CINXE.COM

<!DOCTYPE html> <html class="client-nojs vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available" lang="cs" dir="ltr"> <head> <meta charset="UTF-8"> <title>První světová válka – Wikipedie</title> <script>(function(){var className="client-js vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available";var cookie=document.cookie.match(/(?:^|; )cswikimwclientpreferences=([^;]+)/);if(cookie){cookie[1].split('%2C').forEach(function(pref){className=className.replace(new RegExp('(^| )'+pref.replace(/-clientpref-\w+$|[^\w-]+/g,'')+'-clientpref-\\w+( |$)'),'$1'+pref+'$2');});}document.documentElement.className=className;}());RLCONF={"wgBreakFrames":false,"wgSeparatorTransformTable":[",\t."," \t,"],"wgDigitTransformTable":["",""], "wgDefaultDateFormat":"ČSN basic dt","wgMonthNames":["","leden","únor","březen","duben","květen","červen","červenec","srpen","září","říjen","listopad","prosinec"],"wgRequestId":"2c0061f2-273f-4263-91eb-1a4fbbc06a9c","wgCanonicalNamespace":"","wgCanonicalSpecialPageName":false,"wgNamespaceNumber":0,"wgPageName":"První_světová_válka","wgTitle":"První světová válka","wgCurRevisionId":24392617,"wgRevisionId":24392617,"wgArticleId":6637,"wgIsArticle":true,"wgIsRedirect":false,"wgAction":"view","wgUserName":null,"wgUserGroups":["*"],"wgCategories":["Monitoring:Články přeložené z enwiki","Monitoring:Články s identifikátorem NKC","Monitoring:Články s identifikátorem BNE","Monitoring:Články s identifikátorem BNF","Monitoring:Články s identifikátorem GND","Monitoring:Články s identifikátorem HDS","Monitoring:Články s identifikátorem KulturNav","Monitoring:Články s identifikátorem LCCN","Monitoring:Články s identifikátorem NARA", "Monitoring:Články s identifikátorem NDL","Monitoring:Články s identifikátorem NLI","Monitoring:Články s identifikátorem NLK","Monitoring:Články s identifikátorem TDVİA","Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities","Wikipedie:Dobré články","První světová válka","Války Belgie","Války Brazílie","Války Bulharska","Války Černé Hory","Války Československa","Války Číny","Války Francie","Války Hondurasu","Války Indie","Války Itálie","Války Japonska","Války Kanady","Války Nepálu","Války Německa","Války Osmanské říše","Války Portugalska","Války Rakouska-Uherska","Války Rumunska","Války Ruského impéria","Války Salvadoru","Války Spojeného království","Války Srbska","Války USA","Války Arménie","Války Austrálie","Války Chorvatska","Války Nového Zélandu","Události roku 1914"],"wgPageViewLanguage":"cs","wgPageContentLanguage":"cs","wgPageContentModel":"wikitext","wgRelevantPageName":"První_světová_válka", "wgRelevantArticleId":6637,"wgIsProbablyEditable":true,"wgRelevantPageIsProbablyEditable":true,"wgRestrictionEdit":[],"wgRestrictionMove":[],"wgNoticeProject":"wikipedia","wgCiteReferencePreviewsActive":false,"wgMediaViewerOnClick":true,"wgMediaViewerEnabledByDefault":true,"wgPopupsFlags":0,"wgVisualEditor":{"pageLanguageCode":"cs","pageLanguageDir":"ltr","pageVariantFallbacks":"cs"},"wgMFDisplayWikibaseDescriptions":{"search":true,"watchlist":true,"tagline":true,"nearby":true},"wgWMESchemaEditAttemptStepOversample":false,"wgWMEPageLength":200000,"wgRelatedArticlesCompat":[],"wgCentralAuthMobileDomain":false,"wgEditSubmitButtonLabelPublish":true,"wgULSPosition":"interlanguage","wgULSisCompactLinksEnabled":false,"wgVector2022LanguageInHeader":true,"wgULSisLanguageSelectorEmpty":false,"wgWikibaseItemId":"Q361","wgCheckUserClientHintsHeadersJsApi":["brands","architecture","bitness","fullVersionList","mobile","model","platform","platformVersion"],"GEHomepageSuggestedEditsEnableTopics":true ,"wgGETopicsMatchModeEnabled":true,"wgGEStructuredTaskRejectionReasonTextInputEnabled":false,"wgGELevelingUpEnabledForUser":false};RLSTATE={"ext.globalCssJs.user.styles":"ready","site.styles":"ready","user.styles":"ready","ext.globalCssJs.user":"ready","user":"ready","user.options":"loading","ext.cite.styles":"ready","skins.vector.search.codex.styles":"ready","skins.vector.styles":"ready","skins.vector.icons":"ready","jquery.tablesorter.styles":"ready","jquery.makeCollapsible.styles":"ready","ext.wikimediamessages.styles":"ready","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript":"ready","ext.uls.interlanguage":"ready","wikibase.client.init":"ready","ext.wikimediaBadges":"ready"};RLPAGEMODULES=["ext.cite.ux-enhancements","mediawiki.page.media","site","mediawiki.page.ready","jquery.tablesorter","jquery.makeCollapsible","mediawiki.toc","skins.vector.js","ext.centralNotice.geoIP","ext.centralNotice.startUp","ext.gadget.WikiMiniAtlas","ext.gadget.OSMmapa","ext.gadget.direct-links-to-commons" ,"ext.gadget.ReferenceTooltips","ext.gadget.courses","ext.urlShortener.toolbar","ext.centralauth.centralautologin","mmv.bootstrap","ext.popups","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.init","ext.visualEditor.targetLoader","ext.echo.centralauth","ext.eventLogging","ext.wikimediaEvents","ext.navigationTiming","ext.uls.interface","ext.cx.eventlogging.campaigns","ext.cx.uls.quick.actions","wikibase.client.vector-2022","ext.checkUser.clientHints","ext.growthExperiments.SuggestedEditSession","wikibase.sidebar.tracking"];</script> <script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.loader.impl(function(){return["user.options@12s5i",function($,jQuery,require,module){mw.user.tokens.set({"patrolToken":"+\\","watchToken":"+\\","csrfToken":"+\\"}); }];});});</script> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=ext.cite.styles%7Cext.uls.interlanguage%7Cext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript%7Cext.wikimediaBadges%7Cext.wikimediamessages.styles%7Cjquery.makeCollapsible.styles%7Cjquery.tablesorter.styles%7Cskins.vector.icons%2Cstyles%7Cskins.vector.search.codex.styles%7Cwikibase.client.init&only=styles&skin=vector-2022"> <script async="" src="/w/load.php?lang=cs&modules=startup&only=scripts&raw=1&skin=vector-2022"></script> <meta name="ResourceLoaderDynamicStyles" content=""> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=site.styles&only=styles&skin=vector-2022"> <meta name="generator" content="MediaWiki 1.44.0-wmf.5"> <meta name="referrer" content="origin"> <meta name="referrer" content="origin-when-cross-origin"> <meta name="robots" content="max-image-preview:standard"> <meta name="format-detection" content="telephone=no"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/20/WWImontage.jpg"> <meta property="og:image:width" content="1200"> <meta property="og:image:height" content="1244"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/20/WWImontage.jpg"> <meta property="og:image:width" content="800"> <meta property="og:image:height" content="829"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/20/WWImontage.jpg/640px-WWImontage.jpg"> <meta property="og:image:width" content="640"> <meta property="og:image:height" content="663"> <meta name="viewport" content="width=1120"> <meta property="og:title" content="První světová válka – Wikipedie"> <meta property="og:type" content="website"> <link rel="preconnect" href="//upload.wikimedia.org"> <link rel="alternate" media="only screen and (max-width: 640px)" href="//cs.m.wikipedia.org/wiki/Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka"> <link rel="alternate" type="application/x-wiki" title="Editovat" href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit"> <link rel="apple-touch-icon" href="/static/apple-touch/wikipedia.png"> <link rel="icon" href="/static/favicon/wikipedia.ico"> <link rel="search" type="application/opensearchdescription+xml" href="/w/rest.php/v1/search" title="Wikipedie (cs)"> <link rel="EditURI" type="application/rsd+xml" href="//cs.wikipedia.org/w/api.php?action=rsd"> <link rel="canonical" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka"> <link rel="license" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs"> <link rel="alternate" type="application/atom+xml" title="Atom kanál Wikipedie." href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny&feed=atom"> <link rel="dns-prefetch" href="//meta.wikimedia.org" /> <link rel="dns-prefetch" href="//login.wikimedia.org"> </head> <body class="skin--responsive skin-vector skin-vector-search-vue mediawiki ltr sitedir-ltr mw-hide-empty-elt ns-0 ns-subject mw-editable page-První_světová_válka rootpage-První_světová_válka skin-vector-2022 action-view"><a class="mw-jump-link" href="#bodyContent">Přeskočit na obsah</a> <div class="vector-header-container"> <header class="vector-header mw-header"> <div class="vector-header-start"> <nav class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown vector-main-menu-dropdown vector-button-flush-left vector-button-flush-right" > <input type="checkbox" id="vector-main-menu-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Hlavní menu" > <label id="vector-main-menu-dropdown-label" for="vector-main-menu-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Hlavní menu </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-main-menu-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-main-menu" class="vector-main-menu vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-main-menu-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="main-menu-pinned" data-pinnable-element-id="vector-main-menu" data-pinned-container-id="vector-main-menu-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-main-menu-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Hlavní menu</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-navigation" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-navigation" > <div class="vector-menu-heading"> Navigace </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="n-mainpage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" title="Navštívit Hlavní stranu [z]" accesskey="z">Hlavní strana</a></li><li id="n-help" class="mw-list-item"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah" title="Místo, kde najdete pomoc">Nápověda</a></li><li id="n-helpdesk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pot%C5%99ebuji_pomoc" title="Pokud si nevíte rady, zeptejte se ostatních">Potřebuji pomoc</a></li><li id="n-featuredcontent" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Nejlep%C5%A1%C3%AD_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Přehled článků, které jsou považovány za nejlepší na české Wikipedii">Nejlepší články</a></li><li id="n-randompage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:N%C3%A1hodn%C3%A1_str%C3%A1nka" title="Přejít na náhodně vybranou stránku [x]" accesskey="x">Náhodný článek</a></li><li id="n-recentchanges" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny" title="Seznam posledních změn na této wiki [r]" accesskey="r">Poslední změny</a></li><li id="n-portal" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Port%C3%A1l_Wikipedie" title="O projektu, jak můžete pomoci, kde hledat">Komunitní portál</a></li><li id="n-villagepump" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pod_l%C3%ADpou" title="Hlavní diskusní fórum">Pod lípou</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> <a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" class="mw-logo"> <img class="mw-logo-icon" src="/static/images/icons/wikipedia.png" alt="" aria-hidden="true" height="50" width="50"> <img class="mw-logo-wordmark" alt="Wikipedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-wordmark-cs.svg" style="width: 7.5em; height: 1.1875em;"> <img class="mw-logo-tagline" alt="Wikipedie: Otevřená encyklopedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-tagline-cs.svg" width="118" height="13" style="width: 7.375em; height: 0.8125em;"> </a> </div> <div class="vector-header-end"> <div id="p-search" role="search" class="vector-search-box-vue vector-search-box-collapses vector-search-box-show-thumbnail vector-search-box-auto-expand-width vector-search-box"> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only search-toggle" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f"> Hledání </a> <div class="vector-typeahead-search-container"> <div class="cdx-typeahead-search cdx-typeahead-search--show-thumbnail cdx-typeahead-search--auto-expand-width"> <form action="/w/index.php" id="searchform" class="cdx-search-input cdx-search-input--has-end-button"> <div id="simpleSearch" class="cdx-search-input__input-wrapper" data-search-loc="header-moved"> <div class="cdx-text-input cdx-text-input--has-start-icon"> <input class="cdx-text-input__input" type="search" name="search" placeholder="Hledat na Wikipedii" aria-label="Hledat na Wikipedii" autocapitalize="sentences" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f" id="searchInput" > </div> <input type="hidden" name="title" value="Speciální:Hledání"> </div> <button class="cdx-button cdx-search-input__end-button">Hledat</button> </form> </div> </div> </div> <nav class="vector-user-links vector-user-links-wide" aria-label="Osobní nástroje"> <div class="vector-user-links-main"> <div id="p-vector-user-menu-preferences" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-userpage" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown " title="Změnit vzhled velikosti písma, šířky stránky a barvy" > <input type="checkbox" id="vector-appearance-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Vzhled" > <label id="vector-appearance-dropdown-label" for="vector-appearance-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Vzhled </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-appearance-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <div id="p-vector-user-menu-notifications" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-overflow" class="vector-menu mw-portlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs" class="">Podpořte Wikipedii</a> </li> <li id="pt-createaccount-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Prvn%C3%AD+sv%C4%9Btov%C3%A1+v%C3%A1lka" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné" class="">Vytvoření účtu</a> </li> <li id="pt-login-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Prvn%C3%AD+sv%C4%9Btov%C3%A1+v%C3%A1lka" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o" class="">Přihlášení</a> </li> </ul> </div> </div> </div> <div id="vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown vector-user-menu vector-button-flush-right vector-user-menu-logged-out" title="Další možnosti" > <input type="checkbox" id="vector-user-links-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Osobní nástroje" > <label id="vector-user-links-dropdown-label" for="vector-user-links-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Osobní nástroje </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-personal" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-personal user-links-collapsible-item" title="Uživatelské menu" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs">Podpořte Wikipedii</a></li><li id="pt-createaccount" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Prvn%C3%AD+sv%C4%9Btov%C3%A1+v%C3%A1lka" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné"> Vytvoření účtu</a></li><li id="pt-login" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Prvn%C3%AD+sv%C4%9Btov%C3%A1+v%C3%A1lka" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o"> Přihlášení</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-user-menu-anon-editor" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-user-menu-anon-editor" > <div class="vector-menu-heading"> Stránky pro odhlášené editory <a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:%C3%9Avod" aria-label="Více informací o editování">dozvědět se více</a> </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-anoncontribs" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_p%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky" title="Seznam editací provedených z této IP adresy [y]" accesskey="y">Příspěvky</a></li><li id="pt-anontalk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_diskuse" title="Diskuse o editacích provedených z této IP adresy [n]" accesskey="n">Diskuse</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </header> </div> <div class="mw-page-container"> <div class="mw-page-container-inner"> <div class="vector-sitenotice-container"> <div id="siteNotice"></div> </div> <div class="vector-column-start"> <div class="vector-main-menu-container"> <div id="mw-navigation"> <nav id="mw-panel" class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> </div> </div> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav id="mw-panel-toc" aria-label="Obsah" data-event-name="ui.sidebar-toc" class="mw-table-of-contents-container vector-toc-landmark"> <div id="vector-toc-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-toc" class="vector-toc vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-toc-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="toc-pinned" data-pinnable-element-id="vector-toc" > <h2 class="vector-pinnable-header-label">Obsah</h2> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.unpin">skrýt</button> </div> <ul class="vector-toc-contents" id="mw-panel-toc-list"> <li id="toc-mw-content-text" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a href="#" class="vector-toc-link"> <div class="vector-toc-text">(úvod)</div> </a> </li> <li id="toc-Pojmenování" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Pojmenování"> <div class="vector-toc-text"> 1 Pojmenování </div> </a> <ul id="toc-Pojmenování-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Pozadí_a_příčiny_války" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Pozadí_a_příčiny_války"> <div class="vector-toc-text"> 2 Pozadí a příčiny války </div> </a> <button aria-controls="toc-Pozadí_a_příčiny_války-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Pozadí a příčiny války </button> <ul id="toc-Pozadí_a_příčiny_války-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Vztahy_velmocí" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Vztahy_velmocí"> <div class="vector-toc-text"> 2.1 Vztahy velmocí </div> </a> <ul id="toc-Vztahy_velmocí-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Závody_ve_zbrojení" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Závody_ve_zbrojení"> <div class="vector-toc-text"> 2.2 Závody ve zbrojení </div> </a> <ul id="toc-Závody_ve_zbrojení-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Krize_na_Balkáně" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Krize_na_Balkáně"> <div class="vector-toc-text"> 2.3 Krize na Balkáně </div> </a> <ul id="toc-Krize_na_Balkáně-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Průběh" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Průběh"> <div class="vector-toc-text"> 3 Průběh </div> </a> <button aria-controls="toc-Průběh-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Průběh </button> <ul id="toc-Průběh-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Vypuknutí_války" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Vypuknutí_války"> <div class="vector-toc-text"> 3.1 Vypuknutí války </div> </a> <ul id="toc-Vypuknutí_války-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-1914" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#1914"> <div class="vector-toc-text"> 3.2 1914 </div> </a> <ul id="toc-1914-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Neúspěchy_Rakouska-Uherska_na_srbské_frontě" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Neúspěchy_Rakouska-Uherska_na_srbské_frontě"> <div class="vector-toc-text"> 3.2.1 Neúspěchy Rakouska-Uherska na srbské frontě </div> </a> <ul id="toc-Neúspěchy_Rakouska-Uherska_na_srbské_frontě-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Německý_útok_na_západě" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Německý_útok_na_západě"> <div class="vector-toc-text"> 3.2.2 Německý útok na západě </div> </a> <ul id="toc-Německý_útok_na_západě-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Ruský_nápor_na_východní_frontě" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Ruský_nápor_na_východní_frontě"> <div class="vector-toc-text"> 3.2.3 Ruský nápor na východní frontě </div> </a> <ul id="toc-Ruský_nápor_na_východní_frontě-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Vstup_Osmanské_říše_do_války" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Vstup_Osmanské_říše_do_války"> <div class="vector-toc-text"> 3.2.4 Vstup Osmanské říše do války </div> </a> <ul id="toc-Vstup_Osmanské_říše_do_války-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Počátek_války_v_koloniích_a_na_mořích" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Počátek_války_v_koloniích_a_na_mořích"> <div class="vector-toc-text"> 3.2.5 Počátek války v koloniích a na mořích </div> </a> <ul id="toc-Počátek_války_v_koloniích_a_na_mořích-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-1915" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#1915"> <div class="vector-toc-text"> 3.3 1915 </div> </a> <ul id="toc-1915-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Patová_situace_na_západní_frontě" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Patová_situace_na_západní_frontě"> <div class="vector-toc-text"> 3.3.1 Patová situace na západní frontě </div> </a> <ul id="toc-Patová_situace_na_západní_frontě-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Průlom_východní_fronty_u_Gorlice" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Průlom_východní_fronty_u_Gorlice"> <div class="vector-toc-text"> 3.3.2 Průlom východní fronty u Gorlice </div> </a> <ul id="toc-Průlom_východní_fronty_u_Gorlice-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Boje_na_Blízkém_východě" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Boje_na_Blízkém_východě"> <div class="vector-toc-text"> 3.3.3 Boje na Blízkém východě </div> </a> <ul id="toc-Boje_na_Blízkém_východě-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Vznik_italské_fronty" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Vznik_italské_fronty"> <div class="vector-toc-text"> 3.3.4 Vznik italské fronty </div> </a> <ul id="toc-Vznik_italské_fronty-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Ústřední_mocnosti_obsazují_Srbsko" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Ústřední_mocnosti_obsazují_Srbsko"> <div class="vector-toc-text"> 3.3.5 Ústřední mocnosti obsazují Srbsko </div> </a> <ul id="toc-Ústřední_mocnosti_obsazují_Srbsko-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Porážky_německých_sil_v_koloniích_a_námořní_převaha_Dohody" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Porážky_německých_sil_v_koloniích_a_námořní_převaha_Dohody"> <div class="vector-toc-text"> 3.3.6 Porážky německých sil v koloniích a námořní převaha Dohody </div> </a> <ul id="toc-Porážky_německých_sil_v_koloniích_a_námořní_převaha_Dohody-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-1916" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#1916"> <div class="vector-toc-text"> 3.4 1916 </div> </a> <ul id="toc-1916-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Pokusy_o_průlom_na_západě" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Pokusy_o_průlom_na_západě"> <div class="vector-toc-text"> 3.4.1 Pokusy o průlom na západě </div> </a> <ul id="toc-Pokusy_o_průlom_na_západě-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Brusilovova_ofenzíva_a_rumunské_tažení" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Brusilovova_ofenzíva_a_rumunské_tažení"> <div class="vector-toc-text"> 3.4.2 Brusilovova ofenzíva a rumunské tažení </div> </a> <ul id="toc-Brusilovova_ofenzíva_a_rumunské_tažení-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Pokračující_boje_na_Balkáně_a_italské_frontě" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Pokračující_boje_na_Balkáně_a_italské_frontě"> <div class="vector-toc-text"> 3.4.3 Pokračující boje na Balkáně a italské frontě </div> </a> <ul id="toc-Pokračující_boje_na_Balkáně_a_italské_frontě-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Válka_na_Blízkém_východě" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Válka_na_Blízkém_východě"> <div class="vector-toc-text"> 3.4.4 Válka na Blízkém východě </div> </a> <ul id="toc-Válka_na_Blízkém_východě-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Válka_na_moři" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Válka_na_moři"> <div class="vector-toc-text"> 3.4.5 Válka na moři </div> </a> <ul id="toc-Válka_na_moři-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-1917" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#1917"> <div class="vector-toc-text"> 3.5 1917 </div> </a> <ul id="toc-1917-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Vstup_USA_do_války" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Vstup_USA_do_války"> <div class="vector-toc-text"> 3.5.1 Vstup USA do války </div> </a> <ul id="toc-Vstup_USA_do_války-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Vyčerpání_na_západní_frontě" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Vyčerpání_na_západní_frontě"> <div class="vector-toc-text"> 3.5.2 Vyčerpání na západní frontě </div> </a> <ul id="toc-Vyčerpání_na_západní_frontě-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Revoluce_v_Rusku" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Revoluce_v_Rusku"> <div class="vector-toc-text"> 3.5.3 Revoluce v Rusku </div> </a> <ul id="toc-Revoluce_v_Rusku-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Průlom_na_italské_frontě" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Průlom_na_italské_frontě"> <div class="vector-toc-text"> 3.5.4 Průlom na italské frontě </div> </a> <ul id="toc-Průlom_na_italské_frontě-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Statické_boje_na_soluňské_frontě" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Statické_boje_na_soluňské_frontě"> <div class="vector-toc-text"> 3.5.5 Statické boje na soluňské frontě </div> </a> <ul id="toc-Statické_boje_na_soluňské_frontě-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Britské_úspěchy_v_Mezopotámii_a_Palestině" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Britské_úspěchy_v_Mezopotámii_a_Palestině"> <div class="vector-toc-text"> 3.5.6 Britské úspěchy v Mezopotámii a Palestině </div> </a> <ul id="toc-Britské_úspěchy_v_Mezopotámii_a_Palestině-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-1918" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#1918"> <div class="vector-toc-text"> 3.6 1918 </div> </a> <ul id="toc-1918-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Rozklad_Ruska_a_východní_fronty" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Rozklad_Ruska_a_východní_fronty"> <div class="vector-toc-text"> 3.6.1 Rozklad Ruska a východní fronty </div> </a> <ul id="toc-Rozklad_Ruska_a_východní_fronty-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Porážky_Osmanské_říše" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Porážky_Osmanské_říše"> <div class="vector-toc-text"> 3.6.2 Porážky Osmanské říše </div> </a> <ul id="toc-Porážky_Osmanské_říše-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Anabáze_československých_legií" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Anabáze_československých_legií"> <div class="vector-toc-text"> 3.6.3 Anabáze československých legií </div> </a> <ul id="toc-Anabáze_československých_legií-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Čtrnáct_bodů_prezidenta_Wilsona" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Čtrnáct_bodů_prezidenta_Wilsona"> <div class="vector-toc-text"> 3.6.4 Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona </div> </a> <ul id="toc-Čtrnáct_bodů_prezidenta_Wilsona-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Poslední_ofenzívy_Ústředních_mocností_a_protiútok_Dohody" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Poslední_ofenzívy_Ústředních_mocností_a_protiútok_Dohody"> <div class="vector-toc-text"> 3.6.5 Poslední ofenzívy Ústředních mocností a protiútok Dohody </div> </a> <ul id="toc-Poslední_ofenzívy_Ústředních_mocností_a_protiútok_Dohody-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Zhroucení_Ústředních_mocností_a_konec_války" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Zhroucení_Ústředních_mocností_a_konec_války"> <div class="vector-toc-text"> 3.6.6 Zhroucení Ústředních mocností a konec války </div> </a> <ul id="toc-Zhroucení_Ústředních_mocností_a_konec_války-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Válečné_zločiny" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Válečné_zločiny"> <div class="vector-toc-text"> 4 Válečné zločiny </div> </a> <button aria-controls="toc-Válečné_zločiny-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Válečné zločiny </button> <ul id="toc-Válečné_zločiny-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Znásilnění_Belgie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Znásilnění_Belgie"> <div class="vector-toc-text"> 4.1 Znásilnění Belgie </div> </a> <ul id="toc-Znásilnění_Belgie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Okupace_Srbska" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Okupace_Srbska"> <div class="vector-toc-text"> 4.2 Okupace Srbska </div> </a> <ul id="toc-Okupace_Srbska-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Užití_chemických_zbraní" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Užití_chemických_zbraní"> <div class="vector-toc-text"> 4.3 Užití chemických zbraní </div> </a> <ul id="toc-Užití_chemických_zbraní-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Etnické_čistky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Etnické_čistky"> <div class="vector-toc-text"> 4.4 Etnické čistky </div> </a> <ul id="toc-Etnické_čistky-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Námořní_blokáda_a_ponorková_válka" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Námořní_blokáda_a_ponorková_válka"> <div class="vector-toc-text"> 4.5 Námořní blokáda a ponorková válka </div> </a> <ul id="toc-Námořní_blokáda_a_ponorková_válka-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Zázemí" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Zázemí"> <div class="vector-toc-text"> 5 Zázemí </div> </a> <ul id="toc-Zázemí-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Podpora_války" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Podpora_války"> <div class="vector-toc-text"> 6 Podpora války </div> </a> <ul id="toc-Podpora_války-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Odpor_k_válce" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Odpor_k_válce"> <div class="vector-toc-text"> 7 Odpor k válce </div> </a> <ul id="toc-Odpor_k_válce-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Důsledky_první_světové_války" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Důsledky_první_světové_války"> <div class="vector-toc-text"> 8 Důsledky první světové války </div> </a> <button aria-controls="toc-Důsledky_první_světové_války-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Důsledky první světové války </button> <ul id="toc-Důsledky_první_světové_války-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Ztráty_a_technologický_pokrok" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Ztráty_a_technologický_pokrok"> <div class="vector-toc-text"> 8.1 Ztráty a technologický pokrok </div> </a> <ul id="toc-Ztráty_a_technologický_pokrok-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Politické_a_hospodářské_důsledky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Politické_a_hospodářské_důsledky"> <div class="vector-toc-text"> 8.2 Politické a hospodářské důsledky </div> </a> <ul id="toc-Politické_a_hospodářské_důsledky-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Společenské_a_kulturní_důsledky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Společenské_a_kulturní_důsledky"> <div class="vector-toc-text"> 8.3 Společenské a kulturní důsledky </div> </a> <ul id="toc-Společenské_a_kulturní_důsledky-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Odkazy"> <div class="vector-toc-text"> 9 Odkazy </div> </a> <button aria-controls="toc-Odkazy-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Odkazy </button> <ul id="toc-Odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Poznámky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Poznámky"> <div class="vector-toc-text"> 9.1 Poznámky </div> </a> <ul id="toc-Poznámky-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Reference" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Reference"> <div class="vector-toc-text"> 9.2 Reference </div> </a> <ul id="toc-Reference-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Literatura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Literatura"> <div class="vector-toc-text"> 9.3 Literatura </div> </a> <ul id="toc-Literatura-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Související_články" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Související_články"> <div class="vector-toc-text"> 9.4 Související články </div> </a> <ul id="toc-Související_články-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Externí_odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Externí_odkazy"> <div class="vector-toc-text"> 9.5 Externí odkazy </div> </a> <ul id="toc-Externí_odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </div> </div> </nav> </div> </div> <div class="mw-content-container"> <main id="content" class="mw-body"> <header class="mw-body-header vector-page-titlebar"> <nav aria-label="Obsah" class="vector-toc-landmark"> <div id="vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown vector-page-titlebar-toc vector-button-flush-left" > <input type="checkbox" id="vector-page-titlebar-toc-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Přepnout obsah" > <label id="vector-page-titlebar-toc-label" for="vector-page-titlebar-toc-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Přepnout obsah </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-titlebar-toc-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <h1 id="firstHeading" class="firstHeading mw-first-heading">První světová válka</h1> <div id="p-lang-btn" class="vector-dropdown mw-portlet mw-portlet-lang" > <input type="checkbox" id="p-lang-btn-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-p-lang-btn" class="vector-dropdown-checkbox mw-interlanguage-selector" aria-label="Přejděte k článku v jiném jazyce. Je dostupný v 222 jazycích" > <label id="p-lang-btn-label" for="p-lang-btn-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--action-progressive mw-portlet-lang-heading-222" aria-hidden="true" > 222 jazyků </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="interlanguage-link interwiki-ab mw-list-item"><a href="https://ab.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D0%BA%D1%82%D3%99%D0%B8_%D0%B0%D0%B4%D1%83%D0%BD%D0%B5%D0%B8%D0%B7%D0%B5%D0%B3%D1%8C%D1%82%D3%99%D0%B8_%D0%B0%D0%B8%D0%B1%D0%B0%D1%88%D1%8C%D1%80%D0%B0" title="Актәи адунеизегьтәи аибашьра – abcházština" lang="ab" hreflang="ab" data-title="Актәи адунеизегьтәи аибашьра" data-language-autonym="Аԥсшәа" data-language-local-name="abcházština" class="interlanguage-link-target">Аԥсшәа</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-af mw-list-item"><a href="https://af.wikipedia.org/wiki/Eerste_W%C3%AAreldoorlog" title="Eerste Wêreldoorlog – afrikánština" lang="af" hreflang="af" data-title="Eerste Wêreldoorlog" data-language-autonym="Afrikaans" data-language-local-name="afrikánština" class="interlanguage-link-target">Afrikaans</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-als mw-list-item"><a href="https://als.wikipedia.org/wiki/Erster_Weltkrieg" title="Erster Weltkrieg – němčina (Švýcarsko)" lang="gsw" hreflang="gsw" data-title="Erster Weltkrieg" data-language-autonym="Alemannisch" data-language-local-name="němčina (Švýcarsko)" class="interlanguage-link-target">Alemannisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-am mw-list-item"><a href="https://am.wikipedia.org/wiki/%E1%8B%A8%E1%88%98%E1%8C%80%E1%88%98%E1%88%AA%E1%8B%AB%E1%8B%8D_%E1%8B%A8%E1%8B%93%E1%88%88%E1%88%9D_%E1%8C%A6%E1%88%AD%E1%8A%90%E1%89%B5" title="የመጀመሪያው የዓለም ጦርነት – amharština" lang="am" hreflang="am" data-title="የመጀመሪያው የዓለም ጦርነት" data-language-autonym="አማርኛ" data-language-local-name="amharština" class="interlanguage-link-target">አማርኛ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-an mw-list-item"><a href="https://an.wikipedia.org/wiki/Primera_Guerra_Mundial" title="Primera Guerra Mundial – aragonština" lang="an" hreflang="an" data-title="Primera Guerra Mundial" data-language-autonym="Aragonés" data-language-local-name="aragonština" class="interlanguage-link-target">Aragonés</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ang mw-list-item"><a href="https://ang.wikipedia.org/wiki/Fyrst_Woruldg%C5%AB%C3%BE" title="Fyrst Woruldgūþ – staroangličtina" lang="ang" hreflang="ang" data-title="Fyrst Woruldgūþ" data-language-autonym="Ænglisc" data-language-local-name="staroangličtina" class="interlanguage-link-target">Ænglisc</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ar badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://ar.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D9%84%D8%AD%D8%B1%D8%A8_%D8%A7%D9%84%D8%B9%D8%A7%D9%84%D9%85%D9%8A%D8%A9_%D8%A7%D9%84%D8%A3%D9%88%D9%84%D9%89" title="الحرب العالمية الأولى – arabština" lang="ar" hreflang="ar" data-title="الحرب العالمية الأولى" data-language-autonym="العربية" data-language-local-name="arabština" class="interlanguage-link-target">العربية</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ary mw-list-item"><a href="https://ary.wikipedia.org/wiki/%D9%84%D8%AD%D8%B1%D8%A8_%D9%84%D8%B9%D8%A7%D9%84%D9%85%D9%8A%D8%A9_%D9%84%D9%88%D9%84%D8%A9" title="لحرب لعالمية لولة – arabština (marocká)" lang="ary" hreflang="ary" data-title="لحرب لعالمية لولة" data-language-autonym="الدارجة" data-language-local-name="arabština (marocká)" class="interlanguage-link-target">الدارجة</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-arz mw-list-item"><a href="https://arz.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D9%84%D8%AD%D8%B1%D8%A8_%D8%A7%D9%84%D8%B9%D8%A7%D9%84%D9%85%D9%8A%D9%87_%D8%A7%D9%84%D8%A7%D9%88%D9%84%D8%A7%D9%86%D9%8A%D9%87" title="الحرب العالميه الاولانيه – arabština (egyptská)" lang="arz" hreflang="arz" data-title="الحرب العالميه الاولانيه" data-language-autonym="مصرى" data-language-local-name="arabština (egyptská)" class="interlanguage-link-target">مصرى</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-as mw-list-item"><a href="https://as.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%AA%E0%A7%8D%E0%A7%B0%E0%A6%A5%E0%A6%AE_%E0%A6%AC%E0%A6%BF%E0%A6%B6%E0%A7%8D%E0%A6%AC%E0%A6%AF%E0%A7%81%E0%A6%A6%E0%A7%8D%E0%A6%A7" title="প্ৰথম বিশ্বযুদ্ধ – ásámština" lang="as" hreflang="as" data-title="প্ৰথম বিশ্বযুদ্ধ" data-language-autonym="অসমীয়া" data-language-local-name="ásámština" class="interlanguage-link-target">অসমীয়া</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ast badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://ast.wikipedia.org/wiki/Primer_Guerra_Mundial" title="Primer Guerra Mundial – asturština" lang="ast" hreflang="ast" data-title="Primer Guerra Mundial" data-language-autonym="Asturianu" data-language-local-name="asturština" class="interlanguage-link-target">Asturianu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-av mw-list-item"><a href="https://av.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D3%80%D0%BE%D1%86%D0%B5%D0%B1%D0%B5%D1%81%D0%B5%D0%B1_%D0%B4%D1%83%D0%BD%D1%8F%D0%BB%D0%B0%D0%BB%D1%8A%D1%83%D0%BB%D0%B0%D0%B1_%D1%80%D0%B0%D0%B3%D1%8A" title="ТӀоцебесеб дунялалъулаб рагъ – avarština" lang="av" hreflang="av" data-title="ТӀоцебесеб дунялалъулаб рагъ" data-language-autonym="Авар" data-language-local-name="avarština" class="interlanguage-link-target">Авар</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-awa mw-list-item"><a href="https://awa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AA%E0%A4%B9%E0%A4%BF%E0%A4%B2%E0%A4%BE_%E0%A4%AC%E0%A4%BF%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%B5_%E0%A4%9C%E0%A5%81%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%A7" title="पहिला बिस्व जुद्ध – awadhština" lang="awa" hreflang="awa" data-title="पहिला बिस्व जुद्ध" data-language-autonym="अवधी" data-language-local-name="awadhština" class="interlanguage-link-target">अवधी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-az mw-list-item"><a href="https://az.wikipedia.org/wiki/Birinci_D%C3%BCnya_m%C3%BCharib%C9%99si" title="Birinci Dünya müharibəsi – ázerbájdžánština" lang="az" hreflang="az" data-title="Birinci Dünya müharibəsi" data-language-autonym="Azərbaycanca" data-language-local-name="ázerbájdžánština" class="interlanguage-link-target">Azərbaycanca</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-azb mw-list-item"><a href="https://azb.wikipedia.org/wiki/%D8%A8%DB%8C%D8%B1%DB%8C%D9%86%D8%AC%DB%8C_%D8%AF%D9%88%D9%86%DB%8C%D8%A7_%D8%B3%D8%A7%D9%88%D8%A7%D8%B4%DB%8C" title="بیرینجی دونیا ساواشی – South Azerbaijani" lang="azb" hreflang="azb" data-title="بیرینجی دونیا ساواشی" data-language-autonym="تۆرکجه" data-language-local-name="South Azerbaijani" class="interlanguage-link-target">تۆرکجه</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ba badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://ba.wikipedia.org/wiki/%D0%91%D0%B5%D1%80%D0%B5%D0%BD%D1%81%D0%B5_%D0%B4%D0%BE%D0%BD%D1%8A%D1%8F_%D2%BB%D1%83%D2%93%D1%8B%D1%88%D1%8B" title="Беренсе донъя һуғышы – baškirština" lang="ba" hreflang="ba" data-title="Беренсе донъя һуғышы" data-language-autonym="Башҡортса" data-language-local-name="baškirština" class="interlanguage-link-target">Башҡортса</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ban mw-list-item"><a href="https://ban.wikipedia.org/wiki/Yuda_Jagat_I" title="Yuda Jagat I – balijština" lang="ban" hreflang="ban" data-title="Yuda Jagat I" data-language-autonym="Basa Bali" data-language-local-name="balijština" class="interlanguage-link-target">Basa Bali</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bar mw-list-item"><a href="https://bar.wikipedia.org/wiki/Easchta_W%C3%B6dkriag" title="Easchta Wödkriag – bavorština" lang="bar" hreflang="bar" data-title="Easchta Wödkriag" data-language-autonym="Boarisch" data-language-local-name="bavorština" class="interlanguage-link-target">Boarisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bat-smg mw-list-item"><a href="https://bat-smg.wikipedia.org/wiki/P%C4%97rma_svieta_vaina" title="Pėrma svieta vaina – žemaitština" lang="sgs" hreflang="sgs" data-title="Pėrma svieta vaina" data-language-autonym="Žemaitėška" data-language-local-name="žemaitština" class="interlanguage-link-target">Žemaitėška</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bbc mw-list-item"><a href="https://bbc.wikipedia.org/wiki/Porang_Portibi_I" title="Porang Portibi I – batak toba" lang="bbc" hreflang="bbc" data-title="Porang Portibi I" data-language-autonym="Batak Toba" data-language-local-name="batak toba" class="interlanguage-link-target">Batak Toba</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bcl mw-list-item"><a href="https://bcl.wikipedia.org/wiki/Enot_na_Gerang_Pankinaban" title="Enot na Gerang Pankinaban – Central Bikol" lang="bcl" hreflang="bcl" data-title="Enot na Gerang Pankinaban" data-language-autonym="Bikol Central" data-language-local-name="Central Bikol" class="interlanguage-link-target">Bikol Central</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be mw-list-item"><a href="https://be.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%B5%D1%80%D1%88%D0%B0%D1%8F_%D1%81%D1%83%D1%81%D0%B2%D0%B5%D1%82%D0%BD%D0%B0%D1%8F_%D0%B2%D0%B0%D0%B9%D0%BD%D0%B0" title="Першая сусветная вайна – běloruština" lang="be" hreflang="be" data-title="Першая сусветная вайна" data-language-autonym="Беларуская" data-language-local-name="běloruština" class="interlanguage-link-target">Беларуская</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be-x-old mw-list-item"><a href="https://be-tarask.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%B5%D1%80%D1%88%D0%B0%D1%8F_%D1%81%D1%83%D1%81%D1%8C%D0%B2%D0%B5%D1%82%D0%BD%D0%B0%D1%8F_%D0%B2%D0%B0%D0%B9%D0%BD%D0%B0" title="Першая сусьветная вайна – Belarusian (Taraškievica orthography)" lang="be-tarask" hreflang="be-tarask" data-title="Першая сусьветная вайна" data-language-autonym="Беларуская (тарашкевіца)" data-language-local-name="Belarusian (Taraškievica orthography)" class="interlanguage-link-target">Беларуская (тарашкевіца)</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bg mw-list-item"><a href="https://bg.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D1%8A%D1%80%D0%B2%D0%B0_%D1%81%D0%B2%D0%B5%D1%82%D0%BE%D0%B2%D0%BD%D0%B0_%D0%B2%D0%BE%D0%B9%D0%BD%D0%B0" title="Първа световна война – bulharština" lang="bg" hreflang="bg" data-title="Първа световна война" data-language-autonym="Български" data-language-local-name="bulharština" class="interlanguage-link-target">Български</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bh mw-list-item"><a href="https://bh.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AA%E0%A4%B9%E0%A4%BF%E0%A4%B2%E0%A4%BE_%E0%A4%AC%E0%A4%BF%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%B5_%E0%A4%9C%E0%A5%81%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%A7" title="पहिला बिस्व जुद्ध – Bhojpuri" lang="bh" hreflang="bh" data-title="पहिला बिस्व जुद्ध" data-language-autonym="भोजपुरी" data-language-local-name="Bhojpuri" class="interlanguage-link-target">भोजपुरी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-blk mw-list-item"><a href="https://blk.wikipedia.org/wiki/%E1%80%95%E1%80%91%E1%80%99%E1%80%80%E1%80%99%E1%80%B9%E1%80%98%E1%80%AC%E1%82%8F%E1%80%85%E1%80%B2%E1%80%B7%EA%A9%BB" title="ပထမကမ္ဘာႏစဲ့ꩻ – Pa'O" lang="blk" hreflang="blk" data-title="ပထမကမ္ဘာႏစဲ့ꩻ" data-language-autonym="ပအိုဝ်ႏဘာႏသာႏ" data-language-local-name="Pa'O" class="interlanguage-link-target">ပအိုဝ်ႏဘာႏသာႏ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bm mw-list-item"><a href="https://bm.wikipedia.org/wiki/Alimank%C9%9Bl%C9%9B_f%C9%94l%C9%94" title="Alimankɛlɛ fɔlɔ – bambarština" lang="bm" hreflang="bm" data-title="Alimankɛlɛ fɔlɔ" data-language-autonym="Bamanankan" data-language-local-name="bambarština" class="interlanguage-link-target">Bamanankan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bn mw-list-item"><a href="https://bn.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%AA%E0%A7%8D%E0%A6%B0%E0%A6%A5%E0%A6%AE_%E0%A6%AC%E0%A6%BF%E0%A6%B6%E0%A7%8D%E0%A6%AC%E0%A6%AF%E0%A7%81%E0%A6%A6%E0%A7%8D%E0%A6%A7" title="প্রথম বিশ্বযুদ্ধ – bengálština" lang="bn" hreflang="bn" data-title="প্রথম বিশ্বযুদ্ধ" data-language-autonym="বাংলা" data-language-local-name="bengálština" class="interlanguage-link-target">বাংলা</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bo mw-list-item"><a href="https://bo.wikipedia.org/wiki/%E0%BD%A0%E0%BD%9B%E0%BD%98%E0%BC%8B%E0%BD%82%E0%BE%B3%E0%BD%B2%E0%BD%84%E0%BC%8B%E0%BD%A0%E0%BD%81%E0%BE%B2%E0%BD%B4%E0%BD%82%E0%BC%8B%E0%BD%86%E0%BD%BA%E0%BD%93%E0%BC%8B%E0%BD%91%E0%BD%84%E0%BC%8B%E0%BD%94%E0%BD%BC%E0%BC%8D" title="འཛམ་གླིང་འཁྲུག་ཆེན་དང་པོ། – tibetština" lang="bo" hreflang="bo" data-title="འཛམ་གླིང་འཁྲུག་ཆེན་དང་པོ།" data-language-autonym="བོད་ཡིག" data-language-local-name="tibetština" class="interlanguage-link-target">བོད་ཡིག</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-br mw-list-item"><a href="https://br.wikipedia.org/wiki/Brezel-bed_kenta%C3%B1" title="Brezel-bed kentañ – bretonština" lang="br" hreflang="br" data-title="Brezel-bed kentañ" data-language-autonym="Brezhoneg" data-language-local-name="bretonština" class="interlanguage-link-target">Brezhoneg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bs mw-list-item"><a href="https://bs.wikipedia.org/wiki/Prvi_svjetski_rat" title="Prvi svjetski rat – bosenština" lang="bs" hreflang="bs" data-title="Prvi svjetski rat" data-language-autonym="Bosanski" data-language-local-name="bosenština" class="interlanguage-link-target">Bosanski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-btm mw-list-item"><a href="https://btm.wikipedia.org/wiki/Porang_Dunia_pa_1" title="Porang Dunia pa 1 – Batak Mandailing" lang="btm" hreflang="btm" data-title="Porang Dunia pa 1" data-language-autonym="Batak Mandailing" data-language-local-name="Batak Mandailing" class="interlanguage-link-target">Batak Mandailing</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bxr mw-list-item"><a href="https://bxr.wikipedia.org/wiki/%D0%94%D1%8D%D0%BB%D1%85%D1%8D%D0%B9%D0%BD_%D0%BD%D1%8D%D0%B3%D1%8D%D0%B4%D2%AF%D0%B3%D1%8D%D1%8D%D1%80_%D0%B4%D0%B0%D0%B9%D0%BD" title="Дэлхэйн нэгэдүгээр дайн – Russia Buriat" lang="bxr" hreflang="bxr" data-title="Дэлхэйн нэгэдүгээр дайн" data-language-autonym="Буряад" data-language-local-name="Russia Buriat" class="interlanguage-link-target">Буряад</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ca mw-list-item"><a href="https://ca.wikipedia.org/wiki/Primera_Guerra_Mundial" title="Primera Guerra Mundial – katalánština" lang="ca" hreflang="ca" data-title="Primera Guerra Mundial" data-language-autonym="Català" data-language-local-name="katalánština" class="interlanguage-link-target">Català</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cdo mw-list-item"><a href="https://cdo.wikipedia.org/wiki/D%C3%A2%CC%A4-%C3%A9k-ch%C3%A9%CC%A4%E1%B9%B3_Si%C3%A9-g%C3%A1i_D%C3%A2i-ci%C3%A9ng" title="Dâ̤-ék-ché̤ṳ Sié-gái Dâi-ciéng – Mindong" lang="cdo" hreflang="cdo" data-title="Dâ̤-ék-ché̤ṳ Sié-gái Dâi-ciéng" data-language-autonym="閩東語 / Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄" data-language-local-name="Mindong" class="interlanguage-link-target">閩東語 / Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ce mw-list-item"><a href="https://ce.wikipedia.org/wiki/%D0%94%D1%83%D1%8C%D0%BD%D0%B5%D0%BD%D0%B0%D0%BD_%D1%85%D1%8C%D0%B0%D0%BB%D1%85%D0%B0%D1%80%D0%B0_%D1%82%D3%80%D0%BE%D0%BC" title="Дуьненан хьалхара тӀом – čečenština" lang="ce" hreflang="ce" data-title="Дуьненан хьалхара тӀом" data-language-autonym="Нохчийн" data-language-local-name="čečenština" class="interlanguage-link-target">Нохчийн</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ckb mw-list-item"><a href="https://ckb.wikipedia.org/wiki/%D8%AC%DB%95%D9%86%DA%AF%DB%8C_%D8%AC%DB%8C%DA%BE%D8%A7%D9%86%DB%8C%DB%8C_%DB%8C%DB%95%DA%A9%DB%95%D9%85" title="جەنگی جیھانیی یەکەم – kurdština (sorání)" lang="ckb" hreflang="ckb" data-title="جەنگی جیھانیی یەکەم" data-language-autonym="کوردی" data-language-local-name="kurdština (sorání)" class="interlanguage-link-target">کوردی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-co mw-list-item"><a href="https://co.wikipedia.org/wiki/Prima_guerra_mundiale" title="Prima guerra mundiale – korsičtina" lang="co" hreflang="co" data-title="Prima guerra mundiale" data-language-autonym="Corsu" data-language-local-name="korsičtina" class="interlanguage-link-target">Corsu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-crh mw-list-item"><a href="https://crh.wikipedia.org/wiki/Birinci_Cian_cenki" title="Birinci Cian cenki – tatarština (krymská)" lang="crh" hreflang="crh" data-title="Birinci Cian cenki" data-language-autonym="Qırımtatarca" data-language-local-name="tatarština (krymská)" class="interlanguage-link-target">Qırımtatarca</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cu mw-list-item"><a href="https://cu.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D1%80%D1%8C%D0%B2%D0%B0_%D1%81%D0%B2%D1%A3%D1%82%D1%8C%D0%BD%D0%B0_%D0%B2%D0%BE%D0%B8%D0%BD%D0%B0" title="Прьва свѣтьна воина – staroslověnština" lang="cu" hreflang="cu" data-title="Прьва свѣтьна воина" data-language-autonym="Словѣньскъ / ⰔⰎⰑⰂⰡⰐⰠⰔⰍⰟ" data-language-local-name="staroslověnština" class="interlanguage-link-target">Словѣньскъ / ⰔⰎⰑⰂⰡⰐⰠⰔⰍⰟ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cv mw-list-item"><a href="https://cv.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%C4%95%D1%80%D1%80%D0%B5%D0%BC%C4%95%D1%88_%D0%A2%C4%95%D0%BD%D1%87%D0%B5_%D0%B2%C4%83%D1%80%C3%A7%D0%B8" title="Пĕрремĕш Тĕнче вăрçи – čuvaština" lang="cv" hreflang="cv" data-title="Пĕрремĕш Тĕнче вăрçи" data-language-autonym="Чӑвашла" data-language-local-name="čuvaština" class="interlanguage-link-target">Чӑвашла</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cy mw-list-item"><a href="https://cy.wikipedia.org/wiki/Y_Rhyfel_Byd_Cyntaf" title="Y Rhyfel Byd Cyntaf – velština" lang="cy" hreflang="cy" data-title="Y Rhyfel Byd Cyntaf" data-language-autonym="Cymraeg" data-language-local-name="velština" class="interlanguage-link-target">Cymraeg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-da badge-Q17559452 badge-recommendedarticle mw-list-item" title="doporučený článek"><a href="https://da.wikipedia.org/wiki/1._verdenskrig" title="1. verdenskrig – dánština" lang="da" hreflang="da" data-title="1. verdenskrig" data-language-autonym="Dansk" data-language-local-name="dánština" class="interlanguage-link-target">Dansk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-de badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://de.wikipedia.org/wiki/Erster_Weltkrieg" title="Erster Weltkrieg – němčina" lang="de" hreflang="de" data-title="Erster Weltkrieg" data-language-autonym="Deutsch" data-language-local-name="němčina" class="interlanguage-link-target">Deutsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-diq mw-list-item"><a href="https://diq.wikipedia.org/wiki/Herb%C3%AA_D%C4%B1nyay%C3%AA_Yew%C4%B1ne" title="Herbê Dınyayê Yewıne – Zazaki" lang="diq" hreflang="diq" data-title="Herbê Dınyayê Yewıne" data-language-autonym="Zazaki" data-language-local-name="Zazaki" class="interlanguage-link-target">Zazaki</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dsb mw-list-item"><a href="https://dsb.wikipedia.org/wiki/Pr%C4%9Bdna_sw%C4%9Btowa_w%C3%B3jna" title="Prědna swětowa wójna – dolnolužická srbština" lang="dsb" hreflang="dsb" data-title="Prědna swětowa wójna" data-language-autonym="Dolnoserbski" data-language-local-name="dolnolužická srbština" class="interlanguage-link-target">Dolnoserbski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dty mw-list-item"><a href="https://dty.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%A5%E0%A4%AE_%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A4%AF%E0%A5%81%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%A7" title="प्रथम विश्वयुद्ध – Doteli" lang="dty" hreflang="dty" data-title="प्रथम विश्वयुद्ध" data-language-autonym="डोटेली" data-language-local-name="Doteli" class="interlanguage-link-target">डोटेली</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-el mw-list-item"><a href="https://el.wikipedia.org/wiki/%CE%91%CE%84_%CE%A0%CE%B1%CE%B3%CE%BA%CF%8C%CF%83%CE%BC%CE%B9%CE%BF%CF%82_%CE%A0%CF%8C%CE%BB%CE%B5%CE%BC%CE%BF%CF%82" title="Α΄ Παγκόσμιος Πόλεμος – řečtina" lang="el" hreflang="el" data-title="Α΄ Παγκόσμιος Πόλεμος" data-language-autonym="Ελληνικά" data-language-local-name="řečtina" class="interlanguage-link-target">Ελληνικά</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eml mw-list-item"><a href="https://eml.wikipedia.org/wiki/Pr%C3%A9mma_gu%C3%A8ra_mundi%C3%A8l" title="Prémma guèra mundièl – Emiliano-Romagnolo" lang="egl" hreflang="egl" data-title="Prémma guèra mundièl" data-language-autonym="Emiliàn e rumagnòl" data-language-local-name="Emiliano-Romagnolo" class="interlanguage-link-target">Emiliàn e rumagnòl</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-en mw-list-item"><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/World_War_I" title="World War I – angličtina" lang="en" hreflang="en" data-title="World War I" data-language-autonym="English" data-language-local-name="angličtina" class="interlanguage-link-target">English</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eo badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://eo.wikipedia.org/wiki/Unua_Mondmilito" title="Unua Mondmilito – esperanto" lang="eo" hreflang="eo" data-title="Unua Mondmilito" data-language-autonym="Esperanto" data-language-local-name="esperanto" class="interlanguage-link-target">Esperanto</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-es mw-list-item"><a href="https://es.wikipedia.org/wiki/Primera_Guerra_Mundial" title="Primera Guerra Mundial – španělština" lang="es" hreflang="es" data-title="Primera Guerra Mundial" data-language-autonym="Español" data-language-local-name="španělština" class="interlanguage-link-target">Español</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-et mw-list-item"><a href="https://et.wikipedia.org/wiki/Esimene_maailmas%C3%B5da" title="Esimene maailmasõda – estonština" lang="et" hreflang="et" data-title="Esimene maailmasõda" data-language-autonym="Eesti" data-language-local-name="estonština" class="interlanguage-link-target">Eesti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eu badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://eu.wikipedia.org/wiki/Lehen_Mundu_Gerra" title="Lehen Mundu Gerra – baskičtina" lang="eu" hreflang="eu" data-title="Lehen Mundu Gerra" data-language-autonym="Euskara" data-language-local-name="baskičtina" class="interlanguage-link-target">Euskara</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ext mw-list-item"><a href="https://ext.wikipedia.org/wiki/I_Guerra_Mundial" title="I Guerra Mundial – extremadurština" lang="ext" hreflang="ext" data-title="I Guerra Mundial" data-language-autonym="Estremeñu" data-language-local-name="extremadurština" class="interlanguage-link-target">Estremeñu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fa mw-list-item"><a href="https://fa.wikipedia.org/wiki/%D8%AC%D9%86%DA%AF_%D8%AC%D9%87%D8%A7%D9%86%DB%8C_%D8%A7%D9%88%D9%84" title="جنگ جهانی اول – perština" lang="fa" hreflang="fa" data-title="جنگ جهانی اول" data-language-autonym="فارسی" data-language-local-name="perština" class="interlanguage-link-target">فارسی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fi mw-list-item"><a href="https://fi.wikipedia.org/wiki/Ensimm%C3%A4inen_maailmansota" title="Ensimmäinen maailmansota – finština" lang="fi" hreflang="fi" data-title="Ensimmäinen maailmansota" data-language-autonym="Suomi" data-language-local-name="finština" class="interlanguage-link-target">Suomi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fiu-vro mw-list-item"><a href="https://fiu-vro.wikipedia.org/wiki/Edim%C3%A4ne_ilmas%C3%B5da" title="Edimäne ilmasõda – võruština" lang="vro" hreflang="vro" data-title="Edimäne ilmasõda" data-language-autonym="Võro" data-language-local-name="võruština" class="interlanguage-link-target">Võro</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fo mw-list-item"><a href="https://fo.wikipedia.org/wiki/Fyrri_veraldarbardagi" title="Fyrri veraldarbardagi – faerština" lang="fo" hreflang="fo" data-title="Fyrri veraldarbardagi" data-language-autonym="Føroyskt" data-language-local-name="faerština" class="interlanguage-link-target">Føroyskt</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fr mw-list-item"><a href="https://fr.wikipedia.org/wiki/Premi%C3%A8re_Guerre_mondiale" title="Première Guerre mondiale – francouzština" lang="fr" hreflang="fr" data-title="Première Guerre mondiale" data-language-autonym="Français" data-language-local-name="francouzština" class="interlanguage-link-target">Français</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-frp mw-list-item"><a href="https://frp.wikipedia.org/wiki/Premi%C3%A9ra_Gu%C3%A8rra_mondi%C3%A2la" title="Premiéra Guèrra mondiâla – franko-provensálština" lang="frp" hreflang="frp" data-title="Premiéra Guèrra mondiâla" data-language-autonym="Arpetan" data-language-local-name="franko-provensálština" class="interlanguage-link-target">Arpetan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-frr mw-list-item"><a href="https://frr.wikipedia.org/wiki/Iarst_W%C3%A4%C3%A4ltkrich" title="Iarst Wäältkrich – fríština (severní)" lang="frr" hreflang="frr" data-title="Iarst Wäältkrich" data-language-autonym="Nordfriisk" data-language-local-name="fríština (severní)" class="interlanguage-link-target">Nordfriisk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fur mw-list-item"><a href="https://fur.wikipedia.org/wiki/Prime_vuere_mondi%C3%A2l" title="Prime vuere mondiâl – furlanština" lang="fur" hreflang="fur" data-title="Prime vuere mondiâl" data-language-autonym="Furlan" data-language-local-name="furlanština" class="interlanguage-link-target">Furlan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fy badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://fy.wikipedia.org/wiki/Earste_Wr%C3%A2ldkriich" title="Earste Wrâldkriich – fríština (západní)" lang="fy" hreflang="fy" data-title="Earste Wrâldkriich" data-language-autonym="Frysk" data-language-local-name="fríština (západní)" class="interlanguage-link-target">Frysk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ga mw-list-item"><a href="https://ga.wikipedia.org/wiki/An_Ch%C3%A9ad_Chogadh_Domhanda" title="An Chéad Chogadh Domhanda – irština" lang="ga" hreflang="ga" data-title="An Chéad Chogadh Domhanda" data-language-autonym="Gaeilge" data-language-local-name="irština" class="interlanguage-link-target">Gaeilge</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gag mw-list-item"><a href="https://gag.wikipedia.org/wiki/Birinci_D%C3%BCnn%C3%A4%C3%A4_Cengi" title="Birinci Dünnää Cengi – gagauzština" lang="gag" hreflang="gag" data-title="Birinci Dünnää Cengi" data-language-autonym="Gagauz" data-language-local-name="gagauzština" class="interlanguage-link-target">Gagauz</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gan mw-list-item"><a href="https://gan.wikipedia.org/wiki/%E7%AC%AC%E4%B8%80%E6%AC%A1%E4%B8%96%E7%95%8C%E5%A4%A7%E6%88%B0" title="第一次世界大戰 – čínština (dialekty Gan)" lang="gan" hreflang="gan" data-title="第一次世界大戰" data-language-autonym="贛語" data-language-local-name="čínština (dialekty Gan)" class="interlanguage-link-target">贛語</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gcr mw-list-item"><a href="https://gcr.wikipedia.org/wiki/Pr%C3%A9my%C3%A9_Lag%C3%A8r_mondyal" title="Prémyé Lagèr mondyal – Guianan Creole" lang="gcr" hreflang="gcr" data-title="Prémyé Lagèr mondyal" data-language-autonym="Kriyòl gwiyannen" data-language-local-name="Guianan Creole" class="interlanguage-link-target">Kriyòl gwiyannen</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gd mw-list-item"><a href="https://gd.wikipedia.org/wiki/An_Cogadh_M%C3%B2r" title="An Cogadh Mòr – skotská gaelština" lang="gd" hreflang="gd" data-title="An Cogadh Mòr" data-language-autonym="Gàidhlig" data-language-local-name="skotská gaelština" class="interlanguage-link-target">Gàidhlig</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gl mw-list-item"><a href="https://gl.wikipedia.org/wiki/Primeira_guerra_mundial" title="Primeira guerra mundial – galicijština" lang="gl" hreflang="gl" data-title="Primeira guerra mundial" data-language-autonym="Galego" data-language-local-name="galicijština" class="interlanguage-link-target">Galego</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gn mw-list-item"><a href="https://gn.wikipedia.org/wiki/%C3%91orair%C3%B5_Guasu_Pete%C4%A9ha" title="Ñorairõ Guasu Peteĩha – guaranština" lang="gn" hreflang="gn" data-title="Ñorairõ Guasu Peteĩha" data-language-autonym="Avañe'ẽ" data-language-local-name="guaranština" class="interlanguage-link-target">Avañe'ẽ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gu badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://gu.wikipedia.org/wiki/%E0%AA%AA%E0%AB%8D%E0%AA%B0%E0%AA%A5%E0%AA%AE_%E0%AA%B5%E0%AA%BF%E0%AA%B6%E0%AB%8D%E0%AA%B5_%E0%AA%AF%E0%AB%81%E0%AA%A6%E0%AB%8D%E0%AA%A7" title="પ્રથમ વિશ્વ યુદ્ધ – gudžarátština" lang="gu" hreflang="gu" data-title="પ્રથમ વિશ્વ યુદ્ધ" data-language-autonym="ગુજરાતી" data-language-local-name="gudžarátština" class="interlanguage-link-target">ગુજરાતી</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gv mw-list-item"><a href="https://gv.wikipedia.org/wiki/Yn_Chied_Chaggey_Dowanagh" title="Yn Chied Chaggey Dowanagh – manština" lang="gv" hreflang="gv" data-title="Yn Chied Chaggey Dowanagh" data-language-autonym="Gaelg" data-language-local-name="manština" class="interlanguage-link-target">Gaelg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ha mw-list-item"><a href="https://ha.wikipedia.org/wiki/Ya%C6%99in_Duniya_na_I" title="Yaƙin Duniya na I – hauština" lang="ha" hreflang="ha" data-title="Yaƙin Duniya na I" data-language-autonym="Hausa" data-language-local-name="hauština" class="interlanguage-link-target">Hausa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hak mw-list-item"><a href="https://hak.wikipedia.org/wiki/Thi-yit-chh%E1%B9%B3_S%E1%B9%B3-kie_Thai-chan" title="Thi-yit-chhṳ Sṳ-kie Thai-chan – čínština (dialekty Hakka)" lang="hak" hreflang="hak" data-title="Thi-yit-chhṳ Sṳ-kie Thai-chan" data-language-autonym="客家語 / Hak-kâ-ngî" data-language-local-name="čínština (dialekty Hakka)" class="interlanguage-link-target">客家語 / Hak-kâ-ngî</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-he mw-list-item"><a href="https://he.wikipedia.org/wiki/%D7%9E%D7%9C%D7%97%D7%9E%D7%AA_%D7%94%D7%A2%D7%95%D7%9C%D7%9D_%D7%94%D7%A8%D7%90%D7%A9%D7%95%D7%A0%D7%94" title="מלחמת העולם הראשונה – hebrejština" lang="he" hreflang="he" data-title="מלחמת העולם הראשונה" data-language-autonym="עברית" data-language-local-name="hebrejština" class="interlanguage-link-target">עברית</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hi mw-list-item"><a href="https://hi.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%A5%E0%A4%AE_%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%8D%E0%A4%B5_%E0%A4%AF%E0%A5%81%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%A7" title="प्रथम विश्व युद्ध – hindština" lang="hi" hreflang="hi" data-title="प्रथम विश्व युद्ध" data-language-autonym="हिन्दी" data-language-local-name="hindština" class="interlanguage-link-target">हिन्दी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hif mw-list-item"><a href="https://hif.wikipedia.org/wiki/World_War_I" title="World War I – hindština (Fidži)" lang="hif" hreflang="hif" data-title="World War I" data-language-autonym="Fiji Hindi" data-language-local-name="hindština (Fidži)" class="interlanguage-link-target">Fiji Hindi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hr badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://hr.wikipedia.org/wiki/Prvi_svjetski_rat" title="Prvi svjetski rat – chorvatština" lang="hr" hreflang="hr" data-title="Prvi svjetski rat" data-language-autonym="Hrvatski" data-language-local-name="chorvatština" class="interlanguage-link-target">Hrvatski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hsb mw-list-item"><a href="https://hsb.wikipedia.org/wiki/Pr%C4%9Bnja_sw%C4%9Btowa_w%C3%B3jna" title="Prěnja swětowa wójna – hornolužická srbština" lang="hsb" hreflang="hsb" data-title="Prěnja swětowa wójna" data-language-autonym="Hornjoserbsce" data-language-local-name="hornolužická srbština" class="interlanguage-link-target">Hornjoserbsce</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ht mw-list-item"><a href="https://ht.wikipedia.org/wiki/Premy%C3%A8_G%C3%A8_mondyal" title="Premyè Gè mondyal – haitština" lang="ht" hreflang="ht" data-title="Premyè Gè mondyal" data-language-autonym="Kreyòl ayisyen" data-language-local-name="haitština" class="interlanguage-link-target">Kreyòl ayisyen</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hu badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://hu.wikipedia.org/wiki/Els%C5%91_vil%C3%A1gh%C3%A1bor%C3%BA" title="Első világháború – maďarština" lang="hu" hreflang="hu" data-title="Első világháború" data-language-autonym="Magyar" data-language-local-name="maďarština" class="interlanguage-link-target">Magyar</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hy mw-list-item"><a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D4%B1%D5%BC%D5%A1%D5%BB%D5%AB%D5%B6_%D5%B0%D5%A1%D5%B4%D5%A1%D5%B7%D5%AD%D5%A1%D6%80%D5%B0%D5%A1%D5%B5%D5%AB%D5%B6_%D5%BA%D5%A1%D5%BF%D5%A5%D6%80%D5%A1%D5%A6%D5%B4" title="Առաջին համաշխարհային պատերազմ – arménština" lang="hy" hreflang="hy" data-title="Առաջին համաշխարհային պատերազմ" data-language-autonym="Հայերեն" data-language-local-name="arménština" class="interlanguage-link-target">Հայերեն</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hyw mw-list-item"><a href="https://hyw.wikipedia.org/wiki/%D5%80%D5%A1%D5%B4%D5%A1%D5%B7%D5%AD%D5%A1%D6%80%D5%B0%D5%A1%D5%B5%D5%AB%D5%B6_%D4%B1%D5%BC%D5%A1%D5%BB%D5%AB%D5%B6_%D5%8A%D5%A1%D5%BF%D5%A5%D6%80%D5%A1%D5%A6%D5%B4" title="Համաշխարհային Առաջին Պատերազմ – Western Armenian" lang="hyw" hreflang="hyw" data-title="Համաշխարհային Առաջին Պատերազմ" data-language-autonym="Արեւմտահայերէն" data-language-local-name="Western Armenian" class="interlanguage-link-target">Արեւմտահայերէն</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ia mw-list-item"><a href="https://ia.wikipedia.org/wiki/Prime_Guerra_Mundial" title="Prime Guerra Mundial – interlingua" lang="ia" hreflang="ia" data-title="Prime Guerra Mundial" data-language-autonym="Interlingua" data-language-local-name="interlingua" class="interlanguage-link-target">Interlingua</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-iba mw-list-item"><a href="https://iba.wikipedia.org/wiki/Perang_Dunya_Keterubah" title="Perang Dunya Keterubah – ibanština" lang="iba" hreflang="iba" data-title="Perang Dunya Keterubah" data-language-autonym="Jaku Iban" data-language-local-name="ibanština" class="interlanguage-link-target">Jaku Iban</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-id mw-list-item"><a href="https://id.wikipedia.org/wiki/Perang_Dunia_I" title="Perang Dunia I – indonéština" lang="id" hreflang="id" data-title="Perang Dunia I" data-language-autonym="Bahasa Indonesia" data-language-local-name="indonéština" class="interlanguage-link-target">Bahasa Indonesia</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ie mw-list-item"><a href="https://ie.wikipedia.org/wiki/Unesim_Guerre_Mundal" title="Unesim Guerre Mundal – interlingue" lang="ie" hreflang="ie" data-title="Unesim Guerre Mundal" data-language-autonym="Interlingue" data-language-local-name="interlingue" class="interlanguage-link-target">Interlingue</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ilo mw-list-item"><a href="https://ilo.wikipedia.org/wiki/Umuna_a_Sangalubongan_a_Gubat" title="Umuna a Sangalubongan a Gubat – ilokánština" lang="ilo" hreflang="ilo" data-title="Umuna a Sangalubongan a Gubat" data-language-autonym="Ilokano" data-language-local-name="ilokánština" class="interlanguage-link-target">Ilokano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-inh mw-list-item"><a href="https://inh.wikipedia.org/wiki/%D0%A5%D1%8C%D0%B0%D0%BB%D1%85%D0%B0%D1%80%D0%B0_%D0%B4%D1%83%D0%BD%D0%B5%D0%BD_%D1%82%D3%80%D0%BE%D0%BC" title="Хьалхара дунен тӀом – inguština" lang="inh" hreflang="inh" data-title="Хьалхара дунен тӀом" data-language-autonym="ГӀалгӀай" data-language-local-name="inguština" class="interlanguage-link-target">ГӀалгӀай</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-io mw-list-item"><a href="https://io.wikipedia.org/wiki/Unesma_mondomilito" title="Unesma mondomilito – ido" lang="io" hreflang="io" data-title="Unesma mondomilito" data-language-autonym="Ido" data-language-local-name="ido" class="interlanguage-link-target">Ido</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-is mw-list-item"><a href="https://is.wikipedia.org/wiki/Fyrri_heimsstyrj%C3%B6ldin" title="Fyrri heimsstyrjöldin – islandština" lang="is" hreflang="is" data-title="Fyrri heimsstyrjöldin" data-language-autonym="Íslenska" data-language-local-name="islandština" class="interlanguage-link-target">Íslenska</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-it badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://it.wikipedia.org/wiki/Prima_guerra_mondiale" title="Prima guerra mondiale – italština" lang="it" hreflang="it" data-title="Prima guerra mondiale" data-language-autonym="Italiano" data-language-local-name="italština" class="interlanguage-link-target">Italiano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ja mw-list-item"><a href="https://ja.wikipedia.org/wiki/%E7%AC%AC%E4%B8%80%E6%AC%A1%E4%B8%96%E7%95%8C%E5%A4%A7%E6%88%A6" title="第一次世界大戦 – japonština" lang="ja" hreflang="ja" data-title="第一次世界大戦" data-language-autonym="日本語" data-language-local-name="japonština" class="interlanguage-link-target">日本語</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jam mw-list-item"><a href="https://jam.wikipedia.org/wiki/Wol_Waar_I" title="Wol Waar I – jamajská kreolština" lang="jam" hreflang="jam" data-title="Wol Waar I" data-language-autonym="Patois" data-language-local-name="jamajská kreolština" class="interlanguage-link-target">Patois</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jv mw-list-item"><a href="https://jv.wikipedia.org/wiki/Perang_Donya_I" title="Perang Donya I – javánština" lang="jv" hreflang="jv" data-title="Perang Donya I" data-language-autonym="Jawa" data-language-local-name="javánština" class="interlanguage-link-target">Jawa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ka mw-list-item"><a href="https://ka.wikipedia.org/wiki/%E1%83%9E%E1%83%98%E1%83%A0%E1%83%95%E1%83%94%E1%83%9A%E1%83%98_%E1%83%9B%E1%83%A1%E1%83%9D%E1%83%A4%E1%83%9A%E1%83%98%E1%83%9D_%E1%83%9D%E1%83%9B%E1%83%98" title="პირველი მსოფლიო ომი – gruzínština" lang="ka" hreflang="ka" data-title="პირველი მსოფლიო ომი" data-language-autonym="ქართული" data-language-local-name="gruzínština" class="interlanguage-link-target">ქართული</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kaa mw-list-item"><a href="https://kaa.wikipedia.org/wiki/Birinshi_j%C3%A1h%C3%A1n_ur%C4%B1s%C4%B1" title="Birinshi jáhán urısı – karakalpačtina" lang="kaa" hreflang="kaa" data-title="Birinshi jáhán urısı" data-language-autonym="Qaraqalpaqsha" data-language-local-name="karakalpačtina" class="interlanguage-link-target">Qaraqalpaqsha</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kab mw-list-item"><a href="https://kab.wikipedia.org/wiki/%E1%B9%AC%E1%B9%ADra%E1%B8%8D_Ama%E1%B8%8Dlan_Amezwaru" title="Ṭṭraḍ Amaḍlan Amezwaru – kabylština" lang="kab" hreflang="kab" data-title="Ṭṭraḍ Amaḍlan Amezwaru" data-language-autonym="Taqbaylit" data-language-local-name="kabylština" class="interlanguage-link-target">Taqbaylit</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kbd mw-list-item"><a href="https://kbd.wikipedia.org/wiki/%D0%AF%D0%BF%D1%8D%D1%80%D0%B5%D0%B9_%D0%B4%D1%83%D0%BD%D0%B5%D0%B9%D0%BF%D1%81%D0%BE_%D0%B7%D0%B0%D1%83%D1%8D" title="Япэрей дунейпсо зауэ – kabardinština" lang="kbd" hreflang="kbd" data-title="Япэрей дунейпсо зауэ" data-language-autonym="Адыгэбзэ" data-language-local-name="kabardinština" class="interlanguage-link-target">Адыгэбзэ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kbp mw-list-item"><a href="https://kbp.wikipedia.org/wiki/Kede%C5%8Ba_y%C9%94%C9%94_kajala%C9%A3_you" title="Kedeŋa yɔɔ kajalaɣ you – Kabiye" lang="kbp" hreflang="kbp" data-title="Kedeŋa yɔɔ kajalaɣ you" data-language-autonym="Kabɩyɛ" data-language-local-name="Kabiye" class="interlanguage-link-target">Kabɩyɛ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kcg mw-list-item"><a href="https://kcg.wikipedia.org/wiki/Zwang_Swanta_I" title="Zwang Swanta I – tyap" lang="kcg" hreflang="kcg" data-title="Zwang Swanta I" data-language-autonym="Tyap" data-language-local-name="tyap" class="interlanguage-link-target">Tyap</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kk mw-list-item"><a href="https://kk.wikipedia.org/wiki/%D0%91%D1%96%D1%80%D1%96%D0%BD%D1%88%D1%96_%D0%B4%D2%AF%D0%BD%D0%B8%D0%B5%D0%B6%D2%AF%D0%B7%D1%96%D0%BB%D1%96%D0%BA_%D1%81%D0%BE%D2%93%D1%8B%D1%81" title="Бірінші дүниежүзілік соғыс – kazaština" lang="kk" hreflang="kk" data-title="Бірінші дүниежүзілік соғыс" data-language-autonym="Қазақша" data-language-local-name="kazaština" class="interlanguage-link-target">Қазақша</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-km mw-list-item"><a href="https://km.wikipedia.org/wiki/%E1%9E%9F%E1%9E%84%E1%9F%92%E1%9E%82%E1%9F%92%E1%9E%9A%E1%9E%B6%E1%9E%98%E1%9E%9B%E1%9F%84%E1%9E%80%E1%9E%9B%E1%9E%BE%E1%9E%80%E1%9E%91%E1%9E%B8%E1%9F%A1" title="សង្គ្រាមលោកលើកទី១ – khmérština" lang="km" hreflang="km" data-title="សង្គ្រាមលោកលើកទី១" data-language-autonym="ភាសាខ្មែរ" data-language-local-name="khmérština" class="interlanguage-link-target">ភាសាខ្មែរ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kn mw-list-item"><a href="https://kn.wikipedia.org/wiki/%E0%B2%92%E0%B2%82%E0%B2%A6%E0%B2%A8%E0%B3%86%E0%B2%AF_%E0%B2%AE%E0%B2%B9%E0%B2%BE%E0%B2%AF%E0%B3%81%E0%B2%A6%E0%B3%8D%E0%B2%A7" title="ಒಂದನೆಯ ಮಹಾಯುದ್ಧ – kannadština" lang="kn" hreflang="kn" data-title="ಒಂದನೆಯ ಮಹಾಯುದ್ಧ" data-language-autonym="ಕನ್ನಡ" data-language-local-name="kannadština" class="interlanguage-link-target">ಕನ್ನಡ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ko mw-list-item"><a href="https://ko.wikipedia.org/wiki/%EC%A0%9C1%EC%B0%A8_%EC%84%B8%EA%B3%84_%EB%8C%80%EC%A0%84" title="제1차 세계 대전 – korejština" lang="ko" hreflang="ko" data-title="제1차 세계 대전" data-language-autonym="한국어" data-language-local-name="korejština" class="interlanguage-link-target">한국어</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-krc badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://krc.wikipedia.org/wiki/%D0%91%D0%B8%D1%80%D0%B8%D0%BD%D1%87%D0%B8_%D0%B4%D1%83%D0%BD%D0%B8%D1%8F_%D0%BA%D1%8A%D0%B0%D0%B7%D0%B0%D1%83%D0%B0%D1%82" title="Биринчи дуния къазауат – karačajevo-balkarština" lang="krc" hreflang="krc" data-title="Биринчи дуния къазауат" data-language-autonym="Къарачай-малкъар" data-language-local-name="karačajevo-balkarština" class="interlanguage-link-target">Къарачай-малкъар</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ks mw-list-item"><a href="https://ks.wikipedia.org/wiki/%DA%AF%DB%84%DA%88%D9%86%DB%8C%D9%8F%D9%9B%DA%A9_%D8%B9%D9%94%D8%B8%DB%8C%D9%96%D9%85_%D8%AC%D9%8E%D9%86%D9%9B%DA%AF" title="گۄڈنیُٛک عٔظیٖم جَنٛگ – kašmírština" lang="ks" hreflang="ks" data-title="گۄڈنیُٛک عٔظیٖم جَنٛگ" data-language-autonym="कॉशुर / کٲشُر" data-language-local-name="kašmírština" class="interlanguage-link-target">कॉशुर / کٲشُر</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ku mw-list-item"><a href="https://ku.wikipedia.org/wiki/%C5%9Eer%C3%AA_C%C3%AEhan%C3%AE_y%C3%AA_Yekem" title="Şerê Cîhanî yê Yekem – kurdština" lang="ku" hreflang="ku" data-title="Şerê Cîhanî yê Yekem" data-language-autonym="Kurdî" data-language-local-name="kurdština" class="interlanguage-link-target">Kurdî</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kv mw-list-item"><a href="https://kv.wikipedia.org/wiki/%D0%9C%D0%B5%D0%B4%D0%B2%D0%BE%D0%B4%D0%B4%D0%B7%D0%B0_%D0%BC%D0%B8%D1%80%D3%A7%D0%B2%D3%A7%D0%B9_%D1%82%D1%8B%D1%88" title="Медводдза мирӧвӧй тыш – komijština" lang="kv" hreflang="kv" data-title="Медводдза мирӧвӧй тыш" data-language-autonym="Коми" data-language-local-name="komijština" class="interlanguage-link-target">Коми</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kw mw-list-item"><a href="https://kw.wikipedia.org/wiki/Kynsa_Bresel_an_Bys" title="Kynsa Bresel an Bys – kornština" lang="kw" hreflang="kw" data-title="Kynsa Bresel an Bys" data-language-autonym="Kernowek" data-language-local-name="kornština" class="interlanguage-link-target">Kernowek</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ky mw-list-item"><a href="https://ky.wikipedia.org/wiki/%D0%91%D0%B8%D1%80%D0%B8%D0%BD%D1%87%D0%B8_%D0%B4%D2%AF%D0%B9%D0%BD%D3%A9%D0%BB%D2%AF%D0%BA_%D1%81%D0%BE%D0%B3%D1%83%D1%88" title="Биринчи дүйнөлүк согуш – kyrgyzština" lang="ky" hreflang="ky" data-title="Биринчи дүйнөлүк согуш" data-language-autonym="Кыргызча" data-language-local-name="kyrgyzština" class="interlanguage-link-target">Кыргызча</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-la mw-list-item"><a href="https://la.wikipedia.org/wiki/Primum_bellum_mundanum" title="Primum bellum mundanum – latina" lang="la" hreflang="la" data-title="Primum bellum mundanum" data-language-autonym="Latina" data-language-local-name="latina" class="interlanguage-link-target">Latina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lad mw-list-item"><a href="https://lad.wikipedia.org/wiki/Primera_Gerra_Mondiala" title="Primera Gerra Mondiala – ladinština" lang="lad" hreflang="lad" data-title="Primera Gerra Mondiala" data-language-autonym="Ladino" data-language-local-name="ladinština" class="interlanguage-link-target">Ladino</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lb mw-list-item"><a href="https://lb.wikipedia.org/wiki/%C3%89ischte_Weltkrich" title="Éischte Weltkrich – lucemburština" lang="lb" hreflang="lb" data-title="Éischte Weltkrich" data-language-autonym="Lëtzebuergesch" data-language-local-name="lucemburština" class="interlanguage-link-target">Lëtzebuergesch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lez mw-list-item"><a href="https://lez.wikipedia.org/wiki/%D0%94%D1%83%D1%8C%D0%BD%D1%8C%D1%8F%D0%B4%D0%B8%D0%BD_%D1%81%D0%B0%D0%B4%D0%BB%D0%B0%D0%B3%D1%8C%D0%B0%D0%B9_%D0%B4%D1%8F%D0%B2%D0%B5" title="Дуьньядин садлагьай дяве – lezginština" lang="lez" hreflang="lez" data-title="Дуьньядин садлагьай дяве" data-language-autonym="Лезги" data-language-local-name="lezginština" class="interlanguage-link-target">Лезги</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lfn mw-list-item"><a href="https://lfn.wikipedia.org/wiki/Gera_Mundal_Un" title="Gera Mundal Un – lingua franca nova" lang="lfn" hreflang="lfn" data-title="Gera Mundal Un" data-language-autonym="Lingua Franca Nova" data-language-local-name="lingua franca nova" class="interlanguage-link-target">Lingua Franca Nova</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-li mw-list-item"><a href="https://li.wikipedia.org/wiki/%C3%96rsjte_Waeltkreeg" title="Örsjte Waeltkreeg – limburština" lang="li" hreflang="li" data-title="Örsjte Waeltkreeg" data-language-autonym="Limburgs" data-language-local-name="limburština" class="interlanguage-link-target">Limburgs</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lij mw-list-item"><a href="https://lij.wikipedia.org/wiki/Primma_Go%C3%A6ra_Mondi%C3%A2" title="Primma Goæra Mondiâ – ligurština" lang="lij" hreflang="lij" data-title="Primma Goæra Mondiâ" data-language-autonym="Ligure" data-language-local-name="ligurština" class="interlanguage-link-target">Ligure</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lld mw-list-item"><a href="https://lld.wikipedia.org/wiki/Pr%C3%B6ma_Gran_Vera" title="Pröma Gran Vera – Ladin" lang="lld" hreflang="lld" data-title="Pröma Gran Vera" data-language-autonym="Ladin" data-language-local-name="Ladin" class="interlanguage-link-target">Ladin</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lmo mw-list-item"><a href="https://lmo.wikipedia.org/wiki/Prima_guera_mondial" title="Prima guera mondial – lombardština" lang="lmo" hreflang="lmo" data-title="Prima guera mondial" data-language-autonym="Lombard" data-language-local-name="lombardština" class="interlanguage-link-target">Lombard</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lo mw-list-item"><a href="https://lo.wikipedia.org/wiki/%E0%BA%AA%E0%BA%BB%E0%BA%87%E0%BA%84%E0%BA%B2%E0%BA%A1%E0%BB%82%E0%BA%A5%E0%BA%81%E0%BA%84%E0%BA%B1%E0%BB%89%E0%BA%87%E0%BA%97%E0%BA%B5_I" title="ສົງຄາມໂລກຄັ້ງທີ I – laoština" lang="lo" hreflang="lo" data-title="ສົງຄາມໂລກຄັ້ງທີ I" data-language-autonym="ລາວ" data-language-local-name="laoština" class="interlanguage-link-target">ລາວ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lt mw-list-item"><a href="https://lt.wikipedia.org/wiki/Pirmasis_pasaulinis_karas" title="Pirmasis pasaulinis karas – litevština" lang="lt" hreflang="lt" data-title="Pirmasis pasaulinis karas" data-language-autonym="Lietuvių" data-language-local-name="litevština" class="interlanguage-link-target">Lietuvių</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lv mw-list-item"><a href="https://lv.wikipedia.org/wiki/Pirmais_pasaules_kar%C5%A1" title="Pirmais pasaules karš – lotyština" lang="lv" hreflang="lv" data-title="Pirmais pasaules karš" data-language-autonym="Latviešu" data-language-local-name="lotyština" class="interlanguage-link-target">Latviešu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mai mw-list-item"><a href="https://mai.