CINXE.COM

<!DOCTYPE html> <html class="client-nojs vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available" lang="cs" dir="ltr"> <head> <meta charset="UTF-8"> <title>Osmanská říše – Wikipedie</title> <script>(function(){var className="client-js vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available";var cookie=document.cookie.match(/(?:^|; )cswikimwclientpreferences=([^;]+)/);if(cookie){cookie[1].split('%2C').forEach(function(pref){className=className.replace(new RegExp('(^| )'+pref.replace(/-clientpref-\w+$|[^\w-]+/g,'')+'-clientpref-\\w+( |$)'),'$1'+pref+'$2');});}document.documentElement.className=className;}());RLCONF={"wgBreakFrames":false,"wgSeparatorTransformTable":[",\t."," \t,"],"wgDigitTransformTable":["",""], "wgDefaultDateFormat":"ČSN basic dt","wgMonthNames":["","leden","únor","březen","duben","květen","červen","červenec","srpen","září","říjen","listopad","prosinec"],"wgRequestId":"27ac6460-e189-4948-8bd5-41d740edab5d","wgCanonicalNamespace":"","wgCanonicalSpecialPageName":false,"wgNamespaceNumber":0,"wgPageName":"Osmanská_říše","wgTitle":"Osmanská říše","wgCurRevisionId":24275947,"wgRevisionId":24275947,"wgArticleId":11157,"wgIsArticle":true,"wgIsRedirect":false,"wgAction":"view","wgUserName":null,"wgUserGroups":["*"],"wgCategories":["Údržba:Stránky s nečíselnými parametry formatnum","Údržba:Články s dočasně použitou šablonou","Údržba:Články obsahující nedoložená tvrzení","Částečné pahýly","Údržba:Šablona Hlavní článek mimo kategorie","Monitoring:Články s identifikátorem Biblio","Monitoring:Články s identifikátorem NKC","Monitoring:Články s identifikátorem GND","Monitoring:Články s identifikátorem LCCN", "Monitoring:Články s identifikátorem LNB","Monitoring:Články s identifikátorem NARA","Monitoring:Články s identifikátorem NDL","Monitoring:Články s identifikátorem NLI","Monitoring:Články s identifikátorem NSK","Monitoring:Články s identifikátorem PLWABN","Monitoring:Články s identifikátorem TDVİA","Monitoring:Články s identifikátorem VIAF","Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities","Osmanská říše","Zaniklé státy na Balkánském poloostrově","Zaniklé státy Asie","Vzniklo 1299"],"wgPageViewLanguage":"cs","wgPageContentLanguage":"cs","wgPageContentModel":"wikitext","wgRelevantPageName":"Osmanská_říše","wgRelevantArticleId":11157,"wgIsProbablyEditable":true,"wgRelevantPageIsProbablyEditable":true,"wgRestrictionEdit":[],"wgRestrictionMove":[],"wgNoticeProject":"wikipedia","wgCiteReferencePreviewsActive":false,"wgMediaViewerOnClick":true,"wgMediaViewerEnabledByDefault":true,"wgPopupsFlags":0,"wgVisualEditor":{"pageLanguageCode":"cs", "pageLanguageDir":"ltr","pageVariantFallbacks":"cs"},"wgMFDisplayWikibaseDescriptions":{"search":true,"watchlist":true,"tagline":true,"nearby":true},"wgWMESchemaEditAttemptStepOversample":false,"wgWMEPageLength":100000,"wgRelatedArticlesCompat":[],"wgCentralAuthMobileDomain":false,"wgEditSubmitButtonLabelPublish":true,"wgULSPosition":"interlanguage","wgULSisCompactLinksEnabled":false,"wgVector2022LanguageInHeader":true,"wgULSisLanguageSelectorEmpty":false,"wgWikibaseItemId":"Q12560","wgCheckUserClientHintsHeadersJsApi":["brands","architecture","bitness","fullVersionList","mobile","model","platform","platformVersion"],"GEHomepageSuggestedEditsEnableTopics":true,"wgGETopicsMatchModeEnabled":true,"wgGEStructuredTaskRejectionReasonTextInputEnabled":false,"wgGELevelingUpEnabledForUser":false};RLSTATE={"ext.globalCssJs.user.styles":"ready","site.styles":"ready","user.styles":"ready","ext.globalCssJs.user":"ready","user":"ready","user.options":"loading","ext.cite.styles":"ready", "mediawiki.page.gallery.styles":"ready","skins.vector.search.codex.styles":"ready","skins.vector.styles":"ready","skins.vector.icons":"ready","ext.wikimediamessages.styles":"ready","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript":"ready","ext.uls.interlanguage":"ready","wikibase.client.init":"ready","ext.wikimediaBadges":"ready"};RLPAGEMODULES=["ext.cite.ux-enhancements","mediawiki.page.media","site","mediawiki.page.ready","mediawiki.toc","skins.vector.js","ext.centralNotice.geoIP","ext.centralNotice.startUp","ext.gadget.WikiMiniAtlas","ext.gadget.OSMmapa","ext.gadget.direct-links-to-commons","ext.gadget.ReferenceTooltips","ext.gadget.courses","ext.urlShortener.toolbar","ext.centralauth.centralautologin","mmv.bootstrap","ext.popups","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.init","ext.visualEditor.targetLoader","ext.echo.centralauth","ext.eventLogging","ext.wikimediaEvents","ext.navigationTiming","ext.uls.interface","ext.cx.eventlogging.campaigns","ext.cx.uls.quick.actions", "wikibase.client.vector-2022","ext.checkUser.clientHints","ext.growthExperiments.SuggestedEditSession","wikibase.sidebar.tracking"];</script> <script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.loader.impl(function(){return["user.options@12s5i",function($,jQuery,require,module){mw.user.tokens.set({"patrolToken":"+\\","watchToken":"+\\","csrfToken":"+\\"}); }];});});</script> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=ext.cite.styles%7Cext.uls.interlanguage%7Cext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript%7Cext.wikimediaBadges%7Cext.wikimediamessages.styles%7Cmediawiki.page.gallery.styles%7Cskins.vector.icons%2Cstyles%7Cskins.vector.search.codex.styles%7Cwikibase.client.init&only=styles&skin=vector-2022"> <script async="" src="/w/load.php?lang=cs&modules=startup&only=scripts&raw=1&skin=vector-2022"></script> <meta name="ResourceLoaderDynamicStyles" content=""> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=site.styles&only=styles&skin=vector-2022"> <meta name="generator" content="MediaWiki 1.44.0-wmf.4"> <meta name="referrer" content="origin"> <meta name="referrer" content="origin-when-cross-origin"> <meta name="robots" content="max-image-preview:standard"> <meta name="format-detection" content="telephone=no"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8e/Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg/1200px-Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="1200"> <meta property="og:image:height" content="800"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8e/Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg/800px-Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="800"> <meta property="og:image:height" content="533"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8e/Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg/640px-Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="640"> <meta property="og:image:height" content="427"> <meta name="viewport" content="width=1120"> <meta property="og:title" content="Osmanská říše – Wikipedie"> <meta property="og:type" content="website"> <link rel="preconnect" href="//upload.wikimedia.org"> <link rel="alternate" media="only screen and (max-width: 640px)" href="//cs.m.wikipedia.org/wiki/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e"> <link rel="alternate" type="application/x-wiki" title="Editovat" href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit"> <link rel="apple-touch-icon" href="/static/apple-touch/wikipedia.png"> <link rel="icon" href="/static/favicon/wikipedia.ico"> <link rel="search" type="application/opensearchdescription+xml" href="/w/rest.php/v1/search" title="Wikipedie (cs)"> <link rel="EditURI" type="application/rsd+xml" href="//cs.wikipedia.org/w/api.php?action=rsd"> <link rel="canonical" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e"> <link rel="license" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs"> <link rel="alternate" type="application/atom+xml" title="Atom kanál Wikipedie." href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny&feed=atom"> <link rel="dns-prefetch" href="//meta.wikimedia.org" /> <link rel="dns-prefetch" href="//login.wikimedia.org"> </head> <body class="skin--responsive skin-vector skin-vector-search-vue mediawiki ltr sitedir-ltr mw-hide-empty-elt ns-0 ns-subject mw-editable page-Osmanská_říše rootpage-Osmanská_říše skin-vector-2022 action-view"><a class="mw-jump-link" href="#bodyContent">Přeskočit na obsah</a> <div class="vector-header-container"> <header class="vector-header mw-header"> <div class="vector-header-start"> <nav class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown vector-main-menu-dropdown vector-button-flush-left vector-button-flush-right" > <input type="checkbox" id="vector-main-menu-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Hlavní menu" > <label id="vector-main-menu-dropdown-label" for="vector-main-menu-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Hlavní menu </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-main-menu-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-main-menu" class="vector-main-menu vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-main-menu-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="main-menu-pinned" data-pinnable-element-id="vector-main-menu" data-pinned-container-id="vector-main-menu-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-main-menu-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Hlavní menu</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-navigation" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-navigation" > <div class="vector-menu-heading"> Navigace </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="n-mainpage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" title="Navštívit Hlavní stranu [z]" accesskey="z">Hlavní strana</a></li><li id="n-help" class="mw-list-item"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah" title="Místo, kde najdete pomoc">Nápověda</a></li><li id="n-helpdesk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pot%C5%99ebuji_pomoc" title="Pokud si nevíte rady, zeptejte se ostatních">Potřebuji pomoc</a></li><li id="n-featuredcontent" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Nejlep%C5%A1%C3%AD_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Přehled článků, které jsou považovány za nejlepší na české Wikipedii">Nejlepší články</a></li><li id="n-randompage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:N%C3%A1hodn%C3%A1_str%C3%A1nka" title="Přejít na náhodně vybranou stránku [x]" accesskey="x">Náhodný článek</a></li><li id="n-recentchanges" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny" title="Seznam posledních změn na této wiki [r]" accesskey="r">Poslední změny</a></li><li id="n-portal" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Port%C3%A1l_Wikipedie" title="O projektu, jak můžete pomoci, kde hledat">Komunitní portál</a></li><li id="n-villagepump" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pod_l%C3%ADpou" title="Hlavní diskusní fórum">Pod lípou</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> <a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" class="mw-logo"> <img class="mw-logo-icon" src="/static/images/icons/wikipedia.png" alt="" aria-hidden="true" height="50" width="50"> <img class="mw-logo-wordmark" alt="Wikipedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-wordmark-cs.svg" style="width: 7.5em; height: 1.1875em;"> <img class="mw-logo-tagline" alt="Wikipedie: Otevřená encyklopedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-tagline-cs.svg" width="118" height="13" style="width: 7.375em; height: 0.8125em;"> </a> </div> <div class="vector-header-end"> <div id="p-search" role="search" class="vector-search-box-vue vector-search-box-collapses vector-search-box-show-thumbnail vector-search-box-auto-expand-width vector-search-box"> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only search-toggle" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f"> Hledání </a> <div class="vector-typeahead-search-container"> <div class="cdx-typeahead-search cdx-typeahead-search--show-thumbnail cdx-typeahead-search--auto-expand-width"> <form action="/w/index.php" id="searchform" class="cdx-search-input cdx-search-input--has-end-button"> <div id="simpleSearch" class="cdx-search-input__input-wrapper" data-search-loc="header-moved"> <div class="cdx-text-input cdx-text-input--has-start-icon"> <input class="cdx-text-input__input" type="search" name="search" placeholder="Hledat na Wikipedii" aria-label="Hledat na Wikipedii" autocapitalize="sentences" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f" id="searchInput" > </div> <input type="hidden" name="title" value="Speciální:Hledání"> </div> <button class="cdx-button cdx-search-input__end-button">Hledat</button> </form> </div> </div> </div> <nav class="vector-user-links vector-user-links-wide" aria-label="Osobní nástroje"> <div class="vector-user-links-main"> <div id="p-vector-user-menu-preferences" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-userpage" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown " title="Změnit vzhled velikosti písma, šířky stránky a barvy" > <input type="checkbox" id="vector-appearance-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Vzhled" > <label id="vector-appearance-dropdown-label" for="vector-appearance-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Vzhled </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-appearance-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <div id="p-vector-user-menu-notifications" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-overflow" class="vector-menu mw-portlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs" class="">Podpořte Wikipedii</a> </li> <li id="pt-createaccount-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Osmansk%C3%A1+%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné" class="">Vytvoření účtu</a> </li> <li id="pt-login-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Osmansk%C3%A1+%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o" class="">Přihlášení</a> </li> </ul> </div> </div> </div> <div id="vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown vector-user-menu vector-button-flush-right vector-user-menu-logged-out" title="Další možnosti" > <input type="checkbox" id="vector-user-links-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Osobní nástroje" > <label id="vector-user-links-dropdown-label" for="vector-user-links-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Osobní nástroje </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-personal" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-personal user-links-collapsible-item" title="Uživatelské menu" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs">Podpořte Wikipedii</a></li><li id="pt-createaccount" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Osmansk%C3%A1+%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné"> Vytvoření účtu</a></li><li id="pt-login" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Osmansk%C3%A1+%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o"> Přihlášení</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-user-menu-anon-editor" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-user-menu-anon-editor" > <div class="vector-menu-heading"> Stránky pro odhlášené editory <a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:%C3%9Avod" aria-label="Více informací o editování">dozvědět se více</a> </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-anoncontribs" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_p%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky" title="Seznam editací provedených z této IP adresy [y]" accesskey="y">Příspěvky</a></li><li id="pt-anontalk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_diskuse" title="Diskuse o editacích provedených z této IP adresy [n]" accesskey="n">Diskuse</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </header> </div> <div class="mw-page-container"> <div class="mw-page-container-inner"> <div class="vector-sitenotice-container"> <div id="siteNotice"></div> </div> <div class="vector-column-start"> <div class="vector-main-menu-container"> <div id="mw-navigation"> <nav id="mw-panel" class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> </div> </div> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav id="mw-panel-toc" aria-label="Obsah" data-event-name="ui.sidebar-toc" class="mw-table-of-contents-container vector-toc-landmark"> <div id="vector-toc-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-toc" class="vector-toc vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-toc-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="toc-pinned" data-pinnable-element-id="vector-toc" > <h2 class="vector-pinnable-header-label">Obsah</h2> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.unpin">skrýt</button> </div> <ul class="vector-toc-contents" id="mw-panel-toc-list"> <li id="toc-mw-content-text" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a href="#" class="vector-toc-link"> <div class="vector-toc-text">(úvod)</div> </a> </li> <li id="toc-Historie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Historie"> <div class="vector-toc-text"> 1 Historie </div> </a> <button aria-controls="toc-Historie-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Historie </button> <ul id="toc-Historie-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Situace_před_vznikem_osmanského_státu" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Situace_před_vznikem_osmanského_státu"> <div class="vector-toc-text"> 1.1 Situace před vznikem osmanského státu </div> </a> <ul id="toc-Situace_před_vznikem_osmanského_státu-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Založení_státu" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Založení_státu"> <div class="vector-toc-text"> 1.2 Založení státu </div> </a> <ul id="toc-Založení_státu-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Osmanské_zisky_na_Balkánském_poloostrově" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Osmanské_zisky_na_Balkánském_poloostrově"> <div class="vector-toc-text"> 1.3 Osmanské zisky na Balkánském poloostrově </div> </a> <ul id="toc-Osmanské_zisky_na_Balkánském_poloostrově-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Osmanské_interregnum" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Osmanské_interregnum"> <div class="vector-toc-text"> 1.4 Osmanské interregnum </div> </a> <ul id="toc-Osmanské_interregnum-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Dobytí_Konstantinopole_a_další_expanze" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Dobytí_Konstantinopole_a_další_expanze"> <div class="vector-toc-text"> 1.5 Dobytí Konstantinopole a další expanze </div> </a> <ul id="toc-Dobytí_Konstantinopole_a_další_expanze-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Vrchol_a_stagnace_osmanské_moci_(1520–1683)" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Vrchol_a_stagnace_osmanské_moci_(1520–1683)"> <div class="vector-toc-text"> 1.6 Vrchol a stagnace osmanské moci (1520–1683) </div> </a> <ul id="toc-Vrchol_a_stagnace_osmanské_moci_(1520–1683)-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Opory_sultánovy_moci" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Opory_sultánovy_moci"> <div class="vector-toc-text"> 1.7 Opory sultánovy moci </div> </a> <ul id="toc-Opory_sultánovy_moci-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Stagnace_a_reformy_(1566–1602)" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Stagnace_a_reformy_(1566–1602)"> <div class="vector-toc-text"> 1.8 Stagnace a reformy (1566–1602) </div> </a> <ul id="toc-Stagnace_a_reformy_(1566–1602)-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Neúspěch_u_Vídně_a_ztráta_Uher_(1683–1718)" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Neúspěch_u_Vídně_a_ztráta_Uher_(1683–1718)"> <div class="vector-toc-text"> 1.8.1 Neúspěch u Vídně a ztráta Uher (1683–1718) </div> </a> <ul id="toc-Neúspěch_u_Vídně_a_ztráta_Uher_(1683–1718)-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Zavádění_reforem_(1718–1802)" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Zavádění_reforem_(1718–1802)"> <div class="vector-toc-text"> 1.9 Zavádění reforem (1718–1802) </div> </a> <ul id="toc-Zavádění_reforem_(1718–1802)-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Rozpadání_říše_(1808–1876)" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Rozpadání_říše_(1808–1876)"> <div class="vector-toc-text"> 1.10 Rozpadání říše (1808–1876) </div> </a> <ul id="toc-Rozpadání_říše_(1808–1876)-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Nemocný_muž_na_Bosporu_(1839–1876)" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Nemocný_muž_na_Bosporu_(1839–1876)"> <div class="vector-toc-text"> 1.11 Nemocný muž na Bosporu (1839–1876) </div> </a> <ul id="toc-Nemocný_muž_na_Bosporu_(1839–1876)-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Úpadek_a_modernizace_(1876–1908)" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Úpadek_a_modernizace_(1876–1908)"> <div class="vector-toc-text"> 1.12 Úpadek a modernizace (1876–1908) </div> </a> <ul id="toc-Úpadek_a_modernizace_(1876–1908)-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Pád_a_rozpad_(1908–1923)" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Pád_a_rozpad_(1908–1923)"> <div class="vector-toc-text"> 1.13 Pád a rozpad (1908–1923) </div> </a> <ul id="toc-Pád_a_rozpad_(1908–1923)-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Vláda" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Vláda"> <div class="vector-toc-text"> 2 Vláda </div> </a> <button aria-controls="toc-Vláda-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Vláda </button> <ul id="toc-Vláda-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Ozbrojené_síly" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Ozbrojené_síly"> <div class="vector-toc-text"> 2.1 Ozbrojené síly </div> </a> <ul id="toc-Ozbrojené_síly-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Administrativní_rozdělení" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Administrativní_rozdělení"> <div class="vector-toc-text"> 3 Administrativní rozdělení </div> </a> <ul id="toc-Administrativní_rozdělení-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Ekonomika" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Ekonomika"> <div class="vector-toc-text"> 4 Ekonomika </div> </a> <ul id="toc-Ekonomika-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Obyvatelstvo" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Obyvatelstvo"> <div class="vector-toc-text"> 5 Obyvatelstvo </div> </a> <button aria-controls="toc-Obyvatelstvo-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Obyvatelstvo </button> <ul id="toc-Obyvatelstvo-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Jazyk" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Jazyk"> <div class="vector-toc-text"> 5.1 Jazyk </div> </a> <ul id="toc-Jazyk-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Náboženství" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Náboženství"> <div class="vector-toc-text"> 5.2 Náboženství </div> </a> <ul id="toc-Náboženství-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Islám" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Islám"> <div class="vector-toc-text"> 5.2.1 Islám </div> </a> <ul id="toc-Islám-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Křesťanství_a_judaismus" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Křesťanství_a_judaismus"> <div class="vector-toc-text"> 5.2.2 Křesťanství a judaismus </div> </a> <ul id="toc-Křesťanství_a_judaismus-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Kultura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Kultura"> <div class="vector-toc-text"> 6 Kultura </div> </a> <button aria-controls="toc-Kultura-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Kultura </button> <ul id="toc-Kultura-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Vzdělání" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Vzdělání"> <div class="vector-toc-text"> 6.1 Vzdělání </div> </a> <ul id="toc-Vzdělání-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Literatura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Literatura"> <div class="vector-toc-text"> 6.2 Literatura </div> </a> <ul id="toc-Literatura-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Vlajka_a_znak" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Vlajka_a_znak"> <div class="vector-toc-text"> 7 Vlajka a znak </div> </a> <ul id="toc-Vlajka_a_znak-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Odkazy"> <div class="vector-toc-text"> 8 Odkazy </div> </a> <button aria-controls="toc-Odkazy-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Odkazy </button> <ul id="toc-Odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Reference" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Reference"> <div class="vector-toc-text"> 8.1 Reference </div> </a> <ul id="toc-Reference-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Literatura_2" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Literatura_2"> <div class="vector-toc-text"> 8.2 Literatura </div> </a> <ul id="toc-Literatura_2-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Související_články" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Související_články"> <div class="vector-toc-text"> 8.3 Související články </div> </a> <ul id="toc-Související_články-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Externí_odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Externí_odkazy"> <div class="vector-toc-text"> 8.4 Externí odkazy </div> </a> <ul id="toc-Externí_odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </div> </div> </nav> </div> </div> <div class="mw-content-container"> <main id="content" class="mw-body"> <header class="mw-body-header vector-page-titlebar"> <nav aria-label="Obsah" class="vector-toc-landmark"> <div id="vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown vector-page-titlebar-toc vector-button-flush-left" > <input type="checkbox" id="vector-page-titlebar-toc-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Přepnout obsah" > <label id="vector-page-titlebar-toc-label" for="vector-page-titlebar-toc-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Přepnout obsah </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-titlebar-toc-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <h1 id="firstHeading" class="firstHeading mw-first-heading">Osmanská říše</h1> <div id="p-lang-btn" class="vector-dropdown mw-portlet mw-portlet-lang" > <input type="checkbox" id="p-lang-btn-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-p-lang-btn" class="vector-dropdown-checkbox mw-interlanguage-selector" aria-label="Přejděte k článku v jiném jazyce. Je dostupný v 179 jazycích" > <label id="p-lang-btn-label" for="p-lang-btn-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--action-progressive mw-portlet-lang-heading-179" aria-hidden="true" > 179 jazyků </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="interlanguage-link interwiki-ab mw-list-item"><a href="https://ab.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D1%81%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D1%82%D3%99%D0%B8_%D0%B0%D0%B8%D0%BC%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B8%D0%B0" title="Османтәи аимпериа – abcházština" lang="ab" hreflang="ab" data-title="Османтәи аимпериа" data-language-autonym="Аԥсшәа" data-language-local-name="abcházština" class="interlanguage-link-target">Аԥсшәа</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ace mw-list-item"><a href="https://ace.wikipedia.org/wiki/Turuki_Utsmani" title="Turuki Utsmani – acehština" lang="ace" hreflang="ace" data-title="Turuki Utsmani" data-language-autonym="Acèh" data-language-local-name="acehština" class="interlanguage-link-target">Acèh</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ady mw-list-item"><a href="https://ady.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D1%81%D0%BC%D1%8D%D0%BD_%D0%9F%D0%B0%D1%87%D1%8A%D1%8B%D1%85%D1%8C%D1%8B%D0%B3%D1%8A%D0%BE" title="Осмэн Пачъыхьыгъо – adygejština" lang="ady" hreflang="ady" data-title="Осмэн Пачъыхьыгъо" data-language-autonym="Адыгабзэ" data-language-local-name="adygejština" class="interlanguage-link-target">Адыгабзэ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-af mw-list-item"><a href="https://af.wikipedia.org/wiki/Ottomaanse_Ryk" title="Ottomaanse Ryk – afrikánština" lang="af" hreflang="af" data-title="Ottomaanse Ryk" data-language-autonym="Afrikaans" data-language-local-name="afrikánština" class="interlanguage-link-target">Afrikaans</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-als mw-list-item"><a href="https://als.wikipedia.org/wiki/Osmanisches_Reich" title="Osmanisches Reich – němčina (Švýcarsko)" lang="gsw" hreflang="gsw" data-title="Osmanisches Reich" data-language-autonym="Alemannisch" data-language-local-name="němčina (Švýcarsko)" class="interlanguage-link-target">Alemannisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-am mw-list-item"><a href="https://am.wikipedia.org/wiki/%E1%8B%A8%E1%8A%A6%E1%89%B6%E1%88%9B%E1%8A%95_%E1%88%98%E1%8A%95%E1%8C%8D%E1%88%A5%E1%89%B5" title="የኦቶማን መንግሥት – amharština" lang="am" hreflang="am" data-title="የኦቶማን መንግሥት" data-language-autonym="አማርኛ" data-language-local-name="amharština" class="interlanguage-link-target">አማርኛ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-an mw-list-item"><a href="https://an.wikipedia.org/wiki/Imperio_Otom%C3%A1n" title="Imperio Otomán – aragonština" lang="an" hreflang="an" data-title="Imperio Otomán" data-language-autonym="Aragonés" data-language-local-name="aragonština" class="interlanguage-link-target">Aragonés</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ang mw-list-item"><a href="https://ang.wikipedia.org/wiki/O%C3%BEomanisce_R%C4%ABce" title="Oþomanisce Rīce – staroangličtina" lang="ang" hreflang="ang" data-title="Oþomanisce Rīce" data-language-autonym="Ænglisc" data-language-local-name="staroangličtina" class="interlanguage-link-target">Ænglisc</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ann mw-list-item"><a href="https://ann.wikipedia.org/wiki/Ij%E1%BB%8Dn%CC%84-ub%E1%BB%8D%E1%BB%8Dn%CC%84_Otoman" title="Ijọn̄-ubọọn̄ Otoman – obolo" lang="ann" hreflang="ann" data-title="Ijọn̄-ubọọn̄ Otoman" data-language-autonym="Obolo" data-language-local-name="obolo" class="interlanguage-link-target">Obolo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ar badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://ar.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D9%84%D8%AF%D9%88%D9%84%D8%A9_%D8%A7%D9%84%D8%B9%D8%AB%D9%85%D8%A7%D9%86%D9%8A%D8%A9" title="الدولة العثمانية – arabština" lang="ar" hreflang="ar" data-title="الدولة العثمانية" data-language-autonym="العربية" data-language-local-name="arabština" class="interlanguage-link-target">العربية</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ary mw-list-item"><a href="https://ary.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D9%84%D8%AF%D9%88%D9%84%D8%A9_%D9%84%D8%B9%D8%AA%D9%85%D8%A7%D9%86%D9%8A%D8%A9" title="الدولة لعتمانية – arabština (marocká)" lang="ary" hreflang="ary" data-title="الدولة لعتمانية" data-language-autonym="الدارجة" data-language-local-name="arabština (marocká)" class="interlanguage-link-target">الدارجة</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-arz mw-list-item"><a href="https://arz.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D9%85%D8%A8%D8%B1%D8%A7%D8%B7%D9%88%D8%B1%D9%8A%D9%87_%D8%B9%D8%AB%D9%85%D8%A7%D9%86%D9%8A%D9%87" title="امبراطوريه عثمانيه – arabština (egyptská)" lang="arz" hreflang="arz" data-title="امبراطوريه عثمانيه" data-language-autonym="مصرى" data-language-local-name="arabština (egyptská)" class="interlanguage-link-target">مصرى</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-as mw-list-item"><a href="https://as.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%85%E0%A6%9F%E0%A7%8B%E0%A6%AE%E0%A6%BE%E0%A6%A8_%E0%A6%B8%E0%A6%BE%E0%A6%AE%E0%A7%8D%E0%A7%B0%E0%A6%BE%E0%A6%9C%E0%A7%8D%E0%A6%AF" title="অটোমান সাম্ৰাজ্য – ásámština" lang="as" hreflang="as" data-title="অটোমান সাম্ৰাজ্য" data-language-autonym="অসমীয়া" data-language-local-name="ásámština" class="interlanguage-link-target">অসমীয়া</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ast mw-list-item"><a href="https://ast.wikipedia.org/wiki/Imperiu_Otomanu" title="Imperiu Otomanu – asturština" lang="ast" hreflang="ast" data-title="Imperiu Otomanu" data-language-autonym="Asturianu" data-language-local-name="asturština" class="interlanguage-link-target">Asturianu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-av mw-list-item"><a href="https://av.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D3%80%D1%83%D1%81%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D1%8F%D0%B1_%D0%B8%D0%BC%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B8%D1%8F" title="ГӀусманияб империя – avarština" lang="av" hreflang="av" data-title="ГӀусманияб империя" data-language-autonym="Авар" data-language-local-name="avarština" class="interlanguage-link-target">Авар</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-az mw-list-item"><a href="https://az.wikipedia.org/wiki/Osmanl%C4%B1_imperiyas%C4%B1" title="Osmanlı imperiyası – ázerbájdžánština" lang="az" hreflang="az" data-title="Osmanlı imperiyası" data-language-autonym="Azərbaycanca" data-language-local-name="ázerbájdžánština" class="interlanguage-link-target">Azərbaycanca</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-azb mw-list-item"><a href="https://azb.wikipedia.org/wiki/%D8%B9%D8%AB%D9%85%D8%A7%D9%86%D9%84%DB%8C_%D8%A7%DB%8C%D9%85%D9%BE%DB%8C%D8%B1%D8%A7%D8%AA%D9%88%D8%B1%D9%84%D9%88%D8%BA%D9%88" title="عثمانلی ایمپیراتورلوغو – South Azerbaijani" lang="azb" hreflang="azb" data-title="عثمانلی ایمپیراتورلوغو" data-language-autonym="تۆرکجه" data-language-local-name="South Azerbaijani" class="interlanguage-link-target">تۆرکجه</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ba badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://ba.wikipedia.org/wiki/%D2%92%D0%BE%D1%81%D0%BC%D0%B0%D0%BD_%D0%B8%D0%BC%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B8%D1%8F%D2%BB%D1%8B" title="Ғосман империяһы – baškirština" lang="ba" hreflang="ba" data-title="Ғосман империяһы" data-language-autonym="Башҡортса" data-language-local-name="baškirština" class="interlanguage-link-target">Башҡортса</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bar mw-list-item"><a href="https://bar.wikipedia.org/wiki/Osmanischs_Reich" title="Osmanischs Reich – bavorština" lang="bar" hreflang="bar" data-title="Osmanischs Reich" data-language-autonym="Boarisch" data-language-local-name="bavorština" class="interlanguage-link-target">Boarisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bat-smg mw-list-item"><a href="https://bat-smg.wikipedia.org/wiki/Uosmanu_imper%C4%97j%C4%97" title="Uosmanu imperėjė – žemaitština" lang="sgs" hreflang="sgs" data-title="Uosmanu imperėjė" data-language-autonym="Žemaitėška" data-language-local-name="žemaitština" class="interlanguage-link-target">Žemaitėška</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bcl mw-list-item"><a href="https://bcl.wikipedia.org/wiki/Imperyong_Ottoman" title="Imperyong Ottoman – Central Bikol" lang="bcl" hreflang="bcl" data-title="Imperyong Ottoman" data-language-autonym="Bikol Central" data-language-local-name="Central Bikol" class="interlanguage-link-target">Bikol Central</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be mw-list-item"><a href="https://be.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D1%81%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B0%D1%8F_%D1%96%D0%BC%D0%BF%D0%B5%D1%80%D1%8B%D1%8F" title="Асманская імперыя – běloruština" lang="be" hreflang="be" data-title="Асманская імперыя" data-language-autonym="Беларуская" data-language-local-name="běloruština" class="interlanguage-link-target">Беларуская</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be-x-old mw-list-item"><a href="https://be-tarask.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D1%81%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B0%D1%8F_%D1%96%D0%BC%D0%BF%D1%8D%D1%80%D1%8B%D1%8F" title="Асманская імпэрыя – Belarusian (Taraškievica orthography)" lang="be-tarask" hreflang="be-tarask" data-title="Асманская імпэрыя" data-language-autonym="Беларуская (тарашкевіца)" data-language-local-name="Belarusian (Taraškievica orthography)" class="interlanguage-link-target">Беларуская (тарашкевіца)</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bg mw-list-item"><a href="https://bg.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D1%81%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B0_%D0%B8%D0%BC%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B8%D1%8F" title="Османска империя – bulharština" lang="bg" hreflang="bg" data-title="Османска империя" data-language-autonym="Български" data-language-local-name="bulharština" class="interlanguage-link-target">Български</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bn mw-list-item"><a href="https://bn.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%89%E0%A6%B8%E0%A6%AE%E0%A6%BE%E0%A6%A8%E0%A7%80%E0%A6%AF%E0%A6%BC_%E0%A6%B8%E0%A6%BE%E0%A6%AE%E0%A7%8D%E0%A6%B0%E0%A6%BE%E0%A6%9C%E0%A7%8D%E0%A6%AF" title="উসমানীয় সাম্রাজ্য – bengálština" lang="bn" hreflang="bn" data-title="উসমানীয় সাম্রাজ্য" data-language-autonym="বাংলা" data-language-local-name="bengálština" class="interlanguage-link-target">বাংলা</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-br mw-list-item"><a href="https://br.wikipedia.org/wiki/Impalaeriezh_otoman" title="Impalaeriezh otoman – bretonština" lang="br" hreflang="br" data-title="Impalaeriezh otoman" data-language-autonym="Brezhoneg" data-language-local-name="bretonština" class="interlanguage-link-target">Brezhoneg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bs mw-list-item"><a href="https://bs.wikipedia.org/wiki/Osmansko_Carstvo" title="Osmansko Carstvo – bosenština" lang="bs" hreflang="bs" data-title="Osmansko Carstvo" data-language-autonym="Bosanski" data-language-local-name="bosenština" class="interlanguage-link-target">Bosanski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bxr mw-list-item"><a href="https://bxr.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D1%81%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D0%B0%D0%B9_%D1%8D%D0%B7%D1%8D%D0%BD%D1%82%D1%8D_%D0%B3%D2%AF%D1%80%D1%8D%D0%BD" title="Османай эзэнтэ гүрэн – Russia Buriat" lang="bxr" hreflang="bxr" data-title="Османай эзэнтэ гүрэн" data-language-autonym="Буряад" data-language-local-name="Russia Buriat" class="interlanguage-link-target">Буряад</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ca mw-list-item"><a href="https://ca.wikipedia.org/wiki/Imperi_Otom%C3%A0" title="Imperi Otomà – katalánština" lang="ca" hreflang="ca" data-title="Imperi Otomà" data-language-autonym="Català" data-language-local-name="katalánština" class="interlanguage-link-target">Català</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cdo mw-list-item"><a href="https://cdo.wikipedia.org/wiki/Osman_D%C3%A1%CC%A4-gu%C3%B3k" title="Osman Dá̤-guók – Mindong" lang="cdo" hreflang="cdo" data-title="Osman Dá̤-guók" data-language-autonym="閩東語 / Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄" data-language-local-name="Mindong" class="interlanguage-link-target">閩東語 / Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ce mw-list-item"><a href="https://ce.wikipedia.org/wiki/I%D1%83%D1%81%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D0%BE%D0%B9%D0%BD_%D1%88%D1%83%D1%80%D0%B5" title="Iусманойн шуре – čečenština" lang="ce" hreflang="ce" data-title="Iусманойн шуре" data-language-autonym="Нохчийн" data-language-local-name="čečenština" class="interlanguage-link-target">Нохчийн</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ckb badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://ckb.wikipedia.org/wiki/%D8%A6%DB%8C%D9%85%D9%BE%D8%B1%D8%A7%D8%AA%DB%86%D8%B1%DB%8C%DB%95%D8%AA%DB%8C%DB%8C_%D8%B9%D9%88%D8%B3%D9%85%D8%A7%D9%86%DB%8C" title="ئیمپراتۆریەتیی عوسمانی – kurdština (sorání)" lang="ckb" hreflang="ckb" data-title="ئیمپراتۆریەتیی عوسمانی" data-language-autonym="کوردی" data-language-local-name="kurdština (sorání)" class="interlanguage-link-target">کوردی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-crh mw-list-item"><a href="https://crh.wikipedia.org/wiki/Osmanl%C4%B1_Devleti" title="Osmanlı Devleti – tatarština (krymská)" lang="crh" hreflang="crh" data-title="Osmanlı Devleti" data-language-autonym="Qırımtatarca" data-language-local-name="tatarština (krymská)" class="interlanguage-link-target">Qırımtatarca</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cv mw-list-item"><a href="https://cv.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D1%81%D0%BC%D0%B0%D0%BD_%D0%B8%D0%BC%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B8%D0%B9%C4%95" title="Осман империйĕ – čuvaština" lang="cv" hreflang="cv" data-title="Осман империйĕ" data-language-autonym="Чӑвашла" data-language-local-name="čuvaština" class="interlanguage-link-target">Чӑвашла</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cy mw-list-item"><a href="https://cy.wikipedia.org/wiki/Yr_Ymerodraeth_Otomanaidd" title="Yr Ymerodraeth Otomanaidd – velština" lang="cy" hreflang="cy" data-title="Yr Ymerodraeth Otomanaidd" data-language-autonym="Cymraeg" data-language-local-name="velština" class="interlanguage-link-target">Cymraeg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-da mw-list-item"><a href="https://da.wikipedia.org/wiki/Det_Osmanniske_Rige" title="Det Osmanniske Rige – dánština" lang="da" hreflang="da" data-title="Det Osmanniske Rige" data-language-autonym="Dansk" data-language-local-name="dánština" class="interlanguage-link-target">Dansk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-de mw-list-item"><a href="https://de.wikipedia.org/wiki/Osmanisches_Reich" title="Osmanisches Reich – němčina" lang="de" hreflang="de" data-title="Osmanisches Reich" data-language-autonym="Deutsch" data-language-local-name="němčina" class="interlanguage-link-target">Deutsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-diq mw-list-item"><a href="https://diq.wikipedia.org/wiki/%C4%B0mperatoriya_Usman%C4%B1can" title="İmperatoriya Usmanıcan – Zazaki" lang="diq" hreflang="diq" data-title="İmperatoriya Usmanıcan" data-language-autonym="Zazaki" data-language-local-name="Zazaki" class="interlanguage-link-target">Zazaki</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-el mw-list-item"><a href="https://el.wikipedia.org/wiki/%CE%9F%CE%B8%CF%89%CE%BC%CE%B1%CE%BD%CE%B9%CE%BA%CE%AE_%CE%91%CF%85%CF%84%CE%BF%CE%BA%CF%81%CE%B1%CF%84%CE%BF%CF%81%CE%AF%CE%B1" title="Οθωμανική Αυτοκρατορία – řečtina" lang="el" hreflang="el" data-title="Οθωμανική Αυτοκρατορία" data-language-autonym="Ελληνικά" data-language-local-name="řečtina" class="interlanguage-link-target">Ελληνικά</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-en mw-list-item"><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Ottoman_Empire" title="Ottoman Empire – angličtina" lang="en" hreflang="en" data-title="Ottoman Empire" data-language-autonym="English" data-language-local-name="angličtina" class="interlanguage-link-target">English</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eo badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://eo.wikipedia.org/wiki/Otomana_Imperio" title="Otomana Imperio – esperanto" lang="eo" hreflang="eo" data-title="Otomana Imperio" data-language-autonym="Esperanto" data-language-local-name="esperanto" class="interlanguage-link-target">Esperanto</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-es mw-list-item"><a href="https://es.wikipedia.org/wiki/Imperio_otomano" title="Imperio otomano – španělština" lang="es" hreflang="es" data-title="Imperio otomano" data-language-autonym="Español" data-language-local-name="španělština" class="interlanguage-link-target">Español</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-et mw-list-item"><a href="https://et.wikipedia.org/wiki/Osmanite_riik" title="Osmanite riik – estonština" lang="et" hreflang="et" data-title="Osmanite riik" data-language-autonym="Eesti" data-language-local-name="estonština" class="interlanguage-link-target">Eesti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eu mw-list-item"><a href="https://eu.wikipedia.org/wiki/Otomandar_Inperioa" title="Otomandar Inperioa – baskičtina" lang="eu" hreflang="eu" data-title="Otomandar Inperioa" data-language-autonym="Euskara" data-language-local-name="baskičtina" class="interlanguage-link-target">Euskara</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ext mw-list-item"><a href="https://ext.wikipedia.org/wiki/Emperiu_otomanu" title="Emperiu otomanu – extremadurština" lang="ext" hreflang="ext" data-title="Emperiu otomanu" data-language-autonym="Estremeñu" data-language-local-name="extremadurština" class="interlanguage-link-target">Estremeñu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fa mw-list-item"><a href="https://fa.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D9%85%D9%BE%D8%B1%D8%A7%D8%AA%D9%88%D8%B1%DB%8C_%D8%B9%D8%AB%D9%85%D8%A7%D9%86%DB%8C" title="امپراتوری عثمانی – perština" lang="fa" hreflang="fa" data-title="امپراتوری عثمانی" data-language-autonym="فارسی" data-language-local-name="perština" class="interlanguage-link-target">فارسی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fi mw-list-item"><a href="https://fi.wikipedia.org/wiki/Osmanien_valtakunta" title="Osmanien valtakunta – finština" lang="fi" hreflang="fi" data-title="Osmanien valtakunta" data-language-autonym="Suomi" data-language-local-name="finština" class="interlanguage-link-target">Suomi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fiu-vro mw-list-item"><a href="https://fiu-vro.wikipedia.org/wiki/Osmann%C3%B5_riik" title="Osmannõ riik – võruština" lang="vro" hreflang="vro" data-title="Osmannõ riik" data-language-autonym="Võro" data-language-local-name="võruština" class="interlanguage-link-target">Võro</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fo mw-list-item"><a href="https://fo.wikipedia.org/wiki/Osmanska_r%C3%ADki%C3%B0" title="Osmanska ríkið – faerština" lang="fo" hreflang="fo" data-title="Osmanska ríkið" data-language-autonym="Føroyskt" data-language-local-name="faerština" class="interlanguage-link-target">Føroyskt</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fr mw-list-item"><a href="https://fr.wikipedia.org/wiki/Empire_ottoman" title="Empire ottoman – francouzština" lang="fr" hreflang="fr" data-title="Empire ottoman" data-language-autonym="Français" data-language-local-name="francouzština" class="interlanguage-link-target">Français</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-frr mw-list-item"><a href="https://frr.wikipedia.org/wiki/Osmaansk_Rik" title="Osmaansk Rik – fríština (severní)" lang="frr" hreflang="frr" data-title="Osmaansk Rik" data-language-autonym="Nordfriisk" data-language-local-name="fríština (severní)" class="interlanguage-link-target">Nordfriisk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fy mw-list-item"><a href="https://fy.wikipedia.org/wiki/Osmaanske_Ryk" title="Osmaanske Ryk – fríština (západní)" lang="fy" hreflang="fy" data-title="Osmaanske Ryk" data-language-autonym="Frysk" data-language-local-name="fríština (západní)" class="interlanguage-link-target">Frysk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ga mw-list-item"><a href="https://ga.wikipedia.org/wiki/An_Impireacht_Otam%C3%A1nach" title="An Impireacht Otamánach – irština" lang="ga" hreflang="ga" data-title="An Impireacht Otamánach" data-language-autonym="Gaeilge" data-language-local-name="irština" class="interlanguage-link-target">Gaeilge</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gag mw-list-item"><a href="https://gag.wikipedia.org/wiki/Osmanl%C4%B1_Devleti" title="Osmanlı Devleti – gagauzština" lang="gag" hreflang="gag" data-title="Osmanlı Devleti" data-language-autonym="Gagauz" data-language-local-name="gagauzština" class="interlanguage-link-target">Gagauz</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gcr mw-list-item"><a href="https://gcr.wikipedia.org/wiki/Ampir_otoman" title="Ampir otoman – Guianan Creole" lang="gcr" hreflang="gcr" data-title="Ampir otoman" data-language-autonym="Kriyòl gwiyannen" data-language-local-name="Guianan Creole" class="interlanguage-link-target">Kriyòl gwiyannen</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gd mw-list-item"><a href="https://gd.wikipedia.org/wiki/Impireachd_nan_Otomanach" title="Impireachd nan Otomanach – skotská gaelština" lang="gd" hreflang="gd" data-title="Impireachd nan Otomanach" data-language-autonym="Gàidhlig" data-language-local-name="skotská gaelština" class="interlanguage-link-target">Gàidhlig</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gl mw-list-item"><a href="https://gl.wikipedia.org/wiki/Imperio_Otom%C3%A1n" title="Imperio Otomán – galicijština" lang="gl" hreflang="gl" data-title="Imperio Otomán" data-language-autonym="Galego" data-language-local-name="galicijština" class="interlanguage-link-target">Galego</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gn mw-list-item"><a href="https://gn.wikipedia.org/wiki/Mburuvi_otom%C3%A1no" title="Mburuvi otománo – guaranština" lang="gn" hreflang="gn" data-title="Mburuvi otománo" data-language-autonym="Avañe'ẽ" data-language-local-name="guaranština" class="interlanguage-link-target">Avañe'ẽ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ha mw-list-item"><a href="https://ha.wikipedia.org/wiki/Daular_Usmaniyya" title="Daular Usmaniyya – hauština" lang="ha" hreflang="ha" data-title="Daular Usmaniyya" data-language-autonym="Hausa" data-language-local-name="hauština" class="interlanguage-link-target">Hausa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hak mw-list-item"><a href="https://hak.wikipedia.org/wiki/Osman_Ti-koet" title="Osman Ti-koet – čínština (dialekty Hakka)" lang="hak" hreflang="hak" data-title="Osman Ti-koet" data-language-autonym="客家語 / Hak-kâ-ngî" data-language-local-name="čínština (dialekty Hakka)" class="interlanguage-link-target">客家語 / Hak-kâ-ngî</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-he mw-list-item"><a href="https://he.wikipedia.org/wiki/%D7%94%D7%90%D7%99%D7%9E%D7%A4%D7%A8%D7%99%D7%94_%D7%94%D7%A2%D7%95%D7%AA%27%D7%9E%D7%90%D7%A0%D7%99%D7%AA" title="האימפריה העות'מאנית – hebrejština" lang="he" hreflang="he" data-title="האימפריה העות'מאנית" data-language-autonym="עברית" data-language-local-name="hebrejština" class="interlanguage-link-target">עברית</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hi mw-list-item"><a href="https://hi.