Řecký tanec</figcaption></figure><p>Tradiční řecké tance <i>(choroi)</i> se tančí obvykle v kruhu <i>(kyklos)</i> a většina z nich má starověký původ, jako např. tanec syrtos, který se tančí ve všech oblastech a první zmínka o něm je z 1. stol. po Kr. Podobným tancem je i <i>kalamatianos </i>a <i>klistos,</i> které se tančí v pevninském Řecku. Tradičním tancem pevninského Řecka je akrobatický tanec tsamiko, nazývaný také <i>kleftikos Choros,</i> tedy <i>zbojnický tanec. Na ostrovech se tančí tance </i>susta<i> či </i>pidichtos, <i>na Krétě je nejznámější divoký tanec pendozalis či siganos. Některé mužské tance bývají doprovázeny výstřely. Typické maloasijské tance jsou </i>zeimbekiko<i>,</i>karsilamas<i> a ženský břišní tanec </i>tsifteteli'. Pontské tance jsou také velmi divoké, známé jsou <i>tik, dipat</i> či <i>trigona.</i> Kapadóčtí Řekové tančí tance <i>seite, es vassilis</i> či <i>leilalum.</i> </p><figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Mikis_Theodorakis_Fabrik_070004.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/ff/Mikis_Theodorakis_Fabrik_070004.jpg/180px-Mikis_Theodorakis_Fabrik_070004.jpg" decoding="async" width="180" height="256" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/ff/Mikis_Theodorakis_Fabrik_070004.jpg/270px-Mikis_Theodorakis_Fabrik_070004.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/ff/Mikis_Theodorakis_Fabrik_070004.jpg/360px-Mikis_Theodorakis_Fabrik_070004.jpg 2x" data-file-width="1619" data-file-height="2302" /></a><figcaption><a href="/wiki/Mikis_Theodorakis" title="Mikis Theodorakis">Mikis Theodorakis</a> </figcaption></figure><p> Po výměně obyvatel mezi Řeckem a Tureckem v roce 1923 přinesli Maloasijští Řekové do Řecka svou tradiční hudbu, zpočátku zpívali ironicky, o problémech, drogách, tento styl je známý jako Rembetiko. Hrálo se v tradičních anatolských tónech, převažovaly zde brnkací nástroje. Po druhé světové válce se tento styl zpopularizoval, tedy i nástroje jako <a href="/wiki/Buzuki" title="Buzuki">buzuki</a>, které se stalo nejpopulárnějším nástrojem Řeků.</p><figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Een_portret_van_de_zangeres,_Bestanddeelnr_926-8776.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d5/Een_portret_van_de_zangeres%2C_Bestanddeelnr_926-8776.jpg/170px-Een_portret_van_de_zangeres%2C_Bestanddeelnr_926-8776.jpg" decoding="async" width="170" height="257" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d5/Een_portret_van_de_zangeres%2C_Bestanddeelnr_926-8776.jpg/255px-Een_portret_van_de_zangeres%2C_Bestanddeelnr_926-8776.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d5/Een_portret_van_de_zangeres%2C_Bestanddeelnr_926-8776.jpg/340px-Een_portret_van_de_zangeres%2C_Bestanddeelnr_926-8776.jpg 2x" data-file-width="2426" data-file-height="3665" /></a><figcaption>Pěvkyně <a href="/wiki/Maria_Callasov%C3%A1" title="Maria Callasová">Maria Callas</a></figcaption></figure><p>Zlatý věk řecké hudby nastal v 50.–70. letech, kdy vznikl styl <i>laika</i>, hraný na buzuki. Jsou to tzv. písně syrtaki, které skládali známí skladatelé jako <a href="/wiki/Mikis_Theodorakis" title="Mikis Theodorakis">Mikis Theodorakis</a> (autor hudby k filmu <i>Řek Zorba</i>), Vassilis Tsitsanis, Manos Chatzidakis, Stavros Xarchakos, Nikos Gatsos či Manos Loizos. Nejznámější zpěváci byli <a href="/wiki/Grigoris_Bithikotsis" title="Grigoris Bithikotsis">Grigoris Bithikotsis</a> či <a href="/wiki/Stelios_Kazantzidis" title="Stelios Kazantzidis">Stelios Kazantzidis</a>. Z tohoto stylu se vyvinula v 80. letech tzv. <i>synchroni laika,</i> která je nejpopulárnějším stylem dodnes, nesmí zde chybět buzuki. Dnes je populárním stylem i tradiční břišní tanec <i>tsifteteli</i>, také v doprovodu buzuki. Věnují se mu zpěváci jako Tasos Bugas či Notis Sfakianakis. </p><p>Mezi skladateli vážné hudby proslul avantgardní tvůrce <a href="/wiki/Iannis_Xenakis" title="Iannis Xenakis">Iannis Xenakis</a>, dále <a href="/wiki/Spyridon_Samaras" title="Spyridon Samaras">Spyridon Samaras</a>, <a href="/wiki/Nikos_Skalkottas" title="Nikos Skalkottas">Nikos Skalkottas</a> nebo <a href="/wiki/Manos_Chatzidakis" title="Manos Chatzidakis">Manos Chatzidakis</a>, držitel Oscara za filmovou píseň z roku 1960 (šlo o prvního Oscara v této kategorii pro neanglicky mluvený film). Především jako dirigent proslul <a href="/wiki/Dimitri_Mitropoulos" title="Dimitri Mitropoulos">Dimitri Mitropoulos</a>. Z interpretů si celosvětovou slávu vydobyla sopranistka <a href="/wiki/Maria_Callasov%C3%A1" title="Maria Callasová">Maria Callasová</a>. V jejích stopách šla <a href="/wiki/Agnes_Baltsaov%C3%A1" title="Agnes Baltsaová">Agnes Baltsaová</a>. V populární hudbě se prosadili <a href="/wiki/Nana_Mouskouri" title="Nana Mouskouri">Nana Mouskouri</a>, <a href="/wiki/Demis_Roussos" title="Demis Roussos">Demis Roussos</a>, <a href="/wiki/Melina_Mercouri" title="Melina Mercouri">Melina Mercouri</a>, <a href="/wiki/Jorgos_Dalaras" title="Jorgos Dalaras">Jorgos Dalaras</a>, <a href="/wiki/Maria_Farantouri" title="Maria Farantouri">Maria Farantouri</a>, <a href="/wiki/Haris_Alexiou" title="Haris Alexiou">Haris Alexiou</a> nebo <a href="/wiki/Sakis_Rouvas" title="Sakis Rouvas">Sakis Rouvas</a>. V oblasti elektronické hudby se proslavili <a href="/wiki/Vangelis" title="Vangelis">Vangelis</a>, <a href="/wiki/Yanni" title="Yanni">Yanni</a> nebo <a href="/wiki/Steve_Angello" title="Steve Angello">Steve Angello</a>. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Zvyky_a_tradice">Zvyky a tradice</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=28" title="Editace sekce: Zvyky a tradice" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=28" title="Editovat zdrojový kód sekce Zvyky a tradice"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Greek_Orthodox_wedding_in_Tripodes,_Naxos,_119276.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c0/Greek_Orthodox_wedding_in_Tripodes%2C_Naxos%2C_119276.JPG/220px-Greek_Orthodox_wedding_in_Tripodes%2C_Naxos%2C_119276.JPG" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c0/Greek_Orthodox_wedding_in_Tripodes%2C_Naxos%2C_119276.JPG/330px-Greek_Orthodox_wedding_in_Tripodes%2C_Naxos%2C_119276.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c0/Greek_Orthodox_wedding_in_Tripodes%2C_Naxos%2C_119276.JPG/440px-Greek_Orthodox_wedding_in_Tripodes%2C_Naxos%2C_119276.JPG 2x" data-file-width="3456" data-file-height="2304" /></a><figcaption>Tradiční řecká svatba</figcaption></figure> <p>Řekové jsou velmi konzervativní lidé, kteří ctí své starobylé tradice, někdy vycházející ještě z pohanských dob. Největšími řeckými slavnostmi jsou tradiční vesnické veselice <i>panijiria</i>, které se pořádají na počest různých svatých (ve starověku na počest bohů) či na oslavu dobré úrody (svátek chleba, hroznů, melounů). Při těchto zábavách se tančí na hlavním náměstí, kde se hoduje několik dní. Tradiční oslavy křesťanských svátků jako Velikonoce a Vánoce si uchovaly množství zvyků z předkřesťanské doby. Lidová mytologie vychází ze starořecké mytologie, je plná pohanských bohů a pověr. Známý je příběh o dřevorubci, kde vystupuje říční bůh, který trestá lidskou chamtivost. Příběh o Jannise a Mandritse, o nerozlučné lásce, obsahuje prvky z řeckých mýtů o Filemonovi a Baucis či o králi Midasovi. </p><p>Velkým svátkem je i svatba <i>(gamos)</i>, kde se slaví několik dní. Na venkově není výjimečné vidět na svatbě až 1000 hostů. Na prvním místě je u Řeků rodina, která drží spolu a je nerozlučitelná, proto děti žijí se svými rodiči i v dospělosti, často i se svou rodinou. Pro Řeky je tradiční pohostinnost <i>(filoxenia)</i>. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Literatura">Literatura</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=29" title="Editace sekce: Literatura" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=29" title="Editovat zdrojový kód sekce Literatura"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_literatura" title="Řecká literatura">Řecká literatura</a>.</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Homer_British_Museum.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1c/Homer_British_Museum.jpg/180px-Homer_British_Museum.jpg" decoding="async" width="180" height="227" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1c/Homer_British_Museum.jpg/271px-Homer_British_Museum.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1c/Homer_British_Museum.jpg/360px-Homer_British_Museum.jpg 2x" data-file-width="635" data-file-height="800" /></a><figcaption><a href="/wiki/Hom%C3%A9r" title="Homér">Homér</a></figcaption></figure> <p>Řecká literatura začíná v 9. stol. př. n. l. mýtografem <a href="/wiki/Hom%C3%A9r" title="Homér">Homérem</a>. Řekové poté vymysleli epos i drama, tedy <a href="/wiki/Komedie" title="Komedie">komedii</a> a <a href="/wiki/Trag%C3%A9die" title="Tragédie">tragédii</a>. Nejvýznamnější starověcí spisovatelé byli např. autoři tragédií <a href="/wiki/Sofokl%C3%A9s" title="Sofoklés">Sofoklés</a>, <a href="/wiki/Eur%C3%ADpid%C3%A9s" title="Eurípidés">Eurípidés</a> a <a href="/wiki/Aischylos" title="Aischylos">Aischylos</a>, autoři komedií <a href="/wiki/Aristofan%C3%A9s" title="Aristofanés">Aristofanés</a> a <a href="/wiki/Menandros" title="Menandros">Menandros</a>, tvůrce biografií <a href="/wiki/Pl%C3%BAtarchos" title="Plútarchos">Plútarchos</a>, básník <a href="/wiki/H%C3%A9siodos" title="Hésiodos">Hésiodos</a>, básnířka <a href="/wiki/Sapf%C3%B3" title="Sapfó">Sapfó</a>, bajkař <a href="/wiki/Ezop" title="Ezop">Ezop</a> či <a href="/wiki/L%C3%BAkianos" title="Lúkianos">Lúkianos</a>, který je někdy označován za zakladatele <a href="/wiki/Science_fiction" title="Science fiction">sci-fi</a>.<sup id="cite_ref-84" class="reference"><a href="#cite_note-84"><span class="cite-bracket">[</span>84<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Nejvýznamnější byzantský román je od neznámého autora: <i><a href="/wiki/Digenis_Akritas" title="Digenis Akritas">Digenis Akritas</a></i>. Líčí příběh byzantského vojáka, který zabije draka a zažívá velkou lásku. Koncem 10. století byl vytvořen rozsáhlý lexikon <i><a href="/wiki/Suda_(slovn%C3%ADk)" title="Suda (slovník)">Suda</a></i>.<sup id="cite_ref-85" class="reference"><a href="#cite_note-85"><span class="cite-bracket">[</span>85<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Je nesmírně cenný tím, že přepsal a uchoval tak řadu významných antických literárních děl, která se na západě ztratila. Autor monumentální encyklopedie Suda je neznámý, encyklopedické práci se ale věnoval například <a href="/wiki/Fotios" title="Fotios">Fotios</a>. K byzantským básníkům patřil <a href="/wiki/Georgios_Pisides" title="Georgios Pisides">Georgios Pisides</a>. </p> <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Dionysios_Solomos_-_Google_Art_Project.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d1/Dionysios_Solomos_-_Google_Art_Project.jpg/250px-Dionysios_Solomos_-_Google_Art_Project.jpg" decoding="async" width="160" height="184" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d1/Dionysios_Solomos_-_Google_Art_Project.jpg/330px-Dionysios_Solomos_-_Google_Art_Project.jpg 2x" data-file-width="2172" data-file-height="2501" /></a><figcaption><a href="/wiki/Dionysios_Solomos" title="Dionysios Solomos">Dionysios Solomos</a></figcaption></figure><p> Za zakladatele moderní řecké literatury je považován <a href="/wiki/Vitsentzos_Kornaros" title="Vitsentzos Kornaros">Visentzos Kornaros</a>, který v 16. stol. napsal jedno z nejvýznamnějších renesančních děl, <i><a href="/wiki/Erotokritos" title="Erotokritos">Erotokritos</a></i>, milostný román zasazený do starověkých <a href="/wiki/Ath%C3%A9ny" title="Athény">Athén</a>. Velkou roli v ustavování moderní řecké kultury sehrálo na počátku 19. století <a href="/wiki/Osv%C3%ADcenstv%C3%AD" title="Osvícenství">osvícenské</a> hnutí <i>Diafotismos.</i> K jeho klíčovým představitelům patřili dva spisovatelé, <a href="/wiki/Rigas_Feraios" title="Rigas Feraios">Rigas Feraios</a> a <a href="/wiki/Adamantios_Korais" title="Adamantios Korais">Adamantios Korais</a>, který vytvořil novodobou spisovnou řečtinu (<a href="/wiki/Kathareusa" title="Kathareusa"><i>kathareusu</i></a>), kterou v letech 1828–1835 shrnul ve slovníku <i>Atakta</i>. Ve stejné době, kdy působili diafotisté, se na Jónských ostrovech ustavila básnická škola, jejím hlavním představitelem byl <a href="/wiki/Dionysios_Solomos" title="Dionysios Solomos">Dionysios Solomos</a>. Jeho zřejmě nejznámějším dílem je <i>Hymnus na svobodu</i> (<i>Imnos is tin eleftherian</i>) z roku 1824. Jeho první dvě sloky jsou od roku 1865 textem <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_hymna" title="Řecká hymna">řecké státní hymny</a>.<sup id="cite_ref-86" class="reference"><a href="#cite_note-86"><span class="cite-bracket">[</span>86<span class="cite-bracket">]</span></a></sup></p><figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Nikos_Kazantzakis.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/86/Nikos_Kazantzakis.jpg/180px-Nikos_Kazantzakis.jpg" decoding="async" width="180" height="237" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/86/Nikos_Kazantzakis.jpg/270px-Nikos_Kazantzakis.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/86/Nikos_Kazantzakis.jpg 2x" data-file-width="302" data-file-height="398" /></a><figcaption><a href="/wiki/Nikos_Kazantzakis" title="Nikos Kazantzakis">Nikos Kazantzakis</a></figcaption></figure><p>Po zisku nezávislosti v roce 1829 se centrum kulturního života přirozeně přesunulo do <a href="/wiki/Ath%C3%A9ny" title="Athény">Athén</a>. Zde se ustavila tzv. Nová athénská škola, někdy zvaná též palamasovská, to podle její nejvýraznější osobnosti, <a href="/wiki/Kostis_Palamas" title="Kostis Palamas">Kostise Palamase</a>, který je mj. autorem textu <a href="/wiki/Olympijsk%C3%A1_hymna" title="Olympijská hymna">Hymny olympijských her</a>.<sup id="cite_ref-87" class="reference"><a href="#cite_note-87"><span class="cite-bracket">[</span>87<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Výraznou básnickou osobností konce 19. století byl <a href="/wiki/Konstantinos_Kavafis" title="Konstantinos Kavafis">Konstantinos Kavafis</a>, který jako první použil v řecké poezii <a href="/wiki/Voln%C3%BD_ver%C5%A1" title="Volný verš">volný verš</a> a otevřel některá nová témata, jako byla např. <a href="/wiki/Homosexualita" title="Homosexualita">homosexualita</a>.<sup id="cite_ref-88" class="reference"><a href="#cite_note-88"><span class="cite-bracket">[</span>88<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Prosadil se i básník <a href="/wiki/Jean_Mor%C3%A9as" title="Jean Moréas">Jean Moréas</a>, který však splynul s francouzským kulturním prostorem. Na začátku 20. století svá vrcholná díla vytvořil <a href="/wiki/Angelos_Sikelianos" title="Angelos Sikelianos">Angelos Sikelianos</a>. Prvním velkým moderním řeckým prozaikem se stal <a href="/wiki/Alexandros_Papadiamantis" title="Alexandros Papadiamantis">Alexandros Papadiamantis</a>. </p><p>Hvězdami meziválečné řecké poezie byli <a href="/wiki/Kostas_Kariotakis" title="Kostas Kariotakis">Kostas Karyotakis</a>, <a href="/wiki/Jorgos_Seferis" title="Jorgos Seferis">Jorgos Seferis</a> a <a href="/wiki/Odysseas_Elytis" title="Odysseas Elytis">Odysseas Elytis</a>. Dva posledně jmenovaní nakonec za své dílo obdrželi i <a href="/wiki/Nobelova_cena_za_literaturu" title="Nobelova cena za literaturu">Nobelovu cenu za literaturu</a>. K významným představitelům poválečné poezie patří <a href="/wiki/Manolis_Anagnostakis" title="Manolis Anagnostakis">Manolis Anagnostakis</a> nebo komunisticky orientovaný <a href="/wiki/Janis_Ritsos" title="Janis Ritsos">Janis Ritsos</a>, v próze dosáhl světového věhlasu <a href="/wiki/Nikos_Kazantzakis" title="Nikos Kazantzakis">Nikos Kazantzakis</a>, stvořitel <i><a href="/wiki/%C5%98ek_Zorba" title="Řek Zorba">Řeka Zorby</a></i>. K nejznámějším současným autorům patří <a href="/wiki/Dimitris_Lyacos" title="Dimitris Lyacos">Dimitris Lyacos</a>. </p><p>Vlivnou novinářkou a vydavatelkou se ve Spojených státech stala <a href="/wiki/Arianna_Huffingtonov%C3%A1" title="Arianna Huffingtonová">Arianna Huffingtonová</a>.<sup id="cite_ref-89" class="reference"><a href="#cite_note-89"><span class="cite-bracket">[</span>89<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Výtvarné_umění_a_film"><span id="V.C3.BDtvarn.C3.A9_um.C4.9Bn.C3.AD_a_film"></span>Výtvarné umění a film</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=30" title="Editace sekce: Výtvarné umění a film" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=30" title="Editovat zdrojový kód sekce Výtvarné umění a film"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:La_curacion_del_ciego_El_Greco_Dresde.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/63/La_curacion_del_ciego_El_Greco_Dresde.jpg/220px-La_curacion_del_ciego_El_Greco_Dresde.jpg" decoding="async" width="220" height="173" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/63/La_curacion_del_ciego_El_Greco_Dresde.jpg/330px-La_curacion_del_ciego_El_Greco_Dresde.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/63/La_curacion_del_ciego_El_Greco_Dresde.jpg/440px-La_curacion_del_ciego_El_Greco_Dresde.jpg 2x" data-file-width="1000" data-file-height="786" /></a><figcaption><a href="/wiki/El_Greco" title="El Greco">El Greco</a>: <i>Kristus uzdravuje slepce</i></figcaption></figure> <p>Nejvýznamnějšími antickými sochaři byli <a href="/wiki/Polykleitos" title="Polykleitos">Polykleitos</a>, <a href="/wiki/Feidi%C3%A1s" title="Feidiás">Feidiás</a> a <a href="/wiki/Praxiteles" title="Praxiteles">Praxiteles</a>. Ke slavným byzantským malířům <a href="/wiki/Ikona" title="Ikona">ikon</a> patřil <a href="/wiki/Theofan%C3%A9s_%C5%98ek" title="Theofanés Řek">Theofanés Řek</a>, který ovlivnil i ruské malířství, neboť v Moskvě strávil závěr života.<sup id="cite_ref-90" class="reference"><a href="#cite_note-90"><span class="cite-bracket">[</span>90<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Na Krétě působil v 16. století malíř <a href="/wiki/El_Greco" title="El Greco">El Greco</a> (vlastním jménem Dominikos Theotokopulos), který se nakonec prosadil hlavně ve Španělsku, a je považován nejen za největšího řeckého malíře, ale je možná i nejslavnějším moderním (tedy neantickým a nebyzantským) Řekem vůbec.<sup id="cite_ref-91" class="reference"><a href="#cite_note-91"><span class="cite-bracket">[</span>91<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Akademický realismus reprezentoval v 19. století <a href="/wiki/Nikolaos_Gyzis" title="Nikolaos Gyzis">Nikolaos Gyzis</a>. Ve <a href="/wiki/Volos" title="Volos">Volosu</a> se narodil malíř <a href="/wiki/Giorgio_de_Chirico" title="Giorgio de Chirico">Giorgio de Chirico</a>, hlavní představitel tzv. <a href="/wiki/Metafyzick%C3%A1_malba" title="Metafyzická malba">metafyzické malby</a><i>.</i> <a href="/wiki/Jannis_Kounellis" title="Jannis Kounellis">Jannis Kounellis</a> patřil k hnutí zvanému <a href="/wiki/Arte_povera" title="Arte povera">arte povera</a>. </p><p>Nejvýznamnějším výstavním prostorem v Řecku je <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_galerie_%E2%80%93_Muzeum_Alexandrose_Sutzose" title="Národní galerie – Muzeum Alexandrose Sutzose">Národní galerie – Muzeum Alexandrose Sutzose</a> v Athénách. Vznikl roku 1878 na Athénské univerzitě, ale impuls k rozvoji přišel až když roku 1896 daroval právník Alexandros Sutzos státu svoji sbírku. </p><p>Nejoceňovanějšími řeckými filmovými režiséry jsou <a href="/wiki/Theo_Angelopoulos" title="Theo Angelopoulos">Theo Angelopoulos</a> a <a href="/wiki/Costa-Gavras" title="Costa-Gavras">Costa-Gavras</a>, který emigroval do Francie. V Hollywoodu se akčními trháky prosadil <a href="/wiki/George_Pan_Cosmatos" title="George Pan Cosmatos">George Pan Cosmatos</a>, tvoří tam i <a href="/wiki/Jorgos_Lanthimos" title="Jorgos Lanthimos">Jorgos Lanthimos</a>. K nejslavnějším řeckým herečkám patří <a href="/wiki/Irene_Papasov%C3%A1" title="Irene Papasová">Irene Papasová</a> a <a href="/wiki/Katina_Paxinou" title="Katina Paxinou">Katina Paxinou</a>. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Památky"><span id="Pam.C3.A1tky"></span>Památky</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=31" title="Editace sekce: Památky" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=31" title="Editovat zdrojový kód sekce Památky"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:%CE%9A%CF%8D%CF%81%CE%B9%CE%B1_%CF%8C%CF%88%CE%B7.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/15/%CE%9A%CF%8D%CF%81%CE%B9%CE%B1_%CF%8C%CF%88%CE%B7.jpg/220px-%CE%9A%CF%8D%CF%81%CE%B9%CE%B1_%CF%8C%CF%88%CE%B7.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/15/%CE%9A%CF%8D%CF%81%CE%B9%CE%B1_%CF%8C%CF%88%CE%B7.jpg/330px-%CE%9A%CF%8D%CF%81%CE%B9%CE%B1_%CF%8C%CF%88%CE%B7.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/15/%CE%9A%CF%8D%CF%81%CE%B9%CE%B1_%CF%8C%CF%88%CE%B7.jpg/440px-%CE%9A%CF%8D%CF%81%CE%B9%CE%B1_%CF%8C%CF%88%CE%B7.jpg 2x" data-file-width="4272" data-file-height="2848" /></a><figcaption><a href="/wiki/Simonopetra" title="Simonopetra">Simonopetra</a></figcaption></figure> <p>Na seznam <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A9_d%C4%9Bdictv%C3%AD" title="Světové dědictví">Světového dědictví</a> <a href="/wiki/UNESCO" title="UNESCO">UNESCO</a> byly zapsány <a href="/wiki/Akropolis_(Ath%C3%A9ny)" title="Akropolis (Athény)">Akropole v Athénách</a> (korunována známými chrámy <a href="/wiki/Parthen%C3%B3n" title="Parthenón">Parthenón</a>, <a href="/wiki/Erechtheion" title="Erechtheion">Erechtheion</a> a <a href="/wiki/Chr%C3%A1m_Ath%C3%A9ny_Nik%C3%A9" title="Chrám Athény Niké">Chrám Athény Niké</a>), hora <a href="/wiki/Athos" title="Athos">Athos</a> se svou soustavou klášterů (<a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Chilandar" title="Klášter Chilandar">Chilandar</a>, <a href="/wiki/Iviron" title="Iviron">Iviron</a>, <a href="/wiki/Velk%C3%A1_l%C3%A1vra" title="Velká lávra">Velká lávra</a>, <a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Rosikon" title="Klášter Rosikon">Rosikon</a>, <a href="/wiki/Zograf" title="Zograf">Zograf</a>, <a href="/wiki/Simonopetra" title="Simonopetra">Simonopetra</a>, <a href="/wiki/Vatopedi" title="Vatopedi">Vatopedi</a>, <a href="/wiki/Esfigmenu" title="Esfigmenu">Esfigmenu</a> ad.), <a href="/wiki/Bassai" title="Bassai">Apollónův chrám v Bassai</a>, <a href="/wiki/Delfy" title="Delfy">Delfy</a>, <a href="/wiki/D%C3%A9los" title="Délos">Délos</a>, <a href="/wiki/Epidauros" title="Epidauros">Epidauros</a>, kláštery <a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Dafnion" title="Klášter Dafnion">Dafnion</a>, <a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Hosios_Lukas" title="Klášter Hosios Lukas">Hosios Lukas</a> a <a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Nea_Moni" title="Klášter Nea Moni">Nea Moni</a> na <a href="/wiki/Chios" title="Chios">Chiu</a> a <a href="/wiki/Meteora" title="Meteora">Meteora</a> v <a href="/wiki/Thes%C3%A1lie" title="Thesálie">Thesálii</a>, historické centrum <a href="/wiki/Korfu_(m%C4%9Bsto)" title="Korfu (město)">Korfu</a>, <a href="/wiki/Myk%C3%A9ny" title="Mykény">Mykény</a> a <a href="/wiki/T%C3%ADryns" title="Tíryns">Tíryns</a>, <a href="/wiki/Mystras" title="Mystras">Mystras</a>, <a href="/wiki/Olympie" title="Olympie">Olympie</a>, <a href="/wiki/Patmos" title="Patmos">Patmos</a> (<a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_sv._Jana_Theologa" title="Klášter sv. Jana Theologa">Klášter sv. Jana Theologa</a>), <a href="/wiki/Rhodos_(m%C4%9Bsto)" title="Rhodos (město)">Rhodos</a>, <a href="/wiki/H%C3%A9raion_na_Samu" title="Héraion na Samu">Héraion</a> a <a href="/wiki/Pythagoreion" title="Pythagoreion">Pythagoreion</a> na <a href="/wiki/Samos" title="Samos">Samu</a>, <a href="/wiki/Solu%C5%88" title="Soluň">Soluň</a> (<a href="/wiki/Hagios_Demetrios" title="Hagios Demetrios">Hagios Demetrios</a>, <a href="/wiki/Hagia_Sofia_(Solu%C5%88)" title="Hagia Sofia (Soluň)">Hagia Sofia</a> ad.), <a href="/wiki/Vergina" title="Vergina">Vergina</a> a <a href="/wiki/Filippoi" title="Filippoi">Filippi</a>. Řecko ale nabízí mnoho dalších připomínek veliké antické historie: stadion <a href="/wiki/Panathinaiko" title="Panathinaiko">Panathinaiko</a>, <a href="/wiki/Chr%C3%A1m_Dia_Olympsk%C3%A9ho_(Ath%C3%A9ny)" title="Chrám Dia Olympského (Athény)">Chrám Dia Olympského</a>, <a href="/wiki/V%C4%9B%C5%BE_v%C4%9Btr%C5%AF" title="Věž větrů">Věž větrů</a>, <a href="/wiki/H%C3%A9faist%C5%AFv_chr%C3%A1m" title="Héfaistův chrám">Héfaistův chrám</a>, <a href="/wiki/Dion%C3%BDsovo_divadlo" title="Dionýsovo divadlo">Dionýsovo divadlo</a>, <a href="/wiki/Akrokorint" title="Akrokorint">Akrokorint</a>, <a href="/wiki/Odeon_H%C3%A9r%C3%B3da_Attika" title="Odeon Héróda Attika">Odeon Héróda Attika</a>, <a href="/wiki/Divadlo_v_Toriku" title="Divadlo v Toriku">Divadlo v Toriku</a>, <a href="/wiki/Divadlo_v_Epidauru" title="Divadlo v Epidauru">Divadlo v Epidauru</a> ad. Z mladších památek je to například <a href="/wiki/B%C3%ADl%C3%A1_v%C4%9B%C5%BE_(Solu%C5%88)" title="Bílá věž (Soluň)">Bílá věž</a> v Soluni nebo novoklasicistní <a href="/wiki/Zappeion" title="Zappeion">Zappeion</a> v Athénách. