CINXE.COM

<!DOCTYPE html> <html class="client-nojs vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available" lang="cs" dir="ltr"> <head> <meta charset="UTF-8"> <title>Balet v Rusku – Wikipedie</title> <script>(function(){var className="client-js vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available";var cookie=document.cookie.match(/(?:^|; )cswikimwclientpreferences=([^;]+)/);if(cookie){cookie[1].split('%2C').forEach(function(pref){className=className.replace(new RegExp('(^| )'+pref.replace(/-clientpref-\w+$|[^\w-]+/g,'')+'-clientpref-\\w+( |$)'),'$1'+pref+'$2');});}document.documentElement.className=className;}());RLCONF={"wgBreakFrames":false,"wgSeparatorTransformTable":[",\t."," \t,"],"wgDigitTransformTable":["",""], "wgDefaultDateFormat":"ČSN basic dt","wgMonthNames":["","leden","únor","březen","duben","květen","červen","červenec","srpen","září","říjen","listopad","prosinec"],"wgRequestId":"6d8fc061-5439-4cdf-8508-cfb7a0e8faf3","wgCanonicalNamespace":"","wgCanonicalSpecialPageName":false,"wgNamespaceNumber":0,"wgPageName":"Balet_v_Rusku","wgTitle":"Balet v Rusku","wgCurRevisionId":23216879,"wgRevisionId":23216879,"wgArticleId":1827979,"wgIsArticle":true,"wgIsRedirect":false,"wgAction":"view","wgUserName":null,"wgUserGroups":["*"],"wgCategories":["Údržba:Články s dočasně použitou šablonou","Monitoring:Články přeložené z ruwiki","Balet","Umění v Rusku","Ruský balet"],"wgPageViewLanguage":"cs","wgPageContentLanguage":"cs","wgPageContentModel":"wikitext","wgRelevantPageName":"Balet_v_Rusku","wgRelevantArticleId":1827979,"wgIsProbablyEditable":true,"wgRelevantPageIsProbablyEditable":true,"wgRestrictionEdit":[],"wgRestrictionMove":[],"wgNoticeProject":"wikipedia", "wgCiteReferencePreviewsActive":false,"wgMediaViewerOnClick":true,"wgMediaViewerEnabledByDefault":true,"wgPopupsFlags":0,"wgVisualEditor":{"pageLanguageCode":"cs","pageLanguageDir":"ltr","pageVariantFallbacks":"cs"},"wgMFDisplayWikibaseDescriptions":{"search":true,"watchlist":true,"tagline":true,"nearby":true},"wgWMESchemaEditAttemptStepOversample":false,"wgWMEPageLength":20000,"wgRelatedArticlesCompat":[],"wgCentralAuthMobileDomain":false,"wgEditSubmitButtonLabelPublish":true,"wgULSPosition":"interlanguage","wgULSisCompactLinksEnabled":false,"wgVector2022LanguageInHeader":true,"wgULSisLanguageSelectorEmpty":false,"wgWikibaseItemId":"Q2881285","wgCheckUserClientHintsHeadersJsApi":["brands","architecture","bitness","fullVersionList","mobile","model","platform","platformVersion"],"GEHomepageSuggestedEditsEnableTopics":true,"wgGETopicsMatchModeEnabled":true,"wgGEStructuredTaskRejectionReasonTextInputEnabled":false,"wgGELevelingUpEnabledForUser":false};RLSTATE={ "ext.globalCssJs.user.styles":"ready","site.styles":"ready","user.styles":"ready","ext.globalCssJs.user":"ready","user":"ready","user.options":"loading","ext.cite.styles":"ready","skins.vector.search.codex.styles":"ready","skins.vector.styles":"ready","skins.vector.icons":"ready","ext.wikimediamessages.styles":"ready","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript":"ready","ext.uls.interlanguage":"ready","wikibase.client.init":"ready","ext.wikimediaBadges":"ready"};RLPAGEMODULES=["ext.cite.ux-enhancements","mediawiki.page.media","site","mediawiki.page.ready","mediawiki.toc","skins.vector.js","ext.centralNotice.geoIP","ext.centralNotice.startUp","ext.gadget.WikiMiniAtlas","ext.gadget.OSMmapa","ext.gadget.direct-links-to-commons","ext.gadget.ReferenceTooltips","ext.gadget.courses","ext.urlShortener.toolbar","ext.centralauth.centralautologin","mmv.bootstrap","ext.popups","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.init","ext.visualEditor.targetLoader","ext.echo.centralauth","ext.eventLogging" ,"ext.wikimediaEvents","ext.navigationTiming","ext.uls.interface","ext.cx.eventlogging.campaigns","ext.cx.uls.quick.actions","wikibase.client.vector-2022","ext.checkUser.clientHints","ext.growthExperiments.SuggestedEditSession","wikibase.sidebar.tracking"];</script> <script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.loader.impl(function(){return["user.options@12s5i",function($,jQuery,require,module){mw.user.tokens.set({"patrolToken":"+\\","watchToken":"+\\","csrfToken":"+\\"}); }];});});</script> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=ext.cite.styles%7Cext.uls.interlanguage%7Cext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript%7Cext.wikimediaBadges%7Cext.wikimediamessages.styles%7Cskins.vector.icons%2Cstyles%7Cskins.vector.search.codex.styles%7Cwikibase.client.init&only=styles&skin=vector-2022"> <script async="" src="/w/load.php?lang=cs&modules=startup&only=scripts&raw=1&skin=vector-2022"></script> <meta name="ResourceLoaderDynamicStyles" content=""> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=site.styles&only=styles&skin=vector-2022"> <meta name="generator" content="MediaWiki 1.44.0-wmf.4"> <meta name="referrer" content="origin"> <meta name="referrer" content="origin-when-cross-origin"> <meta name="robots" content="max-image-preview:standard"> <meta name="format-detection" content="telephone=no"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/57/Labayaderewhiteact.jpg"> <meta property="og:image:width" content="1200"> <meta property="og:image:height" content="886"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/57/Labayaderewhiteact.jpg"> <meta property="og:image:width" content="800"> <meta property="og:image:height" content="590"> <meta property="og:image:width" content="640"> <meta property="og:image:height" content="472"> <meta name="viewport" content="width=1120"> <meta property="og:title" content="Balet v Rusku – Wikipedie"> <meta property="og:type" content="website"> <link rel="preconnect" href="//upload.wikimedia.org"> <link rel="alternate" media="only screen and (max-width: 640px)" href="//cs.m.wikipedia.org/wiki/Balet_v_Rusku"> <link rel="alternate" type="application/x-wiki" title="Editovat" href="/w/index.php?title=Balet_v_Rusku&action=edit"> <link rel="apple-touch-icon" href="/static/apple-touch/wikipedia.png"> <link rel="icon" href="/static/favicon/wikipedia.ico"> <link rel="search" type="application/opensearchdescription+xml" href="/w/rest.php/v1/search" title="Wikipedie (cs)"> <link rel="EditURI" type="application/rsd+xml" href="//cs.wikipedia.org/w/api.php?action=rsd"> <link rel="canonical" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Balet_v_Rusku"> <link rel="license" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs"> <link rel="alternate" type="application/atom+xml" title="Atom kanál Wikipedie." href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny&feed=atom"> <link rel="dns-prefetch" href="//meta.wikimedia.org" /> <link rel="dns-prefetch" href="//login.wikimedia.org"> </head> <body class="skin--responsive skin-vector skin-vector-search-vue mediawiki ltr sitedir-ltr mw-hide-empty-elt ns-0 ns-subject mw-editable page-Balet_v_Rusku rootpage-Balet_v_Rusku skin-vector-2022 action-view"><a class="mw-jump-link" href="#bodyContent">Přeskočit na obsah</a> <div class="vector-header-container"> <header class="vector-header mw-header"> <div class="vector-header-start"> <nav class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown vector-main-menu-dropdown vector-button-flush-left vector-button-flush-right" > <input type="checkbox" id="vector-main-menu-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Hlavní menu" > <label id="vector-main-menu-dropdown-label" for="vector-main-menu-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-menu mw-ui-icon-wikimedia-menu"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Hlavní menu</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-main-menu-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-main-menu" class="vector-main-menu vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-main-menu-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="main-menu-pinned" data-pinnable-element-id="vector-main-menu" data-pinned-container-id="vector-main-menu-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-main-menu-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Hlavní menu</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-navigation" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-navigation" > <div class="vector-menu-heading"> Navigace </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="n-mainpage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" title="Navštívit Hlavní stranu [z]" accesskey="z"><span>Hlavní strana</span></a></li><li id="n-help" class="mw-list-item"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah" title="Místo, kde najdete pomoc"><span>Nápověda</span></a></li><li id="n-helpdesk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pot%C5%99ebuji_pomoc" title="Pokud si nevíte rady, zeptejte se ostatních"><span>Potřebuji pomoc</span></a></li><li id="n-featuredcontent" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Nejlep%C5%A1%C3%AD_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Přehled článků, které jsou považovány za nejlepší na české Wikipedii"><span>Nejlepší články</span></a></li><li id="n-randompage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:N%C3%A1hodn%C3%A1_str%C3%A1nka" title="Přejít na náhodně vybranou stránku [x]" accesskey="x"><span>Náhodný článek</span></a></li><li id="n-recentchanges" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny" title="Seznam posledních změn na této wiki [r]" accesskey="r"><span>Poslední změny</span></a></li><li id="n-portal" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Port%C3%A1l_Wikipedie" title="O projektu, jak můžete pomoci, kde hledat"><span>Komunitní portál</span></a></li><li id="n-villagepump" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pod_l%C3%ADpou" title="Hlavní diskusní fórum"><span>Pod lípou</span></a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> <a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" class="mw-logo"> <img class="mw-logo-icon" src="/static/images/icons/wikipedia.png" alt="" aria-hidden="true" height="50" width="50"> <span class="mw-logo-container skin-invert"> <img class="mw-logo-wordmark" alt="Wikipedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-wordmark-cs.svg" style="width: 7.5em; height: 1.1875em;"> <img class="mw-logo-tagline" alt="Wikipedie: Otevřená encyklopedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-tagline-cs.svg" width="118" height="13" style="width: 7.375em; height: 0.8125em;"> </span> </a> </div> <div class="vector-header-end"> <div id="p-search" role="search" class="vector-search-box-vue vector-search-box-collapses vector-search-box-show-thumbnail vector-search-box-auto-expand-width vector-search-box"> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only search-toggle" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f"><span class="vector-icon mw-ui-icon-search mw-ui-icon-wikimedia-search"></span> <span>Hledání</span> </a> <div class="vector-typeahead-search-container"> <div class="cdx-typeahead-search cdx-typeahead-search--show-thumbnail cdx-typeahead-search--auto-expand-width"> <form