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%89%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%A8%E0%A5%80_%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%AE%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%9C%E0%A5%8D%E0%A4%AF" title="उस्मानी साम्राज्य – hindština" lang="hi" hreflang="hi" data-title="उस्मानी साम्राज्य" data-language-autonym="हिन्दी" data-language-local-name="hindština" class="interlanguage-link-target">हिन्दी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hif mw-list-item"><a href="https://hif.wikipedia.org/wiki/Ottoman_Samrajya" title="Ottoman Samrajya – hindština (Fidži)" lang="hif" hreflang="hif" data-title="Ottoman Samrajya" data-language-autonym="Fiji Hindi" data-language-local-name="hindština (Fidži)" class="interlanguage-link-target">Fiji Hindi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hr mw-list-item"><a href="https://hr.wikipedia.org/wiki/Osmansko_Carstvo" title="Osmansko Carstvo – chorvatština" lang="hr" hreflang="hr" data-title="Osmansko Carstvo" data-language-autonym="Hrvatski" data-language-local-name="chorvatština" class="interlanguage-link-target">Hrvatski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ht mw-list-item"><a href="https://ht.wikipedia.org/wiki/Anpi_Otoman" title="Anpi Otoman – haitština" lang="ht" hreflang="ht" data-title="Anpi Otoman" data-language-autonym="Kreyòl ayisyen" data-language-local-name="haitština" class="interlanguage-link-target">Kreyòl ayisyen</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hu mw-list-item"><a href="https://hu.wikipedia.org/wiki/Oszm%C3%A1n_Birodalom" title="Oszmán Birodalom – maďarština" lang="hu" hreflang="hu" data-title="Oszmán Birodalom" data-language-autonym="Magyar" data-language-local-name="maďarština" class="interlanguage-link-target">Magyar</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hy mw-list-item"><a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D5%95%D5%BD%D5%B4%D5%A1%D5%B6%D5%B5%D5%A1%D5%B6_%D5%AF%D5%A1%D5%B5%D5%BD%D6%80%D5%B8%D6%82%D5%A9%D5%B5%D5%B8%D6%82%D5%B6" title="Օսմանյան կայսրություն – arménština" lang="hy" hreflang="hy" data-title="Օսմանյան կայսրություն" data-language-autonym="Հայերեն" data-language-local-name="arménština" class="interlanguage-link-target">Հայերեն</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hyw mw-list-item"><a href="https://hyw.wikipedia.org/wiki/%D5%95%D5%BD%D5%B4%D5%A1%D5%B6%D5%A5%D5%A1%D5%B6_%D4%BF%D5%A1%D5%B5%D5%BD%D6%80%D5%B8%D6%82%D5%A9%D5%AB%D6%82%D5%B6" title="Օսմանեան Կայսրութիւն – Western Armenian" lang="hyw" hreflang="hyw" data-title="Օսմանեան Կայսրութիւն" data-language-autonym="Արեւմտահայերէն" data-language-local-name="Western Armenian" class="interlanguage-link-target">Արեւմտահայերէն</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ia mw-list-item"><a href="https://ia.wikipedia.org/wiki/Imperio_Ottoman" title="Imperio Ottoman – interlingua" lang="ia" hreflang="ia" data-title="Imperio Ottoman" data-language-autonym="Interlingua" data-language-local-name="interlingua" class="interlanguage-link-target">Interlingua</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-iba mw-list-item"><a href="https://iba.wikipedia.org/wiki/Empayar_Ottoman" title="Empayar Ottoman – ibanština" lang="iba" hreflang="iba" data-title="Empayar Ottoman" data-language-autonym="Jaku Iban" data-language-local-name="ibanština" class="interlanguage-link-target">Jaku Iban</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-id mw-list-item"><a href="https://id.wikipedia.org/wiki/Kesultanan_Utsmaniyah" title="Kesultanan Utsmaniyah – indonéština" lang="id" hreflang="id" data-title="Kesultanan Utsmaniyah" data-language-autonym="Bahasa Indonesia" data-language-local-name="indonéština" class="interlanguage-link-target">Bahasa Indonesia</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ie mw-list-item"><a href="https://ie.wikipedia.org/wiki/Ottoman_Imperie" title="Ottoman Imperie – interlingue" lang="ie" hreflang="ie" data-title="Ottoman Imperie" data-language-autonym="Interlingue" data-language-local-name="interlingue" class="interlanguage-link-target">Interlingue</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ilo mw-list-item"><a href="https://ilo.wikipedia.org/wiki/Imperio_nga_Otomano" title="Imperio nga Otomano – ilokánština" lang="ilo" hreflang="ilo" data-title="Imperio nga Otomano" data-language-autonym="Ilokano" data-language-local-name="ilokánština" class="interlanguage-link-target">Ilokano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-inh mw-list-item"><a href="https://inh.wikipedia.org/wiki/%D0%A5%D1%8C%D1%83%D0%BD%D0%BA%D0%B0%D1%80%D1%85%D0%BE%D0%B9_%D0%B8%D0%BC%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B8" title="Хьункархой импери – inguština" lang="inh" hreflang="inh" data-title="Хьункархой импери" data-language-autonym="ГӀалгӀай" data-language-local-name="inguština" class="interlanguage-link-target">ГӀалгӀай</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-io mw-list-item"><a href="https://io.wikipedia.org/wiki/Otoman_imperio" title="Otoman imperio – ido" lang="io" hreflang="io" data-title="Otoman imperio" data-language-autonym="Ido" data-language-local-name="ido" class="interlanguage-link-target">Ido</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-is mw-list-item"><a href="https://is.wikipedia.org/wiki/Tyrkjaveldi" title="Tyrkjaveldi – islandština" lang="is" hreflang="is" data-title="Tyrkjaveldi" data-language-autonym="Íslenska" data-language-local-name="islandština" class="interlanguage-link-target">Íslenska</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-it mw-list-item"><a href="https://it.wikipedia.org/wiki/Impero_ottomano" title="Impero ottomano – italština" lang="it" hreflang="it" data-title="Impero ottomano" data-language-autonym="Italiano" data-language-local-name="italština" class="interlanguage-link-target">Italiano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ja mw-list-item"><a href="https://ja.wikipedia.org/wiki/%E3%82%AA%E3%82%B9%E3%83%9E%E3%83%B3%E5%B8%9D%E5%9B%BD" title="オスマン帝国 – japonština" lang="ja" hreflang="ja" data-title="オスマン帝国" data-language-autonym="日本語" data-language-local-name="japonština" class="interlanguage-link-target">日本語</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jam mw-list-item"><a href="https://jam.wikipedia.org/wiki/Ataman_Empaya" title="Ataman Empaya – jamajská kreolština" lang="jam" hreflang="jam" data-title="Ataman Empaya" data-language-autonym="Patois" data-language-local-name="jamajská kreolština" class="interlanguage-link-target">Patois</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jv mw-list-item"><a href="https://jv.wikipedia.org/wiki/Kakaisaran_Ottoman" title="Kakaisaran Ottoman – javánština" lang="jv" hreflang="jv" data-title="Kakaisaran Ottoman" data-language-autonym="Jawa" data-language-local-name="javánština" class="interlanguage-link-target">Jawa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ka mw-list-item"><a href="https://ka.wikipedia.org/wiki/%E1%83%9D%E1%83%A1%E1%83%9B%E1%83%90%E1%83%9A%E1%83%94%E1%83%97%E1%83%98%E1%83%A1_%E1%83%98%E1%83%9B%E1%83%9E%E1%83%94%E1%83%A0%E1%83%98%E1%83%90" title="ოსმალეთის იმპერია – gruzínština" lang="ka" hreflang="ka" data-title="ოსმალეთის იმპერია" data-language-autonym="ქართული" data-language-local-name="gruzínština" class="interlanguage-link-target">ქართული</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kab mw-list-item"><a href="https://kab.wikipedia.org/wiki/Tamnekda_n_Iturkiyen" title="Tamnekda n Iturkiyen – kabylština" lang="kab" hreflang="kab" data-title="Tamnekda n Iturkiyen" data-language-autonym="Taqbaylit" data-language-local-name="kabylština" class="interlanguage-link-target">Taqbaylit</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kbd mw-list-item"><a href="https://kbd.wikipedia.org/wiki/%D0%A3%D1%8D%D1%81%D0%BC%D1%8D%D0%BD_%D0%B8%D0%BC%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B8%D1%8D" title="Уэсмэн империэ – kabardinština" lang="kbd" hreflang="kbd" data-title="Уэсмэн империэ" data-language-autonym="Адыгэбзэ" data-language-local-name="kabardinština" class="interlanguage-link-target">Адыгэбзэ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kcg mw-list-item"><a href="https://kcg.wikipedia.org/wiki/A%CC%B1byintyokshan_A%CC%B1toman" title="A̱byintyokshan A̱toman – tyap" lang="kcg" hreflang="kcg" data-title="A̱byintyokshan A̱toman" data-language-autonym="Tyap" data-language-local-name="tyap" class="interlanguage-link-target">Tyap</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kk mw-list-item"><a href="https://kk.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D1%81%D0%BC%D0%B0%D0%BD_%D0%B8%D0%BC%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B8%D1%8F%D1%81%D1%8B" title="Осман империясы – kazaština" lang="kk" hreflang="kk" data-title="Осман империясы" data-language-autonym="Қазақша" data-language-local-name="kazaština" class="interlanguage-link-target">Қазақша</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-km mw-list-item"><a href="https://km.wikipedia.org/wiki/%E1%9E%85%E1%9E%80%E1%9F%92%E1%9E%9A%E1%9E%97%E1%9E%96%E1%9E%A2%E1%9E%BC%E1%9E%8F%E1%9E%BC%E1%9E%98%E1%9F%89%E1%9E%84%E1%9F%8B" title="ចក្រភពអូតូម៉ង់ – khmérština" lang="km" hreflang="km" data-title="ចក្រភពអូតូម៉ង់" data-language-autonym="ភាសាខ្មែរ" data-language-local-name="khmérština" class="interlanguage-link-target">ភាសាខ្មែរ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kn mw-list-item"><a href="https://kn.wikipedia.org/wiki/%E0%B2%86%E0%B2%9F%E0%B3%8B%E0%B2%AE%E0%B2%A8%E0%B3%8D_%E0%B2%9A%E0%B2%95%E0%B3%8D%E0%B2%B0%E0%B2%BE%E0%B2%A7%E0%B2%BF%E0%B2%AA%E0%B2%A4%E0%B3%8D%E0%B2%AF" title="ಆಟೋಮನ್ ಚಕ್ರಾಧಿಪತ್ಯ – kannadština" lang="kn" hreflang="kn" data-title="ಆಟೋಮನ್ ಚಕ್ರಾಧಿಪತ್ಯ" data-language-autonym="ಕನ್ನಡ" data-language-local-name="kannadština" class="interlanguage-link-target">ಕನ್ನಡ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ko mw-list-item"><a href="https://ko.wikipedia.org/wiki/%EC%98%A4%EC%8A%A4%EB%A7%8C_%EC%A0%9C%EA%B5%AD" title="오스만 제국 – korejština" lang="ko" hreflang="ko" data-title="오스만 제국" data-language-autonym="한국어" data-language-local-name="korejština" class="interlanguage-link-target">한국어</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ks mw-list-item"><a href="https://ks.wikipedia.org/wiki/%D8%B9%D9%8F%D8%AB%D9%85%D8%A7%D9%86%DB%8C%DB%81_%D8%B3%D9%84%D8%B7%D9%86%D9%8E%D8%AA" title="عُثمانیہ سلطنَت – kašmírština" lang="ks" hreflang="ks" data-title="عُثمانیہ سلطنَت" data-language-autonym="कॉशुर / کٲشُر" data-language-local-name="kašmírština" class="interlanguage-link-target">कॉशुर / کٲشُر</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ku mw-list-item"><a href="https://ku.wikipedia.org/wiki/%C3%8Emperatoriya_Osman%C3%AE" title="Împeratoriya Osmanî – kurdština" lang="ku" hreflang="ku" data-title="Împeratoriya Osmanî" data-language-autonym="Kurdî" data-language-local-name="kurdština" class="interlanguage-link-target">Kurdî</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kw mw-list-item"><a href="https://kw.wikipedia.org/wiki/Emperoureth_Ottoman" title="Emperoureth Ottoman – kornština" lang="kw" hreflang="kw" data-title="Emperoureth Ottoman" data-language-autonym="Kernowek" data-language-local-name="kornština" class="interlanguage-link-target">Kernowek</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ky mw-list-item"><a href="https://ky.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D1%81%D0%BC%D0%BE%D0%BD_%D0%B8%D0%BC%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B8%D1%8F%D1%81%D1%8B" title="Осмон империясы – kyrgyzština" lang="ky" hreflang="ky" data-title="Осмон империясы" data-language-autonym="Кыргызча" data-language-local-name="kyrgyzština" class="interlanguage-link-target">Кыргызча</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-la mw-list-item"><a href="https://la.wikipedia.org/wiki/Imperium_Ottomanicum" title="Imperium Ottomanicum – latina" lang="la" hreflang="la" data-title="Imperium Ottomanicum" data-language-autonym="Latina" data-language-local-name="latina" class="interlanguage-link-target">Latina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lad mw-list-item"><a href="https://lad.wikipedia.org/wiki/Imperio_Otomano" title="Imperio Otomano – ladinština" lang="lad" hreflang="lad" data-title="Imperio Otomano" data-language-autonym="Ladino" data-language-local-name="ladinština" class="interlanguage-link-target">Ladino</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lb mw-list-item"><a href="https://lb.wikipedia.org/wiki/Osmanescht_R%C3%A4ich" title="Osmanescht Räich – lucemburština" lang="lb" hreflang="lb" data-title="Osmanescht Räich" data-language-autonym="Lëtzebuergesch" data-language-local-name="lucemburština" class="interlanguage-link-target">Lëtzebuergesch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lez mw-list-item"><a href="https://lez.wikipedia.org/wiki/%D0%A3%D1%81%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D1%80%D0%B8%D0%BD_%D0%B8%D0%BC%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B8%D1%8F" title="Усманрин империя – lezginština" lang="lez" hreflang="lez" data-title="Усманрин империя" data-language-autonym="Лезги" data-language-local-name="lezginština" class="interlanguage-link-target">Лезги</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lfn mw-list-item"><a href="https://lfn.wikipedia.org/wiki/Impero_Osmanan" title="Impero Osmanan – lingua franca nova" lang="lfn" hreflang="lfn" data-title="Impero Osmanan" data-language-autonym="Lingua Franca Nova" data-language-local-name="lingua franca nova" class="interlanguage-link-target">Lingua Franca Nova</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-li mw-list-item"><a href="https://li.wikipedia.org/wiki/Ottomaans_Riek" title="Ottomaans Riek – limburština" lang="li" hreflang="li" data-title="Ottomaans Riek" data-language-autonym="Limburgs" data-language-local-name="limburština" class="interlanguage-link-target">Limburgs</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lld mw-list-item"><a href="https://lld.wikipedia.org/wiki/Imper_Otoman" title="Imper Otoman – Ladin" lang="lld" hreflang="lld" data-title="Imper Otoman" data-language-autonym="Ladin" data-language-local-name="Ladin" class="interlanguage-link-target">Ladin</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lmo mw-list-item"><a href="https://lmo.wikipedia.org/wiki/Imper_Otoman" title="Imper Otoman – lombardština" lang="lmo" hreflang="lmo" data-title="Imper Otoman" data-language-autonym="Lombard" data-language-local-name="lombardština" class="interlanguage-link-target">Lombard</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lo mw-list-item"><a href="https://lo.wikipedia.org/wiki/%E0%BA%88%E0%BA%B1%E0%BA%81%E0%BA%81%E0%BA%B0%E0%BA%A7%E0%BA%B1%E0%BA%94%E0%BB%82%E0%BA%AD%E0%BA%AA%E0%BA%B0%E0%BA%A1%E0%BA%B1%E0%BA%99" title="ຈັກກະວັດໂອສະມັນ – laoština" lang="lo" hreflang="lo" data-title="ຈັກກະວັດໂອສະມັນ" data-language-autonym="ລາວ" data-language-local-name="laoština" class="interlanguage-link-target">ລາວ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lt mw-list-item"><a href="https://lt.wikipedia.org/wiki/Osman%C5%B3_imperija" title="Osmanų imperija – litevština" lang="lt" hreflang="lt" data-title="Osmanų imperija" data-language-autonym="Lietuvių" data-language-local-name="litevština" class="interlanguage-link-target">Lietuvių</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lv badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://lv.wikipedia.org/wiki/Osma%C5%86u_imp%C4%93rija" title="Osmaņu impērija – lotyština" lang="lv" hreflang="lv" data-title="Osmaņu impērija" data-language-autonym="Latviešu" data-language-local-name="lotyština" class="interlanguage-link-target">Latviešu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mg mw-list-item"><a href="https://mg.wikipedia.org/wiki/Empira_%C3%94t%C3%B4m%C3%A0na" title="Empira Ôtômàna – malgaština" lang="mg" hreflang="mg" data-title="Empira Ôtômàna" data-language-autonym="Malagasy" data-language-local-name="malgaština" class="interlanguage-link-target">Malagasy</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mk badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D1%82%D0%BE%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%BE_%D0%A6%D0%B0%D1%80%D1%81%D1%82%D0%B2%D0%BE" title="Отоманско Царство – makedonština" lang="mk" hreflang="mk" data-title="Отоманско Царство" data-language-autonym="Македонски" data-language-local-name="makedonština" class="interlanguage-link-target">Македонски</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ml mw-list-item"><a href="https://ml.wikipedia.org/wiki/%E0%B4%93%E0%B4%9F%E0%B5%8D%E0%B4%9F%E0%B5%8A%E0%B4%AE%E0%B5%BB_%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%AE%E0%B5%8D%E0%B4%B0%E0%B4%BE%E0%B4%9C%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%82" title="ഓട്ടൊമൻ സാമ്രാജ്യം – malajálamština" lang="ml" hreflang="ml" data-title="ഓട്ടൊമൻ സാമ്രാജ്യം" data-language-autonym="മലയാളം" data-language-local-name="malajálamština" class="interlanguage-link-target">മലയാളം</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mn mw-list-item"><a href="https://mn.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D1%81%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D1%8B_%D1%8D%D0%B7%D1%8D%D0%BD%D1%82_%D0%B3%D2%AF%D1%80%D1%8D%D0%BD" title="Османы эзэнт гүрэн – mongolština" lang="mn" hreflang="mn" data-title="Османы эзэнт гүрэн" data-language-autonym="Монгол" data-language-local-name="mongolština" class="interlanguage-link-target">Монгол</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mr mw-list-item"><a href="https://mr.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%93%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%A8%E0%A5%80_%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%AE%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%9C%E0%A5%8D%E0%A4%AF" title="ओस्मानी साम्राज्य – maráthština" lang="mr" hreflang="mr" data-title="ओस्मानी साम्राज्य" data-language-autonym="मराठी" data-language-local-name="maráthština" class="interlanguage-link-target">मराठी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ms mw-list-item"><a href="https://ms.wikipedia.org/wiki/Empayar_Uthmaniyah" title="Empayar Uthmaniyah – malajština" lang="ms" hreflang="ms" data-title="Empayar Uthmaniyah" data-language-autonym="Bahasa Melayu" data-language-local-name="malajština" class="interlanguage-link-target">Bahasa Melayu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mt mw-list-item"><a href="https://mt.wikipedia.org/wiki/Imperu_Ottoman" title="Imperu Ottoman – maltština" lang="mt" hreflang="mt" data-title="Imperu Ottoman" data-language-autonym="Malti" data-language-local-name="maltština" class="interlanguage-link-target">Malti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mwl mw-list-item"><a href="https://mwl.wikipedia.org/wiki/Amp%C3%A9rio_Outomano" title="Ampério Outomano – mirandština" lang="mwl" hreflang="mwl" data-title="Ampério Outomano" data-language-autonym="Mirandés" data-language-local-name="mirandština" class="interlanguage-link-target">Mirandés</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-my mw-list-item"><a href="https://my.wikipedia.org/wiki/%E1%80%A1%E1%80%B1%E1%80%AC%E1%80%B7%E1%80%90%E1%80%99%E1%80%94%E1%80%BA_%E1%80%A1%E1%80%84%E1%80%BA%E1%80%95%E1%80%AD%E1%80%AF%E1%80%84%E1%80%BA%E1%80%9A%E1%80%AC" title="အော့တမန် အင်ပိုင်ယာ – barmština" lang="my" hreflang="my" data-title="အော့တမန် အင်ပိုင်ယာ" data-language-autonym="မြန်မာဘာသာ" data-language-local-name="barmština" class="interlanguage-link-target">မြန်မာဘာသာ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mzn mw-list-item"><a href="https://mzn.wikipedia.org/wiki/%D8%B9%D8%AB%D9%85%D8%A7%D9%86%DB%8C" title="عثمانی – mázandaránština" lang="mzn" hreflang="mzn" data-title="عثمانی" data-language-autonym="مازِرونی" data-language-local-name="mázandaránština" class="interlanguage-link-target">مازِرونی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nds mw-list-item"><a href="https://nds.wikipedia.org/wiki/Osmaansch_Riek" title="Osmaansch Riek – dolnoněmčina" lang="nds" hreflang="nds" data-title="Osmaansch Riek" data-language-autonym="Plattdüütsch" data-language-local-name="dolnoněmčina" class="interlanguage-link-target">Plattdüütsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nds-nl mw-list-item"><a href="https://nds-nl.wikipedia.org/wiki/Ottomaanse_Riek" title="Ottomaanse Riek – dolnosaština" lang="nds-NL" hreflang="nds-NL" data-title="Ottomaanse Riek" data-language-autonym="Nedersaksies" data-language-local-name="dolnosaština" class="interlanguage-link-target">Nedersaksies</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ne mw-list-item"><a href="https://ne.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%85%E0%A4%9F%E0%A5%8B%E0%A4%AE%E0%A4%A8_%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%AE%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%9C%E0%A5%8D%E0%A4%AF" title="अटोमन साम्राज्य – nepálština" lang="ne" hreflang="ne" data-title="अटोमन साम्राज्य" data-language-autonym="नेपाली" data-language-local-name="nepálština" class="interlanguage-link-target">नेपाली</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-new mw-list-item"><a href="https://new.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%89%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%A8_%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%AE%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%9C%E0%A5%8D%E0%A4%AF" title="उस्मान साम्राज्य – névárština" lang="new" hreflang="new" data-title="उस्मान साम्राज्य" data-language-autonym="नेपाल भाषा" data-language-local-name="névárština" class="interlanguage-link-target">नेपाल भाषा</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nl mw-list-item"><a href="https://nl.wikipedia.org/wiki/Ottomaanse_Rijk" title="Ottomaanse Rijk – nizozemština" lang="nl" hreflang="nl" data-title="Ottomaanse Rijk" data-language-autonym="Nederlands" data-language-local-name="nizozemština" class="interlanguage-link-target">Nederlands</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nn mw-list-item"><a href="https://nn.wikipedia.org/wiki/Det_osmanske_riket" title="Det osmanske riket – norština (nynorsk)" lang="nn" hreflang="nn" data-title="Det osmanske riket" data-language-autonym="Norsk nynorsk" data-language-local-name="norština (nynorsk)" class="interlanguage-link-target">Norsk nynorsk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-no badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://no.wikipedia.org/wiki/Det_osmanske_rike" title="Det osmanske rike – norština (bokmål)" lang="nb" hreflang="nb" data-title="Det osmanske rike" data-language-autonym="Norsk bokmål" data-language-local-name="norština (bokmål)" class="interlanguage-link-target">Norsk bokmål</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nqo mw-list-item"><a href="https://nqo.wikipedia.org/wiki/%DF%8F%DF%95%DF%8F%DF%A1%DF%8A%DF%B2_%DF%9D%DF%8A%DF%B0%DF%A1%DF%8A%DF%AC%DF%9F%DF%8A" title="ߏߕߏߡߊ߲ ߝߊ߰ߡߊ߬ߟߊ – n’ko" lang="nqo" hreflang="nqo" data-title="ߏߕߏߡߊ߲ ߝߊ߰ߡߊ߬ߟߊ" data-language-autonym="ߒߞߏ" data-language-local-name="n’ko" class="interlanguage-link-target">ߒߞߏ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-oc mw-list-item"><a href="https://oc.wikipedia.org/wiki/Emp%C3%A8ri_Otoman" title="Empèri Otoman – okcitánština" lang="oc" hreflang="oc" data-title="Empèri Otoman" data-language-autonym="Occitan" data-language-local-name="okcitánština" class="interlanguage-link-target">Occitan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-os mw-list-item"><a href="https://os.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D1%81%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D1%82%D1%8B_%D0%B8%D0%BC%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B8" title="Османты импери – osetština" lang="os" hreflang="os" data-title="Османты импери" data-language-autonym="Ирон" data-language-local-name="osetština" class="interlanguage-link-target">Ирон</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pa mw-list-item"><a href="https://pa.wikipedia.org/wiki/%E0%A8%89%E0%A8%B8%E0%A8%AE%E0%A8%BE%E0%A8%A8%E0%A9%80_%E0%A8%B8%E0%A8%BE%E0%A8%AE%E0%A8%B0%E0%A8%BE%E0%A8%9C" title="ਉਸਮਾਨੀ ਸਾਮਰਾਜ – paňdžábština" lang="pa" hreflang="pa" data-title="ਉਸਮਾਨੀ ਸਾਮਰਾਜ" data-language-autonym="ਪੰਜਾਬੀ" data-language-local-name="paňdžábština" class="interlanguage-link-target">ਪੰਜਾਬੀ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pap mw-list-item"><a href="https://pap.wikipedia.org/wiki/Imperio_Otomano" title="Imperio Otomano – papiamento" lang="pap" hreflang="pap" data-title="Imperio Otomano" data-language-autonym="Papiamentu" data-language-local-name="papiamento" class="interlanguage-link-target">Papiamentu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pfl mw-list-item"><a href="https://pfl.wikipedia.org/wiki/Osmanisches_Reich" title="Osmanisches Reich – falčtina" lang="pfl" hreflang="pfl" data-title="Osmanisches Reich" data-language-autonym="Pälzisch" data-language-local-name="falčtina" class="interlanguage-link-target">Pälzisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pl mw-list-item"><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Imperium_Osma%C5%84skie" title="Imperium Osmańskie – polština" lang="pl" hreflang="pl" data-title="Imperium Osmańskie" data-language-autonym="Polski" data-language-local-name="polština" class="interlanguage-link-target">Polski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pnb mw-list-item"><a href="https://pnb.wikipedia.org/wiki/%D8%B3%D9%84%D8%B7%D9%86%D8%AA_%D8%B9%D8%AB%D9%85%D8%A7%D9%86%DB%8C%DB%81" title="سلطنت عثمانیہ – Western Punjabi" lang="pnb" hreflang="pnb" data-title="سلطنت عثمانیہ" data-language-autonym="پنجابی" data-language-local-name="Western Punjabi" class="interlanguage-link-target">پنجابی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ps mw-list-item"><a href="https://ps.wikipedia.org/wiki/%D8%B9%D8%AB%D9%85%D8%A7%D9%86%D9%8A_%D8%B3%D8%AA%D8%B1%D9%88%D8%A7%DA%A9%D9%8A" title="عثماني سترواکي – paštština" lang="ps" hreflang="ps" data-title="عثماني سترواکي" data-language-autonym="پښتو" data-language-local-name="paštština" class="interlanguage-link-target">پښتو</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pt mw-list-item"><a href="https://pt.wikipedia.org/wiki/Imp%C3%A9rio_Otomano" title="Império Otomano – portugalština" lang="pt" hreflang="pt" data-title="Império Otomano" data-language-autonym="Português" data-language-local-name="portugalština" class="interlanguage-link-target">Português</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-qu mw-list-item"><a href="https://qu.wikipedia.org/wiki/Utumanu_qhapaq_suyu" title="Utumanu qhapaq suyu – kečuánština" lang="qu" hreflang="qu" data-title="Utumanu qhapaq suyu" data-language-autonym="Runa Simi" data-language-local-name="kečuánština" class="interlanguage-link-target">Runa Simi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rmy mw-list-item"><a href="https://rmy.wikipedia.org/wiki/Otomano_Thagaripen" title="Otomano Thagaripen – Vlax Romani" lang="rmy" hreflang="rmy" data-title="Otomano Thagaripen" data-language-autonym="Romani čhib" data-language-local-name="Vlax Romani" class="interlanguage-link-target">Romani čhib</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ro mw-list-item"><a href="https://ro.wikipedia.org/wiki/Imperiul_Otoman" title="Imperiul Otoman – rumunština" lang="ro" hreflang="ro" data-title="Imperiul Otoman" data-language-autonym="Română" data-language-local-name="rumunština" class="interlanguage-link-target">Română</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-roa-tara mw-list-item"><a href="https://roa-tara.wikipedia.org/wiki/%27Mbere_Ottomane" title="'Mbere Ottomane – Tarantino" lang="nap-x-tara" hreflang="nap-x-tara" data-title="'Mbere Ottomane" data-language-autonym="Tarandíne" data-language-local-name="Tarantino" class="interlanguage-link-target">Tarandíne</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ru mw-list-item"><a href="https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D1%81%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B0%D1%8F_%D0%B8%D0%BC%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B8%D1%8F" title="Османская империя – ruština" lang="ru" hreflang="ru" data-title="Османская империя" data-language-autonym="Русский" data-language-local-name="ruština" class="interlanguage-link-target">Русский</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rue mw-list-item"><a href="https://rue.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D1%81%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D1%8C%D1%81%D0%BA%D0%B0_%D1%96%D0%BC%D0%BF%D0%B5%D1%80%D1%96%D1%8F" title="Османьска імперія – rusínština" lang="rue" hreflang="rue" data-title="Османьска імперія" data-language-autonym="Русиньскый" data-language-local-name="rusínština" class="interlanguage-link-target">Русиньскый</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sah mw-list-item"><a href="https://sah.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D1%81%D0%BC%D0%B0%D0%B0%D0%BD_%D0%98%D0%BC%D0%BF%D0%B8%D1%8D%D1%80%D0%B8%D0%B9%D1%8D%D1%82%D1%8D" title="Осмаан Импиэрийэтэ – jakutština" lang="sah" hreflang="sah" data-title="Осмаан Импиэрийэтэ" data-language-autonym="Саха тыла" data-language-local-name="jakutština" class="interlanguage-link-target">Саха тыла</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sc mw-list-item"><a href="https://sc.wikipedia.org/wiki/Imp%C3%A8riu_otomanu" title="Impèriu otomanu – sardština" lang="sc" hreflang="sc" data-title="Impèriu otomanu" data-language-autonym="Sardu" data-language-local-name="sardština" class="interlanguage-link-target">Sardu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-scn mw-list-item"><a href="https://scn.wikipedia.org/wiki/Mpiru_uttumanu" title="Mpiru uttumanu – sicilština" lang="scn" hreflang="scn" data-title="Mpiru uttumanu" data-language-autonym="Sicilianu" data-language-local-name="sicilština" class="interlanguage-link-target">Sicilianu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sco mw-list-item"><a href="https://sco.wikipedia.org/wiki/Ottoman_Empire" title="Ottoman Empire – skotština" lang="sco" hreflang="sco" data-title="Ottoman Empire" data-language-autonym="Scots" data-language-local-name="skotština" class="interlanguage-link-target">Scots</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sd badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://sd.wikipedia.org/wiki/%D8%B9%D8%AB%D9%85%D8%A7%D9%86%D9%8A_%D8%B3%D9%84%D8%B7%D9%86%D8%AA" title="عثماني سلطنت – sindhština" lang="sd" hreflang="sd" data-title="عثماني سلطنت" data-language-autonym="سنڌي" data-language-local-name="sindhština" class="interlanguage-link-target">سنڌي</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sh mw-list-item"><a href="https://sh.wikipedia.org/wiki/Osmansko_Carstvo" title="Osmansko Carstvo – srbochorvatština" lang="sh" hreflang="sh" data-title="Osmansko Carstvo" data-language-autonym="Srpskohrvatski / српскохрватски" data-language-local-name="srbochorvatština" class="interlanguage-link-target">Srpskohrvatski / српскохрватски</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-si mw-list-item"><a href="https://si.wikipedia.org/wiki/%E0%B6%95%E0%B6%A7%E0%B6%B8%E0%B6%B1%E0%B7%8A_%E0%B6%85%E0%B6%B0%E0%B7%92%E0%B6%BB%E0%B7%8F%E0%B6%A2%E0%B7%8A%E2%80%8D%E0%B6%BA%E0%B6%BA" title="ඕටමන් අධිරාජ්‍යය – sinhálština" lang="si" hreflang="si" data-title="ඕටමන් අධිරාජ්‍යය" data-language-autonym="සිංහල" data-language-local-name="sinhálština" class="interlanguage-link-target">සිංහල</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-simple mw-list-item"><a href="https://simple.wikipedia.org/wiki/Ottoman_Empire" title="Ottoman Empire – Simple English" lang="en-simple" hreflang="en-simple" data-title="Ottoman Empire" data-language-autonym="Simple English" data-language-local-name="Simple English" class="interlanguage-link-target">Simple English</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sk mw-list-item"><a href="https://sk.wikipedia.org/wiki/Osmansk%C3%A1_r%C3%AD%C5%A1a" title="Osmanská ríša – slovenština" lang="sk" hreflang="sk" data-title="Osmanská ríša" data-language-autonym="Slovenčina" data-language-local-name="slovenština" class="interlanguage-link-target">Slovenčina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sl badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://sl.wikipedia.org/wiki/Osmansko_cesarstvo" title="Osmansko cesarstvo – slovinština" lang="sl" hreflang="sl" data-title="Osmansko cesarstvo" data-language-autonym="Slovenščina" data-language-local-name="slovinština" class="interlanguage-link-target">Slovenščina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-so mw-list-item"><a href="https://so.wikipedia.org/wiki/Rimintooyada_Cosmaniya" title="Rimintooyada Cosmaniya – somálština" lang="so" hreflang="so" data-title="Rimintooyada Cosmaniya" data-language-autonym="Soomaaliga" data-language-local-name="somálština" class="interlanguage-link-target">Soomaaliga</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sq mw-list-item"><a href="https://sq.wikipedia.org/wiki/Perandoria_Osmane" title="Perandoria Osmane – albánština" lang="sq" hreflang="sq" data-title="Perandoria Osmane" data-language-autonym="Shqip" data-language-local-name="albánština" class="interlanguage-link-target">Shqip</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sr mw-list-item"><a href="https://sr.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D1%81%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%BE_%D1%86%D0%B0%D1%80%D1%81%D1%82%D0%B2%D0%BE" title="Османско царство – srbština" lang="sr" hreflang="sr" data-title="Османско царство" data-language-autonym="Српски / srpski" data-language-local-name="srbština" class="interlanguage-link-target">Српски / srpski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-stq mw-list-item"><a href="https://stq.wikipedia.org/wiki/Osmoansk_Riek" title="Osmoansk Riek – fríština (saterlandská)" lang="stq" hreflang="stq" data-title="Osmoansk Riek" data-language-autonym="Seeltersk" data-language-local-name="fríština (saterlandská)" class="interlanguage-link-target">Seeltersk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-su mw-list-item"><a href="https://su.wikipedia.org/wiki/Kasultanan_Utsmaniyah" title="Kasultanan Utsmaniyah – sundština" lang="su" hreflang="su" data-title="Kasultanan Utsmaniyah" data-language-autonym="Sunda" data-language-local-name="sundština" class="interlanguage-link-target">Sunda</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sv mw-list-item"><a href="https://sv.wikipedia.org/wiki/Osmanska_riket" title="Osmanska riket – švédština" lang="sv" hreflang="sv" data-title="Osmanska riket" data-language-autonym="Svenska" data-language-local-name="švédština" class="interlanguage-link-target">Svenska</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sw mw-list-item"><a href="https://sw.wikipedia.org/wiki/Milki_ya_Osmani" title="Milki ya Osmani – svahilština" lang="sw" hreflang="sw" data-title="Milki ya Osmani" data-language-autonym="Kiswahili" data-language-local-name="svahilština" class="interlanguage-link-target">Kiswahili</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-szl mw-list-item"><a href="https://szl.wikipedia.org/wiki/%C3%94sma%C5%84ske_Imperyjum" title="Ôsmańske Imperyjum – slezština" lang="szl" hreflang="szl" data-title="Ôsmańske Imperyjum" data-language-autonym="Ślůnski" data-language-local-name="slezština" class="interlanguage-link-target">Ślůnski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ta mw-list-item"><a href="https://ta.wikipedia.org/wiki/%E0%AE%89%E0%AE%A4%E0%AF%81%E0%AE%AE%E0%AE%BE%E0%AE%A9%E0%AE%BF%E0%AE%AF%E0%AE%AA%E0%AF%8D_%E0%AE%AA%E0%AF%87%E0%AE%B0%E0%AE%B0%E0%AE%9A%E0%AF%81" title="உதுமானியப் பேரரசு – tamilština" lang="ta" hreflang="ta" data-title="உதுமானியப் பேரரசு" data-language-autonym="தமிழ்" data-language-local-name="tamilština" class="interlanguage-link-target">தமிழ்</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tg mw-list-item"><a href="https://tg.wikipedia.org/wiki/%D0%98%D0%BC%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%BE%D1%82%D1%83%D1%80%D0%B8%D0%B8_%D0%A3%D1%81%D0%BC%D0%BE%D0%BD%D3%A3" title="Имперотурии Усмонӣ – tádžičtina" lang="tg" hreflang="tg" data-title="Имперотурии Усмонӣ" data-language-autonym="Тоҷикӣ" data-language-local-name="tádžičtina" class="interlanguage-link-target">Тоҷикӣ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-th mw-list-item"><a href="https://th.wikipedia.org/wiki/%E0%B8%88%E0%B8%B1%E0%B8%81%E0%B8%A3%E0%B8%A7%E0%B8%A3%E0%B8%A3%E0%B8%94%E0%B8%B4%E0%B8%AD%E0%B8%AD%E0%B8%95%E0%B9%82%E0%B8%95%E0%B8%A1%E0%B8%B1%E0%B8%99" title="จักรวรรดิออตโตมัน – thajština" lang="th" hreflang="th" data-title="จักรวรรดิออตโตมัน" data-language-autonym="ไทย" data-language-local-name="thajština" class="interlanguage-link-target">ไทย</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tk mw-list-item"><a href="https://tk.wikipedia.org/wiki/Osman_imperi%C3%BDasy" title="Osman imperiýasy – turkmenština" lang="tk" hreflang="tk" data-title="Osman imperiýasy" data-language-autonym="Türkmençe" data-language-local-name="turkmenština" class="interlanguage-link-target">Türkmençe</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tl mw-list-item"><a href="https://tl.wikipedia.org/wiki/Imperyong_Otomano" title="Imperyong Otomano – tagalog" lang="tl" hreflang="tl" data-title="Imperyong Otomano" data-language-autonym="Tagalog" data-language-local-name="tagalog" class="interlanguage-link-target">Tagalog</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tly mw-list-item"><a href="https://tly.wikipedia.org/wiki/Osmanijon_Imperij%C9%99" title="Osmanijon Imperijə – talyština" lang="tly" hreflang="tly" data-title="Osmanijon Imperijə" data-language-autonym="Tolışi" data-language-local-name="talyština" class="interlanguage-link-target">Tolışi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tr mw-list-item"><a href="https://tr.wikipedia.org/wiki/Osmanl%C4%B1_%C4%B0mparatorlu%C4%9Fu" title="Osmanlı İmparatorluğu – turečtina" lang="tr" hreflang="tr" data-title="Osmanlı İmparatorluğu" data-language-autonym="Türkçe" data-language-local-name="turečtina" class="interlanguage-link-target">Türkçe</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tt mw-list-item"><a href="https://tt.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D0%BE%D1%81%D0%BC%D0%B0%D0%BD_%D0%B8%D0%BC%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B8%D1%8F%D1%81%D0%B5" title="Госман империясе – tatarština" lang="tt" hreflang="tt" data-title="Госман империясе" data-language-autonym="Татарча / tatarça" data-language-local-name="tatarština" class="interlanguage-link-target">Татарча / tatarça</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ug mw-list-item"><a href="https://ug.wikipedia.org/wiki/%D8%A6%D9%88%D8%B3%D9%85%D8%A7%D9%86_%D8%A6%D9%89%D9%85%D9%BE%DB%90%D8%B1%D9%89%D9%8A%D9%89%D8%B3%D9%89" title="ئوسمان ئىمپېرىيىسى – ujgurština" lang="ug" hreflang="ug" data-title="ئوسمان ئىمپېرىيىسى" data-language-autonym="ئۇيغۇرچە / Uyghurche" data-language-local-name="ujgurština" class="interlanguage-link-target">ئۇيغۇرچە / Uyghurche</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uk mw-list-item"><a href="https://uk.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D1%81%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D1%81%D1%8C%D0%BA%D0%B0_%D1%96%D0%BC%D0%BF%D0%B5%D1%80%D1%96%D1%8F" title="Османська імперія – ukrajinština" lang="uk" hreflang="uk" data-title="Османська імперія" data-language-autonym="Українська" data-language-local-name="ukrajinština" class="interlanguage-link-target">Українська</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ur badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://ur.wikipedia.org/wiki/%D8%B3%D9%84%D8%B7%D9%86%D8%AA_%D8%B9%D8%AB%D9%85%D8%A7%D9%86%DB%8C%DB%81" title="سلطنت عثمانیہ – urdština" lang="ur" hreflang="ur" data-title="سلطنت عثمانیہ" data-language-autonym="اردو" data-language-local-name="urdština" class="interlanguage-link-target">اردو</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uz mw-list-item"><a href="https://uz.wikipedia.org/wiki/Usmoniylar_davlati" title="Usmoniylar davlati – uzbečtina" lang="uz" hreflang="uz" data-title="Usmoniylar davlati" data-language-autonym="Oʻzbekcha / ўзбекча" data-language-local-name="uzbečtina" class="interlanguage-link-target">Oʻzbekcha / ўзбекча</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vec mw-list-item"><a href="https://vec.wikipedia.org/wiki/Inpero_otoman" title="Inpero otoman – benátština" lang="vec" hreflang="vec" data-title="Inpero otoman" data-language-autonym="Vèneto" data-language-local-name="benátština" class="interlanguage-link-target">Vèneto</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vep mw-list-item"><a href="https://vep.wikipedia.org/wiki/Osmanan_imperii" title="Osmanan imperii – vepština" lang="vep" hreflang="vep" data-title="Osmanan imperii" data-language-autonym="Vepsän kel’" data-language-local-name="vepština" class="interlanguage-link-target">Vepsän kel’</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vi mw-list-item"><a href="https://vi.wikipedia.org/wiki/%C4%90%E1%BA%BF_qu%E1%BB%91c_Ottoman" title="Đế quốc Ottoman – vietnamština" lang="vi" hreflang="vi" data-title="Đế quốc Ottoman" data-language-autonym="Tiếng Việt" data-language-local-name="vietnamština" class="interlanguage-link-target">Tiếng Việt</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-war mw-list-item"><a href="https://war.wikipedia.org/wiki/Imperyo_Otomano" title="Imperyo Otomano – warajština" lang="war" hreflang="war" data-title="Imperyo Otomano" data-language-autonym="Winaray" data-language-local-name="warajština" class="interlanguage-link-target">Winaray</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wuu mw-list-item"><a href="https://wuu.wikipedia.org/wiki/%E5%A5%A5%E6%96%AF%E6%9B%BC%E5%B8%9D%E5%9B%BD" title="奥斯曼帝国 – čínština (dialekty Wu)" lang="wuu" hreflang="wuu" data-title="奥斯曼帝国" data-language-autonym="吴语" data-language-local-name="čínština (dialekty Wu)" class="interlanguage-link-target">吴语</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-xmf mw-list-item"><a href="https://xmf.wikipedia.org/wiki/%E1%83%9D%E1%83%A1%E1%83%9B%E1%83%90%E1%83%9A%E1%83%94%E1%83%97%E1%83%98%E1%83%A8_%E1%83%98%E1%83%9B%E1%83%9E%E1%83%94%E1%83%A0%E1%83%98%E1%83%90" title="ოსმალეთიშ იმპერია – mingrelština" lang="xmf" hreflang="xmf" data-title="ოსმალეთიშ იმპერია" data-language-autonym="მარგალური" data-language-local-name="mingrelština" class="interlanguage-link-target">მარგალური</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-yi mw-list-item"><a href="https://yi.wikipedia.org/wiki/%D7%90%D7%98%D7%90%D7%9E%D7%90%D7%A0%D7%99%D7%A9%D7%A2_%D7%90%D7%99%D7%9E%D7%A4%D7%A2%D7%A8%D7%99%D7%A2" title="אטאמאנישע אימפעריע – jidiš" lang="yi" hreflang="yi" data-title="אטאמאנישע אימפעריע" data-language-autonym="ייִדיש" data-language-local-name="jidiš" class="interlanguage-link-target">ייִדיש</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-yo mw-list-item"><a href="https://yo.wikipedia.org/wiki/Il%E1%BA%B9%CC%80-%E1%BB%8Cba_%C3%92tt%C3%B3m%C3%A1n%C3%AC" title="Ilẹ̀-Ọba Òttómánì – jorubština" lang="yo" hreflang="yo" data-title="Ilẹ̀-Ọba Òttómánì" data-language-autonym="Yorùbá" data-language-local-name="jorubština" class="interlanguage-link-target">Yorùbá</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-za mw-list-item"><a href="https://za.wikipedia.org/wiki/Osman_Daeqgoz" title="Osman Daeqgoz – čuangština" lang="za" hreflang="za" data-title="Osman Daeqgoz" data-language-autonym="Vahcuengh" data-language-local-name="čuangština" class="interlanguage-link-target">Vahcuengh</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh mw-list-item"><a href="https://zh.wikipedia.org/wiki/%E5%A5%A5%E6%96%AF%E6%9B%BC%E5%B8%9D%E5%9B%BD" title="奥斯曼帝国 – čínština" lang="zh" hreflang="zh" data-title="奥斯曼帝国" data-language-autonym="中文" data-language-local-name="čínština" class="interlanguage-link-target">中文</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-classical mw-list-item"><a href="https://zh-classical.wikipedia.org/wiki/%E5%A5%A7%E6%96%AF%E6%9B%BC%E5%B8%9D%E5%9C%8B" title="奧斯曼帝國 – čínština (klasická)" lang="lzh" hreflang="lzh" data-title="奧斯曼帝國" data-language-autonym="文言" data-language-local-name="čínština (klasická)" class="interlanguage-link-target">文言</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-min-nan mw-list-item"><a href="https://zh-min-nan.wikipedia.org/wiki/Osman_T%C3%A8-kok" title="Osman Tè-kok – čínština (dialekty Minnan)" lang="nan" hreflang="nan" data-title="Osman Tè-kok" data-language-autonym="閩南語 / Bân-lâm-gú" data-language-local-name="čínština (dialekty Minnan)" class="interlanguage-link-target">閩南語 / Bân-lâm-gú</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-yue mw-list-item"><a href="https://zh-yue.wikipedia.org/wiki/%E9%84%82%E5%9C%96%E6%9B%BC%E5%B8%9D%E5%9C%8B" title="鄂圖曼帝國 – kantonština" lang="yue" hreflang="yue" data-title="鄂圖曼帝國" data-language-autonym="粵語" data-language-local-name="kantonština" class="interlanguage-link-target">粵語</a></li> </ul> <div class="after-portlet after-portlet-lang"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q12560#sitelinks-wikipedia" title="Editovat mezijazykové odkazy" class="wbc-editpage">Upravit odkazy</a></div> </div> </div> </div> </header> <div class="vector-page-toolbar"> <div class="vector-page-toolbar-container"> <div id="left-navigation"> <nav aria-label="Jmenné prostory"> <div id="p-associated-pages" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-associated-pages" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-nstab-main" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Zobrazit obsahovou stránku [c]" accesskey="c">Článek</a></li><li id="ca-talk" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Diskuse:Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" rel="discussion" title="Diskuse ke stránce [t]" accesskey="t">Diskuse</a></li> </ul> </div> </div> <div id="vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown emptyPortlet" > <input type="checkbox" id="vector-variants-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Změnit variantu jazyka" > <label id="vector-variants-dropdown-label" for="vector-variants-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" >čeština </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-variants" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-variants emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> <div id="right-navigation" class="vector-collapsible"> <nav aria-label="Zobrazení"> <div id="p-views" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-views" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-view" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e">Číst</a></li><li id="ca-ve-edit" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v">Editovat</a></li><li id="ca-edit" class="collapsible vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e">Editovat zdroj</a></li><li id="ca-history" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=history" title="Starší verze této stránky. [h]" accesskey="h">Zobrazit historii</a></li> </ul> </div> </div> </nav> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown vector-page-tools-dropdown" > <input type="checkbox" id="vector-page-tools-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Nástroje" > <label id="vector-page-tools-dropdown-label" for="vector-page-tools-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" >Nástroje </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-tools-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-page-tools" class="vector-page-tools vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-page-tools-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="page-tools-pinned" data-pinnable-element-id="vector-page-tools" data-pinned-container-id="vector-page-tools-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-page-tools-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Nástroje</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-cactions" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-cactions emptyPortlet vector-has-collapsible-items" title="Další možnosti" > <div class="vector-menu-heading"> Akce </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-more-view" class="selected vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e">Číst</a></li><li id="ca-more-ve-edit" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v">Editovat</a></li><li id="ca-more-edit" class="collapsible vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e">Editovat zdroj</a></li><li id="ca-more-history" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=history">Zobrazit historii</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-tb" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-tb" > <div class="vector-menu-heading"> Obecné </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="t-whatlinkshere" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Co_odkazuje_na/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Seznam všech wikistránek, které sem odkazují [j]" accesskey="j">Odkazuje sem</a></li><li id="t-recentchangeslinked" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Souvisej%C3%ADc%C3%AD_zm%C4%9Bny/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" rel="nofollow" title="Nedávné změny stránek, na které je odkazováno [k]" accesskey="k">Související změny</a></li><li id="t-upload" class="mw-list-item"><a href="//commons.wikimedia.org/wiki/Special:UploadWizard?uselang=cs" title="Nahrát obrázky či jiná multimédia [u]" accesskey="u">Načíst soubor</a></li><li id="t-specialpages" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Speci%C3%A1ln%C3%AD_str%C3%A1nky" title="Seznam všech speciálních stránek [q]" accesskey="q">Speciální stránky</a></li><li id="t-permalink" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&oldid=24275947" title="Trvalý odkaz na současnou verzi této stránky">Trvalý odkaz</a></li><li id="t-info" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=info" title="Více informací o této stránce">Informace o stránce</a></li><li id="t-cite" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Citovat&page=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&id=24275947&wpFormIdentifier=titleform" title="Informace o tom, jak citovat tuto stránku">Citovat stránku</a></li><li id="t-urlshortener" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:UrlShortener&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FOsmansk%25C3%25A1_%25C5%2599%25C3%25AD%25C5%25A1e">Získat zkrácené URL</a></li><li id="t-urlshortener-qrcode" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:QrCode&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FOsmansk%25C3%25A1_%25C5%2599%25C3%25AD%25C5%25A1e">Stáhnout QR kód</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-coll-print_export" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-coll-print_export" > <div class="vector-menu-heading"> Tisk/export </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="coll-create_a_book" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Kniha&bookcmd=book_creator&referer=Osmansk%C3%A1+%C5%99%C3%AD%C5%A1e">Vytvořit knihu</a></li><li id="coll-download-as-rl" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:DownloadAsPdf&page=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=show-download-screen">Stáhnout jako PDF</a></li><li id="t-print" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&printable=yes" title="Tato stránka v podobě vhodné k tisku [p]" accesskey="p">Verze k tisku</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-wikibase-otherprojects" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-wikibase-otherprojects" > <div class="vector-menu-heading"> Na jiných projektech </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-commons mw-list-item"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Ottoman_Empire" hreflang="en">Wikimedia Commons</a></li><li id="t-wikibase" class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikibase-dataitem mw-list-item"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q12560" title="Odkaz na propojenou položku datového úložiště [g]" accesskey="g">Položka Wikidat</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> </div> <div class="vector-column-end"> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-appearance" class="vector-appearance vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-appearance-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="appearance-pinned" data-pinnable-element-id="vector-appearance" data-pinned-container-id="vector-appearance-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-appearance-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Vzhled</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.unpin">skrýt</button> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> <div id="bodyContent" class="vector-body" aria-labelledby="firstHeading" data-mw-ve-target-container> <div class="vector-body-before-content"> <div class="mw-indicators"> </div> <div id="siteSub" class="noprint">Z Wikipedie, otevřené encyklopedie</div> </div> <div id="contentSub"><div id="mw-content-subtitle"></div></div> <div id="mw-content-text" class="mw-body-content"><div class="mw-content-ltr mw-parser-output" lang="cs" dir="ltr"><table class="infobox" cellpadding="0" style="border-collapse: collapse; border: 1px solid #CCC; margin: 0 0 1em 1em; width: 300px;"> <tbody><tr> <td colspan="3" style="background-color: #F7FAFA; text-align: center">Vznešený osmanský stát Devlet-i ʿAlīye-i ʿOsmānīye دولت عالیه عثمانیه‎ <table cellpadding="0" width="100%" style="background-color: #F7FAFA; border-top: 1px solid #CCC; font-size:111%"> <tbody><tr> <td width="33%" style="text-align: left;vertical-align:top"><a href="#před-po">↓</a> </td> <td width="40%" style="text-align: center;vertical-align:top"><a href="/wiki/1299" title="1299">1299</a>–<a href="/wiki/1922" title="1922">1922</a>/<a href="/wiki/1923" title="1923">1923</a> </td> <td width="33%" style="text-align: right;vertical-align:top"><a href="#před-po">↓</a> </td></tr></tbody></table> <table cellpadding="4" width="100%" style="border-top: 1px solid #CCC;"> <tbody><tr> <td width="50%" style="text-align: center"><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_the_Ottoman_Empire_(1844%E2%80%931922).svg" class="mw-file-description" title="Vlajka státu"><img alt="Vlajka státu" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8e/Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg/120px-Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg.png" decoding="async" width="120" height="80" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8e/Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg/180px-Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8e/Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg/240px-Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="800" /></a> <a href="/wiki/Tureck%C3%A1_vlajka" title="Turecká vlajka">vlajka</a> </td> <td width="50%" style="text-align: center"><a href="/wiki/Soubor:Coat_of_arms_of_the_Ottoman_Empire_(1882%E2%80%931922).svg" class="mw-file-description" title="Státní znak"><img alt="Státní znak" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c7/Coat_of_arms_of_the_Ottoman_Empire_%281882%E2%80%931922%29.svg/110px-Coat_of_arms_of_the_Ottoman_Empire_%281882%E2%80%931922%29.svg.png" decoding="async" width="110" height="131" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c7/Coat_of_arms_of_the_Ottoman_Empire_%281882%E2%80%931922%29.svg/165px-Coat_of_arms_of_the_Ottoman_Empire_%281882%E2%80%931922%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c7/Coat_of_arms_of_the_Ottoman_Empire_%281882%E2%80%931922%29.svg/220px-Coat_of_arms_of_the_Ottoman_Empire_%281882%E2%80%931922%29.svg.png 2x" data-file-width="1595" data-file-height="1906" /></a> <a class="mw-selflink-fragment" href="#Vlajka_a_znak">znak</a> </td></tr></tbody></table> </td></tr> <tr> <td colspan="3" style="border-top: 1px solid #CCC; text-align: center;"><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_hymna" class="mw-redirect" title="Národní hymna">Hymna</a> <a href="/w/index.php?title=Hymny_Osmansk%C3%A9_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit&redlink=1" class="new" title="Hymny Osmanské říše (stránka neexistuje)">různé hymny v letech 1808–1922</a> </td></tr> <tr> <td colspan="3" style="border-top: 1px solid #CCC; text-align: center;"><a href="/wiki/Motto" title="Motto">Motto</a> دولت ابد مدت‎, Devlet-i Ebed-müddet (česky „Věčná država“) </td></tr> <tr> <td colspan="3" style="background-color: #eaeaea; border-top: 1px solid #CCC; text-align: center;">Geografie <table width="100%" style="background-color: #fff; border-top: 1px solid #CCC;padding-bottom:0;"> <tbody><tr> <td colspan="2"><a href="/wiki/Soubor:Ottoman_Empire_1683_(orthographic_projection).svg" class="mw-file-description" title="Mapa"><img alt="Mapa" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2b/Ottoman_Empire_1683_%28orthographic_projection%29.svg/290px-Ottoman_Empire_1683_%28orthographic_projection%29.svg.png" decoding="async" width="290" height="290" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2b/Ottoman_Empire_1683_%28orthographic_projection%29.svg/435px-Ottoman_Empire_1683_%28orthographic_projection%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2b/Ottoman_Empire_1683_%28orthographic_projection%29.svg/580px-Ottoman_Empire_1683_%28orthographic_projection%29.svg.png 2x" data-file-width="553" data-file-height="553" /></a> Největší rozloha Osmanské říše v roce <a href="/wiki/1683" title="1683">1683</a> </td></tr></tbody></table> <table width="100%" style="background-color: #fff; border-top: 1px solid #CCC;padding-bottom:0;"> <tbody><tr> <td colspan="2"><a href="/wiki/Soubor:OttomanEmpireMain.png" class="mw-file-description" title="Mapa2"><img alt="Mapa2" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2b/OttomanEmpireMain.png/290px-OttomanEmpireMain.png" decoding="async" width="290" height="208" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2b/OttomanEmpireMain.png/435px-OttomanEmpireMain.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2b/OttomanEmpireMain.png/580px-OttomanEmpireMain.png 2x" data-file-width="3597" data-file-height="2581" /></a> Osmanské říše (tmavě zelená) se svými <a href="/wiki/Vazal" title="Vazal">vazaly</a> a autonomními celky (světle zelená) v roce <a href="/wiki/1683" title="1683">1683</a> </td></tr></tbody></table> </td></tr> <tr> <td width="35%" style="border: 1px solid #CCC;"><div style="margin-left:.2em"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_m%C4%9Bsto" title="Hlavní město">Hlavní město</a></div> </td> <td style="border: 1px solid #CCC;"><div style="margin-left:.2em"><div class="plainlist"><ul><li><a href="/w/index.php?title=S%C3%B6%C4%9F%C3%BCt&action=edit&redlink=1" class="new" title="Söğüt (stránka neexistuje)">Söğüt</a> (cca <a href="/wiki/1299" title="1299">1299</a>–<a href="/wiki/1331" title="1331">1331</a>)</li><li><a href="/wiki/Nikaia" title="Nikaia">Nikaia</a> (<a href="/wiki/1331" title="1331">1331</a>–<a href="/wiki/1335" title="1335">1335</a>)</li><li><a href="/wiki/Bursa" title="Bursa">Bursa</a> (<a href="/wiki/1335" title="1335">1335</a>–<a href="/wiki/1363" title="1363">1363</a>)</li><li><a href="/wiki/Edirne" title="Edirne">Edirne</a> (<a href="/wiki/1363" title="1363">1363</a>–<a href="/wiki/1453" title="1453">1453</a>)</li><li><a href="/wiki/Konstantinopol" title="Konstantinopol">Konstantinopol</a> (<a href="/wiki/1453" title="1453">1453</a>–<a href="/wiki/1922" title="1922">1922</a>)</li></ul></div></div> </td></tr> <tr> <td style="border: 1px solid #CCC;"><div style="margin-left:.2em"><a href="/wiki/Rozloha" title="Rozloha">Rozloha</a></div> </td> <td style="border: 1px solid #CCC;"><div style="margin-left:.2em">5 200 000[<a href="/wiki/Wikipedie:Ov%C4%9B%C5%99itelnost" title="Wikipedie:Ověřitelnost">zdroj?</a>] km² (v roce <a href="/wiki/1683" title="1683">1683</a>)</div> </td></tr> <tr> <td style="border: 1px solid #CCC;"><div style="margin-left:.2em">Nejvyšší bod</div> </td> <td style="border: 1px solid #CCC;"><div style="margin-left:.2em">Ağrı (5137 m)</div> </td></tr> <tr> <td colspan="3" style="background-color: #eaeaea; border-top: 1px solid #CCC; border-bottom: 1px solid #CCC; text-align: center;">Obyvatelstvo </td></tr> <tr> <td style="border: 1px solid #CCC;"><div style="margin-left:.2em"><a href="/wiki/Po%C4%8Det_obyvatel" title="Počet obyvatel">Počet obyvatel</a></div> </td> <td style="border: 1px solid #CCC;"><div style="margin-left:.2em">24 000 000 (v roce <a href="/wiki/1912" title="1912">1912</a>)</div> </td></tr> <tr> <td style="border: 1px solid #CCC;"><div style="margin-left:.2em"><a href="/wiki/Jazyk_(lingvistika)" title="Jazyk (lingvistika)">Jazyky</a></div> </td> <td style="border: 1px solid #CCC;"><div style="margin-left:.2em"><div class="plainlist"><ul><li><a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_ture%C4%8Dtina" title="Osmanská turečtina">osmanská turečtina</a> (<a href="/wiki/%C3%9A%C5%99edn%C3%AD_jazyk" title="Úřední jazyk">úřední</a>, dynastický),</li><li><a href="/wiki/Per%C5%A1tina" title="Perština">perština</a> (diplomatický, literární, školský),</li><li><a href="/wiki/Arab%C5%A1tina" title="Arabština">arabština</a> (náboženský, arabská populace),</li><li><a href="/wiki/%C5%98e%C4%8Dtina" title="Řečtina">řečtina</a> (řecká populace, někteří sultáni),</li><li><a href="/wiki/%C4%8Cagataj%C5%A1tina" title="Čagatajština">čagatajština</a> (dekrety v <a href="/wiki/15._stolet%C3%AD" title="15. století">15. století</a>),</li><li><a href="/wiki/Francouz%C5%A1tina" title="Francouzština">francouzština</a> (jazyk vzdělanců pozdní doby),</li><li>různé</li></ul></div></div> </td></tr> <tr> <td style="border: 1px solid #CCC;"><div style="margin-left:.2em"><a href="/wiki/N%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD" title="Náboženství">Náboženství</a></div> </td> <td style="border: 1px solid #CCC;"><div style="margin-left:.2em"><a href="/wiki/Sunnitsk%C3%BD_isl%C3%A1m" title="Sunnitský islám">sunnitský islám</a> <a href="/wiki/Han%C3%ADfovsk%C3%BD_mazhab" title="Hanífovský mazhab">Hanífovského mazhabu</a>, <a href="/wiki/S%C3%BAfismus" title="Súfismus">súfistické</a>, <a href="/wiki/Pravoslav%C3%AD" title="Pravoslaví">ortodoxní</a>, <a href="/wiki/%C5%A0%C3%AD%27itsk%C3%BD_isl%C3%A1m" title="Ší'itský islám">ší'itský islám</a>, <a href="/wiki/Katolicismus" title="Katolicismus">katolické</a>, <a href="/wiki/Judaismus" title="Judaismus">judaistické</a>, <a href="/wiki/Starobyl%C3%A9_v%C3%BDchodn%C3%AD_c%C3%ADrkve" title="Starobylé východní církve">orientální ortodoxní</a>, <a href="/wiki/Jez%C3%ADdismus" title="Jezídismus">jezídské</a></div> </td></tr> <tr> <td colspan="3" style="background-color: #eaeaea; border-top: 1px solid #CCC; border-bottom: 1px solid #CCC; text-align: center;">Státní útvar </td></tr> <tr> <td style="border: 1px solid #CCC;"><div style="margin-left:.2em"><a href="/wiki/Seznam_forem_vl%C3%A1dy" title="Seznam forem vlády">Státní zřízení</a></div> </td> <td style="border: 1px solid #CCC;"><div style="margin-left:.2em"><a href="/wiki/Absolutn%C3%AD_monarchie" title="Absolutní monarchie">absolutní</a> <a href="/wiki/D%C4%9Bdi%C4%8Dn%C3%A1_monarchie" class="mw-redirect" title="Dědičná monarchie">monarchie</a> (cca <a href="/wiki/1299" title="1299">1299</a>–<a href="/wiki/1876" title="1876">1876</a>; <a href="/wiki/1878" title="1878">1878</a>–<a href="/wiki/1908" title="1908">1908</a>; <a href="/wiki/1920" title="1920">1920</a>–<a href="/wiki/1922" title="1922">1922</a>) <a href="/wiki/Konstitu%C4%8Dn%C3%AD_monarchie" title="Konstituční monarchie">konstituční</a> <a href="/wiki/D%C4%9Bdi%C4%8Dn%C3%A1_monarchie" class="mw-redirect" title="Dědičná monarchie">monarchie</a> (<a href="/wiki/1876" title="1876">1876</a>–<a href="/wiki/1878" title="1878">1878</a>; <a href="/wiki/1908" title="1908">1908</a>–<a href="/wiki/1920" title="1920">1920</a>)</div> </td></tr> <tr> <td style="border: 1px solid #CCC;"><div style="margin-left:.2em"><a href="/wiki/M%C4%9Bna" title="Měna">Měna</a></div> </td> <td style="border: 1px solid #CCC;"><div style="margin-left:.2em"><a href="/wiki/Ak%C3%A7e" title="Akçe">akçe</a>, <a href="/wiki/Para_(m%C4%9Bna)" title="Para (měna)">para</a>, <a href="/wiki/Altun" title="Altun">sultani</a>, <a href="/wiki/Kuru%C5%9F" title="Kuruş">kuruş</a>, <a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_lira&action=edit&redlink=1" class="new" title="Osmanská lira (stránka neexistuje)">lira</a></div> </td></tr> <tr> <td style="border: 1px solid #CCC;"><div style="margin-left:.2em">Vznik</div> </td> <td style="border: 1px solid #CCC;margin: 1em"><div style="margin-left:.2em"><a href="/wiki/1299" title="1299">1299</a> – <a href="/wiki/Osman_I." title="Osman I.">Osman I. Gází</a> se prohlásil suverénním vládcem</div> </td></tr> <tr> <td style="border: 1px solid #CCC;"><div style="margin-left:.2em">Zánik</div> </td> <td style="border: 1px solid #CCC;"><div style="margin-left:.2em"><a href="/wiki/1922" title="1922">1922</a> – zrušení sultanátu <a href="/wiki/Mustafa_Kemal_Atat%C3%BCrk" title="Mustafa Kemal Atatürk">Mustafou Kemalem</a> <a href="/wiki/1923" title="1923">1923</a> – vyhlášení <a href="/wiki/Tureck%C3%A1_republika" class="mw-redirect" title="Turecká republika">Turecké republiky</a></div> </td></tr> <tr> <td colspan="3" style="background-color: #eaeaea; border-top: 1px solid #CCC; border-bottom: 1px solid #CCC; text-align: center;">Státní útvary a území </td></tr> <tr> <td colspan="2"> <table width="99%" style="text-align:left; margin:0 auto;"> <tbody><tr> <td width="50%" valign="top">Předcházející <table style="margin-right:.5em;margin-left:-3px"> <tbody><tr> <td><a href="/wiki/Soubor:No_flag.svg" class="mw-file-description" title="anatolské bejliky"><img alt="anatolské bejliky" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b0/No_flag.svg/25px-No_flag.svg.png" decoding="async" width="25" height="17" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b0/No_flag.svg/38px-No_flag.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b0/No_flag.svg/50px-No_flag.svg.png 2x" data-file-width="225" data-file-height="150" /></a></td> <td><a href="/wiki/Tureck%C3%A9_bejliky_v_Anatolii" class="mw-redirect" title="Turecké bejliky v Anatolii">anatolské bejliky</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Double-headed_eagle_of_the_Sultanate_of_Rum.svg" class="mw-file-description" title="Rúmský sultanát"><img alt="Rúmský sultanát" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/39/Double-headed_eagle_of_the_Sultanate_of_Rum.svg/25px-Double-headed_eagle_of_the_Sultanate_of_Rum.svg.png" decoding="async" width="25" height="25" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/39/Double-headed_eagle_of_the_Sultanate_of_Rum.svg/38px-Double-headed_eagle_of_the_Sultanate_of_Rum.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/39/Double-headed_eagle_of_the_Sultanate_of_Rum.svg/50px-Double-headed_eagle_of_the_Sultanate_of_Rum.svg.png 2x" data-file-width="512" data-file-height="512" /></a></td> <td><a href="/wiki/R%C3%BAmsk%C3%BD_sultan%C3%A1t" title="Rúmský sultanát">Rúmský sultanát</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Byzantine_imperial_flag,_14th_century.svg" class="mw-file-description" title="Byzantská říše"><img alt="Byzantská říše" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f2/Byzantine_imperial_flag%2C_14th_century.svg/25px-Byzantine_imperial_flag%2C_14th_century.svg.png" decoding="async" width="25" height="18" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f2/Byzantine_imperial_flag%2C_14th_century.svg/38px-Byzantine_imperial_flag%2C_14th_century.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f2/Byzantine_imperial_flag%2C_14th_century.svg/50px-Byzantine_imperial_flag%2C_14th_century.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="648" /></a></td> <td><a href="/wiki/Byzantsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e_v_dob%C4%9B_Palaiolog%C5%AF" class="mw-redirect" title="Byzantská říše v době Palaiologů">Byzantská říše</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Cunio.svg" class="mw-file-description" title="Karamanský bejlik"><img alt="Karamanský bejlik" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/14/Flag_of_Cunio.svg/25px-Flag_of_Cunio.svg.png" decoding="async" width="25" height="20" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/14/Flag_of_Cunio.svg/38px-Flag_of_Cunio.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/14/Flag_of_Cunio.svg/50px-Flag_of_Cunio.svg.png 2x" data-file-width="383" data-file-height="312" /></a></td> <td><a href="/wiki/Karamansk%C3%BD_bejlik" class="mw-redirect" title="Karamanský bejlik">Karamanský bejlik</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_the_Second_Bulgarian_Empire.svg" class="mw-file-description" title="Tarnovské carství"><img alt="Tarnovské carství" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ec/Flag_of_the_Second_Bulgarian_Empire.svg/25px-Flag_of_the_Second_Bulgarian_Empire.svg.png" decoding="async" width="25" height="17" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ec/Flag_of_the_Second_Bulgarian_Empire.svg/38px-Flag_of_the_Second_Bulgarian_Empire.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ec/Flag_of_the_Second_Bulgarian_Empire.svg/50px-Flag_of_the_Second_Bulgarian_Empire.svg.png 2x" data-file-width="512" data-file-height="341" /></a></td> <td><a href="/wiki/Druh%C3%A1_Bulharsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Druhá Bulharská říše">Tarnovské carství</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Bosnian_Royal_Flag_of_Tvrtko_I_of_Bosnia.svg" class="mw-file-description" title="Bosenské království"><img alt="Bosenské království" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9e/Bosnian_Royal_Flag_of_Tvrtko_I_of_Bosnia.svg/25px-Bosnian_Royal_Flag_of_Tvrtko_I_of_Bosnia.svg.png" decoding="async" width="25" height="14" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9e/Bosnian_Royal_Flag_of_Tvrtko_I_of_Bosnia.svg/38px-Bosnian_Royal_Flag_of_Tvrtko_I_of_Bosnia.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9e/Bosnian_Royal_Flag_of_Tvrtko_I_of_Bosnia.svg/50px-Bosnian_Royal_Flag_of_Tvrtko_I_of_Bosnia.svg.png 2x" data-file-width="2188" data-file-height="1250" /></a></td> <td><a href="/wiki/Bosensk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Bosenské království">Bosenské království</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Royal_banner_of_Mrnjav%C4%8Devi%C4%87_family.svg" class="mw-file-description" title="Prilepské panství"><img alt="Prilepské panství" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/df/Royal_banner_of_Mrnjav%C4%8Devi%C4%87_family.svg/25px-Royal_banner_of_Mrnjav%C4%8Devi%C4%87_family.svg.png" decoding="async" width="25" height="17" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/df/Royal_banner_of_Mrnjav%C4%8Devi%C4%87_family.svg/38px-Royal_banner_of_Mrnjav%C4%8Devi%C4%87_family.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/df/Royal_banner_of_Mrnjav%C4%8Devi%C4%87_family.svg/50px-Royal_banner_of_Mrnjav%C4%8Devi%C4%87_family.svg.png 2x" data-file-width="500" data-file-height="333" /></a></td> <td><a href="/wiki/Prilepsk%C3%A9_panstv%C3%AD" title="Prilepské panství">Prilepské panství</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Bulgaria_(14th_century).svg" class="mw-file-description" title="Vidinské carství"><img alt="Vidinské carství" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4d/Flag_of_Bulgaria_%2814th_century%29.svg/25px-Flag_of_Bulgaria_%2814th_century%29.svg.png" decoding="async" width="25" height="21" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4d/Flag_of_Bulgaria_%2814th_century%29.svg/38px-Flag_of_Bulgaria_%2814th_century%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4d/Flag_of_Bulgaria_%2814th_century%29.svg/50px-Flag_of_Bulgaria_%2814th_century%29.svg.png 2x" data-file-width="730" data-file-height="600" /></a></td> <td><a href="/wiki/Vidinsk%C3%A9_carstv%C3%AD" title="Vidinské carství">Vidinské carství</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Vicina.svg" class="mw-file-description" title="Dobrudžský despotát"><img alt="Dobrudžský despotát" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/05/Flag_of_Vicina.svg/25px-Flag_of_Vicina.svg.png" decoding="async" width="25" height="22" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/05/Flag_of_Vicina.svg/38px-Flag_of_Vicina.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/05/Flag_of_Vicina.svg/50px-Flag_of_Vicina.svg.png 2x" data-file-width="600" data-file-height="520" /></a></td> <td><a href="/wiki/Dobrud%C5%BEsk%C3%BD_despot%C3%A1t" class="mw-redirect" title="Dobrudžský despotát">Dobrudžský despotát</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Zeta.svg" class="mw-file-description" title="Knížectví Zeta"><img alt="Knížectví Zeta" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/21/Flag_of_Zeta.svg/25px-Flag_of_Zeta.svg.png" decoding="async" width="25" height="14" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/21/Flag_of_Zeta.svg/38px-Flag_of_Zeta.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/21/Flag_of_Zeta.svg/50px-Flag_of_Zeta.svg.png 2x" data-file-width="512" data-file-height="295" /></a></td> <td><a href="/wiki/Zeta_v_dob%C4%9B_Crnojevi%C4%87%C5%AF" title="Zeta v době Crnojevićů">Knížectví Zeta</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_the_Serbian_Despotate.svg" class="mw-file-description" title="Srbský despotát"><img alt="Srbský despotát" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0e/Flag_of_the_Serbian_Despotate.svg/25px-Flag_of_the_Serbian_Despotate.svg.png" decoding="async" width="25" height="13" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0e/Flag_of_the_Serbian_Despotate.svg/38px-Flag_of_the_Serbian_Despotate.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0e/Flag_of_the_Serbian_Despotate.svg/50px-Flag_of_the_Serbian_Despotate.svg.png 2x" data-file-width="71719" data-file-height="36281" /></a></td> <td><a href="/wiki/Srbsk%C3%BD_despot%C3%A1t" title="Srbský despotát">Srbský despotát</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Louis_II_of_Hungary.svg" class="mw-file-description" title="Uherské království"><img alt="Uherské království" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2e/Flag_of_Louis_II_of_Hungary.svg/25px-Flag_of_Louis_II_of_Hungary.svg.png" decoding="async" width="25" height="10" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2e/Flag_of_Louis_II_of_Hungary.svg/38px-Flag_of_Louis_II_of_Hungary.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2e/Flag_of_Louis_II_of_Hungary.svg/50px-Flag_of_Louis_II_of_Hungary.svg.png 2x" data-file-width="960" data-file-height="400" /></a></td> <td><a href="/wiki/Uhersk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD_(1000%E2%80%931526)" class="mw-disambig" title="Uherské království (1000–1526)">Uherské království</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Croatia_(Early_16th_century%E2%80%931526).svg" class="mw-file-description" title="Chorvatské království"><img alt="Chorvatské království" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Flag_of_Croatia_%28Early_16th_century%E2%80%931526%29.svg/25px-Flag_of_Croatia_%28Early_16th_century%E2%80%931526%29.svg.png" decoding="async" width="25" height="21" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Flag_of_Croatia_%28Early_16th_century%E2%80%931526%29.svg/38px-Flag_of_Croatia_%28Early_16th_century%E2%80%931526%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Flag_of_Croatia_%28Early_16th_century%E2%80%931526%29.svg/50px-Flag_of_Croatia_%28Early_16th_century%E2%80%931526%29.svg.png 2x" data-file-width="636" data-file-height="530" /></a></td> <td><a href="/wiki/Chorvatsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD_(1102%E2%80%931526)" title="Chorvatské království (1102–1526)">Chorvatské království</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Coat_of_arms_of_the_House_of_Kastrioti.svg" class="mw-file-description" title="Lezhská liga"><img alt="Lezhská liga" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a4/Coat_of_arms_of_the_House_of_Kastrioti.svg/25px-Coat_of_arms_of_the_House_of_Kastrioti.svg.png" decoding="async" width="25" height="30" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a4/Coat_of_arms_of_the_House_of_Kastrioti.svg/38px-Coat_of_arms_of_the_House_of_Kastrioti.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a4/Coat_of_arms_of_the_House_of_Kastrioti.svg/50px-Coat_of_arms_of_the_House_of_Kastrioti.svg.png 2x" data-file-width="251" data-file-height="298" /></a></td> <td><a href="/wiki/Lezhsk%C3%A1_liga" title="Lezhská liga">Lezhská liga</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Mameluke_Flag.svg" class="mw-file-description" title="Mamlúcký sultanát"><img alt="Mamlúcký sultanát" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Mameluke_Flag.svg/25px-Mameluke_Flag.svg.png" decoding="async" width="25" height="17" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Mameluke_Flag.svg/38px-Mameluke_Flag.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Mameluke_Flag.svg/50px-Mameluke_Flag.svg.png 2x" data-file-width="300" data-file-height="200" /></a></td> <td><a href="/wiki/Maml%C3%BAck%C3%BD_sultan%C3%A1t" title="Mamlúcký sultanát">Mamlúcký sultanát</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Hafsid_Dynasty_(1229_-_1574).svg" class="mw-file-description" title="Tuniský sultanát"><img alt="Tuniský sultanát" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9d/Flag_of_Hafsid_Dynasty_%281229_-_1574%29.svg/25px-Flag_of_Hafsid_Dynasty_%281229_-_1574%29.svg.png" decoding="async" width="25" height="17" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9d/Flag_of_Hafsid_Dynasty_%281229_-_1574%29.svg/38px-Flag_of_Hafsid_Dynasty_%281229_-_1574%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9d/Flag_of_Hafsid_Dynasty_%281229_-_1574%29.svg/50px-Flag_of_Hafsid_Dynasty_%281229_-_1574%29.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="800" /></a></td> <td><a href="/wiki/Hafsid%C3%A9" title="Hafsidé">Tuniský sultanát</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Tocco_stemma.svg" class="mw-file-description" title="Epirský despotát"><img alt="Epirský despotát" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/54/Tocco_stemma.svg/25px-Tocco_stemma.svg.png" decoding="async" width="25" height="36" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/54/Tocco_stemma.svg/38px-Tocco_stemma.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/54/Tocco_stemma.svg/50px-Tocco_stemma.svg.png 2x" data-file-width="350" data-file-height="500" /></a></td> <td><a href="/wiki/Epirsk%C3%BD_despot%C3%A1t" title="Epirský despotát">Epirský despotát</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Armoiries_Famille_Acciaiuoli.svg" class="mw-file-description" title="Athénské vévodství"><img alt="Athénské vévodství" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c4/Armoiries_Famille_Acciaiuoli.svg/25px-Armoiries_Famille_Acciaiuoli.svg.png" decoding="async" width="25" height="28" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c4/Armoiries_Famille_Acciaiuoli.svg/38px-Armoiries_Famille_Acciaiuoli.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c4/Armoiries_Famille_Acciaiuoli.svg/50px-Armoiries_Famille_Acciaiuoli.svg.png 2x" data-file-width="600" data-file-height="660" /></a></td> <td><a href="/wiki/Ath%C3%A9nsk%C3%A9_v%C3%A9vodstv%C3%AD" title="Athénské vévodství">Athénské vévodství</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Coat_of_Arms_of_the_House_of_Sanudo.svg" class="mw-file-description" title="Vévodství Naxos"><img alt="Vévodství Naxos" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c9/Coat_of_Arms_of_the_House_of_Sanudo.svg/25px-Coat_of_Arms_of_the_House_of_Sanudo.svg.png" decoding="async" width="25" height="29" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c9/Coat_of_Arms_of_the_House_of_Sanudo.svg/38px-Coat_of_Arms_of_the_House_of_Sanudo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c9/Coat_of_Arms_of_the_House_of_Sanudo.svg/50px-Coat_of_Arms_of_the_House_of_Sanudo.svg.png 2x" data-file-width="410" data-file-height="478" /></a></td> <td><a href="/wiki/V%C3%A9vodstv%C3%AD_Naxos" title="Vévodství Naxos">Vévodství Naxos</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Bayindirtamga.png" class="mw-file-description" title="Akkojunluská říše"><img alt="Akkojunluská říše" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/67/Bayindirtamga.png/25px-Bayindirtamga.png" decoding="async" width="25" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/67/Bayindirtamga.png/38px-Bayindirtamga.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/67/Bayindirtamga.png/50px-Bayindirtamga.png 2x" data-file-width="456" data-file-height="292" /></a></td> <td><a href="/wiki/Akkojunlusk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Akkojunluská říše">Akkojunluská říše</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_the_Order_of_St._John_(various).svg" class="mw-file-description" title="Rhodos a Tripolsko rhodských rytířů"><img alt="Rhodos a Tripolsko rhodských rytířů" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/86/Flag_of_the_Order_of_St._John_%28various%29.svg/25px-Flag_of_the_Order_of_St._John_%28various%29.svg.png" decoding="async" width="25" height="17" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/86/Flag_of_the_Order_of_St._John_%28various%29.svg/38px-Flag_of_the_Order_of_St._John_%28various%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/86/Flag_of_the_Order_of_St._John_%28various%29.svg/50px-Flag_of_the_Order_of_St._John_%28various%29.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a></td> <td><a href="/wiki/Malt%C3%A9zsk%C3%BD_%C5%99%C3%A1d#Rhodos" title="Maltézský řád">Rhodos a Tripolsko rhodských rytířů</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Adal_Sultanate.svg" class="mw-file-description" title="Adalský sultanát"><img alt="Adalský sultanát" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a6/Flag_of_Adal_Sultanate.svg/25px-Flag_of_Adal_Sultanate.svg.png" decoding="async" width="25" height="13" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a6/Flag_of_Adal_Sultanate.svg/38px-Flag_of_Adal_Sultanate.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a6/Flag_of_Adal_Sultanate.svg/50px-Flag_of_Adal_Sultanate.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="600" /></a></td> <td><a href="/wiki/Adalsk%C3%BD_sultan%C3%A1t" title="Adalský sultanát">Adalský sultanát</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Zayyanid_Dynasty.png" class="mw-file-description" title="Tilimsánský sultanát"><img alt="Tilimsánský sultanát" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/58/Flag_of_Zayyanid_Dynasty.png/25px-Flag_of_Zayyanid_Dynasty.png" decoding="async" width="25" height="17" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/58/Flag_of_Zayyanid_Dynasty.png/38px-Flag_of_Zayyanid_Dynasty.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/58/Flag_of_Zayyanid_Dynasty.png/50px-Flag_of_Zayyanid_Dynasty.png 2x" data-file-width="2560" data-file-height="1704" /></a></td> <td><a href="/wiki/Zajj%C3%A1novci" title="Zajjánovci">Tilimsánský sultanát</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Byzantine_imperial_flag,_14th_century.svg" class="mw-file-description" title="Morejský despotát"><img alt="Morejský despotát" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f2/Byzantine_imperial_flag%2C_14th_century.svg/25px-Byzantine_imperial_flag%2C_14th_century.svg.png" decoding="async" width="25" height="18" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f2/Byzantine_imperial_flag%2C_14th_century.svg/38px-Byzantine_imperial_flag%2C_14th_century.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f2/Byzantine_imperial_flag%2C_14th_century.svg/50px-Byzantine_imperial_flag%2C_14th_century.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="648" /></a></td> <td><a href="/wiki/Morejsk%C3%BD_despot%C3%A1t" title="Morejský despotát">Morejský despotát</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Banner_of_the_Empire_of_Trebizond.svg" class="mw-file-description" title="Trapezuntské císařství"><img alt="Trapezuntské císařství" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/14/Banner_of_the_Empire_of_Trebizond.svg/25px-Banner_of_the_Empire_of_Trebizond.svg.png" decoding="async" width="25" height="18" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/14/Banner_of_the_Empire_of_Trebizond.svg/38px-Banner_of_the_Empire_of_Trebizond.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/14/Banner_of_the_Empire_of_Trebizond.svg/50px-Banner_of_the_Empire_of_Trebizond.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="640" /></a></td> <td><a href="/wiki/Trapezuntsk%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Trapezuntské císařství">Trapezuntské císařství</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Coat_of_arms_of_Gothia.svg" class="mw-file-description" title="Theodorské knížectví"><img alt="Theodorské knížectví" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/55/Coat_of_arms_of_Gothia.svg/25px-Coat_of_arms_of_Gothia.svg.png" decoding="async" width="25" height="25" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/55/Coat_of_arms_of_Gothia.svg/38px-Coat_of_arms_of_Gothia.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/55/Coat_of_arms_of_Gothia.svg/50px-Coat_of_arms_of_Gothia.svg.png 2x" data-file-width="600" data-file-height="600" /></a></td> <td><a href="/wiki/Theodorsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Theodorské knížectví">Theodorské knížectví</a> </td></tr> </tbody></table> </td> <td valign="top">Následující <table style="margin-right:.5em;margin-left:-3px"> <tbody><tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Turkey.svg" class="mw-file-description" title="Turecká republika"><img alt="Turecká republika" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Flag_of_Turkey.svg/25px-Flag_of_Turkey.svg.png" decoding="async" width="25" height="17" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Flag_of_Turkey.svg/38px-Flag_of_Turkey.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Flag_of_Turkey.svg/50px-Flag_of_Turkey.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="800" /></a></td> <td><a href="/wiki/Tureck%C3%A1_republika" class="mw-redirect" title="Turecká republika">Turecká republika</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Greece_(1822-1978).svg" class="mw-file-description" title="Helénská republika"><img alt="Helénská republika" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6e/Flag_of_Greece_%281822-1978%29.svg/25px-Flag_of_Greece_%281822-1978%29.svg.png" decoding="async" width="25" height="17" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6e/Flag_of_Greece_%281822-1978%29.svg/38px-Flag_of_Greece_%281822-1978%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6e/Flag_of_Greece_%281822-1978%29.svg/50px-Flag_of_Greece_%281822-1978%29.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a></td> <td><a href="/wiki/Prvn%C3%AD_hel%C3%A9nsk%C3%A1_republika" class="mw-redirect" title="První helénská republika">Helénská republika</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Muhammad_Ali.svg" class="mw-file-description" title="Egyptské chedivství"><img alt="Egyptské chedivství" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2d/Flag_of_Muhammad_Ali.svg/25px-Flag_of_Muhammad_Ali.svg.png" decoding="async" width="25" height="17" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2d/Flag_of_Muhammad_Ali.svg/38px-Flag_of_Muhammad_Ali.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2d/Flag_of_Muhammad_Ali.svg/50px-Flag_of_Muhammad_Ali.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="800" /></a></td> <td><a href="/wiki/Egyptsk%C3%A9_chedivstv%C3%AD" title="Egyptské chedivství">Egyptské chedivství</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Bosnia_(1878%E2%80%931908).svg" class="mw-file-description" title="Kondominium Bosna a Hercegovina"><img alt="Kondominium Bosna a Hercegovina" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6b/Flag_of_Bosnia_%281878%E2%80%931908%29.svg/25px-Flag_of_Bosnia_%281878%E2%80%931908%29.svg.png" decoding="async" width="25" height="14" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6b/Flag_of_Bosnia_%281878%E2%80%931908%29.svg/38px-Flag_of_Bosnia_%281878%E2%80%931908%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6b/Flag_of_Bosnia_%281878%E2%80%931908%29.svg/50px-Flag_of_Bosnia_%281878%E2%80%931908%29.svg.png 2x" data-file-width="1010" data-file-height="549" /></a></td> <td><a href="/wiki/Rakousko-uhersk%C3%A1_okupace_Bosny_a_Hercegoviny" title="Rakousko-uherská okupace Bosny a Hercegoviny">Kondominium Bosna a Hercegovina</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Revolutionary_Serbia.svg" class="mw-file-description" title="Revoluční Srbsko"><img alt="Revoluční Srbsko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/38/Flag_of_Revolutionary_Serbia.svg/25px-Flag_of_Revolutionary_Serbia.svg.png" decoding="async" width="25" height="25" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/38/Flag_of_Revolutionary_Serbia.svg/38px-Flag_of_Revolutionary_Serbia.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/38/Flag_of_Revolutionary_Serbia.svg/50px-Flag_of_Revolutionary_Serbia.svg.png 2x" data-file-width="512" data-file-height="512" /></a></td> <td><a href="/wiki/Revolu%C4%8Dn%C3%AD_Srbsko" title="Revoluční Srbsko">Revoluční Srbsko</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Albanian_Provisional_Government_(1912-1914).svg" class="mw-file-description" title="Nezávislá Albánie"><img alt="Nezávislá Albánie" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a2/Flag_of_Albanian_Provisional_Government_%281912-1914%29.svg/25px-Flag_of_Albanian_Provisional_Government_%281912-1914%29.svg.png" decoding="async" width="25" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a2/Flag_of_Albanian_Provisional_Government_%281912-1914%29.svg/38px-Flag_of_Albanian_Provisional_Government_%281912-1914%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a2/Flag_of_Albanian_Provisional_Government_%281912-1914%29.svg/50px-Flag_of_Albanian_Provisional_Government_%281912-1914%29.svg.png 2x" data-file-width="800" data-file-height="516" /></a></td> <td><a href="/wiki/Nez%C3%A1visl%C3%A1_Alb%C3%A1nie" title="Nezávislá Albánie">Nezávislá Albánie</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Romania.svg" class="mw-file-description" title="Rumunské království"><img alt="Rumunské království" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/Flag_of_Romania.svg/25px-Flag_of_Romania.svg.png" decoding="async" width="25" height="17" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/Flag_of_Romania.svg/38px-Flag_of_Romania.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/Flag_of_Romania.svg/50px-Flag_of_Romania.svg.png 2x" data-file-width="600" data-file-height="400" /></a></td> <td><a href="/wiki/Rumunsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Rumunské království">Rumunské království</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Bulgaria.svg" class="mw-file-description" title="Bulharské knížectví"><img alt="Bulharské knížectví" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/Flag_of_Bulgaria.svg/25px-Flag_of_Bulgaria.svg.png" decoding="async" width="25" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/Flag_of_Bulgaria.svg/38px-Flag_of_Bulgaria.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/Flag_of_Bulgaria.svg/50px-Flag_of_Bulgaria.svg.png 2x" data-file-width="1000" data-file-height="600" /></a></td> <td><a href="/wiki/Bulharsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Bulharské knížectví">Bulharské knížectví</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Hejaz_(1920).svg" class="mw-file-description" title="Hidžázské království"><img alt="Hidžázské království" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8f/Flag_of_Hejaz_%281920%29.svg/25px-Flag_of_Hejaz_%281920%29.svg.png" decoding="async" width="25" height="17" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8f/Flag_of_Hejaz_%281920%29.svg/38px-Flag_of_Hejaz_%281920%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8f/Flag_of_Hejaz_%281920%29.svg/50px-Flag_of_Hejaz_%281920%29.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="800" /></a></td> <td><a href="/wiki/Hid%C5%BE%C3%A1zsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Hidžázské království">Hidžázské království</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_the_First_and_Second_Saudi_State.svg" class="mw-file-description" title="Emirát Diriyah"><img alt="Emirát Diriyah" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fe/Flag_of_the_First_and_Second_Saudi_State.svg/25px-Flag_of_the_First_and_Second_Saudi_State.svg.png" decoding="async" width="25" height="17" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fe/Flag_of_the_First_and_Second_Saudi_State.svg/38px-Flag_of_the_First_and_Second_Saudi_State.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fe/Flag_of_the_First_and_Second_Saudi_State.svg/50px-Flag_of_the_First_and_Second_Saudi_State.svg.png 2x" data-file-width="725" data-file-height="500" /></a></td> <td><a href="/w/index.php?title=Emir%C3%A1t_Diriyah&action=edit&redlink=1" class="new" title="Emirát Diriyah (stránka neexistuje)">Emirát Diriyah</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_the_Mutawakkilite_Kingdom_of_Yemen.svg" class="mw-file-description" title="Jemenské království"><img alt="Jemenské království" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b6/Flag_of_the_Mutawakkilite_Kingdom_of_Yemen.svg/25px-Flag_of_the_Mutawakkilite_Kingdom_of_Yemen.svg.png" decoding="async" width="25" height="13" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b6/Flag_of_the_Mutawakkilite_Kingdom_of_Yemen.svg/38px-Flag_of_the_Mutawakkilite_Kingdom_of_Yemen.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b6/Flag_of_the_Mutawakkilite_Kingdom_of_Yemen.svg/50px-Flag_of_the_Mutawakkilite_Kingdom_of_Yemen.svg.png 2x" data-file-width="600" data-file-height="300" /></a></td> <td><a href="/wiki/Jemensk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Jemenské království">Jemenské království</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Kuwait_(1915-1956).svg" class="mw-file-description" title="Kuvajtské šejkství"><img alt="Kuvajtské šejkství" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/80/Flag_of_Kuwait_%281915-1956%29.svg/25px-Flag_of_Kuwait_%281915-1956%29.svg.png" decoding="async" width="25" height="17" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/80/Flag_of_Kuwait_%281915-1956%29.svg/38px-Flag_of_Kuwait_%281915-1956%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/80/Flag_of_Kuwait_%281915-1956%29.svg/50px-Flag_of_Kuwait_%281915-1956%29.svg.png 2x" data-file-width="360" data-file-height="240" /></a></td> <td><a href="/w/index.php?title=Kuvajtsk%C3%A9_%C5%A1ejkstv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kuvajtské šejkství (stránka neexistuje)">Kuvajtské šejkství</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_the_South_West_Caucasian_Republic.svg" class="mw-file-description" title="Jihozápadní Kavkaz"><img alt="Jihozápadní Kavkaz" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/71/Flag_of_the_South_West_Caucasian_Republic.svg/25px-Flag_of_the_South_West_Caucasian_Republic.svg.png" decoding="async" width="25" height="17" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/71/Flag_of_the_South_West_Caucasian_Republic.svg/38px-Flag_of_the_South_West_Caucasian_Republic.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/71/Flag_of_the_South_West_Caucasian_Republic.svg/50px-Flag_of_the_South_West_Caucasian_Republic.svg.png 2x" data-file-width="1026" data-file-height="684" /></a></td> <td><a href="/w/index.php?title=%C3%9Azemn%C3%AD_n%C3%A1rodn%C3%AD_vl%C3%A1da_Jihoz%C3%A1padn%C3%ADho_Kavkazu&action=edit&redlink=1" class="new" title="Územní národní vláda Jihozápadního Kavkazu (stránka neexistuje)">Jihozápadní Kavkaz</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Kingdom_of_Kurdistan_(1922-1924).svg" class="mw-file-description" title="Království Kurdistán"><img alt="Království Kurdistán" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/06/Flag_of_Kingdom_of_Kurdistan_%281922-1924%29.svg/25px-Flag_of_Kingdom_of_Kurdistan_%281922-1924%29.svg.png" decoding="async" width="25" height="18" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/06/Flag_of_Kingdom_of_Kurdistan_%281922-1924%29.svg/38px-Flag_of_Kingdom_of_Kurdistan_%281922-1924%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/06/Flag_of_Kingdom_of_Kurdistan_%281922-1924%29.svg/50px-Flag_of_Kingdom_of_Kurdistan_%281922-1924%29.svg.png 2x" data-file-width="1050" data-file-height="750" /></a></td> <td><a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1lovstv%C3%AD_Kurdist%C3%A1n&action=edit&redlink=1" class="new" title="Království Kurdistán (stránka neexistuje)">Království Kurdistán</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_TRWT.svg" class="mw-file-description" title="Severní Thrákie"><img alt="Severní Thrákie" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/ce/Flag_of_TRWT.svg/25px-Flag_of_TRWT.svg.png" decoding="async" width="25" height="17" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/ce/Flag_of_TRWT.svg/38px-Flag_of_TRWT.