CINXE.COM

<!DOCTYPE html> <html class="client-nojs vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available" lang="cs" dir="ltr"> <head> <meta charset="UTF-8"> <title>Galaxie Mléčná dráha – Wikipedie</title> <script>(function(){var className="client-js vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available";var cookie=document.cookie.match(/(?:^|; )cswikimwclientpreferences=([^;]+)/);if(cookie){cookie[1].split('%2C').forEach(function(pref){className=className.replace(new RegExp('(^| )'+pref.replace(/-clientpref-\w+$|[^\w-]+/g,'')+'-clientpref-\\w+( |$)'),'$1'+pref+'$2');});}document.documentElement.className=className;}());RLCONF={"wgBreakFrames":false,"wgSeparatorTransformTable":[",\t."," \t,"],"wgDigitTransformTable":["",""], "wgDefaultDateFormat":"ČSN basic dt","wgMonthNames":["","leden","únor","březen","duben","květen","červen","červenec","srpen","září","říjen","listopad","prosinec"],"wgRequestId":"e2c58ea6-5890-4194-a34e-601a076afc01","wgCanonicalNamespace":"","wgCanonicalSpecialPageName":false,"wgNamespaceNumber":0,"wgPageName":"Galaxie_Mléčná_dráha","wgTitle":"Galaxie Mléčná dráha","wgCurRevisionId":24414568,"wgRevisionId":24414568,"wgArticleId":59488,"wgIsArticle":true,"wgIsRedirect":false,"wgAction":"view","wgUserName":null,"wgUserGroups":["*"],"wgCategories":["Monitoring:Články přeložené z enwiki","Monitoring:Články s identifikátorem NKC","Monitoring:Články s identifikátorem PSH","Monitoring:Články s identifikátorem BNE","Monitoring:Články s identifikátorem BNF","Monitoring:Články s identifikátorem GND","Monitoring:Články s identifikátorem LCCN","Monitoring:Články s identifikátorem NLI","Monitoring:Články s identifikátorem PLWABN", "Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC","Monitoring:Články s identifikátorem VIAF","Monitoring:1000 nejdůležitějších článků/dlouhé","Galaxie Mléčná dráha","Spirální galaxie s příčkou","Místní skupina galaxií"],"wgPageViewLanguage":"cs","wgPageContentLanguage":"cs","wgPageContentModel":"wikitext","wgRelevantPageName":"Galaxie_Mléčná_dráha","wgRelevantArticleId":59488,"wgIsProbablyEditable":true,"wgRelevantPageIsProbablyEditable":true,"wgRestrictionEdit":[],"wgRestrictionMove":[],"wgNoticeProject":"wikipedia","wgCiteReferencePreviewsActive":false,"wgMediaViewerOnClick":true,"wgMediaViewerEnabledByDefault":true,"wgPopupsFlags":0,"wgVisualEditor":{"pageLanguageCode":"cs","pageLanguageDir":"ltr","pageVariantFallbacks":"cs"},"wgMFDisplayWikibaseDescriptions":{"search":true,"watchlist":true,"tagline":true,"nearby":true},"wgWMESchemaEditAttemptStepOversample":false,"wgWMEPageLength":100000,"wgRelatedArticlesCompat":[],"wgCentralAuthMobileDomain":false, "wgEditSubmitButtonLabelPublish":true,"wgULSPosition":"interlanguage","wgULSisCompactLinksEnabled":false,"wgVector2022LanguageInHeader":true,"wgULSisLanguageSelectorEmpty":false,"wgWikibaseItemId":"Q321","wgCheckUserClientHintsHeadersJsApi":["brands","architecture","bitness","fullVersionList","mobile","model","platform","platformVersion"],"GEHomepageSuggestedEditsEnableTopics":true,"wgGETopicsMatchModeEnabled":true,"wgGEStructuredTaskRejectionReasonTextInputEnabled":false,"wgGELevelingUpEnabledForUser":false};RLSTATE={"ext.globalCssJs.user.styles":"ready","site.styles":"ready","user.styles":"ready","ext.globalCssJs.user":"ready","user":"ready","user.options":"loading","ext.cite.styles":"ready","skins.vector.search.codex.styles":"ready","skins.vector.styles":"ready","skins.vector.icons":"ready","ext.wikimediamessages.styles":"ready","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript":"ready","ext.uls.interlanguage":"ready","wikibase.client.init":"ready","ext.wikimediaBadges":"ready"}; RLPAGEMODULES=["ext.cite.ux-enhancements","mediawiki.page.media","site","mediawiki.page.ready","mediawiki.toc","skins.vector.js","ext.centralNotice.geoIP","ext.centralNotice.startUp","ext.gadget.WikiMiniAtlas","ext.gadget.OSMmapa","ext.gadget.direct-links-to-commons","ext.gadget.ReferenceTooltips","ext.gadget.courses","ext.urlShortener.toolbar","ext.centralauth.centralautologin","mmv.bootstrap","ext.popups","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.init","ext.visualEditor.targetLoader","ext.echo.centralauth","ext.eventLogging","ext.wikimediaEvents","ext.navigationTiming","ext.uls.interface","ext.cx.eventlogging.campaigns","ext.cx.uls.quick.actions","wikibase.client.vector-2022","ext.checkUser.clientHints","ext.growthExperiments.SuggestedEditSession","wikibase.sidebar.tracking"];</script> <script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.loader.impl(function(){return["user.options@12s5i",function($,jQuery,require,module){mw.user.tokens.set({"patrolToken":"+\\","watchToken":"+\\","csrfToken":"+\\"}); }];});});</script> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=ext.cite.styles%7Cext.uls.interlanguage%7Cext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript%7Cext.wikimediaBadges%7Cext.wikimediamessages.styles%7Cskins.vector.icons%2Cstyles%7Cskins.vector.search.codex.styles%7Cwikibase.client.init&only=styles&skin=vector-2022"> <script async="" src="/w/load.php?lang=cs&modules=startup&only=scripts&raw=1&skin=vector-2022"></script> <meta name="ResourceLoaderDynamicStyles" content=""> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=site.styles&only=styles&skin=vector-2022"> <meta name="generator" content="MediaWiki 1.44.0-wmf.4"> <meta name="referrer" content="origin"> <meta name="referrer" content="origin-when-cross-origin"> <meta name="robots" content="max-image-preview:standard"> <meta name="format-detection" content="telephone=no"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4f/Artist%E2%80%99s_impression_of_the_Milky_Way.jpg/1200px-Artist%E2%80%99s_impression_of_the_Milky_Way.jpg"> <meta property="og:image:width" content="1200"> <meta property="og:image:height" content="1200"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4f/Artist%E2%80%99s_impression_of_the_Milky_Way.jpg/800px-Artist%E2%80%99s_impression_of_the_Milky_Way.jpg"> <meta property="og:image:width" content="800"> <meta property="og:image:height" content="800"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4f/Artist%E2%80%99s_impression_of_the_Milky_Way.jpg/640px-Artist%E2%80%99s_impression_of_the_Milky_Way.jpg"> <meta property="og:image:width" content="640"> <meta property="og:image:height" content="640"> <meta name="viewport" content="width=1120"> <meta property="og:title" content="Galaxie Mléčná dráha – Wikipedie"> <meta property="og:type" content="website"> <link rel="preconnect" href="//upload.wikimedia.org"> <link rel="alternate" media="only screen and (max-width: 640px)" href="//cs.m.wikipedia.org/wiki/Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha"> <link rel="alternate" type="application/x-wiki" title="Editovat" href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit"> <link rel="apple-touch-icon" href="/static/apple-touch/wikipedia.png"> <link rel="icon" href="/static/favicon/wikipedia.ico"> <link rel="search" type="application/opensearchdescription+xml" href="/w/rest.php/v1/search" title="Wikipedie (cs)"> <link rel="EditURI" type="application/rsd+xml" href="//cs.wikipedia.org/w/api.php?action=rsd"> <link rel="canonical" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha"> <link rel="license" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs"> <link rel="alternate" type="application/atom+xml" title="Atom kanál Wikipedie." href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny&feed=atom"> <link rel="dns-prefetch" href="//meta.wikimedia.org" /> <link rel="dns-prefetch" href="//login.wikimedia.org"> </head> <body class="skin--responsive skin-vector skin-vector-search-vue mediawiki ltr sitedir-ltr mw-hide-empty-elt ns-0 ns-subject mw-editable page-Galaxie_Mléčná_dráha rootpage-Galaxie_Mléčná_dráha skin-vector-2022 action-view"><a class="mw-jump-link" href="#bodyContent">Přeskočit na obsah</a> <div class="vector-header-container"> <header class="vector-header mw-header"> <div class="vector-header-start"> <nav class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown vector-main-menu-dropdown vector-button-flush-left vector-button-flush-right" > <input type="checkbox" id="vector-main-menu-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Hlavní menu" > <label id="vector-main-menu-dropdown-label" for="vector-main-menu-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Hlavní menu </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-main-menu-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-main-menu" class="vector-main-menu vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-main-menu-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="main-menu-pinned" data-pinnable-element-id="vector-main-menu" data-pinned-container-id="vector-main-menu-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-main-menu-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Hlavní menu</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-navigation" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-navigation" > <div class="vector-menu-heading"> Navigace </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="n-mainpage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" title="Navštívit Hlavní stranu [z]" accesskey="z">Hlavní strana</a></li><li id="n-help" class="mw-list-item"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah" title="Místo, kde najdete pomoc">Nápověda</a></li><li id="n-helpdesk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pot%C5%99ebuji_pomoc" title="Pokud si nevíte rady, zeptejte se ostatních">Potřebuji pomoc</a></li><li id="n-featuredcontent" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Nejlep%C5%A1%C3%AD_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Přehled článků, které jsou považovány za nejlepší na české Wikipedii">Nejlepší články</a></li><li id="n-randompage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:N%C3%A1hodn%C3%A1_str%C3%A1nka" title="Přejít na náhodně vybranou stránku [x]" accesskey="x">Náhodný článek</a></li><li id="n-recentchanges" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny" title="Seznam posledních změn na této wiki [r]" accesskey="r">Poslední změny</a></li><li id="n-portal" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Port%C3%A1l_Wikipedie" title="O projektu, jak můžete pomoci, kde hledat">Komunitní portál</a></li><li id="n-villagepump" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pod_l%C3%ADpou" title="Hlavní diskusní fórum">Pod lípou</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> <a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" class="mw-logo"> <img class="mw-logo-icon" src="/static/images/icons/wikipedia.png" alt="" aria-hidden="true" height="50" width="50"> <img class="mw-logo-wordmark" alt="Wikipedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-wordmark-cs.svg" style="width: 7.5em; height: 1.1875em;"> <img class="mw-logo-tagline" alt="Wikipedie: Otevřená encyklopedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-tagline-cs.svg" width="118" height="13" style="width: 7.375em; height: 0.8125em;"> </a> </div> <div class="vector-header-end"> <div id="p-search" role="search" class="vector-search-box-vue vector-search-box-collapses vector-search-box-show-thumbnail vector-search-box-auto-expand-width vector-search-box"> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only search-toggle" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f"> Hledání </a> <div class="vector-typeahead-search-container"> <div class="cdx-typeahead-search cdx-typeahead-search--show-thumbnail cdx-typeahead-search--auto-expand-width"> <form action="/w/index.php" id="searchform" class="cdx-search-input cdx-search-input--has-end-button"> <div id="simpleSearch" class="cdx-search-input__input-wrapper" data-search-loc="header-moved"> <div class="cdx-text-input cdx-text-input--has-start-icon"> <input class="cdx-text-input__input" type="search" name="search" placeholder="Hledat na Wikipedii" aria-label="Hledat na Wikipedii" autocapitalize="sentences" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f" id="searchInput" > </div> <input type="hidden" name="title" value="Speciální:Hledání"> </div> <button class="cdx-button cdx-search-input__end-button">Hledat</button> </form> </div> </div> </div> <nav class="vector-user-links vector-user-links-wide" aria-label="Osobní nástroje"> <div class="vector-user-links-main"> <div id="p-vector-user-menu-preferences" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-userpage" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown " title="Změnit vzhled velikosti písma, šířky stránky a barvy" > <input type="checkbox" id="vector-appearance-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Vzhled" > <label id="vector-appearance-dropdown-label" for="vector-appearance-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Vzhled </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-appearance-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <div id="p-vector-user-menu-notifications" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-overflow" class="vector-menu mw-portlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs" class="">Podpořte Wikipedii</a> </li> <li id="pt-createaccount-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Galaxie+Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1+dr%C3%A1ha" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné" class="">Vytvoření účtu</a> </li> <li id="pt-login-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Galaxie+Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1+dr%C3%A1ha" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o" class="">Přihlášení</a> </li> </ul> </div> </div> </div> <div id="vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown vector-user-menu vector-button-flush-right vector-user-menu-logged-out" title="Další možnosti" > <input type="checkbox" id="vector-user-links-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Osobní nástroje" > <label id="vector-user-links-dropdown-label" for="vector-user-links-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Osobní nástroje </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-personal" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-personal user-links-collapsible-item" title="Uživatelské menu" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs">Podpořte Wikipedii</a></li><li id="pt-createaccount" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Galaxie+Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1+dr%C3%A1ha" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné"> Vytvoření účtu</a></li><li id="pt-login" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Galaxie+Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1+dr%C3%A1ha" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o"> Přihlášení</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-user-menu-anon-editor" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-user-menu-anon-editor" > <div class="vector-menu-heading"> Stránky pro odhlášené editory <a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:%C3%9Avod" aria-label="Více informací o editování">dozvědět se více</a> </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-anoncontribs" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_p%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky" title="Seznam editací provedených z této IP adresy [y]" accesskey="y">Příspěvky</a></li><li id="pt-anontalk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_diskuse" title="Diskuse o editacích provedených z této IP adresy [n]" accesskey="n">Diskuse</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </header> </div> <div class="mw-page-container"> <div class="mw-page-container-inner"> <div class="vector-sitenotice-container"> <div id="siteNotice"></div> </div> <div class="vector-column-start"> <div class="vector-main-menu-container"> <div id="mw-navigation"> <nav id="mw-panel" class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> </div> </div> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav id="mw-panel-toc" aria-label="Obsah" data-event-name="ui.sidebar-toc" class="mw-table-of-contents-container vector-toc-landmark"> <div id="vector-toc-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-toc" class="vector-toc vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-toc-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="toc-pinned" data-pinnable-element-id="vector-toc" > <h2 class="vector-pinnable-header-label">Obsah</h2> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.unpin">skrýt</button> </div> <ul class="vector-toc-contents" id="mw-panel-toc-list"> <li id="toc-mw-content-text" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a href="#" class="vector-toc-link"> <div class="vector-toc-text">(úvod)</div> </a> </li> <li id="toc-Vzhled" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Vzhled"> <div class="vector-toc-text"> 1 Vzhled </div> </a> <ul id="toc-Vzhled-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Velikost_a_hmotnost" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Velikost_a_hmotnost"> <div class="vector-toc-text"> 2 Velikost a hmotnost </div> </a> <ul id="toc-Velikost_a_hmotnost-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Obsah" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Obsah"> <div class="vector-toc-text"> 3 Obsah </div> </a> <ul id="toc-Obsah-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Struktura_Galaxie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Struktura_Galaxie"> <div class="vector-toc-text"> 4 Struktura Galaxie </div> </a> <button aria-controls="toc-Struktura_Galaxie-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Struktura Galaxie </button> <ul id="toc-Struktura_Galaxie-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Kvadranty_galaxie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Kvadranty_galaxie"> <div class="vector-toc-text"> 4.1 Kvadranty galaxie </div> </a> <ul id="toc-Kvadranty_galaxie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Jádro_Galaxie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Jádro_Galaxie"> <div class="vector-toc-text"> 4.2 Jádro Galaxie </div> </a> <ul id="toc-Jádro_Galaxie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Ramena_Galaxie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Ramena_Galaxie"> <div class="vector-toc-text"> 4.3 Ramena Galaxie </div> </a> <ul id="toc-Ramena_Galaxie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Galaktické_halo" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Galaktické_halo"> <div class="vector-toc-text"> 4.4 Galaktické halo </div> </a> <ul id="toc-Galaktické_halo-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Plynné_halo" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Plynné_halo"> <div class="vector-toc-text"> 4.4.1 Plynné halo </div> </a> <ul id="toc-Plynné_halo-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Poloha_Slunce_a_jeho_okolí" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Poloha_Slunce_a_jeho_okolí"> <div class="vector-toc-text"> 4.5 Poloha Slunce a jeho okolí </div> </a> <ul id="toc-Poloha_Slunce_a_jeho_okolí-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Rotace_Galaxie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Rotace_Galaxie"> <div class="vector-toc-text"> 4.6 Rotace Galaxie </div> </a> <ul id="toc-Rotace_Galaxie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Vznik" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Vznik"> <div class="vector-toc-text"> 5 Vznik </div> </a> <button aria-controls="toc-Vznik-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Vznik </button> <ul id="toc-Vznik-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Věk_a_kosmologická_historie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Věk_a_kosmologická_historie"> <div class="vector-toc-text"> 5.1 Věk a kosmologická historie </div> </a> <ul id="toc-Věk_a_kosmologická_historie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Okolí_Galaxie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Okolí_Galaxie"> <div class="vector-toc-text"> 6 Okolí Galaxie </div> </a> <ul id="toc-Okolí_Galaxie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Rychlost" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Rychlost"> <div class="vector-toc-text"> 7 Rychlost </div> </a> <ul id="toc-Rychlost-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Mytologie_a_etymologie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Mytologie_a_etymologie"> <div class="vector-toc-text"> 8 Mytologie a etymologie </div> </a> <ul id="toc-Mytologie_a_etymologie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Historie_výzkumu" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Historie_výzkumu"> <div class="vector-toc-text"> 9 Historie výzkumu </div> </a> <button aria-controls="toc-Historie_výzkumu-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Historie výzkumu </button> <ul id="toc-Historie_výzkumu-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Mapování" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Mapování"> <div class="vector-toc-text"> 9.1 Mapování </div> </a> <ul id="toc-Mapování-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Odkazy"> <div class="vector-toc-text"> 10 Odkazy </div> </a> <button aria-controls="toc-Odkazy-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Odkazy </button> <ul id="toc-Odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Poznámky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Poznámky"> <div class="vector-toc-text"> 10.1 Poznámky </div> </a> <ul id="toc-Poznámky-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Reference" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Reference"> <div class="vector-toc-text"> 10.2 Reference </div> </a> <ul id="toc-Reference-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Literatura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Literatura"> <div class="vector-toc-text"> 10.3 Literatura </div> </a> <ul id="toc-Literatura-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Související_články" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Související_články"> <div class="vector-toc-text"> 10.4 Související články </div> </a> <ul id="toc-Související_články-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Externí_odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Externí_odkazy"> <div class="vector-toc-text"> 10.5 Externí odkazy </div> </a> <ul id="toc-Externí_odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </div> </div> </nav> </div> </div> <div class="mw-content-container"> <main id="content" class="mw-body"> <header class="mw-body-header vector-page-titlebar"> <nav aria-label="Obsah" class="vector-toc-landmark"> <div id="vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown vector-page-titlebar-toc vector-button-flush-left" > <input type="checkbox" id="vector-page-titlebar-toc-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Přepnout obsah" > <label id="vector-page-titlebar-toc-label" for="vector-page-titlebar-toc-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Přepnout obsah </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-titlebar-toc-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <h1 id="firstHeading" class="firstHeading mw-first-heading">Galaxie Mléčná dráha</h1> <div id="p-lang-btn" class="vector-dropdown mw-portlet mw-portlet-lang" > <input type="checkbox" id="p-lang-btn-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-p-lang-btn" class="vector-dropdown-checkbox mw-interlanguage-selector" aria-label="Přejděte k článku v jiném jazyce. Je dostupný v 187 jazycích" > <label id="p-lang-btn-label" for="p-lang-btn-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--action-progressive mw-portlet-lang-heading-187" aria-hidden="true" > 187 jazyků </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="interlanguage-link interwiki-ady mw-list-item"><a href="https://ady.wikipedia.org/wiki/%D0%A8%D1%8B%D1%85%D1%83%D0%BB%D1%8A%D0%B0%D0%B3%D1%8A%D0%BE" title="Шыхулъагъо – adygejština" lang="ady" hreflang="ady" data-title="Шыхулъагъо" data-language-autonym="Адыгабзэ" data-language-local-name="adygejština" class="interlanguage-link-target">Адыгабзэ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-af badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://af.wikipedia.org/wiki/Melkweg" title="Melkweg – afrikánština" lang="af" hreflang="af" data-title="Melkweg" data-language-autonym="Afrikaans" data-language-local-name="afrikánština" class="interlanguage-link-target">Afrikaans</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-als mw-list-item"><a href="https://als.wikipedia.org/wiki/Milchstra%C3%9Fe" title="Milchstraße – němčina (Švýcarsko)" lang="gsw" hreflang="gsw" data-title="Milchstraße" data-language-autonym="Alemannisch" data-language-local-name="němčina (Švýcarsko)" class="interlanguage-link-target">Alemannisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-am mw-list-item"><a href="https://am.wikipedia.org/wiki/%E1%88%9A%E1%88%8D%E1%8A%AA_%E1%8B%8C%E1%8B%AD" title="ሚልኪ ዌይ – amharština" lang="am" hreflang="am" data-title="ሚልኪ ዌይ" data-language-autonym="አማርኛ" data-language-local-name="amharština" class="interlanguage-link-target">አማርኛ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-an mw-list-item"><a href="https://an.wikipedia.org/wiki/Carrera_de_Sant_Chaime" title="Carrera de Sant Chaime – aragonština" lang="an" hreflang="an" data-title="Carrera de Sant Chaime" data-language-autonym="Aragonés" data-language-local-name="aragonština" class="interlanguage-link-target">Aragonés</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-anp mw-list-item"><a href="https://anp.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%86%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B6%E0%A4%97%E0%A4%82%E0%A4%97%E0%A4%BE" title="आकाशगंगा – angika" lang="anp" hreflang="anp" data-title="आकाशगंगा" data-language-autonym="अंगिका" data-language-local-name="angika" class="interlanguage-link-target">अंगिका</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ar mw-list-item"><a href="https://ar.wikipedia.org/wiki/%D8%AF%D8%B1%D8%A8_%D8%A7%D9%84%D8%AA%D8%A8%D8%A7%D9%86%D8%A9" title="درب التبانة – arabština" lang="ar" hreflang="ar" data-title="درب التبانة" data-language-autonym="العربية" data-language-local-name="arabština" class="interlanguage-link-target">العربية</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ary mw-list-item"><a href="https://ary.wikipedia.org/wiki/%D9%85%D8%AC%D8%B1_%D9%84%D9%83%D8%A8%D8%B4" title="مجر لكبش – arabština (marocká)" lang="ary" hreflang="ary" data-title="مجر لكبش" data-language-autonym="الدارجة" data-language-local-name="arabština (marocká)" class="interlanguage-link-target">الدارجة</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-arz mw-list-item"><a href="https://arz.wikipedia.org/wiki/%D8%AF%D8%B1%D8%A8_%D8%A7%D9%84%D9%84%D8%A8%D8%A7%D9%86%D9%87" title="درب اللبانه – arabština (egyptská)" lang="arz" hreflang="arz" data-title="درب اللبانه" data-language-autonym="مصرى" data-language-local-name="arabština (egyptská)" class="interlanguage-link-target">مصرى</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-as mw-list-item"><a href="https://as.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%B9%E0%A6%BE%E0%A6%A4%E0%A7%80%E0%A6%AA%E0%A6%9F%E0%A6%BF" title="হাতীপটি – ásámština" lang="as" hreflang="as" data-title="হাতীপটি" data-language-autonym="অসমীয়া" data-language-local-name="ásámština" class="interlanguage-link-target">অসমীয়া</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ast mw-list-item"><a href="https://ast.wikipedia.org/wiki/Cam%C3%ADn_de_Santiago_(galaxa)" title="Camín de Santiago (galaxa) – asturština" lang="ast" hreflang="ast" data-title="Camín de Santiago (galaxa)" data-language-autonym="Asturianu" data-language-local-name="asturština" class="interlanguage-link-target">Asturianu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-az mw-list-item"><a href="https://az.wikipedia.org/wiki/S%C3%BCd_Yolu" title="Süd Yolu – ázerbájdžánština" lang="az" hreflang="az" data-title="Süd Yolu" data-language-autonym="Azərbaycanca" data-language-local-name="ázerbájdžánština" class="interlanguage-link-target">Azərbaycanca</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-azb mw-list-item"><a href="https://azb.wikipedia.org/wiki/%D8%B3%D8%A7%D9%85%D8%A7%D9%86_%DB%8C%D9%88%D9%84%D9%88" title="سامان یولو – South Azerbaijani" lang="azb" hreflang="azb" data-title="سامان یولو" data-language-autonym="تۆرکجه" data-language-local-name="South Azerbaijani" class="interlanguage-link-target">تۆرکجه</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ba mw-list-item"><a href="https://ba.wikipedia.org/wiki/%D2%A0%D0%BE%D1%88_%D1%8E%D0%BB%D1%8B" title="Ҡош юлы – baškirština" lang="ba" hreflang="ba" data-title="Ҡош юлы" data-language-autonym="Башҡортса" data-language-local-name="baškirština" class="interlanguage-link-target">Башҡортса</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bar mw-list-item"><a href="https://bar.wikipedia.org/wiki/Muichstrossn" title="Muichstrossn – bavorština" lang="bar" hreflang="bar" data-title="Muichstrossn" data-language-autonym="Boarisch" data-language-local-name="bavorština" class="interlanguage-link-target">Boarisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bat-smg mw-list-item"><a href="https://bat-smg.wikipedia.org/wiki/Pauk%C5%A1tiu_Taks" title="Paukštiu Taks – žemaitština" lang="sgs" hreflang="sgs" data-title="Paukštiu Taks" data-language-autonym="Žemaitėška" data-language-local-name="žemaitština" class="interlanguage-link-target">Žemaitėška</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bcl mw-list-item"><a href="https://bcl.wikipedia.org/wiki/Milky_Way" title="Milky Way – Central Bikol" lang="bcl" hreflang="bcl" data-title="Milky Way" data-language-autonym="Bikol Central" data-language-local-name="Central Bikol" class="interlanguage-link-target">Bikol Central</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be mw-list-item"><a href="https://be.wikipedia.org/wiki/%D0%9C%D0%BB%D0%B5%D1%87%D0%BD%D1%8B_%D0%A8%D0%BB%D1%8F%D1%85" title="Млечны Шлях – běloruština" lang="be" hreflang="be" data-title="Млечны Шлях" data-language-autonym="Беларуская" data-language-local-name="běloruština" class="interlanguage-link-target">Беларуская</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be-x-old mw-list-item"><a href="https://be-tarask.wikipedia.org/wiki/%D0%9C%D0%BB%D0%B5%D1%87%D0%BD%D1%8B_%D0%A8%D0%BB%D1%8F%D1%85" title="Млечны Шлях – Belarusian (Taraškievica orthography)" lang="be-tarask" hreflang="be-tarask" data-title="Млечны Шлях" data-language-autonym="Беларуская (тарашкевіца)" data-language-local-name="Belarusian (Taraškievica orthography)" class="interlanguage-link-target">Беларуская (тарашкевіца)</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bew mw-list-item"><a href="https://bew.wikipedia.org/wiki/Jalan_Raya_Puti" title="Jalan Raya Puti – batavština" lang="bew" hreflang="bew" data-title="Jalan Raya Puti" data-language-autonym="Betawi" data-language-local-name="batavština" class="interlanguage-link-target">Betawi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bg mw-list-item"><a href="https://bg.wikipedia.org/wiki/%D0%9C%D0%BB%D0%B5%D1%87%D0%B5%D0%BD_%D0%BF%D1%8A%D1%82" title="Млечен път – bulharština" lang="bg" hreflang="bg" data-title="Млечен път" data-language-autonym="Български" data-language-local-name="bulharština" class="interlanguage-link-target">Български</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bh mw-list-item"><a href="https://bh.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%86%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B6%E0%A4%97%E0%A4%82%E0%A4%97%E0%A4%BE" title="आकाशगंगा – Bhojpuri" lang="bh" hreflang="bh" data-title="आकाशगंगा" data-language-autonym="भोजपुरी" data-language-local-name="Bhojpuri" class="interlanguage-link-target">भोजपुरी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bn mw-list-item"><a href="https://bn.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%86%E0%A6%95%E0%A6%BE%E0%A6%B6%E0%A6%97%E0%A6%99%E0%A7%8D%E0%A6%97%E0%A6%BE_%E0%A6%9B%E0%A6%BE%E0%A6%AF%E0%A6%BC%E0%A6%BE%E0%A6%AA%E0%A6%A5" title="আকাশগঙ্গা ছায়াপথ – bengálština" lang="bn" hreflang="bn" data-title="আকাশগঙ্গা ছায়াপথ" data-language-autonym="বাংলা" data-language-local-name="bengálština" class="interlanguage-link-target">বাংলা</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-br mw-list-item"><a href="https://br.wikipedia.org/wiki/Hent_Sant-Jakez_(galaksienn)" title="Hent Sant-Jakez (galaksienn) – bretonština" lang="br" hreflang="br" data-title="Hent Sant-Jakez (galaksienn)" data-language-autonym="Brezhoneg" data-language-local-name="bretonština" class="interlanguage-link-target">Brezhoneg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bs mw-list-item"><a href="https://bs.wikipedia.org/wiki/Mlije%C4%8Dni_put" title="Mliječni put – bosenština" lang="bs" hreflang="bs" data-title="Mliječni put" data-language-autonym="Bosanski" data-language-local-name="bosenština" class="interlanguage-link-target">Bosanski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-btm mw-list-item"><a href="https://btm.wikipedia.org/wiki/Bima_Sakti" title="Bima Sakti – Batak Mandailing" lang="btm" hreflang="btm" data-title="Bima Sakti" data-language-autonym="Batak Mandailing" data-language-local-name="Batak Mandailing" class="interlanguage-link-target">Batak Mandailing</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bxr mw-list-item"><a href="https://bxr.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D1%8D%D0%BD%D0%B3%D1%8D%D1%80%D0%B8%D0%B8%D0%BD_%D0%B7%D2%AF%D0%B9%D0%B4%D1%8D%D0%BB" title="Тэнгэриин зүйдэл – Russia Buriat" lang="bxr" hreflang="bxr" data-title="Тэнгэриин зүйдэл" data-language-autonym="Буряад" data-language-local-name="Russia Buriat" class="interlanguage-link-target">Буряад</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ca mw-list-item"><a href="https://ca.wikipedia.org/wiki/Via_L%C3%A0ctia" title="Via Làctia – katalánština" lang="ca" hreflang="ca" data-title="Via Làctia" data-language-autonym="Català" data-language-local-name="katalánština" class="interlanguage-link-target">Català</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cdo mw-list-item"><a href="https://cdo.wikipedia.org/wiki/Ti%C4%95ng-%C3%B2%CC%A4" title="Tiĕng-ò̤ – Mindong" lang="cdo" hreflang="cdo" data-title="Tiĕng-ò̤" data-language-autonym="閩東語 / Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄" data-language-local-name="Mindong" class="interlanguage-link-target">閩東語 / Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ce mw-list-item"><a href="https://ce.wikipedia.org/wiki/%D0%A7%D0%B0%D1%82%D0%B0%D0%BA%D1%85%D0%B8%D0%B9%D0%BD%D0%B0_%D1%82%D0%B0%D1%87%D0%B0" title="Чатакхийна тача – čečenština" lang="ce" hreflang="ce" data-title="Чатакхийна тача" data-language-autonym="Нохчийн" data-language-local-name="čečenština" class="interlanguage-link-target">Нохчийн</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ckb mw-list-item"><a href="https://ckb.wikipedia.org/wiki/%DA%95%DB%8E%DA%AF%D8%A7%DB%8C_%D8%B4%DB%8C%D8%B1%DB%8C" title="ڕێگای شیری – kurdština (sorání)" lang="ckb" hreflang="ckb" data-title="ڕێگای شیری" data-language-autonym="کوردی" data-language-local-name="kurdština (sorání)" class="interlanguage-link-target">کوردی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-co mw-list-item"><a href="https://co.wikipedia.org/wiki/Strada_di_Roma" title="Strada di Roma – korsičtina" lang="co" hreflang="co" data-title="Strada di Roma" data-language-autonym="Corsu" data-language-local-name="korsičtina" class="interlanguage-link-target">Corsu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-crh mw-list-item"><a href="https://crh.wikipedia.org/wiki/K%C3%A2be_yolu" title="Kâbe yolu – tatarština (krymská)" lang="crh" hreflang="crh" data-title="Kâbe yolu" data-language-autonym="Qırımtatarca" data-language-local-name="tatarština (krymská)" class="interlanguage-link-target">Qırımtatarca</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cv mw-list-item"><a href="https://cv.wikipedia.org/wiki/%D0%A5%D1%83%D1%80%D0%BA%D0%B0%D0%B9%C4%83%D0%BA_%C3%87%D1%83%D0%BB%C4%95" title="Хуркайăк Çулĕ – čuvaština" lang="cv" hreflang="cv" data-title="Хуркайăк Çулĕ" data-language-autonym="Чӑвашла" data-language-local-name="čuvaština" class="interlanguage-link-target">Чӑвашла</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cy mw-list-item"><a href="https://cy.wikipedia.org/wiki/Galaeth_y_Llwybr_Llaethog" title="Galaeth y Llwybr Llaethog – velština" lang="cy" hreflang="cy" data-title="Galaeth y Llwybr Llaethog" data-language-autonym="Cymraeg" data-language-local-name="velština" class="interlanguage-link-target">Cymraeg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-da mw-list-item"><a href="https://da.wikipedia.org/wiki/M%C3%A6lkevejen" title="Mælkevejen – dánština" lang="da" hreflang="da" data-title="Mælkevejen" data-language-autonym="Dansk" data-language-local-name="dánština" class="interlanguage-link-target">Dansk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-de badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://de.wikipedia.org/wiki/Milchstra%C3%9Fe" title="Milchstraße – němčina" lang="de" hreflang="de" data-title="Milchstraße" data-language-autonym="Deutsch" data-language-local-name="němčina" class="interlanguage-link-target">Deutsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-din mw-list-item"><a href="https://din.wikipedia.org/wiki/Akeu" title="Akeu – dinkština" lang="din" hreflang="din" data-title="Akeu" data-language-autonym="Thuɔŋjäŋ" data-language-local-name="dinkština" class="interlanguage-link-target">Thuɔŋjäŋ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-diq mw-list-item"><a href="https://diq.wikipedia.org/wiki/Kahke%C5%9Fan" title="Kahkeşan – Zazaki" lang="diq" hreflang="diq" data-title="Kahkeşan" data-language-autonym="Zazaki" data-language-local-name="Zazaki" class="interlanguage-link-target">Zazaki</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-el mw-list-item"><a href="https://el.wikipedia.org/wiki/%CE%93%CE%B1%CE%BB%CE%B1%CE%BE%CE%AF%CE%B1%CF%82" title="Γαλαξίας – řečtina" lang="el" hreflang="el" data-title="Γαλαξίας" data-language-autonym="Ελληνικά" data-language-local-name="řečtina" class="interlanguage-link-target">Ελληνικά</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-en badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Milky_Way" title="Milky Way – angličtina" lang="en" hreflang="en" data-title="Milky Way" data-language-autonym="English" data-language-local-name="angličtina" class="interlanguage-link-target">English</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eo mw-list-item"><a href="https://eo.wikipedia.org/wiki/Lakta_Vojo" title="Lakta Vojo – esperanto" lang="eo" hreflang="eo" data-title="Lakta Vojo" data-language-autonym="Esperanto" data-language-local-name="esperanto" class="interlanguage-link-target">Esperanto</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-es mw-list-item"><a href="https://es.wikipedia.org/wiki/V%C3%ADa_L%C3%A1ctea" title="Vía Láctea – španělština" lang="es" hreflang="es" data-title="Vía Láctea" data-language-autonym="Español" data-language-local-name="španělština" class="interlanguage-link-target">Español</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-et mw-list-item"><a href="https://et.wikipedia.org/wiki/Linnutee" title="Linnutee – estonština" lang="et" hreflang="et" data-title="Linnutee" data-language-autonym="Eesti" data-language-local-name="estonština" class="interlanguage-link-target">Eesti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eu mw-list-item"><a href="https://eu.wikipedia.org/wiki/Esne_Bidea" title="Esne Bidea – baskičtina" lang="eu" hreflang="eu" data-title="Esne Bidea" data-language-autonym="Euskara" data-language-local-name="baskičtina" class="interlanguage-link-target">Euskara</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fa mw-list-item"><a href="https://fa.wikipedia.org/wiki/%D8%B1%D8%A7%D9%87_%D8%B4%DB%8C%D8%B1%DB%8C" title="راه شیری – perština" lang="fa" hreflang="fa" data-title="راه شیری" data-language-autonym="فارسی" data-language-local-name="perština" class="interlanguage-link-target">فارسی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fi badge-Q17559452 badge-recommendedarticle mw-list-item" title="doporučený článek"><a href="https://fi.wikipedia.org/wiki/Linnunrata" title="Linnunrata – finština" lang="fi" hreflang="fi" data-title="Linnunrata" data-language-autonym="Suomi" data-language-local-name="finština" class="interlanguage-link-target">Suomi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fiu-vro mw-list-item"><a href="https://fiu-vro.wikipedia.org/wiki/Tsirgurada" title="Tsirgurada – võruština" lang="vro" hreflang="vro" data-title="Tsirgurada" data-language-autonym="Võro" data-language-local-name="võruština" class="interlanguage-link-target">Võro</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fj mw-list-item"><a href="https://fj.wikipedia.org/wiki/Maliwa_sucusucuya" title="Maliwa sucusucuya – fidžijština" lang="fj" hreflang="fj" data-title="Maliwa sucusucuya" data-language-autonym="Na Vosa Vakaviti" data-language-local-name="fidžijština" class="interlanguage-link-target">Na Vosa Vakaviti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fr badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://fr.wikipedia.org/wiki/Voie_lact%C3%A9e" title="Voie lactée – francouzština" lang="fr" hreflang="fr" data-title="Voie lactée" data-language-autonym="Français" data-language-local-name="francouzština" class="interlanguage-link-target">Français</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-frr mw-list-item"><a href="https://frr.wikipedia.org/wiki/Moolkstruat" title="Moolkstruat – fríština (severní)" lang="frr" hreflang="frr" data-title="Moolkstruat" data-language-autonym="Nordfriisk" data-language-local-name="fríština (severní)" class="interlanguage-link-target">Nordfriisk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fy mw-list-item"><a href="https://fy.wikipedia.org/wiki/Molkewei" title="Molkewei – fríština (západní)" lang="fy" hreflang="fy" data-title="Molkewei" data-language-autonym="Frysk" data-language-local-name="fríština (západní)" class="interlanguage-link-target">Frysk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ga mw-list-item"><a href="https://ga.wikipedia.org/wiki/Bealach_na_B%C3%B3_Finne" title="Bealach na Bó Finne – irština" lang="ga" hreflang="ga" data-title="Bealach na Bó Finne" data-language-autonym="Gaeilge" data-language-local-name="irština" class="interlanguage-link-target">Gaeilge</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gcr mw-list-item"><a href="https://gcr.wikipedia.org/wiki/Vwa_lakt%C3%A9" title="Vwa lakté – Guianan Creole" lang="gcr" hreflang="gcr" data-title="Vwa lakté" data-language-autonym="Kriyòl gwiyannen" data-language-local-name="Guianan Creole" class="interlanguage-link-target">Kriyòl gwiyannen</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gd mw-list-item"><a href="https://gd.wikipedia.org/wiki/Slighe_Chloinn_Uisnich" title="Slighe Chloinn Uisnich – skotská gaelština" lang="gd" hreflang="gd" data-title="Slighe Chloinn Uisnich" data-language-autonym="Gàidhlig" data-language-local-name="skotská gaelština" class="interlanguage-link-target">Gàidhlig</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gl mw-list-item"><a href="https://gl.wikipedia.org/wiki/V%C3%ADa_L%C3%A1ctea" title="Vía Láctea – galicijština" lang="gl" hreflang="gl" data-title="Vía Láctea" data-language-autonym="Galego" data-language-local-name="galicijština" class="interlanguage-link-target">Galego</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gn mw-list-item"><a href="https://gn.wikipedia.org/wiki/Mborevi_Rape" title="Mborevi Rape – guaranština" lang="gn" hreflang="gn" data-title="Mborevi Rape" data-language-autonym="Avañe'ẽ" data-language-local-name="guaranština" class="interlanguage-link-target">Avañe'ẽ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gu mw-list-item"><a href="https://gu.wikipedia.org/wiki/%E0%AA%86%E0%AA%95%E0%AA%BE%E0%AA%B6%E0%AA%97%E0%AA%82%E0%AA%97%E0%AA%BE" title="આકાશગંગા – gudžarátština" lang="gu" hreflang="gu" data-title="આકાશગંગા" data-language-autonym="ગુજરાતી" data-language-local-name="gudžarátština" class="interlanguage-link-target">ગુજરાતી</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gv mw-list-item"><a href="https://gv.wikipedia.org/wiki/Raad_Mooar_Gorree" title="Raad Mooar Gorree – manština" lang="gv" hreflang="gv" data-title="Raad Mooar Gorree" data-language-autonym="Gaelg" data-language-local-name="manština" class="interlanguage-link-target">Gaelg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hak mw-list-item"><a href="https://hak.wikipedia.org/wiki/Ngi%C3%B9n-h%C3%B2" title="Ngiùn-hò – čínština (dialekty Hakka)" lang="hak" hreflang="hak" data-title="Ngiùn-hò" data-language-autonym="客家語 / Hak-kâ-ngî" data-language-local-name="čínština (dialekty Hakka)" class="interlanguage-link-target">客家語 / Hak-kâ-ngî</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-haw mw-list-item"><a href="https://haw.wikipedia.org/wiki/H%C5%8Dk%C5%ABnohoaupuni" title="Hōkūnohoaupuni – havajština" lang="haw" hreflang="haw" data-title="Hōkūnohoaupuni" data-language-autonym="Hawaiʻi" data-language-local-name="havajština" class="interlanguage-link-target">Hawaiʻi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-he mw-list-item"><a href="https://he.wikipedia.org/wiki/%D7%A9%D7%91%D7%99%D7%9C_%D7%94%D7%97%D7%9C%D7%91" title="שביל החלב – hebrejština" lang="he" hreflang="he" data-title="שביל החלב" data-language-autonym="עברית" data-language-local-name="hebrejština" class="interlanguage-link-target">עברית</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hi mw-list-item"><a href="https://hi.