CINXE.COM

<!DOCTYPE html> <html class="client-nojs vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available" lang="cs" dir="ltr"> <head> <meta charset="UTF-8"> <title>Napoleon Bonaparte – Wikipedie</title> <script>(function(){var className="client-js vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available";var cookie=document.cookie.match(/(?:^|; )cswikimwclientpreferences=([^;]+)/);if(cookie){cookie[1].split('%2C').forEach(function(pref){className=className.replace(new RegExp('(^| )'+pref.replace(/-clientpref-\w+$|[^\w-]+/g,'')+'-clientpref-\\w+( |$)'),'$1'+pref+'$2');});}document.documentElement.className=className;}());RLCONF={"wgBreakFrames":false,"wgSeparatorTransformTable":[",\t."," \t,"],"wgDigitTransformTable":["",""], "wgDefaultDateFormat":"ČSN basic dt","wgMonthNames":["","leden","únor","březen","duben","květen","červen","červenec","srpen","září","říjen","listopad","prosinec"],"wgRequestId":"b6776736-708e-4d2c-b132-9c3100e5367c","wgCanonicalNamespace":"","wgCanonicalSpecialPageName":false,"wgNamespaceNumber":0,"wgPageName":"Napoleon_Bonaparte","wgTitle":"Napoleon Bonaparte","wgCurRevisionId":24428184,"wgRevisionId":24428184,"wgArticleId":9551,"wgIsArticle":true,"wgIsRedirect":false,"wgAction":"view","wgUserName":null,"wgUserGroups":["*"],"wgCategories":["Údržba:Wikidata mají jiný štítek","Monitoring:Reference z Wikidat","Monitoring:Články s odkazem na autoritní záznam","Monitoring:Články s identifikátorem AbART osoba","Monitoring:Články s identifikátorem Biblio","Monitoring:Články s identifikátorem NKC","Monitoring:Články s identifikátorem BIBSYS","Monitoring:Články s identifikátorem BNC","Monitoring:Články s identifikátorem BNE", "Monitoring:Články s identifikátorem BNF","Monitoring:Články s identifikátorem BPN","Monitoring:Články s identifikátorem CANTIC","Monitoring:Články s identifikátorem CINII","Monitoring:Články s identifikátorem GND","Monitoring:Články s identifikátorem HDS","Monitoring:Články s identifikátorem ICCU","Monitoring:Články s identifikátorem ISNI","Monitoring:Články s identifikátorem KulturNav","Monitoring:Články s identifikátorem LCCN","Monitoring:Články s identifikátorem LIR","Monitoring:Články s identifikátorem LNB","Monitoring:Články s identifikátorem NARA","Monitoring:Články s identifikátorem NCL","Monitoring:Články s identifikátorem NDL","Monitoring:Články s identifikátorem NLA","Monitoring:Články s identifikátorem NLG","Monitoring:Články s identifikátorem NLI","Monitoring:Články s identifikátorem NLK","Monitoring:Články s identifikátorem NLP","Monitoring:Články s identifikátorem NLR", "Monitoring:Články s identifikátorem NSK","Monitoring:Články s identifikátorem NTA","Monitoring:Články s identifikátorem ORCID","Monitoring:Články s identifikátorem PLWABN","Monitoring:Články s identifikátorem RKDartists","Monitoring:Články s identifikátorem RSL","Monitoring:Články s identifikátorem SELIBR","Monitoring:Články s identifikátorem SNAC-ID","Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC","Monitoring:Články s identifikátorem TePapa","Monitoring:Články s identifikátorem Trove","Monitoring:Články s identifikátorem ULAN","Monitoring:Články s identifikátorem VcBA","Monitoring:Články s identifikátorem VIAF","Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities","Monitoring:Autoritní kontrola s 30+ identifikátory","Muži","Monitoring:Stránky používající kouzelné odkazy ISBN","Wikipedie:Nejlepší články","Napoleon Bonaparte","Bonapartové","Francouzští císaři","Francouzští válečníci","Osobnosti napoleonských válek", "Osobnosti francouzských revolučních válek","První Francouzské císařství","Panovníci, kteří abdikovali","Bývalí diktátoři","Andorrská knížata","Lidé exkomunikovaní římskokatolickou církví","Rytíři španělského Řádu zlatého rouna","Osobnosti na francouzských bankovkách","Osobnosti na českých poštovních známkách","Osobnosti na tožských poštovních známkách","Narození v roce 1769","Narození 15. srpna","Narození v Ajacciu","Úmrtí v roce 1821","Úmrtí 5. května","Úmrtí na Svaté Heleně","Zemřelí na nádorová onemocnění žaludku","Pohřbení v pařížské Invalidovně","Francouzské osobnosti 19. století","Osobnosti na kubánských poštovních známkách","Vůdci, kteří převzali moc převratem"],"wgPageViewLanguage":"cs","wgPageContentLanguage":"cs","wgPageContentModel":"wikitext","wgRelevantPageName":"Napoleon_Bonaparte","wgRelevantArticleId":9551,"wgIsProbablyEditable":true,"wgRelevantPageIsProbablyEditable":true, "wgRestrictionEdit":[],"wgRestrictionMove":[],"wgNoticeProject":"wikipedia","wgCiteReferencePreviewsActive":false,"wgMediaViewerOnClick":true,"wgMediaViewerEnabledByDefault":true,"wgPopupsFlags":0,"wgVisualEditor":{"pageLanguageCode":"cs","pageLanguageDir":"ltr","pageVariantFallbacks":"cs"},"wgMFDisplayWikibaseDescriptions":{"search":true,"watchlist":true,"tagline":true,"nearby":true},"wgWMESchemaEditAttemptStepOversample":false,"wgWMEPageLength":200000,"wgRelatedArticlesCompat":[],"wgCentralAuthMobileDomain":false,"wgEditSubmitButtonLabelPublish":true,"wgULSPosition":"interlanguage","wgULSisCompactLinksEnabled":false,"wgVector2022LanguageInHeader":true,"wgULSisLanguageSelectorEmpty":false,"wgWikibaseItemId":"Q517","wgCheckUserClientHintsHeadersJsApi":["brands","architecture","bitness","fullVersionList","mobile","model","platform","platformVersion"],"GEHomepageSuggestedEditsEnableTopics":true,"wgGETopicsMatchModeEnabled":true,"wgGEStructuredTaskRejectionReasonTextInputEnabled":false, "wgGELevelingUpEnabledForUser":false};RLSTATE={"ext.globalCssJs.user.styles":"ready","site.styles":"ready","user.styles":"ready","ext.globalCssJs.user":"ready","user":"ready","user.options":"loading","ext.cite.styles":"ready","skins.vector.search.codex.styles":"ready","skins.vector.styles":"ready","skins.vector.icons":"ready","jquery.makeCollapsible.styles":"ready","ext.wikimediamessages.styles":"ready","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript":"ready","ext.uls.interlanguage":"ready","wikibase.client.init":"ready","ext.wikimediaBadges":"ready"};RLPAGEMODULES=["ext.cite.ux-enhancements","mediawiki.page.media","site","mediawiki.page.ready","jquery.makeCollapsible","mediawiki.toc","skins.vector.js","ext.centralNotice.geoIP","ext.centralNotice.startUp","ext.gadget.WikiMiniAtlas","ext.gadget.OSMmapa","ext.gadget.direct-links-to-commons","ext.gadget.ReferenceTooltips","ext.gadget.courses","ext.urlShortener.toolbar","ext.centralauth.centralautologin","mmv.bootstrap","ext.popups", "ext.visualEditor.desktopArticleTarget.init","ext.visualEditor.targetLoader","ext.echo.centralauth","ext.eventLogging","ext.wikimediaEvents","ext.navigationTiming","ext.uls.interface","ext.cx.eventlogging.campaigns","ext.cx.uls.quick.actions","wikibase.client.vector-2022","ext.checkUser.clientHints","ext.growthExperiments.SuggestedEditSession","wikibase.sidebar.tracking"];</script> <script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.loader.impl(function(){return["user.options@12s5i",function($,jQuery,require,module){mw.user.tokens.set({"patrolToken":"+\\","watchToken":"+\\","csrfToken":"+\\"}); }];});});</script> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=ext.cite.styles%7Cext.uls.interlanguage%7Cext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript%7Cext.wikimediaBadges%7Cext.wikimediamessages.styles%7Cjquery.makeCollapsible.styles%7Cskins.vector.icons%2Cstyles%7Cskins.vector.search.codex.styles%7Cwikibase.client.init&only=styles&skin=vector-2022"> <script async="" src="/w/load.php?lang=cs&modules=startup&only=scripts&raw=1&skin=vector-2022"></script> <meta name="ResourceLoaderDynamicStyles" content=""> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=site.styles&only=styles&skin=vector-2022"> <meta name="generator" content="MediaWiki 1.44.0-wmf.4"> <meta name="referrer" content="origin"> <meta name="referrer" content="origin-when-cross-origin"> <meta name="robots" content="max-image-preview:standard"> <meta name="format-detection" content="telephone=no"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/50/Jacques-Louis_David_-_The_Emperor_Napoleon_in_His_Study_at_the_Tuileries_-_Google_Art_Project.jpg/1200px-Jacques-Louis_David_-_The_Emperor_Napoleon_in_His_Study_at_the_Tuileries_-_Google_Art_Project.jpg"> <meta property="og:image:width" content="1200"> <meta property="og:image:height" content="2001"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/50/Jacques-Louis_David_-_The_Emperor_Napoleon_in_His_Study_at_the_Tuileries_-_Google_Art_Project.jpg/800px-Jacques-Louis_David_-_The_Emperor_Napoleon_in_His_Study_at_the_Tuileries_-_Google_Art_Project.jpg"> <meta property="og:image:width" content="800"> <meta property="og:image:height" content="1334"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/50/Jacques-Louis_David_-_The_Emperor_Napoleon_in_His_Study_at_the_Tuileries_-_Google_Art_Project.jpg/640px-Jacques-Louis_David_-_The_Emperor_Napoleon_in_His_Study_at_the_Tuileries_-_Google_Art_Project.jpg"> <meta property="og:image:width" content="640"> <meta property="og:image:height" content="1067"> <meta name="viewport" content="width=1120"> <meta property="og:title" content="Napoleon Bonaparte – Wikipedie"> <meta property="og:type" content="website"> <link rel="preconnect" href="//upload.wikimedia.org"> <link rel="alternate" media="only screen and (max-width: 640px)" href="//cs.m.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bonaparte"> <link rel="alternate" type="application/x-wiki" title="Editovat" href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit"> <link rel="apple-touch-icon" href="/static/apple-touch/wikipedia.png"> <link rel="icon" href="/static/favicon/wikipedia.ico"> <link rel="search" type="application/opensearchdescription+xml" href="/w/rest.php/v1/search" title="Wikipedie (cs)"> <link rel="EditURI" type="application/rsd+xml" href="//cs.wikipedia.org/w/api.php?action=rsd"> <link rel="canonical" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bonaparte"> <link rel="license" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs"> <link rel="alternate" type="application/atom+xml" title="Atom kanál Wikipedie." href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny&feed=atom"> <link rel="dns-prefetch" href="//meta.wikimedia.org" /> <link rel="dns-prefetch" href="//login.wikimedia.org"> </head> <body class="skin--responsive skin-vector skin-vector-search-vue mediawiki ltr sitedir-ltr mw-hide-empty-elt ns-0 ns-subject mw-editable page-Napoleon_Bonaparte rootpage-Napoleon_Bonaparte skin-vector-2022 action-view"><a class="mw-jump-link" href="#bodyContent">Přeskočit na obsah</a> <div class="vector-header-container"> <header class="vector-header mw-header"> <div class="vector-header-start"> <nav class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown vector-main-menu-dropdown vector-button-flush-left vector-button-flush-right" > <input type="checkbox" id="vector-main-menu-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Hlavní menu" > <label id="vector-main-menu-dropdown-label" for="vector-main-menu-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Hlavní menu </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-main-menu-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-main-menu" class="vector-main-menu vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-main-menu-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="main-menu-pinned" data-pinnable-element-id="vector-main-menu" data-pinned-container-id="vector-main-menu-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-main-menu-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Hlavní menu</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-navigation" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-navigation" > <div class="vector-menu-heading"> Navigace </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="n-mainpage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" title="Navštívit Hlavní stranu [z]" accesskey="z">Hlavní strana</a></li><li id="n-help" class="mw-list-item"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah" title="Místo, kde najdete pomoc">Nápověda</a></li><li id="n-helpdesk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pot%C5%99ebuji_pomoc" title="Pokud si nevíte rady, zeptejte se ostatních">Potřebuji pomoc</a></li><li id="n-featuredcontent" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Nejlep%C5%A1%C3%AD_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Přehled článků, které jsou považovány za nejlepší na české Wikipedii">Nejlepší články</a></li><li id="n-randompage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:N%C3%A1hodn%C3%A1_str%C3%A1nka" title="Přejít na náhodně vybranou stránku [x]" accesskey="x">Náhodný článek</a></li><li id="n-recentchanges" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny" title="Seznam posledních změn na této wiki [r]" accesskey="r">Poslední změny</a></li><li id="n-portal" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Port%C3%A1l_Wikipedie" title="O projektu, jak můžete pomoci, kde hledat">Komunitní portál</a></li><li id="n-villagepump" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pod_l%C3%ADpou" title="Hlavní diskusní fórum">Pod lípou</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> <a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" class="mw-logo"> <img class="mw-logo-icon" src="/static/images/icons/wikipedia.png" alt="" aria-hidden="true" height="50" width="50"> <img class="mw-logo-wordmark" alt="Wikipedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-wordmark-cs.svg" style="width: 7.5em; height: 1.1875em;"> <img class="mw-logo-tagline" alt="Wikipedie: Otevřená encyklopedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-tagline-cs.svg" width="118" height="13" style="width: 7.375em; height: 0.8125em;"> </a> </div> <div class="vector-header-end"> <div id="p-search" role="search" class="vector-search-box-vue vector-search-box-collapses vector-search-box-show-thumbnail vector-search-box-auto-expand-width vector-search-box"> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only search-toggle" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f"> Hledání </a> <div class="vector-typeahead-search-container"> <div class="cdx-typeahead-search cdx-typeahead-search--show-thumbnail cdx-typeahead-search--auto-expand-width"> <form action="/w/index.php" id="searchform" class="cdx-search-input cdx-search-input--has-end-button"> <div id="simpleSearch" class="cdx-search-input__input-wrapper" data-search-loc="header-moved"> <div class="cdx-text-input cdx-text-input--has-start-icon"> <input class="cdx-text-input__input" type="search" name="search" placeholder="Hledat na Wikipedii" aria-label="Hledat na Wikipedii" autocapitalize="sentences" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f" id="searchInput" > </div> <input type="hidden" name="title" value="Speciální:Hledání"> </div> <button class="cdx-button cdx-search-input__end-button">Hledat</button> </form> </div> </div> </div> <nav class="vector-user-links vector-user-links-wide" aria-label="Osobní nástroje"> <div class="vector-user-links-main"> <div id="p-vector-user-menu-preferences" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-userpage" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown " title="Změnit vzhled velikosti písma, šířky stránky a barvy" > <input type="checkbox" id="vector-appearance-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Vzhled" > <label id="vector-appearance-dropdown-label" for="vector-appearance-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Vzhled </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-appearance-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <div id="p-vector-user-menu-notifications" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-overflow" class="vector-menu mw-portlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs" class="">Podpořte Wikipedii</a> </li> <li id="pt-createaccount-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Napoleon+Bonaparte" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné" class="">Vytvoření účtu</a> </li> <li id="pt-login-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Napoleon+Bonaparte" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o" class="">Přihlášení</a> </li> </ul> </div> </div> </div> <div id="vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown vector-user-menu vector-button-flush-right vector-user-menu-logged-out" title="Další možnosti" > <input type="checkbox" id="vector-user-links-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Osobní nástroje" > <label id="vector-user-links-dropdown-label" for="vector-user-links-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Osobní nástroje </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-personal" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-personal user-links-collapsible-item" title="Uživatelské menu" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs">Podpořte Wikipedii</a></li><li id="pt-createaccount" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Napoleon+Bonaparte" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné"> Vytvoření účtu</a></li><li id="pt-login" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Napoleon+Bonaparte" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o"> Přihlášení</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-user-menu-anon-editor" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-user-menu-anon-editor" > <div class="vector-menu-heading"> Stránky pro odhlášené editory <a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:%C3%9Avod" aria-label="Více informací o editování">dozvědět se více</a> </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-anoncontribs" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_p%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky" title="Seznam editací provedených z této IP adresy [y]" accesskey="y">Příspěvky</a></li><li id="pt-anontalk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_diskuse" title="Diskuse o editacích provedených z této IP adresy [n]" accesskey="n">Diskuse</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </header> </div> <div class="mw-page-container"> <div class="mw-page-container-inner"> <div class="vector-sitenotice-container"> <div id="siteNotice"></div> </div> <div class="vector-column-start"> <div class="vector-main-menu-container"> <div id="mw-navigation"> <nav id="mw-panel" class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> </div> </div> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav id="mw-panel-toc" aria-label="Obsah" data-event-name="ui.sidebar-toc" class="mw-table-of-contents-container vector-toc-landmark"> <div id="vector-toc-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-toc" class="vector-toc vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-toc-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="toc-pinned" data-pinnable-element-id="vector-toc" > <h2 class="vector-pinnable-header-label">Obsah</h2> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.unpin">skrýt</button> </div> <ul class="vector-toc-contents" id="mw-panel-toc-list"> <li id="toc-mw-content-text" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a href="#" class="vector-toc-link"> <div class="vector-toc-text">(úvod)</div> </a> </li> <li id="toc-Vzestup" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Vzestup"> <div class="vector-toc-text"> 1 Vzestup </div> </a> <button aria-controls="toc-Vzestup-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Vzestup </button> <ul id="toc-Vzestup-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Mládí" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Mládí"> <div class="vector-toc-text"> 1.1 Mládí </div> </a> <ul id="toc-Mládí-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Zahájení_kariéry" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Zahájení_kariéry"> <div class="vector-toc-text"> 1.2 Zahájení kariéry </div> </a> <ul id="toc-Zahájení_kariéry-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Generál" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Generál"> <div class="vector-toc-text"> 1.3 Generál </div> </a> <ul id="toc-Generál-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-První_konzul" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#První_konzul"> <div class="vector-toc-text"> 1.4 První konzul </div> </a> <ul id="toc-První_konzul-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Císařství" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Císařství"> <div class="vector-toc-text"> 2 Císařství </div> </a> <button aria-controls="toc-Císařství-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Císařství </button> <ul id="toc-Císařství-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Nástup_na_trůn_a_vítězství_nad_Rakouskem" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Nástup_na_trůn_a_vítězství_nad_Rakouskem"> <div class="vector-toc-text"> 2.1 Nástup na trůn a vítězství nad Rakouskem </div> </a> <ul id="toc-Nástup_na_trůn_a_vítězství_nad_Rakouskem-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Válka_v_Prusku_a_Polsku" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Válka_v_Prusku_a_Polsku"> <div class="vector-toc-text"> 2.2 Válka v Prusku a Polsku </div> </a> <ul id="toc-Válka_v_Prusku_a_Polsku-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Válka_ve_Španělsku" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Válka_ve_Španělsku"> <div class="vector-toc-text"> 2.3 Válka ve Španělsku </div> </a> <ul id="toc-Válka_ve_Španělsku-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Období_války_páté_koalice" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Období_války_páté_koalice"> <div class="vector-toc-text"> 2.4 Období války páté koalice </div> </a> <ul id="toc-Období_války_páté_koalice-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Ruské_tažení" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Ruské_tažení"> <div class="vector-toc-text"> 2.5 Ruské tažení </div> </a> <ul id="toc-Ruské_tažení-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Válka_šesté_koalice_a_abdikace" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Válka_šesté_koalice_a_abdikace"> <div class="vector-toc-text"> 2.6 Válka šesté koalice a abdikace </div> </a> <ul id="toc-Válka_šesté_koalice_a_abdikace-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Vojenství" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Vojenství"> <div class="vector-toc-text"> 2.7 Vojenství </div> </a> <ul id="toc-Vojenství-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Správa_Francie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Správa_Francie"> <div class="vector-toc-text"> 2.8 Správa Francie </div> </a> <ul id="toc-Správa_Francie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Církevní_politika" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Církevní_politika"> <div class="vector-toc-text"> 2.9 Církevní politika </div> </a> <ul id="toc-Církevní_politika-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Koloniální_politika" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Koloniální_politika"> <div class="vector-toc-text"> 2.10 Koloniální politika </div> </a> <ul id="toc-Koloniální_politika-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Závěr_kariéry" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Závěr_kariéry"> <div class="vector-toc-text"> 3 Závěr kariéry </div> </a> <button aria-controls="toc-Závěr_kariéry-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Závěr kariéry </button> <ul id="toc-Závěr_kariéry-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Panovníkem_Elby" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Panovníkem_Elby"> <div class="vector-toc-text"> 3.1 Panovníkem Elby </div> </a> <ul id="toc-Panovníkem_Elby-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Sto_dnů" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Sto_dnů"> <div class="vector-toc-text"> 3.2 Sto dnů </div> </a> <ul id="toc-Sto_dnů-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Vyhnanství_na_Svaté_Heleně" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Vyhnanství_na_Svaté_Heleně"> <div class="vector-toc-text"> 3.3 Vyhnanství na Svaté Heleně </div> </a> <ul id="toc-Vyhnanství_na_Svaté_Heleně-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Smrt_a_pohřby" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Smrt_a_pohřby"> <div class="vector-toc-text"> 3.4 Smrt a pohřby </div> </a> <ul id="toc-Smrt_a_pohřby-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Osobnost" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Osobnost"> <div class="vector-toc-text"> 4 Osobnost </div> </a> <button aria-controls="toc-Osobnost-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Osobnost </button> <ul id="toc-Osobnost-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Charakteristika" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Charakteristika"> <div class="vector-toc-text"> 4.1 Charakteristika </div> </a> <ul id="toc-Charakteristika-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Ženy_a_rodina" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Ženy_a_rodina"> <div class="vector-toc-text"> 4.2 Ženy a rodina </div> </a> <ul id="toc-Ženy_a_rodina-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Literární_dílo" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Literární_dílo"> <div class="vector-toc-text"> 4.3 Literární dílo </div> </a> <ul id="toc-Literární_dílo-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Celkové_hodnocení" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Celkové_hodnocení"> <div class="vector-toc-text"> 4.4 Celkové hodnocení </div> </a> <ul id="toc-Celkové_hodnocení-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Odraz_v_umění" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Odraz_v_umění"> <div class="vector-toc-text"> 5 Odraz v umění </div> </a> <ul id="toc-Odraz_v_umění-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Historiografie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Historiografie"> <div class="vector-toc-text"> 6 Historiografie </div> </a> <ul id="toc-Historiografie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Odkazy"> <div class="vector-toc-text"> 7 Odkazy </div> </a> <button aria-controls="toc-Odkazy-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Odkazy </button> <ul id="toc-Odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Poznámky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Poznámky"> <div class="vector-toc-text"> 7.1 Poznámky </div> </a> <ul id="toc-Poznámky-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Reference" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Reference"> <div class="vector-toc-text"> 7.2 Reference </div> </a> <ul id="toc-Reference-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Literatura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Literatura"> <div class="vector-toc-text"> 7.3 Literatura </div> </a> <ul id="toc-Literatura-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Primární" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Primární"> <div class="vector-toc-text"> 7.3.1 Primární </div> </a> <ul id="toc-Primární-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Sekundární" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Sekundární"> <div class="vector-toc-text"> 7.3.2 Sekundární </div> </a> <ul id="toc-Sekundární-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Související_články" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Související_články"> <div class="vector-toc-text"> 7.4 Související články </div> </a> <ul id="toc-Související_články-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Externí_odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Externí_odkazy"> <div class="vector-toc-text"> 7.5 Externí odkazy </div> </a> <ul id="toc-Externí_odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </div> </div> </nav> </div> </div> <div class="mw-content-container"> <main id="content" class="mw-body"> <header class="mw-body-header vector-page-titlebar"> <nav aria-label="Obsah" class="vector-toc-landmark"> <div id="vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown vector-page-titlebar-toc vector-button-flush-left" > <input type="checkbox" id="vector-page-titlebar-toc-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Přepnout obsah" > <label id="vector-page-titlebar-toc-label" for="vector-page-titlebar-toc-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Přepnout obsah </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-titlebar-toc-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <h1 id="firstHeading" class="firstHeading mw-first-heading">Napoleon Bonaparte</h1> <div id="p-lang-btn" class="vector-dropdown mw-portlet mw-portlet-lang" > <input type="checkbox" id="p-lang-btn-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-p-lang-btn" class="vector-dropdown-checkbox mw-interlanguage-selector" aria-label="Přejděte k článku v jiném jazyce. Je dostupný v 210 jazycích" > <label id="p-lang-btn-label" for="p-lang-btn-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--action-progressive mw-portlet-lang-heading-210" aria-hidden="true" > 210 jazyků </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="interlanguage-link interwiki-ab mw-list-item"><a href="https://ab.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B0%D0%BF%D0%BE%D0%BB%D0%B5%D0%BE%D0%BD_%D0%91%D0%BE%D0%BD%D0%B0%D0%BF%D0%B0%D1%80%D1%82" title="Наполеон Бонапарт – abcházština" lang="ab" hreflang="ab" data-title="Наполеон Бонапарт" data-language-autonym="Аԥсшәа" data-language-local-name="abcházština" class="interlanguage-link-target">Аԥсшәа</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ace mw-list-item"><a href="https://ace.wikipedia.org/wiki/Napol%C3%A8on_Bonapart%C3%A9" title="Napolèon Bonaparté – acehština" lang="ace" hreflang="ace" data-title="Napolèon Bonaparté" data-language-autonym="Acèh" data-language-local-name="acehština" class="interlanguage-link-target">Acèh</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-af mw-list-item"><a href="https://af.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte – afrikánština" lang="af" hreflang="af" data-title="Napoleon Bonaparte" data-language-autonym="Afrikaans" data-language-local-name="afrikánština" class="interlanguage-link-target">Afrikaans</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-als mw-list-item"><a href="https://als.wikipedia.org/wiki/Napol%C3%A9on_Bonaparte" title="Napoléon Bonaparte – němčina (Švýcarsko)" lang="gsw" hreflang="gsw" data-title="Napoléon Bonaparte" data-language-autonym="Alemannisch" data-language-local-name="němčina (Švýcarsko)" class="interlanguage-link-target">Alemannisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-am mw-list-item"><a href="https://am.wikipedia.org/wiki/%E1%8A%93%E1%8D%96%E1%88%8C%E1%8B%8E%E1%8A%95_%E1%89%A6%E1%8A%93%E1%8D%93%E1%88%AD%E1%89%B5" title="ናፖሌዎን ቦናፓርት – amharština" lang="am" hreflang="am" data-title="ናፖሌዎን ቦናፓርት" data-language-autonym="አማርኛ" data-language-local-name="amharština" class="interlanguage-link-target">አማርኛ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-an mw-list-item"><a href="https://an.wikipedia.org/wiki/Napole%C3%B3n_Bonaparte" title="Napoleón Bonaparte – aragonština" lang="an" hreflang="an" data-title="Napoleón Bonaparte" data-language-autonym="Aragonés" data-language-local-name="aragonština" class="interlanguage-link-target">Aragonés</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ang mw-list-item"><a href="https://ang.wikipedia.org/wiki/Napoleon_I_Francena_C%C4%81sere" title="Napoleon I Francena Cāsere – staroangličtina" lang="ang" hreflang="ang" data-title="Napoleon I Francena Cāsere" data-language-autonym="Ænglisc" data-language-local-name="staroangličtina" class="interlanguage-link-target">Ænglisc</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ann mw-list-item"><a href="https://ann.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte – obolo" lang="ann" hreflang="ann" data-title="Napoleon Bonaparte" data-language-autonym="Obolo" data-language-local-name="obolo" class="interlanguage-link-target">Obolo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-anp mw-list-item"><a href="https://anp.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A8%E0%A5%87%E0%A4%AA%E0%A5%8B%E0%A4%B2%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A4%A8_%E0%A4%AC%E0%A5%8B%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%9F" title="नेपोलियन बोनापार्ट – angika" lang="anp" hreflang="anp" data-title="नेपोलियन बोनापार्ट" data-language-autonym="अंगिका" data-language-local-name="angika" class="interlanguage-link-target">अंगिका</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ar badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://ar.wikipedia.org/wiki/%D9%86%D8%A7%D8%A8%D9%84%D9%8A%D9%88%D9%86_%D8%A8%D9%88%D9%86%D8%A7%D8%A8%D8%B1%D8%AA" title="نابليون بونابرت – arabština" lang="ar" hreflang="ar" data-title="نابليون بونابرت" data-language-autonym="العربية" data-language-local-name="arabština" class="interlanguage-link-target">العربية</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-arc mw-list-item"><a href="https://arc.wikipedia.org/wiki/%DC%A2%DC%90%DC%A6%DC%A0%DC%9D%DC%98%DC%A2_%DC%92%DC%98%DC%A2%DC%90%DC%A6%DC%AA%DC%9B" title="ܢܐܦܠܝܘܢ ܒܘܢܐܦܪܛ – aramejština" lang="arc" hreflang="arc" data-title="ܢܐܦܠܝܘܢ ܒܘܢܐܦܪܛ" data-language-autonym="ܐܪܡܝܐ" data-language-local-name="aramejština" class="interlanguage-link-target">ܐܪܡܝܐ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ary mw-list-item"><a href="https://ary.wikipedia.org/wiki/%D9%86%D8%A7%D9%BE%D9%88%D9%84%D9%8A%D9%88%D9%86_%D8%A8%D9%88%D9%86%D8%A7%D9%BE%D8%A7%D8%B1%D8%AA" title="ناپوليون بوناپارت – arabština (marocká)" lang="ary" hreflang="ary" data-title="ناپوليون بوناپارت" data-language-autonym="الدارجة" data-language-local-name="arabština (marocká)" class="interlanguage-link-target">الدارجة</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-arz mw-list-item"><a href="https://arz.wikipedia.org/wiki/%D9%86%D8%A7%D8%A8%D9%88%D9%84%D9%8A%D9%88%D9%86_%D8%A8%D9%88%D9%86%D8%A7%D8%A8%D8%A7%D8%B1%D8%AA" title="نابوليون بونابارت – arabština (egyptská)" lang="arz" hreflang="arz" data-title="نابوليون بونابارت" data-language-autonym="مصرى" data-language-local-name="arabština (egyptská)" class="interlanguage-link-target">مصرى</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-as mw-list-item"><a href="https://as.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%A8%E0%A7%87%E0%A6%AA%E0%A7%8B%E0%A6%B2%E0%A6%BF%E0%A6%AF%E0%A6%BC%E0%A6%A8_%E0%A6%AC%E0%A7%8B%E0%A6%A8%E0%A6%BE%E0%A6%AA%E0%A6%BE%E0%A7%B0%E0%A7%8D%E0%A6%9F" title="নেপোলিয়ন বোনাপাৰ্ট – ásámština" lang="as" hreflang="as" data-title="নেপোলিয়ন বোনাপাৰ্ট" data-language-autonym="অসমীয়া" data-language-local-name="ásámština" class="interlanguage-link-target">অসমীয়া</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ast mw-list-item"><a href="https://ast.wikipedia.org/wiki/Napole%C3%B3n_Bonaparte" title="Napoleón Bonaparte – asturština" lang="ast" hreflang="ast" data-title="Napoleón Bonaparte" data-language-autonym="Asturianu" data-language-local-name="asturština" class="interlanguage-link-target">Asturianu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-av mw-list-item"><a href="https://av.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B0%D0%BF%D0%BE%D0%BB%D0%B5%D0%BE%D0%BD" title="Наполеон – avarština" lang="av" hreflang="av" data-title="Наполеон" data-language-autonym="Авар" data-language-local-name="avarština" class="interlanguage-link-target">Авар</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-awa mw-list-item"><a href="https://awa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A8%E0%A5%87%E0%A4%AA%E0%A5%8B%E0%A4%B2%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A4%A8_%E0%A4%AC%E0%A5%8B%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%9F" title="नेपोलियन बोनापार्ट – awadhština" lang="awa" hreflang="awa" data-title="नेपोलियन बोनापार्ट" data-language-autonym="अवधी" data-language-local-name="awadhština" class="interlanguage-link-target">अवधी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-az mw-list-item"><a href="https://az.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bonapart" title="Napoleon Bonapart – ázerbájdžánština" lang="az" hreflang="az" data-title="Napoleon Bonapart" data-language-autonym="Azərbaycanca" data-language-local-name="ázerbájdžánština" class="interlanguage-link-target">Azərbaycanca</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-azb mw-list-item"><a href="https://azb.wikipedia.org/wiki/%D9%86%D8%A7%D9%BE%D9%84%D8%A6%D9%88%D9%86_%D8%A8%D9%88%D9%86%D8%A7%D9%BE%D8%A7%D8%B1%D8%AA" title="ناپلئون بوناپارت – South Azerbaijani" lang="azb" hreflang="azb" data-title="ناپلئون بوناپارت" data-language-autonym="تۆرکجه" data-language-local-name="South Azerbaijani" class="interlanguage-link-target">تۆرکجه</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ba mw-list-item"><a href="https://ba.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B0%D0%BF%D0%BE%D0%BB%D0%B5%D0%BE%D0%BD_I" title="Наполеон I – baškirština" lang="ba" hreflang="ba" data-title="Наполеон I" data-language-autonym="Башҡортса" data-language-local-name="baškirština" class="interlanguage-link-target">Башҡортса</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ban mw-list-item"><a href="https://ban.wikipedia.org/wiki/Napol%C3%A9on_Bonaparte" title="Napoléon Bonaparte – balijština" lang="ban" hreflang="ban" data-title="Napoléon Bonaparte" data-language-autonym="Basa Bali" data-language-local-name="balijština" class="interlanguage-link-target">Basa Bali</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bar mw-list-item"><a href="https://bar.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte – bavorština" lang="bar" hreflang="bar" data-title="Napoleon Bonaparte" data-language-autonym="Boarisch" data-language-local-name="bavorština" class="interlanguage-link-target">Boarisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bat-smg mw-list-item"><a href="https://bat-smg.wikipedia.org/wiki/Napaleuons" title="Napaleuons – žemaitština" lang="sgs" hreflang="sgs" data-title="Napaleuons" data-language-autonym="Žemaitėška" data-language-local-name="žemaitština" class="interlanguage-link-target">Žemaitėška</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bcl mw-list-item"><a href="https://bcl.wikipedia.org/wiki/Napoleon_I" title="Napoleon I – Central Bikol" lang="bcl" hreflang="bcl" data-title="Napoleon I" data-language-autonym="Bikol Central" data-language-local-name="Central Bikol" class="interlanguage-link-target">Bikol Central</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be mw-list-item"><a href="https://be.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B0%D0%BF%D0%B0%D0%BB%D0%B5%D0%BE%D0%BD_I_%D0%91%D0%B0%D0%BD%D0%B0%D0%BF%D0%B0%D1%80%D1%82" title="Напалеон I Банапарт – běloruština" lang="be" hreflang="be" data-title="Напалеон I Банапарт" data-language-autonym="Беларуская" data-language-local-name="běloruština" class="interlanguage-link-target">Беларуская</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be-x-old mw-list-item"><a href="https://be-tarask.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B0%D0%BF%D0%B0%D0%BB%D0%B5%D0%BE%D0%BD_I_%D0%91%D0%B0%D0%BD%D0%B0%D0%BF%D0%B0%D1%80%D1%82" title="Напалеон I Банапарт – Belarusian (Taraškievica orthography)" lang="be-tarask" hreflang="be-tarask" data-title="Напалеон I Банапарт" data-language-autonym="Беларуская (тарашкевіца)" data-language-local-name="Belarusian (Taraškievica orthography)" class="interlanguage-link-target">Беларуская (тарашкевіца)</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bew mw-list-item"><a href="https://bew.wikipedia.org/wiki/Napol%C3%A9on_Bonaparte" title="Napoléon Bonaparte – batavština" lang="bew" hreflang="bew" data-title="Napoléon Bonaparte" data-language-autonym="Betawi" data-language-local-name="batavština" class="interlanguage-link-target">Betawi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bg mw-list-item"><a href="https://bg.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B0%D0%BF%D0%BE%D0%BB%D0%B5%D0%BE%D0%BD_I" title="Наполеон I – bulharština" lang="bg" hreflang="bg" data-title="Наполеон I" data-language-autonym="Български" data-language-local-name="bulharština" class="interlanguage-link-target">Български</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bh mw-list-item"><a href="https://bh.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A8%E0%A5%87%E0%A4%AA%E0%A5%8B%E0%A4%B2%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A4%A8" title="नेपोलियन – Bhojpuri" lang="bh" hreflang="bh" data-title="नेपोलियन" data-language-autonym="भोजपुरी" data-language-local-name="Bhojpuri" class="interlanguage-link-target">भोजपुरी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bm mw-list-item"><a href="https://bm.wikipedia.org/wiki/Napol%C3%A9on_Ier" title="Napoléon Ier – bambarština" lang="bm" hreflang="bm" data-title="Napoléon Ier" data-language-autonym="Bamanankan" data-language-local-name="bambarština" class="interlanguage-link-target">Bamanankan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bn mw-list-item"><a href="https://bn.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%A8%E0%A7%87%E0%A6%AA%E0%A7%8B%E0%A6%B2%E0%A6%BF%E0%A6%AF%E0%A6%BC%E0%A6%A8_%E0%A6%AC%E0%A7%8B%E0%A6%A8%E0%A6%BE%E0%A6%AA%E0%A6%BE%E0%A6%B0%E0%A7%8D%E0%A6%9F" title="নেপোলিয়ন বোনাপার্ট – bengálština" lang="bn" hreflang="bn" data-title="নেপোলিয়ন বোনাপার্ট" data-language-autonym="বাংলা" data-language-local-name="bengálština" class="interlanguage-link-target">বাংলা</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-br mw-list-item"><a href="https://br.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Ia%C3%B1" title="Napoleon Iañ – bretonština" lang="br" hreflang="br" data-title="Napoleon Iañ" data-language-autonym="Brezhoneg" data-language-local-name="bretonština" class="interlanguage-link-target">Brezhoneg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bs mw-list-item"><a href="https://bs.wikipedia.org/wiki/Napol%C3%A9on_Bonaparte" title="Napoléon Bonaparte – bosenština" lang="bs" hreflang="bs" data-title="Napoléon Bonaparte" data-language-autonym="Bosanski" data-language-local-name="bosenština" class="interlanguage-link-target">Bosanski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-btm mw-list-item"><a href="https://btm.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte – Batak Mandailing" lang="btm" hreflang="btm" data-title="Napoleon Bonaparte" data-language-autonym="Batak Mandailing" data-language-local-name="Batak Mandailing" class="interlanguage-link-target">Batak Mandailing</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bxr mw-list-item"><a href="https://bxr.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B0%D0%BF%D0%BE%D0%BB%D0%B5%D0%BE%D0%BD_%D0%91%D0%BE%D0%BD%D0%B0%D0%BF%D0%B0%D1%80%D1%82" title="Наполеон Бонапарт – Russia Buriat" lang="bxr" hreflang="bxr" data-title="Наполеон Бонапарт" data-language-autonym="Буряад" data-language-local-name="Russia Buriat" class="interlanguage-link-target">Буряад</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ca mw-list-item"><a href="https://ca.wikipedia.org/wiki/Napole%C3%B3_Bonaparte" title="Napoleó Bonaparte – katalánština" lang="ca" hreflang="ca" data-title="Napoleó Bonaparte" data-language-autonym="Català" data-language-local-name="katalánština" class="interlanguage-link-target">Català</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cdo mw-list-item"><a href="https://cdo.wikipedia.org/wiki/Napol%C3%A9on_Bonaparte" title="Napoléon Bonaparte – Mindong" lang="cdo" hreflang="cdo" data-title="Napoléon Bonaparte" data-language-autonym="閩東語 / Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄" data-language-local-name="Mindong" class="interlanguage-link-target">閩東語 / Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ce mw-list-item"><a href="https://ce.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B0%D0%BF%D0%BE%D0%BB%D0%B5%D0%BE%D0%BD_I" title="Наполеон I – čečenština" lang="ce" hreflang="ce" data-title="Наполеон I" data-language-autonym="Нохчийн" data-language-local-name="čečenština" class="interlanguage-link-target">Нохчийн</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ceb badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://ceb.wikipedia.org/wiki/Napoleon_I" title="Napoleon I – cebuánština" lang="ceb" hreflang="ceb" data-title="Napoleon I" data-language-autonym="Cebuano" data-language-local-name="cebuánština" class="interlanguage-link-target">Cebuano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ckb mw-list-item"><a href="https://ckb.wikipedia.org/wiki/%D9%86%D8%A7%D9%BE%DB%86%D9%84%DB%8C%DB%86%D9%86_%D8%A8%DB%86%D9%86%D8%A7%D9%BE%D8%A7%D8%B1%D8%AA" title="ناپۆلیۆن بۆناپارت – kurdština (sorání)" lang="ckb" hreflang="ckb" data-title="ناپۆلیۆن بۆناپارت" data-language-autonym="کوردی" data-language-local-name="kurdština (sorání)" class="interlanguage-link-target">کوردی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-co badge-Q17559452 badge-recommendedarticle mw-list-item" title="doporučený článek"><a href="https://co.wikipedia.org/wiki/Napulione_Buonaparte" title="Napulione Buonaparte – korsičtina" lang="co" hreflang="co" data-title="Napulione Buonaparte" data-language-autonym="Corsu" data-language-local-name="korsičtina" class="interlanguage-link-target">Corsu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-crh mw-list-item"><a href="https://crh.wikipedia.org/wiki/Napoleon" title="Napoleon – tatarština (krymská)" lang="crh" hreflang="crh" data-title="Napoleon" data-language-autonym="Qırımtatarca" data-language-local-name="tatarština (krymská)" class="interlanguage-link-target">Qırımtatarca</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cv mw-list-item"><a href="https://cv.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B0%D0%BF%D0%BE%D0%BB%D0%B5%D0%BE%D0%BD_I_%D0%91%D0%BE%D0%BD%D0%B0%D0%BF%D0%B0%D1%80%D1%82" title="Наполеон I Бонапарт – čuvaština" lang="cv" hreflang="cv" data-title="Наполеон I Бонапарт" data-language-autonym="Чӑвашла" data-language-local-name="čuvaština" class="interlanguage-link-target">Чӑвашла</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cy mw-list-item"><a href="https://cy.wikipedia.org/wiki/Napoleon_I,_ymerawdwr_Ffrainc" title="Napoleon I, ymerawdwr Ffrainc – velština" lang="cy" hreflang="cy" data-title="Napoleon I, ymerawdwr Ffrainc" data-language-autonym="Cymraeg" data-language-local-name="velština" class="interlanguage-link-target">Cymraeg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-da mw-list-item"><a href="https://da.wikipedia.org/wiki/Napoleon_1._af_Frankrig" title="Napoleon 1. af Frankrig – dánština" lang="da" hreflang="da" data-title="Napoleon 1. af Frankrig" data-language-autonym="Dansk" data-language-local-name="dánština" class="interlanguage-link-target">Dansk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-de badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://de.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte – němčina" lang="de" hreflang="de" data-title="Napoleon Bonaparte" data-language-autonym="Deutsch" data-language-local-name="němčina" class="interlanguage-link-target">Deutsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-diq mw-list-item"><a href="https://diq.wikipedia.org/wiki/Napolyon_Bonapart" title="Napolyon Bonapart – Zazaki" lang="diq" hreflang="diq" data-title="Napolyon Bonapart" data-language-autonym="Zazaki" data-language-local-name="Zazaki" class="interlanguage-link-target">Zazaki</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dty mw-list-item"><a href="https://dty.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A8%E0%A5%87%E0%A4%AA%E0%A5%8B%E0%A4%B2%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A4%A8_%E0%A4%AC%E0%A5%8B%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%9F" title="नेपोलियन बोनापार्ट – Doteli" lang="dty" hreflang="dty" data-title="नेपोलियन बोनापार्ट" data-language-autonym="डोटेली" data-language-local-name="Doteli" class="interlanguage-link-target">डोटेली</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-el mw-list-item"><a href="https://el.wikipedia.org/wiki/%CE%9D%CE%B1%CF%80%CE%BF%CE%BB%CE%AD%CF%89%CE%BD_%CE%92%CE%BF%CE%BD%CE%B1%CF%80%CE%AC%CF%81%CF%84%CE%B7%CF%82" title="Ναπολέων Βοναπάρτης – řečtina" lang="el" hreflang="el" data-title="Ναπολέων Βοναπάρτης" data-language-autonym="Ελληνικά" data-language-local-name="řečtina" class="interlanguage-link-target">Ελληνικά</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eml mw-list-item"><a href="https://eml.wikipedia.org/wiki/Napul%C3%A8%C3%B2%E1%B9%85" title="Napulèòṅ – Emiliano-Romagnolo" lang="egl" hreflang="egl" data-title="Napulèòṅ" data-language-autonym="Emiliàn e rumagnòl" data-language-local-name="Emiliano-Romagnolo" class="interlanguage-link-target">Emiliàn e rumagnòl</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-en mw-list-item"><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Napoleon" title="Napoleon – angličtina" lang="en" hreflang="en" data-title="Napoleon" data-language-autonym="English" data-language-local-name="angličtina" class="interlanguage-link-target">English</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eo badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://eo.wikipedia.org/wiki/Napoleono_Bonaparte" title="Napoleono Bonaparte – esperanto" lang="eo" hreflang="eo" data-title="Napoleono Bonaparte" data-language-autonym="Esperanto" data-language-local-name="esperanto" class="interlanguage-link-target">Esperanto</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-es mw-list-item"><a href="https://es.wikipedia.org/wiki/Napole%C3%B3n_Bonaparte" title="Napoleón Bonaparte – španělština" lang="es" hreflang="es" data-title="Napoleón Bonaparte" data-language-autonym="Español" data-language-local-name="španělština" class="interlanguage-link-target">Español</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-et mw-list-item"><a href="https://et.wikipedia.org/wiki/Napoleon_I" title="Napoleon I – estonština" lang="et" hreflang="et" data-title="Napoleon I" data-language-autonym="Eesti" data-language-local-name="estonština" class="interlanguage-link-target">Eesti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eu mw-list-item"><a href="https://eu.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte – baskičtina" lang="eu" hreflang="eu" data-title="Napoleon Bonaparte" data-language-autonym="Euskara" data-language-local-name="baskičtina" class="interlanguage-link-target">Euskara</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ext mw-list-item"><a href="https://ext.wikipedia.org/wiki/Napole%C3%B3n_I_de_Francia" title="Napoleón I de Francia – extremadurština" lang="ext" hreflang="ext" data-title="Napoleón I de Francia" data-language-autonym="Estremeñu" data-language-local-name="extremadurština" class="interlanguage-link-target">Estremeñu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fa mw-list-item"><a href="https://fa.wikipedia.org/wiki/%D9%86%D8%A7%D9%BE%D9%84%D8%A6%D9%88%D9%86_%D8%A8%D9%86%D8%A7%D9%BE%D8%A7%D8%B1%D8%AA" title="ناپلئون بناپارت – perština" lang="fa" hreflang="fa" data-title="ناپلئون بناپارت" data-language-autonym="فارسی" data-language-local-name="perština" class="interlanguage-link-target">فارسی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fi mw-list-item"><a href="https://fi.wikipedia.org/wiki/Napoleon_I" title="Napoleon I – finština" lang="fi" hreflang="fi" data-title="Napoleon I" data-language-autonym="Suomi" data-language-local-name="finština" class="interlanguage-link-target">Suomi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fiu-vro mw-list-item"><a href="https://fiu-vro.wikipedia.org/wiki/Napoleon_I" title="Napoleon I – võruština" lang="vro" hreflang="vro" data-title="Napoleon I" data-language-autonym="Võro" data-language-local-name="võruština" class="interlanguage-link-target">Võro</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fo mw-list-item"><a href="https://fo.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte – faerština" lang="fo" hreflang="fo" data-title="Napoleon Bonaparte" data-language-autonym="Føroyskt" data-language-local-name="faerština" class="interlanguage-link-target">Føroyskt</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fr mw-list-item"><a href="https://fr.wikipedia.org/wiki/Napol%C3%A9on_Ier" title="Napoléon Ier – francouzština" lang="fr" hreflang="fr" data-title="Napoléon Ier" data-language-autonym="Français" data-language-local-name="francouzština" class="interlanguage-link-target">Français</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-frp mw-list-item"><a href="https://frp.wikipedia.org/wiki/Napol%C3%A9on_I%C3%A9r" title="Napoléon Iér – franko-provensálština" lang="frp" hreflang="frp" data-title="Napoléon Iér" data-language-autonym="Arpetan" data-language-local-name="franko-provensálština" class="interlanguage-link-target">Arpetan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-frr mw-list-item"><a href="https://frr.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte – fríština (severní)" lang="frr" hreflang="frr" data-title="Napoleon Bonaparte" data-language-autonym="Nordfriisk" data-language-local-name="fríština (severní)" class="interlanguage-link-target">Nordfriisk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fur mw-list-item"><a href="https://fur.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte – furlanština" lang="fur" hreflang="fur" data-title="Napoleon Bonaparte" data-language-autonym="Furlan" data-language-local-name="furlanština" class="interlanguage-link-target">Furlan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fy mw-list-item"><a href="https://fy.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte – fríština (západní)" lang="fy" hreflang="fy" data-title="Napoleon Bonaparte" data-language-autonym="Frysk" data-language-local-name="fríština (západní)" class="interlanguage-link-target">Frysk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ga mw-list-item"><a href="https://ga.wikipedia.org/wiki/Napol%C3%A9on_Bonaparte" title="Napoléon Bonaparte – irština" lang="ga" hreflang="ga" data-title="Napoléon Bonaparte" data-language-autonym="Gaeilge" data-language-local-name="irština" class="interlanguage-link-target">Gaeilge</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gan mw-list-item"><a href="https://gan.wikipedia.org/wiki/%E6%8B%BF%E7%A0%B4%E5%B4%99" title="拿破崙 – čínština (dialekty Gan)" lang="gan" hreflang="gan" data-title="拿破崙" data-language-autonym="贛語" data-language-local-name="čínština (dialekty Gan)" class="interlanguage-link-target">贛語</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gcr mw-list-item"><a href="https://gcr.wikipedia.org/wiki/Napol%C3%A9on_I%C3%A9" title="Napoléon Ié – Guianan Creole" lang="gcr" hreflang="gcr" data-title="Napoléon Ié" data-language-autonym="Kriyòl gwiyannen" data-language-local-name="Guianan Creole" class="interlanguage-link-target">Kriyòl gwiyannen</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gd mw-list-item"><a href="https://gd.wikipedia.org/wiki/Napol%C3%A9on_Bonaparte" title="Napoléon Bonaparte – skotská gaelština" lang="gd" hreflang="gd" data-title="Napoléon Bonaparte" data-language-autonym="Gàidhlig" data-language-local-name="skotská gaelština" class="interlanguage-link-target">Gàidhlig</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gl mw-list-item"><a href="https://gl.wikipedia.org/wiki/Napole%C3%B3n_I_de_Francia" title="Napoleón I de Francia – galicijština" lang="gl" hreflang="gl" data-title="Napoleón I de Francia" data-language-autonym="Galego" data-language-local-name="galicijština" class="interlanguage-link-target">Galego</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gn mw-list-item"><a href="https://gn.wikipedia.org/wiki/Napole%C3%B3n_Bonaparte" title="Napoleón Bonaparte – guaranština" lang="gn" hreflang="gn" data-title="Napoleón Bonaparte" data-language-autonym="Avañe'ẽ" data-language-local-name="guaranština" class="interlanguage-link-target">Avañe'ẽ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gu mw-list-item"><a href="https://gu.wikipedia.org/wiki/%E0%AA%A8%E0%AB%87%E0%AA%AA%E0%AB%8B%E0%AA%B2%E0%AA%BF%E0%AA%AF%E0%AA%A8_%E0%AA%AC%E0%AB%8B%E0%AA%A8%E0%AA%BE%E0%AA%AA%E0%AA%BE%E0%AA%B0%E0%AB%8D%E0%AA%9F" title="નેપોલિયન બોનાપાર્ટ – gudžarátština" lang="gu" hreflang="gu" data-title="નેપોલિયન બોનાપાર્ટ" data-language-autonym="ગુજરાતી" data-language-local-name="gudžarátština" class="interlanguage-link-target">ગુજરાતી</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gv mw-list-item"><a href="https://gv.wikipedia.org/wiki/Napol%C3%A9on" title="Napoléon – manština" lang="gv" hreflang="gv" data-title="Napoléon" data-language-autonym="Gaelg" data-language-local-name="manština" class="interlanguage-link-target">Gaelg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ha mw-list-item"><a href="https://ha.wikipedia.org/wiki/Napoleon" title="Napoleon – hauština" lang="ha" hreflang="ha" data-title="Napoleon" data-language-autonym="Hausa" data-language-local-name="hauština" class="interlanguage-link-target">Hausa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hak mw-list-item"><a href="https://hak.wikipedia.org/wiki/Napoleon_1-s%E1%B9%B3" title="Napoleon 1-sṳ – čínština (dialekty Hakka)" lang="hak" hreflang="hak" data-title="Napoleon 1-sṳ" data-language-autonym="客家語 / Hak-kâ-ngî" data-language-local-name="čínština (dialekty Hakka)" class="interlanguage-link-target">客家語 / Hak-kâ-ngî</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-he mw-list-item"><a href="https://he.wikipedia.org/wiki/%D7%A0%D7%A4%D7%95%D7%9C%D7%99%D7%90%D7%95%D7%9F_%D7%91%D7%95%D7%A0%D7%A4%D7%A8%D7%98%D7%94" title="נפוליאון בונפרטה – hebrejština" lang="he" hreflang="he" data-title="נפוליאון בונפרטה" data-language-autonym="עברית" data-language-local-name="hebrejština" class="interlanguage-link-target">עברית</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hi mw-list-item"><a href="https://hi.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A8%E0%A5%87%E0%A4%AA%E0%A5%8B%E0%A4%B2%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A4%A8_%E0%A4%AC%E0%A5%8B%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%9F" title="नेपोलियन बोनापार्ट – hindština" lang="hi" hreflang="hi" data-title="नेपोलियन बोनापार्ट" data-language-autonym="हिन्दी" data-language-local-name="hindština" class="interlanguage-link-target">हिन्दी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hif mw-list-item"><a href="https://hif.wikipedia.org/wiki/Napoleon_I_of_France" title="Napoleon I of France – hindština (Fidži)" lang="hif" hreflang="hif" data-title="Napoleon I of France" data-language-autonym="Fiji Hindi" data-language-local-name="hindština (Fidži)" class="interlanguage-link-target">Fiji Hindi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hr badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://hr.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte – chorvatština" lang="hr" hreflang="hr" data-title="Napoleon Bonaparte" data-language-autonym="Hrvatski" data-language-local-name="chorvatština" class="interlanguage-link-target">Hrvatski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ht mw-list-item"><a href="https://ht.wikipedia.org/wiki/Napol%C3%A9on_Bonaparte" title="Napoléon Bonaparte – haitština" lang="ht" hreflang="ht" data-title="Napoléon Bonaparte" data-language-autonym="Kreyòl ayisyen" data-language-local-name="haitština" class="interlanguage-link-target">Kreyòl ayisyen</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hu mw-list-item"><a href="https://hu.wikipedia.org/wiki/I._Nap%C3%B3leon_francia_cs%C3%A1sz%C3%A1r" title="I. Napóleon francia császár – maďarština" lang="hu" hreflang="hu" data-title="I. Napóleon francia császár" data-language-autonym="Magyar" data-language-local-name="maďarština" class="interlanguage-link-target">Magyar</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hy mw-list-item"><a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D5%86%D5%A1%D5%BA%D5%B8%D5%AC%D5%A5%D5%B8%D5%B6_%D4%B2%D5%B8%D5%B6%D5%A1%D5%BA%D5%A1%D6%80%D5%BF" title="Նապոլեոն Բոնապարտ – arménština" lang="hy" hreflang="hy" data-title="Նապոլեոն Բոնապարտ" data-language-autonym="Հայերեն" data-language-local-name="arménština" class="interlanguage-link-target">Հայերեն</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ia mw-list-item"><a href="https://ia.wikipedia.org/wiki/Napol%C3%A9on_Bonaparte" title="Napoléon Bonaparte – interlingua" lang="ia" hreflang="ia" data-title="Napoléon Bonaparte" data-language-autonym="Interlingua" data-language-local-name="interlingua" class="interlanguage-link-target">Interlingua</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-iba mw-list-item"><a href="https://iba.wikipedia.org/wiki/Napoleon" title="Napoleon – ibanština" lang="iba" hreflang="iba" data-title="Napoleon" data-language-autonym="Jaku Iban" data-language-local-name="ibanština" class="interlanguage-link-target">Jaku Iban</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-id mw-list-item"><a href="https://id.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte – indonéština" lang="id" hreflang="id" data-title="Napoleon Bonaparte" data-language-autonym="Bahasa Indonesia" data-language-local-name="indonéština" class="interlanguage-link-target">Bahasa Indonesia</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ilo mw-list-item"><a href="https://ilo.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte – ilokánština" lang="ilo" hreflang="ilo" data-title="Napoleon Bonaparte" data-language-autonym="Ilokano" data-language-local-name="ilokánština" class="interlanguage-link-target">Ilokano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-io mw-list-item"><a href="https://io.wikipedia.org/wiki/Napol%C3%A9on_la_1ma" title="Napoléon la 1ma – ido" lang="io" hreflang="io" data-title="Napoléon la 1ma" data-language-autonym="Ido" data-language-local-name="ido" class="interlanguage-link-target">Ido</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-is mw-list-item"><a href="https://is.wikipedia.org/wiki/Nap%C3%B3leon_B%C3%B3naparte" title="Napóleon Bónaparte – islandština" lang="is" hreflang="is" data-title="Napóleon Bónaparte" data-language-autonym="Íslenska" data-language-local-name="islandština" class="interlanguage-link-target">Íslenska</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-it badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://it.wikipedia.org/wiki/Napoleone_Bonaparte" title="Napoleone Bonaparte – italština" lang="it" hreflang="it" data-title="Napoleone Bonaparte" data-language-autonym="Italiano" data-language-local-name="italština" class="interlanguage-link-target">Italiano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ja mw-list-item"><a href="https://ja.wikipedia.org/wiki/%E3%83%8A%E3%83%9D%E3%83%AC%E3%82%AA%E3%83%B3%E3%83%BB%E3%83%9C%E3%83%8A%E3%83%91%E3%83%AB%E3%83%88" title="ナポレオン・ボナパルト – japonština" lang="ja" hreflang="ja" data-title="ナポレオン・ボナパルト" data-language-autonym="日本語" data-language-local-name="japonština" class="interlanguage-link-target">日本語</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jam mw-list-item"><a href="https://jam.wikipedia.org/wiki/Napuolian_I_a_Frans" title="Napuolian I a Frans – jamajská kreolština" lang="jam" hreflang="jam" data-title="Napuolian I a Frans" data-language-autonym="Patois" data-language-local-name="jamajská kreolština" class="interlanguage-link-target">Patois</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jbo mw-list-item"><a href="https://jbo.wikipedia.org/wiki/.napole%27on." title=".napole'on. – lojban" lang="jbo" hreflang="jbo" data-title=".napole'on." data-language-autonym="La .lojban." data-language-local-name="lojban" class="interlanguage-link-target">La .lojban.</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jv mw-list-item"><a href="https://jv.wikipedia.org/wiki/Napol%C3%A9on_Bonaparte" title="Napoléon Bonaparte – javánština" lang="jv" hreflang="jv" data-title="Napoléon Bonaparte" data-language-autonym="Jawa" data-language-local-name="javánština" class="interlanguage-link-target">Jawa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ka mw-list-item"><a href="https://ka.wikipedia.org/wiki/%E1%83%9C%E1%83%90%E1%83%9E%E1%83%9D%E1%83%9A%E1%83%94%E1%83%9D%E1%83%9C_%E1%83%91%E1%83%9D%E1%83%9C%E1%83%90%E1%83%9E%E1%83%90%E1%83%A0%E1%83%A2%E1%83%98" title="ნაპოლეონ ბონაპარტი – gruzínština" lang="ka" hreflang="ka" data-title="ნაპოლეონ ბონაპარტი" data-language-autonym="ქართული" data-language-local-name="gruzínština" class="interlanguage-link-target">ქართული</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kaa mw-list-item"><a href="https://kaa.wikipedia.org/wiki/Napoleon_I_Bonapart" title="Napoleon I Bonapart – karakalpačtina" lang="kaa" hreflang="kaa" data-title="Napoleon I Bonapart" data-language-autonym="Qaraqalpaqsha" data-language-local-name="karakalpačtina" class="interlanguage-link-target">Qaraqalpaqsha</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kab mw-list-item"><a href="https://kab.wikipedia.org/wiki/Napol%C3%A9on_Bonaparte" title="Napoléon Bonaparte – kabylština" lang="kab" hreflang="kab" data-title="Napoléon Bonaparte" data-language-autonym="Taqbaylit" data-language-local-name="kabylština" class="interlanguage-link-target">Taqbaylit</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kbd mw-list-item"><a href="https://kbd.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B0%D0%BF%D0%BE%D0%BB%D0%B5%D0%BE%D0%BD_I" title="Наполеон I – kabardinština" lang="kbd" hreflang="kbd" data-title="Наполеон I" data-language-autonym="Адыгэбзэ" data-language-local-name="kabardinština" class="interlanguage-link-target">Адыгэбзэ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kbp mw-list-item"><a href="https://kbp.wikipedia.org/wiki/Napol%C3%A9on_Bonaparte" title="Napoléon Bonaparte – Kabiye" lang="kbp" hreflang="kbp" data-title="Napoléon Bonaparte" data-language-autonym="Kabɩyɛ" data-language-local-name="Kabiye" class="interlanguage-link-target">Kabɩyɛ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ki mw-list-item"><a href="https://ki.wikipedia.org/wiki/Napoleon" title="Napoleon – kikujština" lang="ki" hreflang="ki" data-title="Napoleon" data-language-autonym="Gĩkũyũ" data-language-local-name="kikujština" class="interlanguage-link-target">Gĩkũyũ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kk mw-list-item"><a href="https://kk.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B0%D0%BF%D0%BE%D0%BB%D0%B5%D0%BE%D0%BD_%D0%91%D0%BE%D0%BD%D0%B0%D0%BF%D0%B0%D1%80%D1%82" title="Наполеон Бонапарт – kazaština" lang="kk" hreflang="kk" data-title="Наполеон Бонапарт" data-language-autonym="Қазақша" data-language-local-name="kazaština" class="interlanguage-link-target">Қазақша</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-km mw-list-item"><a href="https://km.wikipedia.org/wiki/%E1%9E%8E%E1%9E%B6%E1%9E%94%E1%9F%89%E1%9E%BC%E1%9E%9B%E1%9F%81%E1%9E%A2%E1%9E%BB%E1%9E%84%E1%9E%94%E1%9E%BC%E1%9E%8E%E1%9E%B6%E1%9E%94%E1%9F%89%E1%9E%B6%E1%9E%9A%E1%9E%8F%E1%9F%8D" title="ណាប៉ូលេអុងបូណាប៉ារត៍ – khmérština" lang="km" hreflang="km" data-title="ណាប៉ូលេអុងបូណាប៉ារត៍" data-language-autonym="ភាសាខ្មែរ" data-language-local-name="khmérština" class="interlanguage-link-target">ភាសាខ្មែរ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kn mw-list-item"><a href="https://kn.wikipedia.org/wiki/%E0%B2%A8%E0%B3%86%E0%B2%AA%E0%B3%8B%E0%B2%B2%E0%B2%BF%E0%B2%AF%E0%B2%A8%E0%B3%8D_%E0%B2%AC%E0%B3%8B%E0%B2%A8%E0%B2%AA%E0%B2%BE%E0%B2%B0%E0%B3%8D%E0%B2%A4%E0%B3%8D" title="ನೆಪೋಲಿಯನ್ ಬೋನಪಾರ್ತ್ – kannadština" lang="kn" hreflang="kn" data-title="ನೆಪೋಲಿಯನ್ ಬೋನಪಾರ್ತ್" data-language-autonym="ಕನ್ನಡ" data-language-local-name="kannadština" class="interlanguage-link-target">ಕನ್ನಡ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ko mw-list-item"><a href="https://ko.wikipedia.org/wiki/%EB%82%98%ED%8F%B4%EB%A0%88%EC%98%B9_%EB%B3%B4%EB%82%98%ED%8C%8C%EB%A5%B4%ED%8A%B8" title="나폴레옹 보나파르트 – korejština" lang="ko" hreflang="ko" data-title="나폴레옹 보나파르트" data-language-autonym="한국어" data-language-local-name="korejština" class="interlanguage-link-target">한국어</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ksh mw-list-item"><a href="https://ksh.wikipedia.org/wiki/Napol%C3%A9on_Bonaparte" title="Napoléon Bonaparte – kolínština" lang="ksh" hreflang="ksh" data-title="Napoléon Bonaparte" data-language-autonym="Ripoarisch" data-language-local-name="kolínština" class="interlanguage-link-target">Ripoarisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ku mw-list-item"><a href="https://ku.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte – kurdština" lang="ku" hreflang="ku" data-title="Napoleon Bonaparte" data-language-autonym="Kurdî" data-language-local-name="kurdština" class="interlanguage-link-target">Kurdî</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kw mw-list-item"><a href="https://kw.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Ia_a_Bow_Frynk" title="Napoleon Ia a Bow Frynk – kornština" lang="kw" hreflang="kw" data-title="Napoleon Ia a Bow Frynk" data-language-autonym="Kernowek" data-language-local-name="kornština" class="interlanguage-link-target">Kernowek</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ky mw-list-item"><a href="https://ky.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B0%D0%BF%D0%BE%D0%BB%D0%B5%D0%BE%D0%BD" title="Наполеон – kyrgyzština" lang="ky" hreflang="ky" data-title="Наполеон" data-language-autonym="Кыргызча" data-language-local-name="kyrgyzština" class="interlanguage-link-target">Кыргызча</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-la mw-list-item"><a href="https://la.wikipedia.org/wiki/Napoleo_I_(imperator_Francogallorum)" title="Napoleo I (imperator Francogallorum) – latina" lang="la" hreflang="la" data-title="Napoleo I (imperator Francogallorum)" data-language-autonym="Latina" data-language-local-name="latina" class="interlanguage-link-target">Latina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lb mw-list-item"><a href="https://lb.