CINXE.COM

<!DOCTYPE html> <html class="client-nojs vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available" lang="cs" dir="ltr"> <head> <meta charset="UTF-8"> <title>Dějiny počítačů – Wikipedie</title> <script>(function(){var className="client-js vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available";var cookie=document.cookie.match(/(?:^|; )cswikimwclientpreferences=([^;]+)/);if(cookie){cookie[1].split('%2C').forEach(function(pref){className=className.replace(new RegExp('(^| )'+pref.replace(/-clientpref-\w+$|[^\w-]+/g,'')+'-clientpref-\\w+( |$)'),'$1'+pref+'$2');});}document.documentElement.className=className;}());RLCONF={"wgBreakFrames":false,"wgSeparatorTransformTable":[",\t."," \t,"],"wgDigitTransformTable":["",""], "wgDefaultDateFormat":"ČSN basic dt","wgMonthNames":["","leden","únor","březen","duben","květen","červen","červenec","srpen","září","říjen","listopad","prosinec"],"wgRequestId":"c5b4dedb-9afc-4b25-8787-9179a15bb4d9","wgCanonicalNamespace":"","wgCanonicalSpecialPageName":false,"wgNamespaceNumber":0,"wgPageName":"Dějiny_počítačů","wgTitle":"Dějiny počítačů","wgCurRevisionId":24431186,"wgRevisionId":24431186,"wgArticleId":876,"wgIsArticle":true,"wgIsRedirect":false,"wgAction":"view","wgUserName":null,"wgUserGroups":["*"],"wgCategories":["Údržba:Články obsahující nedoložená tvrzení","Údržba:Fakta k ověření","Dějiny techniky","Počítače","Historie výpočetní techniky"],"wgPageViewLanguage":"cs","wgPageContentLanguage":"cs","wgPageContentModel":"wikitext","wgRelevantPageName":"Dějiny_počítačů","wgRelevantArticleId":876,"wgIsProbablyEditable":true,"wgRelevantPageIsProbablyEditable":true,"wgRestrictionEdit":[],"wgRestrictionMove":[], "wgNoticeProject":"wikipedia","wgCiteReferencePreviewsActive":false,"wgMediaViewerOnClick":true,"wgMediaViewerEnabledByDefault":true,"wgPopupsFlags":0,"wgVisualEditor":{"pageLanguageCode":"cs","pageLanguageDir":"ltr","pageVariantFallbacks":"cs"},"wgMFDisplayWikibaseDescriptions":{"search":true,"watchlist":true,"tagline":true,"nearby":true},"wgWMESchemaEditAttemptStepOversample":false,"wgWMEPageLength":30000,"wgRelatedArticlesCompat":[],"wgEditSubmitButtonLabelPublish":true,"wgULSPosition":"interlanguage","wgULSisCompactLinksEnabled":false,"wgVector2022LanguageInHeader":true,"wgULSisLanguageSelectorEmpty":false,"wgWikibaseItemId":"Q186148","wgCheckUserClientHintsHeadersJsApi":["brands","architecture","bitness","fullVersionList","mobile","model","platform","platformVersion"],"GEHomepageSuggestedEditsEnableTopics":true,"wgGETopicsMatchModeEnabled":true,"wgGEStructuredTaskRejectionReasonTextInputEnabled":false,"wgGELevelingUpEnabledForUser":false};RLSTATE={"ext.globalCssJs.user.styles": "ready","site.styles":"ready","user.styles":"ready","ext.globalCssJs.user":"ready","user":"ready","user.options":"loading","ext.cite.styles":"ready","skins.vector.search.codex.styles":"ready","skins.vector.styles":"ready","skins.vector.icons":"ready","ext.wikimediamessages.styles":"ready","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript":"ready","ext.uls.interlanguage":"ready","wikibase.client.init":"ready","ext.wikimediaBadges":"ready"};RLPAGEMODULES=["ext.cite.ux-enhancements","mediawiki.page.media","site","mediawiki.page.ready","mediawiki.toc","skins.vector.js","ext.centralNotice.geoIP","ext.centralNotice.startUp","ext.gadget.WikiMiniAtlas","ext.gadget.OSMmapa","ext.gadget.direct-links-to-commons","ext.gadget.ReferenceTooltips","ext.gadget.courses","ext.urlShortener.toolbar","ext.centralauth.centralautologin","mmv.bootstrap","ext.popups","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.init","ext.visualEditor.targetLoader","ext.echo.centralauth","ext.eventLogging","ext.wikimediaEvents", "ext.navigationTiming","ext.uls.interface","ext.cx.eventlogging.campaigns","ext.cx.uls.quick.actions","wikibase.client.vector-2022","ext.checkUser.clientHints","ext.growthExperiments.SuggestedEditSession","wikibase.sidebar.tracking"];</script> <script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.loader.impl(function(){return["user.options@12s5i",function($,jQuery,require,module){mw.user.tokens.set({"patrolToken":"+\\","watchToken":"+\\","csrfToken":"+\\"}); }];});});</script> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=ext.cite.styles%7Cext.uls.interlanguage%7Cext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript%7Cext.wikimediaBadges%7Cext.wikimediamessages.styles%7Cskins.vector.icons%2Cstyles%7Cskins.vector.search.codex.styles%7Cwikibase.client.init&only=styles&skin=vector-2022"> <script async="" src="/w/load.php?lang=cs&modules=startup&only=scripts&raw=1&skin=vector-2022"></script> <meta name="ResourceLoaderDynamicStyles" content=""> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=site.styles&only=styles&skin=vector-2022"> <meta name="generator" content="MediaWiki 1.44.0-wmf.5"> <meta name="referrer" content="origin"> <meta name="referrer" content="origin-when-cross-origin"> <meta name="robots" content="max-image-preview:standard"> <meta name="format-detection" content="telephone=no"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d3/Glen_Beck_and_Betty_Snyder_program_the_ENIAC_in_building_328_at_the_Ballistic_Research_Laboratory.jpg/1200px-Glen_Beck_and_Betty_Snyder_program_the_ENIAC_in_building_328_at_the_Ballistic_Research_Laboratory.jpg"> <meta property="og:image:width" content="1200"> <meta property="og:image:height" content="917"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d3/Glen_Beck_and_Betty_Snyder_program_the_ENIAC_in_building_328_at_the_Ballistic_Research_Laboratory.jpg/800px-Glen_Beck_and_Betty_Snyder_program_the_ENIAC_in_building_328_at_the_Ballistic_Research_Laboratory.jpg"> <meta property="og:image:width" content="800"> <meta property="og:image:height" content="611"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d3/Glen_Beck_and_Betty_Snyder_program_the_ENIAC_in_building_328_at_the_Ballistic_Research_Laboratory.jpg/640px-Glen_Beck_and_Betty_Snyder_program_the_ENIAC_in_building_328_at_the_Ballistic_Research_Laboratory.jpg"> <meta property="og:image:width" content="640"> <meta property="og:image:height" content="489"> <meta name="viewport" content="width=1120"> <meta property="og:title" content="Dějiny počítačů – Wikipedie"> <meta property="og:type" content="website"> <link rel="preconnect" href="//upload.wikimedia.org"> <link rel="alternate" media="only screen and (max-width: 640px)" href="//cs.m.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF"> <link rel="alternate" type="application/x-wiki" title="Editovat" href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&action=edit"> <link rel="apple-touch-icon" href="/static/apple-touch/wikipedia.png"> <link rel="icon" href="/static/favicon/wikipedia.ico"> <link rel="search" type="application/opensearchdescription+xml" href="/w/rest.php/v1/search" title="Wikipedie (cs)"> <link rel="EditURI" type="application/rsd+xml" href="//cs.wikipedia.org/w/api.php?action=rsd"> <link rel="canonical" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF"> <link rel="license" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs"> <link rel="alternate" type="application/atom+xml" title="Atom kanál Wikipedie." href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny&feed=atom"> <link rel="dns-prefetch" href="//meta.wikimedia.org" /> <link rel="dns-prefetch" href="//login.wikimedia.org"> </head> <body class="skin--responsive skin-vector skin-vector-search-vue mediawiki ltr sitedir-ltr mw-hide-empty-elt ns-0 ns-subject mw-editable page-Dějiny_počítačů rootpage-Dějiny_počítačů skin-vector-2022 action-view"><a class="mw-jump-link" href="#bodyContent">Přeskočit na obsah</a> <div class="vector-header-container"> <header class="vector-header mw-header"> <div class="vector-header-start"> <nav class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown vector-main-menu-dropdown vector-button-flush-left vector-button-flush-right" > <input type="checkbox" id="vector-main-menu-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Hlavní menu" > <label id="vector-main-menu-dropdown-label" for="vector-main-menu-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-menu mw-ui-icon-wikimedia-menu"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Hlavní menu</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-main-menu-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-main-menu" class="vector-main-menu vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-main-menu-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="main-menu-pinned" data-pinnable-element-id="vector-main-menu" data-pinned-container-id="vector-main-menu-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-main-menu-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Hlavní menu</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-navigation" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-navigation" > <div class="vector-menu-heading"> Navigace </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="n-mainpage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" title="Navštívit Hlavní stranu [z]" accesskey="z"><span>Hlavní strana</span></a></li><li id="n-help" class="mw-list-item"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah" title="Místo, kde najdete pomoc"><span>Nápověda</span></a></li><li id="n-helpdesk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pot%C5%99ebuji_pomoc" title="Pokud si nevíte rady, zeptejte se ostatních"><span>Potřebuji pomoc</span></a></li><li id="n-featuredcontent" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Nejlep%C5%A1%C3%AD_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Přehled článků, které jsou považovány za nejlepší na české Wikipedii"><span>Nejlepší články</span></a></li><li id="n-randompage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:N%C3%A1hodn%C3%A1_str%C3%A1nka" title="Přejít na náhodně vybranou stránku [x]" accesskey="x"><span>Náhodný článek</span></a></li><li id="n-recentchanges" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny" title="Seznam posledních změn na této wiki [r]" accesskey="r"><span>Poslední změny</span></a></li><li id="n-portal" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Port%C3%A1l_Wikipedie" title="O projektu, jak můžete pomoci, kde hledat"><span>Komunitní portál</span></a></li><li id="n-villagepump" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pod_l%C3%ADpou" title="Hlavní diskusní fórum"><span>Pod lípou</span></a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> <a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" class="mw-logo"> <img class="mw-logo-icon" src="/static/images/icons/wikipedia.png" alt="" aria-hidden="true" height="50" width="50"> <span class="mw-logo-container skin-invert"> <img class="mw-logo-wordmark" alt="Wikipedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-wordmark-cs.svg" style="width: 7.5em; height: 1.1875em;"> <img class="mw-logo-tagline" alt="Wikipedie: Otevřená encyklopedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-tagline-cs.svg" width="118" height="13" style="width: 7.375em; height: 0.8125em;"> </span> </a> </div> <div class="vector-header-end"> <div id="p-search" role="search" class="vector-search-box-vue vector-search-box-collapses vector-search-box-show-thumbnail vector-search-box-auto-expand-width vector-search-box"> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only search-toggle" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f"><span class="vector-icon mw-ui-icon-search mw-ui-icon-wikimedia-search"></span> <span>Hledání</span> </a> <div class="vector-typeahead-search-container"> <div class="cdx-typeahead-search cdx-typeahead-search--show-thumbnail cdx-typeahead-search--auto-expand-width"> <form action="/w/index.php" id="searchform" class="cdx-search-input cdx-search-input--has-end-button"> <div id="simpleSearch" class="cdx-search-input__input-wrapper" data-search-loc="header-moved"> <div class="cdx-text-input cdx-text-input--has-start-icon"> <input class="cdx-text-input__input" type="search" name="search" placeholder="Hledat na Wikipedii" aria-label="Hledat na Wikipedii" autocapitalize="sentences" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f" id="searchInput" > <span class="cdx-text-input__icon cdx-text-input__start-icon"></span> </div> <input type="hidden" name="title" value="Speciální:Hledání"> </div> <button class="cdx-button cdx-search-input__end-button">Hledat</button> </form> </div> </div> </div> <nav class="vector-user-links vector-user-links-wide" aria-label="Osobní nástroje"> <div class="vector-user-links-main"> <div id="p-vector-user-menu-preferences" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-userpage" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown " title="Změnit vzhled velikosti písma, šířky stránky a barvy" > <input type="checkbox" id="vector-appearance-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Vzhled" > <label id="vector-appearance-dropdown-label" for="vector-appearance-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-appearance mw-ui-icon-wikimedia-appearance"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Vzhled</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-appearance-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <div id="p-vector-user-menu-notifications" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-overflow" class="vector-menu mw-portlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs" class=""><span>Podpořte Wikipedii</span></a> </li> <li id="pt-createaccount-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=D%C4%9Bjiny+po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné" class=""><span>Vytvoření účtu</span></a> </li> <li id="pt-login-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=D%C4%9Bjiny+po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o" class=""><span>Přihlášení</span></a> </li> </ul> </div> </div> </div> <div id="vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown vector-user-menu vector-button-flush-right vector-user-menu-logged-out" title="Další možnosti" > <input type="checkbox" id="vector-user-links-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Osobní nástroje" > <label id="vector-user-links-dropdown-label" for="vector-user-links-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-ellipsis mw-ui-icon-wikimedia-ellipsis"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Osobní nástroje</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-personal" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-personal user-links-collapsible-item" title="Uživatelské menu" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs"><span>Podpořte Wikipedii</span></a></li><li id="pt-createaccount" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=D%C4%9Bjiny+po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné"><span class="vector-icon mw-ui-icon-userAdd mw-ui-icon-wikimedia-userAdd"></span> <span>Vytvoření účtu</span></a></li><li id="pt-login" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=D%C4%9Bjiny+po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o"><span class="vector-icon mw-ui-icon-logIn mw-ui-icon-wikimedia-logIn"></span> <span>Přihlášení</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-user-menu-anon-editor" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-user-menu-anon-editor" > <div class="vector-menu-heading"> Stránky pro odhlášené editory <a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:%C3%9Avod" aria-label="Více informací o editování"><span>dozvědět se více</span></a> </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-anoncontribs" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_p%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky" title="Seznam editací provedených z této IP adresy [y]" accesskey="y"><span>Příspěvky</span></a></li><li id="pt-anontalk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_diskuse" title="Diskuse o editacích provedených z této IP adresy [n]" accesskey="n"><span>Diskuse</span></a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </header> </div> <div class="mw-page-container"> <div class="mw-page-container-inner"> <div class="vector-sitenotice-container"> <div id="siteNotice"></div> </div> <div class="vector-column-start"> <div class="vector-main-menu-container"> <div id="mw-navigation"> <nav id="mw-panel" class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> </div> </div> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav id="mw-panel-toc" aria-label="Obsah" data-event-name="ui.sidebar-toc" class="mw-table-of-contents-container vector-toc-landmark"> <div id="vector-toc-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-toc" class="vector-toc vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-toc-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="toc-pinned" data-pinnable-element-id="vector-toc" > <h2 