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Kuchyně"><span id="Kuchyn.C4.9B"></span>Kuchyně</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=32" title="Editace sekce: Kuchyně" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=32" title="Editovat zdrojový kód sekce Kuchyně"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_kuchyn%C4%9B" title="Řecká kuchyně">Řecká kuchyně</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Flickr_-_cyclonebill_-_Gr%C3%A6sk_salat.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/54/Flickr_-_cyclonebill_-_Gr%C3%A6sk_salat.jpg/220px-Flickr_-_cyclonebill_-_Gr%C3%A6sk_salat.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/54/Flickr_-_cyclonebill_-_Gr%C3%A6sk_salat.jpg/330px-Flickr_-_cyclonebill_-_Gr%C3%A6sk_salat.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/54/Flickr_-_cyclonebill_-_Gr%C3%A6sk_salat.jpg/440px-Flickr_-_cyclonebill_-_Gr%C3%A6sk_salat.jpg 2x" data-file-width="1632" data-file-height="1224" /></a><figcaption><a href="/wiki/%C5%98eck%C3%BD_sal%C3%A1t" title="Řecký salát">Řecký salát</a></figcaption></figure> <p>Řecká kuchyně je typickou středomořskou kuchyní. Obecně je velmi zdravá. Řekové konzumují velké množství <a href="/wiki/Olivov%C3%BD_olej" title="Olivový olej">olivového oleje</a>, který je základem skoro každého jídla. Většina jídel pochází ze starověkého období, přestože mnohé mají dnes turecká jména, jako např. tradiční medový zákusek <a href="/wiki/Baklava" title="Baklava">baklava</a>, o kterém se zmiňoval již spisovatel <a href="/wiki/Ath%C3%A9naios" title="Athénaios">Athénaios</a> v 2. stol. K tradičním řeckým jídlům patří pečené maso (zejména jehněčí a kozí), ryby a mořští živočichové, saláty (nejznámější je <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%BD_sal%C3%A1t" title="Řecký salát">řecký salát</a>, v Řecku zvaný <i>choriatiki),</i> sýry (nejznámější je <a href="/wiki/Feta" title="Feta">feta</a><i>),</i> <a href="/wiki/Musaka" title="Musaka">musaka</a> (zapékaný lilek s rajčatovou omáčkou), <a href="/wiki/Suvlaki" title="Suvlaki">suvlaki</a> a <a href="/wiki/Gyros" title="Gyros">gyros</a>, pastitsio, dolmades (vinné listy plněné ragú), různé druhy omáček na těstoviny a omáčka <a href="/wiki/Tzatziki" title="Tzatziki">tzatziki</a>. Řecké zákusky jsou medové a velmi sladké, existuje množství druhů, ale nejznámější je zmiňovaná baklava. </p><p>Řecká kuchyně byla ovlivněna italskou kuchyní, z níž pocházejí jídla jako pastitsio, těstoviny či stifádo. Kvalitní je i řecké víno a alkoholické nápoje <a href="/wiki/Ouzo" title="Ouzo">ouzo</a>, <a href="/wiki/Retsina" title="Retsina">retsina</a> a <a href="/wiki/Metaxa" title="Metaxa">metaxa</a>. Oblíbeným nápojem je i tradiční <a href="/wiki/Frapp%C3%A9" title="Frappé">frappé</a>, které vzniklo v Řecku. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Věda_a_vzdělání"><span id="V.C4.9Bda_a_vzd.C4.9Bl.C3.A1n.C3.AD"></span>Věda a vzdělání</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=33" title="Editace sekce: Věda a vzdělání" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=33" title="Editovat zdrojový kód sekce Věda a vzdělání"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Zakladateli evropské exaktní vědy (ačkoli oni se tehdy necítili být ještě nijak odděleni od filozofů) jsou <a href="/wiki/Archim%C3%A9d%C3%A9s" title="Archimédés">Archimédés</a>, <a href="/wiki/Eukleid%C3%A9s" title="Eukleidés">Eukleidés</a>, <a href="/wiki/Pythagoras" title="Pythagoras">Pythagoras</a>, <a href="/wiki/D%C3%A9mokritos" title="Démokritos">Démokritos</a>, <a href="/wiki/Hippokrat%C3%A9s" title="Hippokratés">Hippokratés</a>, <a href="/wiki/Klaudios_Ptolemaios" title="Klaudios Ptolemaios">Klaudios Ptolemaios</a>, <a href="/wiki/Thal%C3%A9s_z_Mil%C3%A9tu" title="Thalés z Milétu">Thalés z Milétu</a>, <a href="/wiki/Gal%C3%A9n" title="Galén">Galén</a>, <a href="/wiki/Eratosthen%C3%A9s_z_Kyr%C3%A9ny" title="Eratosthenés z Kyrény">Eratosthenés z Kyrény</a>, <a href="/wiki/Anaximandros" title="Anaximandros">Anaximandros</a>, <a href="/wiki/Hipparchos" title="Hipparchos">Hipparchos</a>, <a href="/wiki/H%C3%A9r%C3%B3n_Alexandrijsk%C3%BD" title="Hérón Alexandrijský">Hérón Alexandrijský</a>, <a href="/wiki/Leukippos_z_Mil%C3%A9tu" title="Leukippos z Milétu">Leukippos z Milétu</a>, <a href="/wiki/Theofrastos" title="Theofrastos">Theofrastos</a>, <a href="/wiki/Diofantos" title="Diofantos">Diofantos</a>, <a href="/wiki/Aristarchos_ze_Samu" title="Aristarchos ze Samu">Aristarchos ze Samu</a>, <a href="/wiki/Apoll%C3%B3nios_z_Pergy" title="Apollónios z Pergy">Apollónios z Pergy</a>, <a href="/wiki/Eudoxos_z_Knidu" title="Eudoxos z Knidu">Eudoxos z Knidu</a>, <a href="/wiki/Poseid%C3%B3nios" title="Poseidónios">Poseidónios</a>, <a href="/wiki/Pappos_z_Alexandrie" title="Pappos z Alexandrie">Pappos z Alexandrie</a> nebo <a href="/wiki/Archytas" title="Archytas">Archytas</a>.<sup id="cite_ref-92" class="reference"><a href="#cite_note-92"><span class="cite-bracket">[</span>92<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Aristotle_Altemps_Inv8575.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ae/Aristotle_Altemps_Inv8575.jpg/180px-Aristotle_Altemps_Inv8575.jpg" decoding="async" width="180" height="241" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ae/Aristotle_Altemps_Inv8575.jpg/270px-Aristotle_Altemps_Inv8575.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ae/Aristotle_Altemps_Inv8575.jpg/360px-Aristotle_Altemps_Inv8575.jpg 2x" data-file-width="1700" data-file-height="2275" /></a><figcaption><a href="/wiki/Aristotel%C3%A9s" title="Aristotelés">Aristotelés</a>, jeden z nejvýznamnějších myslitelů <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk" title="Starověk">antického</a> období</figcaption></figure><p> Ve starém Řecku vznikla filozofie. Nejvýznamnějšími filozofy byly <a href="/wiki/Aristotel%C3%A9s" title="Aristotelés">Aristotelés</a>, <a href="/wiki/Plat%C3%B3n" title="Platón">Platón</a>, <a href="/wiki/S%C3%B3krat%C3%A9s" title="Sókratés">Sokratés</a>, <a href="/wiki/H%C3%A9rakleitos" title="Hérakleitos">Hérakleitos</a>, <a href="/wiki/Epik%C3%BAros" title="Epikúros">Epikúros</a>, <a href="/wiki/D%C3%ADogen%C3%A9s_ze_Sin%C3%B3p%C3%A9" title="Díogenés ze Sinópé">Díogenés ze Sinópé</a>, <a href="/wiki/Anaxagor%C3%A1s" title="Anaxagorás">Anaxagorás</a>, <a href="/wiki/Parmenid%C3%A9s" title="Parmenidés">Parmenidés</a>, <a href="/wiki/Z%C3%A9n%C3%B3n_z_Eleje" title="Zénón z Eleje">Zénón z Eleje</a>, <a href="/wiki/Empedokl%C3%A9s" title="Empedoklés">Empedoklés</a>, <a href="/wiki/Pl%C3%B3t%C3%ADnos" title="Plótínos">Plótínos</a>, <a href="/wiki/Xenofan%C3%A9s" title="Xenofanés">Xenofanés</a>, <a href="/wiki/Pr%C3%B3tagor%C3%A1s_z_Abd%C3%A9r" title="Prótagorás z Abdér">Prótagorás z Abdér</a>, <a href="/wiki/Z%C3%A9n%C3%B3n_z_Kitia" title="Zénón z Kitia">Zénón z Kitia</a>, <a href="/wiki/Antisthen%C3%A9s" title="Antisthenés">Antisthenés</a>, <a href="/wiki/Epikt%C3%A9tos" title="Epiktétos">Epiktétos</a>, <a href="/wiki/Gorgi%C3%A1s_z_Leont%C3%ADn" title="Gorgiás z Leontín">Gorgiás z Leontín</a>, <a href="/wiki/Aristippos_z_Kyr%C3%A9ny" title="Aristippos z Kyrény">Aristippos z Kyrény</a>, <a href="/wiki/Pyrrh%C3%B3n_z_%C3%89lidy" title="Pyrrhón z Élidy">Pyrrhón z Élidy</a> či "poslední Helén", filozofka <a href="/wiki/Hypatia_z_Alexandrie" title="Hypatia z Alexandrie">Hypatia</a>, jakkoli postava spíše symbolická.</p><figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Herodot_.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/10/Herodot_.jpg/250px-Herodot_.jpg" decoding="async" width="180" height="249" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/10/Herodot_.jpg/330px-Herodot_.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/10/Herodot_.jpg/500px-Herodot_.jpg 2x" data-file-width="766" data-file-height="1059" /></a><figcaption>Řecký historik <a href="/wiki/H%C3%A9rodotos" title="Hérodotos">Hérodotos</a>, nazývaný otcem dějepisu</figcaption></figure><p>I oblast dnešních <a href="/wiki/Spole%C4%8Densk%C3%A9_v%C4%9Bdy" title="Společenské vědy">humanitních a sociálních věd</a> má své otce zakladatele na Peloponésu, <a href="/wiki/H%C3%A9rodotos" title="Hérodotos">Hérodotos</a> a <a href="/wiki/Th%C3%BAkydid%C3%A9s" title="Thúkydidés">Thúkydidés</a> jsou otci dějepravy, v jejich stopách šel v římských časech <a href="/wiki/Polybios" title="Polybios">Polybios</a>. <a href="/wiki/D%C3%ADogen%C3%A9s_Laertios" title="Díogenés Laertios">Díogenés Laertios</a> sepsal první dějiny filozofie. Jedním z prvních teoretických ekonomů byl <a href="/wiki/Xenof%C3%B3n" title="Xenofón">Xenofón</a>. </p><p>Intelektuálními oporami řecko-římské, posléze východořímské či byzantské civilizace byli <a href="/wiki/Atan%C3%A1%C5%A1" title="Atanáš">Atanáš</a>, <a href="/wiki/Basileios_Velik%C3%BD" title="Basileios Veliký">Basileios Veliký</a>, <a href="/wiki/%C5%98eho%C5%99_z_Nazianzu" title="Řehoř z Nazianzu">Řehoř z Nazianzu</a>, <a href="/wiki/Jan_Zlato%C3%BAst%C3%BD" title="Jan Zlatoústý">Jan Zlatoústý</a>, <a href="/wiki/Eusebios_z_Kaisareie" title="Eusebios z Kaisareie">Eusebios z Kaisareie</a>, <a href="/wiki/%C5%98eho%C5%99_z_Nyssy" title="Řehoř z Nyssy">Řehoř z Nyssy</a>, <a href="/wiki/Kl%C3%A9m%C3%A9ns_Alexandrijsk%C3%BD" title="Kléméns Alexandrijský">Kléméns Alexandrijský</a>, <a href="/wiki/Cassiodorus" title="Cassiodorus">Cassiodorus</a>, <a href="/wiki/Jan_Malalas" title="Jan Malalas">Jan Malalas</a>, <a href="/wiki/Jan_z_Dama%C5%A1ku" title="Jan z Damašku">Jan z Damašku</a>, <a href="/wiki/Konstantin_VII._Porfyrogenn%C3%A9tos" title="Konstantin VII. Porfyrogennétos">Konstantin VII. Porfyrogennétos</a>, i české dějiny silně ovlivňující <a href="/wiki/Cyril_a_Metod%C4%9Bj" title="Cyril a Metoděj">Cyril a Metoděj</a>, <a href="/wiki/Prokopios_z_Kaisareie" title="Prokopios z Kaisareie">Prokopios z Kaisareie</a>, <a href="/wiki/Michael_Psellos" title="Michael Psellos">Michael Psellos</a>, <a href="/wiki/Gregorios_Palamas" title="Gregorios Palamas">Gregorios Palamas</a>, <a href="/wiki/Niketas_Choniates" title="Niketas Choniates">Niketas Choniates</a>, <a href="/wiki/Ioannes_Zonaras" title="Ioannes Zonaras">Ioannes Zonaras</a>, <a href="/wiki/Georgios_Gemistos_Pl%C3%A9th%C3%B3n" title="Georgios Gemistos Pléthón">Georgios Gemistos Pléthón</a>, <a href="/wiki/Georgios_Pachym%C3%A9res" title="Georgios Pachyméres">Georgios Pachyméres</a>, <a href="/wiki/Georgios_Akropolites" title="Georgios Akropolites">Georgios Akropolites</a> a <a href="/wiki/Basilius_Bessarion" title="Basilius Bessarion">Basilius Bessarion</a>, který musel z Konstantinopole prchat před Turky. </p><p>Na území Osmanské říše se prosadil například geograf <a href="/wiki/Jak%C3%BAt_al-Hamaw%C3%AD_ar-R%C3%BAm%C3%AD" title="Jakút al-Hamawí ar-Rúmí">Jakút al-Hamawí ar-Rúmí</a>, rovněž původem Řek. </p> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Caratheodory_constantin.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Caratheodory_constantin.jpg/180px-Caratheodory_constantin.jpg" decoding="async" width="180" height="271" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Caratheodory_constantin.jpg/270px-Caratheodory_constantin.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Caratheodory_constantin.jpg/360px-Caratheodory_constantin.jpg 2x" data-file-width="510" data-file-height="768" /></a><figcaption><a href="/wiki/Constantin_Carath%C3%A9odory" title="Constantin Carathéodory">Constantin Carathéodory</a></figcaption></figure> <p>Jedním z nejvýznamnějších novověkých vědců byli matematik <a href="/wiki/Constantin_Carath%C3%A9odory" title="Constantin Carathéodory">Constantin Carathéodory</a> či astronom <a href="/wiki/Eug%C3%A8ne_Michel_Antoniadi" title="Eugène Michel Antoniadi">Eugène Michel Antoniadi</a>. Oba působili většinu života ve Francii, stejně jako informatik <a href="/wiki/Joseph_Sifakis" title="Joseph Sifakis">Joseph Sifakis</a>, který roku 2007 získal <a href="/wiki/Turingova_cena" title="Turingova cena">Turingovu cenu</a>, nejprestižnější ocenění v oblasti počítačové vědy.<sup id="cite_ref-93" class="reference"><a href="#cite_note-93"><span class="cite-bracket">[</span>93<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Významným informatikem je i <a href="/wiki/Christos_Papadimitriou" title="Christos Papadimitriou">Christos Papadimitriou</a>. V USA dosáhl věhlasu, díky svému PAP testu, lékař <a href="/wiki/Georgios_Papanikolaou" title="Georgios Papanikolaou">Georgios Papanikolaou</a>. <a href="/wiki/Alec_Issigonis" title="Alec Issigonis">Alec Issigonis</a> byl důležitým automobilovým konstruktérem, z jeho dílny pochází slavný britský vůz <a href="/wiki/Mini" title="Mini">Mini</a>.<sup id="cite_ref-94" class="reference"><a href="#cite_note-94"><span class="cite-bracket">[</span>94<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Nejznámějším novořeckým filozofem je patrně <a href="/wiki/Cornelius_Castoriadis" title="Cornelius Castoriadis">Cornelius Castoriadis</a>, sociologem <a href="/wiki/Nicos_Poulantzas" title="Nicos Poulantzas">Nicos Poulantzas</a>. Archeolog <a href="/wiki/Spyridon_Marinatos" title="Spyridon Marinatos">Spyridon Marinatos</a> objevil v roce 1967 <a href="/wiki/M%C3%ADnojsk%C3%A1_civilizace" title="Mínojská civilizace">mínojské</a> město <a href="/wiki/Akrotiri_(archeologick%C3%A9_nalezi%C5%A1t%C4%9B)" title="Akrotiri (archeologické naleziště)">Akrotiri</a> na ostrově <a href="/wiki/Th%C3%A9ra_(ostrov)" title="Théra (ostrov)">Santorini</a>.<sup id="cite_ref-95" class="reference"><a href="#cite_note-95"><span class="cite-bracket">[</span>95<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Řecko má poměrně vyspělý systém školské správy, která zaručuje kvalitní vzdělání. Struktura školského systému je zčásti podobná tomu v Česku. Začíná se v tzv. lidové škole <i>(Dimotiko scholio)</i>, pak se pokračuje střední školou <i>(Gymnasio)</i> a středoškolské vzdělání se dokončuje na lyceu <i>(Lykie),</i> nebo na Odborné-technické škole <i>(Technika ke epangelmatika ekpedeftiria).</i> Po absolvování střední školy se může pokračovat výukou na univerzitě <i>(Panepistimio).</i> Řecko má mnoho univerzit, které patří mezi nejkvalitnější v Evropě. Známá je Athénská akademie <i>(Akadimia Athinon)</i>, Národní a Kapodistriasova univerzita v Aténách <i>(Ethnikon ke Kapodistriakon Panepistimion Athinon)</i> a nejvýznamnější univerzitou Řecka a celého <a href="/wiki/Balk%C3%A1n" title="Balkán">Balkánu</a> je Aristotelova univerzita v Soluni <i>(Aristotelio Panepistimio Thessalonikis).</i> </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Sport">Sport</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=34" title="Editace sekce: Sport" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=34" title="Editovat zdrojový kód sekce Sport"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Louis_entering_Kallimarmaron_at_the_1896_Athens_Olympics.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d0/Louis_entering_Kallimarmaron_at_the_1896_Athens_Olympics.jpg/220px-Louis_entering_Kallimarmaron_at_the_1896_Athens_Olympics.jpg" decoding="async" width="220" height="152" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d0/Louis_entering_Kallimarmaron_at_the_1896_Athens_Olympics.jpg/330px-Louis_entering_Kallimarmaron_at_the_1896_Athens_Olympics.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d0/Louis_entering_Kallimarmaron_at_the_1896_Athens_Olympics.jpg/440px-Louis_entering_Kallimarmaron_at_the_1896_Athens_Olympics.jpg 2x" data-file-width="694" data-file-height="481" /></a><figcaption>První olympijské hry roku 1896 v Athénách</figcaption></figure> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Nikos_Galis_Panathinaikos_1992.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ae/Nikos_Galis_Panathinaikos_1992.jpg/160px-Nikos_Galis_Panathinaikos_1992.jpg" decoding="async" width="160" height="238" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ae/Nikos_Galis_Panathinaikos_1992.jpg/239px-Nikos_Galis_Panathinaikos_1992.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ae/Nikos_Galis_Panathinaikos_1992.jpg/319px-Nikos_Galis_Panathinaikos_1992.jpg 2x" data-file-width="2269" data-file-height="3382" /></a><figcaption><a href="/wiki/Nikos_Galis" title="Nikos Galis">Nikos Galis</a></figcaption></figure> <p>Starověké Řecko pořádalo soutěže zvané <a href="/wiki/Antick%C3%A9_olympijsk%C3%A9_hry" title="Antické olympijské hry">olympijské hry</a>. Byly pořádány od 8. století př. n. l. do přelomu 4. a 5. století, každé čtyři roky v <a href="/wiki/Olympie" title="Olympie">Olympii</a>. Konaly se v srpnu nebo září k poctě boha <a href="/wiki/Zeus" title="Zeus">Dia</a>. Klasickými disciplínami byly běh (nahých atletů, nebo těžkooděnců), hod diskem, hod oštěpem, skok do dálky se závažím, různé druhy zápasu (<i>orthopalé</i>, <i>katopalé</i>, <i>pygmé</i>, <i>pankration</i>), ale také třeba soutěž trubačů.<sup id="cite_ref-96" class="reference"><a href="#cite_note-96"><span class="cite-bracket">[</span>96<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Na starověké hry navázaly na konci 19. století novodobé <a href="/wiki/Olympijsk%C3%A9_hry" title="Olympijské hry">olympijské hry</a>, proto se ty první, roku <a href="/wiki/Letn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry_1896" title="Letní olympijské hry 1896">1896</a>, odehrály v řeckých Athénách.<sup id="cite_ref-97" class="reference"><a href="#cite_note-97"><span class="cite-bracket">[</span>97<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Roku <a href="/wiki/Letn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry_2004" title="Letní olympijské hry 2004">2004</a> se v Athénách konaly olympijské hry znovu.<sup id="cite_ref-98" class="reference"><a href="#cite_note-98"><span class="cite-bracket">[</span>98<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> <a href="/wiki/Demetrius_Vikelas" title="Demetrius Vikelas">Demetrius Vikelas</a> byl prvním předsedou <a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_olympijsk%C3%BD_v%C3%BDbor" title="Mezinárodní olympijský výbor">Mezinárodního olympijského výboru</a>.<sup id="cite_ref-99" class="reference"><a href="#cite_note-99"><span class="cite-bracket">[</span>99<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Charisteas%27_Siegtreffer_im_Finale_der_Euro_2004.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/eb/Charisteas%27_Siegtreffer_im_Finale_der_Euro_2004.jpg/220px-Charisteas%27_Siegtreffer_im_Finale_der_Euro_2004.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/eb/Charisteas%27_Siegtreffer_im_Finale_der_Euro_2004.jpg/330px-Charisteas%27_Siegtreffer_im_Finale_der_Euro_2004.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/eb/Charisteas%27_Siegtreffer_im_Finale_der_Euro_2004.jpg/440px-Charisteas%27_Siegtreffer_im_Finale_der_Euro_2004.jpg 2x" data-file-width="640" data-file-height="480" /></a><figcaption>Řečtí fotbalisté ve finále <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_Evropy_ve_fotbale_2004" title="Mistrovství Evropy ve fotbale 2004">ME 2004</a></figcaption></figure> <p>Na novodobých olympijských hrách jsou Řekové nejúspěšnější v atletice. Zlato mají například překážkářky <a href="/wiki/Voula_Patoulidou" title="Voula Patoulidou">Voula Patoulidou</a> a <a href="/wiki/Fani_Chalki%C3%A1ov%C3%A1" title="Fani Chalkiáová">Fani Chalkiáová</a>, běžec na 200 metrů <a href="/wiki/Konstantinos_Kenteris" title="Konstantinos Kenteris">Konstantinos Kenteris</a>, chodkyně <a href="/wiki/Athanasia_Tsumeleka" title="Athanasia Tsumeleka">Athanasia Tsumeleka</a>, skokanka o tyči <a href="/wiki/Katerina_Stefanidiov%C3%A1" title="Katerina Stefanidiová">Katerina Stefanidiová</a><sup id="cite_ref-100" class="reference"><a href="#cite_note-100"><span class="cite-bracket">[</span>100<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> nebo dálkaři <a href="/wiki/Konstantinos_Tsiklitiras" title="Konstantinos Tsiklitiras">Konstantinos Tsiklitiras</a> a <a href="/wiki/Miltiadis_Tentoglou" title="Miltiadis Tentoglou">Miltiadis Tentoglou</a>.<sup id="cite_ref-101" class="reference"><a href="#cite_note-101"><span class="cite-bracket">[</span>101<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Velkým hrdinou prvních novodobých her v Athénách byl vítěz <a href="/wiki/Maratonsk%C3%BD_b%C4%9Bh" title="Maratonský běh">maratonu</a> <a href="/wiki/Spyridon_Luis" title="Spyridon Luis">Spyridon Luis</a>, byl po něm i pojmenován <a href="/wiki/Olympijsk%C3%BD_stadion_(Ath%C3%A9ny)" title="Olympijský stadion (Athény)">olympijský stadion</a> v Athénách.<sup id="cite_ref-102" class="reference"><a href="#cite_note-102"><span class="cite-bracket">[</span>102<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Úspěšná je řecká vzpěračská škola, vzpěrači <a href="/wiki/Pyrros_Dimas" title="Pyrros Dimas">Pyrros Dimas</a> a <a href="/wiki/Akakios_Kakiasvilis" title="Akakios Kakiasvilis">Akakios Kakiasvilis</a> mají tři zlaté olympijské medaile. </p><p>Řekové jsou úspěšní v <a href="/wiki/Basketbal" title="Basketbal">basketbalu</a>. <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_mu%C5%BEsk%C3%A1_basketbalov%C3%A1_reprezentace" title="Řecká mužská basketbalová reprezentace">Muži</a> se stali dvakrát <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_Evropy_v_basketbalu_mu%C5%BE%C5%AF" title="Mistrovství Evropy v basketbalu mužů">mistry Evropy</a> (<a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_Evropy_v_basketbalu_mu%C5%BE%C5%AF_1987" title="Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 1987">1987</a>, <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_Evropy_v_basketbalu_mu%C5%BE%C5%AF_2005" title="Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 2005">2005</a>). Slavnými basketbalisty byli <a href="/wiki/Nikos_Galis" title="Nikos Galis">Nikos Galis</a>, <a href="/wiki/Theodoros_Papaloukas" title="Theodoros Papaloukas">Theodoros Papaloukas</a>, <a href="/wiki/Panagiotis_Fasoulas" title="Panagiotis Fasoulas">Panagiotis Fasoulas</a>, <a href="/wiki/Dimitris_Diamantidis" title="Dimitris Diamantidis">Dimitris Diamantidis</a>, v posledních letech pak zejména <a href="/wiki/Giannis_Antetokounmpo" title="Giannis Antetokounmpo">Giannis Antetokounmpo</a>. Nejúspěšnějším basketbalovým týmem je <a href="/wiki/Panathinaikos_BC" title="Panathinaikos BC">Panathinaikos BC</a>, který šestkrát vyhrál <a href="/wiki/Euroliga_v_basketbalu" title="Euroliga v basketbalu">Euroligu</a>, <a href="/wiki/Olympiakos_Pireus_(fotbal)" title="Olympiakos Pireus (fotbal)">Olympiakos BC</a> třikrát. <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_fotbalov%C3%A1_reprezentace" title="Řecká fotbalová reprezentace">Fotbalisté Řecka</a> se v roce <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_Evropy_ve_fotbale_2004" title="Mistrovství Evropy ve fotbale 2004">2004</a> stali <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_Evropy_ve_fotbale" title="Mistrovství Evropy ve fotbale">mistry Evropy</a>.<sup id="cite_ref-103" class="reference"><a href="#cite_note-103"><span class="cite-bracket">[</span>103<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Velmi populární je v Řecku též <a href="/wiki/Vodn%C3%AD_p%C3%B3lo" title="Vodní pólo">vodní pólo</a>, muži i ženy mají stříbro z olympiády, ženy jsou mistryněmi světa z roku 2011.