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%86%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B6%E0%A4%97%E0%A4%82%E0%A4%97%E0%A4%BE" title="आकाशगंगा – hindština" lang="hi" hreflang="hi" data-title="आकाशगंगा" data-language-autonym="हिन्दी" data-language-local-name="hindština" class="interlanguage-link-target">हिन्दी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hif mw-list-item"><a href="https://hif.wikipedia.org/wiki/Milky_Way" title="Milky Way – hindština (Fidži)" lang="hif" hreflang="hif" data-title="Milky Way" data-language-autonym="Fiji Hindi" data-language-local-name="hindština (Fidži)" class="interlanguage-link-target">Fiji Hindi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hr mw-list-item"><a href="https://hr.wikipedia.org/wiki/Mlije%C4%8Dni_put" title="Mliječni put – chorvatština" lang="hr" hreflang="hr" data-title="Mliječni put" data-language-autonym="Hrvatski" data-language-local-name="chorvatština" class="interlanguage-link-target">Hrvatski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ht mw-list-item"><a href="https://ht.wikipedia.org/wiki/Vwa_lakte" title="Vwa lakte – haitština" lang="ht" hreflang="ht" data-title="Vwa lakte" data-language-autonym="Kreyòl ayisyen" data-language-local-name="haitština" class="interlanguage-link-target">Kreyòl ayisyen</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hu mw-list-item"><a href="https://hu.wikipedia.org/wiki/Tej%C3%BAtrendszer" title="Tejútrendszer – maďarština" lang="hu" hreflang="hu" data-title="Tejútrendszer" data-language-autonym="Magyar" data-language-local-name="maďarština" class="interlanguage-link-target">Magyar</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hy mw-list-item"><a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D4%BE%D5%AB%D6%80_%D4%BF%D5%A1%D5%A9%D5%AB%D5%B6" title="Ծիր Կաթին – arménština" lang="hy" hreflang="hy" data-title="Ծիր Կաթին" data-language-autonym="Հայերեն" data-language-local-name="arménština" class="interlanguage-link-target">Հայերեն</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hyw mw-list-item"><a href="https://hyw.wikipedia.org/wiki/%D4%BE%D5%AB%D6%80_%D4%BF%D5%A1%D5%A9%D5%AB%D5%B6" title="Ծիր Կաթին – Western Armenian" lang="hyw" hreflang="hyw" data-title="Ծիր Կաթին" data-language-autonym="Արեւմտահայերէն" data-language-local-name="Western Armenian" class="interlanguage-link-target">Արեւմտահայերէն</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ia mw-list-item"><a href="https://ia.wikipedia.org/wiki/Via_Lactee" title="Via Lactee – interlingua" lang="ia" hreflang="ia" data-title="Via Lactee" data-language-autonym="Interlingua" data-language-local-name="interlingua" class="interlanguage-link-target">Interlingua</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-id mw-list-item"><a href="https://id.wikipedia.org/wiki/Bima_Sakti" title="Bima Sakti – indonéština" lang="id" hreflang="id" data-title="Bima Sakti" data-language-autonym="Bahasa Indonesia" data-language-local-name="indonéština" class="interlanguage-link-target">Bahasa Indonesia</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ie mw-list-item"><a href="https://ie.wikipedia.org/wiki/Via_Galactic" title="Via Galactic – interlingue" lang="ie" hreflang="ie" data-title="Via Galactic" data-language-autonym="Interlingue" data-language-local-name="interlingue" class="interlanguage-link-target">Interlingue</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ilo mw-list-item"><a href="https://ilo.wikipedia.org/wiki/Nagririmpuok_a_Bitbituen" title="Nagririmpuok a Bitbituen – ilokánština" lang="ilo" hreflang="ilo" data-title="Nagririmpuok a Bitbituen" data-language-autonym="Ilokano" data-language-local-name="ilokánština" class="interlanguage-link-target">Ilokano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-io mw-list-item"><a href="https://io.wikipedia.org/wiki/Lakto-Voyo" title="Lakto-Voyo – ido" lang="io" hreflang="io" data-title="Lakto-Voyo" data-language-autonym="Ido" data-language-local-name="ido" class="interlanguage-link-target">Ido</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-is mw-list-item"><a href="https://is.wikipedia.org/wiki/Vetrarbrautin" title="Vetrarbrautin – islandština" lang="is" hreflang="is" data-title="Vetrarbrautin" data-language-autonym="Íslenska" data-language-local-name="islandština" class="interlanguage-link-target">Íslenska</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-it badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://it.wikipedia.org/wiki/Via_Lattea" title="Via Lattea – italština" lang="it" hreflang="it" data-title="Via Lattea" data-language-autonym="Italiano" data-language-local-name="italština" class="interlanguage-link-target">Italiano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ja mw-list-item"><a href="https://ja.wikipedia.org/wiki/%E9%8A%80%E6%B2%B3%E7%B3%BB" title="銀河系 – japonština" lang="ja" hreflang="ja" data-title="銀河系" data-language-autonym="日本語" data-language-local-name="japonština" class="interlanguage-link-target">日本語</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jam mw-list-item"><a href="https://jam.wikipedia.org/wiki/Milki_Wie" title="Milki Wie – jamajská kreolština" lang="jam" hreflang="jam" data-title="Milki Wie" data-language-autonym="Patois" data-language-local-name="jamajská kreolština" class="interlanguage-link-target">Patois</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jv mw-list-item"><a href="https://jv.wikipedia.org/wiki/Bimasekti" title="Bimasekti – javánština" lang="jv" hreflang="jv" data-title="Bimasekti" data-language-autonym="Jawa" data-language-local-name="javánština" class="interlanguage-link-target">Jawa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ka mw-list-item"><a href="https://ka.wikipedia.org/wiki/%E1%83%98%E1%83%A0%E1%83%9B%E1%83%98%E1%83%A1_%E1%83%9C%E1%83%90%E1%83%AE%E1%83%A2%E1%83%9D%E1%83%9B%E1%83%98" title="ირმის ნახტომი – gruzínština" lang="ka" hreflang="ka" data-title="ირმის ნახტომი" data-language-autonym="ქართული" data-language-local-name="gruzínština" class="interlanguage-link-target">ქართული</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kab mw-list-item"><a href="https://kab.wikipedia.org/wiki/Asif_n_igenwan" title="Asif n igenwan – kabylština" lang="kab" hreflang="kab" data-title="Asif n igenwan" data-language-autonym="Taqbaylit" data-language-local-name="kabylština" class="interlanguage-link-target">Taqbaylit</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kbd mw-list-item"><a href="https://kbd.wikipedia.org/wiki/%D0%A8%D1%8B%D1%85%D1%83%D0%BB%D1%8A%D0%B0%D0%B3%D1%8A%D1%83%D1%8D" title="Шыхулъагъуэ – kabardinština" lang="kbd" hreflang="kbd" data-title="Шыхулъагъуэ" data-language-autonym="Адыгэбзэ" data-language-local-name="kabardinština" class="interlanguage-link-target">Адыгэбзэ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kbp mw-list-item"><a href="https://kbp.wikipedia.org/wiki/F%CA%8Awa_lak%C9%A9tee" title="Fʊwa lakɩtee – Kabiye" lang="kbp" hreflang="kbp" data-title="Fʊwa lakɩtee" data-language-autonym="Kabɩyɛ" data-language-local-name="Kabiye" class="interlanguage-link-target">Kabɩyɛ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kk mw-list-item"><a href="https://kk.wikipedia.org/wiki/%D2%9A%D2%B1%D1%81_%D0%B6%D0%BE%D0%BB%D1%8B" title="Құс жолы – kazaština" lang="kk" hreflang="kk" data-title="Құс жолы" data-language-autonym="Қазақша" data-language-local-name="kazaština" class="interlanguage-link-target">Қазақша</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-km mw-list-item"><a href="https://km.wikipedia.org/wiki/%E1%9E%80%E1%9E%96%E1%9F%92%E1%9E%85%E1%9E%BB%E1%9F%86%E1%9E%B6%E1%9E%95%E1%9F%92%E1%9E%80%E1%9E%B6%E1%9E%99%E1%9E%87%E1%9E%BE%E1%9E%84%E1%9E%97%E1%9F%92%E1%9E%93%E1%9E%B6%E1%9E%99" title="កព្ចុំាផ្កាយជើងភ្នាយ – khmérština" lang="km" hreflang="km" data-title="កព្ចុំាផ្កាយជើងភ្នាយ" data-language-autonym="ភាសាខ្មែរ" data-language-local-name="khmérština" class="interlanguage-link-target">ភាសាខ្មែរ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kn mw-list-item"><a href="https://kn.wikipedia.org/wiki/%E0%B2%95%E0%B3%8D%E0%B2%B7%E0%B3%80%E0%B2%B0%E0%B2%AA%E0%B2%A5" title="ಕ್ಷೀರಪಥ – kannadština" lang="kn" hreflang="kn" data-title="ಕ್ಷೀರಪಥ" data-language-autonym="ಕನ್ನಡ" data-language-local-name="kannadština" class="interlanguage-link-target">ಕನ್ನಡ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ko mw-list-item"><a href="https://ko.wikipedia.org/wiki/%EC%9A%B0%EB%A6%AC_%EC%9D%80%ED%95%98" title="우리 은하 – korejština" lang="ko" hreflang="ko" data-title="우리 은하" data-language-autonym="한국어" data-language-local-name="korejština" class="interlanguage-link-target">한국어</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-krc mw-list-item"><a href="https://krc.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D1%8A%D0%BE%D0%B9_%D0%B4%D0%B6%D0%BE%D0%BB" title="Къой джол – karačajevo-balkarština" lang="krc" hreflang="krc" data-title="Къой джол" data-language-autonym="Къарачай-малкъар" data-language-local-name="karačajevo-balkarština" class="interlanguage-link-target">Къарачай-малкъар</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ksh mw-list-item"><a href="https://ksh.wikipedia.org/wiki/Melechstroa%C3%9F" title="Melechstroaß – kolínština" lang="ksh" hreflang="ksh" data-title="Melechstroaß" data-language-autonym="Ripoarisch" data-language-local-name="kolínština" class="interlanguage-link-target">Ripoarisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ku mw-list-item"><a href="https://ku.wikipedia.org/wiki/Kadiz" title="Kadiz – kurdština" lang="ku" hreflang="ku" data-title="Kadiz" data-language-autonym="Kurdî" data-language-local-name="kurdština" class="interlanguage-link-target">Kurdî</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kw mw-list-item"><a href="https://kw.wikipedia.org/wiki/Hyns_Sen_Jamys" title="Hyns Sen Jamys – kornština" lang="kw" hreflang="kw" data-title="Hyns Sen Jamys" data-language-autonym="Kernowek" data-language-local-name="kornština" class="interlanguage-link-target">Kernowek</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ky mw-list-item"><a href="https://ky.wikipedia.org/wiki/%D0%A1%D0%B0%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D1%87%D1%8B%D0%BD%D1%8B%D0%BD_%D0%B6%D0%BE%D0%BB%D1%83" title="Саманчынын жолу – kyrgyzština" lang="ky" hreflang="ky" data-title="Саманчынын жолу" data-language-autonym="Кыргызча" data-language-local-name="kyrgyzština" class="interlanguage-link-target">Кыргызча</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-la mw-list-item"><a href="https://la.wikipedia.org/wiki/Via_lactea" title="Via lactea – latina" lang="la" hreflang="la" data-title="Via lactea" data-language-autonym="Latina" data-language-local-name="latina" class="interlanguage-link-target">Latina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lb mw-list-item"><a href="https://lb.wikipedia.org/wiki/M%C3%ABllechstrooss" title="Mëllechstrooss – lucemburština" lang="lb" hreflang="lb" data-title="Mëllechstrooss" data-language-autonym="Lëtzebuergesch" data-language-local-name="lucemburština" class="interlanguage-link-target">Lëtzebuergesch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lez mw-list-item"><a href="https://lez.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B0%D1%80%D0%B2%D0%B0%D0%BD%D0%B4_%D0%A0%D0%B5%D1%85%D1%8A" title="Карванд Рехъ – lezginština" lang="lez" hreflang="lez" data-title="Карванд Рехъ" data-language-autonym="Лезги" data-language-local-name="lezginština" class="interlanguage-link-target">Лезги</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lfn mw-list-item"><a href="https://lfn.wikipedia.org/wiki/Via_Letin" title="Via Letin – lingua franca nova" lang="lfn" hreflang="lfn" data-title="Via Letin" data-language-autonym="Lingua Franca Nova" data-language-local-name="lingua franca nova" class="interlanguage-link-target">Lingua Franca Nova</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-li mw-list-item"><a href="https://li.wikipedia.org/wiki/M%C3%A8lkweeg" title="Mèlkweeg – limburština" lang="li" hreflang="li" data-title="Mèlkweeg" data-language-autonym="Limburgs" data-language-local-name="limburština" class="interlanguage-link-target">Limburgs</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lld mw-list-item"><a href="https://lld.wikipedia.org/wiki/Strada_dl_lat" title="Strada dl lat – Ladin" lang="lld" hreflang="lld" data-title="Strada dl lat" data-language-autonym="Ladin" data-language-local-name="Ladin" class="interlanguage-link-target">Ladin</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lmo mw-list-item"><a href="https://lmo.wikipedia.org/wiki/Via_L%C3%A0tea" title="Via Làtea – lombardština" lang="lmo" hreflang="lmo" data-title="Via Làtea" data-language-autonym="Lombard" data-language-local-name="lombardština" class="interlanguage-link-target">Lombard</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lo mw-list-item"><a href="https://lo.wikipedia.org/wiki/%E0%BA%97%E0%BA%B2%E0%BA%87%E0%BA%8A%E0%BB%89%E0%BA%B2%E0%BA%87%E0%BB%80%E0%BA%9C%E0%BA%B7%E0%BA%AD%E0%BA%81" title="ທາງຊ້າງເຜືອກ – laoština" lang="lo" hreflang="lo" data-title="ທາງຊ້າງເຜືອກ" data-language-autonym="ລາວ" data-language-local-name="laoština" class="interlanguage-link-target">ລາວ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lt mw-list-item"><a href="https://lt.wikipedia.org/wiki/Pauk%C5%A1%C4%8Di%C5%B3_Takas" title="Paukščių Takas – litevština" lang="lt" hreflang="lt" data-title="Paukščių Takas" data-language-autonym="Lietuvių" data-language-local-name="litevština" class="interlanguage-link-target">Lietuvių</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lv mw-list-item"><a href="https://lv.wikipedia.org/wiki/Piena_Ce%C4%BC%C5%A1" title="Piena Ceļš – lotyština" lang="lv" hreflang="lv" data-title="Piena Ceļš" data-language-autonym="Latviešu" data-language-local-name="lotyština" class="interlanguage-link-target">Latviešu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mhr mw-list-item"><a href="https://mhr.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B0%D0%B9%D1%8B%D0%BA%D0%BA%D0%BE%D0%BC%D0%B1%D0%BE_%D0%9A%D0%BE%D1%80%D0%BD%D0%BE" title="Кайыккомбо Корно – Eastern Mari" lang="mhr" hreflang="mhr" data-title="Кайыккомбо Корно" data-language-autonym="Олык марий" data-language-local-name="Eastern Mari" class="interlanguage-link-target">Олык марий</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-min mw-list-item"><a href="https://min.wikipedia.org/wiki/Bima_Sakti" title="Bima Sakti – minangkabau" lang="min" hreflang="min" data-title="Bima Sakti" data-language-autonym="Minangkabau" data-language-local-name="minangkabau" class="interlanguage-link-target">Minangkabau</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mk mw-list-item"><a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%9C%D0%BB%D0%B5%D1%87%D0%B5%D0%BD_%D0%9F%D0%B0%D1%82" title="Млечен Пат – makedonština" lang="mk" hreflang="mk" data-title="Млечен Пат" data-language-autonym="Македонски" data-language-local-name="makedonština" class="interlanguage-link-target">Македонски</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ml mw-list-item"><a href="https://ml.wikipedia.org/wiki/%E0%B4%86%E0%B4%95%E0%B4%BE%E0%B4%B6%E0%B4%97%E0%B4%82%E0%B4%97" title="ആകാശഗംഗ – malajálamština" lang="ml" hreflang="ml" data-title="ആകാശഗംഗ" data-language-autonym="മലയാളം" data-language-local-name="malajálamština" class="interlanguage-link-target">മലയാളം</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mn mw-list-item"><a href="https://mn.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D1%8D%D0%BD%D0%B3%D1%8D%D1%80%D0%B8%D0%B9%D0%BD_%D0%B7%D0%B0%D0%B0%D0%B4%D0%B0%D1%81" title="Тэнгэрийн заадас – mongolština" lang="mn" hreflang="mn" data-title="Тэнгэрийн заадас" data-language-autonym="Монгол" data-language-local-name="mongolština" class="interlanguage-link-target">Монгол</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mr mw-list-item"><a href="https://mr.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%86%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B6%E0%A4%97%E0%A4%82%E0%A4%97%E0%A4%BE" title="आकाशगंगा – maráthština" lang="mr" hreflang="mr" data-title="आकाशगंगा" data-language-autonym="मराठी" data-language-local-name="maráthština" class="interlanguage-link-target">मराठी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ms mw-list-item"><a href="https://ms.wikipedia.org/wiki/Bima_Sakti" title="Bima Sakti – malajština" lang="ms" hreflang="ms" data-title="Bima Sakti" data-language-autonym="Bahasa Melayu" data-language-local-name="malajština" class="interlanguage-link-target">Bahasa Melayu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mt mw-list-item"><a href="https://mt.wikipedia.org/wiki/Triq_ta%27_Sant%27Anna" title="Triq ta' Sant'Anna – maltština" lang="mt" hreflang="mt" data-title="Triq ta' Sant'Anna" data-language-autonym="Malti" data-language-local-name="maltština" class="interlanguage-link-target">Malti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mwl mw-list-item"><a href="https://mwl.wikipedia.org/wiki/Carril_de_Santiago" title="Carril de Santiago – mirandština" lang="mwl" hreflang="mwl" data-title="Carril de Santiago" data-language-autonym="Mirandés" data-language-local-name="mirandština" class="interlanguage-link-target">Mirandés</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-my mw-list-item"><a href="https://my.wikipedia.org/wiki/%E1%80%94%E1%80%82%E1%80%AB%E1%80%B8%E1%80%84%E1%80%BD%E1%80%B1%E1%80%B7%E1%80%90%E1%80%94%E1%80%BA%E1%80%B8_%E1%80%82%E1%80%9A%E1%80%BA%E1%80%9C%E1%80%80%E1%80%BA%E1%80%86%E1%80%AE" title="နဂါးငွေ့တန်း ဂယ်လက်ဆီ – barmština" lang="my" hreflang="my" data-title="နဂါးငွေ့တန်း ဂယ်လက်ဆီ" data-language-autonym="မြန်မာဘာသာ" data-language-local-name="barmština" class="interlanguage-link-target">မြန်မာဘာသာ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nah mw-list-item"><a href="https://nah.wikipedia.org/wiki/Citlalin_icue" title="Citlalin icue – Nahuatl" lang="nah" hreflang="nah" data-title="Citlalin icue" data-language-autonym="Nāhuatl" data-language-local-name="Nahuatl" class="interlanguage-link-target">Nāhuatl</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nds mw-list-item"><a href="https://nds.wikipedia.org/wiki/Melkstraat" title="Melkstraat – dolnoněmčina" lang="nds" hreflang="nds" data-title="Melkstraat" data-language-autonym="Plattdüütsch" data-language-local-name="dolnoněmčina" class="interlanguage-link-target">Plattdüütsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nds-nl mw-list-item"><a href="https://nds-nl.wikipedia.org/wiki/Melkweg_(sternstelsel)" title="Melkweg (sternstelsel) – dolnosaština" lang="nds-NL" hreflang="nds-NL" data-title="Melkweg (sternstelsel)" data-language-autonym="Nedersaksies" data-language-local-name="dolnosaština" class="interlanguage-link-target">Nedersaksies</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ne mw-list-item"><a href="https://ne.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%86%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B6%E0%A4%97%E0%A4%99%E0%A5%8D%E0%A4%97%E0%A4%BE" title="आकाशगङ्गा – nepálština" lang="ne" hreflang="ne" data-title="आकाशगङ्गा" data-language-autonym="नेपाली" data-language-local-name="nepálština" class="interlanguage-link-target">नेपाली</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-new mw-list-item"><a href="https://new.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AE%E0%A4%BF%E0%A4%B2%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%80_%E0%A4%B5%E0%A5%87" title="मिल्की वे – névárština" lang="new" hreflang="new" data-title="मिल्की वे" data-language-autonym="नेपाल भाषा" data-language-local-name="névárština" class="interlanguage-link-target">नेपाल भाषा</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nl mw-list-item"><a href="https://nl.wikipedia.org/wiki/Melkweg_(sterrenstelsel)" title="Melkweg (sterrenstelsel) – nizozemština" lang="nl" hreflang="nl" data-title="Melkweg (sterrenstelsel)" data-language-autonym="Nederlands" data-language-local-name="nizozemština" class="interlanguage-link-target">Nederlands</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nn mw-list-item"><a href="https://nn.wikipedia.org/wiki/Mj%C3%B8lkevegen" title="Mjølkevegen – norština (nynorsk)" lang="nn" hreflang="nn" data-title="Mjølkevegen" data-language-autonym="Norsk nynorsk" data-language-local-name="norština (nynorsk)" class="interlanguage-link-target">Norsk nynorsk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-no mw-list-item"><a href="https://no.wikipedia.org/wiki/Melkeveien" title="Melkeveien – norština (bokmål)" lang="nb" hreflang="nb" data-title="Melkeveien" data-language-autonym="Norsk bokmål" data-language-local-name="norština (bokmål)" class="interlanguage-link-target">Norsk bokmål</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nov mw-list-item"><a href="https://nov.wikipedia.org/wiki/Milke-vie" title="Milke-vie – novial" lang="nov" hreflang="nov" data-title="Milke-vie" data-language-autonym="Novial" data-language-local-name="novial" class="interlanguage-link-target">Novial</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nrm mw-list-item"><a href="https://nrm.wikipedia.org/wiki/C%27m%C3%AEns_d%27Saint_Jacques" title="C'mîns d'Saint Jacques – Norman" lang="nrf" hreflang="nrf" data-title="C'mîns d'Saint Jacques" data-language-autonym="Nouormand" data-language-local-name="Norman" class="interlanguage-link-target">Nouormand</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-oc mw-list-item"><a href="https://oc.wikipedia.org/wiki/Via_Lact%C3%A8a" title="Via Lactèa – okcitánština" lang="oc" hreflang="oc" data-title="Via Lactèa" data-language-autonym="Occitan" data-language-local-name="okcitánština" class="interlanguage-link-target">Occitan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-om mw-list-item"><a href="https://om.wikipedia.org/wiki/Xurree_Aannannoo" title="Xurree Aannannoo – oromština" lang="om" hreflang="om" data-title="Xurree Aannannoo" data-language-autonym="Oromoo" data-language-local-name="oromština" class="interlanguage-link-target">Oromoo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-or mw-list-item"><a href="https://or.wikipedia.org/wiki/%E0%AC%86%E0%AC%95%E0%AC%BE%E0%AC%B6%E0%AC%97%E0%AC%99%E0%AD%8D%E0%AC%97%E0%AC%BE" title="ଆକାଶଗଙ୍ଗା – urijština" lang="or" hreflang="or" data-title="ଆକାଶଗଙ୍ଗା" data-language-autonym="ଓଡ଼ିଆ" data-language-local-name="urijština" class="interlanguage-link-target">ଓଡ଼ିଆ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-os mw-list-item"><a href="https://os.wikipedia.org/wiki/%C3%86%D1%80%D1%84%C3%A6%D0%BD%D1%8B%D1%84%C3%A6%D0%B4" title="Æрфæныфæд – osetština" lang="os" hreflang="os" data-title="Æрфæныфæд" data-language-autonym="Ирон" data-language-local-name="osetština" class="interlanguage-link-target">Ирон</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pa mw-list-item"><a href="https://pa.wikipedia.org/wiki/%E0%A8%AE%E0%A8%BF%E0%A8%B2%E0%A8%95%E0%A9%80_%E0%A8%B5%E0%A9%87" title="ਮਿਲਕੀ ਵੇ – paňdžábština" lang="pa" hreflang="pa" data-title="ਮਿਲਕੀ ਵੇ" data-language-autonym="ਪੰਜਾਬੀ" data-language-local-name="paňdžábština" class="interlanguage-link-target">ਪੰਜਾਬੀ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pam mw-list-item"><a href="https://pam.wikipedia.org/wiki/Milky_Way" title="Milky Way – papangau" lang="pam" hreflang="pam" data-title="Milky Way" data-language-autonym="Kapampangan" data-language-local-name="papangau" class="interlanguage-link-target">Kapampangan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pcd mw-list-item"><a href="https://pcd.wikipedia.org/wiki/Voe_lact%C3%A9e" title="Voe lactée – picardština" lang="pcd" hreflang="pcd" data-title="Voe lactée" data-language-autonym="Picard" data-language-local-name="picardština" class="interlanguage-link-target">Picard</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pl mw-list-item"><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Droga_Mleczna" title="Droga Mleczna – polština" lang="pl" hreflang="pl" data-title="Droga Mleczna" data-language-autonym="Polski" data-language-local-name="polština" class="interlanguage-link-target">Polski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pms mw-list-item"><a href="https://pms.wikipedia.org/wiki/Stra_%C3%ABd_San_Giaco" title="Stra ëd San Giaco – piemonština" lang="pms" hreflang="pms" data-title="Stra ëd San Giaco" data-language-autonym="Piemontèis" data-language-local-name="piemonština" class="interlanguage-link-target">Piemontèis</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pnb mw-list-item"><a href="https://pnb.wikipedia.org/wiki/%DA%86%D9%B9%D8%A7_%D8%B1%D8%A7%DB%81" title="چٹا راہ – Western Punjabi" lang="pnb" hreflang="pnb" data-title="چٹا راہ" data-language-autonym="پنجابی" data-language-local-name="Western Punjabi" class="interlanguage-link-target">پنجابی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ps mw-list-item"><a href="https://ps.wikipedia.org/wiki/%D8%AF_%D8%B4%DB%8C%D8%AF%D9%88_%D9%84%D8%A7%D8%B1" title="د شیدو لار – paštština" lang="ps" hreflang="ps" data-title="د شیدو لار" data-language-autonym="پښتو" data-language-local-name="paštština" class="interlanguage-link-target">پښتو</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pt badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://pt.wikipedia.org/wiki/Via_L%C3%A1ctea" title="Via Láctea – portugalština" lang="pt" hreflang="pt" data-title="Via Láctea" data-language-autonym="Português" data-language-local-name="portugalština" class="interlanguage-link-target">Português</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-qu mw-list-item"><a href="https://qu.wikipedia.org/wiki/Qullqaquyllur" title="Qullqaquyllur – kečuánština" lang="qu" hreflang="qu" data-title="Qullqaquyllur" data-language-autonym="Runa Simi" data-language-local-name="kečuánština" class="interlanguage-link-target">Runa Simi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rmy mw-list-item"><a href="https://rmy.wikipedia.org/wiki/Pharnovon" title="Pharnovon – Vlax Romani" lang="rmy" hreflang="rmy" data-title="Pharnovon" data-language-autonym="Romani čhib" data-language-local-name="Vlax Romani" class="interlanguage-link-target">Romani čhib</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ro mw-list-item"><a href="https://ro.wikipedia.org/wiki/Calea_Lactee" title="Calea Lactee – rumunština" lang="ro" hreflang="ro" data-title="Calea Lactee" data-language-autonym="Română" data-language-local-name="rumunština" class="interlanguage-link-target">Română</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ru badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9C%D0%BB%D0%B5%D1%87%D0%BD%D1%8B%D0%B9_%D0%9F%D1%83%D1%82%D1%8C" title="Млечный Путь – ruština" lang="ru" hreflang="ru" data-title="Млечный Путь" data-language-autonym="Русский" data-language-local-name="ruština" class="interlanguage-link-target">Русский</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rue mw-list-item"><a href="https://rue.wikipedia.org/wiki/%D0%9C%D0%BE%D0%BB%D0%BE%D1%87%D0%BD%D0%B0_%D0%B4%D0%BE%D1%80%D0%BE%D0%B3%D0%B0" title="Молочна дорога – rusínština" lang="rue" hreflang="rue" data-title="Молочна дорога" data-language-autonym="Русиньскый" data-language-local-name="rusínština" class="interlanguage-link-target">Русиньскый</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sa mw-list-item"><a href="https://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%B7%E0%A5%80%E0%A4%B0%E0%A4%AA%E0%A4%A5-%E0%A4%86%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B6%E0%A4%97%E0%A4%99%E0%A5%8D%E0%A4%97%E0%A4%BE" title="क्षीरपथ-आकाशगङ्गा – sanskrt" lang="sa" hreflang="sa" data-title="क्षीरपथ-आकाशगङ्गा" data-language-autonym="संस्कृतम्" data-language-local-name="sanskrt" class="interlanguage-link-target">संस्कृतम्</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sah mw-list-item"><a href="https://sah.wikipedia.org/wiki/%D0%A5%D0%B0%D0%BB%D0%BB%D0%B0%D0%B0%D0%BD_%D0%A1%D0%B8%D0%B8%D0%B3%D1%8D" title="Халлаан Сиигэ – jakutština" lang="sah" hreflang="sah" data-title="Халлаан Сиигэ" data-language-autonym="Саха тыла" data-language-local-name="jakutština" class="interlanguage-link-target">Саха тыла</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sat mw-list-item"><a href="https://sat.wikipedia.org/wiki/%E1%B1%9B%E1%B1%B3%E1%B1%A3%E1%B1%9F_%E1%B1%B0%E1%B1%9F%E1%B1%A6%E1%B1%9F%E1%B1%A8" title="ᱛᱳᱣᱟ ᱰᱟᱦᱟᱨ – santálština" lang="sat" hreflang="sat" data-title="ᱛᱳᱣᱟ ᱰᱟᱦᱟᱨ" data-language-autonym="ᱥᱟᱱᱛᱟᱲᱤ" data-language-local-name="santálština" class="interlanguage-link-target">ᱥᱟᱱᱛᱟᱲᱤ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sc mw-list-item"><a href="https://sc.wikipedia.org/wiki/Camminu_de_paza" title="Camminu de paza – sardština" lang="sc" hreflang="sc" data-title="Camminu de paza" data-language-autonym="Sardu" data-language-local-name="sardština" class="interlanguage-link-target">Sardu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-scn mw-list-item"><a href="https://scn.wikipedia.org/wiki/Jolu_di_San_J%C3%A0bbucu" title="Jolu di San Jàbbucu – sicilština" lang="scn" hreflang="scn" data-title="Jolu di San Jàbbucu" data-language-autonym="Sicilianu" data-language-local-name="sicilština" class="interlanguage-link-target">Sicilianu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sco mw-list-item"><a href="https://sco.wikipedia.org/wiki/Vatlant_Streit" title="Vatlant Streit – skotština" lang="sco" hreflang="sco" data-title="Vatlant Streit" data-language-autonym="Scots" data-language-local-name="skotština" class="interlanguage-link-target">Scots</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sd mw-list-item"><a href="https://sd.wikipedia.org/wiki/%DA%A9%D9%8A%D8%B1%D8%A7%D8%A6%D9%8A%D9%86_%D9%88%D8%A7%D9%BD_%DA%AA%D9%87%DA%AA%D8%B4%D8%A7%D9%86" title="کيرائين واٽ ڪهڪشان – sindhština" lang="sd" hreflang="sd" data-title="کيرائين واٽ ڪهڪشان" data-language-autonym="سنڌي" data-language-local-name="sindhština" class="interlanguage-link-target">سنڌي</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sh mw-list-item"><a href="https://sh.wikipedia.org/wiki/Mlije%C4%8Dna_staza" title="Mliječna staza – srbochorvatština" lang="sh" hreflang="sh" data-title="Mliječna staza" data-language-autonym="Srpskohrvatski / српскохрватски" data-language-local-name="srbochorvatština" class="interlanguage-link-target">Srpskohrvatski / српскохрватски</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-si mw-list-item"><a href="https://si.wikipedia.org/wiki/%E0%B6%9A%E0%B7%8A%E0%B7%82%E0%B7%93%E0%B6%BB_%E0%B6%B4%E0%B6%AE%E0%B6%BA" title="ක්ෂීර පථය – sinhálština" lang="si" hreflang="si" data-title="ක්ෂීර පථය" data-language-autonym="සිංහල" data-language-local-name="sinhálština" class="interlanguage-link-target">සිංහල</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-simple mw-list-item"><a href="https://simple.wikipedia.org/wiki/Milky_Way" title="Milky Way – Simple English" lang="en-simple" hreflang="en-simple" data-title="Milky Way" data-language-autonym="Simple English" data-language-local-name="Simple English" class="interlanguage-link-target">Simple English</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sk badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://sk.wikipedia.org/wiki/Galaxia_(Mlie%C4%8Dna_cesta)" title="Galaxia (Mliečna cesta) – slovenština" lang="sk" hreflang="sk" data-title="Galaxia (Mliečna cesta)" data-language-autonym="Slovenčina" data-language-local-name="slovenština" class="interlanguage-link-target">Slovenčina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sl mw-list-item"><a href="https://sl.wikipedia.org/wiki/Rimska_cesta_(galaksija)" title="Rimska cesta (galaksija) – slovinština" lang="sl" hreflang="sl" data-title="Rimska cesta (galaksija)" data-language-autonym="Slovenščina" data-language-local-name="slovinština" class="interlanguage-link-target">Slovenščina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sn mw-list-item"><a href="https://sn.wikipedia.org/wiki/Gwara_raKurumbi" title="Gwara raKurumbi – šonština" lang="sn" hreflang="sn" data-title="Gwara raKurumbi" data-language-autonym="ChiShona" data-language-local-name="šonština" class="interlanguage-link-target">ChiShona</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sq mw-list-item"><a href="https://sq.wikipedia.org/wiki/Hyjplimja" title="Hyjplimja – albánština" lang="sq" hreflang="sq" data-title="Hyjplimja" data-language-autonym="Shqip" data-language-local-name="albánština" class="interlanguage-link-target">Shqip</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sr mw-list-item"><a href="https://sr.wikipedia.org/wiki/%D0%9C%D0%BB%D0%B5%D1%87%D0%BD%D0%B8_%D0%BF%D1%83%D1%82" title="Млечни пут – srbština" lang="sr" hreflang="sr" data-title="Млечни пут" data-language-autonym="Српски / srpski" data-language-local-name="srbština" class="interlanguage-link-target">Српски / srpski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-stq mw-list-item"><a href="https://stq.wikipedia.org/wiki/Molkstr%C3%A4ite" title="Molksträite – fríština (saterlandská)" lang="stq" hreflang="stq" data-title="Molksträite" data-language-autonym="Seeltersk" data-language-local-name="fríština (saterlandská)" class="interlanguage-link-target">Seeltersk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-su mw-list-item"><a href="https://su.wikipedia.org/wiki/Bima_Sakti" title="Bima Sakti – sundština" lang="su" hreflang="su" data-title="Bima Sakti" data-language-autonym="Sunda" data-language-local-name="sundština" class="interlanguage-link-target">Sunda</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sv mw-list-item"><a href="https://sv.wikipedia.org/wiki/Vintergatan" title="Vintergatan – švédština" lang="sv" hreflang="sv" data-title="Vintergatan" data-language-autonym="Svenska" data-language-local-name="švédština" class="interlanguage-link-target">Svenska</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sw mw-list-item"><a href="https://sw.wikipedia.org/wiki/Njia_Nyeupe" title="Njia Nyeupe – svahilština" lang="sw" hreflang="sw" data-title="Njia Nyeupe" data-language-autonym="Kiswahili" data-language-local-name="svahilština" class="interlanguage-link-target">Kiswahili</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ta mw-list-item"><a href="https://ta.wikipedia.org/wiki/%E0%AE%AA%E0%AE%BE%E0%AE%B2%E0%AF%8D_%E0%AE%B5%E0%AE%B4%E0%AE%BF" title="பால் வழி – tamilština" lang="ta" hreflang="ta" data-title="பால் வழி" data-language-autonym="தமிழ்" data-language-local-name="tamilština" class="interlanguage-link-target">தமிழ்</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-te mw-list-item"><a href="https://te.wikipedia.org/wiki/%E0%B0%AA%E0%B0%BE%E0%B0%B2%E0%B0%AA%E0%B1%81%E0%B0%82%E0%B0%A4" title="పాలపుంత – telugština" lang="te" hreflang="te" data-title="పాలపుంత" data-language-autonym="తెలుగు" data-language-local-name="telugština" class="interlanguage-link-target">తెలుగు</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tg mw-list-item"><a href="https://tg.wikipedia.org/wiki/%D0%A0%D0%BE%D2%B3%D0%B8_%D0%9A%D0%B0%D2%B3%D0%BA%D0%B0%D1%88%D0%BE%D0%BD" title="Роҳи Каҳкашон – tádžičtina" lang="tg" hreflang="tg" data-title="Роҳи Каҳкашон" data-language-autonym="Тоҷикӣ" data-language-local-name="tádžičtina" class="interlanguage-link-target">Тоҷикӣ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-th mw-list-item"><a href="https://th.wikipedia.org/wiki/%E0%B8%97%E0%B8%B2%E0%B8%87%E0%B8%8A%E0%B9%89%E0%B8%B2%E0%B8%87%E0%B9%80%E0%B8%9C%E0%B8%B7%E0%B8%AD%E0%B8%81" title="ทางช้างเผือก – thajština" lang="th" hreflang="th" data-title="ทางช้างเผือก" data-language-autonym="ไทย" data-language-local-name="thajština" class="interlanguage-link-target">ไทย</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tk mw-list-item"><a href="https://tk.wikipedia.org/wiki/Akma%C3%BDany%C5%88_%C3%BDoly" title="Akmaýanyň ýoly – turkmenština" lang="tk" hreflang="tk" data-title="Akmaýanyň ýoly" data-language-autonym="Türkmençe" data-language-local-name="turkmenština" class="interlanguage-link-target">Türkmençe</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tl mw-list-item"><a href="https://tl.wikipedia.org/wiki/Ariwanas" title="Ariwanas – tagalog" lang="tl" hreflang="tl" data-title="Ariwanas" data-language-autonym="Tagalog" data-language-local-name="tagalog" class="interlanguage-link-target">Tagalog</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tly mw-list-item"><a href="https://tly.wikipedia.org/wiki/%C5%A0yt%C9%99_ro" title="Šytə ro – talyština" lang="tly" hreflang="tly" data-title="Šytə ro" data-language-autonym="Tolışi" data-language-local-name="talyština" class="interlanguage-link-target">Tolışi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tr mw-list-item"><a href="https://tr.wikipedia.org/wiki/Samanyolu" title="Samanyolu – turečtina" lang="tr" hreflang="tr" data-title="Samanyolu" data-language-autonym="Türkçe" data-language-local-name="turečtina" class="interlanguage-link-target">Türkçe</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tt mw-list-item"><a href="https://tt.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B8%D0%B5%D0%BA_%D0%9A%D0%B0%D0%B7_%D0%AE%D0%BB%D1%8B" title="Киек Каз Юлы – tatarština" lang="tt" hreflang="tt" data-title="Киек Каз Юлы" data-language-autonym="Татарча / tatarça" data-language-local-name="tatarština" class="interlanguage-link-target">Татарча / tatarça</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tyv mw-list-item"><a href="https://tyv.wikipedia.org/wiki/%D0%94%D1%8D%D1%8D%D1%80_%D0%BE%D1%80%D1%83%D1%83" title="Дээр оруу – tuvinština" lang="tyv" hreflang="tyv" data-title="Дээр оруу" data-language-autonym="Тыва дыл" data-language-local-name="tuvinština" class="interlanguage-link-target">Тыва дыл</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-udm mw-list-item"><a href="https://udm.wikipedia.org/wiki/%D3%9E%D0%B0%D0%B7%D0%B5%D0%B3%D1%81%D1%8E%D1%80%D0%B5%D1%81" title="Ӟазегсюрес – udmurtština" lang="udm" hreflang="udm" data-title="Ӟазегсюрес" data-language-autonym="Удмурт" data-language-local-name="udmurtština" class="interlanguage-link-target">Удмурт</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ug mw-list-item"><a href="https://ug.wikipedia.org/wiki/%D8%B3%D8%A7%D9%85%D8%A7%D9%86%D9%8A%D9%88%D9%84%D9%89_%D8%B3%D9%89%D8%B3%D8%AA%D9%89%D9%85%DB%90%D8%B3%D9%89" title="سامانيولى سىستىمېسى – ujgurština" lang="ug" hreflang="ug" data-title="سامانيولى سىستىمېسى" data-language-autonym="ئۇيغۇرچە / Uyghurche" data-language-local-name="ujgurština" class="interlanguage-link-target">ئۇيغۇرچە / Uyghurche</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uk mw-list-item"><a href="https://uk.wikipedia.org/wiki/%D0%A7%D1%83%D0%BC%D0%B0%D1%86%D1%8C%D0%BA%D0%B8%D0%B9_%D0%A8%D0%BB%D1%8F%D1%85" title="Чумацький Шлях – ukrajinština" lang="uk" hreflang="uk" data-title="Чумацький Шлях" data-language-autonym="Українська" data-language-local-name="ukrajinština" class="interlanguage-link-target">Українська</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ur mw-list-item"><a href="https://ur.wikipedia.org/wiki/%D9%85%D9%84%DA%A9%DB%8C_%D9%88%DB%92" title="ملکی وے – urdština" lang="ur" hreflang="ur" data-title="ملکی وے" data-language-autonym="اردو" data-language-local-name="urdština" class="interlanguage-link-target">اردو</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uz mw-list-item"><a href="https://uz.wikipedia.org/wiki/Somon_yo%CA%BBli" title="Somon yoʻli – uzbečtina" lang="uz" hreflang="uz" data-title="Somon yoʻli" data-language-autonym="Oʻzbekcha / ўзбекча" data-language-local-name="uzbečtina" class="interlanguage-link-target">Oʻzbekcha / ўзбекча</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vep mw-list-item"><a href="https://vep.wikipedia.org/wiki/Maidte" title="Maidte – vepština" lang="vep" hreflang="vep" data-title="Maidte" data-language-autonym="Vepsän kel’" data-language-local-name="vepština" class="interlanguage-link-target">Vepsän kel’</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vi mw-list-item"><a href="https://vi.wikipedia.org/wiki/Ng%C3%A2n_H%C3%A0" title="Ngân Hà – vietnamština" lang="vi" hreflang="vi" data-title="Ngân Hà" data-language-autonym="Tiếng Việt" data-language-local-name="vietnamština" class="interlanguage-link-target">Tiếng Việt</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vls mw-list-item"><a href="https://vls.wikipedia.org/wiki/Melkweg" title="Melkweg – vlámština (západní)" lang="vls" hreflang="vls" data-title="Melkweg" data-language-autonym="West-Vlams" data-language-local-name="vlámština (západní)" class="interlanguage-link-target">West-Vlams</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wa mw-list-item"><a href="https://wa.wikipedia.org/wiki/Voye_Sint-Dj%C3%A5ke_(sitoelreye)" title="Voye Sint-Djåke (sitoelreye) – valonština" lang="wa" hreflang="wa" data-title="Voye Sint-Djåke (sitoelreye)" data-language-autonym="Walon" data-language-local-name="valonština" class="interlanguage-link-target">Walon</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-war mw-list-item"><a href="https://war.wikipedia.org/wiki/Gatasnon_nga_Agianan" title="Gatasnon nga Agianan – warajština" lang="war" hreflang="war" data-title="Gatasnon nga Agianan" data-language-autonym="Winaray" data-language-local-name="warajština" class="interlanguage-link-target">Winaray</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wuu mw-list-item"><a href="https://wuu.wikipedia.org/wiki/%E9%93%B6%E6%B2%B3%E7%B3%BB" title="银河系 – čínština (dialekty Wu)" lang="wuu" hreflang="wuu" data-title="银河系" data-language-autonym="吴语" data-language-local-name="čínština (dialekty Wu)" class="interlanguage-link-target">吴语</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-xmf mw-list-item"><a href="https://xmf.wikipedia.org/wiki/%E1%83%9B%E1%83%94%E1%83%A8%E1%83%AE%E1%83%A3%E1%83%A0%E1%83%94%E1%83%A8_%E1%83%A8%E1%83%90%E1%83%A0%E1%83%90" title="მეშხურეშ შარა – mingrelština" lang="xmf" hreflang="xmf" data-title="მეშხურეშ შარა" data-language-autonym="მარგალური" data-language-local-name="mingrelština" class="interlanguage-link-target">მარგალური</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-yi mw-list-item"><a href="https://yi.wikipedia.org/wiki/%D7%9E%D7%99%D7%9C%D7%9B%D7%99%D7%92%D7%A2%D7%A8_%D7%95%D7%95%D7%A2%D7%92" title="מילכיגער וועג – jidiš" lang="yi" hreflang="yi" data-title="מילכיגער וועג" data-language-autonym="ייִדיש" data-language-local-name="jidiš" class="interlanguage-link-target">ייִדיש</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-za mw-list-item"><a href="https://za.wikipedia.org/wiki/Dahmbwn" title="Dahmbwn – čuangština" lang="za" hreflang="za" data-title="Dahmbwn" data-language-autonym="Vahcuengh" data-language-local-name="čuangština" class="interlanguage-link-target">Vahcuengh</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh mw-list-item"><a href="https://zh.wikipedia.org/wiki/%E9%93%B6%E6%B2%B3%E7%B3%BB" title="银河系 – čínština" lang="zh" hreflang="zh" data-title="银河系" data-language-autonym="中文" data-language-local-name="čínština" class="interlanguage-link-target">中文</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-classical mw-list-item"><a href="https://zh-classical.wikipedia.org/wiki/%E9%8A%80%E6%B2%B3" title="銀河 – čínština (klasická)" lang="lzh" hreflang="lzh" data-title="銀河" data-language-autonym="文言" data-language-local-name="čínština (klasická)" class="interlanguage-link-target">文言</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-min-nan mw-list-item"><a href="https://zh-min-nan.wikipedia.org/wiki/H%C3%B4-khe" title="Hô-khe – čínština (dialekty Minnan)" lang="nan" hreflang="nan" data-title="Hô-khe" data-language-autonym="閩南語 / Bân-lâm-gú" data-language-local-name="čínština (dialekty Minnan)" class="interlanguage-link-target">閩南語 / Bân-lâm-gú</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-yue mw-list-item"><a href="https://zh-yue.wikipedia.org/wiki/%E9%8A%80%E6%B2%B3" title="銀河 – kantonština" lang="yue" hreflang="yue" data-title="銀河" data-language-autonym="粵語" data-language-local-name="kantonština" class="interlanguage-link-target">粵語</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zu mw-list-item"><a href="https://zu.wikipedia.org/wiki/UmZilafasimbe" title="UmZilafasimbe – zuluština" lang="zu" hreflang="zu" data-title="UmZilafasimbe" data-language-autonym="IsiZulu" data-language-local-name="zuluština" class="interlanguage-link-target">IsiZulu</a></li> </ul> <div class="after-portlet after-portlet-lang"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q321#sitelinks-wikipedia" title="Editovat mezijazykové odkazy" class="wbc-editpage">Upravit odkazy</a></div> </div> </div> </div> </header> <div class="vector-page-toolbar"> <div class="vector-page-toolbar-container"> <div id="left-navigation"> <nav aria-label="Jmenné prostory"> <div id="p-associated-pages" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-associated-pages" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-nstab-main" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha" title="Zobrazit obsahovou stránku [c]" accesskey="c">Článek</a></li><li id="ca-talk" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Diskuse:Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha" rel="discussion" title="Diskuse ke stránce [t]" accesskey="t">Diskuse</a></li> </ul> </div> </div> <div id="vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown emptyPortlet" > <input type="checkbox" id="vector-variants-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Změnit variantu jazyka" > <label id="vector-variants-dropdown-label" for="vector-variants-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" >čeština </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-variants" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-variants emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> <div id="right-navigation" class="vector-collapsible"> <nav aria-label="Zobrazení"> <div id="p-views" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-views" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-view" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha">Číst</a></li><li id="ca-ve-edit" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v">Editovat</a></li><li id="ca-edit" class="collapsible vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e">Editovat zdroj</a></li><li id="ca-history" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=history" title="Starší verze této stránky. [h]" accesskey="h">Zobrazit historii</a></li> </ul> </div> </div> </nav> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown vector-page-tools-dropdown" > <input type="checkbox" id="vector-page-tools-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Nástroje" > <label id="vector-page-tools-dropdown-label" for="vector-page-tools-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" >Nástroje </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-tools-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-page-tools" class="vector-page-tools vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-page-tools-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="page-tools-pinned" data-pinnable-element-id="vector-page-tools" data-pinned-container-id="vector-page-tools-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-page-tools-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Nástroje</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-cactions" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-cactions emptyPortlet vector-has-collapsible-items" title="Další možnosti" > <div class="vector-menu-heading"> Akce </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-more-view" class="selected vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/wiki/Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha">Číst</a></li><li id="ca-more-ve-edit" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v">Editovat</a></li><li id="ca-more-edit" class="collapsible vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e">Editovat zdroj</a></li><li id="ca-more-history" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=history">Zobrazit historii</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-tb" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-tb" > <div class="vector-menu-heading"> Obecné </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="t-whatlinkshere" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Co_odkazuje_na/Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha" title="Seznam všech wikistránek, které sem odkazují [j]" accesskey="j">Odkazuje sem</a></li><li id="t-recentchangeslinked" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Souvisej%C3%ADc%C3%AD_zm%C4%9Bny/Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha" rel="nofollow" title="Nedávné změny stránek, na které je odkazováno [k]" accesskey="k">Související změny</a></li><li id="t-upload" class="mw-list-item"><a href="//commons.wikimedia.org/wiki/Special:UploadWizard?uselang=cs" title="Nahrát obrázky či jiná multimédia [u]" accesskey="u">Načíst soubor</a></li><li id="t-specialpages" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Speci%C3%A1ln%C3%AD_str%C3%A1nky" title="Seznam všech speciálních stránek [q]" accesskey="q">Speciální stránky</a></li><li id="t-permalink" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&oldid=24414568" title="Trvalý odkaz na současnou verzi této stránky">Trvalý odkaz</a></li><li id="t-info" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=info" title="Více informací o této stránce">Informace o stránce</a></li><li id="t-cite" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Citovat&page=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&id=24414568&wpFormIdentifier=titleform" title="Informace o tom, jak citovat tuto stránku">Citovat stránku</a></li><li id="t-urlshortener" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:UrlShortener&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FGalaxie_Ml%25C3%25A9%25C4%258Dn%25C3%25A1_dr%25C3%25A1ha">Získat zkrácené URL</a></li><li id="t-urlshortener-qrcode" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:QrCode&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FGalaxie_Ml%25C3%25A9%25C4%258Dn%25C3%25A1_dr%25C3%25A1ha">Stáhnout QR kód</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-coll-print_export" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-coll-print_export" > <div class="vector-menu-heading"> Tisk/export </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="coll-create_a_book" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Kniha&bookcmd=book_creator&referer=Galaxie+Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1+dr%C3%A1ha">Vytvořit knihu</a></li><li id="coll-download-as-rl" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:DownloadAsPdf&page=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=show-download-screen">Stáhnout jako PDF</a></li><li id="t-print" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&printable=yes" title="Tato stránka v podobě vhodné k tisku [p]" accesskey="p">Verze k tisku</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-wikibase-otherprojects" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-wikibase-otherprojects" > <div class="vector-menu-heading"> Na jiných projektech </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-commons mw-list-item"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Milky_Way" hreflang="en">Wikimedia Commons</a></li><li id="t-wikibase" class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikibase-dataitem mw-list-item"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q321" title="Odkaz na propojenou položku datového úložiště [g]" accesskey="g">Položka Wikidat</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> </div> <div class="vector-column-end"> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-appearance" class="vector-appearance vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-appearance-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="appearance-pinned" data-pinnable-element-id="vector-appearance" data-pinned-container-id="vector-appearance-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-appearance-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Vzhled</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.unpin">skrýt</button> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> <div id="bodyContent" class="vector-body" aria-labelledby="firstHeading" data-mw-ve-target-container> <div class="vector-body-before-content"> <div class="mw-indicators"> </div> <div id="siteSub" class="noprint">Z Wikipedie, otevřené encyklopedie</div> </div> <div id="contentSub"><div id="mw-content-subtitle"></div></div> <div id="mw-content-text" class="mw-body-content"><div class="mw-content-ltr mw-parser-output" lang="cs" dir="ltr"><table class="infobox" style="width:22em"><tbody><tr><th colspan="2" style="text-align:center;font-size:125%;font-weight:bold;background-color: #bbddFF;">Galaxie Mléčná dráha</th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><a href="/wiki/Soubor:Artist%E2%80%99s_impression_of_the_Milky_Way.