CINXE.COM

<!DOCTYPE html> <html class="client-nojs vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available" lang="cs" dir="ltr"> <head> <meta charset="UTF-8"> <title>Francie – Wikipedie</title> <script>(function(){var className="client-js vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available";var cookie=document.cookie.match(/(?:^|; )cswikimwclientpreferences=([^;]+)/);if(cookie){cookie[1].split('%2C').forEach(function(pref){className=className.replace(new RegExp('(^| )'+pref.replace(/-clientpref-\w+$|[^\w-]+/g,'')+'-clientpref-\\w+( |$)'),'$1'+pref+'$2');});}document.documentElement.className=className;}());RLCONF={"wgBreakFrames":false,"wgSeparatorTransformTable":[",\t."," \t,"],"wgDigitTransformTable":["",""], "wgDefaultDateFormat":"ČSN basic dt","wgMonthNames":["","leden","únor","březen","duben","květen","červen","červenec","srpen","září","říjen","listopad","prosinec"],"wgRequestId":"d41dac03-0bac-4031-b51f-cc370163800c","wgCanonicalNamespace":"","wgCanonicalSpecialPageName":false,"wgNamespaceNumber":0,"wgPageName":"Francie","wgTitle":"Francie","wgCurRevisionId":24368595,"wgRevisionId":24368595,"wgArticleId":941,"wgIsArticle":true,"wgIsRedirect":false,"wgAction":"view","wgUserName":null,"wgUserGroups":["*"],"wgCategories":["Údržba:Články s dočasně použitou šablonou","Údržba:Články obsahující odkazy na nedostupné zdroje","Monitoring:Články s výpočty","Monitoring:Články přeložené z enwiki","Údržba:OSM relace se liší od Wikidat","Monitoring:Články s identifikátorem Biblio","Monitoring:Články s identifikátorem NKC","Monitoring:Články s identifikátorem BIBSYS","Monitoring:Články s identifikátorem BNF", "Monitoring:Články s identifikátorem CINII","Monitoring:Články s identifikátorem GND","Monitoring:Články s identifikátorem HDS","Monitoring:Články s identifikátorem KulturNav","Monitoring:Články s identifikátorem LCCN","Monitoring:Články s identifikátorem LNB","Monitoring:Články s identifikátorem MusicBrainz oblast","Monitoring:Články s identifikátorem NARA","Monitoring:Články s identifikátorem NDL","Monitoring:Články s identifikátorem NGV","Monitoring:Články s identifikátorem NLA","Monitoring:Články s identifikátorem NLI","Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC","Monitoring:Články s identifikátorem Trove","Monitoring:Články s identifikátorem UKPARL","Monitoring:Články s identifikátorem VIAF","Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities","Francie","Státy Evropy","Státy NATO","Státy EU","G8","Republiky","Transkontinentální státy","Státy Unie pro Středomoří","Státy Mezinárodní organizace frankofonie"], "wgPageViewLanguage":"cs","wgPageContentLanguage":"cs","wgPageContentModel":"wikitext","wgRelevantPageName":"Francie","wgRelevantArticleId":941,"wgIsProbablyEditable":true,"wgRelevantPageIsProbablyEditable":true,"wgRestrictionEdit":[],"wgRestrictionMove":[],"wgNoticeProject":"wikipedia","wgCiteReferencePreviewsActive":false,"wgMediaViewerOnClick":true,"wgMediaViewerEnabledByDefault":true,"wgPopupsFlags":0,"wgVisualEditor":{"pageLanguageCode":"cs","pageLanguageDir":"ltr","pageVariantFallbacks":"cs"},"wgMFDisplayWikibaseDescriptions":{"search":true,"watchlist":true,"tagline":true,"nearby":true},"wgWMESchemaEditAttemptStepOversample":false,"wgWMEPageLength":200000,"wgCoordinates":{"lat":47,"lon":2},"wgRelatedArticlesCompat":[],"wgCentralAuthMobileDomain":false,"wgEditSubmitButtonLabelPublish":true,"wgULSPosition":"interlanguage","wgULSisCompactLinksEnabled":false,"wgVector2022LanguageInHeader":true,"wgULSisLanguageSelectorEmpty":false,"wgWikibaseItemId":"Q142", "wgCheckUserClientHintsHeadersJsApi":["brands","architecture","bitness","fullVersionList","mobile","model","platform","platformVersion"],"GEHomepageSuggestedEditsEnableTopics":true,"wgGETopicsMatchModeEnabled":true,"wgGEStructuredTaskRejectionReasonTextInputEnabled":false,"wgGELevelingUpEnabledForUser":false};RLSTATE={"ext.globalCssJs.user.styles":"ready","site.styles":"ready","user.styles":"ready","ext.globalCssJs.user":"ready","user":"ready","user.options":"loading","ext.cite.styles":"ready","ext.tmh.player.styles":"ready","skins.vector.search.codex.styles":"ready","skins.vector.styles":"ready","skins.vector.icons":"ready","jquery.makeCollapsible.styles":"ready","ext.wikimediamessages.styles":"ready","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript":"ready","ext.uls.interlanguage":"ready","wikibase.client.init":"ready","ext.wikimediaBadges":"ready"};RLPAGEMODULES=["ext.cite.ux-enhancements","ext.tmh.player","mediawiki.page.media","site","mediawiki.page.ready","jquery.makeCollapsible", "mediawiki.toc","skins.vector.js","ext.centralNotice.geoIP","ext.centralNotice.startUp","ext.gadget.WikiMiniAtlas","ext.gadget.OSMmapa","ext.gadget.direct-links-to-commons","ext.gadget.ReferenceTooltips","ext.gadget.courses","ext.urlShortener.toolbar","ext.centralauth.centralautologin","mmv.bootstrap","ext.popups","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.init","ext.visualEditor.targetLoader","ext.echo.centralauth","ext.eventLogging","ext.wikimediaEvents","ext.navigationTiming","ext.uls.interface","ext.cx.eventlogging.campaigns","ext.cx.uls.quick.actions","wikibase.client.vector-2022","ext.checkUser.clientHints","ext.growthExperiments.SuggestedEditSession","wikibase.sidebar.tracking"];</script> <script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.loader.impl(function(){return["user.options@12s5i",function($,jQuery,require,module){mw.user.tokens.set({"patrolToken":"+\\","watchToken":"+\\","csrfToken":"+\\"}); }];});});</script> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=ext.cite.styles%7Cext.tmh.player.styles%7Cext.uls.interlanguage%7Cext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript%7Cext.wikimediaBadges%7Cext.wikimediamessages.styles%7Cjquery.makeCollapsible.styles%7Cskins.vector.icons%2Cstyles%7Cskins.vector.search.codex.styles%7Cwikibase.client.init&only=styles&skin=vector-2022"> <script async="" src="/w/load.php?lang=cs&modules=startup&only=scripts&raw=1&skin=vector-2022"></script> <meta name="ResourceLoaderDynamicStyles" content=""> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=site.styles&only=styles&skin=vector-2022"> <meta name="generator" content="MediaWiki 1.44.0-wmf.4"> <meta name="referrer" content="origin"> <meta name="referrer" content="origin-when-cross-origin"> <meta name="robots" content="max-image-preview:standard"> <meta name="format-detection" content="telephone=no"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Flag_of_France.svg/1200px-Flag_of_France.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="1200"> <meta property="og:image:height" content="800"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Flag_of_France.svg/800px-Flag_of_France.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="800"> <meta property="og:image:height" content="533"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Flag_of_France.svg/640px-Flag_of_France.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="640"> <meta property="og:image:height" content="427"> <meta name="viewport" content="width=1120"> <meta property="og:title" content="Francie – Wikipedie"> <meta property="og:type" content="website"> <link rel="preconnect" href="//upload.wikimedia.org"> <link rel="alternate" media="only screen and (max-width: 640px)" href="//cs.m.wikipedia.org/wiki/Francie"> <link rel="alternate" type="application/x-wiki" title="Editovat" href="/w/index.php?title=Francie&action=edit"> <link rel="apple-touch-icon" href="/static/apple-touch/wikipedia.png"> <link rel="icon" href="/static/favicon/wikipedia.ico"> <link rel="search" type="application/opensearchdescription+xml" href="/w/rest.php/v1/search" title="Wikipedie (cs)"> <link rel="EditURI" type="application/rsd+xml" href="//cs.wikipedia.org/w/api.php?action=rsd"> <link rel="canonical" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Francie"> <link rel="license" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs"> <link rel="alternate" type="application/atom+xml" title="Atom kanál Wikipedie." href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny&feed=atom"> <link rel="dns-prefetch" href="//meta.wikimedia.org" /> <link rel="dns-prefetch" href="//login.wikimedia.org"> </head> <body class="skin--responsive skin-vector skin-vector-search-vue mediawiki ltr sitedir-ltr mw-hide-empty-elt ns-0 ns-subject mw-editable page-Francie rootpage-Francie skin-vector-2022 action-view"><a class="mw-jump-link" href="#bodyContent">Přeskočit na obsah</a> <div class="vector-header-container"> <header class="vector-header mw-header"> <div class="vector-header-start"> <nav class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown vector-main-menu-dropdown vector-button-flush-left vector-button-flush-right" > <input type="checkbox" id="vector-main-menu-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Hlavní menu" > <label id="vector-main-menu-dropdown-label" for="vector-main-menu-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Hlavní menu </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-main-menu-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-main-menu" class="vector-main-menu vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-main-menu-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="main-menu-pinned" data-pinnable-element-id="vector-main-menu" data-pinned-container-id="vector-main-menu-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-main-menu-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Hlavní menu</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-navigation" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-navigation" > <div class="vector-menu-heading"> Navigace </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="n-mainpage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" title="Navštívit Hlavní stranu [z]" accesskey="z">Hlavní strana</a></li><li id="n-help" class="mw-list-item"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah" title="Místo, kde najdete pomoc">Nápověda</a></li><li id="n-helpdesk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pot%C5%99ebuji_pomoc" title="Pokud si nevíte rady, zeptejte se ostatních">Potřebuji pomoc</a></li><li id="n-featuredcontent" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Nejlep%C5%A1%C3%AD_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Přehled článků, které jsou považovány za nejlepší na české Wikipedii">Nejlepší články</a></li><li id="n-randompage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:N%C3%A1hodn%C3%A1_str%C3%A1nka" title="Přejít na náhodně vybranou stránku [x]" accesskey="x">Náhodný článek</a></li><li id="n-recentchanges" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny" title="Seznam posledních změn na této wiki [r]" accesskey="r">Poslední změny</a></li><li id="n-portal" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Port%C3%A1l_Wikipedie" title="O projektu, jak můžete pomoci, kde hledat">Komunitní portál</a></li><li id="n-villagepump" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pod_l%C3%ADpou" title="Hlavní diskusní fórum">Pod lípou</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> <a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" class="mw-logo"> <img class="mw-logo-icon" src="/static/images/icons/wikipedia.png" alt="" aria-hidden="true" height="50" width="50"> <img class="mw-logo-wordmark" alt="Wikipedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-wordmark-cs.svg" style="width: 7.5em; height: 1.1875em;"> <img class="mw-logo-tagline" alt="Wikipedie: Otevřená encyklopedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-tagline-cs.svg" width="118" height="13" style="width: 7.375em; height: 0.8125em;"> </a> </div> <div class="vector-header-end"> <div id="p-search" role="search" class="vector-search-box-vue vector-search-box-collapses vector-search-box-show-thumbnail vector-search-box-auto-expand-width vector-search-box"> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only search-toggle" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f"> Hledání </a> <div class="vector-typeahead-search-container"> <div class="cdx-typeahead-search cdx-typeahead-search--show-thumbnail cdx-typeahead-search--auto-expand-width"> <form action="/w/index.php" id="searchform" class="cdx-search-input cdx-search-input--has-end-button"> <div id="simpleSearch" class="cdx-search-input__input-wrapper" data-search-loc="header-moved"> <div class="cdx-text-input cdx-text-input--has-start-icon"> <input class="cdx-text-input__input" type="search" name="search" placeholder="Hledat na Wikipedii" aria-label="Hledat na Wikipedii" autocapitalize="sentences" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f" id="searchInput" > </div> <input type="hidden" name="title" value="Speciální:Hledání"> </div> <button class="cdx-button cdx-search-input__end-button">Hledat</button> </form> </div> </div> </div> <nav class="vector-user-links vector-user-links-wide" aria-label="Osobní nástroje"> <div class="vector-user-links-main"> <div id="p-vector-user-menu-preferences" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-userpage" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown " title="Změnit vzhled velikosti písma, šířky stránky a barvy" > <input type="checkbox" id="vector-appearance-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Vzhled" > <label id="vector-appearance-dropdown-label" for="vector-appearance-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Vzhled </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-appearance-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <div id="p-vector-user-menu-notifications" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-overflow" class="vector-menu mw-portlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs" class="">Podpořte Wikipedii</a> </li> <li id="pt-createaccount-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Francie" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné" class="">Vytvoření účtu</a> </li> <li id="pt-login-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Francie" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o" class="">Přihlášení</a> </li> </ul> </div> </div> </div> <div id="vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown vector-user-menu vector-button-flush-right vector-user-menu-logged-out" title="Další možnosti" > <input type="checkbox" id="vector-user-links-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Osobní nástroje" > <label id="vector-user-links-dropdown-label" for="vector-user-links-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Osobní nástroje </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-personal" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-personal user-links-collapsible-item" title="Uživatelské menu" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs">Podpořte Wikipedii</a></li><li id="pt-createaccount" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Francie" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné"> Vytvoření účtu</a></li><li id="pt-login" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Francie" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o"> Přihlášení</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-user-menu-anon-editor" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-user-menu-anon-editor" > <div class="vector-menu-heading"> Stránky pro odhlášené editory <a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:%C3%9Avod" aria-label="Více informací o editování">dozvědět se více</a> </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-anoncontribs" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_p%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky" title="Seznam editací provedených z této IP adresy [y]" accesskey="y">Příspěvky</a></li><li id="pt-anontalk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_diskuse" title="Diskuse o editacích provedených z této IP adresy [n]" accesskey="n">Diskuse</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </header> </div> <div class="mw-page-container"> <div class="mw-page-container-inner"> <div class="vector-sitenotice-container"> <div id="siteNotice"></div> </div> <div class="vector-column-start"> <div class="vector-main-menu-container"> <div id="mw-navigation"> <nav id="mw-panel" class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> </div> </div> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav id="mw-panel-toc" aria-label="Obsah" data-event-name="ui.sidebar-toc" class="mw-table-of-contents-container vector-toc-landmark"> <div id="vector-toc-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-toc" class="vector-toc vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-toc-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="toc-pinned" data-pinnable-element-id="vector-toc" > <h2 class="vector-pinnable-header-label">Obsah</h2> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.unpin">skrýt</button> </div> <ul class="vector-toc-contents" id="mw-panel-toc-list"> <li id="toc-mw-content-text" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a href="#" class="vector-toc-link"> <div class="vector-toc-text">(úvod)</div> </a> </li> <li id="toc-Původ_francouzského_národa" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Původ_francouzského_národa"> <div class="vector-toc-text"> 1 Původ francouzského národa </div> </a> <ul id="toc-Původ_francouzského_národa-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Dějiny" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Dějiny"> <div class="vector-toc-text"> 2 Dějiny </div> </a> <button aria-controls="toc-Dějiny-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Dějiny </button> <ul id="toc-Dějiny-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Prehistorie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Prehistorie"> <div class="vector-toc-text"> 2.1 Prehistorie </div> </a> <ul id="toc-Prehistorie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Galie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Galie"> <div class="vector-toc-text"> 2.2 Galie </div> </a> <ul id="toc-Galie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Franská_říše" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Franská_říše"> <div class="vector-toc-text"> 2.3 Franská říše </div> </a> <ul id="toc-Franská_říše-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Středověk" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Středověk"> <div class="vector-toc-text"> 2.4 Středověk </div> </a> <ul id="toc-Středověk-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Raný_novověk" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Raný_novověk"> <div class="vector-toc-text"> 2.5 Raný novověk </div> </a> <ul id="toc-Raný_novověk-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Francouzská_revoluce_a_Napoleon" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Francouzská_revoluce_a_Napoleon"> <div class="vector-toc-text"> 2.6 Francouzská revoluce a Napoleon </div> </a> <ul id="toc-Francouzská_revoluce_a_Napoleon-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-19._století" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#19._století"> <div class="vector-toc-text"> 2.7 19. století </div> </a> <ul id="toc-19._století-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Světové_války" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Světové_války"> <div class="vector-toc-text"> 2.8 Světové války </div> </a> <ul id="toc-Světové_války-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Po_roce_1945" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Po_roce_1945"> <div class="vector-toc-text"> 2.9 Po roce 1945 </div> </a> <ul id="toc-Po_roce_1945-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Státní_symboly" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Státní_symboly"> <div class="vector-toc-text"> 3 Státní symboly </div> </a> <button aria-controls="toc-Státní_symboly-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Státní symboly </button> <ul id="toc-Státní_symboly-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Vlajka" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Vlajka"> <div class="vector-toc-text"> 3.1 Vlajka </div> </a> <ul id="toc-Vlajka-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Znak" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Znak"> <div class="vector-toc-text"> 3.2 Znak </div> </a> <ul id="toc-Znak-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Hymna" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Hymna"> <div class="vector-toc-text"> 3.3 Hymna </div> </a> <ul id="toc-Hymna-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Geografie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Geografie"> <div class="vector-toc-text"> 4 Geografie </div> </a> <button aria-controls="toc-Geografie-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Geografie </button> <ul id="toc-Geografie-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Města" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Města"> <div class="vector-toc-text"> 4.1 Města </div> </a> <ul id="toc-Města-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Vláda_a_politika" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Vláda_a_politika"> <div class="vector-toc-text"> 5 Vláda a politika </div> </a> <button aria-controls="toc-Vláda_a_politika-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Vláda a politika </button> <ul id="toc-Vláda_a_politika-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Ústava_a_státní_zřízení" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Ústava_a_státní_zřízení"> <div class="vector-toc-text"> 5.1 Ústava a státní zřízení </div> </a> <ul id="toc-Ústava_a_státní_zřízení-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Zahraniční_vztahy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Zahraniční_vztahy"> <div class="vector-toc-text"> 5.2 Zahraniční vztahy </div> </a> <ul id="toc-Zahraniční_vztahy-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Administrativní_dělení" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Administrativní_dělení"> <div class="vector-toc-text"> 5.3 Administrativní dělení </div> </a> <ul id="toc-Administrativní_dělení-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Obrana_a_bezpečnost" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Obrana_a_bezpečnost"> <div class="vector-toc-text"> 5.4 Obrana a bezpečnost </div> </a> <ul id="toc-Obrana_a_bezpečnost-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Ekonomika" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Ekonomika"> <div class="vector-toc-text"> 6 Ekonomika </div> </a> <button aria-controls="toc-Ekonomika-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Ekonomika </button> <ul id="toc-Ekonomika-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Doprava" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Doprava"> <div class="vector-toc-text"> 6.1 Doprava </div> </a> <ul id="toc-Doprava-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Demografie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Demografie"> <div class="vector-toc-text"> 7 Demografie </div> </a> <button aria-controls="toc-Demografie-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Demografie </button> <ul id="toc-Demografie-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Imigrace" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Imigrace"> <div class="vector-toc-text"> 7.1 Imigrace </div> </a> <ul id="toc-Imigrace-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Jazyk" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Jazyk"> <div class="vector-toc-text"> 7.2 Jazyk </div> </a> <ul id="toc-Jazyk-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Náboženství" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Náboženství"> <div class="vector-toc-text"> 7.3 Náboženství </div> </a> <ul id="toc-Náboženství-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Věda_a_vzdělání" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Věda_a_vzdělání"> <div class="vector-toc-text"> 7.4 Věda a vzdělání </div> </a> <ul id="toc-Věda_a_vzdělání-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Kultura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Kultura"> <div class="vector-toc-text"> 8 Kultura </div> </a> <button aria-controls="toc-Kultura-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Kultura </button> <ul id="toc-Kultura-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Výtvarné_umění" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Výtvarné_umění"> <div class="vector-toc-text"> 8.1 Výtvarné umění </div> </a> <ul id="toc-Výtvarné_umění-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Literatura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Literatura"> <div class="vector-toc-text"> 8.2 Literatura </div> </a> <ul id="toc-Literatura-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Hudba" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Hudba"> <div class="vector-toc-text"> 8.3 Hudba </div> </a> <ul id="toc-Hudba-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Film" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Film"> <div class="vector-toc-text"> 8.4 Film </div> </a> <ul id="toc-Film-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Kuchyně" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Kuchyně"> <div class="vector-toc-text"> 8.5 Kuchyně </div> </a> <ul id="toc-Kuchyně-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Móda" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Móda"> <div class="vector-toc-text"> 8.6 Móda </div> </a> <ul id="toc-Móda-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Sport" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Sport"> <div class="vector-toc-text"> 9 Sport </div> </a> <ul id="toc-Sport-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Turismus" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Turismus"> <div class="vector-toc-text"> 10 Turismus </div> </a> <ul id="toc-Turismus-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Odkazy"> <div class="vector-toc-text"> 11 Odkazy </div> </a> <button aria-controls="toc-Odkazy-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Odkazy </button> <ul id="toc-Odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Poznámky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Poznámky"> <div class="vector-toc-text"> 11.1 Poznámky </div> </a> <ul id="toc-Poznámky-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Reference" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Reference"> <div class="vector-toc-text"> 11.2 Reference </div> </a> <ul id="toc-Reference-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Literatura_2" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Literatura_2"> <div class="vector-toc-text"> 11.3 Literatura </div> </a> <ul id="toc-Literatura_2-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Související_články" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Související_články"> <div class="vector-toc-text"> 11.4 Související články </div> </a> <ul id="toc-Související_články-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Externí_odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Externí_odkazy"> <div class="vector-toc-text"> 11.5 Externí odkazy </div> </a> <ul id="toc-Externí_odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Oficiální_instituce_státu" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Oficiální_instituce_státu"> <div class="vector-toc-text"> 11.5.1 Oficiální instituce státu </div> </a> <ul id="toc-Oficiální_instituce_státu-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Oficiální_informace" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Oficiální_informace"> <div class="vector-toc-text"> 11.5.2 Oficiální informace </div> </a> <ul id="toc-Oficiální_informace-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Další_informace" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Další_informace"> <div class="vector-toc-text"> 11.5.3 Další informace </div> </a> <ul id="toc-Další_informace-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Internetová_média" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Internetová_média"> <div class="vector-toc-text"> 11.5.4 Internetová média </div> </a> <ul id="toc-Internetová_média-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </div> </div> </nav> </div> </div> <div class="mw-content-container"> <main id="content" class="mw-body"> <header class="mw-body-header vector-page-titlebar"> <nav aria-label="Obsah" class="vector-toc-landmark"> <div id="vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown vector-page-titlebar-toc vector-button-flush-left" > <input type="checkbox" id="vector-page-titlebar-toc-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Přepnout obsah" > <label id="vector-page-titlebar-toc-label" for="vector-page-titlebar-toc-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Přepnout obsah </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-titlebar-toc-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <h1 id="firstHeading" class="firstHeading mw-first-heading">Francie</h1> <div id="p-lang-btn" class="vector-dropdown mw-portlet mw-portlet-lang" > <input type="checkbox" id="p-lang-btn-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-p-lang-btn" class="vector-dropdown-checkbox mw-interlanguage-selector" aria-label="Přejděte k článku v jiném jazyce. Je dostupný v 309 jazycích" > <label id="p-lang-btn-label" for="p-lang-btn-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--action-progressive mw-portlet-lang-heading-309" aria-hidden="true" > 309 jazyků </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="interlanguage-link interwiki-ab mw-list-item"><a href="https://ab.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D1%80%D0%B0%D0%BD%D1%86%D0%B8%D0%B0" title="Франциа – abcházština" lang="ab" hreflang="ab" data-title="Франциа" data-language-autonym="Аԥсшәа" data-language-local-name="abcházština" class="interlanguage-link-target">Аԥсшәа</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ace mw-list-item"><a href="https://ace.wikipedia.org/wiki/Peurancih" title="Peurancih – acehština" lang="ace" hreflang="ace" data-title="Peurancih" data-language-autonym="Acèh" data-language-local-name="acehština" class="interlanguage-link-target">Acèh</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ady mw-list-item"><a href="https://ady.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D1%80%D0%B0%D0%BD%D1%86%D0%B8%D0%B5" title="Францие – adygejština" lang="ady" hreflang="ady" data-title="Францие" data-language-autonym="Адыгабзэ" data-language-local-name="adygejština" class="interlanguage-link-target">Адыгабзэ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-af badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://af.wikipedia.org/wiki/Frankryk" title="Frankryk – afrikánština" lang="af" hreflang="af" data-title="Frankryk" data-language-autonym="Afrikaans" data-language-local-name="afrikánština" class="interlanguage-link-target">Afrikaans</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-als mw-list-item"><a href="https://als.wikipedia.org/wiki/Frankreich" title="Frankreich – němčina (Švýcarsko)" lang="gsw" hreflang="gsw" data-title="Frankreich" data-language-autonym="Alemannisch" data-language-local-name="němčina (Švýcarsko)" class="interlanguage-link-target">Alemannisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-am mw-list-item"><a href="https://am.wikipedia.org/wiki/%E1%8D%88%E1%88%A8%E1%8A%95%E1%88%A3%E1%8B%AD" title="ፈረንሣይ – amharština" lang="am" hreflang="am" data-title="ፈረንሣይ" data-language-autonym="አማርኛ" data-language-local-name="amharština" class="interlanguage-link-target">አማርኛ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ami mw-list-item"><a href="https://ami.wikipedia.org/wiki/France" title="France – Amis" lang="ami" hreflang="ami" data-title="France" data-language-autonym="Pangcah" data-language-local-name="Amis" class="interlanguage-link-target">Pangcah</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-an mw-list-item"><a href="https://an.wikipedia.org/wiki/Francia" title="Francia – aragonština" lang="an" hreflang="an" data-title="Francia" data-language-autonym="Aragonés" data-language-local-name="aragonština" class="interlanguage-link-target">Aragonés</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ang mw-list-item"><a href="https://ang.wikipedia.org/wiki/Francland" title="Francland – staroangličtina" lang="ang" hreflang="ang" data-title="Francland" data-language-autonym="Ænglisc" data-language-local-name="staroangličtina" class="interlanguage-link-target">Ænglisc</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ann mw-list-item"><a href="https://ann.wikipedia.org/wiki/Furans" title="Furans – obolo" lang="ann" hreflang="ann" data-title="Furans" data-language-autonym="Obolo" data-language-local-name="obolo" class="interlanguage-link-target">Obolo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-anp mw-list-item"><a href="https://anp.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AB%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%82%E0%A4%B8" title="फ्रांस – angika" lang="anp" hreflang="anp" data-title="फ्रांस" data-language-autonym="अंगिका" data-language-local-name="angika" class="interlanguage-link-target">अंगिका</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ar mw-list-item"><a href="https://ar.wikipedia.org/wiki/%D9%81%D8%B1%D9%86%D8%B3%D8%A7" title="فرنسا – arabština" lang="ar" hreflang="ar" data-title="فرنسا" data-language-autonym="العربية" data-language-local-name="arabština" class="interlanguage-link-target">العربية</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-arc mw-list-item"><a href="https://arc.wikipedia.org/wiki/%DC%A6%DC%AA%DC%A2%DC%A3%DC%90" title="ܦܪܢܣܐ – aramejština" lang="arc" hreflang="arc" data-title="ܦܪܢܣܐ" data-language-autonym="ܐܪܡܝܐ" data-language-local-name="aramejština" class="interlanguage-link-target">ܐܪܡܝܐ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ary mw-list-item"><a href="https://ary.wikipedia.org/wiki/%D9%81%D8%B1%D8%A7%D9%86%D8%B3%D8%A7" title="فرانسا – arabština (marocká)" lang="ary" hreflang="ary" data-title="فرانسا" data-language-autonym="الدارجة" data-language-local-name="arabština (marocká)" class="interlanguage-link-target">الدارجة</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-arz mw-list-item"><a href="https://arz.wikipedia.org/wiki/%D9%81%D8%B1%D9%86%D8%B3%D8%A7" title="فرنسا – arabština (egyptská)" lang="arz" hreflang="arz" data-title="فرنسا" data-language-autonym="مصرى" data-language-local-name="arabština (egyptská)" class="interlanguage-link-target">مصرى</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-as mw-list-item"><a href="https://as.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%AB%E0%A7%8D%E0%A7%B0%E0%A6%BE%E0%A6%A8%E0%A7%8D%E0%A6%B8" title="ফ্ৰান্স – ásámština" lang="as" hreflang="as" data-title="ফ্ৰান্স" data-language-autonym="অসমীয়া" data-language-local-name="ásámština" class="interlanguage-link-target">অসমীয়া</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ast mw-list-item"><a href="https://ast.wikipedia.org/wiki/Francia" title="Francia – asturština" lang="ast" hreflang="ast" data-title="Francia" data-language-autonym="Asturianu" data-language-local-name="asturština" class="interlanguage-link-target">Asturianu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-atj mw-list-item"><a href="https://atj.wikipedia.org/wiki/France" title="France – atikamekština" lang="atj" hreflang="atj" data-title="France" data-language-autonym="Atikamekw" data-language-local-name="atikamekština" class="interlanguage-link-target">Atikamekw</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-av mw-list-item"><a href="https://av.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%B0%D1%80%D0%B0%D0%BD%D1%81" title="Паранс – avarština" lang="av" hreflang="av" data-title="Паранс" data-language-autonym="Авар" data-language-local-name="avarština" class="interlanguage-link-target">Авар</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-avk mw-list-item"><a href="https://avk.wikipedia.org/wiki/Franca" title="Franca – kotava" lang="avk" hreflang="avk" data-title="Franca" data-language-autonym="Kotava" data-language-local-name="kotava" class="interlanguage-link-target">Kotava</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-awa mw-list-item"><a href="https://awa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AB%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%82%E0%A4%B8" title="फ्रांस – awadhština" lang="awa" hreflang="awa" data-title="फ्रांस" data-language-autonym="अवधी" data-language-local-name="awadhština" class="interlanguage-link-target">अवधी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ay mw-list-item"><a href="https://ay.wikipedia.org/wiki/Phransiya" title="Phransiya – ajmarština" lang="ay" hreflang="ay" data-title="Phransiya" data-language-autonym="Aymar aru" data-language-local-name="ajmarština" class="interlanguage-link-target">Aymar aru</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-az mw-list-item"><a href="https://az.wikipedia.org/wiki/Fransa" title="Fransa – ázerbájdžánština" lang="az" hreflang="az" data-title="Fransa" data-language-autonym="Azərbaycanca" data-language-local-name="ázerbájdžánština" class="interlanguage-link-target">Azərbaycanca</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-azb mw-list-item"><a href="https://azb.wikipedia.org/wiki/%D9%81%D8%B1%D8%A7%D9%86%D8%B3%D9%87" title="فرانسه – South Azerbaijani" lang="azb" hreflang="azb" data-title="فرانسه" data-language-autonym="تۆرکجه" data-language-local-name="South Azerbaijani" class="interlanguage-link-target">تۆرکجه</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ba mw-list-item"><a href="https://ba.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D1%80%D0%B0%D0%BD%D1%86%D0%B8%D1%8F" title="Франция – baškirština" lang="ba" hreflang="ba" data-title="Франция" data-language-autonym="Башҡортса" data-language-local-name="baškirština" class="interlanguage-link-target">Башҡортса</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ban mw-list-item"><a href="https://ban.wikipedia.org/wiki/Perancis" title="Perancis – balijština" lang="ban" hreflang="ban" data-title="Perancis" data-language-autonym="Basa Bali" data-language-local-name="balijština" class="interlanguage-link-target">Basa Bali</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bar mw-list-item"><a href="https://bar.wikipedia.org/wiki/Frankreich" title="Frankreich – bavorština" lang="bar" hreflang="bar" data-title="Frankreich" data-language-autonym="Boarisch" data-language-local-name="bavorština" class="interlanguage-link-target">Boarisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bat-smg mw-list-item"><a href="https://bat-smg.wikipedia.org/wiki/Pranc%C5%ABz%C4%97j%C4%97" title="Prancūzėjė – žemaitština" lang="sgs" hreflang="sgs" data-title="Prancūzėjė" data-language-autonym="Žemaitėška" data-language-local-name="žemaitština" class="interlanguage-link-target">Žemaitėška</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bbc mw-list-item"><a href="https://bbc.wikipedia.org/wiki/Paransis" title="Paransis – batak toba" lang="bbc" hreflang="bbc" data-title="Paransis" data-language-autonym="Batak Toba" data-language-local-name="batak toba" class="interlanguage-link-target">Batak Toba</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bcl mw-list-item"><a href="https://bcl.wikipedia.org/wiki/Pransya" title="Pransya – Central Bikol" lang="bcl" hreflang="bcl" data-title="Pransya" data-language-autonym="Bikol Central" data-language-local-name="Central Bikol" class="interlanguage-link-target">Bikol Central</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be mw-list-item"><a href="https://be.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D1%80%D0%B0%D0%BD%D1%86%D1%8B%D1%8F" title="Францыя – běloruština" lang="be" hreflang="be" data-title="Францыя" data-language-autonym="Беларуская" data-language-local-name="běloruština" class="interlanguage-link-target">Беларуская</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be-x-old mw-list-item"><a href="https://be-tarask.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D1%80%D0%B0%D0%BD%D1%86%D1%8B%D1%8F" title="Францыя – Belarusian (Taraškievica orthography)" lang="be-tarask" hreflang="be-tarask" data-title="Францыя" data-language-autonym="Беларуская (тарашкевіца)" data-language-local-name="Belarusian (Taraškievica orthography)" class="interlanguage-link-target">Беларуская (тарашкевіца)</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bew mw-list-item"><a href="https://bew.wikipedia.org/wiki/Prasman" title="Prasman – batavština" lang="bew" hreflang="bew" data-title="Prasman" data-language-autonym="Betawi" data-language-local-name="batavština" class="interlanguage-link-target">Betawi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bg mw-list-item"><a href="https://bg.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D1%80%D0%B0%D0%BD%D1%86%D0%B8%D1%8F" title="Франция – bulharština" lang="bg" hreflang="bg" data-title="Франция" data-language-autonym="Български" data-language-local-name="bulharština" class="interlanguage-link-target">Български</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bh mw-list-item"><a href="https://bh.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AB%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%82%E0%A4%B8" title="फ्रांस – Bhojpuri" lang="bh" hreflang="bh" data-title="फ्रांस" data-language-autonym="भोजपुरी" data-language-local-name="Bhojpuri" class="interlanguage-link-target">भोजपुरी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bi mw-list-item"><a href="https://bi.wikipedia.org/wiki/Franis" title="Franis – bislamština" lang="bi" hreflang="bi" data-title="Franis" data-language-autonym="Bislama" data-language-local-name="bislamština" class="interlanguage-link-target">Bislama</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bjn mw-list-item"><a href="https://bjn.wikipedia.org/wiki/Parancis" title="Parancis – bandžarština" lang="bjn" hreflang="bjn" data-title="Parancis" data-language-autonym="Banjar" data-language-local-name="bandžarština" class="interlanguage-link-target">Banjar</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-blk mw-list-item"><a href="https://blk.wikipedia.org/wiki/%E1%80%95%E1%80%AD%E1%80%89%E1%80%BA%E1%80%90%E1%80%AD%E1%80%85%E1%80%BA%E1%80%81%E1%80%99%E1%80%BA%E1%80%B8%E1%80%91%E1%80%AE" title="ပိဉ်တိစ်ခမ်းထီ – Pa'O" lang="blk" hreflang="blk" data-title="ပိဉ်တိစ်ခမ်းထီ" data-language-autonym="ပအိုဝ်ႏဘာႏသာႏ" data-language-local-name="Pa'O" class="interlanguage-link-target">ပအိုဝ်ႏဘာႏသာႏ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bm mw-list-item"><a href="https://bm.wikipedia.org/wiki/F%C3%A0ransi" title="Fàransi – bambarština" lang="bm" hreflang="bm" data-title="Fàransi" data-language-autonym="Bamanankan" data-language-local-name="bambarština" class="interlanguage-link-target">Bamanankan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bn mw-list-item"><a href="https://bn.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%AB%E0%A7%8D%E0%A6%B0%E0%A6%BE%E0%A6%A8%E0%A7%8D%E0%A6%B8" title="ফ্রান্স – bengálština" lang="bn" hreflang="bn" data-title="ফ্রান্স" data-language-autonym="বাংলা" data-language-local-name="bengálština" class="interlanguage-link-target">বাংলা</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bo mw-list-item"><a href="https://bo.wikipedia.org/wiki/%E0%BD%A7%E0%BE%A5%E0%BC%8B%E0%BD%A2%E0%BD%93%E0%BC%8B%E0%BD%A6%E0%BD%B2%E0%BC%8D" title="ཧྥ་རན་སི། – tibetština" lang="bo" hreflang="bo" data-title="ཧྥ་རན་སི།" data-language-autonym="བོད་ཡིག" data-language-local-name="tibetština" class="interlanguage-link-target">བོད་ཡིག</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bpy mw-list-item"><a href="https://bpy.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%AB%E0%A7%8D%E0%A6%B0%E0%A6%BE%E0%A6%A8%E0%A7%8D%E0%A6%B8" title="ফ্রান্স – bišnuprijskomanipurština" lang="bpy" hreflang="bpy" data-title="ফ্রান্স" data-language-autonym="বিষ্ণুপ্রিয়া মণিপুরী" data-language-local-name="bišnuprijskomanipurština" class="interlanguage-link-target">বিষ্ণুপ্রিয়া মণিপুরী</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-br mw-list-item"><a href="https://br.wikipedia.org/wiki/Bro-C%27hall" title="Bro-C'hall – bretonština" lang="br" hreflang="br" data-title="Bro-C'hall" data-language-autonym="Brezhoneg" data-language-local-name="bretonština" class="interlanguage-link-target">Brezhoneg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bs mw-list-item"><a href="https://bs.wikipedia.org/wiki/Francuska" title="Francuska – bosenština" lang="bs" hreflang="bs" data-title="Francuska" data-language-autonym="Bosanski" data-language-local-name="bosenština" class="interlanguage-link-target">Bosanski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-btm mw-list-item"><a href="https://btm.wikipedia.org/wiki/Perancis" title="Perancis – Batak Mandailing" lang="btm" hreflang="btm" data-title="Perancis" data-language-autonym="Batak Mandailing" data-language-local-name="Batak Mandailing" class="interlanguage-link-target">Batak Mandailing</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bug mw-list-item"><a href="https://bug.wikipedia.org/wiki/%E1%A8%84%E1%A8%99%E1%A8%91%E1%A8%8A%E1%A8%8C%E1%A8%97%E1%A8%94" title="ᨄᨙᨑᨊᨌᨗᨔ – bugiština" lang="bug" hreflang="bug" data-title="ᨄᨙᨑᨊᨌᨗᨔ" data-language-autonym="Basa Ugi" data-language-local-name="bugiština" class="interlanguage-link-target">Basa Ugi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bxr mw-list-item"><a href="https://bxr.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D1%80%D0%B0%D0%BD%D1%86%D0%B8" title="Франци – Russia Buriat" lang="bxr" hreflang="bxr" data-title="Франци" data-language-autonym="Буряад" data-language-local-name="Russia Buriat" class="interlanguage-link-target">Буряад</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ca mw-list-item"><a href="https://ca.wikipedia.org/wiki/Fran%C3%A7a" title="França – katalánština" lang="ca" hreflang="ca" data-title="França" data-language-autonym="Català" data-language-local-name="katalánština" class="interlanguage-link-target">Català</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cbk-zam mw-list-item"><a href="https://cbk-zam.wikipedia.org/wiki/Francia" title="Francia – Chavacano" lang="cbk" hreflang="cbk" data-title="Francia" data-language-autonym="Chavacano de Zamboanga" data-language-local-name="Chavacano" class="interlanguage-link-target">Chavacano de Zamboanga</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cdo mw-list-item"><a href="https://cdo.wikipedia.org/wiki/Hu%C3%A1k-gu%C3%B3k" title="Huák-guók – Mindong" lang="cdo" hreflang="cdo" data-title="Huák-guók" data-language-autonym="閩東語 / Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄" data-language-local-name="Mindong" class="interlanguage-link-target">閩東語 / Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ce mw-list-item"><a href="https://ce.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D1%80%D0%B0%D0%BD%D1%86%D0%B8" title="Франци – čečenština" lang="ce" hreflang="ce" data-title="Франци" data-language-autonym="Нохчийн" data-language-local-name="čečenština" class="interlanguage-link-target">Нохчийн</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ceb badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://ceb.wikipedia.org/wiki/Pransiya" title="Pransiya – cebuánština" lang="ceb" hreflang="ceb" data-title="Pransiya" data-language-autonym="Cebuano" data-language-local-name="cebuánština" class="interlanguage-link-target">Cebuano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ch mw-list-item"><a href="https://ch.wikipedia.org/wiki/Francia" title="Francia – čamoro" lang="ch" hreflang="ch" data-title="Francia" data-language-autonym="Chamoru" data-language-local-name="čamoro" class="interlanguage-link-target">Chamoru</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-chr mw-list-item"><a href="https://chr.wikipedia.org/wiki/%E1%8E%A6%E1%8E%B8%E1%8F%A5%E1%8F%B1" title="ᎦᎸᏥᏱ – čerokézština" lang="chr" hreflang="chr" data-title="ᎦᎸᏥᏱ" data-language-autonym="ᏣᎳᎩ" data-language-local-name="čerokézština" class="interlanguage-link-target">ᏣᎳᎩ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-chy mw-list-item"><a href="https://chy.wikipedia.org/wiki/France" title="France – čejenština" lang="chy" hreflang="chy" data-title="France" data-language-autonym="Tsetsêhestâhese" data-language-local-name="čejenština" class="interlanguage-link-target">Tsetsêhestâhese</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ckb mw-list-item"><a href="https://ckb.wikipedia.org/wiki/%D9%81%DB%95%DA%95%DB%95%D9%86%D8%B3%D8%A7" title="فەڕەنسا – kurdština (sorání)" lang="ckb" hreflang="ckb" data-title="فەڕەنسا" data-language-autonym="کوردی" data-language-local-name="kurdština (sorání)" class="interlanguage-link-target">کوردی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-co mw-list-item"><a href="https://co.wikipedia.org/wiki/Francia" title="Francia – korsičtina" lang="co" hreflang="co" data-title="Francia" data-language-autonym="Corsu" data-language-local-name="korsičtina" class="interlanguage-link-target">Corsu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-crh mw-list-item"><a href="https://crh.wikipedia.org/wiki/Frenkistan" title="Frenkistan – tatarština (krymská)" lang="crh" hreflang="crh" data-title="Frenkistan" data-language-autonym="Qırımtatarca" data-language-local-name="tatarština (krymská)" class="interlanguage-link-target">Qırımtatarca</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-csb mw-list-item"><a href="https://csb.wikipedia.org/wiki/Franc%C3%ABj%C3%B4" title="Francëjô – kašubština" lang="csb" hreflang="csb" data-title="Francëjô" data-language-autonym="Kaszëbsczi" data-language-local-name="kašubština" class="interlanguage-link-target">Kaszëbsczi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cu mw-list-item"><a href="https://cu.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D1%80%D0%B0%D0%BD%D0%BA%D1%97%EA%99%97" title="Франкїꙗ – staroslověnština" lang="cu" hreflang="cu" data-title="Франкїꙗ" data-language-autonym="Словѣньскъ / ⰔⰎⰑⰂⰡⰐⰠⰔⰍⰟ" data-language-local-name="staroslověnština" class="interlanguage-link-target">Словѣньскъ / ⰔⰎⰑⰂⰡⰐⰠⰔⰍⰟ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cv mw-list-item"><a href="https://cv.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D1%80%D0%B0%D0%BD%D1%86%D0%B8" title="Франци – čuvaština" lang="cv" hreflang="cv" data-title="Франци" data-language-autonym="Чӑвашла" data-language-local-name="čuvaština" class="interlanguage-link-target">Чӑвашла</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cy mw-list-item"><a href="https://cy.wikipedia.org/wiki/Ffrainc" title="Ffrainc – velština" lang="cy" hreflang="cy" data-title="Ffrainc" data-language-autonym="Cymraeg" data-language-local-name="velština" class="interlanguage-link-target">Cymraeg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-da mw-list-item"><a href="https://da.wikipedia.org/wiki/Frankrig" title="Frankrig – dánština" lang="da" hreflang="da" data-title="Frankrig" data-language-autonym="Dansk" data-language-local-name="dánština" class="interlanguage-link-target">Dansk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dag mw-list-item"><a href="https://dag.wikipedia.org/wiki/France" title="France – Dagbani" lang="dag" hreflang="dag" data-title="France" data-language-autonym="Dagbanli" data-language-local-name="Dagbani" class="interlanguage-link-target">Dagbanli</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-de mw-list-item"><a href="https://de.wikipedia.org/wiki/Frankreich" title="Frankreich – němčina" lang="de" hreflang="de" data-title="Frankreich" data-language-autonym="Deutsch" data-language-local-name="němčina" class="interlanguage-link-target">Deutsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-diq mw-list-item"><a href="https://diq.wikipedia.org/wiki/Fransa" title="Fransa – Zazaki" lang="diq" hreflang="diq" data-title="Fransa" data-language-autonym="Zazaki" data-language-local-name="Zazaki" class="interlanguage-link-target">Zazaki</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dsb mw-list-item"><a href="https://dsb.wikipedia.org/wiki/Francojska" title="Francojska – dolnolužická srbština" lang="dsb" hreflang="dsb" data-title="Francojska" data-language-autonym="Dolnoserbski" data-language-local-name="dolnolužická srbština" class="interlanguage-link-target">Dolnoserbski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dtp mw-list-item"><a href="https://dtp.wikipedia.org/wiki/Perancis" title="Perancis – kadazandusunština" lang="dtp" hreflang="dtp" data-title="Perancis" data-language-autonym="Kadazandusun" data-language-local-name="kadazandusunština" class="interlanguage-link-target">Kadazandusun</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dty mw-list-item"><a href="https://dty.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AB%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8" title="फ्रान्स – Doteli" lang="dty" hreflang="dty" data-title="फ्रान्स" data-language-autonym="डोटेली" data-language-local-name="Doteli" class="interlanguage-link-target">डोटेली</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dv mw-list-item"><a href="https://dv.wikipedia.org/wiki/%DE%8A%DE%A6%DE%83%DE%A6%DE%82%DE%B0%DE%90%DE%AD%DE%90%DE%A8%DE%88%DE%A8%DE%8D%DE%A7%DE%8C%DE%B0" title="ފަރަންސޭސިވިލާތް – maledivština" lang="dv" hreflang="dv" data-title="ފަރަންސޭސިވިލާތް" data-language-autonym="ދިވެހިބަސް" data-language-local-name="maledivština" class="interlanguage-link-target">ދިވެހިބަސް</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dz mw-list-item"><a href="https://dz.wikipedia.org/wiki/%E0%BD%95%E0%BD%A2%E0%BD%B1%E0%BD%93%E0%BD%A6%E0%BD%B2%E0%BC%8B" title="ཕརཱནསི་ – dzongkä" lang="dz" hreflang="dz" data-title="ཕརཱནསི་" data-language-autonym="ཇོང་ཁ" data-language-local-name="dzongkä" class="interlanguage-link-target">ཇོང་ཁ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ee mw-list-item"><a href="https://ee.wikipedia.org/wiki/Frans" title="Frans – eweština" lang="ee" hreflang="ee" data-title="Frans" data-language-autonym="Eʋegbe" data-language-local-name="eweština" class="interlanguage-link-target">Eʋegbe</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-el mw-list-item"><a href="https://el.wikipedia.org/wiki/%CE%93%CE%B1%CE%BB%CE%BB%CE%AF%CE%B1" title="Γαλλία – řečtina" lang="el" hreflang="el" data-title="Γαλλία" data-language-autonym="Ελληνικά" data-language-local-name="řečtina" class="interlanguage-link-target">Ελληνικά</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eml mw-list-item"><a href="https://eml.wikipedia.org/wiki/Franza" title="Franza – Emiliano-Romagnolo" lang="egl" hreflang="egl" data-title="Franza" data-language-autonym="Emiliàn e rumagnòl" data-language-local-name="Emiliano-Romagnolo" class="interlanguage-link-target">Emiliàn e rumagnòl</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-en mw-list-item"><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/France" title="France – angličtina" lang="en" hreflang="en" data-title="France" data-language-autonym="English" data-language-local-name="angličtina" class="interlanguage-link-target">English</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eo badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://eo.wikipedia.org/wiki/Francio" title="Francio – esperanto" lang="eo" hreflang="eo" data-title="Francio" data-language-autonym="Esperanto" data-language-local-name="esperanto" class="interlanguage-link-target">Esperanto</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-es mw-list-item"><a href="https://es.wikipedia.org/wiki/Francia" title="Francia – španělština" lang="es" hreflang="es" data-title="Francia" data-language-autonym="Español" data-language-local-name="španělština" class="interlanguage-link-target">Español</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-et mw-list-item"><a href="https://et.wikipedia.org/wiki/Prantsusmaa" title="Prantsusmaa – estonština" lang="et" hreflang="et" data-title="Prantsusmaa" data-language-autonym="Eesti" data-language-local-name="estonština" class="interlanguage-link-target">Eesti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eu mw-list-item"><a href="https://eu.wikipedia.org/wiki/Frantzia" title="Frantzia – baskičtina" lang="eu" hreflang="eu" data-title="Frantzia" data-language-autonym="Euskara" data-language-local-name="baskičtina" class="interlanguage-link-target">Euskara</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ext mw-list-item"><a href="https://ext.wikipedia.org/wiki/Francia" title="Francia – extremadurština" lang="ext" hreflang="ext" data-title="Francia" data-language-autonym="Estremeñu" data-language-local-name="extremadurština" class="interlanguage-link-target">Estremeñu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fa mw-list-item"><a href="https://fa.wikipedia.org/wiki/%D9%81%D8%B1%D8%A7%D9%86%D8%B3%D9%87" title="فرانسه – perština" lang="fa" hreflang="fa" data-title="فرانسه" data-language-autonym="فارسی" data-language-local-name="perština" class="interlanguage-link-target">فارسی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ff mw-list-item"><a href="https://ff.wikipedia.org/wiki/Farayse" title="Farayse – fulbština" lang="ff" hreflang="ff" data-title="Farayse" data-language-autonym="Fulfulde" data-language-local-name="fulbština" class="interlanguage-link-target">Fulfulde</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fi badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://fi.wikipedia.org/wiki/Ranska" title="Ranska – finština" lang="fi" hreflang="fi" data-title="Ranska" data-language-autonym="Suomi" data-language-local-name="finština" class="interlanguage-link-target">Suomi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fiu-vro mw-list-item"><a href="https://fiu-vro.wikipedia.org/wiki/Prantsusmaa" title="Prantsusmaa – võruština" lang="vro" hreflang="vro" data-title="Prantsusmaa" data-language-autonym="Võro" data-language-local-name="võruština" class="interlanguage-link-target">Võro</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fj mw-list-item"><a href="https://fj.wikipedia.org/wiki/Varanise" title="Varanise – fidžijština" lang="fj" hreflang="fj" data-title="Varanise" data-language-autonym="Na Vosa Vakaviti" data-language-local-name="fidžijština" class="interlanguage-link-target">Na Vosa Vakaviti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fo mw-list-item"><a href="https://fo.wikipedia.org/wiki/Frakland" title="Frakland – faerština" lang="fo" hreflang="fo" data-title="Frakland" data-language-autonym="Føroyskt" data-language-local-name="faerština" class="interlanguage-link-target">Føroyskt</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fon mw-list-item"><a href="https://fon.wikipedia.org/wiki/Flans%C3%A9t%C3%B2" title="Flansétò – fonština" lang="fon" hreflang="fon" data-title="Flansétò" data-language-autonym="Fɔ̀ngbè" data-language-local-name="fonština" class="interlanguage-link-target">Fɔ̀ngbè</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fr badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://fr.wikipedia.org/wiki/France" title="France – francouzština" lang="fr" hreflang="fr" data-title="France" data-language-autonym="Français" data-language-local-name="francouzština" class="interlanguage-link-target">Français</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-frp mw-list-item"><a href="https://frp.wikipedia.org/wiki/France" title="France – franko-provensálština" lang="frp" hreflang="frp" data-title="France" data-language-autonym="Arpetan" data-language-local-name="franko-provensálština" class="interlanguage-link-target">Arpetan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-frr mw-list-item"><a href="https://frr.wikipedia.org/wiki/Fr%C3%A5nkrik" title="Frånkrik – fríština (severní)" lang="frr" hreflang="frr" data-title="Frånkrik" data-language-autonym="Nordfriisk" data-language-local-name="fríština (severní)" class="interlanguage-link-target">Nordfriisk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fur mw-list-item"><a href="https://fur.wikipedia.org/wiki/France" title="France – furlanština" lang="fur" hreflang="fur" data-title="France" data-language-autonym="Furlan" data-language-local-name="furlanština" class="interlanguage-link-target">Furlan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fy mw-list-item"><a href="https://fy.wikipedia.org/wiki/Frankryk" title="Frankryk – fríština (západní)" lang="fy" hreflang="fy" data-title="Frankryk" data-language-autonym="Frysk" data-language-local-name="fríština (západní)" class="interlanguage-link-target">Frysk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ga mw-list-item"><a href="https://ga.wikipedia.org/wiki/An_Fhrainc" title="An Fhrainc – irština" lang="ga" hreflang="ga" data-title="An Fhrainc" data-language-autonym="Gaeilge" data-language-local-name="irština" class="interlanguage-link-target">Gaeilge</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gag mw-list-item"><a href="https://gag.wikipedia.org/wiki/Fran%C5%A3iya" title="Franţiya – gagauzština" lang="gag" hreflang="gag" data-title="Franţiya" data-language-autonym="Gagauz" data-language-local-name="gagauzština" class="interlanguage-link-target">Gagauz</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gan mw-list-item"><a href="https://gan.wikipedia.org/wiki/%E6%B3%95%E5%9C%8B" title="法國 – čínština (dialekty Gan)" lang="gan" hreflang="gan" data-title="法國" data-language-autonym="贛語" data-language-local-name="čínština (dialekty Gan)" class="interlanguage-link-target">贛語</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gcr mw-list-item"><a href="https://gcr.wikipedia.org/wiki/Lafrans" title="Lafrans – Guianan Creole" lang="gcr" hreflang="gcr" data-title="Lafrans" data-language-autonym="Kriyòl gwiyannen" data-language-local-name="Guianan Creole" class="interlanguage-link-target">Kriyòl gwiyannen</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gd mw-list-item"><a href="https://gd.wikipedia.org/wiki/An_Fhraing" title="An Fhraing – skotská gaelština" lang="gd" hreflang="gd" data-title="An Fhraing" data-language-autonym="Gàidhlig" data-language-local-name="skotská gaelština" class="interlanguage-link-target">Gàidhlig</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gl mw-list-item"><a href="https://gl.wikipedia.org/wiki/Francia" title="Francia – galicijština" lang="gl" hreflang="gl" data-title="Francia" data-language-autonym="Galego" data-language-local-name="galicijština" class="interlanguage-link-target">Galego</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-glk mw-list-item"><a href="https://glk.wikipedia.org/wiki/%D9%81%D8%B1%D8%A7%D9%86%D8%B3%D9%87" title="فرانسه – gilačtina" lang="glk" hreflang="glk" data-title="فرانسه" data-language-autonym="گیلکی" data-language-local-name="gilačtina" class="interlanguage-link-target">گیلکی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gn mw-list-item"><a href="https://gn.wikipedia.org/wiki/Hy%C3%A3sia" title="Hyãsia – guaranština" lang="gn" hreflang="gn" data-title="Hyãsia" data-language-autonym="Avañe'ẽ" data-language-local-name="guaranština" class="interlanguage-link-target">Avañe'ẽ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gom mw-list-item"><a href="https://gom.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AB%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%82%E0%A4%B8" title="फ्रांस – konkánština (Goa)" lang="gom" hreflang="gom" data-title="फ्रांस" data-language-autonym="गोंयची कोंकणी / Gõychi Konknni" data-language-local-name="konkánština (Goa)" class="interlanguage-link-target">गोंयची कोंकणी / Gõychi Konknni</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-got mw-list-item"><a href="https://got.wikipedia.org/wiki/%F0%90%8D%86%F0%90%8D%82%F0%90%8C%B0%F0%90%8C%B2%F0%90%8C%BA%F0%90%8C%B0%F0%90%8C%BB%F0%90%8C%B0%F0%90%8C%BD%F0%90%8C%B3" title="𐍆𐍂𐌰𐌲𐌺𐌰𐌻𐌰𐌽𐌳 – gótština" lang="got" hreflang="got" data-title="𐍆𐍂𐌰𐌲𐌺𐌰𐌻𐌰𐌽𐌳" data-language-autonym="𐌲𐌿𐍄𐌹𐍃𐌺" data-language-local-name="gótština" class="interlanguage-link-target">𐌲𐌿𐍄𐌹𐍃𐌺</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gu mw-list-item"><a href="https://gu.wikipedia.org/wiki/%E0%AA%AB%E0%AB%8D%E0%AA%B0%E0%AA%BE%E0%AA%A8%E0%AB%8D%E0%AA%B8" title="ફ્રાન્સ – gudžarátština" lang="gu" hreflang="gu" data-title="ફ્રાન્સ" data-language-autonym="ગુજરાતી" data-language-local-name="gudžarátština" class="interlanguage-link-target">ગુજરાતી</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gv badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://gv.wikipedia.org/wiki/Yn_Rank" title="Yn Rank – manština" lang="gv" hreflang="gv" data-title="Yn Rank" data-language-autonym="Gaelg" data-language-local-name="manština" class="interlanguage-link-target">Gaelg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ha mw-list-item"><a href="https://ha.wikipedia.org/wiki/Faransa" title="Faransa – hauština" lang="ha" hreflang="ha" data-title="Faransa" data-language-autonym="Hausa" data-language-local-name="hauština" class="interlanguage-link-target">Hausa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hak badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://hak.wikipedia.org/wiki/Fap-koet" title="Fap-koet – čínština (dialekty Hakka)" lang="hak" hreflang="hak" data-title="Fap-koet" data-language-autonym="客家語 / Hak-kâ-ngî" data-language-local-name="čínština (dialekty Hakka)" class="interlanguage-link-target">客家語 / Hak-kâ-ngî</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-haw mw-list-item"><a href="https://haw.wikipedia.org/wiki/Palani" title="Palani – havajština" lang="haw" hreflang="haw" data-title="Palani" data-language-autonym="Hawaiʻi" data-language-local-name="havajština" class="interlanguage-link-target">Hawaiʻi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-he mw-list-item"><a href="https://he.wikipedia.org/wiki/%D7%A6%D7%A8%D7%A4%D7%AA" title="צרפת – hebrejština" lang="he" hreflang="he" data-title="צרפת" data-language-autonym="עברית" data-language-local-name="hebrejština" class="interlanguage-link-target">עברית</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hi mw-list-item"><a href="https://hi.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AB%E0%A4%BC%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8" title="फ़्रान्स – hindština" lang="hi" hreflang="hi" data-title="फ़्रान्स" data-language-autonym="हिन्दी" data-language-local-name="hindština" class="interlanguage-link-target">हिन्दी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hif mw-list-item"><a href="https://hif.wikipedia.org/wiki/France" title="France – hindština (Fidži)" lang="hif" hreflang="hif" data-title="France" data-language-autonym="Fiji Hindi" data-language-local-name="hindština (Fidži)" class="interlanguage-link-target">Fiji Hindi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hr mw-list-item"><a href="https://hr.wikipedia.org/wiki/Francuska" title="Francuska – chorvatština" lang="hr" hreflang="hr" data-title="Francuska" data-language-autonym="Hrvatski" data-language-local-name="chorvatština" class="interlanguage-link-target">Hrvatski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hsb mw-list-item"><a href="https://hsb.wikipedia.org/wiki/Francoska" title="Francoska – hornolužická srbština" lang="hsb" hreflang="hsb" data-title="Francoska" data-language-autonym="Hornjoserbsce" data-language-local-name="hornolužická srbština" class="interlanguage-link-target">Hornjoserbsce</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ht mw-list-item"><a href="https://ht.wikipedia.org/wiki/Frans" title="Frans – haitština" lang="ht" hreflang="ht" data-title="Frans" data-language-autonym="Kreyòl ayisyen" data-language-local-name="haitština" class="interlanguage-link-target">Kreyòl ayisyen</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hu mw-list-item"><a href="https://hu.wikipedia.org/wiki/Franciaorsz%C3%A1g" title="Franciaország – maďarština" lang="hu" hreflang="hu" data-title="Franciaország" data-language-autonym="Magyar" data-language-local-name="maďarština" class="interlanguage-link-target">Magyar</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hy badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D5%96%D6%80%D5%A1%D5%B6%D5%BD%D5%AB%D5%A1" title="Ֆրանսիա – arménština" lang="hy" hreflang="hy" data-title="Ֆրանսիա" data-language-autonym="Հայերեն" data-language-local-name="arménština" class="interlanguage-link-target">Հայերեն</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hyw mw-list-item"><a href="https://hyw.wikipedia.org/wiki/%D5%96%D6%80%D5%A1%D5%B6%D5%BD%D5%A1" title="Ֆրանսա – Western Armenian" lang="hyw" hreflang="hyw" data-title="Ֆրանսա" data-language-autonym="Արեւմտահայերէն" data-language-local-name="Western Armenian" class="interlanguage-link-target">Արեւմտահայերէն</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ia mw-list-item"><a href="https://ia.wikipedia.org/wiki/Francia" title="Francia – interlingua" lang="ia" hreflang="ia" data-title="Francia" data-language-autonym="Interlingua" data-language-local-name="interlingua" class="interlanguage-link-target">Interlingua</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-iba mw-list-item"><a href="https://iba.wikipedia.org/wiki/Peranchis" title="Peranchis – ibanština" lang="iba" hreflang="iba" data-title="Peranchis" data-language-autonym="Jaku Iban" data-language-local-name="ibanština" class="interlanguage-link-target">Jaku Iban</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-id mw-list-item"><a href="https://id.wikipedia.org/wiki/Prancis" title="Prancis – indonéština" lang="id" hreflang="id" data-title="Prancis" data-language-autonym="Bahasa Indonesia" data-language-local-name="indonéština" class="interlanguage-link-target">Bahasa Indonesia</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ie mw-list-item"><a href="https://ie.wikipedia.org/wiki/Francia" title="Francia – interlingue" lang="ie" hreflang="ie" data-title="Francia" data-language-autonym="Interlingue" data-language-local-name="interlingue" class="interlanguage-link-target">Interlingue</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ig mw-list-item"><a href="https://ig.wikipedia.org/wiki/France" title="France – igboština" lang="ig" hreflang="ig" data-title="France" data-language-autonym="Igbo" data-language-local-name="igboština" class="interlanguage-link-target">Igbo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ilo mw-list-item"><a href="https://ilo.wikipedia.org/wiki/Pransia" title="Pransia – ilokánština" lang="ilo" hreflang="ilo" data-title="Pransia" data-language-autonym="Ilokano" data-language-local-name="ilokánština" class="interlanguage-link-target">Ilokano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-inh mw-list-item"><a href="https://inh.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D0%B0%D1%8C%D1%80%D0%B5%D0%BD%D0%B3%D0%B5%D1%85%D1%8C%D0%B5" title="Фаьренгехье – inguština" lang="inh" hreflang="inh" data-title="Фаьренгехье" data-language-autonym="ГӀалгӀай" data-language-local-name="inguština" class="interlanguage-link-target">ГӀалгӀай</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-io badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://io.wikipedia.org/wiki/Francia" title="Francia – ido" lang="io" hreflang="io" data-title="Francia" data-language-autonym="Ido" data-language-local-name="ido" class="interlanguage-link-target">Ido</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-is badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://is.wikipedia.org/wiki/Frakkland" title="Frakkland – islandština" lang="is" hreflang="is" data-title="Frakkland" data-language-autonym="Íslenska" data-language-local-name="islandština" class="interlanguage-link-target">Íslenska</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-it mw-list-item"><a href="https://it.wikipedia.org/wiki/Francia" title="Francia – italština" lang="it" hreflang="it" data-title="Francia" data-language-autonym="Italiano" data-language-local-name="italština" class="interlanguage-link-target">Italiano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-iu mw-list-item"><a href="https://iu.wikipedia.org/wiki/%E1%95%97%E1%95%8C%E1%93%90%E1%94%85" title="ᕗᕌᓐᔅ – inuktitutština" lang="iu" hreflang="iu" data-title="ᕗᕌᓐᔅ" data-language-autonym="ᐃᓄᒃᑎᑐᑦ / inuktitut" data-language-local-name="inuktitutština" class="interlanguage-link-target">ᐃᓄᒃᑎᑐᑦ / inuktitut</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ja mw-list-item"><a href="https://ja.wikipedia.org/wiki/%E3%83%95%E3%83%A9%E3%83%B3%E3%82%B9" title="フランス – japonština" lang="ja" hreflang="ja" data-title="フランス" data-language-autonym="日本語" data-language-local-name="japonština" class="interlanguage-link-target">日本語</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jam mw-list-item"><a href="https://jam.wikipedia.org/wiki/Frans" title="Frans – jamajská kreolština" lang="jam" hreflang="jam" data-title="Frans" data-language-autonym="Patois" data-language-local-name="jamajská kreolština" class="interlanguage-link-target">Patois</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jbo mw-list-item"><a href="https://jbo.wikipedia.org/wiki/fasygu%27e" title="fasygu'e – lojban" lang="jbo" hreflang="jbo" data-title="fasygu'e" data-language-autonym="La .lojban." data-language-local-name="lojban" class="interlanguage-link-target">La .lojban.