action="/w/index.php" id="searchform" class="cdx-search-input cdx-search-input--has-end-button"> <div id="simpleSearch" class="cdx-search-input__input-wrapper" data-search-loc="header-moved"> <div class="cdx-text-input cdx-text-input--has-start-icon"> <input class="cdx-text-input__input" type="search" name="search" placeholder="Hledat na Wikipedii" aria-label="Hledat na Wikipedii" autocapitalize="sentences" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f" id="searchInput" > <span class="cdx-text-input__icon cdx-text-input__start-icon"></span> </div> <input type="hidden" name="title" value="Speciální:Hledání"> </div> <button class="cdx-button cdx-search-input__end-button">Hledat</button> </form> </div> </div> </div> <nav class="vector-user-links vector-user-links-wide" aria-label="Osobní nástroje"> <div class="vector-user-links-main"> <div id="p-vector-user-menu-preferences" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-userpage" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown " title="Změnit vzhled velikosti písma, šířky stránky a barvy" > <input type="checkbox" id="vector-appearance-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Vzhled" > <label id="vector-appearance-dropdown-label" for="vector-appearance-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-appearance mw-ui-icon-wikimedia-appearance"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Vzhled</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-appearance-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <div id="p-vector-user-menu-notifications" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-overflow" class="vector-menu mw-portlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs" class=""><span>Podpořte Wikipedii</span></a> </li> <li id="pt-createaccount-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Balet+v+Rusku" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné" class=""><span>Vytvoření účtu</span></a> </li> <li id="pt-login-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Balet+v+Rusku" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o" class=""><span>Přihlášení</span></a> </li> </ul> </div> </div> </div> <div id="vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown vector-user-menu vector-button-flush-right vector-user-menu-logged-out" title="Další možnosti" > <input type="checkbox" id="vector-user-links-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Osobní nástroje" > <label id="vector-user-links-dropdown-label" for="vector-user-links-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-ellipsis mw-ui-icon-wikimedia-ellipsis"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Osobní nástroje</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-personal" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-personal user-links-collapsible-item" title="Uživatelské menu" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs"><span>Podpořte Wikipedii</span></a></li><li id="pt-createaccount" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Balet+v+Rusku" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné"><span class="vector-icon mw-ui-icon-userAdd mw-ui-icon-wikimedia-userAdd"></span> <span>Vytvoření účtu</span></a></li><li id="pt-login" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Balet+v+Rusku" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o"><span class="vector-icon mw-ui-icon-logIn mw-ui-icon-wikimedia-logIn"></span> <span>Přihlášení</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-user-menu-anon-editor" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-user-menu-anon-editor" > <div class="vector-menu-heading"> Stránky pro odhlášené editory <a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:%C3%9Avod" aria-label="Více informací o editování"><span>dozvědět se více</span></a> </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-anoncontribs" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_p%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky" title="Seznam editací provedených z této IP adresy [y]" accesskey="y"><span>Příspěvky</span></a></li><li id="pt-anontalk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_diskuse" title="Diskuse o editacích provedených z této IP adresy [n]" accesskey="n"><span>Diskuse</span></a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </header> </div> <div class="mw-page-container"> <div class="mw-page-container-inner"> <div class="vector-sitenotice-container"> <div id="siteNotice"></div> </div> <div class="vector-column-start"> <div class="vector-main-menu-container"> <div id="mw-navigation"> <nav id="mw-panel" class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> </div> </div> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav id="mw-panel-toc" aria-label="Obsah" data-event-name="ui.sidebar-toc" class="mw-table-of-contents-container vector-toc-landmark"> <div id="vector-toc-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-toc" class="vector-toc vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-toc-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="toc-pinned" data-pinnable-element-id="vector-toc" > <h2 class="vector-pinnable-header-label">Obsah</h2> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.unpin">skrýt</button> </div> <ul class="vector-toc-contents" id="mw-panel-toc-list"> <li id="toc-mw-content-text" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a href="#" class="vector-toc-link"> <div class="vector-toc-text">(úvod)</div> </a> </li> <li id="toc-Historie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Historie"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">1</span> <span>Historie</span> </div> </a> <button aria-controls="toc-Historie-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> <span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-expand"></span> <span>Přepnout podsekci Historie</span> </button> <ul id="toc-Historie-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-18._století" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#18._století"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">1.1</span> <span>18. století</span> </div> </a> <ul id="toc-18._století-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-19._století" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#19._století"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">1.2</span> <span>19. století</span> </div> </a> <ul id="toc-19._století-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-20._století" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#20._století"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">1.3</span> <span>20. století</span> </div> </a> <ul id="toc-20._století-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Poznámky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Poznámky"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">2</span> <span>Poznámky</span> </div> </a> <ul id="toc-Poznámky-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Reference" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Reference"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3</span> <span>Reference</span> </div> </a> <ul id="toc-Reference-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Literatura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Literatura"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">4</span> <span>Literatura</span> </div> </a> <ul id="toc-Literatura-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Externí_odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Externí_odkazy"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">5</span> <span>Externí odkazy</span> </div> </a> <ul id="toc-Externí_odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </div> </div> </nav> </div> </div> <div class="mw-content-container"> <main id="content" class="mw-body"> <header class="mw-body-header vector-page-titlebar"> <nav aria-label="Obsah" class="vector-toc-landmark"> <div id="vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown vector-page-titlebar-toc vector-button-flush-left" > <input type="checkbox" id="vector-page-titlebar-toc-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Přepnout obsah" > <label id="vector-page-titlebar-toc-label" for="vector-page-titlebar-toc-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-listBullet mw-ui-icon-wikimedia-listBullet"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Přepnout obsah</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-titlebar-toc-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <h1 id="firstHeading" class="firstHeading mw-first-heading"><span class="mw-page-title-main">Balet v Rusku</span></h1> <div id="p-lang-btn" class="vector-dropdown mw-portlet mw-portlet-lang" > <input type="checkbox" id="p-lang-btn-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-p-lang-btn" class="vector-dropdown-checkbox mw-interlanguage-selector" aria-label="Přejděte k článku v jiném jazyce. Je dostupný v 11 jazycích" > <label id="p-lang-btn-label" for="p-lang-btn-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--action-progressive mw-portlet-lang-heading-11" aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-language-progressive mw-ui-icon-wikimedia-language-progressive"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">11 jazyků</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="interlanguage-link interwiki-en mw-list-item"><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Russian_ballet" title="Russian ballet – angličtina" lang="en" hreflang="en" data-title="Russian ballet" data-language-autonym="English" data-language-local-name="angličtina" class="interlanguage-link-target"><span>English</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fr mw-list-item"><a href="https://fr.wikipedia.org/wiki/Ballet_russe" title="Ballet russe – francouzština" lang="fr" hreflang="fr" data-title="Ballet russe" data-language-autonym="Français" data-language-local-name="francouzština" class="interlanguage-link-target"><span>Français</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hr mw-list-item"><a href="https://hr.wikipedia.org/wiki/Ruski_balet" title="Ruski balet – chorvatština" lang="hr" hreflang="hr" data-title="Ruski balet" data-language-autonym="Hrvatski" data-language-local-name="chorvatština" class="interlanguage-link-target"><span>Hrvatski</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hy mw-list-item"><a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D4%B2%D5%A1%D5%AC%D5%A5%D5%BF%D5%A8_%D5%8C%D5%B8%D6%82%D5%BD%D5%A1%D5%BD%D5%BF%D5%A1%D5%B6%D5%B8%D6%82%D5%B4" title="Բալետը Ռուսաստանում – arménština" lang="hy" hreflang="hy" data-title="Բալետը Ռուսաստանում" data-language-autonym="Հայերեն" data-language-local-name="arménština" class="interlanguage-link-target"><span>Հայերեն</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-it mw-list-item"><a href="https://it.wikipedia.org/wiki/Balletto_russo" title="Balletto russo – italština" lang="it" hreflang="it" data-title="Balletto