CINXE.COM

Internetová jazyková příručka: Složitější případy shody přísudku s podmětem

<!DOCTYPE html PUBLIC "-//W3C//DTD XHTML 1.0 Strict//EN" "http://www.w3.org/TR/xhtml1/DTD/xhtml1-strict.dtd"> <html xmlns='http://www.w3.org/1999/xhtml' lang='cs' xml:lang='cs'> <head> <meta content='no-cache' http-equiv='Pragma' /> <meta content='no-cache, must-revalidate' http-equiv='Cache-Control' /> <meta content='-1' http-equiv='Expires' /> <meta content='text/html; charset=utf-8' http-equiv='Content-Type' /> <link href='https://fonts.googleapis.com' rel='preconnect' /> <link href='https://fonts.gstatic.com' rel='preconnect' crossorigin='' /> <link href='https://fonts.googleapis.com/css2?family=Arimo:ital,wght@0,400;1,400&amp;display=swap' rel='stylesheet' /> <link href='/files/all1.css' rel='stylesheet' type='text/css' media='all' /> <link href='/files/screen1.css' rel='stylesheet' type='text/css' media='screen' /> <link href='/files/print.css' rel='stylesheet' type='text/css' media='print' /> <link href='/files/favicon.ico' rel='shortcut icon' /> <link href='https://purl.org/dc/elements/1.1/' rel='schema.DC' /> <meta name='DC.Title' content='Internetová jazyková příručka' /> <meta name='DC.Subject' scheme='PHNK' content='pravopis' /> <meta name='DC.Subject' scheme='PHNK' content='pravopisná pravidla' /> <meta name='DC.Subject' scheme='PHNK' content='čeština' /> <meta name='DC.Subject' scheme='MDT_MRF' content="81'35" /> <meta name='DC.Subject' scheme='MDT_MRF' content="81'354" /> <meta name='DC.Subject' scheme='MDT_MRF' content='811.162.3' /> <meta name='DC.Subject' scheme='MDT_MRF' content='(0.034.2)004.738.12' /> <meta name='DC.Subject' scheme='MDT_KON' content='811.162.3 Čeština' /> <meta name='DC.Subject' scheme='MDT_KON' content='491.86 Czech language' /> <meta name='DC.Description.abstract' content='Internetová jazyková příručka nabízí ucelený přehled základních jazykových jevů češtiny' /> <meta name='DC.Publisher' content='Ústav pro jazyk český (Akademie věd ČR)' /> <meta name='DC.Date' content='2004-' /> <meta name='DC.Type' scheme='DCMIType' content='Text' /> <meta name='DC.Type' scheme='PHNK' content='www dokumenty' /> <meta name='DC.Format' scheme='IMT' content='text/html' /> <meta name='DC.Format.medium' content='computerFile' /> <meta name='DC.Identifier' content='https://prirucka.ujc.cas.cz' /> <meta name='DC.Identifier' scheme='URN' content='URN:NBN:cz-nk20081007' /> <meta name='DC.Language' scheme='RFC3066' content='cze' /> <meta name='viewport' content='width=device-width, initial-scale=1.0' /> <title>Internetová jazyková příručka: Složitější případy shody přísudku s podmětem</title> <script type='text/javascript' src='/files/prirucka.js' charset='ISO-8859-2'></script> <script type='text/javascript'> var url = "https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=" + encodeURIComponent(""); </script> </head> <body onresize='display_navi();' onload=''> <div id='container'> <div id='banner'><h1><a href='https://prirucka.ujc.cas.cz/'>Internetová jazyková příručka</a></h1> <p><span>Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR, v.&nbsp;v.&nbsp;i.</span></p></div> <div onclick='prepni();' id='navi-button'> </div> <div id='navi'><ul> <li><a href='https://prirucka.ujc.cas.cz/'>Hlavní stránka</a></li> <li><a href='https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=_about'>O&nbsp;příručce</a></li> <li><a href='https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=_help'>Nápověda</a></li> <li><a href='https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=_upravy'>Úpravy v&nbsp;příručce</a></li> <li><a href='https://prirucka.ujc.cas.cz/pda'>Mobilní verze</a></li> <li><a href='https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=_stat'>Návštěvnost</a></li> <li><a href='https://prirucka.ujc.cas.cz/en'>English version</a></li> </ul>Související odkazy:<ul> <li><a href='https://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/'>Jazyková poradna</a></li> <li><a href='https://ujc.cas.cz/cs/expertni-cinnost/csn-01-6910-2014-uprava-dokumentu-zpracovanych-textovymi-procesory/'>ČSN&nbsp;01&nbsp;6910</a></li> <li><a href='https://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/zajimave-dotazy/'>Zajímavé dotazy</a></li> <li><a href='https://dotazy.ujc.cas.cz/'>Databáze dotazů</a></li> </ul></div> <div id='content'> <p><a href='https://prirucka.ujc.cas.cz/#div600'>Větná stavba</a> &rarr; Složitější případy shody přísudku s podmětem</p> <div class='hledani screen'> <p>Vyhledávání v obecných výkladech o jazykových jevech (lze zadat jen začátek slova doplněný *).</p> <form method='get' action='https://prirucka.ujc.cas.cz/' onsubmit="if (! this.dotaz.value) { alert('Je nutné zadat nějaký výraz k vyhledání.'); return false; }"><div class='jenkvulivalidite'> <input name='dotaz' size='30' type='text' id='dotaz' /> <input type='submit' value='Hledej' /> </div></form> </div> <h1>Složitější případy shody přísudku s podmětem</h1><div class='castb'><div class="obsah_stranky"> <ol> <li><a href='#nadpis1'>Podmět je nevyjádřený</a> <ol> <li><a href='#nadpis2'>Autorský plurál</a></li> <li><a href='#nadpis3'>Typ <em>Děvčata, snad jste se na nás nezlobily/nezlobila?