CINXE.COM

<!DOCTYPE html> <html class="client-nojs vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available" lang="cs" dir="ltr"> <head> <meta charset="UTF-8"> <title>Jordánsko – Wikipedie</title> <script>(function(){var className="client-js vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available";var cookie=document.cookie.match(/(?:^|; )cswikimwclientpreferences=([^;]+)/);if(cookie){cookie[1].split('%2C').forEach(function(pref){className=className.replace(new RegExp('(^| )'+pref.replace(/-clientpref-\w+$|[^\w-]+/g,'')+'-clientpref-\\w+( |$)'),'$1'+pref+'$2');});}document.documentElement.className=className;}());RLCONF={"wgBreakFrames":false,"wgSeparatorTransformTable":[",\t."," \t,"],"wgDigitTransformTable":["",""], "wgDefaultDateFormat":"ČSN basic dt","wgMonthNames":["","leden","únor","březen","duben","květen","červen","červenec","srpen","září","říjen","listopad","prosinec"],"wgRequestId":"bfb69078-9057-45fb-b740-c1cb53c22705","wgCanonicalNamespace":"","wgCanonicalSpecialPageName":false,"wgNamespaceNumber":0,"wgPageName":"Jordánsko","wgTitle":"Jordánsko","wgCurRevisionId":24429259,"wgRevisionId":24429259,"wgArticleId":20093,"wgIsArticle":true,"wgIsRedirect":false,"wgAction":"view","wgUserName":null,"wgUserGroups":["*"],"wgCategories":["Údržba:Články s dočasně použitou šablonou","Monitoring:Články s výpočty","Monitoring:Články přeložené z enwiki","Monitoring:Články s identifikátorem NKC","Monitoring:Články s identifikátorem BIBSYS","Monitoring:Články s identifikátorem BNE","Monitoring:Články s identifikátorem GND","Monitoring:Články s identifikátorem HDS","Monitoring:Články s identifikátorem ISNI","Monitoring:Články s identifikátorem KulturNav", "Monitoring:Články s identifikátorem LCCN","Monitoring:Články s identifikátorem MusicBrainz oblast","Monitoring:Články s identifikátorem NARA","Monitoring:Články s identifikátorem NDL","Monitoring:Články s identifikátorem NLA","Monitoring:Články s identifikátorem NLI","Monitoring:Články s identifikátorem NSK","Monitoring:Články s identifikátorem SELIBR","Monitoring:Články s identifikátorem UKPARL","Monitoring:Články s identifikátorem VcBA","Monitoring:Články s identifikátorem VIAF","Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities","Jordánsko","Státy Asie","Asijské monarchie","Státy a území vzniklé roku 1946","Členové Ligy arabských států"],"wgPageViewLanguage":"cs","wgPageContentLanguage":"cs","wgPageContentModel":"wikitext","wgRelevantPageName":"Jordánsko","wgRelevantArticleId":20093,"wgIsProbablyEditable":true,"wgRelevantPageIsProbablyEditable":true,"wgRestrictionEdit":[],"wgRestrictionMove":[],"wgNoticeProject":"wikipedia", "wgCiteReferencePreviewsActive":false,"wgMediaViewerOnClick":true,"wgMediaViewerEnabledByDefault":true,"wgPopupsFlags":0,"wgVisualEditor":{"pageLanguageCode":"cs","pageLanguageDir":"ltr","pageVariantFallbacks":"cs"},"wgMFDisplayWikibaseDescriptions":{"search":true,"watchlist":true,"tagline":true,"nearby":true},"wgWMESchemaEditAttemptStepOversample":false,"wgWMEPageLength":300000,"wgCoordinates":{"lat":31.2,"lon":36.5},"wgRelatedArticlesCompat":[],"wgCentralAuthMobileDomain":false,"wgEditSubmitButtonLabelPublish":true,"wgULSPosition":"interlanguage","wgULSisCompactLinksEnabled":false,"wgVector2022LanguageInHeader":true,"wgULSisLanguageSelectorEmpty":false,"wgWikibaseItemId":"Q810","wgCheckUserClientHintsHeadersJsApi":["brands","architecture","bitness","fullVersionList","mobile","model","platform","platformVersion"],"GEHomepageSuggestedEditsEnableTopics":true,"wgGETopicsMatchModeEnabled":true,"wgGEStructuredTaskRejectionReasonTextInputEnabled":false,"wgGELevelingUpEnabledForUser":false}; RLSTATE={"ext.globalCssJs.user.styles":"ready","site.styles":"ready","user.styles":"ready","ext.globalCssJs.user":"ready","user":"ready","user.options":"loading","ext.cite.styles":"ready","skins.vector.search.codex.styles":"ready","skins.vector.styles":"ready","skins.vector.icons":"ready","jquery.makeCollapsible.styles":"ready","ext.wikimediamessages.styles":"ready","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript":"ready","ext.uls.interlanguage":"ready","wikibase.client.init":"ready","ext.wikimediaBadges":"ready"};RLPAGEMODULES=["ext.cite.ux-enhancements","mediawiki.page.media","site","mediawiki.page.ready","jquery.makeCollapsible","mediawiki.toc","skins.vector.js","ext.centralNotice.geoIP","ext.centralNotice.startUp","ext.gadget.WikiMiniAtlas","ext.gadget.OSMmapa","ext.gadget.direct-links-to-commons","ext.gadget.ReferenceTooltips","ext.gadget.courses","ext.urlShortener.toolbar","ext.centralauth.centralautologin","mmv.bootstrap","ext.popups","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.init" ,"ext.visualEditor.targetLoader","ext.echo.centralauth","ext.eventLogging","ext.wikimediaEvents","ext.navigationTiming","ext.uls.interface","ext.cx.eventlogging.campaigns","ext.cx.uls.quick.actions","wikibase.client.vector-2022","ext.checkUser.clientHints","ext.growthExperiments.SuggestedEditSession","wikibase.sidebar.tracking"];</script> <script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.loader.impl(function(){return["user.options@12s5i",function($,jQuery,require,module){mw.user.tokens.set({"patrolToken":"+\\","watchToken":"+\\","csrfToken":"+\\"}); }];});});</script> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=ext.cite.styles%7Cext.uls.interlanguage%7Cext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript%7Cext.wikimediaBadges%7Cext.wikimediamessages.styles%7Cjquery.makeCollapsible.styles%7Cskins.vector.icons%2Cstyles%7Cskins.vector.search.codex.styles%7Cwikibase.client.init&only=styles&skin=vector-2022"> <script async="" src="/w/load.php?lang=cs&modules=startup&only=scripts&raw=1&skin=vector-2022"></script> <meta name="ResourceLoaderDynamicStyles" content=""> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=site.styles&only=styles&skin=vector-2022"> <meta name="generator" content="MediaWiki 1.44.0-wmf.4"> <meta name="referrer" content="origin"> <meta name="referrer" content="origin-when-cross-origin"> <meta name="robots" content="max-image-preview:standard"> <meta name="format-detection" content="telephone=no"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c0/Flag_of_Jordan.svg/1200px-Flag_of_Jordan.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="1200"> <meta property="og:image:height" content="600"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c0/Flag_of_Jordan.svg/800px-Flag_of_Jordan.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="800"> <meta property="og:image:height" content="400"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c0/Flag_of_Jordan.svg/640px-Flag_of_Jordan.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="640"> <meta property="og:image:height" content="320"> <meta name="viewport" content="width=1120"> <meta property="og:title" content="Jordánsko – Wikipedie"> <meta property="og:type" content="website"> <link rel="preconnect" href="//upload.wikimedia.org"> <link rel="alternate" media="only screen and (max-width: 640px)" href="//cs.m.wikipedia.org/wiki/Jord%C3%A1nsko"> <link rel="alternate" type="application/x-wiki" title="Editovat" href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit"> <link rel="apple-touch-icon" href="/static/apple-touch/wikipedia.png"> <link rel="icon" href="/static/favicon/wikipedia.ico"> <link rel="search" type="application/opensearchdescription+xml" href="/w/rest.php/v1/search" title="Wikipedie (cs)"> <link rel="EditURI" type="application/rsd+xml" href="//cs.wikipedia.org/w/api.php?action=rsd"> <link rel="canonical" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Jord%C3%A1nsko"> <link rel="license" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs"> <link rel="alternate" type="application/atom+xml" title="Atom kanál Wikipedie." href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny&feed=atom"> <link rel="dns-prefetch" href="//meta.wikimedia.org" /> <link rel="dns-prefetch" href="//login.wikimedia.org"> </head> <body class="skin--responsive skin-vector skin-vector-search-vue mediawiki ltr sitedir-ltr mw-hide-empty-elt ns-0 ns-subject mw-editable page-Jordánsko rootpage-Jordánsko skin-vector-2022 action-view"><a class="mw-jump-link" href="#bodyContent">Přeskočit na obsah</a> <div class="vector-header-container"> <header class="vector-header mw-header"> <div class="vector-header-start"> <nav class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown vector-main-menu-dropdown vector-button-flush-left vector-button-flush-right" > <input type="checkbox" id="vector-main-menu-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Hlavní menu" > <label id="vector-main-menu-dropdown-label" for="vector-main-menu-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Hlavní menu </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-main-menu-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-main-menu" class="vector-main-menu vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-main-menu-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="main-menu-pinned" data-pinnable-element-id="vector-main-menu" data-pinned-container-id="vector-main-menu-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-main-menu-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Hlavní menu</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-navigation" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-navigation" > <div class="vector-menu-heading"> Navigace </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="n-mainpage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" title="Navštívit Hlavní stranu [z]" accesskey="z">Hlavní strana</a></li><li id="n-help" class="mw-list-item"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah" title="Místo, kde najdete pomoc">Nápověda</a></li><li id="n-helpdesk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pot%C5%99ebuji_pomoc" title="Pokud si nevíte rady, zeptejte se ostatních">Potřebuji pomoc</a></li><li id="n-featuredcontent" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Nejlep%C5%A1%C3%AD_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Přehled článků, které jsou považovány za nejlepší na české Wikipedii">Nejlepší články</a></li><li id="n-randompage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:N%C3%A1hodn%C3%A1_str%C3%A1nka" title="Přejít na náhodně vybranou stránku [x]" accesskey="x">Náhodný článek</a></li><li id="n-recentchanges" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny" title="Seznam posledních změn na této wiki [r]" accesskey="r">Poslední změny</a></li><li id="n-portal" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Port%C3%A1l_Wikipedie" title="O projektu, jak můžete pomoci, kde hledat">Komunitní portál</a></li><li id="n-villagepump" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pod_l%C3%ADpou" title="Hlavní diskusní fórum">Pod lípou</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> <a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" class="mw-logo"> <img class="mw-logo-icon" src="/static/images/icons/wikipedia.png" alt="" aria-hidden="true" height="50" width="50"> <img class="mw-logo-wordmark" alt="Wikipedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-wordmark-cs.svg" style="width: 7.5em; height: 1.1875em;"> <img class="mw-logo-tagline" alt="Wikipedie: Otevřená encyklopedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-tagline-cs.svg" width="118" height="13" style="width: 7.375em; height: 0.8125em;"> </a> </div> <div class="vector-header-end"> <div id="p-search" role="search" class="vector-search-box-vue vector-search-box-collapses vector-search-box-show-thumbnail vector-search-box-auto-expand-width vector-search-box"> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only search-toggle" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f"> Hledání </a> <div class="vector-typeahead-search-container"> <div class="cdx-typeahead-search cdx-typeahead-search--show-thumbnail cdx-typeahead-search--auto-expand-width"> <form action="/w/index.php" id="searchform" class="cdx-search-input cdx-search-input--has-end-button"> <div id="simpleSearch" class="cdx-search-input__input-wrapper" data-search-loc="header-moved"> <div class="cdx-text-input cdx-text-input--has-start-icon"> <input class="cdx-text-input__input" type="search" name="search" placeholder="Hledat na Wikipedii" aria-label="Hledat na Wikipedii" autocapitalize="sentences" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f" id="searchInput" > </div> <input type="hidden" name="title" value="Speciální:Hledání"> </div> <button class="cdx-button cdx-search-input__end-button">Hledat</button> </form> </div> </div> </div> <nav class="vector-user-links vector-user-links-wide" aria-label="Osobní nástroje"> <div class="vector-user-links-main"> <div id="p-vector-user-menu-preferences" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-userpage" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown " title="Změnit vzhled velikosti písma, šířky stránky a barvy" > <input type="checkbox" id="vector-appearance-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Vzhled" > <label id="vector-appearance-dropdown-label" for="vector-appearance-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Vzhled </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-appearance-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <div id="p-vector-user-menu-notifications" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-overflow" class="vector-menu mw-portlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs" class="">Podpořte Wikipedii</a> </li> <li id="pt-createaccount-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Jord%C3%A1nsko" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné" class="">Vytvoření účtu</a> </li> <li id="pt-login-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Jord%C3%A1nsko" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o" class="">Přihlášení</a> </li> </ul> </div> </div> </div> <div id="vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown vector-user-menu vector-button-flush-right vector-user-menu-logged-out" title="Další možnosti" > <input type="checkbox" id="vector-user-links-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Osobní nástroje" > <label id="vector-user-links-dropdown-label" for="vector-user-links-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Osobní nástroje </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-personal" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-personal user-links-collapsible-item" title="Uživatelské menu" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs">Podpořte Wikipedii</a></li><li id="pt-createaccount" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Jord%C3%A1nsko" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné"> Vytvoření účtu</a></li><li id="pt-login" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Jord%C3%A1nsko" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o"> Přihlášení</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-user-menu-anon-editor" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-user-menu-anon-editor" > <div class="vector-menu-heading"> Stránky pro odhlášené editory <a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:%C3%9Avod" aria-label="Více informací o editování">dozvědět se více</a> </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-anoncontribs" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_p%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky" title="Seznam editací provedených z této IP adresy [y]" accesskey="y">Příspěvky</a></li><li id="pt-anontalk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_diskuse" title="Diskuse o editacích provedených z této IP adresy [n]" accesskey="n">Diskuse</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </header> </div> <div class="mw-page-container"> <div class="mw-page-container-inner"> <div class="vector-sitenotice-container"> <div id="siteNotice"></div> </div> <div class="vector-column-start"> <div class="vector-main-menu-container"> <div id="mw-navigation"> <nav id="mw-panel" class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> </div> </div> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav id="mw-panel-toc" aria-label="Obsah" data-event-name="ui.sidebar-toc" class="mw-table-of-contents-container vector-toc-landmark"> <div id="vector-toc-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-toc" class="vector-toc vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-toc-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="toc-pinned" data-pinnable-element-id="vector-toc" > <h2 class="vector-pinnable-header-label">Obsah</h2> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.unpin">skrýt</button> </div> <ul class="vector-toc-contents" id="mw-panel-toc-list"> <li id="toc-mw-content-text" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a href="#" class="vector-toc-link"> <div class="vector-toc-text">(úvod)</div> </a> </li> <li id="toc-Název" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Název"> <div class="vector-toc-text"> 1 Název </div> </a> <ul id="toc-Název-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Historie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Historie"> <div class="vector-toc-text"> 2 Historie </div> </a> <button aria-controls="toc-Historie-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Historie </button> <ul id="toc-Historie-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Starověk" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Starověk"> <div class="vector-toc-text"> 2.1 Starověk </div> </a> <ul id="toc-Starověk-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Klasické_období" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Klasické_období"> <div class="vector-toc-text"> 2.2 Klasické období </div> </a> <ul id="toc-Klasické_období-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Islámská_éra" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Islámská_éra"> <div class="vector-toc-text"> 2.3 Islámská éra </div> </a> <ul id="toc-Islámská_éra-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Moderní_doba" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Moderní_doba"> <div class="vector-toc-text"> 2.4 Moderní doba </div> </a> <ul id="toc-Moderní_doba-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Po_získání_nezávislosti" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Po_získání_nezávislosti"> <div class="vector-toc-text"> 2.5 Po získání nezávislosti </div> </a> <ul id="toc-Po_získání_nezávislosti-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Státní_symboly" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Státní_symboly"> <div class="vector-toc-text"> 3 Státní symboly </div> </a> <button aria-controls="toc-Státní_symboly-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Státní symboly </button> <ul id="toc-Státní_symboly-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Vlajka" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Vlajka"> <div class="vector-toc-text"> 3.1 Vlajka </div> </a> <ul id="toc-Vlajka-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Znak" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Znak"> <div class="vector-toc-text"> 3.2 Znak </div> </a> <ul id="toc-Znak-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Hymna" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Hymna"> <div class="vector-toc-text"> 3.3 Hymna </div> </a> <ul id="toc-Hymna-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Geografie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Geografie"> <div class="vector-toc-text"> 4 Geografie </div> </a> <button aria-controls="toc-Geografie-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Geografie </button> <ul id="toc-Geografie-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Podnebí" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Podnebí"> <div class="vector-toc-text"> 4.1 Podnebí </div> </a> <ul id="toc-Podnebí-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Biodiverzita" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Biodiverzita"> <div class="vector-toc-text"> 4.2 Biodiverzita </div> </a> <ul id="toc-Biodiverzita-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Vláda_a_politika" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Vláda_a_politika"> <div class="vector-toc-text"> 5 Vláda a politika </div> </a> <button aria-controls="toc-Vláda_a_politika-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Vláda a politika </button> <ul id="toc-Vláda_a_politika-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Správní_členění" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Správní_členění"> <div class="vector-toc-text"> 5.1 Správní členění </div> </a> <ul id="toc-Správní_členění-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Zahraniční_vztahy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Zahraniční_vztahy"> <div class="vector-toc-text"> 5.2 Zahraniční vztahy </div> </a> <ul id="toc-Zahraniční_vztahy-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Ozbrojené_síly" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Ozbrojené_síly"> <div class="vector-toc-text"> 5.3 Ozbrojené síly </div> </a> <ul id="toc-Ozbrojené_síly-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Vymáhání_práva" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Vymáhání_práva"> <div class="vector-toc-text"> 5.4 Vymáhání práva </div> </a> <ul id="toc-Vymáhání_práva-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Lidská_práva_a_politická_svoboda" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Lidská_práva_a_politická_svoboda"> <div class="vector-toc-text"> 5.5 Lidská práva a politická svoboda </div> </a> <ul id="toc-Lidská_práva_a_politická_svoboda-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Ekonomika" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Ekonomika"> <div class="vector-toc-text"> 6 Ekonomika </div> </a> <button aria-controls="toc-Ekonomika-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Ekonomika </button> <ul id="toc-Ekonomika-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Doprava" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Doprava"> <div class="vector-toc-text"> 6.1 Doprava </div> </a> <ul id="toc-Doprava-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Turistika" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Turistika"> <div class="vector-toc-text"> 6.2 Turistika </div> </a> <ul id="toc-Turistika-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Přírodní_zdroje" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Přírodní_zdroje"> <div class="vector-toc-text"> 6.3 Přírodní zdroje </div> </a> <ul id="toc-Přírodní_zdroje-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Průmysl" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Průmysl"> <div class="vector-toc-text"> 6.4 Průmysl </div> </a> <ul id="toc-Průmysl-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Zemědělství" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Zemědělství"> <div class="vector-toc-text"> 6.5 Zemědělství </div> </a> <ul id="toc-Zemědělství-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Věda_a_technologie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Věda_a_technologie"> <div class="vector-toc-text"> 6.6 Věda a technologie </div> </a> <ul id="toc-Věda_a_technologie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Obyvatelstvo" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Obyvatelstvo"> <div class="vector-toc-text"> 7 Obyvatelstvo </div> </a> <button aria-controls="toc-Obyvatelstvo-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Obyvatelstvo </button> <ul id="toc-Obyvatelstvo-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Města" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Města"> <div class="vector-toc-text"> 7.1 Města </div> </a> <ul id="toc-Města-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Uprchlíci,_přistěhovalci_a_expatrianti" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Uprchlíci,_přistěhovalci_a_expatrianti"> <div class="vector-toc-text"> 7.2 Uprchlíci, přistěhovalci a expatrianti </div> </a> <ul id="toc-Uprchlíci,_přistěhovalci_a_expatrianti-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Náboženství" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Náboženství"> <div class="vector-toc-text"> 7.3 Náboženství </div> </a> <ul id="toc-Náboženství-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Jazyky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Jazyky"> <div class="vector-toc-text"> 7.4 Jazyky </div> </a> <ul id="toc-Jazyky-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Zdravotnictví_a_vzdělávání" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Zdravotnictví_a_vzdělávání"> <div class="vector-toc-text"> 7.5 Zdravotnictví a vzdělávání </div> </a> <ul id="toc-Zdravotnictví_a_vzdělávání-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Kultura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Kultura"> <div class="vector-toc-text"> 8 Kultura </div> </a> <button aria-controls="toc-Kultura-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Kultura </button> <ul id="toc-Kultura-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Umění_a_muzea" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Umění_a_muzea"> <div class="vector-toc-text"> 8.1 Umění a muzea </div> </a> <ul id="toc-Umění_a_muzea-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Kuchyně" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Kuchyně"> <div class="vector-toc-text"> 8.2 Kuchyně </div> </a> <ul id="toc-Kuchyně-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Sport" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Sport"> <div class="vector-toc-text"> 8.3 Sport </div> </a> <ul id="toc-Sport-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Odkazy"> <div class="vector-toc-text"> 9 Odkazy </div> </a> <button aria-controls="toc-Odkazy-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Odkazy </button> <ul id="toc-Odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Poznámky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Poznámky"> <div class="vector-toc-text"> 9.1 Poznámky </div> </a> <ul id="toc-Poznámky-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Reference" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Reference"> <div class="vector-toc-text"> 9.2 Reference </div> </a> <ul id="toc-Reference-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Literatura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Literatura"> <div class="vector-toc-text"> 9.3 Literatura </div> </a> <ul id="toc-Literatura-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Související_články" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Související_články"> <div class="vector-toc-text"> 9.4 Související články </div> </a> <ul id="toc-Související_články-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Externí_odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Externí_odkazy"> <div class="vector-toc-text"> 9.5 Externí odkazy </div> </a> <ul id="toc-Externí_odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </div> </div> </nav> </div> </div> <div class="mw-content-container"> <main id="content" class="mw-body"> <header class="mw-body-header vector-page-titlebar"> <nav aria-label="Obsah" class="vector-toc-landmark"> <div id="vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown vector-page-titlebar-toc vector-button-flush-left" > <input type="checkbox" id="vector-page-titlebar-toc-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Přepnout obsah" > <label id="vector-page-titlebar-toc-label" for="vector-page-titlebar-toc-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Přepnout obsah </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-titlebar-toc-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <h1 id="firstHeading" class="firstHeading mw-first-heading">Jordánsko</h1> <div id="p-lang-btn" class="vector-dropdown mw-portlet mw-portlet-lang" > <input type="checkbox" id="p-lang-btn-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-p-lang-btn" class="vector-dropdown-checkbox mw-interlanguage-selector" aria-label="Přejděte k článku v jiném jazyce. Je dostupný v 252 jazycích" > <label id="p-lang-btn-label" for="p-lang-btn-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--action-progressive mw-portlet-lang-heading-252" aria-hidden="true" > 252 jazyků </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="interlanguage-link interwiki-ab mw-list-item"><a href="https://ab.wikipedia.org/wiki/%D0%98%D0%BE%D1%80%D0%B4%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D0%B0" title="Иорданиа – abcházština" lang="ab" hreflang="ab" data-title="Иорданиа" data-language-autonym="Аԥсшәа" data-language-local-name="abcházština" class="interlanguage-link-target">Аԥсшәа</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ace mw-list-item"><a href="https://ace.wikipedia.org/wiki/Urdun" title="Urdun – acehština" lang="ace" hreflang="ace" data-title="Urdun" data-language-autonym="Acèh" data-language-local-name="acehština" class="interlanguage-link-target">Acèh</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ady mw-list-item"><a href="https://ady.wikipedia.org/wiki/%D0%98%D0%BE%D1%80%D0%B4%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D0%B5" title="Иордание – adygejština" lang="ady" hreflang="ady" data-title="Иордание" data-language-autonym="Адыгабзэ" data-language-local-name="adygejština" class="interlanguage-link-target">Адыгабзэ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-af mw-list-item"><a href="https://af.wikipedia.org/wiki/Jordani%C3%AB" title="Jordanië – afrikánština" lang="af" hreflang="af" data-title="Jordanië" data-language-autonym="Afrikaans" data-language-local-name="afrikánština" class="interlanguage-link-target">Afrikaans</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-als mw-list-item"><a href="https://als.wikipedia.org/wiki/Jordanien" title="Jordanien – němčina (Švýcarsko)" lang="gsw" hreflang="gsw" data-title="Jordanien" data-language-autonym="Alemannisch" data-language-local-name="němčina (Švýcarsko)" class="interlanguage-link-target">Alemannisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-am mw-list-item"><a href="https://am.wikipedia.org/wiki/%E1%8B%AE%E1%88%AD%E1%8B%B3%E1%8A%96%E1%88%B5" title="ዮርዳኖስ – amharština" lang="am" hreflang="am" data-title="ዮርዳኖስ" data-language-autonym="አማርኛ" data-language-local-name="amharština" class="interlanguage-link-target">አማርኛ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ami mw-list-item"><a href="https://ami.wikipedia.org/wiki/Jordan" title="Jordan – Amis" lang="ami" hreflang="ami" data-title="Jordan" data-language-autonym="Pangcah" data-language-local-name="Amis" class="interlanguage-link-target">Pangcah</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-an mw-list-item"><a href="https://an.wikipedia.org/wiki/Chordania" title="Chordania – aragonština" lang="an" hreflang="an" data-title="Chordania" data-language-autonym="Aragonés" data-language-local-name="aragonština" class="interlanguage-link-target">Aragonés</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ang mw-list-item"><a href="https://ang.wikipedia.org/wiki/Hascemisc_Cyner%C4%ABce_%C3%BE%C3%A6s_Iordanes" title="Hascemisc Cynerīce þæs Iordanes – staroangličtina" lang="ang" hreflang="ang" data-title="Hascemisc Cynerīce þæs Iordanes" data-language-autonym="Ænglisc" data-language-local-name="staroangličtina" class="interlanguage-link-target">Ænglisc</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ann mw-list-item"><a href="https://ann.wikipedia.org/wiki/Jodan" title="Jodan – obolo" lang="ann" hreflang="ann" data-title="Jodan" data-language-autonym="Obolo" data-language-local-name="obolo" class="interlanguage-link-target">Obolo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-anp mw-list-item"><a href="https://anp.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9C%E0%A5%89%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A1%E0%A4%A8" title="जॉर्डन – angika" lang="anp" hreflang="anp" data-title="जॉर्डन" data-language-autonym="अंगिका" data-language-local-name="angika" class="interlanguage-link-target">अंगिका</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ar badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://ar.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D9%84%D8%A3%D8%B1%D8%AF%D9%86" title="الأردن – arabština" lang="ar" hreflang="ar" data-title="الأردن" data-language-autonym="العربية" data-language-local-name="arabština" class="interlanguage-link-target">العربية</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-arc mw-list-item"><a href="https://arc.wikipedia.org/wiki/%DC%9D%DC%98%DC%AA%DC%95%DC%A2%DC%A2" title="ܝܘܪܕܢܢ – aramejština" lang="arc" hreflang="arc" data-title="ܝܘܪܕܢܢ" data-language-autonym="ܐܪܡܝܐ" data-language-local-name="aramejština" class="interlanguage-link-target">ܐܪܡܝܐ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ary mw-list-item"><a href="https://ary.wikipedia.org/wiki/%D9%84%D8%A3%D8%B1%D8%AF%D9%86" title="لأردن – arabština (marocká)" lang="ary" hreflang="ary" data-title="لأردن" data-language-autonym="الدارجة" data-language-local-name="arabština (marocká)" class="interlanguage-link-target">الدارجة</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-arz mw-list-item"><a href="https://arz.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D9%84%D8%A7%D8%B1%D8%AF%D9%86" title="الاردن – arabština (egyptská)" lang="arz" hreflang="arz" data-title="الاردن" data-language-autonym="مصرى" data-language-local-name="arabština (egyptská)" class="interlanguage-link-target">مصرى</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-as mw-list-item"><a href="https://as.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%9C%E0%A7%B0%E0%A7%8D%E0%A6%A1%E0%A6%BE%E0%A6%A8" title="জৰ্ডান – ásámština" lang="as" hreflang="as" data-title="জৰ্ডান" data-language-autonym="অসমীয়া" data-language-local-name="ásámština" class="interlanguage-link-target">অসমীয়া</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ast mw-list-item"><a href="https://ast.wikipedia.org/wiki/Xordania" title="Xordania – asturština" lang="ast" hreflang="ast" data-title="Xordania" data-language-autonym="Asturianu" data-language-local-name="asturština" class="interlanguage-link-target">Asturianu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-av mw-list-item"><a href="https://av.wikipedia.org/wiki/%D0%A3%D1%80%D0%B4%D1%83%D0%BD" title="Урдун – avarština" lang="av" hreflang="av" data-title="Урдун" data-language-autonym="Авар" data-language-local-name="avarština" class="interlanguage-link-target">Авар</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-awa mw-list-item"><a href="https://awa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9C%E0%A5%8B%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A1%E0%A4%A8" title="जोर्डन – awadhština" lang="awa" hreflang="awa" data-title="जोर्डन" data-language-autonym="अवधी" data-language-local-name="awadhština" class="interlanguage-link-target">अवधी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-az mw-list-item"><a href="https://az.wikipedia.org/wiki/%C4%B0ordaniya" title="İordaniya – ázerbájdžánština" lang="az" hreflang="az" data-title="İordaniya" data-language-autonym="Azərbaycanca" data-language-local-name="ázerbájdžánština" class="interlanguage-link-target">Azərbaycanca</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-azb mw-list-item"><a href="https://azb.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D9%88%D8%B1%D8%AF%D9%88%D9%86" title="اوردون – South Azerbaijani" lang="azb" hreflang="azb" data-title="اوردون" data-language-autonym="تۆرکجه" data-language-local-name="South Azerbaijani" class="interlanguage-link-target">تۆرکجه</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ba mw-list-item"><a href="https://ba.wikipedia.org/wiki/%D0%98%D0%BE%D1%80%D0%B4%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D1%8F" title="Иордания – baškirština" lang="ba" hreflang="ba" data-title="Иордания" data-language-autonym="Башҡортса" data-language-local-name="baškirština" class="interlanguage-link-target">Башҡортса</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ban mw-list-item"><a href="https://ban.wikipedia.org/wiki/Yordania" title="Yordania – balijština" lang="ban" hreflang="ban" data-title="Yordania" data-language-autonym="Basa Bali" data-language-local-name="balijština" class="interlanguage-link-target">Basa Bali</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bar mw-list-item"><a href="https://bar.wikipedia.org/wiki/Jordanien" title="Jordanien – bavorština" lang="bar" hreflang="bar" data-title="Jordanien" data-language-autonym="Boarisch" data-language-local-name="bavorština" class="interlanguage-link-target">Boarisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bat-smg mw-list-item"><a href="https://bat-smg.wikipedia.org/wiki/Juordan%C4%97j%C4%97" title="Juordanėjė – žemaitština" lang="sgs" hreflang="sgs" data-title="Juordanėjė" data-language-autonym="Žemaitėška" data-language-local-name="žemaitština" class="interlanguage-link-target">Žemaitėška</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bcl mw-list-item"><a href="https://bcl.wikipedia.org/wiki/Yordanya" title="Yordanya – Central Bikol" lang="bcl" hreflang="bcl" data-title="Yordanya" data-language-autonym="Bikol Central" data-language-local-name="Central Bikol" class="interlanguage-link-target">Bikol Central</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be mw-list-item"><a href="https://be.wikipedia.org/wiki/%D0%86%D0%B0%D1%80%D0%B4%D0%B0%D0%BD%D1%96%D1%8F" title="Іарданія – běloruština" lang="be" hreflang="be" data-title="Іарданія" data-language-autonym="Беларуская" data-language-local-name="běloruština" class="interlanguage-link-target">Беларуская</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be-x-old mw-list-item"><a href="https://be-tarask.wikipedia.org/wiki/%D0%AF%D1%80%D0%B4%D0%B0%D0%BD%D1%96%D1%8F" title="Ярданія – Belarusian (Taraškievica orthography)" lang="be-tarask" hreflang="be-tarask" data-title="Ярданія" data-language-autonym="Беларуская (тарашкевіца)" data-language-local-name="Belarusian (Taraškievica orthography)" class="interlanguage-link-target">Беларуская (тарашкевіца)</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bew mw-list-item"><a href="https://bew.wikipedia.org/wiki/Urdun" title="Urdun – batavština" lang="bew" hreflang="bew" data-title="Urdun" data-language-autonym="Betawi" data-language-local-name="batavština" class="interlanguage-link-target">Betawi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bg mw-list-item"><a href="https://bg.wikipedia.org/wiki/%D0%99%D0%BE%D1%80%D0%B4%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D1%8F" title="Йордания – bulharština" lang="bg" hreflang="bg" data-title="Йордания" data-language-autonym="Български" data-language-local-name="bulharština" class="interlanguage-link-target">Български</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bh mw-list-item"><a href="https://bh.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9C%E0%A5%89%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A1%E0%A4%A8" title="जॉर्डन – Bhojpuri" lang="bh" hreflang="bh" data-title="जॉर्डन" data-language-autonym="भोजपुरी" data-language-local-name="Bhojpuri" class="interlanguage-link-target">भोजपुरी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bi mw-list-item"><a href="https://bi.wikipedia.org/wiki/Jordan" title="Jordan – bislamština" lang="bi" hreflang="bi" data-title="Jordan" data-language-autonym="Bislama" data-language-local-name="bislamština" class="interlanguage-link-target">Bislama</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bjn mw-list-item"><a href="https://bjn.wikipedia.org/wiki/Yordania" title="Yordania – bandžarština" lang="bjn" hreflang="bjn" data-title="Yordania" data-language-autonym="Banjar" data-language-local-name="bandžarština" class="interlanguage-link-target">Banjar</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bm mw-list-item"><a href="https://bm.wikipedia.org/wiki/Ordon" title="Ordon – bambarština" lang="bm" hreflang="bm" data-title="Ordon" data-language-autonym="Bamanankan" data-language-local-name="bambarština" class="interlanguage-link-target">Bamanankan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bn mw-list-item"><a href="https://bn.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%9C%E0%A6%B0%E0%A7%8D%E0%A6%A1%E0%A6%BE%E0%A6%A8" title="জর্ডান – bengálština" lang="bn" hreflang="bn" data-title="জর্ডান" data-language-autonym="বাংলা" data-language-local-name="bengálština" class="interlanguage-link-target">বাংলা</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bo mw-list-item"><a href="https://bo.wikipedia.org/wiki/%E0%BD%A2%E0%BE%97%E0%BD%BC%E0%BD%A2%E0%BC%8B%E0%BD%8C%E0%BD%93%E0%BC%8D" title="རྗོར་ཌན། – tibetština" lang="bo" hreflang="bo" data-title="རྗོར་ཌན།" data-language-autonym="བོད་ཡིག" data-language-local-name="tibetština" class="interlanguage-link-target">བོད་ཡིག</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bpy mw-list-item"><a href="https://bpy.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%9C%E0%A6%B0%E0%A7%8D%E0%A6%A1%E0%A6%BE%E0%A6%A8" title="জর্ডান – bišnuprijskomanipurština" lang="bpy" hreflang="bpy" data-title="জর্ডান" data-language-autonym="বিষ্ণুপ্রিয়া মণিপুরী" data-language-local-name="bišnuprijskomanipurština" class="interlanguage-link-target">বিষ্ণুপ্রিয়া মণিপুরী</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-br mw-list-item"><a href="https://br.wikipedia.org/wiki/Jordania" title="Jordania – bretonština" lang="br" hreflang="br" data-title="Jordania" data-language-autonym="Brezhoneg" data-language-local-name="bretonština" class="interlanguage-link-target">Brezhoneg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bs mw-list-item"><a href="https://bs.wikipedia.org/wiki/Jordan" title="Jordan – bosenština" lang="bs" hreflang="bs" data-title="Jordan" data-language-autonym="Bosanski" data-language-local-name="bosenština" class="interlanguage-link-target">Bosanski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bug mw-list-item"><a href="https://bug.wikipedia.org/wiki/%E1%A8%90%E1%A8%9A%E1%A8%91%E1%A8%89%E1%A8%8A%E1%A8%97%E1%A8%95" title="ᨐᨚᨑᨉᨊᨗᨕ – bugiština" lang="bug" hreflang="bug" data-title="ᨐᨚᨑᨉᨊᨗᨕ" data-language-autonym="Basa Ugi" data-language-local-name="bugiština" class="interlanguage-link-target">Basa Ugi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bxr mw-list-item"><a href="https://bxr.wikipedia.org/wiki/%D0%98%D0%BE%D1%80%D0%B4%D0%B0%D0%BD%D0%B8" title="Иордани – Russia Buriat" lang="bxr" hreflang="bxr" data-title="Иордани" data-language-autonym="Буряад" data-language-local-name="Russia Buriat" class="interlanguage-link-target">Буряад</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ca mw-list-item"><a href="https://ca.wikipedia.org/wiki/Jord%C3%A0nia" title="Jordània – katalánština" lang="ca" hreflang="ca" data-title="Jordània" data-language-autonym="Català" data-language-local-name="katalánština" class="interlanguage-link-target">Català</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cbk-zam mw-list-item"><a href="https://cbk-zam.wikipedia.org/wiki/Jordania" title="Jordania – Chavacano" lang="cbk" hreflang="cbk" data-title="Jordania" data-language-autonym="Chavacano de Zamboanga" data-language-local-name="Chavacano" class="interlanguage-link-target">Chavacano de Zamboanga</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cdo mw-list-item"><a href="https://cdo.wikipedia.org/wiki/I%C3%B3k-d%C3%A1ng" title="Iók-dáng – Mindong" lang="cdo" hreflang="cdo" data-title="Iók-dáng" data-language-autonym="閩東語 / Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄" data-language-local-name="Mindong" class="interlanguage-link-target">閩東語 / Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ce mw-list-item"><a href="https://ce.wikipedia.org/wiki/%D0%A3%D1%80%D0%B4%D0%B0%D0%BD" title="Урдан – čečenština" lang="ce" hreflang="ce" data-title="Урдан" data-language-autonym="Нохчийн" data-language-local-name="čečenština" class="interlanguage-link-target">Нохчийн</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ceb mw-list-item"><a href="https://ceb.wikipedia.org/wiki/Hordanya" title="Hordanya – cebuánština" lang="ceb" hreflang="ceb" data-title="Hordanya" data-language-autonym="Cebuano" data-language-local-name="cebuánština" class="interlanguage-link-target">Cebuano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ckb mw-list-item"><a href="https://ckb.wikipedia.org/wiki/%D8%A6%D9%88%D8%B1%D8%AF%D9%86" title="ئوردن – kurdština (sorání)" lang="ckb" hreflang="ckb" data-title="ئوردن" data-language-autonym="کوردی" data-language-local-name="kurdština (sorání)" class="interlanguage-link-target">کوردی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-crh mw-list-item"><a href="https://crh.wikipedia.org/wiki/Urdun" title="Urdun – tatarština (krymská)" lang="crh" hreflang="crh" data-title="Urdun" data-language-autonym="Qırımtatarca" data-language-local-name="tatarština (krymská)" class="interlanguage-link-target">Qırımtatarca</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-csb mw-list-item"><a href="https://csb.wikipedia.org/wiki/Jordani%C3%B4" title="Jordaniô – kašubština" lang="csb" hreflang="csb" data-title="Jordaniô" data-language-autonym="Kaszëbsczi" data-language-local-name="kašubština" class="interlanguage-link-target">Kaszëbsczi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cv mw-list-item"><a href="https://cv.wikipedia.org/wiki/%D0%98%D0%BE%D1%80%D0%B4%D0%B0%D0%BD%D0%B8" title="Иордани – čuvaština" lang="cv" hreflang="cv" data-title="Иордани" data-language-autonym="Чӑвашла" data-language-local-name="čuvaština" class="interlanguage-link-target">Чӑвашла</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cy mw-list-item"><a href="https://cy.wikipedia.org/wiki/Gwlad_Iorddonen" title="Gwlad Iorddonen – velština" lang="cy" hreflang="cy" data-title="Gwlad Iorddonen" data-language-autonym="Cymraeg" data-language-local-name="velština" class="interlanguage-link-target">Cymraeg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-da mw-list-item"><a href="https://da.wikipedia.org/wiki/Jordan" title="Jordan – dánština" lang="da" hreflang="da" data-title="Jordan" data-language-autonym="Dansk" data-language-local-name="dánština" class="interlanguage-link-target">Dansk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dag mw-list-item"><a href="https://dag.wikipedia.org/wiki/Jordan" title="Jordan – Dagbani" lang="dag" hreflang="dag" data-title="Jordan" data-language-autonym="Dagbanli" data-language-local-name="Dagbani" class="interlanguage-link-target">Dagbanli</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-de mw-list-item"><a href="https://de.wikipedia.org/wiki/Jordanien" title="Jordanien – němčina" lang="de" hreflang="de" data-title="Jordanien" data-language-autonym="Deutsch" data-language-local-name="němčina" class="interlanguage-link-target">Deutsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-diq mw-list-item"><a href="https://diq.wikipedia.org/wiki/Urdun" title="Urdun – Zazaki" lang="diq" hreflang="diq" data-title="Urdun" data-language-autonym="Zazaki" data-language-local-name="Zazaki" class="interlanguage-link-target">Zazaki</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dsb mw-list-item"><a href="https://dsb.wikipedia.org/wiki/Jordaniska" title="Jordaniska – dolnolužická srbština" lang="dsb" hreflang="dsb" data-title="Jordaniska" data-language-autonym="Dolnoserbski" data-language-local-name="dolnolužická srbština" class="interlanguage-link-target">Dolnoserbski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dtp mw-list-item"><a href="https://dtp.wikipedia.org/wiki/Jordan" title="Jordan – kadazandusunština" lang="dtp" hreflang="dtp" data-title="Jordan" data-language-autonym="Kadazandusun" data-language-local-name="kadazandusunština" class="interlanguage-link-target">Kadazandusun</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dty mw-list-item"><a href="https://dty.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9C%E0%A5%8B%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A1%E0%A4%A8" title="जोर्डन – Doteli" lang="dty" hreflang="dty" data-title="जोर्डन" data-language-autonym="डोटेली" data-language-local-name="Doteli" class="interlanguage-link-target">डोटेली</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dv mw-list-item"><a href="https://dv.wikipedia.org/wiki/%DE%87%DE%AA%DE%83%DE%AA%DE%8B%DE%AA%DE%82%DE%B0" title="އުރުދުން – maledivština" lang="dv" hreflang="dv" data-title="އުރުދުން" data-language-autonym="ދިވެހިބަސް" data-language-local-name="maledivština" class="interlanguage-link-target">ދިވެހިބަސް</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-el mw-list-item"><a href="https://el.wikipedia.org/wiki/%CE%99%CE%BF%CF%81%CE%B4%CE%B1%CE%BD%CE%AF%CE%B1" title="Ιορδανία – řečtina" lang="el" hreflang="el" data-title="Ιορδανία" data-language-autonym="Ελληνικά" data-language-local-name="řečtina" class="interlanguage-link-target">Ελληνικά</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-en badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Jordan" title="Jordan – angličtina" lang="en" hreflang="en" data-title="Jordan" data-language-autonym="English" data-language-local-name="angličtina" class="interlanguage-link-target">English</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eo mw-list-item"><a href="https://eo.wikipedia.org/wiki/Jordanio" title="Jordanio – esperanto" lang="eo" hreflang="eo" data-title="Jordanio" data-language-autonym="Esperanto" data-language-local-name="esperanto" class="interlanguage-link-target">Esperanto</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-es mw-list-item"><a href="https://es.wikipedia.org/wiki/Jordania" title="Jordania – španělština" lang="es" hreflang="es" data-title="Jordania" data-language-autonym="Español" data-language-local-name="španělština" class="interlanguage-link-target">Español</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-et mw-list-item"><a href="https://et.wikipedia.org/wiki/Jordaania" title="Jordaania – estonština" lang="et" hreflang="et" data-title="Jordaania" data-language-autonym="Eesti" data-language-local-name="estonština" class="interlanguage-link-target">Eesti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eu mw-list-item"><a href="https://eu.wikipedia.org/wiki/Jordania" title="Jordania – baskičtina" lang="eu" hreflang="eu" data-title="Jordania" data-language-autonym="Euskara" data-language-local-name="baskičtina" class="interlanguage-link-target">Euskara</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ext mw-list-item"><a href="https://ext.wikipedia.org/wiki/Jordania" title="Jordania – extremadurština" lang="ext" hreflang="ext" data-title="Jordania" data-language-autonym="Estremeñu" data-language-local-name="extremadurština" class="interlanguage-link-target">Estremeñu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fa mw-list-item"><a href="https://fa.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D8%B1%D8%AF%D9%86" title="اردن – perština" lang="fa" hreflang="fa" data-title="اردن" data-language-autonym="فارسی" data-language-local-name="perština" class="interlanguage-link-target">فارسی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ff mw-list-item"><a href="https://ff.wikipedia.org/wiki/Leydi_Jordan" title="Leydi Jordan – fulbština" lang="ff" hreflang="ff" data-title="Leydi Jordan" data-language-autonym="Fulfulde" data-language-local-name="fulbština" class="interlanguage-link-target">Fulfulde</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fi badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://fi.wikipedia.org/wiki/Jordania" title="Jordania – finština" lang="fi" hreflang="fi" data-title="Jordania" data-language-autonym="Suomi" data-language-local-name="finština" class="interlanguage-link-target">Suomi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fiu-vro mw-list-item"><a href="https://fiu-vro.wikipedia.org/wiki/Jordaania" title="Jordaania – võruština" lang="vro" hreflang="vro" data-title="Jordaania" data-language-autonym="Võro" data-language-local-name="võruština" class="interlanguage-link-target">Võro</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fo mw-list-item"><a href="https://fo.wikipedia.org/wiki/Jordan" title="Jordan – faerština" lang="fo" hreflang="fo" data-title="Jordan" data-language-autonym="Føroyskt" data-language-local-name="faerština" class="interlanguage-link-target">Føroyskt</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fr mw-list-item"><a href="https://fr.wikipedia.org/wiki/Jordanie" title="Jordanie – francouzština" lang="fr" hreflang="fr" data-title="Jordanie" data-language-autonym="Français" data-language-local-name="francouzština" class="interlanguage-link-target">Français</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-frp mw-list-item"><a href="https://frp.wikipedia.org/wiki/Jordania" title="Jordania – franko-provensálština" lang="frp" hreflang="frp" data-title="Jordania" data-language-autonym="Arpetan" data-language-local-name="franko-provensálština" class="interlanguage-link-target">Arpetan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-frr mw-list-item"><a href="https://frr.wikipedia.org/wiki/Jordaanien" title="Jordaanien – fríština (severní)" lang="frr" hreflang="frr" data-title="Jordaanien" data-language-autonym="Nordfriisk" data-language-local-name="fríština (severní)" class="interlanguage-link-target">Nordfriisk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fy mw-list-item"><a href="https://fy.wikipedia.org/wiki/Jordaanje" title="Jordaanje – fríština (západní)" lang="fy" hreflang="fy" data-title="Jordaanje" data-language-autonym="Frysk" data-language-local-name="fríština (západní)" class="interlanguage-link-target">Frysk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ga mw-list-item"><a href="https://ga.wikipedia.org/wiki/An_Iord%C3%A1in" title="An Iordáin – irština" lang="ga" hreflang="ga" data-title="An Iordáin" data-language-autonym="Gaeilge" data-language-local-name="irština" class="interlanguage-link-target">Gaeilge</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gag mw-list-item"><a href="https://gag.wikipedia.org/wiki/%C4%B0ordaniya" title="İordaniya – gagauzština" lang="gag" hreflang="gag" data-title="İordaniya" data-language-autonym="Gagauz" data-language-local-name="gagauzština" class="interlanguage-link-target">Gagauz</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gcr mw-list-item"><a href="https://gcr.wikipedia.org/wiki/Jordani" title="Jordani – Guianan Creole" lang="gcr" hreflang="gcr" data-title="Jordani" data-language-autonym="Kriyòl gwiyannen" data-language-local-name="Guianan Creole" class="interlanguage-link-target">Kriyòl gwiyannen</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gd mw-list-item"><a href="https://gd.wikipedia.org/wiki/I%C3%B2rdan_(d%C3%B9thaich)" title="Iòrdan (dùthaich) – skotská gaelština" lang="gd" hreflang="gd" data-title="Iòrdan (dùthaich)" data-language-autonym="Gàidhlig" data-language-local-name="skotská gaelština" class="interlanguage-link-target">Gàidhlig</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gl mw-list-item"><a href="https://gl.wikipedia.org/wiki/Xordania" title="Xordania – galicijština" lang="gl" hreflang="gl" data-title="Xordania" data-language-autonym="Galego" data-language-local-name="galicijština" class="interlanguage-link-target">Galego</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gn mw-list-item"><a href="https://gn.wikipedia.org/wiki/Horyt%C3%A1%C3%B1a" title="Horytáña – guaranština" lang="gn" hreflang="gn" data-title="Horytáña" data-language-autonym="Avañe'ẽ" data-language-local-name="guaranština" class="interlanguage-link-target">Avañe'ẽ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gom mw-list-item"><a href="https://gom.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9C%E0%A5%89%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A1%E0%A4%A8" title="जॉर्डन – konkánština (Goa)" lang="gom" hreflang="gom" data-title="जॉर्डन" data-language-autonym="गोंयची कोंकणी / Gõychi Konknni" data-language-local-name="konkánština (Goa)" class="interlanguage-link-target">गोंयची कोंकणी / Gõychi Konknni</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gor mw-list-item"><a href="https://gor.wikipedia.org/wiki/Yordania" title="Yordania – gorontalo" lang="gor" hreflang="gor" data-title="Yordania" data-language-autonym="Bahasa Hulontalo" data-language-local-name="gorontalo" class="interlanguage-link-target">Bahasa Hulontalo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gu mw-list-item"><a href="https://gu.wikipedia.org/wiki/%E0%AA%9C%E0%AB%89%E0%AA%B0%E0%AB%8D%E0%AA%A1%E0%AA%A8" title="જૉર્ડન – gudžarátština" lang="gu" hreflang="gu" data-title="જૉર્ડન" data-language-autonym="ગુજરાતી" data-language-local-name="gudžarátština" class="interlanguage-link-target">ગુજરાતી</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gv mw-list-item"><a href="https://gv.wikipedia.org/wiki/Yn_Jordaan" title="Yn Jordaan – manština" lang="gv" hreflang="gv" data-title="Yn Jordaan" data-language-autonym="Gaelg" data-language-local-name="manština" class="interlanguage-link-target">Gaelg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ha mw-list-item"><a href="https://ha.wikipedia.org/wiki/Jodan" title="Jodan – hauština" lang="ha" hreflang="ha" data-title="Jodan" data-language-autonym="Hausa" data-language-local-name="hauština" class="interlanguage-link-target">Hausa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hak mw-list-item"><a href="https://hak.wikipedia.org/wiki/Yok-tan" title="Yok-tan – čínština (dialekty Hakka)" lang="hak" hreflang="hak" data-title="Yok-tan" data-language-autonym="客家語 / Hak-kâ-ngî" data-language-local-name="čínština (dialekty Hakka)" class="interlanguage-link-target">客家語 / Hak-kâ-ngî</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-haw mw-list-item"><a href="https://haw.wikipedia.org/wiki/Iored%C4%81ne" title="Ioredāne – havajština" lang="haw" hreflang="haw" data-title="Ioredāne" data-language-autonym="Hawaiʻi" data-language-local-name="havajština" class="interlanguage-link-target">Hawaiʻi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-he mw-list-item"><a href="https://he.wikipedia.org/wiki/%D7%99%D7%A8%D7%93%D7%9F" title="ירדן – hebrejština" lang="he" hreflang="he" data-title="ירדן" data-language-autonym="עברית" data-language-local-name="hebrejština" class="interlanguage-link-target">עברית</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hi mw-list-item"><a href="https://hi.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9C%E0%A5%89%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A1%E0%A4%A8" title="जॉर्डन – hindština" lang="hi" hreflang="hi" data-title="जॉर्डन" data-language-autonym="हिन्दी" data-language-local-name="hindština" class="interlanguage-link-target">हिन्दी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hif mw-list-item"><a href="https://hif.wikipedia.org/wiki/Jordan" title="Jordan – hindština (Fidži)" lang="hif" hreflang="hif" data-title="Jordan" data-language-autonym="Fiji Hindi" data-language-local-name="hindština (Fidži)" class="interlanguage-link-target">Fiji Hindi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hr mw-list-item"><a href="https://hr.wikipedia.org/wiki/Jordan" title="Jordan – chorvatština" lang="hr" hreflang="hr" data-title="Jordan" data-language-autonym="Hrvatski" data-language-local-name="chorvatština" class="interlanguage-link-target">Hrvatski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hsb mw-list-item"><a href="https://hsb.wikipedia.org/wiki/Jordaniska" title="Jordaniska – hornolužická srbština" lang="hsb" hreflang="hsb" data-title="Jordaniska" data-language-autonym="Hornjoserbsce" data-language-local-name="hornolužická srbština" class="interlanguage-link-target">Hornjoserbsce</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ht mw-list-item"><a href="https://ht.wikipedia.org/wiki/J%C3%B2dani" title="Jòdani – haitština" lang="ht" hreflang="ht" data-title="Jòdani" data-language-autonym="Kreyòl ayisyen" data-language-local-name="haitština" class="interlanguage-link-target">Kreyòl ayisyen</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hu mw-list-item"><a href="https://hu.wikipedia.org/wiki/Jord%C3%A1nia" title="Jordánia – maďarština" lang="hu" hreflang="hu" data-title="Jordánia" data-language-autonym="Magyar" data-language-local-name="maďarština" class="interlanguage-link-target">Magyar</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hy mw-list-item"><a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D5%80%D5%B8%D6%80%D5%A4%D5%A1%D5%B6%D5%A1%D5%B6" title="Հորդանան – arménština" lang="hy" hreflang="hy" data-title="Հորդանան" data-language-autonym="Հայերեն" data-language-local-name="arménština" class="interlanguage-link-target">Հայերեն</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hyw mw-list-item"><a href="https://hyw.wikipedia.org/wiki/%D5%85%D5%B8%D6%80%D5%A4%D5%A1%D5%B6%D5%A1%D5%B6" title="Յորդանան – Western Armenian" lang="hyw" hreflang="hyw" data-title="Յորդանան" data-language-autonym="Արեւմտահայերէն" data-language-local-name="Western Armenian" class="interlanguage-link-target">Արեւմտահայերէն</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ia mw-list-item"><a href="https://ia.wikipedia.org/wiki/Jordania" title="Jordania – interlingua" lang="ia" hreflang="ia" data-title="Jordania" data-language-autonym="Interlingua" data-language-local-name="interlingua" class="interlanguage-link-target">Interlingua</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-id mw-list-item"><a href="https://id.wikipedia.org/wiki/Yordania" title="Yordania – indonéština" lang="id" hreflang="id" data-title="Yordania" data-language-autonym="Bahasa Indonesia" data-language-local-name="indonéština" class="interlanguage-link-target">Bahasa Indonesia</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ie mw-list-item"><a href="https://ie.wikipedia.org/wiki/Jordania" title="Jordania – interlingue" lang="ie" hreflang="ie" data-title="Jordania" data-language-autonym="Interlingue" data-language-local-name="interlingue" class="interlanguage-link-target">Interlingue</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ig mw-list-item"><a href="https://ig.wikipedia.org/wiki/J%E1%BB%8Ddan" title="Jọdan – igboština" lang="ig" hreflang="ig" data-title="Jọdan" data-language-autonym="Igbo" data-language-local-name="igboština" class="interlanguage-link-target">Igbo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ilo mw-list-item"><a href="https://ilo.wikipedia.org/wiki/Hordania" title="Hordania – ilokánština" lang="ilo" hreflang="ilo" data-title="Hordania" data-language-autonym="Ilokano" data-language-local-name="ilokánština" class="interlanguage-link-target">Ilokano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-io mw-list-item"><a href="https://io.wikipedia.org/wiki/Jordania" title="Jordania – ido" lang="io" hreflang="io" data-title="Jordania" data-language-autonym="Ido" data-language-local-name="ido" class="interlanguage-link-target">Ido</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-is mw-list-item"><a href="https://is.wikipedia.org/wiki/J%C3%B3rdan%C3%ADa" title="Jórdanía – islandština" lang="is" hreflang="is" data-title="Jórdanía" data-language-autonym="Íslenska" data-language-local-name="islandština" class="interlanguage-link-target">Íslenska</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-it mw-list-item"><a href="https://it.wikipedia.org/wiki/Giordania" title="Giordania – italština" lang="it" hreflang="it" data-title="Giordania" data-language-autonym="Italiano" data-language-local-name="italština" class="interlanguage-link-target">Italiano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ja mw-list-item"><a href="https://ja.wikipedia.org/wiki/%E3%83%A8%E3%83%AB%E3%83%80%E3%83%B3" title="ヨルダン – japonština" lang="ja" hreflang="ja" data-title="ヨルダン" data-language-autonym="日本語" data-language-local-name="japonština" class="interlanguage-link-target">日本語</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jam mw-list-item"><a href="https://jam.wikipedia.org/wiki/Jaadn" title="Jaadn – jamajská kreolština" lang="jam" hreflang="jam" data-title="Jaadn" data-language-autonym="Patois" data-language-local-name="jamajská kreolština" class="interlanguage-link-target">Patois</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jbo mw-list-item"><a href="https://jbo.wikipedia.org/wiki/jorgu%27e" title="jorgu'e – lojban" lang="jbo" hreflang="jbo" data-title="jorgu'e" data-language-autonym="La .lojban." data-language-local-name="lojban" class="interlanguage-link-target">La .lojban.</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jv mw-list-item"><a href="https://jv.wikipedia.org/wiki/Yordania" title="Yordania – javánština" lang="jv" hreflang="jv" data-title="Yordania" data-language-autonym="Jawa" data-language-local-name="javánština" class="interlanguage-link-target">Jawa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ka mw-list-item"><a href="https://ka.wikipedia.org/wiki/%E1%83%98%E1%83%9D%E1%83%A0%E1%83%93%E1%83%90%E1%83%9C%E1%83%98%E1%83%90" title="იორდანია – gruzínština" lang="ka" hreflang="ka" data-title="იორდანია" data-language-autonym="ქართული" data-language-local-name="gruzínština" class="interlanguage-link-target">ქართული</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kaa mw-list-item"><a href="https://kaa.wikipedia.org/wiki/Iordaniya" title="Iordaniya – karakalpačtina" lang="kaa" hreflang="kaa" data-title="Iordaniya" data-language-autonym="Qaraqalpaqsha" data-language-local-name="karakalpačtina" class="interlanguage-link-target">Qaraqalpaqsha</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kab mw-list-item"><a href="https://kab.wikipedia.org/wiki/Urdun" title="Urdun – kabylština" lang="kab" hreflang="kab" data-title="Urdun" data-language-autonym="Taqbaylit" data-language-local-name="kabylština" class="interlanguage-link-target">Taqbaylit</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kbd mw-list-item"><a href="https://kbd.wikipedia.org/wiki/%D0%99%D0%BE%D1%80%D0%B4%D0%B0%D0%BD" title="Йордан – kabardinština" lang="kbd" hreflang="kbd" data-title="Йордан" data-language-autonym="Адыгэбзэ" data-language-local-name="kabardinština" class="interlanguage-link-target">Адыгэбзэ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kbp mw-list-item"><a href="https://kbp.wikipedia.org/wiki/Z%C9%94%C9%94rdaanii" title="Zɔɔrdaanii – Kabiye" lang="kbp" hreflang="kbp" data-title="Zɔɔrdaanii" data-language-autonym="Kabɩyɛ" data-language-local-name="Kabiye" class="interlanguage-link-target">Kabɩyɛ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kcg mw-list-item"><a href="https://kcg.wikipedia.org/wiki/Urdun" title="Urdun – tyap" lang="kcg" hreflang="kcg" data-title="Urdun" data-language-autonym="Tyap" data-language-local-name="tyap" class="interlanguage-link-target">Tyap</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kg mw-list-item"><a href="https://kg.wikipedia.org/wiki/Jordan" title="Jordan – konžština" lang="kg" hreflang="kg" data-title="Jordan" data-language-autonym="Kongo" data-language-local-name="konžština" class="interlanguage-link-target">Kongo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kge mw-list-item"><a href="https://kge.wikipedia.org/wiki/Yordania" title="Yordania – Komering" lang="kge" hreflang="kge" data-title="Yordania" data-language-autonym="Kumoring" data-language-local-name="Komering" class="interlanguage-link-target">Kumoring</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ki mw-list-item"><a href="https://ki.wikipedia.org/wiki/Jordan" title="Jordan – kikujština" lang="ki" hreflang="ki" data-title="Jordan" data-language-autonym="Gĩkũyũ" data-language-local-name="kikujština" class="interlanguage-link-target">Gĩkũyũ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kk mw-list-item"><a href="https://kk.wikipedia.org/wiki/%D0%98%D0%BE%D1%80%D0%B4%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D1%8F" title="Иордания – kazaština" lang="kk" hreflang="kk" data-title="Иордания" data-language-autonym="Қазақша" data-language-local-name="kazaština" class="interlanguage-link-target">Қазақша</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-km mw-list-item"><a href="https://km.wikipedia.org/wiki/%E1%9E%A0%E1%9F%92%E1%9E%9F%E1%9E%80%E1%9E%8A%E1%9E%B6%E1%9E%93%E1%9E%B8" title="ហ្សកដានី – khmérština" lang="km" hreflang="km" data-title="ហ្សកដានី" data-language-autonym="ភាសាខ្មែរ" data-language-local-name="khmérština" class="interlanguage-link-target">ភាសាខ្មែរ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kn mw-list-item"><a href="https://kn.wikipedia.org/wiki/%E0%B2%9C%E0%B3%8B%E0%B2%B0%E0%B3%8D%E0%B2%A1%E0%B2%BE%E0%B2%A8%E0%B3%8D" title="ಜೋರ್ಡಾನ್ – kannadština" lang="kn" hreflang="kn" data-title="ಜೋರ್ಡಾನ್" data-language-autonym="ಕನ್ನಡ" data-language-local-name="kannadština" class="interlanguage-link-target">ಕನ್ನಡ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ko mw-list-item"><a href="https://ko.wikipedia.org/wiki/%EC%9A%94%EB%A5%B4%EB%8B%A8" title="요르단 – korejština" lang="ko" hreflang="ko" data-title="요르단" data-language-autonym="한국어" data-language-local-name="korejština" class="interlanguage-link-target">한국어</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-krc mw-list-item"><a href="https://krc.wikipedia.org/wiki/%D0%98%D0%BE%D1%80%D0%B4%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D1%8F" title="Иордания – karačajevo-balkarština" lang="krc" hreflang="krc" data-title="Иордания" data-language-autonym="Къарачай-малкъар" data-language-local-name="karačajevo-balkarština" class="interlanguage-link-target">Къарачай-малкъар</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ks mw-list-item"><a href="https://ks.wikipedia.org/wiki/%D8%AC%D9%88%D8%B1%DA%88%D9%86" title="جورڈن – kašmírština" lang="ks" hreflang="ks" data-title="جورڈن" data-language-autonym="कॉशुर / کٲشُر" data-language-local-name="kašmírština" class="interlanguage-link-target">कॉशुर / کٲشُر</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ku mw-list-item"><a href="https://ku.wikipedia.org/wiki/Urdun" title="Urdun – kurdština" lang="ku" hreflang="ku" data-title="Urdun" data-language-autonym="Kurdî" data-language-local-name="kurdština" class="interlanguage-link-target">Kurdî</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kv mw-list-item"><a href="https://kv.wikipedia.org/wiki/%D0%98%D0%BE%D1%80%D0%B4%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D1%8F" title="Иордания – komijština" lang="kv" hreflang="kv" data-title="Иордания" data-language-autonym="Коми" data-language-local-name="komijština" class="interlanguage-link-target">Коми</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kw mw-list-item"><a href="https://kw.wikipedia.org/wiki/Jordan" title="Jordan – kornština" lang="kw" hreflang="kw" data-title="Jordan" data-language-autonym="Kernowek" data-language-local-name="kornština" class="interlanguage-link-target">Kernowek</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ky mw-list-item"><a href="https://ky.wikipedia.org/wiki/%D0%98%D0%BE%D1%80%D0%B4%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D1%8F" title="Иордания – kyrgyzština" lang="ky" hreflang="ky" data-title="Иордания" data-language-autonym="Кыргызча" data-language-local-name="kyrgyzština" class="interlanguage-link-target">Кыргызча</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-la mw-list-item"><a href="https://la.wikipedia.org/wiki/Iordania" title="Iordania – latina" lang="la" hreflang="la" data-title="Iordania" data-language-autonym="Latina" data-language-local-name="latina" class="interlanguage-link-target">Latina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lb mw-list-item"><a href="https://lb.wikipedia.org/wiki/Jordanien" title="Jordanien – lucemburština" lang="lb" hreflang="lb" data-title="Jordanien" data-language-autonym="Lëtzebuergesch" data-language-local-name="lucemburština" class="interlanguage-link-target">Lëtzebuergesch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lez mw-list-item"><a href="https://lez.wikipedia.org/wiki/%D0%98%D0%BE%D1%80%D0%B4%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D1%8F" title="Иордания – lezginština" lang="lez" hreflang="lez" data-title="Иордания" data-language-autonym="Лезги" data-language-local-name="lezginština" class="interlanguage-link-target">Лезги</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lfn mw-list-item"><a href="https://lfn.wikipedia.org/wiki/Urdun" title="Urdun – lingua franca nova" lang="lfn" hreflang="lfn" data-title="Urdun" data-language-autonym="Lingua Franca Nova" data-language-local-name="lingua franca nova" class="interlanguage-link-target">Lingua Franca Nova</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-li mw-list-item"><a href="https://li.wikipedia.org/wiki/Jordani%C3%AB" title="Jordanië – limburština" lang="li" hreflang="li" data-title="Jordanië" data-language-autonym="Limburgs" data-language-local-name="limburština" class="interlanguage-link-target">Limburgs</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lij mw-list-item"><a href="https://lij.wikipedia.org/wiki/Giordannia" title="Giordannia – ligurština" lang="lij" hreflang="lij" data-title="Giordannia" data-language-autonym="Ligure" data-language-local-name="ligurština" class="interlanguage-link-target">Ligure</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lld mw-list-item"><a href="https://lld.wikipedia.org/wiki/Iordania" title="Iordania – Ladin" lang="lld" hreflang="lld" data-title="Iordania" data-language-autonym="Ladin" data-language-local-name="Ladin" class="interlanguage-link-target">Ladin</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lmo mw-list-item"><a href="https://lmo.wikipedia.org/wiki/Giurdania" title="Giurdania – lombardština" lang="lmo" hreflang="lmo" data-title="Giurdania" data-language-autonym="Lombard" data-language-local-name="lombardština" class="interlanguage-link-target">Lombard</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ln mw-list-item"><a href="https://ln.wikipedia.org/wiki/Zordan%C3%AD" title="Zordaní – lingalština" lang="ln" hreflang="ln" data-title="Zordaní" data-language-autonym="Lingála" data-language-local-name="lingalština" class="interlanguage-link-target">Lingála</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lt mw-list-item"><a href="https://lt.wikipedia.org/wiki/Jordanija" title="Jordanija – litevština" lang="lt" hreflang="lt" data-title="Jordanija" data-language-autonym="Lietuvių" data-language-local-name="litevština" class="interlanguage-link-target">Lietuvių</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lv mw-list-item"><a href="https://lv.wikipedia.org/wiki/Jord%C4%81nija" title="Jordānija – lotyština" lang="lv" hreflang="lv" data-title="Jordānija" data-language-autonym="Latviešu" data-language-local-name="lotyština" class="interlanguage-link-target">Latviešu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mad mw-list-item"><a href="https://mad.wikipedia.org/wiki/Yordania" title="Yordania – madurština" lang="mad" hreflang="mad" data-title="Yordania" data-language-autonym="Madhurâ" data-language-local-name="madurština" class="interlanguage-link-target">Madhurâ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mai mw-list-item"><a href="https://mai.