CINXE.COM

<!DOCTYPE html> <html class="client-nojs vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available" lang="cs" dir="ltr"> <head> <meta charset="UTF-8"> <title>Geometrie – Wikipedie</title> <script>(function(){var className="client-js vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available";var cookie=document.cookie.match(/(?:^|; )cswikimwclientpreferences=([^;]+)/);if(cookie){cookie[1].split('%2C').forEach(function(pref){className=className.replace(new RegExp('(^| )'+pref.replace(/-clientpref-\w+$|[^\w-]+/g,'')+'-clientpref-\\w+( |$)'),'$1'+pref+'$2');});}document.documentElement.className=className;}());RLCONF={"wgBreakFrames":false,"wgSeparatorTransformTable":[",\t."," \t,"],"wgDigitTransformTable":["",""], "wgDefaultDateFormat":"ČSN basic dt","wgMonthNames":["","leden","únor","březen","duben","květen","červen","červenec","srpen","září","říjen","listopad","prosinec"],"wgRequestId":"3fc7fe3f-17c0-4407-9740-3524e61e2ab2","wgCanonicalNamespace":"","wgCanonicalSpecialPageName":false,"wgNamespaceNumber":0,"wgPageName":"Geometrie","wgTitle":"Geometrie","wgCurRevisionId":24430080,"wgRevisionId":23606314,"wgArticleId":1168,"wgIsArticle":true,"wgIsRedirect":false,"wgAction":"view","wgUserName":null,"wgUserGroups":["*"],"wgCategories":["Údržba:Články s dočasně použitou šablonou","Údržba:Články obsahující odkazy na nedostupné zdroje","Monitoring:Články s identifikátorem NKC","Monitoring:Články s identifikátorem PSH","Monitoring:Články s identifikátorem BNF","Monitoring:Články s identifikátorem GND","Monitoring:Články s identifikátorem LCCN","Monitoring:Články s identifikátorem NDL","Monitoring:Články s identifikátorem NLI", "Monitoring:Články s identifikátorem NLK","Monitoring:Články s identifikátorem TDVİA","Wikipedie:Dobré články","Geometrie","Sedm svobodných umění","Obory a disciplíny matematiky"],"wgPageViewLanguage":"cs","wgPageContentLanguage":"cs","wgPageContentModel":"wikitext","wgRelevantPageName":"Geometrie","wgRelevantArticleId":1168,"wgIsProbablyEditable":true,"wgRelevantPageIsProbablyEditable":true,"wgRestrictionEdit":[],"wgRestrictionMove":[],"wgNoticeProject":"wikipedia","wgCiteReferencePreviewsActive":false,"wgMediaViewerOnClick":true,"wgMediaViewerEnabledByDefault":true,"wgPopupsFlags":0,"wgVisualEditor":{"pageLanguageCode":"cs","pageLanguageDir":"ltr","pageVariantFallbacks":"cs"},"wgMFDisplayWikibaseDescriptions":{"search":true,"watchlist":true,"tagline":true,"nearby":true},"wgWMESchemaEditAttemptStepOversample":false,"wgWMEPageLength":70000,"wgRelatedArticlesCompat":[],"wgCentralAuthMobileDomain":false,"wgEditSubmitButtonLabelPublish":true,"wgULSPosition":"interlanguage", "wgULSisCompactLinksEnabled":false,"wgVector2022LanguageInHeader":true,"wgULSisLanguageSelectorEmpty":false,"wgWikibaseItemId":"Q8087","wgCheckUserClientHintsHeadersJsApi":["brands","architecture","bitness","fullVersionList","mobile","model","platform","platformVersion"],"GEHomepageSuggestedEditsEnableTopics":true,"wgGETopicsMatchModeEnabled":true,"wgGEStructuredTaskRejectionReasonTextInputEnabled":false,"wgGELevelingUpEnabledForUser":false};RLSTATE={"ext.globalCssJs.user.styles":"ready","site.styles":"ready","user.styles":"ready","ext.globalCssJs.user":"ready","user":"ready","user.options":"loading","mediawiki.action.styles":"ready","mediawiki.interface.helpers.styles":"ready","mediawiki.codex.messagebox.styles":"ready","ext.cite.styles":"ready","ext.math.styles":"ready","mediawiki.page.gallery.styles":"ready","skins.vector.search.codex.styles":"ready","skins.vector.styles":"ready","skins.vector.icons":"ready","ext.wikimediamessages.styles":"ready", "ext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript":"ready","ext.uls.interlanguage":"ready","wikibase.client.init":"ready","ext.wikimediaBadges":"ready"};RLPAGEMODULES=["ext.cite.ux-enhancements","mediawiki.page.media","site","mediawiki.page.ready","mediawiki.toc","skins.vector.js","ext.centralNotice.geoIP","ext.centralNotice.startUp","ext.gadget.WikiMiniAtlas","ext.gadget.OSMmapa","ext.gadget.direct-links-to-commons","ext.gadget.ReferenceTooltips","ext.gadget.courses","ext.urlShortener.toolbar","ext.centralauth.centralautologin","mmv.bootstrap","ext.popups","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.init","ext.visualEditor.targetLoader","ext.echo.centralauth","ext.eventLogging","ext.wikimediaEvents","ext.navigationTiming","ext.uls.interface","ext.cx.eventlogging.campaigns","ext.cx.uls.quick.actions","wikibase.client.vector-2022","ext.checkUser.clientHints","ext.growthExperiments.SuggestedEditSession","wikibase.sidebar.tracking"];</script> <script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.loader.impl(function(){return["user.options@12s5i",function($,jQuery,require,module){mw.user.tokens.set({"patrolToken":"+\\","watchToken":"+\\","csrfToken":"+\\"}); }];});});</script> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=ext.cite.styles%7Cext.math.styles%7Cext.uls.interlanguage%7Cext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript%7Cext.wikimediaBadges%7Cext.wikimediamessages.styles%7Cmediawiki.action.styles%7Cmediawiki.codex.messagebox.styles%7Cmediawiki.interface.helpers.styles%7Cmediawiki.page.gallery.styles%7Cskins.vector.icons%2Cstyles%7Cskins.vector.search.codex.styles%7Cwikibase.client.init&only=styles&skin=vector-2022"> <script async="" src="/w/load.php?lang=cs&modules=startup&only=scripts&raw=1&skin=vector-2022"></script> <meta name="ResourceLoaderDynamicStyles" content=""> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=site.styles&only=styles&skin=vector-2022"> <meta name="generator" content="MediaWiki 1.44.0-wmf.5"> <meta name="referrer" content="origin"> <meta name="referrer" content="origin-when-cross-origin"> <meta name="robots" content="noindex,nofollow,max-image-preview:standard"> <meta name="format-detection" content="telephone=no"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a6/Square_root_of_2_triangle.svg/1200px-Square_root_of_2_triangle.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="1200"> <meta property="og:image:height" content="1200"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a6/Square_root_of_2_triangle.svg/800px-Square_root_of_2_triangle.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="800"> <meta property="og:image:height" content="800"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a6/Square_root_of_2_triangle.svg/640px-Square_root_of_2_triangle.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="640"> <meta property="og:image:height" content="640"> <meta name="viewport" content="width=1120"> <meta property="og:title" content="Geometrie – Wikipedie"> <meta property="og:type" content="website"> <link rel="preconnect" href="//upload.wikimedia.org"> <link rel="alternate" media="only screen and (max-width: 640px)" href="//cs.m.wikipedia.org/wiki/Geometrie"> <link rel="alternate" type="application/x-wiki" title="Editovat" href="/w/index.php?title=Geometrie&action=edit"> <link rel="apple-touch-icon" href="/static/apple-touch/wikipedia.png"> <link rel="icon" href="/static/favicon/wikipedia.ico"> <link rel="search" type="application/opensearchdescription+xml" href="/w/rest.php/v1/search" title="Wikipedie (cs)"> <link rel="EditURI" type="application/rsd+xml" href="//cs.wikipedia.org/w/api.php?action=rsd"> <link rel="canonical" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Geometrie"> <link rel="license" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs"> <link rel="alternate" type="application/atom+xml" title="Atom kanál Wikipedie." href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny&feed=atom"> <link rel="dns-prefetch" href="//meta.wikimedia.org" /> <link rel="dns-prefetch" href="//login.wikimedia.org"> </head> <body class="skin--responsive skin-vector skin-vector-search-vue mediawiki ltr sitedir-ltr mw-hide-empty-elt ns-0 ns-subject mw-editable page-Geometrie rootpage-Geometrie skin-vector-2022 action-view"><a class="mw-jump-link" href="#bodyContent">Přeskočit na obsah</a> <div class="vector-header-container"> <header class="vector-header mw-header"> <div class="vector-header-start"> <nav class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown vector-main-menu-dropdown vector-button-flush-left vector-button-flush-right" > <input type="checkbox" id="vector-main-menu-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Hlavní menu" > <label id="vector-main-menu-dropdown-label" for="vector-main-menu-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-menu mw-ui-icon-wikimedia-menu"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Hlavní menu</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-main-menu-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-main-menu" class="vector-main-menu vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-main-menu-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="main-menu-pinned" data-pinnable-element-id="vector-main-menu" data-pinned-container-id="vector-main-menu-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-main-menu-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Hlavní menu</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-navigation" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-navigation" > <div class="vector-menu-heading"> Navigace </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="n-mainpage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" title="Navštívit Hlavní stranu [z]" accesskey="z"><span>Hlavní strana</span></a></li><li id="n-help" class="mw-list-item"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah" title="Místo, kde najdete pomoc"><span>Nápověda</span></a></li><li id="n-helpdesk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pot%C5%99ebuji_pomoc" title="Pokud si nevíte rady, zeptejte se ostatních"><span>Potřebuji pomoc</span></a></li><li id="n-featuredcontent" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Nejlep%C5%A1%C3%AD_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Přehled článků, které jsou považovány za nejlepší na české Wikipedii"><span>Nejlepší články</span></a></li><li id="n-randompage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:N%C3%A1hodn%C3%A1_str%C3%A1nka" title="Přejít na náhodně vybranou stránku [x]" accesskey="x"><span>Náhodný článek</span></a></li><li id="n-recentchanges" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny" title="Seznam posledních změn na této wiki [r]" accesskey="r"><span>Poslední změny</span></a></li><li id="n-portal" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Port%C3%A1l_Wikipedie" title="O projektu, jak můžete pomoci, kde hledat"><span>Komunitní portál</span></a></li><li id="n-villagepump" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pod_l%C3%ADpou" title="Hlavní diskusní fórum"><span>Pod lípou</span></a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> <a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" class="mw-logo"> <img class="mw-logo-icon" src="/static/images/icons/wikipedia.png" alt="" aria-hidden="true" height="50" width="50"> <span class="mw-logo-container skin-invert"> <img class="mw-logo-wordmark" alt="Wikipedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-wordmark-cs.svg" style="width: 7.5em; height: 1.1875em;"> <img class="mw-logo-tagline" alt="Wikipedie: Otevřená encyklopedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-tagline-cs.svg" width="118" height="13" style="width: 7.375em; height: 0.8125em;"> </span> </a> </div> <div class="vector-header-end"> <div id="p-search" role="search" class="vector-search-box-vue vector-search-box-collapses vector-search-box-show-thumbnail vector-search-box-auto-expand-width vector-search-box"> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only search-toggle" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f"><span class="vector-icon mw-ui-icon-search mw-ui-icon-wikimedia-search"></span> <span>Hledání</span> </a> <div class="vector-typeahead-search-container"> <div class="cdx-typeahead-search cdx-typeahead-search--show-thumbnail cdx-typeahead-search--auto-expand-width"> <form action="/w/index.php" id="searchform" class="cdx-search-input cdx-search-input--has-end-button"> <div id="simpleSearch" class="cdx-search-input__input-wrapper" data-search-loc="header-moved"> <div class="cdx-text-input cdx-text-input--has-start-icon"> <input class="cdx-text-input__input" type="search" name="search" placeholder="Hledat na Wikipedii" aria-label="Hledat na Wikipedii" autocapitalize="sentences" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f" id="searchInput" > <span class="cdx-text-input__icon cdx-text-input__start-icon"></span> </div> <input type="hidden" name="title" value="Speciální:Hledání"> </div> <button class="cdx-button cdx-search-input__end-button">Hledat</button> </form> </div> </div> </div> <nav class="vector-user-links vector-user-links-wide" aria-label="Osobní nástroje"> <div class="vector-user-links-main"> <div id="p-vector-user-menu-preferences" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-userpage" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown " title="Změnit vzhled velikosti písma, šířky stránky a barvy" > <input type="checkbox" id="vector-appearance-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Vzhled" > <label id="vector-appearance-dropdown-label" for="vector-appearance-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-appearance mw-ui-icon-wikimedia-appearance"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Vzhled</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-appearance-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <div id="p-vector-user-menu-notifications" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-overflow" class="vector-menu mw-portlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs" class=""><span>Podpořte Wikipedii</span></a> </li> <li id="pt-createaccount-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Geometrie&returntoquery=oldid%3D23606314" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné" class=""><span>Vytvoření účtu</span></a> </li> <li id="pt-login-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Geometrie&returntoquery=oldid%3D23606314" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o" class=""><span>Přihlášení</span></a> </li> </ul> </div> </div> </div> <div id="vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown vector-user-menu vector-button-flush-right vector-user-menu-logged-out" title="Další možnosti" > <input type="checkbox" id="vector-user-links-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Osobní nástroje" > <label id="vector-user-links-dropdown-label" for="vector-user-links-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-ellipsis mw-ui-icon-wikimedia-ellipsis"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Osobní nástroje</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-personal" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-personal user-links-collapsible-item" title="Uživatelské menu" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs"><span>Podpořte Wikipedii</span></a></li><li id="pt-createaccount" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Geometrie&returntoquery=oldid%3D23606314" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné"><span class="vector-icon mw-ui-icon-userAdd mw-ui-icon-wikimedia-userAdd"></span> <span>Vytvoření účtu</span></a></li><li id="pt-login" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Geometrie&returntoquery=oldid%3D23606314" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o"><span class="vector-icon mw-ui-icon-logIn mw-ui-icon-wikimedia-logIn"></span> <span>Přihlášení</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-user-menu-anon-editor" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-user-menu-anon-editor" > <div class="vector-menu-heading"> Stránky pro odhlášené editory <a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:%C3%9Avod" aria-label="Více informací o editování"><span>dozvědět se více</span></a> </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-anoncontribs" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_p%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky" title="Seznam editací provedených z této IP adresy [y]" accesskey="y"><span>Příspěvky</span></a></li><li id="pt-anontalk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_diskuse" title="Diskuse o editacích provedených z této IP adresy [n]" accesskey="n"><span>Diskuse</span></a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </header> </div> <div class="mw-page-container"> <div class="mw-page-container-inner"> <div class="vector-sitenotice-container"> <div id="siteNotice"></div> </div> <div class="vector-column-start"> <div class="vector-main-menu-container"> <div id="mw-navigation"> <nav id="mw-panel" class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> </div> </div> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav id="mw-panel-toc" aria-label="Obsah" data-event-name="ui.sidebar-toc" class="mw-table-of-contents-container vector-toc-landmark"> <div id="vector-toc-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-toc" class="vector-toc vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-toc-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="toc-pinned" data-pinnable-element-id="vector-toc" > <h2 class="vector-pinnable-header-label">Obsah</h2> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.unpin">skrýt</button> </div> <ul class="vector-toc-contents" id="mw-panel-toc-list"> <li id="toc-mw-content-text" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a href="#" class="vector-toc-link"> <div class="vector-toc-text">(úvod)</div> </a> </li> <li id="toc-Historie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Historie"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">1</span> <span>Historie</span> </div> </a> <button aria-controls="toc-Historie-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> <span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-expand"></span> <span>Přepnout podsekci Historie</span> </button> <ul id="toc-Historie-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Starověk" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Starověk"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">1.1</span> <span>Starověk</span> </div> </a> <ul id="toc-Starověk-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Středověk" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Středověk"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">1.2</span> <span>Středověk</span> </div> </a> <ul id="toc-Středověk-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Novověk_a_současnost" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Novověk_a_současnost"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">1.3</span> <span>Novověk a současnost</span> </div> </a> <ul id="toc-Novověk_a_současnost-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Členění_geometrických_oborů" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Členění_geometrických_oborů"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">2</span> <span>Členění geometrických oborů</span> </div> </a> <button aria-controls="toc-Členění_geometrických_oborů-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> <span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-expand"></span> <span>Přepnout podsekci Členění geometrických oborů</span> </button> <ul id="toc-Členění_geometrických_oborů-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Eukleidovská_geometrie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Eukleidovská_geometrie"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">2.1</span> <span>Eukleidovská geometrie</span> </div> </a> <ul id="toc-Eukleidovská_geometrie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Neeukleidovská_geometrie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Neeukleidovská_geometrie"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">2.2</span> <span>Neeukleidovská geometrie</span> </div> </a> <ul id="toc-Neeukleidovská_geometrie-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Sférická_geometrie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Sférická_geometrie"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">2.2.1</span> <span>Sférická geometrie</span> </div> </a> <ul id="toc-Sférická_geometrie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Lobačevského_geometrie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Lobačevského_geometrie"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">2.2.2</span> <span>Lobačevského geometrie</span> </div> </a> <ul id="toc-Lobačevského_geometrie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Deskriptivní_geometrie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Deskriptivní_geometrie"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">2.3</span> <span>Deskriptivní geometrie</span> </div> </a> <ul id="toc-Deskriptivní_geometrie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Analytická_geometrie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Analytická_geometrie"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">2.4</span> <span>Analytická geometrie</span> </div> </a> <ul id="toc-Analytická_geometrie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Axiomatické_geometrie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Axiomatické_geometrie"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">2.5</span> <span>Axiomatické geometrie</span> </div> </a> <ul id="toc-Axiomatické_geometrie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Afinní_geometrie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Afinní_geometrie"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">2.6</span> <span>Afinní geometrie</span> </div> </a> <ul id="toc-Afinní_geometrie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Projektivní_geometrie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Projektivní_geometrie"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">2.7</span> <span>Projektivní geometrie</span> </div> </a> <ul id="toc-Projektivní_geometrie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Kleinova_geometrie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Kleinova_geometrie"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">2.8</span> <span>Kleinova geometrie</span> </div> </a> <ul id="toc-Kleinova_geometrie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Diferenciální_geometrie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Diferenciální_geometrie"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">2.9</span> <span>Diferenciální geometrie</span> </div> </a> <ul id="toc-Diferenciální_geometrie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Algebraická_geometrie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Algebraická_geometrie"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">2.10</span> <span>Algebraická geometrie</span> </div> </a> <ul id="toc-Algebraická_geometrie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Elementární_geometrie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Elementární_geometrie"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3</span> <span>Elementární geometrie</span> </div> </a> <button aria-controls="toc-Elementární_geometrie-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> <span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-expand"></span> <span>Přepnout podsekci Elementární geometrie</span> </button> <ul id="toc-Elementární_geometrie-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Geometrické_útvary" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Geometrické_útvary"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.1</span> <span>Geometrické útvary</span> </div> </a> <ul id="toc-Geometrické_útvary-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Rovinné_útvary" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Rovinné_útvary"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.1.1</span> <span>Rovinné útvary</span> </div> </a> <ul id="toc-Rovinné_útvary-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Prostorové_útvary" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Prostorové_útvary"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.1.2</span> <span>Prostorové útvary</span> </div> </a> <ul id="toc-Prostorové_útvary-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Vlastnosti_geometrických_útvarů" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Vlastnosti_geometrických_útvarů"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.1.3</span> <span>Vlastnosti geometrických útvarů</span> </div> </a> <ul id="toc-Vlastnosti_geometrických_útvarů-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Konstrukce_pravítkem_a_kružítkem" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Konstrukce_pravítkem_a_kružítkem"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.2</span> <span>Konstrukce pravítkem a kružítkem</span> </div> </a> <ul id="toc-Konstrukce_pravítkem_a_kružítkem-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Zobecnění" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Zobecnění"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">4</span> <span>Zobecnění</span> </div> </a> <ul id="toc-Zobecnění-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Odkazy"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">5</span> <span>Odkazy</span> </div> </a> <button aria-controls="toc-Odkazy-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> <span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-expand"></span> <span>Přepnout podsekci Odkazy</span> </button> <ul id="toc-Odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Poznámky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Poznámky"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">5.1</span> <span>Poznámky</span> </div> </a> <ul id="toc-Poznámky-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Reference" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Reference"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">5.2</span> <span>Reference</span> </div> </a> <ul id="toc-Reference-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Literatura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Literatura"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">5.3</span> <span>Literatura</span> </div> </a> <ul id="toc-Literatura-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Popularizující" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Popularizující"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">5.3.1</span> <span>Popularizující</span> </div> </a> <ul id="toc-Popularizující-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Školská" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Školská"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">5.3.2</span> <span>Školská</span> </div> </a> <ul id="toc-Školská-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Odborná" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Odborná"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">5.3.3</span> <span>Odborná</span> </div> </a> <ul id="toc-Odborná-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Související_články" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Související_články"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">5.4</span> <span>Související články</span> </div> </a> <ul id="toc-Související_články-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Externí_odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Externí_odkazy"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">5.5</span> <span>Externí odkazy</span> </div> </a> <ul id="toc-Externí_odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Česky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Česky"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">5.5.1</span> <span>Česky</span> </div> </a> <ul id="toc-Česky-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Anglicky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Anglicky"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">5.5.2</span> <span>Anglicky</span> </div> </a> <ul id="toc-Anglicky-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </div> </div> </nav> </div> </div> <div class="mw-content-container"> <main id="content" class="mw-body"> <header class="mw-body-header vector-page-titlebar"> <nav aria-label="Obsah" class="vector-toc-landmark"> <div id="vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown vector-page-titlebar-toc vector-button-flush-left" > <input type="checkbox" id="vector-page-titlebar-toc-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Přepnout obsah" > <label id="vector-page-titlebar-toc-label" for="vector-page-titlebar-toc-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-listBullet mw-ui-icon-wikimedia-listBullet"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Přepnout obsah</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-titlebar-toc-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <h1 id="firstHeading" class="firstHeading mw-first-heading"><span class="mw-page-title-main">Geometrie</span></h1> <div id="p-lang-btn" class="vector-dropdown mw-portlet mw-portlet-lang" > <input type="checkbox" id="p-lang-btn-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-p-lang-btn" class="vector-dropdown-checkbox mw-interlanguage-selector" aria-label="Přejděte k článku v jiném jazyce. Je dostupný v 179 jazycích" > <label id="p-lang-btn-label" for="p-lang-btn-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--action-progressive mw-portlet-lang-heading-179" aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-language-progressive mw-ui-icon-wikimedia-language-progressive"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">179 jazyků</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="interlanguage-link interwiki-af mw-list-item"><a href="https://af.wikipedia.org/wiki/Meetkunde" title="Meetkunde – afrikánština" lang="af" hreflang="af" data-title="Meetkunde" data-language-autonym="Afrikaans" data-language-local-name="afrikánština" class="interlanguage-link-target"><span>Afrikaans</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-als mw-list-item"><a href="https://als.wikipedia.org/wiki/Geometrie" title="Geometrie – němčina (Švýcarsko)" lang="gsw" hreflang="gsw" data-title="Geometrie" data-language-autonym="Alemannisch" data-language-local-name="němčina (Švýcarsko)" class="interlanguage-link-target"><span>Alemannisch</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-am mw-list-item"><a href="https://am.wikipedia.org/wiki/%E1%8C%82%E1%8B%8E%E1%88%9C%E1%89%B5%E1%88%AA" title="ጂዎሜትሪ – amharština" lang="am" hreflang="am" data-title="ጂዎሜትሪ" data-language-autonym="አማርኛ" data-language-local-name="amharština" class="interlanguage-link-target"><span>አማርኛ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-an mw-list-item"><a href="https://an.wikipedia.org/wiki/Cheometr%C3%ADa" title="Cheometría – aragonština" lang="an" hreflang="an" data-title="Cheometría" data-language-autonym="Aragonés" data-language-local-name="aragonština" class="interlanguage-link-target"><span>Aragonés</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-anp mw-list-item"><a href="https://anp.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9C%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%AE%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A4%BF" title="ज्यामिति – angika" lang="anp" hreflang="anp" data-title="ज्यामिति" data-language-autonym="अंगिका" data-language-local-name="angika" class="interlanguage-link-target"><span>अंगिका</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ar mw-list-item"><a href="https://ar.wikipedia.org/wiki/%D9%87%D9%86%D8%AF%D8%B3%D8%A9_%D8%B1%D9%8A%D8%A7%D8%B6%D9%8A%D8%A9" title="هندسة رياضية – arabština" lang="ar" hreflang="ar" data-title="هندسة رياضية" data-language-autonym="العربية" data-language-local-name="arabština" class="interlanguage-link-target"><span>العربية</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ary mw-list-item"><a href="https://ary.wikipedia.org/wiki/%D8%AA%D8%B3%D8%B7%D8%A7%D8%B1" title="تسطار – arabština (marocká)" lang="ary" hreflang="ary" data-title="تسطار" data-language-autonym="الدارجة" data-language-local-name="arabština (marocká)" class="interlanguage-link-target"><span>الدارجة</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-as mw-list-item"><a href="https://as.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%9C%E0%A7%8D%E0%A6%AF%E0%A6%BE%E0%A6%AE%E0%A6%BF%E0%A6%A4%E0%A6%BF" title="জ্যামিতি – ásámština" lang="as" hreflang="as" data-title="জ্যামিতি" data-language-autonym="অসমীয়া" data-language-local-name="ásámština" class="interlanguage-link-target"><span>অসমীয়া</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ast mw-list-item"><a href="https://ast.wikipedia.org/wiki/Xeometr%C3%ADa" title="Xeometría – asturština" lang="ast" hreflang="ast" data-title="Xeometría" data-language-autonym="Asturianu" data-language-local-name="asturština" class="interlanguage-link-target"><span>Asturianu</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-az mw-list-item"><a href="https://az.wikipedia.org/wiki/H%C9%99nd%C9%99s%C9%99" title="Həndəsə – ázerbájdžánština" lang="az" hreflang="az" data-title="Həndəsə" data-language-autonym="Azərbaycanca" data-language-local-name="ázerbájdžánština" class="interlanguage-link-target"><span>Azərbaycanca</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-azb mw-list-item"><a href="https://azb.wikipedia.org/wiki/%D9%87%D9%86%D8%AF%D8%B3%D9%87" title="هندسه – South Azerbaijani" lang="azb" hreflang="azb" data-title="هندسه" data-language-autonym="تۆرکجه" data-language-local-name="South Azerbaijani" class="interlanguage-link-target"><span>تۆرکجه</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ba mw-list-item"><a href="https://ba.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D0%B5%D0%BE%D0%BC%D0%B5%D1%82%D1%80%D0%B8%D1%8F" title="Геометрия – baškirština" lang="ba" hreflang="ba" data-title="Геометрия" data-language-autonym="Башҡортса" data-language-local-name="baškirština" class="interlanguage-link-target"><span>Башҡортса</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bat-smg mw-list-item"><a href="https://bat-smg.wikipedia.org/wiki/Geuometr%C4%97j%C4%97" title="Geuometrėjė – žemaitština" lang="sgs" hreflang="sgs" data-title="Geuometrėjė" data-language-autonym="Žemaitėška" data-language-local-name="žemaitština" class="interlanguage-link-target"><span>Žemaitėška</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bcl mw-list-item"><a href="https://bcl.wikipedia.org/wiki/Heometriya" title="Heometriya – Central Bikol" lang="bcl" hreflang="bcl" data-title="Heometriya" data-language-autonym="Bikol Central" data-language-local-name="Central Bikol" class="interlanguage-link-target"><span>Bikol Central</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be mw-list-item"><a href="https://be.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D0%B5%D0%B0%D0%BC%D0%B5%D1%82%D1%80%D1%8B%D1%8F" title="Геаметрыя – běloruština" lang="be" hreflang="be" data-title="Геаметрыя" data-language-autonym="Беларуская" data-language-local-name="běloruština" class="interlanguage-link-target"><span>Беларуская</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be-x-old mw-list-item"><a href="https://be-tarask.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D0%B5%D0%B0%D0%BC%D1%8D%D1%82%D1%80%D1%8B%D1%8F" title="Геамэтрыя – Belarusian (Taraškievica orthography)" lang="be-tarask" hreflang="be-tarask" data-title="Геамэтрыя" data-language-autonym="Беларуская (тарашкевіца)" data-language-local-name="Belarusian (Taraškievica orthography)" class="interlanguage-link-target"><span>Беларуская (тарашкевіца)</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bg mw-list-item"><a href="https://bg.