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4f/Artist%E2%80%99s_impression_of_the_Milky_Way.jpg/290px-Artist%E2%80%99s_impression_of_the_Milky_Way.jpg" decoding="async" width="290" height="290" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4f/Artist%E2%80%99s_impression_of_the_Milky_Way.jpg/435px-Artist%E2%80%99s_impression_of_the_Milky_Way.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4f/Artist%E2%80%99s_impression_of_the_Milky_Way.jpg/580px-Artist%E2%80%99s_impression_of_the_Milky_Way.jpg 2x" data-file-width="5600" data-file-height="5600" /></a></td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #bbddFF;">Pozorovací údaje (<a href="/wiki/Ekvinokcium" title="Ekvinokcium">Ekvinokcium</a> J2000,0)</th></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Typ</th><td style="text-align:left;">spirální galaxie s příčkou</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD" title="Souhvězdí">Souhvězdí</a></th><td style="text-align:left;"><a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Ryb" title="Souhvězdí Ryb">Ryby</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_St%C5%99elce" title="Souhvězdí Střelce">Střelec</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Vozky" title="Souhvězdí Vozky">Vozka</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Kasiopeji" title="Souhvězdí Kasiopeji">Kasiopeja</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Ji%C5%BEn%C3%ADho_k%C5%99%C3%AD%C5%BEe" title="Souhvězdí Jižního kříže">Souhvězdí Jižního kříže</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Severn%C3%AD_koruny" title="Souhvězdí Severní koruny">Severní koruna</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Herkula" title="Souhvězdí Herkula">Herkules</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_%C5%A0t%C3%ADra" title="Souhvězdí Štíra">Štír</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Lyry" title="Souhvězdí Lyry">Lyra</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Draka" title="Souhvězdí Draka">Drak</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Hada" title="Souhvězdí Hada">Had</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Orla" title="Souhvězdí Orla">Orel</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_%C5%A0%C3%ADpu" title="Souhvězdí Šípu">Šíp</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Mal%C3%A9ho_medv%C4%9Bda" title="Souhvězdí Malého medvěda">Malá medvědice</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Velk%C3%A9_medv%C4%9Bdice" title="Souhvězdí Velké medvědice">Velká medvědice</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Vah" title="Souhvězdí Vah">Váhy</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_B%C3%BDka" title="Souhvězdí Býka">Býk</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Bl%C3%AD%C5%BEenc%C5%AF" title="Souhvězdí Blíženců">Blíženci</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Raka" title="Souhvězdí Raka">Rak</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Lva" title="Souhvězdí Lva">Lev</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Panny" title="Souhvězdí Panny">Panna</a> a <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Kozoroha" title="Souhvězdí Kozoroha">Kozoroh</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Absolutn%C3%AD_hv%C4%9Bzdn%C3%A1_velikost" title="Absolutní hvězdná velikost">Absolutní magnituda</a> (V)</th><td style="text-align:left;">−20,9</td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #bbddFF;">Označení v katalozích</th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center;text-align:left;">(V) – měření provedena ve <a href="/wiki/Hv%C4%9Bzdn%C3%A1_velikost#Závislost_na_vlnové_délce" title="Hvězdná velikost">viditelném světle</a></td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center;font-size:smaller">Některá data mohou pocházet z <a href="https://www.wikidata.org/wiki/Q321" class="extiw" title="d:Q321">datové položky</a>.</td></tr></tbody></table> Mléčná dráha<a href="#cite_note-1">[A 1]</a><a href="#cite_note-ujc-2">[1]</a> (také Galaxie)<a href="#cite_note-ujc-2">[1]</a> je <a href="/wiki/Galaxie" title="Galaxie">galaxie</a>, ve které se nachází <a href="/wiki/Slunce" title="Slunce">Slunce</a> se <a href="/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_soustava" title="Sluneční soustava">Sluneční soustavou</a>. Termín „Mléčná dráha“ je překlad <a href="/wiki/Latina" title="Latina">latinského</a> via lactea, z <a href="/wiki/%C5%98e%C4%8Dtina" title="Řečtina">řeckého</a> γαλαξίας κύκλος (galaxías kýklos, „mléčný kruh“) a popisuje její vzhled ze <a href="/wiki/Zem%C4%9B" title="Země">Země</a>: na <a href="/wiki/No%C4%8Dn%C3%AD_obloha" title="Noční obloha">noční obloze</a> je viditelná jako mlhavý světlý pás, který je tvořen <a href="/wiki/Hv%C4%9Bzda" title="Hvězda">hvězdami</a> <a href="/wiki/Pouh%C3%BDm_okem" title="Pouhým okem">pouhým okem</a> nerozlišitelnými. <a href="/wiki/Galileo_Galilei" title="Galileo Galilei">Galileo Galilei</a> byl v roce 1610 prvním člověkem, který v tomto pásu pomocí svého dalekohledu rozlišil jednotlivé hvězdy. Ze Země se Mléčná dráha jeví jako pás, protože se Země nachází uvnitř jejího <a href="/wiki/Galaktick%C3%BD_disk" title="Galaktický disk">galaktického disku</a>. Až do počátku 20. let 20. století se většina astronomů domnívala, že Mléčná dráha obsahuje všechny hvězdy ve <a href="/wiki/Vesm%C3%ADr" title="Vesmír">vesmíru</a>. Po <a href="/wiki/Velk%C3%A1_debata" title="Velká debata">Velké debatě</a> mezi astronomy <a href="/wiki/Harlow_Shapley" title="Harlow Shapley">Harlowem Shapleyem</a> a <a href="/wiki/Heber_Curtis" title="Heber Curtis">Heberem Curtisem</a> v roce 1920 se díky pozorování <a href="/wiki/Edwin_Hubble" title="Edwin Hubble">Edwina Hubblea</a> podařilo dokázat, že Mléčná dráha je jen jednou z mnoha galaxií. Mléčná dráha je <a href="/wiki/Spir%C3%A1ln%C3%AD_galaxie_s_p%C5%99%C3%AD%C4%8Dkou" title="Spirální galaxie s příčkou">spirální galaxie s příčkou</a>, která má průměr mezi 150 až 200 tisíci <a href="/wiki/Sv%C4%9Bteln%C3%BD_rok" title="Světelný rok">světelnými lety</a>. Odhaduje se, že obsahuje 100 až 400 miliard hvězd<a href="#cite_note-3">[2]</a> a více než 100 miliard <a href="/wiki/Planeta" title="Planeta">planet</a>.<a href="#cite_note-:6-4">[3]</a><a href="#cite_note-5">[4]</a> Sluneční soustava se nachází ve vzdálenosti necelých 26 tisíc<a href="#cite_note-6">[5]</a> světelných let od <a href="/wiki/Galaktick%C3%A9_j%C3%A1dro" title="Galaktické jádro">galaktického jádra</a> Mléčné dráhy, na vnitřním okraji <a href="/wiki/Rameno_Orionu" title="Rameno Orionu">ramene Orionu</a>, jednoho ze spirálních ramen Galaxie. Hvězdy v nejvnitřnější části Galaxie o průměru 10 tisíc světelných let tvoří středovou <a href="/wiki/Galaktick%C3%A1_v%C3%BDdu%C5%A5" title="Galaktická výduť">galaktickou výduť</a> a jednu či více příček vycházejících z výdutě. V galaktickém jádru se nachází intenzivní zdroj <a href="/wiki/Radioastronomie" title="Radioastronomie">rádiového záření</a>, který je znám jako <a href="/wiki/Sagittarius_A*" title="Sagittarius A*">Sagittarius A*</a>. Předpokládá se, že jde o <a href="/wiki/Ob%C5%99%C3%AD_%C4%8Dern%C3%A1_d%C3%ADra" title="Obří černá díra">supermasivní černou díru</a> o hmotnosti 4,100 (±0,034) milionu <a href="/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_hmotnost" title="Sluneční hmotnost">hmotnosti Slunce</a>. Hvězdy a plyn obíhají okolo centra Galaxie rychlostí přibližně 220 kilometrů za sekundu. Konstantní rychlost rotace je v rozporu s <a href="/wiki/Keplerovy_z%C3%A1kony" title="Keplerovy zákony">Keplerovými zákony</a>, což naznačuje, že velká část hmotnosti (asi 90 procent)<a href="#cite_note-:1-7">[6]</a><a href="#cite_note-:2-8">[7]</a> Mléčné dráhy je dalekohledy neviditelná, neboť nevysílá ani nepohlcuje <a href="/wiki/Elektromagnetick%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD" title="Elektromagnetické záření">elektromagnetické záření</a>. Tato domnělá skrytá hmota se nazývá „<a href="/wiki/Temn%C3%A1_hmota" title="Temná hmota">temnou hmotou</a>“. Slunce oběhne kolem jádra galaxie za 240 milionů let. Mléčná dráha jako celek se pohybuje rychlostí přibližně 600 km za sekundu vzhledem k referenčním bodům mimo Galaxii. Nejstarší hvězdy v Mléčné dráze jsou téměř stejně staré jako vesmír samotný, pravděpodobně se vytvořily krátce po temném období <a href="/wiki/Velk%C3%BD_t%C5%99esk" title="Velký třesk">Velkého třesku</a>.<a href="#cite_note-:25-9">[8]</a> Mléčná dráha má několik satelitních galaxií a je součástí <a href="/wiki/M%C3%ADstn%C3%AD_skupina_galaxi%C3%AD" title="Místní skupina galaxií">Místní skupiny galaxií</a>, která patří do <a href="/wiki/Kupa_galaxi%C3%AD_v_Pann%C4%9B" title="Kupa galaxií v Panně">kupy galaxií v Panně</a>, jež je součástí nadkupy galaxií <a href="/wiki/Laniakea" title="Laniakea">Laniakea</a>.<a href="#cite_note-10">[9]</a> <meta property="mw:PageProp/toc" /> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Vzhled">Vzhled</h2>[<a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=1" title="Editace sekce: Vzhled" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=1" title="Editovat zdrojový kód sekce Vzhled">editovat zdroj</a>]</div> Všechny hvězdy viditelné <a href="/wiki/Pouh%C3%BDm_okem" title="Pouhým okem">pouhým okem</a> po celé <a href="/wiki/No%C4%8Dn%C3%AD_obloha" title="Noční obloha">noční obloze</a> patří do Mléčné dráhy, termín „Mléčná dráha“ je omezen na tento pás světla.<a href="#cite_note-11">[10]</a> Světlo pochází z nahromadění <a href="/wiki/Rozli%C5%A1ovac%C3%AD_schopnost" title="Rozlišovací schopnost">nerozlišených hvězd</a> a z hmoty nacházející se ve směru <a href="/wiki/Galaktick%C3%A1_rovina" title="Galaktická rovina">roviny Galaxie</a>.<a href="#cite_note-12">[11]</a> Tmavé oblasti uvnitř pásu, jako je <a href="/w/index.php?title=Velk%C3%A1_trhlina&action=edit&redlink=1" class="new" title="Velká trhlina (stránka neexistuje)">Velká trhlina</a> a <a href="/wiki/Mlhovina_Uheln%C3%BD_pytel" title="Mlhovina Uhelný pytel">Uhelný pytel</a>, jsou oblasti, kde <a href="/wiki/Mezihv%C4%9Bzdn%C3%A9_prost%C5%99ed%C3%AD" title="Mezihvězdné prostředí">mezihvězdný prach</a> blokuje světlo od vzdálených hvězd. Oblast oblohy, kterou Mléčná dráha zakrývá, se nazývá opomíjené pásmo. Mléčná dráha má relativně nízký jas povrchu. Její viditelnost může být značně snížena <a href="/wiki/Plo%C5%A1n%C3%A1_jasnost" title="Plošná jasnost">světlem v pozadí</a>, jako je <a href="/wiki/Sv%C4%9Bteln%C3%A9_zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD" title="Světelné znečištění">světelné znečištění</a> či svit <a href="/wiki/M%C4%9Bs%C3%ADc" title="Měsíc">Měsíce</a>. Aby byla Mléčná dráha viditelná, musí být obloha tmavší než asi 20,2 <a href="/wiki/Hv%C4%9Bzdn%C3%A1_velikost" title="Hvězdná velikost">magnitudy</a> na čtvereční <a href="/wiki/Vte%C5%99ina" title="Vteřina">úhlovou vteřinu</a>.<a href="#cite_note-13">[12]</a> Měla by být viditelná, pokud je mezní hvězdná velikost přibližně +5,1 nebo větší a velké množství detailů lze rozeznat při mezní hvězdné velikosti +6,1.<a href="#cite_note-14">[13]</a> Mléčná dráha je proto špatně viditelná z jasně osvětlených městských nebo příměstských oblastí, ale velmi výrazná při pohledu z venkovských oblastí, když je Měsíc pod <a href="/wiki/Obzor" title="Obzor">obzorem</a>. Mapy umělého jasu noční oblohy ukazují, že více než třetina pozemské populace nemůže vidět Mléčnou dráhu ze svých domovů kvůli světelnému znečištění.<a href="#cite_note-15">[14]</a> Ze Země viditelná oblast <a href="/wiki/Galaktick%C3%A1_rovina" title="Galaktická rovina">galaktické roviny</a> Mléčné dráhy zabírá oblast oblohy, která zahrnuje 30 <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD" title="Souhvězdí">souhvězdí</a>. Jádro Galaxie se nachází směrem k <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_St%C5%99elce" title="Souhvězdí Střelce">souhvězdí Střelce</a>, kde je Mléčná dráha nejjasnější. Od souhvězdí Střelce směřuje Mléčná dráha západně k souhvězdí <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_%C5%A0t%C3%ADra" title="Souhvězdí Štíra">Štíra</a> a dále skrz souhvězdí <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Olt%C3%A1%C5%99e" title="Souhvězdí Oltáře">Oltáře</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Prav%C3%ADtka" title="Souhvězdí Pravítka">Pravítka</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Ji%C5%BEn%C3%ADho_troj%C3%BAheln%C3%ADku" title="Souhvězdí Jižního trojúhelníku">Jižního trojúhelníku</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Kru%C5%BE%C3%ADtka" title="Souhvězdí Kružítka">Kružítka</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Kentaura" title="Souhvězdí Kentaura">Kentaura</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Mouchy" title="Souhvězdí Mouchy">Mouchy</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Ji%C5%BEn%C3%ADho_k%C5%99%C3%AD%C5%BEe" title="Souhvězdí Jižního kříže">Jižního kříže</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Lodn%C3%ADho_k%C3%BDlu" title="Souhvězdí Lodního kýlu">Lodního kýlu</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Plachet" title="Souhvězdí Plachet">Plachet</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Lodn%C3%AD_z%C3%A1d%C4%9B" title="Souhvězdí Lodní zádě">Lodní zádě</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Velk%C3%A9ho_psa" title="Souhvězdí Velkého psa">Velkého psa</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Jednoro%C5%BEce" title="Souhvězdí Jednorožce">Jednorožce</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Orionu" title="Souhvězdí Orionu">Orionu</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Bl%C3%AD%C5%BEenc%C5%AF" title="Souhvězdí Blíženců">Blíženců</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_B%C3%BDka" title="Souhvězdí Býka">Býka</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Vozky" title="Souhvězdí Vozky">Vozky</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Persea" title="Souhvězdí Persea">Persea</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Andromedy" title="Souhvězdí Andromedy">Andromedy</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Kasiopeji" title="Souhvězdí Kasiopeji">Kasiopeji</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Cefea" title="Souhvězdí Cefea">Cefea</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Je%C5%A1t%C4%9Brky" title="Souhvězdí Ještěrky">Ještěrky</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Labut%C4%9B" title="Souhvězdí Labutě">Labutě</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Li%C5%A1ti%C4%8Dky" title="Souhvězdí Lištičky">Lištičky</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_%C5%A0%C3%ADpu" title="Souhvězdí Šípu">Šípu</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Orla" title="Souhvězdí Orla">Orla</a>, <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Hadono%C5%A1e" title="Souhvězdí Hadonoše">Hadonoše</a> a <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_%C5%A0t%C3%ADtu" title="Souhvězdí Štítu">Štítu</a> nazpět k souhvězdí <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_St%C5%99elce" title="Souhvězdí Střelce">Střelce</a>. Skutečnost, že Galaxie rozděluje nebeskou sféru na dvě přibližně stejné polokoule, naznačuje, že Sluneční soustava leží v blízkosti galaktické roviny. Galaktická rovina je nakloněna asi o 60 stupňů k <a href="/wiki/Ekliptika" title="Ekliptika">ekliptice</a> (rovině oběžné dráhy Země). Ve vztahu k <a href="/wiki/Nebesk%C3%BD_rovn%C3%ADk" title="Nebeský rovník">nebeskému rovníku</a> sahá na sever až po <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Kasiopeji" title="Souhvězdí Kasiopeji">souhvězdí Kasiopeji</a> a na jih do <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Ji%C5%BEn%C3%ADho_k%C5%99%C3%AD%C5%BEe" title="Souhvězdí Jižního kříže">souhvězdí Jižního Kříže</a>, což ukazuje na vysoký sklon rovníku Země a roviny ekliptiky vzhledem k rovině Galaxie. Severní galaktický pól se nachází na souřadnicích 12h 51.4m (<a href="/wiki/Rektascenze" title="Rektascenze">rektascenze</a>), +27,4° (<a href="/wiki/Deklinace" title="Deklinace">deklinace</a>) poblíž hvězdy <a href="/w/index.php?title=31_Comae_Berenices&action=edit&redlink=1" class="new" title="31 Comae Berenices (stránka neexistuje)">31 Comae Berenices</a> v souhvězdí <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Vlas%C5%AF_Bereniky" title="Souhvězdí Vlasů Bereniky">Vlasy Bereniky</a> a jižní galaktický pól je blízko hvězdokupy <a href="/wiki/NGC_288" title="NGC 288">NGC 288</a> v souhvězdí <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Socha%C5%99e" title="Souhvězdí Sochaře">Sochaře</a> (<a href="/wiki/Ekvinokcium" title="Ekvinokcium">ekvinokcium</a> J2000.0). V důsledku vysokého sklonu se může oblouk Mléčné dráhy v závislosti na denní a roční době na obloze jevit relativně nízko či relativně vysoko. Pro pozorovatele ze zeměpisných šířek přibližně 65 stupňů severně až 65 stupňů jižně Mléčná dráha prochází přímo <a href="/wiki/Zenit" title="Zenit">nadhlavníkem</a> dvakrát denně. <div class="thumbinner"> <div class="noresize" style="width: 100%; overflow: auto; overflow-y:display; overflow-x:auto;"> <a href="/wiki/Soubor:Milky_Way_Arch.jpg" class="mw-file-description" title="Mléčná dráha se klene vysokým obloukem na noční obloze (toto složené panorama bylo pořízeno z observatoře Paranal v severním Chile), jasným objektem je Jupiter v souhvězdí Střelce a Magellanova mračna lze vidět vlevo; galaktický sever je dole."><img alt="Mléčná dráha se klene vysokým obloukem na noční obloze (toto složené panorama bylo pořízeno z observatoře Paranal v severním Chile), jasným objektem je Jupiter v souhvězdí Střelce a Magellanova mračna lze vidět vlevo; galaktický sever je dole." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9e/Milky_Way_Arch.jpg/800px-Milky_Way_Arch.jpg" decoding="async" width="800" height="242" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9e/Milky_Way_Arch.jpg/1200px-Milky_Way_Arch.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9e/Milky_Way_Arch.jpg/1600px-Milky_Way_Arch.jpg 2x" data-file-width="4000" data-file-height="1212" /></a></div> <div class="thumbcaption" style="text-align:center;"> Mléčná dráha se klene vysokým obloukem na noční obloze (toto složené panorama bylo pořízeno z observatoře <a href="/wiki/Paranal" class="mw-redirect" title="Paranal">Paranal</a> v severním Chile), jasným objektem je <a href="/wiki/Jupiter_(planeta)" title="Jupiter (planeta)">Jupiter</a> v souhvězdí Střelce a Magellanova mračna lze vidět vlevo; galaktický sever je dole.</div></div> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Velikost_a_hmotnost">Velikost a hmotnost</h2>[<a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=2" title="Editace sekce: Velikost a hmotnost" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=2" title="Editovat zdrojový kód sekce Velikost a hmotnost">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:UGC_12158.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b3/UGC_12158.jpg/220px-UGC_12158.jpg" decoding="async" width="220" height="189" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b3/UGC_12158.jpg/330px-UGC_12158.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b3/UGC_12158.jpg/440px-UGC_12158.jpg 2x" data-file-width="2790" data-file-height="2400" /></a><figcaption>Snímek galaxie UGC 12158, o které se předpokládá, že se podobá Mléčné dráze, z Hubbleova vesmírného teleskopu</figcaption></figure> Mléčná dráha je druhou největší galaxií v Místní skupině galaxií, hvězdný disk Mléčné dráhy má průměr přibližně 100 tisíc světelných let (30 <a href="/wiki/Parsek" title="Parsek">kpc</a>) a disk má tloušťku přibližně 1 tisíc světelných let (0,3 kpc).<a href="#cite_note-16">[15]</a><a href="#cite_note-17">[16]</a> Hmotnost Mléčné dráhy je přibližně 890 miliardkrát větší než hmotnost Slunce.<a href="#cite_note-18">[17]</a> Pro srovnání poměrné velikosti Mléčné dráhy, pokud by Sluneční soustava až po oběžnou dráhu <a href="/wiki/Neptun_(planeta)" title="Neptun (planeta)">Neptunu</a> měla velikost desetikoruny (24,5 mm), měla by Mléčná dráha přibližně velikost Spojených států.<a href="#cite_note-19">[18]</a> Nad a pod relativně plochou galaktickou rovinou se nachází <a href="/wiki/Galaktick%C3%A9_halo" title="Galaktické halo">halo Galaxie</a>, které zvyšuje průměr Mléčné dráhy do vzdálenosti 150 až 180 tisíc světelných let (46–55 kpc)<a href="#cite_note-20">[19]</a> a které mohou být součástí samotné Mléčné dráhy.<a href="#cite_note-21">[20]</a> Odhady hmotnosti Mléčné dráhy se liší v závislosti na použitých metodách a datech. Dolní mez odhadovaného rozsahu je 5,8 × 1011 slunečních hmotností (M☉), poněkud méně než u <a href="/wiki/Galaxie_v_Andromed%C4%9B" title="Galaxie v Andromedě">galaxie v Andromedě</a>.<a href="#cite_note-22">[21]</a><a href="#cite_note-23">[22]</a><a href="#cite_note-24">[23]</a> Měření uskutečněná pomocí <a href="/wiki/Very_Long_Baseline_Array" title="Very Long Baseline Array">Very Long Baseline Array</a> v roce 2009 zjistila pro hvězdy na vnějším okraji Mléčné dráhy oběžné rychlosti až 254 km/s.<a href="#cite_note-25">[24]</a> Protože oběžná rychlost závisí na celkové hmotnosti uvnitř oběžné dráhy, naznačuje to, že Mléčná dráha je hmotnější a její hmotnost až do vzdálenosti 160 světelných let (49 kpc) od středu se zhruba rovná hmotnosti galaxie v Andromedě – přibližně 7×1011 M☉ .<a href="#cite_note-26">[25]</a> V roce 2010 další měření radiální rychlosti hvězd v halu Galaxie ukázalo, že hmotnost do vzdálenosti 80 kiloparseků je 7×1011 M☉.<a href="#cite_note-27">[26]</a> Podle studie zveřejněné v roce 2014 se hmotnost celé Mléčné dráhy odhaduje na 8,5×1011 M☉,<a href="#cite_note-:0-28">[27]</a> což je nicméně pouze polovina hmotnosti galaxie v Andromedě.<a href="#cite_note-:0-28">[27]</a> Dle studie z roku 2019 je hmotnost Mléčné dráhy 1,29×1012 M☉.<a href="#cite_note-29">[28]</a> Dle studie z roku 2023 je hmotnost 2,06×1011 M☉.<a href="#cite_note-30">[29]</a> Podle nejnovějších vědeckých poznatku se jeví, že velká část hmoty Mléčné dráhy je <a href="/wiki/Temn%C3%A1_hmota" title="Temná hmota">temná hmota</a>, neznámá a neviditelná forma hmoty, která gravitačně interaguje s běžnou hmotou. Předpokládá se, že halo temné hmoty se šíří relativně rovnoměrně do vzdálenosti více než sto <a href="/wiki/Parsek" title="Parsek">kiloparseků</a> (kpc) od jádra Galaxie.<a href="#cite_note-:3-31">[30]</a><a href="#cite_note-32">[31]</a><a href="#cite_note-33">[32]</a> Matematické modely Mléčné dráhy naznačují, že hmotnost temné hmoty je 1–1,5×1012 M☉.<a href="#cite_note-34">[33]</a> Nedávné studie naznačují, že hmotnost Mléčné dráhy může být od pouhých 8×1011 M☉ až po 4,5×1012 M☉. Celková hmotnost všech hvězd v Mléčné dráze se odhaduje na 4,6 × 1010 M☉ až 6,43×1010 M☉.<a href="#cite_note-:3-31">[30]</a> Kromě hvězd existuje také mezihvězdný plyn obsahující 90 procent <a href="/wiki/Vod%C3%ADk" title="Vodík">vodíku</a> a 10 procent <a href="/wiki/Helium" title="Helium">helia</a>.<a href="#cite_note-:4-35">[34]</a> Dvě třetiny tohoto vodíku jsou v atomové formě, zbývající třetina v <a href="/wiki/Molekula" title="Molekula">molekulární</a> formě.<a href="#cite_note-:5-36">[35]</a> Hmotnost mezihvězdného plynu Mléčné dráhy se rovná 10 %<a href="#cite_note-:5-36">[35]</a> až 15 % z celkové hmotnosti hvězd.<a href="#cite_note-:4-35">[34]</a> Mezihvězdný prach představuje další 1 procento z celkové hmotnosti plynu.<a href="#cite_note-:4-35">[34]</a> V březnu 2019 astronomové uvedli, že hmotnost galaxie Mléčná dráha je 1,5 bilionu Sluncí v okruhu asi 129 tisíc světelných let, což je více než dvojnásobek toho, co uváděly dřívější studie, takže asi 90 procent hmotnosti galaxie by představovala temná hmota.<a href="#cite_note-:1-7">[6]</a><a href="#cite_note-:2-8">[7]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Obsah">Obsah</h2>[<a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=3" title="Editace sekce: Obsah" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=3" title="Editovat zdrojový kód sekce Obsah">editovat zdroj</a>]</div> Mléčná dráha obsahuje mezi 100 a 400 miliardami hvězd<a href="#cite_note-37">[36]</a><a href="#cite_note-38">[37]</a> a nejméně 100 miliard planet.<a href="#cite_note-39">[38]</a> Přesná hodnota bude záviset na počtu hvězd s velmi nízkou hmotností, které je obtížné detekovat, zejména ve vzdálenosti více než 300 světelných let (90 <a href="/wiki/Parsek" title="Parsek">pc</a>) od Slunce. Pro srovnání, v sousední galaxii v Andromedě se nachází přibližně bilion (1012) hvězd.<a href="#cite_note-40">[39]</a> V Mléčné dráze je pravděpodobně asi deset miliard <a href="/wiki/B%C3%ADl%C3%BD_trpasl%C3%ADk" title="Bílý trpaslík">bílých trpaslíků</a>, miliarda <a href="/wiki/Neutronov%C3%A1_hv%C4%9Bzda" title="Neutronová hvězda">neutronových hvězd</a> a sto milionů <a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A1_d%C3%ADra" title="Černá díra">hvězdných černých děr</a>.<a href="#cite_note-41">[A 2]</a><a href="#cite_note-42">[40]</a><a href="#cite_note-43">[41]</a><a href="#cite_note-44">[42]</a><a href="#cite_note-45">[43]</a> V prostoru mezi hvězdami v disku Galaxie je plyn a prach, který se nazývá mezihvězdné médium. Disk má alespoň srovnatelný rozsah v poměru ke hvězdám,<a href="#cite_note-46">[44]</a> kdežto tloušťka vrstvy plynu se pohybuje od stovek světelných let pro chladnější plyn po tisíce světelných let pro teplejší plyn.<a href="#cite_note-:14-47">[45]</a><a href="#cite_note-48">[46]</a> Disk hvězd v Mléčné dráze nemá ostrou hranici, za níž by už nebyly žádné hvězdy. Spíše se koncentrace hvězd snižuje se vzdáleností od středu Mléčné dráhy. Z neznámých důvodů ubývá počet hvězd na kubický parsek nad poloměrem zhruba 40 tisíc světelných let (13 kpc) od středu s poloměrem mnohem rychleji.<a href="#cite_note-49">[47]</a> Galaktický disk obklopuje sférické halo Galaxie a kulové hvězdokupy, které se nacházejí ve velké vzdálenosti od středu Galaxie, ale jejich vzdálenost je omezena oběžnými dráhami dvou satelitních galaxií, <a href="/wiki/Velk%C3%BD_Magellan%C5%AFv_oblak" title="Velký Magellanův oblak">Velkého</a> a <a href="/wiki/Mal%C3%BD_Magellan%C5%AFv_oblak" title="Malý Magellanův oblak">Malého Magellanova oblaku</a>, vzdálených nejméně 180 tisíc světelných let (55 kpc) od jádra Galaxie.<a href="#cite_note-#1-50">[48]</a> V této a větší vzdálenosti by Magellanova oblaka narušovala oběžné dráhy většiny objektů v halu Galaxie. Za touto vzdáleností by byly hvězdy a kulové hvězdokupy pravděpodobně vytrženy ze sousedství Mléčné dráhy. Její souhrnná absolutní vizuální velikost se odhaduje na přibližně −20,9.<a href="#cite_note-#1-50">[48]</a><a href="#cite_note-51">[49]</a> Pozorování <a href="/wiki/Gravita%C4%8Dn%C3%AD_%C4%8Do%C4%8Dka" title="Gravitační čočka">gravitačním mikročočkováním</a> a pozorování přechodů planet ukazují, že může existovat přinejmenším tolik planet, vázaných na hvězdy, jako je hvězd v Mléčné dráze,<a href="#cite_note-:6-4">[3]</a><a href="#cite_note-52">[50]</a> a další měření mikročočkováním ukazují, že <a href="/wiki/Toulav%C3%A1_planeta" title="Toulavá planeta">toulavých planet</a>, které nejsou vázány na hostitelské hvězdy, je víc, než je v Galaxii hvězd.<a href="#cite_note-53">[51]</a><a href="#cite_note-54">[52]</a> Mléčná dráha obsahuje nejméně jednu planetu na každou hvězdu, čili 100–400 miliard planet, podle studie z ledna 2013 o systému <a href="/w/index.php?title=Kepler_32&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kepler 32 (stránka neexistuje)">Kepler 32</a> s pěti planetami <a href="/wiki/Kepler_(sonda)" title="Kepler (sonda)">sondou Kepler</a>.<a href="#cite_note-55">[53]</a> Odlišná analýza Keplerových dat z ledna 2013 odhadla, že v Mléčné dráze je nejméně 17 miliard exoplanet o přibližné velikosti Země. Dne 4. listopadu 2013 astronomové na základě údajů z kosmické sondy Kepler uvedli, že v <a href="/wiki/Obyvateln%C3%A1_z%C3%B3na" title="Obyvatelná zóna">obyvatelných zónách</a> hvězd podobných Slunci a červených trpaslíků v Mléčné dráze může být až 40 miliard planet <a href="/wiki/Terestrick%C3%A1_planeta" title="Terestrická planeta">pozemského typu</a>.<a href="#cite_note-56">[54]</a><a href="#cite_note-57">[55]</a><a href="#cite_note-:7-58">[56]</a> 11 miliard těchto planet může obíhat kolem hvězd podobných Slunci.<a href="#cite_note-:7-58">[56]</a> V roce 2016 byla objevena nejbližší exoplaneta vzdálená 4,2 světelných let obíhající okolo <a href="/wiki/%C4%8Cerven%C3%BD_trpasl%C3%ADk" title="Červený trpaslík">červeného trpaslíka</a> <a href="/wiki/Proxima_Centauri" title="Proxima Centauri">Proxima Centauri</a>.<a href="#cite_note-59">[57]</a> Planety typu Země mohou být početnější než plynní obři.<a href="#cite_note-:6-4">[3]</a> Kromě exoplanet byly objeveny také „<a href="/wiki/Extrasol%C3%A1rn%C3%AD_kometa" title="Extrasolární kometa">exokomety</a>“, <a href="/wiki/Kometa" title="Kometa">komety</a> mimo Sluneční soustavu, které jsou v Mléčné dráze běžné.<a href="#cite_note-60">[58]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-center" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:ESO_-_Milky_Way.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/60/ESO_-_Milky_Way.jpg/660px-ESO_-_Milky_Way.jpg" decoding="async" width="660" height="330" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/60/ESO_-_Milky_Way.jpg/990px-ESO_-_Milky_Way.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/60/ESO_-_Milky_Way.jpg/1320px-ESO_-_Milky_Way.jpg 2x" data-file-width="6000" data-file-height="3000" /></a><figcaption>360° panoramatický pohled na Mléčnou dráhu (mozaika sestavená z fotografií od ESO), galaktické jádro se nachází uprostřed a galaktický sever nahoře</figcaption></figure> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Struktura_Galaxie">Struktura Galaxie</h2>[<a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=4" title="Editace sekce: Struktura Galaxie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=4" title="Editovat zdrojový kód sekce Struktura Galaxie">editovat zdroj</a>]</div> Mléčná dráha se skládá z jádrové oblasti ve tvaru příčky obklopené spirálovitým diskem plynu, prachu a hvězd.<a href="#cite_note-:18-61">[59]</a><a href="#cite_note-:12-62">[60]</a> Rozložení hmoty uvnitř Mléčné dráhy se velmi podobá galaxiím typu Sbc v <a href="/wiki/Hubbleova_klasifikace_galaxi%C3%AD" title="Hubbleova klasifikace galaxií">Hubbleově klasifikaci galaxií</a>, což jsou spirální galaxie s relativně volně navinutými rameny. Od 60. let 20. století se astronomové začali domnívat, že Mléčná dráha je <a href="/wiki/Spir%C3%A1ln%C3%AD_galaxie_s_p%C5%99%C3%AD%C4%8Dkou" title="Spirální galaxie s příčkou">spirální galaxie s příčkou</a>, ne obyčejná <a href="/wiki/Spir%C3%A1ln%C3%AD_galaxie" title="Spirální galaxie">spirální galaxie</a>.<a href="#cite_note-63">[61]</a><a href="#cite_note-64">[62]</a><a href="#cite_note-65">[63]</a> Jejich podezření byla potvrzena pozorováním <a href="/wiki/Spitzer%C5%AFv_vesm%C3%ADrn%C3%BD_dalekohled" title="Spitzerův vesmírný dalekohled">Spitzerova vesmírného dalekohledu</a> v roce 2005,<a href="#cite_note-66">[64]</a> které potvrdilo, že centrální příčka Mléčné dráhy je větší, než se dříve soudilo. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Kvadranty_galaxie">Kvadranty galaxie</h3>[<a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=5" title="Editace sekce: Kvadranty galaxie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=5" title="Editovat zdrojový kód sekce Kvadranty galaxie">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Galaktick%C3%A9_sou%C5%99adnice" title="Galaktické souřadnice">Galaktické souřadnice</a>.</div> Galaktický kvadrant neboli <a href="/wiki/Kvadrant_(geometrie)" title="Kvadrant (geometrie)">kvadrant</a> Mléčné dráhy se vztahuje na jeden ze čtyř kruhových sektorů v dělení Mléčné dráhy. V astronomické praxi je vymezení galaktických kvadrantů založeno na <a href="/wiki/Galaktick%C3%A9_sou%C5%99adnice" title="Galaktické souřadnice">galaktickém souřadnicovém systému</a>, který užívá Slunce jako střed souřadnic.<a href="#cite_note-67">[65]</a> Kvadranty se popisují <a href="/wiki/%C5%98adov%C3%A1_%C4%8D%C3%ADslovka" title="Řadová číslovka">řadovými číslovkami</a> – například „1. galaktický kvadrant“,<a href="#cite_note-:8-68">[66]</a> „druhý galaktický kvadrant“,<a href="#cite_note-:9-69">[67]</a> nebo „třetí kvadrant Mléčné dráhy“.<a href="#cite_note-:10-70">[68]</a> Při pohledu od severního galaktického pólu s 0 <a href="/wiki/Stupe%C5%88_(%C3%BAhel)" title="Stupeň (úhel)">stupni</a> (°) jako paprskem, který má střed ve Slunci a protíná jádro galaxie, jsou kvadranty následující: 1. galaktický kvadrant – 0° ≤ <a href="/wiki/Galaktick%C3%A9_sou%C5%99adnice" title="Galaktické souřadnice">délka</a> (ℓ) ≤ 90°<a href="#cite_note-71">[69]</a> 2. galaktický kvadrant – 90° ≤ ℓ ≤ 180°<a href="#cite_note-:9-69">[67]</a> 3. galaktický kvadrant – 180° ≤ ℓ ≤ 270°<a href="#cite_note-:10-70">[68]</a> 4. galaktický kvadrant – 270° ≤ ℓ ≤ 360° (0°)<a href="#cite_note-:8-68">[66]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Jádro_Galaxie">Jádro Galaxie</h3>[<a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=6" title="Editace sekce: Jádro Galaxie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=6" title="Editovat zdrojový kód sekce Jádro Galaxie">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Galaktick%C3%A9_j%C3%A1dro" title="Galaktické jádro">Galaktické jádro</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:EHT_Saggitarius_A_black_hole.tif" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/96/EHT_Saggitarius_A_black_hole.tif/lossy-page1-220px-EHT_Saggitarius_A_black_hole.tif.jpg" decoding="async" width="220" height="220" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/96/EHT_Saggitarius_A_black_hole.tif/lossy-page1-330px-EHT_Saggitarius_A_black_hole.tif.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/96/EHT_Saggitarius_A_black_hole.tif/lossy-page1-440px-EHT_Saggitarius_A_black_hole.tif.jpg 2x" data-file-width="4076" data-file-height="4076" /></a><figcaption>Snímek supermasivní černé díry Sagittarius A* v jádru naší Galaxie pořízený projektem <a href="/wiki/Event_Horizon_Telescope" title="Event Horizon Telescope">Event Horizon Telescope</a></figcaption></figure> Slunce je od jádra Galaxie vzdáleno 25 až 28 tisíc světelných let (7,7–8,6 kpc). Hodnota se odhaduje pomocí geometrických metod nebo měřením vzdálenosti vybraných astronomických objektů, které slouží jako <a href="/wiki/Standardn%C3%AD_sv%C3%AD%C4%8Dka" title="Standardní svíčka">standardní svíčky</a>, přičemž různé techniky poskytují různé hodnoty přibližně v tomto rozmezí.<a href="#cite_note-:11-72">[70]</a><a href="#cite_note-:21-73">[71]</a><a href="#cite_note-:22-74">[72]</a><a href="#cite_note-#2-75">[73]</a> <a href="#cite_note-#2-75">[73]</a><a href="#cite_note-:13-76">[74]</a> V oblasti o poloměru několika kpc (asi 10 tisíc světelných let) od jádra Galaxie je hustá koncentrace starých hvězd ve zhruba sférické výduti (angl. bulge) Galaxie.<a href="#cite_note-:13-76">[74]</a> Byla vyslovena domněnka, že Mléčné dráze chybí výduť, vzniklá srážkami a splynutím s dřívějšími galaxiemi, a místo toho ní má jen pseudovýduť, kterou tvoří příčka.<a href="#cite_note-77">[75]</a> Literatura je plná záměn mezi strukturou ve tvaru arašídové skořápky, vzniklou z nestability v příčce, a možnou výdutí s očekávaným poloměrem 0,5 kpc.<a href="#cite_note-78">[76]</a> Za střed Mléčné dráhy je pokládán intenzivní rádiový zdroj <a href="/wiki/Sagittarius_A*" title="Sagittarius A*">Sagittarius A*</a> (vyslov „Sagittarius A-hvězdička“). Pohyb hmoty kolem centra ukazuje, že Sagittarius A* obsahuje masivní kompaktní objekt. Taková koncentrace hmoty se nejsnáze vysvětlí jako <a href="/wiki/Ob%C5%99%C3%AD_%C4%8Dern%C3%A1_d%C3%ADra" title="Obří černá díra">supermasivní černá díra</a> (SMBH) s odhadovanou hmotností 4,1 až 4,5 milionů hmotností Slunce.<a href="#cite_note-79">[77]</a><a href="#cite_note-:11-72">[70]</a><a href="#cite_note-GhezSalimWeinberg-80">[78]</a> Rychlost hromadění hmoty v supermasivní černé díře odpovídá neaktivnímu galaktickému jádru a odhaduje se na přibližně 1×10−5 M☉ za rok. Z pozorování vyplývá, že supermasivní černé díry se nacházejí ve středu většiny normálních galaxií.<a href="#cite_note-81">[79]</a><a href="#cite_note-82">[80]</a> <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:800_nasa_structure_renderin2.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5a/800_nasa_structure_renderin2.jpg/400px-800_nasa_structure_renderin2.jpg" decoding="async" width="400" height="225" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5a/800_nasa_structure_renderin2.jpg/600px-800_nasa_structure_renderin2.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5a/800_nasa_structure_renderin2.jpg/800px-800_nasa_structure_renderin2.jpg 2x" data-file-width="2896" data-file-height="1629" /></a><figcaption>Ilustrace dvou gigantických Fermiho bublin (fialové) při pohledu ze středu Mléčné dráhy </figcaption></figure> O povaze příčky Mléčné dráhy se aktivně diskutuje, přičemž se odhaduje její poloměr na 1 až 5 kpc (3 až 16 tisíc světelných let) a sklon na 10 až 50 stupňů k linii pohledu ze Země k jádru Galaxie.<a href="#cite_note-83">[81]</a><a href="#cite_note-:13-76">[74]</a><a href="#cite_note-84">[82]</a> Někteří autoři tvrdí, že Mléčná dráha obsahuje dvě odlišné příčky, jednu zasazenou do druhé.<a href="#cite_note-85">[83]</a> Proměnné hvězdy typu <a href="/wiki/Hv%C4%9Bzdy_typu_RR_Lyrae" title="Hvězdy typu RR Lyrae">RR Lyrae</a> však nesledují galaktickou příčku.<a href="#cite_note-:13-76">[74]</a><a href="#cite_note-86">[84]</a><a href="#cite_note-87">[85]</a> Příčka může být obklopena prstencem nazývaným „Prstenec 5-kpc“, který obsahuje velkou část molekulárního vodíku přítomného v Mléčné dráze, stejně jako většinu její aktivity ve <a href="/wiki/Vznik_hv%C4%9Bzdy" title="Vznik hvězdy">tvorbě hvězd</a>. Při pohledu z galaxie v Andromedě by byl nejjasnějším objektem Mléčné dráhy. Rentgenové záření z jádra se kryje s masivními hvězdami obklopujícími centrální příčku<a href="#cite_note-:12-62">[60]</a> a rentgenovým hřebenem Galaxie.<a href="#cite_note-#3-88">[86]</a> V roce 2010 byly pomocí dat z <a href="/wiki/Fermi_Gamma-ray_Space_Telescope" title="Fermi Gamma-ray Space Telescope">Fermi Gamma-ray Cosmic Telescope</a> na sever a na jih od galaktického jádra detekovány dvě gigantické protilehlé sférické struktury energetického plazmatu produkující vysokou úroveň emisí gama a rádiového záření. Tyto struktury byly nazvány <a href="/w/index.php?title=Fermiho_bubliny&action=edit&redlink=1" class="new" title="Fermiho bubliny (stránka neexistuje)">Fermiho bubliny</a>. Průměr každé z bublin je asi 25 tisíc světelných let (7,7 kpc) a na noční obloze sahají až po <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Je%C5%99%C3%A1ba" title="Souhvězdí Jeřába">souhvězdí Jeřába</a> a <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Panny" title="Souhvězdí Panny">Panny</a>.<a href="#cite_note-#3-88">[86]</a><a href="#cite_note-89">[87]</a> Následná pozorování <a href="/wiki/Observato%C5%99_Parkes" title="Observatoř Parkes">Parkesovým dalekohledem</a> na rádiových frekvencích identifikovala polarizovanou emisi, která je spojena s Fermiho bublinami. Tato pozorování lze asi nejlépe interpretovat jako magnetizovaný výtrysk z tvorby hvězd v centrální části Galaxie o průměru 640 světelných let (200 kpc).<a href="#cite_note-90">[88]</a> Roku 2020 byly objeveny i rentgenové bubliny.<a href="#cite_note-91">[89]</a> Protože je objevil teleskop <a href="/w/index.php?title=EROSITA&action=edit&redlink=1" class="new" title="EROSITA (stránka neexistuje)">eROSITA</a>, nazývají se <a href="/w/index.php?title=EROSITA_bubliny&action=edit&redlink=1" class="new" title="EROSITA bubliny (stránka neexistuje)">eROSITA bubliny</a>.<a href="#cite_note-92">[90]</a> Patrně ale nejsou symetrické.<a href="#cite_note-93">[91]</a> Společnou příčinou by mohla být událost, která nastala před 2,6 miliony let,<a href="#cite_note-94">[92]</a> tedy na počátku <a href="/wiki/Kvart%C3%A9r" title="Kvartér">kvartéru</a>. Dne 5. ledna 2015 <a href="/wiki/NASA" title="NASA">NASA</a> oznámila pozorování rentgenové erupce 400krát jasnější než obvykle od černé díry Sagittarius A*. Neobvyklá událost mohla být způsobena rozpadem <a href="/wiki/Asteroid" title="Asteroid">asteroidu</a> padajícího do černé díry nebo zauzlením čar magnetického pole s plynem proudícím do Sagittarius A*.<a href="#cite_note-95">[93]</a> Magnetické pole Galaxie má i tvar <a href="/wiki/Toroid" title="Toroid">toroidu</a>.<a href="#cite_note-96">[94]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Ramena_Galaxie">Ramena Galaxie</h3>[<a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=7" title="Editace sekce: Ramena Galaxie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=7" title="Editovat zdrojový kód sekce Ramena Galaxie">editovat zdroj</a>]</div> Mimo gravitační vliv příčky Galaxie je struktura mezihvězdného média a hvězd na disku Mléčné dráhy uspořádána do spirálních ramen.<a href="#cite_note-97">[95]</a> Dříve se uvažovalo se čtyřmi rameny, nejnověji se soudí, že hlavní ramena jsou patrně jen dvě.<a href="#cite_note-98">[96]</a> Spirální ramena typicky mají vyšší hustotu mezihvězdného plynu a prachu, než je galaktický průměr, a vyšší koncentraci tvorby hvězd, jak naznačují <a href="/wiki/Oblast_HII" title="Oblast HII">oblasti HII</a><a href="#cite_note-99">[97]</a><a href="#cite_note-#4-100">[98]</a> a <a href="/wiki/Molekul%C3%A1rn%C3%AD_mra%C4%8Dno" title="Molekulární mračno">molekulární mračna</a>.<a href="#cite_note-101">[99]</a> Spirální struktura Mléčné dráhy je nejistá a v současné době neexistuje shoda ohledně povahy spirálních ramen Mléčné dráhy.<a href="#cite_note-:17-102">[100]</a> Dokonalé logaritmické spirálové vzorce pouze hrubě popisují rysy spirálních ramen blízko Slunce,<a href="#cite_note-#4-100">[98]</a><a href="#cite_note-103">[101]</a> protože galaxie mají obvykle ramena, která se větví, slučují, neočekávaně krouží a vykazují určitý stupeň nepravidelnosti.<a href="#cite_note-:13-76">[74]</a><a href="#cite_note-:15-104">[102]</a><a href="#cite_note-105">[103]</a> Možný scénář Slunce v čelním/lokálním rameni zdůrazňuje tento bod a naznačuje, že takové rysy pravděpodobně nejsou jedinečné a vyskytují se i jinde v Mléčné dráze.<a href="#cite_note-:15-104">[102]</a> Odhady úhlu sklonu ramen se pohybují od přibližně 7 stupňů do 25 stupňů.<a href="#cite_note-:14-47">[45]</a><a href="#cite_note-:16-106">[104]</a> Předpokládá se, že existují čtyři spirální ramena, která začínají v blízkosti centra Mléčné dráhy.<a href="#cite_note-107">[105]</a> Jejich polohy a pojmenování ukazuje obrázek vpravo. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Milky_Way_Arms.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1d/Milky_Way_Arms.svg/350px-Milky_Way_Arms.svg.png" decoding="async" width="350" height="331" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1d/Milky_Way_Arms.svg/525px-Milky_Way_Arms.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1d/Milky_Way_Arms.svg/700px-Milky_Way_Arms.svg.png 2x" data-file-width="614" data-file-height="580" /></a><figcaption>Ramena Mléčné dráhy: <div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;">     <a href="/w/index.php?title=Bl%C3%ADzk%C3%A9_3kpc_rameno&action=edit&redlink=1" class="new" title="Blízké 3kpc rameno (stránka neexistuje)">Blízké 3kpc rameno</a> a <a href="/wiki/Rameno_Persea" title="Rameno Persea">Rameno Persea</a></div> <div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;">     <a href="/wiki/Rameno_Prav%C3%ADtka" title="Rameno Pravítka">Rameno Pravítka</a> a <a href="/w/index.php?title=Vn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_rameno&action=edit&redlink=1" class="new" title="Vnější rameno (stránka neexistuje)">vnější rameno</a> (objeveno v roce 2004)<a href="#cite_note-:23-108">[106]</a></div> <div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;">     <a href="/wiki/Rameno_%C5%A0t%C3%ADtu-Kentaura" title="Rameno Štítu-Kentaura">Rameno Štítu-Kentaura</a></div> <div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;">     <a href="/wiki/Rameno_Lodn%C3%ADho_k%C3%BDlu-St%C5%99elce" title="Rameno Lodního kýlu-Střelce">Rameno Lodního kýlu-Střelce</a></div> Existují nejméně dvě menší ramena, včetně: <div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;">     <a href="/wiki/Rameno_Orionu" title="Rameno Orionu">Rameno Orionu</a> (obsahuje Slunce a Sluneční soustavu)</div> </figcaption></figure> Dvě spirální ramena, <a href="/wiki/Rameno_%C5%A0t%C3%ADtu-Kentaura" title="Rameno Štítu-Kentaura">rameno Štítu-Kentaura</a> a <a href="/wiki/Rameno_Lodn%C3%ADho_k%C3%BDlu-St%C5%99elce" title="Rameno Lodního kýlu-Střelce">rameno Lodního kýlu-Střelce</a> mají tečné body uvnitř oběžné dráhy Slunce kolem středu Mléčné dráhy. Mají-li tato ramena nadměrnou hustotu hvězd ve srovnání s průměrnou hustotou hvězd v galaktickém disku, dalo by se to zjistit spočtením hvězd poblíž tečného bodu. Dva průzkumy v blízkém infračerveném světle, jež dokáže detekovat především <a href="/wiki/%C4%8Cerven%C3%BD_obr" title="Červený obr">červené obry</a> a není ovlivněno prachem, odhalily předpovězený nadbytek hvězd v rameni Štítu-Kentaura, ale nikoli v ramenu Lodního kýlu-Střelce. Rameno Štítu-Kentaura obsahuje přibližně o 30 procent více červených obrů, než by se očekávalo bez spirálního ramene.<a href="#cite_note-:16-106">[104]</a><a href="#cite_note-109">[107]</a> Toto pozorování naznačuje, že Mléčná dráha má pouze dvě hlavní spirální ramena: <a href="/wiki/Rameno_Persea" title="Rameno Persea">rameno Persea</a> a rameno Štítu-Kentaura. Zbývající ramena obsahují přebytečný plyn, ale není v nich nadbytek starých hvězd.<a href="#cite_note-:17-102">[100]</a> V prosinci 2013 astronomové zjistili, že rozdělení mladých hvězd a oblastí vytvářejících hvězdy odpovídá popisu čtyřramenné spirály Mléčné dráhy.<a href="#cite_note-110">[108]</a><a href="#cite_note-111">[109]</a><a href="#cite_note-#5-112">[110]</a> Zdá se tedy, že Mléčná dráha má dvě spirální ramena se starými hvězdami a čtyři spirální ramena s plynem a mladými hvězdami. Vysvětlení této zjevné nesrovnalosti není jasné.<a href="#cite_note-#5-112">[110]</a> <a href="/w/index.php?title=Bl%C3%ADzk%C3%A9_3kpc_rameno&action=edit&redlink=1" class="new" title="Blízké 3kpc rameno (stránka neexistuje)">Blízké 3kpc rameno</a> objevil v 50. letech 20. století astronom van Woerden a jeho spolupracovníci měřením HI (atomový vodík) v pásmu 21centimetrových rádiových vln.<a href="#cite_note-113">[111]</a><a href="#cite_note-:19-114">[112]</a> Bylo zjištěno, že se rozpíná od centrální výdutě rychlostí vyšší než 50 km/s. Nachází se ve čtvrtém galaktickém kvadrantu ve vzdálenosti asi 5,2 kpc od Slunce a 3,3 kpc od jádra Galaxie. Vzdálené 3kpc rameno objevil v roce 2008 astronom Tom Dame (Harvard-Smithsonian CfA). Nachází se v prvním galaktickém kvadrantu ve vzdálenosti 3 kpc (asi 10 tisíc světelných let) od galaktického centra.