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte – lucemburština" lang="lb" hreflang="lb" data-title="Napoleon Bonaparte" data-language-autonym="Lëtzebuergesch" data-language-local-name="lucemburština" class="interlanguage-link-target">Lëtzebuergesch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lez mw-list-item"><a href="https://lez.wikipedia.org/wiki/I_%D0%9D%D0%B0%D0%BF%D0%BE%D0%BB%D0%B5%D0%BE%D0%BD_%D0%91%D0%BE%D0%BD%D0%B0%D0%BF%D0%B0%D1%80%D1%82" title="I Наполеон Бонапарт – lezginština" lang="lez" hreflang="lez" data-title="I Наполеон Бонапарт" data-language-autonym="Лезги" data-language-local-name="lezginština" class="interlanguage-link-target">Лезги</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lfn mw-list-item"><a href="https://lfn.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte – lingua franca nova" lang="lfn" hreflang="lfn" data-title="Napoleon Bonaparte" data-language-autonym="Lingua Franca Nova" data-language-local-name="lingua franca nova" class="interlanguage-link-target">Lingua Franca Nova</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lg mw-list-item"><a href="https://lg.wikipedia.org/wiki/Napooleon_Bonapat" title="Napooleon Bonapat – gandština" lang="lg" hreflang="lg" data-title="Napooleon Bonapat" data-language-autonym="Luganda" data-language-local-name="gandština" class="interlanguage-link-target">Luganda</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-li mw-list-item"><a href="https://li.wikipedia.org/wiki/Napoleon_I_van_Frankriek" title="Napoleon I van Frankriek – limburština" lang="li" hreflang="li" data-title="Napoleon I van Frankriek" data-language-autonym="Limburgs" data-language-local-name="limburština" class="interlanguage-link-target">Limburgs</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lij mw-list-item"><a href="https://lij.wikipedia.org/wiki/Napolion_Bonaparte" title="Napolion Bonaparte – ligurština" lang="lij" hreflang="lij" data-title="Napolion Bonaparte" data-language-autonym="Ligure" data-language-local-name="ligurština" class="interlanguage-link-target">Ligure</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lld mw-list-item"><a href="https://lld.wikipedia.org/wiki/Napoleon" title="Napoleon – Ladin" lang="lld" hreflang="lld" data-title="Napoleon" data-language-autonym="Ladin" data-language-local-name="Ladin" class="interlanguage-link-target">Ladin</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lmo mw-list-item"><a href="https://lmo.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bonapart" title="Napoleon Bonapart – lombardština" lang="lmo" hreflang="lmo" data-title="Napoleon Bonapart" data-language-autonym="Lombard" data-language-local-name="lombardština" class="interlanguage-link-target">Lombard</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lo mw-list-item"><a href="https://lo.wikipedia.org/wiki/%E0%BA%88%E0%BA%B1%E0%BA%81%E0%BA%81%E0%BA%B0%E0%BA%9E%E0%BA%B1%E0%BA%94%E0%BA%99%E0%BA%B2%E0%BB%82%E0%BA%9B%E0%BB%80%E0%BA%A5%E0%BA%AD%E0%BA%BB%E0%BA%87%E0%BA%97%E0%BA%B5_1" title="ຈັກກະພັດນາໂປເລອົງທີ 1 – laoština" lang="lo" hreflang="lo" data-title="ຈັກກະພັດນາໂປເລອົງທີ 1" data-language-autonym="ລາວ" data-language-local-name="laoština" class="interlanguage-link-target">ລາວ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lt mw-list-item"><a href="https://lt.wikipedia.org/wiki/Napoleonas_Bonapartas" title="Napoleonas Bonapartas – litevština" lang="lt" hreflang="lt" data-title="Napoleonas Bonapartas" data-language-autonym="Lietuvių" data-language-local-name="litevština" class="interlanguage-link-target">Lietuvių</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ltg mw-list-item"><a href="https://ltg.wikipedia.org/wiki/Napo%C4%BCeons_Bonaparts" title="Napoļeons Bonaparts – latgalština" lang="ltg" hreflang="ltg" data-title="Napoļeons Bonaparts" data-language-autonym="Latgaļu" data-language-local-name="latgalština" class="interlanguage-link-target">Latgaļu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lv mw-list-item"><a href="https://lv.wikipedia.org/wiki/Napoleons_Bonaparts" title="Napoleons Bonaparts – lotyština" lang="lv" hreflang="lv" data-title="Napoleons Bonaparts" data-language-autonym="Latviešu" data-language-local-name="lotyština" class="interlanguage-link-target">Latviešu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mai mw-list-item"><a href="https://mai.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A8%E0%A5%87%E0%A4%AA%E0%A5%8B%E0%A4%B2%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A4%A8_%E0%A4%AC%E0%A5%8B%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%9F" title="नेपोलियन बोनापार्ट – maithiliština" lang="mai" hreflang="mai" data-title="नेपोलियन बोनापार्ट" data-language-autonym="मैथिली" data-language-local-name="maithiliština" class="interlanguage-link-target">मैथिली</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mg mw-list-item"><a href="https://mg.wikipedia.org/wiki/Napol%C3%A9on_I" title="Napoléon I – malgaština" lang="mg" hreflang="mg" data-title="Napoléon I" data-language-autonym="Malagasy" data-language-local-name="malgaština" class="interlanguage-link-target">Malagasy</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mk badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B0%D0%BF%D0%BE%D0%BB%D0%B5%D0%BE%D0%BD_%D0%91%D0%BE%D0%BD%D0%B0%D0%BF%D0%B0%D1%80%D1%82" title="Наполеон Бонапарт – makedonština" lang="mk" hreflang="mk" data-title="Наполеон Бонапарт" data-language-autonym="Македонски" data-language-local-name="makedonština" class="interlanguage-link-target">Македонски</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ml mw-list-item"><a href="https://ml.wikipedia.org/wiki/%E0%B4%A8%E0%B5%86%E0%B4%AA%E0%B5%8D%E0%B4%AA%E0%B5%8B%E0%B4%B3%E0%B4%BF%E0%B4%AF%E0%B5%BB_%E0%B4%AC%E0%B5%8B%E0%B4%A3%E0%B4%AA%E0%B5%8D%E0%B4%AA%E0%B4%BE%E0%B5%BC%E0%B4%9F%E0%B5%8D%E0%B4%9F%E0%B5%8D" title="നെപ്പോളിയൻ ബോണപ്പാർട്ട് – malajálamština" lang="ml" hreflang="ml" data-title="നെപ്പോളിയൻ ബോണപ്പാർട്ട്" data-language-autonym="മലയാളം" data-language-local-name="malajálamština" class="interlanguage-link-target">മലയാളം</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mn mw-list-item"><a href="https://mn.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B0%D0%BF%D0%BE%D0%BB%D0%B5%D0%BE%D0%BD" title="Наполеон – mongolština" lang="mn" hreflang="mn" data-title="Наполеон" data-language-autonym="Монгол" data-language-local-name="mongolština" class="interlanguage-link-target">Монгол</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mr mw-list-item"><a href="https://mr.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A8%E0%A5%87%E0%A4%AA%E0%A5%8B%E0%A4%B2%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A4%A8_%E0%A4%AC%E0%A5%8B%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%9F" title="नेपोलियन बोनापार्ट – maráthština" lang="mr" hreflang="mr" data-title="नेपोलियन बोनापार्ट" data-language-autonym="मराठी" data-language-local-name="maráthština" class="interlanguage-link-target">मराठी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ms mw-list-item"><a href="https://ms.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte – malajština" lang="ms" hreflang="ms" data-title="Napoleon Bonaparte" data-language-autonym="Bahasa Melayu" data-language-local-name="malajština" class="interlanguage-link-target">Bahasa Melayu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mt mw-list-item"><a href="https://mt.wikipedia.org/wiki/Napuljun_I_ta%27_Franza" title="Napuljun I ta' Franza – maltština" lang="mt" hreflang="mt" data-title="Napuljun I ta' Franza" data-language-autonym="Malti" data-language-local-name="maltština" class="interlanguage-link-target">Malti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mwl mw-list-item"><a href="https://mwl.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte – mirandština" lang="mwl" hreflang="mwl" data-title="Napoleon Bonaparte" data-language-autonym="Mirandés" data-language-local-name="mirandština" class="interlanguage-link-target">Mirandés</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-my mw-list-item"><a href="https://my.wikipedia.org/wiki/%E1%80%94%E1%80%95%E1%80%AD%E1%80%AF%E1%80%9C%E1%80%AE%E1%80%9A%E1%80%94%E1%80%BA" title="နပိုလီယန် – barmština" lang="my" hreflang="my" data-title="နပိုလီယန်" data-language-autonym="မြန်မာဘာသာ" data-language-local-name="barmština" class="interlanguage-link-target">မြန်မာဘာသာ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mzn mw-list-item"><a href="https://mzn.wikipedia.org/wiki/%D9%86%D8%A7%D9%BE%D9%84%D8%A6%D9%88%D9%86" title="ناپلئون – mázandaránština" lang="mzn" hreflang="mzn" data-title="ناپلئون" data-language-autonym="مازِرونی" data-language-local-name="mázandaránština" class="interlanguage-link-target">مازِرونی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nap badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://nap.wikipedia.org/wiki/Napoleone_Bonaparte" title="Napoleone Bonaparte – neapolština" lang="nap" hreflang="nap" data-title="Napoleone Bonaparte" data-language-autonym="Napulitano" data-language-local-name="neapolština" class="interlanguage-link-target">Napulitano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nds mw-list-item"><a href="https://nds.wikipedia.org/wiki/Napol%C3%A9on_Bonaparte" title="Napoléon Bonaparte – dolnoněmčina" lang="nds" hreflang="nds" data-title="Napoléon Bonaparte" data-language-autonym="Plattdüütsch" data-language-local-name="dolnoněmčina" class="interlanguage-link-target">Plattdüütsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nds-nl mw-list-item"><a href="https://nds-nl.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte – dolnosaština" lang="nds-NL" hreflang="nds-NL" data-title="Napoleon Bonaparte" data-language-autonym="Nedersaksies" data-language-local-name="dolnosaština" class="interlanguage-link-target">Nedersaksies</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ne mw-list-item"><a href="https://ne.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A8%E0%A5%87%E0%A4%AA%E0%A5%8B%E0%A4%B2%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A4%A8_%E0%A4%AC%E0%A5%8B%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%9F" title="नेपोलियन बोनापार्ट – nepálština" lang="ne" hreflang="ne" data-title="नेपोलियन बोनापार्ट" data-language-autonym="नेपाली" data-language-local-name="nepálština" class="interlanguage-link-target">नेपाली</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nl mw-list-item"><a href="https://nl.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte – nizozemština" lang="nl" hreflang="nl" data-title="Napoleon Bonaparte" data-language-autonym="Nederlands" data-language-local-name="nizozemština" class="interlanguage-link-target">Nederlands</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nn mw-list-item"><a href="https://nn.wikipedia.org/wiki/Napol%C3%A9on_Bonaparte" title="Napoléon Bonaparte – norština (nynorsk)" lang="nn" hreflang="nn" data-title="Napoléon Bonaparte" data-language-autonym="Norsk nynorsk" data-language-local-name="norština (nynorsk)" class="interlanguage-link-target">Norsk nynorsk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-no badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://no.wikipedia.org/wiki/Napol%C3%A9on_Bonaparte" title="Napoléon Bonaparte – norština (bokmål)" lang="nb" hreflang="nb" data-title="Napoléon Bonaparte" data-language-autonym="Norsk bokmål" data-language-local-name="norština (bokmål)" class="interlanguage-link-target">Norsk bokmål</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nqo mw-list-item"><a href="https://nqo.wikipedia.org/wiki/%DF%A3%DF%8A%DF%B2%DF%94%DF%8F%DF%9F%DF%8C%DF%A6%DF%8F%DF%B2%DF%AB_%DF%9D%DF%9F%DF%90%DF%A1%DF%8A" title="ߣߊ߲ߔߏߟߌߦߏ߲߫ ߝߟߐߡߊ – n’ko" lang="nqo" hreflang="nqo" data-title="ߣߊ߲ߔߏߟߌߦߏ߲߫ ߝߟߐߡߊ" data-language-autonym="ߒߞߏ" data-language-local-name="n’ko" class="interlanguage-link-target">ߒߞߏ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ny mw-list-item"><a href="https://ny.wikipedia.org/wiki/Napoleon" title="Napoleon – ňandžština" lang="ny" hreflang="ny" data-title="Napoleon" data-language-autonym="Chi-Chewa" data-language-local-name="ňandžština" class="interlanguage-link-target">Chi-Chewa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-oc mw-list-item"><a href="https://oc.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte – okcitánština" lang="oc" hreflang="oc" data-title="Napoleon Bonaparte" data-language-autonym="Occitan" data-language-local-name="okcitánština" class="interlanguage-link-target">Occitan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-olo mw-list-item"><a href="https://olo.wikipedia.org/wiki/Napoleon_I" title="Napoleon I – Livvi-Karelian" lang="olo" hreflang="olo" data-title="Napoleon I" data-language-autonym="Livvinkarjala" data-language-local-name="Livvi-Karelian" class="interlanguage-link-target">Livvinkarjala</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-om mw-list-item"><a href="https://om.wikipedia.org/wiki/Napoleon" title="Napoleon – oromština" lang="om" hreflang="om" data-title="Napoleon" data-language-autonym="Oromoo" data-language-local-name="oromština" class="interlanguage-link-target">Oromoo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-or mw-list-item"><a href="https://or.wikipedia.org/wiki/%E0%AC%A8%E0%AD%87%E0%AC%AA%E0%AD%8B%E0%AC%B2%E0%AC%BF%E0%AD%9F%E0%AC%A8_%E0%AC%AC%E0%AD%8B%E0%AC%A8%E0%AC%BE%E0%AC%AA%E0%AC%BE%E0%AC%B0%E0%AD%8D%E0%AC%9F" title="ନେପୋଲିୟନ ବୋନାପାର୍ଟ – urijština" lang="or" hreflang="or" data-title="ନେପୋଲିୟନ ବୋନାପାର୍ଟ" data-language-autonym="ଓଡ଼ିଆ" data-language-local-name="urijština" class="interlanguage-link-target">ଓଡ଼ିଆ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pa mw-list-item"><a href="https://pa.wikipedia.org/wiki/%E0%A8%A8%E0%A8%AA%E0%A9%8B%E0%A8%B2%E0%A9%80%E0%A8%85%E0%A8%A8_%E0%A8%AC%E0%A9%8B%E0%A8%A8%E0%A8%BE%E0%A8%AA%E0%A8%BE%E0%A8%B0%E0%A8%A4" title="ਨਪੋਲੀਅਨ ਬੋਨਾਪਾਰਤ – paňdžábština" lang="pa" hreflang="pa" data-title="ਨਪੋਲੀਅਨ ਬੋਨਾਪਾਰਤ" data-language-autonym="ਪੰਜਾਬੀ" data-language-local-name="paňdžábština" class="interlanguage-link-target">ਪੰਜਾਬੀ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pam mw-list-item"><a href="https://pam.wikipedia.org/wiki/Napol%C3%A9on_Bonaparte" title="Napoléon Bonaparte – papangau" lang="pam" hreflang="pam" data-title="Napoléon Bonaparte" data-language-autonym="Kapampangan" data-language-local-name="papangau" class="interlanguage-link-target">Kapampangan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pap mw-list-item"><a href="https://pap.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte – papiamento" lang="pap" hreflang="pap" data-title="Napoleon Bonaparte" data-language-autonym="Papiamentu" data-language-local-name="papiamento" class="interlanguage-link-target">Papiamentu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pcd mw-list-item"><a href="https://pcd.wikipedia.org/wiki/Napol%C3%A9on_Ier" title="Napoléon Ier – picardština" lang="pcd" hreflang="pcd" data-title="Napoléon Ier" data-language-autonym="Picard" data-language-local-name="picardština" class="interlanguage-link-target">Picard</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pl mw-list-item"><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte – polština" lang="pl" hreflang="pl" data-title="Napoleon Bonaparte" data-language-autonym="Polski" data-language-local-name="polština" class="interlanguage-link-target">Polski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pms mw-list-item"><a href="https://pms.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bon-a-part" title="Napoleon Bon-a-part – piemonština" lang="pms" hreflang="pms" data-title="Napoleon Bon-a-part" data-language-autonym="Piemontèis" data-language-local-name="piemonština" class="interlanguage-link-target">Piemontèis</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pnb mw-list-item"><a href="https://pnb.wikipedia.org/wiki/%D9%86%DB%8C%D9%BE%D9%88%D9%84%DB%8C%D9%86" title="نیپولین – Western Punjabi" lang="pnb" hreflang="pnb" data-title="نیپولین" data-language-autonym="پنجابی" data-language-local-name="Western Punjabi" class="interlanguage-link-target">پنجابی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ps mw-list-item"><a href="https://ps.wikipedia.org/wiki/%D9%86%D8%A7%D9%BE%D9%84%D9%8A%D9%88%D9%86_%D8%A8%D9%88%D9%86%D8%A7%D9%BE%D8%A7%D8%B1%D8%AA" title="ناپليون بوناپارت – paštština" lang="ps" hreflang="ps" data-title="ناپليون بوناپارت" data-language-autonym="پښتو" data-language-local-name="paštština" class="interlanguage-link-target">پښتو</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pt badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://pt.wikipedia.org/wiki/Napole%C3%A3o_Bonaparte" title="Napoleão Bonaparte – portugalština" lang="pt" hreflang="pt" data-title="Napoleão Bonaparte" data-language-autonym="Português" data-language-local-name="portugalština" class="interlanguage-link-target">Português</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-qu mw-list-item"><a href="https://qu.wikipedia.org/wiki/Napol%C3%A9on_Bonaparte" title="Napoléon Bonaparte – kečuánština" lang="qu" hreflang="qu" data-title="Napoléon Bonaparte" data-language-autonym="Runa Simi" data-language-local-name="kečuánština" class="interlanguage-link-target">Runa Simi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rm mw-list-item"><a href="https://rm.wikipedia.org/wiki/Napoleun_Bonaparte" title="Napoleun Bonaparte – rétorománština" lang="rm" hreflang="rm" data-title="Napoleun Bonaparte" data-language-autonym="Rumantsch" data-language-local-name="rétorománština" class="interlanguage-link-target">Rumantsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ro mw-list-item"><a href="https://ro.wikipedia.org/wiki/Napoleon_I" title="Napoleon I – rumunština" lang="ro" hreflang="ro" data-title="Napoleon I" data-language-autonym="Română" data-language-local-name="rumunština" class="interlanguage-link-target">Română</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ru badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B0%D0%BF%D0%BE%D0%BB%D0%B5%D0%BE%D0%BD_I" title="Наполеон I – ruština" lang="ru" hreflang="ru" data-title="Наполеон I" data-language-autonym="Русский" data-language-local-name="ruština" class="interlanguage-link-target">Русский</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rue mw-list-item"><a href="https://rue.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B0%D0%BF%D0%BE%D0%BB%D0%B5%D0%BE%D0%BD_%D0%91%D0%BE%D0%BD%D0%B0%D0%BF%D0%B0%D1%80%D1%82" title="Наполеон Бонапарт – rusínština" lang="rue" hreflang="rue" data-title="Наполеон Бонапарт" data-language-autonym="Русиньскый" data-language-local-name="rusínština" class="interlanguage-link-target">Русиньскый</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sa mw-list-item"><a href="https://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A8%E0%A5%87%E0%A4%AA%E0%A5%8B%E0%A4%B2%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A4%A8_%E0%A4%AC%E0%A5%8B%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%9F" title="नेपोलियन बोनापार्ट – sanskrt" lang="sa" hreflang="sa" data-title="नेपोलियन बोनापार्ट" data-language-autonym="संस्कृतम्" data-language-local-name="sanskrt" class="interlanguage-link-target">संस्कृतम्</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sah mw-list-item"><a href="https://sah.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B0%D0%BF%D0%BE%D0%BB%D0%B5%D0%BE%D0%BD_%D0%91%D0%BE%D0%BD%D0%B0%D0%BF%D0%B0%D1%80%D1%82" title="Наполеон Бонапарт – jakutština" lang="sah" hreflang="sah" data-title="Наполеон Бонапарт" data-language-autonym="Саха тыла" data-language-local-name="jakutština" class="interlanguage-link-target">Саха тыла</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sat mw-list-item"><a href="https://sat.wikipedia.org/wiki/%E1%B1%B1%E1%B1%AE%E1%B1%AF%E1%B1%B3%E1%B1%9E%E1%B1%A4%E1%B1%AD%E1%B1%9A%E1%B1%B1_%E1%B1%B5%E1%B1%B3%E1%B1%B1%E1%B1%9F%E1%B1%AF%E1%B1%9F%E1%B1%A8%E1%B1%B4" title="ᱱᱮᱯᱳᱞᱤᱭᱚᱱ ᱵᱳᱱᱟᱯᱟᱨᱴ – santálština" lang="sat" hreflang="sat" data-title="ᱱᱮᱯᱳᱞᱤᱭᱚᱱ ᱵᱳᱱᱟᱯᱟᱨᱴ" data-language-autonym="ᱥᱟᱱᱛᱟᱲᱤ" data-language-local-name="santálština" class="interlanguage-link-target">ᱥᱟᱱᱛᱟᱲᱤ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sc mw-list-item"><a href="https://sc.wikipedia.org/wiki/Napoleone_Bonaparte" title="Napoleone Bonaparte – sardština" lang="sc" hreflang="sc" data-title="Napoleone Bonaparte" data-language-autonym="Sardu" data-language-local-name="sardština" class="interlanguage-link-target">Sardu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-scn mw-list-item"><a href="https://scn.wikipedia.org/wiki/Napuliuni_Bonaparti" title="Napuliuni Bonaparti – sicilština" lang="scn" hreflang="scn" data-title="Napuliuni Bonaparti" data-language-autonym="Sicilianu" data-language-local-name="sicilština" class="interlanguage-link-target">Sicilianu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sco mw-list-item"><a href="https://sco.wikipedia.org/wiki/Napoleon" title="Napoleon – skotština" lang="sco" hreflang="sco" data-title="Napoleon" data-language-autonym="Scots" data-language-local-name="skotština" class="interlanguage-link-target">Scots</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sd mw-list-item"><a href="https://sd.wikipedia.org/wiki/%D9%86%D8%A6%D9%BE%D9%88%D9%84%D9%8A%D9%86_%D8%A8%D9%88%D9%86%D8%A7%D9%BE%D8%A7%D8%B1%D9%BD" title="نئپولين بوناپارٽ – sindhština" lang="sd" hreflang="sd" data-title="نئپولين بوناپارٽ" data-language-autonym="سنڌي" data-language-local-name="sindhština" class="interlanguage-link-target">سنڌي</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sh mw-list-item"><a href="https://sh.wikipedia.org/wiki/Napoleon_I_Bonaparte" title="Napoleon I Bonaparte – srbochorvatština" lang="sh" hreflang="sh" data-title="Napoleon I Bonaparte" data-language-autonym="Srpskohrvatski / српскохрватски" data-language-local-name="srbochorvatština" class="interlanguage-link-target">Srpskohrvatski / српскохрватски</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-shn mw-list-item"><a href="https://shn.wikipedia.org/wiki/%E1%81%BC%E1%80%95%E1%80%B0%E1%80%9D%E1%80%BA%E1%80%B8%E1%80%9C%E1%80%AE%E1%80%B8%E1%80%9A%E1%81%BC%E1%80%BA%E1%80%B8" title="ၼပူဝ်းလီးယၼ်း – šanština" lang="shn" hreflang="shn" data-title="ၼပူဝ်းလီးယၼ်း" data-language-autonym="ၽႃႇသႃႇတႆး " data-language-local-name="šanština" class="interlanguage-link-target">ၽႃႇသႃႇတႆး </a></li><li class="interlanguage-link interwiki-si mw-list-item"><a href="https://si.wikipedia.org/wiki/%E0%B6%B1%E0%B7%90%E0%B6%B4%E0%B7%9D%E0%B6%BD%E0%B7%92%E0%B6%BA%E0%B6%B1%E0%B7%8A_%E0%B6%B6%E0%B7%9C%E0%B6%B1%E0%B6%B4%E0%B7%8F%E0%B6%A7%E0%B7%8A" title="නැපෝලියන් බොනපාට් – sinhálština" lang="si" hreflang="si" data-title="නැපෝලියන් බොනපාට්" data-language-autonym="සිංහල" data-language-local-name="sinhálština" class="interlanguage-link-target">සිංහල</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-simple mw-list-item"><a href="https://simple.wikipedia.org/wiki/Napoleon" title="Napoleon – Simple English" lang="en-simple" hreflang="en-simple" data-title="Napoleon" data-language-autonym="Simple English" data-language-local-name="Simple English" class="interlanguage-link-target">Simple English</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sk mw-list-item"><a href="https://sk.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte – slovenština" lang="sk" hreflang="sk" data-title="Napoleon Bonaparte" data-language-autonym="Slovenčina" data-language-local-name="slovenština" class="interlanguage-link-target">Slovenčina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sl mw-list-item"><a href="https://sl.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte – slovinština" lang="sl" hreflang="sl" data-title="Napoleon Bonaparte" data-language-autonym="Slovenščina" data-language-local-name="slovinština" class="interlanguage-link-target">Slovenščina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sm mw-list-item"><a href="https://sm.wikipedia.org/wiki/Napoelon" title="Napoelon – samojština" lang="sm" hreflang="sm" data-title="Napoelon" data-language-autonym="Gagana Samoa" data-language-local-name="samojština" class="interlanguage-link-target">Gagana Samoa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-so mw-list-item"><a href="https://so.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte – somálština" lang="so" hreflang="so" data-title="Napoleon Bonaparte" data-language-autonym="Soomaaliga" data-language-local-name="somálština" class="interlanguage-link-target">Soomaaliga</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sq mw-list-item"><a href="https://sq.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bonaparti" title="Napoleon Bonaparti – albánština" lang="sq" hreflang="sq" data-title="Napoleon Bonaparti" data-language-autonym="Shqip" data-language-local-name="albánština" class="interlanguage-link-target">Shqip</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sr mw-list-item"><a href="https://sr.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B0%D0%BF%D0%BE%D0%BB%D0%B5%D0%BE%D0%BD_I_%D0%91%D0%BE%D0%BD%D0%B0%D0%BF%D0%B0%D1%80%D1%82%D0%B0" title="Наполеон I Бонапарта – srbština" lang="sr" hreflang="sr" data-title="Наполеон I Бонапарта" data-language-autonym="Српски / srpski" data-language-local-name="srbština" class="interlanguage-link-target">Српски / srpski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-stq mw-list-item"><a href="https://stq.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte – fríština (saterlandská)" lang="stq" hreflang="stq" data-title="Napoleon Bonaparte" data-language-autonym="Seeltersk" data-language-local-name="fríština (saterlandská)" class="interlanguage-link-target">Seeltersk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-su mw-list-item"><a href="https://su.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte – sundština" lang="su" hreflang="su" data-title="Napoleon Bonaparte" data-language-autonym="Sunda" data-language-local-name="sundština" class="interlanguage-link-target">Sunda</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sv mw-list-item"><a href="https://sv.wikipedia.org/wiki/Napoleon_I" title="Napoleon I – švédština" lang="sv" hreflang="sv" data-title="Napoleon I" data-language-autonym="Svenska" data-language-local-name="švédština" class="interlanguage-link-target">Svenska</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sw mw-list-item"><a href="https://sw.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte – svahilština" lang="sw" hreflang="sw" data-title="Napoleon Bonaparte" data-language-autonym="Kiswahili" data-language-local-name="svahilština" class="interlanguage-link-target">Kiswahili</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-szl mw-list-item"><a href="https://szl.wikipedia.org/wiki/Napole%C5%AFn_B%C5%AFnaparte" title="Napoleůn Bůnaparte – slezština" lang="szl" hreflang="szl" data-title="Napoleůn Bůnaparte" data-language-autonym="Ślůnski" data-language-local-name="slezština" class="interlanguage-link-target">Ślůnski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-szy mw-list-item"><a href="https://szy.wikipedia.org/wiki/Na-pu-lun-sakacacay" title="Na-pu-lun-sakacacay – Sakizaya" lang="szy" hreflang="szy" data-title="Na-pu-lun-sakacacay" data-language-autonym="Sakizaya" data-language-local-name="Sakizaya" class="interlanguage-link-target">Sakizaya</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ta mw-list-item"><a href="https://ta.wikipedia.org/wiki/%E0%AE%AA%E0%AE%BF%E0%AE%B0%E0%AE%BE%E0%AE%A9%E0%AF%8D%E0%AE%9A%E0%AE%BF%E0%AE%A9%E0%AF%8D_%E0%AE%AE%E0%AF%81%E0%AE%A4%E0%AE%B2%E0%AE%BE%E0%AE%AE%E0%AF%8D_%E0%AE%A8%E0%AF%86%E0%AE%AA%E0%AF%8D%E0%AE%AA%E0%AF%8B%E0%AE%B2%E0%AE%BF%E0%AE%AF%E0%AE%A9%E0%AF%8D" title="பிரான்சின் முதலாம் நெப்போலியன் – tamilština" lang="ta" hreflang="ta" data-title="பிரான்சின் முதலாம் நெப்போலியன்" data-language-autonym="தமிழ்" data-language-local-name="tamilština" class="interlanguage-link-target">தமிழ்</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-te mw-list-item"><a href="https://te.wikipedia.org/wiki/%E0%B0%A8%E0%B1%86%E0%B0%AA%E0%B1%8B%E0%B0%B2%E0%B0%BF%E0%B0%AF%E0%B0%A8%E0%B1%8D" title="నెపోలియన్ – telugština" lang="te" hreflang="te" data-title="నెపోలియన్" data-language-autonym="తెలుగు" data-language-local-name="telugština" class="interlanguage-link-target">తెలుగు</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-th mw-list-item"><a href="https://th.wikipedia.org/wiki/%E0%B8%88%E0%B8%B1%E0%B8%81%E0%B8%A3%E0%B8%9E%E0%B8%A3%E0%B8%A3%E0%B8%94%E0%B8%B4%E0%B8%99%E0%B9%82%E0%B8%9B%E0%B9%80%E0%B8%A5%E0%B8%B5%E0%B8%A2%E0%B8%99%E0%B8%97%E0%B8%B5%E0%B9%88_1" title="จักรพรรดินโปเลียนที่ 1 – thajština" lang="th" hreflang="th" data-title="จักรพรรดินโปเลียนที่ 1" data-language-autonym="ไทย" data-language-local-name="thajština" class="interlanguage-link-target">ไทย</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tl mw-list-item"><a href="https://tl.wikipedia.org/wiki/Napoleon_I_ng_Pransiya" title="Napoleon I ng Pransiya – tagalog" lang="tl" hreflang="tl" data-title="Napoleon I ng Pransiya" data-language-autonym="Tagalog" data-language-local-name="tagalog" class="interlanguage-link-target">Tagalog</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tr mw-list-item"><a href="https://tr.wikipedia.org/wiki/Napolyon_Bonapart" title="Napolyon Bonapart – turečtina" lang="tr" hreflang="tr" data-title="Napolyon Bonapart" data-language-autonym="Türkçe" data-language-local-name="turečtina" class="interlanguage-link-target">Türkçe</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tt mw-list-item"><a href="https://tt.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B0%D0%BF%D0%BE%D0%BB%D0%B5%D0%BE%D0%BD_%D0%91%D0%BE%D0%BD%D0%B0%D0%BF%D0%B0%D1%80%D1%82" title="Наполеон Бонапарт – tatarština" lang="tt" hreflang="tt" data-title="Наполеон Бонапарт" data-language-autonym="Татарча / tatarça" data-language-local-name="tatarština" class="interlanguage-link-target">Татарча / tatarça</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tw mw-list-item"><a href="https://tw.wikipedia.org/wiki/Napol%C3%A9on_Bonaparte" title="Napoléon Bonaparte – twi" lang="tw" hreflang="tw" data-title="Napoléon Bonaparte" data-language-autonym="Twi" data-language-local-name="twi" class="interlanguage-link-target">Twi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tyv mw-list-item"><a href="https://tyv.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B0%D0%BF%D0%BE%D0%BB%D0%B5%D0%BE%D0%BD_I" title="Наполеон I – tuvinština" lang="tyv" hreflang="tyv" data-title="Наполеон I" data-language-autonym="Тыва дыл" data-language-local-name="tuvinština" class="interlanguage-link-target">Тыва дыл</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-udm mw-list-item"><a href="https://udm.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B0%D0%BF%D0%BE%D0%BB%D0%B5%D0%BE%D0%BD" title="Наполеон – udmurtština" lang="udm" hreflang="udm" data-title="Наполеон" data-language-autonym="Удмурт" data-language-local-name="udmurtština" class="interlanguage-link-target">Удмурт</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ug mw-list-item"><a href="https://ug.wikipedia.org/wiki/%EF%BB%A7%EF%BA%8E%EF%AD%98%EF%BB%AE%EF%BB%9F%EF%AF%A7%EF%BA%8C%EF%BB%AE%EF%BB%A5_%EF%BA%91%EF%BB%AE%EF%BB%A7%EF%BA%8E%EF%AD%98%EF%BA%8E%EF%BA%AD%EF%BA%95" title="ﻧﺎﭘﻮﻟﯧﺌﻮﻥ ﺑﻮﻧﺎﭘﺎﺭﺕ – ujgurština" lang="ug" hreflang="ug" data-title="ﻧﺎﭘﻮﻟﯧﺌﻮﻥ ﺑﻮﻧﺎﭘﺎﺭﺕ" data-language-autonym="ئۇيغۇرچە / Uyghurche" data-language-local-name="ujgurština" class="interlanguage-link-target">ئۇيغۇرچە / Uyghurche</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uk mw-list-item"><a href="https://uk.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B0%D0%BF%D0%BE%D0%BB%D0%B5%D0%BE%D0%BD" title="Наполеон – ukrajinština" lang="uk" hreflang="uk" data-title="Наполеон" data-language-autonym="Українська" data-language-local-name="ukrajinština" class="interlanguage-link-target">Українська</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ur mw-list-item"><a href="https://ur.wikipedia.org/wiki/%D9%86%D9%BE%D9%88%D9%84%DB%8C%D9%86" title="نپولین – urdština" lang="ur" hreflang="ur" data-title="نپولین" data-language-autonym="اردو" data-language-local-name="urdština" class="interlanguage-link-target">اردو</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uz mw-list-item"><a href="https://uz.wikipedia.org/wiki/Napoleon" title="Napoleon – uzbečtina" lang="uz" hreflang="uz" data-title="Napoleon" data-language-autonym="Oʻzbekcha / ўзбекча" data-language-local-name="uzbečtina" class="interlanguage-link-target">Oʻzbekcha / ўзбекча</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vec mw-list-item"><a href="https://vec.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte – benátština" lang="vec" hreflang="vec" data-title="Napoleon Bonaparte" data-language-autonym="Vèneto" data-language-local-name="benátština" class="interlanguage-link-target">Vèneto</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vep mw-list-item"><a href="https://vep.wikipedia.org/wiki/Napoleon_I_Bonapart" title="Napoleon I Bonapart – vepština" lang="vep" hreflang="vep" data-title="Napoleon I Bonapart" data-language-autonym="Vepsän kel’" data-language-local-name="vepština" class="interlanguage-link-target">Vepsän kel’</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vi badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://vi.wikipedia.org/wiki/Napol%C3%A9on_Bonaparte" title="Napoléon Bonaparte – vietnamština" lang="vi" hreflang="vi" data-title="Napoléon Bonaparte" data-language-autonym="Tiếng Việt" data-language-local-name="vietnamština" class="interlanguage-link-target">Tiếng Việt</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vls mw-list-item"><a href="https://vls.wikipedia.org/wiki/Napoleong" title="Napoleong – vlámština (západní)" lang="vls" hreflang="vls" data-title="Napoleong" data-language-autonym="West-Vlams" data-language-local-name="vlámština (západní)" class="interlanguage-link-target">West-Vlams</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wa mw-list-item"><a href="https://wa.wikipedia.org/wiki/Napoleyon_Bonap%C3%A5re" title="Napoleyon Bonapåre – valonština" lang="wa" hreflang="wa" data-title="Napoleyon Bonapåre" data-language-autonym="Walon" data-language-local-name="valonština" class="interlanguage-link-target">Walon</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-war mw-list-item"><a href="https://war.wikipedia.org/wiki/Napoleon" title="Napoleon – warajština" lang="war" hreflang="war" data-title="Napoleon" data-language-autonym="Winaray" data-language-local-name="warajština" class="interlanguage-link-target">Winaray</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wuu mw-list-item"><a href="https://wuu.wikipedia.org/wiki/%E6%8B%BF%E7%A0%B4%E4%BB%91" title="拿破仑 – čínština (dialekty Wu)" lang="wuu" hreflang="wuu" data-title="拿破仑" data-language-autonym="吴语" data-language-local-name="čínština (dialekty Wu)" class="interlanguage-link-target">吴语</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-xmf mw-list-item"><a href="https://xmf.wikipedia.org/wiki/%E1%83%9C%E1%83%90%E1%83%9E%E1%83%9D%E1%83%9A%E1%83%94%E1%83%9D%E1%83%9C_%E1%83%91%E1%83%9D%E1%83%9C%E1%83%90%E1%83%9E%E1%83%90%E1%83%A0%E1%83%A2%E1%83%98" title="ნაპოლეონ ბონაპარტი – mingrelština" lang="xmf" hreflang="xmf" data-title="ნაპოლეონ ბონაპარტი" data-language-autonym="მარგალური" data-language-local-name="mingrelština" class="interlanguage-link-target">მარგალური</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-yi mw-list-item"><a href="https://yi.wikipedia.org/wiki/%D7%A0%D7%90%D7%A4%D7%90%D7%9C%D7%A2%D7%90%D7%9F_%D7%91%D7%90%D7%A0%D7%90%D7%A4%D7%90%D7%A8%D7%98%D7%A2" title="נאפאלעאן באנאפארטע – jidiš" lang="yi" hreflang="yi" data-title="נאפאלעאן באנאפארטע" data-language-autonym="ייִדיש" data-language-local-name="jidiš" class="interlanguage-link-target">ייִדיש</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-yo mw-list-item"><a href="https://yo.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte – jorubština" lang="yo" hreflang="yo" data-title="Napoleon Bonaparte" data-language-autonym="Yorùbá" data-language-local-name="jorubština" class="interlanguage-link-target">Yorùbá</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-za mw-list-item"><a href="https://za.wikipedia.org/wiki/Nazbolunz" title="Nazbolunz – čuangština" lang="za" hreflang="za" data-title="Nazbolunz" data-language-autonym="Vahcuengh" data-language-local-name="čuangština" class="interlanguage-link-target">Vahcuengh</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zea mw-list-item"><a href="https://zea.wikipedia.org/wiki/Napoleon" title="Napoleon – zélandština" lang="zea" hreflang="zea" data-title="Napoleon" data-language-autonym="Zeêuws" data-language-local-name="zélandština" class="interlanguage-link-target">Zeêuws</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh mw-list-item"><a href="https://zh.wikipedia.org/wiki/%E6%8B%BF%E7%A0%B4%E4%BB%91%E4%B8%80%E4%B8%96" title="拿破仑一世 – čínština" lang="zh" hreflang="zh" data-title="拿破仑一世" data-language-autonym="中文" data-language-local-name="čínština" class="interlanguage-link-target">中文</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-classical mw-list-item"><a href="https://zh-classical.wikipedia.org/wiki/%E6%8B%BF%E7%A0%B4%E5%B4%99%E4%B8%80%E4%B8%96" title="拿破崙一世 – čínština (klasická)" lang="lzh" hreflang="lzh" data-title="拿破崙一世" data-language-autonym="文言" data-language-local-name="čínština (klasická)" class="interlanguage-link-target">文言</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-min-nan mw-list-item"><a href="https://zh-min-nan.wikipedia.org/wiki/Napol%C3%A9on_1-s%C3%A8" title="Napoléon 1-sè – čínština (dialekty Minnan)" lang="nan" hreflang="nan" data-title="Napoléon 1-sè" data-language-autonym="閩南語 / Bân-lâm-gú" data-language-local-name="čínština (dialekty Minnan)" class="interlanguage-link-target">閩南語 / Bân-lâm-gú</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-yue mw-list-item"><a href="https://zh-yue.wikipedia.org/wiki/%E6%8B%BF%E7%A0%B4%E5%B4%99" title="拿破崙 – kantonština" lang="yue" hreflang="yue" data-title="拿破崙" data-language-autonym="粵語" data-language-local-name="kantonština" class="interlanguage-link-target">粵語</a></li> </ul> <div class="after-portlet after-portlet-lang"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q517#sitelinks-wikipedia" title="Editovat mezijazykové odkazy" class="wbc-editpage">Upravit odkazy</a></div> </div> </div> </div> </header> <div class="vector-page-toolbar"> <div class="vector-page-toolbar-container"> <div id="left-navigation"> <nav aria-label="Jmenné prostory"> <div id="p-associated-pages" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-associated-pages" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-nstab-main" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Zobrazit obsahovou stránku [c]" accesskey="c">Článek</a></li><li id="ca-talk" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Diskuse:Napoleon_Bonaparte" rel="discussion" title="Diskuse ke stránce [t]" accesskey="t">Diskuse</a></li> </ul> </div> </div> <div id="vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown emptyPortlet" > <input type="checkbox" id="vector-variants-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Změnit variantu jazyka" > <label id="vector-variants-dropdown-label" for="vector-variants-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" >čeština </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-variants" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-variants emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> <div id="right-navigation" class="vector-collapsible"> <nav aria-label="Zobrazení"> <div id="p-views" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-views" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-view" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Napoleon_Bonaparte">Číst</a></li><li id="ca-ve-edit" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v">Editovat</a></li><li id="ca-edit" class="collapsible vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e">Editovat zdroj</a></li><li id="ca-history" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=history" title="Starší verze této stránky. [h]" accesskey="h">Zobrazit historii</a></li> </ul> </div> </div> </nav> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown vector-page-tools-dropdown" > <input type="checkbox" id="vector-page-tools-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Nástroje" > <label id="vector-page-tools-dropdown-label" for="vector-page-tools-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" >Nástroje </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-tools-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-page-tools" class="vector-page-tools vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-page-tools-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="page-tools-pinned" data-pinnable-element-id="vector-page-tools" data-pinned-container-id="vector-page-tools-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-page-tools-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Nástroje</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-cactions" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-cactions emptyPortlet vector-has-collapsible-items" title="Další možnosti" > <div class="vector-menu-heading"> Akce </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-more-view" class="selected vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/wiki/Napoleon_Bonaparte">Číst</a></li><li id="ca-more-ve-edit" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v">Editovat</a></li><li id="ca-more-edit" class="collapsible vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e">Editovat zdroj</a></li><li id="ca-more-history" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=history">Zobrazit historii</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-tb" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-tb" > <div class="vector-menu-heading"> Obecné </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="t-whatlinkshere" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Co_odkazuje_na/Napoleon_Bonaparte" title="Seznam všech wikistránek, které sem odkazují [j]" accesskey="j">Odkazuje sem</a></li><li id="t-recentchangeslinked" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Souvisej%C3%ADc%C3%AD_zm%C4%9Bny/Napoleon_Bonaparte" rel="nofollow" title="Nedávné změny stránek, na které je odkazováno [k]" accesskey="k">Související změny</a></li><li id="t-upload" class="mw-list-item"><a href="//commons.wikimedia.org/wiki/Special:UploadWizard?uselang=cs" title="Nahrát obrázky či jiná multimédia [u]" accesskey="u">Načíst soubor</a></li><li id="t-specialpages" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Speci%C3%A1ln%C3%AD_str%C3%A1nky" title="Seznam všech speciálních stránek [q]" accesskey="q">Speciální stránky</a></li><li id="t-permalink" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&oldid=24428184" title="Trvalý odkaz na současnou verzi této stránky">Trvalý odkaz</a></li><li id="t-info" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=info" title="Více informací o této stránce">Informace o stránce</a></li><li id="t-cite" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Citovat&page=Napoleon_Bonaparte&id=24428184&wpFormIdentifier=titleform" title="Informace o tom, jak citovat tuto stránku">Citovat stránku</a></li><li id="t-urlshortener" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:UrlShortener&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FNapoleon_Bonaparte">Získat zkrácené URL</a></li><li id="t-urlshortener-qrcode" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:QrCode&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FNapoleon_Bonaparte">Stáhnout QR kód</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-coll-print_export" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-coll-print_export" > <div class="vector-menu-heading"> Tisk/export </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="coll-create_a_book" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Kniha&bookcmd=book_creator&referer=Napoleon+Bonaparte">Vytvořit knihu</a></li><li id="coll-download-as-rl" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:DownloadAsPdf&page=Napoleon_Bonaparte&action=show-download-screen">Stáhnout jako PDF</a></li><li id="t-print" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&printable=yes" title="Tato stránka v podobě vhodné k tisku [p]" accesskey="p">Verze k tisku</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-wikibase-otherprojects" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-wikibase-otherprojects" > <div class="vector-menu-heading"> Na jiných projektech </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-commons mw-list-item"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Napol%C3%A9on_Bonaparte" hreflang="en">Wikimedia Commons</a></li><li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikiquote mw-list-item"><a href="https://cs.wikiquote.org/wiki/Napoleon_Bonaparte" hreflang="cs">Wikicitáty</a></li><li id="t-wikibase" class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikibase-dataitem mw-list-item"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q517" title="Odkaz na propojenou položku datového úložiště [g]" accesskey="g">Položka Wikidat</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> </div> <div class="vector-column-end"> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-appearance" class="vector-appearance vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-appearance-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="appearance-pinned" data-pinnable-element-id="vector-appearance" data-pinned-container-id="vector-appearance-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-appearance-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Vzhled</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.unpin">skrýt</button> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> <div id="bodyContent" class="vector-body" aria-labelledby="firstHeading" data-mw-ve-target-container> <div class="vector-body-before-content"> <div class="mw-indicators"> <div id="mw-indicator-featured" class="mw-indicator"><div class="mw-parser-output"><a href="/wiki/Wikipedie:Nejlep%C5%A1%C3%AD_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Tento článek patří mezi nejlepší v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace."><img alt="Tento článek patří mezi nejlepší v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a3/Gold_piece.png/20px-Gold_piece.png" decoding="async" width="20" height="20" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a3/Gold_piece.png/30px-Gold_piece.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a3/Gold_piece.png/40px-Gold_piece.png 2x" data-file-width="600" data-file-height="595" /></a></div></div> </div> <div id="siteSub" class="noprint">Z Wikipedie, otevřené encyklopedie</div> </div> <div id="contentSub"><div id="mw-content-subtitle"></div></div> <div id="mw-content-text" class="mw-body-content"><div class="mw-content-ltr mw-parser-output" lang="cs" dir="ltr"><div class="uvodni-upozorneni hatnote noprint">Na tento článek je <a href="/wiki/Wikipedie:P%C5%99esm%C4%9Brov%C3%A1n%C3%AD" title="Wikipedie:Přesměrování">přesměrováno</a> heslo Napoleon. Další významy jsou uvedeny na stránce <a href="/wiki/Napoleon_(rozcestn%C3%ADk)" class="mw-disambig" title="Napoleon (rozcestník)">Napoleon (rozcestník)</a>.</div> <table class="infobox vcard" style="width:22em;width: 22em;"><tbody><tr><th colspan="2" class="fn" style="text-align:center;font-size:125%;font-weight:bold">Napoleon I.</th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><a href="/wiki/Soubor:Jacques-Louis_David_-_The_Emperor_Napoleon_in_His_Study_at_the_Tuileries_-_Google_Art_Project.jpg" class="mw-file-description" title="Jacques-Louis David: Napoleon I. ve své pracovně v Tuilerijském paláci"><img alt="Jacques-Louis David: Napoleon I. ve své pracovně v Tuilerijském paláci" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/50/Jacques-Louis_David_-_The_Emperor_Napoleon_in_His_Study_at_the_Tuileries_-_Google_Art_Project.jpg/240px-Jacques-Louis_David_-_The_Emperor_Napoleon_in_His_Study_at_the_Tuileries_-_Google_Art_Project.jpg" decoding="async" width="240" height="400" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/50/Jacques-Louis_David_-_The_Emperor_Napoleon_in_His_Study_at_the_Tuileries_-_Google_Art_Project.jpg/360px-Jacques-Louis_David_-_The_Emperor_Napoleon_in_His_Study_at_the_Tuileries_-_Google_Art_Project.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/50/Jacques-Louis_David_-_The_Emperor_Napoleon_in_His_Study_at_the_Tuileries_-_Google_Art_Project.jpg/480px-Jacques-Louis_David_-_The_Emperor_Napoleon_in_His_Study_at_the_Tuileries_-_Google_Art_Project.jpg 2x" data-file-width="3079" data-file-height="5135" /></a><div><a href="/wiki/Jacques-Louis_David" title="Jacques-Louis David">Jacques-Louis David</a>: <a href="/wiki/Napoleon_ve_sv%C3%A9_pracovn%C4%9B" title="Napoleon ve své pracovně">Napoleon I. ve své pracovně v Tuilerijském paláci</a></div></td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"></td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #E3E3FA;">Císař Francouzů</th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center">Ve funkci: <a href="/wiki/18._kv%C4%9Bten" title="18. květen">18. května</a> <a href="/wiki/1804" title="1804">1804</a> – <a href="/wiki/6._duben" title="6. duben">6. dubna</a> <a href="/wiki/1814" title="1814">1814</a> (9 let, 10 měsíců, 19 dní)</td></tr><tr><th scope="row" style="width: 85px;;text-align:left">Nástupce</th><td>císařství zaniklo</td></tr><tr style="display:none"><td colspan="2"> </td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"></td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #E3E3FA;">Císař Francouzů</th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center">Ve funkci: <a href="/wiki/20._b%C5%99ezen" title="20. březen">20. března</a> <a href="/wiki/1815" title="1815">1815</a> – <a href="/wiki/22._%C4%8Derven" title="22. červen">22. června</a> <a href="/wiki/1815" title="1815">1815</a> (3 měsíce, 2 dny)</td></tr><tr><th scope="row" style="width: 85px;;text-align:left">Předchůdce</th><td><a href="/wiki/Ludv%C3%ADk_XVIII." title="Ludvík XVIII.">Ludvík XVIII.</a></td></tr><tr><th scope="row" style="width: 85px;;text-align:left">Nástupce</th><td><a href="/wiki/Napoleon_II." title="Napoleon II.">Napoleon II.</a> (jako císař Francouzů) <a href="/wiki/Ludv%C3%ADk_XVIII." title="Ludvík XVIII.">Ludvík XVIII.</a> (jako král Francie)</td></tr><tr style="display:none"><td colspan="2"> </td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"></td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #E3E3FA;"><a href="/wiki/Seznam_italsk%C3%BDch_kr%C3%A1l%C5%AF" title="Seznam italských králů">Italský král</a></th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center">Ve funkci: <a href="/wiki/17._b%C5%99ezen" title="17. březen">17. března</a> <a href="/wiki/1805" title="1805">1805</a> – <a href="/wiki/11._duben" title="11. duben">11. dubna</a> <a href="/wiki/1814" title="1814">1814</a> (9 let, 25 dní)</td></tr><tr style="display:none"><td colspan="2"> </td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"></td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #E3E3FA;">Protektor Rýnského spolku</th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center">Ve funkci: <a href="/wiki/12._%C4%8Dervenec" title="12. červenec">12. července</a> <a href="/wiki/1806" title="1806">1806</a> – <a href="/wiki/12._%C5%99%C3%ADjen" title="12. říjen">12. října</a> <a href="/wiki/1813" title="1813">1813</a> (7 let, 3 měsíce)</td></tr><tr style="display:none"><td colspan="2"> </td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"></td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #E3E3FA;">Protektor (zprostředkovatel) Helvetské konfederace</th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center">Ve funkci: <a href="/wiki/19._%C3%BAnor" title="19. únor">19. února</a> <a href="/wiki/1803" title="1803">1803</a> – <a href="/wiki/23._prosinec" title="23. prosinec">23. prosince</a> <a href="/wiki/1813" title="1813">1813</a> (10 let, 10 měsíců, 4 dny)</td></tr><tr style="display:none"><td colspan="2"> </td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"></td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #E3E3FA;"><a href="/wiki/Italsk%C3%A1_republika_(1802%E2%80%931805)" title="Italská republika (1802–1805)">Prezident Italské republiky</a></th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center">Ve funkci: <a href="/wiki/26._leden" title="26. leden">26. ledna</a> <a href="/wiki/1802" title="1802">1802</a> – <a href="/wiki/17._b%C5%99ezen" title="17. březen">17. března</a> <a href="/wiki/1805" title="1805">1805</a> (3 roky, 1 měsíc, 19 dní)</td></tr><tr style="display:none"><td colspan="2"> </td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"></td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #E3E3FA;">První konzul</th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center">Ve funkci: <a href="/wiki/10._listopad" title="10. listopad">10. listopadu</a> <a href="/wiki/1799" title="1799">1799</a> – <a href="/wiki/18._kv%C4%9Bten" title="18. květen">18. května</a> <a href="/wiki/1804" title="1804">1804</a> (4 roky, 6 měsíců, 8 dní)</td></tr><tr style="display:none"><td colspan="2"> </td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><hr /></td></tr><tr><th scope="row" style="width: 85px;;text-align:left">Rodné jméno</th><td>Napulione Buonaparte a Napoleone di Buonaparte</td></tr><tr><th scope="row" style="width: 85px;;text-align:left">Narození</th><td><a href="/wiki/15._srpen" title="15. srpen">15. srpna</a> <a href="/wiki/1769" title="1769">1769</a> <a href="/wiki/Ajaccio" title="Ajaccio">Ajaccio</a>, <a href="/wiki/Korsika" title="Korsika">Korsika</a> Francouzské království<a href="/wiki/Francouzsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Francouzské království"><img alt="Francouzské království" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/Royal_Standard_of_the_King_of_France.svg/22px-Royal_Standard_of_the_King_of_France.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/Royal_Standard_of_the_King_of_France.svg/33px-Royal_Standard_of_the_King_of_France.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/Royal_Standard_of_the_King_of_France.svg/44px-Royal_Standard_of_the_King_of_France.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="800" /></a> <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Francouzské království">Francouzské království</a></td></tr><tr><th scope="row" style="width: 85px;;text-align:left">Úmrtí</th><td><a href="/wiki/5._kv%C4%9Bten" title="5. květen">5. května</a> <a href="/wiki/1821" title="1821">1821</a> (ve věku 51 let) Longwood House, <a href="/wiki/Svat%C3%A1_Helena_(ostrov)" title="Svatá Helena (ostrov)">Svatá Helena</a> Spojené království<a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD_Velk%C3%A9_Brit%C3%A1nie_a_Irska" title="Spojené království"><img alt="Spojené království" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/83/Flag_of_the_United_Kingdom_%283-5%29.svg/22px-Flag_of_the_United_Kingdom_%283-5%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="13" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/83/Flag_of_the_United_Kingdom_%283-5%29.svg/33px-Flag_of_the_United_Kingdom_%283-5%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/83/Flag_of_the_United_Kingdom_%283-5%29.svg/44px-Flag_of_the_United_Kingdom_%283-5%29.svg.png 2x" data-file-width="1000" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD_Velk%C3%A9_Brit%C3%A1nie_a_Irska" title="Spojené království Velké Británie a Irska">Spojené království</a></td></tr><tr><th scope="row" style="width: 85px;;text-align:left">Příčina úmrtí</th><td><a href="/wiki/Karcinom_%C5%BEaludku" title="Karcinom žaludku">rakovina žaludku</a></td></tr><tr><th scope="row" style="width: 85px;;text-align:left">Místo pohřbení</th><td>Valley of the Tomb (do 1840) Katedrála sv. Ludvíka v Invalidovně (od 1840)</td></tr><tr><th scope="row" style="width: 85px;;text-align:left">Národnost</th><td><a href="/wiki/Francouzi" title="Francouzi">Francouzi</a></td></tr><tr><th scope="row" style="width: 85px;;text-align:left">Choť</th><td><a href="/wiki/Jos%C3%A9phine_de_Beauharnais" title="Joséphine de Beauharnais">Joséphine de Beauharnais</a> <a href="/wiki/Marie_Luisa_Habsbursko-Lotrinsk%C3%A1" title="Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská">Marie Luisa</a></td></tr><tr><th scope="row" style="width: 85px;;text-align:left">Rodiče</th><td><a href="/wiki/Carlo_Buonaparte" title="Carlo Buonaparte">Carlo Buonaparte</a> <a href="/wiki/Laetitia_Ramolino" title="Laetitia Ramolino">Laetitia Buonaparte</a></td></tr><tr><th scope="row" style="width: 85px;;text-align:left">Děti</th><td><a href="/wiki/Napoleon_II." title="Napoleon II.">Napoleon II.</a> (1811–1832) <a href="/wiki/Alexandre_Colonna-Walewski" title="Alexandre Colonna-Walewski">Alexandre</a> (1810–1868) <a href="/wiki/Charles_L%C3%A9on" title="Charles Léon">Charles Léon</a> (1806–1881)</td></tr><tr><th scope="row" style="width: 85px;;text-align:left">Příbuzní</th><td><a href="/wiki/%C3%89lisa_Bonaparte" title="Élisa Bonaparte">Élisa Bonapartová</a>, <a href="/wiki/Ludv%C3%ADk_Bonaparte" title="Ludvík Bonaparte">Ludvík Bonaparte</a>, <a href="/wiki/Caroline_Bonaparte" title="Caroline Bonaparte">Caroline Bonapartová</a><a href="#cite_note-e6596ed0d2b81634d4a2b94f1bd23a5d26a198cf-1">[1]</a>, <a href="/wiki/Pavl%C3%ADna_Bonapartov%C3%A1" title="Pavlína Bonapartová">Pavlína Bonapartová</a>, <a href="/wiki/Josef_Bonaparte" title="Josef Bonaparte">Josef Bonaparte</a>, <a href="/wiki/Lucien_Bonaparte" title="Lucien Bonaparte">Lucien Bonaparte</a><a href="#cite_note-e6596ed0d2b81634d4a2b94f1bd23a5d26a198cf-1">[1]</a>, <a href="/wiki/J%C3%A9r%C3%B4me_Bonaparte" title="Jérôme Bonaparte">Jerôme Bonaparte</a> a unnamed daughter Bonaparte (sourozenci) Camillo Borghese, 6th Prince of Sulmona (<a href="/wiki/%C5%A0vagr" title="Švagr">švagr</a>) <a href="/wiki/St%C3%A9phanie_de_Beauharnais" title="Stéphanie de Beauharnais">Stéphanie de Beauharnaisová</a> (adoptovaná dcera) <a href="/wiki/Ev%C5%BEen_de_Beauharnais" title="Evžen de Beauharnais">Evžen de Beauharnais</a> (adoptovaný syn) <a href="/wiki/Napoleon_III." title="Napoleon III.">Napoleon III.</a> (<a href="/wiki/Synovec" title="Synovec">synovec</a>)</td></tr><tr><th scope="row" style="width: 85px;;text-align:left"><a href="/wiki/Alma_mater" title="Alma mater">Alma mater</a></th><td><a href="/wiki/%C3%89cole_militaire" title="École militaire">École Militaire</a> (od 1784)</td></tr><tr><th scope="row" style="width: 85px;;text-align:left">Ocenění</th><td><a href="/wiki/%C5%98%C3%A1d_%C4%8Dern%C3%A9_orlice" title="Řád černé orlice">Řád černé orlice</a> (1805) <a href="/wiki/%C5%98%C3%A1d_sv._Huberta" title="Řád sv. Huberta">Řád sv. Huberta</a> (1805) velkokříž Císařského řádu našeho pána Ježíše Krista (1810) <a href="/wiki/Ryt%C3%AD%C5%99_%C5%98%C3%A1du_slona" class="mw-redirect" title="Rytíř Řádu slona">rytíř Řádu slona</a> <a href="/wiki/Dom%C3%A1c%C3%AD_%C5%99%C3%A1d_v%C4%9Brnosti" title="Domácí řád věrnosti">Domácí řád věrnosti</a> … více na <a href="https://www.wikidata.org/wiki/Q517#P166" class="extiw" title="d:Q517">Wikidatech</a></td></tr><tr><th scope="row" style="width: 85px;;text-align:left">Podpis</th><td><a href="/wiki/Soubor:Napolean_Bonaparte_Signature.svg" class="mw-file-description" title="Napoleon I., podpis"><img alt="Napoleon I., podpis" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/91/Napolean_Bonaparte_Signature.svg/128px-Napolean_Bonaparte_Signature.svg.png" decoding="async" width="128" height="41" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/91/Napolean_Bonaparte_Signature.svg/192px-Napolean_Bonaparte_Signature.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/91/Napolean_Bonaparte_Signature.svg/256px-Napolean_Bonaparte_Signature.svg.png 2x" data-file-width="188" data-file-height="60" /></a></td></tr><tr><th scope="row" style="width: 85px;;text-align:left">Commons</th><td><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Napol%C3%A9on_Bonaparte" class="extiw" title="c:Napoléon Bonaparte">Napoléon Bonaparte</a></td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center;font-size: smaller; white-space: nowrap;">Některá data mohou pocházet z <a href="https://www.wikidata.org/wiki/Q517" class="extiw" title="d:Q517">datové položky</a>.</td></tr></tbody></table> <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Imperial_Coat_of_Arms_of_France_(1804-1815).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/04/Imperial_Coat_of_Arms_of_France_%281804-1815%29.svg/180px-Imperial_Coat_of_Arms_of_France_%281804-1815%29.svg.png" decoding="async" width="180" height="201" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/04/Imperial_Coat_of_Arms_of_France_%281804-1815%29.svg/271px-Imperial_Coat_of_Arms_of_France_%281804-1815%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/04/Imperial_Coat_of_Arms_of_France_%281804-1815%29.svg/361px-Imperial_Coat_of_Arms_of_France_%281804-1815%29.svg.png 2x" data-file-width="2000" data-file-height="2229" /></a><figcaption>Velký znak Napoleona I., císaře Francouzů, od roku 1804<a href="#cite_note-2">[2]</a><a href="#cite_note-3">[3]</a><a href="#cite_note-4">[4]</a></figcaption></figure> Napoleon I. Bonaparte (<a href="/wiki/15._srpen" title="15. srpen">15. srpna</a> <a href="/wiki/1769" title="1769">1769</a> <a href="/wiki/Ajaccio" title="Ajaccio">Ajaccio</a> – <a href="/wiki/5._kv%C4%9Bten" title="5. květen">5. května</a> <a href="/wiki/1821" title="1821">1821</a> <a href="/wiki/Svat%C3%A1_Helena_(ostrov)" title="Svatá Helena (ostrov)">Svatá Helena</a>) byl <a href="/wiki/Francie" title="Francie">francouzský</a> vojevůdce a státník, <a href="/wiki/C%C3%ADsa%C5%99" title="Císař">císař</a> v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815. Během <a href="/wiki/Velk%C3%A1_francouzsk%C3%A1_revoluce" title="Velká francouzská revoluce">Velké francouzské revoluce</a> udělal závratnou kariéru: ve 24 letech byl generálem, krátce po třicítce prvním mužem ve státě a na vrcholu své moci ovládal většinu západní Evropy. Rychlý byl i jeho pád; závěr života strávil ve vyhnanství. Napoleon bývá vzorem vojevůdcovských schopností a cílevědomosti, na druhou stranu však projevoval lhostejnost k lidem, v nichž viděl jen prostředky svých cílů.<a href="#cite_note-Tarle,_414-5">[5]</a> Dokázal národ vybičovat k nesmírnému úsilí, ovšem za cenu obrovských obětí na lidských životech. Jen francouzských občanů během <a href="/wiki/Napoleonsk%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Napoleonské války">napoleonských válek</a> zahynulo více než milion.<a href="#cite_note-6">[6]</a> Narodil se na <a href="/wiki/Korsika" title="Korsika">Korsice</a> do rodiny nepříliš zámožného příslušníka úřednické šlechty. V devíti letech odcestoval do Francie, kde se jako stipendista vzdělával na vojenských školách. Po smrti otce, ve svých 16 letech, převzal starost o rodinu, předčasně dokončil studia a v hodnosti podporučíka vstoupil do armády. Jako dělostřelecký důstojník se roku 1793 zasloužil o dobytí pevnosti <a href="/wiki/Toulon" title="Toulon">Toulon</a>, díky čemuž byl povýšen do hodnosti brigádního generála. V roce 1795 úspěšně potlačil roajalistické povstání v pařížských ulicích a stal se divizním generálem. Následujícího roku byl <a href="/wiki/Direktorium_(Francie)" title="Direktorium (Francie)">direktoriem</a> vyslán do <a href="/wiki/Italsk%C3%A1_ta%C5%BEen%C3%AD_francouzsk%C3%BDch_revolu%C4%8Dn%C3%ADch_v%C3%A1lek" title="Italská tažení francouzských revolučních válek">války s Rakouskem</a> a pověřen velením nad francouzskou armádou v <a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Itálii</a>. Zde se chopil nabízené příležitosti a řadou vítězství přinutil Rakousko požádat o mír. V roce 1799, po nepříliš vydařeném <a href="/wiki/Napoleonovo_ta%C5%BEen%C3%AD_do_Egypta_a_S%C3%BDrie" title="Napoleonovo tažení do Egypta a Sýrie">tažení do Egypta</a>, se Napoleon zapojil do politického převratu, který měl omezit moc dvou zákonodárných sněmoven ve prospěch mnohem silnější výkonné moci. To jej vyneslo do pozice vůdčího ze tří vládnoucích konzulů. Od roku 1800 zastával doživotní funkci prvního konzula a o čtyři roky později přiměl senát, aby jej zvolil francouzským císařem. Vládu si za téměř nepřetržitého válečného stavu podržel až do roku 1814, kdy byl po krachu <a href="/wiki/Napoleonovo_rusk%C3%A9_ta%C5%BEen%C3%AD" title="Napoleonovo ruské tažení">tažení do Ruska</a> vojsky VI. koalice zatlačen až k francouzské metropoli a vlastními maršály přinucen abdikovat. Posléze byl poslán do vyhnanství na ostrov <a href="/wiki/Elba" title="Elba">Elba</a>, odkud po necelém roce uprchl, vrátil se do Francie a bez jediného výstřelu opět obsadil císařský trůn. Francie se však dostala do vojenskopolitické izolace a obnovené císařství přetrvalo cca 100 dní. Napoleonova vláda skončila porážkou v <a href="/wiki/Bitva_u_Waterloo" title="Bitva u Waterloo">bitvě u Waterloo</a>, po níž abdikoval podruhé a vydal se do rukou spojenců. Ti jej odsoudili k doživotnímu vyhnanství na ostrově <a href="/wiki/Svat%C3%A1_Helena_(ostrov)" title="Svatá Helena (ostrov)">Svatá Helena</a>, kde po necelých šesti letech pobytu ve věku jednapadesáti let zemřel. Za svůj život Napoleon svedl okolo šedesáti bitev, tedy více než <a href="/wiki/Alexandr_Velik%C3%BD" title="Alexandr Veliký">Alexandr Makedonský</a>, <a href="/wiki/Hannibal" title="Hannibal">Hannibal</a>, <a href="/wiki/Julius_Caesar" title="Julius Caesar">Caesar</a> a <a href="/wiki/Alexandr_Vasiljevi%C4%8D_Suvorov" title="Alexandr Vasiljevič Suvorov">Alexandr Suvorov</a> dohromady,<a href="#cite_note-7">[7]</a> a po téměř celé další století byla vojenská teorie i praxe posuzována podle jeho pravidel a přizpůsobována jeho pojetí válečnictví.<a href="#cite_note-8">[8]</a> Za Napoleonovy éry se Francie změnila ze stavovského feudálního státu v sociálně i občansky nově strukturovanou společnost a určovala politický trend ve značné části Evropy. Mimo jiné uskutečnil i obsáhlou reformu vnitřní správy země a v roce 1804 vydal nový občanský zákoník (<a href="/wiki/Code_civil" title="Code civil">Code civil</a>), jenž se stal vzorem pro další evropské země<a href="#cite_note-Čornej,_Vaníček,_Kučera,_298-9">[9]</a> a francouzské právo na něj dodnes navazuje.<a href="#cite_note-Kde,_kdy_a_jak,_208-10">[10]</a> <meta property="mw:PageProp/toc" /> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Vzestup">Vzestup</h2>[<a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&veaction=edit&section=1" title="Editace sekce: Vzestup" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit&section=1" title="Editovat zdrojový kód sekce Vzestup">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Mládí">Mládí</h3>[<a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&veaction=edit&section=2" title="Editace sekce: Mládí" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit&section=2" title="Editovat zdrojový kód sekce Mládí">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Napoleon16Jahre.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Portrét muže z levého profilu" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b2/Napoleon16Jahre.jpg/180px-Napoleon16Jahre.jpg" decoding="async" width="180" height="210" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b2/Napoleon16Jahre.jpg/270px-Napoleon16Jahre.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b2/Napoleon16Jahre.jpg/360px-Napoleon16Jahre.jpg 2x" data-file-width="846" data-file-height="987" /></a><figcaption>Kresba křídou italského umělce Pantorniniho: první známý Napoleonův portrét z roku 1783 (1785)</figcaption></figure> Napoleon Bonaparte (rodným jménem Napoleone di Buonaparte<a href="#cite_note-12">[pozn. 1]</a>) se narodil v úterý 15. srpna 1769 v <a href="/wiki/Korsika" title="Korsika">korsickém</a> městě <a href="/wiki/Ajaccio" title="Ajaccio">Ajaccio</a> jako druhý syn nepříliš zámožného příslušníka úřednické šlechty advokáta <a href="/wiki/Carlo_Buonaparte" title="Carlo Buonaparte">Carla Buonaparta</a> a jeho ženy <a href="/wiki/Laetitia_Ramolino" title="Laetitia Ramolino">Laetitie</a> roz. Ramolino.<a href="#cite_note-16">[pozn. 2]</a> V mládí jej ovlivnili korsičtí nacionalisté, kteří Francouze považovali za cizí utlačovatele.<a href="#cite_note-17">[15]</a> Ostrov byl totiž vojensky připojen k Francii jen tři měsíce před Napoleonovým narozením<a href="#cite_note-Manfred,_17-18">[16]</a> a obyvatelé litovali ztráty politické samostatnosti.<a href="#cite_note-Tarle,_14-19">[17]</a> V porovnání s francouzskou aristokracií žila rodina Buonapartů ve velmi skromných poměrech, nouzí však netrpěla.<a href="#cite_note-20">[18]</a><a href="#cite_note-Tarle,_14-19">[17]</a> Otec byl asesorem (poradcem) královského soudu<a href="#cite_note-Dobyvatel_Bonaparte,_15-21">[19]</a> a ve volných chvílích se věnoval zejména literární činnosti.<a href="#cite_note-22">[20]</a> Na výchovu osmi dětí dohlížela matka, jež je vychovala s láskou, nicméně poměrně tvrdě.<a href="#cite_note-Tarle,_14-19">[17]</a> K tomu měla své důvody, jak dosvědčil později sám Napoleon: <table style="margin: auto; border-collapse: collapse; display: block; background-color: transparent; overflow: auto;"> <tbody><tr style="font-family: 'Linux Libertine', Georgia, Times, serif;"> <td style="color: #aad; font-size: %; font-weight: bold; vertical-align: bottom; padding-bottom: .7ex; _padding-bottom: .6ex;">„ </td> <td style="font-size: 110%; font-style: italic; text-align: justify;">Nic mi neimponovalo, měl jsem sklon k hádkám a rvačkám, nebál jsem se nikoho. Jednoho jsem bil, druhého jsem škrábal a všichni se mne báli. Nejvíce ode mne zakusil můj bratr Josef. Bil jsem ho a kousal. A ještě ho za to vyhubovali, neboť než se vzpamatoval ze strachu, utíkal jsem už matce žalovat. Tato vychytralost mi přinášela značný prospěch, protože jinak by mě matka byla za mou zálibu ve rvačkách přísně potrestala a nikdy by byla nestrpěla mou útočnost.