CINXE.COM

<!DOCTYPE html> <html class="client-nojs vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-disabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-not-available" lang="cs" dir="ltr"> <head> <meta charset="UTF-8"> <title>Zobrazení zdroje stránky Maďarsko – Wikipedie</title> <script>(function(){var className="client-js vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-disabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-not-available";var cookie=document.cookie.match(/(?:^|; )cswikimwclientpreferences=([^;]+)/);if(cookie){cookie[1].split('%2C').forEach(function(pref){className=className.replace(new RegExp('(^| )'+pref.replace(/-clientpref-\w+$|[^\w-]+/g,'')+'-clientpref-\\w+( |$)'),'$1'+pref+'$2');});}document.documentElement.className=className;}());RLCONF={"wgBreakFrames":true,"wgSeparatorTransformTable":[",\t."," \t,"],"wgDigitTransformTable":["",""], "wgDefaultDateFormat":"ČSN basic dt","wgMonthNames":["","leden","únor","březen","duben","květen","červen","červenec","srpen","září","říjen","listopad","prosinec"],"wgRequestId":"0a2faafd-fdce-48bf-90a1-1653353e0c76","wgCanonicalNamespace":"","wgCanonicalSpecialPageName":false,"wgNamespaceNumber":0,"wgPageName":"Maďarsko","wgTitle":"Maďarsko","wgCurRevisionId":24410632,"wgRevisionId":0,"wgArticleId":464,"wgIsArticle":false,"wgIsRedirect":false,"wgAction":"edit","wgUserName":null,"wgUserGroups":["*"],"wgCategories":[],"wgPageViewLanguage":"cs","wgPageContentLanguage":"cs","wgPageContentModel":"wikitext","wgRelevantPageName":"Maďarsko","wgRelevantArticleId":464,"wgIsProbablyEditable":true,"wgRelevantPageIsProbablyEditable":true,"wgRestrictionEdit":[],"wgRestrictionMove":[],"wgNoticeProject":"wikipedia","wgCiteReferencePreviewsActive":false,"wgMediaViewerOnClick":true,"wgMediaViewerEnabledByDefault":true,"wgPopupsFlags":0,"wgVisualEditor":{"pageLanguageCode":"cs", "pageLanguageDir":"ltr","pageVariantFallbacks":"cs"},"wgMFDisplayWikibaseDescriptions":{"search":true,"watchlist":true,"tagline":true,"nearby":true},"wgWMESchemaEditAttemptStepOversample":false,"wgWMEPageLength":200000,"wgRelatedArticlesCompat":[],"wgCentralAuthMobileDomain":false,"wgEditSubmitButtonLabelPublish":true,"wgULSPosition":"interlanguage","wgULSisCompactLinksEnabled":false,"wgVector2022LanguageInHeader":true,"wgULSisLanguageSelectorEmpty":false,"wgCheckUserClientHintsHeadersJsApi":["brands","architecture","bitness","fullVersionList","mobile","model","platform","platformVersion"],"GEHomepageSuggestedEditsEnableTopics":true,"wgGETopicsMatchModeEnabled":true,"wgGEStructuredTaskRejectionReasonTextInputEnabled":false,"wgGELevelingUpEnabledForUser":false};RLSTATE={"ext.globalCssJs.user.styles":"ready","site.styles":"ready","user.styles":"ready","ext.globalCssJs.user":"ready","user":"ready","user.options":"loading","skins.vector.search.codex.styles":"ready","skins.vector.styles": "ready","skins.vector.icons":"ready","ext.charinsert.styles":"ready","ext.wikimediamessages.styles":"ready","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript":"ready","ext.uls.interlanguage":"ready","ext.wikimediaBadges":"ready"};RLPAGEMODULES=["mediawiki.action.edit.collapsibleFooter","site","mediawiki.page.ready","skins.vector.js","ext.centralNotice.geoIP","ext.charinsert","ext.gadget.WikiMiniAtlas","ext.gadget.OSMmapa","ext.gadget.direct-links-to-commons","ext.gadget.ReferenceTooltips","ext.gadget.courses","ext.gadget.refToolbar","ext.gadget.LegacyToolbar2006","ext.gadget.edittools","ext.urlShortener.toolbar","ext.centralauth.centralautologin","ext.popups","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.init","ext.visualEditor.targetLoader","ext.echo.centralauth","ext.eventLogging","ext.wikimediaEvents","ext.navigationTiming","ext.uls.interface","ext.cx.eventlogging.campaigns","ext.checkUser.clientHints","ext.growthExperiments.SuggestedEditSession","wikibase.sidebar.tracking"];</script> <script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.loader.impl(function(){return["user.options@12s5i",function($,jQuery,require,module){mw.user.tokens.set({"patrolToken":"+\\","watchToken":"+\\","csrfToken":"+\\"}); }];});});</script> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=ext.charinsert.styles%7Cext.uls.interlanguage%7Cext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript%7Cext.wikimediaBadges%7Cext.wikimediamessages.styles%7Cskins.vector.icons%2Cstyles%7Cskins.vector.search.codex.styles&only=styles&skin=vector-2022"> <script async="" src="/w/load.php?lang=cs&modules=startup&only=scripts&raw=1&skin=vector-2022"></script> <meta name="ResourceLoaderDynamicStyles" content=""> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=site.styles&only=styles&skin=vector-2022"> <meta name="generator" content="MediaWiki 1.44.0-wmf.5"> <meta name="referrer" content="origin"> <meta name="referrer" content="origin-when-cross-origin"> <meta name="robots" content="noindex,nofollow,max-image-preview:standard"> <meta name="format-detection" content="telephone=no"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/60/EU-Hungary.svg/1200px-EU-Hungary.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="1200"> <meta property="og:image:height" content="1009"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/60/EU-Hungary.svg/800px-EU-Hungary.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="800"> <meta property="og:image:height" content="673"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/60/EU-Hungary.svg/640px-EU-Hungary.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="640"> <meta property="og:image:height" content="538"> <meta name="viewport" content="width=1120"> <meta property="og:title" content="Zobrazení zdroje stránky Maďarsko – Wikipedie"> <meta property="og:type" content="website"> <link rel="alternate" media="only screen and (max-width: 640px)" href="//cs.m.wikipedia.org/wiki/Ma%C4%8Farsko"> <link rel="alternate" type="application/x-wiki" title="Editovat" href="/w/index.php?title=Ma%C4%8Farsko&action=edit"> <link rel="apple-touch-icon" href="/static/apple-touch/wikipedia.png"> <link rel="icon" href="/static/favicon/wikipedia.ico"> <link rel="search" type="application/opensearchdescription+xml" href="/w/rest.php/v1/search" title="Wikipedie (cs)"> <link rel="EditURI" type="application/rsd+xml" href="//cs.wikipedia.org/w/api.php?action=rsd"> <link rel="canonical" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Ma%C4%8Farsko"> <link rel="license" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs"> <link rel="alternate" type="application/atom+xml" title="Atom kanál Wikipedie." href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny&feed=atom"> <link rel="dns-prefetch" href="//login.wikimedia.org"> </head> <body class="skin--responsive skin-vector skin-vector-search-vue mediawiki ltr sitedir-ltr mw-hide-empty-elt ns-0 ns-subject mw-editable page-Maďarsko rootpage-Maďarsko skin-vector-2022 action-edit"><a class="mw-jump-link" href="#bodyContent">Přeskočit na obsah</a> <div class="vector-header-container"> <header class="vector-header mw-header"> <div class="vector-header-start"> <nav class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown vector-main-menu-dropdown vector-button-flush-left vector-button-flush-right" > <input type="checkbox" id="vector-main-menu-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Hlavní menu" > <label id="vector-main-menu-dropdown-label" for="vector-main-menu-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-menu mw-ui-icon-wikimedia-menu"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Hlavní menu</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-main-menu-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-main-menu" class="vector-main-menu vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-main-menu-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="main-menu-pinned" data-pinnable-element-id="vector-main-menu" data-pinned-container-id="vector-main-menu-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-main-menu-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Hlavní menu</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-navigation" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-navigation" > <div class="vector-menu-heading"> Navigace </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="n-mainpage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" title="Navštívit Hlavní stranu [z]" accesskey="z"><span>Hlavní strana</span></a></li><li id="n-help" class="mw-list-item"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah" title="Místo, kde najdete pomoc"><span>Nápověda</span></a></li><li id="n-helpdesk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pot%C5%99ebuji_pomoc" title="Pokud si nevíte rady, zeptejte se ostatních"><span>Potřebuji pomoc</span></a></li><li id="n-featuredcontent" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Nejlep%C5%A1%C3%AD_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Přehled článků, které jsou považovány za nejlepší na české Wikipedii"><span>Nejlepší články</span></a></li><li id="n-randompage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:N%C3%A1hodn%C3%A1_str%C3%A1nka" title="Přejít na náhodně vybranou stránku [x]" accesskey="x"><span>Náhodný článek</span></a></li><li id="n-recentchanges" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny" title="Seznam posledních změn na této wiki [r]" accesskey="r"><span>Poslední změny</span></a></li><li id="n-portal" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Port%C3%A1l_Wikipedie" title="O projektu, jak můžete pomoci, kde hledat"><span>Komunitní portál</span></a></li><li id="n-villagepump" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pod_l%C3%ADpou" title="Hlavní diskusní fórum"><span>Pod lípou</span></a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> <a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" class="mw-logo"> <img class="mw-logo-icon" src="/static/images/icons/wikipedia.png" alt="" aria-hidden="true" height="50" width="50"> <span class="mw-logo-container skin-invert"> <img class="mw-logo-wordmark" alt="Wikipedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-wordmark-cs.svg" style="width: 7.5em; height: 1.1875em;"> <img class="mw-logo-tagline" alt="Wikipedie: Otevřená encyklopedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-tagline-cs.svg" width="118" height="13" style="width: 7.375em; height: 0.8125em;"> </span> </a> </div> <div class="vector-header-end"> <div id="p-search" role="search" class="vector-search-box-vue vector-search-box-collapses vector-search-box-show-thumbnail vector-search-box-auto-expand-width vector-search-box"> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only search-toggle" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f"><span class="vector-icon mw-ui-icon-search mw-ui-icon-wikimedia-search"></span> <span>Hledání</span> </a> <div class="vector-typeahead-search-container"> <div class="cdx-typeahead-search cdx-typeahead-search--show-thumbnail cdx-typeahead-search--auto-expand-width"> <form action="/w/index.php" id="searchform" class="cdx-search-input cdx-search-input--has-end-button"> <div id="simpleSearch" class="cdx-search-input__input-wrapper" data-search-loc="header-moved"> <div class="cdx-text-input cdx-text-input--has-start-icon"> <input class="cdx-text-input__input" type="search" name="search" placeholder="Hledat na Wikipedii" aria-label="Hledat na Wikipedii" autocapitalize="sentences" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f" id="searchInput" > <span class="cdx-text-input__icon cdx-text-input__start-icon"></span> </div> <input type="hidden" name="title" value="Speciální:Hledání"> </div> <button class="cdx-button cdx-search-input__end-button">Hledat</button> </form> </div> </div> </div> <nav class="vector-user-links vector-user-links-wide" aria-label="Osobní nástroje"> <div class="vector-user-links-main"> <div id="p-vector-user-menu-preferences" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-userpage" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown " title="Změnit vzhled velikosti písma, šířky stránky a barvy" > <input type="checkbox" id="vector-appearance-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Vzhled" > <label id="vector-appearance-dropdown-label" for="vector-appearance-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-appearance mw-ui-icon-wikimedia-appearance"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Vzhled</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-appearance-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <div id="p-vector-user-menu-notifications" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-overflow" class="vector-menu mw-portlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs" class=""><span>Podpořte Wikipedii</span></a> </li> <li id="pt-createaccount-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Ma%C4%8Farsko&returntoquery=action%3Dedit" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné" class=""><span>Vytvoření účtu</span></a> </li> <li id="pt-login-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Ma%C4%8Farsko&returntoquery=action%3Dedit" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o" class=""><span>Přihlášení</span></a> </li> </ul> </div> </div> </div> <div id="vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown vector-user-menu vector-button-flush-right vector-user-menu-logged-out" title="Další možnosti" > <input type="checkbox" id="vector-user-links-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Osobní nástroje" > <label id="vector-user-links-dropdown-label" for="vector-user-links-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-ellipsis mw-ui-icon-wikimedia-ellipsis"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Osobní nástroje</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-personal" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-personal user-links-collapsible-item" title="Uživatelské menu" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs"><span>Podpořte Wikipedii</span></a></li><li id="pt-createaccount" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Ma%C4%8Farsko&returntoquery=action%3Dedit" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné"><span class="vector-icon mw-ui-icon-userAdd mw-ui-icon-wikimedia-userAdd"></span> <span>Vytvoření účtu</span></a></li><li id="pt-login" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Ma%C4%8Farsko&returntoquery=action%3Dedit" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o"><span class="vector-icon mw-ui-icon-logIn mw-ui-icon-wikimedia-logIn"></span> <span>Přihlášení</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-user-menu-anon-editor" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-user-menu-anon-editor" > <div class="vector-menu-heading"> Stránky pro odhlášené editory <a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:%C3%9Avod" aria-label="Více informací o editování"><span>dozvědět se více</span></a> </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-anoncontribs" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_p%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky" title="Seznam editací provedených z této IP adresy [y]" accesskey="y"><span>Příspěvky</span></a></li><li id="pt-anontalk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_diskuse" title="Diskuse o editacích provedených z této IP adresy [n]" accesskey="n"><span>Diskuse</span></a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </header> </div> <div class="mw-page-container"> <div class="mw-page-container-inner"> <div class="vector-sitenotice-container"> <div id="siteNotice"></div> </div> <div class="vector-column-start"> <div class="vector-main-menu-container"> <div id="mw-navigation"> <nav id="mw-panel" class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> </div> </div> </div> <div class="mw-content-container"> <main id="content" class="mw-body"> <header class="mw-body-header vector-page-titlebar"> <h1 id="firstHeading" class="firstHeading mw-first-heading">Zobrazení zdroje stránky Maďarsko</h1> <div id="p-lang-btn" class="vector-dropdown mw-portlet mw-portlet-lang" > <input type="checkbox" id="p-lang-btn-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-p-lang-btn" class="vector-dropdown-checkbox mw-interlanguage-selector" aria-label="Tento článek existuje jenom v tomto jazyce. Přidejte jej i v ostatních jazycích" > <label id="p-lang-btn-label" for="p-lang-btn-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--action-progressive mw-portlet-lang-heading-0" aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-language-progressive mw-ui-icon-wikimedia-language-progressive"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Přidat jazyky</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> <div class="after-portlet after-portlet-lang"><span class="uls-after-portlet-link"></span></div> </div> </div> </div> </header> <div class="vector-page-toolbar"> <div class="vector-page-toolbar-container"> <div id="left-navigation"> <nav aria-label="Jmenné prostory"> <div id="p-associated-pages" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-associated-pages" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-nstab-main" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Ma%C4%8Farsko" title="Zobrazit obsahovou stránku [c]" accesskey="c"><span>Článek</span></a></li><li id="ca-talk" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Diskuse:Ma%C4%8Farsko" rel="discussion" title="Diskuse ke stránce [t]" accesskey="t"><span>Diskuse</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown emptyPortlet" > <input type="checkbox" id="vector-variants-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Změnit variantu jazyka" > <label id="vector-variants-dropdown-label" for="vector-variants-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" ><span class="vector-dropdown-label-text">čeština</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-variants" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-variants emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> <div id="right-navigation" class="vector-collapsible"> <nav aria-label="Zobrazení"> <div id="p-views" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-views" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-view" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Ma%C4%8Farsko"><span>Číst</span></a></li><li id="ca-ve-edit" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Ma%C4%8Farsko&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v"><span>Editovat</span></a></li><li id="ca-edit" class="selected collapsible vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Ma%C4%8Farsko&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky"><span>Editovat zdroj</span></a></li><li id="ca-history" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Ma%C4%8Farsko&action=history" title="Starší verze této stránky. [h]" accesskey="h"><span>Zobrazit historii</span></a></li> </ul> </div> </div> </nav> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown vector-page-tools-dropdown" > <input type="checkbox" id="vector-page-tools-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Nástroje" > <label id="vector-page-tools-dropdown-label" for="vector-page-tools-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" ><span class="vector-dropdown-label-text">Nástroje</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-tools-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-page-tools" class="vector-page-tools vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-page-tools-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="page-tools-pinned" data-pinnable-element-id="vector-page-tools" data-pinned-container-id="vector-page-tools-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-page-tools-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Nástroje</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-cactions" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-cactions emptyPortlet vector-has-collapsible-items" title="Další možnosti" > <div