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D0%B5%D0%BE%D0%BC%D0%B5%D1%82%D1%80%D0%B8%D1%8F" title="Геометрия – bulharština" lang="bg" hreflang="bg" data-title="Геометрия" data-language-autonym="Български" data-language-local-name="bulharština" class="interlanguage-link-target"><span>Български</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bh mw-list-item"><a href="https://bh.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9C%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A5%89%E0%A4%AE%E0%A5%87%E0%A4%9F%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A5%80" title="ज्यॉमेट्री – Bhojpuri" lang="bh" hreflang="bh" data-title="ज्यॉमेट्री" data-language-autonym="भोजपुरी" data-language-local-name="Bhojpuri" class="interlanguage-link-target"><span>भोजपुरी</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bi mw-list-item"><a href="https://bi.wikipedia.org/wiki/Jiometri" title="Jiometri – bislamština" lang="bi" hreflang="bi" data-title="Jiometri" data-language-autonym="Bislama" data-language-local-name="bislamština" class="interlanguage-link-target"><span>Bislama</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bn mw-list-item"><a href="https://bn.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%9C%E0%A7%8D%E0%A6%AF%E0%A6%BE%E0%A6%AE%E0%A6%BF%E0%A6%A4%E0%A6%BF" title="জ্যামিতি – bengálština" lang="bn" hreflang="bn" data-title="জ্যামিতি" data-language-autonym="বাংলা" data-language-local-name="bengálština" class="interlanguage-link-target"><span>বাংলা</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bo mw-list-item"><a href="https://bo.wikipedia.org/wiki/%E0%BD%91%E0%BD%96%E0%BE%B1%E0%BD%B2%E0%BD%96%E0%BD%A6%E0%BC%8B%E0%BD%A2%E0%BE%A9%E0%BD%B2%E0%BD%A6%E0%BC%8B%E0%BD%A2%E0%BD%B2%E0%BD%82%E0%BC%8B%E0%BD%94%E0%BC%8D" title="དབྱིབས་རྩིས་རིག་པ། – tibetština" lang="bo" hreflang="bo" data-title="དབྱིབས་རྩིས་རིག་པ།" data-language-autonym="བོད་ཡིག" data-language-local-name="tibetština" class="interlanguage-link-target"><span>བོད་ཡིག</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-br mw-list-item"><a href="https://br.wikipedia.org/wiki/Mentoniezh" title="Mentoniezh – bretonština" lang="br" hreflang="br" data-title="Mentoniezh" data-language-autonym="Brezhoneg" data-language-local-name="bretonština" class="interlanguage-link-target"><span>Brezhoneg</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bs mw-list-item"><a href="https://bs.wikipedia.org/wiki/Geometrija" title="Geometrija – bosenština" lang="bs" hreflang="bs" data-title="Geometrija" data-language-autonym="Bosanski" data-language-local-name="bosenština" class="interlanguage-link-target"><span>Bosanski</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bxr mw-list-item"><a href="https://bxr.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D0%B5%D0%BE%D0%BC%D0%B5%D1%82%D1%80%D0%B8" title="Геометри – Russia Buriat" lang="bxr" hreflang="bxr" data-title="Геометри" data-language-autonym="Буряад" data-language-local-name="Russia Buriat" class="interlanguage-link-target"><span>Буряад</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ca mw-list-item"><a href="https://ca.wikipedia.org/wiki/Geometria" title="Geometria – katalánština" lang="ca" hreflang="ca" data-title="Geometria" data-language-autonym="Català" data-language-local-name="katalánština" class="interlanguage-link-target"><span>Català</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-chr mw-list-item"><a href="https://chr.wikipedia.org/wiki/%E1%8F%97%E1%8F%8E%E1%8F%8D%E1%8F%97_%E1%8F%93%E1%8F%8D%E1%8F%93%E1%8F%85%E1%8F%85" title="ᏗᏎᏍᏗ ᏓᏍᏓᏅᏅ – čerokézština" lang="chr" hreflang="chr" data-title="ᏗᏎᏍᏗ ᏓᏍᏓᏅᏅ" data-language-autonym="ᏣᎳᎩ" data-language-local-name="čerokézština" class="interlanguage-link-target"><span>ᏣᎳᎩ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ckb mw-list-item"><a href="https://ckb.wikipedia.org/wiki/%D8%A6%DB%95%D9%86%D8%AF%D8%A7%D8%B2%DB%95" title="ئەندازە – kurdština (sorání)" lang="ckb" hreflang="ckb" data-title="ئەندازە" data-language-autonym="کوردی" data-language-local-name="kurdština (sorání)" class="interlanguage-link-target"><span>کوردی</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-co mw-list-item"><a href="https://co.wikipedia.org/wiki/Geumitria" title="Geumitria – korsičtina" lang="co" hreflang="co" data-title="Geumitria" data-language-autonym="Corsu" data-language-local-name="korsičtina" class="interlanguage-link-target"><span>Corsu</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cv mw-list-item"><a href="https://cv.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D0%B5%D0%BE%D0%BC%D0%B5%D1%82%D1%80%D0%B8" title="Геометри – čuvaština" lang="cv" hreflang="cv" data-title="Геометри" data-language-autonym="Чӑвашла" data-language-local-name="čuvaština" class="interlanguage-link-target"><span>Чӑвашла</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cy mw-list-item"><a href="https://cy.wikipedia.org/wiki/Geometreg" title="Geometreg – velština" lang="cy" hreflang="cy" data-title="Geometreg" data-language-autonym="Cymraeg" data-language-local-name="velština" class="interlanguage-link-target"><span>Cymraeg</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-da mw-list-item"><a href="https://da.wikipedia.org/wiki/Geometri" title="Geometri – dánština" lang="da" hreflang="da" data-title="Geometri" data-language-autonym="Dansk" data-language-local-name="dánština" class="interlanguage-link-target"><span>Dansk</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-de mw-list-item"><a href="https://de.wikipedia.org/wiki/Geometrie" title="Geometrie – němčina" lang="de" hreflang="de" data-title="Geometrie" data-language-autonym="Deutsch" data-language-local-name="němčina" class="interlanguage-link-target"><span>Deutsch</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-diq mw-list-item"><a href="https://diq.wikipedia.org/wiki/Geometri" title="Geometri – Zazaki" lang="diq" hreflang="diq" data-title="Geometri" data-language-autonym="Zazaki" data-language-local-name="Zazaki" class="interlanguage-link-target"><span>Zazaki</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-el mw-list-item"><a href="https://el.wikipedia.org/wiki/%CE%93%CE%B5%CF%89%CE%BC%CE%B5%CF%84%CF%81%CE%AF%CE%B1" title="Γεωμετρία – řečtina" lang="el" hreflang="el" data-title="Γεωμετρία" data-language-autonym="Ελληνικά" data-language-local-name="řečtina" class="interlanguage-link-target"><span>Ελληνικά</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eml mw-list-item"><a href="https://eml.wikipedia.org/wiki/Geometr%C3%AE" title="Geometrî – Emiliano-Romagnolo" lang="egl" hreflang="egl" data-title="Geometrî" data-language-autonym="Emiliàn e rumagnòl" data-language-local-name="Emiliano-Romagnolo" class="interlanguage-link-target"><span>Emiliàn e rumagnòl</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-en mw-list-item"><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Geometry" title="Geometry – angličtina" lang="en" hreflang="en" data-title="Geometry" data-language-autonym="English" data-language-local-name="angličtina" class="interlanguage-link-target"><span>English</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eo mw-list-item"><a href="https://eo.wikipedia.org/wiki/Geometrio" title="Geometrio – esperanto" lang="eo" hreflang="eo" data-title="Geometrio" data-language-autonym="Esperanto" data-language-local-name="esperanto" class="interlanguage-link-target"><span>Esperanto</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-es mw-list-item"><a href="https://es.wikipedia.org/wiki/Geometr%C3%ADa" title="Geometría – španělština" lang="es" hreflang="es" data-title="Geometría" data-language-autonym="Español" data-language-local-name="španělština" class="interlanguage-link-target"><span>Español</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-et mw-list-item"><a href="https://et.wikipedia.org/wiki/Geomeetria" title="Geomeetria – estonština" lang="et" hreflang="et" data-title="Geomeetria" data-language-autonym="Eesti" data-language-local-name="estonština" class="interlanguage-link-target"><span>Eesti</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eu mw-list-item"><a href="https://eu.wikipedia.org/wiki/Geometria" title="Geometria – baskičtina" lang="eu" hreflang="eu" data-title="Geometria" data-language-autonym="Euskara" data-language-local-name="baskičtina" class="interlanguage-link-target"><span>Euskara</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ext mw-list-item"><a href="https://ext.wikipedia.org/wiki/Geometria" title="Geometria – extremadurština" lang="ext" hreflang="ext" data-title="Geometria" data-language-autonym="Estremeñu" data-language-local-name="extremadurština" class="interlanguage-link-target"><span>Estremeñu</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fa mw-list-item"><a href="https://fa.wikipedia.org/wiki/%D9%87%D9%86%D8%AF%D8%B3%D9%87" title="هندسه – perština" lang="fa" hreflang="fa" data-title="هندسه" data-language-autonym="فارسی" data-language-local-name="perština" class="interlanguage-link-target"><span>فارسی</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fi mw-list-item"><a href="https://fi.wikipedia.org/wiki/Geometria" title="Geometria – finština" lang="fi" hreflang="fi" data-title="Geometria" data-language-autonym="Suomi" data-language-local-name="finština" class="interlanguage-link-target"><span>Suomi</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fiu-vro mw-list-item"><a href="https://fiu-vro.wikipedia.org/wiki/Geomeetri%C3%A4" title="Geomeetriä – võruština" lang="vro" hreflang="vro" data-title="Geomeetriä" data-language-autonym="Võro" data-language-local-name="võruština" class="interlanguage-link-target"><span>Võro</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fj mw-list-item"><a href="https://fj.wikipedia.org/wiki/Geometry" title="Geometry – fidžijština" lang="fj" hreflang="fj" data-title="Geometry" data-language-autonym="Na Vosa Vakaviti" data-language-local-name="fidžijština" class="interlanguage-link-target"><span>Na Vosa Vakaviti</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fo mw-list-item"><a href="https://fo.wikipedia.org/wiki/Geometri" title="Geometri – faerština" lang="fo" hreflang="fo" data-title="Geometri" data-language-autonym="Føroyskt" data-language-local-name="faerština" class="interlanguage-link-target"><span>Føroyskt</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fr mw-list-item"><a href="https://fr.wikipedia.org/wiki/G%C3%A9om%C3%A9trie" title="Géométrie – francouzština" lang="fr" hreflang="fr" data-title="Géométrie" data-language-autonym="Français" data-language-local-name="francouzština" class="interlanguage-link-target"><span>Français</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-frr mw-list-item"><a href="https://frr.wikipedia.org/wiki/Geometrii" title="Geometrii – fríština (severní)" lang="frr" hreflang="frr" data-title="Geometrii" data-language-autonym="Nordfriisk" data-language-local-name="fríština (severní)" class="interlanguage-link-target"><span>Nordfriisk</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ga mw-list-item"><a href="https://ga.wikipedia.org/wiki/Geoim%C3%A9adracht" title="Geoiméadracht – irština" lang="ga" hreflang="ga" data-title="Geoiméadracht" data-language-autonym="Gaeilge" data-language-local-name="irština" class="interlanguage-link-target"><span>Gaeilge</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gan mw-list-item"><a href="https://gan.wikipedia.org/wiki/%E5%B9%BE%E4%BD%95%E5%AD%B8" title="幾何學 – čínština (dialekty Gan)" lang="gan" hreflang="gan" data-title="幾何學" data-language-autonym="贛語" data-language-local-name="čínština (dialekty Gan)" class="interlanguage-link-target"><span>贛語</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gcr mw-list-item"><a href="https://gcr.wikipedia.org/wiki/J%C3%A9om%C3%A9tri" title="Jéométri – Guianan Creole" lang="gcr" hreflang="gcr" data-title="Jéométri" data-language-autonym="Kriyòl gwiyannen" data-language-local-name="Guianan Creole" class="interlanguage-link-target"><span>Kriyòl gwiyannen</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gd mw-list-item"><a href="https://gd.wikipedia.org/wiki/Geoimeatras" title="Geoimeatras – skotská gaelština" lang="gd" hreflang="gd" data-title="Geoimeatras" data-language-autonym="Gàidhlig" data-language-local-name="skotská gaelština" class="interlanguage-link-target"><span>Gàidhlig</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gl mw-list-item"><a href="https://gl.wikipedia.org/wiki/Xeometr%C3%ADa" title="Xeometría – galicijština" lang="gl" hreflang="gl" data-title="Xeometría" data-language-autonym="Galego" data-language-local-name="galicijština" class="interlanguage-link-target"><span>Galego</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gn mw-list-item"><a href="https://gn.wikipedia.org/wiki/Ysajarekokuaa" title="Ysajarekokuaa – guaranština" lang="gn" hreflang="gn" data-title="Ysajarekokuaa" data-language-autonym="Avañe'ẽ" data-language-local-name="guaranština" class="interlanguage-link-target"><span>Avañe'ẽ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gu mw-list-item"><a href="https://gu.wikipedia.org/wiki/%E0%AA%AD%E0%AB%82%E0%AA%AE%E0%AA%BF%E0%AA%A4%E0%AA%BF" title="ભૂમિતિ – gudžarátština" lang="gu" hreflang="gu" data-title="ભૂમિતિ" data-language-autonym="ગુજરાતી" data-language-local-name="gudžarátština" class="interlanguage-link-target"><span>ગુજરાતી</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gv mw-list-item"><a href="https://gv.wikipedia.org/wiki/Towse-oaylleeaght" title="Towse-oaylleeaght – manština" lang="gv" hreflang="gv" data-title="Towse-oaylleeaght" data-language-autonym="Gaelg" data-language-local-name="manština" class="interlanguage-link-target"><span>Gaelg</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hak mw-list-item"><a href="https://hak.wikipedia.org/wiki/K%C3%AD-h%C3%B2-ho%CC%8Dk" title="Kí-hò-ho̍k – čínština (dialekty Hakka)" lang="hak" hreflang="hak" data-title="Kí-hò-ho̍k" data-language-autonym="客家語 / Hak-kâ-ngî" data-language-local-name="čínština (dialekty Hakka)" class="interlanguage-link-target"><span>客家語 / Hak-kâ-ngî</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-he mw-list-item"><a href="https://he.wikipedia.org/wiki/%D7%92%D7%90%D7%95%D7%9E%D7%98%D7%A8%D7%99%D7%94" title="גאומטריה – hebrejština" lang="he" hreflang="he" data-title="גאומטריה" data-language-autonym="עברית" data-language-local-name="hebrejština" class="interlanguage-link-target"><span>עברית</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hi mw-list-item"><a href="https://hi.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9C%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%AE%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A4%BF" title="ज्यामिति – hindština" lang="hi" hreflang="hi" data-title="ज्यामिति" data-language-autonym="हिन्दी" data-language-local-name="hindština" class="interlanguage-link-target"><span>हिन्दी</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hif mw-list-item"><a href="https://hif.wikipedia.org/wiki/Geometry" title="Geometry – hindština (Fidži)" lang="hif" hreflang="hif" data-title="Geometry" data-language-autonym="Fiji Hindi" data-language-local-name="hindština (Fidži)" class="interlanguage-link-target"><span>Fiji Hindi</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hr mw-list-item"><a href="https://hr.wikipedia.org/wiki/Geometrija" title="Geometrija – chorvatština" lang="hr" hreflang="hr" data-title="Geometrija" data-language-autonym="Hrvatski" data-language-local-name="chorvatština" class="interlanguage-link-target"><span>Hrvatski</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ht mw-list-item"><a href="https://ht.wikipedia.org/wiki/Jewometri" title="Jewometri – haitština" lang="ht" hreflang="ht" data-title="Jewometri" data-language-autonym="Kreyòl ayisyen" data-language-local-name="haitština" class="interlanguage-link-target"><span>Kreyòl ayisyen</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hu mw-list-item"><a href="https://hu.wikipedia.org/wiki/Geometria" title="Geometria – maďarština" lang="hu" hreflang="hu" data-title="Geometria" data-language-autonym="Magyar" data-language-local-name="maďarština" class="interlanguage-link-target"><span>Magyar</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hy mw-list-item"><a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D4%B5%D6%80%D5%AF%D6%80%D5%A1%D5%B9%D5%A1%D6%83%D5%B8%D6%82%D5%A9%D5%B5%D5%B8%D6%82%D5%B6" title="Երկրաչափություն – arménština" lang="hy" hreflang="hy" data-title="Երկրաչափություն" data-language-autonym="Հայերեն" data-language-local-name="arménština" class="interlanguage-link-target"><span>Հայերեն</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ia badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://ia.wikipedia.org/wiki/Geometria" title="Geometria – interlingua" lang="ia" hreflang="ia" data-title="Geometria" data-language-autonym="Interlingua" data-language-local-name="interlingua" class="interlanguage-link-target"><span>Interlingua</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-id mw-list-item"><a href="https://id.wikipedia.org/wiki/Geometri" title="Geometri – indonéština" lang="id" hreflang="id" data-title="Geometri" data-language-autonym="Bahasa Indonesia" data-language-local-name="indonéština" class="interlanguage-link-target"><span>Bahasa Indonesia</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ie mw-list-item"><a href="https://ie.wikipedia.org/wiki/Geometrie" title="Geometrie – interlingue" lang="ie" hreflang="ie" data-title="Geometrie" data-language-autonym="Interlingue" data-language-local-name="interlingue" class="interlanguage-link-target"><span>Interlingue</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ilo mw-list-item"><a href="https://ilo.wikipedia.org/wiki/Heometria" title="Heometria – ilokánština" lang="ilo" hreflang="ilo" data-title="Heometria" data-language-autonym="Ilokano" data-language-local-name="ilokánština" class="interlanguage-link-target"><span>Ilokano</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-io mw-list-item"><a href="https://io.wikipedia.org/wiki/Geometrio" title="Geometrio – ido" lang="io" hreflang="io" data-title="Geometrio" data-language-autonym="Ido" data-language-local-name="ido" class="interlanguage-link-target"><span>Ido</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-is mw-list-item"><a href="https://is.wikipedia.org/wiki/R%C3%BAmfr%C3%A6%C3%B0i" title="Rúmfræði – islandština" lang="is" hreflang="is" data-title="Rúmfræði" data-language-autonym="Íslenska" data-language-local-name="islandština" class="interlanguage-link-target"><span>Íslenska</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-it mw-list-item"><a href="https://it.wikipedia.org/wiki/Geometria" title="Geometria – italština" lang="it" hreflang="it" data-title="Geometria" data-language-autonym="Italiano" data-language-local-name="italština" class="interlanguage-link-target"><span>Italiano</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ja mw-list-item"><a href="https://ja.wikipedia.org/wiki/%E5%B9%BE%E4%BD%95%E5%AD%A6" title="幾何学 – japonština" lang="ja" hreflang="ja" data-title="幾何学" data-language-autonym="日本語" data-language-local-name="japonština" class="interlanguage-link-target"><span>日本語</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jam mw-list-item"><a href="https://jam.wikipedia.org/wiki/Jaamichri" title="Jaamichri – jamajská kreolština" lang="jam" hreflang="jam" data-title="Jaamichri" data-language-autonym="Patois" data-language-local-name="jamajská kreolština" class="interlanguage-link-target"><span>Patois</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jv mw-list-item"><a href="https://jv.wikipedia.org/wiki/G%C3%A9om%C3%A8tri" title="Géomètri – javánština" lang="jv" hreflang="jv" data-title="Géomètri" data-language-autonym="Jawa" data-language-local-name="javánština" class="interlanguage-link-target"><span>Jawa</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ka mw-list-item"><a href="https://ka.wikipedia.org/wiki/%E1%83%92%E1%83%94%E1%83%9D%E1%83%9B%E1%83%94%E1%83%A2%E1%83%A0%E1%83%98%E1%83%90" title="გეომეტრია – gruzínština" lang="ka" hreflang="ka" data-title="გეომეტრია" data-language-autonym="ქართული" data-language-local-name="gruzínština" class="interlanguage-link-target"><span>ქართული</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kaa mw-list-item"><a href="https://kaa.wikipedia.org/wiki/Geometriya" title="Geometriya – karakalpačtina" lang="kaa" hreflang="kaa" data-title="Geometriya" data-language-autonym="Qaraqalpaqsha" data-language-local-name="karakalpačtina" class="interlanguage-link-target"><span>Qaraqalpaqsha</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kab mw-list-item"><a href="https://kab.wikipedia.org/wiki/Tanzeggit" title="Tanzeggit – kabylština" lang="kab" hreflang="kab" data-title="Tanzeggit" data-language-autonym="Taqbaylit" data-language-local-name="kabylština" class="interlanguage-link-target"><span>Taqbaylit</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kbd mw-list-item"><a href="https://kbd.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D0%B5%D0%BE%D0%BC%D0%B5%D1%82%D1%80%D0%B8%D0%B5" title="Геометрие – kabardinština" lang="kbd" hreflang="kbd" data-title="Геометрие" data-language-autonym="Адыгэбзэ" data-language-local-name="kabardinština" class="interlanguage-link-target"><span>Адыгэбзэ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kbp mw-list-item"><a href="https://kbp.wikipedia.org/wiki/Sii%C5%8B_l%C9%A9z%CA%8A%CA%8A" title="Siiŋ lɩzʊʊ – Kabiye" lang="kbp" hreflang="kbp" data-title="Siiŋ lɩzʊʊ" data-language-autonym="Kabɩyɛ" data-language-local-name="Kabiye" class="interlanguage-link-target"><span>Kabɩyɛ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ki mw-list-item"><a href="https://ki.wikipedia.org/wiki/M%C5%A9thun%C5%A9r%C5%A9rio_(geometry)" title="Mũthunũrũrio (geometry) – kikujština" lang="ki" hreflang="ki" data-title="Mũthunũrũrio (geometry)" data-language-autonym="Gĩkũyũ" data-language-local-name="kikujština" class="interlanguage-link-target"><span>Gĩkũyũ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kk mw-list-item"><a href="https://kk.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D0%B5%D0%BE%D0%BC%D0%B5%D1%82%D1%80%D0%B8%D1%8F" title="Геометрия – kazaština" lang="kk" hreflang="kk" data-title="Геометрия" data-language-autonym="Қазақша" data-language-local-name="kazaština" class="interlanguage-link-target"><span>Қазақша</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-km mw-list-item"><a href="https://km.wikipedia.org/wiki/%E1%9E%92%E1%9E%9A%E1%9E%8E%E1%9E%B8%E1%9E%98%E1%9E%B6%E1%9E%8F%E1%9F%92%E1%9E%9A" title="ធរណីមាត្រ – khmérština" lang="km" hreflang="km" data-title="ធរណីមាត្រ" data-language-autonym="ភាសាខ្មែរ" data-language-local-name="khmérština" class="interlanguage-link-target"><span>ភាសាខ្មែរ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kn mw-list-item"><a href="https://kn.wikipedia.org/wiki/%E0%B2%B0%E0%B3%87%E0%B2%96%E0%B2%BE%E0%B2%97%E0%B2%A3%E0%B2%BF%E0%B2%A4" title="ರೇಖಾಗಣಿತ – kannadština" lang="kn" hreflang="kn" data-title="ರೇಖಾಗಣಿತ" data-language-autonym="ಕನ್ನಡ" data-language-local-name="kannadština" class="interlanguage-link-target"><span>ಕನ್ನಡ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ko mw-list-item"><a href="https://ko.wikipedia.org/wiki/%EA%B8%B0%ED%95%98%ED%95%99" title="기하학 – korejština" lang="ko" hreflang="ko" data-title="기하학" data-language-autonym="한국어" data-language-local-name="korejština" class="interlanguage-link-target"><span>한국어</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ku mw-list-item"><a href="https://ku.wikipedia.org/wiki/Geometr%C3%AE" title="Geometrî – kurdština" lang="ku" hreflang="ku" data-title="Geometrî" data-language-autonym="Kurdî" data-language-local-name="kurdština" class="interlanguage-link-target"><span>Kurdî</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kw mw-list-item"><a href="https://kw.wikipedia.org/wiki/Mynsonieth" title="Mynsonieth – kornština" lang="kw" hreflang="kw" data-title="Mynsonieth" data-language-autonym="Kernowek" data-language-local-name="kornština" class="interlanguage-link-target"><span>Kernowek</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ky mw-list-item"><a href="https://ky.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D0%B5%D0%BE%D0%BC%D0%B5%D1%82%D1%80%D0%B8%D1%8F" title="Геометрия – kyrgyzština" lang="ky" hreflang="ky" data-title="Геометрия" data-language-autonym="Кыргызча" data-language-local-name="kyrgyzština" class="interlanguage-link-target"><span>Кыргызча</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-la mw-list-item"><a href="https://la.wikipedia.org/wiki/Geometria" title="Geometria – latina" lang="la" hreflang="la" data-title="Geometria" data-language-autonym="Latina" data-language-local-name="latina" class="interlanguage-link-target"><span>Latina</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lb mw-list-item"><a href="https://lb.wikipedia.org/wiki/Geometrie" title="Geometrie – lucemburština" lang="lb" hreflang="lb" data-title="Geometrie" data-language-autonym="Lëtzebuergesch" data-language-local-name="lucemburština" class="interlanguage-link-target"><span>Lëtzebuergesch</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lfn mw-list-item"><a href="https://lfn.wikipedia.org/wiki/Jeometria" title="Jeometria – lingua franca nova" lang="lfn" hreflang="lfn" data-title="Jeometria" data-language-autonym="Lingua Franca Nova" data-language-local-name="lingua franca nova" class="interlanguage-link-target"><span>Lingua Franca Nova</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lg mw-list-item"><a href="https://lg.wikipedia.org/wiki/Essomampimo_(Geometry)" title="Essomampimo (Geometry) – gandština" lang="lg" hreflang="lg" data-title="Essomampimo (Geometry)" data-language-autonym="Luganda" data-language-local-name="gandština" class="interlanguage-link-target"><span>Luganda</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-li mw-list-item"><a href="https://li.wikipedia.org/wiki/Maetk%C3%B3nde" title="Maetkónde – limburština" lang="li" hreflang="li" data-title="Maetkónde" data-language-autonym="Limburgs" data-language-local-name="limburština" class="interlanguage-link-target"><span>Limburgs</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lij mw-list-item"><a href="https://lij.wikipedia.org/wiki/Geometria" title="Geometria – ligurština" lang="lij" hreflang="lij" data-title="Geometria" data-language-autonym="Ligure" data-language-local-name="ligurština" class="interlanguage-link-target"><span>Ligure</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lmo mw-list-item"><a href="https://lmo.wikipedia.org/wiki/Geometr%C3%ACa" title="Geometrìa – lombardština" lang="lmo" hreflang="lmo" data-title="Geometrìa" data-language-autonym="Lombard" data-language-local-name="lombardština" class="interlanguage-link-target"><span>Lombard</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ln mw-list-item"><a href="https://ln.wikipedia.org/wiki/Zom%C9%9Bt%C9%9Bl%C3%AD" title="Zomɛtɛlí – lingalština" lang="ln" hreflang="ln" data-title="Zomɛtɛlí" data-language-autonym="Lingála" data-language-local-name="lingalština" class="interlanguage-link-target"><span>Lingála</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lo mw-list-item"><a href="https://lo.wikipedia.org/wiki/%E0%BB%80%E0%BA%A5%E0%BA%82%E0%BA%B2%E0%BA%84%E0%BA%B0%E0%BA%99%E0%BA%B4%E0%BA%94" title="ເລຂາຄະນິດ – laoština" lang="lo" hreflang="lo" data-title="ເລຂາຄະນິດ" data-language-autonym="ລາວ" data-language-local-name="laoština" class="interlanguage-link-target"><span>ລາວ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lt mw-list-item"><a href="https://lt.wikipedia.org/wiki/Geometrija" title="Geometrija – litevština" lang="lt" hreflang="lt" data-title="Geometrija" data-language-autonym="Lietuvių" data-language-local-name="litevština" class="interlanguage-link-target"><span>Lietuvių</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lv mw-list-item"><a href="https://lv.wikipedia.org/wiki/%C4%A2eometrija" title="Ģeometrija – lotyština" lang="lv" hreflang="lv" data-title="Ģeometrija" data-language-autonym="Latviešu" data-language-local-name="lotyština" class="interlanguage-link-target"><span>Latviešu</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mdf mw-list-item"><a href="https://mdf.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D0%B5%D0%BE%D0%BC%D0%B5%D1%82%D1%80%D0%B8%D1%8F%D1%81%D1%8C" title="Геометриясь – mokšanština" lang="mdf" hreflang="mdf" data-title="Геометриясь" data-language-autonym="Мокшень" data-language-local-name="mokšanština" class="interlanguage-link-target"><span>Мокшень</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mg mw-list-item"><a href="https://mg.wikipedia.org/wiki/Je%C3%B4metria" title="Jeômetria – malgaština" lang="mg" hreflang="mg" data-title="Jeômetria" data-language-autonym="Malagasy" data-language-local-name="malgaština" class="interlanguage-link-target"><span>Malagasy</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mhr mw-list-item"><a href="https://mhr.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D0%B5%D0%BE%D0%BC%D0%B5%D1%82%D1%80%D0%B8%D0%B9" title="Геометрий – Eastern Mari" lang="mhr" hreflang="mhr" data-title="Геометрий" data-language-autonym="Олык марий" data-language-local-name="Eastern Mari" class="interlanguage-link-target"><span>Олык марий</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-min mw-list-item"><a href="https://min.wikipedia.org/wiki/Ilmu_ukua" title="Ilmu ukua – minangkabau" lang="min" hreflang="min" data-title="Ilmu ukua" data-language-autonym="Minangkabau" data-language-local-name="minangkabau" class="interlanguage-link-target"><span>Minangkabau</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mk mw-list-item"><a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D0%B5%D0%BE%D0%BC%D0%B5%D1%82%D1%80%D0%B8%D1%98%D0%B0" title="Геометрија – makedonština" lang="mk" hreflang="mk" data-title="Геометрија" data-language-autonym="Македонски" data-language-local-name="makedonština" class="interlanguage-link-target"><span>Македонски</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ml mw-list-item"><a href="https://ml.wikipedia.org/wiki/%E0%B4%9C%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%BE%E0%B4%AE%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B4%BF" title="ജ്യാമിതി – malajálamština" lang="ml" hreflang="ml" data-title="ജ്യാമിതി" data-language-autonym="മലയാളം" data-language-local-name="malajálamština" class="interlanguage-link-target"><span>മലയാളം</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mn mw-list-item"><a href="https://mn.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D0%B5%D0%BE%D0%BC%D0%B5%D1%82%D1%80" title="Геометр – mongolština" lang="mn" hreflang="mn" data-title="Геометр" data-language-autonym="Монгол" data-language-local-name="mongolština" class="interlanguage-link-target"><span>Монгол</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mnw mw-list-item"><a href="https://mnw.wikipedia.org/wiki/%E1%80%82%E1%80%B1%E1%80%9E%E1%80%BC%E1%80%99%E1%80%B1%E1%80%90%E1%80%BC%E1%80%B3" title="ဂေသြမေတြဳ – Mon" lang="mnw" hreflang="mnw" data-title="ဂေသြမေတြဳ" data-language-autonym="ဘာသာမန်" data-language-local-name="Mon" class="interlanguage-link-target"><span>ဘာသာမန်</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mr mw-list-item"><a href="https://mr.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AD%E0%A5%82%E0%A4%AE%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A5%80" title="भूमिती – maráthština" lang="mr" hreflang="mr" data-title="भूमिती" data-language-autonym="मराठी" data-language-local-name="maráthština" class="interlanguage-link-target"><span>मराठी</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ms mw-list-item"><a href="https://ms.wikipedia.org/wiki/Geometri" title="Geometri – malajština" lang="ms" hreflang="ms" data-title="Geometri" data-language-autonym="Bahasa Melayu" data-language-local-name="malajština" class="interlanguage-link-target"><span>Bahasa Melayu</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mt mw-list-item"><a href="https://mt.wikipedia.org/wiki/%C4%A0eometrija" title="Ġeometrija – maltština" lang="mt" hreflang="mt" data-title="Ġeometrija" data-language-autonym="Malti" data-language-local-name="maltština" class="interlanguage-link-target"><span>Malti</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mwl mw-list-item"><a href="https://mwl.wikipedia.org/wiki/Geometrie" title="Geometrie – mirandština" lang="mwl" hreflang="mwl" data-title="Geometrie" data-language-autonym="Mirandés" data-language-local-name="mirandština" class="interlanguage-link-target"><span>Mirandés</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-my mw-list-item"><a href="https://my.wikipedia.org/wiki/%E1%80%82%E1%80%BB%E1%80%AE%E1%80%A9%E1%80%99%E1%80%B1%E1%80%90%E1%80%BC%E1%80%AE" title="ဂျီဩမေတြီ – barmština" lang="my" hreflang="my" data-title="ဂျီဩမေတြီ" data-language-autonym="မြန်မာဘာသာ" data-language-local-name="barmština" class="interlanguage-link-target"><span>မြန်မာဘာသာ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-myv mw-list-item"><a href="https://myv.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D0%B5%D0%BE%D0%BC%D0%B5%D1%82%D1%80%D0%B8%D1%8F" title="Геометрия – erzjanština" lang="myv" hreflang="myv" data-title="Геометрия" data-language-autonym="Эрзянь" data-language-local-name="erzjanština" class="interlanguage-link-target"><span>Эрзянь</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nds mw-list-item"><a href="https://nds.wikipedia.org/wiki/Geometrie" title="Geometrie – dolnoněmčina" lang="nds" hreflang="nds" data-title="Geometrie" data-language-autonym="Plattdüütsch" data-language-local-name="dolnoněmčina" class="interlanguage-link-target"><span>Plattdüütsch</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ne mw-list-item"><a href="https://ne.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9C%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%AE%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A4%BF" title="ज्यामिति – nepálština" lang="ne" hreflang="ne" data-title="ज्यामिति" data-language-autonym="नेपाली" data-language-local-name="nepálština" class="interlanguage-link-target"><span>नेपाली</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-new mw-list-item"><a href="https://new.