<a href="#cite_note-23">[pozn. 3]</a> </td> <td style="color: #aad; font-size: %; font-weight: bold; vertical-align: top; padding-top: .3ex;">“ </td></tr> <tr> <td colspan="2" style="text-align: right;"><cite style="font-style: normal;">— Napoleon Bonaparte<a href="#cite_note-Tarle,_14-19">[17]</a></cite> </td></tr></tbody></table> Když bylo Napoleonovi devět let, odvezl jej otec i s jeho starším bratrem <a href="/wiki/Josef_Bonaparte" title="Josef Bonaparte">Josefem</a> do Francie. Zde ho nejprve umístil v koleji ve městě <a href="/wiki/Autun" title="Autun">Autun</a>, avšak ještě téhož roku byl jako <a href="/wiki/Stipendium" title="Stipendium">stipendista</a> přijat do vojenského učiliště v <a href="/wiki/Brienne-le-Ch%C3%A2teau" title="Brienne-le-Château">Brienne-le-Château</a>. Tam poté strávil Napoleon pět let. Podle pozdějšího ministra Bourrienna, který byl tehdy jeho přítelem, projevoval Napoleon mimořádné nadání v matematice a byl v tomto předmětu vždy první.<a href="#cite_note-24">[pozn. 4]</a> V této škole však vytrpěl mnoho od studentů, kteří se mu posmívali pro jeho malou výšku a špatnou <a href="/wiki/Francouz%C5%A1tina" title="Francouzština">francouzštinu</a>,<a href="#cite_note-27">[pozn. 5]</a> na což Napoleon reagoval slovními i fyzickými útoky. I přes tuto nepřízeň pilně studoval a mimo matematiku měl výborné známky také ze zeměpisu, dějepisu i jiných předmětů s výjimkou latiny a němčiny.<a href="#cite_note-Manfred,_17-18">[16]</a> V patnácti letech věku Napoleon své vzdělávání v Brienne-le-Château úspěšně ukončil a v říjnu 1784 byl přijat na prestižní vojenskou školu v <a href="/wiki/Pa%C5%99%C3%AD%C5%BE" title="Paříž">Paříži</a> (<a href="/wiki/%C3%89cole_militaire" title="École militaire">École militaire</a>). Specializoval se zde v oboru <a href="/wiki/D%C4%9Blost%C5%99electvo" title="Dělostřelectvo">dělostřelectví</a>, po jednom roce studií úspěšně složil zkoušky a byl poslán jako <a href="/wiki/Podporu%C4%8D%C3%ADk" title="Podporučík">podporučík</a> do pluku ležícího ve <a href="/wiki/Valence_(Dr%C3%B4me)" title="Valence (Drôme)">Valence</a> nedaleko <a href="/wiki/Lyon" title="Lyon">Lyonu</a>.<a href="#cite_note-Manfred,_17-18">[16]</a> Avšak již v únoru 1785, tedy ještě v Paříži, k němu dorazila zpráva, že zemřel jeho otec.<a href="#cite_note-Dobyvatel_Bonaparte,_15-21">[19]</a> Napoleon začal své matce, která zůstala s malými dětmi téměř bez prostředků, finančně vypomáhat. Po deseti měsících služby ve Valence si vymohl v září 1786 dovolenou k cestě na Korsiku, kde pobyl více než rok. Kvůli vyřizování soudních sporů své matky sice odjel v říjnu 1787 do Paříže, ale vrátil se v lednu 1788 opět do Ajaccia. Ke svému pluku La Fère–Artillerie, který se mezitím přemístil do <a href="/w/index.php?title=Auxonne&action=edit&redlink=1" class="new" title="Auxonne (stránka neexistuje)">Auxonne</a> v <a href="/wiki/Burgundsko" title="Burgundsko">Burgundsku</a>, se dostal zpět až v červnu 1788.<a href="#cite_note-Manfred,_18-28">[23]</a> Během služby u tohoto pluku, který byl nyní posádkou při dělostřelecké škole, posílal Napoleon značnou část svého platu matce na podporu rodiny. Ve volném čase se věnoval soukromému studiu vojenské historie, matematiky, zeměpisu, filosofie a osvícenské literatury 18. století.<a href="#cite_note-29">[24]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Zahájení_kariéry">Zahájení kariéry</h3>[<a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&veaction=edit&section=3" title="Editace sekce: Zahájení kariéry" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit&section=3" title="Editovat zdrojový kód sekce Zahájení kariéry">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Gros_-_First_Consul_Bonaparte_(Detail).png" class="mw-file-description"><img alt="Portrét – polocelek mladého muže hledícího vlevo, v červeném kabátci se zdobenou tmavorudou šerpou přes pravé rameno" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c1/Gros_-_First_Consul_Bonaparte_%28Detail%29.png/220px-Gros_-_First_Consul_Bonaparte_%28Detail%29.png" decoding="async" width="220" height="273" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c1/Gros_-_First_Consul_Bonaparte_%28Detail%29.png/330px-Gros_-_First_Consul_Bonaparte_%28Detail%29.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c1/Gros_-_First_Consul_Bonaparte_%28Detail%29.png/440px-Gros_-_First_Consul_Bonaparte_%28Detail%29.png 2x" data-file-width="1000" data-file-height="1241" /></a><figcaption><a href="/wiki/Antoine-Jean_Gros" title="Antoine-Jean Gros">Antoine-Jean Gros</a>: Napoleonův portrét pořízený v roce 1802, tedy v období, kdy působil ve funkci prvního <a href="/wiki/Konzul_(Francie_1799-1804)" class="mw-redirect" title="Konzul (Francie 1799-1804)">konzula</a> Francouzské republiky</figcaption></figure> V <a href="/w/index.php?title=Auxonne&action=edit&redlink=1" class="new" title="Auxonne (stránka neexistuje)">Auxonne</a> zastihly Napoleona události <a href="/wiki/Velk%C3%A1_francouzsk%C3%A1_revoluce" title="Velká francouzská revoluce">Velké francouzské revoluce</a>. Jeho <a href="/wiki/Pluk" title="Pluk">pluk</a> La Fère–Artillerie se připojil k povstalcům. Napoleon pochopil, že se mu otevřela cesta pro politickou kariéru a dva a půl měsíce po vzpouře jednotky požádal o další dovolenou.<a href="#cite_note-30">[25]</a> Do Ajaccia dorazil opět koncem září 1789 a neprodleně se zapojil do místního politického dění. Spolu se svým bratrem Josefem stál u počátků revolučního hnutí na ostrově. Na jejich písemnou výzvu <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_shrom%C3%A1%C5%BEd%C4%9Bn%C3%AD_(Francie)" title="Národní shromáždění (Francie)">Národní shromáždění</a> odsouhlasilo zrovnoprávnění Korsiky s ostatními částmi francouzského království.<a href="#cite_note-31">[26]</a> Současně byla udělena amnestie všem, kdo kdysi bojovali za nezávislost ostrova.<a href="#cite_note-32">[27]</a> To umožnilo návrat i někdejšímu vůdci protifrancouzského odboje <a href="/wiki/Pascal_Paoli" title="Pascal Paoli">Pascalu Paolimu</a>, jenž byl pro Napoleona po celé jeho dětství ústředním hrdinou.<a href="#cite_note-33">[28]</a> Avšak starší muž, jehož Korsičané záhy zvolili předsedou direktoria departmentu a vrchním velitelem ozbrojených sil ostrova,<a href="#cite_note-34">[29]</a> vystupoval vůči svému obdivovateli velmi chladně a brzy se ukázalo, že jejich cesty se neshodují. Snahou Paoliho byla korsická samostatnost, naproti tomu Napoleon viděl v revoluci nové možnosti nejen pro rozvoj ostrova, ale také pro svou kariéru.<a href="#cite_note-Tarle,_19-35">[30]</a> Když tedy mladý dělostřelecký důstojník po několikaměsíčním pobytu ve svém rodišti zjistil, že veškeré jeho snahy zůstávají bez větších výsledků, odcestoval zpět do <a href="/w/index.php?title=Auxonne&action=edit&redlink=1" class="new" title="Auxonne (stránka neexistuje)">Auxonne</a>. Aby matce ulehčil v rodinných výdajích, odvážel s sebou i mladšího bratra <a href="/wiki/Ludv%C3%ADk_Bonaparte" title="Ludvík Bonaparte">Ludvíka</a>.<a href="#cite_note-36">[31]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Ajaccio_MN1JPG.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Fotografie temně oranžové stěny třípatrového domu s vysokými okny s otevřenými zelenými okenicemi, na dolním okraji záběru pamětní deska připomínající Napoleona" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d2/Ajaccio_MN1JPG.jpg/220px-Ajaccio_MN1JPG.jpg" decoding="async" width="220" height="334" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d2/Ajaccio_MN1JPG.jpg/330px-Ajaccio_MN1JPG.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d2/Ajaccio_MN1JPG.jpg/440px-Ajaccio_MN1JPG.jpg 2x" data-file-width="1833" data-file-height="2785" /></a><figcaption>Průčelí Napoleonova rodného domu v Ajacciu</figcaption></figure> U své jednotky byl v červnu 1791, po šesti letech služby, povýšen na <a href="/wiki/Poru%C4%8D%C3%ADk" title="Poručík">poručíka</a> a zároveň převelen ke 4. dělostřeleckému pluku ve <a href="/wiki/Valence_(Dr%C3%B4me)" title="Valence (Drôme)">Valence</a>. Ve městě, jež stálo na počátku jeho vojenské kariéry, jako jeden z prvních vstoupil do <a href="/wiki/Jakob%C3%ADni" title="Jakobíni">jakobínského</a> Spolku přátel konstituce a záhy se stal jeho tajemníkem.<a href="#cite_note-37">[32]</a> Tři měsíce po povýšení požádal o další dovolenou, tentokrát dvanáctitýdenní. Opět se vrátil na Korsiku, kde se nechal zvolit podplukovníkem praporu dobrovolníků (což mělo za následek jeho odchod z dělostřeleckého pluku) a definitivně se odcizil s Pascalem Paolim. Navíc se 8.–12. dubna 1792 Bonapartovi dobrovolníci střetli s řádnou armádou, přičemž byly ztráty jak v řadách vojáků, tak mezi civilisty.<a href="#cite_note-Manfred,_56-38">[33]</a> Kvůli této akci, při níž se dokonce pokusil obsadit pevnost v Ajacciu, byl Napoleon povolán do Paříže, aby se po udání svých nepřátel zodpovídal u výboru vojenského ministerstva. Do francouzské metropole dorazil koncem května<a href="#cite_note-Tarle,_20-39">[34]</a> a bez větších problémů se mu podařilo dosáhnout toho, že proti němu vedená záležitost byla zamítnuta. Díky skvělé politické reputaci byl na svou žádost opět umístěn ke 4. dělostřeleckému pluku a posléze povýšen do hodnosti <a href="/wiki/Kapit%C3%A1n_(vojenstv%C3%AD)" title="Kapitán (vojenství)">kapitána</a>.<a href="#cite_note-Manfred,_56-38">[33]</a> Tento rok, nedlouho poté, co se 10. srpna stal nahodilým svědkem <a href="/wiki/%C3%9Atok_na_Tuilerijsk%C3%BD_pal%C3%A1c" title="Útok na Tuilerijský palác">útoku na Tuilerijský palác</a>, si vyžádal ještě jednu dovolenou a opět se vrátil na rodný ostrov, kde zůstal plných osm měsíců. Znova se chopil velení pluku dobrovolníků a zúčastnil se nevydařené invaze na <a href="/wiki/Sardinie" title="Sardinie">Sardinii</a>. Průběh akce, která byla podniknutá z iniciativy pařížských vládních činitelů, byl však značně zmatený a jediný profesionální výkon podal Napoleon, jenž svými <a href="/wiki/D%C4%9Blost%C5%99eleck%C3%A1_baterie" title="Dělostřelecká baterie">bateriemi</a> umlčel pevnosti na ostrově <a href="/wiki/La_Maddalena" title="La Maddalena">La Maddalena</a>.<a href="#cite_note-40">[35]</a> Po této vojenské operaci, která byla díky politické motivaci čelních korsických představitelů předem odsouzena k nezdaru,<a href="#cite_note-41">[36]</a> označil Napoleonův bratr <a href="/wiki/Lucien_Bonaparte" title="Lucien Bonaparte">Lucien</a> v jakobínském klubu v <a href="/wiki/Toulon" title="Toulon">Toulonu</a> korsického předsedu direktoria za zrádce republiky, načež pařížský Konvent vydal rozkaz k Paoliho zatčení. V reakci na toho rozhodnutí korsický vůdce vyzval lid k válce za nezávislost a bratři Buonapartové byli odsouzeni k veřejnému prokletí.<a href="#cite_note-Manfred,_60-42">[37]</a> Jejich rodný dům byl vydrancován a Napoleonovi, kterého zakrátko následovala i matka spolu s jeho bratry a sestrami, se jen za velkých obtíží podařilo emigrovat do Francie.<a href="#cite_note-Barnet_32-43">[38]</a> Mladému uprchlíkovi pak nezbylo, než se ze svého nedostatečného platu postarat o celou rodinu a žít v ještě větší nouzi.<a href="#cite_note-44">[39]</a> <figure class="mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Napoleon_%C3%A0_Toulon_par_Edouard_Detaille.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Celek důstojníka – Napoleona, který hledí mimo obraz, přičemž stojí na zabláceném dřevěném můstku a opírá se o velké koše na koše, nakterých si druhou rukou přidržuje rozloženou mapu. V pozadí pochoduje několik vojáků s lopatami." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/20/Napoleon_%C3%A0_Toulon_par_Edouard_Detaille.jpg/180px-Napoleon_%C3%A0_Toulon_par_Edouard_Detaille.jpg" decoding="async" width="180" height="232" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/20/Napoleon_%C3%A0_Toulon_par_Edouard_Detaille.jpg/270px-Napoleon_%C3%A0_Toulon_par_Edouard_Detaille.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/20/Napoleon_%C3%A0_Toulon_par_Edouard_Detaille.jpg/360px-Napoleon_%C3%A0_Toulon_par_Edouard_Detaille.jpg 2x" data-file-width="795" data-file-height="1024" /></a><figcaption>Édouard Detaille: Napoleon u Toulonu</figcaption></figure> Krátce po svém posledním návratu z Korsiky byl Napoleon převelen k francouzské armádě operující v Itálii. Cestou na nové působiště navštívil svého politického ochránce a přítele <a href="/w/index.php?title=Jean_Christoph_Salicetti&action=edit&redlink=1" class="new" title="Jean Christoph Salicetti (stránka neexistuje)">Salicettiho</a>. Ten byl jedním ze dvou politických komisařů u armády obléhající francouzské přístavní město <a href="/wiki/Toulon" title="Toulon">Toulon</a>, kde za podpory anglického a španělského válečného loďstva vypuklo povstání proti pařížské vládě. Jelikož byl v průběhu bojových akcí zraněn velitel dělostřelectva <a href="/w/index.php?title=Elz%C3%A9ar-Auguste_Cousin_de_Dommartin&action=edit&redlink=1" class="new" title="Elzéar-Auguste Cousin de Dommartin (stránka neexistuje)">Dommartin</a>, nabídl Salicetti uvolněný post Napoleonovi. Mladý Korsičan s tímto zařazením souhlasil a 18. září 1793 se před Toulonem ujal svých nových povinností.<a href="#cite_note-Barnet_32-43">[38]</a> Avšak obléhání pod vrchním velením generála <a href="/w/index.php?title=Jean-Fran%C3%A7ois_Carteaux&action=edit&redlink=1" class="new" title="Jean-François Carteaux (stránka neexistuje)">Carteauxe</a> probíhalo značně amatérským způsobem, Bonaparte se tedy k překonání nepřátelského odporu pokusil navrhnout novou koncepci. Návrh nebyl vrchním velitelem přijat, povolení k jeho provedení Napoleon obdržel teprve ve chvíli, kdy jej podpořil vlivný komisař Konventu <a href="/wiki/Thomas-Augustin_de_Gasparin" title="Thomas-Augustin de Gasparin">Gasparin</a>, který stál za vystřídáním Carteauxe generálem <a href="/w/index.php?title=Jacques_Fran%C3%A7ois_Dugommier&action=edit&redlink=1" class="new" title="Jacques François Dugommier (stránka neexistuje)">Dugommierem</a>.<a href="#cite_note-45">[40]</a> 14. prosince 1793 zahájily Napoleonem nově rozmístěné baterie palbu na britské opevnění <a href="/w/index.php?title=Fort_Mulgrave&action=edit&redlink=1" class="new" title="Fort Mulgrave (stránka neexistuje)">Fort Mulgrave</a>, přezdívané Francouzi Malý Gibraltar, a v noci ze 17. na 18. prosince došlo ke generálnímu útoku. Úvodní nápor tří proudů, kterým velel generál Dugommier, byl obránci odražen, teprve nápor čtvrté kolony pod přímým Bonapartovým velením přinesl úspěch, přestože při postupu byl pod Napoleonem zastřelen kůň a při závěrečném útoku utržil ránu bodákem na stehně. Anglické a španělské lodě, které byly v důsledku této akce vystaveny střelbě republikánských děl, odpluly pryč z města. Boje sice trvaly ještě celý následující den, ale to již nic nezměnilo na skutečnosti, že Toulon padl.<a href="#cite_note-46">[41]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Generál">Generál</h3>[<a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&veaction=edit&section=4" title="Editace sekce: Generál" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit&section=4" title="Editovat zdrojový kód sekce Generál">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:13Vend%C3%A9miaire.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Pouliční boj, ulice v oblacích dýmu z dělostřelby republikánů útočících přes ulici na roajalisty ve vstupu do palácové budovy." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ed/13Vend%C3%A9miaire.jpg/220px-13Vend%C3%A9miaire.jpg" decoding="async" width="220" height="136" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ed/13Vend%C3%A9miaire.jpg/330px-13Vend%C3%A9miaire.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ed/13Vend%C3%A9miaire.jpg/440px-13Vend%C3%A9miaire.jpg 2x" data-file-width="1418" data-file-height="875" /></a><figcaption>Charles Monnet: 13. vendémiaire</figcaption></figure> Úspěch, kterého Napoleon dosáhl u Toulonu, se stal pro tehdejší mladou generaci symbolem náhlého a rychlého obratu na životní dráze.<a href="#cite_note-47">[42]</a> V čtyřiadvaceti letech mu vynesl hodnost <a href="/wiki/Brig%C3%A1dn%C3%AD_gener%C3%A1l" title="Brigádní generál">brigádního generála</a> a také důvěru tehdy vládnoucího politického klubu <a href="/wiki/Jakob%C3%ADni" title="Jakobíni">jakobínů</a>.<a href="#cite_note-48">[43]</a> 6. února 1794 byl Napoleon jmenován velitelem dělostřelectva v Italské armádě, v této pozici však působil jen necelých šest měsíců, neboť 9. thermidoru r. III<a href="/wiki/Francouzsk%C3%BD_revolu%C4%8Dn%C3%AD_kalend%C3%A1%C5%99" title="Francouzský revoluční kalendář">franc.</a> (27. červenec 1794) došlo v Paříži k <a href="/wiki/Thermidorsk%C3%BD_p%C5%99evrat" title="Thermidorský převrat">převratu</a>, v jehož průběhu politickou moc převzal <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_konvent" title="Národní konvent">Konvent</a> a čelní vůdci jakobínů byli pozatýkáni a dalšího dne popraveni. Spolu s touto akcí došlo k vlně zatýkání osob blízkých popraveným jakobínům a 11. srpna byl zatčen i Napoleon.<a href="#cite_note-50">[pozn. 6]</a> Komisaři, kteří jej vyšetřovali, však neshledali na jeho osobě nic kompromitujícího, a proto byl po čtrnácti dnech věznění propuštěn. Posléze se jako velitel dělostřelectva účastnil expedice, jejímž úkolem bylo dobýt z rukou paolistů Korsiku, avšak výprava narazila na britské námořnictvo, které ji přinutilo k návratu.<a href="#cite_note-51">[45]</a> Bonaparte tedy odcestoval do Paříže, kde mu byla učiněna nabídka stát se generálem pěchoty ve <a href="/wiki/Vend%C3%A9e" title="Vendée">Vendée</a>. Tuto alternativu uplatnění však odmítl, prodloužil si zdravotní dovolenou a setrval ve francouzské metropoli. Zde v obnošené uniformě navštěvoval místa, kde se scházela politická elita, a snažil se na sebe upozorňovat předkládáním plánů a návrhů, avšak vzhledem k jakobínské minulosti pro něj bylo velmi složité se prosadit.<a href="#cite_note-52">[46]</a> Jeho memoranda, v nichž navrhoval novou strategickou koncepci pro Italskou armádu, však nakonec zaujala vlivného politika Douleceta de Pontécoulant, díky němuž byl Bonaparte 19. srpna 1795 jmenován šéfem topografického oddělení <a href="/wiki/V%C3%BDbor_pro_ve%C5%99ejn%C3%A9_blaho" title="Výbor pro veřejné blaho">Výboru veřejného blaha</a>.<a href="#cite_note-53">[47]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:La_Bataille_du_Pont_d%27Arcole.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Napoleon v čele skupiny vojáků vstupuje na můstek přes vodní tok, s potrhanou vlajkou v rukou se otáčí se ke skupině. V pozadí na druhé straně mostku, zahaleni oblaky dýmu, jsou oddíly nepřátel." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dc/La_Bataille_du_Pont_d%27Arcole.jpg/220px-La_Bataille_du_Pont_d%27Arcole.jpg" decoding="async" width="220" height="167" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dc/La_Bataille_du_Pont_d%27Arcole.jpg/330px-La_Bataille_du_Pont_d%27Arcole.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dc/La_Bataille_du_Pont_d%27Arcole.jpg/440px-La_Bataille_du_Pont_d%27Arcole.jpg 2x" data-file-width="1040" data-file-height="789" /></a><figcaption><a href="/wiki/Horace_Vernet" title="Horace Vernet">Horace Vernet</a>: Napoleon v bitvě u Arcole</figcaption></figure> Další obrat v Napoleonově kariéře nastal v druhé polovině téhož roku, když ve většině <a href="/wiki/Revolu%C4%8Dn%C3%AD_sekce_v_Pa%C5%99%C3%AD%C5%BEi" title="Revoluční sekce v Paříži">pařížských sekcí</a> došlo k velké <a href="/wiki/Monarchismus" title="Monarchismus">roajalistické</a> revoltě. <a href="/wiki/Povst%C3%A1n%C3%AD_13._vend%C3%A9miairu" title="Povstání 13. vendémiairu">13. vendémiairu</a> r. IV<a href="/wiki/Francouzsk%C3%BD_revolu%C4%8Dn%C3%AD_kalend%C3%A1%C5%99" title="Francouzský revoluční kalendář">franc.</a> (5. října 1795) byl narychlo zařazen do Vnitřní armády pod velení <a href="/wiki/Paul_de_Barras" title="Paul de Barras">Paula Barrase</a>, což mu umožnilo dát rozkaz <a href="/wiki/Joachim_Murat" title="Joachim Murat">Joachimu Muratovi</a>, aby se v čele 21. pluku jízdních myslivců zmocnil čtyřiceti děl z vojenského tábora Sablons u <a href="/wiki/Neuilly-sur-Seine" title="Neuilly-sur-Seine">Neuilly</a>. Většinu těchto zbraní pak rozmístil severně od sídla Konventu v <a href="/wiki/Palais_des_Tuileries" title="Palais des Tuileries">Palais des Tuileries</a> a ještě téhož dne jimi zcela rozvrátil útok čtyřnásobné přesily povstalců.<a href="#cite_note-54">[48]</a> Tento čin mu vynesl hodnost <a href="/wiki/Divizn%C3%AD_gener%C3%A1l" title="Divizní generál">divizního generála</a> a velení nad Vnitřní armádou.<a href="#cite_note-56">[pozn. 7]</a><a href="#cite_note-Manfred,_102-55">[49]</a> V následujících měsících Napoleon vyvinul značné úsilí, aby mu bylo svěřeno velení nad Italskou armádou. Své strategické záměry předložil členu <a href="/wiki/Direktorium_(Francie)" title="Direktorium (Francie)">Výkonného direktoria</a> <a href="/wiki/Lazare_Carnot" title="Lazare Carnot">Lazare Carnotovi</a>, který pochopil, že jde o ambiciózní projekt, jenž má naději na úspěch.<a href="#cite_note-57">[50]</a> 23. února 1796, po několika rozhovorech s Napoleonem, Carnot navrhl Bonapartovo jmenování do čela Italské armády. Tento post byl Napoleonovi přidělen po demisi jejího dosavadního velitele generála Schérera 2. března.<a href="#cite_note-58">[51]</a> Následovaly přípravy k odjezdu, v jejichž průběhu (8. března) si Napoleon vzal za manželku o šest let starší <a href="/wiki/Jos%C3%A9phine_de_Beauharnais" title="Joséphine de Beauharnais">Joséphine de Beauharnais</a>, s níž se patrně seznámil krátce po událostech z <a href="/wiki/Povst%C3%A1n%C3%AD_13._vend%C3%A9miairu" title="Povstání 13. vendémiairu">13. vendémiairu</a>.<a href="#cite_note-59">[52]</a> Již tři dny po svatbě kvapně zamířil do hlavního stanu Italské armády ve městě <a href="/wiki/Nice" title="Nice">Nice</a>, kam dorazil 27. března.<a href="#cite_note-60">[53]</a> Nazítří pak vydal svou první a nejspíše nejslavnější proklamaci, jakou ke svým vojákům kdy pronesl:<a href="#cite_note-61">[54]</a> <table style="margin: auto; border-collapse: collapse; display: block; background-color: transparent; overflow: auto;"> <tbody><tr style="font-family: 'Linux Libertine', Georgia, Times, serif;"> <td style="color: #aad; font-size: %; font-weight: bold; vertical-align: bottom; padding-bottom: .7ex; _padding-bottom: .6ex;">„ </td> <td style="font-size: 110%; font-style: italic; text-align: justify;">Vojáci, jste skoro nazí, špatně živení; vláda vám dluží mnoho a dát vám nic nemůže. Vaše trpělivost a odvaha, kterou jste vprostřed těchto skal prokázali, jsou obdivuhodné, avšak nepokrývají vás slávou ani leskem. Chci vás dovésti do nejúrodnější roviny světa. Bohaté provincie, veliká města upadnou ve vaši moc. Dobudete cti a slávy a bohatství. Vojáci italští, bude vám scházeti odvahy anebo vytrvalosti k tomu? </td> <td style="color: #aad; font-size: %; font-weight: bold; vertical-align: top; padding-top: .3ex;">“ </td></tr> <tr> <td colspan="2" style="text-align: right;"><cite style="font-style: normal;">— Napoleon Bonaparte<a href="#cite_note-62">[55]</a></cite> </td></tr></tbody></table> V několika příštích dnech pak Napoleon v rychlosti zkonsolidoval a zrevidoval síly vojska a 5. dubna vyrazil proti nepříteli. Na italské území vstoupil po čtyřdenním pochodu alpskými průsmyky a jeho vojáci se zanedlouho zapojili do bojových operací.<a href="#cite_note-63">[56]</a> Během následujících dvou týdnů pak svedl šest vítězných bitev s rakousko–piemontskými sbory,<a href="#cite_note-64">[57]</a> přičemž projevil pohrdání před osobním nebezpečím a odvahu hraničící s drzostí.<a href="#cite_note-65">[58]</a> Bleskovým postupem přinutil <a href="/wiki/Piemont" title="Piemont">Piemont</a> uzavřít s Francií mír a brzy poté (7. května) se jeho muži přepravili přes řeku <a href="/wiki/P%C3%A1d_(%C5%99eka)" title="Pád (řeka)">Pád</a>, aby mohli pokračovat v boji s Rakušany. Napoleon dosáhl dalších vítězství v <a href="/wiki/Bitva_u_Lodi" title="Bitva u Lodi">bitvě u Lodi</a>, obsazením <a href="/wiki/Mil%C3%A1n" title="Milán">Milána</a>, v <a href="/wiki/Bitva_u_Castiglione" title="Bitva u Castiglione">bitvě u Castiglione</a>, v <a href="/wiki/Bitva_u_Arcole" title="Bitva u Arcole">bitvě o arcolský most</a>, v <a href="/wiki/Bitva_u_Rivoli" title="Bitva u Rivoli">bitvě u Rivoli</a> aj. a postupně zatlačil rakouské jednotky až k <a href="/wiki/V%C3%ADde%C5%88" title="Vídeň">Vídni</a>. U císařského dvora blízkost Francouzů vyvolala paniku, v jejímž důsledku se <a href="/wiki/Franti%C5%A1ek_I._Rakousk%C3%BD" title="František I. Rakouský">císař František</a> rozhodl 7. dubna 1797 požádat o příměří.<a href="#cite_note-66">[59]</a> To nebylo přerušeno ani po jeho vypršení a po sérii jednání obě strany podepsaly konečnou <a href="/wiki/M%C3%ADr_v_Campo_Formio" title="Mír v Campo Formio">mírovou smlouvu</a> (17. října). Napoleon se vrátil do Paříže, kde byl na jeho počest v <a href="/wiki/Palais_du_Louvre" title="Palais du Louvre">Louvru</a> uspořádán banket a navíc byl jmenován členem matematické sekce francouzské Akademie.<a href="#cite_note-67">[60]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Bouchot_-_Le_general_Bonaparte_au_Conseil_des_Cinq-Cents.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Uprostřed haly plné lidí stojí Napoleon v generálské uniformě obklopen členy Rady pěti set v rudých pláštích" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/44/Bouchot_-_Le_general_Bonaparte_au_Conseil_des_Cinq-Cents.jpg/220px-Bouchot_-_Le_general_Bonaparte_au_Conseil_des_Cinq-Cents.jpg" decoding="async" width="220" height="234" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/44/Bouchot_-_Le_general_Bonaparte_au_Conseil_des_Cinq-Cents.jpg/330px-Bouchot_-_Le_general_Bonaparte_au_Conseil_des_Cinq-Cents.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/44/Bouchot_-_Le_general_Bonaparte_au_Conseil_des_Cinq-Cents.jpg/440px-Bouchot_-_Le_general_Bonaparte_au_Conseil_des_Cinq-Cents.jpg 2x" data-file-width="1833" data-file-height="1953" /></a><figcaption>François Bouchot: Státní převrat z 18.–19. brumairu<a href="/wiki/Francouzsk%C3%BD_revolu%C4%8Dn%C3%AD_kalend%C3%A1%C5%99" title="Francouzský revoluční kalendář">franc.</a></figcaption></figure> V roce 1798 byl Napoleon pověřen velením připravované invaze do <a href="/wiki/Kr%C3%A1lovstv%C3%AD_Velk%C3%A9_Brit%C3%A1nie" title="Království Velké Británie">Velké Británie</a>. Tuto akci však vzhledem k síle anglického loďstva pokládal za hazard, místo ní Direktoriu navrhl <a href="/wiki/Napoleonovo_ta%C5%BEen%C3%AD_do_Egypta_a_S%C3%BDrie" title="Napoleonovo tažení do Egypta a Sýrie">expedici do Egypta</a>, jejíž realizaci již dříve nastínil ministr zahraničí <a href="/wiki/Charles_Maurice_de_Talleyrand-P%C3%A9rigord" title="Charles Maurice de Talleyrand-Périgord">Talleyrand</a>.<a href="#cite_note-68">[61]</a> Francii mělo dobytí této země otevřít cestu k <a href="/wiki/Orient" title="Orient">Orientu</a> a připravit jí pozici k možnému vyhnání Britů z <a href="/wiki/Indie" title="Indie">Indie</a>.<a href="#cite_note-69">[62]</a> Oficiální velení výpravy obdržel Napoleon 5. března<a href="#cite_note-70">[63]</a> a již 19. května flotila lodí s jeho muži zamířila přes <a href="/wiki/Malta" title="Malta">Maltu</a> k africkému pobřeží. Při plavbě se Francouzům podařilo se štěstím uniknout britskému loďstvu pod velením <a href="/wiki/Horatio_Nelson" title="Horatio Nelson">admirála Nelsona</a> a 1. července celé uskupení dorazilo k <a href="/wiki/Alexandrie" title="Alexandrie">Alexandrii</a>. Toto pobřežní město padlo do Napoleonových rukou již následujícího dne, čímž se mu otevřela cesta na <a href="/wiki/K%C3%A1hira" title="Káhira">Káhiru</a>.<a href="#cite_note-71">[64]</a> 21. července se za pochodu vítězně střetl s Egypťany v <a href="/wiki/Bitva_u_pyramid" title="Bitva u pyramid">bitvě u pyramid</a> a dalšího dne se zmocnil i samotné egyptské metropole.<a href="#cite_note-72">[65]</a> Nadšení z dosažených vítězství na souši však zkalil neúspěch na moři, neboť 1. srpna se admirálu Nelsonovi podařilo porazit francouzskou flotilu v <a href="/wiki/Bitva_u_Ab%C3%BAk%C3%ADru" title="Bitva u Abúkíru">bitvě u Abúkíru</a>,<a href="#cite_note-73">[66]</a> čímž se Napoleon dostal do naprosté izolace. 31. ledna 1799 tedy zahájil ofenzívu do Sýrie a postupně dobyl <a href="/wiki/Ar%C3%AD%C5%A1" title="Aríš">El Arish</a> a <a href="/wiki/Jaffa" title="Jaffa">Jaffu</a> a oblehl <a href="/wiki/Akko" title="Akko">Akru</a>.<a href="#cite_note-74">[67]</a> Vojsko však bylo před hradbami města postiženo morovou epidemií a Napoleonovi nezbylo než ustoupit zpět ke Káhiře.<a href="#cite_note-75">[68]</a> 25. července sice porazil turecké vojsko ohrožující Alexandrii v pozemní <a href="/w/index.php?title=Bitva_u_Ab%C3%BAk%C3%ADru_(1799)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bitva u Abúkíru (1799) (stránka neexistuje)">bitvě u Abúkíru</a>,<a href="#cite_note-76">[69]</a> ale již v této chvíli mu bylo zřejmé, že egyptské tažení se stalo slepou uličkou jak ze strategického, tak z jeho osobního hlediska. A to tím spíše, že po střetnutí u Abúkíru obdržel informace, že Francie utrpěla od spojených rusko-rakouských sil zdrcující porážky a domácí politická scéna spěje k další nezadržitelné krizi.<a href="#cite_note-77">[70]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Baron_Antoine-Jean_Gros-Battle_Pyramids_1810.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Napoleon v generálské uniformě na bílém koni v centru obrazu je obklopen skrmáží francouzských vojáků a polonahých žadonících Egypťanů." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/99/Baron_Antoine-Jean_Gros-Battle_Pyramids_1810.jpg/220px-Baron_Antoine-Jean_Gros-Battle_Pyramids_1810.jpg" decoding="async" width="220" height="154" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/99/Baron_Antoine-Jean_Gros-Battle_Pyramids_1810.jpg/330px-Baron_Antoine-Jean_Gros-Battle_Pyramids_1810.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/99/Baron_Antoine-Jean_Gros-Battle_Pyramids_1810.jpg/440px-Baron_Antoine-Jean_Gros-Battle_Pyramids_1810.jpg 2x" data-file-width="2993" data-file-height="2100" /></a><figcaption>Napoleon v <a href="/wiki/Bitva_u_pyramid" title="Bitva u pyramid">bitvě u pyramid</a> poráží egyptské mamlúky</figcaption></figure> Všechny tyto okolnosti nakonec stály za Napoleonovým rozhodnutím ráno 22. srpna 1799 potají odplout do Francie a zanechat celé vojsko v Africe. V Paříži jej bouřlivě vítaly davy občanů jako hrdinu a dobyvatele, který přijel, aby zachránil svoji zemi.<a href="#cite_note-78">[71]</a> Nejhorší tíseň však již minula, a tak se záhy stal účastníkem politického převratu zorganizovaného členem Direktoria <a href="/wiki/Emmanuel_Joseph_Siey%C3%A8s" title="Emmanuel Joseph Sieyès">Emmanuelem Josephem Sieyèsem</a>, jenž zamýšlel omezit moc dvou zákonodárných sněmoven ve prospěch mnohem silnější výkonné moci.<a href="#cite_note-79">[72]</a> Naivně se domníval, že se Napoleon spokojí pouze s rolí povolného vojenského nástroje.<a href="#cite_note-80">[73]</a> Sám Bonaparte nic ohledně převratu nenavrhoval, neboť plán byl již připraven do nejmenších podrobností.<a href="#cite_note-81">[74]</a> Obratně však využil nabízené příležitosti a po <a href="/wiki/Brumairov%C3%BD_p%C5%99evrat" title="Brumairový převrat">událostech 18. –19. brumairu</a> r. VIII<a href="/wiki/Francouzsk%C3%BD_revolu%C4%8Dn%C3%AD_kalend%C3%A1%C5%99" title="Francouzský revoluční kalendář">franc.</a> (9.–10. listopadu 1799), kdy za dramatických okolností zanikly jak Direktorium, tak i Rada starších a <a href="/wiki/Rada_p%C4%9Bti_set" title="Rada pěti set">Rada pěti set</a>, byl po novém a zinscenovaném zasedání Rady pěti set jmenován prvním ze tří <a href="/wiki/Konzul_(Francie_1799-1804)" class="mw-redirect" title="Konzul (Francie 1799-1804)">konzulů</a>. V jeho pravomoci bylo iniciovat tvorbu všech zákonů, jmenovat ministry a činitele, vyhlašovat válku a uzavírat mír. Funkce dalších dvou konzulů byla pouze poradní a konzultativní.<a href="#cite_note-Barnett,_69-82">[75]</a> I když se Sieyès, jenž se snažil ústřední vládu získat pro sebe, pokoušel limitovat Bonapartovu moc formálními omezeními, ničeho nedosáhl, neboť za třicetiletým Korsičanem stála armáda.<a href="#cite_note-Barnett,_69-82">[75]</a> Také francouzský národ toužící po nalezení stability vyjádřil v plebiscitu ze 7. února 1800 Napoleonovi i nové ústavě výraznou podporu (pro hlasovalo 3 011 007 voličů, nesouhlas jich vyjádřilo 1562).<a href="#cite_note-barnett70-83">[76]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="První_konzul">První konzul</h3>[<a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&veaction=edit&section=5" title="Editace sekce: První konzul" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit&section=5" title="Editovat zdrojový kód sekce První konzul">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Jacques-Louis_David_-_Napoleon_Crossing_the_Alps_-_Kunsthistorisches_Museum.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b2/Jacques-Louis_David_-_Napoleon_Crossing_the_Alps_-_Kunsthistorisches_Museum.jpg/220px-Jacques-Louis_David_-_Napoleon_Crossing_the_Alps_-_Kunsthistorisches_Museum.jpg" decoding="async" width="220" height="262" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b2/Jacques-Louis_David_-_Napoleon_Crossing_the_Alps_-_Kunsthistorisches_Museum.jpg/330px-Jacques-Louis_David_-_Napoleon_Crossing_the_Alps_-_Kunsthistorisches_Museum.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b2/Jacques-Louis_David_-_Napoleon_Crossing_the_Alps_-_Kunsthistorisches_Museum.jpg/440px-Jacques-Louis_David_-_Napoleon_Crossing_the_Alps_-_Kunsthistorisches_Museum.jpg 2x" data-file-width="1576" data-file-height="1876" /></a><figcaption><a href="/wiki/Jacques-Louis_David" title="Jacques-Louis David">Jacques-Louis David</a>: Bonaparte při přechodu Alp (Museé de <a href="/wiki/Versailles_(z%C3%A1mek)" title="Versailles (zámek)">Versailles</a>). Námět tohoto idealizovaného plátna Napoleona v průsmyku Svatého Bernarda vyjadřuje protiklad mezi klidnou energií jezdce a bujným pohybem koně, který se lekl propasti zející krok od jeho nohou<a href="#cite_note-Pijoan,_141-84">[77]</a></figcaption></figure> Spolu s vypracováním nové ústavy čekala na Napoleona řada dalších úkolů spojených s rekonstrukcí Francie. Na domácí frontě to byla zejména finanční situace. Vyprázdněnou státní kasu postupně zacelil důsledným spořením, kontrolou vynaložených financí, daňovou politikou, jež měla zcela jasně vymezený obsah<a href="#cite_note-Manfred,_251-85">[78]</a> a vysokými půjčkami získanými v <a href="/wiki/Bat%C3%A1vsk%C3%A1_republika" title="Batávská republika">Nizozemí</a> a Itálii.<a href="#cite_note-86">[79]</a> Pokud jde o daně samotné, Napoleon značně zvýšil <a href="/wiki/Nep%C5%99%C3%ADm%C3%A1_da%C5%88" title="Nepřímá daň">daň nepřímou</a>, zato výrazně snížil <a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADm%C3%A1_da%C5%88" title="Přímá daň">daň přímou</a>. Uvědomoval si též, že pro stát je prospěšná podpora podnikání, přičemž za prvořadý zájem považoval rozvoj průmyslu.<a href="#cite_note-Manfred,_251-85">[78]</a> Současně důkladně zreorganizoval celý centrální systém státní správy,<a href="#cite_note-barnett70-83">[76]</a> 1. ledna 1800 založil Francouzskou banku,<a href="#cite_note-87">[80]</a> k boji proti roajalistům a jakobínům vytvořil silný a rozvětvený policejní aparát (dlouholetým ministrem policie byl <a href="/wiki/Joseph_Fouch%C3%A9" title="Joseph Fouché">Joseph Fouché</a>)<a href="#cite_note-88">[81]</a> a kritiku umlčel opatřením z 27. nivôsu r. VIII<a href="/wiki/Francouzsk%C3%BD_revolu%C4%8Dn%C3%AD_kalend%C3%A1%C5%99" title="Francouzský revoluční kalendář">franc.</a> (17. ledna 1800), jež zastavilo tisk šedesáti z celkových sedmdesáti tří vycházejících novin a časopisů.<a href="#cite_note-Tarle,_87-89">[82]</a> Během prvního půl roku se též vypořádal s rostoucí vlnou loupežnictví podél pozemních komunikací a výrazně utlumil stále doutnající roajalistické <a href="/wiki/Povst%C3%A1n%C3%AD_ve_Vend%C3%A9e" title="Povstání ve Vendée">povstání ve Vendée</a>.<a href="#cite_note-90">[83]</a> V rámci vnitrostátních aktivit, které souvisely se správou státu, se Napoleon pustil i do budování vojenské moci, neboť armády II. koalice získaly zpět celou Itálii a stály na hranicích Francie. Již od 1. ledna, oficiálně teprve od 7. března 1800, začal s nejvyšším možným utajením vytvářet novou, takzvanou Záložní armádu (Armée de Réserve). Místem shromažďování vojsk bylo město <a href="/wiki/Dijon" title="Dijon">Dijon</a> a jeho blízké okolí.<a href="#cite_note-91">[84]</a> Zároveň s organizováním nové úderné síly první konzul posiloval Rýnskou armádu generála <a href="/wiki/Jean-Victor_Moreau" title="Jean-Victor Moreau">Moreaua</a> a vydal pokyny veliteli Italské armády <a href="/wiki/Andr%C3%A9_Mass%C3%A9na" title="André Masséna">André Massénovi</a>, aby pouze odvracel pozornost Rakušanů.<a href="#cite_note-92">[85]</a> Osobně se odebral do Dijonu 6. května, odkud zamířil do <a href="/wiki/%C5%BDeneva" title="Ženeva">Ženevy</a>, kam směřovaly jednotlivé celky Záložní armády. 14. května dostali vojáci povel vyrazit k pochodu, aby nepříteli vpadli do týlu průchodem <a href="/wiki/Alpy" title="Alpy">Alp</a> skrze <a href="/wiki/Velk%C3%BD_Svatobernardsk%C3%BD_pr%C5%AFsmyk" title="Velký Svatobernardský průsmyk">Velký Svatobernardský průsmyk</a> a <a href="/w/index.php?title=Svatogotthardsk%C3%BD_pr%C5%AFsmyk&action=edit&redlink=1" class="new" title="Svatogotthardský průsmyk (stránka neexistuje)">Svatogotthardský průsmyk</a>. Mezi 17.–22. květnem dosáhly hlavní francouzské síly <a href="/wiki/Lombardie" title="Lombardie">Lombardie</a> a 2. června vstoupily do <a href="/wiki/Mil%C3%A1n" title="Milán">Milána</a>.<a href="#cite_note-93">[86]</a> V dalších dnech pak Napoleon rozptýlil svou armádu v domnění, že se nepřítel bude snažit vyklidit <a href="/wiki/Provincie_Alessandria" title="Provincie Alessandria">Alessandrii</a> a ustoupí směrem přes řeku <a href="/wiki/P%C3%A1d_(%C5%99eka)" title="Pád (řeka)">Pád</a>. Jeho protivník baron <a href="/wiki/Michael_von_Melas" title="Michael von Melas">Michael von Melas</a> však místo ústupu soustřeďoval své síly a 14. června udeřil na značně oslabenou francouzskou armádu u hospodářské usedlosti s názvem Vella di Marengo. Naprosto zaskočený Napoleon nebyl s to silnějšímu soupeři vzdorovat a zdálo se, že <a href="/wiki/Bitva_u_Marenga" title="Bitva u Marenga">bitva u Marenga</a> se stane jeho výrazným neúspěchem. Po páté hodině odpolední však na bojiště dorazilo 5 000 mužů generála <a href="/wiki/Louis-Charles-Antoine_Desaix" title="Louis-Charles-Antoine Desaix">Desaixe</a>, který osobně zvrátil průběh střetu ve francouzské vítězství. Následujícího dne podepsaly obě strany příměří, podle nějž se měli Rakušané stáhnout severně od řeky <a href="/wiki/P%C3%A1d_(%C5%99eka)" title="Pád (řeka)">Pád</a>.<a href="#cite_note-94">[87]</a> Napoleonovi, jenž se krátce po vítězství vrátil do Paříže, dopomohl triumf k upevnění pozice prvního konzula i přesto, že bitva u Marenga válku neukončila. Nepřátelství mezi oběma stranami bylo v listopadu téhož roku obnoveno a k definitivnímu rozhodnutí došlo až po vítězství generála Moreaua v <a href="/wiki/Bitva_u_Hohenlinden" title="Bitva u Hohenlinden">bitvě u Hohenlindenu</a> (3. prosince). Teprve poté byla 9. února 1801 mezi Francií a Rakouskem v <a href="/wiki/M%C3%ADr_v_Lun%C3%A9ville" title="Mír v Lunéville">Lunéville</a> podepsána mírová smlouva.<a href="#cite_note-95">[88]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Delaroche_-_Bonaparte_franchissant_les_Alpes.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/06/Delaroche_-_Bonaparte_franchissant_les_Alpes.jpg/220px-Delaroche_-_Bonaparte_franchissant_les_Alpes.jpg" decoding="async" width="220" height="286" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/06/Delaroche_-_Bonaparte_franchissant_les_Alpes.jpg/330px-Delaroche_-_Bonaparte_franchissant_les_Alpes.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/06/Delaroche_-_Bonaparte_franchissant_les_Alpes.jpg/440px-Delaroche_-_Bonaparte_franchissant_les_Alpes.jpg 2x" data-file-width="1441" data-file-height="1875" /></a><figcaption><a href="/wiki/Hippolyte_Delaroche" class="mw-redirect" title="Hippolyte Delaroche">Paul Delaroche</a>: první konzul překračuje Alpy. 20. května 1800 při legendárním přechodu Alp překonal Napoleon <a href="/wiki/Velk%C3%BD_Svatobernardsk%C3%BD_pr%C5%AFsmyk" title="Velký Svatobernardský průsmyk">Velký Svatobernardský průsmyk</a>. Výstup podnikl na <a href="/wiki/Mula" title="Mula">mule</a>, kterou vedl za ohlávku místní horský vůdce jménem Dorsaz.<a href="#cite_note-96">[89]</a></figcaption></figure> 11. ledna 1802 dorazil první konzul Bonaparte do <a href="/wiki/Lyon" title="Lyon">Lyonu</a>, kde bylo zahájeno zasedání Poradního shromáždění <a href="/wiki/Cisalpinsk%C3%A1_republika" title="Cisalpinská republika">Cisalpinské republiky</a>. V jeho průběhu pronesl projev, v němž shromážděným delegátům navrhl zřídit Italskou republiku. Mezi přítomnými tím vzbudil značné nadšení a po ukončení zasedání byl zvolen italským prezidentem.<a href="#cite_note-97">[90]</a> 11. floreálu roku X<a href="/wiki/Francouzsk%C3%BD_revolu%C4%8Dn%C3%AD_kalend%C3%A1%C5%99" title="Francouzský revoluční kalendář">franc.</a> (1. května 1802) vydal zákon o veřejném vyučování, jímž zřizoval veřejná <a href="/wiki/Lyceum" title="Lyceum">lycea</a> na území celé Francie, čímž položil základ státního vzdělávacího systému (Université de France).<a href="#cite_note-Lacour-Gayet,_541-98">[91]</a><a href="#cite_note-99">[92]</a> Na diplomatické frontě urovnal poměry s Velkou Británií, s jejímiž zástupci uzavřel v <a href="/wiki/Amiens" title="Amiens">Amiensu</a> 22. března 1802 mírovou smlouvu. V rámci vzájemného vyrovnání byly Francii navráceny zámořské kolonie, které předtím na krátko obsadili britští vojáci (<a href="/wiki/Saint-Domingue" title="Saint-Domingue">Saint-Domingue</a>, <a href="/wiki/Mal%C3%A9_Antily" title="Malé Antily">Malé Antily</a>, <a href="/wiki/Maskar%C3%A9ny" title="Maskarény">Maskarény</a> a pobřeží <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_Guyana" title="Francouzská Guyana">Guyany</a>). Po formálním převzetí těchto území se Napoleon postavil na stranu francouzských plantážníků, kteří se nedokázali smířit s rozhodnutím Konventu o propuštění otroků, a obnovil otrokářské zákony tam, kde byly zrušeny. Již předtím vyslal 20 000 vojáků Rýnské armády pod velením svého švagra, generála <a href="/wiki/Charles_Leclerc_d%27Ostin" title="Charles Leclerc d'Ostin">Leclerca</a> (manžela své sestry <a href="/wiki/Pauline_Bonaparte" class="mw-redirect" title="Pauline Bonaparte">Pauliny</a>), aby potlačili <a href="/wiki/Haitsk%C3%A1_revoluce" title="Haitská revoluce">povstání černochů</a> vedených <a href="/wiki/Toussaint_Louverture" title="Toussaint Louverture">Toussaintem Louverturem</a> v kolonii Saint-Domingue (dnešní <a href="/wiki/Haiti" title="Haiti">Haiti</a>).<a href="#cite_note-Tarle,_129-100">[93]</a><a href="#cite_note-Dupuy_a_Dupuy,_911-101">[94]</a><a href="#cite_note-Barnett,_87-102">[95]</a> Napoleon se nadále věnoval i upevňování své pozice v čele republiky, přičemž se mu podařilo Státní radu zbavit všech pravomocí podílet se na přípravě zákonů.<a href="#cite_note-Barnett,_87-102">[95]</a> Zanedlouho pomocí neústavních machinací zorganizoval referendum, ve kterém byl 29. července 1802 zvolen doživotním konzulem a 2. srpna byl vyšachovaný senát nucen jej do tohoto úřadu potvrdit.<a href="#cite_note-103">[96]</a> 24. prosince téhož roku byl na Napoleona spáchán atentát, když odjížděl na představení do <a href="/wiki/Op%C3%A9ra_national_de_Paris" title="Opéra national de Paris">opery</a>. Následné vyšetřování prokázalo, že za výbuchem pekelného stroje nedaleko jeho kočáru stáli příslušníci strany <a href="/wiki/%C5%A0uani" title="Šuani">Šuanů</a>.<a href="#cite_note-104">[97]</a> V únoru 1803 Napoleon vyvinul mocenský nátlak na švýcarské povstalce, kteří se po podepsání lunévillského míru a odchodu francouzských vojsk ozbrojenou mocí postavili proti uspořádání země podle diktátu Direktoria, a po podepsání listiny Acte de médiation se stal protektorem (zprostředkovatelem) <a href="/wiki/Helvetsk%C3%A1_republika" class="mw-redirect" title="Helvetská republika">Helvetské republiky</a> (19. února).<a href="#cite_note-105">[98]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Lejeune_-_Bataille_de_Marengo.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fe/Lejeune_-_Bataille_de_Marengo.jpg/220px-Lejeune_-_Bataille_de_Marengo.jpg" decoding="async" width="220" height="163" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fe/Lejeune_-_Bataille_de_Marengo.jpg/330px-Lejeune_-_Bataille_de_Marengo.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fe/Lejeune_-_Bataille_de_Marengo.jpg/440px-Lejeune_-_Bataille_de_Marengo.jpg 2x" data-file-width="3500" data-file-height="2593" /></a><figcaption>Napoleon v <a href="/wiki/Bitva_u_Marenga" title="Bitva u Marenga">bitvě u Marenga</a></figcaption></figure> Po diplomatické roztržce vstoupila v květnu téhož roku Francie do válečného stavu s Velkou Británií, což Napoleona přinutilo vzdát se plánů souvisejících s dosavadní koloniální politikou. Přes prvotní úspěchy nedokázalo jeho vojsko potlačit povstání v Saint-Domingue.<a href="#cite_note-109">[pozn. 8]</a> Napoleon poznal, že Francie nebude schopna udržet námořní spojení se svými državami na řece <a href="/wiki/Mississippi_(%C5%99eka)" title="Mississippi (řeka)">Mississippi</a>, a proto odprodal 30. dubna francouzskou část <a href="/wiki/Louisiana_(Nov%C3%A1_Francie)" title="Louisiana (Nová Francie)">Louisiany</a> <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">Spojeným státům americkým</a> za částku 15 milionů dolarů.<a href="#cite_note-110">[102]</a><a href="#cite_note-Tarle,_129-100">[93]</a><a href="#cite_note-Dupuy_a_Dupuy,_911-101">[94]</a> Přestože pro nadcházející konflikt Británie disponovala značnou námořní převahou, Napoleon se velmi intenzivně zabýval přípravou invaze přes <a href="/wiki/Laman%C5%A1sk%C3%BD_pr%C5%AFliv" title="Lamanšský průliv">Lamanšský průliv</a>.<a href="#cite_note-111">[103]</a> Byl si naprosto jist svým vítězstvím, a proto začal i ve zbytku Evropy uplatňovat agresivní politiku.<a href="#cite_note-Manfred,_363-112">[104]</a> 5. června 1803 anektoval <a href="/wiki/Hannoversko" title="Hannoversko">Hannoversko</a> a 21. března 1804 nechal z území <a href="/wiki/B%C3%A1densko" title="Bádensko">Bádenska</a> unést a po zinscenovaném procesu popravit blízkého příbuzného bývalého francouzského krále <a href="/wiki/Ludv%C3%ADk_XVI." title="Ludvík XVI.">Ludvíka XVI.</a>, vévodu <a href="/wiki/Louis_Antoine_Henri_de_Bourbon_Cond%C3%A9" title="Louis Antoine Henri de Bourbon Condé">Antoina d'Enghien</a>. K tomuto skutku jej vedly zejména indicie, které naznačovaly, že mladý příslušník rodu Bourbonů je zapleten do spiknutí připravovaného britskými agenty, jehož cílem byl státní převrat a Napoleonova násilná smrt.<a href="#cite_note-113">[105]</a> Téhož měsíce Napoleon vydal nový občanský zákoník <a href="/wiki/Code_civil" title="Code civil">Code civil</a> neboli Code Napoleon, jenž přes mnohé novely zůstává doposud základem francouzského <a href="/wiki/Ob%C4%8Dansk%C3%A9_pr%C3%A1vo" title="Občanské právo">občanského práva</a><a href="#cite_note-Kde,_kdy_a_jak,_208-10">[10]</a> a silně ovlivnil <a href="/wiki/Pr%C3%A1vn%C3%AD_v%C4%9Bda" title="Právní věda">právní vědu</a>.<a href="#cite_note-Tarle,_125-114">[106]</a> K uskutečnění dalších ambicí Napoleonovi dopomohla obě odhalená spiknutí usilující o jeho život. Pod záminkou, že má v úmyslu zmařit pokusy budoucích atentátníků zavedením dědičného následnictví, přiměl senát, aby jej 18. května 1804 jmenoval císařem.<a href="#cite_note-115">[pozn. 9]</a><a href="#cite_note-116">[107]</a> Impozantní korunovace proběhla 2. prosince téhož roku za přítomnosti papeže <a href="/wiki/Pius_VII." title="Pius VII.">Pia VII.</a> v <a href="/wiki/Katedr%C3%A1la_Notre-Dame_(Pa%C5%99%C3%AD%C5%BE)" title="Katedrála Notre-Dame (Paříž)">katedrále Notre–Dame</a> v Paříži.<a href="#cite_note-117">[108]</a> Jelikož Napoleon dobře chápal důležitost symbolů, vystoupal při církevním obřadu k oltáři, uchopil korunu ležící na podstavci, otočil se zády ke všem asistujícím včetně papeže a za císaře Francouzů se korunoval sám. Pak vložil korunu na hlavu své manželky Josefiny a po oficiálním uvedení na trůn převzal tradiční symboly panovnické moci: říšské jablko, žezlo a meč.<a href="#cite_note-118">[109]</a><a href="#cite_note-119">[110]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Císařství">Císařství</h2>[<a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&veaction=edit&section=6" title="Editace sekce: Císařství" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit&section=6" title="Editovat zdrojový kód sekce Císařství">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článcích <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_Francouzsk%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="První Francouzské císařství">První Francouzské císařství</a> a <a href="/wiki/Napoleonsk%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Napoleonské války">Napoleonské války</a>.</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Nástup_na_trůn_a_vítězství_nad_Rakouskem">Nástup na trůn a vítězství nad Rakouskem</h3>[<a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&veaction=edit&section=7" title="Editace sekce: Nástup na trůn a vítězství nad Rakouskem" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit&section=7" title="Editovat zdrojový kód sekce Nástup na trůn a vítězství nad Rakouskem">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Caricature_gillray_plumpudding.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Caricature_gillray_plumpudding.jpg/220px-Caricature_gillray_plumpudding.jpg" decoding="async" width="220" height="157" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Caricature_gillray_plumpudding.jpg/330px-Caricature_gillray_plumpudding.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Caricature_gillray_plumpudding.jpg/440px-Caricature_gillray_plumpudding.jpg 2x" data-file-width="3970" data-file-height="2842" /></a><figcaption>James Gillray: Vánoční pudink v ohrožení neboli státní labužníci si pochutnávají na un Petit Soupe. Karikatura z roku 1805 poukazující na územní hrabivost britského premiéra <a href="/wiki/William_Pitt_mlad%C5%A1%C3%AD" title="William Pitt mladší">Williama Pitta</a> a francouzského císaře Napoleona.<a href="#cite_note-120">[111]</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Jacques-Louis_David_006.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/39/Jacques-Louis_David_006.jpg/220px-Jacques-Louis_David_006.jpg" decoding="async" width="220" height="139" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/39/Jacques-Louis_David_006.jpg/330px-Jacques-Louis_David_006.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/39/Jacques-Louis_David_006.jpg/440px-Jacques-Louis_David_006.jpg 2x" data-file-width="1400" data-file-height="882" /></a><figcaption>Jacques-Louis David: epizoda z <a href="/wiki/Napoleonova_korunovace" title="Napoleonova korunovace">Napoleonovy korunovace</a><a href="#cite_note-123">[pozn. 10]</a></figcaption></figure> V červnu 1804 Napoleon k Francii připojil <a href="/wiki/Ligursk%C3%A1_republika" title="Ligurská republika">Ligurskou republiku</a> a v květnu 1805 podnikl vítěznou cestu po Itálii a nechal se korunovat italským králem (26. května).<a href="#cite_note-Manfred,_363-112">[104]</a> Avšak jeho územní rozpínavost a bezohledné počínání již dlouhodobě vzbuzovaly hněv a nelibost u cara <a href="/wiki/Alexandr_I._Pavlovi%C4%8D" title="Alexandr I. Pavlovič">Alexandra I.</a>, který se od roku 1803 prozatím neúspěšně pokoušel uzavřít protifrancouzskou útočnou alianci s vládci Rakouska a Pruska.<a href="#cite_note-124">[114]</a> K nejvýraznějšímu ochlazení francouzsko-ruských vztahů došlo po popravě vévody d'Enghien v druhé polovině roku 1804,<a href="#cite_note-126">[pozn. 11]</a> nicméně Napoleon nechápal důvod carova jednání a společně se svými diplomaty se domníval, že jde jen o dočasnou záležitost.<a href="#cite_note-127">[116]</a> Ruský panovník však zatvrzele usiloval o spojenectví s některou z evropských velmocí a nakonec se jeho pověřencům podařilo dosáhnout úspěchu ve Velké Británii, se kterou uzavřel dohodu 30. března 1805. K alianci se po diplomatickém nátlaku následně připojil i rakouský císař <a href="/wiki/Franti%C5%A1ek_I._Rakousk%C3%BD" title="František I. Rakouský">František I.</a>, kterého proti Francii popudila zejména Napoleonova anexe <a href="/wiki/Janovsk%C3%A1_republika" title="Janovská republika">Janovska</a> a <a href="/wiki/Luk%C3%A1nsk%C3%A1_republika" title="Lukánská republika">Luccy</a>.<a href="#cite_note-128">[117]</a> K podepsání britsko-rusko-rakouské spojenecké deklarace, jíž vznikla III. koalice, došlo 28. července téhož roku.<a href="#cite_note-129">[118]</a> Aby se Napoleon vyhnul obranné válce na několika frontách, rozhodl se zaútočit na nejbližšího nepřítele, kterým bylo Rakousko, a posléze se vypořádat s Rusy.<a href="#cite_note-130">[119]</a> Tažení se účastnilo na 200 000 francouzských vojáků bývalé Anglické armády (sbory, jež byly připraveny u <a href="/wiki/Laman%C5%A1sk%C3%BD_pr%C5%AFliv" title="Lamanšský průliv">Lamanšského průlivu</a> na invazi do Británie),<a href="#cite_note-Napol.taž._I.,_30-131">[120]</a> která pro tuto kampaň nesla nové Napoleonovo přízvisko Grande Armée d'Allemagne – Velká německá armáda (všeobecně se nazývá jen Grande Armée – Velká armáda).<a href="#cite_note-Napol.taž._I.,_30-131">[120]</a> Francouzští vojáci tedy místo připravovaného vylodění vyrazili v sedmi proudech do <a href="/wiki/Bavorsko" title="Bavorsko">Bavorska</a>, kde své síly soustřeďoval podmaršálek <a href="/wiki/Karl_Mack_von_Leiberich" title="Karl Mack von Leiberich">Karl Mack</a>. Při namáhavých pochodech se přesunovali rychlostí 25–30 km za den,<a href="#cite_note-132">[121]</a> aniž by rakouský vrchní velitel tušil, kde se objeví.<a href="#cite_note-133">[122]</a> Dne 7. října dorazily sbory francouzských maršálů <a href="/wiki/Nicolas_Jean_de_Dieu_Soult" title="Nicolas Jean de Dieu Soult">Soulta</a>, <a href="/wiki/Louis-Nicolas_Davout" title="Louis-Nicolas Davout">Davouta</a> a <a href="/wiki/Jean_Lannes" title="Jean Lannes">Lanese</a> a Muratovo jezdectvo k <a href="/wiki/Dunaj" title="Dunaj">Dunaji</a>, který překročily 60 kilometrů v Mackově týlu.<a href="#cite_note-134">[123]</a> O několik dní později byl podmaršálek i s většinou rakouské armády obklíčen u <a href="/wiki/Bitva_u_Ulmu" title="Bitva u Ulmu">Ulmu</a>, kde také 20. října před svým protivníkem kapituloval. Z obklíčení ho nevyprostila ani Podolská armáda ruského generála <a href="/wiki/Michail_Illarionovi%C4%8D_Kutuzov" title="Michail Illarionovič Kutuzov">Kutuzova</a>, již vyslal Rakušanům na pomoc jejich spojenec car Alexandr I. V průběhu pokračujícího tažení padla do francouzských rukou i <a href="/wiki/V%C3%ADde%C5%88" title="Vídeň">Vídeň</a> a Napoleon se ve stopách ustupujících Rusů vydal na <a href="/wiki/Morava" title="Morava">Moravu</a>. Zde rozdrtil vojska koalice v <a href="/wiki/Bitva_u_Slavkova" title="Bitva u Slavkova">bitvě u Slavkova</a>, čímž přinutil Rakušany, aby s ním 26. prosince uzavřeli tzv. <a href="/wiki/Pre%C5%A1pursk%C3%BD_m%C3%ADr" title="Prešpurský mír">prešpurský mír</a>, jenž pro ně znamenal ztrátu italských a velké části německých území.<a href="#cite_note-135">[124]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Válka_v_Prusku_a_Polsku">Válka v Prusku a Polsku</h3>[<a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&veaction=edit&section=8" title="Editace sekce: Válka v Prusku a Polsku" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit&section=8" title="Editovat zdrojový kód sekce Válka v Prusku a Polsku">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Gros_-_Napoleon_on_the_Battlefield_of_Eylau.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/51/Gros_-_Napoleon_on_the_Battlefield_of_Eylau.png/220px-Gros_-_Napoleon_on_the_Battlefield_of_Eylau.png" decoding="async" width="220" height="143" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/51/Gros_-_Napoleon_on_the_Battlefield_of_Eylau.png/330px-Gros_-_Napoleon_on_the_Battlefield_of_Eylau.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/51/Gros_-_Napoleon_on_the_Battlefield_of_Eylau.png/440px-Gros_-_Napoleon_on_the_Battlefield_of_Eylau.png 2x" data-file-width="1400" data-file-height="912" /></a><figcaption>Antoine Jean Gros: Napoleon v bitvě u Jílového</figcaption></figure> Po vítězství u Slavkova se Napoleon ocitl na vrcholu slávy.<a href="#cite_note-136">[125]</a> Tak jako celý francouzský národ si i on, z osobních i dynastických důvodů, upřímně přál evropský mír.<a href="#cite_note-137">[126]</a><a href="#cite_note-138">[127]</a> Odpor zbytků III. koalice však nebyl zlomen. Ruský car <a href="/wiki/Alexandr_I._Pavlovi%C4%8D" title="Alexandr I. Pavlovič">Alexandr I.</a> s Napoleonem odmítl jednat bez dalšího boje a porážka francouzsko-španělského loďstva v námořní <a href="/wiki/Bitva_u_Trafalgaru" title="Bitva u Trafalgaru">bitvě u Trafalgaru</a> proti britské flotě vedené <a href="/wiki/Viceadmir%C3%A1l" title="Viceadmirál">viceadmirálem</a> <a href="/wiki/Horatio_Nelson" title="Horatio Nelson">Horatiem Nelsonem</a> zmařila francouzské naděje na invazi do Anglie a její pokoření. Navíc i v prozatím neutrálním <a href="/wiki/Prusko" title="Prusko">Prusku</a> začaly sílit protifrancouzské válečné tendence. Tuto situaci v Prusku zapříčinil i sám Napoleon. K prvnímu výraznému narušení vzájemných vztahů došlo na podzim roku 1805, když sbor <a href="/wiki/Karel_XIV." title="Karel XIV.">maršála Bernadotta</a> s císařovým vědomím prošel skrze <a href="/w/index.php?title=Ansba%C5%A1sko&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ansbašsko (stránka neexistuje)">Ansbašsko</a> a porušil tak pruskou neutralitu. Další trhlinu ve vzájemných vztazích vyvolala Napoleonem dojednaná, avšak z francouzské strany nerealizovaná výměna <a href="/wiki/Administrativn%C3%AD_d%C4%9Blen%C3%AD_%C5%A0v%C3%BDcarska" class="mw-redirect" title="Administrativní dělení Švýcarska">švýcarského kantonu</a> <a href="/wiki/Neuch%C3%A2tel_(kanton)" title="Neuchâtel (kanton)">Neuchâtel</a> za <a href="/wiki/Hannoversko" title="Hannoversko">Hannoversko</a>. Tento podezřelý obchod dokonce Napoleon znesvětil tím, že v roce 1806 nabídl jím obsazené <a href="/wiki/Hannoversko" title="Hannoversko">Hannoversko</a> anglickému králi (ten byl zároveň legitimním panovníkem Hannoverska) jako cenu za mír,<a href="#cite_note-139">[128]</a> což v Prusku vyvolalo jednoznačné válečné pohnutí. Další znepokojení pociťovalo Prusko nad vytvořením <a href="/wiki/R%C3%BDnsk%C3%BD_spolek" title="Rýnský spolek">Rýnského spolku</a>,<a href="#cite_note-140">[129]</a> což byl Napoleonův krok směrem k upevnění jeho nadvlády nad rozsáhlými územími v Německu. Toto opatření zapříčinilo definitivní zánik <a href="/wiki/Svat%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e_%C5%99%C3%ADmsk%C3%A1" title="Svatá říše římská">Svaté říše římské</a>.<a href="#cite_note-141">[130]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Napoleon.Jena.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1c/Napoleon.Jena.jpg/220px-Napoleon.Jena.jpg" decoding="async" width="220" height="154" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1c/Napoleon.Jena.jpg/330px-Napoleon.Jena.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1c/Napoleon.Jena.jpg/440px-Napoleon.Jena.jpg 2x" data-file-width="2304" data-file-height="1612" /></a><figcaption>Napoleon v bitvě u Jeny</figcaption></figure> Své mocenské ambice rozšířil Napoleon také v Itálii, když v první polovině roku 1806 nařídil <a href="/wiki/Andr%C3%A9_Mass%C3%A9na" title="André Masséna">maršálu Massénovi</a> obsadit <a href="/wiki/Pape%C5%BEsk%C3%BD_st%C3%A1t" title="Papežský stát">Papežský stát</a> a pevninskou část <a href="/wiki/Kr%C3%A1lovstv%C3%AD_oboj%C3%AD_Sic%C3%ADlie" title="Království obojí Sicílie">Království obojí Sicílie</a>.<a href="#cite_note-142">[131]</a> Smrtí jeho velkého protivníka, britského premiéra <a href="/wiki/William_Pitt_mlad%C5%A1%C3%AD" title="William Pitt mladší">Williama Pitta</a>, se Napoleonovi nakonec otevřela možnost jednat s ostrovní zemí o míru, ale ratifikace tohoto míru se ukázala být nemožnou.<a href="#cite_note-143">[132]</a><a href="#cite_note-145">[pozn. 12]</a> V prvních měsících druhé poloviny roku 1806 se situace v Prusku začala vyostřovat. I přes zjevně nepřátelské nálady mezi Francií a jejími protivníky Napoleon do poslední chvíle váhal s válečnými přípravami<a href="#cite_note-146">[134]</a> a věřil, že krize bude zažehnána.<a href="#cite_note-Manfred,_393-147">[135]</a> K tomu však nedošlo, neboť 15. září se jeho nepřátelé sjednotili ve IV. koalici, v níž byly zainteresovány Anglie, Švédsko, Rusko a Prusko.<a href="#cite_note-Manfred,_393-147">[135]</a> Počátkem podzimu pak Prusko předložilo Napoleonovi ultimátum, které bez odezvy vypršelo 7. října. Francouzský císař neváhal a druhého dne jeho armáda překročila hranice <a href="/wiki/Sasko" title="Sasko">Saska</a>. O týden později (14. října 1806) Napoleon porazil část pruské armády v <a href="/wiki/Bitva_u_Jeny" title="Bitva u Jeny">bitvě u Jeny</a> a hlavní část nepřátelských sil ve stejnou dobu rozdrtil v <a href="/wiki/Bitva_u_Auerstedtu" title="Bitva u Auerstedtu">bitvě u Auerstedtu</a> maršál <a href="/wiki/Louis-Nicolas_Davout" title="Louis-Nicolas Davout">Louis-Nicolas Davout</a>.<a href="#cite_note-148">[136]</a> Během jediného dne tak přestala pruská armáda téměř zcela existovat jako bojová síla. Její ztráty činily 45 000 mrtvých, zraněných a zajatých, dále přišla o 200 děl a porážka v ní vyvolala naprostý morální rozklad.<a href="#cite_note-149">[137]</a> V reakci na tento kolaps zažádal pruský král 22. října o mír,<a href="#cite_note-150">[138]</a> Napoleon si však při zdlouhavém jednání s vyslanci pruského krále <a href="/wiki/Fridrich_Vil%C3%A9m_III." title="Fridrich Vilém III.">Fridricha Viléma III.</a>, jenž uprchl do <a href="/wiki/Kaliningrad" title="Kaliningrad">Königsbergu</a>, záměrně kladl nesplnitelné podmínky,<a href="#cite_note-153">[pozn. 13]</a> neboť po příměří ani míru s Pruskem netoužil.<a href="#cite_note-154">[141]</a> 26. října vstoupila francouzská vojska do <a href="/wiki/Berl%C3%ADn" title="Berlín">Berlína</a> a v průběhu dalších bojů se Francouzi převalili přes celé Západní Prusko až k břehům <a href="/wiki/Baltsk%C3%A9_mo%C5%99e" title="Baltské moře">Baltského moře</a>, přičemž zajali tisíce nepřátelských vojáků.<a href="#cite_note-155">[142]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Napoleon_friedland.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c4/Napoleon_friedland.jpg/220px-Napoleon_friedland.jpg" decoding="async" width="220" height="188" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c4/Napoleon_friedland.jpg/330px-Napoleon_friedland.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c4/Napoleon_friedland.jpg/440px-Napoleon_friedland.jpg 2x" data-file-width="2680" data-file-height="2288" /></a><figcaption>Horace Vernet: Napoleon v bitvě u Friedlandu</figcaption></figure> Dne 21. listopadu podepsal Napoleon dekrety o zavedení <a href="/wiki/Kontinent%C3%A1ln%C3%AD_blok%C3%A1da" title="Kontinentální blokáda">kontinentální blokády</a>, jež uzavírala přístavy Francií ovládaných zemí anglickému exportu i importu. V prvním listopadovém týdnu pak dal svým sborům povel vstoupit do <a href="/wiki/Polsko" title="Polsko">Polska</a>, kde se chtěl vojensky střetnout s carem Alexandrem I., jenž se pomalým tempem posunoval na pomoc pruskému panovníkovi. Polské vyšší vrstvy vnímaly francouzského císaře jako možného obnovitele své ztracené samostatnosti, avšak ten se k této myšlence choval poměrně chladně.<a href="#cite_note-156">[143]</a> 26. prosince se Napoleon s Rusy střetl v <a href="/wiki/Bitva_u_Pultuska_(1806)" title="Bitva u Pultuska (1806)">bitvě u Pultuska</a>, v níž ze strategického hlediska dosáhly vítězství francouzské jednotky,<a href="#cite_note-157">[144]</a> avšak zima i vyčerpání vlastních vojáků přinutily Napoleona, aby armádu ubytoval do zimních kvartýrů.<a href="#cite_note-158">[145]</a> Sám odjel do <a href="/wiki/Var%C5%A1ava" title="Varšava">Varšavy</a>, kde zavalen prací a starostí o armádu prožil první fázi svého milostného vztahu k polské vlastence, <a href="/wiki/Hrab%C4%9B" title="Hrabě">hraběnce</a> <a href="/wiki/Maria_Walewsk%C3%A1" title="Maria Walewská">Marii Walewské</a>.<a href="#cite_note-159">[146]</a> Další vojenské operace však na sebe nedaly dlouho čekat, neboť Rusové obnovili ofenzivu již na konci ledna 1807. Manévry této akce vyvrcholily 8. února nerozhodnou <a href="/wiki/Bitva_u_J%C3%ADlov%C3%A9ho" title="Bitva u Jílového">bitvou u Jílového</a>, v níž císař Francouzů jako velitel selhal, především tím, že nedokázal včas zkoncentrovat svá vojska a některé jednotky do bitvy nezasáhly včas nebo vůbec. V boji padlo či bylo raněno 15 000 francouzských vojáků, téměř třetina mužů nasazených v poli.<a href="#cite_note-160">[147]</a><a href="#cite_note-161">[148]</a> Po doznění bojů se obě strany opět stáhly do zimních kvartýrů a další válečné operace polského tažení se odehrály teprve v následujících jarních měsících. V jejich průběhu se Napoleonovi 14. června 1807 podařilo dosáhnout důležitého vítězství nad Ruskem v <a href="/wiki/Bitva_u_Friedlandu" title="Bitva u Friedlandu">bitvě u Friedlandu</a>, což mu o pět dní později umožnilo vstoupit do <a href="/wiki/Sov%C4%9Btsk_(Kaliningradsk%C3%A1_oblast)" title="Sovětsk (Kaliningradská oblast)">Tylže</a>. Vzápětí car Alexandr zažádal o mírové rozhovory, které probíhaly na voru ukotveném uprostřed řeky <a href="/wiki/N%C4%9Bmen" title="Němen">Němen</a> a vyvrcholily ve dnech 7. a 9. července 1807 podepsáním tzv. <a href="/wiki/Tyl%C5%BEsk%C3%BD_m%C3%ADr" title="Tylžský mír">tylžského míru</a>.<a href="#cite_note-162">[149]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Válka_ve_Španělsku">Válka ve Španělsku</h3>[<a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&veaction=edit&section=9" title="Editace sekce: Válka ve Španělsku" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit&section=9" title="Editovat zdrojový kód sekce Válka ve Španělsku">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článku <a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsk%C3%A1_v%C3%A1lka_za_nez%C3%A1vislost" title="Španělská válka za nezávislost">Španělská válka za nezávislost</a>.</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:R%C3%A9dition_de_Madrid_1808.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fb/R%C3%A9dition_de_Madrid_1808.jpg/220px-R%C3%A9dition_de_Madrid_1808.jpg" decoding="async" width="220" height="185" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fb/R%C3%A9dition_de_Madrid_1808.jpg/330px-R%C3%A9dition_de_Madrid_1808.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fb/R%C3%A9dition_de_Madrid_1808.jpg/440px-R%C3%A9dition_de_Madrid_1808.jpg 2x" data-file-width="2228" data-file-height="1872" /></a><figcaption>Antoine Jean Gros: Napoleon přijímá kapitulaci Madridu</figcaption></figure> Napoleon se vrátil do Paříže pouhé tři týdny po ratifikaci mírových podmínek (27. června) jako vládce obrovského konglomerátu rozkládajícího se od <a href="/wiki/Kaliningrad" title="Kaliningrad">Královce</a> po <a href="/wiki/Pyreneje" title="Pyreneje">Pyreneje</a>, od <a href="/wiki/Var%C5%A1ava" title="Varšava">Varšavy</a> až do <a href="/wiki/Neapol" title="Neapol">Neapole</a>, od <a href="/wiki/Antverpy" title="Antverpy">Antverp</a> k horám severozápadního Balkánu, od <a href="/wiki/Hamburk" title="Hamburk">Hamburku</a> po ostrov <a href="/wiki/Korfu" title="Korfu">Korfu</a>.<a href="#cite_note-163">[150]</a> S vědomím, že jeho jediným protivníkem zůstává pouze Anglie, se pustil do uskutečňování svého nového cíle – ovládnutí <a href="/wiki/Pyrenejsk%C3%BD_poloostrov" title="Pyrenejský poloostrov">Pyrenejského poloostrova</a>.<a href="#cite_note-166">[pozn. 14]</a> V atmosféře každodenních opulentních hostin, banketů a plesů začal formovat novou armádu, jejímž velením byl pověřen Napoleonův přítel ještě z dob obléhání Toulonu <a href="/wiki/Andoche_Junot" title="Andoche Junot">Andoche Junot</a>. Ten 17. října vstoupil do <a href="/wiki/Portugalsko" title="Portugalsko">Portugalska</a> a po sérii rychlých pochodů obsadil <a href="/wiki/Lisabon" title="Lisabon">Lisabon</a> (30. listopad), z nějž uprchla celá královská rodina do <a href="/wiki/Braz%C3%ADlie" title="Brazílie">Brazílie</a>.<a href="#cite_note-Kovařík_II.,_252-3-164">[151]</a> Dalším cílem Napoleonovy územní rozpínavosti se stalo spojenecké Španělsko. I přes skutečnost, že se jeho jižní soused připojil k dodržování berlínských dekretů, bylo francouzskému císaři zřejmé, že obyvatelé jsou do značné míry závislí na anglickém dovozu i vývozu a budou se snažit diplomatické závazky oklikami obcházet.<a href="#cite_note-167">[153]</a> Rozhodl se proto Španělsko zcela ovládnout, aby zemi nezbylo nic jiného, než se systému kontinentální blokády naprosto podřídit.<a href="#cite_note-168">[154]</a> Ve složité politické hře nakonec dosáhl úspěchu, když v březnu 1808 postranními intrikami přinutil španělského krále <a href="/wiki/Karel_IV._%C5%A0pan%C4%9Blsk%C3%BD" title="Karel IV. Španělský">Karla IV.