russo" data-language-autonym="Italiano" data-language-local-name="italština" class="interlanguage-link-target"><span>Italiano</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mk mw-list-item"><a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%A0%D1%83%D1%81%D0%BA%D0%B8_%D0%B1%D0%B0%D0%BB%D0%B5%D1%82" title="Руски балет – makedonština" lang="mk" hreflang="mk" data-title="Руски балет" data-language-autonym="Македонски" data-language-local-name="makedonština" class="interlanguage-link-target"><span>Македонски</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pl mw-list-item"><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Balet_w_Rosji" title="Balet w Rosji – polština" lang="pl" hreflang="pl" data-title="Balet w Rosji" data-language-autonym="Polski" data-language-local-name="polština" class="interlanguage-link-target"><span>Polski</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ru mw-list-item"><a href="https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%91%D0%B0%D0%BB%D0%B5%D1%82_%D0%B2_%D0%A0%D0%BE%D1%81%D1%81%D0%B8%D0%B8" title="Балет в России – ruština" lang="ru" hreflang="ru" data-title="Балет в России" data-language-autonym="Русский" data-language-local-name="ruština" class="interlanguage-link-target"><span>Русский</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sr mw-list-item"><a href="https://sr.wikipedia.org/wiki/%D0%A0%D1%83%D1%81%D0%BA%D0%B8_%D0%B1%D0%B0%D0%BB%D0%B5%D1%82" title="Руски балет – srbština" lang="sr" hreflang="sr" data-title="Руски балет" data-language-autonym="Српски / srpski" data-language-local-name="srbština" class="interlanguage-link-target"><span>Српски / srpski</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tr mw-list-item"><a href="https://tr.wikipedia.org/wiki/Sovyetler_Birli%C4%9Fi%27nde_dans" title="Sovyetler Birliği'nde dans – turečtina" lang="tr" hreflang="tr" data-title="Sovyetler Birliği'nde dans" data-language-autonym="Türkçe" data-language-local-name="turečtina" class="interlanguage-link-target"><span>Türkçe</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh mw-list-item"><a href="https://zh.wikipedia.org/wiki/%E4%BF%84%E6%B4%BE%E8%8A%AD%E8%95%BE" title="俄派芭蕾 – čínština" lang="zh" hreflang="zh" data-title="俄派芭蕾" data-language-autonym="中文" data-language-local-name="čínština" class="interlanguage-link-target"><span>中文</span></a></li> </ul> <div class="after-portlet after-portlet-lang"><span class="wb-langlinks-edit wb-langlinks-link"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q2881285#sitelinks-wikipedia" title="Editovat mezijazykové odkazy" class="wbc-editpage">Upravit odkazy</a></span></div> </div> </div> </div> </header> <div class="vector-page-toolbar"> <div class="vector-page-toolbar-container"> <div id="left-navigation"> <nav aria-label="Jmenné prostory"> <div id="p-associated-pages" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-associated-pages" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-nstab-main" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Balet_v_Rusku" title="Zobrazit obsahovou stránku [c]" accesskey="c"><span>Článek</span></a></li><li id="ca-talk" class="new vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Diskuse:Balet_v_Rusku&action=edit&redlink=1" rel="discussion" class="new" title="Diskuse ke stránce (stránka neexistuje) [t]" accesskey="t"><span>Diskuse</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown emptyPortlet" > <input type="checkbox" id="vector-variants-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Změnit variantu jazyka" > <label id="vector-variants-dropdown-label" for="vector-variants-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" ><span class="vector-dropdown-label-text">čeština</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-variants" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-variants emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> <div id="right-navigation" class="vector-collapsible"> <nav aria-label="Zobrazení"> <div id="p-views" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-views" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-view" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Balet_v_Rusku"><span>Číst</span></a></li><li id="ca-ve-edit" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Balet_v_Rusku&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v"><span>Editovat</span></a></li><li id="ca-edit" class="collapsible vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Balet_v_Rusku&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e"><span>Editovat zdroj</span></a></li><li id="ca-history" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Balet_v_Rusku&action=history" title="Starší verze této stránky. [h]" accesskey="h"><span>Zobrazit historii</span></a></li> </ul> </div> </div> </nav> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown vector-page-tools-dropdown" > <input type="checkbox" id="vector-page-tools-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Nástroje" > <label id="vector-page-tools-dropdown-label" for="vector-page-tools-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" ><span class="vector-dropdown-label-text">Nástroje</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-tools-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-page-tools" class="vector-page-tools vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-page-tools-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="page-tools-pinned" data-pinnable-element-id="vector-page-tools" data-pinned-container-id="vector-page-tools-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-page-tools-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Nástroje</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-cactions" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-cactions emptyPortlet vector-has-collapsible-items" title="Další možnosti" > <div class="vector-menu-heading"> Akce </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-more-view" class="selected vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/wiki/Balet_v_Rusku"><span>Číst</span></a></li><li id="ca-more-ve-edit" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Balet_v_Rusku&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v"><span>Editovat</span></a></li><li id="ca-more-edit" class="collapsible vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Balet_v_Rusku&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e"><span>Editovat zdroj</span></a></li><li id="ca-more-history" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Balet_v_Rusku&action=history"><span>Zobrazit historii</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-tb" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-tb" > <div class="vector-menu-heading"> Obecné </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="t-whatlinkshere" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Co_odkazuje_na/Balet_v_Rusku" title="Seznam všech wikistránek, které sem odkazují [j]" accesskey="j"><span>Odkazuje sem</span></a></li><li id="t-recentchangeslinked" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Souvisej%C3%ADc%C3%AD_zm%C4%9Bny/Balet_v_Rusku" rel="nofollow" title="Nedávné změny stránek, na které je odkazováno [k]" accesskey="k"><span>Související změny</span></a></li><li id="t-upload" class="mw-list-item"><a href="//commons.wikimedia.org/wiki/Special:UploadWizard?uselang=cs" title="Nahrát obrázky či jiná multimédia [u]" accesskey="u"><span>Načíst soubor</span></a></li><li id="t-specialpages" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Speci%C3%A1ln%C3%AD_str%C3%A1nky" title="Seznam všech speciálních stránek [q]" accesskey="q"><span>Speciální stránky</span></a></li><li id="t-permalink" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Balet_v_Rusku&oldid=23216879" title="Trvalý odkaz na současnou verzi této stránky"><span>Trvalý odkaz</span></a></li><li id="t-info" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Balet_v_Rusku&action=info" title="Více informací o této stránce"><span>Informace o stránce</span></a></li><li id="t-cite" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Citovat&page=Balet_v_Rusku&id=23216879&wpFormIdentifier=titleform" title="Informace o tom, jak citovat tuto stránku"><span>Citovat stránku</span></a></li><li id="t-urlshortener" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:UrlShortener&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FBalet_v_Rusku"><span>Získat zkrácené URL</span></a></li><li id="t-urlshortener-qrcode" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:QrCode&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FBalet_v_Rusku"><span>Stáhnout QR kód</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-coll-print_export" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-coll-print_export" > <div class="vector-menu-heading"> Tisk/export </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="coll-create_a_book" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Kniha&bookcmd=book_creator&referer=Balet+v+Rusku"><span>Vytvořit knihu</span></a></li><li id="coll-download-as-rl" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:DownloadAsPdf&page=Balet_v_Rusku&action=show-download-screen"><span>Stáhnout jako PDF</span></a></li><li id="t-print" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Balet_v_Rusku&printable=yes" title="Tato stránka v podobě vhodné k tisku [p]" accesskey="p"><span>Verze k tisku</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-wikibase-otherprojects" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-wikibase-otherprojects" > <div class="vector-menu-heading"> Na jiných projektech </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-commons mw-list-item"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Ballet_of_Russia" hreflang="en"><span>Wikimedia Commons</span></a></li><li id="t-wikibase" class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikibase-dataitem mw-list-item"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q2881285" title="Odkaz na propojenou položku datového úložiště [g]" accesskey="g"><span>Položka Wikidat</span></a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> </div> <div class="vector-column-end"> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-appearance" class="vector-appearance vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-appearance-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="appearance-pinned" data-pinnable-element-id="vector-appearance" data-pinned-container-id="vector-appearance-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-appearance-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Vzhled</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.unpin">skrýt</button> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> <div id="bodyContent" class="vector-body" aria-labelledby="firstHeading" data-mw-ve-target-container> <div class="vector-body-before-content"> <div class="mw-indicators"> </div> <div id="siteSub" class="noprint">Z Wikipedie, otevřené encyklopedie</div> </div> <div id="contentSub"><div id="mw-content-subtitle"></div></div> <div id="mw-content-text" class="mw-body-content"><div class="mw-content-ltr mw-parser-output" lang="cs" dir="ltr"><figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Labayaderewhiteact.