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9C%E0%A5%8B%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A1%E0%A4%A8" title="जोर्डन – maithiliština" lang="mai" hreflang="mai" data-title="जोर्डन" data-language-autonym="मैथिली" data-language-local-name="maithiliština" class="interlanguage-link-target">मैथिली</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mdf mw-list-item"><a href="https://mdf.wikipedia.org/wiki/%D0%98%D0%BE%D1%80%D0%B4%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D1%8F" title="Иордания – mokšanština" lang="mdf" hreflang="mdf" data-title="Иордания" data-language-autonym="Мокшень" data-language-local-name="mokšanština" class="interlanguage-link-target">Мокшень</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mg mw-list-item"><a href="https://mg.wikipedia.org/wiki/J%C3%B4rdania" title="Jôrdania – malgaština" lang="mg" hreflang="mg" data-title="Jôrdania" data-language-autonym="Malagasy" data-language-local-name="malgaština" class="interlanguage-link-target">Malagasy</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mi mw-list-item"><a href="https://mi.wikipedia.org/wiki/H%C5%8Drano" title="Hōrano – maorština" lang="mi" hreflang="mi" data-title="Hōrano" data-language-autonym="Māori" data-language-local-name="maorština" class="interlanguage-link-target">Māori</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-min mw-list-item"><a href="https://min.wikipedia.org/wiki/Yordania" title="Yordania – minangkabau" lang="min" hreflang="min" data-title="Yordania" data-language-autonym="Minangkabau" data-language-local-name="minangkabau" class="interlanguage-link-target">Minangkabau</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mk mw-list-item"><a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%88%D0%BE%D1%80%D0%B4%D0%B0%D0%BD" title="Јордан – makedonština" lang="mk" hreflang="mk" data-title="Јордан" data-language-autonym="Македонски" data-language-local-name="makedonština" class="interlanguage-link-target">Македонски</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ml mw-list-item"><a href="https://ml.wikipedia.org/wiki/%E0%B4%9C%E0%B5%8B%E0%B5%BC%E0%B4%A6%E0%B4%BE%E0%B5%BB" title="ജോർദാൻ – malajálamština" lang="ml" hreflang="ml" data-title="ജോർദാൻ" data-language-autonym="മലയാളം" data-language-local-name="malajálamština" class="interlanguage-link-target">മലയാളം</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mn mw-list-item"><a href="https://mn.wikipedia.org/wiki/%D0%99%D0%BE%D1%80%D0%B4%D0%B0%D0%BD" title="Йордан – mongolština" lang="mn" hreflang="mn" data-title="Йордан" data-language-autonym="Монгол" data-language-local-name="mongolština" class="interlanguage-link-target">Монгол</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mni mw-list-item"><a href="https://mni.wikipedia.org/wiki/%EA%AF%96%EA%AF%A3%EA%AF%94%EA%AF%97%EA%AF%9F" title="ꯖꯣꯔꯗꯟ – manipurština" lang="mni" hreflang="mni" data-title="ꯖꯣꯔꯗꯟ" data-language-autonym="ꯃꯤꯇꯩ ꯂꯣꯟ" data-language-local-name="manipurština" class="interlanguage-link-target">ꯃꯤꯇꯩ ꯂꯣꯟ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mr mw-list-item"><a href="https://mr.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9C%E0%A5%89%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A1%E0%A4%A8" title="जॉर्डन – maráthština" lang="mr" hreflang="mr" data-title="जॉर्डन" data-language-autonym="मराठी" data-language-local-name="maráthština" class="interlanguage-link-target">मराठी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ms mw-list-item"><a href="https://ms.wikipedia.org/wiki/Jordan" title="Jordan – malajština" lang="ms" hreflang="ms" data-title="Jordan" data-language-autonym="Bahasa Melayu" data-language-local-name="malajština" class="interlanguage-link-target">Bahasa Melayu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mt mw-list-item"><a href="https://mt.wikipedia.org/wiki/%C4%A0ordan" title="Ġordan – maltština" lang="mt" hreflang="mt" data-title="Ġordan" data-language-autonym="Malti" data-language-local-name="maltština" class="interlanguage-link-target">Malti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mwl mw-list-item"><a href="https://mwl.wikipedia.org/wiki/Jord%C3%A1nia" title="Jordánia – mirandština" lang="mwl" hreflang="mwl" data-title="Jordánia" data-language-autonym="Mirandés" data-language-local-name="mirandština" class="interlanguage-link-target">Mirandés</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-my mw-list-item"><a href="https://my.wikipedia.org/wiki/%E1%80%82%E1%80%BB%E1%80%B1%E1%80%AC%E1%80%BA%E1%80%92%E1%80%94%E1%80%BA%E1%80%94%E1%80%AD%E1%80%AF%E1%80%84%E1%80%BA%E1%80%84%E1%80%B6" title="ဂျော်ဒန်နိုင်ငံ – barmština" lang="my" hreflang="my" data-title="ဂျော်ဒန်နိုင်ငံ" data-language-autonym="မြန်မာဘာသာ" data-language-local-name="barmština" class="interlanguage-link-target">မြန်မာဘာသာ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mzn mw-list-item"><a href="https://mzn.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D9%88%D8%B1%D8%AF%D9%88%D9%86" title="اوردون – mázandaránština" lang="mzn" hreflang="mzn" data-title="اوردون" data-language-autonym="مازِرونی" data-language-local-name="mázandaránština" class="interlanguage-link-target">مازِرونی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nap mw-list-item"><a href="https://nap.wikipedia.org/wiki/Giurdania" title="Giurdania – neapolština" lang="nap" hreflang="nap" data-title="Giurdania" data-language-autonym="Napulitano" data-language-local-name="neapolština" class="interlanguage-link-target">Napulitano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nds mw-list-item"><a href="https://nds.wikipedia.org/wiki/Jordanien" title="Jordanien – dolnoněmčina" lang="nds" hreflang="nds" data-title="Jordanien" data-language-autonym="Plattdüütsch" data-language-local-name="dolnoněmčina" class="interlanguage-link-target">Plattdüütsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ne mw-list-item"><a href="https://ne.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9C%E0%A5%8B%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A1%E0%A4%A8" title="जोर्डन – nepálština" lang="ne" hreflang="ne" data-title="जोर्डन" data-language-autonym="नेपाली" data-language-local-name="nepálština" class="interlanguage-link-target">नेपाली</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-new mw-list-item"><a href="https://new.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9C%E0%A5%8B%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A6%E0%A4%A8" title="जोर्दन – névárština" lang="new" hreflang="new" data-title="जोर्दन" data-language-autonym="नेपाल भाषा" data-language-local-name="névárština" class="interlanguage-link-target">नेपाल भाषा</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nl mw-list-item"><a href="https://nl.wikipedia.org/wiki/Jordani%C3%AB" title="Jordanië – nizozemština" lang="nl" hreflang="nl" data-title="Jordanië" data-language-autonym="Nederlands" data-language-local-name="nizozemština" class="interlanguage-link-target">Nederlands</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nn mw-list-item"><a href="https://nn.wikipedia.org/wiki/Jordan" title="Jordan – norština (nynorsk)" lang="nn" hreflang="nn" data-title="Jordan" data-language-autonym="Norsk nynorsk" data-language-local-name="norština (nynorsk)" class="interlanguage-link-target">Norsk nynorsk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-no mw-list-item"><a href="https://no.wikipedia.org/wiki/Jordan" title="Jordan – norština (bokmål)" lang="nb" hreflang="nb" data-title="Jordan" data-language-autonym="Norsk bokmål" data-language-local-name="norština (bokmål)" class="interlanguage-link-target">Norsk bokmål</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nov mw-list-item"><a href="https://nov.wikipedia.org/wiki/Jordan" title="Jordan – novial" lang="nov" hreflang="nov" data-title="Jordan" data-language-autonym="Novial" data-language-local-name="novial" class="interlanguage-link-target">Novial</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nv mw-list-item"><a href="https://nv.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1%C3%A1l%C3%ADn%C3%ADb%C4%85%C4%85h_%C3%81s%C3%A1%C3%AD_Dine%CA%BC%C3%A9_Bik%C3%A9yah" title="Náálíníbąąh Ásáí Dineʼé Bikéyah – navažština" lang="nv" hreflang="nv" data-title="Náálíníbąąh Ásáí Dineʼé Bikéyah" data-language-autonym="Diné bizaad" data-language-local-name="navažština" class="interlanguage-link-target">Diné bizaad</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-oc mw-list-item"><a href="https://oc.wikipedia.org/wiki/Jordania" title="Jordania – okcitánština" lang="oc" hreflang="oc" data-title="Jordania" data-language-autonym="Occitan" data-language-local-name="okcitánština" class="interlanguage-link-target">Occitan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-olo mw-list-item"><a href="https://olo.wikipedia.org/wiki/Jordanii" title="Jordanii – Livvi-Karelian" lang="olo" hreflang="olo" data-title="Jordanii" data-language-autonym="Livvinkarjala" data-language-local-name="Livvi-Karelian" class="interlanguage-link-target">Livvinkarjala</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-om mw-list-item"><a href="https://om.wikipedia.org/wiki/Joordaan" title="Joordaan – oromština" lang="om" hreflang="om" data-title="Joordaan" data-language-autonym="Oromoo" data-language-local-name="oromština" class="interlanguage-link-target">Oromoo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-or mw-list-item"><a href="https://or.wikipedia.org/wiki/%E0%AC%9C%E0%AD%8B%E0%AC%B0%E0%AD%8D%E0%AC%A1%E0%AC%BE%E0%AC%A8" title="ଜୋର୍ଡାନ – urijština" lang="or" hreflang="or" data-title="ଜୋର୍ଡାନ" data-language-autonym="ଓଡ଼ିଆ" data-language-local-name="urijština" class="interlanguage-link-target">ଓଡ଼ିଆ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-os mw-list-item"><a href="https://os.wikipedia.org/wiki/%D0%98%D0%BE%D1%80%D0%B4%D0%B0%D0%BD%D0%B8" title="Иордани – osetština" lang="os" hreflang="os" data-title="Иордани" data-language-autonym="Ирон" data-language-local-name="osetština" class="interlanguage-link-target">Ирон</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pa mw-list-item"><a href="https://pa.wikipedia.org/wiki/%E0%A8%9C%E0%A8%BE%E0%A8%B0%E0%A8%A1%E0%A8%A8" title="ਜਾਰਡਨ – paňdžábština" lang="pa" hreflang="pa" data-title="ਜਾਰਡਨ" data-language-autonym="ਪੰਜਾਬੀ" data-language-local-name="paňdžábština" class="interlanguage-link-target">ਪੰਜਾਬੀ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pam mw-list-item"><a href="https://pam.wikipedia.org/wiki/Hordanya" title="Hordanya – papangau" lang="pam" hreflang="pam" data-title="Hordanya" data-language-autonym="Kapampangan" data-language-local-name="papangau" class="interlanguage-link-target">Kapampangan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pap mw-list-item"><a href="https://pap.wikipedia.org/wiki/Hordania" title="Hordania – papiamento" lang="pap" hreflang="pap" data-title="Hordania" data-language-autonym="Papiamentu" data-language-local-name="papiamento" class="interlanguage-link-target">Papiamentu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pcd mw-list-item"><a href="https://pcd.wikipedia.org/wiki/Jordanie" title="Jordanie – picardština" lang="pcd" hreflang="pcd" data-title="Jordanie" data-language-autonym="Picard" data-language-local-name="picardština" class="interlanguage-link-target">Picard</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pi mw-list-item"><a href="https://pi.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9C%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A1%E0%A4%A8" title="जार्डन – pálí" lang="pi" hreflang="pi" data-title="जार्डन" data-language-autonym="पालि" data-language-local-name="pálí" class="interlanguage-link-target">पालि</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pih mw-list-item"><a href="https://pih.wikipedia.org/wiki/Jordan" title="Jordan – Norfuk / Pitkern" lang="pih" hreflang="pih" data-title="Jordan" data-language-autonym="Norfuk / Pitkern" data-language-local-name="Norfuk / Pitkern" class="interlanguage-link-target">Norfuk / Pitkern</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pl mw-list-item"><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Jordania" title="Jordania – polština" lang="pl" hreflang="pl" data-title="Jordania" data-language-autonym="Polski" data-language-local-name="polština" class="interlanguage-link-target">Polski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pms mw-list-item"><a href="https://pms.wikipedia.org/wiki/Giordania" title="Giordania – piemonština" lang="pms" hreflang="pms" data-title="Giordania" data-language-autonym="Piemontèis" data-language-local-name="piemonština" class="interlanguage-link-target">Piemontèis</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pnb mw-list-item"><a href="https://pnb.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D8%B1%D8%AF%D9%86" title="اردن – Western Punjabi" lang="pnb" hreflang="pnb" data-title="اردن" data-language-autonym="پنجابی" data-language-local-name="Western Punjabi" class="interlanguage-link-target">پنجابی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ps mw-list-item"><a href="https://ps.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D8%B1%D8%AF%D9%86" title="اردن – paštština" lang="ps" hreflang="ps" data-title="اردن" data-language-autonym="پښتو" data-language-local-name="paštština" class="interlanguage-link-target">پښتو</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pt mw-list-item"><a href="https://pt.wikipedia.org/wiki/Jord%C3%A2nia" title="Jordânia – portugalština" lang="pt" hreflang="pt" data-title="Jordânia" data-language-autonym="Português" data-language-local-name="portugalština" class="interlanguage-link-target">Português</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-qu mw-list-item"><a href="https://qu.wikipedia.org/wiki/Hurtha%C3%B1a" title="Hurthaña – kečuánština" lang="qu" hreflang="qu" data-title="Hurthaña" data-language-autonym="Runa Simi" data-language-local-name="kečuánština" class="interlanguage-link-target">Runa Simi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ro mw-list-item"><a href="https://ro.wikipedia.org/wiki/Iordania" title="Iordania – rumunština" lang="ro" hreflang="ro" data-title="Iordania" data-language-autonym="Română" data-language-local-name="rumunština" class="interlanguage-link-target">Română</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ru mw-list-item"><a href="https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%98%D0%BE%D1%80%D0%B4%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D1%8F" title="Иордания – ruština" lang="ru" hreflang="ru" data-title="Иордания" data-language-autonym="Русский" data-language-local-name="ruština" class="interlanguage-link-target">Русский</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rue mw-list-item"><a href="https://rue.wikipedia.org/wiki/%D0%99%D0%BE%D1%80%D0%B4%D0%B0%D0%BD%D1%8C%D1%81%D0%BA%D0%BE" title="Йорданьско – rusínština" lang="rue" hreflang="rue" data-title="Йорданьско" data-language-autonym="Русиньскый" data-language-local-name="rusínština" class="interlanguage-link-target">Русиньскый</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rw mw-list-item"><a href="https://rw.wikipedia.org/wiki/Yorudani" title="Yorudani – kiňarwandština" lang="rw" hreflang="rw" data-title="Yorudani" data-language-autonym="Ikinyarwanda" data-language-local-name="kiňarwandština" class="interlanguage-link-target">Ikinyarwanda</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sa mw-list-item"><a href="https://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9C%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A1%E0%A4%A8" title="जार्डन – sanskrt" lang="sa" hreflang="sa" data-title="जार्डन" data-language-autonym="संस्कृतम्" data-language-local-name="sanskrt" class="interlanguage-link-target">संस्कृतम्</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sah mw-list-item"><a href="https://sah.wikipedia.org/wiki/%D0%98%D0%BE%D1%80%D0%B4%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D1%8F" title="Иордания – jakutština" lang="sah" hreflang="sah" data-title="Иордания" data-language-autonym="Саха тыла" data-language-local-name="jakutština" class="interlanguage-link-target">Саха тыла</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sat mw-list-item"><a href="https://sat.wikipedia.org/wiki/%E1%B1%A1%E1%B1%9A%E1%B1%A8%E1%B1%B0%E1%B1%9F%E1%B1%B1" title="ᱡᱚᱨᱰᱟᱱ – santálština" lang="sat" hreflang="sat" data-title="ᱡᱚᱨᱰᱟᱱ" data-language-autonym="ᱥᱟᱱᱛᱟᱲᱤ" data-language-local-name="santálština" class="interlanguage-link-target">ᱥᱟᱱᱛᱟᱲᱤ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sc mw-list-item"><a href="https://sc.wikipedia.org/wiki/Giord%C3%A0nia" title="Giordània – sardština" lang="sc" hreflang="sc" data-title="Giordània" data-language-autonym="Sardu" data-language-local-name="sardština" class="interlanguage-link-target">Sardu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-scn mw-list-item"><a href="https://scn.wikipedia.org/wiki/Giurdania" title="Giurdania – sicilština" lang="scn" hreflang="scn" data-title="Giurdania" data-language-autonym="Sicilianu" data-language-local-name="sicilština" class="interlanguage-link-target">Sicilianu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sco mw-list-item"><a href="https://sco.wikipedia.org/wiki/Jordan" title="Jordan – skotština" lang="sco" hreflang="sco" data-title="Jordan" data-language-autonym="Scots" data-language-local-name="skotština" class="interlanguage-link-target">Scots</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sd mw-list-item"><a href="https://sd.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D8%B1%D8%AF%D9%86" title="اردن – sindhština" lang="sd" hreflang="sd" data-title="اردن" data-language-autonym="سنڌي" data-language-local-name="sindhština" class="interlanguage-link-target">سنڌي</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-se mw-list-item"><a href="https://se.wikipedia.org/wiki/Jordania" title="Jordania – sámština (severní)" lang="se" hreflang="se" data-title="Jordania" data-language-autonym="Davvisámegiella" data-language-local-name="sámština (severní)" class="interlanguage-link-target">Davvisámegiella</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sh mw-list-item"><a href="https://sh.wikipedia.org/wiki/Jordan" title="Jordan – srbochorvatština" lang="sh" hreflang="sh" data-title="Jordan" data-language-autonym="Srpskohrvatski / српскохрватски" data-language-local-name="srbochorvatština" class="interlanguage-link-target">Srpskohrvatski / српскохрватски</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-shi mw-list-item"><a href="https://shi.wikipedia.org/wiki/Lurdun" title="Lurdun – tašelhit" lang="shi" hreflang="shi" data-title="Lurdun" data-language-autonym="Taclḥit" data-language-local-name="tašelhit" class="interlanguage-link-target">Taclḥit</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-shn mw-list-item"><a href="https://shn.wikipedia.org/wiki/%E1%80%99%E1%80%AD%E1%80%B0%E1%80%84%E1%80%BA%E1%80%B8%E1%81%B5%E1%80%BB%E1%80%B1%E1%82%83%E1%82%87%E1%80%90%E1%81%BC%E1%80%BA%E1%82%87" title="မိူင်းၵျေႃႇတၼ်ႇ – šanština" lang="shn" hreflang="shn" data-title="မိူင်းၵျေႃႇတၼ်ႇ" data-language-autonym="ၽႃႇသႃႇတႆး " data-language-local-name="šanština" class="interlanguage-link-target">ၽႃႇသႃႇတႆး </a></li><li class="interlanguage-link interwiki-si mw-list-item"><a href="https://si.wikipedia.org/wiki/%E0%B6%A2%E0%B7%9D%E0%B6%BB%E0%B7%8A%E0%B6%AF%E0%B7%8F%E0%B6%B1%E0%B6%BA" title="ජෝර්දානය – sinhálština" lang="si" hreflang="si" data-title="ජෝර්දානය" data-language-autonym="සිංහල" data-language-local-name="sinhálština" class="interlanguage-link-target">සිංහල</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-simple mw-list-item"><a href="https://simple.wikipedia.org/wiki/Jordan" title="Jordan – Simple English" lang="en-simple" hreflang="en-simple" data-title="Jordan" data-language-autonym="Simple English" data-language-local-name="Simple English" class="interlanguage-link-target">Simple English</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sk mw-list-item"><a href="https://sk.wikipedia.org/wiki/Jord%C3%A1nsko" title="Jordánsko – slovenština" lang="sk" hreflang="sk" data-title="Jordánsko" data-language-autonym="Slovenčina" data-language-local-name="slovenština" class="interlanguage-link-target">Slovenčina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-skr mw-list-item"><a href="https://skr.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D8%B1%D8%AF%D9%86" title="اردن – Saraiki" lang="skr" hreflang="skr" data-title="اردن" data-language-autonym="سرائیکی" data-language-local-name="Saraiki" class="interlanguage-link-target">سرائیکی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sl mw-list-item"><a href="https://sl.wikipedia.org/wiki/Jordanija" title="Jordanija – slovinština" lang="sl" hreflang="sl" data-title="Jordanija" data-language-autonym="Slovenščina" data-language-local-name="slovinština" class="interlanguage-link-target">Slovenščina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-smn mw-list-item"><a href="https://smn.wikipedia.org/wiki/Jordania" title="Jordania – sámština (inarijská)" lang="smn" hreflang="smn" data-title="Jordania" data-language-autonym="Anarâškielâ" data-language-local-name="sámština (inarijská)" class="interlanguage-link-target">Anarâškielâ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sn mw-list-item"><a href="https://sn.wikipedia.org/wiki/Jorodhani" title="Jorodhani – šonština" lang="sn" hreflang="sn" data-title="Jorodhani" data-language-autonym="ChiShona" data-language-local-name="šonština" class="interlanguage-link-target">ChiShona</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-so mw-list-item"><a href="https://so.wikipedia.org/wiki/Urdun" title="Urdun – somálština" lang="so" hreflang="so" data-title="Urdun" data-language-autonym="Soomaaliga" data-language-local-name="somálština" class="interlanguage-link-target">Soomaaliga</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sq mw-list-item"><a href="https://sq.wikipedia.org/wiki/Jordania" title="Jordania – albánština" lang="sq" hreflang="sq" data-title="Jordania" data-language-autonym="Shqip" data-language-local-name="albánština" class="interlanguage-link-target">Shqip</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sr mw-list-item"><a href="https://sr.wikipedia.org/wiki/%D0%88%D0%BE%D1%80%D0%B4%D0%B0%D0%BD" title="Јордан – srbština" lang="sr" hreflang="sr" data-title="Јордан" data-language-autonym="Српски / srpski" data-language-local-name="srbština" class="interlanguage-link-target">Српски / srpski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-srn mw-list-item"><a href="https://srn.wikipedia.org/wiki/Jordanikondre" title="Jordanikondre – sranan tongo" lang="srn" hreflang="srn" data-title="Jordanikondre" data-language-autonym="Sranantongo" data-language-local-name="sranan tongo" class="interlanguage-link-target">Sranantongo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ss mw-list-item"><a href="https://ss.wikipedia.org/wiki/IJoridane" title="IJoridane – siswatština" lang="ss" hreflang="ss" data-title="IJoridane" data-language-autonym="SiSwati" data-language-local-name="siswatština" class="interlanguage-link-target">SiSwati</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-stq mw-list-item"><a href="https://stq.wikipedia.org/wiki/Jordanien" title="Jordanien – fríština (saterlandská)" lang="stq" hreflang="stq" data-title="Jordanien" data-language-autonym="Seeltersk" data-language-local-name="fríština (saterlandská)" class="interlanguage-link-target">Seeltersk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-su mw-list-item"><a href="https://su.wikipedia.org/wiki/Yordania" title="Yordania – sundština" lang="su" hreflang="su" data-title="Yordania" data-language-autonym="Sunda" data-language-local-name="sundština" class="interlanguage-link-target">Sunda</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sv mw-list-item"><a href="https://sv.wikipedia.org/wiki/Jordanien" title="Jordanien – švédština" lang="sv" hreflang="sv" data-title="Jordanien" data-language-autonym="Svenska" data-language-local-name="švédština" class="interlanguage-link-target">Svenska</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sw mw-list-item"><a href="https://sw.wikipedia.org/wiki/Yordani" title="Yordani – svahilština" lang="sw" hreflang="sw" data-title="Yordani" data-language-autonym="Kiswahili" data-language-local-name="svahilština" class="interlanguage-link-target">Kiswahili</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-szl mw-list-item"><a href="https://szl.wikipedia.org/wiki/Jorda%C5%84ijo" title="Jordańijo – slezština" lang="szl" hreflang="szl" data-title="Jordańijo" data-language-autonym="Ślůnski" data-language-local-name="slezština" class="interlanguage-link-target">Ślůnski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-szy mw-list-item"><a href="https://szy.wikipedia.org/wiki/Jordan" title="Jordan – Sakizaya" lang="szy" hreflang="szy" data-title="Jordan" data-language-autonym="Sakizaya" data-language-local-name="Sakizaya" class="interlanguage-link-target">Sakizaya</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ta mw-list-item"><a href="https://ta.wikipedia.org/wiki/%E0%AE%9C%E0%AF%8B%E0%AE%B0%E0%AF%8D%E0%AE%A4%E0%AE%BE%E0%AE%A9%E0%AF%8D" title="ஜோர்தான் – tamilština" lang="ta" hreflang="ta" data-title="ஜோர்தான்" data-language-autonym="தமிழ்" data-language-local-name="tamilština" class="interlanguage-link-target">தமிழ்</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tay mw-list-item"><a href="https://tay.wikipedia.org/wiki/Jordan" title="Jordan – Tayal" lang="tay" hreflang="tay" data-title="Jordan" data-language-autonym="Tayal" data-language-local-name="Tayal" class="interlanguage-link-target">Tayal</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-te mw-list-item"><a href="https://te.wikipedia.org/wiki/%E0%B0%9C%E0%B1%8B%E0%B0%B0%E0%B1%8D%E0%B0%A1%E0%B0%BE%E0%B0%A8%E0%B1%8D" title="జోర్డాన్ – telugština" lang="te" hreflang="te" data-title="జోర్డాన్" data-language-autonym="తెలుగు" data-language-local-name="telugština" class="interlanguage-link-target">తెలుగు</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tet mw-list-item"><a href="https://tet.wikipedia.org/wiki/Jord%C3%A1nia" title="Jordánia – tetumština" lang="tet" hreflang="tet" data-title="Jordánia" data-language-autonym="Tetun" data-language-local-name="tetumština" class="interlanguage-link-target">Tetun</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tg mw-list-item"><a href="https://tg.wikipedia.org/wiki/%D0%A3%D1%80%D0%B4%D1%83%D0%BD" title="Урдун – tádžičtina" lang="tg" hreflang="tg" data-title="Урдун" data-language-autonym="Тоҷикӣ" data-language-local-name="tádžičtina" class="interlanguage-link-target">Тоҷикӣ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-th mw-list-item"><a href="https://th.wikipedia.org/wiki/%E0%B8%9B%E0%B8%A3%E0%B8%B0%E0%B9%80%E0%B8%97%E0%B8%A8%E0%B8%88%E0%B8%AD%E0%B8%A3%E0%B9%8C%E0%B9%81%E0%B8%94%E0%B8%99" title="ประเทศจอร์แดน – thajština" lang="th" hreflang="th" data-title="ประเทศจอร์แดน" data-language-autonym="ไทย" data-language-local-name="thajština" class="interlanguage-link-target">ไทย</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tk mw-list-item"><a href="https://tk.wikipedia.org/wiki/Iordani%C3%BDa" title="Iordaniýa – turkmenština" lang="tk" hreflang="tk" data-title="Iordaniýa" data-language-autonym="Türkmençe" data-language-local-name="turkmenština" class="interlanguage-link-target">Türkmençe</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tl mw-list-item"><a href="https://tl.wikipedia.org/wiki/Jordan" title="Jordan – tagalog" lang="tl" hreflang="tl" data-title="Jordan" data-language-autonym="Tagalog" data-language-local-name="tagalog" class="interlanguage-link-target">Tagalog</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tly mw-list-item"><a href="https://tly.wikipedia.org/wiki/Iordanij%C9%99" title="Iordanijə – talyština" lang="tly" hreflang="tly" data-title="Iordanijə" data-language-autonym="Tolışi" data-language-local-name="talyština" class="interlanguage-link-target">Tolışi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-to mw-list-item"><a href="https://to.wikipedia.org/wiki/Soatane" title="Soatane – tongánština" lang="to" hreflang="to" data-title="Soatane" data-language-autonym="Lea faka-Tonga" data-language-local-name="tongánština" class="interlanguage-link-target">Lea faka-Tonga</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tpi mw-list-item"><a href="https://tpi.wikipedia.org/wiki/Jordan" title="Jordan – tok pisin" lang="tpi" hreflang="tpi" data-title="Jordan" data-language-autonym="Tok Pisin" data-language-local-name="tok pisin" class="interlanguage-link-target">Tok Pisin</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tr mw-list-item"><a href="https://tr.wikipedia.org/wiki/%C3%9Crd%C3%BCn" title="Ürdün – turečtina" lang="tr" hreflang="tr" data-title="Ürdün" data-language-autonym="Türkçe" data-language-local-name="turečtina" class="interlanguage-link-target">Türkçe</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-trv mw-list-item"><a href="https://trv.wikipedia.org/wiki/Jordan" title="Jordan – taroko" lang="trv" hreflang="trv" data-title="Jordan" data-language-autonym="Seediq" data-language-local-name="taroko" class="interlanguage-link-target">Seediq</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tt mw-list-item"><a href="https://tt.wikipedia.org/wiki/%D2%AE%D1%80%D0%B4%D2%AF%D0%BD" title="Үрдүн – tatarština" lang="tt" hreflang="tt" data-title="Үрдүн" data-language-autonym="Татарча / tatarça" data-language-local-name="tatarština" class="interlanguage-link-target">Татарча / tatarça</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tum mw-list-item"><a href="https://tum.wikipedia.org/wiki/Jordan" title="Jordan – tumbukština" lang="tum" hreflang="tum" data-title="Jordan" data-language-autonym="ChiTumbuka" data-language-local-name="tumbukština" class="interlanguage-link-target">ChiTumbuka</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-udm mw-list-item"><a href="https://udm.wikipedia.org/wiki/%D0%98%D0%BE%D1%80%D0%B4%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D1%8F" title="Иордания – udmurtština" lang="udm" hreflang="udm" data-title="Иордания" data-language-autonym="Удмурт" data-language-local-name="udmurtština" class="interlanguage-link-target">Удмурт</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ug mw-list-item"><a href="https://ug.wikipedia.org/wiki/%D8%A6%D9%89%D8%A6%D9%88%D8%B1%D8%AF%D8%A7%D9%86%D9%89%D9%8A%DB%95" title="ئىئوردانىيە – ujgurština" lang="ug" hreflang="ug" data-title="ئىئوردانىيە" data-language-autonym="ئۇيغۇرچە / Uyghurche" data-language-local-name="ujgurština" class="interlanguage-link-target">ئۇيغۇرچە / Uyghurche</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uk mw-list-item"><a href="https://uk.wikipedia.org/wiki/%D0%99%D0%BE%D1%80%D0%B4%D0%B0%D0%BD%D1%96%D1%8F" title="Йорданія – ukrajinština" lang="uk" hreflang="uk" data-title="Йорданія" data-language-autonym="Українська" data-language-local-name="ukrajinština" class="interlanguage-link-target">Українська</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ur mw-list-item"><a href="https://ur.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D8%B1%D8%AF%D9%86" title="اردن – urdština" lang="ur" hreflang="ur" data-title="اردن" data-language-autonym="اردو" data-language-local-name="urdština" class="interlanguage-link-target">اردو</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uz mw-list-item"><a href="https://uz.wikipedia.org/wiki/Iordaniya" title="Iordaniya – uzbečtina" lang="uz" hreflang="uz" data-title="Iordaniya" data-language-autonym="Oʻzbekcha / ўзбекча" data-language-local-name="uzbečtina" class="interlanguage-link-target">Oʻzbekcha / ўзбекча</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vec mw-list-item"><a href="https://vec.wikipedia.org/wiki/Zord%C3%A0nia" title="Zordània – benátština" lang="vec" hreflang="vec" data-title="Zordània" data-language-autonym="Vèneto" data-language-local-name="benátština" class="interlanguage-link-target">Vèneto</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vep mw-list-item"><a href="https://vep.wikipedia.org/wiki/Jordanii" title="Jordanii – vepština" lang="vep" hreflang="vep" data-title="Jordanii" data-language-autonym="Vepsän kel’" data-language-local-name="vepština" class="interlanguage-link-target">Vepsän kel’</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vi mw-list-item"><a href="https://vi.wikipedia.org/wiki/Jordan" title="Jordan – vietnamština" lang="vi" hreflang="vi" data-title="Jordan" data-language-autonym="Tiếng Việt" data-language-local-name="vietnamština" class="interlanguage-link-target">Tiếng Việt</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vls mw-list-item"><a href="https://vls.wikipedia.org/wiki/Jordani%C3%AB" title="Jordanië – vlámština (západní)" lang="vls" hreflang="vls" data-title="Jordanië" data-language-autonym="West-Vlams" data-language-local-name="vlámština (západní)" class="interlanguage-link-target">West-Vlams</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vo mw-list-item"><a href="https://vo.wikipedia.org/wiki/Yord%C3%A4n" title="Yordän – volapük" lang="vo" hreflang="vo" data-title="Yordän" data-language-autonym="Volapük" data-language-local-name="volapük" class="interlanguage-link-target">Volapük</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-war mw-list-item"><a href="https://war.wikipedia.org/wiki/Hordanya" title="Hordanya – warajština" lang="war" hreflang="war" data-title="Hordanya" data-language-autonym="Winaray" data-language-local-name="warajština" class="interlanguage-link-target">Winaray</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wo mw-list-item"><a href="https://wo.wikipedia.org/wiki/Jordaani" title="Jordaani – wolofština" lang="wo" hreflang="wo" data-title="Jordaani" data-language-autonym="Wolof" data-language-local-name="wolofština" class="interlanguage-link-target">Wolof</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wuu mw-list-item"><a href="https://wuu.wikipedia.org/wiki/%E7%BA%A6%E6%97%A6" title="约旦 – čínština (dialekty Wu)" lang="wuu" hreflang="wuu" data-title="约旦" data-language-autonym="吴语" data-language-local-name="čínština (dialekty Wu)" class="interlanguage-link-target">吴语</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-xmf mw-list-item"><a href="https://xmf.wikipedia.org/wiki/%E1%83%98%E1%83%9D%E1%83%A0%E1%83%93%E1%83%90%E1%83%9C%E1%83%98%E1%83%90" title="იორდანია – mingrelština" lang="xmf" hreflang="xmf" data-title="იორდანია" data-language-autonym="მარგალური" data-language-local-name="mingrelština" class="interlanguage-link-target">მარგალური</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-yi mw-list-item"><a href="https://yi.wikipedia.org/wiki/%D7%99%D7%90%D7%A8%D7%93%D7%90%D7%A0%D7%99%D7%A2" title="יארדאניע – jidiš" lang="yi" hreflang="yi" data-title="יארדאניע" data-language-autonym="ייִדיש" data-language-local-name="jidiš" class="interlanguage-link-target">ייִדיש</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-yo mw-list-item"><a href="https://yo.wikipedia.org/wiki/J%E1%BB%8D%CC%81rd%C3%A1n%C3%AC" title="Jọ́rdánì – jorubština" lang="yo" hreflang="yo" data-title="Jọ́rdánì" data-language-autonym="Yorùbá" data-language-local-name="jorubština" class="interlanguage-link-target">Yorùbá</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-za mw-list-item"><a href="https://za.wikipedia.org/wiki/Jordan" title="Jordan – čuangština" lang="za" hreflang="za" data-title="Jordan" data-language-autonym="Vahcuengh" data-language-local-name="čuangština" class="interlanguage-link-target">Vahcuengh</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zea mw-list-item"><a href="https://zea.wikipedia.org/wiki/Jordaoni%C3%AB" title="Jordaonië – zélandština" lang="zea" hreflang="zea" data-title="Jordaonië" data-language-autonym="Zeêuws" data-language-local-name="zélandština" class="interlanguage-link-target">Zeêuws</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zgh mw-list-item"><a href="https://zgh.wikipedia.org/wiki/%E2%B5%93%E2%B5%94%E2%B4%B9%E2%B5%93%E2%B5%8F" title="ⵓⵔⴹⵓⵏ – tamazight (standardní marocký)" lang="zgh" hreflang="zgh" data-title="ⵓⵔⴹⵓⵏ" data-language-autonym="ⵜⴰⵎⴰⵣⵉⵖⵜ ⵜⴰⵏⴰⵡⴰⵢⵜ" data-language-local-name="tamazight (standardní marocký)" class="interlanguage-link-target">ⵜⴰⵎⴰⵣⵉⵖⵜ ⵜⴰⵏⴰⵡⴰⵢⵜ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh mw-list-item"><a href="https://zh.wikipedia.org/wiki/%E7%BA%A6%E6%97%A6" title="约旦 – čínština" lang="zh" hreflang="zh" data-title="约旦" data-language-autonym="中文" data-language-local-name="čínština" class="interlanguage-link-target">中文</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-classical mw-list-item"><a href="https://zh-classical.wikipedia.org/wiki/%E7%B4%84%E6%97%A6" title="約旦 – čínština (klasická)" lang="lzh" hreflang="lzh" data-title="約旦" data-language-autonym="文言" data-language-local-name="čínština (klasická)" class="interlanguage-link-target">文言</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-min-nan mw-list-item"><a href="https://zh-min-nan.wikipedia.org/wiki/Iok-t%C3%A0n" title="Iok-tàn – čínština (dialekty Minnan)" lang="nan" hreflang="nan" data-title="Iok-tàn" data-language-autonym="閩南語 / Bân-lâm-gú" data-language-local-name="čínština (dialekty Minnan)" class="interlanguage-link-target">閩南語 / Bân-lâm-gú</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-yue mw-list-item"><a href="https://zh-yue.wikipedia.org/wiki/%E7%B4%84%E6%97%A6" title="約旦 – kantonština" lang="yue" hreflang="yue" data-title="約旦" data-language-autonym="粵語" data-language-local-name="kantonština" class="interlanguage-link-target">粵語</a></li> </ul> <div class="after-portlet after-portlet-lang"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q810#sitelinks-wikipedia" title="Editovat mezijazykové odkazy" class="wbc-editpage">Upravit odkazy</a></div> </div> </div> </div> </header> <div class="vector-page-toolbar"> <div class="vector-page-toolbar-container"> <div id="left-navigation"> <nav aria-label="Jmenné prostory"> <div id="p-associated-pages" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-associated-pages" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-nstab-main" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Jord%C3%A1nsko" title="Zobrazit obsahovou stránku [c]" accesskey="c">Článek</a></li><li id="ca-talk" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Diskuse:Jord%C3%A1nsko" rel="discussion" title="Diskuse ke stránce [t]" accesskey="t">Diskuse</a></li> </ul> </div> </div> <div id="vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown emptyPortlet" > <input type="checkbox" id="vector-variants-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Změnit variantu jazyka" > <label id="vector-variants-dropdown-label" for="vector-variants-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" >čeština </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-variants" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-variants emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> <div id="right-navigation" class="vector-collapsible"> <nav aria-label="Zobrazení"> <div id="p-views" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-views" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-view" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Jord%C3%A1nsko">Číst</a></li><li id="ca-ve-edit" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v">Editovat</a></li><li id="ca-edit" class="collapsible vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e">Editovat zdroj</a></li><li id="ca-history" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=history" title="Starší verze této stránky. [h]" accesskey="h">Zobrazit historii</a></li> </ul> </div> </div> </nav> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown vector-page-tools-dropdown" > <input type="checkbox" id="vector-page-tools-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Nástroje" > <label id="vector-page-tools-dropdown-label" for="vector-page-tools-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" >Nástroje </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-tools-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-page-tools" class="vector-page-tools vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-page-tools-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="page-tools-pinned" data-pinnable-element-id="vector-page-tools" data-pinned-container-id="vector-page-tools-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-page-tools-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Nástroje</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-cactions" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-cactions emptyPortlet vector-has-collapsible-items" title="Další možnosti" > <div class="vector-menu-heading"> Akce </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-more-view" class="selected vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/wiki/Jord%C3%A1nsko">Číst</a></li><li id="ca-more-ve-edit" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v">Editovat</a></li><li id="ca-more-edit" class="collapsible vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e">Editovat zdroj</a></li><li id="ca-more-history" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=history">Zobrazit historii</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-tb" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-tb" > <div class="vector-menu-heading"> Obecné </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="t-whatlinkshere" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Co_odkazuje_na/Jord%C3%A1nsko" title="Seznam všech wikistránek, které sem odkazují [j]" accesskey="j">Odkazuje sem</a></li><li id="t-recentchangeslinked" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Souvisej%C3%ADc%C3%AD_zm%C4%9Bny/Jord%C3%A1nsko" rel="nofollow" title="Nedávné změny stránek, na které je odkazováno [k]" accesskey="k">Související změny</a></li><li id="t-upload" class="mw-list-item"><a href="//commons.wikimedia.org/wiki/Special:UploadWizard?uselang=cs" title="Nahrát obrázky či jiná multimédia [u]" accesskey="u">Načíst soubor</a></li><li id="t-specialpages" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Speci%C3%A1ln%C3%AD_str%C3%A1nky" title="Seznam všech speciálních stránek [q]" accesskey="q">Speciální stránky</a></li><li id="t-permalink" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&oldid=24429259" title="Trvalý odkaz na současnou verzi této stránky">Trvalý odkaz</a></li><li id="t-info" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=info" title="Více informací o této stránce">Informace o stránce</a></li><li id="t-cite" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Citovat&page=Jord%C3%A1nsko&id=24429259&wpFormIdentifier=titleform" title="Informace o tom, jak citovat tuto stránku">Citovat stránku</a></li><li id="t-urlshortener" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:UrlShortener&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FJord%25C3%25A1nsko">Získat zkrácené URL</a></li><li id="t-urlshortener-qrcode" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:QrCode&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FJord%25C3%25A1nsko">Stáhnout QR kód</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-coll-print_export" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-coll-print_export" > <div class="vector-menu-heading"> Tisk/export </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="coll-create_a_book" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Kniha&bookcmd=book_creator&referer=Jord%C3%A1nsko">Vytvořit knihu</a></li><li id="coll-download-as-rl" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:DownloadAsPdf&page=Jord%C3%A1nsko&action=show-download-screen">Stáhnout jako PDF</a></li><li id="t-print" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&printable=yes" title="Tato stránka v podobě vhodné k tisku [p]" accesskey="p">Verze k tisku</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-wikibase-otherprojects" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-wikibase-otherprojects" > <div class="vector-menu-heading"> Na jiných projektech </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-commons mw-list-item"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/%D8%A7%D9%84%D8%A3%D8%B1%D8%AF%D9%86" hreflang="en">Wikimedia Commons</a></li><li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikinews mw-list-item"><a href="https://cs.wikinews.org/wiki/Kategorie:Jord%C3%A1nsko" hreflang="cs">Wikizprávy</a></li><li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikivoyage mw-list-item"><a href="https://cs.wikivoyage.org/wiki/Jord%C3%A1nsko" hreflang="cs">Wikicesty</a></li><li id="t-wikibase" class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikibase-dataitem mw-list-item"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q810" title="Odkaz na propojenou položku datového úložiště [g]" accesskey="g">Položka Wikidat</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> </div> <div class="vector-column-end"> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-appearance" class="vector-appearance vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-appearance-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="appearance-pinned" data-pinnable-element-id="vector-appearance" data-pinned-container-id="vector-appearance-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-appearance-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Vzhled</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.unpin">skrýt</button> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> <div id="bodyContent" class="vector-body" aria-labelledby="firstHeading" data-mw-ve-target-container> <div class="vector-body-before-content"> <div class="mw-indicators"> <div id="mw-indicator-coordinates" class="mw-indicator"><div class="mw-parser-output">Souřadnice: <a class="external text" href="//geohack.toolforge.org/geohack.php?language=cs&pagename=Jord%C3%A1nsko&params=31.2_N_36.5_E_type:landmark">31°12′ s. š., 36°30′ v. d.</a></div></div> </div> <div id="siteSub" class="noprint">Z Wikipedie, otevřené encyklopedie</div> </div> <div id="contentSub"><div id="mw-content-subtitle"></div></div> <div id="mw-content-text" class="mw-body-content"><div class="mw-content-ltr mw-parser-output" lang="cs" dir="ltr"><div class="uvodni-upozorneni hatnote noprint">Na tento článek je <a href="/wiki/Wikipedie:P%C5%99esm%C4%9Brov%C3%A1n%C3%AD" title="Wikipedie:Přesměrování">přesměrováno</a> heslo Transjordánsko a Zajordánsko. Tento článek je o současném suverénním státu. O autonomním emirátu pojednává článek <a href="/wiki/Emir%C3%A1t_Transjord%C3%A1nsko" title="Emirát Transjordánsko">emirát Transjordánsko</a>.</div> <table class="infobox" style="width:22em;width: 300px;"><tbody><tr><th colspan="2" style="text-align:center;font-size:125%;font-weight:bold;background-color: #eaeaea;">Jordánské hášimovské království المملكة الأردنّيّة الهاشميّة al-Mamlaka al-urduníja al-hášimíja</th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><table style="width: 100%;"><tbody><tr> <td style="width:50%; vertical-align:middle;"><div class="framedpicture"><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Jordan.svg" class="mw-file-description" title="vlajka Jordánska"><img alt="vlajka Jordánska" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c0/Flag_of_Jordan.svg/120px-Flag_of_Jordan.svg.png" decoding="async" width="120" height="60" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c0/Flag_of_Jordan.svg/180px-Flag_of_Jordan.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c0/Flag_of_Jordan.svg/240px-Flag_of_Jordan.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="600" /></a></div> <a href="/wiki/Jord%C3%A1nsk%C3%A1_vlajka" title="Jordánská vlajka">vlajka</a></td> <td style="width:50%; vertical-align:middle;"><a href="/wiki/Soubor:Coat_of_arms_of_Jordan.svg" class="mw-file-description" title="znak Jordánska"><img alt="znak Jordánska" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c4/Coat_of_arms_of_Jordan.svg/90px-Coat_of_arms_of_Jordan.svg.png" decoding="async" width="90" height="119" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c4/Coat_of_arms_of_Jordan.svg/135px-Coat_of_arms_of_Jordan.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c4/Coat_of_arms_of_Jordan.svg/180px-Coat_of_arms_of_Jordan.svg.png 2x" data-file-width="396" data-file-height="523" /></a> <a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_znak_Jord%C3%A1nska" title="Státní znak Jordánska">znak</a></td> </tr></tbody></table></td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_hymna" title="Státní hymna">Hymna</a> <a href="/wiki/Jord%C3%A1nsk%C3%A1_hymna" title="Jordánská hymna">As-salám al-malakí al-urduní Jordánské království míru</a></td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #eaeaea;">Geografie</th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><div style="padding:2px;"> <a href="/wiki/Soubor:Jordan_(orthographic_projection).svg" class="mw-file-description" title="Poloha Jordánska"><img alt="Poloha Jordánska" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b2/Jordan_%28orthographic_projection%29.svg/290px-Jordan_%28orthographic_projection%29.svg.png" decoding="async" width="290" height="290" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b2/Jordan_%28orthographic_projection%29.svg/435px-Jordan_%28orthographic_projection%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b2/Jordan_%28orthographic_projection%29.svg/580px-Jordan_%28orthographic_projection%29.svg.png 2x" data-file-width="553" data-file-height="553" /></a> Poloha Jordánska </div></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_m%C4%9Bsto" title="Hlavní město">Hlavní město</a></th><td><a href="/wiki/Amm%C3%A1n" title="Ammán">Ammán</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Rozloha" title="Rozloha">Rozloha</a></th><td>89 342 km² (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_rozlohy" title="Seznam států světa podle rozlohy">110. na světě</a>) z toho 0,6 % vodní plochy</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%ADch_hor" title="Seznam států světa podle nejvyšších hor">Nejvyšší bod</a></th><td><a href="/wiki/D%C5%BEabal_Umm_ad-D%C3%A1m%C3%AD" title="Džabal Umm ad-Dámí">Džabal Umm ad-Dámí</a> (1 854 m n. m.)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/%C4%8Casov%C3%A9_p%C3%A1smo" title="Časové pásmo">Časové pásmo</a></th><td><a href="/wiki/UTC%2B03:00" title="UTC+03:00">UTC+3</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Zem%C4%9Bpisn%C3%A9_sou%C5%99adnice" title="Zeměpisné souřadnice">Poloha</a></th><td class="plainlinks"><a class="external text" href="//geohack.toolforge.org/geohack.php?language=cs&pagename=Jord%C3%A1nsko&params=31.2_N_36.5_E_type:landmark">31°12′ s. š., 36°30′ v. d.</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Geodata" title="Geodata">Geodata</a> (<a href="/wiki/OpenStreetMap" title="OpenStreetMap">OSM</a>)</th><td><a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.openstreetmap.org/browse/relation/184818">OSM</a>, <a class="external text" href="https://tools.wmflabs.org/wiwosm/osm-on-ol/kml-on-ol.php?lang=wikidata&uselang=cs&title=Q810">WMF</a></td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #eaeaea;">Obyvatelstvo</th></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Obyvatelstvo" title="Obyvatelstvo">Počet obyvatel</a></th><td>11 484 805<a href="#cite_note-1">[1]</a> (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_po%C4%8Dtu_obyvatel" title="Seznam států světa podle počtu obyvatel">84. na světě</a>, <a href="/wiki/2023" title="2023">2023</a>)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Hustota_zalidn%C4%9Bn%C3%AD" title="Hustota zalidnění">Hustota zalidnění</a></th><td>114 ob. / km² (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_hustoty_zalidn%C4%9Bn%C3%AD" title="Seznam států světa podle hustoty zalidnění">70. na světě</a>)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Index_lidsk%C3%A9ho_rozvoje" title="Index lidského rozvoje">HDI</a></th><td>▬ 0,736 (vysoký) (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_indexu_lidsk%C3%A9ho_rozvoje" title="Seznam států světa podle indexu lidského rozvoje">99. na světě</a>, 2022)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Jazyk_(lingvistika)" title="Jazyk (lingvistika)">Jazyk</a></th><td><a href="/wiki/Arab%C5%A1tina" title="Arabština">arabština</a> (úřední)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/N%C3%A1rodnost" title="Národnost">Národnostní složení</a></th><td>Arabové 95 %, Čerkesové a Čečenci 3 %, Arméni a další 2 %</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/N%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD" title="Náboženství">Náboženství</a></th><td><a href="/wiki/Sunnit%C3%A9" class="mw-redirect" title="Sunnité">sunitští muslimové</a> 95 %, <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Křesťanství">křesťané</a> 3 %, <a href="/wiki/Dr%C3%BAzov%C3%A9" title="Drúzové">drúzové</a> 1 %, <a href="/wiki/Bah%C3%A1%E2%80%99%C3%AD" title="Bahá’í">bahá'isté</a>, 1 % ostatní</td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #eaeaea;">Státní útvar</th></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_podle_st%C3%A1tn%C3%ADho_z%C5%99%C3%ADzen%C3%AD" title="Seznam států podle státního zřízení">Státní zřízení</a></th><td><a href="/wiki/Konstitu%C4%8Dn%C3%AD_monarchie" title="Konstituční monarchie">konstituční monarchie</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_data_vzniku" title="Seznam států světa podle data vzniku">Vznik</a></th><td><a href="/wiki/25._kv%C4%9Bten" title="25. květen">25. května</a> <a href="/wiki/1946" title="1946">1946</a> (nezávislost na mandátu <a href="/wiki/Spole%C4%8Dnost_n%C3%A1rod%C5%AF" title="Společnost národů">Společnosti národů</a>, spravovaném <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království">Velkou Británií</a>)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_p%C5%99edstavitel%C5%AF_Jord%C3%A1nska" class="mw-redirect" title="Seznam představitelů Jordánska">Král</a></th><td><a href="/wiki/Abdall%C3%A1h_II." title="Abdalláh II.">Abdalláh II.</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_p%C5%99edstavitel%C5%AF_Jord%C3%A1nska" class="mw-redirect" title="Seznam představitelů Jordánska">Předseda vlády</a></th><td><a href="/w/index.php?title=Jafar_Hassan&action=edit&redlink=1" class="new" title="Jafar Hassan (stránka neexistuje)">Jafar Hassan</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_m%C4%9Bn" title="Seznam měn">Měna</a></th><td><a href="/wiki/Jord%C3%A1nsk%C3%BD_din%C3%A1r" title="Jordánský dinár">jordánský dinár</a> (JOD)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Hrub%C3%BD_dom%C3%A1c%C3%AD_produkt" title="Hrubý domácí produkt">HDP</a>/obyv. (<a href="/wiki/Parita_kupn%C3%AD_s%C3%ADly" title="Parita kupní síly">PPP</a>)</th><td>12 809<a href="#cite_note-IMFWEO.JO-2">[2]</a> <a href="/wiki/Americk%C3%BD_dolar" title="Americký dolar">USD</a> (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_HDP_na_obyvatele" title="Seznam států světa podle HDP na obyvatele">112. na světě</a>, 2023)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Giniho_koeficient" title="Giniho koeficient">Giniho koeficient</a></th><td>35,4 (2011)</td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #eaeaea;">Mezinárodní identifikace</th></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/ISO_3166-1" title="ISO 3166-1">ISO 3166-1</a></th><td>400 JOR <a href="/wiki/ISO_3166-2:JO" title="ISO 3166-2:JO">JO</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_mezin%C3%A1rodn%C3%ADch_pozn%C3%A1vac%C3%ADch_zna%C4%8Dek" title="Seznam mezinárodních poznávacích značek">MPZ</a></th><td>JOR</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_mezin%C3%A1rodn%C3%ADch_sm%C4%9Brov%C3%BDch_%C4%8D%C3%ADsel" title="Seznam mezinárodních směrových čísel">Telefonní předvolba</a></th><td>+962</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Dom%C3%A9na_nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%ADho_%C5%99%C3%A1du#Národní_doména_nejvyššího_řádu" title="Doména nejvyššího řádu">Národní TLD</a></th><td><a href="/wiki/.jo" title=".jo">.jo</a></td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><img alt="Logo Wikimedia Commons" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/20px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="20" height="27" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/30px-Commons-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/40px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /> <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Jordan" class="extiw" title="commons:Category:Jordan">multimediální obsah na Commons</a></td></tr></tbody></table> Jordánsko,<a href="#cite_note-3">[pozn. 1]</a> oficiálně Jordánské hášimovské království,<a href="#cite_note-4">[pozn. 2]</a> je stát na <a href="/wiki/Bl%C3%ADzk%C3%BD_v%C3%BDchod" title="Blízký východ">Blízkém východě</a> v <a href="/wiki/Jihoz%C3%A1padn%C3%AD_Asie" title="Jihozápadní Asie">jihozápadní Asii</a>, který na severu sousedí se <a href="/wiki/S%C3%BDrie" title="Sýrie">Sýrií</a>, na východě s <a href="/wiki/Ir%C3%A1k" title="Irák">Irákem</a>, na jihu se <a href="/wiki/Sa%C3%BAdsk%C3%A1_Ar%C3%A1bie" title="Saúdská Arábie">Saúdskou Arábií</a> a na západě s <a href="/wiki/Izrael" title="Izrael">Izraelem</a> a <a href="/wiki/%C3%9Azem%C3%AD_okupovan%C3%A1_Izraelem" title="Území okupovaná Izraelem">okupovanými</a> <a href="/wiki/Palestinsk%C3%A1_%C3%BAzem%C3%AD" title="Palestinská území">palestinskými územími</a>, na jihozápadě má krátký přístup k <a href="/wiki/Rud%C3%A9_mo%C5%99e" title="Rudé moře">Rudému moři</a>. Podél západní hranice země protéká řeka <a href="/wiki/Jord%C3%A1n" title="Jordán">Jordán</a>, která se vlévá do <a href="/wiki/Mrtv%C3%A9_mo%C5%99e" title="Mrtvé moře">Mrtvého moře</a>. Jordánsko je polopouštní země o rozloze 89 000 km2 s 11,5 milionu obyvatel, což z něj činí jedenáctou nejlidnatější arabskou zemi. Hlavním a největším městem (a nejlidnatějším městem <a href="/wiki/Levanta" title="Levanta">Levanty</a>) je <a href="/wiki/Amm%C3%A1n" title="Ammán">Ammán</a>, <a href="/wiki/Seznam_m%C4%9Bst_v_Jord%C3%A1nsku" title="Seznam měst v Jordánsku">dalšími významnými městy</a> jsou <a href="/wiki/Zark%C3%A1" title="Zarká">Zarká</a> a <a href="/wiki/Irbid" title="Irbid">Irbid</a>. Úředním jazykem je <a href="/wiki/Arab%C5%A1tina" title="Arabština">arabština</a>, 95 % obyvatel země jsou <a href="/wiki/Sunnitsk%C3%BD_isl%C3%A1m" title="Sunnitský islám">sunnitští muslimové</a>, zbytek tvoří převážně arabští <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5an" title="Křesťan">křesťané</a>. Dnešní Jordánsko je obýváno lidmi již od <a href="/wiki/Paleolit" title="Paleolit">paleolitu</a>. Na konci <a href="/wiki/Doba_bronzov%C3%A1" title="Doba bronzová">doby bronzové</a> vznikla v Transjordánsku tři království: <a href="/wiki/Amm%C3%B3n" title="Ammón">Ammón</a>, <a href="/wiki/Mo%C3%A1b" title="Moáb">Moáb</a> a <a href="/wiki/Ed%C3%B3m" title="Edóm">Edóm</a>. Ve třetím století př. n. l. založili <a href="/wiki/Arabov%C3%A9" title="Arabové">arabští</a> <a href="/wiki/Nabatejci" title="Nabatejci">Nabatejci</a> své království s centrem v <a href="/wiki/Petra_(m%C4%9Bsto)" title="Petra (město)">Petře</a>. Mezi pozdější vládce transjordánské oblasti patří <a href="/wiki/Novoasyrsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Novoasyrská říše">Asyrská</a>, <a href="/wiki/Novobabylonsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Novobabylonská říše">Babylonská</a>, <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Římská říše">Římská</a>, <a href="/wiki/Byzantsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Byzantská říše">Byzantská</a>, <a href="/wiki/R%C3%A1%C5%A1idsk%C3%BD_chal%C3%ADf%C3%A1t" title="Rášidský chalífát">Rášidská</a>, <a href="/wiki/Umajjovsk%C3%BD_chal%C3%ADf%C3%A1t" class="mw-redirect" title="Umajjovský chalífát">Umajjovská</a>, <a href="/wiki/Abb%C3%A1sovci" title="Abbásovci">Abbásovská</a> a <a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Osmanská říše">Osmanská</a> říše. Po <a href="/wiki/Arabsk%C3%A9_povst%C3%A1n%C3%AD" title="Arabské povstání">Arabském povstání</a> proti Osmanům v roce 1916 během <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="První světová válka">první světové války</a> došlo k rozdělení většího syrského regionu, což vedlo k vytvoření <a href="/wiki/Emir%C3%A1t_Transjord%C3%A1nsko" title="Emirát Transjordánsko">Emirátu Transjordánsko</a> v roce 1921, který se stal britským <a href="/wiki/Protektor%C3%A1t" title="Protektorát">protektorátem</a>. V roce 1946 země získala nezávislost a stala se oficiálně známou jako Jordánské hášimovské království. Během <a href="/wiki/Arabsko-izraelsk%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Arabsko-izraelské války">arabsko-izraelské války</a> v roce 1948 země obsadila a anektovala <a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_b%C5%99eh_Jord%C3%A1nu" title="Západní břeh Jordánu">Západní břeh Jordánu</a>, dokud jej v roce 1967 neobsadil Izrael. Jordánsko se v roce 1988 vzdalo nároku na toto území ve prospěch <a href="/wiki/Organizace_pro_osvobozen%C3%AD_Palestiny" title="Organizace pro osvobození Palestiny">Palestinců</a> a v roce 1994 podepsalo <a href="/wiki/Izraelsko-jord%C3%A1nsk%C3%A1_m%C3%ADrov%C3%A1_smlouva" title="Izraelsko-jordánská mírová smlouva">mírovou smlouvu s Izraelem</a>. Jordánsko zůstalo většinou nedotčeno násilnostmi, které zachvátily region po <a href="/wiki/Arabsk%C3%A9_jaro" title="Arabské jaro">arabském jaru</a> v roce 2010. Již od roku 1948 Jordánsko přijímalo uprchlíky z mnoha sousedních zemí, které se ocitly v konfliktu. Odhaduje se, že k roku 2015 v Jordánsku pobývalo 2,1 milionu palestinských uprchlíků, z nichž většina má jordánské občanství, a také 1,4 milionu syrských uprchlíků.<a href="#cite_note-census-5">[3]</a> Království je také útočištěm pro tisíce <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD_v_Ir%C3%A1ku" title="Křesťanství v Iráku">křesťanských Iráčanů</a>, kteří prchají před pronásledováním.<a href="#cite_note-6">[4]</a><a href="#cite_note-7">[5]</a> Přestože Jordánsko nadále přijímá uprchlíky, velký příliv syrských uprchlíků během roku 2010 značně zatížil národní zdroje a infrastrukturu.<a href="#cite_note-UNHCR-8">[6]</a> Svrchovaný stát je sice <a href="/wiki/Konstitu%C4%8Dn%C3%AD_monarchie" title="Konstituční monarchie">konstituční monarchií</a>, ale <a href="/wiki/Seznam_jord%C3%A1nsk%C3%BDch_kr%C3%A1l%C5%AF" title="Seznam jordánských králů">král</a> má rozsáhlé výkonné a zákonodárné pravomoci. Jordánsko patří mezi <a href="/wiki/Rozvojov%C3%A1_zem%C4%9B" title="Rozvojová země">rozvojové země</a>, v <a href="/wiki/Index_lidsk%C3%A9ho_rozvoje" title="Index lidského rozvoje">indexu lidského rozvoje</a> se umístilo na 99. místě, podle definice <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A1_banka" title="Světová banka">Světové banky</a> je zemí nižšími středními příjmy; ekonomika, která je jednou z nejmenších ekonomik v regionu, je pro zahraniční investory atraktivní díky kvalifikované pracovní síle.<a href="#cite_note-skwf-9">[7]</a> Země je významnou turistickou destinací a díky rozvinutému zdravotnictví přitahuje také zdravotní turistiku.<a href="#cite_note-tourists-10">[8]</a> Hospodářský růst nicméně brzdí nedostatek přírodních zdrojů, velký příliv uprchlíků a regionální nepokoje.<a href="#cite_note-washington-11">[9]</a> Jordánsko je zakládajícím členem <a href="/wiki/Liga_arabsk%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF" title="Liga arabských států">Ligy arabských států</a> a <a href="/wiki/Organizace_isl%C3%A1msk%C3%A9_spolupr%C3%A1ce" title="Organizace islámské spolupráce">Organizace islámské spolupráce</a>, je členem <a href="/wiki/Organizace_spojen%C3%BDch_n%C3%A1rod%C5%AF" title="Organizace spojených národů">Organizace spojených národů</a>, <a href="/wiki/Hnut%C3%AD_nez%C3%BA%C4%8Dastn%C4%9Bn%C3%BDch_zem%C3%AD" title="Hnutí nezúčastněných zemí">Hnutí nezúčastněných zemí</a>, <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A1_banka" title="Světová banka">Světové banky</a>,<a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A1_obchodn%C3%AD_organizace" title="Světová obchodní organizace">Světové obchodní organizace</a>, partnerem <a href="/wiki/Organizace_pro_bezpe%C4%8Dnost_a_spolupr%C3%A1ci_v_Evrop%C4%9B" title="Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě">OBSE</a> a je součástí Evropské politiky sousedství. <meta property="mw:PageProp/toc" /> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Název">Název</h2>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=1" title="Editace sekce: Název" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=1" title="Editovat zdrojový kód sekce Název">editovat zdroj</a>]</div> Jordánsko je pojmenováno podle řeky <a href="/wiki/Jord%C3%A1n" title="Jordán">Jordán</a>, která tvoří většinu severozápadní hranice země.<a href="#cite_note-CIA_factbook-12">[10]</a> O původu názvu řeky bylo navrženo několik teorií, ale nejpravděpodobnější je, že pochází z <a href="/wiki/Hebrej%C5%A1tina" title="Hebrejština">hebrejského</a> slova Jarad (ירד), což znamená „klesající“, což odráží spád řeky. Velká část území, které tvoří dnešní Jordánsko, se historicky nazývala Transjordánsko, což znamená „za Jordánem“; tento termín se používá pro označení území na východ od řeky. <a href="/wiki/Hebrejsk%C3%A1_bible" title="Hebrejská bible">Hebrejská bible</a> pro toto území používá termín עבר הירדן Ever ha'Jarden (doslova „druhá strana Jordánu“).<a href="#cite_note-etm1-13">[11]</a> Rané arabské kroniky nazývají řeku Al-Urdunn (termín příbuzný s hebrejským Jarden). Jund Al-Urdunn byl vojenský okrsek kolem řeky v raném islámském období.<a href="#cite_note-etm-14">[12]</a> Později, během <a href="/wiki/Jeruzal%C3%A9msk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Jeruzalémské království">křížových výprav</a> na počátku druhého tisíciletí, bylo v oblasti zřízeno knížectví <a href="/wiki/Oultrejordain" title="Oultrejordain">Zajordánsko</a>.<a href="#cite_note-15">[13]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Historie">Historie</h2>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=2" title="Editace sekce: Historie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=2" title="Editovat zdrojový kód sekce Historie">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Starověk">Starověk</h3>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=3" title="Editace sekce: Starověk" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=3" title="Editovat zdrojový kód sekce Starověk">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:20100923_amman37.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/26/20100923_amman37.JPG/220px-20100923_amman37.JPG" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/26/20100923_amman37.JPG/330px-20100923_amman37.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/26/20100923_amman37.JPG/440px-20100923_amman37.JPG 2x" data-file-width="3872" data-file-height="2592" /></a><figcaption>Sochy 'Ajn Ghazal (cca 7250 př. n. l.) objevené v Ammánu jsou jedny z nejstarších lidských soch, které kdy byly nalezeny.</figcaption></figure> Nejstarší známé doklady o osídlení dnešního Jordánska <a href="/wiki/Hominid%C3%A9" title="Hominidé">hominidy</a> pocházejí z doby před nejméně 200 000 lety.<a href="#cite_note-KOJ-16">[14]</a> Jordánsko je bohatým zdrojem ostatků <a href="/wiki/Paleolit" title="Paleolit">paleolitických</a> lidí (starých až 20 000 let) díky své poloze v <a href="/wiki/Levanta" title="Levanta">Levantě</a>, kde se sbíhaly různé migrace z Afriky,,<a href="#cite_note-chap-paleolithic-17">[15]</a> a vlhčímu klimatu v <a href="/wiki/Pleistoc%C3%A9n" title="Pleistocén">pozdním pleistocénu</a>, díky němuž se v oblasti vytvořily četné mokřady uchovávající ostatky.<a href="#cite_note-Abu-JaberEtAl2020PPP-18">[16]</a> Dřívější jezerní prostředí přitahovalo různé skupiny hominidů a bylo zde nalezeno několik pozůstatků nástrojů z pozdního pleistocénu.<a href="#cite_note-chap-paleolithic-17">[15]</a> Vědci nalezli nejstarší známé doklady výroby chleba na světě na 14 500 let starém nálezu z období <a href="/wiki/Nat%C3%BAfien" title="Natúfien">natúfienské kultury</a> v severovýchodní poušti Jordánska.<a href="#cite_note-19">[17]</a> V období <a href="/wiki/Neolit" title="Neolit">neolitu</a> (10 000–⁠⁠⁠⁠⁠⁠4 500 př. n. l.) zde došlo k přechodu od <a href="/wiki/Lovci_a_sb%C4%9Bra%C4%8Di" title="Lovci a sběrači">kultury lovců a sběračů</a> ke kultuře se založenými početnými zemědělskými vesnicemi.<a href="#cite_note-20">[18]</a> 'Ain Ghazal, jedna z takových vesnic, která se nachází ve východní části dnešního <a href="/wiki/Amm%C3%A1n" title="Ammán">Ammánu</a>, je jednou z největších známých prehistorických osad na <a href="/wiki/Bl%C3%ADzk%C3%BD_v%C3%BDchod" title="Blízký východ">Blízkém východě</a>.<a href="#cite_note-21">[19]</a> Byly zde objeveny desítky sádrových soch lidské postavy, datovaných do roku 7250 př. n. ⁠⁠⁠l. nebo dříve; jde o jedno z nejstarších velkoplošných vyobrazení člověka, které kdy bylo nalezeno.<a href="#cite_note-aingazal-22">[20]</a> V období <a href="/wiki/Eneolit" title="Eneolit">chalkolitu</a> (4500–⁠⁠⁠⁠⁠⁠3600 př. n. l.) vyrostlo v Transjordánsku několik osad včetně Tulaylet Ghassul v <a href="/wiki/Jord%C3%A1nsk%C3%A9_%C3%BAdol%C3%AD" title="Jordánské údolí">Jordánském údolí</a>;<a href="#cite_note-23">[21]</a> řada kruhových kamenných ohrad ve východní čedičové poušti ze stejného období dlouho mátla archeology.<a href="#cite_note-24">[22]</a> <figure class="mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Mesha_Stele_(511142469)_(cropped).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7d/Mesha_Stele_%28511142469%29_%28cropped%29.jpg/200px-Mesha_Stele_%28511142469%29_%28cropped%29.jpg" decoding="async" width="200" height="228" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7d/Mesha_Stele_%28511142469%29_%28cropped%29.jpg/300px-Mesha_Stele_%28511142469%29_%28cropped%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7d/Mesha_Stele_%28511142469%29_%28cropped%29.jpg/400px-Mesha_Stele_%28511142469%29_%28cropped%29.jpg 2x" data-file-width="1704" data-file-height="1942" /></a><figcaption><a href="/wiki/M%C3%A9%C5%A1ova_st%C3%A9la" title="Méšova stéla">Mešova stéla</a> (asi 840 př. n. l.) zaznamenává slávu Méšiho, <a href="/wiki/Mo%C3%A1b" title="Moáb">moábského</a> krále, vystavená v muzeu <a href="/wiki/Louvre" title="Louvre">Louvre</a>.</figcaption></figure> Na počátku <a href="/wiki/Doba_bronzov%C3%A1" title="Doba bronzová">doby bronzové</a> (3600–⁠⁠⁠⁠⁠⁠1200 př. n. l.) se v jižní Levantě poprvé objevila opevněná města a městská centra.<a href="#cite_note-atlas11-25">[23]</a> Oblast Wádí Fejnán se stala regionálním centrem těžby <a href="/wiki/M%C4%9B%C4%8F" title="Měď">mědi</a>: kov se ve velkém měřítku využíval k výrobě bronzu.<a href="#cite_note-26">[24]</a> Na Blízkém východě vrcholil obchod a pohyb lidí, šířily se kulturní inovace a rozšiřovaly se celé civilizace. Osady v Transjordánsku se rychle rozšiřovaly v oblastech se spolehlivými vodními zdroji a ornou půdou.<a href="#cite_note-atlas12-27">[25]</a> <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_Egypt" title="Starověký Egypt">Staroegyptské</a> obyvatelstvo expandovalo směrem do Levanty a začalo ovládat oba břehy <a href="/wiki/Jord%C3%A1n" title="Jordán">Jordánu</a>.