</a> abdikovat ve prospěch prince <a href="/wiki/Ferdinand_VII." title="Ferdinand VII.">Ferdinanda</a>. Po svém odstoupení Karel IV. odeslal stížnost na synovo jednání přímo k Napoleonovi, jenž jej vyzval, aby své nároky přijel obhájit do <a href="/wiki/Bayonne" title="Bayonne">Bayonne</a>. Do tohoto jihofrancouzského města sesazený král dorazil i se svou chotí <a href="/wiki/Marie_Luisa_Parmsk%C3%A1" title="Marie Luisa Parmská">Marií</a>, namísto slibovaného slyšení se však oba manželé dostali do zajetí (21. dubna).<a href="#cite_note-169">[155]</a> Současně s těmito machinacemi Napoleon posiloval vojenskou přítomnost na celém pyrenejském poloostrově a počátkem roku 1808 francouzské ozbrojené síly ve Španělsku čítaly na 80 000 mužů. Jejich velením byl pověřen císařův švagr, maršál <a href="/wiki/Joachim_Murat" title="Joachim Murat">Joachim Murat</a>.<a href="#cite_note-170">[156]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:La_bataille_de_Somo-Sierra.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/00/La_bataille_de_Somo-Sierra.jpg/220px-La_bataille_de_Somo-Sierra.jpg" decoding="async" width="220" height="173" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/00/La_bataille_de_Somo-Sierra.jpg/330px-La_bataille_de_Somo-Sierra.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/00/La_bataille_de_Somo-Sierra.jpg/440px-La_bataille_de_Somo-Sierra.jpg 2x" data-file-width="1998" data-file-height="1567" /></a><figcaption>Napoleon v <a href="/wiki/Bitva_u_Somosierry" title="Bitva u Somosierry">bitvě u Somosierry</a> ve které polská jízda porazila španělské obránce průsmyku</figcaption></figure> Nedlouho po svých rodičích byl do Bayonne vylákán a vzápětí uvězněn i král Ferdinand, na jehož místo Napoleon neprodleně dosadil svého bratra Josefa. Když se obyvatelé Španělska 2. května dozvěděli, že se do Francie má odebrat i nejmladší syn Karla IV. don Francisco de Paolo, vypuklo v <a href="/wiki/Madrid" title="Madrid">Madridu</a> povstání. To sice Joachim Murat potlačil, ale během několika dnů vzpoura zachvátila téměř celé území Španělska.<a href="#cite_note-171">[157]</a> Protifrancouzské akce nakonec dosáhly takových rozměrů, že si vyžádaly pozornost samotného Napoleona, který první operace proti <a href="/wiki/Junta" title="Junta">juntám</a> (provinčním vládám) řídil z Bayonne.<a href="#cite_note-172">[158]</a> Avšak 22. července byl kvůli císařovu chybnému rozkazu donucen kapitulovat sbor generála Duponta v <a href="/wiki/Bail%C3%A9n" title="Bailén">Bailénu</a>,<a href="#cite_note-173">[159]</a> což velmi oživilo španělský odpor a oslabilo morálku Francouzů.<a href="#cite_note-174">[160]</a> <a href="/wiki/Andalusie" title="Andalusie">Andaluské</a> armádě se v důsledku tohoto úspěchu otevřela cesta na Madrid, který spolu s posádkou po desetidenním pobytu narychlo opustil i král Josef Bonaparte (31. července).<a href="#cite_note-175">[161]</a> Tento debakl přišel ve velmi nevhodnou chvíli, neboť k Napoleonovi již dorazily první zprávy, že Rakousko nejspíš zbrojí k nové válce. Navíc 1. srpna došlo na žádost junt k vylodění anglické pozorovací armády pod velením <a href="/wiki/Arthur_Wellesley,_1._v%C3%A9voda_z_Wellingtonu" title="Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu">sira Arthura Wellesleyho</a> v zálivu <a href="/wiki/Mondego" title="Mondego">Mondego</a>. V následujících dnech britský velitel porazil Junotův sbor v bitvě u Vimeira (21. srpna), čímž Napoleona připravil o celé Portugalsko.<a href="#cite_note-176">[162]</a> Všechny tyto okolnosti, zejména hrozba boje na dvou frontách, nakonec přinutily francouzského císaře, aby se operací ve vzbouřené zemi ujal osobně. Dříve se však pokusil upevnit spojenectví s carem Alexandrem. K setkání nazvanému <a href="/wiki/Erfurtsk%C3%BD_kongres" title="Erfurtský kongres">erfurtská konference</a> došlo v září 1808 a Napoleonovi se dostalo od ruského panovníka příslibu, že jeho země zůstane na straně Francie, pokud se Rakousko stane agresorem.<a href="#cite_note-177">[163]</a> 12. října vydal Napoleon instrukce k rozdělení Velké armády a 5. listopadu se připojil ke svým mužům ve <a href="/wiki/Vitoria-Gasteiz" title="Vitoria-Gasteiz">Vitórii</a>.<a href="#cite_note-178">[164]</a> Po necelý měsíc trvajícím tažení pak 4. prosince opět obsadil Madrid a nastěhoval se do paláce <a href="/wiki/El_Escorial" title="El Escorial">El Escorial</a>. Krátce na to vydal čtyři dekrety, kterými ve Španělsku zrušil veškerá feudální práva i vrchnostenské soudy, dvě třetiny klášterů, celou <a href="/wiki/Inkvizice" title="Inkvizice">Svatou inkvizici</a>, a odstranil celní bariéry mezi jednotlivými španělskými provinciemi.<a href="#cite_note-179">[165]</a><a href="#cite_note-180">[166]</a> V dalších dnech pak Napoleon se svými vojáky pokračoval hlouběji do španělského vnitrozemí s úmyslem odříznout jednotky britského <a href="/wiki/John_Moore_(gener%C3%A1l)" title="John Moore (generál)">generála Moora</a> (jenž nahradil Wellingtona) od Portugalska.<a href="#cite_note-181">[167]</a> Tuto válečnou operaci však nedokončil, neboť naléhavé zprávy z Rakouska a Paříže jej v prvních dnech roku 1809 donutily k návratu do Francie.<a href="#cite_note-182">[168]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Období_války_páté_koalice">Období války páté koalice</h3>[<a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&veaction=edit&section=10" title="Editace sekce: Období války páté koalice" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit&section=10" title="Editovat zdrojový kód sekce Období války páté koalice">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Napoleon_Marie_Louise_Marriage.jpeg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0a/Napoleon_Marie_Louise_Marriage.jpeg/220px-Napoleon_Marie_Louise_Marriage.jpeg" decoding="async" width="220" height="193" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0a/Napoleon_Marie_Louise_Marriage.jpeg/330px-Napoleon_Marie_Louise_Marriage.jpeg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0a/Napoleon_Marie_Louise_Marriage.jpeg/440px-Napoleon_Marie_Louise_Marriage.jpeg 2x" data-file-width="741" data-file-height="650" /></a><figcaption>Georges Rouget: Císař Napoleon a arcivévodkyně Marie Luisa při církevním <a href="/wiki/Svatba_Napoleona_Bonaparta_s_Mari%C3%AD_Louisou_Habsbursko-Lotrinskou" title="Svatba Napoleona Bonaparta s Marií Louisou Habsbursko-Lotrinskou">svatebním obřadu</a> v Louvru. První svatební ceremonie proběhla již v Rakousku v <a href="/wiki/Augustini%C3%A1nsk%C3%BD_kostel_(V%C3%ADde%C5%88)" title="Augustiniánský kostel (Vídeň)">augustiniánském klášteře</a> ve Vídni a ženicha zde zastupoval <a href="/wiki/Karel_Ludv%C3%ADk_Rakousko-T%C4%9B%C5%A1%C3%ADnsk%C3%BD" title="Karel Ludvík Rakousko-Těšínský">arcivévoda Karel</a>.<a href="#cite_note-183">[169]</a></figcaption></figure> Jednou ze zpráv, kvůli níž Napoleon opustil nedokončené tažení, byla očekávaná informace, že na hranicích Itálie a spojeneckého <a href="/wiki/Bavorsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Bavorské království">Bavorska</a> se shromažďují mohutné síly Rakouského císařství. Další znepokojující zvěstí byl podezřele těsný svazek jindy vzájemně nepřátelsky naladěných ministrů <a href="/wiki/Charles_Maurice_de_Talleyrand-P%C3%A9rigord" title="Charles Maurice de Talleyrand-Périgord">Talleyranda</a> a <a href="/wiki/Joseph_Fouch%C3%A9" title="Joseph Fouché">Fouchého</a>.<a href="#cite_note-184">[170]</a> 23. ledna Napoleon dorazil do Paříže a o pět dní později si k sobě do pracovny pozval nejvyšší hodnostáře císařství. V jejich přítomnosti vyčetl Talleyrandovi veškeré intrikování proti své osobě a nadále mu přestal věnovat pozornost.<a href="#cite_note-185">[171]</a><a href="#cite_note-188">[pozn. 15]</a> S velkým nasazením se posléze pustil do příprav války v německých oblastech. Nezbývalo mu mnoho času, neboť 9. dubna překročily rakouské jednotky řeku <a href="/wiki/Inn" title="Inn">Inn</a> a vstoupily do <a href="/wiki/Mnichov" title="Mnichov">Mnichova</a>. Tentokrát se Napoleon nepokoušel nepřítele předejít obvyklou útočnou strategií, jelikož si z politického hlediska přál vyhovět podmínkám erfurtské dohody.<a href="#cite_note-Manfred,_490-189">[174]</a> Po vypuknutí války však neprodleně vyrazil do <a href="/wiki/Ingolstadt" title="Ingolstadt">Ingolstadtu</a>, kde osobně převzal velení armády (18. dubna). Ihned vydal rozkaz ke shromáždění roztroušených sborů a zdařilým tahem, tzv. „řezenskou operací“,<a href="#cite_note-Manfred,_490-189">[174]</a> reprezentovanou <a href="/w/index.php?title=Bitva_u_Teung%E2%80%93Hausenu&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bitva u Teung–Hausenu (stránka neexistuje)">bitvou u Teung–Hausenu</a>, <a href="/w/index.php?title=Bitva_u_Abensbergu&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bitva u Abensbergu (stránka neexistuje)">bitvou u Abensbergu</a> a <a href="/w/index.php?title=Bitva_u_Landshutu&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bitva u Landshutu (stránka neexistuje)">bitvou u Landshutu</a>, přinutil rakouské vojsko pod velením nejzkušenějšího císařského velitele <a href="/wiki/Karel_Ludv%C3%ADk_Rakousko-T%C4%9B%C5%A1%C3%ADnsk%C3%BD" title="Karel Ludvík Rakousko-Těšínský">arcivévody Karla</a> k rozhodující <a href="/wiki/Bitva_u_Eggm%C3%BChlu" title="Bitva u Eggmühlu">bitvě u Eggmühlu</a> (22. dubna). Po vítězství v tomto střetnutí Napoleon vedl svou armádu proti <a href="/wiki/V%C3%ADde%C5%88" title="Vídeň">Vídni</a>, jíž se zmocnil 12. května. <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Charles_Meynier_001.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/90/Charles_Meynier_001.jpg/220px-Charles_Meynier_001.jpg" decoding="async" width="220" height="290" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/90/Charles_Meynier_001.jpg/330px-Charles_Meynier_001.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/90/Charles_Meynier_001.jpg/440px-Charles_Meynier_001.jpg 2x" data-file-width="2024" data-file-height="2667" /></a><figcaption>Charles Meynier: Napoleonův návrat na ostrov Lobau</figcaption></figure> Dobytí rakouské metropole představovalo jen dílčí a spíš prestižní úspěch, jenž francouzskému vojsku ze strategického hlediska přinesl pouze zabezpečení pravé strany <a href="/wiki/Dunaj" title="Dunaj">Dunaje</a>.<a href="#cite_note-190">[175]</a> Napoleon měl v úmyslu dál pokračovat ve stopách arcivévody Karla, chyběly mu však podrobnější informace, kde se nepřítel nachází,<a href="#cite_note-191">[176]</a> nehledě na fakt, že Rakušané strhli všechny mosty přes Dunaj. Rozhodl se proto postavit dva nové přechody přes rozvodněné říční koryto nad i pod Vídní. Kvůli zarytému rakouskému odporu však vystavěl most pouze v prostoru u vesničky Aspern, ležící asi 10 km jižně od okupovaného velkoměsta. 21. května přepravil svou armádu z ostrova <a href="/wiki/Lobau" title="Lobau">Lobau</a> na levý břeh Dunaje a zaútočil na arcivévodovu armádu u vesnic Aspern a Essling. V těchto místech utrpěl první porážku ve své dosavadní vojenské kariéře (<a href="/wiki/Bitva_u_Aspern_a_Esslingu" title="Bitva u Aspern a Esslingu">bitva u Aspern a Esslingu</a>) a byl nucen opět se stáhnout na ostrov Lobau. Veden politickými důvody chápal, že toto místo nesmí opustit, jelikož veřejné mínění by jeho ústup vnímalo jako další velké rakouské vítězství.<a href="#cite_note-Manfred,_494-192">[177]</a> S vědomím, že z prestižních důvodů musí dosáhnout rozhodujícího obratu ve válce,<a href="#cite_note-Manfred,_494-192">[177]</a> se tedy dalších šest týdnů s pedantskou pečlivostí připravoval k druhému pokusu o překročení řeky.<a href="#cite_note-193">[178]</a> Dne 4. července francouzský císař převedl svých 134 000 pěšáků, 27 000 jezdců a 433 děl opět přes Dunaj, přičemž se snažil vyvinout nápor do levého boku nepřátelského postavení.<a href="#cite_note-194">[179]</a> Po dvoudenním zápolení jeho muži obrátili <a href="/wiki/Bitva_u_Wagramu" title="Bitva u Wagramu">bitvu u Wagramu</a> ve svůj prospěch. Střetnutí samotné znamenalo pro Napoleona obrovský triumf, pro Evropu návrat pod jeho žezlo.<a href="#cite_note-195">[180]</a> Okázale pak slavil vítězství, tažení však stále ještě neskončilo.<a href="#cite_note-Manfred,_496-196">[181]</a> Již druhého dne po bitvě vyrazily francouzské sbory dál za ustupujícími Rakušany směrem do Čech a na Moravu. O dalších pět dní později, v průběhu <a href="/wiki/Bitva_u_Znojma" title="Bitva u Znojma">bitvy u Znojma</a>, navrhl arcivévoda Karel uzavřít příměří. To Napoleon přijal a 14. října bylo stvrzeno podepsáním <a href="/w/index.php?title=Sch%C3%B6nnbrunnsk%C3%A1_smlouva&action=edit&redlink=1" class="new" title="Schönnbrunnská smlouva (stránka neexistuje)">schönnbrunnské smlouvy</a>, jež Rakousku přinesla další územní ztráty a nutnost Francii vyrovnat válečné náhrady v hodnotě 85 milionů franků.<a href="#cite_note-Manfred,_496-196">[181]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Napoleoniceurope.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d8/Napoleoniceurope.png/220px-Napoleoniceurope.png" decoding="async" width="220" height="224" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d8/Napoleoniceurope.png/330px-Napoleoniceurope.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d8/Napoleoniceurope.png 2x" data-file-width="415" data-file-height="422" /></a><figcaption>Napoleonovo impérium po podepsání schönnbrunnské mírové smlouvy<div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;">     Francouzské císařství</div><div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;">     Francouzské satelitní státy</div><div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;">     Alianční státy</div></figcaption></figure> V průběhu jednání v <a href="/wiki/Sch%C3%B6nbrunn" title="Schönbrunn">Schönbrunnu</a> dorazila za Napoleonem hraběnka Walewská a ještě téhož roku mu oznámila, že čeká jeho dítě. Nedlouho po této novině se francouzský císař rozhodl, že se rozvede s Josefínou.<a href="#cite_note-Barnett157-197">[182]</a> Jeho úmyslem však nebylo pokračovat ve vztahu s polskou šlechtičnou, jež mu v roce 1810 porodila syna jménem Alexandre, ale jeho zrak se upnul k nevěstě z urozenějšího a dynasticky silnějšího rodu. Tou se měla stát <a href="/wiki/Marie_Luisa_Habsbursko-Lotrinsk%C3%A1" title="Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská">Marie Luisa</a>, dcera rakouského císaře <a href="/wiki/Franti%C5%A1ek_I._Rakousk%C3%BD" title="František I. Rakouský">Františka I.</a> 15. prosince se rozvedl s císařovnou Josefínou a 1. dubna 1810 v <a href="/wiki/Saint-Cloud" title="Saint-Cloud">Saint-Cloud</a> při občanském obřadu pojal za choť habsburskou princeznu. Následujícího dne došlo v <a href="/wiki/Palais_du_Louvre" title="Palais du Louvre">Louvru</a> k obřadu církevnímu.<a href="#cite_note-Manfred,_501-198">[183]</a> 20. března 1811 Marie Luisa porodila syna, jenž obdržel titul římského krále a při křtu provedeném 9. června v katedrále Notre-Dame dostal jméno <a href="/wiki/Napoleon_II." title="Napoleon II.">Napoleon František</a>.<a href="#cite_note-199">[184]</a><a href="#cite_note-200">[185]</a> Po podepsání schönnbrunnské smlouvy se Napoleon začal plnou měrou zabývat bojem proti Velké Británii a Španělsku. Jako dříve pracoval od šesti hodin ráno do pozdního večera,<a href="#cite_note-201">[186]</a> válka na Pyrenejském poloostrově však i přes jeho veškerou snahu pohlcovala další francouzská vojska i finance. Po bitvě u Wagramu uvažoval o tom, že situaci na jižní frontě vyřeší osobně, ale k tomuto kroku se neodhodlal, ačkoli mu v tom nebránily žádné závažné politické či strategické důvody.<a href="#cite_note-202">[187]</a> Vůči Británii se pokoušel stupňovat především ekonomický nátlak prostřednictvím kontinentální blokády, která, jak doufal, měla ostrovní velmoc dohnat k finančnímu krachu a mírové kapitulaci. Jeho snaha však dosáhla jen částečného úspěchu, neboť zejména kvůli pašerákům se anglické zboží i nadále dostávalo ke svým evropským zákazníkům.<a href="#cite_note-203">[188]</a> V letech 1810–1811 se navíc Francie dostala do hospodářské krize, která v první fázi zasáhla velké banky a obchodníky a posléze se rozšířila i na výrobní odvětví.<a href="#cite_note-204">[189]</a> Napoleon musel podniknout řadu opatření, aby důsledky krize zmírnil, avšak chápal, že k úplnému ekonomickému zotavení může dojít pouze po zrušení <a href="/wiki/Kontinent%C3%A1ln%C3%AD_blok%C3%A1da#Berlínský_dekret" title="Kontinentální blokáda">berlínských dekretů</a>. Zrealizovat akt takového významu si však mohl dovolit teprve až porazí Brity, kterým i přes dohodu sjednanou v Tylži stále častěji otevíral přístavy ruský car <a href="/wiki/Alexandr_I._Pavlovi%C4%8D" title="Alexandr I. Pavlovič">Alexandr I.</a><a href="#cite_note-205">[190]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Ruské_tažení">Ruské tažení</h3>[<a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&veaction=edit&section=11" title="Editace sekce: Ruské tažení" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit&section=11" title="Editovat zdrojový kód sekce Ruské tažení">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článku <a href="/wiki/Napoleonovo_rusk%C3%A9_ta%C5%BEen%C3%AD" title="Napoleonovo ruské tažení">Napoleonovo ruské tažení</a>.</div> <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Hillingford_-_Napoleon_with_His_Troops_at_the_Battle_of_Borodino,_1812.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e8/Hillingford_-_Napoleon_with_His_Troops_at_the_Battle_of_Borodino%2C_1812.jpg/250px-Hillingford_-_Napoleon_with_His_Troops_at_the_Battle_of_Borodino%2C_1812.jpg" decoding="async" width="250" height="159" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e8/Hillingford_-_Napoleon_with_His_Troops_at_the_Battle_of_Borodino%2C_1812.jpg/375px-Hillingford_-_Napoleon_with_His_Troops_at_the_Battle_of_Borodino%2C_1812.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e8/Hillingford_-_Napoleon_with_His_Troops_at_the_Battle_of_Borodino%2C_1812.jpg/500px-Hillingford_-_Napoleon_with_His_Troops_at_the_Battle_of_Borodino%2C_1812.jpg 2x" data-file-width="1000" data-file-height="635" /></a><figcaption>Robert Alexander Hillingford: Napoleon se svými vojáky v <a href="/wiki/Bitva_u_Borodina" title="Bitva u Borodina">bitvě u Borodina</a></figcaption></figure> První vážnější roztržka mezi vládci Ruska a Francie se datuje k podzimu roku 1810, kdy car <a href="/wiki/Alexandr_I._Pavlovi%C4%8D" title="Alexandr I. Pavlovič">Alexandr I.</a> ignoroval ujednání o <a href="/wiki/Kontinent%C3%A1ln%C3%AD_blok%C3%A1da" title="Kontinentální blokáda">kontinentální blokádě</a> a umožnil dvanácti stovkám britských obchodních lodí vyložit zboží v pobaltských přístavech.<a href="#cite_note-206">[191]</a> Napoleon jako odvetu anektoval <a href="/wiki/Oldenbursk%C3%A9_v%C3%A9vodstv%C3%AD" title="Oldenburské vévodství">vévodství Oldenburské</a>, což pro ruského vládce představovalo velmi výraznou urážku, neboť choť oldenburského následníka trůnu byla Alexandrovou sestrou.<a href="#cite_note-207">[192]</a> Car kontroval novým celním tarifem, jenž zvyšoval sazby na dovoz luxusního francouzského zboží a vína. Napoleon tedy začal na ruského panovníka vyvíjet diplomatický nátlak, ten však selhal. Rozhodl se proto pro důraznější opatření – válku.<a href="#cite_note-208">[193]</a> K tomuto účelu shromáždil dosud největší armádu, co kdy operovala na evropském bojišti, čítající na 440 000 mužů.<a href="#cite_note-Kovařík_III.,_25-209">[194]</a> Z tohoto počtu bylo 125 000 rodilých Francouzů, zbytek tvořily kontingenty více či méně loajálních spojenců.<a href="#cite_note-Kovařík_III.,_28-210">[195]</a> Soustřeďování vojsk trvalo téměř celou první polovinu roku 1812. Dne 9. května v šest hodin ráno se Napoleon v doprovodu císařovny odebral z paláce Saint-Cloud k Velké armádě.<a href="#cite_note-211">[196]</a> 16. května dorazil do <a href="/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany" title="Drážďany">Drážďan</a>, kde se kolem něj shromáždili panovníci většiny jím podrobených národů. Následujících čtrnáct dní pobytu v saské metropoli, které jsou označovány jako Drážďanská <a href="/wiki/Apote%C3%B3za" title="Apoteóza">apoteóza</a>, se stalo vrcholným okamžikem Napoleonovy vlády. Byl pánem nad Evropou, císařem nad císaři a králi, korunované hlavy z celé Evropy tvořily jeho dvůr a průvod!<a href="#cite_note-212">[197]</a> Z Drážďan císař Francouzů odjel do <a href="/wiki/Kaliningrad" title="Kaliningrad">Královce</a>, odkud 17. června zamířil do <a href="/wiki/Vilkavi%C5%A1kis" title="Vilkaviškis">Wikowischki</a>, kde vydal pro vyčkávající vojáky proklamaci o nadcházejícím tažení. 24. června dal těmto mužům pokyn k pochodu přes řeku Němen (došlo k němu po postavení třech mostů u <a href="/wiki/Jurbarkas" title="Jurbarkas">Jurburku</a>, <a href="/wiki/Kaunas" title="Kaunas">Kovna</a> a <a href="/wiki/Alytus" title="Alytus">Olity</a><a href="#cite_note-213">[198]</a>).<a href="#cite_note-214">[199]</a> Napoleon plánoval válku v Rusku co nejrychleji ukončit tím, že vnutí nepříteli rozhodující bitvu.<a href="#cite_note-Manfred,_528-215">[200]</a> Avšak jeho protivník generálporučík <a href="/wiki/Michail_Bogdanovi%C4%8D_Barclay_de_Tolly" title="Michail Bogdanovič Barclay de Tolly">Barclay de Tolly</a>, vědom si skutečnosti, že proti Francouzům může postavit pouze 256 000 mužů rozdělených do dvou armád,<a href="#cite_note-Kovařík_III.,_25-209">[194]</a> se rozhodl uplatňovat taktiku spálené země a vtahovat francouzská vojska hlouběji do rozlehlého ruského vnitrozemí. Napoleon se tedy pokusil obě nepřátelské armády obejít z různých stran, ale ani tato strategie neslavila úspěch.<a href="#cite_note-Manfred,_528-215">[200]</a> Nakonec se protivníkovy rozdělené síly spojily u <a href="/wiki/Smolensk" title="Smolensk">Smolenska</a> (3. srpna), kde došlo k prvnímu většímu střetu války. <a href="/wiki/Dmitrij_Sergejevi%C4%8D_Dochturov" title="Dmitrij Sergejevič Dochturov">Generálporučík Dochturov</a> s 20 000 muži po dva dny bránil město, aby kryl ústup celého vojska a Rusům se opět podařilo vyklouznout (17.–18. srpna).<a href="#cite_note-216">[201]</a> V dobytém Smolensku se musel Bonaparte rozhodnout, zda má zastavit postup nebo táhnout až k <a href="/wiki/Moskva" title="Moskva">Moskvě</a>.<a href="#cite_note-217">[202]</a> Pro první alternativu hovořil zejména tristní stav zásobování, délka komunikačních linií, na nichž postupně drolil své síly, chybějící koně pro kavalérii a pokles morálky zapříčiněný hladem.<a href="#cite_note-218">[203]</a> Současně začaly propukat epidemie <a href="/wiki/%C3%9Aplavice" title="Úplavice">úplavice</a> a <a href="/wiki/B%C5%99i%C5%A1n%C3%AD_tyfus" title="Břišní tyfus">tyfu</a>. Na druhou stranu si francouzský císař nemohl dovolit ztratit tvář před Evropou, neboť v sázce byla jeho pověst.<a href="#cite_note-219">[204]</a> Počítal s tím, že sil má ještě dost a věřil ve svou šťastnou hvězdu. Přiklonil se proto k volbě pokračovat dál k ruské metropoli, avšak toto rozhodnutí bylo podle řady historiků hlavní příčinou jeho pozdější porážky.<a href="#cite_note-220">[205]</a> <figure class="mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Napoleons_retreat_from_moscow.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cc/Napoleons_retreat_from_moscow.jpg/250px-Napoleons_retreat_from_moscow.jpg" decoding="async" width="250" height="191" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cc/Napoleons_retreat_from_moscow.jpg/375px-Napoleons_retreat_from_moscow.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cc/Napoleons_retreat_from_moscow.jpg/500px-Napoleons_retreat_from_moscow.jpg 2x" data-file-width="1000" data-file-height="762" /></a><figcaption>Adolf Northern: Napoleonův ústup od Moskvy</figcaption></figure> V noci z 24. na 25. srpna Francouzi vyrazili ve stopách ustupujících Rusů a brzy obsadili <a href="/wiki/Vjazma_(m%C4%9Bsto)" title="Vjazma (město)">Vjazmu</a>, kde našli značné množství zásob, které nestačil protivník zničit.<a href="#cite_note-221">[206]</a> Car Alexandr mezitím odvolal z postu vrchního velitele ruské armády Barclaye de Tollyho a nahradil jej <a href="/wiki/Michail_Illarionovi%C4%8D_Kutuzov" title="Michail Illarionovič Kutuzov">generálem Kutuzovem</a>. Ten, přinucen politickými okolnostmi, dal Napoleonovi vytoužené generální střetnutí. K <a href="/wiki/Bitva_u_Borodina" title="Bitva u Borodina">bitvě u Borodina</a> došlo 7. září, avšak žádné straně nepřinesla rozhodující převahu.<a href="#cite_note-222">[207]</a> Přesto o týden později vstoupil Napoleon do <a href="/wiki/Moskva" title="Moskva">Moskvy</a>.<a href="#cite_note-223">[208]</a> Ubytoval se v <a href="/wiki/Moskevsk%C3%BD_Kreml" title="Moskevský Kreml">Kremlu</a> a stejně jako po celé tažení i zde (podle vyprávění očitých svědků) psal sto dopisů denně, řídil všechny státní záležitosti své rozsáhlé říše, zabýval se diplomacií i problémy ve Španělsku a současně řešil otázky, které mu přinášelo ruské tažení.<a href="#cite_note-224">[209]</a> Mohutné požáry, jež od prvních dnů zachvacovaly celé velkoměsto, jej 17. září donutily kremelskou rezidenci opustit, druhého dne se však oheň umírnil a umožnil mu návrat zpět.<a href="#cite_note-225">[210]</a> S přibývajícími dny si francouzský císař začínal uvědomovat, že Moskva je jen další slepou uličkou jeho kariéry. Někteří z jeho maršálů a generálů mu radili ve velkoměstě přezimovat, avšak Napoleon dobře chápal, že jeho pozice v zemích spojenců není tak pevná, aby si mohl na delší dobu dovolit zůstat mimo evropské dění.<a href="#cite_note-226">[211]</a> Navíc se neúnosnou měrou začaly množit souboje, na denním pořádku byly výtržnosti a kázeň i morálka vojáků a poddůstojníků rapidně poklesla.<a href="#cite_note-227">[212]</a> Pokusil se proto nabídnout Alexandrovi I. mír, ten však Napoleonovu nabídku přijmout nemohl a ani nechtěl.<a href="#cite_note-228">[213]</a> 14. října vydal císař Francouzů dispozice nasvědčující brzké evakuaci,<a href="#cite_note-229">[214]</a> nicméně 18. října maršál <a href="/wiki/Joachim_Murat" title="Joachim Murat">Murat</a> utrpěl porážku v <a href="/wiki/Bitva_u_Tarutina" title="Bitva u Tarutina">bitvě u Tarutina</a> a Napoleon se rozhodl vyrazit z Moskvy vstříc Kutuzovovi ve směru na <a href="/wiki/Kaluga" title="Kaluga">Kalugu</a>.<a href="#cite_note-230">[215]</a> 24. října byl však francouzský předvoj zastaven v <a href="/wiki/Bitva_u_Malojaroslavce" title="Bitva u Malojaroslavce">bitvě u Malojaroslavce</a>,<a href="#cite_note-231">[216]</a> což přimělo Napoleona vydat rozkaz k návratu zpět ke Smolensku tou samou cestou, kterou již armáda během ruské kampaně protáhla.<a href="#cite_note-232">[217]</a> Dne 30. října udeřily první mrazy, které předznamenaly atmosféru následujícího exodu. Napoleon snášel útrapy společně s vojáky, které se snažil osobním příkladem povzbudit. Celé hodiny se brodil opřen o hůl sněhem a rozmlouval s pochodujícími,<a href="#cite_note-233">[218]</a> vezl se v kočáře nebo pochodoval uprostřed vojáků gardy.<a href="#cite_note-234">[219]</a> Do Smolenska dorazil v noci z 8. na 9. listopadu. Ve městě strávil čtyři dny, shromáždil rozptýlené zbytky mužů,<a href="#cite_note-235">[220]</a> a posléze vyrazil směrem k městu <a href="/wiki/Or%C5%A1a" title="Orša">Orša</a>.<a href="#cite_note-236">[221]</a> Mezi 15.–18. listopadem byl, zle tísněný z několika stran, přinucen k třídenní <a href="/wiki/Bitva_u_Krasn%C3%A9ho" title="Bitva u Krasného">bitvě u Krasného</a>.<a href="#cite_note-237">[222]</a> Přestože utrpěl značné ztráty, podařilo se mu postoupit až k <a href="/wiki/Berezina_(p%C5%99%C3%ADtok_Dn%C4%9Bpru_v_B%C4%9Blorusku)" title="Berezina (přítok Dněpru v Bělorusku)">Berezině</a>. Když se sapérům podařilo postavit dva mosty přes vodní tok a císař s <a href="/wiki/C%C3%ADsa%C5%99sk%C3%A1_garda_(Napoleon_I.)" title="Císařská garda (Napoleon I.)">gardou</a> se přepravili na druhý břeh, za dramatických okolností oba přechody ucpaly davy nedisciplinovaných vojáků a doprovodných civilistů, jejichž panické chování vedlo k dalším vysokým ztrátám na lidských životech.<a href="#cite_note-239">[pozn. 16]</a><a href="#cite_note-240">[224]</a> Od Bereziny pokračoval Napoleon k <a href="/wiki/Vilnius" title="Vilnius">Vilnu</a>, kam dorazil 6. prosince. Odtud inkognito projížděl Evropou, aby v půli prosince dorazil na hranice Francie.<a href="#cite_note-241">[225]</a> Věrohodné statistiky říkají, že z 680 000 mužů, jež Napoleon postupně zapojil do ruského tažení, se jich vrátilo do svých vlastí 93 000.<a href="#cite_note-Kovařík_III.,_28-210">[195]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Válka_šesté_koalice_a_abdikace">Válka šesté koalice a abdikace</h3>[<a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&veaction=edit&section=12" title="Editace sekce: Válka šesté koalice a abdikace" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit&section=12" title="Editovat zdrojový kód sekce Válka šesté koalice a abdikace">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Napoleon_Bonaparte_by_Auguste_Raffet.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/53/Napoleon_Bonaparte_by_Auguste_Raffet.jpg/220px-Napoleon_Bonaparte_by_Auguste_Raffet.jpg" decoding="async" width="220" height="169" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/53/Napoleon_Bonaparte_by_Auguste_Raffet.jpg/330px-Napoleon_Bonaparte_by_Auguste_Raffet.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/53/Napoleon_Bonaparte_by_Auguste_Raffet.jpg/440px-Napoleon_Bonaparte_by_Auguste_Raffet.jpg 2x" data-file-width="2100" data-file-height="1609" /></a><figcaption>Auguste Raffet: 1813</figcaption></figure> Do Paříže dorazil Napoleon 18. prosince 1812. I přes utrpěnou porážku si byl jist, že brzy bude mít k dispozici armádu, která svými počty předčí Grande Armée v počátcích ruského tažení.<a href="#cite_note-242">[226]</a> Optimisticky věřil, že do začátku jara shromáždí včetně spojeneckých kontingentů na 450 000 mužů, přičemž předpokládal, že Kutuzovova armáda bude značně prořídlá a vyčerpaná a nebude schopná se s Francouzi měřit.<a href="#cite_note-243">[227]</a> Jako vždy v podobné situaci se proto od rána do večera věnoval otázkám výzbroje, výstroje a výcviku armády.<a href="#cite_note-244">[228]</a> Mezitím byly zbytky Grande Armée vytlačovány z Polska a Pruska. Za tohoto vývoje konfliktu pruský král <a href="/wiki/Fridrich_Vil%C3%A9m_III." title="Fridrich Vilém III.">Fridrich Vilém III.</a> podepsal 15. března 1813 s Rusy spojeneckou smlouvu a následujícího dne vyhlásil Francii válku.<a href="#cite_note-245">[229]</a> Také rakouský císař bez ohledu na příbuzenství s Napoleonem uzavřel v únoru s carem Alexandrem dohodu o příměří.<a href="#cite_note-246">[230]</a> 28. dubna zemřel ve slezském <a href="/wiki/Boles%C5%82awiec" title="Bolesławiec">Bolesławieci</a> maršál Kutuzov, jehož nahradil hrabě Wittgenstein.<a href="#cite_note-247">[231]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Leipzig_als_harte_Nuss_fuer_Napoleon.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/79/Leipzig_als_harte_Nuss_fuer_Napoleon.png/170px-Leipzig_als_harte_Nuss_fuer_Napoleon.png" decoding="async" width="170" height="251" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/79/Leipzig_als_harte_Nuss_fuer_Napoleon.png/255px-Leipzig_als_harte_Nuss_fuer_Napoleon.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/79/Leipzig_als_harte_Nuss_fuer_Napoleon.png/340px-Leipzig_als_harte_Nuss_fuer_Napoleon.png 2x" data-file-width="405" data-file-height="599" /></a><figcaption>Karikatura z října roku 1813, která ztvárňuje bitvu u Lipska jako tvrdý oříšek pro Napoleona</figcaption></figure> 10. dubna 1813 císař Francouzů ustanovil svou manželku <a href="/wiki/Marie_Luisa_Habsbursko-Lotrinsk%C3%A1" title="Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská">Marii Luisu</a> regentkou, jmenoval regentskou radu a o pět dní později se odebral k nové armádě do <a href="/wiki/Mohu%C4%8D" title="Mohuč">Mohuče</a>, odkud 24. dubna vytáhl proti pomalu postupujícím spojencům. Jeho dvě nové úderné armády, Labská a Mohanská, dohromady čítaly na 202 000 mužů,<a href="#cite_note-248">[232]</a> patrně však byly tím nejchatrnějším uskupením, jakému kdy velel.<a href="#cite_note-Barnett,_184-249">[233]</a> Mužstvo tvořili převážně rekruti odvodových ročníků 1815, dvacetiletí mladíci, o nichž se sám Napoleon vyjádřil, že to jsou ještě děti.<a href="#cite_note-252">[pozn. 17]</a><a href="#cite_note-253">[236]</a> Důstojníci a poddůstojníci byli většinou postarší nebo naopak čerstvě povýšení a bez zkušeností.<a href="#cite_note-Barnett,_184-249">[233]</a> Nejhorší situace byla u kavalérie, jelikož do budoucna mohl francouzský císař počítat pouze s 15 000 koní, což byla polovina stavu, jímž disponoval nepřítel (v počátcích bojů stanulo proti 24 000 spojeneckým jezdcům 8 000 kavaleristů francouzských<a href="#cite_note-254">[237]</a>).<a href="#cite_note-255">[238]</a> 2. května se obě strany střetly v <a href="/w/index.php?title=Bitva_u_L%C3%BCtzenu_(1813)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bitva u Lützenu (1813) (stránka neexistuje)">bitvě u Lützenu</a>, při níž po urputných bojích Francouzi přinutili spojence spořádaně se stáhnout z bojiště, avšak ztratili na 18 000 vojáků (nepřítel zhruba 11 500).<a href="#cite_note-256">[239]</a> 8. května Napoleon získal zpět <a href="/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany" title="Drážďany">Drážďany</a><a href="#cite_note-257">[240]</a> a mezi 21.–22. květnem napadl koaliční armády <a href="/w/index.php?title=Bitva_u_Budy%C5%A1%C3%ADna&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bitva u Budyšína (stránka neexistuje)">u Budyšína</a>. Dosáhl dalšího krvavého vítězství, v němž přišel o 22 000 vojáků. Nepřítel opět spořádaně ustoupil.<a href="#cite_note-258">[241]</a> Poté, co se francouzskému císaři podařilo zatlačit síly koalice o 300 kilometrů zpět a vydobýt dvě vítězství, uzavřel s protivníky tzv. pläswitzskou dohodu o příměří (4. června 1813).<a href="#cite_note-259">[242]</a> To se protáhlo až do 17. srpna, nicméně většina historiků tuto přestávku v bojích hodnotí jako největší chybu Napoleonova života a odklon od jím samým přijatých strategických zásad.<a href="#cite_note-260">[243]</a><a href="#cite_note-262">[pozn. 18]</a> Spojenci prostřednictvím Rakouska, jež vystupovalo v roli ozbrojeného prostředníka, v tomto mezičase navrhli Napoleonovi mírové ujednání konfliktu. Francouzský císař byl ochoten uzavřít mír jedině na základě <a href="/wiki/Status_quo_ante_bellum" title="Status quo ante bellum">status quo ante bellum</a>,<a href="#cite_note-263">[245]</a> avšak druhou stranou po něm byly žádány rozsáhlé územní ústupky. Celé rokování tedy ztroskotalo a jediným výsledkem byl vstup Rakouska a Švédska do řad spojenců.<a href="#cite_note-264">[246]</a> Sotva vypršelo příměří, zahájil Napoleon válečné operace. Poněvadž mu hlavní nebezpečí hrozilo od České armády pod velením nového vrchního velitele spojeneckých sil <a href="/wiki/Karel_Filip_ze_Schwarzenbergu" title="Karel Filip ze Schwarzenbergu">knížete Schwarzenberga</a> (ten nahradil v čele spojenců hraběte Wittgensteina) blížící se přes <a href="/wiki/Kru%C5%A1n%C3%A9_hory" title="Krušné hory">Krušnohoří</a> k saské metropoli (Drážďany), rozhodl se jí přetnout operační linie a napadnout ji z týlu.<a href="#cite_note-265">[247]</a> Tento záměr však nedokončil, jelikož se nakonec rozhodl přispěchat ohroženému městu na pomoc přímo a 26.–27. srpna došlo u <a href="/wiki/Bitva_u_Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fan" title="Bitva u Drážďan">Drážďan k bitvě</a>. Spojenci utrpěli drtivou porážku a byli nuceni ustupovat k českým hranicím.<a href="#cite_note-266">[248]</a> Při pronásledování však Bonaparte příliš vysunul sbor <a href="/wiki/Dominique_Joseph_Vandamme" title="Dominique Joseph Vandamme">generála Vandamma</a>, jenž byl v <a href="/wiki/Bitva_u_Chlumce_(1813)" title="Bitva u Chlumce (1813)">bitvě u Chlumce a Přestanova</a> obklíčen a vzápětí téměř přestal existovat.<a href="#cite_note-267">[249]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Meissonier_-_1814,_Campagne_de_France.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/53/Meissonier_-_1814%2C_Campagne_de_France.jpg/220px-Meissonier_-_1814%2C_Campagne_de_France.jpg" decoding="async" width="220" height="137" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/53/Meissonier_-_1814%2C_Campagne_de_France.jpg/330px-Meissonier_-_1814%2C_Campagne_de_France.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/53/Meissonier_-_1814%2C_Campagne_de_France.jpg/440px-Meissonier_-_1814%2C_Campagne_de_France.jpg 2x" data-file-width="1400" data-file-height="874" /></a><figcaption>Jean-Louis-Ernest Meissonier: Napoleon a jeho muži při francouzské kampani v roce 1814</figcaption></figure> Podobně, více či méně fatálně, se dařilo i jiným velitelům sborů a Napoleonova kontrola nad tažením se začala hroutit.<a href="#cite_note-268">[250]</a> Stále zůstal sevřen ze tří stran; ze severu jej ohrožovala Severní armáda pod velením jeho bývalého maršála Bernadotta, nynějšího švédského krále <a href="/wiki/Karel_XIV." title="Karel XIV.">Karla XIV.</a>, z východu Slezská armáda <a href="/wiki/Gebhard_Leberecht_von_Bl%C3%BCcher" title="Gebhard Leberecht von Blücher">generála Blüchera</a> a z jihu Česká armáda knížete Schwarzenberga.<a href="#cite_note-269">[251]</a> Rýnská konfederace, kterou vybudoval na troskách římskoněmecké říše, se začala rozpadat, vojáci německých kontingentů odmítali bojovat pod francouzskými prapory a houfně dezertovali.<a href="#cite_note-270">[252]</a> Po sérii nevydařených pokusů jednotlivé spojenecké armády porazit samostatně se Napoleon rozhodl vybudovat novou operační linii, přičemž však nechybělo mnoho a zůstal uvězněn v kleštích spojenců, kteří se jej pokusili odříznout od zbytku Německa a Francie.<a href="#cite_note-271">[253]</a> Přesvědčován svými maršály, aby se stáhl až k přirozeným francouzským hranicím a tam soustředil síly, považoval za přednější uchovat si zbytek politické prestiže a rozhodl se vybojovat <a href="/wiki/Bitva_u_Lipska" title="Bitva u Lipska">bitvu u Lipska</a>.<a href="#cite_note-272">[254]</a> V tomto třídenním a současně největším střetu napoleonských válek však Napoleon ztratil na 70 000 mužů a utrpěl drtivou porážku. Důsledky tohoto debaklu jej přinutily ustoupit až za <a href="/wiki/R%C3%BDn" title="Rýn">Rýn</a>, čímž se válka přenesla na francouzské území.<a href="#cite_note-273">[255]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Abdication_napoleon02.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d3/Abdication_napoleon02.jpg/220px-Abdication_napoleon02.jpg" decoding="async" width="220" height="163" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d3/Abdication_napoleon02.jpg/330px-Abdication_napoleon02.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d3/Abdication_napoleon02.jpg/440px-Abdication_napoleon02.jpg 2x" data-file-width="1345" data-file-height="997" /></a><figcaption>Obsah druhé abdikační listiny, jíž se Napoleon vzdal následnictví francouzského trůnu za celou dynastii Bonapartů zněl: <table style="margin: auto; border-collapse: collapse; display: block; background-color: transparent; overflow: auto;"> <tbody><tr style="font-family: 'Linux Libertine', Georgia, Times, serif;"> <td style="color: #aad; font-size: %; font-weight: bold; vertical-align: bottom; padding-bottom: .7ex; _padding-bottom: .6ex;">„ </td> <td style="font-size: 110%; font-style: italic; text-align: justify;">Protože spojené velmoci prohlásily císaře Napoleona za jedinou překážku nastolení míru v Evropě, císař Napoleon věren svému slibu, prohlašuje, že odmítá pro sebe a své dědice trůny Francie a Itálie a že není žádné osobní oběti včetně vlastního života, kterou by nebyl připraven v zájmu Francie podstoupit. </td> <td style="color: #aad; font-size: %; font-weight: bold; vertical-align: top; padding-top: .3ex;">“ </td></tr> <tr> <td colspan="2" style="text-align: right;"><cite style="font-style: normal;">— Napoleon Bonaparte<a href="#cite_note-274">[256]</a></cite> </td></tr></tbody></table></figcaption></figure> Mimo obrovské ztráty při tažení samotném Grande Armée téměř z poloviny zdecimovala epidemie <a href="/wiki/B%C5%99i%C5%A1n%C3%AD_tyfus" title="Břišní tyfus">tyfu</a><a href="#cite_note-275">[257]</a> a Napoleon byl nucen opatřit jí další lidské síly. V polovině listopadu se vrátil do Paříže, avšak kvůli novým daním a odvodům se francouzské nadšení začalo pomalu vytrácet a nastoupilo všeobecné volání po míru.<a href="#cite_note-Kovařík_IV.,_202-251">[235]</a> Nabídku k jeho uzavření Napoleon obdržel ještě téhož měsíce a ponechávala mu spolu s Francií i Porýní a Belgii, avšak přijal ji až ve chvíli, kdy ji spojenci stáhli.<a href="#cite_note-Barnett,_193-250">[234]</a> Nakonec se mu podařilo pro domácí válku shromáždit zhruba 56 000 vojáků, ti však měli čelit čtyřnásobné přesile.<a href="#cite_note-Kovařík_IV.,_202-251">[235]</a> Další vojenské operace začaly 21. prosince 1813, když 40 000 rakouských vojáků překročilo hranice vazalské Helvetské konfederace, jejíž obyvatelé i přes nepříznivý politický vývoj zachovali věrnost Francii.<a href="#cite_note-276">[258]</a> K armádě Napoleon odjel v noci z 24. na 25. ledna 1814, a po následující čtyři měsíce se snažil jen oddálit nevyhnutelné. Navzdory tomu, že byl skvěle zvládnutými manévry schopen zasazovat nepříteli rychlé porážky, koaliční vojska jej krok za krokem zatlačovala k Paříži. 7. února mu byla na konferenci v <a href="/wiki/Ch%C3%A2tillon_(Hauts-de-Seine)" title="Châtillon (Hauts-de-Seine)">Châtillonu</a> (4. února–19. března 1814) učiněna ještě jedna mírová nabídka,<a href="#cite_note-277">[259]</a> která ponechávala hranice Francie o stejné rozloze jako před rokem 1792, ale i její přijetí císař Francouzů oddaloval tak dlouho, až pozbyla platnosti, čímž se připravil i o svou poslední šanci udržet se na trůnu.<a href="#cite_note-278">[260]</a> V dalších dnech pak utrpěl těžké porážky v <a href="/wiki/Bitva_u_Laonu" title="Bitva u Laonu">bitvě u Laonu</a> a v <a href="/wiki/Bitva_u_Arcis-sur-Aube" title="Bitva u Arcis-sur-Aube">bitvě u Arcis-sur-Aube</a>.<a href="#cite_note-279">[261]</a> Přesto se nevzdával a rychlým manévrováním se pokoušel nad protivníkem získat byť dočasnou výhodu. K ničemu podobnému se však neschylovalo, neboť spojenci po zadržení Napoleonovy korespondence změnili strategii, zanechali honu na hlavní císařskou armádu a začali si razit cestu rovnou na francouzskou metropoli, kterou jim maršál <a href="/wiki/Auguste_Marmont" title="Auguste Marmont">Marmont</a> formálně předal 30. března.<a href="#cite_note-280">[262]</a><a href="#cite_note-281">[263]</a> Ještě téhož dne Napoleon se svou armádou přitáhl k <a href="/wiki/Fontainebleau" title="Fontainebleau">Fontainebleau</a>, odkud chtěl táhnout Paříži na pomoc, avšak 4. dubna před něj předstoupilo několik jeho maršálů, aby vyjádřili pochyby o dalším odporu a požadovali jeho abdikaci.<a href="#cite_note-282">[264]</a> Po chvíli váhání císař uchopil brk a napsal: <table style="margin: auto; border-collapse: collapse; display: block; background-color: transparent; overflow: auto;"> <tbody><tr style="font-family: 'Linux Libertine', Georgia, Times, serif;"> <td style="color: #aad; font-size: 200%; font-weight: bold; vertical-align: bottom; padding-bottom: .7ex; _padding-bottom: .6ex;">„ </td> <td style="font-size: 110%; font-style: italic; text-align: justify;">Ježto spojenecké mocnosti prohlásily císaře Napoleona za překážku nastolení míru v Evropě, císař Napoleon, věren svému slibu, prohlašuje, že je připraven vzdát se bez ohledu na vlastní blaho trůnu a opustit Francii, která je však neodmyslitelně spjata s právy jeho syna a císařovny-regentky jakož i se zachováním zákonů císařství. </td> <td style="color: #aad; font-size: 200%; font-weight: bold; vertical-align: top; padding-top: .3ex;">“ </td></tr> <tr> <td colspan="2" style="text-align: right;"><cite style="font-style: normal;">— Napoleon Bonaparte<a href="#cite_note-283">[265]</a></cite> </td></tr></tbody></table> Těmito řádky se oficiálně vzdal titulu císaře a svým následníkem určil syna <a href="/wiki/Napoleon_II." title="Napoleon II.">Napoleona Františka</a>. Car Alexandr se však postavil proti regentství Marie-Louisy a požadoval bezpodmínečnou abdikaci, jíž se excísař vzdá trůnu za celou dynastii Bonapartů.<a href="#cite_note-284">[266]</a> 6. dubna Napoleon přistoupil i na tuto podmínku a nadále setrval v zámku ve Fontainebleau obklopen posledními věrnými.<a href="#cite_note-285">[267]</a> 12. dubna se pokusil o sebevraždu jedem, jejž s sebou nosil od ruského tažení, avšak smrtící látka neúčinkovala a vyzvracel ji.<a href="#cite_note-286">[268]</a> O osm dní později (20. dubna) se rozloučil s vojáky gardy a doprovázen komisaři vítězných mocností odjel do vyhnanství na ostrov <a href="/wiki/Elba" title="Elba">Elba</a>.<a href="#cite_note-287">[269]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Vojenství">Vojenství</h3>[<a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&veaction=edit&section=13" title="Editace sekce: Vojenství" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit&section=13" title="Editovat zdrojový kód sekce Vojenství">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Napoleon_a_Cherbourg_bordercropped.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/03/Napoleon_a_Cherbourg_bordercropped.jpg/220px-Napoleon_a_Cherbourg_bordercropped.jpg" decoding="async" width="220" height="294" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/03/Napoleon_a_Cherbourg_bordercropped.jpg/330px-Napoleon_a_Cherbourg_bordercropped.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/03/Napoleon_a_Cherbourg_bordercropped.jpg/440px-Napoleon_a_Cherbourg_bordercropped.jpg 2x" data-file-width="594" data-file-height="794" /></a><figcaption>Napoleonova socha ve městě <a href="/wiki/Cherbourg-Octeville" title="Cherbourg-Octeville">Cherbourg-Octeville</a></figcaption></figure> Napoleon v oblasti válečnictví zanechal stopu, která se promítala do vojenské teorie i praxe ještě dlouhou dobu po jeho pádu. Sám byl autorem mnohých pouček a definic, avšak ne vždy se jimi sám doslova řídil. Například uzavřením pläswitzské dohody o příměří po bitvě u Budyšína v roce 1813 vzalo za své tvrzení, jímž v souladu se svým ofenzivním myšlením prosazoval: „Začínej tažení po zralé úvaze, ale když je začneš, bojuj do krajnosti o to, aby sis nedal iniciativu vyrvat z rukou.“<a href="#cite_note-Tarle,_402-261">[244]</a> Své myšlenky v tomto oboru nikdy systematicky nesepsal, ale z jeho poznámek bylo vyňato zhruba 115 pravidel, které víceméně obsahují většinu jeho základních úvah o strategii a taktice.<a href="#cite_note-Dupuy_a_Dupuy,_822-288">[270]</a> Napoleonova éra byla charakteristická nasazováním obrovských počtů vojsk a on sám proto nepřestával opakovat, že masy rozhodují vše. V této víře definoval vojevůdcovské umění, jež podle něj předně spočívalo v dovednosti vojevůdce sehnat, vyzbrojit a rychle vycvičit velké prapory a vytvořit masové armády, v tom, aby je měl ve chvíli rozhodujícího úderu soustředěny na potřebném místě, aby jich dovedl nešetřit, je-li to k vítězství nutné, aby se nevyhýbal bitvě a neodkládal ji, má-li své síly soustředěny, nýbrž aby hledal co nejrychlejší rozhodnutí jakmile se objeví nějaké vyhlídky na vítězství a konečně aby nalezl v nepřátelské sestavě místo, proti němuž je třeba vést rozhodující úder. Úlohu štěstí a náhody ve válce Napoleon nepopíral, avšak spíš zastával názor, že více záleží na vojevůdcových schopnostech, intelektu, vědomostech, pohotovosti, vynalézavosti a schopnosti k metodickým operacím.<a href="#cite_note-289">[271]</a> Válka samotná měla být podle Napoleona metodická, tj. hluboce promyšlená a jedině tehdy mohla mít naději na úspěch.<a href="#cite_note-290">[272]</a> Sám rozuměl mapě, uměl ji užívat jako nikdo jiný<a href="#cite_note-291">[273]</a> a dokázal proto ještě před počátkem samotného tažení důkladně naplánovat pohyby jednotlivých sborů, trasy zásobovacích linií i odhadovaný postup nepřítele. Takto se snažil vyhrát tažení už před první bitvou.<a href="#cite_note-Dupuy_a_Dupuy,_822-288">[270]</a> Jakmile se pak dostal do kontaktu s protivníkem, pokusil se jej za pro sebe výhodných podmínek vmanévrovat do rozhodující bitvy a zničit živou sílu jeho polních armád. Teprve posléze se zabýval obsazováním nejdůležitějších strategických a politických středisek okupované země.<a href="#cite_note-292">[274]</a> Svou asi nejzásadnější koncepci pro dosažení výhodných podmínek převzal od francouzského důstojníka jménem Pierre-Joseph de Bourcet a vlastním přičiněním ji dovedl k dokonalosti. Jednalo se o koordinované pohyby několika armádních sborů (batallion carré), jež samostatně operovaly na širokém území a znemožňovaly nepříteli odhadnout, kam směřuje Napoleonův hlavní úder. Tyto sbory byly složeny z několika divizí, přičemž každá z nich disponovala všemi druhy zbraní. V praxi byl každý sbor schopen čelit den nebo dva nepřátelskému náporu a poskytnout tak čas ostatním kolonám armády sevřít protivníka z různých stran.<a href="#cite_note-293">[275]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Napoleon_Wagram.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9d/Napoleon_Wagram.jpg/220px-Napoleon_Wagram.jpg" decoding="async" width="220" height="162" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9d/Napoleon_Wagram.jpg/330px-Napoleon_Wagram.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9d/Napoleon_Wagram.jpg/440px-Napoleon_Wagram.jpg 2x" data-file-width="3154" data-file-height="2326" /></a><figcaption>Horace Vernet: Bitva u Wagramu</figcaption></figure> Kdykoliv se Napoleonovi naskytla vhodná příležitost, zkombinoval rychlý přesun s klamnými manévry, aby obešel křídla nepřátelské armády a přiblížil se k její komunikační linii. Následně se stočil a přiměl protivníka k boji v nevýhodném postavení.<a href="#cite_note-Dupuy_a_Dupuy,_822-288">[270]</a> Tímto dokázal, že obchvat nepřátelské armády má smysl jen tehdy, když dosáhne protivníkova týlu a když tento obchvat vede k bitvě, do níž zasáhnou i obchvatná vojska.<a href="#cite_note-294">[276]</a> Takto vznikl proslavený Manœuvre sur les derrières, jenž od počátku své kariéry Napoleon využil třicetkrát. Tohoto útočného prvku využíval na několikakilometrové frontě a jeho podstata spočívala v tom, že silné vojsko bojem či hrozbou útoku vázalo hlavní nepřátelskou linii. Další silná kolona pak pronikla podél protivníkova křídla až k jeho týlu, vytvořila strategickou přehradu nebo bariéru na jeho zásobovací a ústupové linii, a přinutila jej k ústupu. Pokud byl manévr proveden včas, mohl vést k protivníkově porážce či naprostému zničení.<a href="#cite_note-295">[277]</a> V prvních svých válkách Napoleon rozvíjel taktiku armád francouzské revoluce, vysílal kupředu pohyblivé linie střelců, kteří za podpory dělostřelectva připravovali hlavní úder a uvolňovali cestu útočným kolonám.<a href="#cite_note-296">[278]</a> Obecné veřejnosti asi nejznámější techniku, tzv. „úder taranem“, tedy útok obrovské masy pěchoty postupující v sevřených řadách se záměrem prorazit střed nepřátelského postavení, Bonaparte poprvé použil v bitvě u Wagramu.<a href="#cite_note-297">[279]</a> Velice důsledně se Napoleon věnoval také morálce armády. Ponechal v platnosti zákaz používání tělesných trestů, neboť jak pravil: „Co možno očekávat od zneuctěných lidí?“ a namísto toho se snažil apelovat na čest. Po bitvě svolával vojáky i důstojníky a dotazoval se jich na ty, kdo se nejvíc vyznamenali. Těm pak buď udělil vyšší hodnost, řád či peníze. Všeobecně se spíš spoléhal na odměny než na tresty, avšak pokud došlo na těžká provinění, byli provinilci obvykle rychle odsouzeni k popravě.<a href="#cite_note-298">[280]</a> Pocitu sounáležitosti s vlastí, armádou a jednotkou dosahoval několika způsoby. Proklamacemi, osobním příkladem, kdy byl sám ochoten čelit nepřátelské palbě, plukovními prapory, kterým vojáci kvůli orlům na jejich špicím říkali kukačky, ale rovněž i tím, že jako muž revoluce dokázal projít mezi vojáky, pochválit, připomenout, zažertovat. Historky o tom, jak císař promluvil s prostým vojákem letěly od úst k ústům a on se stával jejich císařem.<a href="#cite_note-299">[281]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Správa_Francie">Správa Francie</h3>[<a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&veaction=edit&section=14" title="Editace sekce: Správa Francie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit&section=14" title="Editovat zdrojový kód sekce Správa Francie">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:40_francs_or_Bonaparte_Premier_Consul,_1804,_Paris.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/40_francs_or_Bonaparte_Premier_Consul%2C_1804%2C_Paris.jpg/220px-40_francs_or_Bonaparte_Premier_Consul%2C_1804%2C_Paris.jpg" decoding="async" width="220" height="108" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/40_francs_or_Bonaparte_Premier_Consul%2C_1804%2C_Paris.jpg/330px-40_francs_or_Bonaparte_Premier_Consul%2C_1804%2C_Paris.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/40_francs_or_Bonaparte_Premier_Consul%2C_1804%2C_Paris.jpg/440px-40_francs_or_Bonaparte_Premier_Consul%2C_1804%2C_Paris.jpg 2x" data-file-width="1200" data-file-height="589" /></a><figcaption>Mince v hodnotě 40 franků z roku 1803</figcaption></figure> Již krátce po nástupu do úřadu prvního konzula byl Napoleon nucen podniknout první kroky, aby se vypořádal s důsledky finanční krize, která vznikla následkem tristního hospodaření Direktoria. Vydal nové předpisy, díky nimž finanční úředníci – výběrčí, berní, vrchní berní a ředitelé daní, byli schopni zajistit, že peníze daňových poplatníků směřovaly do veřejných pokladen pravidelně a v přesně stanovený den.<a href="#cite_note-Lacour-Gayet,_147-300">[282]</a> Původně se tak dělo jednou měsíčně, po bankovní krizi v roce 1805 pak každý desátý den.<a href="#cite_note-Ellis,_70-301">[283]</a> Tento nový systém vykazoval maximální výnosy s minimálním počtem úředníků a v průběhu konzulátu i v prvních letech císařství mohl stát díky jeho efektivitě disponovat částkou 750–800 milionů franků ročně.<a href="#cite_note-Lacour-Gayet,_147-300">[282]</a> Dozor nad peněžním aparátem prováděl osobně Napoleon, jenž si od ministra financí nechával třikrát do měsíce předkládat výkazy ze všech oddělení finanční správy. Tato 35–40 stránková folia důsledně pročítal a v případě nejasností se dožadoval vysvětlení, což přinutilo úředníky, aby účetní knihy drželi v naprostém pořádku.<a href="#cite_note-302">[284]</a> Mimořádně významným počinem v oblasti finančnictví, který přetrval do dnešních dnů, bylo založení Francouzské banky (6. ledna 1800). Napoleonovým záměrem bylo vytvořit instituci, která by byla v zásadě soukromou společností, kde by měl stát jen omezenou účast a menšinový podíl, avšak zajistil by její legislativu. Hlavní iniciativu při jejím založení proto převzal J. F. Perregaux, jenž do Paříže svolal skupinu finančníků, která navýšila základní kapitál banky na 30 milionů franků. Jejím řízením bylo pověřeno patnáct ředitelů, které volilo 200 největších podílníků, čímž došlo k hmotnému zainteresování francouzské finanční elity na prosperitě projektu.<a href="#cite_note-Ellis,_71-303">[285]</a> Opatřením ze 7. germinalu r. XI<a href="/wiki/Francouzsk%C3%BD_revolu%C4%8Dn%C3%AD_kalend%C3%A1%C5%99" title="Francouzský revoluční kalendář">franc.</a> (28. březen 1803), které bylo základem měnového systému, tzv. franc de germinal, Napoleon přísně reguloval kovový obsah nových mincí všech hodnot. Systém byl založen na bimetalickém standardu, jenž vymezil poměr zlata ke stříbru 1:15,5.<a href="#cite_note-Ellis,_71-303">[285]</a> Další velkou finanční reformu provedl císař Francouzů za pomoci ministra financí Gaudina a šéfa státní pokladny Molliena po uzavření míru v Tylži v roce 1807.<a href="#cite_note-Tarle,_198-304">[286]</a> Součástí této reorganizace bylo vytvoření nového ústředního úřadu Cour des comptes, který sloužil k účinnějším revizím státních financí.<a href="#cite_note-Ellis,_70-301">[283]</a> Výsledkem změn ve finanční správě bylo, že důchody císařství plně kryly státní výdaje, včetně nákladů na vydržování armády ve válečném stavu.<a href="#cite_note-Tarle,_198-304">[286]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Code_Civil_1804.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e7/Code_Civil_1804.png/220px-Code_Civil_1804.png" decoding="async" width="220" height="264" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e7/Code_Civil_1804.png/330px-Code_Civil_1804.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e7/Code_Civil_1804.png/440px-Code_Civil_1804.png 2x" data-file-width="636" data-file-height="762" /></a><figcaption>První strana originálu Code Civil z roku 1804</figcaption></figure> Významným počinem v období konzulátu, byla Napoleonova iniciativa v oblasti zákonodárství. Již několik týdnů po svém návratu z vítězného tažení zakončeného bitvou u Marenga vydal nařízení o vytvoření komise (12. srpna 1800), jež měla vypracovat znění návrhu nového občanského zákoníku, který se měl stát základní právní normou ve Francii a jí ovládaných zemích.<a href="#cite_note-305">[287]</a> Nový kodex byl koncipovaný řadou právních expertů své doby (Tronchet, Bigot de Prémaneneu, Cambacérès, Malleville aj.) a Napoleon často zasahoval do utváření jednotlivých návrhů. Po svém vyhlášení v březnu 1804 vešel zákoník do dějin pod názvy Code civil nebo Code Napoleon a obsahoval 2281 článků, které definitivně odstraňovaly feudalismus a jakékoliv stopy lenního práva. Dále například potlačil práva prvorozených a stanovil dělbu majetku mezi všechny dědice mužského pohlaví, formálně uznal oprávněnost dřívějšího prodeje státních pozemků zkonfiskovaných církvi a emigrantům nebo stanovil další podmínky dědictví a rozvodů.<a href="#cite_note-306">[288]</a> Svým obsahem však také značně posílil moc státu, neboť ve větší míře umožňoval vměšování do soukromých záležitostí občanů.<a href="#cite_note-307">[289]</a> V dalších letech se Code Napoleon stal oficiálním pilířem francouzské právní vědy<a href="#cite_note-Tarle,_125-114">[106]</a> a i přes mnohé novely zůstává doposud základem francouzského občanského práva<a href="#cite_note-Kde,_kdy_a_jak,_208-10">[10]</a> a jím formulované zásady ovlivnily občanské zákonodárství v mnoha jiných zemích.<a href="#cite_note-Čornej,_Vaníček,_Kučera,_298-9">[9]</a> Společně s prací na občanském zákoníku byl na Napoleonův příkaz vypracován i speciální kodex pro obchod. Jeho ustanovení regulovala a právně zabezpečovala obchodní transakce, život na burze a bankovní, směnárenské i notářské právo, pokud se týkalo obchodních operací. Nesporným krokem vzad byl trestní kodex, jenž zahrnoval <a href="/wiki/Trest_smrti" title="Trest smrti">trest smrti</a> i tělesné tresty důtkami (ty byly zrušeny za revoluce), cejchování rozžhaveným železem a nejpřísnější tresty za delikty proti vlastnictví.<a href="#cite_note-308">[290]</a> O další reformu se Napoleon zasadil v oblasti vzdělávání, když 11. floreálu r. X<a href="/wiki/Francouzsk%C3%BD_revolu%C4%8Dn%C3%AD_kalend%C3%A1%C5%99" title="Francouzský revoluční kalendář">franc.</a> (1. května 1802) vydal zákon o veřejném vyučování. Tímto vládním nařízením zřizoval na území Francie veřejná <a href="/wiki/Lyceum" title="Lyceum">lycea</a>,<a href="#cite_note-Lacour-Gayet,_541-98">[91]</a> která měla sloužit především k výchově nových důstojníků,<a href="#cite_note-Tarle,_122-309">[291]</a> čímž položil základ státního vzdělávacího systému (Université de France).<a href="#cite_note-Barnett,_139-310">[292]</a> Výuka v těchto institucích probíhala zcela ve vojenském duchu,<a href="#cite_note-Lacour-Gayet,_541-98">[91]</a> žáci z celé země a ve stejném věku měli mít stejnou výuku v tutéž dobu, jednotlivé hodiny ohlašoval bubeník,<a href="#cite_note-Barnett,_140-311">[293]</a> studenti byli oblečeni v uniformách, trestalo se zavíráním atd.<a href="#cite_note-Lacour-Gayet,_541-98">[91]</a> Absolventi lyceí byli po složení doplňovací zkoušky přijímáni do vyšších a odborných vojenských učilišť nebo se mohli uplatnit v občanských oborech.<a href="#cite_note-Tarle,_122-309">[291]</a> Zákon o veřejném vyučování Napoleon v období prvního císařství ještě doplnil dekrety z 10. května 1806 a 7. března 1808.<a href="#cite_note-Lacour-Gayet,_541-98">[91]</a> Tato nařízení rozdělila vzdělávací stupně na základní, střední a vyšší, a navíc umožňovala Napoleonovi nebo jeho zástupci, velmistru university, předepisovat osnovy a školský řád a jmenovat veškerý personál školních institucí.<a href="#cite_note-Barnett,_139-310">[292]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Europe_map_Napoleon_Blocus.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2a/Europe_map_Napoleon_Blocus.png/220px-Europe_map_Napoleon_Blocus.png" decoding="async" width="220" height="210" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2a/Europe_map_Napoleon_Blocus.png/330px-Europe_map_Napoleon_Blocus.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2a/Europe_map_Napoleon_Blocus.png 2x" data-file-width="415" data-file-height="397" /></a><figcaption>Rozsah kontinentální blokády (1811) <div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;">     Francouzské císařství</div> <div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;">     Satelitní státy</div> <div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;">     Země uplatňující systém blokády</div></figcaption></figure> Za dobu svého panování Napoleon věnoval svou pozornost také hospodářským odvětvím. Určitou roli v rozvoji těchto oborů hrálo zavedení systému kontinentální blokády, která Evropany odřízla od pravidelných dodávek anglického a koloniálního zboží. Absence hospodářsky silnějšího konkurenta se stala důležitým stimulem nejen pro rozvoj francouzského lehkého a těžkého průmyslu, ale i zemědělství.<a href="#cite_note-312">[294]</a> Začaly se rozvíjet cukrovary, které zaplňovaly poptávku trhu po třtinovém nebo koloniálním cukru,<a href="#cite_note-Lacour-Gayet,_556-313">[295]</a> v chemickém průmyslu bylo dosaženo pokroků převážně ve výrobě umělých barviv a bělidel,<a href="#cite_note-314">[296]</a> výroba surového železa se mezi lety 1790–1810 více než zdvojnásobila.<a href="#cite_note-315">[297]</a> V textilnictví se podařilo rozkrýt tajemství výroby anglických křížových látek, načež bylo založeno bezmála čtyřicet přádelen, kde bylo zaměstnáno na 20 000 lidí.<a href="#cite_note-Lacour-Gayet,_556-313">[295]</a> V letech 1800–1811 se v Lyonu ztrojnásobila výroba tkanin a v roce 1812 ve Francii stálo více než 200 mechanických přádelen. Stroje se zaváděly i do výroby hedvábí, jehož zpracování značně urychlil Jacquardův stav.<a href="#cite_note-316">[298]</a> Sám Napoleon vypsal milionovou odměnu pro toho, kdo vynalezne nejefektivnější stav na tkaní lnu, což dopomohlo k revolučnímu objevu inženýra Filipa de Girard.<a href="#cite_note-Lacour-Gayet,_556-313">[295]</a> Na podporu výrobních odvětví Napoleon v prvních letech po převzetí moci uspořádal v Paříži několik průmyslových výstav a dekrety z let 1811 a 1812 zřídil a organizoval ministerstvo továren a obchodu.<a href="#cite_note-317">[299]</a> Při známkách ekonomické nestability často půjčoval peníze továrnám, obchodním domům a někdy i dělníkům, kteří pracovali samostatně, aby jim pomohl z krize nebo těžkého postavení.<a href="#cite_note-318">[300]</a> Napoleonova podpora domácího průmyslu se odrazila i v nových departmentech, neboť v anektovaných zemích uplatňoval politiku, která neumožňovala místním průmyslníkům konkurovat francouzskému zboží jak na území Francie, tak ve své vlasti.<a href="#cite_note-319">[301]</a> Tímto přístupem císař pobuřoval, likvidoval a utlačoval nejen průmyslníky, ale i obchodníky a spotřebitelské vrstvy ve všech oblastech své svého rozsáhlého impéria, mimo území staré Francie.<a href="#cite_note-320">[302]</a> Jeho jednání nakonec vedlo k tomu, že v podmaněných zemích začala upadat kupní síla, což zapříčinilo nižší poptávku po francouzském zboží. Výroba po hospodářské krizi v roce 1811 proto musela být redukována a v průmyslu velmi výrazně vzrostla nezaměstnanost.<a href="#cite_note-321">[303]</a> Celková bilance vývozu v období Napoleonovy vlády však i přes jeho veškerou snahu nikdy nedokázala dorovnat celkové ztráty na moři a hodnoty zahraničního obchodu z let 1787–89 se Francii podařilo dosáhnout teprve v roce 1826.<a href="#cite_note-322">[304]</a> <figure class="mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Chevalier-legion-dhonneur-empire-1804.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Chevalier-legion-dhonneur-empire-1804.jpg/150px-Chevalier-legion-dhonneur-empire-1804.jpg" decoding="async" width="150" height="286" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Chevalier-legion-dhonneur-empire-1804.jpg/225px-Chevalier-legion-dhonneur-empire-1804.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Chevalier-legion-dhonneur-empire-1804.jpg/300px-Chevalier-legion-dhonneur-empire-1804.jpg 2x" data-file-width="552" data-file-height="1052" /></a><figcaption>Řád čestné legie – hodnost rytíř (1804)</figcaption></figure> V období Konzulátu i Prvního císařství Napoleon reprezentoval růst francouzského bohatství, získaného zejména odčerpáváním financí z podmaněné Evropy, výstavbou nových cest, honosných budov, krásných nábřeží nebo širokých pařížských mostů.<a href="#cite_note-323">[305]</a> Společně s tímto pokrokem však ve všech oblastech pokračoval v zavádění despotických vládních metod.<a href="#cite_note-324">[306]</a> Jelikož nebyl ochoten akceptovat nic podobného svobodě tisku, opatřením z 27. nivôsu r. VIII<a href="/wiki/Francouzsk%C3%BD_revolu%C4%8Dn%C3%AD_kalend%C3%A1%C5%99" title="Francouzský revoluční kalendář">franc.</a> (17. ledna 1800) zastavil tisk šedesáti z celkových sedmdesáti tří vycházejících časopisů. Časem bylo zrušeno dalších třináct a zbývající čtyři se octly pod bedlivým dohledem ministra policie.<a href="#cite_note-Tarle,_87-89">[82]</a> Při organizaci vnitřní správy ponechal rozdělení Francie na departmenty, nicméně ve městech i na vesnicích odstranil všechny volené úřady a samosprávy. Šéfem každého departmentu byl jmenován prefekt, v jehož kompetenci bylo zbavovat i jmenovat do úřadů jemu odpovědné municipální rady i starosty. Jednotliví prefekti byli podřízení ministrovi vnitra, jenž řídil veškerou administrativu země včetně obchodu, průmyslu a veřejných prací.<a href="#cite_note-325">[307]</a> Důležité změny nastaly také v soudnictví, kde byl od roku 1802 zrušen porotní systém, neboť poroty často brzdily Napoleonovy záměry tím, že zprošťovaly viny osoby, které chtěl vidět za mřížemi. Sám také rozhodoval o jmenování a služebním postupu soudců.<a href="#cite_note-326">[308]</a> Již záhy po nástupu do úřadu prvního konzula Napoleon rozpoutal boj proti jakobínům i roajalistům a zároveň se cíleně pokoušel vyhladit veškeré vzpomínky na období revoluce. Nebylo povoleno se byť i jen zmiňovat třeba o některé z osobností revolučního období a do země bylo z tohoto důvodu například zakázáno dovážet německý tisk, který sice kritizoval revoluční ideály a uznával Napoleona za jejich potření, avšak i tímto obsahem upomínal na revoluční události. Přísně byly zakázány i všechny cestopisné průvodce, které připomínaly měsíce po pádu <a href="/wiki/Bastila" title="Bastila">Bastily</a> a v tiskárnách byly neustále prováděny policejní prohlídky.<a href="#cite_note-327">[309]</a> Od jara roku 1807 se Napoleon definitivně rozešel s ideály revoluce, když kolem něj začala vznikat nová aristokracie. Současně zavedl úřad císařského maršála a zřídil <a href="/wiki/%C5%98%C3%A1d_%C4%8Destn%C3%A9_legie" title="Řád čestné legie">Řád čestné legie</a>. Císařovnu Josefínu obklopily dvorní dámy ze starých šlechtických rodin, opět byly zavedeny tituly vévodů, knížat, hrabat a baronů. Obyvatelé Francie se s tímto staronovým uspořádáním smířili poměrně snadno, neboť chápali, že k úřadu císaře patří i císařský dvůr.<a href="#cite_note-328">[310]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Církevní_politika">Církevní politika</h3>[<a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&veaction=edit&section=15" title="Editace sekce: Církevní politika" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit&section=15" title="Editovat zdrojový kód sekce Církevní politika">editovat zdroj</a>]</div> Součástí dědictví, které Napoleon získal po zmatcích Velké francouzské revoluce, byl rozkol v <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Římskokatolická církev">římskokatolické církvi</a> a naprosté odcizení Říma. Po smrti papeže <a href="/wiki/Pius_VI." title="Pius VI.">Pia VI.</a>, jenž zemřel ve <a href="/wiki/Valence_(Dr%C3%B4me)" title="Valence (Drôme)">Valence</a> 29. srpna 1799, se Napoleon chopil nabízené příležitosti a z ryze pragmatických důvodů se s novým náměstkem Ježíše Krista <a href="/wiki/Pius_VII." title="Pius VII.">Piem VII.</a> pokusil usmířit. Papež byl však velmi obezřetný, neboť od září roku 1800 byly papežské državy okupované francouzskou armádou a k dohodě došlo teprve až po Napoleonově přímém nátlaku. <a href="/wiki/Konkord%C3%A1t_(1801)" title="Konkordát (1801)">Konkordát</a> byl podepsán 15. července 1801 a i přes poměrnou stručnost budil dojem rozumného kompromisu.<a href="#cite_note-329">[311]</a> Napoleon v něm uznal, že katolicismus je náboženství velké většiny Francouzů a jako takový mohl být svobodně a otevřeně praktikován v souladu s policejními předpisy. Pius VII. formálně uznal legitimitu konzulární republiky a na oplátku mu bylo přiznáno právo kanonické <a href="/wiki/Investitura" title="Investitura">investitury</a>. Konkordát obsahoval množství dalších ustanovení jak o <a href="/wiki/Biskup" title="Biskup">biskupech</a> i nižším <a href="/wiki/Duchovenstvo" title="Duchovenstvo">kléru</a>, tak o revolučním uspořádání vlastnictví půdy. Do půl roku však Napoleon k listině připojil dalších 77 <a href="/wiki/Organick%C3%A9_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Organické články">organických článků</a>, kterými byla svoboda církve v <a href="/wiki/Galikanismus" title="Galikanismus">galikánském</a> duchu velmi omezena.