<sup id="cite_ref-104" class="reference"><a href="#cite_note-104"><span class="cite-bracket">[</span>104<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_mu%C5%BEsk%C3%A1_volejbalov%C3%A1_reprezentace" title="Řecká mužská volejbalová reprezentace">Řečtí volejbalisté</a> mají bronz z <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_Evropy_ve_volejbale_mu%C5%BE%C5%AF" title="Mistrovství Evropy ve volejbale mužů">mistrovství Evropy</a> (<a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_Evropy_ve_volejbale_mu%C5%BE%C5%AF_1987" title="Mistrovství Evropy ve volejbale mužů 1987">1987</a>). </p><p>Mezi světovou špičku se propracoval tenista <a href="/wiki/Stefanos_Tsitsipas" title="Stefanos Tsitsipas">Stefanos Tsitsipas</a>, finalista <a href="/wiki/French_Open" title="French Open">Roland Garros</a> i <a href="/wiki/Australian_Open" title="Australian Open">Australian Open</a> a vítěz <a href="/wiki/Turnaj_mistr%C5%AF" title="Turnaj mistrů">Turnaje mistrů</a> z roku 2019.<sup id="cite_ref-105" class="reference"><a href="#cite_note-105"><span class="cite-bracket">[</span>105<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Tenistka <a href="/wiki/Maria_Sakkariov%C3%A1" title="Maria Sakkariová">Maria Sakkariová</a> dosáhla na úroveň grandslamového semifinále. </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Odkazy">Odkazy</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=35" title="Editace sekce: Odkazy" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=35" title="Editovat zdrojový kód sekce Odkazy"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Reference">Reference</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=36" title="Editace sekce: Reference" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=36" title="Editovat zdrojový kód sekce Reference"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p><span class="plainlinks"><i>V tomto článku byl použit <a href="/wiki/Wikipedie:WikiProjekt_P%C5%99eklad/Rady" title="Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady">překlad</a> textu z článku <a class="external text" href="https://en.wikipedia.org/wiki/Greece?oldid=1186116748"><span class="cizojazycne" lang="en" title="angličtina">Greece</span></a> na anglické Wikipedii.</i></span> </p> <div class="mw-references-wrap mw-references-columns"><ol class="references"> <li id="cite_note-pocet_obyvatel-1"><span class="mw-cite-backlink">↑ <a href="#cite_ref-pocet_obyvatel_1-0"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">a</sup></a> <a href="#cite_ref-pocet_obyvatel_1-1"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">b</sup></a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Data on Estimated Population (1.1.2024) and Migration Flows (202. <i>www.statistics.gr</i> [online]. [cit. 2025-03-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.statistics.gr/documents/20181/b248e72c-2917-bdae-1d15-98d22787adb7">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.statistics.gr&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.statistics.gr%2Fdocuments%2F20181%2Fb248e72c-2917-bdae-1d15-98d22787adb7&rft.atitle=Data+on+Estimated+Population+%281.1.2024%29+and+Migration+Flows+%28202"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-2"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-2">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">Mezinárodní měnový fond. <i>Report for Selected Countries and Subjects (Greece)</i> [online]. [cit. 2015-03-14]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.imf.org/en/Publications/WEO/weo-database/2024/October/weo-report?c=174,&s=NGDP_RPCH,NGDPD,PPPGDP,NGDPDPC,PPPPC,&sy=2023&ey=2025&ssm=0&scsm=1&scc=0&ssd=1&ssc=0&sic=0&sort=country&ds=.&br=1">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Report+for+Selected+Countries+and+Subjects+%28Greece%29&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.imf.org%2Fen%2FPublications%2FWEO%2Fweo-database%2F2024%2FOctober%2Fweo-report%3Fc%3D174%2C%26s%3DNGDP_RPCH%2CNGDPD%2CPPPGDP%2CNGDPDPC%2CPPPPC%2C%26sy%3D2023%26ey%3D2025%26ssm%3D0%26scsm%3D1%26scc%3D0%26ssd%3D1%26ssc%3D0%26sic%3D0%26sort%3Dcountry%26ds%3D.%26br%3D1&rft.aucorp=Mezin%C3%A1rodn%C3%AD+m%C4%9Bnov%C3%BD+fond"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-3"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-3">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">ZIMMER, Carl. A Skull Bone Discovered in Greece May Alter the Story of Human Prehistory. <i>The New York Times</i>. 2019-07-10. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nytimes.com/2019/07/10/science/skull-neanderthal-human-europe-greece.html">Dostupné online</a> [cit. 2021-05-12]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0362-4331">0362-4331</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+New+York+Times&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nytimes.com%2F2019%2F07%2F10%2Fscience%2Fskull-neanderthal-human-europe-greece.html&rft.atitle=A+Skull+Bone+Discovered+in+Greece+May+Alter+the+Story+of+Human+Prehistory&rft.date=2019-07-10&rft.issn=0362-4331&rft.aulast=Zimmer&rft.aufirst=Carl"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-4"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-4">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">HARVATI, Katerina; RÖDING, Carolin; BOSMAN, Abel M. Apidima Cave fossils provide earliest evidence of Homo sapiens in Eurasia. <i>Nature</i>. 2019-07, roč. 571, čís. 7766, s. 500–504. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nature.com/articles/s41586-019-1376-z">Dostupné online</a> [cit. 2021-05-12]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1476-4687">1476-4687</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">doi</a>:<a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.1038%2Fs41586-019-1376-z">10.1038/s41586-019-1376-z</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Nature&rft_id=info:doi/10.1038%2Fs41586-019-1376-z&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nature.com%2Farticles%2Fs41586-019-1376-z&rft.atitle=Apidima+Cave+fossils+provide+earliest+evidence+of+Homo+sapiens+in+Eurasia&rft.date=2019-07&rft.volume=571&rft.issue=7766&rft.pages=500%E2%80%93504&rft.issn=1476-4687&rft.aulast=Harvati&rft.aufirst=Katerina&rft.au=R%C3%B6ding%2C+Carolin&rft.au=Bosman%2C+Abel+M."><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-5"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-5">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">PERLÈS, Catherine. <i>The Early Neolithic in Greece: The First Farming Communities in Europe</i>. [s.l.]: Cambridge University Press 298 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=Kvy9WI95YC8C&printsec=frontcover&dq=isbn:9780521000277&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjR4cm5isTwAhUtiYsKHWGDBGMQ6AEwAHoECAAQAg#v=onepage&q&f=false">Dostupné online</a>. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-521-00027-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-521-00027-7"><span class="ISBN">978-0-521-00027-7</span></a></span>. (anglicky) Google-Books-ID: Kvy9WI95YC8C.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Early+Neolithic+in+Greece%3A+The+First+Farming+Communities+in+Europe&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3DKvy9WI95YC8C%26printsec%3Dfrontcover%26dq%3Disbn%3A9780521000277%26hl%3Dcs%26sa%3DX%26ved%3D2ahUKEwjR4cm5isTwAhUtiYsKHWGDBGMQ6AEwAHoECAAQAg%23v%3Donepage%26q%26f%3Dfalse&rft.isbn=978-0-521-00027-7&rft.aulast=Perl%C3%A8s&rft.aufirst=Catherine&rft.pub=Cambridge+University+Press&rft.tpages=298"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-6"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-6">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">KRATOCHVÍL, Zdeněk. Kykladská civilizace rané doby bronzové. <i>Osel.cz</i> [online]. 10. 3. 2020 [cit. 2021-05-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.osel.cz/11070-kykladska-civilizace-rane-doby-bronzove.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Osel.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.osel.cz%2F11070-kykladska-civilizace-rane-doby-bronzove.html&rft.atitle=Kykladsk%C3%A1+civilizace+ran%C3%A9+doby+bronzov%C3%A9&rft.date=10.+3.+2020&rft.aulast=Kratochv%C3%ADl&rft.aufirst=Zden%C4%9Bk"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-7"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-7">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Mínojská civilizace. <i>Šokující Planeta</i> [online]. [cit. 2021-05-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.sokujiciplaneta.cz/cestovani/sub-minojska-civilizace">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C5%A0okuj%C3%ADc%C3%AD+Planeta&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.sokujiciplaneta.cz%2Fcestovani%2Fsub-minojska-civilizace&rft.atitle=M%C3%ADnojsk%C3%A1+civilizace"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-8"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-8">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">KRATOCHVÍL, Zdeněk. Mykény a zrození první řecké civilizace (achájské). <i>Osel.cz</i> [online]. 28. 2. 2021 [cit. 2021-05-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.osel.cz/11618-mykeny-a-zrozeni-prvni-recke-civilizace-achajske.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Osel.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.osel.cz%2F11618-mykeny-a-zrozeni-prvni-recke-civilizace-achajske.html&rft.atitle=Myk%C3%A9ny+a+zrozen%C3%AD+prvn%C3%AD+%C5%99eck%C3%A9+civilizace+%28ach%C3%A1jsk%C3%A9%29&rft.date=28.+2.+2021&rft.aulast=Kratochv%C3%ADl&rft.aufirst=Zden%C4%9Bk"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-9"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-9">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">BARTONĚK, Antonín. Krétské lineární písmo A a pokusy o jeho rozluštění. <i>Listy filologické / Folia philologica</i>. 1958, roč. 81, čís. 2, s. 234–238. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/23460509">Dostupné online</a> [cit. 2021-05-12]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0024-4457">0024-4457</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Listy+filologick%C3%A9+%2F+Folia+philologica&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F23460509&rft.atitle=Kr%C3%A9tsk%C3%A9+line%C3%A1rn%C3%AD+p%C3%ADsmo+A+a+pokusy+o+jeho+rozlu%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD&rft.date=1958&rft.volume=81&rft.issue=2&rft.pages=234%E2%80%93238&rft.issn=0024-4457&rft.aulast=Barton%C4%9Bk&rft.aufirst=Anton%C3%ADn"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-10"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-10">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">KRATOCHVÍL, Zdeněk. Lineární písmo B. <i>Osel.cz</i> [online]. 10. 5. 2021 [cit. 2021-05-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.osel.cz/11737-linearni-pismo-b.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Osel.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.osel.cz%2F11737-linearni-pismo-b.html&rft.atitle=Line%C3%A1rn%C3%AD+p%C3%ADsmo+B&rft.date=10.+5.+2021&rft.aulast=Kratochv%C3%ADl&rft.aufirst=Zden%C4%9Bk"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-11"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-11">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">PRAVEC, Josef. 1177 př. n. l.: Rok, kdy zanikla civilizace ve Středomoří. Podle amerického badatele Erica Clinea jde o připomínku křehkosti vyspělého světa.. <i>Ekonom.cz</i> [online]. 2019-05-09 [cit. 2021-05-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ekonom.cz/c1-66567340-rok-kdy-malem-zanikla-civilizace">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Ekonom.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fekonom.cz%2Fc1-66567340-rok-kdy-malem-zanikla-civilizace&rft.atitle=1177+p%C5%99.+n.+l.%3A+Rok%2C+kdy+zanikla+civilizace+ve+St%C5%99edomo%C5%99%C3%AD.+Podle+americk%C3%A9ho+badatele+Erica+Clinea+jde+o+p%C5%99ipom%C3%ADnku+k%C5%99ehkosti+vysp%C4%9Bl%C3%A9ho+sv%C4%9Bta.&rft.date=2019-05-09&rft.aulast=Pravec&rft.aufirst=Josef"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-12"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-12">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">DREWS, Robert. <i>The End of the Bronze Age: Changes in Warfare and the Catastrophe Ca. 1200 B.C.</i>. [s.l.]: Princeton University Press 264 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=1DjADwAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=isbn:0691025916&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjttfymjcTwAhVm-SoKHVX6BG8Q6AEwAHoECAAQAg#v=onepage&q&f=false">Dostupné online</a>. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-691-02591-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-691-02591-9"><span class="ISBN">978-0-691-02591-9</span></a></span>. (anglicky) Google-Books-ID: 1DjADwAAQBAJ.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+End+of+the+Bronze+Age%3A+Changes+in+Warfare+and+the+Catastrophe+Ca.+1200+B.C.&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3D1DjADwAAQBAJ%26printsec%3Dfrontcover%26dq%3Disbn%3A0691025916%26hl%3Dcs%26sa%3DX%26ved%3D2ahUKEwjttfymjcTwAhVm-SoKHVX6BG8Q6AEwAHoECAAQAg%23v%3Donepage%26q%26f%3Dfalse&rft.isbn=978-0-691-02591-9&rft.aulast=Drews&rft.aufirst=Robert&rft.pub=Princeton+University+Press&rft.tpages=264"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-13"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-13">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">KARASAVVAS, Theodoros. Cleisthenes, Father of Democracy, Invented a Form of Government that Has Endured for Over 2,500 Years. <i>www.ancient-origins.net</i> [online]. [cit. 2021-05-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ancient-origins.net/history-famous-people/cleisthenes-father-democracy-invented-form-government-has-endured-over-021247">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.ancient-origins.net&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.ancient-origins.net%2Fhistory-famous-people%2Fcleisthenes-father-democracy-invented-form-government-has-endured-over-021247&rft.atitle=Cleisthenes%2C+Father+of+Democracy%2C+Invented+a+Form+of+Government+that+Has+Endured+for+Over+2%2C500+Years&rft.aulast=Karasavvas&rft.aufirst=Theodoros"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-14"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-14">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">LAPE, Susan. Solon and the Institution of the "Democratic" Family Form. <i>The Classical Journal</i>. 2002, roč. 98, čís. 2, s. 117–139. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/3298017">Dostupné online</a> [cit. 2021-05-12]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0009-8353">0009-8353</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Classical+Journal&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F3298017&rft.atitle=Solon+and+the+Institution+of+the+%22Democratic%22+Family+Form&rft.date=2002&rft.volume=98&rft.issue=2&rft.pages=117%E2%80%93139&rft.issn=0009-8353&rft.aulast=Lape&rft.aufirst=Susan"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-15"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-15">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Birth of Democracy: Solon the Lawgiver. <i>www.agathe.gr</i> [online]. [cit. 2021-05-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.agathe.gr/democracy/solon_the_lawgiver.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.agathe.gr&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.agathe.gr%2Fdemocracy%2Fsolon_the_lawgiver.html&rft.atitle=Birth+of+Democracy%3A+Solon+the+Lawgiver"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-16"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-16">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Bitva u Marathónu 490 před n.l.. <i>www.antickysvet.cz</i> [online]. 18. 4. 2015 [cit. 2021-05-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.antickysvet.cz/25970n-bitva-u-marathonu">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.antickysvet.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.antickysvet.cz%2F25970n-bitva-u-marathonu&rft.atitle=Bitva+u+Marath%C3%B3nu+490+p%C5%99ed+n.l.&rft.date=18.+4.+2015"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-17"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-17">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">STRAUSS, Barry. <i>The Battle of Salamis: The Naval Encounter That Saved Greece -- and Western Civilization</i>. [s.l.]: Simon and Schuster 326 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=nQFtMcD5dOsC&printsec=frontcover&dq=isbn:9780743274531&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjIiY_uoMTwAhVDyaQKHS8EBRUQ6AEwAHoECAAQAg#v=onepage&q&f=false">Dostupné online</a>. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-7432-7453-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-7432-7453-1"><span class="ISBN">978-0-7432-7453-1</span></a></span>. (anglicky) Google-Books-ID: nQFtMcD5dOsC.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Battle+of+Salamis%3A+The+Naval+Encounter+That+Saved+Greece+--+and+Western+Civilization&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3DnQFtMcD5dOsC%26printsec%3Dfrontcover%26dq%3Disbn%3A9780743274531%26hl%3Dcs%26sa%3DX%26ved%3D2ahUKEwjIiY_uoMTwAhVDyaQKHS8EBRUQ6AEwAHoECAAQAg%23v%3Donepage%26q%26f%3Dfalse&rft.isbn=978-0-7432-7453-1&rft.aulast=Strauss&rft.aufirst=Barry&rft.pub=Simon+and+Schuster&rft.tpages=326"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-18"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-18">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Peloponéská válka. <i>leporelo.info</i> [online]. [cit. 2021-05-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20210512135234/https://leporelo.info/peloponeska-valka">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://leporelo.info/peloponeska-valka">originálu</a> dne 2021-05-12.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=leporelo.info&rft_id=https%3A%2F%2Fleporelo.info%2Fpeloponeska-valka&rft.atitle=Pelopon%C3%A9sk%C3%A1+v%C3%A1lka"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-19"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-19">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Korintský spolek. <i>leporelo.info</i> [online]. [cit. 2021-05-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20210512210502/https://leporelo.info/korintsky-spolek">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://leporelo.info/korintsky-spolek">originálu</a> dne 2021-05-12.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=leporelo.info&rft_id=https%3A%2F%2Fleporelo.info%2Fkorintsky-spolek&rft.atitle=Korintsk%C3%BD+spolek"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-20"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-20">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">ROOS, Dave. How Alexander the Great Conquered the Persian Empire. <i>HISTORY</i> [online]. [cit. 2021-05-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.history.com/news/alexander-the-great-defeat-persian-empire">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=HISTORY&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.history.com%2Fnews%2Falexander-the-great-defeat-persian-empire&rft.atitle=How+Alexander+the+Great+Conquered+the+Persian+Empire&rft.aulast=Roos&rft.aufirst=Dave"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-21"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-21">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Hellenistic age - Hellenistic civilization. <i>Encyclopedia Britannica</i> [online]. [cit. 2021-05-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.britannica.com/event/Hellenistic-Age">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Encyclopedia+Britannica&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.britannica.com%2Fevent%2FHellenistic-Age&rft.atitle=Hellenistic+age+-+Hellenistic+civilization"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-22"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-22">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">HOUSER, Pavel. Vzestup a pád helénistické vědy. <i>ScienceWorld.cz</i> [online]. 24. 7. 2009 [cit. 2021-05-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.scienceworld.cz/clovek/vzestup-a-pad-helenisticke-alexandrijske-vedy-2833/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=ScienceWorld.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.scienceworld.cz%2Fclovek%2Fvzestup-a-pad-helenisticke-alexandrijske-vedy-2833%2F&rft.atitle=Vzestup+a+p%C3%A1d+hel%C3%A9nistick%C3%A9+v%C4%9Bdy&rft.date=24.+7.+2009&rft.aulast=Houser&rft.aufirst=Pavel"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-23"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-23">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">MACHÁČEK, Štěpán. Egyptská Alexandrie byla největším centrem vzdělanosti. Dnes je pohřbená pod moderní zástavbou. <i><a href="/wiki/IROZHLAS" title="IROZHLAS">iROZHLAS</a></i> [online]. <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_rozhlas" title="Český rozhlas">Český rozhlas</a> [cit. 2021-05-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.irozhlas.cz/zpravy-ze-sveta/egyptska-alexandrie-byla-nejvetsim-centrem-vzdelanosti-dnes-je-pohrbena-pod_1704030600_">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iROZHLAS&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.irozhlas.cz%2Fzpravy-ze-sveta%2Fegyptska-alexandrie-byla-nejvetsim-centrem-vzdelanosti-dnes-je-pohrbena-pod_1704030600_&rft.atitle=Egyptsk%C3%A1+Alexandrie+byla+nejv%C4%9Bt%C5%A1%C3%ADm+centrem+vzd%C4%9Blanosti.+Dnes+je+poh%C5%99ben%C3%A1+pod+modern%C3%AD+z%C3%A1stavbou&rft.aulast=Mach%C3%A1%C4%8Dek&rft.aufirst=%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1n&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-24"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-24">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">FLYNN, Daniel. Germans find Olympic course where Nero raced chariot. <i>Reuters</i>. 2008-07-23. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.reuters.com/article/us-greece-olympia-idUSL2260377420080723">Dostupné online</a> [cit. 2021-05-12]. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Reuters&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.reuters.com%2Farticle%2Fus-greece-olympia-idUSL2260377420080723&rft.atitle=Germans+find+Olympic+course+where+Nero+raced+chariot&rft.date=2008-07-23&rft.aulast=Flynn&rft.aufirst=Daniel"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-25"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-25">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">VAN ANTWERP FINE, John. <i>The Early Medieval Balkans: A Critical Survey from the Sixth to the Late Twelfth Century</i>. [s.l.]: University of Michigan Press 372 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=Y0NBxG9Id58C&printsec=frontcover&dq=isbn:9780472081493&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwioxsf2v8TwAhXkk4sKHVVDC6UQ6AEwAHoECAAQAg#v=onepage&q&f=false">Dostupné online</a>. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-472-08149-3" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-472-08149-3"><span class="ISBN">978-0-472-08149-3</span></a></span>. (anglicky) Google-Books-ID: Y0NBxG9Id58C.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Early+Medieval+Balkans%3A+A+Critical+Survey+from+the+Sixth+to+the+Late+Twelfth+Century&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3DY0NBxG9Id58C%26printsec%3Dfrontcover%26dq%3Disbn%3A9780472081493%26hl%3Dcs%26sa%3DX%26ved%3D2ahUKEwioxsf2v8TwAhXkk4sKHVVDC6UQ6AEwAHoECAAQAg%23v%3Donepage%26q%26f%3Dfalse&rft.isbn=978-0-472-08149-3&rft.aulast=Van+Antwerp+Fine&rft.aufirst=John&rft.pub=University+of+Michigan+Press&rft.tpages=372"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-26"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-26">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">HOUSER, Pavel. Střípky z italské renesance: Byzantské dědictví?. <i>ScienceWorld.cz</i> [online]. [cit. 2021-05-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.scienceworld.cz/clovek/stripky-z-italske-renesance-byzantske-dedictvi-864/?switch_theme=mobile">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=ScienceWorld.