</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jv mw-list-item"><a href="https://jv.wikipedia.org/wiki/Prancis" title="Prancis – javánština" lang="jv" hreflang="jv" data-title="Prancis" data-language-autonym="Jawa" data-language-local-name="javánština" class="interlanguage-link-target">Jawa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ka mw-list-item"><a href="https://ka.wikipedia.org/wiki/%E1%83%A1%E1%83%90%E1%83%A4%E1%83%A0%E1%83%90%E1%83%9C%E1%83%92%E1%83%94%E1%83%97%E1%83%98" title="საფრანგეთი – gruzínština" lang="ka" hreflang="ka" data-title="საფრანგეთი" data-language-autonym="ქართული" data-language-local-name="gruzínština" class="interlanguage-link-target">ქართული</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kaa mw-list-item"><a href="https://kaa.wikipedia.org/wiki/Franciya" title="Franciya – karakalpačtina" lang="kaa" hreflang="kaa" data-title="Franciya" data-language-autonym="Qaraqalpaqsha" data-language-local-name="karakalpačtina" class="interlanguage-link-target">Qaraqalpaqsha</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kab mw-list-item"><a href="https://kab.wikipedia.org/wiki/Fransa" title="Fransa – kabylština" lang="kab" hreflang="kab" data-title="Fransa" data-language-autonym="Taqbaylit" data-language-local-name="kabylština" class="interlanguage-link-target">Taqbaylit</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kbd mw-list-item"><a href="https://kbd.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D1%80%D1%8D%D0%BD%D0%B4%D0%B6" title="Фрэндж – kabardinština" lang="kbd" hreflang="kbd" data-title="Фрэндж" data-language-autonym="Адыгэбзэ" data-language-local-name="kabardinština" class="interlanguage-link-target">Адыгэбзэ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kbp mw-list-item"><a href="https://kbp.wikipedia.org/wiki/Frans%C9%A9%C9%A9" title="Fransɩɩ – Kabiye" lang="kbp" hreflang="kbp" data-title="Fransɩɩ" data-language-autonym="Kabɩyɛ" data-language-local-name="Kabiye" class="interlanguage-link-target">Kabɩyɛ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kcg mw-list-item"><a href="https://kcg.wikipedia.org/wiki/Fi%CC%B1ransa_(a%CC%B1byin)" title="Fi̱ransa (a̱byin) – tyap" lang="kcg" hreflang="kcg" data-title="Fi̱ransa (a̱byin)" data-language-autonym="Tyap" data-language-local-name="tyap" class="interlanguage-link-target">Tyap</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kg mw-list-item"><a href="https://kg.wikipedia.org/wiki/Fwalansa" title="Fwalansa – konžština" lang="kg" hreflang="kg" data-title="Fwalansa" data-language-autonym="Kongo" data-language-local-name="konžština" class="interlanguage-link-target">Kongo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kge mw-list-item"><a href="https://kge.wikipedia.org/wiki/Prancis" title="Prancis – Komering" lang="kge" hreflang="kge" data-title="Prancis" data-language-autonym="Kumoring" data-language-local-name="Komering" class="interlanguage-link-target">Kumoring</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ki mw-list-item"><a href="https://ki.wikipedia.org/wiki/Baranja" title="Baranja – kikujština" lang="ki" hreflang="ki" data-title="Baranja" data-language-autonym="Gĩkũyũ" data-language-local-name="kikujština" class="interlanguage-link-target">Gĩkũyũ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kk mw-list-item"><a href="https://kk.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D1%80%D0%B0%D0%BD%D1%86%D0%B8%D1%8F" title="Франция – kazaština" lang="kk" hreflang="kk" data-title="Франция" data-language-autonym="Қазақша" data-language-local-name="kazaština" class="interlanguage-link-target">Қазақша</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-km mw-list-item"><a href="https://km.wikipedia.org/wiki/%E1%9E%94%E1%9E%B6%E1%9E%9A%E1%9E%B6%E1%9F%86%E1%9E%84" title="បារាំង – khmérština" lang="km" hreflang="km" data-title="បារាំង" data-language-autonym="ភាសាខ្មែរ" data-language-local-name="khmérština" class="interlanguage-link-target">ភាសាខ្មែរ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kn mw-list-item"><a href="https://kn.wikipedia.org/wiki/%E0%B2%AB%E0%B3%8D%E0%B2%B0%E0%B2%BE%E0%B2%A8%E0%B3%8D%E0%B2%B8%E0%B3%8D" title="ಫ್ರಾನ್ಸ್ – kannadština" lang="kn" hreflang="kn" data-title="ಫ್ರಾನ್ಸ್" data-language-autonym="ಕನ್ನಡ" data-language-local-name="kannadština" class="interlanguage-link-target">ಕನ್ನಡ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ko mw-list-item"><a href="https://ko.wikipedia.org/wiki/%ED%94%84%EB%9E%91%EC%8A%A4" title="프랑스 – korejština" lang="ko" hreflang="ko" data-title="프랑스" data-language-autonym="한국어" data-language-local-name="korejština" class="interlanguage-link-target">한국어</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-koi mw-list-item"><a href="https://koi.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D1%80%D0%B0%D0%BD%D1%81" title="Франс – komi-permjačtina" lang="koi" hreflang="koi" data-title="Франс" data-language-autonym="Перем коми" data-language-local-name="komi-permjačtina" class="interlanguage-link-target">Перем коми</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-krc mw-list-item"><a href="https://krc.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D1%80%D0%B0%D0%BD%D1%86%D0%B8%D1%8F" title="Франция – karačajevo-balkarština" lang="krc" hreflang="krc" data-title="Франция" data-language-autonym="Къарачай-малкъар" data-language-local-name="karačajevo-balkarština" class="interlanguage-link-target">Къарачай-малкъар</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ks mw-list-item"><a href="https://ks.wikipedia.org/wiki/%D9%81%D8%B1%D9%9B%D8%A7%D9%86%D9%9B%D8%B3" title="فرٛانٛس – kašmírština" lang="ks" hreflang="ks" data-title="فرٛانٛس" data-language-autonym="कॉशुर / کٲشُر" data-language-local-name="kašmírština" class="interlanguage-link-target">कॉशुर / کٲشُر</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ksh mw-list-item"><a href="https://ksh.wikipedia.org/wiki/Frankreich" title="Frankreich – kolínština" lang="ksh" hreflang="ksh" data-title="Frankreich" data-language-autonym="Ripoarisch" data-language-local-name="kolínština" class="interlanguage-link-target">Ripoarisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ku mw-list-item"><a href="https://ku.wikipedia.org/wiki/Fransa" title="Fransa – kurdština" lang="ku" hreflang="ku" data-title="Fransa" data-language-autonym="Kurdî" data-language-local-name="kurdština" class="interlanguage-link-target">Kurdî</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kv mw-list-item"><a href="https://kv.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D1%80%D0%B0%D0%BD%D1%81%D1%83%D0%B7%D0%BC%D1%83" title="Прансузму – komijština" lang="kv" hreflang="kv" data-title="Прансузму" data-language-autonym="Коми" data-language-local-name="komijština" class="interlanguage-link-target">Коми</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kw mw-list-item"><a href="https://kw.wikipedia.org/wiki/Pow_Frynk" title="Pow Frynk – kornština" lang="kw" hreflang="kw" data-title="Pow Frynk" data-language-autonym="Kernowek" data-language-local-name="kornština" class="interlanguage-link-target">Kernowek</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ky mw-list-item"><a href="https://ky.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D1%80%D0%B0%D0%BD%D1%86%D0%B8%D1%8F" title="Франция – kyrgyzština" lang="ky" hreflang="ky" data-title="Франция" data-language-autonym="Кыргызча" data-language-local-name="kyrgyzština" class="interlanguage-link-target">Кыргызча</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-la badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://la.wikipedia.org/wiki/Francia" title="Francia – latina" lang="la" hreflang="la" data-title="Francia" data-language-autonym="Latina" data-language-local-name="latina" class="interlanguage-link-target">Latina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lad mw-list-item"><a href="https://lad.wikipedia.org/wiki/Fransia" title="Fransia – ladinština" lang="lad" hreflang="lad" data-title="Fransia" data-language-autonym="Ladino" data-language-local-name="ladinština" class="interlanguage-link-target">Ladino</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lb mw-list-item"><a href="https://lb.wikipedia.org/wiki/Frankr%C3%A4ich" title="Frankräich – lucemburština" lang="lb" hreflang="lb" data-title="Frankräich" data-language-autonym="Lëtzebuergesch" data-language-local-name="lucemburština" class="interlanguage-link-target">Lëtzebuergesch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lez mw-list-item"><a href="https://lez.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D1%80%D0%B0%D0%BD%D1%86%D0%B8%D1%8F" title="Франция – lezginština" lang="lez" hreflang="lez" data-title="Франция" data-language-autonym="Лезги" data-language-local-name="lezginština" class="interlanguage-link-target">Лезги</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lfn mw-list-item"><a href="https://lfn.wikipedia.org/wiki/Frans" title="Frans – lingua franca nova" lang="lfn" hreflang="lfn" data-title="Frans" data-language-autonym="Lingua Franca Nova" data-language-local-name="lingua franca nova" class="interlanguage-link-target">Lingua Franca Nova</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lg mw-list-item"><a href="https://lg.wikipedia.org/wiki/Bufalansa" title="Bufalansa – gandština" lang="lg" hreflang="lg" data-title="Bufalansa" data-language-autonym="Luganda" data-language-local-name="gandština" class="interlanguage-link-target">Luganda</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-li mw-list-item"><a href="https://li.wikipedia.org/wiki/Frankriek" title="Frankriek – limburština" lang="li" hreflang="li" data-title="Frankriek" data-language-autonym="Limburgs" data-language-local-name="limburština" class="interlanguage-link-target">Limburgs</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lij mw-list-item"><a href="https://lij.wikipedia.org/wiki/Fransa" title="Fransa – ligurština" lang="lij" hreflang="lij" data-title="Fransa" data-language-autonym="Ligure" data-language-local-name="ligurština" class="interlanguage-link-target">Ligure</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lld mw-list-item"><a href="https://lld.wikipedia.org/wiki/Franzia" title="Franzia – Ladin" lang="lld" hreflang="lld" data-title="Franzia" data-language-autonym="Ladin" data-language-local-name="Ladin" class="interlanguage-link-target">Ladin</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lmo mw-list-item"><a href="https://lmo.wikipedia.org/wiki/Fr%C3%A0ncia" title="Frància – lombardština" lang="lmo" hreflang="lmo" data-title="Frància" data-language-autonym="Lombard" data-language-local-name="lombardština" class="interlanguage-link-target">Lombard</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ln mw-list-item"><a href="https://ln.wikipedia.org/wiki/Falansia" title="Falansia – lingalština" lang="ln" hreflang="ln" data-title="Falansia" data-language-autonym="Lingála" data-language-local-name="lingalština" class="interlanguage-link-target">Lingála</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lo mw-list-item"><a href="https://lo.wikipedia.org/wiki/%E0%BA%9B%E0%BA%B0%E0%BB%80%E0%BA%97%E0%BA%94%E0%BA%9D%E0%BA%A3%E0%BA%B1%E0%BB%88%E0%BA%87" title="ປະເທດຝຣັ່ງ – laoština" lang="lo" hreflang="lo" data-title="ປະເທດຝຣັ່ງ" data-language-autonym="ລາວ" data-language-local-name="laoština" class="interlanguage-link-target">ລາວ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lt badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://lt.wikipedia.org/wiki/Pranc%C5%ABzija" title="Prancūzija – litevština" lang="lt" hreflang="lt" data-title="Prancūzija" data-language-autonym="Lietuvių" data-language-local-name="litevština" class="interlanguage-link-target">Lietuvių</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ltg mw-list-item"><a href="https://ltg.wikipedia.org/wiki/Pra%C5%86ceja" title="Praņceja – latgalština" lang="ltg" hreflang="ltg" data-title="Praņceja" data-language-autonym="Latgaļu" data-language-local-name="latgalština" class="interlanguage-link-target">Latgaļu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lv mw-list-item"><a href="https://lv.wikipedia.org/wiki/Francija" title="Francija – lotyština" lang="lv" hreflang="lv" data-title="Francija" data-language-autonym="Latviešu" data-language-local-name="lotyština" class="interlanguage-link-target">Latviešu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mad mw-list-item"><a href="https://mad.wikipedia.org/wiki/Prancis" title="Prancis – madurština" lang="mad" hreflang="mad" data-title="Prancis" data-language-autonym="Madhurâ" data-language-local-name="madurština" class="interlanguage-link-target">Madhurâ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mai mw-list-item"><a href="https://mai.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AB%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8" title="फ्रान्स – maithiliština" lang="mai" hreflang="mai" data-title="फ्रान्स" data-language-autonym="मैथिली" data-language-local-name="maithiliština" class="interlanguage-link-target">मैथिली</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-map-bms mw-list-item"><a href="https://map-bms.wikipedia.org/wiki/Perancis" title="Perancis – Banyumasan" lang="jv-x-bms" hreflang="jv-x-bms" data-title="Perancis" data-language-autonym="Basa Banyumasan" data-language-local-name="Banyumasan" class="interlanguage-link-target">Basa Banyumasan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mdf mw-list-item"><a href="https://mdf.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D1%80%D0%B0%D0%BD%D1%86%D0%BC%D0%B0%D1%81%D1%82%D0%BE%D1%80" title="Кранцмастор – mokšanština" lang="mdf" hreflang="mdf" data-title="Кранцмастор" data-language-autonym="Мокшень" data-language-local-name="mokšanština" class="interlanguage-link-target">Мокшень</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mg mw-list-item"><a href="https://mg.wikipedia.org/wiki/Frantsa" title="Frantsa – malgaština" lang="mg" hreflang="mg" data-title="Frantsa" data-language-autonym="Malagasy" data-language-local-name="malgaština" class="interlanguage-link-target">Malagasy</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mhr mw-list-item"><a href="https://mhr.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D1%80%D0%B0%D0%BD%D1%86%D0%B8%D0%B9" title="Франций – Eastern Mari" lang="mhr" hreflang="mhr" data-title="Франций" data-language-autonym="Олык марий" data-language-local-name="Eastern Mari" class="interlanguage-link-target">Олык марий</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mi mw-list-item"><a href="https://mi.wikipedia.org/wiki/W%C4%ABw%C4%AB" title="Wīwī – maorština" lang="mi" hreflang="mi" data-title="Wīwī" data-language-autonym="Māori" data-language-local-name="maorština" class="interlanguage-link-target">Māori</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-min mw-list-item"><a href="https://min.wikipedia.org/wiki/Parancih" title="Parancih – minangkabau" lang="min" hreflang="min" data-title="Parancih" data-language-autonym="Minangkabau" data-language-local-name="minangkabau" class="interlanguage-link-target">Minangkabau</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mk mw-list-item"><a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D1%80%D0%B0%D0%BD%D1%86%D0%B8%D1%98%D0%B0" title="Франција – makedonština" lang="mk" hreflang="mk" data-title="Франција" data-language-autonym="Македонски" data-language-local-name="makedonština" class="interlanguage-link-target">Македонски</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ml mw-list-item"><a href="https://ml.wikipedia.org/wiki/%E0%B4%AB%E0%B5%8D%E0%B4%B0%E0%B4%BE%E0%B5%BB%E0%B4%B8%E0%B5%8D" title="ഫ്രാൻസ് – malajálamština" lang="ml" hreflang="ml" data-title="ഫ്രാൻസ്" data-language-autonym="മലയാളം" data-language-local-name="malajálamština" class="interlanguage-link-target">മലയാളം</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mn mw-list-item"><a href="https://mn.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D1%80%D0%B0%D0%BD%D1%86" title="Франц – mongolština" lang="mn" hreflang="mn" data-title="Франц" data-language-autonym="Монгол" data-language-local-name="mongolština" class="interlanguage-link-target">Монгол</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mni mw-list-item"><a href="https://mni.wikipedia.org/wiki/%EA%AF%90%EA%AF%AD%EA%AF%94%EA%AF%A5%EA%AF%9F%EA%AF%81" title="ꯐ꯭ꯔꯥꯟꯁ – manipurština" lang="mni" hreflang="mni" data-title="ꯐ꯭ꯔꯥꯟꯁ" data-language-autonym="ꯃꯤꯇꯩ ꯂꯣꯟ" data-language-local-name="manipurština" class="interlanguage-link-target">ꯃꯤꯇꯩ ꯂꯣꯟ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mr mw-list-item"><a href="https://mr.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AB%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8" title="फ्रान्स – maráthština" lang="mr" hreflang="mr" data-title="फ्रान्स" data-language-autonym="मराठी" data-language-local-name="maráthština" class="interlanguage-link-target">मराठी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ms mw-list-item"><a href="https://ms.wikipedia.org/wiki/Perancis" title="Perancis – malajština" lang="ms" hreflang="ms" data-title="Perancis" data-language-autonym="Bahasa Melayu" data-language-local-name="malajština" class="interlanguage-link-target">Bahasa Melayu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mt mw-list-item"><a href="https://mt.wikipedia.org/wiki/Franza" title="Franza – maltština" lang="mt" hreflang="mt" data-title="Franza" data-language-autonym="Malti" data-language-local-name="maltština" class="interlanguage-link-target">Malti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mwl mw-list-item"><a href="https://mwl.wikipedia.org/wiki/Fr%C3%A1ncia" title="Fráncia – mirandština" lang="mwl" hreflang="mwl" data-title="Fráncia" data-language-autonym="Mirandés" data-language-local-name="mirandština" class="interlanguage-link-target">Mirandés</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-my mw-list-item"><a href="https://my.wikipedia.org/wiki/%E1%80%95%E1%80%BC%E1%80%84%E1%80%BA%E1%80%9E%E1%80%85%E1%80%BA%E1%80%94%E1%80%AD%E1%80%AF%E1%80%84%E1%80%BA%E1%80%84%E1%80%B6" title="ပြင်သစ်နိုင်ငံ – barmština" lang="my" hreflang="my" data-title="ပြင်သစ်နိုင်ငံ" data-language-autonym="မြန်မာဘာသာ" data-language-local-name="barmština" class="interlanguage-link-target">မြန်မာဘာသာ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-myv mw-list-item"><a href="https://myv.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D1%80%D0%B0%D0%BD%D1%86%D0%B8%D1%8F_%D0%9C%D0%B0%D1%81%D1%82%D0%BE%D1%80" title="Франция Мастор – erzjanština" lang="myv" hreflang="myv" data-title="Франция Мастор" data-language-autonym="Эрзянь" data-language-local-name="erzjanština" class="interlanguage-link-target">Эрзянь</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mzn mw-list-item"><a href="https://mzn.wikipedia.org/wiki/%D9%81%D8%B1%D8%A7%D9%86%D8%B3%D9%87" title="فرانسه – mázandaránština" lang="mzn" hreflang="mzn" data-title="فرانسه" data-language-autonym="مازِرونی" data-language-local-name="mázandaránština" class="interlanguage-link-target">مازِرونی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nap mw-list-item"><a href="https://nap.wikipedia.org/wiki/Franza" title="Franza – neapolština" lang="nap" hreflang="nap" data-title="Franza" data-language-autonym="Napulitano" data-language-local-name="neapolština" class="interlanguage-link-target">Napulitano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nds mw-list-item"><a href="https://nds.wikipedia.org/wiki/Frankriek" title="Frankriek – dolnoněmčina" lang="nds" hreflang="nds" data-title="Frankriek" data-language-autonym="Plattdüütsch" data-language-local-name="dolnoněmčina" class="interlanguage-link-target">Plattdüütsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nds-nl mw-list-item"><a href="https://nds-nl.wikipedia.org/wiki/Frankriek" title="Frankriek – dolnosaština" lang="nds-NL" hreflang="nds-NL" data-title="Frankriek" data-language-autonym="Nedersaksies" data-language-local-name="dolnosaština" class="interlanguage-link-target">Nedersaksies</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ne mw-list-item"><a href="https://ne.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AB%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8" title="फ्रान्स – nepálština" lang="ne" hreflang="ne" data-title="फ्रान्स" data-language-autonym="नेपाली" data-language-local-name="nepálština" class="interlanguage-link-target">नेपाली</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-new mw-list-item"><a href="https://new.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AB%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8" title="फ्रान्स – névárština" lang="new" hreflang="new" data-title="फ्रान्स" data-language-autonym="नेपाल भाषा" data-language-local-name="névárština" class="interlanguage-link-target">नेपाल भाषा</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nl mw-list-item"><a href="https://nl.wikipedia.org/wiki/Frankrijk" title="Frankrijk – nizozemština" lang="nl" hreflang="nl" data-title="Frankrijk" data-language-autonym="Nederlands" data-language-local-name="nizozemština" class="interlanguage-link-target">Nederlands</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nn mw-list-item"><a href="https://nn.wikipedia.org/wiki/Frankrike" title="Frankrike – norština (nynorsk)" lang="nn" hreflang="nn" data-title="Frankrike" data-language-autonym="Norsk nynorsk" data-language-local-name="norština (nynorsk)" class="interlanguage-link-target">Norsk nynorsk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-no mw-list-item"><a href="https://no.wikipedia.org/wiki/Frankrike" title="Frankrike – norština (bokmål)" lang="nb" hreflang="nb" data-title="Frankrike" data-language-autonym="Norsk bokmål" data-language-local-name="norština (bokmål)" class="interlanguage-link-target">Norsk bokmål</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nov mw-list-item"><a href="https://nov.wikipedia.org/wiki/Fransia" title="Fransia – novial" lang="nov" hreflang="nov" data-title="Fransia" data-language-autonym="Novial" data-language-local-name="novial" class="interlanguage-link-target">Novial</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nqo mw-list-item"><a href="https://nqo.wikipedia.org/wiki/%DF%9D%DF%8A%DF%AC%DF%99%DF%8A%DF%B2%DF%AC%DF%9B%DF%8C%DF%AB" title="ߝߊ߬ߙߊ߲߬ߛߌ߫ – n’ko" lang="nqo" hreflang="nqo" data-title="ߝߊ߬ߙߊ߲߬ߛߌ߫" data-language-autonym="ߒߞߏ" data-language-local-name="n’ko" class="interlanguage-link-target">ߒߞߏ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nrm mw-list-item"><a href="https://nrm.wikipedia.org/wiki/Fraunce" title="Fraunce – Norman" lang="nrf" hreflang="nrf" data-title="Fraunce" data-language-autonym="Nouormand" data-language-local-name="Norman" class="interlanguage-link-target">Nouormand</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nso mw-list-item"><a href="https://nso.wikipedia.org/wiki/Fora" title="Fora – sotština (severní)" lang="nso" hreflang="nso" data-title="Fora" data-language-autonym="Sesotho sa Leboa" data-language-local-name="sotština (severní)" class="interlanguage-link-target">Sesotho sa Leboa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nv mw-list-item"><a href="https://nv.wikipedia.org/wiki/D%C3%A1%C3%A1ghahii_Dine%CA%BC%C3%A9_Bik%C3%A9yah" title="Dáághahii Dineʼé Bikéyah – navažština" lang="nv" hreflang="nv" data-title="Dáághahii Dineʼé Bikéyah" data-language-autonym="Diné bizaad" data-language-local-name="navažština" class="interlanguage-link-target">Diné bizaad</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ny mw-list-item"><a href="https://ny.wikipedia.org/wiki/France" title="France – ňandžština" lang="ny" hreflang="ny" data-title="France" data-language-autonym="Chi-Chewa" data-language-local-name="ňandžština" class="interlanguage-link-target">Chi-Chewa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-oc mw-list-item"><a href="https://oc.wikipedia.org/wiki/Fran%C3%A7a" title="França – okcitánština" lang="oc" hreflang="oc" data-title="França" data-language-autonym="Occitan" data-language-local-name="okcitánština" class="interlanguage-link-target">Occitan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-olo mw-list-item"><a href="https://olo.wikipedia.org/wiki/Frantsii" title="Frantsii – Livvi-Karelian" lang="olo" hreflang="olo" data-title="Frantsii" data-language-autonym="Livvinkarjala" data-language-local-name="Livvi-Karelian" class="interlanguage-link-target">Livvinkarjala</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-om mw-list-item"><a href="https://om.wikipedia.org/wiki/Firaansi" title="Firaansi – oromština" lang="om" hreflang="om" data-title="Firaansi" data-language-autonym="Oromoo" data-language-local-name="oromština" class="interlanguage-link-target">Oromoo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-os mw-list-item"><a href="https://os.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D1%80%D0%B0%D0%BD%D1%86" title="Франц – osetština" lang="os" hreflang="os" data-title="Франц" data-language-autonym="Ирон" data-language-local-name="osetština" class="interlanguage-link-target">Ирон</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pa mw-list-item"><a href="https://pa.wikipedia.org/wiki/%E0%A8%AB%E0%A8%BC%E0%A8%B0%E0%A8%BE%E0%A8%82%E0%A8%B8" title="ਫ਼ਰਾਂਸ – paňdžábština" lang="pa" hreflang="pa" data-title="ਫ਼ਰਾਂਸ" data-language-autonym="ਪੰਜਾਬੀ" data-language-local-name="paňdžábština" class="interlanguage-link-target">ਪੰਜਾਬੀ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pag mw-list-item"><a href="https://pag.wikipedia.org/wiki/Fransia" title="Fransia – pangasinanština" lang="pag" hreflang="pag" data-title="Fransia" data-language-autonym="Pangasinan" data-language-local-name="pangasinanština" class="interlanguage-link-target">Pangasinan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pam mw-list-item"><a href="https://pam.wikipedia.org/wiki/Pransiya" title="Pransiya – papangau" lang="pam" hreflang="pam" data-title="Pransiya" data-language-autonym="Kapampangan" data-language-local-name="papangau" class="interlanguage-link-target">Kapampangan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pap mw-list-item"><a href="https://pap.wikipedia.org/wiki/Fransia" title="Fransia – papiamento" lang="pap" hreflang="pap" data-title="Fransia" data-language-autonym="Papiamentu" data-language-local-name="papiamento" class="interlanguage-link-target">Papiamentu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pcd mw-list-item"><a href="https://pcd.wikipedia.org/wiki/Franche" title="Franche – picardština" lang="pcd" hreflang="pcd" data-title="Franche" data-language-autonym="Picard" data-language-local-name="picardština" class="interlanguage-link-target">Picard</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pdc mw-list-item"><a href="https://pdc.wikipedia.org/wiki/Frankreich" title="Frankreich – němčina (pensylvánská)" lang="pdc" hreflang="pdc" data-title="Frankreich" data-language-autonym="Deitsch" data-language-local-name="němčina (pensylvánská)" class="interlanguage-link-target">Deitsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pfl mw-list-item"><a href="https://pfl.wikipedia.org/wiki/Frankreich" title="Frankreich – falčtina" lang="pfl" hreflang="pfl" data-title="Frankreich" data-language-autonym="Pälzisch" data-language-local-name="falčtina" class="interlanguage-link-target">Pälzisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pi mw-list-item"><a href="https://pi.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AB%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%82%E0%A4%B8" title="फ्रांस – pálí" lang="pi" hreflang="pi" data-title="फ्रांस" data-language-autonym="पालि" data-language-local-name="pálí" class="interlanguage-link-target">पालि</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pih mw-list-item"><a href="https://pih.wikipedia.org/wiki/Frans" title="Frans – Norfuk / Pitkern" lang="pih" hreflang="pih" data-title="Frans" data-language-autonym="Norfuk / Pitkern" data-language-local-name="Norfuk / Pitkern" class="interlanguage-link-target">Norfuk / Pitkern</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pl mw-list-item"><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Francja" title="Francja – polština" lang="pl" hreflang="pl" data-title="Francja" data-language-autonym="Polski" data-language-local-name="polština" class="interlanguage-link-target">Polski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pms mw-list-item"><a href="https://pms.wikipedia.org/wiki/Fransa" title="Fransa – piemonština" lang="pms" hreflang="pms" data-title="Fransa" data-language-autonym="Piemontèis" data-language-local-name="piemonština" class="interlanguage-link-target">Piemontèis</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pnb mw-list-item"><a href="https://pnb.wikipedia.org/wiki/%D9%81%D8%B1%D8%A7%D9%86%D8%B3" title="فرانس – Western Punjabi" lang="pnb" hreflang="pnb" data-title="فرانس" data-language-autonym="پنجابی" data-language-local-name="Western Punjabi" class="interlanguage-link-target">پنجابی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pnt mw-list-item"><a href="https://pnt.wikipedia.org/wiki/%CE%93%CE%B1%CE%BB%CE%BB%CE%AF%CE%B1" title="Γαλλία – pontština" lang="pnt" hreflang="pnt" data-title="Γαλλία" data-language-autonym="Ποντιακά" data-language-local-name="pontština" class="interlanguage-link-target">Ποντιακά</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ps mw-list-item"><a href="https://ps.wikipedia.org/wiki/%D9%81%D8%B1%D8%A7%D9%86%D8%B3%D9%87" title="فرانسه – paštština" lang="ps" hreflang="ps" data-title="فرانسه" data-language-autonym="پښتو" data-language-local-name="paštština" class="interlanguage-link-target">پښتو</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pt badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://pt.wikipedia.org/wiki/Fran%C3%A7a" title="França – portugalština" lang="pt" hreflang="pt" data-title="França" data-language-autonym="Português" data-language-local-name="portugalština" class="interlanguage-link-target">Português</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-qu mw-list-item"><a href="https://qu.wikipedia.org/wiki/Ransiya" title="Ransiya – kečuánština" lang="qu" hreflang="qu" data-title="Ransiya" data-language-autonym="Runa Simi" data-language-local-name="kečuánština" class="interlanguage-link-target">Runa Simi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rm mw-list-item"><a href="https://rm.wikipedia.org/wiki/Frantscha" title="Frantscha – rétorománština" lang="rm" hreflang="rm" data-title="Frantscha" data-language-autonym="Rumantsch" data-language-local-name="rétorománština" class="interlanguage-link-target">Rumantsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rmy mw-list-item"><a href="https://rmy.wikipedia.org/wiki/Franchiya" title="Franchiya – Vlax Romani" lang="rmy" hreflang="rmy" data-title="Franchiya" data-language-autonym="Romani čhib" data-language-local-name="Vlax Romani" class="interlanguage-link-target">Romani čhib</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rn mw-list-item"><a href="https://rn.wikipedia.org/wiki/Ubufaransa" title="Ubufaransa – kirundština" lang="rn" hreflang="rn" data-title="Ubufaransa" data-language-autonym="Ikirundi" data-language-local-name="kirundština" class="interlanguage-link-target">Ikirundi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ro badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://ro.wikipedia.org/wiki/Fran%C8%9Ba" title="Franța – rumunština" lang="ro" hreflang="ro" data-title="Franța" data-language-autonym="Română" data-language-local-name="rumunština" class="interlanguage-link-target">Română</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-roa-rup mw-list-item"><a href="https://roa-rup.wikipedia.org/wiki/Fr%C3%A2n%C8%9Bie" title="Frânție – arumunština" lang="rup" hreflang="rup" data-title="Frânție" data-language-autonym="Armãneashti" data-language-local-name="arumunština" class="interlanguage-link-target">Armãneashti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-roa-tara mw-list-item"><a href="https://roa-tara.wikipedia.org/wiki/Frange" title="Frange – Tarantino" lang="nap-x-tara" hreflang="nap-x-tara" data-title="Frange" data-language-autonym="Tarandíne" data-language-local-name="Tarantino" class="interlanguage-link-target">Tarandíne</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ru mw-list-item"><a href="https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D1%80%D0%B0%D0%BD%D1%86%D0%B8%D1%8F" title="Франция – ruština" lang="ru" hreflang="ru" data-title="Франция" data-language-autonym="Русский" data-language-local-name="ruština" class="interlanguage-link-target">Русский</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rue mw-list-item"><a href="https://rue.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D1%80%D0%B0%D0%BD%D1%86%D1%96%D1%8F" title="Франція – rusínština" lang="rue" hreflang="rue" data-title="Франція" data-language-autonym="Русиньскый" data-language-local-name="rusínština" class="interlanguage-link-target">Русиньскый</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rw mw-list-item"><a href="https://rw.wikipedia.org/wiki/Ubufaransa" title="Ubufaransa – kiňarwandština" lang="rw" hreflang="rw" data-title="Ubufaransa" data-language-autonym="Ikinyarwanda" data-language-local-name="kiňarwandština" class="interlanguage-link-target">Ikinyarwanda</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sa mw-list-item"><a href="https://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AB%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8%E0%A4%A6%E0%A5%87%E0%A4%B6%E0%A4%83" title="फ्रान्सदेशः – sanskrt" lang="sa" hreflang="sa" data-title="फ्रान्सदेशः" data-language-autonym="संस्कृतम्" data-language-local-name="sanskrt" class="interlanguage-link-target">संस्कृतम्</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sah mw-list-item"><a href="https://sah.wikipedia.org/wiki/%D0%91%D1%8B%D1%80%D0%B0%D0%B0%D0%BD%D1%81%D1%8B%D0%B9%D0%B0" title="Быраансыйа – jakutština" lang="sah" hreflang="sah" data-title="Быраансыйа" data-language-autonym="Саха тыла" data-language-local-name="jakutština" class="interlanguage-link-target">Саха тыла</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sat mw-list-item"><a href="https://sat.wikipedia.org/wiki/%E1%B1%AF%E1%B1%B7%E1%B1%A8%E1%B1%9F%E1%B1%B1%E1%B1%A5" title="ᱯᱷᱨᱟᱱᱥ – santálština" lang="sat" hreflang="sat" data-title="ᱯᱷᱨᱟᱱᱥ" data-language-autonym="ᱥᱟᱱᱛᱟᱲᱤ" data-language-local-name="santálština" class="interlanguage-link-target">ᱥᱟᱱᱛᱟᱲᱤ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sc mw-list-item"><a href="https://sc.wikipedia.org/wiki/Frantza" title="Frantza – sardština" lang="sc" hreflang="sc" data-title="Frantza" data-language-autonym="Sardu" data-language-local-name="sardština" class="interlanguage-link-target">Sardu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-scn mw-list-item"><a href="https://scn.wikipedia.org/wiki/Francia" title="Francia – sicilština" lang="scn" hreflang="scn" data-title="Francia" data-language-autonym="Sicilianu" data-language-local-name="sicilština" class="interlanguage-link-target">Sicilianu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sco mw-list-item"><a href="https://sco.wikipedia.org/wiki/Fraunce" title="Fraunce – skotština" lang="sco" hreflang="sco" data-title="Fraunce" data-language-autonym="Scots" data-language-local-name="skotština" class="interlanguage-link-target">Scots</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sd mw-list-item"><a href="https://sd.wikipedia.org/wiki/%D9%81%D8%B1%D8%A7%D9%86%D8%B3" title="فرانس – sindhština" lang="sd" hreflang="sd" data-title="فرانس" data-language-autonym="سنڌي" data-language-local-name="sindhština" class="interlanguage-link-target">سنڌي</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-se mw-list-item"><a href="https://se.wikipedia.org/wiki/Frankriika" title="Frankriika – sámština (severní)" lang="se" hreflang="se" data-title="Frankriika" data-language-autonym="Davvisámegiella" data-language-local-name="sámština (severní)" class="interlanguage-link-target">Davvisámegiella</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sg mw-list-item"><a href="https://sg.wikipedia.org/wiki/Far%C3%A2nzi" title="Farânzi – sangština" lang="sg" hreflang="sg" data-title="Farânzi" data-language-autonym="Sängö" data-language-local-name="sangština" class="interlanguage-link-target">Sängö</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sh badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://sh.wikipedia.org/wiki/Francuska" title="Francuska – srbochorvatština" lang="sh" hreflang="sh" data-title="Francuska" data-language-autonym="Srpskohrvatski / српскохрватски" data-language-local-name="srbochorvatština" class="interlanguage-link-target">Srpskohrvatski / српскохрватски</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-shi mw-list-item"><a href="https://shi.wikipedia.org/wiki/F%E1%B9%9Ban%E1%B9%A3a" title="Fṛanṣa – tašelhit" lang="shi" hreflang="shi" data-title="Fṛanṣa" data-language-autonym="Taclḥit" data-language-local-name="tašelhit" class="interlanguage-link-target">Taclḥit</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-shn mw-list-item"><a href="https://shn.wikipedia.org/wiki/%E1%80%99%E1%80%AD%E1%80%B0%E1%80%84%E1%80%BA%E1%80%B8%E1%81%BE%E1%80%9B%E1%81%A2%E1%80%84%E1%80%BA%E1%82%87%E1%80%9E%E1%80%B5%E1%80%90%E1%80%BA%E1%82%88" title="မိူင်းၾရၢင်ႇသဵတ်ႈ – šanština" lang="shn" hreflang="shn" data-title="မိူင်းၾရၢင်ႇသဵတ်ႈ" data-language-autonym="ၽႃႇသႃႇတႆး " data-language-local-name="šanština" class="interlanguage-link-target">ၽႃႇသႃႇတႆး </a></li><li class="interlanguage-link interwiki-si mw-list-item"><a href="https://si.wikipedia.org/wiki/%E0%B6%B4%E0%B7%8A%E2%80%8D%E0%B6%BB%E0%B6%82%E0%B7%81%E0%B6%BA" title="ප්‍රංශය – sinhálština" lang="si" hreflang="si" data-title="ප්‍රංශය" data-language-autonym="සිංහල" data-language-local-name="sinhálština" class="interlanguage-link-target">සිංහල</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-simple mw-list-item"><a href="https://simple.wikipedia.org/wiki/France" title="France – Simple English" lang="en-simple" hreflang="en-simple" data-title="France" data-language-autonym="Simple English" data-language-local-name="Simple English" class="interlanguage-link-target">Simple English</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sk mw-list-item"><a href="https://sk.wikipedia.org/wiki/Franc%C3%BAzsko" title="Francúzsko – slovenština" lang="sk" hreflang="sk" data-title="Francúzsko" data-language-autonym="Slovenčina" data-language-local-name="slovenština" class="interlanguage-link-target">Slovenčina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-skr mw-list-item"><a href="https://skr.wikipedia.org/wiki/%D9%81%D8%B1%D8%A7%D9%86%D8%B3" title="فرانس – Saraiki" lang="skr" hreflang="skr" data-title="فرانس" data-language-autonym="سرائیکی" data-language-local-name="Saraiki" class="interlanguage-link-target">سرائیکی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sl mw-list-item"><a href="https://sl.wikipedia.org/wiki/Francija" title="Francija – slovinština" lang="sl" hreflang="sl" data-title="Francija" data-language-autonym="Slovenščina" data-language-local-name="slovinština" class="interlanguage-link-target">Slovenščina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sm mw-list-item"><a href="https://sm.wikipedia.org/wiki/Farani" title="Farani – samojština" lang="sm" hreflang="sm" data-title="Farani" data-language-autonym="Gagana Samoa" data-language-local-name="samojština" class="interlanguage-link-target">Gagana Samoa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-smn mw-list-item"><a href="https://smn.wikipedia.org/wiki/Ranska" title="Ranska – sámština (inarijská)" lang="smn" hreflang="smn" data-title="Ranska" data-language-autonym="Anarâškielâ" data-language-local-name="sámština (inarijská)" class="interlanguage-link-target">Anarâškielâ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sn mw-list-item"><a href="https://sn.wikipedia.org/wiki/Furanzi" title="Furanzi – šonština" lang="sn" hreflang="sn" data-title="Furanzi" data-language-autonym="ChiShona" data-language-local-name="šonština" class="interlanguage-link-target">ChiShona</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-so mw-list-item"><a href="https://so.wikipedia.org/wiki/Faransiiska" title="Faransiiska – somálština" lang="so" hreflang="so" data-title="Faransiiska" data-language-autonym="Soomaaliga" data-language-local-name="somálština" class="interlanguage-link-target">Soomaaliga</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sq mw-list-item"><a href="https://sq.wikipedia.org/wiki/Franca" title="Franca – albánština" lang="sq" hreflang="sq" data-title="Franca" data-language-autonym="Shqip" data-language-local-name="albánština" class="interlanguage-link-target">Shqip</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sr mw-list-item"><a href="https://sr.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D1%80%D0%B0%D0%BD%D1%86%D1%83%D1%81%D0%BA%D0%B0" title="Француска – srbština" lang="sr" hreflang="sr" data-title="Француска" data-language-autonym="Српски / srpski" data-language-local-name="srbština" class="interlanguage-link-target">Српски / srpski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-srn mw-list-item"><a href="https://srn.wikipedia.org/wiki/Franskondre" title="Franskondre – sranan tongo" lang="srn" hreflang="srn" data-title="Franskondre" data-language-autonym="Sranantongo" data-language-local-name="sranan tongo" class="interlanguage-link-target">Sranantongo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ss mw-list-item"><a href="https://ss.wikipedia.org/wiki/IFulansi" title="IFulansi – siswatština" lang="ss" hreflang="ss" data-title="IFulansi" data-language-autonym="SiSwati" data-language-local-name="siswatština" class="interlanguage-link-target">SiSwati</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-st mw-list-item"><a href="https://st.wikipedia.org/wiki/Fora" title="Fora – sotština (jižní)" lang="st" hreflang="st" data-title="Fora" data-language-autonym="Sesotho" data-language-local-name="sotština (jižní)" class="interlanguage-link-target">Sesotho</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-stq mw-list-item"><a href="https://stq.wikipedia.org/wiki/Frankriek" title="Frankriek – fríština (saterlandská)" lang="stq" hreflang="stq" data-title="Frankriek" data-language-autonym="Seeltersk" data-language-local-name="fríština (saterlandská)" class="interlanguage-link-target">Seeltersk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-su mw-list-item"><a href="https://su.wikipedia.org/wiki/Prancis" title="Prancis – sundština" lang="su" hreflang="su" data-title="Prancis" data-language-autonym="Sunda" data-language-local-name="sundština" class="interlanguage-link-target">Sunda</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sv mw-list-item"><a href="https://sv.wikipedia.org/wiki/Frankrike" title="Frankrike – švédština" lang="sv" hreflang="sv" data-title="Frankrike" data-language-autonym="Svenska" data-language-local-name="švédština" class="interlanguage-link-target">Svenska</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sw mw-list-item"><a href="https://sw.wikipedia.org/wiki/Ufaransa" title="Ufaransa – svahilština" lang="sw" hreflang="sw" data-title="Ufaransa" data-language-autonym="Kiswahili" data-language-local-name="svahilština" class="interlanguage-link-target">Kiswahili</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-szl mw-list-item"><a href="https://szl.wikipedia.org/wiki/Francyj%C5%8F" title="Francyjŏ – slezština" lang="szl" hreflang="szl" data-title="Francyjŏ" data-language-autonym="Ślůnski" data-language-local-name="slezština" class="interlanguage-link-target">Ślůnski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-szy mw-list-item"><a href="https://szy.wikipedia.org/wiki/France" title="France – Sakizaya" lang="szy" hreflang="szy" data-title="France" data-language-autonym="Sakizaya" data-language-local-name="Sakizaya" class="interlanguage-link-target">Sakizaya</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ta mw-list-item"><a href="https://ta.wikipedia.org/wiki/%E0%AE%AA%E0%AE%BF%E0%AE%B0%E0%AE%BE%E0%AE%A9%E0%AF%8D%E0%AE%9A%E0%AF%81" title="பிரான்சு – tamilština" lang="ta" hreflang="ta" data-title="பிரான்சு" data-language-autonym="தமிழ்" data-language-local-name="tamilština" class="interlanguage-link-target">தமிழ்</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tay mw-list-item"><a href="https://tay.wikipedia.org/wiki/France" title="France – Tayal" lang="tay" hreflang="tay" data-title="France" data-language-autonym="Tayal" data-language-local-name="Tayal" class="interlanguage-link-target">Tayal</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-te mw-list-item"><a href="https://te.wikipedia.org/wiki/%E0%B0%AB%E0%B1%8D%E0%B0%B0%E0%B0%BE%E0%B0%A8%E0%B1%8D%E0%B0%B8%E0%B1%8D" title="ఫ్రాన్స్ – telugština" lang="te" hreflang="te" data-title="ఫ్రాన్స్" data-language-autonym="తెలుగు" data-language-local-name="telugština" class="interlanguage-link-target">తెలుగు</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tet mw-list-item"><a href="https://tet.wikipedia.org/wiki/Fransa" title="Fransa – tetumština" lang="tet" hreflang="tet" data-title="Fransa" data-language-autonym="Tetun" data-language-local-name="tetumština" class="interlanguage-link-target">Tetun</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tg mw-list-item"><a href="https://tg.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D0%B0%D1%80%D0%BE%D0%BD%D1%81%D0%B0" title="Фаронса – tádžičtina" lang="tg" hreflang="tg" data-title="Фаронса" data-language-autonym="Тоҷикӣ" data-language-local-name="tádžičtina" class="interlanguage-link-target">Тоҷикӣ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-th mw-list-item"><a href="https://th.wikipedia.org/wiki/%E0%B8%9B%E0%B8%A3%E0%B8%B0%E0%B9%80%E0%B8%97%E0%B8%A8%E0%B8%9D%E0%B8%A3%E0%B8%B1%E0%B9%88%E0%B8%87%E0%B9%80%E0%B8%A8%E0%B8%AA" title="ประเทศฝรั่งเศส – thajština" lang="th" hreflang="th" data-title="ประเทศฝรั่งเศส" data-language-autonym="ไทย" data-language-local-name="thajština" class="interlanguage-link-target">ไทย</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ti mw-list-item"><a href="https://ti.wikipedia.org/wiki/%E1%8D%88%E1%88%A8%E1%8A%95%E1%88%B3" title="ፈረንሳ – tigrinijština" lang="ti" hreflang="ti" data-title="ፈረንሳ" data-language-autonym="ትግርኛ" data-language-local-name="tigrinijština" class="interlanguage-link-target">ትግርኛ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tk mw-list-item"><a href="https://tk.wikipedia.org/wiki/Fransi%C3%BDa" title="Fransiýa – turkmenština" lang="tk" hreflang="tk" data-title="Fransiýa" data-language-autonym="Türkmençe" data-language-local-name="turkmenština" class="interlanguage-link-target">Türkmençe</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tl mw-list-item"><a href="https://tl.wikipedia.org/wiki/Pransiya" title="Pransiya – tagalog" lang="tl" hreflang="tl" data-title="Pransiya" data-language-autonym="Tagalog" data-language-local-name="tagalog" class="interlanguage-link-target">Tagalog</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tly mw-list-item"><a href="https://tly.wikipedia.org/wiki/Fyr%C9%99ngyston" title="Fyrəngyston – talyština" lang="tly" hreflang="tly" data-title="Fyrəngyston" data-language-autonym="Tolışi" data-language-local-name="talyština" class="interlanguage-link-target">Tolışi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tn mw-list-item"><a href="https://tn.wikipedia.org/wiki/Fora" title="Fora – setswanština" lang="tn" hreflang="tn" data-title="Fora" data-language-autonym="Setswana" data-language-local-name="setswanština" class="interlanguage-link-target">Setswana</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-to mw-list-item"><a href="https://to.wikipedia.org/wiki/Falanis%C4%93" title="Falanisē – tongánština" lang="to" hreflang="to" data-title="Falanisē" data-language-autonym="Lea faka-Tonga" data-language-local-name="tongánština" class="interlanguage-link-target">Lea faka-Tonga</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tpi mw-list-item"><a href="https://tpi.wikipedia.org/wiki/Frens" title="Frens – tok pisin" lang="tpi" hreflang="tpi" data-title="Frens" data-language-autonym="Tok Pisin" data-language-local-name="tok pisin" class="interlanguage-link-target">Tok Pisin</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tr mw-list-item"><a href="https://tr.wikipedia.org/wiki/Fransa" title="Fransa – turečtina" lang="tr" hreflang="tr" data-title="Fransa" data-language-autonym="Türkçe" data-language-local-name="turečtina" class="interlanguage-link-target">Türkçe</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-trv mw-list-item"><a href="https://trv.wikipedia.org/wiki/France" title="France – taroko" lang="trv" hreflang="trv" data-title="France" data-language-autonym="Seediq" data-language-local-name="taroko" class="interlanguage-link-target">Seediq</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ts mw-list-item"><a href="https://ts.wikipedia.org/wiki/Furhwa" title="Furhwa – tsonga" lang="ts" hreflang="ts" data-title="Furhwa" data-language-autonym="Xitsonga" data-language-local-name="tsonga" class="interlanguage-link-target">Xitsonga</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tt mw-list-item"><a href="https://tt.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D1%80%D0%B0%D0%BD%D1%86%D0%B8%D1%8F" title="Франция – tatarština" lang="tt" hreflang="tt" data-title="Франция" data-language-autonym="Татарча / tatarça" data-language-local-name="tatarština" class="interlanguage-link-target">Татарча / tatarça</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tum mw-list-item"><a href="https://tum.wikipedia.org/wiki/France" title="France – tumbukština" lang="tum" hreflang="tum" data-title="France" data-language-autonym="ChiTumbuka" data-language-local-name="tumbukština" class="interlanguage-link-target">ChiTumbuka</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tw mw-list-item"><a href="https://tw.wikipedia.org/wiki/France" title="France – twi" lang="tw" hreflang="tw" data-title="France" data-language-autonym="Twi" data-language-local-name="twi" class="interlanguage-link-target">Twi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ty mw-list-item"><a href="https://ty.wikipedia.org/wiki/Far%C4%81ni" title="Farāni – tahitština" lang="ty" hreflang="ty" data-title="Farāni" data-language-autonym="Reo tahiti" data-language-local-name="tahitština" class="interlanguage-link-target">Reo tahiti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tyv mw-list-item"><a href="https://tyv.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D1%80%D0%B0%D0%BD%D1%86%D0%B8%D1%8F" title="Франция – tuvinština" lang="tyv" hreflang="tyv" data-title="Франция" data-language-autonym="Тыва дыл" data-language-local-name="tuvinština" class="interlanguage-link-target">Тыва дыл</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-udm mw-list-item"><a href="https://udm.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D1%80%D0%B0%D0%BD%D1%86%D0%B8%D1%8F" title="Франция – udmurtština" lang="udm" hreflang="udm" data-title="Франция" data-language-autonym="Удмурт" data-language-local-name="udmurtština" class="interlanguage-link-target">Удмурт</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ug mw-list-item"><a href="https://ug.wikipedia.org/wiki/%D9%81%D8%B1%D8%A7%D9%86%D8%B3%D9%89%D9%8A%DB%95" title="فرانسىيە – ujgurština" lang="ug" hreflang="ug" data-title="فرانسىيە" data-language-autonym="ئۇيغۇرچە / Uyghurche" data-language-local-name="ujgurština" class="interlanguage-link-target">ئۇيغۇرچە / Uyghurche</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uk mw-list-item"><a href="https://uk.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D1%80%D0%B0%D0%BD%D1%86%D1%96%D1%8F" title="Франція – ukrajinština" lang="uk" hreflang="uk" data-title="Франція" data-language-autonym="Українська" data-language-local-name="ukrajinština" class="interlanguage-link-target">Українська</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ur mw-list-item"><a href="https://ur.wikipedia.org/wiki/%D9%81%D8%B1%D8%A7%D9%86%D8%B3" title="فرانس – urdština" lang="ur" hreflang="ur" data-title="فرانس" data-language-autonym="اردو" data-language-local-name="urdština" class="interlanguage-link-target">اردو</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uz mw-list-item"><a href="https://uz.wikipedia.org/wiki/Fransiya" title="Fransiya – uzbečtina" lang="uz" hreflang="uz" data-title="Fransiya" data-language-autonym="Oʻzbekcha / ўзбекча" data-language-local-name="uzbečtina" class="interlanguage-link-target">Oʻzbekcha / ўзбекча</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vec mw-list-item"><a href="https://vec.wikipedia.org/wiki/Fransa" title="Fransa – benátština" lang="vec" hreflang="vec" data-title="Fransa" data-language-autonym="Vèneto" data-language-local-name="benátština" class="interlanguage-link-target">Vèneto</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vep mw-list-item"><a href="https://vep.wikipedia.org/wiki/Francii" title="Francii – vepština" lang="vep" hreflang="vep" data-title="Francii" data-language-autonym="Vepsän kel’" data-language-local-name="vepština" class="interlanguage-link-target">Vepsän kel’</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vi mw-list-item"><a href="https://vi.wikipedia.org/wiki/Ph%C3%A1p" title="Pháp – vietnamština" lang="vi" hreflang="vi" data-title="Pháp" data-language-autonym="Tiếng Việt" data-language-local-name="vietnamština" class="interlanguage-link-target">Tiếng Việt</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vls mw-list-item"><a href="https://vls.wikipedia.org/wiki/Vrankryk" title="Vrankryk – vlámština (západní)" lang="vls" hreflang="vls" data-title="Vrankryk" data-language-autonym="West-Vlams" data-language-local-name="vlámština (západní)" class="interlanguage-link-target">West-Vlams</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vo mw-list-item"><a href="https://vo.wikipedia.org/wiki/Frans%C3%A4n" title="Fransän – volapük" lang="vo" hreflang="vo" data-title="Fransän" data-language-autonym="Volapük" data-language-local-name="volapük" class="interlanguage-link-target">Volapük</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wa mw-list-item"><a href="https://wa.wikipedia.org/wiki/France" title="France – valonština" lang="wa" hreflang="wa" data-title="France" data-language-autonym="Walon" data-language-local-name="valonština" class="interlanguage-link-target">Walon</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-war mw-list-item"><a href="https://war.wikipedia.org/wiki/Fransya" title="Fransya – warajština" lang="war" hreflang="war" data-title="Fransya" data-language-autonym="Winaray" data-language-local-name="warajština" class="interlanguage-link-target">Winaray</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wo mw-list-item"><a href="https://wo.wikipedia.org/wiki/Faraas" title="Faraas – wolofština" lang="wo" hreflang="wo" data-title="Faraas" data-language-autonym="Wolof" data-language-local-name="wolofština" class="interlanguage-link-target">Wolof</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wuu mw-list-item"><a href="https://wuu.wikipedia.org/wiki/%E6%B3%95%E5%9B%BD" title="法国 – čínština (dialekty Wu)" lang="wuu" hreflang="wuu" data-title="法国" data-language-autonym="吴语" data-language-local-name="čínština (dialekty Wu)" class="interlanguage-link-target">吴语</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-xal mw-list-item"><a href="https://xal.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D1%80%D0%B0%D0%BD%D1%86%D1%81%D0%B8%D0%BD_%D0%9E%D1%80%D0%BD" title="Пранцсин Орн – kalmyčtina" lang="xal" hreflang="xal" data-title="Пранцсин Орн" data-language-autonym="Хальмг" data-language-local-name="kalmyčtina" class="interlanguage-link-target">Хальмг</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-xh mw-list-item"><a href="https://xh.wikipedia.org/wiki/Fransi" title="Fransi – xhoština" lang="xh" hreflang="xh" data-title="Fransi" data-language-autonym="IsiXhosa" data-language-local-name="xhoština" class="interlanguage-link-target">IsiXhosa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-xmf mw-list-item"><a href="https://xmf.wikipedia.org/wiki/%E1%83%A1%E1%83%90%E1%83%A4%E1%83%A0%E1%83%90%E1%83%9C%E1%83%92%E1%83%94%E1%83%97%E1%83%98" title="საფრანგეთი – mingrelština" lang="xmf" hreflang="xmf" data-title="საფრანგეთი" data-language-autonym="მარგალური" data-language-local-name="mingrelština" class="interlanguage-link-target">მარგალური</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-yi mw-list-item"><a href="https://yi.wikipedia.org/wiki/%D7%A4%D7%A8%D7%90%D7%A0%D7%A7%D7%A8%D7%99%D7%99%D7%9A" title="פראנקרייך – jidiš" lang="yi" hreflang="yi" data-title="פראנקרייך" data-language-autonym="ייִדיש" data-language-local-name="jidiš" class="interlanguage-link-target">ייִדיש</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-yo mw-list-item"><a href="https://yo.wikipedia.org/wiki/Fr%C3%A1ns%C3%AC" title="Fránsì – jorubština" lang="yo" hreflang="yo" data-title="Fránsì" data-language-autonym="Yorùbá" data-language-local-name="jorubština" class="interlanguage-link-target">Yorùbá</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-za mw-list-item"><a href="https://za.wikipedia.org/wiki/Fazgoz" title="Fazgoz – čuangština" lang="za" hreflang="za" data-title="Fazgoz" data-language-autonym="Vahcuengh" data-language-local-name="čuangština" class="interlanguage-link-target">Vahcuengh</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zea mw-list-item"><a href="https://zea.wikipedia.org/wiki/Frankriek" title="Frankriek – zélandština" lang="zea" hreflang="zea" data-title="Frankriek" data-language-autonym="Zeêuws" data-language-local-name="zélandština" class="interlanguage-link-target">Zeêuws</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zgh mw-list-item"><a href="https://zgh.wikipedia.org/wiki/%E2%B4%BC%E2%B5%95%E2%B4%B0%E2%B5%8F%E2%B5%9A%E2%B4%B0" title="ⴼⵕⴰⵏⵚⴰ – tamazight (standardní marocký)" lang="zgh" hreflang="zgh" data-title="ⴼⵕⴰⵏⵚⴰ" data-language-autonym="ⵜⴰⵎⴰⵣⵉⵖⵜ ⵜⴰⵏⴰⵡⴰⵢⵜ" data-language-local-name="tamazight (standardní marocký)" class="interlanguage-link-target">ⵜⴰⵎⴰⵣⵉⵖⵜ ⵜⴰⵏⴰⵡⴰⵢⵜ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh mw-list-item"><a href="https://zh.wikipedia.org/wiki/%E6%B3%95%E5%9B%BD" title="法国 – čínština" lang="zh" hreflang="zh" data-title="法国" data-language-autonym="中文" data-language-local-name="čínština" class="interlanguage-link-target">中文</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-classical mw-list-item"><a href="https://zh-classical.wikipedia.org/wiki/%E6%B3%95%E5%9C%8B" title="法國 – čínština (klasická)" lang="lzh" hreflang="lzh" data-title="法國" data-language-autonym="文言" data-language-local-name="čínština (klasická)" class="interlanguage-link-target">文言</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-min-nan mw-list-item"><a href="https://zh-min-nan.wikipedia.org/wiki/Hoat-kok" title="Hoat-kok – čínština (dialekty Minnan)" lang="nan" hreflang="nan" data-title="Hoat-kok" data-language-autonym="閩南語 / Bân-lâm-gú" data-language-local-name="čínština (dialekty Minnan)" class="interlanguage-link-target">閩南語 / Bân-lâm-gú</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-yue mw-list-item"><a href="https://zh-yue.wikipedia.org/wiki/%E6%B3%95%E5%9C%8B" title="法國 – kantonština" lang="yue" hreflang="yue" data-title="法國" data-language-autonym="粵語" data-language-local-name="kantonština" class="interlanguage-link-target">粵語</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zu mw-list-item"><a href="https://zu.wikipedia.org/wiki/IFulansi" title="IFulansi – zuluština" lang="zu" hreflang="zu" data-title="IFulansi" data-language-autonym="IsiZulu" data-language-local-name="zuluština" class="interlanguage-link-target">IsiZulu</a></li> </ul> <div class="after-portlet after-portlet-lang"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q142#sitelinks-wikipedia" title="Editovat mezijazykové odkazy" class="wbc-editpage">Upravit odkazy</a></div> </div> </div> </div> </header> <div class="vector-page-toolbar"> <div class="vector-page-toolbar-container"> <div id="left-navigation"> <nav aria-label="Jmenné prostory"> <div id="p-associated-pages" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-associated-pages" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-nstab-main" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Francie" title="Zobrazit obsahovou stránku [c]" accesskey="c">Článek</a></li><li id="ca-talk" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Diskuse:Francie" rel="discussion" title="Diskuse ke stránce [t]" accesskey="t">Diskuse</a></li> </ul> </div> </div> <div id="vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown emptyPortlet" > <input type="checkbox" id="vector-variants-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Změnit variantu jazyka" > <label id="vector-variants-dropdown-label" for="vector-variants-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" >čeština </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-variants" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-variants emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> <div id="right-navigation" class="vector-collapsible"> <nav aria-label="Zobrazení"> <div id="p-views" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-views" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-view" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Francie">Číst</a></li><li id="ca-ve-edit" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v">Editovat</a></li><li id="ca-edit" class="collapsible vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e">Editovat zdroj</a></li><li id="ca-history" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Francie&action=history" title="Starší verze této stránky. [h]" accesskey="h">Zobrazit historii</a></li> </ul> </div> </div> </nav> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown vector-page-tools-dropdown" > <input type="checkbox" id="vector-page-tools-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Nástroje" > <label id="vector-page-tools-dropdown-label" for="vector-page-tools-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" >Nástroje </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-tools-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-page-tools" class="vector-page-tools vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-page-tools-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="page-tools-pinned" data-pinnable-element-id="vector-page-tools" data-pinned-container-id="vector-page-tools-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-page-tools-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Nástroje</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-cactions" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-cactions emptyPortlet vector-has-collapsible-items" title="Další možnosti" > <div class="vector-menu-heading"> Akce </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-more-view" class="selected vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/wiki/Francie">Číst</a></li><li id="ca-more-ve-edit" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v">Editovat</a></li><li id="ca-more-edit" class="collapsible vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e">Editovat zdroj</a></li><li id="ca-more-history" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Francie&action=history">Zobrazit historii</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-tb" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-tb" > <div class="vector-menu-heading"> Obecné </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="t-whatlinkshere" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Co_odkazuje_na/Francie" title="Seznam všech wikistránek, které sem odkazují [j]" accesskey="j">Odkazuje sem</a></li><li id="t-recentchangeslinked" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Souvisej%C3%ADc%C3%AD_zm%C4%9Bny/Francie" rel="nofollow" title="Nedávné změny stránek, na které je odkazováno [k]" accesskey="k">Související změny</a></li><li id="t-upload" class="mw-list-item"><a href="//commons.wikimedia.org/wiki/Special:UploadWizard?uselang=cs" title="Nahrát obrázky či jiná multimédia [u]" accesskey="u">Načíst soubor</a></li><li id="t-specialpages" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Speci%C3%A1ln%C3%AD_str%C3%A1nky" title="Seznam všech speciálních stránek [q]" accesskey="q">Speciální stránky</a></li><li id="t-permalink" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Francie&oldid=24368595" title="Trvalý odkaz na současnou verzi této stránky">Trvalý odkaz</a></li><li id="t-info" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Francie&action=info" title="Více informací o této stránce">Informace o stránce</a></li><li id="t-cite" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Citovat&page=Francie&id=24368595&wpFormIdentifier=titleform" title="Informace o tom, jak citovat tuto stránku">Citovat stránku</a></li><li id="t-urlshortener" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:UrlShortener&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FFrancie">Získat zkrácené URL</a></li><li id="t-urlshortener-qrcode" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:QrCode&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FFrancie">Stáhnout QR kód</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-coll-print_export" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-coll-print_export" > <div class="vector-menu-heading"> Tisk/export </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="coll-create_a_book" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Kniha&bookcmd=book_creator&referer=Francie">Vytvořit knihu</a></li><li id="coll-download-as-rl" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:DownloadAsPdf&page=Francie&action=show-download-screen">Stáhnout jako PDF</a></li><li id="t-print" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Francie&printable=yes" title="Tato stránka v podobě vhodné k tisku [p]" accesskey="p">Verze k tisku</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-wikibase-otherprojects" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-wikibase-otherprojects" > <div class="vector-menu-heading"> Na jiných projektech </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-commons mw-list-item"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/France" hreflang="en">Wikimedia Commons</a></li><li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikibooks mw-list-item"><a href="https://cs.wikibooks.org/wiki/Francie" hreflang="cs">Wikiknihy</a></li><li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikinews mw-list-item"><a href="https://cs.wikinews.org/wiki/Kategorie:Francie" hreflang="cs">Wikizprávy</a></li><li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikiquote mw-list-item"><a href="https://cs.wikiquote.org/wiki/Francie" hreflang="cs">Wikicitáty</a></li><li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikivoyage mw-list-item"><a href="https://cs.wikivoyage.org/wiki/Francie" hreflang="cs">Wikicesty</a></li><li id="t-wikibase" class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikibase-dataitem mw-list-item"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q142" title="Odkaz na propojenou položku datového úložiště [g]" accesskey="g">Položka Wikidat</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> </div> <div class="vector-column-end"> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-appearance" class="vector-appearance vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-appearance-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="appearance-pinned" data-pinnable-element-id="vector-appearance" data-pinned-container-id="vector-appearance-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-appearance-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Vzhled</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.unpin">skrýt</button> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> <div id="bodyContent" class="vector-body" aria-labelledby="firstHeading" data-mw-ve-target-container> <div class="vector-body-before-content"> <div class="mw-indicators"> <div id="mw-indicator-coordinates" class="mw-indicator"><div class="mw-parser-output">Souřadnice: <a class="external text" href="//geohack.toolforge.org/geohack.php?language=cs&pagename=Francie&params=47_N_2_E_type:landmark">47° s. š., 2° v. d.</a></div></div> </div> <div id="siteSub" class="noprint">Z Wikipedie, otevřené encyklopedie</div> </div> <div id="contentSub"><div id="mw-content-subtitle"></div></div> <div id="mw-content-text" class="mw-body-content"><div class="mw-content-ltr mw-parser-output" lang="cs" dir="ltr"><table class="infobox" style="width:22em;width: 300px;"><tbody><tr><th colspan="2" style="text-align:center;font-size:125%;font-weight:bold;background-color: #eaeaea;">Francouzská republika République française</th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><table style="width: 100%;"><tbody><tr> <td style="width:50%; vertical-align:middle;"><div class="framedpicture"><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_France.svg" class="mw-file-description" title="vlajka Francie"><img alt="vlajka Francie" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Flag_of_France.svg/120px-Flag_of_France.svg.png" decoding="async" width="120" height="80" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Flag_of_France.svg/180px-Flag_of_France.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Flag_of_France.svg/240px-Flag_of_France.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a></div> <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_vlajka" title="Francouzská vlajka">vlajka</a></td> <td style="width:50%; vertical-align:middle;"><a href="/wiki/Soubor:Arms_of_the_French_Republic.svg" class="mw-file-description" title="znak Francie"><img alt="znak Francie" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/36/Arms_of_the_French_Republic.svg/90px-Arms_of_the_French_Republic.svg.png" decoding="async" width="90" height="108" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/36/Arms_of_the_French_Republic.svg/135px-Arms_of_the_French_Republic.