<a href="#cite_note-atlas13-28">[26]</a> V <a href="/wiki/Doba_%C5%BEelezn%C3%A1" title="Doba železná">době železné</a> (1200–⁠⁠⁠⁠⁠⁠332 př. n. ⁠⁠l.), po odchodu Egypťanů, se v Transjordánsku nacházela království <a href="/wiki/Amm%C3%B3n" title="Ammón">Ammón</a>, <a href="/wiki/Ed%C3%B3m" title="Edóm">Edóm</a> a <a href="/wiki/Mo%C3%A1b" title="Moáb">Moáb</a>. Tito lidí mluvily <a href="/wiki/Semitsk%C3%A9_jazyky" title="Semitské jazyky">semitskými jazyky</a> ze skupiny <a href="/wiki/Kana%C3%A1nsk%C3%A9_jazyky" title="Kanaánské jazyky">kanaánských jazyků</a>; archeologové dospěli k závěru, že jejich <a href="/wiki/Polis" title="Polis">polis</a> byla spíše kmenovými královstvími než státy. Amón se rozkládal na Ammánské náhorní plošině, Moáb na náhorní plošině východně od Mrtvého moře a Edóm v oblasti kolem <a href="/wiki/V%C3%A1d%C3%AD_al-Araba" title="Vádí al-Araba">Vádí al-Araba</a> na jihu.<a href="#cite_note-AEM-29">[27]</a> Severozápadní oblast Transjordánska, tehdy známá jako <a href="/wiki/Gile%C3%A1d" class="mw-redirect mw-disambig" title="Gileád">Gileád</a>, byla osídlena <a href="/wiki/Izraelsk%C3%A9_kmeny" title="Izraelské kmeny">Izraelity</a>.<a href="#cite_note-30">[28]</a> Tato tři království se neustále střetávala se sousedními hebrejskými královstvími <a href="/wiki/Izraelsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Izraelské království">Izraele</a> a <a href="/wiki/Judsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Judské království">Judy</a>, jejichž středisko se nacházelo západně od řeky Jordán.<a href="#cite_note-harrison-31">[29]</a> Jedním z dokladů je <a href="/wiki/M%C3%A9%C5%A1ova_st%C3%A9la" title="Méšova stéla">Mešova stéla</a>, kterou nechal postavit <a href="/wiki/Mo%C3%A1b" title="Moáb">moábský</a> král Méši v roce 840 př. n. l.; na nápisu na ní se chválí za stavební projekty, které v Moábu zahájil, a připomíná svou slávu a vítězství nad Izraelity.<a href="#cite_note-rollston-32">[30]</a> Stéla představuje jednu z nejvýznamnějších archeologických paralel ke zprávám zaznamenaným v <a href="/wiki/Bible" title="Bible">Bibli</a>.<a href="#cite_note-mesha-louvre-33">[31]</a> Ve stejné době Izrael a Aramejsko-damašské království soupeřily o kontrolu nad Gileádem.<a href="#cite_note-34">[32]</a><a href="#cite_note-35">[33]</a> Kolem let 740–⁠⁠⁠⁠⁠⁠720 př. n. l. byly Izrael a Aram-Damašek dobyty <a href="/wiki/Novoasyrsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Novoasyrská říše">novoasyrskou říší</a>. Království Amón, Edóm a Moáb byla podrobena, ale bylo jim umožněno zachovat si určitou míru nezávislosti. V roce 627 př. n. l. pak po rozpadu asyrské říše převzali kontrolu nad oblastí <a href="/wiki/Babylonie" title="Babylonie">Babyloňané</a>. Přestože království podporovala Babylóňany proti Judsku při vyplenění Jeruzaléma v roce 597 př. n. l., o deset let později se proti Babylónu vzbouřila. Království se stala <a href="/wiki/Vazal" title="Vazal">vazaly</a>, což si udržela i v <a href="/wiki/Persk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Perská říše">perské</a> a <a href="/wiki/Makedonie_(kr%C3%A1lovstv%C3%AD)" title="Makedonie (království)">helénské</a> říši.<a href="#cite_note-chap-iron2-36">[34]</a> Na počátku římské nadvlády kolem roku 63 př. n. l. ztratila království Amón, Edóm a Moáb svou svébytnost a byla asimilována do římské kultury. <a href="#cite_note-AEM-29">[27]</a> Někteří Edómci přežili déle –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vyhnáni Nabatejci se přestěhovali do jižního <a href="/wiki/Judea" title="Judea">Judee</a>, které se stalo známým jako <a href="/wiki/Ed%C3%B3m" title="Edóm">Idumea</a>; později je <a href="/wiki/Hasmoneovsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Hasmoneovské království">Hasmoneovci</a> obrátili na <a href="/wiki/Judaismus" title="Judaismus">judaismus</a>.<a href="#cite_note-37">[35]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Klasické_období">Klasické období</h3>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=4" title="Editace sekce: Klasické období" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=4" title="Editovat zdrojový kód sekce Klasické období">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Al_Khazneh_Petra_edit_2_(cropped).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/39/Al_Khazneh_Petra_edit_2_%28cropped%29.jpg/220px-Al_Khazneh_Petra_edit_2_%28cropped%29.jpg" decoding="async" width="220" height="329" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/39/Al_Khazneh_Petra_edit_2_%28cropped%29.jpg/330px-Al_Khazneh_Petra_edit_2_%28cropped%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/39/Al_Khazneh_Petra_edit_2_%28cropped%29.jpg/440px-Al_Khazneh_Petra_edit_2_%28cropped%29.jpg 2x" data-file-width="1683" data-file-height="2517" /></a><figcaption><a href="/wiki/Petra_(m%C4%9Bsto)" title="Petra (město)">Petra</a>, jeden ze <a href="/wiki/Nov%C3%BDch_sedm_div%C5%AF_sv%C4%9Bta" title="Nových sedm divů světa">7 nových divů světa</a>, obsahuje <a href="/wiki/Petra_(m%C4%9Bsto)#Al-Khazneh" title="Petra (město)">Al-Khazneh</a>, považovaný za mauzoleum <a href="/wiki/Nabatejci" title="Nabatejci">nabatejského</a> krále Aretase IV, z 1. století n. l.</figcaption></figure> Dobytí <a href="/wiki/Persk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Perská říše">Perské říše</a> <a href="/wiki/Alexandr_Velik%C3%BD" title="Alexandr Veliký">Alexandrem Velikým</a> v roce 332 př. n. l. přineslo na Blízký východ <a href="/wiki/Hel%C3%A9nismus" title="Helénismus">helénistickou kulturu</a>. Po Alexandrově smrti v roce 323 př. n. l. se říše rozdělila mezi jeho generály a nakonec se o velkou část Transjordánska přeli <a href="/wiki/Ptolemaiovci" title="Ptolemaiovci">Ptolemaiovci</a> sídlící v Egyptě a <a href="/wiki/Seleukovci" title="Seleukovci">Seleukovci</a> sídlící v Sýrii. <a href="/wiki/Nabatejci" title="Nabatejci">Nabatejcům</a>, kočovným <a href="/wiki/Arabov%C3%A9" title="Arabové">Arabům</a> sídlícím jižně od Edómu, se podařilo v roce 169 př. n. l. založit nezávislé království tím, že využili bojů mezi dvěma řeckými mocnostmi.<a href="#cite_note-FOOTNOTESalibi199810-38">[36]</a> <a href="/wiki/Nabatejsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Nabatejské království">Nabatejské království</a> kontrolovalo velkou část obchodních cest v regionu a rozkládalo se na jihu podél pobřeží <a href="/wiki/Rud%C3%A9_mo%C5%99e" title="Rudé moře">Rudého moře</a> až do pouště Hidžas, na severu až k Damašku, který krátce ovládalo (85–⁠⁠⁠⁠⁠⁠71 př. n. l.).<a href="#cite_note-FOOTNOTETaylor200151-39">[37]</a> Nabatejci díky kontrole obchodních cest zbohatli a často vzbuzovali závist svých sousedů.<a href="#cite_note-FOOTNOTETaylor200130-40">[38]</a> <a href="/wiki/Petra_(m%C4%9Bsto)" title="Petra (město)">Petra</a>, hlavní město Nabatejců, vzkvétala v 1. století n. l. díky rozsáhlým vodním zavlažovacím systémům a zemědělství.<a href="#cite_note-FOOTNOTETaylor200170-41">[39]</a> Nabatejci byli talentovaní kamenosochaři a v 1. století n. l. postavili svou nejpropracovanější stavbu Al-Khazneh, která je považována za mauzoleum arabského nabatejského krále Aretase IV.<a href="#cite_note-petra-42">[40]</a> V roce 63 př. n. l. dobyly římské legie pod vedením <a href="/wiki/Pompeius" title="Pompeius">Pompeia</a> velkou část Levanty a zahájily tak období <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_%C5%98%C3%ADm" title="Starověký Řím">římské nadvlády</a>, které trvalo čtyři století.<a href="#cite_note-roman-43">[41]</a> V roce 106 n. l. císař <a href="/wiki/Traianus" title="Traianus">Traján</a> bez odporu anektoval Nabatejsko a přestavěl <a href="/wiki/King%27s_Highway_(Jord%C3%A1nsko)" title="King's Highway (Jordánsko)">Královskou cestu</a>, která se stala známou jako silnice Via Traiana Nova.<a href="#cite_note-roman-43">[41]</a> Římané poskytli řeckým městům v Transjordánsku - Filadelfii (Ammán), Gerase (<a href="/wiki/D%C5%BEara%C5%A1" title="Džaraš">Džaraš</a>), Gedaře (Umm Kvajs), Pelle (Tabakat Fahl) a Arbilu (<a href="/wiki/Irbid" title="Irbid">Irbid</a>) - a dalším helénistickým městům v Palestině a jižní Sýrii určitou úroveň autonomie tím, že vytvořili <a href="/wiki/Dekapolis" title="Dekapolis">Dekapolis</a>, ligu deseti měst.<a href="#cite_note-atlas15-44">[42]</a> Džeraš je jedním z nejlépe zachovaných římských měst na Východě; navštívil jej dokonce císař <a href="/wiki/Hadri%C3%A1n" title="Hadrián">Hadrián</a> během své cesty do <a href="/wiki/Palestina" title="Palestina">Palestiny</a>.<a href="#cite_note-45">[43]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Jerash_01_(cropped).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9b/Jerash_01_%28cropped%29.jpg/220px-Jerash_01_%28cropped%29.jpg" decoding="async" width="220" height="164" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9b/Jerash_01_%28cropped%29.jpg/330px-Jerash_01_%28cropped%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9b/Jerash_01_%28cropped%29.jpg/440px-Jerash_01_%28cropped%29.jpg 2x" data-file-width="2484" data-file-height="1852" /></a><figcaption>Oválné fórum v Džeraši (asi 1. stol. n. l.), tehdejším členu řecko-římské ligy deseti měst, <a href="/wiki/Dekapolis" title="Dekapolis">Dekapole</a>, z nichž sedm se nachází v dnešním Jordánsku.</figcaption></figure> V roce 324 n. l. se Římská říše rozdělila a Východořímská říše, později známá jako <a href="/wiki/Byzantsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Byzantská říše">Byzantská říše</a>, nadále kontrolovala nebo ovlivňovala tento region až do roku 636. <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Křesťanství">Křesťanství</a> se v říši stalo legálním v roce 313 poté, co spolucísaři <a href="/wiki/Konstantin_I._Velik%C3%BD" title="Konstantin I. Veliký">Konstantin</a> a <a href="/wiki/Licinius" title="Licinius">Licinius</a> podepsali toleranční edikt.<a href="#cite_note-byzantine-46">[44]</a> V roce 380 se soluňským ediktem stalo křesťanství oficiálním státním náboženstvím. Transjordánsko během byzantské éry vzkvétalo a v celém regionu byly postaveny křesťanské kostely:<a href="#cite_note-FOOTNOTESalibi199814-47">[45]</a> V této době byl postaven Akabský kostel v Ajle; je považován za první účelově postavený křesťanský kostel na světě.<a href="#cite_note-48">[46]</a> V Umm ar-Rasas v jižním Ammánu se nachází nejméně 16 byzantských kostelů.<a href="#cite_note-49">[47]</a> Význam Petry mezitím klesal s tím, jak se objevily námořní obchodní cesty, a po <a href="/wiki/Zem%C4%9Bt%C5%99esen%C3%AD_v_Galileji_(363)" title="Zemětřesení v Galileji (363)">zemětřesení v roce 363</a>, které zničilo mnoho staveb, dále upadala a nakonec byla opuštěna.<a href="#cite_note-petra-42">[40]</a> <a href="/wiki/S%C3%A1s%C3%A1novsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Sásánovská říše">Sasánovská říše</a> na východě se stala soupeřem Byzance a časté střety někdy vedly k tomu, že Sasánovci ovládli některé části regionu, včetně Transjordánska.<a href="#cite_note-50">[48]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Islámská_éra">Islámská éra</h3>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=5" title="Editace sekce: Islámská éra" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=5" title="Editovat zdrojový kód sekce Islámská éra">editovat zdroj</a>]</div> V roce 629 v bitvě u Mu'tahu v dnešním gubernátu Kerak odvrátili Byzantinci a jejich arabští křesťanští mandanti <a href="/wiki/Gh%C3%A1ss%C3%A1novci" title="Ghássánovci">Ghássánovci</a> útok muslimských <a href="/wiki/Ra%C5%A1%C3%ADdov%C3%A9" title="Rašídové">Rašídů</a>, kteří táhli z Hidžázu na sever směrem k Levantě.<a href="#cite_note-Bowersock-51">[49]</a> Byzantinci však byli muslimy poraženi v roce 636 v rozhodující <a href="/wiki/Bitva_u_Jarm%C3%BAku" title="Bitva u Jarmúku">bitvě u Jarmúku</a> severně od Transjordánska.<a href="#cite_note-Bowersock-51">[49]</a> Transjordánsko bylo zásadním místem pro dobytí <a href="/wiki/Dama%C5%A1ek" title="Damašek">Damašku</a>. Po chalífátu Rašídunů následoval chalífát <a href="/wiki/Umajjovci" title="Umajjovci">Umajjovců</a> (661–750).<a href="#cite_note-mus-52">[50]</a> Za <a href="/wiki/Umajjovsk%C3%BD_chal%C3%ADf%C3%A1t" class="mw-redirect" title="Umajjovský chalífát">Umajjovského chalífátu</a> bylo v Transjordánsku postaveno několik pouštních hradů, mj: Qasr Al-Mshatta a Qasr Al-Hallabat.<a href="#cite_note-mus-52">[50]</a> Tažení <a href="/wiki/Abb%C3%A1sovsk%C3%BD_chalif%C3%A1t" class="mw-redirect" title="Abbásovský chalifát">Abbásovského chalífátu</a> za ovládnutí Umajjovců začalo v Transjordánsku v místě známé jako Humajma. Předpokládá se, že silné zemětřesení v roce 749 přispělo k <a href="/wiki/Abb%C3%A1sovsk%C3%A1_revoluce" title="Abbásovská revoluce">porážce Umajjovců Abbásovci</a>, kteří přesunuli hlavní město chalífátu z Damašku do <a href="/wiki/Bagd%C3%A1d" title="Bagdád">Bagdádu</a>.<a href="#cite_note-atlas-53">[51]</a> Během vlády Abbásovců (750–969) se několik arabských kmenů přesunulo na sever a usadilo se v Levantě.<a href="#cite_note-mus-52">[50]</a> Stejně jako v římské éře růst námořního obchodu oslabil centrální postavení Transjordánska a oblast stále více chudla.<a href="#cite_note-FOOTNOTESalibi199821-54">[52]</a> Po úpadku Abbásovců vládl Transjordánsku <a href="/wiki/F%C3%A1timovsk%C3%BD_chal%C3%ADf%C3%A1t" title="Fátimovský chalífát">Fátimovský chalífát</a> (969–1070), poté <a href="/wiki/K%C5%99%C3%AD%C5%BEov%C3%A9_v%C3%BDpravy" title="Křížové výpravy">křižácké</a> <a href="/wiki/Jeruzal%C3%A9msk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Jeruzalémské království">Jeruzalémské království</a> (1115–1187).<a href="#cite_note-FOOTNOTESalibi199822-55">[53]</a> Křižáci postavili na území <a href="/wiki/Oultrejordain" title="Oultrejordain">Oultrejordainu</a> několik hradů, včetně <a href="/wiki/Krak_de_Montr%C3%A9al" title="Krak de Montréal">Montréalu</a> a Karaku.<a href="#cite_note-56">[54]</a> V <a href="/wiki/Bitva_u_Hatt%C3%ADnu" title="Bitva u Hattínu">bitvě u Hattínu</a> (1187) poblíž <a href="/wiki/Galilejsk%C3%A9_jezero" title="Galilejské jezero">Galilejského jezera</a> severně od Transjordánska křižáci prohráli se <a href="/wiki/Saladin" title="Saladin">Saladinem</a>, zakladatelem dynastie <a href="/wiki/Ajj%C3%BAbovci" title="Ajjúbovci">Ajjúbovců</a> (1187–1260). Ajjúbovci postavili <a href="/wiki/Ad%C5%BEl%C3%BAnsk%C3%BD_hrad" title="Adžlúnský hrad">Adžlúnský hrad</a> a přestavěli starší hrady, aby je mohli použít jako vojenské základny proti křižákům.<a href="#cite_note-FOOTNOTESalibi199823-57">[55]</a> Osady v Transjordánsku se za vlády Ajjúbovců staly důležitými zastávkami pro muslimské poutníky směřující do Mekky, kteří putovali po trase spojující Sýrii s Hidžázem.<a href="#cite_note-atlas1-58">[56]</a> Několik ajjúbovských hradů využili a rozšířili <a href="/wiki/Maml%C3%BAci" title="Mamlúci">mamlúci</a> (1260–1516), kteří si Transjordánsko rozdělili mezi provincie Karak a Damašek.<a href="#cite_note-FOOTNOTESalibi199825-59">[57]</a> Během následujícího století Transjordánsko zažilo útoky <a href="/wiki/Mongolsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Mongolská říše">Mongolů</a>, ale ti byli nakonec mamlúky odraženi v <a href="/wiki/Bitva_u_Ajn_D%C5%BE%C3%A1l%C3%BAt" title="Bitva u Ajn Džálút">bitvě u Ajn Džálútu</a> (1260).<a href="#cite_note-60">[58]</a> <div class="thumb tright"><div class="thumbinner" style="width:387px"><div><div style="display:inline-block; margin-right:3px; vertical-align:top; width:167px"><a href="/wiki/Soubor:Kerak_BW_1_(cropped).JPG" class="mw-file-description" title="Hrad Kerak (asi 12. století) postavený křižáky a později rozšířený za muslimských Ajjúbovců a Mamlúků."><img alt="Hrad Kerak (asi 12. století) postavený křižáky a později rozšířený za muslimských Ajjúbovců a Mamlúků." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b5/Kerak_BW_1_%28cropped%29.JPG/165px-Kerak_BW_1_%28cropped%29.JPG" decoding="async" width="165" height="110" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b5/Kerak_BW_1_%28cropped%29.JPG/248px-Kerak_BW_1_%28cropped%29.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b5/Kerak_BW_1_%28cropped%29.JPG/330px-Kerak_BW_1_%28cropped%29.JPG 2x" data-file-width="3098" data-file-height="2074" /></a><div class="thumbcaption">Hrad Kerak (asi 12. století) postavený křižáky a později rozšířený za muslimských <a href="/wiki/Ajj%C3%BAbovci" title="Ajjúbovci">Ajjúbovců</a> a <a href="/w/index.php?title=Mamluci&action=edit&redlink=1" class="new" title="Mamluci (stránka neexistuje)">Mamlúků</a>.</div></div><div style="display:inline-block; vertical-align:top; width:217px"><a href="/wiki/Soubor:Ajloun_Castle_1.jpg" class="mw-file-description" title="Adžlúnský hrad (cca 12. století) postavený ajjúbovským vůdcem Saladinem na ochranu proti křižáckým výpravám."><img alt="Adžlúnský hrad (cca 12. století) postavený ajjúbovským vůdcem Saladinem na ochranu proti křižáckým výpravám." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/02/Ajloun_Castle_1.jpg/215px-Ajloun_Castle_1.jpg" decoding="async" width="215" height="111" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/02/Ajloun_Castle_1.jpg/323px-Ajloun_Castle_1.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/02/Ajloun_Castle_1.jpg/430px-Ajloun_Castle_1.jpg 2x" data-file-width="6011" data-file-height="3115" /></a><div class="thumbcaption"><a href="/wiki/Ad%C5%BEl%C3%BAnsk%C3%BD_hrad" title="Adžlúnský hrad">Adžlúnský hrad</a> (cca 12. století) postavený ajjúbovským vůdcem <a href="/wiki/Saladin" title="Saladin">Saladinem</a> na ochranu proti křižáckým výpravám.</div></div></div></div></div>V roce 1516 dobyla <a href="/wiki/Maml%C3%BAck%C3%BD_sultan%C3%A1t" title="Mamlúcký sultanát">mamlúcké</a> území vojska <a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Osmanská říše">osmanské říše</a>.<a href="#cite_note-FOOTNOTESalibi199826-61">[59]</a> Zemědělské vesnice v Transjordánsku zažily v 16. století období relativní prosperity, ale později byly opuštěny.<a href="#cite_note-VSS-62">[60]</a> Transjordánsko mělo pro osmanské úřady okrajový význam.<a href="#cite_note-atlas10-63">[61]</a> V důsledku toho se osmanská přítomnost prakticky neprojevila a omezila se na každoroční návštěvy za účelem výběru daní.<a href="#cite_note-VSS-62">[60]</a> Během prvních tří století osmanské nadvlády se do Transjordánska ze Sýrie a Hádžázu přistěhovalo několik arabských <a href="/wiki/Bedu%C3%ADni" title="Beduíni">beduínských</a> kmenů, včetně Adwánů, Bani Sachrů a Howeitatů.<a href="#cite_note-FOOTNOTESalibi199826,_27-64">[62]</a> Tyto kmeny si činily nároky na různé části regionu, a protože neexistovala významná osmanská autorita, Transjordánsko se dostalo do stavu anarchie, který trval až do 19. století.<a href="#cite_note-FOOTNOTESalibi199827-65">[63]</a> To vedlo ke krátkodobé okupaci <a href="/wiki/Wahh%C3%A1bismus" title="Wahhábismus">wahhábistickými</a> silami (1803–1812), ultraortodoxním islámským hnutím, které vzniklo v Nadždu (v dnešní Saúdské Arábii).<a href="#cite_note-FOOTNOTESalibi199830-66">[64]</a> <a href="/wiki/Ibr%C3%A1h%C3%ADm_pa%C5%A1a" title="Ibráhím paša">Ibráhím paša</a>, syn <a href="/wiki/Muhammad_Al%C3%AD_Pa%C5%A1a" title="Muhammad Alí Paša">guvernéra</a> <a href="/wiki/Egyptsk%C3%BD_ej%C3%A1let" title="Egyptský ejálet">Egyptského ejáletu</a>, na žádost osmanského sultána do roku 1818 wahhábisty vykořenil.<a href="#cite_note-FOOTNOTESalibi199831-67">[65]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Z_Ottoman_Ten_arches_Amman_2.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a0/Z_Ottoman_Ten_arches_Amman_2.jpg/220px-Z_Ottoman_Ten_arches_Amman_2.jpg" decoding="async" width="220" height="123" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a0/Z_Ottoman_Ten_arches_Amman_2.jpg/330px-Z_Ottoman_Ten_arches_Amman_2.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a0/Z_Ottoman_Ten_arches_Amman_2.jpg/440px-Z_Ottoman_Ten_arches_Amman_2.jpg 2x" data-file-width="3264" data-file-height="1832" /></a><figcaption>Osmanský desetiobloukový most postavený v roce 1908 poblíž Ammánu jako součást <a href="/wiki/Hid%C5%BE%C3%A1zsk%C3%A1_dr%C3%A1ha" title="Hidžázská dráha">Hidžázské železnice</a> která se táhla po celé délce Transjordánska a spojovala <a href="/wiki/Dama%C5%A1ek" title="Damašek">Damašek</a> s <a href="/wiki/Med%C3%ADna" title="Medína">Medínou</a>.</figcaption></figure> V roce 1833 se paša obrátil proti Osmanům a nastolil svou vládu nad Levantou. Jeho politika vedla k neúspěšnému rolnickému povstání v Palestině v roce 1834. Transjordánská města <a href="/wiki/Salt_(Jord%C3%A1nsko)" title="Salt (Jordánsko)">Salt</a> a <a href="/wiki/Kerak" title="Kerak">Kerak</a> byla zničena pašovými vojsky za to, že ukrývala vůdce rolnického povstání. Egyptská nadvláda byla násilně ukončena v roce 1841 a byla obnovena osmanská vláda.<a href="#cite_note-cup-68">[66]</a> Teprve po pašově tažení se Osmanská říše pokusila upevnit svou přítomnost v Syrském vilájetu, jehož součástí Transjordánsko bylo.<a href="#cite_note-FOOTNOTESalibi199837-69">[67]</a> Série daňových a pozemkových reforem (<a href="/wiki/Tanzimat" title="Tanzimat">tanzimat</a>) v roce 1864 přinesla do zemědělství a opuštěných vesnic opět určitou prosperitu; konec faktické autonomie vedl k odporu v jiných oblastech Transjordánska.<a href="#cite_note-FOOTNOTESalibi199837-69">[67]</a> Do Levanty se uchýlili muslimští <a href="/wiki/%C4%8Cerkesov%C3%A9" title="Čerkesové">Čerkesové</a> a <a href="/wiki/%C4%8Ce%C4%8Denci" title="Čečenci">Čečenci</a>, kteří z Kavkazu prchali před <a href="/wiki/Etnick%C3%A1_%C4%8Distka_%C4%8Cerkes%C5%AF" title="Etnická čistka Čerkesů">ruským pronásledováním</a>. V Transjordánsku se s osmanskou podporou Čerkesové usadili nejprve v roce 1867 v dlouho opuštěném okolí Ammánu a později v okolních vesnicích.<a href="#cite_note-leg-70">[68]</a> Zavedení správy, branné povinnosti a tvrdá daňová politika osmanských úřadů vedly v oblastech, které kontrolovaly, k povstáním.<a href="#cite_note-FOOTNOTESalibi199838-71">[69]</a> Zejména transjordánské kmeny se vzbouřily během povstání v Šúbaku (1905) a Keraku (1910), které byly brutálně potlačeny. Výstavba <a href="/wiki/Hid%C5%BE%C3%A1zsk%C3%A1_dr%C3%A1ha" title="Hidžázská dráha">Hidžázské dráhy</a> v roce 1908 - táhnoucí se po celé délce Transjordánska a spojující <a href="/wiki/Dama%C5%A1ek" title="Damašek">Damašek</a> s <a href="/wiki/Med%C3%ADna" title="Medína">Medínou</a> – pomohla obyvatelstvu ekonomicky, protože Transjordánsko se stalo zastávkou pro poutníky.<a href="#cite_note-leg-70">[68]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Moderní_doba">Moderní doba</h3>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=6" title="Editace sekce: Moderní doba" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=6" title="Editovat zdrojový kód sekce Moderní doba">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Emir%C3%A1t_Transjord%C3%A1nsko" title="Emirát Transjordánsko">Emirát Transjordánsko</a>.</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:030Arab_(cropped).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/81/030Arab_%28cropped%29.jpg/220px-030Arab_%28cropped%29.jpg" decoding="async" width="220" height="130" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/81/030Arab_%28cropped%29.jpg/330px-030Arab_%28cropped%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/81/030Arab_%28cropped%29.jpg/440px-030Arab_%28cropped%29.jpg 2x" data-file-width="572" data-file-height="337" /></a><figcaption>Vojáci arabské armády vedené Hášimovci drží vlajku Velkého arabského povstání proti Osmanské říši v Hádžázu, 1916.</figcaption></figure> Rostoucí politika turkizace a centralizace, kterou Osmanská říše přijala po <a href="/wiki/Mladotureck%C3%A1_revoluce" title="Mladoturecká revoluce">mladoturecké revoluci</a> v roce 1908, Araby v Levantě rozčarovala, což přispělo k rozvoji arabského nacionalistického hnutí. Tyto změny vedly k vypuknutí <a href="/wiki/Arabsk%C3%A9_povst%C3%A1n%C3%AD" title="Arabské povstání">arabského povstání</a> v roce 1916 během <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="První světová válka">první světové války</a>, které ukončilo čtyři století stagnace pod osmanskou nadvládou.<a href="#cite_note-leg-70">[68]</a> Povstání vedl <a href="/wiki/Husajn_ibn_Al%C3%AD_al-H%C3%A1%C5%A1im%C3%AD" title="Husajn ibn Alí al-Hášimí">Šaríf Husajn</a> z Mekky, potomek <a href="/wiki/H%C3%A1%C5%A1imovci" title="Hášimovci">hášimovského</a> rodu z Hádžázu, a jeho synové <a href="/wiki/Abdall%C3%A1h_I." title="Abdalláh I.">Abdalláh</a>, <a href="/wiki/Fajsal_I." title="Fajsal I.">Fajsal</a> a <a href="/wiki/Al%C3%AD_ibn_Husajn" title="Alí ibn Husajn">Alí</a>. Na místní úrovni získalo povstání podporu transjordánských kmenů, včetně beduínů, Čerkesů a křesťanů.<a href="#cite_note-FOOTNOTESalibi199841-72">[70]</a> Podporu nabídli i <a href="/wiki/St%C3%A1ty_Dohody" title="Státy Dohody">spojenci z první světové války</a>, včetně Velké Británie a Francie, jejichž imperiální zájmy se s arabskou věcí sbíhaly.<a href="#cite_note-FOOTNOTESalibi199840-73">[71]</a> Povstání začalo 5. června 1916 z Medíny a postupovalo na sever, dokud boje 6. července 1917 nedosáhly Transjordánska v bitvě u Akaby.<a href="#cite_note-revolt-74">[72]</a> Povstání vyvrcholilo, když Fajsal v říjnu 1918 vstoupil do Damašku a zřídil arabskou vojenskou správu na východě OETA, později vyhlášenou jako <a href="/wiki/Syrsk%C3%A9_arabsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Syrské arabské království">Syrské arabské království</a>, jehož součástí bylo i Transjordánsko.<a href="#cite_note-FOOTNOTESalibi199841-72">[70]</a> V tomto období si na nejjižnější oblast země, včetně Ma'anu a <a href="/wiki/Akaba" title="Akaba">Akaby</a>, činilo nárok i sousední <a href="/wiki/Hid%C5%BE%C3%A1zsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Hidžázské království">království Hidžáz</a>. Vznikající Hášimovské království v oblasti Sýrie bylo nuceno kapitulovat před francouzskými vojsky 24. července 1920 během bitvy u Majsalúnu;<a href="#cite_note-75">[73]</a> Francouzi obsadili pouze severní část Sýrie a ponechali Transjordánsko v období interregna. Arabským aspiracím se nepodařilo získat mezinárodní uznání, a to především kvůli tajné <a href="/wiki/Sykesova%E2%80%93Picotova_dohoda" title="Sykesova–Picotova dohoda">Sykes-Picotově dohodě</a> z roku 1916, která rozdělila region na francouzskou a britskou sféru vlivu, a <a href="/wiki/Balfourova_deklarace" title="Balfourova deklarace">Balfourově deklaraci</a> z roku 1917, v níž Velká Británie oznámila svou podporu vytvoření „národního domova“ pro Židy v Palestině.<a href="#cite_note-FOOTNOTESalibi199834-76">[74]</a> Hášimovci a Arabové to považovali za zradu svých předchozích dohod s Brity,<a href="#cite_note-FOOTNOTESalibi199871-77">[75]</a> včetně McMahon-Husejnovy korespondence z roku 1915, v níž Britové vyjádřili ochotu uznat nezávislost jednotného arabského státu sahajícího od Aleppa po Aden pod vládou Hášimovců.<a href="#cite_note-78">[76]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:The_high_commissioner%27s_first_visit_to_Transjordan,_in_Es-Salt..jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dc/The_high_commissioner%27s_first_visit_to_Transjordan%2C_in_Es-Salt..jpg/220px-The_high_commissioner%27s_first_visit_to_Transjordan%2C_in_Es-Salt..jpg" decoding="async" width="220" height="158" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dc/The_high_commissioner%27s_first_visit_to_Transjordan%2C_in_Es-Salt..jpg/330px-The_high_commissioner%27s_first_visit_to_Transjordan%2C_in_Es-Salt..jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dc/The_high_commissioner%27s_first_visit_to_Transjordan%2C_in_Es-Salt..jpg/440px-The_high_commissioner%27s_first_visit_to_Transjordan%2C_in_Es-Salt..jpg 2x" data-file-width="4588" data-file-height="3292" /></a><figcaption>Obyvatelé města Salt se shromáždili 20. srpna 1920 během návštěvy britského vysokého komisaře v Transjordánsku.</figcaption></figure> Britský vysoký komisař <a href="/wiki/Herbert_Samuel" title="Herbert Samuel">Herbert Samuel</a> přijel v srpnu 1920 do Transjordánska, aby se setkal s obyvateli Saltu. Před 600 transjordánskými prominenty prohlásil, že britská vláda bude napomáhat vytvoření místních vlád v Transjordánsku, které mají být odděleny od palestinské. Druhé setkání se konalo v září v Umm Kaisu, kde britský zástupce major <a href="/wiki/FitzRoy_Somerset_(4._baron_Raglan)" title="FitzRoy Somerset (4. baron Raglan)">Fitzroy Somerset</a> obdržel petici, která požadovala: vytvoření nezávislé arabské vlády v Transjordánsku, v jejímž čele by stál arabský princ (emír); zastavení prodeje půdy v Transjordánsku <a href="/wiki/%C5%BDid%C3%A9" title="Židé">Židům</a> a zamezení židovského přistěhovalectví; zřízení a financování národní armády Velkou Británií a zachování volného obchodu mezi Transjordánskem a zbytkem regionu.<a href="#cite_note-tj-79">[77]</a> Abdalláh, druhý syn Šarífa Husajna, přijel 21. listopadu 1920 vlakem z Hádžázu do Maánu v jižním Transjordánsku, aby znovu získal Velké syrské království, o které jeho bratr přišel.<a href="#cite_note-FOOTNOTESalibi199882-80">[78]</a> Transjordánsko se tehdy nacházelo v chaosu a bylo všeobecně považováno za neovladatelné s nefunkčními místními samosprávami.<a href="#cite_note-FOOTNOTESalibi199891-81">[79]</a> Abdulláh si získal důvěru transjordánských kmenových vůdců, než se je snažil přesvědčit o výhodách organizované vlády.<a href="#cite_note-FOOTNOTESalibi1998100-82">[80]</a> Abdulláhovy úspěchy vzbudily závist Britů, i když to bylo v jejich zájmu.<a href="#cite_note-FOOTNOTESalibi1998101-83">[81]</a> Britové neochotně přijali Abdulláha za vládce Transjordánska poté, co mu poskytli šestiměsíční zkušební lhůtu.<a href="#cite_note-FOOTNOTESalibi199896-84">[82]</a> V březnu 1921 se Britové rozhodli připojit Transjordánsko ke svému <a href="/wiki/Mand%C3%A1tn%C3%AD_Palestina" title="Mandátní Palestina">Britskému mandátu Palestina</a>, v němž by realizovali svou politiku „šarifského řešení“, aniž by uplatňovali ustanovení mandátu týkající se židovského osídlení. Dne 11. dubna 1921 byl založen <a href="/wiki/Emir%C3%A1t_Transjord%C3%A1nsko" title="Emirát Transjordánsko">emirát Transjordánsko</a> s Abdulláhem jako emírem.<a href="#cite_note-FOOTNOTESalibi199893-85">[83]</a> V září 1922 uznala Rada <a href="/wiki/Spole%C4%8Dnost_n%C3%A1rod%C5%AF" title="Společnost národů">Společnosti národů</a> Transjordánsko jako stát podle podmínek Transjordánského memoranda.<a href="#cite_note-86">[84]</a><a href="#cite_note-87">[85]</a> Transjordánsko zůstalo britským mandátem až do roku 1946, ale byla mu přiznána větší míra autonomie než regionu na západ od řeky Jordán.<a href="#cite_note-protectorate-88">[86]</a> Po převzetí moci v regionu hášimovským vedením se objevily četné problémy.<a href="#cite_note-FOOTNOTESalibi199810,_30,_31,_49,_104-89">[87]</a> V Transjordánsku potlačily Abdulláhovy síly s pomocí Britů malé místní vzpoury v Kuře v letech 1921 a 1923,<a href="#cite_note-FOOTNOTESalibi199810,_30,_31,_49,_104-89">[87]</a> wahhábisté z Nadždu však znovu posílili a opakovaně podnikali nájezdy na jižní části jeho území, čímž vážně ohrožovali emírovu pozici.<a href="#cite_note-FOOTNOTESalibi199810,_30,_31,_49,_104-89">[87]</a> Emír nebyl schopen tyto nájezdy odrazit bez pomoci místních beduínských kmenů a Britů, kteří si poblíž Ammánu udržovali vojenskou základnu s malým oddílem <a href="/wiki/Royal_Air_Force" title="Royal Air Force">královského letectva</a>.<a href="#cite_note-FOOTNOTESalibi199810,_30,_31,_49,_104-89">[87]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Po_získání_nezávislosti">Po získání nezávislosti</h3>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=7" title="Editace sekce: Po získání nezávislosti" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=7" title="Editovat zdrojový kód sekce Po získání nezávislosti">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:King_Abdullah_I_of_Jordan_declaring_independence,_25_May_1946.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c5/King_Abdullah_I_of_Jordan_declaring_independence%2C_25_May_1946.jpg/220px-King_Abdullah_I_of_Jordan_declaring_independence%2C_25_May_1946.jpg" decoding="async" width="220" height="190" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c5/King_Abdullah_I_of_Jordan_declaring_independence%2C_25_May_1946.jpg/330px-King_Abdullah_I_of_Jordan_declaring_independence%2C_25_May_1946.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c5/King_Abdullah_I_of_Jordan_declaring_independence%2C_25_May_1946.jpg/440px-King_Abdullah_I_of_Jordan_declaring_independence%2C_25_May_1946.jpg 2x" data-file-width="800" data-file-height="691" /></a><figcaption>Král <a href="/wiki/Abdall%C3%A1h_I." title="Abdalláh I.">Abdalláh I.</a> 25. května 1946 při vyhlášení nezávislosti</figcaption></figure> Londýnská smlouva, podepsaná britskou vládou a emírem Transjordánska v březnu 1946, uznala nezávislost státu.<a href="#cite_note-FRUS1946-90">[88]</a> Dne 25. května 1946, v den ratifikace smlouvy transjordánským parlamentem, bylo Transjordánsko povýšeno na království pod arabským názvem Jordánské hášimovské království, jehož prvním králem se stal Abdalláh;<a href="#cite_note-91">[89]</a><a href="#cite_note-92">[90]</a> Tento den se nyní slaví jako státní svátek, Den nezávislosti země.<a href="#cite_note-93">[91]</a> V prosinci 1955 se Jordánsko stalo členem Organizace spojených národů.<a href="#cite_note-HKJ-94">[92]</a> Dne 15. května 1948 v rámci <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_arabsko-izraelsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="První arabsko-izraelská válka">arabsko-izraelské války</a> v roce 1948 Jordánsko spolu s mnoha dalšími arabskými státy zasáhlo do dění v <a href="/wiki/Palestina" title="Palestina">Palestině</a>,<a href="#cite_note-95">[93]</a> po válce Jordánsko kontrolovalo <a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_b%C5%99eh_Jord%C3%A1nu" title="Západní břeh Jordánu">Západní břeh Jordánu</a> a 24. dubna 1950 po konferenci v Jerichu tato území formálně anektovalo.<a href="#cite_note-autogenerated2-96">[94]</a><a href="#cite_note-97">[95]</a> V reakci na to některé arabské země požadovaly vyloučení Jordánska z <a href="/wiki/Liga_arabsk%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF" title="Liga arabských států">Ligy arabských států</a>.<a href="#cite_note-autogenerated2-96">[94]</a> Dne 12. června 1950 Liga arabských států prohlásila, že anexe byla dočasným praktickým opatřením a že Jordánsko drží území jako „správce“ do doby, než dojde k budoucímu urovnání.<a href="#cite_note-98">[96]</a> Král Abdalláh byl v roce 1951 zavražděn v <a href="/wiki/Me%C5%A1ita_al-Aks%C3%A1" title="Mešita al-Aksá">mešitě Al-Aksá</a> palestinským ozbrojencem, protože se proslýchalo, že hodlá podepsat mírovou smlouvu s Izraelem.<a href="#cite_note-kaiofh-99">[97]</a> Po Abdalláhovi nastoupil jeho syn <a href="/wiki/Talal_I." title="Talal I.">Talál I.</a>, který v roce 1952 vyhlásil moderní ústavu.<a href="#cite_note-kojt-100">[98]</a> Nemoc způsobila, že Talál abdikoval ve prospěch svého nejstaršího syna <a href="/wiki/Husajn_I." title="Husajn I.">Husajna</a>,<a href="#cite_note-kojt-100">[98]</a> který nastoupil na trůn v roce 1953 ve věku 17 let.<a href="#cite_note-kaiofh-99">[97]</a> Jordánsko bylo v následujícím období svědkem velké politické nejistoty. Padesátá léta byla obdobím politických otřesů, kdy arabský svět zachvátil násirovismus a <a href="/wiki/Panarabismus" title="Panarabismus">panarabismus</a>.<a href="#cite_note-poinjk-101">[99]</a> 1. března 1956 král Husajn arabizoval velení armády propuštěním řady vysokých britských důstojníků, což byl akt učiněný s cílem odstranit zbývající zahraniční vliv v zemi.<a href="#cite_note-102">[100]</a> V roce 1958 Jordánsko a sousední <a href="/wiki/Ir%C3%A1ck%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Irácké království">hášimovský Irák</a> vytvořily <a href="/wiki/Arabsk%C3%A1_federace" title="Arabská federace">Arabskou federaci</a> jako reakci na vznik konkurenční <a href="/wiki/Sjednocen%C3%A1_arabsk%C3%A1_republika" title="Sjednocená arabská republika">Sjednocené arabské republiky</a> mezi Násirovým Egyptem a Sýrii. Svaz vydržel pouhých šest měsíců a byl rozpuštěn poté, co byl irácký král <a href="/wiki/Fajsal_II." title="Fajsal II.">Fajsal II.</a> (Husajnův bratranec) v červenci 1958 sesazen krvavým vojenským převratem.<a href="#cite_note-jejok-103">[101]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Karama_aftermath_1.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/06/Karama_aftermath_1.jpg/220px-Karama_aftermath_1.jpg" decoding="async" width="220" height="151" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/06/Karama_aftermath_1.jpg/330px-Karama_aftermath_1.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/06/Karama_aftermath_1.jpg/440px-Karama_aftermath_1.jpg 2x" data-file-width="1169" data-file-height="800" /></a><figcaption>Král Husajn kontroluje v březnu 1968 opuštěný izraelský tank po bitvě o Karamé</figcaption></figure> Jordánsko podepsalo vojenský pakt s Egyptem těsně předtím, než Izrael zahájil preventivní úder na Egypt a zahájil tak <a href="/wiki/%C5%A0estidenn%C3%AD_v%C3%A1lka" title="Šestidenní válka">šestidenní válku</a> v červnu 1967, do níž se zapojilo Jordánsko a Sýrie. Arabské státy byly poraženy a Jordánsko ztratilo kontrolu nad Západním břehem Jordánu ve prospěch Izraele. Následovala <a href="/wiki/Opot%C5%99ebovac%C3%AD_v%C3%A1lka" title="Opotřebovací válka">opotřebovací válka</a> s Izraelem, jejíž součástí byla i <a href="/wiki/Bitva_o_Karam%C3%A9" title="Bitva o Karamé">bitva o Karamé</a> v roce 1968, kdy spojené síly jordánských ozbrojených sil a <a href="/wiki/Organizace_pro_osvobozen%C3%AD_Palestiny" title="Organizace pro osvobození Palestiny">Organizace pro osvobození Palestiny</a> (OOP) odrazily izraelský útok na tábor Karamé na jordánské hranici se Západním břehem Jordánu.<a href="#cite_note-jowars2-104">[102]</a> V důsledku toho došlo k nárůstu podpory palestinských polovojenských složek (fedajínů) v Jordánsku ze strany ostatních arabských zemí. Činnost fedajínů se brzy stala hrozbou pro jordánský právní stát.V září 1970 se jordánská armáda zaměřila na fedajíny a následné boje vedly k vyhnání palestinských bojovníků z různých skupin Organizace pro osvobození Palestiny do Libanonu v konfliktu, který se stal známým jako Černé září.<a href="#cite_note-Muzaffar_Husain_Syed,_Syed_Saud_Akhtar,_B_D_Usmani2-105">[103]</a> V roce 1973 vedly Egypt a Sýrie <a href="/wiki/Jomkipursk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Jomkipurská válka">Jomkipurskou válku</a> proti Izraeli a boje probíhaly podél linie příměří na řece Jordán z roku 1967, Jordánsko vyslalo do Sýrie brigádu, aby zaútočila na izraelské jednotky na syrském území, ale nezasáhla proti izraelským jednotkám z jordánského území. Na konferenci na nejvyšší úrovni v Rabatu v roce 1974, která následovala po jomkipurské válce, se Jordánsko a ostatní členové Ligy arabských států dohodli, že Organizace pro osvobození Palestiny je „jediným legitimním představitelem palestinského lidu“ Následně se Jordánsko v roce 1988 vzdalo svých nároků na Západní břeh Jordánu.<a href="#cite_note-Muzaffar_Husain_Syed,_Syed_Saud_Akhtar,_B_D_Usmani2-105">[103]</a> Na <a href="/wiki/Madridsk%C3%A1_konference" title="Madridská konference">madridské konferenci</a> v roce 1991 Jordánsko souhlasilo s jednáním o mírové smlouvě pod záštitou <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">USA</a> a <a href="/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%BD_svaz" title="Sovětský svaz">Sovětského svazu</a>. V říjnu 1994 byla podepsána <a href="/wiki/Izraelsko-jord%C3%A1nsk%C3%A1_m%C3%ADrov%C3%A1_smlouva" title="Izraelsko-jordánská mírová smlouva">izraelsko-jordánská mírová smlouva</a>. V roce 1997 izraelští agenti v odvetě za bombový útok vstoupili do Jordánska na kanadské pasy a otrávili <a href="/wiki/Ch%C3%A1lid_Ma%C5%A1%27al" title="Chálid Maš'al">Chaleda Maš'ala</a>, vysokého představitele <a href="/wiki/Ham%C3%A1s" title="Hamás">Hamásu</a> žijícího v Jordánsku. Izrael se podřídil silnému mezinárodnímu tlaku a poté, co král Husajn pohrozil zrušením mírové smlouvy, propustil desítky politických vězňů včetně šejka <a href="/wiki/Ahmed_J%C3%A1sin" title="Ahmed Jásin">Ahmeda Jásina</a>.<a href="#cite_note-Muzaffar_Husain_Syed,_Syed_Saud_Akhtar,_B_D_Usmani2-105">[103]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:HabisAlMajali%26WasfiAlTall.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/50/HabisAlMajali%26WasfiAlTall.jpg/220px-HabisAlMajali%26WasfiAlTall.jpg" decoding="async" width="220" height="157" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/50/HabisAlMajali%26WasfiAlTall.jpg/330px-HabisAlMajali%26WasfiAlTall.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/50/HabisAlMajali%26WasfiAlTall.jpg/440px-HabisAlMajali%26WasfiAlTall.jpg 2x" data-file-width="912" data-file-height="650" /></a><figcaption>Velitel armády Habis Majali a premiér Wasfi Tal během vojenské přehlídky v roce 1970, dvě široce uznávané národní osobnosti.</figcaption></figure> V únoru 1999 nastoupil na trůn po smrti svého otce Husajna, který vládl téměř 50 let, <a href="/wiki/Abdall%C3%A1h_II." title="Abdalláh II.">Abdalláh II.</a><a href="#cite_note-106">[104]</a> Po svém nástupu na trůn zahájil ekonomickou liberalizaci a jeho reformy vedly k hospodářskému rozmachu, který trval až do roku 2008. Abdulláh II. se zasloužil o zvýšení zahraničních investic, zlepšení partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, o zónu volného obchodu v <a href="/wiki/Akaba" title="Akaba">Akabě</a> a rozkvět jordánského odvětví <a href="/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_a_komunika%C4%8Dn%C3%AD_technologie" title="Informační a komunikační technologie">informačních a komunikačních technologií</a>. Zřídil také pět dalších zvláštních ekonomických zón.<a href="#cite_note-IMFjohk-107">[105]</a> V následujících letech však jordánská ekonomika zažívala potíže, protože se potýkala s důsledky <a href="/wiki/Velk%C3%A1_recese" title="Velká recese">velké recese</a> a přeléváním následků <a href="/wiki/Arabsk%C3%A9_jaro" title="Arabské jaro">arabského jara</a>.<a href="#cite_note-instability1-108">[106]</a> <a href="/wiki/Al-K%C3%A1ida" title="Al-Káida">Al-Káida</a> pod vedením <a href="/wiki/Ab%C3%BA_Musab_az-Zark%C3%A1v%C3%AD" title="Abú Musab az-Zarkáví">Abú Musab az-Zarkávího</a> provedla 9. listopadu 2005 koordinované výbuchy ve třech hotelových halách v Ammánu, které si vyžádaly 60 mrtvých a 115 zraněných. Bombové útoky, jejichž terčem byli civilisté, vyvolaly mezi Jordánci všeobecné pobouření. Útok je v zemi považován za ojedinělou událost a vnitřní bezpečnost Jordánska se poté výrazně zlepšila. Útok byl v zemi považován za ojedinělou událost a vnitřní bezpečnost Jordánska se po něm výrazně zlepšila.<a href="#cite_note-acbsya-109">[107]</a> Od té doby nedošlo k žádnému většímu teroristickému útoku. Islámští extremisté pohlížejí na Abdulláha a Jordánsko s opovržením kvůli mírové smlouvě s Izraelem, vztahům se Západem a převážně nenáboženským zákonům.<a href="#cite_note-ahbbnyt-110">[108]</a> Arabské jaro byly rozsáhlé protesty, které vypukly v arabském světě v roce 2011 a požadovaly ekonomické a politické reformy, mnohé z těchto protestů svrhly režimy v některých arabských zemích, což vedlo k nestabilitě, která skončila násilnými občanskými válkami, v reakci na domácí nepokoje Abdulláh vyměnil premiéra a zavedl reformy včetně reformy ústavy a zákonů upravujících veřejné svobody a volby.<a href="#cite_note-jkfchh-111">[109]</a> Ve všeobecných volbách v roce 2016 bylo do jordánského parlamentu znovu zavedeno poměrné zastoupení, což podle jeho slov nakonec povede k vytvoření parlamentních vlád. Jordánsko zůstalo násilnostmi, které zachvátily region, do značné míry nepoškozeno, a to i přes příliv 1,4 milionu syrských uprchlíků do země s nedostatkem přírodních zdrojů a vznik <a href="/wiki/Isl%C3%A1msk%C3%BD_st%C3%A1t" title="Islámský stát">Islámského státu v Iráku a Levantě</a>.<a href="#cite_note-hhjdrp-112">[110]</a> Dne 4. dubna 2021 bylo zatčeno 19 osob, včetně prince Hamzeha, bývalého jordánského korunního prince, který byl umístěn do domácího vězení poté, co byl obviněn z práce na „destabilizaci“ království. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Státní_symboly">Státní symboly</h2>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=8" title="Editace sekce: Státní symboly" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=8" title="Editovat zdrojový kód sekce Státní symboly">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Vlajka">Vlajka</h3>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=9" title="Editace sekce: Vlajka" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=9" title="Editovat zdrojový kód sekce Vlajka">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Jord%C3%A1nsk%C3%A1_vlajka" title="Jordánská vlajka">Jordánská vlajka</a>.</div> Jordánská vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2 se třemi vodorovnými pruhy – černým, bílým a zeleným, u žerdě červený klín, sahajíci do poloviny délky vlajky, s bílou sedmicípou hvězdou.<a href="#cite_note-FOTW-113">[111]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Znak">Znak</h3>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=10" title="Editace sekce: Znak" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=10" title="Editovat zdrojový kód sekce Znak">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_znak_Jord%C3%A1nska" title="Státní znak Jordánska">Státní znak Jordánska</a>.</div> Jordánský státní znak tvoří:<a href="#cite_note-114">[112]</a> <ul><li><a href="/wiki/Erbovn%C3%AD_pl%C3%A1%C5%A1%C5%A5_a_stan" title="Erbovní plášť a stan">Královský plášť</a> s korunou.</li> <li>Dvě vlajky <a href="/wiki/Arabsk%C3%A9_povst%C3%A1n%C3%AD" title="Arabské povstání">velkého arabského povstání</a>, resp. vlajky <a href="/wiki/Hid%C5%BE%C3%A1zsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Hidžázské království">Hidžázu</a>.</li> <li>Mezi vlajkami je <a href="/wiki/Orel" title="Orel">orel</a></li> <li>Bronzový štít, kolem štítu jsou <a href="/wiki/O%C5%A1t%C4%9Bp" title="Oštěp">oštěpy</a>, <a href="/wiki/Me%C4%8D" title="Meč">meče</a>, <a href="/wiki/Luk" title="Luk">luky</a> a <a href="/wiki/%C5%A0%C3%ADp" title="Šíp">šípy</a></li> <li>Pod <a href="/wiki/%C5%A0t%C3%ADt" title="Štít">štítem</a> jsou vlevo jsou tři <a href="/wiki/Klas" title="Klas">klasy</a> <a href="/wiki/P%C5%A1enice" title="Pšenice">pšenice</a> a vpravo <a href="/wiki/Arekovit%C3%A9" title="Arekovité">palmová</a> ratolest. Pod štítem se na nich zavěšen <a href="/wiki/Nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%AD_%C5%99%C3%A1d_renesance" title="Nejvyšší řád renesance">Nejvyšší řád renesance</a>, druhé nejvyšší jordánské státní vyznamenání</li> <li>Nad Nejvyšším řádem renesance se nachází stuha se třemi arabskými nápisy: <ul><li>nalevo: Kdo hledá podporu a vedení od Boha</li> <li>uprostřed: Král Jordánského hášimovského království</li> <li>napravo: Abdalláh I. bin Husajn bin Auon</li></ul></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Hymna">Hymna</h3>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=11" title="Editace sekce: Hymna" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=11" title="Editovat zdrojový kód sekce Hymna">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Jord%C3%A1nsk%C3%A1_hymna" title="Jordánská hymna">Jordánská hymna</a>.</div> Jordánská hymna je píseň As-Salām al-Malakī al-ʾUrdunī. Obvykle se hraje zkrácená verze, zatímco plná verze se hraje při zvláštních příležitostech. Slova napsal ʿAbdel Munʿim al-Rifāʿī, hudbu složil ʿAbdul al-Qādir al-Tanīr. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Geografie">Geografie</h2>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=12" title="Editace sekce: Geografie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=12" title="Editovat zdrojový kód sekce Geografie">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Mountain_in_Wadi_Rum,_Jordan.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/56/Mountain_in_Wadi_Rum%2C_Jordan.jpg/220px-Mountain_in_Wadi_Rum%2C_Jordan.jpg" decoding="async" width="220" height="146" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/56/Mountain_in_Wadi_Rum%2C_Jordan.jpg/330px-Mountain_in_Wadi_Rum%2C_Jordan.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/56/Mountain_in_Wadi_Rum%2C_Jordan.jpg/440px-Mountain_in_Wadi_Rum%2C_Jordan.jpg 2x" data-file-width="3664" data-file-height="2436" /></a><figcaption><a href="/wiki/V%C3%A1d%C3%AD_Rum" title="Vádí Rum">Vádí Rúm</a> je údolí v jižním Jordánsku, které je díky své podobnosti s povrchem Marsu oblíbeným turistickým a filmovým místem.</figcaption></figure> Jordánsko leží na strategickém místě na křižovatce kontinentů <a href="/wiki/Asie" title="Asie">Asie</a>, <a href="/wiki/Afrika" title="Afrika">Afriky</a> a <a href="/wiki/Evropa" title="Evropa">Evropy</a>,<a href="#cite_note-mattel-115">[113]</a> na <a href="/wiki/Bl%C3%ADzk%C3%BD_v%C3%BDchod" title="Blízký východ">Blízkém východě</a>, v oblasti <a href="/wiki/Levanta" title="Levanta">Levanty</a>, v <a href="/wiki/%C3%9Arodn%C3%BD_p%C5%AFlm%C4%9Bs%C3%ADc" title="Úrodný půlměsíc">Úrodném půlměsíci</a>, kolébce civilizace.<a href="#cite_note-geo-116">[114]</a> Jeho rozloha je 89 341 km², což je asi o 13 % více než rozloha <a href="/wiki/%C4%8Cesko" title="Česko">České republiky</a>,a délka mezi nejsevernějším a nejjižnějším bodem: Umm Qais a <a href="/wiki/Akaba" title="Akaba">Akabou</a> je 400 km..<a href="#cite_note-CIA_factbook-12">[10]</a> Království leží mezi 29° a 34° s  š. a 34° a 40° v. d. Na jihu a východě sousedí se <a href="/wiki/Sa%C3%BAdsk%C3%A1_Ar%C3%A1bie" title="Saúdská Arábie">Saúdskou Arábií</a>, na severovýchodě s <a href="/wiki/Ir%C3%A1k" title="Irák">Irákem</a>, na severu se <a href="/wiki/S%C3%BDrie" title="Sýrie">Sýrií</a> a na západě s <a href="/wiki/Izrael" title="Izrael">Izraelem</a> a <a href="/wiki/Palestina" title="Palestina">Palestinou</a> (<a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_b%C5%99eh_Jord%C3%A1nu" title="Západní břeh Jordánu">Západní břeh Jordánu</a>). Na východě se rozkládá vyprahlá náhorní plošina zavlažovaná <a href="/wiki/O%C3%A1za" title="Oáza">oázami</a> a sezónními potoky.<a href="#cite_note-CIA_factbook-12">[10]</a> Velká města se v drtivé většině nacházejí v severozápadní části království s úrodnou půdou a relativně hojnými srážkami.<a href="#cite_note-gbdss-117">[115]</a> Patří k nim <a href="/wiki/Irbid" title="Irbid">Irbid</a>, <a href="/wiki/D%C5%BEara%C5%A1" title="Džaraš">Džaraš</a> a <a href="/wiki/Zark%C3%A1" title="Zarká">Zarká</a> na severozápadě, hlavní město <a href="/wiki/Amm%C3%A1n" title="Ammán">Ammán</a> a <a href="/wiki/Salt_(Jord%C3%A1nsko)" title="Salt (Jordánsko)">Salt</a> na středozápadě a <a href="/wiki/Madaba" title="Madaba">Madaba</a>, <a href="/wiki/Kerak" title="Kerak">Kerak</a> a <a href="/wiki/Akaba" title="Akaba">Akaba</a> na jihozápadě.<a href="#cite_note-gbdss-117">[115]</a> Mezi nejvýznamnější města na východě patří oázová města Azrak a Ruwaished.<a href="#cite_note-geo-116">[114]</a> Na západě se náhorní oblast s ornou půdou a středomořskými stálezelenými lesy prudce svažuje do Jordánské příkopové propadliny.<a href="#cite_note-geo-116">[114]</a> V této propadlině se nachází řeka <a href="/wiki/Jord%C3%A1n_(%C5%99eka)" class="mw-redirect" title="Jordán (řeka)">Jordán</a> a <a href="/wiki/Mrtv%C3%A9_mo%C5%99e" title="Mrtvé moře">Mrtvé moře</a>, které odděluje Jordánsko od Izraele.<a href="#cite_note-geo-116">[114]</a> Jordánsko má 26 km mořského pobřeží <a href="/wiki/Akabsk%C3%BD_z%C3%A1liv" title="Akabský záliv">Akabského zálivu</a> v <a href="/wiki/Rud%C3%A9_mo%C5%99e" title="Rudé moře">Rudém moři</a>, jiný přístup k moři nemá.<a href="#cite_note-Jogeo-118">[116]</a> Řeka <a href="/wiki/Jarm%C3%BAk" title="Jarmúk">Jarmuk</a>, východní přítok Jordánu, tvoří část hranice mezi Jordánskem a Sýrií (včetně Izraelem okupovaných Golanských výšin) na severu.<a href="#cite_note-Jogeo-118">[116]</a> Ostatní hranice jsou tvořeny několika mezinárodními a místními dohodami a nesledují přesně vymezené přírodní prvky.<a href="#cite_note-geo-116">[114]</a> Nejvyšším bodem je <a href="/wiki/D%C5%BEabal_Umm_ad-D%C3%A1m%C3%AD" title="Džabal Umm ad-Dámí">Džabal Umm ad-Dámí</a> s nadmořskou výškou 1854 m, nejníže položeným bodem je Mrtvé moře −430 m, což je <a href="/wiki/Zem%C4%9Bpisn%C3%A9_rekordy_sv%C4%9Bta" title="Zeměpisné rekordy světa">nejnižší pevninský bod na Zemi</a>.<a href="#cite_note-geo-116">[114]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Dead_sea_newspaper.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/Dead_sea_newspaper.jpg/220px-Dead_sea_newspaper.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/Dead_sea_newspaper.jpg/330px-Dead_sea_newspaper.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/Dead_sea_newspaper.jpg/440px-Dead_sea_newspaper.jpg 2x" data-file-width="2272" data-file-height="1704" /></a><figcaption>Mrtvé moře, které se nachází podél západní hranice Jordánska, je nejníže položeným bodem na Zemi a přírodním letoviskem, které již po tisíce let přitahuje návštěvníky z celého regionu.</figcaption></figure> Jordánsko má díky své rozmanité krajině a prostředí rozmanité přírodní stanoviště, <a href="/wiki/Ekosyst%C3%A9m" title="Ekosystém">ekosystémy</a> a <a href="/wiki/Biota" title="Biota">biotu</a>.<a href="#cite_note-jordan-chm-119">[117]</a> V roce 1966 byla založena Královská společnost pro ochranu přírody, která chrání a spravuje jordánské přírodní zdroje.<a href="#cite_note-tgjobd-120">[118]</a> Mezi přírodní rezervace v Jordánsku patří <a href="/wiki/Biosf%C3%A9rick%C3%A1_rezervace_Dana" title="Biosférická rezervace Dana">biosférická rezervace Dana</a>, mokřadní rezervace Azrak, přírodní rezervace Šaumari a přírodní rezervace <a href="/wiki/V%C3%A1d%C3%AD_Mud%C5%BE%C3%ADb" title="Vádí Mudžíb">Vádí Mudžíb</a>.<a href="#cite_note-tgjobd-120">[118]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Podnebí">Podnebí</h3>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=13" title="Editace sekce: Podnebí" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=13" title="Editovat zdrojový kód sekce Podnebí">editovat zdroj</a>]</div> Podnebí se značně liší; obecně platí, že čím dále do vnitrozemí od Středozemního moře, tím jsou zde větší teplotní kontrasty a méně srážek.<a href="#cite_note-CIA_factbook-12">[10]</a> Průměrná nadmořská výška je 812 m n. m.<a href="#cite_note-CIA_factbook-12">[10]</a> Ve vrchovinách nad Jordánským údolím, v horách Mrtvého moře a <a href="/wiki/V%C3%A1d%C3%AD_al-Araba" title="Vádí al-Araba">vádí al-Araba</a> a až po <a href="/wiki/Negevsk%C3%A1_pou%C5%A1%C5%A5" title="Negevská poušť">Ras Al-Naqab</a> na jihu převládá <a href="/wiki/St%C5%99edozemn%C3%AD_podneb%C3%AD" title="Středozemní podnebí">středozemní podnebí</a>, zatímco ve východních a severovýchodních oblastech země panuje suché <a href="/wiki/Aridn%C3%AD_podneb%C3%AD" title="Aridní podnebí">pouštní podnebí</a>.<a href="#cite_note-majocw-121">[119]</a> Přestože na pouštích dosahují teploty vysokých hodnot, horko je obvykle mírněno nízkou vlhkostí a denním vánkem, zatímco noci jsou chladné.<a href="#cite_note-obgjo-122">[120]</a> Léto, které trvá od května do září, je horké a suché, s průměrnými teplotami kolem 32 °C, které v červenci a srpnu někdy přesahují 40 °C.<a href="#cite_note-obgjo-122">[120]</a> Zima, která trvá od listopadu do března, je poměrně chladná, s průměrnými teplotami kolem 11 °C.<a href="#cite_note-majocw-121">[119]</a> V zimě se také vyskytují časté přeháňky a v některých západních vyvýšených oblastech občas sněží.<a href="#cite_note-majocw-121">[119]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Biodiverzita">Biodiverzita</h3>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=14" title="Editace sekce: Biodiverzita" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=14" title="Editovat zdrojový kód sekce Biodiverzita">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Ajlun_Green.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6e/Ajlun_Green.jpg/220px-Ajlun_Green.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6e/Ajlun_Green.jpg/330px-Ajlun_Green.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6e/Ajlun_Green.jpg/440px-Ajlun_Green.jpg 2x" data-file-width="1200" data-file-height="900" /></a><figcaption>Les v Ajlounu v severním Jordánsku. Lesy tvoří méně než 2 % rozlohy Jordánska, čímž se řadí mezi nejméně zalesněné země světa.</figcaption></figure> V Jordánsku je evidováno více než 2 000 druhů rostlin,<a href="#cite_note-123">[121]</a> mnohé z kvetoucích rostlin vykvétají na jaře po zimních deštích a typ vegetace do značné míry závisí na množství srážek. Horské oblasti na severozápadě jsou pokryty lesy, zatímco jižněji a východněji se vegetace stává křovinatější a přechází k vegetaci stepního typu.<a href="#cite_note-124">[122]</a> Lesy pokrývají 1,5 milionu <a href="/wiki/Dunam" title="Dunam">dunamů</a> (1 500 km2 ), tedy méně než 2 % rozlohy Jordánska, čímž se Jordánsko řadí mezi nejméně zalesněné země světa, přičemž celosvětový průměr činí 15 %.<a href="#cite_note-125">[123]</a> Mezi rostliny patří <a href="/wiki/Borovice_halepsk%C3%A1" title="Borovice halepská">borovice aleppská</a>, <a href="/w/index.php?title=Astivida&action=edit&redlink=1" class="new" title="Astivida (stránka neexistuje)">astivid</a>, šalvěj <a href="/w/index.php?title=Salvia_dominica&action=edit&redlink=1" class="new" title="Salvia dominica (stránka neexistuje)">Salvia dominica</a>, <a href="/w/index.php?title=Kosatec_%C4%8Dern%C3%BD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kosatec černý (stránka neexistuje)">kosatec černý</a>, <a href="/wiki/Tamary%C5%A1ek" title="Tamaryšek">tamaryšek</a>, <a href="/w/index.php?title=Anabasie&action=edit&redlink=1" class="new" title="Anabasie (stránka neexistuje)">anabasie</a>, <a href="/wiki/Pelyn%C4%9Bk" title="Pelyněk">pelyněk</a>, <a href="/wiki/Ak%C3%A1cie" title="Akácie">akácie</a>, <a href="/wiki/Cyp%C5%99i%C5%A1_st%C3%A1lezelen%C3%BD" title="Cypřiš stálezelený">cypřiš stálezelený</a> a <a href="/w/index.php?title=Jalovec_f%C3%A9nick%C3%BD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Jalovec fénický (stránka neexistuje)">jalovec fénický</a>.<a href="#cite_note-126">[124]</a> Horské oblasti na severozápadě jsou pokryty přirozenými lesy <a href="/wiki/Borovice" title="Borovice">borovic</a>, <a href="/wiki/Opadav%C3%A9_d%C5%99eviny" title="Opadavé dřeviny">opadavých dřevin</a>, stálezelených <a href="/wiki/Dub_cesm%C3%ADnovit%C3%BD" title="Dub cesmínovitý">dubů cesmínovitých</a>, <a href="/wiki/%C5%98e%C4%8D%C3%ADk_pist%C3%A1ciov%C3%BD" title="Řečík pistáciový">pistácií</a> a divokých <a href="/wiki/Olivovn%C3%ADk" title="Olivovník">olivovníků</a>.<a href="#cite_note-Jordan-127">[125]</a> Mezi savce a plazy patří mimo jiné <a href="/wiki/Je%C5%BEek_u%C5%A1at%C3%BD" title="Ježek ušatý">ježek ušatý</a>, <a href="/wiki/Kozoro%C5%BEec_n%C3%BAbijsk%C3%BD" title="Kozorožec núbijský">kozorožec núbijský</a>, <a href="/wiki/Prase_divok%C3%A9" title="Prase divoké">prase divoké</a>, <a href="/wiki/Dan%C4%9Bk_evropsk%C3%BD" title="Daněk evropský">daněk</a>, <a href="/wiki/Vlk_arabsk%C3%BD" title="Vlk arabský">vlk arabský</a>, <a href="/wiki/Varan_pustinn%C3%BD" title="Varan pustinný">varan pustinný</a>, <a href="/wiki/Medojed_kapsk%C3%BD" title="Medojed kapský">medojed kapský</a>, slepýši Anguinae, <a href="/wiki/Karakal" title="Karakal">karakal</a>, <a href="/wiki/%C5%A0akal_obecn%C3%BD" title="Šakal obecný">šakal obecný</a> a <a href="/wiki/Srnec_obecn%C3%BD" title="Srnec obecný">srnec obecný</a>.<a href="#cite_note-128">[126]</a><a href="#cite_note-129">[127]</a><a href="#cite_note-Qumsiyeh-130">[128]</a> Mezi ptáky patří <a href="/wiki/Vr%C3%A1na_%C5%A1ed%C3%A1" title="Vrána šedá">vrána šedá</a>, <a href="/wiki/Sojka_obecn%C3%A1" title="Sojka obecná">sojka obecná</a>, sup ušatý (královský), <a href="/w/index.php?title=Sokol_%C5%A1ahin&action=edit&redlink=1" class="new" title="Sokol šahin (stránka neexistuje)">sokol šahin</a>, <a href="/wiki/Dudek" title="Dudek">dudek</a>, <a href="/wiki/V%C3%BDr_velk%C3%BD" title="Výr velký">výr velký</a>, <a href="/wiki/Kuka%C4%8Dka_obecn%C3%A1" title="Kukačka obecná">kukačka obecná</a>, <a href="/wiki/%C5%A0pa%C4%8Dek_Tristram%C5%AFv" title="Špaček Tristramův">špaček Tristramův</a>, <a href="/wiki/Strdimil_palestinsk%C3%BD" title="Strdimil palestinský">strdimil palestinský</a>, <a href="/w/index.php?title=H%C3%BDl_sinajsk%C3%BD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Hýl sinajský (stránka neexistuje)">hýl sinajský</a>, <a href="/wiki/Po%C5%A1tolka_obecn%C3%A1" title="Poštolka obecná">poštolka obecná</a>, <a href="/wiki/Vr%C3%A1na_dom%C3%A1c%C3%AD" title="Vrána domácí">vrána domácí</a> a <a href="/wiki/Bulbul_arabsk%C3%BD" title="Bulbul arabský">bulbul arabský</a>.<a href="#cite_note-131">[129]</a> Na hranicích Jordánska leží čtyři suchozemské ekoregiony: Syrské xerické pastviny a křoviny, Východostředomořské jehličnaté-sklerofilní-širokolisté lesy, Mezopotámská křovinatá poušť a Rudomořská núbijsko-sindická tropická poušť a polopoušť.<a href="#cite_note-DinersteinOlson2017-132">[130]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Vláda_a_politika">Vláda a politika</h2>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=15" title="Editace sekce: Vláda a politika" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=15" title="Editovat zdrojový kód sekce Vláda a politika">editovat zdroj</a>]</div> Jordánsko je <a href="/wiki/Unit%C3%A1rn%C3%AD_st%C3%A1t" title="Unitární stát">unitární stát</a> v <a href="/wiki/Konstitu%C4%8Dn%C3%AD_monarchie" title="Konstituční monarchie">konstituční monarchií</a>. Jeho <a href="/wiki/%C3%9Astava" title="Ústava">ústava</a>, přijatá v roce 1952 a od té doby několikrát novelizovaná, je právním rámcem, kterým se řídí <a href="/wiki/Seznam_jord%C3%A1nsk%C3%BDch_kr%C3%A1l%C5%AF" title="Seznam jordánských králů">panovník</a> (král), vláda, dvoukomorový zákonodárný parlament a justice.<a href="#cite_note-const-133">[131]</a> Král si ponechává široké výkonné a zákonodárné pravomoci vůči vládě a parlamentu.<a href="#cite_note-134">[132]</a> Král vykonává své pravomoci prostřednictvím vlády, kterou jmenuje na čtyřleté období a která je odpovědná před parlamentem, jenž se skládá ze dvou komor: <a href="/wiki/Sen%C3%A1t_(Jord%C3%A1nsko)" title="Senát (Jordánsko)">Senátu</a> a Sněmovny. Soudní moc je podle ústavy nezávislá, ale v praxi často nezávislost postrádá.<a href="#cite_note-const-133">[131]</a><div class="thumb tright"><div class="thumbinner" style="width:301px"><div><div style="display:inline-block; margin-right:3px; vertical-align:top; width:146px"><a href="/wiki/Soubor:King_Abdullah_II_(cropped).jpg" class="mw-file-description" title="Abdulláh II. král od roku 1999"><img alt="Abdulláh II. král od roku 1999" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d9/King_Abdullah_II_%28cropped%29.jpg/144px-King_Abdullah_II_%28cropped%29.jpg" decoding="async" width="144" height="200" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d9/King_Abdullah_II_%28cropped%29.jpg/216px-King_Abdullah_II_%28cropped%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d9/King_Abdullah_II_%28cropped%29.jpg/288px-King_Abdullah_II_%28cropped%29.jpg 2x" data-file-width="350" data-file-height="487" /></a><div class="thumbcaption"><a href="/wiki/Abdull%C3%A1h_II." class="mw-redirect" title="Abdulláh II.">Abdulláh II.</a> <a href="/wiki/Seznam_jord%C3%A1nsk%C3%BDch_kr%C3%A1l%C5%AF" title="Seznam jordánských králů">král</a> od roku 1999</div></div><div style="display:inline-block; vertical-align:top; width:152px"><a href="/wiki/Soubor:HE_Jafar_Hassan_(cropped).jpg" class="mw-file-description" title="Jafar Hassan předseda vlády od roku 2024"><img alt="Jafar Hassan předseda vlády od roku 2024" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2d/HE_Jafar_Hassan_%28cropped%29.jpg/150px-HE_Jafar_Hassan_%28cropped%29.jpg" decoding="async" width="150" height="200" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2d/HE_Jafar_Hassan_%28cropped%29.jpg/225px-HE_Jafar_Hassan_%28cropped%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2d/HE_Jafar_Hassan_%28cropped%29.jpg/300px-HE_Jafar_Hassan_%28cropped%29.jpg 2x" data-file-width="1336" data-file-height="1780" /></a><div class="thumbcaption"><a href="/w/index.php?title=Jafar_Hassan&action=edit&redlink=1" class="new" title="Jafar Hassan (stránka neexistuje)">Jafar Hassan</a> předseda vlády od roku 2024</div></div></div></div></div>Král je <a href="/wiki/Hlava_st%C3%A1tu" title="Hlava státu">hlavou státu</a> a <a href="/wiki/Vrchn%C3%AD_velitel" title="Vrchní velitel">vrchním velitelem</a> <a href="/wiki/Ozbrojen%C3%A9_s%C3%ADly" title="Ozbrojené síly">ozbrojených sil</a>. Může vyhlašovat válku a mír, ratifikovat zákony a smlouvy, svolávat a ukončovat zasedání zákonodárných sborů, vypisovat a odkládat volby, odvolávat vládu a rozpouštět parlament.<a href="#cite_note-const-133">[131]</a> Jmenovaná vláda může být odvolána také většinovým <a href="/wiki/Vysloven%C3%AD_ned%C5%AFv%C4%9Bry" title="Vyslovení nedůvěry">vyslovením nedůvěry</a> ve zvolené Sněmovně. Poté, co vláda navrhne zákon, musí jej schválit Sněmovna, poté Senát a zákonem se stává po ratifikaci králem. Královské veto zákona může být přehlasováno <a href="/wiki/Kvalifikovan%C3%A1_v%C4%9Bt%C5%A1ina" title="Kvalifikovaná většina">dvoutřetinovou většinou</a> na společném zasedání obou komor. Parlament má rovněž právo <a href="/wiki/Interpelace" title="Interpelace">interpelace</a>.<a href="#cite_note-const-133">[131]</a> Celkem 65 členů horní komory <a href="/wiki/Sen%C3%A1t_(Jord%C3%A1nsko)" title="Senát (Jordánsko)">Senátu</a> jmenuje přímo král, ústava nařizuje, aby to byli zkušení politici, soudci a generálové, kteří dříve působili ve vládě nebo ve sněmovně reprezentantů.<a href="#cite_note-jopseaf-135">[133]</a> Celkem 130 členů Sněmovny je voleno na základě stranického poměrného zastoupení ve 23 volebních obvodech na čtyřleté období.<a href="#cite_note-136">[134]</a> Ve Sněmovně existují minimální kvóty pro ženy (18 křesel pro rok 2024<a href="#cite_note-137">[135]</a>), křesťany (9 křesel) a <a href="/wiki/%C4%8Cerkesov%C3%A9" title="Čerkesové">Čerkesy</a> a <a href="/wiki/%C4%8Ce%C4%8Denci" title="Čečenci">Čečence</a> (po 3 křeslech).<a href="#cite_note-138">[136]</a> Soudy jsou rozděleny do tří kategorií: občanské, náboženské a zvláštní.<a href="#cite_note-women-jordan-139">[137]</a> Občanské soudy se zabývají občanskými a trestními věcmi, včetně žalob vedených proti vládě.<a href="#cite_note-women-jordan-139">[137]</a> Mezi občanské soudy patří obecní soudy, soudy prvního stupně, odvolací soudy,<a href="#cite_note-women-jordan-139">[137]</a> vyšší správní soudy, které projednávají věci týkající se správních záležitostí,[140] a <a href="/wiki/%C3%9Astavn%C3%AD_soud" title="Ústavní soud">ústavní soud</a>, který byl zřízen v roce 2012 za účelem projednávání případů týkajících se ústavnosti zákonů.<a href="#cite_note-140">[138]</a> Ačkoli je <a href="/wiki/Isl%C3%A1m" title="Islám">islám</a> <a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD" title="Státní náboženství">státním náboženstvím</a>, ústava zachovává <a href="/wiki/N%C3%A1bo%C5%BEensk%C3%A1_svoboda" title="Náboženská svoboda">náboženské</a> a <a href="/wiki/Osobn%C3%AD_svoboda" title="Osobní svoboda">osobní</a> svobody. <a href="/wiki/N%C3%A1bo%C5%BEensk%C3%A9_pr%C3%A1vo" title="Náboženské právo">Náboženské právo</a> se vztahuje pouze na záležitosti osobního stavu, jako je rozvod a dědictví u náboženských soudů, a částečně vychází z islámského práva <a href="/wiki/%C5%A0ar%C3%ADa" title="Šaría">šaría</a>.<a href="#cite_note-141">[139]</a> Zvláštní soud se zabývá případy postoupenými občanskými soudy.<a href="#cite_note-unesco1-142">[140]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:%D9%85%D8%AC%D9%84%D8%B3_%D8%A7%D9%84%D9%86%D9%88%D8%A7%D8%A8_%D8%AC%D9%84%D8%B3%D8%A9_16-9-2018_(12).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/35/%D9%85%D8%AC%D9%84%D8%B3_%D8%A7%D9%84%D9%86%D9%88%D8%A7%D8%A8_%D8%AC%D9%84%D8%B3%D8%A9_16-9-2018_%2812%29.jpg/220px-%D9%85%D8%AC%D9%84%D8%B3_%D8%A7%D9%84%D9%86%D9%88%D8%A7%D8%A8_%D8%AC%D9%84%D8%B3%D8%A9_16-9-2018_%2812%29.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/35/%D9%85%D8%AC%D9%84%D8%B3_%D8%A7%D9%84%D9%86%D9%88%D8%A7%D8%A8_%D8%AC%D9%84%D8%B3%D8%A9_16-9-2018_%2812%29.jpg/330px-%D9%85%D8%AC%D9%84%D8%B3_%D8%A7%D9%84%D9%86%D9%88%D8%A7%D8%A8_%D8%AC%D9%84%D8%B3%D8%A9_16-9-2018_%2812%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/35/%D9%85%D8%AC%D9%84%D8%B3_%D8%A7%D9%84%D9%86%D9%88%D8%A7%D8%A8_%D8%AC%D9%84%D8%B3%D8%A9_16-9-2018_%2812%29.jpg/440px-%D9%85%D8%AC%D9%84%D8%B3_%D8%A7%D9%84%D9%86%D9%88%D8%A7%D8%A8_%D8%AC%D9%84%D8%B3%D8%A9_16-9-2018_%2812%29.jpg 2x" data-file-width="3000" data-file-height="2000" /></a><figcaption>Směnovna během parlamentního jednání</figcaption></figure> Panovník <a href="/wiki/Abdall%C3%A1h_II." title="Abdalláh II.">Abdulláh II.</a> nastoupil na trůn v únoru 1999 po smrti svého otce krále <a href="/wiki/Husajn_I." title="Husajn I.">Husajna I</a>. Abdulláh znovu potvrdil závazek Jordánska dodržovat <a href="/wiki/Izraelsko-jord%C3%A1nsk%C3%A1_m%C3%ADrov%C3%A1_smlouva" title="Izraelsko-jordánská mírová smlouva">mírovou smlouvu s Izraelem</a> a udržovat vztahy se <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">Spojenými státy americkými</a>. Během prvního roku svého působení zaměřil vládní program na ekonomické reformy. Nejstarší syn krále Abdulláha, princ <a href="/wiki/Husajn,_jord%C3%A1nsk%C3%BD_korunn%C3%AD_princ" title="Husajn, jordánský korunní princ">Husajn</a>, je jordánským korunním princem. Předsedou vlády je Jafar Hassan, který byl jmenován v září 2024. Abdulláh oznámil svůj záměr přejít v Jordánsku na <a href="/wiki/Parlamentn%C3%AD_syst%C3%A9m" title="Parlamentní systém">parlamentní systém</a>, kdy největší blok v parlamentu sestavuje vládu. Nedostatečný rozvoj politických stran v zemi, kde je stále silná kmenová identita, však tuto snahu brzdí. V Jordánsku působí přibližně 50 politických stran reprezentujících nacionalistické, levicové, islamistické a liberální ideologie. Politické strany se ve volbách v roce 2016 ucházely o pětinu křesel , zbytek patřil nezávislým politikům. Freedom House zařadil Jordánsko ve zprávě za rok 2023 jako „nesvobodné“.<a href="#cite_note-143">[141]</a> Jordánsko se v roce 2023 umístilo na 108. místě (ze 165) na světě v <a href="/w/index.php?title=Index_lidsk%C3%A9_svobody&action=edit&redlink=1" class="new" title="Index lidské svobody (stránka neexistuje)">indexu lidské svobody</a> Cato institutu<a href="#cite_note-144">[142]</a> a v roce 2023 se umístilo na 63. místě v <a href="/wiki/Index_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_korupce" title="Index vnímání korupce">indexu vnímání korupce</a> vydávaném organizací <a href="/wiki/Transparency_International" title="Transparency International">Transparency International</a>.<a href="#cite_note-145">[143]</a> V <a href="/wiki/Index_svobody_tisku" class="mw-redirect" title="Index svobody tisku">indexu svobody tisku</a> <a href="/wiki/Report%C3%A9%C5%99i_bez_hranic" title="Reportéři bez hranic">Reportérů bez hranic</a> za rok 2024 se Jordánsko umístilo na 132. místě ze 180 zemí. Celkové skóre pro Jordánsko bylo 44 na základě stupnice od 0 (nejméně svobodné) do 100 (nejsvobodnější).<a href="#cite_note-146">[144]</a> Zpráva z roku 2015 uvádí, že „arabské jaro a syrský konflikt vedly úřady k tomu, aby navzdory protestům občanské společnosti zpřísnily kontrolu nad médii a zejména internetem.“<a href="#cite_note-147">[145]</a> Jordánská média se skládají z veřejnoprávních a soukromých institucí. Mezi oblíbené jordánské noviny patří Al Ghad a Jordan Times. Mezi jordánské televizní kanály patří Al-Mamlaka, Roya TV a Jordan TV.<a href="#cite_note-148">[146]</a> Rozšíření internetu v Jordánsku dosáhlo v roce 2024 91 %.<a href="#cite_note-149">[147]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Správní_členění">Správní členění</h3>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=16" title="Editace sekce: Správní členění" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=16" title="Editovat zdrojový kód sekce Správní členění">editovat zdroj</a>]</div> Jordánsko je rozděleno na 12 <a href="/wiki/Guvernor%C3%A1t" title="Guvernorát">guvernorátů</a> (<a href="/wiki/Muh%C3%A1faza" title="Muháfaza">muháfaza</a>), které jsou neformálně seskupeny do tří oblastí: severní, střední a jižní. Guvernoráty se dělí na liwy neboli okresy, které se často dále dělí na <a href="/wiki/Kaza" title="Kaza">kaza</a> neboli podokresy. Řízení každé správní jednotky je v „hlavním městě“ (správním středisku) známém jako nahia.<a href="#cite_note-Muni-150">[148]</a> <div class="thumbinner" style="width: 362px; float: right; clear: right; margin:0 0 1em 0.5em;"><div style="position: relative;"><a href="/wiki/Soubor:Jordan_location_map.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6e/Jordan_location_map.svg/360px-Jordan_location_map.svg.png" decoding="async" width="360" height="396" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6e/Jordan_location_map.svg/540px-Jordan_location_map.