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/57/Labayaderewhiteact.jpg/220px-Labayaderewhiteact.jpg" decoding="async" width="220" height="162" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/57/Labayaderewhiteact.jpg/330px-Labayaderewhiteact.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/57/Labayaderewhiteact.jpg/440px-Labayaderewhiteact.jpg 2x" data-file-width="500" data-file-height="369" /></a><figcaption>Království stínů z baletu <a href="/wiki/Marius_Petipa" title="Marius Petipa">Mariuse Petipy</a> <i><a href="/wiki/Bajad%C3%A9ra_(balet)" title="Bajadéra (balet)">Bajadéra</a></i> (1877)</figcaption></figure> <p><b>Balet v <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusku</a></b> (<a href="/wiki/Ru%C5%A1tina" title="Ruština">rusky</a>: <i>Русский балет</i>) je hudební a taneční divadelní žánr, který se objevil v moskevském státě v 17. století, a dále se rozvíjel v <a href="/wiki/Divadeln%C3%AD_dramaturgie" title="Divadelní dramaturgie">dramaturgii</a>, hudbě, tanci a <a href="/wiki/Sc%C3%A9nografie" title="Scénografie">scénografii</a>. Stal se jedním z nejoblíbenějších druhů scénického umění.<sup id="cite_ref-:0_1-0" class="reference"><a href="#cite_note-:0-1"><span class="cite-bracket">[</span>1<span class="cite-bracket">]</span></a></sup><sup id="cite_ref-:1_2-0" class="reference"><a href="#cite_note-:1-2"><span class="cite-bracket">[</span>2<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Je víc než jen balet. Našel v <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusku</a> úplnost a baletní technika byla povýšena na nejvyšší stupeň virtuozity. Dosáhl tam svého skutečného vrcholu<sup id="cite_ref-:0_1-1" class="reference"><a href="#cite_note-:0-1"><span class="cite-bracket">[</span>1<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> a stal se jedním z charakteristických znaků <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">země</a> a ruského <a href="/wiki/Um%C4%9Bn%C3%AD" title="Umění">umění</a>.<sup id="cite_ref-:1_2-1" class="reference"><a href="#cite_note-:1-2"><span class="cite-bracket">[</span>2<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Neztratil na významu ani v letech po <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="První světová válka">první světové válce</a>, ani za sovětské nadvlády, ani když se zdálo, že politická a ekonomická situace ohrožuje samotnou existenci <a href="/wiki/Velk%C3%A9_divadlo" title="Velké divadlo">Velkého</a> a <a href="/wiki/Mariinsk%C3%A9_divadlo" title="Mariinské divadlo">Mariinského divadla</a> (které se po <a href="/wiki/Velk%C3%A1_%C5%99%C3%ADjnov%C3%A1_revoluce" class="mw-redirect" title="Velká říjnová revoluce">Říjnové revoluci</a> nazývalo Divadlo Státní opery a baletu, GOTOB a od roku 1934 Divadlo S.M. Kirova).<sup id="cite_ref-:3_3-0" class="reference"><a href="#cite_note-:3-3"><span class="cite-bracket">[</span>3<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <meta property="mw:PageProp/toc" /> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Historie">Historie</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Balet_v_Rusku&veaction=edit&section=1" title="Editace sekce: Historie" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Balet_v_Rusku&action=edit&section=1" title="Editovat zdrojový kód sekce Historie"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>První baletní představení v Rusku se podle <a href="/w/index.php?title=Ivan_Jegorovi%C4%8D_Zabelin&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ivan Jegorovič Zabelin (stránka neexistuje)">I. E. Zabelina</a> uskutečnilo o svátku <a href="/wiki/Maslenica" title="Maslenica">maslenica</a> 17. února 1672 na letním sídle <a href="/wiki/Car" title="Car">cara</a> <a href="/wiki/Alexej_I._Michajlovi%C4%8D" title="Alexej I. Michajlovič">Alexeje Michajloviče</a> ve vesnici Preobraženskoje (dnes východní adminastrativní okruh <a href="/wiki/Moskva" title="Moskva">Moskvy</a>). <a href="/w/index.php?title=Jacob_Reutenfels&action=edit&redlink=1" class="new" title="Jacob Reutenfels (stránka neexistuje)">Reitenfels</a> (cestovatel a diplomat, rodák z Kuronska; autor knihy o Rusku) datuje toto představení na 8. únor 1675.<sup id="cite_ref-4" class="reference"><a href="#cite_note-4"><span class="cite-bracket">[</span>4<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Inscenaci baletu o <a href="/wiki/Orfeus" title="Orfeus">Orfeovi</a> od skladatele <a href="/wiki/Heinrich_Sch%C3%BCtz" title="Heinrich Schütz">G. Schutze</a><sup id="cite_ref-5" class="reference"><a href="#cite_note-5"><span class="cite-bracket">[</span>5<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> tehdy <a href="/wiki/Re%C5%BEis%C3%A9r" title="Režisér">režíroval</a> Nikolaj Lima.<sup id="cite_ref-6" class="reference"><a href="#cite_note-6"><span class="cite-bracket">[</span>pozn 1<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Před začátkem představení vystoupil na scénu herec ztvárňující Orfea a zazpíval německé verše, přeložené carovi překladatelem, ve kterých  byly vychvalovány krásné vlastnosti carovy duše. Po obou stranách Orfea byly dvě pyramidy ozdobené prapory a různobarevnými světly,<sup id="cite_ref-7" class="reference"><a href="#cite_note-7"><span class="cite-bracket">[</span>pozn 2<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> které po Orfeově písni začaly tančit. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="18._století"><span id="18._stolet.C3.AD"></span>18. století</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Balet_v_Rusku&veaction=edit&section=2" title="Editace sekce: 18. století" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Balet_v_Rusku&action=edit&section=2" title="Editovat zdrojový kód sekce 18. století"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Za <a href="/wiki/Petr_I._Velik%C3%BD" title="Petr I. Veliký">Petra I</a>. se v Rusku objevily tance v moderním slova smyslu: byly zavedeny <a href="/wiki/Menuet" title="Menuet">menuety</a>, <a href="/w/index.php?title=Country_tance&action=edit&redlink=1" class="new" title="Country tance (stránka neexistuje)">country tance</a> a p.<sup id="cite_ref-:2_8-0" class="reference"><a href="#cite_note-:2-8"><span class="cite-bracket">[</span>6<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Vydal dekret, podle kterého se tanec stal hlavní součástí dvorské etikety a urozená mládež byla povinna se tanci naučit.<sup id="cite_ref-9" class="reference"><a href="#cite_note-9"><span class="cite-bracket">[</span>7<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Jean-Baptiste_Lande.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d4/Jean-Baptiste_Lande.jpg/220px-Jean-Baptiste_Lande.jpg" decoding="async" width="220" height="233" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d4/Jean-Baptiste_Lande.jpg/330px-Jean-Baptiste_Lande.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d4/Jean-Baptiste_Lande.jpg/440px-Jean-Baptiste_Lande.jpg 2x" data-file-width="745" data-file-height="789" /></a><figcaption>Jean-Baptiste Landé</figcaption></figure> <p>V roce 1731 byl v <a href="/wiki/Petrohrad" title="Petrohrad">Petrohradě</a> zalořen <i>Сухопутный шляхетный корпус</i> (taneční šlechtický soubor), kterému bylo předurčeno stát se kolébkou ruského baletu.<sup id="cite_ref-10" class="reference"><a href="#cite_note-10"><span class="cite-bracket">[</span>8<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Vzhledem k tomu, že absolventi tohoto souboru museli v budoucnu zastávat vysoké vládní funkce a potřebovali znalost světských mravů, bylo ve sboru věnováno významné místo studiu <a href="/wiki/V%C3%BDtvarn%C3%A9_um%C4%9Bn%C3%AD" title="Výtvarné umění">výtvarného umění</a> a také <a href="/wiki/Spole%C4%8Densk%C3%BD_tanec" title="Společenský tanec">společenského tance</a>. Tanečním mistren souboru byl roce 1734 francouzský tanečník <a href="/w/index.php?title=Jean-Baptiste_Land%C3%A9&action=edit&redlink=1" class="new" title="Jean-Baptiste Landé (stránka neexistuje)">Jean-Baptiste Landé</a>, který je považován za zakladatele ruského baletního umění.<sup id="cite_ref-11" class="reference"><a href="#cite_note-11"><span class="cite-bracket">[</span>9<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> V roce 1735 byl do Petrohradu pozván skladatel <a href="/wiki/Francesco_Araja" title="Francesco Araja">Francesco Araya</a>, a od roku 1736 tam byl zván jako <a href="/wiki/Choreografie" title="Choreografie">choreograf</a> Antonio Rinaldi (Fossano).<sup id="cite_ref-12" class="reference"><a href="#cite_note-12"><span class="cite-bracket">[</span>10<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Nejschopnějším tanečníkem byl Николай Чоглоков (Nikolaj Čoglokov),<sup id="cite_ref-13" class="reference"><a href="#cite_note-13"><span class="cite-bracket">[</span>11<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> pozdější камергер (v <a href="/wiki/Monarchie" title="Monarchie">monarchiích</a> vyšší hodnost u dvora – komorník).<sup id="cite_ref-:2_8-1" class="reference"><a href="#cite_note-:2-8"><span class="cite-bracket">[</span>6<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>První baletní taneční školu v Rusku otevřel francouzský taneční mistr Jean-Baptiste Landé 4. května 1738. Byla to <i>Танцо́вальная Ея Императорского Величества школу</i> (nyní <a href="/w/index.php?title=Akademie_rusk%C3%A9ho_baletu_Agrippiny_Vaganov%C3%A9&action=edit&redlink=1" class="new" title="Akademie ruského baletu Agrippiny Vaganové (stránka neexistuje)">Akademie ruského baletu</a> pojmenovaná po <a href="/wiki/Agrippina_Vaganov%C3%A1" title="Agrippina Vaganová">A. Ya. Vaganové</a>). Ve speciálně vybavených místnostech <a href="/wiki/Zimn%C3%AD_pal%C3%A1c" title="Zimní palác">Zimního paláce</a> začal Lande trénovat dvanáct ruských chlapců a dívek. Žáci se rekrutovali z dětí prostého původu. Vzdělávání na škole bylo bezplatné, žáci byli plně podporováni.<sup id="cite_ref-:1_2-2" class="reference"><a href="#cite_note-:1-2"><span class="cite-bracket">[</span>2<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Balet v Rusku se dále rozvíjel za vlády <a href="/wiki/Al%C5%BEb%C4%9Bta_Petrovna" title="Alžběta Petrovna">Alžběty Petrovny</a>. Mezi <a href="/wiki/Kadet" class="mw-disambig" title="Kadet">kadety</a> zemského sboru v tanci excelovali Nikita Beketov, Pjotr Melissino, Pjotr Svistunov a Timofey Osterwald. Beketov, který se později stal Alžbětiným oblíbencem, se navíc těšil zvláštní přízni císařovny, která sama oblékala tohoto mladého muže, který dokonale plnil ženské role.<sup id="cite_ref-14" class="reference"><a href="#cite_note-14"><span class="cite-bracket">[</span>12<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> V roce 1742 byl ze studentů Landeovy školy vytvořen první baletní soubor a v roce 1743 se začaly jeho členům platit <a href="/wiki/Honor%C3%A1%C5%99" title="Honorář">honoráře</a>. Roční rozpočet souboru, bez orchestru, byl 33 810 rublů. 