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/ce/Flag_of_TRWT.svg/50px-Flag_of_TRWT.svg.png 2x" data-file-width="1508" data-file-height="1019" /></a></td> <td><a href="/w/index.php?title=%C3%9Azemn%C3%AD_vl%C3%A1da_Severn%C3%AD_Thr%C3%A1kie&action=edit&redlink=1" class="new" title="Územní vláda Severní Thrákie (stránka neexistuje)">Severní Thrákie</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Flags_of_France_and_the_UK.png" class="mw-file-description" title="Okupace Středního východu"><img alt="Okupace Středního východu" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e5/Flags_of_France_and_the_UK.png/25px-Flags_of_France_and_the_UK.png" decoding="async" width="25" height="7" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e5/Flags_of_France_and_the_UK.png/38px-Flags_of_France_and_the_UK.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e5/Flags_of_France_and_the_UK.png/50px-Flags_of_France_and_the_UK.png 2x" data-file-width="1452" data-file-height="400" /></a></td> <td><a href="/w/index.php?title=Okupa%C4%8Dn%C3%AD_spr%C3%A1va_St%C5%99edn%C3%ADho_v%C3%BDchodu&action=edit&redlink=1" class="new" title="Okupační správa Středního východu (stránka neexistuje)">Okupace Středního východu</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Ensign_of_the_Palestine_Mandate_(1927%E2%80%931948).svg" class="mw-file-description" title="Britská Palestina"><img alt="Britská Palestina" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/77/Ensign_of_the_Palestine_Mandate_%281927%E2%80%931948%29.svg/25px-Ensign_of_the_Palestine_Mandate_%281927%E2%80%931948%29.svg.png" decoding="async" width="25" height="13" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/77/Ensign_of_the_Palestine_Mandate_%281927%E2%80%931948%29.svg/38px-Ensign_of_the_Palestine_Mandate_%281927%E2%80%931948%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/77/Ensign_of_the_Palestine_Mandate_%281927%E2%80%931948%29.svg/50px-Ensign_of_the_Palestine_Mandate_%281927%E2%80%931948%29.svg.png 2x" data-file-width="800" data-file-height="400" /></a></td> <td><a href="/wiki/Britsk%C3%BD_mand%C3%A1t_Palestina" class="mw-redirect" title="Britský mandát Palestina">Britská Palestina</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Iraq_(1924%E2%80%931959).svg" class="mw-file-description" title="Britský Irák"><img alt="Britský Irák" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c6/Flag_of_Iraq_%281924%E2%80%931959%29.svg/25px-Flag_of_Iraq_%281924%E2%80%931959%29.svg.png" decoding="async" width="25" height="13" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c6/Flag_of_Iraq_%281924%E2%80%931959%29.svg/38px-Flag_of_Iraq_%281924%E2%80%931959%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c6/Flag_of_Iraq_%281924%E2%80%931959%29.svg/50px-Flag_of_Iraq_%281924%E2%80%931959%29.svg.png 2x" data-file-width="600" data-file-height="300" /></a></td> <td><a href="/wiki/Ir%C3%A1ck%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD_pod_britskou_spr%C3%A1vou" title="Irácké království pod britskou správou">Britský Irák</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Cyprus_(1922%E2%80%931960).svg" class="mw-file-description" title="Britský Kypr"><img alt="Britský Kypr" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8b/Flag_of_Cyprus_%281922%E2%80%931960%29.svg/25px-Flag_of_Cyprus_%281922%E2%80%931960%29.svg.png" decoding="async" width="25" height="13" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8b/Flag_of_Cyprus_%281922%E2%80%931960%29.svg/38px-Flag_of_Cyprus_%281922%E2%80%931960%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8b/Flag_of_Cyprus_%281922%E2%80%931960%29.svg/50px-Flag_of_Cyprus_%281922%E2%80%931960%29.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="600" /></a></td> <td><a href="/w/index.php?title=Britsk%C3%BD_Kypr&action=edit&redlink=1" class="new" title="Britský Kypr (stránka neexistuje)">Britský Kypr</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Italy_(1861-1946)_crowned.svg" class="mw-file-description" title="Italská Libye"><img alt="Italská Libye" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0d/Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg/25px-Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg.png" decoding="async" width="25" height="17" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0d/Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg/38px-Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0d/Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg/50px-Flag_of_Italy_%281861-1946%29_crowned.svg.png 2x" data-file-width="1500" data-file-height="1000" /></a></td> <td><a href="/w/index.php?title=Italsk%C3%A1_Libye&action=edit&redlink=1" class="new" title="Italská Libye (stránka neexistuje)">Italská Libye</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_France.svg" class="mw-file-description" title="Francouzské Alžírsko"><img alt="Francouzské Alžírsko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Flag_of_France.svg/25px-Flag_of_France.svg.png" decoding="async" width="25" height="17" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Flag_of_France.svg/38px-Flag_of_France.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Flag_of_France.svg/50px-Flag_of_France.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a></td> <td><a href="/w/index.php?title=Francouzsk%C3%A9_Al%C5%BE%C3%ADrsko&action=edit&redlink=1" class="new" title="Francouzské Alžírsko (stránka neexistuje)">Francouzské Alžírsko</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Tunisia_(1959%E2%80%931999).svg" class="mw-file-description" title="Francouzské Tunisko"><img alt="Francouzské Tunisko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e9/Flag_of_Tunisia_%281959%E2%80%931999%29.svg/25px-Flag_of_Tunisia_%281959%E2%80%931999%29.svg.png" decoding="async" width="25" height="17" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e9/Flag_of_Tunisia_%281959%E2%80%931999%29.svg/38px-Flag_of_Tunisia_%281959%E2%80%931999%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e9/Flag_of_Tunisia_%281959%E2%80%931999%29.svg/50px-Flag_of_Tunisia_%281959%E2%80%931999%29.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="800" /></a></td> <td><a href="/w/index.php?title=Francouzsk%C3%A9_Tunisko&action=edit&redlink=1" class="new" title="Francouzské Tunisko (stránka neexistuje)">Francouzské Tunisko</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Russia.svg" class="mw-file-description" title="Kavkazské vicekrálovství"><img alt="Kavkazské vicekrálovství" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Flag_of_Russia.svg/25px-Flag_of_Russia.svg.png" decoding="async" width="25" height="17" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Flag_of_Russia.svg/38px-Flag_of_Russia.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Flag_of_Russia.svg/50px-Flag_of_Russia.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a></td> <td><a href="/w/index.php?title=Kavkazsk%C3%A9_vicekr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kavkazské vicekrálovství (stránka neexistuje)">Kavkazské vicekrálovství</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Aden_(1937%E2%80%931963).svg" class="mw-file-description" title="Adenský protektorát"><img alt="Adenský protektorát" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/48/Flag_of_Aden_%281937%E2%80%931963%29.svg/25px-Flag_of_Aden_%281937%E2%80%931963%29.svg.png" decoding="async" width="25" height="13" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/48/Flag_of_Aden_%281937%E2%80%931963%29.svg/38px-Flag_of_Aden_%281937%E2%80%931963%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/48/Flag_of_Aden_%281937%E2%80%931963%29.svg/50px-Flag_of_Aden_%281937%E2%80%931963%29.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="600" /></a></td> <td><a href="/wiki/Adensk%C3%BD_protektor%C3%A1t" title="Adenský protektorát">Adenský protektorát</a> </td></tr> </tbody></table> </td></tr></tbody></table> </td></tr></tbody></table> Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, <a href="/wiki/Ture%C4%8Dtina" title="Turečtina">turecky</a> Osmanlı İmparatorluğu nebo Osmanlı Devleti, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه, <a href="/wiki/Ture%C4%8Dtina" title="Turečtina">turecky</a> Devlet-i ʿAlīye-i ʿOsmānīye), v (západní) <a href="/wiki/Evropa" title="Evropa">Evropě</a> také označovaná jako Turecká říše<a href="#cite_note-Hamish-1">[1]</a> (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru <a href="/wiki/St%C5%99edomo%C5%99%C3%AD" title="Středomoří">Středomoří</a>. Existovala od <a href="/wiki/St%C5%99edov%C4%9Bk" title="Středověk">středověku</a> až do <a href="/wiki/20._stolet%C3%AD" title="20. století">20. století</a>, zasahovala na tři <a href="/wiki/Kontinent" title="Kontinent">světadíly</a> – <a href="/wiki/Asie" title="Asie">Asii</a>, Evropu a <a href="/wiki/Afrika" title="Afrika">Afriku</a>. Do značné míry byla územním nástupcem <a href="/wiki/Byzantsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Byzantská říše">Byzantské říše</a>. Zanikla po <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="První světová válka">první světové válce</a> transformací do <a href="/wiki/Turecko" title="Turecko">Turecké republiky</a>. Byla založena na sklonku <a href="/wiki/13._stolet%C3%AD" title="13. století">13. století</a> v severozápadní <a href="/wiki/Mal%C3%A1_Asie" title="Malá Asie">Anatolii</a> ve městě <a href="/w/index.php?title=S%C3%B6%C4%9F%C3%BCt&action=edit&redlink=1" class="new" title="Söğüt (stránka neexistuje)">Söğüt</a> (dnešní <a href="/wiki/Biled%C5%BEik_(provincie)" title="Biledžik (provincie)">provincie Bilecik</a>) <a href="/wiki/Oghuzov%C3%A9" title="Oghuzové">oghuzským</a> kmenovým vůdcem <a href="/wiki/Osman_I." title="Osman I.">Osmanem I.</a>, po jehož dynastii získala název.<a href="#cite_note-2">[2]</a> Po roce 1354 se Osmané dostali do <a href="/wiki/Evropa" title="Evropa">Evropy</a> a s dobýváním území na <a href="/wiki/Balk%C3%A1n" title="Balkán">Balkáně</a> byly osmanské beyliky přeměněny na transkontinentální impérium. V roce 1453 Osmané pod vedením <a href="/wiki/Mehmed_II." title="Mehmed II.">Mehmeda II.</a> <a href="/wiki/P%C3%A1d_Konstantinopole" title="Pád Konstantinopole">dobyli Konstantinopol</a>, čímž ukončili existenci <a href="/wiki/Byzantsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Byzantská říše">Byzantské říše</a>.<a href="#cite_note-Quataert2005-3">[3]</a> Říše měla od <a href="/wiki/16._stolet%C3%AD" title="16. století">16. století</a> zcela <a href="/wiki/Isl%C3%A1m" title="Islám">islámský</a> charakter Božího státu, ve kterém již od počátku vládli <a href="/wiki/Sult%C3%A1n" title="Sultán">sultáni</a> <a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_dynastie" title="Osmanská dynastie">dynastie Osmanů</a>. Během 16. a 17. století, na vrcholu své moci pod vládou <a href="/wiki/Sulejman_I." title="Sulejman I.">Sulejmana I.</a>, byla Osmanská říše mnohonárodnostní, mnohojazyčná říše, která ovládala téměř celou <a href="/wiki/Jihov%C3%BDchodn%C3%AD_Evropa" title="Jihovýchodní Evropa">jihovýchodní Evropu</a>, části <a href="/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_Evropa" title="Střední Evropa">střední Evropy</a> (jejich moc zasahovala až na dnešní <a href="/wiki/Slovensko" title="Slovensko">Slovensko</a>), <a href="/wiki/Jihoz%C3%A1padn%C3%AD_Asie" title="Jihozápadní Asie">západní Asie</a> (<a href="/wiki/Levanta" title="Levanta">Levanta</a>, <a href="/wiki/Mezopot%C3%A1mie" title="Mezopotámie">Mezopotámie</a>, <a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Kavkaz" title="Jižní Kavkaz">Zakavkazsko</a>), části <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_Evropa" title="Východní Evropa">východní Evropy</a> (oblast <a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A9_mo%C5%99e" title="Černé moře">Černého moře</a>), <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Afrika" title="Severní Afrika">severní Afriky</a> (středomořské pobřeží) a také <a href="/wiki/Africk%C3%BD_roh" title="Africký roh">Africký roh</a>.<a href="#cite_note-4">[4]</a> Na počátku 17. století se říše skládala z 32 provincií a četných vazalských států. Některé z nich byly později absorbovány do Osmanské říše, zatímco jiným se v průběhu staletí dostalo různých stupňů autonomie. Díky své poloze byla Osmanská říše mostem mezi <a href="/wiki/Evropa" title="Evropa">evropským</a> a <a href="/wiki/Asie" title="Asie">asijským</a> kontinentem. S Konstantinopolí (Istanbulem) jako hlavním městem a kontrolou zemí podél Středozemního moře byla osmanská říše po dobu šesti století v centru interakcí mezi východním a západním světem. Zatímco v říši panoval názor, že po smrti Sulejmana vstoupila do období úpadku, není tento názor většinou akademických historiků podporován.<a href="#cite_note-decline-5">[5]</a> Říše si v průběhu 17. a 18. století nadále udržovala pružnou a silnou ekonomiku, společnost a armádu.<a href="#cite_note-6">[6]</a> Během dlouhého období míru v letech 1740 až 1768 však osmanský vojenský systém zaostával za svými evropskými soupeři – <a href="/wiki/Habsbursk%C3%A1_monarchie" title="Habsburská monarchie">Rakouskem</a> a <a href="/wiki/Rusk%C3%A9_imp%C3%A9rium" title="Ruské impérium">Ruskem</a>.<a href="#cite_note-AksanOW-7">[7]</a> Osmani následně koncem 18. a počátkem 19. století utrpěli těžké vojenské porážky, což je podnítilo k zahájení komplexního procesu reforem a modernizace, známých jako <a href="/wiki/Tanzimat" title="Tanzimat">Tanzimat</a>. Během devatenáctého století se osmanský stát, i přes další územní ztráty, zejména na Balkáně, kde se objevilo několik nových států,<a href="#cite_note-8">[8]</a> stal mnohem silnějším a organizovanějším. Osmanská říše uzavřela na počátku 20. století spojenectví s <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Německé císařství">Německem</a>, od čehož si slibovala, že unikne diplomatické izolaci, která přispěla k nedávným územním ztrátám, a tak vstoupila do <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="První světová válka">první světové války</a> na straně <a href="/wiki/%C3%9Ast%C5%99edn%C3%AD_mocnosti" title="Ústřední mocnosti">Ústředních mocností</a>.<a href="#cite_note-9">[9]</a> Zatímco se Říše během konfliktu do značné míry držela, bojovala vnitřními nepokoji, zejména s <a href="/w/index.php?title=Arabsk%C3%A1_revolta&action=edit&redlink=1" class="new" title="Arabská revolta (stránka neexistuje)">Arabskou revoltou</a> v arabských provinciích. V tomto období také páchala brutální zvěrstva proti <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_genocida" title="Arménská genocida">Arménům</a>, <a href="/wiki/Asyrsk%C3%A1_genocida" title="Asyrská genocida">Asyřanům</a> a <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_genocida" title="Řecká genocida">pontským Řekům</a>.<a href="#cite_note-10">[10]</a><a href="#cite_note-11">[11]</a> Porážka říše a následná okupace části jejího území <a href="/wiki/St%C3%A1ty_Dohody" title="Státy Dohody">spojeneckými silami</a> po <a href="/wiki/D%C5%AFsledky_prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Důsledky první světové války">skončení první světové války</a> vedla k jejímu rozdělení a ztrátě jejího území na Středním východě, které bylo rozděleno mezi <a href="/wiki/Sykesova%E2%80%93Picotova_dohoda" title="Sykesova–Picotova dohoda">Spojené království a Francii</a>. Pro Turecko úspěšná <a href="/wiki/Tureck%C3%A1_v%C3%A1lka_za_nez%C3%A1vislost" title="Turecká válka za nezávislost">válka za nezávislost</a> proti okupačním silám vedla ke vzniku <a href="/wiki/Turecko" title="Turecko">Turecké republiky</a> v srdci malé Asie a ke zrušení osmanské monarchie.<a href="#cite_note-12">[12]</a> <meta property="mw:PageProp/toc" /> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Historie">Historie</h2>[<a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&veaction=edit&section=1" title="Editace sekce: Historie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit&section=1" title="Editovat zdrojový kód sekce Historie">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Situace_před_vznikem_osmanského_státu">Situace před vznikem osmanského státu</h3>[<a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&veaction=edit&section=2" title="Editace sekce: Situace před vznikem osmanského státu" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit&section=2" title="Editovat zdrojový kód sekce Situace před vznikem osmanského státu">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článku <a href="/wiki/R%C3%BAmsk%C3%BD_sultan%C3%A1t" title="Rúmský sultanát">Rúmský sultanát</a>.</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:I_Osman.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/I_Osman.jpg/130px-I_Osman.jpg" decoding="async" width="130" height="206" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/I_Osman.jpg/195px-I_Osman.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/I_Osman.jpg/260px-I_Osman.jpg 2x" data-file-width="429" data-file-height="679" /></a><figcaption><a href="/wiki/Osman_I." title="Osman I.">Osman</a>, zakladatel Osmanské říše</figcaption></figure> <a href="/wiki/Mal%C3%A1_Asie" title="Malá Asie">Malá Asie</a> a oblasti na východ od ní představovaly již od <a href="/wiki/Isl%C3%A1msk%C3%A1_expanze" title="Islámská expanze">arabské expanze</a> v <a href="/wiki/7._stolet%C3%AD" title="7. století">7. století</a> místo střetu mezi <a href="/wiki/Byzantsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Byzantská říše">Byzantskou říší</a> a jejími muslimskými sousedy (<a href="/wiki/Umajjovci" title="Umajjovci">umajjovský</a> a <a href="/wiki/Abb%C3%A1sovci" title="Abbásovci">abbásovský</a> <a href="/wiki/Chal%C3%ADf%C3%A1t" title="Chalífát">chalífát</a>, <a href="/wiki/Seld%C5%BEuck%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Seldžucká říše">Seldžucká říše</a>). V letech následujících po <a href="/wiki/Bitva_u_Mantzikertu" title="Bitva u Mantzikertu">bitvě u Mantzikertu</a> získali vnitrozemí tohoto poloostrova Seldžukové a zřídili zde Ikonyjský nebo též Rúmský sultanát. Byzantští císaři se sice pokoušeli ztracená území dobýt zpět, ale po prohrané <a href="/wiki/Bitva_u_Myriokefala" title="Bitva u Myriokefala">bitvě u Myriokefala</a> a po čtvrté křížové výpravě roku <a href="/wiki/1204" title="1204">1204</a>, která dobyla Konstantinopol, nebyla Byzanc dostatečně silná, aby obnovila svou vládu v Malé Asii. Přestože hlavní město Konstantinopol dobyl nazpět císař <a href="/wiki/Michael_VIII._Palaiologos" title="Michael VIII. Palaiologos">Michael VIII. Palaiologos</a>, obnovená Byzantská říše se již nikdy nepovznesla na mocenskou úroveň, již měla v předchozích staletích.<a href="#cite_note-tauer165-13">[13]</a> Počátkem 13. století zažíval Ikonyjský sultanát hospodářský, mocenský i kulturní rozmach,<a href="#cite_note-tauer164-14">[14]</a> avšak v pozdějších letech nastal vlivem <a href="/wiki/Mongolsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Mongolská říše">mongolské</a> invaze úpadek.<a href="#cite_note-tauer164-14">[14]</a> Sultanát se v pozdějších letech dostal pod vliv mongolských <a href="/wiki/%C3%8Dlchan%C3%A1t" title="Ílchanát">Ílchánů</a>, kteří neváhali zasahovat do vnitřních poměrů státu a udržovali nad sultány svoji svrchovanost.<a href="#cite_note-tauer164-14">[14]</a> Po celou dobu střetů mezi Byzancí a muslimy (tedy nejčastěji <a href="/wiki/Byzantsko-arabsk%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Byzantsko-arabské války">s Araby</a> a <a href="/wiki/Byzantsko-seld%C5%BEuck%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Byzantsko-seldžucké války">Seldžuky</a>) existovaly při hranicích mezi oběma soupeři oblasti osazené vojenskými jednotkami, které podnikaly proti území nepřítele občasné nájezdy, a to jak v době míru, tak války. Před mongolským vpádem uteklo do Malé Asie velké množství obyvatelstva, které se usazovalo mimo jiné i v její západní části, a to právě na hranicích s Byzancí. Kočovné kmeny přicházející z východu zde vytvářely tak jako v předchozích staletích nárazníková pásma, <a href="/wiki/Marka_(%C3%BAzem%C3%AD)" title="Marka (území)">marky</a>, ze kterých podnikaly výpady na byzantské území. Spolu s úpadkem moci Ílchánů a byzantských císařů zavládla v těchto oblastech <a href="/wiki/Anarchie" title="Anarchie">anarchie</a> a záhy se zde vytvořilo více než dvacet malých nezávislých státečků.<a href="#cite_note-tauer167-15">[15]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Založení_státu">Založení státu</h3>[<a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&veaction=edit&section=3" title="Editace sekce: Založení státu" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit&section=3" title="Editovat zdrojový kód sekce Založení státu">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Orhan_I_area_map.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Orhan_I_area_map.png/220px-Orhan_I_area_map.png" decoding="async" width="220" height="154" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Orhan_I_area_map.png/330px-Orhan_I_area_map.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Orhan_I_area_map.png/440px-Orhan_I_area_map.png 2x" data-file-width="2388" data-file-height="1668" /></a><figcaption>Mapa Osmanské říše za vlády <a href="/wiki/Orhan_I." title="Orhan I.">Orhana I.</a></figcaption></figure> V druhé polovině <a href="/wiki/13._stolet%C3%AD" title="13. století">13. století</a> přitáhly do <a href="/wiki/Mal%C3%A1_Asie" title="Malá Asie">Malé Asie</a> nové turecké kmeny, které tlak <a href="/wiki/Mongolov%C3%A9" title="Mongolové">Mongolů</a> přiměl k odchodu z dosavadních sídel v Chórásánu. Šlo o poslední vlnu kočovných tureckých kmenů Oguzů, které migrovaly na západ. Oguzové přijali již dříve <a href="/wiki/Isl%C3%A1m" title="Islám">islám</a> a znali arabskou kulturu. Typická pro ně byla přísná vojenská organizace. Náčelník kmene Oguzů Ertogrul vstoupil do služeb <a href="/wiki/R%C3%BAmsk%C3%BD_sultan%C3%A1t" title="Rúmský sultanát">ikonyjského sultána</a> proti <a href="/wiki/Byzantsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Byzantská říše">Byzanci</a> a získal odměnou území v severozápadní části poloostrova, které se stalo východiskem k formování pozdější mocné osmanské říše. Za jejího vlastního zakladatele je považován <a href="/wiki/Osman_I." title="Osman I.">Osman I. Gází</a> (<a href="/wiki/1299" title="1299">1299</a>–<a href="/wiki/1326" title="1326">1326</a>), který začal svěřené území rychle rozšiřovat ve výboji proti Byzanci a roku <a href="/wiki/1299" title="1299">1299</a> se prohlásil za samostatného vládce. V roce <a href="/wiki/1303" title="1303">1303</a> zemřel poslední příslušník ikonyjské dynastie a jeho říše se rozpadla na několik menších, mezi sebou soupeřících útvarů. Někteří seldžučtí náčelníci poté přijali Osmanovu svrchovanost. Turci si stejně jako kdysi kočovní Arabové rychle osvojili mořeplavbu a začali podnikat také pirátské nájezdy na ostrovy <a href="/wiki/Egejsk%C3%A9_mo%C5%99e" title="Egejské moře">Egejského moře</a> (například roku <a href="/wiki/1308" title="1308">1308</a> vyplenili byzantský <a href="/wiki/Chios" title="Chios">Chios</a>). Osmani se rychle zmocňovali byzantských držav v Malé Asii, neboť byzantské vojsko nebylo schopno jejich nápor zastavit. Roku <a href="/wiki/1326" title="1326">1326</a> dobyl Osmanův syn <a href="/wiki/Orhan_I." title="Orhan I.">Orhan I.</a> (<a href="/wiki/1326" title="1326">1326</a>–<a href="/wiki/1359" title="1359">1359</a>) byzantské město <a href="/wiki/Bursa" title="Bursa">Bursu</a>, která se poté stala rezidencí osmanských vládců. Ti nyní přijali titul <a href="/wiki/Sult%C3%A1n" title="Sultán">sultán</a>. Po bitvě u Pelekanu v roce <a href="/wiki/1329" title="1329">1329</a> byla mezi Turky a Byzancí uzavřena mírová smlouva, v níž si vítězný <a href="/wiki/Orhan_I." title="Orhan I.">Orhan I.</a> vymínil placení ročního tributu za zbylá byzantská území v Malé Asii. Roku <a href="/wiki/1331" title="1331">1331</a> padla do rukou Osmanů <a href="/wiki/Nikaia" title="Nikaia">Nikáia</a>, <a href="/wiki/1337" title="1337">1337</a> <a href="/wiki/Nikom%C3%A9die" title="Nikomédie">Nikomédie</a>. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Osmanské_zisky_na_Balkánském_poloostrově">Osmanské zisky na Balkánském poloostrově</h3>[<a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&veaction=edit&section=4" title="Editace sekce: Osmanské zisky na Balkánském poloostrově" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit&section=4" title="Editovat zdrojový kód sekce Osmanské zisky na Balkánském poloostrově">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článku <a href="/wiki/Expanze_Osmansk%C3%A9_%C5%99%C3%AD%C5%A1e_na_Balk%C3%A1n" title="Expanze Osmanské říše na Balkán">Expanze Osmanské říše na Balkán</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:3_-Murad_I_map.PNG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7e/3_-Murad_I_map.PNG/220px-3_-Murad_I_map.PNG" decoding="async" width="220" height="175" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7e/3_-Murad_I_map.PNG/330px-3_-Murad_I_map.PNG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7e/3_-Murad_I_map.PNG/440px-3_-Murad_I_map.PNG 2x" data-file-width="892" data-file-height="710" /></a><figcaption>Mapa území říše za vlády <a href="/wiki/Murad_I." title="Murad I.">Murada I.</a></figcaption></figure> Roku <a href="/wiki/1354" title="1354">1354</a> dobyli osmanští Turci byzantskou přístavní pevnost <a href="/wiki/Gallipoli" title="Gallipoli">Gallipoli</a> (na poloostrově se zachytili již 1352, kdy získali pevnost Cimpe), a definitivně tak zakotvili na evropském území. Jeden ze spolucísařů, <a href="/wiki/Jan_VI._Kantakuzenos" title="Jan VI. Kantakuzenos">Jan VI. Kantakuzenos</a>, se sice pokoušel vykoupit ji nazpět, ale neuspěl. Z Gallipole zahájili Osmani dobývání <a href="/wiki/Balk%C3%A1n" title="Balkán">Balkánu</a>. Jejich první útoky vedly do údolí řeky <a href="/wiki/Marica" title="Marica">Marici</a> v <a href="/wiki/Thr%C3%A1kie" title="Thrákie">Thrákii</a>, a staly se největší zátěží pro <a href="/wiki/Bulharsko" title="Bulharsko">Bulharsko</a>. Již tehdy docházelo k velkému úbytku domácího obyvatelstva, které buď zahynulo v bojích, bylo odvlékáno do Malé Asie nebo prodáváno do <a href="/wiki/Otroctv%C3%AD" title="Otroctví">otroctví</a> (navzdory zákazům křesťanské církve kupovali zajatce od Turků především obchodníci z Benátek a Dubrovníku). Roku <a href="/wiki/1355" title="1355">1355</a> uzavřel bulharský <a href="/wiki/Car" title="Car">car</a> <a href="/wiki/Ivan_Alexandr" title="Ivan Alexandr">Ivan Alexandr</a> s byzantským císařem <a href="/wiki/Jan_V._Palaiologos" title="Jan V. Palaiologos">Janem V.</a> (Jan VI. Kantakuzenos byl <a href="/wiki/1354" title="1354">1354</a> přinucen abdikovat) defenzívní spolek proti Turkům. Staletí trvající boje o balkánské území a o hegemonii v tomto prostoru však spojencům nedovolily překonat vzájemné rozpory a nedůvěru, zkoordinovat vojenské akce a postavit se turecké expanzi účinně na odpor. Ze stejných důvodů nepřistoupilo k bulharsko-byzantskému spolku <a href="/wiki/Srbsko" title="Srbsko">Srbsko</a>. Počátkem 60. let se spojenectví rozpadlo a roku 1364 došlo dokonce mezi Bulharskem a Byzancí k válce o černomořské pobřeží. Bulharský car zareagoval dohodou se sultánem <a href="/wiki/Murad_I." title="Murad I.">Muradem I.</a>, kterému přiznal území, jež Turci dobyli v Thrákii. <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Bulgaria-1371.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/aa/Bulgaria-1371.jpg/220px-Bulgaria-1371.jpg" decoding="async" width="220" height="156" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/aa/Bulgaria-1371.jpg/330px-Bulgaria-1371.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/aa/Bulgaria-1371.jpg/440px-Bulgaria-1371.jpg 2x" data-file-width="800" data-file-height="567" /></a><figcaption>Osmanský postup po <a href="/wiki/Bitva_u_%C5%99eky_Marica" title="Bitva u řeky Marica">Bitvě u řeky Marica</a></figcaption></figure> To vše nepochybně vytvářelo podmínky pro další turecké úspěchy. Po nástupu sultána Murada I. (1359–1389) se významně změnil charakter výbojů na Balkánském poloostrově. Dříve převážně kořistnické nájezdy vystřídala systematická válka o dobytí a osídlení nových území. Již roku <a href="/wiki/1359" title="1359">1359</a> oblehla turecká vojska poprvé Konstantinopol, 1361 získali Osmani <a href="/wiki/Didymoteicho" title="Didymoteicho">Dimotiku</a> a poté i Adrianopolis (dnes <a href="/wiki/Edirne" title="Edirne">Edirne</a>) a přenesli sem, na evropské území, svoji rezidenci. Pro Byzanc nastala poslední fáze boje s islámem, v níž šlo tentokrát již o samu existenci státu. Ohrožena na nejvyšší míru však nebyla pouze upadající starobylá východořímská říše, živořící na zlomku svých bývalých území a rozpadající se na poloautonomní provincie. Turecká expanze představovala nanejvýše aktuální nebezpečí také pro decentralizující se státy srbský a bulharský, které samy ještě nedávno budovaly na Balkáně svoje mocenské postavení. Balkánské země nedokázaly vytvořit proti osmanským výbojům jednotnou obrannou frontu, na případnou pomoc západních křesťanů nemohly spoléhat vůbec. Naléhavost turecké hrozby pro Evropu na Západě do poslední chvíle podceňovali a někteří vládcové dokonce neváhali využít Osmany v intencích svých politických zájmů. Pokus sjednotit křesťanský Východ a Západ proti muslimským Turkům na základě <a href="/wiki/C%C3%ADrkevn%C3%AD_unie" title="Církevní unie">církevní unie</a> ztroskotal na náboženských protikladech mezi ortodoxními a Latiny i na partikulárních politických zájmech. <a href="/wiki/Vazal" title="Vazal">Vazalským</a> státem osmanské říše se po roce <a href="/wiki/1371" title="1371">1371</a>, kdy se odehrála <a href="/wiki/Bitva_u_%C5%99eky_Marica" title="Bitva u řeky Marica">bitva na řece Marici</a>, stala také Byzanc, jejíž panství bylo v podstatě omezeno na okolí Konstantinopole. Císař byl nucen platit <a href="/wiki/Tribut" title="Tribut">tribut</a> a poskytovat vojenské kontingenty vlastnímu nepříteli. Pomoci sultánu <a href="/wiki/Murad_I." title="Murad I.">Muradovi I.</a> musel například během výpravy proti zbylým <a href="/wiki/Seld%C5%BEuck%C3%A1_dynastie" title="Seldžucká dynastie">seldžuckým</a> <a href="/wiki/Emir%C3%A1t" title="Emirát">emirátům</a> v Malé Asii. Jeho syn <a href="/wiki/Manuel_II._Palaiologos" title="Manuel II. Palaiologos">Manuél</a> se roku <a href="/wiki/1391" title="1391">1391</a> zúčastnil jako rukojmí tažení proti pevnosti Filadelfeia, která byla jednou z posledních maloasijských byzantských držav. Osmanští panovníci si kromě toho osobovali právo zasahovat do obsazování císařského trůnu. <a href="/wiki/Murad_I." title="Murad I.">Murad I.</a> začal přidělovat na dobytých územích půdu svým vojákům a usídlovat je v Evropě, zatímco zdejší obyvatelstvo bylo přesídlováno do Malé Asie. Navzdory těmto tíživým okolnostem získal byzantský státeček relativně klid, neboť turecká armáda se na svých taženích Konstantinopoli, která získala pověst nedobytného města, raději vyhýbala. V popředí zájmu Osmanů stálo nyní především bulharské, srbské a chorvatské území. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Battle_of_Nicopolis.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/81/Battle_of_Nicopolis.jpg/220px-Battle_of_Nicopolis.jpg" decoding="async" width="220" height="321" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/81/Battle_of_Nicopolis.jpg/330px-Battle_of_Nicopolis.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/81/Battle_of_Nicopolis.jpg/440px-Battle_of_Nicopolis.jpg 2x" data-file-width="2018" data-file-height="2943" /></a><figcaption><a href="/wiki/Bitva_u_Nikopole" title="Bitva u Nikopole">Bitva u Nikopole</a>, 1396</figcaption></figure> Již roku <a href="/wiki/1380" title="1380">1380</a> se Muradovi bojovníci vypravili proti <a href="/wiki/Druh%C3%A1_Bulharsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Druhá Bulharská říše">trnovskému carství</a>, kde se jim o něco později vzdala <a href="/wiki/Sofie" title="Sofie">Sofie</a> (1382). Roku <a href="/wiki/1385" title="1385">1385</a> porazili vládce srbské <a href="/wiki/Kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD_Zeta" title="Knížectví Zeta">Zety</a> a poté zaútočili na Srbsko, kde padla <a href="/wiki/Ni%C5%A1" title="Niš">Niš</a> (1386). Současně získali zbývající severní část <a href="/wiki/Makedonie_(region)" title="Makedonie (region)">Makedonie</a>, západní <a href="/wiki/Alb%C3%A1nie" title="Albánie">Albánii</a>, pohraničí <a href="/wiki/Thes%C3%A1lie" title="Thesálie">Thesálie</a> a dočasně také <a href="/wiki/Solu%C5%88" title="Soluň">Soluň</a> (1387). Ohroženi tureckou expanzí uzavřeli slovanští vládci kníže <a href="/wiki/Lazar_Hrebeljanovi%C4%87" title="Lazar Hrebeljanović">Lazar Hrebeljanović</a>, který po <a href="/wiki/1371" title="1371">1371</a> významně upevnil své postavení v centrálním Srbsku, bosenský král <a href="/wiki/Tvrtko_I._Kotromani%C4%87" title="Tvrtko I. Kotromanić">Tvrtko I.</a> a bulharský car <a href="/wiki/Ivan_%C5%A0i%C5%A1man" title="Ivan Šišman">Ivan Šišman</a> roku <a href="/wiki/1387" title="1387">1387</a> protitureckou koalici. Vzápětí porazili Srbové a Bosňané (bulharské oddíly nestačily dorazit) Osmany u Pločniku nad Toplicí. Podle tureckého svědectví to prý byla právě tato porážka, co přimělo Murada I. k mohutné ofenzívě proti Srbsku. Roku <a href="/wiki/1388" title="1388">1388</a> zamířilo turecké vojsko v čele se samotným sultánem nejprve do Bulharska s cílem obnovit poplatnou závislost trnovského carství. <a href="/wiki/Ivan_%C5%A0i%C5%A1man" title="Ivan Šišman">Ivan Šišman</a> byl donucen k poslušnosti, zároveň se tureckými vazaly stali vidinský vládce <a href="/wiki/Ivan_Stracimir" title="Ivan Stracimir">Ivan Stracimir</a> a dobrudžský despota <a href="/w/index.php?title=Ivanko&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ivanko (stránka neexistuje)">Ivanko</a>. Následujícího roku se obrovská turecká armáda vypravila do oblasti <a href="/wiki/Bitva_na_Kosov%C4%9B_poli" title="Bitva na Kosově poli">Kosova pole</a>. Osudová srážka srbských a bosenských vojsk, jimž přišli na pomoc Bulhaři, Albánci, Valaši a Maďaři, s Muradovou armádou, podporovanou srbskými vazaly, předurčila osud balkánských národů na několik století. Navzdory všeobecně panující představě o národní tragédii Srbů, opředené mnoha idealizujícími mýty o velkosrbské středověké říši a jejím konci, soudí dnes historici, že bitva, která se odehrála 28. června <a href="/wiki/Bitva_na_Kosov%C4%9B_poli" title="Bitva na Kosově poli">1389 na Kosově poli</a>, dopadla v podstatě nerozhodně. Obě strany utrpěly těžké ztráty a o život přišli také oba vrchní velitelé, <a href="/wiki/Murad_I." title="Murad I.">Murad I.</a> a <a href="/wiki/Lazar_Hrebeljanovi%C4%87" title="Lazar Hrebeljanović">Lazar Hrebeljanović</a>. Sultána probodl zřejmě ještě před zahájením bitvy příslušník Lazarovy družiny <a href="/wiki/Milo%C5%A1_Obili%C4%87" title="Miloš Obilić">Miloš Obilić</a> (Kobilić), kterému se podařilo lstí proniknout do tureckého tábora. Velení poté převzal Muradův syn <a href="/wiki/B%C3%A1jez%C3%ADd_I." title="Bájezíd I.">Bájezíd I.</a> (1389–1402) a bitvu dovedl do konce. Zajatý kníže Lazar a další srbští velmoži byli v odvetu za sultánovo zavraždění z jeho příkazu popraveni. Tragické důsledky bitvy na Kosově poli se projevily teprve postupně. Srbsko, které ztratilo v bitvě svoje nejlepší vojenské síly, bylo vzápětí ze severu napadeno uherským králem <a href="/wiki/Zikmund_Lucembursk%C3%BD" title="Zikmund Lucemburský">Zikmundem Lucemburským</a>. To donutilo kněžnu vdovu Milicu, která vládla za Lazarovy nedospělé syny, přijmout Bájezídovy mírové podmínky. Srbsko se stalo vazalským státem s povinností platit Osmanům tribut a poskytovat jim vojenskou pomoc. Kromě toho byly do srbských měst umístěny turecké posádky. Mnohem hůře dopadlo Bulharsko, neboť Turci se po uvedení Srbska do vazalské závislosti soustředili na konečné uspořádání poměrů v jihozápadní části Balkánu. Roku <a href="/wiki/1391" title="1391">1391</a> překročila část tureckého vojska Dunaj a napadla <a href="/wiki/Vala%C5%A1sko_(Rumunsko)" title="Valašsko (Rumunsko)">Valašsko</a>. Valašský kníže <a href="/wiki/Mircea_I." title="Mircea I.">Mircea I.</a> se zavázal k poplatné závislosti. Poté vtrhli Turci na jih <a href="/wiki/Uhersko" title="Uhersko">Uher</a>, ale byli zde na hlavu poraženi Zikmundem Lucemburským. Této příležitosti využil trnovský car Ivan Šišman a požádal uherského krále o pomoc proti Turkům. Když se vypravil na jednání do Nikopole na <a href="/wiki/Dunaj" title="Dunaj">Dunaji</a>, rozhodl se Bájezíd, že nespolehlivého vazala potrestá, a oblehl <a href="/wiki/Veliko_Tarnovo" title="Veliko Tarnovo">Trnovo</a>. Po třech měsících urputné obrany padlo 17. července 1393 sídelní město druhého bulharského carství do rukou Osmanů, kteří je vyrabovali, zpustošili výstavné paláce i kostely a zdecimovali obyvatele, přestože jim Bájezíd osobně zaručil bezpečí. Více než sto bojarů bylo povražděno, mnoho významných měšťanských rodin přesídleno do Malé Asie. Zčásti vylidněné Trnovo osídlili turečtí kolonisté. Poté se Bájezíd obrátil proti Nikopoli, kde zajal posledního bulharského cara Ivana Šišmana, který později buď zemřel ve vězení nebo byl popraven. Současně si turečtí dobyvatelé podmanili <a href="/wiki/Dobrud%C5%BEa" title="Dobrudža">Dobrudžu</a> (1393). Vidinský vládce <a href="/wiki/Ivan_Stracimir" title="Ivan Stracimir">Ivan Stracimir</a> byl donucen vpustit do své země turecké posádky, které měly chránit její hranice před útoky z Uher. Roku <a href="/wiki/1395" title="1395">1395</a> se Mirčovi Starému podařilo porazit s uherskou pomocí turecké vojsko u Rovine (v této válce zahynul turecký vazal Marko z Prilepu a Osmani poté ovládli celou Makedonii). Valašsko sice zůstalo nadále poplatně závislé na osmanské říši, ale požívalo zatím značné autonomie. Až poté, co Turci ovládli Balkán, se začali křesťané v Evropě obávat stále silnější islámské říše v jihovýchodní Evropě. <a href="/wiki/Zikmund_Lucembursk%C3%BD" title="Zikmund Lucemburský">Zikmund Lucemburský</a> sestavil s požehnáním papeže spojenou křižáckou armádu, kterou tvořili vojáci z Uher, Francie, Německa, Itálie a dalších zemí, a vytáhl s ní proti Osmanům. Nicméně v <a href="/wiki/Bitva_u_Nikopole" title="Bitva u Nikopole">bitvě u Nikopole</a> v září 1396 byla Zikmundova vojska těžce poražena a sám Zikmund musel rychle uprchnout. Paradoxně na straně Osmanské říše bojovala spousta vojáků z obsazených vazalských balkánských států. Z Osmanské říše se stala respektovaná mnohonárodní (nikoliv pouze turecká) velmoc. Státním náboženstvím byl <a href="/wiki/Isl%C3%A1m" title="Islám">islám</a> a tolerovala<a href="#cite_note-16">[16]</a> se v omezené míře i jiná vyznání (<a href="/wiki/Pravoslav%C3%AD" title="Pravoslaví">pravoslavné křesťanství</a>, <a href="/wiki/Judaismus" title="Judaismus">judaismus</a>). <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Osmanské_interregnum">Osmanské interregnum</h3>[<a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&veaction=edit&section=5" title="Editace sekce: Osmanské interregnum" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit&section=5" title="Editovat zdrojový kód sekce Osmanské interregnum">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článku <a href="/wiki/Osmansk%C3%A9_interregnum" title="Osmanské interregnum">Osmanské interregnum</a>.</div> Ještě v roce 1402 sultán <a href="/wiki/B%C3%A1jez%C3%ADd_I." title="Bájezíd I.">Bájezíd I.</a> oblehl <a href="/wiki/Konstantinopol" title="Konstantinopol">Konstantinopol</a> s úmyslem ji definitivně dobýt a zabrat. Při tomto obléhání však byl nucen změnit plány. Z východní strany začal Osmanskou říši ohrožovat mocný uzbecký vládce s mongolskými kořeny a ještě krutější bojovník Timur Lenk (známý též jako <a href="/wiki/Tamerl%C3%A1n" title="Tamerlán">Tamerlán</a>). Bájezíd podcenil sílu svého nepřítele a utkal se s ním v <a href="/wiki/Bitva_u_Ankary" title="Bitva u Ankary">bitvě u Ankary</a>, kde však byl na hlavu poražen a sám sultán byl zajat. Pro osmanskou říši nastal kritický okamžik, známý jako <a href="/wiki/Osmansk%C3%A9_interregnum" title="Osmanské interregnum">osmanské interregnum</a>. Bájezíd zemřel v uzbeckém zajetí za nevyjasněných okolností v roce <a href="/wiki/1403" title="1403">1403</a>. Tamerlán po zpustošení <a href="/wiki/Mal%C3%A1_Asie" title="Malá Asie">Malé Asie</a> zaměřil své dobyvatelské úsilí zpět na Dálný východ. Pět synů Bájezída se nebylo schopno dohodnout na společném sultánovi a každý z nich nárokoval trůn pro sebe. Nastala série vzájemných občanských válek, kdy většina těchto bratrů byla nakonec zabita. Teprve po jedenácti letech v roce <a href="/wiki/1413" title="1413">1413</a> se stal novým sultánem <a href="/wiki/Mehmed_I." title="Mehmed I.">Mehmed I.</a> a začal konsolidovat zničenou zemi. Následky této bratrovražedné války museli řešit ještě Mehmedovi nástupci <a href="/wiki/Murad_II." title="Murad II.">Murad II.</a> a také <a href="/wiki/Mehmed_II." title="Mehmed II.">Mehmed II.</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Dobytí_Konstantinopole_a_další_expanze">Dobytí Konstantinopole a další expanze</h3>[<a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&veaction=edit&section=6" title="Editace sekce: Dobytí Konstantinopole a další expanze" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit&section=6" title="Editovat zdrojový kód sekce Dobytí Konstantinopole a další expanze">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článku <a href="/wiki/P%C3%A1d_Konstantinopole" title="Pád Konstantinopole">Pád Konstantinopole</a>.</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Zonaro_GatesofConst.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b6/Zonaro_GatesofConst.jpg/170px-Zonaro_GatesofConst.jpg" decoding="async" width="170" height="230" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b6/Zonaro_GatesofConst.jpg/255px-Zonaro_GatesofConst.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b6/Zonaro_GatesofConst.jpg/340px-Zonaro_GatesofConst.jpg 2x" data-file-width="903" data-file-height="1224" /></a><figcaption><a href="/wiki/Mehmed_II." title="Mehmed II.">Mehmed II.</a> vstupuje do Konstantinopole</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Ottoman_empire.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/19/Ottoman_empire.svg/220px-Ottoman_empire.svg.png" decoding="async" width="220" height="183" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/19/Ottoman_empire.svg/330px-Ottoman_empire.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/19/Ottoman_empire.svg/440px-Ottoman_empire.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="750" /></a><figcaption>Expanze říše mezi lety <a href="/wiki/1481" title="1481">1481</a> a <a href="/wiki/1683" title="1683">1683</a> (kromě oblastí Alžíru, Súdánu, <a href="/wiki/Hid%C5%BE%C3%A1z" title="Hidžáz">Hidžázu</a>, <a href="/wiki/As%C3%ADr" title="Asír">Asíru</a> a Jemenu)</figcaption></figure> Křesťanská Evropa sužovaná vnitřními rozbroji (<a href="/wiki/Stolet%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Stoletá válka">stoletá válka</a>, <a href="/wiki/Pape%C5%BEsk%C3%A9_schizma" title="Papežské schizma">papežské schizma</a>, <a href="/wiki/Husitsk%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Husitské války">husitské války</a>) nebyla schopna využít dočasného bezvládí v Osmanské říši, která se naopak postupně stabilizovala a pokračovala ve výbojích. V roce <a href="/wiki/1444" title="1444">1444</a> se spojila <a href="/wiki/Polsko" title="Polsko">polská</a> a <a href="/wiki/Ma%C4%8Farsko" title="Maďarsko">maďarská</a> vojska pod vedením <a href="/wiki/Vladislav_III._Varnen%C4%8Dik" title="Vladislav III. Varnenčik">Vladislava III</a>. a <a href="/wiki/J%C3%A1nos_Hunyadi" title="János Hunyadi">Jánose Hunyadiho</a> a zaútočila na Osmanskou říši. Byli však poraženi sultánem <a href="/wiki/Murad_II." title="Murad II.">Muradem II.</a> v <a href="/wiki/Bitva_u_Varny" title="Bitva u Varny">bitvě u Varny</a>, kde polský král padl. V Albánii byla osmanská invaze dočasně zastavena <a href="/wiki/Skanderbeg" title="Skanderbeg">Skanderbegem</a> a ve <a href="/wiki/Vala%C5%A1sko_(Rumunsko)" title="Valašsko (Rumunsko)">Valašsku</a> osmanský postup odrazil kníže <a href="/wiki/Vlad_III._Dracula" title="Vlad III. Dracula">Vlad III. Dracula</a>. V roce 1453 sultán <a href="/wiki/Mehmed_II." title="Mehmed II.">Mehmed II.</a> <a href="/wiki/P%C3%A1d_Konstantinopole" title="Pád Konstantinopole">dobyl</a> hlavní město kdysi všemocné, ale nyní slabé Byzantské říše <a href="/wiki/Konstantinopol" title="Konstantinopol">Konstantinopol</a> a učinil ji svým hlavním městem pod jménem <a href="/wiki/Istanbul" title="Istanbul">Istanbul</a>. Osmanská říše pak dále rozšiřovala svoje državy jak na evropské půdě, tak i v <a href="/wiki/Afrika" title="Afrika">Africe</a> a <a href="/wiki/Asie" title="Asie">Asii</a>. V období mezi lety <a href="/wiki/1453" title="1453">1453</a> a <a href="/wiki/1520" title="1520">1520</a> tak získali <a href="/wiki/%C5%98ecko" title="Řecko">Řecko</a>, <a href="/wiki/Alb%C3%A1nie" title="Albánie">Albánii</a>, ostrovy v <a href="/wiki/Egejsk%C3%A9_mo%C5%99e" title="Egejské moře">Egejském moři</a> a pod svůj vliv též začlenili <a href="/wiki/Vala%C5%A1sko_(Rumunsko)" title="Valašsko (Rumunsko)">Valašsko</a> (později valašský pašalík) a <a href="/wiki/Krymsk%C3%BD_chan%C3%A1t" title="Krymský chanát">Krymský chanát</a>. Osmanští vládcové také upevnili svou moc v <a href="/wiki/Mal%C3%A1_Asie" title="Malá Asie">Malé Asii</a> postupným dobýváním zbylých částečně nebo zcela nezávislých tureckých státečků, což vyvrcholilo dobytím jednoho z posledních zbytků Byzantské říše – <a href="/wiki/Trabzon" title="Trabzon">Trapezuntu</a>. Sultán <a href="/wiki/Selim_I." title="Selim I.">Selim I.</a> Hrozný (vládl <a href="/wiki/1512" title="1512">1512</a> až <a href="/wiki/1520" title="1520">1520</a>) dramaticky rozšířil východní a jižní hranici říše tím, že porazil <a href="/wiki/%C5%A0%C3%A1han%C5%A1%C3%A1h" title="Šáhanšáh">šáha</a> <a href="/wiki/Ism%C3%A1%E2%80%98%C3%ADl_I." title="Ismá‘íl I.">Ismá‘íla</a> <a href="/wiki/Saf%C3%ADovci" title="Safíovci">safíovské</a> <a href="/wiki/%C3%8Dr%C3%A1n" title="Írán">Persie</a> v <a href="/wiki/Bitva_na_%C4%8Caldir%C3%A1nsk%C3%A9_rovin%C4%9B" title="Bitva na Čaldiránské rovině">bitvě na Čaldiránské rovině</a>,<a href="#cite_note-17">[17]</a> čímž si <a href="/wiki/Sult%C3%A1n" title="Sultán">sultán</a> pojistil dominantní postavení jak na <a href="/wiki/Bl%C3%ADzk%C3%BD_v%C3%BDchod" title="Blízký východ">Předním východě</a>, tak i ve <a href="/wiki/St%C5%99edozemn%C3%AD_mo%C5%99e" title="Středozemní moře">Středozemním moři</a> (zejména po roce <a href="/wiki/1519" title="1519">1519</a>, kdy se <a href="/wiki/Al%C5%BE%C3%ADr" title="Alžír">alžírský</a> vládce <a href="/wiki/Chajrudd%C3%ADn_Barbarossa" title="Chajruddín Barbarossa">Chajruddín Barbarossa</a> podřídil vládě osmanské říše a stal se velitelem osmanského námořnictva). Po zhoršení vztahů s <a href="/wiki/Maml%C3%BAck%C3%BD_sultan%C3%A1t" title="Mamlúcký sultanát">Mamlúckým sultanátem</a> dobyl sultán <a href="/wiki/Selim_I." title="Selim I.">Selim I.</a> roku <a href="/wiki/1517" title="1517">1517</a> <a href="/wiki/S%C3%BDrie" title="Sýrie">Sýrii</a>, <a href="/wiki/Palestina" title="Palestina">Palestinu</a> a <a href="/wiki/Egypt" title="Egypt">Egypt</a> a prohlásil se <a href="/wiki/Chal%C3%ADfa" title="Chalífa">chalífou</a>, tedy vůdcem celého muslimského světa. V době smrti <a href="/wiki/Selim_I." title="Selim I.">Selima I.</a> tedy osmanská říše ovládala téměř celou jihovýchodní Evropu, Malou Asii, <a href="/wiki/Levanta" title="Levanta">Levantu</a>, pobřeží <a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A9_mo%C5%99e" title="Černé moře">Černého moře</a>, <a href="/wiki/Egypt" title="Egypt">Egypt</a>, část <a href="/wiki/Arabsk%C3%BD_poloostrov" title="Arabský poloostrov">Arábie</a> a <a href="/wiki/Al%C5%BE%C3%ADr" title="Alžír">Alžír</a>, čímž se stala přední evropskou velmocí, která dále po několik století ovlivňovala i politický vývoj Evropy. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Vrchol_a_stagnace_osmanské_moci_(1520–1683)">Vrchol a stagnace osmanské moci (1520–1683)</h3>[<a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&veaction=edit&section=7" title="Editace sekce: Vrchol a stagnace osmanské moci (1520–1683)" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit&section=7" title="Editovat zdrojový kód sekce Vrchol a stagnace osmanské moci (1520–1683)">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článcích <a href="/wiki/Rakousko-tureck%C3%A9_v%C3%A1lky_v_Uhersku_(1526%E2%80%931568)" title="Rakousko-turecké války v Uhersku (1526–1568)">Rakousko-turecké války v Uhersku (1526–1568)</a>, <a href="/wiki/Osmansko-habsbursk%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Osmansko-habsburské války">Osmansko-habsburské války</a> a <a href="/wiki/Osmansko-uhersk%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Osmansko-uherské války">Osmansko-uherské války</a>.</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Janicaru.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b8/Janicaru.jpg/170px-Janicaru.jpg" decoding="async" width="170" height="274" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b8/Janicaru.jpg/255px-Janicaru.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b8/Janicaru.jpg/340px-Janicaru.jpg 2x" data-file-width="372" data-file-height="599" /></a><figcaption>Elitní jednotky osmanské armády a později jedna z nejvlivnějších vrstev ve společnosti – <a href="/wiki/Jani%C4%8D%C3%A1%C5%99i" title="Janičáři">Janičáři</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:1526_-_Battle_of_Moh%C3%A1cs.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/ce/1526_-_Battle_of_Moh%C3%A1cs.jpg/170px-1526_-_Battle_of_Moh%C3%A1cs.jpg" decoding="async" width="170" height="235" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/ce/1526_-_Battle_of_Moh%C3%A1cs.jpg/255px-1526_-_Battle_of_Moh%C3%A1cs.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/ce/1526_-_Battle_of_Moh%C3%A1cs.jpg/340px-1526_-_Battle_of_Moh%C3%A1cs.jpg 2x" data-file-width="581" data-file-height="803" /></a><figcaption><a href="/wiki/Bitva_u_Moh%C3%A1%C4%8De" title="Bitva u Moháče">Bitva u Moháče</a>, 1526<a href="#cite_note-18">[18]</a></figcaption></figure> Po smrti <a href="/wiki/Selim_I." title="Selim I.">Selima</a> nastoupil na trůn <a href="/wiki/Sulejman_I." title="Sulejman I.">Sulejman I.</a> zvaný Nádherný nebo též Zákonodárce. Sulejman bývá považován za jednoho z nejvýznamnějších osmanských <a href="/wiki/Sult%C3%A1n" title="Sultán">sultánů</a>. Navázal na expanzivní politiku svého otce a začlenil do Osmanské říše území dnešní <a href="/wiki/Libye" title="Libye">Libye</a>, dále dobyl <a href="/wiki/Bagd%C3%A1d" title="Bagdád">Bagdád</a>, <a href="/wiki/Med%C3%ADna" title="Medína">Medinu</a> a <a href="/wiki/Mekka" title="Mekka">Mekku</a> a roku <a href="/wiki/1526" title="1526">1526</a> porazil v <a href="/wiki/Bitva_u_Moh%C3%A1%C4%8De" title="Bitva u Moháče">bitvě u Moháče</a> vojska <a href="/wiki/Ludv%C3%ADk_Jagellonsk%C3%BD" title="Ludvík Jagellonský">Ludvíka Jagellonského</a>, který při ústupu utonul. Jeho smrtí začala v <a href="/wiki/Uhersko" title="Uhersko">Uhersku</a> nástupnická krize, ve které stanul uherský šlechtic <a href="/wiki/Jan_Z%C3%A1polsk%C3%BD" title="Jan Zápolský">Jan Zápolský</a> proti rodu <a href="/wiki/Habsburkov%C3%A9" title="Habsburkové">Habsburků</a>. S pomocí Osmanů pak ovládl značnou část <a href="/wiki/Uhersko" title="Uhersko">Uher</a> (osmanská vojska <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_obl%C3%A9h%C3%A1n%C3%AD_V%C3%ADdn%C4%9B" title="První obléhání Vídně">pronikla roku 1529 až k Vídni</a>, ale poté se vlivem nepříjemných podnebních podmínek stáhla). Po smrti Jana Zápolského ale propukly boje nanovo. <a href="/wiki/Habsburkov%C3%A9" title="Habsburkové">Habsburská</a> vojska byla několikrát poražena, v <a href="/wiki/Uhersko" title="Uhersko">Uhrách</a> byl zřízen tzv. <a href="/wiki/Bud%C3%ADnsk%C3%BD_ej%C3%A1let" title="Budínský ejálet">Budínský pašalík</a> a v <a href="/wiki/Sedmihradsko" title="Sedmihradsko">Sedmihradsku</a> se ujal vlády Zápolského syn <a href="/wiki/Jan_Zikmund_Z%C3%A1polsk%C3%BD" title="Jan Zikmund Zápolský">Jan Zikmund Zápolský</a>, který se částečně stal osmanským vazalem. Na základě spojenectví s <a href="/wiki/Francie" title="Francie">Francií</a> pak osmanská vojska dlouho vázala vojenský potenciál <a href="/wiki/Habsburkov%C3%A9" title="Habsburkové">Habsburků</a>, čímž oslabovala jejich pozici ve střední Evropě. Díky námořním základnám v <a href="/wiki/Al%C5%BE%C3%ADr" title="Alžír">Alžíru</a> i množství dalších přístavů v <a href="/wiki/Levanta" title="Levanta">Levantě</a>, <a href="/wiki/Egypt" title="Egypt">Egyptě</a>, <a href="/wiki/%C5%98ecko" title="Řecko">Řecku</a> a <a href="/wiki/Mal%C3%A1_Asie" title="Malá Asie">Malé Asii</a> se <a href="/wiki/Osmansk%C3%A9_n%C3%A1mo%C5%99nictvo" title="Osmanské námořnictvo">osmanské loďstvo</a> stalo dominantní silou ve <a href="/wiki/St%C5%99edozemn%C3%AD_mo%C5%99e" title="Středozemní moře">Středomoří</a>, ovšem dominancí osmanské říše v této oblasti otřásly už v 2. polovině 16. století dvě těžké porážky – nejprve neúspěch při <a href="/wiki/Velk%C3%A9_oble%C5%BEen%C3%AD_Malty" title="Velké obležení Malty">obléhání Malty</a>, který jí uzavřel cestu k průniku do evropské části západního Středomoří, a následně drtivá <a href="/wiki/Bitva_u_Lepanta" title="Bitva u Lepanta">porážka u Lepanta</a>, která ukázala její technickou zaostalost v <a href="/wiki/Paln%C3%A1_zbra%C5%88" title="Palná zbraň">palných zbraních</a> a natrvalo podlomila její námořní moc, byť co do počtu dokázala své loďstvo znovu vybudovat. Odhaduje se, že barbarští <a href="/wiki/Korz%C3%A1r" title="Korzár">korzáři</a> z Alžíru, Tripolisu a dalších přístavů pod osmanskou správou odvlekli do <a href="/wiki/Otroctv%C3%AD" title="Otroctví">otroctví</a> při nájezdech na evropské pobřeží až 1 milion lidí.<a href="#cite_note-19">[19]</a> Osmanské námořní síly také dlouho držely <a href="/wiki/Rud%C3%A9_mo%C5%99e" title="Rudé moře">Rudé moře</a>, přesto však nedokázaly prorazit portugalskou blokádu na obchod s <a href="/wiki/Ko%C5%99en%C3%AD" title="Koření">kořením</a>. Za vlády <a href="/wiki/Sulejman_I." title="Sulejman I.">Sulejmana</a> se též značně pozvedla kultura, což se projevilo zejména v architektuře. Sultán nechal vybudovat množství <a href="/wiki/Me%C5%A1ita" title="Mešita">mešit</a> a jiných nákladných staveb. V říši bylo i tolerantnější prostředí, co se náboženství týče. Proto sem po vyhnání ze <a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsko" title="Španělsko">Španělska</a> přicestovalo mnoho <a href="/wiki/%C5%BDid%C3%A9" title="Židé">Židů</a>, kteří se pak angažovali v obchodě nebo pracovali jako státní úředníci. Lidé ostatních náboženství mohli svobodně pod osmanskou vládou žít, museli však platit zvláštní daň. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Opory_sultánovy_moci">Opory sultánovy moci</h3>[<a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&veaction=edit&section=8" title="Editace sekce: Opory sultánovy moci" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit&section=8" title="Editovat zdrojový kód sekce Opory sultánovy moci">editovat zdroj</a>]</div> Sultán opíral svou moc o jednotky <a href="/wiki/Jani%C4%8D%C3%A1%C5%99i" title="Janičáři">janičářů</a>, což byli muži <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5an" title="Křesťan">křesťanského</a> původu, již byli odvedeni v raném věku od svých rodin (<a href="/wiki/Dev%C5%A1irme" title="Devširme">devširme</a>), donuceni konvertovat k <a href="/wiki/Isl%C3%A1m" title="Islám">islámu</a> a vychováni k absolutní poslušnosti a disciplíně. Krom této osobní gardy sloužili v armádě <a href="/wiki/Sip%C3%A1h%C3%AD" title="Sipáhí">sipáhíjové</a>, kterým byla udělována v <a href="/wiki/L%C3%A9no" title="Léno">léno</a> půda a kteří se krom jezdecké služby v armádě starali také o chod zemědělství a výběr daní na svém přiděleném území. Krom armády byla pilířem sultánovy moci rada ministrů (<a href="/w/index.php?title=Divan&action=edit&redlink=1" class="new" title="Divan (stránka neexistuje)">divan</a>) a svou náboženskou autoritu opíral o radu muslimských teologů (<a href="/wiki/Ulam%C3%A1" title="Ulamá">ulema</a>), která se však na sebe snažila strhávat moc, až nakonec velký <a href="/wiki/Muft%C3%AD" title="Muftí">muftí</a> rozhodoval dokonce o způsobilosti sultána vládnout.<a href="#cite_note-20">[20]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Stagnace_a_reformy_(1566–1602)">Stagnace a reformy (1566–1602)</h3>[<a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&veaction=edit&section=9" title="Editace sekce: Stagnace a reformy (1566–1602)" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit&section=9" title="Editovat zdrojový kód sekce Stagnace a reformy (1566–1602)">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:F%C3%BClek_megv%C3%A9tele_1593-ban.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6a/F%C3%BClek_megv%C3%A9tele_1593-ban.jpg/220px-F%C3%BClek_megv%C3%A9tele_1593-ban.jpg" decoding="async" width="220" height="132" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6a/F%C3%BClek_megv%C3%A9tele_1593-ban.jpg/330px-F%C3%BClek_megv%C3%A9tele_1593-ban.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6a/F%C3%BClek_megv%C3%A9tele_1593-ban.jpg/440px-F%C3%BClek_megv%C3%A9tele_1593-ban.jpg 2x" data-file-width="2000" data-file-height="1196" /></a><figcaption>Obléhání <a href="/wiki/Fi%C4%BEakovsk%C3%BD_hrad" title="Fiľakovský hrad">Fiľakovského hradu</a> v <a href="/wiki/Osmansk%C3%A9_Uhersko" title="Osmanské Uhersko">osmanské části</a> Uherska císařskými vojsky během <a href="/wiki/Dlouh%C3%A1_tureck%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Dlouhá turecká válka">dlouhé turecké války</a> roku 1593</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Battle_of_Lepanto_1571.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e0/Battle_of_Lepanto_1571.jpg/220px-Battle_of_Lepanto_1571.jpg" decoding="async" width="220" height="118" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e0/Battle_of_Lepanto_1571.jpg/330px-Battle_of_Lepanto_1571.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e0/Battle_of_Lepanto_1571.jpg/440px-Battle_of_Lepanto_1571.jpg 2x" data-file-width="2500" data-file-height="1341" /></a><figcaption><a href="/wiki/Bitva_u_Lepanta" title="Bitva u Lepanta">Bitva u Lepanta</a> roku 1571</figcaption></figure> Přesto se ke konci vlády <a href="/wiki/Sulejman_I." title="Sulejman I.">Sulejmana</a> začaly objevovat příznaky <a href="/wiki/Stagnace" title="Stagnace">stagnace</a>. Hospodářství, jakkoli bylo za vlády Sulejmana silné, začalo pozvolna upadat. Po Sulejmanovi nastoupili méně schopní sultáni (<a href="/wiki/Selim_II." title="Selim II.">Selim II.</a> a <a href="/wiki/Mehmed_III." title="Mehmed III.">Mehmed III.</a>), takže do politiky stále více zasahovali jejich manželky a poradci (zejména pak vezír <a href="/wiki/Mehmed_Pa%C5%A1a_Sokolovi%C4%87" title="Mehmed Paša Sokolović">Mehmed Paša Sokolović</a>), kteří postupně přebírali moc v říši. Provincie spravované <a href="/wiki/Sip%C3%A1h%C3%AD" title="Sipáhí">sipáhíji</a> nevynášely tolik jako dříve, protože díky častému střídání si jejich správci nevytvořili k místu působnosti žádný vztah a neměli tedy zájem starat se o další vývoj provincie. Naopak mnohdy tito správcové využívali ovládané provincie pouze k osobnímu obohacení. Západní Evropa, jeden z jejich hlavních nepřátel, se začala rozvíjet zejména díky <a href="/wiki/V%C4%9Bk_z%C3%A1mo%C5%99sk%C3%BDch_objev%C5%AF" title="Věk zámořských objevů">zámořským objevům</a>, Osmanská říše však z toho neměla prakticky žádná pozitiva. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Cecora_1620_111.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0f/Cecora_1620_111.JPG/220px-Cecora_1620_111.JPG" decoding="async" width="220" height="163" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0f/Cecora_1620_111.JPG/330px-Cecora_1620_111.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0f/Cecora_1620_111.JPG/440px-Cecora_1620_111.JPG 2x" data-file-width="2260" data-file-height="1670" /></a><figcaption><a href="/wiki/Bitva_u_Cecory_(1620)" title="Bitva u Cecory (1620)">Bitva u Cecory</a> roku 1620 mezi <a href="/wiki/Polsko-litevsk%C3%A1_unie_(1569%E2%80%931795)" title="Polsko-litevská unie (1569–1795)">polsko-litevskými</a> a osmanskými vojsky během <a href="/wiki/Polsko-tureck%C3%A1_v%C3%A1lka_(1620%E2%80%931621)" title="Polsko-turecká válka (1620–1621)">války</a> o kontrolu nad Moldavským knížectvím</figcaption></figure> Díky pokračujícímu portugalskému <a href="/wiki/Embargo" title="Embargo">embargu</a> na obchod s <a href="/wiki/Ko%C5%99en%C3%AD" title="Koření">kořením</a> ztrácela osmanská říše podíl na tomto výnosném zdroji příjmů a situaci jen zhoršoval příliv levného stříbra z <a href="/wiki/Peru" title="Peru">Peru</a>, který způsoboval inflaci. O další zdroje příjmů přicházela osmanská říše díky systému <a href="/w/index.php?title=Kapitulace_(osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kapitulace (osmanská říše) (stránka neexistuje)">kapitulací</a>, tedy přenechání obchodu s určitým druhem zboží zahraničním obchodníkům. Taktika osmanského vojska začala zastarávat, navíc <a href="/wiki/Jani%C4%8D%C3%A1%C5%99i" title="Janičáři">janičáři</a> posilovali svůj vliv ve státě a postupně začali obsazovat vysoká úřednická místa ve státní byrokracii, takže z původně elitních jednotek se stávala společenská vrstva neváhající prosadit svoje zájmy na úkor kohokoli včetně sultána. Pokusné reformy některých sultánů janičáři většinou odmítali, aby nepřišli o své pravomoci, přičemž neváhali někdy zavraždit i samotné sultány a místo nich dosadili slabé panovníky, které mohli lépe ovládat. Přitom ale osmanská říše musela čelit třem velkým říším na svých hranicích – ze severozápadu <a href="/wiki/Habsbursk%C3%A1_monarchie" title="Habsburská monarchie">Habsburské monarchii</a>, z východu <a href="/wiki/Saf%C3%ADovci" title="Safíovci">sáfiovské</a> <a href="/wiki/D%C4%9Bjiny_%C3%8Dr%C3%A1nu#Safíovská_říše" title="Dějiny Íránu">Persii</a> a ze severovýchodu postupně rostoucímu <a href="/wiki/Rusk%C3%A9_imp%C3%A9rium" title="Ruské impérium">Rusku</a>. Tataři z <a href="/wiki/Krymsk%C3%BD_chan%C3%A1t" title="Krymský chanát">Krymského chanátu</a>, kteří byli oficiálně vazaly Osmanské říše, podnikali téměř každý rok loupeživé vpády, které přispěly k vylidnění prakticky celé jižní a východní Ukrajiny (tzv. <a href="/wiki/Divok%C3%A1_pole" title="Divoká pole">Divoká pole</a>).<a href="#cite_note-21">[21]</a> V roce 1663 během čtvrté <a href="/wiki/Rakousko-tureck%C3%A1_v%C3%A1lka_(1663%E2%80%931664)" title="Rakousko-turecká válka (1663–1664)">rakousko-turecké války</a>, kterou Habsburkům vyhlásil sultán <a href="/wiki/Mehmed_IV." title="Mehmed IV.">Mehmed IV.</a>, podnikli krymští Tataři společně s Turky několik vpádů na <a href="/wiki/Morava" title="Morava">Moravu</a>,<a href="#cite_note-22">[22]</a> při kterých bylo uneseno do <a href="/wiki/Otroctv%C3%AD" title="Otroctví">otroctví</a> na 12 000 lidí.<a href="#cite_note-23">[23]</a> Roku 1669 byla během šesté <a href="/wiki/Kr%C3%A9tsk%C3%A1_v%C3%A1lka_(1645%E2%80%931669)" title="Krétská válka (1645–1669)">osmansko-benátské války</a> po více než dvacetiletém tažení dobyta benátská <a href="/wiki/Kr%C3%A9ta" title="Kréta">Kréta</a>. <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Neúspěch_u_Vídně_a_ztráta_Uher_(1683–1718)">Neúspěch u Vídně a ztráta Uher (1683–1718)</h4>[<a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&veaction=edit&section=10" title="Editace sekce: Neúspěch u Vídně a ztráta Uher (1683–1718)" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit&section=10" title="Editovat zdrojový kód sekce Neúspěch u Vídně a ztráta Uher (1683–1718)">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článcích <a href="/wiki/Velk%C3%A1_tureck%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Velká turecká válka">Velká turecká válka</a> a <a href="/wiki/Bitva_u_V%C3%ADdn%C4%9B" title="Bitva u Vídně">Bitva u Vídně</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Vienna_Battle_1683.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/84/Vienna_Battle_1683.jpg/220px-Vienna_Battle_1683.jpg" decoding="async" width="220" height="146" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/84/Vienna_Battle_1683.jpg/330px-Vienna_Battle_1683.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/84/Vienna_Battle_1683.jpg/440px-Vienna_Battle_1683.jpg 2x" data-file-width="2783" data-file-height="1842" /></a><figcaption>Neúspěch u <a href="/wiki/V%C3%ADde%C5%88" title="Vídeň">Vídně</a> roku <a href="/wiki/1683" title="1683">1683</a> znamenal zvrat na severní hranici Osmanské říše</figcaption></figure> Sultán <a href="/wiki/Mehmed_IV." title="Mehmed IV.">Mehmed IV.</a> nastoupil po několika neschopných vládcích a pokusil se zastavit postupný propad Osmanské říše. Když se sultánův velkovezír <a href="/wiki/Kara_Mustafa" title="Kara Mustafa">Kara Mustafa</a> vydal roku <a href="/wiki/1683" title="1683">1683</a> na <a href="/wiki/V%C3%ADde%C5%88" title="Vídeň">Vídeň</a>, zachvátil Evropu strach, který jen umocnil útěk <a href="/wiki/Leopold_I." title="Leopold I.">Leopolda I.</a> s rodinou z Vídně. Mustafovi se však jeho taktika nevyplatila – oblehl Vídeň ve snaze město vyhladovět, tím však jen poskytl císaři čas na to, aby získal pomoc proti Turkům, kterou mu nakonec poskytl <a href="/wiki/Karel_V._Lotrinsk%C3%BD" title="Karel V. Lotrinský">Karel V. Lotrinský</a> a především <a href="/wiki/Seznam_polsk%C3%BDch_panovn%C3%ADk%C5%AF" title="Seznam polských panovníků">polský král</a> <a href="/wiki/Jan_III._Sobieski" title="Jan III. Sobieski">Jan III. Sobieski</a>, jehož vojska Turky rozprášila. Brzy byla dobyta také islámská <a href="/wiki/Ost%C5%99ihom" title="Ostřihom">Ostřihom</a> a Turci byli nuceni začít se stahovat z <a href="/wiki/Uhersko" title="Uhersko">Uher</a>. Když se sultán dozvěděl o neúspěších Kary Mustafy, nechal jej v <a href="/wiki/B%C4%9Blehrad" title="Bělehrad">Bělehradě</a> uškrtit.<a href="#cite_note-24">[24]</a> Evropské státy hraničící s Osmanskou říší se rychle snažily nabyté převahy využít, a <a href="/wiki/Ben%C3%A1tky" title="Benátky">Benátky</a>, <a href="/wiki/Habsbursk%C3%A1_monarchie" title="Habsburská monarchie">Rakousko</a>, <a href="/wiki/Polsko" title="Polsko">Polsko</a> a papež <a href="/wiki/Inocenc_XI." title="Inocenc XI.">Inocenc XI.</a> vytvořili roku <a href="/wiki/1684" title="1684">1684</a> <a href="/wiki/Svat%C3%A1_liga" title="Svatá liga">Svatou ligu</a>, která zahájila ofenzívu – v následujících třech letech bylo zastaralé turecké vojsko vytlačeno z Uher, části <a href="/wiki/Chorvatsko" title="Chorvatsko">Chorvatska</a> a <a href="/wiki/Sedmihradsko" title="Sedmihradsko">Sedmihradska</a>, Benátky navíc zaútočily na <a href="/wiki/Dalm%C3%A1cie" title="Dalmácie">Dalmácii</a> a obsadily <a href="/wiki/Pelopon%C3%A9s" title="Peloponés">Peloponéský poloostrov</a>.<a href="#cite_note-25">[25]</a> Zemi zachvátila krize. Do středu říše se valili uprchlíci, půda zůstala neobdělána a celou situaci zhoršovala prudká inflace. <a href="/wiki/Mehmed_IV." title="Mehmed IV.">Mehmed IV.</a> nastalou situaci neunesl a rozhodl se rezignovat ve prospěch svého bratra <a href="/wiki/Sulejman_II." title="Sulejman II.">Sulejmana II.</a>, který byl po celý svůj dosavadní život držen v domácím vězení (tzv. <a href="/w/index.php?title=Kafe_(Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kafe (Osmanská říše) (stránka neexistuje)">kafe</a>; praxe povraždit sultánovy bratry v den jeho nástupu na trůn, aby se náhodou nepokusili sultanát uchvátit, již byla opuštěna). Přestože Sulejman II. již po čtyřech letech zemřel, dokázal za dobu své krátké vlády zemi poměrně stabilizovat.<a href="#cite_note-26">[26]</a> Přestože boje pokračovaly dalších deset let, k dalšímu mohutnému posunutí hranice nedošlo. Svatá liga se brzy začala rozpadat a situaci již nezvrátilo ani několik osmanských ofenzív, ani vítězství <a href="/wiki/Ev%C5%BEen_Savojsk%C3%BD" title="Evžen Savojský">Evžena Savojského</a>. Nakonec znepřátelené strany uzavřely v roce 1699 tzv. <a href="/wiki/Karlovick%C3%BD_m%C3%ADr" title="Karlovický mír">Karlovický mír</a>, podle kterého Uhry a Sedmihradsko zůstaly v <a href="/wiki/Habsburkov%C3%A9" title="Habsburkové">habsburských</a> rukou a Benátkám připadla Dalmácie. Osmanská říše ustála i vnitřní nepokoje (zejména vzpoura janičářů) a nejhorší krize byla nakonec překonána reformou daní a armády (zejména byla vybudována námořní <a href="/wiki/Flotila" title="Flotila">flotila</a> sestavená z moderních <a href="/wiki/Plachetnice" title="Plachetnice">plachetnic</a>).<a href="#cite_note-27">[27]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Zavádění_reforem_(1718–1802)">Zavádění reforem (1718–1802)</h3>[<a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&veaction=edit&section=11" title="Editace sekce: Zavádění reforem (1718–1802)" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit&section=11" title="Editovat zdrojový kód sekce Zavádění reforem (1718–1802)">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:1720_Huchtenburg_Eroberungs_Belgrads_1717_anagoria.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6f/1720_Huchtenburg_Eroberungs_Belgrads_1717_anagoria.JPG/220px-1720_Huchtenburg_Eroberungs_Belgrads_1717_anagoria.JPG" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6f/1720_Huchtenburg_Eroberungs_Belgrads_1717_anagoria.JPG/330px-1720_Huchtenburg_Eroberungs_Belgrads_1717_anagoria.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6f/1720_Huchtenburg_Eroberungs_Belgrads_1717_anagoria.JPG/440px-1720_Huchtenburg_Eroberungs_Belgrads_1717_anagoria.JPG 2x" data-file-width="4752" data-file-height="3168" /></a><figcaption>Rakouské jednotky vedené <a href="/wiki/Ev%C5%BEen_Savojsk%C3%BD" title="Evžen Savojský">Evženem Savojským</a> dobývají <a href="/wiki/B%C4%9Blehrad" title="Bělehrad">Bělehrad</a> v roce 1717</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Konstantin_Kapidagli_001.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/02/Konstantin_Kapidagli_001.jpg/220px-Konstantin_Kapidagli_001.jpg" decoding="async" width="220" height="161" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/02/Konstantin_Kapidagli_001.jpg/330px-Konstantin_Kapidagli_001.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/02/Konstantin_Kapidagli_001.jpg/440px-Konstantin_Kapidagli_001.jpg 2x" data-file-width="690" data-file-height="504" /></a><figcaption><a href="/wiki/Selim_III." title="Selim III.">Selim III.</a> před <a href="/wiki/Pal%C3%A1c_Topkapi" title="Palác Topkapi">palácem Topkapi</a></figcaption></figure> Brzy však měly následovat ještě hlubší změny. Osmanská říše za vlády sultána <a href="/wiki/Ahmed_III." title="Ahmed III.">Ahmeda III.</a> především vyslala své první vyslance do několika evropských zemí, které přestaly v Turcích vidět nositele „Božího hněvu“ a začali Osmanskou říši brát jako obyčejný stát. Nezůstalo jen u diplomatických styků – do <a href="/wiki/Istanbul" title="Istanbul">Istanbulu</a> začali přicházet evropští architekti, začal se rozvíjet tisk, byl vypracován nový systém muslimských škol. Pěstování <a href="/wiki/Tulip%C3%A1n" title="Tulipán">tulipánů</a> (které byly následně exportovány do <a href="/wiki/Nizozemsko" title="Nizozemsko">Nizozemí</a>) se stalo natolik rozšířenou módou, že toto období reforem bylo nazváno Obdobím tulipánů (1718–1730).<a href="#cite_note-28">[28]</a> Říše se začala hospodářsky rozvíjet. Tyto poměrně radikální změny však vyvolaly povstání konzervativních janičářů, které vedlo znovu k výměně sultána. <a href="/wiki/Mahmud_I." title="Mahmud I.">Mahmud I.</a> (1730–1754) však nechal vůdce povstání popravit a v reformách pokračoval. Reforma armády za přispění francouzských vojenských odborníků vedla k úspěchům ve válkách s Ruskem, Rakouskem a <a href="/wiki/Saf%C3%ADovci" title="Safíovci">Persií</a>. Zdaleka ne všechny problémy však byly vyřešeny (separatistické tendence <a href="/wiki/Egypt" title="Egypt">Egypta</a>, hladomor v <a href="/wiki/Mezopot%C3%A1mie" title="Mezopotámie">Mezopotámii</a>, odpor janičářů). Reformy se totiž týkaly většinou jen armády, nikoliv rozvoje hospodářství, vzdělanosti atd. <a href="/wiki/Mustafa_III." title="Mustafa III.">Mustafa III.</a> (1757–1774) navíc fatálně přecenil své síly a <a href="/wiki/Rusko-tureck%C3%A1_v%C3%A1lka_(1768%E2%80%931774)" title="Rusko-turecká válka (1768–1774)">vyhlásil válku</a> <a href="/wiki/Seznam_hlav_rusk%C3%A9ho_st%C3%A1tu" title="Seznam hlav ruského státu">ruské carevně</a> <a href="/wiki/Kate%C5%99ina_II._Velik%C3%A1" title="Kateřina II. Veliká">Kateřině Veliké</a>, ve které ruské vojsko Turky snadno vytlačilo ze severního pobřeží <a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A9_mo%C5%99e" title="Černé moře">Černého moře</a> a <a href="/wiki/Smlouva_z_K%C3%BC%C3%A7%C3%BCk_Kaynarca" title="Smlouva z Küçük Kaynarca">mírem z Küčük-Kaynarca</a> (ve starší literatuře Küçük-Kainardži, lépe asi Küçük-Kajnardža (= Malá Kajnardža)) (1774) získala carevna jisté pravomoci ve <a href="/wiki/Vala%C5%A1sko_(Rumunsko)" title="Valašsko (Rumunsko)">Valašsku</a> a <a href="/wiki/Moldavsko" title="Moldavsko">Moldavsku</a>, <a href="/wiki/Bospor" title="Bospor">Bospor</a> a <a href="/wiki/Dardanely" title="Dardanely">Dardanely</a> musely poskytnout obchodním lodím volný průjezd a <a href="/wiki/Vysok%C3%A1_porta" title="Vysoká porta">Vysoká porta</a> (administrativní aparát osmanské říše) měla zajistit bezpečnost <a href="/wiki/Pravoslav%C3%AD" title="Pravoslaví">pravoslavných</a> věřících v Osmanské říši.<a href="#cite_note-29">[29]</a> Po této porážce se sultán <a href="/wiki/Abdulhamid_I." title="Abdulhamid I.">Abdulhamid I.</a> rozhodl zejména v reformách vojska pokračovat. Téměř všechny reformy se však týkaly jen centra říše, v odlehlejších oblastech naopak vládla anarchie a vlády se ujímali lokální diktátoři. Rusko začalo poprvé uvažovat o rozdělení Osmanské říše a roku <a href="/wiki/1783" title="1783">1783</a> okupovalo <a href="/wiki/Gruzie" title="Gruzie">Gruzii</a>. Do <a href="/wiki/Rusko-tureck%C3%A1_v%C3%A1lka_(1787%E2%80%931792)" title="Rusko-turecká válka (1787–1792)">války se spolu s Ruskem</a> (od 1787) brzy <a href="/wiki/Rakousko-tureck%C3%A1_v%C3%A1lka_(1787%E2%80%931791)" title="Rakousko-turecká válka (1787–1791)">zapojilo i Rakousko</a>, které obsadilo <a href="/wiki/Bosna_(historick%C3%A1_zem%C4%9B)" title="Bosna (historická země)">Bosnu</a> a <a href="/wiki/Moldavsko" title="Moldavsko">Moldavsko</a>. Tyto války a zejména pak <a href="/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte">Napoleonův</a> vpád do Egypta (<a href="/wiki/1798" title="1798">1798</a>) a <a href="/wiki/Palestina" title="Palestina">Palestiny</a> však jen přispěly ke stmelení Osmanské říše a utvrdily sultána v zavádění dalších reforem.<a href="#cite_note-30">[30]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Rozpadání_říše_(1808–1876)">Rozpadání říše (1808–1876)</h3>[<a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&veaction=edit&section=12" title="Editace sekce: Rozpadání říše (1808–1876)" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit&section=12" title="Editovat zdrojový kód sekce Rozpadání říše (1808–1876)">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článku <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_osvobozeneck%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Řecká osvobozenecká válka">Řecká osvobozenecká válka</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Navarino.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e8/Navarino.jpg/220px-Navarino.jpg" decoding="async" width="220" height="139" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e8/Navarino.jpg/330px-Navarino.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e8/Navarino.jpg/440px-Navarino.jpg 2x" data-file-width="1990" data-file-height="1260" /></a><figcaption><a href="/wiki/Bitva_u_Navarina" title="Bitva u Navarina">Bitva u Navarina</a> (1827) znamenala pro Osmanskou říši další územní ztráty</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Sultan_Mahmud_II.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/aa/Sultan_Mahmud_II.jpg/220px-Sultan_Mahmud_II.jpg" decoding="async" width="220" height="232" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/aa/Sultan_Mahmud_II.jpg/330px-Sultan_Mahmud_II.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/aa/Sultan_Mahmud_II.jpg/440px-Sultan_Mahmud_II.jpg 2x" data-file-width="912" data-file-height="960" /></a><figcaption><a href="/wiki/Mahmut_II." title="Mahmut II.">Mahmut II.</a></figcaption></figure> Na přelomu <a href="/wiki/18._stolet%C3%AD" title="18. století">18.</a> a <a href="/wiki/19._stolet%C3%AD" title="19. století">19. století</a> se Osmanská říše stala předmětem zájmu všech velmocí. Během <a href="/wiki/Napoleonsk%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Napoleonské války">napoleonských válek</a> sultán <a href="/wiki/Selim_III." title="Selim III.">Selim III.</a> váhal, zda se přiklonit k <a href="/wiki/Francie" title="Francie">Francii</a> či <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusku</a>. Nakonec si zvolil Francii, což však popudilo <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království">Velkou Británii</a>, která se neúspěšně pokusila násilně proplout Úžinami a odtrhnout Egypt od Osmanské říše. Tyto události byly provázeny separatistickými snahami v <a href="/wiki/Alb%C3%A1nie" title="Albánie">Albánii</a> (<a href="/wiki/Ali_Pa%C5%A1a_Janinsk%C3%BD" title="Ali Paša Janinský">Ali Paša</a>), povstáním pravoslavných v <a href="/wiki/Srbsko" title="Srbsko">Srbsku</a> a nakonec znovu povstáním protireformních <a href="/wiki/Jani%C4%8D%C3%A1%C5%99i" title="Janičáři">janičářů</a>, kteří Selima svrhli a dosadili <a href="/wiki/Mustafa_IV." title="Mustafa IV.">Mustafu IV.</a>, ale ten byl vzápětí také svržen a sultánem se stal <a href="/wiki/Mahmut_II." title="Mahmut II.">Mahmut II.</a> (1808–1839).<a href="#cite_note-31">[31]</a> Ale i Mahmut II. si byl vědom nezbytnosti reforem, které sice prováděl opatrněji, klid však Osmanská říše nezažívala. <a href="/wiki/Rusko-tureck%C3%A1_v%C3%A1lka_(1806%E2%80%931812)" title="Rusko-turecká válka (1806–1812)">Válka s Ruskem</a> pokračovala až do roku <a href="/wiki/1812" title="1812">1812</a>, kdy Turci <a href="/wiki/Bukure%C5%A1%C5%A5sk%C3%A1_smlouva_(1812)" title="Bukurešťská smlouva (1812)">mírem v Bukurešti</a> ztratili <a href="/wiki/Besar%C3%A1bie" title="Besarábie">Besarábii</a> a Srbsku byla přislíbena značná autonomie. Neklidné byly i provincie – bylo nutné potlačit srbské povstání (<a href="/wiki/1813" title="1813">1813</a>) a Ali Paša po své porážce roku <a href="/wiki/1820" title="1820">1820</a> podněcoval <a href="/wiki/%C5%98ekov%C3%A9" title="Řekové">Řeky</a>, kteří nakonec roku <a href="/wiki/1821" title="1821">1821</a> <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_osvobozeneck%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Řecká osvobozenecká válka">povstali</a>. Povstání bylo neseno v duchu novohelénství, proti kterému stála i pravoslavná církev. Mahmut však situaci špatně odhadl a povstání považoval za pravoslavné, a nechal proto popravit <a href="/wiki/Konstantinopolsk%C3%BD_patriarch%C3%A1t" title="Konstantinopolský patriarchát">konstantinopolského patriarchu</a> a několik biskupů, čímž jen způsobil, že k povstání se přidali i pravoslavní věřící. Sultán přestával situaci zvládat, a tak požádal o pomoc egyptského guvernéra <a href="/wiki/Muhammad_Al%C3%AD_Pa%C5%A1a" title="Muhammad Alí Paša">Muhammada Alího</a>, který řecké povstání krutě potlačil.<a href="#cite_note-32">[32]</a> Turci rozpoutali protiřecký teror, jehož symbolem se stalo povraždění obyvatel na ostrově <a href="/wiki/Chios" title="Chios">Chios</a>, kde bylo v dubnu 1822 ze 100 000 obyvatel okolo 90 000 ostrovanů povražděno nebo zotročeno.<a href="#cite_note-LaZ-33">[33]</a> Další vzpouru <a href="/wiki/Jani%C4%8D%C3%A1%C5%99i" title="Janičáři">janičářů</a> roku <a href="/wiki/1826" title="1826">1826</a> Mahmut řešil neméně radikálně: prostě janičáře rozpustil. Tím se sultánovi konečně uvolnily ruce k rázným reformám – modernizoval vojsko, administrativu, budoval infrastrukturu, rozvíjel zahraniční obchod, ale hlavně zrušil <a href="/wiki/Feudalismus" title="Feudalismus">feudalismus</a>. Tyto úspěchy však kalily zahraniční velmoci – Velká Británie, Francie a Rusko se zavázaly uznat řeckou autonomii a po vojenské intervenci, <a href="/wiki/Bitva_u_Navarina" title="Bitva u Navarina">bitvě u Navarina</a> roku <a href="/wiki/1827" title="1827">1827</a>, ve které byly zničeny dvě třetiny egyptsko-osmanského loďstva, a <a href="/w/index.php?title=Drinopolsk%C3%A1_dohoda&action=edit&redlink=1" class="new" title="Drinopolská dohoda (stránka neexistuje)">drinopolské dohodě</a> (1829) Osmanská říše ztratila <a href="/wiki/%C5%98ecko" title="Řecko">Řecko</a>, část území na <a href="/wiki/Kavkaz" title="Kavkaz">Kavkaze</a> (zabrána Ruskem), Srbsko získalo autonomii a velká část Balkánu se stala demilitarizovanou zónou. Nezávislost Řecka pak potvrdil <a href="/w/index.php?title=Lond%C3%BDnsk%C3%BD_protokol&action=edit&redlink=1" class="new" title="Londýnský protokol (stránka neexistuje)">londýnský protokol</a> z roku <a href="/wiki/1830" title="1830">1830</a>.<a href="#cite_note-34">[34]</a> Až do této chvíle stál egyptský guvernér Muhammad Alí věrně po boku osmanského sultána. Po událostech na konci 20. let se však proti svému pánu postavil a začal expandovat do <a href="/wiki/Levanta" title="Levanta">Syropalestiny</a>, údajně jako náhradu za služby v Řecku. Když Muhammadův syn Ibráhím vstoupil do <a href="/wiki/Mal%C3%A1_Asie" title="Malá Asie">Anatolie</a>, požádal sultán o pomoc své dosavadní nepřátele – Velkou Británii a Rusko. Žádné britské loďstvo nebylo nablízku, a tak Ibráhíma z Anatolie nakonec vytlačilo ruské vojsko, ze Syropalestiny jej však osmanské vojsko nedokázalo vytlačit ani za pomoci pruského vojenského poradce <a href="/wiki/Helmuth_von_Moltke_star%C5%A1%C3%AD" title="Helmuth von Moltke starší">Helmuta von Moltke</a>, a Ibráhím byl proto uznán guvernérem v <a href="/wiki/Dama%C5%A1ek" title="Damašek">Damašku</a>. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Nemocný_muž_na_Bosporu_(1839–1876)">Nemocný muž na Bosporu (1839–1876)</h3>[<a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&veaction=edit&section=13" title="Editace sekce: Nemocný muž na Bosporu (1839–1876)" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit&section=13" title="Editovat zdrojový kód sekce Nemocný muž na Bosporu (1839–1876)">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Konstantin_Makovsky_-_The_Bulgarian_martyresses.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0f/Konstantin_Makovsky_-_The_Bulgarian_martyresses.jpg/170px-Konstantin_Makovsky_-_The_Bulgarian_martyresses.jpg" decoding="async" width="170" height="255" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0f/Konstantin_Makovsky_-_The_Bulgarian_martyresses.jpg/255px-Konstantin_Makovsky_-_The_Bulgarian_martyresses.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0f/Konstantin_Makovsky_-_The_Bulgarian_martyresses.jpg/340px-Konstantin_Makovsky_-_The_Bulgarian_martyresses.jpg 2x" data-file-width="1350" data-file-height="2026" /></a><figcaption>„Bulharské mučednice", malba z roku <a href="/wiki/1877" title="1877">1877</a> od <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">ruského</a> malíře <a href="/wiki/Konstantin_Makovskij" title="Konstantin Makovskij">Konstantina Makovského</a>, zobrazující <a href="/wiki/Zn%C3%A1siln%C4%9Bn%C3%AD" title="Znásilnění">znásilnění</a> bulharských žen osmanskými <a href="/wiki/Ba%C5%A1ibozuk" title="Bašibozuk">bašibozuky</a> při potlačení <a href="/wiki/Dubnov%C3%A9_povst%C3%A1n%C3%AD" title="Dubnové povstání">Dubnového povstání</a>.</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Ceremonial_hall_Dolmabahce_March_2008_pano2.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e8/Ceremonial_hall_Dolmabahce_March_2008_pano2.jpg/170px-Ceremonial_hall_Dolmabahce_March_2008_pano2.jpg" decoding="async" width="170" height="227" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e8/Ceremonial_hall_Dolmabahce_March_2008_pano2.jpg/255px-Ceremonial_hall_Dolmabahce_March_2008_pano2.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e8/Ceremonial_hall_Dolmabahce_March_2008_pano2.jpg/340px-Ceremonial_hall_Dolmabahce_March_2008_pano2.jpg 2x" data-file-width="925" data-file-height="1233" /></a><figcaption>Palác Dolmabahce v Istanbulu, postavený za Abdülmecita</figcaption></figure> Když roku <a href="/wiki/1839" title="1839">1839</a> nastoupil na trůn <a href="/wiki/Abd%C3%BClmecid_I." title="Abdülmecid I.">Abdulmecit I.</a> (1839–1861), byla polní armáda v troskách a státní pokladna prázdná. Velmoci nakonec donutily v letech <a href="/wiki/1840" title="1840">1840</a>–<a href="/wiki/1841" title="1841">1841</a> egyptské vojsko Syropalestinu opustit, záhy však v <a href="/wiki/S%C3%BDrie" title="Sýrie">Sýrii</a> a <a href="/wiki/Libanon" title="Libanon">Libanonu</a> vypukla povstání, při kterých se poprvé projevil arabský nacionalismus v této oblasti. Velmoci navíc získaly dojem, že Osmanská říše přežila jen díky jejich zásahu a cítily se proto oprávněny stále více intervenovat do vnitřních záležitostí říše, a to zejména pod zástěrkou ochrany zájmů křesťanské menšiny žijící v Osmanské říši.<a href="#cite_note-35">[35]</a> Aktivní bylo zejména <a href="/wiki/Rusk%C3%A9_imp%C3%A9rium" title="Ruské impérium">Rusko</a>, které mluvilo o „nemocném muži na Bosporu“ a osnovalo plány na rozdělení Osmanské říše. Tyto plány však ostatní velmoci, zejména Francii a Velkou Británii znepokojovaly. Když proto roku <a href="/wiki/1853" title="1853">1853</a> Rusko obsadilo <a href="/wiki/Vala%C5%A1sko_(Rumunsko)" title="Valašsko (Rumunsko)">Valašsko</a> a <a href="/wiki/Moldavsko" title="Moldavsko">Moldavsko</a>, aby donutilo Osmanskou říši přijmout jeho požadavky, překročilo osmanské vojsko pod vedením <a href="/w/index.php?title=Omar_Pa%C5%A1a&action=edit&redlink=1" class="new" title="Omar Paša (stránka neexistuje)">Omara Paši</a> a podpořené Egyptem <a href="/wiki/Dunaj" title="Dunaj">Dunaj</a>, čímž vypukla <a href="/wiki/Krymsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Krymská válka">krymská válka</a>. Osmani donutili ruské vojsko se stáhnout, když však Rusko potopilo tureckou flotilu u <a href="/wiki/Sinop" title="Sinop">Sinopé</a>, situace se začala obracet. Francie a Británie se rozhodly zasáhnout, jejich flotily vpluly roku <a href="/wiki/1854" title="1854">1854</a> do <a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A9_mo%C5%99e" title="Černé moře">Černého moře</a> a donutily Rusko uzavřít roku <a href="/wiki/1856" title="1856">1856</a> v <a href="/wiki/Pa%C5%99%C3%AD%C5%BE" title="Paříž">Paříži</a> příměří, ve kterém bylo mj. ustanoveno, že velmoci nemají právo se do vnitřních záležitostí Osmanské říše vměšovat, a to ani pod záminkou „ochrany“ křesťanských menšin. Černé moře bylo demilitarizováno.<a href="#cite_note-36">[36]</a> Ke konci <a href="/wiki/Kavkazsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Kavkazská válka">kavkazské války</a> bylo 90% <a href="/wiki/%C4%8Cerkesov%C3%A9" title="Čerkesové">Čerkesů</a> <a href="/wiki/Etnick%C3%A1_%C4%8Distka_%C4%8Cerkes%C5%AF" title="Etnická čistka Čerkesů">etnicky vyčištěno</a><a href="#cite_note-37">[37]</a>, vyhnáno z <a href="/wiki/Kavkaz" title="Kavkaz">Kavkazu</a> a uprchlých do osmanské říše,<a href="#cite_note-38">[38]</a> což mělo za následek 500–700 000 Čerkesů usídlených v Turecku.<a href="#cite_note-Jaimoukha2001-39">[39]</a><a href="#cite_note-Hille2010-40">[40]</a><a href="#cite_note-ChirotMcCauley2010-41">[41]</a> Abdülmecit dále zaváděl reformy, podporoval výstavbu železnic a příchod evropských odborníků, drobení říše však dále pokračovalo vyhlášením samostatnosti <a href="/wiki/Spojen%C3%A1_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Spojená knížectví">Spojených rumunských knížectví</a> (<a href="/wiki/1861" title="1861">1861</a>) a vzpourami v Syropalestině. Za vlády jeho nevlastního bratra <a href="/wiki/Abdulaziz" title="Abdulaziz">Abdulazize</a> (1861–1876) se navíc začalo rozvíjet nacionalistické <a href="/wiki/Mladoturci" title="Mladoturci">mladoosmanské</a> hnutí, kterému vadilo přílišné přejímání západních hodnot a sbližování se západem. Když se roku <a href="/wiki/1873" title="1873">1873</a> <a href="/wiki/Krach_na_v%C3%ADde%C5%88sk%C3%A9_burze" title="Krach na vídeňské burze">zhroutila vídeňská burza</a>, příliv západních investic se zastavil, což vedlo ke státnímu bankrotu Osmanské říše. <a href="/wiki/Panslavismus" title="Panslavismus">Panslovanské</a> myšlenky navíc podnítily povstání v <a href="/wiki/Bosna_(historick%C3%A1_zem%C4%9B)" title="Bosna (historická země)">Bosně</a>, <a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A1_Hora" title="Černá Hora">Černé Hoře</a> a <a href="/wiki/Bulharsko" title="Bulharsko">Bulharsku</a>. Nepokoje se nakonec rozšířily i do Istanbulu, sultán byl obviněn ze servility vůči Západu a svržen.<a href="#cite_note-42">[42]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Úpadek_a_modernizace_(1876–1908)">Úpadek a modernizace (1876–1908)</h3>[<a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&veaction=edit&section=14" title="Editace sekce: Úpadek a modernizace (1876–1908)" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit&section=14" title="Editovat zdrojový kód sekce Úpadek a modernizace (1876–1908)">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článku <a href="/wiki/Rusko-tureck%C3%A1_v%C3%A1lka_(1877%E2%80%931878)" title="Rusko-turecká válka (1877–1878)">Rusko-turecká válka (1877–1878)</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Sultan_Hamid.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6d/Sultan_Hamid.jpg/170px-Sultan_Hamid.jpg" decoding="async" width="170" height="261" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6d/Sultan_Hamid.jpg/255px-Sultan_Hamid.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6d/Sultan_Hamid.jpg 2x" data-file-width="309" data-file-height="475" /></a><figcaption>I přes liberální reformy si <a href="/wiki/Abdulhamid_II." title="Abdulhamid II.">Abdulhamid II.</a> oblibu nezískal – pro Turky byly jeho reformy nepostačující, pro velmoci byl „arménským řezníkem“</figcaption></figure> <a href="/wiki/Abdulhamid_II." title="Abdulhamid II.">Abdulhamid II.</a> (1876–1909) se snažil vyhovět <a href="/wiki/Liberalismus" title="Liberalismus">liberálním</a> myšlenkám, zavázal se respektovat základní lidská práva a <a href="/wiki/1877" title="1877">1877</a> otevřel Poslaneckou sněmovnu.<a href="#cite_note-43">[43]</a> Neklid na Balkáně však neustával. V Bulharsku vypuklo na jaře 1876 <a href="/wiki/Dubnov%C3%A9_povst%C3%A1n%C3%AD" title="Dubnové povstání">dubnové povstání</a>, při kterém polovojenské oddíly <a href="/wiki/Ba%C5%A1ibozuk" title="Bašibozuk">bašibozuků</a> a <a href="/wiki/%C4%8Cerkesov%C3%A9" title="Čerkesové">Čerkesů</a> ve spolupráci s pravidelnou osmanskou armádou povraždily až 30 000 bulharských civilistů.<a href="#cite_note-44">[44]</a> Do osmanských záležitostí se opět začalo vměšovat Rusko, které se postavilo na stranu Bulharů a dalších balkánských národů. Car <a href="/wiki/Alexandr_II._Nikolajevi%C4%8D" title="Alexandr II. Nikolajevič">Alexandr II.</a> nakonec vyhlásil Osmanské říši roku <a href="/wiki/1877" title="1877">1877</a> <a href="/wiki/Rusko-tureck%C3%A1_v%C3%A1lka_(1877%E2%80%931878)" title="Rusko-turecká válka (1877–1878)">válku</a>, do které se na straně Ruska zapojili <a href="/wiki/Spojen%C3%A1_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Spojená knížectví">Rumuni</a>, <a href="/wiki/Srbsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Srbské knížectví">Srbové</a>, <a href="/wiki/%C4%8Cernohorsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Černohorské knížectví">Černohorci</a> a <a href="/wiki/Bulha%C5%99i" title="Bulhaři">bulharští</a> povstalci. Válka nakonec vedla až ke kapitulaci sultána. Jelikož však vše nasvědčovalo tomu, že se Rusko chce zmocnit Istanbulu, vyslala Velká Británie do Úžin loďstvo, které vynutilo uzavření <a href="/wiki/Sanstefansk%C3%A1_m%C3%ADrov%C3%A1_smlouva" title="Sanstefanská mírová smlouva">mírové smlouvy ze San Stefana</a> roku <a href="/wiki/1878" title="1878">1878</a>, ve které byly dohodnuty ruské územní zisky ve východní Anatolii, samostatnost <a href="/wiki/Rumunsko" title="Rumunsko">Rumunska</a>, <a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A1_Hora" title="Černá Hora">Černé Hory</a> a <a href="/wiki/Srbsko" title="Srbsko">Srbska</a>, autonomie <a href="/wiki/Bulharsko" title="Bulharsko">Bulharska</a>. Smlouva však poškodila zájmy <a href="/wiki/Rakousko-Uhersko" title="Rakousko-Uhersko">Rakouska-Uherska</a>, takže byla stejného roku revidována na <a href="/wiki/Berl%C3%ADnsk%C3%BD_kongres" title="Berlínský kongres">berlínském kongresu</a>, který určil, že <a href="/wiki/Bosna_a_Hercegovina" title="Bosna a Hercegovina">Bosna a Hercegovina</a> sice zůstane osmanskou provincií, avšak pod <a href="/wiki/Rakousko-uhersk%C3%A1_okupace_Bosny_a_Hercegoviny" title="Rakousko-uherská okupace Bosny a Hercegoviny">vojenskou okupací Rakouska-Uherska</a>. Velká Británie získala <a href="/wiki/Kypr" title="Kypr">Kypr</a> a Osmanská říše se musela zavázat k dodržování náboženské svobody.<a href="#cite_note-45">[45]</a> Osmanská říše roku 1878 ztratila 2/5 svého území, navíc Egypt se roku <a href="/wiki/1881" title="1881">1881</a> stal de facto britskou državou. Osmanská říše zoufale hledala oporu a nakonec ji našla v nedávno vzniklém <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Německé císařství">Německém císařství</a>, které Turkům předalo mnohé válečné zkušenosti i moderní děla. Proces drobení říše však zdaleka ještě nebyl zastaven. Roku <a href="/wiki/1894" title="1894">1894</a> polovojenské oddíly osmanského vojska <a href="/wiki/Masakr" title="Masakr">zmasakrovaly</a> tisíce křesťanských <a href="/wiki/Arm%C3%A9ni" title="Arméni">Arménů</a>, což vyvolalo obrovské mezinárodní pobouření a britsko-ruskou intervenci. Masakry podněcovala vláda sultána Abdulhamida II a dopouštělo se jich také muslimské civilní obyvatelstvo z řad Kurdů, Turků a Čerkesů. Během <a href="/wiki/Ham%C3%ADdijsk%C3%A9_masakry" title="Hamídijské masakry">hamídijských masakrů</a>, které probíhaly v letech 1894–1896, přišlo o život 100–300 000 tisíc Arménů<a href="#cite_note-46">[46]</a> a až 25 000 <a href="/wiki/Asy%C5%99an%C3%A9" title="Asyřané">Asyřanů</a>.<a href="#cite_note-47">[47]</a> Turci byli navíc stále více nespokojeni s Abdülhamidovou despotickou vládou. Nepokoje se objevovaly také v Syropalestině, kam zejména po <a href="/wiki/Pogrom" title="Pogrom">pogromech</a> v Rusku přicházelo značné množství <a href="/wiki/%C5%BDid%C3%A9" title="Židé">Židů</a>, kteří byli vzápětí napadáni <a href="/wiki/Arabov%C3%A9" title="Arabové">Araby</a>.<a href="#cite_note-48">[48]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Pád_a_rozpad_(1908–1923)">Pád a rozpad (1908–1923)</h3>[<a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&veaction=edit&section=15" title="Editace sekce: Pád a rozpad (1908–1923)" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit&section=15" title="Editovat zdrojový kód sekce Pád a rozpad (1908–1923)">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Balkan_1912_es.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/87/Balkan_1912_es.svg/220px-Balkan_1912_es.svg.png" decoding="async" width="220" height="210" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/87/Balkan_1912_es.svg/330px-Balkan_1912_es.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/87/Balkan_1912_es.svg/440px-Balkan_1912_es.svg.png 2x" data-file-width="966" data-file-height="921" /></a><figcaption>Situace před <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_balk%C3%A1nsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="První balkánská válka">první balkánskou válkou</a> (1912–1913) – Osmanská říše vyznačena fialově.</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Bundesarchiv_Bild_183-S29571,_T%C3%BCrkei,_Dardanellen,_MG-Stellung.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e5/Bundesarchiv_Bild_183-S29571%2C_T%C3%BCrkei%2C_Dardanellen%2C_MG-Stellung.jpg/220px-Bundesarchiv_Bild_183-S29571%2C_T%C3%BCrkei%2C_Dardanellen%2C_MG-Stellung.jpg" decoding="async" width="220" height="168" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e5/Bundesarchiv_Bild_183-S29571%2C_T%C3%BCrkei%2C_Dardanellen%2C_MG-Stellung.jpg/330px-Bundesarchiv_Bild_183-S29571%2C_T%C3%BCrkei%2C_Dardanellen%2C_MG-Stellung.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e5/Bundesarchiv_Bild_183-S29571%2C_T%C3%BCrkei%2C_Dardanellen%2C_MG-Stellung.jpg/440px-Bundesarchiv_Bild_183-S29571%2C_T%C3%BCrkei%2C_Dardanellen%2C_MG-Stellung.jpg 2x" data-file-width="667" data-file-height="510" /></a><figcaption>Turecké jednotky v Dardanelách, 1915</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Peace-conference-memoranda-respecting-syria-arabia-palestine5.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b7/Peace-conference-memoranda-respecting-syria-arabia-palestine5.jpg/220px-Peace-conference-memoranda-respecting-syria-arabia-palestine5.