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6e/Jordan_location_map.svg/720px-Jordan_location_map.svg.png 2x" data-file-width="1088" data-file-height="1197" /></a> <div style="position: absolute; left:148px; top: 14px;"><a href="/wiki/S%C3%BDrie" title="Sýrie">Sýrie</a></div> <div style="position: absolute; left:324px; top: 14px;"><a href="/wiki/Ir%C3%A1k" title="Irák">Irák</a></div> <div style="position: absolute; left:18.2px; top: 65.7px;"><a href="/wiki/Izrael" title="Izrael">Izrael</a></div> <div style="position: absolute; left:258px; top: 212px;"><a href="/wiki/Saudsk%C3%A1_Ar%C3%A1bie" class="mw-redirect" title="Saudská Arábie">Saudská Arábie</a></div> <div style="position: absolute; left:-0.5px; top: 117.4px;"><a href="/wiki/Palestina" title="Palestina">Palestina</a></div> <div style="position: absolute; left:64.2px; top: 77.68px;"><a href="/w/index.php?title=Irbid_(guvernor%C3%A1t)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Irbid (guvernorát) (stránka neexistuje)">Irbid</a></div> <div style="position: absolute; left:80.4px; top: 110.8px;"><a href="/w/index.php?title=D%C5%BEara%C5%A1_(guvernor%C3%A1t)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Džaraš (guvernorát) (stránka neexistuje)">Džaraš</a></div> <div style="position: absolute; left:69.6px; top: 94.96px;"><a href="/w/index.php?title=Ad%C5%BEl%C3%BAn_(guvernor%C3%A1t)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Adžlún (guvernorát) (stránka neexistuje)">Adžlún</a></div> <div style="position: absolute; left:199.2px; top: 107.2px;"><a href="/wiki/Mafrak_(guvernor%C3%A1t)" title="Mafrak (guvernorát)">Mafrak</a></div> <div style="position: absolute; left:147px; top: 144.28px;"><a href="/wiki/Zark%C3%A1_(guvernor%C3%A1t)" title="Zarká (guvernorát)">Zarká</a></div> <div style="position: absolute; left:87.6px; top: 155.8px;"><a href="/w/index.php?title=Amman_(guvernor%C3%A1t)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Amman (guvernorát) (stránka neexistuje)">Amman</a></div> <div style="position: absolute; left:58.8px; top: 128.8px;"><a href="/w/index.php?title=Balk%C3%A1_(guvernor%C3%A1t)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Balká (guvernorát) (stránka neexistuje)">Balká</a></div> <div style="position: absolute; left:62.4px; top: 175.6px;"><a href="/w/index.php?title=Madaba_(guvernor%C3%A1t)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Madaba (guvernorát) (stránka neexistuje)">Madaba</a></div> <div style="position: absolute; left:61.68px; top: 209.8px;"><a href="/w/index.php?title=Kerak_(guvernor%C3%A1t)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kerak (guvernorát) (stránka neexistuje)">Kerak</a></div> <div style="position: absolute; left:48px; top: 240.4px;"><a href="/w/index.php?title=Tafila_(guvernor%C3%A1t)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Tafila (guvernorát) (stránka neexistuje)">Tafila</a></div> <div style="position: absolute; left:120px; top: 269.2px;"><a href="/w/index.php?title=Ma%27an_(guvernor%C3%A1t)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ma'an (guvernorát) (stránka neexistuje)">Ma'án</a></div> <div style="position: absolute; left:21px; top: 334px;"><a href="/w/index.php?title=Akaba_(guvernor%C3%A1t)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Akaba (guvernorát) (stránka neexistuje)">Akaba</a></div> </div></div> <table class="wikitable"> <tbody><tr> <th> </th> <th>Guvernorát </th> <th>Hl. město </th> <th>Poč. obyv. (2023)<a href="#cite_note-151">[149]</a> </th></tr> <tr> <th colspan="4">severní region </th></tr> <tr> <td>1 </td> <td><a href="/w/index.php?title=Irbid_(guvernor%C3%A1t)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Irbid (guvernorát) (stránka neexistuje)">Irbid</a> </td> <td><a href="/wiki/Irbid" title="Irbid">Irbid</a> </td> <td style="text-align:right">2 135 000 </td></tr> <tr> <td>2 </td> <td><a href="/wiki/Mafrak_(guvernor%C3%A1t)" title="Mafrak (guvernorát)">Mafrak</a> </td> <td><a href="/wiki/Mafrak" title="Mafrak">Mafrak</a> </td> <td style="text-align:right">663 000 </td></tr> <tr> <td>3 </td> <td><a href="/w/index.php?title=D%C5%BEara%C5%A1_(guvernor%C3%A1t)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Džaraš (guvernorát) (stránka neexistuje)">Džaraš</a> </td> <td><a href="/wiki/D%C5%BEara%C5%A1" title="Džaraš">Džaraš</a> </td> <td style="text-align:right">286 000 </td></tr> <tr> <td>4 </td> <td><a href="/w/index.php?title=Ad%C5%BEl%C3%BAn_(guvernor%C3%A1t)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Adžlún (guvernorát) (stránka neexistuje)">Adžlún</a> </td> <td><a href="/wiki/Ad%C5%BEl%C3%BAn" title="Adžlún">Adžlún</a> </td> <td style="text-align:right">213 000 </td></tr> <tr> <th colspan="4">střední region </th></tr> <tr> <td>5 </td> <td><a href="/w/index.php?title=Amman_(guvernor%C3%A1t)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Amman (guvernorát) (stránka neexistuje)">Amman</a> </td> <td><a href="/wiki/Amman" class="mw-redirect" title="Amman">Amman</a> </td> <td style="text-align:right">4 835 000 </td></tr> <tr> <td>6 </td> <td><a href="/wiki/Zark%C3%A1_(guvernor%C3%A1t)" title="Zarká (guvernorát)">Zarká</a> </td> <td><a href="/wiki/Zark%C3%A1" title="Zarká">Zarká</a> </td> <td style="text-align:right">1 647 000 </td></tr> <tr> <td>7 </td> <td><a href="/w/index.php?title=Balk%C3%A1_(guvernor%C3%A1t)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Balká (guvernorát) (stránka neexistuje)">Balká</a> </td> <td><a href="/wiki/Salt_(Jord%C3%A1nsko)" title="Salt (Jordánsko)">Salt</a> </td> <td style="text-align:right">593 000 </td></tr> <tr> <td>8 </td> <td><a href="/w/index.php?title=Madaba_Governorate&action=edit&redlink=1" class="new" title="Madaba Governorate (stránka neexistuje)">Madaba</a> </td> <td><a href="/wiki/Madaba" title="Madaba">Madaba</a> </td> <td style="text-align:right">228 000 </td></tr> <tr> <th colspan="4">jižní region </th></tr> <tr> <td>9 </td> <td><a href="/w/index.php?title=Kerak_(guvernor%C3%A1t)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kerak (guvernorát) (stránka neexistuje)">Kerak</a> </td> <td><a href="/wiki/Kerak" title="Kerak">Kerak</a> </td> <td style="text-align:right">382 000 </td></tr> <tr> <td>10 </td> <td><a href="/w/index.php?title=Akaba_(guvernor%C3%A1t)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Akaba (guvernorát) (stránka neexistuje)">Akaba</a> </td> <td><a href="/wiki/Akaba" title="Akaba">Akaba</a> </td> <td style="text-align:right">227 000 </td></tr> <tr> <td>11 </td> <td><a href="/w/index.php?title=Ma%27%C3%A1n_(guvernor%C3%A1t)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ma'án (guvernorát) (stránka neexistuje)">Ma'án</a> </td> <td><a href="/wiki/Ma%27%C3%A1n" title="Ma'án">Ma'án</a> </td> <td style="text-align:right">191 000 </td></tr> <tr> <td>12 </td> <td><a href="/w/index.php?title=Tafila_(guvernor%C3%A1t)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Tafila (guvernorát) (stránka neexistuje)">Tafila</a> </td> <td><a href="/wiki/Tafila" title="Tafila">Tafila</a> </td> <td style="text-align:right">116 000 </td></tr> <tr> <th> </th> <th colspan="2" style="text-align:left">Celkem </th> <th style="text-align:right">11 516 000 </th></tr></tbody></table> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Zahraniční_vztahy">Zahraniční vztahy</h3>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=17" title="Editace sekce: Zahraniční vztahy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=17" title="Editovat zdrojový kód sekce Zahraniční vztahy">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Queen_Rania_and_King_Abdullah_II_of_Jordan,_Donald_and_Melania_Trump_in_the_Oval_Office,_April_2017.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6b/Queen_Rania_and_King_Abdullah_II_of_Jordan%2C_Donald_and_Melania_Trump_in_the_Oval_Office%2C_April_2017.jpg/220px-Queen_Rania_and_King_Abdullah_II_of_Jordan%2C_Donald_and_Melania_Trump_in_the_Oval_Office%2C_April_2017.jpg" decoding="async" width="220" height="176" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6b/Queen_Rania_and_King_Abdullah_II_of_Jordan%2C_Donald_and_Melania_Trump_in_the_Oval_Office%2C_April_2017.jpg/330px-Queen_Rania_and_King_Abdullah_II_of_Jordan%2C_Donald_and_Melania_Trump_in_the_Oval_Office%2C_April_2017.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6b/Queen_Rania_and_King_Abdullah_II_of_Jordan%2C_Donald_and_Melania_Trump_in_the_Oval_Office%2C_April_2017.jpg/440px-Queen_Rania_and_King_Abdullah_II_of_Jordan%2C_Donald_and_Melania_Trump_in_the_Oval_Office%2C_April_2017.jpg 2x" data-file-width="2048" data-file-height="1638" /></a><figcaption>Americký prezident <a href="/wiki/Donald_Trump" title="Donald Trump">Donald Trump</a> a jeho manželka <a href="/wiki/Melania_Trumpov%C3%A1" title="Melania Trumpová">Melania Trumpová</a> s jordánským králem <a href="/wiki/Abdall%C3%A1h_II." title="Abdalláh II.">Abdulláhem II.</a> a <a href="/wiki/Ranija_al-Jas%C3%ADn" title="Ranija al-Jasín">královnou Ranjií</a> v <a href="/wiki/B%C3%ADl%C3%BD_d%C5%AFm" title="Bílý dům">Bílém domě</a> v roce 2017.</figcaption></figure> Království sledovalo prozápadní zahraniční politiku a udržovalo úzké vztahy se <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">Spojenými státy</a> a <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království">Spojeným královstvím</a>. Během první <a href="/wiki/V%C3%A1lka_v_Z%C3%A1livu" title="Válka v Zálivu">války v Zálivu</a> (<a href="/wiki/1990" title="1990">1990</a>) byly tyto vztahy poškozeny jordánskou neutralitou a udržováním vztahů s <a href="/wiki/Ir%C3%A1k" title="Irák">Irákem</a>. Později Jordánsko obnovilo své vztahy se západními zeměmi svou účastí na vymáhání sankcí <a href="/wiki/Organizace_spojen%C3%BDch_n%C3%A1rod%C5%AF" title="Organizace spojených národů">OSN</a> vůči Iráku a na mírovém procesu v <a href="/wiki/Jihoz%C3%A1padn%C3%AD_Asie" title="Jihozápadní Asie">jihozápadní Asii</a>. Po smrti krále <a href="/wiki/Husajn_I." title="Husajn I.">Husajna</a> v roce <a href="/wiki/1999" title="1999">1999</a> se vztahy mezi Jordánskem a zeměmi <a href="/wiki/Persk%C3%BD_z%C3%A1liv" title="Perský záliv">Perského zálivu</a> výrazně zlepšily.<a href="#cite_note-152">[150]</a> Jordánsko je klíčovým spojencem <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">USA</a> a <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království">Spojeného království</a> a je spolu s <a href="/wiki/Egypt" title="Egypt">Egyptem</a> a <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_arabsk%C3%A9_emir%C3%A1ty" title="Spojené arabské emiráty">Spojenými arabskými emiráty</a> jedním z pouhých tří arabských národů, které podepsaly mírové smlouvy s <a href="/wiki/Izrael" title="Izrael">Izraelem</a>.<a href="#cite_note-153">[151]</a> Jordánsko považuje nezávislý <a href="/wiki/Palestinsk%C3%BD_st%C3%A1t" class="mw-redirect" title="Palestinský stát">Palestinský stát</a> s hranicemi z roku <a href="/wiki/1967" title="1967">1967</a> za součást řešení dvou států a nejvyššího národního zájmu.<a href="#cite_note-154">[152]</a> Vládnoucí hášimovská dynastie má svatá místa v <a href="/wiki/Jeruzal%C3%A9m" title="Jeruzalém">Jeruzalémě</a> od roku <a href="/wiki/1924" title="1924">1924</a>, což je pozice znovu upevněná v <a href="/wiki/Izraelsko-jord%C3%A1nsk%C3%A1_m%C3%ADrov%C3%A1_smlouva" title="Izraelsko-jordánská mírová smlouva">izraelsko-jordánské mírové smlouvě</a>. Rozruch v <a href="/wiki/Me%C5%A1ita_al-Aks%C3%A1" title="Mešita al-Aksá">mešitě Al-Aksá</a> v Jeruzalémě mezi <a href="/wiki/Izraelci" title="Izraelci">Izraelci</a> a <a href="/wiki/Palestinci" title="Palestinci">Palestinci</a> vytvořil napětí mezi Jordánskem a Izraelem ohledně bývalé ochraně <a href="/wiki/Muslim" title="Muslim">muslimských</a> a <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Křesťanství">křesťanských</a> míst v Jeruzalémě.<a href="#cite_note-155">[153]</a> Jordánsko je zakládajícím členem <a href="/wiki/Organizace_isl%C3%A1msk%C3%A9_spolupr%C3%A1ce" title="Organizace islámské spolupráce">Organizace islámské spolupráce</a> a <a href="/wiki/Arabsk%C3%A1_liga" class="mw-redirect" title="Arabská liga">Arabské ligy</a>.<a href="#cite_note-ALO-156">[154]</a><a href="#cite_note-157">[155]</a> Má „pokročilý status“ s <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_unie" title="Evropská unie">Evropskou unií</a> a je součástí <a href="/w/index.php?title=Evropsk%C3%A1_politika_sousedstv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Evropská politika sousedství (stránka neexistuje)">Evropské politiky sousedství</a>, jejímž cílem je posílit propojení mezi EU a jejími sousedy.<a href="#cite_note-EU-158">[156]</a> Jordánsko a <a href="/wiki/Maroko" title="Maroko">Maroko</a> se v roce <a href="/wiki/2011" title="2011">2011</a> pokusily připojit k <a href="/wiki/Rada_pro_spolupr%C3%A1ci_arabsk%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF_v_Z%C3%A1livu" title="Rada pro spolupráci arabských států v Zálivu">Radě pro spolupráci arabských států v Zálivu</a>, ale země v Zálivu místo toho nabídly pětiletý program rozvojové pomoci.<a href="#cite_note-159">[157]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Ozbrojené_síly">Ozbrojené síly</h3>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=18" title="Editace sekce: Ozbrojené síly" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=18" title="Editovat zdrojový kód sekce Ozbrojené síly">editovat zdroj</a>]</div> První organizovaná armáda v Jordánsku byla založena 22. října 1920 pod názvem <a href="/wiki/Arabsk%C3%A1_legie" title="Arabská legie">Arabská legie</a>. Její počet vzrostl ze 150 mužů v roce 1920 na 8 000 v roce 1946.<a href="#cite_note-encmew-160">[158]</a> Obsazení Západního břehu Jordánskem během <a href="/wiki/Arabsko-izraelsk%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Arabsko-izraelské války">arabsko-izraelské války</a> v roce 1948 ukázalo, že Arabská legie, dnes známá jako Jordánské ozbrojené síly, byla nejefektivnější z arabských jednotek zapojených do války. Jordánská královská armáda, která čítá přibližně 110 000 příslušníků, je považována za jednu z nejprofesionálnějších v regionu a je obzvláště dobře vycvičená a organizovaná. Jordánská armáda se těší silné podpoře a pomoci ze strany Spojených států, Spojeného království a Francie. Důvodem je kritická pozice Jordánska na Blízkém východě.<a href="#cite_note-encmew-160">[158]</a> Zvláště významný byl rozvoj sil pro speciální operace, který zvýšil schopnost armády rychle reagovat na hrozby pro vnitřní bezpečnost a také výcvik speciálních jednotek z regionu i mimo něj.<a href="#cite_note-161">[159]</a> Jordánsko poskytuje rozsáhlý výcvik bezpečnostním silám několika arabských zemí.<a href="#cite_note-162">[160]</a> V mírových misích OSN po celém světě působí přibližně 50 000 jordánských vojáků. Jordánsko se řadí na třetí místo v mezinárodním měřítku v účasti na mírových misích OSN,<a href="#cite_note-163">[161]</a> s jedním z nejvyšších příspěvků mírových jednotek ze všech členských států OSN.<a href="#cite_note-164">[162]</a> Jordánsko vyslalo několik polních nemocnic do konfliktních zón a oblastí postižených přírodními katastrofami v celém regionu.<a href="#cite_note-165">[163]</a> V roce 2014 se Jordánsko připojilo k leteckému bombardování ze strany mezinárodní koalice vedené Spojenými státy proti <a href="/wiki/Isl%C3%A1msk%C3%BD_st%C3%A1t" title="Islámský stát">Islámskému státu</a> v rámci intervence v <a href="/wiki/Ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C3%A1lka_v_S%C3%BDrii" title="Občanská válka v Sýrii">syrské občanské válce</a>.<a href="#cite_note-166">[164]</a> V roce 2015 se Jordánsko zapojilo do <a href="/wiki/Vojensk%C3%A1_intervence_v_Jemenu" title="Vojenská intervence v Jemenu">vojenské intervence v Jemenu</a> proti <a href="/wiki/H%C3%BAt%C3%ADov%C3%A9" title="Hútíové">Húthúm</a> a silám věrným bývalému prezidentovi <a href="/wiki/Al%C3%AD_Abdall%C3%A1h_S%C3%A1lih" title="Alí Abdalláh Sálih">Alímu Abdulláhu Sálihovi</a>, který byl svržen během povstání v roce 2011.<a href="#cite_note-167">[165]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Vymáhání_práva">Vymáhání práva</h3>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=19" title="Editace sekce: Vymáhání práva" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=19" title="Editovat zdrojový kód sekce Vymáhání práva">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Jordanian_Police_automobile_(Audi).JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d5/Jordanian_Police_automobile_%28Audi%29.JPG/220px-Jordanian_Police_automobile_%28Audi%29.JPG" decoding="async" width="220" height="121" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d5/Jordanian_Police_automobile_%28Audi%29.JPG/330px-Jordanian_Police_automobile_%28Audi%29.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d5/Jordanian_Police_automobile_%28Audi%29.JPG/440px-Jordanian_Police_automobile_%28Audi%29.JPG 2x" data-file-width="2900" data-file-height="1600" /></a><figcaption>Hlídkové vozidlo policie v centru Ammánu.</figcaption></figure> Vymáhání práva spadá pod Ředitelství veřejné bezpečnosti (které zahrnuje přibližně 50 000 osob) a Generální ředitelství četnictva, které jsou podřízeny ministerstvu vnitra. První policejní sbor byl organizován po pádu Osmanské říše 11. dubna 1921 a do roku 1956 plnily policejní úkoly Arabská legie a Transjordánské pohraniční síly. Po tomto roce bylo zřízeno Ředitelství veřejné bezpečnosti,<a href="#cite_note-PSD-168">[166]</a> počet policistek se zvyšuje. V 70. letech 20. století bylo Jordánsko první arabskou zemí, která zařadila ženy do svých policejních složek.<a href="#cite_note-169">[167]</a> Podle Světového indexu vnitřní bezpečnosti a policie za roku 2023 se jordánské orgány činné v trestním řízení umístily na 49. místě na světě (ze 125 hodnocených zemí) a na 2. místě na Blízkém východě, pokud jde o výkonnost policejních služeb.<a href="#cite_note-170">[168]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Lidská_práva_a_politická_svoboda">Lidská práva a politická svoboda</h3>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=20" title="Editace sekce: Lidská práva a politická svoboda" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=20" title="Editovat zdrojový kód sekce Lidská práva a politická svoboda">editovat zdroj</a>]</div> Jordánsko má významnou tradici svobody tisku a svobody projevu v rámci regionu, ačkoli existují omezení a regulace. Ústava Jordánska garantuje svobodu projevu, ale určité zákony mohou omezit tuto svobodu. Například existují zákony týkající se urážky panovníka a šíření falešných informací. Občané mají základní právo shromažďovat se a sdružovat se. Existují však omezení týkající se politických stran a organizací. Jordánsko usiluje o posílení práv žen a jejich rovnoprávnost. Například bylo zavedeno kvóty pro ženy ve volebních orgánech, aby se zvýšila jejich účast v politickém životě. Tato země má programy sociální ochrany, které poskytují finanční podporu potřebným obyvatelům, a zdravotnickou péči je většinou poskytována zdarma nebo za symbolický poplatek. Tato země je signatářem různých mezinárodních dohod a úmluv o lidských právech, včetně <a href="/wiki/%C3%9Amluva_o_pr%C3%A1vech_d%C3%ADt%C4%9Bte" title="Úmluva o právech dítěte">Úmluvy o právech dítěte</a> a Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Jordánsko čelí výzvám spojeným s ochranou lidských práv a politickou svobodou, včetně omezení svobody tisku a svobody projevu. Vláda se snaží balancovat mezi potřebou udržet stabilitu a ochranou lidských práv a politické svobody. Reformy v oblasti právního systému a lidských práv jsou stále na pořadu dne. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Ekonomika">Ekonomika</h2>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=21" title="Editace sekce: Ekonomika" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=21" title="Editovat zdrojový kód sekce Ekonomika">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:GDP_per_capita_development_of_Jordan.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/37/GDP_per_capita_development_of_Jordan.svg/220px-GDP_per_capita_development_of_Jordan.svg.png" decoding="async" width="220" height="155" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/37/GDP_per_capita_development_of_Jordan.svg/330px-GDP_per_capita_development_of_Jordan.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/37/GDP_per_capita_development_of_Jordan.svg/440px-GDP_per_capita_development_of_Jordan.svg.png 2x" data-file-width="850" data-file-height="600" /></a><figcaption>Změna HDP na obyvatele v Jordánsku, 1950-2018. Údaje jsou očištěny o inflaci na mezinárodní Gearyho-chamisovy dolary k roku 2011.</figcaption></figure> Jordánsko je <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A1_banka" title="Světová banka">Světovou bankou</a> klasifikováno jako země s nižšími středními příjmy.<a href="#cite_note-data.worldbank.org-171">[169]</a> Přibližně 16 % obyvatelstva žije pod národní hranicí <a href="/wiki/Chudoba" title="Chudoba">chudoby</a> (stav k roku 2018),<a href="#cite_note-172">[170]</a> přičemž téměř třetina obyvatelstva se pod tuto hranici dostává v určitém období roku, tzv. přechodná chudoba.<a href="#cite_note-173">[171]</a> Ekonomika, jejíž <a href="/wiki/Hrub%C3%BD_dom%C3%A1c%C3%AD_produkt" title="Hrubý domácí produkt">hrubý domácí produkt</a> (HDP) činí 53 mld dolarů (odhad pro rok 2024), rostla v letech 2003-2024 průměrným tempem 8 % ročně a přibližně 5 % ročně od roku 2010.<a href="#cite_note-174">[172]</a> HDP na obyvatele se v 70. letech zvýšilo o 351 %, v 80. letech kleslo o 30 % a v 90. letech vzrostlo o 36 % - v současnosti (za rok 2023) činí 12 800 <a href="/wiki/Americk%C3%BD_dolar" title="Americký dolar">USD</a> na obyvatele podle <a href="/wiki/Parita_kupn%C3%AD_s%C3%ADly" title="Parita kupní síly">parity kupní síly</a>.<a href="#cite_note-175">[173]</a> Jordánská ekonomika je jednou z nejmenších ekonomik v regionu a obyvatelstvo země trpí poměrně vysokou mírou nezaměstnanosti a chudoby,<a href="#cite_note-CIA_factbook-12">[10]</a> na začátku roku 2024 činila nezaměstnanost 21 %.<a href="#cite_note-176">[174]</a> Ekonomika je poměrně dobře diverzifikovaná. Téměř třetinu HDP tvoří obchod a finance dohromady, pětinu doprava a komunikace, veřejné služby a stavebnictví a téměř pětinu těžba a zpracovatelský průmysl.<a href="#cite_note-washington-11">[9]</a> Čistá oficiální <a href="/wiki/Rozvojov%C3%A1_pomoc" class="mw-redirect" title="Rozvojová pomoc">rozvojová pomoc</a> Jordánsku za rok 2022 činila 2 mld USD (v roce 2019 2,8 mld USD);<a href="#cite_note-177">[175]</a> podle vlády byly přibližně dvě třetiny této částky přiděleny ve formě grantů, z nichž polovinu tvořila přímá rozpočtová podpora.<a href="#cite_note-oecd-jord-178">[176]</a> Oficiální měnou je <a href="/wiki/Jord%C3%A1nsk%C3%BD_din%C3%A1r" title="Jordánský dinár">jordánský dinár</a>, který je od roku 1995 <a href="/wiki/Zvl%C3%A1%C5%A1tn%C3%AD_pr%C3%A1va_%C4%8Derp%C3%A1n%C3%AD" title="Zvláštní práva čerpání">pevně navázán</a> na americký dolar. Kurzu je přibližně 1 Kč ≡ 0,030 dináru, tedy přibližně 1 dinár ≡ 33 Kč.<a href="#cite_note-179">[177]</a> V roce 2000 Jordánsko vstoupilo do <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A1_obchodn%C3%AD_organizace" title="Světová obchodní organizace">Světové obchodní organizace</a> a podepsalo dohodu o volném obchodu mezi Jordánskem a Spojenými státy, čímž se stalo první arabskou zemí, která uzavřela dohodu o volném obchodu se Spojenými státy. V rámci EU má Jordánsko status vyspělého státu, což mu usnadnilo lepší přístup k vývozu na evropské trhy.<a href="#cite_note-180">[178]</a> Kvůli pomalému domácímu růstu, vysokým dotacím na energie a potraviny a přebujelému veřejnému sektoru vykazuje Jordánsko obvykle každoroční <a href="/wiki/Fisk%C3%A1ln%C3%AD_politika" title="Fiskální politika">rozpočtové deficity</a>.<a href="#cite_note-congresser-181">[179]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Jamal_Abdul_Nasser_Circle_Amman_Jordan.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/10/Jamal_Abdul_Nasser_Circle_Amman_Jordan.jpg/220px-Jamal_Abdul_Nasser_Circle_Amman_Jordan.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/10/Jamal_Abdul_Nasser_Circle_Amman_Jordan.jpg/330px-Jamal_Abdul_Nasser_Circle_Amman_Jordan.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/10/Jamal_Abdul_Nasser_Circle_Amman_Jordan.jpg/440px-Jamal_Abdul_Nasser_Circle_Amman_Jordan.jpg 2x" data-file-width="4368" data-file-height="2912" /></a><figcaption>Pohled na část hlavního města <a href="/wiki/Amm%C3%A1n" title="Ammán">Ammánu</a></figcaption></figure> Velká recese a nepokoje způsobené <a href="/wiki/Arabsk%C3%A9_jaro" title="Arabské jaro">arabským jarem</a> snížily růst HDP a poškodily obchod, průmysl, stavebnictví a cestovní ruch.<a href="#cite_note-CIA_factbook-12">[10]</a> Od roku 2011 prudce poklesl počet příjezdů turistů.<a href="#cite_note-ftharsh-182">[180]</a> Od roku 2011 byl <a href="/wiki/Arabsk%C3%BD_plynovod" title="Arabský plynovod">Arabský plynovod</a> zásobující Jordánsko z Egypta 32krát napaden oddíly <a href="/wiki/Isl%C3%A1msk%C3%BD_st%C3%A1t" title="Islámský stát">Islámského státu</a>. Jordánsko utrpělo miliardové ztráty, protože muselo při výrobě elektřiny používat dražší těžké topné oleje.<a href="#cite_note-183">[181]</a> V roce 2012 vláda snížila dotace na pohonné hmoty, čímž zvýšila jejich cenu.<a href="#cite_note-oxbiz-184">[182]</a> Toto rozhodnutí, které bylo později odvoláno, vyvolalo rozsáhlé protesty po celé zemi.<a href="#cite_note-congresser-181">[179]</a><a href="#cite_note-ftharsh-182">[180]</a> <a href="/wiki/Zahrani%C4%8Dn%C3%AD_dluh" title="Zahraniční dluh">Zahraniční dluh</a> v roce 2011 činil 19 miliard amerických dolarů, což představovalo 60 % HDP. V roce 2016 dosáhl dluh 35,1 miliardy dolarů, což představovalo 93 % jeho HDP.<a href="#cite_note-instability1-108">[106]</a> Tento výrazný nárůst je přičítán dopadům regionální nestability, která způsobila pokles turistické aktivity, snížení zahraničních investic, zvýšení vojenských výdajů, útokům na egyptské plynovody, zhroucení obchodu s Irákem a Sýrií, výdajům za přijetí syrských uprchlíků a nahromaděným úrokům z půjček.<a href="#cite_note-instability1-108">[106]</a> Podle Světové banky stáli syrští uprchlíci Jordánsko více než 2,5 miliardy dolarů ročně, což představuje 6 % HDP a 25 % ročních příjmů vlády.<a href="#cite_note-185">[183]</a> Zahraniční pomoc pokrývá jen malou část těchto nákladů, 63 % celkových nákladů hradí Jordánsko.<a href="#cite_note-186">[184]</a> V roce 2024 činil tento zahraniční dluh 42 mld dolarů, aneb 78 % HDP.<a href="#cite_note-187">[185]</a> Podíl vzdělaných a kvalifikovaných pracovníků v odvětvích, jako jsou informační a komunikační technologie a průmysl, je díky relativně modernímu vzdělávacímu systému jeden z nejvyšších v regionu. To přilákalo velké zahraniční investice a umožnilo zemi exportovat pracovní sílu do zemí <a href="/wiki/Persk%C3%BD_z%C3%A1liv" title="Perský záliv">Perského zálivu</a>.<a href="#cite_note-skwf-9">[7]</a> Toky <a href="/wiki/Remitence" title="Remitence">remitencí</a> rychle rostly, zejména na konci 70. a v 80. letech 20. století, a zůstávají důležitým zdrojem zahraničních finančních prostředků.<a href="#cite_note-188">[186]</a> V roce 2023 činily remitence 4,5 mld amerických dolarů (9 % HDP), což je výrazný nárůst ve srovnání s rokem 2014, kdy remitence dosáhly 3,7 miliardy dolarů. Jordánsko je v absolutních číslech čtvrtým největším příjemcem v regionu a třetím dle procenta HDP.<a href="#cite_note-189">[187]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Doprava">Doprava</h3>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=22" title="Editace sekce: Doprava" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=22" title="Editovat zdrojový kód sekce Doprava">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Queen_Alia_International_Airport_Terminal.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/03/Queen_Alia_International_Airport_Terminal.jpg/220px-Queen_Alia_International_Airport_Terminal.jpg" decoding="async" width="220" height="157" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/03/Queen_Alia_International_Airport_Terminal.jpg/330px-Queen_Alia_International_Airport_Terminal.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/03/Queen_Alia_International_Airport_Terminal.jpg/440px-Queen_Alia_International_Airport_Terminal.jpg 2x" data-file-width="784" data-file-height="560" /></a><figcaption><a href="/wiki/Leti%C5%A1t%C4%9B_Amm%C3%A1n" title="Letiště Ammán">Mezinárodní letiště královny Alie</a> u Ammánu</figcaption></figure> Podle Indexu ekonomické konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra z roku 2010 má Jordánsko 35. nejlepší infrastrukturu na světě, což je jedno z nejvyšších umístění v rozvojovém světě. Tato vysoká rozvinutost infrastruktury je nutná vzhledem k jeho roli tranzitní země pro zboží a služby především do Palestiny a Iráku.<a href="#cite_note-www3.weforum.org-190">[188]</a> Podle údajů Ministerstva dopravy z roku 2022 se silniční síť skládá z 7 377 km silnic, z toho2 764 km hlavních; 1 948 km vedlejších a 2 665 km silnic nižšího řádu.<a href="#cite_note-191">[189]</a> <a href="/wiki/Hid%C5%BE%C3%A1zsk%C3%A1_dr%C3%A1ha" title="Hidžázská dráha">Hidžázská dráha</a>, vybudovaná v době Osmanské říše, která se táhla z Damašku do Mekky, by měla sloužit jako základna pro budoucí plány na rozšíření železnice. V současné době je na železnici jen malá osobní doprava; slouží především k přepravě nákladu. Zpracovávají se studie a hledají se zdroje financování projektu celostátní železnice.<a href="#cite_note-192">[190]</a> Ammán má síť autobusů veřejné dopravy včetně rychlých spojeních a je spojen s nedalekým městem <a href="/wiki/Zark%C3%A1" title="Zarká">Zarká</a> prostřednictvím rychlé autobusové dopravy. Jordánsko má tři komerční letiště, která přijímají a odbavují mezinárodní lety. Dvě se nacházejí v Ammánu a třetí v Akabě, na mezinárodním letišti krále Husajna. Ammánské civilní letiště obsluhuje několik regionálních linek a charterových letů, zatímco <a href="/wiki/Leti%C5%A1t%C4%9B_Amm%C3%A1n" title="Letiště Ammán">mezinárodní letiště královny Alie</a> je hlavním mezinárodním letištěm v Jordánsku a je centrem společnosti <a href="/wiki/Royal_Jordanian" title="Royal Jordanian">Royal Jordanian Airlines</a>, státního dopravce. V roce 2013 bylo dokončeno rozšíření Mezinárodního letiště královny Alie o nové terminály za 700 milionů dolarů, které ročně odbaví přes 16 milionů cestujících.<a href="#cite_note-193">[191]</a> Letiště je považováno za nejmodernější a bylo oceněno jako „nejlepší letiště Blízkého východu“ za rok 2023 v rámci průzkumu kvality letištních služeb, což je přední světový srovnávací program spokojenosti cestujících na letištích.<a href="#cite_note-194">[192]</a> Přístav Akaba je jediným přístavem v Jordánsku, slouží i pro ostatní sousední země, jelikož leží mezi čtyřmi zeměmi a třemi kontinenty, je exkluzivní branou pro místní trh a byl nedávno vylepšen.<a href="#cite_note-195">[193]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Turistika">Turistika</h3>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=23" title="Editace sekce: Turistika" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=23" title="Editovat zdrojový kód sekce Turistika">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Bethany_(5).JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ec/Bethany_%285%29.JPG/220px-Bethany_%285%29.JPG" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ec/Bethany_%285%29.JPG/330px-Bethany_%285%29.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ec/Bethany_%285%29.JPG/440px-Bethany_%285%29.JPG 2x" data-file-width="3648" data-file-height="2736" /></a><figcaption>Vykopávky <a href="/wiki/Al-Maghtas" title="Al-Maghtas">Al-Maghtas</a> na jordánské straně řeky Jordán, o nichž se věří, že byly místem <a href="/wiki/Sv%C3%A1tek_K%C5%99tu_P%C3%A1n%C4%9B" title="Svátek Křtu Páně">Ježíšova křtu</a> a působení <a href="/wiki/Jan_K%C5%99titel" title="Jan Křtitel">Jana Křtitele</a></figcaption></figure> Cestovní ruch je považován za základní kámen ekonomiky a je velkým zdrojem zaměstnanosti, tvrdé měny a hospodářského růstu. Většina turistů pochází z evropských a arabských zemí.<a href="#cite_note-tourists-10">[8]</a> V roce 2023 navštívilo Jordánsko 6,4 mil. návštěvníků, což bylo o 26 % více než v předchozím roce.<a href="#cite_note-196">[194]</a> Cestovní ruch je velmi ovlivněn regionálními turbulencemi,<a href="#cite_note-Jordan_in_transition-197">[195]</a> jako <a href="/wiki/Ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C3%A1lka_v_S%C3%BDrii" title="Občanská válka v Sýrii">občanskou válkou v Sýrii</a> či <a href="/wiki/Arabsk%C3%A9_jaro" title="Arabské jaro">arabským jarem</a>. Například roce 2010 navštívilo Jordánsko 8 milionů návštěvníků, ale v letech 2010-2016 byl zaznamenán 70% pokles počtu turistů; počet turistů začal znovu stoupat v roce 2017.<a href="#cite_note-Tourism_AJ-198">[196]</a> Podle ministerstva cestovního ruchu a starožitností se v Jordánsku nachází přibližně 100 000 archeologických a turistických památek,<a href="#cite_note-199">[197]</a> mezi velmi zachovalá historická města patří <a href="/wiki/Petra_(m%C4%9Bsto)" title="Petra (město)">Petra</a> a <a href="/wiki/D%C5%BEara%C5%A1" title="Džaraš">Džeraš</a>, přičemž první z nich je nejoblíbenější turistickou atrakcí a ikonou království.<a href="#cite_note-Tourism_AJ-198">[196]</a> Jako součást Svaté země se zde nachází řada biblických míst, mj: <a href="/wiki/Al-Maghtas" title="Al-Maghtas">Al-Maghtas</a> (tradiční místo Ježíšova křtu), hora Nebo, Umm ar-Rasas, <a href="/wiki/Madaba" title="Madaba">Madaba</a> a <a href="/wiki/Machaerus" title="Machaerus">Machaerus</a>.<a href="#cite_note-200">[198]</a> K islámským památkám patří svatyně společníků proroka <a href="/wiki/Mohamed" title="Mohamed">Mohameda</a>, jako byli Abdalláh ibn Ráváh, Zajd ibn Harita a Muadh ibn Džabal.<a href="#cite_note-201">[199]</a> Oblíbenou turistickou atrakcí je také <a href="/wiki/Ad%C5%BEl%C3%BAnsk%C3%BD_hrad" title="Adžlúnský hrad">Adžlúnský hrad</a>, postavený muslimským <a href="/wiki/Ajj%C3%BAbovci" title="Ajjúbovci">ajjúbovským</a> vůdcem <a href="/wiki/Saladin" title="Saladin">Saladinem</a> ve 12. století během jeho válek s křižáky.<a href="#cite_note-mattel-115">[113]</a><figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Dana_Reserve_07.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c0/Dana_Reserve_07.jpg/220px-Dana_Reserve_07.jpg" decoding="async" width="220" height="158" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c0/Dana_Reserve_07.jpg/330px-Dana_Reserve_07.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c0/Dana_Reserve_07.jpg/440px-Dana_Reserve_07.jpg 2x" data-file-width="3453" data-file-height="2474" /></a><figcaption><a href="/wiki/Biosf%C3%A9rick%C3%A1_rezervace_Dana" title="Biosférická rezervace Dana">Biosférická rezervace Dana</a> v jižním Jordánsku leží podél dálkové Jordánské turistické trasy, která si získává stále větší oblibu.</figcaption></figure> Turisty láká také moderní zábava, rekreace a tržiště v městských oblastech, především v Ammánu. V poslední době se v Ammánu, Akabě a Irbídu začíná rozvíjet noční život a roste počet barů, diskoték a nočních klubů.<a href="#cite_note-202">[200]</a> Alkohol je běžně dostupný v turistických restauracích, obchodech s alkoholem a dokonce i v některých supermarketech.<a href="#cite_note-lpgw-203">[201]</a> Údolí včetně <a href="/wiki/V%C3%A1d%C3%AD_Mud%C5%BE%C3%ADb" title="Vádí Mudžíb">Vádí Mudžíb</a> a <a href="/wiki/Turistick%C3%A1_zna%C4%8Dka" title="Turistická značka">turistické trasy</a> v různých částech země lákají dobrodruhy. Pěší turistika si získává oblibu mezi turisty i místními obyvateli. Místa jako <a href="/wiki/Biosf%C3%A9rick%C3%A1_rezervace_Dana" title="Biosférická rezervace Dana">biosférická rezervace Dana</a> a Petra nabízejí četné značené turistické trasy. V roce 2015 byla zřízena Jordánská stezka, 650 km dlouhá turistická trasa táhnoucí se celou zemí od severu k jihu a protínající několik zajímavých míst, jejímž cílem je oživit cestovní ruch<a href="#cite_note-JT1-204">[202]</a>. Kromě toho je na pobřeží Akaby a Mrtvého moře přítomna přímořská rekreace prostřednictvím několika mezinárodních letovisek.<a href="#cite_note-205">[203]</a> Jordánsko je na Blízkém východě destinací zdravotní turistiky již od 70. let 20. století. Studie provedená Jordan's Private Hospitals Association zjistila, že v roce 2010 se v Jordánsku léčilo 250 000 pacientů ze 102 zemí, zatímco v roce 2007 jich bylo 190 000, což přineslo příjmy přesahující 1 miliardu dolarů. Jordánsko je podle hodnocení Světové banky nejlepší destinací lékařské turistiky v regionu a celkově pátou na světě.<a href="#cite_note-Ha'aretz_medical-206">[204]</a> Většina pacientů pochází z Jemenu, Libye a Sýrie kvůli probíhajícím občanským válkám v těchto zemích. Lékaři a zdravotnický personál získali zkušenosti s válečnými pacienty díky dlouholetému přijímání těchto případů z různých konfliktních oblastí v regionu.<a href="#cite_note-207">[205]</a> Přírodní léčebné procedury se nacházejí jak v horkých pramenech Ma'in, tak v Mrtvém moři. Mrtvé moře je často označováno jako „přírodní lázně“. Obsahuje desetkrát více soli než průměrný oceán, díky čemuž se v něm nelze potopit. Vysoká <a href="/wiki/Salinita" title="Salinita">slanost</a> Mrtvého moře se osvědčila při léčbě mnoha kožních onemocnění.<a href="#cite_note-208">[206]</a> Jedinečnost tohoto jezera přitahuje řadu jordánských i zahraničních rekreantů, což podpořilo investice do hotelového sektoru v této oblasti.<a href="#cite_note-209">[207]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Přírodní_zdroje">Přírodní zdroje</h3>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=24" title="Editace sekce: Přírodní zdroje" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=24" title="Editovat zdrojový kód sekce Přírodní zdroje">editovat zdroj</a>]</div> Jordánsko patří k zemím s největším nedostatkem vody na světě. S 97 metry krychlovými vody na osobu a rok se podle Falkenmarkovy klasifikace potýká s "absolutním nedostatkem vody".<a href="#cite_note-:1-210">[208]</a> Nedostatek zdrojů se ještě zhoršil v důsledku masivního přílivu syrských uprchlíků, z nichž mnozí čelí problémům s přístupem k čisté vodě v neoficiálních osadách (viz níže "Uprchlíci a přistěhovalci").<a href="#cite_note-211">[209]</a> Jordánsko sdílí oba své hlavní povrchové vodní zdroje, řeky Jordán a Jarmuk, se sousedními zeměmi, což komplikuje rozhodování o přidělování vody.<a href="#cite_note-:1-210">[208]</a> Velkou roli v zásobování sladkou vodou historicky hrála voda z vodonosné vrstvy Disi a deset velkých přehrad.<a href="#cite_note-jordan-water-212">[210]</a> Přehrada Jawa v severovýchodním Jordánsku, jejíž vznik se datuje do čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem, je nejstarší přehradou na světě.<a href="#cite_note-213">[211]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Aqaba_Railway_Corporation_BW_1.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5b/Aqaba_Railway_Corporation_BW_1.JPG/220px-Aqaba_Railway_Corporation_BW_1.JPG" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5b/Aqaba_Railway_Corporation_BW_1.JPG/330px-Aqaba_Railway_Corporation_BW_1.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5b/Aqaba_Railway_Corporation_BW_1.JPG/440px-Aqaba_Railway_Corporation_BW_1.JPG 2x" data-file-width="3872" data-file-height="2592" /></a><figcaption>Vlak s fosfáty ve stanici Ram</figcaption></figure> V roce 1987 byl objeven zemní plyn; odhadovaná velikost objevených zásob však činila asi 6,5 mld m3 (6,5 km3), což je ve srovnání s ropou bohatými sousedy zanedbatelné množství. Naleziště Risha ve východní poušti u iráckých hranic produkuje téměř 35 milionů krychlových stop plynu denně, který je posílán do nedaleké elektrárny k výrobě malého množství elektřiny, kterou Jordánsko potřebuje,<a href="#cite_note-214">[212]</a> což vedlo k závislosti na dovozu ropy pro výrobu téměř veškeré elektřiny. Jordánsko v roce 2012 vybudovalo terminál pro <a href="/wiki/Zkapaln%C4%9Bn%C3%BD_zemn%C3%AD_plyn" title="Zkapalněný zemní plyn">zkapalněný zemní plyn</a> v Akabě, aby dočasně nahradilo dodávky, a zároveň formulovalo strategii racionalizace spotřeby energie a diverzifikace energetických zdrojů. Jordánsko má 330 slunečných dní v roce a rychlost větru v horských oblastech dosahuje více než 7 m/s, takže obnovitelné zdroje energie se ukázaly jako perspektivní odvětví.<a href="#cite_note-215">[213]</a> Král Abdulláh v roce 2010 slavnostně zahájil rozsáhlé projekty obnovitelných zdrojů energie, včetně větrné farmy Tafila o výkonu 117 MW, solární elektrárny Shams Ma'an o výkonu 53 MW a solární elektrárny Quweira o výkonu 103 MW, přičemž se plánuje několik dalších projektů. Na začátku roku 2019 bylo oznámeno, že bylo dokončeno více než 1090 MW projektů obnovitelných zdrojů energie, které přispívají k 8 % jordánské elektřiny oproti 3 % v roce 2011, zatímco 92 % se vyrábí z plynu.<a href="#cite_note-216">[214]</a> V roce 2018 vláda oznámila, že se bude snažit o zvýšení podílu obnovitelné energie na celkové výrobě elektřiny.<a href="#cite_note-217">[215]</a> Jordánsko má páté největší zásoby <a href="/wiki/Ropn%C3%A9_b%C5%99idlice" title="Ropné břidlice">ropných břidlic</a> na světě, které by mohly být komerčně využívány v centrálních a severozápadních oblastech.<a href="#cite_note-economist.com-218">[216]</a> Oficiální údaje odhadují zásoby na více než 70 miliard tun. Elektrárna Attarat, jeho první elektrárna na břidlicovou ropu, byla uvedena do provozu v roce 2023 a má výkon 470 MW.<a href="#cite_note-219">[217]</a> Jordánsko se rovněž snaží využít svých velkých zásob uranu prostřednictvím využití jaderné energie. Původní plán počítal s výstavbou dvou reaktorů o výkonu 1 000 MW, ale kvůli finančním omezením byl zrušen.<a href="#cite_note-220">[218]</a> V současné době Komise pro atomovou energii místo toho zvažuje výstavbu <a href="/wiki/Mal%C3%BD_modul%C3%A1rn%C3%AD_reaktor" title="Malý modulární reaktor">malých modulárních reaktorů</a>, jejichž výkon se pohybuje pod 500 MW a které mohou poskytovat zdroje elektřiny pro odsolování vody. <a href="/wiki/Fosfore%C4%8Dnany" title="Fosforečnany">Fosfátové</a> doly na jihu země učinily z Jordánska jednoho z největších producentů a vývozců tohoto nerostu na světě.<a href="#cite_note-221">[219]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Průmysl">Průmysl</h3>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=25" title="Editace sekce: Průmysl" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=25" title="Editovat zdrojový kód sekce Průmysl">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Aqaba.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/68/Aqaba.jpg/220px-Aqaba.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/68/Aqaba.jpg/330px-Aqaba.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/68/Aqaba.jpg/440px-Aqaba.jpg 2x" data-file-width="1280" data-file-height="960" /></a><figcaption>Vlajkový stožár Akaba v nejjižnějším městě Akaba, na jediném jordánském pobřeží.</figcaption></figure> Průmyslový sektor, který zahrnuje těžbu, výrobu, stavebnictví a energetiku, se v roce 2023 podílel na HDP přibližně 24 %<a href="#cite_note-222">[220]</a> (z toho výroba 16 %, stavebnictví 5 % a těžba 3 %). V roce 2002 bylo v průmyslu zaměstnáno více než 21 % pracovní síly. V roce 2014 se průmysl podílel 6 % na HDP.<a href="#cite_note-223">[221]</a> Hlavními průmyslovými produkty jsou <a href="/wiki/Uhli%C4%8Ditan_draseln%C3%BD" title="Uhličitan draselný">potaš</a>, <a href="/wiki/Fosfore%C4%8Dnany" title="Fosforečnany">fosfáty</a>, <a href="/wiki/Cement" title="Cement">cement</a>, oděvy a <a href="/wiki/Hnojivo" title="Hnojivo">hnojiva</a>. Nejperspektivnějším segmentem tohoto odvětví je stavebnictví. Společnost Petra Engineering Industries Company, která je považována za jeden z hlavních pilířů jordánského průmyslu, získala mezinárodní uznání díky svým klimatizačním jednotkám, které se dostaly až do <a href="/wiki/NASA" title="NASA">NASA</a>.<a href="#cite_note-224">[222]</a> Jordánsko je nyní považováno za předního výrobce léčiv v regionu <a href="/wiki/MENA" title="MENA">MENA</a> v čele s firmou Hikma.<a href="#cite_note-225">[223]</a> Vojenský průmysl vzkvétal poté, co král Abdalláh II. v roce 1999 založil obrannou společnost Jordan Design and Development Bureau, která měla zajistit domácí kapacity pro dodávky vědeckých a technických služeb jordánským ozbrojeným silám a stát se světovým centrem v oblasti bezpečnostního výzkumu a vývoje. Vyrábí všechny typy vojenských produktů, z nichž mnohé jsou prezentovány na mezinárodní vojenské výstavě SOFEX, která se koná každé dva roky. V roce 2015 společnost vyvezla průmyslové výrobky v hodnotě 72 milionů dolarů do více než 42 zemí.<a href="#cite_note-226">[224]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Zemědělství">Zemědělství</h3>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=26" title="Editace sekce: Zemědělství" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=26" title="Editovat zdrojový kód sekce Zemědělství">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:BM1.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3c/BM1.JPG/220px-BM1.JPG" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3c/BM1.JPG/330px-BM1.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3c/BM1.JPG/440px-BM1.JPG 2x" data-file-width="2048" data-file-height="1536" /></a><figcaption>Olivové farmy u města Souf na severu Jordánska</figcaption></figure> Východní Jordánsko je tvořeno převážně <a href="/wiki/Pou%C5%A1%C5%A5" title="Poušť">pouštěmi</a>, jižní <a href="/wiki/Polopou%C5%A1%C5%A5" class="mw-redirect" title="Polopoušť">polopouštěmi</a>. Pouze 4 % země jsou vhodná k obdělávání půdy a 8 % se používá jako <a href="/wiki/Pastvina" title="Pastvina">pastviny</a>. Navzdory nárůstu produkce se podíl zemědělství na ekonomice postupně snižoval a v roce 2004 činil pouze 2,4 % hrubého domácího produktu. V roce 2002 pracovala v zemědělství přibližně 4 % jordánské pracovní síly. Hlavními produkty jsou ovoce a zelenina (<a href="/wiki/Raj%C4%8De_jedl%C3%A9" title="Rajče jedlé">rajčata</a>, <a href="/wiki/Oliva" title="Oliva">olivy</a>, <a href="/wiki/Tab%C3%A1k" title="Tabák">tabák</a>, <a href="/wiki/Citrus" title="Citrus">citrusy</a> a banány) pěstované v Jordánském údolí. Zbývající část rostlinné výroby, zejména produkce obilovin, zůstává nestabilní kvůli nedostatku trvalých srážek.<a href="#cite_note-cp-227">[225]</a> V zemi je víc než milion <a href="/wiki/Ovce" title="Ovce">ovcí</a>, 450 000 <a href="/wiki/Koza" title="Koza">koz</a>, 33 000 kusů <a href="/wiki/Dobytek" title="Dobytek">dobytka</a> a 14 000 <a href="/wiki/Velbloud" title="Velbloud">velbloudů</a>. Některá z těchto zvířat jsou ještě stále chována kočovnými <a href="/wiki/Bedu%C3%ADni" title="Beduíni">beduíny</a>. Vážným problémem je <a href="/wiki/Eroze" title="Eroze">eroze</a> půdy. Některé oblasti jsou uměle <a href="/wiki/Zavla%C5%BEov%C3%A1n%C3%AD" title="Zavlažování">zavlažovány</a>. V oblasti jižní pouště byla zřízena hospodářství využívající vodu, která se čerpá z hlubokých podzemních zásobníků vody. <a href="/wiki/Ryba%C5%99en%C3%AD" title="Rybaření">Rybaření</a> v řece Jordánu a <a href="/wiki/Jarm%C3%BAk" title="Jarmúk">Jarmúku</a> slouží jako potravinový zdroj. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Věda_a_technologie">Věda a technologie</h3>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=27" title="Editace sekce: Věda a technologie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=27" title="Editovat zdrojový kód sekce Věda a technologie">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Tafila_Wind_Farm_2.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e8/Tafila_Wind_Farm_2.jpg/220px-Tafila_Wind_Farm_2.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e8/Tafila_Wind_Farm_2.jpg/330px-Tafila_Wind_Farm_2.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e8/Tafila_Wind_Farm_2.jpg/440px-Tafila_Wind_Farm_2.jpg 2x" data-file-width="3264" data-file-height="2448" /></a><figcaption>Větrná farma Tafila o výkonu 117 MW v jižním Jordánsku je první a největší komerční větrnou farmou na Blízkém východě.<a href="#cite_note-228">[226]</a></figcaption></figure> Věda a technika jsou nejrychleji se rozvíjejícím hospodářským odvětvím. Tento růst probíhá ve více odvětvích, včetně <a href="/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_a_komunika%C4%8Dn%C3%AD_technologie" title="Informační a komunikační technologie">informačních a komunikačních technologií</a> (IKT) a jaderných technologií. Jordánsko se podílí na 75 % arabského obsahu na internetu.<a href="#cite_note-usdpict-229">[227]</a> V roce 2014 představovalo odvětví IKT více než 84 000 pracovních míst a podílelo se 12 % na HDP. V oblasti telekomunikací, informačních technologií a vývoje videoher působí více než 400 společností. V oblasti aktivních technologií působí 600 společností a 300 start-upů.<a href="#cite_note-usdpict-229">[227]</a> v roce 2024 se Jordánsko umístilo na 73. místě <a href="/w/index.php?title=Glob%C3%A1ln%C3%AD_inova%C4%8Dn%C3%AD_index&action=edit&redlink=1" class="new" title="Globální inovační index (stránka neexistuje)">globálního inovačního indexu</a>.<a href="#cite_note-230">[228]</a> Rozvíjí se také jaderná věda a technologie. Jordánský výzkumný a školicí reaktor, který byl uveden do provozu v roce 2016, je školicí reaktor o výkonu 5 MW umístěný na Jordánské univerzitě vědy a technologie v <a href="/wiki/Ramsa" title="Ramsa">Ramse</a>. Zařízení je prvním jaderným reaktorem v zemi a bude Jordánsku poskytovat radioaktivní izotopy pro lékařské využití a zajišťovat školení studentů s cílem připravit kvalifikovanou pracovní sílu pro plánované komerční jaderné reaktory v zemi.<a href="#cite_note-jrtrjt-231">[229]</a> V Jordánsku se také nachází zařízení SESAME (Synchrotron-Light for Experimental Science and Applications in the Middle East), které je jediným urychlovačem částic na Blízkém východě a jedním z pouhých 60 zdrojů <a href="/wiki/Synchrotron" title="Synchrotron">synchrotronového</a> záření na světě. SESAME, podporované <a href="/wiki/UNESCO" title="UNESCO">UNESCO</a> a <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_organizace_pro_jadern%C3%BD_v%C3%BDzkum" title="Evropská organizace pro jaderný výzkum">CERN</a>, bylo otevřeno v roce 2017 a umožňuje spolupráci vědců z různých konkurenčních zemí Blízkého východu.<a href="#cite_note-nytsrf-232">[230]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Obyvatelstvo">Obyvatelstvo</h2>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=28" title="Editace sekce: Obyvatelstvo" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=28" title="Editovat zdrojový kód sekce Obyvatelstvo">editovat zdroj</a>]</div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r24427845">.mw-parser-output .abbr-header{white-space:nowrap}.mw-parser-output .caption-purple{border:1px #a2a9b1 solid;border-bottom:none;background-color:lavender}@media screen{html.skin-theme-clientpref-night .mw-parser-output .caption-purple{background:inherit!important}}.mw-parser-output .table-pale{border:1px #a2a9b1 solid;border-top:none;background-color:var(--background-color-neutral-subtle,#f8f9fa);padding:5px}@media screen and (max-width:640px){.mw-parser-output .table-pale{border-top:1px #a2a9b1 solid!important}.mw-parser-output .caption-purple{border:none}}</style><table class="table-pale" style="width:15em;border-top-width:0;border-spacing: 0;float:right;clear:right;margin:0.5em 0 1em 0.5em;"><caption class="caption-purple" style="padding:0.25em;font-weight:bold">Historie počtu obyvatel</caption><tbody><tr style="font-size:95%"><th style="border-bottom:1px solid var(--color-base, #000000);padding:1px;width:3em">Rok</th><th style="border-bottom:1px solid var(--color-base, #000000);padding:1px 2px;text-align:right"><abbr title="Počet obyvatel" class="abbr-header">Obyv.</abbr></th><th style="border-bottom:1px solid var(--color-base, #000000);padding:1px;text-align:right"><abbr title="Roční míra růstu" class="abbr-header">±% p.a.</abbr></th></tr><tr><th style="text-align:center;padding:1px">1920 </th><td style="text-align:right;padding:1px">200 000</td><td style="text-align:right;padding:1px">—    </td></tr><tr><th style="text-align:center;padding:1px">1922 </th><td style="text-align:right;padding:1px">225 000</td><td style="text-align:right;padding:1px">+6,07 %</td></tr><tr><th style="text-align:center;padding:1px">1948 </th><td style="text-align:right;padding:1px">400 000</td><td style="text-align:right;padding:1px">+2,24 %</td></tr><tr><th style="text-align:center;padding:1px">1952 </th><td style="text-align:right;padding:1px">586 200</td><td style="text-align:right;padding:1px">+10,03 %</td></tr><tr><th style="text-align:center;padding:1px;border-bottom:1px solid #bbbbbb">1961 </th><td style="text-align:right;padding:1px;border-bottom:1px solid #bbbbbb">900 800</td><td style="text-align:right;padding:1px;border-bottom:1px solid #bbbbbb">+4,89 %</td></tr><tr><th style="text-align:center;padding:1px">1979 </th><td style="text-align:right;padding:1px">2 133 000</td><td style="text-align:right;padding:1px">+4,91 %</td></tr><tr><th style="text-align:center;padding:1px">1994 </th><td style="text-align:right;padding:1px">4 139 500</td><td style="text-align:right;padding:1px">+4,52 %</td></tr><tr><th style="text-align:center;padding:1px">2004 </th><td style="text-align:right;padding:1px">5 100 000</td><td style="text-align:right;padding:1px">+2,11 %</td></tr><tr><th style="text-align:center;padding:1px">2015 </th><td style="text-align:right;padding:1px">9 531 712</td><td style="text-align:right;padding:1px">+5,85 %</td></tr><tr><th style="text-align:center;padding:1px">2018 </th><td style="text-align:right;padding:1px">10 171 480</td><td style="text-align:right;padding:1px">+2,19 %</td></tr><tr><td colspan="3" style="border-top:1px solid var(--color-base, #000000);font-size:85%;text-align:left">Zdroj: Oddělení statistik<a href="#cite_note-census_report-233">[231]</a></td></tr></tbody></table> Podle <a href="/wiki/S%C4%8D%C3%ADt%C3%A1n%C3%AD_lidu" title="Sčítání lidu">sčítání lidu</a> z roku 2015 žilo v Jordánsku 9 531 712 obyvatel (47 % žen, 53 % mužů). Přibližně 2,9 milionu (30 %) tvořili osoby bez trvalého pobytu, což je počet zahrnující uprchlíky a nelegální přistěhovalce.<a href="#cite_note-census-5">[3]</a> V roce 2015 bylo v Ammánu 1 977 534 domácností s průměrným počtem 4,8 osoby na domácnost (oproti 6,7 osoby na domácnost při sčítání v roce 1979).<a href="#cite_note-census-5">[3]</a> Ammán je jedním z nejstarších nepřetržitě obydlených měst na světě a jedním z nejmodernějších v arabském světě.<a href="#cite_note-234">[232]</a> V roce 1946 měl Ammán 66 000 obyvatel, ale v roce 2015 již přesáhl 4 miliony. <a href="/wiki/Arabov%C3%A9" title="Arabové">Arabové</a> tvoří přibližně 98 % obyvatelstva. Zbývající 2 % tvoří převážně národy z<a href="/wiki/Kavkaz" title="Kavkaz"> Kavkazu</a> včetně <a href="/wiki/%C4%8Cerkesov%C3%A9" title="Čerkesové">Čerkesů</a>, <a href="/wiki/Arm%C3%A9ni" title="Arméni">Arménů</a> a <a href="/wiki/%C4%8Ce%C4%8Denci" title="Čečenci">Čečenců</a>, spolu s menšími menšinovými skupinami. Asi 84 % obyvatel žije ve městech.<a href="#cite_note-CIA_factbook-12">[10]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Města">Města</h3>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=29" title="Editace sekce: Města" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=29" title="Editovat zdrojový kód sekce Města">editovat zdroj</a>]</div> <a href="/wiki/Amm%C3%A1n" title="Ammán">Ammán</a> je nejvýznamnějším průmyslovým centrem a je v něm soustředěno přes 50 % veškerého průmyslu v zemi. Je to významné místní centrum a stal se i bankovním střediskem. <a href="/wiki/Zark%C3%A1" title="Zarká">Zarká</a> (736 000 obyvatel v roce 2021) je druhým největším městem a <a href="/wiki/Irbid" title="Irbid">Irbid</a> (582 000 obyvatel) je třetím největším.<a href="#cite_note-mesta-stat-235">[233]</a> Všechna města leží na severu, jediným jižním význačnějším městem je <a href="/wiki/Akaba" title="Akaba">Akaba</a>, jediný jordánský <a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADstav" title="Přístav">přístav</a> ležící na břehu <a href="/wiki/Rud%C3%A9_mo%C5%99e" title="Rudé moře">Rudého moře</a>. <table class="wikitable"> <caption> </caption> <tbody><tr> <th colspan="4">Největší města v Jordánsku (2021)<a href="#cite_note-mesta-stat-235">[233]</a> </th></tr> <tr> <td>Pořadí </td> <td>Město </td> <td>Guvernorát </td> <td>Poč. obyvatel </td></tr> <tr> <td>1. </td> <td><a href="/wiki/Amm%C3%A1n" title="Ammán">Ammán</a> </td> <td>Ammán </td> <td style="text-align:right">4 061 000 </td></tr> <tr> <td>2. </td> <td><a href="/wiki/Zark%C3%A1" title="Zarká">Zarká</a> </td> <td><a href="/wiki/Zark%C3%A1_(guvernor%C3%A1t)" title="Zarká (guvernorát)">Zarká</a> </td> <td style="text-align:right">736 000 </td></tr> <tr> <td>3. </td> <td><a href="/wiki/Irbid" title="Irbid">Irbid</a> </td> <td>Irbid </td> <td style="text-align:right">582 000 </td></tr> <tr> <td>4. </td> <td><a href="/wiki/Rusajfa" title="Rusajfa">Rusajfa</a> </td> <td>Zarká </td> <td style="text-align:right">547 000 </td></tr> <tr> <td>5. </td> <td><a href="/w/index.php?title=Sahab&action=edit&redlink=1" class="new" title="Sahab (stránka neexistuje)">Sahab</a> </td> <td>Ammán </td> <td style="text-align:right">196 000 </td></tr> <tr> <td>6. </td> <td><a href="/wiki/Ramsa" title="Ramsa">Ramsa</a> </td> <td>Irbid </td> <td style="text-align:right">180 000 </td></tr> <tr> <td>7. </td> <td><a href="/wiki/Akaba" title="Akaba">Akaba</a> </td> <td>Akaba </td> <td style="text-align:right">172 000 </td></tr> <tr> <td>8. </td> <td><a href="/wiki/Mafrak" title="Mafrak">Mafrak</a> </td> <td><a href="/wiki/Mafrak_(guvernor%C3%A1t)" title="Mafrak (guvernorát)">Mafrak</a> </td> <td style="text-align:right">123 000 </td></tr> <tr> <td>9. </td> <td><a href="/wiki/Madaba" title="Madaba">Madaba</a> </td> <td>Madaba </td> <td style="text-align:right">122 000 </td></tr> <tr> <td>10. </td> <td><a href="/wiki/Salt_(Jord%C3%A1nsko)" title="Salt (Jordánsko)">Salt</a> </td> <td>Balká </td> <td style="text-align:right">116 000 </td></tr></tbody></table> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Uprchlíci,_přistěhovalci_a_expatrianti">Uprchlíci, přistěhovalci a expatrianti</h3>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=30" title="Editace sekce: Uprchlíci, přistěhovalci a expatrianti" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=30" title="Editovat zdrojový kód sekce Uprchlíci, přistěhovalci a expatrianti">editovat zdroj</a>]</div> V Jordánsku žilo k prosinci 2016 celkem 2 175 491 palestinských uprchlíků; většina z nich získala jordánské občanství. První vlna palestinských uprchlíků přišla během arabsko-izraelské války v roce 1948 a vrcholila během šestidenní války v roce 1967 a války v Perském zálivu v roce 1990. V minulosti Jordánsko udělilo mnoha palestinským uprchlíkům občanství, v poslední době je však občanství udělováno jen ve výjimečných případech. V uprchlických táborech <a href="/wiki/%C3%9A%C5%99ad_OSN_pro_palestinsk%C3%A9_uprchl%C3%ADky_na_Bl%C3%ADzk%C3%A9m_v%C3%BDchod%C4%9B" title="Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě">UNRWA</a> žije 370 000 těchto Palestinců.<a href="#cite_note-wwwj-236">[234]</a> Po obsazení Západního břehu Jordánu Izraelem v roce 1967 Jordánsko zrušilo občanství tisícům Palestinců, aby zmařilo jakýkoli pokus o trvalé přesídlení ze Západního břehu Jordánu do Jordánska. Palestincům ze Západního břehu Jordánu, kteří měli rodinu v Jordánsku nebo jordánské občanství, byly vydány žluté karty, které jim zaručovaly všechna práva vyplývající z občanství, pokud o ně požádají.<a href="#cite_note-revokecitizen-237">[235]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:An_Aerial_View_of_the_Za%27atri_Refugee_Camp.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6f/An_Aerial_View_of_the_Za%27atri_Refugee_Camp.jpg/220px-An_Aerial_View_of_the_Za%27atri_Refugee_Camp.jpg" decoding="async" width="220" height="135" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6f/An_Aerial_View_of_the_Za%27atri_Refugee_Camp.jpg/330px-An_Aerial_View_of_the_Za%27atri_Refugee_Camp.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6f/An_Aerial_View_of_the_Za%27atri_Refugee_Camp.jpg/440px-An_Aerial_View_of_the_Za%27atri_Refugee_Camp.jpg 2x" data-file-width="4118" data-file-height="2524" /></a><figcaption>Letecký pohled na část uprchlického tábora <a href="/wiki/Z%C3%A1tar%C3%AD" title="Zátarí">Zátarí</a>, v němž žije 80 000 syrských uprchlíků a který je největším syrským uprchlickým táborem na světě.</figcaption></figure> Po válce v Iráku v roce 2003 se do Jordánska přestěhovalo až 1 000 000 Iráčanů,<a href="#cite_note-238">[236]</a> z nichž se většina vrátila zpět; v roce 2015 jejich počet činil 131 000 osob. Mnoho iráckých křesťanů (z nichž naprostou většinu tvoří etničtí <a href="/wiki/Asy%C5%99an%C3%A9" title="Asyřané">Asyřané</a>) se však v Jordánsku usadilo dočasně nebo natrvalo.<a href="#cite_note-239">[237]</a> Mezi přistěhovalce patří také 15 000 <a href="/wiki/Libanonci" title="Libanonci">Libanonců</a>, kteří přišli po <a href="/wiki/Druh%C3%A1_libanonsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Druhá libanonská válka">válce v Libanonu v roce 2006</a>.<a href="#cite_note-240">[238]</a> Od roku 2010 uprchlo do Jordánska před násilím v Sýrii více než 1,4 milionu syrských uprchlíků,<a href="#cite_note-census-5">[3]</a> z nichž největší počet se nachází v uprchlickém táboře <a href="/wiki/Z%C3%A1tar%C3%AD" title="Zátarí">Zátarí</a>. Království i nadále projevuje pohostinnost, a to i přes značnou zátěž, kterou příliv syrských uprchlíků představuje pro jordánské komunity, neboť naprostá většina syrských uprchlíků nežije v táborech. Dopady uprchlické krize zahrnují konkurenci o pracovní příležitosti, vodní zdroje a další státem poskytované služby spolu se zatížením národní infrastruktury.<a href="#cite_note-UNHCR-8">[6]</a> V roce 2007 zde žilo až 150 000 <a href="/wiki/Asy%C5%99an%C3%A9" title="Asyřané">asyrských</a> křesťanů; většina z nich jsou východoaramejsky mluvící uprchlíci z Iráku.<a href="#cite_note-241">[239]</a> <a href="/wiki/Kurdov%C3%A9" title="Kurdové">Kurdů</a> je přibližně 30 000 a stejně jako Asyřané jsou mnozí z nich uprchlíci z Iráku, <a href="/wiki/%C3%8Dr%C3%A1n" title="Írán">Íránu</a> a <a href="/wiki/Turecko" title="Turecko">Turecka</a>.<a href="#cite_note-kurd-language-242">[240]</a> Potomci <a href="/wiki/Arm%C3%A9ni" title="Arméni">Arménů</a>, kteří hledali útočiště v Levantě během <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_genocida" title="Arménská genocida">genocidy Arménů v roce 1915</a>, čítají přibližně 5 000 osob, převážně žijících v Ammánu.<a href="#cite_note-243">[241]</a> V Jordánsku žije také malý počet etnických <a href="/wiki/Mandejci" title="Mandejci">Mandejců</a>, opět převážně uprchlíků z Iráku.<a href="#cite_note-244">[242]</a> Přibližně 12 000 <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD_v_Ir%C3%A1ku" title="Křesťanství v Iráku">iráckých křesťanů</a> hledalo útočiště v Jordánsku poté, co Islámský stát v roce 2014 dobyl město <a href="/wiki/Mosul" title="Mosul">Mosul</a>.<a href="#cite_note-245">[243]</a> O azyl požádalo také několik tisíc Libyjců, Jemenců a Súdánců, aby unikli nestabilitě a násilí ve svých zemích.<a href="#cite_note-UNHCR-8">[6]</a> <a href="/wiki/S%C4%8D%C3%ADt%C3%A1n%C3%AD_lidu" title="Sčítání lidu">Sčítání lidu</a> z roku 2015 zaznamenalo, že v zemi pobývá 1 265 000 Syřanů, 636 270 Egypťanů, 634 182 Palestinců, 130 911 Iráčanů, 31 163 Jemenců, 22 700 Libyjců a 197 385 příslušníků jiných národností..<a href="#cite_note-census-5">[3]</a> V království žije přibližně 1,2 milionu nelegálních a 500 000 legálních pracovních <a href="/wiki/Migrant_(osoba)" class="mw-redirect" title="Migrant (osoba)">migrantů</a> a <a href="/wiki/Ob%C4%8Danstv%C3%AD" title="Občanství">expatriantů</a>.<a href="#cite_note-246">[244]</a> Tisíce cizinek, většinou z Blízkého východu a východní Evropy, pracují v nočních klubech, hotelech a barech po celém království.<a href="#cite_note-N._Zaqqa_2006,_p._11-247">[245]</a><a href="#cite_note-womendialogue1-248">[246]</a><a href="#cite_note-249">[247]</a> V hlavním městě se soustřeďují americké a evropské komunity expatriantů, neboť zde sídlí mnoho mezinárodních organizací a diplomatických misí.<a href="#cite_note-lpgw-203">[201]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Náboženství">Náboženství</h3>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=31" title="Editace sekce: Náboženství" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=31" title="Editovat zdrojový kód sekce Náboženství">editovat zdroj</a>]</div> Dominantním náboženstvím je <a href="/wiki/Sunnitsk%C3%BD_isl%C3%A1m" title="Sunnitský islám">sunnitský islám</a>. <a href="/wiki/Muslim" title="Muslim">Muslimové</a> tvoří asi 95 % obyvatel; 93 % z nich se zase samo označuje za sunnity.<a href="#cite_note-pewforum-250">[248]</a> Žije tu také malý počet muslimů, stoupenců hnutí <a href="/wiki/Ahmad%C3%ADja" title="Ahmadíja">ahmadíja</a><a href="#cite_note-251">[249]</a> a pár <a href="/wiki/%C5%A0%C3%AD%27itsk%C3%BD_isl%C3%A1m" title="Ší'itský islám">šíitů</a>. Mnoho šíitů jsou iráčtí a libanonští uprchlíci.<a href="#cite_note-252">[250]</a> Muslimové, kteří konvertují k jinému náboženství, stejně jako misionáři jiných náboženství čelí společenské a právní diskriminaci.<a href="#cite_note-253">[251]</a> <div class="thumb tright"><div class="thumbinner" style="width:407px"><div><div style="display:inline-block; margin-right:3px; vertical-align:top; width:202px"><a href="/wiki/Soubor:Aqaba_Mosque.jpg" class="mw-file-description" title="Mešita Marsa Zajed v Akabě"><img alt="Mešita Marsa Zajed v Akabě" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f8/Aqaba_Mosque.jpg/200px-Aqaba_Mosque.jpg" decoding="async" width="200" height="150" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f8/Aqaba_Mosque.jpg/300px-Aqaba_Mosque.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f8/Aqaba_Mosque.jpg/400px-Aqaba_Mosque.jpg 2x" data-file-width="4000" data-file-height="3000" /></a><div class="thumbcaption">Mešita Marsa Zajed v <a href="/wiki/Akaba" title="Akaba">Akabě</a></div></div><div style="display:inline-block; vertical-align:top; width:202px"><a href="/wiki/Soubor:Orthodox_church_in_Amman1.jpg" class="mw-file-description" title="Východní pravoslavný kostel v Ammánu za sněžení"><img alt="Východní pravoslavný kostel v Ammánu za sněžení" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/Orthodox_church_in_Amman1.jpg/200px-Orthodox_church_in_Amman1.jpg" decoding="async" width="200" height="150" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/Orthodox_church_in_Amman1.jpg/300px-Orthodox_church_in_Amman1.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/Orthodox_church_in_Amman1.jpg/400px-Orthodox_church_in_Amman1.jpg 2x" data-file-width="1038" data-file-height="777" /></a><div class="thumbcaption">Východní pravoslavný kostel v Ammánu za sněžení</div></div></div></div></div>V Jordánsku se nacházejí jedny z nejstarších křesťanských komunit na světě, které vznikly již v 1. století n. l. po <a href="/wiki/Uk%C5%99i%C5%BEov%C3%A1n%C3%AD_Je%C5%BE%C3%AD%C5%A1e_Krista" title="Ukřižování Ježíše Krista">ukřižování Ježíše</a>.<a href="#cite_note-254">[252]</a> Křesťané dnes tvoří asi 4 % obyvatelstva,<a href="#cite_note-abouna-255">[253]</a> což je méně než 20 % v roce 1930, i když jejich absolutní počet vzrostl.<a href="#cite_note-thenational.ae-256">[254]</a> Je to způsobeno vysokou mírou imigrace muslimů do Jordánska, vyšší mírou emigrace křesťanů na <a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_sv%C4%9Bt" title="Západní svět">Západ</a> a vyšší porodností muslimů.<a href="#cite_note-lat-257">[255]</a> Podle odhadu pravoslavné církve z roku 2014 je křesťanů přibližně 250 000, přičemž všichni mluví arabsky, ačkoli studie nezahrnovala menšinové křesťanské skupiny a tisíce západních, iráckých a syrských křesťanů žijících v Jordánsku.<a href="#cite_note-abouna-255">[253]</a> Křesťané jsou dobře integrováni do společnosti a těší se vysoké míře svobody.<a href="#cite_note-angilican-258">[256]</a> Křesťané mají také vliv v médiích.<a href="#cite_note-259">[257]</a> Mezi menší náboženské menšiny patří <a href="/wiki/Dr%C3%BAzov%C3%A9" title="Drúzové">drúzové</a>, <a href="/wiki/Bah%C3%A1%E2%80%99%C3%AD" title="Bahá’í">bahá'isté</a> a <a href="/wiki/Mandejci" title="Mandejci">mandejci</a>. Většina drúzů žije v Azraku, v některých vesnicích na syrské hranici a v Zarká, zatímco většina jordánských baháʼistů žije v Adassiyeh na hranici Jordánského údolí.<a href="#cite_note-260">[258]</a> Odhaduje se, že v Ammánu žije 1 400 mandejců, kteří přišli z Iráku po <a href="/wiki/Invaze_do_Ir%C3%A1ku" class="mw-redirect" title="Invaze do Iráku">invazi v roce 2003</a> a utíkali před pronásledováním.<a href="#cite_note-261">[259]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Jazyky">Jazyky</h3>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=32" title="Editace sekce: Jazyky" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=32" title="Editovat zdrojový kód sekce Jazyky">editovat zdroj</a>]</div> Úředním jazykem je moderní standardní <a href="/wiki/Arab%C5%A1tina" title="Arabština">arabština</a>, literární jazyk, který se vyučuje ve školách.<a href="#cite_note-lang-262">[260]</a> Většina Jordánců mluví jedním z nestandardních arabských dialektů, známých jako jordánská arabština. Jordánský znakový jazyk je jazykem komunity neslyšících. Angličtina, ačkoli nemá oficiální status, je rozšířená po celé zemi a je de facto jazykem obchodu a bankovnictví, stejně jako má spoluoficiální status ve školství; téměř všechny univerzitní předměty se vyučují v angličtině a téměř všechny veřejné školy vyučují angličtinu spolu se standardní arabštinou.<a href="#cite_note-lang-262">[260]</a> <a href="/wiki/%C4%8Ce%C4%8Den%C5%A1tina" title="Čečenština">Čečenština</a>, <a href="/wiki/%C4%8Cerkesov%C3%A9" title="Čerkesové">čerkesština</a>, <a href="/wiki/Arm%C3%A9n%C5%A1tina" title="Arménština">arménština</a>, <a href="/wiki/Tagalog" title="Tagalog">tagalogština</a> a <a href="/wiki/Ru%C5%A1tina" title="Ruština">ruština</a> jsou mezi svými komunitami populární.<a href="#cite_note-John_A._Shoup_2007-263">[261]</a> <a href="/wiki/Francouz%C5%A1tina" title="Francouzština">Francouzština</a> je nabízena jako volitelný předmět na mnoha školách, především v soukromém sektoru.<a href="#cite_note-lang-262">[260]</a> <a href="/wiki/N%C4%9Bm%C4%8Dina" title="Němčina">Němčina</a> je stále populárnějším jazykem; ve větším měřítku byla zavedena po založení Německé jordánské univerzity v roce 2005..<a href="#cite_note-264">[262]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Zdravotnictví_a_vzdělávání">Zdravotnictví a vzdělávání</h3>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=33" title="Editace sekce: Zdravotnictví a vzdělávání" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=33" title="Editovat zdrojový kód sekce Zdravotnictví a vzdělávání">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Young_girls_reading_-_Government_primary_school_in_Amman,_Jordan.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/95/Young_girls_reading_-_Government_primary_school_in_Amman%2C_Jordan.jpg/220px-Young_girls_reading_-_Government_primary_school_in_Amman%2C_Jordan.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/95/Young_girls_reading_-_Government_primary_school_in_Amman%2C_Jordan.jpg/330px-Young_girls_reading_-_Government_primary_school_in_Amman%2C_Jordan.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/95/Young_girls_reading_-_Government_primary_school_in_Amman%2C_Jordan.jpg/440px-Young_girls_reading_-_Government_primary_school_in_Amman%2C_Jordan.jpg 2x" data-file-width="4252" data-file-height="2835" /></a><figcaption>Jordánské školačky při čtení ve státní škole. Celková gramotnost jordánských mladých žen (15–24 let) v roce 2015 činila 99,4 %.<a href="#cite_note-:0-265">[263]</a></figcaption></figure> <a href="/wiki/Nad%C4%9Bje_do%C5%BEit%C3%AD" title="Naděje dožití">Naděje dožití</a> (střední délka života) se v roce 2022 pohybovala kolem 74 let.<a href="#cite_note-266">[264]</a> Hlavní příčinou úmrtí jsou <a href="/wiki/Kardiovaskul%C3%A1rn%C3%AD_onemocn%C4%9Bn%C3%AD" title="Kardiovaskulární onemocnění">kardiovaskulární onemocnění</a>, následované <a href="/wiki/Rakovina" title="Rakovina">rakovinami</a>.<a href="#cite_note-267">[265]</a> Míra proočkovanosti dětí se neustále zvyšuje; v roce 2022 se <a href="/wiki/O%C4%8Dkov%C3%A1n%C3%AD" title="Očkování">očkování</a> dostalo k více než 95 % dětí mladších pěti let.<a href="#cite_note-268">[266]</a> V roce 1950 mělo vodu a kanalizaci k dispozici pouze 10 % obyvatel, v roce 2015 již  98 % Jordánců.<a href="#cite_note-269">[267]</a> Zdravotnické služby patří k nejlepším v regionu,<a href="#cite_note-autogenerated1-270">[268]</a> k úspěchu tohoto odvětví přispěli kvalifikovaní zdravotníci, příznivé investiční klima a ekonomická stabilita.<a href="#cite_note-271">[269]</a> Zdravotnický systém je rozdělen mezi státní a soukromé instituce. Jordánská nemocnice (jako největší soukromá nemocnice) získala 1. června 2007 jako první všeobecná specializovaná nemocnice mezinárodní akreditaci JCAHO.<a href="#cite_note-cp-227">[225]</a> Celkem 66 % Jordánců má zdravotní pojištění.<a href="#cite_note-census-5">[3]</a> Vzdělávací systém zahrnuje 2 roky předškolního vzdělávání, 10 let povinného základního vzdělávání a 2 roky středoškolského akademického nebo odborného vzdělávání, po jehož ukončení studenti skládají zkoušky General Certificate of Secondary Education Exam (Tawjihi).<a href="#cite_note-272">[270]</a> Základní vzdělání je bezplatné.