class="vector-menu-heading"> Akce </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-more-view" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/wiki/Ma%C4%8Farsko"><span>Číst</span></a></li><li id="ca-more-ve-edit" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Ma%C4%8Farsko&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v"><span>Editovat</span></a></li><li id="ca-more-edit" class="selected collapsible vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Ma%C4%8Farsko&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e"><span>Editovat zdroj</span></a></li><li id="ca-more-history" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Ma%C4%8Farsko&action=history"><span>Zobrazit historii</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-tb" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-tb" > <div class="vector-menu-heading"> Obecné </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="t-whatlinkshere" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Co_odkazuje_na/Ma%C4%8Farsko" title="Seznam všech wikistránek, které sem odkazují [j]" accesskey="j"><span>Odkazuje sem</span></a></li><li id="t-recentchangeslinked" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Souvisej%C3%ADc%C3%AD_zm%C4%9Bny/Ma%C4%8Farsko" rel="nofollow" title="Nedávné změny stránek, na které je odkazováno [k]" accesskey="k"><span>Související změny</span></a></li><li id="t-upload" class="mw-list-item"><a href="//commons.wikimedia.org/wiki/Special:UploadWizard?uselang=cs" title="Nahrát obrázky či jiná multimédia [u]" accesskey="u"><span>Načíst soubor</span></a></li><li id="t-specialpages" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Speci%C3%A1ln%C3%AD_str%C3%A1nky" title="Seznam všech speciálních stránek [q]" accesskey="q"><span>Speciální stránky</span></a></li><li id="t-info" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Ma%C4%8Farsko&action=info" title="Více informací o této stránce"><span>Informace o stránce</span></a></li><li id="t-urlshortener" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:UrlShortener&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fw%2Findex.php%3Ftitle%3DMa%25C4%258Farsko%26action%3Dedit"><span>Získat zkrácené URL</span></a></li><li id="t-urlshortener-qrcode" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:QrCode&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fw%2Findex.php%3Ftitle%3DMa%25C4%258Farsko%26action%3Dedit"><span>Stáhnout QR kód</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-wikibase-otherprojects" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-wikibase-otherprojects" > <div class="vector-menu-heading"> Na jiných projektech </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="t-wikibase" class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikibase-dataitem mw-list-item"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q28" title="Odkaz na propojenou položku datového úložiště [g]" accesskey="g"><span>Položka Wikidat</span></a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> </div> <div class="vector-column-end"> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-appearance" class="vector-appearance vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-appearance-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="appearance-pinned" data-pinnable-element-id="vector-appearance" data-pinned-container-id="vector-appearance-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-appearance-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Vzhled</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.unpin">skrýt</button> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> <div id="bodyContent" class="vector-body" aria-labelledby="firstHeading" data-mw-ve-target-container> <div class="vector-body-before-content"> <div class="mw-indicators"> </div> </div> <div id="contentSub"><div id="mw-content-subtitle">← <a href="/wiki/Ma%C4%8Farsko" title="Maďarsko">Maďarsko</a></div></div> <div id="mw-content-text" class="mw-body-content"><p>Z následujícího důvodu nemáte oprávnění upravit tuto stránku: </p> <div class="permissions-errors"><div class="mw-permissionerror-globalblocking-blockedtext-range"><b>Vaše IP adresa je v rozsahu, který byl <a href="https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Global_blocks" class="extiw" title="m:Special:MyLanguage/Global blocks">zablokován na všech projektech nadace Wikimedia Foundation</a>.</b> <p>Blokování bylo provedeno uživatelem <a href="/wiki/Wikipedista:Jon_Kolbert" title="Wikipedista:Jon Kolbert">‪Jon Kolbert‬</a>. Uvedený důvod je <i><a href="https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/NOP" class="extiw" title="m:Special:MyLanguage/NOP">Open proxy/Webhost</a>: See the <a href="https://meta.wikimedia.org/wiki/WM:OP/H" class="extiw" title="m:WM:OP/H">help page</a> if you are affected </i>. </p> <ul><li>Začátek blokování: 27. 8. 2023, 16:12</li> <li>Blokování vyprší: 27. 8. 2028, 16:12</li></ul> <p>Vaše současná IP adresa je 8.222.208.146 a blokovaný rozsah je 8.222.128.0/17. Prosím, uvádějte tyto údaje ve všech dotazech. </p> Pokud se domníváte, že jste byli zablokováni omylem, můžete najít další informace a instrukce v globálním pravidle <a href="https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/No_open_proxies" class="extiw" title="m:Special:MyLanguage/No open proxies">Žádné open proxy</a>. Nebo pokud chcete blok prodiskutovat, <a href="https://meta.wikimedia.org/wiki/Steward_requests/Global" class="extiw" title="m:Steward requests/Global">vložte žádost o revizi na Meta-Wiki</a> nebo pošlete e-mail do <a href="https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/VRT" class="extiw" title="m:Special:MyLanguage/VRT">VRT</a> fronty <a href="https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Stewards" class="extiw" title="m:Special:MyLanguage/Stewards">stevardům</a> na adrese <kbd>stewards@wikimedia.org</kbd>. Výše uvedené údaje uvádějte ve všech dotazech.</div></div><hr /> <p>Můžete si zobrazit a zkopírovat zdrojový kód této stránky: </p><textarea readonly="" accesskey="," id="wpTextbox1" cols="80" rows="25" style="" class="mw-editfont-monospace" lang="cs" dir="ltr" name="wpTextbox1">{{Infobox - stát | genitiv = Maďarska | úřední název česky = Maďarsko | úřední název = Magyarország | vlajka = Flag of Hungary.svg | velikost vlajky = 110px | článek o vlajce = Maďarská vlajka | znak = Coat of Arms of Hungary.svg | velikost znaku = 60px | článek o znaku = Státní znak Maďarska | hymna = Himnusz | článek o hymně = Maďarská hymna | motto = Historický:&nbsp;Regnum Maria Patronae Hungariae | článek o mottu = | motto překlad = Království Marie, patronky Maďarska | mapa umístění = EU-Hungary.svg | velikost mapy = 290px | hlavní město = [[Budapešť]] | rozloha = 93&nbsp;036<ref name="CIA">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Central Intelligence Agency]]&nbsp;(CIA) | titul = The World Factbook&nbsp;– Hungary | url = https://www.cia.gov/library/publications/resources/the-world-factbook/geos/hu.html | datum přístupu = 2009-2-16 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20150530030654/https://www.cia.gov/library/publications/resources/the-world-factbook/geos/hu.html | datum archivace = 2015-05-30 | nedostupné = ano }}</ref> | rozlmisto = 106 | procent vody = 0,74 | nejvyšší hora = [[Kékes]] | výška nejvyšší hory = 1&nbsp;014<ref name="CIA"/> | čas = +1 | počet obyvatel = 9 678 000 | obyvmisto = 95 | obyvatelé aktuální k = [[2023]] | hustota = 105 | hustmisto = 78 | HDI = 0,846 | HDIvývoj = růst | HDIvýše = velmi vysoký | HDI aktuální k = [[2021]] | HDImísto = 46 | jazyk = [[maďarština]],&nbsp;jazyky nepočetných menšin | národnosti = [[Maďaři]], [[Němci]], [[Rumuni]], [[Romové]], [[Slováci]], [[Češi]] <ref name="CIA"/> | náboženství = římsko- a řecko[[Katolictví|katolické]] (50&nbsp;%), [[Kalvinismus|kalvínské]] (30&nbsp;%), [[Luteránství|luteránské]] (5&nbsp;%)<ref name="CIA"/> | státní zřízení = [[parlamentní republika]] | datum vzniku = 895 cca 1001 království [[16. listopad|16.&nbsp;listopadu]]&nbsp;[[1918]] | způsob vzniku = [[zánik Rakousko-Uherska]] | funkce1 = Prezident | vládce1 = [[Tamás Sulyok]] | funkce2 = Předseda vlády | vládce2 = [[Viktor Orbán]] | měna = [[Maďarský forint|forint]] | kód měny = HUF | HDP/ob. = 43&nbsp;601<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}}</ref> | HDP/ob.misto = 42 | HDP aktuální k = 2023 | Gini = 28,3<ref name="CIA"/> | Gini aktuální k = [[2020]] | ison = 348 | iso3 = HUN | iso2 = HU | mpz = H | předvolba = +36 | doména = hu | soubor hymny = Himnusz 1920s.ogg }} '''Maďarsko''' ({{Vjazyce2|hu|{{Audio|Hu-Magyarország.ogg|''Magyarország''}}}}) je vnitrozemský [[stát]] ležící v jihovýchodní části [[Střední Evropa|střední Evropy]] v [[Panonská pánev|Panonské pánvi]].<ref name="Flaw">{{cite web|url=http://www.kormany.hu/download/e/02/00000/The%20New%20Fundamental%20Law%20of%20Hungary.pdf|title=The Fundamental Law of Hungary|publisher=Hungarian State|access-date=8 May 2017|archive-date=29 June 2014|archive-url=https://web.archive.org/web/20140629205136/http://www.kormany.hu/download/e/02/00000/The%20New%20Fundamental%20Law%20of%20Hungary.pdf|url-status=dead}}</ref> Na severu sousedí se [[Slovensko|Slovenskem]], na severovýchodě s [[Ukrajina|Ukrajinou]], na východě a jihovýchodě s [[Rumunsko|Rumunskem]], na jihu se [[Srbsko|Srbskem]], na jihozápadě s [[Chorvatsko|Chorvatskem]] a [[Slovinsko|Slovinskem]] a na západě s [[Rakousko|Rakouskem]]. Maďarsko je převážně [[Rovina (geomorfologie)|rovinaté]], má rozlohu 93 030 km² a 9,7 milionu obyvatel, převážně etnických [[Maďaři|Maďarů]] s významnou romskou menšinou. Úřední jazyk [[maďarština]] je nejrozšířenějším [[Ugrofinské jazyky|ugrofinským jazykem]] na světě a patří mezi několik ne[[Indoevropské jazyky|indoevropských jazyků]] rozšířených v Evropě.<ref>{{cite web|url=http://www.helsinki.fi/~tasalmin/fu.html|title=Uralic (Finno-Ugrian) languages, Classification of the Uralic (Finno-Ugrian) languages, with present numbers of speakers and areas of distribution (last updated 24 September 201)|date=6 June 2017|publisher=helsinki.fi|access-date=6 June 2017}}</ref> Hlavním a [[Seznam měst v Maďarsku|největším městem]] země je Budapešť; mezi další významné městské oblasti patří [[Debrecín]], [[Segedín]], [[Miskolc]], [[Pécs]] a [[Győr]]. Území dnešního Maďarska bylo historicky křižovatkou cest různých národů, včetně [[Keltové|Keltů]], [[Římané|Římanů]], [[Hunové|Hunů]], [[Germáni|germánských kmenů]], [[Avaři|Avarů]] a [[Západní Slované|západních Slovanů]]. Základem uherského státu bylo koncem 9. století dobytí Panonské pánve uherským velkoknížetem [[Almoš|Almošem]] a jeho synem [[Arpád|Arpádem]],<ref>{{cite web|url=http://mek.oszk.hu/09100/09132/09132.pdf|title=Hungary in the Carpathian Basin|date=6 June 2017|publisher=Lajos Gubcsi, PhD|access-date=6 June 2017}}</ref><ref name="Acta orientalia Academiae Scientiarum Hungaricae">{{cite book|title=Acta Orientalia Academiae Scientiarum Hungaricae|url=https://books.google.com/books?id=kNkTAQAAMAAJ|volume=36|year=1982|publisher=Magyar Tudományos Akadémia (Hungarian Academy of Sciences)|page=419}}</ref> jeho pravnuk král [[Štěpán I. Svatý|Štěpán I.]] nastoupil na trůn v roce 1000 a přeměnil svou říši na [[Uherské království (1000–1301)|křesťanské království]]. Středověké [[Uhersko|Uherské království]] bylo regionální velmocí, která dosáhla svého [[Uherské království (1301–1526)|kulturního a politického vrcholu v 15. století]].<ref>Kristó Gyula – Barta János – Gergely Jenő: Magyarország története előidőktől 2000-ig (History of Hungary from the prehistory to 2000), Pannonica Kiadó, Budapest, 2002, {{ISBN|963-9252-56-5}}, p. 687, pp. 37, pp. 113 ("Magyarország a 12. század második felére jelentős európai tényezővé, középhatalommá vált"/"By the 12th century Hungary became an important European constituent, became a middle power", "A Nyugat részévé vált Magyarország&nbsp;... /Hungary became part of the West"), pp. 616–644</ref> Po [[Bitva u Moháče|bitvě u Moháče]] v roce 1526 bylo částečně [[Osmanské Uhersko|okupováno Osmanskou říší]] (1541-1699). Na přelomu 18. a 19. století se Uhry dostaly pod [[Habsburská monarchie|habsburskou nadvládu]] a později se v roce 1867 spojily s [[Rakouské císařství|Rakouským císařstvím]] v [[Rakousko-Uhersko]], které bylo významnou [[Velmoc|mocností]] až do počátku 20. století.<ref>{{cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/place/Austria-Hungary|title=Austria-Hungary, HISTORICAL EMPIRE, EUROPE|date=6 June 2017|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|access-date=6 June 2017}}</ref> Po [[První světová válka|první světové válce]] se Rakousko-Uhersko rozpadlo a následná [[Trianonská smlouva]] stanovila současné hranice Maďarska, což vedlo ke ztrátě 71&nbsp;% jeho území, 58&nbsp;% obyvatel a [[Maďarská diaspora|32&nbsp;% etnických Maďarů]].<ref>{{cite book|author=Richard C. Frucht|title=Eastern Europe: An Introduction to the People, Lands, and Culture|url=https://books.google.com/books?id=lVBB1a0rC70C|date=31 December 2004|publisher=ABC-CLIO|isbn=978-1-57607-800-6|page=360}}</ref><ref>{{cite encyclopedia|title=Trianon, Treaty of|url=http://www.encyclopedia.com/doc/1E1-TrianonTr.html|encyclopedia=The [[Columbia Encyclopedia]]|year=2009}}</ref><ref>{{cite web|title=Text of the Treaty, Treaty of Peace Between The Allied and Associated Powers and Hungary And Protocol and Declaration, Signed at Trianon June 4, 1920|url=http://wwi.lib.byu.edu/index.php/Treaty_of_Trianon|access-date=10 June 2009}}</ref> Po bouřlivém meziválečném období se Maďarsko připojilo k mocnostem [[Osa Berlín–Řím–Tokio|Osy]] ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], přičemž utrpělo značné škody a ztráty.<ref name="Montgomery">[http://historicaltextarchive.com/books.php?op=viewbook&bookid=7&pre=1 ''Hungary: The Unwilling Satellite''] {{Wayback|url=http://historicaltextarchive.com/books.php?op=viewbook&bookid=7&pre=1 |date=20070216000000 }} [http://kapos.hu/hirek/kis_szines/2018-06-16/megerkezett_az_idei_balaton_sound_himnusza.html John F. Montgomery, ''Hungary: The Unwilling Satellite''.] Devin-Adair Company, New York, 1947. Reprint: Simon Publications, 2002.</ref><ref name="Thomas, pg. 11">Thomas, ''The Royal Hungarian Army in World War II'', pg. 11</ref> Poválečné Maďarsko se stalo [[Satelitní stát|satelitním státem]] [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], což vedlo ke vzniku [[Maďarská lidová republika|Maďarské lidové republiky]]. Po neúspěšné [[Maďarská revoluce 1956|revoluci v roce 1956]] se Maďarsko stalo [[Gulášový socialismus|relativně svobodnějším]], i když stále potlačovaným členem [[Východní blok|východního bloku]]. Odstranění maďarského hraničního plotu s Rakouskem urychlilo rozpad východního bloku a [[Rozpad Sovětského svazu|následně i Sovětského svazu]].<ref>{{cite news|last=Hanrahan|first=Brian|author-link=Brian Hanrahan|title=Hungary's Role in the 1989 Revolutions|url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/8036685.stm|work=[[BBC News]]|date=9 May 2009}}</ref> V říjnu 1989 se Maďarsko opět stalo [[Demokracie|demokratickou]] [[Parlamentní republika|parlamentní republikou]]<ref>{{Cite journal|title=1989. évi XXXI. törvény az Alkotmány módosításáról|trans-title=Act XXXI of 1989 on the Amendment of the Constitution|journal=Magyar Közlöny|publisher=Pallas Lap- és Könyvkiadó Vállalat|location=Budapest|volume=44|issue=74|page=1219|language=hu|date=23 October 1989}}</ref> a v roce 2004 vstoupilo do [[Evropská unie|Evropské unie]].<ref>{{cite web|date=6 June 2017|title=Benefits of EU Membership|url=http://www.mkik.hu/en/magyar-kereskedelmi-es-iparkamara/benefits-of-eu-membership-2630|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20170608120246/http://www.mkik.hu/en/magyar-kereskedelmi-es-iparkamara/benefits-of-eu-membership-2630|archive-date=8 June 2017|access-date=6 June 2017|publisher=Hungarian Chamber of Commerce and Industry}}</ref> Maďarsko patří v mezinárodních vztazích ke středním mocnostem, a to především díky svému kulturnímu a hospodářskému vlivu.<ref>{{Cite journal|last1=Higgott|first1=Richard A.|last2=Cooper|first2=Andrew Fenton|date=1990|title=Middle Power Leadership and Coalition Building: Australia, the Cairns Group, and the Uruguay Round of Trade Negotiations|url=https://www.jstor.org/stable/2706854|journal=International Organization|volume=44|issue=4|pages=589–632|doi=10.1017/S0020818300035414|jstor=2706854|s2cid=153563278|issn=0020-8183}}</ref> Je to [[ekonomika s vysokými příjmy]], všeobecnou zdravotní péčí a bezplatným středoškolským vzděláním. Maďarsko má dlouhou historii významného přínosu v oblasti umění, [[Maďarská hudba|hudby]], [[Maďarská literatura|literatury]], sportu, vědy a techniky.<ref name="auto">{{cite journal|author=OECD|date=27 June 2013|title=OECD Health Data: Social protection|journal=OECD Health Statistics (Database)|doi=10.1787/data-00544-en|url=http://www.oecd-ilibrary.org/social-issues-migration-health/data/oecd-health-statistics/oecd-health-data-social-protection_data-00544-en|access-date=14 July 2013}}</ref><ref name="europa">{{cite web|url=http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/documents/facts_and_figures/compulsory_education_EN.pdf|archive-url=http://arquivo.pt/wayback/20131106181321/http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/documents/facts_and_figures/compulsory_education_EN.pdf|url-status=dead|archive-date=6 November 2013|title=Compulsory Education in Europe 2013/2014|publisher=European commission|access-date=19 May 2014|author=Eurydice}}</ref> Maďarsko se může pochlubit i významnými úspěchy v oblasti kultury, sportu, vědy a techniky.<ref>{{cite news|url=http://mta.hu/english/hungarys-nobel-prize-winners-106018|work=[[Hungarian Academy of Sciences]]|title=Hungary's Nobel Prize Winners, 13 Hungarian win Nobel Prize yet|access-date=2 April 2022}}</ref><ref>{{cite news|title=Population per Gold Medal. Hungary has the second highest gold medal per capita in the world. All together it has 175 gold medal until 2016.|url=http://www.medalspercapita.com/#golds-per-capita:all-time|work=medalspercapita.com}}</ref><ref name="Britannic .=">[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/276684/Hungarian-literature ''Hungarian literature – ”Popular poetry is the only real poetry was the opinion of Sándor Petőfi, one of the greatest Hungarian poets, whose best poems rank among the masterpieces of world literature”''.], ''Encyclopædia Britannica'', 2012 edition</ref><ref>Szalipszki, pg.12 Refers to the country as "widely considered" to be a "home of music".</ref> Je oblíbenou turistickou destinací v Evropě, v roce 2019 přilákalo 24,5 milionu zahraničních turistů.<ref>{{Cite web|title=STADAT – 4.5.3. The number of inbound trips to Hungary and the related expenditures by motivation (2009–)|url=https://www.ksh.hu/docs/eng/xstadat/xstadat_annual/i_ogt004c.html|access-date=2022-06-02|website=Hungarian Central Statistical Office}}</ref> Je členem [[Rada Evropy|Rady Evropy]], [[Schengenský prostor|schengenského prostoru]], [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]], [[Organizace spojených národů]], [[Světová zdravotnická organizace|Světové zdravotnické organizace]], [[Světová obchodní organizace|Světové obchodní organizace]], [[Světová banka|Světové banky]], [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]], [[Asijská infrastrukturní investiční banka|Asijské infrastrukturní investiční banky]] či [[Visegrádská skupina|Visegrádské skupiny]].<ref>{{cite web|url=http://www.mfa.gov.hu/kum2005/Templates/alapsablon.aspx?NRMODE=Published&NRORIGINALURL=%2Fkum%2Fen%2Fbal%2Fforeign_policy%2Fun_sc%2Finternational_organisations.htm&NRNODEGUID=%7B45550E06-66FE-4183-A899-EDF5BD040EB5%7D&NRCACHEHINT=NoModifyGuest&printable=true|title=International organizations in Hungary|publisher=Ministry of Foreign Affairs|access-date=20 November 2016|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160313115736/http://www.mfa.gov.hu/kum2005/Templates/alapsablon.aspx?NRMODE=Published&NRORIGINALURL=%2Fkum%2Fen%2Fbal%2Fforeign_policy%2Fun_sc%2Finternational_organisations.htm&NRNODEGUID=%7B45550E06-66FE-4183-A899-EDF5BD040EB5%7D&NRCACHEHINT=NoModifyGuest&printable=true|archive-date=13 March 2016}}</ref> == Název == Pojmenování ''magyar'' – znamenající maďarský, maďarština nebo Maďar – podle středověké legendy pochází od praotce [[Hunor a Magor|Magora]], bratra Hunora, praotce [[Hunové|Hunů]]. Odkaz na příbuzenství s Huny, kteří ovládli podkarpatskou oblast v 5. století, měl opodstatnit historický nárok Maďarů na vládu nad tímto územím.