<a href="#cite_note-:19-114">[112]</a><a href="#cite_note-115">[113]</a> Simulace publikovaná v roce 2011 naznačila, že Mléčná dráha mohla získat strukturu spirálních ramen v důsledku opakovaných kolizí s <a href="/wiki/Trpasli%C4%8D%C3%AD_eliptick%C3%A1_galaxie_ve_St%C5%99elci" title="Trpasličí eliptická galaxie ve Střelci">trpasličí eliptickou galaxií ve Střelci</a>.<a href="#cite_note-116">[114]</a> Bylo navrženo, že Mléčná dráha obsahuje dvě různá spirální ramena: vnitřní, tvořené ramenem Střelce, které se otáčí rychle, a vnější, tvořené rameny Lodního kýlu a Persea, jejichž rychlost rotace je pomalejší a jejichž ramena jsou těsněji navinuta. V tomto scénáři, plynoucím z numerických simulací dynamiky různých spirálních ramen,<a href="#cite_note-117">[115]</a> by vnější útvary tvořily vnější pseudorameno a byly by spojeny ramenem Labutě.<a href="#cite_note-118">[116]</a> Mimo hlavní spirální ramena se nachází prstenec Jednorožce (nebo <a href="/w/index.php?title=Vn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_rameno&action=edit&redlink=1" class="new" title="Vnější rameno (stránka neexistuje)">Vnější rameno</a>), prstenec plynu a hvězd, jež se odtrhly od jiných galaxií před miliardami let.<a href="#cite_note-119">[117]</a> Několik členů vědecké komunity však nedávno potvrdilo svůj názor, že struktura Jednorožce není ničím jiným než nadměrnou hustotou produkovanou zářivým a deformovaným tlustým diskem Mléčné dráhy. Struktura disku Mléčné dráhy je zakřivena do tvaru písmene „S“.<a href="#cite_note-:18-61">[59]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Galaktické_halo">Galaktické halo</h3>[<a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=8" title="Editace sekce: Galaktické halo" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=8" title="Editovat zdrojový kód sekce Galaktické halo">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:PIA19341-MilkyWayGalaxy-SpiralArmsData-WISE-20150603.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d3/PIA19341-MilkyWayGalaxy-SpiralArmsData-WISE-20150603.jpg/220px-PIA19341-MilkyWayGalaxy-SpiralArmsData-WISE-20150603.jpg" decoding="async" width="220" height="220" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d3/PIA19341-MilkyWayGalaxy-SpiralArmsData-WISE-20150603.jpg/330px-PIA19341-MilkyWayGalaxy-SpiralArmsData-WISE-20150603.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d3/PIA19341-MilkyWayGalaxy-SpiralArmsData-WISE-20150603.jpg/440px-PIA19341-MilkyWayGalaxy-SpiralArmsData-WISE-20150603.jpg 2x" data-file-width="1308" data-file-height="1308" /></a><figcaption>Otevřené hvězdokupy objevené sondou WISE</figcaption></figure> Galaktický disk je obklopen <a href="/wiki/Galaktick%C3%A9_halo" title="Galaktické halo">kulovitým halem</a> starých hvězd a <a href="/wiki/Kulov%C3%A1_hv%C4%9Bzdokupa" title="Kulová hvězdokupa">kulových hvězdokup</a>, z nichž 90 procent je od jádra Galaxie vzdáleno méně než 100 tisíc světelných let (30 kpc).<a href="#cite_note-:20-120">[118]</a> Několik kulových hvězdokup bylo však nalezeno ve větší vzdálenosti, například PAL 4 a AM1, více než 200 tisíc světelných let od jádra Galaxie. Asi 40 procent kulových hvězdokup Mléčné dráhy ji obíhá po <a href="/wiki/Retrogr%C3%A1dn%C3%AD_pohyb" title="Retrográdní pohyb">retrográdní dráze</a>, tedy proti směru rotace Mléčné dráhy.<a href="#cite_note-:20-120">[118]</a> Kulové hvězdokupy se mohou pohybovat po růžicových drahách kolem společného těžiště, na rozdíl od <a href="/wiki/Eliptick%C3%A1_dr%C3%A1ha" title="Eliptická dráha">eliptické oběžné dráhy</a> planety kolem hvězdy.<a href="#cite_note-121">[119]</a> Ačkoli disk obsahuje prach, který zakrývá pohled v některých vlnových délkách, v halu prach není. Aktivní <a href="/wiki/Vznik_hv%C4%9Bzdy" title="Vznik hvězdy">tvorba hvězd</a> se odehrává v disku (zejména ve spirálních ramenech, která představují oblasti s vysokou hustotou), ne však v halu, kde je málo chladného plynu, který by se mohl smrštit do hvězdy. <a href="/wiki/Otev%C5%99en%C3%A1_hv%C4%9Bzdokupa" title="Otevřená hvězdokupa">Otevřené hvězdokupy</a> se také nacházejí především v disku.<a href="#cite_note-122">[120]</a> Objevy na počátku 21. století přidaly dimenzi k poznání struktury Mléčné dráhy. S objevem, že disk galaxie v Andromedě (M31) je mnohem větší, než se myslelo, je možné, že i disk Mléčné dráhy se rozprostírá do větší vzdálenosti,<a href="#cite_note-123">[121]</a> což je podloženo důkazy z objevu vnějšího ramene, prodloužení <a href="/wiki/Rameno_Orionu" title="Rameno Orionu">ramene Labutě</a><a href="#cite_note-:23-108">[106]</a><a href="#cite_note-124">[122]</a> a podobného prodloužení ramene Štítu-Kentaura.<a href="#cite_note-125">[123]</a> S objevem <a href="/wiki/Trpasli%C4%8D%C3%AD_eliptick%C3%A1_galaxie_ve_St%C5%99elci" title="Trpasličí eliptická galaxie ve Střelci">trpasličí eliptické galaxie ve Střelci</a> přišel objev pásu pozůstatků úlomků galaxie, které polární oběžná dráha trpasličí galaxie a její interakce s Mléčnou dráhou roztrhaly. Podobně se objevením <a href="/wiki/Trpasli%C4%8D%C3%AD_galaxie_Velk%C3%BD_pes" title="Trpasličí galaxie Velký pes">trpasličí galaxie Velkého psa</a> zjistilo, že galaktický disk obklopuje kruh zbytků galaxie z jeho interakce s Mléčnou dráhou. Digitální průzkum oblohy na severní obloze <a href="/w/index.php?title=SLOAN&action=edit&redlink=1" class="new" title="SLOAN (stránka neexistuje)">SLOAN</a> ukazuje obrovskou a rozptýlenou strukturu (rozprostřenou po celé ploše přibližně pěttisíckrát větší než úplněk) uvnitř Mléčné dráhy, která se nezdá být v souladu se současnými modely. Její hvězdy vystupují téměř kolmo k rovině spirálních ramen Mléčné dráhy. Navrhovaná pravděpodobná interpretace je, že se <a href="/wiki/Trpasli%C4%8D%C3%AD_galaxie" title="Trpasličí galaxie">trpasličí galaxie</a> spojuje s Mléčnou dráhou. Tato galaxie se předběžně nazývá Virgo Stellar Stream a nachází se ve směru Panny ve vzdálenosti asi 30 tisíc světelných let (9 kpc).<a href="#cite_note-126">[124]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Plynné_halo">Plynné halo</h4>[<a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=9" title="Editace sekce: Plynné halo" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=9" title="Editovat zdrojový kód sekce Plynné halo">editovat zdroj</a>]</div> Podle dat, které poskytly <a href="/wiki/Rentgenov%C3%A1_astronomie" title="Rentgenová astronomie">rentgenové observatoře</a> <a href="/wiki/Rentgenov%C3%A1_observato%C5%99_Chandra" title="Rentgenová observatoř Chandra">Chandra</a>, <a href="/w/index.php?title=XMM-Newton&action=edit&redlink=1" class="new" title="XMM-Newton (stránka neexistuje)">XMM-Newton</a> a <a href="/w/index.php?title=Suzaku_(sonda)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Suzaku (sonda) (stránka neexistuje)">Suzaku</a>, existuje vedle hvězdného hala i plynné halo s velkým množstvím horkého plynu. Plynné halo se rozprostírá do vzdálenosti stovek tisíc světelných let, mnohem dále než hvězdné halo a až do blízkosti Velkého a Malého Magellanova oblaku. Hmotnost horkého hala je téměř ekvivalentní hmotnosti samotné Mléčné dráhy.<a href="#cite_note-127">[125]</a><a href="#cite_note-128">[126]</a> Teplota plynu v halu se pohybuje mezi 1 a 2,5 milionu K.<a href="#cite_note-129">[127]</a> Z pozorování vzdálených galaxií vyplývá, že dokud byl vesmír starý jen několik miliard let, měl asi jednu šestinu baryonické (obyčejné) hmoty oproti temné hmotě. Pouze asi polovina těchto baryonů je však zahrnuta v moderním vesmíru na základě pozorování blízkých galaxií, jako je Mléčná dráha.<a href="#cite_note-:24-130">[128]</a> Pokud se potvrdí, že hmotnost hala je srovnatelná s hmotností Mléčné dráhy, mohou to být chybějící <a href="/wiki/Baryon" title="Baryon">baryony</a> okolo Mléčné dráhy.<a href="#cite_note-:24-130">[128]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Poloha_Slunce_a_jeho_okolí">Poloha Slunce a jeho okolí</h3>[<a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=10" title="Editace sekce: Poloha Slunce a jeho okolí" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=10" title="Editovat zdrojový kód sekce Poloha Slunce a jeho okolí">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Galactic_longitude.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/30/Galactic_longitude.JPG/220px-Galactic_longitude.JPG" decoding="async" width="220" height="208" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/30/Galactic_longitude.JPG/330px-Galactic_longitude.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/30/Galactic_longitude.JPG/440px-Galactic_longitude.JPG 2x" data-file-width="1200" data-file-height="1134" /></a><figcaption>Poloha Slunce v galaktickém souřadnicovém systému. Takto jsou definovány <a href="/wiki/Galaktick%C3%A9_sou%C5%99adnice" title="Galaktické souřadnice">galaktické souřadnice</a>.</figcaption></figure> <a href="/wiki/Slunce" title="Slunce">Slunce</a> se nachází blízko vnitřního okraje <a href="/wiki/Rameno_Orionu" title="Rameno Orionu">ramene Orionu</a>, v Místním oblaku mezihvězdné hmoty uvnitř lokální bubliny a <a href="/wiki/Gould%C5%AFv_p%C3%A1s" title="Gouldův pás">Gouldova pásu</a>. Na základě studií hvězdných drah okolo <a href="/wiki/Sagittarius_A*" title="Sagittarius A*">Sagittarius A*</a> (Gillessen a spolupracovníci, 2016) leží Slunce odhadem ve vzdálenosti 27,14 ± 0,46 kly (8,32±0,14 kpc)<a href="#cite_note-:22-74">[72]</a> od jádra Galaxie. Boehle a spol. zjistili analýzou hvězdných oběžných drah v roce 2016 menší hodnotu 25,64±0,46 kly (7,86 ± 0,14 kpc),<a href="#cite_note-:21-73">[71]</a> která se zdá správnější.<a href="#cite_note-131">[129]</a> Slunce je v současné době 5–30 <a href="/wiki/Parsec" class="mw-redirect" title="Parsec">parseků</a> (16–98 světelných let) nad (neboli severně od) <a href="/wiki/Galaktick%C3%A1_rovina" title="Galaktická rovina">rovinou galaktického disku</a>. Vzdálenost mezi místním ramenem a dalším ramenem, ramenem Persea, je přibližně 2 tisíce parseků (6 500 světelných let).<a href="#cite_note-132">[130]</a> Slunce s celou Sluneční soustavou se nachází v <a href="/wiki/Obyvateln%C3%A1_z%C3%B3na" title="Obyvatelná zóna">obyvatelné zóně</a> Mléčné dráhy. Do vzdálenosti asi 15 parseků (49 světelných let) od Slunce se nachází asi 208 hvězd, které jsou jasnější než absolutní velikost 8,5, což dává hustotu jedné hvězdy na 69 kubických parseků nebo jedné hvězdy na 2 360 kubických světelných let (viz <a href="/wiki/Seznam_nejbli%C5%BE%C5%A1%C3%ADch_jasn%C3%BDch_hv%C4%9Bzd" title="Seznam nejbližších jasných hvězd">seznam nejbližších jasných hvězd</a>). Na druhé straně existuje 64 známých hvězd (jakékoli velikosti, nepočítaje 4 <a href="/wiki/Hn%C4%9Bd%C3%BD_trpasl%C3%ADk" title="Hnědý trpaslík">hnědé trpaslíky</a>) do 5 parseků (16 světelných let) od Slunce, což dává hustotu asi jedné hvězdy na 8,2 kubických parseků nebo jednu na 284 kubických světelných let (viz <a href="/wiki/Seznam_nejbli%C5%BE%C5%A1%C3%ADch_hv%C4%9Bzd" title="Seznam nejbližších hvězd">seznam nejbližších hvězd</a>). To ilustruje skutečnost, že existuje mnohem víc slabých hvězd než jasných: na celé obloze je asi 500 hvězd jasnějších než <a href="/wiki/Hv%C4%9Bzdn%C3%A1_velikost" title="Hvězdná velikost">hvězdná velikost</a> 4, ale 15,5 milionu hvězd jasnějších než hvězdná velikost 14.<a href="#cite_note-133">[131]</a> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:04-Closest_Stars_(LofE04240).png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0c/04-Closest_Stars_%28LofE04240%29.png/250px-04-Closest_Stars_%28LofE04240%29.png" decoding="async" width="250" height="183" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0c/04-Closest_Stars_%28LofE04240%29.png/375px-04-Closest_Stars_%28LofE04240%29.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0c/04-Closest_Stars_%28LofE04240%29.png/500px-04-Closest_Stars_%28LofE04240%29.png 2x" data-file-width="5172" data-file-height="3786" /></a><figcaption>Hvězdy v okolí Slunce</figcaption></figure> Vrchol dráhy Slunce čili sluneční vrchol je směr, kterým se Slunce pohybuje vesmírem v Mléčné dráze. Hlavní směr pohybu Slunce je ve směru k hvězdě <a href="/wiki/Vega" title="Vega">Vega</a> poblíž souhvězdí Herkula, v úhlu zhruba 60 hvězdných stupňů oblohy ve směru k jádru Galaxie. Sluneční dráha kolem Mléčné dráhy je nejspíš zhruba eliptická, ovšem s poruchami způsobenými galaktickými spirálními rameny a nerovnoměrným rozdělením hmoty. Kromě toho Slunce prochází galaktickou rovinou přibližně 2,7krát za každý oběh.<a href="#cite_note-134">[132]</a> To se podobá činnosti jednoduchého <a href="/wiki/Harmonick%C3%BD_oscil%C3%A1tor" title="Harmonický oscilátor">harmonického oscilátoru</a> bez brzdicí síly. Toto kmitání se donedávna považovalo za shodné s obdobími <a href="/wiki/Hromadn%C3%A1_vym%C3%ADr%C3%A1n%C3%AD" title="Hromadná vymírání">masového vymírání</a> forem života na Zemi.<a href="#cite_note-135">[133]</a> Opakovaná analýza účinků průchodu Slunce přes spirálovou strukturu založenou na datech <a href="/wiki/Oxid_uhelnat%C3%BD" title="Oxid uhelnatý">CO</a> však nenašla korelaci.<a href="#cite_note-136">[134]</a> Jeden oběh Slunce okolo jádra Mléčné dráhy (galaktický rok) trvá asi 240 milionů let, takže Slunce za svůj život absolvovalo 18–20 oběhů a 1/1250 oběhu od <a href="/wiki/Evoluce_%C4%8Dlov%C4%9Bka" title="Evoluce člověka">vzniku a vývoje člověka</a>. Oběžná rychlost sluneční soustavy kolem středu Mléčné dráhy je přibližně 220 km/s čili 0,073 procenta rychlosti světla. Slunce se pohybuje <a href="/wiki/Heliosf%C3%A9ra" title="Heliosféra">heliosférou</a> rychlostí 84 tisíc km/h. Při této rychlosti trvá asi 1 400 let, než sluneční soustava překoná vzdálenost 1 světelného roku, nebo 8 dní, než překoná 1 AU (astronomická jednotka).<a href="#cite_note-137">[135]</a> Sluneční soustava míří směrem k <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_%C5%A0t%C3%ADra" title="Souhvězdí Štíra">souhvězdí Štíra</a>, které se nachází v <a href="/wiki/Ekliptika" title="Ekliptika">ekliptice</a>.<a href="#cite_note-138">[136]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Rotace_Galaxie">Rotace Galaxie</h3>[<a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=11" title="Editace sekce: Rotace Galaxie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=11" title="Editovat zdrojový kód sekce Rotace Galaxie">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článku <a href="/wiki/Galaktick%C3%BD_epicykl" title="Galaktický epicykl">Galaktický epicykl</a>.</div> Hvězdy a plyn v Mléčné dráze obíhají kolem středu Galaxie <a href="/wiki/Diferenci%C3%A1ln%C3%AD_rotace" title="Diferenciální rotace">různou úhlovou rychlostí</a>, což znamená, že doba rotace se liší podle polohy. Jak je pro spirální galaxie typické, oběžná rychlost většiny hvězd Mléčné dráhy nezávisí na jejich vzdálenosti od středu. Od centrální vydutě nebo vnější příčky je typická <a href="/wiki/Doba_ob%C4%9Bhu" title="Doba oběhu">oběžná rychlost</a> hvězd 210±10 km/s.<a href="#cite_note-139">[137]</a> Oběžná doba typické hvězdy je tedy přímo úměrná pouze délce oběžné dráhy. To je rozdíl od situace ve Sluneční soustavě, kde dominuje gravitační dynamika dvou těles a oběžné dráhy mají významně odlišné rychlosti. Křivka rotace (znázorněná na obrázku) popisuje tuto rotaci. Směrem ke středu Mléčné dráhy jsou rychlosti na oběžné dráze příliš nízké, zatímco nad 7 kpcs jsou příliš vysoké, než aby odpovídaly očekávání podle univerzálního gravitačního zákona. Pokud by Mléčná dráha obsahovala pouze hmotu pozorovanou ve hvězdách, plynech a jiné baryonické (obyčejné) hmotě, rychlost rotace by se snižovala se vzdáleností od středu. Pozorovaná křivka je však relativně plochá, což naznačuje, že existuje další hmota, kterou nelze přímo detekovat elektromagnetickým zářením. Nesoulad je přičítán temné hmotě. Křivka rotace Mléčné dráhy souhlasí s univerzální křivkou rotace spirálních galaxií, což je nejlepší důkaz existence <a href="/wiki/Temn%C3%A1_hmota" title="Temná hmota">temné hmoty</a> v galaxiích.<a href="#cite_note-140">[138]</a> Menší část astronomů navrhuje, že by <a href="/wiki/Modifikovan%C3%A1_newtonovsk%C3%A1_dynamika" title="Modifikovaná newtonovská dynamika">modifikace gravitačního zákona</a> mohla vysvětlit pozorovanou křivku rotace.<a href="#cite_note-141">[139]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Vznik">Vznik</h2>[<a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=12" title="Editace sekce: Vznik" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=12" title="Editovat zdrojový kód sekce Vznik">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:A_firestorm_of_star_birth_(artist%E2%80%99s_illustration).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/28/A_firestorm_of_star_birth_%28artist%E2%80%99s_illustration%29.jpg/220px-A_firestorm_of_star_birth_%28artist%E2%80%99s_illustration%29.jpg" decoding="async" width="220" height="124" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/28/A_firestorm_of_star_birth_%28artist%E2%80%99s_illustration%29.jpg/330px-A_firestorm_of_star_birth_%28artist%E2%80%99s_illustration%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/28/A_firestorm_of_star_birth_%28artist%E2%80%99s_illustration%29.jpg/440px-A_firestorm_of_star_birth_%28artist%E2%80%99s_illustration%29.jpg 2x" data-file-width="1280" data-file-height="720" /></a><figcaption>Pohled na oblohu z hypotetické planety v Mléčné dráze před deseti miliardami let</figcaption></figure> Mléčná dráha vznikla jako jeden nebo několik shluků hmoty ve <a href="/wiki/Vesm%C3%ADr" title="Vesmír">vesmíru</a> krátce po <a href="/wiki/Velk%C3%BD_t%C5%99esk" title="Velký třesk">Velkém třesku</a>.<a href="#cite_note-142">[140]</a><a href="#cite_note-143">[141]</a> Některé z těchto shluků obsahovaly nejstarší hvězdy, které ještě nyní existují v Mléčné dráze. Téměř polovina hmoty v Mléčné dráze by mohla pocházet ze vzdálených galaxií.<a href="#cite_note-144">[142]</a> Tyto hvězdy a hvězdokupy nyní tvoří hvězdné halo Mléčné dráhy. Během několika miliard let od vzniku hvězd byla hmota Mléčné dráhy dostatečně velká, aby začala rotovat relativně rychle. V důsledku <a href="/wiki/Z%C3%A1kon_zachov%C3%A1n%C3%AD_momentu_hybnosti" title="Zákon zachování momentu hybnosti">zákona zachování momentu hybnosti</a> se plynné mezihvězdné médium zhroutilo ze zhruba kulového tvaru na disk. Proto pozdější generace hvězd vznikaly v tomto spirálovém disku. Bylo pozorováno, že v disku se nachází většina mladších hvězd, včetně Slunce.<a href="#cite_note-145">[143]</a><a href="#cite_note-146">[144]</a> Od doby počátku tvorby prvních hvězd se Mléčná dráha rozrostla jak slučováním galaxií (zejména na začátku svého růstu), tak i hromaděním plynu přímo z hala Galaxie. Mléčná dráha v současnosti shromažďuje materiál z několika malých galaxií, včetně dvou ze svých největších satelitních galaxií, Velkého a Malého Magellanova oblaku, prostřednictvím Magellanova proudu. Přímé přibývání plynu je pozorováno ve vysokorychlostních mračnech jako <a href="/w/index.php?title=Smith%C5%AFv_oblak&action=edit&redlink=1" class="new" title="Smithův oblak (stránka neexistuje)">Smithův oblak</a>.<a href="#cite_note-147">[145]</a><a href="#cite_note-148">[146]</a> Vlastnosti Mléčné dráhy, jako je hmota hvězd, úhlová hybnost a <a href="/wiki/Metalicita" title="Metalicita">metalicita</a> v jejích nejvzdálenějších regionech však naznačují, že během posledních 10 miliard let nedošlo ke sloučení s jinými velkými galaxiemi. Absence nedávných větších sloučení je u podobných spirálních galaxií neobvyklá. Zdá se, že sousední galaxie v Andromedě má typičtější historii utváření slučováním s relativně velkými galaxiemi.<a href="#cite_note-149">[147]</a><a href="#cite_note-150">[148]</a> Podle nedávných studií leží Mléčná dráha i galaxie v Andromedě v místě, které se v grafu barvy a velikosti galaxie označuje jako „zelené údolí“, což je oblast osídlená galaxiemi v přechodu z „modrého mraku“ (galaxie aktivně tvoří nové hvězdy) do „červené sekvence“ (galaxie, v nichž se hvězdy netvoří). Aktivita tvorby hvězd v galaxiích v údolí se zpomaluje, protože v mezihvězdném médiu dochází plyn vytvářející hvězdy. V simulovaných galaxiích s podobnými vlastnostmi tvorba hvězd obvykle ustane během asi pěti miliard let, a to i při očekávaném krátkodobém zvýšení rychlosti tvorby hvězd díky kolizi mezi Mléčnou dráhou a galaxií v Andromedě.<a href="#cite_note-151">[149]</a> Ve skutečnosti měření jiných galaxií podobných Mléčné dráze naznačují, že patří mezi nejčervenější a nejjasnější spirálové galaxie, které stále vytvářejí nové hvězdy, a je jen o něco málo „modřejší“ než nejmodřejší galaxie červené sekvence.<a href="#cite_note-152">[150]</a> V roce 2019 objevili vědci z Aryabhatta Research Institute of Observational Sciences (ARIES) 28 nových hvězd v Mléčné dráze.<a href="#cite_note-153">[151]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Věk_a_kosmologická_historie">Věk a kosmologická historie</h3>[<a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=13" title="Editace sekce: Věk a kosmologická historie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=13" title="Editovat zdrojový kód sekce Věk a kosmologická historie">editovat zdroj</a>]</div> Kulové hvězdokupy patří mezi nejstarší objekty v Mléčné dráze, které tak stanovují spodní hranici jejího věku. Věk jednotlivých hvězd v Mléčné dráze lze odhadnout změřením hojnosti <a href="/wiki/Radioaktivita" title="Radioaktivita">radioaktivních prvků</a> s dlouhou životností, jako je <a href="/wiki/Izotopy_thoria" title="Izotopy thoria">thorium 232</a> a <a href="/wiki/Izotopy_uranu" title="Izotopy uranu">uran 238</a>, a poté porovnáním výsledků s odhady jejich původní hojnosti, což je technika zvaná nukleokosmochronologie. Tyto hodnoty uvádějí asi 12,5±3 miliard let pro <a href="/w/index.php?title=CS_31082-001&action=edit&redlink=1" class="new" title="CS 31082-001 (stránka neexistuje)">CS 31082-001</a><a href="#cite_note-154">[152]</a> a 13,8±4 miliard let pro <a href="/w/index.php?title=BD_%2B17%C2%B0_3248&action=edit&redlink=1" class="new" title="BD +17° 3248 (stránka neexistuje)">BD +17°3248</a>.<a href="#cite_note-155">[153]</a> Jakmile se vytvoří <a href="/wiki/B%C3%ADl%C3%BD_trpasl%C3%ADk" title="Bílý trpaslík">bílý trpaslík</a>, začne podléhat radiačnímu chlazení a teplota povrchu neustále klesá. Měřením teplot nejchladnějších bílých trpaslíků a jejich porovnáním s jejich očekávanou počáteční teplotou lze provést odhad věku. Touto technikou byl věk kulové hvězdokupy <a href="/wiki/Messier_4" title="Messier 4">M 4</a> odhadnut na 12,7±0,7 miliard let. Odhady věku nejstarších z těchto hvězdokup poskytují nejlepší odhad 12,6 miliard let a horní hranici 16 miliard let se spolehlivostí 95 %.<a href="#cite_note-156">[154]</a> V listopadu 2018 astronomové ohlásili objev jedné z nejstarších hvězd ve vesmíru. <a href="/w/index.php?title=2MASS_J18082002-5104378_B&action=edit&redlink=1" class="new" title="2MASS J18082002-5104378 B (stránka neexistuje)">2MASS J18082002-5104378 B</a> je malá ultrahustá hvězda stará asi 13,5 miliardy let, vzniklá výhradně z hmoty uvolněné ve <a href="/wiki/Velk%C3%BD_t%C5%99esk" title="Velký třesk">Velkém třesku</a>. Je možná jednou z prvních hvězd vůbec. Objev hvězdy v Mléčné dráze naznačuje, že galaxie může být alespoň o 3 miliardy let starší, než se vědci dříve domnívali.<a href="#cite_note-157">[155]</a><a href="#cite_note-158">[156]</a><a href="#cite_note-159">[157]</a> V halu Mléčné dráhy bylo nalezeno několik jednotlivých hvězd s naměřeným věkem velmi blízkým stáří vesmíru 13,80 miliard let. V roce 2007 byla objevena hvězda v galaktickém halu, <a href="/wiki/HE_1523-0901" title="HE 1523-0901">HE 1523-0901</a>, jejíž staří je odhadováno na přibližně 13,2 miliardy let. Jako tehdy nejstarší známý objekt v Mléčné dráze měření určilo dolní hranici věku Mléčné dráhy. Tento odhad byl proveden za použití ultrafialového i vizuálního <a href="/wiki/Spektrograf" title="Spektrograf">spektrografu</a> Echelle na <a href="/wiki/Very_Large_Telescope" title="Very Large Telescope">Very Large Telescope</a> k měření relativních šířek <a href="/wiki/Spektr%C3%A1ln%C3%AD_%C4%8D%C3%A1ra" title="Spektrální čára">spektrálních čar</a> způsobených přítomností <a href="/wiki/Thorium" title="Thorium">thoria</a> a dalších <a href="/wiki/Chemick%C3%BD_prvek" title="Chemický prvek">prvků</a> vytvořených takzvaným r -procesem. Šířky čar poukazují na hojnost různých izotopů prvků, z nichž lze odhadnout věk hvězdy pomocí nukleokosmochronologie. Další hvězda, <a href="/wiki/HD_140283" title="HD 140283">HD 140283</a>, je stará 14,5±0,7 miliardy let.<a href="#cite_note-:25-9">[8]</a><a href="#cite_note-160">[158]</a> Podle pozorování využívajících <a href="/wiki/Adaptivn%C3%AD_optika" title="Adaptivní optika">adaptivní optiku</a> ke korekci atmosférického zkreslení Země, hvězdy ve výduti galaxie jsou staré asi 12,8 miliardy let.<a href="#cite_note-161">[159]</a> Věk hvězd na galaktickém tenkém disku byl také odhadnut pomocí nukleokosmochronologie. Měření hvězd tenkého disku poskytuje odhad, že tenký disk vznikl před 8,8±1,7 miliardami let. Tato měření naznačují, že mezi vznikem galaktického hala a tenkého disku uplynulo téměř 5 miliard let.<a href="#cite_note-162">[160]</a> Nedávná analýza chemických signatur tisíců hvězd naznačuje, že tvorba hvězd by mohla klesnout o řádovou velikost v době vytváření disku, před 10 až 8 miliardami let, když byl mezihvězdný plyn příliš horký na to, aby se tvořily nové hvězdy stejnou rychlostí jako předtím. Satelitní galaxie obklopující Mléčnou dráhu nejsou rozloženy náhodně, spíše jsou výsledkem rozpadu většího systému vytvářejícího prstencovou strukturu o průměru 500 tisíc světelných let a šířce 50 tisíc světelných let.<a href="#cite_note-163">[161]</a> Blízká setkání mezi galaxiemi, jako je to očekávané za 4 miliardy let s <a href="/wiki/Galaxie_v_Andromed%C4%9B" title="Galaxie v Andromedě">galaxií v Andromedě</a>, odtrhává obrovské množství plynu, který se postupem času může spojit a vytvořit kruh trpasličích galaxií v libovolném úhlu k disku Galaxie.<a href="#cite_note-164">[162]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Okolí_Galaxie">Okolí Galaxie</h2>[<a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=14" title="Editace sekce: Okolí Galaxie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=14" title="Editovat zdrojový kód sekce Okolí Galaxie">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článku <a href="/wiki/M%C3%ADstn%C3%AD_skupina_galaxi%C3%AD" title="Místní skupina galaxií">Místní skupina galaxií</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:06-Local_Group_(LofE06240).png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/90/06-Local_Group_%28LofE06240%29.png/220px-06-Local_Group_%28LofE06240%29.png" decoding="async" width="220" height="161" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/90/06-Local_Group_%28LofE06240%29.png/330px-06-Local_Group_%28LofE06240%29.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/90/06-Local_Group_%28LofE06240%29.png/440px-06-Local_Group_%28LofE06240%29.png 2x" data-file-width="5172" data-file-height="3786" /></a><figcaption>Galaxie v Místní skupině galaxií</figcaption></figure> Mléčná dráha a <a href="/wiki/Galaxie_v_Andromed%C4%9B" title="Galaxie v Andromedě">galaxie v Andromedě</a> jsou <a href="/wiki/Bin%C3%A1rn%C3%AD_syst%C3%A9m" title="Binární systém">binární systém</a> obrovských spirálních galaxií, které patří do skupiny padesáti úzce spjatých galaxií známých jako <a href="/wiki/M%C3%ADstn%C3%AD_skupina_galaxi%C3%AD" title="Místní skupina galaxií">Místní skupina galaxií</a>, obklopená místní prázdnotou. Ta je sama součástí <a href="/wiki/M%C3%ADstn%C3%AD_nadkupa_galaxi%C3%AD" title="Místní nadkupa galaxií">Místní nadkupy galaxií</a> v Panně, která obklopuje superkupu galaxií v Panně. Tuto superkupu obklopují prázdnoty, ve kterých je málo galaxií: prázdnota v souhvězdí Mikroskopu, prázdnota na severu, prázdnota v souhvězdí Sochaře vlevo, prázdnota v souhvězdí Pastýře vpravo a prázdnota v souhvězdí Velkého psa na jihu. Prázdnoty v průběhu času mění tvar a vytvářejí vláknité struktury galaxií. Například nadkupa galaxií v Panně je přitahována k <a href="/wiki/Velk%C3%BD_atraktor" title="Velký atraktor">Velkému atraktoru</a>, který je zase součástí větší struktury zvané <a href="/wiki/Laniakea" title="Laniakea">Laniakea</a>.<a href="#cite_note-165">[163]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:07-Laniakea_(LofE07240).png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/81/07-Laniakea_%28LofE07240%29.png/220px-07-Laniakea_%28LofE07240%29.png" decoding="async" width="220" height="161" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/81/07-Laniakea_%28LofE07240%29.png/330px-07-Laniakea_%28LofE07240%29.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/81/07-Laniakea_%28LofE07240%29.png/440px-07-Laniakea_%28LofE07240%29.png 2x" data-file-width="5172" data-file-height="3786" /></a><figcaption>Poloha Místní skupiny galaxií v nadkupě galaxií Laniakea</figcaption></figure> Dvě menší galaxie a řada <a href="/wiki/Trpasli%C4%8D%C3%AD_galaxie" title="Trpasličí galaxie">trpasličích galaxií</a> v místní skupině obíhá Mléčnou dráhu. Největší z nich je <a href="/wiki/Velk%C3%BD_Magellan%C5%AFv_oblak" title="Velký Magellanův oblak">Velký Magellanův oblak</a> o průměru 14 tisíc světelných let. Má blízkého společníka, <a href="/wiki/Mal%C3%BD_Magellan%C5%AFv_oblak" title="Malý Magellanův oblak">Malý Magellanův oblak</a>. Magellanův proud je proud neutrálního vodíku, který se táhne od těchto dvou malých galaxií přes 100 stupňů oblohy. Má se za to, že byl vytažen z Magellanova oblaku přílivovou interakcí s Mléčnou dráhou.<a href="#cite_note-166">[164]</a> Některé z trpasličích galaxií obíhajících okolo Mléčné dráze jsou <a href="/wiki/Trpasli%C4%8D%C3%AD_galaxie_Velk%C3%BD_pes" title="Trpasličí galaxie Velký pes">trpasličí galaxie Velký pes</a> (nejbližší), <a href="/wiki/Trpasli%C4%8D%C3%AD_eliptick%C3%A1_galaxie_ve_St%C5%99elci" title="Trpasličí eliptická galaxie ve Střelci">trpasličí eliptická galaxie v Střelci</a>, trpasličí galaxie Malý medvěd, trpasličí galaxie v Sochaři, trpasličí galaxie v Sextantu, trpasličí galaxie v Peci a trpasličí galaxie Leo I . Nejmenší trpasličí galaxie Mléčné dráhy mají průměr pouhých 500 světelných let. Patří mezi ně trpasličí galaxie v Plachtách, trpasličí galaxie v Draku a trpasličí galaxie Leo II. Stále ještě mohou existovat nezjištěné trpasličí galaxie, dynamicky vázané na Mléčnou dráhu, což podporuje objev devíti nových satelitů Mléčné dráhy v relativně malé části noční oblohy v roce 2015.<a href="#cite_note-167">[165]</a> Existují také některé trpasličí galaxie, které již byly pohlceny Mléčnou dráhou, jako je předchůdce kulové hvězdokupy <a href="/wiki/Omega_Centauri" title="Omega Centauri">Omega Centauri</a>.<a href="#cite_note-168">[166]</a> V roce 2014 vědci uvedli, že většina satelitních galaxií Mléčné dráhy leží na velmi velkém disku a obíhá stejným směrem.<a href="#cite_note-169">[167]</a> To bylo překvapení: podle standardní kosmologie by se měly satelitní galaxie tvořit v halech temné hmoty, měly by být široce distribuovány a pohybovat se náhodně. Tento nesoulad ještě není zcela vysvětlen.<a href="#cite_note-170">[168]</a> V lednu 2006 vědci zmapovali dosud nevysvětlené vlnění v disku Mléčné dráhy. Zjistili že se jedná o vlny nebo vibrace, způsobené obíháním Velkého a Malého Magellanova oblaku kolem Mléčné dráhy. Vibrace způsobuje průchod oblak přes její okraje. Předtím byly tyto dvě galaxie s asi 2 procenty hmotnosti Mléčné dráhy, považovány za příliš malé na to, aby ovlivnily Mléčnou dráhu. Avšak v počítačovém modelu pohyb těchto dvou galaxií vytváří v temné hmotě brázdu, která zesiluje jejich vliv na větší Mléčnou dráhu.<a href="#cite_note-171">[169]</a> Současná měření naznačují, že se k nám galaxie v Andromedě blíží rychlostí 100 až 140 km/s. Za 3 až 4 miliardy let může dojít ke <a href="/wiki/Kolize_galaxie_v_Andromed%C4%9B_s_Ml%C3%A9%C4%8Dnou_dr%C3%A1hou" title="Kolize galaxie v Andromedě s Mléčnou dráhou">kolizi galaxie v Andromedě s Mléčnou dráhou</a> v závislosti na významnosti neznámých bočních komponent pro relativní pohyb galaxií. Pokud dojde ke srážce, je šance, že se jednotlivé hvězdy srazí, extrémně nízká, ale místo toho se obě galaxie sloučí a vytvoří jedinou <a href="/wiki/Eliptick%C3%A1_galaxie" title="Eliptická galaxie">eliptickou galaxii</a> nebo možná velkou <a href="/w/index.php?title=Diskov%C3%A1_galaxie&action=edit&redlink=1" class="new" title="Disková galaxie (stránka neexistuje)">diskovou galaxii</a><a href="#cite_note-172">[170]</a> v průběhu asi miliardy let.<a href="#cite_note-173">[171]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Rychlost">Rychlost</h2>[<a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=15" title="Editace sekce: Rychlost" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=15" title="Editovat zdrojový kód sekce Rychlost">editovat zdroj</a>]</div> Ačkoli <a href="/wiki/Teorie_relativity" title="Teorie relativity">speciální teorie relativity</a> tvrdí, že v prostoru neexistuje žádná „upřednostňovaná“ <a href="/wiki/Inerci%C3%A1ln%C3%AD_vzta%C5%BEn%C3%A1_soustava" title="Inerciální vztažná soustava">inerciální vztažná soustava</a>, s níž by bylo možné porovnat pohyb Mléčné dráhy, má Mléčná dráha <a href="/wiki/Rychlost" title="Rychlost">rychlost</a> vzhledem ke kosmologickým <a href="/wiki/Vzta%C5%BEn%C3%A1_soustava" title="Vztažná soustava">referenčním soustavám</a>. Jednou z referencí je <a href="/wiki/Hubbleova_konstanta" title="Hubbleova konstanta">Hubbleovo rozpínání vesmíru</a>, zdánlivé pohyby <a href="/wiki/Kupa_galaxi%C3%AD" title="Kupa galaxií">kup galaxií</a> v důsledku expanze vesmíru. Jednotlivé galaxie, včetně Mléčné dráhy, mají své zvláštní rychlosti vzhledem k průměrné rychlosti rozpínání. Abychom tedy mohli porovnat rychlost Mléčné dráhy s Hubblovým rozpínáním, musíme uvažovat s dostatečně velkým objemem, tak aby <a href="/wiki/Vznik_a_v%C3%BDvoj_vesm%C3%ADru" title="Vznik a vývoj vesmíru">expanze vesmíru</a> dominovala nad místními náhodnými pohyby. Dostatečně velký objem je takový, že průměrný pohyb galaxií v tomto objemu je stejný jako rozpínání vesmíru. Astronomové se domnívají, že Mléčná dráha se pohybuje rychlostí přibližně 630 km/s vzhledem k této místní vztažné soustavě.<a href="#cite_note-174">[172]</a> Mléčná dráha se pohybuje ve směru k <a href="/wiki/Velk%C3%BD_atraktor" title="Velký atraktor">Velkému atraktoru</a> a dalším galaktickým uskupením, včetně Shapleyho superkupy galaxií.<a href="#cite_note-175">[173]</a> Místní skupina (shluk gravitačně vázaných galaxií obsahujících mimo jiné Mléčnou dráhu a galaxii Andromeda) je součástí <a href="/wiki/M%C3%ADstn%C3%AD_nadkupa_galaxi%C3%AD" title="Místní nadkupa galaxií">Místní nadkupy galaxií</a>, která se nachází poblíž <a href="/wiki/Kupa_galaxi%C3%AD_v_Pann%C4%9B" title="Kupa galaxií v Panně">kupy galaxií v Panně</a>: i když se od sebe vzdalují rychlostí 967 km/s v rámci rozpínání vesmíru, je tato rychlost menší, než by se očekávalo vzhledem ke vzdálenosti 16,8 milionu kpc v důsledku gravitační přitažlivosti mezi Místní skupinou galaxií a Kupou galaxií v Panně.<a href="#cite_note-176">[174]</a> Jiné reference poskytuje <a href="/wiki/Reliktn%C3%AD_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD" title="Reliktní záření">reliktní záření</a>. Mléčná dráha se pohybuje rychlostí 552±6 km/s vzhledem k <a href="/wiki/Foton" title="Foton">fotonům</a> reliktního záření směrem v <a href="/wiki/Rektascenze" title="Rektascenze">rektascenzi</a> 10,5 a v deklinaci −24 stupňů (epocha <a href="/wiki/Ekvinokcium" title="Ekvinokcium">J2000</a>, blízko centra <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Hydry" title="Souhvězdí Hydry">souhvězdí Hydry</a>).<a href="#cite_note-:26-177">[175]</a> Tento pohyb je pozorován satelity, jako je <a href="/wiki/COBE" title="COBE">Cosmic Background Explorer</a> (COBE) a <a href="/wiki/Wilkinson_Microwave_Anisotropy_Probe" title="Wilkinson Microwave Anisotropy Probe">Wilkinson Microwave Anisotropy Probe</a> (WMAP), jako dvojpólová podpora reliktního záření, protože fotony v rovnováze v rámci reliktního záření se <a href="/wiki/Modr%C3%BD_posuv" title="Modrý posuv">posouvají k modré</a> ve směru pohybu a <a href="/wiki/Rud%C3%BD_posuv" title="Rudý posuv">k červené</a> v opačném směru.<a href="#cite_note-:26-177">[175]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Mytologie_a_etymologie">Mytologie a etymologie</h2>[<a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=16" title="Editace sekce: Mytologie a etymologie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=16" title="Editovat zdrojový kód sekce Mytologie a etymologie">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Jacopo_Tintoretto_-_The_Origin_of_the_Milky_Way_-_Google_Art_Project.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4d/Jacopo_Tintoretto_-_The_Origin_of_the_Milky_Way_-_Google_Art_Project.jpg/220px-Jacopo_Tintoretto_-_The_Origin_of_the_Milky_Way_-_Google_Art_Project.jpg" decoding="async" width="220" height="197" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4d/Jacopo_Tintoretto_-_The_Origin_of_the_Milky_Way_-_Google_Art_Project.jpg/330px-Jacopo_Tintoretto_-_The_Origin_of_the_Milky_Way_-_Google_Art_Project.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4d/Jacopo_Tintoretto_-_The_Origin_of_the_Milky_Way_-_Google_Art_Project.jpg/440px-Jacopo_Tintoretto_-_The_Origin_of_the_Milky_Way_-_Google_Art_Project.jpg 2x" data-file-width="3000" data-file-height="2684" /></a><figcaption><a href="/wiki/Jacopo_Tintoretto" class="mw-redirect" title="Jacopo Tintoretto">Jacopo Tintoretto</a>, Původ Mléčné dráhy (1575)</figcaption></figure> Podle starobabylónského eposu <a href="/wiki/En%C3%BAma_eli%C5%A1" title="Enúma eliš">Enúma eliš</a> byla Mléčná dráha stvořena z odlomeného ocasu dračice <a href="/wiki/Tiamat" title="Tiamat">Tiamat</a>, prabožstva slané vody, který umístil dosadil na oblohu babylonský národní bůh <a href="/wiki/Marduk" title="Marduk">Marduk</a> poté, co Tiamat zabil.<a href="#cite_note-178">[176]</a><a href="#cite_note-179">[177]</a> Příběh byl dříve považován za verzi staršího sumerského mýtu, ve kterém byl namísto Tiamat zabit <a href="/wiki/Enlil" title="Enlil">Enlil</a> z <a href="/wiki/Nippur" title="Nippur">Nippuru</a>.<a href="#cite_note-180">[178]</a> Nyní se má za to, že ho vymysleli až Babyloňané s cílem demonstrovat Mardukovu nadřazenost nad sumerskými bohy. V <a href="/wiki/Sanskrt" title="Sanskrt">sanskrtu</a> a některých dalších <a href="/wiki/Indo%C3%A1rijsk%C3%A9_jazyky" title="Indoárijské jazyky">indoárijských jazycích</a> se Mléčná dráha nazývá Akaš Ganga (आकाशगंगा, Nebeská <a href="/wiki/Ganga" title="Ganga">Ganga</a>).<a href="#cite_note-181">[179]</a> Podle hindských <a href="/wiki/Pur%C3%A1ny" title="Purány">Purán</a> je Mléčná dráha posvátná cesta a Ganga její pozemská analogie. jako alternativní jméno Mléčné dráhy se v hindských textech také používá Kšira (क्षीर, mléko). V západní kultuře je název Mléčná dráha odvozen od jejího vzhledu, jednolitého „mléčně“ světélkujícího pásu, který se táhne napříč noční oblohou. Název pochází z klasické <a href="/wiki/Latina" title="Latina">latiny</a>, kde bylo via lactea odvozeno z helénistické řečtiny ze slova γαλαξίας (galaxias), což je zkratka pro γαλαξίας κύκλος (galaxias kyklos, „mléčný kruh“). „Mléčný kruh“, byl jen jedním z 11 „kruhů“, které Řekové identifikovali na obloze, další byly <a href="/wiki/Zv%C4%9Brokruh" title="Zvěrokruh">zvěrokruh</a>, <a href="/wiki/Poledn%C3%ADk" title="Poledník">poledník</a>, <a href="/wiki/Obzor" title="Obzor">horizont</a>, <a href="/wiki/Rovn%C3%ADk" title="Rovník">rovník</a>, <a href="/wiki/Obratn%C3%ADk_Raka" title="Obratník Raka">obratník Raka</a> a <a href="/wiki/Obratn%C3%ADk_Kozoroha" title="Obratník Kozoroha">Kozoroha</a>, <a href="/wiki/Severn%C3%AD_pol%C3%A1rn%C3%AD_kruh" title="Severní polární kruh">severní</a> a <a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_pol%C3%A1rn%C3%AD_kruh" title="Jižní polární kruh">jižní polární kruh</a> a dva kruhy procházející severním a jižním pólem. Starořecký výraz γαλαξίας – z kořene γαλακτ-, γάλα („mléko“) + -ίας (přípona přídavného jména) – je také kořenem slova „galaxie“, názvu naší a později všech galaxií. Řecký mýtus vykládá její vznik tak, že <a href="/wiki/%C5%A0pr%C3%BDma%C5%99" title="Šprýmař">šprýmař</a> <a href="/wiki/Herm%C3%A9s" title="Hermés">Hermés</a> dal kojence <a href="/wiki/H%C3%A9rakl%C3%A9s" title="Héraklés">Hérakla</a> na prsa spící <a href="/wiki/H%C3%A9ra" title="Héra">Héry</a>, královny bohů, aby sál její mléko. Když se Héra vzbudila, odtrhla Hérakla od prsou a její mléko se rozlilo po nebi. V jiné verzi příběhu <a href="/wiki/Ath%C3%A9na" title="Athéna">Athéna</a>, patronka hrdinů, přiměla Héru, aby Hérakla kojila dobrovolně, ale ten její bradavku skousl tak silně, že jej odhodila pryč a její mléko se rozlilo po obloze. V oblasti od střední Asie po <a href="/wiki/Afrika" title="Afrika">Afriku</a> název Galaxie souvisí se slovem sláma. To může pocházet ze starověké arménské mytologie (Յարդ զողի Ճանապարհ hard goghi chanaparh, tj. Stopa zloděje slámy), kterou šířili Arabové.<a href="#cite_note-182">[180]</a> V některých <a href="/wiki/Uralsk%C3%A9_jazyky" title="Uralské jazyky">uralských</a>, <a href="/wiki/Turkick%C3%A9_jazyky" title="Turkické jazyky">turkických</a>, <a href="/wiki/Ugrofinsk%C3%A9_jazyky" title="Ugrofinské jazyky">ugrofinských</a> a <a href="/wiki/Baltsk%C3%A9_jazyky" title="Baltské jazyky">baltských jazycích</a> se Mléčná dráha nazývá Ptačí cestou (<a href="/wiki/Fin%C5%A1tina" title="Finština">finsky</a> Linnunrata), protože připomíná letící hejno ptáků.<a href="#cite_note-183">[181]</a> Čínsky název Stříbrná řeka (銀河) se používá všude ve východní Asii včetně <a href="/wiki/Korea" title="Korea">Koreje</a> a <a href="/wiki/Japonsko" title="Japonsko">Japonska</a>.<a href="#cite_note-184">[182]</a> Alternativní název ve <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%A1_%C4%8C%C3%ADna" class="mw-redirect" title="Starověká Čína">starověké Číně</a>, hlavně v poezii, byl Nebeská řeka Chan-ťiang (天汉). V Japonsku spojení stříbrná řeka (銀河 ginga) znamená všeobecně galaxie a Mléčná dráha je Soustava stříbrné řeky (銀河系 gingakei) nebo Nebeská řeka (天の川 Amanokawa nebo Amanogawa). Ve <a href="/wiki/%C5%A0v%C3%A9d%C5%A1tina" title="Švédština">švédštině</a> se Galaxie nazývá Vintergatan (Zimní alej), protože její objevení se předpovídalo příchod zimy. V některých iberských jazycích se Galaxie nazývá Cesta svatého <a href="/wiki/Jakub_Star%C5%A1%C3%AD" title="Jakub Starší">Jakuba</a> (v <a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Bl%C5%A1tina" title="Španělština">španělštině</a> El camino de Santiago).<a href="#cite_note-185">[183]</a> Tradiční <a href="/wiki/Vel%C5%A1tina" title="Velština">velšské</a> jméno pro Mléčnou dráhu je Caer Gwydion (Pevnost Gwydion). <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Historie_výzkumu">Historie výzkumu</h2>[<a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=17" title="Editace sekce: Historie výzkumu" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=17" title="Editovat zdrojový kód sekce Historie výzkumu">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Herschel-Galaxy.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/ba/Herschel-Galaxy.png/290px-Herschel-Galaxy.png" decoding="async" width="290" height="87" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/ba/Herschel-Galaxy.png/435px-Herschel-Galaxy.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/ba/Herschel-Galaxy.png/580px-Herschel-Galaxy.png 2x" data-file-width="668" data-file-height="200" /></a><figcaption>Tvar Mléčné dráhy podle sčítání hvězd provedeného Williamem Herschelem v roce 1785 se Sluneční soustavou blízko středu</figcaption></figure> Jak <a href="/wiki/Aristotel%C3%A9s" title="Aristotelés">Aristotelés</a> (384–322 př. n. l.) informuje ve svém díle <a href="/w/index.php?title=Meteorologica&action=edit&redlink=1" class="new" title="Meteorologica (stránka neexistuje)">Meteorologica</a>, řečtí <a href="/wiki/Filosof" class="mw-redirect" title="Filosof">filozofové</a> <a href="/wiki/Anaxagor%C3%A1s" title="Anaxagorás">Anaxagorás</a> (cca 500–428 př. n. l.) a <a href="/wiki/D%C3%A9mokritos" title="Démokritos">Démokritos</a> (450–370 př. n. l.) vyslovili názor, že Mléčná dráha by mohla být seskupením vzdálených <a href="/wiki/Hv%C4%9Bzda" title="Hvězda">hvězd</a>. Démokritos začíná své spisy slovy „Mléko Héry víří okolo středu“, což možná odkazuje na pohyb objektů okolo jádra galaxie. Ale sám Aristoteles věřil, že Mléčná dráha vznikla „vzplanutím výparů některých hvězd, jenž byly velké, početné a navzájem blízké“ a že toto „vzplanutí vzniká v horní části <a href="/wiki/Atmosf%C3%A9ra_Zem%C4%9B" title="Atmosféra Země">atmosféry Země</a>, v oblasti světa, který je propojený s nebeským pohybem“.<a href="#cite_note-186">[184]</a> Arabský astronom <a href="/wiki/Alhazen" title="Alhazen">Alhazen</a> (Abú Alí al-Hasan ibn al-Hasan ibn al-Hajtam) (965–1037) toto tvrzení odmítl pokusem o první pozorování a měření <a href="/wiki/Paralaxa" title="Paralaxa">paralaxy</a> Mléčné dráhy. Protože Mléčná dráha nemá paralaxu, zjistil, že tyto procesy se musí odehrávat velice daleko od Země, nikoliv v atmosféře. Podle jeho názoru je Mléčná dráha nebeským útvarem. Tato myšlenka měla vliv později v <a href="/wiki/Isl%C3%A1msk%C3%BD_sv%C4%9Bt" title="Islámský svět">islámském světě</a>. <a href="/wiki/%C3%8Dr%C3%A1n" title="Írán">Perský</a> astronom <a href="/wiki/Aliboron" title="Aliboron">Aliboron</a> (Abú Rajhán Muhammad ibn Ahmad Bírúní) (973–1048) předpokládal, že Galaxie je seskupení nespočetných mlhovinných hvězd. <a href="/wiki/Andalusie" title="Andalusie">Andaluský</a> astronom <a href="/wiki/Avempace" title="Avempace">Ibn Bádždža</a> (1095–1138) soudil, že Mléčná dráha se skládá z mnoha hvězd, ale jeví se jako nekonečný obraz kvůli efektu <a href="/wiki/Lom_vln%C4%9Bn%C3%AD" title="Lom vlnění">lomu světla</a> v atmosféře Země, přičemž jako důkaz použil výsledky svých pozorování <a href="/wiki/Konjunkce_(astronomie)" title="Konjunkce (astronomie)">konjunkce</a> <a href="/wiki/Jupiter_(planeta)" title="Jupiter (planeta)">Jupitera</a> a <a href="/wiki/Mars_(planeta)" title="Mars (planeta)">Marsu</a> roku 500 <a href="/wiki/Isl%C3%A1msk%C3%BD_kalend%C3%A1%C5%99" title="Islámský kalendář">islámského kalendáře</a> (1106/1107). <a href="/w/index.php?title=Ibn_al-Kajjim_al-D%C5%BEawz%C3%ADja&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ibn al-Kajjim al-Džawzíja (stránka neexistuje)">Ibn al-Kajjim al-Džawzíja</a> (1292–1350) předpokládal, že Mléčná dráha je „<a href="/wiki/Myri%C3%A1da" title="Myriáda">myriáda</a> drobných hvězd nacházející se pohromadě ve sféře <a href="/wiki/St%C3%A1lice" title="Stálice">nehybných hvězd</a>“, přičemž tyto hvězdy jsou větší než planety. Podle Jamila Ragepa perský astronom <a href="/wiki/Na%E1%B9%A3%C4%ABr_al-D%C4%ABn_al-%E1%B9%AC%C5%ABs%C4%AB" title="Naṣīr al-Dīn al-Ṭūsī">Naṣīr al-Dīn al-Ṭūsī</a> (1201–1274) ve svém díle Tadhkira píše: „Mléčná dráha, tj. Galaxie, je tvořena velmi velkým počtem malých, pevně sdružených hvězd, které díky své koncentraci a drobnosti vypadají jako zakalené skvrny. Z tohoto důvodu byla barvou přirovnávána k mléku.“ Důkaz, že Mléčná dráha se skládá z velkého množství hvězd, přišel v roce 1610, kdy <a href="/wiki/Galileo_Galilei" title="Galileo Galilei">Galileo Galilei</a> použil ke zkoumání Mléčné dráhy optický <a href="/wiki/Dalekohled" title="Dalekohled">dalekohled</a> a zjistil, že se skládá z množství slabých hvězd. <a href="/wiki/Immanuel_Kant" title="Immanuel Kant">Immanuel Kant</a> ve svém pojednání z roku 1755, vycházejícím z předchozí práce <a href="/w/index.php?title=Thomas_Wright&action=edit&redlink=1" class="new" title="Thomas Wright (stránka neexistuje)">Thomase Wrighta</a>, správně předpokládal, že Mléčná dráha by mohla být rotujícím tělesem obsahujícím obrovské množství hvězd, které drží pohromadě díky <a href="/wiki/Newton%C5%AFv_gravita%C4%8Dn%C3%AD_z%C3%A1kon" title="Newtonův gravitační zákon">gravitačním silám</a> podobným těm v Sluneční soustavě, ale v mnohem větším měřítku. Výsledný hvězdný disk by byl z naší perspektivy ve vnitřku disku pozorovatelný jako pás na obloze. Kant se též domníval, že některé na noční obloze viditelné „<a href="/wiki/Mlhovina" title="Mlhovina">mlhoviny</a>“ mohou být samostatnými galaxiemi, podobnými Mléčné dráze. První pokus popsat tvar Mléčné dráhy a polohu Slunce provedl <a href="/wiki/William_Herschel" title="William Herschel">William Herschel</a> v roce 1785 pečlivým sečtením počtu hvězd v různých oblastech viditelné oblohy. Vytvořil diagram tvaru Mléčné dráhy se Sluneční soustavou blízko centra.