class="vector-pinnable-header-label">Obsah</h2> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.unpin">skrýt</button> </div> <ul class="vector-toc-contents" id="mw-panel-toc-list"> <li id="toc-mw-content-text" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a href="#" class="vector-toc-link"> <div class="vector-toc-text">(úvod)</div> </a> </li> <li id="toc-Předchůdci" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Předchůdci"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">1</span> <span>Předchůdci</span> </div> </a> <button aria-controls="toc-Předchůdci-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> <span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-expand"></span> <span>Přepnout podsekci Předchůdci</span> </button> <ul id="toc-Předchůdci-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Abakus" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Abakus"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">1.1</span> <span>Abakus</span> </div> </a> <ul id="toc-Abakus-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Logaritmické_tabulky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Logaritmické_tabulky"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">1.2</span> <span>Logaritmické tabulky</span> </div> </a> <ul id="toc-Logaritmické_tabulky-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Mechanické_kalkulátory" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Mechanické_kalkulátory"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">1.3</span> <span>Mechanické kalkulátory</span> </div> </a> <ul id="toc-Mechanické_kalkulátory-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-První_programovatelné_stroje" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#První_programovatelné_stroje"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">2</span> <span>První programovatelné stroje</span> </div> </a> <button aria-controls="toc-První_programovatelné_stroje-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> <span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-expand"></span> <span>Přepnout podsekci První programovatelné stroje</span> </button> <ul id="toc-První_programovatelné_stroje-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Stroje_pro_hromadné_zpracování_dat" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Stroje_pro_hromadné_zpracování_dat"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">2.1</span> <span>Stroje pro hromadné zpracování dat</span> </div> </a> <ul id="toc-Stroje_pro_hromadné_zpracování_dat-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Nultá_generace" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Nultá_generace"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3</span> <span>Nultá generace</span> </div> </a> <button aria-controls="toc-Nultá_generace-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> <span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-expand"></span> <span>Přepnout podsekci Nultá generace</span> </button> <ul id="toc-Nultá_generace-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Z1" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Z1"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.1</span> <span>Z1</span> </div> </a> <ul id="toc-Z1-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Z2,_Z3" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Z2,_Z3"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.2</span> <span>Z2, Z3</span> </div> </a> <ul id="toc-Z2,_Z3-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-ABC" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#ABC"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.3</span> <span>ABC</span> </div> </a> <ul id="toc-ABC-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Colossus" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Colossus"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.4</span> <span>Colossus</span> </div> </a> <ul id="toc-Colossus-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Mark_I" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Mark_I"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.5</span> <span>Mark I</span> </div> </a> <ul id="toc-Mark_I-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Mark_II" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Mark_II"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.6</span> <span>Mark II</span> </div> </a> <ul id="toc-Mark_II-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-SAPO" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#SAPO"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.7</span> <span>SAPO</span> </div> </a> <ul id="toc-SAPO-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-První_generace_(1945_až_1950)" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#První_generace_(1945_až_1950)"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">4</span> <span>První generace (1945 až 1950)</span> </div> </a> <button aria-controls="toc-První_generace_(1945_až_1950)-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> <span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-expand"></span> <span>Přepnout podsekci První generace (1945 až 1950)</span> </button> <ul id="toc-První_generace_(1945_až_1950)-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-ENIAC_a_MANIAC" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#ENIAC_a_MANIAC"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">4.1</span> <span>ENIAC a MANIAC</span> </div> </a> <ul id="toc-ENIAC_a_MANIAC-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Druhá_generace_(1951_až_1964)" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Druhá_generace_(1951_až_1964)"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">5</span> <span>Druhá generace (1951 až 1964)</span> </div> </a> <button aria-controls="toc-Druhá_generace_(1951_až_1964)-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> <span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-expand"></span> <span>Přepnout podsekci Druhá generace (1951 až 1964)</span> </button> <ul id="toc-Druhá_generace_(1951_až_1964)-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-UNIVAC" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#UNIVAC"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">5.1</span> <span>UNIVAC</span> </div> </a> <ul id="toc-UNIVAC-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-EPOS" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#EPOS"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">5.2</span> <span>EPOS</span> </div> </a> <ul id="toc-EPOS-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-EPOS_2" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#EPOS_2"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">5.3</span> <span>EPOS 2</span> </div> </a> <ul id="toc-EPOS_2-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Třetí_generace_(1965_až_1980)" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Třetí_generace_(1965_až_1980)"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">6</span> <span>Třetí generace (1965 až 1980)</span> </div> </a> <button aria-controls="toc-Třetí_generace_(1965_až_1980)-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> <span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-expand"></span> <span>Přepnout podsekci Třetí generace (1965 až 1980)</span> </button> <ul id="toc-Třetí_generace_(1965_až_1980)-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-IBM_System_360" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#IBM_System_360"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">6.1</span> <span>IBM System 360</span> </div> </a> <ul id="toc-IBM_System_360-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Cray" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Cray"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">6.2</span> <span>Cray</span> </div> </a> <ul id="toc-Cray-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Čtvrtá_generace_(od_roku_1981)" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Čtvrtá_generace_(od_roku_1981)"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">7</span> <span>Čtvrtá generace (od roku 1981)</span> </div> </a> <ul id="toc-Čtvrtá_generace_(od_roku_1981)-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Budoucnost" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Budoucnost"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">8</span> <span>Budoucnost</span> </div> </a> <ul id="toc-Budoucnost-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Odkazy"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">9</span> <span>Odkazy</span> </div> </a> <button aria-controls="toc-Odkazy-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> <span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-expand"></span> <span>Přepnout podsekci Odkazy</span> </button> <ul id="toc-Odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Reference" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Reference"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">9.1</span> <span>Reference</span> </div> </a> <ul id="toc-Reference-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Literatura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Literatura"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">9.2</span> <span>Literatura</span> </div> </a> <ul id="toc-Literatura-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Související_články" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Související_články"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">9.3</span> <span>Související články</span> </div> </a> <ul id="toc-Související_články-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Externí_odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Externí_odkazy"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">9.4</span> <span>Externí odkazy</span> </div> </a> <ul id="toc-Externí_odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </div> </div> </nav> </div> </div> <div class="mw-content-container"> <main id="content" class="mw-body"> <header class="mw-body-header vector-page-titlebar"> <nav aria-label="Obsah" class="vector-toc-landmark"> <div id="vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown vector-page-titlebar-toc vector-button-flush-left" > <input type="checkbox" id="vector-page-titlebar-toc-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Přepnout obsah" > <label id="vector-page-titlebar-toc-label" for="vector-page-titlebar-toc-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-listBullet mw-ui-icon-wikimedia-listBullet"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Přepnout obsah</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-titlebar-toc-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <h1 id="firstHeading" class="firstHeading mw-first-heading"><span class="mw-page-title-main">Dějiny počítačů</span></h1> <div id="p-lang-btn" class="vector-dropdown mw-portlet mw-portlet-lang" > <input type="checkbox" id="p-lang-btn-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-p-lang-btn" class="vector-dropdown-checkbox mw-interlanguage-selector" aria-label="Přejděte k článku v jiném jazyce. Je dostupný v 54 jazycích" > <label id="p-lang-btn-label" for="p-lang-btn-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--action-progressive mw-portlet-lang-heading-54" aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-language-progressive mw-ui-icon-wikimedia-language-progressive"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">54 jazyků</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="interlanguage-link interwiki-ar mw-list-item"><a href="https://ar.wikipedia.org/wiki/%D8%AA%D8%A7%D8%B1%D9%8A%D8%AE_%D8%B9%D8%AA%D8%A7%D8%AF_%D8%A7%D9%84%D8%AD%D9%88%D8%B3%D8%A8%D8%A9" title="تاريخ عتاد الحوسبة – arabština" lang="ar" hreflang="ar" data-title="تاريخ عتاد الحوسبة" data-language-autonym="العربية" data-language-local-name="arabština" class="interlanguage-link-target"><span>العربية</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ast mw-list-item"><a href="https://ast.wikipedia.org/wiki/Historia_del_hardware" title="Historia del hardware – asturština" lang="ast" hreflang="ast" data-title="Historia del hardware" data-language-autonym="Asturianu" data-language-local-name="asturština" class="interlanguage-link-target"><span>Asturianu</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-az mw-list-item"><a href="https://az.wikipedia.org/wiki/Hesablama_avadanl%C4%B1%C4%9F%C4%B1_tarix%C3%A7%C9%99si" title="Hesablama avadanlığı tarixçəsi – ázerbájdžánština" lang="az" hreflang="az" data-title="Hesablama avadanlığı tarixçəsi" data-language-autonym="Azərbaycanca" data-language-local-name="ázerbájdžánština" class="interlanguage-link-target"><span>Azərbaycanca</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bg mw-list-item"><a href="https://bg.wikipedia.org/wiki/%D0%98%D1%81%D1%82%D0%BE%D1%80%D0%B8%D1%8F_%D0%BD%D0%B0_%D0%B8%D0%B7%D1%87%D0%B8%D1%81%D0%BB%D0%B8%D1%82%D0%B5%D0%BB%D0%BD%D0%B0%D1%82%D0%B0_%D1%82%D0%B5%D1%85%D0%BD%D0%B8%D0%BA%D0%B0" title="История на изчислителната техника – bulharština" lang="bg" hreflang="bg" data-title="История на изчислителната техника" data-language-autonym="Български" data-language-local-name="bulharština" class="interlanguage-link-target"><span>Български</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bn mw-list-item"><a href="https://bn.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%95%E0%A6%AE%E0%A7%8D%E0%A6%AA%E0%A6%BF%E0%A6%89%E0%A6%9F%E0%A6%BF%E0%A6%82_%E0%A6%B9%E0%A6%BE%E0%A6%B0%E0%A7%8D%E0%A6%A1%E0%A6%93%E0%A6%AF%E0%A6%BC%E0%A7%8D%E0%A6%AF%E0%A6%BE%E0%A6%B0%E0%A7%87%E0%A6%B0_%E0%A6%87%E0%A6%A4%E0%A6%BF%E0%A6%B9%E0%A6%BE%E0%A6%B8" title="কম্পিউটিং হার্ডওয়্যারের ইতিহাস – bengálština" lang="bn" hreflang="bn" data-title="কম্পিউটিং হার্ডওয়্যারের ইতিহাস" data-language-autonym="বাংলা" data-language-local-name="bengálština" class="interlanguage-link-target"><span>বাংলা</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bs mw-list-item"><a href="https://bs.wikipedia.org/wiki/Historija_ra%C4%8Dunarskog_hardvera" title="Historija računarskog hardvera – bosenština" lang="bs" hreflang="bs" data-title="Historija računarskog hardvera" data-language-autonym="Bosanski" data-language-local-name="bosenština" class="interlanguage-link-target"><span>Bosanski</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ca mw-list-item"><a href="https://ca.wikipedia.org/wiki/Hist%C3%B2ria_dels_ordinadors" title="Història dels ordinadors – katalánština" lang="ca" hreflang="ca" data-title="Història dels ordinadors" data-language-autonym="Català" data-language-local-name="katalánština" class="interlanguage-link-target"><span>Català</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-de mw-list-item"><a href="https://de.wikipedia.org/wiki/Geschichte_des_Computers" title="Geschichte des Computers – němčina" lang="de" hreflang="de" data-title="Geschichte des Computers" data-language-autonym="Deutsch" data-language-local-name="němčina" class="interlanguage-link-target"><span>Deutsch</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dv mw-list-item"><a href="https://dv.wikipedia.org/wiki/%DE%86%DE%AE%DE%82%DE%B0%DE%95%DE%A8%DE%87%DE%AA%DE%93%DE%A6%DE%83%DE%AA_%DE%80%DE%A7%DE%91%DE%AA%DE%88%DE%AC%DE%94%DE%A6%DE%83%DE%8E%DE%AC_%DE%8C%DE%A7%DE%83%DE%A9%DE%80%DE%AA" title="ކޮންޕިއުޓަރު ހާޑުވެޔަރގެ ތާރީހު – maledivština" lang="dv" hreflang="dv" data-title="ކޮންޕިއުޓަރު ހާޑުވެޔަރގެ ތާރީހު" data-language-autonym="ދިވެހިބަސް" data-language-local-name="maledivština" class="interlanguage-link-target"><span>ދިވެހިބަސް</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-el mw-list-item"><a href="https://el.wikipedia.org/wiki/%CE%99%CF%83%CF%84%CE%BF%CF%81%CE%AF%CE%B1_%CF%84%CF%89%CE%BD_%CF%85%CF%80%CE%BF%CE%BB%CE%BF%CE%B3%CE%B9%CF%83%CF%84%CF%8E%CE%BD" title="Ιστορία των υπολογιστών – řečtina" lang="el" hreflang="el" data-title="Ιστορία των υπολογιστών" data-language-autonym="Ελληνικά" data-language-local-name="řečtina" class="interlanguage-link-target"><span>Ελληνικά</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-en mw-list-item"><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/History_of_computing_hardware" title="History of computing hardware – angličtina" lang="en" hreflang="en" data-title="History of computing hardware" data-language-autonym="English" data-language-local-name="angličtina" class="interlanguage-link-target"><span>English</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-es mw-list-item"><a href="https://es.wikipedia.org/wiki/Historia_del_hardware" title="Historia del hardware – španělština" lang="es" hreflang="es" data-title="Historia del hardware" data-language-autonym="Español" data-language-local-name="španělština" class="interlanguage-link-target"><span>Español</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eu mw-list-item"><a href="https://eu.wikipedia.org/wiki/Hardware_informatikoaren_historia" title="Hardware