<ref>Kontler (2011), str. 26.</ref> Druhá část ''Magyarország'' maďarského názvu, je ''ország'', což znamená země. Podle [[Lingvistika|lingvistů]] předci dnešních Maďarů takto sami sebe označovali jako ''ty, kteří mluví''. ''Magyar'' v sobě obsahuje ugrofinské ''mon'' (mluvit, maď. ''mond'') a ''er'' (muž). Toto označení pak v různých podobách přešlo i do některých jiných jazyků, včetně [[Čeština|češtiny]]. Většina evropských jazyků však převzala jméno z označení ''ungri'' ([[Latina|latinsky]] ''Hungari''). Předci Maďarů, žijící na dolním [[Don|Donu]], se v 6. století přidali ke kmenovému svazu [[Onogurové|Onogurů]] (znamená ''deset národů'') a stali se součástí [[Turkické národy|turkické]] říše. V nejstarších západních písemných záznamech jsou obyvatelé této říše zmiňováni jako ''turci'' nebo ''ungri'' (podle Onogurů). První písemná zpráva, v níž se označení ''ungri'' prokazatelně vztahuje k Maďarům, pochází z roku [[834]] z [[Byzantská říše|Byzance]].<ref>Kontler (2011), str. 31.</ref> Čeština rozlišuje označení ''maďarský'' a ''Maďarsko'' na jedné straně a ''uherský'' a ''Uhersko'' (z latinského ''hungaricus'' a ''Hungaria'') na straně druhé. První se vztahuje k etniku hovořícímu maďarsky a státnímu útvaru, který vznikl v roce 1918 po rozpadu mnohonárodnostního Uherského království. Pojem ''uherský'' se tedy používá především v historickém kontextu, neboť se vztahuje k zaniklému státnímu útvaru. Podobné významové rozlišení má též [[slovenština]], [[chorvatština]], [[srbština]] a [[slovinština]]. Samotná maďarština tyto významy nerozlišuje. ''Magyar'' znamená jak maďarský, tak uherský. Stejně tak ''Magyarország'' označuje současné Maďarsko i historické Uhersko. Jedno označení pro oba významy má také většina evropských i dalších jazyků. == Dějiny == {{podrobně|Dějiny Maďarska|Uhersko}} === Starověk a středověk === {{podrobně|Maďarský vpád do Evropy}} [[Soubor:Meleagrosz-tál (2).jpg|vlevo|náhled|Stříbrný plát z římských časů]] Nejstarší obyvatelé území dnešního Maďarska zde žili již před téměř půl milionem let. Nejvíce archeologických nálezů je hlavně ze severního Maďarska. Dalšími obyvateli se později stali i [[Keltové]], [[Římané]], ale také [[Ilýrie|Ilyrové]].<ref name="osmnáct">{{Citace monografie | příjmení = Kontler | jméno = László | odkaz na autora = | titul = Dějiny Maďarska | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny s.r.o. | místo = Praha | rok = 2001 | isbn = | kapitola = Před příchodem Maďarů: starověké kultury a nomádští nájezdníci | strany = 18 | jazyk = česky }}</ref> Římané zde zřídili provincii ''[[Panonie|Pannonia]]''. Ve východní části Maďarska a severního [[Rumunsko|Rumunska]] byla zřízena provincie ''[[Dácie|Dacia]]''. Provincie byly osídleny kolonisty z&nbsp;[[Itálie]]. V této době vznikla i pozdější maďarská města. Centrem Panonie se stalo [[Aquincum]] (severozápadní část dnešní [[Budapešť|Budapešti]]), dále pak byla založena města ''Savaria'' (dnes [[Szombathely]]), ''Scarbantia'' ([[Šoproň]]), ''Arrabona'' ([[Győr]]), ''Gorsium'' ([[Tác (Maďarsko)|Tác]]) a ''Sopianae'' ([[Pécs]]).<ref name="Víno">{{Citace monografie | příjmení = Kontler | jméno = László | odkaz na autora = | titul = Dějiny Maďarska | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny s.r.o. | místo = Praha | kapitola = Před příchodem Maďarů: starověké kultury a nomádští nájezdníci | strany = 20&nbsp;-&nbsp;21 | isbn = | jazyk = česky | rok = 2001 }}</ref> Po Římanech zdědili [[Maďaři]] například [[vinařství]], které je dodnes nedílnou součástí maďarské kultury.<ref name="Víno" /> [[Germáni|Germánské]] kmeny vytlačily Římany koncem [[5. století]]. I přes to, že germánské kmeny nebyly [[Křesťanství|křesťanské]], zůstaly kostely, které zde zbyly po Římanech, stále v provozu.<ref name="Strana 22">{{Citace monografie | příjmení = Kontler | jméno = László | odkaz na autora = | titul = Dějiny Maďarska | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny s.r.o. | místo = Praha | rok = 2001 | isbn = | kapitola = Před příchodem Maďarů: starověké kultury a nomádští nájezdníci | strany = 22 | jazyk = česky }}</ref> Během [[stěhování národů]] se v uherské nížině usadili kočovní [[Hunové]] a po nich v 6. století Panonii ovládli [[Avaři]]. [[Soubor:HetVezer-ChroniconPictum.jpg|vlevo|náhled|162x162pixelů|[[Arpád]]]] Na konci prvního tisíciletí [[Maďarský vpád do Evropy|pronikly na území dnešního Maďarska z východu]] Maďaři, [[Kočovnictví|kočovný]] kmen [[Ugrofinské národy|ugrofinského]] původu vedený náčelníkem [[Arpád|Arpádem]], zakladatelem královské dynastie [[Arpádovci|Arpádovců]]. Tento kmen si podmanil usedlé [[Slované|slovanské]] obyvatelstvo a pravidelně ohrožoval [[Bavorské vévodství|Bavory]] a [[Velkomoravská říše|Velkou Moravu]], kterou nakonec vyvrátil. Po [[Bitva na Lechu (955)|bitvě na Lešském poli]] (955), kde byli Maďaři poraženi vojsky [[Východofranská říše|východofranského]] krále [[Ota I. Veliký|Oty I. Velikého]] s přispěním [[České knížectví|českých]] oddílů knížete [[Boleslav I.|Boleslava I.]], se vzdali výbojů, usadili se a začali obdělávat úrodnou [[Panonská pánev|Panonskou pánev]].<ref name="Strana 38">{{Citace monografie | příjmení = Kontler | jméno = László | odkaz na autora = | titul = Dějiny Maďarska | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny s.r.o. | místo = Praha | rok = 2001 | isbn = | kapitola = Šípy a rádla Maďarů: zábor, nájezdy a usazení | strany = 38 | jazyk = česky }}</ref>[[Soubor:A Szent Korona elölről 2.jpg|náhled|[[Uherská koruna|Svatoštěpánská uherská koruna]] vznikla v průběhu 11. až 13. století|187x187pixelů]]Koncem [[10. století]] Arpádovec [[Gejza (velkokníže)|Gejza]] vytvořil [[Maďarské velkoknížectví]], s hlavním městem [[Ostřihom]]. [[Křesťanství|Křesťanským]] se stalo tehdy, když se nechal pokřtít kníže Vajk a převzal jméno [[Štěpán I. Svatý|Štěpán]]. V roce 1000 se pak Štěpán nechal korunovat králem a vzniklo [[Uhersko|Uherské království]]. Štěpán též prosadil zřízení [[Arcidiecéze ostřihomsko-budapešťská|arcibiskupství]]. Uherské království bylo v 11.–15. století jedním z nejrozlehlejších a nejmocnějších států střední a jihovýchodní Evropy. Vedle vlastních Uher, jejichž součástí bylo [[Slovensko]], zahrnovalo [[Chorvatsko]] (personální unie 1102), [[Sedmihradsko]] (dnes součást Rumunska) a část srbských území včetně [[Bělehrad|Bělehradu]]. [[Soubor:Hunyadi Matyas TK (crop).jpg|vlevo|náhled|176x176pixelů|[[Matyáš Korvín]]]] Roku 1241 Uhersko zasáhl [[mongolský vpád do Evropy]], při kterém zahynula až polovina obyvatel Uherského království.<ref>[http://www.britannica.com/eb/article-34789/Hungary The Mongol invasion: the last Arpad kings], Encyclopædia Britannica – "The country lost about half its population, the incidence ranging from 60 percent in the Alföld (100 percent in parts of it) to 20 percent in Transdanubia; only parts of Transylvania and the northwest came off fairly lightly."</ref> Roku 1301 vymřeli Arpádovci. Uherské koruny se nakrátko chopili čeští [[Přemyslovci]], ale ti vymřeli záhy také a uherský trůn uzmuli [[Anjouovci]] a seděli na něm až do roku 1387, kdy se [[Karel IV.|Karlovi IV.]] podařilo ho zajistit pro svého syna [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] a rod [[Lucemburkové|Lucemburků]]. Zikmund však zemřel bez dědiců, takže se poté na trůně střídali další významné středoevropské rody, [[Habsburkové]] a [[Jagellonci]]. Výjimku představuje éra vlády [[Regent|regenta]] [[Jan Hunyadi|Jánose Hunyadiho]] (1446–1453) a jeho syna [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]] (1458–1490), který se stal dokonce králem a načas ovládl také [[Morava|Moravu]] a [[Slezsko]]. Po něm se vrátili Jagellonci ([[Vladislav Jagellonský|Vladislav&nbsp;II.]] a&nbsp;[[Ludvík Jagellonský|Ludvík]]), kteří drželi i [[České království|českou korunu]], a vytvořili tak velkou středoevropskou říši. Čelili řadě problémů, například selskému [[Dóžovo povstání|Dóžově povstání]] (1514) proti šlechtě, které bylo brutálně potlačeno.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Dózsa Rebellion {{!}} Hungarian history | periodikum = Encyclopedia Britannica | url = https://www.britannica.com/event/Dozsa-Rebellion | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-08 }}</ref> Avšak největším problémem se brzy ukázal být tlak [[Osmanská říše|Osmanské říše]] z jihu (viz [[Osmansko-uherské války]]). === Součást habsburské říše === [[Soubor:Johann_Peter_Krafft_005.jpg|vlevo|náhled|220x220pixelů|Obránci [[Szigetvár|Szigetváru]] vyrážejí do posledního útoku proti přesile Turků roku 1566]] Uhersko bylo Osmany ohrožováno od 15. století. Právě v boji s Turky, v [[Bitva u Moháče|bitvě u Moháče]] roku 1526, padl poslední Jagellonec Ludvík. Následně vypukla válka o uherský trůn mezi Habsburky ([[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandem I.]]) a [[Sedmihradsko|sedmihradským]] vévodou [[Jan Zápolský|Janem Zápolským]] ([[1527]]–[[1538]]). Toho takticky podporovali Osmani a využili nástupnické války k první mohutné invazi do střední Evropy (viz [[První obléhání Vídně]] roku 1529), což byl počátek 200 let trvajících [[Osmansko-habsburské války|tureckých válek]], jejichž bojištěm bylo povětšinou právě uherské území. Uherskou korunu získali Habsburkové, ale před Osmany se jim Uhry dlouho nedařilo plně ochránit. V roce 1541 Turci obsadili území od Bělehradu po Budapešť ([[Budínský ejálet]]). Z východní části se stalo [[Sedmihradské knížectví]] – téměř nezávislý stát, který byl [[Vazal|vazalem]] Osmanské říše. Jen zbylé území, tedy [[Horní Uhry]], Burgenland, západní [[Chorvatsko]] a západní pruh dnešního Maďarska, s jádrem na území dnešního Slovenska a nazývané obvykle „[[královské Uhersko]]“, ovládali Habsburkové a jejich [[Habsburská monarchie|monarchie]]. V rámci ní se Uhry stávaly stále více jen podřízenou zemí, navíc poměrně zaostalou, soustředěnou jen na zemědělství. [[Soubor:Georg Philipp Rugendas Figurenreiche Reiterschlacht zwischen den Österreichern und den Ungarn.JPG|náhled|[[Rákócziho povstání]]]] Pokusy Habsburků prosadit [[absolutismus]], [[Katolicismus|katolictví]] a omezit moc [[Uherská šlechta|uherské šlechty]] vyústily v letech 1604–1711 v [[Protihabsburská stavovská povstání v Uhrách|protihabsburská stavovská povstání]] ([[povstání Štěpána Bočkaje]], [[povstání Gabriela Betlena]], [[Rákócziho povstání]] ad.).<ref>{{Citace periodika | příjmení = BENCZÉDI | jméno = LÁSZLÓ | titul = Hungarian National Consciousness as Reflected in the Anti-Habsburg and Anti-Ottoman Struggles of the Late Seventeenth Century | periodikum = Harvard Ukrainian Studies | datum vydání = 1986 | ročník = 10 | číslo = 3/4 | strany = 424–437 | issn = 0363-5570 | url = https://www.jstor.org/stable/41036265 | datum přístupu = 2021-05-08 }}</ref> Habsburkové všechna potlačili a říši centralizovali, pozitivním jevem pro Maďary bylo aspoň to, že se Habsburkům nakonec podařilo scelit původní uherské území vytlačením Turků – roku 1691 dobyli Sedmihradsko, po [[Bitva u Vídně|bitvě u Vídně]] v roce 1683 a [[Bitva u Zenty|bitvě u Zenty]] roku 1697 vytlačili Turky definitivně ze střední Evropy ([[Karlovický mír]]) a roku 1718 pak dobyli poslední území v jihovýchodním Maďarsku.[[Soubor:Komáromi csata II Than 2.jpg|náhled|vlevo|Bitva mezi Maďary a Rakušany během [[Maďarská revoluce 1848–1849|maďarské války za nezávislost]] v letech 1848–1849|220x220pixelů]]Nespokojenost se stagnací, politickou i hospodářskou, byla však v Uhersku trvalá. Ve 30. letech 19. století vzniklo reformní hnutí zaměřené především na hospodářské otázky vedené hrabětem [[István Széchenyi|Istvánem Széchenyim]]. V březnu [[1848]] vypuklo v [[Budapešť|Budapešti]], pod vlivem [[Únorová revoluce 1848|únorové revoluce]] ve Francii, [[Maďarská revoluce 1848–1849|povstání]]. Hlavním vůdcem byl [[Lajos Kossuth]], vojenským velitelem [[Artur Görgey]], pěvcem revoluce byl [[Sándor Petőfi]], [[Lajos Batthyány]] se ujal funkce ministerského předsedy. Povstání mělo demokratizační požadavky, ale na rozdíl od jiných zemí monarchie přerostlo v Uhersku ve válku o nezávislost. Sněm zasedající v [[Debrecín|Debrecínu]] sesadil Habsburky z trůnu a Kossutha prohlásil hlavou nového státu. Ten však netrval dlouho. Navzdory podpoře polských dobrovolníků vedených [[Józef Bem|Józefem Bemem]], Vídeň povstání utopila v krvi, s pomocí [[Ruská imperiální armáda|ruské carské armády]] vedené [[Ivan Fjodorovič Paskevič|Ivanem Paskevičem]]. Povstalci [[Kapitulace u Világoše|kapitulovali u Világoše]] (dnešní [[Șiria]]) 13. srpna 1849.[[Soubor:Budapest andrassy ut 1875.jpg|náhled|upright|[[Budapešť]] v roce 1875]]Po [[prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]] z roku [[1866]], kterou Habsburkové prohráli, což je oslabilo i uvnitř říše, se však Maďarům podařilo dosáhnout [[Rakousko-uherské vyrovnání|Rakousko-uherského vyrovnání]] ([[1867]]), čímž vzniklo [[Rakousko-Uhersko]].<ref name="R-U">{{Citace monografie | příjmení = Kontler | jméno = László | odkaz na autora = | titul = Dějiny Maďarska | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny s.r.o. | místo = Praha | rok = 2001 | isbn = | kapitola = "Šťastné mírové časy" aneb přelud velikosti | strany = 254 | jazyk = česky }}</ref> Toto vyrovnání dávalo Uhersku, oficiálně [[Země Koruny svatoštěpánské|Zemím Koruny svatoštěpánské]], neboli takzvanému Zalitavsku, takřka úplnou autonomii. [[Soubor:Tisza Kálmán Horowitz.jpg|vlevo|náhled|222x222pixelů|[[Kálmán Tisza]]]] Moc získali místní politici, jako byl například první ministerský předseda [[Gyula Andrássy starší]], či později zakladatel vlivné [[Liberální strana (Maďarsko)|Liberální strany]] (''Szabadelvű Párt'') [[Kálmán Tisza]] a jeho syn [[István Tisza]]. Maďaři nicméně autonomii, kterou sami získali, nebyli ochotni dát národnostním menšinám na vlastním území (např. [[Slováci|Slovákům]]) a Zalitavsko se tak stalo prostorem [[maďarizace]] a mnohem většího národnostního útlaku než [[Předlitavsko]] s centrem ve Vídni. Po roce [[1910]] se celkově stupňovalo napětí v celé Evropě, [[28. červen|28. června]] [[1914]] spáchali [[Černá ruka|srbští studenti]] v [[Bosna (historická země)|Bosně]] úspěšný [[Atentát na Františka Ferdinanda d'Este|atentát]] na [[František Ferdinand d'Este|Františka Ferdinanda d’Este]]. Rakousko-Uhersko poté vyhlásilo [[Srbsko|Srbsku]] ultimátum<ref name="Ultimátum">{{Citace monografie | příjmení = Kontler | jméno = László | odkaz na autora = | titul = Dějiny Maďarska | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny s.r.o. | místo = Praha | rok = 2001 | isbn = | kapitola = Uhry za první světové války | strany = 295–296 | jazyk = česky }}</ref> a zajistilo si pro případnou válku podporu [[Německá říše|Německa]]. Srbsko požadavky rakouského ultimáta téměř zcela přijalo, přesto přerušilo Rakousko-Uhersko jednání ([[23. červenec|23. července]]) a vyhlásilo částečnou [[mobilizace|mobilizaci]] a poté ([[28. červenec|28. července]]) i válku.<ref name="Ultimátum"/> Tím začala, jak se brzy ukázalo, [[první světová válka]], při které se dostala do konfliktu prakticky celá [[Evropa]].<ref name="Ultimátum"/> V Rakousku-Uhersku se v průběhu války projevily všechny jeho problémy. Jedním z největších byla národní nejednotnost a špatná ekonomická situace, válka Rakousko-Uhersko vyčerpávala více než jiné země, a to se bylo nuceno orientovat stále více na [[Německo]], což vzbuzovalo nelibost u neněmeckých národů monarchie. Po smrti [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] ([[21. listopad]]u [[1916]]), nastoupil na trůn [[Karel I.]], jeho politika však nedokázala najít cestu k novým národním snahám. V již zoufalé situaci se pokusil vyhlásit [[16. říjen|16. října]] [[1918]] federaci, ještě v průběhu října se však začalo Rakousko-Uhersko rozpadat a [[1. listopad]]u zprostil [[Karel I.]] uherskou vládu přísahy věrnosti. === Meziválečná doba a 2. světová válka === [[Soubor:Trianon consequences.png|náhled|Na základě [[Trianonská smlouva|Trianonské smlouvy]] získalo Maďarsko 28 % území Uherska, ale bez mořských přístavů a 3 425 000 etnických Maďarů se ocitlo mimo zemi<ref>Molnar, A Concise History of Hungary, p. 262 [https://books.google.com/books?id=y0g4YEp7ZrsC&pg=PA262&dq=found+themselves+separated+from+their+motherland&ei=UI13Sa3bEouYMsCR-L4E online]</ref><ref>Richard C. Frucht, Eastern Europe: An Introduction to the People, Lands, and Culture p. 359-360 [https://books.google.com/books?id=lVBB1a0rC70C&pg=RA1-PA360&dq=found+themselves+separated+from+their+motherland&ei=UI13Sa3bEouYMsCR-L4E#PRA1-PA359,M1 online]</ref>{{legenda|#cd3318|Území s maďarskou většinou (podle sčítání lidu v roce 1910) odtržené od Maďarska}}]] Po konci války vypukla v Maďarsku v říjnu 1918 [[astrová revoluce]], pod jejímž tlakem byla v uherské části monarchie vyhlášena [[První Maďarská republika|republika]] pod vedením [[Mihály Károlyi|Mihálye Károlyiho]].<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Před 100 lety byla v Maďarsku vyhlášena republika | periodikum = iDNES.cz | odkaz na periodikum = iDNES.cz | vydavatel = MAFRA | odkaz na vydavatele = MAFRA | url = https://www.idnes.cz/technet/pred-100-lety/madarsko-republika-astrova-revoluce-monarchie.A181115_153752_pred-100-lety_vov | datum vydání = 2018-11-16 | datum přístupu = 2021-05-08 }}</ref> Zároveň vznikaly v důsledku sebeurčování okolních národů jejich státy a od Maďarska se začala odtrhávat pohraniční území obydlená příslušnými [[národ|etniky]] jako byli [[Slováci]], [[Rumuni]] a [[Jižní Slované|Jihoslované]]. Roku [[1919]] se moci na tři měsíce chopili [[komunismus|komunisté]], kteří vyhlásili [[Maďarská republika rad|Maďarskou republiku rad]].<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Šajtar | jméno = Jaroslav | titul = Maďarská republika rad 1919: Komunistická revoluce po vzoru Sovětského Ruska | periodikum = Reflex.cz | url = https://www.reflex.cz//clanek/historie/93934/madarska-republika-rad-revoluci-po-vzoru-sovetskeho-ruska-provazely-vsechny-nesvary-komunismu.html | jazyk = cs | datum přístupu = 2021-05-08 }}</ref> Ta se [[Maďarsko-československá válka|pokusila dobýt]] vojensky část Slovenska, byla však také s&nbsp;přispěním rumunského vojska poražena. Po pádu komunistické revoluce nastalo období tzv. [[Bílý teror (Maďarsko)|bílého teroru]] a bylo obnoveno uherské království, jehož hlavou se jako [[regent]] stal bývalý rakousko-uherský [[admirál]] [[Miklós Horthy]]. [[4. červen|4.&nbsp;června]] [[1920]] bylo Maďarsko velmocemi přinuceno podepsat [[Trianonská smlouva|Trianonskou smlouvu]], která v&nbsp;rámci [[Pařížská mírová konference (1919)|Pařížských předměstských smluv]] určila poválečné uherské hranice. Podle této smlouvy byla severní část (tzv. Horní Uhersko), převážnou většinou obývaná [[Slováci|Slováky]], připojena k&nbsp;[[První republika|Československu]] (dnes [[Slovensko]] a [[Zakarpatská Ukrajina]]) a několik obcí k [[Polsko|Polsku]]. Rozsáhlá východní část připadla [[Rumunsko|Rumunsku]]. Jižní část a celé [[Království chorvatsko-slavonské|Chorvatsko-Slavonsko]] se staly součástí [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] (dnes jsou tato území rozdělena mezi [[Slovinsko]], [[Chorvatsko]] a [[Srbsko]]). Poměrně malé západní pohraničí [[Burgenland|Hradsko (Burgenland)]] připadlo [[Rakousko|Rakousku]]. Zbytkové Uhersko/Maďarsko zahrnovalo pouze 29 % předchozí rozlohy (33 %, pokud nepočítáme [[Království chorvatsko-slavonské|Chorvatsko]]). Nové hranice byly vedeny v&nbsp;zásadě podle národnostního složení, ovšem mnohde byla uplatněna také strategická kritéria (hranice po řekách či na hřebenech hor) nebo dopravní hlediska, vesměs v neprospěch Maďarska. I proto zůstalo na mnoha místech bezprostředně za jeho hranicemi souvislé maďarské osídlení (nejmarkantněji na jižním Slovensku) a zhruba jeden milion maďarsky hovořících [[Sikulové (Transylvánie)|Sikulů]] uprostřed Rumunska.