<a href="#cite_note-187">[185]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Pic_iroberts1.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/51/Pic_iroberts1.jpg/220px-Pic_iroberts1.jpg" decoding="async" width="220" height="143" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/51/Pic_iroberts1.jpg/330px-Pic_iroberts1.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/51/Pic_iroberts1.jpg/440px-Pic_iroberts1.jpg 2x" data-file-width="569" data-file-height="371" /></a><figcaption>Fotografie Velké mlhoviny v Andromedě z roku 1899, později byla identifikována jako Galaxie v Andromedě</figcaption></figure> V roce 1845 postavil <a href="/wiki/William_Parsons" title="William Parsons">lord Rosse</a> nový dalekohled, kterým dokázal rozlišit eliptické a spirální mlhoviny. V některých z těchto mlhovin také dokázal rozeznat jednotlivé bodové zdroje, čímž potvrdil dřívější Kantovu domněnku.<a href="#cite_note-188">[186]</a> V roce 1904 <a href="/wiki/Jacobus_Kapteyn" title="Jacobus Kapteyn">Jacobus Kapteyn</a> studoval vlastní pohyby hvězd a uvedl, že nejsou náhodné, protože se tehdy věřilo, že hvězdy lze rozdělit do dvou proudů, pohybujících se téměř opačnými směry. Později se zjistilo, že Kapteynova data byla prvním důkazem rotace naší Galaxie, což nakonec vedlo k objevu galaktické rotace <a href="/wiki/Bertil_Lindblad" title="Bertil Lindblad">Bertilem Lindbladem</a> a <a href="/wiki/Jan_Oort" title="Jan Oort">Janem Oortem</a>. V roce 1917 <a href="/wiki/Heber_Curtis" title="Heber Curtis">Heber Curtis</a> pozoroval <a href="/wiki/Nova" title="Nova">novu</a> <a href="/w/index.php?title=S_Andromedae&action=edit&redlink=1" class="new" title="S Andromedae (stránka neexistuje)">S Andromedae</a> ve <a href="/wiki/Galaxie_v_Andromed%C4%9B" title="Galaxie v Andromedě">Velké mlhovině v Andromedě</a>. Prohledáním fotografických záznamů nalezl dalších 11 nov. Curtis si všiml, že tyto novy byly v průměru o 10 <a href="/wiki/Hv%C4%9Bzdn%C3%A1_velikost" title="Hvězdná velikost">magnitud</a> slabší než ty v Mléčné dráze. Díky tomu dokázal odhadnout jejich vzdálenost na 150 tisíc parseků. Stal se zastáncem hypotézy „ostrovních vesmírů“, která tvrdila, že spirální mlhoviny jsou nezávislé galaxie.<a href="#cite_note-189">[187]</a> V roce 1920 se mezi <a href="/wiki/Harlow_Shapley" title="Harlow Shapley">Harlowem Shapleyem</a> a Heberem Curtisem konala <a href="/wiki/Velk%C3%A1_debata" title="Velká debata">Velká debata</a> o povaze Mléčné dráhy, spirálních mlhovinách a dimenzích vesmíru. Aby podpořil své tvrzení, že mlhovina v Andromedě je vnější galaxií, Curtis upozornil na vzhled tmavých pruhů připomínajících prachové mraky v Mléčné dráze a také na významný <a href="/wiki/Doppler%C5%AFv_jev" title="Dopplerův jev">Dopplerův posuv</a>. Spor přesvědčivě urovnal <a href="/wiki/Edwin_Hubble" title="Edwin Hubble">Edwin Hubble</a> v časných dvacátých létech 20. století pomocí 2,5 metrového Hookerova dalekohledu <a href="/wiki/Observato%C5%99_Mount_Wilson" title="Observatoř Mount Wilson">observatoře Mount Wilson</a>. Se schopností tohoto nového dalekohledu shromažďovat světlo vytvořil astronomické fotografie, které rozložily vnější části některých spirálních mlhovin na shluky jednotlivých hvězd. Identifikoval také některé <a href="/wiki/Cefeida" title="Cefeida">cefeidy</a>, které mohl použít jako měřítko pro odhad vzdálenosti k mlhovinám. Zjistil, že galaxie v Andromedě je 275 tisíc parseků od Slunce, příliš vzdálená na to, aby byla součástí Mléčné dráhy.<a href="#cite_note-190">[188]</a><a href="#cite_note-191">[189]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Mapování">Mapování</h3>[<a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=18" title="Editace sekce: Mapování" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=18" title="Editovat zdrojový kód sekce Mapování">editovat zdroj</a>]</div> Kosmická sonda <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_kosmick%C3%A1_agentura" title="Evropská kosmická agentura">ESA</a> <a href="/wiki/Gaia_(sonda)" title="Gaia (sonda)">Gaia</a> mapuje Mléčnou dráhu a změří vzdálenosti určením paralaxy miliardy hvězd v Mléčné dráze. Vydaly se mapy v letech 2016, 2018, další jsou plánované na roky 2021 a 2024.<a href="#cite_note-192">[190]</a><a href="#cite_note-193">[191]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Odkazy">Odkazy</h2>[<a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=19" title="Editace sekce: Odkazy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=19" title="Editovat zdrojový kód sekce Odkazy">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Poznámky">Poznámky</h3>[<a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=20" title="Editace sekce: Poznámky" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=20" title="Editovat zdrojový kód sekce Poznámky">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-references-wrap"><ol class="references"> <li id="cite_note-1"><a href="#cite_ref-1">↑</a> Jay M. Pasachoff ve své učebnici Astronomie říká, že při pohledu ze Země do vesmíru se pojem Mléčná dráha vztahuje výhradně na pás světla, který galaxie tvoří na noční obloze, zatímco tato galaxie by se měla označovat celým jménem Galaxie Mléčná dráha; mezi astronomy však v tomto není shoda: Pasachoff, Jay M. (1994). Astronomy: From the Earth to the Universe. Harcourt School, str.500,. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-03-001667-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-03-001667-7">978-0-03-001667-7</a> </li> <li id="cite_note-41"><a href="#cite_ref-41">↑</a> Odhady počtu objektů jsou velmi nejisté, protože většinu hvězdných objektů je obtížné odhalit; například odhady počtu černých děr se pohybují od deseti milionů do jedné miliardy. </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Reference">Reference</h3>[<a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=21" title="Editace sekce: Reference" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=21" title="Editovat zdrojový kód sekce Reference">editovat zdroj</a>]</div> V tomto článku byl použit <a href="/wiki/Wikipedie:WikiProjekt_P%C5%99eklad/Rady" title="Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady">překlad</a> textu z článku <a class="external text" href="https://en.wikipedia.org/wiki/Milky_Way?oldid=940289749">Milky Way</a> na anglické Wikipedii. <div class="mw-references-wrap mw-references-columns"><ol class="references"> <li id="cite_note-ujc-2">↑ <a href="#cite_ref-ujc_2-0">a</a> <a href="#cite_ref-ujc_2-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Internetová jazyková příručka – Velká písmena – hvězdářská jména a astrologická znamení [online]. 2003 [cit. 2018-07-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=182">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Internetov%C3%A1+jazykov%C3%A1+p%C5%99%C3%ADru%C4%8Dka+%E2%80%93+Velk%C3%A1+p%C3%ADsmena+%E2%80%93+hv%C4%9Bzd%C3%A1%C5%99sk%C3%A1+jm%C3%A9na+a+astrologick%C3%A1+znamen%C3%AD&rft_id=http%3A%2F%2Fprirucka.ujc.cas.cz%2F%3Fid%3D182">  </li> <li id="cite_note-3"><a href="#cite_ref-3">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> BBC - Universe - Milky Way (pictures, video, facts & news). web.archive.org [online]. 2012-03-02 [cit. 2020-02-07]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20120302071454/http://www.bbc.co.uk/science/space/universe/key_places/milky_way">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.bbc.co.uk/science/space/universe/key_places/milky_way">originálu</a> dne 2012-03-02.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=web.archive.org&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.bbc.co.uk%2Fscience%2Fspace%2Funiverse%2Fkey_places%2Fmilky_way&rft.atitle=BBC+-+Universe+-+Milky+Way+%28pictures%2C+video%2C+facts+%26+news%29&rft.date=2012-03-02">  </li> <li id="cite_note-:6-4">↑ <a href="#cite_ref-:6_4-0">a</a> <a href="#cite_ref-:6_4-1">b</a> <a href="#cite_ref-:6_4-2">c</a> <cite style="font-style:normal;">CASSAN, A.; KUBAS, D.; BEAULIEU, J.-P. One or more bound planets per Milky Way star from microlensing observations. Nature. 2012-01, roč. 481, čís. 7380, s. 167–169. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nature.com/articles/nature10684">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-07]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1476-4687">1476-4687</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1038%2Fnature10684">10.1038/nature10684</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Nature&rft_id=info:doi/10.1038%2Fnature10684&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nature.com%2Farticles%2Fnature10684&rft.atitle=One+or+more+bound+planets+per+Milky+Way+star+from+microlensing+observations&rft.date=2012-01&rft.volume=481&rft.issue=7380&rft.pages=167%E2%80%93169&rft.issn=1476-4687&rft.aulast=Cassan&rft.aufirst=A.&rft.au=Kubas%2C+D.&rft.au=Beaulieu%2C+J.-P.">  </li> <li id="cite_note-5"><a href="#cite_ref-5">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Milky Way Home to 100 Billion Planets | Space.com. web.archive.org [online]. 2013-01-04 [cit. 2020-02-07]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20130104063220/http://www.space.com/19103-milky-way-100-billion-planets.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.space.com/19103-milky-way-100-billion-planets.html">originálu</a> dne 2013-01-04.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=web.archive.org&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.space.com%2F19103-milky-way-100-billion-planets.html&rft.atitle=Milky+Way+Home+to+100+Billion+Planets+%7C+Space.com&rft.date=2013-01-04">  </li> <li id="cite_note-6"><a href="#cite_ref-6">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> GAIA upřesnila rychlost oběhu Slunce a jeho vzdálenost od středu Galaxie. Astro.cz [online]. 2017-02-23 [cit. 2020-12-07]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.astro.cz/clanky/hvezdy/gaia-upresnila-rychlost-obehu-slunce-a-jeho-vzdalenost-od-stredu-galaxie.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Astro.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.astro.cz%2Fclanky%2Fhvezdy%2Fgaia-upresnila-rychlost-obehu-slunce-a-jeho-vzdalenost-od-stredu-galaxie.html&rft.atitle=GAIA+up%C5%99esnila+rychlost+ob%C4%9Bhu+Slunce+a+jeho+vzd%C3%A1lenost+od+st%C5%99edu+Galaxie&rft.date=2017-02-23">  </li> <li id="cite_note-:1-7">↑ <a href="#cite_ref-:1_7-0">a</a> <a href="#cite_ref-:1_7-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">STARR, Michelle. The Latest Calculation of Milky Way's Mass Just Changed What We Know About Our Galaxy. ScienceAlert [online]. [cit. 2020-02-07]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.sciencealert.com/the-most-accurate-measurement-yet-of-the-milky-way-s-mass-puts-us-ahead-of-andromeda">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=ScienceAlert&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.sciencealert.com%2Fthe-most-accurate-measurement-yet-of-the-milky-way-s-mass-puts-us-ahead-of-andromeda&rft.atitle=The+Latest+Calculation+of+Milky+Way%27s+Mass+Just+Changed+What+We+Know+About+Our+Galaxy&rft.aulast=Starr&rft.aufirst=Michelle">  </li> <li id="cite_note-:2-8">↑ <a href="#cite_ref-:2_8-0">a</a> <a href="#cite_ref-:2_8-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">WATKINS, Laura L.; VAN DER MAREL, Roeland P.; SOHN, Sangmo Tony. Evidence for an Intermediate-mass Milky Way fromGaiaDR2 Halo Globular Cluster Motions. The Astrophysical Journal. 2019-03-12, roč. 873, čís. 2, s. 118. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://iopscience.iop.org/article/10.3847/1538-4357/ab089f">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-07]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1538-4357">1538-4357</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.3847%2F1538-4357%2Fab089f">10.3847/1538-4357/ab089f</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astrophysical+Journal&rft_id=info:doi/10.3847%2F1538-4357%2Fab089f&rft_id=https%3A%2F%2Fiopscience.iop.org%2Farticle%2F10.3847%2F1538-4357%2Fab089f&rft.atitle=Evidence+for+an+Intermediate-mass+Milky+Way+fromGaiaDR2+Halo+Globular+Cluster+Motions&rft.date=2019-03-12&rft.volume=873&rft.issue=2&rft.pages=118&rft.issn=1538-4357&rft.aulast=Watkins&rft.aufirst=Laura+L.&rft.au=van+der+Marel%2C+Roeland+P.&rft.au=Sohn%2C+Sangmo+Tony">  </li> <li id="cite_note-:25-9">↑ <a href="#cite_ref-:25_9-0">a</a> <a href="#cite_ref-:25_9-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">BOND, Howard E.; NELAN, Edmund P.; VANDENBERG, Don A. HD 140283: A STAR IN THE SOLAR NEIGHBORHOOD THAT FORMED SHORTLY AFTER THE BIG BANG. The Astrophysical Journal. 2013-02, roč. 765, čís. 1, s. L12. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.1088%2F2041-8205%2F765%2F1%2Fl12">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-07]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/2041-8205">2041-8205</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1088%2F2041-8205%2F765%2F1%2FL12">10.1088/2041-8205/765/1/L12</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astrophysical+Journal&rft_id=info:doi/10.1088%2F2041-8205%2F765%2F1%2FL12&rft_id=https%3A%2F%2Fdoi.org%2F10.1088%252F2041-8205%252F765%252F1%252Fl12&rft.atitle=HD+140283%3A+A+STAR+IN+THE+SOLAR+NEIGHBORHOOD+THAT+FORMED+SHORTLY+AFTER+THE+BIG+BANG&rft.date=2013-02&rft.volume=765&rft.issue=1&rft.pages=L12&rft.issn=2041-8205&rft.aulast=Bond&rft.aufirst=Howard+E.&rft.au=Nelan%2C+Edmund+P.&rft.au=VandenBerg%2C+Don+A.">  </li> <li id="cite_note-10"><a href="#cite_ref-10">↑</a> <cite style="font-style:normal;">TULLY, R. Brent; COURTOIS, Hélène; HOFFMAN, Yehuda. The Laniakea supercluster of galaxies. Nature. 2014-09, roč. 513, čís. 7516, s. 71–73. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nature.com/articles/nature13674">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-07]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1476-4687">1476-4687</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1038%2Fnature13674">10.1038/nature13674</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Nature&rft_id=info:doi/10.1038%2Fnature13674&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nature.com%2Farticles%2Fnature13674&rft.atitle=The+Laniakea+supercluster+of+galaxies&rft.date=2014-09&rft.volume=513&rft.issue=7516&rft.pages=71%E2%80%9373&rft.issn=1476-4687&rft.aulast=Tully&rft.aufirst=R.+Brent&rft.au=Courtois%2C+H%C3%A9l%C3%A8ne&rft.au=Hoffman%2C+Yehuda">  </li> <li id="cite_note-11"><a href="#cite_ref-11">↑</a> <cite style="font-style:normal;">SPOLEČNOST, Česká astronomická. Mléčná dráha jako studna legend. ČAS [online]. [cit. 2020-02-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.astro.cz/clanky/hvezdy/mlecna-draha-jako-studna-legend.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8CAS&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.astro.cz%2Fclanky%2Fhvezdy%2Fmlecna-draha-jako-studna-legend.html&rft.atitle=Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1+dr%C3%A1ha+jako+studna+legend&rft.aulast=spole%C4%8Dnost&rft.aufirst=%C4%8Cesk%C3%A1+astronomick%C3%A1">  </li> <li id="cite_note-12"><a href="#cite_ref-12">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">PETER, Zamarovský. Mýtus nekonečno. [s.l.]: Karlova univerzita v Praze, Karolinum Press 323 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=QHSSDwAAQBAJ&pg=PA106&lpg=PA106&dq=mle%C4%8Dn%C3%A1+dr%C3%A1ha+nerozli%C5%A1en%C3%A9+hv%C4%9Bzdy&source=bl&ots=QXqLi3oNGX&sig=ACfU3U2C36Fovi9W0XcoIR1kUWLC-DQgnQ&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwij1Kul2sPnAhXEQUEAHQ_gCOgQ6AEwAXoECAoQAQ#v=onepage&q=mle%C4%8Dn%C3%A1%20dr%C3%A1ha%20nerozli%C5%A1en%C3%A9%20hv%C4%9Bzdy&f=false">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-246-3837-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-246-3837-9">978-80-246-3837-9</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=M%C3%BDtus+nekone%C4%8Dno&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3DQHSSDwAAQBAJ%26pg%3DPA106%26lpg%3DPA106%26dq%3Dmle%25C4%258Dn%25C3%25A1%2Bdr%25C3%25A1ha%2Bnerozli%25C5%25A1en%25C3%25A9%2Bhv%25C4%259Bzdy%26source%3Dbl%26ots%3DQXqLi3oNGX%26sig%3DACfU3U2C36Fovi9W0XcoIR1kUWLC-DQgnQ%26hl%3Dcs%26sa%3DX%26ved%3D2ahUKEwij1Kul2sPnAhXEQUEAHQ_gCOgQ6AEwAXoECAoQAQ%23v%3Donepage%26q%3Dmle%25C4%258Dn%25C3%25A1%2520dr%25C3%25A1ha%2520nerozli%25C5%25A1en%25C3%25A9%2520hv%25C4%259Bzdy%26f%3Dfalse&rft.isbn=978-80-246-3837-9&rft.aulast=Peter&rft.aufirst=Zamarovsk%C3%BD&rft.pub=Karlova+univerzita+v+Praze%2C+Karolinum+Press&rft.tpages=323">  </li> <li id="cite_note-13"><a href="#cite_ref-13">↑</a> <cite style="font-style:normal;">CRUMEY, Andrew. Human contrast threshold and astronomical visibility. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2014-08-11, roč. 442, čís. 3, s. 2600–2619. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://academic.oup.com/mnras/article/442/3/2600/1052389">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0035-8711">0035-8711</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1093%2Fmnras%2Fstu992">10.1093/mnras/stu992</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Monthly+Notices+of+the+Royal+Astronomical+Society&rft_id=info:doi/10.1093%2Fmnras%2Fstu992&rft_id=https%3A%2F%2Facademic.oup.com%2Fmnras%2Farticle%2F442%2F3%2F2600%2F1052389&rft.atitle=Human+contrast+threshold+and+astronomical+visibility&rft.date=2014-08-11&rft.volume=442&rft.issue=3&rft.pages=2600%E2%80%932619&rft.issn=0035-8711&rft.aulast=Crumey&rft.aufirst=Andrew">  </li> <li id="cite_note-14"><a href="#cite_ref-14">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Galaxies and How to Observe Them - Wolfgang Steinicke, Richard Jakiel - Google Books. web.archive.org [online]. 2016-11-20 [cit. 2020-02-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20210427181218/https://books.google.com/books?id=GZLnxIRHKvAC&pg=PA94">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=GZLnxIRHKvAC&pg=PA94">originálu</a> dne 2021-04-27.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=web.archive.org&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DGZLnxIRHKvAC%26pg%3DPA94&rft.atitle=Galaxies+and+How+to+Observe+Them+-+Wolfgang+Steinicke%2C+Richard+Jakiel+-+Google+Books&rft.date=2016-11-20">  </li> <li id="cite_note-15"><a href="#cite_ref-15">↑</a> <cite style="font-style:normal;">FALCHI, Fabio; CINZANO, Pierantonio; DURISCOE, Dan. The new world atlas of artificial night sky brightness. Science Advances. 2016-06, roč. 2, čís. 6, s. e1600377. ArXiv: 1609.01041. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://arxiv.org/abs/1609.01041">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/2375-2548">2375-2548</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1126%2Fsciadv.1600377">10.1126/sciadv.1600377</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Science+Advances&rft_id=info:doi/10.1126%2Fsciadv.1600377&rft_id=http%3A%2F%2Farxiv.org%2Fabs%2F1609.01041&rft.atitle=The+new+world+atlas+of+artificial+night+sky+brightness&rft.date=2016-06&rft.volume=2&rft.issue=6&rft.pages=e1600377&rft.issn=2375-2548&rft.aulast=Falchi&rft.aufirst=Fabio&rft.au=Cinzano%2C+Pierantonio&rft.au=Duriscoe%2C+Dan">  </li> <li id="cite_note-16"><a href="#cite_ref-16">↑</a> <cite style="font-style:normal;">RIX, Hans-Walter; BOVY, Jo. The Milky Way's stellar disk. Mapping and modeling the Galactic disk. A&ARv. 2013-05, roč. 21, s. 61. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/2013A&ARv..21...61R/abstract">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0935-4956">0935-4956</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1007%2Fs00159-013-0061-8">10.1007/s00159-013-0061-8</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=A%26ARv&rft_id=info:doi/10.1007%2Fs00159-013-0061-8&rft_id=https%3A%2F%2Fui.adsabs.harvard.edu%2Fabs%2F2013A%26ARv..21...61R%2Fabstract&rft.atitle=The+Milky+Way%27s+stellar+disk.+Mapping+and+modeling+the+Galactic+disk&rft.date=2013-05&rft.volume=21&rft.pages=61&rft.issn=0935-4956&rft.aulast=Rix&rft.aufirst=Hans-Walter&rft.au=Bovy%2C+Jo">  </li> <li id="cite_note-17"><a href="#cite_ref-17">↑</a> <cite style="font-style:normal;">KÉHAR, Ota. Astronomia - astronomický server Fakulty pedagogické ZČU. objekty.astro.cz [online]. 2006-01-01 [cit. 2020-02-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://objekty.astro.cz/nase/2227-nase-galaxie">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=objekty.astro.cz&rft_id=http%3A%2F%2Fobjekty.astro.cz%2Fnase%2F2227-nase-galaxie&rft.atitle=Astronomia+-+astronomick%C3%BD+server+Fakulty+pedagogick%C3%A9+Z%C4%8CU&rft.date=2006-01-01&rft.aulast=K%C3%A9har&rft.aufirst=Ota">  </li> <li id="cite_note-18"><a href="#cite_ref-18">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Researchers estimate the mass of the Milky Way to be 890 billion times that of our sun. phys.org [online]. [cit. 2020-02-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://phys.org/news/2019-12-mass-milky-billion-sun.html">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=phys.org&rft_id=https%3A%2F%2Fphys.org%2Fnews%2F2019-12-mass-milky-billion-sun.html&rft.atitle=Researchers+estimate+the+mass+of+the+Milky+Way+to+be+890+billion+times+that+of+our+sun">  </li> <li id="cite_note-19"><a href="#cite_ref-19">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> How big is our universe?. www.cfa.harvard.edu [online]. [cit. 2020-02-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.cfa.harvard.edu/seuforum/howfar/across.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.cfa.harvard.edu&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cfa.harvard.edu%2Fseuforum%2Fhowfar%2Facross.html&rft.atitle=How+big+is+our+universe%3F">  </li> <li id="cite_note-20"><a href="#cite_ref-20">↑</a> <cite style="font-style:normal;">XU, Yan; NEWBERG, Heidi Jo; CARLIN, Jeffrey L. RINGS AND RADIAL WAVES IN THE DISK OF THE MILKY WAY. The Astrophysical Journal. 2015-03, roč. 801, čís. 2, s. 105. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.1088%2F0004-637x%2F801%2F2%2F105">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-637X">0004-637X</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1088%2F0004-637X%2F801%2F2%2F105">10.1088/0004-637X/801/2/105</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astrophysical+Journal&rft_id=info:doi/10.1088%2F0004-637X%2F801%2F2%2F105&rft_id=https%3A%2F%2Fdoi.org%2F10.1088%252F0004-637x%252F801%252F2%252F105&rft.atitle=RINGS+AND+RADIAL+WAVES+IN+THE+DISK+OF+THE+MILKY+WAY&rft.date=2015-03&rft.volume=801&rft.issue=2&rft.pages=105&rft.issn=0004-637X&rft.aulast=Xu&rft.aufirst=Yan&rft.au=Newberg%2C+Heidi+Jo&rft.au=Carlin%2C+Jeffrey+L.">  </li> <li id="cite_note-21"><a href="#cite_ref-21">↑</a> <cite style="font-style:normal;">MARTIALAYVAR, Mary L. Martialayvar. Rippling Milky Way May Be Much Larger Than Previously Estimated. news.rpi.edu [online]. [cit. 2020-02-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://news.rpi.edu/content/2015/03/09/rippling-milky-way-may-be-much-larger-previously-estimated">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=news.rpi.edu&rft_id=https%3A%2F%2Fnews.rpi.edu%2Fcontent%2F2015%2F03%2F09%2Frippling-milky-way-may-be-much-larger-previously-estimated&rft.atitle=Rippling+Milky+Way+May+Be+Much+Larger+Than+Previously+Estimated&rft.aulast=Martialayvar&rft.aufirst=Mary+L.+Martialayvar">  </li> <li id="cite_note-22"><a href="#cite_ref-22">↑</a> <cite style="font-style:normal;">KARACHENTSEV, I. D.; KASHIBADZE, O. G. Masses of the local group and of the M81 group estimated from distortions in the local velocity field. Astrophysics. 2006-01-01, roč. 49, čís. 1, s. 3–18. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.1007/s10511-006-0002-6">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1573-8191">1573-8191</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1007%2Fs10511-006-0002-6">10.1007/s10511-006-0002-6</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Astrophysics&rft_id=info:doi/10.1007%2Fs10511-006-0002-6&rft_id=https%3A%2F%2Fdoi.org%2F10.1007%2Fs10511-006-0002-6&rft.atitle=Masses+of+the+local+group+and+of+the+M81+group+estimated+from+distortions+in+the+local+velocity+field&rft.date=2006-01-01&rft.volume=49&rft.issue=1&rft.pages=3%E2%80%9318&rft.issn=1573-8191&rft.aulast=Karachentsev&rft.aufirst=I.+D.&rft.au=Kashibadze%2C+O.+G.">  </li> <li id="cite_note-23"><a href="#cite_ref-23">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Mass of the Milky Way. web.archive.org [online]. 2014-08-13 [cit. 2020-02-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20140813125916/http://hypertextbook.com/facts/2000/AlinaVayntrub.shtml">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://hypertextbook.com/facts/2000/AlinaVayntrub.shtml">originálu</a> dne 2014-08-13.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=web.archive.org&rft_id=http%3A%2F%2Fhypertextbook.com%2Ffacts%2F2000%2FAlinaVayntrub.shtml&rft.atitle=Mass+of+the+Milky+Way&rft.date=2014-08-13">  </li> <li id="cite_note-24"><a href="#cite_ref-24">↑</a> <cite style="font-style:normal;">BATTAGLIA, Giuseppina; HELMI, Amina; MORRISON, Heather. The radial velocity dispersion profile of the Galactic halo: constraining the density profile of the dark halo of the Milky Way. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2005-12-01, roč. 364, čís. 2, s. 433–442. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://academic.oup.com/mnras/article/364/2/433/1032948">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0035-8711">0035-8711</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1111%2Fj.1365-2966.2005.09367.x">10.1111/j.1365-2966.2005.09367.x</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Monthly+Notices+of+the+Royal+Astronomical+Society&rft_id=info:doi/10.1111%2Fj.1365-2966.2005.09367.x&rft_id=https%3A%2F%2Facademic.oup.com%2Fmnras%2Farticle%2F364%2F2%2F433%2F1032948&rft.atitle=The+radial+velocity+dispersion+profile+of+the+Galactic+halo%3A+constraining+the+density+profile+of+the+dark+halo+of+the+Milky+Way&rft.date=2005-12-01&rft.volume=364&rft.issue=2&rft.pages=433%E2%80%93442&rft.issn=0035-8711&rft.aulast=Battaglia&rft.aufirst=Giuseppina&rft.au=Helmi%2C+Amina&rft.au=Morrison%2C+Heather">  </li> <li id="cite_note-25"><a href="#cite_ref-25">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Milky Way a Swifter Spinner, More Massive, New Measurements Show. www.nrao.edu [online]. [cit. 2020-02-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nrao.edu/pr/2009/mwrotate/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.nrao.edu&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nrao.edu%2Fpr%2F2009%2Fmwrotate%2F&rft.atitle=Milky+Way+a+Swifter+Spinner%2C+More+Massive%2C+New+Measurements+Show">  </li> <li id="cite_note-26"><a href="#cite_ref-26">↑</a> <cite style="font-style:normal;">REID, M. J.; MENTEN, K. M.; ZHENG, X. W. TRIGONOMETRIC PARALLAXES OF MASSIVE STAR-FORMING REGIONS. VI. GALACTIC STRUCTURE, FUNDAMENTAL PARAMETERS, AND NONCIRCULAR MOTIONS. The Astrophysical Journal. 2009-06, roč. 700, čís. 1, s. 137–148. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.1088%2F0004-637x%2F700%2F1%2F137">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-637X">0004-637X</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1088%2F0004-637X%2F700%2F1%2F137">10.1088/0004-637X/700/1/137</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astrophysical+Journal&rft_id=info:doi/10.1088%2F0004-637X%2F700%2F1%2F137&rft_id=https%3A%2F%2Fdoi.org%2F10.1088%252F0004-637x%252F700%252F1%252F137&rft.atitle=TRIGONOMETRIC+PARALLAXES+OF+MASSIVE+STAR-FORMING+REGIONS.+VI.+GALACTIC+STRUCTURE%2C+FUNDAMENTAL+PARAMETERS%2C+AND+NONCIRCULAR+MOTIONS&rft.date=2009-06&rft.volume=700&rft.issue=1&rft.pages=137%E2%80%93148&rft.issn=0004-637X&rft.aulast=Reid&rft.aufirst=M.+J.&rft.au=Menten%2C+K.+M.&rft.au=Zheng%2C+X.+W.">  </li> <li id="cite_note-27"><a href="#cite_ref-27">↑</a> <cite style="font-style:normal;">GNEDIN, Oleg Y.; BROWN, Warren R.; GELLER, Margaret J. The Mass Profile of the Galaxy to 80 kpc. ApJL. 2010-09, roč. 720, čís. 1, s. L108–L112. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/2010ApJ...720L.108G/abstract">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-637X">0004-637X</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1088%2F2041-8205%2F720%2F1%2FL108">10.1088/2041-8205/720/1/L108</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=ApJL&rft_id=info:doi/10.1088%2F2041-8205%2F720%2F1%2FL108&rft_id=https%3A%2F%2Fui.adsabs.harvard.edu%2Fabs%2F2010ApJ...720L.108G%2Fabstract&rft.atitle=The+Mass+Profile+of+the+Galaxy+to+80+kpc&rft.date=2010-09&rft.volume=720&rft.issue=1&rft.pages=L108%E2%80%93L112&rft.issn=0004-637X&rft.aulast=Gnedin&rft.aufirst=Oleg+Y.&rft.au=Brown%2C+Warren+R.&rft.au=Geller%2C+Margaret+J.">  </li> <li id="cite_note-:0-28">↑ <a href="#cite_ref-:0_28-0">a</a> <a href="#cite_ref-:0_28-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">PEÑARRUBIA, Jorge; MA, Yin-Zhe; WALKER, Matthew G. A dynamical model of the local cosmic expansion. MNRAS. 2014-09, roč. 443, čís. 3, s. 2204–2222. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/2014MNRAS.443.2204P/abstract">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0035-8711">0035-8711</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1093%2Fmnras%2Fstu879">10.1093/mnras/stu879</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=MNRAS&rft_id=info:doi/10.1093%2Fmnras%2Fstu879&rft_id=https%3A%2F%2Fui.adsabs.harvard.edu%2Fabs%2F2014MNRAS.443.2204P%2Fabstract&rft.atitle=A+dynamical+model+of+the+local+cosmic+expansion&rft.date=2014-09&rft.volume=443&rft.issue=3&rft.pages=2204%E2%80%932222&rft.issn=0035-8711&rft.aulast=Pe%C3%B1arrubia&rft.aufirst=Jorge&rft.au=Ma%2C+Yin-Zhe&rft.au=Walker%2C+Matthew+G.">  </li> <li id="cite_note-29"><a href="#cite_ref-29">↑</a> <cite style="font-style:normal;">GRAND, Robert J. J.; DEASON, Alis J.; WHITE, Simon D. M. The effects of dynamical substructure on Milky Way mass estimates from the high-velocity tail of the local stellar halo. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society: Letters. 2019-07-21, roč. 487, čís. 1, s. L72–L76. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://academic.oup.com/mnrasl/article/487/1/L72/5519870">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1745-3925">1745-3925</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1093%2Fmnrasl%2Fslz092">10.1093/mnrasl/slz092</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Monthly+Notices+of+the+Royal+Astronomical+Society%3A+Letters&rft_id=info:doi/10.1093%2Fmnrasl%2Fslz092&rft_id=https%3A%2F%2Facademic.oup.com%2Fmnrasl%2Farticle%2F487%2F1%2FL72%2F5519870&rft.atitle=The+effects+of+dynamical+substructure+on+Milky+Way+mass+estimates+from+the+high-velocity+tail+of+the+local+stellar+halo&rft.date=2019-07-21&rft.volume=487&rft.issue=1&rft.pages=L72%E2%80%93L76&rft.issn=1745-3925&rft.aulast=Grand&rft.aufirst=Robert+J.+J.&rft.au=Deason%2C+Alis+J.&rft.au=White%2C+Simon+D.+M.">  </li> <li id="cite_note-30"><a href="#cite_ref-30">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> The revisited mass of the Milky Way is much smaller than expectations from cosmology. phys.org [online]. [cit. 2023-09-27]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://phys.org/news/2023-09-revisited-mass-milky-smaller-cosmology.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=phys.org&rft_id=https%3A%2F%2Fphys.org%2Fnews%2F2023-09-revisited-mass-milky-smaller-cosmology.html&rft.atitle=The+revisited+mass+of+the+Milky+Way+is+much+smaller+than+expectations+from+cosmology">  </li> <li id="cite_note-:3-31">↑ <a href="#cite_ref-:3_31-0">a</a> <a href="#cite_ref-:3_31-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">MCMILLAN, Paul J. Mass models of the Milky Way. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2011-07-01, roč. 414, čís. 3, s. 2446–2457. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://academic.oup.com/mnras/article/414/3/2446/1042117">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0035-8711">0035-8711</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1111%2Fj.1365-2966.2011.18564.x">10.1111/j.1365-2966.2011.18564.x</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Monthly+Notices+of+the+Royal+Astronomical+Society&rft_id=info:doi/10.1111%2Fj.1365-2966.2011.18564.x&rft_id=https%3A%2F%2Facademic.oup.com%2Fmnras%2Farticle%2F414%2F3%2F2446%2F1042117&rft.atitle=Mass+models+of+the+Milky+Way&rft.date=2011-07-01&rft.volume=414&rft.issue=3&rft.pages=2446%E2%80%932457&rft.issn=0035-8711&rft.aulast=McMillan&rft.aufirst=Paul+J.">  </li> <li id="cite_note-32"><a href="#cite_ref-32">↑</a> <cite style="font-style:normal;">MCMILLAN, Paul J. The mass distribution and gravitational potential of the Milky Way. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2017-02-11, roč. 465, čís. 1, s. 76–94. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://academic.oup.com/mnras/article/465/1/76/2417479">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0035-8711">0035-8711</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1093%2Fmnras%2Fstw2759">10.1093/mnras/stw2759</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Monthly+Notices+of+the+Royal+Astronomical+Society&rft_id=info:doi/10.1093%2Fmnras%2Fstw2759&rft_id=https%3A%2F%2Facademic.oup.com%2Fmnras%2Farticle%2F465%2F1%2F76%2F2417479&rft.atitle=The+mass+distribution+and+gravitational+potential+of+the+Milky+Way&rft.date=2017-02-11&rft.volume=465&rft.issue=1&rft.pages=76%E2%80%9394&rft.issn=0035-8711&rft.aulast=McMillan&rft.aufirst=Paul+J.">  </li> <li id="cite_note-33"><a href="#cite_ref-33">↑</a> <cite style="font-style:normal;">NINKOVIĆ, Slobodan. Mass Distribution and Gravitational Potential of the Milky Way. Open Astronomy. 2017, roč. 26, čís. 1, s. 1–6. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.degruyter.com/view/j/astro.2017.26.issue-1/astro-2017-0002/astro-2017-0002.xml">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/2543-6376">2543-6376</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1515%2Fastro-2017-0002">10.1515/astro-2017-0002</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Open+Astronomy&rft_id=info:doi/10.1515%2Fastro-2017-0002&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.degruyter.com%2Fview%2Fj%2Fastro.2017.26.issue-1%2Fastro-2017-0002%2Fastro-2017-0002.xml&rft.atitle=Mass+Distribution+and+Gravitational+Potential+of+the+Milky+Way&rft.date=2017&rft.volume=26&rft.issue=1&rft.pages=1%E2%80%936&rft.issn=2543-6376&rft.aulast=Ninkovi%C4%87&rft.aufirst=Slobodan">  </li> <li id="cite_note-34"><a href="#cite_ref-34">↑</a> <cite style="font-style:normal;">PHELPS, Steven; NUSSER, Adi; DESJACQUES, Vincent. THE MASS OF THE MILKY WAY AND M31 USING THE METHOD OF LEAST ACTION. The Astrophysical Journal. 2013-09, roč. 775, čís. 2, s. 102. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.1088%2F0004-637x%2F775%2F2%2F102">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-637X">0004-637X</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1088%2F0004-637X%2F775%2F2%2F102">10.1088/0004-637X/775/2/102</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astrophysical+Journal&rft_id=info:doi/10.1088%2F0004-637X%2F775%2F2%2F102&rft_id=https%3A%2F%2Fdoi.org%2F10.1088%252F0004-637x%252F775%252F2%252F102&rft.atitle=THE+MASS+OF+THE+MILKY+WAY+AND+M31+USING+THE+METHOD+OF+LEAST+ACTION&rft.date=2013-09&rft.volume=775&rft.issue=2&rft.pages=102&rft.issn=0004-637X&rft.aulast=Phelps&rft.aufirst=Steven&rft.au=Nusser%2C+Adi&rft.au=Desjacques%2C+Vincent">  </li> <li id="cite_note-:4-35">↑ <a href="#cite_ref-:4_35-0">a</a> <a href="#cite_ref-:4_35-1">b</a> <a href="#cite_ref-:4_35-2">c</a> <cite style="font-style:normal;"> The Interstellar Medium. web.archive.org [online]. 2015-04-19 [cit. 2020-02-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20150419065745/http://csep10.phys.utk.edu/astr162/lect/milkyway/ism.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://csep10.phys.utk.edu/astr162/lect/milkyway/ism.html">originálu</a> dne 2015-04-19.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=web.archive.org&rft_id=http%3A%2F%2Fcsep10.phys.utk.edu%2Fastr162%2Flect%2Fmilkyway%2Fism.html&rft.atitle=The+Interstellar+Medium&rft.date=2015-04-19">  </li> <li id="cite_note-:5-36">↑ <a href="#cite_ref-:5_36-0">a</a> <a href="#cite_ref-:5_36-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The Milky Way: Gas [online]. [cit. 2020-02-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20150708011238/http://www.astro.rug.nl/~etolstoy/pog14/resources/lectures/PoG-lecture7pr.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.astro.rug.nl/~etolstoy/pog14/resources/lectures/PoG-lecture7pr.pdf">originálu</a> dne 2015-07-08.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+Milky+Way%3A+Gas&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.astro.rug.nl%2F~etolstoy%2Fpog14%2Fresources%2Flectures%2FPoG-lecture7pr.pdf">  </li> <li id="cite_note-37"><a href="#cite_ref-37">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> The Milky Way Galaxy. www.messier.seds.org [online]. [cit. 2020-02-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.messier.seds.org/more/mw.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.messier.seds.org&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.messier.seds.org%2Fmore%2Fmw.html&rft.atitle=The+Milky+Way+Galaxy">  </li> <li id="cite_note-38"><a href="#cite_ref-38">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">WILLIAMS, Matt. Universe Today [online]. 2014-12-03 [cit. 2020-02-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.universetoday.com/22285/facts-about-the-milky-way/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Universe+Today&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.universetoday.com%2F22285%2Ffacts-about-the-milky-way%2F&rft.aulast=Williams&rft.aufirst=Matt">  </li> <li id="cite_note-39"><a href="#cite_ref-39">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> HubbleSite - NewsCenter - The Milky Way Contains at Least 100 Billion Planets According to Survey (01/11/2012) - The Full Story. web.archive.org [online]. 2014-07-23 [cit. 2020-02-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20140723213047/http://hubblesite.org/newscenter/archive/releases/2012/07/full/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://hubblesite.org/newscenter/archive/releases/2012/07/full/">originálu</a> dne 2014-07-23.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=web.archive.org&rft_id=http%3A%2F%2Fhubblesite.org%2Fnewscenter%2Farchive%2Freleases%2F2012%2F07%2Ffull%2F&rft.atitle=HubbleSite+-+NewsCenter+-+The+Milky+Way+Contains+at+Least+100+Billion+Planets+According+to+Survey+%2801%2F11%2F2012%29+-+The+Full+Story&rft.date=2014-07-23">  </li> <li id="cite_note-40"><a href="#cite_ref-40">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Andromeda galaxy hosts a trillion stars - space - 06 June 2006 - New Scientist. web.archive.org [online]. 2011-01-05 [cit. 2020-02-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20110105061511/http://www.newscientist.com/article/dn9282-andromeda-galaxy-hosts-a-trillion-stars.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.newscientist.com/article/dn9282-andromeda-galaxy-hosts-a-trillion-stars.html">originálu</a> dne 2011-01-05.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=web.archive.org&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.newscientist.com%2Farticle%2Fdn9282-andromeda-galaxy-hosts-a-trillion-stars.html&rft.atitle=Andromeda+galaxy+hosts+a+trillion+stars+-+space+-+06+June+2006+-+New+Scientist&rft.date=2011-01-05">  </li> <li id="cite_note-42"><a href="#cite_ref-42">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> NASA - Neutron Stars. www.nasa.gov [online]. [cit. 2020-02-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20180908042354/https://www.nasa.gov/mission_pages/GLAST/science/neutron_stars.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nasa.gov/mission_pages/GLAST/science/neutron_stars.html">originálu</a> dne 2018-09-08. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.nasa.gov&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nasa.gov%2Fmission_pages%2FGLAST%2Fscience%2Fneutron_stars.html&rft.atitle=NASA+-+Neutron+Stars">  </li> <li id="cite_note-43"><a href="#cite_ref-43">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Black Holes | Science Mission Directorate. science.nasa.gov [online]. [cit. 2020-02-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://science.nasa.gov/astrophysics/focus-areas/black-holes">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=science.nasa.gov&rft_id=https%3A%2F%2Fscience.nasa.gov%2Fastrophysics%2Ffocus-areas%2Fblack-holes&rft.atitle=Black+Holes+%7C+Science+Mission+Directorate">  </li> <li id="cite_note-44"><a href="#cite_ref-44">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Scientists spot black hole so huge it 'shouldn't even exist' in our galaxy. news.yahoo.com [online]. [cit. 2020-02-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://news.yahoo.com/scientists-spot-black-hole-huge-shouldnt-even-exist-190107285.html">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=news.yahoo.com&rft_id=https%3A%2F%2Fnews.yahoo.com%2Fscientists-spot-black-hole-huge-shouldnt-even-exist-190107285.html&rft.atitle=Scientists+spot+black+hole+so+huge+it+%27shouldn%27t+even+exist%27+in+our+galaxy">  </li> <li id="cite_note-45"><a href="#cite_ref-45">↑</a> <cite style="font-style:normal;">NAPIWOTZKI, Ralf. The galactic population of white dwarfs. Journal of Physics: Conference Series. 2009-06, roč. 172, s. 012004. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.1088%2F1742-6596%2F172%2F1%2F012004">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1742-6596">1742-6596</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1088%2F1742-6596%2F172%2F1%2F012004">10.1088/1742-6596/172/1/012004</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Journal+of+Physics%3A+Conference+Series&rft_id=info:doi/10.1088%2F1742-6596%2F172%2F1%2F012004&rft_id=https%3A%2F%2Fdoi.org%2F10.1088%252F1742-6596%252F172%252F1%252F012004&rft.atitle=The+galactic+population+of+white+dwarfs&rft.date=2009-06&rft.volume=172&rft.pages=012004&rft.issn=1742-6596&rft.aulast=Napiwotzki&rft.aufirst=Ralf">  </li> <li id="cite_note-46"><a href="#cite_ref-46">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The Spiral Structure of the Outer Milky Way in Hydrogen [online]. [cit. 2020-02-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://science.sciencemag.org/content/312/5781/1773">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+Spiral+Structure+of+the+Outer+Milky+Way+in+Hydrogen&rft_id=https%3A%2F%2Fscience.sciencemag.org%2Fcontent%2F312%2F5781%2F1773">  </li> <li id="cite_note-:14-47">↑ <a href="#cite_ref-:14_47-0">a</a> <a href="#cite_ref-:14_47-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">LEVINE, E. S.; BLITZ, Leo; HEILES, Carl. The Spiral Structure of the Outer Milky Way in Hydrogen. Sci. 2006-06, roč. 312, čís. 5781, s. 1773–1777. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/2006Sci...312.1773L/abstract">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0036-8075">0036-8075</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1126%2Fscience.1128455">10.1126/science.1128455</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Sci&rft_id=info:doi/10.1126%2Fscience.1128455&rft_id=https%3A%2F%2Fui.adsabs.harvard.edu%2Fabs%2F2006Sci...312.1773L%2Fabstract&rft.atitle=The+Spiral+Structure+of+the+Outer+Milky+Way+in+Hydrogen&rft.date=2006-06&rft.volume=312&rft.issue=5781&rft.pages=1773%E2%80%931777&rft.issn=0036-8075&rft.aulast=Levine&rft.aufirst=E.+S.&rft.au=Blitz%2C+Leo&rft.au=Heiles%2C+Carl">  </li> <li id="cite_note-48"><a href="#cite_ref-48">↑</a> <cite style="font-style:normal;">SAVAGE, Blair D.; WAKKER, Bart P. THE EXTENSION OF THE TRANSITION TEMPERATURE PLASMA INTO THE LOWER GALACTIC HALO. The Astrophysical Journal. 2009-08, roč. 702, čís. 2, s. 1472–1489. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.1088%2F0004-637x%2F702%2F2%2F1472">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-637X">0004-637X</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1088%2F0004-637X%2F702%2F2%2F1472">10.1088/0004-637X/702/2/1472</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astrophysical+Journal&rft_id=info:doi/10.1088%2F0004-637X%2F702%2F2%2F1472&rft_id=https%3A%2F%2Fdoi.org%2F10.1088%252F0004-637x%252F702%252F2%252F1472&rft.atitle=THE+EXTENSION+OF+THE+TRANSITION+TEMPERATURE+PLASMA+INTO+THE+LOWER+GALACTIC+HALO&rft.date=2009-08&rft.volume=702&rft.issue=2&rft.pages=1472%E2%80%931489&rft.issn=0004-637X&rft.aulast=Savage&rft.aufirst=Blair+D.&rft.au=Wakker%2C+Bart+P.">  </li> <li id="cite_note-49"><a href="#cite_ref-49">↑</a> <cite style="font-style:normal;">SALE, S. E.; DREW, J. E.; KNIGGE, C. The structure of the outer Galactic disc as revealed by IPHAS early A stars. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2010-02-21, roč. 402, čís. 2, s. 713–723. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://academic.oup.com/mnras/article/402/2/713/1099746">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0035-8711">0035-8711</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1111%2Fj.1365-2966.2009.15746.x">10.1111/j.1365-2966.2009.15746.x</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Monthly+Notices+of+the+Royal+Astronomical+Society&rft_id=info:doi/10.1111%2Fj.1365-2966.2009.15746.x&rft_id=https%3A%2F%2Facademic.oup.com%2Fmnras%2Farticle%2F402%2F2%2F713%2F1099746&rft.atitle=The+structure+of+the+outer+Galactic+disc+as+revealed+by+IPHAS+early+A+stars&rft.date=2010-02-21&rft.volume=402&rft.issue=2&rft.pages=713%E2%80%93723&rft.issn=0035-8711&rft.aulast=Sale&rft.aufirst=S.+E.&rft.au=Drew%2C+J.+E.&rft.au=Knigge%2C+C.">  </li> <li id="cite_note-#1-50">↑ <a href="#cite_ref-#1_50-0">a</a> <a href="#cite_ref-#1_50-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">CONNORS, Tim W.; KAWATA, Daisuke; GIBSON, Brad K. N-body simulations of the Magellanic stream. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2006-09-01, roč. 371, čís. 1, s. 108–120. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://academic.oup.com/mnras/article/371/1/108/979407">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0035-8711">0035-8711</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1111%2Fj.1365-2966.2006.10659.x">10.1111/j.1365-2966.2006.10659.x</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Monthly+Notices+of+the+Royal+Astronomical+Society&rft_id=info:doi/10.1111%2Fj.1365-2966.2006.10659.x&rft_id=https%3A%2F%2Facademic.oup.com%2Fmnras%2Farticle%2F371%2F1%2F108%2F979407&rft.atitle=N-body+simulations+of+the+Magellanic+stream&rft.date=2006-09-01&rft.volume=371&rft.issue=1&rft.pages=108%E2%80%93120&rft.issn=0035-8711&rft.aulast=Connors&rft.aufirst=Tim+W.&rft.au=Kawata%2C+Daisuke&rft.au=Gibson%2C+Brad+K.">  </li> <li id="cite_note-51"><a href="#cite_ref-51">↑</a> <cite style="font-style:normal;">KARACHENTSEV, Igor D.; KARACHENTSEVA, Valentina E.; HUCHTMEIER, Walter K. A Catalog of Neighboring Galaxies. The Astronomical Journal. 2004 April, roč. 127, čís. 4, s. 2031. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://iopscience.iop.org/article/10.1086/382905/meta">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1538-3881">1538-3881</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1086%2F382905">10.1086/382905</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astronomical+Journal&rft_id=info:doi/10.1086%2F382905&rft_id=https%3A%2F%2Fiopscience.iop.org%2Farticle%2F10.1086%2F382905%2Fmeta&rft.atitle=A+Catalog+of+Neighboring+Galaxies&rft.date=2004+April&rft.volume=127&rft.issue=4&rft.pages=2031&rft.issn=1538-3881&rft.aulast=Karachentsev&rft.aufirst=Igor+D.&rft.au=Karachentseva%2C+Valentina+E.&rft.au=Huchtmeier%2C+Walter+K.">  </li> <li id="cite_note-52"><a href="#cite_ref-52">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Cosmic census finds crowd of planets in our galaxy. The Washington Post [online]. 2011-02-22 [cit. 2020-02-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.today/20110222025002/https://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2011/02/19/AR2011021902211.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2011/02/19/AR2011021902211.html">originálu</a> dne 2011-02-22.