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%A5%E0%A4%AE_%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%8D%E0%A4%B5_%E0%A4%AF%E0%A5%81%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%A7" title="प्रथम विश्व युद्ध – maithiliština" lang="mai" hreflang="mai" data-title="प्रथम विश्व युद्ध" data-language-autonym="मैथिली" data-language-local-name="maithiliština" class="interlanguage-link-target">मैथिली</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mdf mw-list-item"><a href="https://mdf.wikipedia.org/wiki/%D0%92%D0%B0%D1%81%D0%B5%D0%BD%D1%86%D0%B5_%D0%BC%D0%B0%D1%81%D1%82%D0%BE%D1%80%D0%BB%D0%B0%D0%BD%D0%B3%D0%BE%D0%BD%D1%8C_%D1%82%D0%BE%D1%80%D0%BF%D0%B8%D0%BD%D0%B3%D0%B5%D1%81%D1%8C" title="Васенце масторлангонь торпингесь – mokšanština" lang="mdf" hreflang="mdf" data-title="Васенце масторлангонь торпингесь" data-language-autonym="Мокшень" data-language-local-name="mokšanština" class="interlanguage-link-target">Мокшень</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mg mw-list-item"><a href="https://mg.wikipedia.org/wiki/Ady_Lehibe_Voalohany" title="Ady Lehibe Voalohany – malgaština" lang="mg" hreflang="mg" data-title="Ady Lehibe Voalohany" data-language-autonym="Malagasy" data-language-local-name="malgaština" class="interlanguage-link-target">Malagasy</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mi mw-list-item"><a href="https://mi.wikipedia.org/wiki/Pakanga_Tuatahi_o_te_Ao" title="Pakanga Tuatahi o te Ao – maorština" lang="mi" hreflang="mi" data-title="Pakanga Tuatahi o te Ao" data-language-autonym="Māori" data-language-local-name="maorština" class="interlanguage-link-target">Māori</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-min mw-list-item"><a href="https://min.wikipedia.org/wiki/Parang_Dunia_I" title="Parang Dunia I – minangkabau" lang="min" hreflang="min" data-title="Parang Dunia I" data-language-autonym="Minangkabau" data-language-local-name="minangkabau" class="interlanguage-link-target">Minangkabau</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mk badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D1%80%D0%B2%D0%B0_%D1%81%D0%B2%D0%B5%D1%82%D1%81%D0%BA%D0%B0_%D0%B2%D0%BE%D1%98%D0%BD%D0%B0" title="Прва светска војна – makedonština" lang="mk" hreflang="mk" data-title="Прва светска војна" data-language-autonym="Македонски" data-language-local-name="makedonština" class="interlanguage-link-target">Македонски</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ml mw-list-item"><a href="https://ml.wikipedia.org/wiki/%E0%B4%92%E0%B4%A8%E0%B5%8D%E0%B4%A8%E0%B4%BE%E0%B4%82_%E0%B4%B2%E0%B5%8B%E0%B4%95%E0%B4%AE%E0%B4%B9%E0%B4%BE%E0%B4%AF%E0%B5%81%E0%B4%A6%E0%B5%8D%E0%B4%A7%E0%B4%82" title="ഒന്നാം ലോകമഹായുദ്ധം – malajálamština" lang="ml" hreflang="ml" data-title="ഒന്നാം ലോകമഹായുദ്ധം" data-language-autonym="മലയാളം" data-language-local-name="malajálamština" class="interlanguage-link-target">മലയാളം</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mn mw-list-item"><a href="https://mn.wikipedia.org/wiki/%D0%94%D1%8D%D0%BB%D1%85%D0%B8%D0%B9%D0%BD_%D0%BD%D1%8D%D0%B3%D0%B4%D2%AF%D0%B3%D1%8D%D1%8D%D1%80_%D0%B4%D0%B0%D0%B9%D0%BD" title="Дэлхийн нэгдүгээр дайн – mongolština" lang="mn" hreflang="mn" data-title="Дэлхийн нэгдүгээр дайн" data-language-autonym="Монгол" data-language-local-name="mongolština" class="interlanguage-link-target">Монгол</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mr mw-list-item"><a href="https://mr.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AA%E0%A4%B9%E0%A4%BF%E0%A4%B2%E0%A5%87_%E0%A4%AE%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%AF%E0%A5%81%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%A7" title="पहिले महायुद्ध – maráthština" lang="mr" hreflang="mr" data-title="पहिले महायुद्ध" data-language-autonym="मराठी" data-language-local-name="maráthština" class="interlanguage-link-target">मराठी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ms mw-list-item"><a href="https://ms.wikipedia.org/wiki/Perang_Dunia_Pertama" title="Perang Dunia Pertama – malajština" lang="ms" hreflang="ms" data-title="Perang Dunia Pertama" data-language-autonym="Bahasa Melayu" data-language-local-name="malajština" class="interlanguage-link-target">Bahasa Melayu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mt mw-list-item"><a href="https://mt.wikipedia.org/wiki/L-Ewwel_Gwerra_Dinjija" title="L-Ewwel Gwerra Dinjija – maltština" lang="mt" hreflang="mt" data-title="L-Ewwel Gwerra Dinjija" data-language-autonym="Malti" data-language-local-name="maltština" class="interlanguage-link-target">Malti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mwl mw-list-item"><a href="https://mwl.wikipedia.org/wiki/Purmeira_Guerra_Mundial" title="Purmeira Guerra Mundial – mirandština" lang="mwl" hreflang="mwl" data-title="Purmeira Guerra Mundial" data-language-autonym="Mirandés" data-language-local-name="mirandština" class="interlanguage-link-target">Mirandés</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-my mw-list-item"><a href="https://my.wikipedia.org/wiki/%E1%80%95%E1%80%91%E1%80%99_%E1%80%80%E1%80%99%E1%80%B9%E1%80%98%E1%80%AC%E1%80%85%E1%80%85%E1%80%BA" title="ပထမ ကမ္ဘာစစ် – barmština" lang="my" hreflang="my" data-title="ပထမ ကမ္ဘာစစ်" data-language-autonym="မြန်မာဘာသာ" data-language-local-name="barmština" class="interlanguage-link-target">မြန်မာဘာသာ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-myv mw-list-item"><a href="https://myv.wikipedia.org/wiki/Vasence_modamastoro%C5%84_torpinge" title="Vasence modamastoroń torpinge – erzjanština" lang="myv" hreflang="myv" data-title="Vasence modamastoroń torpinge" data-language-autonym="Эрзянь" data-language-local-name="erzjanština" class="interlanguage-link-target">Эрзянь</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mzn mw-list-item"><a href="https://mzn.wikipedia.org/wiki/%D8%AC%D9%87%D9%88%D9%86%DB%8C_%D8%AC%D9%86%DA%AF_%D8%A7%D9%88%D9%84" title="جهونی جنگ اول – mázandaránština" lang="mzn" hreflang="mzn" data-title="جهونی جنگ اول" data-language-autonym="مازِرونی" data-language-local-name="mázandaránština" class="interlanguage-link-target">مازِرونی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nap mw-list-item"><a href="https://nap.wikipedia.org/wiki/Primma_uerra_munniale" title="Primma uerra munniale – neapolština" lang="nap" hreflang="nap" data-title="Primma uerra munniale" data-language-autonym="Napulitano" data-language-local-name="neapolština" class="interlanguage-link-target">Napulitano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nds mw-list-item"><a href="https://nds.wikipedia.org/wiki/Eerste_Weltkrieg" title="Eerste Weltkrieg – dolnoněmčina" lang="nds" hreflang="nds" data-title="Eerste Weltkrieg" data-language-autonym="Plattdüütsch" data-language-local-name="dolnoněmčina" class="interlanguage-link-target">Plattdüütsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nds-nl mw-list-item"><a href="https://nds-nl.wikipedia.org/wiki/Eerste_Wealdkrieg" title="Eerste Wealdkrieg – dolnosaština" lang="nds-NL" hreflang="nds-NL" data-title="Eerste Wealdkrieg" data-language-autonym="Nedersaksies" data-language-local-name="dolnosaština" class="interlanguage-link-target">Nedersaksies</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ne mw-list-item"><a href="https://ne.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AA%E0%A4%B9%E0%A4%BF%E0%A4%B2%E0%A5%8B_%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A4%AF%E0%A5%81%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%A7" title="पहिलो विश्वयुद्ध – nepálština" lang="ne" hreflang="ne" data-title="पहिलो विश्वयुद्ध" data-language-autonym="नेपाली" data-language-local-name="nepálština" class="interlanguage-link-target">नेपाली</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-new mw-list-item"><a href="https://new.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A4%E0%A4%83%E0%A4%B9%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%83_%E0%A5%A7" title="तःहताः १ – névárština" lang="new" hreflang="new" data-title="तःहताः १" data-language-autonym="नेपाल भाषा" data-language-local-name="névárština" class="interlanguage-link-target">नेपाल भाषा</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nl mw-list-item"><a href="https://nl.wikipedia.org/wiki/Eerste_Wereldoorlog" title="Eerste Wereldoorlog – nizozemština" lang="nl" hreflang="nl" data-title="Eerste Wereldoorlog" data-language-autonym="Nederlands" data-language-local-name="nizozemština" class="interlanguage-link-target">Nederlands</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nn mw-list-item"><a href="https://nn.wikipedia.org/wiki/Den_fyrste_verdskrigen" title="Den fyrste verdskrigen – norština (nynorsk)" lang="nn" hreflang="nn" data-title="Den fyrste verdskrigen" data-language-autonym="Norsk nynorsk" data-language-local-name="norština (nynorsk)" class="interlanguage-link-target">Norsk nynorsk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-no badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://no.wikipedia.org/wiki/F%C3%B8rste_verdenskrig" title="Første verdenskrig – norština (bokmål)" lang="nb" hreflang="nb" data-title="Første verdenskrig" data-language-autonym="Norsk bokmål" data-language-local-name="norština (bokmål)" class="interlanguage-link-target">Norsk bokmål</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nqo mw-list-item"><a href="https://nqo.wikipedia.org/wiki/%DF%96%DF%8A%DF%AF%DF%93%DF%8A%DF%AB_%DF%9E%DF%9F%DF%8D_%DF%9D%DF%9F%DF%90%DF%A1%DF%8A" title="ߖߊ߯ߓߊ߫ ߞߟߍ ߝߟߐߡߊ – n’ko" lang="nqo" hreflang="nqo" data-title="ߖߊ߯ߓߊ߫ ߞߟߍ ߝߟߐߡߊ" data-language-autonym="ߒߞߏ" data-language-local-name="n’ko" class="interlanguage-link-target">ߒߞߏ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nrm mw-list-item"><a href="https://nrm.wikipedia.org/wiki/Preunmi%C3%A9_Dg%C3%A8rre_Mondiale" title="Preunmié Dgèrre Mondiale – Norman" lang="nrf" hreflang="nrf" data-title="Preunmié Dgèrre Mondiale" data-language-autonym="Nouormand" data-language-local-name="Norman" class="interlanguage-link-target">Nouormand</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ny mw-list-item"><a href="https://ny.wikipedia.org/wiki/Nkhondo_Yadziko_Lonse" title="Nkhondo Yadziko Lonse – ňandžština" lang="ny" hreflang="ny" data-title="Nkhondo Yadziko Lonse" data-language-autonym="Chi-Chewa" data-language-local-name="ňandžština" class="interlanguage-link-target">Chi-Chewa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-oc mw-list-item"><a href="https://oc.wikipedia.org/wiki/Primi%C3%A8ra_Gu%C3%A8rra_Mondiala" title="Primièra Guèrra Mondiala – okcitánština" lang="oc" hreflang="oc" data-title="Primièra Guèrra Mondiala" data-language-autonym="Occitan" data-language-local-name="okcitánština" class="interlanguage-link-target">Occitan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-om mw-list-item"><a href="https://om.wikipedia.org/wiki/Warrana_Adunya_1" title="Warrana Adunya 1 – oromština" lang="om" hreflang="om" data-title="Warrana Adunya 1" data-language-autonym="Oromoo" data-language-local-name="oromština" class="interlanguage-link-target">Oromoo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-or mw-list-item"><a href="https://or.wikipedia.org/wiki/%E0%AC%AA%E0%AD%8D%E0%AC%B0%E0%AC%A5%E0%AC%AE_%E0%AC%AC%E0%AC%BF%E0%AC%B6%E0%AD%8D%E0%AD%B1%E0%AC%AF%E0%AD%81%E0%AC%A6%E0%AD%8D%E0%AC%A7" title="ପ୍ରଥମ ବିଶ୍ୱଯୁଦ୍ଧ – urijština" lang="or" hreflang="or" data-title="ପ୍ରଥମ ବିଶ୍ୱଯୁଦ୍ଧ" data-language-autonym="ଓଡ଼ିଆ" data-language-local-name="urijština" class="interlanguage-link-target">ଓଡ଼ିଆ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-os mw-list-item"><a href="https://os.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D1%8B%D1%86%D1%86%D0%B0%D0%B3_%D0%B4%D1%83%D0%BD%D0%B5%D0%BE%D0%BD_%D1%85%C3%A6%D1%81%D1%82" title="Фыццаг дунеон хæст – osetština" lang="os" hreflang="os" data-title="Фыццаг дунеон хæст" data-language-autonym="Ирон" data-language-local-name="osetština" class="interlanguage-link-target">Ирон</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pa mw-list-item"><a href="https://pa.wikipedia.org/wiki/%E0%A8%AA%E0%A8%B9%E0%A8%BF%E0%A8%B2%E0%A9%80_%E0%A8%B8%E0%A9%B0%E0%A8%B8%E0%A8%BE%E0%A8%B0_%E0%A8%9C%E0%A9%B0%E0%A8%97" title="ਪਹਿਲੀ ਸੰਸਾਰ ਜੰਗ – paňdžábština" lang="pa" hreflang="pa" data-title="ਪਹਿਲੀ ਸੰਸਾਰ ਜੰਗ" data-language-autonym="ਪੰਜਾਬੀ" data-language-local-name="paňdžábština" class="interlanguage-link-target">ਪੰਜਾਬੀ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pap mw-list-item"><a href="https://pap.wikipedia.org/wiki/Prome_Guera_Mundial" title="Prome Guera Mundial – papiamento" lang="pap" hreflang="pap" data-title="Prome Guera Mundial" data-language-autonym="Papiamentu" data-language-local-name="papiamento" class="interlanguage-link-target">Papiamentu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pcd mw-list-item"><a href="https://pcd.wikipedia.org/wiki/Prumi%C3%A8re_Dj%C3%A9rre_mondiale" title="Prumière Djérre mondiale – picardština" lang="pcd" hreflang="pcd" data-title="Prumière Djérre mondiale" data-language-autonym="Picard" data-language-local-name="picardština" class="interlanguage-link-target">Picard</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pl mw-list-item"><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/I_wojna_%C5%9Bwiatowa" title="I wojna światowa – polština" lang="pl" hreflang="pl" data-title="I wojna światowa" data-language-autonym="Polski" data-language-local-name="polština" class="interlanguage-link-target">Polski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pms mw-list-item"><a href="https://pms.wikipedia.org/wiki/Prima_gu%C3%A8ra_mondial" title="Prima guèra mondial – piemonština" lang="pms" hreflang="pms" data-title="Prima guèra mondial" data-language-autonym="Piemontèis" data-language-local-name="piemonština" class="interlanguage-link-target">Piemontèis</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pnb mw-list-item"><a href="https://pnb.wikipedia.org/wiki/%D9%BE%DB%81%D9%84%DB%8C_%D9%88%DA%88%DB%8C_%D9%84%DA%91%D8%A7%D8%A6%DB%8C" title="پہلی وڈی لڑائی – Western Punjabi" lang="pnb" hreflang="pnb" data-title="پہلی وڈی لڑائی" data-language-autonym="پنجابی" data-language-local-name="Western Punjabi" class="interlanguage-link-target">پنجابی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ps mw-list-item"><a href="https://ps.wikipedia.org/wiki/%D9%84%D9%88%D9%85%DA%93%D9%86%DB%8D_%D9%86%DA%93%DB%90%D9%88%D8%A7%D9%84%D9%87_%D8%AC%DA%AF%DA%93%D9%87" title="لومړنۍ نړېواله جگړه – paštština" lang="ps" hreflang="ps" data-title="لومړنۍ نړېواله جگړه" data-language-autonym="پښتو" data-language-local-name="paštština" class="interlanguage-link-target">پښتو</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pt badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://pt.wikipedia.org/wiki/Primeira_Guerra_Mundial" title="Primeira Guerra Mundial – portugalština" lang="pt" hreflang="pt" data-title="Primeira Guerra Mundial" data-language-autonym="Português" data-language-local-name="portugalština" class="interlanguage-link-target">Português</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-qu mw-list-item"><a href="https://qu.wikipedia.org/wiki/Huk_%C3%B1iqin_pachantin_maqanakuy" title="Huk ñiqin pachantin maqanakuy – kečuánština" lang="qu" hreflang="qu" data-title="Huk ñiqin pachantin maqanakuy" data-language-autonym="Runa Simi" data-language-local-name="kečuánština" class="interlanguage-link-target">Runa Simi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rm mw-list-item"><a href="https://rm.wikipedia.org/wiki/Emprima_Guerra_mundiala" title="Emprima Guerra mundiala – rétorománština" lang="rm" hreflang="rm" data-title="Emprima Guerra mundiala" data-language-autonym="Rumantsch" data-language-local-name="rétorománština" class="interlanguage-link-target">Rumantsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ro mw-list-item"><a href="https://ro.wikipedia.org/wiki/Primul_R%C4%83zboi_Mondial" title="Primul Război Mondial – rumunština" lang="ro" hreflang="ro" data-title="Primul Război Mondial" data-language-autonym="Română" data-language-local-name="rumunština" class="interlanguage-link-target">Română</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-roa-rup mw-list-item"><a href="https://roa-rup.wikipedia.org/wiki/Protlu_Polimu_Mondialu" title="Protlu Polimu Mondialu – arumunština" lang="rup" hreflang="rup" data-title="Protlu Polimu Mondialu" data-language-autonym="Armãneashti" data-language-local-name="arumunština" class="interlanguage-link-target">Armãneashti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-roa-tara mw-list-item"><a href="https://roa-tara.wikipedia.org/wiki/Prime_uerre_mundiale" title="Prime uerre mundiale – Tarantino" lang="nap-x-tara" hreflang="nap-x-tara" data-title="Prime uerre mundiale" data-language-autonym="Tarandíne" data-language-local-name="Tarantino" class="interlanguage-link-target">Tarandíne</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ru mw-list-item"><a href="https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%B5%D1%80%D0%B2%D0%B0%D1%8F_%D0%BC%D0%B8%D1%80%D0%BE%D0%B2%D0%B0%D1%8F_%D0%B2%D0%BE%D0%B9%D0%BD%D0%B0" title="Первая мировая война – ruština" lang="ru" hreflang="ru" data-title="Первая мировая война" data-language-autonym="Русский" data-language-local-name="ruština" class="interlanguage-link-target">Русский</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rue mw-list-item"><a href="https://rue.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%B5%D1%80%D1%88%D0%B0_%D1%81%D0%B2%D1%96%D1%82%D0%BE%D0%B2%D0%B0_%D0%B2%D0%BE%D0%B9%D0%BD%D0%B0" title="Перша світова война – rusínština" lang="rue" hreflang="rue" data-title="Перша світова война" data-language-autonym="Русиньскый" data-language-local-name="rusínština" class="interlanguage-link-target">Русиньскый</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sah mw-list-item"><a href="https://sah.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D0%B0%D0%BD_%D0%B4%D0%BE%D0%B9%D0%B4%D1%83_%D0%B1%D0%B0%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%BA%D1%8B_%D1%81%D1%8D%D1%80%D0%B8%D0%B8%D1%82%D1%8D" title="Аан дойду бастакы сэриитэ – jakutština" lang="sah" hreflang="sah" data-title="Аан дойду бастакы сэриитэ" data-language-autonym="Саха тыла" data-language-local-name="jakutština" class="interlanguage-link-target">Саха тыла</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sat mw-list-item"><a href="https://sat.wikipedia.org/wiki/%E1%B1%AF%E1%B1%A9%E1%B1%AD%E1%B1%9E%E1%B1%A9_%E1%B1%A1%E1%B1%AE%E1%B1%9C%E1%B1%AE%E1%B1%9B_%E1%B1%9E%E1%B1%9F%E1%B1%B9%E1%B1%B0%E1%B1%B7%E1%B1%9F%E1%B1%B9%E1%B1%AD" title="ᱯᱩᱭᱞᱩ ᱡᱮᱜᱮᱛ ᱞᱟᱹᱰᱷᱟᱹᱭ – santálština" lang="sat" hreflang="sat" data-title="ᱯᱩᱭᱞᱩ ᱡᱮᱜᱮᱛ ᱞᱟᱹᱰᱷᱟᱹᱭ" data-language-autonym="ᱥᱟᱱᱛᱟᱲᱤ" data-language-local-name="santálština" class="interlanguage-link-target">ᱥᱟᱱᱛᱟᱲᱤ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sc mw-list-item"><a href="https://sc.wikipedia.org/wiki/Prima_gherra_mundiale" title="Prima gherra mundiale – sardština" lang="sc" hreflang="sc" data-title="Prima gherra mundiale" data-language-autonym="Sardu" data-language-local-name="sardština" class="interlanguage-link-target">Sardu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-scn mw-list-item"><a href="https://scn.wikipedia.org/wiki/Prima_guerra_munniali" title="Prima guerra munniali – sicilština" lang="scn" hreflang="scn" data-title="Prima guerra munniali" data-language-autonym="Sicilianu" data-language-local-name="sicilština" class="interlanguage-link-target">Sicilianu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sco mw-list-item"><a href="https://sco.wikipedia.org/wiki/Warld_War_I" title="Warld War I – skotština" lang="sco" hreflang="sco" data-title="Warld War I" data-language-autonym="Scots" data-language-local-name="skotština" class="interlanguage-link-target">Scots</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sd mw-list-item"><a href="https://sd.wikipedia.org/wiki/%D9%BE%DA%BE%D8%B1%D9%8A%D9%86_%D9%85%DA%BE%D8%A7%DA%80%D8%A7%D8%B1%D9%8A_%D8%AC%D9%86%DA%AF" title="پھرين مھاڀاري جنگ – sindhština" lang="sd" hreflang="sd" data-title="پھرين مھاڀاري جنگ" data-language-autonym="سنڌي" data-language-local-name="sindhština" class="interlanguage-link-target">سنڌي</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sh mw-list-item"><a href="https://sh.wikipedia.org/wiki/Prvi_svjetski_rat" title="Prvi svjetski rat – srbochorvatština" lang="sh" hreflang="sh" data-title="Prvi svjetski rat" data-language-autonym="Srpskohrvatski / српскохрватски" data-language-local-name="srbochorvatština" class="interlanguage-link-target">Srpskohrvatski / српскохрватски</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-si mw-list-item"><a href="https://si.wikipedia.org/wiki/%E0%B6%B4%E0%B7%85%E0%B6%B8%E0%B7%94%E0%B7%80%E0%B6%B1_%E0%B6%BD%E0%B7%9D%E0%B6%9A_%E0%B6%BA%E0%B7%94%E0%B6%AF%E0%B7%8A%E0%B6%B0%E0%B6%BA" title="පළමුවන ලෝක යුද්ධය – sinhálština" lang="si" hreflang="si" data-title="පළමුවන ලෝක යුද්ධය" data-language-autonym="සිංහල" data-language-local-name="sinhálština" class="interlanguage-link-target">සිංහල</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-simple mw-list-item"><a href="https://simple.wikipedia.org/wiki/World_War_I" title="World War I – Simple English" lang="en-simple" hreflang="en-simple" data-title="World War I" data-language-autonym="Simple English" data-language-local-name="Simple English" class="interlanguage-link-target">Simple English</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sk mw-list-item"><a href="https://sk.wikipedia.org/wiki/Prv%C3%A1_svetov%C3%A1_vojna" title="Prvá svetová vojna – slovenština" lang="sk" hreflang="sk" data-title="Prvá svetová vojna" data-language-autonym="Slovenčina" data-language-local-name="slovenština" class="interlanguage-link-target">Slovenčina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sl mw-list-item"><a href="https://sl.wikipedia.org/wiki/Prva_svetovna_vojna" title="Prva svetovna vojna – slovinština" lang="sl" hreflang="sl" data-title="Prva svetovna vojna" data-language-autonym="Slovenščina" data-language-local-name="slovinština" class="interlanguage-link-target">Slovenščina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sn mw-list-item"><a href="https://sn.wikipedia.org/wiki/Hondo_yePasirose_yeChiposhi" title="Hondo yePasirose yeChiposhi – šonština" lang="sn" hreflang="sn" data-title="Hondo yePasirose yeChiposhi" data-language-autonym="ChiShona" data-language-local-name="šonština" class="interlanguage-link-target">ChiShona</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-so mw-list-item"><a href="https://so.wikipedia.org/wiki/Dagaalkii_Dunida_Kowaad" title="Dagaalkii Dunida Kowaad – somálština" lang="so" hreflang="so" data-title="Dagaalkii Dunida Kowaad" data-language-autonym="Soomaaliga" data-language-local-name="somálština" class="interlanguage-link-target">Soomaaliga</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sq mw-list-item"><a href="https://sq.wikipedia.org/wiki/Lufta_e_Par%C3%AB_Bot%C3%ABrore" title="Lufta e Parë Botërore – albánština" lang="sq" hreflang="sq" data-title="Lufta e Parë Botërore" data-language-autonym="Shqip" data-language-local-name="albánština" class="interlanguage-link-target">Shqip</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sr badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://sr.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D1%80%D0%B2%D0%B8_%D1%81%D0%B2%D0%B5%D1%82%D1%81%D0%BA%D0%B8_%D1%80%D0%B0%D1%82" title="Први светски рат – srbština" lang="sr" hreflang="sr" data-title="Први светски рат" data-language-autonym="Српски / srpski" data-language-local-name="srbština" class="interlanguage-link-target">Српски / srpski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ss mw-list-item"><a href="https://ss.wikipedia.org/wiki/Imphi_Yelive_Yekucala" title="Imphi Yelive Yekucala – siswatština" lang="ss" hreflang="ss" data-title="Imphi Yelive Yekucala" data-language-autonym="SiSwati" data-language-local-name="siswatština" class="interlanguage-link-target">SiSwati</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-stq mw-list-item"><a href="https://stq.wikipedia.org/wiki/Eersten_Waareldkriech" title="Eersten Waareldkriech – fríština (saterlandská)" lang="stq" hreflang="stq" data-title="Eersten Waareldkriech" data-language-autonym="Seeltersk" data-language-local-name="fríština (saterlandská)" class="interlanguage-link-target">Seeltersk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-su mw-list-item"><a href="https://su.wikipedia.org/wiki/Perang_Dunya_I" title="Perang Dunya I – sundština" lang="su" hreflang="su" data-title="Perang Dunya I" data-language-autonym="Sunda" data-language-local-name="sundština" class="interlanguage-link-target">Sunda</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sv mw-list-item"><a href="https://sv.wikipedia.org/wiki/F%C3%B6rsta_v%C3%A4rldskriget" title="Första världskriget – švédština" lang="sv" hreflang="sv" data-title="Första världskriget" data-language-autonym="Svenska" data-language-local-name="švédština" class="interlanguage-link-target">Svenska</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sw mw-list-item"><a href="https://sw.wikipedia.org/wiki/Vita_Kuu_ya_Kwanza_ya_Dunia" title="Vita Kuu ya Kwanza ya Dunia – svahilština" lang="sw" hreflang="sw" data-title="Vita Kuu ya Kwanza ya Dunia" data-language-autonym="Kiswahili" data-language-local-name="svahilština" class="interlanguage-link-target">Kiswahili</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-szl mw-list-item"><a href="https://szl.wikipedia.org/wiki/Piyrsz%C5%8F_wojna_%C5%9Bwiatow%C5%8F" title="Piyrszŏ wojna światowŏ – slezština" lang="szl" hreflang="szl" data-title="Piyrszŏ wojna światowŏ" data-language-autonym="Ślůnski" data-language-local-name="slezština" class="interlanguage-link-target">Ślůnski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-szy mw-list-item"><a href="https://szy.wikipedia.org/wiki/sakacacayay_nu_kitakit_satabakiay_masasungayaw" title="sakacacayay nu kitakit satabakiay masasungayaw – Sakizaya" lang="szy" hreflang="szy" data-title="sakacacayay nu kitakit satabakiay masasungayaw" data-language-autonym="Sakizaya" data-language-local-name="Sakizaya" class="interlanguage-link-target">Sakizaya</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ta mw-list-item"><a href="https://ta.wikipedia.org/wiki/%E0%AE%AE%E0%AF%81%E0%AE%A4%E0%AE%B2%E0%AE%BE%E0%AE%AE%E0%AF%8D_%E0%AE%89%E0%AE%B2%E0%AE%95%E0%AE%AA%E0%AF%8D_%E0%AE%AA%E0%AF%8B%E0%AE%B0%E0%AF%8D" title="முதலாம் உலகப் போர் – tamilština" lang="ta" hreflang="ta" data-title="முதலாம் உலகப் போர்" data-language-autonym="தமிழ்" data-language-local-name="tamilština" class="interlanguage-link-target">தமிழ்</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-te mw-list-item"><a href="https://te.wikipedia.org/wiki/%E0%B0%AE%E0%B1%8A%E0%B0%A6%E0%B0%9F%E0%B0%BF_%E0%B0%AA%E0%B1%8D%E0%B0%B0%E0%B0%AA%E0%B0%82%E0%B0%9A_%E0%B0%AF%E0%B1%81%E0%B0%A6%E0%B1%8D%E0%B0%A7%E0%B0%82" title="మొదటి ప్రపంచ యుద్ధం – telugština" lang="te" hreflang="te" data-title="మొదటి ప్రపంచ యుద్ధం" data-language-autonym="తెలుగు" data-language-local-name="telugština" class="interlanguage-link-target">తెలుగు</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tg mw-list-item"><a href="https://tg.wikipedia.org/wiki/%D2%B6%D0%B0%D0%BD%D0%B3%D0%B8_%D2%B7%D0%B0%D2%B3%D0%BE%D0%BD%D0%B8%D0%B8_%D1%8F%D0%BA%D1%83%D0%BC" title="Ҷанги ҷаҳонии якум – tádžičtina" lang="tg" hreflang="tg" data-title="Ҷанги ҷаҳонии якум" data-language-autonym="Тоҷикӣ" data-language-local-name="tádžičtina" class="interlanguage-link-target">Тоҷикӣ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-th mw-list-item"><a href="https://th.wikipedia.org/wiki/%E0%B8%AA%E0%B8%87%E0%B8%84%E0%B8%A3%E0%B8%B2%E0%B8%A1%E0%B9%82%E0%B8%A5%E0%B8%81%E0%B8%84%E0%B8%A3%E0%B8%B1%E0%B9%89%E0%B8%87%E0%B8%97%E0%B8%B5%E0%B9%88%E0%B8%AB%E0%B8%99%E0%B8%B6%E0%B9%88%E0%B8%87" title="สงครามโลกครั้งที่หนึ่ง – thajština" lang="th" hreflang="th" data-title="สงครามโลกครั้งที่หนึ่ง" data-language-autonym="ไทย" data-language-local-name="thajština" class="interlanguage-link-target">ไทย</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tk mw-list-item"><a href="https://tk.wikipedia.org/wiki/Birinji_jahan_ur%C5%9Fy" title="Birinji jahan urşy – turkmenština" lang="tk" hreflang="tk" data-title="Birinji jahan urşy" data-language-autonym="Türkmençe" data-language-local-name="turkmenština" class="interlanguage-link-target">Türkmençe</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tl mw-list-item"><a href="https://tl.wikipedia.org/wiki/Unang_Digmaang_Pandaigdig" title="Unang Digmaang Pandaigdig – tagalog" lang="tl" hreflang="tl" data-title="Unang Digmaang Pandaigdig" data-language-autonym="Tagalog" data-language-local-name="tagalog" class="interlanguage-link-target">Tagalog</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tly mw-list-item"><a href="https://tly.wikipedia.org/wiki/Imin%C9%99_Dynjo_%C4%8Dang" title="Iminə Dynjo čang – talyština" lang="tly" hreflang="tly" data-title="Iminə Dynjo čang" data-language-autonym="Tolışi" data-language-local-name="talyština" class="interlanguage-link-target">Tolışi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tr mw-list-item"><a href="https://tr.wikipedia.org/wiki/I._D%C3%BCnya_Sava%C5%9F%C4%B1" title="I. Dünya Savaşı – turečtina" lang="tr" hreflang="tr" data-title="I. Dünya Savaşı" data-language-autonym="Türkçe" data-language-local-name="turečtina" class="interlanguage-link-target">Türkçe</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tt badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://tt.wikipedia.org/wiki/%D0%91%D0%B5%D1%80%D0%B5%D0%BD%D1%87%D0%B5_%D0%B1%D3%A9%D1%82%D0%B5%D0%BD%D0%B4%D3%A9%D0%BD%D1%8C%D1%8F_%D1%81%D1%83%D0%B3%D1%8B%D1%88%D1%8B" title="Беренче бөтендөнья сугышы – tatarština" lang="tt" hreflang="tt" data-title="Беренче бөтендөнья сугышы" data-language-autonym="Татарча / tatarça" data-language-local-name="tatarština" class="interlanguage-link-target">Татарча / tatarça</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ug mw-list-item"><a href="https://ug.wikipedia.org/wiki/%D8%A8%D9%89%D8%B1%D9%89%D9%86%DA%86%D9%89_%D8%AF%DB%87%D9%86%D9%8A%D8%A7_%D8%A6%DB%87%D8%B1%DB%87%D8%B4%D9%89" title="بىرىنچى دۇنيا ئۇرۇشى – ujgurština" lang="ug" hreflang="ug" data-title="بىرىنچى دۇنيا ئۇرۇشى" data-language-autonym="ئۇيغۇرچە / Uyghurche" data-language-local-name="ujgurština" class="interlanguage-link-target">ئۇيغۇرچە / Uyghurche</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uk mw-list-item"><a href="https://uk.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%B5%D1%80%D1%88%D0%B0_%D1%81%D0%B2%D1%96%D1%82%D0%BE%D0%B2%D0%B0_%D0%B2%D1%96%D0%B9%D0%BD%D0%B0" title="Перша світова війна – ukrajinština" lang="uk" hreflang="uk" data-title="Перша світова війна" data-language-autonym="Українська" data-language-local-name="ukrajinština" class="interlanguage-link-target">Українська</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ur mw-list-item"><a href="https://ur.wikipedia.org/wiki/%D9%BE%DB%81%D9%84%DB%8C_%D8%AC%D9%86%DA%AF_%D8%B9%D8%B8%DB%8C%D9%85" title="پہلی جنگ عظیم – urdština" lang="ur" hreflang="ur" data-title="پہلی جنگ عظیم" data-language-autonym="اردو" data-language-local-name="urdština" class="interlanguage-link-target">اردو</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uz mw-list-item"><a href="https://uz.wikipedia.org/wiki/Birinchi_Jahon_urushi" title="Birinchi Jahon urushi – uzbečtina" lang="uz" hreflang="uz" data-title="Birinchi Jahon urushi" data-language-autonym="Oʻzbekcha / ўзбекча" data-language-local-name="uzbečtina" class="interlanguage-link-target">Oʻzbekcha / ўзбекча</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vec mw-list-item"><a href="https://vec.wikipedia.org/wiki/Prima_guera_mondia%C5%82e" title="Prima guera mondiałe – benátština" lang="vec" hreflang="vec" data-title="Prima guera mondiałe" data-language-autonym="Vèneto" data-language-local-name="benátština" class="interlanguage-link-target">Vèneto</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vep mw-list-item"><a href="https://vep.wikipedia.org/wiki/Ezm%C3%A4ine_mail%27man_voin" title="Ezmäine mail'man voin – vepština" lang="vep" hreflang="vep" data-title="Ezmäine mail'man voin" data-language-autonym="Vepsän kel’" data-language-local-name="vepština" class="interlanguage-link-target">Vepsän kel’</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vi mw-list-item"><a href="https://vi.wikipedia.org/wiki/Chi%E1%BA%BFn_tranh_th%E1%BA%BF_gi%E1%BB%9Bi_th%E1%BB%A9_nh%E1%BA%A5t" title="Chiến tranh thế giới thứ nhất – vietnamština" lang="vi" hreflang="vi" data-title="Chiến tranh thế giới thứ nhất" data-language-autonym="Tiếng Việt" data-language-local-name="vietnamština" class="interlanguage-link-target">Tiếng Việt</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vls mw-list-item"><a href="https://vls.wikipedia.org/wiki/%C3%8Aestn_Weireldoorloge" title="Êestn Weireldoorloge – vlámština (západní)" lang="vls" hreflang="vls" data-title="Êestn Weireldoorloge" data-language-autonym="West-Vlams" data-language-local-name="vlámština (západní)" class="interlanguage-link-target">West-Vlams</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vo mw-list-item"><a href="https://vo.wikipedia.org/wiki/Volakrig_balid" title="Volakrig balid – volapük" lang="vo" hreflang="vo" data-title="Volakrig balid" data-language-autonym="Volapük" data-language-local-name="volapük" class="interlanguage-link-target">Volapük</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wa mw-list-item"><a href="https://wa.wikipedia.org/wiki/Prumire_guere_daegnrece" title="Prumire guere daegnrece – valonština" lang="wa" hreflang="wa" data-title="Prumire guere daegnrece" data-language-autonym="Walon" data-language-local-name="valonština" class="interlanguage-link-target">Walon</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-war mw-list-item"><a href="https://war.wikipedia.org/wiki/Syahan_nga_Gera_han_Kalibotan" title="Syahan nga Gera han Kalibotan – warajština" lang="war" hreflang="war" data-title="Syahan nga Gera han Kalibotan" data-language-autonym="Winaray" data-language-local-name="warajština" class="interlanguage-link-target">Winaray</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wo mw-list-item"><a href="https://wo.wikipedia.org/wiki/Xareb_%C3%80dduna_bu_Nj%C3%ABkk" title="Xareb Àdduna bu Njëkk – wolofština" lang="wo" hreflang="wo" data-title="Xareb Àdduna bu Njëkk" data-language-autonym="Wolof" data-language-local-name="wolofština" class="interlanguage-link-target">Wolof</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wuu mw-list-item"><a href="https://wuu.wikipedia.org/wiki/%E7%AC%AC%E4%B8%80%E6%AC%A1%E4%B8%96%E7%95%8C%E5%A4%A7%E6%88%98" title="第一次世界大战 – čínština (dialekty Wu)" lang="wuu" hreflang="wuu" data-title="第一次世界大战" data-language-autonym="吴语" data-language-local-name="čínština (dialekty Wu)" class="interlanguage-link-target">吴语</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-xmf mw-list-item"><a href="https://xmf.wikipedia.org/wiki/%E1%83%9B%E1%83%90%E1%83%90%E1%83%A0%E1%83%97%E1%83%90_%E1%83%9B%E1%83%9D%E1%83%A1%E1%83%9D%E1%83%A4%E1%83%94%E1%83%9A%E1%83%98%E1%83%A8_%E1%83%9A%E1%83%B7%E1%83%9B%E1%83%90" title="მაართა მოსოფელიშ ლჷმა – mingrelština" lang="xmf" hreflang="xmf" data-title="მაართა მოსოფელიშ ლჷმა" data-language-autonym="მარგალური" data-language-local-name="mingrelština" class="interlanguage-link-target">მარგალური</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-yi mw-list-item"><a href="https://yi.wikipedia.org/wiki/%D7%A2%D7%A8%D7%A9%D7%98%D7%A2_%D7%95%D7%95%D7%A2%D7%9C%D7%98-%D7%9E%D7%9C%D7%97%D7%9E%D7%94" title="ערשטע וועלט-מלחמה – jidiš" lang="yi" hreflang="yi" data-title="ערשטע וועלט-מלחמה" data-language-autonym="ייִדיש" data-language-local-name="jidiš" class="interlanguage-link-target">ייִדיש</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-yo mw-list-item"><a href="https://yo.wikipedia.org/wiki/Ogun_%C3%80gb%C3%A1y%C3%A9_K%C3%AC%C3%ADn%C3%AD" title="Ogun Àgbáyé Kìíní – jorubština" lang="yo" hreflang="yo" data-title="Ogun Àgbáyé Kìíní" data-language-autonym="Yorùbá" data-language-local-name="jorubština" class="interlanguage-link-target">Yorùbá</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zea mw-list-item"><a href="https://zea.wikipedia.org/wiki/Eerste_Weareldo%C3%B4rlog" title="Eerste Weareldoôrlog – zélandština" lang="zea" hreflang="zea" data-title="Eerste Weareldoôrlog" data-language-autonym="Zeêuws" data-language-local-name="zélandština" class="interlanguage-link-target">Zeêuws</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zgh mw-list-item"><a href="https://zgh.wikipedia.org/wiki/%E2%B4%B0%E2%B5%8E%E2%B4%B3%E2%B4%B0%E2%B5%94%E2%B5%93_%E2%B4%B0%E2%B5%8E%E2%B4%B0%E2%B4%B9%E2%B5%8D%E2%B4%B0%E2%B5%8F_%E2%B4%B0%E2%B5%8E%E2%B5%A3%E2%B5%A1%E2%B4%B0%E2%B5%94%E2%B5%93" title="ⴰⵎⴳⴰⵔⵓ ⴰⵎⴰⴹⵍⴰⵏ ⴰⵎⵣⵡⴰⵔⵓ – tamazight (standardní marocký)" lang="zgh" hreflang="zgh" data-title="ⴰⵎⴳⴰⵔⵓ ⴰⵎⴰⴹⵍⴰⵏ ⴰⵎⵣⵡⴰⵔⵓ" data-language-autonym="ⵜⴰⵎⴰⵣⵉⵖⵜ ⵜⴰⵏⴰⵡⴰⵢⵜ" data-language-local-name="tamazight (standardní marocký)" class="interlanguage-link-target">ⵜⴰⵎⴰⵣⵉⵖⵜ ⵜⴰⵏⴰⵡⴰⵢⵜ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh mw-list-item"><a href="https://zh.wikipedia.org/wiki/%E7%AC%AC%E4%B8%80%E6%AC%A1%E4%B8%96%E7%95%8C%E5%A4%A7%E6%88%98" title="第一次世界大战 – čínština" lang="zh" hreflang="zh" data-title="第一次世界大战" data-language-autonym="中文" data-language-local-name="čínština" class="interlanguage-link-target">中文</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-classical mw-list-item"><a href="https://zh-classical.wikipedia.org/wiki/%E7%AC%AC%E4%B8%80%E6%AC%A1%E4%B8%96%E7%95%8C%E5%A4%A7%E6%88%B0" title="第一次世界大戰 – čínština (klasická)" lang="lzh" hreflang="lzh" data-title="第一次世界大戰" data-language-autonym="文言" data-language-local-name="čínština (klasická)" class="interlanguage-link-target">文言</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-min-nan mw-list-item"><a href="https://zh-min-nan.wikipedia.org/wiki/T%C4%93-it-chh%C3%B9_S%C3%A8-k%C3%A0i_T%C4%81i-chi%C3%A0n" title="Tē-it-chhù Sè-kài Tāi-chiàn – čínština (dialekty Minnan)" lang="nan" hreflang="nan" data-title="Tē-it-chhù Sè-kài Tāi-chiàn" data-language-autonym="閩南語 / Bân-lâm-gú" data-language-local-name="čínština (dialekty Minnan)" class="interlanguage-link-target">閩南語 / Bân-lâm-gú</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-yue mw-list-item"><a href="https://zh-yue.wikipedia.org/wiki/%E7%AC%AC%E4%B8%80%E6%AC%A1%E4%B8%96%E7%95%8C%E5%A4%A7%E6%88%B0" title="第一次世界大戰 – kantonština" lang="yue" hreflang="yue" data-title="第一次世界大戰" data-language-autonym="粵語" data-language-local-name="kantonština" class="interlanguage-link-target">粵語</a></li> </ul> <div class="after-portlet after-portlet-lang"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q361#sitelinks-wikipedia" title="Editovat mezijazykové odkazy" class="wbc-editpage">Upravit odkazy</a></div> </div> </div> </div> </header> <div class="vector-page-toolbar"> <div class="vector-page-toolbar-container"> <div id="left-navigation"> <nav aria-label="Jmenné prostory"> <div id="p-associated-pages" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-associated-pages" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-nstab-main" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Zobrazit obsahovou stránku [c]" accesskey="c">Článek</a></li><li id="ca-talk" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Diskuse:Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" rel="discussion" title="Diskuse ke stránce [t]" accesskey="t">Diskuse</a></li> </ul> </div> </div> <div id="vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown emptyPortlet" > <input type="checkbox" id="vector-variants-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Změnit variantu jazyka" > <label id="vector-variants-dropdown-label" for="vector-variants-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" >čeština </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-variants" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-variants emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> <div id="right-navigation" class="vector-collapsible"> <nav aria-label="Zobrazení"> <div id="p-views" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-views" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-view" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka">Číst</a></li><li id="ca-ve-edit" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v">Editovat</a></li><li id="ca-edit" class="collapsible vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e">Editovat zdroj</a></li><li id="ca-history" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=history" title="Starší verze této stránky. [h]" accesskey="h">Zobrazit historii</a></li> </ul> </div> </div> </nav> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown vector-page-tools-dropdown" > <input type="checkbox" id="vector-page-tools-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Nástroje" > <label id="vector-page-tools-dropdown-label" for="vector-page-tools-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" >Nástroje </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-tools-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-page-tools" class="vector-page-tools vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-page-tools-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="page-tools-pinned" data-pinnable-element-id="vector-page-tools" data-pinned-container-id="vector-page-tools-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-page-tools-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Nástroje</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-cactions" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-cactions emptyPortlet vector-has-collapsible-items" title="Další možnosti" > <div class="vector-menu-heading"> Akce </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-more-view" class="selected vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/wiki/Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka">Číst</a></li><li id="ca-more-ve-edit" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v">Editovat</a></li><li id="ca-more-edit" class="collapsible vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e">Editovat zdroj</a></li><li id="ca-more-history" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=history">Zobrazit historii</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-tb" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-tb" > <div class="vector-menu-heading"> Obecné </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="t-whatlinkshere" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Co_odkazuje_na/Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Seznam všech wikistránek, které sem odkazují [j]" accesskey="j">Odkazuje sem</a></li><li id="t-recentchangeslinked" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Souvisej%C3%ADc%C3%AD_zm%C4%9Bny/Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" rel="nofollow" title="Nedávné změny stránek, na které je odkazováno [k]" accesskey="k">Související změny</a></li><li id="t-upload" class="mw-list-item"><a href="//commons.wikimedia.org/wiki/Special:UploadWizard?uselang=cs" title="Nahrát obrázky či jiná multimédia [u]" accesskey="u">Načíst soubor</a></li><li id="t-specialpages" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Speci%C3%A1ln%C3%AD_str%C3%A1nky" title="Seznam všech speciálních stránek [q]" accesskey="q">Speciální stránky</a></li><li id="t-permalink" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&oldid=24392617" title="Trvalý odkaz na současnou verzi této stránky">Trvalý odkaz</a></li><li id="t-info" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=info" title="Více informací o této stránce">Informace o stránce</a></li><li id="t-cite" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Citovat&page=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&id=24392617&wpFormIdentifier=titleform" title="Informace o tom, jak citovat tuto stránku">Citovat stránku</a></li><li id="t-urlshortener" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:UrlShortener&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FPrvn%25C3%25AD_sv%25C4%259Btov%25C3%25A1_v%25C3%25A1lka">Získat zkrácené URL</a></li><li id="t-urlshortener-qrcode" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:QrCode&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FPrvn%25C3%25AD_sv%25C4%259Btov%25C3%25A1_v%25C3%25A1lka">Stáhnout QR kód</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-coll-print_export" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-coll-print_export" > <div class="vector-menu-heading"> Tisk/export </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="coll-create_a_book" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Kniha&bookcmd=book_creator&referer=Prvn%C3%AD+sv%C4%9Btov%C3%A1+v%C3%A1lka">Vytvořit knihu</a></li><li id="coll-download-as-rl" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:DownloadAsPdf&page=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=show-download-screen">Stáhnout jako PDF</a></li><li id="t-print" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&printable=yes" title="Tato stránka v podobě vhodné k tisku [p]" accesskey="p">Verze k tisku</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-wikibase-otherprojects" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-wikibase-otherprojects" > <div class="vector-menu-heading"> Na jiných projektech </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-commons mw-list-item"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/World_War_I" hreflang="en">Wikimedia Commons</a></li><li id="t-wikibase" class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikibase-dataitem mw-list-item"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q361" title="Odkaz na propojenou položku datového úložiště [g]" accesskey="g">Položka Wikidat</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> </div> <div class="vector-column-end"> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-appearance" class="vector-appearance vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-appearance-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="appearance-pinned" data-pinnable-element-id="vector-appearance" data-pinned-container-id="vector-appearance-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-appearance-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Vzhled</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.unpin">skrýt</button> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> <div id="bodyContent" class="vector-body" aria-labelledby="firstHeading" data-mw-ve-target-container> <div class="vector-body-before-content"> <div class="mw-indicators"> <div id="mw-indicator-good" class="mw-indicator"><div class="mw-parser-output"><a href="/wiki/Wikipedie:Dobr%C3%A9_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace."><img alt="Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1a/Silver_piece.png/20px-Silver_piece.png" decoding="async" width="20" height="20" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1a/Silver_piece.png/30px-Silver_piece.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1a/Silver_piece.png/40px-Silver_piece.png 2x" data-file-width="600" data-file-height="595" /></a></div></div> </div> <div id="siteSub" class="noprint">Z Wikipedie, otevřené encyklopedie</div> </div> <div id="contentSub"><div id="mw-content-subtitle"></div></div> <div id="mw-content-text" class="mw-body-content"><div class="mw-content-ltr mw-parser-output" lang="cs" dir="ltr"><table class="infobox vevent" style="width:22em;width: 26em; border-spacing: 2px;"><tbody><tr><th colspan="2" class="summary" style="text-align:center;font-size:125%;font-weight:bold;background-color: lightsteelblue;">První světová válka</th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center;line-height: 1.5em;"><a href="/wiki/Soubor:WWImontage.jpg" class="mw-file-description" title="Nahoře: zákopy ve Francii; vlevo uprostřed: německé stíhačky Albatros D.III; vlevo dole: kulomet Vickers s obsluhou v ochranných maskách; vpravo uprostřed: britské tanky Mark V; vpravo dole: potápějící se predreadnought HMS Irresistible"><img alt="Nahoře: zákopy ve Francii; vlevo uprostřed: německé stíhačky Albatros D.III; vlevo dole: kulomet Vickers s obsluhou v ochranných maskách; vpravo uprostřed: britské tanky Mark V; vpravo dole: potápějící se predreadnought HMS Irresistible" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/20/WWImontage.jpg/285px-WWImontage.jpg" decoding="async" width="285" height="295" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/20/WWImontage.jpg/428px-WWImontage.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/20/WWImontage.jpg/570px-WWImontage.jpg 2x" data-file-width="799" data-file-height="828" /></a><div style="padding: 0.35em 0.35em 0.25em; line-height: 1.25em; font-size: 90%;">Nahoře: zákopy ve Francii; vlevo uprostřed: německé stíhačky <a href="/wiki/Albatros_D.III" title="Albatros D.III">Albatros D.III</a>; vlevo dole: <a href="/wiki/Vickers_(kulomet)" title="Vickers (kulomet)">kulomet Vickers</a> s obsluhou v <a href="/wiki/Ochrann%C3%A1_maska" title="Ochranná maska">ochranných maskách</a>; vpravo uprostřed: britské tanky <a href="/wiki/Mark_V_(tank)" title="Mark V (tank)">Mark V</a>; vpravo dole: potápějící se <a href="/wiki/Predreadnought" title="Predreadnought">predreadnought</a> HMS Irresistible</div></td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center;line-height: 1.3em; font-size: 95%;"><hr /></td></tr><tr><th scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em; font-size: 95%;;text-align:left">Trvání</th><td style="line-height: 1.3em; font-size: 95%;"><a href="/wiki/28._%C4%8Dervenec" title="28. červenec">28. července</a> <a href="/wiki/1914" title="1914">1914</a> – <a href="/wiki/11._listopad" title="11. listopad">11. listopadu</a> <a href="/wiki/1918" title="1918">1918</a></td></tr><tr><th scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em; font-size: 95%;;text-align:left">Místo</th><td style="line-height: 1.3em; font-size: 95%;"><a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Světová válka">Světová válka</a>: <a href="/wiki/Evropa" title="Evropa">Evropa</a>, <a href="/wiki/Afrika" title="Afrika">Afrika</a> a <a href="/wiki/Bl%C3%ADzk%C3%BD_v%C3%BDchod" title="Blízký východ">Blízký východ</a> (krátce v <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_republika_(1912%E2%80%931949)" title="Čínská republika (1912–1949)">Číně</a> a <a href="/wiki/Tich%C3%BD_oce%C3%A1n" title="Tichý oceán">Pacifiku</a>)</td></tr><tr><th scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em; font-size: 95%;;text-align:left">Příčiny</th><td style="line-height: 1.3em; font-size: 95%;"><a href="/wiki/Atent%C3%A1t_na_Franti%C5%A1ka_Ferdinanda_d%27Este" title="Atentát na Františka Ferdinanda d'Este">Zavraždění následníka rakousko-uherského trůnu Františka d'Este</a> a <a href="/wiki/M%C3%BDm_n%C3%A1rod%C5%AFm!" title="Mým národům!">vyhlášení války</a> Srbsku. Dlouhodobé soupeření evropských <a href="/wiki/Mocnost_(politika)" title="Mocnost (politika)">mocností</a>, militarismus, imperialismus. (<a href="/wiki/P%C5%99%C3%AD%C4%8Diny_prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Příčiny první světové války">další</a>)</td></tr><tr><th scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em; font-size: 95%;;text-align:left">Výsledek</th><td style="line-height: 1.3em; font-size: 95%;">Vítězství <a href="/wiki/Trojdohoda" title="Trojdohoda">Dohody</a>. <ul><li>Zánik <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Německé císařství">německého</a>, <a href="/wiki/Rusk%C3%A9_imp%C3%A9rium" title="Ruské impérium">ruského</a> a <a href="/wiki/Rakousko-Uhersko" title="Rakousko-Uhersko">rakousko-uherského císařství</a> a <a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Osmanská říše">Osmanské říše</a>.</li> <li>Vznik nových <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_st%C3%A1t" title="Národní stát">národních států</a> ve střední a východní Evropě.</li> <li>Rozdělení <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A1_koloni%C3%A1ln%C3%AD_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Německá koloniální říše">německých kolonií</a> a <a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Osmanská říše">osmanských</a> držav mezi ostatní mocnosti. (<a href="/wiki/D%C5%AFsledky_prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Důsledky první světové války">další</a>)</li></ul> </td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: lightsteelblue; font-size: 95%;">Strany</th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center;line-height: 1.3em; font-size: 95%;"><table style="width:100%; border-spacing:0; margin:0; text-align:left; display:inline-table; vertical-align: top;"> <tbody><tr> <td style="width:50%;"><a href="/wiki/St%C3%A1ty_Dohody" title="Státy Dohody">Státy Dohody</a>: <ul><li><a href="/wiki/D%C4%9Bjiny_Francie" title="Francie"><img alt="Francie" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Flag_of_France.svg/22px-Flag_of_France.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Flag_of_France.svg/33px-Flag_of_France.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Flag_of_France.svg/44px-Flag_of_France.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/T%C5%99et%C3%AD_Francouzsk%C3%A1_republika" title="Třetí Francouzská republika">Francie</a> <ul><li><a href="/wiki/D%C4%9Bjiny_Francie" title="Francie"><img alt="Francie" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Flag_of_France.svg/22px-Flag_of_France.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Flag_of_France.svg/33px-Flag_of_France.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Flag_of_France.svg/44px-Flag_of_France.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_koloni%C3%A1ln%C3%AD_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Francouzská koloniální říše">francouzské kolonie</a></li> <li><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Tunisia_(1959%E2%80%931999).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e9/Flag_of_Tunisia_%281959%E2%80%931999%29.svg/22px-Flag_of_Tunisia_%281959%E2%80%931999%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e9/Flag_of_Tunisia_%281959%E2%80%931999%29.svg/33px-Flag_of_Tunisia_%281959%E2%80%931999%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e9/Flag_of_Tunisia_%281959%E2%80%931999%29.svg/44px-Flag_of_Tunisia_%281959%E2%80%931999%29.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="800" /></a> <a href="/wiki/Francouzsk%C3%BD_protektor%C3%A1t_Tunisko" title="Francouzský protektorát Tunisko">Tunisko</a></li> <li><a href="/wiki/Maroko" title="Maroko"><img alt="Maroko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2c/Flag_of_Morocco.svg/22px-Flag_of_Morocco.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2c/Flag_of_Morocco.svg/33px-Flag_of_Morocco.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2c/Flag_of_Morocco.svg/44px-Flag_of_Morocco.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Francouzsk%C3%BD_protektor%C3%A1t_Maroko" class="mw-redirect" title="Francouzský protektorát Maroko">Maroko</a></li></ul></li> <li>Britské impérium<a href="/wiki/Britsk%C3%A9_imp%C3%A9rium" title="Britské impérium"><img alt="Britské impérium" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/83/Flag_of_the_United_Kingdom_%283-5%29.svg/22px-Flag_of_the_United_Kingdom_%283-5%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="13" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/83/Flag_of_the_United_Kingdom_%283-5%29.svg/33px-Flag_of_the_United_Kingdom_%283-5%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/83/Flag_of_the_United_Kingdom_%283-5%29.svg/44px-Flag_of_the_United_Kingdom_%283-5%29.svg.png 2x" data-file-width="1000" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Britsk%C3%A9_imp%C3%A9rium" title="Britské impérium">Britské impérium</a> <ul><li><a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království"><img alt="Spojené království" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg/22px-Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg/33px-Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg/44px-Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD_Velk%C3%A9_Brit%C3%A1nie_a_Irska" title="Spojené království Velké Británie a Irska">Spojené království</a></li> <li>Austrálie<a href="/wiki/Austr%C3%A1lie" title="Austrálie"><img alt="Austrálie" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/88/Flag_of_Australia_%28converted%29.svg/22px-Flag_of_Australia_%28converted%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/88/Flag_of_Australia_%28converted%29.svg/33px-Flag_of_Australia_%28converted%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/88/Flag_of_Australia_%28converted%29.svg/44px-Flag_of_Australia_%28converted%29.svg.png 2x" data-file-width="1280" data-file-height="640" /></a> <a href="/wiki/Austr%C3%A1lie" title="Austrálie">Austrálie</a></li> <li><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Canada_(1921%E2%80%931957).svg" class="mw-file-description" title="Canada 1921"><img alt="Canada 1921" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6d/Flag_of_Canada_%281921%E2%80%931957%29.svg/22px-Flag_of_Canada_%281921%E2%80%931957%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6d/Flag_of_Canada_%281921%E2%80%931957%29.svg/33px-Flag_of_Canada_%281921%E2%80%931957%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6d/Flag_of_Canada_%281921%E2%80%931957%29.svg/44px-Flag_of_Canada_%281921%E2%80%931957%29.svg.png 2x" data-file-width="1000" data-file-height="500" /></a> <a href="/wiki/Kanada" title="Kanada">Kanada</a></li> <li><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Malta_(1898%E2%80%931923).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6f/Flag_of_Malta_%281898%E2%80%931923%29.svg/22px-Flag_of_Malta_%281898%E2%80%931923%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6f/Flag_of_Malta_%281898%E2%80%931923%29.svg/33px-Flag_of_Malta_%281898%E2%80%931923%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6f/Flag_of_Malta_%281898%E2%80%931923%29.svg/44px-Flag_of_Malta_%281898%E2%80%931923%29.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Malta" title="Malta">Malta</a></li> <li><a href="/wiki/Britsk%C3%A1_Indie" title="Indie"><img alt="Indie" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/11/Flag_of_the_Governor-General_of_India_%281885%E2%80%931947%29.svg/22px-Flag_of_the_Governor-General_of_India_%281885%E2%80%931947%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/11/Flag_of_the_Governor-General_of_India_%281885%E2%80%931947%29.svg/33px-Flag_of_the_Governor-General_of_India_%281885%E2%80%931947%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/11/Flag_of_the_Governor-General_of_India_%281885%E2%80%931947%29.svg/44px-Flag_of_the_Governor-General_of_India_%281885%E2%80%931947%29.svg.png 2x" data-file-width="600" data-file-height="300" /></a> <a href="/wiki/Britsk%C3%A1_Indie" title="Britská Indie">Indie</a></li> <li><a href="/wiki/Soubor:Red_Ensign_of_South_Africa_(1912%E2%80%931951).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6d/Red_Ensign_of_South_Africa_%281912%E2%80%931951%29.svg/22px-Red_Ensign_of_South_Africa_%281912%E2%80%931951%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6d/Red_Ensign_of_South_Africa_%281912%E2%80%931951%29.svg/33px-Red_Ensign_of_South_Africa_%281912%E2%80%931951%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6d/Red_Ensign_of_South_Africa_%281912%E2%80%931951%29.svg/44px-Red_Ensign_of_South_Africa_%281912%E2%80%931951%29.svg.png 2x" data-file-width="800" data-file-height="400" /></a> <a href="/wiki/Jihoafrick%C3%A1_unie" title="Jihoafrická unie">Jihoafrická unie</a></li> <li>Nový Zéland<a href="/wiki/Nov%C3%BD_Z%C3%A9land" title="Nový Zéland"><img alt="Nový Zéland" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3e/Flag_of_New_Zealand.svg/22px-Flag_of_New_Zealand.svg.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3e/Flag_of_New_Zealand.svg/33px-Flag_of_New_Zealand.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3e/Flag_of_New_Zealand.svg/44px-Flag_of_New_Zealand.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Nov%C3%BD_Z%C3%A9land" title="Nový Zéland">Nový Zéland</a></li> <li><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_the_Dominion_of_Newfoundland.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b3/Flag_of_the_Dominion_of_Newfoundland.svg/22px-Flag_of_the_Dominion_of_Newfoundland.svg.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b3/Flag_of_the_Dominion_of_Newfoundland.svg/33px-Flag_of_the_Dominion_of_Newfoundland.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b3/Flag_of_the_Dominion_of_Newfoundland.svg/44px-Flag_of_the_Dominion_of_Newfoundland.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Newfoundland_(dominium)" title="Newfoundland (dominium)">Newfoundland</a></li> <li><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_BSAC_edit.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a7/Flag_of_BSAC_edit.svg/22px-Flag_of_BSAC_edit.svg.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a7/Flag_of_BSAC_edit.svg/33px-Flag_of_BSAC_edit.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a7/Flag_of_BSAC_edit.svg/44px-Flag_of_BSAC_edit.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Republika_Rhodesie" title="Republika Rhodesie">Rhodesie</a></li> <li><a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království"><img alt="Spojené království" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg/22px-Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg/33px-Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg/44px-Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Z%C3%A1mo%C5%99sk%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Zámořské území Spojeného království">Zámořské území Spojeného království</a></li> <li><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_the_Governor-General_of_the_Anglo-Egyptian_Sudan.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/15/Flag_of_the_Governor-General_of_the_Anglo-Egyptian_Sudan.svg/22px-Flag_of_the_Governor-General_of_the_Anglo-Egyptian_Sudan.svg.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/15/Flag_of_the_Governor-General_of_the_Anglo-Egyptian_Sudan.svg/33px-Flag_of_the_Governor-General_of_the_Anglo-Egyptian_Sudan.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/15/Flag_of_the_Governor-General_of_the_Anglo-Egyptian_Sudan.svg/44px-Flag_of_the_Governor-General_of_the_Anglo-Egyptian_Sudan.svg.png 2x" data-file-width="1500" data-file-height="750" /></a> <a href="/wiki/Kondominium_Anglo-egyptsk%C3%BD_S%C3%BAd%C3%A1n" title="Kondominium Anglo-egyptský Súdán">Anglo-egyptský Súdán</a></li> <li><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Egypt_(1882-1922).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/af/Flag_of_Egypt_%281882-1922%29.svg/22px-Flag_of_Egypt_%281882-1922%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/af/Flag_of_Egypt_%281882-1922%29.svg/33px-Flag_of_Egypt_%281882-1922%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/af/Flag_of_Egypt_%281882-1922%29.svg/44px-Flag_of_Egypt_%281882-1922%29.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Egyptsk%C3%BD_sultan%C3%A1t" title="Egyptský sultanát">Egypt</a></li> <li><a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království"><img alt="Spojené království" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg/22px-Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg/33px-Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg/44px-Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Britsk%C3%A9_imp%C3%A9rium#Rozsah_britského_impéria_v_roce_1921" title="Britské impérium">ostatní britské kolonie</a></li></ul></li> <li><a href="/wiki/Rusko" title="Rusko"><img alt="Rusko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Flag_of_Russia.svg/22px-Flag_of_Russia.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Flag_of_Russia.svg/33px-Flag_of_Russia.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Flag_of_Russia.svg/44px-Flag_of_Russia.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_the_Russian_Soviet_Federative_Socialist_Republic_(1918%E2%80%931925).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e5/Flag_of_the_Russian_Soviet_Federative_Socialist_Republic_%281918%E2%80%931925%29.svg/22px-Flag_of_the_Russian_Soviet_Federative_Socialist_Republic_%281918%E2%80%931925%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e5/Flag_of_the_Russian_Soviet_Federative_Socialist_Republic_%281918%E2%80%931925%29.svg/33px-Flag_of_the_Russian_Soviet_Federative_Socialist_Republic_%281918%E2%80%931925%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e5/Flag_of_the_Russian_Soviet_Federative_Socialist_Republic_%281918%E2%80%931925%29.svg/44px-Flag_of_the_Russian_Soviet_Federative_Socialist_Republic_%281918%E2%80%931925%29.svg.png 2x" data-file-width="600" data-file-height="300" /></a> Rusko (<a href="/wiki/Rusk%C3%A9_imp%C3%A9rium" title="Ruské impérium">říše</a> <a href="/wiki/1914" title="1914">1914</a>–<a href="/wiki/1917" title="1917">1917</a>, <a href="/wiki/Rusk%C3%A1_republika" title="Ruská republika">republika</a> <a href="/wiki/1917" title="1917">1917</a>, <a href="/wiki/Rusk%C3%A1_sov%C4%9Btsk%C3%A1_federativn%C3%AD_socialistick%C3%A1_republika" title="Ruská sovětská federativní socialistická republika">RSFSR</a> <a href="/wiki/1917" title="1917">1917</a>–<a href="/wiki/1918" title="1918">1918</a>)</li> <li><a href="/wiki/Italsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Italské království"><img alt="Italské království" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0d/Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg/22px-Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0d/Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg/33px-Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0d/Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg/44px-Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg.png 2x" data-file-width="1500" data-file-height="1000" /></a> <a href="/wiki/Italsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Italské království">Itálie</a> (<a href="/wiki/1915" title="1915">1915</a>–<a href="/wiki/1918" title="1918">18</a>) <ul><li><a href="/wiki/Italsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Italské království"><img alt="Italské království" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0d/Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg/22px-Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0d/Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg/33px-Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0d/Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg/44px-Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg.png 2x" data-file-width="1500" data-file-height="1000" /></a> <a href="/wiki/Italsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Italská říše">italské kolonie</a></li></ul></li> <li><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Serbia_(1882%E2%80%931918).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c7/Flag_of_Serbia_%281882%E2%80%931918%29.svg/22px-Flag_of_Serbia_%281882%E2%80%931918%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c7/Flag_of_Serbia_%281882%E2%80%931918%29.svg/33px-Flag_of_Serbia_%281882%E2%80%931918%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c7/Flag_of_Serbia_%281882%E2%80%931918%29.svg/44px-Flag_of_Serbia_%281882%E2%80%931918%29.svg.png 2x" data-file-width="1350" data-file-height="900" /></a> <a href="/wiki/Srbsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Srbské království">Srbsko</a></li> <li><a href="/wiki/Soubor:Kingdom_of_Montenegro_Flag.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a4/Kingdom_of_Montenegro_Flag.png/22px-Kingdom_of_Montenegro_Flag.png" decoding="async" width="22" height="17" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a4/Kingdom_of_Montenegro_Flag.png/33px-Kingdom_of_Montenegro_Flag.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a4/Kingdom_of_Montenegro_Flag.png/44px-Kingdom_of_Montenegro_Flag.png 2x" data-file-width="1150" data-file-height="863" /></a> <a href="/wiki/%C4%8Cernohorsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Černohorské království">Černá Hora</a> (<a href="/wiki/1914" title="1914">1914</a>–<a href="/wiki/1916" title="1916">16</a>)</li> <li><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Belgium_(civil).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/92/Flag_of_Belgium_%28civil%29.svg/22px-Flag_of_Belgium_%28civil%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/92/Flag_of_Belgium_%28civil%29.svg/33px-Flag_of_Belgium_%28civil%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/92/Flag_of_Belgium_%28civil%29.svg/44px-Flag_of_Belgium_%28civil%29.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Belgick%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" class="mw-redirect" title="Belgické království">Belgie</a></li> <li><a href="/wiki/Japonsko" title="Japonsko"><img alt="Japonsko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9e/Flag_of_Japan.svg/22px-Flag_of_Japan.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9e/Flag_of_Japan.svg/33px-Flag_of_Japan.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9e/Flag_of_Japan.svg/44px-Flag_of_Japan.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Japonsk%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Japonské císařství">Japonsko</a></li> <li><a href="/wiki/Portugalsko" title="Portugalsko"><img alt="Portugalsko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ad/Flag_of_Portugal_%28alternate%29.svg/22px-Flag_of_Portugal_%28alternate%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ad/Flag_of_Portugal_%28alternate%29.svg/33px-Flag_of_Portugal_%28alternate%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ad/Flag_of_Portugal_%28alternate%29.svg/44px-Flag_of_Portugal_%28alternate%29.svg.png 2x" data-file-width="600" data-file-height="400" /></a> <a href="/wiki/Portugalsko" title="Portugalsko">Portugalsko</a> (<a href="/wiki/1916" title="1916">1916</a>–<a href="/wiki/1918" title="1918">1918</a>)</li> <li><a href="/wiki/Rumunsko" title="Rumunsko"><img alt="Rumunsko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/Flag_of_Romania.svg/22px-Flag_of_Romania.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/Flag_of_Romania.svg/33px-Flag_of_Romania.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/Flag_of_Romania.svg/44px-Flag_of_Romania.svg.png 2x" data-file-width="600" data-file-height="400" /></a> <a href="/wiki/Rumunsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Rumunské království">Rumunsko</a> (<a href="/wiki/1916" title="1916">1916</a>–<a href="/wiki/1918" title="1918">1918</a>)</li> <li><a href="/wiki/Hid%C5%BE%C3%A1zsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Hidžáz"><img alt="Hidžáz" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/77/Flag_of_Hejaz_1917.svg/22px-Flag_of_Hejaz_1917.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/77/Flag_of_Hejaz_1917.svg/33px-Flag_of_Hejaz_1917.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/77/Flag_of_Hejaz_1917.svg/44px-Flag_of_Hejaz_1917.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="800" /></a> <a href="/wiki/Hid%C5%BE%C3%A1zsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Hidžázské království">Hidžáz</a> (<a href="/wiki/1916" title="1916">1916</a>–<a href="/wiki/1918" title="1918">18</a>)</li> <li><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_the_United_States_(1912-1959).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f5/Flag_of_the_United_States_%281912-1959%29.svg/22px-Flag_of_the_United_States_%281912-1959%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="12" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f5/Flag_of_the_United_States_%281912-1959%29.svg/33px-Flag_of_the_United_States_%281912-1959%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f5/Flag_of_the_United_States_%281912-1959%29.svg/44px-Flag_of_the_United_States_%281912-1959%29.svg.png 2x" data-file-width="1235" data-file-height="650" /></a> <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">USA</a> (<a href="/wiki/1917" title="1917">1917</a>–<a href="/wiki/1918" title="1918">1918</a>)</li> <li><a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Řecko"><img alt="Řecko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/State_Flag_of_Greece_%281863-1924_and_1935-1973%29.svg/22px-State_Flag_of_Greece_%281863-1924_and_1935-1973%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/State_Flag_of_Greece_%281863-1924_and_1935-1973%29.svg/33px-State_Flag_of_Greece_%281863-1924_and_1935-1973%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/State_Flag_of_Greece_%281863-1924_and_1935-1973%29.svg/44px-State_Flag_of_Greece_%281863-1924_and_1935-1973%29.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="800" /></a> <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Řecké království">Řecko</a> (<a href="/wiki/1917" title="1917">1917</a>–<a href="/wiki/1918" title="1918">1918</a>)</li> <li><a href="/wiki/Thajsko" title="Thajsko"><img alt="Thajsko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a9/Flag_of_Thailand.svg/22px-Flag_of_Thailand.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a9/Flag_of_Thailand.svg/33px-Flag_of_Thailand.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a9/Flag_of_Thailand.svg/44px-Flag_of_Thailand.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Siam" class="mw-redirect" title="Siam">Siam</a> (<a href="/wiki/1917" title="1917">1917</a>–<a href="/wiki/1918" title="1918">1918</a>)</li> <li><a href="/wiki/Braz%C3%ADlie" title="Brazílie"><img alt="Brazílie" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/05/Flag_of_Brazil.svg/22px-Flag_of_Brazil.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/05/Flag_of_Brazil.svg/33px-Flag_of_Brazil.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/05/Flag_of_Brazil.svg/43px-Flag_of_Brazil.svg.png 2x" data-file-width="1000" data-file-height="700" /></a> <a href="/wiki/Braz%C3%ADlie" title="Brazílie">Brazílie</a> (<a href="/wiki/1917" title="1917">1917</a>–<a href="/wiki/1918" title="1918">1918</a>)</li> <li><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Armenia_(1918%E2%80%931922).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c8/Flag_of_Armenia_%281918%E2%80%931922%29.svg/22px-Flag_of_Armenia_%281918%E2%80%931922%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c8/Flag_of_Armenia_%281918%E2%80%931922%29.svg/33px-Flag_of_Armenia_%281918%E2%80%931922%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c8/Flag_of_Armenia_%281918%E2%80%931922%29.svg/44px-Flag_of_Armenia_%281918%E2%80%931922%29.svg.png 2x" data-file-width="648" data-file-height="432" /></a> <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_republika_(1918-1920)" class="mw-redirect" title="Arménská republika (1918-1920)">Arménie</a> (<a href="/wiki/1918" title="1918">1918</a>)</li> <li><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_China_(1912%E2%80%931928).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/ff/Flag_of_China_%281912%E2%80%931928%29.svg/22px-Flag_of_China_%281912%E2%80%931928%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="14" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/ff/Flag_of_China_%281912%E2%80%931928%29.svg/33px-Flag_of_China_%281912%E2%80%931928%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/ff/Flag_of_China_%281912%E2%80%931928%29.svg/44px-Flag_of_China_%281912%E2%80%931928%29.svg.png 2x" data-file-width="960" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_republika_(1912%E2%80%931949)" title="Čínská republika (1912–1949)">Čína</a></li> <li><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Nepal_(1743%E2%80%931962).svg" class="mw-file-description" title="Nepál"><img alt="Nepál" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/72/Flag_of_Nepal_%281743%E2%80%931962%29.svg/11px-Flag_of_Nepal_%281743%E2%80%931962%29.svg.png" decoding="async" width="11" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/72/Flag_of_Nepal_%281743%E2%80%931962%29.svg/17px-Flag_of_Nepal_%281743%E2%80%931962%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/72/Flag_of_Nepal_%281743%E2%80%931962%29.svg/22px-Flag_of_Nepal_%281743%E2%80%931962%29.svg.png 2x" data-file-width="294" data-file-height="435" /></a> <a href="/wiki/Nep%C3%A1l" title="Nepál">Nepál</a></li> <li><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Czechoslovak_National_Council.svg" class="mw-file-description" title="Czechoslovak National Council"><img alt="Czechoslovak National Council" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/91/Flag_of_Czechoslovak_National_Council.svg/22px-Flag_of_Czechoslovak_National_Council.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/91/Flag_of_Czechoslovak_National_Council.svg/33px-Flag_of_Czechoslovak_National_Council.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/91/Flag_of_Czechoslovak_National_Council.svg/44px-Flag_of_Czechoslovak_National_Council.svg.png 2x" data-file-width="324" data-file-height="216" /></a> <a href="/wiki/%C4%8Ceskoslovensko" title="Československo">Československo</a> (<a href="/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_rada" title="Československá národní rada">Čs. národní rada</a> <a href="/wiki/1916" title="1916">1916</a>–<a href="/wiki/1918" title="1918">1918</a>, <a href="/wiki/Prozat%C3%ADmn%C3%AD_%C4%8Desko-slovensk%C3%A1_vl%C3%A1da" title="Prozatímní česko-slovenská vláda">Prozatímní vláda</a> <a href="/wiki/1918" title="1918">1918</a>)</li> <li>...