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/36/Arms_of_the_French_Republic.svg/180px-Arms_of_the_French_Republic.svg.png 2x" data-file-width="304" data-file-height="364" /></a> <a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_znak_Francie" title="Státní znak Francie">znak</a></td> </tr></tbody></table></td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_hymna" title="Státní hymna">Hymna</a> <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_hymna" title="Francouzská hymna">Marseillaise</a> <center><audio id="mwe_player_0" controls="" preload="none" data-mw-tmh="" class="mw-file-element" width="220" style="width:220px;" data-durationhint="80" data-mwtitle="La_Marseillaise.ogg" data-mwprovider="wikimediacommons"><source src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/30/La_Marseillaise.ogg" type="audio/ogg; codecs="vorbis"" data-width="0" data-height="0" /><source src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/transcoded/3/30/La_Marseillaise.ogg/La_Marseillaise.ogg.mp3" type="audio/mpeg" data-transcodekey="mp3" data-width="0" data-height="0" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=am&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="am" label="አማርኛ ‪(am)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=ar&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="ar" label="العربية ‪(ar)‬" data-dir="rtl" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=az&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="az" label="azərbaycanca ‪(az)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=be&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="be" label="беларуская ‪(be)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=bg&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="bg" label="български ‪(bg)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=br&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="br" label="brezhoneg ‪(br)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=bs&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="bs" label="bosanski ‪(bs)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=ca&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="ca" label="català ‪(ca)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=cs&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="cs" label="čeština ‪(cs)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=cy&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="cy" label="Cymraeg ‪(cy)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=da&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="da" label="dansk ‪(da)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=de&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="de" label="Deutsch ‪(de)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=en&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="en" label="English ‪(en)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=eo&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="eo" label="Esperanto ‪(eo)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=es&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="es" label="español ‪(es)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=eu&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="eu" label="euskara ‪(eu)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=fa&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="fa" label="فارسی ‪(fa)‬" data-dir="rtl" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=fr&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="fr" label="français ‪(fr)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=gl&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="gl" label="galego ‪(gl)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=haw&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="haw" label="Hawaiʻi ‪(haw)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=hi&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="hi" label="हिन्दी ‪(hi)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=hr&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="hr" label="hrvatski ‪(hr)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=hu&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="hu" label="magyar ‪(hu)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=id&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="id" label="Bahasa Indonesia ‪(id)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=it&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="it" label="italiano ‪(it)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=ja&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="ja" label="日本語 ‪(ja)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=kk&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="kk" label="қазақша ‪(kk)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=ko&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="ko" label="한국어 ‪(ko)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=mk&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="mk" label="македонски ‪(mk)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=ms&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="ms" label="Bahasa Melayu ‪(ms)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=mwl&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="mwl" label="Mirandés ‪(mwl)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=oc&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="oc" label="occitan ‪(oc)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=pl&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="pl" label="polski ‪(pl)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=pt-br&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="pt-BR" label="português do Brasil ‪(pt-br)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=pt&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="pt" label="português ‪(pt)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=ru&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="ru" label="русский ‪(ru)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=sk&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="sk" label="slovenčina ‪(sk)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=sr&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="sr" label="српски / srpski ‪(sr)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=th&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="th" label="ไทย ‪(th)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=tl&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="tl" label="Tagalog ‪(tl)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=tr&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="tr" label="Türkçe ‪(tr)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=uk&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="uk" label="українська ‪(uk)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=vi&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="vi" label="Tiếng Việt ‪(vi)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=zh-hant&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="zh-Hant" label="中文（繁體） ‪(zh-hant)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=zh-hk&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="zh-Hant-HK" label="中文（香港） ‪(zh-hk)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3ALa_Marseillaise.ogg&lang=zh&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="zh" label="中文 ‪(zh)‬" data-dir="ltr" /></audio></center></td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><a href="/wiki/Motto" title="Motto">Motto</a> <a href="/wiki/Libert%C3%A9,_%C3%A9galit%C3%A9,_fraternit%C3%A9" title="Liberté, égalité, fraternité">Liberté, égalité, fraternité</a> (Svoboda, rovnost, bratrství)</td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #eaeaea;">Geografie</th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><div style="padding:2px;"> <a href="/wiki/Soubor:EU-France_(orthographic_projection).svg" class="mw-file-description" title="Poloha Francie"><img alt="Poloha Francie" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a4/EU-France_%28orthographic_projection%29.svg/290px-EU-France_%28orthographic_projection%29.svg.png" decoding="async" width="290" height="290" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a4/EU-France_%28orthographic_projection%29.svg/435px-EU-France_%28orthographic_projection%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a4/EU-France_%28orthographic_projection%29.svg/580px-EU-France_%28orthographic_projection%29.svg.png 2x" data-file-width="2000" data-file-height="2000" /></a> Poloha Francie </div></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_m%C4%9Bsto" title="Hlavní město">Hlavní město</a></th><td><a href="/wiki/Pa%C5%99%C3%AD%C5%BE" title="Paříž">Paříž</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Rozloha" title="Rozloha">Rozloha</a></th><td>643 801 km² (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_rozlohy" title="Seznam států světa podle rozlohy">42. na světě</a>) z toho 0,86 % vodní plochy</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%ADch_hor" title="Seznam států světa podle nejvyšších hor">Nejvyšší bod</a></th><td><a href="/wiki/Mont_Blanc" title="Mont Blanc">Mont Blanc</a> (4 810 m n. m.)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/%C4%8Casov%C3%A9_p%C3%A1smo" title="Časové pásmo">Časové pásmo</a></th><td>+1</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Zem%C4%9Bpisn%C3%A9_sou%C5%99adnice" title="Zeměpisné souřadnice">Poloha</a></th><td class="plainlinks"><a class="external text" href="//geohack.toolforge.org/geohack.php?language=cs&pagename=Francie&params=47_N_2_E_type:landmark">47° s. š., 2° v. d.</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Geodata" title="Geodata">Geodata</a> (<a href="/wiki/OpenStreetMap" title="OpenStreetMap">OSM</a>)</th><td><a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.openstreetmap.org/browse/relation/2202162">OSM</a>, <a class="external text" href="https://tools.wmflabs.org/wiwosm/osm-on-ol/kml-on-ol.php?lang=wikidata&uselang=cs&title=Q142">WMF</a></td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #eaeaea;">Obyvatelstvo</th></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Obyvatelstvo" title="Obyvatelstvo">Počet obyvatel</a></th><td>68 042 591 (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_po%C4%8Dtu_obyvatel" title="Seznam států světa podle počtu obyvatel">20. na světě</a>, <a href="/wiki/2023" title="2023">2023</a>)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Hustota_zalidn%C4%9Bn%C3%AD" title="Hustota zalidnění">Hustota zalidnění</a></th><td>121 ob. / km² (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_hustoty_zalidn%C4%9Bn%C3%AD" title="Seznam států světa podle hustoty zalidnění">89. na světě</a>)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Index_lidsk%C3%A9ho_rozvoje" title="Index lidského rozvoje">HDI</a></th><td>▼ 0,903 (velmi vysoký) (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_indexu_lidsk%C3%A9ho_rozvoje" title="Seznam států světa podle indexu lidského rozvoje">28. na světě</a>, 2021)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Jazyk_(lingvistika)" title="Jazyk (lingvistika)">Jazyk</a></th><td><a href="/wiki/Francouz%C5%A1tina" title="Francouzština">francouzština</a> (úřední), <a href="/wiki/Breton%C5%A1tina" title="Bretonština">bretonština</a>, <a href="/wiki/Korsi%C4%8Dtina" title="Korsičtina">korsičtina</a>, <a href="/wiki/Baski%C4%8Dtina" title="Baskičtina">baskičtina</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/N%C3%A1rodnost" title="Národnost">Národnostní složení</a></th><td><a href="/wiki/Francouzi" title="Francouzi">Francouzi</a>, <a href="/wiki/Portugalci" title="Portugalci">Portugalci</a>, <a href="/wiki/Italov%C3%A9" title="Italové">Italové</a>, <a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Bl%C3%A9" title="Španělé">Španělé</a>, aj.</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/N%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD" title="Náboženství">Náboženství</a></th><td>údaje z roku <a href="/wiki/2021" title="2021">2021</a>: 50 % <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Římskokatolická církev">římskokatolické</a>, 33 % <a href="/wiki/Ireligiozita" title="Ireligiozita">bez vyznání</a>, 4 % <a href="/wiki/Isl%C3%A1m" title="Islám">islámské</a>, 2 % <a href="/wiki/Buddhismus" title="Buddhismus">buddhismus</a> 2 % ostatní 9 % bez odpovědi</td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #eaeaea;">Státní útvar</th></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_podle_st%C3%A1tn%C3%ADho_z%C5%99%C3%ADzen%C3%AD" title="Seznam států podle státního zřízení">Státní zřízení</a></th><td><a href="/wiki/Poloprezidentsk%C3%A1_republika" title="Poloprezidentská republika">poloprezidentská republika</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_data_vzniku" title="Seznam států světa podle data vzniku">Vznik</a></th><td><a href="/wiki/4._z%C3%A1%C5%99%C3%AD" title="4. září">4. září</a> <a href="/wiki/1870" title="1870">1870</a> (vyhlášení <a href="/wiki/T%C5%99et%C3%AD_Francouzsk%C3%A1_republika" title="Třetí Francouzská republika">Třetí republiky</a>)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_p%C5%99edstavitel%C5%AF_Francie" title="Seznam představitelů Francie">Prezident</a></th><td><a href="/wiki/Emmanuel_Macron" title="Emmanuel Macron">Emmanuel Macron</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_p%C5%99edstavitel%C5%AF_Francie" title="Seznam představitelů Francie">Předseda vlády</a></th><td><a href="/wiki/Michel_Barnier" title="Michel Barnier">Michel Barnier</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_m%C4%9Bn" title="Seznam měn">Měna</a></th><td><a href="/wiki/Euro" title="Euro">Euro</a><a href="#cite_note-1">[p. 1]</a> (EUR)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Hrub%C3%BD_dom%C3%A1c%C3%AD_produkt" title="Hrubý domácí produkt">HDP</a>/obyv. (<a href="/wiki/Parita_kupn%C3%AD_s%C3%ADly" title="Parita kupní síly">PPP</a>)</th><td>46 315 <a href="/wiki/Americk%C3%BD_dolar" title="Americký dolar">USD</a> (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_HDP_na_obyvatele" title="Seznam států světa podle HDP na obyvatele">23. na světě</a>, 2023)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Giniho_koeficient" title="Giniho koeficient">Giniho koeficient</a></th><td>29,3 (2020)</td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #eaeaea;">Mezinárodní identifikace</th></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/ISO_3166-1" title="ISO 3166-1">ISO 3166-1</a></th><td>250 FRA <a href="/wiki/ISO_3166-2:FR" title="ISO 3166-2:FR">FR</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_mezin%C3%A1rodn%C3%ADch_pozn%C3%A1vac%C3%ADch_zna%C4%8Dek" title="Seznam mezinárodních poznávacích značek">MPZ</a></th><td>F</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_mezin%C3%A1rodn%C3%ADch_sm%C4%9Brov%C3%BDch_%C4%8D%C3%ADsel" title="Seznam mezinárodních směrových čísel">Telefonní předvolba</a></th><td>+33(Francie) +590 (Guadeloupe, Svatý Martin a Svatý Bartoloměj) +594 (Francouzská Guyana) +596 (Martinik) +262 (Réunion, Mayotte) +508 (Saint Pierre a Miquelon) +681 (Wallis a Futuna) +687 (Nová Kaledonie) +689 (Francouzská Polynésie)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Dom%C3%A9na_nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%ADho_%C5%99%C3%A1du#Národní_doména_nejvyššího_řádu" title="Doména nejvyššího řádu">Národní TLD</a></th><td><a href="/wiki/.fr" title=".fr">.fr</a> <a href="#cite_note-2">[p. 2]</a></td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><img alt="Logo Wikimedia Commons" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/20px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="20" height="27" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/30px-Commons-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/40px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /> <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:France" class="extiw" title="commons:Category:France">multimediální obsah na Commons</a></td></tr></tbody></table>Francie (<a href="/wiki/Francouz%C5%A1tina" title="Francouzština">francouzsky</a> France [fʀɑ̃s]), plným názvem Francouzská republika (<a href="/wiki/Francouz%C5%A1tina" title="Francouzština">francouzsky</a> République française [ʀepyblik fʀɑ̃sɛːz]), je <a href="/wiki/St%C3%A1t" title="Stát">stát</a> nacházející se především v <a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_Evropa" title="Západní Evropa">západní Evropě</a>. Její součástí jsou také <a href="/wiki/Z%C3%A1mo%C5%99sk%C3%A1_Francie" title="Zámořská Francie">zámořské oblasti a území</a> v <a href="/wiki/Amerika" title="Amerika">Americe</a> a v <a href="/wiki/Atlantsk%C3%BD_oce%C3%A1n" title="Atlantský oceán">Atlantickém</a>, <a href="/wiki/Tich%C3%BD_oce%C3%A1n" title="Tichý oceán">Tichém</a> a <a href="/wiki/Indick%C3%BD_oce%C3%A1n" title="Indický oceán">Indickém oceánu</a>,<a href="#cite_note-3">[p. 3]</a> díky čemuž má jednu z největších nesouvislých <a href="/wiki/V%C3%BDlu%C4%8Dn%C3%A1_ekonomick%C3%A1_z%C3%B3na" title="Výlučná ekonomická zóna">výlučných ekonomických zón</a> na světě. <a href="/wiki/Metropolitn%C3%AD_Francie" title="Metropolitní Francie">Metropolitní Francie</a> sousedí na severu s <a href="/wiki/Belgie" title="Belgie">Belgií</a> a <a href="/wiki/Lucembursko" title="Lucembursko">Lucemburskem</a>, na severovýchodě s <a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německem</a>, na východě se <a href="/wiki/%C5%A0v%C3%BDcarsko" title="Švýcarsko">Švýcarskem</a>, na jihovýchodě s <a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Itálií</a> a <a href="/wiki/Monako" title="Monako">Monakem</a>, na jihu s <a href="/wiki/Andorra" title="Andorra">Andorrou</a> a <a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsko" title="Španělsko">Španělskem</a> a na severozápadě má námořní hranici se <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království">Spojeným královstvím</a>. Jeho metropolitní oblast se rozkládá od <a href="/wiki/R%C3%BDn" title="Rýn">Rýna</a> po <a href="/wiki/Atlantsk%C3%BD_oce%C3%A1n" title="Atlantský oceán">Atlantský oceán</a> a od <a href="/wiki/St%C5%99edozemn%C3%AD_mo%C5%99e" title="Středozemní moře">Středozemního moře</a> po <a href="/wiki/Laman%C5%A1sk%C3%BD_pr%C5%AFliv" title="Lamanšský průliv">Lamanšský průliv</a> a <a href="/wiki/Severn%C3%AD_mo%C5%99e" title="Severní moře">Severní moře</a>; k zámořským územím patří <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_Guyana" title="Francouzská Guyana">Francouzská Guyana</a> v <a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Amerika" title="Jižní Amerika">Jižní Americe</a>, <a href="/wiki/Saint_Pierre_a_Miquelon" title="Saint Pierre a Miquelon">Saint Pierre a Miquelon</a> v severním Atlantiku, <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A9_Antily" title="Francouzské Antily">Francouzské Antly</a> a mnoho ostrovů v <a href="/wiki/Oce%C3%A1nie" title="Oceánie">Oceánii</a> a <a href="/wiki/Indick%C3%BD_oce%C3%A1n" title="Indický oceán">Indickém oceánu</a>. Jejích <a href="/wiki/Regiony_ve_Francii" title="Regiony ve Francii">osmnáct integrálních regionů</a> (z toho pět zámořských) se rozkládá na celkové ploše 643 801 km2 a žije v ní 68 milionů obyvatel.<a href="#cite_note-Field_Listing_::_Area-4">[1]</a><a href="#cite_note-pop_est-5">[2]</a> Francie je <a href="/wiki/Unit%C3%A1rn%C3%AD_st%C3%A1t" title="Unitární stát">unitární</a> <a href="/wiki/Poloprezidentsk%C3%A1_republika" title="Poloprezidentská republika">poloprezidentská republika</a> s hlavním městem <a href="/wiki/Pa%C5%99%C3%AD%C5%BE" title="Paříž">Paříží</a>, která je <a href="/wiki/Seznam_m%C4%9Bst_ve_Francii" title="Seznam měst ve Francii">největším městem</a> a hlavním kulturním a obchodním centrem země; mezi další významné městské oblasti patří <a href="/wiki/Marseille" title="Marseille">Marseille</a>, <a href="/wiki/Lyon" title="Lyon">Lyon</a>, <a href="/wiki/Toulouse" title="Toulouse">Toulouse</a>, <a href="/wiki/Lille" title="Lille">Lille</a>, <a href="/wiki/Bordeaux" title="Bordeaux">Bordeaux</a>, <a href="/wiki/%C5%A0trasburk" title="Štrasburk">Štrasburk</a> a <a href="/wiki/Nice" title="Nice">Nice</a>. Metropolitní Francii osídlily v <a href="/wiki/Doba_%C5%BEelezn%C3%A1" title="Doba železná">době železné</a> <a href="/wiki/Keltov%C3%A9" title="Keltové">keltské</a> kmeny známé jako <a href="/wiki/Galov%C3%A9" title="Galové">Galové</a>, než <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_%C5%98%C3%ADm" title="Starověký Řím">Starověký Řím</a> v roce 51 př. n. l. oblast anektoval, což vedlo ke vzniku svébytné <a href="/wiki/Galsko-%C5%99%C3%ADmsk%C3%A1_kultura" title="Galsko-římská kultura">galsko-římské kultury</a>. V <a href="/wiki/Ran%C3%BD_st%C5%99edov%C4%9Bk" title="Raný středověk">raném středověku</a> vytvořili <a href="/wiki/Germ%C3%A1ni" title="Germáni">germánští</a> <a href="/wiki/Frankov%C3%A9" title="Frankové">Frankové</a> <a href="/wiki/Fransk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Franská říše">Franskou říši</a>, které se stalo jádrem <a href="/wiki/Karol%C3%ADnsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Karolínská říše">karolinské říše</a>. <a href="/wiki/Verdunsk%C3%A1_smlouva" title="Verdunská smlouva">Verdunská smlouva</a> z roku 843 rozdělila říši a <a href="/wiki/Z%C3%A1padofransk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Západofranská říše">Západofranská říše</a> se v roce 987 stala <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Francouzské království">Francouzským královstvím</a>. Ve <a href="/wiki/Vrcholn%C3%BD_st%C5%99edov%C4%9Bk" title="Vrcholný středověk">vrcholném středověku</a> byla Francie mocným, ale <a href="/wiki/Decentralizace" title="Decentralizace">decentralizovaným</a> <a href="/wiki/Feudalismus" title="Feudalismus">feudálním</a> královstvím, od poloviny 14. do poloviny 15. století však byla ponořena do dynastického konfliktu s <a href="/wiki/Anglick%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Anglické království">Anglií</a> známého jako <a href="/wiki/Stolet%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Stoletá válka">stoletá válka</a>. V 16. století v období <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_renesance" title="Francouzská renesance">francouzské renesance</a> došlo k rozkvětu kultury a vzestupu <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_koloni%C3%A1ln%C3%AD_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Francouzská koloniální říše">francouzské koloniální říše</a>.<a href="#cite_note-:8-6">[3]</a> Vnitřně Francii dominoval konflikt s <a href="/wiki/Habsburkov%C3%A9" title="Habsburkové">habsburským rodem</a> a <a href="/wiki/Hugenotsk%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Hugenotské války">francouzské náboženské války</a> mezi <a href="/wiki/Katolicismus" title="Katolicismus">katolíky</a> a <a href="/wiki/Hugenoti" title="Hugenoti">hugenoty</a>. Francie byla úspěšná ve <a href="/wiki/T%C5%99icetilet%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Třicetiletá válka">třicetileté válce</a> a za vlády <a href="/wiki/Ludv%C3%ADk_XIV." title="Ludvík XIV.">Ludvíka XIV.</a> dále posílila svůj vliv.<a href="#cite_note-7">[4]</a> <a href="/wiki/Velk%C3%A1_francouzsk%C3%A1_revoluce" title="Velká francouzská revoluce">Francouzská revoluce</a> v roce 1789 svrhla <a href="/wiki/Ancien_r%C3%A9gime" title="Ancien régime">starý režim</a> a přijala <a href="/wiki/Deklarace_pr%C3%A1v_%C4%8Dlov%C4%9Bka_a_ob%C4%8Dana" title="Deklarace práv člověka a občana">Deklaraci práv člověka</a>, která dodnes vyjadřuje její národní ideály. Francie dosáhla svého politického a vojenského vrcholu na počátku 19. století za <a href="/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte">Napoleona Bonaparta</a>, který si podmanil část kontinentální Evropy a založil <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_Francouzsk%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="První Francouzské císařství">První francouzské císařství</a>. <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A9_revolu%C4%8Dn%C3%AD_v%C3%A1lky" title="Francouzské revoluční války">Francouzské revoluční války</a> a <a href="/wiki/Napoleonsk%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Napoleonské války">napoleonské války</a> významně ovlivnily běh evropských dějin. Rozpad císařství zahájil období relativního úpadku, v němž Francie prožila bouřlivé střídání vlád až do vzniku <a href="/wiki/T%C5%99et%C3%AD_Francouzsk%C3%A1_republika" title="Třetí Francouzská republika">Třetí republiky</a> během <a href="/wiki/Prusko-francouzsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Prusko-francouzská válka">prusko-francouzské války</a> v roce 1870. V následujících desetiletích nastalo období hospodářské prosperity a kulturního a vědeckého rozkvětu známé jako <a href="/wiki/Belle_%C3%89poque" title="Belle Époque">Belle Époque</a>. Francie byla jedním z hlavních účastníků <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="První světová válka">první světové války</a>, z níž <a href="/wiki/Versaillesk%C3%A1_smlouva" title="Versailleská smlouva">vyšla vítězně</a> za cenu velkých lidských a hospodářských ztrát. Ve <a href="/wiki/Druh%C3%A1_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Druhá světová válka">druhé světové válce</a> patřila mezi <a href="/wiki/Spojenci_(druh%C3%A1_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka)" title="Spojenci (druhá světová válka)">spojenecké mocnosti</a>, ale v roce 1940 kapitulovala a <a href="/wiki/Okupovan%C3%A1_Francie_za_druh%C3%A9_sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Okupovaná Francie za druhé světové války">byla okupována</a> <a href="/wiki/Osa_Berl%C3%ADn%E2%80%93%C5%98%C3%ADm%E2%80%93Tokio" title="Osa Berlín–Řím–Tokio">Osou</a>. Po jejím osvobození v roce 1944 vznikla krátce trvající <a href="/wiki/%C4%8Ctvrt%C3%A1_Francouzsk%C3%A1_republika" title="Čtvrtá Francouzská republika">Čtvrtá republika</a>, která později zanikla v důsledku porážky v <a href="/wiki/Al%C5%BE%C3%ADrsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Alžírská válka">alžírské válce</a>. Současnou <a href="/wiki/P%C3%A1t%C3%A1_Francouzsk%C3%A1_republika" title="Pátá Francouzská republika">Pátou republiku</a> založil v roce 1958 <a href="/wiki/Charles_de_Gaulle" title="Charles de Gaulle">Charles de Gaulle</a>. <a href="/wiki/Al%C5%BE%C3%ADrsko" title="Alžírsko">Alžírsko</a> a většina <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A9_kolonie" class="mw-redirect" title="Francouzské kolonie">francouzských kolonií</a> se v 60. letech 20. století osamostatnily, přičemž většina z nich si zachovala úzké hospodářské a vojenské vazby na Francii. Francie je <a href="/wiki/Vysp%C4%9Bl%C3%A1_zem%C4%9B" title="Vyspělá země">vyspělou zemí</a> s celosvětově vysokým nominálním příjmem na obyvatele a její <a href="/wiki/Ekonomika_Francie" title="Ekonomika Francie">vyspělá ekonomika</a> patří k největším na světě. Francie si po staletí udržuje status světového centra umění, vědy a filozofie. Nachází se zde třetí největší počet památek <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A9_d%C4%9Bdictv%C3%AD" title="Světové dědictví">světového dědictví UNESCO</a> a je přední světovou <a href="/wiki/Cestovn%C3%AD_ruch" title="Cestovní ruch">turistickou</a> destinací, kterou v roce 2018 navštívilo více než 89 milionů zahraničních návštěvníků.<a href="#cite_note-8">[5]</a> Je <a href="/wiki/Velmoc" title="Velmoc">velmocí</a> ve světovém dění,<a href="#cite_note-9">[6]</a> patří mezi pět stálých členů <a href="/wiki/Rada_bezpe%C4%8Dnosti_OSN" title="Rada bezpečnosti OSN">Rady bezpečnosti OSN</a> a je oficiálním státem disponujícím <a href="/wiki/Jadern%C3%A1_zbra%C5%88" title="Jaderná zbraň">jadernými zbraněmi</a>. Francie je zakládajícím a vedoucím členem <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_unie" title="Evropská unie">Evropské unie</a> a <a href="/wiki/Euroz%C3%B3na" title="Eurozóna">eurozóny</a><a href="#cite_note-superficy-10">[7]</a> a také klíčovým členem skupiny <a href="/wiki/G7" title="G7">G7</a>, <a href="/wiki/Severoatlantick%C3%A1_aliance" title="Severoatlantická aliance">Severoatlantické aliance</a>, <a href="/wiki/Organizace_pro_hospod%C3%A1%C5%99skou_spolupr%C3%A1ci_a_rozvoj" title="Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj">Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj</a> a <a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_organizace_frankofonie" title="Mezinárodní organizace frankofonie">Frankofonie</a>. <meta property="mw:PageProp/toc" /> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Původ_francouzského_národa">Původ francouzského národa</h2>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=1" title="Editace sekce: Původ francouzského národa" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=1" title="Editovat zdrojový kód sekce Původ francouzského národa">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Dalou-Republique-1.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/60/Dalou-Republique-1.jpg/220px-Dalou-Republique-1.jpg" decoding="async" width="220" height="219" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/60/Dalou-Republique-1.jpg/330px-Dalou-Republique-1.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/60/Dalou-Republique-1.jpg/440px-Dalou-Republique-1.jpg 2x" data-file-width="1139" data-file-height="1133" /></a><figcaption>Alegorická postava <a href="/wiki/Marianne" title="Marianne">Marianne</a>, jednoho ze <a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_symboly_Francie" title="Státní symboly Francie">symbolů francouzského národa</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Eug%C3%A8ne_Delacroix_-_La_libert%C3%A9_guidant_le_peuple.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a7/Eug%C3%A8ne_Delacroix_-_La_libert%C3%A9_guidant_le_peuple.jpg/220px-Eug%C3%A8ne_Delacroix_-_La_libert%C3%A9_guidant_le_peuple.jpg" decoding="async" width="220" height="174" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a7/Eug%C3%A8ne_Delacroix_-_La_libert%C3%A9_guidant_le_peuple.jpg/330px-Eug%C3%A8ne_Delacroix_-_La_libert%C3%A9_guidant_le_peuple.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a7/Eug%C3%A8ne_Delacroix_-_La_libert%C3%A9_guidant_le_peuple.jpg/440px-Eug%C3%A8ne_Delacroix_-_La_libert%C3%A9_guidant_le_peuple.jpg 2x" data-file-width="3133" data-file-height="2480" /></a><figcaption><a href="/wiki/Eug%C3%A8ne_Delacroix" title="Eugène Delacroix">Eugène Delacroix</a> – La liberté guidant le peuple, Svoboda vedoucí lid, symbol Francouzské revoluce</figcaption></figure> Ačkoliv je Francie obvykle vnímána jako jednolitý národní stát<a href="#cite_note-11">[8]</a>, při pohledu na rané dějiny Francie je patrné, že – slovy <a href="/wiki/Andr%C3%A9_Maurois" title="André Maurois">André Mauroise</a> – „jakási francouzská rasa nikdy neexistovala“.<a href="#cite_note-Maurois-10-12">[9]</a> <a href="/wiki/Francouzi" title="Francouzi">Francouzi</a> se vyznačují značně různorodým etnickým původem, který je stejně jako francouzské dějiny výsledkem mnoha vlivů. V průběhu svých dějin zažila Francie množství přistěhovaleckých vln (což je příznačné i pro současnou Francii). Vyplývá to z <a class="mw-selflink-fragment" href="#Geografie">geografické polohy Francie</a> na západním okraji evropského kontinentu. Jejím vlivem byla Francie místem, kde se zastavovaly invaze a usazovali se vetřelci.<a href="#cite_note-Maurois-10-12">[9]</a> Navíc, přestože dnešní Francie má přirozené hranice, z historického hlediska nebyla nijak uzavřeným celkem. Na jejím území se tak od počátku dějin setkávají nejrozličnější národy – <a href="/wiki/Keltov%C3%A9" title="Keltové">Keltové</a>, <a href="/wiki/%C5%98ekov%C3%A9" title="Řekové">Řekové</a>, <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADman%C3%A9" title="Římané">Římané</a>, <a href="/wiki/Germ%C3%A1ni" title="Germáni">Germáni</a>, <a href="/wiki/Frankov%C3%A9" title="Frankové">Frankové</a>, <a href="/wiki/Norman%C3%A9" title="Normané">Normané</a>, <a href="/wiki/%C5%BDid%C3%A9" title="Židé">Židé</a>, <a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Bl%C3%A9" title="Španělé">Španělé</a>, <a href="/wiki/Portugalci" title="Portugalci">Portugalci</a>, <a href="/wiki/Italov%C3%A9" title="Italové">Italové</a>, <a href="/wiki/Al%C5%BE%C3%ADrsko" title="Alžírsko">Alžířané</a> a mnoho dalších. Nejvýznamnější stopy v dějinách Francie zanechali Galové (což byla ta část Keltů, která se usadila ve Francii), Římané a Frankové, přičemž Galové a Římané na přelomu prvního a druhého tisíciletí splynuli dohromady a Frankové dali Francii jméno. Přístup k <a href="/wiki/Imigrace" title="Imigrace">imigrantům</a> byl na území Francie téměř výhradně asimilační<a href="#cite_note-13">[10]</a>, což znamená, že kultura, jazyk a genetické dispozice nově příchozích se rozpouštěly mezi zde již dříve usazeným obyvatelstvem, přičemž je samozřejmě do jisté míry i obohacovaly. Z hlediska civilizačního byl nejzásadnější vliv galorománské kultury, což se odráží i na dnešní podobě <a href="/wiki/Francouz%C5%A1tina" title="Francouzština">francouzštiny</a>, kterou řadíme mezi <a href="/wiki/Rom%C3%A1nsk%C3%A9_jazyky" title="Románské jazyky">románské jazyky</a>. Výskyt mnoha oblastních jazyků, které většinou nemají s latinským jazykem příliš společného (<a href="/wiki/Breton%C5%A1tina" title="Bretonština">bretonština</a>, <a href="/wiki/Baski%C4%8Dtina" title="Baskičtina">baskičtina</a>, <a href="/wiki/Korsi%C4%8Dtina" title="Korsičtina">korsičtina</a>, <a href="/wiki/Vl%C3%A1m%C5%A1tina" class="mw-redirect" title="Vlámština">vlámština</a> nebo alsaské nářečí němčiny), však velmi názorně dokládá, že utváření francouzského národa bylo mnohem složitější a nejednoznačnější. Ještě v první polovině 20. století byla každodenním jazykem většiny venkovského obyvatelstva v jižní třetině Francie románská <a href="/wiki/Okcit%C3%A1n%C5%A1tina" title="Okcitánština">okcitánština</a>,<a href="#cite_note-14">[11]</a> která má blízko ke <a href="/wiki/Katal%C3%A1n%C5%A1tina" title="Katalánština">katalánštině</a>. „Ačkoliv staletí trvající centralizační tlaky stmelily Francouze do jediného národa se silným citem pro národní identitu“<a href="#cite_note-Ardagh-17-15">[12]</a>, byl tento národ utvářen množstvím rozdílných etnik. A právě z této historické rozmanitosti pochází kulturní a jazykové bohatství dnešní Francie.<a href="#cite_note-16">[13]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Dějiny">Dějiny</h2>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=2" title="Editace sekce: Dějiny" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=2" title="Editovat zdrojový kód sekce Dějiny">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/D%C4%9Bjiny_Francie" title="Dějiny Francie">Dějiny Francie</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Carnac_Alignement_de_Kermario_10.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f9/Carnac_Alignement_de_Kermario_10.jpg/220px-Carnac_Alignement_de_Kermario_10.jpg" decoding="async" width="220" height="126" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f9/Carnac_Alignement_de_Kermario_10.jpg/330px-Carnac_Alignement_de_Kermario_10.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f9/Carnac_Alignement_de_Kermario_10.jpg/440px-Carnac_Alignement_de_Kermario_10.jpg 2x" data-file-width="4572" data-file-height="2615" /></a><figcaption>Megalitické řady v <a href="/wiki/Carnac" title="Carnac">Carnacu</a></figcaption></figure> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Prehistorie">Prehistorie</h3>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=3" title="Editace sekce: Prehistorie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=3" title="Editovat zdrojový kód sekce Prehistorie">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Lascaux2.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/07/Lascaux2.jpg/220px-Lascaux2.jpg" decoding="async" width="220" height="166" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/07/Lascaux2.jpg/330px-Lascaux2.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/07/Lascaux2.jpg/440px-Lascaux2.jpg 2x" data-file-width="598" data-file-height="450" /></a><figcaption>Jeskynní malba v <a href="/wiki/Lascaux" title="Lascaux">Lascaux</a></figcaption></figure> Nejstarší stopy lidského osídlení na území dnešní Francie pocházejí z doby 1,8 milionu let př. n. l. Francie má velké množství památek z <a href="/wiki/Paleolit" title="Paleolit">paleolitu</a>, včetně jeskynních maleb, z nichž nejznámější jsou ty v <a href="/wiki/Lascaux" title="Lascaux">Lascaux</a>, jež vznikly asi 18 000 let př. n. l.<a href="#cite_note-17">[14]</a> Na konci posledního ledovcového období (10 000 př. n. l.) se klima stalo mírnější a kolem roku 7 000 př. n. l. tato část Evropy vstoupila do <a href="/wiki/Neolit" title="Neolit">neolitu</a> a její obyvatelé začali žít usedlým stylem života, tedy osvojili si <a href="/wiki/Zem%C4%9Bd%C4%9Blstv%C3%AD" title="Zemědělství">zemědělství</a>. Na konci 3. tisíciletí př. n. l. se objevila <a href="/wiki/Metalurgie" title="Metalurgie">metalurgie</a>, zpracovávalo se <a href="/wiki/Zlato" title="Zlato">zlato</a>, <a href="/wiki/M%C4%9B%C4%8F" title="Měď">měď</a> a <a href="/wiki/Bronz" title="Bronz">bronz</a>, později i <a href="/wiki/%C5%BDelezo" title="Železo">železo</a>. Na území Francie se nacházejí též četná naleziště <a href="/wiki/Megalit" title="Megalit">megalitů</a>, nejznámější je oblast <a href="/wiki/Megalitick%C3%A9_%C5%99ady_v_Carnacu" title="Megalitické řady v Carnacu">Carnac</a>. Série <a href="/wiki/Menhir" title="Menhir">menhirů</a> zde byly vztyčeny okolo roku 3300 př. n. l.<a href="#cite_note-18">[15]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Galie">Galie</h3>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=4" title="Editace sekce: Galie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=4" title="Editovat zdrojový kód sekce Galie">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Vercingetorix_stat%C3%A8re_MAN.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/ff/Vercingetorix_stat%C3%A8re_MAN.jpg/220px-Vercingetorix_stat%C3%A8re_MAN.jpg" decoding="async" width="220" height="206" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/ff/Vercingetorix_stat%C3%A8re_MAN.jpg/330px-Vercingetorix_stat%C3%A8re_MAN.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/ff/Vercingetorix_stat%C3%A8re_MAN.jpg/440px-Vercingetorix_stat%C3%A8re_MAN.jpg 2x" data-file-width="2739" data-file-height="2567" /></a><figcaption><a href="/wiki/Vercingetorix" title="Vercingetorix">Vercingetorix</a> na galské minci</figcaption></figure> V 6. století př. n. l. založili <a href="/wiki/I%C3%B3nie" title="Iónie">jónští</a> <a href="/wiki/%C5%98ekov%C3%A9" title="Řekové">Řekové</a> na pobřeží <a href="/wiki/St%C5%99edozemn%C3%AD_mo%C5%99e" title="Středozemní moře">Středozemního moře</a>, v dnešní jižní Francii, osadu Massalia. Na jejích základech vzniklo město <a href="/wiki/Marseille" title="Marseille">Marseille</a>, které je tak nejstarším francouzským městem. Mezi 5. a 3. stoletím př. n. l. pronikly na francouzské území <a href="/wiki/Keltov%C3%A9" title="Keltové">keltské</a> kmeny, kterým později Římané říkali <a href="/wiki/Galov%C3%A9" title="Galové">Galové</a>.<a href="#cite_note-19">[16]</a> Ti se rozšířili na velmi širokém území, takže hranice současné Francie zhruba odpovídají hranicím <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk" title="Starověk">starověké</a> <a href="/wiki/Galie" title="Galie">Galie</a>. Zejména na jihu byli Keltové od počátku silně ovlivňováni <a href="/wiki/Antika" title="Antika">antickou</a> kulturou. Galové činili výpady na území <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Římská říše">Římské říše</a>, například <a href="/wiki/Brennus" title="Brennus">Brennus</a> roku 390 př. n. l. oblehl Řím. Nakonec si ale <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_%C5%98%C3%ADm" title="Starověký Řím">Římané</a> podrobili Galii. Roku 125 př. n. l. dobyli její jih. Dali mu jméno Provincia Nostra, z čehož se posléze vyvinul název <a href="/wiki/Provence" title="Provence">Provence</a>. Plně si Galii podrobil v 1. století př. n. l. <a href="/wiki/Julius_Caesar" title="Julius Caesar">Julius Caesar</a> svým <a href="/wiki/Galsk%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Galské války">známým tažením</a>. Sám je zachytil v literární památce <a href="/wiki/Z%C3%A1pisky_o_v%C3%A1lce_galsk%C3%A9" title="Zápisky o válce galské">Zápisky o válce galské</a>, jež je cenným zdrojem informací o keltské kultuře. Galové žili s Římany po nějaký čas v míru a Galie byla prosperující součástí Římského impéria, ale přecházeli také pravidelně do povstání. Hrdiny protiřímského galského odboje byli <a href="/wiki/Vercingetorix" title="Vercingetorix">Vercingetorix</a> nebo <a href="/wiki/Ambiorix" title="Ambiorix">Ambiorix</a>. Římané založili významná města, především Nemausus (dnešní <a href="/wiki/N%C3%AEmes" title="Nîmes">Nîmes</a>) či <a href="/wiki/Lugdunum" title="Lugdunum">Lugdunum</a> (<a href="/wiki/Lyon" title="Lyon">Lyon</a>). Galové přijali římský jazyk (<a href="/wiki/Latina" title="Latina">latinu</a>) a jejím smísením s keltským základem vznikla <a href="/wiki/Francouz%C5%A1tina" title="Francouzština">francouzština</a>. S romanizací území souvisí i časné šíření <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Křesťanství">křesťanství</a> od 2. a 3. století, klíčovou roli v <a href="/wiki/Christianizace" title="Christianizace">christianizačním</a> procesu sehrál <a href="/wiki/Irenej_z_Lyonu" title="Irenej z Lyonu">Irenej z Lyonu</a>. Galské východní hranice byly ve 4. století prolomeny invazí <a href="/wiki/Germ%C3%A1ni" title="Germáni">germánských kmenů</a>, zejména <a href="/wiki/Burgundi" title="Burgundi">Burgundů</a>, <a href="/wiki/Vizig%C3%B3ti" title="Vizigóti">Vizigótů</a> a hlavně <a href="/wiki/Frankov%C3%A9" title="Frankové">Franků</a>, kteří později dali zemi její dnešní jméno. Vznikla řada menších <a href="/wiki/Barbarsk%C3%A9_st%C3%A1ty" title="Barbarské státy">germánských království</a>, zejména na severu dnešní Francie – <a href="/wiki/Galsko-%C5%99%C3%ADmsk%C3%A1_kultura" title="Galsko-římská kultura">galo-římský</a> charakter udržela jen <a href="/wiki/Syagriova_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Syagriova říše">Syagriova říše</a>.<a href="#cite_note-20">[17]</a> Keltové byli Germány zatlačeni, na druhou stranu přišli noví Keltové z <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království">Británie</a>, kteří se usadili v <a href="/wiki/Breta%C5%88" title="Bretaň">Bretani</a>, kde do značné míry keltskou kulturu obnovili – a její duch je zde poznat dodnes.<a href="#cite_note-21">[18]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Franská_říše">Franská říše</h3>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=5" title="Editace sekce: Franská říše" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=5" title="Editovat zdrojový kód sekce Franská říše">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Clovis_I.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/ce/Clovis_I.jpg/220px-Clovis_I.jpg" decoding="async" width="220" height="49" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/ce/Clovis_I.jpg/330px-Clovis_I.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/ce/Clovis_I.jpg/440px-Clovis_I.jpg 2x" data-file-width="1171" data-file-height="263" /></a><figcaption>Hrob <a href="/wiki/Chlodv%C3%ADk_I." title="Chlodvík I.">Chlodvíka I.</a></figcaption></figure> Největší roli sehrál kmen Franků a v něm pak <a href="/wiki/Chlodv%C3%ADk_I." title="Chlodvík I.">Chlodvík I.</a>, který sjednotil všechny Franky pod svou vládu, porazil ostatní germánské kmeny (zejm. <a href="/wiki/Vizig%C3%B3ti" title="Vizigóti">Vizigóty</a>), ovládl většinu bývalého římsko-galského území a založil <a href="/wiki/Fransk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Franská říše">Franskou říši</a> a její první královskou dynastii – <a href="/wiki/Merovejci" title="Merovejci">Merovejce</a>. Roku 508 se nechal Chlodvík <a href="/wiki/K%C5%99est" title="Křest">pokřtít</a> jako první germánský král, a Francie tak získala přízvisko „nejstarší dcera církve“.<a href="#cite_note-22">[19]</a> Po Chlodvíkově konverzi se franská říše přeměnila z <a href="/wiki/Volen%C3%A1_monarchie" title="Volená monarchie">volené monarchie</a> na dědičnou. Chlodvík ovládl i území současného Německa, nicméně za své sídlo si zvolil <a href="/wiki/Pa%C5%99%C3%AD%C5%BE" title="Paříž">Paříž</a>. Frankové zemi přejmenovali na Francia („Země Franků“). Ztratili ovšem svůj germánský jazyk a jazykově se <a href="/wiki/Rom%C3%A1nsk%C3%A9_jazyky" title="Románské jazyky">romanizovali</a>. <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Charles_Martel_at_Battle_of_Tours,_Great_Chronicles_of_France_(27686528435).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a7/Charles_Martel_at_Battle_of_Tours%2C_Great_Chronicles_of_France_%2827686528435%29.jpg/220px-Charles_Martel_at_Battle_of_Tours%2C_Great_Chronicles_of_France_%2827686528435%29.jpg" decoding="async" width="220" height="110" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a7/Charles_Martel_at_Battle_of_Tours%2C_Great_Chronicles_of_France_%2827686528435%29.jpg/330px-Charles_Martel_at_Battle_of_Tours%2C_Great_Chronicles_of_France_%2827686528435%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a7/Charles_Martel_at_Battle_of_Tours%2C_Great_Chronicles_of_France_%2827686528435%29.jpg/440px-Charles_Martel_at_Battle_of_Tours%2C_Great_Chronicles_of_France_%2827686528435%29.jpg 2x" data-file-width="2500" data-file-height="1248" /></a><figcaption><a href="/wiki/Bitva_u_Tours" title="Bitva u Tours">Bitva u Tours</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Charlemagne_et_Louis_le_Pieux.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/75/Charlemagne_et_Louis_le_Pieux.jpg/220px-Charlemagne_et_Louis_le_Pieux.jpg" decoding="async" width="220" height="204" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/75/Charlemagne_et_Louis_le_Pieux.jpg/330px-Charlemagne_et_Louis_le_Pieux.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/75/Charlemagne_et_Louis_le_Pieux.jpg/440px-Charlemagne_et_Louis_le_Pieux.jpg 2x" data-file-width="447" data-file-height="414" /></a><figcaption><a href="/wiki/Karel_Velik%C3%BD" title="Karel Veliký">Karel Veliký</a> a jeho syn <a href="/wiki/Ludv%C3%ADk_I._Pobo%C5%BEn%C3%BD" title="Ludvík I. Pobožný">Ludvík I. Pobožný</a></figcaption></figure> Po Chlodvíkově smrti se království rozpadlo a jeho dědici ztratili vliv. Moc na sebe pak strhl jeden z jejich <a href="/wiki/Majordomus" title="Majordomus">majordomů</a>, <a href="/wiki/Karel_Martel" title="Karel Martel">Karel Martel</a>. Ten 25. října 732 zastavil v <a href="/wiki/Bitva_u_Tours" title="Bitva u Tours">bitvě u Tours</a> (někdy je nazývána též bitva u Poitiers) útok <a href="/wiki/Muslimov%C3%A9" class="mw-redirect" title="Muslimové">muslimů</a>. Bitva byla klíčová pro celou Evropu. Frankové vedení Karlem v ní zastavili islámskou expanzi do Evropy.<a href="#cite_note-23">[20]</a> Díky této bitvě dostal Karel svou přezdívku Martel (Kladivo). V roce 737 vytěsnil při vojenském tažení <a href="/wiki/Arabov%C3%A9" title="Arabové">Araby</a> až za <a href="/wiki/Pyreneje" title="Pyreneje">Pyreneje</a>. Karel se sám neprohlásil za krále, ale jeho syn <a href="/wiki/Pipin_III._Kr%C3%A1tk%C3%BD" title="Pipin III. Krátký">Pipin III. Krátký</a> tak již učinil a založil tak novou královskou dynastii <a href="/wiki/Karlovci" title="Karlovci">Karlovců</a>. <a href="/wiki/Pape%C5%BE" title="Papež">Papež</a> jej korunoval odměnou za jeho pomoc proti <a href="/wiki/Langobardi" title="Langobardi">Langobardům</a>. Pipinův syn <a href="/wiki/Karel_Velik%C3%BD" title="Karel Veliký">Karel Veliký</a> pak vybudoval rozsáhlou říši napříč celou západní Evropou, která zasahovala i do Evropy střední. Karel se nechal prohlásit „římským císařem“ a kulturní rozmach za jeho vlády se nazývá <a href="/wiki/Karol%C3%ADnsk%C3%A1_renesance" title="Karolínská renesance">karolínská renesance</a>.<a href="#cite_note-24">[21]</a> Karlův syn <a href="/wiki/Ludv%C3%ADk_I._Pobo%C5%BEn%C3%BD" title="Ludvík I. Pobožný">Ludvík I. Pobožný</a> udržel rozsáhlou říši ještě pohromadě, ale jeho tři synové <a href="/wiki/Ludv%C3%ADk_II._N%C4%9Bmec" title="Ludvík II. Němec">Ludvík II. Němec</a>, <a href="/wiki/Lothar_I._Fransk%C3%BD" title="Lothar I. Franský">Lothar I. Franský</a> a <a href="/wiki/Karel_II._Hol%C3%BD" title="Karel II. Holý">Karel II. Holý</a> ji rozdělili do tří částí, které se už pak nikdy znovu nespojily: Ludvíkova <a href="/wiki/V%C3%BDchodofransk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Východofranská říše">Východofranská říše</a> (Francia orientalis) se stala základem dnešního Německa, Lotharova <a href="/wiki/St%C5%99edofransk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Středofranská říše">Středofranská říše</a> (Lotharingia) zahrnula východ dnešní Francie a sever dnešní <a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Itálie</a> a Karlova <a href="/wiki/Z%C3%A1padofransk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Západofranská říše">Západofranská říše</a> (Francia occidentalis) ležela celá na území dnešní Francie.<a href="#cite_note-25">[22]</a> Proto také rok jejího vzniku, 843, považují Francouzi většinou za datum vzniku Francie. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Středověk">Středověk</h3>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=6" title="Editace sekce: Středověk" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=6" title="Editovat zdrojový kód sekce Středověk">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Battle_of_crecy_froissart.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/24/Battle_of_crecy_froissart.jpg/220px-Battle_of_crecy_froissart.jpg" decoding="async" width="220" height="193" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/24/Battle_of_crecy_froissart.jpg/330px-Battle_of_crecy_froissart.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/24/Battle_of_crecy_froissart.jpg/440px-Battle_of_crecy_froissart.jpg 2x" data-file-width="1998" data-file-height="1755" /></a><figcaption><a href="/wiki/Stolet%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Stoletá válka">Stoletá válka</a>: <a href="/wiki/Bitva_u_Kres%C4%8Daku" title="Bitva u Kresčaku">bitva u Kresčaku</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:George_William_Joy_Joan_of_Arc.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/George_William_Joy_Joan_of_Arc.jpg/220px-George_William_Joy_Joan_of_Arc.jpg" decoding="async" width="220" height="116" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/George_William_Joy_Joan_of_Arc.jpg/330px-George_William_Joy_Joan_of_Arc.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/George_William_Joy_Joan_of_Arc.jpg/440px-George_William_Joy_Joan_of_Arc.jpg 2x" data-file-width="1019" data-file-height="535" /></a><figcaption><a href="/wiki/Jana_z_Arku" title="Jana z Arku">Jana z Arku</a></figcaption></figure> Během 9. a 10. století, mj. v důsledku řady <a href="/wiki/Vikingov%C3%A9" title="Vikingové">vikinských</a> invazí, se Francie stala velmi decentralizovaným státem. Moc krále byla spíše symbolická. Takto francouzští králové také ztratili kontrolu nad dobytou <a href="/wiki/Anglie" title="Anglie">Anglií</a>, když se <a href="/wiki/Vil%C3%A9m_I._Dobyvatel" title="Vilém I. Dobyvatel">Vilém Dobyvatel</a> prohlásil za jejího krále. Napětí z toho plynoucí však trvalo další staletí. Potomci <a href="/wiki/Karel_Velik%C3%BD" title="Karel Veliký">Karla Velikého</a> vládli Francii až do roku 987, kdy byl korunován králem <a href="/wiki/Hugo_Kapet" title="Hugo Kapet">Hugo Kapet</a>. Jeho potomci, <a href="/wiki/Kapetovci" title="Kapetovci">Kapetovci</a> a jejich vedlejší větve z <a href="/wiki/Valois" title="Valois">Valois</a> a <a href="/wiki/Bourboni" title="Bourboni">Bourboni</a> postupně pomocí série válek a dědictví sjednotili území pod centrální panovnickou moc. Vzniklo takto <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Francouzské království">Francouzské království</a>. Do 15. století ovládlo více než polovinu území současné Francie. Francouzská šlechta se stala rozhodující silou při <a href="/wiki/K%C5%99%C3%AD%C5%BEov%C3%A9_v%C3%BDpravy" title="Křížové výpravy">křížových výpravách</a> do <a href="/wiki/Svat%C3%A1_zem%C4%9B" title="Svatá země">Svaté země</a> (proto také Arabové všechny křižáky nazývali Franj). Francouzština se stala základem <a href="/wiki/Lingua_franca" title="Lingua franca">lingua franca</a> <a href="/wiki/K%C5%99i%C5%BE%C3%A1ck%C3%A9_st%C3%A1ty" title="Křižácké státy">křižáckých států</a>. S křížovými výpravami souvisel vznik často velmi vlivných <a href="/wiki/Ryt%C3%AD%C5%99sk%C3%BD_%C5%99%C3%A1d" title="Rytířský řád">rytířských řádů</a> (<a href="/wiki/Malt%C3%A9zsk%C3%BD_%C5%99%C3%A1d" title="Maltézský řád">Maltézský řád</a>, <a href="/wiki/%C5%98%C3%A1d_templ%C3%A1%C5%99%C5%AF" title="Řád templářů">Řád templářů</a>). Templáři dosáhli takové moci, že ohrožovali i královskou autoritu a francouzský král se rozhodl řád rozprášit.<a href="#cite_note-26">[23]</a> Kontakt s kolébkou křesťanství dal také vzniknout křesťanským <a href="/wiki/Hereze" title="Hereze">herezím</a>, založeným většinou na <a href="/wiki/Gnosticismus" title="Gnosticismus">gnózi</a>. Na jihu Francie se velmi významným jevem stalo hnutí <a href="/wiki/Kata%C5%99i" title="Kataři">katarů</a>. Zasahovala proti nim <a href="/wiki/Albigensk%C3%A1_k%C5%99%C3%AD%C5%BEov%C3%A1_v%C3%BDprava" title="Albigenská křížová výprava">albigenská křížová výprava</a>.<a href="#cite_note-27">[24]</a> Porážka katarů znamenala pohlcení <a href="/wiki/Toulousk%C3%A9_hrabstv%C3%AD" title="Toulouské hrabství">Toulouského hrabství</a> Francií a další centralizaci moci. Od 12. století angličtí králové z rodu <a href="/wiki/Plantageneti" title="Plantageneti">Plantagenetů</a> ovládali rozsáhlá území západní Francie. K vyhnání Angličanů z Francie došlo teprve na konci <a href="/wiki/Stolet%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Stoletá válka">stoleté války</a> (1337–1453), jež mezi Anglií a Francií vypukla. K hrdinům stoleté války patřila <a href="/wiki/Jana_z_Arku" title="Jana z Arku">Jana z Arku</a>, jež se stala jedním z velkých francouzských symbolů.<a href="#cite_note-28">[25]</a> Středověk byl ve Francii, jako i jinde v Evropě, též ve znamení <a href="/wiki/Mor" title="Mor">morových</a> ran, v jisté chvíli na mor zemřela polovina ze 17 milionů obyvatel Francouzského království.<a href="#cite_note-29">[26]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Raný_novověk">Raný novověk</h3>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=7" title="Editace sekce: Raný novověk" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=7" title="Editovat zdrojový kód sekce Raný novověk">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Francois_Dubois_001.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/52/Francois_Dubois_001.jpg/220px-Francois_Dubois_001.jpg" decoding="async" width="220" height="132" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/52/Francois_Dubois_001.jpg/330px-Francois_Dubois_001.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/52/Francois_Dubois_001.jpg/440px-Francois_Dubois_001.jpg 2x" data-file-width="1331" data-file-height="800" /></a><figcaption><a href="/wiki/Bartolom%C4%9Bjsk%C3%A1_noc" title="Bartolomějská noc">Bartolomějská noc</a></figcaption></figure> Objevitelé jako <a href="/wiki/Jacques_Cartier" title="Jacques Cartier">Jacques Cartier</a> a <a href="/wiki/Samuel_de_Champlain" title="Samuel de Champlain">Samuel de Champlain</a>, kteří v 16. století pronikli do <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Amerika" title="Severní Amerika">Severní Ameriky</a>, položili základy <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_koloni%C3%A1ln%C3%AD_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Francouzská koloniální říše">francouzské koloniální říše</a>.<a href="#cite_note-30">[27]</a> S <a href="/wiki/Habsburkov%C3%A9" title="Habsburkové">Habsburky</a> svedli Kapetovci (přesněji větev <a href="/wiki/Valois" title="Valois">Valois</a>) v 16. století boj o evropskou hegemonii v tzv. <a href="/wiki/Italsk%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Italské války">italských válkách</a> (1494–1559). Francouzština se v té době stala jazykem evropské <a href="/wiki/Aristokracie" title="Aristokracie">aristokracie</a>. Ve druhé polovině 16. století však Francii zasáhly <a href="/wiki/Hugenotsk%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Hugenotské války">náboženské války</a> mezi <a href="/wiki/Hugenoti" title="Hugenoti">hugenoty</a> a <a href="/wiki/Katolicismus" title="Katolicismus">katolíky</a>. Neblaze proslulou se stala tzv. <a href="/wiki/Bartolom%C4%9Bjsk%C3%A1_noc" title="Bartolomějská noc">bartolomějská noc</a> (1572), během níž bylo zmasakrováno několik tisíc <a href="/wiki/Protestantismus" title="Protestantismus">protestantů</a>.<a href="#cite_note-31">[28]</a> Smír sjednal až <a href="/wiki/Edikt_nantsk%C3%BD" title="Edikt nantský">Edikt nantský</a>, kterým <a href="/wiki/Jind%C5%99ich_IV._Francouzsk%C3%BD" title="Jindřich IV. Francouzský">Jindřich IV.</a> hugenotům přiznal práva (1598). Roku 1597 začal mocenský konflikt se Španělskem, který vyvrcholil <a href="/wiki/Francouzsko-%C5%A1pan%C4%9Blsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Francouzsko-španělská válka">francouzsko-španělskou válkou</a>, trval až do poloviny 17. století a stál Francii 300 000 životů. Jeho výsledkem nicméně byla francouzská hegemonie v kontinentální evropské politice.<figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Louis_XIV_of_France.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/Louis_XIV_of_France.jpg/180px-Louis_XIV_of_France.jpg" decoding="async" width="180" height="256" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/Louis_XIV_of_France.jpg/270px-Louis_XIV_of_France.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/Louis_XIV_of_France.jpg/360px-Louis_XIV_of_France.jpg 2x" data-file-width="1390" data-file-height="1975" /></a><figcaption><a href="/wiki/Ludv%C3%ADk_XIV." title="Ludvík XIV.">Ludvík XIV.</a></figcaption></figure>Za <a href="/wiki/Ludv%C3%ADk_XIII." title="Ludvík XIII.">Ludvíka XIII.</a> (vládl 1610–1643), s pomocí jeho proslulé pravé ruky, <a href="/wiki/Armand-Jean_du_Plessis_de_Richelieu" title="Armand-Jean du Plessis de Richelieu">kardinála Richelieu</a>, Francie zahájila mohutnou centralizaci moci.<a href="#cite_note-32">[29]</a> K dokonalosti <a href="/wiki/Absolutismus" title="Absolutismus">absolutismus</a> dovedl <a href="/wiki/Ludv%C3%ADk_XIV." title="Ludvík XIV.">Ludvík XIV.</a> (vládl 1643–1715, období je nazýváno <a href="/wiki/Velk%C3%A9_stolet%C3%AD" title="Velké století">Velké století</a>) a po matce zděděný <a href="/wiki/Jules_Mazarin" title="Jules Mazarin">kardinál Mazarin</a>. Za jeho vlády monarchie dosáhla své největší moci. Královské moci se snažilo čelit šlechtické povstání zvané <a href="/wiki/Fronda" title="Fronda">fronda</a>, avšak marně.<a href="#cite_note-33">[30]</a> V té době měla Francie velký vliv na evropskou politiku, ekonomii a kulturu. Francouzština se stala nejpoužívanějším jazykem v <a href="/wiki/Diplomacie" title="Diplomacie">diplomacii</a> a vědě. Francie byla nejlidnatějším státem v Evropě a třetím na světě po <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADna" title="Čína">Číně</a> a <a href="/wiki/Indie" title="Indie">Indii</a>. Ludvík XIV. také zrušil Edikt nantský a vyhnal protestanty do exilu. Francie se tím stala nadlouho katolickou zemí, katolicismus se ovšem zároveň stal symbolem tuhého absolutismu, což posléze dráždilo francouzské <a href="/wiki/Osv%C3%ADcenstv%C3%AD" title="Osvícenství">osvícence</a>, kteří si osvojili silně <a href="/wiki/Antiklerikalismus" title="Antiklerikalismus">protiklerikální</a> postoj. Ve <a href="/wiki/V%C3%A1lka_o_%C5%A1pan%C4%9Blsk%C3%A9_d%C4%9Bdictv%C3%AD" title="Válka o španělské dědictví">válce o španělské dědictví</a> Francie dosáhla dosazení <a href="/wiki/Bourboni" title="Bourboni">Bourbonů</a> na španělský trůn, zároveň se však postupně propadala do rekordní zadluženosti a ekonomického úpadku a v <a href="/wiki/Sedmilet%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Sedmiletá válka">sedmileté válce</a> v důsledku porážky od Británie přišla o svou koloniální říši v <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_Indie" title="Francouzská Indie">Indii</a> a <a href="/wiki/Nov%C3%A1_Francie" title="Nová Francie">Kanadě</a> (k tomu viz <a href="/wiki/Francouzsko-indi%C3%A1nsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Francouzsko-indiánská válka">francouzsko-indiánská válka</a>).<a href="#cite_note-34">[31]</a> Na oplátku Francouzi podporovali <a href="/wiki/Americk%C3%A1_v%C3%A1lka_za_nez%C3%A1vislost" title="Americká válka za nezávislost">protibritskou vzpouru amerických kolonistů</a>.<a href="#cite_note-35">[32]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Francouzská_revoluce_a_Napoleon">Francouzská revoluce a Napoleon</h3>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=8" title="Editace sekce: Francouzská revoluce a Napoleon" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=8" title="Editovat zdrojový kód sekce Francouzská revoluce a Napoleon">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:StormingBastille.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1c/StormingBastille.jpg/220px-StormingBastille.jpg" decoding="async" width="220" height="173" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1c/StormingBastille.jpg/330px-StormingBastille.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1c/StormingBastille.jpg 2x" data-file-width="410" data-file-height="323" /></a><figcaption><a href="/wiki/Dobyt%C3%AD_Bastily" title="Dobytí Bastily">Dobytí Bastily</a></figcaption></figure> Úpadek říše se za následníků <a href="/wiki/Ludv%C3%ADk_XIV." title="Ludvík XIV.">Ludvíka XIV.</a> prohluboval a byl jednou z příčin <a href="/wiki/Velk%C3%A1_francouzsk%C3%A1_revoluce" title="Velká francouzská revoluce">francouzské revoluce</a>, která propukla v roce <a href="/wiki/1789" title="1789">1789</a> <a href="/wiki/Dobyt%C3%AD_Bastily" title="Dobytí Bastily">útokem na věznici Bastila</a>.<a href="#cite_note-36">[33]</a> Za nejvýznamnější duchovní dědictví revoluce je považována <a href="/wiki/Deklarace_pr%C3%A1v_%C4%8Dlov%C4%9Bka_a_ob%C4%8Dana" title="Deklarace práv člověka a občana">Deklarace práv člověka a občana</a> přijatá 26. srpna 1789. V praxi vedla revoluce k nahrazení absolutistické monarchie <a href="/wiki/Konstitu%C4%8Dn%C3%AD_monarchie" title="Konstituční monarchie">monarchií konstituční</a> (<a href="/wiki/3._z%C3%A1%C5%99%C3%AD" title="3. září">3. září</a> <a href="/wiki/1791" title="1791">1791</a>) a nakonec k úplnému svržení monarchie, nastolení <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_Francouzsk%C3%A1_republika" title="První Francouzská republika">první republiky</a> a <a href="/wiki/Poprava_Ludv%C3%ADka_XVI." title="Poprava Ludvíka XVI.">popravě krále</a> <a href="/wiki/Ludv%C3%ADk_XVI." title="Ludvík XVI.">Ludvíka XVI.</a> Následná intervence ze zahraničí a vlastenecky motivovaná obrana proti ní (viz též <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A9_revolu%C4%8Dn%C3%AD_v%C3%A1lky" title="Francouzské revoluční války">francouzské revoluční války</a>) dala Francii jeden z jejích největších symbolů, kterou je bojovná píseň zvaná <a href="/wiki/Marseillaisa" class="mw-redirect" title="Marseillaisa">Marseillaisa</a>, jež se nakonec stala národní hymnou.<a href="#cite_note-37">[34]</a> Republika se však brzy propadla do spirály násilí, spory mezi <a href="/wiki/Girondist%C3%A9" title="Girondisté">girondisty</a> a <a href="/wiki/Jakob%C3%ADni" title="Jakobíni">jakobíny</a> vedly k <a href="/wiki/Jakob%C3%ADnsk%C3%BD_teror" title="Jakobínský teror">jakobínskému teroru</a>, který organizovali především <a href="/wiki/Maximilien_Robespierre" title="Maximilien Robespierre">Maximilien Robespierre</a> a <a href="/wiki/Georges_Danton" title="Georges Danton">Georges Danton</a>. Danton sám se však brzy stal obětí teroru. <a href="/wiki/22._srpen" title="22. srpen">22. srpna</a> <a href="/wiki/1795" title="1795">1795</a> byla vyhlášena <a href="/wiki/%C3%9Astava_z_roku_III" title="Ústava z roku III">ústava roku III</a> a vlády se chopilo <a href="/wiki/Direktorium_(Francie)" title="Direktorium (Francie)">direktorium</a>, které popravilo Robespierra a ukončilo nejkrvavější část revoluce. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Napoleon_returned.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a9/Napoleon_returned.jpg/220px-Napoleon_returned.jpg" decoding="async" width="220" height="155" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a9/Napoleon_returned.jpg/330px-Napoleon_returned.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a9/Napoleon_returned.jpg/440px-Napoleon_returned.jpg 2x" data-file-width="1482" data-file-height="1046" /></a><figcaption>Francouzský císař <a href="/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte">Napoleon Bonaparte</a> po návratu z exilu na Elbě</figcaption></figure> V nastalém chaosu republiku ovládl roku 1799 <a href="/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte">Napoleon Bonaparte</a>. Během <a href="/wiki/Brumairov%C3%BD_p%C5%99evrat" title="Brumairový převrat">brumairového převratu</a> 9. listopadu 1799 se stal nejprve prvním <a href="/wiki/Konzul" title="Konzul">konzulem</a> a <a href="/wiki/18._kv%C4%9Bten" title="18. květen">18. května</a> <a href="/wiki/1804" title="1804">1804</a> se prohlásil císařem a založil <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_Francouzsk%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="První Francouzské císařství">první francouzské císařství</a>. Rozhodl se též k mohutné expanzi za hranice. Jím vedené <a href="/wiki/Napoleonsk%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Napoleonské války">napoleonské války</a> zásadně ovlivnily celý evropský kontinent. Napoleon na krátkou dobu ovládl většinu Evropy, bojoval se <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království">Spojeným královstvím</a>, <a href="/wiki/Prusko" title="Prusko">Pruskem</a>, <a href="/wiki/Rakousk%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Rakouské císařství">Rakouskem</a> a <a href="/wiki/Rusk%C3%A9_imp%C3%A9rium" title="Ruské impérium">Ruskem</a>, založil nová království, do jejichž čela dosadil členy své rodiny (<a href="/wiki/Bonapartsk%C3%A9_%C5%A0pan%C4%9Blsko" class="mw-redirect" title="Bonapartské Španělsko">Bonapartské Španělsko</a>, <a href="/wiki/Holandsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Holandské království">Holandské království</a>, <a href="/wiki/Var%C5%A1avsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Varšavské knížectví">Varšavské knížectví</a>, <a href="/wiki/Italsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD_(1805%E2%80%931814)" title="Italské království (1805–1814)">Italské království</a>, <a href="/wiki/R%C3%BDnsk%C3%BD_spolek" title="Rýnský spolek">Rýnský spolek</a> ad.). Velký kulturní a vědecký dopad mělo <a href="/wiki/Napoleonovo_ta%C5%BEen%C3%AD_do_Egypta_a_S%C3%BDrie" title="Napoleonovo tažení do Egypta a Sýrie">jeho tažení do Egypta a Sýrie</a>.<a href="#cite_note-38">[35]</a> Po neúspěšné <a href="/wiki/Napoleonovo_rusk%C3%A9_ta%C5%BEen%C3%AD" title="Napoleonovo ruské tažení">invazi do Ruska</a> a porážce v <a href="/wiki/Bitva_u_Lipska" title="Bitva u Lipska">bitvě u Lipska</a> však Napoleon už nebyl schopen čelit aliančním armádám a v dubnu <a href="/wiki/1814" title="1814">1814</a> abdikoval. Byl vyhoštěn na ostrov <a href="/wiki/Elba" title="Elba">Elba</a>, odkud se mu však během <a href="/wiki/V%C3%ADde%C5%88sk%C3%BD_kongres" title="Vídeňský kongres">Vídeňského kongresu</a> podařilo uniknout a opět se nakrátko zmocnit vlády (období <a href="/wiki/Sto_dn%C5%AF" title="Sto dnů">Sto dnů</a>). Definitivně poražen byl v <a href="/wiki/Bitva_u_Waterloo" title="Bitva u Waterloo">bitvě u Waterloo</a>.<a href="#cite_note-39">[36]</a> Poté došlo k <a href="/wiki/Restaurace_Bourbon%C5%AF" title="Restaurace Bourbonů">restauraci</a> <a href="/wiki/Bourboni" title="Bourboni">bourbonského</a> království. Napoleon ovlivnil Evropu i duchovně, například svým občanským zákoníkem zvaným <a href="/wiki/Code_civil" title="Code civil">Code civil</a>, jenž se jako pokrokový výdobytek udržel v mnoha částech Evropy i po Napoleonově pádu.<a href="#cite_note-40">[37]</a> Podobně Napoleonova expanze rozšířila do Evropy <a href="/wiki/Metrick%C3%A1_soustava" title="Metrická soustava">metrickou soustavu</a>.<a href="#cite_note-41">[38]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="19._století">19. století</h3>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=9" title="Editace sekce: 19. století" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=9" title="Editovat zdrojový kód sekce 19. století">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:French_Empire_1919-1939.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3b/French_Empire_1919-1939.png/220px-French_Empire_1919-1939.png" decoding="async" width="220" height="116" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3b/French_Empire_1919-1939.png/330px-French_Empire_1919-1939.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3b/French_Empire_1919-1939.png/440px-French_Empire_1919-1939.png 2x" data-file-width="998" data-file-height="524" /></a><figcaption><a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_koloni%C3%A1ln%C3%AD_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Francouzská koloniální říše">Francouzská koloniální říše</a> kolem roku 1939</figcaption></figure>V roce <a href="/wiki/1830" title="1830">1830</a> vypukla <a href="/wiki/%C4%8Cervencov%C3%A1_revoluce" title="Červencová revoluce">červencová revoluce</a>, jejímž hrdinou byl především <a href="/wiki/Adolphe_Thiers" title="Adolphe Thiers">Adolphe Thiers</a>.<a href="#cite_note-42">[39]</a> Dala vzniknout konstituční monarchii v čele s <a href="/wiki/Bourbon-Orl%C3%A9ans" title="Bourbon-Orléans">vedlejší větví Bourbonů</a>, tzv. <a href="/wiki/%C4%8Cervencov%C3%A1_monarchie" title="Červencová monarchie">červencové monarchii</a>. V témže roce francouzská vojska vstoupila do <a href="/wiki/Al%C5%BE%C3%ADrsko" title="Alžírsko">Alžírska</a> a založila francouzskou koloniální přítomnost v Africe, která se rychle rozšiřovala na jih od Alžíru do celé severovýchodní Afriky. V 19. a 20. století se francouzská koloniální říše značně rozšířila a stala se druhou největší na světě, za <a href="/wiki/Britsk%C3%A9_imp%C3%A9rium" title="Britské impérium">Britským impériem</a>. Pokrývala asi 8,6 procent povrchu planety. Červencová monarchie byla smetena <a href="/wiki/%C3%9Anorov%C3%A1_revoluce_1848" title="Únorová revoluce 1848">únorovou revolucí</a> roku 1848 a vznikla <a href="/wiki/Druh%C3%A1_Francouzsk%C3%A1_republika" title="Druhá Francouzská republika">druhá republika</a>. K největším revolučním výdobytkům únorové revoluce patřilo zrušení <a href="/wiki/Otroctv%C3%AD" title="Otroctví">otroctví</a>, <a href="/wiki/Svoboda_tisku" title="Svoboda tisku">svoboda tisku</a> a zavedení všeobecného volebního práva (pro muže). <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Adolphe_Yvon_-_Haussmann_pr%C3%A9sente_%C3%A0_l%27Empereur_le_plan_d%27annexion_des_Communes.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/61/Adolphe_Yvon_-_Haussmann_pr%C3%A9sente_%C3%A0_l%27Empereur_le_plan_d%27annexion_des_Communes.jpg/180px-Adolphe_Yvon_-_Haussmann_pr%C3%A9sente_%C3%A0_l%27Empereur_le_plan_d%27annexion_des_Communes.jpg" decoding="async" width="180" height="248" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/61/Adolphe_Yvon_-_Haussmann_pr%C3%A9sente_%C3%A0_l%27Empereur_le_plan_d%27annexion_des_Communes.jpg/270px-Adolphe_Yvon_-_Haussmann_pr%C3%A9sente_%C3%A0_l%27Empereur_le_plan_d%27annexion_des_Communes.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/61/Adolphe_Yvon_-_Haussmann_pr%C3%A9sente_%C3%A0_l%27Empereur_le_plan_d%27annexion_des_Communes.jpg/360px-Adolphe_Yvon_-_Haussmann_pr%C3%A9sente_%C3%A0_l%27Empereur_le_plan_d%27annexion_des_Communes.jpg 2x" data-file-width="3409" data-file-height="4700" /></a><figcaption><a href="/wiki/Napoleon_III." title="Napoleon III.">Napoleon III.</a> pověřuje <a href="/wiki/Baron_Haussmann" title="Baron Haussmann">barona Haussmanna</a> přestavbou Paříže</figcaption></figure> Existence druhé republiky byla již roku 1852 ukončena zvolením dosavadního prezidenta Ludvíka Bonaparta (Napoleonova synovce) císařem pod jménem <a href="/wiki/Napoleon_III." title="Napoleon III.">Napoleon III.</a> Za jeho vlády došlo k <a href="/wiki/P%C5%99estavba_Pa%C5%99%C3%AD%C5%BEe_b%C4%9Bhem_druh%C3%A9ho_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Přestavba Paříže během druhého císařství">velké přestavbě Paříže</a>, při které mj. vznikly tzv. <a href="/wiki/Baron_Haussmann" title="Baron Haussmann">Haussmannovy</a> <a href="/wiki/Pa%C5%99%C3%AD%C5%BEsk%C3%A9_bulv%C3%A1ry" title="Pařížské bulváry">bulváry</a>.<a href="#cite_note-43">[40]</a><a href="#cite_note-44">[41]</a> Napoleon III. zavedl Francii do <a href="/wiki/Krymsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Krymská válka">krymské války</a>, v níž spolu se spojenci porazil Rusko<a href="#cite_note-45">[42]</a>, úspěšně <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_intervence_v_Mexiku" title="Francouzská intervence v Mexiku">intervenoval v Mexiku</a><a href="#cite_note-46">[43]</a>, anektoval <a href="/wiki/Savojsk%C3%A9_v%C3%A9vodstv%C3%AD" title="Savojské vévodství">Savojské vévodství</a> a <a href="/wiki/Nice" title="Nice">Nice</a>, avšak po prohrané <a href="/wiki/Prusko-francouzsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Prusko-francouzská válka">prusko-francouzské válce</a> z roku 1870 byl zajat a svržen. <a href="/wiki/Otto_von_Bismarck" title="Otto von Bismarck">Bismarckem</a> sjednocené <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Německé císařství">Německé císařství</a> odebralo Francii území <a href="/wiki/Alsasko" title="Alsasko">Alsaska</a> a <a href="/wiki/Lotrinsko" title="Lotrinsko">Lotrinska</a>.<a href="#cite_note-47">[44]</a> V roce 1871 vznikla <a href="/wiki/T%C5%99et%C3%AD_Francouzsk%C3%A1_republika" title="Třetí Francouzská republika">třetí francouzská republika</a>, která prošla mnoha krizemi (např. <a href="/wiki/Pa%C5%99%C3%AD%C5%BEsk%C3%A1_komuna" title="Pařížská komuna">pařížská komuna</a><a href="#cite_note-48">[45]</a>, <a href="/wiki/Dreyfusova_af%C3%A9ra" title="Dreyfusova aféra">Dreyfusova aféra</a><a href="#cite_note-49">[46]</a>, <a href="/wiki/Panamsk%C3%A1_af%C3%A9ra" title="Panamská aféra">panamská aféra</a><a href="#cite_note-50">[47]</a>). Přinesla novou kolonizační vlnu, především v <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Afrika" title="Severní Afrika">Severní Africe</a>. Ta měla i svou temnou tvář, jen při dobývání <a href="/wiki/Al%C5%BE%C3%ADrsko" title="Alžírsko">Alžírska</a> (dovršeno 1875) bylo zabito 825 000 Alžířanů.<figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Construction_tour_eiffel4.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e0/Construction_tour_eiffel4.JPG/220px-Construction_tour_eiffel4.JPG" decoding="async" width="220" height="176" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e0/Construction_tour_eiffel4.JPG/330px-Construction_tour_eiffel4.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e0/Construction_tour_eiffel4.JPG/440px-Construction_tour_eiffel4.JPG 2x" data-file-width="658" data-file-height="526" /></a><figcaption>Stavba <a href="/wiki/Eiffelova_v%C4%9B%C5%BE" title="Eiffelova věž">Eiffelovy věže</a>, 1888</figcaption></figure>Konec 19. století a začátek století dvacátého, éra někdy zvaná <a href="/wiki/Belle_%C3%89poque" title="Belle Époque">belle époque</a> či <a href="/wiki/Fin_de_si%C3%A8cle" title="Fin de siècle">fin de siècle</a>, také znamenala vrchol francouzského (a evropského) kulturně-politického vlivu.