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kliment | jméno = Charles K. | odkaz na autora = | titul = Maďarská armáda 1919-1945 | vydavatel = Ares : Naše vojsko | místo = Praha | rok = 2007 | isbn = 978-80-86158-50-1 | kapitola = | strany = 5–9 | jazyk = česky }}</ref> Trianonská smlouva vyvolala v Maďarsku pocit křivdy, který zcela nevyprchal ani ve 21. století.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Hadravová | jméno = Lenka | titul = Trianonská smlouva zůstává pro Maďary traumatem i po 90 letech | periodikum = ČT24 | vydavatel = Česká televize | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1337969-trianonska-smlouva-zustava-pro-madary-traumatem-i-po-90-letech | datum vydání = 4. 6. 2010 | datum přístupu = 2021-05-08 }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Irmanová | jméno = Eva | titul = Trauma Trianonu spočívá ve vytržení třetiny Maďarů z centrálního bloku národa | periodikum = ČT24 | vydavatel = Česká televize | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3110261-historicka-trauma-trianonu-spociva-ve-vytrzeni-tretiny-madaru-z-centralniho-bloku | datum vydání = 3. 6. 2020 | jazyk = cs | datum přístupu = 2021-05-08 }}</ref> [[Soubor:Miklos Horthy in Budapest in 1919.png|vlevo|náhled|[[Miklós Horthy]]]] Roku [[1921]] došlo ke dvěma pokusům sesazeného [[Karel I.|Karla&nbsp;I.]] (v maďarském číslování Karel&nbsp;IV.) získat zpět uherský trůn (který na rozdíl od rakouského formálně stále existoval), ale Miklós Horthy se přes původní příslib souhlasu pod tlakem vítězných velmocí [[První světová válka|první světové války]] postavil proti němu. Aby dále neeskaloval napětí (hrozila též intervence [[Malá dohoda|Malé Dohody]]), Karel nakonec ustoupil. V listopadu pak maďarský parlament definitivně sesadil [[Habsburkové|Habsburky]] z&nbsp;trůnu. V&nbsp;následném meziválečném období, ve kterém byl Horthy regentem království, hledalo Maďarsko spojence ve svých snahách o revizi Trianonské smlouvy. To jej nasměrovalo hlavně k [[Itálie|Itálii]] ovládané [[Benito Mussolini|Benitem Mussolinim]]. Domácí politika se vyznačovala [[konzervatismus|konzervatismem]] a perzekucí [[levice]], od [[1930–1939|30.&nbsp;let]] sílily [[fašismus|fašistické]] tendence, reprezentované zejména [[Gyula Gömbös|Gyulou Gömbösem]].<ref>{{Citace periodika | příjmení = Kónya | jméno = S. | titul = To the Attempt to Establish Totalitarian Fascism in Hungary 1934—35: Gömbös Manœuvering against the Opposition within the Government Party. The Victory of Gömbös | periodikum = Acta Historica Academiae Scientiarum Hungaricae | datum vydání = 1969 | ročník = 15 | číslo = 3/4 | strany = 299–334 | issn = 0001-5849 | url = https://www.jstor.org/stable/42554856 | datum přístupu = 2021-05-08 }}</ref> [[Soubor:Hungary map 1941.png|náhled|Územní rozsah [[Maďarské království|Maďarského království]] během druhé světové války: {{legenda|#ffff8b|Maďarské území po roce 1918}} {{legenda|#aaff8a|Území získané v letech 1938–1941}}]] V předvečer [[Druhá světová válka|druhé světové války]] [[Maďarské království]], stále pod vedením regenta Horthyho, udržovalo orientaci na Itálii a nověji i na [[nacistické Německo]], od čehož si slibovalo zisk ztracených území. Dostávalo se tak do paradoxní situace, protože [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenský stát]], vzniklý 14. března 1939, a [[Rumunsko]], jemuž zejména kladlo Maďarsko své územní požadavky, byly také německými spojenci. Maďarsko však bylo [[Adolf Hitler|Adolfem Hitlerem]] preferováno. Jednou ze zaplacených cen bylo, že mnoho maďarských [[Židé|Židů]] bylo na konci války deportováno do vyhlazovacích [[Koncentrační tábor|koncentračních táborů]].<ref>{{Citace periodika | příjmení = Cohen | jméno = Asher | titul = Continuity in the Change: Hungary, 19 March 1944 | periodikum = Jewish Social Studies | datum vydání = 1984 | ročník = 46 | číslo = 2 | strany = 131–144 | issn = 0021-6704 | url = https://www.jstor.org/stable/4467252 | datum přístupu = 2021-05-10 }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Orbán se omluvil za maďarské deportace Židů | periodikum = Česká televize | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1497000-orban-se-omluvil-za-madarske-deportace-zidu | datum_vydání = 26. ledna 2015 }}</ref> Maďarští [[Romové]] měli osud podobný, i když ne v tak velké míře. V realizaci [[Holokaust|holokaustu]] Němcům pomáhali zejména místní fašisté ze [[Strana Šípových křížů|Strany Šípových křížů]]. Zprvu maďarská zahraniční politika nesla dočasné dílčí úspěchy. V rámci takzvané [[První vídeňská arbitráž|první vídeňské arbitráže]] bylo k Maďarsku [[Okupace jižního Slovenska|připojeno jihoslovenské pohraničí]].<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Slovenský Mníchov: Po verdikte veľmocí sa Košice, Nové Zámky či Levice ocitli v Maďarsku | periodikum = history.hnonline.sk | url = https://history.hnonline.sk/historicke-fotogalerie/1836900-slovensky-mnichov-po-verdikte-velmoci-sa-kosice-nove-zamky-ci-levice-ocitli-v-madarsku | jazyk = sk | datum přístupu = 2021-05-10 }}</ref> Po rozbití [[Druhá republika|Československa]] Hitlerem v březnu [[1939]] zabralo Maďarsko i celou [[Podkarpatská Rus|Podkarpatskou Rus]] a ve [[Druhá vídeňská arbitráž|druhé vídeňské arbitráži]] roku [[1940]] získalo pod německou patronací i severovýchodní [[Sedmihradsko]]. Přesto až do roku [[1941]] dokázalo Maďarsko udržovat zdání neutrality, teprve pak se připojilo k německým vojenským akcím. Dobylo část [[Jugoslávie|jugoslávské]] [[Vojvodina|Vojvodiny]] a účastnilo se [[Operace Barbarossa|invaze do Sovětského svazu]]. Když se začala blížit definitivní porážka Německa, zahájil Horthy v&nbsp;polovině října [[1944]] jednání se [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]]. [[Soubor:Kálvária tér - Losonci utca sarok. Fortepan 58303.jpg|vlevo|náhled|Bitva o Budapešť]] Nacisté reagovali tím, že nejprve Maďarsko okupovali ([[Operace Margarethe]]) a nakonec zajali i Horthyho a do čela tzv. [[Vláda národní jednoty (Maďarsko)|vlády národní jednoty]] postavili vůdce maďarských fašistů [[Ferenc Szálasi|Ference Szálasiho]] ([[Operace Panzerfaust]]).<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Hertl | jméno = David | titul = Maďarský nacistický diktátor Szálasi skončil po válce na oprátce | periodikum = Plus | vydavatel = Český rozhlas | url = https://plus.rozhlas.cz/madarsky-nacisticky-diktator-szalasi-skoncil-po-valce-na-opratce-8442984 | datum vydání = 2021-03-11 | jazyk = cs | datum přístupu = 2021-05-10 }}</ref> V této době už byla před branami Budapešti [[Rudá armáda]]. Podle [[Adolf Hitler|Hitlera]] byla Budapešť poslední překážka, která mohla zastavit Rudou armádu před příchodem do [[Vídeň|Vídně]] a pak do celého Německa. Hitler tedy nakázal bránit Budapešť do posledního muže. Pro Sovětský svaz bylo dobytí Budapešti otázkou prestiže a&nbsp;nároku na kontrolu nad Maďarskem při poválečném rozdělování Evropy. Obě strany tedy vedly boje s velkým nasazením a nebraly ohled na počty padlých vojáků a civilistů. Ustupující německá armáda nasadila vzdušné síly a začala Budapešť bombardovat. Vyhodila do povětří všechny mosty přes [[Dunaj]] a zničila také mnoho domů. Po téměř stodenním boji (známém především jako [[budapešťská operace]]) bylo město plné trosek a mrtvol, jichž bylo minimálně půl milionu.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Šajtar | jméno = Jaroslav | titul = Před 75 lety Rudá armáda dobyla „Festung Budapešť“, víc než polovina obránců padla nebo utrpěla zranění | periodikum = Reflex.cz | url = https://www.reflex.cz//clanek/historie/99226/pred-75-lety-ruda-armada-dobyla-festung-budapest-vic-nez-polovina-obrancu-padla-nebo-utrpela-zraneni.html | jazyk = cs | datum přístupu = 2021-05-08 }}</ref> === Socialistická éra === [[Soubor:Mátyás Rákosi.jpg|vlevo|náhled|[[Mátyás Rákosi]]]] Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] vznikla [[druhá Maďarská republika]], která již byla v [[Sovětský svaz|sovětské]] sféře vlivu. Pro socialistický vývoj země mělo význam sloučení [[Maďarská komunistická strana|Maďarské komunistické strany]] a Sociálně demokratické strany Maďarska v [[Magyar Dolgozók Pártja|Maďarskou stranu pracujících]] (později byla nahrazena [[Maďarská socialistická dělnická strana|Maďarskou socialistickou dělnickou stranou]]). Dne [[15. srpen|15. srpna]] [[1949]] byla vyhlášena [[Maďarská lidová republika]] a [[20. srpen|20. srpna]] Národní shromáždění přijalo zákon o nové ústavě. Národní hospodářství bylo, podobně jako ve všech zemích tzv. [[Východní blok|východního bloku]], z velké části zestátněno a podrobeno [[Plánovaná ekonomika|centrálnímu plánování]] pod sovětským vlivem. [[Soubor:Nagy Imre fortepan 74229.jpg|náhled|[[Imre Nagy]]]] Maďarskou politiku ovládli [[Josif Vissarionovič Stalin|stalinisté]] v čele s [[Mátyás Rákosi|Mátyásem Rákosim]], který zastával funkci generálního tajemníka komunistů. Začaly soudní procesy proti „nepřátelům lidu“, jenom v letech [[1952]] až [[1955]] bylo odsouzeno k různým trestům více než 500&nbsp;000 osob. K nejznámějším obětem represí patřil [[László Rajk]], popravený v roce 1949.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = | titul = László Rajk - maďarský Slánský | periodikum = ČT24 | vydavatel = Česká televize | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1384951-laszlo-rajk-madarsky-slansky | datum vydání = 16. 9. 2009 | jazyk = cs | datum přístupu = 2021-05-11 }}</ref> Příslušníci [[Államvédelmi Hatóság|ÁVH]] (tajná policie) rozhodovali o osudech a životech statisíců lidí. Po Stalinově smrti v březnu [[1953]] obvinilo nové vedení [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] Rákosiho z podpory [[Kult osobnosti|kultu osobnosti]] a novým maďarským premiérem se stal [[Imre Nagy]].<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Adamec | jméno = Jan | titul = Rákosi versus Nagy. Maďarská destalinizační předehra 1953–1955 | periodikum = Paměť a dějiny 2016/01 | vydavatel = ÚSTR | url = https://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1601/013-024.pdf | datum přístupu = 2021-05-10 }}</ref>[[Soubor:Szétlőtt harckocsi a Móricz Zsigmond körtéren.jpg|náhled|vlevo|Zničený sovětský tank v Budapešti během povstání roku 1956; podle časopisu ''[[Time]]'' se osobností roku 1956 stal maďarský bojovník za svobodu<ref>{{cite news| title = Man of the Year, The Land and the People| work = Time| date = 7 January 1957| url = http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,808898-1,00.html| accessdate = 9 October 2006| titul = Archivovaná kopie| datum přístupu = 2016-01-12| url archivu = https://web.archive.org/web/20130529010715/http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,808898-1,00.html| datum archivace = 2013-05-29| nedostupné = ano}}</ref>]]V polovině padesátých let v Maďarsku sílilo protikomunistické cítění, které vyvrcholilo [[Maďarské povstání|povstáním]] na podzim roku [[1956]].<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Šajtar | jméno = Jaroslav | titul = Před 60 lety vypuklo v Maďarsku protikomunistické povstání. Vyznačovalo se neuvěřitelnou brutalitou | periodikum = Reflex.cz | url = https://www.reflex.cz//clanek/historie/75432/pred-60-lety-vypuklo-v-madarsku-protikomunisticke-povstani-vyznacovalo-se-neuveritelnou-brutalitou.html | jazyk = cs | datum přístupu = 2021-05-08 }}</ref> Shromažďovaly se velké zástupy lidí a&nbsp;protesty byly čím dál větší. Po velkých bojích, které proběhly u Maďarského rádia mezi demonstrujícími a policií, se zdálo, že komunisté ustoupí. Došlo však k vojenské intervenci Sovětského svazu.<ref name="Vojska 1956">{{Citace monografie | příjmení = Kontler | jméno = László | odkaz na autora = | titul = Dějiny Maďarska | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny s.r.o. | místo = Praha | rok = 2001 | isbn = | kapitola = Padesátá léta: stalinismus, "nový kurz" a revoluce v roce 1956 | strany = 391 | jazyk = česky }}</ref> Maďarští politici se pokusili vyjednat odchod sovětských vojsk z území Maďarska a&nbsp;zaujmout pozici [[Neutralita|neutrálního]] státu po vzoru sousedního [[Rakousko|Rakouska]]. Imre Nagy vyhlásil vystoupení Maďarska z [[Varšavská smlouva|Varšavského paktu]] a jeho neutralitu.<ref name="Strana 292">{{Citace monografie | příjmení = Kontler | jméno = László | odkaz na autora = | titul = Dějiny Maďarska | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny s.r.o. | místo = Praha | rok = 2001 | isbn = | kapitola = Padesátá léta: stalinismus, "nový kurz" a revoluce v roce 1956 | strany = 292 | jazyk = česky }}</ref> Západ sledoval situaci jen zpovzdálí, podle některých zdrojů byla tehdy uzavřena tajná dohoda Sovětského svazu a [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]] o [[Suezský průplav|Suezském průplavu]], kterou bylo údajně dohodnuto, že se Sověti vzdají vlivu na průplav, ale Západ nebude zasahovat do revoluce v Maďarsku.<ref name="Strana 293">{{Citace monografie | příjmení = Kontler | jméno = László | odkaz na autora = | titul = Dějiny Maďarska | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny s.r.o. | místo = Praha | rok = 2001 | isbn = | kapitola = Padesátá léta: stalinismus, "nový kurz" a revoluce v roce 1956 | strany = 293 | jazyk = česky }}</ref> Mezinárodní neutralita [[Maďarská lidová republika|Maďarské lidové republiky]] nemohla být tehdy pro Sovětský svaz přijatelná, a tak po zdánlivém odchodu ze země sovětská vojska již po několika dnech opět vstoupila na území Maďarska. Sovětské letectvo začalo bombardovat [[Budapešť]] a v ulicích vypukly opět boje mezi povstalci a sovětskou armádou vyzbrojenou tanky a jinými těžkými zbraněmi. Povstání bylo potlačeno a&nbsp;nová, Sověty dosazená, maďarská vláda v čele s [[János Kádár|Jánosem Kádárem]] vrátila zemi do sféry tzv. východního bloku. Sen o neutrálním demokratickém Maďarsku se rozplynul a sovětská armáda zůstala na území Maďarska až do roku [[1991]], stejně jako v [[Československá socialistická republika|ČSSR]] po roce [[1968]]. [[Soubor:Fiastyúk (Thälmann) utca 47-49., Kádár János látogatása a 2 sz. Általános Iskolában (ma Hegedűs Géza Általános Iskola), mögötte bőrkabátban Deák Gábor kerületi párttitkár. Fortepan 25443.jpg|náhled|[[János Kádár]]]] Ve dnech [[9. červen|9.]] a [[15. červen|15. června]] [[1958]] se konal proces s Imre Nagyem a jeho spolupracovníky. Všichni byli shledáni vinnými ze spiknutí, jehož cílem bylo svrhnout lidově demokratický režim, a odsouzeni k [[Trest smrti|trestu smrti]]. Bývalý premiér Imre Nagy, jeho poradce [[Miklós Gimes]] a ministr obrany [[Pál Maléter]] byli popraveni [[16. červen|16. června]] 1958.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = | titul = Postavil se Sovětům, skončil na popravišti. Orbánova propaganda povstání velebí, Nagyem však pohrdá | periodikum = ČT24 | vydavatel = Česká televize | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2509450-postavil-se-rusum-skoncil-na-popravisti-orbanova-propaganda-povstani-velebi-nagyem-vsak | datum vydání = 16. 6. 2018 | jazyk = cs | datum přístupu = 2021-05-08 }}</ref> Ostatní vládní spolupracovníci byli uvězněni.<ref>{{Citace monografie | příjmení = KONTLER | jméno = László | odkaz na autora = | titul = Dějiny Maďarska | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2008 (2. vydání) | isbn = 978-80-7106-616-3 | kapitola = 8. Utopie a jejich fiaska (1945-1989) | strany = 390–398 | jazyk = čeština }}</ref> Nový kádárovský režim však neznamenal návrat k nejtěžším represím stalinismu. Naopak, zejména od [[1960–1969|60. let]] patřil k nejmírnějším ve východním bloku a zavedl některé liberální prvky především v&nbsp;ekonomické oblasti („[[gulášový socialismus]]“). Během [[1980–1989|80.&nbsp;let]] se Maďarsko mohlo vydat cestou pozvolných reforem. Moc tehdy postupně převzaly reformní síly uvnitř vládnoucí socialistické strany.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Jak žili Maďaři před rokem 1989? Díky gulášovému socialismu mohli podnikat i cestovat | periodikum = Radiožurnál | vydavatel = Český rozhlas | url = https://radiozurnal.rozhlas.cz/jak-zili-madari-pred-rokem-1989-diky-gulasovemu-socialismu-mohli-podnikat-i-6296358 | datum vydání = 10. květen 2014 | datum přístupu = 2021-05-08 }}</ref> === Od pádu socialismu dodnes === [[Soubor:Nagy Imre újratemetése fortepan 77275.jpg|náhled|Pohřeb [[Imre Nagy|Imre Nagye]] roku 1989]] [[Pád komunismu v Maďarsku]] byl poklidný a měl několik mezníků, k nimž patřilo založení [[Maďarské demokratické fórum|Maďarského demokratického fóra]] v roce 1987, postupné odvolávání Jánose Kádára z funkcí v letech 1988–1989 a posilování pozic reformistů typu [[Miklós Németh|Miklóse Németha]] či [[Imre Pozsgay|Imre Pozsgaye]], prohlášení ústředního výboru komunistické strany z ledna 1989, které říkalo, že maďarská revoluce z roku 1956 nebyla kontrarevolucí, rehabilitace Imre Nagye Nejvyšším soudem v červnu 1989 a jeho následný pohřeb, jehož se zúčastnilo 300 000 lidí a [[Viktor Orbán]] na něm vyzval k odchodu sovětských vojsk, [[Panevropský piknik|symbolické přestřižení drátů na hranicích s Rakouskem]] na konci června<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Hosenseidlová | jméno = Petra | titul = Cesta k sametové revoluci vedla přes polské kulaté stoly, stříhání maďarských drátů i pád zdi | periodikum = ČT24 | vydavatel = Česká televize | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2948642-cesta-k-sametove-revoluci-vedla-pres-polske-kulate-stoly-strihani-madarskych-dratu-i | jazyk = cs | datum přístupu = 2021-05-09 }}</ref>, dohoda komunistů s opozicí z 18. září 1989 o přechodu k systému více stran, seberozpuštění komunistické strany 7. října (a její transformace v sociální demokracii) či 23. říjen 1989, kdy vešla v platnost nová ústava a byl zvolen nový prezident [[Mátyás Szűrös|Mátyás Szűrös]], který z balkónu [[Országház|Országházu]] slavnostně vyhlásil [[Třetí Maďarská republika|Třetí Maďarskou republiku]]. 25. března 1990 se pak konaly [[Parlamentní volby v Maďarsku 1990|první svobodné volby]] a v Maďarsku tak bylo, v zásadě poprvé v jeho dějinách, ustaveno [[Demokracie|demokratické]] státní zřízení. Maďaři se pak rychle zapojili do západních struktur, v&nbsp;roce [[1999]] se Maďarsko stalo členem [[Severoatlantická aliance|NATO]],<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Informační centrum o NATO | titul = Základní informace o Alianci | url = http://www.nato.cz/nato.html | jazyk = česky | datum přístupu = 2008-12-21 }}</ref> v&nbsp;roce [[2004]] členem [[Evropská unie|EU]]. [[Soubor:Gyurcsany Ferenc-mszp-2-cropped.jpg|náhled|vlevo|Premiér Maďarska v letech 2004–2009 [[Ferenc Gyurcsány]] ]] Na podzim [[2006]] proběhlo po celém Maďarsku několik [[Demonstrace v Maďarsku na podzim 2006|protivládních demonstrací]] za odstoupení premiéra [[Ferenc Gyurcsány|Ference Gyurcsánye]] z [[Maďarská socialistická strana|MSZP]], který veřejnosti přiznal, že v zájmu vítězství své strany lhal před volbami o státním rozpočtu a skutečném stavu maďarské ekonomiky.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = | autor = | titul = Gyurcsány: poslední dva roky jsme lhali | periodikum = Novinky.cz | odkaz na periodikum = Novinky.cz | vydavatel = Borgis | datum vydání = 18. 9. 2006 | datum přístupu = | url = http://www.novinky.cz/clanek/95991-gyurcsany-posledni-dva-roky-jsme-lhali.html }}</ref> V rámci reforem zavedl Gyurcsány poplatky za školství a zdravotnictví, které však byly později v referendu odmítnuty.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = | autor = | titul = Maďaři si v referendu vymohli zrušení poplatků u lékaře | periodikum = Aktuálně.cz | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz | vydavatel = Economia | odkaz na vydavatele = Economia | datum vydání = 10. 3. 2008 | datum přístupu = | url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=523488 }}</ref> Demonstrací se vedle opoziční strany [[Fidesz – Maďarská občanská unie|Fidesz]] a demonstrujících [[Maďaři|Maďarů]] zúčastnili i maďarští nacionalisté. V ulicích visely staré maďarské ([[Arpádovci|Arpádské]]) červeno-bílé vlajky.