informatikoaren historia – baskičtina" lang="eu" hreflang="eu" data-title="Hardware informatikoaren historia" data-language-autonym="Euskara" data-language-local-name="baskičtina" class="interlanguage-link-target"><span>Euskara</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fa mw-list-item"><a href="https://fa.wikipedia.org/wiki/%D8%AA%D8%A7%D8%B1%DB%8C%D8%AE_%D8%B3%D8%AE%D8%AA%E2%80%8C%D8%A7%D9%81%D8%B2%D8%A7%D8%B1_%D8%B1%D8%A7%DB%8C%D8%A7%D9%86%D9%87" title="تاریخ سخت‌افزار رایانه – perština" lang="fa" hreflang="fa" data-title="تاریخ سخت‌افزار رایانه" data-language-autonym="فارسی" data-language-local-name="perština" class="interlanguage-link-target"><span>فارسی</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fi mw-list-item"><a href="https://fi.wikipedia.org/wiki/Tietokonetekniikan_historia" title="Tietokonetekniikan historia – finština" lang="fi" hreflang="fi" data-title="Tietokonetekniikan historia" data-language-autonym="Suomi" data-language-local-name="finština" class="interlanguage-link-target"><span>Suomi</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fr mw-list-item"><a href="https://fr.wikipedia.org/wiki/Histoire_des_ordinateurs" title="Histoire des ordinateurs – francouzština" lang="fr" hreflang="fr" data-title="Histoire des ordinateurs" data-language-autonym="Français" data-language-local-name="francouzština" class="interlanguage-link-target"><span>Français</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ga mw-list-item"><a href="https://ga.wikipedia.org/wiki/Gl%C3%BAine_r%C3%ADomhair%C3%AD" title="Glúine ríomhairí – irština" lang="ga" hreflang="ga" data-title="Glúine ríomhairí" data-language-autonym="Gaeilge" data-language-local-name="irština" class="interlanguage-link-target"><span>Gaeilge</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ha mw-list-item"><a href="https://ha.wikipedia.org/wiki/Tarihin_kayan_aikin_kwamfuta" title="Tarihin kayan aikin kwamfuta – hauština" lang="ha" hreflang="ha" data-title="Tarihin kayan aikin kwamfuta" data-language-autonym="Hausa" data-language-local-name="hauština" class="interlanguage-link-target"><span>Hausa</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-he mw-list-item"><a href="https://he.wikipedia.org/wiki/%D7%94%D7%99%D7%A1%D7%98%D7%95%D7%A8%D7%99%D7%94_%D7%A9%D7%9C_%D7%94%D7%9E%D7%97%D7%A9%D7%95%D7%91" title="היסטוריה של המחשוב – hebrejština" lang="he" hreflang="he" data-title="היסטוריה של המחשוב" data-language-autonym="עברית" data-language-local-name="hebrejština" class="interlanguage-link-target"><span>עברית</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hi mw-list-item"><a href="https://hi.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%97%E0%A4%A3%E0%A4%A8_%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A1%E0%A4%B5%E0%A5%87%E0%A4%AF%E0%A4%B0_%E0%A4%95%E0%A4%BE_%E0%A4%87%E0%A4%A4%E0%A4%BF%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%B8" title="संगणन हार्डवेयर का इतिहास – hindština" lang="hi" hreflang="hi" data-title="संगणन हार्डवेयर का इतिहास" data-language-autonym="हिन्दी" data-language-local-name="hindština" class="interlanguage-link-target"><span>हिन्दी</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hr mw-list-item"><a href="https://hr.wikipedia.org/wiki/Povijest_ra%C4%8Dunarskog_sklopovlja" title="Povijest računarskog sklopovlja – chorvatština" lang="hr" hreflang="hr" data-title="Povijest računarskog sklopovlja" data-language-autonym="Hrvatski" data-language-local-name="chorvatština" class="interlanguage-link-target"><span>Hrvatski</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hu mw-list-item"><a href="https://hu.wikipedia.org/wiki/A_sz%C3%A1m%C3%ADt%C3%B3g%C3%A9p_t%C3%B6rt%C3%A9nete" title="A számítógép története – maďarština" lang="hu" hreflang="hu" data-title="A számítógép története" data-language-autonym="Magyar" data-language-local-name="maďarština" class="interlanguage-link-target"><span>Magyar</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hy mw-list-item"><a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D5%80%D5%A1%D5%B7%D5%BE%D5%B8%D5%B2%D5%A1%D5%AF%D5%A1%D5%B6_%D5%BF%D5%A5%D5%AD%D5%B6%D5%AB%D5%AF%D5%A1%D5%B5%D5%AB_%D5%BA%D5%A1%D5%BF%D5%B4%D5%B8%D6%82%D5%A9%D5%B5%D5%B8%D6%82%D5%B6" title="Հաշվողական տեխնիկայի պատմություն – arménština" lang="hy" hreflang="hy" data-title="Հաշվողական տեխնիկայի պատմություն" data-language-autonym="Հայերեն" data-language-local-name="arménština" class="interlanguage-link-target"><span>Հայերեն</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-id mw-list-item"><a href="https://id.wikipedia.org/wiki/Sejarah_alat_hitung" title="Sejarah alat hitung – indonéština" lang="id" hreflang="id" data-title="Sejarah alat hitung" data-language-autonym="Bahasa Indonesia" data-language-local-name="indonéština" class="interlanguage-link-target"><span>Bahasa Indonesia</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-it mw-list-item"><a href="https://it.wikipedia.org/wiki/Storia_del_computer" title="Storia del computer – italština" lang="it" hreflang="it" data-title="Storia del computer" data-language-autonym="Italiano" data-language-local-name="italština" class="interlanguage-link-target"><span>Italiano</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ja mw-list-item"><a href="https://ja.wikipedia.org/wiki/%E8%A8%88%E7%AE%97%E6%A9%9F%E3%81%AE%E6%AD%B4%E5%8F%B2" title="計算機の歴史 – japonština" lang="ja" hreflang="ja" data-title="計算機の歴史" data-language-autonym="日本語" data-language-local-name="japonština" class="interlanguage-link-target"><span>日本語</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jv mw-list-item"><a href="https://jv.wikipedia.org/wiki/Sajarah_perkomputeran" title="Sajarah perkomputeran – javánština" lang="jv" hreflang="jv" data-title="Sajarah perkomputeran" data-language-autonym="Jawa" data-language-local-name="javánština" class="interlanguage-link-target"><span>Jawa</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kk mw-list-item"><a href="https://kk.wikipedia.org/wiki/%D0%95%D1%81%D0%B5%D0%BF%D1%82%D0%B5%D1%83%D1%96%D1%88_%D1%82%D0%B5%D1%85%D0%BD%D0%B8%D0%BA%D0%B0_%D1%82%D0%B0%D1%80%D0%B8%D1%85%D1%8B" title="Есептеуіш техника тарихы – kazaština" lang="kk" hreflang="kk" data-title="Есептеуіш техника тарихы" data-language-autonym="Қазақша" data-language-local-name="kazaština" class="interlanguage-link-target"><span>Қазақша</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ko mw-list-item"><a href="https://ko.wikipedia.org/wiki/%EC%BB%B4%ED%93%A8%ED%84%B0%EC%9D%98_%EC%97%AD%EC%82%AC" title="컴퓨터의 역사 – korejština" lang="ko" hreflang="ko" data-title="컴퓨터의 역사" data-language-autonym="한국어" data-language-local-name="korejština" class="interlanguage-link-target"><span>한국어</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lfn mw-list-item"><a href="https://lfn.wikipedia.org/wiki/Cronolojia_de_computa" title="Cronolojia de computa – lingua franca nova" lang="lfn" hreflang="lfn" data-title="Cronolojia de computa" data-language-autonym="Lingua Franca Nova" data-language-local-name="lingua franca nova" class="interlanguage-link-target"><span>Lingua Franca Nova</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mk mw-list-item"><a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%98%D1%81%D1%82%D0%BE%D1%80%D0%B8%D1%98%D0%B0_%D0%BD%D0%B0_%D1%81%D0%BC%D0%B5%D1%82%D0%B0%D1%87%D0%B8%D1%82%D0%B5" title="Историја на сметачите – makedonština" lang="mk" hreflang="mk" data-title="Историја на сметачите" data-language-autonym="Македонски" data-language-local-name="makedonština" class="interlanguage-link-target"><span>Македонски</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ml mw-list-item"><a href="https://ml.wikipedia.org/wiki/%E0%B4%95%E0%B4%AE%E0%B5%8D%E0%B4%AA%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B5%82%E0%B4%9F%E0%B5%8D%E0%B4%9F%E0%B4%B1%E0%B5%81%E0%B4%95%E0%B4%B3%E0%B5%81%E0%B4%9F%E0%B5%86_%E0%B4%9A%E0%B4%B0%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%B0%E0%B4%82" title="കമ്പ്യൂട്ടറുകളുടെ ചരിത്രം – malajálamština" lang="ml" hreflang="ml" data-title="കമ്പ്യൂട്ടറുകളുടെ ചരിത്രം" data-language-autonym="മലയാളം" data-language-local-name="malajálamština" class="interlanguage-link-target"><span>മലയാളം</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ms mw-list-item"><a href="https://ms.wikipedia.org/wiki/Sejarah_perkembangan_komputer" title="Sejarah perkembangan komputer – malajština" lang="ms" hreflang="ms" data-title="Sejarah perkembangan komputer" data-language-autonym="Bahasa Melayu" data-language-local-name="malajština" class="interlanguage-link-target"><span>Bahasa Melayu</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-my mw-list-item"><a href="https://my.wikipedia.org/wiki/%E1%80%80%E1%80%BD%E1%80%94%E1%80%BA%E1%80%95%E1%80%BB%E1%80%B0%E1%80%90%E1%80%AC_%E1%80%9E%E1%80%99%E1%80%AD%E1%80%AF%E1%80%84%E1%80%BA%E1%80%B8" title="ကွန်ပျူတာ သမိုင်း – barmština" lang="my" hreflang="my" data-title="ကွန်ပျူတာ သမိုင်း" data-language-autonym="မြန်မာဘာသာ" data-language-local-name="barmština" class="interlanguage-link-target"><span>မြန်မာဘာသာ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nl mw-list-item"><a href="https://nl.wikipedia.org/wiki/Geschiedenis_van_de_computer" title="Geschiedenis van de computer – nizozemština" lang="nl" hreflang="nl" data-title="Geschiedenis van de computer" data-language-autonym="Nederlands" data-language-local-name="nizozemština" class="interlanguage-link-target"><span>Nederlands</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-no mw-list-item"><a href="https://no.wikipedia.org/wiki/Datamaskinens_historie" title="Datamaskinens historie – norština (bokmål)" lang="nb" hreflang="nb" data-title="Datamaskinens historie" data-language-autonym="Norsk bokmål" data-language-local-name="norština (bokmål)" class="interlanguage-link-target"><span>Norsk bokmål</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-oc mw-list-item"><a href="https://oc.wikipedia.org/wiki/Istoric_de_l%27informatica" title="Istoric de l'informatica – okcitánština" lang="oc" hreflang="oc" data-title="Istoric de l'informatica" data-language-autonym="Occitan" data-language-local-name="okcitánština" class="interlanguage-link-target"><span>Occitan</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ps mw-list-item"><a href="https://ps.wikipedia.org/wiki/%D8%AF_%D9%85%D8%AD%D8%A7%D8%B3%D8%A8%DB%90_%D8%AF_%D9%87%D8%A7%D8%B1%DA%89%D9%88%DB%8C%D8%B1_%D8%AA%D8%A7%D8%B1%DB%8C%D8%AE%DA%86%D9%87" title="د محاسبې د هارډویر تاریخچه – paštština" lang="ps" hreflang="ps" data-title="د محاسبې د هارډویر تاریخچه" data-language-autonym="پښتو" data-language-local-name="paštština" class="interlanguage-link-target"><span>پښتو</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pt mw-list-item"><a href="https://pt.wikipedia.org/wiki/Hist%C3%B3ria_do_hardware" title="História do hardware – portugalština" lang="pt" hreflang="pt" data-title="História do hardware" data-language-autonym="Português" data-language-local-name="portugalština" class="interlanguage-link-target"><span>Português</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ro mw-list-item"><a href="https://ro.wikipedia.org/wiki/Istoria_ma%C8%99inilor_de_calcul" title="Istoria mașinilor de calcul – rumunština" lang="ro" hreflang="ro" data-title="Istoria mașinilor de calcul" data-language-autonym="Română" data-language-local-name="rumunština" class="interlanguage-link-target"><span>Română</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ru mw-list-item"><a href="https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%98%D1%81%D1%82%D0%BE%D1%80%D0%B8%D1%8F_%D0%B2%D1%8B%D1%87%D0%B8%D1%81%D0%BB%D0%B8%D1%82%D0%B5%D0%BB%D1%8C%D0%BD%D0%BE%D0%B9_%D1%82%D0%B5%D1%85%D0%BD%D0%B8%D0%BA%D0%B8" title="История вычислительной техники – ruština" lang="ru" hreflang="ru" data-title="История вычислительной техники" data-language-autonym="Русский" data-language-local-name="ruština" class="interlanguage-link-target"><span>Русский</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-si mw-list-item"><a href="https://si.wikipedia.org/wiki/%E0%B6%B4%E0%B6%BB%E0%B7%92%E0%B6%9C%E0%B6%AB%E0%B6%9A_%E0%B6%89%E0%B6%AD%E0%B7%92%E0%B7%84%E0%B7%8F%E0%B7%83%E0%B6%BA" title="පරිගණක ඉතිහාසය – sinhálština" lang="si" hreflang="si" data-title="පරිගණක ඉතිහාසය" data-language-autonym="සිංහල" data-language-local-name="sinhálština" class="interlanguage-link-target"><span>සිංහල</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sk mw-list-item"><a href="https://sk.wikipedia.org/wiki/Dejiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov" title="Dejiny počítačov – slovenština" lang="sk" hreflang="sk" data-title="Dejiny počítačov" data-language-autonym="Slovenčina" data-language-local-name="slovenština" class="interlanguage-link-target"><span>Slovenčina</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sl mw-list-item"><a href="https://sl.wikipedia.org/wiki/Zgodovina_strojne_opreme_ra%C4%8Dunalnika" title="Zgodovina strojne opreme računalnika – slovinština" lang="sl" hreflang="sl" data-title="Zgodovina strojne opreme računalnika" data-language-autonym="Slovenščina" data-language-local-name="slovinština" class="interlanguage-link-target"><span>Slovenščina</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sq mw-list-item"><a href="https://sq.wikipedia.org/wiki/Historia_e_kompjuterit" title="Historia e kompjuterit – albánština" lang="sq" hreflang="sq" data-title="Historia e kompjuterit" data-language-autonym="Shqip" data-language-local-name="albánština" class="interlanguage-link-target"><span>Shqip</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sr mw-list-item"><a href="https://sr.wikipedia.org/wiki/Istorija_ra%C4%8Dunara" title="Istorija računara – srbština" lang="sr" hreflang="sr" data-title="Istorija računara" data-language-autonym="Српски / srpski" data-language-local-name="srbština" class="interlanguage-link-target"><span>Српски / srpski</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sv mw-list-item"><a href="https://sv.wikipedia.org/wiki/Datorns_historia" title="Datorns historia – švédština" lang="sv" hreflang="sv" data-title="Datorns historia" data-language-autonym="Svenska" data-language-local-name="švédština" class="interlanguage-link-target"><span>Svenska</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sw mw-list-item"><a href="https://sw.wikipedia.org/wiki/Historia_ya_tarakilishi" title="Historia ya tarakilishi – svahilština" lang="sw" hreflang="sw" data-title="Historia ya tarakilishi" data-language-autonym="Kiswahili" data-language-local-name="svahilština" class="interlanguage-link-target"><span>Kiswahili</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-th mw-list-item"><a href="https://th.wikipedia.org/wiki/%E0%B8%9B%E0%B8%A3%E0%B8%B0%E0%B8%A7%E0%B8%B1%E0%B8%95%E0%B8%B4%E0%B8%AE%E0%B8%B2%E0%B8%A3%E0%B9%8C%E0%B8%94%E0%B9%81%E0%B8%A7%E0%B8%A3%E0%B9%8C%E0%B8%84%E0%B8%AD%E0%B8%A1%E0%B8%9E%E0%B8%B4%E0%B8%A7%E0%B9%80%E0%B8%95%E0%B8%AD%E0%B8%A3%E0%B9%8C" title="ประวัติฮาร์ดแวร์คอมพิวเตอร์ – thajština" lang="th" hreflang="th" data-title="ประวัติฮาร์ดแวร์คอมพิวเตอร์" data-language-autonym="ไทย" data-language-local-name="thajština" class="interlanguage-link-target"><span>ไทย</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tk mw-list-item"><a href="https://tk.wikipedia.org/wiki/Hasapla%C3%BDy%C5%9F_tehnikasyny%C5%88_taryhy" title="Hasaplaýyş tehnikasynyň taryhy – turkmenština" lang="tk" hreflang="tk" data-title="Hasaplaýyş tehnikasynyň taryhy" data-language-autonym="Türkmençe" data-language-local-name="turkmenština" class="interlanguage-link-target"><span>Türkmençe</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tr mw-list-item"><a href="https://tr.wikipedia.org/wiki/Bilgisayar_donan%C4%B1m%C4%B1_tarihi" title="Bilgisayar donanımı tarihi – turečtina" lang="tr" hreflang="tr" data-title="Bilgisayar donanımı tarihi" data-language-autonym="Türkçe" data-language-local-name="turečtina" class="interlanguage-link-target"><span>Türkçe</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uk mw-list-item"><a href="https://uk.wikipedia.org/wiki/%D0%86%D1%81%D1%82%D0%BE%D1%80%D1%96%D1%8F_%D0%BE%D0%B1%D1%87%D0%B8%D1%81%D0%BB%D1%8E%D0%B2%D0%B0%D0%BB%D1%8C%D0%BD%D0%BE%D1%97_%D1%82%D0%B5%D1%85%D0%BD%D1%96%D0%BA%D0%B8" title="Історія обчислювальної техніки – ukrajinština" lang="uk" hreflang="uk" data-title="Історія обчислювальної техніки" data-language-autonym="Українська" data-language-local-name="ukrajinština" class="interlanguage-link-target"><span>Українська</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vi mw-list-item"><a href="https://vi.wikipedia.org/wiki/L%E1%BB%8Bch_s%E1%BB%AD_ph%E1%BA%A7n_c%E1%BB%A9ng_m%C3%A1y_t%C3%ADnh" title="Lịch sử phần cứng máy tính – vietnamština" lang="vi" hreflang="vi" data-title="Lịch sử phần cứng máy tính" data-language-autonym="Tiếng Việt" data-language-local-name="vietnamština" class="interlanguage-link-target"><span>Tiếng