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B0%E0%A5%87%E0%A4%96%E0%A4%BE%E0%A4%97%E0%A4%A3%E0%A4%BF%E0%A4%A4" title="रेखागणित – névárština" lang="new" hreflang="new" data-title="रेखागणित" data-language-autonym="नेपाल भाषा" data-language-local-name="névárština" class="interlanguage-link-target"><span>नेपाल भाषा</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nia mw-list-item"><a href="https://nia.wikipedia.org/wiki/Geometris" title="Geometris – nias" lang="nia" hreflang="nia" data-title="Geometris" data-language-autonym="Li Niha" data-language-local-name="nias" class="interlanguage-link-target"><span>Li Niha</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nl mw-list-item"><a href="https://nl.wikipedia.org/wiki/Meetkunde" title="Meetkunde – nizozemština" lang="nl" hreflang="nl" data-title="Meetkunde" data-language-autonym="Nederlands" data-language-local-name="nizozemština" class="interlanguage-link-target"><span>Nederlands</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nn mw-list-item"><a href="https://nn.wikipedia.org/wiki/Geometri" title="Geometri – norština (nynorsk)" lang="nn" hreflang="nn" data-title="Geometri" data-language-autonym="Norsk nynorsk" data-language-local-name="norština (nynorsk)" class="interlanguage-link-target"><span>Norsk nynorsk</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-no mw-list-item"><a href="https://no.wikipedia.org/wiki/Geometri" title="Geometri – norština (bokmål)" lang="nb" hreflang="nb" data-title="Geometri" data-language-autonym="Norsk bokmål" data-language-local-name="norština (bokmål)" class="interlanguage-link-target"><span>Norsk bokmål</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nov mw-list-item"><a href="https://nov.wikipedia.org/wiki/Geometria" title="Geometria – novial" lang="nov" hreflang="nov" data-title="Geometria" data-language-autonym="Novial" data-language-local-name="novial" class="interlanguage-link-target"><span>Novial</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-oc mw-list-item"><a href="https://oc.wikipedia.org/wiki/Geometria" title="Geometria – okcitánština" lang="oc" hreflang="oc" data-title="Geometria" data-language-autonym="Occitan" data-language-local-name="okcitánština" class="interlanguage-link-target"><span>Occitan</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-om mw-list-item"><a href="https://om.wikipedia.org/wiki/Ji%27oomeetirii" title="Ji'oomeetirii – oromština" lang="om" hreflang="om" data-title="Ji'oomeetirii" data-language-autonym="Oromoo" data-language-local-name="oromština" class="interlanguage-link-target"><span>Oromoo</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-or mw-list-item"><a href="https://or.wikipedia.org/wiki/%E0%AC%9C%E0%AD%8D%E0%AD%9F%E0%AC%BE%E0%AC%AE%E0%AC%BF%E0%AC%A4%E0%AC%BF" title="ଜ୍ୟାମିତି – urijština" lang="or" hreflang="or" data-title="ଜ୍ୟାମିତି" data-language-autonym="ଓଡ଼ିଆ" data-language-local-name="urijština" class="interlanguage-link-target"><span>ଓଡ଼ିଆ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pa mw-list-item"><a href="https://pa.wikipedia.org/wiki/%E0%A8%B0%E0%A9%87%E0%A8%96%E0%A8%BE_%E0%A8%97%E0%A8%A3%E0%A8%BF%E0%A8%A4" title="ਰੇਖਾ ਗਣਿਤ – paňdžábština" lang="pa" hreflang="pa" data-title="ਰੇਖਾ ਗਣਿਤ" data-language-autonym="ਪੰਜਾਬੀ" data-language-local-name="paňdžábština" class="interlanguage-link-target"><span>ਪੰਜਾਬੀ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pl mw-list-item"><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Geometria" title="Geometria – polština" lang="pl" hreflang="pl" data-title="Geometria" data-language-autonym="Polski" data-language-local-name="polština" class="interlanguage-link-target"><span>Polski</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pms mw-list-item"><a href="https://pms.wikipedia.org/wiki/Geometr%C3%ACa" title="Geometrìa – piemonština" lang="pms" hreflang="pms" data-title="Geometrìa" data-language-autonym="Piemontèis" data-language-local-name="piemonština" class="interlanguage-link-target"><span>Piemontèis</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pnb mw-list-item"><a href="https://pnb.wikipedia.org/wiki/%D8%AC%DB%8C%D9%88%D9%85%DB%8C%D9%B9%D8%B1%DB%8C" title="جیومیٹری – Western Punjabi" lang="pnb" hreflang="pnb" data-title="جیومیٹری" data-language-autonym="پنجابی" data-language-local-name="Western Punjabi" class="interlanguage-link-target"><span>پنجابی</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ps mw-list-item"><a href="https://ps.wikipedia.org/wiki/%D9%85%DB%90%DA%86%D9%BE%D9%88%D9%87%D9%86%D9%87" title="مېچپوهنه – paštština" lang="ps" hreflang="ps" data-title="مېچپوهنه" data-language-autonym="پښتو" data-language-local-name="paštština" class="interlanguage-link-target"><span>پښتو</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pt mw-list-item"><a href="https://pt.wikipedia.org/wiki/Geometria" title="Geometria – portugalština" lang="pt" hreflang="pt" data-title="Geometria" data-language-autonym="Português" data-language-local-name="portugalština" class="interlanguage-link-target"><span>Português</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-qu mw-list-item"><a href="https://qu.wikipedia.org/wiki/Pacha_tupuy" title="Pacha tupuy – kečuánština" lang="qu" hreflang="qu" data-title="Pacha tupuy" data-language-autonym="Runa Simi" data-language-local-name="kečuánština" class="interlanguage-link-target"><span>Runa Simi</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ro mw-list-item"><a href="https://ro.wikipedia.org/wiki/Geometrie" title="Geometrie – rumunština" lang="ro" hreflang="ro" data-title="Geometrie" data-language-autonym="Română" data-language-local-name="rumunština" class="interlanguage-link-target"><span>Română</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ru mw-list-item"><a href="https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D0%B5%D0%BE%D0%BC%D0%B5%D1%82%D1%80%D0%B8%D1%8F" title="Геометрия – ruština" lang="ru" hreflang="ru" data-title="Геометрия" data-language-autonym="Русский" data-language-local-name="ruština" class="interlanguage-link-target"><span>Русский</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rue mw-list-item"><a href="https://rue.wikipedia.org/wiki/%D2%90%D0%B5%D0%BE%D0%BC%D0%B5%D1%82%D1%80%D1%96%D1%8F" title="Ґеометрія – rusínština" lang="rue" hreflang="rue" data-title="Ґеометрія" data-language-autonym="Русиньскый" data-language-local-name="rusínština" class="interlanguage-link-target"><span>Русиньскый</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sah mw-list-item"><a href="https://sah.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D0%B5%D0%BE%D0%BC%D0%B5%D1%82%D1%80%D0%B8%D1%8F" title="Геометрия – jakutština" lang="sah" hreflang="sah" data-title="Геометрия" data-language-autonym="Саха тыла" data-language-local-name="jakutština" class="interlanguage-link-target"><span>Саха тыла</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-scn mw-list-item"><a href="https://scn.wikipedia.org/wiki/Giometr%C3%ACa" title="Giometrìa – sicilština" lang="scn" hreflang="scn" data-title="Giometrìa" data-language-autonym="Sicilianu" data-language-local-name="sicilština" class="interlanguage-link-target"><span>Sicilianu</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sco mw-list-item"><a href="https://sco.wikipedia.org/wiki/Geometry" title="Geometry – skotština" lang="sco" hreflang="sco" data-title="Geometry" data-language-autonym="Scots" data-language-local-name="skotština" class="interlanguage-link-target"><span>Scots</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sd mw-list-item"><a href="https://sd.wikipedia.org/wiki/%D8%AC%D8%A7%D9%85%D9%8A%D9%BD%D8%B1%D9%8A" title="جاميٽري – sindhština" lang="sd" hreflang="sd" data-title="جاميٽري" data-language-autonym="سنڌي" data-language-local-name="sindhština" class="interlanguage-link-target"><span>سنڌي</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sh mw-list-item"><a href="https://sh.wikipedia.org/wiki/Geometrija" title="Geometrija – srbochorvatština" lang="sh" hreflang="sh" data-title="Geometrija" data-language-autonym="Srpskohrvatski / српскохрватски" data-language-local-name="srbochorvatština" class="interlanguage-link-target"><span>Srpskohrvatski / српскохрватски</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-shi mw-list-item"><a href="https://shi.wikipedia.org/wiki/As%C9%A3kl" title="Asɣkl – tašelhit" lang="shi" hreflang="shi" data-title="Asɣkl" data-language-autonym="Taclḥit" data-language-local-name="tašelhit" class="interlanguage-link-target"><span>Taclḥit</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-si mw-list-item"><a href="https://si.wikipedia.org/wiki/%E0%B6%A2%E0%B7%8A%E2%80%8D%E0%B6%BA%E0%B7%8F%E0%B6%B8%E0%B7%92%E0%B6%AD%E0%B7%92%E0%B6%BA" title="ජ්‍යාමිතිය – sinhálština" lang="si" hreflang="si" data-title="ජ්‍යාමිතිය" data-language-autonym="සිංහල" data-language-local-name="sinhálština" class="interlanguage-link-target"><span>සිංහල</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-simple mw-list-item"><a href="https://simple.wikipedia.org/wiki/Geometry" title="Geometry – Simple English" lang="en-simple" hreflang="en-simple" data-title="Geometry" data-language-autonym="Simple English" data-language-local-name="Simple English" class="interlanguage-link-target"><span>Simple English</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sk mw-list-item"><a href="https://sk.wikipedia.org/wiki/Geometria" title="Geometria – slovenština" lang="sk" hreflang="sk" data-title="Geometria" data-language-autonym="Slovenčina" data-language-local-name="slovenština" class="interlanguage-link-target"><span>Slovenčina</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sl mw-list-item"><a href="https://sl.wikipedia.org/wiki/Geometrija" title="Geometrija – slovinština" lang="sl" hreflang="sl" data-title="Geometrija" data-language-autonym="Slovenščina" data-language-local-name="slovinština" class="interlanguage-link-target"><span>Slovenščina</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-smn mw-list-item"><a href="https://smn.wikipedia.org/wiki/Geometria" title="Geometria – sámština (inarijská)" lang="smn" hreflang="smn" data-title="Geometria" data-language-autonym="Anarâškielâ" data-language-local-name="sámština (inarijská)" class="interlanguage-link-target"><span>Anarâškielâ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sn mw-list-item"><a href="https://sn.wikipedia.org/wiki/Pimachisi" title="Pimachisi – šonština" lang="sn" hreflang="sn" data-title="Pimachisi" data-language-autonym="ChiShona" data-language-local-name="šonština" class="interlanguage-link-target"><span>ChiShona</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sq mw-list-item"><a href="https://sq.wikipedia.org/wiki/Gjeometria" title="Gjeometria – albánština" lang="sq" hreflang="sq" data-title="Gjeometria" data-language-autonym="Shqip" data-language-local-name="albánština" class="interlanguage-link-target"><span>Shqip</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sr mw-list-item"><a href="https://sr.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D0%B5%D0%BE%D0%BC%D0%B5%D1%82%D1%80%D0%B8%D1%98%D0%B0" title="Геометрија – srbština" lang="sr" hreflang="sr" data-title="Геометрија" data-language-autonym="Српски / srpski" data-language-local-name="srbština" class="interlanguage-link-target"><span>Српски / srpski</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-stq mw-list-item"><a href="https://stq.wikipedia.org/wiki/Geometrie" title="Geometrie – fríština (saterlandská)" lang="stq" hreflang="stq" data-title="Geometrie" data-language-autonym="Seeltersk" data-language-local-name="fríština (saterlandská)" class="interlanguage-link-target"><span>Seeltersk</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-su mw-list-item"><a href="https://su.wikipedia.org/wiki/%C3%89lmu_ukur" title="Élmu ukur – sundština" lang="su" hreflang="su" data-title="Élmu ukur" data-language-autonym="Sunda" data-language-local-name="sundština" class="interlanguage-link-target"><span>Sunda</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sv mw-list-item"><a href="https://sv.wikipedia.org/wiki/Geometri" title="Geometri – švédština" lang="sv" hreflang="sv" data-title="Geometri" data-language-autonym="Svenska" data-language-local-name="švédština" class="interlanguage-link-target"><span>Svenska</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sw mw-list-item"><a href="https://sw.wikipedia.org/wiki/Jiometri" title="Jiometri – svahilština" lang="sw" hreflang="sw" data-title="Jiometri" data-language-autonym="Kiswahili" data-language-local-name="svahilština" class="interlanguage-link-target"><span>Kiswahili</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-szl mw-list-item"><a href="https://szl.wikipedia.org/wiki/Geometryjo" title="Geometryjo – slezština" lang="szl" hreflang="szl" data-title="Geometryjo" data-language-autonym="Ślůnski" data-language-local-name="slezština" class="interlanguage-link-target"><span>Ślůnski</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ta mw-list-item"><a href="https://ta.wikipedia.org/wiki/%E0%AE%B5%E0%AE%9F%E0%AE%BF%E0%AE%B5%E0%AE%B5%E0%AE%BF%E0%AE%AF%E0%AE%B2%E0%AF%8D" title="வடிவவியல் – tamilština" lang="ta" hreflang="ta" data-title="வடிவவியல்" data-language-autonym="தமிழ்" data-language-local-name="tamilština" class="interlanguage-link-target"><span>தமிழ்</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-te mw-list-item"><a href="https://te.wikipedia.org/wiki/%E0%B0%B0%E0%B1%87%E0%B0%96%E0%B0%BE%E0%B0%97%E0%B0%A3%E0%B0%BF%E0%B0%A4%E0%B0%82" title="రేఖాగణితం – telugština" lang="te" hreflang="te" data-title="రేఖాగణితం" data-language-autonym="తెలుగు" data-language-local-name="telugština" class="interlanguage-link-target"><span>తెలుగు</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tg mw-list-item"><a href="https://tg.wikipedia.org/wiki/%D2%B2%D0%B0%D0%BD%D0%B4%D0%B0%D1%81%D0%B0" title="Ҳандаса – tádžičtina" lang="tg" hreflang="tg" data-title="Ҳандаса" data-language-autonym="Тоҷикӣ" data-language-local-name="tádžičtina" class="interlanguage-link-target"><span>Тоҷикӣ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-th mw-list-item"><a href="https://th.wikipedia.org/wiki/%E0%B9%80%E0%B8%A3%E0%B8%82%E0%B8%B2%E0%B8%84%E0%B8%93%E0%B8%B4%E0%B8%95" title="เรขาคณิต – thajština" lang="th" hreflang="th" data-title="เรขาคณิต" data-language-autonym="ไทย" data-language-local-name="thajština" class="interlanguage-link-target"><span>ไทย</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tk mw-list-item"><a href="https://tk.wikipedia.org/wiki/Geometri%C3%BDa" title="Geometriýa – turkmenština" lang="tk" hreflang="tk" data-title="Geometriýa" data-language-autonym="Türkmençe" data-language-local-name="turkmenština" class="interlanguage-link-target"><span>Türkmençe</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tl mw-list-item"><a href="https://tl.wikipedia.org/wiki/Heometriya" title="Heometriya – tagalog" lang="tl" hreflang="tl" data-title="Heometriya" data-language-autonym="Tagalog" data-language-local-name="tagalog" class="interlanguage-link-target"><span>Tagalog</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tr mw-list-item"><a href="https://tr.wikipedia.org/wiki/Geometri" title="Geometri – turečtina" lang="tr" hreflang="tr" data-title="Geometri" data-language-autonym="Türkçe" data-language-local-name="turečtina" class="interlanguage-link-target"><span>Türkçe</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ts mw-list-item"><a href="https://ts.wikipedia.org/wiki/Tinhlayo-vupimi" title="Tinhlayo-vupimi – tsonga" lang="ts" hreflang="ts" data-title="Tinhlayo-vupimi" data-language-autonym="Xitsonga" data-language-local-name="tsonga" class="interlanguage-link-target"><span>Xitsonga</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tt mw-list-item"><a href="https://tt.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D0%B5%D0%BE%D0%BC%D0%B5%D1%82%D1%80%D0%B8%D1%8F" title="Геометрия – tatarština" lang="tt" hreflang="tt" data-title="Геометрия" data-language-autonym="Татарча / tatarça" data-language-local-name="tatarština" class="interlanguage-link-target"><span>Татарча / tatarça</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tyv mw-list-item"><a href="https://tyv.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D0%B5%D0%BE%D0%BC%D0%B5%D1%82%D1%80%D0%B8%D1%8F" title="Геометрия – tuvinština" lang="tyv" hreflang="tyv" data-title="Геометрия" data-language-autonym="Тыва дыл" data-language-local-name="tuvinština" class="interlanguage-link-target"><span>Тыва дыл</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uk mw-list-item"><a href="https://uk.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D0%B5%D0%BE%D0%BC%D0%B5%D1%82%D1%80%D1%96%D1%8F" title="Геометрія – ukrajinština" lang="uk" hreflang="uk" data-title="Геометрія" data-language-autonym="Українська" data-language-local-name="ukrajinština" class="interlanguage-link-target"><span>Українська</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ur mw-list-item"><a href="https://ur.wikipedia.org/wiki/%DB%81%D9%86%D8%AF%D8%B3%DB%81" title="ہندسہ – urdština" lang="ur" hreflang="ur" data-title="ہندسہ" data-language-autonym="اردو" data-language-local-name="urdština" class="interlanguage-link-target"><span>اردو</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uz mw-list-item"><a href="https://uz.wikipedia.org/wiki/Geometriya" title="Geometriya – uzbečtina" lang="uz" hreflang="uz" data-title="Geometriya" data-language-autonym="Oʻzbekcha / ўзбекча" data-language-local-name="uzbečtina" class="interlanguage-link-target"><span>Oʻzbekcha / ўзбекча</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vec mw-list-item"><a href="https://vec.wikipedia.org/wiki/Zeometria" title="Zeometria – benátština" lang="vec" hreflang="vec" data-title="Zeometria" data-language-autonym="Vèneto" data-language-local-name="benátština" class="interlanguage-link-target"><span>Vèneto</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vep mw-list-item"><a href="https://vep.wikipedia.org/wiki/Geometrii" title="Geometrii – vepština" lang="vep" hreflang="vep" data-title="Geometrii" data-language-autonym="Vepsän kel’" data-language-local-name="vepština" class="interlanguage-link-target"><span>Vepsän kel’</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vi mw-list-item"><a href="https://vi.wikipedia.org/wiki/H%C3%ACnh_h%E1%BB%8Dc" title="Hình học – vietnamština" lang="vi" hreflang="vi" data-title="Hình học" data-language-autonym="Tiếng Việt" data-language-local-name="vietnamština" class="interlanguage-link-target"><span>Tiếng Việt</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-war mw-list-item"><a href="https://war.wikipedia.org/wiki/Heyometriya" title="Heyometriya – warajština" lang="war" hreflang="war" data-title="Heyometriya" data-language-autonym="Winaray" data-language-local-name="warajština" class="interlanguage-link-target"><span>Winaray</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wuu mw-list-item"><a href="https://wuu.wikipedia.org/wiki/%E5%87%A0%E4%BD%95%E5%AD%A6" title="几何学 – čínština (dialekty Wu)" lang="wuu" hreflang="wuu" data-title="几何学" data-language-autonym="吴语" data-language-local-name="čínština (dialekty Wu)" class="interlanguage-link-target"><span>吴语</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-xmf mw-list-item"><a href="https://xmf.wikipedia.org/wiki/%E1%83%92%E1%83%94%E1%83%9D%E1%83%9B%E1%83%94%E1%83%A2%E1%83%A0%E1%83%98%E1%83%90" title="გეომეტრია – mingrelština" lang="xmf" hreflang="xmf" data-title="გეომეტრია" data-language-autonym="მარგალური" data-language-local-name="mingrelština" class="interlanguage-link-target"><span>მარგალური</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-yi mw-list-item"><a href="https://yi.wikipedia.org/wiki/%D7%92%D7%A2%D7%90%D7%9E%D7%A2%D7%98%D7%A8%D7%99%D7%A2" title="געאמעטריע – jidiš" lang="yi" hreflang="yi" data-title="געאמעטריע" data-language-autonym="ייִדיש" data-language-local-name="jidiš" class="interlanguage-link-target"><span>ייִדיש</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-za mw-list-item"><a href="https://za.wikipedia.org/wiki/Gijhozyoz" title="Gijhozyoz – čuangština" lang="za" hreflang="za" data-title="Gijhozyoz" data-language-autonym="Vahcuengh" data-language-local-name="čuangština" class="interlanguage-link-target"><span>Vahcuengh</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zgh mw-list-item"><a href="https://zgh.wikipedia.org/wiki/%E2%B5%9C%E2%B4%B0%E2%B5%8F%E2%B5%A3%E2%B4%B3%E2%B4%B3%E2%B5%89%E2%B5%9C" title="ⵜⴰⵏⵣⴳⴳⵉⵜ – tamazight (standardní marocký)" lang="zgh" hreflang="zgh" data-title="ⵜⴰⵏⵣⴳⴳⵉⵜ" data-language-autonym="ⵜⴰⵎⴰⵣⵉⵖⵜ ⵜⴰⵏⴰⵡⴰⵢⵜ" data-language-local-name="tamazight (standardní marocký)" class="interlanguage-link-target"><span>ⵜⴰⵎⴰⵣⵉⵖⵜ ⵜⴰⵏⴰⵡⴰⵢⵜ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh mw-list-item"><a href="https://zh.wikipedia.org/wiki/%E5%87%A0%E4%BD%95%E5%AD%A6" title="几何学 – čínština" lang="zh" hreflang="zh" data-title="几何学" data-language-autonym="中文" data-language-local-name="čínština" class="interlanguage-link-target"><span>中文</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-classical mw-list-item"><a href="https://zh-classical.wikipedia.org/wiki/%E5%B9%BE%E4%BD%95" title="幾何 – čínština (klasická)" lang="lzh" hreflang="lzh" data-title="幾何" data-language-autonym="文言" data-language-local-name="čínština (klasická)" class="interlanguage-link-target"><span>文言</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-min-nan mw-list-item"><a href="https://zh-min-nan.wikipedia.org/wiki/K%C3%AD-h%C3%B4-ha%CC%8Dk" title="Kí-hô-ha̍k – čínština (dialekty Minnan)" lang="nan" hreflang="nan" data-title="Kí-hô-ha̍k" data-language-autonym="閩南語 / Bân-lâm-gú" data-language-local-name="čínština (dialekty Minnan)" class="interlanguage-link-target"><span>閩南語 / Bân-lâm-gú</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-yue mw-list-item"><a href="https://zh-yue.wikipedia.org/wiki/%E5%B9%BE%E4%BD%95%E5%AD%B8" title="幾何學 – kantonština" lang="yue" hreflang="yue" data-title="幾何學" data-language-autonym="粵語" data-language-local-name="kantonština" class="interlanguage-link-target"><span>粵語</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zu mw-list-item"><a href="https://zu.wikipedia.org/wiki/Umchazabukhulu" title="Umchazabukhulu – zuluština" lang="zu" hreflang="zu" data-title="Umchazabukhulu" data-language-autonym="IsiZulu" data-language-local-name="zuluština" class="interlanguage-link-target"><span>IsiZulu</span></a></li> </ul> <div class="after-portlet after-portlet-lang"><span class="wb-langlinks-edit wb-langlinks-link"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q8087#sitelinks-wikipedia" title="Editovat mezijazykové odkazy" class="wbc-editpage">Upravit odkazy</a></span></div> </div> </div> </div> </header> <div class="vector-page-toolbar"> <div class="vector-page-toolbar-container"> <div id="left-navigation"> <nav aria-label="Jmenné prostory"> <div id="p-associated-pages" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-associated-pages" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-nstab-main" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Geometrie" title="Zobrazit obsahovou stránku [c]" accesskey="c"><span>Článek</span></a></li><li id="ca-talk" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Diskuse:Geometrie" rel="discussion" title="Diskuse ke stránce [t]" accesskey="t"><span>Diskuse</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown emptyPortlet" > <input type="checkbox" id="vector-variants-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Změnit variantu jazyka" > <label id="vector-variants-dropdown-label" for="vector-variants-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" ><span class="vector-dropdown-label-text">čeština</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-variants" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-variants emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> <div id="right-navigation" class="vector-collapsible"> <nav aria-label="Zobrazení"> <div id="p-views" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-views" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-view" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Geometrie"><span>Číst</span></a></li><li id="ca-ve-edit" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Geometrie&oldid=23606314&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v"><span>Editovat</span></a></li><li id="ca-edit" class="collapsible vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Geometrie&action=edit&oldid=23606314" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e"><span>Editovat zdroj</span></a></li><li id="ca-history" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Geometrie&action=history" title="Starší verze této stránky. [h]" accesskey="h"><span>Zobrazit historii</span></a></li> </ul> </div> </div> </nav> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown vector-page-tools-dropdown" > <input type="checkbox" id="vector-page-tools-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Nástroje" > <label id="vector-page-tools-dropdown-label" for="vector-page-tools-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" ><span class="vector-dropdown-label-text">Nástroje</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-tools-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-page-tools" class="vector-page-tools vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-page-tools-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="page-tools-pinned" data-pinnable-element-id="vector-page-tools" data-pinned-container-id="vector-page-tools-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-page-tools-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Nástroje</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-cactions" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-cactions emptyPortlet vector-has-collapsible-items" title="Další možnosti" > <div class="vector-menu-heading"> Akce </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-more-view" class="selected vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/wiki/Geometrie"><span>Číst</span></a></li><li id="ca-more-ve-edit" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Geometrie&oldid=23606314&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v"><span>Editovat</span></a></li><li id="ca-more-edit" class="collapsible vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Geometrie&action=edit&oldid=23606314" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e"><span>Editovat zdroj</span></a></li><li id="ca-more-history" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Geometrie&action=history"><span>Zobrazit historii</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-tb" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-tb" > <div class="vector-menu-heading"> Obecné </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="t-whatlinkshere" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Co_odkazuje_na/Geometrie" title="Seznam všech wikistránek, které sem odkazují [j]" accesskey="j"><span>Odkazuje sem</span></a></li><li id="t-recentchangeslinked" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Souvisej%C3%ADc%C3%AD_zm%C4%9Bny/Geometrie" rel="nofollow" title="Nedávné změny stránek, na které je odkazováno [k]" accesskey="k"><span>Související změny</span></a></li><li id="t-upload" class="mw-list-item"><a href="//commons.wikimedia.org/wiki/Special:UploadWizard?uselang=cs" title="Nahrát obrázky či jiná multimédia [u]" accesskey="u"><span>Načíst soubor</span></a></li><li id="t-specialpages" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Speci%C3%A1ln%C3%AD_str%C3%A1nky" title="Seznam všech speciálních stránek [q]" accesskey="q"><span>Speciální stránky</span></a></li><li id="t-permalink" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Geometrie&oldid=23606314" title="Trvalý odkaz na současnou verzi této stránky"><span>Trvalý odkaz</span></a></li><li id="t-info" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Geometrie&action=info" title="Více informací o této stránce"><span>Informace o stránce</span></a></li><li id="t-cite" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Citovat&page=Geometrie&id=23606314&wpFormIdentifier=titleform" title="Informace o tom, jak citovat tuto stránku"><span>Citovat stránku</span></a></li><li id="t-urlshortener" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:UrlShortener&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fw%2Findex.php%3Ftitle%3DGeometrie%26oldid%3D23606314"><span>Získat zkrácené URL</span></a></li><li id="t-urlshortener-qrcode" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:QrCode&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fw%2Findex.php%3Ftitle%3DGeometrie%26oldid%3D23606314"><span>Stáhnout QR kód</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-coll-print_export" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-coll-print_export" > <div class="vector-menu-heading"> Tisk/export </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="coll-create_a_book" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Kniha&bookcmd=book_creator&referer=Geometrie"><span>Vytvořit knihu</span></a></li><li id="t-print" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Geometrie&printable=yes" title="Tato stránka v podobě vhodné k tisku [p]" accesskey="p"><span>Verze k tisku</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-wikibase-otherprojects" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-wikibase-otherprojects" > <div class="vector-menu-heading"> Na jiných projektech </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-commons mw-list-item"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Geometry" hreflang="en"><span>Wikimedia Commons</span></a></li><li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikibooks mw-list-item"><a href="https://cs.wikibooks.org/wiki/Geometrie" hreflang="cs"><span>Wikiknihy</span></a></li><li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikiquote mw-list-item"><a href="https://cs.wikiquote.org/wiki/Geometrie" hreflang="cs"><span>Wikicitáty</span></a></li><li id="t-wikibase" class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikibase-dataitem mw-list-item"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q8087" title="Odkaz na propojenou položku datového úložiště [g]" accesskey="g"><span>Položka Wikidat</span></a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> </div> <div class="vector-column-end"> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-appearance" class="vector-appearance vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-appearance-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="appearance-pinned" data-pinnable-element-id="vector-appearance" data-pinned-container-id="vector-appearance-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-appearance-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Vzhled</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.unpin">skrýt</button> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> <div id="bodyContent" class="vector-body" aria-labelledby="firstHeading" data-mw-ve-target-container> <div class="vector-body-before-content"> <div class="mw-indicators"> <div id="mw-indicator-good" class="mw-indicator"><div class="mw-parser-output"><span typeof="mw:File"><a href="/wiki/Wikipedie:Dobr%C3%A9_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace."><img alt="Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1a/Silver_piece.png/20px-Silver_piece.png" decoding="async" width="20" height="20" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1a/Silver_piece.png/30px-Silver_piece.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1a/Silver_piece.png/40px-Silver_piece.png 2x" data-file-width="600" data-file-height="595" /></a></span></div></div> </div> <div id="siteSub" class="noprint">Z Wikipedie, otevřené encyklopedie</div> </div> <div id="contentSub"><div id="mw-content-subtitle"><div class="cdx-message cdx-message--block cdx-message--warning mw-revision"><span class="cdx-message__icon"></span><div class="cdx-message__content"><div id="mw-revision-info"><div id="viewingold-warning" class="plainlinks"> <p>Toto je <a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Historie_str%C3%A1nky" title="Nápověda:Historie stránky">stará archivovaná verze</a> této stránky v podobě z <span id="mw-revision-date">30. 1. 2024, 09:48</span>, kdy ji uložil <span id="mw-revision-name"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/194.160.11.226" class="mw-userlink mw-anonuserlink" title="Speciální:Příspěvky/194.160.11.226" data-mw-revid="23606314"><bdi>194.160.11.226</bdi></a> <span class="mw-usertoollinks">(<a href="/wiki/Diskuse_s_wikipedistou:194.160.11.226" class="mw-usertoollinks-talk" title="Diskuse s wikipedistou:194.160.11.226">diskuse</a>)</span></span>. Může se výrazně <a class="external text" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Geometrie&diff=0&oldid=23606314">lišit</a> od <a class="external text" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Geometrie">současné platné verze</a>. </p> </div></div><div id="mw-revision-nav">(<a href="/w/index.php?title=Geometrie&diff=prev&oldid=23606314" title="Geometrie">rozdíl</a>) <a href="/w/index.php?title=Geometrie&direction=prev&oldid=23606314" title="Geometrie">← Starší revize</a> | <a href="/wiki/Geometrie" title="Geometrie">zobrazit aktuální verzi</a> (<a href="/w/index.php?title=Geometrie&diff=cur&oldid=23606314" title="Geometrie">rozdíl</a>) | <a href="/w/index.php?title=Geometrie&direction=next&oldid=23606314" title="Geometrie">Novější revize →</a> (<a href="/w/index.php?title=Geometrie&diff=next&oldid=23606314" title="Geometrie">rozdíl</a>)</div></div></div></div></div> <div id="mw-content-text" class="mw-body-content"><div class="mw-content-ltr mw-parser-output" lang="cs" dir="ltr"><figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Square_root_of_2_triangle.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a6/Square_root_of_2_triangle.svg/250px-Square_root_of_2_triangle.svg.png" decoding="async" width="250" height="250" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a6/Square_root_of_2_triangle.svg/375px-Square_root_of_2_triangle.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a6/Square_root_of_2_triangle.svg/500px-Square_root_of_2_triangle.svg.png 2x" data-file-width="500" data-file-height="500" /></a><figcaption>Ilustrace <a href="/wiki/Pythagorova_v%C4%9Bta" title="Pythagorova věta">Pythagorovy věty</a> o pravoúhlých trojúhelnících</figcaption></figure> <p><b>Geometrie</b> (<a href="/wiki/%C5%98e%C4%8Dtina" title="Řečtina">řecky</a> <span class="cizojazycne" lang="el" title="řečtina">γεωμετρία</span>, z <i>gé</i> – <a href="/wiki/Zem%C4%9B" title="Země">země</a> a <i>metria</i> – <a href="/wiki/M%C4%9B%C5%99en%C3%AD" title="Měření">měření</a>) je <a href="/wiki/Matematika" title="Matematika">matematická věda</a>, která se zabývá otázkami <a href="/wiki/Tvar" title="Tvar">tvarů</a>, velikostí, <a href="/wiki/Proporce" title="Proporce">proporcí</a> a vzájemných vztahů obrazců a <a href="/wiki/Geometrick%C3%BD_%C3%BAtvar" title="Geometrický útvar">útvarů</a> a vlastnostmi <a href="/wiki/Prostor_(matematika)" title="Prostor (matematika)">prostorů</a>. Geom<i><a href="https://cs.wikisource.org/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD/Geometrie" class="extiw" title="s:Ottův slovník naučný/Geometrie">ometrie</a></i> začíná slovy:<sup id="cite_ref-1" class="reference"><a href="#cite_note-1"><span class="cite-bracket">[</span>1<span class="cite-bracket">]</span></a></sup>tvoja mama je tlsta </p> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r24379176">.mw-parser-output blockquote.blockquote-framed{border:1px solid var(--border-color-divider,#a2a9b1);background-color:var(--background-color-neutral-subtle,#f8f9fa);float:none;padding:10px 15px 10px 15px;display:table}.mw-parser-output blockquote.blockquote-framed p.citat-v-ramecku-foot{text-align:right}</style><blockquote class="blockquote-framed" style=""><div>Geometrie, měřičství, jest nauka o veličinách a útvarech prostorových. Pojmů těchto útvarů nabýváme abstrakcí z předmětů hmotných.