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=The+Washington+Post&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.washingtonpost.com%2Fwp-dyn%2Fcontent%2Farticle%2F2011%2F02%2F19%2FAR2011021902211.html&rft.atitle=Cosmic+census+finds+crowd+of+planets+in+our+galaxy&rft.date=2011-02-22">  </li> <li id="cite_note-53"><a href="#cite_ref-53">↑</a> <cite style="font-style:normal;">SUMI, T.; KAMIYA, K.; BENNETT, D. P. Unbound or distant planetary mass population detected by gravitational microlensing. Nature. 2011-05, roč. 473, čís. 7347, s. 349–352. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nature.com/articles/nature10092">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1476-4687">1476-4687</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1038%2Fnature10092">10.1038/nature10092</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Nature&rft_id=info:doi/10.1038%2Fnature10092&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nature.com%2Farticles%2Fnature10092&rft.atitle=Unbound+or+distant+planetary+mass+population+detected+by+gravitational+microlensing&rft.date=2011-05&rft.volume=473&rft.issue=7347&rft.pages=349%E2%80%93352&rft.issn=1476-4687&rft.aulast=Sumi&rft.aufirst=T.&rft.au=Kamiya%2C+K.&rft.au=Bennett%2C+D.+P.">  </li> <li id="cite_note-54"><a href="#cite_ref-54">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Free-Floating Planets May be More Common Than Stars. NASA - Jet Propulsion Laboratory [online]. 2011-05-22 [cit. 2020-02-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20110522090224/http://planetquest.jpl.nasa.gov/news/freePlanet.cfm">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://planetquest.jpl.nasa.gov/news/freePlanet.cfm">originálu</a> dne 2011-05-22.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=NASA+-+Jet+Propulsion+Laboratory&rft_id=http%3A%2F%2Fplanetquest.jpl.nasa.gov%2Fnews%2FfreePlanet.cfm&rft.atitle=Free-Floating+Planets+May+be+More+Common+Than+Stars&rft.date=2011-05-22">  </li> <li id="cite_note-55"><a href="#cite_ref-55">↑</a> <cite style="font-style:normal;">STAFF, Space.com. 100 Billion Alien Planets Fill Our Milky Way Galaxy: Study. Space.com [online]. [cit. 2020-02-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.space.com/19103-milky-way-100-billion-planets.html">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Space.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.space.com%2F19103-milky-way-100-billion-planets.html&rft.atitle=100+Billion+Alien+Planets+Fill+Our+Milky+Way+Galaxy%3A+Study&rft.aulast=Staff&rft.aufirst=Space.com">  </li> <li id="cite_note-56"><a href="#cite_ref-56">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Far-Off Planets Like the Earth Dot the Galaxy - NYTimes.com. web.archive.org [online]. 2013-11-05 [cit. 2020-02-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20131105023653/http://www.nytimes.com/2013/11/05/science/cosmic-census-finds-billions-of-planets-that-could-be-like-earth.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.nytimes.com/2013/11/05/science/cosmic-census-finds-billions-of-planets-that-could-be-like-earth.html">originálu</a> dne 2013-11-05.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=web.archive.org&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.nytimes.com%2F2013%2F11%2F05%2Fscience%2Fcosmic-census-finds-billions-of-planets-that-could-be-like-earth.html&rft.atitle=Far-Off+Planets+Like+the+Earth+Dot+the+Galaxy+-+NYTimes.com&rft.date=2013-11-05">  </li> <li id="cite_note-57"><a href="#cite_ref-57">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Prevalence of Earth-size planets orbiting Sun-like stars. web.archive.org [online]. 2013-11-09 [cit. 2020-02-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20131109010831/http://www.pnas.org/content/early/2013/10/31/1319909110">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.pnas.org/content/early/2013/10/31/1319909110">originálu</a> dne 2013-11-09.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=web.archive.org&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.pnas.org%2Fcontent%2Fearly%2F2013%2F10%2F31%2F1319909110&rft.atitle=Prevalence+of+Earth-size+planets+orbiting+Sun-like+stars&rft.date=2013-11-09">  </li> <li id="cite_note-:7-58">↑ <a href="#cite_ref-:7_58-0">a</a> <a href="#cite_ref-:7_58-1">b</a> <cite style="font-style:normal;"> Milky Way Teeming With Billions Of Earth-Size Planets. web.archive.org [online]. 2014-11-04 [cit. 2020-02-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20141104000409/http://www.huffingtonpost.com/2013/11/04/earth-size-planets_n_4215873.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.huffingtonpost.com/2013/11/04/earth-size-planets_n_4215873.html">originálu</a> dne 2014-11-04.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=web.archive.org&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.huffingtonpost.com%2F2013%2F11%2F04%2Fearth-size-planets_n_4215873.html&rft.atitle=Milky+Way+Teeming+With+Billions+Of+Earth-Size+Planets&rft.date=2014-11-04">  </li> <li id="cite_note-59"><a href="#cite_ref-59">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ANGLADA-ESCUDÉ, Guillem; AMADO, Pedro J.; BARNES, John. A terrestrial planet candidate in a temperate orbit around Proxima Centauri. Nature. 2016-08, roč. 536, čís. 7617, s. 437–440. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nature.com/articles/nature19106">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1476-4687">1476-4687</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1038%2Fnature19106">10.1038/nature19106</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Nature&rft_id=info:doi/10.1038%2Fnature19106&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nature.com%2Farticles%2Fnature19106&rft.atitle=A+terrestrial+planet+candidate+in+a+temperate+orbit+around+Proxima+Centauri&rft.date=2016-08&rft.volume=536&rft.issue=7617&rft.pages=437%E2%80%93440&rft.issn=1476-4687&rft.aulast=Anglada-Escud%C3%A9&rft.aufirst=Guillem&rft.au=Amado%2C+Pedro+J.&rft.au=Barnes%2C+John">  </li> <li id="cite_note-60"><a href="#cite_ref-60">↑</a> <cite style="font-style:normal;">STAFF. 'Exocomets' Common Across Milky Way Galaxy. Space.com [online]. [cit. 2020-02-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.space.com/19156-exocomets-alien-solar-systems.html">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Space.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.space.com%2F19156-exocomets-alien-solar-systems.html&rft.atitle=%27Exocomets%27+Common+Across+Milky+Way+Galaxy&rft.aulast=Staff">  </li> <li id="cite_note-:18-61">↑ <a href="#cite_ref-:18_61-0">a</a> <a href="#cite_ref-:18_61-1">b</a> <cite style="font-style:normal;"> The Milky Way is warped. phys.org [online]. [cit. 2020-02-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://phys.org/news/2019-02-milky-warped.html">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=phys.org&rft_id=https%3A%2F%2Fphys.org%2Fnews%2F2019-02-milky-warped.html&rft.atitle=The+Milky+Way+is+warped">  </li> <li id="cite_note-:12-62">↑ <a href="#cite_ref-:12_62-0">a</a> <a href="#cite_ref-:12_62-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">CHEN, Xiaodian; WANG, Shu; DENG, Licai. An intuitive 3D map of the Galactic warp’s precession traced by classical Cepheids. Nature Astronomy. 2019-04, roč. 3, čís. 4, s. 320–325. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nature.com/articles/s41550-018-0686-7">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/2397-3366">2397-3366</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1038%2Fs41550-018-0686-7">10.1038/s41550-018-0686-7</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Nature+Astronomy&rft_id=info:doi/10.1038%2Fs41550-018-0686-7&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nature.com%2Farticles%2Fs41550-018-0686-7&rft.atitle=An+intuitive+3D+map+of+the+Galactic+warp%E2%80%99s+precession+traced+by+classical+Cepheids&rft.date=2019-04&rft.volume=3&rft.issue=4&rft.pages=320%E2%80%93325&rft.issn=2397-3366&rft.aulast=Chen&rft.aufirst=Xiaodian&rft.au=Wang%2C+Shu&rft.au=Deng%2C+Licai">  </li> <li id="cite_note-63"><a href="#cite_ref-63">↑</a> <cite style="font-style:normal;">DE VAUCOULEURS, G. Interpretation of velocity distribution of the inner regions of the Galaxy. IAUS. 1964, roč. 20, s. 195. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/1964IAUS...20..195D/abstract">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1743-9221">1743-9221</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=IAUS&rft_id=https%3A%2F%2Fui.adsabs.harvard.edu%2Fabs%2F1964IAUS...20..195D%2Fabstract&rft.atitle=Interpretation+of+velocity+distribution+of+the+inner+regions+of+the+Galaxy&rft.date=1964&rft.volume=20&rft.pages=195&rft.issn=1743-9221&rft.aulast=de+Vaucouleurs&rft.aufirst=G.">  </li> <li id="cite_note-64"><a href="#cite_ref-64">↑</a> <cite style="font-style:normal;">PETERS, W. L. Models for the inner regions of the Galaxy. I. An elliptical streamline model.. ApJ. 1975-02, roč. 195, s. 617–629. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/1975ApJ...195..617P/abstract">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-637X">0004-637X</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1086%2F153363">10.1086/153363</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=ApJ&rft_id=info:doi/10.1086%2F153363&rft_id=https%3A%2F%2Fui.adsabs.harvard.edu%2Fabs%2F1975ApJ...195..617P%2Fabstract&rft.atitle=Models+for+the+inner+regions+of+the+Galaxy.+I.+An+elliptical+streamline+model.&rft.date=1975-02&rft.volume=195&rft.pages=617%E2%80%93629&rft.issn=0004-637X&rft.aulast=Peters&rft.aufirst=W.+L.">  </li> <li id="cite_note-65"><a href="#cite_ref-65">↑</a> <cite style="font-style:normal;">HAMMERSLEY, P. L.; GARZON, F.; MAHONEY, T. Infrared signatures of the inner spiral arms and bar.. MNRAS. 1994-08, roč. 269, s. 753–763. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/1994MNRAS.269..753H/abstract">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0035-8711">0035-8711</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1093%2Fmnras%2F269.3.753">10.1093/mnras/269.3.753</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=MNRAS&rft_id=info:doi/10.1093%2Fmnras%2F269.3.753&rft_id=https%3A%2F%2Fui.adsabs.harvard.edu%2Fabs%2F1994MNRAS.269..753H%2Fabstract&rft.atitle=Infrared+signatures+of+the+inner+spiral+arms+and+bar.&rft.date=1994-08&rft.volume=269&rft.pages=753%E2%80%93763&rft.issn=0035-8711&rft.aulast=Hammersley&rft.aufirst=P.+L.&rft.au=Garzon%2C+F.&rft.au=Mahoney%2C+T.">  </li> <li id="cite_note-66"><a href="#cite_ref-66">↑</a> <cite style="font-style:normal;">MCKEE, Maggie. Bar at Milky Way's heart revealed. New Scientist [online]. [cit. 2020-02-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.newscientist.com/article/dn7854--bar-at-milky-ways-heart-revealed/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=New+Scientist&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.newscientist.com%2Farticle%2Fdn7854--bar-at-milky-ways-heart-revealed%2F&rft.atitle=Bar+at+Milky+Way%27s+heart+revealed&rft.aulast=McKee&rft.aufirst=Maggie">  </li> <li id="cite_note-67"><a href="#cite_ref-67">↑</a> <cite style="font-style:normal;">BLAAUW, A.; GUM, C. S.; PAWSEY, J. L. The New I.A.U. System of Galactic Coordinates (1958 Revision). Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 1960-08-01, roč. 121, čís. 2, s. 123–131. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://academic.oup.com/mnras/article/121/2/123/2604025">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0035-8711">0035-8711</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1093%2Fmnras%2F121.2.123">10.1093/mnras/121.2.123</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Monthly+Notices+of+the+Royal+Astronomical+Society&rft_id=info:doi/10.1093%2Fmnras%2F121.2.123&rft_id=https%3A%2F%2Facademic.oup.com%2Fmnras%2Farticle%2F121%2F2%2F123%2F2604025&rft.atitle=The+New+I.A.U.+System+of+Galactic+Coordinates+%281958+Revision%29&rft.date=1960-08-01&rft.volume=121&rft.issue=2&rft.pages=123%E2%80%93131&rft.issn=0035-8711&rft.aulast=Blaauw&rft.aufirst=A.&rft.au=Gum%2C+C.+S.&rft.au=Pawsey%2C+J.+L.">  </li> <li id="cite_note-:8-68">↑ <a href="#cite_ref-:8_68-0">a</a> <a href="#cite_ref-:8_68-1">b</a> <cite style="font-style:normal;"> Tools of Radio Astronomy - Thomas Wilson, Kristen Rohlfs, Susanne Huettemeister - Google Books. web.archive.org [online]. 2016-04-26 [cit. 2020-02-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20210427181412/https://books.google.com/books?id=9KHw6R8rQEMC&pg=PA347">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=9KHw6R8rQEMC&pg=PA347">originálu</a> dne 2021-04-27.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=web.archive.org&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3D9KHw6R8rQEMC%26pg%3DPA347&rft.atitle=Tools+of+Radio+Astronomy+-+Thomas+Wilson%2C+Kristen+Rohlfs%2C+Susanne+Huettemeister+-+Google+Books&rft.date=2016-04-26">  </li> <li id="cite_note-:9-69">↑ <a href="#cite_ref-:9_69-0">a</a> <a href="#cite_ref-:9_69-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">KISS, Cs; MOÓR, A.; TÓTH, L. V. Far-infrared loops in the 2nd Galactic Quadrant. Astronomy & Astrophysics. 2004-04-01, roč. 418, čís. 1, s. 131–141. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.aanda.org/articles/aa/abs/2004/16/aa0530/aa0530.html">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-6361">0004-6361</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1051%2F0004-6361%3A20034530">10.1051/0004-6361:20034530</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Astronomy+%26+Astrophysics&rft_id=info:doi/10.1051%2F0004-6361%3A20034530&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.aanda.org%2Farticles%2Faa%2Fabs%2F2004%2F16%2Faa0530%2Faa0530.html&rft.atitle=Far-infrared+loops+in+the+2nd+Galactic+Quadrant&rft.date=2004-04-01&rft.volume=418&rft.issue=1&rft.pages=131%E2%80%93141&rft.issn=0004-6361&rft.aulast=Kiss&rft.aufirst=Cs&rft.au=Mo%C3%B3r%2C+A.&rft.au=T%C3%B3th%2C+L.+V.">  </li> <li id="cite_note-:10-70">↑ <a href="#cite_ref-:10_70-0">a</a> <a href="#cite_ref-:10_70-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">LAMPTON, M.; LIEU, R.; SCHMITT, J. H. M. M. An All-Sky Catalog of Faint Extreme Ultraviolet Sources. The Astrophysical Journal Supplement Series. 1997 February, roč. 108, čís. 2, s. 545. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://iopscience.iop.org/article/10.1086/312965/meta">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0067-0049">0067-0049</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1086%2F312965">10.1086/312965</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astrophysical+Journal+Supplement+Series&rft_id=info:doi/10.1086%2F312965&rft_id=https%3A%2F%2Fiopscience.iop.org%2Farticle%2F10.1086%2F312965%2Fmeta&rft.atitle=An+All-Sky+Catalog+of+Faint+Extreme+Ultraviolet+Sources&rft.date=1997+February&rft.volume=108&rft.issue=2&rft.pages=545&rft.issn=0067-0049&rft.aulast=Lampton&rft.aufirst=M.&rft.au=Lieu%2C+R.&rft.au=Schmitt%2C+J.+H.+M.+M.">  </li> <li id="cite_note-71"><a href="#cite_ref-71">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> The beginnings of radio astronomy in the Netherlands. Journal of Astronomical History and Heritage. [online]. 2010-09-19 [cit. 2020-02-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20100919025431/http://astron.nl/~leeuwen/video/dloo/JAHH9p3.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://astron.nl/~leeuwen/video/dloo/JAHH9p3.pdf">originálu</a> dne 2010-09-19.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Journal+of+Astronomical+History+and+Heritage.&rft_id=http%3A%2F%2Fastron.nl%2F~leeuwen%2Fvideo%2Fdloo%2FJAHH9p3.pdf&rft.atitle=The+beginnings+of+radio+astronomy+in+the+Netherlands&rft.date=2010-09-19">  </li> <li id="cite_note-:11-72">↑ <a href="#cite_ref-:11_72-0">a</a> <a href="#cite_ref-:11_72-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">GILLESSEN, S.; EISENHAUER, F.; TRIPPE, S. Monitoring stellar orbits around the massive black hole in the Galactic Center. The Astrophysical Journal. 2009-02, roč. 692, čís. 2, s. 1075–1109. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.1088%2F0004-637x%2F692%2F2%2F1075">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-637X">0004-637X</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1088%2F0004-637X%2F692%2F2%2F1075">10.1088/0004-637X/692/2/1075</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astrophysical+Journal&rft_id=info:doi/10.1088%2F0004-637X%2F692%2F2%2F1075&rft_id=https%3A%2F%2Fdoi.org%2F10.1088%252F0004-637x%252F692%252F2%252F1075&rft.atitle=Monitoring+stellar+orbits+around+the+massive+black+hole+in+the+Galactic+Center&rft.date=2009-02&rft.volume=692&rft.issue=2&rft.pages=1075%E2%80%931109&rft.issn=0004-637X&rft.aulast=Gillessen&rft.aufirst=S.&rft.au=Eisenhauer%2C+F.&rft.au=Trippe%2C+S.">  </li> <li id="cite_note-:21-73">↑ <a href="#cite_ref-:21_73-0">a</a> <a href="#cite_ref-:21_73-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">BOEHLE, A.; GHEZ, A. M.; SCHÖDEL, R. An Improved Distance and Mass Estimate for SGR A* from a Multistar Orbit Analysis. The Astrophysical Journal. 2016-10, roč. 830, čís. 1, s. 17. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.3847%2F0004-637x%2F830%2F1%2F17">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-637X">0004-637X</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.3847%2F0004-637X%2F830%2F1%2F17">10.3847/0004-637X/830/1/17</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astrophysical+Journal&rft_id=info:doi/10.3847%2F0004-637X%2F830%2F1%2F17&rft_id=https%3A%2F%2Fdoi.org%2F10.3847%252F0004-637x%252F830%252F1%252F17&rft.atitle=An+Improved+Distance+and+Mass+Estimate+for+SGR+A%2A+from+a+Multistar+Orbit+Analysis&rft.date=2016-10&rft.volume=830&rft.issue=1&rft.pages=17&rft.issn=0004-637X&rft.aulast=Boehle&rft.aufirst=A.&rft.au=Ghez%2C+A.+M.&rft.au=Sch%C3%B6del%2C+R.">  </li> <li id="cite_note-:22-74">↑ <a href="#cite_ref-:22_74-0">a</a> <a href="#cite_ref-:22_74-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">GILLESSEN, S.; PLEWA, P. M.; EISENHAUER, F. An Update on Monitoring Stellar Orbits in the Galactic Center. The Astrophysical Journal. 2017-02, roč. 837, čís. 1, s. 30. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.3847%2F1538-4357%2Faa5c41">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-637X">0004-637X</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.3847%2F1538-4357%2Faa5c41">10.3847/1538-4357/aa5c41</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astrophysical+Journal&rft_id=info:doi/10.3847%2F1538-4357%2Faa5c41&rft_id=https%3A%2F%2Fdoi.org%2F10.3847%252F1538-4357%252Faa5c41&rft.atitle=An+Update+on+Monitoring+Stellar+Orbits+in+the+Galactic+Center&rft.date=2017-02&rft.volume=837&rft.issue=1&rft.pages=30&rft.issn=0004-637X&rft.aulast=Gillessen&rft.aufirst=S.&rft.au=Plewa%2C+P.+M.&rft.au=Eisenhauer%2C+F.">  </li> <li id="cite_note-#2-75">↑ <a href="#cite_ref-#2_75-0">a</a> <a href="#cite_ref-#2_75-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">REID, M. J.; MENTEN, K. M.; ZHENG, X. W. A TRIGONOMETRIC PARALLAX OF Sgr B2. The Astrophysical Journal. 2009-10, roč. 705, čís. 2, s. 1548–1553. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.1088%2F0004-637x%2F705%2F2%2F1548">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-637X">0004-637X</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1088%2F0004-637X%2F705%2F2%2F1548">10.1088/0004-637X/705/2/1548</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astrophysical+Journal&rft_id=info:doi/10.1088%2F0004-637X%2F705%2F2%2F1548&rft_id=https%3A%2F%2Fdoi.org%2F10.1088%252F0004-637x%252F705%252F2%252F1548&rft.atitle=A+TRIGONOMETRIC+PARALLAX+OF+Sgr+B2&rft.date=2009-10&rft.volume=705&rft.issue=2&rft.pages=1548%E2%80%931553&rft.issn=0004-637X&rft.aulast=Reid&rft.aufirst=M.+J.&rft.au=Menten%2C+K.+M.&rft.au=Zheng%2C+X.+W.">  </li> <li id="cite_note-:13-76">↑ <a href="#cite_ref-:13_76-0">a</a> <a href="#cite_ref-:13_76-1">b</a> <a href="#cite_ref-:13_76-2">c</a> <a href="#cite_ref-:13_76-3">d</a> <a href="#cite_ref-:13_76-4">e</a> <cite style="font-style:normal;">MAJAESS, D. Concerning the Distance to the Center of the Milky Way and Its Structure. AcA. 2010-03, roč. 60, čís. 1, s. 55–74. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/2010AcA....60...55M/abstract">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0001-5237">0001-5237</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=AcA&rft_id=https%3A%2F%2Fui.adsabs.harvard.edu%2Fabs%2F2010AcA....60...55M%2Fabstract&rft.atitle=Concerning+the+Distance+to+the+Center+of+the+Milky+Way+and+Its+Structure&rft.date=2010-03&rft.volume=60&rft.issue=1&rft.pages=55%E2%80%9374&rft.issn=0001-5237&rft.aulast=Majaess&rft.aufirst=D.">  </li> <li id="cite_note-77"><a href="#cite_ref-77">↑</a> <cite style="font-style:normal;">SHEN, Juntai; RICH, R. Michael; KORMENDY, John. Our Milky Way As a Pure-Disk Galaxy—A Challenge for Galaxy Formation.. The Astrophysical Journal. 2010-08, roč. 720, čís. 1, s. L72–L76. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.1088%2F2041-8205%2F720%2F1%2Fl72">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/2041-8205">2041-8205</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1088%2F2041-8205%2F720%2F1%2FL72">10.1088/2041-8205/720/1/L72</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astrophysical+Journal&rft_id=info:doi/10.1088%2F2041-8205%2F720%2F1%2FL72&rft_id=https%3A%2F%2Fdoi.org%2F10.1088%252F2041-8205%252F720%252F1%252Fl72&rft.atitle=Our+Milky+Way+As+a+Pure-Disk+Galaxy%E2%80%94A+Challenge+for+Galaxy+Formation.&rft.date=2010-08&rft.volume=720&rft.issue=1&rft.pages=L72%E2%80%93L76&rft.issn=2041-8205&rft.aulast=Shen&rft.aufirst=Juntai&rft.au=Rich%2C+R.+Michael&rft.au=Kormendy%2C+John">  </li> <li id="cite_note-78"><a href="#cite_ref-78">↑</a> <cite style="font-style:normal;">CIAMBUR, Bogdan C.; GRAHAM, Alister W.; BLAND-HAWTHORN, Joss. Quantifying the (X/peanut)-shaped structure of the Milky Way - new constraints on the bar geometry. MNRAS. 2017-11, roč. 471, čís. 4, s. 3988–4004. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/2017MNRAS.471.3988C/abstract">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0035-8711">0035-8711</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1093%2Fmnras%2Fstx1823">10.1093/mnras/stx1823</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=MNRAS&rft_id=info:doi/10.1093%2Fmnras%2Fstx1823&rft_id=https%3A%2F%2Fui.adsabs.harvard.edu%2Fabs%2F2017MNRAS.471.3988C%2Fabstract&rft.atitle=Quantifying+the+%28X%2Fpeanut%29-shaped+structure+of+the+Milky+Way+-+new+constraints+on+the+bar+geometry&rft.date=2017-11&rft.volume=471&rft.issue=4&rft.pages=3988%E2%80%934004&rft.issn=0035-8711&rft.aulast=Ciambur&rft.aufirst=Bogdan+C.&rft.au=Graham%2C+Alister+W.&rft.au=Bland-Hawthorn%2C+Joss">  </li> <li id="cite_note-79"><a href="#cite_ref-79">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ADAMS, David John; CAYLESS, Alan; JONES, Anthony W. An Introduction to Galaxies and Cosmology. [s.l.]: Cambridge University Press 452 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=36K1PfetZegC&pg=PA50&redir_esc=y&hl=cs#v=onepage&q&f=false">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-521-54623-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-521-54623-2">978-0-521-54623-2</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=An+Introduction+to+Galaxies+and+Cosmology&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3D36K1PfetZegC%26pg%3DPA50%26redir_esc%3Dy%26hl%3Dcs%23v%3Donepage%26q%26f%3Dfalse&rft.isbn=978-0-521-54623-2&rft.aulast=Adams&rft.aufirst=David+John&rft.au=Cayless%2C+Alan&rft.au=Jones%2C+Anthony+W.&rft.pub=Cambridge+University+Press&rft.tpages=452">  </li> <li id="cite_note-GhezSalimWeinberg-80"><a href="#cite_ref-GhezSalimWeinberg_80-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;">GHEZ, A. M.; SALIM, S.; WEINBERG, N. N. Measuring Distance and Properties of the Milky Way's Central Supermassive Black Hole with Stellar Orbits. The Astrophysical Journal. 2008-12-20, roč. 689, čís. 2, s. 1044–1062. ArXiv: 0808.2870. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://arxiv.org/abs/0808.2870">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-637X">0004-637X</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1086%2F592738">10.1086/592738</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astrophysical+Journal&rft_id=info:doi/10.1086%2F592738&rft_id=http%3A%2F%2Farxiv.org%2Fabs%2F0808.2870&rft.atitle=Measuring+Distance+and+Properties+of+the+Milky+Way%27s+Central+Supermassive+Black+Hole+with+Stellar+Orbits&rft.date=2008-12-20&rft.volume=689&rft.issue=2&rft.pages=1044%E2%80%931062&rft.issn=0004-637X&rft.aulast=Ghez&rft.aufirst=A.+M.&rft.au=Salim%2C+S.&rft.au=Weinberg%2C+N.+N.">  </li> <li id="cite_note-81"><a href="#cite_ref-81">↑</a> <cite style="font-style:normal;">BLANDFORD, R. D. Origin and Evolution of Massive Black Holes in Galactic Nuclei. ASPC. 1999-08, roč. 182, s. 87. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/1999ASPC..182...87B/abstract">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1050-3390">1050-3390</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=ASPC&rft_id=https%3A%2F%2Fui.adsabs.harvard.edu%2Fabs%2F1999ASPC..182...87B%2Fabstract&rft.atitle=Origin+and+Evolution+of+Massive+Black+Holes+in+Galactic+Nuclei&rft.date=1999-08&rft.volume=182&rft.pages=87&rft.issn=1050-3390&rft.aulast=Blandford&rft.aufirst=R.+D.">  </li> <li id="cite_note-82"><a href="#cite_ref-82">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Introduction to Black Hole Physics - Valeri P. Frolov, Andrei Zelnikov - Google Books. web.archive.org [online]. 2016-08-10 [cit. 2020-02-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20210427182924/https://books.google.com/books?id=r_l5AK9DdXsC&lpg=PA34">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=r_l5AK9DdXsC&lpg=PA34">originálu</a> dne 2021-04-27.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=web.archive.org&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3Dr_l5AK9DdXsC%26lpg%3DPA34&rft.atitle=Introduction+to+Black+Hole+Physics+-+Valeri+P.+Frolov%2C+Andrei+Zelnikov+-+Google+Books&rft.date=2016-08-10">  </li> <li id="cite_note-83"><a href="#cite_ref-83">↑</a> <cite style="font-style:normal;">VANHOLLEBEKE, E.; GROENEWEGEN, M. a. T.; GIRARDI, L. Stellar populations in the Galactic bulge - Modelling the Galactic bulge with TRILEGAL. Astronomy & Astrophysics. 2009-04-01, roč. 498, čís. 1, s. 95–107. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.aanda.org/articles/aa/abs/2009/16/aa8472-07/aa8472-07.html">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-6361">0004-6361</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1051%2F0004-6361%2F20078472">10.1051/0004-6361/20078472</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Astronomy+%26+Astrophysics&rft_id=info:doi/10.1051%2F0004-6361%2F20078472&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.aanda.org%2Farticles%2Faa%2Fabs%2F2009%2F16%2Faa8472-07%2Faa8472-07.html&rft.atitle=Stellar+populations+in+the+Galactic+bulge+-+Modelling+the+Galactic+bulge+with+TRILEGAL&rft.date=2009-04-01&rft.volume=498&rft.issue=1&rft.pages=95%E2%80%93107&rft.issn=0004-6361&rft.aulast=Vanhollebeke&rft.aufirst=E.&rft.au=Groenewegen%2C+M.+a.+T.&rft.au=Girardi%2C+L.">  </li> <li id="cite_note-84"><a href="#cite_ref-84">↑</a> <cite style="font-style:normal;">CABRERA-LAVERS, A.; GONZÁLEZ-FERNÁNDEZ, C.; GARZÓN, F. The long Galactic bar as seen by UKIDSS Galactic plane survey. Astronomy & Astrophysics. 2008-12-01, roč. 491, čís. 3, s. 781–787. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.aanda.org/articles/aa/abs/2008/45/aa10720-08/aa10720-08.html">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-6361">0004-6361</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1051%2F0004-6361%3A200810720">10.1051/0004-6361:200810720</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Astronomy+%26+Astrophysics&rft_id=info:doi/10.1051%2F0004-6361%3A200810720&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.aanda.org%2Farticles%2Faa%2Fabs%2F2008%2F45%2Faa10720-08%2Faa10720-08.html&rft.atitle=The+long+Galactic+bar+as+seen+by+UKIDSS+Galactic+plane+survey&rft.date=2008-12-01&rft.volume=491&rft.issue=3&rft.pages=781%E2%80%93787&rft.issn=0004-6361&rft.aulast=Cabrera-Lavers&rft.aufirst=A.&rft.au=Gonz%C3%A1lez-Fern%C3%A1ndez%2C+C.&rft.au=Garz%C3%B3n%2C+F.">  </li> <li id="cite_note-85"><a href="#cite_ref-85">↑</a> <cite style="font-style:normal;">NISHIYAMA, Shogo; NAGATA, Tetsuya; BABA, Daisuke. A Distinct Structure inside the Galactic Bar. The Astrophysical Journal Letters. 2005-02-15, roč. 621, čís. 2, s. L105. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://iopscience.iop.org/article/10.1086/429291/meta">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1538-4357">1538-4357</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1086%2F429291">10.1086/429291</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astrophysical+Journal+Letters&rft_id=info:doi/10.1086%2F429291&rft_id=https%3A%2F%2Fiopscience.iop.org%2Farticle%2F10.1086%2F429291%2Fmeta&rft.atitle=A+Distinct+Structure+inside+the+Galactic+Bar&rft.date=2005-02-15&rft.volume=621&rft.issue=2&rft.pages=L105&rft.issn=1538-4357&rft.aulast=Nishiyama&rft.aufirst=Shogo&rft.au=Nagata%2C+Tetsuya&rft.au=Baba%2C+Daisuke">  </li> <li id="cite_note-86"><a href="#cite_ref-86">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ALCOCK, C.; ALLSMAN, R. A.; ALVES, D. R. The RR Lyrae Population of the Galactic Bulge from the MACHO Database: Mean Colors and Magnitudes. The Astrophysical Journal. 1998 January 1, roč. 492, čís. 1, s. 190. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://iopscience.iop.org/article/10.1086/305017/meta">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-637X">0004-637X</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1086%2F305017">10.1086/305017</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astrophysical+Journal&rft_id=info:doi/10.1086%2F305017&rft_id=https%3A%2F%2Fiopscience.iop.org%2Farticle%2F10.1086%2F305017%2Fmeta&rft.atitle=The+RR+Lyrae+Population+of+the+Galactic+Bulge+from+the+MACHO+Database%3A+Mean+Colors+and+Magnitudes&rft.date=1998+January+1&rft.volume=492&rft.issue=1&rft.pages=190&rft.issn=0004-637X&rft.aulast=Alcock&rft.aufirst=C.&rft.au=Allsman%2C+R.+A.&rft.au=Alves%2C+D.+R.">  </li> <li id="cite_note-87"><a href="#cite_ref-87">↑</a> <cite style="font-style:normal;">KUNDER, Andrea; CHABOYER, Brian. METALLICITY ANALYSIS OF MACHO GALACTIC BULGE RR0 LYRAE STARS FROM THEIR LIGHT CURVES. The Astronomical Journal. 2008-11, roč. 136, čís. 6, s. 2441–2452. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.1088%2F0004-6256%2F136%2F6%2F2441">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1538-3881">1538-3881</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1088%2F0004-6256%2F136%2F6%2F2441">10.1088/0004-6256/136/6/2441</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astronomical+Journal&rft_id=info:doi/10.1088%2F0004-6256%2F136%2F6%2F2441&rft_id=https%3A%2F%2Fdoi.org%2F10.1088%252F0004-6256%252F136%252F6%252F2441&rft.atitle=METALLICITY+ANALYSIS+OF+MACHO+GALACTIC+BULGE+RR0+LYRAE+STARS+FROM+THEIR+LIGHT+CURVES&rft.date=2008-11&rft.volume=136&rft.issue=6&rft.pages=2441%E2%80%932452&rft.issn=1538-3881&rft.aulast=Kunder&rft.aufirst=Andrea&rft.au=Chaboyer%2C+Brian">  </li> <li id="cite_note-#3-88">↑ <a href="#cite_ref-#3_88-0">a</a> <a href="#cite_ref-#3_88-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">BHAT, C. L.; KIFUNE, T.; WOLFENDALE, A. W. A cosmic-ray explanation of the galactic ridge of cosmic X-rays. Nature. 1985-11, roč. 318, čís. 6043, s. 267–269. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nature.com/articles/318267a0">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1476-4687">1476-4687</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1038%2F318267a0">10.1038/318267a0</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Nature&rft_id=info:doi/10.1038%2F318267a0&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nature.com%2Farticles%2F318267a0&rft.atitle=A+cosmic-ray+explanation+of+the+galactic+ridge+of+cosmic+X-rays&rft.date=1985-11&rft.volume=318&rft.issue=6043&rft.pages=267%E2%80%93269&rft.issn=1476-4687&rft.aulast=Bhat&rft.aufirst=C.+L.&rft.au=Kifune%2C+T.&rft.au=Wolfendale%2C+A.+W.">  </li> <li id="cite_note-89"><a href="#cite_ref-89">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> NASA - NASA's Fermi Telescope Finds Giant Structure in our Galaxy. web.archive.org [online]. 2014-08-23 [cit. 2020-02-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20140823224206/http://www.nasa.gov/mission_pages/GLAST/news/new-structure.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nasa.gov/mission_pages/GLAST/news/new-structure.html">originálu</a> dne 2014-08-23.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=web.archive.org&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.nasa.gov%2Fmission_pages%2FGLAST%2Fnews%2Fnew-structure.html&rft.atitle=NASA+-+NASA%27s+Fermi+Telescope+Finds+Giant+Structure+in+our+Galaxy&rft.date=2014-08-23">  </li> <li id="cite_note-90"><a href="#cite_ref-90">↑</a> <cite style="font-style:normal;">CARRETTI, Ettore; CROCKER, Roland M.; STAVELEY-SMITH, Lister. Giant magnetized outflows from the centre of the Milky Way. Nature. 2013-01, roč. 493, čís. 7430, s. 66–69. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nature.com/articles/nature11734">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1476-4687">1476-4687</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1038%2Fnature11734">10.1038/nature11734</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Nature&rft_id=info:doi/10.1038%2Fnature11734&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nature.com%2Farticles%2Fnature11734&rft.atitle=Giant+magnetized+outflows+from+the+centre+of+the+Milky+Way&rft.date=2013-01&rft.volume=493&rft.issue=7430&rft.pages=66%E2%80%9369&rft.issn=1476-4687&rft.aulast=Carretti&rft.aufirst=Ettore&rft.au=Crocker%2C+Roland+M.&rft.au=Staveley-Smith%2C+Lister">  </li> <li id="cite_note-91"><a href="#cite_ref-91">↑</a> <cite style="font-style:normal;">MIHULKA, Stanislav. Mléčná dráha před časem vyfoukla dvě obrovské rentgenové bubliny. osel.cz [online]. 2020-12-10 [cit. 2023-05-10]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.osel.cz/11504-mlecna-draha-pred-casem-vyfoukla-dve-obrovske-rentgenove-bubliny.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=osel.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.osel.cz%2F11504-mlecna-draha-pred-casem-vyfoukla-dve-obrovske-rentgenove-bubliny.html&rft.atitle=Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1+dr%C3%A1ha+p%C5%99ed+%C4%8Dasem+vyfoukla+dv%C4%9B+obrovsk%C3%A9+rentgenov%C3%A9+bubliny&rft.date=2020-12-10&rft.aulast=Mihulka&rft.aufirst=Stanislav">  </li> <li id="cite_note-92"><a href="#cite_ref-92">↑</a> <cite style="font-style:normal;">WOODALL, Tatyana. Galactic bubbles are more complex than imagined, researchers say. phys.org [online]. 2023-05-08 [cit. 2023-05-10]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://phys.org/news/2023-05-galactic-complex.html">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=phys.org&rft_id=https%3A%2F%2Fphys.org%2Fnews%2F2023-05-galactic-complex.html&rft.atitle=Galactic+bubbles+are+more+complex+than+imagined%2C+researchers+say&rft.date=2023-05-08&rft.aulast=Woodall&rft.aufirst=Tatyana">  </li> <li id="cite_note-93"><a href="#cite_ref-93">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> The Milky Way's eROSITA bubbles are large and distant. phys.org [online]. [cit. 2024-06-30]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://phys.org/news/2024-06-milky-erosita-large-distant.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=phys.org&rft_id=https%3A%2F%2Fphys.org%2Fnews%2F2024-06-milky-erosita-large-distant.html&rft.atitle=The+Milky+Way%27s+eROSITA+bubbles+are+large+and+distant">  </li> <li id="cite_note-94"><a href="#cite_ref-94">↑</a> <cite style="font-style:normal;">University of Michigan. Massive bubbles at center of Milky Way caused by supermassive black hole. phys.org [online]. 2022-03-08 [cit. 2023-05-10]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://phys.org/news/2022-03-massive-center-milky-supermassive-black.html">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=phys.org&rft_id=https%3A%2F%2Fphys.org%2Fnews%2F2022-03-massive-center-milky-supermassive-black.html&rft.atitle=Massive+bubbles+at+center+of+Milky+Way+caused+by+supermassive+black+hole&rft.date=2022-03-08&rft.au=University+of+Michigan">  </li> <li id="cite_note-95"><a href="#cite_ref-95">↑</a> <cite style="font-style:normal;">NORTHON, Karen. Chandra Detects Record-Breaking Outburst from Milky Way’s Black Hole. NASA [online]. 2015-03-19 [cit. 2020-02-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nasa.gov/press/2015/january/nasa-s-chandra-detects-record-breaking-outburst-from-milky-way-s-black-hole">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=NASA&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.nasa.gov%2Fpress%2F2015%2Fjanuary%2Fnasa-s-chandra-detects-record-breaking-outburst-from-milky-way-s-black-hole&rft.atitle=Chandra+Detects+Record-Breaking+Outburst+from+Milky+Way%E2%80%99s+Black+Hole&rft.date=2015-03-19&rft.aulast=Northon&rft.aufirst=Karen">  </li> <li id="cite_note-96"><a href="#cite_ref-96">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Scientists discover huge magnetic toroids in the Milky Way halo. phys.org [online]. [cit. 2024-05-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://phys.org/news/2024-05-scientists-huge-magnetic-toroids-milky.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=phys.org&rft_id=https%3A%2F%2Fphys.org%2Fnews%2F2024-05-scientists-huge-magnetic-toroids-milky.html&rft.atitle=Scientists+discover+huge+magnetic+toroids+in+the+Milky+Way+halo">  </li> <li id="cite_note-97"><a href="#cite_ref-97">↑</a> <cite style="font-style:normal;">CHURCHWELL, Ed; BABLER, Brian L.; MEADE, Marilyn R. The Spitzer/GLIMPSE Surveys: A New View of the Milky Way. Publications of the Astronomical Society of the Pacific. 2009-03-12, roč. 121, čís. 877, s. 213. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://iopscience.iop.org/article/10.1086/597811/meta">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1538-3873">1538-3873</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1086%2F597811">10.1086/597811</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Publications+of+the+Astronomical+Society+of+the+Pacific&rft_id=info:doi/10.1086%2F597811&rft_id=https%3A%2F%2Fiopscience.iop.org%2Farticle%2F10.1086%2F597811%2Fmeta&rft.atitle=The+Spitzer%2FGLIMPSE+Surveys%3A+A+New+View+of+the+Milky+Way&rft.date=2009-03-12&rft.volume=121&rft.issue=877&rft.pages=213&rft.issn=1538-3873&rft.aulast=Churchwell&rft.aufirst=Ed&rft.au=Babler%2C+Brian+L.&rft.au=Meade%2C+Marilyn+R.">  </li> <li id="cite_note-98"><a href="#cite_ref-98">↑</a> <cite style="font-style:normal;">YIRKA, Bob. New measurements suggest rethinking the shape of the Milky Way galaxy. phys.org [online]. 2023-05-01 [cit. 2023-05-10]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://phys.org/news/2023-05-rethinking-milky-galaxy.html">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=phys.org&rft_id=https%3A%2F%2Fphys.org%2Fnews%2F2023-05-rethinking-milky-galaxy.html&rft.atitle=New+measurements+suggest+rethinking+the+shape+of+the+Milky+Way+galaxy&rft.date=2023-05-01&rft.aulast=Yirka&rft.aufirst=Bob">  </li> <li id="cite_note-99"><a href="#cite_ref-99">↑</a> <cite style="font-style:normal;">TAYLOR, J. H.; CORDES, J. M. Pulsar Distances and the Galactic Distribution of Free Electrons. ApJ. 1993-07, roč. 411, s. 674. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/1993ApJ...411..674T/abstract">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-637X">0004-637X</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1086%2F172870">10.1086/172870</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=ApJ&rft_id=info:doi/10.1086%2F172870&rft_id=https%3A%2F%2Fui.adsabs.harvard.edu%2Fabs%2F1993ApJ...411..674T%2Fabstract&rft.atitle=Pulsar+Distances+and+the+Galactic+Distribution+of+Free+Electrons&rft.date=1993-07&rft.volume=411&rft.pages=674&rft.issn=0004-637X&rft.aulast=Taylor&rft.aufirst=J.+H.&rft.au=Cordes%2C+J.+M.">  </li> <li id="cite_note-#4-100">↑ <a href="#cite_ref-#4_100-0">a</a> <a href="#cite_ref-#4_100-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">RUSSEIL, D. Star-forming complexes and the spiral structure of our Galaxy. Astronomy & Astrophysics. 2003-01-01, roč. 397, čís. 1, s. 133–146. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.aanda.org/articles/aa/abs/2003/01/aa9848/aa9848.html">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-6361">0004-6361</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1051%2F0004-6361%3A20021504">10.1051/0004-6361:20021504</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Astronomy+%26+Astrophysics&rft_id=info:doi/10.1051%2F0004-6361%3A20021504&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.aanda.org%2Farticles%2Faa%2Fabs%2F2003%2F01%2Faa9848%2Faa9848.html&rft.atitle=Star-forming+complexes+and+the+spiral+structure+of+our+Galaxy&rft.date=2003-01-01&rft.volume=397&rft.issue=1&rft.pages=133%E2%80%93146&rft.issn=0004-6361&rft.aulast=Russeil&rft.aufirst=D.">  </li> <li id="cite_note-101"><a href="#cite_ref-101">↑</a> <cite style="font-style:normal;">DAME, T. M.; HARTMANN, Dap; THADDEUS, P. The Milky Way in Molecular Clouds: A New Complete CO Survey. The Astrophysical Journal. 2001-02, roč. 547, čís. 2, s. 792–813. ArXiv: astro-ph/0009217. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://arxiv.org/abs/astro-ph/0009217">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-637X">0004-637X</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1086%2F318388">10.1086/318388</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astrophysical+Journal&rft_id=info:doi/10.1086%2F318388&rft_id=http%3A%2F%2Farxiv.org%2Fabs%2Fastro-ph%2F0009217&rft.atitle=The+Milky+Way+in+Molecular+Clouds%3A+A+New+Complete+CO+Survey&rft.date=2001-02&rft.volume=547&rft.issue=2&rft.pages=792%E2%80%93813&rft.issn=0004-637X&rft.aulast=Dame&rft.aufirst=T.+M.&rft.au=Hartmann%2C+Dap&rft.au=Thaddeus%2C+P.">  </li> <li id="cite_note-:17-102">↑ <a href="#cite_ref-:17_102-0">a</a> <a href="#cite_ref-:17_102-1">b</a> <cite style="font-style:normal;"> SPACE.com -- New Images: Milky Way Loses Two Arms. web.archive.org [online]. 2008-06-04 [cit. 2020-02-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20080604114615/http://www.space.com/scienceastronomy/080603-aas-spiral-arms.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.space.com/scienceastronomy/080603-aas-spiral-arms.html">originálu</a> dne 2008-06-04.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=web.archive.org&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.space.com%2Fscienceastronomy%2F080603-aas-spiral-arms.html&rft.atitle=SPACE.com+--+New+Images%3A+Milky+Way+Loses+Two+Arms&rft.date=2008-06-04">  </li> <li id="cite_note-103"><a href="#cite_ref-103">↑</a> <cite style="font-style:normal;">MAJAESS, Daniel J.; TURNER, David G.; LANE, David J. Searching Beyond the Obscuring Dust Between the Cygnus-Aquila Rifts for Cepheid Tracers of the Galaxy's Spiral Arms. arXiv:0909.0897 [astro-ph]. 2009-09-04. ArXiv: 0909.0897. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://arxiv.org/abs/0909.0897">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-09].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=arXiv%3A0909.0897+%5Bastro-ph%5D&rft_id=http%3A%2F%2Farxiv.org%2Fabs%2F0909.0897&rft.atitle=Searching+Beyond+the+Obscuring+Dust+Between+the+Cygnus-Aquila+Rifts+for+Cepheid+Tracers+of+the+Galaxy%27s+Spiral+Arms&rft.date=2009-09-04&rft.aulast=Majaess&rft.aufirst=Daniel+J.&rft.au=Turner%2C+David+G.&rft.au=Lane%2C+David+J.">  </li> <li id="cite_note-:15-104">↑ <a href="#cite_ref-:15_104-0">a</a> <a href="#cite_ref-:15_104-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">MAJAESS, D. J.; TURNER, D. G.; LANE, D. J. Searching Beyond the Obscuring Dust Between the Cygnus- Aquila Rifts for Cepheid Tracers of the Galaxy's Spiral Arms. JAVSO. 2009-12, roč. 37, čís. 2, s. 179. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/2009JAVSO..37..179M/abstract">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-10]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0271-9053">0271-9053</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=JAVSO&rft_id=https%3A%2F%2Fui.adsabs.harvard.edu%2Fabs%2F2009JAVSO..37..179M%2Fabstract&rft.atitle=Searching+Beyond+the+Obscuring+Dust+Between+the+Cygnus-+Aquila+Rifts+for+Cepheid+Tracers+of+the+Galaxy%27s+Spiral+Arms&rft.date=2009-12&rft.volume=37&rft.issue=2&rft.pages=179&rft.issn=0271-9053&rft.aulast=Majaess&rft.aufirst=D.+J.&rft.au=Turner%2C+D.+G.&rft.au=Lane%2C+D.+J.">  </li> <li id="cite_note-105"><a href="#cite_ref-105">↑</a> <cite style="font-style:normal;">LÉPINE, J. R. D.; ROMAN-LOPES, A.; ABRAHAM, Zulema. The spiral structure of the Galaxy revealed by CS sources and evidence for the 4:1 resonance. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2011-06-21, roč. 414, čís. 2, s. 1607–1616. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://academic.oup.com/mnras/article/414/2/1607/978429">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-10]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0035-8711">0035-8711</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1111%2Fj.1365-2966.2011.18492.x">10.1111/j.1365-2966.2011.18492.x</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Monthly+Notices+of+the+Royal+Astronomical+Society&rft_id=info:doi/10.1111%2Fj.1365-2966.2011.18492.x&rft_id=https%3A%2F%2Facademic.oup.com%2Fmnras%2Farticle%2F414%2F2%2F1607%2F978429&rft.atitle=The+spiral+structure+of+the+Galaxy+revealed+by+CS+sources+and+evidence+for+the+4%3A1+resonance&rft.date=2011-06-21&rft.volume=414&rft.issue=2&rft.pages=1607%E2%80%931616&rft.issn=0035-8711&rft.aulast=L%C3%A9pine&rft.aufirst=J.+R.+D.&rft.au=Roman-Lopes%2C+A.&rft.au=Abraham%2C+Zulema">  </li> <li id="cite_note-:16-106">↑ <a href="#cite_ref-:16_106-0">a</a> <a href="#cite_ref-:16_106-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">DRIMMEL, R. Evidence for a two-armed spiral in the Milky Way. A&A. 2000-06, roč. 358, s. L13–L16. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/2000A&A...358L..13D/abstract">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-10]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-6361">0004-6361</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=A%26A&rft_id=https%3A%2F%2Fui.adsabs.harvard.edu%2Fabs%2F2000A%26A...358L..13D%2Fabstract&rft.atitle=Evidence+for+a+two-armed+spiral+in+the+Milky+Way&rft.date=2000-06&rft.volume=358&rft.pages=L13%E2%80%93L16&rft.issn=0004-6361&rft.aulast=Drimmel&rft.aufirst=R.">  </li> <li id="cite_note-107"><a href="#cite_ref-107">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Mapping spiral structure on the far side of the Milky Way [online]. [cit. 2020-02-10]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://science.sciencemag.org/content/358/6360/227">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Mapping+spiral+structure+on+the+far+side+of+the+Milky+Way&rft_id=https%3A%2F%2Fscience.sciencemag.org%2Fcontent%2F358%2F6360%2F227">  </li> <li id="cite_note-:23-108">↑ <a href="#cite_ref-:23_108-0">a</a> <a href="#cite_ref-:23_108-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">MCCLURE-GRIFFITHS, N. M.; DICKEY, John M.; GAENSLER, B. M. A Distant Extended Spiral Arm in the Fourth Quadrant of the Milky Way. The Astrophysical Journal Letters. 2004-05-04, roč. 607, čís. 2, s. L127. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://iopscience.iop.org/article/10.1086/422031/meta">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-10]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1538-4357">1538-4357</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1086%2F422031">10.1086/422031</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astrophysical+Journal+Letters&rft_id=info:doi/10.1086%2F422031&rft_id=https%3A%2F%2Fiopscience.iop.org%2Farticle%2F10.1086%2F422031%2Fmeta&rft.atitle=A+Distant+Extended+Spiral+Arm+in+the+Fourth+Quadrant+of+the+Milky+Way&rft.date=2004-05-04&rft.volume=607&rft.issue=2&rft.pages=L127&rft.issn=1538-4357&rft.aulast=McClure-Griffiths&rft.aufirst=N.+M.&rft.au=Dickey%2C+John+M.&rft.au=Gaensler%2C+B.