</em></a></li> <li><a href='#nadpis4'>Shoda podle výrazu v&nbsp;předcházející větě</a></li> </ol></li> <li><a href='#nadpis5'>Podmět je vyjádřen bezrodým zájmenem</a></li> <li><a href='#nadpis6'>Typ <em>Rychlé šípy závodily, Tři sestry zahrály, Wanastowi Vjecy vydaly</em> (gramatická shoda)</a></li> <li><a href='#nadpis7'>Typ <em>Red Wings zvítězili, U2&nbsp;zazpívali</em> (shoda podle smyslu)</a></li> <li><a href='#nadpis8'>Typ <em>British Airways získal‑, Dove uvedl‑</em></a></li> <li><a href='#nadpis9'>Typ <em>Dolce &amp; Gabbana a&nbsp;Missoni představil‑, Albert a&nbsp;Billa otevřel‑</em></a></li> <li><a href='#nadpis10'>Typ <em>ČT opakovala, HBO odvysílal‑</em></a></li> <li><a href='#nadpis11'>Typ <em>Jeho Výsost, </em><em>My, král český<br /></em></a></li> <li><a href='#nadpis12'>Typ <em>Hrabata a&nbsp;knížata vlastnila rozsáhlá panství, kněžny a&nbsp;knížata tančily</em></a></li> <li><a href='#nadpis13'>Podmět všeobecný</a></li> <li><a href='#nadpis14'>Typ <em>Davy lidí proudily ulicemi, aby viděl‑</em></a></li> <li><a href='#nadpis15'>Typ <em>Pět mužů šlo, desítky lidí stály, 3,2 % lidí uspěl‑ </em>(shoda ve větách s&nbsp;číselným výrazem v&nbsp;podmětu)<em><br /></em></a> <ol> <li><a href='#nadpis16'>Typ <em>Několik mužů a&nbsp;jedna žena odešl‑</em></a></li> <li><a href='#nadpis17'>Typ <em>Několik mužů se ženou odešl‑</em></a></li> </ol></li> <li><a href='#nadpis18'>Typ <em>Finanční úřad, oddělení styku s&nbsp;veřejností, rozhodl‑</em> (shoda ve větách s&nbsp;přístavkem)</a></li> <li><a href='#nadpis19'>Typ <em>My ženy jsme tančily</em></a></li> <li><a href='#nadpis20'>Typ <em>Bylo/byla zima</em></a></li> <li><a href='#nadpis21'>Typ <em>Každý jsme nějak nešťastný</em></a></li> <li><a href='#nadpis22'>Podmětem jsou tázací zájmena <em>kdo, co</em></a></li> <li><a href='#nadpis23'>Typ <em>Čas jsou peníze</em></a></li> <li><a href='#nadpis24'>Typ <em>Harmonika byla krásný dárek</em> (podmět a&nbsp;jmenná část přísudku)</a></li> <li><a href='#nadpis25'>Typ <em>Trinidad a&nbsp;Tobago vydal‑</em></a></li> <li><a href='#nadpis26'>Typ <em>Čtení a&nbsp;psaní byl‑</em></a></li> <li><a href='#nadpis27'><span class="normaltextrun">Typ <em>Studenti/studentky psali/psaly</em></span></a></li> </ol> </div><h2 id='nadpis1'><a id="ref_id_134_1"></a>Podmět je nevyjádřený</h2> <p>Mluvnickou povahu nevyjádřeného podmětu poznáme podle předcházejícího slovního kontextu nebo podle situace promluvy.</p> <p>Jde‑li o&nbsp;ženy, píšeme v&nbsp;příčestí <em>‑y</em>: <em>Nechtěly jsme se už hádat s&nbsp;manželi, vyrazily jsme proto na výlet samy.</em></p> <p>Jde‑li o&nbsp;muže nebo o&nbsp;muže a&nbsp;ženy zároveň, mužský rod má přednost před ženským, píšeme <em>‑i</em>: <em>Byli jsme rádi, že máme klid na sledování sportovního přenosu.</em></p> <p>Jedním z&nbsp;typů textů, v&nbsp;nichž se setkáváme s&nbsp;nevyjádřeným podmětem, jsou například publicistické a&nbsp;odborné články. Pro mnohé pisatele je řešení shody podle podmětu rodu muž.&nbsp;živ. přijatelné i&nbsp;v&nbsp;případě, že článek napsaly ženy. Z&nbsp;čistě jazykového hlediska by se však shoda měla řídit ženským rodem, pokud je jednoznačné, že jsou podmětem „autorky“. V&nbsp;případech, ve kterých to jednoznačné není, je vhodné zvolit shodu podle rodu mužského životného.</p> <h3 id='nadpis2'><a id="ref_id_134_1_1"></a>Autorský plurál</h3> <p>Autorský plurál se běžně užívá v&nbsp;odborné literatuře. Autor (nebo autorka) se o&nbsp;sobě vyjadřuje v&nbsp;1.&nbsp;os. mn.&nbsp;č., shoda je vždy podle rodu muž. živ., v&nbsp;příčestí se píše měkké <em>‑i</em>: <em>Jak jsme již publikovali v&nbsp;předchozí práci… Abychom neopomněli důležitou skutečnost…</em></p> <p>Autorský plurál je stylistický prostředek, jímž může pisatel vyjádřit skromnost (tzv.&nbsp;plurál skromnosti, např.&nbsp;<em>Tímto experimentem jsme prokázali, že…</em>) nebo sounáležitost s&nbsp;adresátem textu (tzv.&nbsp;inkluzivní plurál, např.&nbsp;<em>Pokud bychom postupovali dle uvedených pokynů…</em>). Obvyklý je také v&nbsp;definičních procesech, posiluje se jím vážnost textu, všeobecná platnost prezentovaného názoru (např.&nbsp;<em>Za&nbsp;agresi bychom označili útočný čin směřující vůči zdroji vnímané frustrace</em>).</p> <h3 id='nadpis3'><a id="ref_id_134_1_2"></a>Typ <em>Děvčata, snad jste se na nás nezlobily/nezlobila?</em></h3> <p>Jestliže je součástí větného celku oslovení, které je vyjádřeno podstatným jménem v&nbsp;5.&nbsp;p.&nbsp;č.&nbsp;mn., a&nbsp;podmět&nbsp;není ve větě vyjádřen,&nbsp;volbu&nbsp;koncovky v&nbsp;přísudku je možné řídit jak přirozeným rodem (nevyjádřeného) podmětu, tak rodem podstatného jména v&nbsp;5.&nbsp;p.: <em>Snad jste si, děvčata, pochutnaly</em> i&nbsp;<em>pochutnala</em><em>. Děvčata, snad jste se na nás nezlobily</em> i&nbsp;<em>nezlobila</em><em>? Děti, proč jste se včera neučili </em>i<em>&nbsp;neučily?</em></p> <p>Vždy je třeba zvážit, jaký je smysl sdělení, protože ne ve všech větách s&nbsp;nevyjádřeným podmětem je možné uplatnit shodu podle jména v&nbsp;oslovení, např.