Việt</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh mw-list-item"><a href="https://zh.wikipedia.org/wiki/%E8%A8%88%E7%AE%97%E6%A9%9F%E7%A1%AC%E9%AB%94%E6%AD%B7%E5%8F%B2" title="計算機硬體歷史 – čínština" lang="zh" hreflang="zh" data-title="計算機硬體歷史" data-language-autonym="中文" data-language-local-name="čínština" class="interlanguage-link-target"><span>中文</span></a></li> </ul> <div class="after-portlet after-portlet-lang"><span class="wb-langlinks-edit wb-langlinks-link"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q186148#sitelinks-wikipedia" title="Editovat mezijazykové odkazy" class="wbc-editpage">Upravit odkazy</a></span></div> </div> </div> </div> </header> <div class="vector-page-toolbar"> <div class="vector-page-toolbar-container"> <div id="left-navigation"> <nav aria-label="Jmenné prostory"> <div id="p-associated-pages" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-associated-pages" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-nstab-main" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF" title="Zobrazit obsahovou stránku [c]" accesskey="c"><span>Článek</span></a></li><li id="ca-talk" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Diskuse:D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF" rel="discussion" title="Diskuse ke stránce [t]" accesskey="t"><span>Diskuse</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown emptyPortlet" > <input type="checkbox" id="vector-variants-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Změnit variantu jazyka" > <label id="vector-variants-dropdown-label" for="vector-variants-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" ><span class="vector-dropdown-label-text">čeština</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-variants" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-variants emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> <div id="right-navigation" class="vector-collapsible"> <nav aria-label="Zobrazení"> <div id="p-views" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-views" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-view" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF"><span>Číst</span></a></li><li id="ca-ve-edit" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v"><span>Editovat</span></a></li><li id="ca-edit" class="collapsible vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e"><span>Editovat zdroj</span></a></li><li id="ca-history" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&action=history" title="Starší verze této stránky. [h]" accesskey="h"><span>Zobrazit historii</span></a></li> </ul> </div> </div> </nav> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown vector-page-tools-dropdown" > <input type="checkbox" id="vector-page-tools-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Nástroje" > <label id="vector-page-tools-dropdown-label" for="vector-page-tools-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" ><span class="vector-dropdown-label-text">Nástroje</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-tools-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-page-tools" class="vector-page-tools vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-page-tools-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="page-tools-pinned" data-pinnable-element-id="vector-page-tools" data-pinned-container-id="vector-page-tools-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-page-tools-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Nástroje</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-cactions" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-cactions emptyPortlet vector-has-collapsible-items" title="Další možnosti" > <div class="vector-menu-heading"> Akce </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-more-view" class="selected vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/wiki/D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF"><span>Číst</span></a></li><li id="ca-more-ve-edit" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v"><span>Editovat</span></a></li><li id="ca-more-edit" class="collapsible vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e"><span>Editovat zdroj</span></a></li><li id="ca-more-history" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&action=history"><span>Zobrazit historii</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-tb" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-tb" > <div class="vector-menu-heading"> Obecné </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="t-whatlinkshere" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Co_odkazuje_na/D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF" title="Seznam všech wikistránek, které sem odkazují [j]" accesskey="j"><span>Odkazuje sem</span></a></li><li id="t-recentchangeslinked" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Souvisej%C3%ADc%C3%AD_zm%C4%9Bny/D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF" rel="nofollow" title="Nedávné změny stránek, na které je odkazováno [k]" accesskey="k"><span>Související změny</span></a></li><li id="t-upload" class="mw-list-item"><a href="//commons.wikimedia.org/wiki/Special:UploadWizard?uselang=cs" title="Nahrát obrázky či jiná multimédia [u]" accesskey="u"><span>Načíst soubor</span></a></li><li id="t-specialpages" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Speci%C3%A1ln%C3%AD_str%C3%A1nky" title="Seznam všech speciálních stránek [q]" accesskey="q"><span>Speciální stránky</span></a></li><li id="t-permalink" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&oldid=24431186" title="Trvalý odkaz na současnou verzi této stránky"><span>Trvalý odkaz</span></a></li><li id="t-info" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&action=info" title="Více informací o této stránce"><span>Informace o stránce</span></a></li><li id="t-cite" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Citovat&page=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&id=24431186&wpFormIdentifier=titleform" title="Informace o tom, jak citovat tuto stránku"><span>Citovat stránku</span></a></li><li id="t-urlshortener" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:UrlShortener&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FD%25C4%259Bjiny_po%25C4%258D%25C3%25ADta%25C4%258D%25C5%25AF"><span>Získat zkrácené URL</span></a></li><li id="t-urlshortener-qrcode" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:QrCode&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FD%25C4%259Bjiny_po%25C4%258D%25C3%25ADta%25C4%258D%25C5%25AF"><span>Stáhnout QR kód</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-coll-print_export" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-coll-print_export" > <div class="vector-menu-heading"> Tisk/export </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="coll-create_a_book" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Kniha&bookcmd=book_creator&referer=D%C4%9Bjiny+po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF"><span>Vytvořit knihu</span></a></li><li id="coll-download-as-rl" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:DownloadAsPdf&page=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&action=show-download-screen"><span>Stáhnout jako PDF</span></a></li><li id="t-print" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&printable=yes" title="Tato stránka v podobě vhodné k tisku [p]" accesskey="p"><span>Verze k tisku</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-wikibase-otherprojects" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-wikibase-otherprojects" > <div class="vector-menu-heading"> Na jiných projektech </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-commons mw-list-item"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:History_of_computing_hardware" hreflang="en"><span>Wikimedia Commons</span></a></li><li id="t-wikibase" class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikibase-dataitem mw-list-item"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q186148" title="Odkaz na propojenou položku datového úložiště [g]" accesskey="g"><span>Položka Wikidat</span></a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> </div> <div class="vector-column-end"> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-appearance" class="vector-appearance vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-appearance-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="appearance-pinned" data-pinnable-element-id="vector-appearance" data-pinned-container-id="vector-appearance-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-appearance-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Vzhled</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.unpin">skrýt</button> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> <div id="bodyContent" class="vector-body" aria-labelledby="firstHeading" data-mw-ve-target-container> <div class="vector-body-before-content"> <div class="mw-indicators"> </div> <div id="siteSub" class="noprint">Z Wikipedie, otevřené encyklopedie</div> </div> <div id="contentSub"><div id="mw-content-subtitle"></div></div> <div id="mw-content-text" class="mw-body-content"><div class="mw-content-ltr mw-parser-output" lang="cs" dir="ltr"><figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Glen_Beck_and_Betty_Snyder_program_the_ENIAC_in_building_328_at_the_Ballistic_Research_Laboratory.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d3/Glen_Beck_and_Betty_Snyder_program_the_ENIAC_in_building_328_at_the_Ballistic_Research_Laboratory.jpg/220px-Glen_Beck_and_Betty_Snyder_program_the_ENIAC_in_building_328_at_the_Ballistic_Research_Laboratory.jpg" decoding="async" width="220" height="168" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d3/Glen_Beck_and_Betty_Snyder_program_the_ENIAC_in_building_328_at_the_Ballistic_Research_Laboratory.jpg/330px-Glen_Beck_and_Betty_Snyder_program_the_ENIAC_in_building_328_at_the_Ballistic_Research_Laboratory.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d3/Glen_Beck_and_Betty_Snyder_program_the_ENIAC_in_building_328_at_the_Ballistic_Research_Laboratory.jpg/440px-Glen_Beck_and_Betty_Snyder_program_the_ENIAC_in_building_328_at_the_Ballistic_Research_Laboratory.jpg 2x" data-file-width="1340" data-file-height="1024" /></a><figcaption><a href="/wiki/ENIAC" title="ENIAC">ENIAC</a> byl první elektronkový počítač a první který pracoval podobně jako dnešní počítače (1946)</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Columbia_Supercomputer_-_NASA_Advanced_Supercomputing_Facility.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Columbia_Supercomputer_-_NASA_Advanced_Supercomputing_Facility.jpg/220px-Columbia_Supercomputer_-_NASA_Advanced_Supercomputing_Facility.jpg" decoding="async" width="220" height="160" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Columbia_Supercomputer_-_NASA_Advanced_Supercomputing_Facility.jpg/330px-Columbia_Supercomputer_-_NASA_Advanced_Supercomputing_Facility.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Columbia_Supercomputer_-_NASA_Advanced_Supercomputing_Facility.jpg/440px-Columbia_Supercomputer_-_NASA_Advanced_Supercomputing_Facility.jpg 2x" data-file-width="2100" data-file-height="1524" /></a><figcaption>Superpočítač Columbia v <a href="/wiki/NASA" title="NASA">NASA</a> (2003-2012) s 10 240 procesory</figcaption></figure> <p><b>Dějiny počítačů</b> zahrnují vývoj jak samotného <a href="/wiki/Hardware" title="Hardware">hardware</a>, tak jeho architektury a mají přímý vliv na vývoj <a href="/wiki/Software" title="Software">softwaru</a>. První číslicové počítače byly vyrobeny ve 30. letech <a href="/wiki/20._stolet%C3%AD" title="20. století">20. století</a>, avšak za jejich vynálezce je přesto považován <a href="/wiki/Charles_Babbage" title="Charles Babbage">Charles Babbage</a>, který již v <a href="/wiki/19._stolet%C3%AD" title="19. století">19. století</a> vymyslel základní principy fungování stroje pro řešení složitých výpočtů. Počítačů stále přibývá, jejich výkon roste a postupně zasahují do nejrůznějších oblastí lidského života.<sup id="cite_ref-1" class="reference"><a href="#cite_note-1"><span class="cite-bracket">[</span>1<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <meta property="mw:PageProp/toc" /> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Předchůdci"><span id="P.C5.99edch.C5.AFdci"></span>Předchůdci</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&veaction=edit&section=1" title="Editace sekce: Předchůdci" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&action=edit&section=1" title="Editovat zdrojový kód sekce Předchůdci"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>První zařízení, která se později vyvinula v dnešní počítače, byla velmi jednoduchá a byla založena na mechanických principech. Vývoj probíhal až do poloviny 20. století ve dvou větvích: <a href="/wiki/Analogov%C3%BD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D" title="Analogový počítač">analogové počítače</a> a <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADslicov%C3%BD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D" title="Číslicový počítač">číslicové počítače</a>. Analogové počítače modelovaly problém převedením do jeho mechanické nebo elektrické analogie, číslicové pak jeho převedením na číselné hodnoty a jejich numerickým zpracováním. S vývojem <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADslicov%C3%A1_technika" title="Číslicová technika">číslicové techniky</a> během 2. poloviny 20. století analogové počítače prakticky vymizely, používají se jen na specializovaná řešení. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Abakus">Abakus</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&veaction=edit&section=2" title="Editace sekce: Abakus" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&action=edit&section=2" title="Editovat zdrojový kód sekce Abakus"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p><a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADtadlo" title="Počítadlo">Abakus</a> vznikl přibližně před 5000 lety. Je prvním známým nástrojem, který usnadňoval počítání s čísly. Původně šlo jen o zaprášený kámen (starohebrejské slovo <i>abaq</i> znamená „prach“), který se používal v <a href="/wiki/Babylonie" title="Babylonie">Babylonii</a> již od poloviny třetího tisíciletí př. n. l.<sup>[<a href="/wiki/Wikipedie:Ov%C4%9B%C5%99itelnost" title="Wikipedie:Ověřitelnost"><span class="doplnte-zdroj" title="Je potřeba doložit zdroj předchozího tvrzení">zdroj?</span></a>]</sup> Nejstarším dochovaným exemplářem je <a href="/wiki/Salamis" title="Salamis">salamiská</a> tabulka, která pochází zhruba z roku 300 př. n. l., avšak historik <a href="/wiki/H%C3%A9rodotos" title="Hérodotos">Hérodotos</a> popsal příklady pro tabulku tohoto typu již o více než století dříve.<sup id="cite_ref-2" class="reference"><a href="#cite_note-2"><span class="cite-bracket">[</span>2<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Ve <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%A9_%C5%98ecko" title="Starověké Řecko">starověkém Řecku</a> a <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_%C5%98%C3%ADm" title="Starověký Řím">Římě</a> se používala dřevěná nebo hliněná destička, do které se vkládaly kamínky („calculli“) – odtud název <a href="/wiki/Kalkula%C4%8Dka" title="Kalkulačka">kalkulačka</a>. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Logaritmické_tabulky"><span id="Logaritmick.C3.A9_tabulky"></span>Logaritmické tabulky</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&veaction=edit&section=3" title="Editace sekce: Logaritmické tabulky" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&action=edit&section=3" title="Editovat zdrojový kód sekce Logaritmické tabulky"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Roku 1614 objevil <a href="/wiki/John_Napier" title="John Napier">John Napier</a> novou matematickou metodu, umožňující realizovat <a href="/wiki/N%C3%A1soben%C3%AD" title="Násobení">násobení</a> a <a href="/wiki/D%C4%9Blen%C3%AD" title="Dělení">dělení</a> pomocí <a href="/wiki/S%C4%8D%C3%ADt%C3%A1n%C3%AD" title="Sčítání">sčítání</a> a <a href="/wiki/Od%C4%8D%C3%ADt%C3%A1n%C3%AD" title="Odčítání">odčítání</a> s využitím <a href="/wiki/Logaritmus" title="Logaritmus">logaritmů</a>. Následně byly v Anglii sestaveny první logaritmické tabulky. Po nich následovalo <a href="/wiki/Logaritmick%C3%A9_prav%C3%ADtko" title="Logaritmické pravítko">logaritmické pravítko</a>, kde byla <a href="/wiki/Re%C3%A1ln%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo" title="Reálné číslo">reálná čísla</a> reprezentována vzdáleností na ose. Logaritmické pravítko bylo prakticky beze změny používáno dalších 200 let, dokonce bylo používáno i k provádění výpočtů v rámci <a href="/wiki/Program_Apollo" title="Program Apollo">programu Apollo</a>. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Mechanické_kalkulátory"><span id="Mechanick.C3.A9_kalkul.C3.A1tory"></span>Mechanické kalkulátory</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&veaction=edit&section=4" title="Editace sekce: Mechanické kalkulátory" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&action=edit&section=4" title="Editovat zdrojový kód sekce Mechanické kalkulátory"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Arts_et_Metiers_Pascaline_dsc03869.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/80/Arts_et_Metiers_Pascaline_dsc03869.jpg/260px-Arts_et_Metiers_Pascaline_dsc03869.jpg" decoding="async" width="260" height="142" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/80/Arts_et_Metiers_Pascaline_dsc03869.jpg/390px-Arts_et_Metiers_Pascaline_dsc03869.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/80/Arts_et_Metiers_Pascaline_dsc03869.jpg/520px-Arts_et_Metiers_Pascaline_dsc03869.jpg 2x" data-file-width="2042" data-file-height="1119" /></a><figcaption><a href="/wiki/Pascalina" title="Pascalina">Pascalina</a> – mechanická sčítačka a odčítačka</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Jacquard.loom.full.view.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/Jacquard.loom.full.view.jpg/180px-Jacquard.loom.full.view.jpg" decoding="async" width="180" height="241" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5f/Jacquard.loom.full.view.jpg 1.5x" data-file-width="249" data-file-height="333" /></a><figcaption> Jacquardův tkalcovský stav (uprostřed vlevo je vidět nekonečný pás děrných štítků)</figcaption></figure> <p>První mechanické zařízení, které patrně sloužilo k výpočtům, je <a href="/wiki/Mechanismus_z_Antikyth%C3%A9ry" title="Mechanismus z Antikythéry">Mechanismus z Antikythéry</a> (podle řeckého ostrova <a href="/wiki/Antikythera" class="mw-redirect" title="Antikythera">Antikythera</a>, kde byl objeven vrak lodi), vzniklý někdy mezi roky 150 a 100 př. n. l. Podle dnešních poznatků sloužil k výpočtu <a href="/wiki/Kalend%C3%A1%C5%99" title="Kalendář">kalendáře</a> resp. polohy <a href="/wiki/Slunce" title="Slunce">Slunce</a>, <a href="/wiki/M%C4%9Bs%C3%ADc" title="Měsíc">Měsíce</a> a planet. Mechanismus se skládal z více než třiceti ozubených koleček seřazených v rovnostranných trojúhelnících a na svou dobu byl skutečně miniaturní. Zajímavé je, že mechanizmus je nejspíš založen na heliocentrickém principu (tedy Země obíhá kolem Slunce), který se jako kosmologická teorie ujal v Evropě až o osmnáct století později. </p><p>Další známý mechanický kalkulátor sestavil roku <a href="/wiki/1623" title="1623">1623</a> <a href="/wiki/Wilhelm_Schickard" title="Wilhelm Schickard">Wilhelm Schickard</a> z ozubených koleček z hodinových strojků (proto bývá nazýván „počítací hodiny“). Uměl sčítat a odčítat šesticiferná čísla a měl být prakticky použit <a href="/wiki/Johannes_Kepler" title="Johannes Kepler">Johannem Keplerem</a> při <a href="/wiki/Astronomie" title="Astronomie">astronomických</a> výpočtech. </p><p>Známý francouzský matematik, fyzik a teolog <a href="/wiki/Blaise_Pascal" title="Blaise Pascal">Blaise Pascal</a> vyrobil ve svých 19 letech v roce <a href="/wiki/1642" title="1642">1642</a> počítací stroj, který uměl sčítat a odčítat, nazvaný <i><a href="/wiki/Pascalina" title="Pascalina">Pascalina</a></i>. <a href="/wiki/Gottfried_Wilhelm_Leibniz" title="Gottfried Wilhelm Leibniz">Gottfried Wilhelm Leibniz</a> ho následoval v roce <a href="/wiki/1671" title="1671">1671</a> a kolem roku <a href="/wiki/1820" title="1820">1820</a> vytvořil <a href="/wiki/Thomas_de_Colmar" title="Thomas de Colmar">Charles Xavier Thomas</a> první úspěšný sériově vyráběný kalkulátor – <i>Thomasův Arithmometr</i>, schopný sčítat, odčítat, násobit a dělit. Ten byl převážně založen na Leibnizově přístroji. Technologie mechanických počítacích strojů se udržela až do 70. let 20. století. </p><p>Mechanické kalkulátory pracovaly v <a href="/wiki/Des%C3%ADtkov%C3%A1_soustava" title="Desítková soustava">desítkové soustavě</a> (včetně <a href="/wiki/ENIAC" title="ENIAC">ENIACu</a>), která je sice pro člověka obvyklá, je však implementačně složitější než v současnosti používaná <a href="/wiki/Dvojkov%C3%A1_soustava" title="Dvojková soustava">dvojková soustava</a>, kterou popsal Leibniz. </p><p>V roce 1725 použil Basile Bouchon děrovaný papír pro řízení <a href="/wiki/Tkalcovsk%C3%BD_stav" title="Tkalcovský stav">tkalcovského stavu</a>. O rok později v roce <a href="/wiki/1726" title="1726">1726</a> vylepšil <a href="/w/index.php?title=Jean-Baptiste_Falcon&action=edit&redlink=1" class="new" title="Jean-Baptiste Falcon (stránka neexistuje)">Jean-Baptiste Falcon</a> funkci spojením jednotlivých papírových karet, čím zjednodušil úpravy a změny programu. V roce <a href="/wiki/1801" title="1801">1801</a> použil francouzský vynálezce <a href="/wiki/Joseph_Marie_Jacquard" title="Joseph Marie Jacquard">Joseph Marie Jacquard</a> v tkalcovském stavu <a href="/wiki/D%C4%9Brn%C3%BD_%C5%A1t%C3%ADtek" title="Děrný štítek">děrné štítky</a>, které bylo možné vyměnit beze změny v mechanice samotného stavu. Tento okamžik je považován za milník v programovatelnosti strojů. </p><p>Nápad použít děrné štítky k <a href="/wiki/Programov%C3%A1n%C3%AD" title="Programování">programování</a> mechanického kalkulátoru uplatnil v roce <a href="/wiki/1835" title="1835">1835</a> <a href="/wiki/Charles_Babbage" title="Charles Babbage">Charles Babbage</a>. Děrný štítek obsahoval znaky ve formě kombinace dírek a umožňoval obsah opakovaně použít. K uchovávání dat a jejich pozdějšímu dalšímu využití použil poprvé děrné štítky Herman Hollerith, který se svou metodou vyhrál v roce <a href="/wiki/1890" title="1890">1890</a> v <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">USA</a> konkurz na sčítání lidu (to předchozí totiž trvalo plných 7 let). Jeho firma se později stala základem slavné počítačové společnosti <a href="/wiki/IBM" title="IBM">IBM</a> a tento charakter zpracování dat se udržel dalších 100 let. Pro analýzu a další zpracování dat na děrných štítcích byly vyvíjeny specializované stroje – děrovače, tabelátory a třídiče. </p><p>Technologie děrných štítků o něco později umožnila návrhy prvních programovatelných strojů. Dodnes existují počítače, které technologii děrných štítků používají. Tehdejší metoda programování spočívala v tom, že programátor předal své děrné štítky ke zpracování do výpočetního střediska a čekal, jestli získá výsledky nebo výpis chybových hlášení. Pokud došlo k chybě, musel zpětně zapracovat opravu do svého programu, který mezi tím již dále vylepšil. Poté znovu odeslal štítky do výpočetního střediska a celý cyklus se opakoval. </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="První_programovatelné_stroje"><span id="Prvn.C3.AD_programovateln.C3.A9_stroje"></span>První programovatelné stroje</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&veaction=edit&section=5" title="Editace sekce: První programovatelné stroje" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&action=edit&section=5" title="Editovat zdrojový kód sekce První programovatelné stroje"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:AnalyticalMachine_Babbage_London.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ac/AnalyticalMachine_Babbage_London.jpg/220px-AnalyticalMachine_Babbage_London.jpg" decoding="async" width="220" height="211" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ac/AnalyticalMachine_Babbage_London.jpg/330px-AnalyticalMachine_Babbage_London.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ac/AnalyticalMachine_Babbage_London.jpg/440px-AnalyticalMachine_Babbage_London.jpg 2x" data-file-width="1919" data-file-height="1844" /></a><figcaption><a href="/wiki/Charles_Babbage" title="Charles Babbage">Babbageho</a> <a href="/wiki/Analytick%C3%BD_stroj" title="Analytický stroj">analytický stroj</a></figcaption></figure> <p>V roce <a href="/wiki/1833" title="1833">1833</a> <a href="/wiki/Charles_Babbage" title="Charles Babbage">Charles Babbage</a> pokročil od vývoje svého „Diferenciálního stroje“ (<i>Difference engine</i>) k lepšímu návrhu „Analytického stroje“ (<i>Analytical engine</i>), který se stal prvním univerzálním <a href="/wiki/Turingovsk%C3%A1_%C3%BAplnost" title="Turingovská úplnost">Turingovsky úplným</a> počítačem (dokáže emulovat jiné stroje pouhou změnou programu bez nutnosti fyzické přestavby). Jeho cílem bylo postavit univerzální programovatelný počítač používající jako vstupní médium děrné štítky. Struktura stroje obsahovala „sklad“ (paměť) a „mlýnici“ (procesor), což mu umožňovalo činit rozhodnutí a opakovat instrukce – přesně jako to dělají dnešní počítače pomocí příkazů IF … THEN … a LOOP (resp. FOR). Jeho počítač měl pracovat s 50místnými čísly s pevnou desetinnou čárkou. Uvažovaný pohon měl obstarat <a href="/wiki/Parn%C3%AD_stroj" title="Parní stroj">parní stroj</a>. Pokus o sestavení stroje skončil neúspěšně, když byl nejprve zpomalen hádkami s řemeslníkem nepřesně vyrábějícím ozubená kola a později zcela zastaven kvůli nedostatečnému financování. Babbage zjistil, že pro svůj stroj bude potřebovat programátora. Najal tedy mladou ženu jménem <a href="/wiki/Ada_Lovelace" title="Ada Lovelace">Ada Lovelace</a> (dceru básníka <a href="/wiki/George_Gordon_Byron" title="George Gordon Byron">Byrona</a>), která se tak stala prvním programátorem na světě (jako nadaná matematička se aktivně podílela na vývoji stroje a teorie programování) a na její počest byl nazván programovací jazyk <a href="/wiki/Ada_(programovac%C3%AD_jazyk)" title="Ada (programovací jazyk)">Ada</a>.<sup id="cite_ref-tanenbaum_3-0" class="reference"><a href="#cite_note-tanenbaum-3"><span class="cite-bracket">[</span>3<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Stroje_pro_hromadné_zpracování_dat"><span id="Stroje_pro_hromadn.C3.A9_zpracov.C3.A1n.C3.AD_dat"></span>Stroje pro hromadné zpracování dat</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&veaction=edit&section=6" title="Editace sekce: Stroje pro hromadné zpracování dat" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&action=edit&section=6" title="Editovat zdrojový kód sekce Stroje pro hromadné zpracování dat"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Přímým předchůdcem dnešních počítačů je použití (jednoúčelových) strojů pro hromadné zpracování dat, které využívaly <a href="/wiki/D%C4%9Brn%C3%BD_%C5%A1t%C3%ADtek" title="Děrný štítek">děrné štítky</a>. Při 11. sčítání lidu v USA v roce <a href="/wiki/1890" title="1890">1890</a> jejich použití navrhl a realizoval <a href="/wiki/Herman_Hollerith" title="Herman Hollerith">Herman Hollerith</a>, stejně jako použití zmíněných děrných štítků pro uložení a kódování získaných dat (jeho firma se později změnila na firmu <a href="/wiki/IBM" title="IBM">IBM</a>).<sup id="cite_ref-4" class="reference"><a href="#cite_note-4"><span class="cite-bracket">[</span>4<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p><span id="Nultá_generace"></span> </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Nultá_generace"><span id="Nult.C3.A1_generace"></span>Nultá generace</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&veaction=edit&section=7" title="Editace sekce: Nultá generace" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&action=edit&section=7" title="Editovat zdrojový kód sekce Nultá generace"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Za kalkulačky nulté generace jsou považovány elektromechanické počítače využívající většinou relé. Pracovaly obvykle na kmitočtu okolo 100 <a href="/wiki/Hertz" title="Hertz">Hz</a>. Hybnou silou vývoje nulté generace se stala <a href="/wiki/Druh%C3%A1_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Druhá světová válka">druhá světová válka</a>, kdy došlo k velkému pokroku souběžně v různých částech světa. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Z1">Z1</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&veaction=edit&section=8" title="Editace sekce: Z1" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&action=edit&section=8" title="Editovat zdrojový kód sekce Z1"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Zuse_Z1.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6f/Zuse_Z1.jpg/200px-Zuse_Z1.jpg" decoding="async" width="200" height="118" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6f/Zuse_Z1.jpg/300px-Zuse_Z1.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6f/Zuse_Z1.jpg/400px-Zuse_Z1.jpg 2x" data-file-width="837" data-file-height="494" /></a><figcaption>Reprodukce počítače Z1</figcaption></figure> <p>První, komu se podařilo sestrojit fungující počítací stroj, byl německý inženýr <a href="/wiki/Konrad_Zuse" title="Konrad Zuse">Konrad Zuse</a>. V roce 1934 začal pracovat na konstrukci mechanické výpočetní pomůcky a po řadě různých zdokonalení dokončil v roce 1936 základní návrh stroje pracujícího v dvojkové soustavě s aritmetikou v plovoucí čárce a programem na děrné pásce (jako nosič byl použit kinofilm). Neznalost prací Babbage a jeho následovníků však měla za následek, že Zuse do svého projektu nezahrnul podmíněné skoky. Přes tento nedostatek však můžeme tvrdit, že roku <a href="/wiki/1938" title="1938">1938</a> spatřil světlo světa první počítač nazvaný Z1. Byl ještě elektromechanický s kolíčkovou pamětí na 16 čísel a byl velmi poruchový, pro praktické použití nevhodný. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Z2,_Z3"><span id="Z2.2C_Z3"></span>Z2, Z3</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&veaction=edit&section=9" title="Editace sekce: Z2, Z3" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&action=edit&section=9" title="Editovat zdrojový kód sekce Z2, Z3"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Konrád Zuse proto přistoupil ke stavbě počítače Z2, který již obsahoval asi 200 relé. Paměť však byla stále ještě mechanická, převzatá ze Z1. Potom se Zuse spojil s Helmutem Schreyrem a společně se pustili do vývoje ještě výkonnějšího počítače <a href="/wiki/Z3" title="Z3">Z3</a>, který dokončil v roce <a href="/wiki/1941" title="1941">1941</a>. Tento první prakticky použitelný počítač na světě obsahoval 2600 <a href="/wiki/Elektromagnetick%C3%A9_rel%C3%A9" title="Elektromagnetické relé">elektromagnetických relé</a> a byl užíván též k výpočtům charakteristik balistických raket <a href="/wiki/V-2" title="V-2">V-2</a>. Pracoval ve <a href="/wiki/Dvojkov%C3%A1_soustava" title="Dvojková soustava">dvojkové soustavě</a> a prováděl až 50 aritmetických operací s čísly v pohyblivé řádové čárce za minutu (ani ne jedna za sekundu). Paměť byla na tehdejší dobu velká, 64 čísel po 22 bitech. Údaje se ručně zadávaly pomocí klávesnice. V roce <a href="/wiki/1998" title="1998">1998</a> Raúl Rojas prokázal, že i přes absenci instrukce podmíněného skoku je <a href="/wiki/Turingovsk%C3%A1_%C3%BAplnost" title="Turingovská úplnost">Turingovsky úplný</a> (viz výše odstavec <i>První programovatelné stroje</i>), i když bylo nutné pomocí smyček vypočítat a následně zahodit všechny nepotřebné výsledky.<sup id="cite_ref-5" class="reference"><a href="#cite_note-5"><span class="cite-bracket">[</span>5<span class="cite-bracket">]</span></a></sup><sup id="cite_ref-6" class="reference"><a href="#cite_note-6"><span class="cite-bracket">[</span>6<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Počítač byl v roce 1944 zničen při náletu. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="ABC">ABC</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&veaction=edit&section=10" title="Editace sekce: ABC" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&action=edit&section=10" title="Editovat zdrojový kód sekce ABC"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>V říjnu <a href="/wiki/1939" title="1939">1939</a> sestavil americký profesor <a href="/wiki/John_Vincent_Atanasoff" title="John Vincent Atanasoff">John V. Atanasoff</a> elektronický počítač ABC (<a href="/w/index.php?title=Atanasoff%E2%80%93Berry_computer&action=edit&redlink=1" class="new" title="Atanasoff–Berry computer (stránka neexistuje)">Atanasoff–Berry computer</a>), který sloužil k řešení <a href="/wiki/Line%C3%A1rn%C3%AD_rovnice" title="Lineární rovnice">lineárních rovnic</a> v oblasti fyziky. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Colossus">Colossus</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&veaction=edit&section=11" title="Editace sekce: Colossus" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&action=edit&section=11" title="Editovat zdrojový kód sekce Colossus"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Colossus_(po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D)" title="Colossus (počítač)">Colossus (počítač)</a>.</div> <p>Roku 1943 zkonstruoval v Bletchley Park anglický inženýr Thomas H. Flowers (1905–1998) <a class="external autonumber" href="https://en.wikipedia.org/wiki/Tommy_Flowers">[1]</a> prototyp počítače určeného k lámání německých šifer, vytvářených šifrovacími stroji <a href="/wiki/Enigma" title="Enigma">Enigma</a><sup class="noexcerpt" style="white-space: pre;">[<a href="/wiki/Wikipedie:Ov%C4%9B%C5%99itelnost" title="Wikipedie:Ověřitelnost"><span class="doplnte-zdroj" title="Je potřeba doložit zdroj předchozího tvrzení, označeno 24. 