1. srpna 1759, v den císařovniných <a href="/wiki/Jmeniny" title="Jmeniny">jmenin</a> a u příležitosti <a href="/w/index.php?title=Bitva_u_Bergenu&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bitva u Bergenu (stránka neexistuje)">vítězství nad pruskými vojsky u Frankfurtu</a>, bylo slavnostně nastudováno baletní drama «Прибежище добродетели» („Útočiště ctnosti“), které mělo obrovský úspěch.<sup id="cite_ref-:2_8-2" class="reference"><a href="#cite_note-:2-8"><span class="cite-bracket">[</span>6<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Na konci <a href="/wiki/18._stolet%C3%AD" title="18. století">18. století</a> byl balet úzce spojen s operními inscenacemi. Nevstupoval však do děje a byl uváděn o přestávkách. V roce 1766 přišel z Vídně italský tanečník, choreograf a skladatel <a href="/w/index.php?title=Gasparo_Angiolini&action=edit&redlink=1" class="new" title="Gasparo Angiolini (stránka neexistuje)">Gasparo Angiolini</a>, který dával baletním představením ruskou příchuť - do hudebního doprovodu baletních představení zaváděl ruské melodie.<sup id="cite_ref-:2_8-3" class="reference"><a href="#cite_note-:2-8"><span class="cite-bracket">[</span>6<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Tím všechny překvapil a získal pro sebe univerzální chválu (чем <i>удивил всех и приобрел всеобщую себе похвалу</i>.<sup id="cite_ref-15" class="reference"><a href="#cite_note-15"><span class="cite-bracket">[</span>13<span class="cite-bracket">]</span></a></sup>) Udržování baletního souboru stálo v roce 1787 40 170 rublů ročně. Ze slavných umělců té doby byli nejznámější <a href="/w/index.php?title=Ivan_Valberch&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ivan Valberch (stránka neexistuje)">Ivan Valberch</a>, Vasilij Balašov, Zorina a Sofia Valbrechova.<sup id="cite_ref-:2_8-4" class="reference"><a href="#cite_note-:2-8"><span class="cite-bracket">[</span>6<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Na počátku vlády cara <a href="/wiki/Pavel_I._Rusk%C3%BD" title="Pavel I. Ruský">Pavla I.</a> byl balet stále v módě. Soubor stál 24110 rublů ročně. Zvláštní místo v baletních představeních zaujímaly dekorace <a href="/w/index.php?title=Pietro_Gonzaga&action=edit&redlink=1" class="new" title="Pietro Gonzaga (stránka neexistuje)">Pietra Gonzaga</a>. Od roku 1794 začaly inscenace prvního ruského národního baletního mistra Ivana Valbercha. Za Pavla I. byla také vydána zvláštní pravidla pro balet - bylo nařízeno, že během představení nesmí být na jevišti ani jediný muž. Role mužů tančily Evgenia Kolosová a Nastasja Berilova.<sup id="cite_ref-16" class="reference"><a href="#cite_note-16"><span class="cite-bracket">[</span>14<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> To trvalo, dokud francouzský tanečník <a href="/w/index.php?title=Auguste_Poireau&action=edit&redlink=1" class="new" title="Auguste Poireau (stránka neexistuje)">Auguste Poireau</a> nedorazil do Petrohradu.<sup id="cite_ref-:2_8-5" class="reference"><a href="#cite_note-:2-8"><span class="cite-bracket">[</span>6<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="19._století"><span id="19._stolet.C3.AD"></span>19. století</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Balet_v_Rusku&veaction=edit&section=3" title="Editace sekce: 19. století" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Balet_v_Rusku&action=edit&section=3" title="Editovat zdrojový kód sekce 19. století"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Didelot.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a4/Didelot.jpg" decoding="async" width="200" height="288" class="mw-file-element" data-file-width="200" data-file-height="288" /></a><figcaption>Charles-Louis Didelot, portrait de Baranov (1810)</figcaption></figure> <p>Za vlády <a href="/wiki/Alexandr_I._Pavlovi%C4%8D" title="Alexandr I. Pavlovič">Alexandra I</a>. pokračoval ruský balet ve svém rozvoji a dosáhl nových výšin. </p> <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Avdotya_Istomina.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Avdotya_Istomina.JPG/120px-Avdotya_Istomina.JPG" decoding="async" width="120" height="145" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Avdotya_Istomina.JPG/180px-Avdotya_Istomina.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Avdotya_Istomina.JPG/240px-Avdotya_Istomina.JPG 2x" data-file-width="958" data-file-height="1158" /></a><figcaption>Awdotja Istomina</figcaption></figure> <p>V roce 1801 přijel do Ruska francouzský choreograf <a href="/w/index.php?title=Charles-Louis_Didelot&action=edit&redlink=1" class="new" title="Charles-Louis Didelot (stránka neexistuje)">Charles Didelot</a>. Pod jeho vedením začali v ruském baletu zářit takoví tanečníci a tanečnice jako Maria Danilova, Awdotja Istomina, Pjotr Didier, Nikolai Golz, Jekaterina Telešova a Věra Zubova. V této době dosáhl balet v Rusku nebývalé popularity. <a href="/wiki/Gavrila_Romanovi%C4%8D_D%C4%9Br%C5%BEavin" title="Gavrila Romanovič Děržavin">Děržavin</a>, <a href="/wiki/Alexandr_Sergejevi%C4%8D_Pu%C5%A1kin" title="Alexandr Sergejevič Puškin">Puškin</a> a <a href="/wiki/Alexandr_Sergejevi%C4%8D_Gribojedov" title="Alexandr Sergejevič Gribojedov">Gribojedov</a> opěvovali balety Didelota a jeho žákyň - Istominy a Telešové.<sup id="cite_ref-:2_8-6" class="reference"><a href="#cite_note-:2-8"><span class="cite-bracket">[</span>6<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Catherine_Teleshova_by_Kiprenskiy.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/35/Catherine_Teleshova_by_Kiprenskiy.jpg/120px-Catherine_Teleshova_by_Kiprenskiy.jpg" decoding="async" width="120" height="137" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/35/Catherine_Teleshova_by_Kiprenskiy.jpg/180px-Catherine_Teleshova_by_Kiprenskiy.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/35/Catherine_Teleshova_by_Kiprenskiy.jpg/240px-Catherine_Teleshova_by_Kiprenskiy.jpg 2x" data-file-width="1750" data-file-height="1997" /></a><figcaption>Jekaterina Telešova</figcaption></figure> <p>Za <a href="/wiki/Mikul%C3%A1%C5%A1_I._Pavlovi%C4%8D" title="Mikuláš I. Pavlovič">Mikuláše I</a>. ruský balet nadále zářil a díky Didelotovi zaujímal přední místo ve vztahu k ostatním druhům divadelního umění. Balet pohltil veškerou pozornost divadelní správy. <a href="/wiki/Car" title="Car">Car</a> baletní představení miloval a téměř nikdy jediné nevynechal. V roce 1831, po konfliktu s ředitelem divadel <a href="/wiki/Kn%C3%AD%C5%BEe" title="Kníže">knížetem</a> Gagarinem, Didelot petrohradskou scénu opustil Jeho odchod měl silný dopad na stav baletního umění. </p><p>6. září 1837 na petrohradské scéně <a href="/wiki/Debut" title="Debut">debutovala</a> v baletu <a href="/wiki/La_Sylphide" title="La Sylphide">La Sylphide</a> hvězda evropského baletu <a href="/wiki/Marie_Taglioniov%C3%A1" title="Marie Taglioniová">Maria Taglioni</a> a vzbudila radost veřejnosti. Takovou lehkost, takový půvab, tak mimořádnou techniku a mimiku ještě nikdo z tanečníků nepředvedl. S Petrohradem se rozloučila v roce 1841 když vystoupila více než dvěstěkrát. </p><p>V roce 1848 dorazila do Petrohradu rakouská tanečnice <a href="/wiki/Fanny_Elsslerov%C3%A1" title="Fanny Elsslerová">Fanny Elsler</a>, proslulá svou grácií a mimikou. </p><p>Po ní navštívila Petrohrad rakouská tanečnice italského púůvodu <a href="/w/index.php?title=Carlotta_Grisi&action=edit&redlink=1" class="new" title="Carlotta Grisi (stránka neexistuje)">Carlotta Grisi</a>, která debutovala v roce 1851 v baletu <a href="/wiki/Giselle_(balet)" title="Giselle (balet)">Giselle</a> a měla velký úspěch. V Petrohradu tančila až do roku 1853, </p><p>Francouzští a italští choreografové <a href="/w/index.php?title=Auguste_Poireau&action=edit&redlink=1" class="new" title="Auguste Poireau (stránka neexistuje)">Auguste Poireau</a>, <a href="/w/index.php?title=Alexis_Blache&action=edit&redlink=1" class="new" title="Alexis Blache (stránka neexistuje)">Alexis Blache</a>, <a href="/w/index.php?title=Antoine_Titus&action=edit&redlink=1" class="new" title="Antoine Titus (stránka neexistuje)">Antoine Titus</a>, <a href="/w/index.php?title=Filippo_Taglioni&action=edit&redlink=1" class="new" title="Filippo Taglioni (stránka neexistuje)">Filippo Taglioni</a>, <a href="/wiki/Jules_Perrot" title="Jules Perrot">Jules Perrot</a>, <a href="/wiki/Marius_Petipa" title="Marius Petipa">Marius Petipa</a>, <a href="/w/index.php?title=Joseph_Mazilier&action=edit&redlink=1" class="new" title="Joseph Mazilier (stránka neexistuje)">Joseph Mazilier</a> v této době důsledně inscenovali nádherné balety a přitahováním talentovaných umělců se snažili prosadit baletní představení, která začínala být vlivem <a href="/wiki/Italsk%C3%A1_opera" title="Italská opera">italské opery</a> publiku lhostejná. </p> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Marius_Petipa_-1898.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fe/Marius_Petipa_-1898.jpg/150px-Marius_Petipa_-1898.jpg" decoding="async" width="150" height="170" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fe/Marius_Petipa_-1898.jpg/225px-Marius_Petipa_-1898.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fe/Marius_Petipa_-1898.jpg/300px-Marius_Petipa_-1898.jpg 2x" data-file-width="529" data-file-height="599" /></a><figcaption>Marius Petipa, (1898)</figcaption></figure> <p>Za vlády cara <a href="/wiki/Alexandr_II._Nikolajevi%C4%8D" title="Alexandr II. Nikolajevič">Alexandra II</a> začíná v ruském baletu propagace domácích talentů. Baletní scénu zdobila řada talentovaných ruských tanečnic a tanečníků. Zkušenosti Mariuse Petipy umožňovaly pořádat baletní představení s nízkými finančními náklady, k jejichž úspěchu výrazně přispívaly vynikající dekorace Michaila Bočarova, Matveje Šiškova a Antonio Wagnera.<sup id="cite_ref-17" class="reference"><a href="#cite_note-17"><span class="cite-bracket">[</span>15<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> V tomto období vývoje ruského baletu mají tance přednost před plasticitou a mimikou. Choreografy v tomto období byli: <a href="/wiki/Jules_Perrot" title="Jules Perrot">Jules Perrot</a> (1849-1859), <a href="/w/index.php?title=Arthur_Saint-Leon&action=edit&redlink=1" class="new" title="Arthur Saint-Leon (stránka neexistuje)">Arthur Saint-Leon</a> (1859-1869) a <a href="/wiki/Marius_Petipa" title="Marius Petipa">Marius Petipa</a> (1869-1903). Arthur Saint-Leon nastudoval řadu baletů na motivy ruských pohádek: «Конек-Горбунок» (Koník hrbíček </p><p>1864) a «Золотая рыбка» (Zlatá rybka (1867) a Marius Petipa u příležitosti <a href="/wiki/Rusko-tureck%C3%A1_v%C3%A1lka" class="mw-disambig" title="Rusko-turecká válka">rusko-turecké války</a> v letech 1877-1878 nastudoval balet «Роксана» (Roxana) na slovanský námět. Za vlády <a href="/wiki/Alexandr_III._Alexandrovi%C4%8D" title="Alexandr III. Alexandrovič">Alexandra III.