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = | autor = | titul = Násilnosti v Budapešti pokračovaly dlouho do noci | periodikum = Novinky.cz | odkaz na periodikum = Novinky.cz | vydavatel = Borgis | datum vydání = 16. 3. 2007 | datum přístupu = | url = http://www.novinky.cz/clanek/111523-nasilnosti-v-budapesti-pokracovaly-dlouho-do-noci.html }}</ref> Nespokojenost s levicovou vládou nepřímo přidávala na popularitě nacionalistické skupině tzv. „[[Maďarská garda|Maďarské gardě]]“. Její členové volají po znovunabytí území, která před [[Trianonská smlouva|Trianonskou smlouvou]] patřila k Maďarsku ([[Uhersko|Uhersku]]) a byla tehdy získána okolními státy. Kromě demonstrací proběhlo v letech [[2006]] až [[2008]] také několik stávek požadujících většinou vyšší platy (např. třídenní stávka železničářů společnosti [[Magyar Államvasutak|MÁV]]).<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Maďarsko stále ochromují stávky železničářů a letištního personálu | periodikum = ČT24 | odkaz na periodikum = ČT24 | datum vydání = 16. 12. 2008 | den vydání = | měsíc vydání = | rok vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = | ročník = | číslo = | strany = | url = http://www.ct24.cz/ekonomika/evropa/39223-madarsko-stale-ochromuji-stavky-zeleznicaru-a-letistniho-personalu/ | issn = | url archivu = https://web.archive.org/web/20081219013932/http://www.ct24.cz/ekonomika/evropa/39223-madarsko-stale-ochromuji-stavky-zeleznicaru-a-letistniho-personalu/ | datum archivace = 2008-12-19 }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = | titul = Tisíce Maďarů demonstrovaly proti úsporným opatřením vlády | periodikum = iDNES.cz | odkaz na periodikum = iDNES.cz | vydavatel = MAFRA | odkaz na vydavatele = MAFRA | datum vydání = 29. 11. 2008 | datum přístupu = | url = http://ekonomika.idnes.cz/tisice-madaru-demonstrovaly-proti-uspornym-opatrenim-vlady-p58-/eko-zahranicni.asp?c=A081129_183252_eko-zahranicni_jan }}</ref> Těmto potížím přidala na síle také finanční krize, která na podzim roku [[2008]] silně zasáhla maďarskou ekonomiku.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Maďarsko zažehnalo dnešní stávku, odborářské moře je ale pořád rozbouřené | periodikum = ČT24 | odkaz na periodikum = ČT24 | datum vydání = 9. 12. 2008 | den vydání = | měsíc vydání = | rok vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = | ročník = | číslo = | strany = | url = http://www.ct24.cz/ekonomika/38415-madarsko-zazehnalo-dnesni-stavku-odborarske-more-je-ale-porad-rozbourene/ | issn = }}</ref> V [[Parlamentní volby v Maďarsku 2010|parlamentních volbách 2010]], které proběhly ve dvou kolech 11. dubna a 25. dubna 2010, získaly politické strany následující mandáty: [[Fidesz – Maďarská občanská unie|Fidesz]]-[[Křesťanskodemokratická lidová strana (Maďarsko)|KDNP]] 263&nbsp;mandátů, MSZP 59&nbsp;mandátů, nacionalistická strana [[Hnutí za lepší Maďarsko|Jobbik]] 47&nbsp;mandátů a [[Politika může být jiná|LMP]] 16&nbsp;mandátů. Dále byl zvolen poslancem nezávislý kandidát Oszkár Molnár. [[Soubor:Mateusz Morawiecki w Brukseli o uruchomieniu unijnego budżetu oraz planie dla Białorusi (2020.09.24) 08.jpg|náhled|[[Viktor Orbán]] a další představitelé zemí [[Visegrádská skupina|Visegrádské skupiny]] v roce 2020]] Po volbách 2010 vznikla v Maďarsku pravicově zaměřená [[Druhá vláda Viktora Orbána|nová vláda]], někdy také nazývaná Vláda národní spolupráce, vedená [[Viktor Orbán|Viktorem Orbánem]]. Je u moci od 29.&nbsp;května 2010 a&nbsp;tvoří ji zástupci vítězných stran Fidesz a KDNP, které pro tyto volby sestavily společnou kandidátku. Vláda se v parlamentu opírá o ústavní více než dvoutřetinovou většinu, což jí umožnilo dalekosáhlé změny ústavního a právního pořádku, které však postupně narážejí na odpor i ze strany EU. Jako jedno ze zásadních opatření schválilo [[Maďarský parlament|Národní shromáždění]] dne [[18. duben|18.&nbsp;dubna]] [[2011]] novou ústavu nahrazující dotud platnou starou ústavu z roku [[1949]]. Platnost nové ústavy započala [[1. leden|1.&nbsp;ledna]] [[2012]]. Název státu se změnil z Maďarská republika (''Magyar Köztársaság'') na jednoslovné Maďarsko (''Magyarország'').<ref>[http://m.ceskenoviny.cz/zpravy/madarsky-parlament-schvalil-novou-konzervativni-ustavu/625348 Maďarský parlament schválil novou konzervativní ústavu, České noviny, 18.4.2011]</ref> Orbán a jeho Fidesz drží moc doposavad. Vztahy s Ukrajinou jsou komplikovány postavením [[Maďaři na Ukrajině|maďarské menšiny]] na Ukrajině<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Budapešť nesvolí ke vstupu Ukrajiny do EU a NATO, dokud budou ohroženy maďarské školy | periodikum = Echo 24 | datum_vydání = 25. března 2023 | url = https://echo24.cz/a/HP4ye/zpravy-svet-madarsko-nesvoli-vstup-ukrajina-eu-nato-ohrozzeni-madarska-mensina-skoly }}</ref> a přestože Maďarsko v roce 2022 [[Rezoluce mimořádného zasedání Valného shromáždění OSN č. 11/1|odsoudilo]] [[Ruská invaze na Ukrajinu|ruskou invazi na Ukrajinu]], hlasovalo pro evropské [[Mezinárodní sankce v průběhu ukrajinské krize|sankce proti Rusku]]<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Orbán překvapil protiruským projevem | periodikum = Seznam Zprávy | datum_vydání = 27. listopadu 2022 | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-orban-prekvapil-suverenni-ukrajina-je-nutna-aby-rusko-nebylo-hrozbou-220161 }}</ref> a bylo Ruskem zařazeno na seznam "[[Seznam nikoli přátelských zemí|nikoli přátelských zemí]]",<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Vítejte v klubu, přátelé, vzkázalo Česko Maďarům po jejich zařazení mezi země nepřátelské Rusku | periodikum = Novinky.cz | odkaz na periodikum = Novinky.cz | vydavatel = Borgis | datum_vydání = 30. března 2023 | url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-vitejte-v-klubu-vzkazalo-cesku-madarsku-po-zarazeni-mezi-moskve-nepratelske-zeme-40427365 }}</ref> tak byl Orbán pro své kontroverzní výroky proti Ukrajině obviněn ze zastávání proruských postojů.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Ukrajina je finančně neexistující stát. Utlačuje Maďary, prohlásil Orbán | periodikum = iDNES.cz | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-madarsko-ukrajina-orban-mensina-usa-valka-medvedev.A230414_133805_zahranicni_jhr | datum vydání = 2023-04-14 | jazyk = cs | datum přístupu = 2023-04-28 }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Ukrajina si předvolá maďarského velvyslance kvůli výrokům Orbána o ‚zemi nikoho‘ | periodikum = iROZHLAS | vydavatel = Český rozhlas | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/ukrajina-madarsko-orban-predvolani-velvyslance_2301272052_cen | datum vydání = 2023-01-27 | jazyk = cs | datum přístupu = 2023-04-28 }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Novák | jméno = Martin | titul = Tohle není naše válka, hřímá Orbán. Maďarsko je netečné a chladné vůči Ukrajině | periodikum = Aktuálně.cz | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/tohle-neni-nase-valka-hrima-k-ukrajine-orban/r~cb118bfc902011edbc030cc47ab5f122/ | datum vydání = 2023-01-10 | jazyk = cs | datum přístupu = 2023-04-28 }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Onderčanin | jméno = Lukáš | titul = Nepriateľ je Brusel a Zelenskyj. Ako sa Orbán prikláňa späť k Rusku | periodikum = Sme.sk | url = https://svet.sme.sk/c/23046071/orban-europska-unia-rusko-ukrajina-vojna.html | datum vydání = 2022-10-28 | jazyk = sk | datum přístupu = 2023-04-28 }}</ref> Významně tím mj. narušil spolupráci ve [[Visegrádská skupina|Visegrádské čtyřce]].<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Mlejnek | jméno = Josef | titul = Klinická smrt Visegrádu. Chování Maďarska v ukrajinské krizi spustilo skoro studenou válku {{!}} Názory | periodikum = Lidovky.cz | url = https://www.lidovky.cz/nazory/klinicka-smrt-visegradu-chovani-madarska-v-ukrajinske-krizi-spustilo-skoro-studenou-valku.A220401_082503_ln_nazory_rkj | datum vydání = 2022-04-01 | jazyk = cs | datum přístupu = 2023-04-28 }}</ref> == Státní symboly == {{Podrobně|Státní symboly Maďarska}} === Vlajka === {{Podrobně|Maďarská vlajka}} Maďarská vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2 (státní vlajka, národní vlajka se smí užívat v poměrech stran 1:2 a 2:3) se třemi vodorovnými pruhy – červeným, bílým a zeleným. === Znak === {{Podrobně|Státní znak Maďarska}} Maďarský státní znak je tvořen polceným štítem. První pole je sedmkrát červeno-stříbrně děleno, ve druhém poli je zelené trojvrší se zlatou korunou, z níž vystupuje stříbrný [[dvojramenný kříž]]. Nad štítem je koruna [[Štěpán I. Svatý|sv. Štěpána I]], zakladatele Uherského království, se šikmým křížem. === Hymna === {{Podrobně|Maďarská hymna}} Maďarská hymna je skladba ''Himnusz'' ({{Vjazyce2|cs|''Hymna''}}). Autorem textu je maďarský básník a politik [[Ferenc Kölcsey]] (báseň Himnusz) a hudbu napsal skladatel [[Ferenc Erkel]]. == Geografie == {{podrobně|Geografie Maďarska}} [[Soubor:Mapa Maďarska.PNG|náhled|300px|Orientační mapka Maďarska]] [[Soubor:Traktor, szántás, Alföld.jpg|náhled|vlevo|Typická rovina jižního Maďarska]] [[Soubor:Balaton Hungary Landscape.jpg|náhled|vlevo|Zadunají]] Maďarsko je převážně rovinatá nebo mírně zvlněná země, a to díky poloze v&nbsp;[[Panonská pánev|Panonské pánvi]]. Relativně hornaté je pouze severní pohraničí, kam zasahují [[Vnitřní Západní Karpaty]]. Zde v pohoří [[Mátra]] se nachází i nejvyšší bod Maďarska, hora [[Kékes]] (1015&nbsp;[[nadmořská výška|m]]).<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Brandos | jméno = Otakar | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Mátra, nejvyšší pohoří Maďarska | periodikum = Karpaty.net | odkaz na periodikum = | datum vydání = 14. 4. 2001 | den vydání = 14. | měsíc vydání = dubna | rok vydání = 2001 | datum aktualizace = | datum přístupu = | ročník = | číslo = | strany = | url = http://karpaty.net/madarsko/matra.htm | issn = }}</ref> Asi polovinu Maďarska na jihovýchodě a východě vyplňuje [[Velká dunajská nížina|Velká uherská nížina]] ({{Cizojazyčně|hu|''Alföld''}}), která zasahuje i do sousedního [[Rumunsko|Rumunska]], [[Srbsko|Srbska]], na [[Slovensko]] a na [[Ukrajina|Ukrajinu]]. Plochá krajina Velké uherské nížiny je z velké části přeměněna na zemědělskou, zachovaly se ale zbytky původní středoevropské maďarské stepi, označované jako [[Puszta|pusta]]. Tato krajina je ochraňována např. v národním parku [[Národní park Hortobágy|Hortobágy]]. Jihozápad Maďarska je zvlněný až pahorkatý. Lemuje ho [[Zadunajské středohoří]], jehož nejznámější součástí je [[Bakoňský les]]. Jižně od této linie probíhá tektonický zlom, zčásti vyplněný jezery [[Balaton]] a [[Velence]]. V okolí města [[Pécs]] se rozkládá pohoří [[Mecsek]]. Severozápadní Maďarsko v okolí města [[Győr|Ráb]] (Győr) je opět ploché, rozkládá se zde [[Malá dunajská nížina|Malá uherská nížina]] ({{Cizojazyčně|hu|''Kisalföld''}}), zasahující i na Slovensko jako [[Podunajská nížina]]. Vcelku asi 89 % území nepřesahuje nadmořskou výšku 200&nbsp;m, nad 400&nbsp;m n. m. leží jen asi 2 %.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.123madarsko.cz/ |datum přístupu=2008-12-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080319095553/http://www.123madarsko.cz/ |datum archivace=2008-03-19 |nedostupné=ano }}</ref> Různorodost reliéfu lze zaznamenat i v hlavním městě. Západní část [[Budapešť|Budapešti]] ([[Budín (Budapešť)|Budín]]) je lesnatá a kopcovitá (Budínské vrchy, [[Pilis|Piliš]]), východní [[Pešť]] leží oproti tomu v ploché kotlině.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Budapešť - město lázní | periodikum = Hunguest Hotels | odkaz na periodikum = | datum vydání = 4. 3. 2007 | den vydání = 4. | měsíc vydání = března | rok vydání = 2007 | datum aktualizace = | datum přístupu = | ročník = | číslo = | strany = | url = http://www.hunguesthotels.cz/cs/madarsko/Budapest-mesto-lazni | issn = | url archivu = https://web.archive.org/web/20090125000435/http://www.hunguesthotels.cz/cs/madarsko/Budapest-mesto-lazni | datum archivace = 2009-01-25 }}</ref> === Vodstvo === [[Soubor:Visegrád, Duna, látkép.jpg|alt=H|náhled|Dunaj pod hradem [[Visegrád]]]] Hlavním [[vodní tok|tokem]] maďarského vodního systému je [[Dunaj]], do jehož [[povodí]] celé Maďarsko spadá. Dunaj nejprve tvoří severozápadní hranici Maďarska se Slovenskem a teče na jihovýchod a posléze východ. Nad Budapeští u města [[Vác]] ostře otáčí svůj směr k jihu a protéká napříč maďarským územím, které opouští u městečka [[Moháč]] a pokračuje do Srbska. Na [[Dunaj]]i leží město [[Budapešť]], ale i řada dalších měst, například [[Ostřihom|Esztergom]], [[Komárom]], [[Dunaújváros]], [[Kalocsa]] a [[Baja]]; na vedlejším rameni Dunaje leží [[Győr|Ráb]]. Druhou nejdůležitější řekou je [[Tisa]] ({{Cizojazyčně|hu|''Tisza''}}), která je osou východního Maďarska a Alföldu, jímž protéká nejprve na severozápad, ale na maďarsko-slovensko-ukrajinském trojmezí se obrací na jihozápad a nakonec na jih. Tisa se do [[Dunaj]]e vlévá až na území [[Srbsko|Srbska]] severně od [[Bělehrad]]u; její výtok z Maďarska u [[Segedín|Segedína]] je nejnižším bodem státu (79&nbsp;m). Dalšími významnými městy na Tise jsou [[Szolnok]] a [[Tokaj]]. Další významné řeky: * [[Dráva]] – přitéká z [[Alpy|Alp]], tvoří na jihozápadě hranici s Chorvatskem; * [[Rába]] – osa severozápadního Maďarska, vlévá se do Dunaje v Rábu; * [[Ipeľ]] ({{Cizojazyčně|hu|''Ipoly''}}) – tvoří střední část maďarsko-slovenské hranice; * [[Bodrog]], [[Slaná (řeka)|Slaná (Sajó)]] – pravostranné přítoky Tisy odvodňující východ Slovenska; * [[Kriš]] ({{Cizojazyčně|hu|''Körös''}}) – levostranný přítok Tisy v Alföldu; * [[Mureș|Maruše]] ({{Cizojazyčně|hu|''Maros''}}) – velký přítok Tisy ze Sedmihradska; * [[Sió]] – odvodňuje Balaton do Dunaje. Nezanedbatelnou část plochy Maďarska tvoří jezera. Kromě již zmíněných Balatonu (největší jezero ve střední Evropě) a Velence v [[Zadunají]] zasahuje na maďarské území stepní [[Neziderské jezero]] ({{Cizojazyčně|hu|''Fertő''}}) u [[Šoproň|Šoproně]] (většina v Rakousku) a v suchých nížinách se nachází mnoho dalších menších poloslaných jezírek. === Klima === Maďarské podnebí je [[Kontinentální podnebí|kontinentální]] s chladnými zimami a horkými léty. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 10&nbsp;°C, v létě 27 až 35&nbsp;°C, v zimě přibližně 0 až -15&nbsp;°C. Ve výjimečných případech se vyskytují i extrémy o teplotě od 42&nbsp;°C v létě do -29&nbsp;°C v zimě. Průměrné roční množství srážek je asi 600&nbsp;mm. Rozložení deště nad Maďarskem je většinou nepředvídatelné. Západní části Maďarska se obvykle dostává více srážek ročně než východní části, kde se často vyskytují velice suchá léta.<ref name="weather.com">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = The Weather Channel | titul = Monthly Averages for Budapest, Hungary | url = http://www.weather.com/outlook/travel/businesstraveler/wxclimatology/monthly/graph/HUXX0002?from=36hr_bottomnav_business | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-10-12 | url archivu = https://web.archive.org/web/20080917051527/http://www.weather.com/outlook/travel/businesstraveler/wxclimatology/monthly/graph/HUXX0002?from=36hr_bottomnav_business | datum archivace = 2008-09-17 | nedostupné = ano }}</ref> V osmdesátých letech [[20. století]] se začaly v krajině projevovat účinky znečišťujících látek. Zejména [[herbicid]]y používané v [[zemědělství]] a řada dalších průmyslových škodlivin. Nejvíce bylo znát znečištění vodních ploch, což ohrožovalo nejen vodní živočichy, ale i volně žijící [[zvěř]]. Přestože se o tomto problému v Maďarsku ví, nebyla zatím vládou přijata potřebná opatření.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Gergely | jméno = Andras | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = INTERVIEW - Central Hungary Region Turning Into Desert - Expert | periodikum = Planet ARK | odkaz na periodikum = | datum vydání = 16. 5. 2006 | den vydání = 16. | měsíc vydání = května | rok vydání = 2006 | datum aktualizace = | datum přístupu = | ročník = | číslo = | strany = | url = http://www.planetark.com/dailynewsstory.cfm/newsid/36376/story.htm | issn = }}</ref> {{Podnebí | místo = [[Budapešť]] | průměrné denní maximum C leden = 2 | průměrné denní maximum C únor = 5 | průměrné denní maximum C březen = 11 | průměrné denní maximum C duben = 17 | průměrné denní maximum C květen = 22 | průměrné denní maximum C červen = 25 | průměrné denní maximum C červenec = 27 | průměrné denní maximum C srpen = 27 | průměrné denní maximum C září = 22 | průměrné denní maximum C říjen = 16 | průměrné denní maximum C listopad = 8 | průměrné denní maximum C prosinec = 3 | průměrné denní minimum C leden = -3 | průměrné denní minimum C únor = -1 | průměrné denní minimum C březen = 3 | průměrné denní minimum C duben = 7 | průměrné denní minimum C květen = 12 | průměrné denní minimum C červen = 14 | průměrné denní minimum C červenec = 16 | průměrné denní minimum C srpen = 16 | průměrné denní minimum C září = 12 | průměrné denní minimum C říjen = 8 | průměrné denní minimum C listopad = 3 | průměrné denní minimum C prosinec = -1 | průměrné srážky mm leden = 40,6 | průměrné srážky mm únor = 30,1 | průměrné srážky mm březen = 33,0 | průměrné srážky mm duben = 40,6 | průměrné srážky mm květen = 61,0 | průměrné srážky mm červen = 68,6 | průměrné srážky mm červenec = 45,7 | průměrné srážky mm srpen = 55,9 | průměrné srážky mm září = 38,1 | průměrné srážky mm říjen = 33,0 | průměrné srážky mm listopad = 58,4 | průměrné srážky mm prosinec = 48,3 | zdroj = The Weather Channel<ref name="weather.com"/> }} === Města === {{podrobně|Seznam měst v Maďarsku}} Hlavním městem Maďarska je [[Budapešť]], která vznikla spojením [[Budín (Budapešť)|Budína]] (západní část), [[Pešť|Pešti]] (východní část) a [[Óbuda|Starého Budína]] ({{Vjazyce2|hu|''Óbuda''}}), rozkládajícího se v severozápadní části dnešního hlavního města. Druhým největším městem je v současnosti [[Debrecín]], nacházející se na východě země nedaleko hranic s Rumunskem. Dále následuje [[Miskolc]], severomaďarské město, které je spíše průmyslovým centrem; za socialistické éry v něm vyrůstala sídliště a průmyslové podniky. {| class="wikitable" style="font-size:95%" width="90%" align="left" ! &nbsp;&nbsp; ! Maďarský název ! České [[exonymum]] ! Počet obyvatel ! bgcolor="#ffffff" rowspan="21" width="35%"| [[Soubor:Parliament of Hungary 2010 02.JPG|náhled|střed|175px|[[Budapešť]]]] [[Soubor:Debrecen-nagytemplom2.jpg|náhled|střed|175px|[[Debrecín]]]] [[Soubor:National Theatre of Szeged.jpg|náhled|střed|175px|[[Segedín]]]] |- | align="center" | 1 ||align="center" | Budapest || align="center" |''[[Budapešť]]'' ||align="center" | 1 740 041 |- | align="center" | 2 ||align="center" |Debrecen|| align="center" |''[[Debrecín]]'' ||align="center" | 204 333 |- | align="center" | 3 ||align="center" | [[Miskolc]] ||align="center" | ''Miškovec''|| align="center" | 162 905 |- | align="center" | 4 ||align="center" | Szeged || align="center" |''[[Segedín]]'' ||align="center" | 161 889 |- | align="center" | 5 ||align="center" | [[Pécs]] || align="center" | ''Pětikostelí'' ||align="center" | 147 719 |- | align="center" | 6 ||align="center" | [[Győr]] || align="center" | ''Ráb'' ||align="center" | 129 526 |- | align="center" | 7 ||align="center" | [[Nyíregyháza]] || align="center" | – ||align="center" | 116 799 |- | align="center" | 8 ||align="center" | [[Kecskemét]] || align="center" | – ||align="center" | 111&nbsp;869 |- | align="center" | 9 ||align="center" | [[Székesfehérvár]] || align="center" | ''Stoličný Bělehrad'' ||align="center" | 99&nbsp;526 |- | align="center" | 10 ||align="center"| [[Szombathely]] ||align="center" | ''Kamenec'' || align="center" | 78&nbsp;884 |- | align="center" | 11 ||align="center" | [[Szolnok]] ||align="center" | – || align="center" | 72&nbsp;953 |- | align="center" | 12 ||align="center" | [[Tatabánya]] ||align="center" | – ||align="center" | 67&nbsp;154 |- | align="center" | 13 ||align="center" | [[Kaposvár]] ||align="center" | – || align="center" | 65&nbsp;954 |- | align="center" | 14 ||align="center" | [[Békéscsaba]] ||align="center" | ''Békešská Čaba'' || align="center" | 61&nbsp;091 |- | align="center" | 15 ||align="center" | [[Zalaegerszeg]] ||align="center" | – || align="center" | 59&nbsp;029 |- | align="center" | 16 ||align="center" | [[Veszprém]] ||align="center" | ''–'' || align="center" | 60&nbsp;131 |- | align="center" | 17 ||align="center" | [[Érd]] ||align="center" | – || align="center" | 63 546 |- | align="center" | 18 ||align="center" |Sopron|| align="center" |''[[Šoproň]]'' || align="center" | 60 526 |- | align="center" | 19 ||align="center" | [[Eger]] ||align="center" | ''Jager'' || align="center" | 54 115 |- | align="center" | 20 ||align="center" | [[Dunaújváros]] ||align="center" | ''Dunajské Nové Město''<br />(''Nové Město na Dunaji'') || align="center" | 47 652 |- |} {{clear}} == Politika == {{podrobně|Politický systém Maďarska}} [[Soubor:Miniszterelnokvalasztas03.jpg|náhled|Současný premiér [[Viktor Orbán]]]] [[Prezident Maďarska|Prezident republiky]] je volen [[Maďarský parlament|parlamentem]] v tajných [[Prezidentské volby v Maďarsku|volbách]] na 5 let a může být zvolen na dvě po sobě následující období. I přesto, že má pravomoc jmenovat předsedu vlády a vyhlašovat datum parlamentních voleb, je jeho funkce převážně reprezentativní. [[Předseda vlády Maďarska|Ministerský předseda]] vybírá ministry a má právo odmítnout je. Každý kandidát předstoupí před jeden nebo více parlamentních výborů v poradních otevřených slyšeních a musí být formálně schválený prezidentem. Jediným zákonodárným orgánem je jednokomorový parlament – [[Maďarský parlament|Országgyűlés]] o 386 poslancích, [[Parlamentní volby v Maďarsku|volených]] každé čtyři roky. Parlament je nejvyšší orgán státní moci, který zavádí a schvaluje legislativu navrhovanou ministerským předsedou. V září 2022 označil [[Evropský parlament]] usnesením maďarské státní zřízení za „hybridní režim volební autokracie“ a odsoudil „záměrné a systematické úsilí maďarské vlády o oslabení základních hodnot Unie.