+M.">  </li> <li id="cite_note-109"><a href="#cite_ref-109">↑</a> <cite style="font-style:normal;">BENJAMIN, R. A.; CHURCHWELL, E.; BABLER, B. L. First GLIMPSE Results on the Stellar Structure of the Galaxy. The Astrophysical Journal Letters. 2005-08-19, roč. 630, čís. 2, s. L149. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://iopscience.iop.org/article/10.1086/491785/meta">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-10]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1538-4357">1538-4357</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1086%2F491785">10.1086/491785</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astrophysical+Journal+Letters&rft_id=info:doi/10.1086%2F491785&rft_id=https%3A%2F%2Fiopscience.iop.org%2Farticle%2F10.1086%2F491785%2Fmeta&rft.atitle=First+GLIMPSE+Results+on+the+Stellar+Structure+of+the+Galaxy&rft.date=2005-08-19&rft.volume=630&rft.issue=2&rft.pages=L149&rft.issn=1538-4357&rft.aulast=Benjamin&rft.aufirst=R.+A.&rft.au=Churchwell%2C+E.&rft.au=Babler%2C+B.+L.">  </li> <li id="cite_note-110"><a href="#cite_ref-110">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Massive stars mark out Milky Way's 'missing' arms - University of Leeds. web.archive.org [online]. 2013-12-18 [cit. 2020-02-10]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20131218150156/http://www.leeds.ac.uk/news/article/3470/massive_stars_mark_out_milky_ways_missing_arms">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.leeds.ac.uk/news/article/3470/massive_stars_mark_out_milky_ways_missing_arms">originálu</a> dne 2013-12-18.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=web.archive.org&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.leeds.ac.uk%2Fnews%2Farticle%2F3470%2Fmassive_stars_mark_out_milky_ways_missing_arms&rft.atitle=Massive+stars+mark+out+Milky+Way%27s+%27missing%27+arms+-+University+of+Leeds&rft.date=2013-12-18">  </li> <li id="cite_note-111"><a href="#cite_ref-111">↑</a> <cite style="font-style:normal;">HERALD, University. Milky Way Galaxy Has Four Arms, Reaffirming Old Data and Contradicting Recent Research. University Herald [online]. 2013-12-18 [cit. 2020-02-10]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.universityherald.com/articles/6299/20131218/milky-way-galaxy-has-four-arms-reaffirming-old-data-and-contradicting-recent-research.htm">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=University+Herald&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.universityherald.com%2Farticles%2F6299%2F20131218%2Fmilky-way-galaxy-has-four-arms-reaffirming-old-data-and-contradicting-recent-research.htm&rft.atitle=Milky+Way+Galaxy+Has+Four+Arms%2C+Reaffirming+Old+Data+and+Contradicting+Recent+Research&rft.date=2013-12-18&rft.aulast=Herald&rft.aufirst=University">  </li> <li id="cite_note-#5-112">↑ <a href="#cite_ref-#5_112-0">a</a> <a href="#cite_ref-#5_112-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">URQUHART, J. S.; FIGURA, C. C.; MOORE, T. J. T. The RMS survey: galactic distribution of massive star formation. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2014-01-11, roč. 437, čís. 2, s. 1791–1807. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://academic.oup.com/mnras/article/437/2/1791/1111987">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-10]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0035-8711">0035-8711</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1093%2Fmnras%2Fstt2006">10.1093/mnras/stt2006</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Monthly+Notices+of+the+Royal+Astronomical+Society&rft_id=info:doi/10.1093%2Fmnras%2Fstt2006&rft_id=https%3A%2F%2Facademic.oup.com%2Fmnras%2Farticle%2F437%2F2%2F1791%2F1111987&rft.atitle=The+RMS+survey%3A+galactic+distribution+of+massive+star+formation&rft.date=2014-01-11&rft.volume=437&rft.issue=2&rft.pages=1791%E2%80%931807&rft.issn=0035-8711&rft.aulast=Urquhart&rft.aufirst=J.+S.&rft.au=Figura%2C+C.+C.&rft.au=Moore%2C+T.+J.+T.">  </li> <li id="cite_note-113"><a href="#cite_ref-113">↑</a> <cite style="font-style:normal;">VAN WOERDEN, H.; ROUGOOR, G. W.; OORT, J. H. Expansion d'une structure spirale dans le noyau du Système Galactique, et position de la radiosource Sagittarius A. CRAS. 1957, roč. 244, s. 1691–1695. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/1957CRAS..244.1691V/abstract">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-10]. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=CRAS&rft_id=https%3A%2F%2Fui.adsabs.harvard.edu%2Fabs%2F1957CRAS..244.1691V%2Fabstract&rft.atitle=Expansion+d%27une+structure+spirale+dans+le+noyau+du+Syst%C3%A8me+Galactique%2C+et+position+de+la+radiosource+Sagittarius+A&rft.date=1957&rft.volume=244&rft.pages=1691%E2%80%931695&rft.aulast=van+Woerden&rft.aufirst=H.&rft.au=Rougoor%2C+G.+W.&rft.au=Oort%2C+J.+H.">  </li> <li id="cite_note-:19-114">↑ <a href="#cite_ref-:19_114-0">a</a> <a href="#cite_ref-:19_114-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">DAME, T. M.; THADDEUS, P. A New Spiral Arm of the Galaxy: The Far 3 kpc Arm. ApJL. 2008-08, roč. 683, čís. 2, s. L143. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/2008ApJ...683L.143D/abstract">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-10]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-637X">0004-637X</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1086%2F591669">10.1086/591669</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=ApJL&rft_id=info:doi/10.1086%2F591669&rft_id=https%3A%2F%2Fui.adsabs.harvard.edu%2Fabs%2F2008ApJ...683L.143D%2Fabstract&rft.atitle=A+New+Spiral+Arm+of+the+Galaxy%3A+The+Far+3+kpc+Arm&rft.date=2008-08&rft.volume=683&rft.issue=2&rft.pages=L143&rft.issn=0004-637X&rft.aulast=Dame&rft.aufirst=T.+M.&rft.au=Thaddeus%2C+P.">  </li> <li id="cite_note-115"><a href="#cite_ref-115">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Milky Way's Inner Beauty Revealed. www.cfa.harvard.edu/ [online]. 2013-10-22 [cit. 2020-02-10]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.cfa.harvard.edu/news/2008-13">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.cfa.harvard.edu%2F&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cfa.harvard.edu%2Fnews%2F2008-13&rft.atitle=Milky+Way%27s+Inner+Beauty+Revealed&rft.date=2013-10-22">  </li> <li id="cite_note-116"><a href="#cite_ref-116">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Star-Crossed: Milky Way's Spiral Shape May Result from a Smaller Galaxy's Impact: Scientific American. web.archive.org [online]. 2013-12-03 [cit. 2020-02-10]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20131203000625/http://www.scientificamerican.com/article.cfm?id=sagittarius-satellite-spiral">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.scientificamerican.com/article.cfm?id=sagittarius-satellite-spiral">originálu</a> dne 2013-12-03.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=web.archive.org&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.scientificamerican.com%2Farticle.cfm%3Fid%3Dsagittarius-satellite-spiral&rft.atitle=Star-Crossed%3A+Milky+Way%27s+Spiral+Shape+May+Result+from+a+Smaller+Galaxy%27s+Impact%3A+Scientific+American&rft.date=2013-12-03">  </li> <li id="cite_note-117"><a href="#cite_ref-117">↑</a> <cite style="font-style:normal;">MEL’NIK, A. M.; RAUTIAINEN, P. Kinematics of the outer pseudorings and the spiral structure of the Galaxy. Astronomy Letters. 2009-09-01, roč. 35, čís. 9, s. 609–624. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.1134/S1063773709090047">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-10]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1562-6873">1562-6873</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1134%2FS1063773709090047">10.1134/S1063773709090047</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Astronomy+Letters&rft_id=info:doi/10.1134%2FS1063773709090047&rft_id=https%3A%2F%2Fdoi.org%2F10.1134%2FS1063773709090047&rft.atitle=Kinematics+of+the+outer+pseudorings+and+the+spiral+structure+of+the+Galaxy&rft.date=2009-09-01&rft.volume=35&rft.issue=9&rft.pages=609%E2%80%93624&rft.issn=1562-6873&rft.aulast=Mel%E2%80%99nik&rft.aufirst=A.+M.&rft.au=Rautiainen%2C+P.">  </li> <li id="cite_note-118"><a href="#cite_ref-118">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Kinematics of the outer pseudorings and the spiral structure of the Galaxy [online]. [cit. 2020-02-10]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://link.springer.com/article/10.1134%2FS1063773709090047">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Kinematics+of+the+outer+pseudorings+and+the+spiral+structure+of+the+Galaxy&rft_id=https%3A%2F%2Flink.springer.com%2Farticle%2F10.1134%252FS1063773709090047">  </li> <li id="cite_note-119"><a href="#cite_ref-119">↑</a> <cite style="font-style:normal;">LOPEZ-CORREDOIRA, M.; MOITINHO, A.; ZAGGIA, S. Comments on the "Monoceros" affair. arXiv:1207.2749 [astro-ph]. 2012-07-05. ArXiv: 1207.2749. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://arxiv.org/abs/1207.2749">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-10].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=arXiv%3A1207.2749+%5Bastro-ph%5D&rft_id=http%3A%2F%2Farxiv.org%2Fabs%2F1207.2749&rft.atitle=Comments+on+the+%22Monoceros%22+affair&rft.date=2012-07-05&rft.aulast=Lopez-Corredoira&rft.aufirst=M.&rft.au=Moitinho%2C+A.&rft.au=Zaggia%2C+S.">  </li> <li id="cite_note-:20-120">↑ <a href="#cite_ref-:20_120-0">a</a> <a href="#cite_ref-:20_120-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">HARRIS, William E. Catalog of Parameters for Milky Way Globular Clusters: The Database. web.archive.org [online]. SEDS, 2012-03-09 [cit. 2020-02-10]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20120309172430/http://messier.seds.org/xtra/data/mwgc.dat.txt">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://messier.seds.org/xtra/data/mwgc.dat.txt">originálu</a> dne 2012-03-09.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=web.archive.org&rft_id=http%3A%2F%2Fmessier.seds.org%2Fxtra%2Fdata%2Fmwgc.dat.txt&rft.atitle=Catalog+of+Parameters+for+Milky+Way+Globular+Clusters%3A+The+Database&rft.date=2012-03-09&rft.aulast=Harris&rft.aufirst=William+E.&rft.pub=SEDS">  </li> <li id="cite_note-121"><a href="#cite_ref-121">↑</a> <cite style="font-style:normal;">GNEDIN, Oleg Y.; LEE, Hyung Mok; OSTRIKER, Jeremiah P. Effects of Tidal Shocks on the Evolution of Globular Clusters. The Astrophysical Journal. 1999-09-10, roč. 522, čís. 2, s. 935–949. ArXiv: astro-ph/9806245. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://arxiv.org/abs/astro-ph/9806245">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-10]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-637X">0004-637X</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1086%2F307659">10.1086/307659</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astrophysical+Journal&rft_id=info:doi/10.1086%2F307659&rft_id=http%3A%2F%2Farxiv.org%2Fabs%2Fastro-ph%2F9806245&rft.atitle=Effects+of+Tidal+Shocks+on+the+Evolution+of+Globular+Clusters&rft.date=1999-09-10&rft.volume=522&rft.issue=2&rft.pages=935%E2%80%93949&rft.issn=0004-637X&rft.aulast=Gnedin&rft.aufirst=Oleg+Y.&rft.au=Lee%2C+Hyung+Mok&rft.au=Ostriker%2C+Jeremiah+P.">  </li> <li id="cite_note-122"><a href="#cite_ref-122">↑</a> <cite style="font-style:normal;">JANES, K. A.; PHELPS, R. L. The Galactic System of Old Star Clusters: The Development of the Galactic Disk. AJ. 1994-11, roč. 108, s. 1773. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/1994AJ....108.1773J/abstract">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-10]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-6256">0004-6256</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1086%2F117192">10.1086/117192</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=AJ&rft_id=info:doi/10.1086%2F117192&rft_id=https%3A%2F%2Fui.adsabs.harvard.edu%2Fabs%2F1994AJ....108.1773J%2Fabstract&rft.atitle=The+Galactic+System+of+Old+Star+Clusters%3A+The+Development+of+the+Galactic+Disk&rft.date=1994-11&rft.volume=108&rft.pages=1773&rft.issn=0004-6256&rft.aulast=Janes&rft.aufirst=K.+A.&rft.au=Phelps%2C+R.+L.">  </li> <li id="cite_note-123"><a href="#cite_ref-123">↑</a> <cite style="font-style:normal;">IBATA, R.; CHAPMAN, S.; FERGUSON, A. M. N. On the accretion origin of a vast extended stellar disk around the Andromeda galaxy. The Astrophysical Journal. 2005-11-20, roč. 634, čís. 1, s. 287–313. ArXiv: astro-ph/0504164. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://arxiv.org/abs/astro-ph/0504164">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-11]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-637X">0004-637X</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1086%2F491727">10.1086/491727</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astrophysical+Journal&rft_id=info:doi/10.1086%2F491727&rft_id=http%3A%2F%2Farxiv.org%2Fabs%2Fastro-ph%2F0504164&rft.atitle=On+the+accretion+origin+of+a+vast+extended+stellar+disk+around+the+Andromeda+galaxy&rft.date=2005-11-20&rft.volume=634&rft.issue=1&rft.pages=287%E2%80%93313&rft.issn=0004-637X&rft.aulast=Ibata&rft.aufirst=R.&rft.au=Chapman%2C+S.&rft.au=Ferguson%2C+A.+M.+N.">  </li> <li id="cite_note-124"><a href="#cite_ref-124">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Milky Way Ring. web.archive.org [online]. 2007-06-02 [cit. 2020-02-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20070602133503/http://www.solstation.com/x-objects/gal-ring.htm">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.solstation.com/x-objects/gal-ring.htm">originálu</a> dne 2007-06-02.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=web.archive.org&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.solstation.com%2Fx-objects%2Fgal-ring.htm&rft.atitle=Milky+Way+Ring&rft.date=2007-06-02">  </li> <li id="cite_note-125"><a href="#cite_ref-125">↑</a> <cite style="font-style:normal;">DAME, T. M.; THADDEUS, P. A MOLECULAR SPIRAL ARM IN THE FAR OUTER GALAXY. The Astrophysical Journal. 2011-05, roč. 734, čís. 1, s. L24. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.1088%2F2041-8205%2F734%2F1%2Fl24">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-11]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/2041-8205">2041-8205</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1088%2F2041-8205%2F734%2F1%2FL24">10.1088/2041-8205/734/1/L24</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astrophysical+Journal&rft_id=info:doi/10.1088%2F2041-8205%2F734%2F1%2FL24&rft_id=https%3A%2F%2Fdoi.org%2F10.1088%252F2041-8205%252F734%252F1%252Fl24&rft.atitle=A+MOLECULAR+SPIRAL+ARM+IN+THE+FAR+OUTER+GALAXY&rft.date=2011-05&rft.volume=734&rft.issue=1&rft.pages=L24&rft.issn=2041-8205&rft.aulast=Dame&rft.aufirst=T.+M.&rft.au=Thaddeus%2C+P.">  </li> <li id="cite_note-126"><a href="#cite_ref-126">↑</a> <cite style="font-style:normal;">JURIC, Mario; IVEZIC, Zeljko; BROOKS, Alyson. The Milky Way Tomography with SDSS: I. Stellar Number Density Distribution. The Astrophysical Journal. 2008-02, roč. 673, čís. 2, s. 864–914. ArXiv: astro-ph/0510520. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://arxiv.org/abs/astro-ph/0510520">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-11]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-637X">0004-637X</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1086%2F523619">10.1086/523619</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astrophysical+Journal&rft_id=info:doi/10.1086%2F523619&rft_id=http%3A%2F%2Farxiv.org%2Fabs%2Fastro-ph%2F0510520&rft.atitle=The+Milky+Way+Tomography+with+SDSS%3A+I.+Stellar+Number+Density+Distribution&rft.date=2008-02&rft.volume=673&rft.issue=2&rft.pages=864%E2%80%93914&rft.issn=0004-637X&rft.aulast=Juric&rft.aufirst=Mario&rft.au=Ivezic%2C+Zeljko&rft.au=Brooks%2C+Alyson">  </li> <li id="cite_note-127"><a href="#cite_ref-127">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> NASA - NASA's Chandra Shows Milky Way is Surrounded by Halo of Hot Gas. web.archive.org [online]. 2012-10-23 [cit. 2020-02-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20121023023929/http://www.nasa.gov/mission_pages/chandra/news/H-12-331.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nasa.gov/mission_pages/chandra/news/H-12-331.html">originálu</a> dne 2012-10-23.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=web.archive.org&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.nasa.gov%2Fmission_pages%2Fchandra%2Fnews%2FH-12-331.html&rft.atitle=NASA+-+NASA%27s+Chandra+Shows+Milky+Way+is+Surrounded+by+Halo+of+Hot+Gas&rft.date=2012-10-23">  </li> <li id="cite_note-128"><a href="#cite_ref-128">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Chandra :: Photo Album :: Galactic Halo :: September 24, 2012. web.archive.org [online]. 2012-10-29 [cit. 2020-02-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20121029155611/http://chandra.si.edu/photo/2012/halo/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://chandra.si.edu/photo/2012/halo/">originálu</a> dne 2012-10-29.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=web.archive.org&rft_id=http%3A%2F%2Fchandra.si.edu%2Fphoto%2F2012%2Fhalo%2F&rft.atitle=Chandra+%3A%3A+Photo+Album+%3A%3A+Galactic+Halo+%3A%3A+September+24%2C+2012&rft.date=2012-10-29">  </li> <li id="cite_note-129"><a href="#cite_ref-129">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Our Galaxy Swims Inside a Giant Pool of Hot Gas : Discovery News. web.archive.org [online]. 2012-10-29 [cit. 2020-02-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20121029004855/http://news.discovery.com/space/massive-pocket-of-hot-gas-envelopes-milky-way-120924.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://news.discovery.com/space/massive-pocket-of-hot-gas-envelopes-milky-way-120924.html">originálu</a> dne 2012-10-29.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=web.archive.org&rft_id=http%3A%2F%2Fnews.discovery.com%2Fspace%2Fmassive-pocket-of-hot-gas-envelopes-milky-way-120924.html&rft.atitle=Our+Galaxy+Swims+Inside+a+Giant+Pool+of+Hot+Gas+%3A+Discovery+News&rft.date=2012-10-29">  </li> <li id="cite_note-:24-130">↑ <a href="#cite_ref-:24_130-0">a</a> <a href="#cite_ref-:24_130-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">BOEN, Brooke. NASA's Chandra Shows Milky Way is Surrounded by Halo of Hot Gas. NASA [online]. 2013-06-06 [cit. 2020-02-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nasa.gov/mission_pages/chandra/news/H-12-331.html">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=NASA&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.nasa.gov%2Fmission_pages%2Fchandra%2Fnews%2FH-12-331.html&rft.atitle=NASA%27s+Chandra+Shows+Milky+Way+is+Surrounded+by+Halo+of+Hot+Gas&rft.date=2013-06-06&rft.aulast=Boen&rft.aufirst=Brooke">  </li> <li id="cite_note-131"><a href="#cite_ref-131">↑</a> <cite style="font-style:normal;">National Astronomical Observatory of Japan. Earth faster, closer to black hole in new map of galaxy. phys.org [online]. 2020-11-27 [cit. 2023-05-10]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://phys.org/news/2020-11-earth-faster-closer-black-hole.html">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=phys.org&rft_id=https%3A%2F%2Fphys.org%2Fnews%2F2020-11-earth-faster-closer-black-hole.html&rft.atitle=Earth+faster%2C+closer+to+black+hole+in+new+map+of+galaxy&rft.date=2020-11-27&rft.au=National+Astronomical+Observatory+of+Japan">  </li> <li id="cite_note-132"><a href="#cite_ref-132">↑</a> <cite style="font-style:normal;">MAJAESS, D. J.; TURNER, D. G.; LANE, D. J. Characteristics of the Galaxy according to Cepheids. MNRAS. 2009-09, roč. 398, čís. 1, s. 263–270. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/2009MNRAS.398..263M/abstract">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-10]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0035-8711">0035-8711</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1111%2Fj.1365-2966.2009.15096.x">10.1111/j.1365-2966.2009.15096.x</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=MNRAS&rft_id=info:doi/10.1111%2Fj.1365-2966.2009.15096.x&rft_id=https%3A%2F%2Fui.adsabs.harvard.edu%2Fabs%2F2009MNRAS.398..263M%2Fabstract&rft.atitle=Characteristics+of+the+Galaxy+according+to+Cepheids&rft.date=2009-09&rft.volume=398&rft.issue=1&rft.pages=263%E2%80%93270&rft.issn=0035-8711&rft.aulast=Majaess&rft.aufirst=D.+J.&rft.au=Turner%2C+D.+G.&rft.au=Lane%2C+D.+J.">  </li> <li id="cite_note-133"><a href="#cite_ref-133">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Sacramento Peak: Magnitude. web.archive.org [online]. 2008-02-06 [cit. 2020-02-10]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20080206074842/http://www.nso.edu/PR/answerbook/magnitude.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.nso.edu/PR/answerbook/magnitude.html">originálu</a> dne 2008-02-06.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=web.archive.org&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.nso.edu%2FPR%2Fanswerbook%2Fmagnitude.html&rft.atitle=Sacramento+Peak%3A+Magnitude&rft.date=2008-02-06">  </li> <li id="cite_note-134"><a href="#cite_ref-134">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Patrick Moore's Data Book of Astronomy - Patrick Moore, Robin Rees - Google Books. web.archive.org [online]. 2017-02-15 [cit. 2020-02-10]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20200611043038/https://books.google.com/books?id=2FNfjWKBZx8C&pg=PA4">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=2FNfjWKBZx8C&pg=PA4">originálu</a> dne 2020-06-11.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=web.archive.org&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3D2FNfjWKBZx8C%26pg%3DPA4&rft.atitle=Patrick+Moore%27s+Data+Book+of+Astronomy+-+Patrick+Moore%2C+Robin+Rees+-+Google+Books&rft.date=2017-02-15">  </li> <li id="cite_note-135"><a href="#cite_ref-135">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The galactic cycle of extinction [online]. [cit. 2020-02-10]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.cambridge.org/core/journals/international-journal-of-astrobiology/article/galactic-cycle-of-extinction/DE684156C04E767E8C2F10284E9CAA3F">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+galactic+cycle+of+extinction&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cambridge.org%2Fcore%2Fjournals%2Finternational-journal-of-astrobiology%2Farticle%2Fgalactic-cycle-of-extinction%2FDE684156C04E767E8C2F10284E9CAA3F">  </li> <li id="cite_note-136"><a href="#cite_ref-136">↑</a> <cite style="font-style:normal;">OVERHOLT, Andrew C.; MELOTT, Adrian L.; POHL, Martin. TESTING THE LINK BETWEEN TERRESTRIAL CLIMATE CHANGE AND GALACTIC SPIRAL ARM TRANSIT. The Astrophysical Journal. 2009-10, roč. 705, čís. 2, s. L101–L103. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.1088%2F0004-637x%2F705%2F2%2Fl101">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-10]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1538-4357">1538-4357</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1088%2F0004-637X%2F705%2F2%2FL101">10.1088/0004-637X/705/2/L101</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astrophysical+Journal&rft_id=info:doi/10.1088%2F0004-637X%2F705%2F2%2FL101&rft_id=https%3A%2F%2Fdoi.org%2F10.1088%252F0004-637x%252F705%252F2%252Fl101&rft.atitle=TESTING+THE+LINK+BETWEEN+TERRESTRIAL+CLIMATE+CHANGE+AND+GALACTIC+SPIRAL+ARM+TRANSIT&rft.date=2009-10&rft.volume=705&rft.issue=2&rft.pages=L101%E2%80%93L103&rft.issn=1538-4357&rft.aulast=Overholt&rft.aufirst=Andrew+C.&rft.au=Melott%2C+Adrian+L.&rft.au=Pohl%2C+Martin">  </li> <li id="cite_note-137"><a href="#cite_ref-137">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">GARLICK, Mark A. (Mark Antony). Story of the solar system. [s.l.]: Cambridge ; New York : Cambridge University Press 170 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://archive.org/details/storyofsolarsyst00garl">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Story+of+the+solar+system&rft_id=http%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fstoryofsolarsyst00garl&rft.aulast=Garlick&rft.aufirst=Mark+A.+%28Mark+Antony%29&rft.pub=Cambridge+%3B+New+York+%3A+Cambridge+University+Press&rft.tpages=170">  </li> <li id="cite_note-138"><a href="#cite_ref-138">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Solar System's "Nose" Found; Aimed at Constellation Scorpius. National Geographic News [online]. 2011-04-08 [cit. 2020-02-10]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nationalgeographic.com/news/2011/4/110407-sun-nose-scorpius-solar-system-nasa-ibex-ribbon-space-science/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=National+Geographic+News&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nationalgeographic.com%2Fnews%2F2011%2F4%2F110407-sun-nose-scorpius-solar-system-nasa-ibex-ribbon-space-science%2F&rft.atitle=Solar+System%27s+%22Nose%22+Found%3B+Aimed+at+Constellation+Scorpius&rft.date=2011-04-08">  </li> <li id="cite_note-139"><a href="#cite_ref-139">↑</a> <cite style="font-style:normal;">CAMARILLO, Tia; DREDGER, Pauline; RATRA, Bharat. Median Statistics Estimate of the Galactic Rotational Velocity. Astrophysics and Space Science. 2018-12, roč. 363, čís. 12, s. 268. ArXiv: 1805.01917. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://arxiv.org/abs/1805.01917">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-11]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-640X">0004-640X</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1007%2Fs10509-018-3486-8">10.1007/s10509-018-3486-8</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Astrophysics+and+Space+Science&rft_id=info:doi/10.1007%2Fs10509-018-3486-8&rft_id=http%3A%2F%2Farxiv.org%2Fabs%2F1805.01917&rft.atitle=Median+Statistics+Estimate+of+the+Galactic+Rotational+Velocity&rft.date=2018-12&rft.volume=363&rft.issue=12&rft.pages=268&rft.issn=0004-640X&rft.aulast=Camarillo&rft.aufirst=Tia&rft.au=Dredger%2C+Pauline&rft.au=Ratra%2C+Bharat">  </li> <li id="cite_note-140"><a href="#cite_ref-140">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KOUPELIS, Theo. In quest of the universe. 5. vyd. Sudbury, Mass.: Jones and Bartlett Publishers 648 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.worldcat.org/oclc/70335230">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-7637-4387-9" title="Speciální:Zdroje knih/0-7637-4387-9">0-7637-4387-9</a>, <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-7637-4387-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-7637-4387-1">978-0-7637-4387-1</a>. <a href="/wiki/Online_Computer_Library_Center" title="Online Computer Library Center">OCLC</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/oclc/70335230">70335230</a> S. 492.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=In+quest+of+the+universe&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.worldcat.org%2Foclc%2F70335230&rft.isbn=0-7637-4387-9&rft.aulast=Koupelis&rft.aufirst=Theo&rft.place=Sudbury%2C+Mass.&rft.pub=Jones+and+Bartlett+Publishers&rft.edition=5&rft.tpages=648&rft.pages=492">  </li> <li id="cite_note-141"><a href="#cite_ref-141">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SCHNEIDER, P. (PETER), 1958-. Extragalactic astronomy and cosmology : an introduction. Berlin: Springer 459 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.worldcat.org/oclc/262687285">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-3-540-33175-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-3-540-33175-9">978-3-540-33175-9</a>, <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/3-540-33175-1" title="Speciální:Zdroje knih/3-540-33175-1">3-540-33175-1</a>. <a href="/wiki/Online_Computer_Library_Center" title="Online Computer Library Center">OCLC</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/oclc/262687285">262687285</a> S. 413.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Extragalactic+astronomy+and+cosmology+%3A+an+introduction&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.worldcat.org%2Foclc%2F262687285&rft.isbn=978-3-540-33175-9&rft.aulast=Schneider%2C+P.+%28Peter%29%2C+1958-&rft.place=Berlin&rft.pub=Springer&rft.tpages=459&rft.pages=413">  </li> <li id="cite_note-142"><a href="#cite_ref-142">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Milky Way's origins are not what they seem. phys.org [online]. [cit. 2020-02-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://phys.org/news/2017-07-milky.html">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=phys.org&rft_id=https%3A%2F%2Fphys.org%2Fnews%2F2017-07-milky.html&rft.atitle=Milky+Way%27s+origins+are+not+what+they+seem">  </li> <li id="cite_note-143"><a href="#cite_ref-143">↑</a> <cite style="font-style:normal;">European Space Agency. Gaia mission finds parts of the Milky Way much older than expected. phys.org [online]. 2022-03-23 [cit. 2023-05-10]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://phys.org/news/2022-03-gaia-mission-milky-older.html">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=phys.org&rft_id=https%3A%2F%2Fphys.org%2Fnews%2F2022-03-gaia-mission-milky-older.html&rft.atitle=Gaia+mission+finds+parts+of+the+Milky+Way+much+older+than+expected&rft.date=2022-03-23&rft.au=European+Space+Agency">  </li> <li id="cite_note-144"><a href="#cite_ref-144">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Milky Way's origins are not what they seem. web.archive.org [online]. 2017-07-27 [cit. 2020-02-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20170727094803/https://phys.org/news/2017-07-milky.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://phys.org/news/2017-07-milky.html">originálu</a> dne 2017-07-27.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=web.archive.org&rft_id=https%3A%2F%2Fphys.org%2Fnews%2F2017-07-milky.html&rft.atitle=Milky+Way%27s+origins+are+not+what+they+seem&rft.date=2017-07-27">  </li> <li id="cite_note-145"><a href="#cite_ref-145">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">WETHINGTON, Nicholos. Universe Today [online]. 2009-05-27 [cit. 2020-02-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.universetoday.com/26749/formation-of-the-milky-way/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Universe+Today&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.universetoday.com%2F26749%2Fformation-of-the-milky-way%2F&rft.aulast=Wethington&rft.aufirst=Nicholos">  </li> <li id="cite_note-146"><a href="#cite_ref-146">↑</a> <cite style="font-style:normal;">BUSER, Roland. The Formation and Early Evolution of the Milky Way Galaxy. Science. 2000-01-07, roč. 287, čís. 5450, s. 69–74. PMID: 10615051. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://science.sciencemag.org/content/287/5450/69">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-12]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0036-8075">0036-8075</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1126%2Fscience.287.5450.69">10.1126/science.287.5450.69</a>. <a href="/wiki/PubMed" title="PubMed">PMID</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/10615051">10615051</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Science&rft_id=info:doi/10.1126%2Fscience.287.5450.69&rft_id=https%3A%2F%2Fscience.sciencemag.org%2Fcontent%2F287%2F5450%2F69&rft.atitle=The+Formation+and+Early+Evolution+of+the+Milky+Way+Galaxy&rft.date=2000-01-07&rft.volume=287&rft.issue=5450&rft.pages=69%E2%80%9374&rft.issn=0036-8075&rft.aulast=Buser&rft.aufirst=Roland">  </li> <li id="cite_note-147"><a href="#cite_ref-147">↑</a> <cite style="font-style:normal;">WAKKER, B. P.; VAN WOERDEN, H. High-Velocity Clouds. ARA&A. 1997, roč. 35, s. 217–266. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/1997ARA&A..35..217W/abstract">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-12]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0066-4146">0066-4146</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1146%2Fannurev.astro.35.1.217">10.1146/annurev.astro.35.1.217</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=ARA%26A&rft_id=info:doi/10.1146%2Fannurev.astro.35.1.217&rft_id=https%3A%2F%2Fui.adsabs.harvard.edu%2Fabs%2F1997ARA%26A..35..217W%2Fabstract&rft.atitle=High-Velocity+Clouds&rft.date=1997&rft.volume=35&rft.pages=217%E2%80%93266&rft.issn=0066-4146&rft.aulast=Wakker&rft.aufirst=B.+P.&rft.au=van+Woerden%2C+H.">  </li> <li id="cite_note-148"><a href="#cite_ref-148">↑</a> <cite style="font-style:normal;">LOCKMAN, Felix J.; BENJAMIN, Robert A.; HEROUX, A. J. The Smith Cloud: A High-Velocity Cloud Colliding with the Milky Way. ApJL. 2008-05, roč. 679, čís. 1, s. L21. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/2008ApJ...679L..21L/abstract">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-12]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-637X">0004-637X</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1086%2F588838">10.1086/588838</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=ApJL&rft_id=info:doi/10.1086%2F588838&rft_id=https%3A%2F%2Fui.adsabs.harvard.edu%2Fabs%2F2008ApJ...679L..21L%2Fabstract&rft.atitle=The+Smith+Cloud%3A+A+High-Velocity+Cloud+Colliding+with+the+Milky+Way&rft.date=2008-05&rft.volume=679&rft.issue=1&rft.pages=L21&rft.issn=0004-637X&rft.aulast=Lockman&rft.aufirst=Felix+J.&rft.au=Benjamin%2C+Robert+A.&rft.au=Heroux%2C+A.+J.">  </li> <li id="cite_note-149"><a href="#cite_ref-149">↑</a> <cite style="font-style:normal;">YIN, J.; HOU, J. L.; PRANTZOS, N. Milky Way versus Andromeda: a tale of two disks. Astronomy & Astrophysics. 2009-10-01, roč. 505, čís. 2, s. 497–508. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.aanda.org/articles/aa/abs/2009/38/aa12316-09/aa12316-09.html">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-12]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-6361">0004-6361</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1051%2F0004-6361%2F200912316">10.1051/0004-6361/200912316</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Astronomy+%26+Astrophysics&rft_id=info:doi/10.1051%2F0004-6361%2F200912316&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.aanda.org%2Farticles%2Faa%2Fabs%2F2009%2F38%2Faa12316-09%2Faa12316-09.html&rft.atitle=Milky+Way+versus+Andromeda%3A+a+tale+of+two+disks&rft.date=2009-10-01&rft.volume=505&rft.issue=2&rft.pages=497%E2%80%93508&rft.issn=0004-6361&rft.aulast=Yin&rft.aufirst=J.&rft.au=Hou%2C+J.+L.&rft.au=Prantzos%2C+N.">  </li> <li id="cite_note-150"><a href="#cite_ref-150">↑</a> <cite style="font-style:normal;">HAMMER, F.; PUECH, M.; CHEMIN, L. The Milky Way, an Exceptionally Quiet Galaxy: Implications for the Formation of Spiral Galaxies. ApJ. 2007-06, roč. 662, čís. 1, s. 322–334. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/2007ApJ...662..322H/abstract">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-12]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-637X">0004-637X</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1086%2F516727">10.1086/516727</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=ApJ&rft_id=info:doi/10.1086%2F516727&rft_id=https%3A%2F%2Fui.adsabs.harvard.edu%2Fabs%2F2007ApJ...662..322H%2Fabstract&rft.atitle=The+Milky+Way%2C+an+Exceptionally+Quiet+Galaxy%3A+Implications+for+the+Formation+of+Spiral+Galaxies&rft.date=2007-06&rft.volume=662&rft.issue=1&rft.pages=322%E2%80%93334&rft.issn=0004-637X&rft.aulast=Hammer&rft.aufirst=F.&rft.au=Puech%2C+M.&rft.au=Chemin%2C+L.">  </li> <li id="cite_note-151"><a href="#cite_ref-151">↑</a> <cite style="font-style:normal;">MUTCH, Simon J.; CROTON, Darren J.; POOLE, Gregory B. THE MID-LIFE CRISIS OF THE MILKY WAY AND M31. The Astrophysical Journal. 2011-07, roč. 736, čís. 2, s. 84. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.1088%2F0004-637x%2F736%2F2%2F84">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-12]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-637X">0004-637X</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1088%2F0004-637X%2F736%2F2%2F84">10.1088/0004-637X/736/2/84</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astrophysical+Journal&rft_id=info:doi/10.1088%2F0004-637X%2F736%2F2%2F84&rft_id=https%3A%2F%2Fdoi.org%2F10.1088%252F0004-637x%252F736%252F2%252F84&rft.atitle=THE+MID-LIFE+CRISIS+OF+THE+MILKY+WAY+AND+M31&rft.date=2011-07&rft.volume=736&rft.issue=2&rft.pages=84&rft.issn=0004-637X&rft.aulast=Mutch&rft.aufirst=Simon+J.&rft.au=Croton%2C+Darren+J.&rft.au=Poole%2C+Gregory+B.">  </li> <li id="cite_note-152"><a href="#cite_ref-152">↑</a> <cite style="font-style:normal;">LICQUIA, Timothy; NEWMAN, J. A. What Is The Color Of The Milky Way?. AAS. 2012-01, roč. 219, s. 252.08. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/2012AAS...21925208L/abstract">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-12]. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=AAS&rft_id=https%3A%2F%2Fui.adsabs.harvard.edu%2Fabs%2F2012AAS...21925208L%2Fabstract&rft.atitle=What+Is+The+Color+Of+The+Milky+Way%3F&rft.date=2012-01&rft.volume=219&rft.pages=252.08&rft.aulast=Licquia&rft.aufirst=Timothy&rft.au=Newman%2C+J.+A.">  </li> <li id="cite_note-153"><a href="#cite_ref-153">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Indian scientists discover 28 new stars in Milky Way. The Economic Times. 2019-07-26. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://economictimes.indiatimes.com/news/science/indian-scientists-discover-28-new-stars-in-milky-way/articleshow/70394225.cms">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-12].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Economic+Times&rft_id=https%3A%2F%2Feconomictimes.indiatimes.com%2Fnews%2Fscience%2Findian-scientists-discover-28-new-stars-in-milky-way%2Farticleshow%2F70394225.cms&rft.atitle=Indian+scientists+discover+28+new+stars+in+Milky+Way&rft.date=2019-07-26">  </li> <li id="cite_note-154"><a href="#cite_ref-154">↑</a> <cite style="font-style:normal;">CAYREL, R.; HILL, V.; BEERS, T. C. Measurement of stellar age from uranium decay. Nature. 2001-02, roč. 409, čís. 6821, s. 691–692. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nature.com/articles/35055507">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-11]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1476-4687">1476-4687</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1038%2F35055507">10.1038/35055507</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Nature&rft_id=info:doi/10.1038%2F35055507&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nature.com%2Farticles%2F35055507&rft.atitle=Measurement+of+stellar+age+from+uranium+decay&rft.date=2001-02&rft.volume=409&rft.issue=6821&rft.pages=691%E2%80%93692&rft.issn=1476-4687&rft.aulast=Cayrel&rft.aufirst=R.&rft.au=Hill%2C+V.&rft.au=Beers%2C+T.+C.">  </li> <li id="cite_note-155"><a href="#cite_ref-155">↑</a> <cite style="font-style:normal;">COWAN, John J.; SNEDEN, Christopher; BURLES, Scott. The Chemical Composition and Age of the Metal-poor Halo Star BD +17°3248*. The Astrophysical Journal. 2002 June 20, roč. 572, čís. 2, s. 861. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://iopscience.iop.org/article/10.1086/340347/meta">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-11]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-637X">0004-637X</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1086%2F340347">10.1086/340347</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astrophysical+Journal&rft_id=info:doi/10.1086%2F340347&rft_id=https%3A%2F%2Fiopscience.iop.org%2Farticle%2F10.1086%2F340347%2Fmeta&rft.atitle=The+Chemical+Composition+and+Age+of+the+Metal-poor+Halo+Star+BD+%2B17%C2%B03248%2A&rft.date=2002+June+20&rft.volume=572&rft.issue=2&rft.pages=861&rft.issn=0004-637X&rft.aulast=Cowan&rft.aufirst=John+J.&rft.au=Sneden%2C+Christopher&rft.au=Burles%2C+Scott">  </li> <li id="cite_note-156"><a href="#cite_ref-156">↑</a> <cite style="font-style:normal;">KRAUSS, Lawrence M.; CHABOYER, Brian. Age Estimates of Globular Clusters in the Milky Way: Constraints on Cosmology. Science. 2003-01-03, roč. 299, čís. 5603, s. 65–69. PMID: 12511641. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://science.sciencemag.org/content/299/5603/65">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-11]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0036-8075">0036-8075</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1126%2Fscience.1075631">10.1126/science.1075631</a>. <a href="/wiki/PubMed" title="PubMed">PMID</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12511641">12511641</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Science&rft_id=info:doi/10.1126%2Fscience.1075631&rft_id=https%3A%2F%2Fscience.sciencemag.org%2Fcontent%2F299%2F5603%2F65&rft.atitle=Age+Estimates+of+Globular+Clusters+in+the+Milky+Way%3A+Constraints+on+Cosmology&rft.date=2003-01-03&rft.volume=299&rft.issue=5603&rft.pages=65%E2%80%9369&rft.issn=0036-8075&rft.aulast=Krauss&rft.aufirst=Lawrence+M.&rft.au=Chaboyer%2C+Brian">  </li> <li id="cite_note-157"><a href="#cite_ref-157">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Johns Hopkins scientist finds elusive star with origins close to Big Bang. [s.l.]: [s.n.] <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.eurekalert.org/pub_releases/2018-11/jhu-jhs110518.php">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Johns+Hopkins+scientist+finds+elusive+star+with+origins+close+to+Big+Bang&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.eurekalert.org%2Fpub_releases%2F2018-11%2Fjhu-jhs110518.php">  </li> <li id="cite_note-158"><a href="#cite_ref-158">↑</a> <cite style="font-style:normal;">NOV 5, Tracy Vogel / Published; 2018. Johns Hopkins scientist finds elusive star with origins close to Big Bang. The Hub [online]. 2018-11-05 [cit. 2020-02-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://hub.jhu.edu/2018/11/05/scientists-find-star-with-big-bang-origins/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=The+Hub&rft_id=https%3A%2F%2Fhub.jhu.edu%2F2018%2F11%2F05%2Fscientists-find-star-with-big-bang-origins%2F&rft.atitle=Johns+Hopkins+scientist+finds+elusive+star+with+origins+close+to+Big+Bang&rft.date=2018-11-05&rft.aulast=Nov+5&rft.aufirst=Tracy+Vogel+%2F+Published&rft.au=2018%2C+">  </li> <li id="cite_note-159"><a href="#cite_ref-159">↑</a> <cite style="font-style:normal;">SCHLAUFMAN, Kevin C.; THOMPSON, Ian B.; CASEY, Andrew R. An Ultra Metal-poor Star Near the Hydrogen-burning Limit. The Astrophysical Journal. 2018-11, roč. 867, čís. 2, s. 98. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.3847%2F1538-4357%2Faadd97">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-11]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-637X">0004-637X</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.3847%2F1538-4357%2Faadd97">10.3847/1538-4357/aadd97</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astrophysical+Journal&rft_id=info:doi/10.3847%2F1538-4357%2Faadd97&rft_id=https%3A%2F%2Fdoi.org%2F10.3847%252F1538-4357%252Faadd97&rft.atitle=An+Ultra+Metal-poor+Star+Near+the+Hydrogen-burning+Limit&rft.date=2018-11&rft.volume=867&rft.issue=2&rft.pages=98&rft.issn=0004-637X&rft.aulast=Schlaufman&rft.aufirst=Kevin+C.&rft.au=Thompson%2C+Ian+B.&rft.au=Casey%2C+Andrew+R.">  </li> <li id="cite_note-160"><a href="#cite_ref-160">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> NASA - Hubble Finds Birth Certificate of Oldest Known Star. web.archive.org [online]. 2014-08-11 [cit. 2020-02-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20140811210821/http://www.nasa.gov/mission_pages/hubble/science/hd140283.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nasa.gov/mission_pages/hubble/science/hd140283.html">originálu</a> dne 2014-08-11.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=web.archive.org&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.nasa.gov%2Fmission_pages%2Fhubble%2Fscience%2Fhd140283.html&rft.atitle=NASA+-+Hubble+Finds+Birth+Certificate+of+Oldest+Known+Star&rft.date=2014-08-11">  </li> <li id="cite_note-161"><a href="#cite_ref-161">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Oldest Known Stars in the Galaxy Found in the Milky Way's Bulge | Live Science. www.livescience.com [online]. [cit. 2020-02-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.livescience.com/amp/65059-milky-way-bulge-hides-old-stars.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.livescience.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.livescience.com%2Famp%2F65059-milky-way-bulge-hides-old-stars.html&rft.atitle=Oldest+Known+Stars+in+the+Galaxy+Found+in+the+Milky+Way%27s+Bulge+%7C+Live+Science">  </li> <li id="cite_note-162"><a href="#cite_ref-162">↑</a> <cite style="font-style:normal;">SHEN, Juntai; RICH, R. Michael; KORMENDY, John. OUR MILKY WAY AS A PURE-DISK GALAXY—A CHALLENGE FOR GALAXY FORMATION. The Astrophysical Journal. 2010-08, roč. 720, čís. 1, s. L72–L76. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.1088%2F2041-8205%2F720%2F1%2Fl72">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-11]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/2041-8205">2041-8205</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1088%2F2041-8205%2F720%2F1%2FL72">10.1088/2041-8205/720/1/L72</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astrophysical+Journal&rft_id=info:doi/10.1088%2F2041-8205%2F720%2F1%2FL72&rft_id=https%3A%2F%2Fdoi.org%2F10.1088%252F2041-8205%252F720%252F1%252Fl72&rft.atitle=OUR+MILKY+WAY+AS+A+PURE-DISK+GALAXY%E2%80%94A+CHALLENGE+FOR+GALAXY+FORMATION&rft.date=2010-08&rft.volume=720&rft.issue=1&rft.pages=L72%E2%80%93L76&rft.issn=2041-8205&rft.aulast=Shen&rft.aufirst=Juntai&rft.au=Rich%2C+R.+Michael&rft.au=Kormendy%2C+John">  </li> <li id="cite_note-163"><a href="#cite_ref-163">↑</a> <cite style="font-style:normal;">LYNDEN-BELL, D. Dwarf Galaxies and Globular Clusters in High Velocity Hydrogen Streams. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 1976-03-01, roč. 174, čís. 3, s. 695–710. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://academic.oup.com/mnras/article/174/3/695/971557">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-11]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0035-8711">0035-8711</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1093%2Fmnras%2F174.3.695">10.1093/mnras/174.3.695</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Monthly+Notices+of+the+Royal+Astronomical+Society&rft_id=info:doi/10.1093%2Fmnras%2F174.3.695&rft_id=https%3A%2F%2Facademic.oup.com%2Fmnras%2Farticle%2F174%2F3%2F695%2F971557&rft.atitle=Dwarf+Galaxies+and+Globular+Clusters+in+High+Velocity+Hydrogen+Streams&rft.date=1976-03-01&rft.volume=174&rft.issue=3&rft.pages=695%E2%80%93710&rft.issn=0035-8711&rft.aulast=Lynden-Bell&rft.aufirst=D.">  </li> <li id="cite_note-164"><a href="#cite_ref-164">↑</a> <cite style="font-style:normal;">KROUPA, P.; THEIS, C.; BOILY, C. M. The great disk of Milky-Way satellites and cosmological sub-structures. Astronomy & Astrophysics. 2005-02-01, roč. 431, čís. 2, s. 517–521. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.aanda.org/articles/aa/abs/2005/08/aa1122/aa1122.html">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-11]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-6361">0004-6361</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1051%2F0004-6361%3A20041122">10.1051/0004-6361:20041122</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Astronomy+%26+Astrophysics&rft_id=info:doi/10.1051%2F0004-6361%3A20041122&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.aanda.org%2Farticles%2Faa%2Fabs%2F2005%2F08%2Faa1122%2Faa1122.html&rft.atitle=The+great+disk+of+Milky-Way+satellites+and+cosmological+sub-structures&rft.date=2005-02-01&rft.volume=431&rft.issue=2&rft.pages=517%E2%80%93521&rft.issn=0004-6361&rft.aulast=Kroupa&rft.aufirst=P.&rft.au=Theis%2C+C.&rft.au=Boily%2C+C.+M.">  </li> <li id="cite_note-165"><a href="#cite_ref-165">↑</a> <cite style="font-style:normal;">TULLY, R. Brent; COURTOIS, Hélène; HOFFMAN, Yehuda. The Laniakea supercluster of galaxies. Nature. 2014-09, roč. 513, čís. 7516, s. 71–73. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nature.com/articles/nature13674">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-10]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1476-4687">1476-4687</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1038%2Fnature13674">10.1038/nature13674</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Nature&rft_id=info:doi/10.1038%2Fnature13674&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nature.com%2Farticles%2Fnature13674&rft.atitle=The+Laniakea+supercluster+of+galaxies&rft.date=2014-09&rft.volume=513&rft.issue=7516&rft.pages=71%E2%80%9373&rft.issn=1476-4687&rft.aulast=Tully&rft.aufirst=R.