&nbsp;<em><span style="mso-fareast-font-family: 'Times New Roman'; mso-fareast-theme-font: major-fareast;">Děvčata, přinesli jsme vám něco dobrého na zub </span></em>(= my jsme přinesli děvčatům). V&nbsp;některých případech volba koncovky přísudku reflektuje význam sdělení, respektive specifikuje osoby, k&nbsp;nimž se děj vyjádřený přísudkem vztahuje: <em>Děvčata, také jste se ztratily </em>(i<em>&nbsp;ztratila</em>)<em>?</em> (= ztratila se jen děvčata), <em>Děvčata, také jste se ztratili?</em> (= spolu s&nbsp;děvčaty se ztratili i&nbsp;další lidé, mezi nimiž byly i&nbsp;osoby mužského pohlaví).&nbsp;</p> <h3 id='nadpis4'><a id="ref_id_134_1_3"></a>Shoda podle výrazu v&nbsp;předcházející větě</h3> <p>Shoda se řídí podle výrazu ve větě předcházející: <em>Tři hrady byly dobyty. Druhý den byly zbořeny.</em> — <em>Všechna auta podléhala kontrole. Proto nesměla na vozovku.</em> — <em>Kolegové na poradu nedorazili, slavili narozeniny jednoho z&nbsp;nich.</em></p> <p>Někdy v&nbsp;následující větě nastupuje shoda podle smyslu (viz&nbsp;<a href="#ref_id_134_4">bod&nbsp;4</a>): <em>Pár dívek se na večírku dobře bavilo. Když vypily, co mohly, lovily rybičky z&nbsp;akvária.</em> — <em>Jen málo lidí dokázalo režimu odporovat. Měli pak totiž těžký život.</em></p> <h2 id='nadpis5'><a id="ref_id_134_2"></a>Podmět je vyjádřen bezrodým zájmenem</h2> <p>Pokud ve větě stojí v&nbsp;pozici podmětu bezrodé zájmeno, volíme <em>‑i</em>, nebo <em>‑y</em> v&nbsp;přísudku podle toho, zda zájmeno odkazuje k&nbsp;osobám mužského pohlaví, nebo ne: <em>Vy&nbsp;jste za ten zkažený večírek nemohly</em> (=&nbsp;jde o&nbsp;ženy) × <em>My&nbsp;jsme chtěli jen vaše dobro</em> (=&nbsp;jde o&nbsp;muže nebo o&nbsp;muže a&nbsp;ženy zároveň).</p> <h2 id='nadpis6'><a id="ref_id_134_3"></a>Typ <em>Rychlé šípy závodily, Tři sestry zahrály, Wanastowi Vjecy vydaly</em> (gramatická shoda)</h2> <p>Je&nbsp;nutné zdůraznit, že při určování shody přísudku s&nbsp;podmětem má rozhodující úlohu gramatický, nikoli přirozený rod podmětu. Přestože například spojení <em>Rychlé šípy</em> označuje chlapce, hrdiny románu pro mládež, měli bychom ve větě <em>Rychlé šípy vyhrály běžecký závod</em> řídit shodu podstatným jménem rodu muž.&nbsp;neživ. <em>šíp</em>.</p> <p>Jako obtížné se může jevit řešení shody v&nbsp;případě názvů některých českých hudebních skupin. Ve&nbsp;větě <em>Tři sestry vystoupily v&nbsp;našem městě již popáté</em> určujeme shodu podle podstatného jména ženského rodu <em>sestra</em>, přestože nejde o&nbsp;tři ženy, ale o&nbsp;kapelu tohoto jména složenou z&nbsp;mužských členů. Analogickým případem je shoda ve větě <em>Buty vystoupily na červencovém festivalu.</em> Pokud pisatel váhá, jaký tvar přísudku zvolit, může před podmět předsunout opěrné podstatné jméno –&#8288;⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ viz <a href="https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=203">Spojení typu <em>ve městě Olomouc</em></a>, např.&nbsp;<em>Skupina Buty vystoupila na červencovém festivalu.</em> (K&nbsp;cizojazyčným názvům hudebních skupin viz&nbsp;<a href="#ref_id_134_4">bod&nbsp;4</a>.)</p> <h2 id='nadpis7'><a id="ref_id_134_4"></a>Typ <em>Red Wings zvítězili, U2&nbsp;zazpívali</em> (shoda podle smyslu)</h2> <p>Je‑li mluvnický rod podmětu nejasný či nejednoznačný, uplatňuje se shoda podle smyslu, a&nbsp;to na základě kontextu, věcných znalostí, ale i&nbsp;úzu, např.&nbsp;u&nbsp;názvů hokejových týmů a&nbsp;populárních skupin. Doporučujeme proto psát: <em>Red Wings zvítězili v&nbsp;semifinále. New York Rangers vyhráli desátý zápas. Beatles vydali mnoho desek. U2&nbsp;vystoupili v&nbsp;nové sestavě. Rolling Stones zahráli v&nbsp;Plzni.</em></p> <h2 id='nadpis8'><a id="ref_id_134_5"></a>Typ <em>British Airways získal‑, Dove uvedl‑</em></h2> <p>Je‑li ve větě opěrné podstatné jméno (<em>společnost, pobočka, sdružení</em> apod. –&#8288;⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ viz <a href="https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=203">Spojení typu <em>ve městě Olomouc</em></a>), řídí se shoda podle něj: <em>Společnost British Airways se rozhodla vyplatit mimořádné odměny zaměstnancům. Pražská pobočka Blue Letters&nbsp;poskytla nové výhody stálým klientům. Sdružení Easy Day nabídlo další služby.</em></p> <p>Někdy na výslednou podobu shody přísudku s&nbsp;podmětem působí obecné povědomí o&nbsp;významu cizího výrazu. Například u&nbsp;názvu společnosti <em>British Airways</em> se v&nbsp;úzu setkáme s&nbsp;koncovkou <em>‑y</em> (vlivem významu ‚aerolinie‘): <em>British Airways zahájily novou reklamní kampaň.</em> Případů, v&nbsp;nichž je cizí jméno v&nbsp;úzu dostatečně vžité, však není mnoho a&nbsp;většinou je nutno uplatňovat shodu podle formy.</p> <p>Tam, kde nejsou k&nbsp;dispozici věcné znalosti, kontext, jméno není zakotveno v&nbsp;úzu apod., řídí se shoda podle zakončení jména ve výslovnosti, např.&nbsp;jména jako <em>Dove</em> [daf], <em>Philips</em> [filips] jsou užívána jako jména rodu muž.