<a href="/wiki/St%C3%A1ty_Dohody" title="Státy Dohody">ostatní</a></li></ul> </td><td style="width:50%; padding-left:0.25em; border-left:1px dotted #aaa"><a href="/wiki/%C3%9Ast%C5%99edn%C3%AD_mocnosti" title="Ústřední mocnosti">Ústřední mocnosti</a>: <ul><li><a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Německá říše"><img alt="Německá říše" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg/22px-Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg/33px-Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg/44px-Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Německé císařství">Německo</a> <ul><li><a href="/wiki/Soubor:Reichskolonialflagge.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cd/Reichskolonialflagge.svg/22px-Reichskolonialflagge.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cd/Reichskolonialflagge.svg/33px-Reichskolonialflagge.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cd/Reichskolonialflagge.svg/44px-Reichskolonialflagge.svg.png 2x" data-file-width="1800" data-file-height="1200" /></a> <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A1_koloni%C3%A1ln%C3%AD_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Německá koloniální říše">německé kolonie</a></li> <li><a href="/wiki/Soubor:War_Ensign_of_Germany_(1903%E2%80%931919).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c9/War_Ensign_of_Germany_%281903%E2%80%931919%29.svg/22px-War_Ensign_of_Germany_%281903%E2%80%931919%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="13" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c9/War_Ensign_of_Germany_%281903%E2%80%931919%29.svg/33px-War_Ensign_of_Germany_%281903%E2%80%931919%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c9/War_Ensign_of_Germany_%281903%E2%80%931919%29.svg/44px-War_Ensign_of_Germany_%281903%E2%80%931919%29.svg.png 2x" data-file-width="1000" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Ober_Ost" title="Ober Ost">Ober Ost</a></li></ul></li> <li><a href="/wiki/P%C5%99edlitavsko" title="Předlitavsko"><img alt="Předlitavsko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg/22px-Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg/33px-Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg/44px-Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="800" /></a><a href="/wiki/Uhersk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Uherské království"><img alt="Uherské království" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg/22px-Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg/33px-Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg/44px-Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Rakousko-Uhersko" title="Rakousko-Uhersko">Rakousko-Uhersko</a></li> <li>Osmanská říše<a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Osmanská říše"><img alt="Osmanská říše" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8e/Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg/22px-Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8e/Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg/33px-Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8e/Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg/44px-Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="800" /></a> <a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Osmanská říše">Osmanská říše</a></li> <li><a href="/wiki/Bulharsko" title="Bulharsko"><img alt="Bulharsko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/Flag_of_Bulgaria.svg/22px-Flag_of_Bulgaria.svg.png" decoding="async" width="22" height="13" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/Flag_of_Bulgaria.svg/33px-Flag_of_Bulgaria.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/Flag_of_Bulgaria.svg/44px-Flag_of_Bulgaria.svg.png 2x" data-file-width="1000" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Bulharsk%C3%A9_carstv%C3%AD" title="Bulharské carství">Bulharsko</a> (<a href="/wiki/1915" title="1915">1915</a>–<a href="/wiki/1918" title="1918">1918</a>)</li></ul> podpora a kooperace s Ústředními mocnostmi: <ul><li><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Transvaal.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d0/Flag_of_Transvaal.svg/22px-Flag_of_Transvaal.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d0/Flag_of_Transvaal.svg/33px-Flag_of_Transvaal.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d0/Flag_of_Transvaal.svg/44px-Flag_of_Transvaal.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="800" /></a> <a href="/wiki/Transvaal" title="Transvaal">Jižní Afrika</a> (<a href="/wiki/1914" title="1914">1914</a>–<a href="/wiki/1915" title="1915">1915</a>)</li> <li><a href="/wiki/Soubor:Dervish_flag.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1d/Dervish_flag.svg/22px-Dervish_flag.svg.png" decoding="async" width="22" height="17" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1d/Dervish_flag.svg/33px-Dervish_flag.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1d/Dervish_flag.svg/44px-Dervish_flag.svg.png 2x" data-file-width="360" data-file-height="270" /></a> <a href="/wiki/Dervi%C5%A1sk%C3%BD_st%C3%A1t" title="Dervišský stát">Dervišský stát</a> (<a href="/wiki/1915" title="1915">1915</a>–<a href="/wiki/1916" title="1916">1916</a>)</li> <li><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Cyrenaica.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/87/Flag_of_Cyrenaica.svg/22px-Flag_of_Cyrenaica.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/87/Flag_of_Cyrenaica.svg/33px-Flag_of_Cyrenaica.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/87/Flag_of_Cyrenaica.svg/44px-Flag_of_Cyrenaica.svg.png 2x" data-file-width="450" data-file-height="300" /></a> <a href="/wiki/Senussiov%C3%A9" title="Senussiové">Kyrenaika</a> (<a href="/wiki/1915" title="1915">1915</a>–<a href="/wiki/1918" title="1918">1918</a>)</li> <li><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Darfur.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/86/Flag_of_Darfur.svg/22px-Flag_of_Darfur.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/86/Flag_of_Darfur.svg/33px-Flag_of_Darfur.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/86/Flag_of_Darfur.svg/44px-Flag_of_Darfur.svg.png 2x" data-file-width="750" data-file-height="500" /></a> <a href="/wiki/D%C3%A1rf%C3%BArsk%C3%BD_sultan%C3%A1t" title="Dárfúrský sultanát">Dárfúr</a> (<a href="/wiki/1916" title="1916">1916</a>)</li></ul> klientelistické státy Ústředních mocností: klientelistické státy <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Německé císařství">Německa</a>: <ul><li><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Belarus_(1918,_1991%E2%80%931995).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/50/Flag_of_Belarus_%281918%2C_1991%E2%80%931995%29.svg/22px-Flag_of_Belarus_%281918%2C_1991%E2%80%931995%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/50/Flag_of_Belarus_%281918%2C_1991%E2%80%931995%29.svg/33px-Flag_of_Belarus_%281918%2C_1991%E2%80%931995%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/50/Flag_of_Belarus_%281918%2C_1991%E2%80%931995%29.svg/44px-Flag_of_Belarus_%281918%2C_1991%E2%80%931995%29.svg.png 2x" data-file-width="512" data-file-height="256" /></a> <a href="/wiki/B%C4%9Blorusk%C3%A1_lidov%C3%A1_republika" title="Běloruská lidová republika">Bělorusko</a></li> <li><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Don_Cossacks.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/ce/Flag_of_Don_Cossacks.svg/22px-Flag_of_Don_Cossacks.svg.png" decoding="async" width="22" height="14" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/ce/Flag_of_Don_Cossacks.svg/33px-Flag_of_Don_Cossacks.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/ce/Flag_of_Don_Cossacks.svg/44px-Flag_of_Don_Cossacks.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="750" /></a> <a href="/wiki/Donsk%C3%A1_republika" title="Donská republika">Donská republika</a></li> <li><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Finland_(1918%E2%80%931920).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9f/Flag_of_Finland_%281918%E2%80%931920%29.svg/22px-Flag_of_Finland_%281918%E2%80%931920%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="13" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9f/Flag_of_Finland_%281918%E2%80%931920%29.svg/33px-Flag_of_Finland_%281918%E2%80%931920%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9f/Flag_of_Finland_%281918%E2%80%931920%29.svg/44px-Flag_of_Finland_%281918%E2%80%931920%29.svg.png 2x" data-file-width="1800" data-file-height="1100" /></a> <a href="/wiki/Finsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Finské království">Finsko</a></li> <li><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_the_Mountain_Republic.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/79/Flag_of_the_Mountain_Republic.png/22px-Flag_of_the_Mountain_Republic.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/79/Flag_of_the_Mountain_Republic.png/33px-Flag_of_the_Mountain_Republic.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/79/Flag_of_the_Mountain_Republic.png/44px-Flag_of_the_Mountain_Republic.png 2x" data-file-width="3272" data-file-height="1592" /></a> <a href="/wiki/Horsk%C3%A1_republika" title="Horská republika">Horská republika</a></li> <li><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Courland_(state).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/63/Flag_of_Courland_%28state%29.svg/22px-Flag_of_Courland_%28state%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/63/Flag_of_Courland_%28state%29.svg/33px-Flag_of_Courland_%28state%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/63/Flag_of_Courland_%28state%29.svg/44px-Flag_of_Courland_%28state%29.svg.png 2x" data-file-width="200" data-file-height="100" /></a> <a href="/wiki/Kuronsk%C3%A9_a_zemgalsk%C3%A9_v%C3%A9vodstv%C3%AD_(1918)" title="Kuronské a zemgalské vévodství (1918)">Kuronsko-Zemgalsko</a></li> <li><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Crimea_1918.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/06/Flag_of_Crimea_1918.png/22px-Flag_of_Crimea_1918.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/06/Flag_of_Crimea_1918.png/33px-Flag_of_Crimea_1918.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/06/Flag_of_Crimea_1918.png/44px-Flag_of_Crimea_1918.png 2x" data-file-width="540" data-file-height="360" /></a> <a href="/wiki/Krymsk%C3%A1_krajov%C3%A1_vl%C3%A1da" title="Krymská krajová vláda">Krym</a></li> <li><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Kuban_People%27s_Republic.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/da/Flag_of_Kuban_People%27s_Republic.svg/22px-Flag_of_Kuban_People%27s_Republic.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/da/Flag_of_Kuban_People%27s_Republic.svg/33px-Flag_of_Kuban_People%27s_Republic.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/da/Flag_of_Kuban_People%27s_Republic.svg/44px-Flag_of_Kuban_People%27s_Republic.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Kub%C3%A1%C5%88sk%C3%A1_lidov%C3%A1_republika" title="Kubáňská lidová republika">Kubáň</a></li> <li><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Lithuania_(1918%E2%80%931940).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fd/Flag_of_Lithuania_%281918%E2%80%931940%29.svg/22px-Flag_of_Lithuania_%281918%E2%80%931940%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fd/Flag_of_Lithuania_%281918%E2%80%931940%29.svg/33px-Flag_of_Lithuania_%281918%E2%80%931940%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fd/Flag_of_Lithuania_%281918%E2%80%931940%29.svg/44px-Flag_of_Lithuania_%281918%E2%80%931940%29.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Litevsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD_(1918)" title="Litevské království (1918)">Litva</a></li> <li><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Poland_(1919%E2%80%931928).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Flag_of_Poland_%281919%E2%80%931928%29.svg/22px-Flag_of_Poland_%281919%E2%80%931928%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="14" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Flag_of_Poland_%281919%E2%80%931928%29.svg/33px-Flag_of_Poland_%281919%E2%80%931928%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Flag_of_Poland_%281919%E2%80%931928%29.svg/44px-Flag_of_Poland_%281919%E2%80%931928%29.svg.png 2x" data-file-width="1280" data-file-height="800" /></a> <a href="/wiki/Polsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD_(1916%E2%80%931918)" title="Polské království (1916–1918)">Polsko</a></li> <li><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Ukraine.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/49/Flag_of_Ukraine.svg/22px-Flag_of_Ukraine.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/49/Flag_of_Ukraine.svg/33px-Flag_of_Ukraine.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/49/Flag_of_Ukraine.svg/44px-Flag_of_Ukraine.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="800" /></a> <a href="/wiki/Ukrajinsk%C3%BD_st%C3%A1t" title="Ukrajinský stát">Ukrajina</a></li> <li><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Georgia_(1918%E2%80%931921,_1-2).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6f/Flag_of_Georgia_%281918%E2%80%931921%2C_1-2%29.svg/22px-Flag_of_Georgia_%281918%E2%80%931921%2C_1-2%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6f/Flag_of_Georgia_%281918%E2%80%931921%2C_1-2%29.svg/33px-Flag_of_Georgia_%281918%E2%80%931921%2C_1-2%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6f/Flag_of_Georgia_%281918%E2%80%931921%2C_1-2%29.svg/44px-Flag_of_Georgia_%281918%E2%80%931921%2C_1-2%29.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Gruz%C3%ADnsk%C3%A1_demokratick%C3%A1_republika" title="Gruzínská demokratická republika">Gruzie</a> (<a href="/wiki/1918" title="1918">1918</a>)</li> <li><a href="/wiki/Soubor:United_Baltic_Duchy_flag.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/27/United_Baltic_Duchy_flag.svg/22px-United_Baltic_Duchy_flag.svg.png" decoding="async" width="22" height="14" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/27/United_Baltic_Duchy_flag.svg/33px-United_Baltic_Duchy_flag.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/27/United_Baltic_Duchy_flag.svg/44px-United_Baltic_Duchy_flag.svg.png 2x" data-file-width="345" data-file-height="216" /></a> <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_baltsk%C3%A9_v%C3%A9vodstv%C3%AD" title="Spojené baltské vévodství">Spojené baltské vévodství</a></li></ul> klientelistické státy <a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Osmanská říše">Osmanské říše</a>: <ul><li><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_the_Democratic_Republic_of_Azerbaijan_(1918).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/33/Flag_of_the_Democratic_Republic_of_Azerbaijan_%281918%29.svg/22px-Flag_of_the_Democratic_Republic_of_Azerbaijan_%281918%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/33/Flag_of_the_Democratic_Republic_of_Azerbaijan_%281918%29.svg/33px-Flag_of_the_Democratic_Republic_of_Azerbaijan_%281918%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/33/Flag_of_the_Democratic_Republic_of_Azerbaijan_%281918%29.svg/44px-Flag_of_the_Democratic_Republic_of_Azerbaijan_%281918%29.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1nsk%C3%A1_demokratick%C3%A1_republika" title="Ázerbájdžánská demokratická republika">Ázerbájdžán</a> (<a href="/wiki/1918" title="1918">1918</a>)</li> <li><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_the_Emirate_of_Ha%27il.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/17/Flag_of_the_Emirate_of_Ha%27il.svg/22px-Flag_of_the_Emirate_of_Ha%27il.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/17/Flag_of_the_Emirate_of_Ha%27il.svg/33px-Flag_of_the_Emirate_of_Ha%27il.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/17/Flag_of_the_Emirate_of_Ha%27il.svg/44px-Flag_of_the_Emirate_of_Ha%27il.svg.png 2x" data-file-width="725" data-file-height="500" /></a> <a href="/wiki/Ra%C5%A1%C3%ADdov%C3%A9" title="Rašídové">Emirát Ha'il</a> (<a href="/wiki/1915" title="1915">1915</a>–<a href="/wiki/1918" title="1918">1918</a>)</li></ul> </td> </tr> </tbody></table></td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: lightsteelblue; font-size: 95%;">Velitelé</th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center;line-height: 1.3em; font-size: 95%;"><table style="width:100%; border-spacing:0; margin:0; text-align:left; display:inline-table; vertical-align: top;"> <tbody><tr> <td style="width:50%;"><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_France.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Flag_of_France.svg/22px-Flag_of_France.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Flag_of_France.svg/33px-Flag_of_France.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Flag_of_France.svg/44px-Flag_of_France.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Georges_Clemenceau" title="Georges Clemenceau">Georges Clemenceau</a> <a href="/wiki/Soubor:Flag_of_France.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Flag_of_France.svg/22px-Flag_of_France.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Flag_of_France.svg/33px-Flag_of_France.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Flag_of_France.svg/44px-Flag_of_France.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Joseph_Joffre" title="Joseph Joffre">Joseph Joffre</a> <a href="/wiki/Soubor:Flag_of_France.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Flag_of_France.svg/22px-Flag_of_France.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Flag_of_France.svg/33px-Flag_of_France.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Flag_of_France.svg/44px-Flag_of_France.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Ferdinand_Foch" title="Ferdinand Foch">Ferdinand Foch</a> <a href="/wiki/Soubor:Flag_of_France.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Flag_of_France.svg/22px-Flag_of_France.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Flag_of_France.svg/33px-Flag_of_France.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Flag_of_France.svg/44px-Flag_of_France.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Robert_Nivelle" title="Robert Nivelle">Robert Nivelle</a> <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království"><img alt="Spojené království" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg/22px-Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg/33px-Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg/44px-Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Herbert_Henry_Asquith" title="Herbert Henry Asquith">Herbert H. Asquith</a> <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království"><img alt="Spojené království" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg/22px-Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg/33px-Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg/44px-Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/David_Lloyd_George" title="David Lloyd George">D. Lloyd George</a> <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království"><img alt="Spojené království" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg/22px-Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg/33px-Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg/44px-Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Douglas_Haig" title="Douglas Haig">Douglas Haig</a> <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království"><img alt="Spojené království" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg/22px-Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg/33px-Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg/44px-Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/John_Jellicoe" title="John Jellicoe">John Jellicoe</a> <a href="/wiki/Italsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Italské království"><img alt="Italské království" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0d/Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg/22px-Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0d/Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg/33px-Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0d/Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg/44px-Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg.png 2x" data-file-width="1500" data-file-height="1000" /></a> <a href="/wiki/Viktor_Emanuel_III." title="Viktor Emanuel III.">Viktor Emanuel III.</a> <a href="/wiki/Italsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Italské království"><img alt="Italské království" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0d/Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg/22px-Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0d/Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg/33px-Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0d/Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg/44px-Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg.png 2x" data-file-width="1500" data-file-height="1000" /></a> <a href="/wiki/Luigi_Cadorna" title="Luigi Cadorna">Luigi Cadorna</a> <a href="/wiki/Italsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Italské království"><img alt="Italské království" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0d/Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg/22px-Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0d/Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg/33px-Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0d/Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg/44px-Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg.png 2x" data-file-width="1500" data-file-height="1000" /></a> <a href="/wiki/Armando_Diaz" title="Armando Diaz">Armando Diaz</a> <a href="/wiki/Rusk%C3%A9_imp%C3%A9rium" title="Ruské impérium"><img alt="Ruské impérium" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Flag_of_Russia.svg/22px-Flag_of_Russia.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Flag_of_Russia.svg/33px-Flag_of_Russia.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Flag_of_Russia.svg/44px-Flag_of_Russia.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Mikul%C3%A1%C5%A1_II._Alexandrovi%C4%8D" title="Mikuláš II. Alexandrovič">Mikuláš II.</a> <a href="/wiki/Rusk%C3%A9_imp%C3%A9rium" title="Ruské impérium"><img alt="Ruské impérium" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Flag_of_Russia.svg/22px-Flag_of_Russia.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Flag_of_Russia.svg/33px-Flag_of_Russia.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Flag_of_Russia.svg/44px-Flag_of_Russia.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Alexej_Alexejevi%C4%8D_Brusilov" title="Alexej Alexejevič Brusilov">Alexej Brusilov</a> <a href="/wiki/Soubor:Flag_of_the_United_States_(1912-1959).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f5/Flag_of_the_United_States_%281912-1959%29.svg/22px-Flag_of_the_United_States_%281912-1959%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="12" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f5/Flag_of_the_United_States_%281912-1959%29.svg/33px-Flag_of_the_United_States_%281912-1959%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f5/Flag_of_the_United_States_%281912-1959%29.svg/44px-Flag_of_the_United_States_%281912-1959%29.svg.png 2x" data-file-width="1235" data-file-height="650" /></a> <a href="/wiki/Woodrow_Wilson" title="Woodrow Wilson">Woodrow Wilson</a> <a href="/wiki/Soubor:Flag_of_the_United_States_(1912-1959).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f5/Flag_of_the_United_States_%281912-1959%29.svg/22px-Flag_of_the_United_States_%281912-1959%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="12" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f5/Flag_of_the_United_States_%281912-1959%29.svg/33px-Flag_of_the_United_States_%281912-1959%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f5/Flag_of_the_United_States_%281912-1959%29.svg/44px-Flag_of_the_United_States_%281912-1959%29.svg.png 2x" data-file-width="1235" data-file-height="650" /></a> <a href="/wiki/John_J._Pershing" title="John J. Pershing">John J. Pershing</a> <a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Belgium_(civil).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/92/Flag_of_Belgium_%28civil%29.svg/22px-Flag_of_Belgium_%28civil%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/92/Flag_of_Belgium_%28civil%29.svg/33px-Flag_of_Belgium_%28civil%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/92/Flag_of_Belgium_%28civil%29.svg/44px-Flag_of_Belgium_%28civil%29.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Albert_I._Belgick%C3%BD" title="Albert I. Belgický">Albert I.</a> <a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Serbia_(1882%E2%80%931918).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c7/Flag_of_Serbia_%281882%E2%80%931918%29.svg/22px-Flag_of_Serbia_%281882%E2%80%931918%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c7/Flag_of_Serbia_%281882%E2%80%931918%29.svg/33px-Flag_of_Serbia_%281882%E2%80%931918%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c7/Flag_of_Serbia_%281882%E2%80%931918%29.svg/44px-Flag_of_Serbia_%281882%E2%80%931918%29.svg.png 2x" data-file-width="1350" data-file-height="900" /></a> <a href="/wiki/Petr_I._Kara%C4%91or%C4%91evi%C4%87" title="Petr I. Karađorđević">Petr I. Karađorđević</a> <a href="/wiki/Rumunsko" title="Rumunsko"><img alt="Rumunsko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/Flag_of_Romania.svg/22px-Flag_of_Romania.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/Flag_of_Romania.svg/33px-Flag_of_Romania.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/Flag_of_Romania.svg/44px-Flag_of_Romania.svg.png 2x" data-file-width="600" data-file-height="400" /></a> <a href="/wiki/Ferdinand_I._Rumunsk%C3%BD" title="Ferdinand I. Rumunský">Ferdinand I.</a> <a href="/wiki/Japonsko" title="Japonsko"><img alt="Japonsko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9e/Flag_of_Japan.svg/22px-Flag_of_Japan.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9e/Flag_of_Japan.svg/33px-Flag_of_Japan.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9e/Flag_of_Japan.svg/44px-Flag_of_Japan.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Tai%C5%A1%C3%B3" title="Taišó">Taišó</a> <a href="/wiki/Portugalsko" title="Portugalsko"><img alt="Portugalsko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ad/Flag_of_Portugal_%28alternate%29.svg/22px-Flag_of_Portugal_%28alternate%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ad/Flag_of_Portugal_%28alternate%29.svg/33px-Flag_of_Portugal_%28alternate%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ad/Flag_of_Portugal_%28alternate%29.svg/44px-Flag_of_Portugal_%28alternate%29.svg.png 2x" data-file-width="600" data-file-height="400" /></a> <a href="/wiki/Sid%C3%B3nio_Pais" title="Sidónio Pais">Sidónio Pais</a> <a href="/wiki/Portugalsko" title="Portugalsko"><img alt="Portugalsko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ad/Flag_of_Portugal_%28alternate%29.svg/22px-Flag_of_Portugal_%28alternate%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ad/Flag_of_Portugal_%28alternate%29.svg/33px-Flag_of_Portugal_%28alternate%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ad/Flag_of_Portugal_%28alternate%29.svg/44px-Flag_of_Portugal_%28alternate%29.svg.png 2x" data-file-width="600" data-file-height="400" /></a> <a href="/wiki/Bernardino_Machado" title="Bernardino Machado">Bernardino Machado</a> <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Řecko"><img alt="Řecko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/State_Flag_of_Greece_%281863-1924_and_1935-1973%29.svg/22px-State_Flag_of_Greece_%281863-1924_and_1935-1973%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/State_Flag_of_Greece_%281863-1924_and_1935-1973%29.svg/33px-State_Flag_of_Greece_%281863-1924_and_1935-1973%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/State_Flag_of_Greece_%281863-1924_and_1935-1973%29.svg/44px-State_Flag_of_Greece_%281863-1924_and_1935-1973%29.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="800" /></a> <a href="/wiki/Konstantin_I._%C5%98eck%C3%BD" title="Konstantin I. Řecký">Konstantin I.</a> <a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Czechoslovak_National_Council.svg" class="mw-file-description" title="Czechoslovak National Council"><img alt="Czechoslovak National Council" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/91/Flag_of_Czechoslovak_National_Council.svg/22px-Flag_of_Czechoslovak_National_Council.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/91/Flag_of_Czechoslovak_National_Council.svg/33px-Flag_of_Czechoslovak_National_Council.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/91/Flag_of_Czechoslovak_National_Council.svg/44px-Flag_of_Czechoslovak_National_Council.svg.png 2x" data-file-width="324" data-file-height="216" /></a> <a href="/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1_Garrigue_Masaryk" title="Tomáš Garrigue Masaryk">T. G. Masaryk</a> <a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Czechoslovak_National_Council.svg" class="mw-file-description" title="Czechoslovak National Council"><img alt="Czechoslovak National Council" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/91/Flag_of_Czechoslovak_National_Council.svg/22px-Flag_of_Czechoslovak_National_Council.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/91/Flag_of_Czechoslovak_National_Council.svg/33px-Flag_of_Czechoslovak_National_Council.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/91/Flag_of_Czechoslovak_National_Council.svg/44px-Flag_of_Czechoslovak_National_Council.svg.png 2x" data-file-width="324" data-file-height="216" /></a> <a href="/wiki/Milan_Rastislav_%C5%A0tef%C3%A1nik" title="Milan Rastislav Štefánik">Milan R. Štefánik</a> <a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Czechoslovak_National_Council.svg" class="mw-file-description" title="Czechoslovak National Council"><img alt="Czechoslovak National Council" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/91/Flag_of_Czechoslovak_National_Council.svg/22px-Flag_of_Czechoslovak_National_Council.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/91/Flag_of_Czechoslovak_National_Council.svg/33px-Flag_of_Czechoslovak_National_Council.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/91/Flag_of_Czechoslovak_National_Council.svg/44px-Flag_of_Czechoslovak_National_Council.svg.png 2x" data-file-width="324" data-file-height="216" /></a> <a href="/wiki/Maurice_Janin" title="Maurice Janin">Maurice Janin</a> </td><td style="width:50%; padding-left:0.25em; border-left:1px dotted #aaa"><a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Německá říše"><img alt="Německá říše" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg/22px-Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg/33px-Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg/44px-Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Vil%C3%A9m_II._Prusk%C3%BD" title="Vilém II. Pruský">Vilém II. Pruský</a> <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Německá říše"><img alt="Německá říše" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg/22px-Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg/33px-Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg/44px-Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Helmuth_von_Moltke_mlad%C5%A1%C3%AD" title="Helmuth von Moltke mladší">Helmuth von Moltke</a> <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Německá říše"><img alt="Německá říše" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg/22px-Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg/33px-Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg/44px-Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Erich_von_Falkenhayn" title="Erich von Falkenhayn">Erich von Falkenhayn</a> <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Německá říše"><img alt="Německá říše" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg/22px-Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg/33px-Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg/44px-Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Paul_von_Hindenburg" title="Paul von Hindenburg">Paul von Hindenburg</a> <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Německá říše"><img alt="Německá říše" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg/22px-Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg/33px-Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg/44px-Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Reinhard_Scheer" title="Reinhard Scheer">Reinhard Scheer</a> <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Německá říše"><img alt="Německá říše" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg/22px-Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg/33px-Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg/44px-Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Erich_Ludendorff" title="Erich Ludendorff">Erich Ludendorff</a> <a href="/wiki/P%C5%99edlitavsko" title="Předlitavsko"><img alt="Předlitavsko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg/22px-Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg/33px-Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg/44px-Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="800" /></a><a href="/wiki/Uhersk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Uherské království"><img alt="Uherské království" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg/22px-Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg/33px-Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg/44px-Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Franti%C5%A1ek_Josef_I." title="František Josef I.">František Josef</a> <a href="/wiki/P%C5%99edlitavsko" title="Předlitavsko"><img alt="Předlitavsko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg/22px-Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg/33px-Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg/44px-Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="800" /></a><a href="/wiki/Uhersk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Uherské království"><img alt="Uherské království" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg/22px-Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg/33px-Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg/44px-Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Karel_I." title="Karel I.">Karel I.</a> <a href="/wiki/P%C5%99edlitavsko" title="Předlitavsko"><img alt="Předlitavsko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg/22px-Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg/33px-Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg/44px-Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="800" /></a><a href="/wiki/Uhersk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Uherské království"><img alt="Uherské království" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg/22px-Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg/33px-Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg/44px-Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Bed%C5%99ich_Rakousko-T%C4%9B%C5%A1%C3%ADnsk%C3%BD" title="Bedřich Rakousko-Těšínský">Bedřich Rakousko-Těšínský</a> <a href="/wiki/P%C5%99edlitavsko" title="Předlitavsko"><img alt="Předlitavsko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg/22px-Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg/33px-Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg/44px-Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="800" /></a><a href="/wiki/Uhersk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Uherské království"><img alt="Uherské království" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg/22px-Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg/33px-Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg/44px-Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Hermann_K%C3%B6vess_von_K%C3%B6vessh%C3%A1za" title="Hermann Kövess von Kövessháza">Hermann Kövess von Kövessháza</a> <a href="/wiki/P%C5%99edlitavsko" title="Předlitavsko"><img alt="Předlitavsko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg/22px-Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg/33px-Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg/44px-Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="800" /></a><a href="/wiki/Uhersk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Uherské království"><img alt="Uherské království" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg/22px-Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg/33px-Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg/44px-Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Franz_Conrad_von_H%C3%B6tzendorf" title="Franz Conrad von Hötzendorf">Franz Conrad von Hötzendorf</a> <a href="/wiki/P%C5%99edlitavsko" title="Předlitavsko"><img alt="Předlitavsko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg/22px-Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg/33px-Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg/44px-Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="800" /></a><a href="/wiki/Uhersk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Uherské království"><img alt="Uherské království" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg/22px-Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg/33px-Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg/44px-Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Arthur_Arz_von_Strau%C3%9Fenburg" title="Arthur Arz von Straußenburg">Arthur Arz von Straußenburg</a> <a href="/wiki/Soubor:Flag_of_the_Ottoman_Empire_(1844%E2%80%931922).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8e/Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg/22px-Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8e/Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg/33px-Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8e/Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg/44px-Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="800" /></a> <a href="/wiki/Mehmed_V." title="Mehmed V.">Mehmed V.</a> <a href="/wiki/Soubor:Flag_of_the_Ottoman_Empire_(1844%E2%80%931922).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8e/Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg/22px-Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8e/Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg/33px-Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8e/Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg/44px-Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="800" /></a> <a href="/wiki/Mehmed_VI." title="Mehmed VI.">Mehmed VI.</a> <a href="/wiki/Soubor:Flag_of_the_Ottoman_Empire_(1844%E2%80%931922).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8e/Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg/22px-Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8e/Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg/33px-Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8e/Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg/44px-Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="800" /></a> <a href="/wiki/Enver_Pa%C5%A1a" title="Enver Paša">Enver Paša</a> <a href="/wiki/Bulharsko" title="Bulharsko"><img alt="Bulharsko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/Flag_of_Bulgaria.svg/22px-Flag_of_Bulgaria.svg.png" decoding="async" width="22" height="13" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/Flag_of_Bulgaria.svg/33px-Flag_of_Bulgaria.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/Flag_of_Bulgaria.svg/44px-Flag_of_Bulgaria.svg.png 2x" data-file-width="1000" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Ferdinand_I._Bulharsk%C3%BD" title="Ferdinand I. Bulharský">Ferdinand I.</a> <a href="/wiki/Soubor:Flag_of_the_Emirate_of_Ha%27il.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/17/Flag_of_the_Emirate_of_Ha%27il.svg/22px-Flag_of_the_Emirate_of_Ha%27il.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/17/Flag_of_the_Emirate_of_Ha%27il.svg/33px-Flag_of_the_Emirate_of_Ha%27il.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/17/Flag_of_the_Emirate_of_Ha%27il.svg/44px-Flag_of_the_Emirate_of_Ha%27il.svg.png 2x" data-file-width="725" data-file-height="500" /></a> <a href="/w/index.php?title=Sa%C3%BAd_bin_Abdul-Az%C3%ADz&action=edit&redlink=1" class="new" title="Saúd bin Abdul-Azíz (stránka neexistuje)">Saúd bin Abdul-Azíz</a> <a href="/wiki/Soubor:Dervish_flag.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1d/Dervish_flag.svg/22px-Dervish_flag.svg.png" decoding="async" width="22" height="17" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1d/Dervish_flag.svg/33px-Dervish_flag.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1d/Dervish_flag.svg/44px-Dervish_flag.svg.png 2x" data-file-width="360" data-file-height="270" /></a> <a href="/wiki/Muhammad_Abdallah_Hassan" title="Muhammad Abdallah Hassan">Muhammad Abdallah Hassan</a> <a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Azerbaijan.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Flag_of_Azerbaijan.svg/22px-Flag_of_Azerbaijan.svg.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Flag_of_Azerbaijan.svg/33px-Flag_of_Azerbaijan.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Flag_of_Azerbaijan.svg/44px-Flag_of_Azerbaijan.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="600" /></a> <a href="/w/index.php?title=Fatali_Chan_Chojski&action=edit&redlink=1" class="new" title="Fatali Chan Chojski (stránka neexistuje)">Fatali Chan Chojski</a> <a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Darfur.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/86/Flag_of_Darfur.svg/22px-Flag_of_Darfur.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/86/Flag_of_Darfur.svg/33px-Flag_of_Darfur.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/86/Flag_of_Darfur.svg/44px-Flag_of_Darfur.svg.png 2x" data-file-width="750" data-file-height="500" /></a> <a href="/wiki/Ali_Dinar" title="Ali Dinar">Ali Dinar</a> </td> </tr> </tbody></table></td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: lightsteelblue; font-size: 95%;">Síla</th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center;line-height: 1.3em; font-size: 95%;"><table style="width:100%; border-spacing:0; margin:0; text-align:left; display:inline-table; vertical-align: top;"> <tbody><tr> <td style="width:50%;"><a href="/wiki/Rusk%C3%A9_imp%C3%A9rium" title="Ruské impérium"><img alt="Ruské impérium" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Flag_of_Russia.svg/22px-Flag_of_Russia.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Flag_of_Russia.svg/33px-Flag_of_Russia.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Flag_of_Russia.svg/44px-Flag_of_Russia.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> 12 000 000<a href="#cite_note-1">[1]</a> <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království"><img alt="Spojené království" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg/22px-Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg/33px-Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg/44px-Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="600" /></a> 8 780 000<a href="#cite_note-2">[pozn. 1]</a><a href="#cite_note-Willmott_(2005),_307-3">[2]</a> <a href="/wiki/Soubor:Flag_of_France.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Flag_of_France.svg/22px-Flag_of_France.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Flag_of_France.svg/33px-Flag_of_France.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Flag_of_France.svg/44px-Flag_of_France.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> 8 660 000<a href="#cite_note-4">[pozn. 2]</a><a href="#cite_note-Willmott_(2005),_307-3">[2]</a> <a href="/wiki/Italsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Italské království"><img alt="Italské království" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0d/Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg/22px-Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0d/Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg/33px-Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0d/Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg/44px-Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg.png 2x" data-file-width="1500" data-file-height="1000" /></a> 5 900 000<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_307-3">[2]</a> <a href="/wiki/Soubor:Flag_of_the_United_States_(1912-1959).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f5/Flag_of_the_United_States_%281912-1959%29.svg/22px-Flag_of_the_United_States_%281912-1959%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="12" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f5/Flag_of_the_United_States_%281912-1959%29.svg/33px-Flag_of_the_United_States_%281912-1959%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f5/Flag_of_the_United_States_%281912-1959%29.svg/44px-Flag_of_the_United_States_%281912-1959%29.svg.png 2x" data-file-width="1235" data-file-height="650" /></a> 4 350 000<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_307-3">[2]</a> <a href="/wiki/Rumunsko" title="Rumunsko"><img alt="Rumunsko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/Flag_of_Romania.svg/22px-Flag_of_Romania.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/Flag_of_Romania.svg/33px-Flag_of_Romania.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/Flag_of_Romania.svg/44px-Flag_of_Romania.svg.png 2x" data-file-width="600" data-file-height="400" /></a> 750 000<a href="#cite_note-5">[3]</a> <a href="/wiki/Japonsko" title="Japonsko"><img alt="Japonsko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9e/Flag_of_Japan.svg/22px-Flag_of_Japan.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9e/Flag_of_Japan.svg/33px-Flag_of_Japan.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9e/Flag_of_Japan.svg/44px-Flag_of_Japan.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> 800 000<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_185-6">[4]</a> <a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Serbia_(1882%E2%80%931918).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c7/Flag_of_Serbia_%281882%E2%80%931918%29.svg/22px-Flag_of_Serbia_%281882%E2%80%931918%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c7/Flag_of_Serbia_%281882%E2%80%931918%29.svg/33px-Flag_of_Serbia_%281882%E2%80%931918%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c7/Flag_of_Serbia_%281882%E2%80%931918%29.svg/44px-Flag_of_Serbia_%281882%E2%80%931918%29.svg.png 2x" data-file-width="1350" data-file-height="900" /></a> 707 000<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_185-6">[4]</a> <a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Belgium_(civil).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/92/Flag_of_Belgium_%28civil%29.svg/22px-Flag_of_Belgium_%28civil%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/92/Flag_of_Belgium_%28civil%29.svg/33px-Flag_of_Belgium_%28civil%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/92/Flag_of_Belgium_%28civil%29.svg/44px-Flag_of_Belgium_%28civil%29.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> 267 000<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_185-6">[4]</a> <a href="/wiki/Soubor:State_Flag_of_Greece_(1863-1924_and_1935-1973).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/State_Flag_of_Greece_%281863-1924_and_1935-1973%29.svg/22px-State_Flag_of_Greece_%281863-1924_and_1935-1973%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/State_Flag_of_Greece_%281863-1924_and_1935-1973%29.svg/33px-State_Flag_of_Greece_%281863-1924_and_1935-1973%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/State_Flag_of_Greece_%281863-1924_and_1935-1973%29.svg/44px-State_Flag_of_Greece_%281863-1924_and_1935-1973%29.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="800" /></a> 230 000<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_185-6">[4]</a> <a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Czechoslovak_National_Council.svg" class="mw-file-description" title="Czechoslovak National Council"><img alt="Czechoslovak National Council" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/91/Flag_of_Czechoslovak_National_Council.svg/22px-Flag_of_Czechoslovak_National_Council.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/91/Flag_of_Czechoslovak_National_Council.svg/33px-Flag_of_Czechoslovak_National_Council.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/91/Flag_of_Czechoslovak_National_Council.svg/44px-Flag_of_Czechoslovak_National_Council.svg.png 2x" data-file-width="324" data-file-height="216" /></a> 88 701<a href="#cite_note-7">[5]</a> <a href="/wiki/Soubor:Kingdom_of_Montenegro_Flag.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a4/Kingdom_of_Montenegro_Flag.png/22px-Kingdom_of_Montenegro_Flag.png" decoding="async" width="22" height="17" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a4/Kingdom_of_Montenegro_Flag.png/33px-Kingdom_of_Montenegro_Flag.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a4/Kingdom_of_Montenegro_Flag.png/44px-Kingdom_of_Montenegro_Flag.png 2x" data-file-width="1150" data-file-height="863" /></a> 50 000<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_185-6">[4]</a> Celkem: ~ 42 950 000 </td><td style="width:50%; padding-left:0.25em; border-left:1px dotted #aaa"><a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Německá říše"><img alt="Německá říše" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg/22px-Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg/33px-Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg/44px-Flag_of_Germany_%281867%E2%80%931918%29.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> 13 400 000<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_307-3">[2]</a> <a href="/wiki/P%C5%99edlitavsko" title="Předlitavsko"><img alt="Předlitavsko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg/22px-Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg/33px-Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg/44px-Flag_of_the_Habsburg_Monarchy.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="800" /></a><a href="/wiki/Uhersk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Uherské království"><img alt="Uherské království" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg/22px-Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg/33px-Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg/44px-Flag_of_Hungary_%281915-1918%2C_1919-1946%3B_3-2_aspect_ratio%29.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> 7 800 000<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_307-3">[2]</a> <a href="/wiki/Soubor:Flag_of_the_Ottoman_Empire_(1844%E2%80%931922).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8e/Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg/22px-Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8e/Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg/33px-Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8e/Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg/44px-Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="800" /></a> 2 800 000<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_185-6">[4]</a> <a href="/wiki/Bulharsko" title="Bulharsko"><img alt="Bulharsko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/Flag_of_Bulgaria.svg/22px-Flag_of_Bulgaria.svg.png" decoding="async" width="22" height="13" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/Flag_of_Bulgaria.svg/33px-Flag_of_Bulgaria.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/Flag_of_Bulgaria.svg/44px-Flag_of_Bulgaria.svg.png 2x" data-file-width="1000" data-file-height="600" /></a> 1 200 000<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_307-3">[2]</a> <a href="/wiki/Soubor:Flag_of_the_Emirate_of_Ha%27il.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/17/Flag_of_the_Emirate_of_Ha%27il.svg/22px-Flag_of_the_Emirate_of_Ha%27il.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/17/Flag_of_the_Emirate_of_Ha%27il.svg/33px-Flag_of_the_Emirate_of_Ha%27il.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/17/Flag_of_the_Emirate_of_Ha%27il.svg/44px-Flag_of_the_Emirate_of_Ha%27il.svg.png 2x" data-file-width="725" data-file-height="500" /></a> 20 000–25 000 <a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Azerbaijan.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Flag_of_Azerbaijan.svg/22px-Flag_of_Azerbaijan.svg.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Flag_of_Azerbaijan.svg/33px-Flag_of_Azerbaijan.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Flag_of_Azerbaijan.svg/44px-Flag_of_Azerbaijan.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="600" /></a> 10 000 <a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Darfur.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/86/Flag_of_Darfur.svg/22px-Flag_of_Darfur.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/86/Flag_of_Darfur.svg/33px-Flag_of_Darfur.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/86/Flag_of_Darfur.svg/44px-Flag_of_Darfur.svg.png 2x" data-file-width="750" data-file-height="500" /></a> 4 000–6 000 Celkem: ~ 25 248 000 </td> </tr> </tbody></table></td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: lightsteelblue; font-size: 95%;">Ztráty</th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center;line-height: 1.3em; font-size: 95%;"><table style="width:100%; border-spacing:0; margin:0; text-align:left; display:inline-table; vertical-align: top;"> <tbody><tr> <td style="width:50%;">Mrtví: 5 421 000<a href="#cite_note-8">[pozn. 3]</a><a href="#cite_note-Ferguson,_260-9">[6]</a> Zranění: 7 025 000<a href="#cite_note-Ferguson_(2004),_260-10">[7]</a> Pohřešovaní: 4 121 000 </td><td style="width:50%; padding-left:0.25em; border-left:1px dotted #aaa">Mrtví: 4 029 000<a href="#cite_note-Ferguson_(2004),_260-10">[7]</a> Zranění: 8 379 000<a href="#cite_note-Ferguson_(2004),_260-10">[7]</a> Pohřešovaní: 3 629 000 </td> </tr> </tbody></table></td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center;line-height: 1.3em; font-size: 95%;"><hr /></td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center;font-size: smaller;">Některá data mohou pocházet z <a href="https://www.wikidata.org/wiki/Q361" class="extiw" title="d:Q361">datové položky</a>.</td></tr></tbody></table> První světová válka (před rokem <a href="/wiki/1939" title="1939">1939</a> známá jako Velká válka nebo světová válka) byl <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Světová válka">globální</a> válečný konflikt probíhající od <a href="/wiki/28._%C4%8Dervenec" title="28. červenec">28. července</a> <a href="/wiki/1914" title="1914">1914</a> do <a href="/wiki/11._listopad" title="11. listopad">11. listopadu</a> <a href="/wiki/1918" title="1918">1918</a>. První světová válka zasáhla <a href="/wiki/Evropa" title="Evropa">Evropu</a>, <a href="/wiki/Afrika" title="Afrika">Afriku</a> a <a href="/wiki/Asie" title="Asie">Asii</a> a bojovalo se i na světových <a href="/wiki/Oce%C3%A1n" title="Oceán">oceánech</a>. Formální příčinou války byl úspěšný <a href="/wiki/Atent%C3%A1t_na_Franti%C5%A1ka_Ferdinanda_d%27Este" title="Atentát na Františka Ferdinanda d'Este">atentát</a> na následníka <a href="/wiki/Rakousko-Uhersko" title="Rakousko-Uhersko">rakousko-uherského</a> trůnu <a href="/wiki/Arciv%C3%A9voda" title="Arcivévoda">arcivévodu</a> <a href="/wiki/Franti%C5%A1ek_Ferdinand_d%27Este" title="František Ferdinand d'Este">Františka Ferdinanda d'Este</a> v <a href="/wiki/Sarajevo" title="Sarajevo">Sarajevu</a> dne 28. června 1914. Měsíc poté, 28. července 1914, <a href="/wiki/M%C3%BDm_n%C3%A1rod%C5%AFm!" title="Mým národům!">vyhlásilo</a> <a href="/wiki/Rakousko-Uhersko" title="Rakousko-Uhersko">Rakousko-Uhersko</a> odvetnou válku <a href="/wiki/Srbsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Srbské království">Srbsku</a>. Na základě předchozích aliančních smluv následovala řetězová reakce ostatních států a během zhruba čtyř týdnů se ve <a href="/wiki/V%C3%A1lka" title="Válka">válečném konfliktu</a> ocitla většina Evropy. Ve válce se střetly dvě znepřátelené koalice: <a href="/wiki/Trojdohoda" title="Trojdohoda">Trojdohoda</a> (dále jen „<a href="/wiki/St%C3%A1ty_Dohody" title="Státy Dohody">Dohoda</a>“) a <a href="/wiki/%C3%9Ast%C5%99edn%C3%AD_mocnosti" title="Ústřední mocnosti">Ústřední mocnosti</a>. Dohodovými mocnostmi byly při vypuknutí války <a href="/wiki/T%C5%99et%C3%AD_Francouzsk%C3%A1_republika" title="Třetí Francouzská republika">Francie</a>, <a href="/wiki/Car" title="Car">carské</a> <a href="/wiki/Rusk%C3%A9_imp%C3%A9rium" title="Ruské impérium">Rusko</a> a <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD_Velk%C3%A9_Brit%C3%A1nie_a_Irska" title="Spojené království Velké Británie a Irska">Spojené království</a> (resp. celé <a href="/wiki/Britsk%C3%A9_imp%C3%A9rium" title="Britské impérium">Britské impérium</a>) stojící na straně napadeného Srbska a <a href="/wiki/Belgie" title="Belgie">Belgie</a>, jejíž neutralitu na počátku války <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%BD_vp%C3%A1d_do_Belgie_(prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka)" title="Německý vpád do Belgie (první světová válka)">nerespektovalo během útoku</a> na západě Německo. K Dohodě se postupně připojovaly další státy: v roce <a href="/wiki/1914" title="1914">1914</a> <a href="/wiki/Japonsk%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Japonské císařství">Japonsko</a>, v roce <a href="/wiki/1915" title="1915">1915</a> <a href="/wiki/Italsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Italské království">Itálie</a>, v roce <a href="/wiki/1916" title="1916">1916</a> <a href="/wiki/Rumunsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Rumunské království">Rumunsko</a> a <a href="/wiki/Portugalsko" title="Portugalsko">Portugalsko</a> a v roce <a href="/wiki/1917" title="1917">1917</a> <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">Spojené státy americké</a> a <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Řecké království">Řecko</a>. K Ústředním mocnostem <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Německé císařství">Německu</a> a <a href="/wiki/Rakousko-Uhersko" title="Rakousko-Uhersko">Rakousko-Uhersku</a> se v roce <a href="/wiki/1914" title="1914">1914</a> přidala <a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Osmanská říše">Osmanská říše</a> a v roce 1915 také <a href="/wiki/Bulharsk%C3%A9_carstv%C3%AD" title="Bulharské carství">Bulharsko</a>. Na konci války zůstaly v Evropě neutrální pouze <a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsko" title="Španělsko">Španělsko</a>, <a href="/wiki/%C5%A0v%C3%BDcarsko" title="Švýcarsko">Švýcarsko</a>, <a href="/wiki/Nizozemsko" title="Nizozemsko">Nizozemsko</a>, <a href="/wiki/Lichten%C5%A1tejnsko" title="Lichtenštejnsko">Lichtenštejnsko</a> a státy <a href="/wiki/Skandin%C3%A1vie" title="Skandinávie">Skandinávie</a>. Boje první světové války probíhaly v Evropě i mimo ni na vícero <a href="/wiki/V%C3%A1le%C4%8Dn%C3%A1_fronta" title="Válečná fronta">frontách</a>. Jako rozhodující bojiště se ukázala <a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_fronta_(prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka)" title="Západní fronta (první světová válka)">západní fronta</a>, kde se na belgickém a francouzském území střetla <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A1_arm%C3%A1da_(N%C4%9Bmeck%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD)" class="mw-redirect" title="Německá armáda (Německé císařství)">německá armáda</a> s Francouzi a Angličany od roku 1917 podporovanými také Američany. Dlouhé a nerozhodné boje zde do značné míry probíhaly v <a href="/wiki/Z%C3%A1kop" title="Zákop">zákopech</a>, a proto se hovoří o <a href="/wiki/Z%C3%A1kopov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Zákopová válka">zákopové</a> a <a href="/wiki/Opot%C5%99ebov%C3%A1vac%C3%AD_v%C3%A1lka" title="Opotřebovávací válka">opotřebovávací válce</a>. Na západní frontě došlo i k nejdelším a nejkrvavějším bitvám celé války, <a href="/wiki/Bitva_u_Verdunu" title="Bitva u Verdunu">u Verdunu</a> a <a href="/wiki/Bitva_na_Somm%C4%9B" title="Bitva na Sommě">na Sommě</a>. Vedle západní fronty se v Evropě bojovalo také na <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_fronta_(prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka)" title="Východní fronta (první světová válka)">východní</a>, <a href="/wiki/Srbsk%C3%A1_fronta_(prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka)" title="Srbská fronta (první světová válka)">srbské</a>, <a href="/wiki/Italsk%C3%A1_fronta_(prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka)" title="Italská fronta (první světová válka)">italské</a> a <a href="/wiki/Solu%C5%88sk%C3%A1_fronta" title="Soluňská fronta">soluňské frontě</a>. V bojích se ocitla i koloniální území zapojených států v Africe a Asii a po vstupu Osmanské říše do války se nové fronty otevřely rovněž <a href="/wiki/Kavkazsk%C3%A1_fronta" title="Kavkazská fronta">na Kavkaze</a>, <a href="/wiki/Persk%C3%A9_ta%C5%BEen%C3%AD" title="Perské tažení">v Persii</a>, <a href="/wiki/Mezopot%C3%A1msk%C3%A9_ta%C5%BEen%C3%AD" title="Mezopotámské tažení">v Mezopotámii</a> nebo <a href="/w/index.php?title=Syrsko-palestinsk%C3%A1_fronta&action=edit&redlink=1" class="new" title="Syrsko-palestinská fronta (stránka neexistuje)">v Sýrii a Palestině</a>. V letech 1914 až 1918 bylo mobilizováno přes 60 milionů vojáků,<a href="#cite_note-11">[8]</a> z nichž 9,5 milionu během konfliktu padlo.<a href="#cite_note-Ferguson_(2004),_260-10">[7]</a> Miliony civilistů navíc zemřely přímo v důsledku vojenských operací, při masakrech, <a href="/wiki/Pogrom" title="Pogrom">pogromech</a>, při <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_genocida" title="Arménská genocida">genocidě Arménů</a> nebo kvůli hladu a vyčerpání, rozšířeným nemocem a při pandemii <a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsk%C3%A1_ch%C5%99ipka" title="Španělská chřipka">španělské chřipky</a>. Za konec světové války se pokládá, a ve světě v rámci <a href="/wiki/Den_v%C3%A1le%C4%8Dn%C3%BDch_veter%C3%A1n%C5%AF" title="Den válečných veteránů">Dne válečných veteránů</a> oslavuje, <a href="/wiki/11._listopad" title="11. listopad">11. listopad</a> <a href="/wiki/1918" title="1918">1918</a>, kdy od 11 hodin <a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADm%C4%9B%C5%99%C3%AD_z_Compi%C3%A8gne" title="Příměří z Compiègne">zavládlo na všech frontách příměří</a> (11. 11. v 11 hodin), podepsané téhož dne v 5.30 hodin ráno německou generalitou ve <a href="/wiki/Vag%C3%B3n_z_Compi%C3%A8gne" title="Vagón z Compiègne">štábním vagóně</a> vrchního velitele dohodových vojsk, francouzského maršála <a href="/wiki/Ferdinand_Foch" title="Ferdinand Foch">Ferdinanda Foche</a> v <a href="/wiki/Compi%C3%A8gne" title="Compiègne">Compiègne</a>.<a href="#cite_note-12">[9]</a> Formálním zakončením války byla <a href="/wiki/Pa%C5%99%C3%AD%C5%BEsk%C3%A1_m%C3%ADrov%C3%A1_konference_(1919)" title="Pařížská mírová konference (1919)">pařížská mírová konference</a> konaná v roce <a href="/wiki/1919" title="1919">1919</a>, na které byly s poraženými státy Ústředních mocností uzavřeny <a href="/wiki/Pa%C5%99%C3%AD%C5%BEsk%C3%A1_m%C3%ADrov%C3%A1_konference_(1919)" title="Pařížská mírová konference (1919)">pařížské předměstské smlouvy</a>. První světová válka představuje historický zlom v oblasti politické, kulturní i ekonomické. V důsledku války došlo ve světě k sérii revolucí a povstání a k zániku ruské, rakousko-uherské, osmanské i německé říše. <a href="/wiki/Versaillesk%C3%A1_smlouva" title="Versailleská smlouva">Versailleská smlouva</a> nadiktovaná Německu vítěznými státy Dohody během konference v <a href="/wiki/Pa%C5%99%C3%AD%C5%BE" title="Paříž">Paříži</a> však předznamenala další <a href="/wiki/Druh%C3%A1_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Druhá světová válka">světový konflikt</a>, který vypukl po <a href="/wiki/Meziv%C3%A1le%C4%8Dn%C3%A9_obdob%C3%AD" title="Meziválečné období">dvaceti letech</a>.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_306-307-13">[10]</a> <meta property="mw:PageProp/toc" /> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Pojmenování">Pojmenování</h2>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=1" title="Editace sekce: Pojmenování" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=1" title="Editovat zdrojový kód sekce Pojmenování">editovat zdroj</a>]</div> Spojení světová válka (<a href="/wiki/N%C4%9Bm%C4%8Dina" title="Němčina">německy</a> Weltkrieg) pro označení právě probíhajícího konfliktu poprvé použil německý <a href="/wiki/Biologie" title="Biologie">biolog</a> a <a href="/wiki/Filosof" class="mw-redirect" title="Filosof">filozof</a> <a href="/wiki/Ernst_Haeckel" title="Ernst Haeckel">Ernst Haeckel</a> v září roku <a href="/wiki/1914" title="1914">1914</a>. Do vypuknutí <a href="/wiki/Druh%C3%A1_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Druhá světová válka">druhé světové války</a> byly válečné události z let 1914 až 1918 obecně známy jako světová válka či Velká válka (<a href="/wiki/Angli%C4%8Dtina" title="Angličtina">anglicky</a> Great War). Někdy byl konflikt současníky kvůli své ničivosti označován také jako válka, která ukončí válku; tento termín zpopularizoval <a href="/wiki/Herbert_George_Wells" title="Herbert George Wells">Herbert George Wells</a> v publikaci The War That Will End All Wars, která vyšla v roce 1914.<a href="#cite_note-14">[11]</a><a href="#cite_note-15">[12]</a> Jako o první světové válce se o konfliktu hovoří od roku <a href="/wiki/1939" title="1939">1939</a>. Někteří autoři označují období z let 1914 až 1945 jako „evropskou občanskou válku“ nebo používají termín „<a href="/wiki/Druh%C3%A1_t%C5%99icetilet%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Druhá třicetiletá válka">druhá třicetiletá válka</a>“.<a href="#cite_note-16">[13]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Pozadí_a_příčiny_války">Pozadí a příčiny války</h2>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=2" title="Editace sekce: Pozadí a příčiny války" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=2" title="Editovat zdrojový kód sekce Pozadí a příčiny války">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Vztahy_velmocí">Vztahy velmocí</h3>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=3" title="Editace sekce: Vztahy velmocí" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=3" title="Editovat zdrojový kód sekce Vztahy velmocí">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článcích <a href="/wiki/P%C5%99%C3%AD%C4%8Diny_prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Příčiny první světové války">Příčiny první světové války</a> a <a href="/wiki/Koncert_velmoc%C3%AD" title="Koncert velmocí">Koncert velmocí</a>.</div> Ačkoliv přímým podnětem k vypuknutí první světové války byl <a href="/wiki/Atent%C3%A1t_na_Franti%C5%A1ka_Ferdinanda_d%27Este" title="Atentát na Františka Ferdinanda d'Este">atentát</a> na rakousko-uherského následníka trůnu <a href="/wiki/Franti%C5%A1ek_Ferdinand_d%27Este" title="František Ferdinand d'Este">Františka Ferdinanda d'Este</a> a jeho manželku <a href="/wiki/%C5%BDofie_Chotkov%C3%A1" title="Žofie Chotková">Žofii Chotkovou</a>, příčiny konfliktu a rostoucí nepřátelství mezi velmocemi měly mnohem hlubší pozadí.<a href="#cite_note-17">[14]</a> V průběhu <a href="/wiki/19._stolet%C3%AD" title="19. století">19. století</a> byl systém <a href="/wiki/Mocensk%C3%A1_rovnov%C3%A1ha" title="Mocenská rovnováha">mocenské rovnováhy</a> mezi evropskými mocnostmi známý jako tzv. <a href="/wiki/Koncert_velmoc%C3%AD" title="Koncert velmocí">Koncert velmocí</a> schopen uklidňovat vzájemné rozpory a až na výjimky nedocházelo mezi velmocemi k rozsáhlejší vojenské konfrontaci.<a href="#cite_note-18">[15]</a> Rovnováhu v Evropě narušilo především výrazné zesílení <a href="/wiki/Prusk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Pruské království">Pruska</a>, které se po vítězné <a href="/wiki/Prusko-rakousk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Prusko-rakouská válka">válce</a> s <a href="/wiki/Rakousk%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Rakouské císařství">Rakouskem</a> v roce <a href="/wiki/1866" title="1866">1866</a> stalo hegemonem v německém prostoru. Drtivá porážka <a href="/wiki/Druh%C3%A9_Francouzsk%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Druhé Francouzské císařství">Francie</a> v <a href="/wiki/Prusko-francouzsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Prusko-francouzská válka">prusko-francouzské válce</a> v roce <a href="/wiki/1871" title="1871">1871</a> přispěla k sjednocení a vytvoření <a href="/wiki/Sjednocen%C3%AD_N%C4%9Bmecka" title="Sjednocení Německa">Německého císařství</a>. Ziskem <a href="/wiki/Alsasko-Lotrinsko" title="Alsasko-Lotrinsko">Alsaska-Lotrinska</a> a <a href="/wiki/V%C3%A1le%C4%8Dn%C3%A9_reparace" title="Válečné reparace">válečných reparací</a> od poražené Francie došlo k výraznému hospodářskému a vojenskému posílení <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Německé císařství">Německa</a>. Narušení rovnováhy sil posléze zapříčinilo zformování dvou znepřátelených vojenských aliancí, závody ve zbrojení a v konečném důsledku i vypuknutí první světové války.<a href="#cite_note-Nálevka_(2006),_11–12-19">[16]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Bundesarchiv_Bild_183-R43302,_Kaiser_Wilhelm_II._und_Zar_Nikolaus_II..jpg" class="mw-file-description"><img alt="Společná fotografie německého císaře Viléma II. a ruského cara Mikuláše II. z roku 1905" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/99/Bundesarchiv_Bild_183-R43302%2C_Kaiser_Wilhelm_II._und_Zar_Nikolaus_II..jpg/220px-Bundesarchiv_Bild_183-R43302%2C_Kaiser_Wilhelm_II._und_Zar_Nikolaus_II..jpg" decoding="async" width="220" height="349" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/99/Bundesarchiv_Bild_183-R43302%2C_Kaiser_Wilhelm_II._und_Zar_Nikolaus_II..jpg/330px-Bundesarchiv_Bild_183-R43302%2C_Kaiser_Wilhelm_II._und_Zar_Nikolaus_II..jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/99/Bundesarchiv_Bild_183-R43302%2C_Kaiser_Wilhelm_II._und_Zar_Nikolaus_II..jpg/440px-Bundesarchiv_Bild_183-R43302%2C_Kaiser_Wilhelm_II._und_Zar_Nikolaus_II..jpg 2x" data-file-width="1099" data-file-height="1741" /></a><figcaption>Německý císař <a href="/wiki/Vil%C3%A9m_II._Prusk%C3%BD" title="Vilém II. Pruský">Vilém II.</a> v ruské uniformě a ruský car <a href="/wiki/Mikul%C3%A1%C5%A1_II._Alexandrovi%C4%8D" title="Mikuláš II. Alexandrovič">Mikuláš II.</a> v pruské uniformě</figcaption></figure> Ve Francii vyvolala potupná porážka a následující územní ztráty vlnu <a href="/wiki/Revan%C5%A1ismus" title="Revanšismus">revanšismu</a> a silnou touhu po odplatě, což zkomplikovalo francouzsko-německé vztahy na celá desetiletí. Ve vojenských plánech usilovala Francie o získání Alsaska a Lotrinska nazpět.<a href="#cite_note-20">[17]</a> Ve snaze izolovat poraženou Francii vstoupil německý císař <a href="/wiki/Vil%C3%A9m_I._Prusk%C3%BD" title="Vilém I. Pruský">Vilém I.</a> spolu s rakouským císařem <a href="/wiki/Franti%C5%A1ek_Josef_I." title="František Josef I.">Františkem Josefem I.</a> a <a href="/wiki/Rusk%C3%BD_car" title="Ruský car">ruským carem</a> <a href="/wiki/Alexandr_II._Nikolajevi%C4%8D" title="Alexandr II. Nikolajevič">Alexandrem II.</a> v roce <a href="/wiki/1873" title="1873">1873</a> do tzv. <a href="/wiki/Spolek_t%C5%99%C3%AD_c%C3%ADsa%C5%99%C5%AF" title="Spolek tří císařů">Spolku tří císařů</a>. Vztahy Ruska a Rakousko-Uherska však zchladly kvůli střetávajícím se zájmům obou mocností o vliv na <a href="/wiki/Balk%C3%A1n" title="Balkán">Balkáně</a>, kde slábnoucí <a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Osmanská říše">Osmanská říše</a> nedokázala zabránit osamostatnění slovanských států podporovaných Ruskem.<a href="#cite_note-Škopíková_(2006),_23-21">[18]</a> Politika <a href="/wiki/Skv%C4%9Bl%C3%A1_izolace" title="Skvělá izolace">Skvělé izolace</a> soustředila zájmy Británie na její <a href="/wiki/Britsk%C3%A9_imp%C3%A9rium" title="Britské impérium">impérium</a> a v rámci kontinentu se ostrovní velmoc snažila udržovat mocenský <a href="/wiki/Status_quo" title="Status quo">status quo</a>.<a href="#cite_note-22">[19]</a> <a href="/wiki/Velk%C3%A1_v%C3%BDchodn%C3%AD_krize" title="Velká východní krize">Velká východní krize</a> a období nestability na Balkáně v 70. letech 19. století vyvrcholily v roce <a href="/wiki/1877" title="1877">1877</a>, kdy vypukla <a href="/wiki/Rusko-tureck%C3%A1_v%C3%A1lka_(1877%E2%80%931878)" title="Rusko-turecká válka (1877–1878)">válka Ruska s Osmanskou říší</a>. Rusové ve snaze o ovládnutí úžin <a href="/wiki/Bospor" title="Bospor">Bospor</a> a <a href="/wiki/Dardanely" title="Dardanely">Dardanely</a>, které by <a href="/wiki/Rusk%C3%A9_carsk%C3%A9_n%C3%A1mo%C5%99nictvo" title="Ruské carské námořnictvo">carskému loďstvu</a> otevřely přístup do Středomoří, ve válce podpořili <a href="/wiki/Srbsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Srbské knížectví">Srbské</a>, <a href="/wiki/%C4%8Cernohorsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Černohorské knížectví">Černohorské</a> a <a href="/wiki/Spojen%C3%A1_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Spojená knížectví">Rumunské knížectví</a>. Porážku Osmanů stvrdila <a href="/wiki/Sanstefansk%C3%A1_m%C3%ADrov%C3%A1_smlouva" title="Sanstefanská mírová smlouva">Sanstefanská mírová smlouva</a> uzavřená v roce 1878, která uznávala autonomii <a href="/wiki/Bulharsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Bulharské knížectví">Bulharska</a>.<a href="#cite_note-Nálevka_(2006),_31–42-23">[20]</a> Sílící ruský vliv na Balkáně znepokojil zbylé evropské mocnosti, načež byl z iniciativy Rakousko-Uherska svolán <a href="/wiki/Berl%C3%ADnsk%C3%BD_kongres" title="Berlínský kongres">Berlínský kongres</a>.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_14-24">[21]</a> Protokol schválený na kongresu revidoval Sanstefanskou smlouvu rozdělením Bulharska, uznal nezávislost Srbska, Černé Hory a Rumunska a umožnil Rakousku-Uhersku okupovat <a href="/wiki/Bosna_(historick%C3%A1_zem%C4%9B)" title="Bosna (historická země)">Bosnu</a>, <a href="/wiki/Hercegovina" title="Hercegovina">Hercegovinu</a> a <a href="/wiki/Novi_Pazar" title="Novi Pazar">Novopazarský</a> <a href="/wiki/Sand%C5%BEak" title="Sandžak">Sandžak</a>. Rusům byly ponechány dobyté oblasti <a href="/wiki/Zakavkazsko" class="mw-redirect" title="Zakavkazsko">Zakavkazska</a>, avšak Britové obsadili <a href="/wiki/Kypr" title="Kypr">Kypr</a> a podařilo se jim zabránit Rusku v průniku k úžinám.<a href="#cite_note-Nálevka_(2006),_46–49-25">[22]</a> Ruské intervence na Balkáně způsobily zhoršení vztahů s Rakousko-Uherskem, které společně s Německem vytvořilo <a href="/wiki/7._%C5%99%C3%ADjen" title="7. říjen">7. října</a> <a href="/wiki/1879" title="1879">1879</a> <a href="/wiki/Dvojspolek" class="mw-redirect" title="Dvojspolek">Dvojspolek</a> namířený původně jen proti Ruskému impériu.<a href="#cite_note-Nálevka_(2006),_50–53-26">[23]</a> V poslední třetině 19. století se pak začaly vytvářet spojenecké bloky evropských <a href="/wiki/Imperialismus" title="Imperialismus">imperiálních</a> velmocí. K základnímu aliančnímu bloku Německa a Rakousko-Uherska se v roce <a href="/wiki/1882" title="1882">1882</a> připojila <a href="/wiki/Italsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Italské království">Itálie</a>, čímž došlo k zformování <a href="/wiki/Trojspolek" title="Trojspolek">Trojspolku</a>.<a href="#cite_note-Nálevka_(2006),_70–73-27">[24]</a> Británie tradičně hájící své državy v <a href="/wiki/Britsk%C3%A1_Indie" title="Britská Indie">Britské Indii</a> byla znepokojená ruským postupem v <a href="/wiki/Afgh%C3%A1nist%C3%A1n" title="Afghánistán">Afghánistánu</a> během tzv. <a href="/wiki/Velk%C3%A1_hra" title="Velká hra">Velké hry</a> o vliv ve Střední Asii a kvůli stálým obavám z hrozícího proniknutí Ruska do Středomoří uzavřela v roce 1887 s Rakousko-Uherskem, Itálií a Španělskem tzv. <a href="/w/index.php?title=St%C5%99edomo%C5%99sk%C3%A9_dohody&action=edit&redlink=1" class="new" title="Středomořské dohody (stránka neexistuje)">Středomořské dohody</a>, ve kterých se tyto mocnosti zavázaly zachovat stávající stav ve východním <a href="/wiki/St%C5%99edomo%C5%99%C3%AD" title="Středomoří">Středomoří</a>, <a href="/wiki/Egejsk%C3%A9_mo%C5%99e" title="Egejské moře">Egejském</a> a <a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A9_mo%C5%99e" title="Černé moře">Černém moři</a>.<a href="#cite_note-Nálevka_(2006),_91–93-28">[25]</a> Po podpisu Středomořských dohod a obratu v německé politice s nástupem kancléře <a href="/wiki/Leo_von_Caprivi" title="Leo von Caprivi">Lea von Capriviho</a>, Rusko definitivně přestalo udržovat spojenectví v rámci Spolku tří císařů a začalo se orientovat na spolupráci s Francií. Na původní francouzské finanční půjčky a ekonomické dohody zahrnující i dodávky zbraní navázaly Rusko a Francie <a href="/wiki/4._leden" title="4. leden">4. ledna</a> <a href="/wiki/1894" title="1894">1894</a> podpisem spojenecké smlouvy.<a href="#cite_note-Nálevka_(2006),_100–108-29">[26]</a> Vztahy Francie a Británie zhoršené během <a href="/wiki/Fa%C5%A1odsk%C3%A1_krize" title="Fašodská krize">Fašodské krize</a> se začaly zlepšovat kvůli rostoucímu britsko-německému nepřátelství. Británii podráždila především výstavba německého loďstva a císařské angažování se na <a href="/wiki/Bl%C3%ADzk%C3%BD_v%C3%BDchod" title="Blízký východ">Blízkém východě</a>, kde <a href="/wiki/Deutsche_Bank" title="Deutsche Bank">Deutsche Bank</a> získala od Osmanů koncesi na stavbu <a href="/wiki/Bagd%C3%A1dsk%C3%A1_dr%C3%A1ha" title="Bagdádská dráha">Bagdádské železnice</a>.<a href="#cite_note-Nálevka_(2006),_110–111-30">[27]</a> Británie opustila politiku tzv. skvělé izolace (splendid isolation), 30. ledna 1902 podepsala spojeneckou smlouvu s <a href="/wiki/Japonsk%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Japonské císařství">Japonskem</a><a href="#cite_note-Nálevka_(2006),_168–169-31">[28]</a> a 8. dubna 1904 podpisem <a href="/wiki/Srde%C4%8Dn%C3%A1_dohoda" title="Srdečná dohoda">Srdečné dohody</a> potvrdila spojenectví s Francií.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_20-32">[29]</a><a href="#cite_note-Nálevka_(2006),_180–181-33">[30]</a> Vztahy Německa s Francií a Británií dále zhoršila i <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_marock%C3%A1_krize" title="První marocká krize">první marocká krize</a> z roku 1905, která pomohla posílit nové anglo-francouzské spojenectví. <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_koloni%C3%A1ln%C3%AD_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Francouzská koloniální říše">Francouzská koloniální expanze</a> v <a href="/wiki/Maroko" title="Maroko">Maroku</a> v roce <a href="/wiki/1911" title="1911">1911</a>, kterou Německo označilo za porušení dohody z roku 1906, vyústila v <a href="/wiki/Druh%C3%A1_marock%C3%A1_krize" title="Druhá marocká krize">druhou marockou krizi</a> a hrozila přerůst v ozbrojený konflikt Německa s Francií a Británií, která se postavila na stranu Francie.<a href="#cite_note-34">[31]</a> <a href="/wiki/Trojdohoda" title="Trojdohoda">Trojdohoda</a> vznikla podepsáním <a href="/wiki/Britsko-rusk%C3%A1_dohoda_(1907)" title="Britsko-ruská dohoda (1907)">rusko-anglické smlouvy</a> 31. srpna 1907, v níž se obě velmoci obávající se Německa dohodly na urovnání <a href="/wiki/Velk%C3%A1_hra" title="Velká hra">vzájemných sporů</a> a vymezení sfér vlivu ve <a href="/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_Asie" title="Střední Asie">Střední Asii</a>.<a href="#cite_note-Nálevka_(2006),_194–196-35">[32]</a> Druhý vojenský blok byl dotvořen v roce 1912 po uzavření dalších britsko-ruských a britsko-francouzských dohod.<a href="#cite_note-36">[33]</a> V Německu panovaly obavy, že nově vytvořená aliance Ruska, Francie a Británie představuje přímé ohrožení císařství, které se tak ocitlo v obklíčení.<a href="#cite_note-37">[34]</a> Historikové u příčin první světové války zdůrazňují neochotu všech velmocí nadále řešit rostoucí spory mírovou cestou. Někteří badatelé zastávají názor, že se situace v Německu a Rakousko-Uhersku vymkla z rukou a světovou válku svou politikou zavinily neúmyslně.<a href="#cite_note-Šedivý_(2001),_16.-38">[35]</a> Část historiků zastoupená například <a href="/wiki/Fritz_Fischer" title="Fritz Fischer">Fritzem Fischerem</a> pak považuje za hlavního viníka vypuknutí války císařské Německo, které mělo konflikt aktivně připravovat.<a href="#cite_note-Šedivý_(2001),_16.-38">[35]</a> Německé i rakousko-uherské velení se totiž obávalo porážky, pokud by konflikt s Ruským impériem vypukl později a Rusové by stihli dokončit výstavbu železniční sítě, která by výrazně zvýšila mobilitu obrovské carské armády.