<a href="#cite_note-51">[48]</a> Francie spolu s Německem dominovala světově vědě, čehož symbolem byla kupříkladu unikátní konstrukce <a href="/wiki/Eiffelova_v%C4%9B%C5%BE" title="Eiffelova věž">Eiffelovy věže</a> (postavena 1889 pro <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%BDstava_1889" title="Světová výstava 1889">světovou výstavu</a>), <a href="/wiki/Louis_Pasteur" title="Louis Pasteur">Pasteurovy</a> první <a href="/wiki/Vakc%C3%ADna" title="Vakcína">vakcíny</a>, objevy v oblasti <a href="/wiki/Radioaktivita" title="Radioaktivita">radioaktivity</a> <a href="/wiki/Henri_Becquerel" title="Henri Becquerel">Henri Becquerela</a> či <a href="/wiki/Marie_Curie-Sk%C5%82odowsk%C3%A1" title="Marie Curie-Skłodowská">Marie Curie-Skłodowské</a>, nebo <a href="/wiki/Kinematografie" title="Kinematografie">kinematograf</a> <a href="/wiki/Auguste_a_Louis_Lumi%C3%A8rov%C3%A9" title="Auguste a Louis Lumièrové">bratří Lumièrů</a>. Ještě větší vliv pak měla francouzská kultura, ať už ta vysoká (<a href="/wiki/Guy_de_Maupassant" title="Guy de Maupassant">Guy de Maupassant</a>, <a href="/wiki/%C3%89mile_Zola" title="Émile Zola">Émile Zola</a>, <a href="/wiki/Marcel_Proust" title="Marcel Proust">Marcel Proust</a>, <a href="/wiki/Arthur_Rimbaud" title="Arthur Rimbaud">Arthur Rimbaud</a>), nebo nízká, populární, symbolizovaná kabaretem <a href="/wiki/Moulin_Rouge" title="Moulin Rouge">Moulin Rouge</a> či <a href="/wiki/Kank%C3%A1n" title="Kankán">kankánem</a>. Vývoj světového malířství se v té době odehrával téměř výlučně v Paříži, v proslulé pařížské <a href="/wiki/Boh%C3%A9mstv%C3%AD" title="Bohémství">bohémské</a> čtvrti <a href="/wiki/Montmartre" title="Montmartre">Montmartre</a>. V roce 1905 byl ve Francii oficiálně ustanoven <a href="/wiki/Sekul%C3%A1rn%C3%AD_st%C3%A1t" title="Sekulární stát">sekulární stát</a>. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Světové_války">Světové války</h3>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=10" title="Editace sekce: Světové války" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=10" title="Editovat zdrojový kód sekce Světové války">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Cpe_french_bayonet_01.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ad/Cpe_french_bayonet_01.jpg/220px-Cpe_french_bayonet_01.jpg" decoding="async" width="220" height="113" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ad/Cpe_french_bayonet_01.jpg/330px-Cpe_french_bayonet_01.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ad/Cpe_french_bayonet_01.jpg/440px-Cpe_french_bayonet_01.jpg 2x" data-file-width="1200" data-file-height="614" /></a><figcaption>Francouzský útok v <a href="/wiki/Druh%C3%A1_bitva_na_Marn%C4%9B" title="Druhá bitva na Marně">druhé bitvě na Marně</a></figcaption></figure> Třetí republika přežila i <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="První světová válka">první světovou válku</a>, k jejímž hlavním aktérům Francie patřila, jakožto člen <a href="/wiki/Trojdohoda" title="Trojdohoda">trojdohody</a>. Tato válka vedla k dosud nejkrvavějšímu střetu se sousedním Německem. Francie tentokrát zvítězila a po <a href="/wiki/Versaillesk%C3%BD_m%C3%ADr" class="mw-redirect" title="Versailleský mír">versailleském míru</a> dostala zpět Alsasko a Lotrinsko. Ovšem za cenu 1,4 milionu životů, jež představovaly čtyři procenta populace.<figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:The_Liberation_of_Paris,_25_-_26_August_1944_HU66477.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/08/The_Liberation_of_Paris%2C_25_-_26_August_1944_HU66477.jpg/220px-The_Liberation_of_Paris%2C_25_-_26_August_1944_HU66477.jpg" decoding="async" width="220" height="161" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/08/The_Liberation_of_Paris%2C_25_-_26_August_1944_HU66477.jpg/330px-The_Liberation_of_Paris%2C_25_-_26_August_1944_HU66477.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/08/The_Liberation_of_Paris%2C_25_-_26_August_1944_HU66477.jpg/440px-The_Liberation_of_Paris%2C_25_-_26_August_1944_HU66477.jpg 2x" data-file-width="2480" data-file-height="1819" /></a><figcaption><a href="/wiki/Charles_de_Gaulle" title="Charles de Gaulle">Charles de Gaulle</a>, triumfální návrat do Paříže roku 1944</figcaption></figure><a href="/wiki/Meziv%C3%A1le%C4%8Dn%C3%A9_obdob%C3%AD" title="Meziválečné období">Meziválečná éra</a> byla ve znamení sociálního pokroku (uzákonění dovolené, osmihodinová pracovní doba), jenž byl především dílem koalice <a href="/wiki/Lidov%C3%A1_fronta_(Francie)" title="Lidová fronta (Francie)">Lidová fronta</a>, vedené <a href="/wiki/L%C3%A9on_Blum" title="Léon Blum">Léonem Blumem</a>.<a href="#cite_note-52">[49]</a> Po zahájení <a href="/wiki/Druh%C3%A1_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Druhá světová válka">druhé světové války</a> nebyla Francie schopná účinně čelit dalšímu německému útoku. Část francouzského území, a to celý sever země včetně Paříže, byla od roku 1940 <a href="/wiki/Okupovan%C3%A1_Francie_za_druh%C3%A9_sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Okupovaná Francie za druhé světové války">okupována Německem</a>. Na zbytku francouzského území vznikl kolaborantský, tzv. <a href="/wiki/Vichistick%C3%A1_Francie" title="Vichistická Francie">vichistický režim</a>. V listopadu 1942 byla okupována také jižní část země. Čest Francie zachraňovalo hnutí odporu (<a href="/wiki/Svobodn%C3%A1_Francie" title="Svobodná Francie">Svobodná Francie</a>), jemuž velel generál <a href="/wiki/Charles_de_Gaulle" title="Charles de Gaulle">Charles de Gaulle</a>.<a href="#cite_note-53">[50]</a> Osvobodit však museli francouzské území <a href="/wiki/Ameri%C4%8Dan%C3%A9" title="Američané">Američané</a> a <a href="/wiki/Britov%C3%A9" title="Britové">Britové</a> (viz <a href="/wiki/Bitva_o_Normandii" class="mw-redirect" title="Bitva o Normandii">operace Overlord</a> a <a href="/wiki/Operace_Dragoon" title="Operace Dragoon">operace Dragoon</a>). V celé válce Francie ztratila asi 600 000 životů, více než polovina z nich padá na vrub nacistickým represím civilistů, včetně zabití asi 80 000 francouzských Židů.<a href="#cite_note-54">[51]</a> Bezprostředně po válce <a href="/wiki/Prozat%C3%ADmn%C3%AD_vl%C3%A1da_Francouzsk%C3%A9_republiky" title="Prozatímní vláda Francouzské republiky">prozatímní vláda</a> vedená de Gaullem dala volební právo ženám a založila systém sociálního zabezpečení. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Po_roce_1945">Po roce 1945</h3>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=11" title="Editace sekce: Po roce 1945" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=11" title="Editovat zdrojový kód sekce Po roce 1945">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Dien_Bien_Phu_1954_French_prisoners.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/69/Dien_Bien_Phu_1954_French_prisoners.jpg/220px-Dien_Bien_Phu_1954_French_prisoners.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/69/Dien_Bien_Phu_1954_French_prisoners.jpg/330px-Dien_Bien_Phu_1954_French_prisoners.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/69/Dien_Bien_Phu_1954_French_prisoners.jpg/440px-Dien_Bien_Phu_1954_French_prisoners.jpg 2x" data-file-width="1180" data-file-height="787" /></a><figcaption>Francouzští vojáci zajatí u <a href="/wiki/Bitva_u_Dien_Bien_Phu" title="Bitva u Dien Bien Phu">Dien Bien Phu</a></figcaption></figure> Po válce vznikla <a href="/wiki/%C4%8Ctvrt%C3%A1_Francouzsk%C3%A1_republika" title="Čtvrtá Francouzská republika">čtvrtá republika</a>. Připojila se k <a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_blok" title="Západní blok">západnímu bloku</a> a byla zakládajícím členem <a href="/wiki/Severoatlantick%C3%A1_aliance" title="Severoatlantická aliance">NATO</a>. Francie po válce zažila na jednu stranu šťastnou éru ekonomickou (tzv. Trente Glorieuses, třicet slavných let),<a href="#cite_note-55">[52]</a> na druhou stranu stále zřetelněji ztrácela své bývalé velmocenské postavení. Projevem toho byl i rozpad její koloniální říše. Snaha o její udržení byla provázena krvavými konflikty. <a href="/wiki/Indo%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Indočínská válka">Indočínská válka</a> (1946–1954), v níž se Francouzi snažili udržet <a href="/wiki/Vietnam" title="Vietnam">Vietnam</a>, skončila jejich drtivou porážkou (rozhodující byla <a href="/wiki/Bitva_u_Dien_Bien_Phu" title="Bitva u Dien Bien Phu">bitva u Dien Bien Phu</a>).<a href="#cite_note-56">[53]</a> Krátce po ní začala další válka o udržení koloniálního panství - <a href="/wiki/Al%C5%BE%C3%ADrsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Alžírská válka">alžírská</a> (1954–1962). I v ní nakonec Francie prohrála (byť ústup byl způsoben především tlakem francouzského veřejného mínění, rozčileného milionem obětí na straně povstalců a zveřejněnými krutostmi francouzských jednotek).<a href="#cite_note-57">[54]</a> Tyto konflikty zmítaly i vnitřní francouzskou politikou, události Alžírské války například bezprostředně vedly k vytvoření <a href="/wiki/P%C3%A1t%C3%A1_Francouzsk%C3%A1_republika" title="Pátá Francouzská republika">páté republiky</a>, do jejíhož čela se postavil válečný hrdina De Gaulle. Politický systém byl pozměněn, daleko větší roli začala hrát osoba prezidenta.<a href="#cite_note-58">[55]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:1968-07_1968%E5%B9%B4_%E5%B7%B4%E9%BB%8E%E6%B8%B8%E8%A1%8C%E4%B8%AD%E7%9A%84%E5%B7%B4%E9%BB%8E%E5%A4%A7%E5%AD%A6%E5%AD%A6%E7%94%9F%E8%B4%B4%E5%87%BA%E6%AF%9B%E6%B3%BD%E4%B8%9C%E7%94%BB%E5%83%8F.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/39/1968-07_1968%E5%B9%B4_%E5%B7%B4%E9%BB%8E%E6%B8%B8%E8%A1%8C%E4%B8%AD%E7%9A%84%E5%B7%B4%E9%BB%8E%E5%A4%A7%E5%AD%A6%E5%AD%A6%E7%94%9F%E8%B4%B4%E5%87%BA%E6%AF%9B%E6%B3%BD%E4%B8%9C%E7%94%BB%E5%83%8F.jpg/220px-1968-07_1968%E5%B9%B4_%E5%B7%B4%E9%BB%8E%E6%B8%B8%E8%A1%8C%E4%B8%AD%E7%9A%84%E5%B7%B4%E9%BB%8E%E5%A4%A7%E5%AD%A6%E5%AD%A6%E7%94%9F%E8%B4%B4%E5%87%BA%E6%AF%9B%E6%B3%BD%E4%B8%9C%E7%94%BB%E5%83%8F.jpg" decoding="async" width="220" height="183" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/39/1968-07_1968%E5%B9%B4_%E5%B7%B4%E9%BB%8E%E6%B8%B8%E8%A1%8C%E4%B8%AD%E7%9A%84%E5%B7%B4%E9%BB%8E%E5%A4%A7%E5%AD%A6%E5%AD%A6%E7%94%9F%E8%B4%B4%E5%87%BA%E6%AF%9B%E6%B3%BD%E4%B8%9C%E7%94%BB%E5%83%8F.jpg/330px-1968-07_1968%E5%B9%B4_%E5%B7%B4%E9%BB%8E%E6%B8%B8%E8%A1%8C%E4%B8%AD%E7%9A%84%E5%B7%B4%E9%BB%8E%E5%A4%A7%E5%AD%A6%E5%AD%A6%E7%94%9F%E8%B4%B4%E5%87%BA%E6%AF%9B%E6%B3%BD%E4%B8%9C%E7%94%BB%E5%83%8F.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/39/1968-07_1968%E5%B9%B4_%E5%B7%B4%E9%BB%8E%E6%B8%B8%E8%A1%8C%E4%B8%AD%E7%9A%84%E5%B7%B4%E9%BB%8E%E5%A4%A7%E5%AD%A6%E5%AD%A6%E7%94%9F%E8%B4%B4%E5%87%BA%E6%AF%9B%E6%B3%BD%E4%B8%9C%E7%94%BB%E5%83%8F.jpg/440px-1968-07_1968%E5%B9%B4_%E5%B7%B4%E9%BB%8E%E6%B8%B8%E8%A1%8C%E4%B8%AD%E7%9A%84%E5%B7%B4%E9%BB%8E%E5%A4%A7%E5%AD%A6%E5%AD%A6%E7%94%9F%E8%B4%B4%E5%87%BA%E6%AF%9B%E6%B3%BD%E4%B8%9C%E7%94%BB%E5%83%8F.jpg 2x" data-file-width="1104" data-file-height="916" /></a><figcaption>Radikální studenti v Paříži 1968</figcaption></figure> De Gaulle volil často nečekanou a osobitou politiku (stažení se z vojenské části NATO,<a href="#cite_note-59">[56]</a> zahraniční politika „všech azimutů“,<a href="#cite_note-60">[57]</a> výroba <a href="/wiki/Jadern%C3%A1_zbra%C5%88" title="Jaderná zbraň">jaderné zbraně</a><a href="#cite_note-61">[58]</a>). Část společnosti však neuspokojila, čehož projevem byla v roce 1968 vzpoura zvaná <a href="/wiki/Kv%C4%9Bten_1968_ve_Francii" title="Květen 1968 ve Francii">pařížský květen</a>, která měla i generační charakter. Ačkoli byla rozdrcena, z dlouhodobého hlediska se řada jejích požadavků prosadila (<a href="/wiki/Sexu%C3%A1ln%C3%AD_revoluce" title="Sexuální revoluce">sexuální revoluce</a>, práva žen, dekriminalizace <a href="/wiki/Homosexualita" title="Homosexualita">homosexuality</a>, <a href="/wiki/Ekologick%C3%A9_hnut%C3%AD" class="mw-redirect" title="Ekologické hnutí">ekologické</a> požadavky).<a href="#cite_note-62">[59]</a> <a href="/wiki/Gaullismus" title="Gaullismus">Gaullistické</a> strany přesto ve francouzské politice dominovaly až do začátku 21. století, pocházeli z nich prezidenti <a href="/wiki/Georges_Pompidou" title="Georges Pompidou">Georges Pompidou</a>, <a href="/wiki/Jacques_Chirac" title="Jacques Chirac">Jacques Chirac</a> i <a href="/wiki/Nicolas_Sarkozy" title="Nicolas Sarkozy">Nicolas Sarkozy</a>, které střídali u moci občas socialisté (<a href="/wiki/Fran%C3%A7ois_Mitterrand" title="François Mitterrand">François Mitterrand</a>, <a href="/wiki/Fran%C3%A7ois_Hollande" title="François Hollande">François Hollande</a>).<figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Bundesarchiv_B_145_Bild-F076604-0021,_Frankreich,_Staatsbesuch_Bundeskanzler_Kohl.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/08/Bundesarchiv_B_145_Bild-F076604-0021%2C_Frankreich%2C_Staatsbesuch_Bundeskanzler_Kohl.jpg/220px-Bundesarchiv_B_145_Bild-F076604-0021%2C_Frankreich%2C_Staatsbesuch_Bundeskanzler_Kohl.jpg" decoding="async" width="220" height="153" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/08/Bundesarchiv_B_145_Bild-F076604-0021%2C_Frankreich%2C_Staatsbesuch_Bundeskanzler_Kohl.jpg/330px-Bundesarchiv_B_145_Bild-F076604-0021%2C_Frankreich%2C_Staatsbesuch_Bundeskanzler_Kohl.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/08/Bundesarchiv_B_145_Bild-F076604-0021%2C_Frankreich%2C_Staatsbesuch_Bundeskanzler_Kohl.jpg/440px-Bundesarchiv_B_145_Bild-F076604-0021%2C_Frankreich%2C_Staatsbesuch_Bundeskanzler_Kohl.jpg 2x" data-file-width="800" data-file-height="558" /></a><figcaption><a href="/wiki/Fran%C3%A7ois_Mitterrand" title="François Mitterrand">François Mitterrand</a> a <a href="/wiki/Helmut_Kohl" title="Helmut Kohl">Helmut Kohl</a>, 1987</figcaption></figure>Francie stála u kořenů evropského integračního procesu a <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_unie" title="Evropská unie">Evropské unie</a>, jež vznikla roku 1993. V posledních desetiletích dvacátého století se Francie znovu zapojila do NATO a smířila se s Německem, s nímž vytváří dlouhodobě tandem, jenž Evropské unii dominuje a tlačí na prohloubení integrace. Tomuto tandemu se někdy říká „francouzsko-německý motor“.<a href="#cite_note-63">[60]</a><a href="#cite_note-64">[61]</a> Francie byla v čele států podporujících vznik a rozšíření <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_m%C4%9Bnov%C3%A1_unie" title="Evropská měnová unie">měnové unie</a>. Cílem francouzské politiky je prohloubit společnou zahraniční politiku EU a její obranu. V referendu o přijetí <a href="/wiki/Smlouva_o_%C3%9Astav%C4%9B_pro_Evropu" title="Smlouva o Ústavě pro Evropu">Smlouvy o Evropské ústavě</a> však 55 % francouzských občanů hlasovalo proti.<a href="#cite_note-65">[62]</a> K problémům Francie počátku 21. století patří především nezvládnuté přistěhovalectví (zejm. <a href="/wiki/Arabov%C3%A9" title="Arabové">Arabů</a> a <a href="/wiki/Muslim" title="Muslim">muslimů</a> ze severu Afriky), a z něho plynoucí <a href="/wiki/Isl%C3%A1msk%C3%BD_fundamentalismus" title="Islámský fundamentalismus">islámský fundamentalismus</a>, jehož nejviditelnějším projevem byly <a href="/wiki/Teroristick%C3%A9_%C3%BAtoky_v_Pa%C5%99%C3%AD%C5%BEi_v_listopadu_2015" title="Teroristické útoky v Paříži v listopadu 2015">teroristické útoky v Paříži v listopadu 2015</a>, při nichž <a href="/wiki/Islamismus" title="Islamismus">islamisté</a> zabili 130 lidí.<a href="#cite_note-66">[63]</a> Šlo o nejtragičtější útok na francouzské půdě od druhé světové války. Problém menšin, které odmítají přijmout evropský kulturní model, dlouho ve Francii artikulovala zejména radikální pravice reprezentovaná nejprve Národní frontou a později <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_sdru%C5%BEen%C3%AD_(Francie)" title="Národní sdružení (Francie)">Národním sdružením</a> <a href="/wiki/Marine_Le_Penov%C3%A1" title="Marine Le Penová">Marine Le Penové</a>, ovšem od 20. let 21. století je to rovněž velké téma prezidenta <a href="/wiki/Emmanuel_Macron" title="Emmanuel Macron">Emanuela Macrona</a>.<a href="#cite_note-67">[64]</a><a href="#cite_note-68">[65]</a><a href="#cite_note-69">[66]</a> Nástup centristy Macrona byl také příznakem rozpadu bipolárního politického systému ve Francii - socialisté byli zcela marginalizováni a také gaullisté se jen obtížně vkliňují do souboje lepenistů a macronistů. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Státní_symboly">Státní symboly</h2>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=12" title="Editace sekce: Státní symboly" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=12" title="Editovat zdrojový kód sekce Státní symboly">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_symboly_Francie" title="Státní symboly Francie">Státní symboly Francie</a>.</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Vlajka">Vlajka</h3>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=13" title="Editace sekce: Vlajka" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=13" title="Editovat zdrojový kód sekce Vlajka">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_vlajka" title="Francouzská vlajka">Francouzská vlajka</a>.</div> Francouzská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3, se třemi svislými pruhy – modrým, bílým a červeným. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Znak">Znak</h3>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=14" title="Editace sekce: Znak" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=14" title="Editovat zdrojový kód sekce Znak">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_znak_Francie" title="Státní znak Francie">Státní znak Francie</a>.</div> Francouzský státní znak, jako oficiální <a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_symbol" title="Státní symbol">státní symbol</a> v současnosti neexistuje. Ale například na francouzských <a href="/wiki/Konzul%C3%A1t" class="mw-redirect" title="Konzulát">konzulátech</a> a <a href="/wiki/Cestovn%C3%AD_pas" title="Cestovní pas">pasech</a> je možno spatřit neoficiální státní znak. Tento emblém (nejde o znak, nerespektuje <a href="/wiki/Heraldika" title="Heraldika">heraldická</a> pravidla) nemá žádný právní status. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Hymna">Hymna</h3>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=15" title="Editace sekce: Hymna" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=15" title="Editovat zdrojový kód sekce Hymna">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_hymna" title="Francouzská hymna">Francouzská hymna</a>.</div> Francouzská hymna je <a href="/wiki/Velk%C3%A1_francouzsk%C3%A1_revoluce" title="Velká francouzská revoluce">revoluční</a> píseň La Marseillaise [la marsejéz] (<a href="/wiki/%C4%8Ce%C5%A1tina" title="Čeština">česky</a> Marseilleská píseň). Píseň složil důstojník <a href="/wiki/Claude_Joseph_Rouget_de_Lisle" title="Claude Joseph Rouget de Lisle">Claude Joseph Rouget de Lisle</a> v noci z 25. na 26. dubna <a href="/wiki/1792" title="1792">1792</a> jako pochod pro francouzské jednotky hájící východní hranice země proti rakouským intervenčním jednotkám. Původně se proto jmenovala Chant de guerre de l'Armée du Rhin (<a href="/wiki/%C4%8Ce%C5%A1tina" title="Čeština">česky</a> Bojová píseň rýnské armády). Nový název dostala 30. července, kdy do <a href="/wiki/Pa%C5%99%C3%AD%C5%BE" title="Paříž">Paříže</a> za zpěvu této písně dorazily vojenské posily dobrovolníků z <a href="/wiki/Marseille" title="Marseille">Marseille</a>. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Geografie">Geografie</h2>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=16" title="Editace sekce: Geografie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=16" title="Editovat zdrojový kód sekce Geografie">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Geografie_Francie" title="Geografie Francie">Geografie Francie</a>.</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:France_cities.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/88/France_cities.png/220px-France_cities.png" decoding="async" width="220" height="220" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/88/France_cities.png/330px-France_cities.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/88/France_cities.png/440px-France_cities.png 2x" data-file-width="1797" data-file-height="1796" /></a><figcaption>Osídlení s počtem obyvatel přesahujícím 100 000</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Mapa_Francie.PNG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Mapa_Francie.PNG/220px-Mapa_Francie.PNG" decoding="async" width="220" height="237" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4a/Mapa_Francie.PNG 1.5x" data-file-width="330" data-file-height="355" /></a><figcaption>Mapa Francie</figcaption></figure> Největší část území Francie (<a href="/wiki/Metropolitn%C3%AD_Francie" title="Metropolitní Francie">metropolitní Francie</a>) se nachází v <a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_Evropa" title="Západní Evropa">západní Evropě</a>, kde hraničí na severovýchodě s <a href="/wiki/Belgie" title="Belgie">Belgií</a> (délka hranic 620 km) a <a href="/wiki/Lucembursko" title="Lucembursko">Lucemburskem</a> (73 km), na východě s <a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německem</a> (450 km) a <a href="/wiki/%C5%A0v%C3%BDcarsko" title="Švýcarsko">Švýcarskem</a> (572 km), na jihovýchodě s <a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Itálií</a> (515 km) a na jihu se <a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsko" title="Španělsko">Španělskem</a> (649 km), <a href="/wiki/Andorra" title="Andorra">Andorrou</a> (56,6 km) a <a href="/wiki/Monako" title="Monako">Monakem</a> (4,5 km). Francouzská republika je tvořena i tzv. <a href="/wiki/Z%C3%A1mo%C5%99sk%C3%A1_Francie" title="Zámořská Francie">zámořskou Francií</a>, která sestává z území v <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Amerika" title="Severní Amerika">Severní</a> a <a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Amerika" title="Jižní Amerika">Jižní Americe</a> (kde má <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_Guyana" title="Francouzská Guyana">Francouzská Guyana</a> 673 km dlouhou hranici s <a href="/wiki/Braz%C3%ADlie" title="Brazílie">Brazílií</a> a 520 km se <a href="/wiki/Surinam" title="Surinam">Surinamem</a>), v <a href="/wiki/Indick%C3%BD_oce%C3%A1n" title="Indický oceán">Indickém</a> a <a href="/wiki/Tich%C3%BD_oce%C3%A1n" title="Tichý oceán">Tichém oceánu</a>, <a href="/wiki/Karibsk%C3%A9_mo%C5%99e" title="Karibské moře">Karibiku</a> (ostrov <a href="/wiki/Svat%C3%BD_Martin_(ostrov)" title="Svatý Martin (ostrov)">Svatý Martin</a> je rozdělen na francouzskou a <a href="/wiki/Nizozemsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Nizozemské království">nizozemskou</a> část hranicí o délce 10,2 km) a <a href="/wiki/Antarktida" title="Antarktida">Antarktidě</a>. (suverenita deklarovaná v Antarktidě nebyla uznána většinou jiných zemí — viz <a href="/wiki/Antarktick%C3%BD_smluvn%C3%AD_syst%C3%A9m" title="Antarktický smluvní systém">Antarktický smluvní systém</a>). <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Moustiers_Sainte_Marie_1.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/80/Moustiers_Sainte_Marie_1.jpg/220px-Moustiers_Sainte_Marie_1.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/80/Moustiers_Sainte_Marie_1.jpg/330px-Moustiers_Sainte_Marie_1.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/80/Moustiers_Sainte_Marie_1.jpg/440px-Moustiers_Sainte_Marie_1.jpg 2x" data-file-width="2048" data-file-height="1536" /></a><figcaption>Hornatá krajina kolem <a href="/wiki/Moustiers-Sainte-Marie" title="Moustiers-Sainte-Marie">Moustiers-Sainte-Marie</a> v jihofrancouzské <a href="/wiki/Provence" title="Provence">Provence</a></figcaption></figure> Evropská část Francie zaujímá plochu 543 965 km². Na severu a západě je krajina rovinatá s mírným vlněním, na zbytku území převážně pahorkatá a hornatá. Ve <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A9_Alpy" title="Francouzské Alpy">francouzských Alpách</a> se nachází nejvyšší bod západní Evropy <a href="/wiki/Mont_Blanc" title="Mont Blanc">Mont Blanc</a> (4 810 m). Další hornaté kraje země zahrnují <a href="/wiki/Pyreneje" title="Pyreneje">Pyreneje</a>, <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A9_st%C5%99edoho%C5%99%C3%AD" title="Francouzské středohoří">Centrální masív</a>, <a href="/wiki/Jura" title="Jura">Jura</a>, <a href="/wiki/Vog%C3%A9zy" title="Vogézy">Vogézy</a>, <a href="/wiki/Armorick%C3%BD_masiv" title="Armorický masiv">Armorický masiv</a> a <a href="/wiki/Ardeny" title="Ardeny">Ardeny</a>. Největšími francouzskými řekami jsou <a href="/wiki/Loira" title="Loira">Loira</a>, <a href="/wiki/Rh%C3%B4na" title="Rhôna">Rhône</a> (pramenící ve <a href="/wiki/%C5%A0v%C3%BDcarsko" title="Švýcarsko">Švýcarsku</a>), <a href="/wiki/Garonna" title="Garonna">Garonna</a> (ve <a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsko" title="Španělsko">Španělsku</a>), <a href="/wiki/Seina" title="Seina">Seina</a> a část toku <a href="/wiki/R%C3%BDn" title="Rýn">Rýnu</a>. Loira je zároveň také nejdelší francouzskou řekou<a href="#cite_note-70">[67]</a>. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Města">Města</h3>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=17" title="Editace sekce: Města" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=17" title="Editovat zdrojový kód sekce Města">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Seznam_m%C4%9Bst_ve_Francii" title="Seznam měst ve Francii">Seznam měst ve Francii</a>.</div> Kromě hlavního města <a href="/wiki/Pa%C5%99%C3%AD%C5%BE" title="Paříž">Paříže</a>, v jejíž aglomeraci žije přes 12 milionů lidí, jsou největšími městy <a href="/wiki/Marseille" title="Marseille">Marseille</a>, <a href="/wiki/Lyon" title="Lyon">Lyon</a>, <a href="/wiki/Toulouse" title="Toulouse">Toulouse</a>, <a href="/wiki/Nice" title="Nice">Nice</a>, <a href="/wiki/Nantes" title="Nantes">Nantes</a>, <a href="/wiki/%C5%A0trasburk" title="Štrasburk">Štrasburk</a>, <a href="/wiki/Montpellier" title="Montpellier">Montpellier</a>, <a href="/wiki/Bordeaux" title="Bordeaux">Bordeaux</a>, <a href="/wiki/Lille" title="Lille">Lille</a>, <a href="/wiki/Rennes" title="Rennes">Rennes</a>. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Vláda_a_politika">Vláda a politika</h2>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=18" title="Editace sekce: Vláda a politika" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=18" title="Editovat zdrojový kód sekce Vláda a politika">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Politick%C3%BD_syst%C3%A9m_Francie" title="Politický systém Francie">Politický systém Francie</a>.</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Ústava_a_státní_zřízení">Ústava a státní zřízení</h3>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=19" title="Editace sekce: Ústava a státní zřízení" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=19" title="Editovat zdrojový kód sekce Ústava a státní zřízení">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Declaration_of_the_Rights_of_Man_and_of_the_Citizen_in_1789.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6c/Declaration_of_the_Rights_of_Man_and_of_the_Citizen_in_1789.jpg/220px-Declaration_of_the_Rights_of_Man_and_of_the_Citizen_in_1789.jpg" decoding="async" width="220" height="279" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6c/Declaration_of_the_Rights_of_Man_and_of_the_Citizen_in_1789.jpg/330px-Declaration_of_the_Rights_of_Man_and_of_the_Citizen_in_1789.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6c/Declaration_of_the_Rights_of_Man_and_of_the_Citizen_in_1789.jpg/440px-Declaration_of_the_Rights_of_Man_and_of_the_Citizen_in_1789.jpg 2x" data-file-width="3657" data-file-height="4636" /></a><figcaption>Základní principy, které musí Francouzská republika respektovat vychází z <a href="/wiki/Deklarace_pr%C3%A1v_%C4%8Dlov%C4%9Bka_a_ob%C4%8Dana" title="Deklarace práv člověka a občana">Deklarace práv člověka a občana</a> z roku <a href="/wiki/1789" title="1789">1789</a></figcaption></figure> <a href="/wiki/%C3%9Astava" title="Ústava">Ústava</a> <a href="/wiki/P%C3%A1t%C3%A1_Francouzsk%C3%A1_republika" title="Pátá Francouzská republika">Páté republiky</a> byla schválena 28. srpna 1958. Výrazně posílila autoritu <a href="/wiki/V%C3%BDkonn%C3%A1_moc" title="Výkonná moc">výkonné moci</a> ve vztahu k <a href="/wiki/Parlament" title="Parlament">parlamentu</a>. V minulosti měl parlament značné možnosti, jak premiéra a vládu sesadit, což ústava roku 1958 omezila, takže během existence páté republiky padl premiér pouze jednou, v roce 1962. Na druhou stranu ústava páté republiky oslabila vládu na úkor prezidenta. Francie je <a href="/wiki/Zastupitelsk%C3%A1_demokracie" title="Zastupitelská demokracie">zastupitelská demokracie</a> a <a href="/wiki/Poloprezidentsk%C3%A1_republika" title="Poloprezidentská republika">poloprezidentská republika</a>. Podle ústavy je <a href="/wiki/Prezident_Francie" title="Prezident Francie">francouzský prezident</a> volen přímo na období pěti let (původně sedm let). Prezidentská rada zabezpečuje regulérní fungování moci lidu a kontinuitu státu. Prezident jmenuje <a href="/wiki/Premi%C3%A9r_Francie" title="Premiér Francie">předsedu vlády</a>, předsedá kabinetu, velí ozbrojeným silám a uzavírá <a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_smlouva" title="Mezinárodní smlouva">mezinárodní smlouvy</a>. Prezident předsedu vlády jmenuje, ale nemůže odvolat, může jen požádat o jeho rezignaci. Premiéra, i celou vládu, může odvolat <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_shrom%C3%A1%C5%BEd%C4%9Bn%C3%AD_(Francie)" title="Národní shromáždění (Francie)">Národní shromáždění</a> (dolní komora <a href="/wiki/Francouzsk%C3%BD_parlament" title="Francouzský parlament">francouzského parlamentu</a>). Poměr toho, co rozhoduje předseda vlády a co prezident, často závisí na tom, zda jsou ze stejné politické strany. Pokud ano, prezident může působit jako faktická hlava vlády, zatímco předseda vlády je jen jeho zástupcem. V opačném případě dává ústavní konvence premiérovi primát ve vnitřních záležitostech, zatímco prezident dominuje v zahraničních záležitostech. Taková situace, kdy je prezident nucen spolupracovat s premiérem, který je politickým protivníkem, se ve Francii nazývá <a href="/wiki/Kohabitace" title="Kohabitace">cohabitation (soužití)</a>.<a href="#cite_note-71">[68]</a><a href="#cite_note-72">[69]</a> Premiér nemusí v Národním shromáždění žádat o vyslovení důvěry, ale zvyklost je taková, že to udělá. <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_shrom%C3%A1%C5%BEd%C4%9Bn%C3%AD_(Francie)" title="Národní shromáždění (Francie)">Národní shromáždění</a> (Assemblée Nationale) je dolní komorou <a href="/wiki/Parlament" title="Parlament">parlamentu</a>. Jeho členové jsou voleni přímo na pětileté období a všechna křesla jsou volena v jediných volbách. Národní shromáždění má právo rozpustit vládu a tím tedy většinová volba Shromáždění určuje rozhodování <a href="/wiki/Vl%C3%A1da" title="Vláda">vlády</a>. Senátoři jsou vybíráni volební akademií na dobu devíti let a jedna třetina <a href="/wiki/Sen%C3%A1t" title="Senát">Senátu</a> se mění každé tři roky (počínaje rokem 2007). Legislativa Senátu je omezená; pokud se tyto dvě komory neshodují v nějakém bodě (s výjimkou <a href="/wiki/%C3%9Astavn%C3%AD_pr%C3%A1vo" title="Ústavní právo">ústavních práv</a>), Národní shromáždění má poslední slovo. Vláda má silný vliv na utváření programu Parlamentu. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Zahraniční_vztahy">Zahraniční vztahy</h3>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=20" title="Editace sekce: Zahraniční vztahy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=20" title="Editovat zdrojový kód sekce Zahraniční vztahy">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:P060812-622679.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/19/P060812-622679.jpg/220px-P060812-622679.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/19/P060812-622679.jpg/330px-P060812-622679.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/19/P060812-622679.jpg/440px-P060812-622679.jpg 2x" data-file-width="4000" data-file-height="2667" /></a><figcaption>Francouzský prezident <a href="/wiki/Emmanuel_Macron" title="Emmanuel Macron">Emmanuel Macron</a>, předsedkyně Evropské komise <a href="/wiki/Ursula_von_der_Leyenov%C3%A1" title="Ursula von der Leyenová">Ursula von der Leyenová</a> a čínský prezident <a href="/wiki/Si_%C5%A4in-pching" title="Si Ťin-pching">Si Ťin-pching</a> v Pekingu v dubnu 2023</figcaption></figure> Francie je zakládajícím členem <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_unie" title="Evropská unie">Evropské unie</a> a to velikou měrou definuje francouzskou zahraniční politiku. 29. května 2005 Francie odmítla v referendu ratifikování <a href="/wiki/Smlouva_o_%C3%9Astav%C4%9B_pro_Evropu" title="Smlouva o Ústavě pro Evropu">Evropské ústavy</a>, když přibližně 55 % obyvatel vyslovilo své „ne“. Francie je členem <a href="/wiki/SPC" class="mw-redirect" title="SPC">SPC</a> (Sekretariát Pacifické komunity, Secretariat of the Pacific Community) a COI (Komise Indického oceánu, Indian Ocean Commission). Francie je vedoucím členem <a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_organizace_frankofonie" title="Mezinárodní organizace frankofonie">Mezinárodní organizace frankofonie</a> (La Francophonie, International Organisation of Francophonie), která sdružuje 51 francouzsky mluvících států. Ve Francii sídlí <a href="/wiki/Organizace_pro_hospod%C3%A1%C5%99skou_spolupr%C3%A1ci_a_rozvoj" title="Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj">Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj</a>, <a href="/wiki/UNESCO" title="UNESCO">UNESCO</a>, <a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_%C3%BA%C5%99ad_pro_m%C3%ADry_a_v%C3%A1hy" title="Mezinárodní úřad pro míry a váhy">Mezinárodní úřad pro míry a váhy</a> a <a href="/wiki/Interpol" title="Interpol">Interpol</a>. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Administrativní_dělení">Administrativní dělení</h3>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=21" title="Editace sekce: Administrativní dělení" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=21" title="Editovat zdrojový kód sekce Administrativní dělení">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Administrativn%C3%AD_d%C4%9Blen%C3%AD_Francie" title="Administrativní dělení Francie">Administrativní dělení Francie</a>.</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článcích <a href="/wiki/Regiony_ve_Francii" title="Regiony ve Francii">Regiony ve Francii</a>, <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A9_departementy" title="Francouzské departementy">Francouzské departementy</a> a <a href="/wiki/Z%C3%A1mo%C5%99sk%C3%A1_Francie" title="Zámořská Francie">Zámořská Francie</a>.</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:France-Constituent-Lands.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/91/France-Constituent-Lands.png/300px-France-Constituent-Lands.png" decoding="async" width="300" height="297" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/91/France-Constituent-Lands.png/450px-France-Constituent-Lands.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/91/France-Constituent-Lands.png/600px-France-Constituent-Lands.png 2x" data-file-width="3337" data-file-height="3300" /></a><figcaption>Území tvořící Francouzskou republiku zobrazené ve stejném měřítku</figcaption></figure> Do roku 1790 se Francie dělila na <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A9_provincie" title="Francouzské provincie">provincie</a>, které byly změněny na <a href="/wiki/Regiony_ve_Francii" title="Regiony ve Francii">regiony</a>. Od poslední reformy v roce 2016 je regionů 18. Ty jsou dále děleny do 101 <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A9_departementy" title="Francouzské departementy">departementů</a>, které jsou očíslovány (podle pořadí v abecedě), což má následně význam např. pro <a href="/wiki/Po%C5%A1tovn%C3%AD_sm%C4%9Brovac%C3%AD_%C4%8D%C3%ADslo" title="Poštovní směrovací číslo">směrovací čísla</a> nebo <a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_pozn%C3%A1vac%C3%AD_zna%C4%8Dka" title="Státní poznávací značka">poznávací značky aut</a>. 13 regionů leží v evropské části Francie (France métropolitaine), z nichž jeden tvoří <a href="/wiki/Korsika" title="Korsika">Korsika</a> se zvláštním statutem (collectivité territoriale), a zbylých pět je tvořeno vždy jen jedním departmentem a bývají tak označovány jako <a href="/wiki/Z%C3%A1mo%C5%99sk%C3%BD_departement" title="Zámořský departement">zámořské departementy</a> a <a href="/wiki/Z%C3%A1mo%C5%99sk%C3%BD_region" title="Zámořský region">zámořské regiony</a> (Départements et régions d'outre-mer, zkratka DOM-ROM, jmenovitě se jedná o <a href="/wiki/R%C3%A9union" title="Réunion">Réunion</a>, <a href="/wiki/Mayotte" title="Mayotte">Mayotte</a>, <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_Guyana" title="Francouzská Guyana">Francouzskou Guyanu</a>, <a href="/wiki/Martinik" title="Martinik">Martinik</a> a <a href="/wiki/Guadeloupe" title="Guadeloupe">Guadeloupe</a>). Departmenty se dále rozdělují na 342 <a href="/wiki/Francouzsk%C3%BD_arrondissement" title="Francouzský arrondissement">arrondisementů</a>, do kterých se nevolí žádné <a href="/wiki/Zastupitelstvo" title="Zastupitelstvo">zastupitelstvo</a> a které mají smysl pouze pro zařazení a administraci. Arrondisementy se člení na 2054 <a href="/wiki/Francouzsk%C3%BD_kanton" title="Francouzský kanton">kantonů</a>, ale ty opět slouží jen k administraci a rozdělení voličů. Poslední článek tvoří <a href="/wiki/Obec" title="Obec">obce</a>, kterých je ve Francii 36 700. Obce jsou samosprávné s voleným zastupitelstvem (<a href="/wiki/Obecn%C3%AD_rada" class="mw-redirect" title="Obecní rada">obecní rada</a>). Původně měly arrondisementy i kantony určité pravomoci a vlastní zastupitelstva, v případě městských obvodů tento stav skončil rokem 1940 díky vládě ve <a href="/wiki/Vichy" title="Vichy">Vichy</a> a definitivně odstraněn založením <a href="/wiki/%C4%8Ctvrt%C3%A1_Francouzsk%C3%A1_republika" title="Čtvrtá Francouzská republika">Čtvrté republiky</a> v roce 1946. V případě kantonů tomu tak bylo mnohem dříve. Kromě 18 regionů a 101 departmentů pod francouzskou suverenitu spadají <a href="/wiki/Nov%C3%A1_Kaledonie" title="Nová Kaledonie">Nová Kaledonie</a>, <a href="/wiki/Wallis_a_Futuna" title="Wallis a Futuna">Wallis a Futuna</a>, <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_Polyn%C3%A9sie" title="Francouzská Polynésie">Francouzská Polynésie</a>, <a href="/wiki/Clipperton%C5%AFv_ostrov" title="Clippertonův ostrov">Clippertonův ostrov</a>, <a href="/wiki/Saint_Pierre_a_Miquelon" title="Saint Pierre a Miquelon">Saint Pierre a Miquelon</a>, <a href="/wiki/Svat%C3%BD_Bartolom%C4%9Bj_(ostrov)" title="Svatý Bartoloměj (ostrov)">Svatý Bartoloměj</a>, <a href="/wiki/Svat%C3%BD_Martin_(francouzsk%C3%A1_%C4%8D%C3%A1st)" title="Svatý Martin (francouzská část)">Svatý Martin</a> a <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_ji%C5%BEn%C3%AD_a_antarktick%C3%A1_%C3%BAzem%C3%AD" title="Francouzská jižní a antarktická území">Francouzská jižní a antarktická území</a>. Teritoria v <a href="/wiki/Tich%C3%BD_oce%C3%A1n" title="Tichý oceán">Pacifiku</a> nadále používají <a href="/wiki/Frank_(m%C4%9Bnov%C3%A1_jednotka)" title="Frank (měnová jednotka)">frank</a> jako svou měnu, i když byla v Evropě nahrazena eurem. <a href="/wiki/CFP_frank" title="CFP frank">Polynéský frank</a> má však kurs <a href="/wiki/Seznam_m%C4%9Bn_s_pevn%C3%BDm_sm%C4%9Bnn%C3%BDm_kurzem" title="Seznam měn s pevným směnným kurzem">vázaný</a> na euro. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Obrana_a_bezpečnost">Obrana a bezpečnost</h3>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=22" title="Editace sekce: Obrana a bezpečnost" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=22" title="Editovat zdrojový kód sekce Obrana a bezpečnost">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Ozbrojen%C3%A9_s%C3%ADly_Francie" title="Ozbrojené síly Francie">Ozbrojené síly Francie</a>.</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:French_military_images.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cc/French_military_images.jpg/300px-French_military_images.jpg" decoding="async" width="300" height="188" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cc/French_military_images.jpg/450px-French_military_images.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cc/French_military_images.jpg/600px-French_military_images.jpg 2x" data-file-width="1772" data-file-height="1110" /></a><figcaption>Příklady francouzského vojenství po směru hodinových ručiček: letadlová loď <a href="/wiki/Charles_de_Gaulle_(R91)" title="Charles de Gaulle (R91)">Charles de Gaulle</a>; stíhačka <a href="/wiki/Dassault_Rafale" title="Dassault Rafale">Dassault Rafale</a>; „horský myslivec“ (Chasseurs Alpins) v Afghánistánu; tank <a href="/wiki/Leclerc_(tank)" title="Leclerc (tank)">Leclerc</a> na přehlídce v Paříži.</figcaption></figure> Francouzské <a href="/wiki/Ozbrojen%C3%A9_s%C3%ADly" title="Ozbrojené síly">ozbrojené síly</a> mohou být rozděleny do čtyř skupin: <ul><li><a href="/w/index.php?title=Pozemn%C3%AD_vojsko_Francie&action=edit&redlink=1" class="new" title="Pozemní vojsko Francie (stránka neexistuje)">Pozemní vojsko</a> (Armée de Terre) <ul><li><a href="/w/index.php?title=Chasseurs_Alpins&action=edit&redlink=1" class="new" title="Chasseurs Alpins (stránka neexistuje)">Chasseurs Alpins</a> - horská divize armády</li> <li><a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_cizineck%C3%A1_legie" title="Francouzská cizinecká legie">Cizinecká legie</a></li> <li><a href="/w/index.php?title=N%C3%A1mo%C5%99n%C3%AD_p%C4%9Bchota_(Francie)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Námořní pěchota (Francie) (stránka neexistuje)">Námořní pěchota</a></li> <li><a href="/wiki/ALAT" class="mw-redirect" title="ALAT">Lehké letectvo</a> (ALAT - Aviation Légére de l'Armée de Terre)</li> <li>Technikové (Génie) - včetně Pařížského požárního sboru</li></ul></li> <li><a href="/wiki/Francouzsk%C3%A9_n%C3%A1mo%C5%99nictvo" title="Francouzské námořnictvo">Námořnictvo</a> (Marine Nationale) <ul><li><a href="/wiki/A%C3%A9ronavale" title="Aéronavale">Námořní letectvo</a></li> <li><a href="/w/index.php?title=Fusiliers_de_Marine&action=edit&redlink=1" class="new" title="Fusiliers de Marine (stránka neexistuje)">Fusiliers de Marine</a> - ochrana námořních objektů na zemi</li> <li><a href="/w/index.php?title=Commandos_Marines&action=edit&redlink=1" class="new" title="Commandos Marines (stránka neexistuje)">Commandos Marines</a> - speciální jednotka francouzské armády - včetně požárního praporu města Marseille</li></ul></li> <li><a href="/wiki/Francouzsk%C3%A9_letectvo" title="Francouzské letectvo">Letectvo</a> (Armée de l'Air) <ul><li>Teritoriální letecká obrana</li> <li>Letectvo</li></ul></li> <li><a href="/wiki/Gendarmerie_nationale" title="Gendarmerie nationale">Četníci</a> (Gendarmerie Nationale), armádní policie, která funguje částečně i jako policie, zejména v některých venkovských oblastech (ve velkých městech tuto roli plní <a href="/wiki/Police_nationale" title="Police nationale">Police nationale</a>).</li></ul> Do armády se může vstoupit v 17 letech. Od <a href="/wiki/Al%C5%BE%C3%ADrsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Alžírská válka">Alžírské války o nezávislost</a> byla branná povinnost omezena a úplně zrušena byla roku 1996 <a href="/wiki/Jacques_Chirac" title="Jacques Chirac">Jacquesem Chiracem</a> Francii se v oblasti výdajů na vojenskou obranu v Evropské unii vyrovnají jen <a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německo</a> a <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království">Spojené království</a>. Francie ročně utratí na armádu, letectvo a vojenské námořnictvo bezmála 50 mld. <a href="/wiki/Americk%C3%BD_dolar" title="Americký dolar">dolarů</a>,<a href="#cite_note-73">[70]</a> což je 2,6 % <a href="/wiki/Hrub%C3%BD_dom%C3%A1c%C3%AD_produkt" title="Hrubý domácí produkt">HDP</a> (podle statistik <a href="/wiki/Severoatlantick%C3%A1_aliance" title="Severoatlantická aliance">NATO</a> z roku 2003) a v absolutních číslech třetí místo na světě za <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">USA</a> a <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADna" title="Čína">Čínou</a>. Spolu se Spojeným královstvím platí 40 % z celkových výdajů na obranu celé EU. Francie je jedním z pěti států světa, které vlastní <a href="/wiki/Jadern%C3%A1_zbra%C5%88" title="Jaderná zbraň">jaderné</a> i <a href="/wiki/Termonukle%C3%A1rn%C3%AD_zbra%C5%88" title="Termonukleární zbraň">termojaderné zbraně</a>. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Ekonomika">Ekonomika</h2>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=23" title="Editace sekce: Ekonomika" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=23" title="Editovat zdrojový kód sekce Ekonomika">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Ekonomika_Francie" title="Ekonomika Francie">Ekonomika Francie</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:A380_Reveal_2.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ab/A380_Reveal_2.jpg/220px-A380_Reveal_2.jpg" decoding="async" width="220" height="75" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ab/A380_Reveal_2.jpg/330px-A380_Reveal_2.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ab/A380_Reveal_2.jpg/440px-A380_Reveal_2.jpg 2x" data-file-width="2098" data-file-height="716" /></a><figcaption>První vyrobený <a href="/wiki/Airbus_A380" title="Airbus A380">Airbus A380</a> při jeho představení v <a href="/wiki/Toulouse" title="Toulouse">Toulouse</a> roku 2005</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Golfech_NPP_cropped.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f9/Golfech_NPP_cropped.jpg/220px-Golfech_NPP_cropped.jpg" decoding="async" width="220" height="186" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f9/Golfech_NPP_cropped.jpg/330px-Golfech_NPP_cropped.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f9/Golfech_NPP_cropped.jpg/440px-Golfech_NPP_cropped.jpg 2x" data-file-width="683" data-file-height="576" /></a><figcaption>Jaderná elektrárna Golfech. Až 75% elektrické energie ve Francii pochází z jádra - co do procent nejvíce na světě.<a href="#cite_note-energy_profile-74">[71]</a> </figcaption></figure> Ekonomika Francie kombinuje rozsáhlé soukromé společnosti (přibližně 2,5 milionu registrovaných) se společnostmi se značnou měrou intervence <a href="/wiki/Vl%C3%A1da" title="Vláda">vlády</a>. Vláda si ponechala velký vliv na klíčové segmenty sektorů infrastruktury, což znamená, že rozhoduje v otázkách <a href="/wiki/%C5%BDeleznice" title="Železnice">železnice</a>, <a href="/wiki/Energetika" title="Energetika">energetiky</a>, <a href="/wiki/Letectv%C3%AD" title="Letectví">letectví</a> a <a href="/wiki/Telekomunikace" title="Telekomunikace">telekomunikace</a>. Tento stav byl výhodný asi do 90. let, v posledních letech vláda pomalu odprodává své podíly ve společnostech <a href="/wiki/Orange_(spole%C4%8Dnost)" title="Orange (společnost)">Orange (France Télécom)</a>, <a href="/wiki/Air_France" title="Air France">Air France</a>, stejně jako pojišťovny, banky a zbrojní průmysl. Francie je členem skupiny <a href="/wiki/G8" class="mw-redirect" title="G8">G7</a>. Francouzská ekonomika je 5. největší ekonomikou na světě.<a href="#cite_note-75">[72]</a> V roce 2002 úplně přestala používat svou historickou měnu <a href="/wiki/Francouzsk%C3%BD_frank" title="Francouzský frank">francouzský frank</a> a v rámci <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_m%C4%9Bnov%C3%A1_unie" title="Evropská měnová unie">Evropské měnové unie</a> užívá společnou měnu <a href="/wiki/Euro" title="Euro">euro</a>. Podle údajů <a href="/wiki/Organizace_pro_hospod%C3%A1%C5%99skou_spolupr%C3%A1ci_a_rozvoj" title="Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj">OECD</a> za rok 2007 je Francie 5. největší exportér výrobků na světě po <a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německu</a>, <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADna" title="Čína">Číně</a>, <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">USA</a> a <a href="/wiki/Japonsko" title="Japonsko">Japonsku</a>.<a href="#cite_note-76">[73]</a> Je šestý největší dovozce výrobků za USA, Německem, Čínou, <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království">Spojeným královstvím</a> a Japonskem.<a href="#cite_note-77">[74]</a> Dále podle statistiky OECD byla v roce 2007 Francie na třetím místě v získávání přímých zahraničních investic. S téměř 158 miliardami <a href="/wiki/Americk%C3%BD_dolar" title="Americký dolar">USD</a> zahraničních investic se Francie zařadila za USA (237,5 mld. USD investic) a Spojené království (185,9 mld. USD).<a href="#cite_note-78">[75]</a> Na druhou stranu francouzské společnosti investovaly ve stejném období 224,6 miliard USD v zahraničí, což zařazuje Francii na třetí místo žebříčku největších zahraničních investorů po USA (333,2 mld. USD) a Spojeném království (229,8 mld. USD).<a href="#cite_note-79">[76]</a> Francie je také druhou nejvíce produktivní zemí v OECD (nepočítaje <a href="/wiki/Norsko" title="Norsko">Norsko</a>, kde jsou hodnoty zvýšeny uměle tržbami z <a href="/wiki/Ropa" title="Ropa">ropy</a>, a <a href="/wiki/Lucembursko" title="Lucembursko">Lucembursko</a>, kde velkými offshorovými investicemi bank). V roce 2003 byl průměrný <a href="/wiki/Hrub%C3%BD_dom%C3%A1c%C3%AD_produkt" title="Hrubý domácí produkt">hrubý domácí produkt</a> na jednu hodinu práce 47,2 USD. Francie se stala v prvním čtvrtletí roku 2019 v absolutních číslech <a href="/wiki/Dluhov%C3%A1_krize_v_euroz%C3%B3n%C4%9B" title="Dluhová krize v eurozóně">nejzadluženější</a> zemí eurozóny.<a href="#cite_note-80">[77]</a> Její veřejný dluh činil téměř 100 % HDP.<a href="#cite_note-81">[78]</a><figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:TGV-Duplex_Paris.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/23/TGV-Duplex_Paris.jpg/220px-TGV-Duplex_Paris.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/23/TGV-Duplex_Paris.jpg/330px-TGV-Duplex_Paris.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/23/TGV-Duplex_Paris.jpg/440px-TGV-Duplex_Paris.jpg 2x" data-file-width="1000" data-file-height="667" /></a><figcaption>TGV Duplex v Paříži, Gare de Lyon.</figcaption></figure>Mezi příklady technologické vyspělosti francouzského průmyslu patří mj. <a href="/wiki/Vysokorychlostn%C3%AD_vlak" title="Vysokorychlostní vlak">vysokorychlostní vlaky</a> <a href="/wiki/TGV" title="TGV">TGV</a> (výrobcem společnost <a href="/wiki/Alstom" title="Alstom">Alstom</a>) a letadla <a href="/wiki/Airbus" title="Airbus">Airbus</a>. K největším firmám patří i národní letecký dopravce <a href="/wiki/Air_France" title="Air France">Air France</a>. Tradičně je rozvinutý automobilový průmysl, k nejproslulejším značkám patří <a href="/wiki/Renault" title="Renault">Renault</a>, <a href="/wiki/Peugeot" title="Peugeot">Peugeot</a> a <a href="/wiki/Citro%C3%ABn" title="Citroën">Citroën</a>. <a href="/wiki/Michelin" title="Michelin">Michelin</a> je druhým největším světovým výrobcem pneumatik. Mocností je Francie v oblasti módy, kosmetiky a luxusního zboží (<a href="/w/index.php?title=Christian_Dior_(firma)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Christian Dior (firma) (stránka neexistuje)">Christian Dior</a>, <a href="/wiki/Louis_Vuitton" title="Louis Vuitton">Louis Vuitton</a>, <a href="/wiki/Chanel_(zna%C4%8Dka)" title="Chanel (značka)">Chanel</a>, <a href="/wiki/Lacoste" title="Lacoste">Lacoste</a>, <a href="/wiki/L%27Or%C3%A9al_Paris" class="mw-redirect" title="L'Oréal Paris">L'Oréal</a>, <a href="/wiki/LVMH_%E2%80%93_Mo%C3%ABt_Hennessy_Louis_Vuitton" title="LVMH – Moët Hennessy Louis Vuitton">LVMH</a>, <a href="/wiki/Cartier" title="Cartier">Cartier</a>, <a href="/wiki/Boucheron" title="Boucheron">Boucheron</a>, Givenchy, <a href="/wiki/Herm%C3%A8s" title="Hermès">Hermès</a>, <a href="/wiki/Chlo%C3%A9" title="Chloé">Chloé</a>, <a href="/w/index.php?title=Le_Coq_Sportif&action=edit&redlink=1" class="new" title="Le Coq Sportif (stránka neexistuje)">Le Coq Sportif</a>, <a href="/wiki/Guerlain" title="Guerlain">Guerlain</a>, <a href="/w/index.php?title=Sephora&action=edit&redlink=1" class="new" title="Sephora (stránka neexistuje)">Sephora</a>, <a href="/wiki/Yves_Rocher" title="Yves Rocher">Yves Rocher</a>). Vývojářská společnost <a href="/wiki/Ubisoft" title="Ubisoft">Ubisoft</a> dala světu například herní klasiku <a href="/wiki/Assassin%27s_Creed" title="Assassin's Creed">Assassin's Creed</a>. <a href="/wiki/Carrefour" title="Carrefour">Carrefour</a> je druhým největším <a href="/wiki/Maloobchod" title="Maloobchod">maloobchodním</a> řetězcem na světě. Petrochemickým gigantem je <a href="/wiki/Total" class="mw-redirect" title="Total">Total</a>, farmaceutickým <a href="/wiki/Sanofi" title="Sanofi">Sanofi</a>. Největšími francouzskými bankami jsou <a href="/wiki/BNP_Paribas" title="BNP Paribas">BNP Paribas</a>, <a href="/wiki/Cr%C3%A9dit_Lyonnais" title="Crédit Lyonnais">Crédit Lyonnais</a> a <a href="/wiki/Soci%C3%A9t%C3%A9_G%C3%A9n%C3%A9rale" title="Société Générale">Société Générale</a> (vlastní i českou <a href="/wiki/Komer%C4%8Dn%C3%AD_banka" title="Komerční banka">Komerční banku</a>), pojišťovnou <a href="/wiki/AXA" title="AXA">Axa</a>. V potravinářství hraje velkou roli společnost <a href="/wiki/Danone" title="Danone">Danone</a>, v telekomunikacích <a href="/wiki/Orange_(spole%C4%8Dnost)" title="Orange (společnost)">Orange</a>, v médiích <a href="/w/index.php?title=Vivendi&action=edit&redlink=1" class="new" title="Vivendi (stránka neexistuje)">Vivendi</a>, elektrotechnice <a href="/wiki/Schneider_Electric" title="Schneider Electric">Schneider Electric</a>. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Doprava">Doprava</h3>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=24" title="Editace sekce: Doprava" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=24" title="Editovat zdrojový kód sekce Doprava">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Terminal_1_of_CDG_Airport.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/13/Terminal_1_of_CDG_Airport.jpg/220px-Terminal_1_of_CDG_Airport.jpg" decoding="async" width="220" height="146" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/13/Terminal_1_of_CDG_Airport.jpg/330px-Terminal_1_of_CDG_Airport.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/13/Terminal_1_of_CDG_Airport.jpg/440px-Terminal_1_of_CDG_Airport.jpg 2x" data-file-width="1024" data-file-height="680" /></a><figcaption>Terminal 1 na letišti Charlese de Gaulla</figcaption></figure> <a href="/wiki/%C5%BDeleznice" title="Železnice">Železniční</a> síť Francie, která k roku 2008 spojuje 29 473 km,<a href="#cite_note-82">[79]</a> je nejdražší železniční sítí v západní Evropě a spravuje ji společnost <a href="/wiki/RFF" class="mw-redirect" title="RFF">RFF</a>. Po Německu jde o druhou nejrozsáhlejší železniční síť v západní Evropě.<a href="#cite_note-83">[80]</a> <a href="/wiki/Vlak" title="Vlak">Vlaky</a> osobní dopravy provozuje společnost <a href="/wiki/Soci%C3%A9t%C3%A9_nationale_des_chemins_de_fer_fran%C3%A7ais" title="Société nationale des chemins de fer français">SNCF</a>. Mezi vysokorychlostní vlakové spojení ve Francii patří <a href="/wiki/TGV" title="TGV">Thalys</a>, <a href="/wiki/Eurostar" title="Eurostar">Eurostar</a> a <a href="/wiki/TGV" title="TGV">TGV</a>, které za komerčního využití na vysokorychlostních tratích dosahují rychlosti 270–320 km/h. <a href="/wiki/Eurostar" title="Eurostar">Eurostar</a>, společně s <a href="/w/index.php?title=Eurotunnel_Shuttle&action=edit&redlink=1" class="new" title="Eurotunnel Shuttle (stránka neexistuje)">Eurotunnel Shuttle</a>, spojuje Francii se Spojeným královstvím přes <a href="/wiki/Eurotunel" title="Eurotunel">Eurotunel</a>. Francie má železniční spojení do všech sousedních států, kromě <a href="/wiki/Andorra" title="Andorra">Andorry</a>. Vnitrostátní spojení je také velmi dobře rozvinuté a nachází se zde také několik <a href="/wiki/Metro" title="Metro">podzemních železnic</a> a <a href="/wiki/Tramvaj" title="Tramvaj">tramvají</a>, které doplňují autobusovou dopravu. Ve Francii se nachází přibližně 893 300 kilometrů funkčních vozovek. <a href="/wiki/D%C3%A1lnice" title="Dálnice">Dálniční síť</a> měří přibližně 12 000 kilometrů. Nejsou zde pravidelné registrační poplatky, či <a href="/wiki/Da%C5%88" title="Daň">daně</a>, ale za použití dálnic se vybírá <a href="/wiki/M%C3%BDtn%C3%A9" title="Mýtné">mýtné</a>, kromě blízkosti velkých obcí. Na novém trhu s automobily převládají národní značky, jakými jsou <a href="/wiki/Renault" title="Renault">Renault</a> (27 % ze všech aut prodaných v roce 2003), <a href="/wiki/Peugeot" title="Peugeot">Peugeot</a> (20,1 %) a <a href="/wiki/Citro%C3%ABn" title="Citroën">Citroën</a> (13,5 %).<a href="#cite_note-84">[81]</a> Přes 70 % nových prodaných aut v roce 2004 bylo na <a href="/wiki/Vzn%C4%9Btov%C3%BD_motor" title="Vznětový motor">naftový pohon</a>, což je znatelně více než těch <a href="/wiki/Benz%C3%ADn" title="Benzín">benzínových</a> a <a href="/wiki/LPG" title="LPG">LPG</a>.<a href="#cite_note-85">[82]</a> Ve Francii se také nachází nejvyšší most na světě - <a href="/wiki/Viadukt_Millau" title="Viadukt Millau">viadukt Millau</a> a několik důležitých mostů, například <a href="/wiki/Pont_de_Normandie" class="mw-redirect" title="Pont de Normandie">Pont de Normandie</a>. V Francii se nachází přibližně 477 <a href="/wiki/Leti%C5%A1t%C4%9B" title="Letiště">letišť</a> a přistávacích ploch.<a href="#cite_note-France-86">[83]</a> Největším a nejdůležitějším letištěm je <a href="/wiki/Leti%C5%A1t%C4%9B_Charlese_de_Gaulla" class="mw-redirect" title="Letiště Charlese de Gaulla">letiště Charlese de Gaulla</a> poblíž Paříže, které je také centrem francouzských národních aerolinek – <a href="/wiki/Air_France" title="Air France">Air France</a>. Ve Francii se nachází 10 větších <a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADstav" title="Přístav">přístavů</a> – největší z nich v <a href="/wiki/Marseille" title="Marseille">Marseille</a>. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Demografie">Demografie</h2>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=25" title="Editace sekce: Demografie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=25" title="Editovat zdrojový kód sekce Demografie">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Demografie_Francie" class="mw-redirect" title="Demografie Francie">Demografie Francie</a>.</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Map-Francophone_World.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/49/Map-Francophone_World.svg/350px-Map-Francophone_World.svg.png" decoding="async" width="350" height="179" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/49/Map-Francophone_World.svg/525px-Map-Francophone_World.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/49/Map-Francophone_World.svg/700px-Map-Francophone_World.svg.png 2x" data-file-width="2757" data-file-height="1412" /></a><figcaption>Francouzský odkaz: mapa frankofonních zemí <div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;">     rodný jazyk</div> <div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;">     úřední jazyk</div> <div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;">     druhý nebo neoficiální jazyk</div> <div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;">     frankofonní menšina</div></figcaption></figure> Už od pravěku byla Francie křižovatkou obchodu, migrace obyvatelstva a invazí. Ve starověku území Francie obývali <a href="/wiki/Keltov%C3%A9" title="Keltové">Keltové</a> (<a href="/wiki/Galie" title="Galie">Galie</a> a <a href="/wiki/Breta%C5%88" title="Bretaň">Bretaň</a>) a Aquitánci (<a href="/wiki/Baskicko" class="mw-disambig" title="Baskicko">Baskicko</a>), později se zde usazovali <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Římská říše">Římané</a> a <a href="/wiki/Germ%C3%A1ni" title="Germáni">Germáni</a> (Frankové, Vizigótové, Burgunďané a Vikingové). Tyto kmeny a národy se mezi sebou po staletí mísily a výsledkem je dnešní populace. Kromě dávných dob zde byla ještě vlna migrace v 19. století a to hlavně lidí těchto národností : <a href="/wiki/Belgie" title="Belgie">Belgičané</a>, <a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Italové</a>, <a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsko" title="Španělsko">Španělé</a>, <a href="/wiki/Portugalsko" title="Portugalsko">Portugalci</a>, <a href="/wiki/Polsko" title="Polsko">Poláci</a>, <a href="/wiki/Arm%C3%A9nie" title="Arménie">Arméni</a>, a <a href="/wiki/%C5%BDid%C3%A9" title="Židé">Židé</a> z <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_Evropa" title="Východní Evropa">Východní Evropy</a> a <a href="/wiki/Maghreb" title="Maghreb">Maghrebu</a>. Od 60. let 20. století se do Francie stěhují <a href="/wiki/Arabov%C3%A9" title="Arabové">Arabové</a>, <a href="/wiki/Berbe%C5%99i" title="Berbeři">Berbeři</a>, černoši z <a href="/wiki/Afrika" title="Afrika">Afriky</a> a Karibiku, <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADna" title="Čína">Číňané</a> a Vietnamci. Do Francie se vracejí také francouzští kolonisté z Alžírska a dalších bývalých kolonií tzv. <a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A9_nohy" title="Černé nohy">Černé nohy</a>. Zjišťovat rasu, etnickou příslušnost a náboženství při sčítání lidu je zákonem zakázáno. Je ale odhadováno, že 40 % francouzské populace má předka, který pochází z nějaké <a href="/wiki/Lidsk%C3%A1_migrace" title="Lidská migrace">migrační</a> vlny, což dělá z Francie etnicky nejrůznorodější zemi v Evropě (úroveň je srovnatelná např. s <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">USA</a> či <a href="/wiki/Kanada" title="Kanada">Kanadou</a>). Dále jsou známa data z testování novorozenců na <a href="/wiki/Srpkovit%C3%A1_an%C3%A9mie" title="Srpkovitá anémie">srpkovitou anémii</a>, které se provádí pouze u osob s původem v rizikových oblastech mimo Evropu. Podle těchto údajů bylo v roce <a href="/wiki/2012" title="2012">2012</a> 34,44% novorozenců nebílých, což představovalo zvýšení z 27% v roce <a href="/wiki/2006" title="2006">2006</a>.<a href="#cite_note-87">[84]</a> Od 19. století byl historický vývoj populace Francie velmi atypický oproti zbytku Západního Světa. Na rozdíl od zbylé Evropy nemá Francie zkušenosti se silným populačním růstem v 19. století a na počátku 20. století. Na druhou stranu v druhé polovině 20. století zažila mnohem větší <a href="/wiki/Popula%C4%8Dn%C3%AD_exploze" title="Populační exploze">populační explozi</a> než kterýkoliv jiný evropský stát. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Imigrace">Imigrace</h3>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=26" title="Editace sekce: Imigrace" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=26" title="Editovat zdrojový kód sekce Imigrace">editovat zdroj</a>]</div> Na přelomu čtyřicátých a padesátých let 20. století přicházely do Francie především italské pracovní síly. Do konce roku <a href="/wiki/1962" title="1962">1962</a> se jejich počet zvýšil na 630 000. V roce <a href="/wiki/1945" title="1945">1945</a> byl založen Státní migrační úřad, jehož činnost spočívala v náboru a zprostředkování zahraničních pracovních sil. V šedesátých letech 20. století se prostřednictvím dvoustranných smluv se <a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsko" title="Španělsko">Španělskem</a>, <a href="/wiki/Portugalsko" title="Portugalsko">Portugalskem</a>, <a href="/wiki/Jugosl%C3%A1vie" title="Jugoslávie">Jugoslávií</a> a zeměmi bývalých kolonií, tj. <a href="/wiki/Maroko" title="Maroko">Marokem</a> a <a href="/wiki/Tunisko" title="Tunisko">Tuniskem</a>, silněji rozvinula snaha o najímání pracovní síly z jižní a jihovýchodní Evropy a také ze <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Afrika" title="Severní Afrika">severní Afriky</a>. V polovině padesátých a šedesátých let 20. století dosáhl počet úředně hlášených cizinců (bez Alžířanů) 2,3 milionu. V letech prudkého rozvoje se imigrace vymkla kontrole. Migranti přicházeli stále častěji spontánně nebo na osobní výzvy. Ztráta kontroly nad imigrací na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století a zvýšený nárůst nelegálních pracovních poměrů vedly k tomu, že došlo k omezování možností jak přiblížit způsoby zprostředkování práce a pracovní či bytové možnosti minimálním sociálním požadavkům. Nelegální práce a vysoká nezaměstnanost vedly ke stupňování napětí mezi domácími obyvateli a imigranty, především severoafrickými, ale také mezi jednotlivými etnicko-kulturními skupinami přistěhovalců. Počátkem osmdesátých let 20. století začalo docházet k otevřeným vzpourám a pouličním bitkám s policií. Ukončení náboru pracovních sil změnilo charakter imigrace, který se projevil zvýšeným příchodem dalších rodinných příslušníků především z mimoevropských oblastí (ze severní Afriky a <a href="/wiki/Turecko" title="Turecko">Turecka</a>). V polovině devadesátých let 20. století odvozovalo svůj původ z celkového počtu 55 milionů Francouzů asi 18 milionů alespoň částečně od rodičů nebo prarodičů pocházejících ze zahraničí.<a href="#cite_note-88">[85]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Jazyk">Jazyk</h3>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=27" title="Editace sekce: Jazyk" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=27" title="Editovat zdrojový kód sekce Jazyk">editovat zdroj</a>]</div> Podle článku 2 ústavy je úředním jazykem Francie francouzština,<a href="#cite_note-89">[86]</a> <a href="/wiki/Rom%C3%A1nsk%C3%A9_jazyky" title="Románské jazyky">románský jazyk</a> odvozený z <a href="/wiki/Latina" title="Latina">latiny</a>. Dále je používána <a href="/wiki/N%C4%9Bm%C4%8Dina" title="Němčina">němčina</a> a <a href="/wiki/Arab%C5%A1tina" title="Arabština">arabština</a>. V zámořských území existují <a href="/wiki/Kreolsk%C3%A9_jazyky_na_b%C3%A1zi_francouz%C5%A1tiny" title="Kreolské jazyky na bázi francouzštiny">kreolské jazyky na bázi francouzštiny</a> (např. <a href="/wiki/Antilsk%C3%A1_kreol%C5%A1tina" title="Antilská kreolština">antilská kreolština</a>, <a href="/w/index.php?title=Guayn%C5%A1tina&action=edit&redlink=1" class="new" title="Guaynština (stránka neexistuje)">guaynština</a> či <a href="/w/index.php?title=R%C3%A9unionsk%C3%A1_kreol%C5%A1tina&action=edit&redlink=1" class="new" title="Réunionská kreolština (stránka neexistuje)">réunionská kreolština</a>). <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Náboženství">Náboženství</h3>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=28" title="Editace sekce: Náboženství" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=28" title="Editovat zdrojový kód sekce Náboženství">editovat zdroj</a>]</div> <div class="thumb tright"><div class="thumbinner" style="width:297px"><div><div style="display:inline-block; margin-right:3px; vertical-align:top; width:152px"><a href="/wiki/Soubor:Cath%C3%A9drale_Notre-Dame_de_Reims,_South_view_20140306_2.jpg" class="mw-file-description" title="Katedrála Notre Dame v Remeši, místo korunovace francouzských králů."><img alt="Katedrála Notre Dame v Remeši, místo korunovace francouzských králů." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/40/Cath%C3%A9drale_Notre-Dame_de_Reims%2C_South_view_20140306_2.jpg/150px-Cath%C3%A9drale_Notre-Dame_de_Reims%2C_South_view_20140306_2.jpg" decoding="async" width="150" height="110" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/40/Cath%C3%A9drale_Notre-Dame_de_Reims%2C_South_view_20140306_2.jpg/225px-Cath%C3%A9drale_Notre-Dame_de_Reims%2C_South_view_20140306_2.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/40/Cath%C3%A9drale_Notre-Dame_de_Reims%2C_South_view_20140306_2.jpg/300px-Cath%C3%A9drale_Notre-Dame_de_Reims%2C_South_view_20140306_2.jpg 2x" data-file-width="6198" data-file-height="4528" /></a><div class="thumbcaption"><a href="/wiki/Katedr%C3%A1la_Notre_Dame_(Reme%C5%A1)" class="mw-redirect" title="Katedrála Notre Dame (Remeš)">Katedrála Notre Dame</a> v <a href="/wiki/Reme%C5%A1" title="Remeš">Remeši</a>, místo korunovace francouzských králů.</div></div><div style="display:inline-block; vertical-align:top; width:142px"><a href="/wiki/Soubor:Mosquee-missiri-frejus-1.jpg" class="mw-file-description" title="Mešita ve městě Fréjus. Sunnitská větev islámu je největší náboženskou menšinou ve Francii."><img alt="Mešita ve městě Fréjus. Sunnitská větev islámu je největší náboženskou menšinou ve Francii." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ea/Mosquee-missiri-frejus-1.jpg/140px-Mosquee-missiri-frejus-1.jpg" decoding="async" width="140" height="105" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ea/Mosquee-missiri-frejus-1.jpg/210px-Mosquee-missiri-frejus-1.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ea/Mosquee-missiri-frejus-1.jpg/280px-Mosquee-missiri-frejus-1.jpg 2x" data-file-width="2272" data-file-height="1704" /></a><div class="thumbcaption">Mešita ve městě <a href="/wiki/Fr%C3%A9jus" title="Fréjus">Fréjus</a>. <a href="/wiki/Sunnitsk%C3%BD_isl%C3%A1m" title="Sunnitský islám">Sunnitská</a> větev <a href="/wiki/Isl%C3%A1m" title="Islám">islámu</a> je největší náboženskou menšinou ve Francii.</div></div></div></div></div> Tradičně dominantní římskokatolická země se znatelným protiklerikálním vlivem. Svoboda náboženství je dána ústavou; inspirace pochází ze <a href="/wiki/V%C5%A1eobecn%C3%A1_deklarace_lidsk%C3%BDch_pr%C3%A1v" title="Všeobecná deklarace lidských práv">Všeobecné deklarace lidských práv</a>. Dominantní koncept vztahu mezi veřejnou sférou a věřícími zabezpečuje, že vláda a vládní instituce (jako například školy) by neměly zasahovat do věcí víry a stejně tak <a href="/wiki/C%C3%ADrkev" title="Církev">církev</a> by se neměla žádným způsobem angažovat v politické činnosti. Vláda samotná neudržuje statistiky o víře svých občanů. Statistiky <a href="/wiki/The_World_Factbook" title="The World Factbook">The World Factbook</a> ukazují následující čísla: Římskokatolické <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Křesťanství">křesťanství</a> 83–88 %, <a href="/wiki/Isl%C3%A1m" title="Islám">islám</a> 5–10 %, <a href="/wiki/Protestantismus" title="Protestantismus">protestantismus</a> 2 %, <a href="/wiki/Judaismus" title="Judaismus">židovské náboženství</a> 1 %. Žijí zde též velmi početné menšiny miafyzitních Arménů z Arménské apoštolské církve (cca 300-500tisíc), a také desetitisícové komunity rumunských, ruských, ukrajinských, běloruských a gruzínských pravoslavných (mnohdy jde o potomky uprchlíků před komunistickými diktaturami z těchto zemí ve 20. století). Avšak podle průzkumu z roku 2003 považuje 41 % lidí existenci boha za vyloučenou, 33 % se považuje spíše za <a href="/wiki/Ateismus" title="Ateismus">ateisty</a> a 51 % lidí o sobě řeklo, že jsou <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5an" title="Křesťan">křesťané</a>. Na počátku 20. století žilo ve Francii mnoho lidí na venkově a řídili se podle křesťanských tradic. Během tohoto století nastalo ale mnoho změn: došlo k vylidnění venkova a mnoho lidí se odvrátilo od křesťanství. To vedlo k mnoha změnám ve společenských zvycích. Mnoho mladých <a href="/wiki/Isl%C3%A1m_ve_Francii" title="Islám ve Francii">muslimů</a> ve Francii čelí vysoké nezaměstnanosti, která na předměstích Paříže dosahuje přes 50 %,<a href="#cite_note-90">[87]</a> a na jejich komunitu mají stále větší vliv radikální islamističtí <a href="/wiki/Salaf%C3%ADja" title="Salafíja">salafisté</a>.<a href="#cite_note-91">[88]</a> Podle analýzy z roku 2016 zavedení islámského práva <a href="/wiki/%C5%A0ar%C3%ADa" title="Šaría">šaría</a> podporuje 72 % francouzských muslimů a 35 % muslimů ve Francii považuje za ospravedlnitelné použití násilí na ochranu víry.<a href="#cite_note-92">[89]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Věda_a_vzdělání">Věda a vzdělání</h3>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=29" title="Editace sekce: Věda a vzdělání" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=29" title="Editovat zdrojový kód sekce Věda a vzdělání">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/w/index.php?title=Vzd%C4%9Bl%C3%A1n%C3%AD_ve_Francii&action=edit&redlink=1" class="new" title="Vzdělání ve Francii (stránka neexistuje)">Vzdělání ve Francii</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Albert_Edelfelt_-_Louis_Pasteur_-_1885.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3c/Albert_Edelfelt_-_Louis_Pasteur_-_1885.jpg/170px-Albert_Edelfelt_-_Louis_Pasteur_-_1885.jpg" decoding="async" width="170" height="207" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3c/Albert_Edelfelt_-_Louis_Pasteur_-_1885.jpg/255px-Albert_Edelfelt_-_Louis_Pasteur_-_1885.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3c/Albert_Edelfelt_-_Louis_Pasteur_-_1885.jpg/340px-Albert_Edelfelt_-_Louis_Pasteur_-_1885.jpg 2x" data-file-width="2082" data-file-height="2532" /></a><figcaption><a href="/wiki/Louis_Pasteur" title="Louis Pasteur">Louis Pasteur</a>, stojící u zrodu <a href="/wiki/Mikrobiologie" title="Mikrobiologie">mikrobiologie</a> a lékařské <a href="/wiki/Imunologie" title="Imunologie">imunologie</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Lumierebros.