<a href="#cite_note-273">[271]</a> Studenti mohou navštěvovat soukromé nebo státní školy. Podle Světové banky činila v roce 2023 míra gramotnosti 99 % a je považována za nejvyšší na Blízkém východě a v arabském světě a za jednu z nejvyšších na světě.<a href="#cite_note-274">[272]</a> <a href="/wiki/UNESCO" title="UNESCO">UNESCO</a> zařadilo jordánský vzdělávací systém na 18. místo z 94 zemí, pokud jde o zajištění rovnosti žen a mužů ve vzdělávání.<a href="#cite_note-275">[273]</a> Jordánsko má nejvyšší počet výzkumných pracovníků ve výzkumu a vývoji na milion obyvatel ze všech 57 zemí, které jsou členy <a href="/wiki/Organizace_isl%C3%A1msk%C3%A9_spolupr%C3%A1ce" title="Organizace islámské spolupráce">Organizace islámské spolupráce</a>. Na milion obyvatel zde připadá 8 060 výzkumných pracovníků, zatímco světový průměr je 2 500 na milion obyvatel.<a href="#cite_note-276">[274]</a> Jordánsko má 10 veřejných univerzit, 19 soukromých univerzit a 54 komunitních vysokých škol, z nichž 14 je veřejných, 24 soukromých a další jsou přidruženy k jordánským ozbrojeným silám, ministerstvu civilní obrany, ministerstvu zdravotnictví a <a href="/wiki/%C3%9A%C5%99ad_OSN_pro_palestinsk%C3%A9_uprchl%C3%ADky_na_Bl%C3%ADzk%C3%A9m_v%C3%BDchod%C4%9B" title="Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě">Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě</a>.<a href="#cite_note-277">[275]</a> Na univerzitách studuje ročně přes 200 000 studentů. Dalších 20 000 pokračuje ve studiu na vysokých školách v zahraničí, především ve Spojených státech amerických a v Evropě.<a href="#cite_note-278">[276]</a> Podle žebříčku Webometrics World Universities Ranking jsou nejlépe hodnocenými univerzitami v zemi Jordánská univerzita (UJ) (1 220. místo na světě), Jordánská univerzita vědy a technologie (JUST) (1 729. místo) a Hašemitská univerzita (2 176. místo).<a href="#cite_note-279">[277]</a> UJ a JUST obsadily 8. a 10. místo mezi arabskými univerzitami.<a href="#cite_note-280">[278]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Kultura">Kultura</h2>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=34" title="Editace sekce: Kultura" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=34" title="Editovat zdrojový kód sekce Kultura">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Umění_a_muzea">Umění a muzea</h3>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=35" title="Editace sekce: Umění a muzea" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=35" title="Editovat zdrojový kód sekce Umění a muzea">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Pipers_jordaniens_(Jerash)_(6949582694).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d4/Pipers_jordaniens_%28Jerash%29_%286949582694%29.jpg/220px-Pipers_jordaniens_%28Jerash%29_%286949582694%29.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d4/Pipers_jordaniens_%28Jerash%29_%286949582694%29.jpg/330px-Pipers_jordaniens_%28Jerash%29_%286949582694%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d4/Pipers_jordaniens_%28Jerash%29_%286949582694%29.jpg/440px-Pipers_jordaniens_%28Jerash%29_%286949582694%29.jpg 2x" data-file-width="1365" data-file-height="1024" /></a><figcaption>Jordánská folklorní skupina hrající na dudy v <a href="/wiki/D%C5%BEara%C5%A1" title="Džaraš">Džaraši</a>.</figcaption></figure> Cílem mnoha institucí je zvyšovat kulturní povědomí o jordánském umění a reprezentovat umělecké směry v oblastech, jako je malířství, sochařství, <a href="/wiki/Graffiti" title="Graffiti">graffiti</a> a fotografie.<a href="#cite_note-281">[279]</a> Umělecká scéna se v posledních letech rozvíjí<a href="#cite_note-282">[280]</a> a Jordánsko je útočištěm pro umělce z okolních zemí.<a href="#cite_note-283">[281]</a> V roce 2016 byl jordánský film Theeb vůbec poprvé nominován na <a href="/wiki/Oscar" title="Oscar">Oscara</a> za nejlepší cizojazyčný film.<a href="#cite_note-284">[282]</a> Největším muzeem je <a href="/wiki/Jord%C3%A1nsk%C3%A9_n%C3%A1rodn%C3%AD_muzeum" title="Jordánské národní muzeum">Jordánské národní muzeum</a>. Obsahuje velkou část z cenných archeologických nálezů v zemi, včetně některých <a href="/wiki/Svitky_od_Mrtv%C3%A9ho_mo%C5%99e" title="Svitky od Mrtvého moře">svitků od Mrtvého moře</a>, neolitických vápencových soch z 'Ain Ghazal a kopie <a href="/wiki/M%C3%A9%C5%A1ova_st%C3%A9la" title="Méšova stéla">Méšovy stély</a>.<a href="#cite_note-285">[283]</a> Většina muzeí se nachází v Ammánu, včetně Jordánského dětského muzea, Památníku a muzea mučedníků a Královského automobilového muzea. Mezi muzea mimo Ammán patří Archeologické muzeum v Akabě.<a href="#cite_note-Bradt-286">[284]</a> <a href="/wiki/Jord%C3%A1nsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_galerie_v%C3%BDtvarn%C3%A9ho_um%C4%9Bn%C3%AD" title="Jordánská národní galerie výtvarného umění">Jordánská národní galerie výtvarného umění</a> je významné muzeum současného umění, které se nachází v Ammánu.<a href="#cite_note-Bradt-286">[284]</a> Jordánsko dalo vzniknout velkému počtu nových kapel a umělců, kteří jsou populární na Blízkém východě. Umělci jako Omar Al-Abdallat, Toni Qattan, Diana Karazon a Hani Mitwasi zvýšili popularitu jordánské hudby.<a href="#cite_note-jf-287">[285]</a> Festival v Jerashi je každoroční hudební událost, na které vystupují populární arabští zpěváci.<a href="#cite_note-jf-287">[285]</a> Pianista a skladatel Zade Dirani získal širokou mezinárodní popularitu.<a href="#cite_note-288">[286]</a> Stále více se také rozvíjí alternativní arabské rockové skupiny, které dominují scéně v arabském světě, mj: El Morabba3, Autostrad, JadaL, Akher Zapheer a Aziz Maraka.<a href="#cite_note-289">[287]</a> Jordánsko odhalilo své první podmořské vojenské muzeum u pobřeží Akaby. V muzeu se nachází několik vojenských vozidel, včetně tanků, vojenských transportérů a vrtulníku.<a href="#cite_note-290">[288]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Kuchyně">Kuchyně</h3>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=36" title="Editace sekce: Kuchyně" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=36" title="Editovat zdrojový kód sekce Kuchyně">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Pr%C3%A9paration_du_mansaf-Jordanie_(8).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b8/Pr%C3%A9paration_du_mansaf-Jordanie_%288%29.jpg/220px-Pr%C3%A9paration_du_mansaf-Jordanie_%288%29.jpg" decoding="async" width="220" height="155" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b8/Pr%C3%A9paration_du_mansaf-Jordanie_%288%29.jpg/330px-Pr%C3%A9paration_du_mansaf-Jordanie_%288%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b8/Pr%C3%A9paration_du_mansaf-Jordanie_%288%29.jpg/440px-Pr%C3%A9paration_du_mansaf-Jordanie_%288%29.jpg 2x" data-file-width="4320" data-file-height="3040" /></a><figcaption><a href="/wiki/Mansaf" title="Mansaf">Mansaf</a>, tradiční jordánské jídlo, pochází z beduínského života a je symbolem jordánské pohostinnosti</figcaption></figure> Jordánsko je osmým největším producentem <a href="/wiki/Oliva" title="Oliva">oliv</a> na světě, a proto se zde při vaření používá především <a href="/wiki/Olivov%C3%BD_olej" title="Olivový olej">olivový olej</a>.<a href="#cite_note-291">[289]</a> Častým předkrmem je <a href="/wiki/Hummus" title="Hummus">hummus</a>, což je pyré z <a href="/wiki/Cizrna" title="Cizrna">cizrny</a> smíchané s <a href="/wiki/Tahina" title="Tahina">tahini</a>, citronem a česnekem. Dalším známým předkrmem je ful medames. Typické dělnické jídlo se od té doby dostalo i na stoly vyšších vrstev. Typické <a href="/wiki/Meze_(p%C5%99edkrm)" title="Meze (předkrm)">meze</a> často obsahuje koubba maqliya, labaneh (<a href="/wiki/%C5%98eck%C3%BD_jogurt" title="Řecký jogurt">řecký jogurt</a>), lilkový <a href="/wiki/Baba_ganu%C5%A1" title="Baba ganuš">baba ganuš</a>, <a href="/wiki/Tabouleh" title="Tabouleh">tabouleh</a>, olivy a <a href="/wiki/Nakl%C3%A1dan%C3%A9_okurky" title="Nakládané okurky">nakládané okurky</a>.<a href="#cite_note-Mansaf-292">[290]</a> K meze se obvykle podává levantský alkoholický nápoj <a href="/wiki/Arak" title="Arak">arak</a>, který se vyrábí z hroznů a anýzu a je podobný <a href="/wiki/Ouzo" title="Ouzo">ouzu</a>, <a href="/wiki/Rakije" title="Rakije">rakiji</a> a <a href="/wiki/Pastis" title="Pastis">pastisu</a>. Někdy se používá také jordánské víno a pivo. Stejné pokrmy, podávané bez alkoholických nápojů, lze v arabštině označit také jako „muqabbilat“ (předkrm).<a href="#cite_note-lpgw-203">[201]</a> Nejcharakterističtějším pokrmem je <a href="/wiki/Mansaf" title="Mansaf">mansaf</a>, jordánské národní jídlo. Tento pokrm je symbolem pohostinnosti a je ovlivněn beduínskou kulturou. Mansaf se jí při různých příležitostech, jako jsou pohřby, svatby a náboženské svátky. Skládá se z talíře rýže s masem, které bylo uvařeno v hustém jogurtu, posypané <a href="/wiki/Piniov%C3%A9_o%C5%99%C3%AD%C5%A1ky" class="mw-redirect" title="Piniové oříšky">piniovými oříšky</a> a někdy i bylinkami. Podle staré tradice se pokrm jí rukama, ale ne vždy se tato tradice dodržuje.<a href="#cite_note-Mansaf-292">[290]</a> Ke konci jídla se často podává samotné čerstvé ovoce, ale také zákusky, jako je <a href="/wiki/Baklava" title="Baklava">baklava</a>, hareeseh, <a href="/wiki/Kanafeh" title="Kanafeh">kanafeh</a>, <a href="/wiki/Halva" class="mw-redirect" title="Halva">halva</a> a katajef, pokrm připravovaný speciálně pro <a href="/wiki/Ramad%C3%A1n" title="Ramadán">ramadán</a>. Samozřejmostí je pití kávy a čaje s příchutí <a href="/wiki/M%C3%A1ta" title="Máta">máty</a> nebo <a href="/wiki/%C5%A0alv%C4%9Bj_l%C3%A9ka%C5%99sk%C3%A1" title="Šalvěj lékařská">šalvěje lékařské</a>.<a href="#cite_note-293">[291]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Sport">Sport</h3>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=37" title="Editace sekce: Sport" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=37" title="Editovat zdrojový kód sekce Sport">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Ahmad_Abughaush,_2016_Summer_Olympics_in_Rio_de_Janeiro,_men%27s_71_kg,.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/30/Ahmad_Abughaush%2C_2016_Summer_Olympics_in_Rio_de_Janeiro%2C_men%27s_71_kg%2C.jpg/220px-Ahmad_Abughaush%2C_2016_Summer_Olympics_in_Rio_de_Janeiro%2C_men%27s_71_kg%2C.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/30/Ahmad_Abughaush%2C_2016_Summer_Olympics_in_Rio_de_Janeiro%2C_men%27s_71_kg%2C.jpg/330px-Ahmad_Abughaush%2C_2016_Summer_Olympics_in_Rio_de_Janeiro%2C_men%27s_71_kg%2C.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/30/Ahmad_Abughaush%2C_2016_Summer_Olympics_in_Rio_de_Janeiro%2C_men%27s_71_kg%2C.jpg/440px-Ahmad_Abughaush%2C_2016_Summer_Olympics_in_Rio_de_Janeiro%2C_men%27s_71_kg%2C.jpg 2x" data-file-width="2048" data-file-height="1365" /></a><figcaption><a href="/wiki/Ahmad_Abughau%C5%A1" title="Ahmad Abughauš">Ahmad Abughauš</a> (vlevo)</figcaption></figure> Ačkoli se zde hojně provozují jak kolektivní, tak individuální sporty, největších mezinárodních úspěchů dosáhlo království v <a href="/wiki/Taekwondo" title="Taekwondo">taekwondu</a>. Vrchol přišel na <a href="/wiki/Letn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry_2016" title="Letní olympijské hry 2016">olympijských hrách v Riu v roce 2016</a>, kdy <a href="/wiki/Ahmad_Abughau%C5%A1" title="Ahmad Abughauš">Ahmad Abughauš</a> získal na hrách vůbec první jordánskou medaili<a href="#cite_note-294">[292]</a> jakékoliv hodnoty, když získal zlato ve váze do 67 kg.<a href="#cite_note-295">[293]</a> Od té doby v tomto sportu i nadále přibývají medaile na světové i asijské úrovni, čímž se taekwondo vedle <a href="/wiki/Fotbal" title="Fotbal">fotbalu</a><a href="#cite_note-lpgw-203">[201]</a> a <a href="/wiki/Basketbal" title="Basketbal">basketbalu</a> stalo oblíbeným sportem království.<a href="#cite_note-296">[294]</a> Nejoblíbenějším sportem je fotbal,<a href="#cite_note-297">[295]</a> <a href="/wiki/Jord%C3%A1nsk%C3%A1_fotbalov%C3%A1_reprezentace" title="Jordánská fotbalová reprezentace">národní fotbalový tým</a> se v roce 2014 dostal do <a href="/wiki/Kvalifikace_na_Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_ve_fotbale_2014_%E2%80%93_mezikontinent%C3%A1ln%C3%AD_bar%C3%A1%C5%BEe" title="Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2014 – mezikontinentální baráže">mezikontinentální baráže</a> <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_ve_fotbale_2014" title="Mistrovství světa ve fotbale 2014">mistrovství světa ve fotbale v Brazílii</a>,<a href="#cite_note-298">[296]</a> ale z baráže hrané na dva zápasy nepostoupil po vyřazení <a href="/wiki/Uruguaysk%C3%A1_fotbalov%C3%A1_reprezentace" title="Uruguayská fotbalová reprezentace">Uruguayí</a>,<a href="#cite_note-299">[297]</a> předtím se v letech 2004 a 2011 dostal do čtvrtfinále <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_Asie_ve_fotbale" title="Mistrovství Asie ve fotbale">Mistrovství Asie ve fotbale</a> a v roce 2023 prohrál ve finále s <a href="/wiki/Katarsk%C3%A1_fotbalov%C3%A1_reprezentace" title="Katarská fotbalová reprezentace">Katarem</a>.<a href="#cite_note-300">[298]</a> Jordánsko razí politiku inkluzivního sportu a výrazně investuje do podpory účasti dívek a žen ve všech sportech. Ženský fotbalový tým získává na renomé,<a href="#cite_note-301">[299]</a> v březnu 2016 byl na 58. místě na světě.<a href="#cite_note-302">[300]</a> V roce 2016 Jordánsko hostilo Mistrovství světa ve fotbale žen do 17 let, kterého se zúčastnilo 16 týmů reprezentujících šest kontinentů. Turnaj se konal na čtyřech stadionech ve třech jordánských městech Ammán, Zarqa a Irbid. Jednalo se o první ženský sportovní turnaj na Blízkém východě.<a href="#cite_note-303">[301]</a> Dalším sportem, v němž Jordánsko trvale vyniká, je basketbal, který se kvalifikoval na <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_v_basketbalu_mu%C5%BE%C5%AF_2010" title="Mistrovství světa v basketbalu mužů 2010">mistrovství světa v basketbalu mužů 2010</a> a dostal se i na <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_v_basketbalu_mu%C5%BE%C5%AF_2019" title="Mistrovství světa v basketbalu mužů 2019">mistrovství světa 2019</a> v Číně.<a href="#cite_note-304">[302]</a> Jordánsku chyběl bod k účasti na <a href="/wiki/Letn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry_2012" title="Letní olympijské hry 2012">olympijských hrách v roce 2012</a>, když ve finále Asijského poháru 2010 prohrálo s Čínou 70:69 a místo toho se spokojilo se stříbrem. Národní basketbalový tým se účastní různých mezinárodních a blízkovýchodních turnajů. Mezi místní basketbalové týmy patří např: Al-Orthodoxi Club, Al-Riyadi, Zain, Al-Hussein a Al-Jazeera.<a href="#cite_note-305">[303]</a> Populární je také <a href="/wiki/Box" title="Box">box</a>, <a href="/wiki/Karate" title="Karate">karate</a>, <a href="/wiki/Kickbox" title="Kickbox">kickbox</a>, <a href="/wiki/Muay_Thai" title="Muay Thai">thajský box</a> a <a href="/wiki/Ju-jitsu" title="Ju-jitsu">ju-jitsu</a>. Na popularitě získávají i méně obvyklé sporty. <a href="/wiki/Ragby" title="Ragby">Ragby</a> je stále populárnější, jordánský olympijský výbor uznává ragbyovou unii, která dohlíží na tři národní týmy.<a href="#cite_note-306">[304]</a> Ačkoli <a href="/wiki/Cyklistika" title="Cyklistika">cyklistika</a> není příliš rozšířená, tento sport se rozvíjí jako životní styl a nový způsob cestování, zejména mezi mládeží.<a href="#cite_note-307">[305]</a> V roce 2014 se podařilo v centru Ammanu vybudovat první <a href="/wiki/Skatepark" title="Skatepark">skatepark</a> v zemi.<a href="#cite_note-308">[306]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Odkazy">Odkazy</h2>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=38" title="Editace sekce: Odkazy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=38" title="Editovat zdrojový kód sekce Odkazy">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Poznámky">Poznámky</h3>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=39" title="Editace sekce: Poznámky" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=39" title="Editovat zdrojový kód sekce Poznámky">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-references-wrap"><ol class="references"> <li id="cite_note-3"><a href="#cite_ref-3">↑</a> <a href="/wiki/Arab%C5%A1tina" title="Arabština">arabsky</a> الأردن‎, Al-ʾUrdun </li> <li id="cite_note-4"><a href="#cite_ref-4">↑</a> <a href="/wiki/Arab%C5%A1tina" title="Arabština">arabsky</a> المملكة الأردنية الهاشمية‎, al-Mamlaka al-urduníja al-hášimíja </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Reference">Reference</h3>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=40" title="Editace sekce: Reference" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=40" title="Editovat zdrojový kód sekce Reference">editovat zdroj</a>]</div> V tomto článku byl použit <a href="/wiki/Wikipedie:WikiProjekt_P%C5%99eklad/Rady" title="Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady">překlad</a> textu z článku <a class="external text" href="https://en.wikipedia.org/wiki/Jordan?oldid=1255528992">Jordan</a> na anglické Wikipedii. <div class="mw-references-wrap mw-references-columns"><ol class="references"> <li id="cite_note-1"><a href="#cite_ref-1">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Population clock [online]. [cit. 2023-10-01]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190818112822/http://dosweb.dos.gov.jo/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://dosweb.dos.gov.jo/">originálu</a> dne 18 August 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Population+clock&rft_id=http%3A%2F%2Fdosweb.dos.gov.jo%2F">  </li> <li id="cite_note-IMFWEO.JO-2"><a href="#cite_ref-IMFWEO.JO_2-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> World Economic Outlook Database, October 2023 Edition. (Jordan) [online]. <a href="/wiki/International_Monetary_Fund" class="mw-redirect" title="International Monetary Fund">International Monetary Fund</a>, 10 October 2023 [cit. 2023-10-14]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20231030165711/https://www.imf.org/en/Publications/WEO/weo-database/2023/October/weo-report?c=439,&s=NGDPD,PPPGDP,NGDPDPC,PPPPC,&sy=2020&ey=2028&ssm=0&scsm=1&scc=0&ssd=1&ssc=0&sic=0&sort=country&ds=.&br=1">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.imf.org/en/Publications/WEO/weo-database/2023/October/weo-report?c=439,&s=NGDPD,PPPGDP,NGDPDPC,PPPPC,&sy=2020&ey=2028&ssm=0&scsm=1&scc=0&ssd=1&ssc=0&sic=0&sort=country&ds=.&br=1">originálu</a> dne 30 October 2023. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=World+Economic+Outlook+Database%2C+October+2023+Edition.+%28Jordan%29&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.imf.org%2Fen%2FPublications%2FWEO%2Fweo-database%2F2023%2FOctober%2Fweo-report%3Fc%3D439%2C%26s%3DNGDPD%2CPPPGDP%2CNGDPDPC%2CPPPPC%2C%26sy%3D2020%26ey%3D2028%26ssm%3D0%26scsm%3D1%26scc%3D0%26ssd%3D1%26ssc%3D0%26sic%3D0%26sort%3Dcountry%26ds%3D.%26br%3D1&rft.pub=%5B%5BInternational+Monetary+Fund%5D%5D">  </li> <li id="cite_note-census-5">↑ <a href="#cite_ref-census_5-0">a</a> <a href="#cite_ref-census_5-1">b</a> <a href="#cite_ref-census_5-2">c</a> <a href="#cite_ref-census_5-3">d</a> <a href="#cite_ref-census_5-4">e</a> <a href="#cite_ref-census_5-5">f</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">GHAZAL, Mohammad. Population stands at around 9.5 million, including 2.9 million guests [online]. 22 January 2016 [cit. 2018-06-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20180208092804/http://www.jordantimes.com/news/local/population-stands-around-95-million-including-29-million-guests">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.jordantimes.com/news/local/population-stands-around-95-million-including-29-million-guests">originálu</a> dne 8 February 2018. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Population+stands+at+around+9.5+million%2C+including+2.9+million+guests&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.jordantimes.com%2Fnews%2Flocal%2Fpopulation-stands-around-95-million-including-29-million-guests&rft.aulast=Ghazal&rft.aufirst=Mohammad">  </li> <li id="cite_note-6"><a href="#cite_ref-6">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The Politics of Aid to Iraqi Refugees in Jordan [online]. 2010-09-20 [cit. 2022-04-05]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20220308051727/https://merip.org/2010/09/the-politics-of-aid-to-iraqi-refugees-in-jordan/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://merip.org/2010/09/the-politics-of-aid-to-iraqi-refugees-in-jordan/">originálu</a> dne 8 March 2022. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+Politics+of+Aid+to+Iraqi+Refugees+in+Jordan&rft_id=https%3A%2F%2Fmerip.org%2F2010%2F09%2Fthe-politics-of-aid-to-iraqi-refugees-in-jordan%2F">  </li> <li id="cite_note-7"><a href="#cite_ref-7">↑</a> <cite style="font-style:normal;">FRELICK, Bill. "The Silent Treatment": Fleeing Iraq, Surviving in Jordan. Human Rights Watch. 2006-11-27. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20220405163411/https://www.hrw.org/report/2006/11/27/silent-treatment/fleeing-iraq-surviving-jordan">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.hrw.org/report/2006/11/27/silent-treatment/fleeing-iraq-surviving-jordan">originálu</a> dne 5 April 2022. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Human+Rights+Watch&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.hrw.org%2Freport%2F2006%2F11%2F27%2Fsilent-treatment%2Ffleeing-iraq-surviving-jordan&rft.atitle=%22The+Silent+Treatment%22%3A+Fleeing+Iraq%2C+Surviving+in+Jordan&rft.date=2006-11-27&rft.aulast=Frelick&rft.aufirst=Bill">  </li> <li id="cite_note-UNHCR-8">↑ <a href="#cite_ref-UNHCR_8-0">a</a> <a href="#cite_ref-UNHCR_8-1">b</a> <a href="#cite_ref-UNHCR_8-2">c</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> 2015 UNHCR country operations profile – Jordan [online]. UNHCR [cit. 2015-10-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://wayback.archive-it.org/all/20141002061205/http://www.unhcr.org/pages/49e486566.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.unhcr.org/pages/49e486566.html">originálu</a> dne 2 October 2014. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=2015+UNHCR+country+operations+profile+%E2%80%93+Jordan&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.unhcr.org%2Fpages%2F49e486566.html&rft.pub=UNHCR">  </li> <li id="cite_note-skwf-9">↑ <a href="#cite_ref-skwf_9-0">a</a> <a href="#cite_ref-skwf_9-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">EL-SAID, Hamed; BECKER, Kip. Management and International Business Issues in Jordan. [s.l.]: Routledge, 11 January 2013. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20161128083534/https://books.google.com/books?id=IYosBgAAQBAJ&pg=PA88">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=IYosBgAAQBAJ&pg=PA88">originálu</a> dne 28 November 2016. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9781136396366" title="Speciální:Zdroje knih/9781136396366">9781136396366</a>. S. 88.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Management+and+International+Business+Issues+in+Jordan&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DIYosBgAAQBAJ%26pg%3DPA88&rft.isbn=9781136396366&rft.aulast=El-Said&rft.aufirst=Hamed&rft.au=Becker%2C+Kip&rft.pub=Routledge&rft.pages=88">  </li> <li id="cite_note-tourists-10">↑ <a href="#cite_ref-tourists_10-0">a</a> <a href="#cite_ref-tourists_10-1">b</a> <cite style="font-style:normal;"> Jordan second top Arab destination to German tourists. www.petra.gov.jo. Petra, 11 March 2016. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160312061219/http://www.petra.gov.jo/Public_News/Nws_NewsDetails.aspx?Site_Id=1&lang=2&NewsID=242529&CatID=13&Type=Home&GType=1">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.petra.gov.jo/Public_News/Nws_NewsDetails.aspx?Site_Id=1&lang=2&NewsID=242529&CatID=13&Type=Home&GType=1">originálu</a> dne 12 March 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=www.petra.gov.jo&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.petra.gov.jo%2FPublic_News%2FNws_NewsDetails.aspx%3FSite_Id%3D1%26lang%3D2%26NewsID%3D242529%26CatID%3D13%26Type%3DHome%26GType%3D1&rft.atitle=Jordan+second+top+Arab+destination+to+German+tourists&rft.date=11+March+2016&rft.pub=Petra">  </li> <li id="cite_note-washington-11">↑ <a href="#cite_ref-washington_11-0">a</a> <a href="#cite_ref-washington_11-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Jordan's Economy Surprises [online]. 29 June 2015 [cit. 2016-04-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20171010122524/http://www.washingtoninstitute.org/policy-analysis/view/jordans-economy-surprises">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.washingtoninstitute.org/policy-analysis/view/jordans-economy-surprises">originálu</a> dne 10 October 2017. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Jordan%27s+Economy+Surprises&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.washingtoninstitute.org%2Fpolicy-analysis%2Fview%2Fjordans-economy-surprises">  </li> <li id="cite_note-CIA_factbook-12">↑ <a href="#cite_ref-CIA_factbook_12-0">a</a> <a href="#cite_ref-CIA_factbook_12-1">b</a> <a href="#cite_ref-CIA_factbook_12-2">c</a> <a href="#cite_ref-CIA_factbook_12-3">d</a> <a href="#cite_ref-CIA_factbook_12-4">e</a> <a href="#cite_ref-CIA_factbook_12-5">f</a> <a href="#cite_ref-CIA_factbook_12-6">g</a> <a href="#cite_ref-CIA_factbook_12-7">h</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The World Fact book – Jordan [online]. [cit. 2018-06-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20230227115821/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/jordan/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/jordan/">originálu</a> dne 27 February 2023. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+World+Fact+book+%E2%80%93+Jordan&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cia.gov%2Fthe-world-factbook%2Fcountries%2Fjordan%2F">  </li> <li id="cite_note-etm1-13"><a href="#cite_ref-etm1_13-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MILLS, Watson E.; BULLARD, Roger Aubrey. Mercer Dictionary of the Bible. [s.l.]: Mercer University Press, 1990. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20171018095243/https://books.google.com/books?id=goq0VWw9rGIC">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=goq0VWw9rGIC">originálu</a> dne 18 October 2017. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9780865543737" title="Speciální:Zdroje knih/9780865543737">9780865543737</a>. S. 466–467, 928.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Mercer+Dictionary+of+the+Bible&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3Dgoq0VWw9rGIC&rft.isbn=9780865543737&rft.aulast=Mills&rft.aufirst=Watson+E.&rft.au=Bullard%2C+Roger+Aubrey&rft.pub=Mercer+University+Press&rft.date=1990&rft.pages=466%E2%80%93467%2C+928">  </li> <li id="cite_note-etm-14"><a href="#cite_ref-etm_14-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">LE STRANGE, Guy. Palestine Under the Moslems: A Description of Syria and the Holy Land from A. D. 650 To 1500. [s.l.]: Alexander P. Watt for the Committee of the Palestine Exploration Fund, 1890. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20101005052930/http://www.archive.org/details/palestineundermo00lest">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/palestineundermo00lest">originálu</a> dne 5 October 2010. S. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/palestineundermo00lest/page/52">52</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Palestine+Under+the+Moslems%3A+A+Description+of+Syria+and+the+Holy+Land+from+A.+D.+650+To+1500&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fpalestineundermo00lest&rft.aulast=Le+Strange&rft.aufirst=Guy&rft.pub=Alexander+P.+Watt+for+the+Committee+of+the+Palestine+Exploration+Fund&rft.pages=%5Bhttps%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fpalestineundermo00lest%2Fpage%2F52+52%5D">  </li> <li id="cite_note-15"><a href="#cite_ref-15">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">NICOLLE, David. Crusader Warfare: Muslims, Mongols and the struggle against the Crusades. [s.l.]: Hambledon Continuum, 1 November 2008. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20230410044106/https://books.google.com/books?id=nx4TAQAAIAAJ">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=nx4TAQAAIAAJ">originálu</a> dne 10 April 2023. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9781847251466" title="Speciální:Zdroje knih/9781847251466">9781847251466</a>. S. 118.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Crusader+Warfare%3A+Muslims%2C+Mongols+and+the+struggle+against+the+Crusades&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3Dnx4TAQAAIAAJ&rft.isbn=9781847251466&rft.aulast=Nicolle&rft.aufirst=David&rft.pub=Hambledon+Continuum&rft.pages=118">  </li> <li id="cite_note-KOJ-16"><a href="#cite_ref-KOJ_16-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">PATAI, Raphael. Kingdom of Jordan. [s.l.]: Princeton University Press, 8 December 2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20171018095624/https://books.google.com/books?id=-jfWCgAAQBAJ&pg=PA23">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=-jfWCgAAQBAJ&pg=PA23">originálu</a> dne 18 October 2017. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9781400877997" title="Speciální:Zdroje knih/9781400877997">9781400877997</a>. S. 23, 32.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Kingdom+of+Jordan&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3D-jfWCgAAQBAJ%26pg%3DPA23&rft.isbn=9781400877997&rft.aulast=Patai&rft.aufirst=Raphael&rft.pub=Princeton+University+Press&rft.pages=23%2C+32">  </li> <li id="cite_note-chap-paleolithic-17">↑ <a href="#cite_ref-chap-paleolithic_17-0">a</a> <a href="#cite_ref-chap-paleolithic_17-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">AL-NAHAR, Maysoun. Atlas of Jordan. [s.l.]: Presses de l'Ifpo, 11 June 2014. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9782351594384" title="Speciální:Zdroje knih/9782351594384">9782351594384</a>. Kapitola The First Traces of Man. The Palaeolithic Period (<1.5 million – ca 20,000 years ago), s. 94–99.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Atlas+of+Jordan&rft.isbn=9782351594384&rft.aulast=al-Nahar&rft.aufirst=Maysoun&rft.atitle=The+First+Traces+of+Man.+The+Palaeolithic+Period+%28%3C1.5+million+%E2%80%93+ca+20%2C000+years+ago%29&rft.pub=Presses+de+l%27Ifpo&rft.pages=94%E2%80%9399">  </li> <li id="cite_note-Abu-JaberEtAl2020PPP-18"><a href="#cite_ref-Abu-JaberEtAl2020PPP_18-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ABU-JABER, Nizar; AL KHASAWNEH, Sahar; ALQUDAH, Mohammad; HAMARNEH, Catreena. Lake Elji and a geological perspective on the evolution of Petra, Jordan. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. 1 November 2020, roč. 557, s. 109904. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0031018220303497">Dostupné online</a> [cit. 6 December 2022]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0031-0182">0031-0182</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1016%2Fj.palaeo.2020.109904">10.1016/j.palaeo.2020.109904</a>. <a href="/wiki/Semantic_Scholar" title="Semantic Scholar">S2CID</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://api.semanticscholar.org/CorpusID:225003090">225003090</a>. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/2020PPP...55709904A">2020PPP...55709904A</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Palaeogeography%2C+Palaeoclimatology%2C+Palaeoecology&rft_id=info:doi/10.1016%2Fj.palaeo.2020.109904&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.sciencedirect.com%2Fscience%2Farticle%2Fabs%2Fpii%2FS0031018220303497&rft.atitle=Lake+Elji+and+a+geological+perspective+on+the+evolution+of+Petra%2C+Jordan&rft.date=1+November+2020&rft.volume=557&rft.pages=109904&rft.issn=0031-0182&rft.aulast=Abu-Jaber&rft.aufirst=Nizar&rft.au=Al+Khasawneh%2C+Sahar&rft.au=Alqudah%2C+Mohammad">  </li> <li id="cite_note-19"><a href="#cite_ref-19">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Prehistoric bake-off: Scientists discover oldest evidence of bread [online]. 17 July 2018 [cit. 2018-07-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20180716234918/https://www.bbc.co.uk/news/science-environment-44846874">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.bbc.co.uk/news/science-environment-44846874">originálu</a> dne 16 July 2018. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Prehistoric+bake-off%3A+Scientists+discover+oldest+evidence+of+bread&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.bbc.co.uk%2Fnews%2Fscience-environment-44846874">  </li> <li id="cite_note-20"><a href="#cite_ref-20">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">AL-NAHAR, Maysoun. Atlas of Jordan. [s.l.]: Presses de l’Ifpo, 11 June 2014. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9782351594384" title="Speciální:Zdroje knih/9782351594384">9782351594384</a>. Kapitola The Refining of Tools. The Epipalaeolithic Period (c 23,000 – 11,600 years ago), s. 100–105.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Atlas+of+Jordan&rft.isbn=9782351594384&rft.aulast=al-Nahar&rft.aufirst=Maysoun&rft.atitle=The+Refining+of+Tools.+The+Epipalaeolithic+Period+%28c+23%2C000+%E2%80%93+11%2C600+years+ago%29&rft.pub=Presses+de+l%E2%80%99Ifpo&rft.pages=100%E2%80%93105">  </li> <li id="cite_note-21"><a href="#cite_ref-21">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BETTS, Alison. The Oxford Handbook of the Archaeology of the Levant. [s.l.]: Oxford University Press, March 2014. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9780199212972" title="Speciální:Zdroje knih/9780199212972">9780199212972</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1093%2Foxfordhb%2F9780199212972.013.012">10.1093/oxfordhb/9780199212972.013.012</a>. Kapitola The Southern Levant (Transjordan) During the Neolithic Period.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Oxford+Handbook+of+the+Archaeology+of+the+Levant&rft_id=info:doi/10.1093%2Foxfordhb%2F9780199212972.013.012&rft.isbn=9780199212972&rft.aulast=Betts&rft.aufirst=Alison&rft.atitle=The+Southern+Levant+%28Transjordan%29+During+the+Neolithic+Period&rft.pub=Oxford+University+Press">  </li> <li id="cite_note-aingazal-22"><a href="#cite_ref-aingazal_22-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Lime Plaster statues [online]. Trustees of the British Museum [cit. 2018-06-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20151018143147/https://www.britishmuseum.org/explore/highlights/highlight_objects/me/l/lime_plaster_statues.aspx">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.britishmuseum.org/explore/highlights/highlight_objects/me/l/lime_plaster_statues.aspx">originálu</a> dne 18 October 2015. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Lime+Plaster+statues&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.britishmuseum.org%2Fexplore%2Fhighlights%2Fhighlight_objects%2Fme%2Fl%2Flime_plaster_statues.aspx&rft.pub=Trustees+of+the+British+Museum">  </li> <li id="cite_note-23"><a href="#cite_ref-23">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">AL-NAHAR, Maysoun. Atlas of Jordan. [s.l.]: Presses de l'Ifpo, 11 June 2014. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9782351594384" title="Speciální:Zdroje knih/9782351594384">9782351594384</a>. Kapitola The Copper Age. The Chalcolithic period (4500–3600 BC), s. 114–116.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Atlas+of+Jordan&rft.isbn=9782351594384&rft.aulast=al-Nahar&rft.aufirst=Maysoun&rft.atitle=The+Copper+Age.+The+Chalcolithic+period+%284500%E2%80%933600+BC%29&rft.pub=Presses+de+l%27Ifpo&rft.pages=114%E2%80%93116">  </li> <li id="cite_note-24"><a href="#cite_ref-24">↑</a> <cite style="font-style:normal;">MCCOY, Terrence. The giant stone circles in the Middle East no one can explain. The Washington Post. 3 November 2014. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20180710225346/https://www.washingtonpost.com/news/morning-mix/wp/2014/11/03/the-giant-stone-circles-in-the-middle-east-no-one-can-explain/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.washingtonpost.com/news/morning-mix/wp/2014/11/03/the-giant-stone-circles-in-the-middle-east-no-one-can-explain/">originálu</a> dne 10 July 2018. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Washington+Post&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.washingtonpost.com%2Fnews%2Fmorning-mix%2Fwp%2F2014%2F11%2F03%2Fthe-giant-stone-circles-in-the-middle-east-no-one-can-explain%2F&rft.atitle=The+giant+stone+circles+in+the+Middle+East+no+one+can+explain&rft.date=3+November+2014&rft.aulast=McCoy&rft.aufirst=Terrence">  </li> <li id="cite_note-atlas11-25"><a href="#cite_ref-atlas11_25-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">AL-NAHAR, Maysoun. Atlas of Jordan. [s.l.]: Presses de l'Ifpo, 11 June 2014. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9782351594384" title="Speciální:Zdroje knih/9782351594384">9782351594384</a>. Kapitola The First Cities in Early Bronze Age (3600–2000 BC), s. 117–118.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Atlas+of+Jordan&rft.isbn=9782351594384&rft.aulast=al-Nahar&rft.aufirst=Maysoun&rft.atitle=The+First+Cities+in+Early+Bronze+Age+%283600%E2%80%932000+BC%29&rft.pub=Presses+de+l%27Ifpo&rft.pages=117%E2%80%93118">  </li> <li id="cite_note-26"><a href="#cite_ref-26">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Human activity in the ancient metal-smelting and farming complex in the Wadi Faynan, SW Jordan, at the desert margin in the Middle East [online]. Queen's University Belfast, 2010 [cit. 2018-07-04]. S. 2. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190924194946/https://pure.qub.ac.uk/portal/files/798584/158410_1_En_8_Chapter_ProofPDF">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://pure.qub.ac.uk/portal/files/798584/158410_1_En_8_Chapter_ProofPDF">[1</a>.pdf originálu] dne 24 September 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Human+activity+in+the+ancient+metal-smelting+and+farming+complex+in+the+Wadi+Faynan%2C+SW+Jordan%2C+at+the+desert+margin+in+the+Middle+East&rft_id=https%3A%2F%2Fpure.qub.ac.uk%2Fportal%2Ffiles%2F798584%2F158410_1_En_8_Chapter_ProofPDF%5B1%5D.pdf&rft.pub=Queen%27s+University+Belfast&rft.date=2010&rft.pages=2">  </li> <li id="cite_note-atlas12-27"><a href="#cite_ref-atlas12_27-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">AL-NAHAR, Maysoun. Atlas of Jordan. [s.l.]: Presses de l'Ifpo, 11 June 2014. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9782351594384" title="Speciální:Zdroje knih/9782351594384">9782351594384</a>. Kapitola The Period of Small Cities. The Middle Bronze Age (ca 2000–1500 BC), s. 122–123.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Atlas+of+Jordan&rft.isbn=9782351594384&rft.aulast=al-Nahar&rft.aufirst=Maysoun&rft.atitle=The+Period+of+Small+Cities.+The+Middle+Bronze+Age+%28ca+2000%E2%80%931500+BC%29&rft.pub=Presses+de+l%27Ifpo&rft.pages=122%E2%80%93123">  </li> <li id="cite_note-atlas13-28"><a href="#cite_ref-atlas13_28-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">AL-NAHAR, Maysoun. Atlas of Jordan. [s.l.]: Presses de l'Ifpo, 11 June 2014. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9782351594384" title="Speciální:Zdroje knih/9782351594384">9782351594384</a>. Kapitola The Influence of Egypt. The Late Bronze Age (1500–1200 BC), s. 124–125.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Atlas+of+Jordan&rft.isbn=9782351594384&rft.aulast=al-Nahar&rft.aufirst=Maysoun&rft.atitle=The+Influence+of+Egypt.+The+Late+Bronze+Age+%281500%E2%80%931200+BC%29&rft.pub=Presses+de+l%27Ifpo&rft.pages=124%E2%80%93125">  </li> <li id="cite_note-AEM-29">↑ <a href="#cite_ref-AEM_29-0">a</a> <a href="#cite_ref-AEM_29-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">LABIANCA, Oystein S.; YOUNKER, Randall W. The kingdoms of Ammon, Moab, and Edom: The Archaeology of Society in Late Bronze/Iron Age Transjordan (ca. 1400–500 BCE). In: Thomas Levy. [s.l.]: Leicester University Press, 1995. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20210809031715/https://www.academia.edu/744029">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.academia.edu/744029">originálu</a> dne 9 August 2021. S. 114.</cite> </li> <li id="cite_note-30"><a href="#cite_ref-30">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">FINKELSTEIN, Israel; LIPSCHITS, Oded; KOCH, Ido. Ugarit-Forschungen; Band 43 (2011). [Erscheinungsort nicht ermittelbar]: [s.n.], 2012. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20230410044250/https://www.worldcat.org/title/1101929531">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.worldcat.org/oclc/1101929531">originálu</a> dne 10 April 2023. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-3-86835-086-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-3-86835-086-9">978-3-86835-086-9</a>. <a href="/wiki/Online_Computer_Library_Center" title="Online Computer Library Center">OCLC</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/oclc/1101929531">1101929531</a> Kapitola The Biblical Gilead: Observations on Identifications, Geographic Divisions and Territorial History., s. 151.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Ugarit-Forschungen%3B+Band+43+%282011%29&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.worldcat.org%2Foclc%2F1101929531&rft.isbn=978-3-86835-086-9&rft.aulast=Finkelstein&rft.aufirst=Israel&rft.au=Lipschits%2C+Oded&rft.au=Koch%2C+Ido&rft.atitle=The+Biblical+Gilead%3A+Observations+on+Identifications%2C+Geographic+Divisions+and+Territorial+History.&rft.place=%5BErscheinungsort+nicht+ermittelbar%5D&rft.date=2012&rft.pages=151">  </li> <li id="cite_note-harrison-31"><a href="#cite_ref-harrison_31-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;">HARRISON, Timothy P. Studies on Iron Age Moab and Neighbouring Areas: In Honour of Michèle Daviau. In: Leuven: Peeters, 2009. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20180516215108/http://sites.utoronto.ca/tmap/Harrison.2009.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://sites.utoronto.ca/tmap/Harrison.2009.pdf">originálu</a> dne 16 May 2018. S. 27–45.</cite> </li> <li id="cite_note-rollston-32"><a href="#cite_ref-rollston_32-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ROLLSTON, Chris A. Writing and Literacy in the World of Ancient Israel: Epigraphic Evidence from the Iron Age. [s.l.]: Society of Biblical Lit, 2010. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20171018095638/https://books.google.com/books?id=kx9Uke_IfloC&pg=PA54">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=kx9Uke_IfloC&pg=PA54">originálu</a> dne 18 October 2017. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9781589831070" title="Speciální:Zdroje knih/9781589831070">9781589831070</a>. S. 54.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Writing+and+Literacy+in+the+World+of+Ancient+Israel%3A+Epigraphic+Evidence+from+the+Iron+Age&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3Dkx9Uke_IfloC%26pg%3DPA54&rft.isbn=9781589831070&rft.aulast=Rollston&rft.aufirst=Chris+A.&rft.pub=Society+of+Biblical+Lit&rft.date=2010&rft.pages=54">  </li> <li id="cite_note-mesha-louvre-33"><a href="#cite_ref-mesha-louvre_33-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The Mesha Stele [online]. Louvre Museum [cit. 2018-06-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20180616103247/https://www.louvre.fr/en/oeuvre-notices/mesha-stele">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.louvre.fr/en/oeuvre-notices/mesha-stele">originálu</a> dne 16 June 2018. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+Mesha+Stele&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.louvre.fr%2Fen%2Foeuvre-notices%2Fmesha-stele&rft.pub=Louvre+Museum">  </li> <li id="cite_note-34"><a href="#cite_ref-34">↑</a> <cite style="font-style:normal;">NA'AMAN, Nadav. Rezin of Damascus and the Land of Gilead. <a href="/w/index.php?title=Zeitschrift_des_Deutschen_Pal%C3%A4stina-Vereins&action=edit&redlink=1" class="new" title="Zeitschrift des Deutschen Palästina-Vereins (stránka neexistuje)">Zeitschrift des Deutschen Palästina-Vereins</a>. 1995, roč. 111, čís. 2, s. 105–117. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20211208201429/https://www.jstor.org/stable/27931518">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/27931518">originálu</a> dne 8 December 2021. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0012-1169">0012-1169</a>. <a href="/wiki/JSTOR" title="JSTOR">JSTOR</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/27931518">27931518</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=%5B%5BZeitschrift+des+Deutschen+Pal%C3%A4stina-Vereins%5D%5D&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F27931518&rft.atitle=Rezin+of+Damascus+and+the+Land+of+Gilead&rft.date=1995&rft.volume=111&rft.issue=2&rft.pages=105%E2%80%93117&rft.issn=0012-1169&rft.aulast=Na%27aman&rft.aufirst=Nadav">  </li> <li id="cite_note-35"><a href="#cite_ref-35">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> In search for Aram and Israel : politics, culture, and identity. Tübingen: [s.n.], 2016. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.worldcat.org/oclc/967957191">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-3-16-153803-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-3-16-153803-2">978-3-16-153803-2</a>. <a href="/wiki/Online_Computer_Library_Center" title="Online Computer Library Center">OCLC</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/oclc/967957191">967957191</a></cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=In+search+for+Aram+and+Israel+%3A+politics%2C+culture%2C+and+identity&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.worldcat.org%2Foclc%2F967957191&rft.isbn=978-3-16-153803-2&rft.place=T%C3%BCbingen">  </li> <li id="cite_note-chap-iron2-36"><a href="#cite_ref-chap-iron2_36-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">AL-NAHAR, Maysoun. Atlas of Jordan. [s.l.]: Presses de l'Ifpo, 11 June 2014. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9782351594384" title="Speciální:Zdroje knih/9782351594384">9782351594384</a>. Kapitola The Iron Age and the Persian Period (1200–332 BC), s. 126–130.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Atlas+of+Jordan&rft.isbn=9782351594384&rft.aulast=al-Nahar&rft.aufirst=Maysoun&rft.atitle=The+Iron+Age+and+the+Persian+Period+%281200%E2%80%93332+BC%29&rft.pub=Presses+de+l%27Ifpo&rft.pages=126%E2%80%93130">  </li> <li id="cite_note-37"><a href="#cite_ref-37">↑</a> <cite style="font-style:normal;">LEVIN, Yigal. The Religion of Idumea and Its Relationship to Early Judaism. Religions. 2020-09-24, roč. 11, čís. 10, s. 487. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/2077-1444">2077-1444</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.3390%2Frel11100487">10.3390/rel11100487</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Religions&rft_id=info:doi/10.3390%2Frel11100487&rft.atitle=The+Religion+of+Idumea+and+Its+Relationship+to+Early+Judaism&rft.date=2020-09-24&rft.volume=11&rft.issue=10&rft.pages=487&rft.issn=2077-1444&rft.aulast=Levin&rft.aufirst=Yigal">  </li> <li id="cite_note-FOOTNOTESalibi199810-38"><a href="#cite_ref-FOOTNOTESalibi199810_38-0">↑</a> <a href="#CITEREFSalibi1998">Salibi 1998</a>, s. 10. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTETaylor200151-39"><a href="#cite_ref-FOOTNOTETaylor200151_39-0">↑</a> <a href="#CITEREFTaylor2001">Taylor 2001</a>, s. 51. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTETaylor200130-40"><a href="#cite_ref-FOOTNOTETaylor200130_40-0">↑</a> <a href="#CITEREFTaylor2001">Taylor 2001</a>, s. 30. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTETaylor200170-41"><a href="#cite_ref-FOOTNOTETaylor200170_41-0">↑</a> <a href="#CITEREFTaylor2001">Taylor 2001</a>, s. 70. </li> <li id="cite_note-petra-42">↑ <a href="#cite_ref-petra_42-0">a</a> <a href="#cite_ref-petra_42-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Petra Lost and Found [online]. 2 January 2016 [cit. 2018-04-08]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20180408210210/https://www.nationalgeographic.com/archaeology-and-history/magazine/2016/01-02/petra/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nationalgeographic.com/archaeology-and-history/magazine/2016/01-02/petra/">originálu</a> dne 8 April 2018. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Petra+Lost+and+Found&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nationalgeographic.com%2Farchaeology-and-history%2Fmagazine%2F2016%2F01-02%2Fpetra%2F">  </li> <li id="cite_note-roman-43">↑ <a href="#cite_ref-roman_43-0">a</a> <a href="#cite_ref-roman_43-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">PARKER, Samuel; BETLYON, John. The Roman Frontier in Central Jordan: Final Report on the Limes Arabicus Project. [s.l.]: Dumbarton Oaks, 2006. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20230410044112/https://books.google.com/books?id=PVZfx3Y6o5IC&pg=PA573">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=PVZfx3Y6o5IC&pg=PA573">originálu</a> dne 10 April 2023. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9780884022985" title="Speciální:Zdroje knih/9780884022985">9780884022985</a>. S. 573.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Roman+Frontier+in+Central+Jordan%3A+Final+Report+on+the+Limes+Arabicus+Project&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DPVZfx3Y6o5IC%26pg%3DPA573&rft.isbn=9780884022985&rft.aulast=Parker&rft.aufirst=Samuel&rft.au=Betlyon%2C+John&rft.pub=Dumbarton+Oaks&rft.date=2006&rft.pages=573">  </li> <li id="cite_note-atlas15-44"><a href="#cite_ref-atlas15_44-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">AL-NAHAR, Maysoun. Atlas of Jordan. [s.l.]: Presses de l’Ifpo, 11 June 2014. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9782351594384" title="Speciální:Zdroje knih/9782351594384">9782351594384</a>. Kapitola Roman Arabia, s. 155–161.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Atlas+of+Jordan&rft.isbn=9782351594384&rft.aulast=al-Nahar&rft.aufirst=Maysoun&rft.atitle=Roman+Arabia&rft.pub=Presses+de+l%E2%80%99Ifpo&rft.pages=155%E2%80%93161">  </li> <li id="cite_note-45"><a href="#cite_ref-45">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">GATES, Charles. Ancient Cities: The Archaeology of Urban Life in the Ancient Near East and Egypt, Greece and Rome. [s.l.]: Routledge, 15 April 2013. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20161128062152/https://books.google.com/books?id=--x-3W2R_QwC&pg=PA393">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=--x-3W2R_QwC&pg=PA393">originálu</a> dne 28 November 2016. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9781134676620" title="Speciální:Zdroje knih/9781134676620">9781134676620</a>. S. 392–393.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Ancient+Cities%3A+The+Archaeology+of+Urban+Life+in+the+Ancient+Near+East+and+Egypt%2C+Greece+and+Rome&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3D--x-3W2R_QwC%26pg%3DPA393&rft.isbn=9781134676620&rft.aulast=Gates&rft.aufirst=Charles&rft.pub=Routledge&rft.pages=392%E2%80%93393">  </li> <li id="cite_note-byzantine-46"><a href="#cite_ref-byzantine_46-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">LEMOINE, Florence; STRICKLAND, John. Government Leaders, Military Rulers, and Political Activists. [s.l.]: Greenwood Publishing Group, 2001. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20230410044112/https://books.google.com/books?id=vSwi2TYabS4C&pg=PA43">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=vSwi2TYabS4C&pg=PA43">originálu</a> dne 10 April 2023. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9781573561532" title="Speciální:Zdroje knih/9781573561532">9781573561532</a>. S. 43.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Government+Leaders%2C+Military+Rulers%2C+and+Political+Activists&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DvSwi2TYabS4C%26pg%3DPA43&rft.isbn=9781573561532&rft.aulast=Lemoine&rft.aufirst=Florence&rft.au=Strickland%2C+John&rft.pub=Greenwood+Publishing+Group&rft.date=2001&rft.pages=43">  </li> <li id="cite_note-FOOTNOTESalibi199814-47"><a href="#cite_ref-FOOTNOTESalibi199814_47-0">↑</a> <a href="#CITEREFSalibi1998">Salibi 1998</a>, s. 14. </li> <li id="cite_note-48"><a href="#cite_ref-48">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> First purpose-built church [online]. [cit. 2018-07-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20180617193456/http://www.guinnessworldrecords.com/world-records/first-purpose-built-church">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.guinnessworldrecords.com/world-records/first-purpose-built-church">originálu</a> dne 17 June 2018. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=First+purpose-built+church&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.guinnessworldrecords.com%2Fworld-records%2Ffirst-purpose-built-church">  </li> <li id="cite_note-49"><a href="#cite_ref-49">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Um er-Rasas (Kastrom Mefa'a) [online]. UNESCO, 1 January 2004 [cit. 2018-07-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20180704001404/http://whc.unesco.org/en/list/1093">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://whc.unesco.org/en/list/1093">originálu</a> dne 4 July 2018. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Um+er-Rasas+%28Kastrom+Mefa%27a%29&rft_id=https%3A%2F%2Fwhc.unesco.org%2Fen%2Flist%2F1093&rft.pub=UNESCO">  </li> <li id="cite_note-50"><a href="#cite_ref-50">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">AVNI, Gideon. The Byzantine-Islamic Transition in Palestine: An Archaeological Approach. Oxford: Oxford University Press, 30 January 2014. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20171018100348/https://books.google.com/books?id=2aTFAgAAQBAJ&pg=PA302">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=2aTFAgAAQBAJ&pg=PA302">originálu</a> dne 18 October 2017. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9780191507342" title="Speciální:Zdroje knih/9780191507342">9780191507342</a>. S. 302.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Byzantine-Islamic+Transition+in+Palestine%3A+An+Archaeological+Approach&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3D2aTFAgAAQBAJ%26pg%3DPA302&rft.isbn=9780191507342&rft.aulast=Avni&rft.aufirst=Gideon&rft.place=Oxford&rft.pub=Oxford+University+Press&rft.pages=302">  </li> <li id="cite_note-Bowersock-51">↑ <a href="#cite_ref-Bowersock_51-0">a</a> <a href="#cite_ref-Bowersock_51-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BOWERSOCK, G. W.; BROWN, Peter; GRABAR, Oleg. Late Antiquity: A guide to the Postclassical World. [s.l.]: Harvard University Press, 1999. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20230410045102/https://books.google.com/books?id=c788wWR_bLwC&pg=PA468">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=c788wWR_bLwC&pg=PA468">originálu</a> dne 10 April 2023. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9780674511736" title="Speciální:Zdroje knih/9780674511736">9780674511736</a>. S. 468–469.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Late+Antiquity%3A+A+guide+to+the+Postclassical+World&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3Dc788wWR_bLwC%26pg%3DPA468&rft.isbn=9780674511736&rft.aulast=Bowersock&rft.aufirst=G.+W.&rft.au=Brown%2C+Peter&rft.au=Grabar%2C+Oleg&rft.pub=Harvard+University+Press&rft.date=1999&rft.pages=468%E2%80%93469">  </li> <li id="cite_note-mus-52">↑ <a href="#cite_ref-mus_52-0">a</a> <a href="#cite_ref-mus_52-1">b</a> <a href="#cite_ref-mus_52-2">c</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">VAN DER STEEN, Eveline. Near Eastern Tribal Societies During the Nineteenth Century: Economy, Society and Politics Between Tent and Town. [s.l.]: Routledge, 14 October 2014. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20230410044112/https://books.google.com/books?id=d-_OBAAAQBAJ&pg=PT54">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=d-_OBAAAQBAJ&pg=PT54">originálu</a> dne 10 April 2023. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9781317543473" title="Speciální:Zdroje knih/9781317543473">9781317543473</a>. S. 54.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Near+Eastern+Tribal+Societies+During+the+Nineteenth+Century%3A+Economy%2C+Society+and+Politics+Between+Tent+and+Town&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3Dd-_OBAAAQBAJ%26pg%3DPT54&rft.isbn=9781317543473&rft.aulast=van+der+Steen&rft.aufirst=Eveline&rft.pub=Routledge&rft.pages=54">  </li> <li id="cite_note-atlas-53"><a href="#cite_ref-atlas_53-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">AL-NAHAR, Maysoun. Atlas of Jordan. [s.l.]: Presses de l’Ifpo, 11 June 2014. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9782351594384" title="Speciální:Zdroje knih/9782351594384">9782351594384</a>. Kapitola The Abbasid Caliphate, s. 178–179.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Atlas+of+Jordan&rft.isbn=9782351594384&rft.aulast=al-Nahar&rft.aufirst=Maysoun&rft.atitle=The+Abbasid+Caliphate&rft.pub=Presses+de+l%E2%80%99Ifpo&rft.pages=178%E2%80%93179">  </li> <li id="cite_note-FOOTNOTESalibi199821-54"><a href="#cite_ref-FOOTNOTESalibi199821_54-0">↑</a> <a href="#CITEREFSalibi1998">Salibi 1998</a>, s. 21. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTESalibi199822-55"><a href="#cite_ref-FOOTNOTESalibi199822_55-0">↑</a> <a href="#CITEREFSalibi1998">Salibi 1998</a>, s. 22. </li> <li id="cite_note-56"><a href="#cite_ref-56">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">PRINGLE, D. Secular Buildings in the Crusader Kingdom of Jerusalem: An Archaeological Gazetteer. [s.l.]: Cambridge University Press, 11 December 1997. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20170204034437/https://books.google.com/books?id=-_NbE5obqRMC">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=-_NbE5obqRMC">originálu</a> dne 4 February 2017. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9780521460101" title="Speciální:Zdroje knih/9780521460101">9780521460101</a>. S. 2.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Secular+Buildings+in+the+Crusader+Kingdom+of+Jerusalem%3A+An+Archaeological+Gazetteer&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3D-_NbE5obqRMC&rft.isbn=9780521460101&rft.aulast=Pringle&rft.aufirst=D.&rft.pub=Cambridge+University+Press&rft.pages=2">  </li> <li id="cite_note-FOOTNOTESalibi199823-57"><a href="#cite_ref-FOOTNOTESalibi199823_57-0">↑</a> <a href="#CITEREFSalibi1998">Salibi 1998</a>, s. 23. </li> <li id="cite_note-atlas1-58"><a href="#cite_ref-atlas1_58-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">AL-NAHAR, Maysoun. Atlas of Jordan. [s.l.]: Presses de l’Ifpo, 11 June 2014. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9782351594384" title="Speciální:Zdroje knih/9782351594384">9782351594384</a>. Kapitola Ayyubid and Mamluk Jordan, s. 184–187.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Atlas+of+Jordan&rft.isbn=9782351594384&rft.aulast=al-Nahar&rft.aufirst=Maysoun&rft.atitle=Ayyubid+and+Mamluk+Jordan&rft.pub=Presses+de+l%E2%80%99Ifpo&rft.pages=184%E2%80%93187">  </li> <li id="cite_note-FOOTNOTESalibi199825-59"><a href="#cite_ref-FOOTNOTESalibi199825_59-0">↑</a> <a href="#CITEREFSalibi1998">Salibi 1998</a>, s. 25. </li> <li id="cite_note-60"><a href="#cite_ref-60">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">FRIEDMAN, John; FIGG, Kristen. Trade, Travel, and Exploration in the Middle Ages: An Encyclopedia. [s.l.]: Routledge, 4 July 2013. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20230410044155/https://books.google.com/books?id=-OmCfNI_SxAC&pg=PA11">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=-OmCfNI_SxAC&pg=PA11">originálu</a> dne 10 April 2023. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9781135590949" title="Speciální:Zdroje knih/9781135590949">9781135590949</a>. S. 11.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Trade%2C+Travel%2C+and+Exploration+in+the+Middle+Ages%3A+An+Encyclopedia&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3D-OmCfNI_SxAC%26pg%3DPA11&rft.isbn=9781135590949&rft.aulast=Friedman&rft.aufirst=John&rft.au=Figg%2C+Kristen&rft.pub=Routledge&rft.pages=11">  </li> <li id="cite_note-FOOTNOTESalibi199826-61"><a href="#cite_ref-FOOTNOTESalibi199826_61-0">↑</a> <a href="#CITEREFSalibi1998">Salibi 1998</a>, s. 26. </li> <li id="cite_note-VSS-62">↑ <a href="#cite_ref-VSS_62-0">a</a> <a href="#cite_ref-VSS_62-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ROGAN, Eugene; TELL, Tariq. Village, Steppe and State: The Social Origins of Modern Jordan. [s.l.]: British Academic Press, 1994. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20161128110615/https://books.google.com/books?id=lh1_ernmsnwC">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=lh1_ernmsnwC">originálu</a> dne 28 November 2016. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9781850438298" title="Speciální:Zdroje knih/9781850438298">9781850438298</a>. S. 37, 47.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Village%2C+Steppe+and+State%3A+The+Social+Origins+of+Modern+Jordan&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3Dlh1_ernmsnwC&rft.isbn=9781850438298&rft.aulast=Rogan&rft.aufirst=Eugene&rft.au=Tell%2C+Tariq&rft.pub=British+Academic+Press&rft.date=1994&rft.pages=37%2C+47">  </li> <li id="cite_note-atlas10-63"><a href="#cite_ref-atlas10_63-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">AL-NAHAR, Maysoun. The Impact of Ottoman Reforms. [s.l.]: Presses de l’Ifpo, 11 June 2014. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9782351594384" title="Speciální:Zdroje knih/9782351594384">9782351594384</a>. Kapitola The Abbasid Caliphate, s. 198–201.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Impact+of+Ottoman+Reforms&rft.isbn=9782351594384&rft.aulast=al-Nahar&rft.aufirst=Maysoun&rft.atitle=The+Abbasid+Caliphate&rft.pub=Presses+de+l%E2%80%99Ifpo&rft.pages=198%E2%80%93201">  </li> <li id="cite_note-FOOTNOTESalibi199826,_27-64"><a href="#cite_ref-FOOTNOTESalibi199826,_27_64-0">↑</a> <a href="#CITEREFSalibi1998">Salibi 1998</a>, s. 26, 27. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTESalibi199827-65"><a href="#cite_ref-FOOTNOTESalibi199827_65-0">↑</a> <a href="#CITEREFSalibi1998">Salibi 1998</a>, s. 27. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTESalibi199830-66"><a href="#cite_ref-FOOTNOTESalibi199830_66-0">↑</a> <a href="#CITEREFSalibi1998">Salibi 1998</a>, s. 30. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTESalibi199831-67"><a href="#cite_ref-FOOTNOTESalibi199831_67-0">↑</a> <a href="#CITEREFSalibi1998">Salibi 1998</a>, s. 31. </li> <li id="cite_note-cup-68"><a href="#cite_ref-cup_68-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ROGAN, Eugene. Frontiers of the State in the Late Ottoman Empire: Transjordan, 1850–1921. [s.l.]: Cambridge University Press, 11 April 2002. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20161128110537/https://books.google.com/books?id=AMAbXGQDmDYC&pg=PA31">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=AMAbXGQDmDYC&pg=PA31">originálu</a> dne 28 November 2016. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9780521892230" title="Speciální:Zdroje knih/9780521892230">9780521892230</a>. S. 31.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Frontiers+of+the+State+in+the+Late+Ottoman+Empire%3A+Transjordan%2C+1850%E2%80%931921&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DAMAbXGQDmDYC%26pg%3DPA31&rft.isbn=9780521892230&rft.aulast=Rogan&rft.aufirst=Eugene&rft.pub=Cambridge+University+Press&rft.pages=31">  </li> <li id="cite_note-FOOTNOTESalibi199837-69">↑ <a href="#cite_ref-FOOTNOTESalibi199837_69-0">a</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTESalibi199837_69-1">b</a> <a href="#CITEREFSalibi1998">Salibi 1998</a>, s. 37. </li> <li id="cite_note-leg-70">↑ <a href="#cite_ref-leg_70-0">a</a> <a href="#cite_ref-leg_70-1">b</a> <a href="#cite_ref-leg_70-2">c</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MILTON-EDWARDS, Beverley; HINCHCLIFFE, Peter. Jordan: A Hashemite Legacy. [s.l.]: Routledge, 5 June 2009. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20161128072708/https://books.google.com/books?id=HRV9AgAAQBAJ&pg=PA14">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=HRV9AgAAQBAJ&pg=PA14">originálu</a> dne 28 November 2016. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9781134105465" title="Speciální:Zdroje knih/9781134105465">9781134105465</a>. S. 14−15.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Jordan%3A+A+Hashemite+Legacy&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DHRV9AgAAQBAJ%26pg%3DPA14&rft.isbn=9781134105465&rft.aulast=Milton-Edwards&rft.aufirst=Beverley&rft.au=Hinchcliffe%2C+Peter&rft.pub=Routledge&rft.pages=14%E2%88%9215">  </li> <li id="cite_note-FOOTNOTESalibi199838-71"><a href="#cite_ref-FOOTNOTESalibi199838_71-0">↑</a> <a href="#CITEREFSalibi1998">Salibi 1998</a>, s. 38. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTESalibi199841-72">↑ <a href="#cite_ref-FOOTNOTESalibi199841_72-0">a</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTESalibi199841_72-1">b</a> <a href="#CITEREFSalibi1998">Salibi 1998</a>, s. 41. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTESalibi199840-73"><a href="#cite_ref-FOOTNOTESalibi199840_73-0">↑</a> <a href="#CITEREFSalibi1998">Salibi 1998</a>, s. 40. </li> <li id="cite_note-revolt-74"><a href="#cite_ref-revolt_74-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">TUCKER, Spencer. World War I: Encyclopedia, Volume 1. [s.l.]: ABC-CLIO, 2005. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20230410044152/https://books.google.com/books?id=2YqjfHLyyj8C&pg=PA117">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=2YqjfHLyyj8C&pg=PA117">originálu</a> dne 10 April 2023. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9781851094202" title="Speciální:Zdroje knih/9781851094202">9781851094202</a>. S. 117.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=World+War+I%3A+Encyclopedia%2C+Volume+1&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3D2YqjfHLyyj8C%26pg%3DPA117&rft.isbn=9781851094202&rft.aulast=Tucker&rft.aufirst=Spencer&rft.pub=ABC-CLIO&rft.date=2005&rft.pages=117">  </li> <li id="cite_note-75"><a href="#cite_ref-75">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">YAPP, Malcolm. The Making of the Modern Near East 1792–1923. [s.l.]: Routledge, 9 January 2014. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20230410044140/https://books.google.com/books?id=6I7FBQAAQBAJ&pg=PT396">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=6I7FBQAAQBAJ&pg=PT396">originálu</a> dne 10 April 2023. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9781317871064" title="Speciální:Zdroje knih/9781317871064">9781317871064</a>. S. 396.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Making+of+the+Modern+Near+East+1792%E2%80%931923&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3D6I7FBQAAQBAJ%26pg%3DPT396&rft.isbn=9781317871064&rft.aulast=Yapp&rft.aufirst=Malcolm&rft.pub=Routledge&rft.pages=396">  </li> <li id="cite_note-FOOTNOTESalibi199834-76"><a href="#cite_ref-FOOTNOTESalibi199834_76-0">↑</a> <a href="#CITEREFSalibi1998">Salibi 1998</a>, s. 34. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTESalibi199871-77"><a href="#cite_ref-FOOTNOTESalibi199871_77-0">↑</a> <a href="#CITEREFSalibi1998">Salibi 1998</a>, s. 71. </li> <li id="cite_note-78"><a href="#cite_ref-78">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">TELL, Tariq Moraiwed. The Social and Economic Origins of Monarchy in Jordan. [s.l.]: Springer, 7 January 2013. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20230410044118/https://books.google.com/books?id=XR56Jup9hwwC&pg=PT55">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=XR56Jup9hwwC&pg=PT55">originálu</a> dne 10 April 2023. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-349-29089-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-349-29089-5">978-1-349-29089-5</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1057%2F9781137015655">10.1057/9781137015655</a>. S. 55.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Social+and+Economic+Origins+of+Monarchy+in+Jordan&rft_id=info:doi/10.1057%2F9781137015655&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DXR56Jup9hwwC%26pg%3DPT55&rft.isbn=978-1-349-29089-5&rft.aulast=Tell&rft.aufirst=Tariq+Moraiwed&rft.pub=Springer&rft.pages=55">  </li> <li id="cite_note-tj-79"><a href="#cite_ref-tj_79-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ANDERSON, Betty S. Nationalist Voices in Jordan: The Street and the State. [s.l.]: University of Texas Press, 15 September 2009. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20230410044141/https://books.google.com/books?id=HXNnEkLRtSoC&pg=PA35">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=HXNnEkLRtSoC&pg=PA35">originálu</a> dne 10 April 2023. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9780292783959" title="Speciální:Zdroje knih/9780292783959">9780292783959</a>. S. 35.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Nationalist+Voices+in+Jordan%3A+The+Street+and+the+State&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DHXNnEkLRtSoC%26pg%3DPA35&rft.isbn=9780292783959&rft.aulast=Anderson&rft.aufirst=Betty+S.&rft.pub=University+of+Texas+Press&rft.pages=35">  </li> <li id="cite_note-FOOTNOTESalibi199882-80"><a href="#cite_ref-FOOTNOTESalibi199882_80-0">↑</a> <a href="#CITEREFSalibi1998">Salibi 1998</a>, s. 82. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTESalibi199891-81"><a href="#cite_ref-FOOTNOTESalibi199891_81-0">↑</a> <a href="#CITEREFSalibi1998">Salibi 1998</a>, s. 91. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTESalibi1998100-82"><a href="#cite_ref-FOOTNOTESalibi1998100_82-0">↑</a> <a href="#CITEREFSalibi1998">Salibi 1998</a>, s. 100. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTESalibi1998101-83"><a href="#cite_ref-FOOTNOTESalibi1998101_83-0">↑</a> <a href="#CITEREFSalibi1998">Salibi 1998</a>, s. 101. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTESalibi199896-84"><a href="#cite_ref-FOOTNOTESalibi199896_84-0">↑</a> <a href="#CITEREFSalibi1998">Salibi 1998</a>, s. 96. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTESalibi199893-85"><a href="#cite_ref-FOOTNOTESalibi199893_85-0">↑</a> <a href="#CITEREFSalibi1998">Salibi 1998</a>, s. 93. </li> <li id="cite_note-86"><a href="#cite_ref-86">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BROWNE, O'Brien. Creating Chaos: Lawrence of Arabia and the 1916 Arab Revolt [online]. HistoryNet, 10 August 2010 [cit. 2015-10-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20151013070030/http://www.historynet.com/creating-chaos-lawrence-of-arabia-and-the-1916-arab-revolt.htm">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.historynet.com/creating-chaos-lawrence-of-arabia-and-the-1916-arab-revolt.htm">originálu</a> dne 13 October 2015. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Creating+Chaos%3A+Lawrence+of+Arabia+and+the+1916+Arab+Revolt&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.historynet.com%2Fcreating-chaos-lawrence-of-arabia-and-the-1916-arab-revolt.htm&rft.aulast=Browne&rft.aufirst=O%27Brien&rft.pub=HistoryNet">  </li> <li id="cite_note-87"><a href="#cite_ref-87">↑</a> League of Nations Official Journal, Nov. 1922, pp. 1188–1189, 1390–1391. </li> <li id="cite_note-protectorate-88"><a href="#cite_ref-protectorate_88-0">↑</a> Marjorie M. Whiteman, Digest of International Law, vol. 1, U.S. State Department (Washington, D.C.: U.S. Government Printing Office, 1963) pp 636, 650–652 </li> <li id="cite_note-FOOTNOTESalibi199810,_30,_31,_49,_104-89">↑ <a href="#cite_ref-FOOTNOTESalibi199810,_30,_31,_49,_104_89-0">a</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTESalibi199810,_30,_31,_49,_104_89-1">b</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTESalibi199810,_30,_31,_49,_104_89-2">c</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTESalibi199810,_30,_31,_49,_104_89-3">d</a> <a href="#CITEREFSalibi1998">Salibi 1998</a>, s. 10, 30, 31, 49, 104. </li> <li id="cite_note-FRUS1946-90"><a href="#cite_ref-FRUS1946_90-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Foreign relations of the United States, 1946. The Near East and Africa, Vol. 7. [s.l.]: United States Department of State, 1946. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20230410044151/https://search.library.wisc.edu/digital/AQO5OANDMOMTCX8N">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://digital.library.wisc.edu/1711.dl/FRUS.FRUS1946v07">originálu</a> dne 10 April 2023. S. 794–800.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Foreign+relations+of+the+United+States%2C+1946.+The+Near+East+and+Africa%2C+Vol.+7&rft_id=http%3A%2F%2Fdigital.library.wisc.edu%2F1711.dl%2FFRUS.FRUS1946v07&rft.pub=United+States+Department+of+State&rft.pages=794%E2%80%93800">  </li> <li id="cite_note-91"><a href="#cite_ref-91">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The Jordanian Constitution of 1947 [online]. 1 January 1947 [cit. 2023-01-03]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20230410044107/https://qistas.com/legislations/pal/view/MjE2MDEwODU=">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://qistas.com/legislations/pal/view/MjE2MDEwODU=">originálu</a> dne 10 April 2023. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+Jordanian+Constitution+of+1947&rft_id=https%3A%2F%2Fqistas.com%2Flegislations%2Fpal%2Fview%2FMjE2MDEwODU%3D">  </li> <li id="cite_note-92"><a href="#cite_ref-92">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ARURI, N.H. Jordan: a study in political development (1921–1965). [s.l.]: Springer Netherlands, 1972. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160311153453/https://books.google.com/books?id=GVaG4WGKj9MC&pg=PA90">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=GVaG4WGKj9MC&pg=PA90">originálu</a> dne 11 March 2016. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-90-247-1217-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-90-247-1217-5">978-90-247-1217-5</a>. S. 90.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Jordan%3A+a+study+in+political+development+%281921%E2%80%931965%29&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DGVaG4WGKj9MC%26pg%3DPA90&rft.isbn=978-90-247-1217-5&rft.aulast=Aruri&rft.aufirst=N.H.&rft.pub=Springer+Netherlands&rft.date=1972&rft.pages=90">  </li> <li id="cite_note-93"><a href="#cite_ref-93">↑</a> <cite style="font-style:normal;">CHRIS, Leadbeater. 10 curious facts about Jordan, home to the Red Sea resort you've never heard of. <a href="/wiki/The_Daily_Telegraph" title="The Daily Telegraph">The Daily Telegraph</a>. 28 May 2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190508184521/https://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/middle-east/jordan/articles/things-you-probably-didnt-know-about-jordan/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/middle-east/jordan/articles/things-you-probably-didnt-know-about-jordan/">originálu</a> dne 8 May 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=%5B%5BThe+Daily+Telegraph%5D%5D&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.telegraph.co.uk%2Ftravel%2Fdestinations%2Fmiddle-east%2Fjordan%2Farticles%2Fthings-you-probably-didnt-know-about-jordan%2F&rft.atitle=10+curious+facts+about+Jordan%2C+home+to+the+Red+Sea+resort+you%27ve+never+heard+of&rft.date=28+May+2015&rft.aulast=Chris&rft.aufirst=Leadbeater">  </li> <li id="cite_note-HKJ-94"><a href="#cite_ref-HKJ_94-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KHALIL, Muhammad. The Arab States and the Arab League: a Documentary Record. Beirut: Khayats, 1962. S. 53–54.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Arab+States+and+the+Arab+League%3A+a+Documentary+Record&rft.aulast=Khalil&rft.aufirst=Muhammad&rft.place=Beirut&rft.pub=Khayats&rft.date=1962&rft.pages=53%E2%80%9354">  </li> <li id="cite_note-95"><a href="#cite_ref-95">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MORRIS, Benny. A History of the First Arab-Israeli War. [s.l.]: Yale University Press, 1 October 2008. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20171018103047/https://books.google.com/books?id=CC7381HrLqcC">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=CC7381HrLqcC">originálu</a> dne 18 October 2017. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0300145243" title="Speciální:Zdroje knih/978-0300145243">978-0300145243</a>. S. 214, 215.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=A+History+of+the+First+Arab-Israeli+War&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DCC7381HrLqcC&rft.isbn=978-0300145243&rft.aulast=Morris&rft.aufirst=Benny&rft.pub=Yale+University+Press&rft.pages=214%2C+215">  </li> <li id="cite_note-autogenerated2-96">↑ <a href="#cite_ref-autogenerated2_96-0">a</a> <a href="#cite_ref-autogenerated2_96-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ARURI, Naseer Hasan. Jordan: a study in political development (1921–1965). [s.l.]: Springer, 1972. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160311153453/https://books.google.com/books?id=GVaG4WGKj9MC&pg=PA90">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=GVaG4WGKj9MC&pg=PA90">originálu</a> dne 11 March 2016. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-90-247-1217-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-90-247-1217-5">978-90-247-1217-5</a>. S. 90.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Jordan%3A+a+study+in+political+development+%281921%E2%80%931965%29&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DGVaG4WGKj9MC%26pg%3DPA90&rft.isbn=978-90-247-1217-5&rft.aulast=Aruri&rft.aufirst=Naseer+Hasan&rft.pub=Springer&rft.date=1972&rft.pages=90">  </li> <li id="cite_note-97"><a href="#cite_ref-97">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SICKER, Martin. The Middle East in the Twentieth Century. [s.l.]: Greenwood Publishing Group, 2001. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160315081606/https://books.google.com/books?id=gHfw0Mv_uFUC&pg=PA187">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=gHfw0Mv_uFUC&pg=PA187">originálu</a> dne 15 March 2016. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-275-96893-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-275-96893-9">978-0-275-96893-9</a>. S. 187.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Middle+East+in+the+Twentieth+Century&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DgHfw0Mv_uFUC%26pg%3DPA187&rft.isbn=978-0-275-96893-9&rft.aulast=Sicker&rft.aufirst=Martin&rft.pub=Greenwood+Publishing+Group&rft.date=2001&rft.pages=187">  </li> <li id="cite_note-98"><a href="#cite_ref-98">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">EL-HASAN, Hasan Afif. Israel Or Palestine? Is the Two-state Solution Already Dead?: A Political and Military History of the Palestinian-Israeli Conflict. [s.l.]: Algora Publishing, 2010. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160312181041/https://books.google.com/books?id=CjuzDY-WBr8C&pg=PA64">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=CjuzDY-WBr8C&pg=PA64">originálu</a> dne 12 March 2016. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-87586-793-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-87586-793-9">978-0-87586-793-9</a>. S. 64.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Israel+Or+Palestine%3F+Is+the+Two-state+Solution+Already+Dead%3F%3A+A+Political+and+Military+History+of+the+Palestinian-Israeli+Conflict&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DCjuzDY-WBr8C%26pg%3DPA64&rft.isbn=978-0-87586-793-9&rft.aulast=El-Hasan&rft.aufirst=Hasan+Afif&rft.pub=Algora+Publishing&rft.date=2010&rft.pages=64">  </li> <li id="cite_note-kaiofh-99">↑ <a href="#cite_ref-kaiofh_99-0">a</a> <a href="#cite_ref-kaiofh_99-1">b</a> <cite style="font-style:normal;"> Assassination of King Abdullah. The Guardian. 21 July 1951. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20151223003730/http://www.theguardian.com/theguardian/1951/jul/21/fromthearchive">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.theguardian.com/theguardian/1951/jul/21/fromthearchive">originálu</a> dne 23 December 2015. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Guardian&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.theguardian.com%2Ftheguardian%2F1951%2Fjul%2F21%2Ffromthearchive&rft.atitle=Assassination+of+King+Abdullah&rft.date=21+July+1951">  </li> <li id="cite_note-kojt-100">↑ <a href="#cite_ref-kojt_100-0">a</a> <a href="#cite_ref-kojt_100-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Jordan remembers King Talal [online]. 6 July 2014 [cit. 2017-06-01]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20170803133637/http://www.jordantimes.com/news/local/jordan-remembers-king-talal">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.jordantimes.com/news/local/jordan-remembers-king-talal">originálu</a> dne 3 August 2017. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Jordan+remembers+King+Talal&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.jordantimes.com%2Fnews%2Flocal%2Fjordan-remembers-king-talal">  </li> <li id="cite_note-poinjk-101"><a href="#cite_ref-poinjk_101-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">AIKMAN, David. The Mirage of Peace: Understanding the Never-Ending Conflict in the Middle East. [s.l.]: Gospel Light Publications, 14 August 2009. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20171018103427/https://books.google.com/books?id=RI0o-bfRAvIC&pg=PA90">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=RI0o-bfRAvIC&pg=PA90">originálu</a> dne 18 October 2017. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9780830746057" title="Speciální:Zdroje knih/9780830746057">9780830746057</a>. S. 90.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Mirage+of+Peace%3A+Understanding+the+Never-Ending+Conflict+in+the+Middle+East&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DRI0o-bfRAvIC%26pg%3DPA90&rft.isbn=9780830746057&rft.aulast=Aikman&rft.aufirst=David&rft.pub=Gospel+Light+Publications&rft.pages=90">  </li> <li id="cite_note-102"><a href="#cite_ref-102">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MAKDISI, Samir; ELBADAWI, Ibrahim. Democracy in the Arab World: Explaining the Deficit. [s.l.]: IDRC, 2011. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20161128075112/https://books.google.com/books?id=UhJBhHhpcBUC&pg=PA91">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=UhJBhHhpcBUC&pg=PA91">originálu</a> dne 28 November 2016. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9780415779999" title="Speciální:Zdroje knih/9780415779999">9780415779999</a>. S. 91.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Democracy+in+the+Arab+World%3A+Explaining+the+Deficit&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DUhJBhHhpcBUC%26pg%3DPA91&rft.isbn=9780415779999&rft.aulast=Makdisi&rft.aufirst=Samir&rft.au=Elbadawi%2C+Ibrahim&rft.pub=IDRC&rft.date=2011&rft.pages=91">  </li> <li id="cite_note-jejok-103"><a href="#cite_ref-jejok_103-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MADDY-WEITZMAN, Bruce. Middle Eastern Studies. [s.l.]: Taylor & Francis, 3 January 1990. <a href="/wiki/JSTOR" title="JSTOR">JSTOR</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/4283349">4283349</a>. Kapitola Jordan and Iraq: Efforts at Intra-Hashimite Unity, s. 65–75.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Middle+Eastern+Studies&rft.aulast=Maddy-Weitzman&rft.aufirst=Bruce&rft.atitle=Jordan+and+Iraq%3A+Efforts+at+Intra-Hashimite+Unity&rft.pub=Taylor+%26+Francis&rft.pages=65%E2%80%9375">  </li> <li id="cite_note-jowars2-104"><a href="#cite_ref-jowars2_104-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SWEET, Kathleen. Aviation and Airport Security: Terrorism and Safety Concerns, Second Edition. [s.l.]: CRC Press, 23 December 2008. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20161128095216/https://books.google.com/books?id=-bXMBQAAQBAJ">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=-bXMBQAAQBAJ">originálu</a> dne 28 November 2016. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9781439894736" title="Speciální:Zdroje knih/9781439894736">9781439894736</a>. S. 79.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Aviation+and+Airport+Security%3A+Terrorism+and+Safety+Concerns%2C+Second+Edition&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3D-bXMBQAAQBAJ&rft.isbn=9781439894736&rft.aulast=Sweet&rft.aufirst=Kathleen&rft.pub=CRC+Press&rft.pages=79">  </li> <li id="cite_note-Muzaffar_Husain_Syed,_Syed_Saud_Akhtar,_B_D_Usmani2-105">↑ <a href="#cite_ref-Muzaffar_Husain_Syed,_Syed_Saud_Akhtar,_B_D_Usmani2_105-0">a</a> <a href="#cite_ref-Muzaffar_Husain_Syed,_Syed_Saud_Akhtar,_B_D_Usmani2_105-1">b</a> <a href="#cite_ref-Muzaffar_Husain_Syed,_Syed_Saud_Akhtar,_B_D_Usmani2_105-2">c</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SYED, Muzaffar Husain; AKHTAR, Syed Saud; USMANI, B D. Concise History of Islam. [s.l.]: Vij Books India, 24 September 2011. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160617211200/https://books.google.com/books?id=eACqCQAAQBAJ">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=eACqCQAAQBAJ">originálu</a> dne 17 June 2016. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9789382573470" title="Speciální:Zdroje knih/9789382573470">9789382573470</a>. S. 378.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Concise+History+of+Islam&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DeACqCQAAQBAJ&rft.isbn=9789382573470&rft.aulast=Syed&rft.aufirst=Muzaffar+Husain&rft.au=Akhtar%2C+Syed+Saud&rft.au=Usmani%2C+B+D&rft.pub=Vij+Books+India&rft.pages=378">  </li> <li id="cite_note-106"><a href="#cite_ref-106">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> His majesty King Abdullah II ibn Al-Hussein [online]. [cit. 2016-06-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160603162828/http://kingabdullah.jo/index.php/en_US/pages/view/id/148.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.kingabdullah.jo/index.php/en_US/pages/view/id/148.html">originálu</a> dne 3 June 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=His+majesty+King+Abdullah+II+ibn+Al-Hussein&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.kingabdullah.jo%2Findex.php%2Fen_US%2Fpages%2Fview%2Fid%2F148.html">  </li> <li id="cite_note-IMFjohk-107"><a href="#cite_ref-IMFjohk_107-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Jordan—Concluding Statement for the 2006 Article IV Consultation and Fourth Post-Program Monitoring Discussions. Imf. International Monetary Fund, 28 November 2006. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20130408031341/http://www.imf.org/external/np/ms/2006/112806.htm">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.imf.org/external/np/ms/2006/112806.htm">originálu</a> dne 8 April 2013. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Imf&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.imf.org%2Fexternal%2Fnp%2Fms%2F2006%2F112806.htm&rft.atitle=Jordan%E2%80%94Concluding+Statement+for+the+2006+Article+IV+Consultation+and+Fourth+Post-Program+Monitoring+Discussions&rft.date=28+November+2006&rft.pub=International+Monetary+Fund">  </li> <li id="cite_note-instability1-108">↑ <a href="#cite_ref-instability1_108-0">a</a> <a href="#cite_ref-instability1_108-1">b</a> <a href="#cite_ref-instability1_108-2">c</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SOWELL, Kirk. Jordan is Sliding Toward Insolvency [online]. Carnegie Endowment for International Peace, 18 March 2016 [cit. 2016-03-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160321092157/http://carnegieendowment.org/sada/?fa=63061">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://carnegieendowment.org/sada/?fa=63061">originálu</a> dne 21 March 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Jordan+is+Sliding+Toward+Insolvency&rft_id=http%3A%2F%2Fcarnegieendowment.org%2Fsada%2F%3Ffa%3D63061&rft.aulast=Sowell&rft.aufirst=Kirk&rft.pub=Carnegie+Endowment+for+International+Peace">  </li> <li id="cite_note-acbsya-109"><a href="#cite_ref-acbsya_109-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">CORDESMAN, Anthony. Arab-Israeli Military Forces in an Era of Asymmetric Wars. [s.l.]: Greenwood Publishing Group, 1 January 2006. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20161128095212/https://books.google.com/books?id=3eZK7cm6pjoC&pg=PA228">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=3eZK7cm6pjoC&pg=PA228">originálu</a> dne 28 November 2016. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9780275991869" title="Speciální:Zdroje knih/9780275991869">9780275991869</a>. S. 228.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Arab-Israeli+Military+Forces+in+an+Era+of+Asymmetric+Wars&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3D3eZK7cm6pjoC%26pg%3DPA228&rft.isbn=9780275991869&rft.aulast=Cordesman&rft.aufirst=Anthony&rft.pub=Greenwood+Publishing+Group&rft.pages=228">  </li> <li id="cite_note-ahbbnyt-110"><a href="#cite_ref-ahbbnyt_110-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">FATTAH, Hassan; SLACKMANNOV, Michael. 3 Hotels Bombed in Jordan; At Least 57 Die [online]. 10 November 2005 [cit. 2017-02-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160819230258/http://www.nytimes.com/2005/11/10/world/middleeast/3-hotels-bombed-in-jordan-at-least-57-die.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nytimes.com/2005/11/10/world/middleeast/3-hotels-bombed-in-jordan-at-least-57-die.html">originálu</a> dne 19 August 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=3+Hotels+Bombed+in+Jordan%3B+At+Least+57+Die&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nytimes.com%2F2005%2F11%2F10%2Fworld%2Fmiddleeast%2F3-hotels-bombed-in-jordan-at-least-57-die.html&rft.aulast=Fattah&rft.aufirst=Hassan&rft.au=Slackmannov%2C+Michael">  </li> <li id="cite_note-jkfchh-111"><a href="#cite_ref-jkfchh_111-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Jordan's king fires Cabinet amid protests. USA Today. 2 February 2011. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160314070559/http://usatoday30.usatoday.com/news/world/2011-02-02-jordan-cabinet_N.htm">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://usatoday30.usatoday.com/news/world/2011-02-02-jordan-cabinet_N.htm">originálu</a> dne 14 March 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=USA+Today&rft_id=http%3A%2F%2Fusatoday30.usatoday.com%2Fnews%2Fworld%2F2011-02-02-jordan-cabinet_N.htm&rft.atitle=Jordan%27s+king+fires+Cabinet+amid+protests&rft.date=2+February+2011">  </li> <li id="cite_note-hhjdrp-112"><a href="#cite_ref-hhjdrp_112-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> New elections bill sheds one-vote system [online]. 31 August 2015 [cit. 2016-07-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160423030020/http://www.jordantimes.com/news/local/new-elections-bill-sheds-one-vote-system">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.jordantimes.com/news/local/new-elections-bill-sheds-one-vote-system">originálu</a> dne 23 April 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=New+elections+bill+sheds+one-vote+system&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.jordantimes.com%2Fnews%2Flocal%2Fnew-elections-bill-sheds-one-vote-system">  </li> <li id="cite_note-FOTW-113"><a href="#cite_ref-FOTW_113-0">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.crwflags.com/fotw/flags/jo.html">Jordánská vlajka</a> na <a href="/wiki/Flags_of_the_World" title="Flags of the World">Flags of the World</a> </li> <li id="cite_note-114"><a href="#cite_ref-114">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.kinghussein.gov.jo/coat_arms.html">The Coat of Arms from King Hussein's website</a> </li> <li id="cite_note-mattel-115">↑ <a href="#cite_ref-mattel_115-0">a</a> <a href="#cite_ref-mattel_115-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">TELLER, Matthew. Jordan. [s.l.]: Rough Guides, 2002. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160530225119/https://books.google.com/books?id=tI9L9gepYAUC">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=tI9L9gepYAUC">originálu</a> dne 30 May 2016. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9781858287409" title="Speciální:Zdroje knih/9781858287409">9781858287409</a>. S. 173, 408.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Jordan&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DtI9L9gepYAUC&rft.isbn=9781858287409&rft.aulast=Teller&rft.aufirst=Matthew&rft.pub=Rough+Guides&rft.date=2002&rft.pages=173%2C+408">  </li> <li id="cite_note-geo-116">↑ <a href="#cite_ref-geo_116-0">a</a> <a href="#cite_ref-geo_116-1">b</a> <a href="#cite_ref-geo_116-2">c</a> <a href="#cite_ref-geo_116-3">d</a> <a href="#cite_ref-geo_116-4">e</a> <a href="#cite_ref-geo_116-5">f</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MCCOY, John. Geo-data: The World Geographical Encyclopedia. [s.l.]: Gale Research Company, 2003. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20161128060211/https://books.google.com/books/about/Geo_data.html?id=tVIRAQAAMAAJ">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=tVIRAQAAMAAJ">originálu</a> dne 28 November 2016. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9780787655815" title="Speciální:Zdroje knih/9780787655815">9780787655815</a>. S. 281–283.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Geo-data%3A+The+World+Geographical+Encyclopedia&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DtVIRAQAAMAAJ&rft.isbn=9780787655815&rft.aulast=McCoy&rft.aufirst=John&rft.pub=Gale+Research+Company&rft.date=2003&rft.pages=281%E2%80%93283">  </li> <li id="cite_note-gbdss-117">↑ <a href="#cite_ref-gbdss_117-0">a</a> <a href="#cite_ref-gbdss_117-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">HADDADIN, Munther J. Diplomacy on Springer Science & Business Media. [s.l.]: Springer Science & Business Media, 2002. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20161128093649/https://books.google.com/books?id=-Hw_XY6VPm0C&pg=PA1">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=-Hw_XY6VPm0C&pg=PA1">originálu</a> dne 28 November 2016. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9780792375272" title="Speciální:Zdroje knih/9780792375272">9780792375272</a>. S. 1.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Diplomacy+on+Springer+Science+%26+Business+Media&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3D-Hw_XY6VPm0C%26pg%3DPA1&rft.isbn=9780792375272&rft.aulast=Haddadin&rft.aufirst=Munther+J.&rft.pub=Springer+Science+%26+Business+Media&rft.date=2002&rft.pages=1">  </li> <li id="cite_note-Jogeo-118">↑ <a href="#cite_ref-Jogeo_118-0">a</a> <a href="#cite_ref-Jogeo_118-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MCCOLL, R. W. Encyclopedia of World Geography. [s.l.]: Infobase Publishing, 14 May 2014. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20161128074233/https://books.google.com/books?id=DJgnebGbAB8C&pg=PA498">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=DJgnebGbAB8C&pg=PA498">originálu</a> dne 28 November 2016. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9780816072293" title="Speciální:Zdroje knih/9780816072293">9780816072293</a>. S. 498.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Encyclopedia+of+World+Geography&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DDJgnebGbAB8C%26pg%3DPA498&rft.isbn=9780816072293&rft.aulast=McColl&rft.aufirst=R.+W.&rft.pub=Infobase+Publishing&rft.pages=498">  </li> <li id="cite_note-jordan-chm-119"><a href="#cite_ref-jordan-chm_119-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The Main Jordanian Ecosystems [online]. Jordanian Ministry of Environment [cit. 2016-03-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160312063256/http://www.jeis.gov.jo/chm/menu_11.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.jeis.gov.jo/chm/menu_11.html">originálu</a> dne 12 March 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+Main+Jordanian+Ecosystems&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.jeis.gov.jo%2Fchm%2Fmenu_11.html&rft.pub=Jordanian+Ministry+of+Environment">  </li> <li id="cite_note-tgjobd-120">↑ <a href="#cite_ref-tgjobd_120-0">a</a> <a href="#cite_ref-tgjobd_120-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BOWES, Gemma. Jordan's green crusade [online]. 4 September 2010 [cit. 2016-04-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160412113834/http://www.theguardian.com/travel/2010/sep/04/jordan-nature-parks-eco-tourism">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.theguardian.com/travel/2010/sep/04/jordan-nature-parks-eco-tourism">originálu</a> dne 12 April 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Jordan%27s+green+crusade&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.theguardian.com%2Ftravel%2F2010%2Fsep%2F04%2Fjordan-nature-parks-eco-tourism&rft.aulast=Bowes&rft.aufirst=Gemma">  </li> <li id="cite_note-majocw-121">↑ <a href="#cite_ref-majocw_121-0">a</a> <a href="#cite_ref-majocw_121-1">b</a> <a href="#cite_ref-majocw_121-2">c</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BLACK, Emily; MITHEN, Steven. Water, Life and Civilisation: Climate, Environment and Society in the Jordan Valley. [s.l.]: Cambridge University Press, 21 April 2011. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20161128080255/https://books.google.com/books?id=LbdAnZft2F4C&pg=PA404">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=LbdAnZft2F4C&pg=PA404">originálu</a> dne 28 November 2016. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9781139496674" title="Speciální:Zdroje knih/9781139496674">9781139496674</a>. S. 404.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Water%2C+Life+and+Civilisation%3A+Climate%2C+Environment+and+Society+in+the+Jordan+Valley&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DLbdAnZft2F4C%26pg%3DPA404&rft.isbn=9781139496674&rft.aulast=Black&rft.aufirst=Emily&rft.au=Mithen%2C+Steven&rft.pub=Cambridge+University+Press&rft.pages=404">  </li> <li id="cite_note-obgjo-122">↑ <a href="#cite_ref-obgjo_122-0">a</a> <a href="#cite_ref-obgjo_122-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The Report: Jordan 2011. [s.l.]: Oxford, 2011. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20171018104458/https://books.google.com/books?id=lmPVOL9_r7MC&pg=PA11">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=lmPVOL9_r7MC&pg=PA11">originálu</a> dne 18 October 2017. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9781907065439" title="Speciální:Zdroje knih/9781907065439">9781907065439</a>. S. 11.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Report%3A+Jordan+2011&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DlmPVOL9_r7MC%26pg%3DPA11&rft.isbn=9781907065439&rft.pub=Oxford&rft.date=2011&rft.pages=11">  </li> <li id="cite_note-123"><a href="#cite_ref-123">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">CORDOVA, Carlos E. Millennial Landscape Change in Jordan: Geoarchaeology and Cultural Ecology. [s.l.]: University of Arizona Press, 2007. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20161128061113/https://books.google.com/books?id=1eWaveyEIlcC&pg=PA47">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=1eWaveyEIlcC&pg=PA47">originálu</a> dne 28 November 2016. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-8165-2554-6" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-8165-2554-6">978-0-8165-2554-6</a>. S. 47–55.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Millennial+Landscape+Change+in+Jordan%3A+Geoarchaeology+and+Cultural+Ecology&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3D1eWaveyEIlcC%26pg%3DPA47&rft.isbn=978-0-8165-2554-6&rft.aulast=Cordova&rft.aufirst=Carlos+E.&rft.pub=University+of+Arizona+Press&rft.date=2007&rft.pages=47%E2%80%9355">  </li> <li id="cite_note-124"><a href="#cite_ref-124">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MALLON, David P.; KINGSWOOD, Steven Charles. Antelopes: North Africa, the Middle East, and Asia. [s.l.]: IUCN, 2001. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20161128091212/https://books.google.com/books?id=uFo03Nd2oj8C&pg=PA103">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=uFo03Nd2oj8C&pg=PA103">originálu</a> dne 28 November 2016. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-2-8317-0594-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-2-8317-0594-1">978-2-8317-0594-1</a>. S. 103–104.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Antelopes%3A+North+Africa%2C+the+Middle+East%2C+and+Asia&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DuFo03Nd2oj8C%26pg%3DPA103&rft.isbn=978-2-8317-0594-1&rft.aulast=Mallon&rft.aufirst=David+P.&rft.au=Kingswood%2C+Steven+Charles&rft.pub=IUCN&rft.date=2001&rft.pages=103%E2%80%93104">  </li> <li id="cite_note-125"><a href="#cite_ref-125">↑</a> <cite style="font-style:normal;">NAMROUQA, Hana. Green cover increases by 15,000 dunums in three years. The Jordan Times. 10 January 2016. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160111131522/http://www.jordantimes.com/news/local/green-cover-increases-15000-dunums-three-years#sthash.lGaoiX1k.aMrxTrjE.dpuf">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.jordantimes.com/news/local/green-cover-increases-15000-dunums-three-years#sthash.lGaoiX1k.aMrxTrjE.dpuf">originálu</a> dne 11 January 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Jordan+Times&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.jordantimes.com%2Fnews%2Flocal%2Fgreen-cover-increases-15000-dunums-three-years%23sthash.lGaoiX1k.aMrxTrjE.dpuf&rft.atitle=Green+cover+increases+by+15%2C000+dunums+in+three+years&rft.date=10+January+2016&rft.aulast=Namrouqa&rft.aufirst=Hana">  </li> <li id="cite_note-126"><a href="#cite_ref-126">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">CORDOVA, Carlos E. Millennial Landscape Change in Jordan: Geoarchaeology and Cultural Ecology. [s.l.]: University of Arizona Press, 2007. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20161128061113/https://books.google.com/books?id=1eWaveyEIlcC&pg=PA47">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=1eWaveyEIlcC&pg=PA47">originálu</a> dne 28 November 2016. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-8165-2554-6" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-8165-2554-6">978-0-8165-2554-6</a>. S. 47–55.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Millennial+Landscape+Change+in+Jordan%3A+Geoarchaeology+and+Cultural+Ecology&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3D1eWaveyEIlcC%26pg%3DPA47&rft.isbn=978-0-8165-2554-6&rft.aulast=Cordova&rft.aufirst=Carlos+E.&rft.pub=University+of+Arizona+Press&rft.date=2007&rft.pages=47%E2%80%9355">  </li> <li id="cite_note-Jordan-127"><a href="#cite_ref-Jordan_127-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Wildlife and vegetation [online]. [cit. 2015-12-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20181020095858/http://www.kinghussein.gov.jo/geo_env2.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.kinghussein.gov.jo/geo_env2.html">originálu</a> dne 20 October 2018. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Wildlife+and+vegetation&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.kinghussein.gov.jo%2Fgeo_env2.html">  </li> <li id="cite_note-128"><a href="#cite_ref-128">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Shaumari Wildlife Reserve [online]. Jordan Tourism Board. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160303223038/http://www.jtb.com.jo/brochures/eco_shumari.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.jtb.com.jo/brochures/eco_shumari.html">originálu</a> dne 3 March 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Shaumari+Wildlife+Reserve&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.jtb.com.jo%2Fbrochures%2Feco_shumari.html&rft.pub=Jordan+Tourism+Board">  </li> <li id="cite_note-129"><a href="#cite_ref-129">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MALLON, David P.; KINGSWOOD, Steven Charles. Antelopes: North Africa, the Middle East, and Asia. [s.l.]: IUCN, 2001. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20161128091212/https://books.google.com/books?id=uFo03Nd2oj8C&pg=PA103">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=uFo03Nd2oj8C&pg=PA103">originálu</a> dne 28 November 2016. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-2-8317-0594-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-2-8317-0594-1">978-2-8317-0594-1</a>. S. 103–104.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Antelopes%3A+North+Africa%2C+the+Middle+East%2C+and+Asia&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DuFo03Nd2oj8C%26pg%3DPA103&rft.isbn=978-2-8317-0594-1&rft.aulast=Mallon&rft.aufirst=David+P.&rft.au=Kingswood%2C+Steven+Charles&rft.pub=IUCN&rft.date=2001&rft.pages=103%E2%80%93104">  </li> <li id="cite_note-Qumsiyeh-130"><a href="#cite_ref-Qumsiyeh_130-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">QUMSIYEH, Mazin B. Mammals of the Holy Land. [s.l.]: Texas Tech University Press, 1996. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20171018104828/https://books.google.com/books?id=Amr2oLxnR10C&pg=PA332">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=Amr2oLxnR10C&pg=PA332">originálu</a> dne 18 October 2017. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-89672-364-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-89672-364-1">978-0-89672-364-1</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Mammals+of+the+Holy+Land&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DAmr2oLxnR10C%26pg%3DPA332&rft.isbn=978-0-89672-364-1&rft.aulast=Qumsiyeh&rft.aufirst=Mazin+B.&rft.pub=Texas+Tech+University+Press&rft.date=1996">  </li> <li id="cite_note-131"><a href="#cite_ref-131">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Mujib Biosphere Reserve [online]. Royal Society for the Conservation of Nature [cit. 2015-12-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20181020155345/http://www.rscn.org.jo/content/mujib-biosphere-reserve-1">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.rscn.org.jo/content/mujib-biosphere-reserve-1">originálu</a> dne 20 October 2018. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Mujib+Biosphere+Reserve&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.rscn.org.jo%2Fcontent%2Fmujib-biosphere-reserve-1&rft.pub=Royal+Society+for+the+Conservation+of+Nature">  </li> <li id="cite_note-DinersteinOlson2017-132"><a href="#cite_ref-DinersteinOlson2017_132-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;">DINERSTEIN, Eric; OLSON, David; JOSHI, Anup; VYNNE, Carly. An Ecoregion-Based Approach to Protecting Half the Terrestrial Realm. BioScience. 2017, roč. 67, čís. 6, s. 534–545. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0006-3568">0006-3568</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1093%2Fbiosci%2Fbix014">10.1093/biosci/bix014</a>. <a href="/wiki/PubMed" title="PubMed">PMID</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/28608869">28608869</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=BioScience&rft_id=info:doi/10.1093%2Fbiosci%2Fbix014&rft.atitle=An+Ecoregion-Based+Approach+to+Protecting+Half+the+Terrestrial+Realm&rft.date=2017&rft.volume=67&rft.issue=6&rft.pages=534%E2%80%93545&rft.issn=0006-3568&rft.aulast=Dinerstein&rft.aufirst=Eric&rft.au=Olson%2C+David&rft.au=Joshi%2C+Anup">  </li> <li id="cite_note-const-133">↑ <a href="#cite_ref-const_133-0">a</a> <a href="#cite_ref-const_133-1">b</a> <a href="#cite_ref-const_133-2">c</a> <a href="#cite_ref-const_133-3">d</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Constitutional history of Jordan [online]. 28 April 2016 [cit. 2017-10-05]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20171004170552/http://www.constitutionnet.org/country/constitutional-history-jordan">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.constitutionnet.org/country/constitutional-history-jordan">originálu</a> dne 4 October 2017. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Constitutional+history+of+Jordan&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.constitutionnet.org%2Fcountry%2Fconstitutional-history-jordan">  </li> <li id="cite_note-134"><a href="#cite_ref-134">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Jordan [online]. 1 January 2016 [cit. 2017-10-05]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20170221010223/https://freedomhouse.org/report/freedom-world/2016/jordan">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://freedomhouse.org/report/freedom-world/2016/jordan">originálu</a> dne 21 February 2017. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Jordan&rft_id=https%3A%2F%2Ffreedomhouse.org%2Freport%2Ffreedom-world%2F2016%2Fjordan">  </li> <li id="cite_note-jopseaf-135"><a href="#cite_ref-jopseaf_135-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> General Division of Powers [online]. Euro-Mediterranean Regional and Local Assembly [cit. 2016-03-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160324014342/https://portal.cor.europa.eu/arlem/jordan/general-division/Pages/default.aspx">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://portal.cor.europa.eu/arlem/jordan/general-division/Pages/default.aspx">originálu</a> dne 24 March 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=General+Division+of+Powers&rft_id=https%3A%2F%2Fportal.cor.europa.eu%2Farlem%2Fjordan%2Fgeneral-division%2FPages%2Fdefault.aspx&rft.pub=Euro-Mediterranean+Regional+and+Local+Assembly">  </li> <li id="cite_note-136"><a href="#cite_ref-136">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">OMARI, Raed. House passes elections bill with minor changes [online]. 23 February 2016 [cit. 2016-05-01]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160601033708/http://www.jordantimes.com/news/local/house-passes-elections-bill-minor-changes">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.jordantimes.com/news/local/house-passes-elections-bill-minor-changes">originálu</a> dne 1 June 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=House+passes+elections+bill+with+minor+changes&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.jordantimes.com%2Fnews%2Flocal%2Fhouse-passes-elections-bill-minor-changes&rft.aulast=Omari&rft.aufirst=Raed">  </li> <li id="cite_note-137"><a href="#cite_ref-137">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Elections in the Hashemite Kingdom of Jordan: 2024 Parliamentary Elections | IFES - The International Foundation for Electoral Systems. www.ifes.org [online]. 2024-09-04 [cit. 2024-11-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ifes.org/tools-resources/faqs/elections-hashemite-kingdom-jordan-2024-parliamentary-elections">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.ifes.org&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.ifes.org%2Ftools-resources%2Ffaqs%2Felections-hashemite-kingdom-jordan-2024-parliamentary-elections&rft.atitle=Elections+in+the+Hashemite+Kingdom+of+Jordan%3A+2024+Parliamentary+Elections+%7C+IFES+-+The+International+Foundation+for+Electoral+Systems&rft.date=2024-09-04">  </li> <li id="cite_note-138"><a href="#cite_ref-138">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">CUTHBERT, Olivia. Women gain ground in Jordan election despite yawning gender gap [online]. 23 September 2016 [cit. 2016-09-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160923182151/https://www.theguardian.com/global-development/2016/sep/23/jordan-election-women-gain-ground-gender-gap">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.theguardian.com/global-development/2016/sep/23/jordan-election-women-gain-ground-gender-gap">originálu</a> dne 23 September 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Women+gain+ground+in+Jordan+election+despite+yawning+gender+gap&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.theguardian.com%2Fglobal-development%2F2016%2Fsep%2F23%2Fjordan-election-women-gain-ground-gender-gap&rft.aulast=Cuthbert&rft.aufirst=Olivia">  </li> <li id="cite_note-women-jordan-139">↑ <a href="#cite_ref-women-jordan_139-0">a</a> <a href="#cite_ref-women-jordan_139-1">b</a> <a href="#cite_ref-women-jordan_139-2">c</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">HUSSEINI, Rana. Jordan [online]. Freedom House [cit. 2016-06-16]. S. 3. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160311112153/https://freedomhouse.org/sites/default/files/inline_images/Jordan.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.freedomhouse.org/sites/default/files/inline_images/Jordan.pdf">originálu</a> dne 11 March 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Jordan&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.freedomhouse.org%2Fsites%2Fdefault%2Ffiles%2Finline_images%2FJordan.pdf&rft.aulast=Husseini&rft.aufirst=Rana&rft.pub=Freedom+House&rft.pages=3">  </li> <li id="cite_note-140"><a href="#cite_ref-140">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Jordan's King Abdullah sets up constitutional court. The Daily Star. 7 October 2012. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20150925231331/http://www.dailystar.com.lb//News/Middle-East/2012/Oct-07/190450-jordans-king-abdullah-sets-up-constitutional-court.ashx">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.dailystar.com.lb/News/Middle-East/2012/Oct-07/190450-jordans-king-abdullah-sets-up-constitutional-court.ashx">originálu</a> dne 25 September 2015. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Daily+Star&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.dailystar.com.lb%2FNews%2FMiddle-East%2F2012%2FOct-07%2F190450-jordans-king-abdullah-sets-up-constitutional-court.ashx&rft.atitle=Jordan%27s+King+Abdullah+sets+up+constitutional+court&rft.date=7+October+2012">  </li> <li id="cite_note-141"><a href="#cite_ref-141">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Jordan – Legal Information – Judiciary [online]. Infoprod.co.il, 25 April 2010 [cit. 2015-07-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20150924034831/http://www.infoprod.co.il/country/jordan2a.htm">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.infoprod.co.il/country/jordan2a.htm">originálu</a> dne 24 September 2015. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Jordan+%E2%80%93+Legal+Information+%E2%80%93+Judiciary&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.infoprod.co.il%2Fcountry%2Fjordan2a.htm&rft.pub=Infoprod.co.il">  </li> <li id="cite_note-unesco1-142"><a href="#cite_ref-unesco1_142-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Women In Personal Status Laws: Iraq, Jordan, Lebanon, Palestine, Syria [online]. UNESCO, July 2005 [cit. 2016-06-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20171010052503/http://www.unesco.org/new/fileadmin/MULTIMEDIA/HQ/SHS/pdf/Women_in_Personal_Status_Laws.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.unesco.org/new/fileadmin/MULTIMEDIA/HQ/SHS/pdf/Women_in_Personal_Status_Laws.pdf">originálu</a> dne 10 October 2017. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Women+In+Personal+Status+Laws%3A+Iraq%2C+Jordan%2C+Lebanon%2C+Palestine%2C+Syria&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.unesco.org%2Fnew%2Ffileadmin%2FMULTIMEDIA%2FHQ%2FSHS%2Fpdf%2FWomen_in_Personal_Status_Laws.pdf&rft.pub=UNESCO">  </li> <li id="cite_note-143"><a href="#cite_ref-143">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Countries and Territories. Freedom House [online]. [cit. 2024-11-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://freedomhouse.org/countries/freedom-world/scores">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Freedom+House&rft_id=https%3A%2F%2Ffreedomhouse.org%2Fcountries%2Ffreedom-world%2Fscores&rft.atitle=Countries+and+Territories">  </li> <li id="cite_note-144"><a href="#cite_ref-144">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> www.cato.org [online]. [cit. 2024-11-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.cato.org/human-freedom-index/2023">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.cato.org&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cato.org%2Fhuman-freedom-index%2F2023">  </li> <li id="cite_note-145"><a href="#cite_ref-145">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> 2023 Corruption Perceptions Index - Explore Jordan’s results. Transparency.org [online]. 2024-01-30 [cit. 2024-11-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.transparency.org/en/cpi/2023/index/jor">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Transparency.org&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.transparency.org%2Fen%2Fcpi%2F2023%2Findex%2Fjor&rft.atitle=2023+Corruption+Perceptions+Index+-+Explore+Jordan%E2%80%99s+results&rft.date=2024-01-30">  </li> <li id="cite_note-146"><a href="#cite_ref-146">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Index | RSF. rsf.org [online]. Reporters Without Borders [cit. 2024-11-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://rsf.org/en/index?year=2024">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=rsf.org&rft_id=https%3A%2F%2Frsf.org%2Fen%2Findex%3Fyear%3D2024&rft.atitle=Index+%7C+RSF&rft.pub=Reporters+Without+Borders">  </li> <li id="cite_note-147"><a href="#cite_ref-147">↑</a> <cite style="font-style:normal;">MALKAWI, Khetam. Jordan drops seven places in press freedom index. The Jordan Times. 6 January 2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160312010819/http://www.jordantimes.com/news/local/jordan-drops-seven-places-press-freedom-index#sthash.pwss27C3.dpuf">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.jordantimes.com/news/local/jordan-drops-seven-places-press-freedom-index#sthash.pwss27C3.dpuf">originálu</a> dne 12 March 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Jordan+Times&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.jordantimes.com%2Fnews%2Flocal%2Fjordan-drops-seven-places-press-freedom-index%23sthash.pwss27C3.dpuf&rft.atitle=Jordan+drops+seven+places+in+press+freedom+index&rft.date=6+January+2015&rft.aulast=Malkawi&rft.aufirst=Khetam">  </li> <li id="cite_note-148"><a href="#cite_ref-148">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Jordan media profile [online]. BBC, 4 June 2013 [cit. 2016-06-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160607095020/http://www.bbc.com/news/world-middle-east-14636310">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.bbc.com/news/world-middle-east-14636310">originálu</a> dne 7 June 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Jordan+media+profile&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.bbc.com%2Fnews%2Fworld-middle-east-14636310&rft.pub=BBC">  </li> <li id="cite_note-149"><a href="#cite_ref-149">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Statistics: 91 per cent of Jordanians use Internet. Jordan Times [online]. 2024-03-12 [cit. 2024-11-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://jordantimes.com/news/local/statistics-91-cent-jordanians-use-internet">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Jordan+Times&rft_id=https%3A%2F%2Fjordantimes.com%2Fnews%2Flocal%2Fstatistics-91-cent-jordanians-use-internet&rft.atitle=Statistics%3A+91+per+cent+of+Jordanians+use+Internet&rft.date=2024-03-12">  </li> <li id="cite_note-Muni-150"><a href="#cite_ref-Muni_150-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Annex B: Analysis of the municipal sector [online]. Ministry of Antiquities and Tourism, Hashemite Kingdom of Jordan, 24 May 2005. S. 4. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160419052114/http://mota.gov.jo/Documents/Municipal_sector.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.mota.gov.jo/Documents/Municipal_sector.pdf">originálu</a> dne 19 April 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Annex+B%3A+Analysis+of+the+municipal+sector&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.mota.gov.jo%2FDocuments%2FMunicipal_sector.pdf&rft.pub=Ministry+of+Antiquities+and+Tourism%2C+Hashemite+Kingdom+of+Jordan&rft.pages=4">  </li> <li id="cite_note-151"><a href="#cite_ref-151">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Statistical YearBook Of Jordan2023 [online]. Department Of Statistics, 2024-01 [cit. 2024-11-14]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dosweb.dos.gov.jo/DataBank/Population/Population_Estimares/PopulationEstimates.pdf">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Statistical+YearBook+Of+Jordan2023&rft_id=https%3A%2F%2Fdosweb.dos.gov.jo%2FDataBank%2FPopulation%2FPopulation_Estimares%2FPopulationEstimates.pdf&rft.pub=Department+Of+Statistics">  </li> <li id="cite_note-152"><a href="#cite_ref-152">↑</a> <cite style="font-style:normal;">SWAIDAN, Ziad; NICA, Mihai. The 1991 Gulf War and Jordan's Economy. www.rubincenter.org. Rubin Center Research in International Affairs, 7 June 2002. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160402024624/http://www.rubincenter.org/2002/06/swaidan-and-nica-2002-06-07/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.rubincenter.org/2002/06/swaidan-and-nica-2002-06-07/">originálu</a> dne 2 April 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=www.rubincenter.org&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.rubincenter.org%2F2002%2F06%2Fswaidan-and-nica-2002-06-07%2F&rft.atitle=The+1991+Gulf+War+and+Jordan%27s+Economy&rft.date=7+June+2002&rft.aulast=Swaidan&rft.aufirst=Ziad&rft.au=Nica%2C+Mihai&rft.pub=Rubin+Center+Research+in+International+Affairs">  </li> <li id="cite_note-153"><a href="#cite_ref-153">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Peace first, normalcy with Israel later: Egypt. Al Arabiya News. 17 August 2009. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160603125441/http://www.alarabiya.net/articles/2009/08/17/82112.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.alarabiya.net/articles/2009/08/17/82112.html">originálu</a> dne 3 June 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Al+Arabiya+News&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.alarabiya.net%2Farticles%2F2009%2F08%2F17%2F82112.html&rft.atitle=Peace+first%2C+normalcy+with+Israel+later%3A+Egypt&rft.date=17+August+2009">  </li> <li id="cite_note-154"><a href="#cite_ref-154">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">AZOULAY, Yuval. Israel disavows MK's proposal to turn West Bank over to Jordan [online]. 26 May 2009 [cit. 2016-03-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20100406163238/http://www.haaretz.com/hasen/spages/1088343.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.haaretz.com/hasen/spages/1088343.html">originálu</a> dne 6 April 2010. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Israel+disavows+MK%27s+proposal+to+turn+West+Bank+over+to+Jordan&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.haaretz.com%2Fhasen%2Fspages%2F1088343.html&rft.aulast=Azoulay&rft.aufirst=Yuval">  </li> <li id="cite_note-155"><a href="#cite_ref-155">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">STRICKLAND, Patrick. Israel and Jordan agree on Al-Aqsa Mosque surveillance [online]. 25 October 2015 [cit. 2016-03-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160310081913/http://www.aljazeera.com/news/2015/10/israel-jordan-agree-al-aqsa-mosque-surveillance-151025013415209.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.aljazeera.com/news/2015/10/israel-jordan-agree-al-aqsa-mosque-surveillance-151025013415209.html">originálu</a> dne 10 March 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Israel+and+Jordan+agree+on+Al-Aqsa+Mosque+surveillance&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.aljazeera.com%2Fnews%2F2015%2F10%2Fisrael-jordan-agree-al-aqsa-mosque-surveillance-151025013415209.html&rft.aulast=Strickland&rft.aufirst=Patrick">  </li> <li id="cite_note-ALO-156"><a href="#cite_ref-ALO_156-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Jordan signs new charter of OIC [online]. IINA, 12 April 2016 [cit. 2016-06-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160701182330/http://iinanews.org/page/public/news_details.aspx?id=152675">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://iinanews.org/page/public/news_details.aspx?id=152675#">originálu</a> dne 1 July 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Jordan+signs+new+charter+of+OIC&rft_id=http%3A%2F%2Fiinanews.org%2Fpage%2Fpublic%2Fnews_details.aspx%3Fid%3D152675%23&rft.pub=IINA">  </li> <li id="cite_note-157"><a href="#cite_ref-157">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KAYAOGLU, Turan. The Organization of Islamic Cooperation: Politics, Problems, and Potential. [s.l.]: Routledge, 22 May 2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20161128093654/https://books.google.com/books?id=NVKsCQAAQBAJ&pg=PA65">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=NVKsCQAAQBAJ&pg=PA65">originálu</a> dne 28 November 2016. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9781317615231" title="Speciální:Zdroje knih/9781317615231">9781317615231</a>. S. 65.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Organization+of+Islamic+Cooperation%3A+Politics%2C+Problems%2C+and+Potential&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DNVKsCQAAQBAJ%26pg%3DPA65&rft.isbn=9781317615231&rft.aulast=Kayaoglu&rft.aufirst=Turan&rft.pub=Routledge&rft.pages=65">  </li> <li id="cite_note-EU-158"><a href="#cite_ref-EU_158-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Jordan obtains 'advanced status' with EU [online]. 27 October 2010 [cit. 2016-06-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20110220083621/http://www.jordantimes.com/?news=31315">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.jordantimes.com/?news=31315">originálu</a> dne 20 February 2011. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Jordan+obtains+%27advanced+status%27+with+EU&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.jordantimes.com%2F%3Fnews%3D31315">  </li> <li id="cite_note-159"><a href="#cite_ref-159">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> GCC agrees five-year aid plan for Morocco and Jordan. The National. 13 September 2016. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160510210855/http://www.thenational.ae/news/world/middle-east/gcc-agrees-five-year-aid-plan-for-morocco-and-jordan">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.thenational.ae/news/world/middle-east/gcc-agrees-five-year-aid-plan-for-morocco-and-jordan">originálu</a> dne 10 May 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+National&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.thenational.ae%2Fnews%2Fworld%2Fmiddle-east%2Fgcc-agrees-five-year-aid-plan-for-morocco-and-jordan&rft.atitle=GCC+agrees+five-year+aid+plan+for+Morocco+and+Jordan&rft.date=13+September+2016">  </li> <li id="cite_note-encmew-160">↑ <a href="#cite_ref-encmew_160-0">a</a> <a href="#cite_ref-encmew_160-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">TUCKER, Spencer. The Encyclopedia of Middle East Wars: The United States in the Persian Gulf. [s.l.]: ABC-CLIO, 10 August 2010. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20171018103019/https://books.google.com/books?id=U05OvsOPeKMC&pg=PA662">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=U05OvsOPeKMC&pg=PA662">originálu</a> dne 18 October 2017. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9781851099481" title="Speciální:Zdroje knih/9781851099481">9781851099481</a>. S. 662.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Encyclopedia+of+Middle+East+Wars%3A+The+United+States+in+the+Persian+Gulf&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DU05OvsOPeKMC%26pg%3DPA662&rft.isbn=9781851099481&rft.aulast=Tucker&rft.aufirst=Spencer&rft.pub=ABC-CLIO&rft.pages=662">  </li> <li id="cite_note-161"><a href="#cite_ref-161">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Jordan trained 2,500 Afghan special forces: minister. Ammonnews. 13 May 2010. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160324230554/http://en.ammonnews.net/article.aspx?articleNO=7869">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://en.ammonnews.net/article.aspx?articleNO=7869">originálu</a> dne 24 March 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Ammonnews&rft_id=http%3A%2F%2Fen.ammonnews.net%2Farticle.aspx%3FarticleNO%3D7869&rft.atitle=Jordan+trained+2%2C500+Afghan+special+forces%3A+minister&rft.date=13+May+2010">  </li> <li id="cite_note-162"><a href="#cite_ref-162">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Jordan Trains GCC States [online]. 19 August 2009 [cit. 2016-06-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160609184943/http://www.menewsline.com/article-4380-Jordan-Trains-GCC-States.aspx">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.menewsline.com/article-4380-Jordan-Trains-GCC-States.aspx">originálu</a> dne 9 June 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Jordan+Trains+GCC+States&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.menewsline.com%2Farticle-4380-Jordan-Trains-GCC-States.aspx">  </li> <li id="cite_note-163"><a href="#cite_ref-163">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Bakhit highlighted that Jordan ranks third internationally in taking part in UN peacekeeping missions. [online]. Zawya [cit. 2016-06-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20120119005828/http://www.zawya.com/story.cfm/sidZAWYA20110426042611/Jordan_working_to_achieve_comprehensive_reform_in_all_fields">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.zawya.com/story.cfm/sidZAWYA20110426042611/Jordan_working_to_achieve_comprehensive_reform_in_all_fields">originálu</a> dne 19 January 2012. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Bakhit+highlighted+that+Jordan+ranks+third+internationally+in+taking+part+in+UN+peacekeeping+missions.&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.zawya.com%2Fstory.cfm%2FsidZAWYA20110426042611%2FJordan_working_to_achieve_comprehensive_reform_in_all_fields&rft.pub=Zawya">  </li> <li id="cite_note-164"><a href="#cite_ref-164">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Monthly Summary of Contributors to UN Peacekeeping Operations [online]. United Nations [cit. 2016-06-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160729221040/http://www.un.org/en/peacekeeping/contributors/2013/dec13_1.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.un.org/en/peacekeeping/contributors/2013/dec13_1.pdf">originálu</a> dne 29 July 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Monthly+Summary+of+Contributors+to+UN+Peacekeeping+Operations&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.un.org%2Fen%2Fpeacekeeping%2Fcontributors%2F2013%2Fdec13_1.pdf&rft.pub=United+Nations">  </li> <li id="cite_note-165"><a href="#cite_ref-165">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Egypt honours Jordanian field hospital team. The Jordan Times. 13 May 2014. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160808103828/http://www.jordantimes.com/news/local/egypt-honours-jordanian-field-hospital-team">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.jordantimes.com/news/local/egypt-honours-jordanian-field-hospital-team">originálu</a> dne 8 August 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Jordan+Times&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.jordantimes.com%2Fnews%2Flocal%2Fegypt-honours-jordanian-field-hospital-team&rft.atitle=Egypt+honours+Jordanian+field+hospital+team&rft.date=13+May+2014">  </li> <li id="cite_note-166"><a href="#cite_ref-166">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Jordan confirms its planes joined strikes on IS in Syria [online]. 23 September 2014 [cit. 2016-03-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160317032644/http://www.jordantimes.com/news/local/jordan-confirms-its-planes-joined-strikes-syria">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.jordantimes.com/news/local/jordan-confirms-its-planes-joined-strikes-syria">originálu</a> dne 17 March 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Jordan+confirms+its+planes+joined+strikes+on+IS+in+Syria&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.jordantimes.com%2Fnews%2Flocal%2Fjordan-confirms-its-planes-joined-strikes-syria">  </li> <li id="cite_note-167"><a href="#cite_ref-167">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BOTELHO, Greg. Saudis lead air campaign against rebels in Yemen [online]. 27 March 2015 [cit. 2016-03-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20171116051636/http://edition.cnn.com/2015/03/26/middleeast/yemen-saudi-arabia-airstrikes/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://edition.cnn.com/2015/03/26/middleeast/yemen-saudi-arabia-airstrikes/">originálu</a> dne 16 November 2017. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Saudis+lead+air+campaign+against+rebels+in+Yemen&rft_id=http%3A%2F%2Fedition.cnn.com%2F2015%2F03%2F26%2Fmiddleeast%2Fyemen-saudi-arabia-airstrikes%2F&rft.aulast=Botelho&rft.aufirst=Greg">  </li> <li id="cite_note-PSD-168"><a href="#cite_ref-PSD_168-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> لمحة عن المركز [online]. Public Security Directorate, 3 January 2010 [cit. 2016-03-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20150811003945/http://psd.gov.jo/index.php/ar/2015-03-17-07-10-12">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.psd.gov.jo/index.php/ar/2015-03-17-07-10-12">originálu</a> dne 11 August 2015. (arabsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%D9%84%D9%85%D8%AD%D8%A9+%D8%B9%D9%86+%D8%A7%D9%84%D9%85%D8%B1%D9%83%D8%B2&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.psd.gov.jo%2Findex.php%2Far%2F2015-03-17-07-10-12&rft.pub=Public+Security+Directorate">  </li> <li id="cite_note-169"><a href="#cite_ref-169">↑</a> <cite style="font-style:normal;">FARAJ, Noora. Women police officers lead the way in Jordan. Al Arabiya News. 11 January 2012. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160118011504/http://www.alarabiya.net/articles/2012/01/11/187768.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.alarabiya.net/articles/2012/01/11/187768.html">originálu</a> dne 18 January 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Al+Arabiya+News&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.alarabiya.net%2Farticles%2F2012%2F01%2F11%2F187768.html&rft.atitle=Women+police+officers+lead+the+way+in+Jordan&rft.date=11+January+2012&rft.aulast=Faraj&rft.aufirst=Noora">  </li> <li id="cite_note-170"><a href="#cite_ref-170">↑</a> <cite style="font-style:normal;">JOHNDS. World Internal Security & Police Index WISPI. International Police Science Association [online]. [cit. 2024-11-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ipsa-police.org/world-police-index/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=International+Police+Science+Association&rft_id=https%3A%2F%2Fipsa-police.org%2Fworld-police-index%2F&rft.atitle=World+Internal+Security+%26+Police+Index+WISPI&rft.aulast=JohnDS">  </li> <li id="cite_note-data.worldbank.org-171"><a href="#cite_ref-data.worldbank.org_171-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Jordan | Data [online]. The World Bank [cit. 2023-08-31]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20230828103610/http://data.worldbank.org/country/jordan">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://data.worldbank.org/country/jordan">originálu</a> dne 28 August 2023. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Jordan+%7C+Data&rft_id=http%3A%2F%2Fdata.worldbank.org%2Fcountry%2Fjordan&rft.pub=The+World+Bank">  </li> <li id="cite_note-172"><a href="#cite_ref-172">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Poverty headcount ratio at national poverty lines (% of population) - Jordan | Data [online]. [cit. 2023-08-31]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20230519205619/https://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.NAHC?locations=JO">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.NAHC?locations=JO">originálu</a> dne 2023-05-19. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Poverty+headcount+ratio+at+national+poverty+lines+%28%25+of+population%29+-+Jordan+%7C+Data&rft_id=https%3A%2F%2Fdata.worldbank.org%2Findicator%2FSI.POV.NAHC%3Flocations%3DJO">  </li> <li id="cite_note-173"><a href="#cite_ref-173">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">OBEIDAT, Omar. Third of Jordan's population lives below poverty line at some point of one year — study [online]. 2 July 2014 [cit. 2017-01-01]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20170101231919/http://www.jordantimes.com/news/local/third-jordan%E2%80%99s-population-lives-below-poverty-line-some-point-one-year-%E2%80%94-study">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.jordantimes.com/news/local/third-jordan%E2%80%99s-population-lives-below-poverty-line-some-point-one-year-%E2%80%94-study">originálu</a> dne 1 January 2017. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Third+of+Jordan%27s+population+lives+below+poverty+line+at+some+point+of+one+year+%E2%80%94+study&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.jordantimes.com%2Fnews%2Flocal%2Fthird-jordan%25E2%2580%2599s-population-lives-below-poverty-line-some-point-one-year-%25E2%2580%2594-study&rft.aulast=Obeidat&rft.aufirst=Omar">  </li> <li id="cite_note-174"><a href="#cite_ref-174">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Report for Selected Countries and Subjects. IMF [online]. [cit. 2024-11-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.imf.org/en/Publications/WEO/weo-database/2024/October/weo-report?c=439,&s=NGDPD,&sy=2003&ey=2024&ssm=0&scsm=1&scc=0&ssd=1&ssc=0&sic=0&sort=country&ds=.&br=1">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=IMF&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.imf.org%2Fen%2FPublications%2FWEO%2Fweo-database%2F2024%2FOctober%2Fweo-report%3Fc%3D439%2C%26s%3DNGDPD%2C%26sy%3D2003%26ey%3D2024%26ssm%3D0%26scsm%3D1%26scc%3D0%26ssd%3D1%26ssc%3D0%26sic%3D0%26sort%3Dcountry%26ds%3D.%26br%3D1&rft.atitle=Report+for+Selected+Countries+and+Subjects">  </li> <li id="cite_note-175"><a href="#cite_ref-175">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Report for Selected Countries and Subjects. IMF [online]. [cit. 2024-11-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.imf.org/en/Publications/WEO/weo-database/2023/October/weo-report?c=439,&s=NGDPD,PPPGDP,NGDPDPC,PPPPC,&sy=2020&ey=2028&ssm=0&scsm=1&scc=0&ssd=1&ssc=0&sic=0&sort=country&ds=.&br=1">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=IMF&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.imf.org%2Fen%2FPublications%2FWEO%2Fweo-database%2F2023%2FOctober%2Fweo-report%3Fc%3D439%2C%26s%3DNGDPD%2CPPPGDP%2CNGDPDPC%2CPPPPC%2C%26sy%3D2020%26ey%3D2028%26ssm%3D0%26scsm%3D1%26scc%3D0%26ssd%3D1%26ssc%3D0%26sic%3D0%26sort%3Dcountry%26ds%3D.%26br%3D1&rft.atitle=Report+for+Selected+Countries+and+Subjects">  </li> <li id="cite_note-176"><a href="#cite_ref-176">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Jordan Economic Monitor, Summer 2024: Strength Amidst Strain: Jordan’s Economic Resilience. World Bank [online]. [cit. 2024-11-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.worldbank.org/en/country/jordan/publication/jordan-economic-monitor-summer-2024">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=World+Bank&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.worldbank.org%2Fen%2Fcountry%2Fjordan%2Fpublication%2Fjordan-economic-monitor-summer-2024&rft.atitle=Jordan+Economic+Monitor%2C+Summer+2024%3A+Strength+Amidst+Strain%3A+Jordan%E2%80%99s+Economic+Resilience">  </li> <li id="cite_note-177"><a href="#cite_ref-177">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> World Bank Open Data. World Bank Open Data [online]. [cit. 2024-11-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://data.worldbank.org/indicator/DT.ODA.ALLD.CD?end=2022&start=2012&year_high_desc=true">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=World+Bank+Open+Data&rft_id=https%3A%2F%2Fdata.worldbank.org%2Findicator%2FDT.ODA.ALLD.CD%3Fend%3D2022%26start%3D2012%26year_high_desc%3Dtrue&rft.atitle=World+Bank+Open+Data">  </li> <li id="cite_note-oecd-jord-178"><a href="#cite_ref-oecd-jord_178-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Jordan [online]. OECD, 2012 [cit. 2016-03-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.oecd.org/dac/aideffectiveness/Jordan%203.pdf">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Jordan&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.oecd.org%2Fdac%2Faideffectiveness%2FJordan%25203.pdf&rft.pub=OECD">  </li> <li id="cite_note-179"><a href="#cite_ref-179">↑</a> <cite style="font-style:normal;">KURZY.CZ. JOD, jordánský dinár - převod měn na CZK, českou korunu | Kurzy.cz. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2024-11-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.kurzy.cz/kurzy-men/prevodnik-men/JOD-CZK/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.kurzy.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.kurzy.cz%2Fkurzy-men%2Fprevodnik-men%2FJOD-CZK%2F&rft.atitle=JOD%2C+jord%C3%A1nsk%C3%BD+din%C3%A1r+-+p%C5%99evod+m%C4%9Bn+na+CZK%2C+%C4%8Deskou+korunu+%7C+Kurzy.cz&rft.aulast=Kurzy.cz">  </li> <li id="cite_note-180"><a href="#cite_ref-180">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Jordan obtains 'advanced status' with EU [online]. 27 October 2010 [cit. 2016-06-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20110220083621/http://www.jordantimes.com/?news=31315">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.jordantimes.com/?news=31315">originálu</a> dne 20 February 2011. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Jordan+obtains+%27advanced+status%27+with+EU&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.jordantimes.com%2F%3Fnews%3D31315">  </li> <li id="cite_note-congresser-181">↑ <a href="#cite_ref-congresser_181-0">a</a> <a href="#cite_ref-congresser_181-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SHARP, Jeremy M. Jordan: Background and US Relations [online]. Congressional Research Service, 3 October 2012 [cit. 2016-03-20]. S. 7–8. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160307235140/http://fpc.state.gov/documents/organization/199396.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://fpc.state.gov/documents/organization/199396.pdf">originálu</a> dne 7 March 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Jordan%3A+Background+and+US+Relations&rft_id=https%3A%2F%2Ffpc.state.gov%2Fdocuments%2Forganization%2F199396.pdf&rft.aulast=Sharp&rft.aufirst=Jeremy+M.&rft.pub=Congressional+Research+Service&rft.pages=7%E2%80%938">  </li> <li id="cite_note-ftharsh-182">↑ <a href="#cite_ref-ftharsh_182-0">a</a> <a href="#cite_ref-ftharsh_182-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Harsh blow to Jordanian economy [online]. 28 June 2011 [cit. 2016-03-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20131021024940/http://www.ft.com/cms/s/0/7c904b80-a1a8-11e0-b9f9-00144feabdc0.html#axzz2Ii3L4rS7">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ft.com/cms/s/0/7c904b80-a1a8-11e0-b9f9-00144feabdc0.html#axzz2Ii3L4rS7">originálu</a> dne 21 October 2013. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Harsh+blow+to+Jordanian+economy&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.ft.com%2Fcms%2Fs%2F0%2F7c904b80-a1a8-11e0-b9f9-00144feabdc0.html%23axzz2Ii3L4rS7">  </li> <li id="cite_note-183"><a href="#cite_ref-183">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> تفجير خط غاز للمرة الـ30 غرب العريش. Al Arabiya. 8 January 2016. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160307190117/http://www.alarabiya.net/ar/arab-and-world/egypt/2016/01/08/%D8%AA%D9%81%D8%AC%D9%8A%D8%B1-%D8%AE%D8%B7-%D8%BA%D8%A7%D8%B2-%D9%84%D9%84%D9%85%D8%B1%D8%A9-%D8%A7%D9%84%D9%8030-%D8%BA%D8%B1%D8%A8-%D8%A7%D9%84%D8%B9%D8%B1%D9%8A%D8%B4.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.alarabiya.net/ar/arab-and-world/egypt/2016/01/08/%D8%AA%D9%81%D8%AC%D9%8A%D8%B1-%D8%AE%D8%B7-%D8%BA%D8%A7%D8%B2-%D9%84%D9%84%D9%85%D8%B1%D8%A9-%D8%A7%D9%84%D9%8030-%D8%BA%D8%B1%D8%A8-%D8%A7%D9%84%D8%B9%D8%B1%D9%8A%D8%B4.html">originálu</a> dne 7 March 2016. (arabsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Al+Arabiya&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.alarabiya.net%2Far%2Farab-and-world%2Fegypt%2F2016%2F01%2F08%2F%25D8%25AA%25D9%2581%25D8%25AC%25D9%258A%25D8%25B1-%25D8%25AE%25D8%25B7-%25D8%25BA%25D8%25A7%25D8%25B2-%25D9%2584%25D9%2584%25D9%2585%25D8%25B1%25D8%25A9-%25D8%25A7%25D9%2584%25D9%258030-%25D8%25BA%25D8%25B1%25D8%25A8-%25D8%25A7%25D9%2584%25D8%25B9%25D8%25B1%25D9%258A%25D8%25B4.html&rft.atitle=%D8%AA%D9%81%D8%AC%D9%8A%D8%B1+%D8%AE%D8%B7+%D8%BA%D8%A7%D8%B2+%D9%84%D9%84%D9%85%D8%B1%D8%A9+%D8%A7%D9%84%D9%8030+%D8%BA%D8%B1%D8%A8+%D8%A7%D9%84%D8%B9%D8%B1%D9%8A%D8%B4&rft.date=8+January+2016">  </li> <li id="cite_note-oxbiz-184"><a href="#cite_ref-oxbiz_184-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Jordan: Year in Review 2012 [online]. Oxford Business Group, 20 December 2012 [cit. 2016-03-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20140905223641/http://www.oxfordbusinessgroup.com/economic_updates/jordan-year-review-2012">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.oxfordbusinessgroup.com/economic_updates/jordan-year-review-2012">originálu</a> dne 5 September 2014. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Jordan%3A+Year+in+Review+2012&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.oxfordbusinessgroup.com%2Feconomic_updates%2Fjordan-year-review-2012&rft.pub=Oxford+Business+Group">  </li> <li id="cite_note-185"><a href="#cite_ref-185">↑</a> <cite style="font-style:normal;">MALKAWI, Khetam. Syrian refugees cost Kingdom $2.5 billion a year — report. The Jordan Times. 6 February 2016. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160612040635/http://jordantimes.com/news/local/syrian-refugees-cost-kingdom-25-billion-year-%E2%80%94-report">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.jordantimes.com/news/local/syrian-refugees-cost-kingdom-25-billion-year-%E2%80%94-report">originálu</a> dne 12 June 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Jordan+Times&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.jordantimes.com%2Fnews%2Flocal%2Fsyrian-refugees-cost-kingdom-25-billion-year-%25E2%2580%2594-report&rft.atitle=Syrian+refugees+cost+Kingdom+%242.5+billion+a+year+%E2%80%94+report&rft.date=6+February+2016&rft.aulast=Malkawi&rft.aufirst=Khetam">  </li> <li id="cite_note-186"><a href="#cite_ref-186">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Gov't readying for refugee donor conference. The Jordan Times. 