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_22-39">[36]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Závody_ve_zbrojení">Závody ve zbrojení</h3>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=4" title="Editace sekce: Závody ve zbrojení" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=4" title="Editovat zdrojový kód sekce Závody ve zbrojení">editovat zdroj</a>]</div> Za dlouhé vlády královny <a href="/wiki/Viktorie_(britsk%C3%A1_kr%C3%A1lovna)" title="Viktorie (britská královna)">Viktorie</a> se <a href="/wiki/Britsk%C3%A9_imp%C3%A9rium" title="Britské impérium">Britské impérium</a> stalo největším a nejmocnějším státem světa. Sjednocené a dynamicky se rozvíjející Německo, kde došlo k obrovskému navýšení těžby uhlí a železa a k zrychlení produkce oceli, vystřídalo Británii v roce <a href="/wiki/1913" title="1913">1913</a> v pozici největší evropské průmyslové mocnosti.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_10-40">[37]</a> Po Rusku se Německé císařství navíc stalo i druhým nejlidnatějším evropským státem.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_16-41">[38]</a> <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A1_koloni%C3%A1ln%C3%AD_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Německá koloniální říše">Německé koloniální ambice</a> v <a href="/wiki/Afrika" title="Afrika">Africe</a>, <a href="/wiki/Asie" title="Asie">Asii</a> a <a href="/wiki/Oce%C3%A1nie" title="Oceánie">Oceánii</a> a výstavba silného <a href="/wiki/Kaiserliche_Marine" title="Kaiserliche Marine">císařského námořnictva</a>, kterou prosazoval velkoadmirál <a href="/wiki/Alfred_von_Tirpitz" title="Alfred von Tirpitz">Alfred von Tirpitz</a>, znepokojovaly Velkou Británii, která nechtěla Německu přepustit svou vůdčí pozici v zámoří.<a href="#cite_note-Warner_(1997),_9–10-42">[39]</a><a href="#cite_note-Nálevka_(2006),_187-43">[40]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Weltausstellung_1873_Kruppische_Gesch%C3%BCtze.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Tovární hala s děly v Kruppových závodech v Essenu." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d9/Weltausstellung_1873_Kruppische_Gesch%C3%BCtze.jpg/220px-Weltausstellung_1873_Kruppische_Gesch%C3%BCtze.jpg" decoding="async" width="220" height="166" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d9/Weltausstellung_1873_Kruppische_Gesch%C3%BCtze.jpg/330px-Weltausstellung_1873_Kruppische_Gesch%C3%BCtze.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d9/Weltausstellung_1873_Kruppische_Gesch%C3%BCtze.jpg/440px-Weltausstellung_1873_Kruppische_Gesch%C3%BCtze.jpg 2x" data-file-width="3906" data-file-height="2948" /></a><figcaption>Děla vyrobená v <a href="/wiki/Krupp" title="Krupp">Kruppových</a> závodech v <a href="/wiki/Essen" title="Essen">Essenu</a> v roce <a href="/wiki/1873" title="1873">1873</a></figcaption></figure> V důsledku vzájemného soupeření začala většina velmocí na počátku 20. století s rozsáhlým vyzbrojováním. Výdaje na zbrojení se v letech <a href="/wiki/1908" title="1908">1908</a> až <a href="/wiki/1913" title="1913">1913</a> v Rakousko-Uhersku zvýšily o 14 %, ve Velké Británii ve stejném období o 30 %, v Rusku o 53 %, v Itálii o 61 %, v Německu o 69 % a ve Francii o 86 %.<a href="#cite_note-Šedivý_(2001),_19.-44">[41]</a> <a href="/wiki/Zbrojn%C3%AD_pr%C5%AFmysl" title="Zbrojní průmysl">Zbrojní průmysl</a> zažíval díky státním zakázkám konjunkturu v celé Evropě. Kromě hutnictví a strojírenství se rychle rozvíjel i <a href="/wiki/Chemick%C3%BD_pr%C5%AFmysl" title="Chemický průmysl">chemický průmysl</a> produkující nové a účinnější výbušniny.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_16-41">[38]</a> Konstruktér <a href="/wiki/Hiram_Stevens_Maxim" title="Hiram Stevens Maxim">Hiram Stevens Maxim</a> dokončil v roce <a href="/wiki/1884" title="1884">1884</a> první plně <a href="/wiki/Maxim_(kulomet,_1883)" title="Maxim (kulomet, 1883)">automatický kulomet</a><a href="#cite_note-Willmott_(2005),_18-45">[42]</a><a href="#cite_note-Nálevka_(2006),_165-46">[43]</a> a Němci i Francouzi zaváděli na konci 19. století do výzbroje svých armád nová rychlopalná polní děla s rážemi 75 a 77 mm.<a href="#cite_note-Nálevka_(2006),_151-47">[44]</a> Britové v roce <a href="/wiki/1906" title="1906">1906</a> zařadili do služby revoluční <a href="/wiki/Bitevn%C3%AD_lo%C4%8F" title="Bitevní loď">bitevní loď</a> <a href="/wiki/HMS_Dreadnought_(1906)" title="HMS Dreadnought (1906)">HMS Dreadnought</a>. <a href="/wiki/Dreadnought" title="Dreadnought">Tento typ</a> bitevních lodí pak záhy začaly stavět i ostatní námořní velmoci.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_21-48">[45]</a> V evropské společnosti ovlivněné myšlenkami filozofa <a href="/wiki/Herbert_Spencer" title="Herbert Spencer">Herberta Spencera</a> a <a href="/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_darwinismus" title="Sociální darwinismus">sociálního darwinismu</a> rostl <a href="/wiki/Militarismus" title="Militarismus">militarismus</a> a <a href="/wiki/Nacionalismus" title="Nacionalismus">nacionalismus</a> namířený proti cizincům a zahraničním národům. Evropské státy zavedly povinnou <a href="/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_vojensk%C3%A1_slu%C5%BEba" title="Základní vojenská služba">vojenskou službu</a> a díky industrializaci a rychlému technickému pokroku neustále přezbrojovaly své armády a válečná loďstva.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_19-49">[46]</a> Ruský ministr války <a href="/wiki/Alexej_Nikolajevi%C4%8D_Kuropatkin" title="Alexej Nikolajevič Kuropatkin">Alexej Nikolajevič Kuropatkin</a> informoval v roce <a href="/wiki/1898" title="1898">1898</a> cara Mikuláše, že Rusko není z hospodářských důvodů schopné držet s Německem a Francií krok v modernizaci armády, především dělostřelectva.<a href="#cite_note-Nálevka_(2006),_151-47">[44]</a> Mikuláš II. navrhl ostatním velmocem svolání mezinárodní konference, kde by se projednalo řešení vzájemných sporů nevojenskými prostředky. Přes původní neochotu většiny mocností se i díky tlaku veřejného mínění a <a href="/wiki/Pacifismus" title="Pacifismus">pacifistickému</a> hnutí uskutečnila v roce 1899 první mírová konference v <a href="/wiki/Nizozemsko" title="Nizozemsko">nizozemském</a> <a href="/wiki/Haag" title="Haag">Haagu</a>. Konference se zúčastnili zástupci 26 států. Druhá konference následovala v roce 1907. Došlo na nich k ustanovení <a href="/wiki/St%C3%A1l%C3%BD_rozhod%C4%8D%C3%AD_soud" title="Stálý rozhodčí soud">Stálého rozhodčího soudu</a> v Haagu a k uzavření <a href="/wiki/Haagsk%C3%A9_%C3%BAmluvy" title="Haagské úmluvy">Haagských úmluv</a> stanovujících pravidla vedení <a href="/wiki/V%C3%A1lka" title="Válka">války</a>.<a href="#cite_note-Nálevka_(2006),_151–152-50">[47]</a> Ruský návrh na snížení výdajů na zbrojení však na konferenci podpořila pouze Itálie.<a href="#cite_note-Nálevka_(2006),_152-51">[48]</a> <table class="wikitable sortable floatleft"> <caption>Stavy armád před válkou (1912) (v tisících)<a href="#cite_note-52">[49]</a> </caption> <tbody><tr> <th></th> <th>Mírový</th> <th>Mobilizační </th></tr> <tr> <td>Rusko</td> <td>1160</td> <td>4800 </td></tr> <tr> <td>Německo</td> <td>688</td> <td>3000 </td></tr> <tr> <td>Francie</td> <td>604</td> <td>2350 </td></tr> <tr> <td>Rakousko-Uhersko</td> <td>400</td> <td>1700 </td></tr> <tr> <td>Itálie</td> <td>323</td> <td>1100 </td></tr> <tr> <td>Velká Británie</td> <td>380</td> <td>1000 </td></tr> <tr> <td>Japonsko</td> <td>280</td> <td>1000 </td></tr> <tr> <td>Osmanská říše</td> <td>240</td> <td>1000 </td></tr> <tr> <td>USA</td> <td>147</td> <td>287 </td></tr> <tr> <td>Srbsko</td> <td>36</td> <td>160 </td></tr></tbody></table> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Krize_na_Balkáně">Krize na Balkáně</h3>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=5" title="Editace sekce: Krize na Balkáně" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=5" title="Editovat zdrojový kód sekce Krize na Balkáně">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článcích <a href="/wiki/Bosensk%C3%A1_krize" title="Bosenská krize">Bosenská krize</a>, <a href="/wiki/Balk%C3%A1nsk%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Balkánské války">Balkánské války</a> a <a href="/wiki/Atent%C3%A1t_na_Franti%C5%A1ka_Ferdinanda_d%27Este" title="Atentát na Františka Ferdinanda d'Este">Atentát na Františka Ferdinanda d'Este</a>.</div> Balkán představoval v průběhu 19. století nejméně stabilní evropskou oblast, kde se na hroutící se Osmanské říši osamostatnily za podpory ruského cara slovanské státy. Kromě Ruska však o expanzi na Balkáně projevovalo zájem i Rakousko-Uhersko, které si obsazením <a href="/wiki/Bosna_a_Hercegovina" title="Bosna a Hercegovina">Bosny a Hercegoviny</a> chtělo zajistit své pozice na <a href="/wiki/Jadersk%C3%A9_mo%C5%99e" title="Jaderské moře">Jadranu</a>.<a href="#cite_note-Nálevka_(2006),_32-53">[50]</a> Když v roce <a href="/wiki/1908" title="1908">1908</a> vyhlásilo <a href="/wiki/Bulharsk%C3%A9_carstv%C3%AD" title="Bulharské carství">Bulharsko</a> nezávislost na Osmanské říši, Rakousko <a href="/wiki/Anexe_Bosny_a_Hercegoviny" class="mw-redirect" title="Anexe Bosny a Hercegoviny">anektovalo</a> Bosnu a Hercegovinu, kterou okupovalo již od Berlínského kongresu v roce 1878.<a href="#cite_note-Nálevka_(2006),_207-54">[51]</a> V Bulharsku se carem stal <a href="/wiki/Ferdinand_I._Bulharsk%C3%BD" title="Ferdinand I. Bulharský">Ferdinand I.</a> ze <a href="/wiki/Koburkov%C3%A9" title="Koburkové">sasko-kobursko-gothské dynastie</a>. Rakouská anexe Bosny a Hercegoviny ohrožovala Srbsko, přičemž válku <a href="/wiki/V%C3%ADde%C5%88" title="Vídeň">Vídně</a> a <a href="/wiki/B%C4%9Blehrad" title="Bělehrad">Bělehradu</a> v roce <a href="/wiki/1909" title="1909">1909</a> zažehnal zásah britské vlády připouštějící Rakušanům uznání anexe Bosny pouze v případě, že nedojde k válce se Srbskem. Srbsko bylo donuceno přijmout rakousko-uherskou expanzi především proto, že jeho hlavní spojenec Rusko nebylo po <a href="/wiki/Rusko-japonsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Rusko-japonská válka">prohrané válce</a> s Japonskem ochotné jít do dalšího vojenského konfliktu.<a href="#cite_note-Nálevka_(2006),_211–212-55">[52]</a> Porážka Osmanů ve <a href="/wiki/Italsko-tureck%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Italsko-turecká válka">válce s Itálií</a> motivovala balkánské státy sdružené v <a href="/wiki/Balk%C3%A1nsk%C3%BD_svaz" title="Balkánský svaz">Balkánském svazu</a> k zahájení dalšího útoku proti oslabené Osmanské říši. V <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_balk%C3%A1nsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="První balkánská válka">první balkánské válce</a> se v letech <a href="/wiki/1912" title="1912">1912</a> až <a href="/wiki/1913" title="1913">1913</a> s Turky střetlo <a href="/wiki/Bulharsko" title="Bulharsko">Bulharsko</a>, <a href="/wiki/Srbsko" title="Srbsko">Srbsko</a>, <a href="/wiki/%C5%98ecko" title="Řecko">Řecko</a> a <a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A1_Hora" title="Černá Hora">Černá Hora</a>.<a href="#cite_note-Nálevka_(2006),_224–226-56">[53]</a> Po vytlačení Osmanské říše z Balkánu však mezi bývalými spojenci došlo k rozporům o dělení dobytého území a v létě roku 1913 se proti Bulharsku postavilo ve <a href="/wiki/Druh%C3%A1_balk%C3%A1nsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Druhá balkánská válka">druhé balkánské válce</a> Srbsko, Černá Hora, Řecko, Rumunsko i Osmanská říše. Po porážce muselo Bulharsko akceptovat podmínky <a href="/w/index.php?title=Bukure%C5%A1%C5%A5sk%C3%BD_m%C3%ADr_(1913)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bukurešťský mír (1913) (stránka neexistuje)">Bukurešťského míru</a> a bylo svými sousedy připraveno o území dobytá v první balkánské válce.<a href="#cite_note-Nálevka_(2006),_229-57">[54]</a> Velmoci potvrdily nezávislost <a href="/wiki/Alb%C3%A1nie" title="Albánie">Albánie</a>, jejíž části však i v roce 1913 okupovali Černohorci a Srbové usilující o <a href="/wiki/Velk%C3%A9_Srbsko" title="Velké Srbsko">Velké Srbsko</a>. Situace na Balkáně se alespoň částečně uklidnila teprve na nátlak velmocí.<a href="#cite_note-Nálevka_(2006),_229-57">[54]</a> Po dvou vítězných válkách však byly vztahy mezi Srbskem a Habsburskou monarchií krajně napjaté.<a href="#cite_note-Nálevka_(2006),_231-58">[55]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Assassination_of_Archduke_Ferdinand.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Kresba v detailu zachycující atentát na Františka Ferdinanda d'Este a jeho manželku Žofii Chotkovou. V popředí je atentátník Gavrilo Princip držící v natažené ruce pistoli." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d2/Assassination_of_Archduke_Ferdinand.jpg/220px-Assassination_of_Archduke_Ferdinand.jpg" decoding="async" width="220" height="167" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d2/Assassination_of_Archduke_Ferdinand.jpg/330px-Assassination_of_Archduke_Ferdinand.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d2/Assassination_of_Archduke_Ferdinand.jpg/440px-Assassination_of_Archduke_Ferdinand.jpg 2x" data-file-width="2359" data-file-height="1787" /></a><figcaption>Ilustrace zachycující <a href="/wiki/Atent%C3%A1t_na_Franti%C5%A1ka_Ferdinanda_d%27Este" title="Atentát na Františka Ferdinanda d'Este">Sarajevský atentát</a></figcaption></figure> Nacionalismus, touha po Velkém Srbsku a frustrace z rakouské anexe působila i na část obyvatelstva Bosny a Hercegoviny. Jihoslovanský odboj proti Rakousko-Uhersku podporovala tajná srbská organizace <a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A1_ruka" title="Černá ruka">Černá ruka</a>, v jejímž čele stál <a href="/wiki/Dragutin_Dimitrijevi%C4%87" title="Dragutin Dimitrijević">Dragutin Dimitrijević</a>. V Bosně pak působila protihabsburská organizace <a href="/wiki/Mlad%C3%A1_Bosna" title="Mladá Bosna">Mladá Bosna</a>.<a href="#cite_note-Nálevka_(2006),_232-59">[56]</a> Když rakousko-uherská armáda uskutečnila v červnu <a href="/wiki/1914" title="1914">1914</a> v <a href="/wiki/Bosna_(historick%C3%A1_zem%C4%9B)" title="Bosna (historická země)">Bosně</a> velké vojenské manévry při srbských hranicích, mnozí obyvatelé Srbska a Bosny to považovali za provokaci. Následník trůnu <a href="/wiki/Franti%C5%A1ek_Ferdinand_d%27Este" title="František Ferdinand d'Este">František Ferdinand d'Este</a> jako vrchní inspektor rakousko-uherské armády přijel na manévry společně se svou chotí, <a href="/wiki/%C5%BDofie_Chotkov%C3%A1" title="Žofie Chotková">Žofií Chotkovou</a>, a na jejich závěr manželský pár navštívil <a href="/wiki/Sarajevo" title="Sarajevo">Sarajevo</a>, hlavní město Bosny. Návštěva byla podniknuta v den výročí <a href="/wiki/Bitva_na_Kosov%C4%9B_poli" title="Bitva na Kosově poli">bitvy na Kosově poli</a>, která vedla k podmanění Srbska Osmanskou říší.<a href="#cite_note-Nálevka_(2006),_234-60">[57]</a> Radikální členové Mladé Bosny a Černé Ruky zde na následníka trůnu <a href="/wiki/28._%C4%8Derven" title="28. červen">28. června</a> <a href="/wiki/1914" title="1914">1914</a> spáchali <a href="/wiki/Atent%C3%A1t_na_Franti%C5%A1ka_Ferdinanda_d%27Este" title="Atentát na Františka Ferdinanda d'Este">atentát</a>, kterému ještě týž den podlehl on i jeho žena <a href="/wiki/%C5%BDofie_Chotkov%C3%A1" title="Žofie Chotková">Žofie</a>. Arcivévodu a jeho manželku zastřelil člen Mladé Bosny, <a href="/wiki/Gavrilo_Princip" title="Gavrilo Princip">Gavrilo Princip</a>.<a href="#cite_note-61">[58]</a><a href="#cite_note-62">[59]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Průběh">Průběh</h2>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=6" title="Editace sekce: Průběh" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=6" title="Editovat zdrojový kód sekce Průběh">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Vypuknutí_války">Vypuknutí války</h3>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=7" title="Editace sekce: Vypuknutí války" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=7" title="Editovat zdrojový kód sekce Vypuknutí války">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/%C4%8Cervencov%C3%A1_krize" title="Červencová krize">Červencová krize</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:World_War_1.gif" class="mw-file-description"><img alt="Dynamická mapa světa zachycující zapojení jednotlivých států do konflitu na straně Dohody a Ústředních mocností." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e4/World_War_1.gif/220px-World_War_1.gif" decoding="async" width="220" height="102" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e4/World_War_1.gif/330px-World_War_1.gif 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e4/World_War_1.gif/440px-World_War_1.gif 2x" data-file-width="1200" data-file-height="555" /></a><figcaption>Státy zapojené do války <div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;">     Dohoda</div> <div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;">     Kolonie, dominia a teritoria Dohody a Dohodou okupovaná území</div> <div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;">     Ústřední mocnosti</div> <div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;">     Kolonie Ústředních mocností a okupovaná území</div> <div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;">     Neutrální země</div></figcaption></figure> <a href="/wiki/Atent%C3%A1t_na_Franti%C5%A1ka_Ferdinanda_d%27Este" title="Atentát na Františka Ferdinanda d'Este">Atentát na Františka Ferdinanda d'Este</a> a jeho choť <a href="/wiki/%C5%BDofie_Chotkov%C3%A1" title="Žofie Chotková">Žofii Chotkovou</a> spustil rychlý sled událostí vedoucích k vypuknutí <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Světová válka">světové války</a>, označovaný jako <a href="/wiki/%C4%8Cervencov%C3%A1_krize" title="Červencová krize">červencová krize</a>. <a href="/wiki/Rakousko-Uhersko" title="Rakousko-Uhersko">Rakousko-Uhersko</a> v reakci na atentát zaslalo <a href="/wiki/Srbsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Srbské království">Srbsku</a>, které rakousko-uherské orgány podezřívaly z přímé účasti na spiknutí atentátníků, <a href="/wiki/23._%C4%8Dervenec" title="23. červenec">23. července</a> tzv. <a href="/wiki/%C4%8Cervencov%C3%A9_ultim%C3%A1tum" title="Červencové ultimátum">Červencové ultimátum</a>.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_10-63">[60]</a> Tvrdé požadavky vůči Srbsku byly formulované tak, aby bylo ultimátum protistranou odmítnuto a vedlo ke konfliktu mezi oběma zeměmi.<a href="#cite_note-64">[61]</a> Zastáncem preventivní války se Srbskem byl především náčelník generálního štábu, <a href="/wiki/Franz_Conrad_von_H%C3%B6tzendorf" title="Franz Conrad von Hötzendorf">Franz Conrad von Hötzendorf</a>.<a href="#cite_note-Šedivý_(2001),_25.-65">[62]</a> V tomto postoji rakouskou stranu podporovala německá vláda, která léto 1914 považovala za nejvhodnější okamžik k vyvolání války s <a href="/wiki/Rusk%C3%A9_imp%C3%A9rium" title="Ruské impérium">Ruskem</a>, podle jejího názoru v blízké budoucnosti stejně nevyhnutelné.<a href="#cite_note-66">[63]</a><a href="#cite_note-68">[pozn. 4]</a> Ostře formulované podmínky byly pro Srbsko nepřijatelné,<a href="#cite_note-IJ-377-69">[65]</a> pokud nechtělo ztratit <a href="/wiki/Svrchovanost" title="Svrchovanost">suverenitu</a>.<a href="#cite_note-Šedivý_(2001),_29.-70">[66]</a> Na radu Ruska, které bylo blízkým srbským spojencem,<a href="#cite_note-71">[67]</a> srbská vláda částečně ustoupila a přijala devět z deseti bodů ultimáta kromě požadavku, aby rakouská policie prováděla vyšetřování atentátu přímo na srbském území.<a href="#cite_note-RAD-323-72">[68]</a> Rakousko-uherská vláda označila 25. července srbskou reakci za nedostačující a císař <a href="/wiki/Franti%C5%A1ek_Josef_I." title="František Josef I.">František Josef I.</a> nařídil na druhý den <a href="/wiki/V%C5%A1eobecn%C3%A1_mobilizace_v_Rakousko-Uhersku_v_roce_1914" title="Všeobecná mobilizace v Rakousko-Uhersku v roce 1914">všeobecnou mobilizaci</a>.<a href="#cite_note-Šedivý_(2001),_29.-70">[66]</a> Mobilizovalo také Srbsko a car <a href="/wiki/Mikul%C3%A1%C5%A1_II._Alexandrovi%C4%8D" title="Mikuláš II. Alexandrovič">Mikuláš</a> předběžně souhlasil s částečnou mobilizací ruských sil v případě napadení Srbska.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_11.-73">[69]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Europe_1914.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Mapa Evropy s barevně rozlišenými státy zapojenými do války na straně Dohody a Ústředních mocností." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/63/Europe_1914.jpg/220px-Europe_1914.jpg" decoding="async" width="220" height="158" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/63/Europe_1914.jpg/330px-Europe_1914.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/63/Europe_1914.jpg/440px-Europe_1914.jpg 2x" data-file-width="1198" data-file-height="863" /></a><figcaption>Evropské státy zapojené do války</figcaption></figure> Dne <a href="/wiki/28._%C4%8Dervenec" title="28. červenec">28. července</a> 1914 <a href="/wiki/M%C3%BDm_n%C3%A1rod%C5%AFm!" title="Mým národům!">vyhlásilo</a> Rakousko-Uhersko Srbsku válku a o den později začalo jeho podunajské loďstvo ostřelovat <a href="/wiki/B%C4%9Blehrad" title="Bělehrad">Bělehrad</a>. Téhož dne na základě uzavřených spojeneckých smluv zareagoval <a href="/wiki/Rusk%C3%A9_imp%C3%A9rium" title="Ruské impérium">ruský</a> car Mikuláš II. vyhlášením takzvané přípravné fáze pro případ války, tedy částečné <a href="/wiki/Mobilizace" title="Mobilizace">mobilizace</a> třinácti armádních sborů u rakouské hranice. Přestože se ruský car snažil válce zabránit,<a href="#cite_note-74">[70]</a> byla všeobecná mobilizace ruských vojsk zahájena <a href="/wiki/31._%C4%8Dervenec" title="31. červenec">31. července</a> 1914.<a href="#cite_note-75">[71]</a> Systém mezinárodní bezpečnosti založený na dvojici aliančních bloků – <a href="/wiki/Trojdohoda" title="Trojdohoda">Trojdohodě</a> a <a href="/wiki/%C3%9Ast%C5%99edn%C3%AD_mocnosti" title="Ústřední mocnosti">Trojspolku</a> – tak spustil řetězovou reakci vedoucí ke světové válce a během jednoho měsíce se ve <a href="/wiki/V%C3%A1lka" title="Válka">válečném konfliktu</a> ocitla většina <a href="/wiki/Evropa" title="Evropa">Evropy</a>. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Bundesarchiv_Bild_146-1974-118-18,_Mobilmachung.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Pochodující němečtí vojáci vyprovázení při mobilizaci civilisty." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/13/Bundesarchiv_Bild_146-1974-118-18%2C_Mobilmachung.jpg/220px-Bundesarchiv_Bild_146-1974-118-18%2C_Mobilmachung.jpg" decoding="async" width="220" height="260" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/13/Bundesarchiv_Bild_146-1974-118-18%2C_Mobilmachung.jpg/330px-Bundesarchiv_Bild_146-1974-118-18%2C_Mobilmachung.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/13/Bundesarchiv_Bild_146-1974-118-18%2C_Mobilmachung.jpg/440px-Bundesarchiv_Bild_146-1974-118-18%2C_Mobilmachung.jpg 2x" data-file-width="656" data-file-height="776" /></a><figcaption>Mobilizovaní němečtí vojáci, <a href="/wiki/1._srpen" title="1. srpen">1. srpen</a> 1914</figcaption></figure> Dne <a href="/wiki/1._srpen" title="1. srpen">1. srpna</a> mobilizovala svou armádu Francie a také Německo, které vyhlásilo válku Rusku.<a href="#cite_note-Šedivý_(2001),_32.-76">[72]</a> Při útoku na západě Německo <a href="/wiki/2._srpen" title="2. srpen">2. srpna</a> obsadilo <a href="/wiki/Lucembursko" title="Lucembursko">Lucembursko</a> a <a href="/wiki/3._srpen" title="3. srpen">3. srpna</a> vyhlásilo válku Francii.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_12.-77">[73]</a> Ve snaze rychle postoupit na území Francie, vstoupila německá vojska <a href="/wiki/4._srpen" title="4. srpen">4. srpna</a> do neutrální <a href="/wiki/Belgie" title="Belgie">Belgie</a>. <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%BD_vp%C3%A1d_do_Belgie_(prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka)" title="Německý vpád do Belgie (první světová válka)">Porušení belgické neutrality</a> dalo <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD_Velk%C3%A9_Brit%C3%A1nie_a_Irska" title="Spojené království Velké Británie a Irska">Velké Británii</a> téhož dne podnět k vyhlášení války Německu.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_13.-78">[74]</a> Dne <a href="/wiki/6._srpen" title="6. srpen">6. srpna</a> vypovědělo Rakousko-Uhersko válku Rusku, <a href="/wiki/7._srpen" title="7. srpen">7. srpna</a> ohlásila válku s Rakousko-Uherskem <a href="/wiki/%C4%8Cernohorsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Černohorské království">Černá Hora</a> a do týdne se do války proti Rakousko-Uhersku připojily i Francie a Velká Británie.<a href="#cite_note-Royde-Smith-79">[75]</a> Na straně Dohody vstoupilo <a href="/wiki/23._srpen" title="23. srpen">23. srpna</a> do války i <a href="/wiki/Japonsk%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Japonské císařství">Japonsko</a>, které v <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_republika_(1912%E2%80%931949)" title="Čínská republika (1912–1949)">Číně</a> obsadilo německé teritorium <a href="/wiki/%C4%8Cching-tao" title="Čching-tao">Čching-tao</a> a rakouský <a href="/wiki/Tchien-%C5%A5in" title="Tchien-ťin">Tchien-ťin</a>.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_22–23.-80">[76]</a> <a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Osmanská říše">Osmanská říše</a> vstoupila do války na straně <a href="/wiki/%C3%9Ast%C5%99edn%C3%AD_mocnosti" title="Ústřední mocnosti">Ústředních mocností</a> na přelomu října a listopadu 1914 poté, co <a href="/wiki/Osmansk%C3%A9_n%C3%A1mo%C5%99nictvo" title="Osmanské námořnictvo">osmanské loďstvo</a> s podporou německých křižníků <a href="/wiki/SMS_Breslau" title="SMS Breslau">SMS Breslau</a> a <a href="/wiki/SMS_Goeben" title="SMS Goeben">SMS Goeben</a> napadlo ruské přístavy v <a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A9_mo%C5%99e" title="Černé moře">Černém moři</a>.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_38.-81">[77]</a> Poslední z evropských velmocí a předválečný člen Trojspolku, <a href="/wiki/Italsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Italské království">Itálie</a>, která na počátku konfliktu vyhlásila neutralitu, vstoupila do války na straně <a href="/wiki/Trojdohoda" title="Trojdohoda">Dohody</a> <a href="/wiki/23._kv%C4%9Bten" title="23. květen">23. května</a> 1915, kdy vyhlásila válku Rakousko-Uhersku.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_66.-82">[78]</a> Na stranu Německa a jeho spojenců se v říjnu roku 1915 postavilo také Bulharsko. Rumunsko naopak v roce 1916 podpořilo mocnosti Dohody. <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">Spojené státy</a> se do první světové války na straně Dohody přidaly v dubnu roku 1917.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_126.-83">[79]</a> Do světového konfliktu se v jeho průběhu na straně Dohody zapojilo i <a href="/wiki/Portugalsko" title="Portugalsko">Portugalsko</a>, <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Řecké království">Řecko</a> a <a href="/wiki/St%C3%A1ty_Dohody" title="Státy Dohody">mnohé mimoevropské státy</a>.<a href="#cite_note-Westwell_(2009),_8–9.-84">[80]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="1914">1914</h3>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=8" title="Editace sekce: 1914" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=8" title="Editovat zdrojový kód sekce 1914">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Neúspěchy_Rakouska-Uherska_na_srbské_frontě">Neúspěchy Rakouska-Uherska na srbské frontě</h4>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=9" title="Editace sekce: Neúspěchy Rakouska-Uherska na srbské frontě" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=9" title="Editovat zdrojový kód sekce Neúspěchy Rakouska-Uherska na srbské frontě">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Vyhl%C3%A1%C5%A1en%C3%AD_v%C3%A1lky_Srbsku_%E2%80%93_N%C3%A1rodn%C3%AD_listy_%E2%80%93_29.07.1914.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Vyhl%C3%A1%C5%A1en%C3%AD_v%C3%A1lky_Srbsku_%E2%80%93_N%C3%A1rodn%C3%AD_listy_%E2%80%93_29.07.1914.jpg/220px-Vyhl%C3%A1%C5%A1en%C3%AD_v%C3%A1lky_Srbsku_%E2%80%93_N%C3%A1rodn%C3%AD_listy_%E2%80%93_29.07.1914.jpg" decoding="async" width="220" height="312" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Vyhl%C3%A1%C5%A1en%C3%AD_v%C3%A1lky_Srbsku_%E2%80%93_N%C3%A1rodn%C3%AD_listy_%E2%80%93_29.07.1914.jpg/330px-Vyhl%C3%A1%C5%A1en%C3%AD_v%C3%A1lky_Srbsku_%E2%80%93_N%C3%A1rodn%C3%AD_listy_%E2%80%93_29.07.1914.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Vyhl%C3%A1%C5%A1en%C3%AD_v%C3%A1lky_Srbsku_%E2%80%93_N%C3%A1rodn%C3%AD_listy_%E2%80%93_29.07.1914.jpg/440px-Vyhl%C3%A1%C5%A1en%C3%AD_v%C3%A1lky_Srbsku_%E2%80%93_N%C3%A1rodn%C3%AD_listy_%E2%80%93_29.07.1914.jpg 2x" data-file-width="3964" data-file-height="5630" /></a><figcaption>Titulní strana <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_listy" title="Národní listy">Národních listů</a> z 29. července 1914 informuje o vypovězení války Srbsku.</figcaption></figure> Prvním bojištěm světové války se stal Balkán. <a href="/wiki/Rakousko-Uhersko" title="Rakousko-Uhersko">Rakousko-Uhersko</a> vypovědělo Srbsku válku 28. července <a href="/wiki/1914" title="1914">1914</a> a rakousko-uherská armáda zaútočila již <a href="/wiki/29._%C4%8Dervenec" title="29. červenec">29. července</a>, kdy dělostřelectvo a dělové čluny na <a href="/wiki/Dunaj" title="Dunaj">Dunaji</a> <a href="/wiki/Bombardov%C3%A1n%C3%AD_B%C4%9Blehradu_(1914)" title="Bombardování Bělehradu (1914)">ostřelovaly Bělehrad</a>.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_46-85">[81]</a> Při hranicích obou znepřátelených států pak došlo k vytvoření <a href="/wiki/Srbsk%C3%A1_fronta_(prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka)" title="Srbská fronta (první světová válka)">srbské fronty</a>, na které mělo na počátku války iniciativu Rakousko-Uhersko. Náčelník rakousko-uherského generálního štábu <a href="/wiki/Franz_Conrad_von_H%C3%B6tzendorf" title="Franz Conrad von Hötzendorf">Franz Conrad von Hötzendorf</a> však podcenil Srby, kteří mohli ke své efektivní obraně využívat hraniční řeky, hornatý terén i zkušenosti z předchozích bojů v balkánských válkách.<a href="#cite_note-86">[82]</a> Přestože část sil musela být přesunuta proti postupujícím Rusům, rozhodl se generál <a href="/wiki/Oskar_Potiorek" title="Oskar Potiorek">Oskar Potiorek</a>, velitel rakousko-uherské armády na Balkáně, napadnout nepřítele s 5. a 6. armádou. Rakouský útok ze západu z Bosny a Hercegoviny ve směru na <a href="/wiki/Valjevo" title="Valjevo">Valjevo</a> a <a href="/wiki/U%C5%BEice" title="Užice">Užici</a> měl zprvu výhodu překvapení, protože srbský velitel, vojvoda <a href="/wiki/Radomir_Putnik" title="Radomir Putnik">Radomir Putnik</a> očekával hlavní nápor ze severu ve směru na <a href="/wiki/B%C4%9Blehrad" title="Bělehrad">Bělehrad</a>.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_127.-87">[83]</a><a href="#cite_note-Šedivý_(2001),_85.-88">[84]</a> V srpnu překročila rakousko-uherská vojska o síle přibližně 200 000 mužů <a href="/wiki/S%C3%A1va" title="Sáva">Sávu</a> a <a href="/wiki/Drina" title="Drina">Drinu</a> a zmocnila se města <a href="/wiki/%C5%A0abac" title="Šabac">Šabac</a>. Rakouská 3. armáda bojovala pod velením <a href="/wiki/Liborius_von_Frank" title="Liborius von Frank">von Franka</a> proti srbské 5. armádě pod vedením <a href="/wiki/Pavle_Juri%C5%A1i%C4%87_%C5%A0turm" title="Pavle Jurišić Šturm">Pavla Jurišiće Sturma</a>. Poté, co se k srbské 3. armádě přidala i nově zmobilizována 2. armáda pod vedením generála <a href="/wiki/Stepa_Stepanovi%C4%87" title="Stepa Stepanović">Stepanoviće</a>, se srbským vojskům podařilo v <a href="/wiki/Bitva_u_Ceru" title="Bitva u Ceru">bitvě u Ceru</a> zvítězit. Po necelých 14 dnech neúspěšné ofenzívy nařídil Potiorek rakouským vojskům ustoupit zpět za hranice. Stepan Stepanović byl po vítězství povýšen na vojvodu – polního <a href="/wiki/Mar%C5%A1%C3%A1l" title="Maršál">maršála</a>. Rakušané v boji ztratili 600 důstojníků a přes 22 000 padlých a raněných vojáků. Srbské ztráty dosáhly 16 000 mužů.<a href="#cite_note-Šedivý_(2001),_88–89.-89">[85]</a> Srbské velení během počátečních bojů využívalo chyb protivníka a náročného terénu zvýhodňujícího bránící se stranu. Srbská obrana se mohla opírat o mohutné toky hraničních řek Dunaj, Sáva a Drina, za kterými se nacházely těžko překročitelné horské hřebeny a husté lesy. Vojenské operace na Balkáně navíc velmi znesnadňovala absence kvalitních silnic a železnic.<a href="#cite_note-90">[86]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Franz_Frheiherr_Conrad_von_H%C3%B6tzendorf_1914_Charles_Scolik.png" class="mw-file-description"><img alt="Rakousko-uherský velitel Franz Conrad von Hötzendorf sedící za stolem s vojenskými plány" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3e/Franz_Frheiherr_Conrad_von_H%C3%B6tzendorf_1914_Charles_Scolik.png/220px-Franz_Frheiherr_Conrad_von_H%C3%B6tzendorf_1914_Charles_Scolik.png" decoding="async" width="220" height="214" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3e/Franz_Frheiherr_Conrad_von_H%C3%B6tzendorf_1914_Charles_Scolik.png/330px-Franz_Frheiherr_Conrad_von_H%C3%B6tzendorf_1914_Charles_Scolik.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3e/Franz_Frheiherr_Conrad_von_H%C3%B6tzendorf_1914_Charles_Scolik.png/440px-Franz_Frheiherr_Conrad_von_H%C3%B6tzendorf_1914_Charles_Scolik.png 2x" data-file-width="1001" data-file-height="973" /></a><figcaption>Náčelník generálního štábu rakousko-uherské armády, <a href="/wiki/Franz_Conrad_von_H%C3%B6tzendorf" title="Franz Conrad von Hötzendorf">Franz Conrad von Hötzendorf</a> patřil k propagátorům agresivní politiky vůči Srbsku a Itálii.<a href="#cite_note-91">[87]</a></figcaption></figure> Srbové povzbuzení prvotním úspěchem a ruským vrchním velením podnikli proti Rakousko-Uhersku nečekanou protiofenzívu. <a href="/wiki/6._z%C3%A1%C5%99%C3%AD" title="6. září">6. září</a> překročila srbská první armáda ve <a href="/wiki/Srem" title="Srem">Sremu</a> Sávu, kde nakrátko držela obranné pozice. Avšak Srbové se odtud kvůli rostoucímu rakouskému tlaku museli záhy stáhnout.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_127.-87">[83]</a> Srbské vrchní velení následně naplánovalo útok na západ proti <a href="/wiki/Bosna_a_Hercegovina" title="Bosna a Hercegovina">Bosně a Hercegovině</a>, kterého se zúčastnila i černohorská armáda. Srbská a černohorská vojska překročila Drinu u srbsko-bosensko-černohorské hranice, dobyla <a href="/wiki/Jahorina" title="Jahorina">Jahorinu</a> a <a href="/wiki/Pale" title="Pale">Pale</a> a přiblížila se k Sarajevu, avšak v říjnu je rakousko-uherský protiútok donutil stáhnout se zpět za hranice.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_127.-87">[83]</a> Druhý velký rakousko-uherský úder proti Srbsku začal <a href="/wiki/7._z%C3%A1%C5%99%C3%AD" title="7. září">7. září</a>, kdy se rozhořela <a href="/wiki/Bitva_na_Drin%C4%9B" title="Bitva na Drině">bitva na Drině</a>. Rakušanům se částečně podařilo prolomit srbskou obranu u soutoku Driny se Sávou a vytvořit zde předmostí, odkud se pak v říjnu dokázali probít dál do vnitrozemí. Srbští vojáci byli vyčerpaní a klesala jim morálka, neboť neměli dostatečné zimní vybavení a v určitých chvílích jim dokonce chyběla munice. Rakousko-uherské jednotky obsadily téměř celý severovýchod Srbského království, dobyly Šabac, Valjevo a <a href="/wiki/2._prosinec" title="2. prosinec">2. prosince</a> 1914 obsadily Bělehrad.<a href="#cite_note-Šedivý_(2001),_90–91.-92">[88]</a> Ve <a href="/wiki/V%C3%ADde%C5%88" title="Vídeň">Vídni</a> se vedle výročí nástupu císaře Františka Josefa na trůn oslavoval i pád hlavního srbského města, z <a href="/wiki/Berl%C3%ADn" title="Berlín">Berlína</a> přišla císaři gratulace a světové noviny tvrdily, že obsazení Bělehradu způsobilo pád Srbska. Srbské vojáky hájící linii u řeky <a href="/wiki/Kolubara" title="Kolubara">Kolubary</a> musel povzbudit sám král <a href="/wiki/Petr_I._Kara%C4%91or%C4%91evi%C4%87" title="Petr I. Karađorđević">Petr I. Karađorđević</a>.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_128.-93">[89]</a> Generál <a href="/wiki/%C5%BDivojin_Mi%C5%A1i%C4%87" title="Živojin Mišić">Živojin Mišić</a>, velitel 1. srbské armády zahájil <a href="/wiki/3._prosinec" title="3. prosinec">3. prosince</a> v sedm hodin ráno silnou dělostřeleckou přípravou velkou protiofenzivu. Vyčerpaní a zaskočení rakousko-uherští vojáci byli v <a href="/wiki/Bitva_na_Koluba%C5%99e" title="Bitva na Kolubaře">bitvě na Kolubaře</a> poraženi. Při ústupu pak Rakušané nestíhali budovat obranné linie, načež byli nuceni vyklidit i samotný Bělehrad a srbská vojska je do půlky prosince znovu zahnala zpět za hranice. Fronta se tak po krvavých a neúspěšných rakousko-uherských útocích na konci roku 1914 vrátila do výchozích pozic na hraničních řekách. Oskar Potiorek byl po těchto porážkách zbaven velení. Rakušané přišli během neúspěšných ofenziv o 230 000 padlých, raněných a zajatých mužů.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_45.-94">[90]</a> Srbské ztráty na životech však byly také obrovské. Během prvního válečného roku se vyšplhaly na 110 000 zemřelých a ve válkou poničené zemi navíc vypukla epidemie <a href="/wiki/Skvrnit%C3%BD_tyfus" title="Skvrnitý tyfus">tyfu</a>.<a href="#cite_note-Šedivý_(2001),_92.-95">[91]</a><a href="#cite_note-Nedorost_Na_frontách_velké_války_(2006),_70-96">[92]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Německý_útok_na_západě">Německý útok na západě</h4>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=10" title="Editace sekce: Německý útok na západě" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=10" title="Editovat zdrojový kód sekce Německý útok na západě">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Western_front_1914.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Mapa zachycující západní frontu po stabilizaci v závěru roku 1914" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/56/Western_front_1914.jpg/220px-Western_front_1914.jpg" decoding="async" width="220" height="170" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/56/Western_front_1914.jpg/330px-Western_front_1914.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/56/Western_front_1914.jpg/440px-Western_front_1914.jpg 2x" data-file-width="1241" data-file-height="961" /></a><figcaption>Stabilizace západní fronty po německém ústupu od <a href="/wiki/Marna" title="Marna">Marny</a> k <a href="/wiki/Aisne_(p%C5%99%C3%ADtok_Oise)" title="Aisne (přítok Oise)">Aisně</a>, září 1914</figcaption></figure> Od uzavření francouzsko-ruského spojenectví se německé velení začalo připravovat na budoucí válku s početně silnějšími protivníky na dvou frontách. Němci předpokládali snahu Francie zaútočit ve směru na Alsasko a Lotrinsko a počítali s pomalou mobilizací v Rusku. Náčelník německého generálního štábu <a href="/wiki/Alfred_von_Schlieffen" title="Alfred von Schlieffen">Alfred von Schlieffen</a> proto vypracoval tzv. <a href="/wiki/Schlieffen%C5%AFv_pl%C3%A1n" title="Schlieffenův plán">Schlieffenův plán</a>. Dle něj mělo devadesát procent německých sil rychlým obchvatným manévrem přes území neutrálního Lucemburska, Belgie a <a href="/wiki/Nizozemsko" title="Nizozemsko">Nizozemska</a> vniknout do severovýchodní Francie, následně se stočit na jih, obsadit <a href="/wiki/Pa%C5%99%C3%AD%C5%BE" title="Paříž">Paříž</a>, obklíčit francouzská vojska ve východní části země a zničit je. Poté se jádro německých sil mělo přesunout na východ proti Rusku.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_15.-97">[93]</a> Schlieffenův nástupce v čele generálního štábu, <a href="/wiki/Helmuth_von_Moltke_mlad%C5%A1%C3%AD" title="Helmuth von Moltke mladší">Helmuth von Moltke mladší</a> však v obavách z francouzského postupu rozhodl o posílení levého křídla svých sil na západě a také jednotek čelících ruské přesile na východě na úkor oslabení útočících svazů na pravém křídle hlavního útoku. Rozhodl se navíc omezit obchvat pouze na území Belgie a <a href="/wiki/Lucembursko" title="Lucembursko">Lucemburska</a>, aby německý postup nevyprovokoval Británii.<a href="#cite_note-98">[94]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Fr-joffre-give-orders.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Trojice francouzských generálů během manévrů. Zcela vpravo stojí Joseph Joffre." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4e/Fr-joffre-give-orders.jpg/220px-Fr-joffre-give-orders.jpg" decoding="async" width="220" height="186" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4e/Fr-joffre-give-orders.jpg/330px-Fr-joffre-give-orders.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4e/Fr-joffre-give-orders.jpg/440px-Fr-joffre-give-orders.jpg 2x" data-file-width="700" data-file-height="591" /></a><figcaption><a href="/wiki/Joseph_Joffre" title="Joseph Joffre">Joseph Joffre</a>, náčelník štábu francouzské armády v letech 1914 až 1916, vojáky přezdívaný papa Joffre<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_25.-99">[95]</a></figcaption></figure> Po vypuknutí války Německo dle upraveného Schlieffenova plánu nerespektovalo neutralitu Lucemburska a Belgie, přes jejichž území začaly počátkem srpna k francouzským hranicím postupovat německé jednotky. Německý postup na <a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_fronta_(prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka)" title="Západní fronta (první světová válka)">západní frontě</a>, která se od počátku války stala rozhodujícím bojištěm, však i kvůli nečekanému odporu Belgičanů nebyl dostatečně rychlý. Přesto Němci po dobytí belgických pevností <a href="/wiki/Bitva_u_Li%C3%A8ge" title="Bitva u Liège">Liège</a> a <a href="/wiki/Namur" title="Namur">Namuru</a>, vítězstvích v bitvách <a href="/wiki/Bitva_u_Monsu" title="Bitva u Monsu">u Monsu</a> a <a href="/wiki/Bitva_u_Charleroi" title="Bitva u Charleroi">u Charleroi</a> a po obsazení <a href="/wiki/Brusel" title="Brusel">Bruselu</a> a většiny belgického území postoupili na území Francie. Během <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%BD_vp%C3%A1d_do_Belgie_(prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka)" title="Německý vpád do Belgie (první světová válka)">bojů v Belgii</a> se německá armáda dopustila řady zločinů na civilním obyvatelstvu, které na západě označili jako znásilnění Belgie.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_71–76.-100">[96]</a> Kvůli porušení belgické neutrality vstoupili Britové do války a na kontinent byl na pomoc Francouzů a Belgičanů odeslán <a href="/wiki/Britsk%C3%BD_expedi%C4%8Dn%C3%AD_sbor" title="Britský expediční sbor">Britský expediční sbor</a>. Dle <a href="/wiki/Pl%C3%A1n_XVII" title="Plán XVII">Plánu XVII</a> mezitím francouzská vojska provedla rozsáhlý útok na Alsasko-Lotrinsko. Záhy byla ale odražena a Francouzi i Britové se museli před postupujícími Němci stáhnout až do blízkosti Paříže. Německé armádě se však Francouze, kteří kladli nečekaně tuhý odpor, nepodařilo obklíčit a postup německých vojsk na západní frontě byl nedaleko Paříže zastaven. V polovině září se navíc Francouzům a Britům podařilo provést protiútok a vyčerpané německé síly porazit v strategicky významné bitvě na řece <a href="/wiki/Marna" title="Marna">Marně</a> („<a href="/wiki/Prvn%C3%AD_bitva_na_Marn%C4%9B" title="První bitva na Marně">Zázrak na Marně</a>“).<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_40–43-101">[97]</a> Moltke byl donucen nařídit ústup od Marny za řeku <a href="/wiki/Aisne_(p%C5%99%C3%ADtok_Oise)" title="Aisne (přítok Oise)">Aisne</a>, načež byl odvolán a do čela německé armády byl dosazen generál <a href="/wiki/Erich_von_Falkenhayn" title="Erich von Falkenhayn">Erich von Falkenhayn</a>.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_102–103.-102">[98]</a> Obě strany se následně snažily obranná postavení nepřítele obejít, takže v průběhu podzimu podnikaly pokusy o obchvatné údery známé jako <a href="/w/index.php?title=Z%C3%A1vod_k_mo%C5%99i&action=edit&redlink=1" class="new" title="Závod k moři (stránka neexistuje)">závod k moři</a>. Jakmile však frontová linie dosáhla <a href="/wiki/Severn%C3%AD_mo%C5%99e" title="Severní moře">Severního moře</a>, vznikla na západě patová situace.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_35.-103">[99]</a> Úvodní německý postup se změnil v <a href="/wiki/Z%C3%A1kopov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Zákopová válka">zákopovou</a> poziční válku, kterou se obě strany v průběhu války marně pokoušely novým útokem prolomit.<a href="#cite_note-Royde-Smith-79">[75]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Ruský_nápor_na_východní_frontě">Ruský nápor na východní frontě</h4>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=11" title="Editace sekce: Ruský nápor na východní frontě" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=11" title="Editovat zdrojový kód sekce Ruský nápor na východní frontě">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Russian_cavalry.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Jízdní oddíl kozáků pózující fotografovi na polní cestě." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/55/Russian_cavalry.jpg/220px-Russian_cavalry.jpg" decoding="async" width="220" height="159" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/55/Russian_cavalry.jpg/330px-Russian_cavalry.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/55/Russian_cavalry.jpg/440px-Russian_cavalry.jpg 2x" data-file-width="3982" data-file-height="2886" /></a><figcaption>Kozácká jízda</figcaption></figure> Druhou trhlinu dostala původní německá strategie na počátku války na <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_fronta_(prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka)" title="Východní fronta (první světová válka)">východní frontě</a>. Vzhledem k Schlieffenově plánu byla většina německých sil na počátku války vázána na západní frontě a tíze ruského útoku mělo do příchodu německých sil odolávat především Rakousko-Uhersko. Rusko však dokázalo zmobilizovat 34 divizí a překročit hranice dříve, než se čekalo. Ruská 1. a 2. armáda pod velení generálů <a href="/wiki/Paul_von_Rennenkampf" title="Paul von Rennenkampf">Rennenkampfa</a> a <a href="/wiki/Alexandr_Samsonov" title="Alexandr Samsonov">Samsonova</a> zaútočily proti <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_Prusko" title="Východní Prusko">Východnímu Prusku</a>, porazily slabá německá vojska <a href="/wiki/Bitva_u_Gumbinnenu" title="Bitva u Gumbinnenu">u Gumbinnenu</a> (<a href="/wiki/Gusev" title="Gusev">Gusev</a>) a ohrožovaly <a href="/wiki/Kaliningrad" title="Kaliningrad">Královec</a>. V kritické situaci jmenoval von Moltke velitelem 8. německé armády bránící pozice na východní frontě <a href="/wiki/Paul_von_Hindenburg" title="Paul von Hindenburg">Paula von Hindenburga</a> a náčelníkem jeho štábu <a href="/wiki/Erich_Ludendorff" title="Erich Ludendorff">Ericha Ludendorffa</a>.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_121.-104">[100]</a><a href="#cite_note-105">[101]</a> Hindenburgovi a Ludendorffovi se podařilo v srpnu a na počátku září zvítězit nad Rusy v bitvách <a href="/wiki/Bitva_u_Tannenbergu" title="Bitva u Tannenbergu">u Tannenbergu</a> a <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_bitva_u_Mazursk%C3%BDch_jezer" title="První bitva u Mazurských jezer">u Mazurských jezer</a>. V boji byla zničena ruská 2. armáda, poražený generál Samsonov spáchal sebevraždu a Rennenkampf byl se zbytkem sil vytlačen z Východního Pruska. Přes tyto úspěchy bylo německému velení jasné, že původní plán na rychlé vítězství na západě se už nepodaří uskutečnit.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_124.-106">[102]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Russian_Troops_NGM-v31-p372.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Pochodující útvar ruských pěšáků." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/72/Russian_Troops_NGM-v31-p372.jpg/220px-Russian_Troops_NGM-v31-p372.jpg" decoding="async" width="220" height="132" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/72/Russian_Troops_NGM-v31-p372.jpg/330px-Russian_Troops_NGM-v31-p372.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/72/Russian_Troops_NGM-v31-p372.jpg/440px-Russian_Troops_NGM-v31-p372.jpg 2x" data-file-width="2344" data-file-height="1411" /></a><figcaption>Postupující ruská pěchota</figcaption></figure> Hlavní masa ruských sil na východní frontě mezitím zaútočila proti rakousko-uherskému úseku fronty v <a href="/wiki/Hali%C4%8D" title="Halič">Haliči</a>, kde byly soustředěny 3., 4., 5. a 8. ruská armáda pod vrchním velením generála <a href="/wiki/Nikolaj_Judovi%C4%8D_Ivanov" title="Nikolaj Judovič Ivanov">Nikolaje Judoviče Ivanova</a>.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_125.-107">[103]</a> Přes úvodní nezdar <a href="/wiki/Bitva_u_Kra%C5%A1niku" title="Bitva u Krašniku">u Krašniku</a> a <a href="/wiki/Bitva_u_Komar%C3%B3wa" title="Bitva u Komarówa">u Komarówa</a> ruská vojska postupovala na rakousko-uherské území velmi rychle a Rakušané, kteří původně soustředili své síly především proti Srbsku, jejich přesilu nedokázali zastavit.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_125.-107">[103]</a> Rusové na přelomu srpna a září porazili Rakušany v <a href="/wiki/Bitva_o_Hali%C4%8D" title="Bitva o Halič">bitvě o Halič</a> a obsadili <a href="/wiki/Lvov" title="Lvov">Lvov</a>. V listopadu pak pronikli až k hřebenům <a href="/wiki/Karpaty" title="Karpaty">Karpat</a> a na východní <a href="/wiki/Slovensko" title="Slovensko">Slovensko</a>.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_47–51-108">[104]</a> Za frontovou linií se ocitla rakousko-uherská pevnost <a href="/wiki/Pevnost_P%C5%99emy%C5%A1l" title="Pevnost Přemyšl">Přemyšl</a>, kde se během <a href="/wiki/Obl%C3%A9h%C3%A1n%C3%AD_P%C5%99emy%C5%A1lu" title="Obléhání Přemyšlu">několikaměsíčního obléhání</a> ruským útokům bránilo téměř 140 000 obležených rakousko-uherských vojáků<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_28.-109">[105]</a> Tyto porážky a obrovské ztráty rakousko-uherské armády během <a href="/wiki/Bitva_v_Karpatech" title="Bitva v Karpatech">bojů v Karpatech</a> donutily německé velení posílit východní frontu a přispěchat svému spojenci na pomoc, neboť ruský postup kromě <a href="/wiki/Horn%C3%AD_Uhry" title="Horní Uhry">Horních Uher</a> ohrožoval i české země a německé <a href="/wiki/Slezsko" title="Slezsko">Slezsko</a>.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_134–135.-110">[106]</a> Po bojích na <a href="/wiki/Visla" title="Visla">Visle</a> a u <a href="/wiki/Lod%C5%BE" title="Lodž">Lodže</a> se Centrálním mocnostem podařilo východní frontu před koncem roku alespoň částečně stabilizovat.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_43–44.-111">[107]</a> Pro východní frontu probíhající většinou ruským a rakousko-uherským územím byla typická velmi řídká železniční a silniční síť, která obě strany omezovala v rychlém přesouvání sil.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_39-112">[108]</a> Přesto kvůli obrovské délce frontové linie a menší hustotě nasazených jednotek nezůstávala východní fronta v porovnání s boji na západě tak statická a během průzkumu i mobilních bojových operací využívaly obě strany i jízdní jednotky.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_46-85">[81]</a> Především <a href="/wiki/Koz%C3%A1ci" title="Kozáci">kozáci</a> se pak na Ukrajině a v Polsku dopouštěli útoků na civilní a hlavně <a href="/wiki/%C5%BDid%C3%A9" title="Židé">židovské</a> obyvatelstvo.<a href="#cite_note-Kershaw_(2017),_60-113">[109]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Vstup_Osmanské_říše_do_války">Vstup Osmanské říše do války</h4>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=12" title="Editace sekce: Vstup Osmanské říše do války" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=12" title="Editovat zdrojový kód sekce Vstup Osmanské říše do války">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Battle_of_Sarikamis_the_frozen_soldiers.png" class="mw-file-description"><img alt="Trojice ruských vojáků stojící ve sněhu nad těly několika mrtvých osmanských vojáků." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0e/Battle_of_Sarikamis_the_frozen_soldiers.png/220px-Battle_of_Sarikamis_the_frozen_soldiers.png" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0e/Battle_of_Sarikamis_the_frozen_soldiers.png 1.5x" data-file-width="267" data-file-height="200" /></a><figcaption>Těla umrzlých osmanských vojáků po <a href="/wiki/Bitva_u_Sarikami%C5%A1e" title="Bitva u Sarikamiše">porážce u Sarikamiše</a></figcaption></figure> Do války se v říjnu 1914 zapojila také Osmanská říše, která se díky vlivu ministra války <a href="/wiki/Enver_Pa%C5%A1a" title="Enver Paša">Envera Paši</a> přidala na stranu Ústředních mocností.<a href="#cite_note-Allan_(2012),_122.-114">[110]</a> <a href="/wiki/29._%C5%99%C3%ADjen" title="29. říjen">29. října</a> napadlo osmanské loďstvo spolu s německými křižníky <a href="/wiki/SMS_Breslau" title="SMS Breslau">SMS Breslau</a> a <a href="/wiki/SMS_Goeben" title="SMS Goeben">SMS Goeben</a> ruské černomořské přístavy, načež Rusko <a href="/wiki/1._listopad" title="1. listopad">1. listopadu</a> vypovědělo Osmanské říši válku a stejný krok učinili v listopadu také Britové a Francouzi.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_175.-115">[111]</a> Vstup Osmanů do války proti Dohodě otevřel množství <a href="/wiki/Bl%C3%ADzkov%C3%BDchodn%C3%AD_fronta_(prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka)" title="Blízkovýchodní fronta (první světová válka)">nových bojišť</a> na <a href="/wiki/Bl%C3%ADzk%C3%BD_v%C3%BDchod" title="Blízký východ">Blízkém východě</a>. Na <a href="/wiki/Kavkaz" title="Kavkaz">Kavkaze</a> se boje mezi Rusy a Turky záhy rozhořely na vzájemné hranici, kde došlo ke vzniku <a href="/wiki/Kavkazsk%C3%A1_fronta" title="Kavkazská fronta">kavkazské fronty</a>. Britové se s Osmany střetli v bojích o <a href="/wiki/Sinajsk%C3%BD_poloostrov" title="Sinajský poloostrov">Sinaj</a>, v <a href="/wiki/Persie" class="mw-redirect" title="Persie">Persii</a> a <a href="/wiki/Mezopot%C3%A1mie" title="Mezopotámie">Mezopotámii</a>. Britové a Francouzi se obávali, že sultán <a href="/wiki/Mehmed_V." title="Mehmed V.">Mehmed V.</a> může jako <a href="/wiki/Chal%C3%ADfa" title="Chalífa">chalífa</a> a duchovní hlava <a href="/wiki/Isl%C3%A1m" title="Islám">muslimů</a> ohrozit vyhlášením <a href="/wiki/D%C5%BEih%C3%A1d" title="Džihád">džihádu</a> pozice dohodových mocností v koloniích, především v <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Afrika" title="Severní Afrika">severní Africe</a> a <a href="/wiki/Indie" title="Indie">Indii</a>.<a href="#cite_note-Allan_(2012),_124.-116">[112]</a> Pro Rusko navíc vstup Osmanské říše do války znamenal přerušení jejich hlavní zásobovací trasy, neboť Turci uzavřeli možnost dohodových lodí zásobovat Rusy přes Černé moře.<a href="#cite_note-Allan_(2012),_124.-116">[112]</a> Ruské síly pod velením generála <a href="/w/index.php?title=Georgij_Berchman&action=edit&redlink=1" class="new" title="Georgij Berchman (stránka neexistuje)">Berchmana</a> zahájily v listopadu první ofenzívu na Kavkaze, avšak v polovině listopadu spustila <a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_3._arm%C3%A1da" title="Osmanská 3. armáda">osmanská 3. armáda</a> vedená Enverem Pašou protiútok a zatlačila ruská vojska zpět za hranice směrem k městu <a href="/wiki/Kars" title="Kars">Kars</a>. Osmanská armáda ale nebyla připravená na zimní tažení, ve vysokohorském terénu utrpěla během sněhových bouří obrovské ztráty, načež byla Rusy na přelomu roku 1914 a <a href="/wiki/1915" title="1915">1915</a> poražena v <a href="/wiki/Bitva_u_Sarikami%C5%A1e" title="Bitva u Sarikamiše">bitvě u Sarikamiše</a>.<a href="#cite_note-Allan_(2012),_125.-117">[113]</a> Následoval kolaps a ústup Osmanů, takže z původních 100 000 vojáků Envara Paši většina padla, dezertovala nebo zemřela v horách na následky podchlazení a z tažení se vrátilo jen 18 000 mužů.<a href="#cite_note-Allan_(2012),_125.-117">[113]</a> Kruté boje v náročném horském terénu provázely násilnosti obou stran páchané na civilním obyvatelstvu. Po vstupu Osmanské říše do války se navíc Britové rozhodli chránit své pozice v <a href="/wiki/Persk%C3%BD_z%C3%A1liv" title="Perský záliv">Perském zálivu</a>. Nejprve uznali suverenitu <a href="/wiki/Kuvajt" title="Kuvajt">Kuvajtu</a> a <a href="/wiki/7._listopad" title="7. listopad">7. listopadu</a> 1914 se pak 6. indická divize přeplavená nejprve do <a href="/wiki/Bahrajn" title="Bahrajn">Bahrajnu</a> vylodila v <a href="/wiki/Mezopot%C3%A1mie" title="Mezopotámie">Mezopotámii</a>. Zde britské síly napadly Osmany bránící pevnosti při ústí <a href="/wiki/Eufrat" title="Eufrat">Eufratu</a>. Britové se během <a href="/wiki/Mezopot%C3%A1msk%C3%A9_ta%C5%BEen%C3%AD" title="Mezopotámské tažení">Mezopotámského tažení</a> zmocnili <a href="/wiki/9._prosinec" title="9. prosinec">9. prosince</a> <a href="/wiki/Basra" title="Basra">Basry</a> a následně pokračovali v postupu směrem na <a href="/wiki/Bagd%C3%A1d" title="Bagdád">Bagdád</a>.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_176.-118">[114]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Počátek_války_v_koloniích_a_na_mořích">Počátek války v koloniích a na mořích</h4>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=13" title="Editace sekce: Počátek války v koloniích a na mořích" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=13" title="Editovat zdrojový kód sekce Počátek války v koloniích a na mořích">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Congo_belge_campagne_1918.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Skupina belgických vojáků v doprovodu černošských nosičů brodící se v džungli na druhý břeh řeky." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d7/Congo_belge_campagne_1918.jpg/220px-Congo_belge_campagne_1918.jpg" decoding="async" width="220" height="220" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d7/Congo_belge_campagne_1918.jpg/330px-Congo_belge_campagne_1918.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d7/Congo_belge_campagne_1918.jpg/440px-Congo_belge_campagne_1918.jpg 2x" data-file-width="972" data-file-height="974" /></a><figcaption>Belgické jednotky <a href="/wiki/Force_Publique" title="Force Publique">Force Publique</a> během tažení v Německé východní Africe</figcaption></figure> Boje první světové války se v roce 1914 rozšířily i na světová moře a do kolonií, kde museli Němci čelit náporu Dohody. V <a href="/wiki/Kolonizace_Afriky" title="Kolonizace Afriky">afrických koloniích</a> se boje od počátku války přenesly na území čtyř německých kolonií (<a href="/wiki/Togoland" title="Togoland">Togoland</a>, <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%BD_Kamerun" title="Německý Kamerun">Německý Kamerun</a>, <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A1_jihoz%C3%A1padn%C3%AD_Afrika" title="Německá jihozápadní Afrika">Německá jihozápadní Afrika</a> a <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A1_v%C3%BDchodn%C3%AD_Afrika" title="Německá východní Afrika">Německá východní Afrika</a>). Již <a href="/wiki/27._srpen" title="27. srpen">27. srpna</a> 1914 kapituloval před Brity a Francouzi německý <a href="/wiki/Togoland" title="Togoland">Togoland</a> obklopený <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_Z%C3%A1padn%C3%AD_Afrika" title="Francouzská Západní Afrika">Francouzskou Západní Afrikou</a> a britským <a href="/wiki/Ghana" title="Ghana">Zlatým pobřežím</a>.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_166.-119">[115]</a> Početné britské síly z <a href="/wiki/Jihoafrick%C3%A1_unie" title="Jihoafrická unie">Jihoafrické unie</a> zahájily útok proti <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A1_jihoz%C3%A1padn%C3%AD_Afrika" title="Německá jihozápadní Afrika">Německé jihozápadní Africe</a> (dnešní <a href="/wiki/Namibie" title="Namibie">Namibie</a>) hned po vypuknutí války a německé jednotky se musely útoku bránit také v <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%BD_Kamerun" title="Německý Kamerun">Kamerunu</a>, kde se Dohodě podařilo již v září 1914 obsadit hlavní město <a href="/wiki/Douala" title="Douala">Douala</a>.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_167–168.-120">[116]</a> V září zvítězili Němci v jihozápadní Africe <a href="/wiki/Bitva_u_Sandfonteinu" title="Bitva u Sandfonteinu">u Sandfonteinu</a>,<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_92-121">[117]</a> avšak nejhouževnatější odpor kladli v <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A1_v%C3%BDchodn%C3%AD_Afrika" title="Německá východní Afrika">Německé východní Africe</a>, kde se proslavil generál <a href="/wiki/Paul_von_Lettow-Vorbeck" title="Paul von Lettow-Vorbeck">Paul von Lettow-Vorbeck</a>. Lettow-Vorbeckovy výpady do <a href="/wiki/Uganda" title="Uganda">Ugandy</a> a <a href="/wiki/Ke%C5%88a" title="Keňa">Keni</a> donutily Brity k protiútoku, avšak britské a indické síly byly v listopadu drtivě poraženy v <a href="/wiki/Bitva_o_Tangu" title="Bitva o Tangu">bitvě o Tangu</a>.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_170.-122">[118]</a> Válka zasáhla i kolonie Německého císařství v <a href="/wiki/Tich%C3%BD_oce%C3%A1n" title="Tichý oceán">Pacifiku</a>. Japonci podpoření Brity napadli hlavní německý přístav na <a href="/wiki/D%C3%A1ln%C3%BD_v%C3%BDchod" title="Dálný východ">Dálném východě</a>, <a href="/wiki/%C4%8Cching-tao" title="Čching-tao">Čching-tao</a>, jehož posádka po ostřelování pevnosti kapitulovala <a href="/wiki/7._listopad" title="7. listopad">7. listopadu</a>.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_166.-119">[115]</a> Britové a Japonci tímto útokem donutili <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A1_V%C3%BDchodoasijsk%C3%A1_eskadra" title="Německá Východoasijská eskadra">německou Východoasijskou eskadru</a> opustit svou námořní základnu v Čching-tao. Velitel eskadry <a href="/wiki/Maximilian_von_Spee" title="Maximilian von Spee">Maximilian von Spee</a> se z obklíčení pokusil uprchnout přes <a href="/wiki/Tich%C3%BD_oce%C3%A1n" title="Tichý oceán">Tichý oceán</a>. Po doplutí k břehům <a href="/wiki/Chile" title="Chile">Chile</a> zde Němci <a href="/wiki/1._listopad" title="1. listopad">1. listopadu</a> překvapili čtveřici britských křižníků, z nichž dva potopili v <a href="/wiki/Bitva_u_Coronelu" title="Bitva u Coronelu">bitvě u Coronelu</a>.<a href="#cite_note-Allan_(2012),_92.-123">[119]</a> Eskadra Maxmiliana von Spee byla Brity zničena <a href="/wiki/8._prosinec" title="8. prosinec">8. prosince</a> v <a href="/wiki/Bitva_u_Falklandsk%C3%BDch_ostrov%C5%AF" title="Bitva u Falklandských ostrovů">bitvě u Falklandských ostrovů</a>, přičemž se podařilo uprchnout pouze křižníku <a href="/w/index.php?title=SMS_Dresden_(1907)&action=edit&redlink=1" class="new" title="SMS Dresden (1907) (stránka neexistuje)">SMS Dresden</a>, který však po dostižení Brity v roce 1915 potopila u <a href="/wiki/Ostrovy_Juana_Fern%C3%A1ndeze" title="Ostrovy Juana Fernándeze">ostrovů Juana Fernándeze</a> vlastní posádka.<a href="#cite_note-Allan_(2012),_92.-123">[119]</a> Křižník <a href="/wiki/SMS_Emden_(1908)" title="SMS Emden (1908)">SMS Emden</a> se ještě předtím oddělil od Východoasijské eskadry, načež vplul do <a href="/wiki/Indick%C3%BD_oce%C3%A1n" title="Indický oceán">Indického oceánu</a>, kde několik měsíců narušoval obchodní trasy Dohody. Dostižen a potopen byl <a href="/wiki/9._listopad" title="9. listopad">9. listopadu</a> v <a href="/wiki/Bitva_u_Kokosov%C3%BDch_ostrov%C5%AF" title="Bitva u Kokosových ostrovů">bitvě u Kokosových ostrovů</a>.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_172.-124">[120]</a> Porážka německého loďstva u Falklandských ostrovů tak prakticky ukončila činnost německého hladinového loďstva na oceánech a <a href="/wiki/%C5%A0irokomo%C5%99sk%C3%A9_lo%C4%8Fstvo" title="Širokomořské loďstvo">Širokomořské loďstvo</a> blokované britskou <a href="/wiki/Grand_Fleet" title="Grand Fleet">Grand Fleet</a> bylo uvězněno v německých přístavech.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_173.-125">[121]</a> Převahu britského loďstva se Němci po celou válku marně snažili zvrátit během <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_bitva_o_Atlantik" title="První bitva o Atlantik">první bitvy o Atlantik</a>. Ještě před pádem námořní základny v <a href="/wiki/%C4%8Cching-tao" title="Čching-tao">Čching-tao</a> byly německé državy na Dálném východě postupně obsazeny silami Dohody. <a href="/wiki/29._srpen" title="29. srpen">29. srpna</a> obsadily <a href="/wiki/Nov%C3%BD_Z%C3%A9land" title="Nový Zéland">novozélandské síly</a> <a href="/wiki/Samoa" title="Samoa">Samou</a> a Australané <a href="/wiki/17._z%C3%A1%C5%99%C3%AD" title="17. září">17. září</a> dobyli <a href="/wiki/Zem%C4%9B_c%C3%ADsa%C5%99e_Vil%C3%A9ma" title="Země císaře Viléma">Zemi císaře Viléma</a> (<a href="/wiki/Papua_Nov%C3%A1_Guinea" title="Papua Nová Guinea">Papua Nová Guinea</a>), <a href="/wiki/%C5%A0alomounovy_ostrovy" title="Šalomounovy ostrovy">Šalomounovy ostrovy</a>, <a href="/wiki/Bismarckovo_souostrov%C3%AD" title="Bismarckovo souostroví">Bismarckovo souostroví</a> a v listopadu ovládli rovněž <a href="/wiki/Nauru" title="Nauru">Nauru</a>. Japonsko, které válku Německu vyhlásilo <a href="/wiki/23._srpen" title="23. srpen">23. srpna</a>, během října obsadilo <a href="/wiki/Mariany" title="Mariany">Marianské ostrovy</a>, <a href="/wiki/Karol%C3%ADny" title="Karolíny">Karolíny</a> a <a href="/wiki/Marshallovy_ostrovy" title="Marshallovy ostrovy">Marshallovy ostrovy</a>.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_166.-119">[115]</a><a href="#cite_note-Willmott_(2005),_91-126">[122]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="1915">1915</h3>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=14" title="Editace sekce: 1915" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=14" title="Editovat zdrojový kód sekce 1915">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Patová_situace_na_západní_frontě">Patová situace na západní frontě</h4>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=15" title="Editace sekce: Patová situace na západní frontě" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=15" title="Editovat zdrojový kód sekce Patová situace na západní frontě">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Bundesarchiv_Bild_104-0472A,_Flak-MG-Stellung.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Němečtí vojáci v zákopu obsluhující kulomet pozorují oblohu." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/ff/Bundesarchiv_Bild_104-0472A%2C_Flak-MG-Stellung.jpg/220px-Bundesarchiv_Bild_104-0472A%2C_Flak-MG-Stellung.jpg" decoding="async" width="220" height="135" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/ff/Bundesarchiv_Bild_104-0472A%2C_Flak-MG-Stellung.jpg/330px-Bundesarchiv_Bild_104-0472A%2C_Flak-MG-Stellung.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/ff/Bundesarchiv_Bild_104-0472A%2C_Flak-MG-Stellung.jpg/440px-Bundesarchiv_Bild_104-0472A%2C_Flak-MG-Stellung.jpg 2x" data-file-width="800" data-file-height="491" /></a><figcaption>Němečtí vojáci s kulometem <a href="/wiki/MG_08" title="MG 08">MG 08</a></figcaption></figure> Obrovské ztráty, které si vyžádaly válečné operace v roce 1914, vyústily na západě v patovou situaci. Došlo k vytvoření <a href="/wiki/Z%C3%A1kopov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Zákopová válka">zákopových linií</a> a v podstatě až do konce války pak na západní frontě probíhaly krvavé statické boje provázené marnou snahou obou stran usilujících o průlom.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_59–63-127">[123]</a> Enormní nasazení dělostřelectva vedlo v místech bojů k zdevastování krajiny, přičemž oblast mezi nepřátelskými liniemi bylo známa jako území nikoho. Frontová linie se táhla v délce více než 600 km od belgického pobřeží, přes podmáčené pláně <a href="/wiki/Vl%C3%A1msko" title="Vlámsko">Flander</a>, údolím řeky <a href="/wiki/Somma" title="Somma">Sommy</a> a krajem Champagne až k hranicím neutrálního <a href="/wiki/%C5%A0v%C3%BDcarsko" title="Švýcarsko">Švýcarska</a>.<a href="#cite_note-128">[124]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Eerste_Wereldoorlog_Luchtoorlog_Een_Franse_zeppelin,_Frans_luchtschip_wordt_door_een_Duits,_SFA022802327.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Fotografie pořízená ze země zachycuje vzducholoď a vedle ní letící letadlo." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/95/Eerste_Wereldoorlog_Luchtoorlog_Een_Franse_zeppelin%2C_Frans_luchtschip_wordt_door_een_Duits%2C_SFA022802327.jpg/220px-Eerste_Wereldoorlog_Luchtoorlog_Een_Franse_zeppelin%2C_Frans_luchtschip_wordt_door_een_Duits%2C_SFA022802327.jpg" decoding="async" width="220" height="150" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/95/Eerste_Wereldoorlog_Luchtoorlog_Een_Franse_zeppelin%2C_Frans_luchtschip_wordt_door_een_Duits%2C_SFA022802327.jpg/330px-Eerste_Wereldoorlog_Luchtoorlog_Een_Franse_zeppelin%2C_Frans_luchtschip_wordt_door_een_Duits%2C_SFA022802327.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/95/Eerste_Wereldoorlog_Luchtoorlog_Een_Franse_zeppelin%2C_Frans_luchtschip_wordt_door_een_Duits%2C_SFA022802327.jpg/440px-Eerste_Wereldoorlog_Luchtoorlog_Een_Franse_zeppelin%2C_Frans_luchtschip_wordt_door_een_Duits%2C_SFA022802327.jpg 2x" data-file-width="3646" data-file-height="2478" /></a><figcaption>Souboj francouzské vzducholodi s německým letadlem v roce 1915</figcaption></figure> Němci po selhání úvodního náporu v prvním roce války odveleli část sil na východní frontu a na západě se v roce 1915 soustředili především na obranu. Britské a francouzské útoky v krajích <a href="/wiki/Champagne" title="Champagne">Champagne</a> a <a href="/wiki/Artois" class="mw-disambig" title="Artois">Artois</a> opakovaně selhávaly a obě strany se snažily najít způsob, jak prorazit neprostupnou linii zákopů.<a href="#cite_note-Westwell_(2009),_70-129">[125]</a> Německá armáda i vojska Dohody začaly ve velkém měřítku využívat <a href="/wiki/Minomet" title="Minomet">minomety</a>. Francouzi vyzbrojovali svou pěchotu <a href="/wiki/Gran%C3%A1t_(zbra%C5%88)" title="Granát (zbraň)">ručními granáty</a> a Němci nasadili nedaleko <a href="/wiki/Verdun" title="Verdun">Verdunu</a> vylepšené <a href="/wiki/Plamenomet" title="Plamenomet">plamenomety</a>.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_106-130">[126]</a> K prvnímu neúspěšnému pokusu s využitím bojového plynu došlo v lednu 1915 na východě během <a href="/wiki/Bitva_u_Bolimova" title="Bitva u Bolimova">bitvy u Bolimova</a>. Němci poprvé úspěšně použili plynový útok ve větším měřítku během <a href="/wiki/Druh%C3%A1_bitva_u_Yper" title="Druhá bitva u Yper">druhé bitvy u Yper</a> v dubnu 1915, kdy nasadili <a href="/wiki/Chlor" title="Chlor">chlor</a>. Tento a další <a href="/wiki/Chemick%C3%A1_zbra%C5%88" title="Chemická zbraň">bojové plyny</a> jako <a href="/wiki/Fosgen" title="Fosgen">fosgen</a> nebo <a href="/wiki/Yperit" title="Yperit">yperit</a> později na západní frontě využívaly obě strany.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_105-131">[127]</a> Na západní frontě, která představovala hlavní a rozhodující bojiště první světové války,<a href="#cite_note-Bilton_(2013),_8-132">[128]</a> došlo při snahách o prolomení nepřátelských pozic k nasazování obrovského množství vojáků, vysoké koncentraci dělostřelectva i k vývoji nových zbraní. Rozvíjející se letectvo obou stran stále účinněji bombardovalo frontové linie i zázemí.<a href="#cite_note-133">[129]</a> Během roku 1915 nasadilo německé letectvo na západní frontě stíhací jednoplošník <a href="/wiki/Fokker_Eindecker" title="Fokker Eindecker">Fokker</a> se <a href="/wiki/Synchroniz%C3%A1tor_st%C5%99elby" title="Synchronizátor střelby">synchronizátorem střelby</a>, který německé straně zajistil v roce 1915 dominanci ve vzdušném prostoru. Od počátku roku navíc začaly německé <a href="/wiki/Zepel%C3%ADn" title="Zepelín">zepelíny</a> s nálety na britské území a v noci na <a href="/wiki/31._kv%C4%9Bten" title="31. květen">31. května</a> <a href="/wiki/Seznam_zepel%C3%ADn%C5%AF" title="Seznam zepelínů">armádní vzducholoď</a> <a href="/wiki/LZ_38" class="mw-redirect" title="LZ 38">LZ 38</a> poprvé bombardovala <a href="/wiki/Lond%C3%BDn" title="Londýn">Londýn</a>.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_188-134">[130]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Průlom_východní_fronty_u_Gorlice">Průlom východní fronty u Gorlice</h4>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=16" title="Editace sekce: Průlom východní fronty u Gorlice" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=16" title="Editovat zdrojový kód sekce Průlom východní fronty u Gorlice">editovat zdroj</a>]</div> Německé hlavní velení se kvůli situaci na západě a po vítězství v <a href="/wiki/Druh%C3%A1_bitva_u_Mazursk%C3%BDch_jezer" title="Druhá bitva u Mazurských jezer">druhé bitvě u Mazurských jezer</a> začátkem roku 1915 rozhodlo změnit strategický plán vedení války a na nátlak Hindenburga a Ludendorffa se v tomto roce zaměřilo na uskutečnění velkého průlomu na východní frontě. V Karpatech a na území východního Slovenska probíhaly během celé zimy a jara 1915 tvrdé boje mezi rakousko-uherskou a ruskou armádou. Velitel Conrad von Hötzendorf se během <a href="/wiki/Bitva_v_Karpatech" title="Bitva v Karpatech">bitvy v Karpatech</a> pokoušel prorazit skrz ruské linie k stále obležené pevnosti Přemyšl. Rakousko-uherské útoky však byly odraženy a tři neúspěšné ofenzívy během tuhé zimy a v těžkém horském terénu stály Rakousko-Uhersko ztráty ve výši 800 000 mužů.<a href="#cite_note-Westwell_(2009),_83-135">[131]</a> <a href="/wiki/22._b%C5%99ezen" title="22. březen">22. března</a> kapitulovala posádka Přemyšlu, načež do ruského zajetí padlo přibližně 120 000 rakousko-uherských vojáků.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_114–115-136">[132]</a> Rusové následně přistoupili v Karpatech k protiútoku, během něhož obsadili <a href="/wiki/Dukelsk%C3%BD_pr%C5%AFsmyk" title="Dukelský průsmyk">Dukelský</a>, <a href="/wiki/U%C5%BEock%C3%BD_pr%C5%AFsmyk" title="Užocký průsmyk">Užocký</a> a <a href="/wiki/Lupkovsk%C3%BD_pr%C5%AFsmyk" title="Lupkovský průsmyk">Lupkovský průsmyk</a> a skrz pozice vyčerpaných Rakušanů se probili až na Slovensko. Ruská vojska tehdy obsadila i východoslovenská města <a href="/wiki/Bardejov" title="Bardejov">Bardejov</a>, <a href="/wiki/Svidn%C3%ADk" title="Svidník">Svidník</a>, <a href="/wiki/Stropkov" title="Stropkov">Stropkov</a>, <a href="/wiki/Medzilaborce" title="Medzilaborce">Medzilaborce</a>, <a href="/wiki/Snina" title="Snina">Sninu</a> a <a href="/wiki/Humenn%C3%A9" title="Humenné">Humenné</a>. Část české i slovenské politické reprezentace tehdy počítala s brzkým osvobozením země Rusy a připravovala vznik samostatného státu vázaného na Rusko. <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_%C4%8Deskoslovensk%C3%BD_odboj" title="První československý odboj">První československý odboj</a> se v zahraničí zkonsolidoval kolem osobností <a href="/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1_Garrigue_Masaryk" title="Tomáš Garrigue Masaryk">T. G. Masaryka</a>, <a href="/wiki/Edvard_Bene%C5%A1" title="Edvard Beneš">Edvarda Beneše</a> a <a href="/wiki/Milan_Rastislav_%C5%A0tef%C3%A1nik" title="Milan Rastislav Štefánik">Milana Rastislava Štefánika</a>, načež byl v říjnu 1915 ustanoven <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_komit%C3%A9t_zahrani%C4%8Dn%C3%AD" title="Český komitét zahraniční">Český komitét zahraniční</a>.<a href="#cite_note-Šedivý_(2001),_181.-137">[133]</a> Odboj v českých zemích ochromila počátkem roku 1915 vlna zatýkání.<a href="#cite_note-Šedivý_(2001),_179.-138">[134]</a> Těžké rakouské porážky a hrozící kolaps monarchie vedly německé velení k přesunutí výrazných posil s jejichž pomocí byl na léto <a href="/wiki/1915" title="1915">1915</a> naplánován velký útok proti ruským pozicím.<a href="#cite_note-Westwell_(2009),_86-139">[135]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Gorskii._Austrian_prisoners_of_war_in_Olonets_province.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Barevná fotografie skupiny rakousko-uherských zajatců seřazených před dřevěným stavením. Po krajích je hlídá trojice ruských vojáků." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8b/Gorskii._Austrian_prisoners_of_war_in_Olonets_province.jpg/220px-Gorskii._Austrian_prisoners_of_war_in_Olonets_province.jpg" decoding="async" width="220" height="190" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8b/Gorskii._Austrian_prisoners_of_war_in_Olonets_province.jpg/330px-Gorskii._Austrian_prisoners_of_war_in_Olonets_province.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8b/Gorskii._Austrian_prisoners_of_war_in_Olonets_province.jpg/440px-Gorskii._Austrian_prisoners_of_war_in_Olonets_province.jpg 2x" data-file-width="3234" data-file-height="2792" /></a><figcaption><a href="/wiki/Sergej_Prokudin-Gorskij" title="Sergej Prokudin-Gorskij">Sergej Prokudin-Gorskij</a>: Rakousko-uherští zajatci na východní frontě</figcaption></figure> Rakušané díky podpoře německé 11. armády pod velením generála <a href="/wiki/August_von_Mackensen" title="August von Mackensen">Augusta von Mackensena</a> v květnu drtivě porazili ruskou armádu v <a href="/wiki/Bitva_u_Gorlice" title="Bitva u Gorlice">bitvě u Gorlice</a>. Následoval průlom východní fronty a velký ruský ústup. Rusové tlačení ofenzívou Ústředních mocností byli donuceni ustoupit téměř 500 km na východ. Ruská armáda byla vytlačena z <a href="/wiki/Polsko" title="Polsko">Polska</a>, z <a href="/wiki/Litva" title="Litva">Litvy</a> a z části <a href="/wiki/Loty%C5%A1sko" title="Lotyšsko">Lotyšska</a> a <a href="/wiki/B%C4%9Blorusko" title="Bělorusko">Běloruska</a>. Vojska Ústředních mocností tehdy mimo jiné obsadila Lvov, <a href="/wiki/Var%C5%A1ava" title="Varšava">Varšavu</a> a <a href="/wiki/Vilnius" title="Vilnius">Vilnius</a>.<a href="#cite_note-Westwell_(2009),_87-140">[136]</a> Úplně porazit ruská vojska se však Německu a Rakousko-Uhersku nepodařilo. Na podzim 1915 se fronta ustálila na linii Západní Dvina (<a href="/wiki/Daugava" title="Daugava">Daugava</a>) – <a href="/wiki/Nara%C4%8D" title="Narač">jezero Narač</a> – <a href="/wiki/Strypa" title="Strypa">Strypa</a> (řeka protékající také haličským, dnes ukrajinským <a href="/wiki/Zborov_(Ukrajina)" title="Zborov (Ukrajina)">Zborovem</a>).<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_116–119-141">[137]</a> V té době začali Němci tajně finančně podporovat ruské exilové <a href="/wiki/Bol%C5%A1evismus" class="mw-redirect" title="Bolševismus">bolševické</a> revolucionáře.<a href="#cite_note-pacner14-142">[138]</a> Počítali, že pokud padne carský režim v Rusku, zbaví se jednoho nepřítele a uvolněné vojáky budou moci přesunout z <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_fronta_(prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka)" title="Východní fronta (první světová válka)">východní fronty</a> na <a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_fronta_(prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka)" title="Západní fronta (první světová válka)">západ</a>.<a href="#cite_note-pacner14-142">[138]</a> V důsledku těžké porážky car Mikuláš <a href="/wiki/21._srpen" title="21. srpen">21. srpna</a> odvolal z pozice nejvyššího ruského velitele velkoknížete <a href="/wiki/Nikolaj_Nikolajevi%C4%8D_Romanov" title="Nikolaj Nikolajevič Romanov">Nikolaje Nikolajeviče Romanovova</a> a sám se postavil na jeho místo.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_75-143">[139]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Boje_na_Blízkém_východě">Boje na Blízkém východě</h4>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=17" title="Editace sekce: Boje na Blízkém východě" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=17" title="Editovat zdrojový kód sekce Boje na Blízkém východě">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Turkish_howitzer_10.5cm_leFH_98_09_LOC_00121.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Sedm osmanských vojáků obsluhujících kanón umístěný v zákopů v pouštní krajině." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/Turkish_howitzer_10.5cm_leFH_98_09_LOC_00121.jpg/220px-Turkish_howitzer_10.5cm_leFH_98_09_LOC_00121.jpg" decoding="async" width="220" height="137" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/Turkish_howitzer_10.5cm_leFH_98_09_LOC_00121.jpg/330px-Turkish_howitzer_10.5cm_leFH_98_09_LOC_00121.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/Turkish_howitzer_10.5cm_leFH_98_09_LOC_00121.jpg/440px-Turkish_howitzer_10.5cm_leFH_98_09_LOC_00121.jpg 2x" data-file-width="2360" data-file-height="1466" /></a><figcaption>Osmanské dělostřelectvo u Tel Haror, 1917</figcaption></figure> Carův bratranec Nikolaj byl pověřen převzetím velení ruské armády na kavkazské frontě, kde po porážce Osmanů u Sarikamiše docházelo k dalším srážkám především v okolí <a href="/wiki/Vansk%C3%A9_jezero" title="Vanské jezero">jezera Van</a> a <a href="/wiki/Urmijsk%C3%A9_jezero" title="Urmijské jezero">Urmijského jezera</a> při hranici s Persií, kde se Turci přechodně zmocnili města <a href="/wiki/Tabr%C3%ADz" title="Tabríz">Tabríz</a>. <a href="/wiki/Arm%C3%A9ni" title="Arméni">Arméni</a> v této oblasti povstali proti Osmanům a bránili město <a href="/wiki/Van_(m%C4%9Bsto_v_Turecku)" title="Van (město v Turecku)">Van</a> do příchodu ruských sil.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_85-144">[140]</a> Osmanské úřady obvinily Armény z kolaborace s Rusy a v dubnu 1915 začaly s hromadnými deportacemi a masakry arménského obyvatelstva, které byly označeny jako <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_genocida" title="Arménská genocida">arménská genocida</a>.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_85-144">[140]</a> Turci během války tvrdě zakročili i proti dalším <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Křesťanství">křesťanským</a> menšinám na území Osmanské říše, přičemž se hovoří především o <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_genocida" title="Řecká genocida">genocidě Řeků</a> a <a href="/wiki/Asyrsk%C3%A1_genocida" title="Asyrská genocida">Asyřanů</a>. Kromě bojů na Kavkaze a <a href="/wiki/Persk%C3%A9_ta%C5%BEen%C3%AD" title="Perské tažení">v severní Persii</a> se Osmané museli bránit také pokračujícímu britskému tažení v Mezopotámii, kde se britské a indické jednotky v létě zmocnily Amary a v listopadu se proti proudu řeky <a href="/wiki/Tigris" title="Tigris">Tigris</a> probily až k Bagdádu. Zde však byli v bitvě u <a href="/wiki/Kt%C3%A9sif%C3%B3n" title="Ktésifón">Ktésifónu</a> zastaveni a donuceni stáhnout se k městu <a href="/wiki/K%C3%BAt_(Ir%C3%A1k)" title="Kút (Irák)">Kút</a>.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_87-145">[141]</a> O ofenzívu se Osmané s německou podporou pokusili v oblasti východního Středomoří, kde bylo jejich cílem dobýt <a href="/wiki/Suezsk%C3%BD_pr%C5%AFplav" title="Suezský průplav">Suezský průplav</a> a <a href="/wiki/Egypt" title="Egypt">Egypt</a> a odříznout tak Spojené království od zásob a posil mířících do Británie z kolonií. Osmanská 4. armáda o síle 19 000 mužů se z <a href="/wiki/Dama%C5%A1ek" title="Damašek">Damašku</a> k Suezu snažila nepozorovaně přesunout přes <a href="/wiki/Sinajsk%C3%A1_pou%C5%A1%C5%A5" class="mw-redirect" title="Sinajská poušť">Sinajskou poušť</a>. Tažení probíhající ve vyprahlé oblasti provázely problémy s nedostatkem zásob a pitné vody. Letecký průzkum navíc tento postup záhy odhalil, a tak když se Osmané na počátku února přiblížili ke kanálu, Britové již stihli na západním břehu vybudovat silná opevnění.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_87-145">[141]</a> Pokus o stavbu pontonových mostů selhal a indické jednotky útok odrazily.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_87-145">[141]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:V_Beach_Helles_Gallipoli.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Vyloďování dohodových sil na poloostrově Gallipoli. V popředí čluny z nichž jsou na břeh vyváděni koně. V pozadí tábor hemžící se vojáky." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/69/V_Beach_Helles_Gallipoli.jpg/220px-V_Beach_Helles_Gallipoli.jpg" decoding="async" width="220" height="160" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/69/V_Beach_Helles_Gallipoli.jpg/330px-V_Beach_Helles_Gallipoli.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/69/V_Beach_Helles_Gallipoli.jpg/440px-V_Beach_Helles_Gallipoli.jpg 2x" data-file-width="1200" data-file-height="873" /></a><figcaption>Vyloďování dohodových sil na poloostrově <a href="/wiki/Gallipoli" title="Gallipoli">Gallipoli</a></figcaption></figure> Aby obnovily námořní spojení s Ruskem a odlehčily situaci na srbské frontě, rozhodly se státy Dohody na počátku roku 1915 napadnout Osmanskou říši v oblasti černomořských úžin. Po dobytí <a href="/wiki/Dardanely" title="Dardanely">Dardanel</a> a následném obsazení hlavního města <a href="/wiki/Konstantinopol" title="Konstantinopol">Konstantinopole</a> (dnešní <a href="/wiki/Istanbul" title="Istanbul">Istanbul</a>), se očekávalo vyřazení Osmanské říše z války, přičemž zastáncem tohoto plánu byl především první lord admirality, <a href="/wiki/Winston_Churchill" title="Winston Churchill">Winston Churchill</a>.<a href="#cite_note-Gilbert_(2005),_194-146">[142]</a><a href="#cite_note-Willmott_(2005),_75-147">[143]</a> Námořní operace však kvůli minovým polím a pobřežním dělům bránícím v jejich odstranění ztroskotala.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_76-148">[144]</a> Velitelé Dohody se proto rozhodli k vylodění pěchoty na poloostrově <a href="/wiki/Gallipoli" title="Gallipoli">Gallipoli</a> bránící <a href="/wiki/Dardanely" title="Dardanely">Dardanelský průliv</a>. Krvavé <a href="/wiki/Bitva_o_Gallipoli" title="Bitva o Gallipoli">bitvy o Gallipoli</a> se na straně Dohody kromě Britů a Francouzů zúčastnili především vojáci Australsko-novozélandského sboru (<a href="/wiki/Australian_and_New_Zealand_Army_Corps" title="Australian and New Zealand Army Corps">ANZAC</a>). Pokusy dohodových sil o průlom ztroskotaly a dlouhé poziční boje nepřinesly Dohodě žádné výsledky. Na konci roku bylo rozhodnuto neúspěšnou operaci ukončit, přičemž poslední vojáci Dohody byly z poloostrova staženi na počátku roku 1916.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_79-149">[145]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Vznik_italské_fronty">Vznik italské fronty</h4>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=18" title="Editace sekce: Vznik italské fronty" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=18" title="Editovat zdrojový kód sekce Vznik italské fronty">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Italian_alpine_troops.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Čtyři italští pěšáci šplhající s pomocí lana v hornatém terénu." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ad/Italian_alpine_troops.jpg/220px-Italian_alpine_troops.jpg" decoding="async" width="220" height="173" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ad/Italian_alpine_troops.jpg/330px-Italian_alpine_troops.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ad/Italian_alpine_troops.jpg/440px-Italian_alpine_troops.jpg 2x" data-file-width="3632" data-file-height="2864" /></a><figcaption>Vojáci italské horské pěchoty (<a href="/w/index.php?title=Alpini&action=edit&redlink=1" class="new" title="Alpini (stránka neexistuje)">Alpini</a>) během bojů v roce 1915</figcaption></figure> Další nová fronta se v Evropě otevřela <a href="/wiki/23._kv%C4%9Bten" title="23. květen">23. května</a> <a href="/wiki/1915" title="1915">1915</a>, kdy do války proti svému bývalému spojenci z Trojspolku, Rakousko-Uhersku vstoupila <a href="/wiki/Italsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Italské království">Itálie</a>. Frontová linie prakticky kopírující vzájemné hranice se většinou nacházela ve vysokohorských oblastech. <a href="/wiki/Alpy" title="Alpy">Alpská</a> část fronty se táhla od vzájemných hranic s neutrálním <a href="/wiki/%C5%A0v%C3%BDcarsko" title="Švýcarsko">Švýcarskem</a> u hory <a href="/wiki/Ortler_(hora)" title="Ortler (hora)">Ortler</a> směrem na jih k severnímu cípu <a href="/wiki/Gardsk%C3%A9_jezero" title="Gardské jezero">Gardského jezera</a>. Odtud se fronta stáčela na severovýchod, přes <a href="/wiki/Rovereto" title="Rovereto">Rovereto</a>, údolí <a href="/wiki/Brenta_(%C5%99eka)" title="Brenta (řeka)">Brenty</a> a vrcholy <a href="/wiki/Fleimstalsk%C3%A9_Alpy" title="Fleimstalské Alpy">Fleimstalských Alp</a> k <a href="/wiki/Dolomity" title="Dolomity">Dolomitům</a>. Dál na východ v <a href="/wiki/Karnsk%C3%A9_Alpy" title="Karnské Alpy">Karnských</a> a <a href="/wiki/Julsk%C3%A9_Alpy" title="Julské Alpy">Julských Alpách</a> se pak frontová linie stáčela k jihu. Poslední a zároveň nejhůře bránitelný úsek fronty tvořila příhraniční řeka <a href="/wiki/So%C4%8Da" title="Soča">Soča</a> ústící do <a href="/wiki/Jadersk%C3%A9_mo%C5%99e" title="Jaderské moře">Jaderského moře</a>.<a href="#cite_note-150">[146]</a> Itálie svého bývalého spojence z Trojspolku napadla na základě <a href="/wiki/Lond%C3%BDnsk%C3%A1_dohoda_(1915)" title="Londýnská dohoda (1915)">Londýnské dohody</a> se západními mocnostmi. Smlouva Italům na úkor Rakousko-Uherska slibovala zisk <a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Tyrolsko" title="Jižní Tyrolsko">Jižního Tyrolska</a>, <a href="/wiki/Tridentsko" class="mw-redirect" title="Tridentsko">Tridentska</a>, <a href="/wiki/Markrabstv%C3%AD_Istrie" title="Markrabství Istrie">Istrie</a> a <a href="/wiki/Dalm%C3%A1cie" title="Dalmácie">Dalmácie</a>. Přestože měli Italové v oblasti nad Rakušany početní převahu, značná část <a href="/wiki/Italsk%C3%A1_fronta_(prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka)" title="Italská fronta (první světová válka)">italské fronty</a> se rozkládala ve vysokohorských oblastech <a href="/wiki/Alpy" title="Alpy">Alp</a>, což zvýhodňovalo bránící se rakousko-uherskou armádu. Italské velení v čele s generálem <a href="/wiki/Luigi_Cadorna" title="Luigi Cadorna">Luigim Cadornou</a> přesto usilovalo o iniciativu, která byla namířená do nejsnáze napadnutelné oblasti v údolí řeky <a href="/wiki/So%C4%8Da" title="Soča">Soči</a>.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_88-151">[147]</a> V průběhu roku 1915 došlo na sočské frontě ke <a href="/wiki/Bitvy_na_So%C4%8Di" title="Bitvy na Soči">čtyřem bitvám</a>, které italští útočníci i rakouští obránci zaplatili obrovskými ztrátami. Italům se přes zanedbatelné územní zisky rakousko-uherské pozice prolomit nepodařilo.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_89-152">[148]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Ústřední_mocnosti_obsazují_Srbsko">Ústřední mocnosti obsazují Srbsko</h4>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=19" title="Editace sekce: Ústřední mocnosti obsazují Srbsko" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=19" title="Editovat zdrojový kód sekce Ústřední mocnosti obsazují Srbsko">editovat zdroj</a>]</div> Ústřední mocnosti byly úspěšné i na Balkáně. S přípravou na koordinovaný útok proti Srbsku a Černé Hoře začali Rakušané s podporou Němců již na jaře. Zástupci Ústředních mocností i Dohody se snažili zajistit důležité spojenectví Bulharska. To se do války na straně Centrálních mocností zavázalo vstoupit za příslib <a href="/wiki/Vardarsk%C3%A1_Makedonie" title="Vardarská Makedonie">srbské Makedonie</a>. Vrchní velitel celé operace August von Mackensen počítal s hlavním útokem mířeným proti Srbsku ze severu, přičemž Bulhaři měli k úspěchu ofenzívy přispět útokem z východu.<a href="#cite_note-Šedivý_(2001),_103.-153">[149]</a> Vojska Ústředních mocností čítala včetně Bulharů přibližně 500 000 mužů a výrazně tak převyšovala 250 000 srbských vojáků.<a href="#cite_note-Šedivý_(2001),_103.-153">[149]</a> Společný útok rakousko-uherských a německých sil začal <a href="/wiki/6._%C5%99%C3%ADjen" title="6. říjen">6. října</a> překročením Sávy a <a href="/wiki/Dunaj" title="Dunaj">Dunaje</a>. O tři dny později padl Bělehrad a <a href="/wiki/14._%C5%99%C3%ADjen" title="14. říjen">14. října</a> vyhlásilo Srbsku válku Bulharsko, jehož vojsko vpadlo do boku ustupující srbské armádě. Přes tuhý odpor se srbští vojáci začali z hrozícího obklíčení stahovat. Francouzi jim sice na pomoc v okolí <a href="/wiki/Solu%C5%88" title="Soluň">Soluně</a> vylodili svou Orientální armádu pod velením generála <a href="/wiki/Maurice_Sarrail" title="Maurice Sarrail">Sarraila</a>, avšak Bulhaři tento protiútok odrazili.<a href="#cite_note-Šedivý_(2001),_103.-153">[149]</a> Jelikož Bulharsko odřízlo ústupovou cestu, nařídil vojvoda Putnik zbytkům srbské armády ústup k <a href="/wiki/Jadersk%C3%A9_mo%C5%99e" title="Jaderské moře">Jadranu</a> přes území Černé Hory a Albánie. Během strašného <a href="/wiki/Sta%C5%BEen%C3%AD_srbsk%C3%A9_arm%C3%A1dy_na_Korfu" title="Stažení srbské armády na Korfu">zimního pochodu</a> přes albánské hory zahynuly na přelomu roku 1915 a 1916 tisíce srbských vojáků, civilistů i rakousko-uherských zajatců.<a href="#cite_note-Šedivý_(2001),_103.-153">[149]</a> 140 000 přeživších bylo pomocí lodí Dohody následně přepraveno na ostrov <a href="/wiki/Korfu" title="Korfu">Korfu</a>.<a href="#cite_note-Šedivý_(2001),_104.-154">[150]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Serbian_retreat_through_Albanian_mountains,_1915.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Kolona srbských vojáků vedoucích koně postupující po úbočí zasněženého kopce." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/32/Serbian_retreat_through_Albanian_mountains%2C_1915.jpg/220px-Serbian_retreat_through_Albanian_mountains%2C_1915.jpg" decoding="async" width="220" height="139" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/32/Serbian_retreat_through_Albanian_mountains%2C_1915.jpg/330px-Serbian_retreat_through_Albanian_mountains%2C_1915.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/32/Serbian_retreat_through_Albanian_mountains%2C_1915.jpg/440px-Serbian_retreat_through_Albanian_mountains%2C_1915.jpg 2x" data-file-width="700" data-file-height="441" /></a><figcaption>Srbští vojáci ustupující skrz albánské hory</figcaption></figure> Ústřední mocnosti do konce listopadu obsadily celé Srbsko a v lednu 1916 pak také Černou Horu. Německo získalo přes Rakousko-Uhersko a Bulharsko přímý kontakt s Osmanskou říší. I díky této strategické situaci Dohoda neuspěla během ofenzívy na poloostrově Gallipoli. Zcela ukončit boje na Balkáně se však Německu a jeho spojencům i přes toto vítězství nepodařilo, protože nedošlo ke zničení nově otevřené <a href="/wiki/Solu%C5%88sk%C3%A1_fronta" title="Soluňská fronta">fronty v Makedonii</a>, zbytky srbské a černohorské armády po nějaký čas udržovaly obranné pozice v Albánii a jižní část Albánie okolo přístavu <a href="/wiki/Vlora" title="Vlora">Vlora</a> obsadili Italové.<a href="#cite_note-155">[151]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Porážky_německých_sil_v_koloniích_a_námořní_převaha_Dohody">Porážky německých sil v koloniích a námořní převaha Dohody</h4>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=20" title="Editace sekce: Porážky německých sil v koloniích a námořní převaha Dohody" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=20" title="Editovat zdrojový kód sekce Porážky německých sil v koloniích a námořní převaha Dohody">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Armoured_car_used_by_the_expedition_in_the_campaign_against_the_Senussi_tribes.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Obrněný britský vůz vyzbrojený kulomety." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/95/Armoured_car_used_by_the_expedition_in_the_campaign_against_the_Senussi_tribes.jpg/220px-Armoured_car_used_by_the_expedition_in_the_campaign_against_the_Senussi_tribes.jpg" decoding="async" width="220" height="158" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/95/Armoured_car_used_by_the_expedition_in_the_campaign_against_the_Senussi_tribes.jpg/330px-Armoured_car_used_by_the_expedition_in_the_campaign_against_the_Senussi_tribes.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/95/Armoured_car_used_by_the_expedition_in_the_campaign_against_the_Senussi_tribes.jpg/440px-Armoured_car_used_by_the_expedition_in_the_campaign_against_the_Senussi_tribes.jpg 2x" data-file-width="640" data-file-height="460" /></a><figcaption>Obrněný vůz využívaný Brity v Libyjské poušti během tažení vůči hnutí Senussi</figcaption></figure> Na africkém kontinentu se nadále bojovalo v německých koloniích Kamerunu, Německé jihozápadní a v Německé východní Africe. V Kamerunu síly Dohody v listopadu postoupily do vnitrozemí a přinutily většinu německých obránců ustoupit od pobřeží, načež následoval boj v hustých džunglích, močálech a náhorních plošinách ve vnitrozemí. Zbývající německé jednotky nakonec ustoupily do neutrální <a href="/wiki/Rovn%C3%ADkov%C3%A1_Guinea" title="Rovníková Guinea">Španělské Guineje</a>. Poslední německá posádka v <a href="/wiki/Mora_(Kamerun)" title="Mora (Kamerun)">Moře</a> na severu země se vzdala v únoru následujícího roku.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_167.-156">[152]</a> <a href="/wiki/Windhoek" title="Windhoek">Windhoek</a>, hlavní město Německé jihozápadní Afriky, obsadili Jihoafričané <a href="/wiki/20._kv%C4%9Bten" title="20. květen">20. května</a>. Němci se bránili na severu této kolonie do července, kdy kapitulovali.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_93-157">[153]</a> Posledním místem německého odporu v Africe tak zůstala Německá východní Afrika.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_168.-158">[154]</a> Britům zde čelily jednotky generála <a href="/wiki/Paul_von_Lettow-Vorbeck" title="Paul von Lettow-Vorbeck">von Lettow-Vorbecka</a>. Britové obsadili <a href="/wiki/Viktoriino_jezero" title="Viktoriino jezero">Viktoriino jezero</a> i <a href="/wiki/Tanganika_(jezero)" title="Tanganika (jezero)">jezero Tanganika</a>, avšak Němcům se podařilo ustoupit do <a href="/wiki/Portugalsk%C3%A1_v%C3%BDchodn%C3%AD_Afrika" title="Portugalská východní Afrika">Portugalské východní Afriky</a> a do <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Rhodesie" title="Severní Rhodesie">Severní Rhodesie</a>, kde složili zbraně teprve v listopadu 1918. Boje v afrických koloniích komplikovala především neexistující síť silnic a železnic, takže vojska musela při zásobování spoléhat především na domorodé nosiče nebo tažná zvířata. Většinu ztrát navíc způsobovaly tropické nemoci.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_92-121">[117]</a> V polovině listopadu se do první světové války nově zapojilo náboženské hnutí <a href="/wiki/Senussiov%C3%A9" title="Senussiové">Senussi</a> v <a href="/wiki/Italsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Italská říše">italské</a> <a href="/wiki/Libye" title="Libye">Libyi</a>. Senussijští povstalci podporovaní Osmany a Němci napadli Italy v pouštích na východě Libye a ze západu navíc od konce roku 1915 ohrožovali britské pozice v západním Egyptě.<a href="#cite_note-Gilbert_(2005),_288–289-159">[155]</a> Válčilo se rovněž v <a href="/wiki/D%C3%A1rf%C3%BAr" title="Dárfúr">Dárfúru</a>, který Britové obsadili a připojili k <a href="/wiki/Kondominium_Anglo-egyptsk%C3%BD_S%C3%BAd%C3%A1n" title="Kondominium Anglo-egyptský Súdán">Súdánu</a> v roce 1915.<a href="#cite_note-160">[156]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Bluecher_sinkend.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Potápějící se německý křižník SMS Blücher vyfocený těsně před potopením." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/49/Bluecher_sinkend.jpg/220px-Bluecher_sinkend.jpg" decoding="async" width="220" height="167" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/49/Bluecher_sinkend.jpg/330px-Bluecher_sinkend.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/49/Bluecher_sinkend.jpg/440px-Bluecher_sinkend.jpg 2x" data-file-width="2913" data-file-height="2205" /></a><figcaption>Potápějící se německý křižník <a href="/wiki/SMS_Bl%C3%BCcher" title="SMS Blücher">SMS Blücher</a> v závěru <a href="/wiki/Bitva_u_Dogger_Banku_(1915)" title="Bitva u Dogger Banku (1915)">bitvy u Dogger Banku</a></figcaption></figure> Na moři se operace hladinových sil koncentrovaly do evropských vod poté, co britská <a href="/wiki/Britsk%C3%A9_kr%C3%A1lovsk%C3%A9_n%C3%A1mo%C5%99nictvo" title="Britské královské námořnictvo">Royal Navy</a> zlikvidovala během let 1914 a 1915 drtivou většinu německých plavidel operujících v zámoří. Do konce roku 1914 navíc Britové se svými spojenci potopili nebo internovali přes dvě třetiny německého a rakousko-uherského obchodního loďstva.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_176-161">[157]</a> Již v lednu 1915 došlo u <a href="/wiki/Doggersk%C3%A1_lavice" title="Doggerská lavice">Dogger Banku</a> k <a href="/wiki/Bitva_u_Dogger_Banku_(1915)" title="Bitva u Dogger Banku (1915)">bitvě</a> mezi britskými a německými <a href="/wiki/Bitevn%C3%AD_k%C5%99i%C5%BEn%C3%ADk" title="Bitevní křižník">bitevními křižníky</a>, v níž byla početně slabší německá eskadra poražena, ovšem před úplným zničením se jí podařilo vyváznout.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_178–179-162">[158]</a> Po vstupu Itálie do války se boje rozšířily i na Jadran, kde se <a href="/wiki/Rakousko-uhersk%C3%A9_n%C3%A1mo%C5%99nictvo" title="Rakousko-uherské námořnictvo">rakousko-uherské námořnictvo</a> střetlo s italskou <a href="/wiki/Regia_Marina" class="mw-redirect" title="Regia Marina">Regia Marina</a> v <a href="/wiki/Boje_o_Palagru%C5%BEu" title="Boje o Palagružu">bojích o Palagružu</a> a v <a href="/wiki/Bitva_u_Dra%C4%8De" title="Bitva u Drače">bitvě u Drače</a>. Velká Británie navíc brzy po vypuknutí války přistoupila k dálkové námořní <a href="/wiki/Blok%C3%A1da_N%C4%9Bmecka" title="Blokáda Německa">blokádě Německa</a> a jeho spojenců.<a href="#cite_note-163">[159]</a><a href="#cite_note-Keegan_(2003),_212.-164">[160]</a> Odříznutí Německa od nepostradatelných vojenských i nevojenských dodávek se projevilo velmi efektivně. Británie blokádou porušila uznávané mezinárodní právo, dané několika mezinárodními dohodami v průběhu minulých dvou století.<a href="#cite_note-165">[161]</a> Aby zabránila vstupu jakékoli lodi do celého Atlantského oceánu, zaminovala Británie <a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_vody" title="Mezinárodní vody">mezinárodní vody</a>, čímž ohrozila i neutrální lodě.<a href="#cite_note-166">[162]</a> Německo <a href="/wiki/4._%C3%BAnor" title="4. únor">4. února</a> prohlásilo vody okolo <a href="/wiki/Britsk%C3%A9_ostrovy" title="Britské ostrovy">Britských ostrovů</a> za válečnou zónu, ve které budou potápěny i všechny obchodní lodě.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_178-167">[163]</a> <a href="/wiki/7._kv%C4%9Bten" title="7. květen">7. května</a> potopila německá ponorka <a href="/w/index.php?title=SM_U_20&action=edit&redlink=1" class="new" title="SM U 20 (stránka neexistuje)">U 20</a> parník <a href="/wiki/RMS_Lusitania" title="RMS Lusitania">RMS Lusitania</a> mířící do <a href="/wiki/Liverpool" title="Liverpool">Liverpoolu</a>, přičemž zahynulo 1 201 osob včetně 128 <a href="/wiki/Ameri%C4%8Dan%C3%A9" title="Američané">Američanů</a>.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_178-167">[163]</a> Protože na porušení mezinárodního práva Velkou Británií byla minimální odezva, Německo očekávalo stejně slabou odezvu na svou neomezenou <a href="/wiki/Ponorkov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Ponorková válka">ponorkovou válku</a>. Tu ale na základě tvrdých diplomatických nót Američanů muselo odvolat a znovu k ní přistoupilo až začátkem roku 1917.<a href="#cite_note-168">[164]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="1916">1916</h3>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=21" title="Editace sekce: 1916" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=21" title="Editovat zdrojový kód sekce 1916">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Pokusy_o_průlom_na_západě">Pokusy o průlom na západě</h4>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=22" title="Editace sekce: Pokusy o průlom na západě" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=22" title="Editovat zdrojový kód sekce Pokusy o průlom na západě">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:British_Mark_I_male_tank_Somme_25_September_1916.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Skupina britských vojáků ukrývajících se za tankem Mark I." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f6/British_Mark_I_male_tank_Somme_25_September_1916.jpg/220px-British_Mark_I_male_tank_Somme_25_September_1916.jpg" decoding="async" width="220" height="156" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f6/British_Mark_I_male_tank_Somme_25_September_1916.jpg/330px-British_Mark_I_male_tank_Somme_25_September_1916.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f6/British_Mark_I_male_tank_Somme_25_September_1916.jpg/440px-British_Mark_I_male_tank_Somme_25_September_1916.jpg 2x" data-file-width="3503" data-file-height="2480" /></a><figcaption>Britský tank <a href="/wiki/Mark_I_(tank)" title="Mark I (tank)">Mark I (Male)</a> během <a href="/wiki/Bitva_na_Somm%C4%9B" title="Bitva na Sommě">bitvy na Sommě</a></figcaption></figure> Země Dohody i německé hlavní velení pochopily, že rozhodnutí musí přinést západní fronta. Obě strany proto plánovaly na této frontě na rok 1916 velké ofenzívy. Erich von Falkenhayn připravil útok směřující proti francouzské pevnosti <a href="/wiki/Verdun" title="Verdun">Verdun</a>.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_85-169">[165]</a> Německé velení počítalo s tím, že Francouzi budou Verdun bránit z důvodů prestiže až do posledního muže. Falkenhayn zde chtěl francouzskou armádu nechat vykrvácet a otevřít si tak cestu na Paříž.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_88-151">[147]</a> Německá ofenzíva v tomto prostoru začala <a href="/wiki/21._%C3%BAnor" title="21. únor">21. února</a> mohutným ostřelováním a z počátku se zdálo, že bude úspěšná. Němcům se rychle podařilo obsadit pevnost Douamont a těžké boje se sváděly i o pevnosti Vaux a Thiaumont. Francouzští obránci však pokračující útok ustáli a úporné <a href="/wiki/Opot%C5%99ebov%C3%A1vac%C3%AD_v%C3%A1lka" title="Opotřebovávací válka">opotřebovávací</a> <a href="/wiki/Bitva_u_Verdunu" title="Bitva u Verdunu">boje o Verdun</a> nakonec rozhodnutí nepřinesly. Bitva u Verdunu trvající od února do prosince roku 1916 představuje nejdelší bitvu první světové války.<a href="#cite_note-Westwell_(2009),_129-170">[166]</a> Francouzi v ní ztratili 542 000 a Němci 434 000 vojáků.<a href="#cite_note-Westwell_(2009),_129-170">[166]</a><a href="#cite_note-Willmott_(2005),_143-171">[167]</a> Ještě v průběhu bojů o Verdun podnikla Dohoda na západě velkou ofenzívu v oblasti <a href="/wiki/Pikardie" title="Pikardie">Pikardie</a>. Nový velitel britských sil <a href="/wiki/Douglas_Haig" title="Douglas Haig">Douglas Haig</a> ve snaze o zmírnění německého tlaku na Verdun naplánoval útok na řece <a href="/wiki/Somma" title="Somma">Sommě</a> na počátek července. Anglofrancouzská letní ofenzíva vyústila v <a href="/wiki/Bitva_na_Somm%C4%9B" title="Bitva na Sommě">bitvu na Sommě</a>, nejkrvavější bitvu války, v níž Britové <a href="/wiki/15._z%C3%A1%C5%99%C3%AD" title="15. září">15. září</a> poprvé nasadili do boje <a href="/wiki/Tank" title="Tank">tanky</a>.<a href="#cite_note-Warner_(1997),_120–121-172">[168]</a> Britské ztráty se za necelých pět měsíců bojů vyšplhaly na 420 000 a francouzské na 195 000 mužů.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_238.-173">[169]</a> Komplikované vyčíslení ztrát na německé straně se pohybuje od 465 000<a href="#cite_note-Kershaw_(2017),_129-174">[170]</a> až do 680 000 vojáků.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_238.-173">[169]</a><a href="#cite_note-Warner_(1997),_123-175">[171]</a><a href="#cite_note-Willmott_(2005),_167-176">[172]</a> Někteří autoři odhadují, že během bitvy dohromady na obou stranách zemřelo, bylo zraněno, padlo do zajetí nebo bylo prohlášeno za nezvěstné dokonce více než 1 300 000 mužů.<a href="#cite_note-Westwell_(2009),_132-177">[173]</a> Západní fronta se však prakticky nepohnula z místa. V srpnu nahradil Falkenhayna ve velení německé armády generál Hindenburg<a href="#cite_note-Westwell_(2009),_129-170">[166]</a> a francouzského vrchního velitele Joffreho v prosinci vystřídal generál <a href="/wiki/Robert_Nivelle" title="Robert Nivelle">Robert Nivelle</a>.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_167-176">[172]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Brusilovova_ofenzíva_a_rumunské_tažení">Brusilovova ofenzíva a rumunské tažení</h4>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=23" title="Editace sekce: Brusilovova ofenzíva a rumunské tažení" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=23" title="Editovat zdrojový kód sekce Brusilovova ofenzíva a rumunské tažení">editovat zdroj</a>]</div> Na východní frontě se na počátku roku 1916 připravovali na nový úder proti Ústředním mocnostem Rusové. Na jaře se pokusili o ofenzívu východně od Vilna a u <a href="/wiki/Nara%C4%8D" title="Narač">Naračského</a> jezera, avšak Němci tyto výpady dokázali odrazit.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_146-178">[174]</a> Mnohem úspěšnější byla letní <a href="/wiki/Brusilovova_ofenz%C3%ADva" title="Brusilovova ofenzíva">ruská ofenzíva</a> připravená novým velitelem jihozápadního frontu, generálem <a href="/wiki/Alexej_Alexejevi%C4%8D_Brusilov" title="Alexej Alexejevič Brusilov">Alexejem Brusilovem</a>. Útok, který Rusové zahájili <a href="/wiki/4._%C4%8Derven" title="4. červen">4. června</a> na 450 km fronty, zcela zaskočil rakousko-uherskou armádu.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_242.-179">[175]</a><a href="#cite_note-Willmott_(2005),_148-180">[176]</a> Ruská vojska prolomila obranné linie Ústředních mocností mezi městy <a href="/wiki/Luck" title="Luck">Luck</a> a <a href="/wiki/%C4%8Cernovice_(Ukrajina)" title="Černovice (Ukrajina)">Černovcy</a> a místy postoupila až o 100 km na západ. Velký úspěch zaznamenala ofenzíva hlavně na jihozápadě fronty, kde se Rusové probili do východní <a href="/wiki/Hali%C4%8D" title="Halič">Haliče</a> a zpět ke Karpatům a pod vedením generála <a href="/wiki/Platon_Alexejevi%C4%8D_Le%C4%8Dickij" title="Platon Alexejevič Lečickij">Lešického</a> obsadili prakticky celou <a href="/wiki/Bukovina_(zem%C4%9B)" title="Bukovina (země)">Bukovinu</a>. Brusilovovu ofenzívu se Ústředním mocnostem podařilo zastavit jen díky přesunu části sil ze západní a italské fronty, avšak do ruského zajetí padlo během června 350 000 vojáků.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_149-181">[177]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:1917.01.07_Le_Miroir_-_Trupe_romane_trecand_Dunarea_la_Flamanda.png" class="mw-file-description"><img alt="Kolona rumunských vojáků pochodujících na druhý břeh Dunaje přes pontonový most" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b7/1917.01.07_Le_Miroir_-_Trupe_romane_trecand_Dunarea_la_Flamanda.png/220px-1917.01.07_Le_Miroir_-_Trupe_romane_trecand_Dunarea_la_Flamanda.png" decoding="async" width="220" height="162" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b7/1917.01.07_Le_Miroir_-_Trupe_romane_trecand_Dunarea_la_Flamanda.png/330px-1917.01.07_Le_Miroir_-_Trupe_romane_trecand_Dunarea_la_Flamanda.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b7/1917.01.07_Le_Miroir_-_Trupe_romane_trecand_Dunarea_la_Flamanda.png/440px-1917.01.07_Le_Miroir_-_Trupe_romane_trecand_Dunarea_la_Flamanda.png 2x" data-file-width="1779" data-file-height="1310" /></a><figcaption>Rumunští vojáci překračující <a href="/wiki/Dunaj" title="Dunaj">Dunaj</a>, podzim roku 1916</figcaption></figure> Rumunsko povzbuzeno ruským postupem do Bukoviny vyhlásilo na základě <a href="/wiki/Bukure%C5%A1%C5%A5sk%C3%A1_smlouva_(1916)" title="Bukurešťská smlouva (1916)">Bukurešťské smlouvy</a> <a href="/wiki/27._srpen" title="27. srpen">27. srpna</a> válku Ústředním mocnostem, přičemž plánovalo zaútočit na Rakousko-Uhersko v prostoru Karpat.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_152-182">[178]</a> Vstup Rumunů do války však Brusilovově ofenzívě nepomohl, protože frontová linie se roztáhla do šířky a zpomalující ruský postup se pak zcela zastavil. Rumunská vojska zahájila útok na rakousko-uherské území v prostoru Karpat <a href="/wiki/27._srpen" title="27. srpen">27. srpna</a> a podařilo se jim proniknout zhruba 80 km do uherského <a href="/wiki/Sedmihradsko" title="Sedmihradsko">Sedmihradska</a>.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_152-182">[178]</a> Ústřední mocnosti však měly v oblasti dostatek sil a záhy provedly zdrcující protiútok. Bulhaři s německou a osmanskou podporou postoupili <a href="/wiki/1._z%C3%A1%C5%99%C3%AD" title="1. září">1. září</a> do <a href="/wiki/Dobrud%C5%BEa" title="Dobrudža">Dobrudži</a> a <a href="/wiki/18._z%C3%A1%C5%99%C3%AD" title="18. září">18. září</a> podnikli v Karpatech protiútok také Rakušané podporovaní Němci.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_152-182">[178]</a> Když se pak <a href="/wiki/21._listopad" title="21. listopad">21. listopadu</a> armáda Ústředních mocností přepravila u <a href="/wiki/Svi%C5%A1tov" title="Svištov">Svištova</a> přes Dunaj, rumunská obrana se začala hroutit. Vojska Ústředních mocností obsadila většinu rumunského území, <a href="/wiki/6._prosinec" title="6. prosinec">6. prosince</a> dobyla <a href="/wiki/Bukure%C5%A1%C5%A5" title="Bukurešť">Bukurešť</a> a zbývající rumunské síly se musely stáhnout do <a href="/wiki/Mold%C3%A1vie" title="Moldávie">Moldávie</a>.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_148–153-183">[179]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Pokračující_boje_na_Balkáně_a_italské_frontě">Pokračující boje na Balkáně a italské frontě</h4>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=24" title="Editace sekce: Pokračující boje na Balkáně a italské frontě" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=24" title="Editovat zdrojový kód sekce Pokračující boje na Balkáně a italské frontě">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:M113_11a_soldat_monten%C3%A9grins_partant_au_front_Lovcen,_Cettini%C3%A9.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Skupina vyčkávajících černohorských vojáků" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/39/M113_11a_soldat_monten%C3%A9grins_partant_au_front_Lovcen%2C_Cettini%C3%A9.jpg/220px-M113_11a_soldat_monten%C3%A9grins_partant_au_front_Lovcen%2C_Cettini%C3%A9.jpg" decoding="async" width="220" height="181" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/39/M113_11a_soldat_monten%C3%A9grins_partant_au_front_Lovcen%2C_Cettini%C3%A9.jpg/330px-M113_11a_soldat_monten%C3%A9grins_partant_au_front_Lovcen%2C_Cettini%C3%A9.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/39/M113_11a_soldat_monten%C3%A9grins_partant_au_front_Lovcen%2C_Cettini%C3%A9.jpg/440px-M113_11a_soldat_monten%C3%A9grins_partant_au_front_Lovcen%2C_Cettini%C3%A9.jpg 2x" data-file-width="531" data-file-height="438" /></a><figcaption>Černohorci bránící v roce 1916 pozice při pohoří <a href="/wiki/Lov%C4%87en" title="Lovćen">Lovćen</a></figcaption></figure> Úspěšné tažení v Rumunsku však v Rakousko-Uhersku na podzim zastínily těžké politické rány. <a href="/wiki/Seznam_ministersk%C3%BDch_p%C5%99edsed%C5%AF_P%C5%99edlitavska" title="Seznam ministerských předsedů Předlitavska">Předseda předlitavské vlády</a> <a href="/wiki/Karl_von_St%C3%BCrgkh" title="Karl von Stürgkh">Karl von Stürgkh</a> se <a href="/wiki/21._%C5%99%C3%ADjen" title="21. říjen">21. října</a> stal obětí atentátu. O měsíc později, <a href="/wiki/21._listopad" title="21. listopad">21. listopadu</a> pak navíc zemřel i starý císař František Josef I., který představoval největší oporu válkou oslabené monarchie.<a href="#cite_note-184">[180]</a> Na rakousko-uherský trůn po něm nastoupil jeho prasynovec <a href="/wiki/Karel_I." title="Karel I.">Karel I.</a>, který se <a href="/wiki/2._prosinec" title="2. prosinec">2. prosince</a> ujmul i vrchního velení armády monarchie. Vedle náporu Rusů na východní frontě museli Rakušané v roce 1916 navíc nadále čelit i těžkým bojům s italskou armádou. V květnu provedla rakouská vojska nečekaný útok v Tridentsku u <a href="/wiki/Rovereto" title="Rovereto">Rovereta</a>. Po příchodu italských posil a vyslání části rakouských oddílů na východ, kde bylo potřeba podpořit obranu fronty proti Brusilovově útoku, byla však tato rakouská ofenzíva v červenci zastavena. Boje mezitím pokračovaly i v údolí řeky Soči, kde se během roku uskutečnilo dalších pět bitev. V rámci <a href="/wiki/%C5%A0est%C3%A1_bitva_na_So%C4%8Di" class="mw-redirect" title="Šestá bitva na Soči">šesté bitvy</a> dobyli v srpnu útočící Italové město <a href="/wiki/Gorizia" class="mw-redirect" title="Gorizia">Gorizii</a>, avšak přesto byl jejich postup vzhledem k obrovským ztrátám zanedbatelný. Rakušané v lednu dokončili obsazení Černé Hory a za ustupujícími zbytky srbské a černohorské armády postoupili do Albánie. Přes porážku Srbska, okupaci Černé Hory a severní Albánie však nedošlo k úplnému obsazení Balkánu silami Ústředních mocností. Italské jednotky se dokázaly udržet v jižní Albánii a v neutrálním Řecku, které se v létě roku <a href="/wiki/1916" title="1916">1916</a> přidalo na stranu Dohody, došlo k vytvoření soluňské fronty. Převážně statické boje zde probíhaly v hornaté oblasti při řeckých hranicích. Orientální armáda složená z francouzských, britských, srbských, italských a řeckých jednotek nedokázala až do konce války prolomit obranné linie bráněné především bulharskými silami.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_270–271-185">[181]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Válka_na_Blízkém_východě">Válka na Blízkém východě</h4>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=25" title="Editace sekce: Válka na Blízkém východě" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=25" title="Editovat zdrojový kód sekce Válka na Blízkém východě">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:T_E_Lawrence_and_the_Arab_Revolt_1916_-_1918_Q58743.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Zástup vyzbrojených arabských vzbouřenců pochodujících pouští." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b3/T_E_Lawrence_and_the_Arab_Revolt_1916_-_1918_Q58743.jpg/220px-T_E_Lawrence_and_the_Arab_Revolt_1916_-_1918_Q58743.jpg" decoding="async" width="220" height="155" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b3/T_E_Lawrence_and_the_Arab_Revolt_1916_-_1918_Q58743.jpg/330px-T_E_Lawrence_and_the_Arab_Revolt_1916_-_1918_Q58743.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b3/T_E_Lawrence_and_the_Arab_Revolt_1916_-_1918_Q58743.jpg/440px-T_E_Lawrence_and_the_Arab_Revolt_1916_-_1918_Q58743.jpg 2x" data-file-width="800" data-file-height="563" /></a><figcaption>Vojáci emíra Fajsala postupující k přístavu <a href="/w/index.php?title=Janbu&action=edit&redlink=1" class="new" title="Janbu (stránka neexistuje)">Janbu</a>, prosinec 1916</figcaption></figure> Na Blízkém východě zaznamenala na počátku roku 1916 několik úspěchů Osmanská říše, která musela nepřátelům rovněž čelit hned na několika frontách. Poslední jednotky ANZAC se v lednu stáhly z poloostrova Gallipoli a velký úspěch zaznamenali Osmané i v Mezopotámii, kde byly vyhladovělé britské síly obležené v Kútu donuceny <a href="/wiki/29._duben" title="29. duben">29. dubna</a> 1916 kapitulovat.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_87-145">[141]</a> Na přelomu dubna a května pak navíc osmanská armáda zahájila další ofenzivu na Sinaj, kde pronikla až za Suezský průplav a začátkem září Osmané postoupili hlouběji za hranice <a href="/wiki/%C3%8Dr%C3%A1n" title="Írán">Íránu</a>. Odtud však byli do prosince ruskou armádou znovu vytlačeni. Také na kavkazské frontě museli Osmané čelit novému náporu Rusů, kteří s podporou Arménů postoupili do <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_Anatolie" title="Východní Anatolie">Východní Anatolie</a> a obsadili města <a href="/wiki/Erzurum" title="Erzurum">Erzurum</a>, <a href="/wiki/Bitlis" title="Bitlis">Bitlis</a> a <a href="/wiki/Erzincan" title="Erzincan">Erzincan</a>.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_84–85-186">[182]</a> V polovině dubna se pak ruská armáda pod velením generála <a href="/wiki/Nikolaj_Judeni%C4%8D" title="Nikolaj Judenič">Nikolaje Judeniče</a> probila až k jižním břehům Černého moře, kde dobyla přístav <a href="/wiki/Trabzon" title="Trabzon">Trabzon</a>.<a href="#cite_note-Allan_(2012),_127.-187">[183]</a> Přestože Rusové ještě v létě porazili Osmany v <a href="/wiki/Bitva_o_Erzincan" title="Bitva o Erzincan">bitvě o Erzincan</a>, frontová linie se ustálila a otřesená osmanská armáda ji dokázala udržet. Vedle ruského tlaku na kavkazské frontě se navíc turecká vláda musela od léta 1916 potýkat s povstáním <a href="/wiki/Arabov%C3%A9" title="Arabové">Arabů</a> podpořených Brity. <a href="/wiki/Hid%C5%BE%C3%A1zsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Hidžázské království">Království Hidžáz</a> s centrem v <a href="/wiki/Mekka" title="Mekka">Mekce</a> vyhlásilo samostatnost na Osmanské říši a do čela protitureckého <a href="/wiki/Arabsk%C3%A9_povst%C3%A1n%C3%AD" title="Arabské povstání">Arabského povstání</a> se postavil král <a href="/wiki/Husajn_ibn_Al%C3%AD_al-H%C3%A1%C5%A1im%C3%AD" title="Husajn ibn Alí al-Hášimí">Husajn ibn Alí al-Hášimí</a>. Během povstání a přerušení <a href="/wiki/Hid%C5%BE%C3%A1zsk%C3%A1_dr%C3%A1ha" title="Hidžázská dráha">Hidžázské železnice</a> se proslavil britský důstojník a rádce prince <a href="/wiki/Fajsal_I." title="Fajsal I.">Fajsala</a>, <a href="/wiki/Thomas_Edward_Lawrence" title="Thomas Edward Lawrence">Thomas Edward Lawrence</a>, známý jako Lawrence z Arábie. Zároveň s vypuknutím Arabského povstání vyrazil na sinajské frontě do útoku Egyptský expediční sbor. Britské síly obsadily <a href="/wiki/20._prosinec" title="20. prosinec">20. prosince</a> město <a href="/wiki/Ar%C3%AD%C5%A1" title="Aríš">Aríš</a> a postupně vytlačily Osmany ze <a href="/wiki/Sinajsk%C3%BD_poloostrov" title="Sinajský poloostrov">Sinajského poloostrova</a>.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_237-188">[184]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Válka_na_moři">Válka na moři</h4>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=26" title="Editace sekce: Válka na moři" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=26" title="Editovat zdrojový kód sekce Válka na moři">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:HMS_Warspite_and_HMS_Malaya_during_the_battle_of_Jutland.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Britské bitevní lodě HMS Warspite a HMS Malaya plující na horizontu během bitvy u Jutska." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fe/HMS_Warspite_and_HMS_Malaya_during_the_battle_of_Jutland.jpg/220px-HMS_Warspite_and_HMS_Malaya_during_the_battle_of_Jutland.jpg" decoding="async" width="220" height="117" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fe/HMS_Warspite_and_HMS_Malaya_during_the_battle_of_Jutland.jpg/330px-HMS_Warspite_and_HMS_Malaya_during_the_battle_of_Jutland.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fe/HMS_Warspite_and_HMS_Malaya_during_the_battle_of_Jutland.jpg/440px-HMS_Warspite_and_HMS_Malaya_during_the_battle_of_Jutland.jpg 2x" data-file-width="947" data-file-height="504" /></a><figcaption>Bitevní lodě <a href="/wiki/HMS_Warspite_(03)" title="HMS Warspite (03)">HMS Warspite</a> a <a href="/wiki/HMS_Malaya_(1915)" title="HMS Malaya (1915)">HMS Malaya</a> během bitvy u Jutska</figcaption></figure> Námořní převaha Británie a jejích spojenců znamenala, že kromě ponorek Ústředních mocností byly <a href="/wiki/%C5%A0irokomo%C5%99sk%C3%A9_lo%C4%8Fstvo" title="Širokomořské loďstvo">Širokomořské loďstvo</a> a <a href="/wiki/Rakousko-uhersk%C3%A9_n%C3%A1mo%C5%99nictvo" title="Rakousko-uherské námořnictvo">rakousko-uherské námořnictvo</a> nadále blokovány v přístavech v <a href="/wiki/Severn%C3%AD_mo%C5%99e" title="Severní moře">Severním</a>, <a href="/wiki/Baltsk%C3%A9_mo%C5%99e" title="Baltské moře">Baltském</a> a <a href="/wiki/Jadersk%C3%A9_mo%C5%99e" title="Jaderské moře">Jaderském moři</a>. K dlouho očekávané konfrontaci hlavních britských a německých námořních sil došlo na přelomu května a června <a href="/wiki/1916" title="1916">1916</a> u pobřeží <a href="/wiki/Jutsko" title="Jutsko">Jutského poloostrova</a>. Přestože Britové utrpěli ve střetu nazvaném <a href="/wiki/Bitva_u_Jutska" title="Bitva u Jutska">bitva u Jutska</a> vyšší ztráty, zůstalo jádro obou loďstev nedotčeno a poměr sil na moři se nezměnil. Početní převaha <a href="/wiki/Britsk%C3%A9_kr%C3%A1lovsk%C3%A9_n%C3%A1mo%C5%99nictvo" title="Britské královské námořnictvo">Royal Navy</a> nadále umožňovala Britům pokračovat v účinné námořní blokádě německého loďstva, které se po šťastném vyváznutí u Jutska již do další konfrontace hlavních sil vstoupit neodvážilo.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_180–181-189">[185]</a> Pokračovala také omezená ponorková válka. Rakousko-uherská ponorka <a href="/wiki/SM_U_5_(Rakousko-Uhersko)" title="SM U 5 (Rakousko-Uhersko)">SM U 5</a> potopila 8. června nedaleko <a href="/wiki/Valona" class="mw-redirect" title="Valona">Valony</a> italský pomocný křižník <a href="/w/index.php?title=SS_Principe_Umberto&action=edit&redlink=1" class="new" title="SS Principe Umberto (stránka neexistuje)">Principe Umberto</a>, přičemž zemřelo přes 1700 osob.<a href="#cite_note-190">[186]</a> K poslední větší námořní srážce <a href="/wiki/%C5%A0irokomo%C5%99sk%C3%A9_lo%C4%8Fstvo" title="Širokomořské loďstvo">Hochseeflotte</a> s britskými křižníky došlo <a href="/wiki/17._listopad" title="17. listopad">17. listopadu</a> <a href="/wiki/1917" title="1917">1917</a> <a href="/wiki/Druh%C3%A1_bitva_u_Helgolandsk%C3%A9_z%C3%A1toky" title="Druhá bitva u Helgolandské zátoky">u Helgolandské zátoky</a>. Na mořích však i poté dominovalo britské loďstvo, což ještě podpořil vstup USA do války. Německá hladinová flota byla i nadále donucena k pasivitě.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_219.-191">[187]</a> Navzdory vyčerpání se světový konflikt dál rozrůstal. V roce 1916 se do války nově zapojilo Portugalsko, kterému Německo oficiálně vyhlásilo válku <a href="/wiki/9._b%C5%99ezen" title="9. březen">9. března</a>.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_88.-192">[188]</a> Portugalsko totiž na žádost Spojeného království v únoru internovalo 36 německým a rakousko-uherských lodí kotvících v portugalských přístavech. Itálie doposud válčící s Rakouskem navíc <a href="/wiki/28._srpen" title="28. srpen">28. srpna</a> 1916 vyhlásila válku také Německu.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_108.-193">[189]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="1917">1917</h3>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=27" title="Editace sekce: 1917" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=27" title="Editovat zdrojový kód sekce 1917">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Vstup_USA_do_války">Vstup USA do války</h4>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=28" title="Editace sekce: Vstup USA do války" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=28" title="Editovat zdrojový kód sekce Vstup USA do války">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Guetteur_au_poste_de_l%27%C3%A9cluse_26.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Francouzský voják na barevné fotografii vyhlížející ze zákopu." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/86/Guetteur_au_poste_de_l%27%C3%A9cluse_26.jpg/170px-Guetteur_au_poste_de_l%27%C3%A9cluse_26.jpg" decoding="async" width="170" height="227" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/86/Guetteur_au_poste_de_l%27%C3%A9cluse_26.jpg/255px-Guetteur_au_poste_de_l%27%C3%A9cluse_26.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/86/Guetteur_au_poste_de_l%27%C3%A9cluse_26.jpg/340px-Guetteur_au_poste_de_l%27%C3%A9cluse_26.jpg 2x" data-file-width="640" data-file-height="853" /></a><figcaption>Pohlednice z pozice <a href="/wiki/Haut-Rhin" title="Haut-Rhin">Haut-Rhin</a>, Francie 1917</figcaption></figure> Začátkem roku 1917 byla vojska Ústředních mocností hluboko na nepřátelském území, avšak kvůli značnému roztažení svých armádních sborů na několika válečných jevištích již neměla síly na rozhodný útok.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_281.-194">[190]</a> Zdlouhavá válka a rostoucí izolace navíc neposkytovaly Německu a jeho spojencům příznivé vyhlídky. Proto se německá vláda již v prosinci roku 1916 obrátila na některé dohodové státy s mírovým návrhem, avšak Dohoda tyto návrhy <a href="/wiki/30._prosinec" title="30. prosinec">30. prosince</a> rozhodně odmítla.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_116.-195">[191]</a> Vyjednávání o možnosti separátního míru pokračovalo i v roce 1917, nevedlo však k pozitivnímu výsledku. Německo v úsilí překonat námořní blokádu Dohody<a href="#cite_note-Allan_(2012),_110.-196">[192]</a> a ve snaze donutit Británii ke kapitulaci přistoupilo <a href="/wiki/31._leden" title="31. leden">31. ledna</a> k neomezené ponorkové válce, což mimořádně zhoršilo nejenom vztahy s USA, ale také se státy <a href="/wiki/Latinsk%C3%A1_Amerika" title="Latinská Amerika">Latinské Ameriky</a> a s Čínou.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_121–122.-197">[193]</a> V únoru navíc došlo k aféře po odhalení <a href="/wiki/Zimmermann%C5%AFv_telegram" title="Zimmermannův telegram">šifrované zprávy</a> německého ministra zahraničí <a href="/wiki/Arthur_Zimmermann" title="Arthur Zimmermann">Arthura Zimmermanna</a>, v níž německá strana nabízela <a href="/wiki/Mexiko" title="Mexiko">Mexiku</a>, že pokud vyhlásí Spojeným státům americkým válku, obdrží zpět bývalá mexická území v <a href="/wiki/Arizona" title="Arizona">Arizoně</a>, <a href="/wiki/Nov%C3%A9_Mexiko" title="Nové Mexiko">Novém Mexiku</a> a <a href="/wiki/Texas" title="Texas">Texasu</a>.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_123.-198">[194]</a> Německá strana předpokládala, že neomezená ponorková válka vyprovokuje Američany ke vstupu do války. Němci se proto snažili vtáhnout Mexiko do vojenského konfliktu s USA tak, aby se pozdrželo přímé zapojení amerických sil v Evropě a Německo získalo dost času na rozhodující úder na západní frontě.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_200-199">[195]</a> Po potopení osmi amerických lodí během února a března požádal americký prezident <a href="/wiki/Woodrow_Wilson" title="Woodrow Wilson">Woodrow Wilson</a> na počátku dubna <a href="/wiki/Kongres_Spojen%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF_americk%C3%BDch" title="Kongres Spojených států amerických">Kongres</a> o podporu vyhlášení války Německu. USA pak válku Německému císařství vyhlásily <a href="/wiki/6._duben" title="6. duben">6. dubna</a>.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_126.-83">[79]</a><a href="#cite_note-200">[196]</a> Tím se vytvořila velká materiální i lidská převaha na straně Dohody, která se však neprojevila ihned. Do Evropy byly vyslány <a href="/wiki/Americk%C3%A9_expedi%C4%8Dn%C3%AD_s%C3%ADly" title="Americké expediční síly">expediční síly</a> pod velením generála <a href="/wiki/John_J._Pershing" title="John J. Pershing">Johna Pershinga</a>. První Američané se ve Francii vylodili <a href="/wiki/24._%C4%8Derven" title="24. červen">24. června</a>, načež se zapojili do bojů na západní frontě. Do konce roku pak bylo v Evropě nasazeno 180 000 amerických vojáků.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_134.-201">[197]</a> Spojené státy se během války s Německem a jeho spojenci nestaly členem Dohody, ale označovaly se jako „Přidružená velmoc“.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_201-202">[198]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Vyčerpání_na_západní_frontě">Vyčerpání na západní frontě</h4>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=29" title="Editace sekce: Vyčerpání na západní frontě" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=29" title="Editovat zdrojový kód sekce Vyčerpání na západní frontě">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:GermanInfantry1914.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Ležící němečtí vojáci v popředí pálí z obranných pozic v zákopech na útočící Francouze." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/67/GermanInfantry1914.jpg/220px-GermanInfantry1914.jpg" decoding="async" width="220" height="140" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/67/GermanInfantry1914.jpg/330px-GermanInfantry1914.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/67/GermanInfantry1914.jpg/440px-GermanInfantry1914.jpg 2x" data-file-width="3000" data-file-height="1912" /></a><figcaption>Francouzský útok na německé pozice, <a href="/wiki/Champagne" title="Champagne">Champagne</a> 1917</figcaption></figure> Obrovské ztráty v bitvách o Verdun a na Sommě značně vyčerpaly německou armádu a nové německé velení se proto rozhodlo soustředit se na západě v roce 1917 především na defenzívu. Na počátku roku Němci dokončili vybudování nového obranného postavení, tzv. <a href="/w/index.php?title=Hindenburgova_linie&action=edit&redlink=1" class="new" title="Hindenburgova linie (stránka neexistuje)">Hindenburgovu linii</a>, za kterou se v březnu začali z taktických důvodů stahovat.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_206-203">[199]</a> V průběhu jara nasadilo německé letectvo do akce bombardéry <a href="/wiki/Gotha_G.IV" title="Gotha G.IV">Gotha</a>, které z belgických základen útočily na Britské ostrovy a soustředily se na bombardování Londýna.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_132.-204">[200]</a> Spojenečtí velitelé povzbuzení německým ústupem a vstupem USA do války připravovali na západní frontě nové útoky. Dne <a href="/wiki/16._duben" title="16. duben">16. dubna</a> zahájili Britové a Francouzi na 40 km při řece Aisně <a href="/wiki/Nivellova_ofenz%C3%ADva" title="Nivellova ofenzíva">Nivellovu ofenzívu</a>. V hlavním směru útoku u <a href="/wiki/Soissons" title="Soissons">Soissonsu</a> Francouzi poprvé nasadili tanky.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_210-205">[201]</a> I kvůli nedostatečné dělostřelecké podpoře se Němcům podařilo Francouze odrazit. Průměrně se francouzským silám podařilo postoupit jen zhruba o 500 metrů. Francouzi přitom do počátku května ztratili 187 tisíc mužů, němečtí obránci přišli o 167 tisíc padlých a raněných.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_211-206">[202]</a> Dohoda se tak během <a href="/wiki/Druh%C3%A1_bitva_na_Aisn%C4%9B" title="Druhá bitva na Aisně">bitvy na Aisně</a> nedočkala očekávaného průlomu a ohromné ztráty předznamenaly dezerce a první velké vzpoury, které vypukly především v řadách vyčerpaných a demoralizovaných francouzských vojáků. Francouzi zareagovali odvoláním Nivella, kterého v květnu ve funkci vrchního velitele nahradil generál <a href="/wiki/Philippe_P%C3%A9tain" title="Philippe Pétain">Philippe Pétain</a>. Před <a href="/wiki/Vojensk%C3%BD_soud" title="Vojenský soud">válečný soud</a> bylo postaveno 3 335 vojáků, avšak situaci ve francouzské armádě uklidnila teprve změna taktiky a zlepšení podmínek na frontě.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_213-207">[203]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Canadian_tank_and_soldiers_Vimy_1917.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Postupující kanadští vojáci kryjící se za tankem Mark I" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/55/Canadian_tank_and_soldiers_Vimy_1917.jpg/220px-Canadian_tank_and_soldiers_Vimy_1917.jpg" decoding="async" width="220" height="174" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/55/Canadian_tank_and_soldiers_Vimy_1917.jpg/330px-Canadian_tank_and_soldiers_Vimy_1917.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/55/Canadian_tank_and_soldiers_Vimy_1917.jpg/440px-Canadian_tank_and_soldiers_Vimy_1917.jpg 2x" data-file-width="640" data-file-height="505" /></a><figcaption>Kanadští vojáci za tankem Mark I (Female) během bitvy o hřeben Vimy</figcaption></figure> Prorazit se spojencům na západní frontě nepodařilo ani v dalších bitvách. V dubnu a květnu selhal britský pokus v <a href="/w/index.php?title=Bitva_u_Arrasu_(1917)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bitva u Arrasu (1917) (stránka neexistuje)">bitvě u Arrasu</a>, přičemž vysoké ztráty na životech <a href="/wiki/Royal_Flying_Corps" title="Royal Flying Corps">britských letců</a> vešly do povědomí jako tzv. „<a href="/wiki/Krvav%C3%BD_duben" title="Krvavý duben">Krvavý duben“</a>. Další útok Dohody <a href="/wiki/T%C5%99et%C3%AD_bitva_u_Yper" title="Třetí bitva u Yper">u Yper</a> známý též jako bitva u Passchendale trvající od července do listopadu stál Brity 310 000 mrtvých, raněných a zajatých vojáků. Jakýkoliv postup zde zastavil nepřekonatelný bažinatý terén. Němci v bitvě ztratili 260 000 a Francouzi 85 000 mužů.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_143.-208">[204]</a> V <a href="/wiki/Bitva_u_Cambrai" title="Bitva u Cambrai">bitvě u Cambrai</a>, do které se zapojili i američtí vojáci, zaznamenaly výraznější úspěch britské tanky podporované pěchotou.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_154.-209">[205]</a> Přesto Dohoda nedokázala v roce 1917 zlomit na západě houževnatý německý odpor a rozhodnout se mělo teprve v následujícím roce.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_202–223-210">[206]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Revoluce_v_Rusku">Revoluce v Rusku</h4>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=30" title="Editace sekce: Revoluce v Rusku" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=30" title="Editovat zdrojový kód sekce Revoluce v Rusku">editovat zdroj</a>]</div> V bojujících zemích se stále silněji projevovaly příznaky vyčerpanosti. Inflace a hroutící se ekonomika nejsilněji zasáhly Rusko, kde se situace během tvrdé zimy na počátku roku 1917 stala kritickou. Nedostatečné zásobování měst potravinami a palivem vedlo k obrovským protestům a demonstracím proti carskému režimu. V <a href="/wiki/Petrohrad" title="Petrohrad">Petrohradu</a> se <a href="/wiki/8._b%C5%99ezen" title="8. březen">8. března</a> (podle v Rusku tehdy používaného juliánského kalendáře 23. února) pochod k uctění <a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_den_%C5%BEen" title="Mezinárodní den žen">Mezinárodního dne žen</a> proměnil v masové demonstrace a následujícího dne v ulicích protestovalo na 200 000 dělníků.<a href="#cite_note-Keegan_(2004),_265-211">[207]</a><a href="#cite_note-Willmott_(2005),_226-212">[208]</a> Na stranu protestujících se v hlavním městě přidala i armáda a během <a href="/wiki/%C3%9Anorov%C3%A1_revoluce" title="Únorová revoluce">únorové revoluce</a> padl carský režim, když car Mikuláš II. abdikoval a trůn odmítl i jeho bratr <a href="/wiki/Michail_Alexandrovi%C4%8D_Romanov" title="Michail Alexandrovič Romanov">Michail Alexandrovič Romanov</a>. V Rusku následně došlo ke vzniku dvojvládí <a href="/wiki/Rusk%C3%A1_prozat%C3%ADmn%C3%AD_vl%C3%A1da" title="Ruská prozatímní vláda">prozatímní vlády</a> <a href="/wiki/Georgij_Lvov" title="Georgij Lvov">Georgije Lvova</a> a <a href="/wiki/Petrohradsk%C3%BD_sov%C4%9Bt_d%C4%9Blnick%C3%BDch_a_vojensk%C3%BDch_deleg%C3%A1t%C5%AF" title="Petrohradský sovět dělnických a vojenských delegátů">Petrohradského sovětu</a>. Rusové přesto dál pokračovali ve válce s Ústředními mocnostmi a v létě podnikli tzv. <a href="/wiki/Kerensk%C3%A9ho_ofenz%C3%ADva" title="Kerenského ofenzíva">Kerenského ofenzívu</a>.<a href="#cite_note-Keegan_(2004),_267–268-213">[209]</a> Hlavní útok směřující na Lvov se připraveným Němcům podařilo odrazit a ruská armáda částečně postoupila pouze proti rakousko-uherskému úseku fronty, načež <a href="/wiki/12._%C4%8Dervenec" title="12. červenec">12. července</a> obsadila <a href="/wiki/Haly%C4%8D" title="Halyč">Halyč</a>.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_228-214">[210]</a> Následoval úspěšný německý protiútok, během kterého Rusové ztratili <a href="/wiki/Ternopil" title="Ternopil">Tarnopol</a> a <a href="/wiki/%C4%8Cernovice_(Ukrajina)" title="Černovice (Ukrajina)">Černovcy</a>. Prozatímní vláda, v jejímž čele stál od července bývalý ministr války <a href="/wiki/Alexandr_Fjodorovi%C4%8D_Kerenskij" title="Alexandr Fjodorovič Kerenskij">Alexandr Kerenskij</a>, ztrácela během pokračující války podporu dělníků i stále častěji dezertujících vojáků. Na počátku září dobyli Němci <a href="/wiki/Riga" title="Riga">Rigu</a> a <a href="/wiki/14._z%C3%A1%C5%99%C3%AD" title="14. září">14. září</a> byla vyhlášena <a href="/wiki/Rusk%C3%A1_republika" title="Ruská republika">Ruská republika</a>.<a href="#cite_note-215">[211]</a><a href="#cite_note-216">[212]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:19170704_Riot_on_Nevsky_prosp_Petrograd.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Panikařící dav demonstrantů rozprchávající se po široké ulici kvůli střelbě." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f7/19170704_Riot_on_Nevsky_prosp_Petrograd.jpg/220px-19170704_Riot_on_Nevsky_prosp_Petrograd.jpg" decoding="async" width="220" height="143" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f7/19170704_Riot_on_Nevsky_prosp_Petrograd.jpg/330px-19170704_Riot_on_Nevsky_prosp_Petrograd.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f7/19170704_Riot_on_Nevsky_prosp_Petrograd.jpg/440px-19170704_Riot_on_Nevsky_prosp_Petrograd.jpg 2x" data-file-width="1828" data-file-height="1188" /></a><figcaption>Střelba do demonstrantů na <a href="/wiki/N%C4%9Bvsk%C3%BD_prospekt" title="Něvský prospekt">Něvském prospektu</a> v <a href="/wiki/Petrohrad" title="Petrohrad">Petrohradu</a> během Červencové krize, 4. červenec 1917</figcaption></figure> Tato tzv. <a href="/wiki/%C3%9Anorov%C3%A1_revoluce" title="Únorová revoluce">únorová revoluce</a> v Rusku zaktivizovala i <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_%C4%8Deskoslovensk%C3%BD_odboj" title="První československý odboj">národně-osvobozenecké boje Čechů a Slováků</a>. Začátkem roku <a href="/wiki/1917" title="1917">1917</a> nový ministr zahraničních věcí Rakousko-Uherska <a href="/wiki/Otakar_%C4%8Cern%C3%ADn" title="Otakar Černín">Otakar Černín</a> pochopil, že totálně vyčerpaná říše je na pokraji zhroucení, a proto musí uzavřít separátní mír. Pokusy o uzavření míru s Dohodou bez Německa skončily bez úspěchu, jednak pro odpor Itálie, která požadovala část rakousko-uherského území, a jednak pro odpor jednotlivých národů žijících v monarchii a požadujících u dohodových států odtržení nebo zánik Rakousko-Uherska. Jednání císaře Karla se zástupci Dohody byla odhalena během tzv. <a href="/wiki/Sixtova_af%C3%A9ra" title="Sixtova aféra">Sixtovy aféry</a>. Československý odboj přešel v roce 1917 do další fáze. Vznikala česko-slovenská zahraniční vojska, tzv. <a href="/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_legie" title="Československé legie">Československé legie</a>, nejprve v Rusku, v prosinci 1917 potom ve Francii (včetně dobrovolníků z Ameriky) a v dubnu <a href="/wiki/1918" title="1918">1918</a> také v Itálii. Legionáři bojovali po boku Dohody s cílem „zasloužit“ Čechům a Slovákům vznik samostatného státu. Československé legie se vyznamenaly hlavně v červenci 1917 u <a href="/wiki/Ukrajina" title="Ukrajina">ukrajinské</a> vesnice <a href="/wiki/Zborov_(Ukrajina)" title="Zborov (Ukrajina)">Zborov</a>, kde <a href="/wiki/Bitva_u_Zborova" title="Bitva u Zborova">porazily</a> rakousko-uherské jednotky. Po tomto úspěchu vzrostl počet československých legionářů a autorita československého odboje.<a href="#cite_note-217">[213]</a> Dne <a href="/wiki/7._listopad" title="7. listopad">7. listopadu</a> 1917 proběhla v <a href="/wiki/Petrohrad" title="Petrohrad">Petrohradu</a> <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADjnov%C3%A1_revoluce" title="Říjnová revoluce">říjnová revoluce</a>, během níž se v chaotické situaci dostali k moci <a href="/wiki/Komunistick%C3%A1_strana_Sov%C4%9Btsk%C3%A9ho_svazu" title="Komunistická strana Sovětského svazu">bolševici</a>. Nová bolševická vláda v čele s <a href="/wiki/Vladimir_Ilji%C4%8D_Lenin" title="Vladimir Iljič Lenin">Vladimirem Iljičem Leninem</a> se jedním ze svých prvních dekretů – Dekretem o míru – obrátila na všechny bojující strany s výzvou uzavřít demokratický mír bez anexí a placení válečných náhrad. Ústřední mocnosti obdržely <a href="/wiki/26._listopad" title="26. listopad">26. listopadu</a> žádost o příměří a jednání o něm byla mezi oběma stranami zahájena v <a href="/wiki/Brest_(B%C4%9Blorusko)" title="Brest (Bělorusko)">Brestu</a>. K uzavření příměří došlo <a href="/wiki/15._prosinec" title="15. prosinec">15. prosince</a>, načež se začalo jednat o <a href="/wiki/M%C3%ADrov%C3%A1_smlouva" title="Mírová smlouva">mírové smlouvě</a>.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_226–231-218">[214]</a> V Rusku však došlo k rozpoutání nového krvavého konfliktu mezi bolševiky a <a href="/wiki/B%C4%9Blogvard%C4%9Bjci" title="Bělogvardějci">jejich odpůrci</a>, kteří se střetli v několik let trvající <a href="/wiki/Rusk%C3%A1_ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Ruská občanská válka">občanské válce</a>. Východní fronta první světové války po říjnové revoluci prakticky přestala existovat a německé velení tak mohlo z východu odvelet 80 uvolněných divizí.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_230-219">[215]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Průlom_na_italské_frontě">Průlom na italské frontě</h4>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=31" title="Editace sekce: Průlom na italské frontě" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=31" title="Editovat zdrojový kód sekce Průlom na italské frontě">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Battle_of_Caporetto.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Mapa zachycující posun italské fronty na podzim roku 1917." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8f/Battle_of_Caporetto.jpg/220px-Battle_of_Caporetto.jpg" decoding="async" width="220" height="170" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8f/Battle_of_Caporetto.jpg/330px-Battle_of_Caporetto.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8f/Battle_of_Caporetto.jpg/440px-Battle_of_Caporetto.jpg 2x" data-file-width="1242" data-file-height="961" /></a><figcaption>Posun italské fronty k řece <a href="/wiki/Piava" title="Piava">Piavě</a> po průlomu u Caporetta, říjen a listopad 1917</figcaption></figure> Na italské frontě došlo v průběhu roku 1917 k dalším dvěma neúspěšným italským pokusům o průlom na plošině <a href="/wiki/Kras_(poho%C5%99%C3%AD)" title="Kras (pohoří)">Kras</a> při řece Soče a Italové se v létě pokusili prorazit skrz rakouskou obranu také v Tridentsku. Vrchního rakousko-uherského velitele von Hötzendorfa nahradil <a href="/wiki/1._b%C5%99ezen" title="1. březen">1. března</a> generál <a href="/wiki/Arthur_Arz_von_Strau%C3%9Fenburg" title="Arthur Arz von Straußenburg">Arthur Arz von Straußenburg</a>.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_123.-198">[194]</a> V <a href="/wiki/Des%C3%A1t%C3%A1_bitva_na_So%C4%8Di" class="mw-redirect" title="Desátá bitva na Soči">desáté bitvě na Soči</a> trvající od května do června utrpěli Italové obrovské ztráty, avšak přesto znovu nezaznamenali významnější postup. V srpnu až září během <a href="/wiki/Jeden%C3%A1ct%C3%A1_bitva_na_So%C4%8Di" class="mw-redirect" title="Jedenáctá bitva na Soči">jedenácté bitvy na Soči</a> se útočící italské armádě podařilo prolomit obranné pozice Rakušanů a obsadit část planiny Bainsizza, avšak zaplatila za to 155 000 padlými a raněnými. Vyčerpání vlastních jednotek i italský tlak však přiměly rakousko-uherské velení požádat Němce o přímou vojenskou podporu. Příjezd německých a rakousko-uherských posil z východu pak vyústil v naplánování ofenzívy Ústředních mocností usilujících o vyřazení Itálie z války.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_234-220">[216]</a> Neočekávaný útok začal <a href="/wiki/24._%C5%99%C3%ADjen" title="24. říjen">24. října</a> čtyřhodinovou dělostřeleckou přípravou, kdy bylo na nepřipravené italské pozice vypáleno velké množství plynových granátů. Spojené německé a rakousko-uherské síly následně prorazily italskou obranou a zaskočení Italové museli opustit nejenom pozice v horách, ale byli donuceni ustoupit i z Gorizie, <a href="/wiki/Cividale" class="mw-redirect" title="Cividale">Cividale</a> a <a href="/wiki/Udine" title="Udine">Udine</a> a stáhnout se za řeku <a href="/wiki/Tagliamento" title="Tagliamento">Tagliamento</a>. Po katastrofální porážce v <a href="/wiki/Bitva_u_Caporetta" title="Bitva u Caporetta">bitvě u Caporetta</a> se italská fronta podařila stabilizovat teprve po ústupu za řeku <a href="/wiki/Piava" title="Piava">Piavu</a> a Ústřední mocnosti tak dobyly i severoitalská města <a href="/wiki/Belluno" title="Belluno">Belluno</a>, <a href="/wiki/Feltre" title="Feltre">Feltre</a> a <a href="/wiki/Asiago" title="Asiago">Asiago</a>. Italská armáda přišla o 10 000 padlých, 30 000 raněných a do zajetí navíc padlo na 275 000 italských vojáků.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_235-221">[217]</a><a href="#cite_note-Westwell_(2013),_149.-222">[218]</a> V prvních fázích <a href="/wiki/Bitva_na_Piav%C4%9B" title="Bitva na Piavě">bitvy na Piavě</a> se Rakušané neúspěšně pokoušeli o překročení řeky a konečnou porážku Itálie. Italové s podporou svých spojenců však Piavu ubránili.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_234–235-223">[219]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Statické_boje_na_soluňské_frontě">Statické boje na soluňské frontě</h4>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=32" title="Editace sekce: Statické boje na soluňské frontě" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=32" title="Editovat zdrojový kód sekce Statické boje na soluňské frontě">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Bulgaria_southern_front.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Oddíl bulharských vojáků mířících ze zákapu do vzduchu." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/20/Bulgaria_southern_front.jpg/220px-Bulgaria_southern_front.jpg" decoding="async" width="220" height="162" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/20/Bulgaria_southern_front.jpg/330px-Bulgaria_southern_front.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/20/Bulgaria_southern_front.jpg/440px-Bulgaria_southern_front.jpg 2x" data-file-width="1024" data-file-height="754" /></a><figcaption>Bulharští vojáci ostřelující nepřátelské letadlo</figcaption></figure> Boje pokračovaly v tomto roce také na Balkáně. Na soluňské frontě podnikla Dohoda v květnu novou ofenzívu v Makedonii. V okolí řeky <a href="/wiki/Vardar" title="Vardar">Vardar</a> zaútočili na bulharské pozice Srbové a Francouzi, přičemž britské síly jejich útok podporovaly v okolí <a href="/wiki/Dojransk%C3%A9_jezero" title="Dojranské jezero">Dojranského jezera</a>. Prolomit pozice Ústředních mocností se však nepodařilo a ztráty Dohody se během těchto útoků vyšplhaly na 14 000 vojáků, což podlomilo autoritu velitele Sarraila, který byl na konci roku odvolán a nahrazen generálem <a href="/wiki/Adolphe_Guillaumat" title="Adolphe Guillaumat">Guillaumatem</a>.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_149_a_155.-224">[220]</a> Když <a href="/wiki/12._%C4%8Derven" title="12. červen">12. června</a> abdikoval řecký král <a href="/wiki/Konstantin_I._%C5%98eck%C3%BD" title="Konstantin I. Řecký">Konstantin I.</a> prosazující do té doby neutralitu <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Řecké království">Řeckého království</a>, získal premiér <a href="/wiki/Eleftherios_Venizelos" title="Eleftherios Venizelos">Eleftherios Venizelos</a> podporu pro vyhlášení války Ústředním mocnostem. Řecko pak na straně Dohody vstoupilo do světového konfliktu <a href="/wiki/30._%C4%8Derven" title="30. červen">30. června</a>, načež se řecké síly připojily ke spojeným dohodovým jednotkám bojujícím na soluňské frontě. V Bulhary okupované části Srbska v okolí města <a href="/wiki/Prokuplje" title="Prokuplje">Prokuplje</a> vypuklo v únoru <a href="/wiki/Toplick%C3%A9_povst%C3%A1n%C3%AD" title="Toplické povstání">Toplické povstání</a>. Srbští povstalci vedení <a href="/wiki/Kosta_Vojinovi%C4%87" title="Kosta Vojinović">Kostou Vojinovićem</a> byli do <a href="/wiki/25._b%C5%99ezen" title="25. březen">25. března</a> poraženi. Šlo o jediné ozbrojené povstání, které se na území okupovaném Ústředními mocnostmi během celé války uskutečnilo.<a href="#cite_note-225">[221]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Britské_úspěchy_v_Mezopotámii_a_Palestině">Britské úspěchy v Mezopotámii a Palestině</h4>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=33" title="Editace sekce: Britské úspěchy v Mezopotámii a Palestině" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=33" title="Editovat zdrojový kód sekce Britské úspěchy v Mezopotámii a Palestině">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Bundesarchiv_Bild_146-1970-073-17,_T%C3%BCrkische_Kavallerie_s%C3%BCdlich_von_Jerusalem.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Osmanský jízdní oddíl s prapory jedoucí po prašné cestě." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a7/Bundesarchiv_Bild_146-1970-073-17%2C_T%C3%BCrkische_Kavallerie_s%C3%BCdlich_von_Jerusalem.jpg/220px-Bundesarchiv_Bild_146-1970-073-17%2C_T%C3%BCrkische_Kavallerie_s%C3%BCdlich_von_Jerusalem.jpg" decoding="async" width="220" height="154" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a7/Bundesarchiv_Bild_146-1970-073-17%2C_T%C3%BCrkische_Kavallerie_s%C3%BCdlich_von_Jerusalem.jpg/330px-Bundesarchiv_Bild_146-1970-073-17%2C_T%C3%BCrkische_Kavallerie_s%C3%BCdlich_von_Jerusalem.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a7/Bundesarchiv_Bild_146-1970-073-17%2C_T%C3%BCrkische_Kavallerie_s%C3%BCdlich_von_Jerusalem.jpg/440px-Bundesarchiv_Bild_146-1970-073-17%2C_T%C3%BCrkische_Kavallerie_s%C3%BCdlich_von_Jerusalem.jpg 2x" data-file-width="789" data-file-height="553" /></a><figcaption>Osmanské jízdní jednotky jižně od <a href="/wiki/Jeruzal%C3%A9m" title="Jeruzalém">Jeruzaléma</a>, duben 1917</figcaption></figure> Slábnoucí Osmanská říše byla v roce 1917 pod britským tlakem především v Mezopotámii a Palestině. V Mezopotámii se Britové, kterým velel <a href="/wiki/Gener%C3%A1lporu%C4%8D%C3%ADk" title="Generálporučík">generálporučík</a> <a href="/w/index.php?title=Stanley_Maude&action=edit&redlink=1" class="new" title="Stanley Maude (stránka neexistuje)">Stanley Maude</a>, znovu vypravili proti proudu řeky <a href="/wiki/Tigris" title="Tigris">Tigris</a> směrem na Bagdád. I díky dělovým člunům a říčním parníkům donutili špatně vyzbrojené turecké oddíly k ústupu a <a href="/wiki/25._%C3%BAnor" title="25. únor">25. února</a> se po vítězství ve druhé bitvě o Kút Britům podařilo toto strategické město obsadit. Poražení Turci ustupovali dál k Bagdádu, který do britských rukou padl bez boje <a href="/wiki/11._b%C5%99ezen" title="11. březen">11. března</a>.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_123.-198">[194]</a> V dubnu obsadili Britové také město <a href="/wiki/Samarra" title="Samarra">Samarra</a> a na podzim dobyli <a href="/wiki/Ram%C3%A1d%C3%AD" title="Ramádí">Ramádí</a> a <a href="/wiki/Tikr%C3%ADt" title="Tikrít">Tikrít</a>. Problémy se zásobování a náročné podmínky však další akce v Mezopotámii omezovaly a sám generál Maude podlehl na konci roku <a href="/wiki/Cholera" title="Cholera">choleře</a>.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_237-188">[184]</a> Boje nadále probíhaly i při hranicích neutrální Persie, jejíž jižní část během války obsadili Britové.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_86-226">[222]</a> Arabští povstalci vedení princem Fajsalem mezitím v lednu dobyli přístav <a href="/w/index.php?title=Al_Wajh&action=edit&redlink=1" class="new" title="Al Wajh (stránka neexistuje)">Al Wajh</a> a v létě také strategické přístavní město <a href="/wiki/Akaba" title="Akaba">Akaba</a>. Britská iniciativa se v průběhu roku 1917 přesunula především na sinajsko-palestinskou frontu, kde se Britové pod velením generála <a href="/wiki/Archibald_Murray" title="Archibald Murray">Archibalda Murrayho</a> po obsazení Sinajského poloostrova připravovali na tažení do Palestiny.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_120.-227">[223]</a> V březnu a dubnu se ještě Osmanům podařilo pokusy Britů o obsazení <a href="/wiki/Gaza" title="Gaza">Gazy</a> dvakrát odrazit a britské ztráty během druhé bitvy o Gazu dosáhly 6 000 mužů.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_238-228">[224]</a> Nový velitel Egyptského expedičního sboru, <a href="/wiki/Edmund_Allenby" title="Edmund Allenby">Edmund Allenby</a> však následně získal posily a na přelomu října a listopadu se Britům podařilo překonat osmanskou obranu a zmocnit se měst Gaza a <a href="/wiki/Beer_%C5%A0eva" title="Beer Ševa">Beer Ševa</a>, čímž si otevřeli cestu k postupu na <a href="/wiki/Jeruzal%C3%A9m" title="Jeruzalém">Jeruzalém</a>.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_240-229">[225]</a> Přes turecké protiútoky a zimní deště postoupily Allenbyho síly až na předměstí Jeruzaléma, na které zaútočily v noci ze 7. na 8. prosince. Turci se z města stáhli a 9. prosince pak Britové Jeruzalém obsadili.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_241-230">[226]</a> Chaotická situace zavládla po únorové a říjnové revoluci na kavkazské frontě, kde docházelo k rozkladu ruské armády a Rusové v průběhu roku 1917 vyklízeli dříve dobyté pozice ve východní Anatolii. Ačkoliv část bývalých pozic převzali po ustupujících ruských silách Arméni, předznamenal rozklad Ruského impéria nový osmanský postup směrem na Zakavkazsko.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_241-230">[226]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="1918">1918</h3>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=34" title="Editace sekce: 1918" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=34" title="Editovat zdrojový kód sekce 1918">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Rozklad_Ruska_a_východní_fronty">Rozklad Ruska a východní fronty</h4>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=35" title="Editace sekce: Rozklad Ruska a východní fronty" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=35" title="Editovat zdrojový kód sekce Rozklad Ruska a východní fronty">editovat zdroj</a>]</div> V Rusku se nepřehledná situace od počátku roku 1918 nadále komplikovala, neboť proti oslabené centrální vládě se začaly kromě antibolševických sil bouřit i neruské národy žádající samostatnost. Od Ruska se ještě v prosinci 1917 odtrhlo <a href="/wiki/Finsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Finské království">Finsko</a>, které se následně propadlo do bojů vlastní <a href="/wiki/Finsk%C3%A1_ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Finská občanská válka">občanské války</a> mezi Rudými podporovanými ruskými bolševiky a Bílými na jejichž stranu se postavili Němci.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_298–300.-231">[227]</a> V baltských zemích došlo v únoru k vyhlášení samostatnosti <a href="/wiki/Litevsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD_(1918)" title="Litevské království (1918)">Litevského království</a>, přičemž o vlastní stát usilovali také <a href="/wiki/Loty%C5%A1i" title="Lotyši">Lotyši</a>, <a href="/wiki/Estonci" title="Estonci">Estonci</a> a <a href="/wiki/Balt%C5%A1t%C3%AD_N%C4%9Bmci" title="Baltští Němci">Baltští Němci</a>. Vedle samostatného <a href="/wiki/Polsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD_(1916%E2%80%931918)" title="Polské království (1916–1918)">Polského království</a> podpořilo Německo <a href="/wiki/9._leden" title="9. leden">9. ledna</a> i nezávislost <a href="/wiki/Ukrajinsk%C3%BD_st%C3%A1t" title="Ukrajinský stát">Ukrajinského státu</a>, s nímž <a href="/wiki/9._%C3%BAnor" title="9. únor">9. února</a> v <a href="/wiki/Brest_(B%C4%9Blorusko)" title="Brest (Bělorusko)">Brestu</a> podepsalo mírovou smlouvu.