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1a/Lumierebros.jpg/220px-Lumierebros.jpg" decoding="async" width="220" height="162" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1a/Lumierebros.jpg 1.5x" data-file-width="330" data-file-height="243" /></a><figcaption><a href="/wiki/Auguste_a_Louis_Lumi%C3%A8rov%C3%A9" title="Auguste a Louis Lumièrové">Bratři Lumièrové</a></figcaption></figure> <a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_v%C4%9Bdy" title="Přírodní vědy">Přírodní</a> a technické vědy mají ve Francii mimořádnou tradici. Zvláště v 18. a 19. století Francouzi v oblasti <a href="/wiki/Exaktn%C3%AD_v%C4%9Bda" title="Exaktní věda">exaktních věd</a> dominovali. <a href="/wiki/Louis_Pasteur" title="Louis Pasteur">Louis Pasteur</a> objevil <a href="/wiki/Vakc%C3%ADna" title="Vakcína">vakcíny</a> proti <a href="/wiki/Anthrax" title="Anthrax">sněti slezinné</a> a <a href="/wiki/Vzteklina" title="Vzteklina">vzteklině</a>.<a href="#cite_note-93">[90]</a> <a href="/wiki/Marie_Curie-Sk%C5%82odowsk%C3%A1" title="Marie Curie-Skłodowská">Marie Curie-Skłodowská</a>, vědkyně <a href="/wiki/Pol%C3%A1ci" title="Poláci">polského</a> původu působící ve Francii, objevila <a href="/wiki/Radium" title="Radium">radium</a> a techniku dělení <a href="/wiki/Radioaktivita" title="Radioaktivita">radioaktivních</a> <a href="/wiki/Izotop" title="Izotop">izotopů</a>.<a href="#cite_note-94">[91]</a> <a href="/wiki/Auguste_a_Louis_Lumi%C3%A8rov%C3%A9" title="Auguste a Louis Lumièrové">Auguste a Louis Lumièrové</a> vynalezli <a href="/wiki/Kinematograf" title="Kinematograf">kinematograf</a>.<a href="#cite_note-95">[92]</a> <a href="/wiki/Denis_Papin" title="Denis Papin">Denis Papin</a> vynalezl <a href="/wiki/Papin%C5%AFv_hrnec" class="mw-redirect" title="Papinův hrnec">Papinův hrnec</a> a položil základy pro průmyslové využití <a href="/wiki/P%C3%A1ra" title="Pára">páry</a> a tedy vynález <a href="/wiki/Parn%C3%AD_stroj" title="Parní stroj">parního stroje</a>.<a href="#cite_note-96">[93]</a> <a href="/wiki/Antoine_Lavoisier" title="Antoine Lavoisier">Antoine Lavoisier</a> vyvrátil <a href="/wiki/Flogiston" class="mw-redirect" title="Flogiston">flogistonovou</a> teorii hoření a založil tak moderní <a href="/wiki/Chemie" title="Chemie">chemii</a>.<a href="#cite_note-97">[94]</a> <a href="/wiki/Blaise_Pascal" title="Blaise Pascal">Blaise Pascal</a> již v roce 1642 sestrojil první mechanický <a href="/wiki/Kalkula%C4%8Dka" title="Kalkulačka">kalkulátor</a>.<a href="#cite_note-98">[95]</a> <a href="/wiki/Andr%C3%A9-Marie_Amp%C3%A8re" title="André-Marie Ampère">André-Marie Ampère</a> vybudoval základy <a href="/wiki/Elektrodynamika" title="Elektrodynamika">elektrodynamiky</a>.<a href="#cite_note-99">[96]</a> <a href="/wiki/Gaspard-Gustave_de_Coriolis" title="Gaspard-Gustave de Coriolis">Gaspard-Gustave de Coriolis</a> objevil <a href="/wiki/Coriolisova_s%C3%ADla" title="Coriolisova síla">Coriolisovu sílu</a>, a způsobil tak revoluci v <a href="/wiki/Meteorologie" title="Meteorologie">meteorologii</a>.<a href="#cite_note-100">[97]</a> <a href="/wiki/L%C3%A9on_Foucault" title="Léon Foucault">Léon Foucault</a> proslul sestrojením <a href="/wiki/Foucaultovo_kyvadlo" title="Foucaultovo kyvadlo">Foucaultova kyvadla</a> v pařížském <a href="/wiki/Panth%C3%A9on_de_Paris" class="mw-redirect" title="Panthéon de Paris">Pantheonu</a>, kterým ukázal, že <a href="/wiki/Zem%C4%9B" title="Země">Země</a> je v důsledku své rotace <a href="/wiki/Neinerci%C3%A1ln%C3%AD_vzta%C5%BEn%C3%A1_soustava" title="Neinerciální vztažná soustava">neinerciální vztažnou soustavou</a>.<a href="#cite_note-101">[98]</a> <a href="/wiki/Louis_Daguerre" title="Louis Daguerre">Louis Daguerre</a> vyvinul první praktickou metodu <a href="/wiki/Fotografie" title="Fotografie">fotografování</a><a href="#cite_note-102">[99]</a>, další krok na cestě k moderní fotografii udělal <a href="/wiki/Nic%C3%A9phore_Ni%C3%A9pce" title="Nicéphore Niépce">Nicéphore Niépce</a> svou <a href="/wiki/Heliografie" title="Heliografie">heliografií</a>. <a href="/wiki/Charles-Augustin_de_Coulomb" title="Charles-Augustin de Coulomb">Charles-Augustin de Coulomb</a> založil <a href="/wiki/Elektrostatika" title="Elektrostatika">elektrostatiku</a>. <a href="/wiki/Joseph_Fourier" title="Joseph Fourier">Joseph Fourier</a> objevil <a href="/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%BD_efekt" title="Skleníkový efekt">skleníkový efekt</a>.<a href="#cite_note-103">[100]</a> Astronom <a href="/wiki/Pierre_Gassendi" title="Pierre Gassendi">Pierre Gassendi</a> roku 1631 jako první pozoroval <a href="/wiki/P%C5%99echod_Merkuru" title="Přechod Merkuru">přechod Merkuru</a> přes <a href="/wiki/Slunce" title="Slunce">Slunce</a>. <a href="/wiki/Pierre-Simon_Laplace" title="Pierre-Simon Laplace">Pierre-Simon Laplace</a> je autorem <a href="/wiki/Mlhovinov%C3%A1_hypot%C3%A9za" title="Mlhovinová hypotéza">mlhovinové hypotézy</a>, doposavad nejvlivnější teorie o <a href="/wiki/Vznik_hv%C4%9Bzdy" title="Vznik hvězdy">vzniku hvězd</a> a jejich <a href="/wiki/Planet%C3%A1rn%C3%AD_soustava" title="Planetární soustava">planetárních soustav</a>. <a href="/wiki/Nicolas_Appert" title="Nicolas Appert">Nicolas Appert</a> vyvinul metodu <a href="/wiki/Konzervace_potravin" title="Konzervace potravin">konzervace potravin</a>.<a href="#cite_note-104">[101]</a> Biolog <a href="/wiki/Jean-Baptiste_Lamarck" title="Jean-Baptiste Lamarck">Jean-Baptiste Lamarck</a> zformuloval první ucelenou <a href="/wiki/Evoluce" title="Evoluce">evoluční teorii</a> (<a href="/wiki/Lamarckismus" title="Lamarckismus">lamarckismus</a>). <a href="/wiki/Louis_Braille" title="Louis Braille">Louis Braille</a> vytvořil <a href="/wiki/Braillovo_p%C3%ADsmo" title="Braillovo písmo">Braillovo písmo</a> pro <a href="/wiki/Slepota" title="Slepota">nevidomé</a>.<a href="#cite_note-105">[102]</a> „Otcem <a href="/wiki/Akustika" title="Akustika">akustiky</a>“ se stal <a href="/wiki/Marin_Mersenne" title="Marin Mersenne">Marin Mersenne</a>. <a href="/wiki/Georges_Cuvier" title="Georges Cuvier">Georges Cuvier</a> počal srovnávat soudobé živočišné druhy s <a href="/wiki/Fosilie" title="Fosilie">fosiliemi</a> a založil tak moderní <a href="/wiki/Paleontologie" title="Paleontologie">paleontologii</a>. Archeolog <a href="/wiki/Jean-Fran%C3%A7ois_Champollion" title="Jean-François Champollion">Jean-François Champollion</a> založil <a href="/wiki/Egyptologie" title="Egyptologie">egyptologii</a>.<a href="#cite_note-106">[103]</a> <a href="/wiki/Charles_Messier" title="Charles Messier">Charles Messier</a> sestavil průlomový <a href="/wiki/Messier%C5%AFv_katalog" title="Messierův katalog">Messierův katalog</a> a objevil <a href="/wiki/Krab%C3%AD_mlhovina" title="Krabí mlhovina">krabí mlhovinu</a>. <a href="/wiki/Joseph_Louis_Gay-Lussac" title="Joseph Louis Gay-Lussac">Joseph Louis Gay-Lussac</a> významně posunul výzkum <a href="/wiki/Plyn" title="Plyn">plynů</a>. <a href="/wiki/Urbain_Le_Verrier" title="Urbain Le Verrier">Urbain Le Verrier</a> propočítal přesné <a href="/wiki/Soustava_sou%C5%99adnic" title="Soustava souřadnic">souřadnice</a> osmé planety <a href="/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_soustava" title="Sluneční soustava">sluneční soustavy</a> – <a href="/wiki/Neptun_(planeta)" title="Neptun (planeta)">Neptunu</a>. <a href="/wiki/Nicolas_L%C3%A9onard_Sadi_Carnot" title="Nicolas Léonard Sadi Carnot">Nicolas Léonard Sadi Carnot</a> byl zakladatelem <a href="/wiki/Termodynamika" title="Termodynamika">termodynamiky</a>. <a href="/wiki/Georges_Louis_Leclerc_de_Buffon" title="Georges Louis Leclerc de Buffon">Georges Louis Leclerc de Buffon</a> se jako jeden z prvních vědců pokusil o exaktní odhad <a href="/wiki/St%C3%A1%C5%99%C3%AD_Zem%C4%9B" title="Stáří Země">stáří Země</a>, a to pomocí měření doby zchladnutí železné koule. <a href="/wiki/Augustin-Jean_Fresnel" title="Augustin-Jean Fresnel">Augustin-Jean Fresnel</a> zdokonalil vlnovou teorii <a href="/wiki/Sv%C4%9Btlo" title="Světlo">světla</a>, <a href="/wiki/Sim%C3%A9on_Denis_Poisson" title="Siméon Denis Poisson">Siméon Denis Poisson</a> naopak teorii korpuskulární. <a href="/wiki/Fran%C3%A7ois_Arago" title="François Arago">François Arago</a> odhalil mnoho zákonitostí vztahu <a href="/wiki/Elektrick%C3%BD_proud" title="Elektrický proud">elektrického proudu</a> a <a href="/wiki/Magnetismus" title="Magnetismus">magnetismu</a>. <a href="/wiki/Nicolas-Louis_de_Lacaille" title="Nicolas-Louis de Lacaille">Nicolas-Louis de Lacaille</a> pojmenoval 14 z 88 <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD" title="Souhvězdí">souhvězdí</a>. <a href="/wiki/Jean-Baptiste_Biot" title="Jean-Baptiste Biot">Jean-Baptiste Biot</a> dokázal existenci <a href="/wiki/Meteorit" title="Meteorit">meteoritů</a> a studoval <a href="/wiki/Polarizace_(elektrodynamika)" title="Polarizace (elektrodynamika)">polarizaci světla</a>. <a href="/wiki/Jean-Martin_Charcot" title="Jean-Martin Charcot">Jean-Martin Charcot</a> založil vědecký výzkum <a href="/wiki/Hypn%C3%B3za" title="Hypnóza">hypnózy</a> a <a href="/wiki/Hysterie" title="Hysterie">hysterie</a>. Průkopník experimentální medicíny <a href="/wiki/Claude_Bernard" title="Claude Bernard">Claude Bernard</a> vyložil fungování <a href="/wiki/Nervov%C3%A1_soustava" title="Nervová soustava">nervového systému</a>, <a href="/wiki/Slinivka_b%C5%99i%C5%A1n%C3%AD" title="Slinivka břišní">slinivky břišní</a> a <a href="/wiki/J%C3%A1tra" title="Játra">jater</a>. <a href="/wiki/John_James_Audubon" title="John James Audubon">John James Audubon</a> objevil mnoho nových druhů ptáků. <a href="/wiki/Joseph_Marie_Jacquard" title="Joseph Marie Jacquard">Joseph Marie Jacquard</a> vynalezl děrnými štítky programovatelný mechanický stav. <a href="/wiki/Jacques-Yves_Cousteau" title="Jacques-Yves Cousteau">Jacques-Yves Cousteau</a> je legendou výzkumu (a také ochrany) oceánů.<a href="#cite_note-107">[104]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:G%C3%A9rard_Mourou_EM1B5812_(31295414397).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/22/G%C3%A9rard_Mourou_EM1B5812_%2831295414397%29.jpg/220px-G%C3%A9rard_Mourou_EM1B5812_%2831295414397%29.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/22/G%C3%A9rard_Mourou_EM1B5812_%2831295414397%29.jpg/330px-G%C3%A9rard_Mourou_EM1B5812_%2831295414397%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/22/G%C3%A9rard_Mourou_EM1B5812_%2831295414397%29.jpg/440px-G%C3%A9rard_Mourou_EM1B5812_%2831295414397%29.jpg 2x" data-file-width="4550" data-file-height="3413" /></a><figcaption><a href="/wiki/G%C3%A9rard_Mourou" title="Gérard Mourou">Gérard Mourou</a></figcaption></figure> Ve 20. a 21. století získali Francouzi také řadu vědeckých Nobelových cen, za <a href="/wiki/Nobelova_cena_za_fyziku" title="Nobelova cena za fyziku">fyziku</a> <a href="/wiki/G%C3%A9rard_Mourou" title="Gérard Mourou">Gérard Mourou</a>, <a href="/wiki/Serge_Haroche" title="Serge Haroche">Serge Haroche</a>, <a href="/wiki/Albert_Fert" title="Albert Fert">Albert Fert</a>, <a href="/wiki/Claude_Cohen-Tannoudji" title="Claude Cohen-Tannoudji">Claude Cohen-Tannoudji</a>, <a href="/wiki/Georges_Charpak" title="Georges Charpak">Georges Charpak</a>, <a href="/wiki/Pierre-Gilles_de_Gennes" title="Pierre-Gilles de Gennes">Pierre-Gilles de Gennes</a>, <a href="/wiki/Louis_N%C3%A9el" title="Louis Néel">Louis Néel</a>, <a href="/wiki/Alfred_Kastler" title="Alfred Kastler">Alfred Kastler</a>, <a href="/wiki/Louis_de_Broglie" title="Louis de Broglie">Louis de Broglie</a>, <a href="/wiki/Jean_Baptiste_Perrin" title="Jean Baptiste Perrin">Jean Baptiste Perrin</a>, <a href="/wiki/Antoine_Henri_Becquerel" class="mw-redirect" title="Antoine Henri Becquerel">Antoine Henri Becquerel</a> a <a href="/wiki/Pierre_Curie" title="Pierre Curie">Pierre Curie</a>, za <a href="/wiki/Nobelova_cena_za_chemii" title="Nobelova cena za chemii">chemii</a> <a href="/wiki/Jean-Pierre_Sauvage" title="Jean-Pierre Sauvage">Jean-Pierre Sauvage</a>, <a href="/wiki/Yves_Chauvin" title="Yves Chauvin">Yves Chauvin</a>, <a href="/wiki/Jean-Marie_Lehn" title="Jean-Marie Lehn">Jean-Marie Lehn</a>, <a href="/wiki/Luis_Federico_Leloir" title="Luis Federico Leloir">Luis Federico Leloir</a>, <a href="/wiki/Fr%C3%A9d%C3%A9ric_Joliot" class="mw-redirect" title="Frédéric Joliot">Frédéric Joliot</a>, <a href="/wiki/Ir%C3%A8ne_Joliot-Curie" class="mw-redirect" title="Irène Joliot-Curie">Irène Joliot-Curie</a>, <a href="/wiki/Paul_Sabatier" title="Paul Sabatier">Paul Sabatier</a>, <a href="/wiki/Victor_Grignard" title="Victor Grignard">Victor Grignard</a> a <a href="/wiki/Henri_Moissan" title="Henri Moissan">Henri Moissan</a>, za <a href="/wiki/Nobelova_cena_za_fyziologii_nebo_l%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD" class="mw-redirect" title="Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství">fyziologii</a> <a href="/wiki/Jules_A._Hoffmann" title="Jules A. Hoffmann">Jules A. Hoffmann</a>, <a href="/wiki/Luc_Montagnier" title="Luc Montagnier">Luc Montagnier</a>, <a href="/wiki/Fran%C3%A7oise_Barr%C3%A9-Sinoussi" class="mw-redirect" title="Françoise Barré-Sinoussi">Françoise Barré-Sinoussi</a>, <a href="/wiki/Jean_Dausset" title="Jean Dausset">Jean Dausset</a>, <a href="/wiki/Roger_Guillemin" title="Roger Guillemin">Roger Guillemin</a>, <a href="/wiki/Fran%C3%A7ois_Jacob" title="François Jacob">François Jacob</a>, <a href="/wiki/Jacques_Monod" title="Jacques Monod">Jacques Monod</a>, <a href="/wiki/Andr%C3%A9_Lwoff" title="André Lwoff">André Lwoff</a>, <a href="/wiki/Andr%C3%A9_Fr%C3%A9d%C3%A9ric_Cournand" title="André Frédéric Cournand">André Frédéric Cournand</a>, <a href="/wiki/Charles_Nicolle" title="Charles Nicolle">Charles Nicolle</a>, <a href="/wiki/Charles_Richet" title="Charles Richet">Charles Richet</a>, <a href="/wiki/Alexis_Carrel" title="Alexis Carrel">Alexis Carrel</a>, <a href="/wiki/Alphonse_Laveran" title="Alphonse Laveran">Alphonse Laveran</a>. <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Henri_Poincar%C3%A9-2.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/45/Henri_Poincar%C3%A9-2.jpg/160px-Henri_Poincar%C3%A9-2.jpg" decoding="async" width="160" height="216" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/45/Henri_Poincar%C3%A9-2.jpg/240px-Henri_Poincar%C3%A9-2.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/45/Henri_Poincar%C3%A9-2.jpg/320px-Henri_Poincar%C3%A9-2.jpg 2x" data-file-width="371" data-file-height="500" /></a><figcaption><a href="/wiki/Henri_Poincar%C3%A9" title="Henri Poincaré">Henri Poincaré</a></figcaption></figure> Významná je francouzská <a href="/wiki/Matematika" title="Matematika">matematická</a> škola. Již v 16.-17. století razili francouzští matematici jako <a href="/wiki/Fran%C3%A7ois_Vi%C3%A8te" title="François Viète">François Viète</a>, <a href="/wiki/Abraham_de_Moivre" title="Abraham de Moivre">Abraham de Moivre</a>, <a href="/wiki/Pierre_Louis_Maupertuis" title="Pierre Louis Maupertuis">Pierre Louis Maupertuis</a> nebo <a href="/wiki/Pierre_de_Fermat" title="Pierre de Fermat">Pierre de Fermat</a> cestu celému oboru. <a href="/wiki/%C3%89variste_Galois" title="Évariste Galois">Évariste Galois</a> položil základy moderní <a href="/wiki/Algebra" title="Algebra">algebry</a> a <a href="/wiki/Teorie_grup" title="Teorie grup">teorie grup</a>.<a href="#cite_note-108">[105]</a> <a href="/wiki/Gaspard_Monge" title="Gaspard Monge">Gaspard Monge</a> je otcem <a href="/wiki/Deskriptivn%C3%AD_geometrie" title="Deskriptivní geometrie">deskriptivní geometrie</a>, <a href="/wiki/Jean-Victor_Poncelet" title="Jean-Victor Poncelet">Jean-Victor Poncelet</a> <a href="/wiki/Projektivn%C3%AD_geometrie" title="Projektivní geometrie">projektivní geometrie</a>. <a href="/wiki/Jean_le_Rond_d%27Alembert" title="Jean le Rond d'Alembert">Jean le Rond d'Alembert</a> posunul studium <a href="/wiki/Diferenci%C3%A1ln%C3%AD_rovnice" title="Diferenciální rovnice">diferenciálních rovnic</a>. <a href="/wiki/Charles_Hermite" title="Charles Hermite">Charles Hermite</a> dokázal, že <a href="/wiki/Eulerovo_%C4%8D%C3%ADslo" title="Eulerovo číslo">Eulerovo číslo</a> je <a href="/wiki/Transcendentn%C3%AD_%C4%8D%C3%ADslo" title="Transcendentní číslo">trascendentní</a>. Jeho žák <a href="/wiki/Henri_Poincar%C3%A9" title="Henri Poincaré">Henri Poincaré</a> založil <a href="/wiki/Algebraick%C3%A1_topologie" title="Algebraická topologie">algebraickou topologii</a>.<a href="#cite_note-109">[106]</a> <a href="/wiki/Augustin_Louis_Cauchy" title="Augustin Louis Cauchy">Augustin Louis Cauchy</a> byl průkopníkem <a href="/wiki/Matematick%C3%A1_anal%C3%BDza" title="Matematická analýza">matematické analýzy</a>. Matematik <a href="/wiki/Adrien-Marie_Legendre" title="Adrien-Marie Legendre">Adrien-Marie Legendre</a> významně přispěl ke studiu <a href="/wiki/Polynom" title="Polynom">polynomů</a>. Ústřední postavou matematiky 20. století byl <a href="/wiki/Henri_Lebesgue" title="Henri Lebesgue">Henri Lebesgue</a>.<a href="#cite_note-110">[107]</a> Průlomy v bádání o <a href="/wiki/Lieova_grupa" title="Lieova grupa">Lieových grupách</a> učinil <a href="/wiki/%C3%89lie_Cartan" title="Élie Cartan">Élie Cartan</a>. K významným matematikům 20. století nutno počítat i <a href="/wiki/Jacques_Hadamard" title="Jacques Hadamard">Jacquese Hadamarda</a>. Prestižní <a href="/wiki/Fieldsova_medaile" title="Fieldsova medaile">Fieldsovu medaili</a> získali matematici <a href="/wiki/Laurent_Schwartz" title="Laurent Schwartz">Laurent Schwartz</a>, <a href="/wiki/Jean-Pierre_Serre" title="Jean-Pierre Serre">Jean-Pierre Serre</a>, <a href="/wiki/Ren%C3%A9_Thom" title="René Thom">René Thom</a>, <a href="/wiki/Alexander_Grothendieck" title="Alexander Grothendieck">Alexander Grothendieck</a>, <a href="/wiki/Alain_Connes" title="Alain Connes">Alain Connes</a>, <a href="/wiki/Pierre-Louis_Lions" title="Pierre-Louis Lions">Pierre-Louis Lions</a>, <a href="/wiki/Jean-Christophe_Yoccoz" title="Jean-Christophe Yoccoz">Jean-Christophe Yoccoz</a>, <a href="/wiki/Laurent_Lafforgue" title="Laurent Lafforgue">Laurent Lafforgue</a>, <a href="/wiki/Wendelin_Werner" title="Wendelin Werner">Wendelin Werner</a> a <a href="/wiki/C%C3%A9dric_Villani" title="Cédric Villani">Cédric Villani</a>. <a href="/wiki/Abelova_cena" title="Abelova cena">Abelovu cenu</a> obdržel <a href="/wiki/Yves_Meyer" title="Yves Meyer">Yves Meyer</a>.<a href="#cite_note-111">[108]</a> <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Frans_Hals_-_Portret_van_Ren%C3%A9_Descartes.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/Frans_Hals_-_Portret_van_Ren%C3%A9_Descartes.jpg/180px-Frans_Hals_-_Portret_van_Ren%C3%A9_Descartes.jpg" decoding="async" width="180" height="220" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/Frans_Hals_-_Portret_van_Ren%C3%A9_Descartes.jpg/270px-Frans_Hals_-_Portret_van_Ren%C3%A9_Descartes.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/Frans_Hals_-_Portret_van_Ren%C3%A9_Descartes.jpg/359px-Frans_Hals_-_Portret_van_Ren%C3%A9_Descartes.jpg 2x" data-file-width="817" data-file-height="1000" /></a><figcaption><a href="/wiki/Ren%C3%A9_Descartes" title="René Descartes">René Descartes</a>, otec moderní filosofie</figcaption></figure> V oblasti <a href="/wiki/Humanitn%C3%AD_v%C4%9Bdy" title="Humanitní vědy">humanitních</a> a <a href="/wiki/Spole%C4%8Densk%C3%A9_v%C4%9Bdy" title="Společenské vědy">sociálních věd</a> si Francouzi dlouhodobě udržují ještě mnohem větší vliv. Již <a href="/wiki/Scholastika" title="Scholastika">scholastičtí</a> filozofové <a href="/wiki/Jean_Buridan" title="Jean Buridan">Jean Buridan</a>, <a href="/wiki/Pierre_Ab%C3%A9lard" title="Pierre Abélard">Pierre Abélard</a> a <a href="/wiki/Mikul%C3%A1%C5%A1_Oresme" title="Mikuláš Oresme">Mikuláš Oresme</a> byli velmi uznávaní. <a href="/wiki/Michel_de_Montaigne" title="Michel de Montaigne">Michel de Montaigne</a> založil žánr <a href="/wiki/Esej" title="Esej">eseje</a>. Francouzi stáli u samého zrodu moderní filozofie - za její zakladatele bývají někdy považováni <a href="/wiki/Jean-Jacques_Rousseau" title="Jean-Jacques Rousseau">Jean-Jacques Rousseau</a> a <a href="/wiki/Ren%C3%A9_Descartes" title="René Descartes">René Descartes</a>. K tzv. <a href="/wiki/Osv%C3%ADcenstv%C3%AD" title="Osvícenství">osvícencům</a> patřili <a href="/wiki/Voltaire" title="Voltaire">Voltaire</a>, <a href="/wiki/Denis_Diderot" title="Denis Diderot">Denis Diderot</a> či <a href="/wiki/Charles_Louis_Montesquieu" title="Charles Louis Montesquieu">Charles Louis Montesquieu</a>. Na přelomu 19. a 20. století zpochybnil dědictví osvícenců <a href="/wiki/Henri_Bergson" title="Henri Bergson">Henri Bergson</a>. K významným představitelům <a href="/wiki/Fenomenologie" title="Fenomenologie">fenomenologie</a> patří <a href="/wiki/Emmanuel_L%C3%A9vinas" class="mw-redirect" title="Emmanuel Lévinas">Emmanuel Lévinas</a>, <a href="/wiki/Paul_Ricoeur" title="Paul Ricoeur">Paul Ricoeur</a> a <a href="/wiki/Maurice_Merleau-Ponty" title="Maurice Merleau-Ponty">Maurice Merleau-Ponty</a>. V <a href="/wiki/Friedrich_Nietzsche" title="Friedrich Nietzsche">Nietzscheho</a> stopách ve Francii šel <a href="/wiki/Georges_Bataille" title="Georges Bataille">Georges Bataille</a>. Od <a href="/wiki/Marxismus" title="Marxismus">marxismu</a> k islamismu se dostal <a href="/wiki/Roger_Garaudy" title="Roger Garaudy">Roger Garaudy</a>. Na <a href="/wiki/Sigmund_Freud" title="Sigmund Freud">Freuda</a> zcela originálně navázal <a href="/wiki/Jacques_Lacan" title="Jacques Lacan">Jacques Lacan</a>. <a href="/wiki/Carl_Gustav_Jung" title="Carl Gustav Jung">Jungovské</a> inspirace měl <a href="/wiki/Gaston_Bachelard" title="Gaston Bachelard">Gaston Bachelard</a>. Z křesťanských pozic se s moderní vědou originálně vyrovnával <a href="/wiki/Pierre_Teilhard_de_Chardin" title="Pierre Teilhard de Chardin">Pierre Teilhard de Chardin</a>. Oba klíčoví myslitelé <a href="/wiki/Existencialismus" title="Existencialismus">existencialismu</a>, <a href="/wiki/Jean-Paul_Sartre" title="Jean-Paul Sartre">Jean-Paul Sartre</a> a <a href="/wiki/Albert_Camus" title="Albert Camus">Albert Camus</a>, byli Francouzi. Podobné je to u postmodernismu, kde jsou otci <a href="/wiki/Jean_Baudrillard" title="Jean Baudrillard">Jean Baudrillard</a> a <a href="/wiki/Jean-Fran%C3%A7ois_Lyotard" title="Jean-François Lyotard">Jean-François Lyotard</a>. Za nejvýznamnější <a href="/wiki/Feminismus" title="Feminismus">feministickou</a> filozofku bývá považována <a href="/wiki/Simone_de_Beauvoir" title="Simone de Beauvoir">Simone de Beauvoir</a>. Nejcitovanějšími filozofy konce 20. století byli představitelé tzv. <a href="/wiki/Poststrukturalismus" title="Poststrukturalismus">poststrukturalismu</a> a dekonstruktivismu: <a href="/wiki/Michel_Foucault" title="Michel Foucault">Michel Foucault</a>, <a href="/wiki/Jacques_Derrida" title="Jacques Derrida">Jacques Derrida</a> a <a href="/wiki/Gilles_Deleuze" title="Gilles Deleuze">Gilles Deleuze</a>. Marxistické ingredience k jejich dílu přidávali <a href="/wiki/Louis_Althusser" title="Louis Althusser">Louis Althusser</a> a <a href="/wiki/Alain_Badiou" title="Alain Badiou">Alain Badiou</a>, o feministické se zasloužila <a href="/wiki/Julia_Kristeva" class="mw-redirect" title="Julia Kristeva">Julia Kristeva</a>. Ideologem extravagantního <a href="/wiki/Situacionistick%C3%A1_internacion%C3%A1la" title="Situacionistická internacionála">situacionismu</a> byl <a href="/wiki/Guy_Debord" title="Guy Debord">Guy Debord</a>.<a href="#cite_note-112">[109]</a> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Auguste_Comte.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b3/Auguste_Comte.jpg/160px-Auguste_Comte.jpg" decoding="async" width="160" height="205" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b3/Auguste_Comte.jpg/240px-Auguste_Comte.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b3/Auguste_Comte.jpg/319px-Auguste_Comte.jpg 2x" data-file-width="1595" data-file-height="2048" /></a><figcaption><a href="/wiki/Auguste_Comte" title="Auguste Comte">Auguste Comte</a></figcaption></figure> Také francouzská <a href="/wiki/Sociologie" title="Sociologie">sociologická</a> škola je silná, Francouzi byli ostatně dva ze zakladatelů sociologie: <a href="/wiki/Auguste_Comte" title="Auguste Comte">Auguste Comte</a> a <a href="/wiki/%C3%89mile_Durkheim" title="Émile Durkheim">Émile Durkheim</a>. Důraz na data do sociologie vnesl <a href="/wiki/Pierre_Guillaume_Fr%C3%A9d%C3%A9ric_le_Play" title="Pierre Guillaume Frédéric le Play">Pierre Guillaume Frédéric le Play</a>. Mezi jejich nástupci vynikl <a href="/wiki/Pierre_Bourdieu" title="Pierre Bourdieu">Pierre Bourdieu</a> nebo sociolog vědy <a href="/wiki/Bruno_Latour" title="Bruno Latour">Bruno Latour</a>. <a href="/wiki/Claude_L%C3%A9vi-Strauss" title="Claude Lévi-Strauss">Claude Lévi-Strauss</a> je zřejmě nejslavnějším <a href="/wiki/Kulturn%C3%AD_a_soci%C3%A1ln%C3%AD_antropologie" title="Kulturní a sociální antropologie">kulturním antropologem</a> všech dob.<a href="#cite_note-113">[110]</a> <a href="/wiki/Ferdinand_de_Saussure" title="Ferdinand de Saussure">Ferdinand de Saussure</a> je zakladatelem <a href="/wiki/S%C3%A9miotika" title="Sémiotika">sémiotiky</a>. <a href="/wiki/Roland_Barthes" title="Roland Barthes">Roland Barthes</a> jejím významným představitelem. Dějiny <a href="/wiki/Politologie" title="Politologie">politologie</a> se sotva obejdou bez <a href="/wiki/Alexis_de_Tocqueville" title="Alexis de Tocqueville">Alexise de Tocqueville</a>, <a href="/wiki/Gustave_Le_Bon" title="Gustave Le Bon">Gustava le Bona</a> či <a href="/wiki/Raymond_Aron" title="Raymond Aron">Raymonda Arona</a>. Významným politickým filozofem byl již <a href="/wiki/Jean_Bodin" title="Jean Bodin">Jean Bodin</a>, autor teorie <a href="/wiki/Svrchovanost" title="Svrchovanost">suverenity</a>.<a href="#cite_note-114">[111]</a> Raným politologem byl i <a href="/wiki/Nicolas_de_Condorcet" title="Nicolas de Condorcet">Nicolas de Condorcet</a>, který jako vůbec první použil termínu <a href="/wiki/Zastupitelsk%C3%A1_demokracie" title="Zastupitelská demokracie">zastupitelská demokracie</a>. K nejvlivnějším historikům, zejména svou interpretací Francouzské revoluce, patří <a href="/wiki/Adolphe_Thiers" title="Adolphe Thiers">Adolphe Thiers</a>. Zakladatelem proslulé <a href="/wiki/%C5%A0kola_Annales" title="Škola Annales">školy Annales</a> byl <a href="/wiki/Fernand_Braudel" title="Fernand Braudel">Fernand Braudel</a>. K prvním literárním teoretikům patřil <a href="/wiki/Nicolas_Boileau-Despr%C3%A9aux" class="mw-redirect" title="Nicolas Boileau-Despréaux">Nicolas Boileau-Despréaux</a>.<a href="#cite_note-115">[112]</a> <a href="/wiki/Fran%C3%A7ois_Quesnay" title="François Quesnay">François Quesnay</a> byl hlavní představitel první <a href="/wiki/Ekonomie" title="Ekonomie">ekonomické</a> školy <a href="/wiki/Fyziokratismus" title="Fyziokratismus">fyziokratů</a> a tvůrce prvního modelu ekonomického koloběhu, tzv. ekonomické tabulky. <a href="/wiki/Nobelova_pam%C4%9Btn%C3%AD_cena_za_ekonomii" title="Nobelova pamětní cena za ekonomii">Nobelovu cenu za ekonomii</a> získali <a href="/wiki/Jean_Tirole" title="Jean Tirole">Jean Tirole</a>, <a href="/wiki/Maurice_Allais" title="Maurice Allais">Maurice Allais</a>, <a href="/wiki/G%C3%A9rard_Debreu" title="Gérard Debreu">Gérard Debreu</a> a <a href="/wiki/Esther_Duflov%C3%A1" title="Esther Duflová">Esther Duflová</a>. V posledních letech se velmi rychle stal jedním z nejcitovanějších ekonomů <a href="/wiki/Thomas_Piketty" title="Thomas Piketty">Thomas Piketty</a>. Systém francouzského vzdělání je vysoce centralizovaný, organizovaný a rozvětvený. Dělí se na tři části: <ul><li>primární vzdělání (enseignement primaire)</li> <li>sekundární vzdělání (enseignement secondaire)</li> <li>terciární nebo akademické vzdělání (enseignement supérieur)</li></ul> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:La_chapelle_de_la_Sorbonne_%C3%A0_Paris,_28_mai_2019.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6d/La_chapelle_de_la_Sorbonne_%C3%A0_Paris%2C_28_mai_2019.jpg/109px-La_chapelle_de_la_Sorbonne_%C3%A0_Paris%2C_28_mai_2019.jpg" decoding="async" width="109" height="180" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6d/La_chapelle_de_la_Sorbonne_%C3%A0_Paris%2C_28_mai_2019.jpg/164px-La_chapelle_de_la_Sorbonne_%C3%A0_Paris%2C_28_mai_2019.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6d/La_chapelle_de_la_Sorbonne_%C3%A0_Paris%2C_28_mai_2019.jpg/218px-La_chapelle_de_la_Sorbonne_%C3%A0_Paris%2C_28_mai_2019.jpg 2x" data-file-width="3534" data-file-height="5826" /></a><figcaption><a href="/wiki/Sorbonna" title="Sorbonna">Sorbonna</a></figcaption></figure> Primární a sekundární vzdělání je převážně veřejné (soukromé školy také existují jako celonárodní síť jednotlivých primárních a sekundárních katolických škol), zatímco akademické vzdělání je otázkou státních i soukromých škol. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Visit_to_Universite_Paris-Saclay_(51718980240).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7e/Visit_to_Universite_Paris-Saclay_%2851718980240%29.jpg/220px-Visit_to_Universite_Paris-Saclay_%2851718980240%29.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7e/Visit_to_Universite_Paris-Saclay_%2851718980240%29.jpg/330px-Visit_to_Universite_Paris-Saclay_%2851718980240%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7e/Visit_to_Universite_Paris-Saclay_%2851718980240%29.jpg/440px-Visit_to_Universite_Paris-Saclay_%2851718980240%29.jpg 2x" data-file-width="5477" data-file-height="3651" /></a><figcaption><a href="/wiki/Univerzita_Paris-Saclay" title="Univerzita Paris-Saclay">Univerzita Paris-Saclay</a></figcaption></figure> <a href="/wiki/Pa%C5%99%C3%AD%C5%BEsk%C3%A1_univerzita" title="Pařížská univerzita">Pařížská univerzita</a>, zvaná většinou Sorbonna podle své <a href="/wiki/Sorbonna" title="Sorbonna">nejvýznamnější, původně teologické koleje</a>, byla nejstarší univerzitou ve Francii, založenou okolo roku 1150, patrně čtvrtou nejstarší v Evropě (datum vzniku nejstarších univerzit je většinou dosti nejisté).<a href="#cite_note-116">[113]</a> Ve středověku byla centrem evropské vzdělanosti, působili zde <a href="/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1_Akvinsk%C3%BD" title="Tomáš Akvinský">Tomáš Akvinský</a>, <a href="/wiki/Albert_Velik%C3%BD" title="Albert Veliký">Albert Veliký</a>, <a href="/wiki/Svat%C3%BD_Bonaventura" title="Svatý Bonaventura">Svatý Bonaventura</a>, <a href="/wiki/Erasmus_Rotterdamsk%C3%BD" title="Erasmus Rotterdamský">Erasmus Rotterdamský</a>, <a href="/wiki/Mistr_Eckhart" title="Mistr Eckhart">Mistr Eckhart</a>, <a href="/wiki/Ign%C3%A1c_z_Loyoly" title="Ignác z Loyoly">Ignác z Loyoly</a>, <a href="/wiki/Jan_Kalv%C3%ADn" title="Jan Kalvín">Jan Kalvín</a>, později třeba <a href="/wiki/Henri_Bergson" title="Henri Bergson">Henri Bergson</a>, <a href="/wiki/Jean-Paul_Sartre" title="Jean-Paul Sartre">Jean-Paul Sartre</a>, <a href="/wiki/Claude_L%C3%A9vi-Strauss" title="Claude Lévi-Strauss">Claude Lévi-Strauss</a> nebo <a href="/wiki/Jacques_Derrida" title="Jacques Derrida">Jacques Derrida</a>. V roce 1968, po studentských nepokojích, byla univerzita rozbita na menší části a ve své původní podobě už neexistuje. Roku 2018 byla sloučením několika institucí založena <a href="/wiki/Sorbonne_Universit%C3%A9" title="Sorbonne Université">Sorbonne Université</a>, výzkumná univerzita, která svůj původ odvozuje od založení sorbonnské koleje. Podle <a href="/wiki/%C5%A0anghajsk%C3%BD_%C5%BEeb%C5%99%C3%AD%C4%8Dek" title="Šanghajský žebříček">Šanghajského žebříčku</a> (k roku 2021) je ovšem v současnosti nejkvalitnější francouzskou vysokou školou <a href="/wiki/Univerzita_Paris-Saclay" title="Univerzita Paris-Saclay">Univerzita Paris-Saclay</a>, výzkumná univerzita založená roku 2019 (13. celosvětově). Následují zmíněná Sorbonne Université (35.), <a href="/wiki/Univerzita_Paris_sciences_et_lettres" title="Univerzita Paris sciences et lettres">Univerzita Paris sciences et lettres</a> (38.), <a href="/wiki/Universit%C3%A9_de_Paris_(2019)" class="mw-redirect" title="Université de Paris (2019)">Université de Paris</a> (73.), <a href="/wiki/Aix-Marseille_Universit%C3%A9" title="Aix-Marseille Université">Aix-Marseille Université</a> (101.-150.), <a href="/wiki/Universit%C3%A9_Grenoble-Alpes" title="Université Grenoble-Alpes">Université Grenoble-Alpes</a> (101.-150.) a <a href="/wiki/Universit%C3%A9_de_Strasbourg" class="mw-redirect" title="Université de Strasbourg">Université de Strasbourg</a> (101.-150.).<a href="#cite_note-117">[114]</a> V minulosti byla za prestižní vzdělávací instituci považována také například <a href="/wiki/%C3%89cole_Normale_Sup%C3%A9rieure" class="mw-redirect" title="École Normale Supérieure">École Normale Supérieure</a>. Nejvýznamnější neuniverzitní vědeckou institucí v zemi je <a href="/wiki/Centre_national_de_la_recherche_scientifique" title="Centre national de la recherche scientifique">Centre national de la recherche scientifique</a> (CNRS). Bývá označováno za největší výzkumnou evropskou instituci vůbec. Vyvinulo například vakcínu proti <a href="/wiki/Hepatitida_B" title="Hepatitida B">hepatitidě typu B</a>. V Nature Indexu (za rok 2020), který hierarchizuje veškeré vědecké instituce podle počtu článků v časopise <a href="/wiki/Nature" title="Nature">Nature</a>, se umístilo na 4. místě na světě (za <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_akademie_v%C4%9Bd" title="Čínská akademie věd">Čínskou akademií věd</a>, <a href="/wiki/Harvardova_univerzita" title="Harvardova univerzita">Harvardem</a> a <a href="/wiki/Spole%C4%8Dnost_Maxe_Plancka" title="Společnost Maxe Plancka">Společností Maxe Plancka</a>).<a href="#cite_note-118">[115]</a> Velkou tradici má také <a href="/wiki/Pasteur%C5%AFv_%C3%BAstav" title="Pasteurův ústav">Pasteurův ústav</a> založený roku 1887, který kontroluje výskyt infekčních onemocnění na celém světě a radí <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A1_zdravotnick%C3%A1_organizace" title="Světová zdravotnická organizace">Světové zdravotnické organizaci</a> v otázkách <a href="/wiki/Epidemie" title="Epidemie">epidemií</a> a pandemií. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Kultura">Kultura</h2>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=30" title="Editace sekce: Kultura" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=30" title="Editovat zdrojový kód sekce Kultura">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/w/index.php?title=Francouzsk%C3%A1_kultura&action=edit&redlink=1" class="new" title="Francouzská kultura (stránka neexistuje)">Francouzská kultura</a>.</div> Francouzská kultura je ovlivněna rozdílností a posledními vlnami <a href="/wiki/Imigrace" title="Imigrace">imigrace</a>. Francie hrála po celá staletí velmi důležitou roli jako kulturní centrum celé Evropy v čele s Paříží. Mnoho architektonických stylů západní civilizace vzniklo ve Francii; většina <a href="/wiki/V%C3%BDtvarn%C3%A9_um%C4%9Bn%C3%AD" title="Výtvarné umění">výtvarných</a> stylů novověku se zrodila v pařížské umělecké komunitě. Systematickou propagací francouzské kultury a francouzského jazyka v zahraničí se zabývá <a href="/wiki/Institut_fran%C3%A7ais" title="Institut français">Institut français</a>. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Výtvarné_umění">Výtvarné umění</h3>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=31" title="Editace sekce: Výtvarné umění" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=31" title="Editovat zdrojový kód sekce Výtvarné umění">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článku <a href="/w/index.php?title=Francouzsk%C3%A9_v%C3%BDtvarn%C3%A9_um%C4%9Bn%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Francouzské výtvarné umění (stránka neexistuje)">Francouzské výtvarné umění</a>.</div> Francouzské umění existovalo společně s německým, až do rozdělení <a href="/wiki/Fransk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Franská říše">Franské říše</a>, pod názvem „<a href="/wiki/Karol%C3%ADnsk%C3%A1_renesance" title="Karolínská renesance">karolinské umění</a>“. Vlastní vývoj zaznamenalo v <a href="/wiki/11._stolet%C3%AD" title="11. století">11. století</a> s šířením <a href="/wiki/Rom%C3%A1nsk%C3%BD_sloh" title="Románský sloh">románského slohu</a>. Přibližně od roku 1100 se datuje rozkvět <a href="/wiki/Architektura" title="Architektura">architektury</a> a sochařství spojeného převážně s regionem <a href="/wiki/Provence" title="Provence">Provence</a>, kde bylo stavitelství silně ovlivněno <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_%C5%98%C3%ADm" title="Starověký Řím">římskou</a> kulturou. O padesát let později se střediskem umění stává sever země, tedy oblast <a href="/wiki/Normandie" title="Normandie">Normandie</a>, převážně <a href="/wiki/Burgundsko" title="Burgundsko">Burgundsko</a>. Zde se objevují počátky <a href="/wiki/Gotika" title="Gotika">gotiky</a>. První ryze gotickou stavbou je <a href="/wiki/Bazilika_Saint-Denis" title="Bazilika Saint-Denis">Bazilika Saint-Denis</a> u Paříže. Od <a href="/wiki/13._stolet%C3%AD" title="13. století">13. století</a> je již umělecká tvorba spojena s Paříží a oblastí <a href="/wiki/%C3%8Ele-de-France" title="Île-de-France">Île-de-France</a>, odkud se gotika rozšířila do celé Evropy. Nejvýznamnějšími francouzskými památkami tohoto slohu jsou <a href="/wiki/Katedr%C3%A1la" title="Katedrála">katedrály</a> (hlavně v městech <a href="/wiki/Katedr%C3%A1la_Notre-Dame_(Pa%C5%99%C3%AD%C5%BE)" title="Katedrála Notre-Dame (Paříž)">Paříž</a>, <a href="/wiki/Katedr%C3%A1la_Notre_Dame_(Reme%C5%A1)" class="mw-redirect" title="Katedrála Notre Dame (Remeš)">Remeš</a>, <a href="/wiki/Katedr%C3%A1la_Notre-Dame_(Chartres)" title="Katedrála Notre-Dame (Chartres)">Chartres</a>, <a href="/wiki/Katedr%C3%A1la_Notre-Dame_(Amiens)" title="Katedrála Notre-Dame (Amiens)">Amiens</a> aj.), <a href="/wiki/Vitr%C3%A1%C5%BE" title="Vitráž">vitráže</a> a sochařská díla. <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Jean-Honor%C3%A9_Fragonard_-_Blind-Man%E2%80%99s_Buff_-_Google_Art_Project.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/40/Jean-Honor%C3%A9_Fragonard_-_Blind-Man%E2%80%99s_Buff_-_Google_Art_Project.jpg/160px-Jean-Honor%C3%A9_Fragonard_-_Blind-Man%E2%80%99s_Buff_-_Google_Art_Project.jpg" decoding="async" width="160" height="206" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/40/Jean-Honor%C3%A9_Fragonard_-_Blind-Man%E2%80%99s_Buff_-_Google_Art_Project.jpg/240px-Jean-Honor%C3%A9_Fragonard_-_Blind-Man%E2%80%99s_Buff_-_Google_Art_Project.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/40/Jean-Honor%C3%A9_Fragonard_-_Blind-Man%E2%80%99s_Buff_-_Google_Art_Project.jpg/320px-Jean-Honor%C3%A9_Fragonard_-_Blind-Man%E2%80%99s_Buff_-_Google_Art_Project.jpg 2x" data-file-width="4738" data-file-height="6097" /></a><figcaption><a href="/wiki/Jean-Honor%C3%A9_Fragonard" title="Jean-Honoré Fragonard">Jean-Honoré Fragonard</a>, Le collin maillard</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Eug%C3%A8ne_Delacroix_-_The_Barque_of_Dante.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/70/Eug%C3%A8ne_Delacroix_-_The_Barque_of_Dante.jpg/220px-Eug%C3%A8ne_Delacroix_-_The_Barque_of_Dante.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/70/Eug%C3%A8ne_Delacroix_-_The_Barque_of_Dante.jpg/330px-Eug%C3%A8ne_Delacroix_-_The_Barque_of_Dante.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/70/Eug%C3%A8ne_Delacroix_-_The_Barque_of_Dante.jpg/440px-Eug%C3%A8ne_Delacroix_-_The_Barque_of_Dante.jpg 2x" data-file-width="3626" data-file-height="2713" /></a><figcaption><a href="/wiki/Eug%C3%A8ne_Delacroix" title="Eugène Delacroix">Eugène Delacroix</a>, La Barque de Dante</figcaption></figure> S nástupem <a href="/wiki/Renesance" title="Renesance">renesance</a> ztrácí Francie výsadní postavení nejen v oblasti umění. Typické je přejímání vzorů z Itálie. Gotika se dále drží pouze v <a href="/wiki/Burgundsko" title="Burgundsko">Burgundsku</a> jako <a href="/wiki/Plam%C3%A9nkov%C3%A1_gotika" title="Plaménková gotika">pozdní gotika</a>. Nejvýznamnějším uměleckým skvostem této doby je zřejmě <a href="/wiki/Z%C3%A1mek_ve_Fontainebleau" class="mw-redirect" title="Zámek ve Fontainebleau">zámek ve Fontainebleau</a>, kde se projevil vliv pozdní renesance a <a href="/wiki/Man%C3%BDrismus" title="Manýrismus">manýrismu</a>. Známé jsou i <a href="/wiki/Z%C3%A1mky_na_Loi%C5%99e" title="Zámky na Loiře">zámky na řece Loiře</a> (<a href="/wiki/Z%C3%A1mek_Blois" class="mw-redirect" title="Zámek Blois">Blois</a>, <a href="/wiki/Z%C3%A1mek_Chambord" class="mw-redirect" title="Zámek Chambord">Chambord</a>), <a href="/wiki/Z%C3%A1mek_Montsoreau" title="Zámek Montsoreau">zámek Montsoreau</a>, <a href="/wiki/Z%C3%A1mek_Chenonceau" class="mw-redirect" title="Zámek Chenonceau">zámek Chenonceau</a> nebo <a href="/wiki/Palais_du_Luxembourg" title="Palais du Luxembourg">Lucemburský palác</a> v Paříži. Během rozvoje <a href="/wiki/Baroko" title="Baroko">baroka</a> v <a href="/wiki/17._stolet%C3%AD" title="17. století">17. století</a> se díky podpoře francouzských králů dostává do Francie řada umělců, kteří tvoří opět model umění pro celou Evropu. Tento standard si Francie udržela až do pozdního <a href="/wiki/18._stolet%C3%AD" title="18. století">18. století</a>, kdy vládlo <a href="/wiki/Rokoko" title="Rokoko">rokoko</a>. Centrálními osobnostmi malířského rokoka ve Francii byli <a href="/wiki/Antoine_Watteau" title="Antoine Watteau">Antoine Watteau</a>, <a href="/wiki/Fran%C3%A7ois_Boucher" title="François Boucher">François Boucher</a> a <a href="/wiki/Jean-Honor%C3%A9_Fragonard" title="Jean-Honoré Fragonard">Jean-Honoré Fragonard</a>. <a href="/wiki/Klasicismus" title="Klasicismus">Klasicismus</a> reprezentují malíři <a href="/wiki/Fran%C3%A7ois_G%C3%A9rard" title="François Gérard">François Gérard</a> a <a href="/wiki/Nicolas_Poussin" title="Nicolas Poussin">Nicolas Poussin</a> nebo architekt <a href="/wiki/Fran%C3%A7ois_Mansart" title="François Mansart">François Mansart</a>. Klasicistními portréty, mj. známým Napoleonovým, proslul <a href="/wiki/Jean_Auguste_Dominique_Ingres" title="Jean Auguste Dominique Ingres">Jean Auguste Dominique Ingres</a>. Neoklasicismus zosobnili <a href="/wiki/Jacques-Louis_David" title="Jacques-Louis David">Jacques-Louis David</a> a také <a href="/wiki/Camille_Corot" title="Camille Corot">Camille Corot</a>. V éře romantismu se prosadil <a href="/wiki/Eug%C3%A8ne_Delacroix" title="Eugène Delacroix">Eugène Delacroix</a> a <a href="/wiki/Th%C3%A9odore_G%C3%A9ricault" title="Théodore Géricault">Théodore Géricault</a>, klíčovými realisty byli <a href="/wiki/Gustave_Courbet" title="Gustave Courbet">Gustave Courbet</a>, <a href="/wiki/William-Adolphe_Bouguereau" title="William-Adolphe Bouguereau">William-Adolphe Bouguereau</a>, <a href="/wiki/Jean-Fran%C3%A7ois_Millet" title="Jean-François Millet">Jean-François Millet</a>, <a href="/wiki/Barbizonsk%C3%A1_%C5%A1kola" title="Barbizonská škola">barbizonská škola</a>. Později i <a href="/wiki/Honor%C3%A9_Daumier" title="Honoré Daumier">Honoré Daumier</a>, jehož dílo rovněž dalo impulz ke vzniku moderního umění.<figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:The_Yellow_Christ,_Paul_Gauguin.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b2/The_Yellow_Christ%2C_Paul_Gauguin.jpg/175px-The_Yellow_Christ%2C_Paul_Gauguin.jpg" decoding="async" width="175" height="225" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b2/The_Yellow_Christ%2C_Paul_Gauguin.jpg/263px-The_Yellow_Christ%2C_Paul_Gauguin.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b2/The_Yellow_Christ%2C_Paul_Gauguin.jpg/350px-The_Yellow_Christ%2C_Paul_Gauguin.jpg 2x" data-file-width="2024" data-file-height="2600" /></a><figcaption><a href="/wiki/Paul_Gauguin" title="Paul Gauguin">Paul Gauguin</a>, <a href="/wiki/%C5%BDlut%C3%BD_Kristus" title="Žlutý Kristus">Žlutý Kristus</a> </figcaption></figure> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Pierre-Auguste_Renoir,_Le_Moulin_de_la_Galette.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/21/Pierre-Auguste_Renoir%2C_Le_Moulin_de_la_Galette.jpg/200px-Pierre-Auguste_Renoir%2C_Le_Moulin_de_la_Galette.jpg" decoding="async" width="200" height="149" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/21/Pierre-Auguste_Renoir%2C_Le_Moulin_de_la_Galette.jpg/300px-Pierre-Auguste_Renoir%2C_Le_Moulin_de_la_Galette.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/21/Pierre-Auguste_Renoir%2C_Le_Moulin_de_la_Galette.jpg/400px-Pierre-Auguste_Renoir%2C_Le_Moulin_de_la_Galette.jpg 2x" data-file-width="2200" data-file-height="1639" /></a><figcaption><a href="/wiki/Auguste_Renoir" title="Auguste Renoir">Auguste Renoir</a>, <a href="/wiki/Bal_du_moulin_de_la_Galette" title="Bal du moulin de la Galette">Bal du moulin de la Galette</a></figcaption></figure>V moderním umění je velmi důležitá francouzská <a href="/wiki/Secese" title="Secese">secese</a> (art nouveau) a to hlavně v architektuře (vchody <a href="/wiki/Metro_v_Pa%C5%99%C3%AD%C5%BEi" title="Metro v Paříži">metra v Paříži</a>, <a href="/wiki/Hector_Guimard" title="Hector Guimard">Hector Guimard</a>). Vzniká mnoho malířských směrů v čele s <a href="/wiki/Impresionismus" title="Impresionismus">impresionismem</a> (<a href="/wiki/%C3%89douard_Manet" title="Édouard Manet">Édouard Manet</a>, <a href="/wiki/Auguste_Renoir" title="Auguste Renoir">Auguste Renoir</a>, <a href="/wiki/Claude_Monet" title="Claude Monet">Claude Monet</a>, <a href="/wiki/Camille_Pissarro" title="Camille Pissarro">Camille Pissarro</a>, <a href="/wiki/Edgar_Degas" title="Edgar Degas">Edgar Degas</a>, <a href="/wiki/Henri_de_Toulouse-Lautrec" title="Henri de Toulouse-Lautrec">Henri de Toulouse-Lautrec</a>, <a href="/wiki/Berthe_Morisotov%C3%A1" title="Berthe Morisotová">Berthe Morisotová</a>), proti kterému se v roce 1880 postavil <a href="/wiki/Paul_C%C3%A9zanne" title="Paul Cézanne">Paul Cézanne</a> se svým osobitým stylem. Tzv. neoimpresionismus představují <a href="/wiki/Georges_Seurat" title="Georges Seurat">Georges Seurat</a> a <a href="/wiki/Paul_Signac" title="Paul Signac">Paul Signac</a>. Malíř <a href="/wiki/Paul_Gauguin" title="Paul Gauguin">Paul Gauguin</a> dále rozvíjel malbu s důrazem na plošnost a jasné ohraničení jednotlivých barevných polí. Tento styl byl dále rozvíjen <a href="/wiki/Nabis_(um%C4%9Bn%C3%AD)" title="Nabis (umění)">skupinou Nabis</a> a <a href="/wiki/Fauvismus" title="Fauvismus">fauvisty</a> (<a href="/wiki/Henri_Matisse" title="Henri Matisse">Henri Matisse</a>, <a href="/wiki/Andr%C3%A9_Derain" title="André Derain">André Derain</a>, <a href="/wiki/Maurice_de_Vlaminck" title="Maurice de Vlaminck">Maurice de Vlaminck</a>). V sochařství vyniká <a href="/wiki/Auguste_Rodin" title="Auguste Rodin">Auguste Rodin</a> (hra světla) a <a href="/wiki/Aristide_Maillol" title="Aristide Maillol">Aristide Maillol</a> (ženský akt). Rok <a href="/wiki/1907" title="1907">1907</a> se nese v duchu založení <a href="/wiki/Kubismus" title="Kubismus">kubismu</a> <a href="/wiki/Georges_Braque" title="Georges Braque">Georges Braquem</a> a <a href="/wiki/Fernand_L%C3%A9ger" title="Fernand Léger">Fernand Légerem</a> (kubismus převádí předměty na geometrické prvky). Dalšími směry této doby jsou <a href="/wiki/Dadaismus" title="Dadaismus">dadaismus</a> a <a href="/wiki/Surrealismus" title="Surrealismus">surrealismus</a> (inspirace psychoanalýzou <a href="/wiki/Sigmund_Freud" title="Sigmund Freud">Sigmunda Freuda</a>, hlavní otázky <a href="/wiki/Nev%C4%9Bdom%C3%AD" title="Nevědomí">nevědomí</a>). <a href="/wiki/Konceptu%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD" title="Konceptuální umění">Konceptualismus</a> reprezentuje zejména <a href="/wiki/Marcel_Duchamp" title="Marcel Duchamp">Marcel Duchamp</a>. Jakýmsi protipólem avantgardních experimentátorů je klasik <a href="/wiki/Naivn%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD" title="Naivní umění">naivního malířství</a> <a href="/wiki/Henri_Rousseau" title="Henri Rousseau">Henri Rousseau</a>. Ke konci druhé světové války se do popředí dostává <a href="/wiki/Abstraktn%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD" title="Abstraktní umění">abstraktní umění</a> díky <a href="/wiki/Pa%C5%99%C3%AD%C5%BEsk%C3%A1_%C5%A1kola" title="Pařížská škola">Pařížské škole</a> (École de Paris) a <a href="/wiki/Ak%C4%8Dn%C3%AD_malba" title="Akční malba">akčnímu umění</a>. <a href="/wiki/Jean_Dubuffet" title="Jean Dubuffet">Jean Dubuffet</a> zavedl do malby používání netradičních materiálů jako sádra, dehet nebo štěrk. Vzniká <a href="/wiki/Op-art" title="Op-art">op-art</a> s hlavním představitelem <a href="/wiki/Victor_Vasarely" title="Victor Vasarely">Victorem Vasarelym</a>. K novějším směrům patřil nouveau réalisme (nový realismus) a <a href="/wiki/Pop_art" class="mw-redirect" title="Pop art">pop art</a> (<a href="/wiki/Yves_Klein" title="Yves Klein">Yves Klein</a>, <a href="/wiki/Arman" title="Arman">Arman</a>, <a href="/wiki/C%C3%A9sar_Baldaccini" title="César Baldaccini">César Baldaccini</a>). V 80. a 90. letech se Francie ztotožňuje s charakterem soudobého umění např. proudy jako <a href="/wiki/Land_art" title="Land art">land art</a>, <a href="/wiki/Body_art" title="Body art">body art</a>, <a href="/wiki/Minimalismus" title="Minimalismus">minimalismus</a> a <a href="/wiki/Konceptu%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD" title="Konceptuální umění">konceptualismus</a> (<a href="/wiki/Christian_Boltanski" title="Christian Boltanski">Christian Boltanski</a>), <a href="/wiki/Neoexpresionismus" title="Neoexpresionismus">neoexpresionismus</a> ad. Proslulými moderními architekty byli <a href="/wiki/Gustave_Eiffel" title="Gustave Eiffel">Gustave Eiffel</a>, <a href="/wiki/Eug%C3%A8ne_Viollet-le-Duc" title="Eugène Viollet-le-Duc">Eugène Viollet-le-Duc</a>, <a href="/wiki/Jean_Nouvel" title="Jean Nouvel">Jean Nouvel</a>, nebo <a href="/wiki/Christian_de_Portzamparc" title="Christian de Portzamparc">Christian de Portzamparc</a>, autor sídla <a href="/wiki/Cit%C3%A9_de_la_musique" title="Cité de la musique">Cité de la musique</a>, nebo budovy Lucemburské filharmonie. Především jako ilustrátor získal uznání <a href="/wiki/Gustave_Dor%C3%A9" title="Gustave Doré">Gustave Doré</a>. Králem karikatury 19. století byl <a href="/wiki/Honor%C3%A9_Daumier" title="Honoré Daumier">Honoré Daumier</a>. <a href="/wiki/Henri_Cartier-Bresson" title="Henri Cartier-Bresson">Henri Cartier-Bresson</a> patří ke klasikům žurnalistické fotografie. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Literatura">Literatura</h3>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=32" title="Editace sekce: Literatura" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=32" title="Editovat zdrojový kód sekce Literatura">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článku <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_literatura" title="Francouzská literatura">Francouzská literatura</a>.</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Moli%C3%A8re_-_Nicolas_Mignard_(1658).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fe/Moli%C3%A8re_-_Nicolas_Mignard_%281658%29.jpg/180px-Moli%C3%A8re_-_Nicolas_Mignard_%281658%29.jpg" decoding="async" width="180" height="225" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fe/Moli%C3%A8re_-_Nicolas_Mignard_%281658%29.jpg/270px-Moli%C3%A8re_-_Nicolas_Mignard_%281658%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fe/Moli%C3%A8re_-_Nicolas_Mignard_%281658%29.jpg/360px-Moli%C3%A8re_-_Nicolas_Mignard_%281658%29.jpg 2x" data-file-width="3551" data-file-height="4436" /></a><figcaption><a href="/wiki/Moli%C3%A8re" title="Molière">Molière</a></figcaption></figure> <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Francois_Villon.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e2/Francois_Villon.jpg/180px-Francois_Villon.jpg" decoding="async" width="180" height="229" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e2/Francois_Villon.jpg/270px-Francois_Villon.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e2/Francois_Villon.jpg/360px-Francois_Villon.jpg 2x" data-file-width="393" data-file-height="500" /></a><figcaption><a href="/wiki/Fran%C3%A7ois_Villon" title="François Villon">François Villon</a></figcaption></figure> Francouzská literatura vznikla jako pokračování latinsky psané literatury. Nejstarší písemnou památkou jsou tzv. <a href="/wiki/%C5%A0trasbursk%C3%A9_p%C5%99%C3%ADsahy" title="Štrasburské přísahy">Štrasburské přísahy</a> z roku <a href="/wiki/842" title="842">842</a>. V průběhu dějin zaznamenala francouzská literatura bouřlivý rozvoj a určovala po mnoho století světový trend. Mnoho literárních směrů 20. století má svůj původ ve Francii (např. <a href="/wiki/Dadaismus" title="Dadaismus">dadaismus</a>, <a href="/wiki/Kubismus" title="Kubismus">kubismus</a>, <a href="/wiki/Surrealismus" title="Surrealismus">surrealismus</a>). Díky uvolněnějšímu prostředí zde mohlo vzniknout spousta děl, která byla jinde zavrhována (např. v USA díla <a href="/wiki/Henry_Miller" title="Henry Miller">Henryho Millera</a>). Svůj vliv nezapře ani v dnešní době. <a href="/wiki/Moli%C3%A8re" title="Molière">Molière</a> je klasikem světového dramatu, v poezii hraje stejnou roli <a href="/wiki/Fran%C3%A7ois_Villon" title="François Villon">François Villon</a>, v dětské literatuře <a href="/wiki/Antoine_de_Saint-Exup%C3%A9ry" title="Antoine de Saint-Exupéry">Antoine de Saint-Exupéry</a>, ve sci-fi <a href="/wiki/Jules_Verne" title="Jules Verne">Jules Verne</a>, v erotické literatuře <a href="/wiki/Mark%C3%BDz_de_Sade" title="Markýz de Sade">Markýz de Sade</a> či <a href="/wiki/Octave_Mirbeau" title="Octave Mirbeau">Octave Mirbeau</a>, nejslavnějším bajkařem je <a href="/wiki/Jean_de_la_Fontaine" class="mw-redirect" title="Jean de la Fontaine">Jean de la Fontaine</a>, <a href="/wiki/Fran%C3%A7ois_Rabelais" title="François Rabelais">François Rabelais</a> byl zakladatelem žánru románu, <a href="/wiki/Michel_de_Montaigne" title="Michel de Montaigne">Michel de Montaigne</a> žánru eseje. Krom Molièra patří do učebnic světového dramatu i <a href="/wiki/Jean_Racine" title="Jean Racine">Jean Racine</a>, <a href="/wiki/Pierre_Corneille" title="Pierre Corneille">Pierre Corneille</a>, <a href="/wiki/Edmond_Rostand" title="Edmond Rostand">Edmond Rostand</a> či <a href="/wiki/Pierre_Beaumarchais" class="mw-redirect" title="Pierre Beaumarchais">Pierre Beaumarchais</a>. Z moderních dramatiků zejména <a href="/wiki/Jean_Anouilh" title="Jean Anouilh">Jean Anouilh</a> či <a href="/wiki/Jean_Genet" title="Jean Genet">Jean Genet</a>. <a href="/wiki/Alfred_Jarry" title="Alfred Jarry">Alfred Jarry</a> představil svébytnou podobu <a href="/wiki/Absurdn%C3%AD_drama" title="Absurdní drama">dramatu absurdního</a>. <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Jules_Verne,_1892_(colored_portrait).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ae/Jules_Verne%2C_1892_%28colored_portrait%29.jpg/180px-Jules_Verne%2C_1892_%28colored_portrait%29.jpg" decoding="async" width="180" height="245" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ae/Jules_Verne%2C_1892_%28colored_portrait%29.jpg/270px-Jules_Verne%2C_1892_%28colored_portrait%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ae/Jules_Verne%2C_1892_%28colored_portrait%29.jpg/360px-Jules_Verne%2C_1892_%28colored_portrait%29.jpg 2x" data-file-width="564" data-file-height="768" /></a><figcaption><a href="/wiki/Jules_Verne" title="Jules Verne">Jules Verne</a></figcaption></figure> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Honor%C3%A9_de_Balzac_1842_detail.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d7/Honor%C3%A9_de_Balzac_1842_detail.jpg/200px-Honor%C3%A9_de_Balzac_1842_detail.jpg" decoding="async" width="200" height="182" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d7/Honor%C3%A9_de_Balzac_1842_detail.jpg/300px-Honor%C3%A9_de_Balzac_1842_detail.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d7/Honor%C3%A9_de_Balzac_1842_detail.jpg/400px-Honor%C3%A9_de_Balzac_1842_detail.jpg 2x" data-file-width="550" data-file-height="500" /></a><figcaption><a href="/wiki/Honor%C3%A9_de_Balzac" title="Honoré de Balzac">Honoré de Balzac</a></figcaption></figure> I v próze se celosvětově proslavila hned celá série jmen: <a href="/wiki/Guy_de_Maupassant" title="Guy de Maupassant">Guy de Maupassant</a>, <a href="/wiki/Alexandre_Dumas_star%C5%A1%C3%AD" title="Alexandre Dumas starší">Alexandre Dumas starší</a>, <a href="/wiki/Victor_Hugo" title="Victor Hugo">Victor Hugo</a>, <a href="/wiki/Honor%C3%A9_de_Balzac" title="Honoré de Balzac">Honoré de Balzac</a>, <a href="/wiki/Stendhal" title="Stendhal">Stendhal</a>, <a href="/wiki/Gustav_Flaubert" class="mw-redirect" title="Gustav Flaubert">Gustav Flaubert</a>, <a href="/wiki/%C3%89mile_Zola" title="Émile Zola">Émile Zola</a>, <a href="/wiki/Anatole_France" title="Anatole France">Anatole France</a>. <a href="/wiki/Charles_Perrault" title="Charles Perrault">Charles Perrault</a> ovlivnil celoevropskou kulturu sesbíráním nejslavnějších lidových pohádek, <a href="/wiki/Chr%C3%A9tien_de_Troyes" title="Chrétien de Troyes">Chrétien de Troyes</a> rozpracováním <a href="/wiki/Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1" title="Král Artuš">artušovské</a> legendy. Francouzi milují poetická díla <a href="/wiki/Marcel_Pagnol" title="Marcel Pagnol">Marcela Pagnola</a>. Ke klasikům bývají řazeni též <a href="/wiki/Fran%C3%A7ois-Ren%C3%A9_de_Chateaubriand" class="mw-redirect" title="François-René de Chateaubriand">François-René de Chateaubriand</a>, <a href="/wiki/George_Sandov%C3%A1" title="George Sandová">George Sandová</a>, <a href="/wiki/Alfred_de_Musset" title="Alfred de Musset">Alfred de Musset</a>, <a href="/wiki/Th%C3%A9ophile_Gautier" title="Théophile Gautier">Théophile Gautier</a>, <a href="/wiki/Alphonse_Daudet" title="Alphonse Daudet">Alphonse Daudet</a>, <a href="/wiki/Prosper_M%C3%A9rim%C3%A9e" title="Prosper Mérimée">Prosper Mérimée</a> či kontroverzní <a href="/wiki/Louis-Ferdinand_C%C3%A9line" title="Louis-Ferdinand Céline">Louis-Ferdinand Céline</a>. Za základní stavební kámen světové moderní prózy je považováno dílo <a href="/wiki/Marcel_Proust" title="Marcel Proust">Marcela Prousta</a>. <a href="/wiki/Alain_Robbe-Grillet" title="Alain Robbe-Grillet">Alain Robbe-Grillet</a>, <a href="/wiki/Michel_Butor" title="Michel Butor">Michel Butor</a>, <a href="/wiki/Marguerite_Durasov%C3%A1" class="mw-redirect" title="Marguerite Durasová">Marguerite Durasová</a> či <a href="/wiki/Claude_Simon" title="Claude Simon">Claude Simon</a> založili tzv. <a href="/wiki/Nov%C3%BD_rom%C3%A1n" title="Nový román">nový román</a>. <a href="/wiki/Romain_Rolland" title="Romain Rolland">Romain Rolland</a>, <a href="/wiki/Andr%C3%A9_Malraux" title="André Malraux">André Malraux</a>, <a href="/wiki/Fran%C3%A7oise_Saganov%C3%A1" title="Françoise Saganová">Françoise Saganová</a> či <a href="/wiki/Robert_Merle" title="Robert Merle">Robert Merle</a> vsadili naopak na klasické vyprávění. <a href="/wiki/Henri_Barbusse" title="Henri Barbusse">Henri Barbusse</a> proslul především demaskováním hrůz první světové války. K nejuznávanějším současným romanopiscům patří <a href="/wiki/Michel_Houellebecq" title="Michel Houellebecq">Michel Houellebecq</a>. <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Carjat_Arthur_Rimbaud_1872_n2.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d1/Carjat_Arthur_Rimbaud_1872_n2.jpg/160px-Carjat_Arthur_Rimbaud_1872_n2.jpg" decoding="async" width="160" height="244" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d1/Carjat_Arthur_Rimbaud_1872_n2.jpg/240px-Carjat_Arthur_Rimbaud_1872_n2.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d1/Carjat_Arthur_Rimbaud_1872_n2.jpg/320px-Carjat_Arthur_Rimbaud_1872_n2.jpg 2x" data-file-width="382" data-file-height="583" /></a><figcaption><a href="/wiki/Arthur_Rimbaud" title="Arthur Rimbaud">Arthur Rimbaud</a></figcaption></figure> Prototypem básníka byl dlouho <a href="/wiki/Pierre_de_Ronsard" title="Pierre de Ronsard">Pierre de Ronsard</a>. Ikonickými postavami poezie se stali také tzv. <a href="/wiki/Proklet%C3%AD_b%C3%A1sn%C3%ADci" title="Prokletí básníci">Prokletí básníci</a>: <a href="/wiki/Charles_Baudelaire" title="Charles Baudelaire">Charles Baudelaire</a>, <a href="/wiki/Paul_Verlaine" title="Paul Verlaine">Paul Verlaine</a> a <a href="/wiki/Arthur_Rimbaud" title="Arthur Rimbaud">Arthur Rimbaud</a>. Francouzská poezie však neztratila sílu ani ve 20. století – většina se vydala cestou avantgardních experimentů, někteří u nich zůstali jako <a href="/wiki/Andr%C3%A9_Breton" title="André Breton">André Breton</a> či <a href="/wiki/Guillaume_Apollinaire" title="Guillaume Apollinaire">Guillaume Apollinaire</a>, někteří se vrátili ke klasické skladbě jako <a href="/wiki/Paul_Eluard" class="mw-redirect" title="Paul Eluard">Paul Eluard</a> či <a href="/wiki/Louis_Aragon" title="Louis Aragon">Louis Aragon</a>, jiní byli klasickému verši věrni vždy jako <a href="/wiki/Jacques_Pr%C3%A9vert" title="Jacques Prévert">Jacques Prévert</a>. Zcela zvláštní, „hermetickou“ či „neoklasicistní“ linii reprezentují <a href="/wiki/St%C3%A9phane_Mallarm%C3%A9" title="Stéphane Mallarmé">Stéphane Mallarmé</a> a <a href="/wiki/Paul_Val%C3%A9ry" title="Paul Valéry">Paul Valéry</a>. Všestrannými talenty, kteří krom literatury zasáhli i do mnoha jiných oborů, byli <a href="/wiki/Jean_Cocteau" title="Jean Cocteau">Jean Cocteau</a> a <a href="/wiki/Boris_Vian" title="Boris Vian">Boris Vian</a>. Krom některých uvedených získali <a href="/wiki/Nobelova_cena_za_literaturu" title="Nobelova cena za literaturu">Nobelovu cenu za literaturu</a> též <a href="/wiki/Patrick_Modiano" title="Patrick Modiano">Patrick Modiano</a>, <a href="/wiki/Jean-Marie_Gustave_Le_Cl%C3%A9zio" title="Jean-Marie Gustave Le Clézio">Jean-Marie Gustave Le Clézio</a>, <a href="/wiki/Saint-John_Perse" title="Saint-John Perse">Saint-John Perse</a>, <a href="/wiki/Fran%C3%A7ois_Mauriac" title="François Mauriac">François Mauriac</a>, <a href="/wiki/Andr%C3%A9_Gide" title="André Gide">André Gide</a>, <a href="/wiki/Roger_Martin_du_Gard" title="Roger Martin du Gard">Roger Martin du Gard</a>, <a href="/wiki/Fr%C3%A9d%C3%A9ric_Mistral" title="Frédéric Mistral">Frédéric Mistral</a>, <a href="/wiki/Jean-Paul_Sartre" title="Jean-Paul Sartre">Jean-Paul Sartre</a>, <a href="/wiki/Albert_Camus" title="Albert Camus">Albert Camus</a> a <a href="/wiki/Sully_Prudhomme" title="Sully Prudhomme">Sully Prudhomme</a>. K nejprestižnějším francouzským literárním cenám patří <a href="/wiki/Goncourtova_cena" title="Goncourtova cena">Goncourtova cena</a>.<a href="#cite_note-119">[116]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Hudba">Hudba</h3>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=33" title="Editace sekce: Hudba" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=33" title="Editovat zdrojový kód sekce Hudba">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článcích <a href="/w/index.php?title=Francouzsk%C3%A1_hudba&action=edit&redlink=1" class="new" title="Francouzská hudba (stránka neexistuje)">Francouzská hudba</a> a <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_opera" title="Francouzská opera">Francouzská opera</a>.</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Berlioz_Petit_BNF_Gallica-crop.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Berlioz_Petit_BNF_Gallica-crop.jpg/160px-Berlioz_Petit_BNF_Gallica-crop.jpg" decoding="async" width="160" height="215" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Berlioz_Petit_BNF_Gallica-crop.jpg/240px-Berlioz_Petit_BNF_Gallica-crop.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Berlioz_Petit_BNF_Gallica-crop.jpg/319px-Berlioz_Petit_BNF_Gallica-crop.jpg 2x" data-file-width="2976" data-file-height="4007" /></a><figcaption><a href="/wiki/Hector_Berlioz" title="Hector Berlioz">Hector Berlioz</a></figcaption></figure> Francie byla dlouhou dobu považována za centrum evropského umění a hudby. Země se chlubí širokým spektrem tradiční lidové hudby, ale i hudbou přinesenou imigranty z Afriky, Latinské Ameriky a Asie. Co se týče klasické hudby, pochází z Francie několik legendárních skladatelů, stejně tak jako v dnešní době řada umělců hrajících <a href="/wiki/Rock" title="Rock">rock</a>, <a href="/wiki/Hip_hop" title="Hip hop">hip hop</a>, <a href="/wiki/Techno" title="Techno">techno</a>, <a href="/wiki/Funk" title="Funk">funk</a> a <a href="/wiki/Pop_music" title="Pop music">pop</a>. Francie se také považuje za zemi <a href="/wiki/Klarinet" title="Klarinet">klarinetu</a>. Nejslavnějšími francouzskými skladateli vážné hudby jsou <a href="/wiki/Jean-Baptiste_Lully" title="Jean-Baptiste Lully">Jean-Baptiste Lully</a>, <a href="/wiki/Claude_Debussy" title="Claude Debussy">Claude Debussy</a>, <a href="/wiki/Georges_Bizet" title="Georges Bizet">Georges Bizet</a>, <a href="/wiki/Jacques_Offenbach" title="Jacques Offenbach">Jacques Offenbach</a>, <a href="/wiki/Hector_Berlioz" title="Hector Berlioz">Hector Berlioz</a> a <a href="/wiki/Maurice_Ravel" title="Maurice Ravel">Maurice Ravel</a>. Důležitými jmény jsou též <a href="/wiki/Camille_Saint-Sa%C3%ABns" title="Camille Saint-Saëns">Camille Saint-Saëns</a>, <a href="/wiki/Jean-Philippe_Rameau" title="Jean-Philippe Rameau">Jean-Philippe Rameau</a>, <a href="/wiki/Erik_Satie" title="Erik Satie">Erik Satie</a>, <a href="/wiki/Charles_Gounod" title="Charles Gounod">Charles Gounod</a>, <a href="/wiki/Jules_Massenet" title="Jules Massenet">Jules Massenet</a>, <a href="/wiki/Francis_Poulenc" title="Francis Poulenc">Francis Poulenc</a>, <a href="/wiki/Olivier_Messiaen" title="Olivier Messiaen">Olivier Messiaen</a> a <a href="/wiki/Adolphe_Adam" title="Adolphe Adam">Adolphe Adam</a>. <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:%C3%89dith_Piaf_914-6436.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a4/%C3%89dith_Piaf_914-6436.jpg/220px-%C3%89dith_Piaf_914-6436.jpg" decoding="async" width="220" height="145" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a4/%C3%89dith_Piaf_914-6436.jpg/330px-%C3%89dith_Piaf_914-6436.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a4/%C3%89dith_Piaf_914-6436.jpg/440px-%C3%89dith_Piaf_914-6436.jpg 2x" data-file-width="3648" data-file-height="2406" /></a><figcaption><a href="/wiki/%C3%89dith_Piaf" title="Édith Piaf">Édith Piaf</a></figcaption></figure>V oblasti filmové hudby patří k nejoceňovanějším autorům <a href="/wiki/Maurice_Jarre" title="Maurice Jarre">Maurice Jarre</a>. V moderní populární hudbě se Francouzi dlouho snažili konkurovat svým osobitým žánrem – <a href="/wiki/%C5%A0anson" title="Šanson">šansonem</a>. Uznání světa v něm získali zejména <a href="/wiki/%C3%89dith_Piaf" title="Édith Piaf">Édith Piaf</a>, <a href="/wiki/Charles_Aznavour" title="Charles Aznavour">Charles Aznavour</a>, <a href="/wiki/Gilbert_B%C3%A9caud" title="Gilbert Bécaud">Gilbert Bécaud</a>, <a href="/wiki/Yves_Montand" title="Yves Montand">Yves Montand</a>, <a href="/wiki/Mireille_Mathieu" title="Mireille Mathieu">Mireille Mathieu</a>, <a href="/wiki/Dalida" title="Dalida">Dalida</a> či <a href="/wiki/Juliette_Gr%C3%A9co" title="Juliette Gréco">Juliette Gréco</a>. Do historie <a href="/wiki/Rock_and_roll" title="Rock and roll">rokenrolu</a> se zapsal <a href="/wiki/Johnny_Hallyday" title="Johnny Hallyday">Johnny Hallyday</a>. <a href="/wiki/Serge_Gainsbourg" title="Serge Gainsbourg">Serge Gainsbourg</a> se stal symbolem eroticky nabitého popu. V klasickém globálním popu se Francouzi prosazují méně, v posledních letech se to podařilo <a href="/wiki/Vanessa_Paradis" title="Vanessa Paradis">Vanesse Paradis</a>, <a href="/wiki/Aliz%C3%A9e" title="Alizée">Alizée</a> či <a href="/wiki/Nolwenn_Leroyov%C3%A1" title="Nolwenn Leroyová">Nolwenn Leroy</a>. Zdaleka nejvíce se to však podařilo klávesistovi a skladateli <a href="/wiki/Jean-Michel_Jarre" title="Jean-Michel Jarre">Jean-Michel Jarrovi</a>. V oblasti <a href="/wiki/Elektronick%C3%A1_hudba" title="Elektronická hudba">elektronické hudby</a> se prosadil též DJ <a href="/wiki/David_Guetta" title="David Guetta">David Guetta</a>. <a href="/wiki/Maurice_B%C3%A9jart" title="Maurice Béjart">Maurice Béjart</a> či <a href="/wiki/Marius_Petipa" title="Marius Petipa">Marius Petipa</a> byli proslulými <a href="/wiki/Balet" title="Balet">baletními</a> <a href="/wiki/Choreografie" title="Choreografie">choreografy</a>. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Film">Film</h3>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=34" title="Editace sekce: Film" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=34" title="Editovat zdrojový kód sekce Film">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Avant-premi%C3%A8re_L%27Amour_en_fuite_Luxembourg_Cin%C3%A9ma_Marivaux_18_avril_1979_Photo_Carlo_Hansen_Luxembourg.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/40/Avant-premi%C3%A8re_L%27Amour_en_fuite_Luxembourg_Cin%C3%A9ma_Marivaux_18_avril_1979_Photo_Carlo_Hansen_Luxembourg.jpg/220px-Avant-premi%C3%A8re_L%27Amour_en_fuite_Luxembourg_Cin%C3%A9ma_Marivaux_18_avril_1979_Photo_Carlo_Hansen_Luxembourg.jpg" decoding="async" width="220" height="171" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/40/Avant-premi%C3%A8re_L%27Amour_en_fuite_Luxembourg_Cin%C3%A9ma_Marivaux_18_avril_1979_Photo_Carlo_Hansen_Luxembourg.jpg/330px-Avant-premi%C3%A8re_L%27Amour_en_fuite_Luxembourg_Cin%C3%A9ma_Marivaux_18_avril_1979_Photo_Carlo_Hansen_Luxembourg.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/40/Avant-premi%C3%A8re_L%27Amour_en_fuite_Luxembourg_Cin%C3%A9ma_Marivaux_18_avril_1979_Photo_Carlo_Hansen_Luxembourg.jpg/440px-Avant-premi%C3%A8re_L%27Amour_en_fuite_Luxembourg_Cin%C3%A9ma_Marivaux_18_avril_1979_Photo_Carlo_Hansen_Luxembourg.jpg 2x" data-file-width="640" data-file-height="496" /></a><figcaption><a href="/wiki/Fran%C3%A7ois_Truffaut" title="François Truffaut">François Truffaut</a></figcaption></figure> Velkou tradici má francouzské filmové umění, <a href="/wiki/Georges_M%C3%A9li%C3%A8s" title="Georges Méliès">Georges Méliès</a> stál u jeho samého zrodu. Režiséři <a href="/wiki/1960%E2%80%931969" title="1960–1969">60. let 20. století</a> <a href="/wiki/Jean-Luc_Godard" title="Jean-Luc Godard">Jean-Luc Godard</a> a <a href="/wiki/Fran%C3%A7ois_Truffaut" title="François Truffaut">François Truffaut</a> patří ke klasikům světového filmu. K tzv. <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_nov%C3%A1_vlna" title="Francouzská nová vlna">Nové vlně</a> (Nouvelle Vague) krom nich patřili též režiséři <a href="/wiki/Claude_Chabrol" title="Claude Chabrol">Claude Chabrol</a>, <a href="/wiki/Alain_Resnais" title="Alain Resnais">Alain Resnais</a> a <a href="/wiki/Eric_Rohmer" class="mw-redirect" title="Eric Rohmer">Eric Rohmer</a>. Navazovali přitom na originální tvůrce předchozích dekád, jakými byli <a href="/wiki/Jean_Renoir" title="Jean Renoir">Jean Renoir</a> či <a href="/wiki/Jacques_Tati" title="Jacques Tati">Jacques Tati</a>. <a href="/wiki/Oscar_za_nejlep%C5%A1%C3%AD_cizojazy%C4%8Dn%C3%BD_film" title="Oscar za nejlepší cizojazyčný film">Oscara</a> mají krom výše uvedených <a href="/wiki/Maurice_Cloche" title="Maurice Cloche">Maurice Cloche</a>, <a href="/wiki/Ren%C3%A9_Cl%C3%A9ment" title="René Clément">René Clément</a>, <a href="/wiki/Marcel_Camus" title="Marcel Camus">Marcel Camus</a>, <a href="/wiki/Serge_Bourguignon" title="Serge Bourguignon">Serge Bourguignon</a>, <a href="/wiki/Claude_Lelouch" title="Claude Lelouch">Claude Lelouch</a>, <a href="/wiki/Bertrand_Blier" title="Bertrand Blier">Bertrand Blier</a>, <a href="/wiki/R%C3%A9gis_Wargnier" title="Régis Wargnier">Régis Wargnier</a>, <a href="/wiki/Richard_Dembo" title="Richard Dembo">Richard Dembo</a>, <a href="/wiki/Michel_Hazanavicius" title="Michel Hazanavicius">Michel Hazanavicius</a> či <a href="/wiki/Jean-Jacques_Annaud" title="Jean-Jacques Annaud">Jean-Jacques Annaud</a>. Annaud je mj. tvůrce slavných snímků <a href="/wiki/Jm%C3%A9no_r%C5%AF%C5%BEe_(film)" title="Jméno růže (film)">Jméno růže</a> a <a href="/wiki/Sedm_let_v_Tibetu_(film)" title="Sedm let v Tibetu (film)">Sedm let v Tibetu</a>. <a href="/wiki/Luc_Besson" title="Luc Besson">Luc Besson</a> pracuje v <a href="/wiki/Hollywood" title="Hollywood">Hollywoodu</a>. Tomuto filmovému centru dokázali Francouzi, jako jedni z mála na světě, v 60.-<a href="/wiki/1980%E2%80%931989" title="1980–1989">80. letech 20. století</a> konkurovat, zejména v žánru <a href="/wiki/Komedie" title="Komedie">komedie</a>. <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Louis_de_Fun%C3%A8s_1970.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/af/Louis_de_Fun%C3%A8s_1970.jpg/180px-Louis_de_Fun%C3%A8s_1970.jpg" decoding="async" width="180" height="212" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/af/Louis_de_Fun%C3%A8s_1970.jpg/270px-Louis_de_Fun%C3%A8s_1970.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/af/Louis_de_Fun%C3%A8s_1970.jpg/359px-Louis_de_Fun%C3%A8s_1970.jpg 2x" data-file-width="2000" data-file-height="2359" /></a><figcaption><a href="/wiki/Louis_de_Fun%C3%A8s" title="Louis de Funès">Louis de Funès</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Jean-Paul_Belmondo,_1971_(Pizzi).