&nbsp;neživ. (zakončena na souhlásku), <em>Nivea</em> jako jméno rodu ženského (koncovka <em>‑a</em>) atd.: <em>Dove uvedl na trh novou vůni. Philips překvapil neobvyklým designem výrobku. Nivea přišla s&nbsp;revolučním řešením problému padání vlasů.</em></p> <h2 id='nadpis9'><a id="ref_id_134_6"></a>Typ <em>Dolce &amp; Gabbana a&nbsp;Missoni představil‑, Albert a&nbsp;Billa otevřel‑</em></h2> <p>U&nbsp;podmětu typu <em>Dolce &amp; Gabbana a&nbsp;Missoni, Albert a&nbsp;Billa</em> je nezřídka velmi obtížné rozhodnout, zda mužské jméno chápat jako jméno osoby, nebo firmy, v&nbsp;nejednoznačných případech proto nelze zcela vyloučit dvojí možnost řešení shody (tj.&nbsp;shodu podle smyslu): <em>Dolce &amp; Gabbana a&nbsp;Missoni představili</em> (i&nbsp;<em>představily</em>) <em>společnou kolekci. Moschino a&nbsp;Just Cavalli překvapili</em> (i&nbsp;<em>překvapily</em>) <em>novým parfémem. Hugo Boss a&nbsp;Guess zahájili</em> (i&nbsp;<em>zahájily</em>) <em>novou sezónu neonovými barvami. Albert a&nbsp;Billa otevřely</em> (i&nbsp;<em>otevřeli</em>) <em>další obchody.</em></p> <p>Nejsme‑li si jisti, které <em>i&nbsp;–&#8288;⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ y</em> v&nbsp;přísudku zvolit, užijeme opěrné podstatné jméno (<em>obchod, společnost, pobočka</em> apod. –&#8288;⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ viz <a href="https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=203">Spojení typu <em>ve městě Olomouc</em></a>), shoda se pak řídí podle tohoto jména: <em>Značky Dior a&nbsp;Prada přichystaly speciální akci pro své zákazníky.</em></p> <h2 id='nadpis10'><a id="ref_id_134_7"></a>Typ <em>ČT opakovala, HBO odvysílal‑</em></h2> <p>V&nbsp;případě, že v&nbsp;pozici podmětu stojí iniciálová zkratka, rozhoduje o&nbsp;koncovce přísudku její rod a&nbsp;číslo. Rod u&nbsp;iniciálových zkratek často kolísá, obvykle ho&nbsp;určuje základové jméno celého slovního spojení, z&nbsp;něhož byla zkratka vytvořena, např. <em>ČD vypravily zvláštní spoj</em> podle ‚dráhy‘, <em>ČT opakovala pro velký úspěch pořad O&nbsp;češtině</em> podle ‚televize‘, <em>USA vyhlásily nové protiruské sankce</em> podle ‚státy‘. Pokud původ zkratky není všeobecně znám, často se tyto zkratky přirozeně řadí&nbsp;k&nbsp;rodu střednímu, např.&nbsp;<em>HBO odvysílalo </em>i<em>&nbsp;odvysílala </em>(podle ‚televizní stanice‘). Podrobněji viz kap. <a href="https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=781">Zkratky iniciálové (<em>ČR, DIČ, SMS, SÚKL, IKEA</em>)</a>.</p> <h2 id='nadpis11'>Typ <em>Jeho Výsost, </em><em>My, král český<br /></em></h2> <p class="MsoNormal">Oba tyto typy se týkají případů, kdy je podmětem jméno označující vysoce postavenou osobu, obvykle panovníka. V&nbsp;případě typu <em>Jeho Výsost</em> nebo <em>Jeho Veličenstvo</em> je podmět, který řídí shodu, formálně v&nbsp;rodě ženském nebo středním, přestože jde o&nbsp;muže, např.&nbsp;<em>Jeho Veličenstvo se rozzlobilo na výběrčí daní. Jeho biskupská Milost kázala udělit nešťastníkovi milost. Jeho královská Výsost neučinila nic proti této urážce.</em> Je‑li však přítomno vlastní jméno, řídí se shoda podle něj: <em>Jeho Excelence Jacques Chirac vyprávěl o&nbsp;své autobiografii. Jeho Eminence kardinál Vlk hovořil o&nbsp;duchovních hodnotách.</em></p> <p class="MsoNormal"><span class="normaltextrun">Druhý typ je příkladem tzv. plurálu majestátu (nazývaného též plurál majestatikus). Pokud je podmět tvořen zájmenem <em>my</em>, které vyjadřuje množné číslo, a&nbsp;jméno je ve tvaru čísla jednotného (např. <em>král</em>, <em>císař</em>, <em>královna</em>), má přísudek v daných případech tvar množného čísla, např.<em> My František Josef První, z boží milosti císař rakouský, nařizujeme…</em>, <em>My, král český, jsme milostivě povolili</em>... (K&nbsp;psaní čárky u&nbsp;konkretizujících přístavků typu <em>my</em> + podstatné jméno viz <a href="https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=151">Psaní čárky ve větě jednoduché</a>.)</span><span class="eop"> </span><span class="normaltextrun">V případě, kdy plurál majestátu označuje vládkyni, řídíme shodu podle bezrodého zájmena <em>my</em>: <em>My královna jsme byli.</em> Nutno doplnit, že v současné komunikaci jsou podobné formulace hypotetické a&nbsp;užívají se především v&nbsp;kontextu umělecké literatury.</span></p> <h2 id='nadpis12' class="MsoNormal">Typ <em>Hrabata a&nbsp;knížata vlastnila rozsáhlá panství, kněžny a&nbsp;knížata tančily</em></h2> <p>Podstatná jména <em>hrabě, kníže, dóže, markrabě, falckrabě</em>, která jsou v&nbsp;j.&nbsp;č. rodu mužského životného a&nbsp;v&nbsp;mn.&nbsp;č. rodu středního, se v&nbsp;j.&nbsp;č. skloňují jako jména středního rodu (podle vzoru „kuře“), shoda je však podle rodu muž.&nbsp;živ. (<em>Hrabě po sobě zanechal dvě krásné dcery</em>). V&nbsp;mn.&nbsp;č. je shoda podle rodu středního (viz níže).</p> <p>Shoda v&nbsp;adjektivním přívlastku je vždy podle řídícího podstatného jména: <em>urozená knížata, papeži oddaná markrabata, česká knížata Přemyslovci</em>.</p> <p>V&nbsp;množném čísle je v&nbsp;přísudku kodifikována shoda podle rodu středního. Přestože se můžeme často setkat i&nbsp;se shodou podle rodu muž.