<a href="#cite_note-330">[312]</a> Papež, který nebyl požádán o konzultaci, se cítil uražen,<a href="#cite_note-331">[313]</a> přesto nakonec souhlasil s účastí na císařské korunovaci, jelikož si od tohoto kroku sliboval posílení vlastní mocenské pozice a doufal v obnovení papežského státu v dřívějším územním rozsahu.<a href="#cite_note-332">[314]</a> Tomuto požadavku však francouzský císař odmítl vyhovět a papež porušil ustanovení konkordátu tím, že nepotvrdil Napoleonem jmenované biskupy. Zároveň se zdráhal uzavřít s Francií spojenectví proti Anglii a své přístavy ponechával otevřeny britským lodím. Napoleon proto v roce 1808 nechal obsadit Řím a k 2. dubnu téhož roku anektoval ve prospěch italského království provincie <a href="/wiki/Urbino" title="Urbino">Urbino</a>, <a href="/wiki/Macerata" title="Macerata">Macerata</a>, <a href="/wiki/Ancona" title="Ancona">Ancona</a> a <a href="/wiki/Camerino" title="Camerino">Camerino</a>.<a href="#cite_note-Bouhler162-333">[315]</a> Ze strategických důvodů pak dekrety ze 17. května 1809 připojil i zbytek papežských držav k Francii. V reakci na tento čin Pius VII. uveřejnil bulu, jíž uvrhl Napoleona do <a href="/wiki/Interdikt" title="Interdikt">klatby</a> (11. června). Tím však docílil jen toho, že jej exkomunikovaný císař nechal 6. července zajmout a odvézt do Francie, kde byl po několik let držen ve vazbě. Zpočátku sídlil v <a href="/wiki/Savona" title="Savona">Savoně</a>, od roku 1812 pak ve Fontainebleau,<a href="#cite_note-334">[316]</a> kde pobýval pod dohledem četnického kapitána Lagrose, převlečeného za komořího.<a href="#cite_note-335">[317]</a> V červnu 1811 se Napoleon pokusil papeže přimět k povolnosti svoláním národního koncilu,<a href="#cite_note-336">[318]</a> ničeho však nedosáhl. Piovi VII. proto nabídl možnost návratu do Říma, pokud uzná tam dosazenou světskou moc, ale ani tento návrh nebyl vyslyšen.<a href="#cite_note-Bouhler162-333">[315]</a> 9. ledna 1813 došlo k oboustrannému formálnímu setkání, jelikož císař potřeboval usmířit alespoň katolíky, kteří nejevili pro zacházení s hlavou církve mnoho sympatií. Oba panovníci si prokazovali vzájemnou zdvořilost, avšak schůzka nepřinesla nic reálného. Císař sice donutil Pia VII. podepsat nový konkordát, ale Řím mu nevrátil (navíc Pius VII. svůj závazek po dvou měsících odvolal<a href="#cite_note-337">[319]</a>).<a href="#cite_note-338">[320]</a> Svého zajatce propustil až v samém závěru prvního císařství 10. března 1814. Do Říma se papež vrátil 24. května téhož roku.<a href="#cite_note-339">[321]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Koloniální_politika">Koloniální politika</h3>[<a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&veaction=edit&section=16" title="Editace sekce: Koloniální politika" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit&section=16" title="Editovat zdrojový kód sekce Koloniální politika">editovat zdroj</a>]</div> Krátce po nástupu Napoleona Bonaparta do čela Francie se zdálo, že bude pokračovat v budování <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_koloni%C3%A1ln%C3%AD_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Francouzská koloniální říše">francouzské koloniální říše</a> v <a href="/wiki/Nov%C3%BD_sv%C4%9Bt" title="Nový svět">Novém světě</a>. Nejprve přiměl Španělsko, aby Francii vrátilo <a href="/wiki/Louisiana" title="Louisiana">Louisianu</a>, které se předtím Francouzi vzdali po prohrané <a href="/wiki/Sedmilet%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Sedmiletá válka">sedmileté válce</a> s Anglií, což velmi znepokojovalo <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">Spojené státy</a>.<a href="#cite_note-Tindall-Shi-340">[322]</a> Od roku 1795, kdy byl mezi Francií a Španělskem uzavřen <a href="/w/index.php?title=Basilejsk%C3%BD_m%C3%ADr&action=edit&redlink=1" class="new" title="Basilejský mír (stránka neexistuje)">basilejský mír</a>, patřil Francii oficiálně také celý ostrov Santo Domingo, dnes nazývaný <a href="/wiki/Hispaniola" title="Hispaniola">Hispaniola</a>. Do té doby jí patřila jen západní část ostrova s francouzským názvem <a href="/wiki/Saint-Domingue" title="Saint-Domingue">Saint-Domingue</a>.<a href="#cite_note-Popkin_11-341">[323]</a> K předání kontroly nad územím španělské <a href="/wiki/Kolonie" title="Kolonie">kolonie</a> (s názvem Santo Domingo) na východě ostrova nikdy nedošlo a španělské úřady ji nadále fakticky ovládaly.<a href="#cite_note-Popkin_106-342">[324]</a> Přesto hodlal Napoleon z ostrova brzy udělat jádro svého budoucího <a href="/wiki/Karibik" title="Karibik">karibského</a> impéria.<a href="#cite_note-Popkin_133-343">[325]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Battle_for_Palm_Tree_Hill.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fe/Battle_for_Palm_Tree_Hill.jpg/220px-Battle_for_Palm_Tree_Hill.jpg" decoding="async" width="220" height="177" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fe/Battle_for_Palm_Tree_Hill.jpg/330px-Battle_for_Palm_Tree_Hill.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fe/Battle_for_Palm_Tree_Hill.jpg/440px-Battle_for_Palm_Tree_Hill.jpg 2x" data-file-width="800" data-file-height="642" /></a><figcaption>Poláci ve francouzských službách bojují proti černošským <a href="/wiki/Haitsk%C3%A1_revoluce" title="Haitská revoluce">povstalcům</a> na Saint-Domingue</figcaption></figure> Důležitým aspektem Napoleonovy koloniální politiky byl jeho vztah k <a href="/wiki/Negroidn%C3%AD_rasa" title="Negroidní rasa">černošským</a> obyvatelům kolonií a k <a href="/wiki/Otroctv%C3%AD" title="Otroctví">otroctví</a>. Sám Napoleon měl vůči černochům předsudky. Již jako student vojenského učiliště v Brienne šikanoval spolužáka rasově smíšeného původu. S jedním ze svých generálů, Thomasem Alexandrem Dumasem,<a href="#cite_note-346">[pozn. 19]</a> který byl také rasově smíšeného původu a pocházel z kolonie Saint-Domingue, jednal s neskrývaným pohrdáním. Do svých plánů s ostrovem zahrnul i klauzuli, že bílé ženy, které se dopustily rasového prohřešku tím, že měly sex s nebělošskými důstojníky, měly být deportovány do Francie.<a href="#cite_note-Girard_46-345">[327]</a> Jednou Napoleon prohlásil: „Jsem pro bílé, protože jsem bílý; nemám jiného důvodu a tento důvod je dostatečný. Jak by mohl někdo zaručit svobodu Afričanům, lidem, kteří neměli vlastní civilizaci?“<a href="#cite_note-Popkin_112–116-347">[328]</a> Napoleonova ústava z roku 1799 znamenala pro obyvatelstvo kolonií velkou nejistotu: neobsahovala prohlášení práv, které bylo součástí předchozích revolučních ústav, a článek 91 stanovoval, že kolonie budou spravovány „zvláštními zákony“. To naznačovalo, že jejich obyvatelé nebudou mít stejná práva jako obyvatelé mateřské Francie. Co to znamenalo, brzy pocítili například otroci v ostrovních koloniích v <a href="/wiki/Indick%C3%BD_oce%C3%A1n" title="Indický oceán">Indickém oceánu</a>: ačkoliv teoreticky bylo otroctví na všech francouzských zámořských územích zrušeno již v době první revoluční republiky roku 1794, bílí kolonisté těmto snahám úspěšně odporovali, až je nakonec Napoleon na základě zmíněného ustanovení nové ústavy odvolal.<a href="#cite_note-Popkin_105-348">[329]</a> Napoleonův postoj k otázce otroctví v koloniích, kde již k faktickému zrušení otroctví došlo, však nebyl zcela jednoznačný. Na přelomu let 1799 a 1800 se na jeho popud k otázce otroctví vyjádřila řada osobností obeznámených s problematikou kolonií, přičemž obdržel celé spektrum názorů od požadavků na obnovení otroctví, které mělo pomoci znovu postavit na nohy místní ekonomiky, až po tvrzení, že návrat k předchozímu stavu je již nemožný.<a href="#cite_note-Popkin_105–106-349">[330]</a> Přes toto váhání se v prosinci 1799 snažil ujistit obyvatele Santo Dominga, že principy svobody a rovnosti černošského obyvatelstva ostrova jsou pro Francii svaté a nedotknutelné. Na místního vůdce, bývalého otroka <a href="/wiki/Toussaint_Louverture" title="Toussaint Louverture">Toussainta Louverture</a>, to však neudělalo velký dojem, naopak prohlásil, že obyvatelé ostrova za svou svobodu nevděčí Francouzům, kteří v některých koloniích nadále udržují otroctví, ale jen své vlastní síle.<a href="#cite_note-Popkin_117-350">[331]</a> Napoleon například rozhodl, že otroctví zůstane zachováno na ostrově <a href="/wiki/R%C3%A9union" title="Réunion">Réunion</a><a href="#cite_note-Popkin_105-348">[329]</a> (který pak roku 1809 nechal přejmenovat na Île de Bonaparte),<a href="#cite_note-Italiaander_259-351">[332]</a>) či na <a href="/wiki/Martinik" title="Martinik">Martiniku</a>, což mělo s ohledem na geografickou blízkost pro obyvatele kolonie Saint-Domingue zvláště velký význam.<a href="#cite_note-Popkin_117–118-352">[333]</a> Svůj pohled na <a href="/wiki/Karibik" title="Karibik">Karibik</a> Napoleon zaměřil ještě více poté, co musel roku 1801 definitivně stáhnout svá vojska z <a href="/wiki/Egypt" title="Egypt">Egypta</a>. Centrem jeho zájmu kromě Santo Dominga a Louisiany byly především ostrovy <a href="/wiki/Guadeloupe" title="Guadeloupe">Guadeloupe</a>, Martinik a <a href="/wiki/Tobago" title="Tobago">Tobago</a>.<a href="#cite_note-Girard_44-353">[334]</a> Napoleonově snaze o vybudování koloniálního impéria v Karibiku a o to, aby se Francie stala dominantní silou v oblasti <a href="/wiki/Mexick%C3%BD_z%C3%A1liv" title="Mexický záliv">Mexického zálivu</a>, zpočátku napomáhaly jeho úspěchy v bitvách proti britským spojencům na evropském kontinentu.<a href="#cite_note-Popkin_117-350">[331]</a> Díky nim se mu roku 1802 podařilo Brity přimět, aby podepsali <a href="/w/index.php?title=Amiensk%C3%BD_m%C3%ADr&action=edit&redlink=1" class="new" title="Amienský mír (stránka neexistuje)">amienský mír</a>, na jehož základě Francie a její spojenci získali zpět téměř všechny kolonie zabrané Velkou Británií v období francouzských revolučních válek, s výjimkou ostrova <a href="/wiki/Cejlon" title="Cejlon">Cejlon</a> (od roku 1972 stát <a href="/wiki/Sr%C3%AD_Lanka" title="Srí Lanka">Srí Lanka</a>), který Británie odňala Nizozemsku, a <a href="/wiki/Trinidad" title="Trinidad">Trinidadu</a> (odňatého Francii).<a href="#cite_note-Meneval_85-354">[335]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Louisiana_Purchase.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/57/Louisiana_Purchase.png/220px-Louisiana_Purchase.png" decoding="async" width="220" height="155" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/57/Louisiana_Purchase.png/330px-Louisiana_Purchase.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/57/Louisiana_Purchase.png/440px-Louisiana_Purchase.png 2x" data-file-width="3433" data-file-height="2414" /></a><figcaption>Napoleon v roce 1803 <a href="/wiki/Koup%C4%9B_Louisiany" title="Koupě Louisiany">prodal francouzskou Louisianu</a> Spojeným státům, aby získal prostředky na válku v Evropě</figcaption></figure> Na Santo Domingu se však situace pro Napoleona začala komplikovat. Nejpozději během roku 1801 již bylo zřejmé, že Toussaint Louverture usiluje o samostatnost ostrova,<a href="#cite_note-Popkin_114–115-355">[336]</a> na což Napoleon v prosinci zareagoval vysláním vojenské expedice o 20 000 mužích.<a href="#cite_note-Popkin_120-356">[337]</a><a href="#cite_note-Popkin_127-357">[338]</a> Kromě získání konečné a úplné kontroly nad ostrovem však měla expedice ještě další cíl: připravit invazi do <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Amerika" title="Severní Amerika">Severní Ameriky</a>.<a href="#cite_note-Maurois_285-358">[339]</a> Konsolidovaná území v Louisianě pak zase měla zásobovat francouzské ostrovy v Karibiku.<a href="#cite_note-Popkin_117-350">[331]</a> Vyslaná expedice narazila na silný odpor.<a href="#cite_note-Popkin_115-359">[340]</a> Třebaže zpočátku zaznamenala řadu úspěchů, Louverture se nenechal přinutit, aby se podřídil, a to ani Napoleonovým osobním dopisem, který mu poslal prostřednictvím jeho dvou synů, kteří tehdy studovali ve Francii.<a href="#cite_note-Popkin_120-356">[337]</a> Třebaže se Louvertura podařilo zajmout a deportovat do Francie, kde krátce poté zemřel ve vězení,<a href="#cite_note-Popkin_126-360">[341]</a> pozdější Napoleonovy kroky situaci dále ztížily a přiměly povstalce k dalšímu odporu. 10. května 1802 Napoleon schválil zákon, kterým definitivně zastavil rušení otroctví v koloniích, kde dosud zrušeno nebylo (jako například Martinik). Jeho do značné míry rasistický postoj se pak znovu projevil v dekretu z 2. července téhož roku, v němž zakázal vstup na území metropolitní Francie všem černochům i lidem smíšeného původu.<a href="#cite_note-Popkin_128–129-361">[342]</a> Během roku 1802 vojenské expedice z Napoleonova příkazu obnovily otroctví ve <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_Guyana" title="Francouzská Guyana">Francouzské Guayaně</a> a po krátkých krvavých bojích také na ostrově Guadeloupe.<a href="#cite_note-Girard_189–190-362">[343]</a> Nelze vyloučit, že Napoleon by se byl pokusil obnovit otroctví i na Santo Domingu, kdyby to bylo v jeho silách, ovšem v dané situaci to bylo jen těžko proveditelné.<a href="#cite_note-Girard_187–188-363">[344]</a> Kromě neutuchajícího odporu povstalců vedly jeho činy také k tomu, že se na povstaleckou stranu začali přidávat i francouzští velitelé a jejich vojáci, kteří byli černé pleti či smíšeného původu.<a href="#cite_note-Popkin_128–129-361">[342]</a> Ještě více než s povstalci se francouzské oddíly na ostrově ovšem potýkaly se <a href="/wiki/%C5%BDlut%C3%A1_zimnice" title="Žlutá zimnice">žlutou zimnicí</a>, které podlehla velká část vojska, a to včetně jeho velitele, Napoleonova švagra generála <a href="/wiki/Charles_Leclerc_d%27Ostin" title="Charles Leclerc d'Ostin">Charlese Leclerca</a>.<a href="#cite_note-Maurois_285-358">[339]</a> Neúspěch na Santo Domingu znemožnil Napoleonovu snahu o konsolidaci francouzského území v Louisianě, a když na jaře 1803 vstoupil do války s Anglií, rozhodl se situaci zámořskými problémy dále nekomplikovat.<a href="#cite_note-Tindall-Shi-340">[322]</a> V dubnu 1803 proto prodal Louisianu Spojeným státům americkým za 15 milionů dolarů.<a href="#cite_note-Tindall-Shi-340">[322]</a> Vojenská expedice na Santo Domingu přestala dostávat posily a opuštěné francouzské expediční vojsko se po porážce v <a href="/wiki/Bitva_u_Verti%C3%A8res" title="Bitva u Vertières">bitvě u Vertières</a>, utrpěné od černošské armády pod velením <a href="/wiki/Jean-Jacques_Dessalines" title="Jean-Jacques Dessalines">Jean-Jacquese Dessalinese</a>, nakonec 18. listopadu 1803 vzdalo Angličanům.<a href="#cite_note-Popkin_133-343">[325]</a> Napoleonův pokus o završení dlouhodobých francouzských snah o zámořské impérium stál život asi 50 tisíc francouzských vojáků a námořníků, přičemž podobný počet obětí byl také na straně vzbouřenců a civilistů, především v kolonii <a href="/wiki/Saint-Domingue" title="Saint-Domingue">Saint-Domingue</a>. V pamětech, které Napoleon sepsal po svém pádu na ostrově <a href="/wiki/Svat%C3%A1_Helena" title="Svatá Helena">Svatá Helena</a>, označil karibské dobrodružství za jednu ze svých největších chyb.<a href="#cite_note-Popkin_133–134-364">[345]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Závěr_kariéry">Závěr kariéry</h2>[<a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&veaction=edit&section=17" title="Editace sekce: Závěr kariéry" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit&section=17" title="Editovat zdrojový kód sekce Závěr kariéry">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Panovníkem_Elby">Panovníkem Elby</h3>[<a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&veaction=edit&section=18" title="Editace sekce: Panovníkem Elby" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit&section=18" title="Editovat zdrojový kód sekce Panovníkem Elby">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Beaume_-_Napol%C3%A9on_Ier_quittant_l%27%C3%AEle_d%27Elbe_-_1836.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/57/Beaume_-_Napol%C3%A9on_Ier_quittant_l%27%C3%AEle_d%27Elbe_-_1836.jpg/220px-Beaume_-_Napol%C3%A9on_Ier_quittant_l%27%C3%AEle_d%27Elbe_-_1836.jpg" decoding="async" width="220" height="130" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/57/Beaume_-_Napol%C3%A9on_Ier_quittant_l%27%C3%AEle_d%27Elbe_-_1836.jpg/330px-Beaume_-_Napol%C3%A9on_Ier_quittant_l%27%C3%AEle_d%27Elbe_-_1836.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/57/Beaume_-_Napol%C3%A9on_Ier_quittant_l%27%C3%AEle_d%27Elbe_-_1836.jpg/440px-Beaume_-_Napol%C3%A9on_Ier_quittant_l%27%C3%AEle_d%27Elbe_-_1836.jpg 2x" data-file-width="1947" data-file-height="1152" /></a><figcaption>Joseph Beaume: Napoleon opouští Elbu</figcaption></figure> Na nevelký středomořský <a href="/wiki/Elba" title="Elba">ostrov</a> o rozloze 224 km2 dorazil Napoleon 4. května 1814, v týž den, kdy Paříž přivítala krále <a href="/wiki/Ludv%C3%ADk_XVIII." title="Ludvík XVIII.">Ludvíka XVIII.</a> z rodu <a href="/wiki/Bourboni" title="Bourboni">Bourbonů</a>.<a href="#cite_note-365">[346]</a> Podle smlouvy z <a href="/wiki/Fontainebleau" title="Fontainebleau">Fontainebleau</a> ze dne 11. dubna 1814 byl ostrov prohlášen samostatným státem jako <a href="/wiki/Kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD_Elba" title="Knížectví Elba">Knížectví Elba</a> a Napoleon byl ustanoven jeho svrchovaným panovníkem. Zároveň byl Napoleonovi přiřčen roční důchod dvou milionů franků z francouzské státní pokladny, z čehož ovšem jeden milion franků náležel císařovně Marii Luise.<a href="#cite_note-366">[347]</a> Napoleonovi byl tento stát přenechán k doživotnímu užívání a stejně tak mu byl ponechán jeho císařský titul.<a href="#cite_note-367">[348]</a> Dohledem nad Napoleonem byl pověřen britský plukovník Neil Campbell, pro tento účel jmenovaný jako komisař spojenecké koalice. Měl na něj dohlížet, sbírat informace a podávat zprávy, neměl však žádnou pravomoc mu cokoliv nařizovat či možnost ho k čemukoliv donutit.<a href="#cite_note-:0-368">[349]</a> Bezprostředně po svém příjezdu na Elbu neměl Napoleon žádné plány do budoucna a svůj politický život pokládal za uzavřenou kapitolu.<a href="#cite_note-369">[350]</a> Aby své malé panství uživil, začal se věnovat hospodaření, rozvoji řemesel, zemědělství, chovu ovcí a těžbě železné rudy.<a href="#cite_note-370">[351]</a> Vydal pro své knížectví novou ústavu, založil policejní sbor, nařídil očkování dětí, povinnou školní docházku, postavil dvě nemocnice a zakázal házet odpadky z oken.<a href="#cite_note-371">[352]</a> Nezanedbával ani svou miniaturní armádu, jež místo spojenci povolených tří stovek vojáků brzy dosáhla počtu 2 000 mužů.<a href="#cite_note-372">[353]</a> Ve svém sídle pořádal audience i plesy pro místní vyšší společnost, organizoval dvorský život a ukazoval se občasným turistům, pro které představoval velkou atrakci.<a href="#cite_note-373">[354]</a> Po dobu svého pobytu na ostrově se těšil z přítomnosti své matky Leticie, sestry Paulíny a nakrátko i hraběnky Walewské, která sem přibyla i s jejich synem Alexandrem.<a href="#cite_note-374">[355]</a> Marie Luisa s jejich synem na ostrov nikdy nedorazili, ačkoliv to císařovna měla v plánu a Napoleon ji k tomu v dopisech vyzýval a její příjezd toužebně očekával. Zabránila ji v tom rodina a agenti kancléře Metternicha, především <a href="/wiki/Adam_Albert_z_Neippergu" title="Adam Albert z Neippergu">Adam von Neipperg</a>.<a href="#cite_note-:0-368">[349]</a> Na začátku podzimu 1814 však k němu začaly pronikat rozporuplné zprávy z Francie a později se k nim přidaly i informace z <a href="/wiki/V%C3%ADde%C5%88sk%C3%BD_kongres" title="Vídeňský kongres">Vídeňského kongresu</a>. K těm negativním patřila skutečnost, že někdejší Napoleonův ministr zahraničí Talleyrand a koaliční diplomaté uvažovali o jeho internaci na jiný, vzdálenější ostrov (nejčastěji padala jména ostrovů <a href="/wiki/Svat%C3%A1_Helena_(ostrov)" title="Svatá Helena (ostrov)">Svatá Helena</a> a <a href="/wiki/Svat%C3%A1_Lucie" title="Svatá Lucie">Svatá Lucie</a>). Dále prosakovaly zprávy o pokusech jej otrávit a Španělé navrhovali, že ostrov obsadí a francouzského excísaře zajmou. Navíc Ludvík XVIII. ještě stále nezačal Napoleonovi vyplácet přislíbenou dvoumilionovou apanáž.<a href="#cite_note-:0-368">[349]</a><a href="#cite_note-Kovařík,_381-375">[356]</a> Na druhou stranu se dozvídal, že ve Francii přibývá nespokojených hlasů, kterým se nelíbil návrat forem a některých institucí starého režimu. Předrevoluční šlechta, jež se vracela z emigrace, zabrala výnosné úřady u dvora, císařská šlechta byla přehlížena a lidé se začali bouřit.<a href="#cite_note-376">[357]</a> Vojáci stále častěji vzpomínali na Napoleona a v Bourbonech spatřovali jen nutné zlo vnucené zvenčí.<a href="#cite_note-377">[358]</a> Dalším důvodem k jejich nespokojenosti bylo masové propouštění do penze nebo na poloviční služné.<a href="#cite_note-378">[359]</a> To vše i další skutečnosti z francouzského dění Napoleon pozorně sledoval a byl si proto dobře vědom nálad lidu, mezi nímž sílil odpor ke královské dynastii a touha po obnově císařství.<a href="#cite_note-Kovařík,_381-375">[356]</a> Začal proto uvažovat o návratu do Francie. Definitivně se však rozhodl až v únoru 1815, krátce poté, co se dozvěděl, že jeho bývalý ministr policie Fouché se chystá sjednotit opozici a zřejmě připravuje politický převrat.<a href="#cite_note-Kovařík,_381-375">[356]</a> Příznivá situace nastala ve chvíli, kdy ostrov dočasně opustil Napoleonův dohled plukovník Campbell. 26. února 1815 císař nalodil svých 1 100 vojáků, 80 koní a 4 děla na zrekvírované lodě a vyrazil s nimi k francouzskému pobřeží.<a href="#cite_note-379">[360]</a> Zabavená plavidla se k francouzskému pobřeží vydala samostatně. Již druhý či třetí den po vyplutí se však celá výprava octla v ohrožení, neboť k Napoleonově <a href="/wiki/Briga" title="Briga">brize</a> Inconstant se přiblížila <a href="/wiki/Fregata" title="Fregata">fregata</a> Zephyr. Granátníci dostali rozkaz sundat vysoké medvědice, lehnout si na palubu a připravit se na zahákování. Když se kapitán Zephyru ze své paluby zvědavě vyptával na to, jak se má velký muž na Elbě, postačila mu odpověď, kterou zašeptal Napoleon do ucha kapitánovi Tailladovi, že báječně. O víc se nezajímal a Inconstant opět propustil.<a href="#cite_note-380">[361]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Sto_dnů">Sto dnů</h3>[<a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&veaction=edit&section=19" title="Editace sekce: Sto dnů" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit&section=19" title="Editovat zdrojový kód sekce Sto dnů">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článku <a href="/wiki/Sto_dn%C5%AF" title="Sto dnů">Sto dnů</a>.</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Napoleon_returned.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a9/Napoleon_returned.jpg/220px-Napoleon_returned.jpg" decoding="async" width="220" height="155" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a9/Napoleon_returned.jpg/330px-Napoleon_returned.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a9/Napoleon_returned.jpg/440px-Napoleon_returned.jpg 2x" data-file-width="1482" data-file-height="1046" /></a><figcaption>Carl von Steuben: Napoleonův návrat z ostrova Elba. Obraz zobrazuje přechod 5. řadového pluku na císařovu stranu</figcaption></figure> 1. března 1815 dorazilo sedm lodí Napoleonovy malé flotily do zálivu Juan nedaleko <a href="/wiki/Antibes" title="Antibes">Antibes</a>.<a href="#cite_note-381">[362]</a> Vojáci se vylodili na pláži a kolem páté hodiny odpolední vyrazili směrem na Paříž skrze alpské stezky Horní <a href="/wiki/Provence" title="Provence">Provence</a>. V přímořském kraji Napoleonova přítomnost mnoho radosti u obyvatel nevyvolávala, avšak čím více postupoval do vnitrozemí, s tím větším nadšením se setkával. K jeho vojsku se záhy přidalo i 1500 mužů, převážně dělníků, s vlastními puškami či různými chladnými zbraněmi. Když se pozvolna zvětšující konvoj dostal ke <a href="/wiki/Grenoble" title="Grenoble">Grenoblu</a>, místní velitel posádky generál Marchond proti Napoleonovi jako předvoj vyslal prapor 5. pěšího pluku s rotou ženistů, kteří měli vyhodit do vzduchu mosty na cestě.<a href="#cite_note-382">[363]</a> Když na sebe obě kolony narazily, vojáci se začali rozvinovat do bojové sestavy. Napoleon postupoval v čele svých mužů a jeho protivník kapitán Randon z královské armády zavelel k palbě. Žádný z jeho podřízených však rozkazu neuposlechl. „Vojáci pátého, já jsem váš císař. Poznáváte mě?“ zavolal Bonaparte a rozhalil svůj myslivecký kabát. „Jestli je mezi vámi voják, který chce zabít svého císaře, tady stojím.“ Po chvilce začali vojáci 5. řadového odhazovat pušky a za pokřiku „Vive ľ Empereur“ (Ať žije císař) přebíhali k Napoleonovi.<a href="#cite_note-383">[364]</a> Podobně či stejně se pak zachovaly i ostatní jednotky stojící mu v cestě. 13. března Napoleon vstoupil do <a href="/wiki/Lyon" title="Lyon">Lyonu</a> a o den později na jeho stranu přešel i jeden z hlavních iniciátorů první abdikace maršál <a href="/wiki/Michel_Ney" title="Michel Ney">Ney</a>, který v tu chvíli tvořil jedinou vážnější překážku mezi ním a trůnem. 20. března za davového nadšení vstoupil císař do Paříže.<a href="#cite_note-385">[pozn. 20]</a> Opětovné vlády nad Francií se ujal bez jediného výstřelu.<a href="#cite_note-Napoleonova_tažení_IV,_394-386">[366]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Crofts-Napoleon%27s_last_grand_attack_at_Waterloo.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/22/Crofts-Napoleon%27s_last_grand_attack_at_Waterloo.jpg/220px-Crofts-Napoleon%27s_last_grand_attack_at_Waterloo.jpg" decoding="async" width="220" height="137" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/22/Crofts-Napoleon%27s_last_grand_attack_at_Waterloo.jpg/330px-Crofts-Napoleon%27s_last_grand_attack_at_Waterloo.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/22/Crofts-Napoleon%27s_last_grand_attack_at_Waterloo.jpg/440px-Crofts-Napoleon%27s_last_grand_attack_at_Waterloo.jpg 2x" data-file-width="1026" data-file-height="640" /></a><figcaption>Ernest Crofts: Napoleonův poslední velký útok u Waterloo</figcaption></figure> Ačkoli Napoleon dosáhl vítězství na domácí frontě způsobem, jenž neměl obdoby,<a href="#cite_note-Napoleonova_tažení_IV,_394-386">[366]</a> zahraničněpolitická situace se obrátila v jeho neprospěch. Zástupci vítězných mocností na <a href="/wiki/V%C3%ADde%C5%88sk%C3%BD_kongres" title="Vídeňský kongres">kongresu ve Vídni</a> se okamžitě dohodli na postupu proti jeho osobě a jako narušitel pokoje světa měl být vydán veřejnému soudnímu stíhání.<a href="#cite_note-387">[367]</a> Napoleon však nutně potřeboval dlouhodobý mír a mezinárodní uznání svého návratu. Snažil se proto písemně kontaktovat všechny evropské dvory a přesvědčit je o svých mírových úmyslech, avšak nikdo mu na jeho dopisy neodpovídal; někteří z panovníků je ani neotevřeli.<a href="#cite_note-388">[368]</a> Za této situace si byl dobře vědom, že jediným nástrojem, který jej může udržet na trůnu, je armáda. Do června se mu podařilo shromáždit na 200 000 vojáků, které však musel rozdělit do osmi samostatných celků. Tím nejsilnějším se stala Armée du Nord – Severní armáda, jež nesla hlavní tíhu nadcházejících bojových operací. Současně s budováním úderné a obranné síly musel Napoleon zkonsolidovat situaci v zemi. Po měsíčních tahanicích vydal jako doplněk císařské ústavy tzv. Dodatečný akt (Acte Additionel)<a href="#cite_note-389">[369]</a> a <a href="/wiki/Emmanuel_de_Grouchy" title="Emmanuel de Grouchy">generál Grouchy</a> potlačil roajalistické povstání v králi věrných <a href="/wiki/Departement" title="Departement">departementech</a> (za tento čin obdržel maršálskou hůl).<a href="#cite_note-390">[370]</a> Pro boj proti nově utvořené VII. koalici se Napoleonovi nabízely dvě možnosti. Jednak defenzivní způsob vedení války, jenž nesl stejná úskalí jako střetnutí s VI. koalicí v roce 1814, a potom ofenzivně–agresivní postup, pomocí něhož by ničil nepřátelské armády jednu po druhé. V neprospěch prve jmenované strategie hovořil fakt, že doposud neseděl na trůnu tak pevně a nebyl si jist opozicí, navíc situace nedovolovala, aby umožnil nepříteli obsadit a zničit rozsáhlá francouzská území.<a href="#cite_note-391">[371]</a> Rozhodl se proto vyrazit spojencům vstříc. Vojáky <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_garda_(Francie)" title="Národní garda (Francie)">národních gard</a> zabezpečil pobřeží i hranice s německými státy a v čele Armée du Nord se rozhodl využít momentu překvapení a vklínit se mezi obě nejbližší spojenecké armády. 6. června začal potají soustřeďovat své sbory mezi řekami <a href="/wiki/Sambre" title="Sambre">Sambrou</a> a <a href="/wiki/M%C3%A1za" title="Máza">Mázou</a>,<a href="#cite_note-392">[372]</a> přičemž se jinými ostentativními manévry snažil vyvolat dojem, že útok jeho ozbrojených sil bude směřovat mezi moře a <a href="/wiki/Brusel" title="Brusel">Brusel</a>.<a href="#cite_note-393">[373]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Flameng_Francois_Napoleon_After_The_Battle_Of_Waterloo.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Flameng_Francois_Napoleon_After_The_Battle_Of_Waterloo.jpg/220px-Flameng_Francois_Napoleon_After_The_Battle_Of_Waterloo.jpg" decoding="async" width="220" height="150" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Flameng_Francois_Napoleon_After_The_Battle_Of_Waterloo.jpg/330px-Flameng_Francois_Napoleon_After_The_Battle_Of_Waterloo.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Flameng_Francois_Napoleon_After_The_Battle_Of_Waterloo.jpg/440px-Flameng_Francois_Napoleon_After_The_Battle_Of_Waterloo.jpg 2x" data-file-width="1000" data-file-height="682" /></a><figcaption>François Flameng: Napoleon po bitvě u Waterloo</figcaption></figure> Velitel anglo-batavské armády <a href="/wiki/Arthur_Wellesley,_1._v%C3%A9voda_z_Wellingtonu" title="Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu">vévoda z Wellingtonu</a> reagoval tak, jak si Napoleon přál a svou armádu rozmístil v prostoru <a href="/wiki/Brusel" title="Brusel">Brusel</a>-<a href="/wiki/Ostende" title="Ostende">Ostende</a>,<a href="#cite_note-394">[374]</a> čímž se mezi ním a Prusy pod velením maršála <a href="/wiki/Gebhard_Leberecht_von_Bl%C3%BCcher" title="Gebhard Leberecht von Blücher">Blüchera</a> vytvořila necelých 60 kilometrů široká mezera, kterou střežil pouze I. pruský sbor pod velením, <a href="/wiki/Hans_Ernst_Karl_von_Zieten" title="Hans Ernst Karl von Zieten">generálmajora Zietena</a>.<a href="#cite_note-395">[375]</a> Za těchto okolností Bonaparte 12. června opustil Paříž a o dva dny později vyrazila do škvíry mezi koaličními armádami i Armée du Nord.<a href="#cite_note-396">[376]</a> 15. června Francouzi překročili belgické hranice a za prvních bojů se Zietenem se zmocnili města <a href="/wiki/Charleroi" title="Charleroi">Charleroi</a>. Ačkoliv byl pruský generál v dalších hodinách setrvale zatlačován zpět, podařilo se mu vést mistrovský zdržovací boj, během nějž se ve dvou proudech spořádaně stahoval na Brusel.<a href="#cite_note-397">[377]</a> Svůj ústup vedl směrem přes křižovatku cest u stejnojmenné vesničky Quatre-Bras, kde své síly narychlo shromažďoval vévoda z Wellingtonu, a současně k vesnici Ligny, kde se soustřeďovaly zbylé sbory maršála Blüchera. Následujícího dne došlo v okolí těchto míst k těžkým bojům, přičemž se Napoleon osobně střetl s Prusy <a href="/w/index.php?title=Bitva_u_Ligny&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bitva u Ligny (stránka neexistuje)">u Ligny</a> a maršál <a href="/wiki/Michel_Ney" title="Michel Ney">Ney</a> udeřil na část anglo–batavské armády <a href="/w/index.php?title=Bitva_u_Quatre-Bras&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bitva u Quatre-Bras (stránka neexistuje)">u Quatre-Bras</a>.<a href="#cite_note-398">[378]</a> V obou bitvách získali Francouzi úplné vítězství a spojenci byli nuceni ustoupit. Posléze Napoleon vyslal ve stopách maršála Blüchera třiatřicetitisícový sbor maršála <a href="/wiki/Emmanuel_de_Grouchy" title="Emmanuel de Grouchy">Grouchyho</a> a sám se vydal za Wellingtonem směrem na Brusel.<a href="#cite_note-399">[379]</a> Avšak kvůli opožděnému zahájení pronásledování, špatnému počasí a schopnému zadnímu voji anglo-batavské armády se britskému veliteli podařilo spořádaně stáhnout a 17. června zaujmout postavení u statku (či hostince) Belle Alliance, kde se rozhodl svést generální bitvu (v té době si již byl jist tím, že se k němu stačí pruská armáda, soustřeďující se u Wavre, připojit včas).<a href="#cite_note-400">[380]</a> Druhého dne Napoleon promarnil značnou část dopoledne a na protivníka zaútočil teprve kolem jedenácté hodiny. Avšak ani přes počáteční několikatisícové přečíslení nedokázali jeho vojáci nad Brity získat rozhodující převahu. Když pak v odpoledních hodinách na francouzské pravé křídlo nečekaně zaútočilo 50 000 Prusů, bylo o výsledku <a href="/wiki/Bitva_u_Waterloo" title="Bitva u Waterloo">bitvy u Waterloo</a> rozhodnuto. Naposled kolem deváté hodiny večerní se Napoleon pokusil rozprášenou francouzskou armádu prchající na Genape a Maison du Roi zastavit a postavit se s ní na odpor, avšak již nezůstávalo mnoho těch, co by uposlechli.<a href="#cite_note-401">[381]</a> Vědom si bezvýchodnosti své situace odjel nedlouho poté francouzský císař z bojiště. Kolem jedné hodiny ranní dorazil ke Quatre-Bras, kde na chvíli zůstal stát nad těly mrtvých vojáků z předchozí bitvy; v tu chvíli mu prý z očí tekly slzy.<a href="#cite_note-402">[382]</a> Po tomto soukromém obřadu se odebral na cestu do Paříže. Branami francouzské metropole projel 21. června a celou cestu údajně dřímal.<a href="#cite_note-403">[383]</a> V hlavním městě mezitím začal ministr policie <a href="/wiki/Joseph_Fouch%C3%A9" title="Joseph Fouché">Joseph Fouché</a> ovlivňovat poslaneckou sněmovnu i sněmovnu pairů, které následkem těchto intrik požadovaly Napoleonovu okamžitou abdikaci. Císař vše přijal se zdánlivým klidem<a href="#cite_note-404">[384]</a> a abdikaci podepsal ve prospěch svého syna <a href="/wiki/Napoleon_II." title="Napoleon II.">Napoleona II.</a> Poté ještě několik dní strávil v <a href="/wiki/Elysejsk%C3%BD_pal%C3%A1c" title="Elysejský palác">Elysejském paláci</a>, odkud odjel do <a href="/wiki/Rochefourchat" title="Rochefourchat">Rochefortu</a>. 15. července odplul z Francie a vydal se do rukou Velké Británie. Na půdu Anglie však nikdy nevstoupil a 28. července bylo rozhodnuto o jeho internaci na ostrově <a href="/wiki/Svat%C3%A1_Helena_(ostrov)" title="Svatá Helena (ostrov)">Svaté Heleny</a>.<a href="#cite_note-405">[385]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Vyhnanství_na_Svaté_Heleně">Vyhnanství na Svaté Heleně</h3>[<a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&veaction=edit&section=20" title="Editace sekce: Vyhnanství na Svaté Heleně" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit&section=20" title="Editovat zdrojový kód sekce Vyhnanství na Svaté Heleně">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Steuben_-_Mort_de_Napoleon.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ef/Steuben_-_Mort_de_Napoleon.jpg/220px-Steuben_-_Mort_de_Napoleon.jpg" decoding="async" width="220" height="183" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ef/Steuben_-_Mort_de_Napoleon.jpg/330px-Steuben_-_Mort_de_Napoleon.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ef/Steuben_-_Mort_de_Napoleon.jpg/440px-Steuben_-_Mort_de_Napoleon.jpg 2x" data-file-width="675" data-file-height="560" /></a><figcaption>Carl von Steuben: Napoleonova smrt</figcaption></figure> Když se Napoleon dozvěděl jméno místa své internace, protestoval, neboť se domníval, že s ním nikdo nemá právo zacházet jako s válečným zajatcem.<a href="#cite_note-406">[386]</a> Spolu s ním odcházelo na Svatou Helenu jen několik nejbližších osob; <a href="/wiki/Henri-Gatien_Bertrand" title="Henri-Gatien Bertrand">maršál Bertrand</a> a generál Montholon si s sebou přiváželi i své manželky. Zpočátku neměli Britové pro francouzského excísaře připraveno vhodné ubytování, a tak se přechodně usídlil v zahradním domku „The Briars“ (Šípková růže) na pozemcích statku, jenž patřil anglickému velkoobchodníkovi Belcombovi.<a href="#cite_note-407">[387]</a> Zde se seznámil s šestnáctiletou obchodníkovou dcerou Betsy, jež mu byla i v pozdějších letech pobytu na ostrově vítanou společnicí a k níž pociťoval zřejmě víc než jen otcovskou náklonnost.<a href="#cite_note-408">[388]</a> Později se Napoleon přestěhoval do vily Longwood. Své postavení snášel stoicky, avšak lidé kolem něj v jeho chování a výrazu často pozorovali melancholickou tesknotu.<a href="#cite_note-Tarle_387-409">[389]</a> Velmi mnoho četl, jezdil na koni, chodil na procházky a diktoval své paměti hraběti de Las Cases.<a href="#cite_note-410">[390]</a> Jeho volnost byla nečekaně omezena, když na ostrov dorazil nový guvernér sir <a href="/w/index.php?title=Hudson_Lowe&action=edit&redlink=1" class="new" title="Hudson Lowe (stránka neexistuje)">Hudson Lowe</a>. Ten byl pevně odhodlaný udělat všechno proto, aby se Napoleon opět neoctl na svobodě.<a href="#cite_note-411">[391]</a> Omezil proto možnosti jeho pohybu po ostrově, zvýšil přímou ostrahu, velmi rapidně snížil výdaje jeho domácnosti a zavedl další menší či větší restrikce, jež měly jeho vězni, kterého stále pokládal za generála,<a href="#cite_note-412">[392]</a> ztížit podmínky jeho pobytu. Napoleon proto zahájil proti Lowemu bezohlednou kampaň a snažil se jej vyvést z rovnováhy malichernými dotazy ohledně protokolu a svých osobních výsad.<a href="#cite_note-Barnett,_212-413">[393]</a> Tento vzájemný spor však vyústil ve stále větší Napoleonovu izolaci a návštěvníci získávali jen stěží svolení k návštěvám. 18. března 1818 byla z ostrova, za odesílání tajných Napoleonových zpráv do Francie, Lowem vypovězena rodina Belcombeových a excísař se po ztrátě své mladé společnice stával stále zasmušilejším.<a href="#cite_note-Größingová,_235-414">[394]</a> Po Loweových opatřeních se navíc začaly výrazně zhoršovat Napoleonovy životní podmínky. Dům začínal být vlhký, množily se v něm krysy, na tapetách se tvořila plíseň a následkem zimy, jež se zvyšovala nad únosnou mez, a kvůli níž byl nucen rozštípat i některý nábytek, trpěl ustavičným nachlazením a revmatizmem.<a href="#cite_note-Größingová,_235-414">[394]</a> Takřka jedinými lidmi, s nimiž se v posledních dvou letech života Napoleon stýkal, byli kromě sloužících pouze korsický rodák a lékař doktor Antommarchi, maršál Bertrand a generál Montholon.<a href="#cite_note-Tarle,_392-415">[395]</a> S postupujícím časem se jeho zdravotní stav rapidně zhoršoval a osobně předpokládal, že trpí rakovinou žaludku. Občas o své nemoci vtipkoval: „Rakovina, to je Waterloo, které se dostalo dovnitř.“<a href="#cite_note-Tarle,_392-415">[395]</a> Dne 13. dubna 1821, upoutaný na lůžku a trýzněn stále častějšími bolestmi, začal diktovat závěť, v níž rozdal své jmění, jež čítalo 200 milionů franků ve zlatě. Polovinu rozdělil mezi vojáky, kteří bojovali v řadách jeho armád, druhou půlku pak odkázal krajům, jež byly nejvíce postiženy válkami v letech 1814 a 1815.<a href="#cite_note-416">[396]</a> Testament dokončil v poslední chvíli, jelikož v dalších týdnech jej nemoc zmohla natolik, že nebyl schopen věnovat se materiálním záležitostem. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Smrt_a_pohřby">Smrt a pohřby</h3>[<a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&veaction=edit&section=21" title="Editace sekce: Smrt a pohřby" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit&section=21" title="Editovat zdrojový kód sekce Smrt a pohřby">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článku <a href="/wiki/Smrt_Napoleona_Bonaparta" title="Smrt Napoleona Bonaparta">Smrt Napoleona Bonaparta</a>.</div> <figure class="mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Tumba_de_Napoleon_Bonaparte.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/86/Tumba_de_Napoleon_Bonaparte.jpg/250px-Tumba_de_Napoleon_Bonaparte.jpg" decoding="async" width="250" height="188" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/86/Tumba_de_Napoleon_Bonaparte.jpg/375px-Tumba_de_Napoleon_Bonaparte.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/86/Tumba_de_Napoleon_Bonaparte.jpg/500px-Tumba_de_Napoleon_Bonaparte.jpg 2x" data-file-width="2048" data-file-height="1536" /></a><figcaption>Tumba s Napoleonovými ostatky v pařížské <a href="/wiki/Invalidovna_(Pa%C5%99%C3%AD%C5%BE)" title="Invalidovna (Paříž)">Invalidovně</a></figcaption></figure> Sužován bolestí a křečovými záchvaty Napoleon zemřel v podvečer 5. května 1821 v 17:49 hodin ve věku jednapadesáti let.<a href="#cite_note-417">[397]</a> Tělo bylo po provedené pitvě se všemi vojenskými poctami pohřbeno u pramene Torbett's Spring na pozemcích Longwoodu.<a href="#cite_note-Barnett,_213-418">[398]</a> Byla zaznamenána výška 5 stop a 2 palce (francouzské), tedy 168 centimetrů, což bylo více než měřil průměrný Francouz <a href="/wiki/19._stolet%C3%AD" title="19. století">19. století</a>.<a href="#cite_note-419">[399]</a> Roku 1840, za vlády krále <a href="/wiki/Ludv%C3%ADk_Filip" title="Ludvík Filip">Ludvíka Filipa</a>, byly Napoleonovy ostatky exhumovány a převezeny zpět do Francie. Zde byly slavnostně uloženy do <a href="/wiki/Katafalk" title="Katafalk">katafalku</a> z růžového mramoru v pařížské <a href="/wiki/Invalidovna_(Pa%C5%99%C3%AD%C5%BE)" title="Invalidovna (Paříž)">Invalidovně</a>.<a href="#cite_note-Barnett,_213-418">[398]</a> Většina pozdějších historiků a publicistů předpokládala, že za skonem excísaře stálo onemocnění, jemuž podlehl i jeho otec a dvě sestry, tedy rakovina žaludku. Podezření na tuto chorobu měl ke konci svého života i sám Napoleon.<a href="#cite_note-Barnett,_212-413">[393]</a> Podle zveřejněné pitevní zprávy, kterou zpracoval jeho osobní lékař Dr. Antommarchi, se též uvažovalo o zánětu jater, avšak kvůli znění excísařovy druhé závěti, kde ze své smrti obvinil vrahy najaté Angličany, se brzy začaly objevovat hypotézy, které naznačovaly, že byl zavražděn.<a href="#cite_note-420">[400]</a> Ve druhé polovině 20. století v tomto směru vzbudila značný zájem odborné i laické veřejnosti činnost švédského stomatologa a amatérského <a href="/wiki/Toxikologie" title="Toxikologie">toxikologa</a> Dr. Stena Forshufvuda, jenž při pročítání pamětí císařova komorníka Louise Marchanda (Mémoires de Marchand<a href="#cite_note-421">[401]</a>) dospěl k závěru, že byl Napoleon otráven <a href="/wiki/Oxid_arsenit%C3%BD" title="Oxid arsenitý">arzenikem</a>.<a href="#cite_note-422">[402]</a> Ve snaze získat fyzický důkaz své teorie posléze zahájil Dr. Forshufvud výzkum, kterým se mu podařilo prokázat, že císařovy vlasy ustřižené v den jeho smrti skutečně obsahovaly nestandardně vysoké množství podezřívané chemikálie.<a href="#cite_note-423">[403]</a> Jeho hypotézu však v roce 2008 patrně vyvrátili výzkumníci některých italských univerzit, kteří nejmodernějšími vědeckými metodami prokázali, že z dnešního pohledu extrémně vysoké množství arzeniku bylo v tělech Napoleonových současníků běžným jevem.<a href="#cite_note-424">[404]</a> Další otazníky vzbudily rozdíly v uspořádání hrobu a uložení těla při Napoleonově pohřbu a exhumaci nebo odlišnosti ve vzhledu a rozměrech jeho posmrtných masek.<a href="#cite_note-425">[405]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Osobnost">Osobnost</h2>[<a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&veaction=edit&section=22" title="Editace sekce: Osobnost" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit&section=22" title="Editovat zdrojový kód sekce Osobnost">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Charakteristika">Charakteristika</h3>[<a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&veaction=edit&section=23" title="Editace sekce: Charakteristika" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit&section=23" title="Editovat zdrojový kód sekce Charakteristika">editovat zdroj</a>]</div> Napoleon byl statný v ramenou, jeho postava však zároveň budila dojem celkové štíhlosti. Pěknou románskou hlavu mu porůstaly hnědé vlasy, měl olivovou pleť, světlé modrozelené oči a nad vystouplou bradou mírně našpulené rty.<a href="#cite_note-426">[406]</a> Údaje o jeho výšce se liší, odhaduje se že měřil přibližně 165 – 170 centimetrů, což bylo na jeho dobu nadprůměrné.<a href="#cite_note-427">[407]</a> Vyslanec <a href="/wiki/Tosk%C3%A1nsko" title="Toskánsko">toskánského velkovévodství</a> jej v době prvního italského tažení v roce 1796 popsal následovně: <table style="margin: auto; border-collapse: collapse; display: block; background-color: transparent; overflow: auto;"> <tbody><tr style="font-family: 'Linux Libertine', Georgia, Times, serif;"> <td style="color: #aad; font-size: %; font-weight: bold; vertical-align: bottom; padding-bottom: .7ex; _padding-bottom: .6ex;">„ </td> <td style="font-size: 110%; font-style: italic; text-align: justify;">Zpozoroval jsem uprostřed početného štábu člověka drobnější postavy než obyčejně, neobvykle hubeného. Jeho napudrované vlasy, zastřižené zvláštním způsobem a pod ušima do čtverce, padaly na jeho ramena ... Na prvý pohled obličej se mi nezdál krásný, ale výrazné rysy, živé a zpytavé oko, oživené a prudké gesto prozrazovaly žhavou duši a široké starostlivé čelo hloubku myšlení. </td> <td style="color: #aad; font-size: %; font-weight: bold; vertical-align: top; padding-top: .3ex;">“ </td></tr> <tr> <td colspan="2" style="text-align: right;"><cite style="font-style: normal;">— Miot de Mélito<a href="#cite_note-428">[408]</a></cite> </td></tr></tbody></table> Od roku 1808 začal mít císař Francouzů sklon k tělnatosti a svaly ve tváři mu ztuhly do tvrdého výrazu. Dvorní dáma bývalé pruské královny <a href="/wiki/Al%C5%BEb%C4%9Bta_Krist%C3%BDna_Brun%C5%A1vicko-Bevernsk%C3%A1" title="Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská">Alžběty Kristýny</a> hraběnka von Voss ve svých pamětech (Neunundsechzig Jahre am Preußischen Hofe<a href="#cite_note-429">[409]</a>) po setkání s Napoleonem zapsala, že jej spatřila: „s tlustou odulou tváří, značně korpulentního, nadto ještě malého a zcela postrádajícího eleganci. Svýma velkýma očima loupá zasmušile kolem, jeho rysy mají krutý výraz, vypadá jako ztělesnění smrti. Pouze ústa má dobře tvarovaná a zuby má dobré.“ Pokud jde o proměnlivost císařových rysů, osobní tajemník baron Méneval (Napoléon et Marie-Louise: Souvenirs Historiques de Baron Méneval sv. 3<a href="#cite_note-430">[410]</a>) popisuje, že ve chvílích, kdy se Napoleon rozčílil, získal jeho obličej krutý výraz. Mohutně prý vraštil čelo i obočí a z očí mu sršely blesky. Zároveň se mu pod tlakem vnitřní bouře nadmuly nosní dírky.<a href="#cite_note-Barnett,_140-311">[293]</a> Na druhou stranu však také dodává, že za normálního stavu byla Napoleonova tvář klidná a vlídně vážná. Tím nejdobrotivějším úsměvem se rozzářila, když byl v dobré náladě, chtěl být příjemný lidem okolo nebo pookřál.<a href="#cite_note-Barnett,_141-431">[411]</a> Prefekt císařského paláce popsal Napoleona jako pětačtyřicetiletého: <table style="margin: auto; border-collapse: collapse; display: block; background-color: transparent; overflow: auto;"> <tbody><tr style="font-family: 'Linux Libertine', Georgia, Times, serif;"> <td style="color: #aad; font-size: 200%; font-weight: bold; vertical-align: bottom; padding-bottom: .7ex; _padding-bottom: .6ex;">„ </td> <td style="font-size: 110%; font-style: italic; text-align: justify;">Jeho postava byla pět <a href="/wiki/Stopa_(jednotka_d%C3%A9lky)" title="Stopa (jednotka délky)">stop</a>, dva <a href="/wiki/Palec_(jednotka)" title="Palec (jednotka)">coule</a> a několik čárek; jeho hlava byla veliká; jeho oči světlemodré; jeho vlasy tmavě kaštanové; jeho brvy byly mnohem světlejší než obočí, které bylo tmavě kaštanové jako jeho vlasy; měl krásně utvářený nos, půvabné a neobyčejně pohyblivé vykrojení rtů; jeho ruce byly podivuhodně krásné a zářily bělostí; … jinak byl postavou velmi dobře a souměrně stavěn. Jednou z jeho zvyklostí, které jsem u něho nejčastěji pozoroval, bylo, že nakláněl nenadálým a prudkým pohybem horní část těla a hlavu na pravou stranu, opíraje se o loket a paži, jako by chtěl vznést svou postavu. Tento strojový pohyb byl velmi hbitý a nebyl nápadný, leda když jej učinil při chůzi. … Na jeho širokém a vyklenutém čele dlely génius a síla. Každému jinému by toto čelo stačilo, aby v něm vyjádřil svou celou fyziognomii. Jeho oči se třpytily záblesky a prozrazovaly všechny jeho myšlenky, všechny jeho city. Ale když jeho nálada nebyla zkalena, tu ozářil tuto krásnou fyziognomii nejroztomilejší úsměv a vtiskl mu nepopsatelné kouzlo, jež jsem u nikoho jiného ještě nepozoroval…“ </td> <td style="color: #aad; font-size: 200%; font-weight: bold; vertical-align: top; padding-top: .3ex;">“ </td></tr> <tr> <td colspan="2" style="text-align: right;"><cite style="font-style: normal;">— Louis-François de Bausset<a href="#cite_note-432">[412]</a></cite> </td></tr></tbody></table> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:DelarocheNapoleon.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/DelarocheNapoleon.jpg/220px-DelarocheNapoleon.jpg" decoding="async" width="220" height="292" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/DelarocheNapoleon.jpg/330px-DelarocheNapoleon.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/DelarocheNapoleon.jpg/440px-DelarocheNapoleon.jpg 2x" data-file-width="602" data-file-height="800" /></a><figcaption><a href="/wiki/Hippolyte_Delaroche" class="mw-redirect" title="Hippolyte Delaroche">Paul Delaroche</a>: Abdikace ve Fontainebleau (1845). Portrét ztvárněný dvacet čtyři let po Napoleonově smrti, odpovídá zhruba věku, kdy jej popsal prefekt císařského paláce Bausset</figcaption></figure> Další Napoleonovi současníci se podivovali nad žlutou barvou jeho obličeje, za kterou nejspíš stálo spolu se sklonem k tělnatosti onemocnění jater. Hrabě de Las Cases dále konstatoval, že císař měl i přes silné údy měkké svalstvo a i přes značně rozložitou hruď byl stále prochladlý.<a href="#cite_note-433">[413]</a> V pitevní zprávě ze Svaté Heleny britský chirurg Walter Henry (Events of a military life<a href="#cite_note-434">[414]</a>) zaznamenal, že Napoleonova pokožka byla velmi bílá a jemná, po těle měl jen málo chloupků a vlasy měl jemné a hedvábné. Jeho trup prý byl štíhlý<a href="#cite_note-436">[pozn. 21]</a> a zženštilý a jeho stydká kost velmi připomínala Venušin pahorek u žen. Svaly na hrudníku byly malé, ramena úzká a boky široké.<a href="#cite_note-Aronson,_110-435">[415]</a> Osobní partie, varlata a penis, vypadaly malé, takřka chlapecké.<a href="#cite_note-437">[416]</a> Z duševních schopností si Napoleon u sebe nejvíce cenil železné vůle, pevnosti ducha a zvláštní statečnosti, jež spočívala ve schopnosti převzít nejstrašnější a nejtěžší odpovědnost za rozhodnutí.<a href="#cite_note-438">[417]</a> Měl výbornou paměť; sám ji označoval za pozoruhodnou vlastnost a v tomto směru poznamenal: <table style="margin: auto; border-collapse: collapse; display: block; background-color: transparent; overflow: auto;"> <tbody><tr style="font-family: 'Linux Libertine', Georgia, Times, serif;"> <td style="color: #aad; font-size: 200%; font-weight: bold; vertical-align: bottom; padding-bottom: .7ex; _padding-bottom: .6ex;">„ </td> <td style="font-size: 110%; font-style: italic; text-align: justify;">Když jsem byl mlád, znal jsem <a href="/wiki/Logaritmus" title="Logaritmus">logaritmy</a> třiceti až čtyřiceti čísel; ve Francii jsem si pamatoval nejen jména důstojníků u všech pluků, ale i místa, odkud se vojenské sbory rekrutovaly, kde se vyznamenaly; věděl jsem dobře i o jejich smýšlení. </td> <td style="color: #aad; font-size: 200%; font-weight: bold; vertical-align: top; padding-top: .3ex;">“ </td></tr> <tr> <td colspan="2" style="text-align: right;"><cite style="font-style: normal;">— Napoleon<a href="#cite_note-Boughler,_281-439">[418]</a></cite> </td></tr></tbody></table> Najednou se prý dokázal zaměstnávat i třemi naprosto odlišnými záležitostmi. Byl s to diktovat dvěma sekretářům o dvou různých věcech a zároveň, aniž by tím utrpěla logická jasnost jeho myšlenek nebo pozornost, a číst o věci třetí.<a href="#cite_note-Boughler,_281-439">[418]</a> Často pracoval dlouho do noci a spal v přerušovaných intervalech, podle své potřeby. V průběhu vojenských tažení byl mnohdy okolnostmi přinucen budit se i několikrát za noc a přesto okamžitě vstal a z jeho očí se nedalo uhodnout, že právě spal. Navíc byl okamžitě schopen pracovat jako ve kteroukoliv jinou dobu přes den.<a href="#cite_note-440">[419]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Antoine-Jean_Gros_001.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/76/Antoine-Jean_Gros_001.jpg/220px-Antoine-Jean_Gros_001.jpg" decoding="async" width="220" height="270" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/76/Antoine-Jean_Gros_001.jpg/330px-Antoine-Jean_Gros_001.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/76/Antoine-Jean_Gros_001.jpg/440px-Antoine-Jean_Gros_001.jpg 2x" data-file-width="2024" data-file-height="2483" /></a><figcaption>Antoine-Jean Gros: detail Napoleonova obličeje v době prvního italského tažení</figcaption></figure> Lidé z Napoleonova blízkého okolí se shodují, že měl dvě tváře, soukromou a politickou. Co se soukromí týká, dokázal se velmi upnout na osoby kolem sebe. Jakmile si na někoho zvykl, nepřišlo mu na mysl se od něj odloučit, i když viděl jeho chyby, odsuzoval je a nebyl se svou volbou spokojen.<a href="#cite_note-441">[420]</a> Patrně nebyl ani nenávistný, ani mstivý. Byl schopen se rozčílit, svůj korsický temperament a zlost dát najevo slovy, ale to bylo vše.<a href="#cite_note-442">[421]</a> Církevní diplomat de Pradt v tomto směru poznamenal: „Hřímalo sice, ale neuhodilo; bouřné mračno se rozptýlilo v krupobití, v lijáku slov, kterým již za okamžik nepřikládal nejmenšího významu.“<a href="#cite_note-443">[422]</a> Svému okolí se jevil mírný a značně shovívavý k lidské slabosti. Osoby, kterým chtěl být příjemný, si rád dobíral a svůj osobitý humor zpestřoval hlučným a žertovným smíchem. Největší lichotkou z jeho strany byly různé fyzické důvěrnosti, z nichž velmi často používal pochvalné vytahání za uši nebo poplácávání po tváři.<a href="#cite_note-Barnett,_141-431">[411]</a> V intimních vztazích se vyznačoval důvěrností, laskavostí i něhou. Násilnost mu prý nebyla vrozená a pokud o to usiloval, nikdo se nedokázal ovládat jako on. Jeho mluva byla suchá, ovšem ne nepřístojná ani pokořující.<a href="#cite_note-444">[423]</a> Výraznějším způsobem se Napoleonova osobnost změnila po jeho první abdikaci. Historik Albert Z. Manfred v této souvislosti napsal: <table style="margin: auto; border-collapse: collapse; display: block; background-color: transparent; overflow: auto;"> <tbody><tr style="font-family: 'Linux Libertine', Georgia, Times, serif;"> <td style="color: #aad; font-size: %; font-weight: bold; vertical-align: bottom; padding-bottom: .7ex; _padding-bottom: .6ex;">„ </td> <td style="font-size: 110%; font-style: italic; text-align: justify;">Cosi se změnilo v Napoleonově povaze, v jeho chování a dokonce i ve vzezření. Navenek se zdál klidnější a zdrženlivější. Zmizela jeho dřívější prudkost a dynamičnost. Ale také zmizela – nebo se to jen zdálo? – energičnost nezdolné vůle, jež tak působila na ostatní, neochvějná sebejistota a víra ve šťastnou hvězdu. </td> <td style="color: #aad; font-size: %; font-weight: bold; vertical-align: top; padding-top: .3ex;">“ </td></tr> <tr> <td colspan="2" style="text-align: right;"><cite style="font-style: normal;">— Albert Z. Manfred<a href="#cite_note-445">[424]</a></cite> </td></tr></tbody></table> Ačkoliv si při pobytu v poli uvykl snášet tvrdé životní podmínky, v císařském paláci si Napoleon liboval ve fyzickém komfortu. Svůj pracovní den začínal nalačno poradami s nejbližšími osobami nebo pročítáním dokumentů, jež mu byly připraveny přes noc. Snídal obvykle sám, většinou však ne déle než deset minut. Posléze se přesunul do jedné ze svých pracoven, kde se věnoval správě území pod jeho nadvládou. K obědu konzumoval prostou stravu, kterou zapíjel kávou a ředěným burgundským vínem. Večeřel obvykle kolem šesté v přítomnosti císařovny, se kterou pak strávil společnou hodinku. Posléze povolal svého knihovníka, jenž mu přinesl výběr nejnovějších knih. Ve 22:00 vydal instrukce na ráno a uléhal do postele. V tuto dobu jej občas navštěvovala Josefína, aby mu z nohou jeho postele předčítala.<a href="#cite_note-446">[425]</a> Jak již bylo naznačeno, jinou masku si přisvojoval před vnějším světem. Napoleonův životopisec a znalec doby Jevgenij Tarle stručně konstatuje, že Napoleonovými hlavními vášněmi byly sláva a zejména moc.<a href="#cite_note-Tarle,_414-5">[5]</a> Společně s mnohými dalšími historiky se shoduje v názoru, že při dosahování svých cílů byl naprosto lhostejný k lidem a viděl v nich jen prostředky a nástroje.<a href="#cite_note-Tarle,_414-5">[5]</a> Zapomínal na ohledy vůči svým spolupracovníkům<a href="#cite_note-447">[426]</a> i vojákům.<a href="#cite_note-448">[427]</a> Zároveň svým podřízeným nikdy nedokázal zcela nedůvěřovat a ani jim neuměl svěřit plnou zodpovědnost a soustavně kontroloval, zda jsou jeho příkazy plněny. I přes silný smysl pro rodinu mnohdy nebral ohledy ani na city svých příbuzných a očekával, že se podřídí jeho vůli.<a href="#cite_note-449">[428]</a> Svou nadřazenost si často prosazoval zuřivostí, kterou v přítomnosti dalších přihlížejících směřoval proti některé přítomné osobě. Ve chvíli, kdy se začal projevovat tímto způsobem, byl velmi vulgární a hrubý.<a href="#cite_note-Barnett,_140-311">[293]</a> Ve válce, pokud to okolnosti vyžadovaly, byl schopen stejně jako kterýkoliv řadový voják vystavit svou osobu nepřátelským střelám. Učinil tak například u Toulonu, při útoku na mostu u Arcole nebo na městském hřbitově u Pruského Jílového. Když omývali Napoleonovu mrtvolu, nalezli na ní stopy neznámých ran. Oficiálně se vědělo, že byl zraněn u Toulonu, Řezna a Drážďan, avšak tyto nově odhalené jizvy svědčily o tom, že pravděpodobně neváhal skrýt svá zranění, aby vojáky neuvedl do zmatku.<a href="#cite_note-450">[429]</a> Jako panovník je Napoleon často označován za diktátora. Bylo pro něj typické, že se snažil bezohledně skoncovat s veškerou opozicí i kritikou. Osoby podezřelé z těchto skutků nechával bez procesů zavírat do věznic nebo je nutil obývat vyhrazená místa, kde byly pod neustálým dozorem. Pod dohledem se pomocí cenzury, četnictva a informátorů snažil držet i veřejné mínění.<a href="#cite_note-451">[430]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Ženy_a_rodina">Ženy a rodina</h3>[<a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&veaction=edit&section=24" title="Editace sekce: Ženy a rodina" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit&section=24" title="Editovat zdrojový kód sekce Ženy a rodina">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Napoleon_The_Dunghill_Cock.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/47/Napoleon_The_Dunghill_Cock.jpg/220px-Napoleon_The_Dunghill_Cock.jpg" decoding="async" width="220" height="160" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/47/Napoleon_The_Dunghill_Cock.jpg/330px-Napoleon_The_Dunghill_Cock.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/47/Napoleon_The_Dunghill_Cock.jpg/440px-Napoleon_The_Dunghill_Cock.jpg 2x" data-file-width="760" data-file-height="552" /></a><figcaption>Napoleon, jediný kohout na hnojišti. Karikatura, beroucí si na mušku císařovu posedlost jeho druhou a mnohem mladší manželkou</figcaption></figure> Kromě politiky, válek a naplňování osobních ambicí hrály v Napoleonově životě důležitou roli i ženy. Jeho první dětskou láskou prý byla dívenka Giacominetta, ještě v rodném <a href="/wiki/Ajaccio" title="Ajaccio">Ajacciu</a>.<a href="#cite_note-Barnett,_16-25">[21]</a> První sexuální zkušenost zřejmě zažil v listopadu 1787 v Paříži s prostitutkou vykonávající své řemeslo poblíž <a href="/wiki/Quartier_du_Palais-Royal" title="Quartier du Palais-Royal">Palais-Royal</a>.<a href="#cite_note-452">[431]</a> První větší milostnou avantýru prožil s madame Naudinovou ještě v Auxonne.<a href="#cite_note-453">[432]</a> Další ženou v pořadí byla Louise Turreau, s níž se setkal v <a href="/wiki/Nice" title="Nice">Nizze</a>, kam přijela spolu se svým manželem.<a href="#cite_note-454">[433]</a> Skutečně první Napoleonovou <a href="/wiki/Femme_fatale" title="Femme fatale">femme fatale</a> však byla <a href="/wiki/D%C3%A9sir%C3%A9e_Clary" title="Désirée Clary">Désirée Clary</a>, dcera obchodníka s hedvábím v <a href="/wiki/Marseille" title="Marseille">Marseille</a>. Její starší sestru pojal za manželku jeho bratr Josef, a také Napoleon se netajil s tím, že má podobné záměry s Desirée.<a href="#cite_note-455">[434]</a> V Paříži se však Napoleon setkal s krásnou vdovou <a href="/wiki/Jos%C3%A9phine_de_Beauharnais" title="Joséphine de Beauharnais">Josefínou de Beauharnais</a>, a jeho první láska záhy vzala za své. Desirée se po čase provdala za Napoleonova maršála <a href="/wiki/Karel_XIV." title="Karel XIV.">Bernadotta</a> a roku 1818 se po jeho boku stala <a href="/wiki/%C5%A0v%C3%A9dsko" title="Švédsko">švédskou</a> královnou.<a href="#cite_note-456">[435]</a> Napoleon byl Josefínou naprosto učarován a nedlouho po jejich seznámení jí učinil nabídku k sňatku. Přestože city nebyly oboustranné, svolila a 9. března 1796 byli oba sezdáni při občanském obřadu. Krátce nato Napoleon vyrazil do Itálie a jeho manželka se však začala milostně stýkat s plukovníkem husarů Hippolytem Charlesem, s nímž udržovala milostný poměr do doby, než její manžel odplul do Egypta. Zde si mladý generál, deprimovaný Josefíninými poklesky, vyhlédl manželku jednoho ze svých důstojníků jménem Pauline Fouresová, přezdívanou Bellilote. Přestože tato avantýra vydržela oběma milencům zhruba půl roku, znamenala konec Napoleonovy fascinace Josefínou.<a href="#cite_note-Größingová,_104-457">[436]</a> V době, kdy dosáhl na post prvního konzula, mu proto nebylo již zatěžko začít si s patnáctiletou divadelní hvězdou, kterou sám přezdíval Georgina. Jejich intimní vztah trval dva roky a následovnicí mladičké herečky se stala jedna z dvorních dam jeho manželky Antoinette Duchâtelová. Oba milenci se stýkali několik let, avšak Napoleon nakonec romanci ukončil, neboť jeho milenka se své vítězství nad císařovnou snažila veřejně demonstrovat, a takové chování nestrpěl.<a href="#cite_note-458">[437]</a> Další Napoleonovou významnou metresou se stala Eleonore Dénuelle De la Plaigne, s níž ho seznámila jeho sestra <a href="/wiki/Caroline_Bonaparte" title="Caroline Bonaparte">Caroline</a>, jejímž záměrem (zřejmě) bylo znepříjemnit život své švagrové.<a href="#cite_note-459">[438]</a> Celé toto císařovo milostné dobrodružství bylo založeno pouze na ukojení jeho sexuální potřeby (podle některých monografií prý dokonce bylo dívčiným úkolem vyřešit stále ožehavější otázku, zda je Napoleon plodný či nikoliv<a href="#cite_note-460">[439]</a>),<a href="#cite_note-461">[440]</a> avšak netrvalo dlouho, dívka otěhotněla a porodila syna, jemuž dala jméno Léon.<a href="#cite_note-462">[441]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:L%27imp%C3%A9ratriceMarie-Louise.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e2/L%27imp%C3%A9ratriceMarie-Louise.jpg/220px-L%27imp%C3%A9ratriceMarie-Louise.jpg" decoding="async" width="220" height="265" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e2/L%27imp%C3%A9ratriceMarie-Louise.jpg/330px-L%27imp%C3%A9ratriceMarie-Louise.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e2/L%27imp%C3%A9ratriceMarie-Louise.jpg/440px-L%27imp%C3%A9ratriceMarie-Louise.jpg 2x" data-file-width="741" data-file-height="891" /></a><figcaption>Francouzská císařovna <a href="/wiki/Marie_Luisa_Habsbursko-Lotrinsk%C3%A1" title="Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská">Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská</a>, dcera rakouského císaře <a href="/wiki/Franti%C5%A1ek_I._Rakousk%C3%BD" title="František I. Rakouský">Františka I.</a></figcaption></figure> Zhruba v době, kdy se mu narodil první nemanželský syn, navázal Napoleon ve Varšavě intimní poměr s hraběnkou Walewskou, s níž zplodil svého druhého potomka, který byl pokřtěn jako Florian Alexander Josef Walewski.<a href="#cite_note-Größingová,_104-457">[436]</a> Z dynastických důvodů však císař stále naléhavěji potřeboval zplodit legitimního dědice. Po uzavření míru v Tylži a návratu z Polska se proto s konečnou platností rozhodl, že ukončí prozatím neplodné manželství s císařovnou Josefínou a ožení se s dívkou náležející k některé z předních evropských panovnických rodin.<a href="#cite_note-463">[442]</a> K rozvázání sňatku došlo kvůli politickým okolnostem až 15. prosince 1809 a 1. dubna 1810 při občanském obřadu konaném v <a href="/wiki/Saint-Cloud" title="Saint-Cloud">Saint-Cloud</a> Napoleon pojal za choť osmnáctiletou habsburskou princeznu Marii Luisu, dceru rakouského císaře Františka I. Oproti svým zvyklostem se v prvních týdnech a měsících po uzavření sňatku od své novomanželky ani nehnul a snažil se jí z očí číst každé přání ještě dřív, než je vyslovila. Jeho starostlivost se ještě znásobila, když zjistil, že Marie Luisa je těhotná.<a href="#cite_note-464">[443]</a> Ve sňatku s habsburskou arcivévodkyní, jež byla praneteří popravené královny <a href="/wiki/Marie_Antoinetta" title="Marie Antoinetta">Marie Antoinetty</a>, však Francouzi spatřovali cosi urážlivého a žádný Napoleonův politický akt nebyl tak nepopulární jako tento.<a href="#cite_note-Manfred,_501-198">[183]</a> V období mezi sňatkem s Josefínou a Marií Luisou žil vitální Napoleon velmi promiskuitním životem a vystřídal nepřeberné množství milenek, které přitahovalo jeho charisma i nimbus císaře a neporazitelného vojevůdce. Prozaik a Napoleonův životopisec <a href="/wiki/Stendhal" title="Stendhal">Stendhal</a> (Vie de Napoléon<a href="#cite_note-465">[444]</a>) publikoval zajímavý popis mnohých z těchto schůzek: <table style="margin: auto; border-collapse: collapse; display: block; background-color: transparent; overflow: auto;"> <tbody><tr style="font-family: 'Linux Libertine', Georgia, Times, serif;"> <td style="color: #aad; font-size: 200%; font-weight: bold; vertical-align: bottom; padding-bottom: .7ex; _padding-bottom: .6ex;">„ </td> <td style="font-size: 110%; font-style: italic; text-align: justify;">Císař, který při sobě obvykle nosil svůj kord, seděl u stolu a podepisoval své nekonečné dekrety. Když se u něho ohlásila nějaká dáma, požádal ji, aby na něho počkala v posteli, aniž vzhlédl od svého pracovního stolu. O něco později ji doprovodil se svícnem v ruce ze své ložnice a vrátil se ke své práci, k dalšímu čtení a podepisování nekonečných dekretů. Hlavní část takového dostaveníčka netrvala déle než tři minuty. Návštěvnice, které po těchto třech minutách posílal pryč, bývaly jeho chováním pobouřeny... </td> <td style="color: #aad; font-size: 200%; font-weight: bold; vertical-align: top; padding-top: .3ex;">“ </td></tr> <tr> <td colspan="2" style="text-align: right;"><cite style="font-style: normal;">— Stendhal<a href="#cite_note-466">[445]</a></cite> </td></tr></tbody></table> Pokud jde o Napoleonův vztah k ženám obecně, vše nasvědčuje tomu, že při jednání s nimi se ne vždy řídil zásadami francouzské galantnosti. Dvorní dáma císařovny Josefíny Claire de Rémusatová ve svých memoárech (Mémoires de madame de Rémusat<a href="#cite_note-467">[446]</a><a href="#cite_note-468">[447]</a>) dokonce tvrdila, že ženami opovrhoval. Zřídka ho prý slyšela hovořit s dámami od dvora zdvořilým tónem a podle jejího mínění k nim byl svým způsobem krutý. Při oficiálních příležitostech kritizoval jejich účesy, a když mu daly kladnou odpověď na dotaz, zda jsou vdané, zajímalo ho, proč ještě nejsou těhotné. Napoleonův komorník Louis Constant Wairy ve svých pamětech (Mémoires de Constant, premier valet de chambre de l'empereur<a href="#cite_note-469">[448]</a>) v tomto směru podotýká, že císař ženy považoval za pouhý nástroj k plození dětí a jejich povinnosti spatřoval pouze v podřízenosti a závislosti.<a href="#cite_note-470">[449]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Literární_dílo">Literární dílo</h3>[<a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&veaction=edit&section=25" title="Editace sekce: Literární dílo" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit&section=25" title="Editovat zdrojový kód sekce Literární dílo">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Jean_Auguste_Dominique_Ingres_002.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/86/Jean_Auguste_Dominique_Ingres_002.jpg/220px-Jean_Auguste_Dominique_Ingres_002.jpg" decoding="async" width="220" height="229" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/86/Jean_Auguste_Dominique_Ingres_002.jpg/330px-Jean_Auguste_Dominique_Ingres_002.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/86/Jean_Auguste_Dominique_Ingres_002.jpg/440px-Jean_Auguste_Dominique_Ingres_002.jpg 2x" data-file-width="2024" data-file-height="2103" /></a><figcaption><a href="/wiki/Jean_Auguste_Dominique_Ingres" title="Jean Auguste Dominique Ingres">Jean Auguste Dominique Ingres</a>: Napoleonova apoteóza (1853)</figcaption></figure> Pokud budou opomenuty Napoleonovy osobní zápisky z jinošských let, lze konstatovat, že poprvé se chopil pera k většímu literárnímu počinu v Auxonne, kde sepsal několik pojednání o balistice, mezi něž patří např. Poznámky z Pamětí markýze de Vellière, Principy dělostřelectví či Zápis o rozmístění děl při vrhání bomb.