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c7/Jean-Paul_Belmondo%2C_1971_%28Pizzi%29.jpg" decoding="async" width="172" height="245" class="mw-file-element" data-file-width="172" data-file-height="245" /></a><figcaption><a href="/wiki/Jean-Paul_Belmondo" title="Jean-Paul Belmondo">Jean-Paul Belmondo</a></figcaption></figure> Francouzský film měl a má herecké hvězdy světového formátu: <a href="/wiki/Louis_de_Fun%C3%A8s" title="Louis de Funès">Louis de Funès</a>, <a href="/wiki/Jean_Gabin" title="Jean Gabin">Jean Gabin</a>, <a href="/wiki/Jean-Paul_Belmondo" title="Jean-Paul Belmondo">Jean-Paul Belmondo</a>, <a href="/wiki/Alain_Delon" title="Alain Delon">Alain Delon</a>, <a href="/wiki/Brigitte_Bardotov%C3%A1" title="Brigitte Bardotová">Brigitte Bardotová</a>, <a href="/wiki/G%C3%A9rard_Philipe" title="Gérard Philipe">Gérard Philipe</a>, <a href="/wiki/Yves_Montand" title="Yves Montand">Yves Montand</a>, <a href="/wiki/Lino_Ventura" title="Lino Ventura">Lino Ventura</a>, <a href="/wiki/Michel_Piccoli" title="Michel Piccoli">Michel Piccoli</a>, <a href="/wiki/Catherine_Deneuve" title="Catherine Deneuve">Catherine Deneuve</a>, <a href="/wiki/Jean-Louis_Trintignant" title="Jean-Louis Trintignant">Jean-Louis Trintignant</a>, <a href="/wiki/Jean_Rochefort" title="Jean Rochefort">Jean Rochefort</a>, <a href="/wiki/G%C3%A9rard_Depardieu" title="Gérard Depardieu">Gérard Depardieu</a>, <a href="/wiki/Pierre_Richard" title="Pierre Richard">Pierre Richard</a>, <a href="/wiki/Jean_Marais" title="Jean Marais">Jean Marais</a>, <a href="/wiki/Philippe_Noiret" title="Philippe Noiret">Philippe Noiret</a> či <a href="/wiki/Jeanne_Moreau" title="Jeanne Moreau">Jeanne Moreau</a>. Ve <a href="/wiki/1930%E2%80%931939" title="1930–1939">30.</a> a <a href="/wiki/1940%E2%80%931949" title="1940–1949">40. letech 20. století</a> se v Hollywoodu proslavila <a href="/wiki/Claudette_Colbert" class="mw-redirect" title="Claudette Colbert">Claudette Colbertová</a>. V 50. letech se dokázali prosadit také <a href="/wiki/Simone_Signoret" class="mw-redirect" title="Simone Signoret">Simone Signoretová</a> či <a href="/wiki/Fernandel" title="Fernandel">Fernandel</a>. Ještě mnohem dříve vytvořila <a href="/wiki/Sarah_Bernhardt" title="Sarah Bernhardt">Sarah Bernhardtová</a> prototyp herecké a filmové hvězdy. V posledních letech už se světový věhlas francouzským hercům získává hůře. V některých případech je k tomu zapotřebí angažmá v Hollywoodu – důkazem jsou biografie hereček a herců jako jsou <a href="/wiki/Sophie_Marceau" title="Sophie Marceau">Sophie Marceau</a>, <a href="/wiki/Isabelle_Adjaniov%C3%A1" title="Isabelle Adjaniová">Isabelle Adjani</a>, <a href="/wiki/Juliette_Binocheov%C3%A1" title="Juliette Binocheová">Juliette Binoche</a>, <a href="/wiki/Audrey_Tautou" title="Audrey Tautou">Audrey Tautou</a>, <a href="/wiki/Marion_Cotillard" title="Marion Cotillard">Marion Cotillard</a>, <a href="/wiki/Jean_Dujardin" title="Jean Dujardin">Jean Dujardin</a> či <a href="/wiki/Jean_Reno" title="Jean Reno">Jean Reno</a>. Navzdory jistému ústupu ze slávy točí Francie stále nejvíce filmů v Evropě a je zemí, kde americká filmová produkce získává nejmenší procento příjmů z promítání (okolo 50 procent, proti tomu například v Německu je to 77 procent).<a href="#cite_note-120">[117]</a> Francie je také stále ještě druhým největším vývozcem filmů na světě, po Spojených státech.<a href="#cite_note-121">[118]</a> <a href="/wiki/Filmov%C3%BD_festival_v_Cannes" title="Filmový festival v Cannes">Filmový festival v Cannes</a>, založený roku 1946, patří k největším filmovým událostem světa. Jeho hlavní cena <a href="/wiki/Zlat%C3%A1_palma" title="Zlatá palma">Zlatá palma</a> (Palme d'or), udělovaná od roku 1955, patří k nejprestižnějším oceněním ve světovém filmu. Nejdůležitější francouzskou národní filmovou cenou je <a href="/wiki/C%C3%A9sar" title="César">César</a>, uděluje se od roku 1976. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Kuchyně">Kuchyně</h3>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=35" title="Editace sekce: Kuchyně" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=35" title="Editovat zdrojový kód sekce Kuchyně">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článku <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_kuchyn%C4%9B" title="Francouzská kuchyně">Francouzská kuchyně</a>.</div> <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Paul_Bocuse_le_16_juin_2007.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/88/Paul_Bocuse_le_16_juin_2007.jpg/160px-Paul_Bocuse_le_16_juin_2007.jpg" decoding="async" width="160" height="130" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/88/Paul_Bocuse_le_16_juin_2007.jpg 1.5x" data-file-width="226" data-file-height="183" /></a><figcaption><a href="/wiki/Paul_Bocuse" title="Paul Bocuse">Paul Bocuse</a></figcaption></figure> <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_kuchyn%C4%9B" title="Francouzská kuchyně">Francouzská kuchyně</a> je charakteristická svou velikou rozmanitostí. Je označována za jeden z nejvíce kultivovaných a elegantních stylů vaření na světě. Mnoho nejlepších světových <a href="/wiki/%C5%A0%C3%A9fkucha%C5%99" class="mw-redirect" title="Šéfkuchař">šéfkuchařů</a> jako <a href="/wiki/Guillaume_Tirel" title="Guillaume Tirel">Taillevent</a>, <a href="/wiki/Fran%C3%A7ois_Pierre_La_Varenne" title="François Pierre La Varenne">François Pierre La Varenne</a>, <a href="/wiki/Marie-Antoine_Car%C3%AAme" title="Marie-Antoine Carême">Marie-Antoine Carême</a> (zakladatel <a href="/wiki/Haute_cuisine" title="Haute cuisine">haute cuisine</a>), <a href="/wiki/Auguste_Escoffier" title="Auguste Escoffier">Auguste Escoffier</a> nebo <a href="/wiki/Paul_Bocuse" title="Paul Bocuse">Paul Bocuse</a> byli mistry této kuchyně. Francouzské způsoby vaření ovlivnily bezmála celou Západní Evropu a mnoho kulinářských škol užívá francouzskou kuchyni jako základ všech ostatních forem evropského vaření. V listopadu roku 2010 byla francouzská <a href="/wiki/Gastronomie" title="Gastronomie">gastronomie</a> přidána na <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A9_d%C4%9Bdictv%C3%AD" title="Světové dědictví">seznam nemateriálního světového kulturního dědictví UNESCO</a>. I pojem <a href="/wiki/Restaurace_(pohostinstv%C3%AD)" title="Restaurace (pohostinství)">restaurace</a> má francouzský původ (avšak ve formě restaurant). <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Croissant1.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1a/Croissant1.jpg/220px-Croissant1.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1a/Croissant1.jpg/330px-Croissant1.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1a/Croissant1.jpg/440px-Croissant1.jpg 2x" data-file-width="3264" data-file-height="2448" /></a><figcaption>Francouzský <a href="/wiki/Croissant" title="Croissant">croissant</a></figcaption></figure> Ve Francii vznikly mnohé kuchařské postupy (<a href="/wiki/Marinov%C3%A1n%C3%AD" title="Marinování">marinády</a>, <a href="/wiki/Sufl%C3%A9" title="Suflé">suflé</a>, <a href="/wiki/Tapen%C3%A1da" title="Tapenáda">tapenáda</a>, <a href="/wiki/Be%C5%A1amelov%C3%A1_om%C3%A1%C4%8Dka" title="Bešamelová omáčka">bešamelová omáčka</a>, <a href="/wiki/Hranolky" title="Hranolky">hranolky</a>). Ke známým francouzským specialitám patří <a href="/wiki/Foie_gras" title="Foie gras">foie gras</a> (ztučnělá játra vodních ptáků). Oblíbenými surovinami jsou <a href="/wiki/Lan%C3%BD%C5%BE" title="Lanýž">lanýže</a>, <a href="/wiki/Pe%C4%8D%C3%A1rka_poln%C3%AD" title="Pečárka polní">žampiony</a>, <a href="/wiki/Hl%C3%ADva_%C3%BAst%C5%99i%C4%8Dn%C3%A1" title="Hlíva ústřičná">hlíva ústřičná</a>, <a href="/wiki/Sl%C3%A1vka_jedl%C3%A1" title="Slávka jedlá">mušle</a>, <a href="/wiki/%C3%9Ast%C5%99ice_jedl%C3%A1" title="Ústřice jedlá">ústřice</a>. Slavným pokrmem je <a href="/wiki/Kohout_na_v%C3%ADn%C4%9B" title="Kohout na víně">kohout na víně</a> (coq au vin). Pro ostatní Evropany jsou dosti exotickými specialitami žabí stehýnka (grenouille) a <a href="/wiki/Pl%C5%BEi" title="Plži">šneci</a> (escargot). Do celého světa se rozšířil lehký sladký rohlík <a href="/wiki/Croissant" title="Croissant">croissant</a>, který Francouzi často snídají s kávou, stejně jako <a href="/wiki/Bageta" title="Bageta">bageta</a> nebo <a href="/wiki/Pala%C4%8Dinka" title="Palačinka">palačinky</a> (crêpe). K regionálním specialitám patří alsaský <a href="/wiki/%C5%A0ukrut" title="Šukrut">šukrut</a>, lotrinský slaný koláč <a href="/wiki/Quiche" title="Quiche">quiche</a>, nebo <a href="/wiki/Hov%C4%9Bz%C3%AD_po_burgundsku" title="Hovězí po burgundsku">hovězí po burgundsku</a> (boeuf bourguignon). V Provence má původ rybí polévka <a href="/wiki/Bouillabaissa" class="mw-redirect" title="Bouillabaissa">bouillabaissa</a>, v celé Francii je milována <a href="/wiki/Cibula%C4%8Dka" title="Cibulačka">cibulačka</a>. Okolo Nice vznikl zeleninový pokrm <a href="/wiki/Ratatouille" title="Ratatouille">ratatouille</a>, v Gaskoňsku konfitovaná kachna (confit de canard). Nejoblíbenějším francouzským sendvičem je <a href="/wiki/Croque_monsieur" title="Croque monsieur">croque monsieur</a>. Známými francouzskými dezerty jsou <a href="/wiki/Cr%C3%A8me_br%C3%BBl%C3%A9e" title="Crème brûlée">crème brûlée</a>, obrácený koláč (tarte tatin) nebo <a href="/wiki/Makr%C3%B3nky" title="Makrónky">makronky</a>. <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Champagne_flute_and_bottle.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a6/Champagne_flute_and_bottle.jpg/160px-Champagne_flute_and_bottle.jpg" decoding="async" width="160" height="226" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a6/Champagne_flute_and_bottle.jpg/240px-Champagne_flute_and_bottle.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a6/Champagne_flute_and_bottle.jpg/320px-Champagne_flute_and_bottle.jpg 2x" data-file-width="907" data-file-height="1282" /></a><figcaption><a href="/wiki/%C5%A0ampa%C5%88sk%C3%A9_v%C3%ADno" title="Šampaňské víno">Šampaňské</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Demi_Castelviel_Gabriel_Coulet.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4c/Demi_Castelviel_Gabriel_Coulet.jpg/220px-Demi_Castelviel_Gabriel_Coulet.jpg" decoding="async" width="220" height="160" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4c/Demi_Castelviel_Gabriel_Coulet.jpg/330px-Demi_Castelviel_Gabriel_Coulet.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4c/Demi_Castelviel_Gabriel_Coulet.jpg/440px-Demi_Castelviel_Gabriel_Coulet.jpg 2x" data-file-width="2280" data-file-height="1654" /></a><figcaption><a href="/wiki/Roquefort_(s%C3%BDr)" title="Roquefort (sýr)">Roquefort</a></figcaption></figure> Specifickou roli ve francouzské gastronomii hrají sýry.<a href="#cite_note-122">[119]</a> Ve francouzských <a href="/wiki/Alpy" title="Alpy">Alpách</a> se vyrábí sýr <a href="/wiki/Beaufort_(s%C3%BDr)" title="Beaufort (sýr)">beaufort</a>, v kraji <a href="/wiki/Aveyron" title="Aveyron">Aveyron</a> plísňový sýr <a href="/wiki/Roquefort_(s%C3%BDr)" title="Roquefort (sýr)">roquefort</a>, v <a href="/wiki/Normandie" title="Normandie">Normandii</a> byl vynalezen <a href="/wiki/Camembert" title="Camembert">camembert</a>, v oblasti <a href="/wiki/Seine-et-Marne" title="Seine-et-Marne">Seine-et-Marne</a> sýr <a href="/wiki/Brie" title="Brie">brie</a>. Z <a href="/wiki/Burgundsko" title="Burgundsko">Burgundska</a> pochází <a href="/wiki/Dijonsk%C3%A1_ho%C5%99%C4%8Dice" title="Dijonská hořčice">dijonská hořčice</a>. Významnou úlohu v celé francouzské kultuře hraje vinařství. Celosvětově proslulé je <a href="/wiki/%C5%A0ampa%C5%88sk%C3%A9_v%C3%ADno" title="Šampaňské víno">šampaňské víno</a> - šumivé, sekundárně kvašené víno z oblasti <a href="/wiki/Champagne-Ardenne" title="Champagne-Ardenne">Champagne-Ardenne</a>. Některé odrůdy byly vyšlechtěny přímo ve Francii, například <a href="/wiki/Sauvignon" title="Sauvignon">sauvignon</a>. Velmi ceněna jsou rovněž červená vína z oblasti <a href="/wiki/Bordeaux_(v%C3%ADno)" title="Bordeaux (víno)">Bordeaux</a>, <a href="/wiki/Burgundsk%C3%A9_v%C3%ADno" title="Burgundské víno">burgundské víno</a> (<a href="/wiki/Chardonnay" title="Chardonnay">chardonnay</a>, <a href="/wiki/Rulandsk%C3%A9_modr%C3%A9" title="Rulandské modré">pinot noir</a>), nebo <a href="/wiki/Beaujolais" title="Beaujolais">beaujolais</a> (viz též <a href="/wiki/Vina%C5%99sk%C3%A9_oblasti_ve_Francii" title="Vinařské oblasti ve Francii">Vinařské oblasti ve Francii</a>). Ale známé jsou i jiné francouzské alkoholické nápoje, z Normandie pochází pálenka z jablek <a href="/wiki/Calvados" title="Calvados">calvados</a>, z Alp likér <a href="/wiki/Chartreuse_(lik%C3%A9r)" title="Chartreuse (likér)">Chartreuse</a> a z <a href="/wiki/Gasko%C5%88sko" title="Gaskoňsko">Gaskoňska</a> možná nejstarší brandy světa zvané <a href="/wiki/Arma%C5%88ak" title="Armaňak">armaňak</a>. Ze západní Francie (z okolí města <a href="/wiki/Cognac" title="Cognac">Cognac</a>), pochází zvláštní typ brandy, světově známý <a href="/wiki/Ko%C5%88ak" title="Koňak">koňak</a>, k nejznámějším jeho značkám patří <a href="/wiki/Hennessy" title="Hennessy">Hennessy</a>. Velkou tradici mají také francouzské kavárny. Francie dala světu též <a href="/wiki/Michelin%C5%AFv_pr%C5%AFvodce" title="Michelinův průvodce">Michelinova průvodce</a>, nejprestižnějšího knižního průvodce po světových restauracích, který systémem hvězdiček oceňuje ty nejkvalitnější.<a href="#cite_note-123">[120]</a> <a href="/wiki/Andr%C3%A9_Michelin" title="André Michelin">André Michelin</a> vydal první tuto publikaci již roku 1900, hodnocení hvězdičkami vzniklo roku 1926. Dlouho byly hodnoceny jen restaurace evropské, po roce 2005 průvodce zahrnul i velká města mimo Evropu. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Móda">Móda</h3>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=36" title="Editace sekce: Móda" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=36" title="Editovat zdrojový kód sekce Móda">editovat zdroj</a>]</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Christian_Dior_1954.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/83/Christian_Dior_1954.jpg/175px-Christian_Dior_1954.jpg" decoding="async" width="175" height="157" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/83/Christian_Dior_1954.jpg/263px-Christian_Dior_1954.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/83/Christian_Dior_1954.jpg/350px-Christian_Dior_1954.jpg 2x" data-file-width="1280" data-file-height="1145" /></a><figcaption><a href="/wiki/Christian_Dior" title="Christian Dior">Christian Dior</a></figcaption></figure> Významným kulturním jevem ve Francii je <a href="/wiki/M%C3%B3da" title="Móda">móda</a>, a to od 17. století, kdy se král <a href="/wiki/Ludv%C3%ADk_XIV." title="Ludvík XIV.">Ludvík XIV.</a> rozhodl být ochranitelem a určovatelem krásy a stylu. V 19. století vznikla v Paříži tzv. <a href="/wiki/Haute_couture" title="Haute couture">haute couture</a>. A i dnes je Paříž, spolu s <a href="/wiki/Lond%C3%BDn" title="Londýn">Londýnem</a>, <a href="/wiki/Mil%C3%A1n" title="Milán">Milánem</a> a <a href="/wiki/New_York" title="New York">New Yorkem</a>, jednou z největších světových módních metropolí. Vzniklo zde několik proslulých módních (a kosmetických) domů, založených osobnostmi jako <a href="/wiki/Coco_Chanel" title="Coco Chanel">Coco Chanel</a>, <a href="/wiki/Christian_Dior" title="Christian Dior">Christian Dior</a> nebo <a href="/wiki/Hubert_de_Givenchy" title="Hubert de Givenchy">Hubert de Givenchy</a>.<a href="#cite_note-124">[121]</a><a href="#cite_note-125">[122]</a><a href="#cite_note-126">[123]</a> Revoluci v módním průmyslu způsobil <a href="/wiki/Yves_Saint_Laurent" class="mw-redirect" title="Yves Saint Laurent">Yves Saint Laurent</a>, když se rozešel se zavedenými normami haute couture a vsadil na <a href="/wiki/Pr%C3%AAt-%C3%A0-porter" title="Prêt-à-porter">prêt-à-porter</a> (konfekční módu všedního dne).<a href="#cite_note-127">[124]</a> V mnohém ho následovala další generace návrhářů jako <a href="/wiki/Jean-Paul_Gaultier" title="Jean-Paul Gaultier">Jean-Paul Gaultier</a>, <a href="/wiki/Christian_Lacroix" title="Christian Lacroix">Christian Lacroix</a> nebo <a href="/wiki/Sonia_Rykiel" title="Sonia Rykiel">Sonia Rykielová</a>. Francie je též světovým lídrem ve výrobě parfémů a jiné kosmetiky (<a href="/wiki/L%27Or%C3%A9al_Paris" class="mw-redirect" title="L'Oréal Paris">L'Oréal</a>, <a href="/wiki/Yves_Rocher" title="Yves Rocher">Yves Rocher</a>). Korporace <a href="/wiki/LVMH_%E2%80%93_Mo%C3%ABt_Hennessy_Louis_Vuitton" title="LVMH – Moët Hennessy Louis Vuitton">LVMH</a> sdružuje mnoho známých značek, kosmetických i módních, například značku <a href="/wiki/Louis_Vuitton" title="Louis Vuitton">Louis Vuitton</a>, proslulou výrobou luxusních kabelek.<a href="#cite_note-128">[125]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Sport">Sport</h2>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=37" title="Editace sekce: Sport" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=37" title="Editovat zdrojový kód sekce Sport">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Tour_de_France_2018,_Stage_12,_Geraint_Thomas_and_Chris_Froome.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b7/Tour_de_France_2018%2C_Stage_12%2C_Geraint_Thomas_and_Chris_Froome.jpg/220px-Tour_de_France_2018%2C_Stage_12%2C_Geraint_Thomas_and_Chris_Froome.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b7/Tour_de_France_2018%2C_Stage_12%2C_Geraint_Thomas_and_Chris_Froome.jpg/330px-Tour_de_France_2018%2C_Stage_12%2C_Geraint_Thomas_and_Chris_Froome.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b7/Tour_de_France_2018%2C_Stage_12%2C_Geraint_Thomas_and_Chris_Froome.jpg/440px-Tour_de_France_2018%2C_Stage_12%2C_Geraint_Thomas_and_Chris_Froome.jpg 2x" data-file-width="3072" data-file-height="2048" /></a><figcaption><a href="/wiki/Tour_de_France" title="Tour de France">Tour de France</a></figcaption></figure> Nejpopulárnějším sportem ve Francii je fotbal. Dalšími populárními sporty jsou <a href="/wiki/Cyklistika" title="Cyklistika">cyklistika</a> (ve Francii se každoročně pořádá světoznámá <a href="/wiki/Tour_de_France" title="Tour de France">Tour de France</a>), <a href="/wiki/Rugby_union" title="Rugby union">ragby</a>, <a href="/wiki/Lehk%C3%A1_atletika" title="Lehká atletika">lehká atletika</a>, <a href="/wiki/Automobilov%C3%BD_sport" title="Automobilový sport">automobilový sport</a> (<a href="/wiki/Grand_Prix_Francie" title="Grand Prix Francie">Grand Prix Francie</a> v <a href="/wiki/Circuit_de_Nevers_Magny-Cours" title="Circuit de Nevers Magny-Cours">Magny-Cours</a>, <a href="/wiki/24_hodin_Le_Mans" title="24 hodin Le Mans">24 hodin Le Mans</a>) a tenis (<a href="/wiki/French_Open" title="French Open">French Open</a> v Paříži). Nejhranějším sportem ve Francii je <a href="/wiki/P%C3%A9tanque" title="Pétanque">pétanque</a>. Různé formy pétanque jsou hrány přibližně 17 miliony Francouzů. Federation Française de Pétanque et Jeu Provençal eviduje 480 000 licencovaných hráčů. Další známou hrou, která pochází z Francie, je <a href="/wiki/Stoln%C3%AD_fotbal" title="Stolní fotbal">stolní fotbal</a>. Mezi Francouzi je velmi populární, což dokazují četnými vítězstvími na světových šampionátech. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Martin_Fourcade_(FRA)_at_start%27_(44077636001).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/93/Martin_Fourcade_%28FRA%29_at_start%27_%2844077636001%29.jpg/220px-Martin_Fourcade_%28FRA%29_at_start%27_%2844077636001%29.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/93/Martin_Fourcade_%28FRA%29_at_start%27_%2844077636001%29.jpg/330px-Martin_Fourcade_%28FRA%29_at_start%27_%2844077636001%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/93/Martin_Fourcade_%28FRA%29_at_start%27_%2844077636001%29.jpg/440px-Martin_Fourcade_%28FRA%29_at_start%27_%2844077636001%29.jpg 2x" data-file-width="3423" data-file-height="2282" /></a><figcaption><a href="/wiki/Martin_Fourcade" title="Martin Fourcade">Martin Fourcade</a></figcaption></figure> Francouzi několikrát pořádali <a href="/wiki/Olympijsk%C3%A9_hry" title="Olympijské hry">olympijské hry</a>: <a href="/wiki/Letn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry" title="Letní olympijské hry">letní</a> v letech <a href="/wiki/Letn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry_1900" title="Letní olympijské hry 1900">1900</a> a <a href="/wiki/Letn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry_1924" title="Letní olympijské hry 1924">1924</a> v Paříži a <a href="/wiki/Zimn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry" title="Zimní olympijské hry">zimní</a> v roce <a href="/wiki/Zimn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry_1924" title="Zimní olympijské hry 1924">1924</a> v <a href="/wiki/Chamonix-Mont-Blanc" title="Chamonix-Mont-Blanc">Chamonix</a>, <a href="/wiki/Zimn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry_1968" title="Zimní olympijské hry 1968">1968</a> v <a href="/wiki/Grenoble" title="Grenoble">Grenoble</a> a <a href="/wiki/Zimn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry_1992" title="Zimní olympijské hry 1992">1992</a> v <a href="/wiki/Albertville" title="Albertville">Albertville</a>. Roku <a href="/wiki/Letn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry_2024" title="Letní olympijské hry 2024">2024</a> se budou letní olympijské hry znovu konat v Paříži.<a href="#cite_note-129">[126]</a> <a href="/wiki/Pierre_de_Coubertin" title="Pierre de Coubertin">Pierre de Coubertin</a> byl klíčovou postavou při obnovování tradice olympijských her na konci 19. století.<a href="#cite_note-130">[127]</a> Francie se zúčastňuje olympijských her již od těch prvních v Athénách roku <a href="/wiki/Letn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry_1896" title="Letní olympijské hry 1896">1896</a>, kde získala pět zlatých. K roku 2018 činil počet zlatých medailí na letních i zimních olympiádách 248, což Francii řadilo na páté místo v historické tabulce národů.<a href="#cite_note-131">[128]</a> V cyklistice Francouzi historickou tabulku dokonce vedou (mj. díky jménům jako <a href="/wiki/Paul_Masson" title="Paul Masson">Paul Masson</a>, <a href="/wiki/Robert_Charpentier" title="Robert Charpentier">Robert Charpentier</a>, <a href="/wiki/Daniel_Morelon" title="Daniel Morelon">Daniel Morelon</a>, <a href="/wiki/Florian_Rousseau" title="Florian Rousseau">Florian Rousseau</a> či <a href="/wiki/F%C3%A9licia_Ballangerov%C3%A1" title="Félicia Ballangerová">Félicia Ballangerová</a>). Nejúspěšnějším francouzským olympionikem je biatlonista <a href="/wiki/Martin_Fourcade" title="Martin Fourcade">Martin Fourcade</a>, který vybojoval pět zlatých a dvě stříbrné.<a href="#cite_note-132">[129]</a> Čtyři zlaté mají šermíři <a href="/wiki/Christian_d%27Oriola" title="Christian d'Oriola">Christian d'Oriola</a> a <a href="/wiki/Lucien_Gaudin" title="Lucien Gaudin">Lucien Gaudin</a>. Tři nejcennější kovy si z olympiády odvezli běžkyně na krátkých tratích <a href="/wiki/Marie-Jos%C3%A9_P%C3%A9recov%C3%A1" title="Marie-José Pérecová">Marie-José Pérecová</a>, legendární sjezdař <a href="/wiki/Jean-Claude_Killy" title="Jean-Claude Killy">Jean-Claude Killy</a>, nebo vodní slalomář <a href="/wiki/Tony_Estanguet" title="Tony Estanguet">Tony Estanguet</a>. Vynikající bilanci tří individuálních medailí mají i sjezdařka <a href="/wiki/Marielle_Goitschelov%C3%A1" title="Marielle Goitschelová">Marielle Goitschelová</a> a meziválečný vzpěrač <a href="/wiki/Louis_Hostin" title="Louis Hostin">Louis Hostin</a>.<figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Platini_juventus2.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f6/Platini_juventus2.jpg/150px-Platini_juventus2.jpg" decoding="async" width="150" height="295" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f6/Platini_juventus2.jpg/225px-Platini_juventus2.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f6/Platini_juventus2.jpg 2x" data-file-width="260" data-file-height="511" /></a><figcaption><a href="/wiki/Michel_Platini" title="Michel Platini">Michel Platini</a></figcaption></figure><a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_fotbalov%C3%A1_reprezentace" title="Francouzská fotbalová reprezentace">Francouzská fotbalová reprezentace</a> dvakrát vyhrála <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_ve_fotbale" title="Mistrovství světa ve fotbale">mistrovství světa</a> (<a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_ve_fotbale_1998" title="Mistrovství světa ve fotbale 1998">1998</a>, <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_ve_fotbale_2018" title="Mistrovství světa ve fotbale 2018">2018</a>), dvakrát získala stříbro (<a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_ve_fotbale_2006" title="Mistrovství světa ve fotbale 2006">2006</a>, <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_ve_fotbale_2022" title="Mistrovství světa ve fotbale 2022">2022</a>) a dvakrát bronz (<a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_ve_fotbale_1958" title="Mistrovství světa ve fotbale 1958">1958</a>, <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_ve_fotbale_1986" title="Mistrovství světa ve fotbale 1986">1986</a>). Dvakrát též triumfovala na <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_Evropy_ve_fotbale" title="Mistrovství Evropy ve fotbale">mistrovství Evropy</a> (<a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_Evropy_ve_fotbale_1984" title="Mistrovství Evropy ve fotbale 1984">1984</a>, <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_Evropy_ve_fotbale_2000" title="Mistrovství Evropy ve fotbale 2000">2000</a>). Jediný francouzský klub, <a href="/wiki/Olympique_de_Marseille" class="mw-redirect" title="Olympique de Marseille">Olympique Marseille</a>, dokázal vyhrát nejprestižnější evropskou klubovou soutěž, <a href="/wiki/Liga_mistr%C5%AF_UEFA" title="Liga mistrů UEFA">Ligu mistrů</a>. <a href="/wiki/Paris_Saint-Germain_FC" title="Paris Saint-Germain FC">Paris St. Germain</a> zvítězil v <a href="/wiki/Poh%C3%A1r_v%C3%ADt%C4%9Bz%C5%AF_poh%C3%A1r%C5%AF" title="Pohár vítězů pohárů">Poháru vítězů pohárů</a>. Na těchto úspěších se podílela řada osobností. Generaci 50. let dominovali <a href="/wiki/Raymond_Kopa" title="Raymond Kopa">Raymond Kopa</a> (<a href="/wiki/Zlat%C3%BD_m%C3%AD%C4%8D_1958" title="Zlatý míč 1958">Zlatý míč 1958</a>) a <a href="/wiki/Just_Fontaine" title="Just Fontaine">Just Fontaine</a> (nejlepší střelec <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_ve_fotbale_1958" title="Mistrovství světa ve fotbale 1958">MS 1958</a>). Té z 80. let zejména <a href="/wiki/Michel_Platini" title="Michel Platini">Michel Platini</a> (<a href="/wiki/Zlat%C3%BD_m%C3%AD%C4%8D_1983" title="Zlatý míč 1983">Zlatý míč 1983</a>, <a href="/wiki/Zlat%C3%BD_m%C3%AD%C4%8D_1984" title="Zlatý míč 1984">1984</a>, <a href="/wiki/Zlat%C3%BD_m%C3%AD%C4%8D_1985" title="Zlatý míč 1985">1985</a>), <a href="/wiki/Alain_Giresse" title="Alain Giresse">Alain Giresse</a> či <a href="/wiki/Jean_Tigana" title="Jean Tigana">Jean Tigana</a>. Největšími hvězdami 90. let byli <a href="/wiki/Zinedine_Zidane" class="mw-redirect" title="Zinedine Zidane">Zinedine Zidane</a> (<a href="/wiki/Zlat%C3%BD_m%C3%AD%C4%8D_1998" title="Zlatý míč 1998">Zlatý míč 1998</a>), <a href="/wiki/Jean-Pierre_Papin" title="Jean-Pierre Papin">Jean-Pierre Papin</a> (<a href="/wiki/Zlat%C3%BD_m%C3%AD%C4%8D_1991" title="Zlatý míč 1991">Zlatý míč 1991</a>), <a href="/wiki/Eric_Cantona" title="Eric Cantona">Eric Cantona</a> či <a href="/wiki/Thierry_Henry" title="Thierry Henry">Thierry Henry</a>. Pilíři mužstva, jež triumfovalo na mistrovství světa v Rusku roku 2018, byli <a href="/wiki/N%27Golo_Kant%C3%A9" title="N'Golo Kanté">N´Golo Kanté</a>, <a href="/wiki/Antoine_Griezmann" title="Antoine Griezmann">Antoine Griezmann</a> a <a href="/wiki/Kylian_Mbapp%C3%A9" title="Kylian Mbappé">Kylian Mbappé</a>. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Nikola_Karabati%C4%87_(Montpellier_HB)_-_Handball_player_of_France_(1).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f9/Nikola_Karabati%C4%87_%28Montpellier_HB%29_-_Handball_player_of_France_%281%29.jpg/220px-Nikola_Karabati%C4%87_%28Montpellier_HB%29_-_Handball_player_of_France_%281%29.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f9/Nikola_Karabati%C4%87_%28Montpellier_HB%29_-_Handball_player_of_France_%281%29.jpg/330px-Nikola_Karabati%C4%87_%28Montpellier_HB%29_-_Handball_player_of_France_%281%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f9/Nikola_Karabati%C4%87_%28Montpellier_HB%29_-_Handball_player_of_France_%281%29.jpg/440px-Nikola_Karabati%C4%87_%28Montpellier_HB%29_-_Handball_player_of_France_%281%29.jpg 2x" data-file-width="1800" data-file-height="1200" /></a><figcaption><a href="/wiki/Nikola_Karabati%C4%87" title="Nikola Karabatić">Nikola Karabatić</a></figcaption></figure> Od 90. let 20. století Francouzi zažívají sérii úspěchů v házené. <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_mu%C5%BEsk%C3%A1_h%C3%A1zenk%C3%A1%C5%99sk%C3%A1_reprezentace" title="Francouzská mužská házenkářská reprezentace">Mužský tým</a> dvakrát vyhrál olympijský turnaj (<a href="/wiki/H%C3%A1zen%C3%A1_na_Letn%C3%ADch_olympijsk%C3%BDch_hr%C3%A1ch_2008" title="Házená na Letních olympijských hrách 2008">2008</a>, <a href="/wiki/H%C3%A1zen%C3%A1_na_Letn%C3%ADch_olympijsk%C3%BDch_hr%C3%A1ch_2012" title="Házená na Letních olympijských hrách 2012">2012</a>) a šestkrát <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_v_h%C3%A1zen%C3%A9_mu%C5%BE%C5%AF" title="Mistrovství světa v házené mužů">mistrovství světa</a> (<a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_v_h%C3%A1zen%C3%A9_mu%C5%BE%C5%AF_1995" title="Mistrovství světa v házené mužů 1995">1995</a>, <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_v_h%C3%A1zen%C3%A9_mu%C5%BE%C5%AF_2001" title="Mistrovství světa v házené mužů 2001">2001</a>, <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_v_h%C3%A1zen%C3%A9_mu%C5%BE%C5%AF_2009" title="Mistrovství světa v házené mužů 2009">2009</a>, <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_v_h%C3%A1zen%C3%A9_mu%C5%BE%C5%AF_2011" title="Mistrovství světa v házené mužů 2011">2011</a>, <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_v_h%C3%A1zen%C3%A9_mu%C5%BE%C5%AF_2015" title="Mistrovství světa v házené mužů 2015">2015</a>, <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_v_h%C3%A1zen%C3%A9_mu%C5%BE%C5%AF_2017" title="Mistrovství světa v házené mužů 2017">2017</a>), <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_%C5%BEensk%C3%A1_h%C3%A1zenk%C3%A1%C5%99sk%C3%A1_reprezentace" title="Francouzská ženská házenkářská reprezentace">ženský</a> dvakrát vyhrál <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_v_h%C3%A1zen%C3%A9_%C5%BEen" title="Mistrovství světa v házené žen">světový šampionát</a> (<a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_v_h%C3%A1zen%C3%A9_%C5%BEen_2003" title="Mistrovství světa v házené žen 2003">2003</a>, <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_v_h%C3%A1zen%C3%A9_%C5%BEen_2017" title="Mistrovství světa v házené žen 2017">2017</a>). <a href="/wiki/Nikola_Karabati%C4%87" title="Nikola Karabatić">Nikola Karabatić</a> byl třikrát zvolen <a href="/wiki/Hr%C3%A1%C4%8D_roku_IHF" title="Hráč roku IHF">nejlepším házenkářem</a> světa (2007, 2014, 2016).<a href="#cite_note-133">[130]</a> Stejného ocenění se mezi ženami dostalo <a href="/wiki/Allison_Pineauov%C3%A1" title="Allison Pineauová">Allison Pineauové</a>.<a href="#cite_note-134">[131]</a> <a href="/wiki/Thierry_Omeyer" title="Thierry Omeyer">Thierry Omeyer</a> byl zvolen nejlepší házenkářským brankářem všech dob.<a href="#cite_note-135">[132]</a> <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_mu%C5%BEsk%C3%A1_basketbalov%C3%A1_reprezentace" title="Francouzská mužská basketbalová reprezentace">Francouzská mužská basketbalová reprezentace</a> zažívá po roce 2000 nejlepší éru své historie, v roce <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_Evropy_v_basketbalu_mu%C5%BE%C5%AF_2013" title="Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 2013">2013</a> vyhrála <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_Evropy_v_basketbalu_mu%C5%BE%C5%AF" title="Mistrovství Evropy v basketbalu mužů">mistrovství Evropy</a><a href="#cite_note-136">[133]</a>, na olympijských hrách brala stříbro (<a href="/wiki/Basketbal_na_Letn%C3%ADch_olympijsk%C3%BDch_hr%C3%A1ch_2000" title="Basketbal na Letních olympijských hrách 2000">2000</a>), na světovém šampionátu bronz (<a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_v_basketbalu_mu%C5%BE%C5%AF_2014" title="Mistrovství světa v basketbalu mužů 2014">2014</a>).<a href="#cite_note-137">[134]</a> Největší osobností této éry je <a href="/wiki/Tony_Parker" title="Tony Parker">Tony Parker</a>, který byl již dvakrát (2007, 2013) vyhlášen nejlepším basketbalistou Evropy (v anketě <a href="/wiki/Euroscar" title="Euroscar">Euroscar</a>).<a href="#cite_note-138">[135]</a> <a href="/wiki/Antoine_Rigaudeau" title="Antoine Rigaudeau">Antoine Rigaudeau</a> je členem síně slávy <a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_basketbalov%C3%A1_federace" title="Mezinárodní basketbalová federace">Mezinárodní basketbalové federace</a>.<a href="#cite_note-:0-139">[136]</a> Podobný vzestup zažil v novém tisíciletí ženský basketbal, Francouzky poprvé vyhrály mistrovství Evropy (<a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_Evropy_v_basketbalu_%C5%BEen_2001" title="Mistrovství Evropy v basketbalu žen 2001">2001</a>, <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_Evropy_v_basketbalu_%C5%BEen_2009" title="Mistrovství Evropy v basketbalu žen 2009">2009</a>)<a href="#cite_note-140">[137]</a> a získaly stříbro na OH (<a href="/wiki/Basketbal_na_Letn%C3%ADch_olympijsk%C3%BDch_hr%C3%A1ch_2012" title="Basketbal na Letních olympijských hrách 2012">2012</a>).<a href="#cite_note-141">[138]</a> Symboly tohoto vzestupu jsou hráčky jako <a href="/wiki/Sandrine_Grudaov%C3%A1" title="Sandrine Grudaová">Sandrine Grudaová</a> nebo <a href="/wiki/C%C3%A9line_Dumercov%C3%A1" title="Céline Dumercová">Céline Dumercová</a>, jež byly obě vyhlášeny nejlepšími basketbalistkami Evropy. Členkou síně slávy FIBA je <a href="/wiki/Jacky_Chazalonov%C3%A1" title="Jacky Chazalonová">Jacky Chazalonová</a>.<a href="#cite_note-:0-139">[136]</a> Také <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_mu%C5%BEsk%C3%A1_volejbalov%C3%A1_reprezentace" title="Francouzská mužská volejbalová reprezentace">volejbalisté</a> se ve 21. století vyšvihli mezi světovou špičku a vyhráli <a href="/wiki/Volejbal_na_letn%C3%ADch_olympijsk%C3%BDch_hr%C3%A1ch" title="Volejbal na letních olympijských hrách">olympiádu</a> (<a href="/wiki/Volejbal_na_Letn%C3%ADch_olympijsk%C3%BDch_hr%C3%A1ch_2020" title="Volejbal na Letních olympijských hrách 2020">2020</a>) i <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_Evropy_ve_volejbale_mu%C5%BE%C5%AF" title="Mistrovství Evropy ve volejbale mužů">evropský šampionát</a> (<a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_Evropy_ve_volejbale_mu%C5%BE%C5%AF_2015" title="Mistrovství Evropy ve volejbale mužů 2015">2015</a>).<a href="#cite_note-142">[139]</a><a href="#cite_note-143">[140]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Alain_Prost,_1990_USA_GP_Phoenix.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/40/Alain_Prost%2C_1990_USA_GP_Phoenix.jpg/220px-Alain_Prost%2C_1990_USA_GP_Phoenix.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/40/Alain_Prost%2C_1990_USA_GP_Phoenix.jpg/330px-Alain_Prost%2C_1990_USA_GP_Phoenix.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/40/Alain_Prost%2C_1990_USA_GP_Phoenix.jpg/440px-Alain_Prost%2C_1990_USA_GP_Phoenix.jpg 2x" data-file-width="3135" data-file-height="2090" /></a><figcaption><a href="/wiki/Alain_Prost" title="Alain Prost">Alain Prost</a></figcaption></figure> Světovou tenisovou jedničkou i vítězkou Wimbledonu byla <a href="/wiki/Am%C3%A9lie_Mauresmov%C3%A1" title="Amélie Mauresmová">Amélie Mauresmová</a>.<a href="#cite_note-144">[141]</a> Wimbledon vyhrála i <a href="/wiki/Marion_Bartoliov%C3%A1" title="Marion Bartoliová">Marion Bartoliová</a>.<a href="#cite_note-145">[142]</a> <a href="/wiki/Mary_Pierceov%C3%A1" title="Mary Pierceová">Mary Pierceová</a> vyhrála <a href="/wiki/Australian_Open" title="Australian Open">Australian Open</a> a domácí grandslam na <a href="/wiki/French_Open" title="French Open">Roland Garros</a>, v tom druhém ji dokázal napodobit <a href="/wiki/Yannick_Noah" title="Yannick Noah">Yannick Noah</a>. <a href="/wiki/Suzanne_Lenglenov%C3%A1" title="Suzanne Lenglenová">Suzanne Lenglenová</a> byla hvězdou tenisového pravěku, získala dvě olympijská zlata (<a href="/wiki/Letn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry_1920" title="Letní olympijské hry 1920">1920</a>) a 21 grandslamových titulů.<a href="#cite_note-146">[143]</a> <a href="/wiki/Alain_Prost" title="Alain Prost">Alain Prost</a> je čtyřnásobným mistrem světa <a href="/wiki/Formule_1" title="Formule 1">Formule 1</a>. <a href="/wiki/S%C3%A9bastien_Loeb" title="Sébastien Loeb">Sébastien Loeb</a> drží rekord v počtu titulů <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_v_rallye" title="Mistrovství světa v rallye">mistra světa v závodech rallye</a>, pronásledován svým krajanem <a href="/wiki/S%C3%A9bastien_Ogier" title="Sébastien Ogier">Sébastienem Ogierem</a>. <a href="/wiki/Johann_Zarco" title="Johann Zarco">Johann Zarco</a> je dvojnásobným <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_silni%C4%8Dn%C3%ADch_motocykl%C5%AF" title="Mistrovství světa silničních motocyklů">mistrem světa v závodech silničních motocyklů</a>. K legendárním profesionálním cyklistům patřili <a href="/wiki/Jacques_Anquetil" title="Jacques Anquetil">Jacques Anquetil</a>, <a href="/wiki/Bernard_Hinault" title="Bernard Hinault">Bernard Hinault</a> nebo <a href="/wiki/Louison_Bobet" title="Louison Bobet">Louison Bobet</a>. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Turismus">Turismus</h2>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=38" title="Editace sekce: Turismus" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=38" title="Editovat zdrojový kód sekce Turismus">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Tour_eiffel_at_sunrise_from_the_trocadero.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/af/Tour_eiffel_at_sunrise_from_the_trocadero.jpg/170px-Tour_eiffel_at_sunrise_from_the_trocadero.jpg" decoding="async" width="170" height="255" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/af/Tour_eiffel_at_sunrise_from_the_trocadero.jpg/255px-Tour_eiffel_at_sunrise_from_the_trocadero.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/af/Tour_eiffel_at_sunrise_from_the_trocadero.jpg/340px-Tour_eiffel_at_sunrise_from_the_trocadero.jpg 2x" data-file-width="2336" data-file-height="3504" /></a><figcaption><a href="/wiki/Eiffelova_v%C4%9B%C5%BE" title="Eiffelova věž">Eiffelova věž</a></figcaption></figure> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Vue_a%C3%A9rienne_du_domaine_de_Versailles_par_ToucanWings_001.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/96/Vue_a%C3%A9rienne_du_domaine_de_Versailles_par_ToucanWings_001.jpg/220px-Vue_a%C3%A9rienne_du_domaine_de_Versailles_par_ToucanWings_001.jpg" decoding="async" width="220" height="127" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/96/Vue_a%C3%A9rienne_du_domaine_de_Versailles_par_ToucanWings_001.jpg/330px-Vue_a%C3%A9rienne_du_domaine_de_Versailles_par_ToucanWings_001.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/96/Vue_a%C3%A9rienne_du_domaine_de_Versailles_par_ToucanWings_001.jpg/440px-Vue_a%C3%A9rienne_du_domaine_de_Versailles_par_ToucanWings_001.jpg 2x" data-file-width="4352" data-file-height="2511" /></a><figcaption><a href="/wiki/Versailles_(z%C3%A1mek)" title="Versailles (zámek)">Zámek Versailles</a></figcaption></figure> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Louvre_Museum_Wikimedia_Commons.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/66/Louvre_Museum_Wikimedia_Commons.jpg/220px-Louvre_Museum_Wikimedia_Commons.jpg" decoding="async" width="220" height="92" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/66/Louvre_Museum_Wikimedia_Commons.jpg/330px-Louvre_Museum_Wikimedia_Commons.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/66/Louvre_Museum_Wikimedia_Commons.jpg/440px-Louvre_Museum_Wikimedia_Commons.jpg 2x" data-file-width="6740" data-file-height="2832" /></a><figcaption>Muzeum <a href="/wiki/Louvre" title="Louvre">Louvre</a></figcaption></figure> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Chateau_de_Chenonceau_2008E.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d0/Chateau_de_Chenonceau_2008E.jpg/220px-Chateau_de_Chenonceau_2008E.jpg" decoding="async" width="220" height="118" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d0/Chateau_de_Chenonceau_2008E.jpg/330px-Chateau_de_Chenonceau_2008E.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d0/Chateau_de_Chenonceau_2008E.jpg/440px-Chateau_de_Chenonceau_2008E.jpg 2x" data-file-width="5208" data-file-height="2800" /></a><figcaption><a href="/wiki/Z%C3%A1mek_Chenonceau" class="mw-redirect" title="Zámek Chenonceau">Zámek Chenonceau</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Mont-Saint-Michel_vu_du_ciel.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/78/Mont-Saint-Michel_vu_du_ciel.jpg/220px-Mont-Saint-Michel_vu_du_ciel.jpg" decoding="async" width="220" height="124" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/78/Mont-Saint-Michel_vu_du_ciel.jpg/330px-Mont-Saint-Michel_vu_du_ciel.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/78/Mont-Saint-Michel_vu_du_ciel.jpg/440px-Mont-Saint-Michel_vu_du_ciel.jpg 2x" data-file-width="4000" data-file-height="2250" /></a><figcaption><a href="/wiki/Mont-Saint-Michel" title="Mont-Saint-Michel">Mont-Saint-Michel</a></figcaption></figure> Francie patří k turisticky nejzajímavějším cílům. V roce 2012 ji kupříkladu navštívilo 83 milionů turistů, což bylo nejvíce na světě (s odstupem následovaly mnohem větší země Spojené státy a Čína). Zdaleka nejpopulárnější turistickou atrakcí je <a href="/wiki/Eiffelova_v%C4%9B%C5%BE" title="Eiffelova věž">Eiffelova věž</a> v Paříži, která se stala symbolem celé Francie. Každoročně si ji přijede prohlédnout přes 6 milionů návštěvníků jak z tuzemska tak ze zahraničí. Byla postavena v letech 1887 až 1889 a až do roku 1930 byla s výškou 300,6 metru nejvyšší stavbou světa. Dnes měří včetně antény na vrcholu 324 metrů. Je pojmenována po svém konstruktérovi <a href="/wiki/Gustave_Eiffel" title="Gustave Eiffel">Gustavu Eiffelovi</a>.<a href="#cite_note-147">[144]</a> Druhou nejnavštěvovanější památkou ve Francii je <a href="/wiki/Versailles_(z%C3%A1mek)" title="Versailles (zámek)">zámek Versailles</a>, v letech 1682–1789 sídlo francouzských králů. Z dalších architektonických památek přitahují nejvíce pozornosti <a href="/wiki/Pont_du_Gard" title="Pont du Gard">Pont du Gard</a>, antický <a href="/wiki/Akvadukt" title="Akvadukt">akvadukt</a> v jižní Francii ležící asi 25 km severovýchodně od města <a href="/wiki/N%C3%AEmes" title="Nîmes">Nîmes</a><a href="#cite_note-148">[145]</a>, pařížský <a href="/wiki/V%C3%ADt%C4%9Bzn%C3%BD_oblouk_(Pa%C5%99%C3%AD%C5%BE)" title="Vítězný oblouk (Paříž)">Vítězný oblouk</a>, který dal postavit <a href="/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte">Napoleon Bonaparte</a> na paměť svého vítězství v <a href="/wiki/Bitva_u_Slavkova" title="Bitva u Slavkova">bitvě u Slavkova</a><a href="#cite_note-149">[146]</a>, klášter na <a href="/wiki/Mont-Saint-Michel" title="Mont-Saint-Michel">Mont-Saint-Michel</a> v Normandii<a href="#cite_note-150">[147]</a>, gotická kaple <a href="/wiki/Sainte-Chapelle" title="Sainte-Chapelle">Sainte-Chapelle</a> v Paříži (součást komplexu <a href="/wiki/Justi%C4%8Dn%C3%AD_pal%C3%A1c_v_Pa%C5%99%C3%AD%C5%BEi" title="Justiční palác v Paříži">Justičního paláce</a>) nebo pevnost <a href="/wiki/Carcassonne" title="Carcassonne">Carcassonne</a>.<a href="#cite_note-151">[148]</a> V hlavním městě jsou to dále chrámy <a href="/wiki/Katedr%C3%A1la_Notre-Dame_(Pa%C5%99%C3%AD%C5%BE)" title="Katedrála Notre-Dame (Paříž)">Notre Dame</a> a <a href="/wiki/Bazilika_Sacr%C3%A9-C%C5%93ur" title="Bazilika Sacré-Cœur">Sacré-Cœur</a><a href="#cite_note-152">[149]</a>, či známé bulváry jako <a href="/wiki/Boulevard_Saint-Michel" title="Boulevard Saint-Michel">Boulevard Saint-Michel</a> nebo <a href="/wiki/Avenue_des_Champs-%C3%89lys%C3%A9es" title="Avenue des Champs-Élysées">Avenue des Champs-Élysées</a> (kde se nachází i <a href="/wiki/Elysejsk%C3%BD_pal%C3%A1c" title="Elysejský palác">Elysejský palác</a>, rezidence francouzských prezidentů). Mimo metropoli pak <a href="/wiki/Katedr%C3%A1la_Notre-Dame_(Chartres)" title="Katedrála Notre-Dame (Chartres)">katedrála v Chartres</a>, <a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_V%C3%A9zelay" title="Klášter Vézelay">klášter Vézelay</a>, <a href="/wiki/Katedr%C3%A1la_Notre-Dame_(Amiens)" title="Katedrála Notre-Dame (Amiens)">katedrála v Amiens</a>, <a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Fontenay" title="Klášter Fontenay">klášter Fontenay</a>, <a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Saint-Savin-sur-Gartempe" title="Klášter Saint-Savin-sur-Gartempe">klášter Saint-Savin-sur-Gartempe</a>, <a href="/wiki/Katedr%C3%A1la_Notre-Dame_(Reme%C5%A1)" title="Katedrála Notre-Dame (Remeš)">katedrála v Remeši</a> nebo <a href="/wiki/Katedr%C3%A1la_svat%C3%A9ho_%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1na_(Bourges)" title="Katedrála svatého Štěpána (Bourges)">katedrála v Bourges</a>. Velký zájem budí i muzea a galerie. <a href="/wiki/Louvre" title="Louvre">Louvre</a> je nejnavštěvovanějším muzeem na světě a třetím největším na světě.<a href="#cite_note-153">[150]</a> Mnoho milovníků kultury míří však i do galerie moderního umění <a href="/wiki/Centre_Georges_Pompidou" title="Centre Georges Pompidou">Centre Georges Pompidou</a>, do <a href="/wiki/Muzeum_Orsay" title="Muzeum Orsay">Muzea Orsay</a>, kde lze nalézt unikátní sbírku francouzských impresionistů, a do <a href="/wiki/Mus%C3%A9e_du_quai_Branly" title="Musée du quai Branly">Musée du quai Branly</a>, které se specializuje na neevropské umění. Dalšími významnými institucemi jsou technické muzeum <a href="/wiki/Cit%C3%A9_des_sciences_et_de_l%27industrie" title="Cité des sciences et de l'industrie">Cité des sciences et de l'industrie</a> a přírodopisné muzeum <a href="/wiki/Mus%C3%A9um_national_d%27histoire_naturelle" title="Muséum national d'histoire naturelle">Muséum national d'histoire naturelle</a>. V <a href="/wiki/Invalidovna_(Pa%C5%99%C3%AD%C5%BE)" title="Invalidovna (Paříž)">Invalidovně</a> se nachází, mimo jiné, i <a href="/wiki/Mus%C3%A9e_de_l%27Arm%C3%A9e" title="Musée de l'Armée">vojenské muzeum</a>. Francie disponuje také řadou historických hradů a zámků: <a href="/wiki/Ch%C3%A2teau_du_Haut-K%C5%93nigsbourg" class="mw-redirect" title="Château du Haut-Kœnigsbourg">Château du Haut-Kœnigsbourg</a>, <a href="/wiki/Z%C3%A1mek_ve_Fontainebleau" class="mw-redirect" title="Zámek ve Fontainebleau">zámek ve Fontainebleau</a>, <a href="/wiki/Z%C3%A1mek_Amboise" class="mw-redirect" title="Zámek Amboise">zámek Amboise</a>, <a href="/wiki/Z%C3%A1mek_Uss%C3%A9" title="Zámek Ussé">zámek Ussé</a>, <a href="/wiki/Z%C3%A1mek_Villandry" class="mw-redirect" title="Zámek Villandry">zámek Villandry</a>, <a href="/wiki/Z%C3%A1mek_Chenonceau" class="mw-redirect" title="Zámek Chenonceau">zámek Chenonceau</a>, <a href="/wiki/Z%C3%A1mek_Montsoreau" title="Zámek Montsoreau">zámek Montsoreau</a>, <a href="/wiki/Chantilly_(z%C3%A1mek)" title="Chantilly (zámek)">zámek Chantilly</a>, zámek <a href="/wiki/Vaux-le-Vicomte" title="Vaux-le-Vicomte">Vaux-le-Vicomte</a>. Mnoho turistů míří také do zábavního parku <a href="/wiki/Disneyland_Paris" title="Disneyland Paris">Disneyland Paris</a>. Za letními radovánkami pak míří turisté z celého světa na <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_Rivi%C3%A9ra" title="Francouzská Riviéra">Francouzskou Riviéru</a> (Côte d'Azur).<a href="#cite_note-154">[151]</a> Ve Francii lze rovněž nalézt řadu významných míst pro věřící a křesťanské poutníky, vede tudy značná část <a href="/wiki/Svatojakubsk%C3%A1_cesta" title="Svatojakubská cesta">Svatojakubské cesty</a>. Mnoho poutníků míří i do městečka <a href="/wiki/Lurdy" title="Lurdy">Lurdy</a>, spojeného s nejznámějším mariánským zjevením, klíčovým místem zde je <a href="/wiki/Svatyn%C4%9B_Panny_Marie_Lurdsk%C3%A9" title="Svatyně Panny Marie Lurdské">Svatyně Panny Marie Lurdské</a>, která byla zapsána, jako mnoho dalších výše jmenovaných památek, na seznam <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A9_d%C4%9Bdictv%C3%AD" title="Světové dědictví">světového dědictví</a> UNESCO. Zápisu se dočkaly krom toho i antické památky v <a href="/wiki/Arles" title="Arles">Arles</a> a <a href="/wiki/Orange_(Francie)" title="Orange (Francie)">Orange</a>, <a href="/wiki/Kr%C3%A1lovsk%C3%A9_soln%C3%A9_doly_v_Arc-et-Senans" class="mw-redirect" title="Královské solné doly v Arc-et-Senans">královské solné doly v Arc-et-Senans</a>, historická centra <a href="/wiki/Avignon" title="Avignon">Avignonu</a>, <a href="/wiki/Le_Havre" title="Le Havre">Le Havru</a>, <a href="/wiki/Bordeaux" title="Bordeaux">Bordeaux</a> a <a href="/wiki/Lyon" title="Lyon">Lyonu</a> a proslulé jeskynní malby v <a href="/wiki/Lascaux" title="Lascaux">Lascaux</a> a v <a href="/wiki/Chauvetova_jeskyn%C4%9B" title="Chauvetova jeskyně">Chauvetově jeskyni</a>. Z přírodních památek je to například skalní masiv <a href="/wiki/Monte_Perdido" title="Monte Perdido">Monte Perdido</a>.<a href="#cite_note-155">[152]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Odkazy">Odkazy</h2>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=39" title="Editace sekce: Odkazy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=39" title="Editovat zdrojový kód sekce Odkazy">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Poznámky">Poznámky</h3>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=40" title="Editace sekce: Poznámky" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=40" title="Editovat zdrojový kód sekce Poznámky">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-references-wrap"><ol class="references"> <li id="cite_note-1"><a href="#cite_ref-1">↑</a> Francouzská území v Oceánii (Nová Kaledonie, Francouzská Polynésie a Wallis a Futuna) používají <a href="/wiki/CFP_frank" title="CFP frank">CFP frank</a>, který je <a href="/wiki/Seznam_m%C4%9Bn_s_pevn%C3%BDm_sm%C4%9Bnn%C3%BDm_kurzem" title="Seznam měn s pevným směnným kurzem">pevně navázán</a> na euro </li> <li id="cite_note-2"><a href="#cite_ref-2">↑</a> území tvořící tzv. <a href="/wiki/Z%C3%A1mo%C5%99sk%C3%A1_Francie" title="Zámořská Francie">Zámořskou Francii</a> používají kromě .fr vlastní domény: <a href="/wiki/.re" title=".re">.re</a>, <a href="/wiki/.yt" title=".yt">.yt</a>, <a href="/wiki/.gp" title=".gp">.gp</a>, <a href="/wiki/.gf" title=".gf">.gf</a>, <a href="/wiki/.mq" title=".mq">.mq</a>, <a href="/wiki/.bl" title=".bl">.bl</a>, <a href="/wiki/.mf" title=".mf">.mf</a>, <a href="/wiki/.pf" title=".pf">.pf</a>, <a href="/wiki/.nc" title=".nc">.nc</a>, <a href="/wiki/.pm" title=".pm">.pm</a>, <a href="/wiki/.wf" title=".wf">.wf</a>, <a href="/wiki/.tf" title=".tf">.tf</a> </li> <li id="cite_note-3"><a href="#cite_ref-3">↑</a> <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_Guyana" title="Francouzská Guyana">Francouzská Guyana</a> leží v Jižní Americe, <a href="/wiki/Guadeloupe" title="Guadeloupe">Guadeloupe</a> a <a href="/wiki/Martinik" title="Martinik">Martinik</a> v Karibském moři a <a href="/wiki/R%C3%A9union" title="Réunion">Réunion</a> a <a href="/wiki/Mayotte" title="Mayotte">Mayotte</a> v Indickém oceánu u pobřeží Afriky. Všech pět <a href="/wiki/Administrativn%C3%AD_d%C4%9Blen%C3%AD_Francie" title="Administrativní dělení Francie">je považováno za nedílnou součást Francouzské republiky</a>. K Francii patří také <a href="/wiki/Saint_Pierre_a_Miquelon" title="Saint Pierre a Miquelon">Saint Pierre a Miquelon</a> v Severní Americe; <a href="/wiki/Svat%C3%BD_Bartolom%C4%9Bj_(ostrov)" title="Svatý Bartoloměj (ostrov)">Svatý Bartoloměj</a> a <a href="/wiki/Svat%C3%BD_Martin_(ostrov)" title="Svatý Martin (ostrov)">Svatý Martin</a> v Karibiku; <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_Polyn%C3%A9sie" title="Francouzská Polynésie">Francouzská Polynésie</a>, <a href="/wiki/Nov%C3%A1_Kaledonie" title="Nová Kaledonie">Nová Kaledonie</a>, <a href="/wiki/Wallis_a_Futuna" title="Wallis a Futuna">Wallis a Futuna</a> a <a href="/wiki/Ostrov_Clipperton" class="mw-redirect" title="Ostrov Clipperton">ostrov Clipperton</a> v Tichém oceánu; a <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_ji%C5%BEn%C3%AD_a_antarktick%C3%A1_%C3%BAzem%C3%AD" title="Francouzská jižní a antarktická území">Francouzská jižní a antarktická území</a>. </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Reference">Reference</h3>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=41" title="Editace sekce: Reference" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=41" title="Editovat zdrojový kód sekce Reference">editovat zdroj</a>]</div> V tomto článku byl použit <a href="/wiki/Wikipedie:WikiProjekt_P%C5%99eklad/Rady" title="Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady">překlad</a> textu z článku <a class="external text" href="https://en.wikipedia.org/wiki/France?oldid=1184754495">France</a> na anglické Wikipedii. <div class="mw-references-wrap mw-references-columns"><ol class="references"> <li id="cite_note-Field_Listing_::_Area-4"><a href="#cite_ref-Field_Listing_::_Area_4-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Field Listing :: Area [online]. CIA [cit. 2015-11-01]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20140131115000/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2147.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2147.html">originálu</a> dne 31 January 2014.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Field+Listing+%3A%3A+Area&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cia.gov%2Flibrary%2Fpublications%2Fthe-world-factbook%2Ffields%2F2147.html&rft.pub=CIA"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-pop_est-5"><a href="#cite_ref-pop_est_5-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Bilan démographique 2022 – Composantes de la croissance démographique, France [online]. 17 January 2023 [cit. 2022-01-27]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.insee.fr/fr/statistiques/6686993?sommaire=6686521#titre-bloc-1">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Bilan+d%C3%A9mographique+2022+%E2%80%93+Composantes+de+la+croissance+d%C3%A9mographique%2C+France&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.insee.fr%2Ffr%2Fstatistiques%2F6686993%3Fsommaire%3D6686521%23titre-bloc-1"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-:8-6"><a href="#cite_ref-:8_6-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Memory, Empire, and Postcolonialism: Legacies of French Colonialism. Redakce Hargreaves, Alan G.. [s.l.]: Lexington Books, 2005. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=UX8aeX_Lbi4C&pg=PA1">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-7391-0821-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-7391-0821-5">978-0-7391-0821-5</a>. S. 1.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Memory%2C+Empire%2C+and+Postcolonialism%3A+Legacies+of+French+Colonialism&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DUX8aeX_Lbi4C%26pg%3DPA1&rft.isbn=978-0-7391-0821-5&rft.pub=Lexington+Books&rft.date=2005&rft.pages=1"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-7"><a href="#cite_ref-7">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">R.R. PALMER; JOEL COLTON. A History of the Modern World. 5th. vyd. [s.l.]: [s.n.], 1978. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/historyofmodernw00palm">Dostupné online</a>. S. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/historyofmodernw00palm/page/161">161</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=A+History+of+the+Modern+World&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fhistoryofmodernw00palm&rft.aulast=R.R.+Palmer&rft.au=Joel+Colton%2C+&rft.date=1978&rft.edition=5th&rft.pages=%5Bhttps%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fhistoryofmodernw00palm%2Fpage%2F161+161%5D"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-8"><a href="#cite_ref-8">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> France posts new tourist record despite Yellow Vest unrest [online]. 17 May 2019. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.france24.com/en/20190517-france-tourism-record-number-visitors-tourists-despite-yellow-vests-paris">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=France+posts+new+tourist+record+despite+Yellow+Vest+unrest&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.france24.com%2Fen%2F20190517-france-tourism-record-number-visitors-tourists-despite-yellow-vests-paris"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-9"><a href="#cite_ref-9">↑</a> Jack S. Levy, War in the Modern Great Power System, 1495–1975, (2014) p. 29 </li> <li id="cite_note-superficy-10"><a href="#cite_ref-superficy_10-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Europa Official Site – France [online]. EU [cit. 2014-10-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://europa.eu/about-eu/countries/member-countries/france/index_en.htm">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Europa+Official+Site%26nbsp%3B%E2%80%93+France&rft_id=http%3A%2F%2Feuropa.eu%2Fabout-eu%2Fcountries%2Fmember-countries%2Ffrance%2Findex_en.htm&rft.pub=EU"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-11"><a href="#cite_ref-11">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Francouzské ministerstvo zahraničí. www.diplomatie.gouv.fr [online]. [cit. 2008-03-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20150604144647/http://www.diplomatie.gouv.fr/en/france_159/discovering-france_2005/france-from-to-z_1978/history_1984/index.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.diplomatie.gouv.fr/en/france_159/discovering-france_2005/france-from-to-z_1978/history_1984/index.html">originálu</a> dne 2015-06-04.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.diplomatie.gouv.fr&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.diplomatie.gouv.fr%2Fen%2Ffrance_159%2Fdiscovering-france_2005%2Ffrance-from-to-z_1978%2Fhistory_1984%2Findex.html&rft.atitle=Francouzsk%C3%A9+ministerstvo+zahrani%C4%8D%C3%AD">  </li> <li id="cite_note-Maurois-10-12">↑ <a href="#cite_ref-Maurois-10_12-0">a</a> <a href="#cite_ref-Maurois-10_12-1">b</a> MAUROIS, André: Dějiny Francie, Praha, NLN, 1994. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7106-098-4" title="Speciální:Zdroje knih/80-7106-098-4">80-7106-098-4</a>. (str. 10) </li> <li id="cite_note-13"><a href="#cite_ref-13">↑</a> Tuto skutečnost uvádí téměř každá literatura zabývající se přístupem k imigrantům, např. tedy viz <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.migraceonline.cz/e-knihovna/?x=1957467">rozhovor s Catherine de Wenden</a>, uznávanou politoložkou a odbornicí na imigrační politiku </li> <li id="cite_note-14"><a href="#cite_ref-14">↑</a> Joseph Anglade, Grammaire de l'ancien provençal ou ancienne langue d'oc, 1921: La Langue d'Oc est parlée actuellement par douze ou quatorze millions de Français ("Okcitánsky v současné době mluví 12 až 14 milionů francouzských občanů"). </li> <li id="cite_note-Ardagh-17-15"><a href="#cite_ref-Ardagh-17_15-0">↑</a> ARDAGH, John: Svět Francie, Praha, Knižní klub a Balios, 1998. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7176-718-2" title="Speciální:Zdroje knih/80-7176-718-2">80-7176-718-2</a>. (str. 17) </li> <li id="cite_note-16"><a href="#cite_ref-16">↑</a> UNIVERSUM.: Národy světa, Praha, Knižní klub, 2004. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-242-1222-6" title="Speciální:Zdroje knih/80-242-1222-6">80-242-1222-6</a>. (str. 15) </li> <li id="cite_note-17"><a href="#cite_ref-17">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Nad řadou motivů paleolitických kreseb v jeskyni Lascaux si vědci stále lámou hlavy. Hospodářské noviny [online]. 2010-09-17 [cit. 2019-06-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://tech.ihned.cz/c1-46485160-nad-radou-motivu-paleolitickych-kreseb-v-jeskyni-lascaux-si-vedci-stale-lamou-hlavy">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%A9+noviny&rft_id=https%3A%2F%2Ftech.ihned.cz%2Fc1-46485160-nad-radou-motivu-paleolitickych-kreseb-v-jeskyni-lascaux-si-vedci-stale-lamou-hlavy&rft.atitle=Nad+%C5%99adou+motiv%C5%AF+paleolitick%C3%BDch+kreseb+v+jeskyni+Lascaux+si+v%C4%9Bdci+st%C3%A1le+l%C3%A1mou+hlavy&rft.date=2010-09-17">  </li> <li id="cite_note-18"><a href="#cite_ref-18">↑</a> <cite style="font-style:normal;">KONEČNÝ, Vratislav. Carnac: detektivka tisícovek menhirů. <a href="/wiki/Novinky.cz" title="Novinky.cz">Novinky.cz</a> [online]. Borgis [cit. 2021-05-31]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.novinky.cz/vase-zpravy/clanek/carnac-detektivka-tisicovek-menhiru-40123371">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Novinky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.novinky.cz%2Fvase-zpravy%2Fclanek%2Fcarnac-detektivka-tisicovek-menhiru-40123371&rft.atitle=Carnac%3A+detektivka+tis%C3%ADcovek+menhir%C5%AF&rft.aulast=Kone%C4%8Dn%C3%BD&rft.aufirst=Vratislav&rft.pub=Borgis">  </li> <li id="cite_note-19"><a href="#cite_ref-19">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">HACKETT, Olwen. Roman Gaul. [s.l.]: Bell 290 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books/about/Roman_Gaul.html?id=fARoAAAAMAAJ&redir_esc=y">Dostupné online</a>. (anglicky) Google-Books-ID: fARoAAAAMAAJ.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Roman+Gaul&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%2Fabout%2FRoman_Gaul.html%3Fid%3DfARoAAAAMAAJ%26redir_esc%3Dy&rft.aulast=Hackett&rft.aufirst=Olwen&rft.pub=Bell&rft.tpages=290">  </li> <li id="cite_note-20"><a href="#cite_ref-20">↑</a> <cite style="font-style:normal;">BURY, J. B. The End of Roman Rule in North Gaul. Cambridge Historical Journal. 1924, roč. 1, čís. 2, s. 197–201. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/3020811">Dostupné online</a> [cit. 2021-05-31]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1474-6913">1474-6913</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Cambridge+Historical+Journal&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F3020811&rft.atitle=The+End+of+Roman+Rule+in+North+Gaul&rft.date=1924&rft.volume=1&rft.issue=2&rft.pages=197%E2%80%93201&rft.issn=1474-6913&rft.aulast=Bury&rft.aufirst=J.+B.">  </li> <li id="cite_note-21"><a href="#cite_ref-21">↑</a> <cite style="font-style:normal;">HUPEL, Erwan. What is Celtic in Breton culture? The case of the flooded city of Ys. Proceedings of the Harvard Celtic Colloquium. 2017, roč. 37, s. 124–134. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/45048891">Dostupné online</a> [cit. 2021-05-31]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1545-0155">1545-0155</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Proceedings+of+the+Harvard+Celtic+Colloquium&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F45048891&rft.atitle=What+is+Celtic+in+Breton+culture%3F+The+case+of+the+flooded+city+of+Ys&rft.date=2017&rft.volume=37&rft.pages=124%E2%80%93134&rft.issn=1545-0155&rft.aulast=Hupel&rft.aufirst=Erwan">  </li> <li id="cite_note-22"><a href="#cite_ref-22">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Ropucha proměněná v lilii: Proč se král Chlodvík obrátil ke křesťanství?. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2018-12-26 [cit. 2019-06-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.stoplusjednicka.cz/ropucha-promenena-v-lilii-proc-se-kral-chlodvik-obratil-ke-krestanstvi">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=100%2B1+zahrani%C4%8Dn%C3%AD+zaj%C3%ADmavost&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.stoplusjednicka.cz%2Fropucha-promenena-v-lilii-proc-se-kral-chlodvik-obratil-ke-krestanstvi&rft.atitle=Ropucha+prom%C4%9Bn%C4%9Bn%C3%A1+v+lilii%3A+Pro%C4%8D+se+kr%C3%A1l+Chlodv%C3%ADk+obr%C3%A1til+ke+k%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD%3F&rft.date=2018-12-26">  </li> <li id="cite_note-23"><a href="#cite_ref-23">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Muž jménem Kladivo zachránil Evropu před muslimy. tn.nova.cz [online]. 2009-10-22 [cit. 2019-06-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://tn.nova.cz/clanek/magazin/historie/kalendarium/muz-jmenem-kladivo-zachranil-evropu-pred-muslimy.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=tn.nova.cz&rft_id=https%3A%2F%2Ftn.nova.cz%2Fclanek%2Fmagazin%2Fhistorie%2Fkalendarium%2Fmuz-jmenem-kladivo-zachranil-evropu-pred-muslimy.html&rft.atitle=Mu%C5%BE+jm%C3%A9nem+Kladivo+zachr%C3%A1nil+Evropu+p%C5%99ed+muslimy&rft.date=2009-10-22">  </li> <li id="cite_note-24"><a href="#cite_ref-24">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Renesance karolínská – Arts Lexikon. www.artslexikon.cz [online]. [cit. 2019-06-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.artslexikon.cz//index.php?title=Renesance_karol%C3%ADnsk%C3%A1">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.artslexikon.cz&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.artslexikon.cz%2F%2Findex.php%3Ftitle%3DRenesance_karol%25C3%25ADnsk%25C3%25A1&rft.atitle=Renesance+karol%C3%ADnsk%C3%A1+%E2%80%93+Arts+Lexikon"> [<a href="/wiki/Wikipedie:Ov%C4%9B%C5%99itelnost" title="Wikipedie:Ověřitelnost">nedostupný zdroj</a>] </li> <li id="cite_note-25"><a href="#cite_ref-25">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Západofranská říše. leporelo.info [online]. [cit. 2019-06-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20200609120917/https://leporelo.info/zapadofranska-rise">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://leporelo.info/zapadofranska-rise">originálu</a> dne 2020-06-09.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=leporelo.info&rft_id=https%3A%2F%2Fleporelo.info%2Fzapadofranska-rise&rft.atitle=Z%C3%A1padofransk%C3%A1+%C5%99%C3%AD%C5%A1e">  </li> <li id="cite_note-26"><a href="#cite_ref-26">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Templáři: vzestup a pád v pátek třináctého. TÝDEN.cz [online]. 2007-10-12 [cit. 2019-06-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/templari-vzestup-a-pad-v-patek-trinacteho_26034.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=T%C3%9DDEN.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.tyden.cz%2Frubriky%2Fzahranici%2Fevropa%2Ftemplari-vzestup-a-pad-v-patek-trinacteho_26034.html&rft.atitle=Templ%C3%A1%C5%99i%3A+vzestup+a+p%C3%A1d+v+p%C3%A1tek+t%C5%99in%C3%A1ct%C3%A9ho&rft.date=2007-10-12">  </li> <li id="cite_note-27"><a href="#cite_ref-27">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Albigenští chtěli křísit padlé anděly, papež herezi léčil ohněm a mečem. iDNES.cz [online]. 2016-11-27 [cit. 2019-06-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/katari-albigensti-hereze-krizova-vyprava.A161107_131559_zahranicni_ane">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fzpravy%2Fzahranicni%2Fkatari-albigensti-hereze-krizova-vyprava.A161107_131559_zahranicni_ane&rft.atitle=Albigen%C5%A1t%C3%AD+cht%C4%9Bli+k%C5%99%C3%ADsit+padl%C3%A9+and%C4%9Bly%2C+pape%C5%BE+herezi+l%C3%A9%C4%8Dil+ohn%C4%9Bm+a+me%C4%8Dem&rft.date=2016-11-27">  </li> <li id="cite_note-28"><a href="#cite_ref-28">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Jana z Arku: Ako obyčajné dievča zachránilo Francúzsko.. Historická Revue [online]. [cit. 2019-06-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20200609120916/http://www.historickarevue.com/clanok/panna-jana_z_arku">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.historickarevue.com/clanok/panna-jana_z_arku">originálu</a> dne 2020-06-09.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Historick%C3%A1+Revue&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.historickarevue.com%2Fclanok%2Fpanna-jana_z_arku&rft.atitle=Jana+z+Arku%3A+Ako+oby%C4%8Dajn%C3%A9+diev%C4%8Da+zachr%C3%A1nilo+Franc%C3%BAzsko.">  </li> <li id="cite_note-29"><a href="#cite_ref-29">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">LADURIE, Emmanuel Le Roy. The French Peasantry, 1450-1660. [s.l.]: University of California Press 452 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=VT9rIMQFt2MC&printsec=frontcover&dq=isbn:0520055233&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-520-05523-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-520-05523-0">978-0-520-05523-0</a>. (anglicky) Google-Books-ID: VT9rIMQFt2MC.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+French+Peasantry%2C+1450-1660&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3DVT9rIMQFt2MC%26printsec%3Dfrontcover%26dq%3Disbn%3A0520055233%26hl%3Dcs%26sa%3DX%26redir_esc%3Dy%23v%3Donepage%26q%26f%3Dfalse&rft.isbn=978-0-520-05523-0&rft.aulast=Ladurie&rft.aufirst=Emmanuel+Le+Roy&rft.pub=University+of+California+Press&rft.tpages=452">  </li> <li id="cite_note-30"><a href="#cite_ref-30">↑</a> <cite style="font-style:normal;">VIGARIÉ, A. C. France and the Great Maritime Discoveries - Opportunities for a New Ocean Geopolicy. GeoJournal. 1992, roč. 26, čís. 4, s. 477–481. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/41145433">Dostupné online</a> [cit. 2021-05-31]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0343-2521">0343-2521</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=GeoJournal&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F41145433&rft.atitle=France+and+the+Great+Maritime+Discoveries+-+Opportunities+for+a+New+Ocean+Geopolicy&rft.date=1992&rft.volume=26&rft.issue=4&rft.pages=477%E2%80%93481&rft.issn=0343-2521&rft.aulast=Vigari%C3%A9&rft.aufirst=A.+C.">  </li> <li id="cite_note-31"><a href="#cite_ref-31">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Krvavý střet katolíků a hugenotů: V Paříži se odehrála Bartolomějská noc. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2016-08-23 [cit. 2019-06-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.stoplusjednicka.cz/krvavy-stret-katoliku-hugenotu-v-parizi-se-odehrala-bartolomejska-noc">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=100%2B1+zahrani%C4%8Dn%C3%AD+zaj%C3%ADmavost&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.stoplusjednicka.cz%2Fkrvavy-stret-katoliku-hugenotu-v-parizi-se-odehrala-bartolomejska-noc&rft.atitle=Krvav%C3%BD+st%C5%99et+katol%C3%ADk%C5%AF+a+hugenot%C5%AF%3A+V+Pa%C5%99%C3%AD%C5%BEi+se+odehr%C3%A1la+Bartolom%C4%9Bjsk%C3%A1+noc&rft.date=2016-08-23">  </li> <li id="cite_note-32"><a href="#cite_ref-32">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Padouch, nebo hrdina? Šedá eminence kardinál Richelieu. Dvojka [online]. 2014-10-20 [cit. 2021-06-01]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dvojka.rozhlas.cz/padouch-nebo-hrdina-seda-eminence-kardinal-richelieu-7492838">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Dvojka&rft_id=https%3A%2F%2Fdvojka.rozhlas.cz%2Fpadouch-nebo-hrdina-seda-eminence-kardinal-richelieu-7492838&rft.atitle=Padouch%2C+nebo+hrdina%3F+%C5%A0ed%C3%A1+eminence+kardin%C3%A1l+Richelieu&rft.date=2014-10-20">  </li> <li id="cite_note-33"><a href="#cite_ref-33">↑</a> <cite style="font-style:normal;">BONNEY, Richard. Cardinal Mazarin and the Great Nobility during the Fronde. The English Historical Review. 1981, roč. 96, čís. 381, s. 818–833. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/569842">Dostupné online</a> [cit. 2021-06-01]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0013-8266">0013-8266</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+English+Historical+Review&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F569842&rft.atitle=Cardinal+Mazarin+and+the+Great+Nobility+during+the+Fronde&rft.date=1981&rft.volume=96&rft.issue=381&rft.pages=818%E2%80%93833&rft.issn=0013-8266&rft.aulast=Bonney&rft.aufirst=Richard">  </li> <li id="cite_note-34"><a href="#cite_ref-34">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ANDERSON, Fred. The War That Made America: A Short History of the French and Indian War. [s.l.]: Penguin 329 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=z1VgZ1qM-NQC&printsec=frontcover&dq=isbn:9781101117750&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-101-11775-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-101-11775-0">978-1-101-11775-0</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+War+That+Made+America%3A+A+Short+History+of+the+French+and+Indian+War&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3Dz1VgZ1qM-NQC%26printsec%3Dfrontcover%26dq%3Disbn%3A9781101117750%26hl%3Dcs%26sa%3DX%26redir_esc%3Dy%23v%3Donepage%26q%26f%3Dfalse&rft.isbn=978-1-101-11775-0&rft.aulast=Anderson&rft.aufirst=Fred&rft.pub=Penguin&rft.tpages=329">  </li> <li id="cite_note-35"><a href="#cite_ref-35">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">CORWIN, Edward S. French Policy And The American Alliance Of 1778. [s.l.]: Literary Licensing, LLC 442 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=MPjYoAEACAAJ&hl=cs&source=gbs_book_other_versions">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-4978-5808-4" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-4978-5808-4">978-1-4978-5808-4</a>. (anglicky) Google-Books-ID: MPjYoAEACAAJ.