8. 2013 10:24:50 CEST">zdroj⁠?!</span></a>]</sup> a armádními <a href="/wiki/D%C3%A1lnopis" title="Dálnopis">dálnopisy</a> (<i>Schlüsselzusatz</i> 40; SZ 40, pak T52; ve spojeneckém kódu <i>FISH Sturgeon</i> a <i>Tunny</i>), který se nazýval Colossus Mark I. Používal <a href="/wiki/Elektronka" title="Elektronka">vakuové elektronky</a> a v následujícím roce byl zprovozněn vylepšený Colossus Mark 2 pro rozluštění zprávy zašifrované přístrojem Lorenz cipher. <a rel="nofollow" class="external autonumber" href="http://www.ivorcatt.com/47c.htm">[2]</a> </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Mark_I"><a href="/wiki/Harvard_Mark_I" title="Harvard Mark I">Mark I</a></h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&veaction=edit&section=12" title="Editace sekce: Mark I" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&action=edit&section=12" title="Editovat zdrojový kód sekce Mark I"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Harvard_Mark_I_Computer_-_Right_Segment.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/35/Harvard_Mark_I_Computer_-_Right_Segment.JPG/220px-Harvard_Mark_I_Computer_-_Right_Segment.JPG" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/35/Harvard_Mark_I_Computer_-_Right_Segment.JPG/330px-Harvard_Mark_I_Computer_-_Right_Segment.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/35/Harvard_Mark_I_Computer_-_Right_Segment.JPG/440px-Harvard_Mark_I_Computer_-_Right_Segment.JPG 2x" data-file-width="2560" data-file-height="1709" /></a><figcaption>Pravá strana počítače Mark I</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Colossus.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4b/Colossus.jpg/220px-Colossus.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4b/Colossus.jpg/330px-Colossus.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4b/Colossus.jpg/440px-Colossus.jpg 2x" data-file-width="3504" data-file-height="2337" /></a><figcaption>Počítač Colossus Mark II</figcaption></figure> <p>V letech <a href="/wiki/1939" title="1939">1939</a>–<a href="/wiki/1944" title="1944">1944</a> pracoval ve Spojených státech na podobném projektu <a href="/wiki/Howard_Hathaway_Aiken" title="Howard Hathaway Aiken">Howard Hathaway Aiken</a>. Oficiálně se projekt jmenoval Automatic Sequence Controlled Calculator (ASCC, <a href="/wiki/%C4%8Ce%C5%A1tina" title="Čeština">česky</a> <span class="cizojazycne" lang="cs" title="čeština">automatický sekvenčně řízený počítač</span>), neformálně se nazýval Howard Mark I. Celý projekt financovala firma <a href="/wiki/IBM" title="IBM">IBM</a> (International Business Machines), která vznikla sloučením bývalé Holleritovy společnosti Tabulating Machine Company s několika dalšími a zabývala se do té doby zejména výrobou děrnoštítkových strojů. Aikenův projekt počítacího stroje chápala jako demonstraci svých technických možností. Byl to její první vstup do světa výpočetní techniky, ve kterém později ovládla více než polovinu světového trhu. Byl ve světě znám spíše pod názvem Mark I. Počítač byl dodán v roce <a href="/wiki/1944" title="1944">1944</a> <a href="/wiki/Harvardova_univerzita" title="Harvardova univerzita">Harvardově univerzitě</a> v Cambridge (MA). Patnáct metrů dlouhé monstrum bylo poháněno elektromotorem o výkonu 3,7 kW, který byl napojen na dlouhou hřídel zprostředkovávající pohon jednotlivých částí počítače, který obsahoval 765 000 elektromechanických prvků. Program nesla děrná páska, jejíchž 24 stop bylo rozděleno do tří skupin po osmi (2 adresy + kód operace). Počítač pracoval v desítkové soustavě s pevnou čárkou. Paměť měla dvě části – statickou, do které bylo možno před zahájením výpočtu vložit až 60 dvacetičtyřmístných čísel, a dynamickou (operační) paměť tvořenou elektromechanicky ovládanými kolečky. Do této paměti si mohl počítač zaznamenat a zpětně přečíst dalších 72 čísel (23 místných). Zároveň zde probíhaly aritmetické operace sčítání a odčítání. Mark I dovedl sečíst dvě čísla za 0,3 s, vynásobit je za 6 s a vypočítat např. hodnotu sinus daného úhlu během jedné minuty. Americké námořnictvo ho využívalo k výpočtu balistických tabulek. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Mark_II">Mark II</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&veaction=edit&section=13" title="Editace sekce: Mark II" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&action=edit&section=13" title="Editovat zdrojový kód sekce Mark II"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Po úspěchu počítače Mark I začal Aiken pracovat na počítači Mark II. Toto zařízení bylo již čistě reléové. Aritmetika pracovala v plovoucí čárce s desítkovými číslicemi, které byly dvojkově kódovány pomocí čtyř relé. Operační paměť počítače mohla pojmout až 100 čísel s deseti platnými číslicemi. Sčítání již trvalo pouze 0,125 s a násobení průměrně 0,25 s. Celý počítač obsahoval přibližně 13 000 relé. Počítač začal pracovat v roce <a href="/wiki/1947" title="1947">1947</a> a byl předán americkému námořnictvu. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="SAPO">SAPO</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&veaction=edit&section=14" title="Editace sekce: SAPO" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&action=edit&section=14" title="Editovat zdrojový kód sekce SAPO"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Prvním počítačem vyrobeným v <a href="/wiki/%C4%8Ceskoslovensko" title="Československo">Československu</a> byl <a href="/wiki/SAPO" title="SAPO">SAPO</a> (SAmočinný POčítač)<sup id="cite_ref-7" class="reference"><a href="#cite_note-7"><span class="cite-bracket">[</span>7<span class="cite-bracket">]</span></a></sup><sup id="cite_ref-8" class="reference"><a href="#cite_note-8"><span class="cite-bracket">[</span>8<span class="cite-bracket">]</span></a></sup>, který byl uveden do provozu v roce <a href="/wiki/1957" title="1957">1957</a>. Obsahoval 7000 relé a 400 elektronek. Měl <a href="/wiki/Bubnov%C3%A1_magnetick%C3%A1_pam%C4%9B%C5%A5" title="Bubnová magnetická paměť">magnetickou bubnovou paměť</a> o kapacitě 1024 dvaatřicetibitových slov. Pracoval ve dvojkové soustavě s pohyblivou řádovou čárkou. Tento počítač měl dvě zvláštnosti: první bylo, že byl pětiadresový neboli součástí každé instrukce bylo 5 adres (2 operandy, výsledek a adresy skoků v případě kladného a záporného výsledku) a druhou bylo, že se vlastně jednalo o tři shodné procesory, které pracovaly paralelně. Výsledek každé operace z jednotlivých procesorů se mezi sebou porovnal a o výsledku se rozhodovalo hlasováním. Pokud byl shodný alespoň ve dvou případech, byl považován za správný. Pokud se ve všech třech případech lišil, operace se opakovala. </p><p>Počítač SAPO byl zkonstruován prof. <a href="/wiki/Anton%C3%ADn_Svoboda" title="Antonín Svoboda">A. Svobodou</a>, Dr. Oblonským a jejich spolupracovníky v Ústavu matematických strojů (pozdější Výzkumný ústav matematických strojů) a byl instalován v budově ústavu na Loretánském náměstí. Tři roky po svém spuštění, v roce <a href="/wiki/1960" title="1960">1960</a>, počítač SAPO shořel. Z jiskřících releových kontaktů se vzňala loužička oleje, kterým se relé promazávala. </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="První_generace_(1945_až_1950)"><span id="Prvn.C3.AD_generace_.281945_a.C5.BE_1950.29"></span>První generace (1945 až 1950)</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&veaction=edit&section=15" title="Editace sekce: První generace (1945 až 1950)" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&action=edit&section=15" title="Editovat zdrojový kód sekce První generace (1945 až 1950)"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Classic_shot_of_the_ENIAC.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/16/Classic_shot_of_the_ENIAC.jpg/220px-Classic_shot_of_the_ENIAC.jpg" decoding="async" width="220" height="159" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/16/Classic_shot_of_the_ENIAC.jpg/330px-Classic_shot_of_the_ENIAC.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/16/Classic_shot_of_the_ENIAC.jpg/440px-Classic_shot_of_the_ENIAC.jpg 2x" data-file-width="630" data-file-height="455" /></a><figcaption>Počítač <a href="/wiki/ENIAC" title="ENIAC">ENIAC</a></figcaption></figure> <p>První generace je charakteristická použitím <a href="/wiki/Elektronka" title="Elektronka">elektronek</a><sup id="cite_ref-tanenbaum_3-1" class="reference"><a href="#cite_note-tanenbaum-3"><span class="cite-bracket">[</span>3<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> (tzv. <a href="/wiki/Elektronika" title="Elektronika">elektronika</a>) a v menší míře též ještě <a href="/wiki/Elektromagnetick%C3%A9_rel%C3%A9" title="Elektromagnetické relé">relé</a> (elektromechanika). Počítače byly poměrně neefektivní, velmi drahé, měly vysoký příkon, velkou poruchovost a velmi nízkou výpočetní rychlost. Zpočátku byl program vytvářen na propojovacích deskách, později byly využity <a href="/wiki/D%C4%9Brn%C3%BD_%C5%A1t%C3%ADtek" title="Děrný štítek">děrné štítky</a> a <a href="/wiki/D%C4%9Brn%C3%A1_p%C3%A1ska" title="Děrná páska">děrné pásky</a>, které též sloužily spolu s řádkovými tiskárnami k uchování výsledků. V té době neexistovaly ani <a href="/wiki/Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m" title="Operační systém">operační systémy</a> ani <a href="/wiki/Programovac%C3%AD_jazyk" title="Programovací jazyk">programovací jazyky</a> ani <a href="/wiki/Jazyk_symbolick%C3%BDch_adres" title="Jazyk symbolických adres">assemblery</a>. Počítač se ovládal ze <a href="/wiki/Syst%C3%A9mov%C3%A1_konzole" title="Systémová konzole">systémové konzole</a>. Jeden tým lidí pracoval jako konstruktéři, operátoři i technici, jejichž úspěchem bylo ukončit výpočet bez poruchy počítače.<sup id="cite_ref-kolar_9-0" class="reference"><a href="#cite_note-kolar-9"><span class="cite-bracket">[</span>9<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="ENIAC_a_MANIAC">ENIAC a MANIAC</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&veaction=edit&section=16" title="Editace sekce: ENIAC a MANIAC" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&action=edit&section=16" title="Editovat zdrojový kód sekce ENIAC a MANIAC"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článku <a href="/wiki/ENIAC" title="ENIAC">ENIAC</a>.</div> <p>V roce <a href="/wiki/1944" title="1944">1944</a> byl na univerzitě v <a href="/wiki/Pensylv%C3%A1nie" title="Pensylvánie">Pensylvánii</a> uveden do provozu elektronkový počítač <a href="/wiki/ENIAC" title="ENIAC">ENIAC</a>, který byl prvním počítačem, který pracoval podobně jako dnešní počítače. Na rozdíl od Z3 umožňoval vytvoření smyčky i podmíněné skoky a byl Turingovsky úplný. Prováděl až 5000 součtů za sekundu, ale byl energeticky velmi náročný, poruchový a jeho provoz byl drahý. Představen byl v roce <a href="/wiki/1946" title="1946">1946</a> a jeho provoz byl ukončen v roce <a href="/wiki/1955" title="1955">1955</a>. </p><p>ENIAC byl přímou inspirací pro počítač MANIAC (Mathematical Analyser Numerical Integrator And Computer), který byl sestaven roku <a href="/wiki/1945" title="1945">1945</a> a uveden úspěšně do provozu <a href="/wiki/John_von_Neumann" title="John von Neumann">John von Neumannem</a> v roce <a href="/wiki/1952" title="1952">1952</a>. V laboratořích <a href="/wiki/Los_Alamos_National_Laboratory" class="mw-redirect" title="Los Alamos National Laboratory">Los Alamos National Laboratory</a> byl použit k matematickým výpočtům popisujícím fyzikální děje a byl využit i k vývoji <a href="/wiki/Jadern%C3%A1_zbra%C5%88" title="Jaderná zbraň">jaderných bomb</a>.<sup id="cite_ref-10" class="reference"><a href="#cite_note-10"><span class="cite-bracket">[</span>10<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Druhá_generace_(1951_až_1964)"><span id="Druh.C3.A1_generace_.281951_a.C5.BE_1964.29"></span>Druhá generace (1951 až 1964)</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&veaction=edit&section=17" title="Editace sekce: Druhá generace (1951 až 1964)" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&action=edit&section=17" title="Editovat zdrojový kód sekce Druhá generace (1951 až 1964)"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Univac_I_Census_dedication.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2f/Univac_I_Census_dedication.jpg/220px-Univac_I_Census_dedication.jpg" decoding="async" width="220" height="170" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2f/Univac_I_Census_dedication.jpg/330px-Univac_I_Census_dedication.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2f/Univac_I_Census_dedication.jpg/440px-Univac_I_Census_dedication.jpg 2x" data-file-width="680" data-file-height="526" /></a><figcaption>Počítač <a href="/wiki/UNIVAC" class="mw-redirect" title="UNIVAC">UNIVAC</a></figcaption></figure> <p>Počítače druhé generace charakterizuje použití <a href="/wiki/Tranzistor" title="Tranzistor">tranzistorů</a><sup id="cite_ref-tanenbaum_3-2" class="reference"><a href="#cite_note-tanenbaum-3"><span class="cite-bracket">[</span>3<span class="cite-bracket">]</span></a></sup><sup id="cite_ref-11" class="reference"><a href="#cite_note-11"><span class="cite-bracket">[</span>11<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> (tzv. <a href="/wiki/Polovodi%C4%8D" title="Polovodič">polovodičová</a> <a href="/wiki/Elektronika" title="Elektronika">elektronika</a>), které dovolily zlepšit všechny parametry počítačů (zmenšení rozměrů, zvýšení rychlosti a spolehlivosti, snížení energetických nároků). </p><p>Počítače byly dosud spíše unikátní konstrukce, užívané na univerzitách a v základním výzkumu k řešení úloh s velkými nároky na výpočty na poměrně omezeném objemu dat. Ve druhé generaci pronikají do běžného života, například do obchodu, administrativy, komunikací nebo skladování dat, kde se vyžaduje poměrně jednoduché zpracování na velmi velkých objemech dat. Důraz se tedy přesouvá na kapacity pamětí, snadnou obsluhu, spolehlivost a rentabilitu. V komerční oblasti byla přirozeně snaha o co nejlepší využití počítače, proto vznikaly první <a href="/wiki/D%C3%A1vkov%C3%A9_zpracov%C3%A1n%C3%AD" title="Dávkové zpracování">dávkové systémy</a>. Veliký počet velmi různých úloh se zavádí do počítače pomocí děrné pásky, štítků nebo <a href="/wiki/Magnetick%C3%A1_p%C3%A1ska" title="Magnetická páska">magnetické pásky</a> a zpracovávají jedna za druhou. Vznikla servisní střediska, která pronajímala počítače po dobu vykonání programu. Vznikly první <a href="/wiki/Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m" title="Operační systém">Operační systémy</a>, které provoz co možná automatizují a optimalizují, užívají se <a href="/wiki/Jazyk_symbolick%C3%BDch_adres" title="Jazyk symbolických adres">jazyky symbolických adres</a> a vznikají první "vyšší" <a href="/wiki/Programovac%C3%AD_jazyk" title="Programovací jazyk">programovací jazyky</a> (<a href="/wiki/COBOL" title="COBOL">COBOL</a>, <a href="/wiki/FORTRAN" class="mw-redirect" title="FORTRAN">FORTRAN</a>, <a href="/wiki/ALGOL" title="ALGOL">ALGOL</a> atd.), které lze používat na různých počítačích a které programování i ladění usnadňují.<sup id="cite_ref-kolar_9-1" class="reference"><a href="#cite_note-kolar-9"><span class="cite-bracket">[</span>9<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="UNIVAC">UNIVAC</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&veaction=edit&section=18" title="Editace sekce: UNIVAC" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&action=edit&section=18" title="Editovat zdrojový kód sekce UNIVAC"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p><a href="/wiki/UNIVAC" class="mw-redirect" title="UNIVAC">UNIVAC</a> (elektronkový) byl v roce <a href="/wiki/1951" title="1951">1951</a> prvním sériově vyráběným komerčním počítačem a byl zkonstruován tvůrci počítače <a href="/wiki/ENIAC" title="ENIAC">ENIAC</a>. Pátý vyrobený kus v roce 1952 úspěšně předpověděl volební vítězství prezidenta <a href="/wiki/Dwight_D._Eisenhower" title="Dwight D. Eisenhower">Dwight D. Eisenhowera</a>. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="EPOS">EPOS</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&veaction=edit&section=19" title="Editace sekce: EPOS" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&action=edit&section=19" title="Editovat zdrojový kód sekce EPOS"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Roku 1960 byl ve Výzkumném ústavu matematických strojů (VÚMS) spuštěn elektronický počítač <a href="/wiki/EPOS_1" title="EPOS 1">EPOS 1</a>, zkonstruovaný pod vedením prof. <a href="/wiki/Anton%C3%ADn_Svoboda" title="Antonín Svoboda">A. Svobody</a>, ale už v roce 1962 upravený typ EPOS 2, osazený tranzistory. Počítač pracoval v desítkové aritmetice, v kódu, který umožňoval automatickou opravu jedné chyby (délka slova 12 číslic), vykonával přes 30 tisíc operací za sec. a měl <a href="/wiki/Feritov%C3%A1_pam%C4%9B%C5%A5" title="Feritová paměť">feritovou paměť</a> s kapacitou 40 tisíc slov. Zvláštností počítače bylo hardwarové zařízení pro sdílení času mezi až pěti nezávislými programy. V 60. a 70. letech se vyráběl jako ZPA 600 a ZPA 601 i v mobilní verzi a byl vybaven poměrně bohatým software (operační systém, assembler, překladače). </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="EPOS_2">EPOS 2</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&veaction=edit&section=20" title="Editace sekce: EPOS 2" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&action=edit&section=20" title="Editovat zdrojový kód sekce EPOS 2"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>EPOS 2 byl střední samočinný tranzistorový počítač stavebnicového typu, určený pro rozsáhlé vědeckotechnické výpočty a zpracování dat z oblasti řízení, správy, evidence a statistiky. Stavebnicovost konstrukce pak dovolovala uživatelům přizpůsobit sestavu počítače konkrétnímu typu řešených úloh. Při systémovém návrhu respektovali jeho tvůrci zkušenosti s provozem EPOS 1, avšak znovu došlo k navržení algoritmů některých operací, obohacení operačního kódu a navržení obvodů s ohledem na zajištění stroje proti poruchám. </p><p>Jeho střední operační rychlost činila 38 600 operací za sekundu. Základní jednotka obsahovala řadič, organizátor, aritmetickou jednotku, feritovou paměť a ovládací stůl. Plné využití základní jednotky se řešilo způsobem, který se plně osvědčil u počítače EPOS 1, tj. sdílením času základní jednotky až pěti nezávislými programy. </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Třetí_generace_(1965_až_1980)"><span id="T.C5.99et.C3.AD_generace_.281965_a.C5.BE_1980.29"></span>Třetí generace (1965 až 1980)</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&veaction=edit&section=21" title="Editace sekce: Třetí generace (1965 až 1980)" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&action=edit&section=21" title="Editovat zdrojový kód sekce Třetí generace (1965 až 1980)"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:IBM_system_360_-_mnactec.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c6/IBM_system_360_-_mnactec.JPG/220px-IBM_system_360_-_mnactec.JPG" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c6/IBM_system_360_-_mnactec.JPG/330px-IBM_system_360_-_mnactec.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c6/IBM_system_360_-_mnactec.JPG/440px-IBM_system_360_-_mnactec.JPG 2x" data-file-width="2048" data-file-height="1536" /></a><figcaption>IBM system 360</figcaption></figure> <p>Třetí generace je charakteristická použitím <a href="/wiki/Integrovan%C3%BD_obvod" title="Integrovaný obvod">integrovaných obvodů</a><sup id="cite_ref-tanenbaum_3-3" class="reference"><a href="#cite_note-tanenbaum-3"><span class="cite-bracket">[</span>3<span class="cite-bracket">]</span></a></sup><sup id="cite_ref-12" class="reference"><a href="#cite_note-12"><span class="cite-bracket">[</span>12<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> (tzv. <a href="/wiki/Polovodi%C4%8D" title="Polovodič">polovodičová</a> <a href="/wiki/Elektronika" title="Elektronika">elektronika</a>). S postupem času roste počet tranzistorů v integrovaném obvodu (zvyšuje se integrace). V této době byl výkon počítače úměrný druhé mocnině jeho ceny, takže se vyplatilo koupit co nejvýkonnější počítač a poté prodávat jeho strojový čas. Majitelé požadovali maximalizaci využití počítače, proto se objevilo multiprogramování<sup id="cite_ref-tanenbaum_3-4" class="reference"><a href="#cite_note-tanenbaum-3"><span class="cite-bracket">[</span>3<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> – zatímco jeden program čeká na dokončení <a href="/wiki/Vstup/v%C3%BDstup" title="Vstup/výstup">I/O</a> operace, je procesorem zpracovávána druhá úloha. S tím úzce souvisí zavedení pojmu <a href="/wiki/Proces_(informatika)" title="Proces (informatika)">proces</a>, který označuje prováděný program a zahrnuje kromě něj i dynamicky se měnící data. Objevuje se první podpora <a href="/wiki/Multitasking" title="Multitasking">multitaskingu</a>, kdy se programy vykonávané procesorem střídají, takže jsou zdánlivě zpracovávány najednou. Tento pokrok umožňuje zavedení interaktivních systémů (počítač v reálném čase reaguje na požadavky uživatele). Kromě velkých střediskových počítačů (<a href="/wiki/Mainframe" title="Mainframe">mainframe</a>, tzv. <i>sálový počítač</i>) se objevují i první minipočítače a mikropočítače.<sup id="cite_ref-kolar_9-2" class="reference"><a href="#cite_note-kolar-9"><span class="cite-bracket">[</span>9<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="IBM_System_360">IBM System 360</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&veaction=edit&section=22" title="Editace sekce: IBM System 360" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&action=edit&section=22" title="Editovat zdrojový kód sekce IBM System 360"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/IBM_System/360" title="IBM System/360">IBM System/360</a>.</div> <p>Nejznámějšími počítači třetí generace byla řada počítačů IBM 360 (od roku 1965) s různým výkonem, od modelu 360/20 až po největší model 360/90, které měly téměř shodný soubor instrukcí, takže mohly používat shodný software. Počítače mohly pracovat jak s pevnou, tak také proměnnou délkou operandů (dat). Znamenaly skutečný průlom počítačů do praktického a komerčního využití a vyráběly se v tisícových sériích. Řadu 360 napodobila i řada jiných výrobců, v komunistických zemích se od roku 1969 vyráběly pod označením EC resp. JSEP, československého počítače EC 1021, vyvinutého ve VÚMS, se vyrobilo téměř 400 kusů. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Cray">Cray</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&veaction=edit&section=23" title="Editace sekce: Cray" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&action=edit&section=23" title="Editovat zdrojový kód sekce Cray"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>V roce 1976 začala firma <a href="/w/index.php?title=Cray&action=edit&redlink=1" class="new" title="Cray (stránka neexistuje)">Cray</a> prodávat tehdy nejvýkonnější počítač na světě Cray-1, který byl velmi známým a úspěšným superpočítačem. S nástupem <a href="/wiki/Paraleln%C3%AD_v%C3%BDpo%C4%8Dty" title="Paralelní výpočty">paralelních výpočtů</a> v 80. letech 20. století superpočítače ustoupily a tato původně velmi úspěšná firma v roce 1995 zkrachovala. </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Čtvrtá_generace_(od_roku_1981)"><span id=".C4.8Ctvrt.C3.A1_generace_.28od_roku_1981.29"></span>Čtvrtá generace (od roku 1981)</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&veaction=edit&section=24" title="Editace sekce: Čtvrtá generace (od roku 1981)" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&action=edit&section=24" title="Editovat zdrojový kód sekce Čtvrtá generace (od roku 1981)"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:IBM_PC_5150.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/69/IBM_PC_5150.jpg/220px-IBM_PC_5150.jpg" decoding="async" width="220" height="162" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/69/IBM_PC_5150.jpg/330px-IBM_PC_5150.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/69/IBM_PC_5150.jpg/440px-IBM_PC_5150.jpg 2x" data-file-width="962" data-file-height="708" /></a><figcaption><a href="/wiki/IBM_PC" class="mw-redirect" title="IBM PC">IBM PC</a> 5150</figcaption></figure> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článcích <a href="/wiki/Osobn%C3%AD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D" title="Osobní počítač">Osobní počítač</a> a <a href="/wiki/Superpo%C4%8D%C3%ADta%C4%8D" title="Superpočítač">Superpočítač</a>.</div> <p>Čtvrtou generaci charakterizují <a href="/wiki/Mikroprocesor" title="Mikroprocesor">mikroprocesory</a> a <a href="/wiki/Osobn%C3%AD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D" title="Osobní počítač">osobní počítače</a>.<sup id="cite_ref-tanenbaum_3-5" class="reference"><a href="#cite_note-tanenbaum-3"><span class="cite-bracket">[</span>3<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Mikroprocesory v jednom pouzdře obsahují celý procesor (dřívější procesory se skládaly z více obvodů) a jsou to integrované obvody s vysokou integrací, které umožnily snížit počet obvodů na <a href="/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_deska" title="Základní deska">základní desce</a> počítače, zvýšila se spolehlivost, zmenšily rozměry, zvýšila rychlost a kapacita pamětí. Nastává ústup střediskových počítačů (<a href="/wiki/Mainframe" title="Mainframe">mainframe</a>) ve prospěch <a href="/wiki/Pracovn%C3%AD_stanice" title="Pracovní stanice">pracovních stanic</a> a v roce <a href="/wiki/1981" title="1981">1981</a> uvedeného osobního počítače <a href="/wiki/IBM_Personal_Computer" title="IBM Personal Computer">IBM PC</a>. Počítač shodné konstrukce vyrábějí i jiní výrobci jako tzv. <a href="/wiki/IBM_PC_kompatibiln%C3%AD" title="IBM PC kompatibilní">IBM PC kompatibilní</a> počítače. Přichází éra systémů <a href="/wiki/DOS" title="DOS">DOS</a> a vznikají <a href="/wiki/Grafick%C3%A9_u%C5%BEivatelsk%C3%A9_rozhran%C3%AD" title="Grafické uživatelské rozhraní">grafická uživatelská rozhraní</a>. <a href="/wiki/Pom%C4%9Br_cena/v%C3%BDkon" title="Poměr cena/výkon">Poměr cena/výkon</a> je nejlepší u nejvíce prodávaných počítačů, vyšší výkon je vykoupen exponenciálním růstem ceny, proto se již nevyplatí koupit nejvýkonnější počítač na trhu a z mnoha běžných a laciných počítačů vznikají <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%BD_cluster" title="Počítačový cluster">clustery</a>. S rozvojem <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_s%C3%AD%C5%A5" title="Počítačová síť">počítačových sítí</a> vzniká <a href="/wiki/Internet" title="Internet">Internet</a>, <a href="/wiki/Distribuovan%C3%BD_v%C3%BDpo%C4%8Det" title="Distribuovaný výpočet">distribuované systémy</a>. Výkon počítačů se zvyšuje použitím několika procesorů (<a href="/wiki/V%C3%ADceprocesorov%C3%BD_syst%C3%A9m" title="Víceprocesorový systém">multiprocesory</a>).<sup id="cite_ref-kolar_9-3" class="reference"><a href="#cite_note-kolar-9"><span class="cite-bracket">[</span>9<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Budoucnost">Budoucnost</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&veaction=edit&section=25" title="Editace sekce: Budoucnost" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&action=edit&section=25" title="Editovat zdrojový kód sekce Budoucnost"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Další generace zatím nejsou známy a není jisté, jakým směrem se bude vývoj ubírat. Už delší dobu se experimentuje s počítači na jiném fyzikálním základu. Probíhají pokusy s <a href="/wiki/Fotonov%C3%BD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D" title="Fotonový počítač">fotonovými počítači</a> a na <a href="/wiki/Kvantov%C3%BD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D" title="Kvantový počítač">kvantových počítačích</a> se intenzivně pracuje. </p><p>První komerční kvantový počítač <a href="/w/index.php?title=IBM_Q_System_One&action=edit&redlink=1" class="new" title="IBM Q System One (stránka neexistuje)">IBM Q System One</a> byl představen v lednu 2019.<sup id="cite_ref-13" class="reference"><a href="#cite_note-13"><span class="cite-bracket">[</span>13<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Odkazy">Odkazy</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&veaction=edit&section=26" title="Editace sekce: Odkazy" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&action=edit&section=26" title="Editovat zdrojový kód sekce Odkazy"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Reference">Reference</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&veaction=edit&section=27" title="Editace sekce: Reference" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&action=edit&section=27" title="Editovat zdrojový kód sekce Reference"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="mw-references-wrap mw-references-columns"><ol class="references"> <li id="cite_note-1"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-1">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">PATTERSON, David; HENNESSY, John. <i>Computer Organization and Design</i>. San Francisco: Morgan Kaufman, 1998. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/computerorganiz000henn">Dostupné online</a>. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/1-55860-428-6" title="Speciální:Zdroje knih/1-55860-428-6"><span class="ISBN">1-55860-428-6</span></a></span>. Heslo Abacus, s. 3. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Computer+Organization+and+Design&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fcomputerorganiz000henn&rft.isbn=1-55860-428-6&rft.aulast=Patterson&rft.aufirst=David&rft.au=Hennessy%2C+John&rft.atitle=Abacus&rft.place=San+Francisco&rft.pub=Morgan+Kaufman&rft.date=1998&rft.pages=3"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-2"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-2">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;"> <i>McGraw-Hill encyclopedia of electronics and computers</i>. New York: McGraw-Hill, 1997. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-07-045499-X" title="Speciální:Zdroje knih/0-07-045499-X"><span class="ISBN">0-07-045499-X</span></a></span>. Heslo Abacus, s. 1. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=McGraw-Hill+encyclopedia+of+electronics+and+computers&rft.isbn=0-07-045499-X&rft.atitle=Abacus&rft.place=New+York&rft.pub=McGraw-Hill&rft.date=1997&rft.pages=1"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-tanenbaum-3"><span class="mw-cite-backlink">↑ <a href="#cite_ref-tanenbaum_3-0"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">a</sup></a> <a href="#cite_ref-tanenbaum_3-1"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">b</sup></a> <a href="#cite_ref-tanenbaum_3-2"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">c</sup></a> <a href="#cite_ref-tanenbaum_3-3"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">d</sup></a> <a href="#cite_ref-tanenbaum_3-4"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">e</sup></a> <a href="#cite_ref-tanenbaum_3-5"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">f</sup></a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Andrew_S._Tanenbaum" title="Andrew S. Tanenbaum">TANENBAUM, Andrew, S.</a> <i>Modern Operating Systems</i>. 3. vyd. New Jersey: Pearson Prentice Hall, 2008. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-13-600663-9" title="Speciální:Zdroje knih/0-13-600663-9"><span class="ISBN">0-13-600663-9</span></a></span>. Kapitola 1.2, s. 7–18. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Modern+Operating+Systems&rft.isbn=0-13-600663-9&rft.aulast=Tanenbaum&rft.aufirst=Andrew%2C+S.&rft.atitle=1.2&rft.place=New+Jersey&rft.pub=Pearson+Prentice+Hall&rft.date=2008&rft.edition=3&rft.pages=7%E2%80%9318"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-4"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-4">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">KASÍK, Pavel. Sčítání lidu odpíchlo příchod prvních počítačů. <i><a href="/wiki/IDNES.cz" title="IDNES.cz">Technet.cz</a></i> [online]. 2008-01-05 [cit. 2018-04-05]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://technet.idnes.cz/scitani-lidu-odpichlo-prichod-prvnich-pocitacu-fra-/tec_technika.aspx?c=A080104_172231_tec_technika_pka">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Technet.cz&rft_id=https%3A%2F%2Ftechnet.idnes.cz%2Fscitani-lidu-odpichlo-prichod-prvnich-pocitacu-fra-%2Ftec_technika.aspx%3Fc%3DA080104_172231_tec_technika_pka&rft.atitle=S%C4%8D%C3%ADt%C3%A1n%C3%AD+lidu+odp%C3%ADchlo+p%C5%99%C3%ADchod+prvn%C3%ADch+po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&rft.date=2008-01-05&rft.aulast=Kas%C3%ADk&rft.aufirst=Pavel"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-5"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-5">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"><a href="/w/index.php?title=RA%C3%9AL_ROJAS&action=edit&redlink=1" class="new" title="RAÚL ROJAS (stránka neexistuje)">ROJAS</a>, R. How to make Zuse's Z3 a universal computer. <i>IEEE Annals of the History of Computing</i>. 1998, roč. 20, s. pp. 51–54. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1058-6180">1058-6180</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1109%2F85.707574">10.1109/85.707574</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=IEEE+Annals+of+the+History+of+Computing&rft_id=info:doi/10.1109%2F85.707574&rft.atitle=How+to+make+Zuse%27s+Z3+a+universal+computer&rft.date=1998&rft.volume=20&rft.pages=pp.