<a href="#cite_note-471">[450]</a> V jeho sešitech lze nalézt historická pojednání o dějinách Anglie, poznámky o dějinách panování pruského krále Fridricha II., poznámky o dějinách <a href="/wiki/Sorbonna" title="Sorbonna">Sorbonny</a> a mnohé další. Do tohoto období patří též několik jeho beletristických pokusů i pokročilých prací a filosoficko-politických studií,<a href="#cite_note-472">[451]</a> jež jsou velmi rozmanité žánrem i charakterem.<a href="#cite_note-473">[452]</a> Jmenovat lze například novely Hrabě Essex (1788), Prorokova maska (1789), Dialog o lásce (1791), Řeč o lásce ke slávě a lásce k vlasti, Traktát pro Lyonskou akademii (esej se ucházela o literární cenu<a href="#cite_note-474">[453]</a>), Návrhy ústavy společnosti Calotte (1788), filosofické Pojednání o štěstí (Discours sur le bonheur)<a href="#cite_note-475">[454]</a> či do značné míry autobiografický román Glison a Eugénie, jehož základem je láska mladého Bonaparta k Desirée Claryové.<a href="#cite_note-476">[455]</a> V roce 1789 Napoleon dokončil nástin dějin Korsiky a dočkal se velmi pochvalné kritiky tehdy populárního spisovatele Raynala, jemuž dal své dílo k posouzení.<a href="#cite_note-Tarle,_19-35">[30]</a> Jeho asi nejuznávanější písemnou prací však byla novela <a href="/w/index.php?title=Ve%C4%8De%C5%99e_v_Beaucairu&action=edit&redlink=1" class="new" title="Večeře v Beaucairu (stránka neexistuje)">Večeře v Beaucairu</a> (Le souper de Beaucaire, 1793), již napsal v bouřlivém období před Toulonem. Tuto práci nejprve vydal ze svých skrovných prostředků, avšak zanedlouho byla publikovaná na náklady státu a upřela na něj pozornost vedoucích mužů v Paříži.<a href="#cite_note-477">[456]</a> Z dalších let se historii uchovalo nesmírné množství Napoleonových dopisů příbuzným, přátelům a zejména Josefíně <a href="#cite_note-478">[457]</a> Tato korespondence byla za panování jeho synovce <a href="/wiki/Napoleon_III." title="Napoleon III.">Napoleona III.</a> shromážděna a vydána ve dvaatřiceti svazcích.<a href="#cite_note-Ellis,_184-479">[458]</a> Za určitou formu literární činnosti lze také považovat psaní proklamací a mnohdy velmi propagandistických bulletinů, jimiž předkládal veřejnosti svůj vlastní pohled na dosažené úspěchy i neúspěchy. Jedna z posledních dochovaných památek na Napoleona jsou jím diktované paměti (Mémorial de Saint-Hélène), které na Svaté Heleně sepsal a posléze ve Francii v roce 1823 vydal jeho přítel Emmanuel de Las Cases.<a href="#cite_note-Ellis,_184-479">[458]</a> Toto několikasvazkové dílo však nemá objektivní historickou hodnotu, neboť je odrazem Napoleonova záměru, aby si budoucnost vytvořila o událostech představu podle jeho přání.<a href="#cite_note-Tarle_387-409">[389]</a><a href="#cite_note-Ellis,_184-479">[458]</a> Zajímavé však jsou jeho hojné poznámky a diktáty, jež na místě svého druhého exilu vedl o válkách, vojenském umění jiných vojevůdců (<a href="/wiki/Julius_Caesar" title="Julius Caesar">Caesara</a>, <a href="/wiki/Henri_de_La_Tour_d%27Auvergne_de_Turenne_(1611%E2%80%931675)" title="Henri de La Tour d'Auvergne de Turenne (1611–1675)">Turenna</a>, <a href="/wiki/Fridrich_II._Velik%C3%BD" title="Fridrich II. Veliký">Fridricha Velikého</a>) a vojenství vůbec.<a href="#cite_note-480">[459]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Celkové_hodnocení">Celkové hodnocení</h3>[<a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&veaction=edit&section=26" title="Editace sekce: Celkové hodnocení" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit&section=26" title="Editovat zdrojový kód sekce Celkové hodnocení">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Gillray-Tiddy-Doll.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0d/Gillray-Tiddy-Doll.png/220px-Gillray-Tiddy-Doll.png" decoding="async" width="220" height="143" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0d/Gillray-Tiddy-Doll.png/330px-Gillray-Tiddy-Doll.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0d/Gillray-Tiddy-Doll.png/440px-Gillray-Tiddy-Doll.png 2x" data-file-width="1566" data-file-height="1021" /></a><figcaption>James Gillray: karikatura Napoleona jako pekaře, jenž z pece vytahuje novou dávku čerstvě upečených evropských králů (<a href="/wiki/Bavorsko" title="Bavorsko">Bavorsko</a>, <a href="/wiki/W%C3%BCrttembersko" title="Württembersko">Württembersko</a>, <a href="/wiki/B%C3%A1densko" title="Bádensko">Bádensko</a>). Jako paliva používá dělové koule a v popředí stojí koš s nápisem True Corsian Kinglings, jenž je narážkou na Napoleonovu strategii obsazovat trůny podmaněných zemí příslušníky klanu Bonapartů</figcaption></figure> Osoba Napoleona Bonaparta zanechala v celosvětových dějinách nesmazatelný odraz. Avšak byl to odraz značně kontroverzní, neboť na jedné straně získal podobu heroické legendy, na straně druhé se stal tématem až démonickým. Je nesporným faktem, že při vzniku pozitivního Napoleonova kultu sehrály zásadní roli Paměti, jež na Svaté Heleně sepsal hrabě Las Cases. Britský historik a <a href="/wiki/Oxfordsk%C3%A1_univerzita" title="Oxfordská univerzita">oxfordský</a> profesor Geoffrey Ellis v tomto směru poznamenal: <table style="margin: auto; border-collapse: collapse; display: block; background-color: transparent; overflow: auto;"> <tbody><tr style="font-family: 'Linux Libertine', Georgia, Times, serif;"> <td style="color: #aad; font-size: %; font-weight: bold; vertical-align: bottom; padding-bottom: .7ex; _padding-bottom: .6ex;">„ </td> <td style="font-size: 110%; font-style: italic; text-align: justify;">Měly silný vliv na další šiřitele legendy, která se soustředila na hrdinské činy a odkaz. Všichni ho představovali jako vládce nezměrné inteligence a moudrosti, jako sílu pro prosazení dobra a nutné změny, sílu, která ve Francii a připojených územích vymetla poslední stopy korupce starého režimu, pokoušela se o totéž i v podrobených státech a v celé Evropě, byla nucena vést dílčí války, aby zavedla všeobecný mír, ale jejíž práce na obnově a rekonstrukci byly přerušeny nesvatou aliancí cizích knížat, neosvícených nepřátel pokroku. V tomto smyslu se na něj pohlíželo jako na zázračné dítě a dědice Francouzské revoluce, jenž v plné mužné síle císařské velikosti naplnil její nejlepší ideály a ukončil nejhorší výstřelky. Řád místo chaosu, stabilita místo revolučních změn, jednota místo stranictví, síla místo slabosti – tento obraz se stal téměř stereotypem mezi napoleonisty devatenáctého století. </td> <td style="color: #aad; font-size: %; font-weight: bold; vertical-align: top; padding-top: .3ex;">“ </td></tr> <tr> <td colspan="2" style="text-align: right;"><cite style="font-style: normal;">— Geoffrey Ellis (1997)<a href="#cite_note-Ellis,_189-481">[460]</a></cite> </td></tr></tbody></table> Podobný vliv měly i vícesvazkové dějiny bývalého císařského diplomata barona Bignona, jenž obdržel od Napoleona na Svaté Heleně úkol sepsat historii jeho vlády. Nicméně spisovatel sám přes počáteční obdiv k císařově osobě přiznává, že používal despotických metod, které ovšem považoval za nutné prostředky, jimiž byl v občanské vládě Francie obnoven řád a v armádě čest.<a href="#cite_note-Ellis,_189-481">[460]</a> Za vytvářením nepřátelské varianty Napoleonova obrazu stáli v prvopočátcích <a href="/wiki/Germaine_de_Sta%C3%ABl" title="Germaine de Staël">Madame de Staël</a> a spisovatel <a href="/wiki/Fran%C3%A7ois_Ren%C3%A9_de_Chateaubriand" title="François René de Chateaubriand">François Chateaubriand</a>. Pro prvně jmenovanou, jež byla roku 1803 vypovězena z Francie, byl císař triumfujícím generálem revoluce, od něhož se hodně očekávalo, avšak všechno toto očekávání bylo jeho osobou systematicky zdeformováno zneužitím moci. Útoky Madame de Staël byly namířeny zejména na Napoleonovu bezuzdnou domýšlivost a ambice, na infantilní zaslepení osobní slávou, na despotické metody atd. Celkově Napoleona vykreslila jako nemilosrdného egoistu, manipulátora bez skrupulí, vykořeněného outsidera bez skutečného vědomí vlasti, ignoranta a zhoubnou zrůdu dějin.<a href="#cite_note-482">[461]</a> Chateaubriand na francouzského císaře pohlížel z pozice katolického vzdělance, jenž byl znechucen cynickou manipulací konkordátu s církví a uvězněním Pia VII. Nejen ve svém díle Paměti ze záhrobí (Mémoires d’outre tombe) se pak v období rozkvětu napoleonské legendy několikrát pokusil tento mýtus vyvrátit.<a href="#cite_note-483">[462]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Plate_L_from_%27An_Historical_Account_of_the_Campaign_in_the_Netherlands%27_by_William_Mudford_(1817).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6d/Plate_L_from_%27An_Historical_Account_of_the_Campaign_in_the_Netherlands%27_by_William_Mudford_%281817%29.jpg/220px-Plate_L_from_%27An_Historical_Account_of_the_Campaign_in_the_Netherlands%27_by_William_Mudford_%281817%29.jpg" decoding="async" width="220" height="167" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6d/Plate_L_from_%27An_Historical_Account_of_the_Campaign_in_the_Netherlands%27_by_William_Mudford_%281817%29.jpg/330px-Plate_L_from_%27An_Historical_Account_of_the_Campaign_in_the_Netherlands%27_by_William_Mudford_%281817%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6d/Plate_L_from_%27An_Historical_Account_of_the_Campaign_in_the_Netherlands%27_by_William_Mudford_%281817%29.jpg/440px-Plate_L_from_%27An_Historical_Account_of_the_Campaign_in_the_Netherlands%27_by_William_Mudford_%281817%29.jpg 2x" data-file-width="1629" data-file-height="1236" /></a><figcaption>Pohřbívání mrtvých po <a href="/wiki/Bitva_u_Waterloo" title="Bitva u Waterloo">bitvě u Waterloo</a></figcaption></figure> <table style="margin: auto; border-collapse: collapse; display: block; background-color: transparent; overflow: auto;"> <tbody><tr style="font-family: 'Linux Libertine', Georgia, Times, serif;"> <td style="color: #aad; font-size: %; font-weight: bold; vertical-align: bottom; padding-bottom: .7ex; _padding-bottom: .6ex;">„ </td> <td style="font-size: 110%; font-style: italic; text-align: justify;">Ať je génius jednotlivce jakkoliv veliký, nesmírný, rozumný, nikdy mu nelze svěřt úplné osudy jedné země... Nikdy nejde vlast vydat jednotlivci, ať už jde o kohokoliv a ať už jde o jakékoliv okolnosti. </td> <td style="color: #aad; font-size: %; font-weight: bold; vertical-align: top; padding-top: .3ex;">“ </td></tr> <tr> <td colspan="2" style="text-align: right;"><cite style="font-style: normal;">— <a href="/wiki/Adolphe_Thiers" title="Adolphe Thiers">Adolphe Thiers</a><a href="#cite_note-484">[463]</a></cite> </td></tr></tbody></table> Ve zbytku Evropy byl Napoleonův odkaz vnímán stejně rozporuplně jako ve Francii, avšak ani zde tento antagonismus nelze charakterizovat souhrnně, neboť míra obdivu i negativismu se lišila podle jednotlivých zemí. V oblastech anektovaných Francií byla jiná než na území vazalů nebo v Rusku a Anglii. Svým postupem mimo hranice císařství vyvolal Napoleon převážně odpor, kterého ve svůj prospěch využila různá nacionalistická a liberální hnutí. Tato situace se však opět lišila podle územního celku a byla zcela rozdílná například v Německu nebo Itálii oproti střední Evropě. Zde lidové vrstvy často kladly Napoleona vedle <a href="/wiki/Josef_II." title="Josef II.">Josefa II.</a>, avšak jeho úlohu reformátora sehrál pouze v <a href="/wiki/Ilyrsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Ilyrské království">Ilyrsku</a>, severní Itálii a částečně v polských oblastech.<a href="#cite_note-485">[464]</a> Při hledání všestranné odpovědi, která by nalezla klíč k Napoleonovým ambicím, zaznívá u starších i nejmodernějších historiků velmi často otázka, zda bylo jeho úmyslem postupnou integrací podmaněných zemí vybudovat celoevropskou, potažmo celosvětovou universální říši. K této úvaze vedlo zejména jeho konstatování: „Můj osud se ještě nenaplnil. Chci splnit to, co zatím bylo jen načrtnuto. Chci evropský zákoník, evropský apelační soud, společnou měnu, stejné váhy a míry, stejné zákony. Ze všech národů Evropy musím udělat jediný...“<a href="#cite_note-486">[465]</a> Těmto slovům by napovídala i jeho snaha o anexi Španělska, Portugalska, Itálie a většiny Německa a Polska, nicméně podle Geoffrey Ellise je představa o tom, že Napoleon byl raný architekt moderní evropské myšlenky, patrně značně zjednodušená. To potvrzuje jednostrannost vojenských požadavků, kontinentální blokáda proti Británii, vyhrazené trhy v Itálii a zneužívání veřejné moci v podmaněných státech k osobním účelům. K Napoleonovu postoji k tomuto tématu leccos vypoví i dopis ze srpna 1810, kde bez obalu konstatuje: Francie především.<a href="#cite_note-487">[466]</a> Vše spíš nasvědčuje tomu, že Bonapartovy ambice nebyly podřízeny nějakému dokonalému plánu nebo konceptu, ale spíš se rozvíjely v určitém postupném pragmatickém procesu.<a href="#cite_note-488">[467]</a> <table style="margin: auto; border-collapse: collapse; display: block; background-color: transparent; overflow: auto;"> <tbody><tr style="font-family: 'Linux Libertine', Georgia, Times, serif;"> <td style="color: #aad; font-size: %; font-weight: bold; vertical-align: bottom; padding-bottom: .7ex; _padding-bottom: .6ex;">„ </td> <td style="font-size: 110%; font-style: italic; text-align: justify;">Zavřel jsem anarchistickou propast a uspořádal chaos. Očistil jsem revoluci, zušlechtil národy a upevnil krále. Vznítil jsem všechno závodění, odměnil všechny zásluhy a posunul hranice slávy. To vše je jistě něco. A v čem by mohli mne napadnouti, kde by mne nemohl historik brániti? V mých úmyslech? Vždyť dokáže, že diktatura byla nutností. Řeknou, že jsem brzdil svobodu? Historik dokáže, že zvůle anarchie a ohromné nepořádky byly ještě na prahu dveří. Obviní mne, že jsem příliš miloval válku? On ukáže, že jsem byl vždy napaden. Že jsem chtěl universální monarchii? Ukáže, že byla nahodilým dílem okolností, že sami naši nepřátelé mě k tomu dovedli krok za krokem. Konečně moje ctižádost? Ach, nepochybně ji najde a mnoho; ale byla to ctižádost největší a nejvyšší, jaká kdy snad byla, totiž: založiti a zasvětiti konečně říši rozumu v plném lesku svobodné moci a využíti všech lidských schopností. A tu snad bude historik litovati, že taková ctižádost nebyla naplněna, uspokojena... Málo slov, a je v nich přece celá má historie. </td> <td style="color: #aad; font-size: %; font-weight: bold; vertical-align: top; padding-top: .3ex;">“ </td></tr> <tr> <td colspan="2" style="text-align: right;"><cite style="font-style: normal;">— Napoleon Bonaparte (na Svaté Heleně)<a href="#cite_note-489">[468]</a></cite> </td></tr></tbody></table> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Odraz_v_umění">Odraz v umění</h2>[<a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&veaction=edit&section=27" title="Editace sekce: Odraz v umění" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit&section=27" title="Editovat zdrojový kód sekce Odraz v umění">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Antoine-Jean_Gros_-_Bonaparte_visitant_les_pestif%C3%A9r%C3%A9s_de_Jaffa.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/19/Antoine-Jean_Gros_-_Bonaparte_visitant_les_pestif%C3%A9r%C3%A9s_de_Jaffa.jpg/220px-Antoine-Jean_Gros_-_Bonaparte_visitant_les_pestif%C3%A9r%C3%A9s_de_Jaffa.jpg" decoding="async" width="220" height="157" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/19/Antoine-Jean_Gros_-_Bonaparte_visitant_les_pestif%C3%A9r%C3%A9s_de_Jaffa.jpg/330px-Antoine-Jean_Gros_-_Bonaparte_visitant_les_pestif%C3%A9r%C3%A9s_de_Jaffa.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/19/Antoine-Jean_Gros_-_Bonaparte_visitant_les_pestif%C3%A9r%C3%A9s_de_Jaffa.jpg/440px-Antoine-Jean_Gros_-_Bonaparte_visitant_les_pestif%C3%A9r%C3%A9s_de_Jaffa.jpg 2x" data-file-width="2763" data-file-height="1972" /></a><figcaption>Antoine-Jean Gros: Bonaparte u nakažených morem v Jaffě (1804; Museé Condé Chantilly). Autor obrazu, jenž oslavuje Napoleonovu nebojácnost, soustředil pozornosti na generálovu osobu tím, že na něho nechal dopadat sluneční paprsky. Seskupení a gesta postav na pravé straně zdůrazňují tragickou stránku výjevu.<a href="#cite_note-490">[469]</a></figcaption></figure> Epocha napoleonských válek a fenomenální dráha Napoleonova života zanechaly svůj odraz nejen ve sférách politických a vojenských, ale také na poli uměleckém. <a href="/wiki/Klasicismus" title="Klasicismus">Klasicistický</a> sloh z období císařství, který se již na samém počátku svého vývoje stal slohem památníků a výrazem reprezentace císařské moci, byl pojmenován <a href="/wiki/Emp%C3%ADr" title="Empír">empír</a> a uplatnil se především v nábytku, módě a interiérové dekoraci.<a href="#cite_note-491">[470]</a> V malířství vznikla řada stěžejních děl, která byla velmi často pořízena na objednávku samotného Napoleona, jemuž šlo především o oslavu své vlastní osoby.<a href="#cite_note-492">[471]</a> K nejvýznamnějším autorům v jeho službách patřil zakladatel klasicismu ve francouzském malířství <a href="/wiki/Jacques-Louis_David" title="Jacques-Louis David">Jacques-Louis David</a>, který jako nadšený čtenář antické literatury nabyl přesvědčení, že v Napoleonovi lze spatřovat antického héroa, a stal se jeho nadšeným přívržencem.<a href="#cite_note-493">[472]</a> V roce 1804 jej první konzul jmenoval svým prvním malířem a v roce 1808 byl za obraz Napoleonova korunovace jmenován důstojníkem čestné legie.<a href="#cite_note-494">[473]</a> K dalším jeho známým dílům patří obrazy Bonaparte překračující Alpy (1800), <a href="/wiki/Rozd%C3%ADlen%C3%AD_orl%C5%AF" title="Rozdílení orlů">Rozdílení orlů</a> (1810) a studie Napoleona v pracovně v Tuilerijském paláci. K neméně slavným malířům napoleonského období náleží Davidův žák <a href="/wiki/Antoine-Jean_Gros" title="Antoine-Jean Gros">Antoine-Jean Gros</a>, jenž se s Bonapartem seznámil v <a href="/wiki/Mil%C3%A1n" title="Milán">Miláně</a>. Zde od generála Italské armády získal zakázku na obraz Bonaparte u Arcole. Po návratu do Paříže byl vybrán pro zobrazení bitvy u Nazaretu, oslavující generála Junota, to však na Napoleonovo přání nedokončil a místo něj ztvárnil obraz Bonaparte u malomocných v Jaffě. K dalším jeho pracím patří Bitva u Abukiru (1806), Napoleon u pruského Jílového (za něj byl dekorován řádem čestné legie), Bonaparte promlouvá k vojsku před bitvou u pyramid, Setkání Napoleona s císařem Františkem I. po bitvě u Slavkova atd.<a href="#cite_note-495">[474]</a> Uměleckou interpretací Napoleona, jeho významných činů, příslušníků klanu Bonapartů i vojáků jeho armád, se zabývala celá plejáda domácích výtvarníků nejen za éry císařství, ale i v dalších letech po císařově smrti. Mezi tyto malíře patří například <a href="/wiki/Ernest_Meissonier" title="Ernest Meissonier">Ernest Meissonier</a>,<a href="#cite_note-496">[475]</a><a href="#cite_note-497">[476]</a> <a href="/w/index.php?title=Henri_F%C3%A9lix_Emmanuel_Philippoteaux&action=edit&redlink=1" class="new" title="Henri Félix Emmanuel Philippoteaux (stránka neexistuje)">Henri Félix Emmanuel Philippoteaux</a>,<a href="#cite_note-498">[477]</a> <a href="/w/index.php?title=%C3%89douard_Detaille&action=edit&redlink=1" class="new" title="Édouard Detaille (stránka neexistuje)">Édouard Detaille</a>,<a href="#cite_note-499">[478]</a> <a href="/w/index.php?title=Louis-Fran%C3%A7ois_Lejeune&action=edit&redlink=1" class="new" title="Louis-François Lejeune (stránka neexistuje)">Louis-François Lejeune</a>,<a href="#cite_note-500">[479]</a> <a href="/w/index.php?title=Joseph-Louis_Hippolyte_Bellang%C3%A9&action=edit&redlink=1" class="new" title="Joseph-Louis Hippolyte Bellangé (stránka neexistuje)">Joseph-Louis Hippolyte Bellangé</a>,<a href="#cite_note-501">[480]</a> ad. Stejné náměty ve svých mnohdy značně nacionalistických dílech zobrazovala i řada zahraničních autorů, které svým ostře kritickým postojem ke své době v neposlední řadě reprezentuje odpůrce klasicismu Španěl <a href="/wiki/Francisco_Goya" title="Francisco Goya">Francisco Goya</a> (Poprava v La Moncloa, El Dos de Mayo, grafický cyklus Los desastres de la guerra).<a href="#cite_note-502">[481]</a> Dílům ilustrativního charakteru se pak věnovali například britská malířka Elisabeth Thompsonová alias Lady Butlerová,<a href="#cite_note-503">[482]</a> Polák <a href="/wiki/Jerzy_Kossak" title="Jerzy Kossak">Jerzy Kossak</a>,<a href="#cite_note-504">[483]</a> ukrajinský rodák Felician von Myrbach,<a href="#cite_note-505">[484]</a> Rus s bavorskými předky Gottfried Willewalde<a href="#cite_note-506">[485]</a> aj. Svůj ohlas zanechal Napoleon i v oblasti architektury. Mezi nejvýznamnější projekty vybudované na jeho oslavu patří zejména <a href="/wiki/Vend%C3%B4msk%C3%BD_sloup" title="Vendômský sloup">Vendômský sloup</a> a <a href="/wiki/V%C3%ADt%C4%9Bzn%C3%BD_oblouk_(Pa%C5%99%C3%AD%C5%BE)" title="Vítězný oblouk (Paříž)">Vítězný oblouk v Paříži</a>. Prve jmenované dílo na svém vrcholu nese Napoleonovu sochu a lze jej považovat za kopii <a href="/wiki/Traj%C3%A1n%C5%AFv_sloup" title="Trajánův sloup">Trajánova sloupu</a> v Římě.<a href="#cite_note-507">[486]</a> Návrh Vítězného oblouku vypracoval architekt <a href="/wiki/Jean-Fran%C3%A7ois_Chalgrin" title="Jean-François Chalgrin">Jean-François Chalgrin</a> a nejvýznamnější skulptury na něm vytvořili <a href="/wiki/James_Pradier" title="James Pradier">James Pradier</a>, <a href="/wiki/Fran%C3%A7ois_Rude" title="François Rude">François Rude</a>, Jean-Pierre Cortot a Antoine Étex. Toto mistrovské dílo klasicistické architektury je pozoruhodné nejen pro svou věrnost antickým formám, ale také pro své umístění.<a href="#cite_note-508">[487]</a> Mezi dalšími díly nelze opomenout kupříkladu sochu François Rudeaua Zmrtvýchvstání Napoleonovo, která představuje francouzského císaře jako postavu podobnou Kristu. Tato skulptura po svém odhalení v roce 1847 upoutala pozornost množství poutníků.<a href="#cite_note-Ellis,_208-509">[488]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Mus%C3%A9e_Rude_005.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/05/Mus%C3%A9e_Rude_005.JPG/220px-Mus%C3%A9e_Rude_005.JPG" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/05/Mus%C3%A9e_Rude_005.JPG/330px-Mus%C3%A9e_Rude_005.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/05/Mus%C3%A9e_Rude_005.JPG/440px-Mus%C3%A9e_Rude_005.JPG 2x" data-file-width="1600" data-file-height="1200" /></a><figcaption>François Rude: Zmrtvýchvstání Napoleonovo. Originál sochy stojí v Burgundském městě Fixin</figcaption></figure> Napoleon a éra napoleonských válek zanechaly svůj odraz nejen v oblastech výtvarného umění, ale také v literatuře. Jedná se jak o díla dějepisná a životopisná, tak o memoáry pamětníků, beletrii, poezii nebo divadelní hry. Mezi nejznámější francouzské prozaiky, kteří zachytili atmosféru císařství, patří například spisovatelé <a href="/wiki/Stendhal" title="Stendhal">Stendhal</a> (<a href="/wiki/%C4%8Cerven%C3%BD_a_%C4%8Dern%C3%BD" title="Červený a černý">Červený a černý</a>, <a href="/w/index.php?title=Kartouza_Parmsk%C3%A1&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kartouza Parmská (stránka neexistuje)">Kartouza Parmská</a>, <a href="/w/index.php?title=Lucien_Leuwen&action=edit&redlink=1" class="new" title="Lucien Leuwen (stránka neexistuje)">Lucien Leuwen</a> atd.), <a href="/wiki/Victor_Hugo" title="Victor Hugo">Victor Hugo</a>, <a href="/w/index.php?title=Bernard_Simiot&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bernard Simiot (stránka neexistuje)">Bernard Simiot</a> (Carbec, mon Empereur!) nebo <a href="/wiki/Honor%C3%A9_de_Balzac" title="Honoré de Balzac">Honoré de Balzac</a>. K zahraničním autorům nepochybně náleží <a href="/wiki/Lev_Nikolajevi%C4%8D_Tolstoj" title="Lev Nikolajevič Tolstoj">Lev Nikolajevič Tolstoj</a> (<a href="/wiki/Vojna_a_m%C3%ADr" title="Vojna a mír">Vojna a mír</a>) nebo <a href="/wiki/Adam_Mickiewicz" title="Adam Mickiewicz">Adam Mickiewicz</a> (Pan Tadeáš čili poslední nájezd na Litvě).<a href="#cite_note-Ellis,_208-509">[488]</a> Tématům kolem Napoleonovy osoby se v neposlední řadě věnuje i filmová tvorba. Jde o pořady jak z dílny dokumentaristů, tak dramatiků. Jeden z prvních filmů o francouzském císaři byl natočen v roce 1927. Jde o životopisnou fresku francouzského režiséra <a href="/wiki/Abel_Gance" title="Abel Gance">Abela Ganceho</a> s názvem Napoleon.<a href="#cite_note-510">[489]</a> Mezi novější kinematografická díla patří například TV seriály Napoleon a jeho lásky (1974), Napoleon a Josefína (1987) nebo dva několikadílné pořady z roku 2002 a 2012 s názvem Napoleon. K životopisným filmům náleží dramata Monsieur N. (2003), Austerlitz (1960), Waterloo (1970) nebo jeden z dílů série Nesmrtelní válečníci s podtitulem Napoleon (2007).<a href="#cite_note-511">[490]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Historiografie">Historiografie</h2>[<a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&veaction=edit&section=28" title="Editace sekce: Historiografie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit&section=28" title="Editovat zdrojový kód sekce Historiografie">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Histoire_du_Consulat_et_de_l%27Empire.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b9/Histoire_du_Consulat_et_de_l%27Empire.jpg/220px-Histoire_du_Consulat_et_de_l%27Empire.jpg" decoding="async" width="220" height="310" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b9/Histoire_du_Consulat_et_de_l%27Empire.jpg/330px-Histoire_du_Consulat_et_de_l%27Empire.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b9/Histoire_du_Consulat_et_de_l%27Empire.jpg/440px-Histoire_du_Consulat_et_de_l%27Empire.jpg 2x" data-file-width="567" data-file-height="800" /></a><figcaption>Titulní strana knihy Histoire du Consulat et de l'Empire od Adolpha Thierse</figcaption></figure> V oblasti historického bádání lze v souvislosti s Napoleonovou osobou a epochou hovořit o několika tisících publikovaných odborných spisech. Autoři těchto monografií se ať už objektivně nebo subjektivně snaží pochopit Napoleonovy ambice a vysvětlit příčinu jeho úspěchů.<a href="#cite_note-512">[491]</a> První práce tohoto druhu byly v reakci na záplavu pamfletů vzniklých po restauraci Bourbonů rázu značně patriotického až glorifikujícího. Mezi rozsáhlejší rané publikace v tomto směru patří dvacetisvazkové Dějiny Konzulátu a Císařství (Histoire du Consulat et de l'Empire<a href="#cite_note-513">[492]</a>), které velmi kvalitně zpracoval <a href="/wiki/Adolphe_Thiers" title="Adolphe Thiers">Adolphe Thiers</a>. Ačkoliv se tento autor prakticky nezabývá hospodářskými otázkami, měla jeho práce u veřejnosti značný ohlas a díky kvalitnímu literárnímu stylu byla čtenářsky nadstandardně úspěšná.<a href="#cite_note-514">[493]</a><a href="#cite_note-515">[494]</a> K prvním Napoleonovým životopiscům patřil také skotský prozaik sir <a href="/wiki/Walter_Scott" title="Walter Scott">Walter Scott</a>. Jeho velmi populární devítisvazkové anglicko-nacionalistické dílo Život Napoleona Bonaparta (Life of Napoleon Bonaparte<a href="#cite_note-516">[495]</a>) je vůči Napoleonovi značně nepřátelské a v oblasti dokumentace více než nedostatečné.<a href="#cite_note-517">[496]</a><a href="#cite_note-518">[497]</a> Nedlouho po smrti bývalého francouzského císaře začala vycházet i řada memoárů, které sepsaly jemu blízké osoby, mimo to francouzská vláda vydala třicet dva kvartových svazků dopisů, dekretů a příkazů, které osobně diktoval.<a href="#cite_note-519">[498]</a> Ve Francii, Německu, Itálii i Anglii začalo přibývat prací, které se zabývaly popisem jednotlivých tažení a bitev, Napoleonovou diplomacií, administrativou i jeho zákonodárstvím. Prvním autorem, který se pokusil oprostit od napoleonského mýtu a nevědeckého nahlížení na napoleonskou epochu, byl francouzský emigrant a nepřítel bonapartismu plukovník Charras v práci o tažení v roce 1815 (Histoire de la campagne de 1815: Waterloo<a href="#cite_note-520">[499]</a>). Pojetím svého díla se proti napoleonské legendě snažil vystoupit i Edgar Quinet a negativní postoj vůči romantické hrdinské škole zaujal také Napoleonovi nepříznivě nakloněný Pierre Lanfrey (Histoire de Napoléon Ier (1867)<a href="#cite_note-521">[500]</a>), jehož studie se dočkala více než deseti vydání. I když se autor snažil bojovat proti nadšenému tónu dosavadní Napoleonovy historiografie, zejména proti dílu Thieresovu, sám zcela nevědecky zveličil jeho zápornou historickou úlohu.<a href="#cite_note-522">[501]</a><a href="#cite_note-523">[502]</a> Nové proudy se ve francouzské historické vědě objevily po pádu <a href="/wiki/Druh%C3%A9_Francouzsk%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Druhé Francouzské císařství">Druhého císařství</a>. V prvních letech <a href="/wiki/T%C5%99et%C3%AD_Francouzsk%C3%A1_republika" title="Třetí Francouzská republika">Třetí republiky</a>, kdy ještě hrozila restaurace Bourbonů, pokračovali republikánsky naladění autoři v boji proti napoleonské legendě, zatímco například historik Hyppolite Taine (Les origines de la France contemporaine<a href="#cite_note-524">[503]</a>), pokládal někdejšího císaře za dědice italských <a href="/wiki/Kondoti%C3%A9r" title="Kondotiér">kondotiérů</a>, jehož jediným smyslem života byla válka.<a href="#cite_note-Tarle,_421-525">[504]</a> Až přehnaně pohrdavým způsobem kritizoval veškeré Napoleonovy počiny, které podle něj byly mj. důkazem nenasytné touhy ovládat všechno kolem sebe.<a href="#cite_note-526">[505]</a> Osmisvazkové dílo Alberta Sorela (L'Europe et la révolution française<a href="#cite_note-527">[506]</a>), které začalo vycházet v 70. letech 19. století, pro změnu pohlíží na Napoleonovy útočné války jako na čistě obranné. Vlastenecká premisa Sorelovy teorie, která vznikla po <a href="/wiki/Prusko-francouzsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Prusko-francouzská válka">prusko-francouzské válce</a> a na několik dalších desítek let ovlivnila francouzskou historickou vědu, se pokouší čtenáře přesvědčit, že Francie na nikoho neútočí, nýbrž jen brání a hájí své „přirozené“ rýnské a alpské hranice.<a href="#cite_note-Tarle,_421-525">[504]</a> Nejnadanějším Sorelovým následníkem byl Albert Vandal, jenž v knize Napoleon a Alexandr (Napoléon et Alexandre Ier<a href="#cite_note-528">[507]</a>) konstatuje, že na válce s Ruskem Napoleon nenese žádnou vinu. Podobně jej hodnotí i ve dvousvazkové publikaci Povýšení Bonaparta (L'avènement de Bonaparte<a href="#cite_note-529">[508]</a><a href="#cite_note-530">[509]</a>), kde dochází k závěru, že Napoleon nenese vinu na ničem, co se událo před 18. brumairem a současně ani není vinen zavedením despotického režimu. Již v prvním desetiletí po svém vzniku se dílo dočkalo osmnácti vydání.<a href="#cite_note-531">[510]</a> Další stovky odborných publikací v rozličných trendech vznikaly i po celé 20. století, avšak evropská napoleonská historiografie vždy zůstávala daleko za publikační činností historiků Francouzských.<a href="#cite_note-532">[511]</a> Nejmodernější odborné práce tematicky věnované období napoleonských válek v současnosti zastupuje dílo historika Musée de l’Armée v Paříži Olega Sokolova (L’Armée de Napoléon; Austerlitz – Napoléon, l’Europe et la Russie; Le Combat de deux Empires), historika Alaina Pigearda (L’Armée de Napoléon), Jeana Tularda (Dictionnaire Napoléon),<a href="#cite_note-533">[512]</a> profesora Oxfordské university Geoffreye Ellise ad. V českých poměrech nejnovější odborné knihy o napoleonských válkách publikuje historik <a href="/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Kova%C5%99%C3%ADk_(historik)" title="Jiří Kovařík (historik)">Jiří Kovařík</a>. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Odkazy">Odkazy</h2>[<a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&veaction=edit&section=29" title="Editace sekce: Odkazy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit&section=29" title="Editovat zdrojový kód sekce Odkazy">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Poznámky">Poznámky</h3>[<a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&veaction=edit&section=30" title="Editace sekce: Poznámky" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit&section=30" title="Editovat zdrojový kód sekce Poznámky">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-references-wrap mw-references-columns"><ol class="references"> <li id="cite_note-12"><a href="#cite_ref-12">↑</a> Napoleon své rodné jméno Napoleone Buonaparte používal až do roku 1796. Je velmi pravděpodobné, že pofrancouzštěnou verzi, která vešla do historie, přijal na cestě z <a href="/wiki/Pa%C5%99%C3%AD%C5%BE" title="Paříž">Paříže</a> do <a href="/wiki/Nice" title="Nice">Nice</a>, když se odebral chopit velení Italské armády.<a href="#cite_note-11">[11]</a> </li> <li id="cite_note-16"><a href="#cite_ref-16">↑</a> Podle samotného Napoleona Bonapartové původně pocházeli z <a href="/wiki/Tosk%C3%A1nsko" title="Toskánsko">Toskánska</a> a ve středověku bývali často senátory mnohých italských republik. Údajně byli spříznění s rodinami <a href="/wiki/Medicejov%C3%A9" title="Medicejové">Medicejů</a>, Ursiniů a Lomellinů a prvním Korsičanem prý byl jeden z mladších synů, který se na ostrov přestěhoval někdy v průběhu 15. století. Oba Napoleonovi rodiče se hlásili k italské modré krvi, avšak pro toto tvrzení neexistovalo mnoho pádných právních důkazů. Nicméně Carlovi Buonapartovi se podařilo přesvědčit Francouze, aby uznali jeho hraběcí titul.<a href="#cite_note-Ellis,_16-13">[12]</a> Když bylo město Ajaccio v roce 1768 obsazeno francouzskými vojsky, uprchla Laetitia spolu se svým manželem do nitra ostrova a snášela strasti útěku s Napoleonem v lůně. Nedlouho před narozením dítěte však obdržela průvodní list, jenž jí umožnil se vrátit zpět do města.<a href="#cite_note-14">[13]</a> První porodní bolesti pocítila při procházce v sadu nedaleko svého domova. Podařilo se jí ještě doběhnout do přijímacího pokoje, kde o samotě porodila. Dítě prý vypadlo do života rovnou na podlahu.<a href="#cite_note-15">[14]</a> </li> <li id="cite_note-23"><a href="#cite_ref-23">↑</a> Pravděpodobnou příčinou Napoleonovy agresivity vůči staršímu bratrovi byl pocit, že mu matka projevuje větší náklonnost. Aby upoutal její pozornost, pokoušel se s ním soupeřit hašteřivostí. Rysy agresivity, egoismu, žárlivosti na matčinu pozornost a dětinská radost ze získání jejího obdivu k vlastním úspěchům formovaly Napoleonovu osobnost.<a href="#cite_note-Ellis,_16-13">[12]</a> </li> <li id="cite_note-24"><a href="#cite_ref-24">↑</a> Citováno mj. podle Bourriennových pamětí, viz Mémoires de M. de Bourrienne, ministre d'état, sur Napoléon, le Directoire, le Consulat, l'Empire et la Restauration, sv. I, Paříž 1830, str. 30–40<a href="#cite_note-Manfred,_17-18">[16]</a> </li> <li id="cite_note-27"><a href="#cite_ref-27">↑</a> Korsika byla jazykem, kulturou a historií ve velké míře spřízněná s Itálií. Napoleonův otec svého syna sice naučil obstojně francouzsky, ale jeho matka lpěla na italštině, a ta se také stala Napoleonovým rodným jazykem.<a href="#cite_note-Barnett,_16-25">[21]</a> Studenti v Brienne Napoleonovi přezdívali La paille au nez (Sláma v nose), neboť to, jak vyslovoval své jméno Napaj–o–ne italským přízvukem, bylo podobné tomuto slovnímu spojení ve francouzštině.<a href="#cite_note-26">[22]</a> </li> <li id="cite_note-50"><a href="#cite_ref-50">↑</a> Při obléhání Toulonu byl Napoleon představen <a href="/wiki/Augustin_Robespierre" title="Augustin Robespierre">Augustinu Robespierrovi</a>, bratrovi vůdce jakobínů <a href="/wiki/Maximilien_Robespierre" title="Maximilien Robespierre">Maximiliena Robespierra</a>, s nímž navázal přátelství a pojilo je mnoho nadějí do budoucna.<a href="#cite_note-49">[44]</a> </li> <li id="cite_note-56"><a href="#cite_ref-56">↑</a> Vnitřní armáda v té době čítala asi 39 000 branců z Paříže a blízkého okolí.<a href="#cite_note-Manfred,_102-55">[49]</a> </li> <li id="cite_note-109"><a href="#cite_ref-109">↑</a> Po zajetí Toussainta Louvertura pokračovalo povstání pod velením <a href="/wiki/Jean-Jacques_Dessalines" title="Jean-Jacques Dessalines">Jeana-Jacquese Dessalinese</a>. Dessalines nakonec zvítězil v <a href="/wiki/Bitva_u_Verti%C3%A8res" title="Bitva u Vertières">bitvě u Vertières</a>, v listopadu 1803 přinutil nemocemi zdecimované Francouze opustit kolonii<a href="#cite_note-Dupuy_a_Dupuy,_911-101">[94]</a> a k 1. lednu 1804 vyhlásil nezávislou republiku <a href="/wiki/Haiti" title="Haiti">Haiti</a>.<a href="#cite_note-106">[99]</a> <a href="#cite_note-Popkin,_135-107">[100]</a><a href="#cite_note-108">[101]</a> </li> <li id="cite_note-115"><a href="#cite_ref-115">↑</a> Když se o události dozvěděl německý hudební skladatel <a href="/wiki/Ludwig_van_Beethoven" title="Ludwig van Beethoven">Ludwig van Beethoven</a>, vyškrtl Napoleonovo jméno z věnování ve své <a href="/wiki/Symfonie_%C4%8D._3_(Beethoven)" title="Symfonie č. 3 (Beethoven)">Hrdinské symfonii</a> </li> <li id="cite_note-123"><a href="#cite_ref-123">↑</a> Na plátně je vyobrazena i císařova matka (dáma sedící v širokém křesle na vyvýšeném pódiu uprostřed), ta se však obřadu nezúčastnila, neboť ve své skromnosti pokládala za rouhání, že se její děti titulují Výsostmi nebo Veličenstvy.<a href="#cite_note-121">[112]</a> Přesto Napoleon přikázal Davidovi zvěčnit i ji.<a href="#cite_note-122">[113]</a> </li> <li id="cite_note-126"><a href="#cite_ref-126">↑</a> Jako těžkou urážku vnímal car Alexandr zejména odezvu na jeho ostrou nótu v záležitosti s popravou bourbonského vévody. Napoleon v odpovědi mimo jiné konstatoval: „Kdyby se bývalo vědělo, že Anglií podněcované osoby chystají vraždu <a href="/wiki/Pavel_I._Rusk%C3%BD" title="Pavel I. Ruský">Pavla I.</a> a jsou na míli od ruské hranice, nespěchalo by Rusko s jejich zatčením?“ Ve větě se skrývala narážka na skutečnost, že ruský vládce namísto tvrdých trestů vrahům svého otce udělil tituly a úřady.<a href="#cite_note-125">[115]</a> </li> <li id="cite_note-145"><a href="#cite_ref-145">↑</a> Vládnoucí anglické kruhy se nemínily smířit s Napoleonovou diktaturou nad polovinou Evropy. Navíc bylo očividné, že Napoleon při rokování nejevil opravdovou ochotu k nějakým ústupkům. Jednání nakonec ustrnula na mrtvém bodě, když 13. září zemřel jediný zastánce míru s Francií, britský zahraniční ministr <a href="/wiki/Charles_James_Fox" title="Charles James Fox">Charles James Fox</a>.<a href="#cite_note-144">[133]</a> </li> <li id="cite_note-153"><a href="#cite_ref-153">↑</a> V první fázi jednání Napoleon po Prusku a jeho spojencích vyžadoval kontribuci ve výši 160 milionů franků. Dále trval na tom, aby se poražená země vzdala svých území až po <a href="/wiki/Labe" title="Labe">Labe</a>, uzavřela přístavy všem anglickým lodím a vypověděla spojenectví s Ruskem.<a href="#cite_note-151">[139]</a> V dalších dnech pak císař podmínky stále měnil a stupňoval, nicméně pruský panovník si chtěl udržet svou královskou korunu, takže byl ochoten na tyto požadavky přistoupit. Nakonec však bylo Fridrichu Vilémovi III. nabídnuto jen příměří, které Napoleonovi pruského panovníka vydávalo na milost a nemilost. K ratifikaci tohoto příměří ovšem nedošlo, místo toho se pruský král obrátil na ruského cara Alexandra s prosbou o pomoc.<a href="#cite_note-152">[140]</a> </li> <li id="cite_note-166"><a href="#cite_ref-166">↑</a> V počátcích konfliktu se jednalo pouze o rozšíření kontinentální blokády na <a href="/wiki/Portugalsko" title="Portugalsko">Portugalsko</a>, jež setrvávalo ve sféře moci Británie. Napoleon vyslal již devatenáct dní po uzavření tylžského míru Portugalsku ultimátum, v němž požadoval uzavření všech přístavů anglickému zboží.<a href="#cite_note-Kovařík_II.,_252-3-164">[151]</a> Tou dobou však pocházel hlavní příjem Portugalců převážně ze směny zemědělských produktů za anglické výrobky.<a href="#cite_note-165">[152]</a> </li> <li id="cite_note-188"><a href="#cite_ref-188">↑</a> Právě na této schůzce Napoleon Talleyrandovi do očí vmetl proslulou větu: „Jste hovno v hedvábných punčochách!“ I když Napoleon tušil mnohé o jeho konspirační činnosti, tím, že si ho pouze „přestal všímat“ a nezbavil jej vlivu a postavení ve společnosti, pravděpodobně spáchal vážnou chybu.<a href="#cite_note-186">[172]</a> Smrtelně uražený Talleyrand vzápětí navázal kontakt s rakouským vyslancem <a href="/wiki/Klemens_Wenzel_von_Metternich" title="Klemens Wenzel von Metternich">Metternichem</a> a jeho vládě začal opatřovat nejtajnější státní dokumenty. Jeho ústředním zájmem se i pomocí velezrady stalo svržení Napoleona<a href="#cite_note-187">[173]</a> a v budoucnu se v mnohém podílel na jeho pádu. </li> <li id="cite_note-239"><a href="#cite_ref-239">↑</a> 18. října 1812, tedy v době, kdy Napoleon zahájil ústup z Ruska, čítaly síly Francouzů 88 640 pěších, 15 190 jezdců a 589 děl. Při pochodu ze Smolenska to bylo již pouhých 49 100 mužů a při příchodu k Berezině 37 000 pěších a 5450 jezdců. 2. prosince byla síla Grande Armée odhadována na 7 000 bojeschopných mužů.<a href="#cite_note-238">[223]</a> </li> <li id="cite_note-252"><a href="#cite_ref-252">↑</a> Do historie tito vojáci vešli pod romantickým názvem les Marie-Louises, jelikož jejich odvody nařídila císařovna-regentka v době, kdy byl Napoleon v Německu. Na začátku tažení mnozí z nich obdrželi pouze čáku, plášť a mušketu, jíž sotva kdo z nich uměl použít.<a href="#cite_note-Barnett,_193-250">[234]</a> Někteří si poprvé vystřelili až z mušket, které ukořistili nepřátelům, přesto se brzy stali rovnocennými následovníky císařových starých knírů.<a href="#cite_note-Kovařík_IV.,_202-251">[235]</a> </li> <li id="cite_note-262"><a href="#cite_ref-262">↑</a> Tato zásada zněla: „Začínej tažení po zralé úvaze, ale když je začneš, bojuj do krajnosti o to, aby sis nedal iniciativu vyrvat z rukou.“<a href="#cite_note-Tarle,_402-261">[244]</a> </li> <li id="cite_note-346"><a href="#cite_ref-346">↑</a> Původní jméno generála bylo Thomas Alexandre Davy de la Pailleterie.<a href="#cite_note-Gallaher-344">[326]</a> Byl otcem a dědem známých spisovatelů <a href="/wiki/Alexandre_Dumas_star%C5%A1%C3%AD" title="Alexandre Dumas starší">Alexandra Dumase staršího</a> a <a href="/wiki/Alexandre_Dumas_mlad%C5%A1%C3%AD" title="Alexandre Dumas mladší">Alexandra Dumase mladšího</a>.<a href="#cite_note-Girard_46-345">[327]</a> </li> <li id="cite_note-385"><a href="#cite_ref-385">↑</a> Palcové titulky v jedněch a těch samých pařížských novinách společně s Napoleonovým novým ántré postupně hlásaly: „Korsická obluda se vylodila v zálivu Jouan,“ „Lidožrout táhne na Grasse,“ „Uzurpátor vstoupil do Grenoblu,“ „Bonaparte obsadil Lyon,“ „Napoleon se blíží k Fontainebleau,“ „Jeho Císařské Veličenstvo dnes očekává své věrné v Paříži“<a href="#cite_note-384">[365]</a> </li> <li id="cite_note-436"><a href="#cite_ref-436">↑</a> Vzhledem k tomu, že všichni obyvatelé ostrova včetně Waltera Henriho tvrdili, že Napoleon byl na sklonku života velmi otylý, lze předpokládat, že tím chtěl naznačit, že byl velmi malého vzrůstu nebo měl drobné kosti, potažmo jen chtěl zmenšit význam protivníka Angličanů.<a href="#cite_note-Aronson,_110-435">[415]</a> </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Reference">Reference</h3>[<a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&veaction=edit&section=31" title="Editace sekce: Reference" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit&section=31" title="Editovat zdrojový kód sekce Reference">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-references-wrap mw-references-columns"><ol class="references"> <li id="cite_note-e6596ed0d2b81634d4a2b94f1bd23a5d26a198cf-1">↑ <a href="#cite_ref-e6596ed0d2b81634d4a2b94f1bd23a5d26a198cf_1-0">a</a> <a href="#cite_ref-e6596ed0d2b81634d4a2b94f1bd23a5d26a198cf_1-1">b</a> Kindred Britain. </li> <li id="cite_note-2"><a href="#cite_ref-2">↑</a> LAMARQUE, Philippe: Armorial du Premier Empire (Erbovní kniha prvního císařství), <a rel="nofollow" class="external free" href="http://napoleon1er.perso.neuf.fr/armorial.html">http://napoleon1er.perso.neuf.fr/armorial.html</a> </li> <li id="cite_note-3"><a href="#cite_ref-3">↑</a> Heraldická ročenka 1975, kapitola „Napoleonská heraldika“, str. 19–31, <a rel="nofollow" class="external free" href="http://www.historie.hranet.cz/heraldika/hr/hr1975.pdf">http://www.historie.hranet.cz/heraldika/hr/hr1975.pdf</a> </li> <li id="cite_note-4"><a href="#cite_ref-4">↑</a> <a href="/wiki/Milan_Buben" title="Milan Buben">BUBEN, Milan</a>: Encyklopedie heraldiky (Libri 1997, <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-85983-31-1" title="Speciální:Zdroje knih/80-85983-31-1">80-85983-31-1</a>) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií." </li> <li id="cite_note-Tarle,_414-5">↑ <a href="#cite_ref-Tarle,_414_5-0">a</a> <a href="#cite_ref-Tarle,_414_5-1">b</a> <a href="#cite_ref-Tarle,_414_5-2">c</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">TARLE, Jevgenij. Napoleon. Překlad Eduard Kubala. Praha: Naše vojsko, 1950. S. 414. [Dále jen: Tarle].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napoleon&rft.aulast=Tarle&rft.aufirst=Jevgenij&rft.place=Praha&rft.pub=Na%C5%A1e+vojsko&rft.date=1950&rft.pages=414">  </li> <li id="cite_note-6"><a href="#cite_ref-6">↑</a> Tarle, s. 343. </li> <li id="cite_note-7"><a href="#cite_ref-7">↑</a> Tarle, s. 22. </li> <li id="cite_note-8"><a href="#cite_ref-8">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">DUPUY, R. Ernest; DUPUY, Trevor N. Historie vojenství : Harperova encyklopedie. Od roku 1700 do války v Perském zálivu. Praha: Forma, 1997. 952 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7213-008-0" title="Speciální:Zdroje knih/80-7213-008-0">80-7213-008-0</a>. S. 812. [dále jen: Dupuy a Dupuy].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Historie+vojenstv%C3%AD+%3A+Harperova+encyklopedie.+Od+roku+1700+do+v%C3%A1lky+v%26nbsp%3BPersk%C3%A9m+z%C3%A1livu&rft.isbn=80-7213-008-0&rft.aulast=Dupuy&rft.aufirst=R.+Ernest&rft.au=Dupuy%2C+Trevor+N&rft.place=Praha&rft.pub=Forma&rft.date=1997&rft.tpages=952&rft.pages=812">  </li> <li id="cite_note-Čornej,_Vaníček,_Kučera,_298-9">↑ <a href="#cite_ref-Čornej,_Vaníček,_Kučera,_298_9-0">a</a> <a href="#cite_ref-Čornej,_Vaníček,_Kučera,_298_9-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Petr_%C4%8Cornej" title="Petr Čornej">ČORNEJ, Petr</a>; KUČERA, Jan P.; VANÍČEK, Vratislav. Evropa králů a císařů. Praha: Ivo Železný, 2005. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-237-3941-7" title="Speciální:Zdroje knih/80-237-3941-7">80-237-3941-7</a>. S. 298. [Dále jen: Evropa králů a císařů].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Evropa+kr%C3%A1l%C5%AF+a%26nbsp%3Bc%C3%ADsa%C5%99%C5%AF&rft.isbn=80-237-3941-7&rft.aulast=%C4%8Cornej&rft.aufirst=Petr&rft.au=Ku%C4%8Dera%2C+Jan+P.&rft.au=Van%C3%AD%C4%8Dek%2C+Vratislav&rft.place=Praha&rft.pub=Ivo+%C5%BDelezn%C3%BD&rft.date=2005&rft.pages=298">  </li> <li id="cite_note-Kde,_kdy_a_jak,_208-10">↑ <a href="#cite_ref-Kde,_kdy_a_jak,_208_10-0">a</a> <a href="#cite_ref-Kde,_kdy_a_jak,_208_10-1">b</a> <a href="#cite_ref-Kde,_kdy_a_jak,_208_10-2">c</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KOLEKTIV AUTORŮ. Kdy, kde, proč a jak se to stalo. Praha: Readers Digest Výběr s. r. o., 2002. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-902069-6-4" title="Speciální:Zdroje knih/80-902069-6-4">80-902069-6-4</a>. S. 208.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Kdy%2C+kde%2C+pro%C4%8D+a%26nbsp%3Bjak+se+to+stalo&rft.isbn=80-902069-6-4&rft.aulast=Kolektiv+autor%C5%AF&rft.place=Praha&rft.pub=Readers+Digest+V%C3%BDb%C4%9Br+s.%26nbsp%3Br.%26nbsp%3Bo.&rft.date=2002&rft.pages=208">  </li> <li id="cite_note-11"><a href="#cite_ref-11">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Kova%C5%99%C3%ADk_(historik)" title="Jiří Kovařík (historik)">KOVAŘÍK, Jiří</a>. Dobyvatel Bonaparte. Třebíč: Akcent, 2009. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7268-571-4" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7268-571-4">978-80-7268-571-4</a>. S. 100. [Dále jen: Dobyvatel Bonaparte].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Dobyvatel+Bonaparte&rft.isbn=978-80-7268-571-4&rft.aulast=Kova%C5%99%C3%ADk&rft.aufirst=Ji%C5%99%C3%AD&rft.place=T%C5%99eb%C3%AD%C4%8D&rft.pub=Akcent&rft.date=2009&rft.pages=100">  </li> <li id="cite_note-Ellis,_16-13">↑ <a href="#cite_ref-Ellis,_16_13-0">a</a> <a href="#cite_ref-Ellis,_16_13-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ELLIS, Geoffrey. Napoleon. Překlad Antonín Jeřábek. Praha: Paseka, 2001. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7185-405-0" title="Speciální:Zdroje knih/80-7185-405-0">80-7185-405-0</a>. S. 16. [Dále jen: Ellis].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napoleon&rft.isbn=80-7185-405-0&rft.aulast=Ellis&rft.aufirst=Geoffrey&rft.place=Praha&rft.pub=Paseka&rft.date=2001&rft.pages=16">  </li> <li id="cite_note-14"><a href="#cite_ref-14">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BONAPARTE, Napoleon. Napoleonovy paměti. Překlad plukovník St. Verhovac-Suchý. Praha: Julius Albert, 1929. S. 5–8. [Dále jen: Napoleonovy paměti].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napoleonovy+pam%C4%9Bti&rft.aulast=Bonaparte&rft.aufirst=Napoleon&rft.place=Praha&rft.pub=Julius+Albert&rft.date=1929&rft.pages=5%E2%80%938">  </li> <li id="cite_note-15"><a href="#cite_ref-15">↑</a> Tarle, s. 13. </li> <li id="cite_note-17"><a href="#cite_ref-17">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BARNETT, Correlli. Bonaparte. Překlad Jan Kozák. Brno: Jota s. r. o., 2005. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7217-352-9" title="Speciální:Zdroje knih/80-7217-352-9">80-7217-352-9</a>. S. 15. [Dále jen: Barnett].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Bonaparte&rft.isbn=80-7217-352-9&rft.aulast=Barnett&rft.aufirst=Correlli&rft.place=Brno&rft.pub=Jota+s.+r.+o.&rft.date=2005&rft.pages=15">  </li> <li id="cite_note-Manfred,_17-18">↑ <a href="#cite_ref-Manfred,_17_18-0">a</a> <a href="#cite_ref-Manfred,_17_18-1">b</a> <a href="#cite_ref-Manfred,_17_18-2">c</a> <a href="#cite_ref-Manfred,_17_18-3">d</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MANFRED, Albert Z. Napoleon Bonaparte. Praha: Svoboda, 1990. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-205-0129-0" title="Speciální:Zdroje knih/80-205-0129-0">80-205-0129-0</a>. S. 17. [Dále jen: Manfred].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napoleon+Bonaparte&rft.isbn=80-205-0129-0&rft.aulast=Manfred&rft.aufirst=Albert+Z.&rft.place=Praha&rft.pub=Svoboda&rft.date=1990&rft.pages=17">  </li> <li id="cite_note-Tarle,_14-19">↑ <a href="#cite_ref-Tarle,_14_19-0">a</a> <a href="#cite_ref-Tarle,_14_19-1">b</a> <a href="#cite_ref-Tarle,_14_19-2">c</a> <a href="#cite_ref-Tarle,_14_19-3">d</a> Tarle, s. 14. </li> <li id="cite_note-20"><a href="#cite_ref-20">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ARONSON, Theo. Napoleon a Josefína. Překlad Nora Doležalová. Praha: Iris, 1993. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-901268-7-1" title="Speciální:Zdroje knih/80-901268-7-1">80-901268-7-1</a>. S. 15. [Dále jen: Aronson].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napoleon+a%26nbsp%3BJosef%C3%ADna&rft.isbn=80-901268-7-1&rft.aulast=Aronson&rft.aufirst=Theo&rft.place=Praha&rft.pub=Iris&rft.date=1993&rft.pages=15">  </li> <li id="cite_note-Dobyvatel_Bonaparte,_15-21">↑ <a href="#cite_ref-Dobyvatel_Bonaparte,_15_21-0">a</a> <a href="#cite_ref-Dobyvatel_Bonaparte,_15_21-1">b</a> Dobyvatel Bonaparte, s. 15. </li> <li id="cite_note-22"><a href="#cite_ref-22">↑</a> Barnett, s. 15. </li> <li id="cite_note-Barnett,_16-25">↑ <a href="#cite_ref-Barnett,_16_25-0">a</a> <a href="#cite_ref-Barnett,_16_25-1">b</a> Barnett, 16. </li> <li id="cite_note-26"><a href="#cite_ref-26">↑</a> Barnett, s. 17. </li> <li id="cite_note-Manfred,_18-28"><a href="#cite_ref-Manfred,_18_28-0">↑</a> Manfred, s. 17–18. </li> <li id="cite_note-29"><a href="#cite_ref-29">↑</a> Tarle, s. 16. </li> <li id="cite_note-30"><a href="#cite_ref-30">↑</a> Manfred, s. 39. </li> <li id="cite_note-31"><a href="#cite_ref-31">↑</a> Manfred, s. 42. </li> <li id="cite_note-32"><a href="#cite_ref-32">↑</a> Manfred, s. 43. </li> <li id="cite_note-33"><a href="#cite_ref-33">↑</a> Manfred, s. 20. </li> <li id="cite_note-34"><a href="#cite_ref-34">↑</a> Manfred, s. 46. </li> <li id="cite_note-Tarle,_19-35">↑ <a href="#cite_ref-Tarle,_19_35-0">a</a> <a href="#cite_ref-Tarle,_19_35-1">b</a> Tarle, s. 19. </li> <li id="cite_note-36"><a href="#cite_ref-36">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">CASTELOT, André. Napoleon Bonaparte. Překlad Jiří Žák. Brno: Melantrich, 1998. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7023-265-X" title="Speciální:Zdroje knih/80-7023-265-X">80-7023-265-X</a>. S. 22. [Dále jen: Castelot].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napoleon+Bonaparte&rft.isbn=80-7023-265-X&rft.aulast=Castelot&rft.aufirst=Andr%C3%A9&rft.place=Brno&rft.pub=Melantrich&rft.date=1998&rft.pages=22">  </li> <li id="cite_note-37"><a href="#cite_ref-37">↑</a> Manfred, s. 51. </li> <li id="cite_note-Manfred,_56-38">↑ <a href="#cite_ref-Manfred,_56_38-0">a</a> <a href="#cite_ref-Manfred,_56_38-1">b</a> Manfred, s. 56. </li> <li id="cite_note-Tarle,_20-39"><a href="#cite_ref-Tarle,_20_39-0">↑</a> Tarle, s. 20. </li> <li id="cite_note-40"><a href="#cite_ref-40">↑</a> Barnett, s. 30–31. </li> <li id="cite_note-41"><a href="#cite_ref-41">↑</a> Manfred, s. 59. </li> <li id="cite_note-Manfred,_60-42"><a href="#cite_ref-Manfred,_60_42-0">↑</a> Manfred, s. 60. </li> <li id="cite_note-Barnet_32-43">↑ <a href="#cite_ref-Barnet_32_43-0">a</a> <a href="#cite_ref-Barnet_32_43-1">b</a> Barnett, s. 32. </li> <li id="cite_note-44"><a href="#cite_ref-44">↑</a> Tarle, s. 21. </li> <li id="cite_note-45"><a href="#cite_ref-45">↑</a> Manfred, s. 66. </li> <li id="cite_note-46"><a href="#cite_ref-46">↑</a> Dobyvatel Bonaparte, s. 42–53. </li> <li id="cite_note-47"><a href="#cite_ref-47">↑</a> Manfred, s. 62. </li> <li id="cite_note-48"><a href="#cite_ref-48">↑</a> Barnett, s. 35. </li> <li id="cite_note-49"><a href="#cite_ref-49">↑</a> Manfred, s. 73. </li> <li id="cite_note-51"><a href="#cite_ref-51">↑</a> Barnett, s. 36. </li> <li id="cite_note-52"><a href="#cite_ref-52">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KOVAŘÍK, Jiří. Napoleonova tažení I. – Vítězné roky. Třebíč: Akcent, 2003. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7268-261-X" title="Speciální:Zdroje knih/80-7268-261-X">80-7268-261-X</a>. S. 23. [Dále jen: Napoleonova tažení I.].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napoleonova+ta%C5%BEen%C3%AD+I.+%E2%80%93+V%C3%ADt%C4%9Bzn%C3%A9+roky&rft.isbn=80-7268-261-X&rft.aulast=Kova%C5%99%C3%ADk&rft.aufirst=Ji%C5%99%C3%AD&rft.place=T%C5%99eb%C3%AD%C4%8D&rft.pub=Akcent&rft.date=2003&rft.pages=23">  </li> <li id="cite_note-53"><a href="#cite_ref-53">↑</a> Dobyvatel Bonaparte, s. 75. </li> <li id="cite_note-54"><a href="#cite_ref-54">↑</a> Dobyvatel Bonaparte, s. 78–79. </li> <li id="cite_note-Manfred,_102-55">↑ <a href="#cite_ref-Manfred,_102_55-0">a</a> <a href="#cite_ref-Manfred,_102_55-1">b</a> Manfred, s. 102. </li> <li id="cite_note-57"><a href="#cite_ref-57">↑</a> Dobyvatel Bonaparte, s. 93. </li> <li id="cite_note-58"><a href="#cite_ref-58">↑</a> Dobyvatel Bonaparte, s. 96. </li> <li id="cite_note-59"><a href="#cite_ref-59">↑</a> Aronson, s. 42. </li> <li id="cite_note-60"><a href="#cite_ref-60">↑</a> Napoleonovy paměti, s. 138. </li> <li id="cite_note-61"><a href="#cite_ref-61">↑</a> Dobyvatel Bonaparte, s. 99. </li> <li id="cite_note-62"><a href="#cite_ref-62">↑</a> Napoleonovy paměti, s. 139. </li> <li id="cite_note-63"><a href="#cite_ref-63">↑</a> Manfred, s. 115. </li> <li id="cite_note-64"><a href="#cite_ref-64">↑</a> Napoleonovy paměti, s. 150. </li> <li id="cite_note-65"><a href="#cite_ref-65">↑</a> Tarle, s. 38. </li> <li id="cite_note-66"><a href="#cite_ref-66">↑</a> Dobyvatel Bonaparte, s. 463. </li> <li id="cite_note-67"><a href="#cite_ref-67">↑</a> Barnett, s. 53. </li> <li id="cite_note-68"><a href="#cite_ref-68">↑</a> Dupuy a Dupuy, s. 765. </li> <li id="cite_note-69"><a href="#cite_ref-69">↑</a> Barnett, s. 56. </li> <li id="cite_note-70"><a href="#cite_ref-70">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Kova%C5%99%C3%ADk_(historik)" title="Jiří Kovařík (historik)">KOVAŘÍK, Jiří</a>. Bonaparte v Egyptě. Třebíč: Akcent, 2007. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7268-466-3" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7268-466-3">978-80-7268-466-3</a>. S. 28. [Dále jen: Bonaparte v Egyptě].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Bonaparte+v%26nbsp%3BEgypt%C4%9B&rft.isbn=978-80-7268-466-3&rft.aulast=Kova%C5%99%C3%ADk&rft.aufirst=Ji%C5%99%C3%AD&rft.place=T%C5%99eb%C3%AD%C4%8D&rft.pub=Akcent&rft.date=2007&rft.pages=28">  </li> <li id="cite_note-71"><a href="#cite_ref-71">↑</a> Bonaparte v Egyptě, s. 82–107. </li> <li id="cite_note-72"><a href="#cite_ref-72">↑</a> Bonaparte v Egyptě, s. 147–162. </li> <li id="cite_note-73"><a href="#cite_ref-73">↑</a> Bonaparte v Egyptě, s. 195–214. </li> <li id="cite_note-74"><a href="#cite_ref-74">↑</a> Dupuy a Dupuy, s. 766. </li> <li id="cite_note-75"><a href="#cite_ref-75">↑</a> Bonaparte v Egyptě, s. 322–334. </li> <li id="cite_note-76"><a href="#cite_ref-76">↑</a> Bonaparte v Egyptě, s. 347–360. </li> <li id="cite_note-77"><a href="#cite_ref-77">↑</a> Barnett, s. 65. </li> <li id="cite_note-78"><a href="#cite_ref-78">↑</a> Barnett, s. 66. </li> <li id="cite_note-79"><a href="#cite_ref-79">↑</a> Barnett, s. 67. </li> <li id="cite_note-80"><a href="#cite_ref-80">↑</a> Barnett, s. 67–68. </li> <li id="cite_note-81"><a href="#cite_ref-81">↑</a> Manfred, s. 212. </li> <li id="cite_note-Barnett,_69-82">↑ <a href="#cite_ref-Barnett,_69_82-0">a</a> <a href="#cite_ref-Barnett,_69_82-1">b</a> Barnett, s. 69. </li> <li id="cite_note-barnett70-83">↑ <a href="#cite_ref-barnett70_83-0">a</a> <a href="#cite_ref-barnett70_83-1">b</a> Barnett, s. 70. </li> <li id="cite_note-Pijoan,_141-84"><a href="#cite_ref-Pijoan,_141_84-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">PIJOAN, José. Dějiny umění. Svazek 8. Praha: Knižní klub, 2000. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-242-0216-6" title="Speciální:Zdroje knih/80-242-0216-6">80-242-0216-6</a>. S. 141. [Dále jen: Pijoan].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=D%C4%9Bjiny+um%C4%9Bn%C3%AD&rft.isbn=80-242-0216-6&rft.aulast=Pijoan&rft.aufirst=Jos%C3%A9&rft.place=Praha&rft.pub=Kni%C5%BEn%C3%AD+klub&rft.date=2000&rft.pages=141">  </li> <li id="cite_note-Manfred,_251-85">↑ <a href="#cite_ref-Manfred,_251_85-0">a</a> <a href="#cite_ref-Manfred,_251_85-1">b</a> Manfred, s. 251. </li> <li id="cite_note-86"><a href="#cite_ref-86">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KOVAŘÍK, Jiří. Bitva u Marenga aneb Waterloo naruby. Třebíč: Akcent, 2006. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7268-271-7" title="Speciální:Zdroje knih/80-7268-271-7">80-7268-271-7</a>. S. 21. [Dále jen: Bitva u Marenga].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Bitva+u%26nbsp%3BMarenga+aneb+Waterloo+naruby&rft.isbn=80-7268-271-7&rft.aulast=Kova%C5%99%C3%ADk&rft.aufirst=Ji%C5%99%C3%AD&rft.place=T%C5%99eb%C3%AD%C4%8D&rft.pub=Akcent&rft.date=2006&rft.pages=21">  </li> <li id="cite_note-87"><a href="#cite_ref-87">↑</a> Ellis, s. 69. </li> <li id="cite_note-88"><a href="#cite_ref-88">↑</a> Manfred, s. 249. </li> <li id="cite_note-Tarle,_87-89">↑ <a href="#cite_ref-Tarle,_87_89-0">a</a> <a href="#cite_ref-Tarle,_87_89-1">b</a> Tarle, s. 87. </li> <li id="cite_note-90"><a href="#cite_ref-90">↑</a> Tarle, s. 88–90. </li> <li id="cite_note-91"><a href="#cite_ref-91">↑</a> Bitva u Marenga, s. 147. </li> <li id="cite_note-92"><a href="#cite_ref-92">↑</a> Bitva u Marenga, s. 35. </li> <li id="cite_note-93"><a href="#cite_ref-93">↑</a> Manfred, s. 258–259. </li> <li id="cite_note-94"><a href="#cite_ref-94">↑</a> Barnett, s. 76–77. </li> <li id="cite_note-95"><a href="#cite_ref-95">↑</a> Barnett, s. 78. </li> <li id="cite_note-96"><a href="#cite_ref-96">↑</a> Bitva u Marenga, s. 191. </li> <li id="cite_note-97"><a href="#cite_ref-97">↑</a> Manfred, s. 322–323. </li> <li id="cite_note-Lacour-Gayet,_541-98">↑ <a href="#cite_ref-Lacour-Gayet,_541_98-0">a</a> <a href="#cite_ref-Lacour-Gayet,_541_98-1">b</a> <a href="#cite_ref-Lacour-Gayet,_541_98-2">c</a> <a href="#cite_ref-Lacour-Gayet,_541_98-3">d</a> <a href="#cite_ref-Lacour-Gayet,_541_98-4">e</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">LACOUR-GAYET, Georges. Napoleon. Překlad Josef Dostál. Praha: F. Borový, 1931. S. 541. [Dále jen: Lacour-Gayet].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napoleon&rft.aulast=Lacour-Gayet&rft.aufirst=Georges&rft.place=Praha&rft.pub=F.+Borov%C3%BD&rft.date=1931&rft.pages=541">  </li> <li id="cite_note-99"><a href="#cite_ref-99">↑</a> Barnett, s. 139–140. </li> <li id="cite_note-Tarle,_129-100">↑ <a href="#cite_ref-Tarle,_129_100-0">a</a> <a href="#cite_ref-Tarle,_129_100-1">b</a> Tarle, s. 129. </li> <li id="cite_note-Dupuy_a_Dupuy,_911-101">↑ <a href="#cite_ref-Dupuy_a_Dupuy,_911_101-0">a</a> <a href="#cite_ref-Dupuy_a_Dupuy,_911_101-1">b</a> <a href="#cite_ref-Dupuy_a_Dupuy,_911_101-2">c</a> Dupuy a Dupuy, s. 911. </li> <li id="cite_note-Barnett,_87-102">↑ <a href="#cite_ref-Barnett,_87_102-0">a</a> <a href="#cite_ref-Barnett,_87_102-1">b</a> Barnett, s. 87. </li> <li id="cite_note-103"><a href="#cite_ref-103">↑</a> Barnett, s. 88. </li> <li id="cite_note-104"><a href="#cite_ref-104">↑</a> Castelot, s. 166–168. </li> <li id="cite_note-105"><a href="#cite_ref-105">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Kova%C5%99%C3%ADk_(historik)" title="Jiří Kovařík (historik)">KOVAŘÍK, Jiří</a>. Slavkov 1805 – Napoleonův největší triumf. Třebíč: Akcent, 2013. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7268-983-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7268-983-5">978-80-7268-983-5</a>. S. 35–36. [Dále jen: Kovařík (2013)].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Slavkov+1805+%E2%80%93+Napoleon%C5%AFv+nejv%C4%9Bt%C5%A1%C3%AD+triumf&rft.isbn=978-80-7268-983-5&rft.aulast=Kova%C5%99%C3%ADk&rft.aufirst=Ji%C5%99%C3%AD&rft.place=T%C5%99eb%C3%AD%C4%8D&rft.pub=Akcent&rft.date=2013&rft.pages=35%E2%80%9336">  </li> <li id="cite_note-106"><a href="#cite_ref-106">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KAŠPAR, Oldřich. Dějiny karibské oblasti. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 261 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7106-557-9" title="Speciální:Zdroje knih/80-7106-557-9">80-7106-557-9</a>. Kapitola Velká francouzská revoluce a vznik republiky Haiti, s. 121.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=D%C4%9Bjiny+karibsk%C3%A9+oblasti&rft.isbn=80-7106-557-9&rft.aulast=Ka%C5%A1par&rft.aufirst=Old%C5%99ich&rft.atitle=Velk%C3%A1+francouzsk%C3%A1+revoluce+a+vznik+republiky+Haiti&rft.place=Praha&rft.pub=Nakladatelstv%C3%AD+Lidov%C3%A9+noviny&rft.date=2002&rft.tpages=261&rft.pages=121">  </li> <li id="cite_note-Popkin,_135-107"><a href="#cite_ref-Popkin,_135_107-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">POPKIN, Jeremy D. A Concise History of the Haitian Revolution. Chichester, West Sussex: Wiley-Blackwell, 2012. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/concisehistoryof0000popk">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-4051-9820-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-4051-9820-2">978-1-4051-9820-2</a>. S. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/concisehistoryof0000popk/page/135">135</a>. (anglicky) [Dále jen: Popkin].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=A+Concise+History+of+the+Haitian+Revolution&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fconcisehistoryof0000popk&rft.isbn=978-1-4051-9820-2&rft.aulast=Popkin&rft.aufirst=Jeremy+D&rft.place=Chichester%2C+West+Sussex&rft.pub=Wiley-Blackwell&rft.date=2012&rft.pages=%5Bhttps%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fconcisehistoryof0000popk%2Fpage%2F135+135%5D">  </li> <li id="cite_note-108"><a href="#cite_ref-108">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">Ó COLMÁIN, Gearóid. France and the History of Haiti [online]. 2010-01-22. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.globalresearch.ca/france-and-the-history-of-haiti/17130">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=France+and+the+History+of+Haiti&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.globalresearch.ca%2Ffrance-and-the-history-of-haiti%2F17130&rft.aulast=%C3%93+Colm%C3%A1in&rft.aufirst=Gear%C3%B3id">  </li> <li id="cite_note-110"><a href="#cite_ref-110">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">TINDALL, George B.; SHI, David E. Dějiny Spojených států amerických. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1998. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7106-087-9" title="Speciální:Zdroje knih/80-7106-087-9">80-7106-087-9</a>. S. 258.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=D%C4%9Bjiny+Spojen%C3%BDch+st%C3%A1t%C5%AF+americk%C3%BDch&rft.isbn=80-7106-087-9&rft.aulast=Tindall&rft.aufirst=George+B.&rft.au=Shi%2C+David+E.&rft.place=Praha&rft.pub=Nakladatelstv%C3%AD+Lidov%C3%A9+noviny&rft.date=1998&rft.pages=258">  </li> <li id="cite_note-111"><a href="#cite_ref-111">↑</a> Kovařík (2013), s. 51–54. </li> <li id="cite_note-Manfred,_363-112">↑ <a href="#cite_ref-Manfred,_363_112-0">a</a> <a href="#cite_ref-Manfred,_363_112-1">b</a> Manfred, s. 363. </li> <li id="cite_note-113"><a href="#cite_ref-113">↑</a> Kovařík (2013), s. 63–67. </li> <li id="cite_note-Tarle,_125-114">↑ <a href="#cite_ref-Tarle,_125_114-0">a</a> <a href="#cite_ref-Tarle,_125_114-1">b</a> Tarle, s. 125. </li> <li id="cite_note-116"><a href="#cite_ref-116">↑</a> Tarle, s. 141. </li> <li id="cite_note-117"><a href="#cite_ref-117">↑</a> Barnett, s. 89–90. </li> <li id="cite_note-118"><a href="#cite_ref-118">↑</a> Kovařík (2013), s. 96–101. </li> <li id="cite_note-119"><a href="#cite_ref-119">↑</a> Barnett, s. 90. </li> <li id="cite_note-120"><a href="#cite_ref-120">↑</a> Barnett, s. 98. </li> <li id="cite_note-121"><a href="#cite_ref-121">↑</a> Kovařík (2013), s. 105. </li> <li id="cite_note-122"><a href="#cite_ref-122">↑</a> Manfred, s. 359. </li> <li id="cite_note-124"><a href="#cite_ref-124">↑</a> Kovařík (2013), s. 68 a 76. </li> <li id="cite_note-125"><a href="#cite_ref-125">↑</a> Napoleonova tažení I., s. 18. </li> <li id="cite_note-127"><a href="#cite_ref-127">↑</a> Kovařík (2013), s. 109. </li> <li id="cite_note-128"><a href="#cite_ref-128">↑</a> Kovařík (2013), s. 109–111. </li> <li id="cite_note-129"><a href="#cite_ref-129">↑</a> Kovařík (2013), s. 112. </li> <li id="cite_note-130"><a href="#cite_ref-130">↑</a> Manfred, s. 370. </li> <li id="cite_note-Napol.taž._I.,_30-131">↑ <a href="#cite_ref-Napol.taž._I.,_30_131-0">a</a> <a href="#cite_ref-Napol.taž._I.,_30_131-1">b</a> Napoleonova tažení I., s. 30. </li> <li id="cite_note-132"><a href="#cite_ref-132">↑</a> Napoleonova tažení I., s. 38. </li> <li id="cite_note-133"><a href="#cite_ref-133">↑</a> Napoleonova tažení I., s. 36. </li> <li id="cite_note-134"><a href="#cite_ref-134">↑</a> Napoleonova tažení I., s. 40. </li> <li id="cite_note-135"><a href="#cite_ref-135">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Du%C5%A1an_Uhl%C3%AD%C5%99" title="Dušan Uhlíř">UHLÍŘ, Dušan</a>. Slunce nad Slavkovem. Praha: Mladá fronta, 1984. S. 388.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Slunce+nad+Slavkovem&rft.aulast=Uhl%C3%AD%C5%99&rft.aufirst=Du%C5%A1an&rft.place=Praha&rft.pub=Mlad%C3%A1+fronta&rft.date=1984&rft.pages=388">  </li> <li id="cite_note-136"><a href="#cite_ref-136">↑</a> Tarle, s. 162. </li> <li id="cite_note-137"><a href="#cite_ref-137">↑</a> Manfred, s. 380. </li> <li id="cite_note-138"><a href="#cite_ref-138">↑</a> Napoleonova tažení I., s. 219. </li> <li id="cite_note-139"><a href="#cite_ref-139">↑</a> Napoleonova tažení I., s. 225–227. </li> <li id="cite_note-140"><a href="#cite_ref-140">↑</a> Tarle, 165. </li> <li id="cite_note-141"><a href="#cite_ref-141">↑</a> Tarle, s. 165. </li> <li id="cite_note-142"><a href="#cite_ref-142">↑</a> Barnett, s. 119. </li> <li id="cite_note-143"><a href="#cite_ref-143">↑</a> Tarle, s. 164–166. </li> <li id="cite_note-144"><a href="#cite_ref-144">↑</a> Tarle, s. 166. </li> <li id="cite_note-146"><a href="#cite_ref-146">↑</a> Napoleonova tažení I., s. 231. </li> <li id="cite_note-Manfred,_393-147">↑ <a href="#cite_ref-Manfred,_393_147-0">a</a> <a href="#cite_ref-Manfred,_393_147-1">b</a> Manfred, s. 393. </li> <li id="cite_note-148"><a href="#cite_ref-148">↑</a> Napoleonova tažení I., s. 276–328. </li> <li id="cite_note-149"><a href="#cite_ref-149">↑</a> Manfred, s. 396–397. </li> <li id="cite_note-150"><a href="#cite_ref-150">↑</a> Napoleonova tažení I., s. 338. </li> <li id="cite_note-151"><a href="#cite_ref-151">↑</a> Manfred, s. 400. </li> <li id="cite_note-152"><a href="#cite_ref-152">↑</a> Napoleonova tažení I., s. 389. </li> <li id="cite_note-154"><a href="#cite_ref-154">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KOVAŘÍK, Jiří. Napoleonova tažení II. – Nejistá vítězství. Třebíč: Akcent, 2003. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7268-271-7" title="Speciální:Zdroje knih/80-7268-271-7">80-7268-271-7</a>. S. 15. [Dále jen: Napoleonova tažení II.].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napoleonova+ta%C5%BEen%C3%AD+II.