</div> </blockquote> <p>Jednoduché geometrické útvary byly známy již v <a href="/wiki/Paleolit" title="Paleolit">paleolitu</a> a podrobněji zkoumány ve všech <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk" title="Starověk">starověkých</a> <a href="/wiki/Civilizace" title="Civilizace">civilizacích</a>. Geometrie sloužila původně pro praktické účely v <a href="/wiki/Geod%C3%A9zie" title="Geodézie">zeměměřičství</a> a <a href="/wiki/Stavebnictv%C3%AD" title="Stavebnictví">stavebnictví</a>. Na vědecké úrovni se jim poprvé věnovali staří <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%A9_%C5%98ecko" title="Starověké Řecko">Řekové</a>. K slavným geometrickým problémům patřily otázky o <a href="/wiki/Eukleidovsk%C3%A1_konstrukce" title="Eukleidovská konstrukce">konstruovatelnosti</a> některých <a href="/wiki/Geometrick%C3%BD_%C3%BAtvar" title="Geometrický útvar">geometrických útvarů</a> pomocí idealizovaného <a href="/wiki/Prav%C3%ADtko" title="Pravítko">pravítka</a> a <a href="/wiki/Kru%C5%BE%C3%ADtko" title="Kružítko">kružítka</a>. </p><p>Ve <a href="/wiki/St%C5%99edov%C4%9Bk" title="Středověk">středověku</a> a raném <a href="/wiki/Novov%C4%9Bk" title="Novověk">novověku</a> ovlivnilo studium <a href="/wiki/Astronomie" title="Astronomie">astronomie</a> rozvoj <a href="/wiki/Sf%C3%A9rick%C3%A1_geometrie" title="Sférická geometrie">sférické geometrie</a> a objevení <a href="/wiki/Perspektiva" title="Perspektiva">perspektivy</a> v <a href="/wiki/Mal%C3%AD%C5%99stv%C3%AD" title="Malířství">malířství</a> vznik <a href="/wiki/Projektivn%C3%AD_geometrie" title="Projektivní geometrie">projektivní geometrie</a>. V 17. století <a href="/wiki/Ren%C3%A9_Descartes" title="René Descartes">René Descartes</a> objevil <a href="/wiki/Kart%C3%A9zsk%C3%A1_soustava_sou%C5%99adnic" title="Kartézská soustava souřadnic">souřadnice</a>, což umožnilo vznik <a href="/wiki/Analytick%C3%A1_geometrie" title="Analytická geometrie">analytické geometrie</a> a zkoumání geometrie <a href="/wiki/Algebra" title="Algebra">algebraickými</a> prostředky. V 19. století byl významný vznik <a href="/wiki/Neeukleidovsk%C3%A1_geometrie" title="Neeukleidovská geometrie">neeukleidovských geometrií</a>. Ve 20. století se o rozvoj geometrie zasloužili mj. <a href="/wiki/%C4%8Ce%C5%A1i" title="Češi">čeští</a> matematikové <a href="/wiki/Eduard_%C4%8Cech" title="Eduard Čech">Eduard Čech</a>, který se zabýval <a href="/wiki/Diferenci%C3%A1ln%C3%AD_geometrie" title="Diferenciální geometrie">diferenciální geometrií</a>, a <a href="/wiki/Petr_Vop%C4%9Bnka" title="Petr Vopěnka">Petr Vopěnka</a>, který kromě teoretických prací napsal řadu <a href="/wiki/Popularizace_v%C4%9Bdy" title="Popularizace vědy">popularizačních</a> knih o <a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_geometrie&action=edit&redlink=1" class="new" title="Dějiny geometrie (stránka neexistuje)">historii geometrie</a>. </p><p>Geometrie má úzkou souvislost s <a href="/wiki/Algebra" title="Algebra">algebrou</a> a <a href="/wiki/Fyzika" title="Fyzika">fyzikou</a>. <a href="/wiki/Riemannova_geometrie" title="Riemannova geometrie">Riemannova geometrie</a> popsaná v 19. století našla uplatnění jako model <a href="/wiki/%C4%8Casoprostor" title="Časoprostor">časoprostoru</a> v <a href="/wiki/Albert_Einstein" title="Albert Einstein">Einsteinově</a> <a href="/wiki/Obecn%C3%A1_teorie_relativity" title="Obecná teorie relativity">obecné teorii relativity</a>. V současnosti se geometrie pořád vyvíjí a to jak geometrie praktická (například <a href="/w/index.php?title=V%C3%BDpo%C4%8Detn%C3%AD_geometrie&action=edit&redlink=1" class="new" title="Výpočetní geometrie (stránka neexistuje)">výpočetní geometrie</a> a <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_grafika" title="Počítačová grafika">počítačová grafika</a>), tak teoretická, která má úzkou souvislost s <a href="/wiki/Teoretick%C3%A1_fyzika" title="Teoretická fyzika">teoretickou fyzikou</a>. </p> <meta property="mw:PageProp/toc" /> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Historie">Historie</h2></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Starověk"><span id="Starov.C4.9Bk"></span>Starověk</h3></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článku <a href="/wiki/D%C4%9Bjiny_matematiky" title="Dějiny matematiky">Dějiny matematiky</a>.</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Newgrange_Entrance_Stone.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/62/Newgrange_Entrance_Stone.jpg/220px-Newgrange_Entrance_Stone.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/62/Newgrange_Entrance_Stone.jpg/330px-Newgrange_Entrance_Stone.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/62/Newgrange_Entrance_Stone.jpg/440px-Newgrange_Entrance_Stone.jpg 2x" data-file-width="450" data-file-height="300" /></a><figcaption>Neolitické umění: kámen zdobený geometrickými motivy (Newgrange, Irsko)</figcaption></figure> <p>Geometrické útvary patří vedle <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADslo" title="Číslo">čísel</a> k nejstarším zkoumaným předmětům <a href="/wiki/Matematika" title="Matematika">matematiky</a>, jednoduchou představu o některých z nich měli lidé zřejmě již v paleolitu, starší době kamenné.<sup id="cite_ref-2" class="reference"><a href="#cite_note-2"><span class="cite-bracket">[</span>2<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> V <a href="/wiki/Neolit" title="Neolit">neolitu</a> se pak různé útvary staly základem geometrické <a href="/wiki/Ornament" title="Ornament">ornamentiky</a> na více místech světa.<sup id="cite_ref-šalát8_3-0" class="reference"><a href="#cite_note-šalát8-3"><span class="cite-bracket">[</span>3<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Další rozvoj přišel s nástupem prvních států v <a href="/wiki/Mezopot%C3%A1mie" title="Mezopotámie">Mezopotámii</a> a <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_Egypt" title="Starověký Egypt">Egyptě</a>, kde se poznatky o útvarech využívaly v zeměměřičství a <a href="/wiki/Stavebnictv%C3%AD" title="Stavebnictví">stavebnictví</a>. <a href="/wiki/Babyl%C3%B3n" title="Babylón">Babylóňané</a> již znali zvláštní případy <a href="/wiki/Pythagorova_v%C4%9Bta" title="Pythagorova věta">Pythagorovy věty</a> a egyptští geometři uměli počítat obsah <a href="/wiki/Troj%C3%BAheln%C3%ADk" title="Trojúhelník">trojúhelníka</a> i <a href="/wiki/Kruh" title="Kruh">kruhu</a>, přičemž jejich odhad čísla <a href="/wiki/P%C3%AD_(%C4%8D%C3%ADslo)" title="Pí (číslo)">pí</a> byl asi 3,1605.<sup id="cite_ref-šalát8_3-1" class="reference"><a href="#cite_note-šalát8-3"><span class="cite-bracket">[</span>3<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> K řadě poznatků se dospělo také ve starověké <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk#Indie" title="Starověk">Indii</a> a <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk#Čína" title="Starověk">Číně</a>.<sup id="cite_ref-4" class="reference"><a href="#cite_note-4"><span class="cite-bracket">[</span>4<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:P._Oxy._I_29.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8d/P._Oxy._I_29.jpg/300px-P._Oxy._I_29.jpg" decoding="async" width="300" height="183" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8d/P._Oxy._I_29.jpg/450px-P._Oxy._I_29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8d/P._Oxy._I_29.jpg/600px-P._Oxy._I_29.jpg 2x" data-file-width="1694" data-file-height="1032" /></a><figcaption> <a href="/wiki/Oxyrhynchos" title="Oxyrhynchos">Oxyrhynský</a> <a href="/wiki/Papyrus" title="Papyrus">papyrus</a> s <a href="/wiki/%C3%9Alomek" title="Úlomek">fragmentem</a> <a href="/wiki/Eukleid%C3%A9s" title="Eukleidés">Eukleidových</a> <a href="/wiki/Eukleidovy_Z%C3%A1klady" title="Eukleidovy Základy">Základů</a></figcaption></figure> <p>Na vědeckou úroveň povznesli matematiku <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%A9_%C5%98ecko" title="Starověké Řecko">staří Řekové</a>. Filozof, matematik a astronom <a href="/wiki/Thal%C3%A9s_z_Mil%C3%A9tu" title="Thalés z Milétu">Thalés z Milétu</a> jako jeden z prvních zkoumal geometrické útvary pomocí <a href="/wiki/Dedukce" title="Dedukce">dedukce</a> a <a href="/wiki/Abstrakce" title="Abstrakce">abstraktních</a> úvah. Dokázal například změřit vzdálenost lodě na moři pomocí její relativní velikosti a předpověděl <a href="/wiki/Zatm%C4%9Bn%C3%AD_Slunce" title="Zatmění Slunce">zatmění Slunce</a> v roku 585 př. n. l.<sup id="cite_ref-5" class="reference"><a href="#cite_note-5"><span class="cite-bracket">[</span>5<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Další známou postavou se stal <a href="/wiki/Pythagoras" title="Pythagoras">Pythagoras</a>, který žil v 6. století př. n. l. Působil na jihu Itálie a založil tam školu, která byla přístupná mužům i ženám. Na škole měl neomezenou autoritu. Z této doby pochází pravděpodobně <a href="/wiki/Matematick%C3%BD_d%C5%AFkaz" title="Matematický důkaz">formální důkaz</a> <a href="/wiki/Pythagorova_v%C4%9Bta" title="Pythagorova věta">Pythagorovy věty</a>, ačkoliv nejstarší zachovalý formální důkaz známe až od Eucleida.<sup id="cite_ref-6" class="reference"><a href="#cite_note-6"><span class="cite-bracket">[</span>6<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p><a href="/wiki/Eukleid%C3%A9s" title="Eukleidés">Eukleida</a> dnes považujeme za nejvýznamnějšího geometra starověku.<sup id="cite_ref-7" class="reference"><a href="#cite_note-7"><span class="cite-bracket">[</span>7<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Jeho kniha zvaná <i><a href="/wiki/Eukleidovy_Z%C3%A1klady" title="Eukleidovy Základy">Základy</a></i> (Στοιχεῖα) se stala na dlouhou dobu základní učebnicí geometrie.<sup id="cite_ref-8" class="reference"><a href="#cite_note-8"><span class="cite-bracket">[</span>8<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Eukleides v této knize zachytil abstraktní strukturu geometrických útvarů pomocí <a href="/wiki/Definice" title="Definice">definic</a>, <a href="/wiki/Axiom" title="Axiom">axiomů</a> a <a href="/wiki/Postul%C3%A1t" title="Postulát">postulátů</a>. Geometrie vycházející z těchto postulátů se nazývá <i><a href="/wiki/Eukleidovsk%C3%A1_geometrie" title="Eukleidovská geometrie">Eukleidovská geometrie</a></i> a v moderní formě se dnes učí na základních i středních školách. </p><p>V roce <a href="/wiki/212_p%C5%99._n._l." title="212 př. n. l.">212 př. n. l.</a> změřil zakladatel <a href="/wiki/Geografie" title="Geografie">geografie</a> <a href="/wiki/Eratosthen%C3%A9s_z_Kyr%C3%A9ny" title="Eratosthenés z Kyrény">Eratosthenés z Kyrény</a> poloměr <a href="/wiki/Zem%C4%9B" title="Země">Zeměkoule</a> porovnáním velikosti stínů ve dvou městech ve stejném čase.<sup id="cite_ref-9" class="reference"><a href="#cite_note-9"><span class="cite-bracket">[</span>9<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> <a href="/wiki/Aristarchos_ze_Samu" title="Aristarchos ze Samu">Aristarchos ze Samu</a> podobným způsobem pomocí <a href="/wiki/Trigonometrie" title="Trigonometrie">trigonometrie</a> změřil vzdálenost a velikost <a href="/wiki/M%C4%9Bs%C3%ADc" title="Měsíc">Měsíce</a>.<sup id="cite_ref-10" class="reference"><a href="#cite_note-10"><span class="cite-bracket">[</span>10<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Další geometrické konstrukce známé již ve starověku jsou <a href="/wiki/Plat%C3%B3nsk%C3%A9_t%C4%9Bleso" title="Platónské těleso">platónská tělesa</a> (<a href="/wiki/Plat%C3%B3n" title="Platón">Platón</a> je popsal a uvažoval o jejich hlubším smyslu, zatímco Eukleides dokázal, že žádná další takto pravidelná tělesa již neexistují), <a href="/wiki/Z%C3%A9n%C3%B3n_z_Eleje" title="Zénón z Eleje">Zénónovy</a> <a href="/wiki/Zen%C3%B3novy_paradoxy" title="Zenónovy paradoxy">paradoxy</a> o nekonečném dělení úsečky nebo <a href="/wiki/Archim%C3%A9d%C3%A9s" title="Archimédés">Archimédovy</a> myšlenky o výpočtu <a href="/wiki/Objem" title="Objem">objemu těles</a>, předjímající pozdější <a href="/wiki/Integr%C3%A1ln%C3%AD_po%C4%8Det" title="Integrální počet">integrální počet</a>.<sup id="cite_ref-11" class="reference"><a href="#cite_note-11"><span class="cite-bracket">[</span>11<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Geometrie se týkají také <a href="/wiki/T%C5%99i_klasick%C3%A9_probl%C3%A9my_antick%C3%A9_matematiky" title="Tři klasické problémy antické matematiky">tři slavné problémy</a>, které starověká matematika zanechala nevyřešené: <a href="/wiki/Trisekce_%C3%BAhlu" title="Trisekce úhlu">trisekce úhlu</a>, <a href="/wiki/Zdvojen%C3%AD_krychle" title="Zdvojení krychle">zdvojení krychle</a> a <a href="/wiki/Kvadratura_kruhu" title="Kvadratura kruhu">kvadratura kruhu</a>.<sup id="cite_ref-12" class="reference"><a href="#cite_note-12"><span class="cite-bracket">[</span>12<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Středověk"><span id="St.C5.99edov.C4.9Bk"></span>Středověk</h3></div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Isfahan_1210695_nevit.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/13/Isfahan_1210695_nevit.jpg/220px-Isfahan_1210695_nevit.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/13/Isfahan_1210695_nevit.jpg/330px-Isfahan_1210695_nevit.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/13/Isfahan_1210695_nevit.jpg/440px-Isfahan_1210695_nevit.jpg 2x" data-file-width="3072" data-file-height="2304" /></a><figcaption>Dláždění <a href="/w/index.php?title=Girih&action=edit&redlink=1" class="new" title="Girih (stránka neexistuje)">girih</a> ve městě <a href="/wiki/Isfah%C3%A1n" title="Isfahán">Isfahán</a>, <a href="/wiki/%C3%8Dr%C3%A1n" title="Írán">Íránu</a></figcaption></figure> <p>Ve <a href="/wiki/St%C5%99edov%C4%9Bk" title="Středověk">středověku</a> rozvíjeli geometrii především <a href="/wiki/Arabov%C3%A9" title="Arabové">Arabové</a>. Vznikly <a href="/wiki/Trigonometrie" title="Trigonometrie">trigonometrické</a> tabulky a díky arabskému <a href="/wiki/Astronomie" title="Astronomie">astronomovi</a> <a href="/wiki/Al-Batt%C3%A1n%C3%AD" title="Al-Battání">al-Battánímu</a> se objevily první poznatky <a href="/wiki/Sf%C3%A9rick%C3%A1_trigonometrie" title="Sférická trigonometrie">sférické trigonometrie</a>.<sup id="cite_ref-13" class="reference"><a href="#cite_note-13"><span class="cite-bracket">[</span>13<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Arabský <a href="/wiki/Filozof" title="Filozof">filozof</a> a <a href="/wiki/Matematik" title="Matematik">matematik</a> <a href="/wiki/Thabit_ibn_Qurra" title="Thabit ibn Qurra">Thabit ibn Qurra</a> v 9. století mimo jiné odvodil vzorec pro zobecněnou <a href="/wiki/Pythagorova_v%C4%9Bta" title="Pythagorova věta">Pythagorovu větu</a>, zahrnující i nepravoúhlé <a href="/wiki/Troj%C3%BAheln%C3%ADk" title="Trojúhelník">trojúhelníky</a>.<sup id="cite_ref-14" class="reference"><a href="#cite_note-14"><span class="cite-bracket">[</span>14<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Mnohé zajímavé <a href="/wiki/Geometrick%C3%BD_%C3%BAtvar" title="Geometrický útvar">geometrické útvary</a> možno najít ve středověké islámské <a href="/wiki/Architektura" title="Architektura">architektuře</a>. Jako <a href="/wiki/Ornament" title="Ornament">dekorace</a> některých <a href="/wiki/Stavba" title="Stavba">staveb</a> se například používala <a href="/w/index.php?title=Dl%C3%A1%C5%BEd%C4%9Bn%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Dláždění (stránka neexistuje)">dláždění</a> skládající se z pěti typů dlaždiček (tzv. girih dlaždičky), z kterých je podle novějších výzkumů možné sestrojit i neperiodická <a href="/w/index.php?title=Dl%C3%A1%C5%BEd%C4%9Bn%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Dláždění (stránka neexistuje)">dláždění</a>.<sup id="cite_ref-15" class="reference"><a href="#cite_note-15"><span class="cite-bracket">[</span>15<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Arabští matematici také uměli algebraicky řešit jisté <a href="/wiki/Kubick%C3%A1_rovnice" title="Kubická rovnice">kubické rovnice</a> a interpretovat výsledky geometricky.<sup id="cite_ref-16" class="reference"><a href="#cite_note-16"><span class="cite-bracket">[</span>16<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>V <a href="/wiki/Evropa" title="Evropa">Evropě</a> se v té době na většinu starověkých znalostí zapomnělo a na nově zakládaných evropských <a href="/wiki/Vysok%C3%A1_%C5%A1kola" title="Vysoká škola">univerzitách</a> pak byla používána literatura, která vznikla překladem matematických spisů z <a href="/wiki/Arab%C5%A1tina" title="Arabština">arabštiny</a> do <a href="/wiki/Latina" title="Latina">latiny</a>, v geometrii hlavně Eukleidových <i>Elementů</i>.<sup id="cite_ref-17" class="reference"><a href="#cite_note-17"><span class="cite-bracket">[</span>17<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>V raném novověku rozvoj <a href="/wiki/Mechanika" title="Mechanika">mechaniky</a> podnítil zájem např. o výpočet <a href="/wiki/T%C4%9B%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B" title="Těžiště">těžiště</a>.<sup id="cite_ref-18" class="reference"><a href="#cite_note-18"><span class="cite-bracket">[</span>18<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Novověk_a_současnost"><span id="Novov.C4.9Bk_a_sou.C4.8Dasnost"></span>Novověk a současnost</h3></div> <p>V 17. století zavedl <a href="/wiki/Ren%C3%A9_Descartes" title="René Descartes">René Descartes</a> do geometrie <a href="/wiki/Kart%C3%A9zsk%C3%A1_soustava_sou%C5%99adnic" title="Kartézská soustava souřadnic">souřadnice</a>, čímž položil základy <i><a href="/wiki/Analytick%C3%A1_geometrie" title="Analytická geometrie">analytické geometrie</a></i>. Analytická geometrie umožňuje vyjadřovat geometrické útvary prostřednictvím <a href="/wiki/Rovnice" title="Rovnice">rovnic</a>, a řešit geometrické problémy <a href="/wiki/Algebra" title="Algebra">algebraickou</a> a <a href="/wiki/Matematick%C3%A1_anal%C3%BDza" title="Matematická analýza">analytickou</a> cestou.<sup id="cite_ref-19" class="reference"><a href="#cite_note-19"><span class="cite-bracket">[</span>19<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Také to umožnilo zobecnění geometrických úvah na n-rozměrné <a href="/wiki/Eukleidovsk%C3%BD_prostor" title="Eukleidovský prostor">Eukleidovské prostory</a> i pro <i>n>3</i>. </p><p>Ke zkoumání geometrických problémů tak bylo možno použít <a href="/wiki/Diferenci%C3%A1ln%C3%AD_po%C4%8Det" title="Diferenciální počet">diferenciální</a> a <a href="/wiki/Integr%C3%A1ln%C3%AD_po%C4%8Det" title="Integrální počet">integrální počet</a>, které vznikly díky <a href="/wiki/Isaac_Newton" title="Isaac Newton">Isaacu Newtonovi</a> a <a href="/wiki/Gottfried_Wilhelm_Leibniz" title="Gottfried Wilhelm Leibniz">Gottfriedu Leibnizovi</a>. </p><p>Paralelní směr vývoje vedl úsilím geometrů jako <a href="/wiki/G%C3%A9rard_Desargues" class="mw-redirect" title="Gérard Desargues">Gérard Desargues</a>, <a href="/wiki/Jean-Victor_Poncelet" title="Jean-Victor Poncelet">Jean-Victor Poncelet</a>, <a href="/wiki/August_Ferdinand_M%C3%B6bius" title="August Ferdinand Möbius">August Ferdinand Möbius</a> či <a href="/wiki/Arthur_Cayley" title="Arthur Cayley">Arthur Cayley</a> k vytvoření <i><a href="/wiki/Projektivn%C3%AD_geometrie" title="Projektivní geometrie">projektivní geometrie</a></i>, původně motivované teorií <a href="/wiki/Perspektiva" title="Perspektiva">perspektivy</a> v <a href="/wiki/Mal%C3%AD%C5%99stv%C3%AD" title="Malířství">malířství</a>. Tato geometrie abstrahuje od pojmu <a href="/wiki/Metrick%C3%BD_tenzor" title="Metrický tenzor">metriky</a> (měření vzdáleností) a stojí pouze na <a href="/wiki/Axiom" title="Axiom">axiomech</a> o <a href="/wiki/Bod" title="Bod">bodech</a> a <a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADmka" title="Přímka">přímkách</a>, které se od Eukleidovské geometrie mírně liší (víc odpovídá <a href="/wiki/Mal%C3%AD%C5%99sk%C3%A9_pl%C3%A1tno" title="Malířské plátno">malířskému plátnu</a>, kde se <a href="/wiki/Rovnob%C4%9B%C5%BEky" title="Rovnoběžky">rovnoběžky</a> "protnou" v nekonečnu). </p> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Euclidian_and_non_euclidian_geometry.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5e/Euclidian_and_non_euclidian_geometry.png/350px-Euclidian_and_non_euclidian_geometry.png" decoding="async" width="350" height="131" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5e/Euclidian_and_non_euclidian_geometry.png/525px-Euclidian_and_non_euclidian_geometry.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5e/Euclidian_and_non_euclidian_geometry.png/700px-Euclidian_and_non_euclidian_geometry.png 2x" data-file-width="4000" data-file-height="1500" /></a><figcaption>Na <a href="/wiki/Sf%C3%A9ra_(matematika)" title="Sféra (matematika)">sféře</a> (2) nemůžeme vést daným bodem rovnoběžku, přímky se vždy protnou. Na <a href="/wiki/Hyperboloid" title="Hyperboloid">hyperboloidu</a> (3) naopak můžeme vést více rovnoběžek.</figcaption></figure> <p>V 19. století se objevila řada nových proudů a poznatků. <a href="/wiki/Leonhard_Euler" title="Leonhard Euler">Leonhard Euler</a> a <a href="/wiki/Carl_Friedrich_Gauss" title="Carl Friedrich Gauss">Carl Friedrich Gauss</a>, <a href="/wiki/Nikolaj_Ivanovi%C4%8D_Loba%C4%8Devskij" title="Nikolaj Ivanovič Lobačevskij">Nikolaj Ivanovič Lobačevskij</a> a <a href="/wiki/Bernhard_Riemann" title="Bernhard Riemann">Bernhard Riemann</a> popsali první <a href="/wiki/Neeukleidovsk%C3%A1_geometrie" title="Neeukleidovská geometrie">neeukleidovské geometrie</a>, tj. geometrie, ve kterých nemusí existovat právě jedna <a href="/wiki/Rovnob%C4%9B%C5%BEky" title="Rovnoběžky">rovnoběžka</a> s danou přímkou procházející daným bodem. Tyto konstrukce zároveň ukázaly, že Eukleidův pátý postulát je nezávislý na zbylých čtyřech postulátech (nedá se z nich dokázat ani vyvrátit), což byl v předchozích staletích slavný nevyřešený problém. <a href="/wiki/Riemannova_geometrie" title="Riemannova geometrie">Riemannova geometrie</a> našla později uplatnění v <a href="/wiki/Obecn%C3%A1_teorie_relativity" title="Obecná teorie relativity">obecné teorii relativity</a> <a href="/wiki/Albert_Einstein" title="Albert Einstein">Alberta Einsteina</a>, kde se fyzikální čas a <a href="/wiki/%C4%8Casoprostor" title="Časoprostor">časoprostor</a> popisuje jako (pseudo) <a href="/wiki/Riemann%C5%AFv_prostor" title="Riemannův prostor">Riemannovská varieta</a>.<sup id="cite_ref-20" class="reference"><a href="#cite_note-20"><span class="cite-bracket">[</span>20<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p><a href="/wiki/%C3%89variste_Galois" title="Évariste Galois">Évariste Galois</a> popsal počátkem 19. století <a href="/wiki/Symetrie" title="Symetrie">symetrii</a> <a href="/wiki/Polynom" title="Polynom">polynomů</a> v jedné proměnné a ukázal, že polynom pátého a vyššího stupně není možné obecně řešit pomocí <a href="/w/index.php?title=Radik%C3%A1l_(algebra)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Radikál (algebra) (stránka neexistuje)">radikálů</a>. Jeho ideje vedly přímo k <a href="/wiki/Teorie_grup" title="Teorie grup">teorii grup</a> popsané <a href="/wiki/Niels_Henrik_Abel" title="Niels Henrik Abel">Nielsem Henrikem Abelem</a>. Teorie grup umožňuje analyzovat symetrie abstraktním způsobem a práce <a href="/wiki/%C3%89variste_Galois" title="Évariste Galois">Évarista Galoise</a> vedla k vyřešení starověkých problémů trisekce úhlu, zdvojení krychle a kvadratury kruhu. Ukázalo se, že tyto konstrukce obecně nelze vytvořit jenom za pomocí <a href="/wiki/Prav%C3%ADtko" title="Pravítko">pravítka</a> a <a href="/wiki/Kru%C5%BE%C3%ADtko" title="Kružítko">kružítka</a>. <sup id="cite_ref-21" class="reference"><a href="#cite_note-21"><span class="cite-bracket">[</span>21<span class="cite-bracket">]</span></a></sup><sup id="cite_ref-22" class="reference"><a href="#cite_note-22"><span class="cite-bracket">[</span>22<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Paralelně s tímto vývojem se od konce 19. století objevují různá axiomatická zavedení geometrie (<a href="/wiki/David_Hilbert" title="David Hilbert">David Hilbert</a>, <a href="/wiki/Alfred_Tarski" title="Alfred Tarski">Alfred Tarski</a>, <a href="/wiki/George_David_Birkhoff" title="George David Birkhoff">George David Birkhoff</a>), z nichž nejznámější je <a href="/w/index.php?title=Hilbertova_axiomatizace&action=edit&redlink=1" class="new" title="Hilbertova axiomatizace (stránka neexistuje)">Hilbertova axiomatizace</a>.<sup id="cite_ref-23" class="reference"><a href="#cite_note-23"><span class="cite-bracket">[</span>23<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> V těchto pojetích se definují základní objekty (obvykle <a href="/wiki/Bod" title="Bod">bod</a>, <a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADmka" title="Přímka">přímka</a> a prostor), relace (například relace <i>bod je mezi dvěma jinými body</i> apod.) a soustava <a href="/wiki/Axiom" title="Axiom">axiomů</a>, ze kterých se dokazují všechna další tvrzení. </p><p>Další významné nové myšlenky do geometrie přinesl <a href="/wiki/Felix_Christian_Klein" class="mw-redirect" title="Felix Christian Klein">Felix Klein</a> ve vlivném <a href="/wiki/Erlangensk%C3%BD_program" title="Erlangenský program">Erlangenském programu</a> v roce <a href="/wiki/1872" title="1872">1872</a>. Popsal geometrii pomocí <a href="/wiki/Grupa" title="Grupa">grupy</a> symetrií, které zachovávají nějakou strukturu. Pro <a href="/wiki/Eukleidovsk%C3%A1_geometrie" title="Eukleidovská geometrie">Eukleidovskou geometrii</a> je to grupa všech <a href="/wiki/Posunut%C3%AD_(geometrie)" title="Posunutí (geometrie)">posunutí</a>, <a href="/wiki/Oto%C4%8Den%C3%AD" title="Otočení">otočení</a> a <a href="/wiki/Osov%C3%A1_soum%C4%9Brnost" title="Osová souměrnost">zrcadlení</a>, která zachovává vzdálenosti bodů a úhly vektorů. Podle Kleinova přístupu byla každá ze známých geometrií plně charakterizována grupou zachovávající strukturu, která je příslušné geometrii vlastní. Tento přístup vedl ke studiu tzv. <a href="/wiki/Lieova_grupa" title="Lieova grupa">Lieových grup</a>, ke kterému výrazně přispěli <a href="/wiki/Sophus_Lie" title="Sophus Lie">Sophus Lie</a> a <a href="/wiki/%C3%89lie_Cartan" title="Élie Cartan">Élie Cartan</a>, který zavedl velmi obecnou definici geometrie, zahrnující všechny tehdy známé geometrické struktury. </p><p>Ve 20. století se geometrie nadále vyvíjela více paralelními směry. Geometrie jsou obvykle popisovány jako matematický prostor (hladká <a href="/wiki/Varieta_(matematika)" title="Varieta (matematika)">varieta</a> nebo <a href="/wiki/Topologick%C3%BD_prostor" title="Topologický prostor">topologický prostor</a>) a nějaká další struktura na něm. Převádění těchto struktur, které se často objevují v moderní <a href="/wiki/Fyzika" title="Fyzika">fyzice</a>, na univerzální Cartanovu definici geometrie, řeší tzv. <i>problém ekvivalence</i>, který se v různých podobách objevuje po celé dvacáté století. Od 50. let je populární podobor geometrie tzv. <a href="/wiki/Algebraick%C3%A1_geometrie" title="Algebraická geometrie">algebraická geometrie</a> (významnými představiteli jsou například <a href="/wiki/Jean-Pierre_Serre" title="Jean-Pierre Serre">Jean-Pierre Serre</a> a <a href="/wiki/Alexander_Grothendieck" title="Alexander Grothendieck">Alexander Grothendieck</a>), která studuje vlastnosti <a href="/wiki/Algebraick%C3%A1_varieta" title="Algebraická varieta">algebraických variet</a>. </p><p>Přestože je geometrie nejstarší oblastí matematiky, dodnes se vyvíjí. V roce <a href="/wiki/1995" title="1995">1995</a> dokázal <a href="/wiki/Andrew_Wiles" title="Andrew Wiles">Andrew Wiles</a> slavnou <a href="/wiki/Velk%C3%A1_Fermatova_v%C4%9Bta" title="Velká Fermatova věta">velkou Fermatovu větu</a> pomocí teorie <a href="/wiki/Eliptick%C3%A1_k%C5%99ivka" title="Eliptická křivka">eliptických křivek</a>, což je jeden se současných geometrických oborů. Od konce 70. let je v matematice populární <i>Langlandsův program</i>, což je řada hypotéz, které dávají do souvislostí problémy <a href="/wiki/Teorie_%C4%8D%C3%ADsel" title="Teorie čísel">Teorie čísel</a> a <a href="/wiki/Reprezentace_(grupa)" title="Reprezentace (grupa)">reprezentace</a> jistých <a href="/wiki/Grupa" title="Grupa">grup</a>. Geometrická reformulace tohoto programu byla navržena Gérarddem Laumonem a Vladimirem Drinfeldem.<sup id="cite_ref-24" class="reference"><a href="#cite_note-24"><span class="cite-bracket">[</span>24<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Studium geometrických struktur má také úzkou souvislost s řešením <a href="/wiki/Parci%C3%A1ln%C3%AD_diferenci%C3%A1ln%C3%AD_rovnice" title="Parciální diferenciální rovnice">parciálních diferenciálních rovnic</a> a problém existence a počtu řešení takových soustav se dá studovat pomocí geometrických metod. <sup id="cite_ref-25" class="reference"><a href="#cite_note-25"><span class="cite-bracket">[</span>25<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Od 80. let 20. století se objevují pokusy studovat problémy <a href="/wiki/Pravd%C4%9Bpodobnost" title="Pravděpodobnost">pravděpodobnosti</a> a <a href="/wiki/Matematick%C3%A1_statistika" title="Matematická statistika">matematické statistiky</a> pomocí metod <a href="/wiki/Diferenci%C3%A1ln%C3%AD_geometrie" title="Diferenciální geometrie">diferenciální geometrie</a>, což vedlo k zavedení pojmu <i>informační geometrie</i>. <sup id="cite_ref-26" class="reference"><a href="#cite_note-26"><span class="cite-bracket">[</span>26<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> V současnosti je také studována tzv. <i>Finslerova geometrie</i>, což je jisté zobecnění <a href="/wiki/Riemannova_geometrie" title="Riemannova geometrie">Riemannovy geometrie</a> (umíme měřit vzdálenosti, ale úhly vektorů nikoliv). <sup id="cite_ref-27" class="reference"><a href="#cite_note-27"><span class="cite-bracket">[</span>27<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Na přelomu 20. a 21. století definoval <a href="/wiki/Clay%C5%AFv_matematick%C3%BD_%C3%BAstav" title="Clayův matematický ústav">Clayův matematický institut</a> sedm tzv. <a href="/wiki/Probl%C3%A9my_tis%C3%ADcilet%C3%AD" title="Problémy tisíciletí">"problémů tisíciletí"</a>. Jeden z nich, <a href="/w/index.php?title=Hodgeova_domn%C4%9Bnka&action=edit&redlink=1" class="new" title="Hodgeova domněnka (stránka neexistuje)">Hodgeova domněnka</a>, je (zatím nevyřešený) problém z algebraické geometrie. Jiný, <a href="/wiki/Poincar%C3%A9ho_v%C4%9Bta" title="Poincarého věta">Poincarého domněnka</a>, se týká klasifikace jisté třídy třírozměrných <a href="/wiki/Varieta_(matematika)" title="Varieta (matematika)">variet</a> a byl (jako zatím jediný) vyřešen v roce <a href="/wiki/2002" title="2002">2002</a> ruským židovským matematikem <a href="/wiki/Grigorij_Perelman" title="Grigorij Perelman">Grigorijem Perelmanem</a>, který následnou milionovou odměnu i <a href="/wiki/Fieldsova_medaile" title="Fieldsova medaile">Fieldsovu medaili</a> odmítl.<sup id="cite_ref-28" class="reference"><a href="#cite_note-28"><span class="cite-bracket">[</span>28<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Členění_geometrických_oborů"><span id=".C4.8Clen.C4.9Bn.C3.AD_geometrick.C3.BDch_obor.C5.AF"></span>Členění geometrických oborů</h2></div> <p>Následuje neúplný seznam nejvýznamnějších a nejznámějších konceptů a podoborů, které se v geometrii vyskytují. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Eukleidovská_geometrie"><span id="Eukleidovsk.C3.A1_geometrie"></span>Eukleidovská geometrie</h3></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Eukleidovsk%C3%A1_geometrie" title="Eukleidovská geometrie">Eukleidovská geometrie</a>.</div> <p><b>Eukleidovská geometrie</b> se zabývá vlastnostmi a vztahy <a href="/wiki/Geometrick%C3%BD_%C3%BAtvar" title="Geometrický útvar">geometrických útvarů</a> v <a href="/wiki/Eukleidovsk%C3%BD_prostor" title="Eukleidovský prostor">Eukleidovském prostoru</a>, tj. v prostoru, ve kterém platí <a href="/wiki/Eukleidovy_postul%C3%A1ty" class="mw-redirect" title="Eukleidovy postuláty">Eukleidovy postuláty</a>. Jedná se o historicky nejstarší geometrii, která byla důkladně popsána a studována už ve <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%A9_%C5%98ecko" title="Starověké Řecko">starém Řecku</a>. </p><p>V této geometrii jsou definovány <a href="/wiki/Bod" title="Bod">body</a>, <a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADmka" title="Přímka">přímky</a>, <a href="/wiki/%C3%9Ase%C4%8Dka" title="Úsečka">úsečky</a>, <a href="/wiki/Kru%C5%BEnice" title="Kružnice">kružnice</a>, <a href="/wiki/Vzd%C3%A1lenost" title="Vzdálenost">vzdálenosti</a> bodů a také velikosti a <a href="/wiki/%C3%9Ahel" title="Úhel">úhly</a> <a href="/wiki/Vektor" title="Vektor">vektorů</a>. Součet úhlů v každém <a href="/wiki/Troj%C3%BAheln%C3%ADk" title="Trojúhelník">trojúhelníku</a> je 180 <a href="/wiki/Stupe%C5%88_(%C3%BAhel)" title="Stupeň (úhel)">stupňů</a> a v <a href="/wiki/Pravo%C3%BAhl%C3%BD_troj%C3%BAheln%C3%ADk" title="Pravoúhlý trojúhelník">pravoúhlých trojúhelnících</a> platí <a href="/wiki/Pythagorova_v%C4%9Bta" title="Pythagorova věta">Pythagorova věta</a>. Důležitou částí Eukleidovy geometrie jsou <a href="/wiki/Konstrukce_prav%C3%ADtkem_a_kru%C5%BE%C3%ADtkem" class="mw-redirect" title="Konstrukce pravítkem a kružítkem">konstrukce pravítkem a kružítkem</a>, které se učí na základních a středních školách. </p><p>Eukleidova geometrie se využívá například v <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_grafika" title="Počítačová grafika">počítačové grafice</a> a <a href="/wiki/Krystalografie" title="Krystalografie">krystalografii</a>. Slouží také jako <a href="/wiki/Fyzika" title="Fyzika">fyzikální</a> model prostoru v <a href="/wiki/Klasick%C3%A1_fyzika" title="Klasická fyzika">klasické fyzice</a> a jako teoretický základ <a href="/wiki/Deskriptivn%C3%AD_geometrie" title="Deskriptivní geometrie">deskriptivní geometrie</a>. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Neeukleidovská_geometrie"><span id="Neeukleidovsk.C3.A1_geometrie"></span>Neeukleidovská geometrie</h3></div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Order-3_heptakis_heptagonal_tiling.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e6/Order-3_heptakis_heptagonal_tiling.png/220px-Order-3_heptakis_heptagonal_tiling.png" decoding="async" width="220" height="220" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e6/Order-3_heptakis_heptagonal_tiling.png/330px-Order-3_heptakis_heptagonal_tiling.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e6/Order-3_heptakis_heptagonal_tiling.png/440px-Order-3_heptakis_heptagonal_tiling.png 2x" data-file-width="800" data-file-height="800" /></a><figcaption><a href="/wiki/Teselace" title="Teselace">Teselace</a> <a href="/wiki/Hyperbolick%C3%A1_geometrie" title="Hyperbolická geometrie">hyperbolické roviny</a>. Všechny znázorněné <a href="/wiki/Troj%C3%BAheln%C3%ADk" title="Trojúhelník">trojúhelníky</a> jsou v hyperbolické geometrii stejně velké a vzájemně <a href="/wiki/Shodnost" class="mw-redirect" title="Shodnost">shodné</a>. Vzdálenosti v tomto modelu nejsou věrné (okraj kruhu je nekonečně daleko), úhly ale ano. Součet <a href="/wiki/%C3%9Ahel" title="Úhel">úhlů</a> v trojúhelníku je vždy menší než 180 stupňů.</figcaption></figure> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Neeukleidovsk%C3%A1_geometrie" title="Neeukleidovská geometrie">Neeukleidovská geometrie</a>.</div> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Sférická_geometrie"><span id="Sf.C3.A9rick.C3.A1_geometrie"></span>Sférická geometrie</h4></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Sf%C3%A9rick%C3%A1_geometrie" title="Sférická geometrie">Sférická geometrie</a>.</div> <p><b>Sférická geometrie</b><sup id="cite_ref-29" class="reference"><a href="#cite_note-29"><span class="cite-bracket">[</span>29<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> popisuje geometrii prostoru, který odpovídá sféře (povrchu <a href="/wiki/Koule" title="Koule">koule</a>). Je to geometrie metrická, dají se na ní definovat přímky a úsečky jako <a href="/wiki/K%C5%99ivka" title="Křivka">křivky</a>, které jsou lokálně nejkratší spojnice <a href="/wiki/Bod" title="Bod">bodů</a> (tzv. <a href="/wiki/Geodetika" title="Geodetika">geodetiky</a>). Přímky na sféře jsou všechny <a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_kru%C5%BEnice" title="Hlavní kružnice">hlavní kružnice</a> a libovolné dvě přímky se protnou. Součet úhlů v každém <a href="/wiki/Troj%C3%BAheln%C3%ADk" title="Trojúhelník">trojúhelníku</a> je větší než 180 stupňů. Sférická geometrie má aplikace v <a href="/wiki/Geod%C3%A9zie" title="Geodézie">geodezii</a> a <a href="/wiki/Astronomie" title="Astronomie">astronomii</a>. </p> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Lobačevského_geometrie"><span id="Loba.C4.8Devsk.C3.A9ho_geometrie"></span>Lobačevského geometrie</h4></div> <p><b><a href="/wiki/Hyperbolick%C3%A1_geometrie" title="Hyperbolická geometrie">Lobačevského geometrie</a></b>,<sup id="cite_ref-30" class="reference"><a href="#cite_note-30"><span class="cite-bracket">[</span>30<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> anebo také <i>hyperbolická geometrie</i>, je <a href="/wiki/Neeukleidovsk%C3%A1_geometrie" title="Neeukleidovská geometrie">neeukleidovská geometrie</a> zavedená <a href="/wiki/J%C3%A1nos_Bolyai" title="János Bolyai">Jánosem Bolyaiem</a> a <a href="/wiki/Nikolaj_Ivanovi%C4%8D_Loba%C4%8Devskij" title="Nikolaj Ivanovič Lobačevskij">Nikolajem Ivanovičem Lobačevským</a> počátkem 19. století. Jsou v ní definovány body, úsečky, přímky, úhly a kružnice takovým způsobem, že platí první čtyři <a href="/wiki/Eukleid%C5%AFv_postul%C3%A1t" class="mw-redirect" title="Eukleidův postulát">Eukleidovy postuláty</a>, nikoliv ale pátý. Pro <a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADmka" title="Přímka">přímku</a> a <a href="/wiki/Bod" title="Bod">bod</a>, který na ní neleží, existuje v Lobačevského geometrii nekonečně mnoho přímek, které prochází daným bodem a přímku neprotínají. Součet <a href="/wiki/%C3%9Ahel" title="Úhel">úhlů</a> v <a href="/wiki/Troj%C3%BAheln%C3%ADk" title="Trojúhelník">trojúhelníku</a> je v této geometrii vždy menší než 180 stupňů. </p><p>Lobačevského geometrie se dá lokálně modelovat na plochách, které mají konstantní a zápornou <a href="/w/index.php?title=Gaussova_k%C5%99ivost&action=edit&redlink=1" class="new" title="Gaussova křivost (stránka neexistuje)">Gaussovu křivost</a>. V třírozměrném Eukleidovském prostoru to splňují <a href="/w/index.php?title=Pseudosf%C3%A9ra&action=edit&redlink=1" class="new" title="Pseudosféra (stránka neexistuje)">pseudosféry</a>, které jsou lokálně izometrické hyperbolické rovině. Plocha v třírozměrném Eukleidovském prostoru, která by byla modelem celé hyperbolické roviny ale neexistuje.