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.scienceworld.cz%2Fclovek%2Fstripky-z-italske-renesance-byzantske-dedictvi-864%2F%3Fswitch_theme%3Dmobile&rft.atitle=St%C5%99%C3%ADpky+z+italsk%C3%A9+renesance%3A+Byzantsk%C3%A9+d%C4%9Bdictv%C3%AD%3F&rft.aulast=Houser&rft.aufirst=Pavel"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-27"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-27">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">STRAUSS, J. How Cyprus came under Turkish rule: a conquest and the historians. <i>Wiener Zeitschrift für die Kunde des Morgenlandes</i>. 1992, roč. 82, s. 325–334. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/23865914">Dostupné online</a> [cit. 2021-05-13]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0084-0076">0084-0076</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Wiener+Zeitschrift+f%C3%BCr+die+Kunde+des+Morgenlandes&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F23865914&rft.atitle=How+Cyprus+came+under+Turkish+rule%3A+a+conquest+and+the+historians&rft.date=1992&rft.volume=82&rft.pages=325%E2%80%93334&rft.issn=0084-0076&rft.aulast=Strau%C3%9F&rft.aufirst=J"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-28"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-28">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">SUGAR, Peter F. <i>Southeastern Europe under Ottoman Rule, 1354-1804</i>. [s.l.]: University of Washington Press 393 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=gYsVCgAAQBAJ&pg=PA197&lpg=PA197&dq=conquest+of+crete+1670&source=bl&ots=cIDvs0ZYNX&sig=ACfU3U3t0fhKFrvFxBkro90pyLfE_5FHCw&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwidn5bci8bwAhURwAIHHdJUDvcQ6AEwG3oECA4QAw#v=onepage&q=conquest%20of%20crete%201670&f=false">Dostupné online</a>. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-295-80363-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-295-80363-0"><span class="ISBN">978-0-295-80363-0</span></a></span>. (anglicky) Google-Books-ID: gYsVCgAAQBAJ.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Southeastern+Europe+under+Ottoman+Rule%2C+1354-1804&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3DgYsVCgAAQBAJ%26pg%3DPA197%26lpg%3DPA197%26dq%3Dconquest%2Bof%2Bcrete%2B1670%26source%3Dbl%26ots%3DcIDvs0ZYNX%26sig%3DACfU3U3t0fhKFrvFxBkro90pyLfE_5FHCw%26hl%3Dcs%26sa%3DX%26ved%3D2ahUKEwidn5bci8bwAhURwAIHHdJUDvcQ6AEwG3oECA4QAw%23v%3Donepage%26q%3Dconquest%2520of%2520crete%25201670%26f%3Dfalse&rft.isbn=978-0-295-80363-0&rft.aulast=Sugar&rft.aufirst=Peter+F.&rft.pub=University+of+Washington+Press&rft.tpages=393"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-29"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-29">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">GEORGOPOULOU, Maria. Late Medieval Crete and Venice: An Appropriation of Byzantine Heritage. <i>The Art Bulletin</i>. 1995, roč. 77, čís. 3, s. 479–496. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/3046122">Dostupné online</a> [cit. 2021-05-13]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-3079">0004-3079</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">doi</a>:<a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.2307%2F3046122">10.2307/3046122</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Art+Bulletin&rft_id=info:doi/10.2307%2F3046122&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F3046122&rft.atitle=Late+Medieval+Crete+and+Venice%3A+An+Appropriation+of+Byzantine+Heritage&rft.date=1995&rft.volume=77&rft.issue=3&rft.pages=479%E2%80%93496&rft.issn=0004-3079&rft.aulast=Georgopoulou&rft.aufirst=Maria"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-30"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-30">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">MILLER, William. The Ionian Islands under Venetian Rule. <i>The English Historical Review</i>. 1903, roč. 18, čís. 70, s. 209–239. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/549461">Dostupné online</a> [cit. 2021-05-13]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0013-8266">0013-8266</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+English+Historical+Review&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F549461&rft.atitle=The+Ionian+Islands+under+Venetian+Rule&rft.date=1903&rft.volume=18&rft.issue=70&rft.pages=209%E2%80%93239&rft.issn=0013-8266&rft.aulast=Miller&rft.aufirst=William"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-31"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-31">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">PHILLIOU, Christine. Communities on the Verge: Unraveling the Phanariot Ascendancy in Ottoman Governance. <i>Comparative Studies in Society and History</i>. 2009, roč. 51, čís. 1, s. 151–181. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/27563734">Dostupné online</a> [cit. 2021-05-13]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0010-4175">0010-4175</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Comparative+Studies+in+Society+and+History&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F27563734&rft.atitle=Communities+on+the+Verge%3A+Unraveling+the+Phanariot+Ascendancy+in+Ottoman+Governance&rft.date=2009&rft.volume=51&rft.issue=1&rft.pages=151%E2%80%93181&rft.issn=0010-4175&rft.aulast=Philliou&rft.aufirst=Christine"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-32"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-32">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Ottův slovník naučný/Kleftové – Wikizdroje. <i>cs.wikisource.org</i> [online]. [cit. 2022-03-09]. <a class="external text" href="https://cs.wikisource.org/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD/Kleftov%C3%A9">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=cs.wikisource.org&rft_id=https%3A%2F%2Fcs.wikisource.org%2Fwiki%2FOtt%25C5%25AFv_slovn%25C3%25ADk_nau%25C4%258Dn%25C3%25BD%2FKleftov%25C3%25A9&rft.atitle=Ott%C5%AFv+slovn%C3%ADk+nau%C4%8Dn%C3%BD%2FKleftov%C3%A9+%E2%80%93+Wikizdroje"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-33"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-33">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Armatole | Greek police | Britannica. <i>www.britannica.com</i> [online]. [cit. 2022-03-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.britannica.com/topic/armatole">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.britannica.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.britannica.com%2Ftopic%2Farmatole&rft.atitle=Armatole+%7C+Greek+police+%7C+Britannica"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-34"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-34">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">DAVIES, Siriol; DAVIS, Jack L. Greeks, Venice, and the Ottoman Empire. <i>Hesperia Supplements</i>. 2007, roč. 40, s. 25–31. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/20066763">Dostupné online</a> [cit. 2021-05-13]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1064-1173">1064-1173</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Hesperia+Supplements&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F20066763&rft.atitle=Greeks%2C+Venice%2C+and+the+Ottoman+Empire&rft.date=2007&rft.volume=40&rft.pages=25%E2%80%9331&rft.issn=1064-1173&rft.aulast=Davies&rft.aufirst=Siriol&rft.au=Davis%2C+Jack+L."><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-35"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-35">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">KALIMNIOU, Dean. Orlov: First draft at a Greek revolution. <i>NEOS KOSMOS</i> [online]. 2015-04-08 [cit. 2021-05-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://neoskosmos.com/en/29457/orlov-first-draft-at-a-greek-revolution/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=NEOS+KOSMOS&rft_id=https%3A%2F%2Fneoskosmos.com%2Fen%2F29457%2Forlov-first-draft-at-a-greek-revolution%2F&rft.atitle=Orlov%3A+First+draft+at+a+Greek+revolution&rft.date=2015-04-08&rft.aulast=Kalimniou&rft.aufirst=Dean"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-36"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-36">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">STOIANOVICH, Traian. The Conquering Balkan Orthodox Merchant. <i>The Journal of Economic History</i>. 1960, roč. 20, čís. 2, s. 234–313. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/2114856">Dostupné online</a> [cit. 2021-05-13]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0022-0507">0022-0507</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Journal+of+Economic+History&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F2114856&rft.atitle=The+Conquering+Balkan+Orthodox+Merchant&rft.date=1960&rft.volume=20&rft.issue=2&rft.pages=234%E2%80%93313&rft.issn=0022-0507&rft.aulast=Stoianovich&rft.aufirst=Traian"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-37"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-37">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Philikí Etaireía | Greek revolutionary society. <i>Encyclopedia Britannica</i> [online]. [cit. 2021-05-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.britannica.com/topic/Philiki-Etaireia">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Encyclopedia+Britannica&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.britannica.com%2Ftopic%2FPhiliki-Etaireia&rft.atitle=Philik%C3%AD+Etaire%C3%ADa+%7C+Greek+revolutionary+society"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-38"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-38">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Radio Romania International - Rigas Feraios. <i>Radio Romania International</i> [online]. [cit. 2021-05-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.rri.ro/RadioRomaniaInternational/rigas_feraios-2591725">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Radio+Romania+International&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.rri.ro%2FRadioRomaniaInternational%2Frigas_feraios-2591725&rft.atitle=Radio+Romania+International+-+Rigas+Feraios"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-39"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-39">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> On this day in 1821, Alexandros Ypsilantis encourages Greeks to revolt against the Ottomans. <i>Greek City Times</i> [online]. 1. 2. 2021 [cit. 2021-05-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://greekcitytimes.com/2021/02/01/ypsilantis-encourages-greeks-revolt/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Greek+City+Times&rft_id=https%3A%2F%2Fgreekcitytimes.com%2F2021%2F02%2F01%2Fypsilantis-encourages-greeks-revolt%2F&rft.atitle=On+this+day+in+1821%2C+Alexandros+Ypsilantis+encourages+Greeks+to+revolt+against+the+Ottomans&rft.date=1.+2.+2021"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-40"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-40">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">ILICH, Miljan Peter. The Chios Massacre Of 1822 | Queens Gazette. <i>web.archive.org</i> [online]. 2018-11-11 [cit. 2021-05-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20181111173817/http://www.qgazette.com/news/2007-11-28/features/016.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.qgazette.com/news/2007-11-28/features/016.html">originálu</a> dne 2018-11-11.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=web.archive.org&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.qgazette.com%2Fnews%2F2007-11-28%2Ffeatures%2F016.html&rft.atitle=The+Chios+Massacre+Of+1822+%7C+Queens+Gazette&rft.date=2018-11-11&rft.aulast=Ilich&rft.aufirst=Miljan+Peter"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-41"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-41">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">JOANNIDES, Paul. Colin, Delacroix, Byron and the Greek War of Independence. <i>The Burlington Magazine</i>. 1983, roč. 125, čís. 965, s. 495–500. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/881314">Dostupné online</a> [cit. 2021-05-16]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0007-6287">0007-6287</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Burlington+Magazine&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F881314&rft.atitle=Colin%2C+Delacroix%2C+Byron+and+the+Greek+War+of+Independence&rft.date=1983&rft.volume=125&rft.issue=965&rft.pages=495%E2%80%93500&rft.issn=0007-6287&rft.aulast=Joannides&rft.aufirst=Paul"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-42"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-42">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">NOTOPOULOS, James A. New Sources on Lord Byron at Missolonghi. <i>Keats-Shelley Journal</i>. 1955, roč. 4, s. 31–45. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/30212525">Dostupné online</a> [cit. 2021-05-16]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0453-4387">0453-4387</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Keats-Shelley+Journal&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F30212525&rft.atitle=New+Sources+on+Lord+Byron+at+Missolonghi&rft.date=1955&rft.volume=4&rft.pages=31%E2%80%9345&rft.issn=0453-4387&rft.aulast=Notopoulos&rft.aufirst=James+A."><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-43"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-43">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">HERACLIDES, Alexis; DIALLA, Ada. <i>Intervention in the Greek War of Independence, 1821–32</i>. [s.l.]: Manchester University Press (Setting the Precedent). <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/j.ctt1mf71b8.11">Dostupné online</a>. S. 105–133. DOI: 10.2307/j.ctt1mf71b8.11.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Intervention+in+the+Greek+War+of+Independence%2C+1821%E2%80%9332&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2Fj.ctt1mf71b8.11&rft.aulast=Heraclides&rft.aufirst=Alexis&rft.au=Dialla%2C+Ada&rft.pub=Manchester+University+Press&rft.series=Setting+the+Precedent&rft.pages=105%E2%80%93133"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-44"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-44">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">LHOŤAN, Lukáš. Bitva u Navarina 1827: Námořní boj, který vedl k samostatnosti Řecka. <i>Reflex.cz</i> [online]. [cit. 2021-05-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.reflex.cz//clanek/historie/90616/cesta-k-recke-samostatnosti-spojenci-v-posledni-velke-bitve-plachetnic-znicili-osmansko-egyptske-lodstvo.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Reflex.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.reflex.cz%2F%2Fclanek%2Fhistorie%2F90616%2Fcesta-k-recke-samostatnosti-spojenci-v-posledni-velke-bitve-plachetnic-znicili-osmansko-egyptske-lodstvo.html&rft.atitle=Bitva+u+Navarina+1827%3A+N%C3%A1mo%C5%99n%C3%AD+boj%2C+kter%C3%BD+vedl+k+samostatnosti+%C5%98ecka&rft.aulast=Lho%C5%A5an&rft.aufirst=Luk%C3%A1%C5%A1"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-45"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-45">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> 3 February 1830: Greece becomes a state. <i>www.greeknewsagenda.gr</i> [online]. [cit. 2021-05-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.greeknewsagenda.gr/topics/culture-society/7395-london-protocol">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.greeknewsagenda.gr&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.greeknewsagenda.gr%2Ftopics%2Fculture-society%2F7395-london-protocol&rft.atitle=3+February+1830%3A+Greece+becomes+a+state"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-46"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-46">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> September 27 Marks the assassination of Greece’s First Governor Kapodistrias. <i>Greek City Times</i> [online]. 27. 9. 2020 [cit. 2021-05-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://greekcitytimes.com/2020/09/27/september-27-marks-the-killing-of-greeces-first-governor-kapodistrias/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Greek+City+Times&rft_id=https%3A%2F%2Fgreekcitytimes.com%2F2020%2F09%2F27%2Fseptember-27-marks-the-killing-of-greeces-first-governor-kapodistrias%2F&rft.atitle=September+27+Marks+the+assassination+of+Greece%E2%80%99s+First+Governor+Kapodistrias&rft.date=27.+9.+2020"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-47"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-47">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Narodil se Ota I. Řecký: Král, kterého vyhnal ze země vlastní lid. <i>100+1 zahraniční zajímavost</i> [online]. 2016-05-29 [cit. 2021-05-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.stoplusjednicka.cz/narodil-se-ota-i-recky-kral-ktereho-vyhnal-ze-zeme-vlastni-lid">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=100%2B1+zahrani%C4%8Dn%C3%AD+zaj%C3%ADmavost&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.stoplusjednicka.cz%2Fnarodil-se-ota-i-recky-kral-ktereho-vyhnal-ze-zeme-vlastni-lid&rft.atitle=Narodil+se+Ota+I.+%C5%98eck%C3%BD%3A+Kr%C3%A1l%2C+kter%C3%A9ho+vyhnal+ze+zem%C4%9B+vlastn%C3%AD+lid&rft.date=2016-05-29"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-48"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-48">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">PLAVEC, Tomáš. Krátká historie řeckých bankrotů: Začaly už 377 let před naším letopočtem. <i>Investujeme.cz</i> [online]. [cit. 2021-05-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.investujeme.cz/clanky/kratka-historie-reckych-bankrotu-zacaly-uz-377-let-pred-nasim-letopoctem/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Investujeme.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.investujeme.cz%2Fclanky%2Fkratka-historie-reckych-bankrotu-zacaly-uz-377-let-pred-nasim-letopoctem%2F&rft.atitle=Kr%C3%A1tk%C3%A1+historie+%C5%99eck%C3%BDch+bankrot%C5%AF%3A+Za%C4%8Daly+u%C5%BE+377+let+p%C5%99ed+na%C5%A1%C3%ADm+letopo%C4%8Dtem&rft.aulast=Plavec&rft.aufirst=Tom%C3%A1%C5%A1"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-49"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-49">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">MORRIS, Benny; ZE’EVI, Dror. When Turkey Destroyed Its Christians. <i>Wall Street Journal</i>. 2019-05-17. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.wsj.com/articles/when-turkey-destroyed-its-christians-11558109896">Dostupné online</a> [cit. 2021-05-16]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0099-9660">0099-9660</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Wall+Street+Journal&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.wsj.com%2Farticles%2Fwhen-turkey-destroyed-its-christians-11558109896&rft.atitle=When+Turkey+Destroyed+Its+Christians&rft.date=2019-05-17&rft.issn=0099-9660&rft.aulast=Morris&rft.aufirst=Benny&rft.au=Ze%E2%80%99evi%2C+Dror"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-50"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-50">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">DUFFIELD, A. Review by J. w. Venizelos, Maker of Modern Greece. <i>The New York Times</i>. 1921-10-30. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nytimes.com/1921/10/30/archives/venizelos-maker-of-modern-greece.html">Dostupné online</a> [cit. 2021-05-17]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0362-4331">0362-4331</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+New+York+Times&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nytimes.com%2F1921%2F10%2F30%2Farchives%2Fvenizelos-maker-of-modern-greece.html&rft.atitle=Venizelos%2C+Maker+of+Modern+Greece&rft.date=1921-10-30&rft.issn=0362-4331&rft.aulast=Duffield&rft.aufirst=A.+Review+by+J.+w"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-51"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-51">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">GOUNARIS, Basil C.; CHRISTOPOULOS, Marianna D. Reassessing the Greek National Schism of World War I: The Ideological Parameters. <i>The Historical Review/La Revue Historique</i>. 2018, roč. 15, čís. 0, s. 237–270. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ejournals.epublishing.ekt.gr/index.php/historicalReview/article/view/20451">Dostupné online</a> [cit. 2021-05-17]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1791-7603">1791-7603</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">doi</a>:<a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.12681%2Fhr.20451">10.12681/hr.20451</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Historical+Review%2FLa+Revue+Historique&rft_id=info:doi/10.12681%2Fhr.20451&rft_id=https%3A%2F%2Fejournals.epublishing.ekt.gr%2Findex.php%2FhistoricalReview%2Farticle%2Fview%2F20451&rft.atitle=Reassessing+the+Greek+National+Schism+of+World+War+I%3A+The+Ideological+Parameters&rft.date=2018&rft.volume=15&rft.issue=0&rft.pages=237%E2%80%93270&rft.issn=1791-7603&rft.aulast=Gounaris&rft.aufirst=Basil+C.&rft.au=Christopoulos%2C+Marianna+D."><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-52"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-52">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">CLIADAKIS, Harry. The Political and Diplomatic Background to the Metaxas Dictatorship, 1935-36. <i>Journal of Contemporary History</i>. 1979, roč. 14, čís. 1, s. 117–138. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/260230">Dostupné online</a> [cit. 2021-05-17]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0022-0094">0022-0094</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Journal+of+Contemporary+History&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F260230&rft.atitle=The+Political+and+Diplomatic+Background+to+the+Metaxas+Dictatorship%2C+1935-36&rft.date=1979&rft.volume=14&rft.issue=1&rft.pages=117%E2%80%93138&rft.issn=0022-0094&rft.aulast=Cliadakis&rft.aufirst=Harry"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-53"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-53">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">KULIDAKIS, Thomas. Proč Řekové na rozdíl od nás slaví začátek druhé světové války. <i>Plus</i> [online]. Český rozhlas, 2019-10-29 [cit. 2021-05-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://plus.rozhlas.cz/thomas-kulidakis-proc-rekove-na-rozdil-od-nas-slavi-zacatek-druhe-svetove-valky-8097376">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Plus&rft_id=https%3A%2F%2Fplus.rozhlas.cz%2Fthomas-kulidakis-proc-rekove-na-rozdil-od-nas-slavi-zacatek-druhe-svetove-valky-8097376&rft.atitle=Pro%C4%8D+%C5%98ekov%C3%A9+na+rozd%C3%ADl+od+n%C3%A1s+slav%C3%AD+za%C4%8D%C3%A1tek+druh%C3%A9+sv%C4%9Btov%C3%A9+v%C3%A1lky&rft.date=2019-10-29&rft.aulast=Kulidakis&rft.aufirst=Thomas&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-54"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-54">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">ADAMEC, Jan. Jak Řecko (ne)rozhodlo válku. Odložil řecký a britský odpor útok na SSSR, a tím pomohl vyhrát 2. světovou válku?. <i>Lidovky.cz</i> [online]. 2021-04-22 [cit. 2021-05-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.lidovky.cz/relax/zajimavosti/jak-recko-ne-rozhodlo-valku-odlozil-recky-a-britsky-odpor-utok-na-sssr-a-tim-pomohl-vyhrat-druhou-sv.A210420_095859_ln-historie_ape">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Lidovky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.lidovky.cz%2Frelax%2Fzajimavosti%2Fjak-recko-ne-rozhodlo-valku-odlozil-recky-a-britsky-odpor-utok-na-sssr-a-tim-pomohl-vyhrat-druhou-sv.A210420_095859_ln-historie_ape&rft.atitle=Jak+%C5%98ecko+%28ne%29rozhodlo+v%C3%A1lku.+Odlo%C5%BEil+%C5%99eck%C3%BD+a+britsk%C3%BD+odpor+%C3%BAtok+na+SSSR%2C+a+t%C3%ADm+pomohl+vyhr%C3%A1t+2.