+%E2%80%93+Nejist%C3%A1+v%C3%ADt%C4%9Bzstv%C3%AD&rft.isbn=80-7268-271-7&rft.aulast=Kova%C5%99%C3%ADk&rft.aufirst=Ji%C5%99%C3%AD&rft.place=T%C5%99eb%C3%AD%C4%8D&rft.pub=Akcent&rft.date=2003&rft.pages=15">  </li> <li id="cite_note-155"><a href="#cite_ref-155">↑</a> Napoleonova tažení II., s. 11. </li> <li id="cite_note-156"><a href="#cite_ref-156">↑</a> Tarle, s. 180–181. </li> <li id="cite_note-157"><a href="#cite_ref-157">↑</a> Napoleonova tažení II., s. 57. </li> <li id="cite_note-158"><a href="#cite_ref-158">↑</a> Dupuy a Dupuy, s. 835. </li> <li id="cite_note-159"><a href="#cite_ref-159">↑</a> Barnett, s. 129–131. </li> <li id="cite_note-160"><a href="#cite_ref-160">↑</a> Napoleonova tažení II., 115–143. </li> <li id="cite_note-161"><a href="#cite_ref-161">↑</a> Barnett, s. 128. </li> <li id="cite_note-162"><a href="#cite_ref-162">↑</a> Napoleonova tažení II., s. 145–250. </li> <li id="cite_note-163"><a href="#cite_ref-163">↑</a> Tarle, s. 199–200. </li> <li id="cite_note-Kovařík_II.,_252-3-164">↑ <a href="#cite_ref-Kovařík_II.,_252-3_164-0">a</a> <a href="#cite_ref-Kovařík_II.,_252-3_164-1">b</a> Napoleonova tažení II., s. 252–253. </li> <li id="cite_note-165"><a href="#cite_ref-165">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Jean_Baptiste_Antoine_Marcellin_de_Marbot" class="mw-redirect" title="Jean Baptiste Antoine Marcellin de Marbot">DE MARBOT, Marcellin</a>. Paměti. Překlad <a href="/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Kova%C5%99%C3%ADk_(historik)" title="Jiří Kovařík (historik)">Jiří Kovařík</a>. Praha: Elka Press, 1999. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-902353-7-9" title="Speciální:Zdroje knih/80-902353-7-9">80-902353-7-9</a>. S. 215.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Pam%C4%9Bti&rft.isbn=80-902353-7-9&rft.aulast=de+Marbot&rft.aufirst=Marcellin&rft.place=Praha&rft.pub=Elka+Press&rft.date=1999&rft.pages=215">  </li> <li id="cite_note-167"><a href="#cite_ref-167">↑</a> Tarle, s. 201. </li> <li id="cite_note-168"><a href="#cite_ref-168">↑</a> Napoleonova tažení II., s. 253. </li> <li id="cite_note-169"><a href="#cite_ref-169">↑</a> Napoleonova tažení II., s. 254–258. </li> <li id="cite_note-170"><a href="#cite_ref-170">↑</a> Napoleonova tažení II., s. 254. </li> <li id="cite_note-171"><a href="#cite_ref-171">↑</a> Napoleonova tažení II., s. 258–261. </li> <li id="cite_note-172"><a href="#cite_ref-172">↑</a> Napoleonova tažení II., s. 264. </li> <li id="cite_note-173"><a href="#cite_ref-173">↑</a> Barnett, s. 146. </li> <li id="cite_note-174"><a href="#cite_ref-174">↑</a> Dupuy a Dupuy, s. 837. </li> <li id="cite_note-175"><a href="#cite_ref-175">↑</a> Napoleonova tažení II., s. 279. </li> <li id="cite_note-176"><a href="#cite_ref-176">↑</a> Barnett, s. 147–148. </li> <li id="cite_note-177"><a href="#cite_ref-177">↑</a> Manfred, s. 475. </li> <li id="cite_note-178"><a href="#cite_ref-178">↑</a> Barnett, s. 148–149. </li> <li id="cite_note-179"><a href="#cite_ref-179">↑</a> Napoleonova tažení II., s. 308. </li> <li id="cite_note-180"><a href="#cite_ref-180">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Napoleonova invaze 1807-1810. Třebíč: Akcent, 2010. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7268-683-4" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7268-683-4">978-80-7268-683-4</a>. S. 285. [Dále jen: Kovařík – Napoleonova invaze].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napoleonova+invaze+1807-1810&rft.isbn=978-80-7268-683-4&rft.place=T%C5%99eb%C3%AD%C4%8D&rft.pub=Akcent&rft.date=2010&rft.pages=285">  </li> <li id="cite_note-181"><a href="#cite_ref-181">↑</a> Dupuy a Dupuy, s. 838. </li> <li id="cite_note-182"><a href="#cite_ref-182">↑</a> Kovařík – Napoleonova invaze, s. 311–312. </li> <li id="cite_note-183"><a href="#cite_ref-183">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KOVAŘÍK, Jiří. 1809 – Orel proti orlu. Praha: Hart s. r. o., 2001. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-86529-37-1" title="Speciální:Zdroje knih/80-86529-37-1">80-86529-37-1</a>. S. 426. [Dále jen: 1809 – Orel proti orlu].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=1809+%E2%80%93+Orel+proti+orlu&rft.isbn=80-86529-37-1&rft.aulast=Kova%C5%99%C3%ADk&rft.aufirst=Ji%C5%99%C3%AD&rft.place=Praha&rft.pub=Hart+s.+r.+o.&rft.date=2001&rft.pages=426">  </li> <li id="cite_note-184"><a href="#cite_ref-184">↑</a> Manfred, s. 486. </li> <li id="cite_note-185"><a href="#cite_ref-185">↑</a> Manfred, s. 487–488. </li> <li id="cite_note-186"><a href="#cite_ref-186">↑</a> Manfred, s. 489. </li> <li id="cite_note-187"><a href="#cite_ref-187">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">TARLE, J. V. Talleyrand. Překlad N. Melniková-Papoušková a Růžena Schulzová. Praha: Naše vojsko, 1950. S. 112.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Talleyrand&rft.aulast=Tarle&rft.aufirst=J.+V.&rft.place=Praha&rft.pub=Na%C5%A1e+vojsko&rft.date=1950&rft.pages=112">  </li> <li id="cite_note-Manfred,_490-189">↑ <a href="#cite_ref-Manfred,_490_189-0">a</a> <a href="#cite_ref-Manfred,_490_189-1">b</a> Manfred, s. 490. </li> <li id="cite_note-190"><a href="#cite_ref-190">↑</a> 1809 – Orel proti orlu, s. 232. </li> <li id="cite_note-191"><a href="#cite_ref-191">↑</a> Barnett, s. 152. </li> <li id="cite_note-Manfred,_494-192">↑ <a href="#cite_ref-Manfred,_494_192-0">a</a> <a href="#cite_ref-Manfred,_494_192-1">b</a> Manfred, s. 494. </li> <li id="cite_note-193"><a href="#cite_ref-193">↑</a> Barnett, s. 153. </li> <li id="cite_note-194"><a href="#cite_ref-194">↑</a> 1809 – Orel proti orlu, s. 353. </li> <li id="cite_note-195"><a href="#cite_ref-195">↑</a> 1809 – Orel proti orlu, s. 394. </li> <li id="cite_note-Manfred,_496-196">↑ <a href="#cite_ref-Manfred,_496_196-0">a</a> <a href="#cite_ref-Manfred,_496_196-1">b</a> Manfred, s. 496. </li> <li id="cite_note-Barnett157-197"><a href="#cite_ref-Barnett157_197-0">↑</a> Barnett, s. 157. </li> <li id="cite_note-Manfred,_501-198">↑ <a href="#cite_ref-Manfred,_501_198-0">a</a> <a href="#cite_ref-Manfred,_501_198-1">b</a> Manfred, s. 501. </li> <li id="cite_note-199"><a href="#cite_ref-199">↑</a> Lacour-Gayet, s. 608. </li> <li id="cite_note-200"><a href="#cite_ref-200">↑</a> Castelot, s. 354–355. </li> <li id="cite_note-201"><a href="#cite_ref-201">↑</a> Manfred, s. 504. </li> <li id="cite_note-202"><a href="#cite_ref-202">↑</a> Barnett, s. 162. </li> <li id="cite_note-203"><a href="#cite_ref-203">↑</a> Barnett, s. 161. </li> <li id="cite_note-204"><a href="#cite_ref-204">↑</a> Ellis, s. 108. </li> <li id="cite_note-205"><a href="#cite_ref-205">↑</a> Tarle, s. 245. </li> <li id="cite_note-206"><a href="#cite_ref-206">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KOVAŘÍK, Jiří. Napoleonova tažení III. – Proti všem. Třebíč: Akcent, 2004. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7268-296-2" title="Speciální:Zdroje knih/80-7268-296-2">80-7268-296-2</a>. S. 15. [Dále jen: Napoleonova tažení III.].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napoleonova+ta%C5%BEen%C3%AD+III.+%E2%80%93+Proti+v%C5%A1em&rft.isbn=80-7268-296-2&rft.aulast=Kova%C5%99%C3%ADk&rft.aufirst=Ji%C5%99%C3%AD&rft.place=T%C5%99eb%C3%AD%C4%8D&rft.pub=Akcent&rft.date=2004&rft.pages=15">  </li> <li id="cite_note-207"><a href="#cite_ref-207">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KOVAŘÍK, Jiří. 1812 – Napoleonovo ruské tažení. Praha: Hart s. r. o., 2001. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-86529-20-7" title="Speciální:Zdroje knih/80-86529-20-7">80-86529-20-7</a>. S. 20. [Dále jen: 1812 – Napoleonovo ruské tažení].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=1812+%E2%80%93+Napoleonovo+rusk%C3%A9+ta%C5%BEen%C3%AD&rft.isbn=80-86529-20-7&rft.aulast=Kova%C5%99%C3%ADk&rft.aufirst=Ji%C5%99%C3%AD&rft.place=Praha&rft.pub=Hart+s.+r.+o.&rft.date=2001&rft.pages=20">  </li> <li id="cite_note-208"><a href="#cite_ref-208">↑</a> Napoleonova tažení III., s. 15–16. </li> <li id="cite_note-Kovařík_III.,_25-209">↑ <a href="#cite_ref-Kovařík_III.,_25_209-0">a</a> <a href="#cite_ref-Kovařík_III.,_25_209-1">b</a> Napoleonova tažení III., s. 25. </li> <li id="cite_note-Kovařík_III.,_28-210">↑ <a href="#cite_ref-Kovařík_III.,_28_210-0">a</a> <a href="#cite_ref-Kovařík_III.,_28_210-1">b</a> Napoleonova tažení III., s. 28. </li> <li id="cite_note-211"><a href="#cite_ref-211">↑</a> Tarle, s. 257. </li> <li id="cite_note-212"><a href="#cite_ref-212">↑</a> 1812 – Napoleonovo ruské tažení, s. 40. </li> <li id="cite_note-213"><a href="#cite_ref-213">↑</a> Napoleonova tažení III., s. 31–32. </li> <li id="cite_note-214"><a href="#cite_ref-214">↑</a> Napoleonova tažení III., s. 29. </li> <li id="cite_note-Manfred,_528-215">↑ <a href="#cite_ref-Manfred,_528_215-0">a</a> <a href="#cite_ref-Manfred,_528_215-1">b</a> Manfred, s. 528. </li> <li id="cite_note-216"><a href="#cite_ref-216">↑</a> 1812 – Napoleonovo ruské tažení, s. 110–119. </li> <li id="cite_note-217"><a href="#cite_ref-217">↑</a> Barnett, s. 174. </li> <li id="cite_note-218"><a href="#cite_ref-218">↑</a> Manfred, s. 530. </li> <li id="cite_note-219"><a href="#cite_ref-219">↑</a> Napoleonova tažení III., s. 86. </li> <li id="cite_note-220"><a href="#cite_ref-220">↑</a> Napoleonova tažení III., s. 87. </li> <li id="cite_note-221"><a href="#cite_ref-221">↑</a> 1812 – Napoleonovo ruské tažení, s. 160. </li> <li id="cite_note-222"><a href="#cite_ref-222">↑</a> Manfred, s. 533. </li> <li id="cite_note-223"><a href="#cite_ref-223">↑</a> 1812 – Napoleonovo ruské tažení, s. 257. </li> <li id="cite_note-224"><a href="#cite_ref-224">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">TARLE, Jevgenij. Napoleonovo tažení na Rus 1812. Praha: Naše vojsko, 1948. S. 112. [Dále jen: Napoleonovo tažení na Rus 1812].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napoleonovo+ta%C5%BEen%C3%AD+na+Rus+1812&rft.aulast=Tarle&rft.aufirst=Jevgenij&rft.place=Praha&rft.pub=Na%C5%A1e+vojsko&rft.date=1948&rft.pages=112">  </li> <li id="cite_note-225"><a href="#cite_ref-225">↑</a> Tarle, s. 278. </li> <li id="cite_note-226"><a href="#cite_ref-226">↑</a> Tarle, s. 280. </li> <li id="cite_note-227"><a href="#cite_ref-227">↑</a> 1812 – Napoleonovo ruské tažení, s. 269. </li> <li id="cite_note-228"><a href="#cite_ref-228">↑</a> 1812 – Napoleonovo ruské tažení, s. 272. </li> <li id="cite_note-229"><a href="#cite_ref-229">↑</a> Napoleonovo tažení na Rus 1812, s. 265–266. </li> <li id="cite_note-230"><a href="#cite_ref-230">↑</a> Napoleonovo tažení na Rus 1812, s. 310. </li> <li id="cite_note-231"><a href="#cite_ref-231">↑</a> 1812 – Napoleonovo ruské tažení, s. 325–333. </li> <li id="cite_note-232"><a href="#cite_ref-232">↑</a> 1812 – Napoleonovo ruské tažení, s. 334. </li> <li id="cite_note-233"><a href="#cite_ref-233">↑</a> Tarle, s. 291. </li> <li id="cite_note-234"><a href="#cite_ref-234">↑</a> Barnett, s. 180. </li> <li id="cite_note-235"><a href="#cite_ref-235">↑</a> Napoleonova tažení III., s. 190. </li> <li id="cite_note-236"><a href="#cite_ref-236">↑</a> Napoleonova tažení III., s. 192. </li> <li id="cite_note-237"><a href="#cite_ref-237">↑</a> Napoleonova tažení III., s. 194–206. </li> <li id="cite_note-238"><a href="#cite_ref-238">↑</a> 1812 – Napoleonovo ruské tažení, s. 468–470. </li> <li id="cite_note-240"><a href="#cite_ref-240">↑</a> 1812 – Napoleonovo ruské tažení, s. 443–438. </li> <li id="cite_note-241"><a href="#cite_ref-241">↑</a> 1812 – Napoleonovo ruské tažení, s. 452–455. </li> <li id="cite_note-242"><a href="#cite_ref-242">↑</a> Napoleonova tažení III., s. 254. </li> <li id="cite_note-243"><a href="#cite_ref-243">↑</a> Napoleonova tažení III., s. 255. </li> <li id="cite_note-244"><a href="#cite_ref-244">↑</a> Tarle, s. 303. </li> <li id="cite_note-245"><a href="#cite_ref-245">↑</a> Barnett, s. 183. </li> <li id="cite_note-246"><a href="#cite_ref-246">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Jaroslav_%C5%A0ediv%C3%BD" title="Jaroslav Šedivý">ŠEDIVÝ, Jaroslav</a>. Metternich kontra Napoleon. Praha: Knižní klub, 1998. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7176-738-7" title="Speciální:Zdroje knih/80-7176-738-7">80-7176-738-7</a>. S. 126.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Metternich+kontra+Napoleon&rft.isbn=80-7176-738-7&rft.aulast=%C5%A0ediv%C3%BD&rft.aufirst=Jaroslav&rft.place=Praha&rft.pub=Kni%C5%BEn%C3%AD+klub&rft.date=1998&rft.pages=126">  </li> <li id="cite_note-247"><a href="#cite_ref-247">↑</a> Napoleonova tažení III., s. 296–297. </li> <li id="cite_note-248"><a href="#cite_ref-248">↑</a> Napoleonova tažení III., s. 294–295. </li> <li id="cite_note-Barnett,_184-249">↑ <a href="#cite_ref-Barnett,_184_249-0">a</a> <a href="#cite_ref-Barnett,_184_249-1">b</a> Barnett, s. 184. </li> <li id="cite_note-Barnett,_193-250">↑ <a href="#cite_ref-Barnett,_193_250-0">a</a> <a href="#cite_ref-Barnett,_193_250-1">b</a> Barnett, s. 193. </li> <li id="cite_note-Kovařík_IV.,_202-251">↑ <a href="#cite_ref-Kovařík_IV.,_202_251-0">a</a> <a href="#cite_ref-Kovařík_IV.,_202_251-1">b</a> <a href="#cite_ref-Kovařík_IV.,_202_251-2">c</a> Napoleonova tažení IV., s. 202. </li> <li id="cite_note-253"><a href="#cite_ref-253">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KOVAŘÍK, Jiří. Napoleonova tažení IV. – Pád orla. Třebíč: Akcent, 2004. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7268-307-1" title="Speciální:Zdroje knih/80-7268-307-1">80-7268-307-1</a>. S. 200. [Dále jen: Napoleonova tažení IV.].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napoleonova+ta%C5%BEen%C3%AD+IV.+%E2%80%93+P%C3%A1d+orla&rft.isbn=80-7268-307-1&rft.aulast=Kova%C5%99%C3%ADk&rft.aufirst=Ji%C5%99%C3%AD&rft.place=T%C5%99eb%C3%AD%C4%8D&rft.pub=Akcent&rft.date=2004&rft.pages=200">  </li> <li id="cite_note-254"><a href="#cite_ref-254">↑</a> Barnett, s. 185. </li> <li id="cite_note-255"><a href="#cite_ref-255">↑</a> Napoleonova tažení III., s. 274. </li> <li id="cite_note-256"><a href="#cite_ref-256">↑</a> Napoleonova tažení III., s. 307–340. </li> <li id="cite_note-257"><a href="#cite_ref-257">↑</a> Napoleonova tažení III., s. 339. </li> <li id="cite_note-258"><a href="#cite_ref-258">↑</a> Napoleonova tažení III., s. 368–386. </li> <li id="cite_note-259"><a href="#cite_ref-259">↑</a> Barnett, s. 186. </li> <li id="cite_note-260"><a href="#cite_ref-260">↑</a> Napoleonova tažení III., s. 288. </li> <li id="cite_note-Tarle,_402-261">↑ <a href="#cite_ref-Tarle,_402_261-0">a</a> <a href="#cite_ref-Tarle,_402_261-1">b</a> Tarle, s. 402. </li> <li id="cite_note-263"><a href="#cite_ref-263">↑</a> Barnett, s. 187. </li> <li id="cite_note-264"><a href="#cite_ref-264">↑</a> Manfred, s. 557. </li> <li id="cite_note-265"><a href="#cite_ref-265">↑</a> Napoleonova tažení III., s. 421. </li> <li id="cite_note-266"><a href="#cite_ref-266">↑</a> Napoleonova tažení III., s. 429–440. </li> <li id="cite_note-267"><a href="#cite_ref-267">↑</a> Napoleonova tažení III., s. 440–456. </li> <li id="cite_note-268"><a href="#cite_ref-268">↑</a> Barnett, s. 189. </li> <li id="cite_note-269"><a href="#cite_ref-269">↑</a> Napoleonova tažení IV., s. 7. </li> <li id="cite_note-270"><a href="#cite_ref-270">↑</a> Castelot, s. 410–413. </li> <li id="cite_note-271"><a href="#cite_ref-271">↑</a> Napoleonova tažení IV., s. 9. </li> <li id="cite_note-272"><a href="#cite_ref-272">↑</a> Barnett, s. 190. </li> <li id="cite_note-273"><a href="#cite_ref-273">↑</a> Kovařík, s. 42–171. </li> <li id="cite_note-274"><a href="#cite_ref-274">↑</a> Napoleonova tažení IV., s. 368. </li> <li id="cite_note-275"><a href="#cite_ref-275">↑</a> Napoleonova tažení IV., s. 194. </li> <li id="cite_note-276"><a href="#cite_ref-276">↑</a> Napoleonova tažení IV., s. 211. </li> <li id="cite_note-277"><a href="#cite_ref-277">↑</a> Tarle, s. 329. </li> <li id="cite_note-278"><a href="#cite_ref-278">↑</a> Barnett, s. 196. </li> <li id="cite_note-279"><a href="#cite_ref-279">↑</a> Napoleonova tažení IV., s. 302–335. </li> <li id="cite_note-280"><a href="#cite_ref-280">↑</a> Napoleonova tažení IV., s. 339–342. </li> <li id="cite_note-281"><a href="#cite_ref-281">↑</a> Barnett, s. 197. </li> <li id="cite_note-282"><a href="#cite_ref-282">↑</a> Napoleonova tažení IV., s. 362–363. </li> <li id="cite_note-283"><a href="#cite_ref-283">↑</a> Napoleonova tažení IV., s. 363. </li> <li id="cite_note-284"><a href="#cite_ref-284">↑</a> Napoleonova tažení IV., s. 367. </li> <li id="cite_note-285"><a href="#cite_ref-285">↑</a> Manfred, s. 565. </li> <li id="cite_note-286"><a href="#cite_ref-286">↑</a> Barnett, s. 197–198. </li> <li id="cite_note-287"><a href="#cite_ref-287">↑</a> Napoleonova tažení IV., s. 370–373. </li> <li id="cite_note-Dupuy_a_Dupuy,_822-288">↑ <a href="#cite_ref-Dupuy_a_Dupuy,_822_288-0">a</a> <a href="#cite_ref-Dupuy_a_Dupuy,_822_288-1">b</a> <a href="#cite_ref-Dupuy_a_Dupuy,_822_288-2">c</a> Dupuy a Dupuy, s. 822. </li> <li id="cite_note-289"><a href="#cite_ref-289">↑</a> Tarle, s. 405. </li> <li id="cite_note-290"><a href="#cite_ref-290">↑</a> Tarle, s. 407. </li> <li id="cite_note-291"><a href="#cite_ref-291">↑</a> Tarle, s. 400. </li> <li id="cite_note-292"><a href="#cite_ref-292">↑</a> Dupuy a Dupuy, s. 814. </li> <li id="cite_note-293"><a href="#cite_ref-293">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BEVIN, Alexander. Jak vítězí velcí vojevůdci. Překlad Ivory Rodriguez. 1. vyd. Brno: Jota, 1996. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-85617-88-9" title="Speciální:Zdroje knih/80-85617-88-9">80-85617-88-9</a>. S. 77. [Dále jen: Alexander].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Jak+v%C3%ADt%C4%9Bz%C3%AD+velc%C3%AD+vojev%C5%AFdci&rft.isbn=80-85617-88-9&rft.aulast=Bevin&rft.aufirst=Alexander&rft.place=Brno&rft.pub=Jota&rft.date=1996&rft.edition=1&rft.pages=77">  </li> <li id="cite_note-294"><a href="#cite_ref-294">↑</a> Tarle, s. 404. </li> <li id="cite_note-295"><a href="#cite_ref-295">↑</a> Alexander, s. 84. </li> <li id="cite_note-296"><a href="#cite_ref-296">↑</a> Tarle, s. 401. </li> <li id="cite_note-297"><a href="#cite_ref-297">↑</a> Manfred, s. 495. </li> <li id="cite_note-298"><a href="#cite_ref-298">↑</a> Tarle, s. 408. </li> <li id="cite_note-299"><a href="#cite_ref-299">↑</a> Orlové Napoleonovy armády, s. 17–18. </li> <li id="cite_note-Lacour-Gayet,_147-300">↑ <a href="#cite_ref-Lacour-Gayet,_147_300-0">a</a> <a href="#cite_ref-Lacour-Gayet,_147_300-1">b</a> Lacour-Gayet, s. 147. </li> <li id="cite_note-Ellis,_70-301">↑ <a href="#cite_ref-Ellis,_70_301-0">a</a> <a href="#cite_ref-Ellis,_70_301-1">b</a> Ellis, s. 70. </li> <li id="cite_note-302"><a href="#cite_ref-302">↑</a> Lacour-Gayet, s. 148. </li> <li id="cite_note-Ellis,_71-303">↑ <a href="#cite_ref-Ellis,_71_303-0">a</a> <a href="#cite_ref-Ellis,_71_303-1">b</a> Ellis, s. 71. </li> <li id="cite_note-Tarle,_198-304">↑ <a href="#cite_ref-Tarle,_198_304-0">a</a> <a href="#cite_ref-Tarle,_198_304-1">b</a> Tarle, s. 198. </li> <li id="cite_note-305"><a href="#cite_ref-305">↑</a> Tarle, s. 124. </li> <li id="cite_note-306"><a href="#cite_ref-306">↑</a> Ellis, s. 77. </li> <li id="cite_note-307"><a href="#cite_ref-307">↑</a> Barnett, s. 84. </li> <li id="cite_note-308"><a href="#cite_ref-308">↑</a> Tarle, s. 126. </li> <li id="cite_note-Tarle,_122-309">↑ <a href="#cite_ref-Tarle,_122_309-0">a</a> <a href="#cite_ref-Tarle,_122_309-1">b</a> Tarle, s. 122. </li> <li id="cite_note-Barnett,_139-310">↑ <a href="#cite_ref-Barnett,_139_310-0">a</a> <a href="#cite_ref-Barnett,_139_310-1">b</a> Barnett, s. 139. </li> <li id="cite_note-Barnett,_140-311">↑ <a href="#cite_ref-Barnett,_140_311-0">a</a> <a href="#cite_ref-Barnett,_140_311-1">b</a> <a href="#cite_ref-Barnett,_140_311-2">c</a> Barnett, s. 140. </li> <li id="cite_note-312"><a href="#cite_ref-312">↑</a> Manfred, s. 443–444. </li> <li id="cite_note-Lacour-Gayet,_556-313">↑ <a href="#cite_ref-Lacour-Gayet,_556_313-0">a</a> <a href="#cite_ref-Lacour-Gayet,_556_313-1">b</a> <a href="#cite_ref-Lacour-Gayet,_556_313-2">c</a> Lacour-Gayet, s. 556. </li> <li id="cite_note-314"><a href="#cite_ref-314">↑</a> Ellis, s. 107. </li> <li id="cite_note-315"><a href="#cite_ref-315">↑</a> Manfred, s. 445. </li> <li id="cite_note-316"><a href="#cite_ref-316">↑</a> Manfred, s. 443. </li> <li id="cite_note-317"><a href="#cite_ref-317">↑</a> Lacour-Gayet, s. 560–561. </li> <li id="cite_note-318"><a href="#cite_ref-318">↑</a> Lacour-Gayet, s. 559. </li> <li id="cite_note-319"><a href="#cite_ref-319">↑</a> Tarle, s. 230. </li> <li id="cite_note-320"><a href="#cite_ref-320">↑</a> Tarle, s. 231. </li> <li id="cite_note-321"><a href="#cite_ref-321">↑</a> Ellis, s. 108–109. </li> <li id="cite_note-322"><a href="#cite_ref-322">↑</a> Ellis, s. 109. </li> <li id="cite_note-323"><a href="#cite_ref-323">↑</a> Manfred, s. 444–445. </li> <li id="cite_note-324"><a href="#cite_ref-324">↑</a> Barnett, s. 82. </li> <li id="cite_note-325"><a href="#cite_ref-325">↑</a> Tarle, s. 92. </li> <li id="cite_note-326"><a href="#cite_ref-326">↑</a> Barnett, s. 83. </li> <li id="cite_note-327"><a href="#cite_ref-327">↑</a> Tarle, s. 123. </li> <li id="cite_note-328"><a href="#cite_ref-328">↑</a> Manfred, s. 449–451. </li> <li id="cite_note-329"><a href="#cite_ref-329">↑</a> Ellis, s. 63. </li> <li id="cite_note-330"><a href="#cite_ref-330">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">RÁČEK, Blažej. Církevní dějiny v přehledu a obrazech. Praha: Vyšehrad, 1940. S. 574. [Dále jen: Ráček].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=C%C3%ADrkevn%C3%AD+d%C4%9Bjiny+v%26nbsp%3Bp%C5%99ehledu+a%26nbsp%3Bobrazech&rft.aulast=R%C3%A1%C4%8Dek&rft.aufirst=Bla%C5%BEej&rft.place=Praha&rft.pub=Vy%C5%A1ehrad&rft.date=1940&rft.pages=574">  </li> <li id="cite_note-331"><a href="#cite_ref-331">↑</a> Ellis, s. 64. </li> <li id="cite_note-332"><a href="#cite_ref-332">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BOUHLER, Filip. Napoleon. Praha: Orbis, 1994. S. 161. [Dále jen: Bouhler].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napoleon&rft.aulast=Bouhler&rft.aufirst=Filip&rft.place=Praha&rft.pub=Orbis&rft.date=1994&rft.pages=161">  </li> <li id="cite_note-Bouhler162-333">↑ <a href="#cite_ref-Bouhler162_333-0">a</a> <a href="#cite_ref-Bouhler162_333-1">b</a> Bouhler, s. 162. </li> <li id="cite_note-334"><a href="#cite_ref-334">↑</a> Lacour-Gayet, s. 622 a 624 </li> <li id="cite_note-335"><a href="#cite_ref-335">↑</a> Castelot, s. 397. </li> <li id="cite_note-336"><a href="#cite_ref-336">↑</a> Ráček, s. 579. </li> <li id="cite_note-337"><a href="#cite_ref-337">↑</a> Lacour-Gayet, s. 625. </li> <li id="cite_note-338"><a href="#cite_ref-338">↑</a> Tarle, s. 305. </li> <li id="cite_note-339"><a href="#cite_ref-339">↑</a> Lacour-Gayet, s. 626. </li> <li id="cite_note-Tindall-Shi-340">↑ <a href="#cite_ref-Tindall-Shi_340-0">a</a> <a href="#cite_ref-Tindall-Shi_340-1">b</a> <a href="#cite_ref-Tindall-Shi_340-2">c</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">TINDALL, George Brown; SHI, David E. Dějiny Spojených států amerických. Překlad Alena Faltýsková et al.. Druhé, opravené. vyd. Praha: Lidové noviny, 2000. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7106-088-7" title="Speciální:Zdroje knih/80-7106-088-7">80-7106-088-7</a>. S. 160–161.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=D%C4%9Bjiny+Spojen%C3%BDch+st%C3%A1t%C5%AF+americk%C3%BDch&rft.isbn=80-7106-088-7&rft.aulast=Tindall&rft.aufirst=George+Brown&rft.au=Shi%2C+David+E.&rft.place=Praha&rft.pub=Lidov%C3%A9+noviny&rft.date=2000&rft.edition=Druh%C3%A9%2C+opraven%C3%A9&rft.pages=160%E2%80%93161">  </li> <li id="cite_note-Popkin_11-341"><a href="#cite_ref-Popkin_11_341-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">POPKIN, Jeremy D. A Concise History of the Haitian Revolution. Chichester, West Sussex: Wiley-Blackwell, 2012. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/concisehistoryof0000popk">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-4051-9820-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-4051-9820-2">978-1-4051-9820-2</a>. S. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/concisehistoryof0000popk/page/11">11</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=A+Concise+History+of+the+Haitian+Revolution&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fconcisehistoryof0000popk&rft.isbn=978-1-4051-9820-2&rft.aulast=Popkin&rft.aufirst=Jeremy+D.&rft.place=Chichester%2C+West+Sussex&rft.pub=Wiley-Blackwell&rft.date=2012&rft.pages=%5Bhttps%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fconcisehistoryof0000popk%2Fpage%2F11+11%5D">  </li> <li id="cite_note-Popkin_106-342"><a href="#cite_ref-Popkin_106_342-0">↑</a> Popkin, s. 106. </li> <li id="cite_note-Popkin_133-343">↑ <a href="#cite_ref-Popkin_133_343-0">a</a> <a href="#cite_ref-Popkin_133_343-1">b</a> Popkin, s. 133. </li> <li id="cite_note-Gallaher-344"><a href="#cite_ref-Gallaher_344-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">GALLAHER, John G. General Alexandre Dumas: Soldier of the French Revolution. Carbondale: Southern Illinois University Press, 1997. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=zZ-ALXkowCEC">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0809320983" title="Speciální:Zdroje knih/0809320983">0809320983</a>. S. 3. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=General+Alexandre+Dumas%3A+Soldier+of+the+French+Revolution&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3DzZ-ALXkowCEC&rft.isbn=0809320983&rft.aulast=Gallaher&rft.aufirst=John+G.&rft.place=Carbondale&rft.pub=Southern+Illinois+University+Press&rft.date=1997&rft.pages=3">  </li> <li id="cite_note-Girard_46-345">↑ <a href="#cite_ref-Girard_46_345-0">a</a> <a href="#cite_ref-Girard_46_345-1">b</a> Girard, s. 46. </li> <li id="cite_note-Popkin_112–116-347"><a href="#cite_ref-Popkin_112–116_347-0">↑</a> Popkin, s. 112–116. </li> <li id="cite_note-Popkin_105-348">↑ <a href="#cite_ref-Popkin_105_348-0">a</a> <a href="#cite_ref-Popkin_105_348-1">b</a> Popkin, s. 105. </li> <li id="cite_note-Popkin_105–106-349"><a href="#cite_ref-Popkin_105–106_349-0">↑</a> Popkin, s. 105–106. </li> <li id="cite_note-Popkin_117-350">↑ <a href="#cite_ref-Popkin_117_350-0">a</a> <a href="#cite_ref-Popkin_117_350-1">b</a> <a href="#cite_ref-Popkin_117_350-2">c</a> Popkin, s. 117. </li> <li id="cite_note-Italiaander_259-351"><a href="#cite_ref-Italiaander_259_351-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ITALIAANDER, Rolf. Der ruhelose Kontinent: ein Schlüssel zur Geschichte und Wirtschaft aller afrikanischen Länder. Düsseldorf: Econ-Verlag, 1961. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?ei=AvY3VdyoMo7hatnVgbAJ&hl=cs&id=1lg9AAAAMAAJ">Dostupné online</a>. S. 259. (německy)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Der+ruhelose+Kontinent%3A+ein+Schl%C3%BCssel+zur+Geschichte+und+Wirtschaft+aller+afrikanischen+L%C3%A4nder&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fei%3DAvY3VdyoMo7hatnVgbAJ%26hl%3Dcs%26id%3D1lg9AAAAMAAJ&rft.aulast=Italiaander&rft.aufirst=Rolf&rft.place=D%C3%BCsseldorf&rft.pub=Econ-Verlag&rft.date=1961&rft.pages=259">  </li> <li id="cite_note-Popkin_117–118-352"><a href="#cite_ref-Popkin_117–118_352-0">↑</a> Popkin, s. 117–118. </li> <li id="cite_note-Girard_44-353"><a href="#cite_ref-Girard_44_353-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">GIRARD, Philippe R. The Slaves Who Defeated Napoléon: Toussaint Louverture and the Haitian War of Independence, 1801–1804. Tuscaloosa: University of Alabama Press, 2011. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=03XSP22p3kgC">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0817317325" title="Speciální:Zdroje knih/0817317325">0817317325</a>. S. 44. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Slaves+Who+Defeated+Napol%C3%A9on%3A+Toussaint+Louverture+and+the+Haitian+War+of+Independence%2C+1801%E2%80%931804&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3D03XSP22p3kgC&rft.isbn=0817317325&rft.aulast=Girard&rft.aufirst=Philippe+R.&rft.place=Tuscaloosa&rft.pub=University+of+Alabama+Press&rft.date=2011&rft.pages=44">  </li> <li id="cite_note-Meneval_85-354"><a href="#cite_ref-Meneval_85_354-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MENEVAL, Claude François. Memoirs of Napoleon Bonaparte, the Court of the First Empire. Svazek 1. New York: P. F. Collier & Son, 1910. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/memoirsofnapoleo01mn">Dostupné online</a>. S. 85. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Memoirs+of+Napoleon+Bonaparte%2C+the+Court+of+the+First+Empire&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fmemoirsofnapoleo01mn&rft.aulast=Meneval&rft.aufirst=Claude+Fran%C3%A7ois&rft.place=New+York&rft.pub=P.+F.+Collier+%26+Son&rft.date=1910&rft.pages=85">  </li> <li id="cite_note-Popkin_114–115-355"><a href="#cite_ref-Popkin_114–115_355-0">↑</a> Popkin, s. 114–115. </li> <li id="cite_note-Popkin_120-356">↑ <a href="#cite_ref-Popkin_120_356-0">a</a> <a href="#cite_ref-Popkin_120_356-1">b</a> Popkin, s. 120. </li> <li id="cite_note-Popkin_127-357"><a href="#cite_ref-Popkin_127_357-0">↑</a> Popkin, s. 127. </li> <li id="cite_note-Maurois_285-358">↑ <a href="#cite_ref-Maurois_285_358-0">a</a> <a href="#cite_ref-Maurois_285_358-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Andr%C3%A9_Maurois" title="André Maurois">MAUROIS, André</a>. Dějiny Francie. Překlad Miroslav Drozd a Adriena Borovičková. Praha: Lidové noviny, 1994. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7106-098-4" title="Speciální:Zdroje knih/80-7106-098-4">80-7106-098-4</a>. S. 285.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=D%C4%9Bjiny+Francie&rft.isbn=80-7106-098-4&rft.aulast=Maurois&rft.aufirst=Andr%C3%A9&rft.place=Praha&rft.pub=Lidov%C3%A9+noviny&rft.date=1994&rft.pages=285">  </li> <li id="cite_note-Popkin_115-359"><a href="#cite_ref-Popkin_115_359-0">↑</a> Popkin, s. 115. </li> <li id="cite_note-Popkin_126-360"><a href="#cite_ref-Popkin_126_360-0">↑</a> Popkin, s. 126. </li> <li id="cite_note-Popkin_128–129-361">↑ <a href="#cite_ref-Popkin_128–129_361-0">a</a> <a href="#cite_ref-Popkin_128–129_361-1">b</a> Popkin, s. 128–129. </li> <li id="cite_note-Girard_189–190-362"><a href="#cite_ref-Girard_189–190_362-0">↑</a> Girard, s. 189–190. </li> <li id="cite_note-Girard_187–188-363"><a href="#cite_ref-Girard_187–188_363-0">↑</a> Girard, s. 187–188. </li> <li id="cite_note-Popkin_133–134-364"><a href="#cite_ref-Popkin_133–134_364-0">↑</a> Popkin, s. 133–134. </li> <li id="cite_note-365"><a href="#cite_ref-365">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">TARABA, Luboš. Waterloo. Praha: Prostor, 1999. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7260-016-8" title="Speciální:Zdroje knih/80-7260-016-8">80-7260-016-8</a>. S. 12. [Dále jen: Taraba].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Waterloo&rft.isbn=80-7260-016-8&rft.aulast=Taraba&rft.aufirst=Lubo%C5%A1&rft.place=Praha&rft.pub=Prostor&rft.date=1999&rft.pages=12">  </li> <li id="cite_note-366"><a href="#cite_ref-366">↑</a> TRAITÉ entre l'Autriche, la Russie et la Prusse, d'une. Fontainebleau: 11. dubna 1814. <a class="external text" href="https://fr.wikisource.org/wiki/Trait%C3%A9_de_Fontainebleau_%281814%29">Dostupné online</a>. (francouzsky) </li> <li id="cite_note-367"><a href="#cite_ref-367">↑</a> Dupuy a Dupuy, s. 849. </li> <li id="cite_note-:0-368">↑ <a href="#cite_ref-:0_368-0">a</a> <a href="#cite_ref-:0_368-1">b</a> <a href="#cite_ref-:0_368-2">c</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BRAUDE, Mark. Neviditelný císař. Napoleon na Elbě. Praha: Beta s. r. o., 2020.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Neviditeln%C3%BD+c%C3%ADsa%C5%99.+Napoleon+na+Elb%C4%9B&rft.aulast=Braude&rft.aufirst=Mark&rft.place=Praha&rft.pub=Beta+s.+r.+o.&rft.date=2020">  </li> <li id="cite_note-369"><a href="#cite_ref-369">↑</a> Tarle, s. 348. </li> <li id="cite_note-370"><a href="#cite_ref-370">↑</a> Napoleonova tažení IV., s. 379. </li> <li id="cite_note-371"><a href="#cite_ref-371">↑</a> Taraba, s. 13. </li> <li id="cite_note-372"><a href="#cite_ref-372">↑</a> Napoleonova tažení IV., s. 380. </li> <li id="cite_note-373"><a href="#cite_ref-373">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KOVAŘÍK, Jiří. 100 dní z Elby k Waterloo. Praha: Elka Press, 1999. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-902353-9-5" title="Speciální:Zdroje knih/80-902353-9-5">80-902353-9-5</a>. S. 30. [Dále jen: Sto dní z Elby k Waterloo].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=100+dn%C3%AD+z%26nbsp%3BElby+k%26nbsp%3BWaterloo&rft.isbn=80-902353-9-5&rft.aulast=Kova%C5%99%C3%ADk&rft.aufirst=Ji%C5%99%C3%AD&rft.place=Praha&rft.pub=Elka+Press&rft.date=1999&rft.pages=30">  </li> <li id="cite_note-374"><a href="#cite_ref-374">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">GRÖSSINGOVÁ, Sigrid-Maria. Napoleonovy lásky. Praha: Ikar, 2005. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-249-0560-4" title="Speciální:Zdroje knih/80-249-0560-4">80-249-0560-4</a>. S. 183. [Dále jen: Größingová].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napoleonovy+l%C3%A1sky&rft.isbn=80-249-0560-4&rft.aulast=Gr%C3%B6%C3%9Fingov%C3%A1&rft.aufirst=Sigrid-Maria&rft.place=Praha&rft.pub=Ikar&rft.date=2005&rft.pages=183">  </li> <li id="cite_note-Kovařík,_381-375">↑ <a href="#cite_ref-Kovařík,_381_375-0">a</a> <a href="#cite_ref-Kovařík,_381_375-1">b</a> <a href="#cite_ref-Kovařík,_381_375-2">c</a> Napoleonova tažení IV., s. 381. </li> <li id="cite_note-376"><a href="#cite_ref-376">↑</a> Barnett, s. 200. </li> <li id="cite_note-377"><a href="#cite_ref-377">↑</a> Tarle, s. 352. </li> <li id="cite_note-378"><a href="#cite_ref-378">↑</a> Napoleonova tažení IV., s. 378. </li> <li id="cite_note-379"><a href="#cite_ref-379">↑</a> Napoleonova tažení IV., s. 383. </li> <li id="cite_note-380"><a href="#cite_ref-380">↑</a> Sto dní z Elby k Waterloo, s. 33. </li> <li id="cite_note-381"><a href="#cite_ref-381">↑</a> Taraba, s. 21. </li> <li id="cite_note-382"><a href="#cite_ref-382">↑</a> Napoleonova tažení IV., s. 385. </li> <li id="cite_note-383"><a href="#cite_ref-383">↑</a> Napoleonova tažení IV., s. 387. </li> <li id="cite_note-384"><a href="#cite_ref-384">↑</a> Tarle, s. 364. </li> <li id="cite_note-Napoleonova_tažení_IV,_394-386">↑ <a href="#cite_ref-Napoleonova_tažení_IV,_394_386-0">a</a> <a href="#cite_ref-Napoleonova_tažení_IV,_394_386-1">b</a> Napoleonova tažení IV., s. 394. </li> <li id="cite_note-387"><a href="#cite_ref-387">↑</a> Sto dní z Elby k Waterloo, s. 61. </li> <li id="cite_note-388"><a href="#cite_ref-388">↑</a> Sto dní z Elby k Waterloo, s. 65. </li> <li id="cite_note-389"><a href="#cite_ref-389">↑</a> Barnett, s. 202. </li> <li id="cite_note-390"><a href="#cite_ref-390">↑</a> Taraba, s. 70. </li> <li id="cite_note-391"><a href="#cite_ref-391">↑</a> Sto dní z Elby k Waterloo, s. 82. </li> <li id="cite_note-392"><a href="#cite_ref-392">↑</a> Sto dní z Elby k Waterloo, s. 83. </li> <li id="cite_note-393"><a href="#cite_ref-393">↑</a> Sto dní z Elby k Waterloo, s. 123. </li> <li id="cite_note-394"><a href="#cite_ref-394">↑</a> Sto dní z Elby k Waterloo, s. 110. </li> <li id="cite_note-395"><a href="#cite_ref-395">↑</a> Taraba, s. 82. </li> <li id="cite_note-396"><a href="#cite_ref-396">↑</a> Sto dní z Elby k Waterloo, s. 123–128. </li> <li id="cite_note-397"><a href="#cite_ref-397">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Carl_von_Clausewitz" title="Carl von Clausewitz">CLAUSEWITZ, Carl von</a>. O válce. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1959. S. 262.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=O%26nbsp%3Bv%C3%A1lce&rft.aulast=Clausewitz&rft.aufirst=Carl+von&rft.place=Praha&rft.pub=Na%C5%A1e+vojsko&rft.date=1959&rft.edition=1&rft.pages=262">  </li> <li id="cite_note-398"><a href="#cite_ref-398">↑</a> Taraba, s. 119–179. </li> <li id="cite_note-399"><a href="#cite_ref-399">↑</a> Sto dní z Elby k Waterloo, s. 179–187. </li> <li id="cite_note-400"><a href="#cite_ref-400">↑</a> Dupuy a Dupuy, s. 855. </li> <li id="cite_note-401"><a href="#cite_ref-401">↑</a> Taraba, s. 331. </li> <li id="cite_note-402"><a href="#cite_ref-402">↑</a> Taraba, s. 344. </li> <li id="cite_note-403"><a href="#cite_ref-403">↑</a> Manfred, s. 590. </li> <li id="cite_note-404"><a href="#cite_ref-404">↑</a> Manfred, s. 591. </li> <li id="cite_note-405"><a href="#cite_ref-405">↑</a> Sto dní z Elby k Waterloo, s. 272. </li> <li id="cite_note-406"><a href="#cite_ref-406">↑</a> Tarle, s. 385. </li> <li id="cite_note-407"><a href="#cite_ref-407">↑</a> Größingová, s. 221. </li> <li id="cite_note-408"><a href="#cite_ref-408">↑</a> Größingová, s. 221–235 </li> <li id="cite_note-Tarle_387-409">↑ <a href="#cite_ref-Tarle_387_409-0">a</a> <a href="#cite_ref-Tarle_387_409-1">b</a> Tarle, s. 387. </li> <li id="cite_note-410"><a href="#cite_ref-410">↑</a> Lacour-Gayet, s. 746. </li> <li id="cite_note-411"><a href="#cite_ref-411">↑</a> Größingová, s. 228–229. </li> <li id="cite_note-412"><a href="#cite_ref-412">↑</a> Größingová, s. 229. </li> <li id="cite_note-Barnett,_212-413">↑ <a href="#cite_ref-Barnett,_212_413-0">a</a> <a href="#cite_ref-Barnett,_212_413-1">b</a> Barnett, s. 212. </li> <li id="cite_note-Größingová,_235-414">↑ <a href="#cite_ref-Größingová,_235_414-0">a</a> <a href="#cite_ref-Größingová,_235_414-1">b</a> Größingová, s. 235. </li> <li id="cite_note-Tarle,_392-415">↑ <a href="#cite_ref-Tarle,_392_415-0">a</a> <a href="#cite_ref-Tarle,_392_415-1">b</a> Tarle, s. 392. </li> <li id="cite_note-416"><a href="#cite_ref-416">↑</a> Tarle, s. 393. </li> <li id="cite_note-417"><a href="#cite_ref-417">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/w/index.php?title=Ben_Weider&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ben Weider (stránka neexistuje)">WEIDER, Ben</a>; HAPGOOD, David. Napoleon byl zavražděn. Překlad Miroslav Brož. Vimperk, Rudná u Prahy, Praha: Papyrus, Jeva, Knižní klub, 1995. S. 11. [dále jen: Weider a Hapgood].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napoleon+byl+zavra%C5%BEd%C4%9Bn&rft.aulast=Weider&rft.aufirst=Ben&rft.au=Hapgood%2C+David&rft.place=Vimperk%2C+Rudn%C3%A1+u%26nbsp%3BPrahy%2C+Praha&rft.pub=Papyrus%2C+Jeva%2C+Kni%C5%BEn%C3%AD+klub&rft.date=1995&rft.pages=11">  </li> <li id="cite_note-Barnett,_213-418">↑ <a href="#cite_ref-Barnett,_213_418-0">a</a> <a href="#cite_ref-Barnett,_213_418-1">b</a> Barnett, s. 213. </li> <li id="cite_note-419"><a href="#cite_ref-419">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Napoleon byl větší, než si myslíte. uLékaře.cz [online]. 2010-01-18 [cit. 2023-02-27]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ulekare.cz/clanek/napoleon-byl-vetsi-nez-si-myslite-9978">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=uL%C3%A9ka%C5%99e.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.ulekare.cz%2Fclanek%2Fnapoleon-byl-vetsi-nez-si-myslite-9978&rft.atitle=Napoleon+byl+v%C4%9Bt%C5%A1%C3%AD%2C+ne%C5%BE+si+mysl%C3%ADte&rft.date=2010-01-18">  </li> <li id="cite_note-420"><a href="#cite_ref-420">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KOVAŘÍK, Jiří. Sňatky se smrtí. Veselí nad Moravou: Moravská Bastei MOBA, s. r. o., 2008. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-243-3284-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-243-3284-0">978-80-243-3284-0</a>. S. 267. [Dále jen: Sňatky se smrtí].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=S%C5%88atky+se+smrt%C3%AD&rft.isbn=978-80-243-3284-0&rft.aulast=Kova%C5%99%C3%ADk&rft.aufirst=Ji%C5%99%C3%AD&rft.place=Vesel%C3%AD+nad+Moravou&rft.pub=Moravsk%C3%A1+Bastei+MOBA%2C+s.+r.+o.&rft.date=2008&rft.pages=267">  </li> <li id="cite_note-421"><a href="#cite_ref-421">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MARCHAND, Louis. Mémoires de Marchand, premier valet de chambre et exécuteur testamentaire de l'empereur: Sainte-Hélène. Svazek 2. Paříž: Tallandier, 1985. 481 s. (francouzsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=M%C3%A9moires+de+Marchand%2C+premier+valet+de+chambre+et+ex%C3%A9cuteur+testamentaire+de+l%27empereur%3A+Sainte-H%C3%A9l%C3%A8ne&rft.aulast=Marchand&rft.aufirst=Louis&rft.place=Pa%C5%99%C3%AD%C5%BE&rft.pub=Tallandier&rft.date=1985&rft.tpages=481">  </li> <li id="cite_note-422"><a href="#cite_ref-422">↑</a> Weider a Hapgood, s. 28–29 a 48. </li> <li id="cite_note-423"><a href="#cite_ref-423">↑</a> Weider a Hapgood, s. 83. </li> <li id="cite_note-424"><a href="#cite_ref-424">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> L' “occhio” nucleare rivela: Napoleone non è stato avvelenato [online]. Università di Pavia [cit. 2015-02-03]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20150203160734/http://www.unipv.eu/site/home/area-stampa/comunicati-stampa/articolo1131.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2015-02-03.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=L%27+%E2%80%9Cocchio%E2%80%9D+nucleare+rivela%3A+Napoleone+non+%C3%A8+stato+avvelenato&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.unipv.eu%2Fsite%2Fhome%2Farea-stampa%2Fcomunicati-stampa%2Farticolo1131.html&rft.pub=Universit%C3%A0+di+Pavia">  </li> <li id="cite_note-425"><a href="#cite_ref-425">↑</a> Sňatky se smrtí, s. 282–284. </li> <li id="cite_note-426"><a href="#cite_ref-426">↑</a> Barnett, s. 11. </li> <li id="cite_note-427"><a href="#cite_ref-427">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Malý velký vojevůdce, který změnil osud Evropy. Před 250 lety se narodil Napoleon Bonaparte. <a href="/wiki/IROZHLAS" title="IROZHLAS">iROZHLAS</a> [online]. <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_rozhlas" title="Český rozhlas">Český rozhlas</a> [cit. 2022-10-30]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/napoleon-bonaparte-bitvy-smrt-vyska-narozeni-francie-vojevudce_1908151358_ako">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iROZHLAS&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.irozhlas.cz%2Fveda-technologie%2Fhistorie%2Fnapoleon-bonaparte-bitvy-smrt-vyska-narozeni-francie-vojevudce_1908151358_ako&rft.atitle=Mal%C3%BD+velk%C3%BD+vojev%C5%AFdce%2C+kter%C3%BD+zm%C4%9Bnil+osud+Evropy.+P%C5%99ed+250+lety+se+narodil+Napoleon+Bonaparte&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas">  </li> <li id="cite_note-428"><a href="#cite_ref-428">↑</a> Bouhler, s. 277. </li> <li id="cite_note-429"><a href="#cite_ref-429">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">VOSS, Sophie Marie Gräfin von. Neunundsechzig Jahre am Preußischen Hofe. Berlín: Duncker & Humblot, 1876. 441 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://ubsm.bg.ac.rs/dokument/1367/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Neunundsechzig+Jahre+am+Preu%C3%9Fischen+Hofe&rft_id=http%3A%2F%2Fubsm.bg.ac.rs%2Fdokument%2F1367%2F&rft.aulast=Voss&rft.aufirst=Sophie+Marie+Gr%C3%A4fin+von&rft.place=Berl%C3%ADn&rft.pub=Duncker+%26+Humblot&rft.date=1876&rft.tpages=441">  </li> <li id="cite_note-430"><a href="#cite_ref-430">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MÉNEVAL, Claude Francois. Napoléon Et Marie-Louise; Souvenirs Historiques, Svazek 3. [s.l.]: HardPress, 2013. 298 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9781314095852" title="Speciální:Zdroje knih/9781314095852">9781314095852</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napol%C3%A9on+Et+Marie-Louise%3B+Souvenirs+Historiques%2C+Svazek+3&rft.isbn=9781314095852&rft.aulast=M%C3%A9neval&rft.aufirst=Claude+Francois&rft.pub=HardPress&rft.date=2013&rft.tpages=298">  </li> <li id="cite_note-Barnett,_141-431">↑ <a href="#cite_ref-Barnett,_141_431-0">a</a> <a href="#cite_ref-Barnett,_141_431-1">b</a> Barnett, s. 141. </li> <li id="cite_note-432"><a href="#cite_ref-432">↑</a> Bouhler, s. 277–278. </li> <li id="cite_note-433"><a href="#cite_ref-433">↑</a> Bouhler, s. 278. </li> <li id="cite_note-434"><a href="#cite_ref-434">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">HENRY, Walter. Events of a military life. Londýn: W. Pickering, 1843. 301 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/stream/cihm_35259#page/n7/mode/2up">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Events+of+a%26nbsp%3Bmilitary+life&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fstream%2Fcihm_35259%23page%2Fn7%2Fmode%2F2up&rft.aulast=Henry&rft.aufirst=Walter&rft.place=Lond%C3%BDn&rft.pub=W.+Pickering&rft.date=1843&rft.tpages=301">  </li> <li id="cite_note-Aronson,_110-435">↑ <a href="#cite_ref-Aronson,_110_435-0">a</a> <a href="#cite_ref-Aronson,_110_435-1">b</a> Aronson, s. 110. </li> <li id="cite_note-437"><a href="#cite_ref-437">↑</a> Aronson, s. 112. </li> <li id="cite_note-438"><a href="#cite_ref-438">↑</a> Tarle, s. 408–409. </li> <li id="cite_note-Boughler,_281-439">↑ <a href="#cite_ref-Boughler,_281_439-0">a</a> <a href="#cite_ref-Boughler,_281_439-1">b</a> Bouhler, s. 281. </li> <li id="cite_note-440"><a href="#cite_ref-440">↑</a> Bouhler, s. 281–282. </li> <li id="cite_note-441"><a href="#cite_ref-441">↑</a> Bouhler, s. 284. </li> <li id="cite_note-442"><a href="#cite_ref-442">↑</a> Bouhler, s. 283. </li> <li id="cite_note-443"><a href="#cite_ref-443">↑</a> Bouhler, s. 284–285. </li> <li id="cite_note-444"><a href="#cite_ref-444">↑</a> Bouhler, s. 285. </li> <li id="cite_note-445"><a href="#cite_ref-445">↑</a> Manfred, s. 588. </li> <li id="cite_note-446"><a href="#cite_ref-446">↑</a> Barnett, s. 141–142. </li> <li id="cite_note-447"><a href="#cite_ref-447">↑</a> Bouhler, s. 282. </li> <li id="cite_note-448"><a href="#cite_ref-448">↑</a> Bouhler, s. 322–323. </li> <li id="cite_note-449"><a href="#cite_ref-449">↑</a> Barnett, s. 136. </li> <li id="cite_note-450"><a href="#cite_ref-450">↑</a> Tarle, s. 415. </li> <li id="cite_note-451"><a href="#cite_ref-451">↑</a> Barnett, s. 138. </li> <li id="cite_note-452"><a href="#cite_ref-452">↑</a> Aronson, s. 33. </li> <li id="cite_note-453"><a href="#cite_ref-453">↑</a> Größingová, s. 22. </li> <li id="cite_note-454"><a href="#cite_ref-454">↑</a> Größingová, s. 25–28. </li> <li id="cite_note-455"><a href="#cite_ref-455">↑</a> Castelot, s. 33–34. </li> <li id="cite_note-456"><a href="#cite_ref-456">↑</a> Barnett, s. 40–41. </li> <li id="cite_note-Größingová,_104-457">↑ <a href="#cite_ref-Größingová,_104_457-0">a</a> <a href="#cite_ref-Größingová,_104_457-1">b</a> Größingová, s. 104. </li> <li id="cite_note-458"><a href="#cite_ref-458">↑</a> Größingová, s. 135–136. </li> <li id="cite_note-459"><a href="#cite_ref-459">↑</a> Größingová, s. 160. </li> <li id="cite_note-460"><a href="#cite_ref-460">↑</a> Aronson, s. 150. </li> <li id="cite_note-461"><a href="#cite_ref-461">↑</a> Größingová, s. 163. </li> <li id="cite_note-462"><a href="#cite_ref-462">↑</a> Größingová, s. 164. </li> <li id="cite_note-463"><a href="#cite_ref-463">↑</a> Barnett, s. 156–157. </li> <li id="cite_note-464"><a href="#cite_ref-464">↑</a> Größingová, s. 199. </li> <li id="cite_note-465"><a href="#cite_ref-465">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">STENDHAL. Vie de Napoléon. Paříž: Calmann Lévy, 1876. 298 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/viedenapolonfr00stenuoft">Dostupné online</a>. (francouzsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Vie+de+Napol%C3%A9on&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fviedenapolonfr00stenuoft&rft.aulast=Stendhal&rft.place=Pa%C5%99%C3%AD%C5%BE&rft.pub=Calmann+L%C3%A9vy&rft.date=1876&rft.tpages=298">  </li> <li id="cite_note-466"><a href="#cite_ref-466">↑</a> Größingová, s. 73–74. </li> <li id="cite_note-467"><a href="#cite_ref-467">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">RÉMUSAT, Claire de. Mémoires de madame de Rémusat (1802-1808). 1. Paříž: Calman Lévy, 1880. 413 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k27946v.pdf">Dostupné online</a>. (francouzsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=M%C3%A9moires+de+madame+de+R%C3%A9musat+%281802-1808%29.+1&rft_id=http%3A%2F%2Fgallica.bnf.fr%2Fark%3A%2F12148%2Fbpt6k27946v.pdf&rft.aulast=R%C3%A9musat&rft.aufirst=Claire+de&rft.place=Pa%C5%99%C3%AD%C5%BE&rft.pub=Calman+L%C3%A9vy&rft.date=1880&rft.tpages=413">  </li> <li id="cite_note-468"><a href="#cite_ref-468">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">RÉMUSAT, Claire de. Mémoires de madame de Rémusat (1802-1808). 2. Paříž: Calman Lévy, 1880. 420 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k279476.pdf">Dostupné online</a>. (francouzsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=M%C3%A9moires+de+madame+de+R%C3%A9musat+%281802-1808%29.+2&rft_id=http%3A%2F%2Fgallica.bnf.fr%2Fark%3A%2F12148%2Fbpt6k279476.pdf&rft.aulast=R%C3%A9musat&rft.aufirst=Claire+de&rft.place=Pa%C5%99%C3%AD%C5%BE&rft.pub=Calman+L%C3%A9vy&rft.date=1880&rft.tpages=420">  </li> <li id="cite_note-469"><a href="#cite_ref-469">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">WAIRY, Louis Constant. Mémoires de Constant, premier valet de chambre de l'empereur : sur la vie privée de Napoléon, sa famille et sa cour. Paříž: Garnier, 1910. 469 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ia601401.us.archive.org/1/items/mmoiresdecons02wair/mmoiresdecons02wair.pdf">Dostupné online</a>. (francouzsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=M%C3%A9moires+de+Constant%2C+premier+valet+de+chambre+de+l%27empereur+%3A+sur+la+vie+priv%C3%A9e+de+Napol%C3%A9on%2C+sa+famille+et+sa+cour&rft_id=https%3A%2F%2Fia601401.us.archive.org%2F1%2Fitems%2Fmmoiresdecons02wair%2Fmmoiresdecons02wair.pdf&rft.aulast=Wairy&rft.aufirst=Louis+Constant&rft.place=Pa%C5%99%C3%AD%C5%BE&rft.pub=Garnier&rft.date=1910&rft.tpages=469">  </li> <li id="cite_note-470"><a href="#cite_ref-470">↑</a> Aronson, s. 108. </li> <li id="cite_note-471"><a href="#cite_ref-471">↑</a> Manfred, s. 25. </li> <li id="cite_note-472"><a href="#cite_ref-472">↑</a> Tarle, s. 17. </li> <li id="cite_note-473"><a href="#cite_ref-473">↑</a> Manfred, s. 28. </li> <li id="cite_note-474"><a href="#cite_ref-474">↑</a> Barnett, s. 27. </li> <li id="cite_note-475"><a href="#cite_ref-475">↑</a> Barnett, s. 25–29. </li> <li id="cite_note-476"><a href="#cite_ref-476">↑</a> Barnett, s. 37. </li> <li id="cite_note-477"><a href="#cite_ref-477">↑</a> Bouhler, s. 18. </li> <li id="cite_note-478"><a href="#cite_ref-478">↑</a> Milostné dopisy Josefině: Od zanícení lásky až po chladný rozvod. Praha: Pelcl, 1911.<a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:6fe18b8d-3032-4359-8713-9d7d60ccf1fe">online</a> </li> <li id="cite_note-Ellis,_184-479">↑ <a href="#cite_ref-Ellis,_184_479-0">a</a> <a href="#cite_ref-Ellis,_184_479-1">b</a> <a href="#cite_ref-Ellis,_184_479-2">c</a> Ellis, s. 184. </li> <li id="cite_note-480"><a href="#cite_ref-480">↑</a> Tarle, s. 388. </li> <li id="cite_note-Ellis,_189-481">↑ <a href="#cite_ref-Ellis,_189_481-0">a</a> <a href="#cite_ref-Ellis,_189_481-1">b</a> Ellis, s. 189. </li> <li id="cite_note-482"><a href="#cite_ref-482">↑</a> Ellis, s. 190. </li> <li id="cite_note-483"><a href="#cite_ref-483">↑</a> Ellis, s. 191. </li> <li id="cite_note-484"><a href="#cite_ref-484">↑</a> Války a válečníci, s. 193. </li> <li id="cite_note-485"><a href="#cite_ref-485">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Josef_Poli%C5%A1ensk%C3%BD" title="Josef Polišenský">POLIŠENSKÝ, Josef</a>. Napoleon a srdce Evropy. Praha: Svoboda, 1971. S. 234.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napoleon+a%26nbsp%3Bsrdce+Evropy&rft.aulast=Poli%C5%A1ensk%C3%BD&rft.aufirst=Josef&rft.place=Praha&rft.pub=Svoboda&rft.date=1971&rft.pages=234">  </li> <li id="cite_note-486"><a href="#cite_ref-486">↑</a> Weider a Hapgood, s. 27. </li> <li id="cite_note-487"><a href="#cite_ref-487">↑</a> Ellis, s. 9. </li> <li id="cite_note-488"><a href="#cite_ref-488">↑</a> Ellis, s. 12. </li> <li id="cite_note-489"><a href="#cite_ref-489">↑</a> Lacour-Gayet, s. 764–765. </li> <li id="cite_note-490"><a href="#cite_ref-490">↑</a> Pijoan, s. 140. </li> <li id="cite_note-491"><a href="#cite_ref-491">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KOLEKTIV AUTORŮ. Encyklopedie světového malířství. Praha: <a href="/wiki/Academia" title="Academia">Academia</a>, 1975. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-242-0216-6" title="Speciální:Zdroje knih/80-242-0216-6">80-242-0216-6</a>. S. 93. [Dále jen: Encyklopedie světového malířství].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Encyklopedie+sv%C4%9Btov%C3%A9ho+mal%C3%AD%C5%99stv%C3%AD&rft.isbn=80-242-0216-6&rft.aulast=Kolektiv+autor%C5%AF&rft.place=Praha&rft.pub=%5B%5BAcademia%5D%5D&rft.date=1975&rft.pages=93">  </li> <li id="cite_note-492"><a href="#cite_ref-492">↑</a> Pijoan, s. 145. </li> <li id="cite_note-493"><a href="#cite_ref-493">↑</a> Pijoan, s. 139. </li> <li id="cite_note-494"><a href="#cite_ref-494">↑</a> Encyklopedie světového malířství, s. 76. </li> <li id="cite_note-495"><a href="#cite_ref-495">↑</a> Encyklopedie světového malířství, s. 136. </li> <li id="cite_note-496"><a href="#cite_ref-496">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Ernst Meissonier: 1814 [online]. Napoleon a knihy Jiřího Kovaříka, 2014-02-24 [cit. 2015-02-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://napoleon-knihy.blogspot.cz/2014/02/ernst-meissonier-1814.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Ernst+Meissonier%3A+1814&rft_id=http%3A%2F%2Fnapoleon-knihy.blogspot.cz%2F2014%2F02%2Fernst-meissonier-1814.html&rft.pub=Napoleon+a%26nbsp%3Bknihy+Ji%C5%99%C3%ADho+Kova%C5%99%C3%ADka">  </li> <li id="cite_note-497"><a href="#cite_ref-497">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Meissonierova Napoleonská epopej [online]. Napoleon a knihy Jiřího Kovaříka, 2010-06-17 [cit. 2015-02-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://napoleon-knihy.blogspot.cz/2010/06/meissonierova-napoleonska-epopej.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Meissonierova+Napoleonsk%C3%A1+epopej&rft_id=http%3A%2F%2Fnapoleon-knihy.blogspot.cz%2F2010%2F06%2Fmeissonierova-napoleonska-epopej.html&rft.pub=Napoleon+a%26nbsp%3Bknihy+Ji%C5%99%C3%ADho+Kova%C5%99%C3%ADka">  </li> <li id="cite_note-498"><a href="#cite_ref-498">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Dva Philippoteauxové [online]. Napoleon a knihy Jiřího Kovaříka, 2011-06-02 [cit. 2015-02-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://napoleon-knihy.blogspot.cz/2011/06/dva-philippoteauxove.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Dva+Philippoteauxov%C3%A9&rft_id=http%3A%2F%2Fnapoleon-knihy.blogspot.cz%2F2011%2F06%2Fdva-philippoteauxove.html&rft.pub=Napoleon+a%26nbsp%3Bknihy+Ji%C5%99%C3%ADho+Kova%C5%99%C3%ADka">  </li> <li id="cite_note-499"><a href="#cite_ref-499">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Édouard Detaille, mistr detailu [online]. Napoleon a knihy Jiřího Kovaříka, 2010-10-15 [cit. 2015-02-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://napoleon-knihy.blogspot.cz/2010/10/edouard-detaille-mistr-detailu.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%C3%89douard+Detaille%2C+mistr+detailu&rft_id=http%3A%2F%2Fnapoleon-knihy.blogspot.cz%2F2010%2F10%2Fedouard-detaille-mistr-detailu.html&rft.pub=Napoleon+a%26nbsp%3Bknihy+Ji%C5%99%C3%ADho+Kova%C5%99%C3%ADka">  </li> <li id="cite_note-500"><a href="#cite_ref-500">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Louis-François Lejeune, voják, který maloval bitvy [online]. Napoleon a knihy Jiřího Kovaříka, 2012-02-02 [cit. 2015-02-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://napoleon-knihy.blogspot.cz/2012/02/louis-francois-lejeune-vojak-ktery.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Louis-Fran%C3%A7ois+Lejeune%2C+voj%C3%A1k%2C+kter%C3%BD+maloval+bitvy&rft_id=http%3A%2F%2Fnapoleon-knihy.blogspot.cz%2F2012%2F02%2Flouis-francois-lejeune-vojak-ktery.html&rft.pub=Napoleon+a%26nbsp%3Bknihy+Ji%C5%99%C3%ADho+Kova%C5%99%C3%ADka">  </li> <li id="cite_note-501"><a href="#cite_ref-501">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Bellangé, malíř bitev a vojáků [online]. Napoleon a knihy Jiřího Kovaříka, 2011-10-07 [cit. 2015-02-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://napoleon-knihy.blogspot.cz/2011/10/bellange-malir-bitev-vojaku.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Bellang%C3%A9%2C+mal%C3%AD%C5%99+bitev+a%26nbsp%3Bvoj%C3%A1k%C5%AF&rft_id=http%3A%2F%2Fnapoleon-knihy.blogspot.cz%2F2011%2F10%2Fbellange-malir-bitev-vojaku.html&rft.pub=Napoleon+a%26nbsp%3Bknihy+Ji%C5%99%C3%ADho+Kova%C5%99%C3%ADka">  </li> <li id="cite_note-502"><a href="#cite_ref-502">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KOLEKTIV AUTORŮ. <a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADru%C4%8Dn%C3%AD_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD" title="Příruční slovník naučný">Příruční slovník naučný</a>. Praha: <a href="/wiki/Academia" title="Academia">Academia</a>, 1963. S. 46–47.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%5B%5BP%C5%99%C3%ADru%C4%8Dn%C3%AD+slovn%C3%ADk+nau%C4%8Dn%C3%BD%5D%5D&rft.aulast=Kolektiv+autor%C5%AF&rft.place=Praha&rft.pub=%5B%5BAcademia%5D%5D&rft.date=1963&rft.pages=46%E2%80%9347">  </li> <li id="cite_note-503"><a href="#cite_ref-503">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Žena, která malovala válku [online]. Napoleon a knihy Jiřího Kovaříka, 2011-03-04 [cit. 2015-02-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://napoleon-knihy.blogspot.cz/2011/03/zena-ktera-maloval-valku.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%C5%BDena%2C+kter%C3%A1+malovala+v%C3%A1lku&rft_id=http%3A%2F%2Fnapoleon-knihy.blogspot.cz%2F2011%2F03%2Fzena-ktera-maloval-valku.html&rft.pub=Napoleon+a%26nbsp%3Bknihy+Ji%C5%99%C3%ADho+Kova%C5%99%C3%ADka">  </li> <li id="cite_note-504"><a href="#cite_ref-504">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Malíř Jerzy Kossak [online]. Napoleon a knihy Jiřího Kovaříka, 2011-01-03 [cit. 2015-02-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://napoleon-knihy.blogspot.cz/2011/01/malir-jerzy-kossak.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Mal%C3%AD%C5%99+Jerzy+Kossak&rft_id=http%3A%2F%2Fnapoleon-knihy.blogspot.cz%2F2011%2F01%2Fmalir-jerzy-kossak.html&rft.pub=Napoleon+a%26nbsp%3Bknihy+Ji%C5%99%C3%ADho+Kova%C5%99%C3%ADka">  </li> <li id="cite_note-505"><a href="#cite_ref-505">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Baron Mirbach a jeho litografie [online]. Napoleon a knihy Jiřího Kovaříka, 2011-12-12 [cit. 2015-02-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://napoleon-knihy.blogspot.cz/2011/12/baron-myrchach-jeho-litografie.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Baron+Mirbach+a%26nbsp%3Bjeho+litografie&rft_id=http%3A%2F%2Fnapoleon-knihy.blogspot.cz%2F2011%2F12%2Fbaron-myrchach-jeho-litografie.html&rft.pub=Napoleon+a%26nbsp%3Bknihy+Ji%C5%99%C3%ADho+Kova%C5%99%C3%ADka">  </li> <li id="cite_note-506"><a href="#cite_ref-506">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Willewalde otec a syn [online]. Napoleon a knihy Jiřího Kovaříka, 2013-01-17 [cit. 2015-02-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://napoleon-knihy.blogspot.cz/2013/01/willewalde-otec-syn.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Willewalde+otec+a%26nbsp%3Bsyn&rft_id=http%3A%2F%2Fnapoleon-knihy.blogspot.cz%2F2013%2F01%2Fwillewalde-otec-syn.html&rft.pub=Napoleon+a%26nbsp%3Bknihy+Ji%C5%99%C3%ADho+Kova%C5%99%C3%ADka">  </li> <li id="cite_note-507"><a href="#cite_ref-507">↑</a> Lacour-Gayet, s. 568–569. </li> <li id="cite_note-508"><a href="#cite_ref-508">↑</a> Pijoan, s. 133. </li> <li id="cite_note-Ellis,_208-509">↑ <a href="#cite_ref-Ellis,_208_509-0">a</a> <a href="#cite_ref-Ellis,_208_509-1">b</a> Ellis, s. 208. </li> <li id="cite_note-510"><a href="#cite_ref-510">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Napoleon [online]. CSFD – Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2013-12-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.csfd.cz/film/102458-napoleon/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Napoleon&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.csfd.cz%2Ffilm%2F102458-napoleon%2F&rft.pub=CSFD+%E2%80%93+%C4%8Cesko-Slovensk%C3%A1+filmov%C3%A1+datab%C3%A1ze">  </li> <li id="cite_note-511"><a href="#cite_ref-511">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Nesmrtelní válečníci: Napoleon (TV film) [online]. CSFD – Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2013-12-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.csfd.cz/film/252836-nesmrtelni-valecnici-napoleon/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nesmrteln%C3%AD+v%C3%A1le%C4%8Dn%C3%ADci%3A+Napoleon+%28TV+film%29&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.csfd.cz%2Ffilm%2F252836-nesmrtelni-valecnici-napoleon%2F&rft.pub=CSFD+%E2%80%93+%C4%8Cesko-Slovensk%C3%A1+filmov%C3%A1+datab%C3%A1ze">  </li> <li id="cite_note-512"><a href="#cite_ref-512">↑</a> Ellis, s. 213. </li> <li id="cite_note-513"><a href="#cite_ref-513">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">THIERS, Marie-Joseph-Louis-Adolphe. Histoire du Consulat et de l'Empire. Brusel: Méline Cans, 1845. 841 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/stream/bub_gb_LjgVAAAAQAAJ#page/n7/mode/2up">Dostupné online</a>. (francouzsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Histoire+du+Consulat+et+de+l%27Empire&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fstream%2Fbub_gb_LjgVAAAAQAAJ%23page%2Fn7%2Fmode%2F2up&rft.aulast=Thiers&rft.aufirst=Marie-Joseph-Louis-Adolphe&rft.place=Brusel&rft.pub=M%C3%A9line+Cans&rft.date=1845&rft.tpages=841">  </li> <li id="cite_note-514"><a href="#cite_ref-514">↑</a> Tarle, s. 418–419. </li> <li id="cite_note-515"><a href="#cite_ref-515">↑</a> Ellis, s. 206–207. </li> <li id="cite_note-516"><a href="#cite_ref-516">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">CHARRAS, Jean Baptiste Adolphe. Life of Napoleon Bonaparte. Edinburgh: A. & C. Black, 1875. 403 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/stream/lifenapoleonbon03scotgoog#page/n10/mode/2up">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Life+of+Napoleon+Bonaparte&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fstream%2Flifenapoleonbon03scotgoog%23page%2Fn10%2Fmode%2F2up&rft.aulast=Charras&rft.aufirst=Jean+Baptiste+Adolphe&rft.place=Edinburgh&rft.pub=A.+%26+C.+Black&rft.date=1875&rft.tpages=403">  </li> <li id="cite_note-517"><a href="#cite_ref-517">↑</a> Tarle, s. 419. </li> <li id="cite_note-518"><a href="#cite_ref-518">↑</a> Ellis, s. 203. </li> <li id="cite_note-519"><a href="#cite_ref-519">↑</a> Tarle, s. 419–420. </li> <li id="cite_note-520"><a href="#cite_ref-520">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">CHARRAS, Jean Baptiste Adolphe. Histoire de la campagne de 1815: Waterloo. Brusel: Lacroix, 1863. 697 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/stream/histoiredelacam00chargoog#page/n7/mode/2up">Dostupné online</a>. (francouzsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Histoire+de+la+campagne+de+1815%3A+Waterloo&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fstream%2Fhistoiredelacam00chargoog%23page%2Fn7%2Fmode%2F2up&rft.aulast=Charras&rft.aufirst=Jean+Baptiste+Adolphe&rft.place=Brusel&rft.pub=Lacroix&rft.date=1863&rft.tpages=697">  </li> <li id="cite_note-521"><a href="#cite_ref-521">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">LANFREY, Pierre. Histoire de Napoléon Ier. Brusel: Lacroix, 1876. 529 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/stream/histoiredenapol03lanfgoog#page/n9/mode/2up">Dostupné online</a>. (francouzsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Histoire+de+Napol%C3%A9on+Ier&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fstream%2Fhistoiredenapol03lanfgoog%23page%2Fn9%2Fmode%2F2up&rft.aulast=Lanfrey&rft.aufirst=Pierre&rft.place=Brusel&rft.pub=Lacroix&rft.date=1876&rft.tpages=529">  </li> <li id="cite_note-522"><a href="#cite_ref-522">↑</a> Tarle, s. 420. </li> <li id="cite_note-523"><a href="#cite_ref-523">↑</a> Ellis, s. 210–211. </li> <li id="cite_note-524"><a href="#cite_ref-524">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">TAINE, Hippolyte Adolphe. Les origines de la France contemporaine. Brusel: Hachette, 1881. 514 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/stream/lesoriginesdela13taingoog#page/n7/mode/2up">Dostupné online</a>. (francouzsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Les+origines+de+la+France+contemporaine&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fstream%2Flesoriginesdela13taingoog%23page%2Fn7%2Fmode%2F2up&rft.aulast=Taine&rft.aufirst=Hippolyte+Adolphe&rft.place=Brusel&rft.pub=Hachette&rft.date=1881&rft.tpages=514">  </li> <li id="cite_note-Tarle,_421-525">↑ <a href="#cite_ref-Tarle,_421_525-0">a</a> <a href="#cite_ref-Tarle,_421_525-1">b</a> Tarle, s. 421. </li> <li id="cite_note-526"><a href="#cite_ref-526">↑</a> Ellis, s. 211. </li> <li id="cite_note-527"><a href="#cite_ref-527">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SOREL, Albert. L'Europe et la révolution française. Paříž: E. Plon, 1876. 577 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/stream/leuropeetlarvol05soregoog#page/n10/mode/2up">Dostupné online</a>. (francouzsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=L%27Europe+et+la+r%C3%A9volution+fran%C3%A7aise&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fstream%2Fleuropeetlarvol05soregoog%23page%2Fn10%2Fmode%2F2up&rft.aulast=Sorel&rft.aufirst=Albert&rft.place=Pa%C5%99%C3%AD%C5%BE&rft.pub=E.+Plon&rft.date=1876&rft.tpages=577">  </li> <li id="cite_note-528"><a href="#cite_ref-528">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">VANDAL, Albert. Napoléon et Alexandre Ier: L'alliance russe sous le premier empire. Svazek 1. Paříž: E. Plon, 1893. 568 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/stream/napolonetalexan03vandgoog#page/n6/mode/2up">Dostupné online</a>. (francouzsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napol%C3%A9on+et+Alexandre+Ier%3A+L%27alliance+russe+sous+le+premier+empire&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fstream%2Fnapolonetalexan03vandgoog%23page%2Fn6%2Fmode%2F2up&rft.aulast=Vandal&rft.aufirst=Albert&rft.place=Pa%C5%99%C3%AD%C5%BE&rft.pub=E.+Plon&rft.date=1893&rft.tpages=568">  </li> <li id="cite_note-529"><a href="#cite_ref-529">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">VANDAL, Albert. L'avènement de Bonaparte. Svazek 1. Paříž: E. Plon, 1924. 630 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/stream/lavnementdebo01vand#page/n7/mode/2up">Dostupné online</a>. (francouzsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=L%27av%C3%A8nement+de+Bonaparte&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fstream%2Flavnementdebo01vand%23page%2Fn7%2Fmode%2F2up&rft.aulast=Vandal&rft.aufirst=Albert&rft.place=Pa%C5%99%C3%AD%C5%BE&rft.pub=E.+Plon&rft.date=1924&rft.tpages=630">  </li> <li id="cite_note-530"><a href="#cite_ref-530">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">VANDAL, Albert. L'avènement de Bonaparte. Svazek 2. Paříž: E. Plon, 1934. 560 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/stream/lavnementdebo02vand#page/n7/mode/2up">Dostupné online</a>. (francouzsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=L%27av%C3%A8nement+de+Bonaparte&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fstream%2Flavnementdebo02vand%23page%2Fn7%2Fmode%2F2up&rft.aulast=Vandal&rft.aufirst=Albert&rft.place=Pa%C5%99%C3%AD%C5%BE&rft.pub=E.+Plon&rft.date=1934&rft.tpages=560">  </li> <li id="cite_note-531"><a href="#cite_ref-531">↑</a> Tarle, s. 422. </li> <li id="cite_note-532"><a href="#cite_ref-532">↑</a> Tarle, s. 424–426. </li> <li id="cite_note-533"><a href="#cite_ref-533">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Kova%C5%99%C3%ADk_(historik)" title="Jiří Kovařík (historik)">KOVAŘÍK, Jiří</a>. Orlové Napoleonovy armády. Třebíč: Akcent, 2005. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7268-356-X" title="Speciální:Zdroje knih/80-7268-356-X">80-7268-356-X</a>. S. 7. [Dále jen: Orlové Napoleonovy armády].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Orlov%C3%A9+Napoleonovy+arm%C3%A1dy&rft.isbn=80-7268-356-X&rft.aulast=Kova%C5%99%C3%ADk&rft.aufirst=Ji%C5%99%C3%AD&rft.place=T%C5%99eb%C3%AD%C4%8D&rft.pub=Akcent&rft.date=2005&rft.pages=7">  </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Literatura">Literatura</h3>[<a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&veaction=edit&section=32" title="Editace sekce: Literatura" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit&section=32" title="Editovat zdrojový kód sekce Literatura">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Primární">Primární</h4>[<a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&veaction=edit&section=33" title="Editace sekce: Primární" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit&section=33" title="Editovat zdrojový kód sekce Primární">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><cite class="book" style="font-style:normal;">ARONSON, Theo. Napoleon a Josefína. Překlad Nora Doležalová. Praha: Iris, 1993. 224 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-901268-7-1" title="Speciální:Zdroje knih/80-901268-7-1">80-901268-7-1</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napoleon+a%26nbsp%3BJosef%C3%ADna&rft.isbn=80-901268-7-1&rft.aulast=Aronson&rft.aufirst=Theo&rft.place=Praha&rft.pub=Iris&rft.date=1993&rft.tpages=224"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">BARNETT, Correlli. Bonaparte. Překlad Jan Kozák. Brno: Jota s. r. o., 2005. 422 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7217-352-9" title="Speciální:Zdroje knih/80-7217-352-9">80-7217-352-9</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Bonaparte&rft.isbn=80-7217-352-9&rft.aulast=Barnett&rft.aufirst=Correlli&rft.place=Brno&rft.pub=Jota+s.+r.+o.&rft.date=2005&rft.tpages=422"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">BONAPARTE, Napoleon. Napoleonovy paměti. Praha: Julius Albert, 1929. 336 s.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napoleonovy+pam%C4%9Bti&rft.aulast=Bonaparte&rft.aufirst=Napoleon&rft.place=Praha&rft.pub=Julius+Albert&rft.date=1929&rft.tpages=336"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">BOUHLER, Filip. Napoleon. Praha: Orbis, 1994. 378 s.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napoleon&rft.aulast=Bouhler&rft.aufirst=Filip&rft.place=Praha&rft.pub=Orbis&rft.date=1994&rft.tpages=378"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">CASTELOT, André. Napoleon Bonaparte. Překlad Jiří Žák. Brno: Melantrich, 1998. 