&nbsp;živ., doporučujeme v&nbsp;tomto případě držet se pravidla uvedeného v&nbsp;PČP. Jelikož je mluvnický rod podmětu zřejmý a&nbsp;jednoznačný, volíme koncovky středního rodu: <em>Hrabata a&nbsp;knížata jedla s&nbsp;chutí kuřata. Knížata nastoupila na trůn. </em>Určitá nejistota ohledně shody může nastat, pokud několikanásobný podmět tvoří vedle jména typu <em>hrabě, kníže</em> ve tvaru množného čísla ještě jméno jiného rodu, např. <em>Kněžny a&nbsp;knížata tančil‑</em>. I&nbsp;v&nbsp;takovém případě je třeba užít shodu podle formy, tedy psaní<em> ‑y</em> v příčestí.</p> <p>Je‑li přítomno vlastní jméno, lze připustit dvojí shodu: <em>Markrabata Ottonové byli nuceni</em> (i&nbsp;<em>byla nucena</em>) <em>vzdát se majetku. Hrabata Vrbnové sídlili</em> (i&nbsp;<em>sídlila</em>) <em>na hradě za vsí. Knížata Slavníkovci vydali</em> (i&nbsp;<em>vydala</em>) <em>několik nařízení.</em></p> <h2 id='nadpis13'><a id="ref_id_134_10"></a>Podmět všeobecný</h2> <p>V&nbsp;případech, ve kterých je podmět chápán jako všeobecný (‚někdo, lidé‘), píšeme v&nbsp;příčestí činném měkké <em>‑i</em>: <em>Zavřeli tržnici, probíhá kontrola. Slibovali víno, dávali vodu. Hlásili to v&nbsp;rozhlase.</em></p> <h2 id='nadpis14'><a id="ref_id_134_11"></a>Typ <em>Davy lidí proudily ulicemi, aby viděl‑</em></h2> <p>Shoda podle smyslu se může uplatnit i&nbsp;tehdy, je‑li v&nbsp;předcházející větě podmět vyjádřen výrazy <em>zástup, skupina, dav, shluk</em> apod. ve spojení s&nbsp;podstatnými jmény rodu muž.&nbsp;živ. ve 2.&nbsp;p.: <em>Ulicemi proudily davy lidí, aby viděly</em> (i&nbsp;<em>viděli</em>) <em>zahájení olympijských her. Zástupy propuštěných zaměstnanců demonstrovaly před budovou vlády, aby vyjádřily</em> (i&nbsp;<em>vyjádřili</em>) <em>svůj nesouhlas s&nbsp;vládou. Skupinka policistů pospíchala ztichlou ulicí, náhle se však zastavila</em> (i&nbsp;<em>zastavili</em>) <em>před rozbitou výlohou.</em></p> <h2 id='nadpis15'>Typ <em>Pět mužů šlo, desítky lidí stály, 3,2 % lidí uspěl‑ </em>(shoda ve větách s&nbsp;číselným výrazem v&nbsp;podmětu)<em><br /></em></h2> <p>U&nbsp;podmětu typu <em>pět mužů, šest žen, deset lidí</em> atd. řídí koncovku v&nbsp;přísudku číselný výraz a&nbsp;vyžaduje zakončení přísudku na <em>‑o</em>: <em>Pět mužů dostihlo zloděje po dvou stech metrech. Deset aut bylo odtaženo na záchytné parkoviště.</em></p> <p>Jsou‑li podmětem výrazy <em>desítky, stovky, tisíce, miliony, miliardy</em>, píšeme ve spojeních tohoto typu v&nbsp;příčestí <em>‑y</em>, u&nbsp;výrazu <em>tisíce</em>&nbsp;se v&nbsp;úzu často objevuje i&nbsp;koncovka <em>‑o</em>, kterou lze tolerovat: <em>Stovky mužů se rozburácely na tribunách. Tisíce lidí se sešly</em> (i&nbsp;<em>sešlo</em>) <em>ve sportovní hale. Miliony žen se rozhodly připojit k&nbsp;protestu.</em></p> <p class="MsoNormal">V&nbsp;souvětích, v&nbsp;nichž je v&nbsp;první větě podmětem výraz označující „počet“, lze v&nbsp;dalších větách, pokud v&nbsp;nich podmět není vyjádřen, uplatnit shodu podle formy (číselného výrazu v&nbsp;podmětu –&#8288;⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ <em>několik, pět, tisíce</em>) i&nbsp;podle gramatického rodu počítaného podstatného jména (<em>děti, muži, demonstranti</em>): <em>Několik dětí se ztratilo v&nbsp;hustém lese, a&nbsp;přestože na oběd nepřišlo</em> (i&nbsp;<em>nepřišly</em>) <em>domů, nikdo je nehledal. Pět mužů chodilo kolem náměstí, až dosáhlo</em> (i&nbsp;<em>dosáhli</em>) <em>nového rekordu. Tisíce demonstrantů protestovaly</em> (i&nbsp;<em>protestovalo</em>) <em>na hlavním náměstí, v&nbsp;přilehlých uličkách pak vyvolávaly</em> (i&nbsp;<em>vyvolávalo</em> i&nbsp;<em>vyvolávali</em>) <em>krvavé potyčky.</em></p> <p class="MsoNormal"><span class="normaltextrun">Ve větách, kde je součástí podmětu procentuální vyjádření, typ <em>3,2 % lidí uspěl‑</em></span><span class="normaltextrun">, lze připustit dvě možná řešení shody. </span><span class="normaltextrun">Jako základní hodnotíme </span><span class="normaltextrun">podobu s&nbsp;koncovkou<em> ‑y&nbsp;</em>v&nbsp;přísudku<em>: Tři celé dvě desetiny procenta lidí </em></span><span class="normaltextrun"><em>uspěly</em></span><span class="normaltextrun"> (viz <a href="https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=791">Členění čísel, víceslovné číslovkové výrazy (typ <em>365, 2 582</em>) a&nbsp;desetinná čísla</a>). Lze také tolerovat přísudek s&nbsp;koncovkou </span><span class="normaltextrun"><em>‑o</em>: <em>3,2 </em></span><span class="normaltextrun"><em>% </em></span><span class="normaltextrun"><em>lidí uspělo.</em></span></p> <p class="MsoNormal"><span class="normaltextrun">Ve vyjádřeních, v&nbsp;nichž je celé číslo vyšší než pět, např. <em>6,2 %</em>, lze vedle shody podle výrazu <em style="mso-bidi-font-style: normal;">desetiny</em>, tj. <em style="mso-bidi-font-style: normal;">Šest celých dvě desetiny procenta uspěly</em>, připustit i&nbsp;shodu podle prvního číselného výrazu: <em style="mso-bidi-font-style: normal;">Šest celých dvě desetiny procenta uspělo.