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b7/Peace-conference-memoranda-respecting-syria-arabia-palestine5.jpg/330px-Peace-conference-memoranda-respecting-syria-arabia-palestine5.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b7/Peace-conference-memoranda-respecting-syria-arabia-palestine5.jpg/440px-Peace-conference-memoranda-respecting-syria-arabia-palestine5.jpg 2x" data-file-width="2000" data-file-height="1334" /></a><figcaption><a href="/wiki/Sykesova%E2%80%93Picotova_dohoda" title="Sykesova–Picotova dohoda">Sykesova–Picotova dohoda</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Sultanvahideddin.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0e/Sultanvahideddin.jpg/220px-Sultanvahideddin.jpg" decoding="async" width="220" height="143" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0e/Sultanvahideddin.jpg/330px-Sultanvahideddin.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0e/Sultanvahideddin.jpg/440px-Sultanvahideddin.jpg 2x" data-file-width="800" data-file-height="521" /></a><figcaption>Odchod posledního sultána <a href="/wiki/Mehmed_VI." title="Mehmed VI.">Mehmeda VI.</a>, konec Osmanské říše</figcaption></figure> Zmenšení osmanského území také vedlo k posílení tureckého <a href="/wiki/Folkl%C3%B3r" title="Folklór">folklóru</a>, který byl nakonec povýšen na kulturní dědictví říše. Nacionalistické hnutí <a href="/wiki/Mladoturci" title="Mladoturci">mladoturků</a> tak vůbec nerespektovalo existenci netureckých muslimských etnik (zejména Arabové), natož pak křesťanské etnické menšiny. V roce 1909 bylo při masakru v <a href="/wiki/Kil%C3%ADkie" title="Kilíkie">Kilikii</a> zavražděno 30 000 Arménů.<a href="#cite_note-49">[49]</a> Mladoturecké hnutí bylo také hnutím liberálním[<a href="/wiki/Wikipedie:Ov%C4%9B%C5%99itelnost" title="Wikipedie:Ověřitelnost">zdroj?</a>] a po povstání roku <a href="/wiki/1908" title="1908">1908</a> dosáhlo obnovení <a href="/wiki/%C3%9Astava" title="Ústava">konstituce</a> a uznání <a href="/wiki/Svoboda_tisku" title="Svoboda tisku">svobody tisku</a>. Mezitím se zbytky osmanského panství na Balkáně dále hroutily, když roku <a href="/wiki/1908" title="1908">1908</a> vyhlásilo nezávislost <a href="/wiki/Bulharsko" title="Bulharsko">Bulharské carství</a>, a v následujících letech vypukly nepokoje v <a href="/wiki/Alb%C3%A1nie" title="Albánie">Albánii</a>, <a href="/wiki/Kosovo" title="Kosovo">Kosovu</a>, které nakonec vyústily v <a href="/wiki/Balk%C3%A1nsk%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Balkánské války">balkánské války</a> (1912–1913). <a href="/w/index.php?title=Balk%C3%A1nsk%C3%A1_liga&action=edit&redlink=1" class="new" title="Balkánská liga (stránka neexistuje)">Balkánská liga</a> složená ze <a href="/wiki/Srbsko" title="Srbsko">Srbska</a>, <a href="/wiki/Bulharsko" title="Bulharsko">Bulharska</a>, <a href="/wiki/%C5%98ecko" title="Řecko">Řecka</a> a <a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A1_Hora" title="Černá Hora">Černé Hory</a> nakonec zmenšila osmanské území v Evropě jen na okolí <a href="/wiki/Istanbul" title="Istanbul">Istanbulu</a>. Ztráta <a href="/wiki/Balk%C3%A1n" title="Balkán">Balkánu</a> byla navíc provázena několika dalšími převraty v <a href="/wiki/Istanbul" title="Istanbul">Istanbulu</a> (viz <a href="/wiki/Mladotureck%C3%A1_revoluce" title="Mladoturecká revoluce">Mladoturecká revoluce</a>). Pravomoci nového sultána <a href="/wiki/Mehmed_V." title="Mehmed V.">Mehmeda V.</a> (1909–1918) byly nakonec značně okleštěny.<a href="#cite_note-50">[50]</a> V roce 1911 po porážce v <a href="/wiki/Italsko-tureck%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Italsko-turecká válka">italsko-turecké válce</a> Osmanská říše ztratila <a href="/wiki/Libye" title="Libye">Libyi</a> a některé řecké ostrovy (<a href="/wiki/Dodekany" title="Dodekany">Dodekany</a>). Na počátku <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="První světová válka">první světové války</a> se Osmanská říše mohla přiklonit na kteroukoli stranu. Když však <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království">Británie</a> zabavila nové válečné lodě, které Britové pro Osmanskou říši právě postavili, přiklonil se <a href="/wiki/Mehmed_V." title="Mehmed V.">Mehmet V.</a> na stranu <a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německa</a> a vyhlásil roku <a href="/wiki/1914" title="1914">1914</a> válku <a href="/wiki/Trojdohoda" title="Trojdohoda">Dohodě</a>. Dohoda postupně otevřela několik front: na <a href="/wiki/Kavkaz" title="Kavkaz">Kavkaze</a>, v <a href="/wiki/Palestina" title="Palestina">Palestině</a> a v <a href="/wiki/Mezopot%C3%A1mie" title="Mezopotámie">Mezopotámii</a>, kde se k britským vojskům přidávali arabští <a href="/wiki/Nacionalismus" title="Nacionalismus">nacionalisté</a>. V <a href="/wiki/Bitva_o_Gallipoli" title="Bitva o Gallipoli">bitvě o Gallipoli</a> Osmani ubránili strategicky důležitý Dardanelský průliv. Osmanská říše se rychle vyčerpala, zemi zachvátil hladomor a ve válce pokračovala jen díky německé podpoře. Válka byla doprovázena další <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_genocida" title="Arménská genocida">arménskou genocidou</a>, při které Osmanská říše vyvraždila mezi lety <a href="/wiki/1915" title="1915">1915</a> a <a href="/wiki/1918" title="1918">1918</a> přibližně 1,5 milionu <a href="/wiki/Arm%C3%A9ni" title="Arméni">Arménů</a>. Arménská komunita v Turecku v důsledku <a href="/wiki/Genocida" title="Genocida">genocidy</a> fakticky zanikla.<a href="#cite_note-51">[51]</a><a href="#cite_note-52">[52]</a>. V druhé půlce roku <a href="/wiki/1918" title="1918">1918</a> se fronty začaly hroutit a Osmanská říše proto urychleně uzavřela 30. října 1918 příměří.<a href="#cite_note-53">[53]</a> Osmanská říše byla v troskách. <a href="/wiki/Istanbul" title="Istanbul">Istanbul</a> byl okupován, <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království">Velká Británie</a> získala <a href="/wiki/Ir%C3%A1k" title="Irák">Irák</a>, <a href="/wiki/Palestina" title="Palestina">Palestinu</a> a <a href="/wiki/Jord%C3%A1nsko" title="Jordánsko">Zajordání</a>, Francie <a href="/wiki/S%C3%BDrie" title="Sýrie">Sýrii</a> a <a href="/wiki/Libanon" title="Libanon">Libanon</a>, <a href="/wiki/%C5%98ecko" title="Řecko">Řecko</a> obsadilo <a href="/wiki/Mal%C3%A1_Asie" title="Malá Asie">anatolské</a> pobřeží. Válečný hrdina <a href="/wiki/Mustafa_Kemal_Atat%C3%BCrk" title="Mustafa Kemal Atatürk">Mustafa Kemal</a> se rozhodl roku <a href="/wiki/1919" title="1919">1919</a> vydat Prohlášení o nezávislosti, nově zvolený parlament však Britové obsadili. Kemal byl nucen uchýlit se do <a href="/wiki/Ankara" title="Ankara">Ankary</a>, kde zřídil Velké národní shromáždění. Mírové podmínky, podle kterých měli <a href="/wiki/Arm%C3%A9ni" title="Arméni">Arméni</a> získat nezávislost a <a href="/wiki/Kurdist%C3%A1n" title="Kurdistán">Kurdistán</a> <a href="/wiki/Autonomie" title="Autonomie">autonomii</a>, Kemal nepřijal. Když začalo řecké vojsko během <a href="/wiki/%C5%98ecko-tureck%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Řecko-turecká válka">řecko-turecké války</a> zatlačovat kemalisty do hor, zahájil Kemal protiútok, který nakonec vedl k vytlačení Řeků. Při útoku na <a href="/wiki/Smyrna" title="Smyrna">Smyrnu</a> zahynulo několik desítek tisíc Řeků a Arménů.<a href="#cite_note-54">[54]</a> V roce <a href="/wiki/1922" title="1922">1922</a> byl zrušen <a href="/wiki/Sult%C3%A1n" title="Sultán">sultanát</a>, čímž Osmanská říše zanikla.<a href="#cite_note-55">[55]</a> Velmoci se nakonec rozhodly ustoupit. <a href="/wiki/Lausannsk%C3%A1_smlouva" title="Lausannská smlouva">Smlouva z Lausanne</a> (<a href="/wiki/1923" title="1923">1923</a>) nakonec vymezila turecké hranice, přičemž požadavky Arménů a Kurdů na nezávislost byly ignorovány, byla ukončena okupace <a href="/wiki/Istanbul" title="Istanbul">Istanbulu</a> vítěznými mocnostmi a Turecko nemuselo platit <a href="/wiki/V%C3%A1le%C4%8Dn%C3%A9_reparace" title="Válečné reparace">válečné reparace</a>. Turecko se stalo <a href="/wiki/Republika" title="Republika">republikou</a> a Mustafa Kemal jejím prvním <a href="/wiki/Prezident" title="Prezident">prezidentem</a>.<a href="#cite_note-56">[56]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Vláda">Vláda</h2>[<a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&veaction=edit&section=16" title="Editace sekce: Vláda" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit&section=16" title="Editovat zdrojový kód sekce Vláda">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Jean_Baptiste_Vanmour_-_Dinner_at_the_Palace_in_Honour_of_an_Ambassador_-_Google_Art_Project.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0a/Jean_Baptiste_Vanmour_-_Dinner_at_the_Palace_in_Honour_of_an_Ambassador_-_Google_Art_Project.jpg/220px-Jean_Baptiste_Vanmour_-_Dinner_at_the_Palace_in_Honour_of_an_Ambassador_-_Google_Art_Project.jpg" decoding="async" width="220" height="163" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0a/Jean_Baptiste_Vanmour_-_Dinner_at_the_Palace_in_Honour_of_an_Ambassador_-_Google_Art_Project.jpg/330px-Jean_Baptiste_Vanmour_-_Dinner_at_the_Palace_in_Honour_of_an_Ambassador_-_Google_Art_Project.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0a/Jean_Baptiste_Vanmour_-_Dinner_at_the_Palace_in_Honour_of_an_Ambassador_-_Google_Art_Project.jpg/440px-Jean_Baptiste_Vanmour_-_Dinner_at_the_Palace_in_Honour_of_an_Ambassador_-_Google_Art_Project.jpg 2x" data-file-width="3554" data-file-height="2630" /></a><figcaption>Ambasadoři v <a href="/wiki/Pal%C3%A1c_Topkapi" title="Palác Topkapi">paláci Topkapi</a></figcaption></figure> Před reformami v 19. a <a href="/wiki/20._stolet%C3%AD" title="20. století">20. století</a> byla státní organizace Osmanské říše systémem se dvěma hlavními dimenzemi: vojenskou správou a civilní správou. <a href="/wiki/Sult%C3%A1n" title="Sultán">Sultán</a> měl v systému nejvyšší postavení. Civilní systém byl založen na místních správních celcích odpovídajících charakteristikám regionu. Stát měl kontrolu nad klérem. Některé předislámské turecké tradice, které přežily přijetí správních a právních postupů od islámského Íránu, zůstaly nadále v osmanských administrativních kruzích významné.<a href="#cite_note-FOOTNOTEItzkowitz198038-57">[57]</a> Podle osmanského chápání měla být hlavní odpovědnost státu hájit a rozšiřovat území muslimů a zajistit bezpečnost a harmonii uvnitř svých hranic v překlenujícím kontextu ortodoxní islámské praxe a suverenity dle dynastií.<a href="#cite_note-Kapucu-58">[58]</a> Osmanská říše nebo jako dynastická instituce – <a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_dynastie" title="Osmanská dynastie">Osmani</a> byli v islámském světě bezprecedentní a nepřekonatelní vzhledem k velikosti a trvání říše.<a href="#cite_note-59">[59]</a> V Evropě podobně nepřerušované řady panovníků (králů/císařů) z téže rodiny dosáhli jen <a href="/wiki/Habsburkov%C3%A9" title="Habsburkové">Habsburkové</a>, kteří vládli podobně dlouho a během stejného období od konce 13. do počátku 20. století. <table class="noprint metadata plainlinks sectstub" cellpadding="2" style="background: transparent;"> <tbody><tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Wiki_letter_w.svg" class="mw-file-description" title="Pahýl"><img alt="Pahýl" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6c/Wiki_letter_w.svg/25px-Wiki_letter_w.svg.png" decoding="async" width="25" height="25" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6c/Wiki_letter_w.svg/38px-Wiki_letter_w.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6c/Wiki_letter_w.svg/50px-Wiki_letter_w.svg.png 2x" data-file-width="44" data-file-height="44" /></a> </td> <td>Tato část článku je příliš stručná nebo <a href="/wiki/Wikipedie:Pah%C3%BDl" title="Wikipedie:Pahýl">postrádá důležité informace</a>. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně <a class="external text" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit">rozšíříte</a>. </td></tr></tbody></table> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Ozbrojené_síly">Ozbrojené síly</h3>[<a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&veaction=edit&section=17" title="Editace sekce: Ozbrojené síly" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit&section=17" title="Editovat zdrojový kód sekce Ozbrojené síly">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Walka_o_sztandar_turecki.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/75/Walka_o_sztandar_turecki.jpg/220px-Walka_o_sztandar_turecki.jpg" decoding="async" width="220" height="127" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/75/Walka_o_sztandar_turecki.jpg/330px-Walka_o_sztandar_turecki.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/75/Walka_o_sztandar_turecki.jpg/440px-Walka_o_sztandar_turecki.jpg 2x" data-file-width="800" data-file-height="462" /></a><figcaption>Boj o turecký prapor. Malba polského malíře <a href="/wiki/J%C3%B3zef_Brandt" title="Józef Brandt">Józefa Brandta</a> z roku <a href="/wiki/1905" title="1905">1905</a> zobrazuje elitní osmanskou jízdu <a href="/wiki/Sip%C3%A1h%C3%AD" title="Sipáhí">sipáhíe</a> ve střetu s polskými <a href="/wiki/Husar" title="Husar">husary</a> během <a href="/wiki/Bitva_u_V%C3%ADdn%C4%9B" title="Bitva u Vídně">bitvy u Vídně (1683)</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Nizami-cedid-ordusu.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b3/Nizami-cedid-ordusu.jpg/220px-Nizami-cedid-ordusu.jpg" decoding="async" width="220" height="145" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b3/Nizami-cedid-ordusu.jpg/330px-Nizami-cedid-ordusu.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b3/Nizami-cedid-ordusu.jpg/440px-Nizami-cedid-ordusu.jpg 2x" data-file-width="487" data-file-height="321" /></a><figcaption>Sultán <a href="/wiki/Selim_III." title="Selim III.">Selim III.</a> sleduje roku <a href="/wiki/1793" title="1793">1793</a> přehlídku svých jednotek organizovaných dle „nového řádu“ (nizám-i džedíd)</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Zapotocny.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/45/Zapotocny.jpg/220px-Zapotocny.jpg" decoding="async" width="220" height="129" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/45/Zapotocny.jpg/330px-Zapotocny.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/45/Zapotocny.jpg/440px-Zapotocny.jpg 2x" data-file-width="1200" data-file-height="705" /></a><figcaption>Osmanští důstojníci v Istanbulu (<a href="/wiki/1897" title="1897">1897</a>)</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Soldiers_1900.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/61/Soldiers_1900.png/170px-Soldiers_1900.png" decoding="async" width="170" height="223" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/61/Soldiers_1900.png/255px-Soldiers_1900.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/61/Soldiers_1900.png/340px-Soldiers_1900.png 2x" data-file-width="570" data-file-height="748" /></a><figcaption>Osmanská císařská armáda v roce <a href="/wiki/1900" title="1900">1900</a></figcaption></figure> První vojenské jednotky osmanského státu tvořila armáda sestavená <a href="/wiki/Osman_I." title="Osman I.">Osmanem I.</a> z kmenů, které žily v horách západní Anatolie koncem <a href="/wiki/13._stolet%C3%AD" title="13. století">13. století</a>. Osmanská armáda byla komplexním systémem náboru a držení léna. Hlavní sbory osmanské armády zahrnovaly <a href="/wiki/Jani%C4%8D%C3%A1%C5%99i" title="Janičáři">janičáry</a>, <a href="/wiki/Sip%C3%A1h%C3%AD" title="Sipáhí">sipáhíe</a>, <a href="/wiki/Akind%C5%BEijov%C3%A9" title="Akindžijové">akindžie</a> a mehterân (vojenské kapely). Osmanská armáda byla ve své době jednou z nejpokročilejších bojových sil na světě a jednou z prvních, která používala <a href="/wiki/Mu%C5%A1keta" title="Mušketa">muškety</a> a <a href="/wiki/Kan%C3%B3n" title="Kanón">kanóny</a>. Osmanští Turci začali používat také falkonety, což byly krátké, ale široké kanóny. Stalo se tak během obléhání Konstantinopole v roce 1422. Osmanská jízda byla spíše než na těžké zbroji závislá na vysoké rychlosti a pohyblivosti, používala <a href="/wiki/Luk" title="Luk">luky</a>, krátké <a href="/wiki/Me%C4%8D" title="Meč">meče</a> na rychlých koních (turkoman a <a href="/wiki/Arabsk%C3%BD_plnokrevn%C3%ADk" title="Arabský plnokrevník">arab</a>, předchůdce plnokrevníka)<a href="#cite_note-60">[60]</a><a href="#cite_note-61">[61]</a> a často uplatňovala taktiku podobnou <a href="/wiki/Mongolsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Mongolská říše">Mongolům</a>. Ta spočívala v předstírání ústupu při obkličování nepřátelských sil uvnitř formace ve tvaru půlměsíce a následném skutečném útoku. Během 16. století, zejména za vlády Sulejmana Nádherného, dosáhla síla, organizovanost a výkonnost tureckých vojsk naprostého vrcholu; v Evropě v podstatě neměla na souši rovnocenného protivníka. I po osudových porážkách, jež začaly rokem <a href="/wiki/1683" title="1683">1683</a>, byla armáda nadále účinnou bojovou silou;<a href="#cite_note-62">[62]</a><a href="#cite_note-63">[63]</a> začala však už výrazněji zaostávat za evropskými rivaly během období míru v letech 1740–68. Modernizace říše na konci <a href="/wiki/18._stolet%C3%AD" title="18. století">18. století</a> začala tudíž právě u armády. Sultán Selim III. založil v rámci svých reforem <a href="/wiki/Nizam-i_Djedid" title="Nizam-i Djedid">nizám-i džedíd</a> („nový řád“) první evropsky vycvičené, vystrojené a vyzbrojené jednotky – nicméně ty pro ohromný odpor společnosti i janičářského vojska nepřežily sultánovo svržení z trůnu a zavraždění (1807). Další porážky, zejména ze strany Ruska, však dovedly vládnoucí vrstvu k poznání, že reformy v evropském duchu jsou neodvratné. Selimův bratranec Mahmut II. v červnu <a href="/wiki/1826" title="1826">1826</a> zrušil nenáviděné janičářské sbory (tehdy o síle 135 000 mužů),<a href="#cite_note-64">[64]</a> které už dlouho neměly tu kvalitu, co v raném novověku, zato svými povstaleckými akcemi, terorem obyvatel a nátlakem na panovníka neustále destabilizovaly stát. Jeho syn Abdülmecid I. v nastoleném kurzu pokračoval započetím éry <a href="/wiki/Tanzimat" title="Tanzimat">tanzimatu</a>, období skutečně hlubokých reforem. Díky nim začala armáda najímat zahraniční odborníky a posílala své důstojníky k výcviku do západoevropských zemí. (Následkem toho začalo později vznikat hnutí <a href="/wiki/Mladoturci" title="Mladoturci">mladoturků</a>, když se tito relativně mladí a nově vyškolení muži vraceli vzděláni západním systémem myšlení.) Postupně se tak stala moderně organizovanou silou, jež opět do určité míry srovnala krok se svými evropskými protivníky. Osmanské námořnictvo značně přispělo k územnímu rozšíření říše na evropský kontinent. Začalo s dobytím <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Afrika" title="Severní Afrika">severní Afriky</a>, kdy bylo dobyto a připojeno Alžírsko a Egypt v roce 1517. Od porážky u Lepanta (1571) bylo zjevné, že na moři již nějakých mimořádných úspěchů proti vzrůstajícím koloniálním mocnostem Turci nedosáhnou, nicméně ještě po dvě následující století říše ovládala Černé moře a východní polovinu Středomoří. Počínaje ztrátou Řecka v roce 1821 a Alžírska v roce 1830 začala osmanská námořní moc a kontrola nad vzdálenými územími klesat. Sultán Abdulaziz se pokusil obnovit námořní sílu, nechal proto postavit největší loďstvo po tehdejší Británii a Francii. Loděnice v Barrow v Anglii postavila v roce 1886 svou první <a href="/wiki/Ponorka" title="Ponorka">ponorku</a> právě pro Osmanskou říši.<a href="#cite_note-first_submarine_at_shipyard-65">[65]</a> Nicméně slábnoucí turecké hospodářství nemohlo udržet silu loďstva příliš dlouho. Abdulhamid II. nedůvěřoval admirálům, kteří stranili reformátorovi Midhatu Pašovi, a tvrdil, že velká a drahá flotila nebyla proti Rusům během <a href="/wiki/Rusko-tureck%C3%A1_v%C3%A1lka_(1877%E2%80%931878)" title="Rusko-turecká válka (1877–1878)">Rusko-turecké války</a> vůbec platná. Uzavřel většinu loďstva ve <a href="/wiki/Zlat%C3%BD_roh" title="Zlatý roh">Zlatém rohu</a>, kde lodě dalších 30 let chátraly. Po <a href="/wiki/Mladotureck%C3%A1_revoluce" title="Mladoturecká revoluce">mladoturecké revoluci</a> v roce 1908 se výbor pro unii a pokroku snažil založit silné osmanské námořnictvo. „Nadace Osmanského námořnictva“ vznikla v roce <a href="/wiki/1910" title="1910">1910</a> a zakoupila nové lodě prostřednictvím veřejných dárců. Zřízení <a href="/wiki/Osmansk%C3%A9_vzdu%C5%A1n%C3%A9_s%C3%ADly" title="Osmanské vzdušné síly">Osmanského vojenského letectva</a> se datuje od června 1909 do července 1911.<a href="#cite_note-66">[66]</a><a href="#cite_note-67">[67]</a> Osmanská říše začala připravovat své první piloty a letadla a se založením Letecké školy ("Tayyare Mektebi") v Yeşilköy dne 3. července 1912 začala říše školit své vlastní letecké důstojníky. V červnu 1914 byla založena nová vojenská akademie – námořní letecká škola (Bahriye Tayyare Mektebi). Po vypuknutí <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="První světová válka">první světové války</a> se proces modernizace náhle zastavil. Osmanské letecké eskadry během války bojovaly na mnoha frontách, od <a href="/wiki/Hali%C4%8D" title="Halič">Haliče</a> na západě až po <a href="/wiki/Kavkaz" title="Kavkaz">Kavkaz</a> na východě a <a href="/wiki/Jemen" title="Jemen">Jemen</a> na jihu. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Administrativní_rozdělení">Administrativní rozdělení</h2>[<a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&veaction=edit&section=18" title="Editace sekce: Administrativní rozdělení" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit&section=18" title="Editovat zdrojový kód sekce Administrativní rozdělení">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Ottoman_Empire_(1795).png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/ba/Ottoman_Empire_%281795%29.png/170px-Ottoman_Empire_%281795%29.png" decoding="async" width="170" height="143" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/ba/Ottoman_Empire_%281795%29.png/255px-Ottoman_Empire_%281795%29.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/ba/Ottoman_Empire_%281795%29.png/340px-Ottoman_Empire_%281795%29.png 2x" data-file-width="2340" data-file-height="1975" /></a><figcaption><a href="/wiki/Ej%C3%A1let" title="Ejálet">Ejálety</a> v roce 1795</figcaption></figure> Osmanská říše byla koncem 14. století nejprve rozdělena do provincií ve smyslu pevných územních jednotek s místodržícími jmenovanými sultánem.<a href="#cite_note-Imber-68">[68]</a> Od konce 16. století byla říše rozdělena na <a href="/wiki/Ej%C3%A1let" title="Ejálet">ejálety</a> – v evropských pramenech zvané „pašaliky“ nebo „bejlerbejliky“ – spadající pod úřad <a href="/wiki/Pa%C5%A1a" title="Paša">paši</a> („hlava“ – vojevůdce, náčelník) nebo <a href="/wiki/Bej" title="Bej">bejlerbeje</a> („pán pánů“ neboli místokrál, resp. guvernér). Ejálety/pašaliky se dále dělily na <a href="/wiki/Sand%C5%BEak_(administrativn%C3%AD_jednotka)" title="Sandžak (administrativní jednotka)">sandžaky</a> a <a href="/w/index.php?title=N%C3%A1hija&action=edit&redlink=1" class="new" title="Náhija (stránka neexistuje)">náhije</a>.<a href="#cite_note-69">[69]</a> V roce <a href="/wiki/1867" title="1867">1867</a> byly v rámci reforem <a href="/wiki/Tanzimat" title="Tanzimat">Tanzimat</a> zavedeny nové správní jednotky, <a href="/wiki/Vil%C3%A1jet" title="Vilájet">vilájety</a>.<a href="#cite_note-trt-70">[70]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Ekonomika">Ekonomika</h2>[<a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&veaction=edit&section=19" title="Editace sekce: Ekonomika" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit&section=19" title="Editovat zdrojový kód sekce Ekonomika">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Ottoman_Bank.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/Ottoman_Bank.jpg/220px-Ottoman_Bank.jpg" decoding="async" width="220" height="105" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/Ottoman_Bank.jpg/330px-Ottoman_Bank.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/Ottoman_Bank.jpg/440px-Ottoman_Bank.jpg 2x" data-file-width="2576" data-file-height="1228" /></a><figcaption>Osmanská banka byla založena v roce 1856 v <a href="/wiki/Istanbul" title="Istanbul">Istanbulu</a>; v srpnu 1896 byla obsazena členy <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_revolu%C4%8Dn%C3%AD_federace" title="Arménská revoluční federace">Arménské revoluční federace</a>.</figcaption></figure> Osmanská vláda úmyslně prosazovala politiku rozvoje <a href="/wiki/Bursa" title="Bursa">Bursy</a>, <a href="/wiki/Edirne" title="Edirne">Edirne</a> a <a href="/wiki/Istanbul" title="Istanbul">Istanbulu</a> (postupných osmanských hlavních měst) do velkých obchodních a průmyslových center, protože obchodníci a řemeslníci byli při vytváření nové metropole nepostradatelní.<a href="#cite_note-Inalcik1970209-71">[71]</a> Za tímto účelem <a href="/wiki/Mehmed_II." title="Mehmed II.">Mehmed II.</a> a jeho nástupce <a href="/wiki/B%C3%A1jez%C3%ADd_II." title="Bájezíd II.">Bájezíd II.</a> také povzbuzovali a vítali <a href="/wiki/%C5%BDid%C3%A9" title="Židé">židovskou</a> migraci z různých částí Evropy. Židé se usazovali v Istanbulu a dalších přístavních městech jako je <a href="/wiki/Solu%C5%88" title="Soluň">Soluň</a>. Na mnoha místech v Evropě byli Židé pronásledování svými křesťanskými protějšky (například ve Španělsku po skončení <a href="/wiki/Reconquista" title="Reconquista">Reconquisty</a>). Osmanské ekonomické povědomí bylo úzce spjato se základními pojmy chápaní státu a společnosti na <a href="/wiki/Bl%C3%ADzk%C3%BD_v%C3%BDchod" title="Blízký východ">Blízkém východě</a>, kde je konečným cílem státu upevnění a rozšíření moci panovníka a způsobem, jakým se toho dosahovalo, bylo získávat bohaté zdroje příjmů, aby prosperovaly produktivní třídy společnosti.<a href="#cite_note-Inalcik1970217-72">[72]</a> Konečným cílem bylo zvýšení státních příjmů, aniž by došlo k poškození prosperity subjektů, aby se zabránilo vzniku sociálního nepořádku a aby tradiční organizace společnosti zůstala nedotčená. Osmanské hospodářství v raném <a href="/wiki/Novov%C4%9Bk" title="Novověk">novověku</a> výrazně expandovalo, zejména v první polovině osmnáctého století. Roční příjem říše čtyřikrát kolísal mezi lety 1523 a 1748, upravený o inflaci.<a href="#cite_note-73">[73]</a> Do češtiny se také vžilo přirovnání "turecké hospodářství", které souvisí se sociálním, hospodářským a morálním úpadkem říše v 17. a 18. století. <table class="noprint metadata plainlinks sectstub" cellpadding="2" style="background: transparent;"> <tbody><tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Wiki_letter_w.svg" class="mw-file-description" title="Pahýl"><img alt="Pahýl" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6c/Wiki_letter_w.svg/25px-Wiki_letter_w.svg.png" decoding="async" width="25" height="25" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6c/Wiki_letter_w.svg/38px-Wiki_letter_w.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6c/Wiki_letter_w.svg/50px-Wiki_letter_w.svg.png 2x" data-file-width="44" data-file-height="44" /></a> </td> <td>Tato část článku je příliš stručná nebo <a href="/wiki/Wikipedie:Pah%C3%BDl" title="Wikipedie:Pahýl">postrádá důležité informace</a>. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně <a class="external text" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit">rozšíříte</a>. </td></tr></tbody></table> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Obyvatelstvo">Obyvatelstvo</h2>[<a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&veaction=edit&section=20" title="Editace sekce: Obyvatelstvo" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit&section=20" title="Editovat zdrojový kód sekce Obyvatelstvo">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Ottoman_Smyrna.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/85/Ottoman_Smyrna.jpg/220px-Ottoman_Smyrna.jpg" decoding="async" width="220" height="138" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/85/Ottoman_Smyrna.jpg/330px-Ottoman_Smyrna.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/85/Ottoman_Smyrna.jpg/440px-Ottoman_Smyrna.jpg 2x" data-file-width="1200" data-file-height="750" /></a><figcaption><a href="/wiki/Smyrna" title="Smyrna">Smyrna</a> pod osmanskou vládou v roce 1900</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Bridge_and_Galata_Area,_Istanbul,_Turkey_by_Abdullah_Fr%C3%A8res,_ca._1880-1893_(LOC).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b6/Bridge_and_Galata_Area%2C_Istanbul%2C_Turkey_by_Abdullah_Fr%C3%A8res%2C_ca._1880-1893_%28LOC%29.jpg/220px-Bridge_and_Galata_Area%2C_Istanbul%2C_Turkey_by_Abdullah_Fr%C3%A8res%2C_ca._1880-1893_%28LOC%29.jpg" decoding="async" width="220" height="178" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b6/Bridge_and_Galata_Area%2C_Istanbul%2C_Turkey_by_Abdullah_Fr%C3%A8res%2C_ca._1880-1893_%28LOC%29.jpg/330px-Bridge_and_Galata_Area%2C_Istanbul%2C_Turkey_by_Abdullah_Fr%C3%A8res%2C_ca._1880-1893_%28LOC%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b6/Bridge_and_Galata_Area%2C_Istanbul%2C_Turkey_by_Abdullah_Fr%C3%A8res%2C_ca._1880-1893_%28LOC%29.jpg/440px-Bridge_and_Galata_Area%2C_Istanbul%2C_Turkey_by_Abdullah_Fr%C3%A8res%2C_ca._1880-1893_%28LOC%29.jpg 2x" data-file-width="967" data-file-height="784" /></a><figcaption><a href="/wiki/Galata" title="Galata">Galata</a> (<a href="/w/index.php?title=Karak%C3%B6y&action=edit&redlink=1" class="new" title="Karaköy (stránka neexistuje)">Karaköy</a>) a starý <a href="/wiki/Galatsk%C3%BD_most" title="Galatský most">galatský most</a> na <a href="/wiki/Zlat%C3%BD_roh" title="Zlatý roh">Zlatý roh</a>, cca 1880–1893</figcaption></figure> Odhad populace říše 11 692 480 obyvatel pro období let 1520-1535 byl získán spočítáním osmanských domácností odvádějících desátek a počet následně vynásoben pěti.<a href="#cite_note-Kabadayı-74">[74]</a> Z nejasných důvodů byla populace v <a href="/wiki/18._stolet%C3%AD" title="18. století">18. století</a> nižší než v <a href="/wiki/16._stolet%C3%AD" title="16. století">16. století</a>.<a href="#cite_note-75">[75]</a> Odhad 7 230 660 obyvatel pro první sčítání lidu, které se konalo v roce 1831, je považovaný za závažný podstav, protože toto sčítání mělo sloužit pouze k registraci možných vojenských branců.<a href="#cite_note-Kabadayı-74">[74]</a> Sčítání lidu na osmanských územích začalo až počátkem 19. století. Údaje z roku 1831 jsou k dispozici jako oficiální výsledky sčítání lidu, ale tato sčítání nepokrývala celou populaci. Počítalo pouze muže a nepokrývalo celou říši. Pro dřívější období jsou odhady velikosti a rozmístění populace založeny na pozorovaných demografických vzorcích.<a href="#cite_note-76">[76]</a> Okolo roku 1800 mohla populace dosahovat 25 až 32 milionů obyvatel. V evropských provinciích (především na <a href="/wiki/Balk%C3%A1n" title="Balkán">Balkáně</a>) tvořila přibližně 10 milionů, v asijských provinciích 11 milionů a v afrických provinciích přibližně 3 miliony. Hustota obyvatelstva byla vyšší v evropských provinciích – dvojnásobná než v <a href="/wiki/Mal%C3%A1_Asie" title="Malá Asie">Anatolii</a>, která byla zase trojnásobná hustotě obyvatel v <a href="/wiki/Ir%C3%A1k" title="Irák">Iráku</a> a <a href="/wiki/S%C3%BDrie" title="Sýrie">Sýrii</a> a pětinásobná hustotě obyvatel v <a href="/wiki/Arabsk%C3%BD_poloostrov" title="Arabský poloostrov">Arábii</a>.<a href="#cite_note-FOOTNOTEQuataert2000110–11-77">[77]</a> Ke konci existence říše byla délka života odhadovaná na 49 let. Epidemie a hladomor způsobovaly velké demografické změny. V roce 1785 kolem jedné šestiny egyptské populace zemřelo na <a href="/wiki/Mor" title="Mor">mor</a> a populace <a href="/wiki/Aleppo" title="Aleppo">Aleppa</a> se v 18. století snížila o dvacet procent. Egypt mezi lety 1687 a 1731 zasáhlo šest hladomorů a Anatolii zasáhl poslední hladomor o čtyři desetiletí později.<a href="#cite_note-FOOTNOTEQuataert2000113-78">[78]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Anatolian_Greek_dialects.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/96/Anatolian_Greek_dialects.png/220px-Anatolian_Greek_dialects.png" decoding="async" width="220" height="148" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/96/Anatolian_Greek_dialects.png/330px-Anatolian_Greek_dialects.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/96/Anatolian_Greek_dialects.png 2x" data-file-width="399" data-file-height="268" /></a><figcaption><a href="/wiki/%C5%98ekov%C3%A9" title="Řekové">Řecké</a> jazykové skupiny v Osmanské říši v roce 1910, žlutě spisovná řečtina, oranžově <a href="/wiki/Pont%C5%A1t%C3%AD_%C5%98ekov%C3%A9" title="Pontští Řekové">pontská řečtina</a>, zeleně <a href="/wiki/Karamanlidi" title="Karamanlidi">kappadocká řečtina</a>.</figcaption></figure> Vzestup přístavních měst měl za následek seskupení populace a byl způsoben vývojem dopravních prostředků jako parníky a železnice. Urbanizace se zvýšila nejvíce v letech 1700–1922, kdy města rostla. Zlepšení zdravotních a hygienických podmínek je pro život a práci učinilo atraktivnějšími. Přístavní města jako <a href="/wiki/Solu%C5%88" title="Soluň">Soluň</a> v Řecku zaznamenala nárůst počtu obyvatel z 55 000 v roce 1800 na 160 000 v roce 1912. Dále <a href="/wiki/Smyrna" title="Smyrna">Izmir</a>, kde v roce 1800 žilo 150 000 obyvatel, narostl do roku 1914 na 300 000 obyvatel.<a href="#cite_note-FOOTNOTEQuataert2000114-79">[79]</a><a href="#cite_note-80">[80]</a> Některé regiony měly naopak pokles počtu obyvatel – <a href="/wiki/B%C4%9Blehrad" title="Bělehrad">Bělehrad</a> zaznamenal pokles populace z 25 000 na 8 000 obyvatel, a to především kvůli politickým sporům.<a href="#cite_note-FOOTNOTEQuataert2000114-79">[79]</a> Ekonomická a politická migrace měla dopad na celou říši. Například <a href="/wiki/Rusk%C3%A9_imp%C3%A9rium" title="Ruské impérium">ruské</a> a <a href="/wiki/Rakousk%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Rakouské císařství">rakouské</a> anexe na <a href="/wiki/Krym" title="Krym">Krymu</a> a <a href="/wiki/Balk%C3%A1n" title="Balkán">Balkáně</a> měly za následek velký příliv muslimských uprchlíků – 200 000 <a href="/wiki/Krym%C5%A1t%C3%AD_Tata%C5%99i" title="Krymští Tataři">krymských Tatarů</a> uprchlo do <a href="/wiki/Dobrud%C5%BEa" title="Dobrudža">Dobrudže</a>.<a href="#cite_note-FOOTNOTEQuataert2000115-81">[81]</a> Mezi lety 1783 a 1913 zaplavilo Osmanskou říši přibližně 5 až 7 milionů uprchlíků, z nichž nejméně 3,8 milionu pocházelo z ruských území. Některé migrace zanechaly nesmazatelné znaky, jako politické napětí mezi částmi říše (např. Turecko a Bulharsko), zatímco na jiných územích byly zaznamenány odstředivé účinky, zjednodušující demografické prvky vyplývající z různých skupin obyvatelstva. Ekonomika byla také postižena ztrátou řemeslníků, obchodníků, výrobců a zemědělců.<a href="#cite_note-FOOTNOTEQuataert2000116-82">[82]</a> Od 19. století značná část muslimů z Balkánu emigrovala do dnešního Turecka. Tito lidé se označují termínem <a href="/w/index.php?title=Muhacir&action=edit&redlink=1" class="new" title="Muhacir (stránka neexistuje)">Muhacir</a>.<a href="#cite_note-83">[83]</a> Po <a href="/wiki/%C5%98ecko-tureck%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Řecko-turecká válka">řecko-turecké válce</a> v letech 1922–1923 zaniklo na 3000 let staré řecké osídlení v Pontu (<a href="/wiki/Pont%C5%A1t%C3%AD_%C5%98ekov%C3%A9" title="Pontští Řekové">Pontští Řekové</a>) či v Kappadokii (<a href="/wiki/Karamanlidi" title="Karamanlidi">Karamanlidi</a>). Malou Asii opustilo okolo 1,5 milionu Řeků a Řecko opustilo přibližně 500 000 muslimů. V době pádu Osmanské říše v roce 1922 tvořili polovinu tureckého městského obyvatelstva muslimští uprchlíci z Ruska, Řecka a Balkánu. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Jazyk">Jazyk</h3>[<a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&veaction=edit&section=21" title="Editace sekce: Jazyk" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit&section=21" title="Editovat zdrojový kód sekce Jazyk">editovat zdroj</a>]</div> <a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_ture%C4%8Dtina" title="Osmanská turečtina">Osmanská turečtina</a> byla oficiálním jazykem říše. Šlo o <a href="/wiki/Oghuzsk%C3%A9_jazyky" title="Oghuzské jazyky">oghuzský</a> <a href="/wiki/Turkick%C3%A9_jazyky" title="Turkické jazyky">turkický jazyk</a>, výrazně ovlivněný <a href="/wiki/Per%C5%A1tina" title="Perština">perštinou</a> a <a href="/wiki/Arab%C5%A1tina" title="Arabština">arabštinou</a>. Osmani měli několik vlivných jazyků: turečtinu, kterou mluvila většina lidí v Anatolii a většina muslimů na <a href="/wiki/Balk%C3%A1n" title="Balkán">Balkáně</a>, s výjimkou <a href="/wiki/Alb%C3%A1nie" title="Albánie">Albánie</a> a <a href="/wiki/Bosna_(historick%C3%A1_zem%C4%9B)" title="Bosna (historická země)">Bosny</a>; perštinu, kterou mluvili vzdělanci;<a href="#cite_note-Bertold_Spuler_page_69-84">[84]</a> arabštinu, používanou hlavně v Arábii, v <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Afrika" title="Severní Afrika">severní Africe</a>, <a href="/wiki/Ir%C3%A1k" title="Irák">Iráku</a>, <a href="/wiki/Kuvajt" title="Kuvajt">Kuvajtu</a>, <a href="/wiki/Levanta" title="Levanta">Levantě</a> a částech <a href="/wiki/Africk%C3%BD_roh" title="Africký roh">Afrického rohu</a>; a <a href="/wiki/Som%C3%A1l%C5%A1tina" title="Somálština">somálštinu</a> v celé oblasti <a href="/wiki/Africk%C3%BD_roh" title="Africký roh">afrického rohu</a>. V posledních dvou stoletích docházelo k omezení těchto jazyků, i když jim zůstaly specifické role: perština sloužila především jako literární jazyk pro vzdělané,<a href="#cite_note-Bertold_Spuler_page_69-84">[84]</a> zatímco arabština byla používána během náboženských obřadů. <a href="/wiki/Ture%C4%8Dtina" title="Turečtina">Turečtina</a> ve své osmanské variantě byla vojenským jazykem i jazykem státní správy již od raných dob říše. Osmanská ústava z roku <a href="/wiki/1876" title="1876">1876</a> oficiálně upevnila úřední status turečtiny<a href="#cite_note-85">[85]</a> V Osmanské říši také panovala mizerná znalost evropských jazyků, jelikož zdejší elity byly vzdělány pouze v osmanské turečtině, <a href="/wiki/Per%C5%A1tina" title="Perština">perštině</a> a <a href="/wiki/Arab%C5%A1tina" title="Arabština">arabštině</a> a pro překlady proto používali <a href="/wiki/Dragoman" title="Dragoman">dragomany</a> – překladatele pocházející především z křesťanských <a href="/wiki/Millet_(Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e)" title="Millet (Osmanská říše)">milétů</a>, nejčastěji <a href="/wiki/%C5%98ekov%C3%A9" title="Řekové">Řeky</a> a <a href="/wiki/Arm%C3%A9nie" title="Arménie">Armény</a>. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Náboženství">Náboženství</h3>[<a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&veaction=edit&section=22" title="Editace sekce: Náboženství" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit&section=22" title="Editovat zdrojový kód sekce Náboženství">editovat zdroj</a>]</div> <table class="infobox" cellpadding="0" style="border-collapse: collapse; border: 1px solid #CCC; margin: 0 0 1em 1em; width: 300px;"> <tbody><tr> <td colspan="3" style="background-color: #F7FAFA; text-align: center">Úřad chalífátu (osmanský chalífa, Ochránce dvou svatých mešit a Velitel věřících) Hilâfet Makamı خلافت مقامى‎ <table cellpadding="0" width="100%" style="background-color: #F7FAFA; border-top: 1px solid #CCC; font-size:111%"> <tbody><tr> <td width="33%" style="text-align: left;vertical-align:top"><a href="/wiki/Maml%C3%BAck%C3%BD_sultan%C3%A1t" title="Mamlúcký sultanát">←</a> <a href="/wiki/Maml%C3%BAck%C3%BD_sultan%C3%A1t" title="Mamlúcký sultanát"><img alt="Mamlúcký sultanát" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Mameluke_Flag.svg/25px-Mameluke_Flag.svg.png" decoding="async" width="25" height="17" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Mameluke_Flag.svg/38px-Mameluke_Flag.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Mameluke_Flag.svg/50px-Mameluke_Flag.svg.png 2x" data-file-width="300" data-file-height="200" /></a> </td> <td width="40%" style="text-align: center;vertical-align:top"><a href="/wiki/1517" title="1517">1517</a>–<a href="/wiki/1924" title="1924">1924</a> </td> <td width="33%" style="text-align: right;vertical-align:top"><a href="/wiki/Organizace_isl%C3%A1msk%C3%A9_spolupr%C3%A1ce" title="Organizace islámské spolupráce"><img alt="Organizace islámské spolupráce" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/21/OIC_Logo_since_2011.svg/25px-OIC_Logo_since_2011.svg.png" decoding="async" width="25" height="14" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/21/OIC_Logo_since_2011.svg/38px-OIC_Logo_since_2011.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/21/OIC_Logo_since_2011.svg/50px-OIC_Logo_since_2011.svg.png 2x" data-file-width="512" data-file-height="278" /></a> <a href="/wiki/Organizace_isl%C3%A1msk%C3%A9_spolupr%C3%A1ce" title="Organizace islámské spolupráce">→</a> </td></tr></tbody></table> <table cellpadding="4" width="100%" style="border-top: 1px solid #CCC;"> <tbody><tr> <td width="50%" style="text-align: center"><a href="/wiki/Soubor:Caliphate_standard_of_Abdulmejid_II_(1922%E2%80%931924).svg" class="mw-file-description" title="Vlajka státu"><img alt="Vlajka státu" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e4/Caliphate_standard_of_Abdulmejid_II_%281922%E2%80%931924%29.svg/125px-Caliphate_standard_of_Abdulmejid_II_%281922%E2%80%931924%29.svg.png" decoding="async" width="125" height="83" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e4/Caliphate_standard_of_Abdulmejid_II_%281922%E2%80%931924%29.svg/188px-Caliphate_standard_of_Abdulmejid_II_%281922%E2%80%931924%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e4/Caliphate_standard_of_Abdulmejid_II_%281922%E2%80%931924%29.svg/250px-Caliphate_standard_of_Abdulmejid_II_%281922%E2%80%931924%29.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Tureck%C3%A1_vlajka" title="Turecká vlajka">vlajka</a> </td> <td width="50%" style="text-align: center"><a href="/wiki/Soubor:Coat_of_Arms_of_Abdulmejid_II,_the_last_Ottoman_Caliph.svg" class="mw-file-description" title="Státní znak"><img alt="Státní znak" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c2/Coat_of_Arms_of_Abdulmejid_II%2C_the_last_Ottoman_Caliph.svg/110px-Coat_of_Arms_of_Abdulmejid_II%2C_the_last_Ottoman_Caliph.svg.png" decoding="async" width="110" height="111" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c2/Coat_of_Arms_of_Abdulmejid_II%2C_the_last_Ottoman_Caliph.svg/165px-Coat_of_Arms_of_Abdulmejid_II%2C_the_last_Ottoman_Caliph.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c2/Coat_of_Arms_of_Abdulmejid_II%2C_the_last_Ottoman_Caliph.svg/220px-Coat_of_Arms_of_Abdulmejid_II%2C_the_last_Ottoman_Caliph.svg.png 2x" data-file-width="514" data-file-height="517" /></a> <a class="mw-selflink-fragment" href="#Vlajka_a_znak">znak</a> </td></tr></tbody></table> </td></tr> <tr> <td colspan="3" style="background-color: #eaeaea; border-top: 1px solid #CCC; text-align: center;">Geografie </td></tr> <tr> <td width="35%" style="border: 1px solid #CCC;"><div style="margin-left:.2em"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_m%C4%9Bsto" title="Hlavní město">Hlavní město</a></div> </td> <td style="border: 1px solid #CCC;"><div style="margin-left:.2em"><a href="/wiki/Konstantinopol" title="Konstantinopol">Konstantinopol</a> (<a href="/wiki/1517" title="1517">1517</a>–<a href="/wiki/1922" title="1922">1922</a>/<a href="/wiki/1923" title="1923">1923</a>)</div> </td></tr> <tr> <td colspan="3" style="background-color: #eaeaea; border-top: 1px solid #CCC; border-bottom: 1px solid #CCC; text-align: center;">Obyvatelstvo </td></tr> <tr> <td style="border: 1px solid #CCC;"><div style="margin-left:.2em"><a href="/wiki/Jazyk_(lingvistika)" title="Jazyk (lingvistika)">Jazyky</a></div> </td> <td style="border: 1px solid #CCC;"><div style="margin-left:.2em"><a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_ture%C4%8Dtina" title="Osmanská turečtina">osmanská turečtina</a> (jazyk dynastie), <a href="/wiki/Arab%C5%A1tina" title="Arabština">arabština</a> (náboženský)</div> </td></tr> <tr> <td style="border: 1px solid #CCC;"><div style="margin-left:.2em"><a href="/wiki/N%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD" title="Náboženství">Náboženství</a></div> </td> <td style="border: 1px solid #CCC;"><div style="margin-left:.2em"><a href="/wiki/Sunnitsk%C3%BD_isl%C3%A1m" title="Sunnitský islám">sunnitský islám</a></div> </td></tr> <tr> <td colspan="3" style="background-color: #eaeaea; border-top: 1px solid #CCC; border-bottom: 1px solid #CCC; text-align: center;">Státní útvar </td></tr> <tr> <td style="border: 1px solid #CCC;"><div style="margin-left:.2em"><a href="/wiki/Seznam_forem_vl%C3%A1dy" title="Seznam forem vlády">Státní zřízení</a></div> </td> <td style="border: 1px solid #CCC;"><div style="margin-left:.2em"><a href="/wiki/Teokracie" title="Teokracie">teokratická</a> <a href="/wiki/D%C4%9Bdi%C4%8Dn%C3%A1_monarchie" class="mw-redirect" title="Dědičná monarchie">dědičná monarchie</a> (<a href="/wiki/1517" title="1517">1517</a>–<a href="/wiki/1922" title="1922">1922</a>) <a href="/wiki/Teokracie" title="Teokracie">teokratická</a> <a href="/wiki/Volen%C3%A1_monarchie" title="Volená monarchie">volená monarchie</a> <a href="/wiki/Tureck%C3%A1_republika" class="mw-redirect" title="Turecká republika">Turecké republiky</a> (<a href="/wiki/1922" title="1922">1922</a>–<a href="/wiki/1924" title="1924">1924</a>)</div> </td></tr> <tr> <td style="border: 1px solid #CCC;"><div style="margin-left:.2em">Vznik</div> </td> <td style="border: 1px solid #CCC;margin: 1em"><div style="margin-left:.2em"><a href="/wiki/1517" title="1517">1517</a> – <a href="/wiki/Selim_I." title="Selim I.">Selim I.</a> převzal titul <a href="/wiki/Chal%C3%ADfa" title="Chalífa">chalífy</a></div> </td></tr> <tr> <td style="border: 1px solid #CCC;"><div style="margin-left:.2em">Zánik</div> </td> <td style="border: 1px solid #CCC;"><div style="margin-left:.2em"><a href="/wiki/1924" title="1924">1924</a> – zrušení tureckým parlamentem</div> </td></tr> <tr> <td colspan="3" style="background-color: #eaeaea; border-top: 1px solid #CCC; border-bottom: 1px solid #CCC; text-align: center;">Státní útvary a území </td></tr> <tr> <td colspan="2"> <table width="99%" style="text-align:left; margin:0 auto;"> <tbody><tr> <td width="50%" valign="top">Předcházející <a href="/wiki/Abb%C3%A1sovci" title="Abbásovský chalífát"><img alt="Abbásovský chalífát" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b0/Abbasid_banner.svg/22px-Abbasid_banner.svg.png" decoding="async" width="22" height="13" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b0/Abbasid_banner.svg/33px-Abbasid_banner.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b0/Abbasid_banner.svg/44px-Abbasid_banner.svg.png 2x" data-file-width="1000" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Abb%C3%A1sovci" title="Abbásovci">abbásovští chalífové v Káhiře</a><table style="margin-right:.5em;margin-left:-3px"> <tbody><tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Mameluke_Flag.svg" class="mw-file-description" title="Mamlúcký sultanát"><img alt="Mamlúcký sultanát" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Mameluke_Flag.svg/25px-Mameluke_Flag.svg.png" decoding="async" width="25" height="17" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Mameluke_Flag.svg/38px-Mameluke_Flag.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Mameluke_Flag.svg/50px-Mameluke_Flag.svg.png 2x" data-file-width="300" data-file-height="200" /></a></td> <td><a href="/wiki/Maml%C3%BAck%C3%BD_sultan%C3%A1t" title="Mamlúcký sultanát">Mamlúcký sultanát</a> </td></tr> </tbody></table> </td> <td valign="top">Následující <table style="margin-right:.5em;margin-left:-3px"> <tbody><tr> <td><a href="/wiki/Soubor:OIC_Logo_since_2011.svg" class="mw-file-description" title="Organizace islámské spolupráce"><img alt="Organizace islámské spolupráce" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/21/OIC_Logo_since_2011.svg/25px-OIC_Logo_since_2011.svg.png" decoding="async" width="25" height="14" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/21/OIC_Logo_since_2011.svg/38px-OIC_Logo_since_2011.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/21/OIC_Logo_since_2011.svg/50px-OIC_Logo_since_2011.svg.png 2x" data-file-width="512" data-file-height="278" /></a></td> <td><a href="/wiki/Organizace_isl%C3%A1msk%C3%A9_spolupr%C3%A1ce" title="Organizace islámské spolupráce">Organizace islámské spolupráce</a> </td></tr> </tbody></table> </td></tr></tbody></table> </td></tr></tbody></table> V osmanském císařském systému panovala hegemonická muslimská moc nad nemuslimskými obyvateli. Až do druhé poloviny <a href="/wiki/15._stolet%C3%AD" title="15. století">15. století</a> měla říše <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Křesťanství">křesťanskou</a> většinu obyvatel pod vládou muslimské menšiny.