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_250-232">[228]</a> Se snahami vybojovat svému národu nezávislost na hroutícím se Rusku však vystoupili také <a href="/wiki/B%C4%9Blorusov%C3%A9" title="Bělorusové">Bělorusové</a>, <a href="/wiki/Moldavan%C3%A9" title="Moldavané">Moldavané</a>, <a href="/wiki/Koz%C3%A1ci" title="Kozáci">donští kozáci</a>, <a href="/wiki/Gruz%C3%ADni" title="Gruzíni">Gruzíni</a>, <a href="/wiki/Arm%C3%A9ni" title="Arméni">Arméni</a> nebo <a href="/wiki/Azerov%C3%A9" title="Azerové">Ázerbájdžánci</a>.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_302.-233">[229]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Saksa_v%C3%A4gede_paraad_Tartus_1918.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Němečtí vojáci pochodující estonským městem Tartu. Přihlíží dav civilistů." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/69/Saksa_v%C3%A4gede_paraad_Tartus_1918.jpg/220px-Saksa_v%C3%A4gede_paraad_Tartus_1918.jpg" decoding="async" width="220" height="151" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/69/Saksa_v%C3%A4gede_paraad_Tartus_1918.jpg/330px-Saksa_v%C3%A4gede_paraad_Tartus_1918.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/69/Saksa_v%C3%A4gede_paraad_Tartus_1918.jpg/440px-Saksa_v%C3%A4gede_paraad_Tartus_1918.jpg 2x" data-file-width="1000" data-file-height="688" /></a><figcaption>Němečtí vojáci pochodující v <a href="/wiki/Estonsko" title="Estonsko">estonském</a> městě <a href="/wiki/Tartu" title="Tartu">Tartu</a>, únor 1918</figcaption></figure> Probíhající jednání o podobě mírové smlouvy mezi Německem a bolševickým Ruskem, která se odehrávala od prosince v běloruském Brestu, se ruská delegace snažila protahovat očekávajíc brzké vypuknutí revoluce mezi německými dělníky.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_301.-234">[230]</a> Němci se však mezitím dohodli na míru s ukrajinskými představiteli a po vypršení svého <a href="/wiki/Ultim%C3%A1tum" title="Ultimátum">ultimáta</a> podnikli <a href="/wiki/Operace_Faustschlag" title="Operace Faustschlag">operaci Faustschlag</a>, během níž obnovili útok proti chabě bráněným příhraničním oblastem evropského Ruska. Do počátku března pak vojska Ústředních mocností obsadila celé tehdejší <a href="/wiki/Pobalt%C3%AD" title="Pobaltí">Pobaltí</a>, Bělorusko, Ukrajinu a také poloostrov <a href="/wiki/Krym" title="Krym">Krym</a>. V <a href="/wiki/Brestlitevsk%C3%BD_m%C3%ADr" title="Brestlitevský mír">Brestlitevské smlouvě</a>, kterou podepsaly <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Německé císařství">Německé císařství</a> a bolševické Rusko dne <a href="/wiki/3._b%C5%99ezen" title="3. březen">3. března</a> <a href="/wiki/1918" title="1918">1918</a>, byl mezi oběma zeměmi uzavřen mír. Zároveň Rusko akceptovalo ztrátu předválečných území v západních oblastech bývalého impéria obývaných neruskými národy o celkové rozloze 330 000 km2.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_301.-234">[230]</a><a href="#cite_note-Westwell_(2013),_158.-235">[231]</a> Poté byla <a href="/wiki/7._kv%C4%9Bten" title="7. květen">7. května</a> uzavřena mírová smlouva i mezi Ústředními mocnostmi a Rumunskem. <a href="/wiki/Bukure%C5%A1%C5%A5sk%C3%BD_m%C3%ADr_(1918)" title="Bukurešťský mír (1918)">Bukurešťskou mírovou smlouvu</a> však odmítl podepsat rumunský král <a href="/wiki/Ferdinand_I._Rumunsk%C3%BD" title="Ferdinand I. Rumunský">Ferdinand I.</a><a href="#cite_note-Westwell_(2013),_164.-236">[232]</a> <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_fronta_(prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka)" title="Východní fronta (první světová válka)">Východní fronta</a> první světové války tím na počátku roku 1918 pro Německo definitivně přestala existovat a německé velení mohlo přikročit k realizaci zamýšleného rozhodujícího útoku na <a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_fronta_(prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka)" title="Západní fronta (první světová válka)">západní frontě</a>.<a href="#cite_note-pacner37-237">[233]</a> Část vojenských sil Rakouska-Uherska mohla být navíc přesunuta i na italskou frontu.<a href="#cite_note-Westwell_(2009),_232.-238">[234]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Porážky_Osmanské_říše">Porážky Osmanské říše</h4>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=36" title="Editace sekce: Porážky Osmanské říše" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=36" title="Editovat zdrojový kód sekce Porážky Osmanské říše">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Indian_lancers_in_Haifa_1918.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Indičtí vojáci projíždějí na koních ulicemi Haify. Přihlíží dav civilistů." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/43/Indian_lancers_in_Haifa_1918.jpg/220px-Indian_lancers_in_Haifa_1918.jpg" decoding="async" width="220" height="168" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/43/Indian_lancers_in_Haifa_1918.jpg/330px-Indian_lancers_in_Haifa_1918.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/43/Indian_lancers_in_Haifa_1918.jpg/440px-Indian_lancers_in_Haifa_1918.jpg 2x" data-file-width="800" data-file-height="611" /></a><figcaption>Indičtí vojáci v <a href="/wiki/Haifa" title="Haifa">Haifě</a></figcaption></figure> Ruské odstoupení z války pomohlo také slábnoucí <a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Osmanská říše">Osmanské říši</a>, která se mohla více soustředit na postupující vojska Britského impéria v <a href="/wiki/Palestina" title="Palestina">Palestině</a> a <a href="/wiki/Mezopot%C3%A1mie" title="Mezopotámie">Mezopotámii</a>. Osmanská armáda byla již do značné míry vyčerpaná a její velká část byla stále vázána také na <a href="/wiki/Kavkaz" title="Kavkaz">Kavkaze</a>, kde po rozkladu Ruského impéria došlo ke zhroucení kavkazské fronty. O tuto strategickou oblast umožňující přístup ke zdrojům ropy a zakaspické bavlny však projevovali zájem kromě Turků a samotných kavkazských národů usilujících o suverenitu také Němci a Britové, kteří sem ve snaze o ovládnutí tohoto prostoru rovněž vyslali své oddíly. Vakuum po rozkladu ruské armády chtěli Britové zacelit také na <a href="/wiki/Persie" class="mw-redirect" title="Persie">perské</a> frontě, kde se snažili zabránit Turkům v proniknutí do <a href="/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_Asie" title="Střední Asie">Střední Asie</a>.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_302–303.-239">[235]</a> Po rozkladu carské armády se pod osmanským tlakem se zhroutila <a href="/wiki/Zakavkazsk%C3%A1_demokratick%C3%A1_federativn%C3%AD_republika" title="Zakavkazská demokratická federativní republika">Zakavkazská demokratická federativní republika</a> a oddílům <a href="/wiki/Enver_Pa%C5%A1a" title="Enver Paša">Envera Paši</a> se podařilo odrazit Brity a obsadit <a href="/wiki/Baku" title="Baku">Baku</a>. Na další ofenzívu v Zakavkazsku se však již armáda Osmanské říše nezmohla.<a href="#cite_note-Gilbert_(2005),_558-240">[236]</a> Fronta se v roce 1918 stabilizovala také v Mezopotámii, odkud Britové odveleli část sil do Palestiny. Generál <a href="/wiki/Lionel_Dunsterville" title="Lionel Dunsterville">Lionel Dunsterville</a> byl navíc z Bagdádu v lednu v čele speciální jednotky o síle 350 mužů vyslán na sever. Cílem Dunstervillea bylo obsadit ropná pole v okolí <a href="/wiki/Baku" title="Baku">Baku</a>.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_157.-241">[237]</a> Na jaře se tak hlavní britské síly na Středním východě soustředily v Palestině, přičemž cílem Egyptského expedičního sboru posíleného o čerstvé indické jízdní jednotky bylo vytlačit Turky ze Sýrie. I s pomocí arabských spojenců porazila britská armáda pod velením generála Allenbyho v září 1918 osmanské oddíly v <a href="/wiki/Bitva_u_Megida_(1918)" title="Bitva u Megida (1918)">bitvě u Megida</a>, načež Britové obsadili <a href="/wiki/Nazaret" title="Nazaret">Nazaret</a>, <a href="/wiki/Haifa" title="Haifa">Haifu</a> a překročili řeku <a href="/wiki/Jord%C3%A1n" title="Jordán">Jordán</a>. Po porážce u Megida se osmanská obrana na syrsko-palestinské frontě zhroutila a v říjnu pak Britové a Arabové obsadili také města <a href="/wiki/Dama%C5%A1ek" title="Damašek">Damašek</a> a <a href="/wiki/Aleppo" title="Aleppo">Aleppo</a> a Francouzi, kteří se vylodili v <a href="/wiki/Libanon" title="Libanon">Libanonu</a>, dobyli přístav <a href="/wiki/Bejr%C3%BAt" title="Bejrút">Bejrút</a>.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_177.-242">[238]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Anabáze_československých_legií">Anabáze československých legií</h4>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=37" title="Editace sekce: Anabáze československých legií" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=37" title="Editovat zdrojový kód sekce Anabáze československých legií">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Czech_Troops.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Nastoupené salutující jednotky československých legionářů." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/be/Czech_Troops.jpg/220px-Czech_Troops.jpg" decoding="async" width="220" height="111" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/be/Czech_Troops.jpg/330px-Czech_Troops.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/be/Czech_Troops.jpg/440px-Czech_Troops.jpg 2x" data-file-width="700" data-file-height="353" /></a><figcaption><a href="/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_legie" title="Československé legie">Československé legie</a> v Rusku</figcaption></figure> Negativní následky měl brestlitevský mír pro československý odboj, protože zvýšil šance, že nakonec Rakousko-Uhersko a Německo válku vyhrají. Československé vojsko se z občanskou válkou zmítaného Ruska začalo přesouvat po železnici na východ, přičemž se plánovalo následné nasazení českých a slovenských vojáků na západní frontě.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_306.-243">[239]</a> V březnu 1918 porazili českoslovenští legionáři Němce v <a href="/wiki/Bitva_u_Bachma%C4%8De" title="Bitva u Bachmače">bitvě u Bachmače</a> a donutili je uzavřít příměří zaručující československým plukům volný průjezd na <a href="/wiki/Transsibi%C5%99sk%C3%A1_magistr%C3%A1la" title="Transsibiřská magistrála">Transsibiřskou magistrálu</a>, kterou začátkem léta 1918 československé vojsko téměř celou obsadilo a dobylo všechna velká města na <a href="/wiki/Sibi%C5%99" title="Sibiř">Sibiři</a>. Za to si vysloužilo uznání dohodových mocností, a jednotlivé dohodové země začaly postupně v průběhu roku 1918 uznávat <a href="/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_rada" title="Československá národní rada">Československou národní radu</a> a jejího předsedu T. G. Masaryka. Odtud byl již jen krůček ke <a href="/wiki/Vznik_%C4%8Ceskoslovenska" title="Vznik Československa">vzniku Československa</a>. Cara <a href="/wiki/Mikul%C3%A1%C5%A1_II._Alexandrovi%C4%8D" title="Mikuláš II. Alexandrovič">Mikuláše II.</a> a jeho rodinu se ale československým legiím ze zajetí již zachránit nepodařilo. Dne 17. července 1918, necelý týden před příchodem legií do <a href="/wiki/Jekat%C4%9Brinburg" title="Jekatěrinburg">Jekatěrinburgu</a>, byla na přímý příkaz bolševického vedení celá <a href="/wiki/Zavra%C5%BEd%C4%9Bn%C3%AD_carsk%C3%A9_rodiny" title="Zavraždění carské rodiny">rodina bývalého cara vyvražděna</a>. Následoval přesun legií po magistrále do přístavního města <a href="/wiki/Vladivostok" title="Vladivostok">Vladivostok</a> a postupné odplouvání kolem světa zpět do Evropy.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_306.-243">[239]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Čtrnáct_bodů_prezidenta_Wilsona">Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona</h4>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=38" title="Editace sekce: Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=38" title="Editovat zdrojový kód sekce Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:14Points.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Sál kongresu USA během projevu prezidenta Wilsona" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6c/14Points.jpg/220px-14Points.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6c/14Points.jpg/330px-14Points.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6c/14Points.jpg/440px-14Points.jpg 2x" data-file-width="630" data-file-height="420" /></a><figcaption><a href="/wiki/Kongres_Spojen%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF_americk%C3%BDch" title="Kongres Spojených států amerických">Kongres USA</a> během projevu prezidenta <a href="/wiki/Woodrow_Wilson" title="Woodrow Wilson">Wilsona</a>, <a href="/wiki/8._leden" title="8. leden">8. ledna</a> <a href="/wiki/1918" title="1918">1918</a></figcaption></figure> Ke státům Dohody, stále hlasitěji podporujícím snahy středoevropských národů o sebeurčení, se přidaly rovněž Spojené státy americké. Americký prezident <a href="/wiki/Woodrow_Wilson" title="Woodrow Wilson">Wilson</a> pronesl v Kongresu <a href="/wiki/8._leden" title="8. leden">8. ledna</a> <a href="/wiki/1918" title="1918">1918</a> projev, během nějž prezentoval svůj <a href="/wiki/%C4%8Ctrn%C3%A1ct_bod%C5%AF_prezidenta_Wilsona" title="Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona">čtrnáctibodový mírový program</a>. Základní principy poválečného uspořádání světa měly přitom být postaveny právě na principu <a href="/wiki/Pr%C3%A1vo_n%C3%A1rod%C5%AF_na_sebeur%C4%8Den%C3%AD" title="Právo národů na sebeurčení">sebeurčení národů</a>, na <a href="/wiki/Voln%C3%BD_trh" title="Volný trh">volném obchodu</a> a nově ustanovené <a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_organizace" title="Mezinárodní organizace">mezinárodní organizaci</a> zajišťující s pomocí otevřené diplomacie kolektivní bezpečnost.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_156.-244">[240]</a> Americké jednotky se mezitím ve stále větších počtech přesouvaly do Evropy, kde pomáhaly doplňovat síly států Dohody. Do března roku 1918 dorazilo do Francie 318 000 amerických vojáků a do konce léta se jejich počet zvýšil na 1 300 000. Na konci války měly pak Spojené státy k dispozici téměř čtyři miliony vyzbrojených mužů. Na západní frontě se před jejich příchodem začalo naplno projevovat celkové vyčerpání obou válčících stran. Kvůli vysokým ztrátám v nekončících pozičních bojích již Britové, Francouzi a ani Němci nebyli schopni pokračovat v dlouhodobé válce a připravovat nové útoky znamenající vždy obrovské ztráty.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_294–295.-245">[241]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Poslední_ofenzívy_Ústředních_mocností_a_protiútok_Dohody">Poslední ofenzívy Ústředních mocností a protiútok Dohody</h4>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=39" title="Editace sekce: Poslední ofenzívy Ústředních mocností a protiútok Dohody" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=39" title="Editovat zdrojový kód sekce Poslední ofenzívy Ústředních mocností a protiútok Dohody">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:World_War_I_photographs_-_NARA_-_285377.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Oddíl amerických ženistů pracujících na překážkách s ostnatým drátem." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/91/World_War_I_photographs_-_NARA_-_285377.jpg/220px-World_War_I_photographs_-_NARA_-_285377.jpg" decoding="async" width="220" height="155" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/91/World_War_I_photographs_-_NARA_-_285377.jpg/330px-World_War_I_photographs_-_NARA_-_285377.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/91/World_War_I_photographs_-_NARA_-_285377.jpg/440px-World_War_I_photographs_-_NARA_-_285377.jpg 2x" data-file-width="3000" data-file-height="2108" /></a><figcaption>Američtí ženisté se vrací z bitvy o St. Mihiel, září 1918</figcaption></figure> Němci bojující s časem se proto rozhodli přikročit na jaře roku 1918 k rozhodujícímu úderu na západní frontě, který naplánoval generál <a href="/wiki/Erich_Ludendorff" title="Erich Ludendorff">Ludendorff</a>. Po rozkladu Ruského impéria přesunuly Ústřední mocnosti většinu uvolněných jednotek na počátku roku 1918 právě na západní frontu, kde německá armáda zahájila jarní <a href="/wiki/Ludendorffova_ofenz%C3%ADva" title="Ludendorffova ofenzíva">Ludendorfovu ofenzívu</a>. Série velkých německých výpadů začala <a href="/wiki/21._b%C5%99ezen" title="21. březen">21. března</a> útokem proti britskému úseku fronty v prostoru mezi <a href="/wiki/Arras" title="Arras">Arrasem</a> a řekou <a href="/wiki/Oise_(%C5%99eka)" title="Oise (řeka)">Oise</a>. Přestože se i díky mohutné palebné podpoře téměř 6 500 děl Němci probili až k řekám Somma a Acre, nepodařilo se jim dobýt Arras a <a href="/wiki/Ofenz%C3%ADva_Michael" title="Ofenzíva Michael">ofenzíva Michael</a> byla koncem března kvůli vyčerpání německých vojáků a nedostatku záloh zastavena.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_252–_253-246">[242]</a> Německé jarní útoky na západě však pokračovaly hned v dubnu, kdy byla zahájena <a href="/wiki/%C4%8Ctvrt%C3%A1_bitva_u_Yper" title="Čtvrtá bitva u Yper">ofenziva Georgette</a>. Němcům se <a href="/wiki/9._duben" title="9. duben">9. dubna</a> podařilo překonat méně zkušené portugalské jednotky u řeky <a href="/wiki/Leie" title="Leie">Leie</a>, načež dobyli <a href="/wiki/Mesen" title="Mesen">Mesen</a> a přiblížili se k Yprům.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_254-247">[243]</a> Nejúspěšnější z německých jarních útoků byla <a href="/w/index.php?title=Ofenziva_Bl%C3%BCcher-Yorck&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ofenziva Blücher-Yorck (stránka neexistuje)">ofenziva Blücher-Yorck</a> zahájená <a href="/wiki/27._kv%C4%9Bten" title="27. květen">27. května</a>. Německé oddíly v rámci tohoto útoku překročily Aisnu, dobyly Soissons a zastavit se je podařilo teprve během <a href="/wiki/Druh%C3%A1_bitva_na_Marn%C4%9B" title="Druhá bitva na Marně">druhé bitvy na řece Marně</a>. Znovu tak byla ohrožena Paříž, kterou Němci ostřelovali s pomocí <a href="/wiki/Pa%C5%99%C3%AD%C5%BEsk%C3%A9_d%C4%9Blo" title="Pařížské dělo">dalekonosných děl</a> s ráží 21 cm.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_159.-248">[244]</a> Jarní porážky přiměly Dohodu vytvořit kvůli koordinaci vojenských operací společné velení, do jehož čela byl zvolen náčelník francouzského generálního štábu <a href="/wiki/Ferdinand_Foch" title="Ferdinand Foch">Ferdinand Foch</a>.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_256-249">[245]</a> Německé velení se pokusilo na jarní úspěchy navázat, avšak následné očekávané letní útoky během <a href="/w/index.php?title=Ofenziva_Gneisenau&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ofenziva Gneisenau (stránka neexistuje)">ofenzivy Gneisenau</a> a <a href="/w/index.php?title=Ofenz%C3%ADva_Marna-Reme%C5%A1&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ofenzíva Marna-Remeš (stránka neexistuje)">ofenzívy Marna-Remeš</a> byly s velkými ztrátami odraženy.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_258–_259-250">[246]</a> Ani přesun sil z Ruska tak Ústředním mocnostem na západě nezajistil rozhodující úspěch a série útoků zcela vyčerpala poslední německé zálohy. Během léta pak Dohoda posílená o americké jednotky přistoupila k zdrcujícímu protiútoku. <a href="/wiki/8._srpen" title="8. srpen">8. srpna</a> <a href="/wiki/1918" title="1918">1918</a> zaútočili Britové, Francouzi a Američané <a href="/w/index.php?title=Bitva_u_Amiens&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bitva u Amiens (stránka neexistuje)">u Amiensu</a>, kde bylo do boje nasazeno 456 tanků.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_263-251">[247]</a> Skrz německé pozice se podařilo probít mezi <a href="/wiki/Albert_(Somme)" title="Albert (Somme)">Albertem</a> a <a href="/wiki/Montdidier_(Somme)" title="Montdidier (Somme)">Montdidierem</a>, načež následovala série dohodových výpadů po celé linii západní fronty známá jako <a href="/wiki/Stodenn%C3%AD_ofenz%C3%ADva" title="Stodenní ofenzíva">stodenní ofenzíva</a>. Britská 1. a 3. armáda se pak spolu s australským a americkým sborem probila na konci září mezi <a href="/wiki/Cambrai" title="Cambrai">Cambrai</a> a St. Quentinem skrze německá postavení na Hindenburgově linii.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_266-252">[248]</a> Francouzsko-britská vojska se valila na <a href="/wiki/Sedan" title="Sedan">Sedan</a>, německá obrana se začala hroutit a německé velení pochopilo, že válka je prohraná. Velitel Ludendorff kvůli záchvatu <a href="/wiki/28._z%C3%A1%C5%99%C3%AD" title="28. září">28. září</a> zkolaboval a vojenské orgány žádaly již druhý den, aby byla co nejrychleji zahájena jednání o příměří.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_266-252">[248]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:The_Battle_of_the_Piave_River,_June_1918_Q19087.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Desítka usmívajících se italských vojáků sedících v zákopu." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/29/The_Battle_of_the_Piave_River%2C_June_1918_Q19087.jpg/220px-The_Battle_of_the_Piave_River%2C_June_1918_Q19087.jpg" decoding="async" width="220" height="172" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/29/The_Battle_of_the_Piave_River%2C_June_1918_Q19087.jpg/330px-The_Battle_of_the_Piave_River%2C_June_1918_Q19087.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/29/The_Battle_of_the_Piave_River%2C_June_1918_Q19087.jpg/440px-The_Battle_of_the_Piave_River%2C_June_1918_Q19087.jpg 2x" data-file-width="800" data-file-height="626" /></a><figcaption>Italští vojáci v obranných pozicích při řece Piavě, červen 1918</figcaption></figure> Ztroskotala i rakousko-uherská <a href="/wiki/Bitva_na_Piav%C4%9B" title="Bitva na Piavě">ofenzíva na Piavě</a>, kterou v červnu vedla 11. armáda výpadem z Tridentska a 6. armáda útokem v samém údolí řeky Piavy. Přestože se Rakušanům podařilo Piavu na několika místech překročit a do <a href="/wiki/18._%C4%8Derven" title="18. červen">18. června</a> vytvořit pět předmostí, tlak italských jednotek podpořených spojenci a tenčící se zálohy donutily rakousko-uherské velení ofenzívu ukončit a stáhnout vojáky zpět za rozvodněnou řekou.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_274-253">[249]</a> Italský vrchní velitel <a href="/wiki/Armando_Diaz" title="Armando Diaz">Armando Diaz</a> s protiútokem otálel, neboť si uvědomoval náročnost přechodu Piavy a vyčerpání vlastních vojáků. Italům pomáhal čas, neboť rakousko-uherská armáda se po poslední neúspěšné ofenzívě a pod tlakem Dohody postupující na Balkáně již začínala rozkládat. Rozhodující italský útok na Piavě známý jako <a href="/wiki/Bitva_u_Vittorio_Veneta" title="Bitva u Vittorio Veneta">bitva u Vittorio Veneta</a> byl zahájen v samém závěru války v noci z <a href="/wiki/23._%C5%99%C3%ADjen" title="23. říjen">23.</a> na <a href="/wiki/24._%C5%99%C3%ADjen" title="24. říjen">24. října</a>. I s pomocí britských, francouzských a amerických divizí se Italům podařilo obsadit druhý břeh a obrátit demoralizovanou rakousko-uherskou armádu na ústup.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_276–277-254">[250]</a> Situace Ústředních mocností začala být neudržitelná také na Balkáně. V červnu se velení nad Orientální armádou rozmístěnou v Makedonii ujal francouzský generál <a href="/wiki/Louis_Franchet_d%27Esp%C3%A8rey" title="Louis Franchet d'Espèrey">Louis Franchet d'Espèrey</a>, který začal s přípravou společného útoku na sever.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_270-255">[251]</a> <a href="/wiki/Vardarsk%C3%A1_ofenz%C3%ADva" title="Vardarská ofenzíva">Vardarskou ofenzívu</a> zahájila Dohoda <a href="/wiki/14._z%C3%A1%C5%99%C3%AD" title="14. září">14. září</a>. Následovalo vítězství v <a href="/wiki/Bitva_u_Dobr%C3%A9ho_Pole" title="Bitva u Dobrého Pole">bitvě u Dobrého Pole</a> a demoralizované bulharské jednotky začaly pod tlakem tohoto útoku ustupovat. Britové spolu s Řeky vytlačili Bulhary od Dojranského jezera a Francouzi, Srbové a Italové útočící na soluňské frontě západněji u města <a href="/wiki/Bitola" title="Bitola">Bitola</a> rychle postupovali na sever. Tak došlo ke zhroucení soluňské fronty, načež francouzské oddíly <a href="/wiki/29._z%C3%A1%C5%99%C3%AD" title="29. září">29. září</a> obsadily <a href="/wiki/Skopje" title="Skopje">Skopje</a> a Britové postupovali <a href="/wiki/Thr%C3%A1kie" title="Thrákie">Thrákií</a> dál na východ směrem ke Konstantinopoli.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_271-256">[252]</a> Po zániku soluňské fronty a kapitulaci Bulharska byly zbývající jednotky Ústředních mocností do konce války vytlačeny z celého Balkánu. Srbové s podporou Francouzů, Italů a Řeků v průběhu října donutili rakousko-uherské síly ustoupit z Kosova, Albánie, Černé Hory i Srbska, přičemž Bělehrad byl osvobozen počátkem listopadu 1918.<a href="#cite_note-Westwell_(2009),_234–235.-257">[253]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Zhroucení_Ústředních_mocností_a_konec_války">Zhroucení Ústředních mocností a konec války</h4>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=40" title="Editace sekce: Zhroucení Ústředních mocností a konec války" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=40" title="Editovat zdrojový kód sekce Zhroucení Ústředních mocností a konec války">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Waffenstillstand_gr.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Barevná grafika znázorňující německou delegaci po příchodu do železničního vagónu při podpisu příměří." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cd/Waffenstillstand_gr.jpg/220px-Waffenstillstand_gr.jpg" decoding="async" width="220" height="144" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cd/Waffenstillstand_gr.jpg/330px-Waffenstillstand_gr.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cd/Waffenstillstand_gr.jpg/440px-Waffenstillstand_gr.jpg 2x" data-file-width="2767" data-file-height="1808" /></a><figcaption>Německá delegace v železničním <a href="/wiki/Vag%C3%B3n_z_Compi%C3%A8gne" title="Vagón z Compiègne">vagónu u Compiègne</a> při podpisu <a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADm%C4%9B%C5%99%C3%AD_z_Compi%C3%A8gne" title="Příměří z Compiègne">příměří</a> <a href="/wiki/11._listopad" title="11. listopad">11. listopadu</a> 1918</figcaption></figure> Katastrofální situace na frontách a rozklad vyčerpaného zázemí donutily představitele Ústředních mocností žádat o ukončení války. Jako první kapitulovalo Bulharsko. <a href="/wiki/Solu%C5%88sk%C3%A9_p%C5%99%C3%ADm%C4%9B%C5%99%C3%AD" title="Soluňské příměří">Smlouva o příměří</a> byla podepsána <a href="/wiki/29._z%C3%A1%C5%99%C3%AD" title="29. září">29. září</a>, přičemž jeho podmínky vstoupily v platnost následujícího dne.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_271-256">[252]</a> Rozklad vlastní armády a dohodová vojska postupující k hlavnímu městu donutily ke stejnému kroku také Osmanskou říši. Tzv. <a href="/wiki/Mudrosk%C3%A9_p%C5%99%C3%ADm%C4%9B%C5%99%C3%AD" title="Mudroské příměří">Mudroské příměří</a> bylo Osmany podepsáno <a href="/wiki/30._%C5%99%C3%ADjen" title="30. říjen">30. října</a> na ostrově <a href="/wiki/L%C3%A9mnos" title="Lémnos">Lémnos</a>.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_278-258">[254]</a> Po boku Německého císařství zůstalo nakonec pouze Rakousko-Uhersko, které však bylo dlouhou válkou již zcela vyčerpáno. Dne <a href="/wiki/14._%C5%99%C3%ADjen" title="14. říjen">14. října</a> vzkázal císař Karel americkému prezidentu Wilsonovi, že je ochoten jednat o podmínkách příměří a <a href="/wiki/16._%C5%99%C3%ADjen" title="16. říjen">16. října</a> vydal ve snaze zachránit hroutící se monarchii <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_manifest" title="Národní manifest">Národní manifest</a> slibující federalizaci Rakousko-Uherska.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_327.-259">[255]</a> Tyto kroky však již přišly pozdě, protože v následujících dnech se <a href="/wiki/Rakousko-Uhersko" title="Rakousko-Uhersko">Rakousko-Uhersko</a> <a href="/wiki/Z%C3%A1nik_Rakousko-Uherska" title="Zánik Rakousko-Uherska">rozpadlo</a>. <a href="/wiki/28._%C5%99%C3%ADjen" title="28. říjen">28. října</a> došlo v <a href="/wiki/Praha" title="Praha">Praze</a> k <a href="/wiki/Vznik_%C4%8Ceskoslovenska" title="Vznik Československa">vyhlášení Československa</a> a následující den došlo v <a href="/wiki/Z%C3%A1h%C5%99eb" title="Záhřeb">Záhřebu</a> také k vyhlášení samostatného <a href="/wiki/St%C3%A1t_Slovinc%C5%AF,_Chorvat%C5%AF_a_Srb%C5%AF" title="Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů">Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů</a>. Ustupující rakousko-uherská armáda stahující se po <a href="/wiki/Bitva_u_Vittorio_Veneta" title="Bitva u Vittorio Veneta">porážce u Vittorio Veneta</a> ze severní Itálie však ještě podepsala s italskými veliteli <a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADm%C4%9B%C5%99%C3%AD_ve_Villa_Gusti" title="Příměří ve Villa Gusti">příměří ve Villa Gusti</a> nedaleko <a href="/wiki/Padova" title="Padova">Padovy</a>.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_276–278-260">[256]</a> Jednání se zástupci již prakticky neexistujícího státu začala <a href="/wiki/1._listopad" title="1. listopad">1. listopadu</a> a k podpisu příměří došlo <a href="/wiki/3._listopad" title="3. listopad">3. listopadu</a> v 15 hodin s platností od stejné hodiny následujícího dne.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_327.-259">[255]</a> Dne <a href="/wiki/11._listopad" title="11. listopad">11. listopadu</a> podepsal rakouský císař <a href="/wiki/Karel_I." title="Karel I.">Karel I.</a> pod silným nátlakem prohlášení, že se vzdává všech zásahů do státních záležitostí (nikoli abdikaci). Téhož dne císař opustil i <a href="/wiki/Sch%C3%B6nbrunn" title="Schönbrunn">Schönbrunnský</a> zámek ve <a href="/wiki/V%C3%ADde%C5%88" title="Vídeň">Vídni</a>, čímž Rakousko-Uhersko definitivně zaniklo.<a href="#cite_note-261">[257]</a> Osamocené Německo, kde se na počátku listopadu <a href="/wiki/Kielsk%C3%A1_vzpoura" title="Kielská vzpoura">vzbouřila část námořnictva</a> a na mnoha místech vypukla <a href="/wiki/Listopadov%C3%A1_revoluce_(N%C4%9Bmecko)" title="Listopadová revoluce (Německo)">revoluce</a> bylo rovněž donuceno žádat o ukončení války. Vyjednávání se zástupci Dohody byla zahájena 8. listopadu poblíž <a href="/wiki/Compi%C3%A8gne" title="Compiègne">Compiègne</a>.<a href="#cite_note-pacner111-262">[258]</a> Dne <a href="/wiki/9._listopad" title="9. listopad">9. listopadu</a> abdikoval německý císař <a href="/wiki/Vil%C3%A9m_II._Prusk%C3%BD" title="Vilém II. Pruský">Vilém II.</a> a sociální demokraté vyhlásili v Berlíně republiku.<a href="#cite_note-pacner111-262">[258]</a> <a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADm%C4%9B%C5%99%C3%AD_z_Compi%C3%A8gne" title="Příměří z Compiègne">Příměří z Compiègne</a> ukončující boje první světové války bylo v <a href="/wiki/Vag%C3%B3n_z_Compi%C3%A8gne" title="Vagón z Compiègne">železničním vagónu</a> podepsáno ráno <a href="/wiki/11._listopad" title="11. listopad">11. listopadu</a> <a href="/wiki/1918" title="1918">1918</a> a vstoupilo v platnost téhož dne v 11 hodin. Tím první světová válka oficiálně skončila.<a href="#cite_note-pacner111-262">[258]</a><a href="#cite_note-Kershaw_(2017),_72–73-263">[259]</a> Jako poslední z německých jednotek kapitulovaly oddíly generála Paula von Lettow-Vorbecka, které se o uzavření příměří dozvěděly během bojů v <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Rhodesie" title="Severní Rhodesie">Severní Rhodesii</a>. Lettow-Vorbeck formálně složil zbraně <a href="/wiki/25._listopad" title="25. listopad">25. listopadu</a> 1918.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_93-157">[153]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Válečné_zločiny">Válečné zločiny</h2>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=41" title="Editace sekce: Válečné zločiny" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=41" title="Editovat zdrojový kód sekce Válečné zločiny">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Znásilnění_Belgie">Znásilnění Belgie</h3>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=42" title="Editace sekce: Znásilnění Belgie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=42" title="Editovat zdrojový kód sekce Znásilnění Belgie">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Damage_To_Louvain,_Belgium,_1914_Q53271.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Trosky centra Lovani." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/52/Damage_To_Louvain%2C_Belgium%2C_1914_Q53271.jpg/220px-Damage_To_Louvain%2C_Belgium%2C_1914_Q53271.jpg" decoding="async" width="220" height="161" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/52/Damage_To_Louvain%2C_Belgium%2C_1914_Q53271.jpg/330px-Damage_To_Louvain%2C_Belgium%2C_1914_Q53271.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/52/Damage_To_Louvain%2C_Belgium%2C_1914_Q53271.jpg/440px-Damage_To_Louvain%2C_Belgium%2C_1914_Q53271.jpg 2x" data-file-width="800" data-file-height="587" /></a><figcaption>Vypálené centrum <a href="/wiki/Lova%C5%88" title="Lovaň">Lovaně</a></figcaption></figure> Porušení belgické neutrality bylo hlavním argumentem, proč do války proti Německu vstoupila na počátku války Velká Británie. Nečekaný odpor belgických jednotek i nepřátelský postoj Belgičanů vyprovokoval útočící Němce k sérii odvetných zákroků namířených i proti civilnímu obyvatelstvu. Množství nevojáků bylo kvůli často domnělému odporu popraveno, přičemž známým se stal incident z <a href="/wiki/Dinant" title="Dinant">Dinantu</a>, kde němečtí vojáci usmrtili přes 600 civilistů včetně žen a dětí.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_42-264">[260]</a> Stovky lidí byly popraveny rovněž v <a href="/wiki/Aarschot" title="Aarschot">Aarschot</a>, <a href="/w/index.php?title=Tamines&action=edit&redlink=1" class="new" title="Tamines (stránka neexistuje)">Tamines</a>, <a href="/w/index.php?title=Andenne&action=edit&redlink=1" class="new" title="Andenne (stránka neexistuje)">Andenne</a> či <a href="/w/index.php?title=Seiles&action=edit&redlink=1" class="new" title="Seiles (stránka neexistuje)">Seiles</a>.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_73-265">[261]</a> Neblaze proslulo především vypálení <a href="/wiki/Lova%C5%88" title="Lovaň">Lovaně</a>, kde kromě masakru stovek místních obyvatel lehla popelem pětina domů spolu s <a href="/wiki/Katolick%C3%A1_univerzita_v_Lovani" title="Katolická univerzita v Lovani">universitní</a> knihovnou uchovávající vzácné <a href="/wiki/St%C5%99edov%C4%9Bk" title="Středověk">středověké</a> <a href="/wiki/Rukopis" title="Rukopis">rukopisy</a>.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_42-264">[260]</a> Německé zločiny v Belgii ještě zveličila britská, francouzská a později americká <a href="/wiki/Propaganda" title="Propaganda">propaganda</a> hovořící o „<a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%BD_vp%C3%A1d_do_Belgie_(prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka)" title="Německý vpád do Belgie (první světová válka)">znásilnění Belgie“</a>. Příběhy o usmrcených duchovních, dětech a znásilněných ženách vyvolaly rozhořčení veřejného mínění ve státech Dohody a v neutrálních zemích.<a href="#cite_note-Gilbert_(2005),_72–73-266">[262]</a> Velký mezinárodní ohlas vzbudila poprava britské zdravotnice <a href="/wiki/Edith_Cavellov%C3%A1" title="Edith Cavellová">Edith Cavell</a>, která napomáhala k útěku britským zajatcům. Během války došlo k hospodářské exploataci Belgie a k nasazení přibližně 100 000 Belgičanů na nucenou práci v Německu.<a href="#cite_note-267">[263]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Okupace_Srbska">Okupace Srbska</h3>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=43" title="Editace sekce: Okupace Srbska" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=43" title="Editovat zdrojový kód sekce Okupace Srbska">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Austrian_soldiers_executing_Serbs,_1917.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Oddíl rakousko-uherských vojáků popravují klečící Srby." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2d/Austrian_soldiers_executing_Serbs%2C_1917.jpg/220px-Austrian_soldiers_executing_Serbs%2C_1917.jpg" decoding="async" width="220" height="156" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2d/Austrian_soldiers_executing_Serbs%2C_1917.jpg/330px-Austrian_soldiers_executing_Serbs%2C_1917.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2d/Austrian_soldiers_executing_Serbs%2C_1917.jpg/440px-Austrian_soldiers_executing_Serbs%2C_1917.jpg 2x" data-file-width="2753" data-file-height="1955" /></a><figcaption>Rakousko-uherští vojáci popravují Srby</figcaption></figure> K násilnostem vůči srbskému obyvatelstvu docházelo ze strany útočících rakousko-uherských vojáků od vypuknutí války. Srbská armáda často postrádající vybavení se totiž v hornatém terénu často spoléhala na partyzánský způsob boje a ve velké míře ji podporovalo také domácí obyvatelstvo. Rakušané odpovídali hromadným zatýkáním a popravami civilistů často i v případě pouhého podezření z napomáhání nepřátelským vojákům.<a href="#cite_note-Nedorost_Na_frontách_velké_války_(2006),_57–58-268">[264]</a> Docházelo i k hromadným popravám zajatých srbských vojáků. <a href="/wiki/26._%C5%99%C3%ADjen" title="26. říjen">26. října</a> 1915 například bulharští vojáci spolu s členy <a href="/wiki/Vnit%C5%99n%C3%AD_makedonsk%C3%A1_revolu%C4%8Dn%C3%AD_organizace" title="Vnitřní makedonská revoluční organizace">VMRO</a> popravili více než stovku srbských zajatců vyvlečených z nemocnice ve městě <a href="/wiki/%C5%A0tip" title="Štip">Štip</a>. Po porážce srbské armády v roce 1915 došlo k okupaci Srbského království, které bylo rozděleno na rakousko-uherskou a bulharskou okupační zónu. Habsburská monarchie využívala <a href="/wiki/Gener%C3%A1ln%C3%AD_guvernor%C3%A1t_Srbsko" title="Generální guvernorát Srbsko">obsazené srbské území</a> jako zdroj surovin a lidských sil. Během války prošlo internačními a pracovními tábory přibližně 150 000 Srbů. Bulhaři usilující o přímé začlenění srbských oblastí k Bulharsku přikročili ve své okupační zóně k tvrdé <a href="/w/index.php?title=Bulharizace&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bulharizace (stránka neexistuje)">bulharizaci</a>. Množství představitelů srbské inteligence bylo internováno a několik bylo i zavražděno, například <a href="/wiki/Skopje" title="Skopje">skopský</a> metropolita <a href="/w/index.php?title=Vi%C4%87entije_Krd%C5%BEi%C4%87&action=edit&redlink=1" class="new" title="Vićentije Krdžić (stránka neexistuje)">Vićentije Krdžić</a>.<a href="#cite_note-269">[265]</a> Známým se stal i masakr ve městě <a href="/wiki/Surdulica" title="Surdulica">Surdulica</a>, kde na přelomu let 1916 a 1917 popravily bulharské orgány přes 2 000 Srbů. V reakci na bulharský útlak došlo v únoru 1917 k <a href="/wiki/Toplick%C3%A9_povst%C3%A1n%C3%AD" title="Toplické povstání">Toplickému povstání</a>, které bylo potlačeno jednotkami Ústředním mocností. Následovaly tvrdé represe namířené proti srbským civilistům, které si vyžádaly přibližně 15 000 obětí.<a href="#cite_note-Pelikán_(2005),_279-270">[266]</a> První světová válka znamenala pro Srbsko demografickou katastrofu. Odhaduje se, že v bojích padlo 278 000<a href="#cite_note-Ferguson_(2004),_260-10">[7]</a> – 400 000 srbských vojáků a 845 000 civilistů podlehlo během bojů podvýživě, epidemiím a perzekuci. Dalších 100 000 vojáků bylo v bojích zmrzačeno. Srbsko tak mělo v letech 1914 až 1918 přijít o 53 % mužské populace ve věku mezi 18 a 55 lety.<a href="#cite_note-Pelikán_(2005),_281-271">[267]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Užití_chemických_zbraní">Užití chemických zbraní</h3>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=44" title="Editace sekce: Užití chemických zbraní" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=44" title="Editovat zdrojový kód sekce Užití chemických zbraní">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:British_55th_Division_gas_casualties_10_April_1918.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Řada oslepených britských vojáků držících se za ramena." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dc/British_55th_Division_gas_casualties_10_April_1918.jpg/220px-British_55th_Division_gas_casualties_10_April_1918.jpg" decoding="async" width="220" height="136" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dc/British_55th_Division_gas_casualties_10_April_1918.jpg/330px-British_55th_Division_gas_casualties_10_April_1918.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dc/British_55th_Division_gas_casualties_10_April_1918.jpg/440px-British_55th_Division_gas_casualties_10_April_1918.jpg 2x" data-file-width="1200" data-file-height="743" /></a><figcaption>Oslepení angličtí vojáci po <a href="/wiki/%C4%8Ctvrt%C3%A1_bitva_u_Yper" title="Čtvrtá bitva u Yper">čtvrté bitvě u Yper</a>, duben 1918</figcaption></figure> Signatáři <a href="/wiki/Haagsk%C3%A9_%C3%BAmluvy" title="Haagské úmluvy">Haagských úmluv</a> z let <a href="/wiki/1899" title="1899">1899</a> a <a href="/wiki/1907" title="1907">1907</a> se zavázali nepoužívat v případě vojenského konfliktu <a href="/wiki/Chemick%C3%A1_zbra%C5%88" title="Chemická zbraň">chemické zbraně</a>. V první světové válce však užitím bojových plynů porušily Haagské úmluvy obě strany. Francouzská armáda využívala již od srpna 1914 granáty plněné <a href="/wiki/Slzn%C3%BD_plyn" title="Slzný plyn">slzným plynem</a>. Němci poprvé využili dělostřelecké náboje plněné slzným plynem <a href="/w/index.php?title=Xylylbromid&action=edit&redlink=1" class="new" title="Xylylbromid (stránka neexistuje)">xylylbromidem</a> proti Rusům v <a href="/wiki/Bitva_u_Bolimova" title="Bitva u Bolimova">bitvě u Bolimova</a> počátkem roku 1915.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_117-272">[268]</a> Na západní frontě byly bojové plyny poprvé úspěšně nasazeny během <a href="/wiki/Druh%C3%A1_bitva_u_Yper" title="Druhá bitva u Yper">druhé bitvy u Yper</a>, kdy Němci k prolomení britských a francouzských linií vypustili 160 tun chloru.<a href="#cite_note-Keegan_(2003),_160–161-273">[269]</a> Obě strany v pokračující válce využívaly i další smrtící bojové plyny jako <a href="/wiki/Fosgen" title="Fosgen">fosgen</a> nebo hořčičný plyn, <a href="/wiki/Yperit" title="Yperit">yperit</a>. V reakci na nasazení chemických zbraní obě strany rozvíjely původně primitivní ochranné prvky a zaváděly do výbavy vojáků i stále dokonalejší <a href="/wiki/Ochrann%C3%A1_maska" title="Ochranná maska">plynové masky</a>.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_105-131">[127]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Etnické_čistky">Etnické čistky</h3>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=45" title="Editace sekce: Etnické čistky" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=45" title="Editovat zdrojový kód sekce Etnické čistky">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Ambassador_Morgenthau%27s_Story_p314.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Mrtvá těla popravených arménských civilistů ležících mezi stromy." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a3/Ambassador_Morgenthau%27s_Story_p314.jpg/220px-Ambassador_Morgenthau%27s_Story_p314.jpg" decoding="async" width="220" height="150" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a3/Ambassador_Morgenthau%27s_Story_p314.jpg/330px-Ambassador_Morgenthau%27s_Story_p314.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a3/Ambassador_Morgenthau%27s_Story_p314.jpg/440px-Ambassador_Morgenthau%27s_Story_p314.jpg 2x" data-file-width="3999" data-file-height="2731" /></a><figcaption>Těla popravených arménských civilistů</figcaption></figure> Během války byly usmrceny miliony civilistů, kteří byli zabiti během vojenských operací, při masakrech nebo <a href="/wiki/Pogrom" title="Pogrom">pogromech</a>. Nejrozsáhlejší <a href="/wiki/Etnick%C3%A1_%C4%8Distka" title="Etnická čistka">etnickou čistkou</a>, ke které došlo během války, byla <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_genocida" title="Arménská genocida">genocida Arménů</a>.<a href="#cite_note-Keegan_(2005),_16-274">[270]</a> Drastická opatření vůči arménské komunitě zavedly osmanské úřady po porážce u Sarikamiše na jaře roku 1915. Elity a část mužů v produktivním věku byly popraveny a zbývající arménské obyvatelstvo bylo během pochodů smrti deportováno do koncentračního tábora v <a href="/wiki/Aleppo" title="Aleppo">Aleppu</a>.<a href="#cite_note-Gilbert_(2005),_204–205-275">[271]</a> Přeživší byli následně vedeni přes <a href="/wiki/Syrsk%C3%A1_pou%C5%A1%C5%A5" title="Syrská poušť">Syrskou poušť</a> do táboru v <a href="/wiki/Dajr_az-Zaur" title="Dajr az-Zaur">Dajr az-Zaur</a>. Dle odhadů bylo během <a href="/wiki/Genocida" title="Genocida">genocidy</a> usmrceno 1 000 000 až 1 500 000 Arménů.<a href="#cite_note-Gilbert_(2005),_234–235-276">[272]</a> Kromě Arménů však Turci během války pronásledovali i další etnické a náboženské skupiny, které byly považovány za podezřelé a neloajální. Hovoří se rovněž o <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_genocida" title="Řecká genocida">genocidě Řeků</a> a <a href="/wiki/Asyrsk%C3%A1_genocida" title="Asyrská genocida">Asyřanů</a> a perzekuci se nevyhnuly ani další křesťanské komunity žijící na území Osmanské říše. Během války na kavkazské frontě se naopak násilností vůči muslimskému obyvatelstvu dopouštěly jednotky vzbouřených Arménů.<a href="#cite_note-Keegan_(2005),_180-277">[273]</a> Druhou zemí, kde docházelo k velkým masakrům a etnickým čistkám, bylo carské Rusko. S blížící se frontovou linií se část obyvatel Polska, Litvy a Ukrajiny obracela proti židovským spoluobčanům, kteří byli označováni za potenciální špióny sympatizující s Ústředními mocnostmi. Na mnoha místech docházelo k vyhánění Židů z jejich domovů a násilnostem, přičemž organizací protižidovských pogromů prosluli na východní frontě především kozáci bojující v carské armádě.<a href="#cite_note-Gilbert_(2005),_200-278">[274]</a> Velkokníže Nikolaj navíc v roce 1915 rozhodl o přesídlení 150 000 německých osadníků z <a href="/wiki/Voly%C5%88" title="Volyň">Volyně</a> na <a href="/wiki/Sibi%C5%99" title="Sibiř">Sibiř</a>. Odhaduje se, že násilné přesídlení nepřežila třetina až polovina z nich. Carské úřady se zločinů vůči civilnímu obyvatelstvu dopouštěly i ve střední Asii, kde v roce 1916 vypuklo protiruské povstání muslimského obyvatelstva. Po potlačení povstání v ruském <a href="/wiki/Turkest%C3%A1n" title="Turkestán">Turkestánu</a> byly zmasakrovány nebo vyhnány z domovů tisíce <a href="/wiki/Kyrgyzov%C3%A9" title="Kyrgyzové">Kyrgyzů</a>, <a href="/wiki/Kaza%C5%A1i" title="Kazaši">Kazachů</a> a příslušníků dalších muslimských národů.<a href="#cite_note-279">[275]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Námořní_blokáda_a_ponorková_válka">Námořní blokáda a ponorková válka</h3>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=46" title="Editace sekce: Námořní blokáda a ponorková válka" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=46" title="Editovat zdrojový kód sekce Námořní blokáda a ponorková válka">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článcích <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_bitva_o_Atlantik" title="První bitva o Atlantik">První bitva o Atlantik</a> a <a href="/wiki/Seznam_v%C3%A1le%C4%8Dn%C3%BDch_lod%C3%AD_ztracen%C3%BDch_b%C4%9Bhem_prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Seznam válečných lodí ztracených během první světové války">Seznam válečných lodí ztracených během první světové války</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Bundesarchiv_DVM_10_Bild-23-61-17,_Untergang_der_%22Lusitania%22.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Ilustrace potápějícího se parníků." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/81/Bundesarchiv_DVM_10_Bild-23-61-17%2C_Untergang_der_%22Lusitania%22.jpg/220px-Bundesarchiv_DVM_10_Bild-23-61-17%2C_Untergang_der_%22Lusitania%22.jpg" decoding="async" width="220" height="142" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/81/Bundesarchiv_DVM_10_Bild-23-61-17%2C_Untergang_der_%22Lusitania%22.jpg/330px-Bundesarchiv_DVM_10_Bild-23-61-17%2C_Untergang_der_%22Lusitania%22.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/81/Bundesarchiv_DVM_10_Bild-23-61-17%2C_Untergang_der_%22Lusitania%22.jpg/440px-Bundesarchiv_DVM_10_Bild-23-61-17%2C_Untergang_der_%22Lusitania%22.jpg 2x" data-file-width="800" data-file-height="518" /></a><figcaption>Potopení parníku <a href="/wiki/RMS_Lusitania" title="RMS Lusitania">RMS Lusitania</a></figcaption></figure> Německo i Británie začaly s počátkem války, v rozporu s ustanovením druhé Haagské konference, klást v Severním moři <a href="/wiki/Minov%C3%A9_pole" title="Minové pole">minová pole</a>. Británie prohlásila oblast Severního moře za bojové pásmo a navíc přes odpor některých neutrálních států, jako například <a href="/wiki/%C5%A0v%C3%A9dsko" title="Švédsko">Švédska</a> či <a href="/wiki/Norsko" title="Norsko">Norska</a>, přistoupila k námořní blokádě Ústředních mocností.<a href="#cite_note-Gilbert_(2005),_154-280">[276]</a> Zadržené neutrální lodě byly eskortovány do britských přístavů, kde Britové zabavovali zboží vojenského charakteru. Britská vláda postupně zařadila mezi <a href="/wiki/Kontraband" title="Kontraband">kontraband</a> téměř veškeré zboží převážené na neutrálních lodích a dodnes je diskutováno, zda takto striktní blokáda neporušovala mezinárodní <a href="/wiki/V%C3%A1le%C4%8Dn%C3%A9_pr%C3%A1vo" title="Válečné právo">válečné právo</a>.<a href="#cite_note-281">[277]</a><a href="#cite_note-Hrbek_(2002),_s._151-282">[278]</a> V důsledku účinné blokády začalo obyvatelstvo Ústředních mocností strádat hlady a stovky tisíc civilistů v Německu a Rakousko-Uhersku v důsledku vyhladovění za války zemřely.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_285-283">[279]</a> Německá strana disponující slabším námořnictvem zareagovala na britskou převahu na mořích nasazením ponorek. Ponorkové války s obchodním loďstvem nepřátel se, kromě Japonska a USA, zúčastnily v letech 1914 až 1918 všechny námořní velmoci zapojené do války, avšak nejničivěji si vedla především německá strana.<a href="#cite_note-Hrbek_(2002),_s._161–164-284">[280]</a> Kromě snahy o oslabení britské blokády se Němci snažili s pomocí ponorek ohrozit zásobování samotné Británie zcela závislé na námořní dopravě.<a href="#cite_note-Allan_(2012),_110.-196">[192]</a><a href="#cite_note-Hrbek_(2002),_s._161-285">[281]</a> K prvnímu útoku německé ponorky na obchodní loď bez předchozího varování došlo v <a href="/wiki/Calaisk%C3%A1_%C3%BA%C5%BEina" title="Calaiská úžina">Calaiské úžině</a> <a href="/wiki/26._%C5%99%C3%ADjen" title="26. říjen">26. října</a> 1914, kdy <a href="/wiki/T%C5%99%C3%ADda_U_23" title="Třída U 23">SM U 24</a> torpédovala francouzský trajekt Amiral Ganteaume převážející do Británie belgické uprchlíky. Nedošlo však k jeho potopení a Amiral Ganteaume doplul do přístavu, přestože během útoku zahynulo na jeho palubě 40 osob.<a href="#cite_note-286">[282]</a> Během války potopily německé ponorky přibližně 6 000 obchodních lodí o <a href="/wiki/Registrovan%C3%A1_ton%C3%A1%C5%BE" class="mw-redirect" title="Registrovaná tonáž">tonáži</a> přibližně 12 milionů <a href="/wiki/Brutto_registrovan%C3%A1_tuna" title="Brutto registrovaná tuna">BRT</a>.<a href="#cite_note-Hrbek_(2002),_s._163-287">[283]</a> Přes tyto úspěchy však Německo nedokázalo Británii s pomocí ponorek vyřadit z války. Důvodem byl jejich nedostatečný počet a malý akční rádius spolu se zavedením účinné obranné taktiky <a href="/wiki/Konvoj" title="Konvoj">konvojů</a>, kdy skupiny obchodních lodí doprovázely lodě válečné.<a href="#cite_note-Hrbek_(2002),_s._162-288">[284]</a> Neomezená ponorková válka a potápění neutrálních plavidel navíc výrazně přispěly ke zhoršení vztahů Německa se Spojenými státy.<a href="#cite_note-Allan_(2012),_110.-196">[192]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Zázemí">Zázemí</h2>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=47" title="Editace sekce: Zázemí" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=47" title="Editovat zdrojový kód sekce Zázemí">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Women_at_work_during_the_First_World_War_Q27873.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Skupina žen pózujících před dělostřeleckými náboji v muniční továrně." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3b/Women_at_work_during_the_First_World_War_Q27873.jpg/220px-Women_at_work_during_the_First_World_War_Q27873.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3b/Women_at_work_during_the_First_World_War_Q27873.jpg/330px-Women_at_work_during_the_First_World_War_Q27873.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3b/Women_at_work_during_the_First_World_War_Q27873.jpg/440px-Women_at_work_during_the_First_World_War_Q27873.jpg 2x" data-file-width="5285" data-file-height="3959" /></a><figcaption>Ženy zaměstnané v <a href="/wiki/Lond%C3%BDn" title="Londýn">londýnské</a> zbrojovce</figcaption></figure> Na počátku konfliktu žádný ze zapojených států nepočítal s dlouhou opotřebovávací válkou vyžadující všechny dostupné lidské i materiální prostředky. Totální válka mobilizovala k podpoře vojenského úsilí celé zázemí, které představovalo tzv. domácí frontu. Všechny státy postupně zaváděly centralistická opatření a ve snaze podřídit hospodářství válečnému úsilí zvyšovaly výkon průmyslové výroby a usilovaly o sociální zabezpečení vlastního obyvatelstva.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_122-289">[285]</a> Klíčovou úlohu měl během války rychle rostoucí <a href="/wiki/Zbrojn%C3%AD_pr%C5%AFmysl" title="Zbrojní průmysl">zbrojní průmysl</a>, který odčerpával značnou část zdrojů a zaměstnával stále větší množství obyvatel. Nedostatek pracovních sil po povolání mužů do armád byl kompenzován zapojením žen, které byly zaměstnávány jako úřednice, pracovaly v dopravě, zemědělství, lehkém i těžkém průmyslu. Například ve Francii se počet dělníků ve zbrojovkách zvýšil z 50 000 v roce 1914 na 1 700 000 v roce 1918, přičemž dvě třetiny z nich tvořily právě ženy.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_123-290">[286]</a> Nedostatek potravin vedl některé státy k zavedení <a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADd%C4%9Blov%C3%BD_syst%C3%A9m" title="Přídělový systém">přídělového systému</a>, kdy byly především potraviny, ale i další nedostatkové komodity jako palivo, šatstvo a další zboží, vydávány pouze na základě přídělových lístků. Nejhůře se nedostatek potravin a dalšího zboží začal kvůli námořní blokádě v průběhu války projevovat v Německu a Rakousko-Uhersku. Obyvatelstvo Ústředních mocností trpělo hladem a snižující se příděly donutily strádající obyvatele konzumovat <a href="/wiki/N%C3%A1hra%C5%BEka" title="Náhražka">náhražkové</a> (ersatz) potraviny. Špatná úroda <a href="/wiki/Brambor" class="mw-redirect" title="Brambor">brambor</a> v roce 1916 předznamenala v Německu a Rakousku tzv. „řepnou“ či „tuřínovou zimu“, neboť jedinými dostupnými potravinami v mnoha městech zůstaly pouze <a href="/wiki/Krmn%C3%A1_%C5%99epa" title="Krmná řepa">krmná řepa</a> a <a href="/wiki/Tu%C5%99%C3%ADn" title="Tuřín">tuřín</a>.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_124-291">[287]</a> Stovky tisíc podvyživených civilistů podlehly nemocem, zimě a hladu. Odhaduje se, že jen v Německu zemřelo v letech 1914 až 1918 kvůli podvyživení přibližně 700 000 lidí.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_285-283">[279]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Podpora_války">Podpora války</h2>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=48" title="Editace sekce: Podpora války" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=48" title="Editovat zdrojový kód sekce Podpora války">editovat zdroj</a>]</div> Nacionalismus a militarismus formovaly náladu znepřátelených evropských národů ještě před vypuknutím války. Domácí <a href="/wiki/Propaganda" title="Propaganda">propaganda</a> vykreslovala nepřátelské státy a národy jako hrozbu a pobízela obyvatelstvo k podpoře válečného konfliktu.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_12-292">[288]</a> Důraz byl kladen i na <a href="/wiki/Vlastenectv%C3%AD" title="Vlastenectví">patriotismus</a>, povinnost vůči vlasti, obranu hodnot, věrnost a čest.<a href="#cite_note-293">[289]</a> Dle britského historika <a href="/wiki/Niall_Ferguson" title="Niall Ferguson">Nialla Fergusona</a> však nadšení v počátku války rozhodně nesdílela celá evropská společnost, ve které spíše převažovaly existenční obavy a nezřídka i panika.<a href="#cite_note-Ferguson_(2004),_170–179-294">[290]</a> Přesto se válčícím státům podařilo především díky povinným vojenským odvodům a disciplinovanému obyvatelstvu úspěšně mobilizovat miliony mužů. Německo povolalo během války do armády více než 13 400 000 vojáků, Rusko 12 milionů, Francie a Britské impérium více než 8,5 milionu, Rakousko-Uhersko 7 800 000 a Itálie téměř 6 milionů.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_307-3">[2]</a> Británie z počátku spoléhající na profesionální armádu a dobrovolníky musela od roku 1916 rovněž přistoupit k zavedení branné povinnosti a povinným odvodům.<a href="#cite_note-Ferguson_(2004),_186-295">[291]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Haircut_genskii_battalion_1917.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Ženy v ruských uniformách stojící ve frontě na ostříhání vlasů." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/50/Haircut_genskii_battalion_1917.jpg/220px-Haircut_genskii_battalion_1917.jpg" decoding="async" width="220" height="133" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/50/Haircut_genskii_battalion_1917.jpg/330px-Haircut_genskii_battalion_1917.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/50/Haircut_genskii_battalion_1917.jpg/440px-Haircut_genskii_battalion_1917.jpg 2x" data-file-width="660" data-file-height="400" /></a><figcaption>Příslušnice ruského ženského praporu smrti při stříhání vlasů</figcaption></figure> Válčící státy se až do konce konfliktu snažily maximalizovat válečné úsilí společnosti také s pomocí propagandy a <a href="/wiki/Cenzura" title="Cenzura">cenzury</a> kontrolující tisk ale i osobní korespondenci mezi vojáky a jejich blízkými v zázemí.<a href="#cite_note-Eksteins_(2019),_242-296">[292]</a> Množství vlasteneckých žurnalistů, akademiků či básníků se do podpory války zapojovalo dobrovolně.<a href="#cite_note-Ferguson_(2004),_210-297">[293]</a> Propaganda se prostřednictvím plakátů, novin, knih, fotografií a filmů zaměřovala především na posílení odhodlání vlastního obyvatelstva a ovlivnění veřejného mínění v neutrálních státech. Jelikož navíc záhy docházely prostředky na financování války, koncentrovalo se úsilí propagandy i na získávání financí. Obyvatelstvo bylo vyzýváno k podpoře války skrze nákup válečných dluhopisů.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_123-290">[286]</a><a href="#cite_note-Ferguson_(2004),_207-298">[294]</a> Totální válka vedla i k nebývalému zapojení žen. Ženy nahrazovaly mobilizované muže v práci a byly masivně nasazeny v zemědělství i v průmyslu. Ženy pracovaly nejen jako zdravotnice, ale v některých případech se přímo se zúčastnily i bojů první světové války. V <a href="/wiki/Srbsk%C3%A1_arm%C3%A1da" title="Srbská armáda">srbské armádě</a> se proslavila <a href="/wiki/Milunka_Savi%C4%87" title="Milunka Savić">Milunka Savić</a> či Britka <a href="/wiki/Flora_Sandes" title="Flora Sandes">Flora Sandes</a>. Na ruské straně bylo zformováno dokonce několik ženských praporů. Tzv. „prapor smrti“ pod velením <a href="/wiki/Maria_Leontijevna_Bo%C4%8Dkareva" class="mw-redirect" title="Maria Leontijevna Bočkareva">Marije Bočkarjovové</a> se do bojů zapojil během Kerenského ofenzívy.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_128-299">[295]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Odpor_k_válce">Odpor k válce</h2>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=49" title="Editace sekce: Odpor k válce" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=49" title="Editovat zdrojový kód sekce Odpor k válce">editovat zdroj</a>]</div> Vzepětí nacionalismu přehlušilo v roce 1914 hlasy hovořící proti vojenskému konfliktu. Opozice proti válce se formovala především mezi <a href="/wiki/Pacifismus" title="Pacifismus">pacifisty</a>, částí <a href="/wiki/Socialismus" title="Socialismus">socialistů</a>, <a href="/wiki/Anarchismus" title="Anarchismus">anarchisty</a>, křesťany a <a href="/wiki/Feminismus" title="Feminismus">feministkami</a>.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_127-300">[296]</a> Vůči světové válce vystupovala i část intelektuálů, například profesor práva <a href="/w/index.php?title=Walther_Sch%C3%BCcking&action=edit&redlink=1" class="new" title="Walther Schücking (stránka neexistuje)">Walther Schücking</a>, spisovatel <a href="/wiki/Romain_Rolland" title="Romain Rolland">Romain Rolland</a> nebo fyzik <a href="/wiki/Albert_Einstein" title="Albert Einstein">Albert Einstein</a>.<a href="#cite_note-Ferguson_(2004),_173–175-301">[297]</a> K zastavení bojů vyzýval i <a href="/wiki/Pape%C5%BE" title="Papež">papež</a> <a href="/wiki/Benedikt_XV." title="Benedikt XV.">Benedikt XV.</a>,<a href="#cite_note-Ferguson_(2004),_307-302">[298]</a> který znepřáteleným stranám adresoval <a href="/wiki/1._listopad" title="1. listopad">1. listopadu</a> 1914 svou encykliku <a href="/wiki/Ad_beatissimi_apostolorum" title="Ad beatissimi apostolorum">Ad beatissimi apostolorum</a> volající po míru. Do vězení se pro své veřejné vystupování proti válce dostal britský matematik a filosof <a href="/wiki/Bertrand_Russell" title="Bertrand Russell">Bertrand Russell</a> či americký odborářský vůdce <a href="/wiki/Eugene_V._Debs" title="Eugene V. Debs">Eugene V. Debs</a>. Vojenské soudy tvrdě trestaly i šíření protiválečných letáků a docházelo k pronásledování odpíračů vojenské služby.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_127-300">[296]</a> Utrpení na frontě a obrovské ztráty záhy zchladily počáteční nadšení některých vojáků. S pokračující válkou docházelo stále častěji k dezercím a vzpourám. Během <a href="/wiki/V%C3%A1noce" title="Vánoce">Vánoc</a> v roce 1914 došlo na západní frontě k neoficiálnímu vyhlášení <a href="/wiki/V%C3%A1no%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99%C3%ADm%C4%9B%C5%99%C3%AD" title="Vánoční příměří">příměří</a> mezi německými, francouzskými a britskými vojáky, kteří opustili zákopy a v území nikoho zpívali <a href="/wiki/Koleda" title="Koleda">koledy</a> a sehráli několik <a href="/wiki/Fotbal" title="Fotbal">fotbalových</a> zápasů.<a href="#cite_note-Gilbert_(2005),_173-303">[299]</a><a href="#cite_note-Willmott_(2005),_103-304">[300]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:The_Deserter.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Kresba postavy připomínající Ježíše stojící před popravčí četou složené z vojáků jednotlivých států zapojených do konfliktu." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4b/The_Deserter.jpg/220px-The_Deserter.jpg" decoding="async" width="220" height="153" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4b/The_Deserter.jpg/330px-The_Deserter.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4b/The_Deserter.jpg/440px-The_Deserter.jpg 2x" data-file-width="656" data-file-height="456" /></a><figcaption><a href="/w/index.php?title=Boardman_Robinson&action=edit&redlink=1" class="new" title="Boardman Robinson (stránka neexistuje)">Boardman Robinson</a>: The Deserter, 1916</figcaption></figure> Katastrofální životní podmínky a odpor k nesmyslným jatkám vyvolal mezi vojáky obou stran řadu rebelií. Velké vzpoury nastaly v řadách demoralizované francouzské armády po neúspěchu Nivellovy ofenzívy na jaře roku 1917. Frontu navzdory rozkazům opustilo téměř 30 000 francouzských vojáků a další odmítali do frontových linií nastoupit. Při potlačení vzpoury bylo 24 000 vojáků potrestáno a před vojenské soudy bylo postaveno 3 335 mužů, z nichž 449 dostalo trest smrti. Popraveno však nakonec bylo pouze 27 z nich.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_212–213-305">[301]</a> Dezerce byly časté i v italském vojsku či v mnohonárodnostních armádách Rakousko-Uherska, Ruska a Osmanské říše.<a href="#cite_note-Astorri_a_Salvadori_(2010),_133–134-306">[302]</a> Ve válkou vyčerpaném Rusku došlo v roce 1917 k rozkladu armády, hromadným dezercím a k revoluci odstranivší carský režim. Bolševici posléze získali moc i díky slibům na okamžité vystoupení z války. Ve <a href="/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_Asie" title="Střední Asie">středoasijském</a> <a href="/wiki/Turkest%C3%A1n" title="Turkestán">Turkestánu</a> se <a href="/wiki/Isl%C3%A1m" title="Islám">muslimské</a> obyvatelstvo začalo proti carskému režimu bouřit dokonce již v roce 1916, kdy došlo ke zrušení výjimky zprošťující muslimy povinné vojenské služby. Toto hnutí později přerostlo v ozbrojené <a href="/wiki/Hnut%C3%AD_basma%C4%8D%C5%AF" title="Hnutí basmačů">Basmačské povstání</a> potlačené teprve ve <a href="/wiki/1920%E2%80%931929" title="1920–1929">20. letech</a> <a href="/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%BD_svaz" title="Sovětský svaz">Sovětským svazem</a>. Nespokojenost s probíhající válkou se promítla i do povstání <a href="/wiki/Irov%C3%A9" title="Irové">Irů</a> bouřících se proti britské nadvládě. Během <a href="/wiki/Velikono%C4%8Dn%C3%AD_povst%C3%A1n%C3%AD" title="Velikonoční povstání">Velikonočního povstání</a> organizovaného <a href="/wiki/Irsk%C3%A9_republik%C3%A1nsk%C3%A9_bratrstvo" title="Irské republikánské bratrstvo">Irským republikánským bratrstvem</a> a podporovaného Němci došlo v <a href="/wiki/Dublin" title="Dublin">Dublinu</a> v dubnu 1916 k šestidenním bojům s britským vojskem, které však vzpouru irských republikánů dokázalo potlačit.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_227-307">[303]</a> Na konci války proběhly velké vzpoury námořnictva Ústředních mocností. Rakousko-uherští námořníci provedli na počátku února 1918 <a href="/wiki/Vzpoura_v_boce_Kotorsk%C3%A9" title="Vzpoura v boce Kotorské">vzpouru v boce Kotorské</a> a němečtí námořníci se v listopadu téhož roku <a href="/wiki/Kielsk%C3%A1_vzpoura" title="Kielská vzpoura">vzbouřili v Kielu</a>, což v Německu předznamenalo <a href="/wiki/Listopadov%C3%A1_revoluce_(N%C4%9Bmecko)" title="Listopadová revoluce (Německo)">listopadovou revoluci</a>. U nevládnoucích národů mnohonárodnostních států se odpor k pokračující válce promísil před jejím koncem se snahou o nabytí státní samostatnosti.<a href="#cite_note-Křen_(2005),_343-308">[304]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Důsledky_první_světové_války">Důsledky první světové války</h2>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=50" title="Editace sekce: Důsledky první světové války" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=50" title="Editovat zdrojový kód sekce Důsledky první světové války">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článcích <a href="/wiki/D%C5%AFsledky_prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Důsledky první světové války">Důsledky první světové války</a>, <a href="/wiki/Pa%C5%99%C3%AD%C5%BEsk%C3%A1_m%C3%ADrov%C3%A1_konference_(1919)" title="Pařížská mírová konference (1919)">Pařížská mírová konference (1919)</a>, <a href="/w/index.php?title=Ob%C4%9Bti_prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%A1lky&action=edit&redlink=1" class="new" title="Oběti první světové války (stránka neexistuje)">Oběti první světové války</a> a <a href="/wiki/Mand%C3%A1tn%C3%AD_%C3%BAzem%C3%AD" title="Mandátní území">Mandátní území</a>.</div> První světová válka vytvořila dějinný zlom v oblasti vojenské, geopolitické i hospodářské. Promítla se však výrazně i do dějin každodennosti, pokud jde o celospolečenskou atmosféru, tradiční morální hodnoty nebo kulturní zvyklosti a společenské návyky. Velká válka byla průmyslovým konfliktem vyznačujícím se <a href="/wiki/Tot%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%A1lka" title="Totální válka">totálním</a> nasazením obyvatel zapojených států a dlouhými <a href="/wiki/Opot%C5%99ebov%C3%A1vac%C3%AD_v%C3%A1lka" title="Opotřebovávací válka">opotřebovávacími</a> <a href="/wiki/Z%C3%A1kopov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Zákopová válka">boji v zákopech</a>. Konflikt z let 1914 až 1918 představuje jeden ze zásadních zlomů <a href="/wiki/20._stolet%C3%AD" title="20. století">20. století</a> a <a href="/wiki/Modern%C3%AD_d%C4%9Bjiny" title="Moderní dějiny">moderních dějin</a> lidstva, jehož důsledky pociťuje dodnes.<a href="#cite_note-309">[305]</a> Proto Velkou válku mnozí historici označují za katastrofu definitivně ukončující <a href="/wiki/Dlouh%C3%A9_19._stolet%C3%AD" title="Dlouhé 19. století">dlouhé 19.</a> a uvozující <a href="/wiki/Kr%C3%A1tk%C3%A9_20._stolet%C3%AD" title="Krátké 20. století">krátké 20. století</a>.<a href="#cite_note-Hobsbawm_(1998),_31-310">[306]</a><a href="#cite_note-Vinen_(2007),_16–17-311">[307]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Ztráty_a_technologický_pokrok">Ztráty a technologický pokrok</h3>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=51" title="Editace sekce: Ztráty a technologický pokrok" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=51" title="Editovat zdrojový kód sekce Ztráty a technologický pokrok">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Aero_Ae-01.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Odstavený rakousko-uherský průzkumný letoun Hansa-Brandenburg B.I." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c9/Aero_Ae-01.jpg/220px-Aero_Ae-01.jpg" decoding="async" width="220" height="139" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c9/Aero_Ae-01.jpg/330px-Aero_Ae-01.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c9/Aero_Ae-01.jpg/440px-Aero_Ae-01.jpg 2x" data-file-width="500" data-file-height="317" /></a><figcaption>Rakousko-Uherský <a href="/wiki/Pr%C5%AFzkumn%C3%BD_letoun" title="Průzkumný letoun">průzkumný letoun</a> <a href="/wiki/Hansa-Brandenburg_B.I" title="Hansa-Brandenburg B.I">Hansa-Brandenburg B.I</a>, vyráběný po válce jako <a href="/wiki/Aero_Ae-01" title="Aero Ae-01">Aero Ae-01</a></figcaption></figure> Ve snaze zvrátit patovou situaci na frontách vyvinuly zapojené státy během války řadu technologických a ekonomických zefektivnění a novinek v oblasti vojenství. Kvůli válce došlo k rozvoji mechanizace, vývoji mnoha nových a vylepšení stávajících zbraní, které získávaly nebývale ničivou sílu a pozměňovaly <a href="/wiki/Vojensk%C3%A1_taktika" title="Vojenská taktika">vojenskou taktiku</a>. Modernizovaná děla byla přesnější a díky rozvoji komunikačních sítí a lepší koordinaci s postupující pěchotou se jejich palba stávala mnohem efektivnější.<a href="#cite_note-312">[308]</a> Do bojů byla poprvé ve velkém měřítku nasazována i dalekonosná děla a <a href="/wiki/Kulomet" title="Kulomet">kulomety</a>, které spolu se zátarasy z <a href="/wiki/Ostnat%C3%BD_dr%C3%A1t" title="Ostnatý drát">ostnatého drátu</a> vytvořily pro pěšáky téměř nepřekonatelnou překážku. K dobytí zákopů byly proto dále vylepšovány ruční <a href="/wiki/Gran%C3%A1t_(zbra%C5%88)" title="Granát (zbraň)">granáty</a>, <a href="/wiki/Minomet" title="Minomet">minomety</a> a <a href="/wiki/Plamenomet" title="Plamenomet">plamenomety</a>. Dynamicky se rozvíjející <a href="/wiki/Letectv%C3%AD" title="Letectví">letectví</a> umožnilo vylepšovaná letadla využívat k pozorování i bombardování. Po zabudování kulometu a vyřešení problému <a href="/wiki/Synchroniz%C3%A1tor_st%C5%99elby" title="Synchronizátor střelby">synchronizace</a> se pak stíhací letouny efektivněji zapojily přímo do bojů ve vzduchu. Na moři byly za první světové války masivně využívány <a href="/wiki/Ponorka" title="Ponorka">ponorky</a> a poprvé ač ve velmi omezeném měřítku byly využity i <a href="/wiki/Letadlov%C3%A1_lo%C4%8F" title="Letadlová loď">letadlové lodě</a>. Novinku pak představovaly i nově sestrojené <a href="/wiki/Tank" title="Tank">tanky</a> a <a href="/wiki/Samopal" title="Samopal">samopaly</a> napomáhající překonávat pevná defenzivní postavení a rozpohybovat tak statické zákopové boje. Obě strany navíc ve velkém měřítku využívaly i před válkou zakázané <a href="/wiki/Chemick%C3%A1_zbra%C5%88" title="Chemická zbraň">bojové chemické látky</a>.<a href="#cite_note-313">[309]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Bundesarchiv_Bild_146-1972-062-01,_Berlin,_bettelnder_Kriegsinvalide.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Válečný invalida s jednou nohou žebrající na berlínské ulici dostává peníze od kolemjdoucího muže." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/76/Bundesarchiv_Bild_146-1972-062-01%2C_Berlin%2C_bettelnder_Kriegsinvalide.jpg/220px-Bundesarchiv_Bild_146-1972-062-01%2C_Berlin%2C_bettelnder_Kriegsinvalide.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/76/Bundesarchiv_Bild_146-1972-062-01%2C_Berlin%2C_bettelnder_Kriegsinvalide.jpg/330px-Bundesarchiv_Bild_146-1972-062-01%2C_Berlin%2C_bettelnder_Kriegsinvalide.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/76/Bundesarchiv_Bild_146-1972-062-01%2C_Berlin%2C_bettelnder_Kriegsinvalide.jpg/440px-Bundesarchiv_Bild_146-1972-062-01%2C_Berlin%2C_bettelnder_Kriegsinvalide.jpg 2x" data-file-width="1024" data-file-height="768" /></a><figcaption>Válečný invalida žebrající na berlínské ulici</figcaption></figure> Vedle zbraní došlo za války k vývoji nových vynálezů a k zdokonalení mnoha technologií. Kvůli blokádám a nedostatku zdrojů byly vyvíjeny umělé tkaniny, kůže i potraviny.<a href="#cite_note-Honzík_a_Honzíková_(1984),_307-314">[310]</a> Došlo k vylepšení <a href="/wiki/Radiokomunikace" title="Radiokomunikace">radiokomunikace</a>, rozšíření <a href="/wiki/Zdrhovadlo" title="Zdrhovadlo">zipů</a>, <a href="/wiki/Hodinky" title="Hodinky">náramkových hodinek</a>, <a href="/wiki/%C4%8Cajov%C3%BD_s%C3%A1%C4%8Dek" title="Čajový sáček">čajových pytlíků</a>, <a href="/wiki/Korozivzdorn%C3%A1_ocel" title="Korozivzdorná ocel">korozivzdorné oceli</a>, účinnějších hygienických ubrousků a <a href="/wiki/Menstrua%C4%8Dn%C3%AD_vlo%C5%BEka" title="Menstruační vložka">menstruačních vložek</a>.<a href="#cite_note-315">[311]</a> Díky zkušenostem z operací tisíců raněných došlo navíc i k rozvoji medicíny. Množství vojáků s amputovanými končetinami potřebovalo funkční <a href="/wiki/Prot%C3%A9za" title="Protéza">protézy</a> a o záchranu znetvořených mužů usilovala <a href="/wiki/Plastick%C3%A1_chirurgie" title="Plastická chirurgie">plastická chirurgie</a>. Za průkopníka moderní plastické chirurgie bývá považován Novozélanďan <a href="/w/index.php?title=Harold_Gillies&action=edit&redlink=1" class="new" title="Harold Gillies (stránka neexistuje)">Harold Gillies</a>, který provedl na 11 000 operací a vyvinul techniku <a href="/wiki/Ko%C5%BEn%C3%AD_%C5%A1t%C4%9Bpy" title="Kožní štěpy">kožních štěpů</a>.<a href="#cite_note-316">[312]</a> Zkoumáním <a href="/wiki/Posttraumatick%C3%A1_stresov%C3%A1_porucha" title="Posttraumatická stresová porucha">posttraumatické stresové poruchy</a> vyvolané u mnoha vojáků otřesnými válečnými zážitky pak nové poznatky získávala také <a href="/wiki/Psychiatrie" title="Psychiatrie">psychiatrie</a>.<a href="#cite_note-317">[313]</a> I díky novým a zdokonaleným zbraním zemřelo během pět let trvajícího konfliktu přímo v boji či kvůli zraněním a nemocem přibližně 9,5 milionů vojáků a asi 21 milionů jich bylo zraněno.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_185-6">[4]</a><a href="#cite_note-Ferguson_(2004),_260-10">[7]</a> Odhaduje se, že masakry civilistů, nemoci a strádání ve špatně zásobeném zázemí si navíc vyžádaly i dalších 6 milionů civilních obětí. Přibližně dvě třetiny z nich připadají na <a href="/wiki/Rusk%C3%A9_imp%C3%A9rium" title="Ruské impérium">Ruské impérium</a> a <a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Osmanská říše">Osmanskou říši</a>, kde během války došlo ke <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_genocida" title="Arménská genocida">genocidě Arménů</a>, <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_genocida" title="Řecká genocida">Řeků</a> a <a href="/wiki/Asyrsk%C3%A1_genocida" title="Asyrská genocida">Asyřanů</a>.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_185-6">[4]</a> Ještě během války se navíc prostřednictvím amerických vojáků rozšířila tzv. <a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsk%C3%A1_ch%C5%99ipka" title="Španělská chřipka">španělská chřipka</a>. Při následné celosvětové pandemii jí podlehly další desítky milionů lidí.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_287-318">[314]</a> Miliony zemřelých připomíná do dnešních dnů množství památníků, zachovalých vojenských hřbitovů a <a href="/wiki/Hrob_Nezn%C3%A1m%C3%A9ho_voj%C3%ADna" title="Hrob Neznámého vojína">hroby neznámých vojínů</a>, které byly ve velkém počtu budovány v meziválečném období. Mezi pamětní dny věnované památce padlých, veteránů a ukončení války patří <a href="/wiki/Den_v%C3%A1le%C4%8Dn%C3%BDch_veter%C3%A1n%C5%AF" title="Den válečných veteránů">Den válečných veteránů</a> slavený <a href="/wiki/11._listopad" title="11. listopad">11. listopadu</a> nebo <a href="/w/index.php?title=Den_Anzac&action=edit&redlink=1" class="new" title="Den Anzac (stránka neexistuje)">Den Anzac</a> oslavovaný Australany a Novozélanďany <a href="/wiki/25._duben" title="25. duben">25. dubna</a>.<a href="#cite_note-Astorri_a_Salvadori_(2010),_173-319">[315]</a> <table class="wikitable floatleft"> <caption>Ztráty na životech<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_185-6">[4]</a><a href="#cite_note-Ferguson_(2004),_260-10">[7]</a> </caption> <tbody><tr> <th>Stát</th> <th>Počet padlých vojáků</th> <th>Počet civilních obětí </th></tr> <tr> <td align="left"><a href="/wiki/Belgie" title="Belgie">Belgie</a></td> <td>14 000 – 38 000</td> <td>85 000 – 115 000 </td></tr> <tr> <td align="left"><a href="/wiki/Bulharsk%C3%A9_carstv%C3%AD" title="Bulharské carství">Bulharsko</a></td> <td>76 000 – 88 000</td> <td>100 000 </td></tr> <tr> <td align="left"><a href="/wiki/T%C5%99et%C3%AD_Francouzsk%C3%A1_republika" title="Třetí Francouzská republika">Francie</a></td> <td>1 398 000</td> <td>340 000 </td></tr> <tr> <td align="left"><a href="/wiki/Italsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Italské království">Itálie</a></td> <td>460 000 – 578 000</td> <td>590 000 </td></tr> <tr> <td align="left"><a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Německé císařství">Německo</a></td> <td>1 800 000 – 2 037 000</td> <td>425 000 – 765 000 </td></tr> <tr> <td align="left"><a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Osmanská říše">Osmanská říše</a></td> <td>325 000 – 804 000</td> <td>2 100 000 – 2 500 000 </td></tr> <tr> <td align="left"><a href="/wiki/Rakousko-Uhersko" title="Rakousko-Uhersko">Rakousko-Uhersko</a></td> <td>1 100 000</td> <td>590 000 </td></tr> <tr> <td align="left"><a href="/wiki/Rumunsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Rumunské království">Rumunsko</a></td> <td>250 000</td> <td>330 000 </td></tr> <tr> <td align="left"><a href="/wiki/Rusk%C3%A9_imp%C3%A9rium" title="Ruské impérium">Rusko</a></td> <td>1 811 000</td> <td>1 140 000 </td></tr> <tr> <td align="left"><a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD_Velk%C3%A9_Brit%C3%A1nie_a_Irska" title="Spojené království Velké Británie a Irska">Spojené království</a></td> <td>723 000</td> <td>292 000 </td></tr> <tr> <td align="left"><a href="/wiki/Srbsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Srbské království">Srbsko</a></td> <td>278 000</td> <td>450 000 – 800 000 </td></tr> <tr> <td align="left"><a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">USA</a></td> <td>114 000</td> <td>757 </td></tr></tbody></table> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Politické_a_hospodářské_důsledky">Politické a hospodářské důsledky</h3>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=52" title="Editace sekce: Politické a hospodářské důsledky" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=52" title="Editovat zdrojový kód sekce Politické a hospodářské důsledky">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Map_Europe_1923-cs.svg" class="mw-file-description"><img alt="Mapa Evropy z roku 1923 zachycující staré a nové státní hranice." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fe/Map_Europe_1923-cs.svg/220px-Map_Europe_1923-cs.svg.png" decoding="async" width="220" height="149" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fe/Map_Europe_1923-cs.svg/330px-Map_Europe_1923-cs.