560 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7023-265-X" title="Speciální:Zdroje knih/80-7023-265-X">80-7023-265-X</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napoleon+Bonaparte&rft.isbn=80-7023-265-X&rft.aulast=Castelot&rft.aufirst=Andr%C3%A9&rft.place=Brno&rft.pub=Melantrich&rft.date=1998&rft.tpages=560"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">ELLIS, Geoffrey. Napoleon. Praha: Paseka, 2001. 248 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7185-405-0" title="Speciální:Zdroje knih/80-7185-405-0">80-7185-405-0</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napoleon&rft.isbn=80-7185-405-0&rft.aulast=Ellis&rft.aufirst=Geoffrey&rft.place=Praha&rft.pub=Paseka&rft.date=2001&rft.tpages=248"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">KAUFFMANN, Jean-Paul. Černý pokoj v Longwoodu : Napoleonova cesta na Svatou Helenu. Praha: Mladá fronta, 2003. 185 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-204-1062-7" title="Speciální:Zdroje knih/80-204-1062-7">80-204-1062-7</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%C4%8Cern%C3%BD+pokoj+v%26nbsp%3BLongwoodu+%3A+Napoleonova+cesta+na+Svatou+Helenu&rft.isbn=80-204-1062-7&rft.aulast=Kauffmann&rft.aufirst=Jean-Paul&rft.place=Praha&rft.pub=Mlad%C3%A1+fronta&rft.date=2003&rft.tpages=185"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Kova%C5%99%C3%ADk_(historik)" title="Jiří Kovařík (historik)">KOVAŘÍK, Jiří</a>. Bonaparte v Egyptě. Třebíč: Akcent, 2007. 470 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7268-466-3" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7268-466-3">978-80-7268-466-3</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Bonaparte+v%26nbsp%3BEgypt%C4%9B&rft.isbn=978-80-7268-466-3&rft.aulast=Kova%C5%99%C3%ADk&rft.aufirst=Ji%C5%99%C3%AD&rft.place=T%C5%99eb%C3%AD%C4%8D&rft.pub=Akcent&rft.date=2007&rft.tpages=470"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">KOVAŘÍK, Jiří. Dobyvatel Bonaparte. Třebíč: Akcent, 2009. 526 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7268-571-4" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7268-571-4">978-80-7268-571-4</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Dobyvatel+Bonaparte&rft.isbn=978-80-7268-571-4&rft.aulast=Kova%C5%99%C3%ADk&rft.aufirst=Ji%C5%99%C3%AD&rft.place=T%C5%99eb%C3%AD%C4%8D&rft.pub=Akcent&rft.date=2009&rft.tpages=526"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">KOVAŘÍK, Jiří. Napoleonova tažení I. – Vítězné roky. Třebíč: Akcent, 2003. 485 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7268-261-X" title="Speciální:Zdroje knih/80-7268-261-X">80-7268-261-X</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napoleonova+ta%C5%BEen%C3%AD+I.+%E2%80%93+V%C3%ADt%C4%9Bzn%C3%A9+roky&rft.isbn=80-7268-261-X&rft.aulast=Kova%C5%99%C3%ADk&rft.aufirst=Ji%C5%99%C3%AD&rft.place=T%C5%99eb%C3%AD%C4%8D&rft.pub=Akcent&rft.date=2003&rft.tpages=485"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">KOVAŘÍK, Jiří. Napoleonova tažení II. – Nejistá vítězství. Třebíč: Akcent, 2003. 668 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7268-271-7" title="Speciální:Zdroje knih/80-7268-271-7">80-7268-271-7</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napoleonova+ta%C5%BEen%C3%AD+II.+%E2%80%93+Nejist%C3%A1+v%C3%ADt%C4%9Bzstv%C3%AD&rft.isbn=80-7268-271-7&rft.aulast=Kova%C5%99%C3%ADk&rft.aufirst=Ji%C5%99%C3%AD&rft.place=T%C5%99eb%C3%AD%C4%8D&rft.pub=Akcent&rft.date=2003&rft.tpages=668"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">KOVAŘÍK, Jiří. Napoleonova tažení III. – Proti všem. Třebíč: Akcent, 2004. 593 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7268-296-2" title="Speciální:Zdroje knih/80-7268-296-2">80-7268-296-2</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napoleonova+ta%C5%BEen%C3%AD+III.+%E2%80%93+Proti+v%C5%A1em&rft.isbn=80-7268-296-2&rft.aulast=Kova%C5%99%C3%ADk&rft.aufirst=Ji%C5%99%C3%AD&rft.place=T%C5%99eb%C3%AD%C4%8D&rft.pub=Akcent&rft.date=2004&rft.tpages=593"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">KOVAŘÍK, Jiří. Napoleonova tažení IV. – Pád orla. Třebíč: Akcent, 2004. 571 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7268-307-1" title="Speciální:Zdroje knih/80-7268-307-1">80-7268-307-1</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napoleonova+ta%C5%BEen%C3%AD+IV.+%E2%80%93+P%C3%A1d+orla&rft.isbn=80-7268-307-1&rft.aulast=Kova%C5%99%C3%ADk&rft.aufirst=Ji%C5%99%C3%AD&rft.place=T%C5%99eb%C3%AD%C4%8D&rft.pub=Akcent&rft.date=2004&rft.tpages=571"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">KOVAŘÍK, Jiří. 100 dní z Elby k Waterloo. Praha: Elka Press, 1999. 358 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-902353-9-5" title="Speciální:Zdroje knih/80-902353-9-5">80-902353-9-5</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=100+dn%C3%AD+z%26nbsp%3BElby+k%26nbsp%3BWaterloo&rft.isbn=80-902353-9-5&rft.aulast=Kova%C5%99%C3%ADk&rft.aufirst=Ji%C5%99%C3%AD&rft.place=Praha&rft.pub=Elka+Press&rft.date=1999&rft.tpages=358"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">KOVAŘÍK, Jiří. 1812 – Napoleonovo ruské tažení. Praha: Hart s. r. o., 2001. 520 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-86529-20-7" title="Speciální:Zdroje knih/80-86529-20-7">80-86529-20-7</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=1812+%E2%80%93+Napoleonovo+rusk%C3%A9+ta%C5%BEen%C3%AD&rft.isbn=80-86529-20-7&rft.aulast=Kova%C5%99%C3%ADk&rft.aufirst=Ji%C5%99%C3%AD&rft.place=Praha&rft.pub=Hart+s.+r.+o.&rft.date=2001&rft.tpages=520"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">KOVAŘÍK, Jiří. 1809 – Orel proti orlu. Praha: Hart s. r. o., 2001. 466 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-86529-37-1" title="Speciální:Zdroje knih/80-86529-37-1">80-86529-37-1</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=1809+%E2%80%93+Orel+proti+orlu&rft.isbn=80-86529-37-1&rft.aulast=Kova%C5%99%C3%ADk&rft.aufirst=Ji%C5%99%C3%AD&rft.place=Praha&rft.pub=Hart+s.+r.+o.&rft.date=2001&rft.tpages=466"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">KOVAŘÍK, Jiří. Napoleonova invaze 1807-1810. Třebíč: Akcent, 2010. 590 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7268-683-4" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7268-683-4">978-80-7268-683-4</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napoleonova+invaze+1807-1810&rft.isbn=978-80-7268-683-4&rft.aulast=Kova%C5%99%C3%ADk&rft.aufirst=Ji%C5%99%C3%AD&rft.place=T%C5%99eb%C3%AD%C4%8D&rft.pub=Akcent&rft.date=2010&rft.tpages=590"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">KOVAŘÍK, Jiří. Napoleonova prohra 1810-1814. Třebíč: Akcent, 2010. 592 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7268-750-3" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7268-750-3">978-80-7268-750-3</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napoleonova+prohra+1810-1814&rft.isbn=978-80-7268-750-3&rft.aulast=Kova%C5%99%C3%ADk&rft.aufirst=Ji%C5%99%C3%AD&rft.place=T%C5%99eb%C3%AD%C4%8D&rft.pub=Akcent&rft.date=2010&rft.tpages=592"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">LACOUR-GAYET, Georges. Napoleon. Praha: F.Borový, 1931. 851 s.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napoleon&rft.aulast=Lacour-Gayet&rft.aufirst=Georges&rft.place=Praha&rft.pub=F.Borov%C3%BD&rft.date=1931&rft.tpages=851"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">LUDWIG, Emil. Napoleon. Překlad Karel Hoch. Praha: Melantrich, 1930. 592 s.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napoleon&rft.aulast=Ludwig&rft.aufirst=Emil&rft.place=Praha&rft.pub=Melantrich&rft.date=1930&rft.tpages=592"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">MANFRED, Albert Z. Napoleon Bonaparte. Praha: Svoboda, 1990. 616 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-205-0129-0" title="Speciální:Zdroje knih/80-205-0129-0">80-205-0129-0</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napoleon+Bonaparte&rft.isbn=80-205-0129-0&rft.aulast=Manfred&rft.aufirst=Albert+Z.&rft.place=Praha&rft.pub=Svoboda&rft.date=1990&rft.tpages=616"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">TARLE, Jevgenij. Napoleon. Překlad Eduard Kubala. Praha: Naše vojsko, 1950. 450 s.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napoleon&rft.aulast=Tarle&rft.aufirst=Jevgenij&rft.place=Praha&rft.pub=Na%C5%A1e+vojsko&rft.date=1950&rft.tpages=450"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">WINTR, Stanislav. Napoleon Bonaparte a jeho soupeři. Praha: Libri, 2007. 360 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7277-349-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7277-349-7">978-80-7277-349-7</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napoleon+Bonaparte+a%26nbsp%3Bjeho+soupe%C5%99i&rft.isbn=978-80-7277-349-7&rft.aulast=Wintr&rft.aufirst=Stanislav&rft.place=Praha&rft.pub=Libri&rft.date=2007&rft.tpages=360"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">WINTR, Stanislav. Napoleon Bonaparte, jeho maršálové a ministři. Praha: Libri, 2009. 360 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7277-372-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7277-372-5">978-80-7277-372-5</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napoleon+Bonaparte%2C+jeho+mar%C5%A1%C3%A1lov%C3%A9+a%26nbsp%3Bminist%C5%99i&rft.isbn=978-80-7277-372-5&rft.aulast=Wintr&rft.aufirst=Stanislav&rft.place=Praha&rft.pub=Libri&rft.date=2009&rft.tpages=360"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">WINTR, Stanislav. Bonapartové. Praha: Libri, 2014. 160 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7277-525-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7277-525-5">978-80-7277-525-5</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Bonapartov%C3%A9&rft.isbn=978-80-7277-525-5&rft.aulast=Wintr&rft.aufirst=Stanislav&rft.place=Praha&rft.pub=Libri&rft.date=2014&rft.tpages=160"> </li> <li>BONAPARTE, Napoleon. LAS CASES de, Emmanuel. Memoriál ze Svaté Heleny. Praha: Academia, 2021. <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9788020027207" class="internal mw-magiclink-isbn">ISBN 978-80-200-2720-7</a>.</li></ul> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Sekundární">Sekundární</h4>[<a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&veaction=edit&section=34" title="Editace sekce: Sekundární" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit&section=34" title="Editovat zdrojový kód sekce Sekundární">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Petr_%C4%8Cornej" title="Petr Čornej">ČORNEJ, Petr</a>; <a href="/wiki/Jan_P._Ku%C4%8Dera" title="Jan P. Kučera">KUČERA, Jan Pavel</a>; <a href="/wiki/Vratislav_Van%C3%AD%C4%8Dek" title="Vratislav Vaníček">VANÍČEK, Vratislav</a>. Evropa králů a císařů. Praha: Ivo Železný, 2005. 410 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-237-3941-7" title="Speciální:Zdroje knih/80-237-3941-7">80-237-3941-7</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Evropa+kr%C3%A1l%C5%AF+a%26nbsp%3Bc%C3%ADsa%C5%99%C5%AF&rft.isbn=80-237-3941-7&rft.aulast=%C4%8Cornej&rft.aufirst=Petr&rft.au=Ku%C4%8Dera%2C+Jan+Pavel&rft.au=Van%C3%AD%C4%8Dek%2C+Vratislav&rft.place=Praha&rft.pub=Ivo+%C5%BDelezn%C3%BD&rft.date=2005&rft.tpages=410"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">DUPUY, R. Ernest; DUPUY, Trevor N. Historie vojenství : Harperova encyklopedie. Od roku 1700 do války v Perském zálivu. Praha: Forma, 1997. 952 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7213-008-0" title="Speciální:Zdroje knih/80-7213-008-0">80-7213-008-0</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Historie+vojenstv%C3%AD+%3A+Harperova+encyklopedie.+Od+roku+1700+do+v%C3%A1lky+v%26nbsp%3BPersk%C3%A9m+z%C3%A1livu&rft.isbn=80-7213-008-0&rft.aulast=Dupuy&rft.aufirst=R.+Ernest&rft.au=Dupuy%2C+Trevor+N&rft.place=Praha&rft.pub=Forma&rft.date=1997&rft.tpages=952"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Fran%C3%A7ois_Furet" title="François Furet">FURET, François</a>. Francouzská revoluce. Díl 1. Od Turgota k Napoleonovi 1770-1814. Praha: Argo, 2004. 450 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7203-452-9" title="Speciální:Zdroje knih/80-7203-452-9">80-7203-452-9</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Francouzsk%C3%A1+revoluce.+D%C3%ADl+1.+Od+Turgota+k%26nbsp%3BNapoleonovi+1770-1814&rft.isbn=80-7203-452-9&rft.aulast=Furet&rft.aufirst=Fran%C3%A7ois&rft.place=Praha&rft.pub=Argo&rft.date=2004&rft.tpages=450"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">HARTMANN, Petr Claus, a kol. Francouzští králové a císaři v novověku : od Ludvíka XII. k Napoleonovi III. (1498-1870). Praha: Argo, 2005. 467 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7203-517-7" title="Speciální:Zdroje knih/80-7203-517-7">80-7203-517-7</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Francouz%C5%A1t%C3%AD+kr%C3%A1lov%C3%A9+a%26nbsp%3Bc%C3%ADsa%C5%99i+v%26nbsp%3Bnovov%C4%9Bku+%3A+od+Ludv%C3%ADka%26nbsp%3BXII.+k%26nbsp%3BNapoleonovi%26nbsp%3BIII.+%281498-1870%29&rft.isbn=80-7203-517-7&rft.aulast=Hartmann&rft.aufirst=Petr+Claus&rft.place=Praha&rft.pub=Argo&rft.date=2005&rft.tpages=467"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Erv%C3%ADn_Hrych" title="Ervín Hrych">HRYCH, Ervín</a>. Velká kniha vojevůdců, bitev a zbraní. Praha: Regia, 2000. 720 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-86367-06-1" title="Speciální:Zdroje knih/80-86367-06-1">80-86367-06-1</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Velk%C3%A1+kniha+vojev%C5%AFdc%C5%AF%2C+bitev+a%26nbsp%3Bzbran%C3%AD&rft.isbn=80-86367-06-1&rft.aulast=Hrych&rft.aufirst=Erv%C3%ADn&rft.place=Praha&rft.pub=Regia&rft.date=2000&rft.tpages=720"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">KAUFFMANN, Jean-Paul. Černý pokoj v Longwoodu : Napoleonova cesta na Svatou Helenu. Praha: Mladá fronta, 2003. 185 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-204-1062-7" title="Speciální:Zdroje knih/80-204-1062-7">80-204-1062-7</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%C4%8Cern%C3%BD+pokoj+v%26nbsp%3BLongwoodu+%3A+Napoleonova+cesta+na+Svatou+Helenu&rft.isbn=80-204-1062-7&rft.aulast=Kauffmann&rft.aufirst=Jean-Paul&rft.place=Praha&rft.pub=Mlad%C3%A1+fronta&rft.date=2003&rft.tpages=185"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Josef_Poli%C5%A1ensk%C3%BD" title="Josef Polišenský">POLIŠENSKÝ, Josef</a>. Napoleon a srdce Evropy. Praha: Svoboda, 1971. 280 s.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napoleon+a%26nbsp%3Bsrdce+Evropy&rft.aulast=Poli%C5%A1ensk%C3%BD&rft.aufirst=Josef&rft.place=Praha&rft.pub=Svoboda&rft.date=1971&rft.tpages=280"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">POPKIN, Jeremy D. A Concise History of the Haitian Revolution. Chichester, West Sussex: Wiley-Blackwell, 2012. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/concisehistoryof0000popk">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-4051-9820-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-4051-9820-2">978-1-4051-9820-2</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=A+Concise+History+of+the+Haitian+Revolution&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fconcisehistoryof0000popk&rft.isbn=978-1-4051-9820-2&rft.aulast=Popkin&rft.aufirst=Jeremy+D&rft.place=Chichester%2C+West+Sussex&rft.pub=Wiley-Blackwell&rft.date=2012"> </li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Související_články">Související články</h3>[<a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&veaction=edit&section=35" title="Editace sekce: Související články" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit&section=35" title="Editovat zdrojový kód sekce Související články">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a href="/wiki/Atent%C3%A1t_na_Napoleona_Bonaparta" title="Atentát na Napoleona Bonaparta">Atentát na Napoleona Bonaparta</a></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Externí_odkazy">Externí odkazy</h3>[<a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&veaction=edit&section=36" title="Editace sekce: Externí odkazy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&action=edit&section=36" title="Editovat zdrojový kód sekce Externí odkazy">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons"><img alt="Logo Wikimedia Commons" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/12px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="12" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/18px-Commons-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/24px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /></a> Obrázky, zvuky či videa k tématu <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Napoleon_I_of_France" class="extiw" title="c:Category:Napoleon I of France">Napoleon Bonaparte</a> na <a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons">Wikimedia Commons</a> </li> <li><a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons"><img alt="Logo Wikimedia Commons" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/12px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="12" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/18px-Commons-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/24px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /></a> Galerie <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Napol%C3%A9on_Bonaparte" class="extiw" title="c:Napoléon Bonaparte">Napoleon Bonaparte</a> na <a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons">Wikimedia Commons</a></li> <li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4c/Wikisource-logo.svg/15px-Wikisource-logo.svg.png" decoding="async" width="15" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4c/Wikisource-logo.svg/23px-Wikisource-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4c/Wikisource-logo.svg/30px-Wikisource-logo.svg.png 2x" data-file-width="410" data-file-height="430" /> Autor <a href="https://cs.wikisource.org/wiki/fr:Author:Napol%C3%A9on_Bonaparte" class="extiw" title="s:fr:Author:Napoléon Bonaparte">Napoléon Bonaparte</a> ve Wikizdrojích (francouzsky)</li> <li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4c/Wikisource-logo.svg/15px-Wikisource-logo.svg.png" decoding="async" width="15" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4c/Wikisource-logo.svg/23px-Wikisource-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4c/Wikisource-logo.svg/30px-Wikisource-logo.svg.png 2x" data-file-width="410" data-file-height="430" /> Encyklopedické heslo <a href="https://cs.wikisource.org/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD/Napoleon" class="extiw" title="s:Ottův slovník naučný/Napoleon">Napoleon</a> v <a href="/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD" title="Ottův slovník naučný">Ottově slovníku naučném</a> ve Wikizdrojích</li> <li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Wikiquote-logo.svg/13px-Wikiquote-logo.svg.png" decoding="async" width="13" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Wikiquote-logo.svg/20px-Wikiquote-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Wikiquote-logo.svg/27px-Wikiquote-logo.svg.png 2x" data-file-width="300" data-file-height="355" /> Osoba <a href="https://cs.wikiquote.org/wiki/Napoleon_Bonaparte" class="extiw" title="q:Napoleon Bonaparte">Napoleon Bonaparte</a> ve Wikicitátech</li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="https://aleph.nkp.cz/F/?ccl_term=wau=jn20000604140+or+wkw=jn20000604140&func=find-c&local_base=skc">Seznam děl</a> v <a href="/wiki/Souborn%C3%BD_katalog_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky" title="Souborný katalog České republiky">Souborném katalogu ČR</a>, jejichž autorem nebo tématem je Napoleon Bonaparte</li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.napoleonska-spolecnost.cz">Československá napoleonská společnost</a></li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.iliteratura.cz/Clanek/39511/hochel-marian-pavlikova-marta-trinacta-komnata-napoleonova">Třináctá komnata Napoleonova: Obraz Napoleona Bonaparta v mobiliárních fondech Národního památkového ústavu</a></li></ul> <table class="WSerieH" id="WFrance_Roi" align="center" rules="cols" cellspacing="0" cellpadding="0" style="margin-top: 1em; margin-bottom: 1em; background-color:#f7f8ff; padding:0px; border:1px solid #8888aa; border-right-width: 1px; border-bottom-width: 1px; text-align: center;"> <tbody><tr style="background:#ccccff;border-bottom:1px solid #8888aa;"> <td valign="middle"> <table width="100%" style="background:#ccccff"> <tbody><tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Meuble_h%C3%A9raldique_Fleur_de_lys.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/59/Meuble_h%C3%A9raldique_Fleur_de_lys.svg/25px-Meuble_h%C3%A9raldique_Fleur_de_lys.svg.png" decoding="async" width="25" height="32" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/59/Meuble_h%C3%A9raldique_Fleur_de_lys.svg/38px-Meuble_h%C3%A9raldique_Fleur_de_lys.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/59/Meuble_h%C3%A9raldique_Fleur_de_lys.svg/50px-Meuble_h%C3%A9raldique_Fleur_de_lys.svg.png 2x" data-file-width="711" data-file-height="919" /></a> </td> <td align="center">Chronologie <a href="/wiki/Seznam_francouzsk%C3%BDch_panovn%C3%ADk%C5%AF" title="Seznam francouzských panovníků">francouzských panovníků</a> od 987 do 1870 </td> <td><a href="/wiki/Soubor:Meuble_h%C3%A9raldique_Fleur_de_lys.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/59/Meuble_h%C3%A9raldique_Fleur_de_lys.svg/25px-Meuble_h%C3%A9raldique_Fleur_de_lys.svg.png" decoding="async" width="25" height="32" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/59/Meuble_h%C3%A9raldique_Fleur_de_lys.svg/38px-Meuble_h%C3%A9raldique_Fleur_de_lys.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/59/Meuble_h%C3%A9raldique_Fleur_de_lys.svg/50px-Meuble_h%C3%A9raldique_Fleur_de_lys.svg.png 2x" data-file-width="711" data-file-height="919" /></a> </td></tr></tbody></table> </td></tr> <tr> <td> <table class="WSerieH" align="center" width="100%" rules="rows" cellspacing="0" cellpadding="2" style="background-color:#f7f8ff; padding:2px; border:1px solid #8888aa; text-align:center; white-space:nowrap"> <tbody><tr style="background:#eeeeff;"> <td colspan="2" align="left">987 </td> <td colspan="2">996 </td> <td colspan="2">1031 </td> <td colspan="2">1060 </td> <td colspan="2">1108 </td> <td colspan="2">1137 </td> <td colspan="2">1180 </td> <td colspan="2">1223 </td> <td colspan="2">1226 </td></tr> <tr> <td style="border-right:1px solid #8888aa;">   </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;"><a href="/wiki/Hugo_Kapet" title="Hugo Kapet">Hugo Kapet</a> </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;"><a href="/wiki/Robert_II._Francouzsk%C3%BD" title="Robert II. Francouzský">Robert II.</a> </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;"><a href="/wiki/Jind%C5%99ich_I._Francouzsk%C3%BD" title="Jindřich I. Francouzský">Jindřich I.</a> </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;"><a href="/wiki/Filip_I._Francouzsk%C3%BD" title="Filip I. Francouzský">Filip I.</a> </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;"><a href="/wiki/Ludv%C3%ADk_VI._Francouzsk%C3%BD" title="Ludvík VI. Francouzský">Ludvík VI.</a> </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;"><a href="/wiki/Ludv%C3%ADk_VII._Francouzsk%C3%BD" title="Ludvík VII. Francouzský">Ludvík VII.</a> </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;"><a href="/wiki/Filip_II._August" title="Filip II. August">Filip II.</a> </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;"><a href="/wiki/Ludv%C3%ADk_VIII._Francouzsk%C3%BD" title="Ludvík VIII. Francouzský">Ludvík VIII.</a> </td> <td>   </td></tr></tbody></table> </td></tr> <tr> <td> <table class="WSerieH" align="center" width="100%" rules="rows" cellspacing="0" cellpadding="2" style="background-color:#f7f8ff; padding:2px; border:1px solid #8888aa; border-collapse:collapse; text-align:center; white-space:nowrap"> <tbody><tr style="background:#eeeeff;"> <td colspan="2" align="left">1226 </td> <td colspan="2">1270 </td> <td colspan="2">1285 </td> <td colspan="2">1314 </td> <td colspan="2">1316 </td> <td colspan="2">1316 </td> <td colspan="2">1322 </td> <td colspan="2">1328 </td> <td colspan="2">1350 </td></tr> <tr> <td style="border-right:1px solid #8888aa;">   </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;"><a href="/wiki/Ludv%C3%ADk_IX._Francouzsk%C3%BD" title="Ludvík IX. Francouzský">Ludvík IX.</a> </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;"><a href="/wiki/Filip_III._Francouzsk%C3%BD" title="Filip III. Francouzský">Filip III.</a> </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;"><a href="/wiki/Filip_IV._Francouzsk%C3%BD" title="Filip IV. Francouzský">Filip IV.</a> </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;"><a href="/wiki/Ludv%C3%ADk_X._Francouzsk%C3%BD" title="Ludvík X. Francouzský">Ludvík X.</a> </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;"><a href="/wiki/Jan_I._Francouzsk%C3%BD" title="Jan I. Francouzský">Jan I.</a> </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;"><a href="/wiki/Filip_V._Francouzsk%C3%BD" title="Filip V. Francouzský">Filip V.</a> </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;"><a href="/wiki/Karel_IV._Sli%C4%8Dn%C3%BD" title="Karel IV. Sličný">Karel IV.</a> </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;"><a href="/wiki/Filip_VI._Francouzsk%C3%BD" title="Filip VI. Francouzský">Filip VI.</a> </td> <td>   </td></tr></tbody></table> </td></tr> <tr> <td> <table class="WSerieH" align="center" width="100%" rules="rows" cellspacing="0" cellpadding="2" style="background-color:#f7f8ff; padding:2px; border:1px solid #8888aa; border-collapse:collapse; text-align:center; white-space:nowrap"> <tbody><tr style="background:#eeeeff;"> <td colspan="2" align="left">1350 </td> <td colspan="2">1364 </td> <td colspan="2">1380 </td> <td colspan="2">1422 </td> <td colspan="2">1461 </td> <td colspan="2">1483 </td> <td colspan="2">1498 </td> <td colspan="2">1515 </td> <td colspan="2">1547 </td> <td colspan="2">1559 </td></tr> <tr> <td style="border-right:1px solid #8888aa;">   </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;"><a href="/wiki/Jan_II._Francouzsk%C3%BD" title="Jan II. Francouzský">Jan II.</a> </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;"><a href="/wiki/Karel_V._Francouzsk%C3%BD" title="Karel V. Francouzský">Karel V.</a> </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;"><a href="/wiki/Karel_VI._Francouzsk%C3%BD" title="Karel VI. Francouzský">Karel VI.</a> </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;"><a href="/wiki/Karel_VII._Francouzsk%C3%BD" title="Karel VII. Francouzský">Karel VII.</a> </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;"><a href="/wiki/Ludv%C3%ADk_XI." title="Ludvík XI.">Ludvík XI.</a> </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;"><a href="/wiki/Karel_VIII._Francouzsk%C3%BD" title="Karel VIII. Francouzský">Karel VIII.</a> </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;"><a href="/wiki/Ludv%C3%ADk_XII." title="Ludvík XII.">Ludvík XII.</a> </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;"><a href="/wiki/Franti%C5%A1ek_I._Francouzsk%C3%BD" title="František I. Francouzský">František I.</a> </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;"><a href="/wiki/Jind%C5%99ich_II._Francouzsk%C3%BD" title="Jindřich II. Francouzský">Jindřich II.</a> </td> <td>   </td></tr></tbody></table> </td></tr> <tr> <td> <table class="WSerieH" align="center" width="100%" rules="rows" cellspacing="0" cellpadding="2" style="background-color:#f7f8ff; padding:2px; border:1px solid #8888aa; border-collapse:collapse; text-align:center; white-space:nowrap"> <tbody><tr style="background:#eeeeff;"> <td colspan="2" align="left">1559 </td> <td colspan="2">1560 </td> <td colspan="2">1574 </td> <td colspan="2">1589 </td> <td colspan="2">1610 </td> <td colspan="2">1643 </td> <td colspan="2">1715 </td> <td colspan="2">1774 </td> <td colspan="2">1792 </td></tr> <tr> <td style="border-right:1px solid #8888aa;">   </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;"><a href="/wiki/Franti%C5%A1ek_II._Francouzsk%C3%BD" title="František II. Francouzský">František II.</a> </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;"><a href="/wiki/Karel_IX._Francouzsk%C3%BD" title="Karel IX. Francouzský">Karel IX.</a> </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;"><a href="/wiki/Jind%C5%99ich_III._Francouzsk%C3%BD" title="Jindřich III. Francouzský">Jindřich III.</a> </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;"><a href="/wiki/Jind%C5%99ich_IV._Francouzsk%C3%BD" title="Jindřich IV. Francouzský">Jindřich IV.</a> </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;"><a href="/wiki/Ludv%C3%ADk_XIII." title="Ludvík XIII.">Ludvík XIII.</a> </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;"><a href="/wiki/Ludv%C3%ADk_XIV." title="Ludvík XIV.">Ludvík XIV.</a> </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;"><a href="/wiki/Ludv%C3%ADk_XV." title="Ludvík XV.">Ludvík XV.</a> </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;"><a href="/wiki/Ludv%C3%ADk_XVI." title="Ludvík XVI.">Ludvík XVI.</a> </td> <td>   </td></tr></tbody></table> </td></tr> <tr> <td> <table class="WSerieH" align="center" width="100%" rules="rows" cellspacing="0" cellpadding="2" style="background-color:#f7f8ff; padding:2px; border:1px solid #8888aa; border-collapse:collapse; text-align:center; white-space:nowrap"> <tbody><tr style="background:#eeeeff;"> <td colspan="2" align="left">1792 </td> <td colspan="2" align="left">1804 </td> <td colspan="2">1814 </td> <td colspan="2">1824 </td> <td colspan="2">1830 </td> <td colspan="2">1848 </td> <td colspan="2" align="left">1852 </td> <td colspan="2">1870 </td></tr> <tr> <td style="border-right:1px solid #8888aa;">   </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;">— </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;"><a class="mw-selflink selflink">Napoleon I.</a> </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;"><a href="/wiki/Ludv%C3%ADk_XVIII." title="Ludvík XVIII.">Ludvík XVIII.</a> </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;"><a href="/wiki/Karel_X." title="Karel X.">Karel X.</a> </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;"><a href="/wiki/Ludv%C3%ADk_Filip" title="Ludvík Filip">Ludvík Filip</a> </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;">— </td> <td colspan="2" style="border-right:1px solid #8888aa;"><a href="/wiki/Napoleon_III." title="Napoleon III.">Napoleon III.</a> </td> <td>   </td></tr></tbody></table> </td></tr> <tr> <td style="background:#ccccff;line-height: 0.5em"> <a href="/wiki/D%C4%9Bjiny_Francie" title="Dějiny Francie">Dějiny</a> · <a href="/wiki/Francie" title="Francie">Francie</a> · <a href="/wiki/Kapetovci" title="Kapetovci">Kapetovci</a> · <a href="/wiki/Valois" title="Valois">Valois</a> · <a href="/wiki/Bourboni" title="Bourboni">Bourboni</a> · <a href="/wiki/Bonapartov%C3%A9" title="Bonapartové">Bonapartové</a> </td></tr></tbody></table> <div class="navbox noprint" title="Bitva u Slavkova"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r17064757">.mw-parser-output .navbox-title .mw-collapsible-toggle{font-weight:normal}</style><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a href="/wiki/Bitva_u_Slavkova" title="Bitva u Slavkova">Bitva u Slavkova</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Prvn%C3%AD_Francouzsk%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="První Francouzské císařství">Francie</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a class="mw-selflink selflink">Napoleon I.</a> (francouzský císař) • <a href="/wiki/Louis_Berthier" title="Louis Berthier">Berthier</a> (náčelník generálního štábu) • <a href="/wiki/Karel_XIV." title="Karel XIV.">Bernadotte</a> (I. sbor) • <a href="/wiki/Louis-Nicolas_Davout" title="Louis-Nicolas Davout">Davout</a> (III. sbor) • <a href="/wiki/Nicolas_Jean_de_Dieu_Soult" title="Nicolas Jean de Dieu Soult">Soult</a> (IV. sbor) • <a href="/wiki/Jean_Lannes" title="Jean Lannes">Lannes</a> (V. sbor) • <a href="/wiki/Joachim_Murat" title="Joachim Murat">Murat</a> (jízda) • <a href="/wiki/Jean-Baptiste_Bessi%C3%A8res" title="Jean-Baptiste Bessières">Bessières</a> (císařská garda)</div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Rusk%C3%A9_imp%C3%A9rium" title="Ruské impérium">Rusko</a> a <a href="/wiki/Rakousk%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Rakouské císařství">Rakousko</a></td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <a href="/wiki/Alexandr_I._Pavlovi%C4%8D" title="Alexandr I. Pavlovič">Alexandr I.</a> (ruský car) • <a href="/wiki/Franti%C5%A1ek_I._Rakousk%C3%BD" title="František I. Rakouský">František I.</a> (rakouský císař) • <a href="/wiki/Michail_Illarionovi%C4%8D_Kutuzov" title="Michail Illarionovič Kutuzov">Kutuzov</a> (vrchní velitel) • <a href="/wiki/Franz_von_Weyrother" title="Franz von Weyrother">Weyrother</a> (náčelník generálního štábu) • <a href="/wiki/Michael_von_Kienmayer" title="Michael von Kienmayer">Kienmayer</a> (předvoj 1. kolony) • <a href="/wiki/Friedrich_Wilhelm_von_Buxh%C3%B6wden" title="Friedrich Wilhelm von Buxhöwden">Buxhöwden</a> (velitel prvních tří kolon) • <a href="/wiki/Dmitrij_Sergejevi%C4%8D_Dochturov" title="Dmitrij Sergejevič Dochturov">Dochturov</a> (1. kolona) • <a href="/wiki/Louis_Alexandre_Andrault_de_Langeron" title="Louis Alexandre Andrault de Langeron">Langeron</a> (2. kolona) • <a href="/w/index.php?title=Ignacy_Przybyszewski&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ignacy Przybyszewski (stránka neexistuje)">Przybyszewski</a> (3. kolona) • <a href="/wiki/Jan_Karel_Krakovsk%C3%BD_z_Kolovrat" title="Jan Karel Krakovský z Kolovrat">Kolovrat</a> (4. kolona) • <a href="/wiki/Michail_Andrejevi%C4%8D_Miloradovi%C4%8D" title="Michail Andrejevič Miloradovič">Miloradovič</a> (4. kolona) • <a href="/wiki/Jan_I._z_Lichten%C5%A1tejna" title="Jan I. z Lichtenštejna">Lichtenštejn</a> (5. kolona) • <a href="/wiki/Pjotr_Ivanovi%C4%8D_Bagration" title="Pjotr Ivanovič Bagration">Bagration</a> (spojenecký předvoj) • <a href="/wiki/Konstantin_Pavlovi%C4%8D_Rusk%C3%BD" title="Konstantin Pavlovič Ruský">Konstantin Pavlovič</a> (carská garda)</div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Bojiště</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> </div><table title="" class="navbox-subgroup nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><tbody><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Obce památkové zóny</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/Bla%C5%BEovice" title="Blažovice">Blažovice</a> • <a href="/wiki/Holubice_(okres_Vy%C5%A1kov)" title="Holubice (okres Vyškov)">Holubice</a> • <a href="/wiki/Host%C4%9Br%C3%A1dky-Re%C5%A1ov" title="Hostěrádky-Rešov">Hostěrádky-Rešov</a> • <a href="/wiki/Ji%C5%99%C3%ADkovice" title="Jiříkovice">Jiříkovice</a> • <a href="/wiki/Kobylnice_(okres_Brno-venkov)" title="Kobylnice (okres Brno-venkov)">Kobylnice</a> • <a href="/wiki/K%C5%99enovice_(okres_Vy%C5%A1kov)" title="Křenovice (okres Vyškov)">Křenovice</a> • <a href="/wiki/Podol%C3%AD_(okres_Brno-venkov)" title="Podolí (okres Brno-venkov)">Podolí</a> • <a href="/wiki/Pon%C4%9Btovice" title="Ponětovice">Ponětovice</a> • <a href="/wiki/Prace" title="Prace">Prace</a> • <a href="/wiki/Slavkov_u_Brna" title="Slavkov u Brna">Slavkov u Brna</a> • <a href="/wiki/Sokolnice" title="Sokolnice">Sokolnice</a> • <a href="/wiki/%C5%A0lapanice" title="Šlapanice">Šlapanice</a> • <a href="/wiki/Telnice_(okres_Brno-venkov)" title="Telnice (okres Brno-venkov)">Telnice</a> • <a href="/wiki/Tvaro%C5%BEn%C3%A1" title="Tvarožná">Tvarožná</a> • <a href="/wiki/%C3%9Ajezd_u_Brna" title="Újezd u Brna">Újezd u Brna</a> • <a href="/wiki/Zb%C3%BD%C5%A1ov" title="Zbýšov">Zbýšov</a> • <a href="/wiki/%C5%BDat%C4%8Dany" title="Žatčany">Žatčany</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Obce mimo zónu</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <a href="/wiki/Bed%C5%99ichovice_(%C5%A0lapanice)" title="Bedřichovice (Šlapanice)">Bedřichovice</a> • <a href="/wiki/Hru%C5%A1ky_(okres_Vy%C5%A1kov)" title="Hrušky (okres Vyškov)">Hrušky</a> • <a href="/wiki/Kovalovice" title="Kovalovice">Kovalovice</a> • <a href="/wiki/M%C4%9Bn%C3%ADn" title="Měnín">Měnín</a> • <a href="/wiki/Pozo%C5%99ice" title="Pozořice">Pozořice</a> • <a href="/wiki/Sivice" title="Sivice">Sivice</a> • <a href="/wiki/%C5%A0aratice" title="Šaratice">Šaratice</a> • <a href="/wiki/Vele%C5%A1ovice" title="Velešovice">Velešovice</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Další místa</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/Kandie" title="Kandie">Kandie</a> • <a href="/wiki/C%C3%ADsa%C5%99sk%C3%A1_l%C3%ADpa_(%C5%BDaro%C5%A1ice)" title="Císařská lípa (Žarošice)">Lípa u Spáleného mlýna</a> • <a href="/wiki/Mohyla_m%C3%ADru" title="Mohyla míru">Mohyla míru</a> • <a href="/wiki/Pindulka" title="Pindulka">Pindulka</a> • <a href="/wiki/Prateck%C3%BD_kopec" title="Pratecký kopec">Pratecký kopec</a> • <a href="/wiki/Santon_(kopec)" title="Santon (kopec)">Santon</a> • <a href="/wiki/Star%C3%A1_Po%C5%A1ta_(Kovalovice)" title="Stará Pošta (Kovalovice)">Stará pozořická pošta</a> • <a href="/wiki/Star%C3%A9_vinohrady" title="Staré vinohrady">Staré vinohrady</a> • <a href="/wiki/Slavkov_u_Brna_(z%C3%A1mek)" title="Slavkov u Brna (zámek)">Zámek Slavkov u Brna</a> • <a href="/wiki/%C5%BDur%C3%A1%C5%88" title="Žuráň">Žuráň</a></div> </td> </tr></tbody></table> <div></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Různé</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <a href="/wiki/Pyramide_van_Austerlitz" title="Pyramide van Austerlitz">Pyramide van Austerlitz</a> • <a href="/wiki/Seznam_pam%C3%A1tek_Slavkovsk%C3%A9ho_boji%C5%A1t%C4%9B" title="Seznam památek Slavkovského bojiště">Seznam památek</a> • <a href="/wiki/Vzpom%C3%ADnkov%C3%A9_akce_na_bitvu_u_Slavkova" title="Vzpomínkové akce na bitvu u Slavkova">Vzpomínkové akce</a></div> </td> </tr></tbody></table> </div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r23078045">.mw-parser-output .navbox2{box-sizing:border-box;border:1px solid #a2a9b1;width:100%;clear:both;font-size:88%;text-align:center;padding:1px;margin:1em auto 0}.mw-parser-output .navbox2 .navbox2{margin-top:0}.mw-parser-output .navbox2+.navbox2{margin-top:-1px}.mw-parser-output .navbox2-inner,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{width:100%}.mw-parser-output .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-title,.mw-parser-output .navbox2-abovebelow{padding:0.25em 1em;line-height:1.5em;text-align:center}.mw-parser-output th.navbox2-group{white-space:nowrap;text-align:right}.mw-parser-output .navbox2,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{background-color:#fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2-list{line-height:1.5em;border-color:#fdfdfd}.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-abovebelow,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-group,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-image,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-list{border-top:2px solid #fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2 th,.mw-parser-output .navbox2-title{background-color:#e0e0e0}.mw-parser-output .navbox2-abovebelow,.mw-parser-output th.navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{background-color:#e7e7e7}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{font-size:88%}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-abovebelow{background-color:#f0f0f0}.mw-parser-output .navbox2-even{background-color:#f7f7f7}.mw-parser-output .navbox2-odd{background-color:transparent}.mw-parser-output .navbox2 .hlist td dl,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ol,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ul,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist dl,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ol,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ul{padding:0.125em 0}</style><div role="navigation" class="navbox2" aria-labelledby="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q517#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" style="padding:2px"><table class="nowraplinks hlist navbox2-inner" style="border-spacing:0;background:transparent;color:inherit"><tbody><tr><th id="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q517#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" scope="row" class="navbox2-group" style="width:1%"><a href="/wiki/Autoritn%C3%AD_kontrola" title="Autoritní kontrola">Autoritní data</a> <a href="https://www.wikidata.org/wiki/Q517#identifiers" title="Editovat na Wikidatech"><img alt="Editovat na Wikidatech" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/10px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png" decoding="async" width="10" height="10" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/15px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/20px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 2x" data-file-width="20" data-file-height="20" /></a></th><td class="navbox2-list navbox2-odd" style="text-align:left;border-left-width:2px;border-left-style:solid;width:100%;padding:0px"><div style="padding:0em 0.25em"> <ul><li><a href="/wiki/Archiv_v%C3%BDtvarn%C3%A9ho_um%C4%9Bn%C3%AD" title="Archiv výtvarného umění">AbARTP</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://cs.isabart.org/person/16142">16142</a></li> <li><a href="/wiki/Bibliografie_d%C4%9Bjin_%C4%8Cesk%C3%BDch_zem%C3%AD" title="Bibliografie dějin Českých zemí">Biblio</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://biblio.hiu.cas.cz/records/0e8ee9c5-e2be-4774-86ce-3b662aa0aa7c">0e8ee9c5-e2be-4774-86ce-3b662aa0aa7c</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky" title="Národní knihovna České republiky">NKC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=jn20000604140">jn20000604140</a></li> <li><a href="/wiki/BIBSYS" title="BIBSYS">BIBSYS</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://authority.bibsys.no/authority/rest/authorities/html/90272048">90272048</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_Chile" title="Národní knihovna Chile">BNC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.bncatalogo.cl/F?func=direct&local_base=red10&doc_number=000036394">000036394</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C5%A0pan%C4%9Blska" title="Národní knihovna Španělska">BNE</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://catalogo.bne.es/uhtbin/authoritybrowse.cgi?action=display&authority_id=XX954040">XX954040</a></li> <li><a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Francouzská národní knihovna">BNF</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://catalogue.bnf.fr/ark:/12148/cb12008245w">cb12008245w</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://data.bnf.fr/ark:/12148/cb12008245w">(data)</a></li> <li><a href="/wiki/Biografisch_Portaal" title="Biografisch Portaal">BPN</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.biografischportaal.nl/persoon/55397934">55397934</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.biografischportaal.nl/persoon/56419968">56419968</a></li> <li><a href="/wiki/Katalog_jmen_a_n%C3%A1zv%C5%AF_d%C4%9Bl_Katal%C3%A1nska" title="Katalog jmen a názvů děl Katalánska">CANTIC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://cantic.bnc.cat/registre/981058524215906706">981058524215906706</a></li> <li><a href="/wiki/CiNii" title="CiNii">CiNii</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ci.nii.ac.jp/author/DA03230426?l=en">DA03230426</a></li> <li><a href="/wiki/Gemeinsame_Normdatei" title="Gemeinsame Normdatei">GND</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://d-nb.info/gnd/118586408">118586408</a></li> <li><a href="/wiki/Historick%C3%BD_lexikon_%C5%A0v%C3%BDcarska" title="Historický lexikon Švýcarska">HDS</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://hls-dhs-dss.ch/fr/articles/041455">041455</a></li> <li><a href="/wiki/Istituto_centrale_per_il_catalogo_unico_delle_biblioteche_italiane_e_per_le_informazioni_bibliografiche" title="Istituto centrale per il catalogo unico delle biblioteche italiane e per le informazioni bibliografiche">ICCU</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://opac.sbn.it/nome/CFIV096977">CFIV096977</a></li> <li><a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tor_jm%C3%A9na" title="Mezinárodní standardní identifikátor jména">ISNI</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://isni.org/isni/0000000122838283">0000 0001 2283 8283</a></li> <li><a href="/wiki/KulturNav" title="KulturNav">KulturNav</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://kulturnav.org/3ed781fc-7b79-47f4-8023-259d34cecf91">3ed781fc-7b79-47f4-8023-259d34cecf91</a></li> <li><a href="/wiki/Library_of_Congress_Control_Number" title="Library of Congress Control Number">LCCN</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.loc.gov/authorities/names/n79054933">n79054933</a></li> <li><a href="/wiki/Historick%C3%BD_lexikon_%C5%A0v%C3%BDcarska" title="Historický lexikon Švýcarska">LIR</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.e-lir.ch/e-LIR___Lexicon.1735.450.0.html">1735</a></li> <li><a href="/wiki/Loty%C5%A1sk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Lotyšská národní knihovna">LNB</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://kopkatalogs.lv/F?func=direct&local_base=lnc10&doc_number=000029293&P_CON_LNG=ENG">000029293</a></li> <li><a href="/wiki/National_Archives_and_Records_Administration" title="National Archives and Records Administration">NARA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://catalog.archives.gov/id/12012599">12012599</a></li> <li><a href="/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_%C3%BAst%C5%99edn%C3%AD_knihovna_Tchaj-wanu&action=edit&redlink=1" class="new" title="Národní ústřední knihovna Tchaj-wanu (stránka neexistuje)">NCL</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://aleweb.ncl.edu.tw/F/?func=accref&acc_sequence=004831138&CON_LNG=ENG">004831138</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_parlamentn%C3%AD_knihovna_Japonska" title="Národní parlamentní knihovna Japonska">NDL</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.ndl.go.jp/auth/ndlna/00450992">00450992</a></li> <li><a href="/wiki/Australsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Australská národní knihovna">NLA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://nla.gov.au/anbd.aut-an35372777">35372777</a></li> <li><a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Řecká národní knihovna">NLG</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://catalogue.nlg.gr/cgi-bin/koha/opac-authoritiesdetail.pl?authid=60257">60257</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_Izraele" title="Národní knihovna Izraele">NLI</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://olduli.nli.org.il/F/?func=find-b&local_base=NLX10&find_code=UID&request=987007265705405171">987007265705405171</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_Koreje" title="Národní knihovna Koreje">NLK</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://librarian.nl.go.kr/LI/contents/L20101000000.do?id=KAC199635611">KAC199635611</a></li> <li><a href="/wiki/Polsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Polská národní knihovna">NLP</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dbn.bn.org.pl/descriptor-details/a0000001226560">a0000001226560</a></li> <li><a href="/wiki/Rumunsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Rumunská národní knihovna">NLR</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://aleph.bibnat.ro:8991/F/?func=direct&local_base=NLR10&doc_number=000154846">000154846</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_a_univerzitn%C3%AD_knihovna_v_Z%C3%A1h%C5%99ebu" title="Národní a univerzitní knihovna v Záhřebu">NSK</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://katalog.nsk.hr/F/?func=direct&doc_number=000042500&local_base=nsk10">000042500</a></li> <li><a href="/wiki/Nizozemsk%C3%A1_kr%C3%A1lovsk%C3%A1_knihovna" title="Nizozemská královská knihovna">NTA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://data.bibliotheken.nl/id/thes/p069017743">069017743</a></li> <li><a href="/wiki/ORCID" title="ORCID">ORCID</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://orcid.org/0000-0003-3559-5174">0000-0003-3559-5174</a></li> <li><a href="/wiki/Polsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Polská národní knihovna">PLWABN</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dbn.bn.org.pl/descriptor-details/9810610273105606">9810610273105606</a></li> <li><a href="/wiki/Nizozemsk%C3%BD_institut_d%C4%9Bjin_um%C4%9Bn%C3%AD#Online_stránky_umělců" title="Nizozemský institut dějin umění">RKDartists</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://rkd.nl/en/explore/artists/434741">434741</a></li> <li><a href="/wiki/Rusk%C3%A1_st%C3%A1tn%C3%AD_knihovna" title="Ruská státní knihovna">RSL</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://aleph.rsl.ru/F?func=find-b&find_code=SYS&adjacent=Y&local_base=RSL11&request=000079113&CON_LNG=ENG">000079113</a></li> <li><a href="/wiki/LIBRIS" title="LIBRIS">SELIBR</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://libris.kb.se/auth/207147">207147</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="https://libris.kb.se/auth/373780">373780</a></li> <li><a href="/wiki/SNAC" title="SNAC">SNAC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://snaccooperative.org/ark:/99166/w69x15nw">w69x15nw</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="https://snaccooperative.org/ark:/99166/w61z5f76">w61z5f76</a></li> <li><a href="/wiki/Univerzitn%C3%AD_syst%C3%A9m_dokumentace" title="Univerzitní systém dokumentace">SUDOC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idref.fr/02733791X">02733791X</a></li> <li><a href="/wiki/Te_Papa" title="Te Papa">TePapa</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://collections.tepapa.govt.nz/agent/34836">34836</a></li> <li><a href="/wiki/Trove" title="Trove">Trove</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://trove.nla.gov.au/people/929710">929710</a></li> <li><a href="/wiki/Union_List_of_Artist_Names" title="Union List of Artist Names">ULAN</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.getty.edu/vow/ULANFullDisplay?find=&role=&nation=&subjectid=500122388">500122388</a></li> <li><a href="/wiki/Vatik%C3%A1nsk%C3%A1_apo%C5%A1tolsk%C3%A1_knihovna" title="Vatikánská apoštolská knihovna">VcBA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://opac.vatlib.it/auth/detail/495_15319">495/15319</a></li> <li><a href="/wiki/Virtual_International_Authority_File" title="Virtual International Authority File">VIAF</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://viaf.org/viaf/106964661">106964661</a></li> <li><a href="/wiki/WorldCat" title="WorldCat">WorldCat Entities</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.oclc.org/worldcat/entity/E39PBJxd67F4ymXMg9qqT8pkjC">E39PBJxd67F4ymXMg9qqT8pkjC</a></li></ul> </div></td></tr></tbody></table></div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r16915398">.mw-parser-output div/**/#portallinks a{font-weight:bold}</style><div id="portallinks" class="catlinks"><a href="/wiki/Port%C3%A1l:Obsah" title="Portál:Obsah">Portály</a>: <a href="/wiki/Port%C3%A1l:Francie" title="Portál:Francie">Francie</a> | <a href="/wiki/Port%C3%A1l:Lid%C3%A9" title="Portál:Lidé">Lidé</a> | <a href="/wiki/Port%C3%A1l:Novov%C4%9Bk" title="Portál:Novověk">Novověk</a> | <a href="/wiki/Port%C3%A1l:V%C3%A1lka_a_vojenstv%C3%AD" title="Portál:Válka a vojenství">Válka a vojenství</a> | <a href="/wiki/Port%C3%A1l:Velk%C3%A1_francouzsk%C3%A1_revoluce" title="Portál:Velká francouzská revoluce">Velká francouzská revoluce</a> </div>    </div><noscript><img src="https://login.wikimedia.org/wiki/Special:CentralAutoLogin/start?type=1x1" alt="" width="1" height="1" style="border: none; position: absolute;"></noscript> <div class="printfooter" data-nosnippet="">Citováno z „<a dir="ltr" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&oldid=24428184">https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&oldid=24428184</a>“</div></div> <div id="catlinks" class="catlinks" data-mw="interface"><div id="mw-normal-catlinks" class="mw-normal-catlinks"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Kategorie" title="Nápověda:Kategorie">Kategorie</a>: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:Wikipedie:Nejlep%C5%A1%C3%AD_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Kategorie:Wikipedie:Nejlepší články">Wikipedie:Nejlepší články</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Napoleon_Bonaparte" title="Kategorie:Napoleon Bonaparte">Napoleon Bonaparte</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Bonapartov%C3%A9" title="Kategorie:Bonapartové">Bonapartové</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Francouz%C5%A1t%C3%AD_c%C3%ADsa%C5%99i" title="Kategorie:Francouzští císaři">Francouzští císaři</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Francouz%C5%A1t%C3%AD_v%C3%A1le%C4%8Dn%C3%ADci" title="Kategorie:Francouzští válečníci">Francouzští válečníci</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Osobnosti_napoleonsk%C3%BDch_v%C3%A1lek" title="Kategorie:Osobnosti napoleonských válek">Osobnosti napoleonských válek</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Osobnosti_francouzsk%C3%BDch_revolu%C4%8Dn%C3%ADch_v%C3%A1lek" title="Kategorie:Osobnosti francouzských revolučních válek">Osobnosti francouzských revolučních válek</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Prvn%C3%AD_Francouzsk%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Kategorie:První Francouzské císařství">První Francouzské císařství</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Panovn%C3%ADci,_kte%C5%99%C3%AD_abdikovali" title="Kategorie:Panovníci, kteří abdikovali">Panovníci, kteří abdikovali</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:B%C3%BDval%C3%AD_dikt%C3%A1to%C5%99i" title="Kategorie:Bývalí diktátoři">Bývalí diktátoři</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Andorrsk%C3%A1_kn%C3%AD%C5%BEata" title="Kategorie:Andorrská knížata">Andorrská knížata</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Lid%C3%A9_exkomunikovan%C3%AD_%C5%99%C3%ADmskokatolickou_c%C3%ADrkv%C3%AD" title="Kategorie:Lidé exkomunikovaní římskokatolickou církví">Lidé exkomunikovaní římskokatolickou církví</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Ryt%C3%AD%C5%99i_%C5%A1pan%C4%9Blsk%C3%A9ho_%C5%98%C3%A1du_zlat%C3%A9ho_rouna" title="Kategorie:Rytíři španělského Řádu zlatého rouna">Rytíři španělského Řádu zlatého rouna</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Osobnosti_na_francouzsk%C3%BDch_bankovk%C3%A1ch" title="Kategorie:Osobnosti na francouzských bankovkách">Osobnosti na francouzských bankovkách</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Osobnosti_na_%C4%8Desk%C3%BDch_po%C5%A1tovn%C3%ADch_zn%C3%A1mk%C3%A1ch" title="Kategorie:Osobnosti na českých poštovních známkách">Osobnosti na českých poštovních známkách</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Osobnosti_na_to%C5%BEsk%C3%BDch_po%C5%A1tovn%C3%ADch_zn%C3%A1mk%C3%A1ch" title="Kategorie:Osobnosti na tožských poštovních známkách">Osobnosti na tožských poštovních známkách</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Narozen%C3%AD_v_roce_1769" title="Kategorie:Narození v roce 1769">Narození v roce 1769</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Narozen%C3%AD_15._srpna" title="Kategorie:Narození 15. srpna">Narození 15. srpna</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Narozen%C3%AD_v_Ajacciu" title="Kategorie:Narození v Ajacciu">Narození v Ajacciu</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Amrt%C3%AD_v_roce_1821" title="Kategorie:Úmrtí v roce 1821">Úmrtí v roce 1821</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Amrt%C3%AD_5._kv%C4%9Btna" title="Kategorie:Úmrtí 5. května">Úmrtí 5. května</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Amrt%C3%AD_na_Svat%C3%A9_Helen%C4%9B" title="Kategorie:Úmrtí na Svaté Heleně">Úmrtí na Svaté Heleně</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Zem%C5%99el%C3%AD_na_n%C3%A1dorov%C3%A1_onemocn%C4%9Bn%C3%AD_%C5%BEaludku" title="Kategorie:Zemřelí na nádorová onemocnění žaludku">Zemřelí na nádorová onemocnění žaludku</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Poh%C5%99ben%C3%AD_v_pa%C5%99%C3%AD%C5%BEsk%C3%A9_Invalidovn%C4%9B" title="Kategorie:Pohřbení v pařížské Invalidovně">Pohřbení v pařížské Invalidovně</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Francouzsk%C3%A9_osobnosti_19._stolet%C3%AD" title="Kategorie:Francouzské osobnosti 19. století">Francouzské osobnosti 19. století</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Osobnosti_na_kub%C3%A1nsk%C3%BDch_po%C5%A1tovn%C3%ADch_zn%C3%A1mk%C3%A1ch" title="Kategorie:Osobnosti na kubánských poštovních známkách">Osobnosti na kubánských poštovních známkách</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:V%C5%AFdci,_kte%C5%99%C3%AD_p%C5%99evzali_moc_p%C5%99evratem" title="Kategorie:Vůdci, kteří převzali moc převratem">Vůdci, kteří převzali moc převratem</a></li></ul></div><div id="mw-hidden-catlinks" class="mw-hidden-catlinks mw-hidden-cats-hidden">Skryté kategorie: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:Wikidata_maj%C3%AD_jin%C3%BD_%C5%A1t%C3%ADtek" title="Kategorie:Údržba:Wikidata mají jiný štítek">Údržba:Wikidata mají jiný štítek</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:Reference_z_Wikidat" title="Kategorie:Monitoring:Reference z Wikidat">Monitoring:Reference z Wikidat</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_odkazem_na_autoritn%C3%AD_z%C3%A1znam" title="Kategorie:Monitoring:Články s odkazem na autoritní záznam">Monitoring:Články s odkazem na autoritní záznam</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_AbART_osoba" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem AbART osoba">Monitoring:Články s identifikátorem AbART osoba</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_Biblio" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem Biblio">Monitoring:Články s identifikátorem Biblio</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NKC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NKC">Monitoring:Články s identifikátorem NKC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BIBSYS" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BIBSYS">Monitoring:Články s identifikátorem BIBSYS</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BNC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BNC">Monitoring:Články s identifikátorem BNC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BNE" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BNE">Monitoring:Články s identifikátorem BNE</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BNF" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BNF">Monitoring:Články s identifikátorem BNF</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BPN" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BPN">Monitoring:Články s identifikátorem BPN</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_CANTIC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem CANTIC">Monitoring:Články s identifikátorem CANTIC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_CINII" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem CINII">Monitoring:Články s identifikátorem CINII</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_GND" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem GND">Monitoring:Články s identifikátorem GND</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_HDS" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem HDS">Monitoring:Články s identifikátorem HDS</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_ICCU" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem ICCU">Monitoring:Články s identifikátorem ICCU</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_ISNI" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem ISNI">Monitoring:Články s identifikátorem ISNI</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_KulturNav" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem KulturNav">Monitoring:Články s identifikátorem KulturNav</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_LCCN" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem LCCN">Monitoring:Články s identifikátorem LCCN</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_LIR" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem LIR">Monitoring:Články s identifikátorem LIR</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_LNB" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem LNB">Monitoring:Články s identifikátorem LNB</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NARA" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NARA">Monitoring:Články s identifikátorem NARA</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NCL" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NCL">Monitoring:Články s identifikátorem NCL</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NDL" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NDL">Monitoring:Články s identifikátorem NDL</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLA" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLA">Monitoring:Články s identifikátorem NLA</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLG" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLG">Monitoring:Články s identifikátorem NLG</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLI" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLI">Monitoring:Články s identifikátorem NLI</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLK" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLK">Monitoring:Články s identifikátorem NLK</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLP" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLP">Monitoring:Články s identifikátorem NLP</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLR" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLR">Monitoring:Články s identifikátorem NLR</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NSK" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NSK">Monitoring:Články s identifikátorem NSK</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NTA" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NTA">Monitoring:Články s identifikátorem NTA</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_ORCID" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem ORCID">Monitoring:Články s identifikátorem ORCID</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_PLWABN" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem PLWABN">Monitoring:Články s identifikátorem PLWABN</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_RKDartists" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem RKDartists">Monitoring:Články s identifikátorem RKDartists</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_RSL" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem RSL">Monitoring:Články s identifikátorem RSL</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_SELIBR" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem SELIBR">Monitoring:Články s identifikátorem SELIBR</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_SNAC-ID" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem SNAC-ID">Monitoring:Články s identifikátorem SNAC-ID</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_SUDOC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC">Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_TePapa" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem TePapa">Monitoring:Články s identifikátorem TePapa</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_Trove" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem Trove">Monitoring:Články s identifikátorem Trove</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_ULAN" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem ULAN">Monitoring:Články s identifikátorem ULAN</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_VcBA" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem VcBA">Monitoring:Články s identifikátorem VcBA</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_VIAF" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem VIAF">Monitoring:Články s identifikátorem VIAF</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_WorldCat_Entities" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities">Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:Autoritn%C3%AD_kontrola_s_30%2B_identifik%C3%A1tory" title="Kategorie:Monitoring:Autoritní kontrola s 30+ identifikátory">Monitoring:Autoritní kontrola s 30+ identifikátory</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Mu%C5%BEi" title="Kategorie:Muži">Muži</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:Str%C3%A1nky_pou%C5%BE%C3%ADvaj%C3%ADc%C3%AD_kouzeln%C3%A9_odkazy_ISBN" title="Kategorie:Monitoring:Stránky používající kouzelné odkazy ISBN">Monitoring:Stránky používající kouzelné odkazy ISBN</a></li></ul></div></div> </div> </main> </div> <div class="mw-footer-container"> <footer id="footer" class="mw-footer" > <ul id="footer-info"> <li id="footer-info-lastmod"> Stránka byla naposledy editována 27. 11. 2024 v 09:01.</li> <li id="footer-info-copyright">Text je dostupný pod <a rel="nofollow" class="external text" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs">licencí Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci</a>, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce <a class="external text" href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs">Podmínky užití</a>.</li> </ul> <ul id="footer-places"> <li id="footer-places-privacy"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Privacy_policy">Ochrana osobních údajů</a></li> <li id="footer-places-about"><a href="/wiki/Wikipedie">O Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-disclaimers"><a href="/wiki/Wikipedie:Vylou%C4%8Den%C3%AD_odpov%C4%9Bdnosti">Vyloučení odpovědnosti</a></li> <li id="footer-places-contact"><a href="//cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Kontakt">Kontaktujte Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-wm-codeofconduct"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct">Kodex chování</a></li> <li id="footer-places-developers"><a href="https://developer.wikimedia.org">Vývojáři</a></li> <li id="footer-places-statslink"><a href="https://stats.wikimedia.org/#/cs.wikipedia.org">Statistiky</a></li> <li id="footer-places-cookiestatement"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Cookie_statement">Prohlášení o cookies</a></li> <li id="footer-places-mobileview"><a href="//cs.m.wikipedia.org/w/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&mobileaction=toggle_view_mobile" class="noprint stopMobileRedirectToggle">Mobilní verze</a></li> </ul> <ul id="footer-icons" class="noprint"> <li id="footer-copyrightico"><a href="https://wikimediafoundation.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/static/images/footer/wikimedia-button.svg" width="84" height="29" alt="Wikimedia Foundation" loading="lazy"></a></li> <li id="footer-poweredbyico"><a href="https://www.mediawiki.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/w/resources/assets/poweredby_mediawiki.svg" alt="Powered by MediaWiki" width="88" height="31" loading="lazy"></a></li> </ul> </footer> </div> </div> </div> <div class="vector-settings" id="p-dock-bottom"> <ul></ul> </div><script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.config.set({"wgHostname":"mw-web.codfw.main-57488d5c7d-zb48t","wgBackendResponseTime":260,"wgPageParseReport":{"limitreport":{"cputime":"1.483","walltime":"1.830","ppvisitednodes":{"value":19010,"limit":1000000},"postexpandincludesize":{"value":329422,"limit":2097152},"templateargumentsize":{"value":81792,"limit":2097152},"expansiondepth":{"value":17,"limit":100},"expensivefunctioncount":{"value":45,"limit":500},"unstrip-depth":{"value":1,"limit":20},"unstrip-size":{"value":293230,"limit":5000000},"entityaccesscount":{"value":7,"limit":400},"timingprofile":["100.00% 1300.391 1 -total"," 35.38% 460.106 8 Šablona:Infobox"," 32.25% 419.374 1 Šablona:Infobox_-_politik"," 11.56% 150.291 102 Šablona:Citace_monografie"," 10.55% 137.194 1 Šablona:Příbuzní_z_WD"," 8.73% 113.517 1 Šablona:Autoritní_data"," 3.96% 51.464 2 Šablona:Obrázek_z_WD"," 2.81% 36.524 2 Šablona:WD_štítek"," 2.73% 35.466 33 Šablona:Cizojazyčně"," 2.48% 32.287 50 Šablona:První_neprázdný"]},"scribunto":{"limitreport-timeusage":{"value":"0.448","limit":"10.000"},"limitreport-memusage":{"value":5224301,"limit":52428800}},"cachereport":{"origin":"mw-api-int.codfw.main-fdccb95f-544qj","timestamp":"20241127220304","ttl":2592000,"transientcontent":false}}});});</script> <script type="application/ld+json">{"@context":"https:\/\/schema.org","@type":"Article","name":"Napoleon Bonaparte","url":"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Napoleon_Bonaparte","sameAs":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q517","mainEntity":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q517","author":{"@type":"Organization","name":"P\u0159isp\u011bvatel\u00e9 projekt\u016f Wikimedia"},"publisher":{"@type":"Organization","name":"nadace Wikimedia","logo":{"@type":"ImageObject","url":"https:\/\/www.wikimedia.org\/static\/images\/wmf-hor-googpub.png"}},"datePublished":"2004-12-23T10:09:47Z","dateModified":"2024-11-27T08:01:28Z","image":"https:\/\/upload.wikimedia.org\/wikipedia\/commons\/5\/50\/Jacques-Louis_David_-_The_Emperor_Napoleon_in_His_Study_at_the_Tuileries_-_Google_Art_Project.jpg","headline":"francouzsk\u00fd vojev\u016fdce a c\u00edsa\u0159"}</script> </body> </html>