</a> se v Mariinském divadle konaly balety dvakrát týdně - ve středu a v neděli. Choreografem byl stále Marius Petipa. Orchestr řídili postupně Alexej Papkov a <a href="/wiki/Riccardo_Drigo" title="Riccardo Drigo">Riccardo Drigo</a>. </p><p>V Moskvě byl v té době choreografem španělský tanečník a pedagog, <a href="/w/index.php?title=Chose_Mendez&action=edit&redlink=1" class="new" title="Chose Mendez (stránka neexistuje)">Chose Mendez</a>, </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="20._století"><span id="20._stolet.C3.AD"></span>20. století</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Balet_v_Rusku&veaction=edit&section=4" title="Editace sekce: 20. století" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Balet_v_Rusku&action=edit&section=4" title="Editovat zdrojový kód sekce 20. století"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Portrait_of_Mikhail_Fokin.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/58/Portrait_of_Mikhail_Fokin.jpg/120px-Portrait_of_Mikhail_Fokin.jpg" decoding="async" width="120" height="190" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/58/Portrait_of_Mikhail_Fokin.jpg/180px-Portrait_of_Mikhail_Fokin.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/58/Portrait_of_Mikhail_Fokin.jpg/240px-Portrait_of_Mikhail_Fokin.jpg 2x" data-file-width="517" data-file-height="817" /></a><figcaption>Michail Fokin (1909)</figcaption></figure> <p>Na počátku <a href="/wiki/20._stolet%C3%AD" title="20. století">20. století</a> byly nositeli akademických tradic umělci: <a href="/w/index.php?title=Olga_Preobra%C5%BEensk%C3%A1&action=edit&redlink=1" class="new" title="Olga Preobraženská (stránka neexistuje)">Olga Preobraženská</a>, <a href="/wiki/Matylda_Krzesi%C5%88sk%C3%A1" title="Matylda Krzesiňská">Matylda Krzesiňská</a>, <a href="/w/index.php?title=V%C4%9Bra_Trefilov%C3%A1&action=edit&redlink=1" class="new" title="Věra Trefilová (stránka neexistuje)">Věra Trefilova</a>, <a href="/w/index.php?title=Julie_Sedov%C3%A1&action=edit&redlink=1" class="new" title="Julie Sedová (stránka neexistuje)">Julie Sedová</a>, <a href="/wiki/Agrippina_Vaganov%C3%A1" title="Agrippina Vaganová">Agrippina Vaganová</a>, <a href="/w/index.php?title=Ljubov_Jegorov%C3%A1&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ljubov Jegorová (stránka neexistuje)">Ljubov Jegorová</a>, <a href="/w/index.php?title=Nikolaj_Legat&action=edit&redlink=1" class="new" title="Nikolaj Legat (stránka neexistuje)">Nikolaj Legat</a>, <a href="/w/index.php?title=Samuel_Andrianov&action=edit&redlink=1" class="new" title="Samuel Andrianov (stránka neexistuje)">Samuel Andrianov</a>, <a href="/w/index.php?title=Maria_Ko%C5%BEuchova&action=edit&redlink=1" class="new" title="Maria Kožuchova (stránka neexistuje)">Maria Kožuchova</a>, <a href="/w/index.php?title=Olga_Spesivceva&action=edit&redlink=1" class="new" title="Olga Spesivceva (stránka neexistuje)">Olga Spesivceva</a>. </p><p>Při hledání nových forem se <a href="/wiki/Michail_Fokin" class="mw-redirect" title="Michail Fokin">Michail Fokin</a> spoléhal na současné výtvarné umění. Oblíbenou jevištní formou choreografa byl jednoaktový balet se stručným dějem a s jasně vyjádřeným stylistickým zabarvením. </p><p>Michailu Fokinovi přináleží tyto balety: «<a href="/w/index.php?title=Pavilon_Armidy_(balet)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Pavilon Armidy (balet) (stránka neexistuje)">Павильон Армиды</a>», «<a href="/w/index.php?title=Les_Sylphides_(balet)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Les Sylphides (balet) (stránka neexistuje)">Шопениана</a>», 1908; «<a href="/w/index.php?title=Egyptsk%C3%A9_noci_(balet)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Egyptské noci (balet) (stránka neexistuje)">Египетские ночи</a>», 1908; «<a href="/w/index.php?title=Karnaval_(balet)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Karnaval (balet) (stránka neexistuje)">Карнавал</a>», 1910; «<a href="/w/index.php?title=Petru%C5%A1ka_(balet)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Petruška (balet) (stránka neexistuje)">Петрушка</a>», 1911; «<a href="/w/index.php?title=Poloveck%C3%A9_tance&action=edit&redlink=1" class="new" title="Polovecké tance (stránka neexistuje)">Половецкие пляски</a>» v opeře <a href="/wiki/Kn%C3%AD%C5%BEe_Igor_(opera)" title="Kníže Igor (opera)">«Князь Игорь»</a> 1909. Ve Fokinových baletech se proslavili <a href="/wiki/Tamara_Karsavina" class="mw-redirect" title="Tamara Karsavina">Tamara Karsavina</a>, <a href="/wiki/V%C3%A1clav_Ni%C5%BEinskij" class="mw-redirect" title="Václav Nižinskij">Václav Nižinskij</a> a <a href="/wiki/Anna_Pavlova" class="mw-redirect" title="Anna Pavlova">Anna Pavlova</a>. </p> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Gorsky_Aleksandr.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3f/Gorsky_Aleksandr.jpg/120px-Gorsky_Aleksandr.jpg" decoding="async" width="120" height="205" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3f/Gorsky_Aleksandr.jpg/180px-Gorsky_Aleksandr.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3f/Gorsky_Aleksandr.jpg/240px-Gorsky_Aleksandr.jpg 2x" data-file-width="293" data-file-height="500" /></a><figcaption>Alexander Gorsky (1906)</figcaption></figure> <p>První dějství baletu «<a href="/wiki/Don_Quijote_(balet)" title="Don Quijote (balet)">Дон Кихот</a>» na hudbu <a href="/wiki/Ludwig_Minkus" title="Ludwig Minkus">Ludwiga Minkuse</a> (podle motivů baletu M. Petipy) vzniklo ve verzi <a href="/w/index.php?title=Alexandr_Gorskij&action=edit&redlink=1" class="new" title="Alexandr Gorskij (stránka neexistuje)">Alexandra Gorského</a> v roce 1900. </p><p>V roce 1963 byl nastudován «Конек-Горбунок» (Koník hrbáček) od Alexandra Gorského </p><p>Dvacátá léta jsou obdobím intenzivního experimentování s formou i obsahem baletního představení. V Moskvě to byla díla Kasjana Goleizovského (1892-1970) a v Petrohradě (v roce 1924 přejmenovaném na Leningrad) různé inscenace <a href="/w/index.php?title=Fjodor_Lopuchov&action=edit&redlink=1" class="new" title="Fjodor Lopuchov (stránka neexistuje)">Fjodora Lopuchova</a> (1886-1973), včetně jeho «Величие мироздания» (Velikost vesmíru (1922) na hudbu <a href="/wiki/Ludwig_van_Beethoven" title="Ludwig van Beethoven">Beethovenovy</a> čtvrté symfonie.<sup id="cite_ref-:3_3-1" class="reference"><a href="#cite_note-:3-3"><span class="cite-bracket">[</span>3<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Od roku 1924 uváděl Fjodor Lopuchov představení v Mariinském divadle. Jeho první inscenací byla hra «<a href="/wiki/Noc_na_Lys%C3%A9_ho%C5%99e" title="Noc na Lysé hoře">Ночь на Лысой горе</a>», hudba <a href="/wiki/Modest_Musorgskij" class="mw-redirect" title="Modest Musorgskij">Modest Musorgskij</a>; pak v roce 1927 «Ледяная дева»; 1929 «<a href="/wiki/Rud%C3%BD_m%C3%A1k_(balet)" class="mw-redirect" title="Rudý mák (balet)">Красный мак</a>», spolu s Ponomarevem a Leontievem; 1931 «<a href="/w/index.php?title=Bolt_(balet)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bolt (balet) (stránka neexistuje)">Болт</a>», hudba <a href="/wiki/Dmitrij_%C5%A0ostakovi%C4%8D" title="Dmitrij Šostakovič">Dmitrij Šostakovič</a>, 1944 «<a href="/wiki/Marn%C3%A1_opatrnost" title="Marná opatrnost">Тщетная предосторожность</a>» na hudbu <a href="/w/index.php?title=Peter_Ludwig_Hertel&action=edit&redlink=1" class="new" title="Peter Ludwig Hertel (stránka neexistuje)">P. Hertela</a> (Leningradské Malé operní divadlo v evakuaci v Orenburgu a <a href="/wiki/Mariinsk%C3%A9_divadlo" title="Mariinské divadlo">Leningradské divadlo opery a baletu  S. M. Kirova</a>); 1947 – «<a href="/w/index.php?title=Podzimn%C3%AD_pov%C3%ADdka&action=edit&redlink=1" class="new" title="Podzimní povídka (stránka neexistuje)">Весенняя сказка</a>» na hudbu <a href="/wiki/Boris_Vladimirovi%C4%8D_Asafjev" title="Boris Vladimirovič Asafjev">B. Asafieva</a> podle materiálů <a href="/wiki/Petr_Ilji%C4%8D_%C4%8Cajkovskij" title="Petr Iljič Čajkovskij">P. I. Čajkovského</a> (Leningradské divadlo opery a baletu S. M. Kirova). </p><p>Balet «Красный мак» na hudbu <a href="/wiki/Reinhold_Glier" title="Reinhold Glier">R. M. Gliera</a>, inscenovaný v roce 1927 Vasilijem Tichomirovem (1876-1956) a Lvem Lashchilinem (1888-1955) v Moskvě, sloužil jako prototyp mnoha následujících <a href="/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%BD_svaz" title="Sovětský svaz">sovětských</a> baletů: jedná se o víceaktové představení, jehož tématem jsou ušlechtilé vášně a hrdinské činy a speciálně psaná hudba je symfonického charakteru. Takové balety jako «<a href="/wiki/Plameny_Pa%C5%99%C3%AD%C5%BEe" title="Plameny Paříže">Пламя Парижа»</a> (1932) od Vasilije Vainonena (1901-1964) a v roce 1934 «<a href="/w/index.php?title=Bach%C4%8Disarajsk%C3%A1_font%C3%A1na_(Asafjev)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bachčisarajská fontána (Asafjev) (stránka neexistuje)">Бахчисарайский фонтан</a>» od Rostislava Zacharova (1907-1984) - oba s hudbou <a href="/wiki/Boris_Vladimirovi%C4%8D_Asafjev" title="Boris Vladimirovič Asafjev">Borise Asafieva</a>, jako v roce 1939 «<a href="/w/index.php?title=Laurencia_(balet)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Laurencia (balet) (stránka neexistuje)">Лауренсия</a>» (hudba <a href="/w/index.php?title=Alexander_Krein&action=edit&redlink=1" class="new" title="Alexander Krein (stránka neexistuje)">Alexander Krein</a>) od <a href="/w/index.php?title=Vachtang_%C4%8Cabukiani&action=edit&redlink=1" class="new" title="Vachtang Čabukiani (stránka neexistuje)">Vakhtanga Čabukiani</a> (1910-1992) a v roce 1940 «<a href="/wiki/Romeo_a_Julie_(balet)" title="Romeo a Julie (balet)">Ромео и Джульетта»</a> od <a href="/w/index.php?title=Leonid_Lavrovskij&action=edit&redlink=1" class="new" title="Leonid Lavrovskij (stránka neexistuje)">Leonida Lavrovského</a> (1905-1967) (hudba <a href="/wiki/Prokofjev" class="mw-redirect" title="Prokofjev">Prokofjev</a>), mohou sloužit jako příklad estetických principů, které byly dodržovány nejen hlavními soubory  divadla S. M. Kirova v Leningradu a <a href="/wiki/Velk%C3%A9_divadlo_v_Moskv%C4%9B" class="mw-redirect" title="Velké divadlo v Moskvě">Velkého divadla v Moskvě</a> – ale také všech asi padesáti divadel, která v zemi působila. Přestože byly zachovány jednotlivé nálezy z 20. let, převládaly výkony orientované na sovětskou politickou ideologii a způsob provedení se vyznačoval plynulostí v provádění pohybů a ohebností (rysy v pažích a zádech), při současném rozvíjení vysokých skoků, akrobatických zdvihů. (například vysoké zvedání na jedné paži tanečníka) a rychlé točení, které sovětským baletům dodávalo zvláštní dramatický výraz.<sup id="cite_ref-:3_3-2" class="reference"><a href="#cite_note-:3-3"><span class="cite-bracket">[</span>3<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Jednou z učitelek, která přispěla k rozvoji tohoto stylu, byla <a href="/wiki/Agrippina_Vaganov%C3%A1" title="Agrippina Vaganová">Agrippina Vaganová</a> (1879-1951). Bývalá tanečnice v Mariinském divadle začala na konci své divadelní kariéry učit a vytvořila program i učebnici klasického tance.P řipravovala své studenty tak, aby mohli virtuózní technikou hrát jak velké romantické balety minulosti, tak ty nové sovětské. V celém <a href="/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%BD_svaz" title="Sovětský svaz">Sovětském svazu</a>, stejně jako ve <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_Evropa" title="Východní Evropa">východní Evropě</a>, byl systém Vaganové kladen jako základ pro výcvik.