+sv%C4%9Btovou+v%C3%A1lku%3F&rft.date=2021-04-22&rft.aulast=Adamec&rft.aufirst=Jan"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-55"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-55">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Kolaborovali s nacisty - Ioannis Rallis (7/12. <i>Česká televize</i> [online]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ceskatelevize.cz/porady/10350835414-kolaborovali-s-nacisty/212382551210007/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8Cesk%C3%A1+televize&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.ceskatelevize.cz%2Fporady%2F10350835414-kolaborovali-s-nacisty%2F212382551210007%2F&rft.atitle=Kolaborovali+s+nacisty+-+Ioannis+Rallis+%287%2F12"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-56"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-56">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">POHANKA, Vít. Jak se dostali Řekové do Česka. Příběh jejich komunity začal po druhé světové válce. <i>Plus</i> [online]. Český rozhlas, 2021-01-09 [cit. 2021-05-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://plus.rozhlas.cz/jak-se-dostali-rekove-do-ceska-pribeh-jejich-komunity-zacal-po-druhe-svetove-8399273">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Plus&rft_id=https%3A%2F%2Fplus.rozhlas.cz%2Fjak-se-dostali-rekove-do-ceska-pribeh-jejich-komunity-zacal-po-druhe-svetove-8399273&rft.atitle=Jak+se+dostali+%C5%98ekov%C3%A9+do+%C4%8Ceska.+P%C5%99%C3%ADb%C4%9Bh+jejich+komunity+za%C4%8Dal+po+druh%C3%A9+sv%C4%9Btov%C3%A9+v%C3%A1lce&rft.date=2021-01-09&rft.aulast=Pohanka&rft.aufirst=V%C3%ADt&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-57"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-57">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Čeští Řekové a jejich potomci si připomínají 70 let od emigrace. Utekli před občanskou válkou. <i>ČT24</i> [online]. Česká televize, 22. 6. 2018 [cit. 2021-05-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/2517637-rekove-a-jejich-potomci-si-pripominaji-70-let-od-emigrace-utekli-pred-obcanskou">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8CT24&rft_id=https%3A%2F%2Fct24.ceskatelevize.cz%2Fregiony%2F2517637-rekove-a-jejich-potomci-si-pripominaji-70-let-od-emigrace-utekli-pred-obcanskou&rft.atitle=%C4%8Ce%C5%A1t%C3%AD+%C5%98ekov%C3%A9+a+jejich+potomci+si+p%C5%99ipom%C3%ADnaj%C3%AD+70+let+od+emigrace.+Utekli+p%C5%99ed+ob%C4%8Danskou+v%C3%A1lkou&rft.date=22.+6.+2018&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%A1+televize"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-58"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-58">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">VITÁKOVÁ, Alena. Od ekonomického zázraku na pokraj bankrotu. <i>Hospodářské noviny (iHNed.cz)</i> [online]. 2012-01-05 [cit. 2021-05-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ihned.cz/c1-54356220-od-ekonomickeho-zazraku-na-pokraj-bankrotu">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%A9+noviny+%28iHNed.cz%29&rft_id=https%3A%2F%2Fihned.cz%2Fc1-54356220-od-ekonomickeho-zazraku-na-pokraj-bankrotu&rft.atitle=Od+ekonomick%C3%A9ho+z%C3%A1zraku+na+pokraj+bankrotu&rft.date=2012-01-05&rft.aulast=Vit%C3%A1kov%C3%A1&rft.aufirst=Alena"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-59"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-59">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">XYDIS, Stephen G. Coups and Countercoups in Greece, 1967-1973 (with postscript). <i>Political Science Quarterly</i>. 1974, roč. 89, čís. 3, s. 507–538. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/2148452">Dostupné online</a> [cit. 2021-05-17]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0032-3195">0032-3195</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">doi</a>:<a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.2307%2F2148452">10.2307/2148452</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Political+Science+Quarterly&rft_id=info:doi/10.2307%2F2148452&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F2148452&rft.atitle=Coups+and+Countercoups+in+Greece%2C+1967-1973+%28with+postscript%29&rft.date=1974&rft.volume=89&rft.issue=3&rft.pages=507%E2%80%93538&rft.issn=0032-3195&rft.aulast=Xydis&rft.aufirst=Stephen+G."><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-60"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-60">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Před 40 lety ovládla "bájnou Hellas" plukovnická junta. <i>Deník.cz</i>. 2007-04-19. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.denik.cz/ze_sveta/recko20070419.html">Dostupné online</a> [cit. 2021-05-19].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Den%C3%ADk.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.denik.cz%2Fze_sveta%2Frecko20070419.html&rft.atitle=P%C5%99ed+40+lety+ovl%C3%A1dla+%22b%C3%A1jnou+Hellas%22+plukovnick%C3%A1+junta&rft.date=2007-04-19"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-61"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-61">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">ŠVEC, Pavel. Od ostnatých drátů k rozdělení. Před 45 lety vtrhla turecká armáda na Kypr. <i>iDNES.cz</i> [online]. 2019-07-20 [cit. 2021-05-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/severni-kypr-vyroci-turecko-armada.A190719_100528_zahranicni_bur">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fzpravy%2Fzahranicni%2Fseverni-kypr-vyroci-turecko-armada.A190719_100528_zahranicni_bur&rft.atitle=Od+ostnat%C3%BDch+dr%C3%A1t%C5%AF+k+rozd%C4%9Blen%C3%AD.+P%C5%99ed+45+lety+vtrhla+tureck%C3%A1+arm%C3%A1da+na+Kypr&rft.date=2019-07-20&rft.aulast=%C5%A0vec&rft.aufirst=Pavel"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-62"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-62">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">KULIDAKIS, Thomas. Výročí pádu vojenské junty v Řecku. V čem je poučení pro naši budoucnost?. <i>Plus</i> [online]. <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_rozhlas" title="Český rozhlas">Český rozhlas</a>, 2017-07-24 [cit. 2021-05-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://plus.rozhlas.cz/thomas-kulidakis-vyroci-padu-vojenske-junty-v-recku-v-cem-je-pouceni-pro-nasi-6514238">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Plus&rft_id=https%3A%2F%2Fplus.rozhlas.cz%2Fthomas-kulidakis-vyroci-padu-vojenske-junty-v-recku-v-cem-je-pouceni-pro-nasi-6514238&rft.atitle=V%C3%BDro%C4%8D%C3%AD+p%C3%A1du+vojensk%C3%A9+junty+v+%C5%98ecku.+V+%C4%8Dem+je+pou%C4%8Den%C3%AD+pro+na%C5%A1i+budoucnost%3F&rft.date=2017-07-24&rft.aulast=Kulidakis&rft.aufirst=Thomas&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-63"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-63">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Řecko se do eurozóny dostalo podvodem. <i><a href="/wiki/IROZHLAS" title="IROZHLAS">iROZHLAS</a></i> [online]. <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_rozhlas" title="Český rozhlas">Český rozhlas</a>, 15. listopadu 2004 [cit. 2021-05-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.irozhlas.cz/ekonomika/recko-se-do-eurozony-dostalo-podvodem_200411151802_mkaclova">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iROZHLAS&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.irozhlas.cz%2Fekonomika%2Frecko-se-do-eurozony-dostalo-podvodem_200411151802_mkaclova&rft.atitle=%C5%98ecko+se+do+euroz%C3%B3ny+dostalo+podvodem&rft.date=15.+listopadu+2004&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-64"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-64">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Euro přispělo k zadlužení Řecka - Česká národní banka. <i>www.cnb.cz</i> [online]. [cit. 2021-05-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.cnb.cz/cs/verejnost/servis-pro-media/autorske-clanky-rozhovory-s-predstaviteli-cnb/Euro-prispelo-k-zadluzeni-Recka-00001">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.cnb.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cnb.cz%2Fcs%2Fverejnost%2Fservis-pro-media%2Fautorske-clanky-rozhovory-s-predstaviteli-cnb%2FEuro-prispelo-k-zadluzeni-Recka-00001&rft.atitle=Euro+p%C5%99isp%C4%9Blo+k+zadlu%C5%BEen%C3%AD+%C5%98ecka+-+%C4%8Cesk%C3%A1+n%C3%A1rodn%C3%AD+banka"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-65"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-65">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Řecku končí poslední záchranný program. Stále je na tom ale nejhůř z celé eurozóny. <i>ČT24</i> [online]. Česká televize, 20. 8. 2018 [cit. 2021-05-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/2570521-recku-konci-posledni-zachranny-program-stale-je-na-tom-ale-nejhur-z-cele-eurozony">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8CT24&rft_id=https%3A%2F%2Fct24.ceskatelevize.cz%2Fekonomika%2F2570521-recku-konci-posledni-zachranny-program-stale-je-na-tom-ale-nejhur-z-cele-eurozony&rft.atitle=%C5%98ecku+kon%C4%8D%C3%AD+posledn%C3%AD+z%C3%A1chrann%C3%BD+program.+St%C3%A1le+je+na+tom+ale+nejh%C5%AF%C5%99+z+cel%C3%A9+euroz%C3%B3ny&rft.date=20.+8.+2018&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%A1+televize"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-66"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-66">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">HOUSKA, Ondřej. Evropská dluhová krize a spekulace o rozpadu eurozóny. <i><a href="/wiki/IROZHLAS" title="IROZHLAS">iROZHLAS</a></i> [online]. <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_rozhlas" title="Český rozhlas">Český rozhlas</a> [cit. 2021-05-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.irozhlas.cz/ekonomika/evropska-dluhova-krize-a-spekulace-o-rozpadu-eurozony_201112291800_kkrenova">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iROZHLAS&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.irozhlas.cz%2Fekonomika%2Fevropska-dluhova-krize-a-spekulace-o-rozpadu-eurozony_201112291800_kkrenova&rft.atitle=Evropsk%C3%A1+dluhov%C3%A1+krize+a+spekulace+o+rozpadu+euroz%C3%B3ny&rft.aulast=Houska&rft.aufirst=Ond%C5%99ej&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-67"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-67">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Nezaměstnanost v Řecku vystoupala na rekordních 28 procent. <i>Hospodářské noviny (iHNed.cz)</i> [online]. 2014-02-14 [cit. 2021-05-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ihned.cz/c1-61703060-nezamestnanost-v-recku-vystoupala-na-rekordnich-28-procent">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%A9+noviny+%28iHNed.cz%29&rft_id=https%3A%2F%2Fihned.cz%2Fc1-61703060-nezamestnanost-v-recku-vystoupala-na-rekordnich-28-procent&rft.atitle=Nezam%C4%9Bstnanost+v+%C5%98ecku+vystoupala+na+rekordn%C3%ADch+28+procent&rft.date=2014-02-14"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-68"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-68">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Volby v Řecku jasně vyhrála Tsiprasova SYRIZA. <i><a href="/wiki/Novinky.cz" title="Novinky.cz">Novinky.cz</a></i> [online]. Borgis [cit. 2021-05-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/volby-v-recku-jasne-vyhrala-tsiprasova-syriza-326340">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Novinky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.novinky.cz%2Fzahranicni%2Fevropa%2Fclanek%2Fvolby-v-recku-jasne-vyhrala-tsiprasova-syriza-326340&rft.atitle=Volby+v+%C5%98ecku+jasn%C4%9B+vyhr%C3%A1la+Tsiprasova+SYRIZA&rft.pub=Borgis"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-69"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-69">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">KULIDAKIS, Thomas. Proč v Řecku vyhrála pravice, Tsipras prohrál a sociální demokraté propadli. <i><a href="/wiki/IROZHLAS" title="IROZHLAS">iROZHLAS</a></i> [online]. <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_rozhlas" title="Český rozhlas">Český rozhlas</a> [cit. 2021-05-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.irozhlas.cz/komentare/recko-volby-kyriakos-mitsotakis-alexis-tsipras-syriza-pasok_1907081710_haf">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iROZHLAS&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.irozhlas.cz%2Fkomentare%2Frecko-volby-kyriakos-mitsotakis-alexis-tsipras-syriza-pasok_1907081710_haf&rft.atitle=Pro%C4%8D+v+%C5%98ecku+vyhr%C3%A1la+pravice%2C+Tsipras+prohr%C3%A1l+a+soci%C3%A1ln%C3%AD+demokrat%C3%A9+propadli&rft.aulast=Kulidakis&rft.aufirst=Thomas&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-70"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-70">↑</a></span> <span class="reference-text"><a rel="nofollow" class="external text" href="http://dlib.statistics.gr/Book/GRESYE_01_0002_00061.pdf">Řecká statistická ročenka 2009 - 2010, strana 27</a></span> </li> <li id="cite_note-71"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-71">↑</a></span> <span class="reference-text"><a rel="nofollow" class="external text" href="http://dlib.statistics.gr/Book/GRESYE_01_0002_00061.pdf">Řecká statistická ročenka 2009 - 2010, strana 28</a></span> </li> <li id="cite_note-72"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-72">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Archivovaná kopie. <i>www.pavel-kohout.cz</i> [online]. [cit. 2015-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20151208075451/http://www.pavel-kohout.cz/clanky/populiste-v-zemi-vina-a-oliv">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2015-12-08.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.pavel-kohout.cz&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.pavel-kohout.cz%2Fclanky%2Fpopuliste-v-zemi-vina-a-oliv&rft.atitle=Archivovan%C3%A1+kopie"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-ELSTAT-73"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-ELSTAT_73-0">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;"> <i>2011 Greek Census</i> [PDF]. <a href="/w/index.php?title=Hellenic_Statistical_Authority&action=edit&redlink=1" class="new" title="Hellenic Statistical Authority (stránka neexistuje)">Hellenic Statistical Authority</a> [cit. 2012-08-10]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20140817195146/http://www.statistics.gr/portal/page/portal/ESYE/BUCKET/General/A1602_SAM01_DT_DC_00_2011_02_F_GR.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 17-08-2014.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=2011+Greek+Census&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.statistics.gr%2Fportal%2Fpage%2Fportal%2FESYE%2FBUCKET%2FGeneral%2FA1602_SAM01_DT_DC_00_2011_02_F_GR.pdf&rft.pub=%5B%5BHellenic+Statistical+Authority%5D%5D"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-74"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-74">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">BADE, Klaus L. <i>Evropa v pohybu</i>. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 497 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7106-559-5" title="Speciální:Zdroje knih/80-7106-559-5"><span class="ISBN">80-7106-559-5</span></a></span>. S. 310–311.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Evropa+v+pohybu&rft.isbn=80-7106-559-5&rft.aulast=Bade&rft.aufirst=Klaus+L.&rft.place=Praha&rft.pub=Nakladatelstv%C3%AD+Lidov%C3%A9+noviny&rft.date=2005&rft.edition=1&rft.tpages=497&rft.pages=310%E2%80%93311"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-Pew2017-75"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-Pew2017_75-0">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;"> <i>Religious Belief and National Belonging in Central and Eastern Europe</i> [online]. <a href="/wiki/Pew_Research_Center" title="Pew Research Center">Pew Research Center</a>, 10 May 2017 [cit. 2017-05-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.pewforum.org/2017/05/10/religious-belief-and-national-belonging-in-central-and-eastern-europe/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Religious+Belief+and+National+Belonging+in+Central+and+Eastern+Europe&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.pewforum.org%2F2017%2F05%2F10%2Freligious-belief-and-national-belonging-in-central-and-eastern-europe%2F&rft.pub=%5B%5BPew+Research+Center%5D%5D"><span style="display:none"> </span></span><span title="Chyba v použití šablony!" class="error" style="font-weight:bold;display:none;">Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“.</span></span> </li> <li id="cite_note-76"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-76">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> What role has religion played in Greece throughout history?. <i>Real Greeks</i> [online]. 2023-01-27 [cit. 2023-04-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://realgreeks.net/culture/what-role-has-religion-played-in-greek-society-throughout-history/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Real+Greeks&rft_id=https%3A%2F%2Frealgreeks.net%2Fculture%2Fwhat-role-has-religion-played-in-greek-society-throughout-history%2F&rft.atitle=What+role+has+religion+played+in+Greece+throughout+history%3F&rft.date=2023-01-27"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-77"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-77">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">KYRIAZOPOULOS, Kyriakos N. The "Prevailing Religion" in Greece: Its Meaning and Implications. <i>Journal of Church and State</i>. 2001, roč. 43, čís. 3, s. 511–538. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/23921379">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-11]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0021-969X">0021-969X</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Journal+of+Church+and+State&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F23921379&rft.atitle=The+%22Prevailing+Religion%22+in+Greece%3A+Its+Meaning+and+Implications&rft.date=2001&rft.volume=43&rft.issue=3&rft.pages=511%E2%80%93538&rft.issn=0021-969X&rft.aulast=KYRIAZOPOULOS&rft.aufirst=Kyriakos+N."><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-78"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-78">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">SMITH, Helena. Sex and fraud woe for Greek church. <i>The Guardian</i>. 2005-02-19. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.theguardian.com/world/2005/feb/19/religion.uk">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-11]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0261-3077">0261-3077</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Guardian&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.theguardian.com%2Fworld%2F2005%2Ffeb%2F19%2Freligion.uk&rft.atitle=Sex+and+fraud+woe+for+Greek+church&rft.date=2005-02-19&rft.issn=0261-3077&rft.aulast=Smith&rft.aufirst=Helena"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-79"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-79">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">SMITH, Helena. Greece in revolt as scandals sweep the Orthodox church. <i>The Guardian</i>. 2005-03-20. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.theguardian.com/world/2005/mar/20/greece">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-11]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0261-3077">0261-3077</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Guardian&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.theguardian.com%2Fworld%2F2005%2Fmar%2F20%2Fgreece&rft.atitle=Greece+in+revolt+as+scandals+sweep+the+Orthodox+church&rft.date=2005-03-20&rft.issn=0261-3077&rft.aulast=Smith&rft.aufirst=Helena"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-80"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-80">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">JONES, Sam. Thessaloniki’s Jews: 'We can’t let this be forgotten; if it’s forgotten, it will die'. <i>The Guardian</i>. 2020-07-30. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.theguardian.com/world/2020/jul/30/thessalonikis-jews-we-cant-let-this-be-forgotten-if-its-forgotten-it-will-die">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-11]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0261-3077">0261-3077</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Guardian&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.theguardian.com%2Fworld%2F2020%2Fjul%2F30%2Fthessalonikis-jews-we-cant-let-this-be-forgotten-if-its-forgotten-it-will-die&rft.atitle=Thessaloniki%E2%80%99s+Jews%3A+%27We+can%E2%80%99t+let+this+be+forgotten%3B+if+it%E2%80%99s+forgotten%2C+it+will+die%27&rft.date=2020-07-30&rft.issn=0261-3077&rft.aulast=Jones&rft.aufirst=Sam"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-81"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-81">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">MOLHO, Rena. The Jewish Community of Salonika and Its Incorporation into the Greek State 1912-19. <i>Middle Eastern Studies</i>. 1988, roč. 24, čís. 4, s. 391–403. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/4283262">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-11]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0026-3206">0026-3206</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Middle+Eastern+Studies&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F4283262&rft.atitle=The+Jewish+Community+of+Salonika+and+Its+Incorporation+into+the+Greek+State+1912-19&rft.date=1988&rft.volume=24&rft.issue=4&rft.pages=391%E2%80%93403&rft.issn=0026-3206&rft.aulast=Molho&rft.aufirst=Rena"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-82"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-82">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">DAWKINS, R. M. Notes on Life in the Monasteries of Mount Athos. <i>The Harvard Theological Review</i>. 1953, roč. 46, čís. 4, s. 217–231. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/1508386">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-11]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0017-8160">0017-8160</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Harvard+Theological+Review&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F1508386&rft.atitle=Notes+on+Life+in+the+Monasteries+of+Mount+Athos&rft.date=1953&rft.volume=46&rft.issue=4&rft.pages=217%E2%80%93231&rft.issn=0017-8160&rft.aulast=Dawkins&rft.aufirst=R.+M."><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-83"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-83">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Patriarchate of Constantinople wages war against rebel monks on Mount Athos. <i>La Stampa</i> [online]. 2013-07-29 [cit. 2023-04-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.lastampa.it/vatican-insider/en/2013/07/29/news/patriarchate-of-constantinople-wages-war-against-rebel-monks-on-mount-athos-1.36078393/">Dostupné online</a>. (italsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=La+Stampa&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.lastampa.it%2Fvatican-insider%2Fen%2F2013%2F07%2F29%2Fnews%2Fpatriarchate-of-constantinople-wages-war-against-rebel-monks-on-mount-athos-1.36078393%2F&rft.atitle=Patriarchate+of+Constantinople+wages+war+against+rebel+monks+on+Mount+Athos&rft.date=2013-07-29"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-84"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-84">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Na Měsíc dostala člověka fantazie. Spisovatelé „předběhli“ NASA s odpočtem, raketami i Floridou. <i>ČT24</i> [online]. Česká televize, 16. 7. 2019 [cit. 2021-05-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2046426-na-mesic-dostala-cloveka-fantazie-spisovatele-predbehli-nasa-s-odpoctem-raketami-i">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8CT24&rft_id=https%3A%2F%2Fct24.ceskatelevize.cz%2Fveda%2F2046426-na-mesic-dostala-cloveka-fantazie-spisovatele-predbehli-nasa-s-odpoctem-raketami-i&rft.atitle=Na+M%C4%9Bs%C3%ADc+dostala+%C4%8Dlov%C4%9Bka+fantazie.+Spisovatel%C3%A9+%E2%80%9Ep%C5%99edb%C4%9Bhli%E2%80%9C+NASA+s+odpo%C4%8Dtem%2C+raketami+i+Floridou&rft.date=16.+7.