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=French+Policy+And+The+American+Alliance+Of+1778&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3DMPjYoAEACAAJ%26hl%3Dcs%26source%3Dgbs_book_other_versions&rft.isbn=978-1-4978-5808-4&rft.aulast=Corwin&rft.aufirst=Edward+S.&rft.pub=Literary+Licensing%2C+LLC&rft.tpages=442">  </li> <li id="cite_note-36"><a href="#cite_ref-36">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Uplynulo 220 let od pádu Bastily - Devítky (Český rozhlas). www.rozhlas.cz [online]. [cit. 2019-06-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20170409004415/http://www.rozhlas.cz/devitky/vyroci/_zprava/uplynulo-220-let-od-padu-bastily--609689">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2017-04-09.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.rozhlas.cz&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.rozhlas.cz%2Fdevitky%2Fvyroci%2F_zprava%2Fuplynulo-220-let-od-padu-bastily--609689&rft.atitle=Uplynulo+220+let+od+p%C3%A1du+Bastily+-+Dev%C3%ADtky+%28%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas%29">  </li> <li id="cite_note-37"><a href="#cite_ref-37">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Ať krev nečistá naplní brázdy našich polí. Nejznámější hymna světa budí kontroverze už 225 let. ČT24 [online]. [cit. 2019-06-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2099987-krev-necista-naplni-brazdy-nasich-poli-nejznamejsi-hymna-sveta-budi-kontroverze-uz-225">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8CT24&rft_id=https%3A%2F%2Fct24.ceskatelevize.cz%2Fveda%2F2099987-krev-necista-naplni-brazdy-nasich-poli-nejznamejsi-hymna-sveta-budi-kontroverze-uz-225&rft.atitle=A%C5%A5+krev+ne%C4%8Dist%C3%A1+napln%C3%AD+br%C3%A1zdy+na%C5%A1ich+pol%C3%AD.+Nejzn%C3%A1m%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD+hymna+sv%C4%9Bta+bud%C3%AD+kontroverze+u%C5%BE+225+let">  </li> <li id="cite_note-38"><a href="#cite_ref-38">↑</a> <cite style="font-style:normal;">GOMBÁR, Eduard. Napoleon u egyptských pyramid. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 1998-06-26 [cit. 2021-05-31]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ihned.cz/c1-971593-napoleon-u-egyptskych-pyramid">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%A9+noviny+%28iHNed.cz%29&rft_id=https%3A%2F%2Fihned.cz%2Fc1-971593-napoleon-u-egyptskych-pyramid&rft.atitle=Napoleon+u+egyptsk%C3%BDch+pyramid&rft.date=1998-06-26&rft.aulast=Gomb%C3%A1r&rft.aufirst=Eduard">  </li> <li id="cite_note-39"><a href="#cite_ref-39">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Když i garda utíkala. Jak probíhala bitva u Waterloo. iDNES.cz [online]. 2015-06-21 [cit. 2019-06-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/technet/veda/jak-probihala-bitva-u-waterloo.A150619_134000_veda_mla">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Ftechnet%2Fveda%2Fjak-probihala-bitva-u-waterloo.A150619_134000_veda_mla&rft.atitle=Kdy%C5%BE+i+garda+ut%C3%ADkala.+Jak+prob%C3%ADhala+bitva+u+Waterloo&rft.date=2015-06-21">  </li> <li id="cite_note-40"><a href="#cite_ref-40">↑</a> <cite style="font-style:normal;">AMOS, Maurice. The Code Napoléon and the Modern World. Journal of Comparative Legislation and International Law. 1928, roč. 10, čís. 4, s. 222–236. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/753418">Dostupné online</a> [cit. 2021-05-31]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1479-5949">1479-5949</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Journal+of+Comparative+Legislation+and+International+Law&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F753418&rft.atitle=The+Code+Napol%C3%A9on+and+the+Modern+World&rft.date=1928&rft.volume=10&rft.issue=4&rft.pages=222%E2%80%93236&rft.issn=1479-5949&rft.aulast=Amos&rft.aufirst=Maurice">  </li> <li id="cite_note-41"><a href="#cite_ref-41">↑</a> <cite style="font-style:normal;">BLUM, HAMILTON S. Introducing the metric system. The Arithmetic Teacher. 1975, roč. 22, čís. 3, s. 214–216. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/41191169">Dostupné online</a> [cit. 2021-05-31]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-136X">0004-136X</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Arithmetic+Teacher&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F41191169&rft.atitle=Introducing+the+metric+system&rft.date=1975&rft.volume=22&rft.issue=3&rft.pages=214%E2%80%93216&rft.issn=0004-136X&rft.aulast=BLUM&rft.aufirst=HAMILTON+S.">  </li> <li id="cite_note-42"><a href="#cite_ref-42">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ALLISON, John M. S. Thiers and the July Days. The Sewanee Review. 1921, roč. 29, čís. 3, s. 300–313. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/27533444">Dostupné online</a> [cit. 2021-06-02]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0037-3052">0037-3052</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Sewanee+Review&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F27533444&rft.atitle=Thiers+and+the+July+Days&rft.date=1921&rft.volume=29&rft.issue=3&rft.pages=300%E2%80%93313&rft.issn=0037-3052&rft.aulast=Allison&rft.aufirst=John+M.+S.">  </li> <li id="cite_note-43"><a href="#cite_ref-43">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Před 150 lety se Paříž stala moderním velkoměstem. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2021-06-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.archiweb.cz/en/n/foreign/pred-150-lety-se-pariz-stala-modernim-velkomestem">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.archiweb.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.archiweb.cz%2Fen%2Fn%2Fforeign%2Fpred-150-lety-se-pariz-stala-modernim-velkomestem&rft.atitle=P%C5%99ed+150+lety+se+Pa%C5%99%C3%AD%C5%BE+stala+modern%C3%ADm+velkom%C4%9Bstem">  </li> <li id="cite_note-44"><a href="#cite_ref-44">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">PINKNEY, David H. Napoleon III and the Rebuilding of Paris. [s.l.]: Princeton University Press 275 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=cVmYDwAAQBAJ&hl=cs&source=gbs_book_other_versions">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-691-65682-3" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-691-65682-3">978-0-691-65682-3</a>. (anglicky) Google-Books-ID: cVmYDwAAQBAJ.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napoleon+III+and+the+Rebuilding+of+Paris&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3DcVmYDwAAQBAJ%26hl%3Dcs%26source%3Dgbs_book_other_versions&rft.isbn=978-0-691-65682-3&rft.aulast=Pinkney&rft.aufirst=David+H.&rft.pub=Princeton+University+Press&rft.tpages=275">  </li> <li id="cite_note-45"><a href="#cite_ref-45">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SAAB, Ann Pottinger. The Origins of the Crimean Alliance. [s.l.]: University Press of Virginia 278 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=cABpAAAAMAAJ&q=isbn:0813906997&dq=isbn:0813906997&hl=cs&sa=X&redir_esc=y">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-8139-0699-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-8139-0699-7">978-0-8139-0699-7</a>. (anglicky) Google-Books-ID: cABpAAAAMAAJ.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Origins+of+the+Crimean+Alliance&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3DcABpAAAAMAAJ%26q%3Disbn%3A0813906997%26dq%3Disbn%3A0813906997%26hl%3Dcs%26sa%3DX%26redir_esc%3Dy&rft.isbn=978-0-8139-0699-7&rft.aulast=Saab&rft.aufirst=Ann+Pottinger&rft.pub=University+Press+of+Virginia&rft.tpages=278">  </li> <li id="cite_note-46"><a href="#cite_ref-46">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BLACK, Shirley Jean. Napoleon III and the French Intervention in Mexico: A Quest for Silver. [s.l.]: University of Oklahoma 634 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books/about/Napoleon_III_and_the_French_Intervention.html?id=pDzInQEACAAJ&redir_esc=y">Dostupné online</a>. (anglicky) Google-Books-ID: pDzInQEACAAJ.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Napoleon+III+and+the+French+Intervention+in+Mexico%3A+A+Quest+for+Silver&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%2Fabout%2FNapoleon_III_and_the_French_Intervention.html%3Fid%3DpDzInQEACAAJ%26redir_esc%3Dy&rft.aulast=Black&rft.aufirst=Shirley+Jean&rft.pub=University+of+Oklahoma&rft.tpages=634">  </li> <li id="cite_note-47"><a href="#cite_ref-47">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">WETZEL, David. A Duel of Giants: Bismarck, Napoleon III, and the Origins of the Franco-Prussian War. [s.l.]: Univ of Wisconsin Press 268 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=Lhp9xj9GjWIC&printsec=frontcover&dq=A+Duel+of+Giants:+Bismarck,+Napoleon+III+and+the+Origins+of+the+Franco-Prussian+War&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=A%20Duel%20of%20Giants:%20Bismarck,%20Napoleon%20III%20and%20the%20Origins%20of%20the%20Franco-Prussian%20War&f=false">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-299-17494-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-299-17494-1">978-0-299-17494-1</a>. (anglicky) Google-Books-ID: Lhp9xj9GjWIC.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=A+Duel+of+Giants%3A+Bismarck%2C+Napoleon+III%2C+and+the+Origins+of+the+Franco-Prussian+War&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3DLhp9xj9GjWIC%26printsec%3Dfrontcover%26dq%3DA%2BDuel%2Bof%2BGiants%3A%2BBismarck%2C%2BNapoleon%2BIII%2Band%2Bthe%2BOrigins%2Bof%2Bthe%2BFranco-Prussian%2BWar%26hl%3Dcs%26sa%3DX%26redir_esc%3Dy%23v%3Donepage%26q%3DA%2520Duel%2520of%2520Giants%3A%2520Bismarck%2C%2520Napoleon%2520III%2520and%2520the%2520Origins%2520of%2520the%2520Franco-Prussian%2520War%26f%3Dfalse&rft.isbn=978-0-299-17494-1&rft.aulast=Wetzel&rft.aufirst=David&rft.pub=Univ+of+Wisconsin+Press&rft.tpages=268">  </li> <li id="cite_note-48"><a href="#cite_ref-48">↑</a> <cite style="font-style:normal;">SCHOFIELD, Hugh. Paris Commune: The revolt dividing France 150 years on. BBC News. 2021-03-18. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.bbc.com/news/world-europe-56426710">Dostupné online</a> [cit. 2021-06-02]. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=BBC+News&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.bbc.com%2Fnews%2Fworld-europe-56426710&rft.atitle=Paris+Commune%3A+The+revolt+dividing+France+150+years+on&rft.date=2021-03-18&rft.aulast=Schofield&rft.aufirst=Hugh">  </li> <li id="cite_note-49"><a href="#cite_ref-49">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Dreyfusova aféra začala nenápadně. ČT24 [online]. Česká televize, 15. 10. 2009 [cit. 2021-06-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1379230-dreyfusova-afera-zacala-nenapadne">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8CT24&rft_id=https%3A%2F%2Fct24.ceskatelevize.cz%2Farchiv%2F1379230-dreyfusova-afera-zacala-nenapadne&rft.atitle=Dreyfusova+af%C3%A9ra+za%C4%8Dala+nen%C3%A1padn%C4%9B&rft.date=15.+10.+2009&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%A1+televize">  </li> <li id="cite_note-50"><a href="#cite_ref-50">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> The Panama Scandals; An Exciting Scene in the French Chamber of Deputies.. The New York Times. 1897-03-30. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nytimes.com/1897/03/30/archives/the-panama-scandals-an-exciting-scene-in-the-french-chamber-of.html">Dostupné online</a> [cit. 2021-06-02]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0362-4331">0362-4331</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+New+York+Times&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nytimes.com%2F1897%2F03%2F30%2Farchives%2Fthe-panama-scandals-an-exciting-scene-in-the-french-chamber-of.html&rft.atitle=The+Panama+Scandals%3B+An+Exciting+Scene+in+the+French+Chamber+of+Deputies.&rft.date=1897-03-30&rft.issn=0362-4331">  </li> <li id="cite_note-51"><a href="#cite_ref-51">↑</a> <cite style="font-style:normal;">SYRUČEK, Milan. Belle époque - báječná doba. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 1999-04-09 [cit. 2021-06-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ihned.cz/c1-826842-belle-epoque-bajecna-doba">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%A9+noviny+%28iHNed.cz%29&rft_id=https%3A%2F%2Fihned.cz%2Fc1-826842-belle-epoque-bajecna-doba&rft.atitle=Belle+%C3%A9poque+-+b%C3%A1je%C4%8Dn%C3%A1+doba&rft.date=1999-04-09&rft.aulast=Syru%C4%8Dek&rft.aufirst=Milan">  </li> <li id="cite_note-52"><a href="#cite_ref-52">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Ecce Homo - Léon Blum. Brno [online]. Český rozhlas, 2005-03-30 [cit. 2021-05-31]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://brno.rozhlas.cz/ecce-homo-leon-blum-6471003">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Brno&rft_id=https%3A%2F%2Fbrno.rozhlas.cz%2Fecce-homo-leon-blum-6471003&rft.atitle=Ecce+Homo+-+L%C3%A9on+Blum&rft.date=2005-03-30&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas">  </li> <li id="cite_note-53"><a href="#cite_ref-53">↑</a> <cite style="font-style:normal;">KRUPKA, Jaroslav. Legendární De Gaulle: Fandil Čechům a bojoval o velmocenské postavení Francie. Deník.cz. 2020-11-22. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.denik.cz/ze_sveta/charles-de-gaule.html">Dostupné online</a> [cit. 2021-06-02].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Den%C3%ADk.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.denik.cz%2Fze_sveta%2Fcharles-de-gaule.html&rft.atitle=Legend%C3%A1rn%C3%AD+De+Gaulle%3A+Fandil+%C4%8Cech%C5%AFm+a+bojoval+o+velmocensk%C3%A9+postaven%C3%AD+Francie&rft.date=2020-11-22&rft.aulast=Krupka&rft.aufirst=Jaroslav">  </li> <li id="cite_note-54"><a href="#cite_ref-54">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">FRUMKIN, Grzegorz. Population Changes in Europe Since 1939: A Study of Population Changes in Europe During and Since World War II, as Shown by the Balance Sheets of Twenty-four European Countries. [s.l.]: Allen & Unwin 200 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books/about/Population_Changes_in_Europe_Since_1939.html?id=aBYYAAAAIAAJ&redir_esc=y">Dostupné online</a>. (anglicky) Google-Books-ID: aBYYAAAAIAAJ.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Population+Changes+in+Europe+Since+1939%3A+A+Study+of+Population+Changes+in+Europe+During+and+Since+World+War+II%2C+as+Shown+by+the+Balance+Sheets+of+Twenty-four+European+Countries&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%2Fabout%2FPopulation_Changes_in_Europe_Since_1939.html%3Fid%3DaBYYAAAAIAAJ%26redir_esc%3Dy&rft.aulast=Frumkin&rft.aufirst=Grzegorz&rft.pub=Allen+%26+Unwin&rft.tpages=200">  </li> <li id="cite_note-55"><a href="#cite_ref-55">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Encyclopédie Larousse en ligne - Trente Glorieuses. www.larousse.fr [online]. [cit. 2019-06-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.larousse.fr/encyclopedie/divers/Trente_Glorieuses/185974">Dostupné online</a>. (francouzsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.larousse.fr&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.larousse.fr%2Fencyclopedie%2Fdivers%2FTrente_Glorieuses%2F185974&rft.atitle=Encyclop%C3%A9die+Larousse+en+ligne+-+Trente+Glorieuses">  </li> <li id="cite_note-56"><a href="#cite_ref-56">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ŠAJTAR, Jaroslav. Dien Bien Phu: Rozhodující bitva indočínské války. Francouzi dostali výprask, Vietnamci nezávislost. Reflex.cz [online]. 13. března 2019 [cit. 2021-06-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.reflex.cz//clanek/historie/93776/dien-bien-phu-rozhodujici-bitva-indocinske-valky-francouzi-dostali-vyprask-vietnamci-nezavislost.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Reflex.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.reflex.cz%2F%2Fclanek%2Fhistorie%2F93776%2Fdien-bien-phu-rozhodujici-bitva-indocinske-valky-francouzi-dostali-vyprask-vietnamci-nezavislost.html&rft.atitle=Dien+Bien+Phu%3A+Rozhoduj%C3%ADc%C3%AD+bitva+indo%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A9+v%C3%A1lky.+Francouzi+dostali+v%C3%BDprask%2C+Vietnamci+nez%C3%A1vislost&rft.date=13.+b%C5%99ezna+2019&rft.aulast=%C5%A0ajtar&rft.aufirst=Jaroslav">  </li> <li id="cite_note-57"><a href="#cite_ref-57">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Před 60 lety vypukla alžírská válka. Reflex.cz [online]. [cit. 2019-06-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.reflex.cz/clanek/historie/60014/pred-60-lety-vypukla-alzirska-valka.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Reflex.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.reflex.cz%2Fclanek%2Fhistorie%2F60014%2Fpred-60-lety-vypukla-alzirska-valka.html&rft.atitle=P%C5%99ed+60+lety+vypukla+al%C5%BE%C3%ADrsk%C3%A1+v%C3%A1lka">  </li> <li id="cite_note-58"><a href="#cite_ref-58">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Před 60 lety zažehnal de Gaulle občanskou válku a uvedl Francii do páté republiky. ČT24 [online]. Česká televize, 5. 10. 2018 [cit. 2021-06-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2600615-pred-60-lety-zazehnal-de-gaulle-obcanskou-valku-a-uvedl-francii-do-pate-republiky">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8CT24&rft_id=https%3A%2F%2Fct24.ceskatelevize.cz%2Fsvet%2F2600615-pred-60-lety-zazehnal-de-gaulle-obcanskou-valku-a-uvedl-francii-do-pate-republiky&rft.atitle=P%C5%99ed+60+lety+za%C5%BEehnal+de+Gaulle+ob%C4%8Danskou+v%C3%A1lku+a+uvedl+Francii+do+p%C3%A1t%C3%A9+republiky&rft.date=5.+10.+2018&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%A1+televize">  </li> <li id="cite_note-59"><a href="#cite_ref-59">↑</a> <cite style="font-style:normal;">BLAKEMORE, Erin. When France Pulled the Plug on a Crucial Part of NATO. History.com [online]. [cit. 2021-06-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.history.com/news/france-nato-withdrawal-charles-de-gaulle">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=History.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.history.com%2Fnews%2Ffrance-nato-withdrawal-charles-de-gaulle&rft.atitle=When+France+Pulled+the+Plug+on+a+Crucial+Part+of+NATO&rft.aulast=Blakemore&rft.aufirst=Erin">  </li> <li id="cite_note-60"><a href="#cite_ref-60">↑</a> <cite style="font-style:normal;">DAMON, Julien. De Gaulle tous azimuts. Les Echos [online]. 2020-06-19 [cit. 2021-06-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.lesechos.fr/idees-debats/livres/de-gaulle-tous-azimuts-1216840">Dostupné online</a>. (francouzsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Les+Echos&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.lesechos.fr%2Fidees-debats%2Flivres%2Fde-gaulle-tous-azimuts-1216840&rft.atitle=De+Gaulle+tous+azimuts&rft.date=2020-06-19&rft.aulast=Damon&rft.aufirst=Julien">  </li> <li id="cite_note-61"><a href="#cite_ref-61">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Před šedesáti lety Francie odpálila svou první jadernou zbraň. E15.cz [online]. [cit. 2021-05-31]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.e15.cz/zahranicni/pred-sedesati-lety-odpalila-francie-svou-jadernou-zbran-patnact-let-po-prvnim-testu-usa-1366777">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=E15.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.e15.cz%2Fzahranicni%2Fpred-sedesati-lety-odpalila-francie-svou-jadernou-zbran-patnact-let-po-prvnim-testu-usa-1366777&rft.atitle=P%C5%99ed+%C5%A1edes%C3%A1ti+lety+Francie+odp%C3%A1lila+svou+prvn%C3%AD+jadernou+zbra%C5%88">  </li> <li id="cite_note-62"><a href="#cite_ref-62">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> „Pařížským jarem“ studenti před 50 lety změnili Francii, revolta se teď vrací do ulic. ČT24 [online]. Česká televize, 3. 5. 2018 [cit. 2021-05-31]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2467285-bud-realista-zadej-nemozne-obri-studentske-protesty-pred-50-lety-paralyzovaly-pariz">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8CT24&rft_id=https%3A%2F%2Fct24.ceskatelevize.cz%2Fsvet%2F2467285-bud-realista-zadej-nemozne-obri-studentske-protesty-pred-50-lety-paralyzovaly-pariz&rft.atitle=%E2%80%9EPa%C5%99%C3%AD%C5%BEsk%C3%BDm+jarem%E2%80%9C+studenti+p%C5%99ed+50+lety+zm%C4%9Bnili+Francii%2C+revolta+se+te%C4%8F+vrac%C3%AD+do+ulic&rft.date=3.+5.+2018&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%A1+televize">  </li> <li id="cite_note-63"><a href="#cite_ref-63">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Francouzsko-německý motor EU se vrací na scénu. Merkelová a Macron podepsali smlouvu o spolupráci. E15.cz [online]. [cit. 2021-05-31]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.e15.cz/zahranicni/francouzsko-nemecky-motor-eu-se-vraci-na-scenu-merkelova-a-macron-podepsali-smlouvu-o-spolupraci-1355592">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=E15.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.e15.cz%2Fzahranicni%2Ffrancouzsko-nemecky-motor-eu-se-vraci-na-scenu-merkelova-a-macron-podepsali-smlouvu-o-spolupraci-1355592&rft.atitle=Francouzsko-n%C4%9Bmeck%C3%BD+motor+EU+se+vrac%C3%AD+na+sc%C3%A9nu.+Merkelov%C3%A1+a+Macron+podepsali+smlouvu+o+spolupr%C3%A1ci">  </li> <li id="cite_note-64"><a href="#cite_ref-64">↑</a> <cite style="font-style:normal;">MACHÁČEK, Jan. Realita a německo-francouzský motor EU. Plus [online]. Český rozhlas, 2017-10-31 [cit. 2021-05-31]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://plus.rozhlas.cz/jan-machacek-realita-a-nemecko-francouzsky-motor-eu-6506631">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Plus&rft_id=https%3A%2F%2Fplus.rozhlas.cz%2Fjan-machacek-realita-a-nemecko-francouzsky-motor-eu-6506631&rft.atitle=Realita+a+n%C4%9Bmecko-francouzsk%C3%BD+motor+EU&rft.date=2017-10-31&rft.aulast=Mach%C3%A1%C4%8Dek&rft.aufirst=Jan&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas">  </li> <li id="cite_note-65"><a href="#cite_ref-65">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Francouzi jako první odmítli ústavu EU. iDNES.cz [online]. 2005-05-30 [cit. 2019-06-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/zpravy/archiv/francouzi-jako-prvni-odmitli-ustavu-eu.A050529_104104_eunie_jan">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fzpravy%2Farchiv%2Ffrancouzi-jako-prvni-odmitli-ustavu-eu.A050529_104104_eunie_jan&rft.atitle=Francouzi+jako+prvn%C3%AD+odm%C3%ADtli+%C3%BAstavu+EU&rft.date=2005-05-30">  </li> <li id="cite_note-66"><a href="#cite_ref-66">↑</a> <cite style="font-style:normal;">HUMPÁLOVÁ, Jolana. Tři hodiny, 130 mrtvých. Před čtyřmi lety útočili teroristé v Paříži. <a href="/wiki/Seznam_Zpr%C3%A1vy" title="Seznam Zprávy">Seznam Zprávy</a> [online]. <a href="/wiki/Seznam.cz" title="Seznam.cz">Seznam.cz</a>, 13. 11. 2019 [cit. 2021-05-31]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tri-hodiny-130-mrtvych-pred-ctyrmi-lety-utocili-teroriste-v-parizi-82684">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Seznam+Zpr%C3%A1vy&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.seznamzpravy.cz%2Fclanek%2Ftri-hodiny-130-mrtvych-pred-ctyrmi-lety-utocili-teroriste-v-parizi-82684&rft.atitle=T%C5%99i+hodiny%2C+130+mrtv%C3%BDch.+P%C5%99ed+%C4%8Dty%C5%99mi+lety+%C3%BAto%C4%8Dili+terorist%C3%A9+v+Pa%C5%99%C3%AD%C5%BEi&rft.date=13.+11.+2019&rft.aulast=Hump%C3%A1lov%C3%A1&rft.aufirst=Jolana&rft.pub=Seznam.cz">  </li> <li id="cite_note-67"><a href="#cite_ref-67">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Ultimátum Macrona: republikánský islám. <a href="/wiki/Novinky.cz" title="Novinky.cz">Novinky.cz</a> [online]. Borgis [cit. 2021-05-31]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/ultimatum-macrona-republikansky-islam-40342945">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Novinky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.novinky.cz%2Fzahranicni%2Fevropa%2Fclanek%2Fultimatum-macrona-republikansky-islam-40342945&rft.atitle=Ultim%C3%A1tum+Macrona%3A+republik%C3%A1nsk%C3%BD+isl%C3%A1m&rft.pub=Borgis">  </li> <li id="cite_note-68"><a href="#cite_ref-68">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Francie zahájila tažení proti radikálním mešitám. Podle Macrona to není nic proti islámu. ČT24 [online]. Česká televize, 4. 12. 2020 [cit. 2021-05-31]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3236266-francie-zahajila-tazeni-proti-radikalnim-mesitam-podle-macrona-neni-nic-proti-islamu">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8CT24&rft_id=https%3A%2F%2Fct24.ceskatelevize.cz%2Fsvet%2F3236266-francie-zahajila-tazeni-proti-radikalnim-mesitam-podle-macrona-neni-nic-proti-islamu&rft.atitle=Francie+zah%C3%A1jila+ta%C5%BEen%C3%AD+proti+radik%C3%A1ln%C3%ADm+me%C5%A1it%C3%A1m.+Podle+Macrona+to+nen%C3%AD+nic+proti+isl%C3%A1mu&rft.date=4.+12.+2020&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%A1+televize">  </li> <li id="cite_note-69"><a href="#cite_ref-69">↑</a> <cite style="font-style:normal;">FINGERLAND, Jan. Macron táhne do války. <a href="/wiki/IROZHLAS" title="IROZHLAS">iROZHLAS</a> [online]. <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_rozhlas" title="Český rozhlas">Český rozhlas</a> [cit. 2021-05-31]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.irozhlas.cz/komentare/francie-islamismus-emmanuel-macron-komentar-pariz-cesky-rozhlas-plus_2010270629_gak">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iROZHLAS&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.irozhlas.cz%2Fkomentare%2Ffrancie-islamismus-emmanuel-macron-komentar-pariz-cesky-rozhlas-plus_2010270629_gak&rft.atitle=Macron+t%C3%A1hne+do+v%C3%A1lky&rft.aulast=Fingerland&rft.aufirst=Jan&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas">  </li> <li id="cite_note-70"><a href="#cite_ref-70">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> atlas.netway.cz [online]. [cit. 17-12-2005]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20060321191843/http://atlas.netway.cz/evropa/francie.htm">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 21-03-2006.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=atlas.netway.cz&rft_id=http%3A%2F%2Fatlas.netway.cz%2Fevropa%2Ffrancie.htm">  </li> <li id="cite_note-71"><a href="#cite_ref-71">↑</a> <cite style="font-style:normal;">GEOFFROY, Romain. Cohabitation in France: is the risk of political paralysis real?. Le Monde.fr. 2022-05-09. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.lemonde.fr/en/les-decodeurs/article/2022/05/09/cohabitation-in-france-is-the-risk-of-political-paralysis-real_5982848_8.html">Dostupné online</a> [cit. 2023-10-26]. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Le+Monde.fr&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.lemonde.fr%2Fen%2Fles-decodeurs%2Farticle%2F2022%2F05%2F09%2Fcohabitation-in-france-is-the-risk-of-political-paralysis-real_5982848_8.html&rft.atitle=Cohabitation+in+France%3A+is+the+risk+of+political+paralysis+real%3F&rft.date=2022-05-09&rft.aulast=Geoffroy&rft.aufirst=Romain">  </li> <li id="cite_note-72"><a href="#cite_ref-72">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Cohabitation | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2023-10-26]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.britannica.com/topic/cohabitation">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.britannica.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.britannica.com%2Ftopic%2Fcohabitation&rft.atitle=Cohabitation+%7C+Britannica">  </li> <li id="cite_note-73"><a href="#cite_ref-73">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Countries Compared by Military > Expenditures > Dollar figure. International Statistics at NationMaster.com. www.nationmaster.com [online]. [cit. 2019-06-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.nationmaster.com/country-info/stats/Military/Expenditures/Dollar-figure">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.nationmaster.com&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.nationmaster.com%2Fcountry-info%2Fstats%2FMilitary%2FExpenditures%2FDollar-figure&rft.atitle=Countries+Compared+by+Military+%3E+Expenditures+%3E+Dollar+figure.+International+Statistics+at+NationMaster.com">  </li> <li id="cite_note-energy_profile-74"><a href="#cite_ref-energy_profile_74-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ENERPUB. France: Energy profile. Spero News. 8 June 2007. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20071004212408/http://www.speroforum.com/site/article.asp?idarticle=9839&t=France%3A+Energy+profile">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2007-10-04.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Spero+News&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.speroforum.com%2Fsite%2Farticle.asp%3Fidarticle%3D9839%26t%3DFrance%253A%2BEnergy%2Bprofile&rft.atitle=France%3A+Energy+profile&rft.date=8+June+2007&rft.aulast=EnerPub"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-75"><a href="#cite_ref-75">↑</a> <a rel="nofollow" class="external free" href="https://www.ft.com/cms/s/0/abe2ffc4-c08b-11dc-b0b7-0000779fd2ac.html">http://www.ft.com/cms/s/0/abe2ffc4-c08b-11dc-b0b7-0000779fd2ac.html</a> </li> <li id="cite_note-76"><a href="#cite_ref-76">↑</a> <a href="//doi.org/10.1787/541505433837" class="extiw" title="doi:10.1787/541505433837">Exports of goods</a> - OECD Factbook 2009: Economic, Environmental and Social Statistics - <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/92-64-05604-1" title="Speciální:Zdroje knih/92-64-05604-1">92-64-05604-1</a> </li> <li id="cite_note-77"><a href="#cite_ref-77">↑</a> <a href="//doi.org/10.1787/541463253111" class="extiw" title="doi:10.1787/541463253111">Imports of goods</a> - OECD Factbook 2009: Economic, Environmental and Social Statistics - <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/92-64-05604-1" title="Speciální:Zdroje knih/92-64-05604-1">92-64-05604-1</a> </li> <li id="cite_note-78"><a href="#cite_ref-78">↑</a> <a href="//doi.org/10.1787/541742533277" class="extiw" title="doi:10.1787/541742533277">Inflows of foreign direct investment</a> - OECD Factbook 2009: Economic, Environmental and Social Statistics - <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/92-64-05604-1" title="Speciální:Zdroje knih/92-64-05604-1">92-64-05604-1</a> </li> <li id="cite_note-79"><a href="#cite_ref-79">↑</a> <a href="//doi.org/10.1787/541745711486" class="extiw" title="doi:10.1787/541745711486">Outflows of foreign direct investment</a> - OECD Factbook 2009: Economic, Environmental and Social Statistics - <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/92-64-05604-1" title="Speciální:Zdroje knih/92-64-05604-1">92-64-05604-1</a> </li> <li id="cite_note-80"><a href="#cite_ref-80">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Dluh EU i eurozóny dál roste, nejzadluženější zůstává Řecko. <a href="/wiki/Novinky.cz" title="Novinky.cz">Novinky.cz</a> [online]. Borgis, 20. července 2019 [cit. 2019-07-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190720110833/https://www.novinky.cz/ekonomika/510971-dluh-eu-i-eurozony-dal-roste-nejzadluzenejsi-zustava-recko.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.novinky.cz/ekonomika/510971-dluh-eu-i-eurozony-dal-roste-nejzadluzenejsi-zustava-recko.html">originálu</a> dne 2019-07-20.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Novinky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.novinky.cz%2Fekonomika%2F510971-dluh-eu-i-eurozony-dal-roste-nejzadluzenejsi-zustava-recko.html&rft.atitle=Dluh+EU+i+euroz%C3%B3ny+d%C3%A1l+roste%2C+nejzadlu%C5%BEen%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD+z%C5%AFst%C3%A1v%C3%A1+%C5%98ecko&rft.date=20.+%C4%8Dervence+2019&rft.pub=Borgis">  </li> <li id="cite_note-81"><a href="#cite_ref-81">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Francie předstihla Itálii. V absolutních číslech se stala nejzadluženější zemí eurozóny. Česká televize [online]. 19. července 2019. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/2873852-francie-predstihla-italii-v-absolutnich-cislech-se-stala-nejzadluzenejsi-zemi">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8Cesk%C3%A1+televize&rft_id=https%3A%2F%2Fct24.ceskatelevize.cz%2Fekonomika%2F2873852-francie-predstihla-italii-v-absolutnich-cislech-se-stala-nejzadluzenejsi-zemi&rft.atitle=Francie+p%C5%99edstihla+It%C3%A1lii.+V+absolutn%C3%ADch+%C4%8D%C3%ADslech+se+stala+nejzadlu%C5%BEen%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD+zem%C3%AD+euroz%C3%B3ny&rft.date=19.+%C4%8Dervence+2019">  </li> <li id="cite_note-82"><a href="#cite_ref-82">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Chiffres clés du transport 2010 [PDF]. [cit. 2010-10-07]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20100601124351/http://www.developpement-durable.gouv.fr/IMG/pdf/Chiffres_transport-pdf.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2010-06-01. (francouzsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Chiffres+cl%C3%A9s+du+transport+2010&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.developpement-durable.gouv.fr%2FIMG%2Fpdf%2FChiffres_transport-pdf.pdf">  – <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.developpement-durable.gouv.fr/">Site officiel</a> du <a href="/w/index.php?title=Ministry_of_Ecology,_Energy,_Sustainable_Development_and_Sea&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ministry of Ecology, Energy, Sustainable Development and Sea (stránka neexistuje)">Ministère de l'Écologie, de l'Énergie, du Développement Durable et de la Mer</a> </li> <li id="cite_note-83"><a href="#cite_ref-83">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Country comparison : railways – The World Factbook [online]. CIA [cit. 2013-10-01]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20131004215524/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2121rank.html?countryName=France&countryCode=fr&regionCode=eu&rank=9#fr">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2013-10-04.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Country+comparison+%3A+railways+%E2%80%93+The+World+Factbook&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cia.gov%2Flibrary%2Fpublications%2Fthe-world-factbook%2Frankorder%2F2121rank.html%3FcountryName%3DFrance%26countryCode%3Dfr%26regionCode%3Deu%26rank%3D9%23fr&rft.pub=CIA">  </li> <li id="cite_note-84"><a href="#cite_ref-84">↑</a> L'automobile magazine, hors-série 2003/2004; strana 294 </li> <li id="cite_note-85"><a href="#cite_ref-85">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Guide pratique de l' ADEME, la voiture [online]. Ademe.fr [cit. 2008-10-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20081006095330/http://www.ademe.fr/particuliers/fiches/voiture/rub3.htm">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2008-10-06.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Guide+pratique+de+l%27+ADEME%2C+la+voiture&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.ademe.fr%2Fparticuliers%2Ffiches%2Fvoiture%2Frub3.htm&rft.pub=Ademe.fr">  </li> <li id="cite_note-France-86"><a href="#cite_ref-France_86-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The World Factbook: France [online]. Central Intelligence Agency [cit. 2013-01-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20181224211127/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/fr.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2018-12-24.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+World+Factbook%3A+France&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cia.gov%2Flibrary%2Fpublications%2Fthe-world-factbook%2Fgeos%2Ffr.html&rft.pub=Central+Intelligence+Agency">  </li> <li id="cite_note-87"><a href="#cite_ref-87">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.theoccidentalobserver.net/2014/09/the-africanization-of-france-medical-data-suggests-one-third-french-births-are-non-white/">The Africanization of France: Medical data suggests one-third French births are non-White</a> </li> <li id="cite_note-88"><a href="#cite_ref-88">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BADE, Klaus L. Evropa v pohybu. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 497 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7106-559-5" title="Speciální:Zdroje knih/80-7106-559-5">80-7106-559-5</a>. S. 321–326.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Evropa+v+pohybu&rft.isbn=80-7106-559-5&rft.aulast=Bade&rft.aufirst=Klaus+L.&rft.place=Praha&rft.pub=Nakladatelstv%C3%AD+Lidov%C3%A9+noviny&rft.date=2005&rft.edition=1&rft.tpages=497&rft.pages=321%E2%80%93326">  </li> <li id="cite_note-89"><a href="#cite_ref-89">↑</a> (francouzsky) <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20110604145028/http://www.legifrance.gouv.fr/html/constitution/constitution2.htm#titre2">La Constitution- La Constitution du 4 Octobre 1958</a> – Légifrance </li> <li id="cite_note-90"><a href="#cite_ref-90">↑</a> "<a rel="nofollow" class="external text" href="http://america.aljazeera.com/articles/2015/1/14/france-islamophobiaimmigration.html">Is France failing its Muslim youths?</a>". <a href="/wiki/Al-D%C5%BEaz%C3%ADra" title="Al-Džazíra">Al-Džazíra</a>. 14. ledna 2015. </li> <li id="cite_note-91"><a href="#cite_ref-91">↑</a> "<a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/radikalizace-muslimu-francii-strasi-silici-vliv-salafistu_378507.html">Radikalizace muslimů. Francii straší sílící vliv salafistů</a>". Týden. 5. dubna 2016. </li> <li id="cite_note-92"><a href="#cite_ref-92">↑</a> "<a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.securitymagazin.cz/zpravy/zavedeni-islamskeho-prava-saria-podporuje-72-procent-muslimu-ve-francii-1404050824.html">Zavedení islámského práva šaría podporuje 72 procent muslimů ve Francii</a>". <a href="/wiki/Security_magaz%C3%ADn" title="Security magazín">Security magazín</a>. 26. května 2016. </li> <li id="cite_note-93"><a href="#cite_ref-93">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Muž, který porazil vzteklinu. Příběhy slavných: Louis Pasteur. Český rozhlas Dvojka [online]. 2018-06-15 [cit. 2020-01-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dvojka.rozhlas.cz/muz-ktery-porazil-vzteklinu-pribehy-slavnych-louis-pasteur-7447894">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas+Dvojka&rft_id=https%3A%2F%2Fdvojka.rozhlas.cz%2Fmuz-ktery-porazil-vzteklinu-pribehy-slavnych-louis-pasteur-7447894&rft.atitle=Mu%C5%BE%2C+kter%C3%BD+porazil+vzteklinu.+P%C5%99%C3%ADb%C4%9Bhy+slavn%C3%BDch%3A+Louis+Pasteur&rft.date=2018-06-15">  </li> <li id="cite_note-94"><a href="#cite_ref-94">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Žena, která změnila svět a zůstala přitom sama sebou. www.prirodovedci.cz [online]. [cit. 2020-01-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.prirodovedci.cz/aktuality/zena-ktera-zmenila-svet-a-zustala-pritom-sama-sebou">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.prirodovedci.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.prirodovedci.cz%2Faktuality%2Fzena-ktera-zmenila-svet-a-zustala-pritom-sama-sebou&rft.atitle=%C5%BDena%2C+kter%C3%A1+zm%C4%9Bnila+sv%C4%9Bt+a+z%C5%AFstala+p%C5%99itom+sama+sebou">  </li> <li id="cite_note-95"><a href="#cite_ref-95">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Bratři Lumièrové - první archiváři pohybu. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2020-01-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ct24.ceskatelevize.cz/kultura/1295109-bratri-lumierove-prvni-archivari-pohybu">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8CT24&rft_id=https%3A%2F%2Fct24.ceskatelevize.cz%2Fkultura%2F1295109-bratri-lumierove-prvni-archivari-pohybu&rft.atitle=Brat%C5%99i+Lumi%C3%A8rov%C3%A9+-+prvn%C3%AD+archiv%C3%A1%C5%99i+pohybu&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%A1+televize">  </li> <li id="cite_note-96"><a href="#cite_ref-96">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Denis Papin: vynálezce, jehož (hrnec) zná každá hospodyňka. www.i60.cz [online]. [cit. 2020-01-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.i60.cz/clanek/detail/1741">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.i60.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.i60.cz%2Fclanek%2Fdetail%2F1741&rft.atitle=Denis+Papin%3A+vyn%C3%A1lezce%2C+jeho%C5%BE+%28hrnec%29+zn%C3%A1+ka%C5%BEd%C3%A1+hospody%C5%88ka">  </li> <li id="cite_note-97"><a href="#cite_ref-97">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Antoine Laurent de Lavoisier | Technický týdeník. www.technickytydenik.cz [online]. [cit. 2020-01-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.technickytydenik.cz/rubriky/archiv/antoine-laurent-de-lavoisier_43440.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.technickytydenik.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.technickytydenik.cz%2Frubriky%2Farchiv%2Fantoine-laurent-de-lavoisier_43440.html&rft.atitle=Antoine+Laurent+de+Lavoisier+%7C+Technick%C3%BD+t%C3%BDden%C3%ADk">  </li> <li id="cite_note-98"><a href="#cite_ref-98">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Blaise Pascal - výzkum atmosférického tlaku, mechanický počítací stroj, pascalův trojúhelník | životopis. www.converter.cz [online]. [cit. 2020-01-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.converter.cz/fyzici/pascal.htm">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.converter.cz&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.converter.cz%2Ffyzici%2Fpascal.htm&rft.atitle=Blaise+Pascal+-+v%C3%BDzkum+atmosf%C3%A9rick%C3%A9ho+tlaku%2C+mechanick%C3%BD+po%C4%8D%C3%ADtac%C3%AD+stroj%2C+pascal%C5%AFv+troj%C3%BAheln%C3%ADk+%7C+%C5%BEivotopis">  </li> <li id="cite_note-99"><a href="#cite_ref-99">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Výročí 22. 1. 1775 – narodil se André Marie Ampére, zakladatel elektrodynamiky. Zoom magazin [online]. [cit. 2020-01-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://zoommagazin.iprima.cz/vyroci/vyroci-22-1-1775-narodil-se-andre-marie-ampere-zakladatel-elektrodynamiky">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Zoom+magazin&rft_id=https%3A%2F%2Fzoommagazin.iprima.cz%2Fvyroci%2Fvyroci-22-1-1775-narodil-se-andre-marie-ampere-zakladatel-elektrodynamiky&rft.atitle=V%C3%BDro%C4%8D%C3%AD+22.+1.+1775+%E2%80%93+narodil+se+Andr%C3%A9+Marie+Amp%C3%A9re%2C+zakladatel+elektrodynamiky">  </li> <li id="cite_note-100"><a href="#cite_ref-100">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Kterým směrem se točí vír ve vaně?. Český rozhlas Dvojka [online]. 2016-04-09 [cit. 2020-01-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dvojka.rozhlas.cz/kterym-smerem-se-toci-vir-ve-vane-7529387">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas+Dvojka&rft_id=https%3A%2F%2Fdvojka.rozhlas.cz%2Fkterym-smerem-se-toci-vir-ve-vane-7529387&rft.atitle=Kter%C3%BDm+sm%C4%9Brem+se+to%C4%8D%C3%AD+v%C3%ADr+ve+van%C4%9B%3F&rft.date=2016-04-09">  </li> <li id="cite_note-101"><a href="#cite_ref-101">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Pred 200 rokmi sa narodil Foucault, ktorý zviditeľnil rotáciu Zeme. www.skolske.sk [online]. [cit. 2020-01-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.skolske.sk/clanok/49551/pred-200-rokmi-sa-narodil-foucault-ktory-zviditelnil-rotaciu-zeme">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.skolske.sk&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.skolske.sk%2Fclanok%2F49551%2Fpred-200-rokmi-sa-narodil-foucault-ktory-zviditelnil-rotaciu-zeme&rft.atitle=Pred+200+rokmi+sa+narodil+Foucault%2C+ktor%C3%BD+zvidite%C4%BEnil+rot%C3%A1ciu+Zeme">  </li> <li id="cite_note-102"><a href="#cite_ref-102">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Otec fotografie. Louis Daguerre vyvinul první praktický způsob fotografování. Náš region [online]. 2019-10-12 [cit. 2020-01-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20200609120925/https://nasregion.cz/otec-fotografie-louis-daguerre-vyvinul-prvni-prakticky-zpusob-fotografovani-132592/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://nasregion.cz/otec-fotografie-louis-daguerre-vyvinul-prvni-prakticky-zpusob-fotografovani-132592/">originálu</a> dne 2020-06-09.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=N%C3%A1%C5%A1+region&rft_id=https%3A%2F%2Fnasregion.cz%2Fotec-fotografie-louis-daguerre-vyvinul-prvni-prakticky-zpusob-fotografovani-132592%2F&rft.atitle=Otec+fotografie.+Louis+Daguerre+vyvinul+prvn%C3%AD+praktick%C3%BD+zp%C5%AFsob+fotografov%C3%A1n%C3%AD&rft.date=2019-10-12">  </li> <li id="cite_note-103"><a href="#cite_ref-103">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Jak jsme objevovali globální oteplování? - Meteocentrum.cz. www.meteocentrum.cz [online]. [cit. 2020-01-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20170702182237/http://www.meteocentrum.cz/zajimavosti/globalni-oteplovani/historie">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.meteocentrum.cz/zajimavosti/globalni-oteplovani/historie">originálu</a> dne 2017-07-02.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.meteocentrum.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.meteocentrum.cz%2Fzajimavosti%2Fglobalni-oteplovani%2Fhistorie&rft.atitle=Jak+jsme+objevovali+glob%C3%A1ln%C3%AD+oteplov%C3%A1n%C3%AD%3F+-+Meteocentrum.cz">  </li> <li id="cite_note-104"><a href="#cite_ref-104">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Konzervace potravin vznikla před 200 lety. www.vetweb.cz [online]. [cit. 2020-01-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vetweb.cz/konzervace-potravin-vznikla-pred-200-lety/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.vetweb.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vetweb.cz%2Fkonzervace-potravin-vznikla-pred-200-lety%2F&rft.atitle=Konzervace+potravin+vznikla+p%C5%99ed+200+lety">  </li> <li id="cite_note-105"><a href="#cite_ref-105">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Narodil se vynálezce slepeckého písma Louis Braille. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2020-01-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1427946-narodil-se-vynalezce-slepeckeho-pisma-louis-braille">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8CT24&rft_id=https%3A%2F%2Fct24.ceskatelevize.cz%2Farchiv%2F1427946-narodil-se-vynalezce-slepeckeho-pisma-louis-braille&rft.atitle=Narodil+se+vyn%C3%A1lezce+slepeck%C3%A9ho+p%C3%ADsma+Louis+Braille&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%A1+televize">  </li> <li id="cite_note-106"><a href="#cite_ref-106">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Jean-François Champollion [online]. Egypotologie.cz, 2010-12-24 [cit. 2020-01-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://egyptologie.cz/254/jean-francois-champollion/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Jean-Fran%C3%A7ois+Champollion&rft_id=http%3A%2F%2Fegyptologie.cz%2F254%2Fjean-francois-champollion%2F&rft.pub=Egypotologie.cz">  </li> <li id="cite_note-107"><a href="#cite_ref-107">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Jacques-Yves Cousteau: Neunavný podmořský dobrodruh. Reflex.cz [online]. [cit. 2019-12-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.reflex.cz/clanek/causy/88044/jacques-yves-cousteau-neunavny-podmorsky-dobrodruh.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Reflex.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.reflex.cz%2Fclanek%2Fcausy%2F88044%2Fjacques-yves-cousteau-neunavny-podmorsky-dobrodruh.html&rft.atitle=Jacques-Yves+Cousteau%3A+Neunavn%C3%BD+podmo%C5%99sk%C3%BD+dobrodruh">  </li> <li id="cite_note-108"><a href="#cite_ref-108">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Évariste Galois | French mathematician. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2020-01-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.britannica.com/biography/Evariste-Galois">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Encyclopedia+Britannica&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.britannica.com%2Fbiography%2FEvariste-Galois&rft.atitle=%C3%89variste+Galois+%7C+French+mathematician">  </li> <li id="cite_note-109"><a href="#cite_ref-109">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Henri Poincaré a jeho domněnka. www.scienceworld.cz [online]. [cit. 2020-01-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/henri-poincare-a-jeho-domnenka-1648/?switch_theme=mobile">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.scienceworld.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.scienceworld.cz%2Fneziva-priroda%2Fhenri-poincare-a-jeho-domnenka-1648%2F%3Fswitch_theme%3Dmobile&rft.atitle=Henri+Poincar%C3%A9+a+jeho+domn%C4%9Bnka">  </li> <li id="cite_note-110"><a href="#cite_ref-110">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Henri Lebesgue | Eduportál Techmania. edu.techmania.cz [online]. [cit. 2019-12-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1232/lebesgue">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=edu.techmania.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fedu.techmania.cz%2Fcs%2Fencyklopedie%2Fvedec%2F1232%2Flebesgue&rft.atitle=Henri+Lebesgue+%7C+Eduport%C3%A1l+Techmania">  </li> <li id="cite_note-111"><a href="#cite_ref-111">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Teorie vlnek pomohla zmenšit data na minimum. Její autor za ni obdrží matematickou nobelovku. Český rozhlas Plus [online]. 2017-05-23 [cit. 2019-12-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://plus.rozhlas.cz/teorie-vlnek-pomohla-zmensit-data-na-minimum-jeji-autor-za-ni-obdrzi-6516788">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas+Plus&rft_id=https%3A%2F%2Fplus.rozhlas.cz%2Fteorie-vlnek-pomohla-zmensit-data-na-minimum-jeji-autor-za-ni-obdrzi-6516788&rft.atitle=Teorie+vlnek+pomohla+zmen%C5%A1it+data+na+minimum.+Jej%C3%AD+autor+za+ni+obdr%C5%BE%C3%AD+matematickou+nobelovku&rft.date=2017-05-23">  </li> <li id="cite_note-112"><a href="#cite_ref-112">↑</a> <cite style="font-style:normal;">BARTOŠEK, Pavel. Nejradikálnější umělecká avantgarda. www.advojka.cz [online]. [cit. 2019-12-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.advojka.cz/archiv/2008/8/nejradikalnejsi-umelecka-avantgarda">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.advojka.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.advojka.cz%2Farchiv%2F2008%2F8%2Fnejradikalnejsi-umelecka-avantgarda&rft.atitle=Nejradik%C3%A1ln%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD+um%C4%9Bleck%C3%A1+avantgarda&rft.aulast=Barto%C5%A1ek&rft.aufirst=Pavel">  </li> <li id="cite_note-113"><a href="#cite_ref-113">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Claude Lévi-Strauss, symbol jedné epochy západního myšlení, se dožil 100 let. iDNES.cz [online]. 2008-12-01 [cit. 2019-12-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/zpravy/archiv/claude-levi-strauss-symbol-jedne-epochy-zapadniho-mysleni-se-dozil-100-let.A081126_185345_kavarna_bos">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fzpravy%2Farchiv%2Fclaude-levi-strauss-symbol-jedne-epochy-zapadniho-mysleni-se-dozil-100-let.A081126_185345_kavarna_bos&rft.atitle=Claude+L%C3%A9vi-Strauss%2C+symbol+jedn%C3%A9+epochy+z%C3%A1padn%C3%ADho+my%C5%A1len%C3%AD%2C+se+do%C5%BEil+100+let&rft.date=2008-12-01">  </li> <li id="cite_note-114"><a href="#cite_ref-114">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ROTHBARD, Murray N. Dějiny 6.9. - Jean Bodin - vrchol absolutistického myšlení ve Francii. Mises.cz [online]. [cit. 2019-12-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.mises.cz/clanky/dejiny-6-9-jean-bodin-vrchol-absolutistickeho-mysleni-ve-francii-1066.aspx">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Mises.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.mises.cz%2Fclanky%2Fdejiny-6-9-jean-bodin-vrchol-absolutistickeho-mysleni-ve-francii-1066.aspx&rft.atitle=D%C4%9Bjiny+6.9.+-+Jean+Bodin+-+vrchol+absolutistick%C3%A9ho+my%C5%A1len%C3%AD+ve+Francii&rft.aulast=Rothbard&rft.aufirst=Murray+N.">  </li> <li id="cite_note-115"><a href="#cite_ref-115">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Nicolas Boileau a jeho Umění básnické. www.ceskaliteratura.cz [online]. [cit. 2019-12-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.ceskaliteratura.cz/studie/boileau.htm">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.ceskaliteratura.cz&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.ceskaliteratura.cz%2Fstudie%2Fboileau.htm&rft.atitle=Nicolas+Boileau+a+jeho+Um%C4%9Bn%C3%AD+b%C3%A1snick%C3%A9">  </li> <li id="cite_note-116"><a href="#cite_ref-116">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Dějiny evropského vzdělání: Pět nejstarších univerzit. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2017-06-25 [cit. 2019-06-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.stoplusjednicka.cz/dejiny-evropskeho-vzdelani-pet-nejstarsich-univerzit">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=100%2B1+zahrani%C4%8Dn%C3%AD+zaj%C3%ADmavost&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.stoplusjednicka.cz%2Fdejiny-evropskeho-vzdelani-pet-nejstarsich-univerzit&rft.atitle=D%C4%9Bjiny+evropsk%C3%A9ho+vzd%C4%9Bl%C3%A1n%C3%AD%3A+P%C4%9Bt+nejstar%C5%A1%C3%ADch+univerzit&rft.date=2017-06-25">  </li> <li id="cite_note-117"><a href="#cite_ref-117">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> ShanghaiRanking's Academic Ranking of World Universities. www.shanghairanking.com [online]. [cit. 2022-01-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.shanghairanking.com/rankings/arwu/2021">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.shanghairanking.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.shanghairanking.com%2Frankings%2Farwu%2F2021&rft.atitle=ShanghaiRanking%27s+Academic+Ranking+of+World+Universities">  </li> <li id="cite_note-118"><a href="#cite_ref-118">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> 2020 tables: Institutions | Annual tables | Nature Index. www.natureindex.com [online]. [cit. 2022-01-05]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20210305183253/https://www.natureindex.com/annual-tables/2020/institution/all/all">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.natureindex.com/annual-tables/2020/institution/all/all">originálu</a> dne 2021-03-05.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.natureindex.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.natureindex.com%2Fannual-tables%2F2020%2Finstitution%2Fall%2Fall&rft.atitle=2020+tables%3A+Institutions+%7C+Annual+tables+%7C+Nature+Index">  </li> <li id="cite_note-119"><a href="#cite_ref-119">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Goncourtova cena mění život spisovatelů. NEWTON Media [online]. [cit. 2019-12-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20191212140339/https://www.newtonmedia.cz/cs/mediainfo-cz/svet/goncourtova-cena-meni-zivot-spisovatelu/detail">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.newtonmedia.cz/cs/mediainfo-cz/svet/goncourtova-cena-meni-zivot-spisovatelu/detail">originálu</a> dne 2019-12-12.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=NEWTON+Media&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.newtonmedia.cz%2Fcs%2Fmediainfo-cz%2Fsvet%2Fgoncourtova-cena-meni-zivot-spisovatelu%2Fdetail&rft.atitle=Goncourtova+cena+m%C4%9Bn%C3%AD+%C5%BEivot+spisovatel%C5%AF">  </li> <li id="cite_note-120"><a href="#cite_ref-120">↑</a> <a rel="nofollow" class="external free" href="https://www.erudit.org/fr/revues/hphi/2005-v15-n2-hphi3200/801295ar.pdf">https://www.erudit.org/fr/revues/hphi/2005-v15-n2-hphi3200/801295ar.pdf</a> </li> <li id="cite_note-121"><a href="#cite_ref-121">↑</a> <a rel="nofollow" class="external free" href="https://web.archive.org/web/20141213021911/http://www.unifrance.org/actualites/11596/enquete-sur-l-image-du-cinema-francais-dans-le-monde">https://web.archive.org/web/20141213021911/http://www.unifrance.org/actualites/11596/enquete-sur-l-image-du-cinema-francais-dans-le-monde</a> </li> <li id="cite_note-122"><a href="#cite_ref-122">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Pochoutková mapa: Podívejte se, odkud pocházejí nejznámější francouzské sýry. Reflex.cz [online]. [cit. 2019-06-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.reflex.cz/clanek/jidlo-a-piti/85648/pochoutkova-mapa-podivejte-se-odkud-pochazeji-nejznamejsi-francouzske-syry.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Reflex.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.reflex.cz%2Fclanek%2Fjidlo-a-piti%2F85648%2Fpochoutkova-mapa-podivejte-se-odkud-pochazeji-nejznamejsi-francouzske-syry.html&rft.atitle=Pochoutkov%C3%A1+mapa%3A+Pod%C3%ADvejte+se%2C+odkud+poch%C3%A1zej%C3%AD+nejzn%C3%A1m%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD+francouzsk%C3%A9+s%C3%BDry">  </li> <li id="cite_note-123"><a href="#cite_ref-123">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Michelin hvězdy: Jak funguje nejznámější gastro hodnocení a kdo jsou vítězové 2018?. SPIRIT Magazín by Storyous & Barlife [online]. 2018-03-26 [cit. 2019-06-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190624105324/https://spiritmagazin.cz/michelin-2018-praha/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://spiritmagazin.cz/michelin-2018-praha/">originálu</a> dne 2019-06-24.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=SPIRIT+Magaz%C3%ADn+by+Storyous+%26+Barlife&rft_id=https%3A%2F%2Fspiritmagazin.cz%2Fmichelin-2018-praha%2F&rft.atitle=Michelin+hv%C4%9Bzdy%3A+Jak+funguje+nejzn%C3%A1m%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD+gastro+hodnocen%C3%AD+a+kdo+jsou+v%C3%ADt%C4%9Bzov%C3%A9+2018%3F&rft.date=2018-03-26">  </li> <li id="cite_note-124"><a href="#cite_ref-124">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Coco Chanel: dáma s perlami, jejíž arogance byla legendární. TÝDEN.cz [online]. 2019-03-09 [cit. 2019-06-26]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.tyden.cz/rubriky/relax/moda-a-styl/coco-chanel-dama-s-perlami-jejiz-arogance-byla-legendarni_515999.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=T%C3%9DDEN.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.tyden.cz%2Frubriky%2Frelax%2Fmoda-a-styl%2Fcoco-chanel-dama-s-perlami-jejiz-arogance-byla-legendarni_515999.html&rft.atitle=Coco+Chanel%3A+d%C3%A1ma+s+perlami%2C+jej%C3%AD%C5%BE+arogance+byla+legend%C3%A1rn%C3%AD&rft.date=2019-03-09">  </li> <li id="cite_note-125"><a href="#cite_ref-125">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Christian Dior: muž, který navrátil Paříži zašlou slávu. TÝDEN.cz [online]. 2019-03-16 [cit. 2019-06-26]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.tyden.cz/rubriky/relax/moda-a-styl/christian-dior-muz-ktery-navratil-parizi-zaslou-slavu_516699.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=T%C3%9DDEN.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.tyden.cz%2Frubriky%2Frelax%2Fmoda-a-styl%2Fchristian-dior-muz-ktery-navratil-parizi-zaslou-slavu_516699.html&rft.atitle=Christian+Dior%3A+mu%C5%BE%2C+kter%C3%BD+navr%C3%A1til+Pa%C5%99%C3%AD%C5%BEi+za%C5%A1lou+sl%C3%A1vu&rft.date=2019-03-16">  </li> <li id="cite_note-126"><a href="#cite_ref-126">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Zesnulý návrhář Givenchy byl symbolem pařížské elegance. <a href="/wiki/Novinky.cz" title="Novinky.cz">Novinky.cz</a> [online]. Borgis [cit. 2019-06-26]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.novinky.cz/zena/styl/465943-zesnuly-navrhar-givenchy-byl-symbolem-parizske-elegance.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Novinky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.novinky.cz%2Fzena%2Fstyl%2F465943-zesnuly-navrhar-givenchy-byl-symbolem-parizske-elegance.html&rft.atitle=Zesnul%C3%BD+n%C3%A1vrh%C3%A1%C5%99+Givenchy+byl+symbolem+pa%C5%99%C3%AD%C5%BEsk%C3%A9+elegance&rft.pub=Borgis">  </li> <li id="cite_note-127"><a href="#cite_ref-127">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Yves Saint Laurent: křehký muž, na kterém se podepsala služba v armádě. TÝDEN.cz [online]. 2019-01-05 [cit. 2019-06-26]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.tyden.cz/rubriky/relax/moda-a-styl/yves-saint-laurent-krehky-muz-na-kterem-se-podepsala-sluzba-v-armade_508818.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=T%C3%9DDEN.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.tyden.cz%2Frubriky%2Frelax%2Fmoda-a-styl%2Fyves-saint-laurent-krehky-muz-na-kterem-se-podepsala-sluzba-v-armade_508818.html&rft.atitle=Yves+Saint+Laurent%3A+k%C5%99ehk%C3%BD+mu%C5%BE%2C+na+kter%C3%A9m+se+podepsala+slu%C5%BEba+v+arm%C3%A1d%C4%9B&rft.date=2019-01-05">  </li> <li id="cite_note-128"><a href="#cite_ref-128">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Louis Vuitton: Kam sahá módní historie této legendy, a které tváře nás donutily si jednu z ikonických kabelek zakoupit? [online]. parizskaulice.cz, 2016-04-19 [cit. 2019-06-26]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.parizskaulice.cz/louis-vuitton-kam-saha-modni-historie-teto-legendy-a-ktere-tvare-nas-donutily-si-jednu-z-ikonickych-kabelek-zakoupit/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Louis+Vuitton%3A+Kam+sah%C3%A1+m%C3%B3dn%C3%AD+historie+t%C3%A9to+legendy%2C+a+kter%C3%A9+tv%C3%A1%C5%99e+n%C3%A1s+donutily+si+jednu+z+ikonick%C3%BDch+kabelek+zakoupit%3F&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.parizskaulice.cz%2Flouis-vuitton-kam-saha-modni-historie-teto-legendy-a-ktere-tvare-nas-donutily-si-jednu-z-ikonickych-kabelek-zakoupit%2F&rft.pub=parizskaulice.cz">  </li> <li id="cite_note-129"><a href="#cite_ref-129">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Rozhodnuto: letní olympiáda 2024 bude v Paříži, ta další v Los Angeles. <a href="/wiki/IDNES.cz" title="IDNES.cz">iDNES.cz</a> [online]. <a href="/wiki/MAFRA" title="MAFRA">MAFRA</a>, 2017-09-13 [cit. 2019-12-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/oh/olympismus/letni-olympijske-hry-poradatele-pariz-2024-los-angeles-2028.A170913_175231_sport_oh_tof">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Foh%2Folympismus%2Fletni-olympijske-hry-poradatele-pariz-2024-los-angeles-2028.A170913_175231_sport_oh_tof&rft.atitle=Rozhodnuto%3A+letn%C3%AD+olympi%C3%A1da+2024+bude+v+Pa%C5%99%C3%AD%C5%BEi%2C+ta+dal%C5%A1%C3%AD+v+Los+Angeles&rft.date=2017-09-13&rft.pub=MAFRA">  </li> <li id="cite_note-130"><a href="#cite_ref-130">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Pierre de Coubertin: Muž, který vzkřísil moderní olympiády. <a href="/wiki/Aktu%C3%A1ln%C4%9B.cz" title="Aktuálně.cz">Aktuálně.cz</a> [online]. <a href="/wiki/Economia" title="Economia">Economia</a>, 2012-12-30 [cit. 2019-12-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://sport.aktualne.cz/ostatni-sporty/pierre-de-coubertin-muz-ktery-vzkrisil-moderni-olympiady/r~e4f7b37a526411e2b394002590604f2e/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Aktu%C3%A1ln%C4%9B.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fsport.aktualne.cz%2Fostatni-sporty%2Fpierre-de-coubertin-muz-ktery-vzkrisil-moderni-olympiady%2Fr~e4f7b37a526411e2b394002590604f2e%2F&rft.atitle=Pierre+de+Coubertin%3A+Mu%C5%BE%2C+kter%C3%BD+vzk%C5%99%C3%ADsil+modern%C3%AD+olympi%C3%A1dy&rft.date=2012-12-30&rft.pub=Economia">  </li> <li id="cite_note-131"><a href="#cite_ref-131">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> French Results and Medals in the Olympic Games. www.olympiandatabase.com [online]. [cit. 2019-12-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.olympiandatabase.com/index.php?id=28404&L=1">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.olympiandatabase.com&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.olympiandatabase.com%2Findex.php%3Fid%3D28404%26L%3D1&rft.atitle=French+Results+and+Medals+in+the+Olympic+Games">  </li> <li id="cite_note-132"><a href="#cite_ref-132">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Martin Fourcade, French medal machine. International Olympic Committee [online]. 2019-02-28 [cit. 2019-12-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.olympic.org/martin-fourcade">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=International+Olympic+Committee&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.olympic.org%2Fmartin-fourcade&rft.atitle=Martin+Fourcade%2C+French+medal+machine&rft.date=2019-02-28">  </li> <li id="cite_note-133"><a href="#cite_ref-133">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Karabatic named Player of the Year 2016. www.hballtransfers.com [online]. [cit. 2019-12-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20191212091733/https://www.hballtransfers.com/france-2-2-2/karabatic-named-player-of-the-year-2016">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.hballtransfers.com/france-2-2-2/karabatic-named-player-of-the-year-2016">originálu</a> dne 2019-12-12.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.hballtransfers.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.hballtransfers.com%2Ffrance-2-2-2%2Fkarabatic-named-player-of-the-year-2016&rft.atitle=Karabatic+named+Player+of+the+Year+2016">  </li> <li id="cite_note-134"><a href="#cite_ref-134">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> European Handball Federation - Allison Pineau, the French handball genius / Article. www.eurohandball.com [online]. [cit. 2019-12-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.eurohandball.com/article/026577/Allison+Pineau,+the+French+handball+genius">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.eurohandball.com&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.eurohandball.com%2Farticle%2F026577%2FAllison%2BPineau%2C%2Bthe%2BFrench%2Bhandball%2Bgenius&rft.atitle=European+Handball+Federation+-+Allison+Pineau%2C+the+French+handball+genius+%2F+Article">  </li> <li id="cite_note-135"><a href="#cite_ref-135">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Voting of the IHF users: Omeyer world’s best goalkeeper. www.ihf.info [online]. [cit. 2019-06-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.ihf.info/MediaCenter/News/NewsDetails/tabid/130/Default.aspx?ID=480">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.ihf.info&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.ihf.info%2FMediaCenter%2FNews%2FNewsDetails%2Ftabid%2F130%2FDefault.aspx%3FID%3D480&rft.atitle=Voting+of+the+IHF+users%3A+Omeyer+world%E2%80%99s+best+goalkeeper">  </li> <li id="cite_note-136"><a href="#cite_ref-136">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Francouzi slaví premiérový titul mistrů Evropy, ve finále si poradili s Litvou. www.denik.cz [online]. 2013-09-22 [cit. 2019-12-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.denik.cz/ostatni_sport/spanele-na-me-zdolali-chorvatsko-a-ziskali-alespon-bronzove-medaile-20130922.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.denik.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.denik.cz%2Fostatni_sport%2Fspanele-na-me-zdolali-chorvatsko-a-ziskali-alespon-bronzove-medaile-20130922.html&rft.atitle=Francouzi+slav%C3%AD+premi%C3%A9rov%C3%BD+titul+mistr%C5%AF+Evropy%2C+ve+fin%C3%A1le+si+poradili+s+Litvou&rft.date=2013-09-22">  </li> <li id="cite_note-137"><a href="#cite_ref-137">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Francouzští basketbalisté vydřeli světový bronz. Zvrátili duel s Litvou. <a href="/wiki/IDNES.cz" title="IDNES.cz">iDNES.cz</a> [online]. <a href="/wiki/MAFRA" title="MAFRA">MAFRA</a>, 2014-09-13 [cit. 2019-12-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/sport/basket/francie-litva-basketbal-mistrovstvi-sveta.A140913_194909_sport-basket_ten">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fsport%2Fbasket%2Ffrancie-litva-basketbal-mistrovstvi-sveta.A140913_194909_sport-basket_ten&rft.atitle=Francouz%C5%A1t%C3%AD+basketbalist%C3%A9+vyd%C5%99eli+sv%C4%9Btov%C3%BD+bronz.+Zvr%C3%A1tili+duel+s+Litvou&rft.date=2014-09-13&rft.pub=MAFRA">  </li> <li id="cite_note-138"><a href="#cite_ref-138">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Parker named 2013 European player of the year. news.yahoo.com [online]. [cit. 2019-12-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://news.yahoo.com/parker-named-2013-european-player-162312096--nba.html">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=news.yahoo.com&rft_id=http%3A%2F%2Fnews.yahoo.com%2Fparker-named-2013-european-player-162312096--nba.html&rft.atitle=Parker+named+2013+European+player+of+the+year">  </li> <li id="cite_note-:0-139">↑ <a href="#cite_ref-:0_139-0">a</a> <a href="#cite_ref-:0_139-1">b</a> <cite style="font-style:normal;"> FIBA Hall of Famers - Players. FIBA.basketball [online]. [cit. 2019-12-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.fiba.basketball/hall-of-fame/famers">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=FIBA.basketball&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.fiba.basketball%2Fhall-of-fame%2Ffamers&rft.atitle=FIBA+Hall+of+Famers+-+Players">  </li> <li id="cite_note-140"><a href="#cite_ref-140">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Basketbalistky Francie jsou mistryněmi Evropy. Na turnaji zůstaly neporažené. iDNES.cz [online]. 2009-06-20 [cit. 2019-12-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/sport/basket/basketbalistky-francie-jsou-mistrynemi-evropy-na-turnaji-zustaly-neporazene.A090620_185036_rbasket_ten">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fsport%2Fbasket%2Fbasketbalistky-francie-jsou-mistrynemi-evropy-na-turnaji-zustaly-neporazene.A090620_185036_rbasket_ten&rft.atitle=Basketbalistky+Francie+jsou+mistryn%C4%9Bmi+Evropy.+Na+turnaji+z%C5%AFstaly+nepora%C5%BEen%C3%A9&rft.date=2009-06-20">  </li> <li id="cite_note-141"><a href="#cite_ref-141">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Američanky popáté za sebou ovládly OH, Francii nedaly šanci. www.denik.cz. 2012-08-11. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.denik.cz/loh-2012/australanky-vybojovaly-bronz-olympijskou-medaili-maji-popate-v-rade-20120811.html">Dostupné online</a> [cit. 2019-12-12].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=www.denik.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.denik.cz%2Floh-2012%2Faustralanky-vybojovaly-bronz-olympijskou-medaili-maji-popate-v-rade-20120811.html&rft.atitle=Ameri%C4%8Danky+pop%C3%A1t%C3%A9+za+sebou+ovl%C3%A1dly+OH%2C+Francii+nedaly+%C5%A1anci&rft.date=2012-08-11">  </li> <li id="cite_note-142"><a href="#cite_ref-142">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Volejbalisté Francie mají první olympijskou medaili. A hned zlatou. iDNES.cz [online]. 2021-08-07 [cit. 2023-07-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/oh/tokio-2021/volejbal-muzu-finale-o-treti-misto-tokio.A210807_102313_oh-micove-sporty_ten">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Foh%2Ftokio-2021%2Fvolejbal-muzu-finale-o-treti-misto-tokio.A210807_102313_oh-micove-sporty_ten&rft.atitle=Volejbalist%C3%A9+Francie+maj%C3%AD+prvn%C3%AD+olympijskou+medaili.+A+hned+zlatou&rft.date=2021-08-07">  </li> <li id="cite_note-143"><a href="#cite_ref-143">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Volejbalisté Francie jsou poprvé mistry Evropy, ukončili senzační jízdu Slovinců. Deník.cz. 2015-10-18. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.denik.cz/ostatni_sport/volejbaliste-francie-jsou-poprve-mistry-evropy-ukoncili-senzacni-jizdu-slovincu-20151018.html">Dostupné online</a> [cit. 2023-07-18].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Den%C3%ADk.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.denik.cz%2Fostatni_sport%2Fvolejbaliste-francie-jsou-poprve-mistry-evropy-ukoncili-senzacni-jizdu-slovincu-20151018.html&rft.atitle=Volejbalist%C3%A9+Francie+jsou+poprv%C3%A9+mistry+Evropy%2C+ukon%C4%8Dili+senza%C4%8Dn%C3%AD+j%C3%ADzdu+Slovinc%C5%AF&rft.date=2015-10-18">  </li> <li id="cite_note-144"><a href="#cite_ref-144">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Mauresmová poprvé vyhrála Wimbledon, porazila Heninovou. www.sport.cz [online]. [cit. 2019-12-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.sport.cz/tenis/clanek/90065-mauresmova-poprve-vyhrala-wimbledon-porazila-heninovou.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.sport.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.sport.cz%2Ftenis%2Fclanek%2F90065-mauresmova-poprve-vyhrala-wimbledon-porazila-heninovou.html&rft.atitle=Mauresmov%C3%A1+poprv%C3%A9+vyhr%C3%A1la+Wimbledon%2C+porazila+Heninovou">  </li> <li id="cite_note-145"><a href="#cite_ref-145">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Bartoliová má první titul z grandslamu. Ve Wimbledonu zničila Lisickou. iDNES.cz [online]. 2013-07-06 [cit. 2019-12-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/sport/tenis/bartoliova-vyhrala-wimbledon.A130706_163717_tenis_bem">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fsport%2Ftenis%2Fbartoliova-vyhrala-wimbledon.A130706_163717_tenis_bem&rft.atitle=Bartoliov%C3%A1+m%C3%A1+prvn%C3%AD+titul+z+grandslamu.+Ve+Wimbledonu+zni%C4%8Dila+Lisickou&rft.date=2013-07-06">  </li> <li id="cite_note-146"><a href="#cite_ref-146">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Lok koňaku. A nahá stehna nestydaté víly. To byla doba Suzanne Lenglenové. <a href="/wiki/IDNES.cz" title="IDNES.cz">iDNES.cz</a> [online]. <a href="/wiki/MAFRA" title="MAFRA">MAFRA</a>, 2016-06-04 [cit. 2019-12-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/sport/tenis/roland-garros-suzanne-lenglenova.A160603_192008_tenis_rou">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fsport%2Ftenis%2Froland-garros-suzanne-lenglenova.A160603_192008_tenis_rou&rft.atitle=Lok+ko%C5%88aku.