“<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Evropský parlament: Maďarsko již nelze považovat za plnohodnotnou demokracii | url = https://www.europarl.europa.eu/news/cs/press-room/20220909IPR40137/evropsky-parlament-madarsko-jiz-nelze-povazovat-za-plnohodnotnou-demokracii | datum vydání = 2022-09-15 | jazyk =cs}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Europoslanci vyzvali k zastavení fondů Maďarsku, už není demokracií | url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/europoslanci-vyzvali-k-zastaveni-fondu-madarsku-uz-neni-demokracii/2257206 | datum vydání = 2022-09-15 | jazyk =cs}}</ref> === Složení parlamentu === [[Soubor:Békemenet a Köröndön 2014.03.29 - Egy az ország - 2014. április 6 (3).JPG|náhled|Demonstrance na podporu vlády Viktora Orbána a proti útokům zahraničního tisku, 29. března 2014]] V [[Parlamentní volby v Maďarsku 2010|parlamentních volbách 2010]], které se konaly [[11. duben|11. dubna]] a [[25. duben|25. dubna]] [[2010]], došlo k drtivému vítězství pravicové strany [[Fidesz – Maďarská občanská unie|Fidesz – Magyar Polgári Szövetség]]. Ta (v koalici s [[Křesťanskodemokratická lidová strana (Maďarsko)|KDNP]]) se ziskem 263 mandátů porazila levicovou [[Maďarská socialistická strana|Maďarskou stranu socialistickou]], která v zemi vládla dvě uplynulá volební období a nyní získala jen 59 mandátů (v předchozích volbách jich měla 190). Do parlamentu se dále se ziskem 47 mandátů dostala krajně pravicová strana [[Hnutí za lepší Maďarsko|Jobbik Magyarországért Mozgalom]] a nově vzniklá zelená strana [[Politika může být jiná|Lehet Más a Politika]], která má 16 mandátů. Poslední mandát má nezávislý [[Oszkár Molnár]]. Po těchto volbách však také parlament opustily dvě tradiční politické strany, které byly jeho součástí nepřetržitě od roku 1990. Jedná se o konzervativní [[Maďarské demokratické fórum|MDF]] a liberální [[Svaz svobodných demokratů|SZDSZ]]. Paradoxně před 20. lety to byly dvě nejsilnější politické strany v zemi. Vítěz voleb [[Fidesz – Maďarská občanská unie|Fidesz]]-[[Křesťanskodemokratická lidová strana (Maďarsko)|KDNP]] má v parlamentu ústavní dvoutřetinovou většinu nutnou ke změně ústavních zákonů a má tedy otevřenou cestu k reformám. Prezident republiky [[László Sólyom]] následně pověřil sestavením vlády [[Viktor Orbán|Viktora Orbána]]. Na prvním zasedání nového parlamentu dne [[14. květen|14. května]] [[2010]] byl novým předsedou parlamentu zvolen [[Pál Schmitt]] (''Fidesz''). Dne [[29. květen|29. května]] 2010 parlament schválil program [[Druhá vláda Viktora Orbána|vlády]] a [[Viktor Orbán]] se oficiálně ujal funkce [[Seznam premiérů Maďarska|premiéra]] Maďarské republiky. {| class="wikitable" cellpadding="4" ! colspan="4"|Sestavení parlamentu (volby 2010) |- !Strana !Český překlad !Počet mandátů !Předseda |- |''[[Fidesz – Magyar Polgári Szövetség]]'' (''Fidesz'') ||„Fidesz – Maďarská občanská unie“ |align="center"|227<ref name="egy">Pro parlamentní volby 2010 vytvořily strany Fidesz a KDNP společnou kandidátku jako Fidesz-KDNP a společně získaly celkem 263 mandátů.</ref> ||[[Viktor Orbán]] |- |''[[Magyar Szocialista Párt]]'' (''MSZP'')||„Maďarská socialistická strana“ |align="center"|59||[[Attila Mesterházy]] |- |''[[Jobbik Magyarországért Mozgalom]]'' (''Jobbik'')||„Hnutí za lepší Maďarsko“ |align="center"|47 ||[[Gábor Vona]] |- |''[[Kereszténydemokrata Néppárt]]'' (''KDNP'')||„Křesťanskodemokratická lidová strana“ |align="center"|36<ref name="egy"/> ||[[Zsolt Semjén]] |- |''[[Lehet Más a Politika]]'' (''LMP'')||„Je možná jiná politika“ |align="center"|16||není (''[[András Schiffer]]'') |- |''Független''||„Nezávislí“ |align="center"|1||[[Oszkár Molnár]] |} === Administrativní dělení === {{Podrobně|Administrativní dělení Maďarska|NUTS:HU}} Maďarsko je rozděleno na 19 [[Župa|žup]] (''megyék'') a území hlavní města [[Budapešť|Budapešti]], které má zvláštní status. Župy se dále dělí na [[Seznam maďarských okresů|okresy]] ({{Vjazyce2|hu|''kistérségek''}}, doslovný překlad znamená malooblast; viz [[Seznam maďarských okresů]]), kterých je celkem 168. Významné postavení také mají tzv. [[Města s župním právem]], kterých je 23. Jedná se o města s větším počtem obyvatel, která mají stejná nebo podobná práva jako župy, ve kterých se nachází. Podle [[NUTS:HU]] se Maďarsko dělí ve třech stupních na statistické regiony. První stupeň zemi dělí na tři tzv. části státu (''Országrész''). Ve druhém stupni na sedm [[Regiony v Maďarsku|regionů]] (''Régió'') a ve třetím na [[Maďarské župy|devatenáct žup]] a hlavní město ''(Megyék és a főváros''). ==== Župy ==== {{Podrobně|Maďarské župy}} {{Maďarské župy}} {| class="wikitable" ! Župa ! Župní sídlo |- | [[Soubor:Bacs-kiskun-megye.svg|22x20px|Bács-Kiskun]] [[Bács-Kiskun]] | [[Kecskemét]] |- | [[Soubor:Coa Hungary County Baranya (history).svg|22x20px|Baranya]] [[Baranya]] | [[Pécs]] |- | [[Soubor:Békés departemento blazono.svg|22x20px|Békés]] [[Békés]] | [[Békéscsaba]] |- | [[Soubor:Borsod-Abaúj-Zemplén departemento blazono.svg|22x20px|Borsod-Abaúj-Zemplén]] [[Borsod-Abaúj-Zemplén]] | [[Miskolc]] |- | [[Soubor:HU Csongrád megye COA.svg|22x20px|Csongrád]] [[Csongrád-Csanád]] |[[Segedín]] |- | [[Soubor:Coa Hungary County Fejér (history).svg|22x20px|Fejér]] [[Fejér]] | [[Székesfehérvár]] |- | [[Soubor:HUN Győr-Moson-Sopron megye COA.png|22x20px|Győr-Moson-Sopron]] [[Győr-Moson-Sopron]] | [[Győr]] |- | [[Soubor:HUN Hajdú-Bihar COA.svg|22x20px|Hajdú-Bihar]] [[Hajdú-Bihar]] | [[Debrecín]] |- | [[Soubor:Coa Hungary County Heves.svg|22x20px|Heves]] [[Heves]] | [[Eger]] |- | [[Soubor:HUN Jász-Nagykun-Szolnok megye COA.png|22x20px|Jász-Nagykun-Szolnok]] [[Jász-Nagykun-Szolnok]] | [[Szolnok]] |- | [[Soubor:HUN Komárom-Esztergom megye COA.png|22x20px|Komárom-Esztergom]] [[Komárom-Esztergom]] | [[Tatabánya]] |- | [[Soubor:Coa Hungary County Nógrád.svg|22x20px|Nógrád]] [[Nógrád]] | [[Salgótarján]] |- | [[Soubor:HUN Pest megye COA.svg|22x20px|Pest]] [[Pest (župa)|Pest]] | [[Budapešť]] |- | [[Soubor:HUN Somogy megye COA.svg|22x20px|Somogy]] [[Somogy]] | [[Kaposvár]] |- | [[Soubor:HUN Szabolcs-Szatmár-Bereg megye COA.svg|22x20px|Szabolcs-Szatmár-Bereg]] [[Szabolcs-Szatmár-Bereg]] | [[Nyíregyháza]] |- | [[Soubor:HUN Tolna megye COA.png|22x20px|Tolna]] [[Tolna (župa)|Tolna]] | [[Szekszárd]] |- | [[Soubor:HUN Vas megye COA.png|22x20px|Vas]] [[Vas]] | [[Szombathely]] |- | [[Soubor:Coa Hungary County Veszprém.svg|22x20px|Veszprém]] [[Veszprém (župa)|Veszprém]] | [[Veszprém]] |- | [[Soubor:Coa Hungary County Zala (2010-).svg|22x20px|Zala]] [[Zala]] | [[Zalaegerszeg]] |} == Ekonomika == {{Aktualizovat|část}} {{podrobně|Ekonomika Maďarska}} Privatizace a modernizace hospodářství po pádu [[komunismus|komunismu]] proběhly bez větších problémů na rozdíl od jiných zemí východního bloku. Ekonomická situace Maďarska se v 90. letech razantně zlepšila. Tento úspěch je způsobený řadou faktorů. Jedním z nich je reformované hospodářství Maďarska již od 60. let, které se již soustředilo zejména na export. Existoval zde i soukromý sektor, což pomohlo k hladkému přechodu na současný ekonomický systém. V první dekádě [[21. století]] vykazovalo Maďarsko silný růst a ekonomika země byla v průměru [[Evropská unie|Evropské unie]]. Tento růst se v roce [[2006]] zastavil. Zaprvé politickou krizí, způsobenou přiznáním premiéra [[Ferenc Gyurcsány|Ference Gyurcsánye]] ke lži o ekonomické situaci Maďarska. Zadruhé v roce [[2008]] dolehla na Maďarsko [[Ekonomická krize od 2007|světová finanční krize]]. Následky patřily k nejhorším v [[Evropa|Evropě]], hned po [[Lotyšsko|Lotyšsku]] a [[Island]]u.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Toman | jméno = Karel | autor = | titul = Východní Evropa je nad propastí, státům hrozí bankroty | periodikum = Aktuálně.cz | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz | vydavatel = Economia | odkaz na vydavatele = Economia | datum vydání = 23. 3. 2009 | den vydání = 23. | měsíc vydání = března | rok vydání = 2009 | datum přístupu = | url = http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/penize/clanek.phtml?id=630335 }}</ref> [[Nezaměstnanost]] po silném poklesu opět rostla. Hospodářský růst se zastavil a státní kasa utrpěla velký otřes. Problémy Maďarska odradily zahraniční investory od investování.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Mihalco | jméno = Zdeněk | autor = | titul = Maďaři končí s tolerancí. Drtí je finanční krize | periodikum = Aktuálně.cz | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz | vydavatel = Economia | odkaz na vydavatele = Economia | datum vydání = 16. 10. 2009 | den vydání = 16. | měsíc vydání = říjen | rok vydání = 2009 | datum přístupu = | url = http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/svetova-ekonomika/clanek.phtml?id=619514 | url archivu = https://web.archive.org/web/20081028062543/http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/svetova-ekonomika/clanek.phtml?id=619514 | datum archivace = 2008-10-28 | nedostupné = ano }}</ref> Místní vláda problém začala řešit příliš pozdě, což situaci také neprospělo. Cizí vlastnictví a investice do maďarských firem jsou větší, s nárůstem cizích investic, tvořících víc než 23 miliard dolarů od roku [[1989]]. Soukromý sektor zahrnuje přes 80 % HDP. Maďarsko získá téměř jednu třetinu cizích investic přicházejících do [[Střední Evropa|střední Evropy]]. Maďarskou měnou je [[Maďarský forint|forint]]. Vláda uvažuje kvůli finanční krizi o rychlém vstupu do [[eurozóna|eurozóny]], od které si slibuje zastavení ekonomického propadu a stabilní měnu.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = | autor = | titul = Maďarsko se potápí, zachránit ho má přijetí eura | periodikum = Aktuálně.cz | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz | vydavatel = Economia | odkaz na vydavatele = Economia | datum vydání = 2. 3. 2009 | den vydání = 2. | měsíc vydání = března | rok vydání = 2009 | datum přístupu = | url = http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/business-ve-svete/clanek.phtml?id=630608 }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = | autor = | titul = Maďaři mohou zavést euro rychleji. Díky krizi | periodikum = Aktuálně.cz | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz | vydavatel = Economia | odkaz na vydavatele = Economia | datum vydání = 13. 11. 2008 | den vydání = 13. | měsíc vydání = leden | rok vydání = 2009 | datum aktualizace = | datum přístupu = | url = http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/business-ve-svete/clanek.phtml?id=630608 }}</ref> === Cestovní ruch === [[Soubor:Parliament Building, Budapest, outside.jpg|náhled|vlevo|Budova Parlamentu]] Maďarsko bylo v roce [[1998]] se 14,6 miliony turistů čtrnáctou nejnavštěvovanější zemí světa.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://geography.about.com/library/weekly/aa050899.htm |datum přístupu=2009-03-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090131114142/http://geography.about.com/library/weekly/aa050899.htm |datum archivace=2009-01-31 }}</ref> Turisté mají z velké části zamířeno k [[Balaton]]u a do hlavního města [[Budapešť|Budapešti]]. Mezi nejznámější památky hlavního města patři [[Országház|budova parlamentu]] ({{cizojazyčně|hu|''Országház''}}), [[Budínský hrad]], [[Rybářská bašta (Budapešť)|Rybářská bašta]], [[Matyášův chrám]], [[Bazilika svatého Štěpána]], [[Széchényiho národní knihovna]], [[Maďarská státní opera]], Památník tisíciletí na [[Náměstí Hrdinů (Budapešť)|Náměstí hrdinů]] nebo [[Sándorův palác]], kde dnes sídlí maďarský prezident. Ovšem to nejsou zdaleka všechny památky v Budapešti. Díky velké roli v době před první světovou válkou byla [[Budapešť]] centrem kulturního dění [[Uhersko|Uherska]]. Už v polovině [[19. století]] zde byla vybudována zoologická zahrada. Začátkem [[20. století]] pak zábavní park [[Vidám park]] s horskou dráhou. [[Soubor:Budapest Széchenyi Baths R01.jpg|náhled|[[Széchenyiho termální lázně]] v Budapešti]] [[Budapešť]] je považována za jedno z největších lázeňských měst na světě. [[Lázně|Lázeňství]] má v Maďarsku bohatou historii. Všudypřítomné termální prameny jsou způsobeny zvláštním [[Geologie|geologickým]] složením [[Karpatská kotlina|Karpatské kotliny]], kde se nachází velice slabá [[zemská kůra]]. Lázeňství přinesli do tehdejší [[Panonie|Pannonie]] Římané. Maďarskými prameny se léčil i [[Marcus Aurelius]] či [[Traianus|Traján]]. Místní termální prameny objevil už [[pravěk]]ý člověk. Počátkem [[4. století př. n. l.]] se [[Keltové]] usadili v blízkosti termálních pramenů na území dnešní [[Budapešť|Budapešti]] a založili opevněné město (''oppidum'') s názvem ''Akvinkum'' (v doslovném překladu&nbsp;„''Hojná voda''“).<ref name="devatenáct">{{Citace monografie | příjmení = Kontler | jméno = László | odkaz na autora = | titul = Dějiny Maďarska | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny s.r.o. | místo = Praha | rok = 2001 | isbn = | kapitola = Před příchodem Maďarů: starověké kultury a nomádští nájezdníci | strany = 19 | jazyk = česky }}</ref> I Římané se později na území hlavního města usadili a založili centrum [[Panonie|Pannonie]] s názvem [[Aquincum]]. I zde archeologové nalezli pozůstatky bývalých lázní. Lázeňství se rozvíjelo nejvíce za [[Osmanská říše|turecké]] okupace v [[16. století|16.]] a [[17. století]]. Proto má mnoho lázeňských domů [[orient]]ální nádech.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.madarsko.cz/zeme-lazni%2C-madarske-lazne/in-balneis-salus---tvrdili-rimane/ |datum přístupu=2009-03-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090308052207/http://www.madarsko.cz/zeme-lazni,-madarske-lazne/in-balneis-salus---tvrdili-rimane |datum archivace=2009-03-08 |nedostupné=ano }}</ref> Mimo Budapešť patří k nejvýznamnějším památkám [[Pannonhalmské arciopatství]] založené již roku 996 a zapsané na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví UNESCO]]. === Doprava === {{podrobně|Doprava v Maďarsku}} [[Soubor:Civertanmegyeri4.jpg|náhled|Severní dunajský most dálnice M0]] Silniční doprava, stejně jako v ostatních postkomunistických zemích, zažívá obrovský rozmach. Staví a plánují se nové dálnice a urychluje se provoz na silnici. Hlavní úseky tvoří pět dálnic, směřujících do Budapešti. Všech pět je propojeno budapešťským obchvatem [[Dálnice M0 (Maďarsko)|M0]], který je stále ve výstavbě. Jeho plánované dokončení je v roce [[2015]]. Nejstarší z dálnic je [[Dálnice M7 (Maďarsko)|M7]] vedoucí z Budapešti, kolem [[Balaton]]u, až k [[Státní hranice Chorvatska|chorvatským hranicím]]. Výstavba této dálnice byla zahájena v roce [[1964]] a dokončena až v roce [[2008]]. V [[Chorvatsko|Chorvatsku]] se napojuje na [[Dálnice A4 (Chorvatsko)|dálnici A4]], vedoucí do [[Záhřeb]]u. [[Dálnice M1 (Maďarsko)|Dálnice M1]] vede směrem [[Budapešť]]-[[Vídeň]]. U obce [[Levél]] je odbočka na [[Dálnice M15 (Maďarsko)|M15]] vedoucí do [[Bratislava|Bratislavy]]. Dále pak [[Dálnice M5 (Maďarsko)|dálnice M5]] z Budapešti k [[Státní hranice Srbska|srbským hranicím]] přes [[Segedín]] a [[Kecskemét]], [[Dálnice M3 (Maďarsko)|dálnice M3]], [[Dálnice M30 (Maďarsko)|M30]] a [[Dálnice M35 (Maďarsko)|M35]] do [[Debrecín]]a a [[Miskolc]]e a [[Dálnice M6 (Maďarsko)|dálnice M6]], která vede do [[Pécs]]e přes [[Dunaújváros]]. Téměř každá obec a město je spojeno [[autobus]]ovou dopravou. Na rozdíl od železniční sítě mají autobusy větší pokrytí a proto ji denně použije kolem 1,6 milionu cestujících. Největší autobusovou společností v Maďarsku je [[Volán]]. == Obyvatelstvo == {{podrobně|Obyvatelstvo Maďarska|Maďaři}} [[Soubor:Population of Hungary.png|náhled|300px|Vývoj počtu obyvatelstva pouze na území dnešního Maďarska]] [[Maďaři]] přišli na území dnešního Maďarska koncem [[9. století]]. Bylo jich kolem 250 000–500 000. Před jejich příchodem byla země obývána [[Slované|Slovany]], zejména [[Bílí Chorvati|Bílými Chorvaty]]. Vyskytovaly se zde i [[Keltové|keltské]] a [[Ilýrie|ilyrské kmeny]], později sem přišli [[Římané]]. Během 300 let už žilo v [[Panonská pánev|Panonské pánvi]] a [[Sedmihradsko|Sedmihradsku]] kolem 2 miliónů [[Maďaři|Maďarů]]. V roce [[1910]] mělo [[Uhersko]] 18 240 000 obyvatel, z toho 54 % [[Maďaři|Maďarů]]. Rozpadem [[Uhersko|Uherska]] po [[První světová válka|první světové válce]] se národnostní pestrost uskromnila. V roce [[1920]] žilo již v Maďarsku pouze 7,5 miliónu obyvatel, z čehož bylo 90 % [[Maďaři|Maďarů]]. Početná [[Židé v Maďarsku|židovská komunita]] z Maďarska odešla během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] a těsně po ní. Maďarsko zaznamenává už od roku 1981 trvalý úbytek obyvatelstva (z 10 707 000 v roce 1980 na 9 960 000 v listopadu roku 2011, což je pokles o 7 %), který je způsoben hlavně výrazným poklesem plodnosti. Ta poklesla z hodnoty 1,92 živě narozených dětí na matku (což znamenalo 148 673 živých novorozenců) v roce 1980 přes několik výkyvů až k velmi nebezpečné hodnotě 1,26 (90 335 novorozenců) v roce 2010. Pokles plodnosti ale pokračoval i v roce 2011. Úbytek obyvatelstva, což je rozdíl mezi živě narozenými a zemřelými plus mezi imigrací a emigrací, byl v roce 2010 celkem 40 121 lidí, tedy 0,4 %.<ref>http://portal.ksh.hu/portal/page?_pageid=38,606404&_dad=portal&_schema=PORTAL{{Nedostupný zdroj}}</ref> Dodnes žije velká [[Maďaři|maďarská]] komunita hlavně v [[Sedmihradsko|Sedmihradsku]] (kolem 1,5 milionu), na jižním [[Slovensko|Slovensku]] (450 tisíc Maďarů, viz [[Maďarská menšina na Slovensku]])<ref>[http://www.midas-press.org/NR/rdonlyres/8276C435-2963-4438-AD78-2CB981CA9D3D/0/Hungarians_in_Slovakia.pdf Hungarians in Slovakia (anglicky) ]{{Nedostupný zdroj}}</ref>, ale i ve [[Vojvodina|Vojvodině]], v [[Zámuří]] (dnešní [[Slovinsko]]) nebo na [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]]. Maďarská komunita je zejména v [[Rumunsko|Rumunsku]] a na [[Slovensko|Slovensku]] velice kontroverzní politické téma.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Mihalco | jméno = Zdeněk | autor = | titul = Většina slovenských Maďarů nechce vlastní autonomii | periodikum = Aktuálně.cz | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz | vydavatel = Economia | odkaz na vydavatele = Economia | datum vydání = 25. 