+2019&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%A1+televize"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-85"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-85">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> The Suda, a Massive Byzantine Encyclopedic Dictionary : History of Information. <i>www.historyofinformation.com</i> [online]. [cit. 2021-05-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.historyofinformation.com/detail.php?id=2502">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.historyofinformation.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.historyofinformation.com%2Fdetail.php%3Fid%3D2502&rft.atitle=The+Suda%2C+a+Massive+Byzantine+Encyclopedic+Dictionary+%3A+History+of+Information"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-86"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-86">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> DIONYSIOS SOLOMOS - The national poet of Greece. <i>www.ellines.com</i> [online]. [cit. 2021-05-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ellines.com/en/myths/19800-o-ethnikos-poiitis-tis-elladas/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.ellines.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.ellines.com%2Fen%2Fmyths%2F19800-o-ethnikos-poiitis-tis-elladas%2F&rft.atitle=DIONYSIOS+SOLOMOS+-+The+national+poet+of+Greece"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-87"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-87">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> The oldest of the modern Olympic emblems is an anthem! - Olympic News. <i>International Olympic Committee</i> [online]. 2021-05-12 [cit. 2021-05-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://olympics.com/ioc/news/the-oldest-of-the-modern-olympic-emblems-is-an-anthem">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=International+Olympic+Committee&rft_id=https%3A%2F%2Folympics.com%2Fioc%2Fnews%2Fthe-oldest-of-the-modern-olympic-emblems-is-an-anthem&rft.atitle=The+oldest+of+the+modern+Olympic+emblems+is+an+anthem%21+-+Olympic+News&rft.date=2021-05-12"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-88"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-88">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">BEATON, Roderick. C. P. Cavafy: Irony and Hellenism. <i>The Slavonic and East European Review</i>. 1981, roč. 59, čís. 4, s. 516–528. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/4208383">Dostupné online</a> [cit. 2021-05-12]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0037-6795">0037-6795</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Slavonic+and+East+European+Review&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F4208383&rft.atitle=C.+P.+Cavafy%3A+Irony+and+Hellenism&rft.date=1981&rft.volume=59&rft.issue=4&rft.pages=516%E2%80%93528&rft.issn=0037-6795&rft.aulast=Beaton&rft.aufirst=Roderick"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-89"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-89">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Huffingtonová změnila svět on-line žurnalistiky. Nyní z webu odchází. <i>iDNES.cz</i> [online]. 2016-08-13 [cit. 2021-05-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/profil-arianna-huffingtonova.A160813_174911_eko-zahranicni_rts">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fekonomika%2Fzahranicni%2Fprofil-arianna-huffingtonova.A160813_174911_eko-zahranicni_rts&rft.atitle=Huffingtonov%C3%A1+zm%C4%9Bnila+sv%C4%9Bt+on-line+%C5%BEurnalistiky.+Nyn%C3%AD+z+webu+odch%C3%A1z%C3%AD&rft.date=2016-08-13"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-90"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-90">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Theofanés Řek. <i>www.cojeco.cz</i> [online]. [cit. 2021-05-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.cojeco.cz/theofanes-rek">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.cojeco.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cojeco.cz%2Ftheofanes-rek&rft.atitle=Theofan%C3%A9s+%C5%98ek"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-91"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-91">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Velkolepý El Greco. Toledo připomíná 400 let od jeho smrti. <i>ČT24</i> [online]. Česká televize, 2014-03-17 [cit. 2023-04-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ct24.ceskatelevize.cz/kultura/1043203-velkolepy-el-greco-toledo-pripomina-400-let-od-jeho-smrti">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8CT24&rft_id=https%3A%2F%2Fct24.ceskatelevize.cz%2Fkultura%2F1043203-velkolepy-el-greco-toledo-pripomina-400-let-od-jeho-smrti&rft.atitle=Velkolep%C3%BD+El+Greco.+Toledo+p%C5%99ipom%C3%ADn%C3%A1+400+let+od+jeho+smrti&rft.date=2014-03-17&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%A1+televize"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-92"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-92">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">KUCHAŘ, Martin. Jak se zrodily vědy ve starém Řecku?. <i>21stoleti.cz</i> [online]. 2004-04-21 [cit. 2023-04-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://21stoleti.cz/2004/04/21/jak-se-zrodily-vedy-ve-starem-recku/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=21stoleti.cz&rft_id=https%3A%2F%2F21stoleti.cz%2F2004%2F04%2F21%2Fjak-se-zrodily-vedy-ve-starem-recku%2F&rft.atitle=Jak+se+zrodily+v%C4%9Bdy+ve+star%C3%A9m+%C5%98ecku%3F&rft.date=2004-04-21&rft.aulast=Kucha%C5%99&rft.aufirst=Martin"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-93"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-93">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Joseph Sifakis - A.M. Turing Award Laureate. <i>amturing.acm.org</i> [online]. [cit. 2021-05-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://amturing.acm.org/award_winners/sifakis_1701095.cfm">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=amturing.acm.org&rft_id=https%3A%2F%2Famturing.acm.org%2Faward_winners%2Fsifakis_1701095.cfm&rft.atitle=Joseph+Sifakis+-+A.M.+Turing+Award+Laureate"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-94"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-94">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">DRAGOUN, Aleš. Mini slaví šedesátku, Issigonisovo veledílo dobylo i svět rallye. <i>auto.cz</i> [online]. 20. 9. 2019 [cit. 2021-05-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.auto.cz/mini-slavi-sedesatku-issigonisovo-veledilo-dobylo-i-svet-rallye-1-dil-131029">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=auto.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.auto.cz%2Fmini-slavi-sedesatku-issigonisovo-veledilo-dobylo-i-svet-rallye-1-dil-131029&rft.atitle=Mini+slav%C3%AD+%C5%A1edes%C3%A1tku%2C+Issigonisovo+veled%C3%ADlo+dobylo+i+sv%C4%9Bt+rallye&rft.date=20.+9.+2019&rft.aulast=Dragoun&rft.aufirst=Ale%C5%A1"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-95"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-95">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Spyridon Marinatos, Discoverer Of City Ruined in 1500 R.C., Dies. <i>The New York Times</i>. 1974-10-03. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nytimes.com/1974/10/03/archives/spyridon-marinatos-discoverer-of-city-ruined-in-1500-bc-dies.html">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-11]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0362-4331">0362-4331</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+New+York+Times&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nytimes.com%2F1974%2F10%2F03%2Farchives%2Fspyridon-marinatos-discoverer-of-city-ruined-in-1500-bc-dies.html&rft.atitle=Spyridon+Marinatos%2C+Discoverer+Of+City+Ruined+in+1500+R.C.%2C+Dies&rft.date=1974-10-03&rft.issn=0362-4331"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-96"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-96">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Vojt%C4%9Bch_Zamarovsk%C3%BD" title="Vojtěch Zamarovský">ZAMAROVSKÝ, Vojtěch</a>. <i>Vzkříšení Olympie,</i>. 2. vyd. Praha: <a href="/wiki/Kni%C5%BEn%C3%AD_klub" title="Knižní klub">Knižní klub</a>, 2003. 260 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-242-0932-2" title="Speciální:Zdroje knih/80-242-0932-2"><span class="ISBN">80-242-0932-2</span></a></span>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Vzk%C5%99%C3%AD%C5%A1en%C3%AD+Olympie%2C&rft.isbn=80-242-0932-2&rft.aulast=Zamarovsk%C3%BD&rft.aufirst=Vojt%C4%9Bch&rft.place=Praha&rft.pub=%5B%5BKni%C5%BEn%C3%AD+klub%5D%5D&rft.date=2003&rft.edition=2&rft.tpages=260"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-97"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-97">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Olympijské výročí: před 125 lety byly zahájeny první novodobé hry. <i>E15.cz</i> [online]. [cit. 2021-05-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.e15.cz/magazin/olympijske-vyroci-prvni-novodobe-hry-zacaly-pred-125-lety-1379344">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=E15.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.e15.cz%2Fmagazin%2Folympijske-vyroci-prvni-novodobe-hry-zacaly-pred-125-lety-1379344&rft.atitle=Olympijsk%C3%A9+v%C3%BDro%C4%8D%C3%AD%3A+p%C5%99ed+125+lety+byly+zah%C3%A1jeny+prvn%C3%AD+novodob%C3%A9+hry"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-98"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-98">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Olympijské hry 2004 budou přes pochybnosti v Aténách. <i><a href="/wiki/IROZHLAS" title="IROZHLAS">iROZHLAS</a></i> [online]. <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_rozhlas" title="Český rozhlas">Český rozhlas</a> [cit. 2021-05-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.irozhlas.cz/sport/olympijske-hry-2004-budou-pres-pochybnosti-v-atenach-_200011240000_mkral">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iROZHLAS&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.irozhlas.cz%2Fsport%2Folympijske-hry-2004-budou-pres-pochybnosti-v-atenach-_200011240000_mkral&rft.atitle=Olympijsk%C3%A9+hry+2004+budou+p%C5%99es+pochybnosti+v+At%C3%A9n%C3%A1ch&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-99"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-99">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> DEMETRIUS VIKELAS - The first President of International Olympic Committee. <i>www.ellines.com</i> [online]. [cit. 2021-05-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ellines.com/en/myths/13925-the-first-president-of-international-olympic-committee/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.ellines.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.ellines.com%2Fen%2Fmyths%2F13925-the-first-president-of-international-olympic-committee%2F&rft.atitle=DEMETRIUS+VIKELAS+-+The+first+President+of+International+Olympic+Committee"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-100"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-100">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Report: women's pole vault final – Rio 2016 Olympic Games | REPORT | World Athletics. <i>www.worldathletics.org</i> [online]. [cit. 2021-05-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.worldathletics.org/news/report/rio-2016-women-pole-vault-final">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.worldathletics.org&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.worldathletics.org%2Fnews%2Freport%2Frio-2016-women-pole-vault-final&rft.atitle=Report%3A+women%27s+pole+vault+final+%E2%80%93+Rio+2016+Olympic+Games+%7C+REPORT+%7C+World+Athletics"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-101"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-101">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Drama v dálce vyhrál Řek Tentoglu, Hassanová má první zlato. <i>www.ceskenoviny.cz</i> [online]. [cit. 2021-08-05]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/drama-v-dalce-vyhral-rek-tentoglu-hassanova-ma-prvni-zlato/2071648">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.ceskenoviny.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.ceskenoviny.cz%2Fzpravy%2Fdrama-v-dalce-vyhral-rek-tentoglu-hassanova-ma-prvni-zlato%2F2071648&rft.atitle=Drama+v+d%C3%A1lce+vyhr%C3%A1l+%C5%98ek+Tentoglu%2C+Hassanov%C3%A1+m%C3%A1+prvn%C3%AD+zlato"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-102"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-102">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">WENIG, Jörg. A marathon legend revisited. <i>Worldathletics.org</i> [online]. 2004-08-27 [cit. 2023-07-05]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldathletics.org/news/news/a-marathon-legend-revisited">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Worldathletics.org&rft_id=https%3A%2F%2Fworldathletics.org%2Fnews%2Fnews%2Fa-marathon-legend-revisited&rft.atitle=A+marathon+legend+revisited&rft.date=2004-08-27&rft.aulast=Wenig&rft.aufirst=J%C3%B6rg"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-103"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-103">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">VAIT, Martin. Momenty Eura: Řecký ultradefenzivní zázrak (2004). <i>ČT sport</i> [online]. [cit. 2021-05-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://sport.ceskatelevize.cz/clanek/fotbal/me/me-2016/momenty-eura-recky-ultradefenzivni-zazrak-2004/5bdb77c60d663b6fe8a42fb6">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8CT+sport&rft_id=https%3A%2F%2Fsport.ceskatelevize.cz%2Fclanek%2Ffotbal%2Fme%2Fme-2016%2Fmomenty-eura-recky-ultradefenzivni-zazrak-2004%2F5bdb77c60d663b6fe8a42fb6&rft.atitle=Momenty+Eura%3A+%C5%98eck%C3%BD+ultradefenzivn%C3%AD+z%C3%A1zrak+%282004%29&rft.aulast=Vait&rft.aufirst=Martin"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-104"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-104">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">PAPAPOSTOLOU, Anastasios. Greece World Champion in Women's Water Polo. <i>Greek Reporter</i> [online]. 2011-06-29 [cit. 2023-07-05]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://greekreporter.com/2011/07/29/greece-world-champion-in-womens-water-polo/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Greek+Reporter&rft_id=https%3A%2F%2Fgreekreporter.com%2F2011%2F07%2F29%2Fgreece-world-champion-in-womens-water-polo%2F&rft.atitle=Greece+World+Champion+in+Women%27s+Water+Polo&rft.date=2011-06-29&rft.aulast=Papapostolou&rft.aufirst=Anastasios"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-105"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-105">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Tsitsipas slaví triumf v Turnaji mistrů. Ve finále udolal Thiema. <i>iDNES.cz</i> [online]. 2019-11-17 [cit. 2023-07-05]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/sport/tenis/turnaj-mistru-londyn-finale.A191117_183319_tenis_rou">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fsport%2Ftenis%2Fturnaj-mistru-londyn-finale.A191117_183319_tenis_rou&rft.atitle=Tsitsipas+slav%C3%AD+triumf+v+Turnaji+mistr%C5%AF.+Ve+fin%C3%A1le+udolal+Thiema&rft.date=2019-11-17"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Literatura_2">Literatura</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=37" title="Editace sekce: Literatura" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=37" title="Editovat zdrojový kód sekce Literatura"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <ul><li><cite class="book" style="font-style:normal;">HRADEČNÝ, Pavel, a kol. <i>Dějiny Řecka</i>. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7106-883-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7106-883-9"><span class="ISBN">978-80-7106-883-9</span></a></span>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=D%C4%9Bjiny+%C5%98ecka&rft.isbn=978-80-7106-883-9&rft.aulast=Hrade%C4%8Dn%C3%BD&rft.aufirst=Pavel&rft.place=Praha&rft.pub=Nakladatelstv%C3%AD+Lidov%C3%A9+noviny&rft.date=2009"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">DOSTÁLOVÁ, Růžena, a kol. <i>Řecko</i>. Praha: Libri, 2002. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7277-110-8" title="Speciální:Zdroje knih/80-7277-110-8"><span class="ISBN">80-7277-110-8</span></a></span>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%C5%98ecko&rft.isbn=80-7277-110-8&rft.aulast=Dost%C3%A1lov%C3%A1&rft.aufirst=R%C5%AF%C5%BEena&rft.place=Praha&rft.pub=Libri&rft.date=2002"><span style="display:none"> </span></span></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Související_články"><span id="Souvisej.C3.ADc.C3.AD_.C4.8Dl.C3.A1nky"></span>Související články</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=38" title="Editace sekce: Související články" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=38" title="Editovat zdrojový kód sekce Související články"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <ul><li><a href="/wiki/%C5%98eck%C3%BD_folkl%C3%B3r" title="Řecký folklór">Řecký folklór</a></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Externí_odkazy"><span id="Extern.C3.AD_odkazy"></span>Externí odkazy</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&veaction=edit&section=39" title="Editace sekce: Externí odkazy" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=%C5%98ecko&action=edit&section=39" title="Editovat zdrojový kód sekce Externí odkazy"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <ul><li><span class="wd"><span class="sisterproject sisterproject-commons"><span class="sisterproject_image"><span typeof="mw:File"><span><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/20px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="12" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/40px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /></span></span></span> <span class="sisterproject_text">Obrázky, zvuky či videa k tématu <span class="sisterproject_text_target"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Greece" class="extiw" title="c:Category:Greece">Řecko</a></span> na Wikimedia Commons</span></span></span><i> </i></li> <li><span class="sisterproject sisterproject-wikivoyage"><span class="sisterproject_image"><span typeof="mw:File"><span><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg/16px-Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg.png" decoding="async" width="16" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg/24px-Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg/32px-Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg.png 2x" data-file-width="193" data-file-height="193" /></span></span></span> <span class="sisterproject_text"><span class="sisterproject_text_prefix">Průvodce </span><span class="sisterproject_text_target"><a href="https://cs.wikivoyage.org/wiki/%C5%98ecko" class="extiw" title="voy:Řecko">Řecko</a></span><span class="sisterproject_text_suffix"> ve Wikicestách</span></span></span></li> <li><span class="sisterproject sisterproject-wikiquote"><span class="sisterproject_image"><span typeof="mw:File"><span><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Wikiquote-logo.svg/13px-Wikiquote-logo.svg.png" decoding="async" width="13" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Wikiquote-logo.svg/20px-Wikiquote-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Wikiquote-logo.svg/27px-Wikiquote-logo.svg.png 2x" data-file-width="300" data-file-height="355" /></span></span></span> <span class="sisterproject_text"><span class="sisterproject_text_prefix">Téma </span><span class="sisterproject_text_target"><a href="https://cs.wikiquote.org/wiki/%C5%98ecko" class="extiw" title="q:Řecko">Řecko</a></span><span class="sisterproject_text_suffix"> ve Wikicitátech</span></span></span></li> <li><span class="sisterproject sisterproject-wiktionary"><span class="sisterproject_image"><span typeof="mw:File"><span><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/16px-Wiktionary-logo-cs.svg.png" decoding="async" width="16" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/24px-Wiktionary-logo-cs.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/32px-Wiktionary-logo-cs.svg.png 2x" data-file-width="411" data-file-height="411" /></span></span></span> <span class="sisterproject_text"><span class="sisterproject_text_prefix">Slovníkové heslo </span><span class="sisterproject_text_target"><a href="https://cs.wiktionary.org/wiki/%C5%98ecko" class="extiw" title="wikt:Řecko">Řecko</a></span><span class="sisterproject_text_suffix"> ve Wikislovníku</span></span></span></li> <li><span class="sisterproject sisterproject-wikinews"><span class="sisterproject_image"><span typeof="mw:File"><span><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/24/Wikinews-logo.svg/16px-Wikinews-logo.svg.png" decoding="async" width="16" height="9" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/24/Wikinews-logo.svg/24px-Wikinews-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/24/Wikinews-logo.svg/32px-Wikinews-logo.svg.png 2x" data-file-width="759" data-file-height="415" /></span></span></span> <span class="sisterproject_text"><span class="sisterproject_text_prefix">Kategorie </span><span class="sisterproject_text_target"><a href="https://cs.wikinews.org/wiki/Category:%C5%98ecko" class="extiw" title="n:Category:Řecko">Řecko</a></span><span class="sisterproject_text_suffix"> ve Wikizprávách</span></span></span></li> <li><span style="cursor:help;" data-lang="en" title="Jazyk cíle odkazu: angličtina">(anglicky)</span> <cite class="book" style="font-style:normal;">CIA. <i>Greece - The World Factbook</i> [online]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/greece/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Greece+-+The+World+Factbook&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cia.gov%2Fthe-world-factbook%2Fcountries%2Fgreece%2F&rft.aucorp=CIA"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">Zastupitelský úřad ČR v Athénách. <i>Souhrnná teritoriální informace: Řecko</i> [online]. Businessinfo.cz. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.businessinfo.cz/navody/recko-souhrnna-teritorialni-informace/2/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Souhrnn%C3%A1+teritori%C3%A1ln%C3%AD+informace%3A+%C5%98ecko&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.businessinfo.cz%2Fnavody%2Frecko-souhrnna-teritorialni-informace%2F2%2F&rft.aucorp=Zastupitelsk%C3%BD+%C3%BA%C5%99ad+%C4%8CR+v+Ath%C3%A9n%C3%A1ch&rft.pub=Businessinfo.cz"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><span style="cursor:help;" data-lang="en" title="Jazyk cíle odkazu: angličtina">(anglicky)</span> <cite class="book" style="font-style:normal;"> <i>Greece</i> [online]. Encyclopaedia Britannica. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.britannica.com/place/Greece">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Greece&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.britannica.com%2Fplace%2FGreece&rft.pub=Encyclopaedia+Britannica"><span style="display:none"> </span></span></li></ul> <div class="navbox noprint" title="Řecko"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r17064757">.mw-parser-output .navbox-title .mw-collapsible-toggle{font-weight:normal}</style><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <span class="navbox-titletext"><a class="mw-selflink selflink">Řecko</a> – Ελλάδα – (<a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_pozn%C3%A1vac%C3%AD_zna%C4%8Dka" title="Mezinárodní poznávací značka">GR</a>)</span> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr><td class="navbox-abovebelow" colspan="2"><a href="/wiki/Kraje_v_%C5%98ecku" title="Kraje v Řecku"><b>Kraje</b> (Περιφέρειες)</a> a jejich hlavní města</td></tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-list navbox-odd" colspan="2"> <div> <p><span style="white-space:nowrap"><b><a href="/wiki/Attika_(kraj)" title="Attika (kraj)">Attika</a></b> (<a href="/wiki/Ath%C3%A9ny" title="Athény">Hlavní město Athény</a>) •</span> <span style="white-space:nowrap"><b><a href="/wiki/Epirus_(kraj)" title="Epirus (kraj)">Epirus</a></b> (<a href="/wiki/Io%C3%A1nnina" title="Ioánnina">Ioánnina</a>) •</span> <span style="white-space:nowrap"><b><a href="/wiki/J%C3%B3nsk%C3%A9_ostrovy_(kraj)" title="Jónské ostrovy (kraj)">Jónské ostrovy</a></b> (<a href="/wiki/Korfu" title="Korfu">Korfu</a> – <i>Kerkyra</i>) •</span> <span style="white-space:nowrap"><b><a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Egeis" title="Jižní Egeis">Jižní Egeis</a></b> (<a href="/wiki/Ermupoli" title="Ermupoli">Ermupoli</a>) •</span> <span style="white-space:nowrap"><b><a href="/wiki/Kr%C3%A9ta_(kraj)" title="Kréta (kraj)">Kréta</a></b> (<a href="/wiki/Her%C3%A1klion" title="Heráklion">Heráklion</a>) •</span> <span style="white-space:nowrap"><b><a href="/wiki/Pelopon%C3%A9s_(kraj)" title="Peloponés (kraj)">Peloponés</a></b> (<a href="/wiki/Tripolis_(%C5%98ecko)" title="Tripolis (Řecko)">Tripoli</a>) •</span> <span style="white-space:nowrap"><b><a href="/wiki/Severn%C3%AD_Egeis" title="Severní Egeis">Severní Egeis</a></b> (<a href="/wiki/Mytil%C3%A9na" title="Mytiléna">Mytiléna</a>) •</span> <span style="white-space:nowrap"><b><a href="/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_Makedonie" title="Střední Makedonie">Střední Makedonie</a></b> (<a href="/wiki/Solu%C5%88" title="Soluň">Soluň</a>) •</span> <span style="white-space:nowrap"><b><a href="/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_%C5%98ecko" title="Střední Řecko">Střední Řecko</a></b> (<a href="/wiki/Lamia_(m%C4%9Bsto)" title="Lamia (město)">Lamia</a>) •</span> <span style="white-space:nowrap"><b><a href="/wiki/Thes%C3%A1lie" title="Thesálie">Thesálie</a></b> (<a href="/wiki/Larisa" title="Larisa">Larisa</a>) •</span> <span style="white-space:nowrap"><b><a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_Makedonie_a_Thr%C3%A1kie" title="Východní Makedonie a Thrákie">Východní Makedonie a Thrákie</a></b> (<a href="/wiki/Komotin%C3%AD" title="Komotiní">Komotiní</a>) •</span> <span style="white-space:nowrap"><b><a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_Makedonie" title="Západní Makedonie">Západní Makedonie</a></b> (<a href="/wiki/Kozani" title="Kozani">Kozani</a>) •</span> <span style="white-space:nowrap"><b><a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_%C5%98ecko" title="Západní Řecko">Západní Řecko</a></b> (<a href="/wiki/Patra" title="Patra">Patra</a>)</span> </p> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-list navbox-even" colspan="2"> <div> <p>Zvláštní status: <span style="white-space:nowrap"><b><a href="/wiki/Athos" title="Athos">Athos</a></b> (<a href="/wiki/Kary%C3%A9s" title="Karyés">Karyés</a>)</span> </p> </div> </td> </tr></tbody></table> </div> <link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757" /> <table class="navboxes noprint mw-collapsible mw-collapsed" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"> <tbody><tr> <th class="navbox-title"><span typeof="mw:File"><a href="/wiki/Soubor:Gnome-globe.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Gnome-globe.svg/22px-Gnome-globe.svg.png" decoding="async" width="22" height="22" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Gnome-globe.svg/33px-Gnome-globe.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Gnome-globe.svg/44px-Gnome-globe.svg.png 2x" data-file-width="48" data-file-height="48" /></a></span> Geografická lokalizace </th></tr> <tr> <td><div class="navbox noprint" title="Evropa"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757" /><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="3"> <span class="navbox-titletext"><a href="/wiki/Seznam_evropsk%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF" title="Seznam evropských států">Státy a území v Evropě</a></span> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta" title="Seznam států světa">Suverénní státy</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd hlist"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Alb%C3%A1nie" title="Albánie">Albánie</a></li> <li><a href="/wiki/Andorra" title="Andorra">Andorra</a></li> <li><a href="/wiki/Arm%C3%A9nie" title="Arménie">Arménie</a></li> <li><a href="/wiki/%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1n" title="Ázerbájdžán">Ázerbájdžán</a></li> <li><a href="/wiki/Belgie" title="Belgie">Belgie</a></li> <li><a href="/wiki/B%C4%9Blorusko" title="Bělorusko">Bělorusko</a></li> <li><a href="/wiki/Bosna_a_Hercegovina" title="Bosna a Hercegovina">Bosna a Hercegovina</a></li> <li><a href="/wiki/Bulharsko" title="Bulharsko">Bulharsko</a></li> <li><a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A1_Hora" title="Černá Hora">Černá Hora</a></li> <li><a href="/wiki/%C4%8Cesko" title="Česko">Česko</a></li> <li><a href="/wiki/D%C3%A1nsko" title="Dánsko">Dánsko</a></li> <li><a href="/wiki/Estonsko" title="Estonsko">Estonsko</a></li> <li><a href="/wiki/Finsko" title="Finsko">Finsko</a></li> <li><a href="/wiki/Francie" title="Francie">Francie</a></li> <li><a href="/wiki/Gruzie" title="Gruzie">Gruzie</a></li> <li><a href="/wiki/Chorvatsko" title="Chorvatsko">Chorvatsko</a></li> <li><a href="/wiki/Irsko" title="Irsko">Irsko</a></li> <li><a href="/wiki/Island" title="Island">Island</a></li> <li><a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Itálie</a></li> <li><a href="/wiki/Kazachst%C3%A1n" title="Kazachstán">Kazachstán</a><sup>3</sup></li> <li><a href="/wiki/Kypr" title="Kypr">Kypr</a></li> <li><a href="/wiki/Lichten%C5%A1tejnsko" title="Lichtenštejnsko">Lichtenštejnsko</a></li> <li><a href="/wiki/Litva" title="Litva">Litva</a></li> <li><a href="/wiki/Loty%C5%A1sko" title="Lotyšsko">Lotyšsko</a></li> <li><a href="/wiki/Lucembursko" title="Lucembursko">Lucembursko</a></li> <li><a href="/wiki/Ma%C4%8Farsko" title="Maďarsko">Maďarsko</a></li> <li><a href="/wiki/Malta" title="Malta">Malta</a></li> <li><a href="/wiki/Moldavsko" title="Moldavsko">Moldavsko</a></li> <li><a href="/wiki/Monako" title="Monako">Monako</a></li> <li><a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německo</a></li> <li><a href="/wiki/Nizozemsko" title="Nizozemsko">Nizozemsko</a></li> <li><a href="/wiki/Norsko" title="Norsko">Norsko</a></li> <li><a href="/wiki/Polsko" title="Polsko">Polsko</a></li> <li><a href="/wiki/Portugalsko" title="Portugalsko">Portugalsko</a></li> <li><a href="/wiki/Rakousko" title="Rakousko">Rakousko</a></li> <li><a href="/wiki/Rumunsko" title="Rumunsko">Rumunsko</a></li> <li><a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusko</a><sup>3</sup></li> <li><a class="mw-selflink selflink">Řecko</a></li> <li><a href="/wiki/San_Marino" title="San Marino">San Marino</a></li> <li><a href="/wiki/Severn%C3%AD_Makedonie" title="Severní Makedonie">Severní Makedonie</a></li> <li><a href="/wiki/Slovensko" title="Slovensko">Slovensko</a></li> <li><a href="/wiki/Slovinsko" title="Slovinsko">Slovinsko</a></li> <li><a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království">Spojené království</a></li> <li><a href="/wiki/Srbsko" title="Srbsko">Srbsko</a></li> <li><a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsko" title="Španělsko">Španělsko</a></li> <li><a href="/wiki/%C5%A0v%C3%A9dsko" title="Švédsko">Švédsko</a></li> <li><a href="/wiki/%C5%A0v%C3%BDcarsko" title="Švýcarsko">Švýcarsko</a></li> <li><a href="/wiki/Turecko" title="Turecko">Turecko</a><sup>3</sup></li> <li><a href="/wiki/Ukrajina" title="Ukrajina">Ukrajina</a></li> <li><a href="/wiki/Vatik%C3%A1n" title="Vatikán">Vatikán</a></li></ul> </div> </td> <td rowspan="7" class="navbox-image"><span typeof="mw:File"><a href="/wiki/Soubor:Europe_(orthographic_projection).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c6/Europe_%28orthographic_projection%29.svg/110px-Europe_%28orthographic_projection%29.svg.png" decoding="async" width="110" height="110" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c6/Europe_%28orthographic_projection%29.svg/165px-Europe_%28orthographic_projection%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c6/Europe_%28orthographic_projection%29.svg/220px-Europe_%28orthographic_projection%29.svg.png 2x" data-file-width="541" data-file-height="541" /></a></span></td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_s_%C5%BE%C3%A1dn%C3%BDm_nebo_%C4%8D%C3%A1ste%C4%8Dn%C3%BDm_mezin%C3%A1rodn%C3%ADm_uzn%C3%A1n%C3%ADm" title="Seznam států s žádným nebo částečným mezinárodním uznáním">Státy bez plného uznání</a></td> <td class="navbox-list navbox-even hlist"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Abch%C3%A1zie" title="Abcházie">Abcházie</a></li> <li><a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Osetie" title="Jižní Osetie">Jižní Osetie</a></li> <li><a href="/wiki/Kosovo" title="Kosovo">Kosovo</a></li> <li><a href="/wiki/Podn%C4%9Bst%C5%99%C3%AD" title="Podněstří">Podněstří</a></li> <li><a href="/wiki/Severn%C3%AD_Kypr" title="Severní Kypr">Severní Kypr</a></li></ul> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Z%C3%A1visl%C3%A1_%C3%BAzem%C3%AD" class="mw-redirect" title="Závislá území">Závislá území</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd hlist"> <div> </div><table title="" class="navbox-subgroup nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><tbody><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Dánsko</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Faersk%C3%A9_ostrovy" title="Faerské ostrovy">Faerské ostrovy</a><sup>1</sup> <ul><li>autonomní země Dánského království</li></ul></li></ul> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Spojené království</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Akrotiri_a_Dekelia" title="Akrotiri a Dekelia">Akrotiri a Dekelia</a><sup>2</sup> (suverénní vojenské základny)</li> <li><a href="/wiki/Gibraltar" title="Gibraltar">Gibraltar</a> (<a href="/wiki/Z%C3%A1mo%C5%99sk%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Zámořské území Spojeného království">britské zámořské území</a>)</li> <li><a href="/wiki/Guernsey" title="Guernsey">Guernsey</a></li> <li><a href="/wiki/Jersey" title="Jersey">Jersey</a> (<a href="/wiki/Britsk%C3%A9_korunn%C3%AD_z%C3%A1visl%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD" title="Britské korunní závislé území">korunní závislá území</a>)</li> <li><a href="/wiki/Man_(ostrov)" title="Man (ostrov)">Ostrov Man</a></li></ul> </div> </td> </tr></tbody></table> <div> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Zvláštní oblasti vnitřní suverenity</td> <td class="navbox-list navbox-even hlist"> <div> </div><table title="" class="navbox-subgroup nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><tbody><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Finsko</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Alandy" title="Alandy">Alandy</a> <ul><li><a href="/w/index.php?title=Autonomn%C3%AD_spr%C3%A1vn%C3%AD_%C4%8Dlen%C4%9Bn%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Autonomní správní členění (stránka neexistuje)">autonomní oblast</a> podléhající <a href="/w/index.php?title=Alandsk%C3%A1_%C3%BAmluva&action=edit&redlink=1" class="new" title="Alandská úmluva (stránka neexistuje)">Alandské úmluvě z roku 1921</a></li></ul></li></ul> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Norsko</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <ul><li><a href="/wiki/%C5%A0picberky" title="Špicberky">Špicberky</a> (<a href="/wiki/Neza%C5%99azen%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD" title="Nezařazené území">nezařazené území</a> podléhající <a href="/wiki/%C5%A0picbersk%C3%A1_dohoda" title="Špicberská dohoda">Špicberské dohodě</a>)</li></ul> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Spojené království</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Severn%C3%AD_Irsko" title="Severní Irsko">Severní Irsko</a> (<a href="/wiki/Zem%C4%9B_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Země Spojeného království">země Spojeného království</a> podléhající <a href="/wiki/Velkop%C3%A1te%C4%8Dn%C3%AD_dohoda" title="Velkopáteční dohoda">britsko-irské dohodě</a>)</li></ul> </div> </td> </tr></tbody></table> <div> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr><td class="navbox-abovebelow" colspan="3"><div class="plainlist"><ul><li><sup>1</sup> Oceánské ostrovy v blízkosti Evropy jsou obvykle zařazeny ke kontinentu, i když se nenacházejí na jeho kontinentálním šelfu.</li><li><sup>2</sup> Některé země zcela mimo konvenční geografické hranice Evropy jsou běžně spojovány s kontinentem kvůli etnologickým vazbám.</li><li><sup>3</sup> Stát leží větší částí v Asii.</li></ul></div></td></tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="Státy ležící na břehu Středozemního moře"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757" /><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <span class="navbox-titletext"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta" title="Seznam států světa">Státy</a> ležící na břehu <a href="/wiki/St%C5%99edozemn%C3%AD_mo%C5%99e" title="Středozemní moře">Středozemního moře</a></span> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-list navbox-odd" colspan="2"> <div> <p><a href="/wiki/Alb%C3%A1nie" title="Albánie">Albánie</a> • <a href="/wiki/Al%C5%BE%C3%ADrsko" title="Alžírsko">Alžírsko</a> • <a href="/wiki/Bosna_a_Hercegovina" title="Bosna a Hercegovina">Bosna a Hercegovina</a> • <a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A1_Hora" title="Černá Hora">Černá Hora</a> • <a href="/wiki/Egypt" title="Egypt">Egypt</a> • <a href="/wiki/Francie" title="Francie">Francie</a> • <a href="/wiki/Chorvatsko" title="Chorvatsko">Chorvatsko</a> • <a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Itálie</a> • <a href="/wiki/Izrael" title="Izrael">Izrael</a> • <a href="/wiki/Kypr" title="Kypr">Kypr</a> • <a href="/wiki/Libanon" title="Libanon">Libanon</a> • <a href="/wiki/Libye" title="Libye">Libye</a> • <a href="/wiki/Malta" title="Malta">Malta</a> • <a href="/wiki/Maroko" title="Maroko">Maroko</a> • <a href="/wiki/Monako" title="Monako">Monako</a> • <a href="/wiki/St%C3%A1t_Palestina" title="Stát Palestina">Palestina</a> • <a class="mw-selflink selflink">Řecko</a> • <a href="/wiki/Slovinsko" title="Slovinsko">Slovinsko</a> • <a href="/wiki/S%C3%BDrie" title="Sýrie">Sýrie</a> • <a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsko" title="Španělsko">Španělsko</a> • <a href="/wiki/Tunisko" title="Tunisko">Tunisko</a> • <a href="/wiki/Turecko" title="Turecko">Turecko</a> </p> </div> </td> </tr></tbody></table> </div> </td></tr></tbody></table> <link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757" /> <table class="navboxes noprint mw-collapsible mw-collapsed" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"> <tbody><tr> <th class="navbox-title">Členství v mezinárodních organizacích </th></tr> <tr> <td><div class="navbox noprint" title="EU"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757" /><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <span class="navbox-titletext"><a href="/wiki/%C4%8Clensk%C3%BD_st%C3%A1t_Evropsk%C3%A9_unie" title="Členský stát Evropské unie">Členské státy</a> <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_unie" title="Evropská unie">Evropské unie</a></span> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-list navbox-odd" colspan="2"> <div> <p><a href="/wiki/Belgie" title="Belgie">Belgie</a> • <a href="/wiki/Bulharsko" title="Bulharsko">Bulharsko</a> • <a href="/wiki/%C4%8Cesko" title="Česko">Česko</a> • <a href="/wiki/D%C3%A1nsko" title="Dánsko">Dánsko</a> • <a href="/wiki/Estonsko" title="Estonsko">Estonsko</a> • <a href="/wiki/Finsko" title="Finsko">Finsko</a> • <a href="/wiki/Francie" title="Francie">Francie</a> • <a href="/wiki/Chorvatsko" title="Chorvatsko">Chorvatsko</a> • <a href="/wiki/Irsko" title="Irsko">Irsko</a> • <a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Itálie</a> • <a href="/wiki/Kypr" title="Kypr">Kypr</a> • <a href="/wiki/Litva" title="Litva">Litva</a> • <a href="/wiki/Loty%C5%A1sko" title="Lotyšsko">Lotyšsko</a> • <a href="/wiki/Lucembursko" title="Lucembursko">Lucembursko</a> • <a href="/wiki/Ma%C4%8Farsko" title="Maďarsko">Maďarsko</a> • <a href="/wiki/Malta" title="Malta">Malta</a> • <a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německo</a> • <a href="/wiki/Nizozemsko" title="Nizozemsko">Nizozemsko</a> • <a href="/wiki/Polsko" title="Polsko">Polsko</a> • <a href="/wiki/Portugalsko" title="Portugalsko">Portugalsko</a> • <a href="/wiki/Rakousko" title="Rakousko">Rakousko</a> • <a href="/wiki/Rumunsko" title="Rumunsko">Rumunsko</a> • <a class="mw-selflink selflink">Řecko</a> • <a href="/wiki/Slovensko" title="Slovensko">Slovensko</a> • <a href="/wiki/Slovinsko" title="Slovinsko">Slovinsko</a> • <a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsko" title="Španělsko">Španělsko</a> • <a href="/wiki/%C5%A0v%C3%A9dsko" title="Švédsko">Švédsko</a> </p> </div> </td> </tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="NATO"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757" /><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <span class="navbox-titletext"><a href="/wiki/Severoatlantick%C3%A1_aliance" title="Severoatlantická aliance">Severoatlantická aliance</a> (NATO)</span> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-list navbox-odd" colspan="2"> <div> <p><a href="/wiki/Alb%C3%A1nie" title="Albánie">Albánie</a> • <a href="/wiki/Belgie" title="Belgie">Belgie</a> • <a href="/wiki/Bulharsko" title="Bulharsko">Bulharsko</a> • <a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A1_Hora" title="Černá Hora">Černá Hora</a> • <a href="/wiki/%C4%8Cesko" title="Česko">Česko</a> • <a href="/wiki/D%C3%A1nsko" title="Dánsko">Dánsko</a> • <a href="/wiki/Estonsko" title="Estonsko">Estonsko</a> • <a href="/wiki/Finsko" title="Finsko">Finsko</a> • <a href="/wiki/Francie" title="Francie">Francie</a> • <a href="/wiki/Chorvatsko" title="Chorvatsko">Chorvatsko</a> • <a href="/wiki/Island" title="Island">Island</a> • <a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Itálie</a> • <a href="/wiki/Kanada" title="Kanada">Kanada</a> • <a href="/wiki/Litva" title="Litva">Litva</a> • <a href="/wiki/Loty%C5%A1sko" title="Lotyšsko">Lotyšsko</a> • <a href="/wiki/Lucembursko" title="Lucembursko">Lucembursko</a> • <a href="/wiki/Ma%C4%8Farsko" title="Maďarsko">Maďarsko</a> • <a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německo</a> • <a href="/wiki/Nizozemsko" title="Nizozemsko">Nizozemsko</a> • <a href="/wiki/Norsko" title="Norsko">Norsko</a> • <a href="/wiki/Polsko" title="Polsko">Polsko</a> • <a href="/wiki/Portugalsko" title="Portugalsko">Portugalsko</a> • <a href="/wiki/Rumunsko" title="Rumunsko">Rumunsko</a> • <a class="mw-selflink selflink">Řecko</a> • <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Makedonie" title="Severní Makedonie">Severní Makedonie</a> • <a href="/wiki/Slovensko" title="Slovensko">Slovensko</a> • <a href="/wiki/Slovinsko" title="Slovinsko">Slovinsko</a> • <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království">Spojené království</a> • <a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsko" title="Španělsko">Španělsko</a> • <a href="/wiki/%C5%A0v%C3%A9dsko" title="Švédsko">Švédsko</a> • <a href="/wiki/Turecko" title="Turecko">Turecko</a> • <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">USA</a> </p> </div> </td> </tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="Evropský hospodářský prostor (EHP)"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint hlist" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757" /><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="3"> <span class="navbox-titletext">Členové <a href="/wiki/Evropsk%C3%BD_hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%BD_prostor" title="Evropský hospodářský prostor">Evropského hospodářského prostoru (EHP)</a></span> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Evropsk%C3%A9_sdru%C5%BEen%C3%AD_voln%C3%A9ho_obchodu#Členové" title="Evropské sdružení volného obchodu">Členské státy ESVO</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Island" title="Island">Island</a></li> <li><a href="/wiki/Lichten%C5%A1tejnsko" title="Lichtenštejnsko">Lichtenštejnsko</a></li> <li><a href="/wiki/Norsko" title="Norsko">Norsko</a></li></ul> </div> </td> <td rowspan="3" class="navbox-image"><span typeof="mw:File"><a href="/wiki/Soubor:Agreement_on_the_European_Economic_Area.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/64/Agreement_on_the_European_Economic_Area.svg/120px-Agreement_on_the_European_Economic_Area.svg.png" decoding="async" width="80" height="80" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/64/Agreement_on_the_European_Economic_Area.svg/250px-Agreement_on_the_European_Economic_Area.svg.png 2x" data-file-width="610" data-file-height="610" /></a></span></td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/%C4%8Clensk%C3%BD_st%C3%A1t_Evropsk%C3%A9_unie" title="Členský stát Evropské unie">Členské státy EU</a></td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Belgie" title="Belgie">Belgie</a></li> <li><a href="/wiki/Bulharsko" title="Bulharsko">Bulharsko</a></li> <li><a href="/wiki/%C4%8Cesko" title="Česko">Česko</a></li> <li><a href="/wiki/D%C3%A1nsko" title="Dánsko">Dánsko</a></li> <li><a href="/wiki/Estonsko" title="Estonsko">Estonsko</a></li> <li><a href="/wiki/Finsko" title="Finsko">Finsko</a></li> <li><a href="/wiki/Francie" title="Francie">Francie</a></li> <li><a href="/wiki/Chorvatsko" title="Chorvatsko">Chorvatsko</a> <span style="font-size: smaller;">(prozatímní člen)</span></li> <li><a href="/wiki/Irsko" title="Irsko">Irsko</a></li> <li><a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Itálie</a></li> <li><a href="/wiki/Kypr" title="Kypr">Kypr</a></li> <li><a href="/wiki/Litva" title="Litva">Litva</a></li> <li><a href="/wiki/Loty%C5%A1sko" title="Lotyšsko">Lotyšsko</a></li> <li><a href="/wiki/Lucembursko" title="Lucembursko">Lucembursko</a></li> <li><a href="/wiki/Ma%C4%8Farsko" title="Maďarsko">Maďarsko</a></li> <li><a href="/wiki/Malta" title="Malta">Malta</a></li> <li><a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německo</a></li> <li><a href="/wiki/Nizozemsko" title="Nizozemsko">Nizozemsko</a></li> <li><a href="/wiki/Polsko" title="Polsko">Polsko</a></li> <li><a href="/wiki/Portugalsko" title="Portugalsko">Portugalsko</a></li> <li><a href="/wiki/Rakousko" title="Rakousko">Rakousko</a></li> <li><a href="/wiki/Rumunsko" title="Rumunsko">Rumunsko</a></li> <li><a class="mw-selflink selflink">Řecko</a></li> <li><a href="/wiki/Slovensko" title="Slovensko">Slovensko</a></li> <li><a href="/wiki/Slovinsko" title="Slovinsko">Slovinsko</a></li> <li><a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsko" title="Španělsko">Španělsko</a></li> <li><a href="/wiki/%C5%A0v%C3%A9dsko" title="Švédsko">Švédsko</a></li></ul> </div> </td> </tr></tbody></table> </div> </td></tr></tbody></table> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r23078045">.mw-parser-output .navbox2{box-sizing:border-box;border:1px solid #a2a9b1;width:100%;clear:both;font-size:88%;text-align:center;padding:1px;margin:1em auto 0}.mw-parser-output .navbox2 .navbox2{margin-top:0}.mw-parser-output .navbox2+.navbox2{margin-top:-1px}.mw-parser-output .navbox2-inner,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{width:100%}.mw-parser-output .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-title,.mw-parser-output .navbox2-abovebelow{padding:0.25em 1em;line-height:1.5em;text-align:center}.mw-parser-output th.navbox2-group{white-space:nowrap;text-align:right}.mw-parser-output .navbox2,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{background-color:#fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2-list{line-height:1.5em;border-color:#fdfdfd}.