<sup id="cite_ref-:3_3-3" class="reference"><a href="#cite_note-:3-3"><span class="cite-bracket">[</span>3<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Diváci v <a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_Evropa" title="Západní Evropa">západní Evropě</a> a <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">Spojených státech</a> prakticky neznali sovětský balet až do poloviny 50. let, kdy se baletní soubory divadla Kirov a Velkého divadla poprvé vydaly na turné na Západ. Zájem o něj vzbudila úžasná zručnost baletek Velkého divadla <a href="/wiki/Galina_Ulanovov%C3%A1" title="Galina Ulanovová">Galiny Ulanové</a> (1910-1998), která s pronikavou lyrikou zprostředkovala pocity <a href="/wiki/Giselle_(balet)" title="Giselle (balet)">Giselle</a> a <a href="/wiki/Romeo_a_Julie_(balet)" title="Romeo a Julie (balet)">Julie</a>, a <a href="/wiki/Maja_Pliseck%C3%A1" title="Maja Plisecká">Maji Plisecké</a>, která ohromila  svou brilantní technikou v roli Odetty a Odilie v <a href="/wiki/Labut%C3%AD_jezero" title="Labutí jezero">Labutím jezeře</a>. Zatímco Velké divadlo ztělesňovalo nejpozoruhodnější rysy sovětského stylu, klasická čistota tanečníků Kirovského divadla našla výraz u umělců jako Natalja Dudinskaja a Konstantin Sergejev, kteří přispěli k oživení tradice Petipy. V roce 1961 <a href="/wiki/Rudolf_Nurejev" title="Rudolf Nurejev">Nurejev</a>, jeden z předních tanečníků Kirovova divadla, zůstal na Západě během turné souboru po <a href="/wiki/Francie" title="Francie">Francii</a>. Totéž udělali další dva významní umělci téhož divadla - <a href="/w/index.php?title=Natalia_Makarova&action=edit&redlink=1" class="new" title="Natalia Makarova (stránka neexistuje)">Natalia Makarova</a> a <a href="/wiki/Michail_Bary%C5%A1nikov" title="Michail Baryšnikov">Michail Baryšnikov</a> (Makarova - v <a href="/wiki/Lond%C3%BDn" title="Londýn">Londýně</a> v roce 1970, Baryšnikov - v <a href="/wiki/Kanada" title="Kanada">Kanadě</a> v roce 1974).<sup id="cite_ref-:3_3-4" class="reference"><a href="#cite_note-:3-3"><span class="cite-bracket">[</span>3<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Rozpad Sovětského svazu v roce 1991 a následná hospodářská krize přinesly baletním souborům, které do té doby štědře dotoval stát, obrovské útrapy. Mnoho tanečníků a učitelů opustilo zemi, aby se usadili v USA, Anglii, Německu a dalších západních zemích.<sup id="cite_ref-:3_3-5" class="reference"><a href="#cite_note-:3-3"><span class="cite-bracket">[</span>3<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Poznámky"><span id="Pozn.C3.A1mky"></span>Poznámky</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Balet_v_Rusku&veaction=edit&section=5" title="Editace sekce: Poznámky" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Balet_v_Rusku&action=edit&section=5" title="Editovat zdrojový kód sekce Poznámky"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <ol class="references"> <li id="cite_note-6"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-6">↑</a></span> <span class="reference-text">Následně se stal šéfem vytvořeného baletního souboru, jeho učitelem a prvním tanečníkem. Deset dětí k němu bylo posláno studovat, o rok později se jejich počet ještě zvýšil. V roce 1673 Lima předvedl "Francouzský tanec" - balet ve francouzském stylu a první profesionální baletní představení.</span> </li> <li id="cite_note-7"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-7">↑</a></span> <span class="reference-text">Pohyblivé pyramidy popsané Reitenfelsem jsou pravděpodobně tytéž, které byly mezi divadelními rekvizitami převezeny z divadelní scény carova sídla vesnice Preobraženského (dekretem Alexeje Michajloviče z 23. ledna 1673) do nově upraveného místa pro divadlo v Kremelském paláci, které je „nad lékárnou“. V seznamu věcí je napsáno: <i>выкрашены голубцом четыре балеты</i></span> </li> </ol> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Reference">Reference</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Balet_v_Rusku&veaction=edit&section=6" title="Editace sekce: Reference" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Balet_v_Rusku&action=edit&section=6" title="Editovat zdrojový kód sekce Reference"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p><span class="plainlinks"><i>V tomto článku byl použit <a href="/wiki/Wikipedie:WikiProjekt_P%C5%99eklad/Rady" title="Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady">překlad</a> textu z článku <a class="external text" href="https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%91%D0%B0%D0%BB%D0%B5%D1%82_%D0%B2_%D0%A0%D0%BE%D1%81%D1%81%D0%B8%D0%B8?oldid=126769224"><span class="cizojazycne" lang="ru" title="ruština">Балет в России</span></a> na ruské Wikipedii.</i></span> </p> <div class="mw-references-wrap mw-references-columns"><ol class="references"> <li id="cite_note-:0-1"><span class="mw-cite-backlink">↑ <a href="#cite_ref-:0_1-0"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">a</sup></a> <a href="#cite_ref-:0_1-1"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">b</sup></a></span> <span class="reference-text">Энциклопедия Кольера. — Открытое общество. 2000</span> </li> <li id="cite_note-:1-2"><span class="mw-cite-backlink">↑ <a href="#cite_ref-:1_2-0"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">a</sup></a> <a href="#cite_ref-:1_2-1"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">b</sup></a> <a href="#cite_ref-:1_2-2"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">c</sup></a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;"> <i>Энциклопедия — История русского балета, танцы, стили танцев</i> [online]. [cit. 2012-08-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20110913085150/http://www.steptodance.ru/help.php?id=597">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.steptodance.ru/help.php?id=597">originálu</a> dne 2011-09-13.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%D0%AD%D0%BD%D1%86%D0%B8%D0%BA%D0%BB%D0%BE%D0%BF%D0%B5%D0%B4%D0%B8%D1%8F%C2%A0%E2%80%94+%D0%98%D1%81%D1%82%D0%BE%D1%80%D0%B8%D1%8F+%D1%80%D1%83%D1%81%D1%81%D0%BA%D0%BE%D0%B3%D0%BE+%D0%B1%D0%B0%D0%BB%D0%B5%D1%82%D0%B0%2C+%D1%82%D0%B0%D0%BD%D1%86%D1%8B%2C+%D1%81%D1%82%D0%B8%D0%BB%D0%B8+%D1%82%D0%B0%D0%BD%D1%86%D0%B5%D0%B2&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.steptodance.ru%2Fhelp.php%3Fid%3D597"><span style="display:none"> </span></span><span title="Chyba v použití šablony!" class="error" style="font-weight:bold;display:none;">Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“.</span></span> </li> <li id="cite_note-:3-3"><span class="mw-cite-backlink">↑ <a href="#cite_ref-:3_3-0"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">a</sup></a> <a href="#cite_ref-:3_3-1"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">b</sup></a> <a href="#cite_ref-:3_3-2"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">c</sup></a> <a href="#cite_ref-:3_3-3"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">d</sup></a> <a href="#cite_ref-:3_3-4"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">e</sup></a> <a href="#cite_ref-:3_3-5"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">f</sup></a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Балет в России История. <i>history.rin.ru</i> [online]. [cit. 2023-01-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://history.rin.ru/cgi-bin/history.pl?num=2369">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=history.rin.ru&rft_id=https%3A%2F%2Fhistory.rin.ru%2Fcgi-bin%2Fhistory.pl%3Fnum%3D2369&rft.atitle=%D0%91%D0%B0%D0%BB%D0%B5%D1%82+%D0%B2+%D0%A0%D0%BE%D1%81%D1%81%D0%B8%D0%B8+%D0%98%D1%81%D1%82%D0%BE%D1%80%D0%B8%D1%8F"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-4"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-4">↑</a></span> <span class="reference-text">De rebus Mosckovitis", Patav., 1680</span> </li> <li id="cite_note-5"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-5">↑</a></span> <span class="reference-text">БАЛЕТ ОБ ОРФЕЕ в балетной энциклопедии.(Balet o Orfeovi v baletní encyklopedii)</span> </li> <li id="cite_note-:2-8"><span class="mw-cite-backlink">↑ <a href="#cite_ref-:2_8-0"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">a</sup></a> <a href="#cite_ref-:2_8-1"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">b</sup></a> <a href="#cite_ref-:2_8-2"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">c</sup></a> <a href="#cite_ref-:2_8-3"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">d</sup></a> <a href="#cite_ref-:2_8-4"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">e</sup></a> <a href="#cite_ref-:2_8-5"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">f</sup></a> <a href="#cite_ref-:2_8-6"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">g</sup></a></span> <span class="reference-text">Balet // <a href="/wiki/Brockhaus-Efron" title="Brockhaus-Efron">Encyklopedický slovník Brockhause a Efrona</a> ( Энциклопедический словарь Брокгауза и Ефрона): v 86 svazcích (82 svazků a 4 dodatečné). - Petrohrad, 1890-1907.</span> </li> <li id="cite_note-9"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-9">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Какова история балета в России?. <i>rutvet.ru</i> [online]. 2011-01-24 [cit. 2022-12-14]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://rutvet.ru/in-kakova-istoriya-baleta-v-rossii-199.html">Dostupné online</a>. (rusky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=rutvet.ru&rft_id=https%3A%2F%2Frutvet.ru%2Fin-kakova-istoriya-baleta-v-rossii-199.html&rft.atitle=%D0%9A%D0%B0%D0%BA%D0%BE%D0%B2%D0%B0+%D0%B8%D1%81%D1%82%D0%BE%D1%80%D0%B8%D1%8F+%D0%B1%D0%B0%D0%BB%D0%B5%D1%82%D0%B0+%D0%B2+%D0%A0%D0%BE%D1%81%D1%81%D0%B8%D0%B8%3F&rft.date=2011-01-24"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-10"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-10">↑</a></span> <span class="reference-text">Ю́рий Алексе́евич Бахрушин. <i>История русского Балета.</i></span> </li> <li id="cite_note-11"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-11">↑</a></span> <span class="reference-text">ЛАНДЕ в балетной энциклопедии</span> </li> <li id="cite_note-12"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-12">↑</a></span> <span class="reference-text">Российская Советская Федеративная Социалистическая Республика, РСФСР (Танец. Балет.) // Большая советская энциклопедия : [в 30 т.] / гл. ред. А. М. Прохоров. — 3-е изд. — <abbr>М.</abbr> : Советская энциклопедия, 1969—1978.</span> </li> <li id="cite_note-13"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-13">↑</a></span> <span class="reference-text">М. Еремина. <i>Роман с танцем</i>. Petrohrad, 1998. S. 131.