</em></span></p> <p><span class="normaltextrun">Dva způsoby řešení má i&nbsp;formulace, v&nbsp;níž je hodnota uvedená po desetinné čárce vyšší než pět, např. <em>3,6 %</em>. Ve větě <em>Tři celé šest desetin procenta lidí uspěl‑ </em><span style="mso-bidi-font-style: italic;">lze shodu řídit číslovkou <em>šest</em>, příčestí bude zakončeno na ‑<em>o</em>: <em>Tři celé šest desetin procenta lidí uspělo</em>. Shodu však můžeme řídit i&nbsp;výrazem <em>celé</em>, v&nbsp;příčestí pak napíšeme ‑<em>y</em>: <em>Tři celé šest desetin procenta lidí uspěly.</em></span></span>&nbsp;&nbsp;</p> <h3 id='nadpis16'><a id="ref_id_134_12_1"></a>Typ <em>Několik mužů a&nbsp;jedna žena odešl‑</em></h3> <p>Typ shody <em>několik mužů a&nbsp;jedna žena</em> není popsán v&nbsp;žádné ze současných mluvnic. V&nbsp;následujících příkladech lze užít jak shodu podle smyslu, tak shodu podle gramatické formy: <em>Pět policistů a&nbsp;vrtulník se vrátili</em> (i&nbsp;<em>vrátily</em>) <em>na místo činu. Šest lékařů a&nbsp;zdravotní sestra odjeli</em> (i&nbsp;<em>odjely</em>) <em>z&nbsp;nemocnice. Několik mužů a&nbsp;jedna žena se potkali</em> (i&nbsp;<em>potkaly</em>) <em>u&nbsp;restaurace.</em></p> <h3 id='nadpis17'><a id="ref_id_134_12_2"></a>Typ <em>Několik mužů se ženou odešl‑</em></h3> <p>V&nbsp;případě, že je podmět rozvit předložkovým tvarem s&nbsp;významem doprovodu (<em>šest lékařů se zdravotní sestrou, několik mužů se ženou</em>), je možné zvolit dvojí řešení. V&nbsp;prvním budeme chápat obě složky podmětu jako významově rovnocenné a&nbsp;užijeme shodu podle smyslu: <em>Šest lékařů se zdravotní sestrou odešli. Několik mužů se ženou se vzdálili od budovy</em>; nebo budeme shodu řídit podle číselného výrazu v&nbsp;podmětu: <em>Šest lékařů se zdravotní sestrou odešlo. Několik mužů se ženou se vzdálilo od budovy.</em></p> <h2 id='nadpis18'><a id="ref_id_134_13"></a>Typ <em>Finanční úřad, oddělení styku s&nbsp;veřejností, rozhodl‑</em> (shoda ve větách s&nbsp;přístavkem)</h2> <p>Někdy je rozhodování o&nbsp;podobě shody komplikováno tím, že vedle podmětu obsahuje věta i&nbsp;tzv.&nbsp;přístavek (viz&nbsp;<a href="https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=151">Psaní čárky ve větě jednoduché</a>). Jde o&nbsp;typ shody <em>obecní úřad, oddělení volnočasových aktivit, rozhodl/rozhodlo…</em>&nbsp;atp.</p> <p>Obecným pravidlem je, že tvar přísudku je určován podmětem. V&nbsp;případě podmětu rozvitého přístavkem určujícím a&nbsp;hodnotícím je shoda podle podmětu: <em>Jan Koller, hvězda dnešního utkání, vstřelil rozhodující branku. Jaroslav Vrchlický a&nbsp;Svatopluk Čech, pilíře našeho básnictví, byli oslavováni už za svého života.</em></p> <p>Je‑li v&nbsp;pozici přístavku vlastní jméno, často řídíme shodu podle něj: <em>Hlava lupičské bandy(,) Tintěra(,) byl mylně pokládán za bezúhonného občana.</em></p> <p>U&nbsp;podmětu rozvitého přístavkem zpřesňujícím převažuje shoda podle přístavkového jména: <em>Naše partnerská organizace, karlovarské Centrum oddechu a&nbsp;kultury, poskytlo</em> (i&nbsp;<em>poskytla</em>) <em>volné vstupenky pro školy. Vrchol mistrovství světa v&nbsp;ledním hokeji, utkání našich a&nbsp;finských hráčů, se uskutečnilo</em> (i&nbsp;<em>uskutečnil</em>) <em>včera v&nbsp;pět hodin.</em></p> <p>Nepopiratelnou roli hraje i&nbsp;míra rozvití. Čím delší je přístavková konstrukce, tím větší je také tolerance k&nbsp;řízení shody podle přístavku. Zřetelněji než v&nbsp;psaném textu se tato tendence projevuje v&nbsp;mluveném jazyce, například: <em>Úřad vlády, oddělení pro zahraniční styky s&nbsp;Blízkým východem, rozhodlo</em> (i&nbsp;<em>rozhodl</em>) <em>o&nbsp;rozdělení dotací v&nbsp;příštím roce.</em></p> <p>Pokud je obsahem přístavku oprava, upřesnění, je shoda často řízena výrazem v&nbsp;přístavku: <em>Hádka, vlastně takové hloupé nedorozumění, jim znepříjemnilo</em> (i&nbsp;<em>znepříjemnila</em>) <em>celý víkend. Design, resp. barva a&nbsp;tvar(,) našeho produktu byly přizpůsobeny</em> (i&nbsp;<em>byl přizpůsoben</em>) <em>průměrnému uživateli.</em></p> <p>Totéž platí, jestliže přístavek shrnuje skutečnosti již vyjmenované: <em>Pedagogický sbor, žáci, kuchař, zkrátka celá škola, vyběhli</em> (i&nbsp;<em>vyběhla</em>) <em>na dvůr podívat se na tu spoušť.</em></p> <p>Jestliže má přístavek podobu výčtu (<em>jako, například, hlavně, zejména, především</em> atd.) a&nbsp;přísudek následuje po podmětu, lze připustit dvě řešení shody: <em>Vzácné šelmy, např.&nbsp;rysi, vlci a&nbsp;medvědi, se začaly</em> (i&nbsp;<em>začali</em>) <em>vracet do našich lesů. Oblíbené pohádky, zejména Popelka, Zlatovláska a&nbsp;Princ Bajaja, vždy byly</em> (i&nbsp;<em>byli</em>) <em>nedílnou součástí vánočního vysílání.</em></p> <p>Následuje‑li podmět po přísudku, je shoda řízena nejbližším jménem podmětu: <em>Do&nbsp;lesů se začaly vracet vzácné šelmy: rysi, vlci, medvědi.</em></p> <h2 id='nadpis19'>Typ <em>My ženy jsme tančily</em></h2> <p>Tvoří‑li podmět spojení zájmena <em>my</em> a&nbsp;podstatného jména, o&nbsp;koncovce přísudku rozhoduje obvykle podstatné jméno: <em>My dospělí jsme si dětí nevšímali. My&nbsp;ženy jsme se o&nbsp;povadlé květiny neprosily.