+51%E2%80%9354&rft.issn=1058-6180&rft.aulast=%5B%5BRa%C3%BAl+Rojas%7CRojas%5D%5D&rft.aufirst=R."><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-6"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-6">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> How to Make Zuse's Z3 a Universal Computer by Raúl Rojas. <i>www.zib.de</i> [online]. [cit. 17-10-2008]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20091102063545/http://www.zib.de/zuse/Inhalt/Kommentare/Html/0684/universal2.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 02-11-2009.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.zib.de&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.zib.de%2Fzuse%2FInhalt%2FKommentare%2FHtml%2F0684%2Funiversal2.html&rft.atitle=How+to+Make+Zuse%27s+Z3+a+Universal+Computer+by+Ra%C3%BAl+Rojas"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-7"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-7">↑</a></span> <span class="reference-text"><a rel="nofollow" class="external free" href="http://www.galaxie.name/index.php?clanek=pribeh-pocitace-1-dil">http://www.galaxie.name/index.php?clanek=pribeh-pocitace-1-dil</a></span> </li> <li id="cite_note-8"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-8">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Archivovaná kopie. <i>www.markonet.cz</i> [online]. [cit. 2009-01-03]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20140829070547/http://www.markonet.cz/pages/vyuka/principy-pocitacu/pocitace-von-neumannovske-architektury.php?searchresult=1&sstring=generace">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.markonet.cz/pages/vyuka/principy-pocitacu/pocitace-von-neumannovske-architektury.php?searchresult=1&sstring=generace">originálu</a> dne 2014-08-29.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.markonet.cz&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.markonet.cz%2Fpages%2Fvyuka%2Fprincipy-pocitacu%2Fpocitace-von-neumannovske-architektury.php%3Fsearchresult%3D1%26sstring%3Dgenerace&rft.atitle=Archivovan%C3%A1+kopie"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-kolar-9"><span class="mw-cite-backlink">↑ <a href="#cite_ref-kolar_9-0"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">a</sup></a> <a href="#cite_ref-kolar_9-1"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">b</sup></a> <a href="#cite_ref-kolar_9-2"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">c</sup></a> <a href="#cite_ref-kolar_9-3"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">d</sup></a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">KOLÁŘ, Petr. <i>Operační systémy</i> [online]. Liberec: 2005-02-01 [cit. 2008-08-30]. S. 7. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20140714105312/http://www.nti.tul.cz/~kolar/os/">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2014-07-14.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Opera%C4%8Dn%C3%AD+syst%C3%A9my&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.nti.tul.cz%2F~kolar%2Fos%2F&rft.aulast=Kol%C3%A1%C5%99&rft.aufirst=Petr&rft.place=Liberec&rft.pages=7"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-10"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-10">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">HARLOW, Francis H.; METROPOLIS, N. <i>Computing & Computers: Weapons Simulation Leads to the Computer Era</i> [online]. USA: Los Alamos Science, 1983 [cit. 2008-10-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.lanl.gov/history/hbombon/pdf/00285876.pdf">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Computing+%26+Computers%3A+Weapons+Simulation+Leads+to+the+Computer+Era&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.lanl.gov%2Fhistory%2Fhbombon%2Fpdf%2F00285876.pdf&rft.aulast=Harlow&rft.aufirst=Francis+H.&rft.au=Metropolis%2C+N&rft.place=USA&rft.pub=Los+Alamos+Science"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-11"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-11">↑</a></span> <span class="reference-text"><a href="/wiki/Tranzistor" title="Tranzistor">Tranzistor</a> vynalezli v roce <a href="/wiki/1947" title="1947">1947</a> <a href="/wiki/John_Bardeen" title="John Bardeen">John Bardeen</a>, W. Brattain a W. Shockley a v roce <a href="/wiki/1956" title="1956">1956</a> za něj dostali Nobelovu cenu za fyziku.</span> </li> <li id="cite_note-12"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-12">↑</a></span> <span class="reference-text"><a href="/wiki/Integrovan%C3%BD_obvod" title="Integrovaný obvod">Integrovaný obvod</a> vyrobil v roce <a href="/wiki/1958" title="1958">1958</a> <a href="/wiki/Jack_Kilby" title="Jack Kilby">Jack Kilby</a> a obsahoval v jednom pouzdře čtyři tranzistory.</span> </li> <li id="cite_note-13"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-13">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> IBM ukázalo svůj kvantový počítač Q System One. <i>Svethardware.cz</i> [online]. 2019-01-11. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.svethardware.cz/ibm-ukazalo-svuj-kvantovy-pocitac-q-system-one/48409">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Svethardware.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.svethardware.cz%2Fibm-ukazalo-svuj-kvantovy-pocitac-q-system-one%2F48409&rft.atitle=IBM+uk%C3%A1zalo+sv%C5%AFj+kvantov%C3%BD+po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D+Q+System+One&rft.date=2019-01-11"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Literatura">Literatura</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&veaction=edit&section=28" title="Editace sekce: Literatura" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&action=edit&section=28" title="Editovat zdrojový kód sekce Literatura"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <ul><li><cite class="book" style="font-style:normal;">KOLÁŘ, Petr. <i>Operační systémy</i> [online]. Liberec: 2005-02-01 [cit. 2008-08-30]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20140714105312/http://www.nti.tul.cz/~kolar/os/">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2014-07-14.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Opera%C4%8Dn%C3%AD+syst%C3%A9my&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.nti.tul.cz%2F~kolar%2Fos%2F&rft.aulast=Kol%C3%A1%C5%99&rft.aufirst=Petr&rft.place=Liberec"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">PŘIBÁŇ, M.; SOKOL, J. <i>Návrh samočinného počítače</i>. Praha: SNTL, 1977.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=N%C3%A1vrh+samo%C4%8Dinn%C3%A9ho+po%C4%8D%C3%ADta%C4%8De&rft.aulast=P%C5%99ib%C3%A1%C5%88&rft.aufirst=M.&rft.au=Sokol%2C+J.&rft.place=Praha&rft.pub=SNTL&rft.date=1977"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">ZELENÝ, J.; MANNOVÁ, B. <i>Dějiny počítačů</i>. Praha: Scientia, 2006.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=D%C4%9Bjiny+po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&rft.aulast=Zelen%C3%BD&rft.aufirst=J.&rft.au=Mannov%C3%A1%2C+B.&rft.place=Praha&rft.pub=Scientia&rft.date=2006"><span style="display:none"> </span></span></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Související_články"><span id="Souvisej.C3.ADc.C3.AD_.C4.8Dl.C3.A1nky"></span>Související články</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&veaction=edit&section=29" title="Editace sekce: Související články" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&action=edit&section=29" title="Editovat zdrojový kód sekce Související články"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <ul><li><a href="/wiki/%C4%8Casov%C3%A1_osa_v%C3%BDpo%C4%8Detn%C3%AD_techniky_do_1949" title="Časová osa výpočetní techniky do 1949">Časová osa výpočetní techniky do 1949</a></li> <li><a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D" title="Počítač">Počítač</a></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Externí_odkazy"><span id="Extern.C3.AD_odkazy"></span>Externí odkazy</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&veaction=edit&section=30" title="Editace sekce: Externí odkazy" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&action=edit&section=30" title="Editovat zdrojový kód sekce Externí odkazy"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <ul><li><span class="wd"><span class="sisterproject sisterproject-commons"><span class="sisterproject_image"><span typeof="mw:File"><a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons"><img alt="Logo Wikimedia Commons" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/12px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="12" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/18px-Commons-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/24px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /></a></span></span> <span class="sisterproject_text">Obrázky, zvuky či videa k tématu <span class="sisterproject_text_target"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Mechanical_calculators" class="extiw" title="c:Category:Mechanical calculators">dějiny počítačů</a></span> na <a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons">Wikimedia Commons</a></span></span></span><i> </i></li> <li><cite style="font-style:normal;">Pavel Kasík. Počítač se povedlo postavit až po 182 letech. Tvoří ho pět tun koleček.. <i><a href="/wiki/IDNES.cz" title="IDNES.cz">iDNES.cz</a></i> [online]. 13. srpna 2013, rev. 13. srpna 2013 [cit. 13.srpna 2013]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://technet.idnes.cz/babbageuv-pocitaci-stroj-0xl-/tec_technika.aspx?c=A130812_150921_tec_technika_pka">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=http%3A%2F%2Ftechnet.idnes.cz%2Fbabbageuv-pocitaci-stroj-0xl-%2Ftec_technika.aspx%3Fc%3DA130812_150921_tec_technika_pka&rft.atitle=Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D+se+povedlo+postavit+a%C5%BE+po+182+letech.+Tvo%C5%99%C3%AD+ho+p%C4%9Bt+tun+kole%C4%8Dek.&rft.date=13.+srpna+2013&rft.au=Pavel+Kas%C3%ADk"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><a rel="nofollow" class="external free" href="http://history-computer.com">http://history-computer.com</a> – History of computers and computing</li> <li><a rel="nofollow" class="external free" href="http://www.oldcomputers.net">http://www.oldcomputers.net</a> – Obsolete computers</li> <li><a rel="nofollow" class="external free" href="https://web.archive.org/web/20090405054226/http://www.trailing-edge.com/~bobbemer/HISTORY.HTM">https://web.archive.org/web/20090405054226/http://www.trailing-edge.com/~bobbemer/HISTORY.HTM</a> – B. Bemer: Computer history (série článků)</li> <li><a rel="nofollow" class="external free" href="http://www.historiepocitacu.cz">http://www.historiepocitacu.cz</a> – Historie výpočetní techniky v Československu</li></ul>    </div><noscript><img src="https://login.wikimedia.org/wiki/Special:CentralAutoLogin/start?type=1x1&useformat=desktop" alt="" width="1" height="1" style="border: none; position: absolute;"></noscript> <div class="printfooter" data-nosnippet="">Citováno z „<a dir="ltr" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dějiny_počítačů&oldid=24431186">https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dějiny_počítačů&oldid=24431186</a>“</div></div> <div id="catlinks" class="catlinks" data-mw="interface"><div id="mw-normal-catlinks" class="mw-normal-catlinks"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Kategorie" title="Nápověda:Kategorie">Kategorie</a>: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:D%C4%9Bjiny_techniky" title="Kategorie:Dějiny techniky">Dějiny techniky</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8De" title="Kategorie:Počítače">Počítače</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Historie_v%C3%BDpo%C4%8Detn%C3%AD_techniky" title="Kategorie:Historie výpočetní techniky">Historie výpočetní techniky</a></li></ul></div><div id="mw-hidden-catlinks" class="mw-hidden-catlinks mw-hidden-cats-hidden">Skryté kategorie: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_obsahuj%C3%ADc%C3%AD_nedolo%C5%BEen%C3%A1_tvrzen%C3%AD" title="Kategorie:Údržba:Články obsahující nedoložená tvrzení">Údržba:Články obsahující nedoložená tvrzení</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:Fakta_k_ov%C4%9B%C5%99en%C3%AD" title="Kategorie:Údržba:Fakta k ověření">Údržba:Fakta k ověření</a></li></ul></div></div> </div> </main> </div> <div class="mw-footer-container"> <footer id="footer" class="mw-footer" > <ul id="footer-info"> <li id="footer-info-lastmod"> Stránka byla naposledy editována 28. 11. 2024 v 09:55.</li> <li id="footer-info-copyright">Text je dostupný pod <a rel="nofollow" class="external text" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs">licencí Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci</a>, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce <a class="external text" href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs">Podmínky užití</a>.</li> </ul> <ul id="footer-places"> <li id="footer-places-privacy"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Privacy_policy">Ochrana osobních údajů</a></li> <li id="footer-places-about"><a href="/wiki/Wikipedie">O Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-disclaimers"><a href="/wiki/Wikipedie:Vylou%C4%8Den%C3%AD_odpov%C4%9Bdnosti">Vyloučení odpovědnosti</a></li> <li id="footer-places-contact"><a href="//cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Kontakt">Kontaktujte Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-wm-codeofconduct"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct">Kodex chování</a></li> <li id="footer-places-developers"><a href="https://developer.wikimedia.org">Vývojáři</a></li> <li id="footer-places-statslink"><a href="https://stats.wikimedia.org/#/cs.wikipedia.org">Statistiky</a></li> <li id="footer-places-cookiestatement"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Cookie_statement">Prohlášení o cookies</a></li> <li id="footer-places-mobileview"><a href="//cs.m.wikipedia.org/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&mobileaction=toggle_view_mobile" class="noprint stopMobileRedirectToggle">Mobilní verze</a></li> </ul> <ul id="footer-icons" class="noprint"> <li id="footer-copyrightico"><a href="https://wikimediafoundation.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/static/images/footer/wikimedia-button.svg" width="84" height="29" alt="Wikimedia Foundation" loading="lazy"></a></li> <li id="footer-poweredbyico"><a href="https://www.mediawiki.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/w/resources/assets/poweredby_mediawiki.svg" alt="Powered by MediaWiki" width="88" height="31" loading="lazy"></a></li> </ul> </footer> </div> </div> </div> <div class="vector-settings" id="p-dock-bottom"> <ul></ul> </div><script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.config.set({"wgHostname":"mw-web.codfw.main-5c59558b9d-xpmwt","wgBackendResponseTime":158,"wgPageParseReport":{"limitreport":{"cputime":"0.192","walltime":"0.291","ppvisitednodes":{"value":1969,"limit":1000000},"postexpandincludesize":{"value":28468,"limit":2097152},"templateargumentsize":{"value":6876,"limit":2097152},"expansiondepth":{"value":13,"limit":100},"expensivefunctioncount":{"value":0,"limit":500},"unstrip-depth":{"value":0,"limit":20},"unstrip-size":{"value":16736,"limit":5000000},"entityaccesscount":{"value":1,"limit":400},"timingprofile":["100.00% 194.510 1 -total"," 29.05% 56.502 1 Šablona:Commonscat"," 14.39% 27.999 1 Šablona:Vjazyce2"," 12.13% 23.588 1 Šablona:Vjazyce"," 11.92% 23.179 5 Šablona:Citace_monografie"," 11.58% 22.525 2 Šablona:První_neprázdný"," 11.03% 21.457 3 Šablona:Citace_elektronické_monografie"," 9.68% 18.836 5 Šablona:Seznam"," 6.85% 13.316 1 Šablona:Kotva"," 3.69% 7.179 5 Šablona:Citace_elektronického_periodika"]},"scribunto":{"limitreport-timeusage":{"value":"0.052","limit":"10.000"},"limitreport-memusage":{"value":1669022,"limit":52428800}},"cachereport":{"origin":"mw-web.codfw.main-5c59558b9d-6rq8x","timestamp":"20241130113843","ttl":2592000,"transientcontent":false}}});});</script> <script type="application/ld+json">{"@context":"https:\/\/schema.org","@type":"Article","name":"D\u011bjiny po\u010d\u00edta\u010d\u016f","url":"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF","sameAs":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q186148","mainEntity":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q186148","author":{"@type":"Organization","name":"P\u0159isp\u011bvatel\u00e9 projekt\u016f Wikimedia"},"publisher":{"@type":"Organization","name":"nadace Wikimedia","logo":{"@type":"ImageObject","url":"https:\/\/www.wikimedia.org\/static\/images\/wmf-hor-googpub.png"}},"datePublished":"2003-08-12T21:33:22Z","dateModified":"2024-11-28T08:55:49Z","image":"https:\/\/upload.wikimedia.org\/wikipedia\/commons\/d\/d3\/Glen_Beck_and_Betty_Snyder_program_the_ENIAC_in_building_328_at_the_Ballistic_Research_Laboratory.jpg"}</script> </body> </html>