<sup id="cite_ref-31" class="reference"><a href="#cite_note-31"><span class="cite-bracket">[</span>31<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Deskriptivní_geometrie"><span id="Deskriptivn.C3.AD_geometrie"></span>Deskriptivní geometrie</h3></div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Tower_Bridge_Vraneon.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7c/Tower_Bridge_Vraneon.JPG/300px-Tower_Bridge_Vraneon.JPG" decoding="async" width="300" height="159" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7c/Tower_Bridge_Vraneon.JPG/450px-Tower_Bridge_Vraneon.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7c/Tower_Bridge_Vraneon.JPG/600px-Tower_Bridge_Vraneon.JPG 2x" data-file-width="2269" data-file-height="1200" /></a><figcaption>Počítačový model <a href="/wiki/Lond%C3%BDn" title="Londýn">Londýnskeho</a> <a href="/wiki/Tower_Bridge" title="Tower Bridge">Tower Bridge</a></figcaption></figure> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Deskriptivn%C3%AD_geometrie" title="Deskriptivní geometrie">Deskriptivní geometrie</a>.</div> <p><b>Deskriptivní geometrie</b> je věda o zobrazování prostorových útvarů do <a href="/wiki/Rovina" title="Rovina">roviny</a>.<sup id="cite_ref-32" class="reference"><a href="#cite_note-32"><span class="cite-bracket">[</span>32<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Jejím obsahem je popis, jak přesně zakreslit různé prostorové <a href="/wiki/Geometrick%C3%BD_%C3%BAtvar" title="Geometrický útvar">útvary</a> na dvourozměrný papír anebo zobrazit na <a href="/wiki/Monitor_(obrazovka)" title="Monitor (obrazovka)">monitor</a>. </p><p><a href="/wiki/Line%C3%A1rn%C3%AD_zobrazen%C3%AD" title="Lineární zobrazení">Lineární</a> promítací metody byly používány již v <a href="/wiki/Chaldea" title="Chaldea">Chaldeji</a> (2300 př. n. l.) a <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_Egypt" title="Starověký Egypt">starém Egyptě</a> (1 200 př. n. l.).<sup id="cite_ref-33" class="reference"><a href="#cite_note-33"><span class="cite-bracket">[</span>33<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Za zakladatele deskriptivní geometrie v dnešním slova smyslu je považován <a href="/wiki/Gaspard_Monge" title="Gaspard Monge">Gaspard Monge</a> (<a href="/wiki/1746" title="1746">1746</a>–<a href="/wiki/1818" title="1818">1818</a>), který v díle Géometrie descriptive (<a href="/wiki/1799" title="1799">1799</a>) popsal kolmé promítání na dvě kolmé <a href="/w/index.php?title=Pr%C5%AFm%C4%9Btna&action=edit&redlink=1" class="new" title="Průmětna (stránka neexistuje)">průmětny</a> (<a href="/wiki/Mongeovo_prom%C3%ADt%C3%A1n%C3%AD" title="Mongeovo promítání">Mongeovo promítání</a>). </p><p>Metody <a href="/wiki/Deskriptivn%C3%AD_geometrie" title="Deskriptivní geometrie">deskriptivní geometrie</a> se používají například v <a href="/wiki/Stroj%C3%ADrenstv%C3%AD" title="Strojírenství">strojírenství</a>, <a href="/wiki/Architektura" title="Architektura">architektuře</a>, <a href="/wiki/Stavebnictv%C3%AD" title="Stavebnictví">stavebnictví</a>, <a href="/wiki/Mal%C3%AD%C5%99stv%C3%AD" title="Malířství">malířství</a> a <a href="/wiki/Kartografie" title="Kartografie">kartografii</a>. </p> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Gerade_als_Punktmenge.PNG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c0/Gerade_als_Punktmenge.PNG/300px-Gerade_als_Punktmenge.PNG" decoding="async" width="300" height="234" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c0/Gerade_als_Punktmenge.PNG 1.5x" data-file-width="435" data-file-height="339" /></a><figcaption>Rovnice přímky g a souřadnice bodů P, S v rovině. Bod P leží na přímce, S ne, což se dá zjistit dosazením souřadnic bodů do rovnice přímky.</figcaption></figure> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Analytická_geometrie"><span id="Analytick.C3.A1_geometrie"></span>Analytická geometrie</h3></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Analytick%C3%A1_geometrie" title="Analytická geometrie">Analytická geometrie</a>.</div> <p>Za zakladatele <b>analytické geometrie</b> je považován <a href="/wiki/Ren%C3%A9_Descartes" title="René Descartes">René Descartes</a>,<sup id="cite_ref-34" class="reference"><a href="#cite_note-34"><span class="cite-bracket">[</span>34<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> který publikoval základní metody v roce <a href="/wiki/1637" title="1637">1637</a>. Analytická geometrie zkoumá geometrické problémy a geometrické útvary popisem jejich <a href="/wiki/Soustava_sou%C5%99adnic" title="Soustava souřadnic">souřadnic</a> v pevně zvolené <a href="/wiki/Soustava_sou%C5%99adnic" title="Soustava souřadnic">soustavě souřadnic</a>. Popis problému pomocí <a href="/wiki/Rovnice" title="Rovnice">rovnic</a> pak umožňuje řešit geometrické problémy <a href="/wiki/Algebra" title="Algebra">algebraickými</a> a <a href="/wiki/Matematick%C3%A1_anal%C3%BDza" title="Matematická analýza">analytickými</a> prostředky. </p><p>Geometrické problémy a útvary, které se dají popsat ve vhodně zvolené souřadné soustavě <a href="/wiki/Line%C3%A1rn%C3%AD_funkce" title="Lineární funkce">lineární funkcí</a>, jsou předmětem studia <a href="/wiki/Line%C3%A1rn%C3%AD_algebra" title="Lineární algebra">lineární algebry</a>. <a href="/wiki/Ku%C5%BEelose%C4%8Dka" title="Kuželosečka">Kuželosečky</a> se v analytické geometrii popisují kvadratickým <a href="/wiki/Polynom" title="Polynom">polynomem</a> ve více proměnných. </p><p>Výuka analytické geometrie je dnes podstatnou součástí výuky matematiky na středních školách. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Axiomatické_geometrie"><span id="Axiomatick.C3.A9_geometrie"></span>Axiomatické geometrie</h3></div> <p>Axiomatický přístup ke geometrii znamená budovat nějakou teorii z co nejmenšího počtu jednoduchých pravidel (<a href="/wiki/Axiom" title="Axiom">axiomů</a>). Tento přístup stojí v protikladu s geometrií analytickou, která reprezentuje objekty jako <a href="/wiki/Mno%C5%BEina" title="Množina">množiny</a> bodů. Náznaky se objevily už u <a href="/wiki/Eukleid%C3%A9s_z_Megary" title="Eukleidés z Megary">Eukleida</a>, který formuloval slavných <a href="/wiki/Euklidovy_postul%C3%A1ty" class="mw-redirect" title="Euklidovy postuláty">5 postulátů</a>. V průběhu 19. století se v souvislosti s objevením <a href="/wiki/Neeukleidovsk%C3%A1_geometrie" title="Neeukleidovská geometrie">neeukleidovkých geometrií</a> <a href="/wiki/Carl_Friedrich_Gauss" title="Carl Friedrich Gauss">Gausse</a>, <a href="/wiki/Nikolaj_Ivanovi%C4%8D_Loba%C4%8Devskij" title="Nikolaj Ivanovič Lobačevskij">Lobačevského</a> a <a href="/wiki/J%C3%A1nos_Bolyai" title="János Bolyai">Bolyaie</a> obnovil zájem o axiomatizaci těchto struktur. <a href="/wiki/David_Hilbert" title="David Hilbert">David Hilbert</a> v knize <i>Grundlagen der Geometrie</i> položil základy <b>axiomatické geometrie</b>. </p><p>Jiný název pro axiomatickou geometrii je <b>syntetická geometrie</b>. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Afinní_geometrie"><span id="Afinn.C3.AD_geometrie"></span>Afinní geometrie</h3></div> <p><b>Afinní geometrie</b> je typ geometrie, v které jsou definovány body, vektory a přímky, nikoliv ale úhly, vzdálenosti a kružnice. Afinní geometrie splňují první, druhý a pátý <a href="/wiki/Euklidovy_postul%C3%A1ty" class="mw-redirect" title="Euklidovy postuláty">Eukleidův postulát</a>. Název afinní zavedl <a href="/wiki/Leonhard_Euler" title="Leonhard Euler">Leonard Euler</a>,<sup id="cite_ref-35" class="reference"><a href="#cite_note-35"><span class="cite-bracket">[</span>35<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> jako samostatní disciplína se afinní geometrie chápe od <a href="/wiki/Felix_Christian_Klein" class="mw-redirect" title="Felix Christian Klein">Kleinova</a> Erlangenského programu.<sup id="cite_ref-36" class="reference"><a href="#cite_note-36"><span class="cite-bracket">[</span>36<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Model pro afinní geometrii je obvykle <a href="/wiki/Afinn%C3%AD_prostor" title="Afinní prostor">afinní prostor</a> spolu s množinou <a href="/wiki/Afinn%C3%AD_transformace" class="mw-redirect" title="Afinní transformace">afinních transformací</a>. Afinní transformace převádí přímky na přímky a zachovávají <a href="/wiki/Pom%C4%9Br" title="Poměr">poměr</a> délek úseček na přímce. V reálné afinní rovině afinní transformace také zachovávají poměr <a href="/wiki/Obsah" title="Obsah">obsahů</a> těles, <a href="/wiki/T%C4%9B%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B" title="Těžiště">těžiště</a> trojúhelníků, převádějí <a href="/wiki/Elipsa" title="Elipsa">elipsy</a> na elipsy, <a href="/wiki/Parabola_(matematika)" title="Parabola (matematika)">paraboly</a> na paraboly a <a href="/wiki/Hyperbola" title="Hyperbola">hyperboly</a> na hyperboly. </p><p>Afinní geometrie v rovině je možné zadat také <a href="/wiki/Axiom" title="Axiom">axiomaticky</a>. Důležitou část axiomů tvoří axiomy o existenci <a href="/wiki/Rovnob%C4%9B%C5%BEka" title="Rovnoběžka">rovnoběžek</a> a tvrzení, že paralelnost přímek je <a href="/wiki/Ekvivalence_(matematika)" title="Ekvivalence (matematika)">relace ekvivalence</a>.<sup id="cite_ref-37" class="reference"><a href="#cite_note-37"><span class="cite-bracket">[</span>37<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>V <a href="/wiki/Line%C3%A1rn%C3%AD_algebra" title="Lineární algebra">lineární algebře</a> se dá afinní prostor zkonstruovat z libovolného <a href="/wiki/Vektorov%C3%BD_prostor" title="Vektorový prostor">vektorového prostoru</a> nad <a href="/wiki/T%C4%9Bleso_(algebra)" title="Těleso (algebra)">tělesem</a> jako jeho afinní rozšíření.<sup id="cite_ref-38" class="reference"><a href="#cite_note-38"><span class="cite-bracket">[</span>38<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Grupa symetrií této geometrie je tzv. <a href="/wiki/Afinn%C3%AD_grupa" class="mw-redirect" title="Afinní grupa">afinní grupa</a>, obsahující všechna posunutí a regulární <a href="/wiki/Line%C3%A1rn%C3%AD_zobrazen%C3%AD" title="Lineární zobrazení">lineární zobrazení</a> vektorů. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Projektivní_geometrie"><span id="Projektivn.C3.AD_geometrie"></span>Projektivní geometrie</h3></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Projektivn%C3%AD_geometrie" title="Projektivní geometrie">Projektivní geometrie</a>.</div> <p><b>Projektivní geometrie</b><sup id="cite_ref-39" class="reference"><a href="#cite_note-39"><span class="cite-bracket">[</span>39<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> může být zadána pomocí <a href="/wiki/Axiom" title="Axiom">axiomů</a>, které se od <a href="/wiki/Eukleidovsk%C3%A1_geometrie" title="Eukleidovská geometrie">Eukleidovské geometrie</a> liší v tom, že neexistují <a href="/wiki/Rovnob%C4%9B%C5%BEky" title="Rovnoběžky">rovnoběžky</a> a libovolné dvě různé <a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADmka" title="Přímka">přímky</a> v <a href="/wiki/Projektivn%C3%AD_rovina" title="Projektivní rovina">projektivní rovině</a> se protnou. V této geometrii jsou definovány <a href="/wiki/Bod" title="Bod">body</a> a <a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADmka" title="Přímka">přímky</a>, nikoliv ale <a href="/wiki/%C3%9Ahel" title="Úhel">úhly</a> a <a href="/wiki/Vzd%C3%A1lenost" title="Vzdálenost">vzdálenosti</a>. Model pro projektivní geometrie je obvykle nějaká <a href="/wiki/Projektivn%C3%AD_p%C5%99%C3%ADmka" title="Projektivní přímka">projektivní přímka</a>, <a href="/wiki/Projektivn%C3%AD_rovina" title="Projektivní rovina">projektivní rovina</a>, anebo <a href="/wiki/Projektivn%C3%AD_prostor" title="Projektivní prostor">projektivní prostor</a>. </p><p>Původně byl její vznik inspirován <a href="/wiki/Perspektiva" title="Perspektiva">perspektivou</a> v <a href="/wiki/Mal%C3%AD%C5%99stv%C3%AD" title="Malířství">malířství</a>. K rozvoji projektivní geometrie výrazně přispěli <a href="/wiki/G%C3%A9rard_Desargues" class="mw-redirect" title="Gérard Desargues">Desargues</a>, <a href="/wiki/Jean-Victor_Poncelet" title="Jean-Victor Poncelet">Poncelet</a>, <a href="/wiki/August_Ferdinand_M%C3%B6bius" title="August Ferdinand Möbius">Möbius</a>, <a href="/wiki/Arthur_Cayley" title="Arthur Cayley">Cayley</a> a další. </p><p>V abstraktnějším pojetí studuje projektivní geometrie struktury invariantní vůči <a href="/w/index.php?title=Projektivn%C3%AD_transformace&action=edit&redlink=1" class="new" title="Projektivní transformace (stránka neexistuje)">projektivním transformacím</a> (homografiím). Invariant takových transformací je dělicí <a href="/w/index.php?title=Dvojpom%C4%9Br&action=edit&redlink=1" class="new" title="Dvojpoměr (stránka neexistuje)">dvojpoměr</a>. V <a href="/wiki/Line%C3%A1rn%C3%AD_algebra" title="Lineární algebra">lineární algebře</a> se dá projektivní prostor zkonstruovat z libovolného <a href="/wiki/Afinn%C3%AD_prostor" title="Afinní prostor">afinního prostoru</a> jako jeho projektivní rozšíření.<sup id="cite_ref-40" class="reference"><a href="#cite_note-40"><span class="cite-bracket">[</span>40<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Kleinova_geometrie">Kleinova geometrie</h3></div> <p>Koncept <a href="/wiki/Symetrie" title="Symetrie">symetrie</a> se objevuje v geometrii od <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk" title="Starověk">antiky</a>. <a href="/wiki/Kruh" title="Kruh">Kruh</a>, <a href="/wiki/Pravideln%C3%BD_mnoho%C3%BAheln%C3%ADk" title="Pravidelný mnohoúhelník">pravidelný mnohoúhelník</a> a <a href="/wiki/Plat%C3%B3nsk%C3%A9_t%C4%9Bleso" title="Platónské těleso">Platónská tělesa</a> vykazují vysokou míru symetrie což vzbuzovalo pozornost řeckých filozofů. Od konce 19. století se objevuje pojetí, že symetrie nějakého objektu (útvar, prostor, geometrie) je jeho charakteristická vlastnost. Popis symetrie je úzce spojen s <a href="/wiki/Teorie_grup" title="Teorie grup">teorií grup</a>. Toto pojetí je formalizováno v <i>Erlangenském programu</i> <a href="/wiki/Felix_Christian_Klein" class="mw-redirect" title="Felix Christian Klein">Felixe Kleina</a>. Klein v roce <a href="/wiki/1872" title="1872">1872</a> na přednášce v <a href="/wiki/Erlangen" title="Erlangen">Erlangenu</a> <i>definoval</i> geometrii takto: </p> <link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r24379176"><blockquote class="blockquote-framed" style=""><div>Geometrie je studium invariantů vůči grupě transformací.<sup id="cite_ref-41" class="reference"><a href="#cite_note-41"><span class="cite-bracket">[</span>41<span class="cite-bracket">]</span></a></sup></div> </blockquote> <p>Transformace známých geometrií jsou popisovány pomocí <a href="/wiki/Lieova_grupa" title="Lieova grupa">Lieových grup</a> a naopak, studium Lieových grup vedlo k popisu nových geometrických struktur. Geometrie, která je zadána pomocí <a href="/wiki/Lieova_grupa" title="Lieova grupa">Lieovy grupy</a> G transformací nějakého prostoru a její význačné <a href="/wiki/Podgrupa" title="Podgrupa">podgrupy</a> H, se nazývá <b>Kleinova geometrie</b>.<sup id="cite_ref-sharpe_42-0" class="reference"><a href="#cite_note-sharpe-42"><span class="cite-bracket">[</span>42<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Speciální volba grup G,H vede na <a href="/wiki/Eukleidovsk%C3%A1_geometrie" title="Eukleidovská geometrie">Eukleidovskou</a>, afinní a <a href="/wiki/Projektivn%C3%AD_geometrie" title="Projektivní geometrie">projektivní</a> geometrii. Zobecnění těchto idejí rozpracoval <a href="/wiki/%C3%89lie_Cartan" title="Élie Cartan">Élie Cartan</a>. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Diferenciální_geometrie"><span id="Diferenci.C3.A1ln.C3.AD_geometrie"></span>Diferenciální geometrie</h3></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Diferenci%C3%A1ln%C3%AD_geometrie" title="Diferenciální geometrie">Diferenciální geometrie</a>.</div> <p><b>Diferenciální geometrie</b> je označení pro geometrické obory, které studují geometrické struktury pomocí metod <a href="/wiki/Diferenci%C3%A1ln%C3%AD_po%C4%8Det" title="Diferenciální počet">diferenciálního počtu</a>. Základy diferenciální geometrie položil <a href="/wiki/Carl_Friedrich_Gauss" title="Carl Friedrich Gauss">Carl Friedrich Gauss</a>, který zkoumal vlastnosti <a href="/wiki/K%C5%99ivka" title="Křivka">křivek</a> a <a href="/wiki/Plocha" title="Plocha">ploch</a>. V modernějším pojetí se diferenciální geometrie zabývá strukturami na hladké <a href="/wiki/Varieta_(matematika)" title="Varieta (matematika)">varietě</a>. Na ní jsou definovány tečné vektory, <a href="/wiki/Vektorov%C3%A9_pole" title="Vektorové pole">vektorová</a> a <a href="/wiki/Tenzorov%C3%A9_pole" title="Tenzorové pole">tenzorová pole</a>, <a href="/wiki/Derivace" title="Derivace">derivace</a> a <a href="/wiki/De_Rham%C5%AFv_diferenci%C3%A1l" title="De Rhamův diferenciál">de Rhamův diferenciál</a>. Geometrie na varietě se obvykle definuje přidáním další struktury (význačná <a href="/wiki/Metrick%C3%BD_tenzor" title="Metrický tenzor">metrika</a>, <a href="/wiki/Konexe" title="Konexe">konexe</a>, <a href="/wiki/Diferenci%C3%A1ln%C3%AD_forma" title="Diferenciální forma">diferenciální forma</a> a pod).<sup id="cite_ref-43" class="reference"><a href="#cite_note-43"><span class="cite-bracket">[</span>43<span class="cite-bracket">]</span></a></sup><sup id="cite_ref-44" class="reference"><a href="#cite_note-44"><span class="cite-bracket">[</span>44<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Connection-on-sphere.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3e/Connection-on-sphere.png/220px-Connection-on-sphere.png" decoding="async" width="220" height="213" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3e/Connection-on-sphere.png 1.5x" data-file-width="270" data-file-height="262" /></a><figcaption><a href="/wiki/Paraleln%C3%AD_p%C5%99enos_(geometrie)" title="Paralelní přenos (geometrie)">Paralelní přenos (geometrie)</a> <a href="/wiki/Vektor" title="Vektor">vektoru</a> na <a href="/wiki/Sf%C3%A9ra_(matematika)" title="Sféra (matematika)">sféře</a>. Vektor paralelním přenosem přes sférický <a href="/wiki/Troj%C3%BAheln%C3%ADk" title="Trojúhelník">trojúhelník</a> změnil směr</figcaption></figure> <p><b><a href="/wiki/Riemannova_geometrie" title="Riemannova geometrie">Riemannova geometrie</a></b><sup id="cite_ref-45" class="reference"><a href="#cite_note-45"><span class="cite-bracket">[</span>45<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> je popsána <a href="/wiki/Metrick%C3%BD_tenzor" title="Metrický tenzor">metrikou</a> na hladké varietě. Je to tedy struktura, na které jsou definovány kromě <a href="/wiki/Vektor" title="Vektor">vektorů</a> i <a href="/wiki/%C3%9Ahel" title="Úhel">úhly</a>, velikosti vektorů, délky <a href="/wiki/K%C5%99ivka" title="Křivka">křivek</a> a vzdálenosti. Metrika určuje jednu význačnou beztorzní <a href="/w/index.php?title=Konexe_(geometrie)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Konexe (geometrie) (stránka neexistuje)">konexi</a>, díky které je možné <a href="/wiki/Paraleln%C3%AD_p%C5%99enos_(geometrie)" title="Paralelní přenos (geometrie)">přenášet paralelně</a> <a href="/wiki/Vektor" title="Vektor">vektory</a> a definovat <a href="/wiki/Geodetika" title="Geodetika">geodetiky</a>. V případě, že metrika není <a href="/w/index.php?title=Signatura_metriky&action=edit&redlink=1" class="new" title="Signatura metriky (stránka neexistuje)">pozitivně definitní</a> (tj. některé vektory mohou mít zápornou velikost), mluví se o pseudoriemannově geometrii. Slouží jako model <a href="/wiki/%C4%8Casoprostor" title="Časoprostor">časoprostoru</a> pro <a href="/wiki/Albert_Einstein" title="Albert Einstein">Einsteinovu</a> <a href="/wiki/Obecn%C3%A1_teorie_relativity" title="Obecná teorie relativity">teorii relativity</a>. </p><p><b>Symplektická geometrie</b><sup id="cite_ref-46" class="reference"><a href="#cite_note-46"><span class="cite-bracket">[</span>46<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> je popsána <a href="/w/index.php?title=Nedegenerovan%C3%A1_forma&action=edit&redlink=1" class="new" title="Nedegenerovaná forma (stránka neexistuje)">nedegenerovanou</a> uzavřenou <a href="/wiki/Diferenci%C3%A1ln%C3%AD_forma" title="Diferenciální forma">diferenciální 2-formou</a> na hladké <a href="/wiki/Varieta_(matematika)" title="Varieta (matematika)">varietě</a>. Má kořeny v Hamiltonovské formulaci <a href="/wiki/Klasick%C3%A1_mechanika" title="Klasická mechanika">klasické mechaniky</a> a slouží jako model pro <a href="/wiki/F%C3%A1zov%C3%BD_prostor" title="Fázový prostor">fázový prostor</a> jistých klasických systémů. Pokud <a href="/wiki/Hybnost" title="Hybnost">hybnosti</a> a <a href="/wiki/Soustava_sou%C5%99adnic" title="Soustava souřadnic">souřadnice</a> jsou <span class="mwe-math-element"><span class="mwe-math-mathml-inline mwe-math-mathml-a11y" style="display: none;"><math xmlns="http://www.w3.org/1998/Math/MathML" alttext="{\displaystyle p_{i},q_{i}}"> <semantics> <mrow class="MJX-TeXAtom-ORD"> <mstyle displaystyle="true" scriptlevel="0"> <msub> <mi>p</mi> <mrow class="MJX-TeXAtom-ORD"> <mi>i</mi> </mrow> </msub> <mo>,</mo> <msub> <mi>q</mi> <mrow class="MJX-TeXAtom-ORD"> <mi>i</mi> </mrow> </msub> </mstyle> </mrow> <annotation encoding="application/x-tex">{\displaystyle p_{i},q_{i}}</annotation> </semantics> </math></span><img src="https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/dddaebf666d2fcc572fdb85f93a6d998a28e4146" class="mwe-math-fallback-image-inline mw-invert skin-invert" aria-hidden="true" style="vertical-align: -0.671ex; margin-left: -0.089ex; width:4.929ex; height:2.009ex;" alt="{\displaystyle p_{i},q_{i}}"></span>, forma definující geometrii je <span class="mwe-math-element"><span class="mwe-math-mathml-inline mwe-math-mathml-a11y" style="display: none;"><math xmlns="http://www.w3.org/1998/Math/MathML" alttext="{\displaystyle \sum dp_{i}\wedge dq_{i}}"> <semantics> <mrow class="MJX-TeXAtom-ORD"> <mstyle displaystyle="true" scriptlevel="0"> <mo>∑</mo> <mi>d</mi> <msub> <mi>p</mi> <mrow class="MJX-TeXAtom-ORD"> <mi>i</mi> </mrow> </msub> <mo>∧</mo> <mi>d</mi> <msub> <mi>q</mi> <mrow class="MJX-TeXAtom-ORD"> <mi>i</mi> </mrow> </msub> </mstyle> </mrow> <annotation encoding="application/x-tex">{\displaystyle \sum dp_{i}\wedge dq_{i}}</annotation> </semantics> </math></span><img src="https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/bd3407aae8740c3d4793418e338a3afcd5b05d9b" class="mwe-math-fallback-image-inline mw-invert skin-invert" aria-hidden="true" style="vertical-align: -1.338ex; width:12.562ex; height:3.843ex;" alt="{\displaystyle \sum dp_{i}\wedge dq_{i}}"></span>. </p><p><b>Konformní geometrie</b><sup id="cite_ref-47" class="reference"><a href="#cite_note-47"><span class="cite-bracket">[</span>47<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> je zadána třídou <a href="/wiki/Metrick%C3%BD_tenzor" title="Metrický tenzor">metrik</a> na hladké varietě, které mají tu vlastnost, že v každém bodě jsou stejné až na kladný násobek. Tato struktura nám umožňuje měřit <a href="/wiki/%C3%9Ahel" title="Úhel">úhly</a> <a href="/wiki/Vektor" title="Vektor">vektorů</a>, nikoliv však vzdálenosti. Analogie přímek jsou tzv. neparametrické geodetiky. Grupa vlastní těmto geometriím je grupa všech transformací, které zachovávají úhly. V <a href="/wiki/Komplexn%C3%AD_rovina" title="Komplexní rovina">komplexní rovině</a> jsou to všechny komplexní <a href="/wiki/Holomorfn%C3%AD_funkce" title="Holomorfní funkce">holomorfní funkce</a> s nenulovou derivací, ve vyšších dimenzích anebo na <a href="/wiki/Sf%C3%A9ra_(matematika)" title="Sféra (matematika)">sférách</a> je konformních zobrazení podstatně méně. Nejjednodušší model této geometrie je dvourozměrná <a href="/wiki/Sf%C3%A9ra_(matematika)" title="Sféra (matematika)">sféra</a> spolu s množinou všech <a href="/wiki/Line%C3%A1rn%C3%AD_lomen%C3%A1_funkce" title="Lineární lomená funkce">lineárních lomených funkcí</a> (homografií). </p><p><b>Cartanova geometrie</b> je velmi obecná definice geometrie. Je to společné zobecnění Kleinovy a Riemannovy geometrie. Podobně jako je Riemannova geometrie je zobecněním Euklidovské geometrie na prostory s nenulovou křivostí, tak v Cartanově koncepci geometrie se dá zkonstruovat analogicky křivá verze k libovolnému typu Kleinovy geometrie.<sup id="cite_ref-48" class="reference"><a href="#cite_note-48"><span class="cite-bracket">[</span>pozn. 1<span class="cite-bracket">]</span></a></sup><sup id="cite_ref-sharpe_42-1" class="reference"><a href="#cite_note-sharpe-42"><span class="cite-bracket">[</span>42<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Obsahuje zobecněnou konexi (takzvaná <a href="/w/index.php?title=Cartanova_konexe&action=edit&redlink=1" class="new" title="Cartanova konexe (stránka neexistuje)">Cartanova konexe</a>). Převádění různých klasických geometrických struktur na univerzálnější Cartanovu definic řeší tzv. <i>problém ekvivalence</i>. </p><p>V poslední době se zkoumá jistá třída Cartanových geometrií, které se nazývají <b>parabolické geometrie</b>.<sup id="cite_ref-49" class="reference"><a href="#cite_note-49"><span class="cite-bracket">[</span>48<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Obsahují a zobecňují projektivní, konformní a symplektickou geometrii, nikoliv ale Riemannovu. Této problematice se v současnosti věnuje několik předních českých matematiků.<sup id="cite_ref-50" class="reference"><a href="#cite_note-50"><span class="cite-bracket">[</span>49<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p><b>Diferenciální topologie</b><sup id="cite_ref-51" class="reference"><a href="#cite_note-51"><span class="cite-bracket">[</span>50<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> je obor, která zkoumá topologické (globální) vlastnosti prostorů a zobrazení metodami diferenciální geometrie. Historicky nejstarším příkladem je <a href="/w/index.php?title=Gauss-Bonnetova_v%C4%9Bta&action=edit&redlink=1" class="new" title="Gauss-Bonnetova věta (stránka neexistuje)">Gauss-Bonnetova věta</a>, která dává do souvislosti <a href="/w/index.php?title=K%C5%99ivost_plochy&action=edit&redlink=1" class="new" title="Křivost plochy (stránka neexistuje)">křivost</a> nějakého prostoru a jeho <a href="/wiki/Eulerova_charakteristika" title="Eulerova charakteristika">Eulerovu charakteristiku</a>. Modernější příklady jsou <a href="/w/index.php?title=Morseho_teorie&action=edit&redlink=1" class="new" title="Morseho teorie (stránka neexistuje)">Morseho teorie</a>, studium <a href="/w/index.php?title=Stupe%C5%88_zobrazen%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Stupeň zobrazení (stránka neexistuje)">stupně zobrazení</a>, výpočet <a href="/w/index.php?title=Charakteristick%C3%A1_t%C5%99%C3%ADda&action=edit&redlink=1" class="new" title="Charakteristická třída (stránka neexistuje)">charakteristických tříd</a> a dalších <a href="/wiki/Topologie" title="Topologie">topologických</a> invariantů, pomocí diferencovatelných funkcí. </p><p>Další podobory diferenciální geometrie jsou <i>Kontaktní geometrie</i>, <i>Kahlerovské geometrie</i>, <i>CR geometrie</i>, <i>Finslerova geometrie</i> a další. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Algebraická_geometrie"><span id="Algebraick.C3.A1_geometrie"></span>Algebraická geometrie</h3></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Algebraick%C3%A1_geometrie" title="Algebraická geometrie">Algebraická geometrie</a>.</div> <p><b>Algebraická geometrie</b><sup id="cite_ref-52" class="reference"><a href="#cite_note-52"><span class="cite-bracket">[</span>51<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> je obor na pomezí geometrie a <a href="/wiki/Abstraktn%C3%AD_algebra" title="Abstraktní algebra">abstraktní algebry</a>. Studuje vlastnosti <a href="/wiki/Polynom" title="Polynom">polynomů</a> nad obecnými <a href="/wiki/Okruh_(algebra)" title="Okruh (algebra)">komutativními okruhy</a>, hlavně množinu nulových bodů nějakého systému <a href="/wiki/Polynom" title="Polynom">polynomů</a>. Tyto množiny se nazývají <a href="/wiki/Algebraick%C3%A1_varieta" title="Algebraická varieta">algebraické variety</a>. </p><p>Podobor algebraické geometrie je studium <a href="/wiki/Eliptick%C3%A1_k%C5%99ivka" title="Eliptická křivka">eliptických křivek</a>, které mají úzkou souvislost s <a href="/wiki/Teorie_%C4%8D%C3%ADsel" title="Teorie čísel">teorií čísel</a>. Aplikace našla teorie eliptických křivek hlavně v <a href="/wiki/Kryptografie" title="Kryptografie">kryptografii</a>,<sup id="cite_ref-53" class="reference"><a href="#cite_note-53"><span class="cite-bracket">[</span>52<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> ale také v statistice,<sup id="cite_ref-54" class="reference"><a href="#cite_note-54"><span class="cite-bracket">[</span>53<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> <a href="/wiki/Teorie_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD" title="Teorie řízení">teorii řízení</a>,<sup id="cite_ref-55" class="reference"><a href="#cite_note-55"><span class="cite-bracket">[</span>54<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> <a href="/w/index.php?title=Geometrick%C3%A9_modelov%C3%A1n%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Geometrické modelování (stránka neexistuje)">geometrickém modelování</a>,<sup id="cite_ref-56" class="reference"><a href="#cite_note-56"><span class="cite-bracket">[</span>55<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> <a href="/wiki/Teorie_strun" class="mw-redirect" title="Teorie strun">teorii strun</a>,<sup id="cite_ref-57" class="reference"><a href="#cite_note-57"><span class="cite-bracket">[</span>56<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> <a href="/wiki/Teorie_her" title="Teorie her">teorii her</a><sup id="cite_ref-58" class="reference"><a href="#cite_note-58"><span class="cite-bracket">[</span>57<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> a v dalších oborech. </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Elementární_geometrie"><span id="Element.C3.A1rn.C3.AD_geometrie"></span>Elementární geometrie</h2></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Geometrické_útvary"><span id="Geometrick.C3.A9_.C3.BAtvary"></span>Geometrické útvary</h3></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Geometrick%C3%BD_%C3%BAtvar" title="Geometrický útvar">Geometrický útvar</a>.</div> <p>V elementární geometrii se geometrické útvary obvykle reprezentují jako <a href="/wiki/Mno%C5%BEina" title="Množina">množiny</a> <a href="/wiki/Bod" title="Bod">bodů</a> v <a href="/wiki/Eukleidovsk%C3%BD_prostor" title="Eukleidovský prostor">Eukleidovském prostoru</a>.<sup id="cite_ref-59" class="reference"><a href="#cite_note-59"><span class="cite-bracket">[</span>58<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Rovinné_útvary"><span id="Rovinn.C3.A9_.C3.BAtvary"></span>Rovinné útvary</h4></div> <p><b>Rovinné útvary</b> jsou takové útvary, jež leží v rovině. Příklady rovinných útvarů: </p> <ul><li><a href="/wiki/Rovinn%C3%A1_k%C5%99ivka" class="mw-redirect" title="Rovinná křivka">rovinné křivky</a> – např. <a href="/wiki/Ku%C5%BEelose%C4%8Dka" title="Kuželosečka">kuželosečky</a> (<a href="/wiki/Kru%C5%BEnice" title="Kružnice">kružnice</a>, <a href="/wiki/Elipsa" title="Elipsa">elipsa</a>, <a href="/wiki/Parabola_(matematika)" title="Parabola (matematika)">parabola</a>, <a href="/wiki/Hyperbola" title="Hyperbola">hyperbola</a>), <a href="/wiki/Cykloida" title="Cykloida">cykloidy</a>, <a href="/wiki/%C5%98et%C4%9Bzovka" title="Řetězovka">řetězovky</a> apod.</li> <li><a href="/wiki/Troj%C3%BAheln%C3%ADk" title="Trojúhelník">trojúhelník</a>, <a href="/wiki/%C4%8Cty%C5%99%C3%BAheln%C3%ADk" title="Čtyřúhelník">čtyřúhelník</a> a jiné <a href="/wiki/Mnoho%C3%BAheln%C3%ADk" title="Mnohoúhelník">mnohoúhelníky</a>, <a href="/wiki/Kruh" title="Kruh">kruh</a>, a podobně.</li></ul> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Prostorové_útvary"><span id="Prostorov.C3.A9_.C3.BAtvary"></span>Prostorové útvary</h4></div> <p><b>Prostorové útvary</b> jsou útvary, které nelze vnořit do roviny. Jsou to například: </p> <ul><li><a href="/wiki/Prostorov%C3%A1_k%C5%99ivka" class="mw-redirect" title="Prostorová křivka">prostorové křivky</a> – např. <a href="/wiki/%C5%A0roubovice" title="Šroubovice">šroubovice</a></li> <li><a href="/wiki/Plocha" title="Plocha">plochy</a> v prostoru – např. <a href="/wiki/Kvadrika" title="Kvadrika">kvadriky</a> (<a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADmkov%C3%A1_plocha" title="Přímková plocha">přímkové plochy</a>, <a href="/wiki/Sf%C3%A9ra_(matematika)" title="Sféra (matematika)">kulová plocha</a>, <a href="/wiki/Elipsoid" title="Elipsoid">elipsoid</a>, <a href="/wiki/Paraboloid" title="Paraboloid">paraboloid</a>, <a href="/wiki/Hyperboloid" title="Hyperboloid">hyperboloid</a>) apod.</li> <li><a href="/wiki/Geometrick%C3%BD_%C3%BAtvar" title="Geometrický útvar">tělesa</a> – např. <a href="/wiki/Mnohost%C4%9Bn" title="Mnohostěn">mnohostěny</a> (<a href="/wiki/Krychle" title="Krychle">krychle</a>, <a href="/wiki/Kv%C3%A1dr" title="Kvádr">kvádr</a>, <a href="/wiki/Hranol" title="Hranol">hranol</a>, <a href="/wiki/Jehlan" title="Jehlan">jehlan</a> nebo <a href="/wiki/Plat%C3%B3nsk%C3%A9_t%C4%9Bleso" title="Platónské těleso">Platónská tělesa</a>), <a href="/wiki/V%C3%A1lec" title="Válec">válec</a>, <a href="/wiki/Ku%C5%BEel" title="Kužel">kužel</a>, <a href="/wiki/Koule" title="Koule">koule</a> apod.</li></ul> <p>Podobně lze uvažovat i vícerozměrné útvary. Příkladem mohou být <a href="/wiki/%C4%8Cty%C5%99rozm%C4%9Brn%C3%A1_plat%C3%B3nsk%C3%A1_t%C4%9Blesa" title="Čtyřrozměrná platónská tělesa">čtyřrozměrná platónská tělesa</a>. </p><p>Následuje galerie některých rovinných a prostorových geometrických útvarů: </p> <center> <ul class="gallery mw-gallery-traditional" style="max-width: 815px;"> <li class="gallerybox" style="width: 155px"> <div class="thumb" style="width: 150px; height: 150px;"><span typeof="mw:File"><a href="/wiki/Soubor:Circle_-_black_simple.svg" class="mw-file-description" title="Kružnice"><img alt="Kružnice" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a0/Circle_-_black_simple.svg/120px-Circle_-_black_simple.svg.png" decoding="async" width="120" height="120" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a0/Circle_-_black_simple.svg/180px-Circle_-_black_simple.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a0/Circle_-_black_simple.svg/240px-Circle_-_black_simple.svg.png 2x" data-file-width="500" data-file-height="500" /></a></span></div> <div class="gallerytext"><a href="/wiki/Kru%C5%BEnice" title="Kružnice">Kružnice</a></div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 155px"> <div class="thumb" style="width: 150px; height: 150px;"><span typeof="mw:File"><a href="/wiki/Soubor:Triangle_and_squares.svg" class="mw-file-description" title="Tři čtverce a bílý trojúhelník mezi nimi"><img alt="Tři čtverce a bílý trojúhelník mezi nimi" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0f/Triangle_and_squares.svg/108px-Triangle_and_squares.svg.png" decoding="async" width="108" height="120" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0f/Triangle_and_squares.svg/162px-Triangle_and_squares.