</em></p> <h2 id='nadpis20'><a id="ref_id_134_15"></a>Typ <em>Bylo/byla zima</em></h2> <p>Konstrukce typu <em>bylo zima / byla zima</em> jsou v&nbsp;současné češtině chápány jako plně spisovné. Starší mluvnice ještě druhou variantu (<em>byla</em>) hodnotily jako hovorovou, novější příručky ji už chápou jako neutrální, stejně tak např.&nbsp;<em>Bylo/byla škoda, že…</em></p> <p>Jiným případem jsou věty, ve kterých přísudkové jméno z&nbsp;hlediska slovních druhů řadíme jedině mezi podstatná jména (nikoli mezi příslovce). Sponové sloveso se proto řídí pouze rodem tohoto podstatného jména, např.&nbsp;<em>Byla pravda, že ten čin spáchal. Byla smůla, že se nepotkali dřív.</em></p> <h2 id='nadpis21'><a id="ref_id_134_16"></a>Typ <em>Každý jsme nějak nešťastný</em></h2> <p>Jestliže je podmětem zájmeno, které se užívá pouze v&nbsp;čísle jednotném (např.&nbsp;vymezovací zájmeno <em>každý</em>) a&nbsp;je užito v&nbsp;rodě mužském, je třeba v&nbsp;přísudkovém přídavném jménu psát <em>‑ý</em>, přestože je pomocné sloveso<em> být </em>v&nbsp;mn.&nbsp;č.: <em>Každý jsme na něčem závislý.</em> Přísudek se totiž vztahuje k&nbsp;podmětu (<em>každý</em>) a&nbsp;množné číslo přísudku (1.&nbsp;os.) vyjadřuje, že mluvčí do skupiny jedinců zahrnuje i&nbsp;sám sebe (srov. variantu s&nbsp;pomocným slovesem <em>být</em> v&nbsp;j.&nbsp;č., kdy mluvčí sám sebe do vymezené skupiny nezahrnuje:&nbsp;<em>Každý je na něčem závislý</em>). Při rozhodování, jaké <em>‑í/‑ý</em> napíšeme v&nbsp;přísudkovém přídavném jménu, může pomoci jednoduchá analogie s&nbsp;přídavným jménem s&nbsp;příponou <em>‑ný</em>, kde je rozdíl zřejmější, např.&nbsp;<em>Každý jsme nějak nešťastný. </em>V&nbsp;případě užití zájmena v&nbsp;ženském rodě postupujeme stejně, např.<em> Každá jsme někdy veselá, někdy smutná.<br /></em></p> <p>Ve větách, které se vyjadřují k&nbsp;minulým stavům/dějům, postupujeme stejně; přísudkové jméno se významově vztahuje k&nbsp;zájmenu <em>každý</em>, a&nbsp;proto je v&nbsp;j.&nbsp;č., přičemž minulý tvar sponového slovesa může být v&nbsp;j. i&nbsp;mn.&nbsp;č.: <em>Každý jsme byl/byli nějak nemocný, Každá jsme byla/byly úplně jiná.</em></p> <h2 id='nadpis22'><a id="ref_id_134_17"></a>Podmětem jsou tázací zájmena <em>kdo, co</em></h2> <p>Tázací zájmena <em>kdo</em> a&nbsp;<em>co</em> nerozlišují mluvnický rod. Podmět <em>kdo</em> má shodu jako mužské životné podstatné jméno, <em>co</em> jako střední rod: <em>Kdo jiný by to způsobil? Kdo neuměl do pěti počítat? Co&nbsp;bylo příčinou nedorozumění? Co&nbsp;by se mohlo stát?</em></p> <h2 id='nadpis23'><a id="ref_id_134_18"></a>Typ <em>Čas jsou peníze</em></h2> <p>Ve&nbsp;větách se jmenným přísudkem (se sponou <em>být</em>) obecně platí, že se shoda řídí podstatným jménem v&nbsp;podmětu: <em>Dort byl jedna báseň. Ten kluk byl pěkné kvítko. České Budějovice jsou deváté největší město v&nbsp;Česku.</em> Je‑li však podmět vyjádřen podstatným jménem s&nbsp;abstraktním významem, je možná i&nbsp;shoda se jménem přísudkovým: <em>Jeho život byl</em> (i&nbsp;<em>bylo</em>) <em>utrpení. To&nbsp;rozhodnutí bylo</em> (i&nbsp;<em>byla</em>) <em>chyba.</em></p> <p>Sloveso <em>být</em> se shoduje se jménem v&nbsp;přísudku, jestliže je přísudkové jméno v&nbsp;množném čísle a&nbsp;podmět v&nbsp;čísle jednotném: <em>Čas jsou peníze.</em> (Nikoli: *<em>Čas je peníze.</em>) <em>Dítě jsou starosti.</em></p> <h2 id='nadpis24'><a id="ref_id_134_19"></a>Typ <em>Harmonika byla krásný dárek</em> (podmět a&nbsp;jmenná část přísudku)</h2> <p>Někdy není na první pohled zřejmé, co je ve větě podmětem, a&nbsp;co naopak jmennou částí přísudku. V&nbsp;takových případech nám většinou může pomoci jednoduché pravidlo&nbsp;–&#8288;⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jmennou část přísudku je možné převést do 7.&nbsp;p., což u&nbsp;podmětu nelze. <em>Podběl byl první květina u&nbsp;nás</em> <em>na zahrádce</em> (<em>Podběl byl první květinou u&nbsp;nás na zahrádce</em>, avšak nelze převést na: *<em>První květina byla podbělem</em>). Další příklad: <em>Jan Neruda byl slavný básník</em> (<em>Jan Neruda byl slavným básníkem</em>, avšak nelze převést na: *<em>Slavný básník byl Janem Nerudou</em>)&nbsp;–&#8288;⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ viz&nbsp;<a href="https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=610">Konkurence 1. a&nbsp;7.&nbsp;p. v&nbsp;přísudku jmenném se sponou</a>.</p> <h2 id='nadpis25'><a id="ref_id_134_20"></a>Typ <em>Trinidad a&nbsp;Tobago vydal‑</em></h2> <p>Někdy je podmět složený z&nbsp;několika jmen, významově však tvoří nedělitelný celek. Jde především o&nbsp;názvy několika málo územních celků, států, jako jsou např. <em>Trinidad a&nbsp;Tobago, Wallis a&nbsp;Futuna, Svatý Kryštof a&nbsp;Nevis, Svatý Tomáš a&nbsp;Princův&nbsp;ostrov</em>. Řešení v&nbsp;takovýchto situacích není jednoznačné.</p> <p>Nejsnazší (a&nbsp;z&nbsp;významového hlediska nejšťastnější) řešení je využití opěrného podstatného jména (<em>stát, země</em> apod.), které následovně řídí shodu: <em>Ostrovní stát Trinidad a&nbsp;Tobago vydal prohlášení, tento týden již třetí.