<a href="#cite_note-Benton_109-110-86">[86]</a> Na konci 19. století začala nemuslimská populace v říši značně klesat, a to nejen kvůli odtržení mnoha území, ale také kvůli migraci.<a href="#cite_note-emigrnonm-87">[87]</a> Podíl muslimů ve 20. letech 19. století činil 60%, postupně stoupal na 69% v 70. letech 19. století a v 90. letech 19. století vzrostl na 76%.<a href="#cite_note-emigrnonm-87">[87]</a> Do roku 1914 bylo pouze 19,1% populace říše nemuslimských, většinou tvořeno <a href="/wiki/%C5%BDid%C3%A9" title="Židé">Židy</a> a křesťany, <a href="/wiki/Asy%C5%99an%C3%A9" title="Asyřané">Asyřany</a> a <a href="/wiki/Arm%C3%A9ni" title="Arméni">Armény</a>.<a href="#cite_note-emigrnonm-87">[87]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Islám">Islám</h4>[<a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&veaction=edit&section=23" title="Editace sekce: Islám" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit&section=23" title="Editovat zdrojový kód sekce Islám">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Tile_with_Calligraphy.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f6/Tile_with_Calligraphy.JPG/170px-Tile_with_Calligraphy.JPG" decoding="async" width="170" height="130" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f6/Tile_with_Calligraphy.JPG/255px-Tile_with_Calligraphy.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f6/Tile_with_Calligraphy.JPG/340px-Tile_with_Calligraphy.JPG 2x" data-file-width="1960" data-file-height="1500" /></a><figcaption><a href="/wiki/Kaligrafie" title="Kaligrafie">Kaligrafie</a> zobrazující jméno Boha, Mohameda a první <a href="/wiki/Chal%C3%ADf%C3%A1t" title="Chalífát">chalífy</a>, cca 1727<a href="#cite_note-88">[88]</a></figcaption></figure> <a href="/wiki/Turkick%C3%A9_n%C3%A1rody" title="Turkické národy">Turkické národy</a> před přijetím <a href="/wiki/Isl%C3%A1m" title="Islám">islámu</a> praktikovaly různé druhy <a href="/wiki/%C5%A0amanismus" title="Šamanismus">šamanismu</a>. <a href="/wiki/Abb%C3%A1sovci" title="Abbásovci">Abbásovský</a> vliv byl ve <a href="/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_Asie" title="Střední Asie">střední Asii</a> zajištěn muslimským dobytím <a href="/wiki/Transoxanie" title="Transoxanie">Transoxanie</a>. Mnoho různých turkických kmenů – včetně <a href="/wiki/Oghuzov%C3%A9" title="Oghuzové">Oghuzů</a>, kteří byli předci <a href="/wiki/Seld%C5%BEuck%C3%A1_dynastie" title="Seldžucká dynastie">Seldžuků</a> i <a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_dynastie" title="Osmanská dynastie">Osmanů</a> – postupně konvertovalo na islám a toto náboženství počátkem <a href="/wiki/11._stolet%C3%AD" title="11. století">11. století</a> přivlekli do Anatolie. Od založení Osmanské říše Osmani následovali maturidismus (islámská škola teologie) a <a href="/wiki/Han%C3%ADfovsk%C3%BD_mazhab" title="Hanífovský mazhab">hanífovský mazhab</a> (islámská právní škola).<a href="#cite_note-89">[89]</a><a href="#cite_note-90">[90]</a><a href="#cite_note-91">[91]</a> Muslimské sekty považované za kacířské, jako <a href="/wiki/Dr%C3%BAzov%C3%A9" title="Drúzové">drúzové</a>, <a href="/wiki/Ism%C3%A1%27%C3%ADl%C3%ADja" title="Ismá'ílíja">ismá'ílíja</a>, <a href="/wiki/Alevit%C3%A9" title="Alevité">alevité</a> a <a href="/wiki/Alavit%C3%A9_(sekta)" title="Alavité (sekta)">alavité</a>, byly řazeny za Židy a křesťany.<a href="#cite_note-92">[92]</a> V roce 1514 nařídil sultán <a href="/wiki/Selim_I." title="Selim I.">Selim I.</a> masakr 40 000 anatolských alevitů (Kyzylbašů), které považoval za <a href="/wiki/P%C3%A1t%C3%A1_kolona" title="Pátá kolona">pátou kolonu</a> rivala – <a href="/wiki/D%C4%9Bjiny_%C3%8Dr%C3%A1nu#Safíovská_říše" title="Dějiny Íránu">Safíovské říše</a>. Selim byl také zodpovědný za bezprecedentní a rychlou expanzi Osmanské říše na <a href="/wiki/Bl%C3%ADzk%C3%BD_v%C3%BDchod" title="Blízký východ">Blízký východ</a>, zejména díky dobytí celého egyptského <a href="/wiki/Maml%C3%BAck%C3%BD_sultan%C3%A1t" title="Mamlúcký sultanát">Mamlúckého sultanátu</a>. Tímto dobýváním Selim dále upevnil osmanské tvrzení, že je islámským chalífou, ačkoli se osmanští sultáni považovali ze chalífy od <a href="/wiki/14._stolet%C3%AD" title="14. století">14. století</a> počínaje <a href="/wiki/Murad_I." title="Murad I.">Muradem I.</a> (vládl 1362–1389).<a href="#cite_note-Lambton-93">[93]</a> Titul chalífy si osmanští sultáni drželi po zbytek funkčního období úřadu, které skončilo jeho zrušením 3. března 1924 Velkým národním shromážděním Turecka a exilem posledního chalífy <a href="/wiki/Abdulmecid_II." title="Abdulmecid II.">Abdulmecida II.</a> do <a href="/wiki/Francie" title="Francie">Francie</a>. <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Křesťanství_a_judaismus">Křesťanství a judaismus</h4>[<a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&veaction=edit&section=24" title="Editace sekce: Křesťanství a judaismus" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit&section=24" title="Editovat zdrojový kód sekce Křesťanství a judaismus">editovat zdroj</a>]</div> V Osmanské říši byli křesťanům v souladu s muslimským systémem <a href="/wiki/Dhimmi" title="Dhimmi">dhimmi</a> zaručeny omezené svobody (například právo na bohoslužby). Kromě různých jiných zákonných omezení jim bylo zakázáno nosit zbraně nebo jezdit na koni, jejich domy nemohly překrývat ty muslimské.<a href="#cite_note-94">[94]</a> Mnoho křesťanů a židů konvertovalo za účelem zajištění plného postavení ve společnosti. Většina však nadále praktikovala svá stará náboženství bez omezení.<a href="#cite_note-95">[95]</a> Podle systému millet byli nemuslimové považováni za poddané Říše, ale nepodléhali muslimské víře ani muslimskému zákonu. Například ortodoxní millet stále podléhal <a href="/wiki/Corpus_iuris_civilis" title="Corpus iuris civilis">Justiniánově zákoníku</a>, který v <a href="/wiki/Byzantsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Byzantská říše">Byzantské říši</a> platil 900 let. Největší skupině nemuslimských obyvatel (neboli dhimmi) islámského osmanského státu, pravoslavnému milletu, byla udělena řada zvláštních privilegií v oblasti politiky a obchodu a museli platit vyšší daně než muslimští poddaní.<a href="#cite_note-96">[96]</a><a href="#cite_note-97">[97]</a> Výběr těchto daní (<a href="/wiki/D%C5%BEizja" title="Džizja">džizja</a>) často provázelo špatné zacházení a krutosti. Podobné millety byly zřízeny pro osmanskou židovskou komunitu, která byla pod vedením osmanského hlavního rabína, arménské apoštolské společenství, které bylo pod vedením hlavního biskupa a řadu dalších náboženských komunit.<a href="#cite_note-:1-98">[98]</a> Někteří tvrdí, že millet je příkladem předmoderního <a href="/wiki/Pluralismus_(n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD)" title="Pluralismus (náboženství)">náboženského pluralismu</a>.<a href="#cite_note-99">[99]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Kultura">Kultura</h2>[<a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&veaction=edit&section=25" title="Editace sekce: Kultura" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit&section=25" title="Editovat zdrojový kód sekce Kultura">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článku <a href="/wiki/Tureck%C3%BD_z%C3%A1chod" title="Turecký záchod">Turecký záchod</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:WaldmeierLebanon.gif" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/61/WaldmeierLebanon.gif/220px-WaldmeierLebanon.gif" decoding="async" width="220" height="164" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/61/WaldmeierLebanon.gif/330px-WaldmeierLebanon.gif 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/61/WaldmeierLebanon.gif/440px-WaldmeierLebanon.gif 2x" data-file-width="948" data-file-height="706" /></a><figcaption>Vyobrazení kuřby <a href="/wiki/Vodn%C3%AD_d%C3%BDmka" title="Vodní dýmka">vodní dýmky</a> v <a href="/wiki/Libanon" title="Libanon">Libanonu</a>, tehdy součástí Osmanské říše</figcaption></figure> Osmani přejali některé z tradic, umění a kulturních institucí v regionech, které si podmanili a přidali jim nový rozměr. Přijali četné tradice a kulturní rysy starších říší (v oblastech jako architektura, kuchyně, hudba, volný čas a vláda) a rozvíjeli je do nových forem, což vedlo k nové a výrazné osmanské kulturní identitě. Navzdory novým tradicím a slučování byla osmanská dynastie, podobně jako její předchůdci <a href="/wiki/R%C3%BAmsk%C3%BD_sultan%C3%A1t" title="Rúmský sultanát">Rúmský sultanát</a> a <a href="/wiki/Seld%C5%BEuck%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Seldžucká říše">Seldžucká říše</a>, co do kultury, jazyka a zvyků důkladně persianizována a proto byla říše popisována jako persianizovaná říše.<a href="#cite_note-iranica-100">[100]</a><a href="#cite_note-101">[101]</a><a href="#cite_note-102">[102]</a><a href="#cite_note-103">[103]</a> Mezikulturní sňatky se na tvorbě charakteristické kultury osmanských elit podílely také. Ve srovnání s tureckou lidovou kulturou byl vliv těchto nových kultur na tvorbu kultury osmanských elit jasný. <a href="/wiki/Otroctv%C3%AD" title="Otroctví">Otroctví</a> bylo součástí osmanské společnosti a většina otroků byly zaměstnána jako domácí sluhové.<a href="#cite_note-104">[104]</a> Zemědělské otroctví, například jaké bylo rozšířeno v Americe, bylo relativně vzácné. Otrokyně se v říši prodávaly až do roku 1908.<a href="#cite_note-105">[105]</a> Během 19. století se říše dostala pod tlak západoevropských zemí, aby ukončila obchod s otrokyněmi. Politiky vyvinuté různými sultány v průběhu 19. století se pokoušely omezit obchod s osmanskými otroky, avšak otroctví mělo po staletí náboženskou podporu, takže otroctví nebylo v říši nikdy zrušeno. <a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A1_smrt" title="Černá smrt">Mor</a> zůstal hlavní pohromou v osmanské společnosti až do druhé čtvrtiny 19. století. Mezi lety 1701 a 1750 bylo v Istanbulu zaznamenáno 37 větších a menších morových epidemií a 31 mezi lety 1751 a 1801.“<a href="#cite_note-106">[106]</a> Osmani si osvojili perské byrokratické tradice a kulturu. Sultáni také významně přispěli k rozvoji perské literatury.<a href="#cite_note-107">[107]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Vzdělání">Vzdělání</h3>[<a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&veaction=edit&section=26" title="Editace sekce: Vzdělání" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit&section=26" title="Editovat zdrojový kód sekce Vzdělání">editovat zdroj</a>]</div> V Osmanské říši každý millet vytvořil školský systém sloužící svým občanům.<a href="#cite_note-108">[108]</a> Vzdělání se proto ve velké míře dělilo na etnické a náboženské linie: Několik nemuslimů navštěvovalo školy pro muslimské studenty a naopak. Většina institucí, které sloužily všem etnickým a náboženským skupinám, vyučovaly ve francouzštině nebo jiných jazycích.<a href="#cite_note-109">[109]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Literatura">Literatura</h3>[<a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&veaction=edit&section=27" title="Editace sekce: Literatura" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit&section=27" title="Editovat zdrojový kód sekce Literatura">editovat zdroj</a>]</div> Dvě hlavní dělení osmanské písemné literatury jsou poezie a <a href="/wiki/Pr%C3%B3za" title="Próza">próza</a>. Poezie byla zdaleka dominantnější. Osmanská próza až do 19. století neobsahovala příklady fikce: neexistovaly protějšky, jako například evropský romantismus, povídky nebo román. Analogové žánry však existovaly v turecké lidové literatuře i v divanské poezii. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Vlajka_a_znak">Vlajka a znak</h2>[<a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&veaction=edit&section=28" title="Editace sekce: Vlajka a znak" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit&section=28" title="Editovat zdrojový kód sekce Vlajka a znak">editovat zdroj</a>]</div> <div class="relarticle mainarticle"> <dl><dd>Hlavní článek: <a href="/wiki/Tureck%C3%A1_vlajka" title="Turecká vlajka">Turecká vlajka</a></dd></dl></div> <ul class="gallery mw-gallery-traditional center"> <li class="gallerycaption">znak:</li> <li class="gallerybox" style="width: 175px"> <div class="thumb" style="width: 170px; height: 200px;"><a href="/wiki/Soubor:Coat_of_Arms_of_Abdulmejid_I_(1800s-1861).svg" class="mw-file-description" title="od 19. století (Abdülmecid I.)"><img alt="od 19. století (Abdülmecid I.)" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b5/Coat_of_Arms_of_Abdulmejid_I_%281800s-1861%29.svg/140px-Coat_of_Arms_of_Abdulmejid_I_%281800s-1861%29.svg.png" decoding="async" width="140" height="140" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b5/Coat_of_Arms_of_Abdulmejid_I_%281800s-1861%29.svg/210px-Coat_of_Arms_of_Abdulmejid_I_%281800s-1861%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b5/Coat_of_Arms_of_Abdulmejid_I_%281800s-1861%29.svg/280px-Coat_of_Arms_of_Abdulmejid_I_%281800s-1861%29.svg.png 2x" data-file-width="512" data-file-height="511" /></a></div> <div class="gallerytext">od <a href="/wiki/19._stolet%C3%AD" title="19. století">19. století</a> (<a href="/wiki/Abd%C3%BClmecid_I." title="Abdülmecid I.">Abdülmecid I.</a>)</div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 175px"> <div class="thumb" style="width: 170px; height: 200px;"><a href="/wiki/Soubor:Coat_of_Arms_of_the_Ottoman_Empire_(1846-1882).svg" class="mw-file-description" title="1846–1882"><img alt="1846–1882" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d1/Coat_of_Arms_of_the_Ottoman_Empire_%281846-1882%29.svg/140px-Coat_of_Arms_of_the_Ottoman_Empire_%281846-1882%29.svg.png" decoding="async" width="140" height="140" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d1/Coat_of_Arms_of_the_Ottoman_Empire_%281846-1882%29.svg/210px-Coat_of_Arms_of_the_Ottoman_Empire_%281846-1882%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d1/Coat_of_Arms_of_the_Ottoman_Empire_%281846-1882%29.svg/280px-Coat_of_Arms_of_the_Ottoman_Empire_%281846-1882%29.svg.png 2x" data-file-width="512" data-file-height="511" /></a></div> <div class="gallerytext"><a href="/wiki/1846" title="1846">1846</a>–<a href="/wiki/1882" title="1882">1882</a></div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 175px"> <div class="thumb" style="width: 170px; height: 200px;"><a href="/wiki/Soubor:Coat_of_arms_of_the_Ottoman_Empire_(1882%E2%80%931922).svg" class="mw-file-description" title="od 1882"><img alt="od 1882" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c7/Coat_of_arms_of_the_Ottoman_Empire_%281882%E2%80%931922%29.svg/140px-Coat_of_arms_of_the_Ottoman_Empire_%281882%E2%80%931922%29.svg.png" decoding="async" width="140" height="167" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c7/Coat_of_arms_of_the_Ottoman_Empire_%281882%E2%80%931922%29.svg/210px-Coat_of_arms_of_the_Ottoman_Empire_%281882%E2%80%931922%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c7/Coat_of_arms_of_the_Ottoman_Empire_%281882%E2%80%931922%29.svg/280px-Coat_of_arms_of_the_Ottoman_Empire_%281882%E2%80%931922%29.svg.png 2x" data-file-width="1595" data-file-height="1906" /></a></div> <div class="gallerytext">od <a href="/wiki/1882" title="1882">1882</a></div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 175px"> <div class="thumb" style="width: 170px; height: 200px;"><a href="/wiki/Soubor:Seal_of_the_Ottoman_Grand_Vizier_(with_flags).png" class="mw-file-description" title="znak velkovezíra"><img alt="znak velkovezíra" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b7/Seal_of_the_Ottoman_Grand_Vizier_%28with_flags%29.png/140px-Seal_of_the_Ottoman_Grand_Vizier_%28with_flags%29.png" decoding="async" width="140" height="141" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b7/Seal_of_the_Ottoman_Grand_Vizier_%28with_flags%29.png/210px-Seal_of_the_Ottoman_Grand_Vizier_%28with_flags%29.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b7/Seal_of_the_Ottoman_Grand_Vizier_%28with_flags%29.png/280px-Seal_of_the_Ottoman_Grand_Vizier_%28with_flags%29.png 2x" data-file-width="2035" data-file-height="2048" /></a></div> <div class="gallerytext">znak <a href="/wiki/Velk%C3%BD_vez%C3%ADr" title="Velký vezír">velkovezíra</a></div> </li> </ul> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Odkazy">Odkazy</h2>[<a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&veaction=edit&section=29" title="Editace sekce: Odkazy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit&section=29" title="Editovat zdrojový kód sekce Odkazy">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Reference">Reference</h3>[<a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&veaction=edit&section=30" title="Editace sekce: Reference" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit&section=30" title="Editovat zdrojový kód sekce Reference">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-references-wrap mw-references-columns"><ol class="references"> <li id="cite_note-Hamish-1"><a href="#cite_ref-Hamish_1-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">Hamish Scott. The Oxford Handbook of Early Modern European History, 1350–1750: Volume II. [s.l.]: [s.n.], 2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/?id=Jb4DCgAAQBAJ&dq=The+Oxford+Handbook+of+Early+Modern+European+History,+1350-1750:+Volume+II">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-19-102000-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-19-102000-1">978-0-19-102000-1</a>. S. 612.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Oxford+Handbook+of+Early+Modern+European+History%2C+1350%E2%80%931750%3A+Volume+II&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2F%3Fid%3DJb4DCgAAQBAJ%26dq%3DThe%2BOxford%2BHandbook%2Bof%2BEarly%2BModern%2BEuropean%2BHistory%2C%2B1350-1750%3A%2BVolume%2BII&rft.isbn=978-0-19-102000-1&rft.au=Hamish+Scott&rft.date=2015&rft.pages=612"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“."The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" </li> <li id="cite_note-2"><a href="#cite_ref-2">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">FINKEL, Caroline. Osman's Dream: The Story of the Ottoman Empire, 1300–1923. [s.l.]: Basic Books, 2006-02-13. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-465-02396-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-465-02396-7">978-0-465-02396-7</a>. S. 2, 7.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Osman%27s+Dream%3A+The+Story+of+the+Ottoman+Empire%2C+1300%E2%80%931923&rft.isbn=978-0-465-02396-7&rft.aulast=Finkel&rft.aufirst=Caroline&rft.pub=Basic+Books&rft.pages=2%2C+7"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-Quataert2005-3"><a href="#cite_ref-Quataert2005_3-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">QUATAERT, Donald. The Ottoman Empire, 1700–1922. 2. vyd. [s.l.]: Cambridge University Press, 2005. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=OX3lsOrXJGcC">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-521-83910-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-521-83910-5">978-0-521-83910-5</a>. S. 4.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Ottoman+Empire%2C+1700%E2%80%931922&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DOX3lsOrXJGcC&rft.isbn=978-0-521-83910-5&rft.aulast=Quataert&rft.aufirst=Donald&rft.pub=Cambridge+University+Press&rft.edition=2&rft.pages=4"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-4"><a href="#cite_ref-4">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Ottoman Empire [online]. Oxford Islamic Studies Online, 6 May 2008 [cit. 2010-08-26]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.oxfordislamicstudies.com/article/opr/t125/e1801?_hi=41&_pos=3">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Ottoman+Empire&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.oxfordislamicstudies.com%2Farticle%2Fopr%2Ft125%2Fe1801%3F_hi%3D41%26_pos%3D3&rft.pub=Oxford+Islamic+Studies+Online"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-decline-5"><a href="#cite_ref-decline_5-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">HATHAWAY, Jane. The Arab Lands under Ottoman Rule, 1516–1800. [s.l.]: Pearson Education Ltd., 2008. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-582-41899-8" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-582-41899-8">978-0-582-41899-8</a>. S. 8.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Arab+Lands+under+Ottoman+Rule%2C+1516%E2%80%931800&rft.isbn=978-0-582-41899-8&rft.aulast=Hathaway&rft.aufirst=Jane&rft.pub=Pearson+Education+Ltd.&rft.date=2008&rft.pages=8"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“.* <cite class="book" style="font-style:normal;">TEZCAN, Baki. The Second Ottoman Empire: Political and Social Transformation in the Early Modern Period. [s.l.]: Cambridge University Press, 2010. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-107-41144-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-107-41144-9">978-1-107-41144-9</a>. S. 9.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Second+Ottoman+Empire%3A+Political+and+Social+Transformation+in+the+Early+Modern+Period&rft.isbn=978-1-107-41144-9&rft.aulast=Tezcan&rft.aufirst=Baki&rft.pub=Cambridge+University+Press&rft.pages=9"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“.* <cite class="book" style="font-style:normal;">WOODHEAD, Christine. The Ottoman World. Redakce Christine Woodhead. [s.l.]: [s.n.], 2011. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-415-44492-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-415-44492-7">978-0-415-44492-7</a>. Kapitola Introduction, s. 5.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Ottoman+World&rft.isbn=978-0-415-44492-7&rft.aulast=Woodhead&rft.aufirst=Christine&rft.atitle=Introduction&rft.pages=5"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-6"><a href="#cite_ref-6">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ÁGOSTON, Gábor. Encyclopedia of the Ottoman Empire. Redakce Ágoston Gábor. [s.l.]: [s.n.], 2009. Kapitola Introduction, s. xxxii.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Encyclopedia+of+the+Ottoman+Empire&rft.aulast=%C3%81goston&rft.aufirst=G%C3%A1bor&rft.atitle=Introduction&rft.pages=xxxii"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. <ul><li><cite class="book" style="font-style:normal;">FAROQHI, Suraiya. An Economic and Social History of the Ottoman Empire, 1300–1914. Redakce İnalcık Halil. [s.l.]: Cambridge University Press, 1994. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-521-57456-3" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-521-57456-3">978-0-521-57456-3</a>. Kapitola Crisis and Change, 1590–1699, s. 553.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=An+Economic+and+Social+History+of+the+Ottoman+Empire%2C+1300%E2%80%931914&rft.isbn=978-0-521-57456-3&rft.aulast=Faroqhi&rft.aufirst=Suraiya&rft.atitle=Crisis+and+Change%2C+1590%E2%80%931699&rft.pub=Cambridge+University+Press&rft.pages=553"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“.</li></ul> </li> <li id="cite_note-AksanOW-7"><a href="#cite_ref-AksanOW_7-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">AKSAN, Virginia. Ottoman Wars, 1700–1860: An Empire Besieged. [s.l.]: Pearson Education Ltd., 2007. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-582-30807-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-582-30807-7">978-0-582-30807-7</a>. S. 130–35.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Ottoman+Wars%2C+1700%E2%80%931860%3A+An+Empire+Besieged&rft.isbn=978-0-582-30807-7&rft.aulast=Aksan&rft.aufirst=Virginia&rft.pub=Pearson+Education+Ltd.&rft.pages=130%E2%80%9335"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-8"><a href="#cite_ref-8">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">QUATAERT, Donald. An Economic and Social History of the Ottoman Empire, 1300–1914. Redakce İnalcık Halil. [s.l.]: Cambridge University Press, 1994. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-521-57456-3" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-521-57456-3">978-0-521-57456-3</a>. Kapitola The Age of Reforms, 1812–1914, s. 762.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=An+Economic+and+Social+History+of+the+Ottoman+Empire%2C+1300%E2%80%931914&rft.isbn=978-0-521-57456-3&rft.aulast=Quataert&rft.aufirst=Donald&rft.atitle=The+Age+of+Reforms%2C+1812%E2%80%931914&rft.pub=Cambridge+University+Press&rft.pages=762"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-9"><a href="#cite_ref-9">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">FINDLEY, Carter Vaughn. Turkey, Islam, Nationalism and Modernity: A History, 1789–2007. New Haven: Yale University Press, 2010. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-300-15260-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-300-15260-9">978-0-300-15260-9</a>. S. 200.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Turkey%2C+Islam%2C+Nationalism+and+Modernity%3A+A+History%2C+1789%E2%80%932007&rft.isbn=978-0-300-15260-9&rft.aulast=Findley&rft.aufirst=Carter+Vaughn&rft.place=New+Haven&rft.pub=Yale+University+Press&rft.pages=200"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-10"><a href="#cite_ref-10">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">QUATAERT, Donald. The Ottoman Empire, 1700–1922. [s.l.]: Cambridge University Press (Kindle edition), 2005. S. 186.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Ottoman+Empire%2C+1700%E2%80%931922&rft.aulast=Quataert&rft.aufirst=Donald&rft.pub=Cambridge+University+Press+%28Kindle+edition%29&rft.date=2005&rft.pages=186"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-11"><a href="#cite_ref-11">↑</a> <cite style="font-style:normal;">SCHALLER, Dominik J; ZIMMERER, Jürgen. Late Ottoman genocides: the dissolution of the Ottoman Empire and Young Turkish population and extermination policies – introduction. Journal of Genocide Research. 2008, s. 7–14. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1462-3528">1462-3528</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1080%2F14623520801950820">10.1080/14623520801950820</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Journal+of+Genocide+Research&rft_id=info:doi/10.1080%2F14623520801950820&rft.atitle=Late+Ottoman+genocides%3A+the+dissolution+of+the+Ottoman+Empire+and+Young+Turkish+population+and+extermination+policies+%E2%80%93+introduction&rft.date=2008&rft.pages=7%E2%80%9314&rft.issn=1462-3528&rft.aulast=Schaller&rft.aufirst=Dominik+J&rft.au=Zimmerer%2C+J%C3%BCrgen"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-12"><a href="#cite_ref-12">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">HOWARD, Douglas A. A History of the Ottoman Empire. [s.l.]: Cambridge University Press, 2016. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=e57eDQAAQBAJ&pg=PA318">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-108-10747-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-108-10747-1">978-1-108-10747-1</a>. S. 318.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=A+History+of+the+Ottoman+Empire&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3De57eDQAAQBAJ%26pg%3DPA318&rft.isbn=978-1-108-10747-1&rft.aulast=Howard&rft.aufirst=Douglas+A.&rft.pub=Cambridge+University+Press&rft.date=2016&rft.pages=318"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-tauer165-13"><a href="#cite_ref-tauer165_13-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Felix_Tauer" title="Felix Tauer">FELIX, Tauer</a>. Svět islámu. Južná časť Prahy: Vyšehrad, 2006. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-702-1828-2" title="Speciální:Zdroje knih/80-702-1828-2">80-702-1828-2</a>. S. 165. Dále jen [Tauer].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Sv%C4%9Bt+isl%C3%A1mu&rft.isbn=80-702-1828-2&rft.aulast=Felix&rft.aufirst=Tauer&rft.place=Ju%C5%BEn%C3%A1+%C4%8Das%C5%A5+Prahy&rft.pub=Vy%C5%A1ehrad&rft.date=2006&rft.pages=165">  </li> <li id="cite_note-tauer164-14">↑ <a href="#cite_ref-tauer164_14-0">a</a> <a href="#cite_ref-tauer164_14-1">b</a> <a href="#cite_ref-tauer164_14-2">c</a> Tauer, str. 164 </li> <li id="cite_note-tauer167-15"><a href="#cite_ref-tauer167_15-0">↑</a> Tauer, str. 167 </li> <li id="cite_note-16"><a href="#cite_ref-16">↑</a> Citace z článku “Otoman Empire” z anglické wikipedie: In the Ottoman imperial system, even though there existed a hegemonic power of Muslim control over the non-Muslim populations, non-Muslim communities had been granted state recognition and protection in the Islamic tradition. </li> <li id="cite_note-17"><a href="#cite_ref-17">↑</a> <cite style="font-style:normal;" id="CITEREFSavory1960">SAVORY, R. M., 1960. The Principal Offices of the Ṣafawid State during the Reign of Ismā'īl I (907-30/1501-24). Bulletin of the School of Oriental and African Studies, University of London. S. 91–105. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1017%2FS0041977X00149006">10.1017/S0041977X00149006</a>. <a href="/wiki/JSTOR" title="JSTOR">JSTOR</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/609888">609888</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Bulletin+of+the+School+of+Oriental+and+African+Studies%2C+University+of+London&rft_id=info:doi/10.1017%2FS0041977X00149006&rft.atitle=The+Principal+Offices+of+the+%E1%B9%A2afawid+State+during+the+Reign+of+Ism%C4%81%27%C4%ABl+I+%28907-30%2F1501-24%29&rft.date=1960&rft.pages=91%E2%80%93105&rft.aulast=Savory&rft.aufirst=R.+M."> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-18"><a href="#cite_ref-18">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">LOKMAN. Battle of Mohács (1526) [online]. 1588. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://warfare.atwebpages.com/Ottoman/1526-Suleiman_the_Magnificent_and_the_Battle_of_Mohacs-Hunername.htm">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Battle+of+Moh%C3%A1cs+%281526%29&rft_id=http%3A%2F%2Fwarfare.atwebpages.com%2FOttoman%2F1526-Suleiman_the_Magnificent_and_the_Battle_of_Mohacs-Hunername.htm&rft.aulast=Lokman">  </li> <li id="cite_note-19"><a href="#cite_ref-19">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">Robert Davis. British Slaves on the Barbary Coast [online]. Bbc.co.uk, 17 February 2011. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.bbc.co.uk/history/british/empire_seapower/white_slaves_01.shtml">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=British+Slaves+on+the+Barbary+Coast&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.bbc.co.uk%2Fhistory%2Fbritish%2Fempire_seapower%2Fwhite_slaves_01.shtml&rft.au=Robert+Davis&rft.pub=Bbc.co.uk">  </li> <li id="cite_note-20"><a href="#cite_ref-20">↑</a> PALMER, Alan. Úpadek a pád Osmanské říše. 1. vyd. Praha: Panevropa, 1996. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-85846-05-5" title="Speciální:Zdroje knih/80-85846-05-5">80-85846-05-5</a>. [dále jen Palmer (1996)]. Str. 7–10. </li> <li id="cite_note-21"><a href="#cite_ref-21">↑</a> Brian L. Davies (2014). <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=i5-CAgAAQBAJ&pg=PA17">Warfare, State and Society on the Black Sea Steppe</a>. s. 15–26. Routledge. </li> <li id="cite_note-22"><a href="#cite_ref-22">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/hrozi-opakovani-historie-mohamedani-kdysi-moravu-plenili_331982.html">Hrozí opakování historie? Mohamedáni kdysi Moravu plenili</a>. Týden. 31. ledna 2015. </li> <li id="cite_note-23"><a href="#cite_ref-23">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Lánové rejstříky (1656–1711). www.ilcik.cz [online]. [cit. 20-06-2007]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20120312041124/http://ilcik.cz/dubnany/dejiny/od_1656.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 12-03-2012.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.ilcik.cz&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.ilcik.cz%2Fdubnany%2Fdejiny%2Fod_1656.html&rft.atitle=L%C3%A1nov%C3%A9+rejst%C5%99%C3%ADky+%281656%E2%80%931711%29">  </li> <li id="cite_note-24"><a href="#cite_ref-24">↑</a> Palmer (1996). Str. 13–20. </li> <li id="cite_note-25"><a href="#cite_ref-25">↑</a> Palmer (1996). Str. 21–24. </li> <li id="cite_note-26"><a href="#cite_ref-26">↑</a> Palmer (1996). Str. 24–29. </li> <li id="cite_note-27"><a href="#cite_ref-27">↑</a> Palmer (1996). Str. 29–36. </li> <li id="cite_note-28"><a href="#cite_ref-28">↑</a> Palmer (1996). Str. 37–41. </li> <li id="cite_note-29"><a href="#cite_ref-29">↑</a> Palmer (1996). Str. 41–52. </li> <li id="cite_note-30"><a href="#cite_ref-30">↑</a> Palmer (1996). Str. 53–66. </li> <li id="cite_note-31"><a href="#cite_ref-31">↑</a> Palmer (1996). Str. 67–82. </li> <li id="cite_note-32"><a href="#cite_ref-32">↑</a> Palmer (1996). Str. 83–100. </li> <li id="cite_note-LaZ-33"><a href="#cite_ref-LaZ_33-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;">Markéta a Michael Foktovi. Ostrov luxusu, lebek a ikon. <a href="/wiki/Lid%C3%A9_a_Zem%C4%9B" title="Lidé a Země">Lidé a Země</a>. 2011-6-21. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1213-8991">1213-8991</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Lid%C3%A9+a+Zem%C4%9B&rft.atitle=Ostrov+luxusu%2C+lebek+a+ikon&rft.date=2011-6-21&rft.issn=1213-8991&rft.au=Mark%C3%A9ta+a+Michael+Foktovi">  </li> <li id="cite_note-34"><a href="#cite_ref-34">↑</a> Palmer (1996). Str. 101–108. </li> <li id="cite_note-35"><a href="#cite_ref-35">↑</a> Palmer (1996). Str. 113–129. </li> <li id="cite_note-36"><a href="#cite_ref-36">↑</a> Palmer (1996). Str. 129–140. </li> <li id="cite_note-37"><a href="#cite_ref-37">↑</a> Memoirs of Miliutin, "the plan of action decided upon for 1860 was to cleanse [ochistit'] the mountain zone of its indigenous population", per Richmond, W. The Northwest Caucasus: Past, Present, and Future. Routledge. 2008. </li> <li id="cite_note-38"><a href="#cite_ref-38">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">RICHMOND, Walter. The Northwest Caucasus: Past, Present, Future. [s.l.]: Taylor & Francis US, 29 July 2008. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=LQJyLvMWB8MC&pg=PA79">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-415-77615-8" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-415-77615-8">978-0-415-77615-8</a>. S. 79.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Northwest+Caucasus%3A+Past%2C+Present%2C+Future&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DLQJyLvMWB8MC%26pg%3DPA79&rft.isbn=978-0-415-77615-8&rft.aulast=Richmond&rft.aufirst=Walter&rft.pub=Taylor+%26+Francis+US&rft.pages=79"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-Jaimoukha2001-39"><a href="#cite_ref-Jaimoukha2001_39-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">Amjad M. Jaimoukha. The Circassians: A Handbook. [s.l.]: Palgrave Macmillan, 2001. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=5jVmQgAACAAJ">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-312-23994-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-312-23994-7">978-0-312-23994-7</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Circassians%3A+A+Handbook&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3D5jVmQgAACAAJ&rft.isbn=978-0-312-23994-7&rft.au=Amjad+M.+Jaimoukha&rft.pub=Palgrave+Macmillan&rft.date=2001"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-Hille2010-40"><a href="#cite_ref-Hille2010_40-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">Charlotte Mathilde Louise Hille. State building and conflict resolution in the Caucasus. [s.l.]: BRILL, 2010. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=yxFP6K8iZzQC&pg=PA50">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-90-04-17901-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-90-04-17901-1">978-90-04-17901-1</a>. S. 50.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=State+building+and+conflict+resolution+in+the+Caucasus&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DyxFP6K8iZzQC%26pg%3DPA50&rft.isbn=978-90-04-17901-1&rft.au=Charlotte+Mathilde+Louise+Hille&rft.pub=BRILL&rft.date=2010&rft.pages=50"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-ChirotMcCauley2010-41"><a href="#cite_ref-ChirotMcCauley2010_41-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">Daniel Chirot; CLARK MCCAULEY. Why Not Kill Them All?: The Logic and Prevention of Mass Political Murder (New in Paper). [s.l.]: Princeton University Press, 1 July 2010. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=9sPJnd0cwV0C&pg=PA23">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-4008-3485-3" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-4008-3485-3">978-1-4008-3485-3</a>. S. 23.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Why+Not+Kill+Them+All%3F%3A+The+Logic+and+Prevention+of+Mass+Political+Murder+%28New+in+Paper%29&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3D9sPJnd0cwV0C%26pg%3DPA23&rft.isbn=978-1-4008-3485-3&rft.au=Daniel+Chirot&rft.au=Clark+McCauley%2C+&rft.pub=Princeton+University+Press&rft.pages=23"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-42"><a href="#cite_ref-42">↑</a> Palmer (1996). Str. 140–152. </li> <li id="cite_note-43"><a href="#cite_ref-43">↑</a> Podrobněji viz GOMBÁR, Eduard. Sultán Abdülhamit II. – despota či reformátor?. Historický obzor, 1997, 8 (5/6), s. 98–104.; GOMBÁR, Eduard. Sultán Abdülhamit II. – despota či reformátor?. Historický obzor, 1997, 8 (7/8), s. 154–161. </li> <li id="cite_note-44"><a href="#cite_ref-44">↑</a> Historical Dictionary of Bulgaria, Raymond Detrez, Edition 3, Publisher Rowman & Littlefield, 2014, <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/1442241802" title="Speciální:Zdroje knih/1442241802">1442241802</a>, s. 38. </li> <li id="cite_note-45"><a href="#cite_ref-45">↑</a> Palmer (1996). Str. 153–172. </li> <li id="cite_note-46"><a href="#cite_ref-46">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ADALIAN, Rouben Paul. Hamidian (Armenian) Massacres [online]. Armenian National Institute. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.armenian-genocide.org/hamidian.html">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Hamidian+%28Armenian%29+Massacres&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.armenian-genocide.org%2Fhamidian.html&rft.aulast=Adalian&rft.aufirst=Rouben+Paul&rft.pub=Armenian+National+Institute">  </li> <li id="cite_note-47"><a href="#cite_ref-47">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ANGOLD, Michael. Cambridge History of Christianity. Redakce O'Mahony Anthony. [s.l.]: Cambridge University Press, 2006. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=vBy7CTYVBeMC">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-521-81113-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-521-81113-2">978-0-521-81113-2</a>. S. 512.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Cambridge+History+of+Christianity&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DvBy7CTYVBeMC&rft.isbn=978-0-521-81113-2&rft.aulast=Angold&rft.aufirst=Michael&rft.pub=Cambridge+University+Press&rft.date=2006&rft.pages=512"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Citation" title="Šablona:Citation">Citation</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“.. </li> <li id="cite_note-48"><a href="#cite_ref-48">↑</a> Palmer (1996). Str. 173–205. </li> <li id="cite_note-49"><a href="#cite_ref-49">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">TERNON, Yves. Genocidy XX. století. 1. vyd. Praha: Themis, 1997. 358 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-85821-45-1" title="Speciální:Zdroje knih/80-85821-45-1">80-85821-45-1</a>. S. 152.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Genocidy+XX.+stolet%C3%AD&rft.isbn=80-85821-45-1&rft.aulast=Ternon&rft.aufirst=Yves&rft.place=Praha&rft.pub=Themis&rft.date=1997&rft.edition=1&rft.tpages=358&rft.pages=152">  </li> <li id="cite_note-50"><a href="#cite_ref-50">↑</a> Palmer (1996). Str. 205–230. </li> <li id="cite_note-51"><a href="#cite_ref-51">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.armenian-genocide.org/Affirmation.153/current_category.7/affirmation_detail.html">Council of Europe Parliamentary Assembly Resolution, April 24, 1998</a>. </li> <li id="cite_note-52"><a href="#cite_ref-52">↑</a> <a href="/wiki/Niall_Ferguson" title="Niall Ferguson">Ferguson, Niall</a>. The War of the World: Twentieth-Century Conflict and the Descent of the West. New York: Penguin Press, 2006, s. 177. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/1-59420-100-5" title="Speciální:Zdroje knih/1-59420-100-5">1-59420-100-5</a>. </li> <li id="cite_note-53"><a href="#cite_ref-53">↑</a> Palmer (1996). Str. 231–254. </li> <li id="cite_note-54"><a href="#cite_ref-54">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/w/index.php?title=Irving_Louis_Horowitz&action=edit&redlink=1" class="new" title="Irving Louis Horowitz (stránka neexistuje)">Irving Louis Horowitz</a>; RUDOLPH J. RUMMEL. Death by Government. [s.l.]: Transaction Publishers, 1994. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-56000-927-6" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-56000-927-6">978-1-56000-927-6</a>. Kapitola Turkey's Genocidal Purges.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Death+by+Government&rft.isbn=978-1-56000-927-6&rft.au=Irving+Louis+Horowitz&rft.au=Rudolph+J.+Rummel%2C+&rft.atitle=Turkey%27s+Genocidal+Purges&rft.pub=Transaction+Publishers&rft.date=1994"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“., s. 233. </li> <li id="cite_note-55"><a href="#cite_ref-55">↑</a> Palmer (1996). Str. 255–272. </li> <li id="cite_note-56"><a href="#cite_ref-56">↑</a> Palmer (1996). Str. 273–277. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEItzkowitz198038-57"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEItzkowitz198038_57-0">↑</a> <a href="#CITEREFItzkowitz1980">Itzkowitz 1980</a>, s. 38. </li> <li id="cite_note-Kapucu-58"><a href="#cite_ref-Kapucu_58-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">Naim Kapucu; HAMIT PALABIYIK. Turkish Public Administration: From Tradition to the Modern Age. [s.l.]: USAK Books, 2008. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=DWceNjwTggUC&pg=PA77">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-605-4030-01-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-605-4030-01-9">978-605-4030-01-9</a>. S. 77.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Turkish+Public+Administration%3A+From+Tradition+to+the+Modern+Age&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DDWceNjwTggUC%26pg%3DPA77&rft.isbn=978-605-4030-01-9&rft.au=Naim+Kapucu&rft.au=Hamit+Palabiyik%2C+&rft.pub=USAK+Books&rft.date=2008&rft.pages=77"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-59"><a href="#cite_ref-59">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BLACK, Antony. The History of Islamic Political Thought: From the Prophet to the Present. [s.l.]: Psychology Press, 2001. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=nspmqLKPU-wC&pg=PA199">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-415-93243-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-415-93243-1">978-0-415-93243-1</a>. S. 199.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+History+of+Islamic+Political+Thought%3A+From+the+Prophet+to+the+Present&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DnspmqLKPU-wC%26pg%3DPA199&rft.isbn=978-0-415-93243-1&rft.aulast=Black&rft.aufirst=Antony&rft.pub=Psychology+Press&rft.date=2001&rft.pages=199"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-60"><a href="#cite_ref-60">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MILNER, Mordaunt. The Godolphin Arabian: The Story of the Matchem Line. [s.l.]: Robert Hale Limited, 1990. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-85131-476-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-85131-476-1">978-0-85131-476-1</a>. S. 3–6.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Godolphin+Arabian%3A+The+Story+of+the+Matchem+Line&rft.isbn=978-0-85131-476-1&rft.aulast=Milner&rft.aufirst=Mordaunt&rft.pub=Robert+Hale+Limited&rft.date=1990&rft.pages=3%E2%80%936"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-61"><a href="#cite_ref-61">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">WALL, John F. Famous Running Horses: Their Forebears and Descendants. [s.l.]: [s.n.] <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-163-19167-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-163-19167-5">978-1-163-19167-5</a>. S. 8.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Famous+Running+Horses%3A+Their+Forebears+and+Descendants&rft.isbn=978-1-163-19167-5&rft.aulast=Wall&rft.aufirst=John+F&rft.pages=8"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-62"><a href="#cite_ref-62">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MURPHEY, Rhoads. Ottoman Warfare, 1500–1700. [s.l.]: UCL Press, 1999. S. 10.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Ottoman+Warfare%2C+1500%E2%80%931700&rft.aulast=Murphey&rft.aufirst=Rhoads&rft.pub=UCL+Press&rft.pages=10"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-63"><a href="#cite_ref-63">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ÁGOSTON, Gábor. Guns for the Sultan: Military Power and the Weapons Industry in the Ottoman Empire. [s.l.]: Cambridge University Press, 2005. S. 200–02.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Guns+for+the+Sultan%3A+Military+Power+and+the+Weapons+Industry+in+the+Ottoman+Empire&rft.aulast=%C3%81goston&rft.aufirst=G%C3%A1bor&rft.pub=Cambridge+University+Press&rft.pages=200%E2%80%9302"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-64"><a href="#cite_ref-64">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">GOMBÁR, Eduard. Moderní dějiny islámských zemí. Praha: Karolinum, 1999. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7184-599-X" title="Speciální:Zdroje knih/80-7184-599-X">80-7184-599-X</a>. S. 107.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Modern%C3%AD+d%C4%9Bjiny+isl%C3%A1msk%C3%BDch+zem%C3%AD&rft.isbn=80-7184-599-X&rft.aulast=Gomb%C3%A1r&rft.aufirst=Eduard&rft.place=Praha&rft.pub=Karolinum&rft.date=1999&rft.pages=107">  </li> <li id="cite_note-first_submarine_at_shipyard-65"><a href="#cite_ref-first_submarine_at_shipyard_65-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Petition created for submarine name [online]. Ellesmere Port Standard [cit. 2013-02-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20080423225019/http://www.ellesmereportstandard.co.uk/latest-north-west-news/Petition-created-for-submarine-name.4001190.jp">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 23 April 2008.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Petition+created+for+submarine+name&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.ellesmereportstandard.co.uk%2Flatest-north-west-news%2FPetition-created-for-submarine-name.4001190.jp&rft.pub=Ellesmere+Port+Standard"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-66"><a href="#cite_ref-66">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Story of Turkish Aviation [online]. Turkey in the First World War [cit. 2011-11-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20120512225046/http://www.turkeyswar.com/aviation/aviation.htm">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 12 May 2012.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Story+of+Turkish+Aviation&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.turkeyswar.com%2Faviation%2Faviation.htm&rft.pub=Turkey+in+the+First+World+War"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-67"><a href="#cite_ref-67">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Founding [online]. Turkish Air Force [cit. 2011-11-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.webcitation.org/6Df2BUUAb?url=http://www.hvkk.tsk.tr/EN/IcerikDetay.aspx?ID=19">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 7 October 2011.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Founding&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.hvkk.tsk.tr%2FEN%2FIcerikDetay.aspx%3FID%3D19&rft.pub=Turkish+Air+Force"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-Imber-68"><a href="#cite_ref-Imber_68-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">IMBER, Colin. The Ottoman Empire, 1300–1650: The Structure of Power [online]. 2002 [cit. 2019-03-07]. S. 177–200. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20140726115700/http://www.fatih.edu.tr/~ayasar/HIST236/Colin%20_Imber.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 26 July 2014.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+Ottoman+Empire%2C+1300%E2%80%931650%3A+The+Structure+of+Power&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.fatih.edu.tr%2F~ayasar%2FHIST236%2FColin%2520_Imber.pdf&rft.aulast=Imber&rft.aufirst=Colin&rft.date=2002&rft.pages=177%E2%80%93200"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-69"><a href="#cite_ref-69">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">Raymond Detrez; BARBARA SEGAERT. Europe and the historical legacies in the Balkans. [s.l.]: Peter Lang, 1 January 2008. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=htMUx8qlWCMC&pg=PA167">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-90-5201-374-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-90-5201-374-9">978-90-5201-374-9</a>. S. 167.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Europe+and+the+historical+legacies+in+the+Balkans&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DhtMUx8qlWCMC%26pg%3DPA167&rft.isbn=978-90-5201-374-9&rft.au=Raymond+Detrez&rft.au=Barbara+Segaert%2C+&rft.pub=Peter+Lang&rft.pages=167"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-trt-70"><a href="#cite_ref-trt_70-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">Maḥmūd Yazbak. Haifa in the Late Ottoman Period 1864–1914: A Muslim Town in Transition. [s.l.]: BRILL, 1998. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=DPseCvbPsKsC&pg=PA28">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-90-04-11051-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-90-04-11051-9">978-90-04-11051-9</a>. S. 28.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Haifa+in+the+Late+Ottoman+Period+1864%E2%80%931914%3A+A+Muslim+Town+in+Transition&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DDPseCvbPsKsC%26pg%3DPA28&rft.isbn=978-90-04-11051-9&rft.au=Ma%E1%B8%A5m%C5%ABd+Yazbak&rft.pub=BRILL&rft.date=1998&rft.pages=28"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-Inalcik1970209-71"><a href="#cite_ref-Inalcik1970209_71-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Halil_%C4%B0nalc%C4%B1k" title="Halil İnalcık">İNALCIK, Halil</a>. Studies in the Economic History of the Middle East: from the Rise of Islam to the Present Day. Redakce Cook M. A.. [s.l.]: Oxford University Press, 1970. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-19-713561-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-19-713561-7">978-0-19-713561-7</a>. Kapitola The Ottoman Economic Mind and Aspects of the Ottoman Economy, s. 209.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Studies+in+the+Economic+History+of+the+Middle+East%3A+from+the+Rise+of+Islam+to+the+Present+Day&rft.isbn=978-0-19-713561-7&rft.aulast=%C4%B0nalc%C4%B1k&rft.aufirst=Halil&rft.atitle=The+Ottoman+Economic+Mind+and+Aspects+of+the+Ottoman+Economy&rft.pub=Oxford+University+Press&rft.date=1970&rft.pages=209"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-Inalcik1970217-72"><a href="#cite_ref-Inalcik1970217_72-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Halil_%C4%B0nalc%C4%B1k" title="Halil İnalcık">İNALCIK, Halil</a>. Studies in the Economic History of the Middle East: from the Rise of Islam to the Present Day. Redakce Cook M. A.. [s.l.]: Oxford University Press, 1970. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-19-713561-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-19-713561-7">978-0-19-713561-7</a>. Kapitola The Ottoman Economic Mind and Aspects of the Ottoman Economy, s. 217.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Studies+in+the+Economic+History+of+the+Middle+East%3A+from+the+Rise+of+Islam+to+the+Present+Day&rft.isbn=978-0-19-713561-7&rft.aulast=%C4%B0nalc%C4%B1k&rft.aufirst=Halil&rft.atitle=The+Ottoman+Economic+Mind+and+Aspects+of+the+Ottoman+Economy&rft.pub=Oxford+University+Press&rft.date=1970&rft.pages=217"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-73"><a href="#cite_ref-73">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">DARLING, Linda. Revenue-Raising and Legitimacy: Tax Collection and Finance Administration in the Ottoman Empire, 1560–1660.. [s.l.]: E.J. Brill, 1996. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-90-04-10289-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-90-04-10289-7">978-90-04-10289-7</a>. S. 238–39.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Revenue-Raising+and+Legitimacy%3A+Tax+Collection+and+Finance+Administration+in+the+Ottoman+Empire%2C+1560%E2%80%931660.&rft.isbn=978-90-04-10289-7&rft.aulast=Darling&rft.aufirst=Linda&rft.pub=E.J.+Brill&rft.date=1996&rft.pages=238%E2%80%9339"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-Kabadayı-74">↑ <a href="#cite_ref-Kabadayı_74-0">a</a> <a href="#cite_ref-Kabadayı_74-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KABADAYI, M. Erdem. Inventory for the Ottoman Empire / Turkish Republic [online]. Istanbul Bilgi University, 28 October 2011 [cit. 2019-03-01]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20111028114335/http://www.iisg.nl/research/labourcollab/turkey.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 28 October 2011.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Inventory+for+the+Ottoman+Empire+%2F+Turkish+Republic&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.iisg.nl%2Fresearch%2Flabourcollab%2Fturkey.pdf&rft.aulast=Kabaday%C4%B1&rft.aufirst=M.+Erdem&rft.pub=Istanbul+Bilgi+University"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-75"><a href="#cite_ref-75">↑</a> <cite style="font-style:normal;">Leila Erder and Suraiya Faroqhi. Population Rise and Fall in Anatolia 1550–1620. Middle Eastern Studies. October 1979, s. 322–45. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1080%2F00263207908700415">10.1080/00263207908700415</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Middle+Eastern+Studies&rft_id=info:doi/10.1080%2F00263207908700415&rft.atitle=Population+Rise+and+Fall+in+Anatolia+1550%E2%80%931620&rft.date=October+1979&rft.pages=322%E2%80%9345&rft.au=Leila+Erder+and+Suraiya+Faroqhi"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-76"><a href="#cite_ref-76">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SHAW, S. J. The Ottoman Census System and Population, 1831–1914. [s.l.]: Cambridge University Press, 1978. S. 325.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Ottoman+Census+System+and+Population%2C+1831%E2%80%931914&rft.aulast=Shaw&rft.aufirst=S.+J.&rft.pub=Cambridge+University+Press&rft.date=1978&rft.pages=325"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEQuataert2000110–11-77"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEQuataert2000110–11_77-0">↑</a> <a href="#CITEREFQuataert2000">Quataert 2000</a>, s. 110–11. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEQuataert2000113-78"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEQuataert2000113_78-0">↑</a> <a href="#CITEREFQuataert2000">Quataert 2000</a>, s. 113. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEQuataert2000114-79">↑ <a href="#cite_ref-FOOTNOTEQuataert2000114_79-0">a</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTEQuataert2000114_79-1">b</a> <a href="#CITEREFQuataert2000">Quataert 2000</a>, s. 114. </li> <li id="cite_note-80"><a href="#cite_ref-80">↑</a> <cite style="font-style:normal;">PAMUK, S. The Ottoman Empire and the World Economy: The Nineteenth Century. International Journal of Middle East Studies. Cambridge University Press, August 1991.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=International+Journal+of+Middle+East+Studies&rft.atitle=The+Ottoman+Empire+and+the+World+Economy%3A+The+Nineteenth+Century&rft.date=August+1991&rft.aulast=Pamuk&rft.aufirst=S&rft.pub=Cambridge+University+Press"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEQuataert2000115-81"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEQuataert2000115_81-0">↑</a> <a href="#CITEREFQuataert2000">Quataert 2000</a>, s. 115. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEQuataert2000116-82"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEQuataert2000116_82-0">↑</a> <a href="#CITEREFQuataert2000">Quataert 2000</a>, s. 116. </li> <li id="cite_note-83"><a href="#cite_ref-83">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MCCARTHY, Justin. Death and exile: the ethnic cleansing of Ottoman Muslims, 1821–1922. [s.l.]: Darwin Press, 1995. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-87850-094-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-87850-094-9">978-0-87850-094-9</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Death+and+exile%3A+the+ethnic+cleansing+of+Ottoman+Muslims%2C+1821%E2%80%931922&rft.isbn=978-0-87850-094-9&rft.aulast=McCarthy&rft.aufirst=Justin&rft.pub=Darwin+Press&rft.date=1995"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-Bertold_Spuler_page_69-84">↑ <a href="#cite_ref-Bertold_Spuler_page_69_84-0">a</a> <a href="#cite_ref-Bertold_Spuler_page_69_84-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">Bertold Spuler. Persian Historiography And Geography. [s.l.]: Pustaka Nasional Pte Ltd, 2003. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=rD1vvympVtsC&pg=PA69">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-9971-77-488-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-9971-77-488-2">978-9971-77-488-2</a>. S. 69.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Persian+Historiography+And+Geography&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DrD1vvympVtsC%26pg%3DPA69&rft.isbn=978-9971-77-488-2&rft.au=Bertold+Spuler&rft.pub=Pustaka+Nasional+Pte+Ltd&rft.date=2003&rft.pages=69"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-85"><a href="#cite_ref-85">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> The Ottoman Constitution, promulgated the 7th Zilbridge, 1293 (11/23 December, 1876). The American Journal of International Law. 1908, s. 376. <a href="/wiki/JSTOR" title="JSTOR">JSTOR</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/2212668">2212668</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+American+Journal+of+International+Law&rft.atitle=The+Ottoman+Constitution%2C+promulgated+the+7th+Zilbridge%2C+1293+%2811%2F23+December%2C+1876%29&rft.date=1908&rft.pages=376"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-Benton_109-110-86"><a href="#cite_ref-Benton_109-110_86-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BENTON, Lauren. Law and Colonial Cultures: Legal Regimes in World History, 1400–1900. [s.l.]: Cambridge University Press, 3 December 2001. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=rZtjR9JnwYwC&pg=109">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-521-00926-3" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-521-00926-3">978-0-521-00926-3</a>. S. 109–10.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Law+and+Colonial+Cultures%3A+Legal+Regimes+in+World+History%2C+1400%E2%80%931900&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DrZtjR9JnwYwC%26pg%3D109&rft.isbn=978-0-521-00926-3&rft.aulast=Benton&rft.aufirst=Lauren&rft.pub=Cambridge+University+Press&rft.pages=109%E2%80%9310"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-emigrnonm-87">↑ <a href="#cite_ref-emigrnonm_87-0">a</a> <a href="#cite_ref-emigrnonm_87-1">b</a> <a href="#cite_ref-emigrnonm_87-2">c</a> <cite style="font-style:normal;">IÇDUYGU, Ahmet; TOKTAS, Şule; ALI SONER, B. The politics of population in a nation-building process: emigration of non-Muslims from Turkey. Ethnic and Racial Studies. 1 February 2008, s. 358–89. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1080%2F01419870701491937">10.1080/01419870701491937</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Ethnic+and+Racial+Studies&rft_id=info:doi/10.1080%2F01419870701491937&rft.atitle=The+politics+of+population+in+a+nation-building+process%3A+emigration+of+non-Muslims+from+Turkey&rft.date=1+February+2008&rft.pages=358%E2%80%9389&rft.aulast=I%C3%A7duygu&rft.aufirst=Ahmet&rft.au=Toktas%2C+%C5%9Eule&rft.au=Ali+Soner%2C+B."> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-88"><a href="#cite_ref-88">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Tile [online]. Victoria & Albert Museum, 25 August 2009 [cit. 2010-08-26]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://collections.vam.ac.uk/item/O106609/tile/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Tile&rft_id=https%3A%2F%2Fcollections.vam.ac.uk%2Fitem%2FO106609%2Ftile%2F&rft.pub=Victoria+%26+Albert+Museum"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-89"><a href="#cite_ref-89">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=4BXsV0_qhs4C&pg=PA104&lpg#v">Change And Essence: Dialectical Relations Between Change And Continuity in the Turkish Inrtellectual Traditions</a> Cultural Heritage and Contemporary Change. Series IIA, Islam, V. 18, p.104-105 </li> <li id="cite_note-90"><a href="#cite_ref-90">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.mei.edu/content/map/salafism-infiltrates-turkish-religious-discourse">Middle East Institute: "Salafism Infiltrates Turkish Religious Discourse" By Andrew Hammond – Middle East Policy Fellow – European Council on Foreign Relations</a> July 22, 2015 </li> <li id="cite_note-91"><a href="#cite_ref-91">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://nationalinterest.org/feature/turkeys-200-year-war-against-isis-13412">The National Interest: "Turkey's 200-Year War against 'ISIS'" by Selim Koru</a> July 24, 2015 </li> <li id="cite_note-92"><a href="#cite_ref-92">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Why there is more to Syria conflict than sectarianism. BBC News. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-22770219">Dostupné online</a> [cit. 5 June 2013].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=BBC+News&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.bbc.co.uk%2Fnews%2Fworld-middle-east-22770219&rft.atitle=Why+there+is+more+to+Syria+conflict+than+sectarianism"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-Lambton-93"><a href="#cite_ref-Lambton_93-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/w/index.php?title=Ann_Lambton&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ann Lambton (stránka neexistuje)">LAMBTON, Ann</a>; <a href="/wiki/Bernard_Lewis" title="Bernard Lewis">LEWIS, Bernard</a>. The Cambridge History of Islam: The Indian sub-continent, South-East Asia, Africa and the Muslim west. [s.l.]: Cambridge University Press, 1995. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=4AuJvd2Tyt8C">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-521-22310-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-521-22310-2">978-0-521-22310-2</a>. S. 320.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Cambridge+History+of+Islam%3A+The+Indian+sub-continent%2C+South-East+Asia%2C+Africa+and+the+Muslim+west&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3D4AuJvd2Tyt8C&rft.isbn=978-0-521-22310-2&rft.aulast=Lambton&rft.aufirst=Ann&rft.au=Lewis%2C+Bernard&rft.pub=Cambridge+University+Press&rft.date=1995&rft.pages=320"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-94"><a href="#cite_ref-94">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/w/index.php?title=Taner_Ak%C3%A7am&action=edit&redlink=1" class="new" title="Taner Akçam (stránka neexistuje)">AKÇAM, Taner</a>. <a href="/w/index.php?title=A_shameful_act:_the_Armenian_genocide_and_the_question_of_Turkish_responsibility&action=edit&redlink=1" class="new" title="A shameful act: the Armenian genocide and the question of Turkish responsibility (stránka neexistuje)">A shameful act: the Armenian genocide and the question of Turkish responsibility</a>. New York: Metropolitan Books, 2006. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-8050-7932-6" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-8050-7932-6">978-0-8050-7932-6</a>. S. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/shamefulactarmen00ak/page/24">24</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=A+shameful+act%3A+the+Armenian+genocide+and+the+question+of+Turkish+responsibility&rft.isbn=978-0-8050-7932-6&rft.aulast=Ak%C3%A7am&rft.aufirst=Taner&rft.place=New+York&rft.pub=Metropolitan+Books&rft.date=2006&rft.pages=%5Bhttps%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fshamefulactarmen00ak%2Fpage%2F24+24%5D"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-95"><a href="#cite_ref-95">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Encyclopædia Britannica. Ottoman Empire [online]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://global.britannica.com/EBchecked/topic/434996/Ottoman-Empire/44379/Institutional-evolution#ref482041">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Encyclop%C3%A6dia+Britannica.+Ottoman+Empire&rft_id=http%3A%2F%2Fglobal.britannica.com%2FEBchecked%2Ftopic%2F434996%2FOttoman-Empire%2F44379%2FInstitutional-evolution%23ref482041"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-96"><a href="#cite_ref-96">↑</a> <cite style="font-style:normal;">KRUMMERICH, Sean. The Divinely-Protected, Well-Flourishing Domain: The Establishment of the Ottoman System in the Balkan Peninsula. The Student Historical Journal. Loyola University New Orleans, 1998–99. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20090610014150/http://www.loyno.edu/history/journal/1998-9/Krummerich.htm">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 10 June 2009.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Student+Historical+Journal&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.loyno.edu%2Fhistory%2Fjournal%2F1998-9%2FKrummerich.htm&rft.atitle=The+Divinely-Protected%2C+Well-Flourishing+Domain%3A+The+Establishment+of+the+Ottoman+System+in+the+Balkan+Peninsula&rft.date=1998%E2%80%9399&rft.aulast=Krummerich&rft.aufirst=Sean&rft.pub=Loyola+University+New+Orleans"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. <cite style="font-style:normal;"> Archivovaná kopie. www.loyno.edu [online]. [cit. 2020-02-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20090610014150/http://www.loyno.edu/history/journal/1998-9/Krummerich.htm">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.loyno.edu/history/journal/1998-9/Krummerich.htm">originálu</a> dne 2009-06-10.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.loyno.edu&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.loyno.edu%2Fhistory%2Fjournal%2F1998-9%2FKrummerich.htm&rft.atitle=Archivovan%C3%A1+kopie">  </li> <li id="cite_note-97"><a href="#cite_ref-97">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Turkish Toleration [online]. The American Forum for Global Education [cit. 2013-02-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20010320091629/http://globaled.org/nyworld/materials/ottoman/turkish.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.globaled.org/nyworld/materials/ottoman/turkish.html">originálu</a> dne 20 March 2001.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Turkish+Toleration&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.globaled.org%2Fnyworld%2Fmaterials%2Fottoman%2Fturkish.html&rft.pub=The+American+Forum+for+Global+Education"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-:1-98"><a href="#cite_ref-:1_98-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SYED, Muzaffar Husain. A Concise History of Islam. New Delhi: Vij Books India, 2011. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-93-81411-09-4" title="Speciální:Zdroje knih/978-93-81411-09-4">978-93-81411-09-4</a>. S. 97.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=A+Concise+History+of+Islam&rft.isbn=978-93-81411-09-4&rft.aulast=Syed&rft.aufirst=Muzaffar+Husain&rft.place=New+Delhi&rft.pub=Vij+Books+India&rft.date=2011&rft.pages=97"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-99"><a href="#cite_ref-99">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SACHEDINA, Abdulaziz Abdulhussein. The Islamic Roots of Democratic Pluralism. [s.l.]: <a href="/wiki/Oxford_University_Press" title="Oxford University Press">Oxford University Press</a>, 2001. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-19-513991-4" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-19-513991-4">978-0-19-513991-4</a>. S. 96–97.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Islamic+Roots+of+Democratic+Pluralism&rft.isbn=978-0-19-513991-4&rft.aulast=Sachedina&rft.aufirst=Abdulaziz+Abdulhussein&rft.pub=%5B%5BOxford+University+Press%5D%5D&rft.pages=96%E2%80%9397"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-iranica-100"><a href="#cite_ref-iranica_100-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ÖZGÜNDENLI, O. Encyclopaedia Iranica. Persian Manuscripts in Ottoman and Modern Turkish Libraries. online. vyd. [s.l.]: [s.n.] <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20120122005207/http://www.iranica.com/newsite/articles/ot_grp7/ot_pers_mss_ott_20050106.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 22 January 2012.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Encyclopaedia+Iranica.+Persian+Manuscripts+in+Ottoman+and+Modern+Turkish+Libraries&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.iranica.com%2Fnewsite%2Farticles%2Fot_grp7%2Fot_pers_mss_ott_20050106.html&rft.aulast=%C3%96zg%C3%BCndenli&rft.aufirst=O.&rft.edition=online"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_encyclopedia" title="Šablona:Cite encyclopedia">Cite encyclopedia</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-101"><a href="#cite_ref-101">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Studies on Persianate Societies. [s.l.]: [s.n.], 2004. Kapitola Persian in service of the state: the role of Persophone historical writing in the development of an Ottoman imperial aesthetic, s. 145–63.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Studies+on+Persianate+Societies&rft.atitle=Persian+in+service+of+the+state%3A+the+role+of+Persophone+historical+writing+in+the+development+of+an+Ottoman+imperial+aesthetic&rft.pages=145%E2%80%9363"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Citation" title="Šablona:Citation">Citation</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-102"><a href="#cite_ref-102">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> <a href="/w/index.php?title=Encyclopaedia_Iranica&action=edit&redlink=1" class="new" title="Encyclopaedia Iranica (stránka neexistuje)">Encyclopaedia Iranica</a>. Historiography. xi. Persian Historiography in the Ottoman Empire. [s.l.]: [s.n.], 2004. S. 403–11.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%5B%5BEncyclopaedia+Iranica%5D%5D.+Historiography.+xi.+Persian+Historiography+in+the+Ottoman+Empire&rft.pages=403%E2%80%9311"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_encyclopedia" title="Šablona:Cite encyclopedia">Cite encyclopedia</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-103"><a href="#cite_ref-103">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">WALTER, F. Music of the Ottoman court. [s.l.]: [s.n.] Kapitola <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.vwb-verlag.com/Katalog/m641.html">The Departure of Turkey from the 'Persianate' Musical Sphere</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Music+of+the+Ottoman+court&rft.aulast=Walter&rft.aufirst=F.&rft.atitle=The+Departure+of+Turkey+from+the+%27Persianate%27+Musical+Sphere"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-104"><a href="#cite_ref-104">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">INALCIK, Halil. From Empire to Republic. Piscataway, NJ, USA: Gorgias Press, 2010-12-31. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.31826/9781463230098">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-4632-3009-8" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-4632-3009-8">978-1-4632-3009-8</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=From+Empire+to+Republic&rft_id=http%3A%2F%2Fdx.doi.org%2F10.31826%2F9781463230098&rft.isbn=978-1-4632-3009-8&rft.aulast=Inalcik&rft.aufirst=Halil&rft.place=Piscataway%2C+NJ%2C+USA&rft.pub=Gorgias+Press&rft.date=2010-12-31">  </li> <li id="cite_note-105"><a href="#cite_ref-105">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ALI, Kecia. Beyond Slavery. New York: Palgrave Macmillan US, 2010. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1057/9780230113893_7">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-230-10017-6" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-230-10017-6">978-0-230-10017-6</a>. S. 107–122.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Beyond+Slavery&rft_id=http%3A%2F%2Fdx.doi.org%2F10.1057%2F9780230113893_7&rft.isbn=978-0-230-10017-6&rft.aulast=Ali&rft.aufirst=Kecia&rft.place=New+York&rft.pub=Palgrave+Macmillan+US&rft.date=2010&rft.pages=107%E2%80%93122">  </li> <li id="cite_note-106"><a href="#cite_ref-106">↑</a> <cite style="font-style:normal;">FAROQHI, Suraiya. Migration into Eigteenth-Century 'Greater Istanbul' as Reflected in de Kadi Registers of Eyüp. Turcica. 1998, čís. 0, s. 163–183. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://poj.peeters-leuven.be/content.php?url=article&id=2004296&journal_code=TURC">Dostupné online</a> [cit. 2020-04-04]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0082-6847">0082-6847</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.2143%2FTURC.30.0.2004296">10.2143/TURC.30.0.2004296</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Turcica&rft_id=info:doi/10.2143%2FTURC.30.0.2004296&rft_id=http%3A%2F%2Fpoj.peeters-leuven.be%2Fcontent.php%3Furl%3Darticle%26id%3D2004296%26journal_code%3DTURC&rft.atitle=Migration+into+Eigteenth-Century+%27Greater+Istanbul%27+as+Reflected+in+de+Kadi+Registers+of+Ey%C3%BCp&rft.date=1998&rft.issue=0&rft.pages=163%E2%80%93183&rft.issn=0082-6847&rft.aulast=FAROQHI&rft.aufirst=Suraiya">  </li> <li id="cite_note-107"><a href="#cite_ref-107">↑</a> <cite style="font-style:normal;">DELİBAŞI, Melek; İNALCIK, Halil. Prof. Dr. Halil İnalcık. OTAM(Ankara. 1996. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1501/otam_0000000381">Dostupné online</a> [cit. 2020-04-04]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1019-469X">1019-469X</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1501%2Fotam_0000000381">10.1501/otam_0000000381</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=OTAM%28Ankara&rft_id=info:doi/10.1501%2Fotam_0000000381&rft_id=http%3A%2F%2Fdx.doi.org%2F10.1501%2Fotam_0000000381&rft.atitle=Prof.+Dr.+Halil+%C4%B0nalc%C4%B1k&rft.date=1996&rft.issn=1019-469X&rft.aulast=DEL%C4%B0BA%C5%9EI&rft.aufirst=Melek&rft.au=%C4%B0NALCIK%2C+Halil">  </li> <li id="cite_note-108"><a href="#cite_ref-108">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Imperial lineages and legacies in the Eastern Mediterranean : recording the imprint of Roman, Byzantine and Ottoman rule. London: [s.n.] <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.worldcat.org/oclc/953604253">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-317-11845-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-317-11845-9">978-1-317-11845-9</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Imperial+lineages+and+legacies+in+the+Eastern+Mediterranean+%3A+recording+the+imprint+of+Roman%2C+Byzantine+and+Ottoman+rule&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.worldcat.org%2Foclc%2F953604253&rft.isbn=978-1-317-11845-9&rft.place=London">  </li> <li id="cite_note-109"><a href="#cite_ref-109">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Imperial lineages and legacies in the Eastern Mediterranean : recording the imprint of Roman, Byzantine and Ottoman rule. [s.l.]: [s.n.] <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.worldcat.org/oclc/953604253">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-317-11845-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-317-11845-9">978-1-317-11845-9</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Imperial+lineages+and+legacies+in+the+Eastern+Mediterranean+%3A+recording+the+imprint+of+Roman%2C+Byzantine+and+Ottoman+rule&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.worldcat.org%2Foclc%2F953604253&rft.isbn=978-1-317-11845-9">  </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Literatura_2">Literatura</h3>[<a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&veaction=edit&section=31" title="Editace sekce: Literatura" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit&section=31" title="Editovat zdrojový kód sekce Literatura">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><cite class="book" style="font-style:normal;">PALMER, Alan Warwick. Úpadek a pád Osmanské říše. Překlad Olga Kovářová, Martin Kovář. Praha: Panevropa, 1996. 352 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-85846-05-5" title="Speciální:Zdroje knih/80-85846-05-5">80-85846-05-5</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%C3%9Apadek+a+p%C3%A1d+Osmansk%C3%A9+%C5%99%C3%AD%C5%A1e&rft.isbn=80-85846-05-5&rft.aulast=Palmer&rft.aufirst=Alan+Warwick&rft.place=Praha&rft.pub=Panevropa&rft.date=1996&rft.tpages=352"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">HITZEL, Frédéric. Osmanská říše: 15.–18. století. Překlad Margita Troševa, Petr Štěpánek. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 304 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7106-567-6" title="Speciální:Zdroje knih/80-7106-567-6">80-7106-567-6</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Osmansk%C3%A1+%C5%99%C3%AD%C5%A1e%3A+15.%E2%80%9318.+stolet%C3%AD&rft.isbn=80-7106-567-6&rft.aulast=Hitzel&rft.aufirst=Fr%C3%A9d%C3%A9ric&rft.place=Praha&rft.pub=Nakladatelstv%C3%AD+Lidov%C3%A9+noviny&rft.date=2005&rft.tpages=304"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">WHEATCROFT, Andrew. Nepřítel před branami: Habsburkové a Osmané v bitvě o Evropu. Překlad Jozef Dobrík. V Praze: Slovart, 2010. 286 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7391-427-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7391-427-1">978-80-7391-427-1</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Nep%C5%99%C3%ADtel+p%C5%99ed+branami%3A+Habsburkov%C3%A9+a+Osman%C3%A9+v+bitv%C4%9B+o+Evropu&rft.isbn=978-80-7391-427-1&rft.aulast=Wheatcroft&rft.aufirst=Andrew&rft.place=V+Praze&rft.pub=Slovart&rft.date=2010&rft.tpages=286"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Roman_Kodet" title="Roman Kodet">KODET, Roman</a>. Rakousko-Uhersko a Osmanská říše před první světovou válkou. Plzeň: Západočeská univerzita, 2015. 240 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-261-0318-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-261-0318-9">978-80-261-0318-9</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Rakousko-Uhersko+a+Osmansk%C3%A1+%C5%99%C3%AD%C5%A1e+p%C5%99ed+prvn%C3%AD+sv%C4%9Btovou+v%C3%A1lkou&rft.isbn=978-80-261-0318-9&rft.aulast=Kodet&rft.aufirst=Roman&rft.place=Plze%C5%88&rft.pub=Z%C3%A1pado%C4%8Desk%C3%A1+univerzita&rft.date=2015&rft.tpages=240"> </li> <li>ŘOUTIL M., KOŠŤÁLOVÁ P., NOVÁK P., Katastrofa křesťanů. Likvidace Arménů, Asyřanů a Řeků v Osmanské říši v letech 1914–1923, nakl. Pavel Mervart, <a href="/wiki/Pro_Oriente._D%C4%9Bdictv%C3%AD_k%C5%99es%C5%A5ansk%C3%A9ho_V%C3%BDchodu" title="Pro Oriente. Dědictví křesťanského Východu">edice Pro Oriente</a>, Červený Kostelec 2017.</li> <li>MARTYNÁKOVÁ, Darina. Vývoj držby půdy v Osmanské říši. Historický obzor, 2002, 13 (11/12), s. 272–280. ISSN 1210-6097.</li> <li>RUDOVÁ, Žofie. Turecké cechy. Historický obzor, 2000, 11 (11/12), s. 242–247. ISSN 1210-6097.</li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Související_články">Související články</h3>[<a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&veaction=edit&section=32" title="Editace sekce: Související články" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit&section=32" title="Editovat zdrojový kód sekce Související články">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_genocida" title="Arménská genocida">Arménská genocida</a></li> <li><a href="/wiki/Insignie_prezidenta_Turecka" title="Insignie prezidenta Turecka">Insignie prezidenta Turecka</a></li> <li><a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_dynastie" title="Osmanská dynastie">Osmanská dynastie</a></li> <li><a href="/wiki/Seznam_konkub%C3%ADn_osmansk%C3%BDch_sult%C3%A1n%C5%AF" title="Seznam konkubín osmanských sultánů">Seznam konkubín osmanských sultánů</a></li> <li><a href="/wiki/Seznam_zanikl%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF_v_Evrop%C4%9B" title="Seznam zaniklých států v Evropě">Seznam zaniklých států v Evropě</a></li> <li><a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_znak_Osmansk%C3%A9_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Státní znak Osmanské říše">Státní znak Osmanské říše</a></li> <li><a href="/wiki/Turecko" title="Turecko">Turecko</a></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Externí_odkazy">Externí odkazy</h3>[<a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&veaction=edit&section=33" title="Editace sekce: Externí odkazy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&action=edit&section=33" title="Editovat zdrojový kód sekce Externí odkazy">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons"><img alt="Logo Wikimedia Commons" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/12px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="12" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/18px-Commons-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/24px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /></a> Obrázky, zvuky či videa k tématu <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Ottoman_Empire" class="extiw" title="c:Category:Ottoman Empire">Osmanská říše</a> na <a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons">Wikimedia Commons</a> </li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20080611232504/http://www.idcc.cz/bv/taxonomy/term/16/9">Seznam článků týkajících se Osmanské říše na webových stránkách Middle east</a></li></ul> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r23078045">.mw-parser-output .navbox2{box-sizing:border-box;border:1px solid #a2a9b1;width:100%;clear:both;font-size:88%;text-align:center;padding:1px;margin:1em auto 0}.mw-parser-output .navbox2 .navbox2{margin-top:0}.mw-parser-output .navbox2+.navbox2{margin-top:-1px}.mw-parser-output .navbox2-inner,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{width:100%}.mw-parser-output .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-title,.mw-parser-output .navbox2-abovebelow{padding:0.25em 1em;line-height:1.5em;text-align:center}.mw-parser-output th.navbox2-group{white-space:nowrap;text-align:right}.mw-parser-output .navbox2,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{background-color:#fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2-list{line-height:1.5em;border-color:#fdfdfd}.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-abovebelow,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-group,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-image,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-list{border-top:2px solid #fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2 th,.mw-parser-output .navbox2-title{background-color:#e0e0e0}.mw-parser-output .navbox2-abovebelow,.mw-parser-output th.navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{background-color:#e7e7e7}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{font-size:88%}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-abovebelow{background-color:#f0f0f0}.mw-parser-output .navbox2-even{background-color:#f7f7f7}.mw-parser-output .navbox2-odd{background-color:transparent}.mw-parser-output .navbox2 .hlist td dl,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ol,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ul,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist dl,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ol,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ul{padding:0.125em 0}</style><div role="navigation" class="navbox2" aria-labelledby="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q12560#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" style="padding:2px"><table class="nowraplinks hlist navbox2-inner" style="border-spacing:0;background:transparent;color:inherit"><tbody><tr><th id="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q12560#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" scope="row" class="navbox2-group" style="width:1%"><a href="/wiki/Autoritn%C3%AD_kontrola" title="Autoritní kontrola">Autoritní data</a> <a href="https://www.wikidata.org/wiki/Q12560#identifiers" title="Editovat na Wikidatech"><img alt="Editovat na Wikidatech" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/10px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png" decoding="async" width="10" height="10" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/15px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/20px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 2x" data-file-width="20" data-file-height="20" /></a></th><td class="navbox2-list navbox2-odd" style="text-align:left;border-left-width:2px;border-left-style:solid;width:100%;padding:0px"><div style="padding:0em 0.25em"> <ul><li><a href="/wiki/Bibliografie_d%C4%9Bjin_%C4%8Cesk%C3%BDch_zem%C3%AD" title="Bibliografie dějin Českých zemí">Biblio</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://biblio.hiu.cas.cz/records/dd6c4065-465a-4b28-b626-e8d1bd856704">dd6c4065-465a-4b28-b626-e8d1bd856704</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky" title="Národní knihovna České republiky">NKC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=ge138162">ge138162</a></li> <li><a href="/wiki/Gemeinsame_Normdatei" title="Gemeinsame Normdatei">GND</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://d-nb.info/gnd/4075720-1">4075720-1</a></li> <li><a href="/wiki/Library_of_Congress_Control_Number" title="Library of Congress Control Number">LCCN</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.loc.gov/authorities/subjects/sh85138802">sh85138802</a></li> <li><a href="/wiki/Loty%C5%A1sk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Lotyšská národní knihovna">LNB</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://kopkatalogs.lv/F?func=direct&local_base=lnc10&doc_number=000070016&P_CON_LNG=ENG">000070016</a></li> <li><a href="/wiki/National_Archives_and_Records_Administration" title="National Archives and Records Administration">NARA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://catalog.archives.gov/id/10046527">10046527</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_parlamentn%C3%AD_knihovna_Japonska" title="Národní parlamentní knihovna Japonska">NDL</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.ndl.go.jp/auth/ndlna/00573333">00573333</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_Izraele" title="Národní knihovna Izraele">NLI</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://olduli.nli.org.il/F/?func=find-b&local_base=NLX10&find_code=UID&request=987007555891105171">987007555891105171</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_a_univerzitn%C3%AD_knihovna_v_Z%C3%A1h%C5%99ebu" title="Národní a univerzitní knihovna v Záhřebu">NSK</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://katalog.nsk.hr/F/?func=direct&doc_number=000199548&local_base=nsk10">000199548</a></li> <li><a href="/wiki/Polsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Polská národní knihovna">PLWABN</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dbn.bn.org.pl/descriptor-details/9810651820805606">9810651820805606</a></li> <li><a href="/wiki/Encyklopedie_isl%C3%A1mu" title="Encyklopedie islámu">TDVİA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://islamansiklopedisi.org.tr/osmanlilar">osmanlilar</a></li> <li><a href="/wiki/Virtual_International_Authority_File" title="Virtual International Authority File">VIAF</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://viaf.org/viaf/1775152140023111100001">1775152140023111100001</a></li> <li><a href="/wiki/WorldCat" title="WorldCat">WorldCat Entities</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.oclc.org/worldcat/entity/E39PBJjHcRK8W68393TMGV97HC">E39PBJjHcRK8W68393TMGV97HC</a></li></ul> </div></td></tr></tbody></table></div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r16915398">.mw-parser-output div/**/#portallinks a{font-weight:bold}</style><div id="portallinks" class="catlinks"><a href="/wiki/Port%C3%A1l:Obsah" title="Portál:Obsah">Portály</a>: <a href="/wiki/Port%C3%A1l:Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Portál:Osmanská říše">Osmanská říše</a> | <a href="/wiki/Port%C3%A1l:Novov%C4%9Bk" title="Portál:Novověk">Novověk</a> </div>    </div><noscript><img src="https://login.wikimedia.org/wiki/Special:CentralAutoLogin/start?type=1x1" alt="" width="1" height="1" style="border: none; position: absolute;"></noscript> <div class="printfooter" data-nosnippet="">Citováno z „<a dir="ltr" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Osmanská_říše&oldid=24275947">https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Osmanská_říše&oldid=24275947</a>“</div></div> <div id="catlinks" class="catlinks" data-mw="interface"><div id="mw-normal-catlinks" class="mw-normal-catlinks"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Kategorie" title="Nápověda:Kategorie">Kategorie</a>: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Kategorie:Osmanská říše">Osmanská říše</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Zanikl%C3%A9_st%C3%A1ty_na_Balk%C3%A1nsk%C3%A9m_poloostrov%C4%9B" title="Kategorie:Zaniklé státy na Balkánském poloostrově">Zaniklé státy na Balkánském poloostrově</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Zanikl%C3%A9_st%C3%A1ty_Asie" title="Kategorie:Zaniklé státy Asie">Zaniklé státy Asie</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Vzniklo_1299" title="Kategorie:Vzniklo 1299">Vzniklo 1299</a></li></ul></div><div id="mw-hidden-catlinks" class="mw-hidden-catlinks mw-hidden-cats-hidden">Skryté kategorie: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:Str%C3%A1nky_s_ne%C4%8D%C3%ADseln%C3%BDmi_parametry_formatnum" title="Kategorie:Údržba:Stránky s nečíselnými parametry formatnum">Údržba:Stránky s nečíselnými parametry formatnum</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_do%C4%8Dasn%C4%9B_pou%C5%BEitou_%C5%A1ablonou" title="Kategorie:Údržba:Články s dočasně použitou šablonou">Údržba:Články s dočasně použitou šablonou</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_obsahuj%C3%ADc%C3%AD_nedolo%C5%BEen%C3%A1_tvrzen%C3%AD" title="Kategorie:Údržba:Články obsahující nedoložená tvrzení">Údržba:Články obsahující nedoložená tvrzení</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C4%8C%C3%A1ste%C4%8Dn%C3%A9_pah%C3%BDly" title="Kategorie:Částečné pahýly">Částečné pahýly</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C5%A0ablona_Hlavn%C3%AD_%C4%8Dl%C3%A1nek_mimo_kategorie" title="Kategorie:Údržba:Šablona Hlavní článek mimo kategorie">Údržba:Šablona Hlavní článek mimo kategorie</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_Biblio" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem Biblio">Monitoring:Články s identifikátorem Biblio</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NKC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NKC">Monitoring:Články s identifikátorem NKC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_GND" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem GND">Monitoring:Články s identifikátorem GND</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_LCCN" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem LCCN">Monitoring:Články s identifikátorem LCCN</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_LNB" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem LNB">Monitoring:Články s identifikátorem LNB</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NARA" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NARA">Monitoring:Články s identifikátorem NARA</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NDL" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NDL">Monitoring:Články s identifikátorem NDL</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLI" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLI">Monitoring:Články s identifikátorem NLI</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NSK" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NSK">Monitoring:Články s identifikátorem NSK</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_PLWABN" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem PLWABN">Monitoring:Články s identifikátorem PLWABN</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_TDV%C4%B0A" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem TDVİA">Monitoring:Články s identifikátorem TDVİA</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_VIAF" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem VIAF">Monitoring:Články s identifikátorem VIAF</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_WorldCat_Entities" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities">Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities</a></li></ul></div></div> </div> </main> </div> <div class="mw-footer-container"> <footer id="footer" class="mw-footer" > <ul id="footer-info"> <li id="footer-info-lastmod"> Stránka byla naposledy editována 29. 9. 2024 v 13:51.</li> <li id="footer-info-copyright">Text je dostupný pod <a rel="nofollow" class="external text" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs">licencí Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci</a>, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce <a class="external text" href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs">Podmínky užití</a>.</li> </ul> <ul id="footer-places"> <li id="footer-places-privacy"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Privacy_policy">Ochrana osobních údajů</a></li> <li id="footer-places-about"><a href="/wiki/Wikipedie">O Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-disclaimers"><a href="/wiki/Wikipedie:Vylou%C4%8Den%C3%AD_odpov%C4%9Bdnosti">Vyloučení odpovědnosti</a></li> <li id="footer-places-contact"><a href="//cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Kontakt">Kontaktujte Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-wm-codeofconduct"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct">Kodex chování</a></li> <li id="footer-places-developers"><a href="https://developer.wikimedia.org">Vývojáři</a></li> <li id="footer-places-statslink"><a href="https://stats.wikimedia.org/#/cs.wikipedia.org">Statistiky</a></li> <li id="footer-places-cookiestatement"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Cookie_statement">Prohlášení o cookies</a></li> <li id="footer-places-mobileview"><a href="//cs.m.wikipedia.org/w/index.php?title=Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e&mobileaction=toggle_view_mobile" class="noprint stopMobileRedirectToggle">Mobilní verze</a></li> </ul> <ul id="footer-icons" class="noprint"> <li id="footer-copyrightico"><a href="https://wikimediafoundation.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/static/images/footer/wikimedia-button.svg" width="84" height="29" alt="Wikimedia Foundation" loading="lazy"></a></li> <li id="footer-poweredbyico"><a href="https://www.mediawiki.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/w/resources/assets/poweredby_mediawiki.svg" alt="Powered by MediaWiki" width="88" height="31" loading="lazy"></a></li> </ul> </footer> </div> </div> </div> <div class="vector-settings" id="p-dock-bottom"> <ul></ul> </div><script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.config.set({"wgHostname":"mw-web.codfw.main-57488d5c7d-9247s","wgBackendResponseTime":197,"wgPageParseReport":{"limitreport":{"cputime":"1.068","walltime":"1.305","ppvisitednodes":{"value":20855,"limit":1000000},"postexpandincludesize":{"value":383660,"limit":2097152},"templateargumentsize":{"value":84755,"limit":2097152},"expansiondepth":{"value":19,"limit":100},"expensivefunctioncount":{"value":14,"limit":500},"unstrip-depth":{"value":0,"limit":20},"unstrip-size":{"value":130266,"limit":5000000},"entityaccesscount":{"value":1,"limit":400},"timingprofile":["100.00% 823.949 1 -total"," 28.91% 238.243 38 Šablona:Cite_book"," 18.09% 149.054 59 Šablona:Cizojazyčná_verze_šablony"," 17.14% 141.201 59 Šablona:Pouze_dočasné_použití"," 15.60% 128.528 59 Šablona:Chyba"," 10.68% 87.977 59 Šablona:Šablona"," 10.07% 83.007 2 Šablona:Infobox_-_zaniklý_stát"," 9.61% 79.160 1 Šablona:Autoritní_data"," 7.07% 58.241 1 Šablona:Commonscat"," 5.87% 48.383 9 Šablona:Cite_web"]},"scribunto":{"limitreport-timeusage":{"value":"0.284","limit":"10.000"},"limitreport-memusage":{"value":3234834,"limit":52428800}},"cachereport":{"origin":"mw-api-int.codfw.main-fdccb95f-6qdfq","timestamp":"20241127220603","ttl":2592000,"transientcontent":false}}});});</script> <script type="application/ld+json">{"@context":"https:\/\/schema.org","@type":"Article","name":"Osmansk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e","url":"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e","sameAs":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q12560","mainEntity":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q12560","author":{"@type":"Organization","name":"P\u0159isp\u011bvatel\u00e9 projekt\u016f Wikimedia"},"publisher":{"@type":"Organization","name":"nadace Wikimedia","logo":{"@type":"ImageObject","url":"https:\/\/www.wikimedia.org\/static\/images\/wmf-hor-googpub.png"}},"datePublished":"2005-01-24T19:57:37Z","dateModified":"2024-09-29T12:51:51Z","image":"https:\/\/upload.wikimedia.org\/wikipedia\/commons\/8\/8e\/Flag_of_the_Ottoman_Empire_%281844%E2%80%931922%29.svg","headline":"historick\u00fd st\u00e1tn\u00ed \u00fatvar"}</script> </body> </html>