9. 2008 | den vydání = 25. | měsíc vydání = září | rok vydání = 2008 | datum aktualizace = | datum přístupu = | url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=617457 }}</ref> V Rumunském [[parlament]]u je obsažena i strana zaměřující se na [[Maďaři|maďarské]] obyvatelstvo (rumunská [[Demokratický svaz Maďarů v Rumunsku|UDMR]]<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Maghiarii din România reprezintă una dintre cele mai numeroase minorităţi etnice din Europa. | periodikum = Alegeri.tv | odkaz na periodikum = Alegeri.tv | datum vydání = 2008 | den vydání = | měsíc vydání = | rok vydání = 2008 | datum aktualizace = | datum přístupu = | ročník = | číslo = | strany = | url = http://www.alegeri.tv/alegeri-parlamentare-uninominale-2008/uniunea-democrata-maghiara-din-romania-udmr/info | issn = | url archivu = https://web.archive.org/web/20160305121554/http://www.alegeri.tv/alegeri-parlamentare-uninominale-2008/uniunea-democrata-maghiara-din-romania-udmr/info | datum archivace = 2016-03-05 | nedostupné = ano }}</ref>) V národní radě Slovenské republiky již maďarská menšina zastoupení od voleb v roce 2020 nemá. Proti nim jsou většinou tamější [[Nacionalismus|nacionálně]] zaměřené strany (v Rumunsku [[Strana velkého Rumunska]], nebo na Slovensku [[Slovenská národná strana]] známá hlavně svým bývalým předsedou [[Ján Slota|Jánem Slotou]], která již také vypadla z NRSR). Vzájemné vztahy Maďarska a [[Ukrajina|Ukrajiny]] jsou negativně ovlivněny zhoršujícím se{{Zdroj?}} postavením [[Maďaři na Ukrajině|maďarské menšiny na Ukrajině]].<ref>[https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/ukrajina-broji-proti-mensinam-madarsko-ji-do-nato-nechce_477234.html Ukrajina brojí proti menšinám. Maďarsko ji do NATO nechce]. Týden. 24. dubna 2018.</ref> Oficiálním jazykem Maďarska je [[maďarština]]. Jedná se o jazyk [[Ugrofinské jazyky|ugrofinské větve]]. Je tedy příbuzný například s [[Finština|finštinou]] nebo [[estonština|estonštinou]]. Maďarštinu považuje za svůj mateřský jazyk přibližně 95 % obyvatel republiky. Zbylé procento jsou například [[Němci]]. Jedná se většinou o potomky tzv. [[Němci|Švábských Němců]], kteří přišli do [[Uhersko|Uher]] koncem [[18. století]]. Dále v Maďarsku žijí [[Romové]], zejména na severovýchodě země nedaleko [[Státní hranice Slovenska|slovenských hranic]]. Reálný počet Romů v Maďarsku je sporná otázka. V roce [[2001]] při sčítání lidu se k Romům hlásilo jen 190 000 lidí, ale sociologické odhady dávají mnohem vyšší čísla (5–10 procent veškerého obyvatelstva). Od [[Druhá světová válka|druhé světové války]] množství Romů rychle stoupá. Dnes každé páté nebo šesté novorozené maďarské dítě patří k romské menšině. Odhady založené na aktuálních demografických trendech prohlašují, že v roce [[2050]], 15–20 procent populace (1,2 miliónu) budou Romové. [[Rumuni|Rumunská menšina]] žije převážně na východě země. Dále v Maďarsku žijí [[Slováci]], [[Chorvati]] a [[Srbové]]. Právě [[Srbové]] tvořili v [[17. století|17.]] až [[18. století]] velkou část obyvatelstva a to nejen na území pozdějšího [[Srbsko|Srbska]], ale i v [[Budapešť|Budapešti]]. Počet [[Srbové|Srbů]] v centrálním [[Uhersko|Uhersku]] se zvýšil zejména po dlouhých bojích habsburské monarchie s [[Osmanská říše|osmanskými]] nájezdníky, kdy Srbové odcházeli do relativně bezpečnějšího vnitrozemí. [[Kumáni]] a [[Jasové]] se usadili v Uhersku ve 13. století na území tzv. [[Velká Kumánie|Kumánie]] a postupně splynuli s maďarským etnikem. === Náboženství === {{podrobně|Náboženství v Maďarsku}} [[Soubor:Főszékesegyház (6238. számú műemlék).jpg|náhled|vlevo|V [[Ostřihom]]i je největší křesťanský chrám v zemi.]] {{Koláčový diagram | caption = Náboženství v Maďarsku (sčítání 2011)<ref name="Census2011date">{{cite web|url=http://www.ksh.hu/nepszamlalas/tablak_teruleti_00|title=Hungarian census 2011 / Országos adatok (National data) / 1.1.4.2. A népesség nyelvismeret és nemek szerint (population by spoken language), 1.1.6.1 A népesség anyanyelv, nemzetiség és nemek szerint (population by mother tongue and ethnicity), 2.1.7.1 A népesség vallás, felekezet, és fontosabb demográfiai ismérvek szerint (population by religion, denomination and main demographical indicators) (Hungarian)|website=Ksh.hu|accessdate=15 February 2020}}</ref><ref name=CIA/> | thumb = right | label1 = [[Římskokatolická církev]] | value1 = 37.2 | color1 = DarkBlue | label2 = [[Maďarská řeckokatolická církev|Řeckokatolická církev]] | value2 = 1.8 | color2 = SkyBlue | label3 = [[Kalvinismus]] | value3 = 11.6 | color3 = purple | label4 = [[Luteránství]] | value4 = 2.2 | color4 = Pink | label5 = Ostatní | value5 = 1.9 | color5 = Green | label6 = Bez vyznání | value6 = 18.2 | color6 = White | label7 = Bez odpovědi | value7 = 27.2 | color7 = Black }} Náboženství se v Maďarsku začalo vyvíjet již před příchodem [[Maďaři|Maďarů]]. Později pak bylo přijato západní [[křesťanství]] a začala christianizace, především za vlády [[Štěpán I. Svatý|Štěpána I. Svatého]] v [[10. století]], a to i přesto, že Štěpánova matka [[Sarolt]] byla pokřtěna východním rituálem. Obyvatelstvo Uherska bylo křesťanské až do [[16. století]]. Když se Uhersko dostalo do osmanské nadvlády, začaly se ve městech stavět mešity. Asi nejznámější je mešita v [[Pécs]]i. V 16. století proběhla reformace církve a v důsledku nových změn se v Maďarsku stalo [[luteránství]], později [[Kalvinismus|kalvínství]], dominujícím náboženstvím. V druhé polovině 16. století pak [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]] založili vzdělávací centra, včetně nejstarších univerzit v Uhersku, a obyvatelé se opět obrátili ke katolickému vyznání. Sčítání lidu v roce 2011 ukázalo, že většinu obyvatel tvoří křesťané (54,2%), přičemž [[katolická církev|římští katolíci]] (''Katolikusok'') (37,1%) a maďarští reformovaní kalvinisté (''Reformátusok'') (11,1%) tvoří většinu z nich spolu s luterány (''Evangélikusok'') (2,2) %), řeckými katolíky (1,8%) a dalšími křesťany (1,3%). [[Židé]] tvoří přibližně 1 % populace, okrajově (0,6 %) je zastoupen [[Islám v Maďarsku|islám]]. 25 % populace jsou [[ateismus|ateisté]]. Na jihu a východě země žije početná komunita obyvatel pravoslavného vyznání. Jde zejména o [[Rumuni|Rumuny]], [[Rusíni|Rusíny]] a [[Srbové|Srby]]. == Kultura == {{podrobně|Maďarská kultura}} [[Soubor:Hollókő Ófalu Fő utca (részlet) 002.jpg|náhled|vlevo|[[Hollókő]], ukázka lidové architektury severního Maďarska]] [[Maďarská kultura]] je velmi rozmanitá. Maďarsko ([[Uhersko]]) bylo v minulých staletích jakýmsi kulturním hegemonem celé [[Jihovýchodní Evropa|jihovýchodní Evropy]]. Maďarská kultura ovlivnila zejména kulturu [[Rumunská kultura|rumunskou]], ale i [[Slovenská kultura|slovenskou]] či [[Srbská kultura|srbskou]]. Centrem maďarského kulturního dění je v současnosti [[Budapešť]]. Ne vždy tomu bylo tak. Například v [[10. století|10.]] a [[12. století]] byla [[Ostřihom]] jednoznačně nejdůležitější město celého [[Uhersko|Uherska]]. Mezi kulturní centra patří i město [[Debrecín]], které hraje velkou roli v maďarském náboženském životě, nebo město [[Pécs]]. Maďarskou kulturu můžeme regionalizovat do několika oblastí. První skupinu tvoří oblast severního Maďarska, zejména župa [[Borsod-Abaúj-Zemplén]] nebo [[Heves]]. Zde je tradiční pěstování [[víno|vína]], jako je například známý [[Tokajské víno|Tokaj]]. Druhou skupinu tvoří jihovýchodní Maďarsko v oblasti tzv. [[Puszta|puszty]]. Dodnes zde převažuje [[zemědělství]] a chov dobytka. K místní kultuře patří jídla, jako jsou pravý maďarský [[guláš]] nebo debrecínka. Další specifickou skupinou jsou [[Maďaři]] žijící v [[Sedmihradsko|Sedmihradsku]], tzv. [[Sikulové (Transylvánie)|Sikulové]] ({{cizojazyčně|hu|''Székely''}}), nebo [[Csángó]], což jsou Maďaři žijící v oblasti historické [[Moldávie]] ve východním [[Rumunsko|Rumunsku]] a v [[Moldavsko|Moldavsku]]. Csángové mluví jazykem, který se dá srovnat se středověkou [[maďarština|maďarštinou]]. Dalším kulturním okruhem může být oblast [[Západní Zadunají|Západního Zadunají]] či okolí [[Balaton]]u. === Literatura === {{podrobně|Maďarská literatura}} [[Soubor:Petőfi Sándor.jpg|náhled|upright|vlevo|[[Sándor Petőfi]]]] Po přijetí křesťanství v karpatské kotlině byla snaha místní obyvatele pořímštit. Úředním jazykem se tudíž stala [[latina]]. Počátek maďarské latinské literatury nacházíme v 11. století: ''Legenda o svatých Zoerardovi a Benediktovi'' (1060), ''Legenda o svatém Štěpánovi'' (1096). Z doby kolem roku 1200 pochází kronika ''[[Gesta Hungarorum]]''. ''[[Budínská kronika]]'' z roku 1473, taktéž psaná latinsky, je první tištěnou knihou v Uhrách.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Budínska kronika | periodikum = Beletria.sk | url = https://beletria.sk/encyklopedia-literatury/index.php?pojem=Bud%C3%ADnska_kronika&veda=1298 | datum přístupu = 2023-04-05 }}</ref> Královský dvůr zval do Uher umělce z celé Evropy. Na dvoře [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]] působili humanisté [[Janus Pannonius]] či [[Antonio Bonfini]], jenž sepsal významné historiografické dílo ''Rerum Ungaricarum decades'' (1497). Kulturní rozmach Uher byl veliký, avšak maďarština byla jako literární jazyk latinskou kulturou zatlačována do pozadí. První věta v maďarštině je známá ze zakládací listiny tihanyského opatství z roku 1055. Z doby kolem roku 1200 pochází ''Pohřební řeč a modlitba'', první souvislejší literární text v maďarštině. První kniha v maďarštině je ''Jókaiho kodex'' z doby kolem roku 1380. Rozmach maďarské literatury začal paradoxně největší zkázou pro všechny obyvatele Uherska, a to vpádem Turků v 16. století. Osmanská říše chtěla přetnout vazby na Habsburskou monarchii a křesťanství, proto potlačila němčinu a latinu, což otevřelo cestu maďarštině. ''Epištoly svatého Pavla'' z roku 1533 jsou první tištěnou knihou v tomto jazyce, první úplný překlad ''Nového zákona'' byl vydán v roce 1541, v roce 1627 vyšla ''Bible katolická''. První velká originální díla v maďarštině sepsal na konci 16. století [[Valentín Balaša]] (psal i [[Slovenština|slovensky]], jak bylo objeveno roku 1949), jenž založil maďarskou milostnou lyriku, [[Sebestyén Lantos Tinódi]], který napsal veršovanou kroniku, v níž zaznamenal boje s Osmany, nebo [[Mikuláš Zrinský]], který roku 1647 napsal první epickou báseň v maďarštině nazvanou ''Szigeti veszedelem'', v níž oslavuje hrdinství svého předka [[Mikuláš Šubič Zrinský|Mikuláše Šubiče Zrinského]]. [[Soubor:Sándor Márai (San Diego, 1959).png|náhled|[[Sándor Márai]]]] Turci byli ze střední Evropy vytlačeni až v 17. století a Maďarsko bylo integrováno do Habsburské monarchie. To znamenalo nový tlak na přijímání němčiny, případně latiny. To způsobilo i politické pnutí, takže na začátku 18. století přišlo první protihabsburské povstání vedené [[František II. Rákóczi|Ferenczem Rákoczim]] (1703–1711), které ovšem neuspělo, což mělo nepříznivý dopad i na literaturu. Centrem literatury v maďarštině se pak staly periferní [[Košice]] (maďarsky ''Kassa''), kde bylo založeno první maďarské divadlo. Základy moderního maďarského dramatu v 18. století položil [[György Bessenyei]], na počátku 19. století na něj navázal zejména [[József Katona]] (historické drama ''Bánk bán''). Básnickou osobností počátku 19. století byl [[Ferenc Kölcsey]], autor textu současné maďarské hymny, jež je de facto jeho básní ''Himnusz'' z roku 1823. [[Soubor:Kertész Imre (Frankl Aliona).jpg|vlevo|náhled|[[Imre Kertész]]]] V roce [[1848]] přišla dlouho očekávaná druhá [[Maďarská revoluce 1848–1849|revoluce]] a boje za nezávislost na Habsburské monarchii. Tato doba je právem označována jako vrchol maďarské literatury. Největším autorem národních básní, podporujících národní hnutí, je [[Sándor Petőfi]]. K dalším podporovatelům revoluce patřili básníci [[János Arany]] a [[Mihály Vörösmarty]] či prozaik [[Mór Jókai]]. Na pád revoluce reagoval skepticky [[Imre Madách]], svou známou básní ''Tragédie člověka''.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Pred 200 rokmi sa narodil Imre Madách, autor známeho diela Tragédia človeka | periodikum = Pravda.sk | url = https://kultura.pravda.sk/kniha/clanok/654272-pred-200-rokmi-sa-narodil-imre-madach-autor-znameho-diela-tragedia-cloveka/ | datum vydání = 2023-01-20 | jazyk = sk-SK | datum přístupu = 2023-04-05 }}</ref> [[Soubor:Krasznahorkai László (Déri Miklós).jpg|náhled|204x204pixelů|[[László Krasznahorkai]]]] Začátek [[20. století]] přinesl spoustu nových úspěšných autorů: v poezii to byl zejména [[Endre Ady]], průkopník modernismu, v próze [[Géza Gárdonyi]], [[Zsigmond Móricz]] nebo [[Kálmán Mikszáth]], který se proslavil románem ''[[Černé město]]''. I po světových válkách maďarská literatura plodila další osobnosti: [[Attila József]], [[Mihály Babits]], [[Sándor Márai]], [[Frigyes Karinthy]], [[Antal Szerb]], [[Dezső Kosztolányi]], [[George Tabori]], [[Magda Szabóová]], [[György Konrád]], [[Péter Esterházy]]. V poezii pak [[Miklós Radnóti]], [[Sándor Weöres]] nebo [[Tibor Déry]]. Dramatik [[István Örkény]] se proslavil zejména tragikomedií ''[[Kočičí hra]]''. Nejvyššího ocenění se dostalo spisovateli [[Imre Kertész]]ovi, a to [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovou cenou za literaturu]].<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Papucsek | jméno = Gregor Martin | titul = Zemřel jediný maďarský nositel Nobelovy ceny za literaturu Imre Kertész | periodikum = iROZHLAS | vydavatel = Český rozhlas | url = https://www.irozhlas.cz/kultura_literatura/zemrel-jediny-madarsky-nositel-nobelovy-ceny-za-literaturu-imre-kertesz_201603311223_akottova2 | datum vydání = 2016-03-31 | jazyk = cs | datum přístupu = 2023-04-05 }}</ref> Ze současných autorů lze vzpomenout [[Péter Nádas|Pétera Nádase]] nebo [[László Krasznahorkai]]e, který roku 2015 získal [[Mezinárodní Man Bookerova cena|Mezinárodní Man Bookerovu cenu]].<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Man International Booker prize 2015 won by 'visionary' László Krasznahorkai | periodikum = the Guardian | url = http://www.theguardian.com/books/2015/may/19/man-international-booker-2015-laszlo-krasznahorkai | datum vydání = 2015-05-19 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-04-21 }}</ref> V oblasti populární literatury se prosadila autorka série o detektivovi [[Červený bedrník|Červeném bedrníkovi]] [[Emmuska Orczy]]. [[Ferenc Molnár|Ference Molnára]] proslavil román pro mládež ''[[Chlapci z Pavelské ulice]]''. V Maďarsku se narodila rovněž švýcarská spisovatelka [[Agota Kristofová]], tvůrce populárního Bambiho spisovatel [[Felix Salten]], humorista [[Ephraim Kishon]], nebo slavný americký vydavatel [[Joseph Pulitzer]]. === Hudba === {{podrobně|Maďarská hudba}} [[Soubor:Liszt (Lehmann portrait).jpg|upright|náhled|[[Ferenc Liszt]]]] Maďarská lidová hudba tvoří nedílnou součást národní identity a hraje významnou roli i v maďarské moderní hudbě. Maďarská hudba je oproti ostatním v [[Evropa|Evropě]] velice výjimečná, stejně jako [[maďarština|maďarský jazyk]]. V historii byla často zaměňována s hudbou cikánskou, která maďarskou národní hudbu velice ovlivnila. V průběhu staletí byla hudba, stejně jako literatura, ovlivňována západní kulturou. Až v [[19. století]] se začal hledat typický maďarský hudební styl. Mezi největší skladatele, kteří hledali národní identitu, patří [[Zoltán Kodály]] a [[Béla Bartók]], který se inspiroval nejen maďarskou lidovou hudbou, ale i [[Slovenská hudba|slovenskou]] či [[Rumunská hudba|rumunskou]]. Nejuznávanějším maďarským skladatelem se stal ovšem [[Ferenc Liszt]]. Dalšími významnými autory vážné hudby jsou [[Ernő Dohnányi]], [[Ferenc Erkel]], [[György Kurtág]], [[Karl Goldmark]], [[Miklós Rózsa]] či [[György Ligeti]]. Králem světové operety se stal [[Franz Lehár]], v jeho stopách šli [[Emmerich Kálmán]] nebo [[Paul Abraham]]. Mezi interprety vynikli houslisté [[Joseph Joachim]] a [[Leopold Auer]] či klavíristé [[András Schiff]] a [[Georges Cziffra]]. Mezi dirigenty [[Georg Solti]], [[Arthur Nikisch]], [[George Szell]] a [[Eugene Ormandy]]. [[Soubor:Omega együttes fortepan 88423.jpg|vlevo|náhled|[[Omega (hudební skupina)|Omega]]]] Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], kdy se Maďarsko stalo součástí komunistického bloku, se písně s nevhodnou tematikou, či třeba zpívané [[angličtina|anglicky]], zakazovaly. Koncem 50. let se však situace uvolnila a maďarský hudební průmysl zažil velikou slávu i ve světě. Mezi nejslavnější maďarské [[rock]]ové skupiny všech dob patří [[Illés]], [[Metro (hudební skupina)|Metro]] a [[Omega (hudební skupina)|Omega]]. Dodnes jsou velice populární nejen v Maďarsku, ale i v [[Německo|Německu]] či [[Polsko|Polsku]]. Jejich písně se ve světě dočkaly mnoha [[Coververze|coververzí]], včetně [[Česko|českých]] (např. ''Dívka s perlami ve vlasech'' [[Aleš Brichta|Aleše Brichty]]). [[Tommy Ramone]], vlastním jménem Tamás Erdélyi, se proslavil jako bubeník a producent [[Punk|punkové]] skupiny [[Ramones]]. [[Rudolf von Laban]] byl průkopníkem moderního výrazového tance, psychologie pohybu a pohybové terapie.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Dörr | jméno = Evelyn | příjmení2 = Lantz | jméno2 = Lori | titul = Rudolf von Laban: The "Founding Father" of Expressionist Dance | periodikum = Dance Chronicle | datum vydání = 2003 | ročník = 26 | číslo = 1 | strany = 1–29 | issn = 0147-2526 | url = https://www.jstor.org/stable/1568111 | datum přístupu = 2021-04-21 }}</ref> Jednou z nejznámějších maďarských [[Opera|operních pěvkyň]] je [[Éva Marton]].<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Éva Marton | periodikum = IMDb | url = http://www.imdb.com/name/nm0554254/ | datum přístupu = 2021-09-10 }}</ref> === Výtvarné umění === [[Soubor:RobertCapabyGerdaTaro.jpg|náhled|[[Robert Capa]]]] Ve výtvarném umění lze jmenovat malíře a člena [[Bauhaus (výtvarná škola)|Bauhausu]] [[László Moholy-Nagy]]e, představitele [[Hyperrealismus|hyperrealismu]] [[István Sándorfi|Istvána Sándorfiho]] a představitele [[Op-art|op-artu]] [[Victor Vasarely|Victora Vasarelyho]]. Žánrovými obrázky a biblickými malbami proslul [[Mihály Munkácsy]], portréty [[Philip de László]]. [[Vilmos Aba-Novák]] patřil k průkopníkům moderního malířství. [[Schizofrenie|Schizofrenií]] zmítaný [[Tivadar Kosztka Csontváry]] byl prvním maďarským malířem, který se stal všeobecně známým v Evropě. Je také jedním z mnoho maďarských umělců, kterého lze považovat za Slováka, narodil se v [[Sabinov|Sabinově]]. K takovým patří i [[Pál Szinyei Merse]], rodák z [[Chminianska Nová Ves|Chminianské Nové Vsi]], představitel [[Impresionismus|impresionismu]]. Jeho dalším významným reprezentantem v Maďarsku byl [[László Paál]]. V Budapešti se narodila i průkopnice indického moderního malířství [[Amrita Šer-Gilová]]. [[Soubor:Hungarian National Gallery - panoramio.jpg|vlevo|náhled|200x200pixelů|[[Maďarská národní galerie]]]] Světově proslulí jsou fotografové [[André Kertész]], [[Robert Capa]] (původním jménem Endre Friedmann) a [[Brassaï]] (původním jménem Gyula Halász). Známým fotografem se stal i Capův bratr [[Cornell Capa]] nebo [[Martin Munkácsi]]. Významným představitelem modernismu v architektuře je [[Marcel Breuer]], secese pak [[Ödön Lechner]]. [[Imre Steindl]] je známým představitelem historismu 19. století, navrhl slavnou budovu maďarského parlamentu. Stejný směr, tak významný pro podobu Budapešti, reprezentoval [[Miklós Ybl]], který navrhl budovu Maďarské státní opery. [[Maďarská národní galerie]] sídlí od roku 1975 na [[Budínský hrad|Budínském hradě]] v Budapešti. Vystavuje největší sbírku domácího výtvarného umění. Sbírky mezinárodního umění jsou vystaveny v [[Muzeum krásného umění (Budapešť)|Muzeu krásných umění]] na [[Náměstí Hrdinů (Budapešť)|Hösök Téré]]. Naproti muzeu se nachází další významný výstavní prostor [[Palác umění (Budapešť)|Műcsarnok]]. === Film === [[Soubor:István Szabó Österreichischer Filmpreis 2017.jpg|náhled|[[István Szabó]]]] [[Soubor:Ildikó Enyedi Press Conference On Body and Soul Berlinale 2017 02.jpg|náhled|[[Ildikó Enyediová]]]] Nejúspěšnějším maďarským filmovým režisérem je [[István Szabó]], který za film ''[[Mefisto (film)|Mefisto]]'' (1981) získal [[Oscar za nejlepší cizojazyčný film|Oscara pro nejlepší zahraniční film]], a to jako první Maďar v historii. [[Miklós Jancsó]] má cenu za nejlepší režii z [[Filmový festival v Cannes|Cannes]], z roku 1972. Dvě vedlejší ceny z Cannes má i [[Károly Makk]]. [[Márta Mészárosová]] získala roku 1975 [[Zlatý medvěd|Zlatého medvěda]] na [[Berlínský mezinárodní filmový festival|Berlínském filmovém festivalu]], [[Zoltán Fábri]] získal na Berlinale Stříbrného medvěda v roce 1982, [[Béla Tarr]] si odnesl stejnou cenu ze stejného festivalu v roce 2011.