</em></p> <p>V&nbsp;případech, ve kterých užití opěrného jména není možné, například ze stylistických důvodů, se nabízí několik způsobů řešení, každý z&nbsp;nich však nese určitá úskalí:</p> <ol type="a"> <li> <p>Shodu řídíme podle formy podmětu, přísudek má pak tvar mn.&nbsp;č.: <em>Wallis a&nbsp;Futuna otevřely hranice, Trinidad a&nbsp;Tobago se připojily ke koalici.</em> Tento způsob řešení je sice z&nbsp;formálního hlediska možný, tvar mn.&nbsp;č. v&nbsp;přísudku by však čtenáře neznalého věcných souvislostí mohl vést k&nbsp;chybné úvaze, že jde o&nbsp;dvě země, nikoli o&nbsp;jeden celek. (V&nbsp;určitých kontextech přísudek v&nbsp;mn.&nbsp;č. skutečně signalizuje dvě samostatné jednotky: <em>Trinidad a&nbsp;Tobago byly objeveny v&nbsp;roce 1498 Kryštofem Kolumbem.</em>)</p> <p>Toto řešení není jediné v&nbsp;případě, jestliže jsou členy podmětu stejného rodu. V&nbsp;takovém případě&nbsp;je totiž možné užít místo koncovky mn.&nbsp;č. koncovku j.&nbsp;č.: <em>Svatý Kryštof a&nbsp;Nevis vyvážel kokosové ořechy.</em></p> </li> <li> <p>Shodu řídíme prvním členem podmětu: <em>Trinidad a&nbsp;Tobago vydal prohlášení o&nbsp;neutralitě. Wallis a&nbsp;Futuna otevřel své brány mladým turistům. </em>Toto řešení v&nbsp;úzu převládá.</p> </li> <li> <p>Shodu řídíme druhým členem podmětu: <em>Trinidad a&nbsp;Tobago vydalo prohlášení o&nbsp;neutralitě. Wallis a&nbsp;Futuna otevřela své brány mladým turistům.</em></p> </li> </ol> <p>Ani řešení b) a&nbsp;c) nelze přijmout bez výhrad, jelikož nemají oporu v&nbsp;pravidlech shody přísudku s&nbsp;podmětem, která říkají, že je‑li podmět (byť jen formálně) několikanásobný (a&nbsp;jeho jednotlivé složky nejsou stejného rodu), přísudek má tvar mn.&nbsp;č. (viz&nbsp;<a href="https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=601">Shoda přísudku s&nbsp;podmětem několikanásobným</a>).</p> <p>O&nbsp;mnoho jednodušší je pak situace, v&nbsp;níž přísudek předchází podmětu, neboť shodu pak můžeme řídit podle složky podmětu, která je bližší přísudku: <em>Prohlášení vydal Trinidad a&nbsp;Tobago.</em></p> <h2 id='nadpis26'><a id="ref_id_134_21"></a>Typ <em>Čtení a&nbsp;psaní byl‑</em></h2> <p>Jestliže jsou v&nbsp;několikanásobném podmětu pouze abstraktní jména středního rodu v&nbsp;j.&nbsp;č., přísudek může mít kromě pravidelné podoby v&nbsp;mn.&nbsp;č. rovněž tvar j.&nbsp;č.: <em>Čtení, psaní ani počítání mu nečinily</em> (i&nbsp;<em>nečinilo</em>) <em>obtíže. Myšlení a&nbsp;cítění v&nbsp;něm byly potlačovány</em> (i&nbsp;<em>bylo potlačováno</em>). U&nbsp;konkrétních jmen má přísudek obvykle tvar mn.&nbsp;č.: <em>Město, předměstí i&nbsp;blízké okolí byly zasaženy výpadkem proudu.</em></p> <h2 id='nadpis27' class="MsoNormal"><span class="normaltextrun">Typ <em>Studenti/studentky psali/psaly</em></span></h2> <p class="MsoNormal"><span class="normaltextrun">V situacích, kdy pisatel lomítkem naznačuje alternativu jedno‑ nebo víceslovných výrazů, např. <em>student/ka</em>, <em>studenti/studentky</em>, <em>všichni učitelé / všechny učitelky<span style="color: red;"> </span></em>(k&nbsp;užívání lomítka viz <a href="https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=167">Lomítko</a>), je náležité užít stejnou strukturu (lomítko) i&nbsp;v přísudku: <em>Student/ka byl/a&nbsp;přijat/a&nbsp;ke studiu. Učitelé/učitelky se vyjádřili/vyjádřily k situaci na vysokých školách. Všichni zaměstnanci / všechny zaměstnankyně úřadu se postavili/postavily za současné vedení</em>.</span></p></div> </div> <p /><div id='footer' class='mensi'> <div class='centrovane'> Zpracovatel: hm &copy;&nbsp;2008&ndash;2025 <a href='mailto:poradna@ujc.cas.cz?subject=IJP: Slozitejsi pripady shody prisudku s podmetem'>Jazyková poradna ÚJČ AV ČR</a> <span class='screen'>&nbsp;&nbsp;&nbsp;<a href='https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=_legal'>Právní upozornění</a> &nbsp;&nbsp;&nbsp;<a href='https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=_cite'><b>Jak citovat</b></a></span> &nbsp;&nbsp;&nbsp;Provozuje: <a href='https://nlp.fi.muni.cz'>Centrum zpracování přirozeného jazyka FI MU</a> </div> <p /><div class='printlegal'> <h2>Právní upozornění<span class='printlegal'>: </span></h2> <p>Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k&nbsp;těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v.&nbsp;v.&nbsp;i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora. </p> <p>ÚJČ AV ČR, v.&nbsp;v.&nbsp;i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v.&nbsp;v.&nbsp;i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.</p> </div> <div id='lindatloga' class='centrovane'> <a href='https://lindat.mff.cuni.cz/'> <img src='files/LINDAT-CLARIAH-cz_tiny.png' style='height:30px' alt='LINDAT/CLARIAH-CZ' /></a>&nbsp;&nbsp;&nbsp; <a href='https://www.msmt.cz/'> <img src='files/MSMT-logo.png' style='height:30px' alt='Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR' /></a> </div> </div> </div></body></html>

Pages: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10