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fe/Map_Europe_1923-cs.svg/440px-Map_Europe_1923-cs.svg.png 2x" data-file-width="1037" data-file-height="704" /></a><figcaption>Mapa Evropy v roce <a href="/wiki/1923" title="1923">1923</a></figcaption></figure> Přímým důsledkem války byly i velké politické změny, kdy došlo k rozpadu předválečné struktury států a na místě zaniklých <a href="/wiki/Mnohon%C3%A1rodnostn%C3%AD_st%C3%A1t" title="Mnohonárodnostní stát">mnohonárodnostních</a> monarchií vznikly nové <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_st%C3%A1t" title="Národní stát">národní státy</a>.<a href="#cite_note-Křen_(2005),_355-320">[316]</a> Důsledkem světové války byl zánik <a href="/wiki/Rakousko-Uhersko" title="Rakousko-Uhersko">Rakouska-Uherska</a>, <a href="/wiki/Car" title="Car">carského</a> <a href="/wiki/Rusk%C3%A9_imp%C3%A9rium" title="Ruské impérium">Ruska</a>, <a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německého císařství</a> a <a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Osmanská říše">Osmanské říše</a> a vznik množství nástupnických států.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_186-321">[317]</a> Ještě v průběhu konfliktu se vyčerpané Rusko propadlo do <a href="/wiki/Rusk%C3%A1_ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Ruská občanská válka">občanské války</a>, během níž se impérium rozpadlo a na Rusku se osamostatnily <a href="/wiki/Baltsk%C3%A9_st%C3%A1ty" class="mw-redirect" title="Baltské státy">pobaltské státy</a>, <a href="/wiki/Finsko" title="Finsko">Finsko</a> a na krátký čas též <a href="/wiki/B%C4%9Blorusk%C3%A1_lidov%C3%A1_republika" title="Běloruská lidová republika">Bělorusko</a>, <a href="/wiki/Ukrajinsk%C3%A1_lidov%C3%A1_republika" title="Ukrajinská lidová republika">Ukrajina</a> a <a href="/wiki/Zakavkazsk%C3%A1_demokratick%C3%A1_federativn%C3%AD_republika" title="Zakavkazská demokratická federativní republika">zakavkazské republiky</a>. Po vítězství <a href="/wiki/Bol%C5%A1evici" title="Bolševici">bolševiků</a> v občanské válce došlo v roce <a href="/wiki/1922" title="1922">1922</a> k ustanovení <a href="/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%BD_svaz" title="Sovětský svaz">Sovětského svazu</a>.<a href="#cite_note-Křen_(2005),_355-320">[316]</a> Rakousko-Uhersko se v závěru války <a href="/wiki/Z%C3%A1nik_Rakousko-Uherska" title="Zánik Rakousko-Uherska">rozpadlo</a> na nové republiky <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_Rakousk%C3%A1_republika" title="První Rakouská republika">Rakousko</a>, <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_republika" title="První republika">Československo</a> a <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_Ma%C4%8Farsk%C3%A1_republika" title="První Maďarská republika">Maďarsko</a>. Došlo rovněž k znovuobnovení samostatného <a href="/wiki/Druh%C3%A1_Polsk%C3%A1_republika" title="Druhá Polská republika">Polska</a> a ke vzniku <a href="/wiki/Jugosl%C3%A1vie" title="Jugoslávie">Jugoslávie</a>. Zbylé území Rakousko-Uherska připadlo Rumunsku a Itálii.<a href="#cite_note-pacner119-322">[318]</a> Ruská <a href="/wiki/Besar%C3%A1bie" title="Besarábie">Besarábie</a> byla připojena k Rumunsku a <a href="/wiki/Podkarpatsk%C3%A1_Rus" title="Podkarpatská Rus">Podkarpatská Rus</a> k Československu. Nově vzniklé státy ve střední a východní Evropě se okamžitě pustily do vzájemných sporů a někdy i bojů o společné hranice.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_186-321">[317]</a> Přestože byly navíc tyto státy budovány jako národní,<a href="#cite_note-Křen_(2005),_360-323">[319]</a> žilo v nich velké množství národnostních menšin a vzájemné soužití přinášelo další komplikace a spory v meziválečném období.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_186–187-324">[320]</a><a href="#cite_note-Křen_(2005),_453-325">[321]</a> Nedostatečná spolupráce nově vzniklých států navíc v budoucnu nahrávala agresivním režimům v Sovětském svazu a <a href="/wiki/Nacistick%C3%A9_N%C4%9Bmecko" title="Nacistické Německo">nacistickém Německu</a>.<a href="#cite_note-Křen_(2005),_361-326">[322]</a><a href="#cite_note-Westwell_(2013),_187-327">[323]</a> Francie získala od poraženého Německa zpět <a href="/wiki/Alsasko" title="Alsasko">Alsasko</a> a <a href="/wiki/Lotrinsko" title="Lotrinsko">Lotrinsko</a>. Německo, které se po <a href="/wiki/Listopadov%C3%A1_revoluce_(N%C4%9Bmecko)" title="Listopadová revoluce (Německo)">listopadové revoluci</a> propadlo do bojů mezi komunisty a příslušníky pravicových <a href="/wiki/Freikorps" title="Freikorps">Freikorpsů</a>, přišlo ve prospěch Polska o část území na východě, o <a href="/wiki/S%C3%A1rsk%C3%A9_teritorium" title="Sárské teritorium">Sársko</a> a připraveno bylo i o všechny své <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A1_koloni%C3%A1ln%C3%AD_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Německá koloniální říše">zámořské kolonie</a>.<a href="#cite_note-pacner119-322">[318]</a> Nově ustanovená <a href="/wiki/V%C3%BDmarsk%C3%A1_republika" title="Výmarská republika">Výmarská republika</a> nakonec odrazila pokus radikální levice o socialistickou revoluci a Německo přistoupilo na podmínky <a href="/wiki/Versaillesk%C3%A1_smlouva" title="Versailleská smlouva">Versailleské smlouvy</a>.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_189-328">[324]</a> Území Osmanské říše si vítězné státy dle <a href="/wiki/S%C3%A8vresk%C3%A1_smlouva" title="Sèvreská smlouva">Sèvreské smlouvy</a> rozdělily do sfér vlivu. <a href="/wiki/Turci" title="Turci">Turci</a> vedení <a href="/wiki/Mustafa_Kemal_Atat%C3%BCrk" title="Mustafa Kemal Atatürk">Kemalem Pašou</a> se však vzepřeli a po vítězství ve <a href="/wiki/Tureck%C3%A1_v%C3%A1lka_za_nez%C3%A1vislost" title="Turecká válka za nezávislost">válce o nezávislost</a> si vybojovali revizi předchozích dohod <a href="/wiki/Lausannsk%C3%A1_smlouva" title="Lausannská smlouva">Lausannskou smlouvou</a>, která potvrzovala tureckou suverenitu nad územím <a href="/wiki/Mal%C3%A1_Asie" title="Malá Asie">Anatolie</a>.<a href="#cite_note-Willmott_(2005),_304–305-329">[325]</a> Válka posílila extremistické politické síly z radikální levice i pravice. V Rusku se k moci dostala <a href="/wiki/Komunistick%C3%A1_strana_Sov%C4%9Btsk%C3%A9ho_svazu" title="Komunistická strana Sovětského svazu">komunistická strana</a> a v Itálii se k vládě dostali <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_fa%C5%A1istick%C3%A1_strana" title="Národní fašistická strana">fašisté</a>.<a href="#cite_note-Křen_(2005),_355_a_357-330">[326]</a> Pokusy o socialistickou revoluci a ustanovení komunistických režimů po vzoru bolševického Ruska po válce proběhly v <a href="/wiki/Alsask%C3%A1_republika_rad" class="mw-redirect" title="Alsaská republika rad">Alsasku</a>, <a href="/wiki/Bavorsk%C3%A1_republika_rad" title="Bavorská republika rad">Bavorsku</a>, <a href="/wiki/Ma%C4%8Farsk%C3%A1_republika_rad" title="Maďarská republika rad">Maďarsku</a>, Bulharsku, <a href="/wiki/Finsk%C3%A1_socialistick%C3%A1_d%C4%9Blnick%C3%A1_republika" title="Finská socialistická dělnická republika">Finsku</a> nebo na <a href="/wiki/Slovensk%C3%A1_republika_rad" title="Slovenská republika rad">Slovensku</a>. Období krátce po válce bylo kromě krvavých střetů mezi radikální pravicí a levicí charakteristické i vypuknutím množství válečných střetů mezi nově vzniklými státy o podobu vzájemných hranic.<a href="#cite_note-Křen_(2005),_361-326">[322]</a><a href="#cite_note-Vinen_(2007),_131-331">[327]</a> Vedle vlny sociálního a nacionálního radikalismu se v důsledku války vzedmulo i hnutí za odstranění <a href="/wiki/Kolonialismus" title="Kolonialismus">kolonialismu</a>, které zasáhlo <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_republika_(1912%E2%80%931949)" title="Čínská republika (1912–1949)">Čínu</a>, <a href="/wiki/Indie" title="Indie">Indii</a>, <a href="/wiki/Indon%C3%A9sie" title="Indonésie">Indonésii</a>, <a href="/wiki/Ir%C3%A1k" title="Irák">Irák</a> nebo <a href="/wiki/Egypt" title="Egypt">Egypt</a>. Proces <a href="/wiki/Dekolonizace" title="Dekolonizace">dekolonizace</a> pokračoval i v britských <a href="/wiki/Dominium" title="Dominium">dominiích</a>, které si během války vymohly více samostatnosti.<a href="#cite_note-332">[328]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Kalisz,_ruiny_szkoly_realnej_1919_(70658366).jpg" class="mw-file-description"><img alt="Ruiny školy v městě Kalisz" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d2/Kalisz%2C_ruiny_szkoly_realnej_1919_%2870658366%29.jpg/220px-Kalisz%2C_ruiny_szkoly_realnej_1919_%2870658366%29.jpg" decoding="async" width="220" height="172" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d2/Kalisz%2C_ruiny_szkoly_realnej_1919_%2870658366%29.jpg/330px-Kalisz%2C_ruiny_szkoly_realnej_1919_%2870658366%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d2/Kalisz%2C_ruiny_szkoly_realnej_1919_%2870658366%29.jpg/440px-Kalisz%2C_ruiny_szkoly_realnej_1919_%2870658366%29.jpg 2x" data-file-width="3871" data-file-height="3032" /></a><figcaption>Ruiny školní budovy v polské <a href="/wiki/Kali%C5%A1" title="Kališ">Kališi</a> v roce 1919</figcaption></figure> V důsledku války došlo k rozvratu stability předválečné světové ekonomiky. Rozsáhlé oblasti, kterými prošla válečná fronta, byly zdevastovány. Vyčerpání zdrojů a ohromné zadlužení zapojených států vedlo k skokovému zvyšování cen a <a href="/wiki/Hyperinflace" title="Hyperinflace">hyperinflaci</a>. Ekonomiky zemí Ústředních mocností zažívaly hlubokou recesi již v průběhu války.<a href="#cite_note-Ferguson_(2004),_226–227-333">[329]</a> Evropské státy, jejichž ekonomiky se během konfliktu přeorientovaly na podporu <a href="/wiki/Zbrojn%C3%AD_pr%C5%AFmysl" title="Zbrojní průmysl">válečného průmyslu</a>, byly válkou hospodářsky zcela vyčerpány a vedoucí postavení ve světě převzaly <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">Spojené státy americké</a>.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_186-321">[317]</a> USA, představující největšího mezinárodního <a href="/wiki/V%C4%9B%C5%99itel" title="Věřitel">věřitele</a>, se staly hlavní světovou mocností a prezident <a href="/wiki/Woodrow_Wilson" title="Woodrow Wilson">Wilson</a> se v roce <a href="/wiki/1919" title="1919">1919</a> zasadil o vznik <a href="/wiki/Spole%C4%8Dnost_n%C3%A1rod%C5%AF" title="Společnost národů">Společnosti národů</a>. Cílem této světové <a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_organizace" title="Mezinárodní organizace">mezinárodní organizace</a> se sídlem v <a href="/wiki/%C5%BDeneva" title="Ženeva">Ženevě</a> bylo zajistit mír a spolupráci národů a řešení vzájemných sporů jednáním. Zvlášť v západní Evropě se v reakci na válku rozšířil politický <a href="/wiki/Pacifismus" title="Pacifismus">pacifismus</a>. To se projevilo ve snahách některých států o uzavření dohod zaručujících vzájemné <a href="/wiki/Demilitarizace" title="Demilitarizace">odzbrojení</a>, v dojednaném <a href="/wiki/%C5%BDenevsk%C3%BD_protokol" title="Ženevský protokol">Ženevském protokolu</a> odmítajícím užití chemických a <a href="/wiki/Biologick%C3%A1_zbra%C5%88" title="Biologická zbraň">biologických zbraní</a> nebo podpisem <a href="/wiki/Briand%C5%AFv%E2%80%93Kellogg%C5%AFv_pakt" title="Briandův–Kelloggův pakt">Briand-Kellogova paktu</a>, který vylučoval válku jako prostředek k řešení mezinárodních sporů. Pacifismus se pak ve <a href="/wiki/1930%E2%80%931939" title="1930–1939">30. letech</a> projevil v politice <a href="/wiki/Appeasement" title="Appeasement">appeasementu</a>. Kromě Společnosti národů byla po válce založena i <a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_organizace_pr%C3%A1ce" title="Mezinárodní organizace práce">Mezinárodní organizace práce</a><a href="#cite_note-334">[330]</a> a <a href="/wiki/St%C3%A1l%C3%BD_dv%C5%AFr_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_spravedlnosti" title="Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti">Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti</a> sídlící v <a href="/wiki/Haag" title="Haag">Haagu</a>.<a href="#cite_note-335">[331]</a> Vlastní <a href="/wiki/Pa%C5%99%C3%AD%C5%BEsk%C3%A1_m%C3%ADrov%C3%A1_konference_(1919)" title="Pařížská mírová konference (1919)">mírová jednání</a> byla zahájena <a href="/wiki/18._leden" title="18. leden">18. ledna</a> <a href="/wiki/1919" title="1919">1919</a> na zámku <a href="/wiki/Versailles_(z%C3%A1mek)" title="Versailles (zámek)">Versailles</a> u Paříže. Z jednání vzešlý tzv. Versailleský mírový systém sestávající z pěti dohod s nástupnickými státy bývalých Ústředních mocností uzavřených v letech 1919 a 1920 byl postavený na tvrdých podmínkách a to především vůči Německu. Nicméně ani on ani nově založená Společnost národů nedokázaly mezinárodní vztahy dlouhodobě urovnat. Nesouhlas německé společnosti s pro ně ponižující mírovou dohodou po první světové válce znásobená napětím v důsledku <a href="/wiki/Velk%C3%A1_hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%A1_krize" title="Velká hospodářská krize">světové hospodářské krize</a> napomohla <a href="/wiki/Nacismus" title="Nacismus">nacistům</a> a <a href="/wiki/Adolf_Hitler" title="Adolf Hitler">Adolfu Hitlerovi</a> zmocnit se v 30. letech moci. Důsledky první světové války se tak částečně kryjí s <a href="/wiki/P%C5%99%C3%AD%C4%8Diny_druh%C3%A9_sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Příčiny druhé světové války">příčinami</a> <a href="/wiki/Druh%C3%A1_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Druhá světová válka">druhé světové války</a>, která vypukla v roce <a href="/wiki/1939" title="1939">1939</a>.<a href="#cite_note-Westwell_(2013),_189-328">[324]</a><a href="#cite_note-Keegan_(2004),_332-336">[332]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Společenské_a_kulturní_důsledky">Společenské a kulturní důsledky</h3>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=53" title="Editace sekce: Společenské a kulturní důsledky" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=53" title="Editovat zdrojový kód sekce Společenské a kulturní důsledky">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Clara_Bow_Brewster_1921.PNG" class="mw-file-description"><img alt="Mladá pózující americká herečka Clara Bow." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/93/Clara_Bow_Brewster_1921.PNG/220px-Clara_Bow_Brewster_1921.PNG" decoding="async" width="220" height="287" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/93/Clara_Bow_Brewster_1921.PNG/330px-Clara_Bow_Brewster_1921.PNG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/93/Clara_Bow_Brewster_1921.PNG/440px-Clara_Bow_Brewster_1921.PNG 2x" data-file-width="500" data-file-height="652" /></a><figcaption>Americká herečka <a href="/w/index.php?title=Clara_Bow&action=edit&redlink=1" class="new" title="Clara Bow (stránka neexistuje)">Clara Bow</a> v roce <a href="/wiki/1921" title="1921">1921</a></figcaption></figure> Válka se výrazně promítla i do fungování <a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_sv%C4%9Bt" title="Západní svět">západní</a> a především evropské společnosti. Jatka v zákopech otřásla vírou liberálů v pokrok a válka pozměnila i <a href="/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_role" title="Sociální role">sociální role</a> mužů a žen. Absence mužů v zázemí vedla během světového konfliktu k masové účasti žen ve výrobě a na pozicích, které do té doby zastávali výhradně muži. Smrt milionů mladých mužů navíc v mnoha zemích zdeformovala věkovou a pohlavní strukturu obyvatelstva. Došlo k oslabení role muže jako hlavy rodiny a v souvislosti s válkou se hovoří i o krizi mužnosti. V meziválečném období se zvýšil počet rozvodů<a href="#cite_note-Vinen_(2007),_100–102-337">[333]</a> a upadající morálka ještě za války podpořila rozmach <a href="/wiki/Prostituce" title="Prostituce">prostituce</a>.<a href="#cite_note-Eksteins_(2019),_232–233-338">[334]</a> V důsledku války postupovala ženská <a href="/wiki/Emancipace" title="Emancipace">emancipace</a>, kdy se ženy začaly hlasitěji domáhat rovných práv a ve více než desítce zemí získaly ženy po válce <a href="/wiki/Volebn%C3%AD_pr%C3%A1vo" title="Volební právo">volební právo</a>.<a href="#cite_note-Vinen_(2007),_114–123-339">[335]</a> V důsledku války byly rovněž zaváděny významné sociální reformy, jako například osmihodinová pracovní doba, podpora v nezaměstnanosti, možnost pojištění nebo odborová práva<a href="#cite_note-Křen_(2005),_359-340">[336]</a> a v mnoha státech došlo po válce k pozemkovým reformám.<a href="#cite_note-Křen_(2005),_359-340">[336]</a> První světová válka znamenala i kulturně-morální změny. Nadšení z konce války kombinované s otrlostí, kterou si společnost vypěstovala během válečných let, vedly k rozmachu zábavy, která byla často na hranici nebo i za hranicí předválečného vkusu a tradiční morálky. Pro část vojáků a jejich rodin navíc válka znamenala velký odklon od organizovaného náboženství. Státní církve se během konfliktu na obou stranách fronty aktivně zapojovaly do válečné propagandy, což s koncem války a pádem monarchií vedlo k otřesu norem a hodnot velké části společnosti.<a href="#cite_note-Křen_(2005),_357-341">[337]</a> Mnoho věřících po válce z církví vystoupilo nebo přestalo být nábožensky aktivní. Velké množství demobilizovaných vojáků mělo navíc problémy se znovuzapojením do poválečné společnosti. Válka do značné míry legitimizovala krutost, což se projevilo zvýšenou agresivitou a kriminalizací evropské meziválečné společnosti,<a href="#cite_note-Hobsbawm_(1998),_24–26-342">[338]</a> v níž se výrazně prosadil kult mládí.<a href="#cite_note-Eksteins_(2019),_268-343">[339]</a> Velká válka podnítila rozvoj nových uměleckých směrů, promítla se v poválečné literatuře, hudbě i filmu. Během války vznikl <a href="/wiki/Avantgarda" title="Avantgarda">avantgardní</a> umělecký směr, <a href="/wiki/Dadaismus" title="Dadaismus">dadaismus</a> odmítající šílenství války a jediný smysl spatřují jeho představitelé v nesmyslu. Mezi dadaisty shromážděné ve švýcarském <a href="/wiki/Curych" title="Curych">Curychu</a> se zařadili básník a dramatik <a href="/wiki/Tristan_Tzara" title="Tristan Tzara">Tristan Tzara</a>, spisovatel <a href="/wiki/Hugo_Ball" title="Hugo Ball">Hugo Ball</a>, malíř <a href="/wiki/Hans_Richter_(v%C3%BDtvarn%C3%ADk)" title="Hans Richter (výtvarník)">Hans Richter</a> či sochař a básník <a href="/wiki/Hans_Arp" title="Hans Arp">Hans Arp</a>.<a href="#cite_note-Eksteins_(2019),_219-344">[340]</a> V reakci na válku došlo i k rozšíření <a href="/wiki/Surrealismus" title="Surrealismus">surrealismu</a>, <a href="/wiki/Expresionismus" title="Expresionismus">expresionismu</a>, <a href="/wiki/Futurismus" title="Futurismus">futurismu</a> nebo <a href="/wiki/Kubismus" title="Kubismus">kubismu</a>. V <a href="/wiki/Design" title="Design">designu</a> a <a href="/wiki/Architektura" title="Architektura">architektuře</a> se ve 20. letech začal prosazovat <a href="/wiki/Funkcionalismus" title="Funkcionalismus">funkcionalismus</a>.<a href="#cite_note-Eksteins_(2019),_267-345">[341]</a> Zážitky z bojů se promítly do poválečné tvorby mnoha dalších umělců a spisovatelů, z nichž někteří se řadí do tzv. <a href="/wiki/Ztracen%C3%A1_generace" title="Ztracená generace">Ztracené generace</a>. První světová válka bývá považována za definitivní konec <a href="/wiki/Belle_%C3%89poque" title="Belle Époque">Belle Époque</a> a <a href="/wiki/Dlouh%C3%A9_19._stolet%C3%AD" title="Dlouhé 19. století">dlouhého 19. století</a>.<a href="#cite_note-Hobsbawm_(1998),_19-346">[342]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Odkazy">Odkazy</h2>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=54" title="Editace sekce: Odkazy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=54" title="Editovat zdrojový kód sekce Odkazy">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Poznámky">Poznámky</h3>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=55" title="Editace sekce: Poznámky" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=55" title="Editovat zdrojový kód sekce Poznámky">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-references-wrap"><ol class="references"> <li id="cite_note-2"><a href="#cite_ref-2">↑</a> Čísla se vztahují na <a href="/wiki/Britsk%C3%A9_imp%C3%A9rium" title="Britské impérium">Britské impérium</a>. </li> <li id="cite_note-4"><a href="#cite_ref-4">↑</a> Čísla se vztahují na <a href="/wiki/T%C5%99et%C3%AD_Francouzsk%C3%A1_republika" title="Třetí Francouzská republika">Francii</a> a její <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_koloni%C3%A1ln%C3%AD_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Francouzská koloniální říše">kolonie</a>. </li> <li id="cite_note-8"><a href="#cite_ref-8">↑</a> Kromě vojáků padlých přímo v boji jsou započíváni také vojáci, kteří podlehli nemocím. </li> <li id="cite_note-68"><a href="#cite_ref-68">↑</a> Německu navíc hrozilo, že pokud by nepodpořilo Rakousko-Uhersko, přišlo by o jediného evropského spojence. Pokořené Rakousko-Uhersko by totiž bez německé pomoci zřejmě začalo vyjednávat přímo s Ruskem a Dohodou. Tak by se Německo ocitlo v definitivní mezinárodní izolaci.<a href="#cite_note-67">[64]</a> </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Reference">Reference</h3>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=56" title="Editace sekce: Reference" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=56" title="Editovat zdrojový kód sekce Reference">editovat zdroj</a>]</div> V tomto článku byl použit <a href="/wiki/Wikipedie:WikiProjekt_P%C5%99eklad/Rady" title="Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady">překlad</a> textu z článku <a class="external text" href="https://en.wikipedia.org/wiki/World_war_I?oldid=232484451">World war I</a> na anglické Wikipedii. <div class="mw-references-wrap mw-references-columns"><ol class="references"> <li id="cite_note-1"><a href="#cite_ref-1">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">WILLMOTT, H. P. První světová válka. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2005. 319 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-242-1228-5" title="Speciální:Zdroje knih/80-242-1228-5">80-242-1228-5</a>. S. 307. [Dále jen: Willmott (2005)].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Prvn%C3%AD+sv%C4%9Btov%C3%A1+v%C3%A1lka&rft.isbn=80-242-1228-5&rft.aulast=Willmott&rft.aufirst=H.+P.&rft.place=Praha&rft.pub=Euromedia+Group+%E2%80%93+Kni%C5%BEn%C3%AD+klub&rft.date=2005&rft.tpages=319&rft.pages=307">  </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_307-3">↑ <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_307_3-0">a</a> <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_307_3-1">b</a> <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_307_3-2">c</a> <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_307_3-3">d</a> <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_307_3-4">e</a> <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_307_3-5">f</a> <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_307_3-6">g</a> <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_307_3-7">h</a> Willmott (2005), s. 307. </li> <li id="cite_note-5"><a href="#cite_ref-5">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">WESTWELL, Ian. První světová válka den po dni. Praha: Naše vojsko, 2013. 192 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-206-1351-6" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-206-1351-6">978-80-206-1351-6</a>. S. 185. [Dále jen: Westwell (2013)].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Prvn%C3%AD+sv%C4%9Btov%C3%A1+v%C3%A1lka+den+po+dni&rft.isbn=978-80-206-1351-6&rft.aulast=Westwell&rft.aufirst=Ian&rft.place=Praha&rft.pub=Na%C5%A1e+vojsko&rft.date=2013&rft.tpages=192&rft.pages=185">  </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_185-6">↑ <a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_185_6-0">a</a> <a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_185_6-1">b</a> <a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_185_6-2">c</a> <a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_185_6-3">d</a> <a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_185_6-4">e</a> <a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_185_6-5">f</a> <a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_185_6-6">g</a> <a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_185_6-7">h</a> <a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_185_6-8">i</a> Westwell (2013), s. 185. </li> <li id="cite_note-7"><a href="#cite_ref-7">↑</a> Legionáři českoslovenští. In: Ottův slovník naučný nové doby. Sv. 6., str. 1115. </li> <li id="cite_note-Ferguson,_260-9"><a href="#cite_ref-Ferguson,_260_9-0">↑</a> <a href="/wiki/Niall_Ferguson" title="Niall Ferguson">FERGUSON, Niall</a>. Nešťastná válka Praha: 2004. [dále jen Ferguson (2004)]. Str. 260. </li> <li id="cite_note-Ferguson_(2004),_260-10">↑ <a href="#cite_ref-Ferguson_(2004),_260_10-0">a</a> <a href="#cite_ref-Ferguson_(2004),_260_10-1">b</a> <a href="#cite_ref-Ferguson_(2004),_260_10-2">c</a> <a href="#cite_ref-Ferguson_(2004),_260_10-3">d</a> <a href="#cite_ref-Ferguson_(2004),_260_10-4">e</a> <a href="#cite_ref-Ferguson_(2004),_260_10-5">f</a> <a href="#cite_ref-Ferguson_(2004),_260_10-6">g</a> Ferguson (2004), s. 260. </li> <li id="cite_note-11"><a href="#cite_ref-11">↑</a> HONZÍK, Miroslav a HONZÍKOVÁ, Hana, 1914/1918 Léta zkázy a naděje, Praha: Panorama 2004. [dále jen Honzík a Honzíková (1984)]. Str. 309. </li> <li id="cite_note-12"><a href="#cite_ref-12">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Martin_Gilbert" title="Martin Gilbert">GILBERT, Martin</a>. První světová válka: úplná historie. Praha: BB/art, 2005. 759 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7341-563-1" title="Speciální:Zdroje knih/80-7341-563-1">80-7341-563-1</a>. [Dále jen: Gilbert (2005)].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Prvn%C3%AD+sv%C4%9Btov%C3%A1+v%C3%A1lka%3A+%C3%BApln%C3%A1+historie&rft.isbn=80-7341-563-1&rft.aulast=Gilbert&rft.aufirst=Martin&rft.place=Praha&rft.pub=BB%2Fart&rft.date=2005&rft.tpages=759">  </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_306-307-13"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_306-307_13-0">↑</a> Willmott (2005), s. 306-307. </li> <li id="cite_note-14"><a href="#cite_ref-14">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">WELLS, H. G. The War That Will End War. Londýn: Frank and Cecil Palmer, 1914. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://gutenberg.net.au/ebooks13/1303671h.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+War+That+Will+End+War&rft_id=https%3A%2F%2Fgutenberg.net.au%2Febooks13%2F1303671h.html&rft.aulast=Wells&rft.aufirst=H.+G.&rft.place=Lond%C3%BDn&rft.pub=Frank+and+Cecil+Palmer&rft.date=1914">  </li> <li id="cite_note-15"><a href="#cite_ref-15">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">WESTWELL, Ian. I. světová válka: vyčerpávající popis průběhu I. světové války, doplněný analýzami rozhodujících střetnutí a přelomových bitev. Praha: Naše Vojsko, 2009. 256 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-206-1351-6" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-206-1351-6">978-80-206-1351-6</a>. S. 7. [Dále jen: Westwell (2009)].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=I.+sv%C4%9Btov%C3%A1+v%C3%A1lka%3A+vy%C4%8Derp%C3%A1vaj%C3%ADc%C3%AD+popis+pr%C5%AFb%C4%9Bhu+I.+sv%C4%9Btov%C3%A9+v%C3%A1lky%2C+dopln%C4%9Bn%C3%BD+anal%C3%BDzami+rozhoduj%C3%ADc%C3%ADch+st%C5%99etnut%C3%AD+a+p%C5%99elomov%C3%BDch+bitev&rft.isbn=978-80-206-1351-6&rft.aulast=Westwell&rft.aufirst=Ian&rft.place=Praha&rft.pub=Na%C5%A1e+Vojsko&rft.date=2009&rft.tpages=256&rft.pages=7">  </li> <li id="cite_note-16"><a href="#cite_ref-16">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ASCH, Timoty Arthon. Směr evropské historie. <a href="/wiki/Soudob%C3%A9_d%C4%9Bjiny_(%C4%8Dasopis)" title="Soudobé dějiny (časopis)">Soudobé dějiny</a>. 1998, roč. 5, čís. 2–3, s. 284. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1210-7050">1210-7050</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Soudob%C3%A9+d%C4%9Bjiny&rft.atitle=Sm%C4%9Br+evropsk%C3%A9+historie&rft.date=1998&rft.volume=5&rft.issue=2%E2%80%933&rft.pages=284&rft.issn=1210-7050&rft.aulast=Asch&rft.aufirst=Timoty+Arthon">  </li> <li id="cite_note-17"><a href="#cite_ref-17">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">WARNER, Philip. První světová válka. Praha: OLDAG, 1997. 306 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-85954-28-1" title="Speciální:Zdroje knih/80-85954-28-1">80-85954-28-1</a>. S. 9. [Dále jen: Warner (1997)].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Prvn%C3%AD+sv%C4%9Btov%C3%A1+v%C3%A1lka&rft.isbn=80-85954-28-1&rft.aulast=Warner&rft.aufirst=Philip&rft.place=Praha&rft.pub=OLDAG&rft.date=1997&rft.tpages=306&rft.pages=9">  </li> <li id="cite_note-18"><a href="#cite_ref-18">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Vladim%C3%ADr_N%C3%A1levka" title="Vladimír Nálevka">NÁLEVKA, Vladimír</a>. Koncert velmocí. Mezinárodní vztahy v letech 1871–1914. Praha: Triton, 2006. 254 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7254-763-1" title="Speciální:Zdroje knih/80-7254-763-1">80-7254-763-1</a>. S. 11. [Dále jen: Nálevka (2006)].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Koncert+velmoc%C3%AD.+Mezin%C3%A1rodn%C3%AD+vztahy+v+letech+1871%E2%80%931914&rft.isbn=80-7254-763-1&rft.aulast=N%C3%A1levka&rft.aufirst=Vladim%C3%ADr&rft.place=Praha&rft.pub=Triton&rft.date=2006&rft.tpages=254&rft.pages=11">  </li> <li id="cite_note-Nálevka_(2006),_11–12-19"><a href="#cite_ref-Nálevka_(2006),_11–12_19-0">↑</a> Nálevka (2006), s. 11–12. </li> <li id="cite_note-20"><a href="#cite_ref-20">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal" id="Reference-Škopíková-2006">ŠKOPÍKOVÁ, Miroslava. Příčiny vzniku první světové války a změna německé politiky. 2006 [cit. 2021-05-16]. 51 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Vít Hloušek. s. 21. [Dále jen: Škopíková (2006)]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://is.muni.cz/th/d7t9k/Bakalarska_prace.pdf">Dostupné online.</a> </cite> </li> <li id="cite_note-Škopíková_(2006),_23-21"><a href="#cite_ref-Škopíková_(2006),_23_21-0">↑</a> Škopíková (2006), s. 23. </li> <li id="cite_note-22"><a href="#cite_ref-22">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal" id="Reference-Komm-2013">KOMM, Tomáš. Politika "skvělé izolace" a problematika britsko-německých vztahů v letech 1890–1904. Praha, 2013 [cit. 2021-05-16]. 63 s. Bakalářská práce. <a href="/wiki/Fakulta_soci%C3%A1ln%C3%ADch_v%C4%9Bd_Univerzity_Karlovy" title="Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy">Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd</a>. Vedoucí práce Jaromír Soukup. s. 3. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/52434/130101605.pdf?sequence=1&isAllowed=y">Dostupné online.</a> </cite> </li> <li id="cite_note-Nálevka_(2006),_31–42-23"><a href="#cite_ref-Nálevka_(2006),_31–42_23-0">↑</a> Nálevka (2006), s. 31–42. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_14-24"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_14_24-0">↑</a> Willmott (2005), s. 14. </li> <li id="cite_note-Nálevka_(2006),_46–49-25"><a href="#cite_ref-Nálevka_(2006),_46–49_25-0">↑</a> Nálevka (2006), s. 46–49. </li> <li id="cite_note-Nálevka_(2006),_50–53-26"><a href="#cite_ref-Nálevka_(2006),_50–53_26-0">↑</a> Nálevka (2006), s. 50–53. </li> <li id="cite_note-Nálevka_(2006),_70–73-27"><a href="#cite_ref-Nálevka_(2006),_70–73_27-0">↑</a> Nálevka (2006), s. 70–73. </li> <li id="cite_note-Nálevka_(2006),_91–93-28"><a href="#cite_ref-Nálevka_(2006),_91–93_28-0">↑</a> Nálevka (2006), s. 91–93. </li> <li id="cite_note-Nálevka_(2006),_100–108-29"><a href="#cite_ref-Nálevka_(2006),_100–108_29-0">↑</a> Nálevka (2006), s. 100–108. </li> <li id="cite_note-Nálevka_(2006),_110–111-30"><a href="#cite_ref-Nálevka_(2006),_110–111_30-0">↑</a> Nálevka (2006), s. 110–111. </li> <li id="cite_note-Nálevka_(2006),_168–169-31"><a href="#cite_ref-Nálevka_(2006),_168–169_31-0">↑</a> Nálevka (2006), s. 168–169. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_20-32"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_20_32-0">↑</a> Willmott (2005), s. 20. </li> <li id="cite_note-Nálevka_(2006),_180–181-33"><a href="#cite_ref-Nálevka_(2006),_180–181_33-0">↑</a> Nálevka (2006), s. 180–181. </li> <li id="cite_note-34"><a href="#cite_ref-34">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Francie dobývá Maroko. Prý brání vraždění křesťanů. Týden.cz [online]. 2011-04-21. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.tyden.cz/rubriky/media/stolety-kuryr/francie-dobyva-maroko-pry-brani-vrazdeni-krestanu_199677.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=T%C3%BDden.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.tyden.cz%2Frubriky%2Fmedia%2Fstolety-kuryr%2Ffrancie-dobyva-maroko-pry-brani-vrazdeni-krestanu_199677.html&rft.atitle=Francie+dob%C3%BDv%C3%A1+Maroko.+Pr%C3%BD+br%C3%A1n%C3%AD+vra%C5%BEd%C4%9Bn%C3%AD+k%C5%99es%C5%A5an%C5%AF&rft.date=2011-04-21">  </li> <li id="cite_note-Nálevka_(2006),_194–196-35"><a href="#cite_ref-Nálevka_(2006),_194–196_35-0">↑</a> Nálevka (2006), s. 194–196. </li> <li id="cite_note-36"><a href="#cite_ref-36">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ŠEDIVÝ, Ivan. Češi, české země a Velká válka 1914–1918. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 492 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7106-274-X" title="Speciální:Zdroje knih/80-7106-274-X">80-7106-274-X</a>. S. 17. [Dále jen: Šedivý (2001)].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%C4%8Ce%C5%A1i%2C+%C4%8Desk%C3%A9+zem%C4%9B+a+Velk%C3%A1+v%C3%A1lka+1914%E2%80%931918&rft.isbn=80-7106-274-X&rft.aulast=%C5%A0ediv%C3%BD&rft.aufirst=Ivan&rft.place=Praha&rft.pub=Nakladatelstv%C3%AD+Lidov%C3%A9+noviny&rft.date=2001&rft.tpages=492&rft.pages=17">  </li> <li id="cite_note-37"><a href="#cite_ref-37">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA: Důsledky pociťujeme dodnes. Xantypa [online]. [cit. 2018-11-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20181113075442/http://www.xantypa.cz/cislo-casopisu/prvni-svetova-valka/3246-3/prvni-svetova-valka">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2018-11-13.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Xantypa&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.xantypa.cz%2Fcislo-casopisu%2Fprvni-svetova-valka%2F3246-3%2Fprvni-svetova-valka&rft.atitle=PRVN%C3%8D+SV%C4%9ATOV%C3%81+V%C3%81LKA%3A+D%C5%AFsledky+poci%C5%A5ujeme+dodnes">  </li> <li id="cite_note-Šedivý_(2001),_16.-38">↑ <a href="#cite_ref-Šedivý_(2001),_16._38-0">a</a> <a href="#cite_ref-Šedivý_(2001),_16._38-1">b</a> Šedivý (2001), str. 16. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_22-39"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_22_39-0">↑</a> Willmott (2005), s. 22. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_10-40"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_10_40-0">↑</a> Willmott (2005), s. 10. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_16-41">↑ <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_16_41-0">a</a> <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_16_41-1">b</a> Willmott (2005), s. 16. </li> <li id="cite_note-Warner_(1997),_9–10-42"><a href="#cite_ref-Warner_(1997),_9–10_42-0">↑</a> Warner (1997), s. 9–10. </li> <li id="cite_note-Nálevka_(2006),_187-43"><a href="#cite_ref-Nálevka_(2006),_187_43-0">↑</a> Nálevka (2006), s. 187. </li> <li id="cite_note-Šedivý_(2001),_19.-44"><a href="#cite_ref-Šedivý_(2001),_19._44-0">↑</a> Šedivý (2001). Str. 19. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_18-45"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_18_45-0">↑</a> Willmott (2005), s. 18. </li> <li id="cite_note-Nálevka_(2006),_165-46"><a href="#cite_ref-Nálevka_(2006),_165_46-0">↑</a> Nálevka (2006), s. 165. </li> <li id="cite_note-Nálevka_(2006),_151-47">↑ <a href="#cite_ref-Nálevka_(2006),_151_47-0">a</a> <a href="#cite_ref-Nálevka_(2006),_151_47-1">b</a> Nálevka (2006), s. 151. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_21-48"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_21_48-0">↑</a> Willmott (2005), s. 21. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_19-49"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_19_49-0">↑</a> Willmott (2005), s. 19. </li> <li id="cite_note-Nálevka_(2006),_151–152-50"><a href="#cite_ref-Nálevka_(2006),_151–152_50-0">↑</a> Nálevka (2006), s. 151–152. </li> <li id="cite_note-Nálevka_(2006),_152-51"><a href="#cite_ref-Nálevka_(2006),_152_51-0">↑</a> Nálevka (2006), s. 152. </li> <li id="cite_note-52"><a href="#cite_ref-52">↑</a> A. B. Zubov, Dějiny Ruska I. Str. 278. </li> <li id="cite_note-Nálevka_(2006),_32-53"><a href="#cite_ref-Nálevka_(2006),_32_53-0">↑</a> Nálevka (2006), s. 32. </li> <li id="cite_note-Nálevka_(2006),_207-54"><a href="#cite_ref-Nálevka_(2006),_207_54-0">↑</a> Nálevka (2006), s. 207. </li> <li id="cite_note-Nálevka_(2006),_211–212-55"><a href="#cite_ref-Nálevka_(2006),_211–212_55-0">↑</a> Nálevka (2006), s. 211–212. </li> <li id="cite_note-Nálevka_(2006),_224–226-56"><a href="#cite_ref-Nálevka_(2006),_224–226_56-0">↑</a> Nálevka (2006), s. 224–226. </li> <li id="cite_note-Nálevka_(2006),_229-57">↑ <a href="#cite_ref-Nálevka_(2006),_229_57-0">a</a> <a href="#cite_ref-Nálevka_(2006),_229_57-1">b</a> Nálevka (2006), s. 229. </li> <li id="cite_note-Nálevka_(2006),_231-58"><a href="#cite_ref-Nálevka_(2006),_231_58-0">↑</a> Nálevka (2006), s. 231. </li> <li id="cite_note-Nálevka_(2006),_232-59"><a href="#cite_ref-Nálevka_(2006),_232_59-0">↑</a> Nálevka (2006), s. 232. </li> <li id="cite_note-Nálevka_(2006),_234-60"><a href="#cite_ref-Nálevka_(2006),_234_60-0">↑</a> Nálevka (2006), s. 234. </li> <li id="cite_note-61"><a href="#cite_ref-61">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Následník trůnu František Ferdinand a jeho choť zavražděni. Lidové noviny [online]. 1914-29-06 [cit. 2013-07-03]. Roč. 22, čís. 177. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:bf69bbfa-435d-11dd-b505-00145e5790ea">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1802-6265">1802-6265</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Lidov%C3%A9+noviny&rft_id=http%3A%2F%2Fkramerius.mzk.cz%2Fsearch%2Fi.jsp%3Fpid%3Duuid%3Abf69bbfa-435d-11dd-b505-00145e5790ea&rft.atitle=N%C3%A1sledn%C3%ADk+tr%C5%AFnu+Franti%C5%A1ek+Ferdinand+a+jeho+cho%C5%A5+zavra%C5%BEd%C4%9Bni&rft.date=1914-29-06&rft.volume=22&rft.issue=177&rft.issn=1802-6265">  </li> <li id="cite_note-62"><a href="#cite_ref-62">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Gavrilo Princip: Malý muž na začátku Velké války. Rozhlas [online]. 2018-04-28 [cit. 2022-11-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://temata.rozhlas.cz/gavrilo-princip-maly-muz-na-zacatku-velke-valky-8109662">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Rozhlas&rft_id=https%3A%2F%2Ftemata.rozhlas.cz%2Fgavrilo-princip-maly-muz-na-zacatku-velke-valky-8109662&rft.atitle=Gavrilo+Princip%3A+Mal%C3%BD+mu%C5%BE+na+za%C4%8D%C3%A1tku+Velk%C3%A9+v%C3%A1lky&rft.date=2018-04-28">  </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_10-63"><a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_10_63-0">↑</a> Westwell (2013). Str. 10. </li> <li id="cite_note-64"><a href="#cite_ref-64">↑</a> Fromkin (2004, str. 165) </li> <li id="cite_note-Šedivý_(2001),_25.-65"><a href="#cite_ref-Šedivý_(2001),_25._65-0">↑</a> Šedivý (2001). Str. 25. </li> <li id="cite_note-66"><a href="#cite_ref-66">↑</a> Fischer (2004, str. 59) </li> <li id="cite_note-67"><a href="#cite_ref-67">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Ale%C5%A1_Sk%C5%99ivan" title="Aleš Skřivan">SKŘIVAN, Aleš</a>. Císařská politika: Rakousko-Uhersko a Německo v evropské politice v letech 1906–1914. Praha: Karolinum, 1996. 373 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7184-081-5" title="Speciální:Zdroje knih/80-7184-081-5">80-7184-081-5</a>. S. 247.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=C%C3%ADsa%C5%99sk%C3%A1+politika%3A+Rakousko-Uhersko+a+N%C4%9Bmecko+v+evropsk%C3%A9+politice+v+letech+1906%E2%80%931914&rft.isbn=80-7184-081-5&rft.aulast=Sk%C5%99ivan&rft.aufirst=Ale%C5%A1&rft.place=Praha&rft.pub=Karolinum&rft.date=1996&rft.tpages=373&rft.pages=247">  </li> <li id="cite_note-IJ-377-69"><a href="#cite_ref-IJ-377_69-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BOŽIĆ, Ivan; ĆIRKOVIĆ, Sima; DEDIJER, Vladimir; EKMEČIĆ, Milorad. Istorija Jugoslavije. Beograd: Prosveta, 1972. S. 377. (srbochorvatsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Istorija+Jugoslavije&rft.aulast=Bo%C5%BEi%C4%87&rft.aufirst=Ivan&rft.au=%C4%86irkovi%C4%87%2C+Sima&rft.au=Dedijer%2C+Vladimir&rft.place=Beograd&rft.pub=Prosveta&rft.date=1972&rft.pages=377">  </li> <li id="cite_note-Šedivý_(2001),_29.-70">↑ <a href="#cite_ref-Šedivý_(2001),_29._70-0">a</a> <a href="#cite_ref-Šedivý_(2001),_29._70-1">b</a> Šedivý (2001). Str. 29. </li> <li id="cite_note-71"><a href="#cite_ref-71">↑</a> Fromkin (2004, str. 164) </li> <li id="cite_note-RAD-323-72"><a href="#cite_ref-RAD-323_72-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ŠEBA, Jan. Rusko a Malá dohoda v politice světové. Praha: Melantrich, 1936. 652 s. Kapitola IX., s. 323.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Rusko+a+Mal%C3%A1+dohoda+v+politice+sv%C4%9Btov%C3%A9&rft.aulast=%C5%A0eba&rft.aufirst=Jan&rft.atitle=IX.&rft.place=Praha&rft.pub=Melantrich&rft.date=1936&rft.tpages=652&rft.pages=323">  </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_11.-73"><a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_11._73-0">↑</a> Westwell (2013). Str. 11. </li> <li id="cite_note-74"><a href="#cite_ref-74">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Začátek 1. světové války: Tenká hranice mezi konfliktem a mírem!. Epochaplus [online]. 2016-11-03. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://epochaplus.cz/zacatek-1-svetove-valky-tenka-hranice-mezi-konfliktem-a-mirem/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Epochaplus&rft_id=https%3A%2F%2Fepochaplus.cz%2Fzacatek-1-svetove-valky-tenka-hranice-mezi-konfliktem-a-mirem%2F&rft.atitle=Za%C4%8D%C3%A1tek+1.+sv%C4%9Btov%C3%A9+v%C3%A1lky%3A+Tenk%C3%A1+hranice+mezi+konfliktem+a+m%C3%ADrem%21&rft.date=2016-11-03">  </li> <li id="cite_note-75"><a href="#cite_ref-75">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KYKAL, Tomáš. Před sto lety vypukla „světová válka“, první ze dvou největších konfliktů v dějinách lidstva [online]. vhu.cz, 28-07-2014 [cit. 2020-05-05]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.vhu.cz/presne-pred-sto-lety-vypukla-prvni-svetova-valka">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=P%C5%99ed+sto+lety+vypukla+%E2%80%9Esv%C4%9Btov%C3%A1+v%C3%A1lka%E2%80%9C%2C+prvn%C3%AD+ze+dvou+nejv%C4%9Bt%C5%A1%C3%ADch+konflikt%C5%AF+v+d%C4%9Bjin%C3%A1ch+lidstva&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.vhu.cz%2Fpresne-pred-sto-lety-vypukla-prvni-svetova-valka&rft.aulast=Kykal&rft.aufirst=Tom%C3%A1%C5%A1&rft.pub=vhu.cz">  </li> <li id="cite_note-Šedivý_(2001),_32.-76"><a href="#cite_ref-Šedivý_(2001),_32._76-0">↑</a> Šedivý (2001). Str. 32. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_12.-77"><a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_12._77-0">↑</a> Westwell (2013). Str. 12. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_13.-78"><a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_13._78-0">↑</a> Westwell (2013). Str. 13. </li> <li id="cite_note-Royde-Smith-79">↑ <a href="#cite_ref-Royde-Smith_79-0">a</a> <a href="#cite_ref-Royde-Smith_79-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ROYDE-SMITH, John Graham; <a href="/w/index.php?title=Dennis_Showalter&action=edit&redlink=1" class="new" title="Dennis Showalter (stránka neexistuje)">SHOWALTER, Dennis Edwin</a>. World War I [online]. Encyclopædia Britannica [cit. 2021-05-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.britannica.com/event/World-War-I/Forces-and-resources-of-the-combatant-nations-in-1914">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=World+War+I&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.britannica.com%2Fevent%2FWorld-War-I%2FForces-and-resources-of-the-combatant-nations-in-1914&rft.aulast=Royde-Smith&rft.aufirst=John+Graham&rft.au=Showalter%2C+Dennis+Edwin&rft.pub=Encyclop%C3%A6dia+Britannica">  </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_22–23.-80"><a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_22–23._80-0">↑</a> Westwell (2013). Str. 22–23. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_38.-81"><a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_38._81-0">↑</a> Westwell (2013). Str. 38. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_66.-82"><a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_66._82-0">↑</a> Westwell (2013). Str. 66. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_126.-83">↑ <a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_126._83-0">a</a> <a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_126._83-1">b</a> Westwell (2013). Str. 126. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2009),_8–9.-84"><a href="#cite_ref-Westwell_(2009),_8–9._84-0">↑</a> Westwell (2009). Str. 8–9. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_46-85">↑ <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_46_85-0">a</a> <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_46_85-1">b</a> Willmott (2005), s. 46. </li> <li id="cite_note-86"><a href="#cite_ref-86">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/John_Keegan" title="John Keegan">KEEGAN, John</a>. První světová válka. Praha ; Plzeň: Beta-Dobrovský ; Ševčík, 2003. 383 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7306-062-0" title="Speciální:Zdroje knih/80-7306-062-0">80-7306-062-0</a>. S. 126. [Dále jen: (Keegan (2003)].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Prvn%C3%AD+sv%C4%9Btov%C3%A1+v%C3%A1lka&rft.isbn=80-7306-062-0&rft.aulast=Keegan&rft.aufirst=John&rft.place=Praha+%3B+Plze%C5%88&rft.pub=Beta-Dobrovsk%C3%BD+%3B+%C5%A0ev%C4%8D%C3%ADk&rft.date=2003&rft.tpages=383&rft.pages=126">  </li> <li id="cite_note-Keegan_(2003),_127.-87">↑ <a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_127._87-0">a</a> <a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_127._87-1">b</a> <a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_127._87-2">c</a> Keegan (2003). Str. 127. </li> <li id="cite_note-Šedivý_(2001),_85.-88"><a href="#cite_ref-Šedivý_(2001),_85._88-0">↑</a> Šedivý (2001). Str. 85. </li> <li id="cite_note-Šedivý_(2001),_88–89.-89"><a href="#cite_ref-Šedivý_(2001),_88–89._89-0">↑</a> Šedivý (2001). Str. 88–89. </li> <li id="cite_note-90"><a href="#cite_ref-90">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">NEDOROST, Libor. Češi v 1. světové válce. 2. díl. Na frontách velké války. Praha: Libri, 2006. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7277-322-4" title="Speciální:Zdroje knih/80-7277-322-4">80-7277-322-4</a>. S. 13. [Dále jen: Nedorost Na frontách velké války (2006)].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%C4%8Ce%C5%A1i+v+1.+sv%C4%9Btov%C3%A9+v%C3%A1lce.+2.+d%C3%ADl.+Na+front%C3%A1ch+velk%C3%A9+v%C3%A1lky&rft.isbn=80-7277-322-4&rft.aulast=Nedorost&rft.aufirst=Libor&rft.place=Praha&rft.pub=Libri&rft.date=2006&rft.pages=13">  </li> <li id="cite_note-91"><a href="#cite_ref-91">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ASTORRI, Antonella; SALVADORI, Patrizia. První světová válka. Praha: Sun, 2010. 191 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7371-053-8" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7371-053-8">978-80-7371-053-8</a>. S. 133–134. [Dále jen: Astorri a Salvadori (2010)].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Prvn%C3%AD+sv%C4%9Btov%C3%A1+v%C3%A1lka&rft.isbn=978-80-7371-053-8&rft.aulast=Astorri&rft.aufirst=Antonella&rft.au=Salvadori%2C+Patrizia&rft.place=Praha&rft.pub=Sun&rft.date=2010&rft.tpages=191&rft.pages=133%E2%80%93134">  </li> <li id="cite_note-Šedivý_(2001),_90–91.-92"><a href="#cite_ref-Šedivý_(2001),_90–91._92-0">↑</a> Šedivý (2001). Str. 90–91. </li> <li id="cite_note-Keegan_(2003),_128.-93"><a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_128._93-0">↑</a> Keegan (2003). Str. 128. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_45.-94"><a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_45._94-0">↑</a> Westwell (2013). Str. 45. </li> <li id="cite_note-Šedivý_(2001),_92.-95"><a href="#cite_ref-Šedivý_(2001),_92._95-0">↑</a> Šedivý (2001). Str. 92. </li> <li id="cite_note-Nedorost_Na_frontách_velké_války_(2006),_70-96"><a href="#cite_ref-Nedorost_Na_frontách_velké_války_(2006),_70_96-0">↑</a> Nedorost Na frontách velké války (2006), s. 70. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_15.-97"><a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_15._97-0">↑</a> Westwell (20). Str. 15. </li> <li id="cite_note-98"><a href="#cite_ref-98">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Basil_Liddell_Hart" title="Basil Liddell Hart">LIDDELL HART, Basil Henry</a>. Historie první světové války. Brno: Jota, 2001. 503 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7217-164-X" title="Speciální:Zdroje knih/80-7217-164-X">80-7217-164-X</a>. S. 54–55. [Dále jen: (Liddell (2001)].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Historie+prvn%C3%AD+sv%C4%9Btov%C3%A9+v%C3%A1lky&rft.isbn=80-7217-164-X&rft.aulast=Liddell+Hart&rft.aufirst=Basil+Henry&rft.place=Brno&rft.pub=Jota&rft.date=2001&rft.tpages=503&rft.pages=54%E2%80%9355">  </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_25.-99"><a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_25._99-0">↑</a> Westwell (2013). Str. 25. </li> <li id="cite_note-Keegan_(2003),_71–76.-100"><a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_71–76._100-0">↑</a> Keegan (2003). Str. 71–76. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_40–43-101"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_40–43_101-0">↑</a> Willmott (2005), s. 40–43. </li> <li id="cite_note-Keegan_(2003),_102–103.-102"><a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_102–103._102-0">↑</a> Keegan (2003). Str. 102–103. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_35.-103"><a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_35._103-0">↑</a> Westwell (2013). Str. 35. </li> <li id="cite_note-Keegan_(2003),_121.-104"><a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_121._104-0">↑</a> Keegan (2003). Str. 121. </li> <li id="cite_note-105"><a href="#cite_ref-105">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ALLAN, Tony. První světová válka 1914–1918. Praha: Reader's Digest Výběr, 2012. 192 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7406-229-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7406-229-2">978-80-7406-229-2</a>. S. 23–24. [Dále jen: (Allan (2012)].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Prvn%C3%AD+sv%C4%9Btov%C3%A1+v%C3%A1lka+1914%E2%80%931918&rft.isbn=978-80-7406-229-2&rft.aulast=Allan&rft.aufirst=Tony&rft.place=Praha&rft.pub=Reader%27s+Digest+V%C3%BDb%C4%9Br&rft.date=2012&rft.tpages=192&rft.pages=23%E2%80%9324">  </li> <li id="cite_note-Keegan_(2003),_124.-106"><a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_124._106-0">↑</a> Keegan (2003). Str. 124. </li> <li id="cite_note-Keegan_(2003),_125.-107">↑ <a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_125._107-0">a</a> <a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_125._107-1">b</a> Keegan (2003). Str. 125. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_47–51-108"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_47–51_108-0">↑</a> Willmott (2005), s. 47–51. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_28.-109"><a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_28._109-0">↑</a> Westwell (2013). Str. 28. </li> <li id="cite_note-Keegan_(2003),_134–135.-110"><a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_134–135._110-0">↑</a> Keegan (2003). Str. 134–135. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_43–44.-111"><a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_43–44._111-0">↑</a> Westwell (2013). Str. 43–44. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_39-112"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_39_112-0">↑</a> Willmott (2005), s. 39. </li> <li id="cite_note-Kershaw_(2017),_60-113"><a href="#cite_ref-Kershaw_(2017),_60_113-0">↑</a> Kershaw (2017), s. 60. </li> <li id="cite_note-Allan_(2012),_122.-114"><a href="#cite_ref-Allan_(2012),_122._114-0">↑</a> Allan (2012). Str. 122. </li> <li id="cite_note-Keegan_(2003),_175.-115"><a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_175._115-0">↑</a> Keegan (2003). Str. 175. </li> <li id="cite_note-Allan_(2012),_124.-116">↑ <a href="#cite_ref-Allan_(2012),_124._116-0">a</a> <a href="#cite_ref-Allan_(2012),_124._116-1">b</a> Allan (2012). Str. 124. </li> <li id="cite_note-Allan_(2012),_125.-117">↑ <a href="#cite_ref-Allan_(2012),_125._117-0">a</a> <a href="#cite_ref-Allan_(2012),_125._117-1">b</a> Allan (2012). Str. 125. </li> <li id="cite_note-Keegan_(2003),_176.-118"><a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_176._118-0">↑</a> Keegan (2003). Str. 176. </li> <li id="cite_note-Keegan_(2003),_166.-119">↑ <a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_166._119-0">a</a> <a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_166._119-1">b</a> <a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_166._119-2">c</a> Keegan (2003). Str. 166. </li> <li id="cite_note-Keegan_(2003),_167–168.-120"><a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_167–168._120-0">↑</a> Keegan (2003). Str. 167–68. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_92-121">↑ <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_92_121-0">a</a> <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_92_121-1">b</a> Willmott (2005), s. 92. </li> <li id="cite_note-Keegan_(2003),_170.-122"><a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_170._122-0">↑</a> Keegan (2003). Str. 170. </li> <li id="cite_note-Allan_(2012),_92.-123">↑ <a href="#cite_ref-Allan_(2012),_92._123-0">a</a> <a href="#cite_ref-Allan_(2012),_92._123-1">b</a> Allan (2012). Str. 92. </li> <li id="cite_note-Keegan_(2003),_172.-124"><a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_172._124-0">↑</a> Keegan (2003). Str. 172. </li> <li id="cite_note-Keegan_(2003),_173.-125"><a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_173._125-0">↑</a> Keegan (2003). Str. 173. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_91-126"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_91_126-0">↑</a> Willmott (2005), s. 91. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_59–63-127"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_59–63_127-0">↑</a> Willmott (2005), s. 59–63. </li> <li id="cite_note-128"><a href="#cite_ref-128">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BILTON, David. Německá armáda na západní frontě 1917–1918: unikátní fotografie z válečných archivů. Brno: Jota, 2013. 190 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7462-303-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7462-303-5">978-80-7462-303-5</a>. S. 7. [Dále jen: Bilton (2013)].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=N%C4%9Bmeck%C3%A1+arm%C3%A1da+na+z%C3%A1padn%C3%AD+front%C4%9B+1917%E2%80%931918%3A+unik%C3%A1tn%C3%AD+fotografie+z+v%C3%A1le%C4%8Dn%C3%BDch+archiv%C5%AF&rft.isbn=978-80-7462-303-5&rft.aulast=Bilton&rft.aufirst=David&rft.place=Brno&rft.pub=Jota&rft.date=2013&rft.tpages=190&rft.pages=7">  </li> <li id="cite_note-Westwell_(2009),_70-129"><a href="#cite_ref-Westwell_(2009),_70_129-0">↑</a> Westwell (2009), s. 70. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_106-130"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_106_130-0">↑</a> Willmott (2005), s. 106. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_105-131">↑ <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_105_131-0">a</a> <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_105_131-1">b</a> Willmott (2005), s. 105. </li> <li id="cite_note-Bilton_(2013),_8-132"><a href="#cite_ref-Bilton_(2013),_8_132-0">↑</a> Bilton (2013), s. 8. </li> <li id="cite_note-133"><a href="#cite_ref-133">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Ian_Kershaw" title="Ian Kershaw">KERSHAW, Ian</a>. Do pekel a zpět: Evropa 1914–1949. Praha: Argo, 2017. 526 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-257-2301-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-257-2301-2">978-80-257-2301-2</a>. S. 58. [Dále jen: Kershaw (2017)].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Do+pekel+a+zp%C4%9Bt%3A+Evropa+1914%E2%80%931949&rft.isbn=978-80-257-2301-2&rft.aulast=Kershaw&rft.aufirst=Ian&rft.place=Praha&rft.pub=Argo&rft.date=2017&rft.tpages=526&rft.pages=58">  </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_188-134"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_188_134-0">↑</a> Willmott (2005), s. 188. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2009),_83-135"><a href="#cite_ref-Westwell_(2009),_83_135-0">↑</a> Westwell (2009), s. 83. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_114–115-136"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_114–115_136-0">↑</a> Willmott (2005), s. 114–115. </li> <li id="cite_note-Šedivý_(2001),_181.-137"><a href="#cite_ref-Šedivý_(2001),_181._137-0">↑</a> Šedivý (2001). Str. 181. </li> <li id="cite_note-Šedivý_(2001),_179.-138"><a href="#cite_ref-Šedivý_(2001),_179._138-0">↑</a> Šedivý (2001). Str. 179. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2009),_86-139"><a href="#cite_ref-Westwell_(2009),_86_139-0">↑</a> Westwell (2009), s. 86. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2009),_87-140"><a href="#cite_ref-Westwell_(2009),_87_140-0">↑</a> Westwell (2009), s. 87. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_116–119-141"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_116–119_141-0">↑</a> Willmott (2005), s. 116–119. </li> <li id="cite_note-pacner14-142">↑ <a href="#cite_ref-pacner14_142-0">a</a> <a href="#cite_ref-pacner14_142-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Karel_Pacner" title="Karel Pacner">PACNER, Karel</a>. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7243-597-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7243-597-5">978-80-7243-597-5</a>. S. 14–17. Dále jen PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Osudov%C3%A9+okam%C5%BEiky+%C4%8Ceskoslovenska&rft.isbn=978-80-7243-597-5&rft.aulast=Pacner&rft.aufirst=Karel&rft.place=Praha&rft.pub=Nakladatelstv%C3%AD+BR%C3%81NA&rft.date=2012&rft.tpages=720&rft.pages=14%E2%80%9317">  </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_75-143"><a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_75_143-0">↑</a> Westwell (2013), s. 75. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_85-144">↑ <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_85_144-0">a</a> <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_85_144-1">b</a> Willmott (2005), s. 85. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_87-145">↑ <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_87_145-0">a</a> <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_87_145-1">b</a> <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_87_145-2">c</a> <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_87_145-3">d</a> Willmott (2005), s. 87. </li> <li id="cite_note-Gilbert_(2005),_194-146"><a href="#cite_ref-Gilbert_(2005),_194_146-0">↑</a> Gilbert (2005), s. 194. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_75-147"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_75_147-0">↑</a> Willmott (2005), s. 75. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_76-148"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_76_148-0">↑</a> Willmott (2005), s. 76. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_79-149"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_79_149-0">↑</a> Willmott (2005), s. 79. </li> <li id="cite_note-150"><a href="#cite_ref-150">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">FUČÍK, Josef; PAVLÍK, Marek. Sočská fronta 1915–1917: průvodce po místech bojů vojáků z českých zemí: (Julské Alpy – Banjšice – Kras – Přímoří). Praha: Elka Press, 2008. 190 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-87057-04-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-87057-04-9">978-80-87057-04-9</a>. S. 11–13. [Dále jen: Fučík a Pavlík (2008)].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=So%C4%8Dsk%C3%A1+fronta+1915%E2%80%931917%3A+pr%C5%AFvodce+po+m%C3%ADstech+boj%C5%AF+voj%C3%A1k%C5%AF+z+%C4%8Desk%C3%BDch+zem%C3%AD%3A+%28Julsk%C3%A9+Alpy+%E2%80%93+Banj%C5%A1ice+%E2%80%93+Kras+%E2%80%93+P%C5%99%C3%ADmo%C5%99%C3%AD%29&rft.isbn=978-80-87057-04-9&rft.aulast=Fu%C4%8D%C3%ADk&rft.aufirst=Josef&rft.au=Pavl%C3%ADk%2C+Marek&rft.place=Praha&rft.pub=Elka+Press&rft.date=2008&rft.tpages=190&rft.pages=11%E2%80%9313">  </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_88-151">↑ <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_88_151-0">a</a> <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_88_151-1">b</a> Willmott (2005), s. 88. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_89-152"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_89_152-0">↑</a> Willmott (2005), s. 89. </li> <li id="cite_note-Šedivý_(2001),_103.-153">↑ <a href="#cite_ref-Šedivý_(2001),_103._153-0">a</a> <a href="#cite_ref-Šedivý_(2001),_103._153-1">b</a> <a href="#cite_ref-Šedivý_(2001),_103._153-2">c</a> <a href="#cite_ref-Šedivý_(2001),_103._153-3">d</a> Šedivý (2001). Str. 103. </li> <li id="cite_note-Šedivý_(2001),_104.-154"><a href="#cite_ref-Šedivý_(2001),_104._154-0">↑</a> Šedivý (2001). Str. 104. </li> <li id="cite_note-155"><a href="#cite_ref-155">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">HRADEČNÝ, Pavel, a kol. Dějiny Albánie. Praha: NLN, 2008. 716 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7106-939-3" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7106-939-3">978-80-7106-939-3</a>. S. 336–340.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=D%C4%9Bjiny+Alb%C3%A1nie&rft.isbn=978-80-7106-939-3&rft.aulast=Hrade%C4%8Dn%C3%BD&rft.aufirst=Pavel&rft.place=Praha&rft.pub=NLN&rft.date=2008&rft.tpages=716&rft.pages=336%E2%80%93340">  </li> <li id="cite_note-Keegan_(2003),_167.-156"><a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_167._156-0">↑</a> Keegan (2003). Str. 167. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_93-157">↑ <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_93_157-0">a</a> <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_93_157-1">b</a> Willmott (2005), s. 93. </li> <li id="cite_note-Keegan_(2003),_168.-158"><a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_168._158-0">↑</a> Keegan (2003). Str. 168. </li> <li id="cite_note-Gilbert_(2005),_288–289-159"><a href="#cite_ref-Gilbert_(2005),_288–289_159-0">↑</a> Gilbert (2005), s. 288–289. </li> <li id="cite_note-160"><a href="#cite_ref-160">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KLÍMA, Jan. Dějiny Afriky : vývoj kontinentu, regionů a států. Praha: Lidové noviny, 2012. 687 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7422-189-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7422-189-7">978-80-7422-189-7</a>. S. 170.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=D%C4%9Bjiny+Afriky+%3A+v%C3%BDvoj+kontinentu%2C+region%C5%AF+a+st%C3%A1t%C5%AF&rft.isbn=978-80-7422-189-7&rft.aulast=Kl%C3%ADma&rft.aufirst=Jan&rft.place=Praha&rft.pub=Lidov%C3%A9+noviny&rft.date=2012&rft.tpages=687&rft.pages=170">  </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_176-161"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_176_161-0">↑</a> Willmott (2005), s. 176. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_178–179-162"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_178–179_162-0">↑</a> Willmott (2005), s. 178–179. </li> <li id="cite_note-163"><a href="#cite_ref-163">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Jaroslav_Hrbek" title="Jaroslav Hrbek">HRBEK, Jaroslav</a>. Velká válka na moři. Díl 5. Rok 1918. Praha: Libri, 2002. 342 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-85983-83-4" title="Speciální:Zdroje knih/80-85983-83-4">80-85983-83-4</a>. S. 151. [Dále jen: Hrbek (2002)].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Velk%C3%A1+v%C3%A1lka+na+mo%C5%99i.+D%C3%ADl+5.+Rok+1918&rft.isbn=80-85983-83-4&rft.aulast=Hrbek&rft.aufirst=Jaroslav&rft.place=Praha&rft.pub=Libri&rft.date=2002&rft.tpages=342&rft.pages=151">  </li> <li id="cite_note-Keegan_(2003),_212.-164"><a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_212._164-0">↑</a> Keegan (2003). Str. 212. </li> <li id="cite_note-165"><a href="#cite_ref-165">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KEENE, Jennifer D. World War I. Westport, Connecticut: Greenwood Press, 2006. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/worldwari00libg">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-313-33181-2" title="Speciální:Zdroje knih/0-313-33181-2">0-313-33181-2</a>. S. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/worldwari00libg/page/n23">5</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=World+War+I&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fworldwari00libg&rft.isbn=0-313-33181-2&rft.aulast=Keene&rft.aufirst=Jennifer+D&rft.place=Westport%2C+Connecticut&rft.pub=Greenwood+Press&rft.date=2006&rft.pages=%5Bhttps%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fworldwari00libg%2Fpage%2Fn23+5%5D">  </li> <li id="cite_note-166"><a href="#cite_ref-166">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">HALPERN, Paul G. A Naval History of World War I. New York: Routledge, 1995. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/navalhistoryofwo0000paul">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/1-85728-498-4" title="Speciální:Zdroje knih/1-85728-498-4">1-85728-498-4</a>. S. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/navalhistoryofwo0000paul/page/239">239</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=A+Naval+History+of+World+War+I&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fnavalhistoryofwo0000paul&rft.isbn=1-85728-498-4&rft.aulast=Halpern&rft.aufirst=Paul+G&rft.place=New+York&rft.pub=Routledge&rft.date=1995&rft.pages=%5Bhttps%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fnavalhistoryofwo0000paul%2Fpage%2F239+239%5D">  </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_178-167">↑ <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_178_167-0">a</a> <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_178_167-1">b</a> Willmott (2005), s. 178. </li> <li id="cite_note-168"><a href="#cite_ref-168">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ZIEGER, Robert H. America's Great War: World War I and the American experience. Lanham, Maryland: Rowman & Littlefield, 2001. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-8476-9645-6" title="Speciální:Zdroje knih/0-8476-9645-6">0-8476-9645-6</a>. S. 50. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=America%27s+Great+War%3A+World+War+I+and+the+American+experience&rft.isbn=0-8476-9645-6&rft.aulast=Zieger&rft.aufirst=Robert+H&rft.place=Lanham%2C+Maryland&rft.pub=Rowman+%26+Littlefield&rft.date=2001&rft.pages=50">  </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_85-169"><a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_85_169-0">↑</a> Westwell (2013), s. 85. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2009),_129-170">↑ <a href="#cite_ref-Westwell_(2009),_129_170-0">a</a> <a href="#cite_ref-Westwell_(2009),_129_170-1">b</a> <a href="#cite_ref-Westwell_(2009),_129_170-2">c</a> Westwell (2009), s. 129. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_143-171"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_143_171-0">↑</a> Willmott (2005), s. 143. </li> <li id="cite_note-Warner_(1997),_120–121-172"><a href="#cite_ref-Warner_(1997),_120–121_172-0">↑</a> Warner (1997), s. 120–121. </li> <li id="cite_note-Keegan_(2003),_238.-173">↑ <a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_238._173-0">a</a> <a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_238._173-1">b</a> Keegan (2003). Str. 238. </li> <li id="cite_note-Kershaw_(2017),_129-174"><a href="#cite_ref-Kershaw_(2017),_129_174-0">↑</a> Kershaw (2017), s. 129. </li> <li id="cite_note-Warner_(1997),_123-175"><a href="#cite_ref-Warner_(1997),_123_175-0">↑</a> Warner (1997), s. 123. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_167-176">↑ <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_167_176-0">a</a> <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_167_176-1">b</a> Willmott (2005), s. 167. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2009),_132-177"><a href="#cite_ref-Westwell_(2009),_132_177-0">↑</a> Westwell (2009), s. 132. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_146-178"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_146_178-0">↑</a> Willmott (2005), s. 146. </li> <li id="cite_note-Keegan_(2003),_242.-179"><a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_242._179-0">↑</a> Keegan (2003). Str. 242. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_148-180"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_148_180-0">↑</a> Willmott (2005), s. 148. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_149-181"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_149_181-0">↑</a> Willmott (2005), s. 149. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_152-182">↑ <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_152_182-0">a</a> <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_152_182-1">b</a> <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_152_182-2">c</a> Willmott (2005), s. 152. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_148–153-183"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_148–153_183-0">↑</a> Willmott (2005), s. 148–153. </li> <li id="cite_note-184"><a href="#cite_ref-184">↑</a> <a href="/wiki/Jan_K%C5%99en" title="Jan Křen">KŘEN, Jan</a>. Dvě století střední Evropy Praha: 2005. [dále jen Křen (2005)]. Str. 330. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_270–271-185"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_270–271_185-0">↑</a> Willmott (2005), s. 270–271. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_84–85-186"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_84–85_186-0">↑</a> Willmott (2005), s. 84–85. </li> <li id="cite_note-Allan_(2012),_127.-187"><a href="#cite_ref-Allan_(2012),_127._187-0">↑</a> Allan (2012). Str. 127. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_237-188">↑ <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_237_188-0">a</a> <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_237_188-1">b</a> Willmott (2005), s. 237. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_180–181-189"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_180–181_189-0">↑</a> Willmott (2005), s. 180–181. </li> <li id="cite_note-190"><a href="#cite_ref-190">↑</a> NOVÁK, Jiří. Bitva o Jadran: c. a k. válečné námořnictvo za 1. světové války Brno: 2002. Str. 109. </li> <li id="cite_note-Keegan_(2003),_219.-191"><a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_219._191-0">↑</a> Keegan (2003). Str. 219. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_88.-192"><a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_88._192-0">↑</a> Westwell (2013). Str. 88. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_108.-193"><a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_108._193-0">↑</a> Westwell (2013). Str. 108. </li> <li id="cite_note-Keegan_(2003),_281.-194"><a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_281._194-0">↑</a> Keegan (2003), s. 281. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_116.-195"><a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_116._195-0">↑</a> Westwell (2013). Str. 116. </li> <li id="cite_note-Allan_(2012),_110.-196">↑ <a href="#cite_ref-Allan_(2012),_110._196-0">a</a> <a href="#cite_ref-Allan_(2012),_110._196-1">b</a> <a href="#cite_ref-Allan_(2012),_110._196-2">c</a> Allan (2012). Str. 110. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_121–122.-197"><a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_121–122._197-0">↑</a> Westwell (2013). Str. 121–122. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_123.-198">↑ <a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_123._198-0">a</a> <a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_123._198-1">b</a> <a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_123._198-2">c</a> Westwell (2013). Str. 123. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_200-199"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_200_199-0">↑</a> Willmott (2005), s. 200. </li> <li id="cite_note-200"><a href="#cite_ref-200">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> U.S. Senate: Art & History Home [online]. [cit. 2014-01-14]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.senate.gov/artandhistory/history/common/image/SJRes1_WWI_Germany.htm">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=U.S.+Senate%3A+Art+%26+History+Home&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.senate.gov%2Fartandhistory%2Fhistory%2Fcommon%2Fimage%2FSJRes1_WWI_Germany.htm">  </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_134.-201"><a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_134._201-0">↑</a> Westwell (2013). Str. 134. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_201-202"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_201_202-0">↑</a> Willmott (2005), s. 201. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_206-203"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_206_203-0">↑</a> Willmott (2005), s. 206. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_132.-204"><a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_132._204-0">↑</a> Westwell (2013). Str. 132. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_210-205"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_210_205-0">↑</a> Willmott (2005), s. 210. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_211-206"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_211_206-0">↑</a> Willmott (2005), s. 211. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_213-207"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_213_207-0">↑</a> Willmott (2005), s. 213. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_143.-208"><a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_143._208-0">↑</a> Westwell (2013). Str. 143. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_154.-209"><a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_154._209-0">↑</a> Westwell (2013). Str. 154. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_202–223-210"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_202–223_210-0">↑</a> Willmott (2005), s. 202–223. </li> <li id="cite_note-Keegan_(2004),_265-211"><a href="#cite_ref-Keegan_(2004),_265_211-0">↑</a> Keegan (2004), s. 265. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_226-212"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_226_212-0">↑</a> Willmott (2005), s. 226. </li> <li id="cite_note-Keegan_(2004),_267–268-213"><a href="#cite_ref-Keegan_(2004),_267–268_213-0">↑</a> Keegan (2004), s. 267–268. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_228-214"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_228_214-0">↑</a> Willmott (2005), s. 228. </li> <li id="cite_note-215"><a href="#cite_ref-215">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal" id="Reference-Man-2011">MAN, Lukáš. Ruská armáda a revoluce, 1917–1918. Pardubice, 2011 [cit. 2021-05-16]. 124 s. Diplomová práce. <a href="/wiki/Filozofick%C3%A1_fakulta_Univerzity_Pardubice" class="mw-redirect" title="Filozofická fakulta Univerzity Pardubice">Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická</a>. Vedoucí práce Zbyněk Vydra. s. 94. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/40828/ManL_Rusk%c3%a1%20arm%c3%a1da_ZV_2011.pdf?sequence=3&isAllowed=y">Dostupné online.</a> </cite> </li> <li id="cite_note-216"><a href="#cite_ref-216">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal" id="Reference-Pezlarová-2008">PEZLAROVÁ, Jana. Únorová revoluce 1917 a vznik demokratického státu v Rusku. Brno, 2008 [cit. 2021-05-16]. 46 s. Diplomová práce. <a href="/wiki/Pr%C3%A1vnick%C3%A1_fakulta_Masarykovy_univerzity" title="Právnická fakulta Masarykovy univerzity">Masarykova univerzita, Právnická fakulta</a>. Vedoucí práce Eduard Vlček. s. 30. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://is.muni.cz/th/aoiur/unorova_revoluce_1917.pdf">Dostupné online.</a> </cite> </li> <li id="cite_note-217"><a href="#cite_ref-217">↑</a> <a href="/wiki/Vratislav_Precl%C3%ADk" title="Vratislav Preclík">PRECLÍK, Vratislav</a>. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-87173-47-3" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-87173-47-3">978-80-87173-47-3</a>, s. 51-61 </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_226–231-218"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_226–231_218-0">↑</a> Willmott (2005), s. 226–231. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_230-219"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_230_219-0">↑</a> Willmott (2005), s. 230. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_234-220"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_234_220-0">↑</a> Willmott (2005), s. 234. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_235-221"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_235_221-0">↑</a> Willmott (2005), s. 235. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_149.-222"><a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_149._222-0">↑</a> Westwell (2013). Str. 149. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_234–235-223"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_234–235_223-0">↑</a> Willmott (2005), s. 234–235. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_149_a_155.-224"><a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_149_a_155._224-0">↑</a> Westwell (2013). Str. 149 a 155. </li> <li id="cite_note-225"><a href="#cite_ref-225">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">DOLEČEK, Rajko. Necenzurované obrazy II : z dějin Kosova a Metohije. Ostrava: Para bellum, 2009. 394 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-903703-2-6" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-903703-2-6">978-80-903703-2-6</a>. S. 90–91.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Necenzurovan%C3%A9+obrazy+II+%3A+z+d%C4%9Bjin+Kosova+a+Metohije&rft.isbn=978-80-903703-2-6&rft.aulast=Dole%C4%8Dek&rft.aufirst=Rajko&rft.place=Ostrava&rft.pub=Para+bellum&rft.date=2009&rft.tpages=394&rft.pages=90%E2%80%9391">  </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_86-226"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_86_226-0">↑</a> Willmott (2005), s. 86. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_120.-227"><a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_120._227-0">↑</a> Westwell (2013). Str. 120. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_238-228"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_238_228-0">↑</a> Willmott (2005), s. 238. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_240-229"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_240_229-0">↑</a> Willmott (2005), s. 240. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_241-230">↑ <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_241_230-0">a</a> <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_241_230-1">b</a> Willmott (2005), s. 241. </li> <li id="cite_note-Keegan_(2003),_298–300.-231"><a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_298–300._231-0">↑</a> Keegan (2003), s. 298–300. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_250-232"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_250_232-0">↑</a> Willmott (2005), s. 250. </li> <li id="cite_note-Keegan_(2003),_302.-233"><a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_302._233-0">↑</a> Keegan (2003). Str. 302. </li> <li id="cite_note-Keegan_(2003),_301.-234">↑ <a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_301._234-0">a</a> <a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_301._234-1">b</a> Keegan (2003), s. 301. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_158.-235"><a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_158._235-0">↑</a> Westwell (2013), s. 158. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_164.-236"><a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_164._236-0">↑</a> Westwell (2013), s. 164. </li> <li id="cite_note-pacner37-237"><a href="#cite_ref-pacner37_237-0">↑</a> PACNER, Karel: Osudové okamžiky Československa, s. 37-40. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2009),_232.-238"><a href="#cite_ref-Westwell_(2009),_232._238-0">↑</a> Westwell (2009), Str. 232. </li> <li id="cite_note-Keegan_(2003),_302–303.-239"><a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_302–303._239-0">↑</a> Keegan (2003). Str. 302–303. </li> <li id="cite_note-Gilbert_(2005),_558-240"><a href="#cite_ref-Gilbert_(2005),_558_240-0">↑</a> Gilbert (2005), s. 558. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_157.-241"><a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_157._241-0">↑</a> Westwell (2013), Str. 157. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_177.-242"><a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_177._242-0">↑</a> Westwell (2013), Str. 177. </li> <li id="cite_note-Keegan_(2003),_306.-243">↑ <a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_306._243-0">a</a> <a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_306._243-1">b</a> Keegan (2003). Str. 306. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_156.-244"><a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_156._244-0">↑</a> Westwell (2013), Str. 156. </li> <li id="cite_note-Keegan_(2003),_294–295.-245"><a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_294–295._245-0">↑</a> Keegan (2003), s. 294–295. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_252–_253-246"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_252–_253_246-0">↑</a> Willmott (2005), s. 252–253. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_254-247"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_254_247-0">↑</a> Willmott (2005), s. 254. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_159.-248"><a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_159._248-0">↑</a> Westwell (2013), Str. 159. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_256-249"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_256_249-0">↑</a> Willmott (2005), s. 256. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_258–_259-250"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_258–_259_250-0">↑</a> Willmott (2005), s. 258–259. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_263-251"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_263_251-0">↑</a> Willmott (2005), s. 263. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_266-252">↑ <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_266_252-0">a</a> <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_266_252-1">b</a> Willmott (2005), s. 266. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_274-253"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_274_253-0">↑</a> Willmott (2005), s. 274. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_276–277-254"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_276–277_254-0">↑</a> Willmott (2005), s. 276–277. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_270-255"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_270_255-0">↑</a> Willmott (2005), s. 270. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_271-256">↑ <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_271_256-0">a</a> <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_271_256-1">b</a> Willmott (2005), s. 271. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2009),_234–235.-257"><a href="#cite_ref-Westwell_(2009),_234–235._257-0">↑</a> Westwell (2009), Str. 234–235. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_278-258"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_278_258-0">↑</a> Willmott (2005), s. 278. </li> <li id="cite_note-Keegan_(2003),_327.-259">↑ <a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_327._259-0">a</a> <a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_327._259-1">b</a> Keegan (2003). Str. 327. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_276–278-260"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_276–278_260-0">↑</a> Willmott (2005), s. 276–278. </li> <li id="cite_note-261"><a href="#cite_ref-261">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">PERNES, Jiří. Poslední Habsburkové. Brno: Barrister a Knižní klub, 1999. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-85947-30-7" title="Speciální:Zdroje knih/80-85947-30-7">80-85947-30-7</a>. Kapitola Zhroucení, s. 193.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Posledn%C3%AD+Habsburkov%C3%A9&rft.isbn=80-85947-30-7&rft.aulast=Pernes&rft.aufirst=Ji%C5%99%C3%AD&rft.atitle=Zhroucen%C3%AD&rft.place=Brno&rft.pub=Barrister+a+Kni%C5%BEn%C3%AD+klub&rft.date=1999&rft.pages=193">  </li> <li id="cite_note-pacner111-262">↑ <a href="#cite_ref-pacner111_262-0">a</a> <a href="#cite_ref-pacner111_262-1">b</a> <a href="#cite_ref-pacner111_262-2">c</a> PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa, s. 111-115 </li> <li id="cite_note-Kershaw_(2017),_72–73-263"><a href="#cite_ref-Kershaw_(2017),_72–73_263-0">↑</a> Kershaw (2017), s. 72–73. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_42-264">↑ <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_42_264-0">a</a> <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_42_264-1">b</a> Willmott (2005), s. 42. </li> <li id="cite_note-Keegan_(2003),_73-265"><a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_73_265-0">↑</a> Keegan (2003), s. 73. </li> <li id="cite_note-Gilbert_(2005),_72–73-266"><a href="#cite_ref-Gilbert_(2005),_72–73_266-0">↑</a> Gilbert (2005), s. 72–73. </li> <li id="cite_note-267"><a href="#cite_ref-267">↑</a> HULICIUS, Eduard. Belgie Praha: Libri, 2006. Str. 148. </li> <li id="cite_note-Nedorost_Na_frontách_velké_války_(2006),_57–58-268"><a href="#cite_ref-Nedorost_Na_frontách_velké_války_(2006),_57–58_268-0">↑</a> Nedorost Na frontách velké války (2006), s. 57–58. </li> <li id="cite_note-269"><a href="#cite_ref-269">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">PELIKÁN, Jan, a kol. Dějiny Srbska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7106-671-0" title="Speciální:Zdroje knih/80-7106-671-0">80-7106-671-0</a>. S. 274–276. Dále jen Dějiny Srbska.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=D%C4%9Bjiny+Srbska&rft.isbn=80-7106-671-0&rft.aulast=Pelik%C3%A1n&rft.aufirst=Jan&rft.place=Praha&rft.pub=Nakladatelstv%C3%AD+Lidov%C3%A9+noviny&rft.date=2005&rft.pages=274%E2%80%93276">  </li> <li id="cite_note-Pelikán_(2005),_279-270"><a href="#cite_ref-Pelikán_(2005),_279_270-0">↑</a> Pelikán (2005), 279. </li> <li id="cite_note-Pelikán_(2005),_281-271"><a href="#cite_ref-Pelikán_(2005),_281_271-0">↑</a> Pelikán (2005), 281. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_117-272"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_117_272-0">↑</a> Willmott (2005), s. 117. </li> <li id="cite_note-Keegan_(2003),_160–161-273"><a href="#cite_ref-Keegan_(2003),_160–161_273-0">↑</a> Keegan (2003), s. 160–161. </li> <li id="cite_note-Keegan_(2005),_16-274"><a href="#cite_ref-Keegan_(2005),_16_274-0">↑</a> Keegan (2005), s. 16. </li> <li id="cite_note-Gilbert_(2005),_204–205-275"><a href="#cite_ref-Gilbert_(2005),_204–205_275-0">↑</a> Gilbert (2005), s. 204–205. </li> <li id="cite_note-Gilbert_(2005),_234–235-276"><a href="#cite_ref-Gilbert_(2005),_234–235_276-0">↑</a> Gilbert (2005), s. 234–235. </li> <li id="cite_note-Keegan_(2005),_180-277"><a href="#cite_ref-Keegan_(2005),_180_277-0">↑</a> Keegan (2005), s. 180. </li> <li id="cite_note-Gilbert_(2005),_200-278"><a href="#cite_ref-Gilbert_(2005),_200_278-0">↑</a> Gilbert (2005), s. 200. </li> <li id="cite_note-279"><a href="#cite_ref-279">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KOKAISL, Petr. Dějiny Kyrgyzstánu očima pamětníků: 1917–1938. Praha: Nostalgie, 2012. 248 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-905365-0-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-905365-0-0">978-80-905365-0-0</a>. Kapitola Povstání v roce 1916, s. 60–75.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=D%C4%9Bjiny+Kyrgyzst%C3%A1nu+o%C4%8Dima+pam%C4%9Btn%C3%ADk%C5%AF%3A+1917%E2%80%931938&rft.isbn=978-80-905365-0-0&rft.aulast=Kokaisl&rft.aufirst=Petr&rft.atitle=Povst%C3%A1n%C3%AD+v+roce+1916&rft.place=Praha&rft.pub=Nostalgie&rft.date=2012&rft.tpages=248&rft.pages=60%E2%80%9375">  </li> <li id="cite_note-Gilbert_(2005),_154-280"><a href="#cite_ref-Gilbert_(2005),_154_280-0">↑</a> Gilbert (2005), s. 154. </li> <li id="cite_note-281"><a href="#cite_ref-281">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 2. Rok 1915. Praha: Libri, 2001. 226 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-85983-85-0" title="Speciální:Zdroje knih/80-85983-85-0">80-85983-85-0</a>. S. 128–129. [Dále jen: Hrbek Velká válka na moři 2. díl. Rok 1915. (2001)].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Velk%C3%A1+v%C3%A1lka+na+mo%C5%99i.+D%C3%ADl+2.+Rok+1915&rft.isbn=80-85983-85-0&rft.aulast=Hrbek&rft.aufirst=Jaroslav&rft.place=Praha&rft.pub=Libri&rft.date=2001&rft.tpages=226&rft.pages=128%E2%80%93129">  </li> <li id="cite_note-Hrbek_(2002),_s._151-282"><a href="#cite_ref-Hrbek_(2002),_s._151_282-0">↑</a> Hrbek (2002), s. 151. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_285-283">↑ <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_285_283-0">a</a> <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_285_283-1">b</a> Willmott (2005), s. 285. </li> <li id="cite_note-Hrbek_(2002),_s._161–164-284"><a href="#cite_ref-Hrbek_(2002),_s._161–164_284-0">↑</a> Hrbek (2002), s. 161–164. </li> <li id="cite_note-Hrbek_(2002),_s._161-285"><a href="#cite_ref-Hrbek_(2002),_s._161_285-0">↑</a> Hrbek (2002), s. 161. </li> <li id="cite_note-286"><a href="#cite_ref-286">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Jaroslav_Hrbek" title="Jaroslav Hrbek">HRBEK, Jaroslav</a>. Velká válka na moři. Díl 1. Rok 1914. Praha: Libri, 2001. 258 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-85983-84-2" title="Speciální:Zdroje knih/80-85983-84-2">80-85983-84-2</a>. S. 97. [Dále jen: Hrbek Velká válka na moři 1. díl. Rok 1914. (2001)].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Velk%C3%A1+v%C3%A1lka+na+mo%C5%99i.+D%C3%ADl+1.+Rok+1914&rft.isbn=80-85983-84-2&rft.aulast=Hrbek&rft.aufirst=Jaroslav&rft.place=Praha&rft.pub=Libri&rft.date=2001&rft.tpages=258&rft.pages=97">  </li> <li id="cite_note-Hrbek_(2002),_s._163-287"><a href="#cite_ref-Hrbek_(2002),_s._163_287-0">↑</a> Hrbek (2002), s. 163. </li> <li id="cite_note-Hrbek_(2002),_s._162-288"><a href="#cite_ref-Hrbek_(2002),_s._162_288-0">↑</a> Hrbek (2002), s. 162. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_122-289"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_122_289-0">↑</a> Willmott (2005), s. 122. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_123-290">↑ <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_123_290-0">a</a> <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_123_290-1">b</a> Willmott (2005), s. 123. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_124-291"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_124_291-0">↑</a> Willmott (2005), s. 124. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_12-292"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_12_292-0">↑</a> Willmott (2005), s. 12. </li> <li id="cite_note-293"><a href="#cite_ref-293">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">EKSTEINS, Modris. Svěcení jara: velká válka a zrod moderní doby. Praha: Argo, 2019. 386 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-257-2935-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-257-2935-9">978-80-257-2935-9</a>. S. 187. [Dále jen: Eksteins (2019)].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Sv%C4%9Bcen%C3%AD+jara%3A+velk%C3%A1+v%C3%A1lka+a+zrod+modern%C3%AD+doby&rft.isbn=978-80-257-2935-9&rft.aulast=Eksteins&rft.aufirst=Modris&rft.place=Praha&rft.pub=Argo&rft.date=2019&rft.tpages=386&rft.pages=187">  </li> <li id="cite_note-Ferguson_(2004),_170–179-294"><a href="#cite_ref-Ferguson_(2004),_170–179_294-0">↑</a> Ferguson (2004), s. 170–179. </li> <li id="cite_note-Ferguson_(2004),_186-295"><a href="#cite_ref-Ferguson_(2004),_186_295-0">↑</a> Ferguson (2004), s. 186. </li> <li id="cite_note-Eksteins_(2019),_242-296"><a href="#cite_ref-Eksteins_(2019),_242_296-0">↑</a> Eksteins (2019), s. 242. </li> <li id="cite_note-Ferguson_(2004),_210-297"><a href="#cite_ref-Ferguson_(2004),_210_297-0">↑</a> Ferguson (2004), s. 210. </li> <li id="cite_note-Ferguson_(2004),_207-298"><a href="#cite_ref-Ferguson_(2004),_207_298-0">↑</a> Ferguson (2004), s. 207. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_128-299"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_128_299-0">↑</a> Willmott (2005), s. 128. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_127-300">↑ <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_127_300-0">a</a> <a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_127_300-1">b</a> Willmott (2005), s. 127. </li> <li id="cite_note-Ferguson_(2004),_173–175-301"><a href="#cite_ref-Ferguson_(2004),_173–175_301-0">↑</a> Ferguson (2004), s. 173–175. </li> <li id="cite_note-Ferguson_(2004),_307-302"><a href="#cite_ref-Ferguson_(2004),_307_302-0">↑</a> Ferguson (2004), s. 307. </li> <li id="cite_note-Gilbert_(2005),_173-303"><a href="#cite_ref-Gilbert_(2005),_173_303-0">↑</a> Gilbert (2005), s. 173. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_103-304"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_103_304-0">↑</a> Willmott (2005), s. 103. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_212–213-305"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_212–213_305-0">↑</a> Willmott (2005), s. 212–213. </li> <li id="cite_note-Astorri_a_Salvadori_(2010),_133–134-306"><a href="#cite_ref-Astorri_a_Salvadori_(2010),_133–134_306-0">↑</a> Astorri a Salvadori (2010), s. 133–134 </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_227-307"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_227_307-0">↑</a> Willmott (2005), s. 227. </li> <li id="cite_note-Křen_(2005),_343-308"><a href="#cite_ref-Křen_(2005),_343_308-0">↑</a> Křen (2005), s. 343. </li> <li id="cite_note-309"><a href="#cite_ref-309">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ČERNÝ, František. Moje záznamy ze světové války 1914–1918. Praha: NZB, 2014. 159 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-904272-8-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-904272-8-0">978-80-904272-8-0</a>. S. 147–153.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Moje+z%C3%A1znamy+ze+sv%C4%9Btov%C3%A9+v%C3%A1lky+1914%E2%80%931918&rft.isbn=978-80-904272-8-0&rft.aulast=%C4%8Cern%C3%BD&rft.aufirst=Franti%C5%A1ek&rft.place=Praha&rft.pub=NZB&rft.date=2014&rft.tpages=159&rft.pages=147%E2%80%93153">  </li> <li id="cite_note-Hobsbawm_(1998),_31-310"><a href="#cite_ref-Hobsbawm_(1998),_31_310-0">↑</a> <a href="/wiki/Eric_Hobsbawm" title="Eric Hobsbawm">HOBSBAWM, Eric</a>. Věk extrémů: Krátké 20. století 1914–1991 Praha: 1998. [dále jen Hobsbawm (1998)]. Str. 31. </li> <li id="cite_note-Vinen_(2007),_16–17-311"><a href="#cite_ref-Vinen_(2007),_16–17_311-0">↑</a> <a href="/wiki/Richard_Vinen" title="Richard Vinen">VINEN, Richard</a>. Evropa dvacátého století Praha: 2007. [dále jen Vinen (2007)]. Str. 16–17. </li> <li id="cite_note-312"><a href="#cite_ref-312">↑</a> BLACK, Jeremy. Zbraně, které změnily svět Líbeznice: 2009. Str. 127–128. </li> <li id="cite_note-313"><a href="#cite_ref-313">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal" id="Reference-Pražák-2011">PRAŽÁK, Marek. Používání chemických zbraní v 1. světové válce a poučení pro současnost. České Budějovice, 2011 [cit. 2021-05-16]. Bakalářská práce. <a href="/wiki/Zdravotn%C4%9B_soci%C3%A1ln%C3%AD_fakulta_Jiho%C4%8Desk%C3%A9_univerzity" title="Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity">Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta</a>. Vedoucí práce Vladimír Pitschmann. s. 23, 41. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://theses.cz/id/zhloao/Bakalsk_prce.pdf?zpet=%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3Dchemick%C3%A9%20zbran%C4%9B%20prvn%C3%AD%20sv%C4%9Btov%C3%A1%20v%C3%A1lka%26start%3D1">Dostupné online.</a> </cite> </li> <li id="cite_note-Honzík_a_Honzíková_(1984),_307-314"><a href="#cite_ref-Honzík_a_Honzíková_(1984),_307_314-0">↑</a> Honzík a Honzíková (1984), s. 307. </li> <li id="cite_note-315"><a href="#cite_ref-315">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">EVANS, Stephen. 10 inventions that owe their success to World War One [online]. <a href="/wiki/BBC" title="BBC">www.bbc.com</a>, 2014-04-13 [cit. 2018-04-05]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.bbc.com/news/magazine-26935867">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=10+inventions+that+owe+their+success+to+World+War+One&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.bbc.com%2Fnews%2Fmagazine-26935867&rft.aulast=Evans&rft.aufirst=Stephen&rft.pub=www.bbc.com">  </li> <li id="cite_note-316"><a href="#cite_ref-316">↑</a> DUIN, Nancy Historie medicíny: od pravěku do roku 2020, Praha: Slovart 1997. Str. 138. </li> <li id="cite_note-317"><a href="#cite_ref-317">↑</a> HUNT, Morton. Dějiny psychologie, Praha: Portál, 2000. Str. 536. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_287-318"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_287_318-0">↑</a> Willmott (2005), s. 287. </li> <li id="cite_note-Astorri_a_Salvadori_(2010),_173-319"><a href="#cite_ref-Astorri_a_Salvadori_(2010),_173_319-0">↑</a> Astorri a Salvadori (2010), s. 173 </li> <li id="cite_note-Křen_(2005),_355-320">↑ <a href="#cite_ref-Křen_(2005),_355_320-0">a</a> <a href="#cite_ref-Křen_(2005),_355_320-1">b</a> Křen (2005), s. 355. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_186-321">↑ <a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_186_321-0">a</a> <a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_186_321-1">b</a> <a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_186_321-2">c</a> Westwell (2013), s. 186. </li> <li id="cite_note-pacner119-322">↑ <a href="#cite_ref-pacner119_322-0">a</a> <a href="#cite_ref-pacner119_322-1">b</a> PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa, s. 119 </li> <li id="cite_note-Křen_(2005),_360-323"><a href="#cite_ref-Křen_(2005),_360_323-0">↑</a> Křen (2005), s. 360. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_186–187-324"><a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_186–187_324-0">↑</a> Westwell (2013), s. 186–187. </li> <li id="cite_note-Křen_(2005),_453-325"><a href="#cite_ref-Křen_(2005),_453_325-0">↑</a> Křen (2005), s. 453. </li> <li id="cite_note-Křen_(2005),_361-326">↑ <a href="#cite_ref-Křen_(2005),_361_326-0">a</a> <a href="#cite_ref-Křen_(2005),_361_326-1">b</a> Křen (2005), s. 361. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_187-327"><a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_187_327-0">↑</a> Westwell (2013), s. 187. </li> <li id="cite_note-Westwell_(2013),_189-328">↑ <a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_189_328-0">a</a> <a href="#cite_ref-Westwell_(2013),_189_328-1">b</a> Westwell (2013), s. 189. </li> <li id="cite_note-Willmott_(2005),_304–305-329"><a href="#cite_ref-Willmott_(2005),_304–305_329-0">↑</a> Willmott (2005), s. 304–305. </li> <li id="cite_note-Křen_(2005),_355_a_357-330"><a href="#cite_ref-Křen_(2005),_355_a_357_330-0">↑</a> Křen (2005), s. 355 a 357. </li> <li id="cite_note-Vinen_(2007),_131-331"><a href="#cite_ref-Vinen_(2007),_131_331-0">↑</a> Vinen (2007), s. 131. </li> <li id="cite_note-332"><a href="#cite_ref-332">↑</a> MAUROIS, André. Dějiny Anglie, Praha: Nakladatelství lidové noviny, 1993. Str. 430–431. </li> <li id="cite_note-Ferguson_(2004),_226–227-333"><a href="#cite_ref-Ferguson_(2004),_226–227_333-0">↑</a> Ferguson (2004), s. 226–227. </li> <li id="cite_note-334"><a href="#cite_ref-334">↑</a> POKORNÝ, Pavel a kol. 100 let Mezinárodní organizace práce : základ sociálního dialogu, Praha: Českomoravská konfederace odborových svazů v nakladatelství Sondy, 2019, Str. 7–13. </li> <li id="cite_note-335"><a href="#cite_ref-335">↑</a> KREJČÍ, Oskar. Mezinárodní politika, Praha: Victoria Publishing 1997, Str. 241. </li> <li id="cite_note-Keegan_(2004),_332-336"><a href="#cite_ref-Keegan_(2004),_332_336-0">↑</a> Keegan (2004), s. 332. </li> <li id="cite_note-Vinen_(2007),_100–102-337"><a href="#cite_ref-Vinen_(2007),_100–102_337-0">↑</a> Vinen (2007), s. 100–102. </li> <li id="cite_note-Eksteins_(2019),_232–233-338"><a href="#cite_ref-Eksteins_(2019),_232–233_338-0">↑</a> Eksteins (2019), s. 232–233. </li> <li id="cite_note-Vinen_(2007),_114–123-339"><a href="#cite_ref-Vinen_(2007),_114–123_339-0">↑</a> Vinen (2007), s. 114–123. </li> <li id="cite_note-Křen_(2005),_359-340">↑ <a href="#cite_ref-Křen_(2005),_359_340-0">a</a> <a href="#cite_ref-Křen_(2005),_359_340-1">b</a> Křen (2005), s. 359. </li> <li id="cite_note-Křen_(2005),_357-341"><a href="#cite_ref-Křen_(2005),_357_341-0">↑</a> Křen (2005), s. 357. </li> <li id="cite_note-Hobsbawm_(1998),_24–26-342"><a href="#cite_ref-Hobsbawm_(1998),_24–26_342-0">↑</a> Hobsbawm (1998), s. 24–26. </li> <li id="cite_note-Eksteins_(2019),_268-343"><a href="#cite_ref-Eksteins_(2019),_268_343-0">↑</a> Eksteins (2019), s. 268. </li> <li id="cite_note-Eksteins_(2019),_219-344"><a href="#cite_ref-Eksteins_(2019),_219_344-0">↑</a> Eksteins (2019), s. 219. </li> <li id="cite_note-Eksteins_(2019),_267-345"><a href="#cite_ref-Eksteins_(2019),_267_345-0">↑</a> Eksteins (2019), s. 267. </li> <li id="cite_note-Hobsbawm_(1998),_19-346"><a href="#cite_ref-Hobsbawm_(1998),_19_346-0">↑</a> Hobsbawm (1998), s. 19. </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Literatura">Literatura</h3>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=57" title="Editace sekce: Literatura" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=57" title="Editovat zdrojový kód sekce Literatura">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><cite class="book" style="font-style:normal;">ALLAN, Tony. První světová válka 1914–1918. Praha: Reader's Digest Výběr, 2012. 192 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7406-229-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7406-229-2">978-80-7406-229-2</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Prvn%C3%AD+sv%C4%9Btov%C3%A1+v%C3%A1lka+1914%E2%80%931918&rft.isbn=978-80-7406-229-2&rft.aulast=Allan&rft.aufirst=Tony&rft.place=Praha&rft.pub=Reader%27s+Digest+V%C3%BDb%C4%9Br&rft.date=2012&rft.tpages=192"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">ASTORRI, Antonella; SALVADORI, Patrizia. První světová válka. Praha: Sun, 2010. 191 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7371-053-8" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7371-053-8">978-80-7371-053-8</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Prvn%C3%AD+sv%C4%9Btov%C3%A1+v%C3%A1lka&rft.isbn=978-80-7371-053-8&rft.aulast=Astorri&rft.aufirst=Antonella&rft.au=Salvadori%2C+Patrizia&rft.place=Praha&rft.pub=Sun&rft.date=2010&rft.tpages=191"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">ČERNÝ, František. Moje záznamy ze světové války 1914–1918. Praha: NZB, 2014. 159 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-904272-8-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-904272-8-0">978-80-904272-8-0</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Moje+z%C3%A1znamy+ze+sv%C4%9Btov%C3%A9+v%C3%A1lky+1914%E2%80%931918&rft.isbn=978-80-904272-8-0&rft.aulast=%C4%8Cern%C3%BD&rft.aufirst=Franti%C5%A1ek&rft.place=Praha&rft.pub=NZB&rft.date=2014&rft.tpages=159"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">EKSTEINS, Modris. Svěcení jara: velká válka a zrod moderní doby. Praha: Argo, 2019. 386 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-257-2935-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-257-2935-9">978-80-257-2935-9</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Sv%C4%9Bcen%C3%AD+jara%3A+velk%C3%A1+v%C3%A1lka+a+zrod+modern%C3%AD+doby&rft.isbn=978-80-257-2935-9&rft.aulast=Eksteins&rft.aufirst=Modris&rft.place=Praha&rft.pub=Argo&rft.date=2019&rft.tpages=386"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Peter_Englund" title="Peter Englund">ENGLUND, Peter</a>. Válka a naděje: osobní příběhy z I. světové války. Brno: CPress, 2014. 578 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-264-0510-8" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-264-0510-8">978-80-264-0510-8</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=V%C3%A1lka+a+nad%C4%9Bje%3A+osobn%C3%AD+p%C5%99%C3%ADb%C4%9Bhy+z+I.+sv%C4%9Btov%C3%A9+v%C3%A1lky&rft.isbn=978-80-264-0510-8&rft.aulast=Englund&rft.aufirst=Peter&rft.place=Brno&rft.pub=CPress&rft.date=2014&rft.tpages=578"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Niall_Ferguson" title="Niall Ferguson">FERGUSON, Niall</a>. Nešťastná válka. Praha: Dokořán, 2004. 487 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-86569-56-X" title="Speciální:Zdroje knih/80-86569-56-X">80-86569-56-X</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Ne%C5%A1%C5%A5astn%C3%A1+v%C3%A1lka&rft.isbn=80-86569-56-X&rft.aulast=Ferguson&rft.aufirst=Niall&rft.place=Praha&rft.pub=Doko%C5%99%C3%A1n&rft.date=2004&rft.tpages=487"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">FILIP, Vladimír. 1. světová válka. Brno: Josef Filip, 2014. 400 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-905166-4-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-905166-4-9">978-80-905166-4-9</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=1.+sv%C4%9Btov%C3%A1+v%C3%A1lka&rft.isbn=978-80-905166-4-9&rft.aulast=Filip&rft.aufirst=Vladim%C3%ADr&rft.place=Brno&rft.pub=Josef+Filip&rft.date=2014&rft.tpages=400"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Fritz_Fischer" title="Fritz Fischer">FISCHER, Fritz</a>. Germany's Aims in the First World War. New York: [s.n.], 1967. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/germanysaimsinfi0000fisc">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-393-09798-6" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-393-09798-6">978-0-393-09798-6</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Germany%27s+Aims+in+the+First+World+War&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fgermanysaimsinfi0000fisc&rft.isbn=978-0-393-09798-6&rft.aulast=Fischer&rft.aufirst=Fritz&rft.place=New+York&rft.date=1967"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">FROMKIN, David. Europe's Last Summer: Why the World Went to War in 1914. New York: [s.n.], 2004. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/europeslastsumme0000from_m9e5">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-434-00858-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-434-00858-2">978-0-434-00858-2</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Europe%27s+Last+Summer%3A+Why+the+World+Went+to+War+in+1914&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Feuropeslastsumme0000from_m9e5&rft.isbn=978-0-434-00858-2&rft.aulast=Fromkin&rft.aufirst=David&rft.place=New+York&rft.date=2004"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Martin_Gilbert" title="Martin Gilbert">GILBERT, Martin</a>. První světová válka: úplná historie. Praha: BB/art, 2005. 759 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7341-563-1" title="Speciální:Zdroje knih/80-7341-563-1">80-7341-563-1</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Prvn%C3%AD+sv%C4%9Btov%C3%A1+v%C3%A1lka%3A+%C3%BApln%C3%A1+historie&rft.isbn=80-7341-563-1&rft.aulast=Gilbert&rft.aufirst=Martin&rft.place=Praha&rft.pub=BB%2Fart&rft.date=2005&rft.tpages=759"> </li> <li><cite style="font-style:normal;"><a href="/w/index.php?title=V%C3%A1clav_Ho%C5%99%C4%8Di%C4%8Dka&action=edit&redlink=1" class="new" title="Václav Hořčička (stránka neexistuje)">HOŘČIČKA, Václav</a>. Die Politik der Vereinigten Staaten von Amerika gegenüber Österreich-Ungarn Ende 1915 bis Anfang 1916. Prague Papers on the History of International Relations. 2003, roč. 7, s. 41–56. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://usd.ff.cuni.cz/?q=system/files/horcicka%202002.pdf">Dostupné online</a> [PDF]. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7308-070-2" title="Speciální:Zdroje knih/80-7308-070-2">80-7308-070-2</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Prague+Papers+on+the+History+of+International+Relations&rft_id=http%3A%2F%2Fusd.ff.cuni.cz%2F%3Fq%3Dsystem%2Ffiles%2Fhorcicka%25202002.pdf&rft.atitle=Die+Politik+der+Vereinigten+Staaten+von+Amerika+gegen%C3%BCber+%C3%96sterreich-Ungarn+Ende+1915+bis+Anfang+1916&rft.date=2003&rft.volume=7&rft.pages=41%E2%80%9356&rft.aulast=Ho%C5%99%C4%8Di%C4%8Dka&rft.aufirst=V%C3%A1clav"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">JUNG, Peter; PAVLOVIĆ, Darko. Rakousko-uherská armáda za první světové války. Brno: Computer Press, 2007. 103 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-251-1520-6" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-251-1520-6">978-80-251-1520-6</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Rakousko-uhersk%C3%A1+arm%C3%A1da+za+prvn%C3%AD+sv%C4%9Btov%C3%A9+v%C3%A1lky&rft.isbn=978-80-251-1520-6&rft.aulast=Jung&rft.aufirst=Peter&rft.au=Pavlovi%C4%87%2C+Darko&rft.place=Brno&rft.pub=Computer+Press&rft.date=2007&rft.tpages=103"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/John_Keegan" title="John Keegan">KEEGAN, John</a>. První světová válka. Praha ; Plzeň: Beta-Dobrovský ; Ševčík, 2003. 383 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7291-070-1" title="Speciální:Zdroje knih/80-7291-070-1">80-7291-070-1</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Prvn%C3%AD+sv%C4%9Btov%C3%A1+v%C3%A1lka&rft.isbn=80-7291-070-1&rft.aulast=Keegan&rft.aufirst=John&rft.place=Praha+%3B+Plze%C5%88&rft.pub=Beta-Dobrovsk%C3%BD+%3B+%C5%A0ev%C4%8D%C3%ADk&rft.date=2003&rft.tpages=383"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Jan_K%C5%99en" title="Jan Křen">KŘEN, Jan</a>. Dvě století střední Evropy. Praha: Argo, 2005. 1109 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7203-612-2" title="Speciální:Zdroje knih/80-7203-612-2">80-7203-612-2</a>. Kapitola VII. První světová válka, s. 323 – 354.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Dv%C4%9B+stolet%C3%AD+st%C5%99edn%C3%AD+Evropy&rft.isbn=80-7203-612-2&rft.aulast=K%C5%99en&rft.aufirst=Jan&rft.atitle=VII.+Prvn%C3%AD+sv%C4%9Btov%C3%A1+v%C3%A1lka&rft.place=Praha&rft.pub=Argo&rft.date=2005&rft.tpages=1109&rft.pages=323+%E2%80%93+354"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Robert_Kva%C4%8Dek" title="Robert Kvaček">KVAČEK, Robert</a>. První světová válka a česká otázka. 2. vyd. Praha; Kroměříž: Triton, 2003. 178 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7387-635-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7387-635-7">978-80-7387-635-7</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Prvn%C3%AD+sv%C4%9Btov%C3%A1+v%C3%A1lka+a+%C4%8Desk%C3%A1+ot%C3%A1zka&rft.isbn=978-80-7387-635-7&rft.aulast=Kva%C4%8Dek&rft.aufirst=Robert&rft.place=Praha%3B+Krom%C4%9B%C5%99%C3%AD%C5%BE&rft.pub=Triton&rft.date=2003&rft.edition=2&rft.tpages=178"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">LÁNÍK, Jaroslav; KYKAL, Tomáš, a kol. Léta do pole okovaná 1914: proměny společnosti a státu ve válce. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha, 2015. 542 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7278-663-3" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7278-663-3">978-80-7278-663-3</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=L%C3%A9ta+do+pole+okovan%C3%A1+1914%3A+prom%C4%9Bny+spole%C4%8Dnosti+a+st%C3%A1tu+ve+v%C3%A1lce&rft.isbn=978-80-7278-663-3&rft.aulast=L%C3%A1n%C3%ADk&rft.aufirst=Jaroslav&rft.au=Kykal%2C+Tom%C3%A1%C5%A1&rft.place=Praha&rft.pub=Ministerstvo+obrany+%C4%8Cesk%C3%A9+republiky+%E2%80%93+VH%C3%9A+Praha&rft.date=2015&rft.tpages=542"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">LÁNÍK, Jaroslav; KYKAL, Tomáš, a kol. Léta do pole okovaná 1914–1918. Svazek II., 1915 – noví nepřátelé, nové výzvy. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha, 2017. 718 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7278-715-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7278-715-9">978-80-7278-715-9</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=L%C3%A9ta+do+pole+okovan%C3%A1+1914%E2%80%931918.+Svazek+II.%2C+1915+%E2%80%93+nov%C3%AD+nep%C5%99%C3%A1tel%C3%A9%2C+nov%C3%A9+v%C3%BDzvy&rft.isbn=978-80-7278-715-9&rft.aulast=L%C3%A1n%C3%ADk&rft.aufirst=Jaroslav&rft.au=Kykal%2C+Tom%C3%A1%C5%A1&rft.place=Praha&rft.pub=Ministerstvo+obrany+%C4%8Cesk%C3%A9+republiky+%E2%80%93+VH%C3%9A+Praha&rft.date=2017&rft.tpages=718"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Basil_Liddell_Hart" title="Basil Liddell Hart">LIDDELL HART, Basil Henry</a>. Historie první světové války. Brno: Jota, 2001. 503 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7217-164-X" title="Speciální:Zdroje knih/80-7217-164-X">80-7217-164-X</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Historie+prvn%C3%AD+sv%C4%9Btov%C3%A9+v%C3%A1lky&rft.isbn=80-7217-164-X&rft.aulast=Liddell+Hart&rft.aufirst=Basil+Henry&rft.place=Brno&rft.pub=Jota&rft.date=2001&rft.tpages=503"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/w/index.php?title=Libor_Nedorost&action=edit&redlink=1" class="new" title="Libor Nedorost (stránka neexistuje)">NEDOROST, Libor</a>. Češi v 1. světové válce. 1. díl. Mým národům. Praha: Libri, 2006. 239 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7277-321-6" title="Speciální:Zdroje knih/80-7277-321-6">80-7277-321-6</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%C4%8Ce%C5%A1i+v+1.+sv%C4%9Btov%C3%A9+v%C3%A1lce.+1.+d%C3%ADl.+M%C3%BDm+n%C3%A1rod%C5%AFm&rft.isbn=80-7277-321-6&rft.aulast=Nedorost&rft.aufirst=Libor&rft.place=Praha&rft.pub=Libri&rft.date=2006&rft.tpages=239"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">NEDOROST, Libor. Češi v 1. světové válce. 2. díl. Na frontách velké války. Praha: Libri, 2006. 319 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7277-322-4" title="Speciální:Zdroje knih/80-7277-322-4">80-7277-322-4</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%C4%8Ce%C5%A1i+v+1.+sv%C4%9Btov%C3%A9+v%C3%A1lce.+2.+d%C3%ADl.+Na+front%C3%A1ch+velk%C3%A9+v%C3%A1lky&rft.isbn=80-7277-322-4&rft.aulast=Nedorost&rft.aufirst=Libor&rft.place=Praha&rft.pub=Libri&rft.date=2006&rft.tpages=319"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">NEDOROST, Libor. Češi v 1. světové válce. 3. díl. Do hořkého konce. Praha: Libri, 2007. 299 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7277-327-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7277-327-5">978-80-7277-327-5</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%C4%8Ce%C5%A1i+v+1.+sv%C4%9Btov%C3%A9+v%C3%A1lce.+3.+d%C3%ADl.+Do+ho%C5%99k%C3%A9ho+konce&rft.isbn=978-80-7277-327-5&rft.aulast=Nedorost&rft.aufirst=Libor&rft.place=Praha&rft.pub=Libri&rft.date=2007&rft.tpages=299"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Karel_Pichl%C3%ADk" title="Karel Pichlík">PICHLÍK, Karel</a>. Zahraniční odboj 1914–1918 bez legend. Praha: Svoboda, 1968. 499 s.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Zahrani%C4%8Dn%C3%AD+odboj+1914%E2%80%931918+bez+legend&rft.aulast=Pichl%C3%ADk&rft.aufirst=Karel&rft.place=Praha&rft.pub=Svoboda&rft.date=1968&rft.tpages=499"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Vratislav_Precl%C3%ADk" title="Vratislav Preclík">PRECLÍK, Vratislav</a>. Masaryk a legie. Karviná: Paris, 2019. 203 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-87173-47-3" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-87173-47-3">978-80-87173-47-3</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Masaryk+a+legie&rft.isbn=978-80-87173-47-3&rft.aulast=Precl%C3%ADk&rft.aufirst=Vratislav&rft.place=Karvin%C3%A1&rft.pub=Paris&rft.date=2019&rft.tpages=203"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">SIMKINS, Peter; JUKES, Geoffrey; HICKEY, Michael. První světová válka: válka, která měla být poslední. Praha: Brána, 2014. 351 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7243-684-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7243-684-2">978-80-7243-684-2</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Prvn%C3%AD+sv%C4%9Btov%C3%A1+v%C3%A1lka%3A+v%C3%A1lka%2C+kter%C3%A1+m%C4%9Bla+b%C3%BDt+posledn%C3%AD&rft.isbn=978-80-7243-684-2&rft.aulast=Simkins&rft.aufirst=Peter&rft.au=Jukes%2C+Geoffrey&rft.au=Hickey%2C+Michael&rft.place=Praha&rft.pub=Br%C3%A1na&rft.date=2014&rft.tpages=351"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Ale%C5%A1_Sk%C5%99ivan" title="Aleš Skřivan">SKŘIVAN, Aleš</a>. Císařská politika: Rakousko-Uhersko a Německo v evropské politice v letech 1906–1914. Praha: Karolinum, 1996. 373 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7184-081-5" title="Speciální:Zdroje knih/80-7184-081-5">80-7184-081-5</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=C%C3%ADsa%C5%99sk%C3%A1+politika%3A+Rakousko-Uhersko+a+N%C4%9Bmecko+v+evropsk%C3%A9+politice+v+letech+1906%E2%80%931914&rft.isbn=80-7184-081-5&rft.aulast=Sk%C5%99ivan&rft.aufirst=Ale%C5%A1&rft.place=Praha&rft.pub=Karolinum&rft.date=1996&rft.tpages=373"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Ivan_%C5%A0ediv%C3%BD" title="Ivan Šedivý">ŠEDIVÝ, Ivan</a>. Češi, české země a Velká válka 1914–1918. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2014. 492 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7106-274-X" title="Speciální:Zdroje knih/80-7106-274-X">80-7106-274-X</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%C4%8Ce%C5%A1i%2C+%C4%8Desk%C3%A9+zem%C4%9B+a+Velk%C3%A1+v%C3%A1lka+1914%E2%80%931918&rft.isbn=80-7106-274-X&rft.aulast=%C5%A0ediv%C3%BD&rft.aufirst=Ivan&rft.place=Praha&rft.pub=Nakladatelstv%C3%AD+Lidov%C3%A9+noviny&rft.date=2014&rft.edition=2&rft.tpages=492"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">TUCHMAN, Barbara Wertheim. Srpnové výstřely: začátek první světové války. Praha: Mladá fronta, 2000. 477 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-204-0870-3" title="Speciální:Zdroje knih/80-204-0870-3">80-204-0870-3</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Srpnov%C3%A9+v%C3%BDst%C5%99ely%3A+za%C4%8D%C3%A1tek+prvn%C3%AD+sv%C4%9Btov%C3%A9+v%C3%A1lky&rft.isbn=80-204-0870-3&rft.aulast=Tuchman&rft.aufirst=Barbara+Wertheim&rft.place=Praha&rft.pub=Mlad%C3%A1+fronta&rft.date=2000&rft.tpages=477"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">VOŽICKÝ, František Pigl. Kronika světové války: 1914–1919. 4. vyd. Praha: nákl. vlast., 1929. 632 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:ada0d560-1b71-11e3-a5bb-005056827e52">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Kronika+sv%C4%9Btov%C3%A9+v%C3%A1lky%3A+1914%E2%80%931919&rft_id=http%3A%2F%2Fkramerius5.nkp.cz%2Fuuid%2Fuuid%3Aada0d560-1b71-11e3-a5bb-005056827e52&rft.aulast=Vo%C5%BEick%C3%BD&rft.aufirst=Franti%C5%A1ek+Pigl&rft.place=Praha&rft.pub=n%C3%A1kl.+vlast.&rft.date=1929&rft.edition=4&rft.tpages=632"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">WARNER, Philip. První světová válka. Ostrava: OLDAG, 1997. 306 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-85954-28-1" title="Speciální:Zdroje knih/80-85954-28-1">80-85954-28-1</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Prvn%C3%AD+sv%C4%9Btov%C3%A1+v%C3%A1lka&rft.isbn=80-85954-28-1&rft.aulast=Warner&rft.aufirst=Philip&rft.place=Ostrava&rft.pub=OLDAG&rft.date=1997&rft.tpages=306"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">WESTWELL, Ian. První světová válka den po dni. Praha: Naše vojsko, 2013. 192 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-206-1351-6" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-206-1351-6">978-80-206-1351-6</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Prvn%C3%AD+sv%C4%9Btov%C3%A1+v%C3%A1lka+den+po+dni&rft.isbn=978-80-206-1351-6&rft.aulast=Westwell&rft.aufirst=Ian&rft.place=Praha&rft.pub=Na%C5%A1e+vojsko&rft.date=2013&rft.tpages=192"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">WESTWELL, Ian. I. světová válka: vyčerpávající popis průběhu I. světové války, doplněný analýzami rozhodujících střetnutí a přelomových bitev. Praha: Fortuna Libri, 2009. 256 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7321-505-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7321-505-7">978-80-7321-505-7</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=I.+sv%C4%9Btov%C3%A1+v%C3%A1lka%3A+vy%C4%8Derp%C3%A1vaj%C3%ADc%C3%AD+popis+pr%C5%AFb%C4%9Bhu+I.+sv%C4%9Btov%C3%A9+v%C3%A1lky%2C+dopln%C4%9Bn%C3%BD+anal%C3%BDzami+rozhoduj%C3%ADc%C3%ADch+st%C5%99etnut%C3%AD+a+p%C5%99elomov%C3%BDch+bitev&rft.isbn=978-80-7321-505-7&rft.aulast=Westwell&rft.aufirst=Ian&rft.place=Praha&rft.pub=Fortuna+Libri&rft.date=2009&rft.tpages=256"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">WILLMOTT, H. P. První světová válka. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2005. 319 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-242-1228-5" title="Speciální:Zdroje knih/80-242-1228-5">80-242-1228-5</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Prvn%C3%AD+sv%C4%9Btov%C3%A1+v%C3%A1lka&rft.isbn=80-242-1228-5&rft.aulast=Willmott&rft.aufirst=H.+P.&rft.place=Praha&rft.pub=Euromedia+Group+%E2%80%93+Kni%C5%BEn%C3%AD+klub&rft.date=2005&rft.tpages=319"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">WINTER, J. M. První světová válka. Praha: Mladá fronta, 1995. 256 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-204-0520-8" title="Speciální:Zdroje knih/80-204-0520-8">80-204-0520-8</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Prvn%C3%AD+sv%C4%9Btov%C3%A1+v%C3%A1lka&rft.isbn=80-204-0520-8&rft.aulast=Winter&rft.aufirst=J.+M.&rft.place=Praha&rft.pub=Mlad%C3%A1+fronta&rft.date=1995&rft.tpages=256"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">WOLF, Richard. Zhroucení Německa. Praha: Melantrich, 1934. 359 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.eknihovna.maxzone.eu/zhrouceni_nemecka-wolf.html">Dostupné online</a>. S. 57–249.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Zhroucen%C3%AD+N%C4%9Bmecka&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.eknihovna.maxzone.eu%2Fzhrouceni_nemecka-wolf.html&rft.aulast=Wolf&rft.aufirst=Richard&rft.place=Praha&rft.pub=Melantrich&rft.date=1934&rft.tpages=359&rft.pages=57%E2%80%93249"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">ŽIPEK, Alois. Válka národů 1914–1918 a účast českého národa v boji za svobodu. Díl I. Praha: A. Žipek, 1921. 135 s.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=V%C3%A1lka+n%C3%A1rod%C5%AF+1914%E2%80%931918+a+%C3%BA%C4%8Dast+%C4%8Desk%C3%A9ho+n%C3%A1roda+v+boji+za+svobodu.+D%C3%ADl+I&rft.aulast=%C5%BDipek&rft.aufirst=Alois&rft.place=Praha&rft.pub=A.+%C5%BDipek&rft.date=1921&rft.tpages=135"> </li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Související_články">Související články</h3>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=58" title="Editace sekce: Související články" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=58" title="Editovat zdrojový kód sekce Související články">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_zem%C4%9B_za_prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%A1lky" title="České země za první světové války">České země za první světové války</a></li> <li><a href="/wiki/Chronologie_prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Chronologie první světové války">Chronologie první světové války</a></li> <li><a href="/wiki/Washingtonsk%C3%A1_konference" title="Washingtonská konference">Washingtonská konference</a></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Externí_odkazy">Externí odkazy</h3>[<a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&veaction=edit&section=59" title="Editace sekce: Externí odkazy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&action=edit&section=59" title="Editovat zdrojový kód sekce Externí odkazy">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons"><img alt="Logo Wikimedia Commons" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/12px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="12" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/18px-Commons-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/24px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /></a> Galerie <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/World_War_I" class="extiw" title="c:World War I">první světová válka</a> na <a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons">Wikimedia Commons</a></li> <li><a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons"><img alt="Logo Wikimedia Commons" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/12px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="12" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/18px-Commons-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/24px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /></a> Obrázky, zvuky či videa k tématu <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:World_War_I" class="extiw" title="c:Category:World War I">první světová válka</a> na <a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons">Wikimedia Commons</a> </li> <li>(anglicky) <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.firstworldwar.com/">FirstWorldWar</a></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"> Naše Velká válka [online]. Česká televize, 2014 [cit. 2021-09-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ceskatelevize.cz/porady/10877203125-nase-velka-valka/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Na%C5%A1e+Velk%C3%A1+v%C3%A1lka&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.ceskatelevize.cz%2Fporady%2F10877203125-nase-velka-valka%2F&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%A1+televize">  Třínáctidílný dokumentární seriál České televize o První světové válce</li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20090417145154/http://vstupnistranka.wz.cz/prvnisvetovavalka/mainvalka.php">První světová válka</a></li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.abchistory.cz/prvni-svetova-valka.htm">První světová válka (1914–1918)</a></li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/prvni-svetova-valka/">Velká válka online</a></li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.rozhlas.cz/plus/portrety/_zprava/paul-von-hindenburg-kdyz-monarchista-vede-republiku--1389869">Pořad Českého rozhlasu Plus Když monarchista vede republiku</a>, obsahuje řadu podrobných informací o první světové válce pohledem německého generála Hindenburga.</li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.rozhlas.cz/pred100lety/portal/">Před 100 lety</a>, rozsáhlý projekt Českého rozhlasu mapující 1. světovou válku, stovky audií, dokumentární cykly, deníky, svědectví pamětníků.</li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.iliteratura.cz/Clanek/33983/prvni-svetova-valka-prizmatem-nejnovejsich-knih">První světová válka prizmatem nejnovějších knih</a></li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="https://temata.rozhlas.cz/prvorepublikove-dejepisectvi-u-mikrofonu-8093532/2">Josef Šusta: Dvacet let od počátku Velké války</a> – unikátní záznam rozhlasové přednášky prof. Josefa Šusty z července 1934 o počátku první světové války</li></ul> <div class="navbox noprint" title="První světová válka"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint hlist" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r17064757">.mw-parser-output .navbox-title .mw-collapsible-toggle{font-weight:normal}</style><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a class="mw-selflink selflink">První světová válka</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Chronologie_prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Chronologie první světové války">Chronologie</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> </div><table title="" class="navbox-subgroup nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><tbody><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Předválečné konflikty</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <ul><li><a href="/wiki/D%C4%9Blen%C3%AD_Afriky" title="Dělení Afriky">dělení Afriky</a> (1880–1914)</li> <li><a href="/wiki/Rusko-japonsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Rusko-japonská válka">rusko-japonská válka</a> (1905)</li> <li><a href="/wiki/Prvn%C3%AD_marock%C3%A1_krize" title="První marocká krize">Tangerská krize</a> (1905–06)</li> <li><a href="/wiki/Druh%C3%A1_marock%C3%A1_krize" title="Druhá marocká krize">Agadirská krize</a> (1911)</li> <li><a href="/wiki/Italsko-tureck%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Italsko-turecká válka">italsko-turecká válka</a> (1911–12)</li> <li><a href="/w/index.php?title=Francouzsk%C3%A9_dobyt%C3%AD_Maroka&action=edit&redlink=1" class="new" title="Francouzské dobytí Maroka (stránka neexistuje)">francouzské dobytí Maroka</a> (1911–12)</li> <li><a href="/wiki/Prvn%C3%AD_balk%C3%A1nsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="První balkánská válka">první balkánská válka</a> (1912–13)</li> <li><a href="/wiki/Druh%C3%A1_balk%C3%A1nsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Druhá balkánská válka">druhá balkánská válka</a> (1913)</li></ul></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Příčiny války</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <li><a href="/wiki/P%C5%99%C3%AD%C4%8Diny_prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Příčiny první světové války">příčiny</a></li> <li><a href="/wiki/Atent%C3%A1t_na_Franti%C5%A1ka_Ferdinanda_d%27Este" title="Atentát na Františka Ferdinanda d'Este">sarajevský atentát</a></li> <li><a href="/wiki/%C4%8Cervencov%C3%A1_krize" title="Červencová krize">červencová krize</a></li></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">1914</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <li><a href="/wiki/Bitva_u_Li%C3%A8ge" title="Bitva u Liège">bitva u Liège</a></li> <li><a href="/w/index.php?title=Bitvy_na_hranic%C3%ADch&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bitvy na hranicích (stránka neexistuje)">bitvy na hranicích</a></li> <li><a href="/wiki/Bitva_u_Ceru" title="Bitva u Ceru">bitva u Ceru</a></li> <li><a href="/wiki/Bitva_o_Ardeny" title="Bitva o Ardeny">bitva o Ardeny</a></li> <li><a href="/wiki/Bitva_u_Monsu" title="Bitva u Monsu">bitva u Monsu</a></li> <li><a href="/wiki/Bitva_u_Kra%C5%A1niku" title="Bitva u Krašniku">bitva u Krašniku</a></li> <li><a href="/wiki/Prvn%C3%AD_bitva_na_Marn%C4%9B" title="První bitva na Marně">první bitva na Marně</a></li> <li><a href="/wiki/Bitva_o_%C4%8Cching-tao" title="Bitva o Čching-tao">bitva o Čching-tao</a></li> <li><a href="/wiki/Bitva_u_Tannenbergu" title="Bitva u Tannenbergu">bitva u Tannenbergu</a></li> <li><a href="/wiki/Bitva_o_Hali%C4%8D" title="Bitva o Halič">bitva o Halič</a></li> <li><a href="/wiki/Prvn%C3%AD_bitva_u_Mazursk%C3%BDch_jezer" title="První bitva u Mazurských jezer">první bitva u Mazurských jezer</a></li> <li><a href="/wiki/Bitva_na_Koluba%C5%99e" title="Bitva na Kolubaře">bitva na Kolubaře</a></li> <li><a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_bitva_u_Artois&action=edit&redlink=1" class="new" title="První bitva u Artois (stránka neexistuje)">první bitva u Artois</a></li> <li><a href="/wiki/Prvn%C3%AD_bitva_v_Champagne" title="První bitva v Champagne">první bitva v Champagne</a></li> <li><a href="/wiki/Bitva_u_Sarikami%C5%A1e" title="Bitva u Sarikamiše">bitva u Sarikamiše</a></li> <li><a href="/w/index.php?title=Z%C3%A1vod_k_mo%C5%99i&action=edit&redlink=1" class="new" title="Závod k moři (stránka neexistuje)">závod k moři</a></li> <li><a href="/wiki/Prvn%C3%AD_bitva_u_Yper" title="První bitva u Yper">první bitva u Yper</a></li></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">1915</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <li><a href="/wiki/Druh%C3%A1_bitva_u_Mazursk%C3%BDch_jezer" title="Druhá bitva u Mazurských jezer">druhá bitva u Mazurských jezer</a></li> <li><a href="/wiki/Druh%C3%A1_bitva_u_Yper" title="Druhá bitva u Yper">druhá bitva u Yper</a></li> <li><a href="/wiki/Bitva_o_Gallipoli" title="Bitva o Gallipoli">bitva o Gallipoli</a></li> <li><a href="/wiki/Druh%C3%A1_bitva_u_Artois" title="Druhá bitva u Artois">druhá bitva u Artois</a></li> <li><a href="/wiki/Bitvy_na_So%C4%8Di" title="Bitvy na Soči">bitvy na Soči</a></li> <li><a href="/wiki/Bitva_u_Gorlice" title="Bitva u Gorlice">bitva u Gorlice</a></li> <li><a href="/wiki/Velk%C3%BD_rusk%C3%BD_%C3%BAstup" title="Velký ruský ústup">Velký ruský ústup</a></li> <li><a href="/wiki/Bitva_na_Drin%C4%9B" title="Bitva na Drině">bitva na Drině</a></li> <li><a href="/wiki/Druh%C3%A1_bitva_v_Champagne" title="Druhá bitva v Champagne">druhá bitva v Champagne</a></li> <li><a href="/wiki/T%C5%99et%C3%AD_bitva_u_Artois" title="Třetí bitva u Artois">třetí bitva u Artois</a></li> <li><a href="/wiki/Bitva_o_Tangu" title="Bitva o Tangu">bitva o Tangu</a></li> <li><a href="/w/index.php?title=Kosovsk%C3%A1_ofenz%C3%ADva&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kosovská ofenzíva (stránka neexistuje)">Kosovská ofenzíva</a></li> <li><a href="/wiki/Bitva_na_Koluba%C5%99e" title="Bitva na Kolubaře">bitva na Kolubaře</a></li> <li><a href="/wiki/Obl%C3%A9h%C3%A1n%C3%AD_K%C3%BAtu" title="Obléhání Kútu">obléhání Kútu</a></li> <li><a href="/wiki/Bitva_u_Loosu" title="Bitva u Loosu">bitva u Loosu</a></li></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">1916</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <li><a href="/wiki/Bitva_o_Erzurum" title="Bitva o Erzurum">bitva o Erzurum</a></li> <li><a href="/wiki/Bitva_u_Verdunu" title="Bitva u Verdunu">bitva u Verdunu</a></li> <li><a href="/wiki/Bitva_u_Naro%C4%8Dsk%C3%A9ho_jezera" title="Bitva u Naročského jezera">bitva u Naročského jezera</a></li> <li><a href="/w/index.php?title=Bitva_o_Asiago&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bitva o Asiago (stránka neexistuje)">bitva o Asiago</a></li> <li><a href="/wiki/Bitva_u_Jutska" title="Bitva u Jutska">bitva u Jutska</a></li> <li><a href="/wiki/Bitva_na_Somm%C4%9B" title="Bitva na Sommě">bitva na Sommě</a></li> <li><a href="/wiki/Brusilovova_ofenz%C3%ADva" title="Brusilovova ofenzíva">Brusilovova ofenzíva</a></li> <li><a href="/wiki/Ofenz%C3%ADva_u_Baranavi%C4%8Dy" title="Ofenzíva u Baranavičy">ofenzíva u Baranavičy</a></li> <li><a href="/wiki/Bitva_u_Romani" title="Bitva u Romani">bitva u Romani</a></li> <li><a href="/w/index.php?title=Bitva_o_Monastir&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bitva o Monastir (stránka neexistuje)">bitva o Monastir</a></li> <li><a href="/wiki/Bitva_o_Transylv%C3%A1nii" title="Bitva o Transylvánii">bitva o Transylvánii</a></li></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">1917</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <li><a href="/w/index.php?title=P%C3%A1d_Bagd%C3%A1du&action=edit&redlink=1" class="new" title="Pád Bagdádu (stránka neexistuje)">pád Bagdádu</a></li> <li><a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_bitva_o_Gazu&action=edit&redlink=1" class="new" title="První bitva o Gazu (stránka neexistuje)">první bitva o Gazu</a></li> <li><a href="/wiki/Zimmermann%C5%AFv_telegram" title="Zimmermannův telegram">Zimmermannův telegram</a></li> <li><a href="/w/index.php?title=Bitva_u_Arrasu_(1917)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bitva u Arrasu (1917) (stránka neexistuje)">druhá bitva u Arrasu</a></li> <li><a href="/wiki/Druh%C3%A1_bitva_na_Aisn%C4%9B" title="Druhá bitva na Aisně">druhá bitva na Aisně</a></li> <li><a href="/wiki/Nivellova_ofenz%C3%ADva" title="Nivellova ofenzíva">Nivellova ofenzíva</a></li> <li><a href="/wiki/Kerensk%C3%A9ho_ofenz%C3%ADva" title="Kerenského ofenzíva">Kerenského ofenzíva</a></li> <li><a href="/wiki/Bitva_u_Zborova" title="Bitva u Zborova">bitva u Zborova</a></li> <li><a href="/wiki/T%C5%99et%C3%AD_bitva_u_Yper" title="Třetí bitva u Yper">třetí bitva u Yper</a></li> <li><a href="/w/index.php?title=Bitva_u_M%C4%83r%C4%83%C5%9Fe%C5%9Fti&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bitva u Mărăşeşti (stránka neexistuje)">bitva u Mărăşeşti</a></li> <li><a href="/wiki/Bitva_u_Caporetta" title="Bitva u Caporetta">bitva u Caporetta</a></li> <li><a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_bitva_o_Monte_Grappa&action=edit&redlink=1" class="new" title="První bitva o Monte Grappa (stránka neexistuje)">první bitva o Monte Grappa</a></li> <li><a href="/w/index.php?title=Jihopalestinsk%C3%A1_ofenz%C3%ADva&action=edit&redlink=1" class="new" title="Jihopalestinská ofenzíva (stránka neexistuje)">Jihopalestinská ofenzíva</a></li> <li><a href="/wiki/Bitva_u_Cambrai" title="Bitva u Cambrai">bitva u Cambrai</a></li> <li><a href="/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADm%C4%9B%C5%99%C3%AD_z_Erzincanu&action=edit&redlink=1" class="new" title="Příměří z Erzincanu (stránka neexistuje)">příměří z Erzincanu</a></li></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">1918</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <li><a href="/wiki/Operace_Faustschlag" title="Operace Faustschlag">operace Faustschlag</a></li> <li><a href="/wiki/Brestlitevsk%C3%BD_m%C3%ADr" title="Brestlitevský mír">Brestlitevský mír</a></li> <li><a href="/wiki/Bitva_u_Bachma%C4%8De" title="Bitva u Bachmače">bitva u Bachmače</a></li> <li><a href="/wiki/Ludendorffova_ofenz%C3%ADva" title="Ludendorffova ofenzíva">Ludendorffova ofenzíva</a> (<a href="/wiki/Ofenz%C3%ADva_Michael" title="Ofenzíva Michael">Michael</a></li> <li><a href="/wiki/%C4%8Ctvrt%C3%A1_bitva_u_Yper" title="Čtvrtá bitva u Yper">Georgette</a></li> <li><a href="/wiki/T%C5%99et%C3%AD_bitva_na_Aisn%C4%9B" title="Třetí bitva na Aisně">třetí bitva na Aisně</a>)</li> <li><a href="/wiki/Bitva_u_Lipjag" title="Bitva u Lipjag">bitva u Lipjag</a></li> <li><a href="/w/index.php?title=Bitva_u_Geok%C4%8Daju&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bitva u Geokčaju (stránka neexistuje)">bitva u Geokčaju</a></li> <li><a href="/wiki/Bitva_na_Piav%C4%9B" title="Bitva na Piavě">bitva na Piavě</a></li> <li><a href="/wiki/Druh%C3%A1_bitva_na_Marn%C4%9B" title="Druhá bitva na Marně">druhá bitva na Marně</a></li> <li><a href="/w/index.php?title=Bitva_o_Baku&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bitva o Baku (stránka neexistuje)">bitva o Baku</a></li> <li><a href="/wiki/Stodenn%C3%AD_ofenz%C3%ADva" title="Stodenní ofenzíva">stodenní ofenzíva</a></li> <li><a href="/wiki/Bitva_o_San_Matteo" title="Bitva o San Matteo">bitva o San Matteo</a></li> <li><a href="/wiki/Vardarsk%C3%A1_ofenz%C3%ADva" title="Vardarská ofenzíva">Vardarská ofenzíva</a></li> <li><a href="/wiki/Bitva_u_Megida_(1918)" title="Bitva u Megida (1918)">bitva u Megida</a></li> <li><a href="/wiki/Bitva_u_Doss_Alto" title="Bitva u Doss Alto">bitva u Doss Alto</a></li> <li><a href="/wiki/Meuse-argonnsk%C3%A1_ofenz%C3%ADva" title="Meuse-argonnská ofenzíva">Meuse-argonnská ofenzíva</a></li> <li><a href="/wiki/Bitva_u_Vittorio_Veneta" title="Bitva u Vittorio Veneta">bitva u Vittorio Veneta</a></li> <li><a href="/wiki/Bitva_u_Terronu" title="Bitva u Terronu">bitva u Terronu</a></li> <li><a href="/w/index.php?title=Bitva_o_Aleppo_(1918)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bitva o Aleppo (1918) (stránka neexistuje)">bitva o Aleppo</a></li> <li><a href="/wiki/Solu%C5%88sk%C3%A9_p%C5%99%C3%ADm%C4%9B%C5%99%C3%AD" title="Soluňské příměří">Soluňské příměří</a></li> <li><a href="/wiki/Mudrosk%C3%A9_p%C5%99%C3%ADm%C4%9B%C5%99%C3%AD" title="Mudroské příměří">Mudroské příměří</a></li> <li><a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADm%C4%9B%C5%99%C3%AD_ve_Villa_Gusti" title="Příměří ve Villa Gusti">příměří ve Villa Gusti</a></li> <li><a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsk%C3%A1_ch%C5%99ipka" title="Španělská chřipka">španělská chřipka</a></li> <li><a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADm%C4%9B%C5%99%C3%AD_z_Compi%C3%A8gne" title="Příměří z Compiègne">příměří z Compiègne</a></li></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Poválečné konflikty</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <li><a href="/wiki/Rusk%C3%A1_ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Ruská občanská válka">ruská občanská válka</a> (1917–1923)</li> <li><a href="/wiki/Ukrajinsk%C3%A1_v%C3%A1lka_za_nez%C3%A1vislost" title="Ukrajinská válka za nezávislost">ukrajinská válka za nezávislost</a> (1917–1921)</li> <li><a href="/wiki/Polsko-ukrajinsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Polsko-ukrajinská válka">polsko-ukrajinská válka</a> (1918–1919)</li> <li><a href="/wiki/Ma%C4%8Farsko-%C4%8Deskoslovensk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Maďarsko-československá válka">maďarsko-československá válka</a> (1918–1919)</li> <li><a href="/wiki/Ma%C4%8Farsko-rumunsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Maďarsko-rumunská válka">maďarsko-rumunská válka</a> (1918–1919)</li> <li><a href="/wiki/Estonsk%C3%A1_osvobozeneck%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Estonská osvobozenecká válka">estonská osvobozenecká válka</a> (1918–1920)</li> <li><a href="/wiki/Litevsk%C3%A1_osvobozeneck%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Litevská osvobozenecká válka">litevská osvobozenecká válka</a> (1918–1920)</li> <li><a href="/wiki/Loty%C5%A1sk%C3%A1_osvobozeneck%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Lotyšská osvobozenecká válka">lotyšská osvobozenecká válka</a> (1918–1920)</li> <li><a href="/wiki/Sedmidenn%C3%AD_v%C3%A1lka" title="Sedmidenní válka">sedmidenní válka</a> (1919)</li> <li><a href="/wiki/Polsko-sov%C4%9Btsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Polsko-sovětská válka">polsko-sovětská válka</a> (1919–1921)</li> <li><a href="/wiki/Britsko-irsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Britsko-irská válka">britsko-irská válka</a> (1919–1921)</li> <li><a href="/wiki/Tureck%C3%A1_v%C3%A1lka_za_nez%C3%A1vislost" title="Turecká válka za nezávislost">turecká válka za nezávislost</a> (1919–1922)</li> <li><a href="/wiki/Polsko-litevsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Polsko-litevská válka">polsko-litevská válka</a> (1920)</li></div> </td> </tr></tbody></table> <div></div> </td> </tr></tbody></table> </div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r23078045">.mw-parser-output .navbox2{box-sizing:border-box;border:1px solid #a2a9b1;width:100%;clear:both;font-size:88%;text-align:center;padding:1px;margin:1em auto 0}.mw-parser-output .navbox2 .navbox2{margin-top:0}.mw-parser-output .navbox2+.navbox2{margin-top:-1px}.mw-parser-output .navbox2-inner,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{width:100%}.mw-parser-output .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-title,.mw-parser-output .navbox2-abovebelow{padding:0.25em 1em;line-height:1.5em;text-align:center}.mw-parser-output th.navbox2-group{white-space:nowrap;text-align:right}.mw-parser-output .navbox2,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{background-color:#fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2-list{line-height:1.5em;border-color:#fdfdfd}.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-abovebelow,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-group,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-image,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-list{border-top:2px solid #fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2 th,.mw-parser-output .navbox2-title{background-color:#e0e0e0}.mw-parser-output .navbox2-abovebelow,.mw-parser-output th.navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{background-color:#e7e7e7}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{font-size:88%}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-abovebelow{background-color:#f0f0f0}.mw-parser-output .navbox2-even{background-color:#f7f7f7}.mw-parser-output .navbox2-odd{background-color:transparent}.mw-parser-output .navbox2 .hlist td dl,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ol,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ul,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist dl,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ol,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ul{padding:0.125em 0}</style><div role="navigation" class="navbox2" aria-labelledby="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q361#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" style="padding:2px"><table class="nowraplinks hlist navbox2-inner" style="border-spacing:0;background:transparent;color:inherit"><tbody><tr><th id="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q361#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" scope="row" class="navbox2-group" style="width:1%"><a href="/wiki/Autoritn%C3%AD_kontrola" title="Autoritní kontrola">Autoritní data</a> <a href="https://www.wikidata.org/wiki/Q361#identifiers" title="Editovat na Wikidatech"><img alt="Editovat na Wikidatech" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/10px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png" decoding="async" width="10" height="10" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/15px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/20px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 2x" data-file-width="20" data-file-height="20" /></a></th><td class="navbox2-list navbox2-odd" style="text-align:left;border-left-width:2px;border-left-style:solid;width:100%;padding:0px"><div style="padding:0em 0.25em"> <ul><li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky" title="Národní knihovna České republiky">NKC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=ph126327">ph126327</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C5%A0pan%C4%9Blska" title="Národní knihovna Španělska">BNE</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://catalogo.bne.es/uhtbin/authoritybrowse.cgi?action=display&authority_id=XX527831">XX527831</a></li> <li><a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Francouzská národní knihovna">BNF</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://catalogue.bnf.fr/ark:/12148/cb11939093g">cb11939093g</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://data.bnf.fr/ark:/12148/cb11939093g">(data)</a></li> <li><a href="/wiki/Gemeinsame_Normdatei" title="Gemeinsame Normdatei">GND</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://d-nb.info/gnd/4079163-4">4079163-4</a></li> <li><a href="/wiki/Historick%C3%BD_lexikon_%C5%A0v%C3%BDcarska" title="Historický lexikon Švýcarska">HDS</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://hls-dhs-dss.ch/fr/articles/008926">008926</a></li> <li><a href="/wiki/KulturNav" title="KulturNav">KulturNav</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://kulturnav.org/4eed1629-1753-4994-b72a-4fe49f1c0699">4eed1629-1753-4994-b72a-4fe49f1c0699</a></li> <li><a href="/wiki/Library_of_Congress_Control_Number" title="Library of Congress Control Number">LCCN</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.loc.gov/authorities/subjects/sh85148236">sh85148236</a></li> <li><a href="/wiki/National_Archives_and_Records_Administration" title="National Archives and Records Administration">NARA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://catalog.archives.gov/id/10646525">10646525</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_parlamentn%C3%AD_knihovna_Japonska" title="Národní parlamentní knihovna Japonska">NDL</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.ndl.go.jp/auth/ndlna/00570522">00570522</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_Izraele" title="Národní knihovna Izraele">NLI</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://olduli.nli.org.il/F/?func=find-b&local_base=NLX10&find_code=UID&request=987007565979805171">987007565979805171</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_Koreje" title="Národní knihovna Koreje">NLK</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://librarian.nl.go.kr/LI/contents/L20101000000.do?id=KSH1998022622">KSH1998022622</a></li> <li><a href="/wiki/Encyklopedie_isl%C3%A1mu" title="Encyklopedie islámu">TDVİA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://islamansiklopedisi.org.tr/birinci-dunya-savasi">birinci-dunya-savasi</a></li> <li><a href="/wiki/WorldCat" title="WorldCat">WorldCat Entities</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.oclc.org/worldcat/entity/E39Qhp4vB9cvdKydGHm4yKx7Gb">E39Qhp4vB9cvdKydGHm4yKx7Gb</a></li></ul> </div></td></tr></tbody></table></div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r16915398">.mw-parser-output div/**/#portallinks a{font-weight:bold}</style><div id="portallinks" class="catlinks"><a href="/wiki/Port%C3%A1l:Obsah" title="Portál:Obsah">Portály</a>: <a href="/wiki/Port%C3%A1l:Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Portál:První světová válka">První světová válka</a> </div>    </div><noscript><img src="https://login.wikimedia.org/wiki/Special:CentralAutoLogin/start?type=1x1" alt="" width="1" height="1" style="border: none; position: absolute;"></noscript> <div class="printfooter" data-nosnippet="">Citováno z „<a dir="ltr" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=První_světová_válka&oldid=24392617">https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=První_světová_válka&oldid=24392617</a>“</div></div> <div id="catlinks" class="catlinks" data-mw="interface"><div id="mw-normal-catlinks" class="mw-normal-catlinks"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Kategorie" title="Nápověda:Kategorie">Kategorie</a>: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:Wikipedie:Dobr%C3%A9_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Kategorie:Wikipedie:Dobré články">Wikipedie:Dobré články</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Kategorie:První světová válka">První světová válka</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:V%C3%A1lky_Belgie" title="Kategorie:Války Belgie">Války Belgie</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:V%C3%A1lky_Braz%C3%ADlie" title="Kategorie:Války Brazílie">Války Brazílie</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:V%C3%A1lky_Bulharska" title="Kategorie:Války Bulharska">Války Bulharska</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:V%C3%A1lky_%C4%8Cern%C3%A9_Hory" title="Kategorie:Války Černé Hory">Války Černé Hory</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:V%C3%A1lky_%C4%8Ceskoslovenska" title="Kategorie:Války Československa">Války Československa</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:V%C3%A1lky_%C4%8C%C3%ADny" title="Kategorie:Války Číny">Války Číny</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:V%C3%A1lky_Francie" title="Kategorie:Války Francie">Války Francie</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:V%C3%A1lky_Hondurasu" title="Kategorie:Války Hondurasu">Války Hondurasu</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:V%C3%A1lky_Indie" title="Kategorie:Války Indie">Války Indie</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:V%C3%A1lky_It%C3%A1lie" title="Kategorie:Války Itálie">Války Itálie</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:V%C3%A1lky_Japonska" title="Kategorie:Války Japonska">Války Japonska</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:V%C3%A1lky_Kanady" title="Kategorie:Války Kanady">Války Kanady</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:V%C3%A1lky_Nep%C3%A1lu" title="Kategorie:Války Nepálu">Války Nepálu</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:V%C3%A1lky_N%C4%9Bmecka" title="Kategorie:Války Německa">Války Německa</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:V%C3%A1lky_Osmansk%C3%A9_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Kategorie:Války Osmanské říše">Války Osmanské říše</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:V%C3%A1lky_Portugalska" title="Kategorie:Války Portugalska">Války Portugalska</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:V%C3%A1lky_Rakouska-Uherska" title="Kategorie:Války Rakouska-Uherska">Války Rakouska-Uherska</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:V%C3%A1lky_Rumunska" title="Kategorie:Války Rumunska">Války Rumunska</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:V%C3%A1lky_Rusk%C3%A9ho_imp%C3%A9ria" title="Kategorie:Války Ruského impéria">Války Ruského impéria</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:V%C3%A1lky_Salvadoru" title="Kategorie:Války Salvadoru">Války Salvadoru</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:V%C3%A1lky_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Kategorie:Války Spojeného království">Války Spojeného království</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:V%C3%A1lky_Srbska" title="Kategorie:Války Srbska">Války Srbska</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:V%C3%A1lky_USA" title="Kategorie:Války USA">Války USA</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:V%C3%A1lky_Arm%C3%A9nie" title="Kategorie:Války Arménie">Války Arménie</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:V%C3%A1lky_Austr%C3%A1lie" title="Kategorie:Války Austrálie">Války Austrálie</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:V%C3%A1lky_Chorvatska" title="Kategorie:Války Chorvatska">Války Chorvatska</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:V%C3%A1lky_Nov%C3%A9ho_Z%C3%A9landu" title="Kategorie:Války Nového Zélandu">Války Nového Zélandu</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Ud%C3%A1losti_roku_1914" title="Kategorie:Události roku 1914">Události roku 1914</a></li></ul></div><div id="mw-hidden-catlinks" class="mw-hidden-catlinks mw-hidden-cats-hidden">Skryté kategorie: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_p%C5%99elo%C5%BEen%C3%A9_z_enwiki" title="Kategorie:Monitoring:Články přeložené z enwiki">Monitoring:Články přeložené z enwiki</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NKC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NKC">Monitoring:Články s identifikátorem NKC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BNE" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BNE">Monitoring:Články s identifikátorem BNE</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BNF" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BNF">Monitoring:Články s identifikátorem BNF</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_GND" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem GND">Monitoring:Články s identifikátorem GND</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_HDS" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem HDS">Monitoring:Články s identifikátorem HDS</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_KulturNav" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem KulturNav">Monitoring:Články s identifikátorem KulturNav</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_LCCN" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem LCCN">Monitoring:Články s identifikátorem LCCN</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NARA" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NARA">Monitoring:Články s identifikátorem NARA</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NDL" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NDL">Monitoring:Články s identifikátorem NDL</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLI" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLI">Monitoring:Články s identifikátorem NLI</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLK" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLK">Monitoring:Články s identifikátorem NLK</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_TDV%C4%B0A" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem TDVİA">Monitoring:Články s identifikátorem TDVİA</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_WorldCat_Entities" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities">Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities</a></li></ul></div></div> </div> </main> </div> <div class="mw-footer-container"> <footer id="footer" class="mw-footer" > <ul id="footer-info"> <li id="footer-info-lastmod"> Stránka byla naposledy editována 15. 11. 2024 v 19:42.</li> <li id="footer-info-copyright">Text je dostupný pod <a rel="nofollow" class="external text" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs">licencí Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci</a>, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce <a class="external text" href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs">Podmínky užití</a>.</li> </ul> <ul id="footer-places"> <li id="footer-places-privacy"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Privacy_policy">Ochrana osobních údajů</a></li> <li id="footer-places-about"><a href="/wiki/Wikipedie">O Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-disclaimers"><a href="/wiki/Wikipedie:Vylou%C4%8Den%C3%AD_odpov%C4%9Bdnosti">Vyloučení odpovědnosti</a></li> <li id="footer-places-contact"><a href="//cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Kontakt">Kontaktujte Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-wm-codeofconduct"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct">Kodex chování</a></li> <li id="footer-places-developers"><a href="https://developer.wikimedia.org">Vývojáři</a></li> <li id="footer-places-statslink"><a href="https://stats.wikimedia.org/#/cs.wikipedia.org">Statistiky</a></li> <li id="footer-places-cookiestatement"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Cookie_statement">Prohlášení o cookies</a></li> <li id="footer-places-mobileview"><a href="//cs.m.wikipedia.org/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka&mobileaction=toggle_view_mobile" class="noprint stopMobileRedirectToggle">Mobilní verze</a></li> </ul> <ul id="footer-icons" class="noprint"> <li id="footer-copyrightico"><a href="https://wikimediafoundation.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/static/images/footer/wikimedia-button.svg" width="84" height="29" alt="Wikimedia Foundation" loading="lazy"></a></li> <li id="footer-poweredbyico"><a href="https://www.mediawiki.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/w/resources/assets/poweredby_mediawiki.svg" alt="Powered by MediaWiki" width="88" height="31" loading="lazy"></a></li> </ul> </footer> </div> </div> </div> <div class="vector-settings" id="p-dock-bottom"> <ul></ul> </div><script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.config.set({"wgHostname":"mw-web.codfw.main-847495b4dd-hsg7q","wgBackendResponseTime":238,"wgPageParseReport":{"limitreport":{"cputime":"1.302","walltime":"1.642","ppvisitednodes":{"value":28062,"limit":1000000},"postexpandincludesize":{"value":399916,"limit":2097152},"templateargumentsize":{"value":147649,"limit":2097152},"expansiondepth":{"value":28,"limit":100},"expensivefunctioncount":{"value":38,"limit":500},"unstrip-depth":{"value":1,"limit":20},"unstrip-size":{"value":214427,"limit":5000000},"entityaccesscount":{"value":1,"limit":400},"timingprofile":["100.00% 939.935 1 -total"," 34.82% 327.257 1 Šablona:Infobox_-_konflikt"," 34.51% 324.393 1 Šablona:Infobox"," 17.97% 168.927 69 Šablona:Vlajka"," 12.67% 119.102 68 Šablona:Citace_monografie"," 8.10% 76.176 69 Šablona:Flagicon/core"," 7.43% 69.838 326 Šablona:První_neprázdný"," 6.89% 64.759 1 Šablona:Autoritní_data"," 4.96% 46.665 6 Šablona:Flagicon/old"," 4.89% 45.977 1 Šablona:Překlad"]},"scribunto":{"limitreport-timeusage":{"value":"0.204","limit":"10.000"},"limitreport-memusage":{"value":3172005,"limit":52428800}},"cachereport":{"origin":"mw-api-int.codfw.canary-74d47f6d79-rqrcp","timestamp":"20241127220003","ttl":2592000,"transientcontent":false}}});});</script> <script type="application/ld+json">{"@context":"https:\/\/schema.org","@type":"Article","name":"Prvn\u00ed sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka","url":"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka","sameAs":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q361","mainEntity":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q361","author":{"@type":"Organization","name":"P\u0159isp\u011bvatel\u00e9 projekt\u016f Wikimedia"},"publisher":{"@type":"Organization","name":"nadace Wikimedia","logo":{"@type":"ImageObject","url":"https:\/\/www.wikimedia.org\/static\/images\/wmf-hor-googpub.png"}},"datePublished":"2004-09-27T15:18:23Z","dateModified":"2024-11-15T18:42:05Z","image":"https:\/\/upload.wikimedia.org\/wikipedia\/commons\/2\/20\/WWImontage.jpg","headline":"glob\u00e1ln\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00fd konflikt z let 1914 a\u017e 1918"}</script> </body> </html>