+A+nah%C3%A1+stehna+nestydat%C3%A9+v%C3%ADly.+To+byla+doba+Suzanne+Lenglenov%C3%A9&rft.date=2016-06-04&rft.pub=MAFRA">  </li> <li id="cite_note-147"><a href="#cite_ref-147">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Neměli ji v lásce, teď ji chrání před teroristy. Eiffelovka slaví 130 let. <a href="/wiki/IDNES.cz" title="IDNES.cz">iDNES.cz</a> [online]. <a href="/wiki/MAFRA" title="MAFRA">MAFRA</a>, 2019-05-06 [cit. 2019-06-26]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/eiffelovka-eiffelova-vez-pariz-francie-vyroci-130-let.A190506_090600_kolem-sveta_hig">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fcestovani%2Fkolem-sveta%2Feiffelovka-eiffelova-vez-pariz-francie-vyroci-130-let.A190506_090600_kolem-sveta_hig&rft.atitle=Nem%C4%9Bli+ji+v+l%C3%A1sce%2C+te%C4%8F+ji+chr%C3%A1n%C3%AD+p%C5%99ed+teroristy.+Eiffelovka+slav%C3%AD+130+let&rft.date=2019-05-06&rft.pub=MAFRA">  </li> <li id="cite_note-148"><a href="#cite_ref-148">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Akvadukt Pont du Gard: technický zázrak starý 2000 let. <a href="/wiki/IDNES.cz" title="IDNES.cz">iDNES.cz</a> [online]. <a href="/wiki/MAFRA" title="MAFRA">MAFRA</a>, 2011-09-05 [cit. 2019-06-26]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/pont-du-gard.A110901_180829_igsvet_web">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fcestovani%2Fkolem-sveta%2Fpont-du-gard.A110901_180829_igsvet_web&rft.atitle=Akvadukt+Pont+du+Gard%3A+technick%C3%BD+z%C3%A1zrak+star%C3%BD+2000+let&rft.date=2011-09-05&rft.pub=MAFRA">  </li> <li id="cite_note-149"><a href="#cite_ref-149">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Tři vítězné oblouky nevynechá snad žádný návštěvník Paříže. <a href="/wiki/Novinky.cz" title="Novinky.cz">Novinky.cz</a> [online]. Borgis [cit. 2019-06-26]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.novinky.cz/cestovani/468142-tri-vitezne-oblouky-nevynecha-snad-zadny-navstevnik-parize.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Novinky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.novinky.cz%2Fcestovani%2F468142-tri-vitezne-oblouky-nevynecha-snad-zadny-navstevnik-parize.html&rft.atitle=T%C5%99i+v%C3%ADt%C4%9Bzn%C3%A9+oblouky+nevynech%C3%A1+snad+%C5%BE%C3%A1dn%C3%BD+n%C3%A1v%C5%A1t%C4%9Bvn%C3%ADk+Pa%C5%99%C3%AD%C5%BEe&rft.pub=Borgis">  </li> <li id="cite_note-150"><a href="#cite_ref-150">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Magický Mont Saint Michel, druhé nejnavštěvovanější místo Francie. iDNES.cz [online]. 2009-10-22 [cit. 2019-06-26]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/magicky-mont-saint-michel-druhe-nejnavstevovanejsi-misto-francie.A091021_182909_igsvet_tom">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fcestovani%2Fkolem-sveta%2Fmagicky-mont-saint-michel-druhe-nejnavstevovanejsi-misto-francie.A091021_182909_igsvet_tom&rft.atitle=Magick%C3%BD+Mont+Saint+Michel%2C+druh%C3%A9+nejnav%C5%A1t%C4%9Bvovan%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD+m%C3%ADsto+Francie&rft.date=2009-10-22">  </li> <li id="cite_note-151"><a href="#cite_ref-151">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Nejkrásnější památky světa: Francie – Středověký hrad Carcassonne. Česká televize [online]. [cit. 2019-06-26]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ceskatelevize.cz/porady/10719213271-nejkrasnejsi-pamatky-sveta/214387750940024-klenoty-francie/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8Cesk%C3%A1+televize&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.ceskatelevize.cz%2Fporady%2F10719213271-nejkrasnejsi-pamatky-sveta%2F214387750940024-klenoty-francie%2F&rft.atitle=Nejkr%C3%A1sn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD+pam%C3%A1tky+sv%C4%9Bta%3A+Francie+%E2%80%93+St%C5%99edov%C4%9Bk%C3%BD+hrad+Carcassonne">  </li> <li id="cite_note-152"><a href="#cite_ref-152">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Notre Dame slaví 850 let. Oslavy potrvají celý rok. Podívejte se. iDNES.cz [online]. 2012-12-22 [cit. 2019-06-26]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/bydleni/architektura/katedtrala-notre-dame-v-parizi.A121221_155831_architektura_rez">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fbydleni%2Farchitektura%2Fkatedtrala-notre-dame-v-parizi.A121221_155831_architektura_rez&rft.atitle=Notre+Dame+slav%C3%AD+850+let.+Oslavy+potrvaj%C3%AD+cel%C3%BD+rok.+Pod%C3%ADvejte+se&rft.date=2012-12-22">  </li> <li id="cite_note-153"><a href="#cite_ref-153">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Louvre je nejnavštěvovanějším muzeem světa. <a href="/wiki/Novinky.cz" title="Novinky.cz">Novinky.cz</a> [online]. Borgis [cit. 2019-06-26]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.novinky.cz/cestovani/501312-louvre-je-nejnavstevovanejsim-muzeem-sveta.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Novinky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.novinky.cz%2Fcestovani%2F501312-louvre-je-nejnavstevovanejsim-muzeem-sveta.html&rft.atitle=Louvre+je+nejnav%C5%A1t%C4%9Bvovan%C4%9Bj%C5%A1%C3%ADm+muzeem+sv%C4%9Bta&rft.pub=Borgis">  </li> <li id="cite_note-154"><a href="#cite_ref-154">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Jedny z nejluxusnějších pláží Evropy i opuštěné hory. Francouzská riviéra. iDNES.cz [online]. 2010-05-27 [cit. 2019-06-26]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/jedny-z-nejluxusnejsich-plazi-evropy-i-opustene-hory-francouzska-riviera.A100524_114548_igsvet_tom">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fcestovani%2Fkolem-sveta%2Fjedny-z-nejluxusnejsich-plazi-evropy-i-opustene-hory-francouzska-riviera.A100524_114548_igsvet_tom&rft.atitle=Jedny+z+nejluxusn%C4%9Bj%C5%A1%C3%ADch+pl%C3%A1%C5%BE%C3%AD+Evropy+i+opu%C5%A1t%C4%9Bn%C3%A9+hory.+Francouzsk%C3%A1+rivi%C3%A9ra&rft.date=2010-05-27">  </li> <li id="cite_note-155"><a href="#cite_ref-155">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Francie - dědictví UNESCO: Můj průvodce. mujpruvodce.cz [online]. [cit. 2019-06-26]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://mujpruvodce.cz/vismo/dokumenty2.asp?id=1362">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=mujpruvodce.cz&rft_id=http%3A%2F%2Fmujpruvodce.cz%2Fvismo%2Fdokumenty2.asp%3Fid%3D1362&rft.atitle=Francie+-+d%C4%9Bdictv%C3%AD+UNESCO%3A+M%C5%AFj+pr%C5%AFvodce"> [<a href="/wiki/Wikipedie:Ov%C4%9B%C5%99itelnost" title="Wikipedie:Ověřitelnost">nedostupný zdroj</a>] </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Literatura_2">Literatura</h3>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=42" title="Editace sekce: Literatura" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=42" title="Editovat zdrojový kód sekce Literatura">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><cite class="book" style="font-style:normal;">FERRO, Marc. Dějiny Francie. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2011. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7106-403-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7106-403-9">978-80-7106-403-9</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=D%C4%9Bjiny+Francie&rft.isbn=978-80-7106-403-9&rft.aulast=Ferro&rft.aufirst=Marc&rft.place=Praha&rft.pub=Nakladatelstv%C3%AD+Lidov%C3%A9+noviny&rft.date=2011"> </li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Související_články">Související články</h3>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=43" title="Editace sekce: Související články" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=43" title="Editovat zdrojový kód sekce Související články">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a href="/wiki/D%C4%9Bjiny_Francie" title="Dějiny Francie">Dějiny Francie</a></li> <li><a href="/wiki/Francouzsk%C3%A9_kolonie" class="mw-redirect" title="Francouzské kolonie">Francouzské kolonie</a></li> <li><a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_literatura" title="Francouzská literatura">Francouzská literatura</a></li> <li><a href="/wiki/Zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De_ve_Francii" title="Zdravotní péče ve Francii">Zdravotní péče ve Francii</a></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Externí_odkazy">Externí odkazy</h3>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=44" title="Editace sekce: Externí odkazy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=44" title="Editovat zdrojový kód sekce Externí odkazy">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons"><img alt="Logo Wikimedia Commons" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/12px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="12" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/18px-Commons-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/24px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /></a> Obrázky, zvuky či videa k tématu <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:France" class="extiw" title="c:Category:France">Francie</a> na <a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons">Wikimedia Commons</a> </li> <li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg/16px-Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg.png" decoding="async" width="16" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg/24px-Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg/32px-Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg.png 2x" data-file-width="193" data-file-height="193" /> Průvodce <a href="https://cs.wikivoyage.org/wiki/Francie" class="extiw" title="voy:Francie">Francie</a> ve Wikicestách</li> <li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/16px-Wiktionary-logo-cs.svg.png" decoding="async" width="16" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/24px-Wiktionary-logo-cs.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/32px-Wiktionary-logo-cs.svg.png 2x" data-file-width="411" data-file-height="411" /> Slovníkové heslo <a href="https://cs.wiktionary.org/wiki/Francie" class="extiw" title="wikt:Francie">Francie</a> ve Wikislovníku</li> <li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Wikiquote-logo.svg/13px-Wikiquote-logo.svg.png" decoding="async" width="13" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Wikiquote-logo.svg/20px-Wikiquote-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Wikiquote-logo.svg/27px-Wikiquote-logo.svg.png 2x" data-file-width="300" data-file-height="355" /> Téma <a href="https://cs.wikiquote.org/wiki/Francie" class="extiw" title="q:Francie">Francie</a> ve Wikicitátech</li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.openstreetmap.org/browse/relation/1403916">Francie</a> na <a href="/wiki/OpenStreetMap" title="OpenStreetMap">OpenStreetMap</a></li> <li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/24/Wikinews-logo.svg/16px-Wikinews-logo.svg.png" decoding="async" width="16" height="9" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/24/Wikinews-logo.svg/24px-Wikinews-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/24/Wikinews-logo.svg/32px-Wikinews-logo.svg.png 2x" data-file-width="759" data-file-height="415" /> Kategorie <a href="https://cs.wikinews.org/wiki/Category:Francie" class="extiw" title="n:Category:Francie">Francie</a> ve Wikizprávách</li></ul> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Oficiální_instituce_státu">Oficiální instituce státu</h4>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=45" title="Editace sekce: Oficiální instituce státu" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=45" title="Editovat zdrojový kód sekce Oficiální instituce státu">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.elysee.fr/">Prezident (Présidence de la République)</a> (francouzsky)(německy)(anglicky)(španělsky)</li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.assemblee-nationale.fr/">Parlament (Assemblee Nationale)</a> (francouzsky)(německy)(anglicky)(španělsky)(italsky)</li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.senat.fr/">Senát (Sénat)</a> (francouzsky)</li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20030327021241/http://www.premier-ministre.gouv.fr/">Vláda (Portail du Gouvernement)</a> (francouzsky)(německy)(anglicky)(španělsky)</li></ul> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Oficiální_informace">Oficiální informace</h4>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=46" title="Editace sekce: Oficiální informace" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=46" title="Editovat zdrojový kód sekce Oficiální informace">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.service-public.fr/">Service Public (Le portail de l´administration Française)</a></li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.vie-publique.fr/">Vie Publique (Un site propose par la documentation Francaise)</a></li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.tourisme.fr/">Oficiální turistické informace (Tourisme en France)</a> (francouzsky)(anglicky)</li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="http://annuairepagesblanches.org/pages-jaunes">Oficiální stránky francouzského telefonního seznamu (Pages Jaunes)</a> (francouzsky)</li></ul> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Další_informace">Další informace</h4>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=47" title="Editace sekce: Další informace" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=47" title="Editovat zdrojový kód sekce Další informace">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.answers.com/Q/FAQ/2762">Answers – France</a> (anglicky)</li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"> France - Amnesty International Report 2011 [online]. <a href="/wiki/Amnesty_International" title="Amnesty International">Amnesty International</a> [cit. 2011-08-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20110904003929/http://www.amnesty.org/en/region/france/report-2011">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2011-09-04. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=France+-+Amnesty+International+Report+2011&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.amnesty.org%2Fen%2Fregion%2Ffrance%2Freport-2011&rft.pub=%5B%5BAmnesty+International%5D%5D"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"> France (2011) [online]. <a href="/wiki/Freedom_House" title="Freedom House">Freedom House</a> [cit. 2011-08-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20110823103019/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8039">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2011-08-23. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=France+%282011%29&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.freedomhouse.org%2Ftemplate.cfm%3Fpage%3D363%26year%3D2011%26country%3D8039&rft.pub=%5B%5BFreedom+House%5D%5D"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">Bureau of European and Eurasian Affairs. Background Note: France [online]. U.S. Department of State, 2011-05-27 [cit. 2011-08-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3842.htm">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Background+Note%3A+France&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.state.gov%2Fr%2Fpa%2Fei%2Fbgn%2F3842.htm&rft.aucorp=Bureau+of+European+and+Eurasian+Affairs&rft.pub=U.S.+Department+of+State"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Central_Intelligence_Agency" class="mw-redirect" title="Central Intelligence Agency">CIA</a>. The World Factbook - France [online]. Rev. 2011-08-16 [cit. 2011-08-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20181224211127/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/fr.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2018-12-24. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+World+Factbook+-+France&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cia.gov%2Flibrary%2Fpublications%2Fthe-world-factbook%2Fgeos%2Ffr.html&rft.aucorp=CIA"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Knihovna_Kongresu" title="Knihovna Kongresu">Library of Congress</a>. Country Profile: France [online]. 2007-05-25 [cit. 2011-08-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://memory.loc.gov/frd/cs/profiles/France.pdf">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Country+Profile%3A+France&rft_id=http%3A%2F%2Fmemory.loc.gov%2Ffrd%2Fcs%2Fprofiles%2FFrance.pdf&rft.aucorp=Library+of+Congress"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">Zastupitelský úřad ČR v Paříži. Souhrnná teritoriální informace: Francie [online]. Businessinfo.cz, 2011-04-01 [cit. 2011-08-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20110812020547/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/francie-2011-04-01.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2011-08-12.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Souhrnn%C3%A1+teritori%C3%A1ln%C3%AD+informace%3A+Francie&rft_id=http%3A%2F%2Fservices.czechtrade.cz%2Fpdf%2Fsti%2Ffrancie-2011-04-01.pdf&rft.aucorp=Zastupitelsk%C3%BD+%C3%BA%C5%99ad+%C4%8CR+v+Pa%C5%99%C3%AD%C5%BEi&rft.pub=Businessinfo.cz"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">BACHRACH, Bernard S, a kol. France [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.britannica.com/EBchecked/topic/215768/France">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=France&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.britannica.com%2FEBchecked%2Ftopic%2F215768%2FFrance&rft.aulast=Bachrach&rft.aufirst=Bernard+S&rft.pub=Encyclopaedia+Britannica"> </li></ul> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Internetová_média">Internetová média</h4>[<a href="/w/index.php?title=Francie&veaction=edit&section=48" title="Editace sekce: Internetová média" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Francie&action=edit&section=48" title="Editovat zdrojový kód sekce Internetová média">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.onlinenewspapers.com/france.htm">Francouzský tisk </a> - www.onlinenewspapers.com</li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.w3newspapers.com/france/magazines/">Magazines Français </a> - www.w3newspapers.com</li></ul> <div class="navbox noprint" title="Francie"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r17064757">.mw-parser-output .navbox-title .mw-collapsible-toggle{font-weight:normal}</style><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a class="mw-selflink selflink">Francie</a> – France – (<a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_pozn%C3%A1vac%C3%AD_zna%C4%8Dka" title="Mezinárodní poznávací značka">F</a>) </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Regiony metropolitní Francie a jejich správní centra</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/Auvergne-Rh%C3%B4ne-Alpes" title="Auvergne-Rhône-Alpes">Auvergne-Rhône-Alpes</a> (<a href="/wiki/Lyon" title="Lyon">Lyon</a>) • <a href="/wiki/Burgundsko-Franche-Comt%C3%A9" title="Burgundsko-Franche-Comté">Burgundsko-Franche-Comté</a> (<a href="/wiki/Dijon" title="Dijon">Dijon</a>) • <a href="/wiki/Breta%C5%88" title="Bretaň">Bretaň</a> (<a href="/wiki/Rennes" title="Rennes">Rennes</a>) • <a href="/wiki/Centre-Val_de_Loire" title="Centre-Val de Loire">Centre-Val de Loire</a> (<a href="/wiki/Orl%C3%A9ans" title="Orléans">Orléans</a>) • <a href="/wiki/Grand_Est" title="Grand Est">Grand Est</a> (<a href="/wiki/%C5%A0trasburk" title="Štrasburk">Štrasburk</a>) • <a href="/wiki/Hauts-de-France" title="Hauts-de-France">Hauts-de-France</a> (<a href="/wiki/Lille" title="Lille">Lille</a>) • <a href="/wiki/%C3%8Ele-de-France" title="Île-de-France">Île-de-France</a> (<a href="/wiki/Pa%C5%99%C3%AD%C5%BE" title="Paříž">Paříž</a>) • <a href="/wiki/Korsika" title="Korsika">Korsika</a> (<a href="/wiki/Ajaccio" title="Ajaccio">Ajaccio</a>) • <a href="/wiki/Normandie_(region)" title="Normandie (region)">Normandie</a> (<a href="/wiki/Rouen" title="Rouen">Rouen</a>) • <a href="/wiki/Nov%C3%A1_Akvit%C3%A1nie" title="Nová Akvitánie">Nová Akvitánie</a> (<a href="/wiki/Bordeaux" title="Bordeaux">Bordeaux</a>) • <a href="/wiki/Okcit%C3%A1nie_(region)" title="Okcitánie (region)">Okcitánie</a> (<a href="/wiki/Toulouse" title="Toulouse">Toulouse</a>) • <a href="/wiki/Pays_de_la_Loire" title="Pays de la Loire">Pays de la Loire</a> (<a href="/wiki/Nantes" title="Nantes">Nantes</a>) • <a href="/wiki/Provence-Alpes-C%C3%B4te_d%27Azur" title="Provence-Alpes-Côte d'Azur">Provence-Alpes-Côte d'Azur</a> (<a href="/wiki/Marseille" title="Marseille">Marseille</a>)</div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Z%C3%A1mo%C5%99sk%C3%BD_region" title="Zámořský region">Zámořské regiony</a></td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <a href="/wiki/Guadeloupe" title="Guadeloupe">Guadeloupe</a> (<a href="/wiki/Basse-Terre" title="Basse-Terre">Basse-Terre</a>) • <a href="/wiki/Martinik" title="Martinik">Martinik</a> (<a href="/wiki/Fort-de-France" title="Fort-de-France">Fort-de-France</a>) • <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_Guyana" title="Francouzská Guyana">Francouzská Guyana</a> (<a href="/wiki/Cayenne" title="Cayenne">Cayenne</a>) • <a href="/wiki/R%C3%A9union" title="Réunion">Réunion</a> (<a href="/wiki/Saint-Denis_(R%C3%A9union)" title="Saint-Denis (Réunion)">Saint-Denis</a>) • <a href="/wiki/Mayotte" title="Mayotte">Mayotte</a> (<a href="/wiki/Mamoudzou" title="Mamoudzou">Mamoudzou</a>)</div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Z%C3%A1mo%C5%99sk%C3%A9_spole%C4%8Denstv%C3%AD" title="Zámořské společenství">Zámořské společenství</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_Polyn%C3%A9sie" title="Francouzská Polynésie">Francouzská Polynésie</a> (<a href="/wiki/Papeete" title="Papeete">Papeete</a>) • <a href="/wiki/Svat%C3%BD_Bartolom%C4%9Bj_(ostrov)" title="Svatý Bartoloměj (ostrov)">Svatý Bartoloměj</a> (<a href="/wiki/Gustavia" title="Gustavia">Gustavia</a>) • <a href="/wiki/Svat%C3%BD_Martin_(francouzsk%C3%A1_%C4%8D%C3%A1st)" title="Svatý Martin (francouzská část)">Svatý Martin</a> (<a href="/wiki/Marigot" title="Marigot">Marigot</a>) • <a href="/wiki/Saint_Pierre_a_Miquelon" title="Saint Pierre a Miquelon">Saint Pierre a Miquelon</a> (<a href="/wiki/Saint-Pierre" title="Saint-Pierre">Saint-Pierre</a>) • <a href="/wiki/Wallis_a_Futuna" title="Wallis a Futuna">Wallis a Futuna</a> (<a href="/wiki/Mat%C4%81%CA%BButu" title="Matāʻutu">Matāʻutu</a>)</div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Zvláštní statut</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <a href="/wiki/Nov%C3%A1_Kaledonie" title="Nová Kaledonie">Nová Kaledonie</a> (<a href="/wiki/Noum%C3%A9a" title="Nouméa">Nouméa</a>)</div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Neobydlená území</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_ji%C5%BEn%C3%AD_a_antarktick%C3%A1_%C3%BAzem%C3%AD" title="Francouzská jižní a antarktická území">TAAF</a> (<a href="/wiki/Crozetovy_ostrovy" title="Crozetovy ostrovy">Crozetovy ostrovy</a> • <a href="/wiki/Kergueleny" title="Kergueleny">Kergueleny</a> • <a href="/wiki/Ostrovy_Svat%C3%BD_Pavel_a_Amsterdam" title="Ostrovy Svatý Pavel a Amsterdam">Ostrovy Svatý Pavel a Amsterdam</a> • <a href="/wiki/Ad%C3%A9lina_zem%C4%9B" title="Adélina země">Adélina země</a> • <a href="/wiki/Roztrou%C5%A1en%C3%A9_ostrovy" title="Roztroušené ostrovy">Roztroušené ostrovy</a>) • <a href="/wiki/Clipperton%C5%AFv_ostrov" title="Clippertonův ostrov">Clippertonův ostrov</a></div> </td> </tr></tbody></table> </div> <link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"> <table class="navboxes noprint mw-collapsible mw-collapsed" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"> <tbody><tr> <th class="navbox-title"><a href="/wiki/Soubor:Gnome-globe.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Gnome-globe.svg/22px-Gnome-globe.svg.png" decoding="async" width="22" height="22" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Gnome-globe.svg/33px-Gnome-globe.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Gnome-globe.svg/44px-Gnome-globe.svg.png 2x" data-file-width="48" data-file-height="48" /></a> Geografická lokalizace </th></tr> <tr> <td><div class="navbox noprint" title="Evropa"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="3"> <a href="/wiki/Seznam_evropsk%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF" title="Seznam evropských států">Státy a území v Evropě</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta" title="Seznam států světa">Suverénní státy</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd hlist"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Alb%C3%A1nie" title="Albánie">Albánie</a></li> <li><a href="/wiki/Andorra" title="Andorra">Andorra</a></li> <li><a href="/wiki/Arm%C3%A9nie" title="Arménie">Arménie</a></li> <li><a href="/wiki/%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1n" title="Ázerbájdžán">Ázerbájdžán</a></li> <li><a href="/wiki/Belgie" title="Belgie">Belgie</a></li> <li><a href="/wiki/B%C4%9Blorusko" title="Bělorusko">Bělorusko</a></li> <li><a href="/wiki/Bosna_a_Hercegovina" title="Bosna a Hercegovina">Bosna a Hercegovina</a></li> <li><a href="/wiki/Bulharsko" title="Bulharsko">Bulharsko</a></li> <li><a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A1_Hora" title="Černá Hora">Černá Hora</a></li> <li><a href="/wiki/%C4%8Cesko" title="Česko">Česko</a></li> <li><a href="/wiki/D%C3%A1nsko" title="Dánsko">Dánsko</a></li> <li><a href="/wiki/Estonsko" title="Estonsko">Estonsko</a></li> <li><a href="/wiki/Finsko" title="Finsko">Finsko</a></li> <li><a class="mw-selflink selflink">Francie</a></li> <li><a href="/wiki/Gruzie" title="Gruzie">Gruzie</a></li> <li><a href="/wiki/Chorvatsko" title="Chorvatsko">Chorvatsko</a></li> <li><a href="/wiki/Irsko" title="Irsko">Irsko</a></li> <li><a href="/wiki/Island" title="Island">Island</a></li> <li><a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Itálie</a></li> <li><a href="/wiki/Kazachst%C3%A1n" title="Kazachstán">Kazachstán</a>3</li> <li><a href="/wiki/Kypr" title="Kypr">Kypr</a></li> <li><a href="/wiki/Lichten%C5%A1tejnsko" title="Lichtenštejnsko">Lichtenštejnsko</a></li> <li><a href="/wiki/Litva" title="Litva">Litva</a></li> <li><a href="/wiki/Loty%C5%A1sko" title="Lotyšsko">Lotyšsko</a></li> <li><a href="/wiki/Lucembursko" title="Lucembursko">Lucembursko</a></li> <li><a href="/wiki/Ma%C4%8Farsko" title="Maďarsko">Maďarsko</a></li> <li><a href="/wiki/Malta" title="Malta">Malta</a></li> <li><a href="/wiki/Moldavsko" title="Moldavsko">Moldavsko</a></li> <li><a href="/wiki/Monako" title="Monako">Monako</a></li> <li><a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německo</a></li> <li><a href="/wiki/Nizozemsko" title="Nizozemsko">Nizozemsko</a></li> <li><a href="/wiki/Norsko" title="Norsko">Norsko</a></li> <li><a href="/wiki/Polsko" title="Polsko">Polsko</a></li> <li><a href="/wiki/Portugalsko" title="Portugalsko">Portugalsko</a></li> <li><a href="/wiki/Rakousko" title="Rakousko">Rakousko</a></li> <li><a href="/wiki/Rumunsko" title="Rumunsko">Rumunsko</a></li> <li><a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusko</a>3</li> <li><a href="/wiki/%C5%98ecko" title="Řecko">Řecko</a></li> <li><a href="/wiki/San_Marino" title="San Marino">San Marino</a></li> <li><a href="/wiki/Severn%C3%AD_Makedonie" title="Severní Makedonie">Severní Makedonie</a></li> <li><a href="/wiki/Slovensko" title="Slovensko">Slovensko</a></li> <li><a href="/wiki/Slovinsko" title="Slovinsko">Slovinsko</a></li> <li><a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království">Spojené království</a></li> <li><a href="/wiki/Srbsko" title="Srbsko">Srbsko</a></li> <li><a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsko" title="Španělsko">Španělsko</a></li> <li><a href="/wiki/%C5%A0v%C3%A9dsko" title="Švédsko">Švédsko</a></li> <li><a href="/wiki/%C5%A0v%C3%BDcarsko" title="Švýcarsko">Švýcarsko</a></li> <li><a href="/wiki/Turecko" title="Turecko">Turecko</a>3</li> <li><a href="/wiki/Ukrajina" title="Ukrajina">Ukrajina</a></li> <li><a href="/wiki/Vatik%C3%A1n" title="Vatikán">Vatikán</a></li></ul></div> </td> <td rowspan="7" class="navbox-image"><a href="/wiki/Soubor:Europe_(orthographic_projection).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c6/Europe_%28orthographic_projection%29.svg/110px-Europe_%28orthographic_projection%29.svg.png" decoding="async" width="110" height="110" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c6/Europe_%28orthographic_projection%29.svg/165px-Europe_%28orthographic_projection%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c6/Europe_%28orthographic_projection%29.svg/220px-Europe_%28orthographic_projection%29.svg.png 2x" data-file-width="541" data-file-height="541" /></a></td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_s_%C5%BE%C3%A1dn%C3%BDm_nebo_%C4%8D%C3%A1ste%C4%8Dn%C3%BDm_mezin%C3%A1rodn%C3%ADm_uzn%C3%A1n%C3%ADm" title="Seznam států s žádným nebo částečným mezinárodním uznáním">Státy bez plného uznání</a></td> <td class="navbox-list navbox-even hlist"> <div> <li><a href="/wiki/Abch%C3%A1zie" title="Abcházie">Abcházie</a></li> <li><a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Osetie" title="Jižní Osetie">Jižní Osetie</a></li> <li><a href="/wiki/Kosovo" title="Kosovo">Kosovo</a></li> <li><a href="/wiki/Podn%C4%9Bst%C5%99%C3%AD" title="Podněstří">Podněstří</a></li> <li><a href="/wiki/Severn%C3%AD_Kypr" title="Severní Kypr">Severní Kypr</a></li></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Z%C3%A1visl%C3%A1_%C3%BAzem%C3%AD" class="mw-redirect" title="Závislá území">Závislá území</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd hlist"> <div> </div><table title="" class="navbox-subgroup nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><tbody><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Dánsko</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Faersk%C3%A9_ostrovy" title="Faerské ostrovy">Faerské ostrovy</a>1 <ul><li>autonomní země Dánského království</li></ul></li></ul></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Spojené království</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <li><a href="/wiki/Akrotiri_a_Dekelia" title="Akrotiri a Dekelia">Akrotiri a Dekelia</a>2 (suverénní vojenské základny)</li> <li><a href="/wiki/Gibraltar" title="Gibraltar">Gibraltar</a> (<a href="/wiki/Z%C3%A1mo%C5%99sk%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Zámořské území Spojeného království">britské zámořské území</a>)</li> <li><a href="/wiki/Guernsey" title="Guernsey">Guernsey</a></li> <li><a href="/wiki/Jersey" title="Jersey">Jersey</a> (<a href="/wiki/Britsk%C3%A9_korunn%C3%AD_z%C3%A1visl%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD" title="Britské korunní závislé území">korunní závislá území</a>)</li> <li><a href="/wiki/Man_(ostrov)" title="Man (ostrov)">Ostrov Man</a></li></div> </td> </tr></tbody></table> <div></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Zvláštní oblasti vnitřní suverenity</td> <td class="navbox-list navbox-even hlist"> <div> </div><table title="" class="navbox-subgroup nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><tbody><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Finsko</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Alandy" title="Alandy">Alandy</a> <ul><li><a href="/w/index.php?title=Autonomn%C3%AD_spr%C3%A1vn%C3%AD_%C4%8Dlen%C4%9Bn%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Autonomní správní členění (stránka neexistuje)">autonomní oblast</a> podléhající <a href="/w/index.php?title=Alandsk%C3%A1_%C3%BAmluva&action=edit&redlink=1" class="new" title="Alandská úmluva (stránka neexistuje)">Alandské úmluvě z roku 1921</a></li></ul></li></ul></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Norsko</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <li><a href="/wiki/%C5%A0picberky" title="Špicberky">Špicberky</a> (<a href="/wiki/Neza%C5%99azen%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD" title="Nezařazené území">nezařazené území</a> podléhající <a href="/wiki/%C5%A0picbersk%C3%A1_dohoda" title="Špicberská dohoda">Špicberské dohodě</a>)</li></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Spojené království</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <li><a href="/wiki/Severn%C3%AD_Irsko" title="Severní Irsko">Severní Irsko</a> (<a href="/wiki/Zem%C4%9B_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Země Spojeného království">země Spojeného království</a> podléhající <a href="/wiki/Velkop%C3%A1te%C4%8Dn%C3%AD_dohoda" title="Velkopáteční dohoda">britsko-irské dohodě</a>)</li></div> </td> </tr></tbody></table> <div></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr><td class="navbox-abovebelow" colspan="3"><div class="plainlist"><ul><li>1 Oceánské ostrovy v blízkosti Evropy jsou obvykle zařazeny ke kontinentu, i když se nenacházejí na jeho kontinentálním šelfu.</li><li>2 Některé země zcela mimo konvenční geografické hranice Evropy jsou běžně spojovány s kontinentem kvůli etnologickým vazbám.</li><li>3 Stát leží větší částí v Asii.</li></ul></div></td></tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="Státy ležící na břehu Středozemního moře"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta" title="Seznam států světa">Státy</a> ležící na břehu <a href="/wiki/St%C5%99edozemn%C3%AD_mo%C5%99e" title="Středozemní moře">Středozemního moře</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-list navbox-odd" colspan="2"> <div> <a href="/wiki/Alb%C3%A1nie" title="Albánie">Albánie</a> • <a href="/wiki/Al%C5%BE%C3%ADrsko" title="Alžírsko">Alžírsko</a> • <a href="/wiki/Bosna_a_Hercegovina" title="Bosna a Hercegovina">Bosna a Hercegovina</a> • <a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A1_Hora" title="Černá Hora">Černá Hora</a> • <a href="/wiki/Egypt" title="Egypt">Egypt</a> • <a class="mw-selflink selflink">Francie</a> • <a href="/wiki/Chorvatsko" title="Chorvatsko">Chorvatsko</a> • <a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Itálie</a> • <a href="/wiki/Izrael" title="Izrael">Izrael</a> • <a href="/wiki/Kypr" title="Kypr">Kypr</a> • <a href="/wiki/Libanon" title="Libanon">Libanon</a> • <a href="/wiki/Libye" title="Libye">Libye</a> • <a href="/wiki/Malta" title="Malta">Malta</a> • <a href="/wiki/Maroko" title="Maroko">Maroko</a> • <a href="/wiki/Monako" title="Monako">Monako</a> • <a href="/wiki/%C5%98ecko" title="Řecko">Řecko</a> • <a href="/wiki/Slovinsko" title="Slovinsko">Slovinsko</a> • <a href="/wiki/S%C3%BDrie" title="Sýrie">Sýrie</a> • <a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsko" title="Španělsko">Španělsko</a> • <a href="/wiki/Tunisko" title="Tunisko">Tunisko</a> • <a href="/wiki/Turecko" title="Turecko">Turecko</a></div> </td> </tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="Země a území sousedící s Indickým oceánem"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="3"> Státy a území ležící na břehu <a href="/wiki/Indick%C3%BD_oce%C3%A1n" title="Indický oceán">Indického oceánu</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Afrika</td> <td class="navbox-list navbox-odd hlist"> <div> <ul><li><a href="/wiki/D%C5%BEibutsko" title="Džibutsko">Džibutsko</a></li> <li><a href="/wiki/Egypt" title="Egypt">Egypt</a></li> <li><a href="/wiki/Eritrea" title="Eritrea">Eritrea</a></li> <li><a class="mw-selflink selflink">Francie</a> <ul><li><a href="/wiki/Mayotte" title="Mayotte">Mayotte</a></li> <li><a href="/wiki/R%C3%A9union" title="Réunion">Réunion</a></li></ul></li> <li><a href="/wiki/Jihoafrick%C3%A1_republika" title="Jihoafrická republika">Jihoafrická republika</a></li> <li><a href="/wiki/Ke%C5%88a" title="Keňa">Keňa</a></li> <li><a href="/wiki/Komory" title="Komory">Komory</a></li> <li><a href="/wiki/Madagaskar" title="Madagaskar">Madagaskar</a></li> <li><a href="/wiki/Mauricius" title="Mauricius">Mauricius</a></li> <li><a href="/wiki/Mosambik" title="Mosambik">Mosambik</a></li> <li><a href="/wiki/Seychely" title="Seychely">Seychely</a></li> <li><a href="/wiki/Som%C3%A1lsko" title="Somálsko">Somálsko</a></li> <li><a href="/wiki/Somaliland" title="Somaliland">Somaliland</a></li> <li><a href="/wiki/S%C3%BAd%C3%A1n" title="Súdán">Súdán</a></li> <li><a href="/wiki/Tanzanie" title="Tanzanie">Tanzanie</a></li></ul></div> </td> <td rowspan="5" class="navbox-image"><a href="/wiki/Soubor:Indianocean.PNG" class="mw-file-description" title="Map of the Indian Ocean"><img alt="Map of the Indian Ocean" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c5/Indianocean.PNG/100px-Indianocean.PNG" decoding="async" width="100" height="100" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c5/Indianocean.PNG/150px-Indianocean.PNG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c5/Indianocean.PNG/200px-Indianocean.PNG 2x" data-file-width="330" data-file-height="330" /></a></td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Asie</td> <td class="navbox-list navbox-even hlist"> <div> <li><a href="/wiki/Bahrajn" title="Bahrajn">Bahrajn</a></li> <li><a href="/wiki/Banglad%C3%A9%C5%A1" title="Bangladéš">Bangladéš</a></li> <li><a href="/wiki/Britsk%C3%A9_indickooce%C3%A1nsk%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD" title="Britské indickooceánské území">Britské indickooceánské území</a> Spojené království</li> <li><a href="/wiki/Indie" title="Indie">Indie</a></li> <li><a href="/wiki/Indon%C3%A9sie" title="Indonésie">Indonésie</a></li> <li><a href="/wiki/Ir%C3%A1k" title="Irák">Irák</a></li> <li><a href="/wiki/Izrael" title="Izrael">Izrael</a></li> <li><a href="/wiki/%C3%8Dr%C3%A1n" title="Írán">Írán</a></li> <li><a href="/wiki/Jemen" title="Jemen">Jemen</a></li> <li><a href="/wiki/Jord%C3%A1nsko" title="Jordánsko">Jordánsko</a></li> <li><a href="/wiki/Katar" title="Katar">Katar</a></li> <li><a href="/wiki/Kokosov%C3%A9_(Keelingovy)_ostrovy" class="mw-redirect" title="Kokosové (Keelingovy) ostrovy">Kokosové (Keelingovy) ostrovy</a> (Austrálie)</li> <li><a href="/wiki/Kuvajt" title="Kuvajt">Kuvajt</a></li> <li><a href="/wiki/Malajsie" title="Malajsie">Malajsie</a></li> <li><a href="/wiki/Maledivy" title="Maledivy">Maledivy</a></li> <li><a href="/wiki/Myanmar" title="Myanmar">Myanmar</a></li> <li><a href="/wiki/Om%C3%A1n" title="Omán">Omán</a></li> <li><a href="/wiki/P%C3%A1kist%C3%A1n" title="Pákistán">Pákistán</a></li> <li><a href="/wiki/Sa%C3%BAdsk%C3%A1_Ar%C3%A1bie" title="Saúdská Arábie">Saúdská Arábie</a></li> <li><a href="/wiki/Spojen%C3%A9_arabsk%C3%A9_emir%C3%A1ty" title="Spojené arabské emiráty">Spojené arabské emiráty</a></li> <li><a href="/wiki/Sr%C3%AD_Lanka" title="Srí Lanka">Srí Lanka</a></li> <li><a href="/wiki/Thajsko" title="Thajsko">Thajsko</a></li> <li><a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_Timor" title="Východní Timor">Timor Leste</a></li> <li><a href="/wiki/V%C3%A1no%C4%8Dn%C3%AD_ostrov" title="Vánoční ostrov">Vánoční ostrov</a> (Austrálie)</li></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Další</td> <td class="navbox-list navbox-odd hlist"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Antarktida" title="Antarktida">Antarktida</a> <ul><li><a href="/wiki/Australsk%C3%A9_antarktick%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD" title="Australské antarktické území">Australské antarktické území</a></li> <li><a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_ji%C5%BEn%C3%AD_a_antarktick%C3%A1_%C3%BAzem%C3%AD" title="Francouzská jižní a antarktická území">Francouzská jižní a antarktická území</a></li> <li><a href="/wiki/Heard%C5%AFv_ostrov_a_McDonaldovy_ostrovy" title="Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy">Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy</a></li></ul></li> <li><a href="/wiki/Austr%C3%A1lie" title="Austrálie">Austrálie</a></li></ul></div> </td> </tr></tbody></table> </div> </td></tr></tbody></table> <link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"> <table class="navboxes noprint mw-collapsible mw-collapsed" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"> <tbody><tr> <th class="navbox-title">Členství v mezinárodních organizacích </th></tr> <tr> <td><div class="navbox noprint" title="EU"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a href="/wiki/%C4%8Clensk%C3%BD_st%C3%A1t_Evropsk%C3%A9_unie" title="Členský stát Evropské unie">Členské státy</a> <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_unie" title="Evropská unie">Evropské unie</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-list navbox-odd" colspan="2"> <div> <a href="/wiki/Belgie" title="Belgie">Belgie</a> • <a href="/wiki/Bulharsko" title="Bulharsko">Bulharsko</a> • <a href="/wiki/%C4%8Cesko" title="Česko">Česko</a> • <a href="/wiki/D%C3%A1nsko" title="Dánsko">Dánsko</a> • <a href="/wiki/Estonsko" title="Estonsko">Estonsko</a> • <a href="/wiki/Finsko" title="Finsko">Finsko</a> • <a class="mw-selflink selflink">Francie</a> • <a href="/wiki/Chorvatsko" title="Chorvatsko">Chorvatsko</a> • <a href="/wiki/Irsko" title="Irsko">Irsko</a> • <a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Itálie</a> • <a href="/wiki/Kypr" title="Kypr">Kypr</a> • <a href="/wiki/Litva" title="Litva">Litva</a> • <a href="/wiki/Loty%C5%A1sko" title="Lotyšsko">Lotyšsko</a> • <a href="/wiki/Lucembursko" title="Lucembursko">Lucembursko</a> • <a href="/wiki/Ma%C4%8Farsko" title="Maďarsko">Maďarsko</a> • <a href="/wiki/Malta" title="Malta">Malta</a> • <a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německo</a> • <a href="/wiki/Nizozemsko" title="Nizozemsko">Nizozemsko</a> • <a href="/wiki/Polsko" title="Polsko">Polsko</a> • <a href="/wiki/Portugalsko" title="Portugalsko">Portugalsko</a> • <a href="/wiki/Rakousko" title="Rakousko">Rakousko</a> • <a href="/wiki/Rumunsko" title="Rumunsko">Rumunsko</a> • <a href="/wiki/%C5%98ecko" title="Řecko">Řecko</a> • <a href="/wiki/Slovensko" title="Slovensko">Slovensko</a> • <a href="/wiki/Slovinsko" title="Slovinsko">Slovinsko</a> • <a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsko" title="Španělsko">Španělsko</a> • <a href="/wiki/%C5%A0v%C3%A9dsko" title="Švédsko">Švédsko</a></div> </td> </tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="NATO"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a href="/wiki/Severoatlantick%C3%A1_aliance" title="Severoatlantická aliance">Severoatlantická aliance</a> (NATO) </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-list navbox-odd" colspan="2"> <div> <a href="/wiki/Alb%C3%A1nie" title="Albánie">Albánie</a> • <a href="/wiki/Belgie" title="Belgie">Belgie</a> • <a href="/wiki/Bulharsko" title="Bulharsko">Bulharsko</a> • <a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A1_Hora" title="Černá Hora">Černá Hora</a> • <a href="/wiki/%C4%8Cesko" title="Česko">Česko</a> • <a href="/wiki/D%C3%A1nsko" title="Dánsko">Dánsko</a> • <a href="/wiki/Estonsko" title="Estonsko">Estonsko</a> • <a href="/wiki/Finsko" title="Finsko">Finsko</a> • <a class="mw-selflink selflink">Francie</a> • <a href="/wiki/Chorvatsko" title="Chorvatsko">Chorvatsko</a> • <a href="/wiki/Island" title="Island">Island</a> • <a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Itálie</a> • <a href="/wiki/Kanada" title="Kanada">Kanada</a> • <a href="/wiki/Litva" title="Litva">Litva</a> • <a href="/wiki/Loty%C5%A1sko" title="Lotyšsko">Lotyšsko</a> • <a href="/wiki/Lucembursko" title="Lucembursko">Lucembursko</a> • <a href="/wiki/Ma%C4%8Farsko" title="Maďarsko">Maďarsko</a> • <a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německo</a> • <a href="/wiki/Nizozemsko" title="Nizozemsko">Nizozemsko</a> • <a href="/wiki/Norsko" title="Norsko">Norsko</a> • <a href="/wiki/Polsko" title="Polsko">Polsko</a> • <a href="/wiki/Portugalsko" title="Portugalsko">Portugalsko</a> • <a href="/wiki/Rumunsko" title="Rumunsko">Rumunsko</a> • <a href="/wiki/%C5%98ecko" title="Řecko">Řecko</a> • <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Makedonie" title="Severní Makedonie">Severní Makedonie</a> • <a href="/wiki/Slovensko" title="Slovensko">Slovensko</a> • <a href="/wiki/Slovinsko" title="Slovinsko">Slovinsko</a> • <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království">Spojené království</a> • <a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsko" title="Španělsko">Španělsko</a> • <a href="/wiki/%C5%A0v%C3%A9dsko" title="Švédsko">Švédsko</a> • <a href="/wiki/Turecko" title="Turecko">Turecko</a> • <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">USA</a></div> </td> </tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="G8"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a href="/wiki/G7" title="G7">G7</a> (G8) </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-list navbox-odd" colspan="2"> <div> <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_unie" title="Evropská unie">Evropská unie</a> • <a class="mw-selflink selflink">Francie</a> • <a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Itálie</a> • <a href="/wiki/Japonsko" title="Japonsko">Japonsko</a> • <a href="/wiki/Kanada" title="Kanada">Kanada</a> • <a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německo</a> • <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusko</a> (členství pozastaveno) • <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království">Spojené království</a> • <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">Spojené státy americké</a></div> </td> </tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="G20"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a href="/wiki/G20" title="G20">G20</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-list navbox-odd" colspan="2"> <div> <a href="/wiki/Jihoafrick%C3%A1_republika" title="Jihoafrická republika">Jihoafrická republika</a> • <a href="/wiki/Argentina" title="Argentina">Argentina</a> • <a href="/wiki/Braz%C3%ADlie" title="Brazílie">Brazílie</a> • <a href="/wiki/Kanada" title="Kanada">Kanada</a> • <a href="/wiki/Mexiko" title="Mexiko">Mexiko</a> • <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">Spojené státy americké</a> • <a href="/wiki/Indon%C3%A9sie" title="Indonésie">Indonésie</a> • <a href="/wiki/Sa%C3%BAdsk%C3%A1_Ar%C3%A1bie" title="Saúdská Arábie">Saúdská Arábie</a> • <a href="/wiki/Indie" title="Indie">Indie</a> • <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADna" title="Čína">Čína</a> • <a href="/wiki/Japonsko" title="Japonsko">Japonsko</a> • <a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Korea" title="Jižní Korea">Jižní Korea</a> • <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusko</a> • <a href="/wiki/Turecko" title="Turecko">Turecko</a> • <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_unie" title="Evropská unie">Evropská unie</a> • <a class="mw-selflink selflink">Francie</a> • <a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německo</a> • <a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Itálie</a> • <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království">Spojené království</a> • <a href="/wiki/Austr%C3%A1lie" title="Austrálie">Austrálie</a></div> </td> </tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="OECD"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a href="/wiki/Organizace_pro_hospod%C3%A1%C5%99skou_spolupr%C3%A1ci_a_rozvoj" title="Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj">Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj</a> (OECD) </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-list navbox-odd" colspan="2"> <div> <a href="/wiki/Ekonomika_Austr%C3%A1lie" title="Ekonomika Austrálie">Austrálie</a> • <a href="/wiki/Ekonomika_Belgie" title="Ekonomika Belgie">Belgie</a> • <a href="/wiki/Ekonomika_%C4%8Ceska" title="Ekonomika Česka">Česko</a> • <a href="/w/index.php?title=Ekonomika_Chile&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ekonomika Chile (stránka neexistuje)">Chile</a> • <a href="/wiki/Ekonomika_D%C3%A1nska" title="Ekonomika Dánska">Dánsko</a> • <a href="/wiki/Ekonomika_Estonska" title="Ekonomika Estonska">Estonsko</a> • <a href="/wiki/Ekonomika_Finska" title="Ekonomika Finska">Finsko</a> • <a href="/wiki/Ekonomika_Francie" title="Ekonomika Francie">Francie</a> • <a href="/wiki/Ekonomika_Islandu" title="Ekonomika Islandu">Island</a> • <a href="/wiki/Ekonomika_Irska" title="Ekonomika Irska">Irsko</a> • <a href="/wiki/Ekonomika_It%C3%A1lie" title="Ekonomika Itálie">Itálie</a> • <a href="/wiki/Ekonomika_Izraele" title="Ekonomika Izraele">Izrael</a> • <a href="/wiki/Ekonomika_Japonska" title="Ekonomika Japonska">Japonsko</a> • <a href="/wiki/Ekonomika_Ji%C5%BEn%C3%AD_Koreje" title="Ekonomika Jižní Koreje">Jižní Korea</a> • <a href="/wiki/Ekonomika_Kanady" title="Ekonomika Kanady">Kanada</a> • <a href="/wiki/Ekonomika_Kolumbie" title="Ekonomika Kolumbie">Kolubie</a> • <a href="/w/index.php?title=Ekonomika_Kostariky&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ekonomika Kostariky (stránka neexistuje)">Kostarika</a> • <a href="/wiki/Ekonomika_Litvy" title="Ekonomika Litvy">Litva</a> • <a href="/wiki/Ekonomika_Loty%C5%A1ska" title="Ekonomika Lotyšska">Lotyšsko</a> • <a href="/wiki/Ekonomika_Lucemburska" title="Ekonomika Lucemburska">Lucembursko</a> • <a href="/wiki/Ekonomika_Ma%C4%8Farska" title="Ekonomika Maďarska">Maďarsko</a> • <a href="/w/index.php?title=Ekonomika_Mexika&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ekonomika Mexika (stránka neexistuje)">Mexiko</a> • <a href="/wiki/Ekonomika_N%C4%9Bmecka" title="Ekonomika Německa">Německo</a> • <a href="/wiki/Ekonomika_Nizozemska" title="Ekonomika Nizozemska">Nizozemsko</a> • <a href="/wiki/Ekonomika_Nov%C3%A9ho_Z%C3%A9landu" title="Ekonomika Nového Zélandu">Nový Zéland</a> • <a href="/wiki/Ekonomika_Norska" title="Ekonomika Norska">Norsko</a> • <a href="/wiki/Ekonomika_Polska" title="Ekonomika Polska">Polsko</a> • <a href="/wiki/Ekonomika_Portugalska" title="Ekonomika Portugalska">Portugalsko</a> • <a href="/wiki/Ekonomika_Rakouska" title="Ekonomika Rakouska">Rakousko</a> • <a href="/wiki/Ekonomika_%C5%98ecka" title="Ekonomika Řecka">Řecko</a> • <a href="/wiki/Ekonomika_Slovenska" title="Ekonomika Slovenska">Slovensko</a> • <a href="/wiki/Ekonomika_Slovinska" title="Ekonomika Slovinska">Slovinsko</a> • <a href="/wiki/Ekonomika_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Ekonomika Spojeného království">Spojené království</a> • <a href="/wiki/Ekonomika_%C5%A0pan%C4%9Blska" title="Ekonomika Španělska">Španělsko</a> • <a href="/wiki/Ekonomika_%C5%A0v%C3%A9dska" title="Ekonomika Švédska">Švédsko</a> • <a href="/wiki/Ekonomika_%C5%A0v%C3%BDcarska" title="Ekonomika Švýcarska">Švýcarsko</a> • <a href="/wiki/Ekonomika_Turecka" title="Ekonomika Turecka">Turecko</a> • <a href="/wiki/Ekonomika_Spojen%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF_americk%C3%BDch" title="Ekonomika Spojených států amerických">USA</a></div> </td> </tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="Evropský hospodářský prostor (EHP)"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint hlist" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="3"> Členové <a href="/wiki/Evropsk%C3%BD_hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%BD_prostor" title="Evropský hospodářský prostor">Evropského hospodářského prostoru (EHP)</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Evropsk%C3%A9_sdru%C5%BEen%C3%AD_voln%C3%A9ho_obchodu#Členové" title="Evropské sdružení volného obchodu">Členské státy ESVO</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Island" title="Island">Island</a></li> <li><a href="/wiki/Lichten%C5%A1tejnsko" title="Lichtenštejnsko">Lichtenštejnsko</a></li> <li><a href="/wiki/Norsko" title="Norsko">Norsko</a></li></ul></div> </td> <td rowspan="3" class="navbox-image"><a href="/wiki/Soubor:Agreement_on_the_European_Economic_Area.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/64/Agreement_on_the_European_Economic_Area.svg/80px-Agreement_on_the_European_Economic_Area.svg.png" decoding="async" width="80" height="80" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/64/Agreement_on_the_European_Economic_Area.svg/120px-Agreement_on_the_European_Economic_Area.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/64/Agreement_on_the_European_Economic_Area.svg/160px-Agreement_on_the_European_Economic_Area.svg.png 2x" data-file-width="610" data-file-height="610" /></a></td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/%C4%8Clensk%C3%BD_st%C3%A1t_Evropsk%C3%A9_unie" title="Členský stát Evropské unie">Členské státy EU</a></td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <li><a href="/wiki/Belgie" title="Belgie">Belgie</a></li> <li><a href="/wiki/Bulharsko" title="Bulharsko">Bulharsko</a></li> <li><a href="/wiki/%C4%8Cesko" title="Česko">Česko</a></li> <li><a href="/wiki/D%C3%A1nsko" title="Dánsko">Dánsko</a></li> <li><a href="/wiki/Estonsko" title="Estonsko">Estonsko</a></li> <li><a href="/wiki/Finsko" title="Finsko">Finsko</a></li> <li><a class="mw-selflink selflink">Francie</a></li> <li><a href="/wiki/Chorvatsko" title="Chorvatsko">Chorvatsko</a> (prozatímní člen)</li> <li><a href="/wiki/Irsko" title="Irsko">Irsko</a></li> <li><a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Itálie</a></li> <li><a href="/wiki/Kypr" title="Kypr">Kypr</a></li> <li><a href="/wiki/Litva" title="Litva">Litva</a></li> <li><a href="/wiki/Loty%C5%A1sko" title="Lotyšsko">Lotyšsko</a></li> <li><a href="/wiki/Lucembursko" title="Lucembursko">Lucembursko</a></li> <li><a href="/wiki/Ma%C4%8Farsko" title="Maďarsko">Maďarsko</a></li> <li><a href="/wiki/Malta" title="Malta">Malta</a></li> <li><a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německo</a></li> <li><a href="/wiki/Nizozemsko" title="Nizozemsko">Nizozemsko</a></li> <li><a href="/wiki/Polsko" title="Polsko">Polsko</a></li> <li><a href="/wiki/Portugalsko" title="Portugalsko">Portugalsko</a></li> <li><a href="/wiki/Rakousko" title="Rakousko">Rakousko</a></li> <li><a href="/wiki/Rumunsko" title="Rumunsko">Rumunsko</a></li> <li><a href="/wiki/%C5%98ecko" title="Řecko">Řecko</a></li> <li><a href="/wiki/Slovensko" title="Slovensko">Slovensko</a></li> <li><a href="/wiki/Slovinsko" title="Slovinsko">Slovinsko</a></li> <li><a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsko" title="Španělsko">Španělsko</a></li> <li><a href="/wiki/%C5%A0v%C3%A9dsko" title="Švédsko">Švédsko</a></li></div> </td> </tr></tbody></table> </div> </td></tr></tbody></table> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r23078045">.mw-parser-output .navbox2{box-sizing:border-box;border:1px solid #a2a9b1;width:100%;clear:both;font-size:88%;text-align:center;padding:1px;margin:1em auto 0}.mw-parser-output .navbox2 .navbox2{margin-top:0}.mw-parser-output .navbox2+.navbox2{margin-top:-1px}.mw-parser-output .navbox2-inner,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{width:100%}.mw-parser-output .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-title,.mw-parser-output .navbox2-abovebelow{padding:0.25em 1em;line-height:1.5em;text-align:center}.mw-parser-output th.navbox2-group{white-space:nowrap;text-align:right}.mw-parser-output .navbox2,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{background-color:#fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2-list{line-height:1.5em;border-color:#fdfdfd}.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-abovebelow,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-group,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-image,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-list{border-top:2px solid #fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2 th,.mw-parser-output .navbox2-title{background-color:#e0e0e0}.mw-parser-output .navbox2-abovebelow,.mw-parser-output th.navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{background-color:#e7e7e7}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{font-size:88%}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-abovebelow{background-color:#f0f0f0}.mw-parser-output .navbox2-even{background-color:#f7f7f7}.mw-parser-output .navbox2-odd{background-color:transparent}.mw-parser-output .navbox2 .hlist td dl,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ol,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ul,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist dl,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ol,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ul{padding:0.125em 0}</style><div role="navigation" class="navbox2" aria-labelledby="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q142#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" style="padding:2px"><table class="nowraplinks hlist navbox2-inner" style="border-spacing:0;background:transparent;color:inherit"><tbody><tr><th id="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q142#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" scope="row" class="navbox2-group" style="width:1%"><a href="/wiki/Autoritn%C3%AD_kontrola" title="Autoritní kontrola">Autoritní data</a> <a href="https://www.wikidata.org/wiki/Q142#identifiers" title="Editovat na Wikidatech"><img alt="Editovat na Wikidatech" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/10px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png" decoding="async" width="10" height="10" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/15px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/20px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 2x" data-file-width="20" data-file-height="20" /></a></th><td class="navbox2-list navbox2-odd" style="text-align:left;border-left-width:2px;border-left-style:solid;width:100%;padding:0px"><div style="padding:0em 0.25em"> <ul><li><a href="/wiki/Bibliografie_d%C4%9Bjin_%C4%8Cesk%C3%BDch_zem%C3%AD" title="Bibliografie dějin Českých zemí">Biblio</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://biblio.hiu.cas.cz/records/00e4cc53-5b5d-4636-a60e-addf9f452f94">00e4cc53-5b5d-4636-a60e-addf9f452f94</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="https://biblio.hiu.cas.cz/records/46d426e3-f17c-4136-9a95-87a579b73975">46d426e3-f17c-4136-9a95-87a579b73975</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky" title="Národní knihovna České republiky">NKC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=ge129152">ge129152</a></li> <li><a href="/wiki/BIBSYS" title="BIBSYS">BIBSYS</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://authority.bibsys.no/authority/rest/authorities/html/90292000">90292000</a></li> <li><a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Francouzská národní knihovna">BNF</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://catalogue.bnf.fr/ark:/12148/cb152383070">cb152383070</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://data.bnf.fr/ark:/12148/cb152383070">(data)</a></li> <li><a href="/wiki/CiNii" title="CiNii">CiNii</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ci.nii.ac.jp/author/DA00567886?l=en">DA00567886</a></li> <li><a href="/wiki/Gemeinsame_Normdatei" title="Gemeinsame Normdatei">GND</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://d-nb.info/gnd/4018145-5">4018145-5</a></li> <li><a href="/wiki/Historick%C3%BD_lexikon_%C5%A0v%C3%BDcarska" title="Historický lexikon Švýcarska">HDS</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://hls-dhs-dss.ch/fr/articles/003354">003354</a></li> <li><a href="/wiki/KulturNav" title="KulturNav">KulturNav</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://kulturnav.org/029e1223-8805-4fc9-af42-c20bdb27523d">029e1223-8805-4fc9-af42-c20bdb27523d</a></li> <li><a href="/wiki/Library_of_Congress_Control_Number" title="Library of Congress Control Number">LCCN</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.loc.gov/authorities/names/n79006404">n79006404</a></li> <li><a href="/wiki/Loty%C5%A1sk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Lotyšská národní knihovna">LNB</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://kopkatalogs.lv/F?func=direct&local_base=lnc10&doc_number=000040596&P_CON_LNG=ENG">000040596</a></li> <li><a href="/wiki/MusicBrainz" title="MusicBrainz">MBAREA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://musicbrainz.org/area/08310658-51eb-3801-80de-5a0739207115">08310658-51eb-3801-80de-5a0739207115</a></li> <li><a href="/wiki/National_Archives_and_Records_Administration" title="National Archives and Records Administration">NARA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://catalog.archives.gov/id/10035788">10035788</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_parlamentn%C3%AD_knihovna_Japonska" title="Národní parlamentní knihovna Japonska">NDL</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.ndl.go.jp/auth/ndlna/00563689">00563689</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_galerie_Victoria" title="Národní galerie Victoria">NGV</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ngv.vic.gov.au/explore/collection/artist/19862/">19862</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ngv.vic.gov.au/explore/collection/artist/12367/">12367</a></li> <li><a href="/wiki/Australsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Australská národní knihovna">NLA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://nla.gov.au/anbd.aut-an35098056">35098056</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_Izraele" title="Národní knihovna Izraele">NLI</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://olduli.nli.org.il/F/?func=find-b&local_base=NLX10&find_code=UID&request=987007552533205171">987007552533205171</a></li> <li><a href="/wiki/Univerzitn%C3%AD_syst%C3%A9m_dokumentace" title="Univerzitní systém dokumentace">SUDOC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idref.fr/026378329">026378329</a></li> <li><a href="/wiki/Trove" title="Trove">Trove</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://trove.nla.gov.au/people/825932">825932</a></li> <li><a href="/wiki/Parlament_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Parlament Spojeného království">UKPARL</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.parliament.uk/wn5bayLr">wn5bayLr</a></li> <li><a href="/wiki/Virtual_International_Authority_File" title="Virtual International Authority File">VIAF</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://viaf.org/viaf/264091107">264091107</a></li> <li><a href="/wiki/WorldCat" title="WorldCat">WorldCat Entities</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.oclc.org/worldcat/entity/E39PBJd8gD4vdtqQMdQHvYqbBP">E39PBJd8gD4vdtqQMdQHvYqbBP</a></li></ul> </div></td></tr></tbody></table></div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r16915398">.mw-parser-output div/**/#portallinks a{font-weight:bold}</style><div id="portallinks" class="catlinks"><a href="/wiki/Port%C3%A1l:Obsah" title="Portál:Obsah">Portály</a>: <a href="/wiki/Port%C3%A1l:Francie" title="Portál:Francie">Francie</a> </div>    </div><noscript><img src="https://login.wikimedia.org/wiki/Special:CentralAutoLogin/start?type=1x1" alt="" width="1" height="1" style="border: none; position: absolute;"></noscript> <div class="printfooter" data-nosnippet="">Citováno z „<a dir="ltr" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Francie&oldid=24368595">https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Francie&oldid=24368595</a>“</div></div> <div id="catlinks" class="catlinks" data-mw="interface"><div id="mw-normal-catlinks" class="mw-normal-catlinks"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Kategorie" title="Nápověda:Kategorie">Kategorie</a>: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:Francie" title="Kategorie:Francie">Francie</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_Evropy" title="Kategorie:Státy Evropy">Státy Evropy</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_NATO" title="Kategorie:Státy NATO">Státy NATO</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_EU" title="Kategorie:Státy EU">Státy EU</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:G8" title="Kategorie:G8">G8</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Republiky" title="Kategorie:Republiky">Republiky</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Transkontinent%C3%A1ln%C3%AD_st%C3%A1ty" title="Kategorie:Transkontinentální státy">Transkontinentální státy</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_Unie_pro_St%C5%99edomo%C5%99%C3%AD" title="Kategorie:Státy Unie pro Středomoří">Státy Unie pro Středomoří</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_organizace_frankofonie" title="Kategorie:Státy Mezinárodní organizace frankofonie">Státy Mezinárodní organizace frankofonie</a></li></ul></div><div id="mw-hidden-catlinks" class="mw-hidden-catlinks mw-hidden-cats-hidden">Skryté kategorie: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_do%C4%8Dasn%C4%9B_pou%C5%BEitou_%C5%A1ablonou" title="Kategorie:Údržba:Články s dočasně použitou šablonou">Údržba:Články s dočasně použitou šablonou</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_obsahuj%C3%ADc%C3%AD_odkazy_na_nedostupn%C3%A9_zdroje" title="Kategorie:Údržba:Články obsahující odkazy na nedostupné zdroje">Údržba:Články obsahující odkazy na nedostupné zdroje</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_v%C3%BDpo%C4%8Dty" title="Kategorie:Monitoring:Články s výpočty">Monitoring:Články s výpočty</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_p%C5%99elo%C5%BEen%C3%A9_z_enwiki" title="Kategorie:Monitoring:Články přeložené z enwiki">Monitoring:Články přeložené z enwiki</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:OSM_relace_se_li%C5%A1%C3%AD_od_Wikidat" title="Kategorie:Údržba:OSM relace se liší od Wikidat">Údržba:OSM relace se liší od Wikidat</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_Biblio" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem Biblio">Monitoring:Články s identifikátorem Biblio</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NKC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NKC">Monitoring:Články s identifikátorem NKC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BIBSYS" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BIBSYS">Monitoring:Články s identifikátorem BIBSYS</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BNF" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BNF">Monitoring:Články s identifikátorem BNF</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_CINII" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem CINII">Monitoring:Články s identifikátorem CINII</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_GND" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem GND">Monitoring:Články s identifikátorem GND</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_HDS" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem HDS">Monitoring:Články s identifikátorem HDS</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_KulturNav" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem KulturNav">Monitoring:Články s identifikátorem KulturNav</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_LCCN" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem LCCN">Monitoring:Články s identifikátorem LCCN</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_LNB" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem LNB">Monitoring:Články s identifikátorem LNB</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_MusicBrainz_oblast" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem MusicBrainz oblast">Monitoring:Články s identifikátorem MusicBrainz oblast</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NARA" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NARA">Monitoring:Články s identifikátorem NARA</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NDL" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NDL">Monitoring:Články s identifikátorem NDL</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NGV" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NGV">Monitoring:Články s identifikátorem NGV</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLA" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLA">Monitoring:Články s identifikátorem NLA</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLI" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLI">Monitoring:Články s identifikátorem NLI</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_SUDOC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC">Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_Trove" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem Trove">Monitoring:Články s identifikátorem Trove</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_UKPARL" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem UKPARL">Monitoring:Články s identifikátorem UKPARL</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_VIAF" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem VIAF">Monitoring:Články s identifikátorem VIAF</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_WorldCat_Entities" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities">Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities</a></li></ul></div></div> </div> </main> </div> <div class="mw-footer-container"> <footer id="footer" class="mw-footer" > <ul id="footer-info"> <li id="footer-info-lastmod"> Stránka byla naposledy editována 6. 11. 2024 v 10:24.</li> <li id="footer-info-copyright">Text je dostupný pod <a rel="nofollow" class="external text" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs">licencí Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci</a>, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce <a class="external text" href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs">Podmínky užití</a>.</li> </ul> <ul id="footer-places"> <li id="footer-places-privacy"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Privacy_policy">Ochrana osobních údajů</a></li> <li id="footer-places-about"><a href="/wiki/Wikipedie">O Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-disclaimers"><a href="/wiki/Wikipedie:Vylou%C4%8Den%C3%AD_odpov%C4%9Bdnosti">Vyloučení odpovědnosti</a></li> <li id="footer-places-contact"><a href="//cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Kontakt">Kontaktujte Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-wm-codeofconduct"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct">Kodex chování</a></li> <li id="footer-places-developers"><a href="https://developer.wikimedia.org">Vývojáři</a></li> <li id="footer-places-statslink"><a href="https://stats.wikimedia.org/#/cs.wikipedia.org">Statistiky</a></li> <li id="footer-places-cookiestatement"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Cookie_statement">Prohlášení o cookies</a></li> <li id="footer-places-mobileview"><a href="//cs.m.wikipedia.org/w/index.php?title=Francie&mobileaction=toggle_view_mobile" class="noprint stopMobileRedirectToggle">Mobilní verze</a></li> </ul> <ul id="footer-icons" class="noprint"> <li id="footer-copyrightico"><a href="https://wikimediafoundation.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/static/images/footer/wikimedia-button.svg" width="84" height="29" alt="Wikimedia Foundation" loading="lazy"></a></li> <li id="footer-poweredbyico"><a href="https://www.mediawiki.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/w/resources/assets/poweredby_mediawiki.svg" alt="Powered by MediaWiki" width="88" height="31" loading="lazy"></a></li> </ul> </footer> </div> </div> </div> <div class="vector-settings" id="p-dock-bottom"> <ul></ul> </div><script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.config.set({"wgHostname":"mw-web.codfw.main-f69cdc8f6-nsrkh","wgBackendResponseTime":200,"wgPageParseReport":{"limitreport":{"cputime":"1.530","walltime":"1.985","ppvisitednodes":{"value":17969,"limit":1000000},"postexpandincludesize":{"value":418743,"limit":2097152},"templateargumentsize":{"value":124130,"limit":2097152},"expansiondepth":{"value":22,"limit":100},"expensivefunctioncount":{"value":22,"limit":500},"unstrip-depth":{"value":0,"limit":20},"unstrip-size":{"value":189531,"limit":5000000},"entityaccesscount":{"value":1,"limit":400},"timingprofile":["100.00% 1305.772 1 -total"," 18.72% 244.487 1 Šablona:Infobox_-_stát"," 18.26% 238.499 1 Šablona:Infobox"," 17.68% 230.861 1 Šablona:Autoritní_data"," 13.52% 176.564 1 Šablona:Souřadnice_z_WD"," 8.69% 113.445 97 Šablona:Citace_elektronického_periodika"," 6.83% 89.227 2 Šablona:Navboxes"," 4.06% 53.074 12 Šablona:Navbox"," 3.70% 48.274 4 Šablona:Cite_web"," 3.66% 47.772 4 Šablona:Legenda"]},"scribunto":{"limitreport-timeusage":{"value":"0.535","limit":"10.000"},"limitreport-memusage":{"value":10986073,"limit":52428800}},"cachereport":{"origin":"mw-web.codfw.canary-84779d6bf6-psplp","timestamp":"20241123130141","ttl":2592000,"transientcontent":false}}});});</script> <script type="application/ld+json">{"@context":"https:\/\/schema.org","@type":"Article","name":"Francie","url":"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Francie","sameAs":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q142","mainEntity":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q142","author":{"@type":"Organization","name":"P\u0159isp\u011bvatel\u00e9 projekt\u016f Wikimedia"},"publisher":{"@type":"Organization","name":"nadace Wikimedia","logo":{"@type":"ImageObject","url":"https:\/\/www.wikimedia.org\/static\/images\/wmf-hor-googpub.png"}},"datePublished":"2003-08-17T00:18:41Z","dateModified":"2024-11-06T09:24:09Z","image":"https:\/\/upload.wikimedia.org\/wikipedia\/commons\/c\/c3\/Flag_of_France.svg","headline":"st\u00e1t v z\u00e1padn\u00ed Evrop\u011b"}</script> </body> </html>