5 October 2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160106061021/http://www.jordantimes.com/news/local/gov%E2%80%99t-readying-refugee-donor-conference">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.jordantimes.com/news/local/gov%E2%80%99t-readying-refugee-donor-conference">originálu</a> dne 6 January 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Jordan+Times&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.jordantimes.com%2Fnews%2Flocal%2Fgov%25E2%2580%2599t-readying-refugee-donor-conference&rft.atitle=Gov%27t+readying+for+refugee+donor+conference&rft.date=5+October+2015">  </li> <li id="cite_note-187"><a href="#cite_ref-187">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Jordan External Debt, 2006 – 2024 | CEIC Data. www.ceicdata.com [online]. [cit. 2024-11-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ceicdata.com/en/indicator/jordan/external-debt">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.ceicdata.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.ceicdata.com%2Fen%2Findicator%2Fjordan%2Fexternal-debt&rft.atitle=Jordan+External+Debt%2C+2006+%E2%80%93+2024+%7C+CEIC+Data">  </li> <li id="cite_note-188"><a href="#cite_ref-188">↑</a> Al-Assaf, G. and Al-Malki, A., (2014), "Modelling the Macroeconomic Determinants of Workers' Remittances: The Case of Jordan", International Journal of Economics and Financial Issues, Vol. 4, issue 3, p. 514–526. </li> <li id="cite_note-189"><a href="#cite_ref-189">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Remittances. World Bank [online]. [cit. 2024-11-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.worldbank.org/en/topic/migration/brief/remittances-knomad">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=World+Bank&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.worldbank.org%2Fen%2Ftopic%2Fmigration%2Fbrief%2Fremittances-knomad&rft.atitle=Remittances">  </li> <li id="cite_note-www3.weforum.org-190"><a href="#cite_ref-www3.weforum.org_190-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The Global Competitiveness Report 2010–2011 [online]. World Economic Forum [cit. 2016-01-07]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20101206104835/http://www3.weforum.org//docs//WEF_GlobalCompetitivenessReport_2010-11.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www3.weforum.org/docs/WEF_GlobalCompetitivenessReport_2010-11.pdf">originálu</a> dne 6 December 2010. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+Global+Competitiveness+Report+2010%E2%80%932011&rft_id=http%3A%2F%2Fwww3.weforum.org%2Fdocs%2FWEF_GlobalCompetitivenessReport_2010-11.pdf&rft.pub=World+Economic+Forum">  </li> <li id="cite_note-191"><a href="#cite_ref-191">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Jordan Public Transport Diagnostic and Recommendation [online]. World Bank, 2022-02 [cit. 2024-11-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://documents1.worldbank.org/curated/en/099825106052213281/pdf/P17389502814af03b0a85e0a27bbbbaa260.pdf">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Jordan+Public+Transport+Diagnostic+and+Recommendation&rft_id=https%3A%2F%2Fdocuments1.worldbank.org%2Fcurated%2Fen%2F099825106052213281%2Fpdf%2FP17389502814af03b0a85e0a27bbbbaa260.pdf&rft.pub=World+Bank">  </li> <li id="cite_note-192"><a href="#cite_ref-192">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Moving forward: Well-developed road and air networks compensate for a weak rail system [online]. Oxford Business Group, 1 March 2012 [cit. 2016-03-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160313115524/http://www.oxfordbusinessgroup.com/overview/moving-forward-well-developed-road-and-air-networks-compensate-weak-rail-system">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.oxfordbusinessgroup.com/overview/moving-forward-well-developed-road-and-air-networks-compensate-weak-rail-system">originálu</a> dne 13 March 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Moving+forward%3A+Well-developed+road+and+air+networks+compensate+for+a+weak+rail+system&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.oxfordbusinessgroup.com%2Foverview%2Fmoving-forward-well-developed-road-and-air-networks-compensate-weak-rail-system&rft.pub=Oxford+Business+Group">  </li> <li id="cite_note-193"><a href="#cite_ref-193">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Queen Alia airport launches second phase of expansion project [online]. 20 January 2014 [cit. 2016-06-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160808224831/http://www.jordantimes.com/news/local/queen-alia-airport-launches-second-phase-expansion-project">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.jordantimes.com/news/local/queen-alia-airport-launches-second-phase-expansion-project">originálu</a> dne 8 August 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Queen+Alia+airport+launches+second+phase+of+expansion+project&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.jordantimes.com%2Fnews%2Flocal%2Fqueen-alia-airport-launches-second-phase-expansion-project">  </li> <li id="cite_note-194"><a href="#cite_ref-194">↑</a> <cite style="font-style:normal;">RELEASE, Press. Queen Alia International Airport recognized for customer experience excellence. www.zawya.com [online]. [cit. 2024-11-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.zawya.com/en/press-release/companies-news/queen-alia-international-airport-recognized-for-customer-experience-excellence-sde0fvd9">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.zawya.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.zawya.com%2Fen%2Fpress-release%2Fcompanies-news%2Fqueen-alia-international-airport-recognized-for-customer-experience-excellence-sde0fvd9&rft.atitle=Queen+Alia+International+Airport+recognized+for+customer+experience+excellence&rft.aulast=Release&rft.aufirst=Press">  </li> <li id="cite_note-195"><a href="#cite_ref-195">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Top 10 Middle East Ports [online]. 31 October 2006 [cit. 2015-12-31]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160118011505/http://www.arabiansupplychain.com/article-76-top-10-middle-east-ports/4/#.UNdNYLRVjR0">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.arabiansupplychain.com/article-76-top-10-middle-east-ports/4/#.UNdNYLRVjR0">originálu</a> dne 18 January 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Top+10+Middle+East+Ports&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.arabiansupplychain.com%2Farticle-76-top-10-middle-east-ports%2F4%2F%23.UNdNYLRVjR0">  </li> <li id="cite_note-196"><a href="#cite_ref-196">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> TOURISM QUARTERLY REVIEW Q2-2024. mota.gov.jo [online]. Ministry of Tourism and Antiquities (MoTA), 2024-11-11 [cit. 2024-11-14]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://mota.gov.jo/ebv4.0/root_storage/en/eb_list_page/quarterly_review_-_q2-2024_(en).pdf">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=mota.gov.jo&rft_id=https%3A%2F%2Fmota.gov.jo%2Febv4.0%2Froot_storage%2Fen%2Feb_list_page%2Fquarterly_review_-_q2-2024_%28en%29.pdf&rft.atitle=TOURISM+QUARTERLY+REVIEW+Q2-2024&rft.date=2024-11-11&rft.pub=Ministry+of+Tourism+and+Antiquities+%28MoTA%29">  </li> <li id="cite_note-Jordan_in_transition-197"><a href="#cite_ref-Jordan_in_transition_197-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">H. JOFFÉ, E. George. Jordan in Transition. [s.l.]: C. Hurst & Co. Publishers, 2002. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20161128060645/https://books.google.com/books?id=VRmR7vr9SboC&pg=PA212">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=VRmR7vr9SboC&pg=PA212">originálu</a> dne 28 November 2016. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9781850654889" title="Speciální:Zdroje knih/9781850654889">9781850654889</a>. S. 212, 308.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Jordan+in+Transition&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DVRmR7vr9SboC%26pg%3DPA212&rft.isbn=9781850654889&rft.aulast=H.+Joff%C3%A9&rft.aufirst=E.+George&rft.pub=C.+Hurst+%26+Co.+Publishers&rft.date=2002&rft.pages=212%2C+308">  </li> <li id="cite_note-Tourism_AJ-198">↑ <a href="#cite_ref-Tourism_AJ_198-0">a</a> <a href="#cite_ref-Tourism_AJ_198-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">PIZZI, Michael. Surrounded by fire, Jordan's tourists scared away. Al Jazeera. 11 June 2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160406123859/http://america.aljazeera.com/articles/2015/6/11/surrounded-by-fire-jordans-tourists-scared-away.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://america.aljazeera.com/articles/2015/6/11/surrounded-by-fire-jordans-tourists-scared-away.html">originálu</a> dne 6 April 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Al+Jazeera&rft_id=http%3A%2F%2Famerica.aljazeera.com%2Farticles%2F2015%2F6%2F11%2Fsurrounded-by-fire-jordans-tourists-scared-away.html&rft.atitle=Surrounded+by+fire%2C+Jordan%27s+tourists+scared+away&rft.date=11+June+2015&rft.aulast=Pizzi&rft.aufirst=Michael">  </li> <li id="cite_note-199"><a href="#cite_ref-199">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Jordan home to more than 100,000 archaeological, tourist sites. The Jordan Times. 4 March 2014. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160423044235/http://jordantimes.com/news/local/jordan-home-more-100000-archaeological-tourist-sites%E2%80%99">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.jordantimes.com/news/local/jordan-home-more-100000-archaeological-tourist-sites%E2%80%99">originálu</a> dne 23 April 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Jordan+Times&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.jordantimes.com%2Fnews%2Flocal%2Fjordan-home-more-100000-archaeological-tourist-sites%25E2%2580%2599&rft.atitle=Jordan+home+to+more+than+100%2C000+archaeological%2C+tourist+sites&rft.date=4+March+2014">  </li> <li id="cite_note-200"><a href="#cite_ref-200">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">STANELY, Paul. Jordan's Historical and Christian Sites Are Worth a Middle Eastern Journey [online]. 3 October 2013 [cit. 2016-04-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160424214335/http://www.christianpost.com/news/jordans-historical-and-christian-sites-are-worth-a-middle-eastern-journey-106409/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.christianpost.com/news/jordans-historical-and-christian-sites-are-worth-a-middle-eastern-journey-106409/">originálu</a> dne 24 April 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Jordan%27s+Historical+and+Christian+Sites+Are+Worth+a+Middle+Eastern+Journey&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.christianpost.com%2Fnews%2Fjordans-historical-and-christian-sites-are-worth-a-middle-eastern-journey-106409%2F&rft.aulast=Stanely&rft.aufirst=Paul">  </li> <li id="cite_note-201"><a href="#cite_ref-201">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> 'Over 30,000 people visited shrines of Prophet's companions in 2014'. The Jordan Times. 4 January 2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160424100225/http://www.jordantimes.com/news/local/over-30000-people-visited-shrines-prophet%E2%80%99s-companions-2014%E2%80%99#sthash.QOJpiypQ.dpuf">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.jordantimes.com/news/local/over-30000-people-visited-shrines-prophet%E2%80%99s-companions-2014%E2%80%99#sthash.QOJpiypQ.dpuf">originálu</a> dne 24 April 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Jordan+Times&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.jordantimes.com%2Fnews%2Flocal%2Fover-30000-people-visited-shrines-prophet%25E2%2580%2599s-companions-2014%25E2%2580%2599%23sthash.QOJpiypQ.dpuf&rft.atitle=%27Over+30%2C000+people+visited+shrines+of+Prophet%27s+companions+in+2014%27&rft.date=4+January+2015">  </li> <li id="cite_note-202"><a href="#cite_ref-202">↑</a> <cite style="font-style:normal;">KHATIB, Ahmad. Amman develops serious nightlife. <a href="/wiki/The_Daily_Telegraph" title="The Daily Telegraph">The Daily Telegraph</a>. 24 February 2010. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160416145439/http://www.telegraph.co.uk/expat/expatnews/7306813/Amman-develops-serious-nightlife.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.telegraph.co.uk/expat/expatnews/7306813/Amman-develops-serious-nightlife.html">originálu</a> dne 16 April 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=%5B%5BThe+Daily+Telegraph%5D%5D&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.telegraph.co.uk%2Fexpat%2Fexpatnews%2F7306813%2FAmman-develops-serious-nightlife.html&rft.atitle=Amman+develops+serious+nightlife&rft.date=24+February+2010&rft.aulast=Khatib&rft.aufirst=Ahmad">  </li> <li id="cite_note-lpgw-203">↑ <a href="#cite_ref-lpgw_203-0">a</a> <a href="#cite_ref-lpgw_203-1">b</a> <a href="#cite_ref-lpgw_203-2">c</a> <a href="#cite_ref-lpgw_203-3">d</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">HAM, Anthony; GREENWAY, Paul. Jordan. [s.l.]: Lonely Planet, 2003. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160118011504/https://books.google.com/books?id=5x2pJuvWeOQC&pg=PA77">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=5x2pJuvWeOQC&pg=PA77">originálu</a> dne 18 January 2016. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9781740591652" title="Speciální:Zdroje knih/9781740591652">9781740591652</a>. S. 26, 76.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Jordan&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3D5x2pJuvWeOQC%26pg%3DPA77&rft.isbn=9781740591652&rft.aulast=Ham&rft.aufirst=Anthony&rft.au=Greenway%2C+Paul&rft.pub=Lonely+Planet&rft.date=2003&rft.pages=26%2C+76">  </li> <li id="cite_note-JT1-204"><a href="#cite_ref-JT1_204-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Registration for Jordan Trail's Thru-Hike opens [online]. 17 February 2018 [cit. 2018-03-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20180313031746/http://www.jordantimes.com/news/local/registration-jordan-trail%E2%80%99s-thru-hike-opens">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.jordantimes.com/news/local/registration-jordan-trail%E2%80%99s-thru-hike-opens">originálu</a> dne 13 March 2018. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Registration+for+Jordan+Trail%27s+Thru-Hike+opens&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.jordantimes.com%2Fnews%2Flocal%2Fregistration-jordan-trail%25E2%2580%2599s-thru-hike-opens">  </li> <li id="cite_note-205"><a href="#cite_ref-205">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Aqaba, Dead Sea hotels fully booked for Eid. The Jordan Times. 2 October 2014. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20161104040314/http://www.jordantimes.com/news/local/aqaba-dead-sea-hotels-fully-booked-eid%E2%80%99">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.jordantimes.com/news/local/aqaba-dead-sea-hotels-fully-booked-eid%E2%80%99">originálu</a> dne 4 November 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Jordan+Times&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.jordantimes.com%2Fnews%2Flocal%2Faqaba-dead-sea-hotels-fully-booked-eid%25E2%2580%2599&rft.atitle=Aqaba%2C+Dead+Sea+hotels+fully+booked+for+Eid&rft.date=2+October+2014">  </li> <li id="cite_note-Ha'aretz_medical-206"><a href="#cite_ref-Ha'aretz_medical_206-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Jordan launches medical tourism advertising campaign in U.S.. Ha'aretz. 13 July 2009. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160613224125/http://www.haaretz.com/news/jordan-launches-medical-tourism-advertising-campaign-in-u-s-1.279922">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.haaretz.com/news/jordan-launches-medical-tourism-advertising-campaign-in-u-s-1.279922">originálu</a> dne 13 June 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Ha%27aretz&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.haaretz.com%2Fnews%2Fjordan-launches-medical-tourism-advertising-campaign-in-u-s-1.279922&rft.atitle=Jordan+launches+medical+tourism+advertising+campaign+in+U.S.&rft.date=13+July+2009">  </li> <li id="cite_note-207"><a href="#cite_ref-207">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">AL EMAM, Dana. Bill for treating Yemeni patients reaches JD15 million [online]. 15 October 2015 [cit. 2015-10-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20151016224505/http://www.jordantimes.com/news/local/bill-treating-yemeni-patients-reaches-jd15-million">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.jordantimes.com/news/local/bill-treating-yemeni-patients-reaches-jd15-million">originálu</a> dne 16 October 2015. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Bill+for+treating+Yemeni+patients+reaches+JD15+million&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.jordantimes.com%2Fnews%2Flocal%2Fbill-treating-yemeni-patients-reaches-jd15-million&rft.aulast=Al+Emam&rft.aufirst=Dana">  </li> <li id="cite_note-208"><a href="#cite_ref-208">↑</a> <cite style="font-style:normal;">PROKSCH, Ehrhardt; NISSEN, Hans-Peter; BREMGARTNER, Markus; URQUHART, Colin. Bathing in a magnesium-rich Dead Sea salt solution improves skin barrier function, enhances skin hydration, and reduces inflammation in atopic dry skin. International Journal of Dermatology. February 2005, roč. 44, čís. 2, s. 151–157. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20221214001436/https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/15689218/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/15689218/">originálu</a> dne 14 December 2022. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1111%2Fj.1365-4632.2005.02079.x">10.1111/j.1365-4632.2005.02079.x</a>. <a href="/wiki/PubMed" title="PubMed">PMID</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15689218">15689218</a>. <a href="/wiki/Semantic_Scholar" title="Semantic Scholar">S2CID</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://api.semanticscholar.org/CorpusID:10985045">10985045</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=International+Journal+of+Dermatology&rft_id=info:doi/10.1111%2Fj.1365-4632.2005.02079.x&rft_id=https%3A%2F%2Fpubmed.ncbi.nlm.nih.gov%2F15689218%2F&rft.atitle=Bathing+in+a+magnesium-rich+Dead+Sea+salt+solution+improves+skin+barrier+function%2C+enhances+skin+hydration%2C+and+reduces+inflammation+in+atopic+dry+skin&rft.date=February+2005&rft.volume=44&rft.issue=2&rft.pages=151%E2%80%93157&rft.aulast=Proksch&rft.aufirst=Ehrhardt&rft.au=Nissen%2C+Hans-Peter&rft.au=Bremgartner%2C+Markus">  </li> <li id="cite_note-209"><a href="#cite_ref-209">↑</a> <cite style="font-style:normal;">MELHEM, Ahmad. Canal project from Dead Sea to Red Sea makes waves. Al-Monitor. 9 December 2013. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20151005070255/http://www.al-monitor.com/pulse/originals/2015/03/israel-jordan-palestine-absence-bahrain-canal-project.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.al-monitor.com/pulse/originals/2015/03/israel-jordan-palestine-absence-bahrain-canal-project.html">originálu</a> dne 5 October 2015. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Al-Monitor&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.al-monitor.com%2Fpulse%2Foriginals%2F2015%2F03%2Fisrael-jordan-palestine-absence-bahrain-canal-project.html&rft.atitle=Canal+project+from+Dead+Sea+to+Red+Sea+makes+waves&rft.date=9+December+2013&rft.aulast=Melhem&rft.aufirst=Ahmad">  </li> <li id="cite_note-:1-210">↑ <a href="#cite_ref-:1_210-0">a</a> <a href="#cite_ref-:1_210-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">BARNES, Jessica. Water in the Middle East: A Primer. Middle East Report. Fall 2020, roč. 296, s. 1–9. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20201127140347/https://merip.org/wp-content/uploads/2020/09/MERIP-Primer-on-Water-in-the-Middle-East.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://merip.org/wp-content/uploads/2020/09/MERIP-Primer-on-Water-in-the-Middle-East.pdf">originálu</a> dne 27 November 2020. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Middle+East+Report&rft_id=https%3A%2F%2Fmerip.org%2Fwp-content%2Fuploads%2F2020%2F09%2FMERIP-Primer-on-Water-in-the-Middle-East.pdf&rft.atitle=Water+in+the+Middle+East%3A+A+Primer&rft.date=Fall+2020&rft.volume=296&rft.pages=1%E2%80%939&rft.aulast=Barnes&rft.aufirst=Jessica">  </li> <li id="cite_note-211"><a href="#cite_ref-211">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">NAMROUQA, Hana. Jordan world's second water-poorest country [online]. 1 January 2014 [cit. 2016-02-14]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160219122306/http://www.jordantimes.com/news/local/jordan-world%E2%80%99s-second-water-poorest-country">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.jordantimes.com/news/local/jordan-world%E2%80%99s-second-water-poorest-country">originálu</a> dne 19 February 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Jordan+world%27s+second+water-poorest+country&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.jordantimes.com%2Fnews%2Flocal%2Fjordan-world%25E2%2580%2599s-second-water-poorest-country&rft.aulast=Namrouqa&rft.aufirst=Hana">  </li> <li id="cite_note-jordan-water-212"><a href="#cite_ref-jordan-water_212-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;">HALADIN, Nidal. Dams in Jordan Current and Future Perspective. Canadian Journal of Pure and Applied Sciences. 2015, roč. 9, čís. 1, s. 3279–3290. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160312124051/http://www.cjpas.net/wp-content/uploads/pdfs/9/1/12-Nidal-7040%20POK%20Dec%2031%20F.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.cjpas.net/wp-content/uploads/pdfs/9/1/12-Nidal-7040%20POK%20Dec%2031%20F.pdf">originálu</a> dne 12 March 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Canadian+Journal+of+Pure+and+Applied+Sciences&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.cjpas.net%2Fwp-content%2Fuploads%2Fpdfs%2F9%2F1%2F12-Nidal-7040%2520POK%2520Dec%252031%2520F.pdf&rft.atitle=Dams+in+Jordan+Current+and+Future+Perspective&rft.date=2015&rft.volume=9&rft.issue=1&rft.pages=3279%E2%80%933290&rft.aulast=Haladin&rft.aufirst=Nidal">  </li> <li id="cite_note-213"><a href="#cite_ref-213">↑</a> Günther Garbrecht: "Wasserspeicher (Talsperren) in der Antike", Antike Welt, 2nd special edition: Antiker Wasserbau (1986), pp.51–64 (52) </li> <li id="cite_note-214"><a href="#cite_ref-214">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Energy minister calls for raising Risheh gas field production. The Jordan Times. 11 August 2014. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160401125754/http://www.jordantimes.com/news/local/energy-minister-calls-raising-risheh-gas-field-production">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.jordantimes.com/news/local/energy-minister-calls-raising-risheh-gas-field-production">originálu</a> dne 1 April 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Jordan+Times&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.jordantimes.com%2Fnews%2Flocal%2Fenergy-minister-calls-raising-risheh-gas-field-production&rft.atitle=Energy+minister+calls+for+raising+Risheh+gas+field+production&rft.date=11+August+2014">  </li> <li id="cite_note-215"><a href="#cite_ref-215">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BALBO, Laurie. Jordan Jumps Forward on Energy Development [online]. 12 December 2011 [cit. 2016-03-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160328205453/http://www.greenprophet.com/2011/12/jordan-atomic-energy/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.greenprophet.com/2011/12/jordan-atomic-energy/">originálu</a> dne 28 March 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Jordan+Jumps+Forward+on+Energy+Development&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.greenprophet.com%2F2011%2F12%2Fjordan-atomic-energy%2F&rft.aulast=Balbo&rft.aufirst=Laurie">  </li> <li id="cite_note-216"><a href="#cite_ref-216">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> 1090 MW produced from renewable energy [online]. 10 January 2019 [cit. 2019-01-10]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190112201123/http://www.hala.jo/2019/01/10/1090-%D9%85%D9%8A%D8%AC%D8%A7%D9%88%D8%A7%D8%B7-%D8%A7%D9%84%D8%A7%D8%B3%D8%AA%D8%B7%D8%A7%D8%B9%D8%A9-%D8%A7%D9%84%D9%83%D9%84%D9%8A%D8%A9-%D9%84%D9%85%D8%B4%D8%A7%D8%B1%D9%8A%D8%B9-%D8%A7%D9%84/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.hala.jo/2019/01/10/1090-ميجاواط-الاستطاعة-الكلية-لمشاريع-ال">originálu</a> dne 12 January 2019. (arabsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=1090+MW+produced+from+renewable+energy&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.hala.jo%2F2019%2F01%2F10%2F1090-%D9%85%D9%8A%D8%AC%D8%A7%D9%88%D8%A7%D8%B7-%D8%A7%D9%84%D8%A7%D8%B3%D8%AA%D8%B7%D8%A7%D8%B9%D8%A9-%D8%A7%D9%84%D9%83%D9%84%D9%8A%D8%A9-%D9%84%D9%85%D8%B4%D8%A7%D8%B1%D9%8A%D8%B9-%D8%A7%D9%84">  </li> <li id="cite_note-217"><a href="#cite_ref-217">↑</a> <cite style="font-style:normal;">PARKIN, Brian. Jordan Eyes Power Storage as Next Step in Green Energy Drive. Bloomberg. 23 April 2018. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20180423232548/https://www.bloomberg.com/news/articles/2018-04-23/jordan-eyes-power-storage-as-next-step-in-green-energy-drive">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2018-04-23/jordan-eyes-power-storage-as-next-step-in-green-energy-drive">originálu</a> dne 23 April 2018. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Bloomberg&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.bloomberg.com%2Fnews%2Farticles%2F2018-04-23%2Fjordan-eyes-power-storage-as-next-step-in-green-energy-drive&rft.atitle=Jordan+Eyes+Power+Storage+as+Next+Step+in+Green+Energy+Drive&rft.date=23+April+2018&rft.aulast=Parkin&rft.aufirst=Brian">  </li> <li id="cite_note-economist.com-218"><a href="#cite_ref-economist.com_218-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Flaming rocks. The Economist. 28 June 2014. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160311212007/http://www.economist.com/news/business/21605928-second-shale-revolution-may-be-coming-squeezing-out-yet-more-oil-flaming-rocks">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.economist.com/news/business/21605928-second-shale-revolution-may-be-coming-squeezing-out-yet-more-oil-flaming-rocks">originálu</a> dne 11 March 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Economist&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.economist.com%2Fnews%2Fbusiness%2F21605928-second-shale-revolution-may-be-coming-squeezing-out-yet-more-oil-flaming-rocks&rft.atitle=Flaming+rocks&rft.date=28+June+2014">  </li> <li id="cite_note-219"><a href="#cite_ref-219">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> All set for building oil shale-fired power plant. The Jordan Times. 16 March 2017. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20170316234009/http://jordantimes.com/news/local/all-set-building-oil-shale-fired-power-plant">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://jordantimes.com/news/local/all-set-building-oil-shale-fired-power-plant">originálu</a> dne 16 March 2017. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Jordan+Times&rft_id=http%3A%2F%2Fjordantimes.com%2Fnews%2Flocal%2Fall-set-building-oil-shale-fired-power-plant&rft.atitle=All+set+for+building+oil+shale-fired+power+plant&rft.date=16+March+2017">  </li> <li id="cite_note-220"><a href="#cite_ref-220">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Jordan to replace planned nuclear plant with smaller, cheaper facility [online]. 26 May 2018 [cit. 2018-05-27]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20180527015408/http://www.jordantimes.com/news/local/jordan-replace-planned-nuclear-plant-smaller-cheaper-facility">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://jordantimes.com/news/local/jordan-replace-planned-nuclear-plant-smaller-cheaper-facility">originálu</a> dne 27 May 2018. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Jordan+to+replace+planned+nuclear+plant+with+smaller%2C+cheaper+facility&rft_id=http%3A%2F%2Fjordantimes.com%2Fnews%2Flocal%2Fjordan-replace-planned-nuclear-plant-smaller-cheaper-facility">  </li> <li id="cite_note-221"><a href="#cite_ref-221">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">RIVLIN, Paul. Economic Policy and Performance in the Arab World. [s.l.]: Lynne Rienner Publishers, 2001. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20161128100803/https://books.google.com/books?id=yQb4l-C9zs0C&pg=PA64">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=yQb4l-C9zs0C&pg=PA64">originálu</a> dne 28 November 2016. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9781555879327" title="Speciální:Zdroje knih/9781555879327">9781555879327</a>. S. 64.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Economic+Policy+and+Performance+in+the+Arab+World&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DyQb4l-C9zs0C%26pg%3DPA64&rft.isbn=9781555879327&rft.aulast=Rivlin&rft.aufirst=Paul&rft.pub=Lynne+Rienner+Publishers&rft.date=2001&rft.pages=64">  </li> <li id="cite_note-222"><a href="#cite_ref-222">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Jordan. [s.l.]: Central Intelligence Agency <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/jordan/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Jordan&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cia.gov%2Fthe-world-factbook%2Fcountries%2Fjordan%2F&rft.pub=Central+Intelligence+Agency">  </li> <li id="cite_note-223"><a href="#cite_ref-223">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Jordan's industry and retail [online]. Oxford Business Group, 1 January 2015 [cit. 2016-04-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160416093738/http://www.oxfordbusinessgroup.com/jordan-2015/industry-retail">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.oxfordbusinessgroup.com/jordan-2015/industry-retail">originálu</a> dne 16 April 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Jordan%27s+industry+and+retail&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.oxfordbusinessgroup.com%2Fjordan-2015%2Findustry-retail&rft.pub=Oxford+Business+Group">  </li> <li id="cite_note-224"><a href="#cite_ref-224">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Remarks at Middle East Commercial Center Leadership Dinner [online]. U.S. Department of State, 8 December 2014 [cit. 2015-10-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20170121034724/https://2009-2017.state.gov/secretary/remarks/2014/12/234830.htm">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://2009-2017.state.gov/secretary/remarks/2014/12/234830.htm">originálu</a> dne 21 January 2017. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Remarks+at+Middle+East+Commercial+Center+Leadership+Dinner&rft_id=https%3A%2F%2F2009-2017.state.gov%2Fsecretary%2Fremarks%2F2014%2F12%2F234830.htm&rft.pub=U.S.+Department+of+State">  </li> <li id="cite_note-225"><a href="#cite_ref-225">↑</a> <cite style="font-style:normal;">OBEIDAT, Omar. Hikma Pharmaceuticals founder remembered as man who believed, invested in Jordan. The Jordan Times. 16 May 2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160819022605/http://www.jordantimes.com/news/local/hikma-pharmaceuticals-founder-remembered-man-who-believed-invested-jordan">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.jordantimes.com/news/local/hikma-pharmaceuticals-founder-remembered-man-who-believed-invested-jordan">originálu</a> dne 19 August 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Jordan+Times&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.jordantimes.com%2Fnews%2Flocal%2Fhikma-pharmaceuticals-founder-remembered-man-who-believed-invested-jordan&rft.atitle=Hikma+Pharmaceuticals+founder+remembered+as+man+who+believed%2C+invested+in+Jordan&rft.date=16+May+2015&rft.aulast=Obeidat&rft.aufirst=Omar">  </li> <li id="cite_note-226"><a href="#cite_ref-226">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> KADDB to become main provider of army's weapons, defence equipment. The Jordan Times. 28 April 2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20161103221216/http://www.jordantimes.com/news/local/kaddb-become-main-provider-army%E2%80%99s-weapons-defence-equipment%E2%80%99">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.jordantimes.com/news/local/kaddb-become-main-provider-army%E2%80%99s-weapons-defence-equipment%E2%80%99">originálu</a> dne 3 November 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Jordan+Times&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.jordantimes.com%2Fnews%2Flocal%2Fkaddb-become-main-provider-army%25E2%2580%2599s-weapons-defence-equipment%25E2%2580%2599&rft.atitle=KADDB+to+become+main+provider+of+army%27s+weapons%2C+defence+equipment&rft.date=28+April+2015">  </li> <li id="cite_note-cp-227">↑ <a href="#cite_ref-cp_227-0">a</a> <a href="#cite_ref-cp_227-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Jordan country profile [online]. [cit. 2016-01-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20150616000931/http://lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Jordan.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Jordan.pdf">originálu</a> dne 16 June 2015. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Jordan+country+profile&rft_id=http%3A%2F%2Flcweb2.loc.gov%2Ffrd%2Fcs%2Fprofiles%2FJordan.pdf">  </li> <li id="cite_note-228"><a href="#cite_ref-228">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Masdar appoints IFC to oversee funding of Jordan's largest solar power project [online]. 18 January 2017 [cit. 2017-01-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20170131185448/http://www.petra.gov.jo/Public_News/Nws_NewsDetails.aspx?Site_Id=1&lang=2&NewsID=285654">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.petra.gov.jo/Public_News/Nws_NewsDetails.aspx?Site_Id=1&lang=2&NewsID=285654">originálu</a> dne 31 January 2017. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Masdar+appoints+IFC+to+oversee+funding+of+Jordan%27s+largest+solar+power+project&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.petra.gov.jo%2FPublic_News%2FNws_NewsDetails.aspx%3FSite_Id%3D1%26lang%3D2%26NewsID%3D285654">  </li> <li id="cite_note-usdpict-229">↑ <a href="#cite_ref-usdpict_229-0">a</a> <a href="#cite_ref-usdpict_229-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Doing Business in Jordan [online]. U.S. Department of Commerce, 1 January 2014 [cit. 2015-10-14]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20150714023814/http://photos.state.gov/libraries/jordan/444376/pdf/2014CCGFinal.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://photos.state.gov/libraries/jordan/444376/pdf/2014CCGFinal.pdf">originálu</a> dne 14 July 2015. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Doing+Business+in+Jordan&rft_id=https%3A%2F%2Fphotos.state.gov%2Flibraries%2Fjordan%2F444376%2Fpdf%2F2014CCGFinal.pdf&rft.pub=U.S.+Department+of+Commerce">  </li> <li id="cite_note-230"><a href="#cite_ref-230">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/World_Intellectual_Property_Organization" class="mw-redirect" title="World Intellectual Property Organization">World Intellectual Property Organization</a>. Global Innovation Index 2024. Unlocking the Promise of Social Entrepreneurship. Geneva: [s.n.], 2024. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.wipo.int/web-publications/global-innovation-index-2024/assets/67729/2000%20Global%20Innovation%20Index%202024_WEB2.pdf">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-92-805-3681-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-92-805-3681-2">978-92-805-3681-2</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.34667%2Ftind.50062">10.34667/tind.50062</a>. S. 18.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Global+Innovation+Index+2024.+Unlocking+the+Promise+of+Social+Entrepreneurship&rft_id=info:doi/10.34667%2Ftind.50062&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.wipo.int%2Fweb-publications%2Fglobal-innovation-index-2024%2Fassets%2F67729%2F2000%2520Global%2520Innovation%2520Index%25202024_WEB2.pdf&rft.isbn=978-92-805-3681-2&rft.au=%5B%5BWorld+Intellectual+Property+Organization%5D%5D&rft.place=Geneva&rft.date=2024&rft.pages=18">  </li> <li id="cite_note-jrtrjt-231"><a href="#cite_ref-jrtrjt_231-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">AL EMAM, Dana. Korean soft loan to fund safety features of nuclear research reactor [online]. 28 October 2015 [cit. 2016-06-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160422043442/http://jordantimes.com/news/local/korean-soft-loan-fund-safety-features-nuclear-research-reactor">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.jordantimes.com/news/local/korean-soft-loan-fund-safety-features-nuclear-research-reactor">originálu</a> dne 22 April 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Korean+soft+loan+to+fund+safety+features+of+nuclear+research+reactor&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.jordantimes.com%2Fnews%2Flocal%2Fkorean-soft-loan-fund-safety-features-nuclear-research-reactor&rft.aulast=Al+Emam&rft.aufirst=Dana">  </li> <li id="cite_note-nytsrf-232"><a href="#cite_ref-nytsrf_232-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">OVERBYE, Dennis. A Light for Science, and Cooperation, in the Middle East [online]. 14 May 2017 [cit. 2017-05-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20170512221423/https://www.nytimes.com/2017/05/08/science/sesame-institute-jordan-synchrotron.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nytimes.com/2017/05/08/science/sesame-institute-jordan-synchrotron.html">originálu</a> dne 12 May 2017. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=A+Light+for+Science%2C+and+Cooperation%2C+in+the+Middle+East&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nytimes.com%2F2017%2F05%2F08%2Fscience%2Fsesame-institute-jordan-synchrotron.html&rft.aulast=Overbye&rft.aufirst=Dennis">  </li> <li id="cite_note-census_report-233"><a href="#cite_ref-census_report_233-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> 2015 census report [online]. Government of Jordan, Department of statistics, 1 January 2016 [cit. 2016-06-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160328114309/http://census.dos.gov.jo/wp-content/uploads/sites/2/2016/02/Census_results_2016.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://census.dos.gov.jo/wp-content/uploads/sites/2/2016/02/Census_results_2016.pdf">originálu</a> dne 28 March 2016.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=2015+census+report&rft_id=http%3A%2F%2Fcensus.dos.gov.jo%2Fwp-content%2Fuploads%2Fsites%2F2%2F2016%2F02%2FCensus_results_2016.pdf&rft.pub=Government+of+Jordan%2C+Department+of+statistics"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-234"><a href="#cite_ref-234">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Jordan Population 2017 (Demographics, Maps, Graphs) [online]. [cit. 2017-12-07]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190305145442/http://worldpopulationreview.com/countries/jordan-population/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://worldpopulationreview.com/countries/jordan-population/">originálu</a> dne 5 March 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Jordan+Population+2017+%28Demographics%2C+Maps%2C+Graphs%29&rft_id=http%3A%2F%2Fworldpopulationreview.com%2Fcountries%2Fjordan-population%2F">  </li> <li id="cite_note-mesta-stat-235">↑ <a href="#cite_ref-mesta-stat_235-0">a</a> <a href="#cite_ref-mesta-stat_235-1">b</a> <cite style="font-style:normal;"> Jordan: Governorates, Districts, Cities, Localities - Population Statistics in Maps and Charts. www.citypopulation.de [online]. [cit. 2024-11-14]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.citypopulation.de/en/jordan/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.citypopulation.de&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.citypopulation.de%2Fen%2Fjordan%2F&rft.atitle=Jordan%3A+Governorates%2C+Districts%2C+Cities%2C+Localities+-+Population+Statistics+in+Maps+and+Charts">  </li> <li id="cite_note-wwwj-236"><a href="#cite_ref-wwwj_236-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Jordan [online]. UNRWA, 1 December 2015 [cit. 2016-06-14]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190331181426/https://www.unrwa.org/where-we-work/jordan">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.unrwa.org/where-we-work/jordan">originálu</a> dne 31 March 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Jordan&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.unrwa.org%2Fwhere-we-work%2Fjordan&rft.pub=UNRWA">  </li> <li id="cite_note-revokecitizen-237"><a href="#cite_ref-revokecitizen_237-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ABU TOAMEH, Khaled. Amman revoking Palestinians' citizenship. Jerusalem Post. 20 July 2009. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160314055827/http://www.jpost.com/Middle-East/Amman-revoking-Palestinians-citizenship">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.jpost.com/Middle-East/Amman-revoking-Palestinians-citizenship">originálu</a> dne 14 March 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Jerusalem+Post&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.jpost.com%2FMiddle-East%2FAmman-revoking-Palestinians-citizenship&rft.atitle=Amman+revoking+Palestinians%27+citizenship&rft.date=20+July+2009&rft.aulast=Abu+Toameh&rft.aufirst=Khaled">  </li> <li id="cite_note-238"><a href="#cite_ref-238">↑</a> <cite style="font-style:normal;">LEYNE, Jon. Doors closing on fleeing Iraqis. news.bbc.co.uk. BBC, 24 January 2007. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190403063927/http://news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/6293807.stm">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/6293807.stm">originálu</a> dne 3 April 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=news.bbc.co.uk&rft_id=http%3A%2F%2Fnews.bbc.co.uk%2F2%2Fhi%2Fmiddle_east%2F6293807.stm&rft.atitle=Doors+closing+on+fleeing+Iraqis&rft.date=24+January+2007&rft.aulast=Leyne&rft.aufirst=Jon&rft.pub=BBC">  </li> <li id="cite_note-239"><a href="#cite_ref-239">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">PATTISON, Mark. Iraqi refugees in Jordan are 'guests' with few privileges [online]. 29 September 2010 [cit. 2016-03-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20130723023721/http://www.catholiccourier.com/cc/index.cfm/news/world-nation/iraqi-refugees-in-jordan-are-guests-with-few-privileges/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.catholiccourier.com/cc/index.cfm/news/world-nation/iraqi-refugees-in-jordan-are-guests-with-few-privileges">originálu</a> dne 23 July 2013. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Iraqi+refugees+in+Jordan+are+%27guests%27+with+few+privileges&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.catholiccourier.com%2Fcc%2Findex.cfm%2Fnews%2Fworld-nation%2Firaqi-refugees-in-jordan-are-guests-with-few-privileges&rft.aulast=Pattison&rft.aufirst=Mark">  </li> <li id="cite_note-240"><a href="#cite_ref-240">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">HOURANI, Guita. The Impact of the Summer 2006 War on Migration in Lebanon: Emigration, Re-Migration, Evacuation, and Returning [online]. Lebanese Emigration Research Center, 2006 [cit. 2016-06-16]. S. 231. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20210713121132/https://www.academia.edu/664362">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.academia.edu/664362">originálu</a> dne 13 July 2021. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+Impact+of+the+Summer+2006+War+on+Migration+in+Lebanon%3A+Emigration%2C+Re-Migration%2C+Evacuation%2C+and+Returning&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.academia.edu%2F664362&rft.aulast=Hourani&rft.aufirst=Guita&rft.pub=Lebanese+Emigration+Research+Center&rft.date=2006&rft.pages=231">  </li> <li id="cite_note-241"><a href="#cite_ref-241">↑</a> <cite style="font-style:normal;">IRELAND, Michael. Assyrian and Chaldean Christians Flee Iraq to Neighboring Jordan. Christian Headlines. 29 May 2007. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160315112811/http://www.christianheadlines.com/news/assyrian-and-chaldean-christians-flee-iraq-to-neighboring-jordan-11542438.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.christianheadlines.com/news/assyrian-and-chaldean-christians-flee-iraq-to-neighboring-jordan-11542438.html">originálu</a> dne 15 March 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Christian+Headlines&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.christianheadlines.com%2Fnews%2Fassyrian-and-chaldean-christians-flee-iraq-to-neighboring-jordan-11542438.html&rft.atitle=Assyrian+and+Chaldean+Christians+Flee+Iraq+to+Neighboring+Jordan&rft.date=29+May+2007&rft.aulast=Ireland&rft.aufirst=Michael">  </li> <li id="cite_note-kurd-language-242"><a href="#cite_ref-kurd-language_242-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;">AL-KHATIB, Mahmoud A.; AL-ALI, Mohammed N. Language and Cultural Shift Among the Kurds of Jordan. SKY Journal of Linguistics. 2010, roč. 23, s. 7–36. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=SKY+Journal+of+Linguistics&rft.atitle=Language+and+Cultural+Shift+Among+the+Kurds+of+Jordan&rft.date=2010&rft.volume=23&rft.pages=7%E2%80%9336&rft.aulast=Al-Khatib&rft.aufirst=Mahmoud+A.&rft.au=Al-Ali%2C+Mohammed+N.">  </li> <li id="cite_note-243"><a href="#cite_ref-243">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> مئة عام على مجزرة الأرمن: ما بقي للأحفاد [online]. 23 April 2015 [cit. 2016-06-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160817002043/http://7iber.com/2015/04/photos-stories-armenian-genocide-centennial/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://7iber.com/2015/04/photos-stories-armenian-genocide-centennial/">originálu</a> dne 17 August 2016. (arabsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%D9%85%D8%A6%D8%A9+%D8%B9%D8%A7%D9%85+%D8%B9%D9%84%D9%89+%D9%85%D8%AC%D8%B2%D8%B1%D8%A9+%D8%A7%D9%84%D8%A3%D8%B1%D9%85%D9%86%3A+%D9%85%D8%A7+%D8%A8%D9%82%D9%8A+%D9%84%D9%84%D8%A3%D8%AD%D9%81%D8%A7%D8%AF&rft_id=http%3A%2F%2F7iber.com%2F2015%2F04%2Fphotos-stories-armenian-genocide-centennial%2F">  </li> <li id="cite_note-244"><a href="#cite_ref-244">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Mandaean Human Rights Annual Report. Mandaean Human Rights Group. 1 November 2009, s. 4. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20161026193629/http://www.genocidewatch.org/images/Syria_09_11_xx_Mandaean_human_rights_annual_report.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.genocidewatch.org/images/Syria_09_11_xx_Mandaean_human_rights_annual_report.pdf">originálu</a> dne 26 October 2016.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Mandaean+Human+Rights+Group&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.genocidewatch.org%2Fimages%2FSyria_09_11_xx_Mandaean_human_rights_annual_report.pdf&rft.atitle=Mandaean+Human+Rights+Annual+Report&rft.date=1+November+2009&rft.pages=4">  </li> <li id="cite_note-245"><a href="#cite_ref-245">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">REZNICK, Alisa. Mosul's Christian exiles have little hope of return [online]. 4 November 2016 [cit. 2016-11-05]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20161104151037/http://www.aljazeera.com/news/2016/10/mosul-christian-exiles-hope-return-161031083345637.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.aljazeera.com/news/2016/10/mosul-christian-exiles-hope-return-161031083345637.html">originálu</a> dne 4 November 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Mosul%27s+Christian+exiles+have+little+hope+of+return&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.aljazeera.com%2Fnews%2F2016%2F10%2Fmosul-christian-exiles-hope-return-161031083345637.html&rft.aulast=Reznick&rft.aufirst=Alisa">  </li> <li id="cite_note-246"><a href="#cite_ref-246">↑</a> <cite style="font-style:normal;">MALKAWI, Khetam. Jordan faces challenge of meeting migrants' health demands –– study. The Jordan Times. 28 August 2012. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20150430080659/http://jordantimes.com/jordan-faces-challenge-of-meeting-migrants-health-demands----study">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://jordantimes.com/jordan-faces-challenge-of-meeting-migrants-health-demands----study">originálu</a> dne 30 April 2015. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Jordan+Times&rft_id=http%3A%2F%2Fjordantimes.com%2Fjordan-faces-challenge-of-meeting-migrants-health-demands----study&rft.atitle=Jordan+faces+challenge+of+meeting+migrants%27+health+demands+%E2%80%93%E2%80%93+study&rft.date=28+August+2012&rft.aulast=Malkawi&rft.aufirst=Khetam">  </li> <li id="cite_note-N._Zaqqa_2006,_p._11-247"><a href="#cite_ref-N._Zaqqa_2006,_p._11_247-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ZAQQA, Nadim. Economic Development and Export of Human Capital – a Contradiction?. [s.l.]: Kassel University Press, 2006. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160412171218/https://books.google.com/books?id=mbhHcOzn32EC&pg=PA11">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=mbhHcOzn32EC&pg=PA11">originálu</a> dne 12 April 2016. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-3-89958-205-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-3-89958-205-5">978-3-89958-205-5</a>. S. 11.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Economic+Development+and+Export+of+Human+Capital+%E2%80%93+a+Contradiction%3F&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DmbhHcOzn32EC%26pg%3DPA11&rft.isbn=978-3-89958-205-5&rft.aulast=Zaqqa&rft.aufirst=Nadim&rft.pub=Kassel+University+Press&rft.date=2006&rft.pages=11">  </li> <li id="cite_note-womendialogue1-248"><a href="#cite_ref-womendialogue1_248-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ABIMOURCHED, Rola. The conditions of domestic workers in the Middle East [online]. WoMen Dialogue, 26 November 2010 [cit. 2016-06-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20141009191849/http://www.womendialogue.org/magazine/conditions-domestic-workers-middle-east">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.womendialogue.org/magazine/conditions-domestic-workers-middle-east">originálu</a> dne 9 October 2014. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+conditions+of+domestic+workers+in+the+Middle+East&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.womendialogue.org%2Fmagazine%2Fconditions-domestic-workers-middle-east&rft.aulast=Abimourched&rft.aufirst=Rola&rft.pub=WoMen+Dialogue">  </li> <li id="cite_note-249"><a href="#cite_ref-249">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> 3% of Nightclub women are Jordanian [online]. 19 January 2011 [cit. 2016-06-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160430050157/http://en.ammonnews.net/article.aspx?articleNO=11349">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://en.ammonnews.net/article.aspx?articleNO=11349">originálu</a> dne 30 April 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=3%25+of+Nightclub+women+are+Jordanian&rft_id=http%3A%2F%2Fen.ammonnews.net%2Farticle.aspx%3FarticleNO%3D11349">  </li> <li id="cite_note-pewforum-250"><a href="#cite_ref-pewforum_250-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Chapter 1: Religious Affiliation [online]. <a href="/wiki/Pew_Research_Center" title="Pew Research Center">Pew Research Center</a>, 9 August 2012 [cit. 2015-10-26]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20161226113158/http://www.pewforum.org/2012/08/09/the-worlds-muslims-unity-and-diversity-1-religious-affiliation/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.pewforum.org/2012/08/09/the-worlds-muslims-unity-and-diversity-1-religious-affiliation/">originálu</a> dne 26 December 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Chapter+1%3A+Religious+Affiliation&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.pewforum.org%2F2012%2F08%2F09%2Fthe-worlds-muslims-unity-and-diversity-1-religious-affiliation%2F&rft.pub=%5B%5BPew+Research+Center%5D%5D">  </li> <li id="cite_note-251"><a href="#cite_ref-251">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KURSHID, Ahmad. Propagation of Islam [online]. [cit. 2016-06-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160513024917/https://www.alislam.org/library/history/ahmadiyya/56.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.alislam.org/library/history/ahmadiyya/56.html">originálu</a> dne 13 May 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Propagation+of+Islam&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.alislam.org%2Flibrary%2Fhistory%2Fahmadiyya%2F56.html&rft.aulast=Kurshid&rft.aufirst=Ahmad">  </li> <li id="cite_note-252"><a href="#cite_ref-252">↑</a> <cite style="font-style:normal;">NICKY, Adam. Shiites in Jordan maintained low profile while marking Ashura observance. The Jewish Journal. 27 November 2012. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160325000103/http://www.jewishjournal.com/live_from_the_arab_spring/article/shiites_in_jordan_maintained_low_profile_while_marking_ashura_observance">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.jewishjournal.com/live_from_the_arab_spring/article/shiites_in_jordan_maintained_low_profile_while_marking_ashura_observance">originálu</a> dne 25 March 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Jewish+Journal&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.jewishjournal.com%2Flive_from_the_arab_spring%2Farticle%2Fshiites_in_jordan_maintained_low_profile_while_marking_ashura_observance&rft.atitle=Shiites+in+Jordan+maintained+low+profile+while+marking+Ashura+observance&rft.date=27+November+2012&rft.aulast=Nicky&rft.aufirst=Adam">  </li> <li id="cite_note-253"><a href="#cite_ref-253">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Jordan 2014 International Religious Freedom Report [online]. U.S. Department of State, 1 January 2014 [cit. 2016-06-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20170328070414/https://2009-2017.state.gov/documents/organization/238674.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://2009-2017.state.gov/documents/organization/238674.pdf">originálu</a> dne 28 March 2017. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Jordan+2014+International+Religious+Freedom+Report&rft_id=https%3A%2F%2F2009-2017.state.gov%2Fdocuments%2Forganization%2F238674.pdf&rft.pub=U.S.+Department+of+State">  </li> <li id="cite_note-254"><a href="#cite_ref-254">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MOUJAES, Anthony. Four refugee families living in Jordan share their stories with Mid-East delegation [online]. United Church of Christ, 29 April 2015 [cit. 2016-07-27]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160924072503/http://www.ucc.org/news_middle_east_delegation_refugee_families_04292015">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.ucc.org/news_middle_east_delegation_refugee_families_04292015">originálu</a> dne 24 September 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Four+refugee+families+living+in+Jordan+share+their+stories+with+Mid-East+delegation&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.ucc.org%2Fnews_middle_east_delegation_refugee_families_04292015&rft.aulast=Moujaes&rft.aufirst=Anthony&rft.pub=United+Church+of+Christ">  </li> <li id="cite_note-abouna-255">↑ <a href="#cite_ref-abouna_255-0">a</a> <a href="#cite_ref-abouna_255-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KILDANI, Hanna. الأب د. حنا كلداني: نسبة الأردنيين المسيحيين المقيمين 3.68% [online]. Abouna.org, 8 July 2015 [cit. 2016-07-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20161005230434/http://www.abouna.org/holylands/%D8%A7%D9%84%D8%A3%D8%A8-%D8%AF-%D8%AD%D9%86%D8%A7-%D9%83%D9%84%D8%AF%D8%A7%D9%86%D9%8A-%D9%86%D8%B3%D8%A8%D8%A9-%D8%A7%D9%84%D8%A3%D8%B1%D8%AF%D9%86%D9%8A%D9%8A%D9%86-%D8%A7%D9%84%D9%85%D8%B3%D9%8A%D8%AD%D9%8A%D9%8A%D9%86-%D8%A7%D9%84%D9%85%D9%82%D9%8A%D9%85%D9%8A%D9%86-368-%D8%A7%D9%86%D9%81%D9%88%D8%AC%D8%B1%D8%A7%D9%81%D9%8A%D9%83">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.abouna.org/holylands/%D8%A7%D9%84%D8%A3%D8%A8-%D8%AF-%D8%AD%D9%86%D8%A7-%D9%83%D9%84%D8%AF%D8%A7%D9%86%D9%8A-%D9%86%D8%B3%D8%A8%D8%A9-%D8%A7%D9%84%D8%A3%D8%B1%D8%AF%D9%86%D9%8A%D9%8A%D9%86-%D8%A7%D9%84%D9%85%D8%B3%D9%8A%D8%AD%D9%8A%D9%8A%D9%86-%D8%A7%D9%84%D9%85%D9%82%D9%8A%D9%85%D9%8A%D9%86-368-%D8%A7%D9%86%D9%81%D9%88%D8%AC%D8%B1%D8%A7%D9%81%D9%8A%D9%83">originálu</a> dne 5 October 2016. (arabsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%D8%A7%D9%84%D8%A3%D8%A8+%D8%AF.+%D8%AD%D9%86%D8%A7+%D9%83%D9%84%D8%AF%D8%A7%D9%86%D9%8A%3A+%D9%86%D8%B3%D8%A8%D8%A9+%D8%A7%D9%84%D8%A3%D8%B1%D8%AF%D9%86%D9%8A%D9%8A%D9%86+%D8%A7%D9%84%D9%85%D8%B3%D9%8A%D8%AD%D9%8A%D9%8A%D9%86+%D8%A7%D9%84%D9%85%D9%82%D9%8A%D9%85%D9%8A%D9%86+3.68%25&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.abouna.org%2Fholylands%2F%25D8%25A7%25D9%2584%25D8%25A3%25D8%25A8-%25D8%25AF-%25D8%25AD%25D9%2586%25D8%25A7-%25D9%2583%25D9%2584%25D8%25AF%25D8%25A7%25D9%2586%25D9%258A-%25D9%2586%25D8%25B3%25D8%25A8%25D8%25A9-%25D8%25A7%25D9%2584%25D8%25A3%25D8%25B1%25D8%25AF%25D9%2586%25D9%258A%25D9%258A%25D9%2586-%25D8%25A7%25D9%2584%25D9%2585%25D8%25B3%25D9%258A%25D8%25AD%25D9%258A%25D9%258A%25D9%2586-%25D8%25A7%25D9%2584%25D9%2585%25D9%2582%25D9%258A%25D9%2585%25D9%258A%25D9%2586-368-%25D8%25A7%25D9%2586%25D9%2581%25D9%2588%25D8%25AC%25D8%25B1%25D8%25A7%25D9%2581%25D9%258A%25D9%2583&rft.aulast=Kildani&rft.aufirst=Hanna&rft.pub=Abouna.org">  </li> <li id="cite_note-thenational.ae-256"><a href="#cite_ref-thenational.ae_256-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;">VELA, Justin. Jordan: The safe haven for Christians fleeing ISIL. The National. 14 February 2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20150930153700/http://www.thenational.ae/world/middle-east/jordan-the-safe-haven-for-christians-fleeing-isil#full">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.thenational.ae/world/middle-east/jordan-the-safe-haven-for-christians-fleeing-isil#full">originálu</a> dne 30 September 2015. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+National&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.thenational.ae%2Fworld%2Fmiddle-east%2Fjordan-the-safe-haven-for-christians-fleeing-isil%23full&rft.atitle=Jordan%3A+The+safe+haven+for+Christians+fleeing+ISIL&rft.date=14+February+2015&rft.aulast=Vela&rft.aufirst=Justin">  </li> <li id="cite_note-lat-257"><a href="#cite_ref-lat_257-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;">FLEISHMAN, Jeffrey. For Christian enclave in Jordan, tribal lands are sacred. Los Angeles Times. 10 May 2009. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160303184643/http://articles.latimes.com/2009/may/10/world/fg-tribal-catholic10">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.latimes.com/world/la-fg-tribal-catholic10-2009may10-story.html">originálu</a> dne 3 March 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Los+Angeles+Times&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.latimes.com%2Fworld%2Fla-fg-tribal-catholic10-2009may10-story.html&rft.atitle=For+Christian+enclave+in+Jordan%2C+tribal+lands+are+sacred&rft.date=10+May+2009&rft.aulast=Fleishman&rft.aufirst=Jeffrey">  </li> <li id="cite_note-angilican-258"><a href="#cite_ref-angilican_258-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;">MILLER, Duane Alexander. The Episcopal Church in Jordan: Identity, Liturgy, and Mission. Journal of Anglican Studies. November 2011, roč. 9, čís. 2, s. 134–153. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20210713085729/https://www.academia.edu/1482555">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.academia.edu/1482555">originálu</a> dne 13 July 2021. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1017%2FS1740355309990271">10.1017/S1740355309990271</a>. <a href="/wiki/Semantic_Scholar" title="Semantic Scholar">S2CID</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://api.semanticscholar.org/CorpusID:144069423">144069423</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Journal+of+Anglican+Studies&rft_id=info:doi/10.1017%2FS1740355309990271&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.academia.edu%2F1482555&rft.atitle=The+Episcopal+Church+in+Jordan%3A+Identity%2C+Liturgy%2C+and+Mission&rft.date=November+2011&rft.volume=9&rft.issue=2&rft.pages=134%E2%80%93153&rft.aulast=Miller&rft.aufirst=Duane+Alexander">  </li> <li id="cite_note-259"><a href="#cite_ref-259">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Jordan's Christian Arabs, A Small Minority, Play A Major Role. The New York Times. 7 January 1987. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160526214650/http://www.nytimes.com/1987/01/07/world/jordan-s-christian-arabs-a-small-minority-play-a-major-role.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nytimes.com/1987/01/07/world/jordan-s-christian-arabs-a-small-minority-play-a-major-role.html">originálu</a> dne 26 May 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+New+York+Times&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nytimes.com%2F1987%2F01%2F07%2Fworld%2Fjordan-s-christian-arabs-a-small-minority-play-a-major-role.html&rft.atitle=Jordan%27s+Christian+Arabs%2C+A+Small+Minority%2C+Play+A+Major+Role&rft.date=7+January+1987">  </li> <li id="cite_note-260"><a href="#cite_ref-260">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">CASTELLINO, Joshua; CAVANAUGH, Kathleen A. Minority Rights in the Middle East. [s.l.]: Oxford University Press, 25 April 2013. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160516201435/https://books.google.com/books?id=S5mRxprCL9MC&pg=PA135">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=S5mRxprCL9MC&pg=PA135">originálu</a> dne 16 May 2016. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9780199679492" title="Speciální:Zdroje knih/9780199679492">9780199679492</a>. S. 135.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Minority+Rights+in+the+Middle+East&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DS5mRxprCL9MC%26pg%3DPA135&rft.isbn=9780199679492&rft.aulast=Castellino&rft.aufirst=Joshua&rft.au=Cavanaugh%2C+Kathleen+A.&rft.pub=Oxford+University+Press&rft.pages=135">  </li> <li id="cite_note-261"><a href="#cite_ref-261">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Jordan's Mandaean minority fear returning to post-ISIS Iraq [online]. 9 June 2018 [cit. 2018-06-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20180612142228/https://www.thenational.ae/world/mena/jordan-s-mandaean-minority-fear-returning-to-post-isis-iraq-1.738337">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.thenational.ae/world/mena/jordan-s-mandaean-minority-fear-returning-to-post-isis-iraq-1.738337">originálu</a> dne 12 June 2018. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Jordan%27s+Mandaean+minority+fear+returning+to+post-ISIS+Iraq&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.thenational.ae%2Fworld%2Fmena%2Fjordan-s-mandaean-minority-fear-returning-to-post-isis-iraq-1.738337">  </li> <li id="cite_note-lang-262">↑ <a href="#cite_ref-lang_262-0">a</a> <a href="#cite_ref-lang_262-1">b</a> <a href="#cite_ref-lang_262-2">c</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">DE GRUYTER, Walter. Sociolinguistics: An International Handbook of the Science of Language and Society. [s.l.]: Ulrich Ammon, 2006. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20161128110448/https://books.google.com/books?id=LMZm0w0k1c4C&pg=PA1921">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=LMZm0w0k1c4C&pg=PA1921">originálu</a> dne 28 November 2016. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9783110184181" title="Speciální:Zdroje knih/9783110184181">9783110184181</a>. S. 1921.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Sociolinguistics%3A+An+International+Handbook+of+the+Science+of+Language+and+Society&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DLMZm0w0k1c4C%26pg%3DPA1921&rft.isbn=9783110184181&rft.aulast=de+Gruyter&rft.aufirst=Walter&rft.pub=Ulrich+Ammon&rft.date=2006&rft.pages=1921">  </li> <li id="cite_note-John_A._Shoup_2007-263"><a href="#cite_ref-John_A._Shoup_2007_263-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SHOUP, John. Culture and Customs of Jordan. [s.l.]: Greenwood Publishing Group, 2007. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160603020705/https://books.google.com/books?id=dm7Ups_zsbcC&pg=PA45">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=dm7Ups_zsbcC&pg=PA45">originálu</a> dne 3 June 2016. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9780313336713" title="Speciální:Zdroje knih/9780313336713">9780313336713</a>. S. 45.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Culture+and+Customs+of+Jordan&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3Ddm7Ups_zsbcC%26pg%3DPA45&rft.isbn=9780313336713&rft.aulast=Shoup&rft.aufirst=John&rft.pub=Greenwood+Publishing+Group&rft.date=2007&rft.pages=45">  </li> <li id="cite_note-264"><a href="#cite_ref-264">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">LUEBBE, Sascha. German language becoming opportunity for professional development [online]. 12 February 2015 [cit. 2016-03-07]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160322073423/http://www.jordantimes.com/news/local/german-language-becoming-opportunity-professional-development%E2%80%99">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.jordantimes.com/news/local/german-language-becoming-opportunity-professional-development%E2%80%99">originálu</a> dne 22 March 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=German+language+becoming+opportunity+for+professional+development&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.jordantimes.com%2Fnews%2Flocal%2Fgerman-language-becoming-opportunity-professional-development%25E2%2580%2599&rft.aulast=Luebbe&rft.aufirst=Sascha">  </li> <li id="cite_note-:0-265"><a href="#cite_ref-:0_265-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;">LEARNING, UNESCO Institute for Lifelong. Country Profile: Jordan. litbase.uil.unesco.org. 8 September 2017. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20180727021307/http://litbase.uil.unesco.org/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://litbase.uil.unesco.org/?menu=12&country=JO&programme=162">originálu</a> dne 27 July 2018. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=litbase.uil.unesco.org&rft_id=http%3A%2F%2Flitbase.uil.unesco.org%2F%3Fmenu%3D12%26country%3DJO%26programme%3D162&rft.atitle=Country+Profile%3A+Jordan&rft.date=8+September+2017&rft.aulast=Learning&rft.aufirst=UNESCO+Institute+for+Lifelong">  </li> <li id="cite_note-266"><a href="#cite_ref-266">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> World Bank Open Data. World Bank Open Data [online]. [cit. 2024-11-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://data.worldbank.org/country/jordan">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=World+Bank+Open+Data&rft_id=https%3A%2F%2Fdata.worldbank.org%2Fcountry%2Fjordan&rft.atitle=World+Bank+Open+Data">  </li> <li id="cite_note-267"><a href="#cite_ref-267">↑</a> <cite style="font-style:normal;">MALKAWI, Khetam. Cancer second most common cause of death in Jordan. The Jordan Times. 14 March 2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160522185351/http://www.jordantimes.com/news/local/cancer-second-most-common-cause-death-jordan%E2%80%99">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.jordantimes.com/news/local/cancer-second-most-common-cause-death-jordan%E2%80%99">originálu</a> dne 22 May 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Jordan+Times&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.jordantimes.com%2Fnews%2Flocal%2Fcancer-second-most-common-cause-death-jordan%25E2%2580%2599&rft.atitle=Cancer+second+most+common+cause+of+death+in+Jordan&rft.date=14+March+2015&rft.aulast=Malkawi&rft.aufirst=Khetam">  </li> <li id="cite_note-268"><a href="#cite_ref-268">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Jordan: Routine Childhood Immunizations [online]. Příprava vydání Abeer Allan, Rana Shammout. UNICEF Jordan Country Office, 2022-04-23 [cit. 2024-11-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.unicef.org/jordan/stories/routine-childhood-immunizations">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Jordan%3A+Routine+Childhood+Immunizations&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.unicef.org%2Fjordan%2Fstories%2Froutine-childhood-immunizations&rft.pub=UNICEF+Jordan+Country+Office">  </li> <li id="cite_note-269"><a href="#cite_ref-269">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Jordan: estimates on the use of water sources and sanitation facilities (1980–2015) [online]. World Health Organization, 1 June 2015 [cit. 2016-06-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20150930232903/http://www.wssinfo.org/documents/?tx_displaycontroller">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.wssinfo.org/documents/?tx_displaycontroller">[type</a>=country_files originálu] dne 30 September 2015. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Jordan%3A+estimates+on+the+use+of+water+sources+and+sanitation+facilities+%281980%E2%80%932015%29&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.wssinfo.org%2Fdocuments%2F%3Ftx_displaycontroller%5Btype%5D%3Dcountry_files&rft.pub=World+Health+Organization">  </li> <li id="cite_note-autogenerated1-270"><a href="#cite_ref-autogenerated1_270-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Jordan profile – Overview [online]. BBC, 18 November 2012 [cit. 2016-12-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20161211063859/http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-14631981">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-14631981">originálu</a> dne 11 December 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Jordan+profile+%E2%80%93+Overview&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.bbc.co.uk%2Fnews%2Fworld-middle-east-14631981&rft.pub=BBC">  </li> <li id="cite_note-271"><a href="#cite_ref-271">↑</a> <cite style="font-style:normal;">MALKAWI, Khetam. Sector leaders highlight potential for further growth in medical tourism. The Jordan Times. 30 May 2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160313030324/http://www.jordantimes.com/news/local/sector-leaders-highlight-potential-further-growth-medical-tourism#sthash.yz9kdu6B.dpuf">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.jordantimes.com/news/local/sector-leaders-highlight-potential-further-growth-medical-tourism#sthash.yz9kdu6B.dpuf">originálu</a> dne 13 March 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Jordan+Times&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.jordantimes.com%2Fnews%2Flocal%2Fsector-leaders-highlight-potential-further-growth-medical-tourism%23sthash.yz9kdu6B.dpuf&rft.atitle=Sector+leaders+highlight+potential+for+further+growth+in+medical+tourism&rft.date=30+May+2015&rft.aulast=Malkawi&rft.aufirst=Khetam">  </li> <li id="cite_note-272"><a href="#cite_ref-272">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> المملكة الاردنية الهاشمية – وزارة التربية و التعليم Ministry of Education – Hashemit Kingdom of Jordan [online]. [cit. 2018-02-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20180213141843/http://www.moe.gov.jo/en/MenuDetails.aspx?MenuID=32">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.moe.gov.jo/en/MenuDetails.aspx?MenuID=32">originálu</a> dne 13 February 2018. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%D8%A7%D9%84%D9%85%D9%85%D9%84%D9%83%D8%A9+%D8%A7%D9%84%D8%A7%D8%B1%D8%AF%D9%86%D9%8A%D8%A9+%D8%A7%D9%84%D9%87%D8%A7%D8%B4%D9%85%D9%8A%D8%A9+%E2%80%93+%D9%88%D8%B2%D8%A7%D8%B1%D8%A9+%D8%A7%D9%84%D8%AA%D8%B1%D8%A8%D9%8A%D8%A9+%D9%88+%D8%A7%D9%84%D8%AA%D8%B9%D9%84%D9%8A%D9%85+Ministry+of+Education+%E2%80%93+Hashemit+Kingdom+of+Jordan&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.moe.gov.jo%2Fen%2FMenuDetails.aspx%3FMenuID%3D32">  </li> <li id="cite_note-273"><a href="#cite_ref-273">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ALAYAN, Samira; ROHDE, Achim; DHOUIB, Sarhan. The Politics of Education Reform in the Middle East: Self and Other in Textbooks and Curricula. [s.l.]: Berghahn Books, 15 June 2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20161128080225/https://books.google.com/books?id=Ak35WB7jX8IC&pg=PA61">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=Ak35WB7jX8IC&pg=PA61">originálu</a> dne 28 November 2016. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9780857454614" title="Speciální:Zdroje knih/9780857454614">9780857454614</a>. S. 61.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Politics+of+Education+Reform+in+the+Middle+East%3A+Self+and+Other+in+Textbooks+and+Curricula&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DAk35WB7jX8IC%26pg%3DPA61&rft.isbn=9780857454614&rft.aulast=Alayan&rft.aufirst=Samira&rft.au=Rohde%2C+Achim&rft.au=Dhouib%2C+Sarhan&rft.pub=Berghahn+Books&rft.pages=61">  </li> <li id="cite_note-274"><a href="#cite_ref-274">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Literacy rate, youth total (% of people ages 15-24). World Bank Open Data [online]. [cit. 2024-11-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.1524.LT.ZS">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=World+Bank+Open+Data&rft_id=https%3A%2F%2Fdata.worldbank.org%2Findicator%2FSE.ADT.1524.LT.ZS&rft.atitle=Literacy+rate%2C+youth+total+%28%25+of+people+ages+15-24%29">  </li> <li id="cite_note-275"><a href="#cite_ref-275">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Education system in Jordan scoring well [online]. Global Arab Network, 21 October 2009 [cit. 2016-06-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.today/20120729054824/http://www.english.globalarabnetwork.com/200910213278/Culture/education-system-in-jordan-scoring-well.