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-abovebelow,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-group,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-image,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-list{border-top:2px solid #fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2 th,.mw-parser-output .navbox2-title{background-color:#e0e0e0}.mw-parser-output .navbox2-abovebelow,.mw-parser-output th.navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{background-color:#e7e7e7}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{font-size:88%}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-abovebelow{background-color:#f0f0f0}.mw-parser-output .navbox2-even{background-color:#f7f7f7}.mw-parser-output .navbox2-odd{background-color:transparent}.mw-parser-output .navbox2 .hlist td dl,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ol,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ul,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist dl,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ol,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ul{padding:0.125em 0}</style><div role="navigation" class="navbox2" aria-labelledby="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q41#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" style="padding:2px"><table class="nowraplinks hlist navbox2-inner" style="border-spacing:0;background:transparent;color:inherit"><tbody><tr><th id="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q41#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" scope="row" class="navbox2-group" style="width:1%"><a href="/wiki/Autoritn%C3%AD_kontrola" title="Autoritní kontrola">Autoritní data</a> <span class="mw-valign-text-top" typeof="mw:File/Frameless"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Q41#identifiers" title="Editovat na Wikidatech"><img alt="Editovat na Wikidatech" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/10px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png" decoding="async" width="10" height="10" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/15px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/20px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 2x" data-file-width="20" data-file-height="20" /></a></span></th><td class="navbox2-list navbox2-odd" style="text-align:left;border-left-width:2px;border-left-style:solid;width:100%;padding:0px"><div style="padding:0em 0.25em"> <ul><li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Bibliografie_d%C4%9Bjin_%C4%8Cesk%C3%BDch_zem%C3%AD" title="Bibliografie dějin Českých zemí">Biblio</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://biblio.hiu.cas.cz/records/4dc9811e-720f-4a48-a9e2-9a406a6e4d35">4dc9811e-720f-4a48-a9e2-9a406a6e4d35</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky" title="Národní knihovna České republiky">NKC</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=ge131737">ge131737</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C5%A0pan%C4%9Blska" title="Národní knihovna Španělska">BNE</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="http://catalogo.bne.es/uhtbin/authoritybrowse.cgi?action=display&authority_id=XX450889">XX450889</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Francouzská národní knihovna">BNF</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://catalogue.bnf.fr/ark:/12148/cb118727476">cb118727476</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://data.bnf.fr/ark:/12148/cb118727476">(data)</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/CiNii" title="CiNii">CiNii</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://ci.nii.ac.jp/author/DA01404242?l=en">DA01404242</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Gemeinsame_Normdatei" title="Gemeinsame Normdatei">GND</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://d-nb.info/gnd/4022047-3">4022047-3</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Historick%C3%BD_lexikon_%C5%A0v%C3%BDcarska" title="Historický lexikon Švýcarska">HDS</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://hls-dhs-dss.ch/fr/articles/003355">003355</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tor_jm%C3%A9na" title="Mezinárodní standardní identifikátor jména">ISNI</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://isni.org/isni/0000000405552357">0000 0004 0555 2357</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/KulturNav" title="KulturNav">KulturNav</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="http://kulturnav.org/4959abe5-98e8-4e89-a7a0-a0998b6ccd2f">4959abe5-98e8-4e89-a7a0-a0998b6ccd2f</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Library_of_Congress_Control_Number" title="Library of Congress Control Number">LCCN</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.loc.gov/authorities/names/n80046090">n80046090</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/MusicBrainz" title="MusicBrainz">MBAREA</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://musicbrainz.org/area/803db0ca-b6ed-3bbc-aeb8-f89efd0a2168">803db0ca-b6ed-3bbc-aeb8-f89efd0a2168</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/National_Archives_and_Records_Administration" title="National Archives and Records Administration">NARA</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://catalog.archives.gov/id/10035789">10035789</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_parlamentn%C3%AD_knihovna_Japonska" title="Národní parlamentní knihovna Japonska">NDL</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.ndl.go.jp/auth/ndlna/00562473">00562473</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Řecká národní knihovna">NLG</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://catalogue.nlg.gr/cgi-bin/koha/opac-authoritiesdetail.pl?authid=4335">4335</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_Izraele" title="Národní knihovna Izraele">NLI</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nli.org.il/en/authorities/987007564324405171">987007564324405171</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Univerzitn%C3%AD_syst%C3%A9m_dokumentace" title="Univerzitní systém dokumentace">SUDOC</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idref.fr/026488523">026488523</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Encyklopedie_isl%C3%A1mu" title="Encyklopedie islámu">TDVİA</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://islamansiklopedisi.org.tr/yunanistan">yunanistan</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Parlament_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Parlament Spojeného království">UKPARL</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.parliament.uk/eDtCfU59">eDtCfU59</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Vatik%C3%A1nsk%C3%A1_apo%C5%A1tolsk%C3%A1_knihovna" title="Vatikánská apoštolská knihovna">VcBA</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://opac.vatlib.it/auth/detail/494_35850">494/35850</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Virtual_International_Authority_File" title="Virtual International Authority File">VIAF</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://viaf.org/viaf/131265011">131265011</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/WorldCat" title="WorldCat">WorldCat Entities</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.oclc.org/worldcat/entity/E39PBJxd6hw8HtWYq9JY6hjjYP">E39PBJxd6hw8HtWYq9JY6hjjYP</a></span></span></li></ul> </div></td></tr></tbody></table></div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r16915398">.mw-parser-output div/**/#portallinks a{font-weight:bold}</style><div id="portallinks" class="catlinks"><a href="/wiki/Port%C3%A1l:Obsah" title="Portál:Obsah">Portály</a>: <a href="/wiki/Port%C3%A1l:%C5%98ecko" title="Portál:Řecko">Řecko</a> </div>    </div><noscript><img src="https://login.wikimedia.org/wiki/Special:CentralAutoLogin/start?useformat=desktop&type=1x1&usesul3=0" alt="" width="1" height="1" style="border: none; position: absolute;"></noscript> <div class="printfooter" data-nosnippet="">Citováno z „<a dir="ltr" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Řecko&oldid=24763896">https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Řecko&oldid=24763896</a>“</div></div> <div id="catlinks" class="catlinks" data-mw="interface"><div id="mw-normal-catlinks" class="mw-normal-catlinks"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Kategorie" title="Nápověda:Kategorie">Kategorie</a>: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:%C5%98ecko" title="Kategorie:Řecko">Řecko</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_Evropy" title="Kategorie:Státy Evropy">Státy Evropy</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Balk%C3%A1nsk%C3%A9_st%C3%A1ty" title="Kategorie:Balkánské státy">Balkánské státy</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Jihov%C3%BDchodoevropsk%C3%A9_st%C3%A1ty" title="Kategorie:Jihovýchodoevropské státy">Jihovýchodoevropské státy</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_NATO" title="Kategorie:Státy NATO">Státy NATO</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_EU" title="Kategorie:Státy EU">Státy EU</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_Unie_pro_St%C5%99edomo%C5%99%C3%AD" title="Kategorie:Státy Unie pro Středomoří">Státy Unie pro Středomoří</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:M%C3%ADsta_v_Nov%C3%A9m_z%C3%A1kon%C4%9B" title="Kategorie:Místa v Novém zákoně">Místa v Novém zákoně</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Republiky" title="Kategorie:Republiky">Republiky</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_a_%C3%BAzem%C3%AD_vznikl%C3%A9_roku_1821" title="Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1821">Státy a území vzniklé roku 1821</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Transkontinent%C3%A1ln%C3%AD_st%C3%A1ty" title="Kategorie:Transkontinentální státy">Transkontinentální státy</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C5%98ecky_mluv%C3%ADc%C3%AD_st%C3%A1ty_a_%C3%BAzem%C3%AD" title="Kategorie:Řecky mluvící státy a území">Řecky mluvící státy a území</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_organizace_frankofonie" title="Kategorie:Státy Mezinárodní organizace frankofonie">Státy Mezinárodní organizace frankofonie</a></li></ul></div><div id="mw-hidden-catlinks" class="mw-hidden-catlinks mw-hidden-cats-hidden">Skryté kategorie: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_do%C4%8Dasn%C4%9B_pou%C5%BEitou_%C5%A1ablonou" title="Kategorie:Údržba:Články s dočasně použitou šablonou">Údržba:Články s dočasně použitou šablonou</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_v%C3%BDpo%C4%8Dty" title="Kategorie:Monitoring:Články s výpočty">Monitoring:Články s výpočty</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_k_aktualizaci" title="Kategorie:Údržba:Články k aktualizaci">Údržba:Články k aktualizaci</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_k_%C4%8D%C3%A1ste%C4%8Dn%C3%A9_%C3%BAprav%C4%9B" title="Kategorie:Údržba:Články k částečné úpravě">Údržba:Články k částečné úpravě</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_obsahuj%C3%ADc%C3%AD_nedolo%C5%BEen%C3%A1_tvrzen%C3%AD" title="Kategorie:Údržba:Články obsahující nedoložená tvrzení">Údržba:Články obsahující nedoložená tvrzení</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_p%C5%99elo%C5%BEen%C3%A9_z_enwiki" title="Kategorie:Monitoring:Články přeložené z enwiki">Monitoring:Články přeložené z enwiki</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_Biblio" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem Biblio">Monitoring:Články s identifikátorem Biblio</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NKC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NKC">Monitoring:Články s identifikátorem NKC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BNE" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BNE">Monitoring:Články s identifikátorem BNE</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BNF" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BNF">Monitoring:Články s identifikátorem BNF</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_CINII" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem CINII">Monitoring:Články s identifikátorem CINII</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_GND" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem GND">Monitoring:Články s identifikátorem GND</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_HDS" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem HDS">Monitoring:Články s identifikátorem HDS</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_ISNI" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem ISNI">Monitoring:Články s identifikátorem ISNI</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_KulturNav" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem KulturNav">Monitoring:Články s identifikátorem KulturNav</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_LCCN" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem LCCN">Monitoring:Články s identifikátorem LCCN</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_MusicBrainz_oblast" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem MusicBrainz oblast">Monitoring:Články s identifikátorem MusicBrainz oblast</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NARA" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NARA">Monitoring:Články s identifikátorem NARA</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NDL" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NDL">Monitoring:Články s identifikátorem NDL</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLG" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLG">Monitoring:Články s identifikátorem NLG</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLI" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLI">Monitoring:Články s identifikátorem NLI</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_SUDOC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC">Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_TDV%C4%B0A" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem TDVİA">Monitoring:Články s identifikátorem TDVİA</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_UKPARL" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem UKPARL">Monitoring:Články s identifikátorem UKPARL</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_VcBA" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem VcBA">Monitoring:Články s identifikátorem VcBA</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_VIAF" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem VIAF">Monitoring:Články s identifikátorem VIAF</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_WorldCat_Entities" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities">Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities</a></li></ul></div></div> </div> </main> </div> <div class="mw-footer-container"> <footer id="footer" class="mw-footer" > <ul id="footer-info"> <li id="footer-info-lastmod"> Stránka byla naposledy editována 20. 3. 2025 v 16:28.</li> <li id="footer-info-copyright">Text je dostupný pod <a rel="nofollow" class="external text" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs">licencí Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci</a>, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce <a class="external text" href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs">Podmínky užití</a>.</li> </ul> <ul id="footer-places"> <li id="footer-places-privacy"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Privacy_policy">Ochrana osobních údajů</a></li> <li id="footer-places-about"><a href="/wiki/Wikipedie">O Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-disclaimers"><a href="/wiki/Wikipedie:Vylou%C4%8Den%C3%AD_odpov%C4%9Bdnosti">Vyloučení odpovědnosti</a></li> <li id="footer-places-contact"><a href="//cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Kontakt">Kontaktujte Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-wm-codeofconduct"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct">Kodex chování</a></li> <li id="footer-places-developers"><a href="https://developer.wikimedia.org">Vývojáři</a></li> <li id="footer-places-statslink"><a href="https://stats.wikimedia.org/#/cs.wikipedia.org">Statistiky</a></li> <li id="footer-places-cookiestatement"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Cookie_statement">Prohlášení o cookies</a></li> <li id="footer-places-mobileview"><a href="//cs.m.wikipedia.org/w/index.php?title=%C5%98ecko&mobileaction=toggle_view_mobile" class="noprint stopMobileRedirectToggle">Mobilní verze</a></li> </ul> <ul id="footer-icons" class="noprint"> <li id="footer-copyrightico"><a href="https://wikimediafoundation.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><picture><source media="(min-width: 500px)" srcset="/static/images/footer/wikimedia-button.svg" width="84" height="29"><img src="/static/images/footer/wikimedia.svg" width="25" height="25" alt="Wikimedia Foundation" lang="en" loading="lazy"></picture></a></li> <li id="footer-poweredbyico"><a href="https://www.mediawiki.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><picture><source media="(min-width: 500px)" srcset="/w/resources/assets/poweredby_mediawiki.svg" width="88" height="31"><img src="/w/resources/assets/mediawiki_compact.svg" alt="Powered by MediaWiki" lang="en" width="25" height="25" loading="lazy"></picture></a></li> </ul> </footer> </div> </div> </div> <div class="vector-header-container vector-sticky-header-container"> <div id="vector-sticky-header" class="vector-sticky-header"> <div class="vector-sticky-header-start"> <div class="vector-sticky-header-icon-start vector-button-flush-left vector-button-flush-right" aria-hidden="true"> <button class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-sticky-header-search-toggle" tabindex="-1" data-event-name="ui.vector-sticky-search-form.icon"><span class="vector-icon mw-ui-icon-search mw-ui-icon-wikimedia-search"></span> <span>Hledání</span> </button> </div> <div role="search" class="vector-search-box-vue vector-search-box-show-thumbnail vector-search-box"> <div class="vector-typeahead-search-container"> <div class="cdx-typeahead-search cdx-typeahead-search--show-thumbnail"> <form action="/w/index.php" id="vector-sticky-search-form" class="cdx-search-input cdx-search-input--has-end-button"> <div class="cdx-search-input__input-wrapper" data-search-loc="header-moved"> <div class="cdx-text-input cdx-text-input--has-start-icon"> <input class="cdx-text-input__input" type="search" name="search" placeholder="Hledat na Wikipedii"> <span class="cdx-text-input__icon cdx-text-input__start-icon"></span> </div> <input type="hidden" name="title" value="Speciální:Hledání"> </div> <button class="cdx-button cdx-search-input__end-button">Hledat</button> </form> </div> </div> </div> <div class="vector-sticky-header-context-bar"> <nav aria-label="Obsah" class="vector-toc-landmark"> <div id="vector-sticky-header-toc" class="vector-dropdown mw-portlet mw-portlet-sticky-header-toc vector-sticky-header-toc vector-button-flush-left" > <input type="checkbox" id="vector-sticky-header-toc-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-sticky-header-toc" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Přepnout obsah" > <label id="vector-sticky-header-toc-label" for="vector-sticky-header-toc-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-listBullet mw-ui-icon-wikimedia-listBullet"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Přepnout obsah</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-sticky-header-toc-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <div class="vector-sticky-header-context-bar-primary" aria-hidden="true" ><span class="mw-page-title-main">Řecko</span></div> </div> </div> <div class="vector-sticky-header-end" aria-hidden="true"> <div class="vector-sticky-header-icons"> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-talk-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="talk-sticky-header"><span class="vector-icon mw-ui-icon-speechBubbles mw-ui-icon-wikimedia-speechBubbles"></span> <span></span> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-subject-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="subject-sticky-header"><span class="vector-icon mw-ui-icon-article mw-ui-icon-wikimedia-article"></span> <span></span> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-history-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="history-sticky-header"><span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-history mw-ui-icon-wikimedia-wikimedia-history"></span> <span></span> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only mw-watchlink" id="ca-watchstar-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="watch-sticky-header"><span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-star mw-ui-icon-wikimedia-wikimedia-star"></span> <span></span> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-ve-edit-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="ve-edit-sticky-header"><span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-edit mw-ui-icon-wikimedia-wikimedia-edit"></span> <span></span> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-edit-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="wikitext-edit-sticky-header"><span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-wikiText mw-ui-icon-wikimedia-wikimedia-wikiText"></span> <span></span> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-viewsource-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="ve-edit-protected-sticky-header"><span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-editLock mw-ui-icon-wikimedia-wikimedia-editLock"></span> <span></span> </a> </div> <div class="vector-sticky-header-buttons"> <button class="cdx-button cdx-button--weight-quiet mw-interlanguage-selector" id="p-lang-btn-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="ui.dropdown-p-lang-btn-sticky-header"><span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-language mw-ui-icon-wikimedia-wikimedia-language"></span> <span>291 jazyků</span> </button> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--action-progressive" id="ca-addsection-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="addsection-sticky-header"><span class="vector-icon mw-ui-icon-speechBubbleAdd-progressive mw-ui-icon-wikimedia-speechBubbleAdd-progressive"></span> <span>Přidat téma</span> </a> </div> <div class="vector-sticky-header-icon-end"> <div class="vector-user-links"> </div> </div> </div> </div> </div> <div class="mw-portlet mw-portlet-dock-bottom emptyPortlet" id="p-dock-bottom"> <ul> </ul> </div> <script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.config.set({"wgHostname":"mw-web.eqiad.main-75687f9f4b-jmfx6","wgBackendResponseTime":377,"wgPageParseReport":{"limitreport":{"cputime":"1.141","walltime":"1.454","ppvisitednodes":{"value":12981,"limit":1000000},"postexpandincludesize":{"value":325469,"limit":2097152},"templateargumentsize":{"value":91690,"limit":2097152},"expansiondepth":{"value":22,"limit":100},"expensivefunctioncount":{"value":23,"limit":500},"unstrip-depth":{"value":0,"limit":20},"unstrip-size":{"value":140840,"limit":5000000},"entityaccesscount":{"value":1,"limit":400},"timingprofile":["100.00% 952.761 1 -total"," 19.06% 181.640 1 Šablona:Infobox_-_stát"," 18.71% 178.269 1 Šablona:Infobox"," 14.76% 140.601 1 Šablona:Autoritní_data"," 14.46% 137.771 1 Šablona:Souřadnice_z_WD"," 9.66% 92.026 65 Šablona:Citace_elektronického_periodika"," 5.11% 48.688 1 Šablona:Překlad"," 4.65% 44.290 8 Šablona:Navbox"," 4.61% 43.956 4 Šablona:Vjazyce2"," 4.60% 43.857 1 Šablona:Koláčový_diagram"]},"scribunto":{"limitreport-timeusage":{"value":"0.375","limit":"10.000"},"limitreport-memusage":{"value":7330105,"limit":52428800}},"cachereport":{"origin":"mw-api-ext.eqiad.main-6f64965956-k7nhz","timestamp":"20250320152854","ttl":2592000,"transientcontent":false}}});});</script> <script type="application/ld+json">{"@context":"https:\/\/schema.org","@type":"Article","name":"\u0158ecko","url":"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/%C5%98ecko","sameAs":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q41","mainEntity":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q41","author":{"@type":"Organization","name":"P\u0159isp\u011bvatel\u00e9 projekt\u016f Wikimedia"},"publisher":{"@type":"Organization","name":"nadace Wikimedia","logo":{"@type":"ImageObject","url":"https:\/\/www.wikimedia.org\/static\/images\/wmf-hor-googpub.png"}},"datePublished":"2003-06-30T10:46:56Z","dateModified":"2025-03-20T15:28:52Z","image":"https:\/\/upload.wikimedia.org\/wikipedia\/commons\/5\/5c\/Flag_of_Greece.svg","headline":"st\u00e1t v ji\u017en\u00ed Evrop\u011b"}</script> </body> </html>