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0f/Triangle_and_squares.svg/216px-Triangle_and_squares.svg.png 2x" data-file-width="513" data-file-height="569" /></a></span></div> <div class="gallerytext">Tři <a href="/wiki/%C4%8Ctverec" title="Čtverec">čtverce</a> a bílý <a href="/wiki/Troj%C3%BAheln%C3%ADk" title="Trojúhelník">trojúhelník</a> mezi nimi</div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 155px"> <div class="thumb" style="width: 150px; height: 150px;"><span typeof="mw:File"><a href="/wiki/Soubor:Shape_Area.svg" class="mw-file-description" title="Pravoúhlý trojúhelník, kosodélník a kruh"><img alt="Pravoúhlý trojúhelník, kosodélník a kruh" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e4/Shape_Area.svg/120px-Shape_Area.svg.png" decoding="async" width="120" height="120" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e4/Shape_Area.svg/180px-Shape_Area.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e4/Shape_Area.svg/240px-Shape_Area.svg.png 2x" data-file-width="400" data-file-height="400" /></a></span></div> <div class="gallerytext"><a href="/wiki/Pravo%C3%BAhl%C3%BD_troj%C3%BAheln%C3%ADk" title="Pravoúhlý trojúhelník">Pravoúhlý trojúhelník</a>, <a href="/wiki/Kosod%C3%A9ln%C3%ADk" class="mw-redirect" title="Kosodélník">kosodélník</a> a <a href="/wiki/Kruh" title="Kruh">kruh</a></div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 155px"> <div class="thumb" style="width: 150px; height: 150px;"><span typeof="mw:File"><a href="/wiki/Soubor:Hexagon_Reflections.png" class="mw-file-description" title="Pravidelný šestiúhelník a jeho osy symetrie"><img alt="Pravidelný šestiúhelník a jeho osy symetrie" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/09/Hexagon_Reflections.png/120px-Hexagon_Reflections.png" decoding="async" width="120" height="120" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/09/Hexagon_Reflections.png/180px-Hexagon_Reflections.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/09/Hexagon_Reflections.png/240px-Hexagon_Reflections.png 2x" data-file-width="348" data-file-height="348" /></a></span></div> <div class="gallerytext"><a href="/wiki/Pravideln%C3%BD_%C5%A1esti%C3%BAheln%C3%ADk" class="mw-redirect" title="Pravidelný šestiúhelník">Pravidelný šestiúhelník</a> a jeho <a href="/wiki/Osa_symetrie" class="mw-redirect" title="Osa symetrie">osy symetrie</a></div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 155px"> <div class="thumb" style="width: 150px; height: 150px;"><span typeof="mw:File"><a href="/wiki/Soubor:Two_parallel_lines_a_b.svg" class="mw-file-description" title="Dvě rovnoběžné přímky"><img alt="Dvě rovnoběžné přímky" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/03/Two_parallel_lines_a_b.svg/102px-Two_parallel_lines_a_b.svg.png" decoding="async" width="102" height="120" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/03/Two_parallel_lines_a_b.svg/154px-Two_parallel_lines_a_b.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/03/Two_parallel_lines_a_b.svg/205px-Two_parallel_lines_a_b.svg.png 2x" data-file-width="347" data-file-height="406" /></a></span></div> <div class="gallerytext">Dvě <a href="/wiki/Rovnob%C4%9B%C5%BEky" title="Rovnoběžky">rovnoběžné přímky</a></div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 155px"> <div class="thumb" style="width: 150px; height: 150px;"><span typeof="mw:File"><a href="/wiki/Soubor:Basic_shapes.svg" class="mw-file-description" title="Jehlan, koule a krychle v prostoru"><img alt="Jehlan, koule a krychle v prostoru" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/38/Basic_shapes.svg/120px-Basic_shapes.svg.png" decoding="async" width="120" height="87" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/38/Basic_shapes.svg/180px-Basic_shapes.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/38/Basic_shapes.svg/240px-Basic_shapes.svg.png 2x" data-file-width="697" data-file-height="503" /></a></span></div> <div class="gallerytext"><a href="/wiki/Jehlan" title="Jehlan">Jehlan</a>, <a href="/wiki/Koule" title="Koule">koule</a> a <a href="/wiki/Krychle" title="Krychle">krychle</a> v prostoru</div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 155px"> <div class="thumb" style="width: 150px; height: 150px;"><span typeof="mw:File"><a href="/wiki/Soubor:Tetrahedron_(PSF).png" class="mw-file-description" title="Čtyřstěn"><img alt="Čtyřstěn" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/90/Tetrahedron_%28PSF%29.png/105px-Tetrahedron_%28PSF%29.png" decoding="async" width="105" height="120" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/90/Tetrahedron_%28PSF%29.png/157px-Tetrahedron_%28PSF%29.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/90/Tetrahedron_%28PSF%29.png/210px-Tetrahedron_%28PSF%29.png 2x" data-file-width="911" data-file-height="1042" /></a></span></div> <div class="gallerytext"><a href="/wiki/%C4%8Cty%C5%99st%C4%9Bn" title="Čtyřstěn">Čtyřstěn</a></div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 155px"> <div class="thumb" style="width: 150px; height: 150px;"><span typeof="mw:File"><a href="/wiki/Soubor:Octaedre.png" class="mw-file-description" title="Pravidelný osmistěn, jedno z Platonských těles"><img alt="Pravidelný osmistěn, jedno z Platonských těles" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/41/Octaedre.png/120px-Octaedre.png" decoding="async" width="120" height="119" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/41/Octaedre.png 1.5x" data-file-width="128" data-file-height="127" /></a></span></div> <div class="gallerytext">Pravidelný <a href="/wiki/Osmist%C4%9Bn" title="Osmistěn">osmistěn</a>, jedno z <a href="/wiki/Plat%C3%B3nsk%C3%A9_t%C4%9Bleso" title="Platónské těleso">Platonských těles</a></div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 155px"> <div class="thumb" style="width: 150px; height: 150px;"><span typeof="mw:File"><a href="/wiki/Soubor:Sphere_wireframe.svg" class="mw-file-description" title="Sféra (povrch koule)"><img alt="Sféra (povrch koule)" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/08/Sphere_wireframe.svg/120px-Sphere_wireframe.svg.png" decoding="async" width="120" height="120" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/08/Sphere_wireframe.svg/180px-Sphere_wireframe.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/08/Sphere_wireframe.svg/240px-Sphere_wireframe.svg.png 2x" data-file-width="400" data-file-height="400" /></a></span></div> <div class="gallerytext"><a href="/wiki/Sf%C3%A9ra_(matematika)" title="Sféra (matematika)">Sféra</a> (povrch <a href="/wiki/Koule" title="Koule">koule</a>)</div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 155px"> <div class="thumb" style="width: 150px; height: 150px;"><span typeof="mw:File"><a href="/wiki/Soubor:ProlateSpheroid.png" class="mw-file-description" title="Elipsoid"><img alt="Elipsoid" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/88/ProlateSpheroid.png/73px-ProlateSpheroid.png" decoding="async" width="73" height="120" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/88/ProlateSpheroid.png/110px-ProlateSpheroid.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/88/ProlateSpheroid.png/147px-ProlateSpheroid.png 2x" data-file-width="252" data-file-height="411" /></a></span></div> <div class="gallerytext"><a href="/wiki/Elipsoid" title="Elipsoid">Elipsoid</a></div> </li> </ul> </center> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Vlastnosti_geometrických_útvarů"><span id="Vlastnosti_geometrick.C3.BDch_.C3.BAtvar.C5.AF"></span>Vlastnosti geometrických útvarů</h4></div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:KochFlake.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d9/KochFlake.svg/250px-KochFlake.svg.png" decoding="async" width="250" height="250" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d9/KochFlake.svg/375px-KochFlake.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d9/KochFlake.svg/500px-KochFlake.svg.png 2x" data-file-width="362" data-file-height="362" /></a><figcaption>První čtyři iterace konstrukce <a href="/wiki/Kochova_k%C5%99ivka" title="Kochova křivka">Kochovy křivky</a>, která má neceločíselnou dimenzi log 4/log 3</figcaption></figure> <p>Základní vlastnosti geometrických útvarů jsou například: </p> <ul><li><a href="/wiki/M%C3%ADra_(matematika)" title="Míra (matematika)">Míry</a> útvarů: <a href="/wiki/D%C3%A9lka" title="Délka">délka</a>, <a href="/wiki/Obsah" title="Obsah">obsah</a>, <a href="/wiki/Objem" title="Objem">objem</a>, <a href="/w/index.php?title=Povrch_(geometrie)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Povrch (geometrie) (stránka neexistuje)">povrch</a> a <a href="/wiki/Obvod_(geometrie)" title="Obvod (geometrie)">obvod</a>, jsou-li definovány. Tyto veličiny zjednodušeně řečeno vyjadřují „velikost“ či „rozsah“ útvaru.</li> <li><a href="/wiki/Dimenze_vektorov%C3%A9ho_prostoru" title="Dimenze vektorového prostoru">Dimenze</a>: útvarům lze přiřadit číslo, které se nazývá počet rozměrů čili dimenze útvaru. Pro „běžné“ útvary je dimenze celé číslo: pro bod je to nula, pro přímku a obvyklé křivky 1, pro rovinu a běžné zakřivené plochy 2, pro prostorová tělesa jako koule a hranol 3. Existuje více způsobů definice dimenze; podle toho rozlišujeme např. <a href="/wiki/Topologick%C3%A1_dimenze" title="Topologická dimenze">topologickou dimenzi</a> nebo různé <a href="/w/index.php?title=Frakt%C3%A1ln%C3%AD_dimenze&action=edit&redlink=1" class="new" title="Fraktální dimenze (stránka neexistuje)">fraktální dimenze</a> (jako jsou <a href="/wiki/Hausdorffova_m%C3%ADra" title="Hausdorffova míra">Hausdorffova míra</a> či <a href="/w/index.php?title=R%C3%A9nyiho_dimenze&action=edit&redlink=1" class="new" title="Rényiho dimenze (stránka neexistuje)">Rényiho dimenze</a>), jež pro speciální útvary zvané <a href="/wiki/Frakt%C3%A1l" title="Fraktál">fraktály</a> mohou být i neceločíselné.<sup id="cite_ref-60" class="reference"><a href="#cite_note-60"><span class="cite-bracket">[</span>59<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> (Pro fraktální útvary lze určovat i další speciální vlastnosti, např. <a href="/w/index.php?title=Lacunarita&action=edit&redlink=1" class="new" title="Lacunarita (stránka neexistuje)">lacunaritu</a>,<sup id="cite_ref-61" class="reference"><a href="#cite_note-61"><span class="cite-bracket">[</span>60<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> měřící, nakolik fraktál vyplňuje prostor.)</li> <li><a href="/wiki/Symetrie" title="Symetrie">Symetrie</a> čili souměrnost podle nějakého bodu, přímky či roviny, symetrie vzhledem k <a href="/wiki/Oto%C4%8Den%C3%AD_(geometrie)" class="mw-redirect" title="Otočení (geometrie)">otočení</a> nebo <a href="/wiki/Osov%C3%A1_soum%C4%9Brnost" title="Osová souměrnost">zrcadlení</a>, či symetrie vůči změně měřítka (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0k%C3%A1lovac%C3%AD_symetrie&action=edit&redlink=1" class="new" title="Škálovací symetrie (stránka neexistuje)">škálovací symetrie</a>). Každému útvaru lze přiřadit jeho <a href="/wiki/Grupa" title="Grupa">grupu symetrií</a>, což je množina všech <a href="/wiki/Ortogon%C3%A1ln%C3%AD_grupa" title="Ortogonální grupa">ortogonálních</a> (případně jiných) zobrazení, které převádí útvar sám na sebe. Existence <a href="/wiki/Plat%C3%B3nsk%C3%A9_t%C4%9Bleso" title="Platónské těleso">platónskych těles</a> úzce souvisí s existencí <i>konečných podgrup</i> ortogonální grupy.</li> <li>Někdy se užívá pojem <a href="/wiki/Otev%C5%99en%C3%A1_mno%C5%BEina" title="Otevřená množina">otevřený</a> útvar pro útvar, který je otevřený <a href="/wiki/Topologie" title="Topologie">topologicky</a>, tedy obsahuje s každým svým bodem i nějaké jeho <a href="/wiki/Okol%C3%AD_(matematika)" title="Okolí (matematika)">okolí</a>. Příkladem je otevřená <a href="/wiki/Koule" title="Koule">koule</a> (bez hranice). Podobně se z topologie přebírají pojmy <a href="/wiki/Vnit%C5%99n%C3%AD_bod" class="mw-redirect" title="Vnitřní bod">vnitřní body</a>, <a href="/wiki/Vn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_bod" title="Vnější bod">vnější body</a>, <a href="/wiki/Izolovan%C3%BD_bod" title="Izolovaný bod">izolované body</a>, <a href="/wiki/Hranice_mno%C5%BEiny" title="Hranice množiny">hraniční body</a> útvaru a <a href="/w/index.php?title=Souvislost_(topologie)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Souvislost (topologie) (stránka neexistuje)">souvislý</a> útvar.</li> <li><a href="/wiki/Uzav%C5%99en%C3%A1_mno%C5%BEina" title="Uzavřená množina">Uzavřený</a> útvar může znamenat <ul><li>útvar, který obsahuje svoji topologickou hranici. Příkladem je koule s hranicí, anebo <a href="/wiki/Sf%C3%A9ra_(matematika)" title="Sféra (matematika)">sféra</a>.</li> <li>O <a href="/wiki/K%C5%99ivka" title="Křivka">křivce</a> se říká, že je <i>uzavřená</i>, pokud její koncový bod splývá s počátečním bodem.</li></ul></li> <li>Útvar může být <a href="/wiki/Konvexn%C3%AD_mno%C5%BEina" title="Konvexní množina">konvexní</a>; to znamená, že úsečka mezi libovolnými dvěma jeho body leží celá v útvaru. Konvexní útvar musí být souvislý.</li></ul> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Geom_shodnost_soumernost_osa.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/01/Geom_shodnost_soumernost_osa.svg/300px-Geom_shodnost_soumernost_osa.svg.png" decoding="async" width="300" height="90" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/01/Geom_shodnost_soumernost_osa.svg/450px-Geom_shodnost_soumernost_osa.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/01/Geom_shodnost_soumernost_osa.svg/600px-Geom_shodnost_soumernost_osa.svg.png 2x" data-file-width="670" data-file-height="200" /></a><figcaption><a href="/wiki/Shodnost" class="mw-redirect" title="Shodnost">Shodnost</a> dvou osově symetrických útvarů: shodují se <a href="/wiki/%C3%9Ahel" title="Úhel">úhly</a> i délky úseček</figcaption></figure> <p>Kromě obecných <a href="/wiki/Matematick%C3%A1_logika" title="Matematická logika">logických</a> a <a href="/wiki/Mno%C5%BEina" title="Množina">množinových</a> vztahů (<a href="/wiki/Existence" title="Existence">existence</a>, <a href="/wiki/Rovnost_(matematika)" title="Rovnost (matematika)">rovnost</a>, <a href="/wiki/Inkluze_(matematika)" class="mw-redirect" title="Inkluze (matematika)">inkluze</a>, <a href="/wiki/Pr%C5%AFnik" title="Průnik">průnik</a>, <a href="/wiki/Sjednocen%C3%AD" title="Sjednocení">sjednocení</a>) se v Eukleidovské geometrii také definuje </p> <ol><li>Vlastnost „ležet mezi“, např. bod <i>A</i> leží mezi body <i>X</i> a <i>Y</i> na přímce <i>p</i>.</li> <li><a href="/wiki/Shodnost" class="mw-redirect" title="Shodnost">Shodnost</a>. Dva útvary jsou shodné, pokud existuje otočení, posunutí a zrcadlení (případně jejich kombinace), které jeden útvar zobrazí na druhý. Týká se např. úseček (stejná délka) nebo úhlů (stejná velikost úhlu). Značí se <span class="mwe-math-element"><span class="mwe-math-mathml-inline mwe-math-mathml-a11y" style="display: none;"><math xmlns="http://www.w3.org/1998/Math/MathML" alttext="{\displaystyle \cong }"> <semantics> <mrow class="MJX-TeXAtom-ORD"> <mstyle displaystyle="true" scriptlevel="0"> <mo>≅</mo> </mstyle> </mrow> <annotation encoding="application/x-tex">{\displaystyle \cong }</annotation> </semantics> </math></span><img src="https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/a725ebc5ab8de11d7b71a8aa5a3706c2ea467885" class="mwe-math-fallback-image-inline mw-invert skin-invert" aria-hidden="true" style="vertical-align: 0.049ex; margin-bottom: -0.22ex; width:1.808ex; height:1.843ex;" alt="{\displaystyle \cong }"></span>. Například <span class="mwe-math-element"><span class="mwe-math-mathml-inline mwe-math-mathml-a11y" style="display: none;"><math xmlns="http://www.w3.org/1998/Math/MathML" alttext="{\displaystyle \triangle \mathrm {ABC} \cong \triangle \mathrm {DEF} }"> <semantics> <mrow class="MJX-TeXAtom-ORD"> <mstyle displaystyle="true" scriptlevel="0"> <mi mathvariant="normal">△</mi> <mrow class="MJX-TeXAtom-ORD"> <mi mathvariant="normal">A</mi> <mi mathvariant="normal">B</mi> <mi mathvariant="normal">C</mi> </mrow> <mo>≅</mo> <mi mathvariant="normal">△</mi> <mrow class="MJX-TeXAtom-ORD"> <mi mathvariant="normal">D</mi> <mi mathvariant="normal">E</mi> <mi mathvariant="normal">F</mi> </mrow> </mstyle> </mrow> <annotation encoding="application/x-tex">{\displaystyle \triangle \mathrm {ABC} \cong \triangle \mathrm {DEF} }</annotation> </semantics> </math></span><img src="https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/8fe82bec77f2305406fa2f93326edaff1a0dd3cd" class="mwe-math-fallback-image-inline mw-invert skin-invert" aria-hidden="true" style="vertical-align: -0.338ex; width:17.173ex; height:2.176ex;" alt="{\displaystyle \triangle \mathrm {ABC} \cong \triangle \mathrm {DEF} }"></span> čteme „trojúhelník ABC je shodný s trojúhelníkem DEF“ a znamená to, že oba trojúhelníky mají stejné délky stran a velikosti úhlů.</li> <li><a href="/wiki/Podobnost_(geometrie)" title="Podobnost (geometrie)">Podobnost</a>. Dva útvary jsou podobné, pokud mají stejné úhly a proporce, velikosti se ale mohou lišit.</li></ol> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Konstrukce_pravítkem_a_kružítkem"><span id="Konstrukce_prav.C3.ADtkem_a_kru.C5.BE.C3.ADtkem"></span>Konstrukce pravítkem a kružítkem</h3></div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Straight_Square_Inscribed_in_a_Circle_240px.gif" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2b/Straight_Square_Inscribed_in_a_Circle_240px.gif/210px-Straight_Square_Inscribed_in_a_Circle_240px.gif" decoding="async" width="210" height="210" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2b/Straight_Square_Inscribed_in_a_Circle_240px.gif 1.5x" data-file-width="240" data-file-height="240" /></a><figcaption>Konstrukce čtverce za pomocí <a href="/wiki/Prav%C3%ADtko" title="Pravítko">pravítka</a> a <a href="/wiki/Kru%C5%BE%C3%ADtko" title="Kružítko">kružítka</a>.</figcaption></figure> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Eukleidovsk%C3%A1_konstrukce" title="Eukleidovská konstrukce">Eukleidovská konstrukce</a>.</div> <p>Konstrukce pomocí <a href="/wiki/Kru%C5%BE%C3%ADtko" title="Kružítko">kružítka</a> a <a href="/wiki/Prav%C3%ADtko" title="Pravítko">pravítka</a> označuje konstrukci geometrických objektů (například <a href="/wiki/%C3%9Ahel" title="Úhel">úhlů</a>) pouze pomocí idealizovaného pravítka (bez měřítka) a kružítka.<sup id="cite_ref-62" class="reference"><a href="#cite_note-62"><span class="cite-bracket">[</span>61<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> O pravítku se předpokládá, že má nekonečnou délku, jen jednu hranu a žádné značky pro měření, o kružítku se předpokládá, že může nakreslit jakkoliv velikou <a href="/wiki/Kru%C5%BEnice" title="Kružnice">kružnici</a>. </p><p>Tento pojem se vyskytuje především v zadání úloh, které se týkají <a href="/w/index.php?title=Konstruovatelnost&action=edit&redlink=1" class="new" title="Konstruovatelnost (stránka neexistuje)">konstruovatelnosti</a>. Úkolem bývá určit, zda z daného objektu je možné pomocí pravítka a kružítka vytvořit jiný objekt, který má dané vlastnosti. Příkladem obtížného úkolu je rozhodnout, které pravidelné <a href="/wiki/Mnoho%C3%BAheln%C3%ADk" title="Mnohoúhelník">n-úhelníky</a> lze takto zkonstruovat (bez jakýchkoliv počátečních dat). V 19. století se dokázalo, že pravidelný n-úhelník je konstruovatelný, právě když všechny liché <a href="/wiki/D%C4%9Blen%C3%AD" title="Dělení">dělitele</a> <i>n</i> jsou <a href="/wiki/Fermatovo_prvo%C4%8D%C3%ADslo" class="mw-redirect" title="Fermatovo prvočíslo">Fermatova prvočísla</a>.<sup id="cite_ref-63" class="reference"><a href="#cite_note-63"><span class="cite-bracket">[</span>62<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Například lze takto zkonstruovat čtverec, avšak pravidelný 7-úhelník nelze. Dalším příkladem úlohy konstruovatelnosti jsou třeba úlohy <a href="/wiki/Trisekce_%C3%BAhlu" title="Trisekce úhlu">trisekce úhlu</a>, <a href="/wiki/Kvadratura_kruhu" title="Kvadratura kruhu">kvadratura kruhu</a> a <a href="/wiki/Zdvojen%C3%AD_krychle" title="Zdvojení krychle">duplikace krychle</a>. Lze dokázat, že ani jednu z těchto úloh pomocí Eukleidovské konstrukce vyřešit obecně nelze. </p><p>Je známo, že pokud předem zadaná data pozůstávají z konečné množiny bodů, pak každá konstrukce pomocí pravítka a kružítka je možná jenom pomocí kružítka (<a href="/w/index.php?title=Mohr%E2%80%93Mascheroniho_v%C4%9Bta&action=edit&redlink=1" class="new" title="Mohr–Mascheroniho věta (stránka neexistuje)">Mohr–Mascheroniho věta</a>).<sup id="cite_ref-64" class="reference"><a href="#cite_note-64"><span class="cite-bracket">[</span>63<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>V školských úlohách se často objevuje úkol sestrojit <a href="/wiki/Troj%C3%BAheln%C3%ADk" title="Trojúhelník">trojúhelník</a> s předem danými vlastnostmi. Někdy se kromě pravítka a kružítka připouští i <a href="/wiki/%C3%9Ahlom%C4%9Br" title="Úhloměr">úhloměr</a>, případně je povoleno <a href="/wiki/M%C4%9B%C5%99en%C3%AD" title="Měření">měřit</a> pravítkem i vzdálenosti. </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Zobecnění"><span id="Zobecn.C4.9Bn.C3.AD"></span>Zobecnění</h2></div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Mug_and_Torus_morph.gif" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/26/Mug_and_Torus_morph.gif" decoding="async" width="240" height="240" class="mw-file-element" data-file-width="240" data-file-height="240" /></a><figcaption>Spojitá deformace (<a href="/wiki/Homotopie" title="Homotopie">homotopie</a>) hrníčku na pneumatiku (<a href="/wiki/Torus" title="Torus">torus</a>).</figcaption></figure> <p>Existují různá matematická zobecnění pojmu geometrický útvar. <b><a href="/wiki/Topologie" title="Topologie">Topologie</a></b> se zabývá vlastnostmi <a href="/wiki/Mno%C5%BEina" title="Množina">množin</a>, které se nemění při <a href="/wiki/Spojit%C3%A9_zobrazen%C3%AD" title="Spojité zobrazení">spojitých transformacích</a> a <a href="/wiki/Topologick%C3%BD_prostor" title="Topologický prostor">topologický prostor</a> je zobecněním pojmu <a href="/wiki/Tvar" title="Tvar">tvar</a>. V topologii jsou definovány body a <a href="/wiki/Spojitost" class="mw-redirect" title="Spojitost">spojitost</a>, nikoliv ale vektory, úhly a přímky. </p><p>Vlastnosti útvarů, které se zachovávají při určitých transformacích, se nazývají <i>invarianty</i>. V <b><a href="/wiki/Algebraick%C3%A1_topologie" title="Algebraická topologie">algebraické topologii</a></b> jsou to například <i>díry</i> různých dimenzí (například kruh bez bodu má <i>díru</i>, plný kruh nikoliv). Invarianty, které formalizují a popisují typy a počty děr, jsou <i><a href="/w/index.php?title=Homotopic%C3%A1_grupa&action=edit&redlink=1" class="new" title="Homotopicá grupa (stránka neexistuje)">homotopické grupy</a></i> a <i><a href="/wiki/Homologie_(matematika)" title="Homologie (matematika)">homologické grupy</a></i>.<sup id="cite_ref-65" class="reference"><a href="#cite_note-65"><span class="cite-bracket">[</span>64<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p><b>Geometrická topologie</b><sup id="cite_ref-66" class="reference"><a href="#cite_note-66"><span class="cite-bracket">[</span>65<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> studuje <a href="/wiki/Varieta_(matematika)" title="Varieta (matematika)">variety</a> a vztahy mezi nimi. Předměty studia geometrické topologie jsou například (pořád se vyvíjející) <a href="/wiki/Teorie_uzl%C5%AF" title="Teorie uzlů">teorie uzlů</a>, otázky existence vnoření variet do variet vyšších <a href="/wiki/Dimenze_vektorov%C3%A9ho_prostoru" title="Dimenze vektorového prostoru">dimenzí</a> a také topologická klasifikace hladkých <a href="/wiki/Varieta_(matematika)" title="Varieta (matematika)">variet</a>. </p><p>Jeden z hraničních oborů mezi geometrií a <a href="/wiki/Algebra" title="Algebra">algebrou</a> je <b><a href="/w/index.php?title=Nekomutativn%C3%AD_geometrie&action=edit&redlink=1" class="new" title="Nekomutativní geometrie (stránka neexistuje)">nekomutativní geometrie</a></b>. Geometrický prostor je tady popisován pomocí algebry funkcí, které tvoří nekomutativní <a href="/wiki/Algebra_(struktura)" title="Algebra (struktura)">algebru</a>.<sup id="cite_ref-67" class="reference"><a href="#cite_note-67"><span class="cite-bracket">[</span>66<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Základy této teorie položil francouzský matematik <a href="/wiki/Alain_Connes" title="Alain Connes">Alain Connes</a> koncem 80. let dvacátého století. Nekomutativní geometrie má aplikace v <a href="/wiki/Fyzika_%C4%8D%C3%A1stic" title="Fyzika částic">částicové fyzice</a> a v nekomutativní <a href="/wiki/Kvantov%C3%A1_teorie_pole" title="Kvantová teorie pole">kvantové teorii pole</a>. Spekulace o souvislosti nekomutativní geometrie s M-teorií<sup id="cite_ref-68" class="reference"><a href="#cite_note-68"><span class="cite-bracket">[</span>67<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> podnítily od konce 20. století zvýšený zájem o nekomutativní geometrii ve fyzice. </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Odkazy">Odkazy</h2></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Poznámky"><span id="Pozn.C3.A1mky"></span>Poznámky</h3></div> <div class="mw-references-wrap"><ol class="references"> <li id="cite_note-48"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-48">↑</a></span> <span class="reference-text">Tato struktura je popsána pomocí <a href="/wiki/Lieova_grupa" title="Lieova grupa">Lieovych grup</a>, <a href="/w/index.php?title=Fibrovan%C3%BD_bundl&action=edit&redlink=1" class="new" title="Fibrovaný bundl (stránka neexistuje)">fibrovaných bundlů</a> a jisté diferenciální formy, která zobecňuje klasickou konexi.</span> </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Reference">Reference</h3></div> <div class="mw-references-wrap mw-references-columns"><ol class="references"> <li id="cite_note-1"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-1">↑</a></span> <span class="reference-text">Ottův slovník naučný, <i>Geometrie</i>, svazek 10, str. 34, <a rel="nofollow" class="external free" href="http://www.archive.org/stream/ottvslovnknauni02ottogoog#page/n34/mode/2up">http://www.archive.org/stream/ottvslovnknauni02ottogoog#page/n34/mode/2up</a></span> </li> <li id="cite_note-2"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-2">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/w/index.php?title=Tibor_%C5%A0al%C3%A1t&action=edit&redlink=1" class="new" title="Tibor Šalát (stránka neexistuje)">ŠALÁT, Tibor</a>. <i>Malá encyklopédia matematiky</i>. Bratislava: Obzor, 1981. S. 7. (slovensky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Mal%C3%A1+encyklop%C3%A9dia+matematiky&rft.aulast=%C5%A0al%C3%A1t&rft.aufirst=Tibor&rft.place=Bratislava&rft.pub=Obzor&rft.date=1981&rft.pages=7"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-šalát8-3"><span class="mw-cite-backlink">↑ <a href="#cite_ref-šalát8_3-0"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">a</sup></a> <a href="#cite_ref-šalát8_3-1"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">b</sup></a></span> <span class="reference-text">Šalát, s. 8</span> </li> <li id="cite_note-4"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-4">↑</a></span> <span class="reference-text">Šalát, s. 9</span> </li> <li id="cite_note-5"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-5">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">MLODINOW, Leonard. <i>Euclid's window</i>. [s.l.]: Penguin UK, 2003. 320 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0141009094" title="Speciální:Zdroje knih/978-0141009094"><span class="ISBN">978-0141009094</span></a></span>. S. 13. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Euclid%27s+window&rft.isbn=978-0141009094&rft.aulast=Mlodinow&rft.aufirst=Leonard&rft.pub=Penguin+UK&rft.date=2003&rft.tpages=320&rft.pages=13"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-6"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-6">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">AABOE, Asger. <i>Episodes from the early history of mathematics</i>. [s.l.]: Mathematical Association of America, 1997. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0883856131" title="Speciální:Zdroje knih/0883856131"><span class="ISBN">0883856131</span></a></span>. S. 51. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Episodes+from+the+early+history+of+mathematics&rft.isbn=0883856131&rft.aulast=Aaboe&rft.aufirst=Asger&rft.pub=Mathematical+Association+of+America&rft.date=1997&rft.pages=51"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-7"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-7">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;"> <i>Euclid (Greek mathematician)</i> [online]. Encyclopædia Britannica, Inc [cit. 2011-05-26]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.britannica.com/EBchecked/topic/194880/Euclid">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Euclid+%28Greek+mathematician%29&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.britannica.com%2FEBchecked%2Ftopic%2F194880%2FEuclid&rft.pub=Encyclop%C3%A6dia+Britannica%2C+Inc"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-8"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-8">↑</a></span> <span class="reference-text"><span style="cursor:help;" data-lang="en" title="Jazyk cíle odkazu: angličtina">(anglicky)</span> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www-history.mcs.st-andrews.ac.uk/Biographies/Euclid.html">Euclid of Alexandria na MacTutor Biography</a></span> </li> <li id="cite_note-9"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-9">↑</a></span> <span class="reference-text">Mlodinow, str. 41</span> </li> <li id="cite_note-10"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-10">↑</a></span> <span class="reference-text">Mlodinow, str. 42</span> </li> <li id="cite_note-11"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-11">↑</a></span> <span class="reference-text">Šalát, s. 10–11</span> </li> <li id="cite_note-12"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-12">↑</a></span> <span class="reference-text">Šalát, s. 10</span> </li> <li id="cite_note-13"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-13">↑</a></span> <span class="reference-text">Šalát, s. 12</span> </li> <li id="cite_note-14"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-14">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">Aydin Sayili. Thabit ibn Qurra's Generalization of the Pythagorean Theorem. <i>Isis</i>. 1960, s. 35–37.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Isis&rft.atitle=Thabit+ibn+Qurra%27s+Generalization+of+the+Pythagorean+Theorem&rft.date=1960&rft.pages=35%E2%80%9337&rft.au=Aydin+Sayili"><span style="display:none"> </span></span><span title="Chyba v použití šablony!" class="error" style="font-weight:bold;display:none;">Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“.</span></span> </li> <li id="cite_note-15"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-15">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">Peter J. Lu and Paul J. Steinhardt. Decagonal and Quasi-crystalline Tilings in Medieval Islamic Architecture. <i><a href="/wiki/Science" title="Science">Science</a></i>. 2007, s. 1106–1110. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20091007024019/http://www.physics.harvard.edu/~plu/publications/Science_315_1106_2007.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 07-10-2009. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1126%2Fscience.1135491">10.1126/science.1135491</a>. <a href="/wiki/PubMed" title="PubMed">PMID</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17322056"><span class="PMID">17322056</span></a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=%5B%5BScience%5D%5D&rft_id=info:doi/10.1126%2Fscience.1135491&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.physics.harvard.edu%2F~plu%2Fpublications%2FScience_315_1106_2007.pdf&rft.atitle=Decagonal+and+Quasi-crystalline+Tilings+in+Medieval+Islamic+Architecture&rft.date=2007&rft.pages=1106%E2%80%931110&rft.au=Peter+J.+Lu+and+Paul+J.+Steinhardt"><span style="display:none"> </span></span><span title="Chyba v použití šablony!" class="error" style="font-weight:bold;display:none;">Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“.</span> <cite style="font-style:normal;"> Archivovaná kopie. <i>www.physics.harvard.edu</i> [online]. [cit. 2011-03-27]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20091007024019/http://www.physics.harvard.edu/~plu/publications/Science_315_1106_2007.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.physics.harvard.edu/~plu/publications/Science_315_1106_2007.pdf">originálu</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.physics.harvard.edu&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.physics.harvard.edu%2F~plu%2Fpublications%2FScience_315_1106_2007.pdf&rft.atitle=Archivovan%C3%A1+kopie"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-16"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-16">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">KLINE, Morris. <i>Mathematical Thought from Ancient to Modern Times</i>. [s.l.]: Oxford University Press, 1990. 390 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/mathematicalthou00klin">Dostupné online</a>. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0195061352" title="Speciální:Zdroje knih/978-0195061352"><span class="ISBN">978-0195061352</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Mathematical+Thought+from+Ancient+to+Modern+Times&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fmathematicalthou00klin&rft.isbn=978-0195061352&rft.aulast=Kline&rft.aufirst=Morris&rft.pub=Oxford+University+Press&rft.date=1990&rft.tpages=390"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-17"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-17">↑</a></span> <span class="reference-text">Miroslav Lávicka, <i>Syntetická geometrie</i>, Pomocný ucební text, ZČU Plzeň, str. 9, <a rel="nofollow" class="external text" href="http://home.zcu.cz/~lavicka/subjects/SG/texty/sg_text.pdf">dostupné online</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20091229074639/http://home.zcu.cz/~lavicka/subjects/SG/texty/sg_text.pdf">Archivováno</a> 29. 12. 2009 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>.</span> </li> <li id="cite_note-18"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-18">↑</a></span> <span class="reference-text">Šalát, s. 13</span> </li> <li id="cite_note-19"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-19">↑</a></span> <span class="reference-text">Šalát, s. 14</span> </li> <li id="cite_note-20"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-20">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">SCHUTZ, Bernard. <i>A first course in general relativity</i>. [s.l.]: Cambridge University Press, 1985. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-521-27703-5" title="Speciální:Zdroje knih/0-521-27703-5"><span class="ISBN">0-521-27703-5</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=A+first+course+in+general+relativity&rft.isbn=0-521-27703-5&rft.aulast=Schutz&rft.aufirst=Bernard&rft.pub=Cambridge+University+Press&rft.date=1985"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-21"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-21">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">ROTMAN, Joseph. <i>Galois Theory</i>. 2. vyd. [s.l.]: Springer, 1998. 157 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/galoistheory00jrot">Dostupné online</a>. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-387-98541-7" title="Speciální:Zdroje knih/0-387-98541-7"><span class="ISBN">0-387-98541-7</span></a></span>. Kapitola Appendix C, s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/galoistheory00jrot/page/n142">129</a>-137. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Galois+Theory&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fgaloistheory00jrot&rft.isbn=0-387-98541-7&rft.aulast=Rotman&rft.aufirst=Joseph&rft.atitle=Appendix+C&rft.pub=Springer&rft.date=1998&rft.edition=2&rft.tpages=157&rft.pages=%5Bhttps%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fgaloistheory00jrot%2Fpage%2Fn142+129%5D-137"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-22"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-22">↑</a></span> <span class="reference-text">Radek Erben, <i>Slavné matematické problémy starověku</i>, stručný důkaz nemožnosti starověkých konstrukcí <a rel="nofollow" class="external text" href="http://mks.mff.cuni.cz/library/ProblemyStarovekuRE/ProblemyStarovekuRE.pdf">online</a></span> </li> <li id="cite_note-23"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-23">↑</a></span> <span class="reference-text">HILBERT, David, The Foundations of Geometry, The Open Court Publishing Company, La Salle, Illinois, 1950, s. 2–15, <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.gutenberg.org/files/17384/17384-pdf.pdf">on-line</a></span> </li> <li id="cite_note-24"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-24">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">BUMP & KOL., Daniel. <i>An introduction to the Langlands program</i>. [s.l.]: Birkhäuser, 2003. 283 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/3764332115" title="Speciální:Zdroje knih/3764332115"><span class="ISBN">3764332115</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=An+introduction+to+the+Langlands+program&rft.isbn=3764332115&rft.aulast=Bump+%26+kol.&rft.aufirst=Daniel&rft.pub=Birkh%C3%A4user&rft.date=2003&rft.tpages=283"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-25"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-25">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">IVEY, Thomas Andrew; LANDSBERG, Joseph M. <i>Cartan for beginners</i>. [s.l.]: AMS Bookstore, 2003. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-8218-3375-8" title="Speciální:Zdroje knih/0-8218-3375-8"><span class="ISBN">0-8218-3375-8</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Cartan+for+beginners&rft.isbn=0-8218-3375-8&rft.aulast=Ivey&rft.aufirst=Thomas+Andrew&rft.au=Landsberg%2C+Joseph+M.&rft.pub=AMS+Bookstore&rft.date=2003"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-26"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-26">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">HIROSHI, Nagaoka; SHUN-ICHI, Amari. <i>Methods of Information Geometry</i>. [s.l.]: AMS Bookstore, 2007. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-8218-0531-2" title="Speciální:Zdroje knih/0-8218-0531-2"><span class="ISBN">0-8218-0531-2</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Methods+of+Information+Geometry&rft.isbn=0-8218-0531-2&rft.aulast=Hiroshi&rft.aufirst=Nagaoka&rft.au=Shun-Ichi%2C+Amari&rft.pub=AMS+Bookstore&rft.date=2007"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-27"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-27">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">BAO, David Dai-Wai; CHERN, Shiing-Shen; SHEN, Zhongmin. <i>An introduction to Riemann-Finsler geometry</i>. [s.l.]: Springer, 2000. 431 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-387-98948-X" title="Speciální:Zdroje knih/0-387-98948-X"><span class="ISBN">0-387-98948-X</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=An+introduction+to+Riemann-Finsler+geometry&rft.isbn=0-387-98948-X&rft.aulast=Bao&rft.aufirst=David+Dai-Wai&rft.au=Chern%2C+Shiing-Shen&rft.au=Shen%2C+Zhongmin&rft.pub=Springer&rft.date=2000&rft.tpages=431"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-28"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-28">↑</a></span> <span class="reference-text"> <cite class="book" style="font-style:normal;">Malcolm Ritter. <i>Russian math genius rejects $1 million Millenium Prize</i> [online]. <a href="/wiki/RIA_Novosti" title="RIA Novosti">RIA Novosti</a>, 2010-07-01 [cit. 2010-07-01]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://en.rian.ru/science/20100701/159651544.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Russian+math+genius+rejects+%241+million+Millenium+Prize&rft_id=http%3A%2F%2Fen.rian.ru%2Fscience%2F20100701%2F159651544.html&rft.au=Malcolm+Ritter&rft.pub=%5B%5BRIA+Novosti%5D%5D"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-29"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-29">↑</a></span> <span class="reference-text">John C. Polking (Rice University), <i>The Geometry of the Sphere</i> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://math.rice.edu/~pcmi/sphere">online</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20110402035711/http://math.rice.edu/~pcmi/sphere">Archivováno</a> 2. 4. 2011 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>.</span> </li> <li id="cite_note-30"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-30">↑</a></span> <span class="reference-text">Milnor, John, <i>Hyperbolic geometry: The first 150 years</i>, AMS, <a rel="nofollow" class="external text" href="http://projecteuclid.org/DPubS/Repository/1.0/Disseminate?view=body&id=pdf_1&handle=euclid.bams/1183548588">online</a></span> </li> <li id="cite_note-31"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-31">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">KATOK, A. B.; CLIMENHAGA, Vaughn. <i>Lectures on surfaces</i>. [s.l.]: AMS, 2008. 286 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/lecturesonsurfac00clim">Dostupné online</a>. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9780821846797" title="Speciální:Zdroje knih/9780821846797"><span class="ISBN">9780821846797</span></a></span>. S. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/lecturesonsurfac00clim/page/n185">185</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Lectures+on+surfaces&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Flecturesonsurfac00clim&rft.isbn=9780821846797&rft.aulast=Katok&rft.aufirst=A.+B.&rft.au=Climenhaga%2C+Vaughn&rft.pub=AMS&rft.date=2008&rft.tpages=286&rft.pages=%5Bhttps%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Flecturesonsurfac00clim%2Fpage%2Fn185+185%5D"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-32"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-32">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">POMYKALOVÁ, E. <i>Deskriptivní geometrie pro střední školy</i>. [s.l.]: PROMETHEUS, 2010. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7196-400-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7196-400-1"><span class="ISBN">978-80-7196-400-1</span></a></span>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Deskriptivn%C3%AD+geometrie+pro+st%C5%99edn%C3%AD+%C5%A1koly&rft.isbn=978-80-7196-400-1&rft.aulast=Pomykalov%C3%A1&rft.aufirst=E.&rft.pub=PROMETHEUS&rft.date=2010"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-33"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-33">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">DRÁBEK, K.; HARANT, F.; SETZER, O. <i>Deskriptivní geometrie I</i>. [s.l.]: SNTL, 1978. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7083-924-4" title="Speciální:Zdroje knih/80-7083-924-4"><span class="ISBN">80-7083-924-4</span></a></span>. S. 9, 10.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Deskriptivn%C3%AD+geometrie+I&rft.isbn=80-7083-924-4&rft.aulast=Dr%C3%A1bek&rft.aufirst=K.&rft.au=Harant%2C+F.&rft.au=Setzer%2C+O.&rft.pub=SNTL&rft.date=1978&rft.pages=9%2C+10"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-34"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-34">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">COOKE, Roger. <i>The History of Mathematics: A Brief Course</i>. [s.l.]: Wiley-Interscience, 1997. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/historyofmathema0000cook">Dostupné online</a>. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0471180823" title="Speciální:Zdroje knih/0471180823"><span class="ISBN">0471180823</span></a></span>. Kapitola The Calculus, s. 326. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+History+of+Mathematics%3A+A+Brief+Course&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fhistoryofmathema0000cook&rft.isbn=0471180823&rft.aulast=Cooke&rft.aufirst=Roger&rft.atitle=The+Calculus&rft.pub=Wiley-Interscience&rft.date=1997&rft.pages=326"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-35"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-35">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">BLASCHKE, Wilhelm. <i>Analytische Geometrie</i>. [s.l.]: Birkhäuser, 1954. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/analytischegeome0000wilh">Dostupné online</a>. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-3764300319" title="Speciální:Zdroje knih/978-3764300319"><span class="ISBN">978-3764300319</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Analytische+Geometrie&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fanalytischegeome0000wilh&rft.isbn=978-3764300319&rft.aulast=Blaschke&rft.aufirst=Wilhelm&rft.pub=Birkh%C3%A4user&rft.date=1954"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-36"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-36">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">COXETER, H.S.M. <i>Introduction to geometry</i>. [s.l.]: Wiley, 1989. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0471504580" title="Speciální:Zdroje knih/978-0471504580"><span class="ISBN">978-0471504580</span></a></span>. S. 191. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Introduction+to+geometry&rft.isbn=978-0471504580&rft.aulast=Coxeter&rft.aufirst=H.S.M.&rft.pub=Wiley&rft.date=1989&rft.pages=191"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-37"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-37">↑</a></span> <span class="reference-text">Coxeter, strana 192</span> </li> <li id="cite_note-38"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-38">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">BICAN, Ladislav. <i>Lineární algebra a geometrie</i>. [s.l.]: Academia, 2002. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-200-0843-8" title="Speciální:Zdroje knih/80-200-0843-8"><span class="ISBN">80-200-0843-8</span></a></span>. Kapitola Afinní prostor.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Line%C3%A1rn%C3%AD+algebra+a+geometrie&rft.isbn=80-200-0843-8&rft.aulast=Bican&rft.aufirst=Ladislav&rft.atitle=Afinn%C3%AD+prostor&rft.pub=Academia&rft.date=2002"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-39"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-39">↑</a></span> <span class="reference-text"> <cite class="book" style="font-style:normal;">COXETER, H.S.M. <i>Projective Geometry</i>. [s.l.]: Springer, 2003. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0387406237" title="Speciální:Zdroje knih/978-0387406237"><span class="ISBN">978-0387406237</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Projective+Geometry&rft.isbn=978-0387406237&rft.aulast=Coxeter&rft.aufirst=H.S.M.&rft.pub=Springer&rft.date=2003"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-40"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-40">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">BICAN, Ladislav. <i>Lineární algebra a geometrie</i>. [s.l.]: Academia, 2002. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-200-0843-8" title="Speciální:Zdroje knih/80-200-0843-8"><span class="ISBN">80-200-0843-8</span></a></span>. Kapitola Projektivní prostor.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Line%C3%A1rn%C3%AD+algebra+a+geometrie&rft.isbn=80-200-0843-8&rft.aulast=Bican&rft.aufirst=Ladislav&rft.atitle=Projektivn%C3%AD+prostor&rft.pub=Academia&rft.date=2002"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-41"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-41">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">GALARZA, A.I.R.; SEADE, J. <i>Introduction to Classical Geometries</i>. [s.l.]: Birkhäuser Basel, 2007. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/introductiontocl00gala">Dostupné online</a>. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-3764375171" title="Speciální:Zdroje knih/978-3764375171"><span class="ISBN">978-3764375171</span></a></span>. S. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/introductiontocl00gala/page/n25">16</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Introduction+to+Classical+Geometries&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fintroductiontocl00gala&rft.isbn=978-3764375171&rft.aulast=Galarza&rft.aufirst=A.I.R.&rft.au=Seade%2C+J.&rft.pub=Birkh%C3%A4user+Basel&rft.date=2007&rft.pages=%5Bhttps%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fintroductiontocl00gala%2Fpage%2Fn25+16%5D"><span style="display:none"> </span></span>, dostupné <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20120118214544/http://bib.tiera.ru/ShiZ/Great%20Science%20TextBooks/Great%20Science%20Textbooks%20DVD%20Library%202007%20-%20Supplement%20Two/Algebra%20%26%20Trigonometry/Geometry/Introduction%20to%20Classical%20Geometries%20-%20A.%20Galarza%2C%20J.%20Seade%20%28Birkhauser%2C%202002%29%20WW.pdf">online</a></span> </li> <li id="cite_note-sharpe-42"><span class="mw-cite-backlink">↑ <a href="#cite_ref-sharpe_42-0"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">a</sup></a> <a href="#cite_ref-sharpe_42-1"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">b</sup></a></span> <span class="reference-text"> <cite class="book" style="font-style:normal;">SHARPE, R.W. <i>Differential Geometry: Cartan's Generalization of Klein's Erlangen Program</i>. [s.l.]: Springer, 1997. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0387947327" title="Speciální:Zdroje knih/978-0387947327"><span class="ISBN">978-0387947327</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Differential+Geometry%3A+Cartan%27s+Generalization+of+Klein%27s+Erlangen+Program&rft.isbn=978-0387947327&rft.aulast=Sharpe&rft.aufirst=R.W.&rft.pub=Springer&rft.date=1997"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-43"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-43">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">KOBAYASHI, Shoshichi. <i>Foundations of Differential Geometry</i>. [s.l.]: Wiley-Interscience, 1996. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0471157335" title="Speciální:Zdroje knih/978-0471157335"><span class="ISBN">978-0471157335</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Foundations+of+Differential+Geometry&rft.isbn=978-0471157335&rft.aulast=Kobayashi&rft.aufirst=Shoshichi&rft.pub=Wiley-Interscience&rft.date=1996"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-44"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-44">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">STERNBERG, Sholomo. <i>Lectures on Differential Geometry</i>. [s.l.]: Chelsea Pub Co, 1982. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0828403160" title="Speciální:Zdroje knih/978-0828403160"><span class="ISBN">978-0828403160</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Lectures+on+Differential+Geometry&rft.isbn=978-0828403160&rft.aulast=Sternberg&rft.aufirst=Sholomo&rft.pub=Chelsea+Pub+Co&rft.date=1982"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-45"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-45">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">PETERSEN, Peter. <i>Riemannian Geometry</i>. [s.l.]: Springer, 2006. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0387292465" title="Speciální:Zdroje knih/978-0387292465"><span class="ISBN">978-0387292465</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Riemannian+Geometry&rft.isbn=978-0387292465&rft.aulast=Petersen&rft.aufirst=Peter&rft.pub=Springer&rft.date=2006"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-46"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-46">↑</a></span> <span class="reference-text"> <cite class="book" style="font-style:normal;">BERNDT, Rolf. <i>American Mathematical Society</i>. [s.l.]: Chelsea Pub Co, 2000. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0821820568" title="Speciální:Zdroje knih/978-0821820568"><span class="ISBN">978-0821820568</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=American+Mathematical+Society&rft.isbn=978-0821820568&rft.aulast=Berndt&rft.aufirst=Rolf&rft.pub=Chelsea+Pub+Co&rft.date=2000"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-47"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-47">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">AKIVIS, Maks A.; GOLDBERG, Vladislav V. <i>Conformal Differential Geometry and Its Generalizations</i>. [s.l.]: Wiley-Interscience, 1996. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0471149583" title="Speciální:Zdroje knih/978-0471149583"><span class="ISBN">978-0471149583</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Conformal+Differential+Geometry+and+Its+Generalizations&rft.isbn=978-0471149583&rft.aulast=Akivis&rft.aufirst=Maks+A.&rft.au=Goldberg%2C+Vladislav+V.&rft.pub=Wiley-Interscience&rft.date=1996"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-49"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-49">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">SLOVAK, Jan; CAP, Andreas. <i>Parabolic Geometries: Background and general theory</i>. [s.l.]: AMS Bookstore, 2009. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-8218-2681-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-8218-2681-2"><span class="ISBN">978-0-8218-2681-2</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Parabolic+Geometries%3A+Background+and+general+theory&rft.isbn=978-0-8218-2681-2&rft.aulast=Slovak&rft.aufirst=Jan&rft.au=Cap%2C+Andreas&rft.pub=AMS+Bookstore&rft.date=2009"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-50"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-50">↑</a></span> <span class="reference-text"><a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.math.muni.cz/~slovak/publications.html">Jan Slovak, publications</a></span> </li> <li id="cite_note-51"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-51">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">HIRSCH, Morris W. <i>Differential Topology</i>. [s.l.]: Springer, 1976. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/springer_10.1007-978-1-4684-9449-5">Dostupné online</a>. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0387901480" title="Speciální:Zdroje knih/978-0387901480"><span class="ISBN">978-0387901480</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Differential+Topology&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fspringer_10.1007-978-1-4684-9449-5&rft.isbn=978-0387901480&rft.aulast=Hirsch&rft.aufirst=Morris+W.&rft.pub=Springer&rft.date=1976"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-52"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-52">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">HARTSHORNE, Robin. <i>Algebraic Geometry</i>. [s.l.]: Springer, 2010. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1441928078" title="Speciální:Zdroje knih/978-1441928078"><span class="ISBN">978-1441928078</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Algebraic+Geometry&rft.isbn=978-1441928078&rft.aulast=Hartshorne&rft.aufirst=Robin&rft.pub=Springer&rft.date=2010"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-53"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-53">↑</a></span> <span class="reference-text">Eliška Ochodková, <i>Přínos teorie eliptických křivek k řešení moderních kryptografických systému</i>, Katedra informatiky, FEI, VŠB – Technická Univerzita Ostrava, <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.cs.vsb.cz/arg/workshop/files/ecc_eli.pdf">online</a></span> </li> <li id="cite_note-54"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-54">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">DRTON, Mathias; STURMFELS, Bernd; SULLIVANT, Seth. <i>Lectures on algebraic statistics</i>. [s.l.]: Springer, 2009. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9783764389048" title="Speciální:Zdroje knih/9783764389048"><span class="ISBN">9783764389048</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Lectures+on+algebraic+statistics&rft.isbn=9783764389048&rft.aulast=Drton&rft.aufirst=Mathias&rft.au=Sturmfels%2C+Bernd&rft.au=Sullivant%2C+Seth&rft.pub=Springer&rft.date=2009"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-55"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-55">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">FALB, Peter. <i>Methods of Algebraic Geometry in Control Theory</i>. [s.l.]: Birkhäuser Boston, 1990. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0817634544" title="Speciální:Zdroje knih/978-0817634544"><span class="ISBN">978-0817634544</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Methods+of+Algebraic+Geometry+in+Control+Theory&rft.isbn=978-0817634544&rft.aulast=Falb&rft.aufirst=Peter&rft.pub=Birkh%C3%A4user+Boston&rft.date=1990"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-56"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-56">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">JÜTTLER, Bert; PIENE, Ragni. <i>Geometric Modeling and Algebraic Geometry</i>. [s.l.]: Springer, 2007. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-3540721840" title="Speciální:Zdroje knih/978-3540721840"><span class="ISBN">978-3540721840</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Geometric+Modeling+and+Algebraic+Geometry&rft.isbn=978-3540721840&rft.aulast=J%C3%BCttler&rft.aufirst=Bert&rft.au=Piene%2C+Ragni&rft.pub=Springer&rft.date=2007"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-57"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-57">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">COX, David A. <i>Mirror Symmetry and Algebraic Geometry</i>. [s.l.]: AMS, 1999. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/mirrorsymmetryal0000davi">Dostupné online</a>. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0821821275" title="Speciální:Zdroje knih/978-0821821275"><span class="ISBN">978-0821821275</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Mirror+Symmetry+and+Algebraic+Geometry&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fmirrorsymmetryal0000davi&rft.isbn=978-0821821275&rft.aulast=Cox&rft.aufirst=David+A.&rft.pub=AMS&rft.date=1999"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-58"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-58">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">BLUM, Lawrence E.; ZAME, William R. The Algebraic Geometry of Perfect and Sequential Equilibrium. <i>Econometrica</i>. Júl 1994, roč. 62, čís. 4. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://129.3.20.41/econ-wp/game/papers/9309/9309001.">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Econometrica&rft_id=http%3A%2F%2F129.3.20.41%2Fecon-wp%2Fgame%2Fpapers%2F9309%2F9309001.&rft.atitle=The+Algebraic+Geometry+of+Perfect+and+Sequential+Equilibrium&rft.date=1994&rft.chron=J%C3%BAl&rft.volume=62&rft.issue=4&rft.aulast=Blum&rft.aufirst=Lawrence+E.&rft.au=Zame%2C+William+R."><span style="display:none"> </span></span><sup>[<a href="/wiki/Wikipedie:Ov%C4%9B%C5%99itelnost" title="Wikipedie:Ověřitelnost"><span class="doplnte-zdroj" title="Je potřeba vyhledat jiný zdroj namísto současného nedostupného zdroje">nedostupný zdroj</span></a>]</sup></span> </li> <li id="cite_note-59"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-59">↑</a></span> <span class="reference-text">POLÁK, Josef, Přehled středoškolské matematiky, Praha : Prometheus, 2008, <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7196-356-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7196-356-1"><span class="ISBN">978-80-7196-356-1</span></a></span>, s. 414</span> </li> <li id="cite_note-60"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-60">↑</a></span> <span class="reference-text">VACHTL, Pavel, Fraktály a chaos, Natura, <a rel="nofollow" class="external text" href="http://natura.baf.cz/natura/1998/12/9812-4.html">on-line</a></span> </li> <li id="cite_note-61"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-61">↑</a></span> <span class="reference-text">Tolle,C.R. McJunkin,T.R. Rohrbaugh,D.T. a LaViolette,R.A., <i>Lacunarity definition for ramified data sets based on optimal cover</i>, Physica D: Nonlinear Phenomena Volume 179, Issues 3-4, 15 May 2003, s. 129–152. DOI=<a rel="nofollow" class="external free" href="https://dx.doi.org/10.1016/S0167-2789(03)00029-0">http://dx.doi.org/10.1016/S0167-2789(03)00029-0</a></span> </li> <li id="cite_note-62"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-62">↑</a></span> <span class="reference-text">Eva Davidová, <i>Řešení planimetrických konstrukčních úloh</i>, Ostrava 2005 (Gymnázium, Ostrava-Poruba), <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-903647-1-3" title="Speciální:Zdroje knih/80-903647-1-3"><span class="ISBN">80-903647-1-3</span></a></span>, <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.wigym.cz/nv/wp-content/uploads/docs/opory/mat_geometrie.pdf">dostupné online</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20120111085510/http://www.wigym.cz/nv/wp-content/uploads/docs/opory/mat_geometrie.pdf">Archivováno</a> 11. 1. 2012 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>.</span> </li> <li id="cite_note-63"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-63">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">JONES, Arthur; MORRIS, Sidney A.; PEARSON, Kenneth R. <i>Abstract algebra and famous impossibilities</i>. [s.l.]: Springer, 1991. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/abstractalgebraf0000jone">Dostupné online</a>. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0387976617" title="Speciální:Zdroje knih/978-0387976617"><span class="ISBN">978-0387976617</span></a></span>. Kapitola 9.1, s. 178.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Abstract+algebra+and+famous+impossibilities&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fabstractalgebraf0000jone&rft.isbn=978-0387976617&rft.aulast=Jones&rft.aufirst=Arthur&rft.au=Morris%2C+Sidney+A.&rft.au=Pearson%2C+Kenneth+R.&rft.atitle=9.1&rft.pub=Springer&rft.date=1991&rft.pages=178"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-64"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-64">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">HUNGERBUHLER, Norbert. A short elementary proof of Mohr Mascheroni Theorem. <i>The American Mathematical Monthly</i>. October 1994, roč. 101, čís. 8, s. 784–787. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/sim_american-mathematical-monthly_1994-10_101_8/page/784">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+American+Mathematical+Monthly&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fsim_american-mathematical-monthly_1994-10_101_8%2Fpage%2F784&rft.atitle=A+short+elementary+proof+of+Mohr+Mascheroni+Theorem&rft.date=1994&rft.chron=October&rft.volume=101&rft.issue=8&rft.pages=784%E2%80%93787&rft.aulast=Hungerbuhler&rft.aufirst=Norbert"><span style="display:none"> </span></span>, dostupné <a rel="nofollow" class="external text" href="http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.45.9902&rep=rep1&type=ps">online</a> (PostScript)</span> </li> <li id="cite_note-65"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-65">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">HATCHER, Allen. <i>Algebraic Topology</i>. [s.l.]: Cambridge University Press, 2002. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/algebraictopolog0000hatc">Dostupné online</a>. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-521-79160-X" title="Speciální:Zdroje knih/0-521-79160-X"><span class="ISBN">0-521-79160-X</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Algebraic+Topology&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Falgebraictopolog0000hatc&rft.isbn=0-521-79160-X&rft.aulast=Hatcher&rft.aufirst=Allen&rft.pub=Cambridge+University+Press&rft.date=2002"><span style="display:none"> </span></span> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.math.cornell.edu/~hatcher/AT/ATpage.html">Dostupné online</a></span> </li> <li id="cite_note-66"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-66">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">SHER, R.B.; DAVERMAN, R.J. <i>Handbook of Geometric Topology</i>. [s.l.]: North Holland, 2002. 1144 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0444824325" title="Speciální:Zdroje knih/978-0444824325"><span class="ISBN">978-0444824325</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Handbook+of+Geometric+Topology&rft.isbn=978-0444824325&rft.aulast=Sher&rft.aufirst=R.B.&rft.au=Daverman%2C+R.J.&rft.pub=North+Holland&rft.date=2002&rft.tpages=1144"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-67"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-67">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">CONNES, Alain. <i>Non-commutative geometry</i>. Boston, MA: [s.n.], 1994. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/noncommutativege0000conn">Dostupné online</a>. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-12-185860-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-12-185860-5"><span class="ISBN">978-0-12-185860-5</span></a></span>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Non-commutative+geometry&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fnoncommutativege0000conn&rft.isbn=978-0-12-185860-5&rft.aulast=Connes&rft.aufirst=Alain&rft.place=Boston%2C+MA&rft.date=1994"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-68"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-68">↑</a></span> <span class="reference-text">Alain Connes, Michael R. Douglas, Albert Schwarz, Noncommutative geometry and matrix theory: compactification on tori. J. High Energy Phys. 1998, no. 2, Paper 3, 35 pp. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1088/1126-6708/1998/02/003">doi</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="http://arxiv.org/abs/hep-th/9711162">hep-th/9711162</a></span> </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Literatura">Literatura</h3></div> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Popularizující"><span id="Popularizuj.C3.ADc.C3.AD"></span>Popularizující</h4></div> <ul><li><cite class="book" style="font-style:normal;">COXETER, H.S.M. <i>The beauty of geometry: twelve essays</i>. [s.l.]: Courier Dover Publications, 1999. 274 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/beautyofgeometry0000coxe">Dostupné online</a>. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9780486409191" title="Speciální:Zdroje knih/9780486409191"><span class="ISBN">9780486409191</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+beauty+of+geometry%3A+twelve+essays&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fbeautyofgeometry0000coxe&rft.isbn=9780486409191&rft.aulast=Coxeter&rft.aufirst=H.S.M.&rft.pub=Courier+Dover+Publications&rft.date=1999&rft.tpages=274"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">GREENBERG, Marvin J. <i>Euclidean and Non-Euclidean Geometries: Development and History</i>. [s.l.]: W. H. Freeman (4th edition), 2007. 637 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/euclideannoneucl0000gree">Dostupné online</a>. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0716799481" title="Speciální:Zdroje knih/978-0716799481"><span class="ISBN">978-0716799481</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Euclidean+and+Non-Euclidean+Geometries%3A+Development+and+History&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Feuclideannoneucl0000gree&rft.isbn=978-0716799481&rft.aulast=Greenberg&rft.aufirst=Marvin+J.&rft.pub=W.+H.+Freeman+%284th+edition%29&rft.date=2007&rft.tpages=637"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">KADEŘÁVEK, František. <i>Geometrie a umění v dobách minulých</i>. Praha: Půdorys, 1997. 140 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-900791-5-6" title="Speciální:Zdroje knih/80-900791-5-6"><span class="ISBN">80-900791-5-6</span></a></span>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Geometrie+a+um%C4%9Bn%C3%AD+v+dob%C3%A1ch+minul%C3%BDch&rft.isbn=80-900791-5-6&rft.aulast=Kade%C5%99%C3%A1vek&rft.aufirst=Franti%C5%A1ek&rft.place=Praha&rft.pub=P%C5%AFdorys&rft.date=1997&rft.tpages=140"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">MLODINOW, Leonard. <i>Eukleidovo okno (dějiny geometrie)</i>. Praha: SLOVART s. r. o., 2007. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7209-900-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7209-900-9"><span class="ISBN">978-80-7209-900-9</span></a></span>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Eukleidovo+okno+%28d%C4%9Bjiny+geometrie%29&rft.isbn=978-80-7209-900-9&rft.aulast=Mlodinow&rft.aufirst=Leonard&rft.place=Praha&rft.pub=SLOVART+s.+r.+o.&rft.date=2007"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Petr_Vop%C4%9Bnka" title="Petr Vopěnka">VOPĚNKA, Petr</a>. <i>Úhelný kámen evropské vzdělanosti a moci</i>. 4. vyd. Praha: Práh, 2011. 920 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7252-338-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7252-338-2"><span class="ISBN">978-80-7252-338-2</span></a></span>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%C3%9Aheln%C3%BD+k%C3%A1men+evropsk%C3%A9+vzd%C4%9Blanosti+a+moci&rft.isbn=978-80-7252-338-2&rft.aulast=Vop%C4%9Bnka&rft.aufirst=Petr&rft.place=Praha&rft.pub=Pr%C3%A1h&rft.date=2011&rft.edition=4&rft.tpages=920"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Petr_Vop%C4%9Bnka" title="Petr Vopěnka">VOPĚNKA, Petr</a>. <i>Trýznivé tajemství</i>. Praha: Práh, 2003. 142 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7252-088-1" title="Speciální:Zdroje knih/80-7252-088-1"><span class="ISBN">80-7252-088-1</span></a></span>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Tr%C3%BDzniv%C3%A9+tajemstv%C3%AD&rft.isbn=80-7252-088-1&rft.aulast=Vop%C4%9Bnka&rft.aufirst=Petr&rft.place=Praha&rft.pub=Pr%C3%A1h&rft.date=2003&rft.tpages=142"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">VORÁČOVÁ, Šárka. <i>Atlas geometrie</i>. Praha: Academia, 2012. 256 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-200-1575-4" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-200-1575-4"><span class="ISBN">978-80-200-1575-4</span></a></span>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Atlas+geometrie&rft.isbn=978-80-200-1575-4&rft.aulast=Vor%C3%A1%C4%8Dov%C3%A1&rft.aufirst=%C5%A0%C3%A1rka&rft.place=Praha&rft.pub=Academia&rft.date=2012&rft.tpages=256"><span style="display:none"> </span></span></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Školská"><span id=".C5.A0kolsk.C3.A1"></span>Školská</h4></div> <ul><li><cite class="book" style="font-style:normal;">AUDIN, Michele. <i>Geometry</i>. [s.l.]: Springer, 2002. 357 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-3540434986" title="Speciální:Zdroje knih/978-3540434986"><span class="ISBN">978-3540434986</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Geometry&rft.isbn=978-3540434986&rft.aulast=Audin&rft.aufirst=Michele&rft.pub=Springer&rft.date=2002&rft.tpages=357"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">BOČEK, Leo; KOČANDRLE, Milan. <i>Matematika pro gymnázia – Analytická geometrie</i>. Praha: Prometheus, 2009. 220 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7196-390-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7196-390-5"><span class="ISBN">978-80-7196-390-5</span></a></span>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Matematika+pro+gymn%C3%A1zia+%E2%80%93+Analytick%C3%A1+geometrie&rft.isbn=978-80-7196-390-5&rft.aulast=Bo%C4%8Dek&rft.aufirst=Leo&rft.au=Ko%C4%8Dandrle%2C+Milan&rft.place=Praha&rft.pub=Prometheus&rft.date=2009&rft.tpages=220"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">BOČEK, Leo; ŠEDIVÝ, Jaroslav. <i>Grupy geometrických zobrazení</i>. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979. 213 s.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Grupy+geometrick%C3%BDch+zobrazen%C3%AD&rft.aulast=Bo%C4%8Dek&rft.aufirst=Leo&rft.au=%C5%A0ediv%C3%BD%2C+Jaroslav&rft.place=Praha&rft.pub=St%C3%A1tn%C3%AD+pedagogick%C3%A9+nakladatelstv%C3%AD&rft.date=1979&rft.tpages=213"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">BOČEK, Leo; KUBÁT, Václav. <i>Diferenciální geometrie křivek a ploch</i>. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Diferenci%C3%A1ln%C3%AD+geometrie+k%C5%99ivek+a+ploch&rft.aulast=Bo%C4%8Dek&rft.aufirst=Leo&rft.au=Kub%C3%A1t%2C+V%C3%A1clav&rft.place=Praha&rft.pub=St%C3%A1tn%C3%AD+pedagogick%C3%A9+nakladatelstv%C3%AD&rft.date=1983"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">BOČEK, Leo. <i>Příklady z diferenciální geometrie</i>. Praha: Univerzita Karlova, 1974.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=P%C5%99%C3%ADklady+z+diferenci%C3%A1ln%C3%AD+geometrie&rft.aulast=Bo%C4%8Dek&rft.aufirst=Leo&rft.place=Praha&rft.pub=Univerzita+Karlova&rft.date=1974"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">BUREŠ, Jarolím; HRUBČÍK, Karel. <i>Diferenciální geometrie křivek a ploch</i>. Praha: Karolinum, 1998.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Diferenci%C3%A1ln%C3%AD+geometrie+k%C5%99ivek+a+ploch&rft.aulast=Bure%C5%A1&rft.aufirst=Jarol%C3%ADm&rft.au=Hrub%C4%8D%C3%ADk%2C+Karel&rft.place=Praha&rft.pub=Karolinum&rft.date=1998"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">BUREŠ, Jarolím; VANŽURA, Jiří. <i>Algebraická geometrie</i>. Praha: SNTL – Nakladatelství technické literatury, 1989. 327 s.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Algebraick%C3%A1+geometrie&rft.aulast=Bure%C5%A1&rft.aufirst=Jarol%C3%ADm&rft.au=Van%C5%BEura%2C+Ji%C5%99%C3%AD&rft.place=Praha&rft.pub=SNTL+%E2%80%93+Nakladatelstv%C3%AD+technick%C3%A9+literatury&rft.date=1989&rft.tpages=327"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">POMYKALOVÁ, Eva. <i>Deskriptivní geometrie pro střední školy</i>. [s.l.]: Prometheus <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7196-400-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7196-400-1"><span class="ISBN">978-80-7196-400-1</span></a></span>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Deskriptivn%C3%AD+geometrie+pro+st%C5%99edn%C3%AD+%C5%A1koly&rft.isbn=978-80-7196-400-1&rft.aulast=Pomykalov%C3%A1&rft.aufirst=Eva&rft.pub=Prometheus"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">STILLWELL, John. <i>The Four Pillars of Geometry</i>. [s.l.]: Springer, 2010. 241 s. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Four+Pillars+of+Geometry&rft.aulast=Stillwell&rft.aufirst=John&rft.pub=Springer&rft.date=2010&rft.tpages=241"><span style="display:none"> </span></span></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Odborná"><span id="Odborn.C3.A1"></span>Odborná</h4></div> <ul><li><cite class="book" style="font-style:normal;">AUBIN, Thierry. <i>A Course in Differential Geometry</i>. [s.l.]: AMS, 2000. 184 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0821827093" title="Speciální:Zdroje knih/978-0821827093"><span class="ISBN">978-0821827093</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=A+Course+in+Differential+Geometry&rft.isbn=978-0821827093&rft.aulast=Aubin&rft.aufirst=Thierry&rft.pub=AMS&rft.date=2000&rft.tpages=184"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">BUMP, Daniel. <i>Algebraic geometry</i>. [s.l.]: World Scientific, 1998. 218 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9789810235611" title="Speciální:Zdroje knih/9789810235611"><span class="ISBN">9789810235611</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Algebraic+geometry&rft.isbn=9789810235611&rft.aulast=Bump&rft.aufirst=Daniel&rft.pub=World+Scientific&rft.date=1998&rft.tpages=218"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">COXETER, H.S.M. <i>Introduction to geometry</i>. [s.l.]: Wiley, 1989. 496 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0471504580" title="Speciální:Zdroje knih/978-0471504580"><span class="ISBN">978-0471504580</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Introduction+to+geometry&rft.isbn=978-0471504580&rft.aulast=Coxeter&rft.aufirst=H.S.M.&rft.pub=Wiley&rft.date=1989&rft.tpages=496"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">COXETER, H.S.M. <i>Non-Euclidean Geometry</i>. [s.l.]: The Mathematical Association of America, 1998. 354 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0883855225" title="Speciální:Zdroje knih/978-0883855225"><span class="ISBN">978-0883855225</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Non-Euclidean+Geometry&rft.isbn=978-0883855225&rft.aulast=Coxeter&rft.aufirst=H.S.M.&rft.pub=The+Mathematical+Association+of+America&rft.date=1998&rft.tpages=354"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">DUBROVIN, B.A.; FOMENKO, A.T; NOVIKOV, S.P. <i>Modern Geometry – Methods and Applications: Part I: The Geometry of Surfaces, Transformation Groups, and Fields</i>. [s.l.]: Springer, s. e., 1991. 507 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0387976631" title="Speciální:Zdroje knih/978-0387976631"><span class="ISBN">978-0387976631</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Modern+Geometry+%E2%80%93+Methods+and+Applications%3A+Part+I%3A+The+Geometry+of+Surfaces%2C+Transformation+Groups%2C+and+Fields&rft.isbn=978-0387976631&rft.aulast=Dubrovin&rft.aufirst=B.A.&rft.au=Fomenko%2C+A.T&rft.au=Novikov%2C+S.P.&rft.pub=Springer%2C+s.+e.&rft.date=1991&rft.tpages=507"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">DUBROVIN, B.A.; FOMENKO, A.T; NOVIKOV, S.P. <i>Modern Geometry. Methods and Applications: Part 2: The Geometry and Topology of Manifolds</i>. [s.l.]: Springer, 1985. 507 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0387961620" title="Speciální:Zdroje knih/978-0387961620"><span class="ISBN">978-0387961620</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Modern+Geometry.+Methods+and+Applications%3A+Part+2%3A+The+Geometry+and+Topology+of+Manifolds&rft.isbn=978-0387961620&rft.aulast=Dubrovin&rft.aufirst=B.A.&rft.au=Fomenko%2C+A.T&rft.au=Novikov%2C+S.P.&rft.pub=Springer&rft.date=1985&rft.tpages=507"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">DUBROVIN, B.A.; FOMENKO, A.T; NOVIKOV, S.P. <i>Modern Geometry – Methods and Applications: Part 3: Introduction to Homology Theory</i>. [s.l.]: Springer, 1990. 507 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0387972718" title="Speciální:Zdroje knih/978-0387972718"><span class="ISBN">978-0387972718</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Modern+Geometry+%E2%80%93+Methods+and+Applications%3A+Part+3%3A+Introduction+to+Homology+Theory&rft.isbn=978-0387972718&rft.aulast=Dubrovin&rft.aufirst=B.A.&rft.au=Fomenko%2C+A.T&rft.au=Novikov%2C+S.P.&rft.pub=Springer&rft.date=1990&rft.tpages=507"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">FRANKEL, Theodore. <i>The Geometry of Physics: An Introduction</i>. [s.l.]: Cambridge University Press, 2003. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0521539272" title="Speciální:Zdroje knih/978-0521539272"><span class="ISBN">978-0521539272</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Geometry+of+Physics%3A+An+Introduction&rft.isbn=978-0521539272&rft.aulast=Frankel&rft.aufirst=Theodore&rft.pub=Cambridge+University+Press&rft.date=2003"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">GLAESER, Georg. <i>Geometrie und ihre Anwendungen in Kunst, Natur und Technik</i>. [s.l.]: Elsevier, 2002. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/3-8274-1797-X" title="Speciální:Zdroje knih/3-8274-1797-X"><span class="ISBN">3-8274-1797-X</span></a></span>. (německy)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Geometrie+und+ihre+Anwendungen+in+Kunst%2C+Natur+und+Technik&rft.isbn=3-8274-1797-X&rft.aulast=Glaeser&rft.aufirst=Georg&rft.pub=Elsevier&rft.date=2002"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">HARRIS, Joe. <i>Algebraic geometry: a first course</i>. [s.l.]: Springer, 1992. 328 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9780387977164" title="Speciální:Zdroje knih/9780387977164"><span class="ISBN">9780387977164</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Algebraic+geometry%3A+a+first+course&rft.isbn=9780387977164&rft.aulast=Harris&rft.aufirst=Joe&rft.pub=Springer&rft.date=1992&rft.tpages=328"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><a href="/wiki/David_Hilbert" title="David Hilbert">David Hilbert</a>, <i>The foundations of Geometry</i>, <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.gutenberg.org/ebooks/17384">online</a> (<a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.gutenberg.org/wiki/Main_Page">Project Gutenberg</a>)</li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">KOBAYASHI, Shoshichi; NOMIZU, Katsumi. <i>Foundations of Differential Geometry (volume I)</i>. [s.l.]: Wiley-Interscience, 1996. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0471157335" title="Speciální:Zdroje knih/978-0471157335"><span class="ISBN">978-0471157335</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Foundations+of+Differential+Geometry+%28volume+I%29&rft.isbn=978-0471157335&rft.aulast=Kobayashi&rft.aufirst=Shoshichi&rft.au=Nomizu%2C+Katsumi&rft.pub=Wiley-Interscience&rft.date=1996"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">KOBAYASHI, Shoshichi; NOMIZU, Katsumi. <i>Foundations of Differential Geometry (volume I)</i>. [s.l.]: Wiley-Interscience, 1996. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0471157328" title="Speciální:Zdroje knih/978-0471157328"><span class="ISBN">978-0471157328</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Foundations+of+Differential+Geometry+%28volume+I%29&rft.isbn=978-0471157328&rft.aulast=Kobayashi&rft.aufirst=Shoshichi&rft.au=Nomizu%2C+Katsumi&rft.pub=Wiley-Interscience&rft.date=1996"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">HUYBRECHTS, Daniel. <i>Complex geometry: an introduction</i>. [s.l.]: Springer, 2005. 309 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9783540212904" title="Speciální:Zdroje knih/9783540212904"><span class="ISBN">9783540212904</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Complex+geometry%3A+an+introduction&rft.isbn=9783540212904&rft.aulast=Huybrechts&rft.aufirst=Daniel&rft.pub=Springer&rft.date=2005&rft.tpages=309"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">KOWALSKI, Oldřich. <i>Úvod do Riemannovy geometrie</i>. Praha: UK Karolinum, 2003. 101 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-246-0377-2" title="Speciální:Zdroje knih/80-246-0377-2"><span class="ISBN">80-246-0377-2</span></a></span>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%C3%9Avod+do+Riemannovy+geometrie&rft.isbn=80-246-0377-2&rft.aulast=Kowalski&rft.aufirst=Old%C5%99ich&rft.place=Praha&rft.pub=UK+Karolinum&rft.date=2003&rft.tpages=101"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">LANG, Serge. <i>Fundamentals of differential geometry</i>. [s.l.]: Birkhäuser, 1999. 535 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9780387985930" title="Speciální:Zdroje knih/9780387985930"><span class="ISBN">9780387985930</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Fundamentals+of+differential+geometry&rft.isbn=9780387985930&rft.aulast=Lang&rft.aufirst=Serge&rft.pub=Birkh%C3%A4user&rft.date=1999&rft.tpages=535"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">MATOUŠEK, Jiří. <i>Lectures on discrete geometry</i>. [s.l.]: Birkhäuser, 2002. 481 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9780387953731" title="Speciální:Zdroje knih/9780387953731"><span class="ISBN">9780387953731</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Lectures+on+discrete+geometry&rft.isbn=9780387953731&rft.aulast=Matou%C5%A1ek&rft.aufirst=Ji%C5%99%C3%AD&rft.pub=Birkh%C3%A4user&rft.date=2002&rft.tpages=481"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">PETERSEN, Peter. <i>Riemannian geometry</i>. [s.l.]: Springer, 2006. 401 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9780387292465" title="Speciální:Zdroje knih/9780387292465"><span class="ISBN">9780387292465</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Riemannian+geometry&rft.isbn=9780387292465&rft.aulast=Petersen&rft.aufirst=Peter&rft.pub=Springer&rft.date=2006&rft.tpages=401"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">SHARPE, R.W. <i>Differential Geometry: Cartan's Generalization of Klein's Erlangen Program</i>. [s.l.]: Springer, 1997. 421 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0387947327" title="Speciální:Zdroje knih/978-0387947327"><span class="ISBN">978-0387947327</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Differential+Geometry%3A+Cartan%27s+Generalization+of+Klein%27s+Erlangen+Program&rft.isbn=978-0387947327&rft.aulast=Sharpe&rft.aufirst=R.W.&rft.pub=Springer&rft.date=1997&rft.tpages=421"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">ŠÍR, Zbyněk. <i>Řecké matematické texty</i>. [s.l.]: Oikoymenh, 2011. 560 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7298-308-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7298-308-7"><span class="ISBN">978-80-7298-308-7</span></a></span>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%C5%98eck%C3%A9+matematick%C3%A9+texty&rft.isbn=978-80-7298-308-7&rft.aulast=%C5%A0%C3%ADr&rft.aufirst=Zbyn%C4%9Bk&rft.pub=Oikoymenh&rft.date=2011&rft.tpages=560"><span style="display:none"> </span></span></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Související_články"><span id="Souvisej.C3.ADc.C3.AD_.C4.8Dl.C3.A1nky"></span>Související články</h3></div> <ul><li><a href="/wiki/D%C4%9Bjiny_matematiky" title="Dějiny matematiky">Dějiny matematiky</a></li> <li><a href="/wiki/Eukleidovsk%C3%A1_geometrie" title="Eukleidovská geometrie">Eukleidovská geometrie</a></li> <li><a href="/wiki/Neeukleidovsk%C3%A1_geometrie" title="Neeukleidovská geometrie">Neeukleidovská geometrie</a></li> <li><a href="/wiki/Diferenci%C3%A1ln%C3%AD_geometrie" title="Diferenciální geometrie">Diferenciální geometrie</a></li> <li><a href="/wiki/Riemannova_geometrie" title="Riemannova geometrie">Riemannova geometrie</a></li> <li><a href="/wiki/Deskriptivn%C3%AD_geometrie" title="Deskriptivní geometrie">Deskriptivní geometrie</a></li> <li><a href="/wiki/Analytick%C3%A1_geometrie" title="Analytická geometrie">Analytická geometrie</a></li> <li><a href="/wiki/Topologie" title="Topologie">Topologie</a></li> <li><a href="/wiki/Sm%C3%AD%C5%A1en%C3%BD_sou%C4%8Din" title="Smíšený součin">Smíšený součin</a></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Externí_odkazy"><span id="Extern.C3.AD_odkazy"></span>Externí odkazy</h3></div> <ul><li><span class="sisterproject sisterproject-commons"><span class="sisterproject_image"><span typeof="mw:File"><a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons"><img alt="Logo Wikimedia Commons" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/12px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="12" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/18px-Commons-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/24px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /></a></span></span> <span class="sisterproject_text">Obrázky, zvuky či videa k tématu <span class="sisterproject_text_target"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Geometry" class="extiw" title="c:Category:Geometry">geometrie</a></span> na <a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons">Wikimedia Commons</a></span></span><i> </i></li> <li><span class="sisterproject sisterproject-wikibooks"><span class="sisterproject_image"><span typeof="mw:File"><span><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Wikibooks-logo.svg/16px-Wikibooks-logo.svg.png" decoding="async" width="16" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Wikibooks-logo.svg/24px-Wikibooks-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Wikibooks-logo.svg/32px-Wikibooks-logo.svg.png 2x" data-file-width="300" data-file-height="300" /></span></span></span> <span class="sisterproject_text"><span class="sisterproject_text_prefix">Kniha </span><span class="sisterproject_text_target"><a href="https://cs.wikibooks.org/wiki/Geometrie" class="extiw" title="b:Geometrie">Geometrie</a></span><span class="sisterproject_text_suffix"> ve Wikiknihách</span></span></span></li> <li><span class="sisterproject sisterproject-wikiquote"><span class="sisterproject_image"><span typeof="mw:File"><span><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Wikiquote-logo.svg/13px-Wikiquote-logo.svg.png" decoding="async" width="13" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Wikiquote-logo.svg/20px-Wikiquote-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Wikiquote-logo.svg/27px-Wikiquote-logo.svg.png 2x" data-file-width="300" data-file-height="355" /></span></span></span> <span class="sisterproject_text"><span class="sisterproject_text_prefix">Téma </span><span class="sisterproject_text_target"><a href="https://cs.wikiquote.org/wiki/Geometrie" class="extiw" title="q:Geometrie">Geometrie</a></span><span class="sisterproject_text_suffix"> ve Wikicitátech</span></span></span></li> <li><span class="sisterproject sisterproject-wiktionary"><span class="sisterproject_image"><span typeof="mw:File"><span><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/16px-Wiktionary-logo-cs.svg.png" decoding="async" width="16" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/24px-Wiktionary-logo-cs.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/32px-Wiktionary-logo-cs.svg.png 2x" data-file-width="411" data-file-height="411" /></span></span></span> <span class="sisterproject_text"><span class="sisterproject_text_prefix">Slovníkové heslo </span><span class="sisterproject_text_target"><a href="https://cs.wiktionary.org/wiki/geometrie" class="extiw" title="wikt:geometrie">geometrie</a></span><span class="sisterproject_text_suffix"> ve Wikislovníku</span></span></span></li> <li><span class="sisterproject-inline"><span typeof="mw:File"><span><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4c/Wikisource-logo.svg/15px-Wikisource-logo.svg.png" decoding="async" width="15" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4c/Wikisource-logo.svg/23px-Wikisource-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4c/Wikisource-logo.svg/30px-Wikisource-logo.svg.png 2x" data-file-width="410" data-file-height="430" /></span></span> Encyklopedické heslo <strong><a href="https://cs.wikisource.org/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD/Geometrie" class="extiw" title="s:Ottův slovník naučný/Geometrie">Geometrie</a></strong> v <a href="/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD" title="Ottův slovník naučný">Ottově slovníku naučném</a> ve Wikizdrojích</span></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Česky"><span id=".C4.8Cesky"></span>Česky</h4></div> <ul><li>Miroslav Lávička, <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20091229074639/http://home.zcu.cz/~lavicka/subjects/SG/texty/sg_text.pdf">Syntetická geometrie</a>, Pomocný učební text, ZČU Plzeň</li> <li><a href="/w/index.php?title=Ladislav_Hlavat%C3%BD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ladislav Hlavatý (stránka neexistuje)">Ladislav Hlavatý</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20091122134218/http://www.fjfi.cvut.cz/files/k402/files/doprovod/KrivkyHlav/Krivky1.pdf">Úvod do geometrie křivek a ploch</a>, Pomocný učební text, ČVUT Praha</li> <li><a href="/w/index.php?title=Vladim%C3%ADr_Sou%C4%8Dek&action=edit&redlink=1" class="new" title="Vladimír Souček (stránka neexistuje)">Vladimír Souček</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.karlin.mff.cuni.cz/~soucek/kpl_10_6.pdf">Křivky a plochy, 4. semestr</a>, Pomocný učební text, MFF UK Praha</li> <li>Ivan Kolář, Lenka Pospíšilová: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps08/geom/web/index.html">Diferenciální geometrie křivek a ploch – elektronické skriptum</a>, MU Brno</li> <li>Jiří Vančura, <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.apolloniovyulohy.webz.cz/index.htm">Apolloniovy úlohy</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20090910074324/http://www.apolloniovyulohy.webz.cz/index.htm">Archivováno</a> 10. 9. 2009 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>.</li> <li>Radek Erben, <i><a rel="nofollow" class="external text" href="http://mks.mff.cuni.cz/library/ProblemyStarovekuRE/ProblemyStarovekuRE.pdf">Slavné matematické problémy starověku</a></i>, stručný důkaz nemožnosti řešení slavných starověkých konstrukčních úloh</li> <li>Konečný, Zbyněk, <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20110815202720/http://kondr.ic.cz/files/final.pdf">Konstrukční úlohy z Planimetrie</a>, SOČ Brno</li></ul> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Anglicky">Anglicky</h4></div> <ul><li>Stanford Encyclopedia of Philosophy: <ul><li><a rel="nofollow" class="external text" href="http://plato.stanford.edu/entries/geometry-finitism/">Finitism in Geometry</a></li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="http://plato.stanford.edu/entries/geometry-19th/">Geometry in the 19th Century</a></li></ul></li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="http://www-history.mcs.st-andrews.ac.uk/HistTopics/Non-Euclidean_geometry.html">Non-Euclidean geometry</a> na <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www-history.mcs.st-andrews.ac.uk/">The MacTutor History of Mathematics archive</a></li> <li>Vladimir Bulatov, <a rel="nofollow" class="external text" href="http://bulatov.org/math/1001/">Conformal Models of the Hyperbolic Geometry</a>, Modely a animace transformací hyperbolické roviny</li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.ics.uci.edu/~eppstein/junkyard/topic.html">The geometry Jankyard</a>, pokročilé zajímavosti související s geometrií</li> <li>Geometrie na <a rel="nofollow" class="external text" href="http://mathworld.wolfram.com/Geometry.html">mathworld</a></li></ul> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r16915398">.mw-parser-output div/**/#portallinks a{font-weight:bold}</style><div id="portallinks" class="catlinks"><a href="/wiki/Port%C3%A1l:Obsah" title="Portál:Obsah">Portály</a>: <a href="/wiki/Port%C3%A1l:Matematika" title="Portál:Matematika">Matematika</a> </div> <p><span></span> </p> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r23078045">.mw-parser-output .navbox2{box-sizing:border-box;border:1px solid #a2a9b1;width:100%;clear:both;font-size:88%;text-align:center;padding:1px;margin:1em auto 0}.mw-parser-output .navbox2 .navbox2{margin-top:0}.mw-parser-output .navbox2+.navbox2{margin-top:-1px}.mw-parser-output .navbox2-inner,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{width:100%}.mw-parser-output .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-title,.mw-parser-output .navbox2-abovebelow{padding:0.25em 1em;line-height:1.5em;text-align:center}.mw-parser-output th.navbox2-group{white-space:nowrap;text-align:right}.mw-parser-output .navbox2,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{background-color:#fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2-list{line-height:1.5em;border-color:#fdfdfd}.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-abovebelow,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-group,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-image,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-list{border-top:2px solid #fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2 th,.mw-parser-output .navbox2-title{background-color:#e0e0e0}.mw-parser-output .navbox2-abovebelow,.mw-parser-output th.navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{background-color:#e7e7e7}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{font-size:88%}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-abovebelow{background-color:#f0f0f0}.mw-parser-output .navbox2-even{background-color:#f7f7f7}.mw-parser-output .navbox2-odd{background-color:transparent}.mw-parser-output .navbox2 .hlist td dl,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ol,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ul,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist dl,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ol,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ul{padding:0.125em 0}</style><div role="navigation" class="navbox2" aria-labelledby="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q8087#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" style="padding:2px"><table class="nowraplinks hlist navbox2-inner" style="border-spacing:0;background:transparent;color:inherit"><tbody><tr><th id="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q8087#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" scope="row" class="navbox2-group" style="width:1%"><a href="/wiki/Autoritn%C3%AD_kontrola" title="Autoritní kontrola">Autoritní data</a> <span class="mw-valign-text-top" typeof="mw:File/Frameless"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Q8087#identifiers" title="Editovat na Wikidatech"><img alt="Editovat na Wikidatech" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/10px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png" decoding="async" width="10" height="10" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/15px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/20px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 2x" data-file-width="20" data-file-height="20" /></a></span></th><td class="navbox2-list navbox2-odd" style="text-align:left;border-left-width:2px;border-left-style:solid;width:100%;padding:0px"><div style="padding:0em 0.25em"> <ul><li><span class="nowrap"><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky" title="Národní knihovna České republiky">NKC</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=ph114624">ph114624</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Polytematick%C3%BD_strukturovan%C3%BD_hesl%C3%A1%C5%99" title="Polytematický strukturovaný heslář">PSH</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://psh.techlib.cz/skos/PSH7300">7300</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Francouzská národní knihovna">BNF</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://catalogue.bnf.fr/ark:/12148/cb119315301">cb119315301</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://data.bnf.fr/ark:/12148/cb119315301">(data)</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Gemeinsame_Normdatei" title="Gemeinsame Normdatei">GND</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://d-nb.info/gnd/4020236-7">4020236-7</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Library_of_Congress_Control_Number" title="Library of Congress Control Number">LCCN</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.loc.gov/authorities/subjects/sh85054133">sh85054133</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_parlamentn%C3%AD_knihovna_Japonska" title="Národní parlamentní knihovna Japonska">NDL</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.ndl.go.jp/auth/ndlna/00565738">00565738</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_Izraele" title="Národní knihovna Izraele">NLI</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="http://olduli.nli.org.il/F/?func=find-b&local_base=NLX10&find_code=UID&request=987007563084805171">987007563084805171</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_Koreje" title="Národní knihovna Koreje">NLK</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://librarian.nl.go.kr/LI/contents/L20101000000.do?id=KSH1998005448">KSH1998005448</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Encyklopedie_isl%C3%A1mu" title="Encyklopedie islámu">TDVİA</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://islamansiklopedisi.org.tr/hendese">hendese</a></span></span></li></ul> </div></td></tr></tbody></table></div>    </div><noscript><img src="https://login.wikimedia.org/wiki/Special:CentralAutoLogin/start?type=1x1" alt="" width="1" height="1" style="border: none; position: absolute;"></noscript> <div class="printfooter" data-nosnippet="">Citováno z „<a dir="ltr" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Geometrie&oldid=23606314">https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Geometrie&oldid=23606314</a>“</div></div> <div id="catlinks" class="catlinks" data-mw="interface"><div id="mw-normal-catlinks" class="mw-normal-catlinks"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Kategorie" title="Nápověda:Kategorie">Kategorie</a>: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:Wikipedie:Dobr%C3%A9_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Kategorie:Wikipedie:Dobré články">Wikipedie:Dobré články</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Geometrie" title="Kategorie:Geometrie">Geometrie</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Sedm_svobodn%C3%BDch_um%C4%9Bn%C3%AD" title="Kategorie:Sedm svobodných umění">Sedm svobodných umění</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Obory_a_discipl%C3%ADny_matematiky" title="Kategorie:Obory a disciplíny matematiky">Obory a disciplíny matematiky</a></li></ul></div><div id="mw-hidden-catlinks" class="mw-hidden-catlinks mw-hidden-cats-hidden">Skryté kategorie: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_do%C4%8Dasn%C4%9B_pou%C5%BEitou_%C5%A1ablonou" title="Kategorie:Údržba:Články s dočasně použitou šablonou">Údržba:Články s dočasně použitou šablonou</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_obsahuj%C3%ADc%C3%AD_odkazy_na_nedostupn%C3%A9_zdroje" title="Kategorie:Údržba:Články obsahující odkazy na nedostupné zdroje">Údržba:Články obsahující odkazy na nedostupné zdroje</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NKC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NKC">Monitoring:Články s identifikátorem NKC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_PSH" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem PSH">Monitoring:Články s identifikátorem PSH</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BNF" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BNF">Monitoring:Články s identifikátorem BNF</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_GND" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem GND">Monitoring:Články s identifikátorem GND</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_LCCN" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem LCCN">Monitoring:Články s identifikátorem LCCN</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NDL" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NDL">Monitoring:Články s identifikátorem NDL</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLI" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLI">Monitoring:Články s identifikátorem NLI</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLK" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLK">Monitoring:Články s identifikátorem NLK</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_TDV%C4%B0A" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem TDVİA">Monitoring:Články s identifikátorem TDVİA</a></li></ul></div></div> </div> </main> </div> <div class="mw-footer-container"> <footer id="footer" class="mw-footer" > <ul id="footer-info"> <li id="footer-info-lastmod"> Stránka byla naposledy editována 30. 1. 2024 v 09:48.</li> <li id="footer-info-copyright">Tato verze článku byla později upravena.<br /> Kromě běžné editace mohlo být důvodem úprav také to, že tato verze obsahuje<br /> faktické nepřesnosti, vandalismus nebo materiál, který nevyhovuje licencím <a href="/wiki/GNU_Free_Documentation_License" title="GNU Free Documentation License">GFDL</a> a <a href="/wiki/CC_BY-SA" title="CC BY-SA">Creative Commons</a>.<br /></li> </ul> <ul id="footer-places"> <li id="footer-places-privacy"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Privacy_policy">Ochrana osobních údajů</a></li> <li id="footer-places-about"><a href="/wiki/Wikipedie">O Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-disclaimers"><a href="/wiki/Wikipedie:Vylou%C4%8Den%C3%AD_odpov%C4%9Bdnosti">Vyloučení odpovědnosti</a></li> <li id="footer-places-contact"><a href="//cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Kontakt">Kontaktujte Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-wm-codeofconduct"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct">Kodex chování</a></li> <li id="footer-places-developers"><a href="https://developer.wikimedia.org">Vývojáři</a></li> <li id="footer-places-statslink"><a href="https://stats.wikimedia.org/#/cs.wikipedia.org">Statistiky</a></li> <li id="footer-places-cookiestatement"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Cookie_statement">Prohlášení o cookies</a></li> <li id="footer-places-mobileview"><a href="//cs.m.wikipedia.org/w/index.php?title=Geometrie&oldid=23606314&mobileaction=toggle_view_mobile" class="noprint stopMobileRedirectToggle">Mobilní verze</a></li> </ul> <ul id="footer-icons" class="noprint"> <li id="footer-copyrightico"><a href="https://wikimediafoundation.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/static/images/footer/wikimedia-button.svg" width="84" height="29" alt="Wikimedia Foundation" loading="lazy"></a></li> <li id="footer-poweredbyico"><a href="https://www.mediawiki.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/w/resources/assets/poweredby_mediawiki.svg" alt="Powered by MediaWiki" width="88" height="31" loading="lazy"></a></li> </ul> </footer> </div> </div> </div> <div class="vector-settings" id="p-dock-bottom"> <ul></ul> </div><script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.config.set({"wgHostname":"mw-web.codfw.main-74cc59cb9d-rmlhm","wgBackendResponseTime":961,"wgPageParseReport":{"limitreport":{"cputime":"0.551","walltime":"0.757","ppvisitednodes":{"value":7739,"limit":1000000},"postexpandincludesize":{"value":156041,"limit":2097152},"templateargumentsize":{"value":33748,"limit":2097152},"expansiondepth":{"value":19,"limit":100},"expensivefunctioncount":{"value":9,"limit":500},"unstrip-depth":{"value":0,"limit":20},"unstrip-size":{"value":78616,"limit":5000000},"entityaccesscount":{"value":1,"limit":400},"timingprofile":["100.00% 475.925 1 -total"," 24.77% 117.896 72 Šablona:Citace_monografie"," 12.05% 57.347 1 Šablona:Commonscat"," 11.63% 55.364 1 Šablona:Autoritní_data"," 5.57% 26.532 1 Šablona:Vjazyce2"," 5.49% 26.144 2 Šablona:Cite_journal"," 4.70% 22.357 11 Šablona:Seznam"," 4.67% 22.232 4 Šablona:První_neprázdný"," 4.54% 21.603 1 Šablona:Vjazyce"," 3.49% 16.592 10 Šablona:Podrobně"]},"scribunto":{"limitreport-timeusage":{"value":"0.164","limit":"10.000"},"limitreport-memusage":{"value":2545822,"limit":52428800}},"cachereport":{"origin":"mw-web.codfw.main-74cc59cb9d-rmlhm","timestamp":"20241128111553","ttl":2592000,"transientcontent":false}}});});</script> <script type="application/ld+json">{"@context":"https:\/\/schema.org","@type":"Article","name":"Geometrie","url":"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Geometrie","sameAs":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q8087","mainEntity":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q8087","author":{"@type":"Organization","name":"P\u0159isp\u011bvatel\u00e9 projekt\u016f Wikimedia"},"publisher":{"@type":"Organization","name":"nadace Wikimedia","logo":{"@type":"ImageObject","url":"https:\/\/www.wikimedia.org\/static\/images\/wmf-hor-googpub.png"}},"datePublished":"2003-09-29T08:49:05Z","dateModified":"2024-01-30T08:48:05Z","image":"https:\/\/upload.wikimedia.org\/wikipedia\/commons\/a\/a6\/Square_root_of_2_triangle.svg","headline":"matematick\u00e1 v\u011bda"}</script> </body> </html>