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.english.globalarabnetwork.com/200910213278/Culture/education-system-in-jordan-scoring-well.html">originálu</a> dne 29 July 2012. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Education+system+in+Jordan+scoring+well&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.english.globalarabnetwork.com%2F200910213278%2FCulture%2Feducation-system-in-jordan-scoring-well.html&rft.pub=Global+Arab+Network">  </li> <li id="cite_note-276"><a href="#cite_ref-276">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Research and Scientific Development in OIC Countries [online]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190808043707/http://www.sesric.org/files/article/394.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.sesric.org/files/article/394.pdf">originálu</a> dne 8 August 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Research+and+Scientific+Development+in+OIC+Countries&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.sesric.org%2Ffiles%2Farticle%2F394.pdf">  </li> <li id="cite_note-277"><a href="#cite_ref-277">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Jordan raises admission scores for private universities [online]. [cit. 2016-06-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20100301103617/http://www.ameinfo.com/225199.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.ameinfo.com/225199.html">originálu</a> dne 1 March 2010. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Jordan+raises+admission+scores+for+private+universities&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.ameinfo.com%2F225199.html">  </li> <li id="cite_note-278"><a href="#cite_ref-278">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">CANTINI, Daniele. Youth and Education in the Middle East: Assessing the Performance and Practice of Urban Environments. [s.l.]: I.B.Tauris, 27 January 2011. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20161128063240/https://books.google.com/books?id=JPEWDAAAQBAJ&pg=PT45">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=JPEWDAAAQBAJ&pg=PT45">originálu</a> dne 28 November 2016. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9780857729378" title="Speciální:Zdroje knih/9780857729378">9780857729378</a>. S. 45.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Youth+and+Education+in+the+Middle+East%3A+Assessing+the+Performance+and+Practice+of+Urban+Environments&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DJPEWDAAAQBAJ%26pg%3DPT45&rft.isbn=9780857729378&rft.aulast=Cantini&rft.aufirst=Daniele&rft.pub=I.B.Tauris&rft.pages=45">  </li> <li id="cite_note-279"><a href="#cite_ref-279">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Jordan [online]. Ranking Web of Universities, 1 January 2018 [cit. 2018-03-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20171112171528/http://www.webometrics.info/en/aw/Jordan">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.webometrics.info/en/aw/Jordan">originálu</a> dne 12 November 2017. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Jordan&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.webometrics.info%2Fen%2Faw%2FJordan&rft.pub=Ranking+Web+of+Universities">  </li> <li id="cite_note-280"><a href="#cite_ref-280">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> 2014 QS University Rankings – Arab Region [online]. 1 January 2016 [cit. 2016-03-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20141118032549/http://www.iu.qs.com/arab-region-rankings/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.iu.qs.com/arab-region-rankings">originálu</a> dne 18 November 2014. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=2014+QS+University+Rankings+%E2%80%93+Arab+Region&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.iu.qs.com%2Farab-region-rankings">  </li> <li id="cite_note-281"><a href="#cite_ref-281">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> الفن التشكيلي [online]. [cit. 2016-07-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20140715045842/http://culture.gov.jo/new/%D8%AA%D8%A7%D8%B1%D9%8A%D8%AE-%D8%A7%D9%84%D9%81%D9%86%D9%88%D9%86-%D9%81%D9%8A-%D8%A7%D9%84%D8%A3%D8%B1%D8%AF%D9%86/%D8%A7%D9%84%D9%81%D9%86-%D8%A7%D9%84%D8%AA%D8%B4%D9%83%D9%8A%D9%84%D9%8A">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://culture.gov.jo/new/%D8%AA%D8%A7%D8%B1%D9%8A%D8%AE-%D8%A7%D9%84%D9%81%D9%86%D9%88%D9%86-%D9%81%D9%8A-%D8%A7%D9%84%D8%A3%D8%B1%D8%AF%D9%86/%D8%A7%D9%84%D9%81%D9%86-%D8%A7%D9%84%D8%AA%D8%B4%D9%83%D9%8A%D9%84%D9%8A">originálu</a> dne 15 July 2014. (arabsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%D8%A7%D9%84%D9%81%D9%86+%D8%A7%D9%84%D8%AA%D8%B4%D9%83%D9%8A%D9%84%D9%8A&rft_id=http%3A%2F%2Fculture.gov.jo%2Fnew%2F%25D8%25AA%25D8%25A7%25D8%25B1%25D9%258A%25D8%25AE-%25D8%25A7%25D9%2584%25D9%2581%25D9%2586%25D9%2588%25D9%2586-%25D9%2581%25D9%258A-%25D8%25A7%25D9%2584%25D8%25A3%25D8%25B1%25D8%25AF%25D9%2586%2F%25D8%25A7%25D9%2584%25D9%2581%25D9%2586-%25D8%25A7%25D9%2584%25D8%25AA%25D8%25B4%25D9%2583%25D9%258A%25D9%2584%25D9%258A">  </li> <li id="cite_note-282"><a href="#cite_ref-282">↑</a> <cite style="font-style:normal;">RAWASHDEH, Saeb. Jordanian artists seeks to connect local, int'l art scenes. The Jordan Times. 24 February 2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160312020833/http://www.jordantimes.com/news/local/jordanian-artist-seeks-connect-local-int%E2%80%99l-art-scenes">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.jordantimes.com/news/local/jordanian-artist-seeks-connect-local-int%E2%80%99l-art-scenes">originálu</a> dne 12 March 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Jordan+Times&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.jordantimes.com%2Fnews%2Flocal%2Fjordanian-artist-seeks-connect-local-int%25E2%2580%2599l-art-scenes&rft.atitle=Jordanian+artists+seeks+to+connect+local%2C+int%27l+art+scenes&rft.date=24+February+2015&rft.aulast=Rawashdeh&rft.aufirst=Saeb">  </li> <li id="cite_note-283"><a href="#cite_ref-283">↑</a> <cite style="font-style:normal;">BOARINI, Silvia. Jordan a 'haven' for regional artists. Al Jazeera. 24 May 2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160315100159/http://www.aljazeera.com/indepth/inpictures/2015/04/jordan-haven-regional-artists-150429061445164.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.aljazeera.com/indepth/inpictures/2015/04/jordan-haven-regional-artists-150429061445164.html">originálu</a> dne 15 March 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Al+Jazeera&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.aljazeera.com%2Findepth%2Finpictures%2F2015%2F04%2Fjordan-haven-regional-artists-150429061445164.html&rft.atitle=Jordan+a+%27haven%27+for+regional+artists&rft.date=24+May+2015&rft.aulast=Boarini&rft.aufirst=Silvia">  </li> <li id="cite_note-284"><a href="#cite_ref-284">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> 'Theeb' becomes first Jordanian film to receive Oscar nod. The Jordan Times. 14 January 2016. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160417080114/http://www.jordantimes.com/news/local/theeb%E2%80%99-becomes-first-jordanian-film-receive-oscar-nod">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.jordantimes.com/news/local/theeb%E2%80%99-becomes-first-jordanian-film-receive-oscar-nod">originálu</a> dne 17 April 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Jordan+Times&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.jordantimes.com%2Fnews%2Flocal%2Ftheeb%25E2%2580%2599-becomes-first-jordanian-film-receive-oscar-nod&rft.atitle=%27Theeb%27+becomes+first+Jordanian+film+to+receive+Oscar+nod&rft.date=14+January+2016">  </li> <li id="cite_note-285"><a href="#cite_ref-285">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Scrolling through the millennia at the new Jordan Museum in Amman [online]. 13 March 2014 [cit. 2015-09-25]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20150926083840/http://www.thenational.ae/arts-culture/scrolling-through-the-millennia-at-the-new-jordan-museum-in-amman">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.thenational.ae/arts-culture/scrolling-through-the-millennia-at-the-new-jordan-museum-in-amman">originálu</a> dne 26 September 2015. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Scrolling+through+the+millennia+at+the+new+Jordan+Museum+in+Amman&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.thenational.ae%2Farts-culture%2Fscrolling-through-the-millennia-at-the-new-jordan-museum-in-amman">  </li> <li id="cite_note-Bradt-286">↑ <a href="#cite_ref-Bradt_286-0">a</a> <a href="#cite_ref-Bradt_286-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">FRENCH, Carole. Jordan. [s.l.]: Bradt Travel Guides, 2012. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160603014622/https://books.google.com/books?id=KcGcDdi20SwC&pg=PA122">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=KcGcDdi20SwC&pg=PA122">originálu</a> dne 3 June 2016. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9781841623986" title="Speciální:Zdroje knih/9781841623986">9781841623986</a>. S. 122, 35, 81.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Jordan&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DKcGcDdi20SwC%26pg%3DPA122&rft.isbn=9781841623986&rft.aulast=French&rft.aufirst=Carole&rft.pub=Bradt+Travel+Guides&rft.date=2012&rft.pages=122%2C+35%2C+81">  </li> <li id="cite_note-jf-287">↑ <a href="#cite_ref-jf_287-0">a</a> <a href="#cite_ref-jf_287-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The stars come out for Jordan's Jerash Festival [online]. 16 July 2016 [cit. 2016-06-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160504115943/http://www.albawaba.com/entertainment/stars-come-out-jordans-jerash-festival-720188">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.albawaba.com/entertainment/stars-come-out-jordans-jerash-festival-720188">originálu</a> dne 4 May 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+stars+come+out+for+Jordan%27s+Jerash+Festival&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.albawaba.com%2Fentertainment%2Fstars-come-out-jordans-jerash-festival-720188">  </li> <li id="cite_note-288"><a href="#cite_ref-288">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Pianist finds Positano enchanting [online]. 19 June 2010 [cit. 2016-06-14]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160809081917/http://articles.chicagotribune.com/2010-06-19/travel/sc-trav-0615-celeb-20100615_1_favorite-weekend-getaways-positano-amalfi-coast">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.chicagotribune.com/2010/06/19/pianist-finds-positano-enchanting/">originálu</a> dne 9 August 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Pianist+finds+Positano+enchanting&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.chicagotribune.com%2F2010%2F06%2F19%2Fpianist-finds-positano-enchanting%2F">  </li> <li id="cite_note-289"><a href="#cite_ref-289">↑</a> <cite style="font-style:normal;">EDWARDS, Madeline. The promise of Amman's independent music scene. Your Middle East. 13 May 2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20150923055934/http://www.yourmiddleeast.com/culture/the-promise-of-ammans-independent-music-scene_32052">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.yourmiddleeast.com/culture/the-promise-of-ammans-independent-music-scene_32052">originálu</a> dne 23 September 2015. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Your+Middle+East&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.yourmiddleeast.com%2Fculture%2Fthe-promise-of-ammans-independent-music-scene_32052&rft.atitle=The+promise+of+Amman%27s+independent+music+scene&rft.date=13+May+2015&rft.aulast=Edwards&rft.aufirst=Madeline">  </li> <li id="cite_note-290"><a href="#cite_ref-290">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Jordan unveils underwater military museum. www.bbc.com. 24 July 2019. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190726120812/https://www.bbc.com/news/world-middle-east-49102824">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.bbc.com/news/world-middle-east-49102824">originálu</a> dne 26 July 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=www.bbc.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.bbc.com%2Fnews%2Fworld-middle-east-49102824&rft.atitle=Jordan+unveils+underwater+military+museum&rft.date=24+July+2019">  </li> <li id="cite_note-291"><a href="#cite_ref-291">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Jordan among world's top 10 producers of olive, olive oil. The Jordan Times. 21 March 2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160421035637/http://www.jordantimes.com/news/local/jordan-among-world%E2%80%99s-top-10-producers-olive-olive-oil%E2%80%99">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.jordantimes.com/news/local/jordan-among-world%E2%80%99s-top-10-producers-olive-olive-oil%E2%80%99">originálu</a> dne 21 April 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Jordan+Times&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.jordantimes.com%2Fnews%2Flocal%2Fjordan-among-world%25E2%2580%2599s-top-10-producers-olive-olive-oil%25E2%2580%2599&rft.atitle=Jordan+among+world%27s+top+10+producers+of+olive%2C+olive+oil&rft.date=21+March+2015">  </li> <li id="cite_note-Mansaf-292">↑ <a href="#cite_ref-Mansaf_292-0">a</a> <a href="#cite_ref-Mansaf_292-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ALBALA, Ken. Food Cultures of the World Encyclopedia. [s.l.]: ABC-CLIO, 25 May 2012. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160603021656/https://books.google.com/books?id=zG1H75z0EYYC&pg=PA269">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=zG1H75z0EYYC&pg=PA269">originálu</a> dne 3 June 2016. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9780313376276" title="Speciální:Zdroje knih/9780313376276">9780313376276</a>. S. 269, 273.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Food+Cultures+of+the+World+Encyclopedia&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DzG1H75z0EYYC%26pg%3DPA269&rft.isbn=9780313376276&rft.aulast=Albala&rft.aufirst=Ken&rft.pub=ABC-CLIO&rft.pages=269%2C+273">  </li> <li id="cite_note-293"><a href="#cite_ref-293">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> الحلويات في رمضان.. متعة ما بعد الإفطار [online]. 30 June 2015 [cit. 2016-06-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20161026183115/http://www.alghad.com/articles/879262-%D8%A7%D9%84%D8%AD%D9%84%D9%88%D9%8A%D8%A7%D8%AA-%D9%81%D9%8A-%D8%B1%D9%85%D8%B6%D8%A7%D9%86-%D9%85%D8%AA%D8%B9%D8%A9-%D9%85%D8%A7-%D8%A8%D8%B9%D8%AF-%D8%A7%D9%84%D8%A5%D9%81%D8%B7%D8%A7%D8%B1">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.alghad.com/articles/879262-%D8%A7%D9%84%D8%AD%D9%84%D9%88%D9%8A%D8%A7%D8%AA-%D9%81%D9%8A-%D8%B1%D9%85%D8%B6%D8%A7%D9%86-%D9%85%D8%AA%D8%B9%D8%A9-%D9%85%D8%A7-%D8%A8%D8%B9%D8%AF-%D8%A7%D9%84%D8%A5%D9%81%D8%B7%D8%A7%D8%B1">originálu</a> dne 26 October 2016. (arabsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%D8%A7%D9%84%D8%AD%D9%84%D9%88%D9%8A%D8%A7%D8%AA+%D9%81%D9%8A+%D8%B1%D9%85%D8%B6%D8%A7%D9%86..+%D9%85%D8%AA%D8%B9%D8%A9+%D9%85%D8%A7+%D8%A8%D8%B9%D8%AF+%D8%A7%D9%84%D8%A5%D9%81%D8%B7%D8%A7%D8%B1&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.alghad.com%2Farticles%2F879262-%25D8%25A7%25D9%2584%25D8%25AD%25D9%2584%25D9%2588%25D9%258A%25D8%25A7%25D8%25AA-%25D9%2581%25D9%258A-%25D8%25B1%25D9%2585%25D8%25B6%25D8%25A7%25D9%2586-%25D9%2585%25D8%25AA%25D8%25B9%25D8%25A9-%25D9%2585%25D8%25A7-%25D8%25A8%25D8%25B9%25D8%25AF-%25D8%25A7%25D9%2584%25D8%25A5%25D9%2581%25D8%25B7%25D8%25A7%25D8%25B1">  </li> <li id="cite_note-294"><a href="#cite_ref-294">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Jordan's first ever Olympic champion Ahmad Abughaush looks forward to Tokyo 2020 – Olympic News [online]. 8 April 2019 [cit. 2019-06-03]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190603231445/https://www.olympic.org/news/jordan-s-first-ever-olympic-champion-ahmad-abughaush-looks-forward-to-tokyo-2020">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.olympic.org/news/jordan-s-first-ever-olympic-champion-ahmad-abughaush-looks-forward-to-tokyo-2020">originálu</a> dne 3 June 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Jordan%27s+first+ever+Olympic+champion+Ahmad+Abughaush+looks+forward+to+Tokyo+2020+%E2%80%93+Olympic+News&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.olympic.org%2Fnews%2Fjordan-s-first-ever-olympic-champion-ahmad-abughaush-looks-forward-to-tokyo-2020">  </li> <li id="cite_note-295"><a href="#cite_ref-295">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> ريو 2016 – تايكواندو: الأردني أحمد أبوغوش يحرز الميدالية الذهبية في وزن 68 كغ [online]. [cit. 2019-06-03]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20180709183815/http://www.beinsports.com/ar/other-sports/%D9%81%D9%8A%D8%AF%D9%8A%D9%88/%D8%B1%D9%8A%D9%88-2016-%D8%AA%D8%A7%D9%8A%D9%83%D9%88%D8%A7%D9%86%D8%AF%D9%88-%D8%A7%D9%84%D8%A3%D8%B1%D8%AF%D9%86%D9%8A/320133">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.beinsports.com/ar/other-sports/%D9%81%D9%8A%D8%AF%D9%8A%D9%88/%D8%B1%D9%8A%D9%88-2016-%D8%AA%D8%A7%D9%8A%D9%83%D9%88%D8%A7%D9%86%D8%AF%D9%88-%D8%A7%D9%84%D8%A3%D8%B1%D8%AF%D9%86%D9%8A/320133">originálu</a> dne 9 July 2018. (arabsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%D8%B1%D9%8A%D9%88+2016+%E2%80%93+%D8%AA%D8%A7%D9%8A%D9%83%D9%88%D8%A7%D9%86%D8%AF%D9%88%3A+%D8%A7%D9%84%D8%A3%D8%B1%D8%AF%D9%86%D9%8A+%D8%A3%D8%AD%D9%85%D8%AF+%D8%A3%D8%A8%D9%88%D8%BA%D9%88%D8%B4+%D9%8A%D8%AD%D8%B1%D8%B2+%D8%A7%D9%84%D9%85%D9%8A%D8%AF%D8%A7%D9%84%D9%8A%D8%A9+%D8%A7%D9%84%D8%B0%D9%87%D8%A8%D9%8A%D8%A9+%D9%81%D9%8A+%D9%88%D8%B2%D9%86+68+%D9%83%D8%BA&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.beinsports.com%2Far%2Fother-sports%2F%25D9%2581%25D9%258A%25D8%25AF%25D9%258A%25D9%2588%2F%25D8%25B1%25D9%258A%25D9%2588-2016-%25D8%25AA%25D8%25A7%25D9%258A%25D9%2583%25D9%2588%25D8%25A7%25D9%2586%25D8%25AF%25D9%2588-%25D8%25A7%25D9%2584%25D8%25A3%25D8%25B1%25D8%25AF%25D9%2586%25D9%258A%2F320133">  </li> <li id="cite_note-296"><a href="#cite_ref-296">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Jordan Basketball Federation [online]. [cit. 2019-06-03]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190603231458/https://www.joc.jo/en/federations/jordan-basketball-federation/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.joc.jo/en/federations/jordan-basketball-federation/">originálu</a> dne 3 June 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Jordan+Basketball+Federation&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.joc.jo%2Fen%2Ffederations%2Fjordan-basketball-federation%2F">  </li> <li id="cite_note-297"><a href="#cite_ref-297">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Sport in Jordan [online]. [cit. 2019-06-03]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190603231447/https://www.topendsports.com/world/countries/jordan.htm">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.topendsports.com/world/countries/jordan.htm">originálu</a> dne 3 June 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Sport+in+Jordan&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.topendsports.com%2Fworld%2Fcountries%2Fjordan.htm">  </li> <li id="cite_note-298"><a href="#cite_ref-298">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> World Cup 2014: Uruguay clinch final spot with Jordan win. www.bbc.com. 21 November 2013. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190603231445/https://www.bbc.com/sport/football/25027589">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.bbc.com/sport/football/25027589">originálu</a> dne 3 June 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=www.bbc.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.bbc.com%2Fsport%2Ffootball%2F25027589&rft.atitle=World+Cup+2014%3A+Uruguay+clinch+final+spot+with+Jordan+win&rft.date=21+November+2013">  </li> <li id="cite_note-299"><a href="#cite_ref-299">↑</a> <cite style="font-style:normal;">BANNAYAN, Aline. Jordan remains in 82nd spot in FIFA World Rankings. The Jordan Times. 5 March 2016. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160313111319/http://www.jordantimes.com/news/sports/jordan-remains-82nd-spot-fifa-world-rankings#sthash.jQnvTJE1.dpuf">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.jordantimes.com/news/sports/jordan-remains-82nd-spot-fifa-world-rankings#sthash.jQnvTJE1.dpuf">originálu</a> dne 13 March 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Jordan+Times&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.jordantimes.com%2Fnews%2Fsports%2Fjordan-remains-82nd-spot-fifa-world-rankings%23sthash.jQnvTJE1.dpuf&rft.atitle=Jordan+remains+in+82nd+spot+in+FIFA+World+Rankings&rft.date=5+March+2016&rft.aulast=Bannayan&rft.aufirst=Aline">  </li> <li id="cite_note-300"><a href="#cite_ref-300">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Afif stars as Qatar defeat Jordan to retain title. www.the-afc.com. Asian Football Confederation, 10 February 2024. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20240219062450/https://www.the-afc.com/en/national/afc_asian_cup/news/afif_stars_as_qatar_defeat_jordan_to_retain_title.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.the-afc.com/en/national/afc_asian_cup/news/afif_stars_as_qatar_defeat_jordan_to_retain_title.html">originálu</a> dne 19 February 2024. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=www.the-afc.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.the-afc.com%2Fen%2Fnational%2Fafc_asian_cup%2Fnews%2Fafif_stars_as_qatar_defeat_jordan_to_retain_title.html&rft.atitle=Afif+stars+as+Qatar+defeat+Jordan+to+retain+title&rft.date=10+February+2024&rft.pub=Asian+Football+Confederation">  </li> <li id="cite_note-301"><a href="#cite_ref-301">↑</a> <cite style="font-style:normal;">EL-SHAMAYLEH, Nisreen. Jordan taking giant strides in women's football. Al Jazeera. 23 June 2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160312003804/http://www.aljazeera.com/news/2015/06/jordan-giant-strides-women-football-150623122130302.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.aljazeera.com/news/2015/06/jordan-giant-strides-women-football-150623122130302.html">originálu</a> dne 12 March 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Al+Jazeera&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.aljazeera.com%2Fnews%2F2015%2F06%2Fjordan-giant-strides-women-football-150623122130302.html&rft.atitle=Jordan+taking+giant+strides+in+women%27s+football&rft.date=23+June+2015&rft.aulast=El-Shamayleh&rft.aufirst=Nisreen">  </li> <li id="cite_note-302"><a href="#cite_ref-302">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Fifa world ranking for women [online]. FIFA, 1 March 2016 [cit. 2016-03-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190220063018/https://www.fifa.com/fifa-world-ranking/ranking-table/women/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.fifa.com/fifa-world-ranking/women">originálu</a> dne 20 February 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Fifa+world+ranking+for+women&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.fifa.com%2Ffifa-world-ranking%2Fwomen&rft.pub=FIFA">  </li> <li id="cite_note-303"><a href="#cite_ref-303">↑</a> <cite style="font-style:normal;">OMARI, Raed. Women's football increasingly popular in Jordan. Al Arabiya. 1 January 2014. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160309015004/http://english.alarabiya.net/en/sports/2014/04/21/Women-s-football-increasingly-popular-in-Jordan.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://english.alarabiya.net/en/sports/2014/04/21/Women-s-football-increasingly-popular-in-Jordan.html">originálu</a> dne 9 March 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Al+Arabiya&rft_id=http%3A%2F%2Fenglish.alarabiya.net%2Fen%2Fsports%2F2014%2F04%2F21%2FWomen-s-football-increasingly-popular-in-Jordan.html&rft.atitle=Women%27s+football+increasingly+popular+in+Jordan&rft.date=1+January+2014&rft.aulast=Omari&rft.aufirst=Raed">  </li> <li id="cite_note-304"><a href="#cite_ref-304">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> 2017 4th International Conference on Literature, Linguistics and Arts (ICLLA 2017). [s.l.]: Francis Academic Press, 2017. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9781912407064" title="Speciální:Zdroje knih/9781912407064">9781912407064</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.25236%2Ficlla.2017.43">10.25236/iclla.2017.43</a>. Kapitola Transmission Strategy of the Competition -2017 FIBA 3X3 U18 Basketball World Cup.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=2017+4th+International+Conference+on+Literature%2C+Linguistics+and+Arts+%28ICLLA+2017%29&rft_id=info:doi/10.25236%2Ficlla.2017.43&rft.isbn=9781912407064&rft.atitle=Transmission+Strategy+of+the+Competition+-2017+FIBA+3X3+U18+Basketball+World+Cup&rft.pub=Francis+Academic+Press">  </li> <li id="cite_note-305"><a href="#cite_ref-305">↑</a> <cite style="font-style:normal;">BANNAYAN, Aline. Jordan counts down to Asian basketball tourney. The Jordan Times. 14 September 2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160118011504/http://www.jordantimes.com/news/sports/jordan-counts-down-asian-basketball-tourney">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.jordantimes.com/news/sports/jordan-counts-down-asian-basketball-tourney">originálu</a> dne 18 January 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Jordan+Times&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.jordantimes.com%2Fnews%2Fsports%2Fjordan-counts-down-asian-basketball-tourney&rft.atitle=Jordan+counts+down+to+Asian+basketball+tourney&rft.date=14+September+2015&rft.aulast=Bannayan&rft.aufirst=Aline">  </li> <li id="cite_note-306"><a href="#cite_ref-306">↑</a> <cite style="font-style:normal;">EASTWOOD, Jack. Against all odds, Jordan's rugby greats are set to storm the Dubai Sevens. Al Bawaba. 4 November 2014. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20151026154217/http://www.albawaba.com/sport/jordan-rugby-dubai-sevens-619023">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.albawaba.com/sport/jordan-rugby-dubai-sevens-619023">originálu</a> dne 26 October 2015. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Al+Bawaba&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.albawaba.com%2Fsport%2Fjordan-rugby-dubai-sevens-619023&rft.atitle=Against+all+odds%2C+Jordan%27s+rugby+greats+are+set+to+storm+the+Dubai+Sevens&rft.date=4+November+2014&rft.aulast=Eastwood&rft.aufirst=Jack">  </li> <li id="cite_note-307"><a href="#cite_ref-307">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> مشروع "بسكليتات المدينة الرياضية" يجمع هواة الدراجات لممارسة الرياضة والترفيه [online]. 30 September 2013 [cit. 2016-07-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160520050951/http://www.alghad.com/articles/575226-%D9%85%D8%B4%D8%B1%D9%88%D8%B9-%D8%A8%D8%B3%D9%83%D9%84%D9%8A%D8%AA%D8%A7%D8%AA-%D8%A7%D9%84%D9%85%D8%AF%D9%8A%D9%86%D8%A9-%D8%A7%D9%84%D8%B1%D9%8A%D8%A7%D8%B6%D9%8A%D8%A9-%D9%8A%D8%AC%D9%85%D8%B9-%D9%87%D9%88%D8%A7%D8%A9-%D8%A7%D9%84%D8%AF%D8%B1%D8%A7%D8%AC%D8%A7%D8%AA-%D9%84%D9%85%D9%85%D8%A7%D8%B1%D8%B3%D8%A9-%D8%A7%D9%84%D8%B1%D9%8A%D8%A7%D8%B6%D8%A9-%D9%88%D8%A7%D9%84%D8%AA%D8%B1%D9%81%D9%8A%D9%87">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.alghad.com/articles/575226-%D9%85%D8%B4%D8%B1%D9%88%D8%B9-%D8%A8%D8%B3%D9%83%D9%84%D9%8A%D8%AA%D8%A7%D8%AA-%D8%A7%D9%84%D9%85%D8%AF%D9%8A%D9%86%D8%A9-%D8%A7%D9%84%D8%B1%D9%8A%D8%A7%D8%B6%D9%8A%D8%A9-%D9%8A%D8%AC%D9%85%D8%B9-%D9%87%D9%88%D8%A7%D8%A9-%D8%A7%D9%84%D8%AF%D8%B1%D8%A7%D8%AC%D8%A7%D8%AA-%D9%84%D9%85%D9%85%D8%A7%D8%B1%D8%B3%D8%A9-%D8%A7%D9%84%D8%B1%D9%8A%D8%A7%D8%B6%D8%A9-%D9%88%D8%A7%D9%84%D8%AA%D8%B1%D9%81%D9%8A%D9%87">originálu</a> dne 20 May 2016. (arabsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%D9%85%D8%B4%D8%B1%D9%88%D8%B9+%22%D8%A8%D8%B3%D9%83%D9%84%D9%8A%D8%AA%D8%A7%D8%AA+%D8%A7%D9%84%D9%85%D8%AF%D9%8A%D9%86%D8%A9+%D8%A7%D9%84%D8%B1%D9%8A%D8%A7%D8%B6%D9%8A%D8%A9%22+%D9%8A%D8%AC%D9%85%D8%B9+%D9%87%D9%88%D8%A7%D8%A9+%D8%A7%D9%84%D8%AF%D8%B1%D8%A7%D8%AC%D8%A7%D8%AA+%D9%84%D9%85%D9%85%D8%A7%D8%B1%D8%B3%D8%A9+%D8%A7%D9%84%D8%B1%D9%8A%D8%A7%D8%B6%D8%A9+%D9%88%D8%A7%D9%84%D8%AA%D8%B1%D9%81%D9%8A%D9%87&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.alghad.com%2Farticles%2F575226-%25D9%2585%25D8%25B4%25D8%25B1%25D9%2588%25D8%25B9-%25D8%25A8%25D8%25B3%25D9%2583%25D9%2584%25D9%258A%25D8%25AA%25D8%25A7%25D8%25AA-%25D8%25A7%25D9%2584%25D9%2585%25D8%25AF%25D9%258A%25D9%2586%25D8%25A9-%25D8%25A7%25D9%2584%25D8%25B1%25D9%258A%25D8%25A7%25D8%25B6%25D9%258A%25D8%25A9-%25D9%258A%25D8%25AC%25D9%2585%25D8%25B9-%25D9%2587%25D9%2588%25D8%25A7%25D8%25A9-%25D8%25A7%25D9%2584%25D8%25AF%25D8%25B1%25D8%25A7%25D8%25AC%25D8%25A7%25D8%25AA-%25D9%2584%25D9%2585%25D9%2585%25D8%25A7%25D8%25B1%25D8%25B3%25D8%25A9-%25D8%25A7%25D9%2584%25D8%25B1%25D9%258A%25D8%25A7%25D8%25B6%25D8%25A9-%25D9%2588%25D8%25A7%25D9%2584%25D8%25AA%25D8%25B1%25D9%2581%25D9%258A%25D9%2587">  </li> <li id="cite_note-308"><a href="#cite_ref-308">↑</a> <cite style="font-style:normal;">MUSTEFA, Zab; REZNICK, Alisa. Volunteers open Jordan's first skate park. Al Jazeera. 12 February 2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20151001071615/http://www.aljazeera.com/indepth/inpictures/2015/02/volunteers-open-jordan-skate-park-150206102827914.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.aljazeera.com/indepth/inpictures/2015/02/volunteers-open-jordan-skate-park-150206102827914.html">originálu</a> dne 1 October 2015. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Al+Jazeera&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.aljazeera.com%2Findepth%2Finpictures%2F2015%2F02%2Fvolunteers-open-jordan-skate-park-150206102827914.html&rft.atitle=Volunteers+open+Jordan%27s+first+skate+park&rft.date=12+February+2015&rft.aulast=Mustefa&rft.aufirst=Zab&rft.au=Reznick%2C+Alisa">  </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Literatura">Literatura</h3>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=41" title="Editace sekce: Literatura" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=41" title="Editovat zdrojový kód sekce Literatura">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><cite class="book" style="font-style:normal;" id="CITEREFSalibi1998">SALIBI, Kamal S., 1998. The Modern History of Jordan. London: I. B. Tauris. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1860643316" title="Speciální:Zdroje knih/978-1860643316">978-1860643316</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Modern+History+of+Jordan&rft.isbn=978-1860643316&rft.aulast=Salibi&rft.aufirst=Kamal+S.&rft.place=London&rft.pub=I.+B.+Tauris&rft.date=1998"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;" id="CITEREFTaylor2001">TAYLOR, Jane, 2001. Petra and the Lost Kingdom of the Nabataeans. [s.l.]: I. B. Tauris. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=FcAoBq4_EnEC">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-86064-508-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-86064-508-2">978-1-86064-508-2</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Petra+and+the+Lost+Kingdom+of+the+Nabataeans&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DFcAoBq4_EnEC&rft.isbn=978-1-86064-508-2&rft.aulast=Taylor&rft.aufirst=Jane&rft.pub=I.+B.+Tauris&rft.date=2001"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">LEWIS, Bernard. Dějiny Blízkého východu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7106-926-3" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7106-926-3">978-80-7106-926-3</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=D%C4%9Bjiny+Bl%C3%ADzk%C3%A9ho+v%C3%BDchodu&rft.isbn=978-80-7106-926-3&rft.aulast=Lewis&rft.aufirst=Bernard&rft.place=Praha&rft.pub=Nakladatelstv%C3%AD+Lidov%C3%A9+noviny&rft.date=2007"> </li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Související_články">Související články</h3>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=42" title="Editace sekce: Související články" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=42" title="Editovat zdrojový kód sekce Související články">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_b%C5%99eh_Jord%C3%A1nu" title="Západní břeh Jordánu">Západní břeh Jordánu</a></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Externí_odkazy">Externí odkazy</h3>[<a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&veaction=edit&section=43" title="Editace sekce: Externí odkazy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&action=edit&section=43" title="Editovat zdrojový kód sekce Externí odkazy">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons"><img alt="Logo Wikimedia Commons" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/12px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="12" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/18px-Commons-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/24px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /></a> Obrázky, zvuky či videa k tématu <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Jordan" class="extiw" title="c:Category:Jordan">Jordánsko</a> na <a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons">Wikimedia Commons</a> </li> <li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/16px-Wiktionary-logo-cs.svg.png" decoding="async" width="16" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/24px-Wiktionary-logo-cs.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/32px-Wiktionary-logo-cs.svg.png 2x" data-file-width="411" data-file-height="411" /> Slovníkové heslo <a href="https://cs.wiktionary.org/wiki/Jord%C3%A1nsko" class="extiw" title="wikt:Jordánsko">Jordánsko</a> ve Wikislovníku</li></ul> <div class="navbox noprint" title="Asie"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r17064757">.mw-parser-output .navbox-title .mw-collapsible-toggle{font-weight:normal}</style><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="3"> <a href="/wiki/Seznam_asijsk%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF" title="Seznam asijských států">Státy a území v Asii</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Nezávislé státy</td> <td class="navbox-list navbox-odd hlist"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Afgh%C3%A1nist%C3%A1n" title="Afghánistán">Afghánistán</a></li> <li><a href="/wiki/Arm%C3%A9nie" title="Arménie">Arménie</a></li> <li><a href="/wiki/%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1n" title="Ázerbájdžán">Ázerbájdžán</a></li> <li><a href="/wiki/Bahrajn" title="Bahrajn">Bahrajn</a></li> <li><a href="/wiki/Banglad%C3%A9%C5%A1" title="Bangladéš">Bangladéš</a></li> <li><a href="/wiki/Bh%C3%BAt%C3%A1n" title="Bhútán">Bhútán</a></li> <li><a href="/wiki/Brunej" title="Brunej">Brunej</a></li> <li><a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADna" title="Čína">Čína</a></li> <li><a href="/wiki/Egypt" title="Egypt">Egypt</a></li> <li><a href="/wiki/Filip%C3%ADny" title="Filipíny">Filipíny</a></li> <li><a href="/wiki/Gruzie" title="Gruzie">Gruzie</a></li> <li><a href="/wiki/Indie" title="Indie">Indie</a></li> <li><a href="/wiki/Indon%C3%A9sie" title="Indonésie">Indonésie</a></li> <li><a href="/wiki/Ir%C3%A1k" title="Irák">Irák</a></li> <li><a href="/wiki/%C3%8Dr%C3%A1n" title="Írán">Írán</a></li> <li><a href="/wiki/Izrael" title="Izrael">Izrael</a></li> <li><a href="/wiki/Japonsko" title="Japonsko">Japonsko</a></li> <li><a href="/wiki/Jemen" title="Jemen">Jemen</a></li> <li><a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Korea" title="Jižní Korea">Jižní Korea</a></li> <li><a class="mw-selflink selflink">Jordánsko</a></li> <li><a href="/wiki/Kambod%C5%BEa" title="Kambodža">Kambodža</a></li> <li><a href="/wiki/Katar" title="Katar">Katar</a></li> <li><a href="/wiki/Kazachst%C3%A1n" title="Kazachstán">Kazachstán</a></li> <li><a href="/wiki/Kuvajt" title="Kuvajt">Kuvajt</a></li> <li><a href="/wiki/Kypr" title="Kypr">Kypr</a></li> <li><a href="/wiki/Kyrgyzst%C3%A1n" title="Kyrgyzstán">Kyrgyzstán</a></li> <li><a href="/wiki/Laos" title="Laos">Laos</a></li> <li><a href="/wiki/Libanon" title="Libanon">Libanon</a></li> <li><a href="/wiki/Malajsie" title="Malajsie">Malajsie</a></li> <li><a href="/wiki/Maledivy" title="Maledivy">Maledivy</a></li> <li><a href="/wiki/Mongolsko" title="Mongolsko">Mongolsko</a></li> <li><a href="/wiki/Myanmar" title="Myanmar">Myanmar (Barma)</a></li> <li><a href="/wiki/Nep%C3%A1l" title="Nepál">Nepál</a></li> <li><a href="/wiki/Om%C3%A1n" title="Omán">Omán</a></li> <li><a href="/wiki/P%C3%A1kist%C3%A1n" title="Pákistán">Pákistán</a></li> <li><a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusko</a></li> <li><a href="/wiki/Sa%C3%BAdsk%C3%A1_Ar%C3%A1bie" title="Saúdská Arábie">Saúdská Arábie</a></li> <li><a href="/wiki/Severn%C3%AD_Korea" title="Severní Korea">Severní Korea</a></li> <li><a href="/wiki/Singapur" title="Singapur">Singapur</a></li> <li><a href="/wiki/Spojen%C3%A9_arabsk%C3%A9_emir%C3%A1ty" title="Spojené arabské emiráty">Spojené arabské emiráty</a></li> <li><a href="/wiki/S%C3%BDrie" title="Sýrie">Sýrie</a></li> <li><a href="/wiki/Sr%C3%AD_Lanka" title="Srí Lanka">Srí Lanka</a></li> <li><a href="/wiki/T%C3%A1d%C5%BEikist%C3%A1n" title="Tádžikistán">Tádžikistán</a></li> <li><a href="/wiki/Thajsko" title="Thajsko">Thajsko</a></li> <li><a href="/wiki/Turecko" title="Turecko">Turecko</a></li> <li><a href="/wiki/Turkmenist%C3%A1n" title="Turkmenistán">Turkmenistán</a></li> <li><a href="/wiki/Uzbekist%C3%A1n" title="Uzbekistán">Uzbekistán</a></li> <li><a href="/wiki/Vietnam" title="Vietnam">Vietnam</a></li> <li><a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_Timor" title="Východní Timor">Východní Timor</a></li></ul></div> </td> <td rowspan="5" class="navbox-image"><a href="/wiki/Soubor:Asia_(orthographic_projection).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/80/Asia_%28orthographic_projection%29.svg/110px-Asia_%28orthographic_projection%29.svg.png" decoding="async" width="110" height="110" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/80/Asia_%28orthographic_projection%29.svg/165px-Asia_%28orthographic_projection%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/80/Asia_%28orthographic_projection%29.svg/220px-Asia_%28orthographic_projection%29.svg.png 2x" data-file-width="541" data-file-height="541" /></a></td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Seznam_z%C3%A1visl%C3%BDch_%C3%BAzem%C3%AD" title="Seznam závislých území">Teritoria, kolonie a závislá území</a></td> <td class="navbox-list navbox-even hlist"> <div> <li><a href="/wiki/Austr%C3%A1lie" title="Austrálie">Austrálie</a>: (<a href="/wiki/Ashmor%C5%AFv_a_Cartier%C5%AFv_ostrov" title="Ashmorův a Cartierův ostrov">Ashmorův a Cartierův ostrov</a></li> <li><a href="/wiki/Kokosov%C3%A9_ostrovy" title="Kokosové ostrovy">Kokosové ostrovy</a></li> <li><a href="/wiki/V%C3%A1no%C4%8Dn%C3%AD_ostrov" title="Vánoční ostrov">Vánoční ostrov</a>)</li> <li><a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADna" title="Čína">Čína</a>: (<a href="/wiki/Hongkong" title="Hongkong">Hongkong</a></li> <li><a href="/wiki/Macao" title="Macao">Macao</a>)</li> <li><a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království">Spojené království</a>: (<a href="/wiki/Akrotiri_a_Dekelia" title="Akrotiri a Dekelia">Akrotiri a Dekelia</a></li> <li><a href="/wiki/Britsk%C3%A9_indickooce%C3%A1nsk%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD" title="Britské indickooceánské území">Britské indickooceánské území</a>)</li></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Územní celky se sporným mezinárodním postavením</td> <td class="navbox-list navbox-odd hlist"> <div> <li><a href="/wiki/Abch%C3%A1zie" title="Abcházie">Abcházie</a></li> <li><a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Osetie" title="Jižní Osetie">Jižní Osetie</a></li> <li><a href="/wiki/St%C3%A1t_Palestina" title="Stát Palestina">Palestina</a></li> <li><a href="/wiki/Severn%C3%AD_Kypr" title="Severní Kypr">Severní Kypr</a></li> <li><a href="/wiki/Tchaj-wan" title="Tchaj-wan">Tchaj-wan</a></li></div> </td> </tr></tbody></table> </div><div class="navbox noprint" title="Země a území sousedící s Indickým oceánem"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="3"> Státy a území ležící na břehu <a href="/wiki/Indick%C3%BD_oce%C3%A1n" title="Indický oceán">Indického oceánu</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Afrika</td> <td class="navbox-list navbox-odd hlist"> <div> <ul><li><a href="/wiki/D%C5%BEibutsko" title="Džibutsko">Džibutsko</a></li> <li><a href="/wiki/Egypt" title="Egypt">Egypt</a></li> <li><a href="/wiki/Eritrea" title="Eritrea">Eritrea</a></li> <li><a href="/wiki/Francie" title="Francie">Francie</a> <ul><li><a href="/wiki/Mayotte" title="Mayotte">Mayotte</a></li> <li><a href="/wiki/R%C3%A9union" title="Réunion">Réunion</a></li></ul></li> <li><a href="/wiki/Jihoafrick%C3%A1_republika" title="Jihoafrická republika">Jihoafrická republika</a></li> <li><a href="/wiki/Ke%C5%88a" title="Keňa">Keňa</a></li> <li><a href="/wiki/Komory" title="Komory">Komory</a></li> <li><a href="/wiki/Madagaskar" title="Madagaskar">Madagaskar</a></li> <li><a href="/wiki/Mauricius" title="Mauricius">Mauricius</a></li> <li><a href="/wiki/Mosambik" title="Mosambik">Mosambik</a></li> <li><a href="/wiki/Seychely" title="Seychely">Seychely</a></li> <li><a href="/wiki/Som%C3%A1lsko" title="Somálsko">Somálsko</a></li> <li><a href="/wiki/Somaliland" title="Somaliland">Somaliland</a></li> <li><a href="/wiki/S%C3%BAd%C3%A1n" title="Súdán">Súdán</a></li> <li><a href="/wiki/Tanzanie" title="Tanzanie">Tanzanie</a></li></ul></div> </td> <td rowspan="5" class="navbox-image"><a href="/wiki/Soubor:Indianocean.PNG" class="mw-file-description" title="Map of the Indian Ocean"><img alt="Map of the Indian Ocean" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c5/Indianocean.PNG/100px-Indianocean.PNG" decoding="async" width="100" height="100" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c5/Indianocean.PNG/150px-Indianocean.PNG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c5/Indianocean.PNG/200px-Indianocean.PNG 2x" data-file-width="330" data-file-height="330" /></a></td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Asie</td> <td class="navbox-list navbox-even hlist"> <div> <li><a href="/wiki/Bahrajn" title="Bahrajn">Bahrajn</a></li> <li><a href="/wiki/Banglad%C3%A9%C5%A1" title="Bangladéš">Bangladéš</a></li> <li><a href="/wiki/Britsk%C3%A9_indickooce%C3%A1nsk%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD" title="Britské indickooceánské území">Britské indickooceánské území</a> Spojené království</li> <li><a href="/wiki/Indie" title="Indie">Indie</a></li> <li><a href="/wiki/Indon%C3%A9sie" title="Indonésie">Indonésie</a></li> <li><a href="/wiki/Ir%C3%A1k" title="Irák">Irák</a></li> <li><a href="/wiki/Izrael" title="Izrael">Izrael</a></li> <li><a href="/wiki/%C3%8Dr%C3%A1n" title="Írán">Írán</a></li> <li><a href="/wiki/Jemen" title="Jemen">Jemen</a></li> <li><a class="mw-selflink selflink">Jordánsko</a></li> <li><a href="/wiki/Katar" title="Katar">Katar</a></li> <li><a href="/wiki/Kokosov%C3%A9_(Keelingovy)_ostrovy" class="mw-redirect" title="Kokosové (Keelingovy) ostrovy">Kokosové (Keelingovy) ostrovy</a> (Austrálie)</li> <li><a href="/wiki/Kuvajt" title="Kuvajt">Kuvajt</a></li> <li><a href="/wiki/Malajsie" title="Malajsie">Malajsie</a></li> <li><a href="/wiki/Maledivy" title="Maledivy">Maledivy</a></li> <li><a href="/wiki/Myanmar" title="Myanmar">Myanmar</a></li> <li><a href="/wiki/Om%C3%A1n" title="Omán">Omán</a></li> <li><a href="/wiki/P%C3%A1kist%C3%A1n" title="Pákistán">Pákistán</a></li> <li><a href="/wiki/Sa%C3%BAdsk%C3%A1_Ar%C3%A1bie" title="Saúdská Arábie">Saúdská Arábie</a></li> <li><a href="/wiki/Spojen%C3%A9_arabsk%C3%A9_emir%C3%A1ty" title="Spojené arabské emiráty">Spojené arabské emiráty</a></li> <li><a href="/wiki/Sr%C3%AD_Lanka" title="Srí Lanka">Srí Lanka</a></li> <li><a href="/wiki/Thajsko" title="Thajsko">Thajsko</a></li> <li><a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_Timor" title="Východní Timor">Timor Leste</a></li> <li><a href="/wiki/V%C3%A1no%C4%8Dn%C3%AD_ostrov" title="Vánoční ostrov">Vánoční ostrov</a> (Austrálie)</li></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Další</td> <td class="navbox-list navbox-odd hlist"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Antarktida" title="Antarktida">Antarktida</a> <ul><li><a href="/wiki/Australsk%C3%A9_antarktick%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD" title="Australské antarktické území">Australské antarktické území</a></li> <li><a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_ji%C5%BEn%C3%AD_a_antarktick%C3%A1_%C3%BAzem%C3%AD" title="Francouzská jižní a antarktická území">Francouzská jižní a antarktická území</a></li> <li><a href="/wiki/Heard%C5%AFv_ostrov_a_McDonaldovy_ostrovy" title="Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy">Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy</a></li></ul></li> <li><a href="/wiki/Austr%C3%A1lie" title="Austrálie">Austrálie</a></li></ul></div> </td> </tr></tbody></table> </div><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"> <table class="navboxes noprint mw-collapsible mw-collapsed" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"> <tbody><tr> <th class="navbox-title">Členství v mezinárodních organizacích </th></tr> <tr> <td><div class="navbox noprint" title="Organizace islámské spolupráce"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a href="/wiki/Organizace_isl%C3%A1msk%C3%A9_spolupr%C3%A1ce" title="Organizace islámské spolupráce">Organizace islámské spolupráce</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Členové</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/Afgh%C3%A1nist%C3%A1n" title="Afghánistán">Afghánistán</a> • <a href="/wiki/Alb%C3%A1nie" title="Albánie">Albánie</a> • <a href="/wiki/Al%C5%BE%C3%ADrsko" title="Alžírsko">Alžírsko</a> • <a href="/wiki/%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1n" title="Ázerbájdžán">Ázerbájdžán</a> • <a href="/wiki/Bahrajn" title="Bahrajn">Bahrajn</a> • <a href="/wiki/Banglad%C3%A9%C5%A1" title="Bangladéš">Bangladéš</a> • <a href="/wiki/Benin" title="Benin">Benin</a> • <a href="/wiki/Burkina_Faso" title="Burkina Faso">Burkina Faso</a> • <a href="/wiki/Brunej" title="Brunej">Brunej</a> • <a href="/wiki/%C4%8Cad" title="Čad">Čad</a> • <a href="/wiki/D%C5%BEibutsko" title="Džibutsko">Džibutsko</a> • <a href="/wiki/Egypt" title="Egypt">Egypt</a> • <a href="/wiki/Gabon" title="Gabon">Gabon</a> • <a href="/wiki/Gambie" title="Gambie">Gambie</a> • <a href="/wiki/Guinea" title="Guinea">Guinea</a> • <a href="/wiki/Guinea-Bissau" title="Guinea-Bissau">Guinea-Bissau</a> • <a href="/wiki/Guyana" title="Guyana">Guyana</a> • <a href="/wiki/Indon%C3%A9sie" title="Indonésie">Indonésie</a> • <a href="/wiki/%C3%8Dr%C3%A1n" title="Írán">Írán</a> • <a href="/wiki/Ir%C3%A1k" title="Irák">Irák</a> • <a href="/wiki/Jemen" title="Jemen">Jemen</a> • <a class="mw-selflink selflink">Jordánsko</a> • <a href="/wiki/Kamerun" title="Kamerun">Kamerun</a> • <a href="/wiki/Katar" title="Katar">Katar</a> • <a href="/wiki/Kazachst%C3%A1n" title="Kazachstán">Kazachstán</a> • <a href="/wiki/Komory" title="Komory">Komory</a> • <a href="/wiki/Kuvajt" title="Kuvajt">Kuvajt</a> • <a href="/wiki/Kyrgyzst%C3%A1n" title="Kyrgyzstán">Kyrgyzstán</a> • <a href="/wiki/Libanon" title="Libanon">Libanon</a> • <a href="/wiki/Libye" title="Libye">Libye</a> • <a href="/wiki/Maledivy" title="Maledivy">Maledivy</a> • <a href="/wiki/Malajsie" title="Malajsie">Malajsie</a> • <a href="/wiki/Mali" title="Mali">Mali</a> • <a href="/wiki/Maurit%C3%A1nie" title="Mauritánie">Mauritánie</a> • <a href="/wiki/Maroko" title="Maroko">Maroko</a> • <a href="/wiki/Mosambik" title="Mosambik">Mosambik</a> • <a href="/wiki/Niger" title="Niger">Niger</a> • <a href="/wiki/Nig%C3%A9rie" title="Nigérie">Nigérie</a> • <a href="/wiki/Om%C3%A1n" title="Omán">Omán</a> • <a href="/wiki/P%C3%A1kist%C3%A1n" title="Pákistán">Pákistán</a> • <a href="/wiki/St%C3%A1t_Palestina" title="Stát Palestina">Palestina</a> • <a href="/wiki/Pob%C5%99e%C5%BE%C3%AD_slonoviny" title="Pobřeží slonoviny">Pobřeží slonoviny</a> • <a href="/wiki/Sa%C3%BAdsk%C3%A1_Ar%C3%A1bie" title="Saúdská Arábie">Saúdská Arábie</a> • <a href="/wiki/Senegal" title="Senegal">Senegal</a> • <a href="/wiki/Sierra_Leone" title="Sierra Leone">Sierra Leone</a> • <a href="/wiki/Som%C3%A1lsko" title="Somálsko">Somálsko</a> • <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_arabsk%C3%A9_emir%C3%A1ty" title="Spojené arabské emiráty">Spojené arabské emiráty</a> • <a href="/wiki/S%C3%BAd%C3%A1n" title="Súdán">Súdán</a> • <a href="/wiki/Surinam" title="Surinam">Surinam</a> • <a href="/wiki/T%C3%A1d%C5%BEikist%C3%A1n" title="Tádžikistán">Tádžikistán</a> • <a href="/wiki/Turecko" title="Turecko">Turecko</a> • <a href="/wiki/Tunisko" title="Tunisko">Tunisko</a> • <a href="/wiki/Togo" title="Togo">Togo</a> • <a href="/wiki/Turkmenist%C3%A1n" title="Turkmenistán">Turkmenistán</a> • <a href="/wiki/Uganda" title="Uganda">Uganda</a> • <a href="/wiki/Uzbekist%C3%A1n" title="Uzbekistán">Uzbekistán</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Pozastavené členství</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <a href="/wiki/S%C3%BDrie" title="Sýrie">Sýrie</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Pozorovatelé</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/Bosna_a_Hercegovina" title="Bosna a Hercegovina">Bosna a Hercegovina</a> • <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusko</a> • <a href="/wiki/St%C5%99edoafrick%C3%A1_republika" title="Středoafrická republika">Středoafrická republika</a> • <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Kypr" title="Severní Kypr">Severní Kypr</a> • <a href="/wiki/Thajsko" title="Thajsko">Thajsko</a></div> </td> </tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="Liga arabských států"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a href="/wiki/Liga_arabsk%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF" title="Liga arabských států">Liga arabských států</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Členové</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/Al%C5%BE%C3%ADrsko" title="Alžírsko">Alžírsko</a> • <a href="/wiki/Bahrajn" title="Bahrajn">Bahrajn</a> • <a href="/wiki/D%C5%BEibutsko" title="Džibutsko">Džibutsko</a> • <a href="/wiki/Egypt" title="Egypt">Egypt</a> • <a href="/wiki/Ir%C3%A1k" title="Irák">Irák</a> • <a href="/wiki/Jemen" title="Jemen">Jemen</a> • <a class="mw-selflink selflink">Jordánsko</a> • <a href="/wiki/Katar" title="Katar">Katar</a> • <a href="/wiki/Komory" title="Komory">Komory</a> • <a href="/wiki/Kuvajt" title="Kuvajt">Kuvajt</a> • <a href="/wiki/Libanon" title="Libanon">Libanon</a> • <a href="/wiki/Libye" title="Libye">Libye</a> • <a href="/wiki/Maroko" title="Maroko">Maroko</a> • <a href="/wiki/Maurit%C3%A1nie" title="Mauritánie">Mauritánie</a> • <a href="/wiki/Om%C3%A1n" title="Omán">Omán</a> • <a href="/wiki/St%C3%A1t_Palestina" title="Stát Palestina">Palestina</a> • <a href="/wiki/Sa%C3%BAdsk%C3%A1_Ar%C3%A1bie" title="Saúdská Arábie">Saúdská Arábie</a> • <a href="/wiki/Som%C3%A1lsko" title="Somálsko">Somálsko</a> • <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_arabsk%C3%A9_emir%C3%A1ty" title="Spojené arabské emiráty">Spojené arabské emiráty</a> • <a href="/wiki/S%C3%BAd%C3%A1n" title="Súdán">Súdán</a> • <a href="/wiki/Tunisko" title="Tunisko">Tunisko</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Pozastavené členství</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <a href="/wiki/S%C3%BDrie" title="Sýrie">Sýrie</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Pozorovatelé</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/Braz%C3%ADlie" title="Brazílie">Brazílie</a> • <a href="/wiki/Eritrea" title="Eritrea">Eritrea</a> • <a href="/wiki/Indie" title="Indie">Indie</a> • <a href="/wiki/Venezuela" title="Venezuela">Venezuela</a></div> </td> </tr></tbody></table> </div> </td></tr></tbody></table> <div class="navbox noprint" title="Monarchie"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a href="/wiki/Monarchie" title="Monarchie">Monarchie</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Seznam_monarchi%C3%AD_v_Africe" title="Seznam monarchií v Africe">Afrika</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/Lesotho" title="Lesotho">Lesotho</a> • <a href="/wiki/Maroko" title="Maroko">Maroko</a> • <a href="/wiki/Svazijsko" title="Svazijsko">Svazijsko</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Seznam_monarchi%C3%AD_v_Evrop%C4%9B" title="Seznam monarchií v Evropě">Evropa</a></td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <a href="/wiki/Andorra" title="Andorra">Andorra</a> • <a href="/wiki/Belgie" title="Belgie">Belgie</a> • <a href="/wiki/D%C3%A1nsko" title="Dánsko">Dánsko</a> • <a href="/wiki/Lichten%C5%A1tejnsko" title="Lichtenštejnsko">Lichtenštejnsko</a> • <a href="/wiki/Lucembursko" title="Lucembursko">Lucembursko</a> • <a href="/wiki/Monako" title="Monako">Monako</a> • <a href="/wiki/Nizozemsko" title="Nizozemsko">Nizozemsko</a> • <a href="/wiki/Norsko" title="Norsko">Norsko</a> • <a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsko" title="Španělsko">Španělsko</a> • <a href="/wiki/%C5%A0v%C3%A9dsko" title="Švédsko">Švédsko</a> • <a href="/wiki/Vatik%C3%A1n" title="Vatikán">Vatikán</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Seznam_monarchi%C3%AD_v_Asii" title="Seznam monarchií v Asii">Asie</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/Bahrajn" title="Bahrajn">Bahrajn</a> • <a href="/wiki/Bh%C3%BAt%C3%A1n" title="Bhútán">Bhútán</a> • <a href="/wiki/Brunej" title="Brunej">Brunej</a> • <a href="/wiki/Kambod%C5%BEa" title="Kambodža">Kambodža</a> • <a href="/wiki/Japonsko" title="Japonsko">Japonsko</a> • <a class="mw-selflink selflink">Jordánsko</a> • <a href="/wiki/Kuvajt" title="Kuvajt">Kuvajt</a> • <a href="/wiki/Malajsie" title="Malajsie">Malajsie</a> • <a href="/wiki/Om%C3%A1n" title="Omán">Omán</a> • <a href="/wiki/Katar" title="Katar">Katar</a> • <a href="/wiki/Sa%C3%BAdsk%C3%A1_Ar%C3%A1bie" title="Saúdská Arábie">Saúdská Arábie</a> • <a href="/wiki/Thajsko" title="Thajsko">Thajsko</a> • <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_arabsk%C3%A9_emir%C3%A1ty" title="Spojené arabské emiráty">Spojené arabské emiráty</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/w/index.php?title=Seznam_monarchi%C3%AD_v_Oce%C3%A1nii&action=edit&redlink=1" class="new" title="Seznam monarchií v Oceánii (stránka neexistuje)">Oceánie</a></td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <a href="/wiki/Tonga" title="Tonga">Tonga</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Commonwealth_realm" title="Commonwealth realm">Commonwealth realm</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/Antigua_a_Barbuda" title="Antigua a Barbuda">Antigua a Barbuda</a> • <a href="/wiki/Austr%C3%A1lie" title="Austrálie">Austrálie</a> • <a href="/wiki/Bahamy" title="Bahamy">Bahamy</a> • <a href="/wiki/Belize" title="Belize">Belize</a> • <a href="/wiki/Grenada" title="Grenada">Grenada</a> • <a href="/wiki/Jamajka" title="Jamajka">Jamajka</a> • <a href="/wiki/Kanada" title="Kanada">Kanada</a> • <a href="/wiki/Nov%C3%BD_Z%C3%A9land" title="Nový Zéland">Nový Zéland</a> • <a href="/wiki/Papua_Nov%C3%A1_Guinea" title="Papua Nová Guinea">Papua Nová Guinea</a> • <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království">Spojené království</a> • <a href="/wiki/Svat%C3%A1_Lucie" title="Svatá Lucie">Svatá Lucie</a> • <a href="/wiki/Svat%C3%BD_Kry%C5%A1tof_a_Nevis" title="Svatý Kryštof a Nevis">Svatý Kryštof a Nevis</a> • <a href="/wiki/Svat%C3%BD_Vincenc_a_Grenadiny" title="Svatý Vincenc a Grenadiny">Svatý Vincenc a Grenadiny</a> • <a href="/wiki/%C5%A0alomounovy_ostrovy" title="Šalomounovy ostrovy">Šalomounovy ostrovy</a> • <a href="/wiki/Tuvalu" title="Tuvalu">Tuvalu</a></div> </td> </tr></tbody></table> </div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r23078045">.mw-parser-output .navbox2{box-sizing:border-box;border:1px solid #a2a9b1;width:100%;clear:both;font-size:88%;text-align:center;padding:1px;margin:1em auto 0}.mw-parser-output .navbox2 .navbox2{margin-top:0}.mw-parser-output .navbox2+.navbox2{margin-top:-1px}.mw-parser-output .navbox2-inner,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{width:100%}.mw-parser-output .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-title,.mw-parser-output .navbox2-abovebelow{padding:0.25em 1em;line-height:1.5em;text-align:center}.mw-parser-output th.navbox2-group{white-space:nowrap;text-align:right}.mw-parser-output .navbox2,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{background-color:#fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2-list{line-height:1.5em;border-color:#fdfdfd}.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-abovebelow,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-group,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-image,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-list{border-top:2px solid #fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2 th,.mw-parser-output .navbox2-title{background-color:#e0e0e0}.mw-parser-output .navbox2-abovebelow,.mw-parser-output th.navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{background-color:#e7e7e7}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{font-size:88%}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-abovebelow{background-color:#f0f0f0}.mw-parser-output .navbox2-even{background-color:#f7f7f7}.mw-parser-output .navbox2-odd{background-color:transparent}.mw-parser-output .navbox2 .hlist td dl,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ol,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ul,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist dl,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ol,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ul{padding:0.125em 0}</style><div role="navigation" class="navbox2" aria-labelledby="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q810#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" style="padding:2px"><table class="nowraplinks hlist navbox2-inner" style="border-spacing:0;background:transparent;color:inherit"><tbody><tr><th id="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q810#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" scope="row" class="navbox2-group" style="width:1%"><a href="/wiki/Autoritn%C3%AD_kontrola" title="Autoritní kontrola">Autoritní data</a> <a href="https://www.wikidata.org/wiki/Q810#identifiers" title="Editovat na Wikidatech"><img alt="Editovat na Wikidatech" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/10px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png" decoding="async" width="10" height="10" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/15px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/20px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 2x" data-file-width="20" data-file-height="20" /></a></th><td class="navbox2-list navbox2-odd" style="text-align:left;border-left-width:2px;border-left-style:solid;width:100%;padding:0px"><div style="padding:0em 0.25em"> <ul><li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky" title="Národní knihovna České republiky">NKC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=ge129494">ge129494</a></li> <li><a href="/wiki/BIBSYS" title="BIBSYS">BIBSYS</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://authority.bibsys.no/authority/rest/authorities/html/90923652">90923652</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C5%A0pan%C4%9Blska" title="Národní knihovna Španělska">BNE</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://catalogo.bne.es/uhtbin/authoritybrowse.cgi?action=display&authority_id=XX450661">XX450661</a></li> <li><a href="/wiki/Gemeinsame_Normdatei" title="Gemeinsame Normdatei">GND</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://d-nb.info/gnd/4028750-6">4028750-6</a></li> <li><a href="/wiki/Historick%C3%BD_lexikon_%C5%A0v%C3%BDcarska" title="Historický lexikon Švýcarska">HDS</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://hls-dhs-dss.ch/fr/articles/003414">003414</a></li> <li><a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tor_jm%C3%A9na" title="Mezinárodní standardní identifikátor jména">ISNI</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://isni.org/isni/0000000406441982">0000 0004 0644 1982</a></li> <li><a href="/wiki/KulturNav" title="KulturNav">KulturNav</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://kulturnav.org/cc503b55-5764-4e9c-a933-c72d73316522">cc503b55-5764-4e9c-a933-c72d73316522</a></li> <li><a href="/wiki/Library_of_Congress_Control_Number" title="Library of Congress Control Number">LCCN</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.loc.gov/authorities/names/n79072819">n79072819</a></li> <li><a href="/wiki/MusicBrainz" title="MusicBrainz">MBAREA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://musicbrainz.org/area/2e40127e-0b8a-3a01-bfbc-58c7fcdba532">2e40127e-0b8a-3a01-bfbc-58c7fcdba532</a></li> <li><a href="/wiki/National_Archives_and_Records_Administration" title="National Archives and Records Administration">NARA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://catalog.archives.gov/id/10035706">10035706</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_parlamentn%C3%AD_knihovna_Japonska" title="Národní parlamentní knihovna Japonska">NDL</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.ndl.go.jp/auth/ndlna/00574344">00574344</a></li> <li><a href="/wiki/Australsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Australská národní knihovna">NLA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://nla.gov.au/anbd.aut-an35254169">35254169</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_Izraele" title="Národní knihovna Izraele">NLI</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://olduli.nli.org.il/F/?func=find-b&local_base=NLX10&find_code=UID&request=987007564339305171">987007564339305171</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_a_univerzitn%C3%AD_knihovna_v_Z%C3%A1h%C5%99ebu" title="Národní a univerzitní knihovna v Záhřebu">NSK</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://katalog.nsk.hr/F/?func=direct&doc_number=000071053&local_base=nsk10">000071053</a></li> <li><a href="/wiki/LIBRIS" title="LIBRIS">SELIBR</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://libris.kb.se/auth/149447">149447</a></li> <li><a href="/wiki/Parlament_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Parlament Spojeného království">UKPARL</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.parliament.uk/X71nTbns">X71nTbns</a></li> <li><a href="/wiki/Vatik%C3%A1nsk%C3%A1_apo%C5%A1tolsk%C3%A1_knihovna" title="Vatikánská apoštolská knihovna">VcBA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://opac.vatlib.it/auth/detail/494_29317">494/29317</a></li> <li><a href="/wiki/Virtual_International_Authority_File" title="Virtual International Authority File">VIAF</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://viaf.org/viaf/125091880">125091880</a></li> <li><a href="/wiki/WorldCat" title="WorldCat">WorldCat Entities</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.oclc.org/worldcat/entity/E39PBJgMCMwpB3Qrd9t7MBYHG3">E39PBJgMCMwpB3Qrd9t7MBYHG3</a></li></ul> </div></td></tr></tbody></table></div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r16915398">.mw-parser-output div/**/#portallinks a{font-weight:bold}</style><div id="portallinks" class="catlinks"><a href="/wiki/Port%C3%A1l:Obsah" title="Portál:Obsah">Portály</a>: <a href="/wiki/Port%C3%A1l:Geografie" title="Portál:Geografie">Geografie</a> </div>    </div><noscript><img src="https://login.wikimedia.org/wiki/Special:CentralAutoLogin/start?type=1x1" alt="" width="1" height="1" style="border: none; position: absolute;"></noscript> <div class="printfooter" data-nosnippet="">Citováno z „<a dir="ltr" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jordánsko&oldid=24429259">https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jordánsko&oldid=24429259</a>“</div></div> <div id="catlinks" class="catlinks" data-mw="interface"><div id="mw-normal-catlinks" class="mw-normal-catlinks"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Kategorie" title="Nápověda:Kategorie">Kategorie</a>: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:Jord%C3%A1nsko" title="Kategorie:Jordánsko">Jordánsko</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_Asie" title="Kategorie:Státy Asie">Státy Asie</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Asijsk%C3%A9_monarchie" title="Kategorie:Asijské monarchie">Asijské monarchie</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_a_%C3%BAzem%C3%AD_vznikl%C3%A9_roku_1946" title="Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1946">Státy a území vzniklé roku 1946</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C4%8Clenov%C3%A9_Ligy_arabsk%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF" title="Kategorie:Členové Ligy arabských států">Členové Ligy arabských států</a></li></ul></div><div id="mw-hidden-catlinks" class="mw-hidden-catlinks mw-hidden-cats-hidden">Skryté kategorie: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_do%C4%8Dasn%C4%9B_pou%C5%BEitou_%C5%A1ablonou" title="Kategorie:Údržba:Články s dočasně použitou šablonou">Údržba:Články s dočasně použitou šablonou</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_v%C3%BDpo%C4%8Dty" title="Kategorie:Monitoring:Články s výpočty">Monitoring:Články s výpočty</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_p%C5%99elo%C5%BEen%C3%A9_z_enwiki" title="Kategorie:Monitoring:Články přeložené z enwiki">Monitoring:Články přeložené z enwiki</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NKC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NKC">Monitoring:Články s identifikátorem NKC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BIBSYS" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BIBSYS">Monitoring:Články s identifikátorem BIBSYS</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BNE" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BNE">Monitoring:Články s identifikátorem BNE</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_GND" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem GND">Monitoring:Články s identifikátorem GND</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_HDS" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem HDS">Monitoring:Články s identifikátorem HDS</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_ISNI" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem ISNI">Monitoring:Články s identifikátorem ISNI</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_KulturNav" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem KulturNav">Monitoring:Články s identifikátorem KulturNav</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_LCCN" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem LCCN">Monitoring:Články s identifikátorem LCCN</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_MusicBrainz_oblast" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem MusicBrainz oblast">Monitoring:Články s identifikátorem MusicBrainz oblast</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NARA" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NARA">Monitoring:Články s identifikátorem NARA</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NDL" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NDL">Monitoring:Články s identifikátorem NDL</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLA" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLA">Monitoring:Články s identifikátorem NLA</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLI" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLI">Monitoring:Články s identifikátorem NLI</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NSK" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NSK">Monitoring:Články s identifikátorem NSK</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_SELIBR" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem SELIBR">Monitoring:Články s identifikátorem SELIBR</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_UKPARL" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem UKPARL">Monitoring:Články s identifikátorem UKPARL</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_VcBA" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem VcBA">Monitoring:Články s identifikátorem VcBA</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_VIAF" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem VIAF">Monitoring:Články s identifikátorem VIAF</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_WorldCat_Entities" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities">Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities</a></li></ul></div></div> </div> </main> </div> <div class="mw-footer-container"> <footer id="footer" class="mw-footer" > <ul id="footer-info"> <li id="footer-info-lastmod"> Stránka byla naposledy editována 27. 11. 2024 v 15:24.</li> <li id="footer-info-copyright">Text je dostupný pod <a rel="nofollow" class="external text" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs">licencí Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci</a>, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce <a class="external text" href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs">Podmínky užití</a>.</li> </ul> <ul id="footer-places"> <li id="footer-places-privacy"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Privacy_policy">Ochrana osobních údajů</a></li> <li id="footer-places-about"><a href="/wiki/Wikipedie">O Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-disclaimers"><a href="/wiki/Wikipedie:Vylou%C4%8Den%C3%AD_odpov%C4%9Bdnosti">Vyloučení odpovědnosti</a></li> <li id="footer-places-contact"><a href="//cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Kontakt">Kontaktujte Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-wm-codeofconduct"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct">Kodex chování</a></li> <li id="footer-places-developers"><a href="https://developer.wikimedia.org">Vývojáři</a></li> <li id="footer-places-statslink"><a href="https://stats.wikimedia.org/#/cs.wikipedia.org">Statistiky</a></li> <li id="footer-places-cookiestatement"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Cookie_statement">Prohlášení o cookies</a></li> <li id="footer-places-mobileview"><a href="//cs.m.wikipedia.org/w/index.php?title=Jord%C3%A1nsko&mobileaction=toggle_view_mobile" class="noprint stopMobileRedirectToggle">Mobilní verze</a></li> </ul> <ul id="footer-icons" class="noprint"> <li id="footer-copyrightico"><a href="https://wikimediafoundation.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/static/images/footer/wikimedia-button.svg" width="84" height="29" alt="Wikimedia Foundation" loading="lazy"></a></li> <li id="footer-poweredbyico"><a href="https://www.mediawiki.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/w/resources/assets/poweredby_mediawiki.svg" alt="Powered by MediaWiki" width="88" height="31" loading="lazy"></a></li> </ul> </footer> </div> </div> </div> <div class="vector-settings" id="p-dock-bottom"> <ul></ul> </div><script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.config.set({"wgHostname":"mw-web.codfw.main-57488d5c7d-m6ml9","wgBackendResponseTime":246,"wgPageParseReport":{"limitreport":{"cputime":"1.783","walltime":"2.007","ppvisitednodes":{"value":22116,"limit":1000000},"postexpandincludesize":{"value":659259,"limit":2097152},"templateargumentsize":{"value":136985,"limit":2097152},"expansiondepth":{"value":22,"limit":100},"expensivefunctioncount":{"value":20,"limit":500},"unstrip-depth":{"value":0,"limit":20},"unstrip-size":{"value":442753,"limit":5000000},"entityaccesscount":{"value":1,"limit":400},"timingprofile":["100.00% 1518.066 1 -total"," 10.46% 158.813 1 Šablona:Infobox_-_stát"," 10.19% 154.746 78 Šablona:Citace_monografie"," 10.18% 154.518 1 Šablona:Infobox"," 10.16% 154.189 109 Šablona:Citace_elektronické_monografie"," 8.86% 134.485 1 Šablona:Autoritní_data"," 7.06% 107.218 1 Šablona:Souřadnice_z_WD"," 6.07% 92.144 66 Šablona:Citace_periodika"," 3.43% 52.013 32 Šablona:Sfn"," 3.19% 48.476 1 Šablona:Překlad"]},"scribunto":{"limitreport-timeusage":{"value":"0.595","limit":"10.000"},"limitreport-memusage":{"value":5734970,"limit":52428800}},"cachereport":{"origin":"mw-web.codfw.main-6d67bf974d-d2lkz","timestamp":"20241127233956","ttl":2592000,"transientcontent":false}}});});</script> <script type="application/ld+json">{"@context":"https:\/\/schema.org","@type":"Article","name":"Jord\u00e1nsko","url":"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Jord%C3%A1nsko","sameAs":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q810","mainEntity":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q810","author":{"@type":"Organization","name":"P\u0159isp\u011bvatel\u00e9 projekt\u016f Wikimedia"},"publisher":{"@type":"Organization","name":"nadace Wikimedia","logo":{"@type":"ImageObject","url":"https:\/\/www.wikimedia.org\/static\/images\/wmf-hor-googpub.png"}},"datePublished":"2005-05-20T06:48:46Z","dateModified":"2024-11-27T14:24:49Z","image":"https:\/\/upload.wikimedia.org\/wikipedia\/commons\/c\/c0\/Flag_of_Jordan.svg","headline":"st\u00e1t na Bl\u00edzk\u00e9m v\u00fdchod\u011b"}</script> </body> </html>