+Brent&rft.au=Courtois%2C+H%C3%A9l%C3%A8ne&rft.au=Hoffman%2C+Yehuda">  </li> <li id="cite_note-166"><a href="#cite_ref-166">↑</a> <cite style="font-style:normal;">PUTMAN, Mary E.; STAVELEY-SMITH, Lister; FREEMAN, Kenneth C. The Magellanic Stream, High-Velocity Clouds, and the Sculptor Group. The Astrophysical Journal. 2003 March 20, roč. 586, čís. 1, s. 170. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://iopscience.iop.org/article/10.1086/344477/meta">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-10]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-637X">0004-637X</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1086%2F344477">10.1086/344477</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astrophysical+Journal&rft_id=info:doi/10.1086%2F344477&rft_id=https%3A%2F%2Fiopscience.iop.org%2Farticle%2F10.1086%2F344477%2Fmeta&rft.atitle=The+Magellanic+Stream%2C+High-Velocity+Clouds%2C+and+the+Sculptor+Group&rft.date=2003+March+20&rft.volume=586&rft.issue=1&rft.pages=170&rft.issn=0004-637X&rft.aulast=Putman&rft.aufirst=Mary+E.&rft.au=Staveley-Smith%2C+Lister&rft.au=Freeman%2C+Kenneth+C.">  </li> <li id="cite_note-167"><a href="#cite_ref-167">↑</a> <cite style="font-style:normal;">KOPOSOV, Sergey E.; BELOKUROV, Vasily; TORREALBA, Gabriel. BEASTS OF THE SOUTHERN WILD: DISCOVERY OF NINE ULTRA FAINT SA℡LITES IN THE VICINITY OF THE MAGELLANIC CLOUDS. The Astrophysical Journal. 2015-05, roč. 805, čís. 2, s. 130. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.1088%2F0004-637x%2F805%2F2%2F130">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-10]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-637X">0004-637X</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1088%2F0004-637X%2F805%2F2%2F130">10.1088/0004-637X/805/2/130</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astrophysical+Journal&rft_id=info:doi/10.1088%2F0004-637X%2F805%2F2%2F130&rft_id=https%3A%2F%2Fdoi.org%2F10.1088%252F0004-637x%252F805%252F2%252F130&rft.atitle=BEASTS+OF+THE+SOUTHERN+WILD%3A+DISCOVERY+OF+NINE+ULTRA+FAINT+SA%E2%84%A1LITES+IN+THE+VICINITY+OF+THE+MAGELLANIC+CLOUDS&rft.date=2015-05&rft.volume=805&rft.issue=2&rft.pages=130&rft.issn=0004-637X&rft.aulast=Koposov&rft.aufirst=Sergey+E.&rft.au=Belokurov%2C+Vasily&rft.au=Torrealba%2C+Gabriel">  </li> <li id="cite_note-168"><a href="#cite_ref-168">↑</a> <cite style="font-style:normal;">NOYOLA, Eva; GEBHARDT, Karl; BERGMANN, Marcel. Gemini and Hubble Space Telescope Evidence for an Intermediate-Mass Black Hole in ω Centauri. The Astrophysical Journal. 2008 April 1, roč. 676, čís. 2, s. 1008. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://iopscience.iop.org/article/10.1086/529002/meta">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-10]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-637X">0004-637X</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1086%2F529002">10.1086/529002</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astrophysical+Journal&rft_id=info:doi/10.1086%2F529002&rft_id=https%3A%2F%2Fiopscience.iop.org%2Farticle%2F10.1086%2F529002%2Fmeta&rft.atitle=Gemini+and+Hubble+Space+Telescope+Evidence+for+an+Intermediate-Mass+Black+Hole+in+%CF%89+Centauri&rft.date=2008+April+1&rft.volume=676&rft.issue=2&rft.pages=1008&rft.issn=0004-637X&rft.aulast=Noyola&rft.aufirst=Eva&rft.au=Gebhardt%2C+Karl&rft.au=Bergmann%2C+Marcel">  </li> <li id="cite_note-169"><a href="#cite_ref-169">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Nearby satellite galaxies don't fit standard model | Swinburne news. www.swinburne.edu.au [online]. [cit. 2020-02-10]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.swinburne.edu.au/news/latest-news/2014/06/nearby-satellite-galaxies-challenge-standard-model-of-galaxy-formation.php">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.swinburne.edu.au&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.swinburne.edu.au%2Fnews%2Flatest-news%2F2014%2F06%2Fnearby-satellite-galaxies-challenge-standard-model-of-galaxy-formation.php&rft.atitle=Nearby+satellite+galaxies+don%27t+fit+standard+model+%7C+Swinburne+news">  </li> <li id="cite_note-170"><a href="#cite_ref-170">↑</a> <cite style="font-style:normal;">PAWLOWSKI, Marcel S.; FAMAEY, Benoit; JERJEN, Helmut. Co-orbiting satellite galaxy structures are still in conflict with the distribution of primordial dwarf galaxies. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2014-08-11, roč. 442, čís. 3, s. 2362–2380. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://academic.oup.com/mnras/article/442/3/2362/1035489">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-10]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0035-8711">0035-8711</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1093%2Fmnras%2Fstu1005">10.1093/mnras/stu1005</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Monthly+Notices+of+the+Royal+Astronomical+Society&rft_id=info:doi/10.1093%2Fmnras%2Fstu1005&rft_id=https%3A%2F%2Facademic.oup.com%2Fmnras%2Farticle%2F442%2F3%2F2362%2F1035489&rft.atitle=Co-orbiting+satellite+galaxy+structures+are+still+in+conflict+with+the+distribution+of+primordial+dwarf+galaxies&rft.date=2014-08-11&rft.volume=442&rft.issue=3&rft.pages=2362%E2%80%932380&rft.issn=0035-8711&rft.aulast=Pawlowski&rft.aufirst=Marcel+S.&rft.au=Famaey%2C+Benoit&rft.au=Jerjen%2C+Helmut">  </li> <li id="cite_note-171"><a href="#cite_ref-171">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> 01.09.2006 - Milky Way Galaxy is warped and vibrating like a drum. web.archive.org [online]. 2014-07-16 [cit. 2020-02-10]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20140716013619/http://berkeley.edu/news/media/releases/2006/01/09_warp.shtml">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://berkeley.edu/news/media/releases/2006/01/09_warp.shtml">originálu</a> dne 2014-07-16.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=web.archive.org&rft_id=http%3A%2F%2Fberkeley.edu%2Fnews%2Fmedia%2Freleases%2F2006%2F01%2F09_warp.shtml&rft.atitle=01.09.2006+-+Milky+Way+Galaxy+is+warped+and+vibrating+like+a+drum&rft.date=2014-07-16">  </li> <li id="cite_note-172"><a href="#cite_ref-172">↑</a> <cite style="font-style:normal;">UEDA, Junko; IONO, Daisuke; YUN, Min S. COLD MOLECULAR GAS IN MERGER REMNANTS. I. FORMATION OF MOLECULAR GAS DISKS. The Astrophysical Journal Supplement Series. 2014-08, roč. 214, čís. 1, s. 1. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.1088%2F0067-0049%2F214%2F1%2F1">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-10]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0067-0049">0067-0049</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1088%2F0067-0049%2F214%2F1%2F1">10.1088/0067-0049/214/1/1</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astrophysical+Journal+Supplement+Series&rft_id=info:doi/10.1088%2F0067-0049%2F214%2F1%2F1&rft_id=https%3A%2F%2Fdoi.org%2F10.1088%252F0067-0049%252F214%252F1%252F1&rft.atitle=COLD+MOLECULAR+GAS+IN+MERGER+REMNANTS.+I.+FORMATION+OF+MOLECULAR+GAS+DISKS&rft.date=2014-08&rft.volume=214&rft.issue=1&rft.pages=1&rft.issn=0067-0049&rft.aulast=Ueda&rft.aufirst=Junko&rft.au=Iono%2C+Daisuke&rft.au=Yun%2C+Min+S.">  </li> <li id="cite_note-173"><a href="#cite_ref-173">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> News | University of Toronto. www.utoronto.ca [online]. [cit. 2020-02-10]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.utoronto.ca/news/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.utoronto.ca&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.utoronto.ca%2Fnews%2F&rft.atitle=News+%7C+University+of+Toronto">  </li> <li id="cite_note-174"><a href="#cite_ref-174">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ADAMS, David John; CAYLESS, Alan; JONES, Anthony W. An Introduction to Galaxies and Cosmology. [s.l.]: Cambridge University Press 452 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=36K1PfetZegC&pg=PA4&dq=movement+%22Milky+Way%22&redir_esc=y&hl=cs#v=onepage&q=movement%20%22Milky%20Way%22&f=false">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-521-54623-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-521-54623-2">978-0-521-54623-2</a>. S. 198. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=An+Introduction+to+Galaxies+and+Cosmology&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3D36K1PfetZegC%26pg%3DPA4%26dq%3Dmovement%2B%2522Milky%2BWay%2522%26redir_esc%3Dy%26hl%3Dcs%23v%3Donepage%26q%3Dmovement%2520%2522Milky%2520Way%2522%26f%3Dfalse&rft.isbn=978-0-521-54623-2&rft.aulast=Adams&rft.aufirst=David+John&rft.au=Cayless%2C+Alan&rft.au=Jones%2C+Anthony+W.&rft.pub=Cambridge+University+Press&rft.tpages=452&rft.pages=198">  </li> <li id="cite_note-175"><a href="#cite_ref-175">↑</a> <cite style="font-style:normal;">KOCEVSKI, Dale D.; EBELING, Harald. On the Origin of the Local Group’s Peculiar Velocity. The Astrophysical Journal. 2006 July 10, roč. 645, čís. 2, s. 1043. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://iopscience.iop.org/article/10.1086/503666/meta">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-12]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-637X">0004-637X</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1086%2F503666">10.1086/503666</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astrophysical+Journal&rft_id=info:doi/10.1086%2F503666&rft_id=https%3A%2F%2Fiopscience.iop.org%2Farticle%2F10.1086%2F503666%2Fmeta&rft.atitle=On+the+Origin+of+the+Local+Group%E2%80%99s+Peculiar+Velocity&rft.date=2006+July+10&rft.volume=645&rft.issue=2&rft.pages=1043&rft.issn=0004-637X&rft.aulast=Kocevski&rft.aufirst=Dale+D.&rft.au=Ebeling%2C+Harald">  </li> <li id="cite_note-176"><a href="#cite_ref-176">↑</a> <cite style="font-style:normal;">PEIRANI, S.; DE FREITAS PACHECO, J. A. Mass determination of groups of galaxies: Effects of the cosmological constant. New Astronomy. 2006-01-01, roč. 11, čís. 4, s. 325–330. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1384107605001338">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-12]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1384-1076">1384-1076</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1016%2Fj.newast.2005.08.008">10.1016/j.newast.2005.08.008</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=New+Astronomy&rft_id=info:doi/10.1016%2Fj.newast.2005.08.008&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.sciencedirect.com%2Fscience%2Farticle%2Fpii%2FS1384107605001338&rft.atitle=Mass+determination+of+groups+of+galaxies%3A+Effects+of+the+cosmological+constant&rft.date=2006-01-01&rft.volume=11&rft.issue=4&rft.pages=325%E2%80%93330&rft.issn=1384-1076&rft.aulast=Peirani&rft.aufirst=S.&rft.au=de+Freitas+Pacheco%2C+J.+A.">  </li> <li id="cite_note-:26-177">↑ <a href="#cite_ref-:26_177-0">a</a> <a href="#cite_ref-:26_177-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">KOGUT, A.; LINEWEAVER, C.; SMOOT, G. F. Dipole Anisotropy in the COBE Differential Microwave Radiometers First-Year Sky Maps. ApJ. 1993-12, roč. 419, s. 1. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/1993ApJ...419....1K/abstract">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-12]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-637X">0004-637X</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1086%2F173453">10.1086/173453</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=ApJ&rft_id=info:doi/10.1086%2F173453&rft_id=https%3A%2F%2Fui.adsabs.harvard.edu%2Fabs%2F1993ApJ...419....1K%2Fabstract&rft.atitle=Dipole+Anisotropy+in+the+COBE+Differential+Microwave+Radiometers+First-Year+Sky+Maps&rft.date=1993-12&rft.volume=419&rft.pages=1&rft.issn=0004-637X&rft.aulast=Kogut&rft.aufirst=A.&rft.au=Lineweaver%2C+C.&rft.au=Smoot%2C+G.+F.">  </li> <li id="cite_note-178"><a href="#cite_ref-178">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BROWN, William P. The Seven Pillars of Creation: The Bible, Science, and the Ecology of Wonder. [s.l.]: Oxford University Press 353 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=zce500t8puUC&pg=PA25&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-19-974239-4" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-19-974239-4">978-0-19-974239-4</a>. S. 25. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Seven+Pillars+of+Creation%3A+The+Bible%2C+Science%2C+and+the+Ecology+of+Wonder&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3Dzce500t8puUC%26pg%3DPA25%26redir_esc%3Dy%23v%3Donepage%26q%26f%3Dfalse&rft.isbn=978-0-19-974239-4&rft.aulast=Brown&rft.aufirst=William+P.&rft.pub=Oxford+University+Press&rft.tpages=353&rft.pages=25">  </li> <li id="cite_note-179"><a href="#cite_ref-179">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MCBEATH, Alastair. Tiamat's Brood: An Investigation Into the Dragons of Ancient Mesopotamia. [s.l.]: Dragon's Head 238 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=uobfAAAAMAAJ&redir_esc=y">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-9524387-5-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-9524387-5-5">978-0-9524387-5-5</a>. S. 41. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Tiamat%27s+Brood%3A+An+Investigation+Into+the+Dragons+of+Ancient+Mesopotamia&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3DuobfAAAAMAAJ%26redir_esc%3Dy&rft.isbn=978-0-9524387-5-5&rft.aulast=McBeath&rft.aufirst=Alastair&rft.pub=Dragon%27s+Head&rft.tpages=238&rft.pages=41">  </li> <li id="cite_note-180"><a href="#cite_ref-180">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">WALES, H. G. Quaritch. The Worship of the Skygod: A Comparative Study in Semitic and Indo-European Religion. [online]. [cit. 2020-02-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.cambridge.org/core/journals/journal-of-the-royal-asiatic-society/article/worship-of-the-skygod-a-comparative-study-in-semitic-and-indoeuropean-religion-by-e-o-james-pp-vi-175-university-of-london-1963-25s/2AC68F0E3125D7AC885DD0E48A6A9C71#">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+Worship+of+the+Skygod%3A+A+Comparative+Study+in+Semitic+and+Indo-European+Religion.&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cambridge.org%2Fcore%2Fjournals%2Fjournal-of-the-royal-asiatic-society%2Farticle%2Fworship-of-the-skygod-a-comparative-study-in-semitic-and-indoeuropean-religion-by-e-o-james-pp-vi-175-university-of-london-1963-25s%2F2AC68F0E3125D7AC885DD0E48A6A9C71%23&rft.aulast=Wales&rft.aufirst=H.+G.+Quaritch">  </li> <li id="cite_note-181"><a href="#cite_ref-181">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ENTHOVEN, Reginald Edward. Folk Lore Notes: Folklore of Gujurat. [s.l.]: Asian Educational Services 106 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=eRkuXFD93zsC&printsec=frontcover&hl=cs#v=onepage&q&f=false">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-81-206-0485-8" title="Speciální:Zdroje knih/978-81-206-0485-8">978-81-206-0485-8</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Folk+Lore+Notes%3A+Folklore+of+Gujurat&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3DeRkuXFD93zsC%26printsec%3Dfrontcover%26hl%3Dcs%23v%3Donepage%26q%26f%3Dfalse&rft.isbn=978-81-206-0485-8&rft.aulast=Enthoven&rft.aufirst=Reginald+Edward&rft.pub=Asian+Educational+Services&rft.tpages=106">  </li> <li id="cite_note-182"><a href="#cite_ref-182">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> A r A S N e w s. www.aras.am [online]. [cit. 2020-02-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.aras.am//ArasNews/arasnews06.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.aras.am&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.aras.am%2F%2FArasNews%2Farasnews06.html&rft.atitle=A+r+A+S+N+e+w+s">  </li> <li id="cite_note-183"><a href="#cite_ref-183">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Names in Estonian Folk Astronomy - Bird Way to Milky Way - [online]. [cit. 2020-02-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.folklore.ee/folklore/vol22/milkyway.pdf">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Names+in+Estonian+Folk+Astronomy+-+Bird+Way+to+Milky+Way+-&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.folklore.ee%2Ffolklore%2Fvol22%2Fmilkyway.pdf">  </li> <li id="cite_note-184"><a href="#cite_ref-184">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">PANKENIER, David W. Astrology and Cosmology in Early China: Conforming Earth to Heaven. [s.l.]: Cambridge University Press 617 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=mUxCAQAAQBAJ&pg=PA383&lpg=PA383&dq=Silvery+River+milky+way+china&source=bl&ots=9i-xHfi7xR&sig=ACfU3U2uLYk-2EV4E9gVP7B3y0rmBgIboA&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwik1tqgrMznAhXBolwKHVFAACAQ6AEwGXoECAoQAQ#v=onepage&q=Silvery%20River%20milky%20way%20china&f=false">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-107-29224-6" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-107-29224-6">978-1-107-29224-6</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Astrology+and+Cosmology+in+Early+China%3A+Conforming+Earth+to+Heaven&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3DmUxCAQAAQBAJ%26pg%3DPA383%26lpg%3DPA383%26dq%3DSilvery%2BRiver%2Bmilky%2Bway%2Bchina%26source%3Dbl%26ots%3D9i-xHfi7xR%26sig%3DACfU3U2uLYk-2EV4E9gVP7B3y0rmBgIboA%26hl%3Dcs%26sa%3DX%26ved%3D2ahUKEwik1tqgrMznAhXBolwKHVFAACAQ6AEwGXoECAoQAQ%23v%3Donepage%26q%3DSilvery%2520River%2520milky%2520way%2520china%26f%3Dfalse&rft.isbn=978-1-107-29224-6&rft.aulast=Pankenier&rft.aufirst=David+W.&rft.pub=Cambridge+University+Press&rft.tpages=617">  </li> <li id="cite_note-185"><a href="#cite_ref-185">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> ULTREIA - Historie - Historické trasy - zeměpis svatosti. www.ultreia.cz [online]. [cit. 2020-02-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20200427064458/https://www.ultreia.cz/svatojakubska-cesta/historie/trasy-zemepis-svatosti">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2020-04-27.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.ultreia.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.ultreia.cz%2Fsvatojakubska-cesta%2Fhistorie%2Ftrasy-zemepis-svatosti&rft.atitle=ULTREIA+-+Historie+-+Historick%C3%A9+trasy+-+zem%C4%9Bpis+svatosti">  </li> <li id="cite_note-186"><a href="#cite_ref-186">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Ibn Bâjja (Stanford Encyclopedia of Philosophy). archive.ph [online]. 2012-07-28 [cit. 2020-02-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.today/20120728100011/http://plato.stanford.edu/entries/ibn-bajja/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://plato.stanford.edu/entries/ibn-bajja/">originálu</a> dne 2012-07-28.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=archive.ph&rft_id=http%3A%2F%2Fplato.stanford.edu%2Fentries%2Fibn-bajja%2F&rft.atitle=Ibn+B%C3%A2jja+%28Stanford+Encyclopedia+of+Philosophy%29&rft.date=2012-07-28">  </li> <li id="cite_note-187"><a href="#cite_ref-187">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">HERSCHEL, William. Philosophical Transactions of the Royal Society of London: Giving Some Accounts of the Present Undertakings, Studies, and Labours, of the Ingenious, in Many Considerable Parts of the World. [s.l.]: [s.n.] 570 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=IU9FAAAAcAAJ&pg=PA213&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false">Dostupné online</a>. S. 213 až 266. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Philosophical+Transactions+of+the+Royal+Society+of+London%3A+Giving+Some+Accounts+of+the+Present+Undertakings%2C+Studies%2C+and+Labours%2C+of+the+Ingenious%2C+in+Many+Considerable+Parts+of+the+World&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3DIU9FAAAAcAAJ%26pg%3DPA213%26redir_esc%3Dy%23v%3Donepage%26q%26f%3Dfalse&rft.aulast=Herschel&rft.aufirst=William&rft.tpages=570&rft.pages=213+a%C5%BE+266">  </li> <li id="cite_note-188"><a href="#cite_ref-188">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> The Leviathan of Parsontown. web.archive.org [online]. 2013-05-19 [cit. 2020-02-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20130519124426/http://labbey.com/Telescopes/Parsontown.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://labbey.com/Telescopes/Parsontown.html">originálu</a> dne 2013-05-19.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=web.archive.org&rft_id=http%3A%2F%2Flabbey.com%2FTelescopes%2FParsontown.html&rft.atitle=The+Leviathan+of+Parsontown&rft.date=2013-05-19">  </li> <li id="cite_note-189"><a href="#cite_ref-189">↑</a> <cite style="font-style:normal;">CURTIS, Heber D. NOVAE IN SPIRAL NEBULAE AND THE ISLAND UNIVERSE THEORY. Publications of the Astronomical Society of the Pacific. 1988-01, roč. 100, čís. 623, s. 6. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://iopscience.iop.org/article/10.1086/132128/meta">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-12]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1538-3873">1538-3873</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1086%2F132128">10.1086/132128</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Publications+of+the+Astronomical+Society+of+the+Pacific&rft_id=info:doi/10.1086%2F132128&rft_id=https%3A%2F%2Fiopscience.iop.org%2Farticle%2F10.1086%2F132128%2Fmeta&rft.atitle=NOVAE+IN+SPIRAL+NEBULAE+AND+THE+ISLAND+UNIVERSE+THEORY&rft.date=1988-01&rft.volume=100&rft.issue=623&rft.pages=6&rft.issn=1538-3873&rft.aulast=Curtis&rft.aufirst=Heber+D.">  </li> <li id="cite_note-190"><a href="#cite_ref-190">↑</a> <cite style="font-style:normal;">SANDAGE, A. Edwin HUBBLE 1889-1953.. JRASC. 1989-12, roč. 83, s. 351–362. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/1989JRASC..83..351S/abstract">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-12]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0035-872X">0035-872X</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=JRASC&rft_id=https%3A%2F%2Fui.adsabs.harvard.edu%2Fabs%2F1989JRASC..83..351S%2Fabstract&rft.atitle=Edwin+HUBBLE+1889-1953.&rft.date=1989-12&rft.volume=83&rft.pages=351%E2%80%93362&rft.issn=0035-872X&rft.aulast=Sandage&rft.aufirst=A.">  </li> <li id="cite_note-191"><a href="#cite_ref-191">↑</a> <cite style="font-style:normal;">HUBBLE, E. P. A spiral nebula as a stellar system, Messier 31.. ApJ. 1929-03, roč. 69, s. 103–158. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/1929ApJ....69..103H/abstract">Dostupné online</a> [cit. 2020-02-12]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-637X">0004-637X</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1086%2F143167">10.1086/143167</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=ApJ&rft_id=info:doi/10.1086%2F143167&rft_id=https%3A%2F%2Fui.adsabs.harvard.edu%2Fabs%2F1929ApJ....69..103H%2Fabstract&rft.atitle=A+spiral+nebula+as+a+stellar+system%2C+Messier+31.&rft.date=1929-03&rft.volume=69&rft.pages=103%E2%80%93158&rft.issn=0004-637X&rft.aulast=Hubble&rft.aufirst=E.+P.">  </li> <li id="cite_note-192"><a href="#cite_ref-192">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> New Milky Way Map Is a Spectacular Billion-Star Atlas. web.archive.org [online]. 2016-09-15 [cit. 2020-02-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160915183426/http://news.nationalgeographic.com/2016/09/gaia-milky-way-maps-billion-stars-atlas-space-science/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://news.nationalgeographic.com/2016/09/gaia-milky-way-maps-billion-stars-atlas-space-science/">originálu</a> dne 2016-09-15.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=web.archive.org&rft_id=http%3A%2F%2Fnews.nationalgeographic.com%2F2016%2F09%2Fgaia-milky-way-maps-billion-stars-atlas-space-science%2F&rft.atitle=New+Milky+Way+Map+Is+a+Spectacular+Billion-Star+Atlas&rft.date=2016-09-15">  </li> <li id="cite_note-193"><a href="#cite_ref-193">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Gaia > Gaia DR1. web.archive.org [online]. 2016-09-15 [cit. 2020-02-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160915091251/http://www.cosmos.esa.int/web/gaia/dr1">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.cosmos.esa.int/web/gaia/dr1">originálu</a> dne 2016-09-15.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=web.archive.org&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.cosmos.esa.int%2Fweb%2Fgaia%2Fdr1&rft.atitle=Gaia+%3E+Gaia+DR1&rft.date=2016-09-15">  </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Literatura">Literatura</h3>[<a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=22" title="Editace sekce: Literatura" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=22" title="Editovat zdrojový kód sekce Literatura">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><cite class="book" style="font-style:normal;">COMBES, Françoise; LEQUEUX, James. The Milky Way : structure, dynamics, formation and evolution. Paris: EDP Sciences, 1916. 200 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-2759819157" title="Speciální:Zdroje knih/978-2759819157">978-2759819157</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Milky+Way+%3A+structure%2C+dynamics%2C+formation+and+evolution&rft.isbn=978-2759819157&rft.aulast=Combes&rft.aufirst=Fran%C3%A7oise&rft.au=Lequeux%2C+James&rft.place=Paris&rft.pub=EDP+Sciences&rft.date=1916&rft.tpages=200"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">ČEMAN, Róbert; PITTICH, Eduard. Vesmír 2: Hvězdy - Galaxie. Bratislava: Mapa Slovakia, 2003. 288 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-8067-075-7" title="Speciální:Zdroje knih/80-8067-075-7">80-8067-075-7</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Vesm%C3%ADr+2%3A+Hv%C4%9Bzdy+-+Galaxie&rft.isbn=80-8067-075-7&rft.aulast=%C4%8Ceman&rft.aufirst=R%C3%B3bert&rft.au=Pittich%2C+Eduard&rft.place=Bratislava&rft.pub=Mapa+Slovakia&rft.date=2003&rft.tpages=288"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">ECKART, Andreas; SCHÖDEL, Rainer; STRAUBMEIER, Christian. The Black Hole at the Center of the Milky Way. London: Imperial College Press, 2005. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/blackholeatcente0000ecka">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9781860945670" title="Speciální:Zdroje knih/9781860945670">9781860945670</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Black+Hole+at+the+Center+of+the+Milky+Way&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fblackholeatcente0000ecka&rft.isbn=9781860945670&rft.aulast=Eckart&rft.aufirst=Andreas&rft.au=Sch%C3%B6del%2C+Rainer&rft.au=Straubmeier%2C+Christian&rft.place=London&rft.pub=Imperial+College+Press&rft.date=2005"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">KLECZEK, Josip. Velká encyklopedie vesmíru. Praha: Academia, 2002. 582 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-200-0906-X" title="Speciální:Zdroje knih/80-200-0906-X">80-200-0906-X</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Velk%C3%A1+encyklopedie+vesm%C3%ADru&rft.isbn=80-200-0906-X&rft.aulast=Kleczek&rft.aufirst=Josip&rft.place=Praha&rft.pub=Academia&rft.date=2002&rft.tpages=582"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">MELIA, Fulvio. The Galactic Supermassive Black Hole. Princeton: Princeton University Press, 2007. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/galacticsupermas0000meli">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9780691131290" title="Speciální:Zdroje knih/9780691131290">9780691131290</a>. S. 344. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Galactic+Supermassive+Black+Hole&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fgalacticsupermas0000meli&rft.isbn=9780691131290&rft.aulast=Melia&rft.aufirst=Fulvio&rft.place=Princeton&rft.pub=Princeton+University+Press&rft.date=2007&rft.pages=344"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">WALLER, William H. The Milky Way : An Insider's Guide. Princeton: Princeton University Press, 2013. 336 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/milkywayinsiders0000wall">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0691122243" title="Speciální:Zdroje knih/978-0691122243">978-0691122243</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Milky+Way+%3A+An+Insider%27s+Guide&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fmilkywayinsiders0000wall&rft.isbn=978-0691122243&rft.aulast=Waller&rft.aufirst=William+H.&rft.place=Princeton&rft.pub=Princeton+University+Press&rft.date=2013&rft.tpages=336"> </li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Související_články">Související články</h3>[<a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=23" title="Editace sekce: Související články" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=23" title="Editovat zdrojový kód sekce Související články">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a href="/wiki/Galaktick%C3%A1_astronomie" title="Galaktická astronomie">Galaktická astronomie</a></li> <li><a href="/wiki/Oortovy_konstanty" title="Oortovy konstanty">Oortovy konstanty</a></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Externí_odkazy">Externí odkazy</h3>[<a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=24" title="Editace sekce: Externí odkazy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=24" title="Editovat zdrojový kód sekce Externí odkazy">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons"><img alt="Logo Wikimedia Commons" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/12px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="12" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/18px-Commons-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/24px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /></a> Obrázky, zvuky či videa k tématu <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Milky_Way_Galaxy" class="extiw" title="c:Category:Milky Way Galaxy">Galaxie Mléčná dráha</a> na <a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons">Wikimedia Commons</a> </li> <li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4c/Wikisource-logo.svg/15px-Wikisource-logo.svg.png" decoding="async" width="15" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4c/Wikisource-logo.svg/23px-Wikisource-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4c/Wikisource-logo.svg/30px-Wikisource-logo.svg.png 2x" data-file-width="410" data-file-height="430" /> Encyklopedické heslo <a href="https://cs.wikisource.org/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD/Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha" class="extiw" title="s:Ottův slovník naučný/Mléčná dráha">Mléčná dráha</a> v <a href="/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD" title="Ottův slovník naučný">Ottově slovníku naučném</a> ve Wikizdrojích</li> <li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/16px-Wiktionary-logo-cs.svg.png" decoding="async" width="16" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/24px-Wiktionary-logo-cs.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/32px-Wiktionary-logo-cs.svg.png 2x" data-file-width="411" data-file-height="411" /> Slovníkové heslo <a href="https://cs.wiktionary.org/wiki/Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha" class="extiw" title="wikt:Mléčná dráha">Mléčná dráha</a> ve Wikislovníku</li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"> Naše Galaxie [online]. Fakulta pedagogická ZČU, 2010-01-15 [cit. 2020-02-14]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://objekty.astro.cz/nase/2227-nase-galaxie">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Na%C5%A1e+Galaxie&rft_id=http%3A%2F%2Fobjekty.astro.cz%2Fnase%2F2227-nase-galaxie&rft.pub=Fakulta+pedagogick%C3%A1+Z%C4%8CU"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"> UCLA Galactic Center Group [online]. [cit. 2020-02-14]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.astro.ucla.edu/~ghezgroup/gc/index.shtml">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=UCLA+Galactic+Center+Group&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.astro.ucla.edu%2F~ghezgroup%2Fgc%2Findex.shtml"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"> Galactic Center Research Overview [online]. Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics [cit. 2020-02-14]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.mpe.mpg.de/ir/GC/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Galactic+Center+Research+Overview&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.mpe.mpg.de%2Fir%2FGC%2F&rft.pub=Max+Planck+Institute+for+Extraterrestrial+Physics"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">PÖSSEL, Markus. The dark heart of the Milky Way [online]. Einstein Online [cit. 2020-02-14]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160613034320/http://www.einstein-online.info/spotlights/milkyway_bh/?set_language=en">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.einstein-online.info/en/spotlight/milkyway_bh/">originálu</a> dne 2016-06-13. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+dark+heart+of+the+Milky+Way&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.einstein-online.info%2Fen%2Fspotlight%2Fmilkyway_bh%2F&rft.aulast=P%C3%B6ssel&rft.aufirst=Markus&rft.pub=Einstein+Online"> </li> <li>Astronomický snímek dne: <ul><li><cite class="book" style="font-style:normal;">NASA - APOD. Astronomický snímek dne - Sgr A: rychlé hvězdy v blízkosti galaktického centra [online]. astro.cz, 2000-12-20 [cit. 2020-02-14]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.astro.cz/apod/ap001220.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Astronomick%C3%BD+sn%C3%ADmek+dne+-+Sgr+A%3A+rychl%C3%A9+hv%C4%9Bzdy+v+bl%C3%ADzkosti+galaktick%C3%A9ho+centra&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.astro.cz%2Fapod%2Fap001220.html&rft.au=NASA+-+APOD&rft.pub=astro.cz"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">NASA - APOD. Astronomický snímek dne - Ve středu Mléčné dráhy [online]. astro.cz, 2005-10-23 [cit. 2020-02-14]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.astro.cz/apod/ap051023.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Astronomick%C3%BD+sn%C3%ADmek+dne+-+Ve+st%C5%99edu+Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A9+dr%C3%A1hy&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.astro.cz%2Fapod%2Fap051023.html&rft.au=NASA+-+APOD&rft.pub=astro.cz"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">NASA - APOD. Astronomický snímek dne - Četné singularity ve středu Galaxie [online]. astro.cz, 2018-05-12 [cit. 2020-02-14]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.astro.cz/apod/ap180512.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Astronomick%C3%BD+sn%C3%ADmek+dne+-+%C4%8Cetn%C3%A9+singularity+ve+st%C5%99edu+Galaxie&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.astro.cz%2Fapod%2Fap180512.html&rft.au=NASA+-+APOD&rft.pub=astro.cz"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">NASA - APOD. Astronomický snímek dne - Galaktický střed v rádiovém oboru z MeerKAT [online]. astro.cz, 2019-07-08 [cit. 2020-02-14]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.astro.cz/apod/ap190708.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Astronomick%C3%BD+sn%C3%ADmek+dne+-+Galaktick%C3%BD+st%C5%99ed+v+r%C3%A1diov%C3%A9m+oboru+z+MeerKAT&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.astro.cz%2Fapod%2Fap190708.html&rft.au=NASA+-+APOD&rft.pub=astro.cz"> </li></ul></li></ul> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r23078045">.mw-parser-output .navbox2{box-sizing:border-box;border:1px solid #a2a9b1;width:100%;clear:both;font-size:88%;text-align:center;padding:1px;margin:1em auto 0}.mw-parser-output .navbox2 .navbox2{margin-top:0}.mw-parser-output .navbox2+.navbox2{margin-top:-1px}.mw-parser-output .navbox2-inner,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{width:100%}.mw-parser-output .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-title,.mw-parser-output .navbox2-abovebelow{padding:0.25em 1em;line-height:1.5em;text-align:center}.mw-parser-output th.navbox2-group{white-space:nowrap;text-align:right}.mw-parser-output .navbox2,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{background-color:#fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2-list{line-height:1.5em;border-color:#fdfdfd}.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-abovebelow,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-group,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-image,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-list{border-top:2px solid #fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2 th,.mw-parser-output .navbox2-title{background-color:#e0e0e0}.mw-parser-output .navbox2-abovebelow,.mw-parser-output th.navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{background-color:#e7e7e7}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{font-size:88%}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-abovebelow{background-color:#f0f0f0}.mw-parser-output .navbox2-even{background-color:#f7f7f7}.mw-parser-output .navbox2-odd{background-color:transparent}.mw-parser-output .navbox2 .hlist td dl,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ol,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ul,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist dl,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ol,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ul{padding:0.125em 0}</style><div role="navigation" class="navbox2" aria-labelledby="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q321#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" style="padding:2px"><table class="nowraplinks hlist navbox2-inner" style="border-spacing:0;background:transparent;color:inherit"><tbody><tr><th id="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q321#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" scope="row" class="navbox2-group" style="width:1%"><a href="/wiki/Autoritn%C3%AD_kontrola" title="Autoritní kontrola">Autoritní data</a> <a href="https://www.wikidata.org/wiki/Q321#identifiers" title="Editovat na Wikidatech"><img alt="Editovat na Wikidatech" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/10px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png" decoding="async" width="10" height="10" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/15px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/20px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 2x" data-file-width="20" data-file-height="20" /></a></th><td class="navbox2-list navbox2-odd" style="text-align:left;border-left-width:2px;border-left-style:solid;width:100%;padding:0px"><div style="padding:0em 0.25em"> <ul><li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky" title="Národní knihovna České republiky">NKC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=ph134908">ph134908</a></li> <li><a href="/wiki/Polytematick%C3%BD_strukturovan%C3%BD_hesl%C3%A1%C5%99" title="Polytematický strukturovaný heslář">PSH</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://psh.techlib.cz/skos/PSH467">467</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C5%A0pan%C4%9Blska" title="Národní knihovna Španělska">BNE</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://catalogo.bne.es/uhtbin/authoritybrowse.cgi?action=display&authority_id=XX458327">XX458327</a></li> <li><a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Francouzská národní knihovna">BNF</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://catalogue.bnf.fr/ark:/12148/cb11978895z">cb11978895z</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://data.bnf.fr/ark:/12148/cb11978895z">(data)</a></li> <li><a href="/wiki/Gemeinsame_Normdatei" title="Gemeinsame Normdatei">GND</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://d-nb.info/gnd/4169926-9">4169926-9</a></li> <li><a href="/wiki/Library_of_Congress_Control_Number" title="Library of Congress Control Number">LCCN</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.loc.gov/authorities/subjects/sh85085376">sh85085376</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_Izraele" title="Národní knihovna Izraele">NLI</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://olduli.nli.org.il/F/?func=find-b&local_base=NLX10&find_code=UID&request=987007533858005171">987007533858005171</a></li> <li><a href="/wiki/Polsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Polská národní knihovna">PLWABN</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dbn.bn.org.pl/descriptor-details/9810549860005606">9810549860005606</a></li> <li><a href="/wiki/Univerzitn%C3%AD_syst%C3%A9m_dokumentace" title="Univerzitní systém dokumentace">SUDOC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idref.fr/027831965">027831965</a></li> <li><a href="/wiki/Virtual_International_Authority_File" title="Virtual International Authority File">VIAF</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://viaf.org/viaf/170343872">170343872</a></li></ul> </div></td></tr></tbody></table></div>    </div><noscript><img src="https://login.wikimedia.org/wiki/Special:CentralAutoLogin/start?type=1x1" alt="" width="1" height="1" style="border: none; position: absolute;"></noscript> <div class="printfooter" data-nosnippet="">Citováno z „<a dir="ltr" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Galaxie_Mléčná_dráha&oldid=24414568">https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Galaxie_Mléčná_dráha&oldid=24414568</a>“</div></div> <div id="catlinks" class="catlinks" data-mw="interface"><div id="mw-normal-catlinks" class="mw-normal-catlinks"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Kategorie" title="Nápověda:Kategorie">Kategorie</a>: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha" title="Kategorie:Galaxie Mléčná dráha">Galaxie Mléčná dráha</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Spir%C3%A1ln%C3%AD_galaxie_s_p%C5%99%C3%AD%C4%8Dkou" title="Kategorie:Spirální galaxie s příčkou">Spirální galaxie s příčkou</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:M%C3%ADstn%C3%AD_skupina_galaxi%C3%AD" title="Kategorie:Místní skupina galaxií">Místní skupina galaxií</a></li></ul></div><div id="mw-hidden-catlinks" class="mw-hidden-catlinks mw-hidden-cats-hidden">Skryté kategorie: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_p%C5%99elo%C5%BEen%C3%A9_z_enwiki" title="Kategorie:Monitoring:Články přeložené z enwiki">Monitoring:Články přeložené z enwiki</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NKC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NKC">Monitoring:Články s identifikátorem NKC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_PSH" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem PSH">Monitoring:Články s identifikátorem PSH</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BNE" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BNE">Monitoring:Články s identifikátorem BNE</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BNF" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BNF">Monitoring:Články s identifikátorem BNF</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_GND" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem GND">Monitoring:Články s identifikátorem GND</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_LCCN" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem LCCN">Monitoring:Články s identifikátorem LCCN</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLI" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLI">Monitoring:Články s identifikátorem NLI</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_PLWABN" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem PLWABN">Monitoring:Články s identifikátorem PLWABN</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_SUDOC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC">Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_VIAF" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem VIAF">Monitoring:Články s identifikátorem VIAF</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:1000_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%ADch_%C4%8Dl%C3%A1nk%C5%AF/dlouh%C3%A9" title="Kategorie:Monitoring:1000 nejdůležitějších článků/dlouhé">Monitoring:1000 nejdůležitějších článků/dlouhé</a></li></ul></div></div> </div> </main> </div> <div class="mw-footer-container"> <footer id="footer" class="mw-footer" > <ul id="footer-info"> <li id="footer-info-lastmod"> Stránka byla naposledy editována 22. 11. 2024 v 15:54.</li> <li id="footer-info-copyright">Text je dostupný pod <a rel="nofollow" class="external text" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs">licencí Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci</a>, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce <a class="external text" href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs">Podmínky užití</a>.</li> </ul> <ul id="footer-places"> <li id="footer-places-privacy"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Privacy_policy">Ochrana osobních údajů</a></li> <li id="footer-places-about"><a href="/wiki/Wikipedie">O Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-disclaimers"><a href="/wiki/Wikipedie:Vylou%C4%8Den%C3%AD_odpov%C4%9Bdnosti">Vyloučení odpovědnosti</a></li> <li id="footer-places-contact"><a href="//cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Kontakt">Kontaktujte Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-wm-codeofconduct"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct">Kodex chování</a></li> <li id="footer-places-developers"><a href="https://developer.wikimedia.org">Vývojáři</a></li> <li id="footer-places-statslink"><a href="https://stats.wikimedia.org/#/cs.wikipedia.org">Statistiky</a></li> <li id="footer-places-cookiestatement"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Cookie_statement">Prohlášení o cookies</a></li> <li id="footer-places-mobileview"><a href="//cs.m.wikipedia.org/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&mobileaction=toggle_view_mobile" class="noprint stopMobileRedirectToggle">Mobilní verze</a></li> </ul> <ul id="footer-icons" class="noprint"> <li id="footer-copyrightico"><a href="https://wikimediafoundation.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/static/images/footer/wikimedia-button.svg" width="84" height="29" alt="Wikimedia Foundation" loading="lazy"></a></li> <li id="footer-poweredbyico"><a href="https://www.mediawiki.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/w/resources/assets/poweredby_mediawiki.svg" alt="Powered by MediaWiki" width="88" height="31" loading="lazy"></a></li> </ul> </footer> </div> </div> </div> <div class="vector-settings" id="p-dock-bottom"> <ul></ul> </div><script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.config.set({"wgHostname":"mw-web.codfw.main-6df7948d6c-tdfxh","wgBackendResponseTime":177,"wgPageParseReport":{"limitreport":{"cputime":"0.952","walltime":"1.567","ppvisitednodes":{"value":13906,"limit":1000000},"postexpandincludesize":{"value":452880,"limit":2097152},"templateargumentsize":{"value":92905,"limit":2097152},"expansiondepth":{"value":24,"limit":100},"expensivefunctioncount":{"value":11,"limit":500},"unstrip-depth":{"value":0,"limit":20},"unstrip-size":{"value":300657,"limit":5000000},"entityaccesscount":{"value":1,"limit":400},"timingprofile":["100.00% 1018.195 1 -total"," 29.17% 297.003 1 Šablona:Infobox_-_vesmírný_objekt"," 28.76% 292.846 1 Šablona:Infobox"," 11.55% 117.607 99 Šablona:Citace_periodika"," 7.12% 72.498 70 Šablona:Citace_elektronického_periodika"," 7.07% 72.011 1 Šablona:Autoritní_data"," 6.75% 68.749 1 Šablona:Obrázek_z_WD"," 4.17% 42.443 1 Šablona:Překlad"," 3.99% 40.610 1 Šablona:Commonscat"," 3.14% 31.947 1 Šablona:Překlad/core"]},"scribunto":{"limitreport-timeusage":{"value":"0.323","limit":"10.000"},"limitreport-memusage":{"value":3237369,"limit":52428800}},"cachereport":{"origin":"mw-web.eqiad.main-8cb5f4d85-vsls5","timestamp":"20241126161235","ttl":2592000,"transientcontent":false}}});});</script> <script type="application/ld+json">{"@context":"https:\/\/schema.org","@type":"Article","name":"Galaxie Ml\u00e9\u010dn\u00e1 dr\u00e1ha","url":"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha","sameAs":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q321","mainEntity":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q321","author":{"@type":"Organization","name":"P\u0159isp\u011bvatel\u00e9 projekt\u016f Wikimedia"},"publisher":{"@type":"Organization","name":"nadace Wikimedia","logo":{"@type":"ImageObject","url":"https:\/\/www.wikimedia.org\/static\/images\/wmf-hor-googpub.png"}},"datePublished":"2006-01-16T22:17:08Z","dateModified":"2024-11-22T14:54:20Z","image":"https:\/\/upload.wikimedia.org\/wikipedia\/commons\/4\/4f\/Artist%E2%80%99s_impression_of_the_Milky_Way.jpg","headline":"spir\u00e1ln\u00ed galaxie obsahuj\u00edc\u00ed i Slune\u010dn\u00ed soustavu se Zem\u00ed"}</script> </body> </html>