</span> </li> <li id="cite_note-14"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-14">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Какова история балета в России?. <i>rutvet.ru</i> [online]. 2011-01-24 [cit. 2022-12-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://rutvet.ru/in-kakova-istoriya-baleta-v-rossii-199.html">Dostupné online</a>. (rusky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=rutvet.ru&rft_id=https%3A%2F%2Frutvet.ru%2Fin-kakova-istoriya-baleta-v-rossii-199.html&rft.atitle=%D0%9A%D0%B0%D0%BA%D0%BE%D0%B2%D0%B0+%D0%B8%D1%81%D1%82%D0%BE%D1%80%D0%B8%D1%8F+%D0%B1%D0%B0%D0%BB%D0%B5%D1%82%D0%B0+%D0%B2+%D0%A0%D0%BE%D1%81%D1%81%D0%B8%D0%B8%3F&rft.date=2011-01-24"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-15"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-15">↑</a></span> <span class="reference-text"><i><a href="/w/index.php?title=%D0%A8%D1%82%D0%B5%D0%BB%D0%B8%D0%BD,_%D0%AF%D0%BA%D0%BE%D0%B1&action=edit&redlink=1" class="new" title="Штелин, Якоб (stránka neexistuje)">Я. Штелин</a></i>. Краткое известие о театральных в России представлениях. «С.-Петербургский Вестник», 1779, октябрь, 258</span> </li> <li id="cite_note-16"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-16">↑</a></span> <span class="reference-text">Берилова, Настасья Парфеньевна // Русский биографический словарь : в 25 томах. — <abbr>СПб.</abbr>—<abbr>М.</abbr>, 1896—1918.</span> </li> <li id="cite_note-17"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-17">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Вагнер Антоний Яковлевич. <i>www.rulex.ru</i> [online]. [cit. 2023-01-03]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.rulex.ru/01030894.htm">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.rulex.ru&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.rulex.ru%2F01030894.htm&rft.atitle=%D0%92%D0%B0%D0%B3%D0%BD%D0%B5%D1%80+%D0%90%D0%BD%D1%82%D0%BE%D0%BD%D0%B8%D0%B9+%D0%AF%D0%BA%D0%BE%D0%B2%D0%BB%D0%B5%D0%B2%D0%B8%D1%87"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Literatura">Literatura</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Balet_v_Rusku&veaction=edit&section=7" title="Editace sekce: Literatura" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Balet_v_Rusku&action=edit&section=7" title="Editovat zdrojový kód sekce Literatura"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <ul><li>Ф. Кони. «Б. в С.-Петербурге» („Balet v Petrohradě“) 1850, kniha III.</li> <li>П. Глушковский. «Б. в России и знаменитый хореограф К. Л. Дидло» („Balet v Rusku a slavný choreograf K. L. Didlo) 1851), č. IV, VIII a XIII)</li> <li>В. Зотов. «Б. в СПб. Беглый взгляд на его историю» („Balet v Petrohradě. Letmý pohled na jeho historii") sezóna 1853—1854, 1854, č. III.</li></ul> <ul><li>П. Арапов. «Летопись русского театра» („Kronika ruského divadla"), Petrohrad, 1861</li></ul> <ul><li>А. Вольф. «Хроника петербургских театров» („Kronika petrohradských divadel"), Petrohrad, část 1 a 2, 1877; část 3, 1884</li> <li>Скальковский. «Балет, его история и место в ряду изящных искусств» („Balet, jeho historie a místo ve výtvarném umění"), Petrohrad, 1 8 1882; 2. vydání 1886).</li></ul> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Externí_odkazy"><span id="Extern.C3.AD_odkazy"></span>Externí odkazy</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Balet_v_Rusku&veaction=edit&section=8" title="Editace sekce: Externí odkazy" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Balet_v_Rusku&action=edit&section=8" title="Editovat zdrojový kód sekce Externí odkazy"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <ul><li><span class="wd"><span class="sisterproject sisterproject-commons"><span class="sisterproject_image"><span typeof="mw:File"><a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons"><img alt="Logo Wikimedia Commons" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/12px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="12" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/18px-Commons-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/24px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /></a></span></span> <span class="sisterproject_text">Obrázky, zvuky či videa k tématu <span class="sisterproject_text_target"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Ballet_of_Russia" class="extiw" title="c:Category:Ballet of Russia">Balet v Rusku</a></span> na <a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons">Wikimedia Commons</a></span></span></span><i> </i></li></ul> <ul><li>Balet // <a href="/wiki/Brockhaus-Efron" title="Brockhaus-Efron">Encyklopedický slovník Brockhause a Efrona</a> ( Энциклопедический словарь Брокгауза и Ефрона): v 86 svazcích (82 svazků a 4 dodatečné). - Petrohrad, 1890-1907..</li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="https://history.rin.ru/cgi-bin/history.pl?num=2369">Balet v Rusku</a> v <a href="/wiki/Ru%C5%A1tina" title="Ruština"><i>ruštině</i></a></li> <li>БАЛЕТ 20 ВЕКА (Balet 20, stol.) // Энциклопедия Кольера. — Открытое общество (Collierova encyklopedie. — Otevřená společnost). — 2000.</li></ul>    </div><noscript><img src="https://login.wikimedia.org/wiki/Special:CentralAutoLogin/start?type=1x1" alt="" width="1" height="1" style="border: none; position: absolute;"></noscript> <div class="printfooter" data-nosnippet="">Citováno z „<a dir="ltr" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Balet_v_Rusku&oldid=23216879">https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Balet_v_Rusku&oldid=23216879</a>“</div></div> <div id="catlinks" class="catlinks" data-mw="interface"><div id="mw-normal-catlinks" class="mw-normal-catlinks"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Kategorie" title="Nápověda:Kategorie">Kategorie</a>: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:Balet" title="Kategorie:Balet">Balet</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Um%C4%9Bn%C3%AD_v_Rusku" title="Kategorie:Umění v Rusku">Umění v Rusku</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Rusk%C3%BD_balet" title="Kategorie:Ruský balet">Ruský balet</a></li></ul></div><div id="mw-hidden-catlinks" class="mw-hidden-catlinks mw-hidden-cats-hidden">Skryté kategorie: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_do%C4%8Dasn%C4%9B_pou%C5%BEitou_%C5%A1ablonou" title="Kategorie:Údržba:Články s dočasně použitou šablonou">Údržba:Články s dočasně použitou šablonou</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_p%C5%99elo%C5%BEen%C3%A9_z_ruwiki" title="Kategorie:Monitoring:Články přeložené z ruwiki">Monitoring:Články přeložené z ruwiki</a></li></ul></div></div> </div> </main> </div> <div class="mw-footer-container"> <footer id="footer" class="mw-footer" > <ul id="footer-info"> <li id="footer-info-lastmod"> Stránka byla naposledy editována 25. 9. 2023 v 22:54.</li> <li id="footer-info-copyright">Text je dostupný pod <a rel="nofollow" class="external text" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs">licencí Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci</a>, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce <a class="external text" href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs">Podmínky užití</a>.</li> </ul> <ul id="footer-places"> <li id="footer-places-privacy"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Privacy_policy">Ochrana osobních údajů</a></li> <li id="footer-places-about"><a href="/wiki/Wikipedie">O Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-disclaimers"><a href="/wiki/Wikipedie:Vylou%C4%8Den%C3%AD_odpov%C4%9Bdnosti">Vyloučení odpovědnosti</a></li> <li id="footer-places-contact"><a href="//cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Kontakt">Kontaktujte Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-wm-codeofconduct"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct">Kodex chování</a></li> <li id="footer-places-developers"><a href="https://developer.wikimedia.org">Vývojáři</a></li> <li id="footer-places-statslink"><a href="https://stats.wikimedia.org/#/cs.wikipedia.org">Statistiky</a></li> <li id="footer-places-cookiestatement"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Cookie_statement">Prohlášení o cookies</a></li> <li id="footer-places-mobileview"><a href="//cs.m.wikipedia.org/w/index.php?title=Balet_v_Rusku&mobileaction=toggle_view_mobile" class="noprint stopMobileRedirectToggle">Mobilní verze</a></li> </ul> <ul id="footer-icons" class="noprint"> <li id="footer-copyrightico"><a href="https://wikimediafoundation.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/static/images/footer/wikimedia-button.svg" width="84" height="29" alt="Wikimedia Foundation" loading="lazy"></a></li> <li id="footer-poweredbyico"><a href="https://www.mediawiki.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/w/resources/assets/poweredby_mediawiki.svg" alt="Powered by MediaWiki" width="88" height="31" loading="lazy"></a></li> </ul> </footer> </div> </div> </div> <div class="vector-settings" id="p-dock-bottom"> <ul></ul> </div><script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.config.set({"wgHostname":"mw-web.codfw.main-f69cdc8f6-kmnzc","wgBackendResponseTime":172,"wgPageParseReport":{"limitreport":{"cputime":"0.192","walltime":"0.527","ppvisitednodes":{"value":1800,"limit":1000000},"postexpandincludesize":{"value":15672,"limit":2097152},"templateargumentsize":{"value":3886,"limit":2097152},"expansiondepth":{"value":22,"limit":100},"expensivefunctioncount":{"value":1,"limit":500},"unstrip-depth":{"value":0,"limit":20},"unstrip-size":{"value":16377,"limit":5000000},"entityaccesscount":{"value":1,"limit":400},"timingprofile":["100.00% 180.229 1 -total"," 36.43% 65.654 1 Šablona:Commonscat"," 32.86% 59.220 1 Šablona:Překlad"," 27.35% 49.301 1 Šablona:Překlad/core"," 24.40% 43.977 1 Šablona:Překlad/článek"," 20.50% 36.950 1 Šablona:Cite_web"," 12.40% 22.349 1 Šablona:Cizojazyčně"," 11.40% 20.552 1 Šablona:První_neprázdný"," 10.57% 19.047 1 Šablona:Cizojazyčná_verze_šablony"," 9.50% 17.128 1 Šablona:Pouze_dočasné_použití"]},"scribunto":{"limitreport-timeusage":{"value":"0.042","limit":"10.000"},"limitreport-memusage":{"value":1634231,"limit":52428800}},"cachereport":{"origin":"mw-web.codfw.main-58c654d589-msx8z","timestamp":"20241108133545","ttl":2592000,"transientcontent":false}}});});</script> <script type="application/ld+json">{"@context":"https:\/\/schema.org","@type":"Article","name":"Balet v Rusku","url":"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Balet_v_Rusku","sameAs":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q2881285","mainEntity":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q2881285","author":{"@type":"Organization","name":"P\u0159isp\u011bvatel\u00e9 projekt\u016f Wikimedia"},"publisher":{"@type":"Organization","name":"nadace Wikimedia","logo":{"@type":"ImageObject","url":"https:\/\/www.wikimedia.org\/static\/images\/wmf-hor-googpub.png"}},"datePublished":"2023-01-15T12:36:07Z","dateModified":"2023-09-25T21:54:58Z","image":"https:\/\/upload.wikimedia.org\/wikipedia\/commons\/5\/57\/Labayaderewhiteact.jpg","headline":"Historie baletu v Rusku"}</script> </body> </html>