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = | titul = Berlinale skončilo kompromisem, vítězové jsou vlastně dva: íránský a maďarský | periodikum = Hospodářské noviny (iHNed.cz) | url = https://art.ihned.cz/film-a-televize/c1-50459070-berlinale-skoncilo-kompromisem-vitezove-jsou-vlastne-dva-iransky-a-madarsky | datum vydání = 2011-02-19 | jazyk = cs | datum přístupu = 2021-04-21 }}</ref> Po roce 1989 patří k nejúspěšnějším tvůrcům [[László Nemes]], jehož celovečerní debut ''[[Saulův syn]]'' ([[2015]]) se stal prvním maďarským filmem, který získal [[Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film]], a druhým, který získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Stejskal | jméno = Tomáš | titul = Oscarový film Saulův syn je nutné vidět, ukazuje, co by lidské oko nemohlo spatřit | periodikum = Hospodářské noviny (iHNed.cz) | url = https://ihned.cz/c1-65185680-sauluv-syn-film-oscar | datum vydání = 2016-03-01 | jazyk = cs | datum přístupu = 2021-04-21 }}</ref> [[Ildikó Enyediová]] vyhrála Berlinale v roce 2017.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Berlinale vyhrál maďarský film O těle a duši, cenu má i Hollandová | periodikum = iDNES.cz | odkaz na periodikum = iDNES.cz | vydavatel = MAFRA | odkaz na vydavatele = MAFRA | url = https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/ceny-berlinale.A170218_193044_filmvideo_spm | datum vydání = 2017-02-18 | datum přístupu = 2021-01-17 }}</ref> [[Michael Curtiz]] se prosadil v Hollywoodu, natočil kupříkladu romantickou klasiku ''[[Casablanca (film)|Casablanca]]''.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Robertson | jméno = James C. | titul = The Casablanca Man: The Cinema of Michael Curtiz | url = https://books.google.cz/books?id=2LHpmuXVlVcC&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false | vydavatel = Psychology Press | počet stran = 212 | isbn = 978-0-415-11577-3 | poznámka = Google-Books-ID: 2LHpmuXVlVcC | jazyk = en }}</ref> [[Alexander Korda]] byl zakladatelem britského filmového průmyslu. Kameraman [[Vilmos Zsigmond]] získal Oscara za nasnímání snímku ''[[Blízká setkání třetího druhu]]''. Maďarským rodákem je i [[Adolph Zukor]], zakladatel [[Paramount Pictures|Paramount Studios]]. Z herců se v Hollywoodu prosadili [[Peter Lorre]], [[Paul Lukas]] či herečka a skandalistka [[Zsa Zsa Gaborová]].<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Zemřela herečka a celebrita Zsa Zsa Gaborová, v únoru by jí bylo sto let | periodikum = iDNES.cz | odkaz na periodikum = iDNES.cz | vydavatel = MAFRA | odkaz na vydavatele = MAFRA | url = https://www.idnes.cz/revue/spolecnost/zemrela-herecka-zsa-zsa-gaborova.A161219_061718_lidicky_jj | datum vydání = 2016-12-19 | datum přístupu = 2021-04-21 }}</ref> Hvězdou [[Filmový horor|hororových]] filmů se stal [[Béla Lugosi|Bela Lugosi]]. [[Ilona Stallerová]] známá jako Cicciolina byla jednou z prvních [[Pornoherec|pornohvězd]].<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Lorenc | jméno = David | titul = Cicciolina: bohatá pornodůchodkyně, která chtěla sexem zažehnat války | periodikum = iDNES.cz | odkaz na periodikum = iDNES.cz | vydavatel = MAFRA | odkaz na vydavatele = MAFRA | url = https://www.idnes.cz/xman/styl/cicciolina-bohata-pornoduchodkyne-ktera-chtela-sexem-zazehnat-valky.A110927_121448_xman-styl_fro | datum vydání = 2011-09-27 | datum přístupu = 2021-04-21 }}</ref> Za hlavní roli stárnoucí herecké hvězdy, která se musí vyrovnávat s problémy v uměleckém i osobním životě, ve filmu ''Kde jste, paní Déryová?'' (''Déryné hol van?'') obdržela cenu za nejlepší herecký výkon na [[Filmový festival v Cannes|filmovém festivalu v Cannes]] v roce 1976 herečka [[Mari Törőcsiková]]. Herečka [[Katalin Karády|Katalin Karádyová]], hvězda maďarského filmu 40. let, je mimo Maďarsko známá především záchranou mnoha [[Židé|židovských]] dětí, za kterou byla oceněna titulem [[Spravedlivý mezi národy]].<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = | titul = Hungarian actress Katalin Karady posthumously honored by Yad Vashem | periodikum = World Jewish Congress | vydavatel = | url = https://www.worldjewishcongress.org/en/news/hungarian-actress-katalin-karady-posthumously-honored-by-yad-vashem | datum vydání = | jazyk = EN | url archivu = | datum přístupu = 2021-02-13 }}</ref> [[Marika Rökková]] se proslavila v německém filmu nacistické éry.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = | titul = Vo Viedni umrela dnes operetná diva Marika Rökková | periodikum = kultura.sme.sk | url = https://kultura.sme.sk/c/1497370/vo-viedni-umrela-dnes-operetna-diva-marika-rokkova.html | jazyk = sk | datum přístupu = 2021-04-21 }}</ref> [[Harry Houdini]] patří k symbolům kouzelnické profese. V modelingu se prosadila [[Barbara Palvinová]]. === Gastronomie === {{viz též|Maďarská kuchyně}} [[Soubor:Goulash hungarian.jpg|náhled|Gulyás]] Neopomenutelnou součástí maďarské kultury je také [[maďarská kuchyně]]. Snad nejznámějším prvkem maďarské kuchyně je [[paprika]], která se ale rozšířila až v [[17. století]]. Bez ní by byla nepředstavitelná [[gulášová polévka]], [[perkelt]]y, [[paprikáš (dušené maso)|paprikáš]], [[tokáň]], rybářská polévka „[[halászlé]]“, nebo [[Čabajská klobása|čabajka]]. Stejně tak důležité prvky jsou i [[cibule kuchyňská|cibule]] a vepřové sádlo, které dohromady tvoří základ maďarských masitých jídel. Nejvíce používaná masa jsou vepřové, hovězí a skopové a ve velkém množství i [[ryby]]. Přílohou k masitým pokrmům jsou nudle a [[halušky]]. Kromě červené papriky (neznamená pouze pálivou) jsou časté i zelené papriky a rajčata. Jako zeleninová příloha se nejčastěji používají okurky. Z polévek je častá fazolová s uzeninou, slepičí vývar s nudlemi, dále studené ovocné polévky se smetanou, zejména višňová. Polévky jsou husté a vydatné, a proto po nich často následují už jen [[moučník]]y. Nejznámější jsou [[Jablečný závin|štrúdly]] s tvarohovou, višňovou a makovou náplní, koláče, [[langoš]]e a hlavně [[palačinka|palačinky]]. Z nápojů je nejznámější maďarské víno, hlavně [[Tokajské víno|tokajské]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Balla | jméno = Jozef | odkaz na autora = | titul = Maďarština-konverzace | vydavatel = INFOA | místo = Dubicko | rok = 2003 | isbn = | kapitola = Maďarská kuchyně | strany = }}</ref> === Sport === {{Podrobně|Sport v Maďarsku}} [[Soubor:Egerszegi Krisztina fortepan 40687.jpg|náhled|[[Krisztina Egerszegiová]]]] Maďarský sport se celkově dlouhodobě pohybuje na vysoké úrovni. Dokazuje to i historický úspěch maďarské výpravy na [[Letní olympijské hry 2012|olympijských hrách v Londýně]] roku 2012, která se umístila na 9. místě v medailovém žebříčku. Na počet obyvatel má tedy Maďarsko jedny z nejúspěšnějších sportovců na světě. Velice oblíbené jsou vodní sporty, zejména [[plavání]]. Pět olympijských zlatých má plavkyně [[Krisztina Egerszegiová]], čtyři plavec [[Tamás Darnyi]], tři [[Katinka Hosszúová]]. Už vůbec první plaveckou medaili na olympijských hrách ostatně získal Maďar: [[Alfréd Hajós]]. Populární je také [[vodní pólo]]. V roce [[1956]], kdy probíhala v Maďarsku revoluce, porazili [[Maďarská mužská reprezentace ve vodním pólu|maďarští vodní pólisté]] v legendárním zápase [[Sovětský svaz]] na [[Letní olympijské hry 1956|olympijských hrách v Melbourne]] (viz též [[Melbournská krvavá lázeň]]).<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Vait | jméno = Martin | titul = Příběhy OH: Melbournská krvavá lázeň | periodikum = ČT sport | vydavatel = Česká televize | url = https://sport.ceskatelevize.cz/clanek/olympijske-hry/rio-2016/pribehy-oh-melbournska-krvava-lazen/5be027b90d663b6fe8193fc0 | datum vydání = 2016-08-20 | jazyk = cs | datum přístupu = 2021-12-20 }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Lizec | jméno = Jiří | titul = Když Sověty chtěli zbít maďarští fanoušci. 65 let od Melbournské krvavé lázně | periodikum = cnn.iprima.cz | url = https://cnn.iprima.cz/kdyz-sovety-chteli-zbit-madarsti-fanousci-65-let-od-melbournske-krvave-lazne-52665 | jazyk = cs | datum přístupu = 2021-12-20 }}</ref> Celý turnaj nakonec i vyhráli. Oporami tohoto týmu byli především [[Dezső Gyarmati]] a [[György Kárpáti]]. Tyto olympijské hry [[Nizozemsko]], [[Španělsko]] a [[Švýcarsko]] bojkotovaly, právě kvůli sovětské okupaci Maďarska.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Rosenberg | jméno = Jennifer | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = The 1956 Olympic Games in Melbourne, Australia | periodikum = about.com | odkaz na periodikum = | datum vydání = | den vydání = | měsíc vydání = | rok vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = | ročník = | číslo = | strany = | url = http://history1900s.about.com/od/fadsfashion/a/olympics1956.htm | issn = | url archivu = https://web.archive.org/web/20080927110942/http://history1900s.about.com/od/fadsfashion/a/olympics1956.htm | datum archivace = 2008-09-27 }}</ref> K vodním sportům mají sportovci díky průtoku velkých řek Maďarskem a přítomnosti četných jezer skvělé přírodní podmínky. Proto Maďarsko patří např. v rychlostní kanoistice mezi velmoci (na LOH 2012 bylo medailově druhé). Ke kanoistickým legendám patří například [[Danuta Kozáková]], držitelka pěti zlatých olympijských medailí<ref>{{Citace periodika | příjmení = Tennery | jméno = Amy | titul = Canoe Sprint: Hungary's Kozak paddles her way to a triple gold | periodikum = Reuters | datum vydání = 2016-08-20 | jazyk = en | url = https://www.reuters.com/article/us-olympics-rio-canoesprint-w-four-500m-idUSKCN10V0FD | datum přístupu = 2021-08-05 }}</ref>, [[Natasa Janicsová]] nebo [[Katalin Kovácsová]], která nasbírala celkem osm olympijských kovů všech hodnot.[[Soubor:Puskas Hidegkuti 1954.png|náhled|[[Ferenc Puskás]]|vlevo]]Proslulá je rovněž maďarská šermířská škola: [[Aladár Gerevich]] má sedm zlatých medailí z olympiád, [[Pál Kovács]] a [[Rudolf Kárpáti]] šest. Gymnastka [[Ágnes Keletiová]] pět, boxer [[László Papp]] tři. Historicky první maďarské zlato z [[Zimní olympijské hry|her zimních]] přivezla v roce 2018 [[Short track|shorttracková]] štafeta.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Z plavání byli nemocní, tak se dali na short track. A Maďarsko může slavit první zlato | periodikum = ČT sport | vydavatel = Česká televize | url = https://sport.ceskatelevize.cz/clanek/olympijske-hry/pchjongcchang-2018/z-plavani-byli-nemocni-tak-se-dali-na-short-track-a-madarsko-muze-slavit-prvni-zlato/5bca23a359841d79e18ab7f5 | jazyk = cs | datum přístupu = 2021-08-05 }}</ref> Za národní sport je považovaný fotbal. V posledních letech se Maďarsku nedaří, ale v 50. letech 20. století prožil maďarský fotbal svou zlatou éru. Ikonou této doby je jeden z nejznámějších maďarských sportovců [[Ferenc Puskás]]. Dal celkem 83 gólů v [[Maďarská fotbalová reprezentace|maďarském národním týmu]]<ref>http://www.ifhof.com/hof/puskas.asp</ref> a 512 gólů v 528 zápasech v [[Nemzeti bajnokság I|maďarské]] a později [[Primera División|španělské lize]].<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Ferenc Puskás - střelec, jenž dal gól téměř v každém utkání | periodikum = Fotbal živě (Česká televize) | odkaz na periodikum = | datum vydání = 17. 11. 2006 | den vydání = 17. | měsíc vydání = listopadu | rok vydání = 2006 | datum aktualizace = | datum přístupu = | ročník = | číslo = | strany = | url = http://fotbalzive.ct24.cz/article.asp?id=1041 | issn = }}{{Nedostupný zdroj}}</ref> V roce [[1958]], po [[Maďarské povstání|maďarské revoluci]], emigroval do [[Španělsko|Španělska]], kde hrál za [[Real Madrid]].<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Hughes | jméno = Rob | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Ferenc Puskas, soccer star of the 1950s and&nbsp;'60s, dies | periodikum = International Herald Tribune | odkaz na periodikum = | datum vydání = 17. 11. 2006 | den vydání = 17. | měsíc vydání = listopadu | rok vydání = 2006 | datum aktualizace = | datum přístupu = | ročník = | číslo = | strany = | url = http://www.iht.com/articles/2006/11/17/sports/soccer.php | issn = | url archivu = https://web.archive.org/web/20061130053316/http://www.iht.com/articles/2006/11/17/sports/soccer.php | datum archivace = 2006-11-30 }}</ref> Páteř slavného reprezentačního týmu, který nebyl v 50. letech 20. století poražen čtyři roky, tvořili krom Puskáse ještě [[Sándor Kocsis]], [[Zoltán Czibor]], [[Gyula Grosics]], [[Nándor Hidegkuti]] či [[József Bozsik]]. V roce 1967 získal [[Zlatý míč]] pro nejlepšího fotbalistu Evropy [[Flórián Albert]].<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Bocsak | jméno = Bence | titul = Forgotten Ballon D'or winners: The genius of Florian Albert | periodikum = First Time Finish | url = https://firsttimefinish.co.uk/2020/10/14/forgotten-ballon-dor-winners-the-genius-of-florian-albert/ | datum vydání = 2020-10-14 | jazyk = en-US | datum přístupu = 2023-04-09 | url archivu = https://web.archive.org/web/20210126204449/https://firsttimefinish.co.uk/2020/10/14/forgotten-ballon-dor-winners-the-genius-of-florian-albert/ | datum archivace = 2021-01-26 }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Jelínková | jméno = Tereza | titul = Zemřel Flórián Albert, jediný maďarský držitel Zlatého míče | periodikum = iROZHLAS | vydavatel = Český rozhlas | url = https://www.irozhlas.cz/sport_fotbal/zemrel-florian-albert-jediny-madarsky-drzitel-zlateho-mice_201110310705_tjelinkova | datum vydání = 2011-10-31 | jazyk = cs | datum přístupu = 2023-04-09 }}</ref> [[Soubor:Gyori Audi ETO KC at Szabella Cup (2011).jpg|náhled|[[Győri ETO KC]]]] [[Bojana Radulovicsová]], [[Erzsébet Kocsisová]], [[Anita Kulcsárová]] a [[Anita Görbiczová]] byly vyhlášeny [[Hráč roku IHF|nejlepšími házenkářkami světa]]. [[Maďarská ženská házenkářská reprezentace]] má na svém kontě titul [[Mistrovství světa v házené žen|mistryň světa]] ([[Mistrovství světa v házené žen 1965|1965]]) i [[Mistrovství Evropy v házené žen|Evropy]] ([[Mistrovství Evropy v házené žen 2000|2000]]). Z [[Házená na letních olympijských hrách|olympijských her]] má stříbro ([[Házená na Letních olympijských hrách 2000|2000]]). Ženský házenkářský klub [[Győri ETO KC]] patří k nejúspěšnějším v Evropě a slavnou éru prožívá zvláště od počátku 21. století. Již pětkrát vyhrál [[Liga mistrů EHF|Ligu mistrů EHF]], nejprestižnější klubovou soutěž Evropy (2013, 2014, 2017, 2018, 2019).<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Györ clinch fifth Champions League title | periodikum = www.ihf.info | url = https://www.ihf.info/media-center/news/gyor-clinch-fifth-champions-league-title | datum přístupu = 2023-04-09 }}</ref> [[Maďarská mužská basketbalová reprezentace]] vyhrála [[Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 1955|mistrovství Evropy v roce 1955]]. [[Mistrovství světa silničních motocyklů|Mistrem světa v závodech silničních motocyklů]] se stal [[Gábor Talmácsi]].<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Mistrem světa do 125 ccm je Talmacsi | periodikum = Lidovky.cz | url = https://www.lidovky.cz/sport/ostatni-sporty/mistrem-sveta-do-125-ccm-je-talmacsi.A071104_142927_ln_zahranici_znk | datum vydání = 2007-11-04 | jazyk = cs | datum přístupu = 2023-04-09 }}</ref> Známí jsou i někteří maďarští šachisté, zejména [[Péter Lékó]], [[Arpad Elo]], [[Andor Lilienthal]], [[Judit Polgárová]] a [[Zsuzsa Polgárová]]. === Věda a školství === [[Soubor:Erdos budapest fall 1992 (cropped 2).jpg|vlevo|náhled|[[Pál Erdős]]]] Do roku [[2007]] získalo [[Nobelova cena|Nobelovu cenu]] v různých oborech celkem 13&nbsp;Maďarů<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Maciamo | titul = Eupedia | periodikum = Eupedia | url = https://www.eupedia.com/hungary/trivia.shtml | jazyk = en | datum přístupu = 2021-09-10 }}</ref> žijících v zemi a 8&nbsp;Maďarů žijících v zahraničí. [[Nobelova cena za chemii|Nobelovu cenu za chemii]] získali [[Richard Adolf Zsigmondy]], [[George de Hevesy]] a [[George Andrew Olah]], [[Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství|za fyziologii]] objevitel [[Vitamín C|vitamínu C]] [[Albert Szent-Györgyi]], [[Robert Bárány]] a [[Georg von Békésy]]. V Maďarsku se narodil i izraelský nositel [[Nobelova cena za chemii|Nobelovy ceny za chemii]] [[Avram Herško]], nositel [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovy ceny za fyziku]] z roku 1963 [[Eugene Paul Wigner]] či [[Dennis Gabor]], který tuto cenu získal v roce 1971 za objev [[holografie]]. Maďarsko je slavné svou matematickou tradicí.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Hersh | jméno = Reuben | příjmení2 = John-Steiner | jméno2 = Vera | titul = A visit to Hungarian mathematics | periodikum = The Mathematical Intelligencer | datum vydání = 1993 | ročník = 15 | číslo = 2 | strany = 13–26 | issn = 0343-6993 | url = https://www.academia.edu/11078641/A_visit_to_Hungarian_mathematics | datum přístupu = 2023-04-09 }}</ref> Mezi nejvýznamnější maďarské matematiky patří [[János Bolyai]], průkopník [[neeukleidovská geometrie|neeukleidovské geometrie]], [[Pál Erdős]], který proslul objevy v oborech teorie grafů, kombinatoriky, [[teorie množin]] a [[teorie pravděpodobnosti]], a [[John von Neumann]], průkopník digitálních počítačů. Matematici [[Peter Lax]] a [[Endre Szemerédi]] získali prestižní [[Abelova cena|Abelovu cenu]]. K dalším slavným matematikům patří [[George Pólya]], [[Farkas Bolyai]], [[Rudolf Emil Kálmán]], [[Frigyes Riesz]], [[Paul Halmos]], [[Marcel Grossmann]] nebo [[László Lovász]], nositel [[Wolfova cena za matematiku|Wolfovy ceny za matematiku]] a prezident [[Maďarská akademie věd|Maďarské akademie věd]] v letech 2014–2020.[[Soubor:Rubik's cube.svg|náhled|190px|[[Rubikova kostka]]]] Ke světoznámým osobnostem patří i legendární vynálezce hlavolamů [[Ernő Rubik]]<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Šest barev láme hlavu i prsty. Rubikovka vznikla před 45 lety omylem | periodikum = iDNES.cz | url = https://www.idnes.cz/technet/technika/rubikova-kostka-45-let.A200130_172331_tec_technika_pka | datum vydání = 2020-01-31 | jazyk = cs | datum přístupu = 2023-04-09 }}</ref>, proslulý porodník [[Ignác Filip Semmelweis]]<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Malý | jméno = Vojtěch | titul = Ignác Filip Semmelweis: Doktor, který odhalil, proč bychom si měli pořádně umývat ruce | periodikum = VTM.cz | url = https://vtm.zive.cz/clanky/ignac-semmelweis/sc-870-a-203012/default.aspx | datum vydání = 2020-03-20 | jazyk = cs | datum přístupu = 2023-04-09 }}</ref> či fyzik [[Loránd Eötvös]].<ref>{{Citace periodika | příjmení = Tesařík | jméno = Bohumil | titul = Loránd Eötvös: maďarský vědec a sportovec, který jezdil přednášet fyziku na koni | periodikum = Matematika–Fyzika–Informatika | datum vydání = 2019-10-31 | ročník = 28 | číslo = 4 | strany = 307–309 | issn = 1805-7705 | jazyk = cs | url = https://mfi.upol.cz/index.php/mfi/article/view/471 | datum přístupu = 2023-04-09 }}</ref> Mnoho maďarských židovských vědců, včetně Erdőse, [[Leó Szilárd]]a (návrh urychlovače částic) či [[Edward Teller|Edwarda Tellera]] (tzv. [[Termonukleární zbraň|vodíková bomba]]), emigrovalo v důsledku rostoucího [[Antisemitismus|antisemitismu]] v zemi ještě před [[Druhá světová válka|druhou světovou válkou]] do [[Spojené státy americké|Spojených států]]. Mezi maďarské vynálezy patří [[elektrický generátor]] ([[Štefan Anián Jedlík|Ányos Jedlik]]) a [[telefonní ústředna]] ([[Tivadar Puskás]]). [[József Galamb]] z firmy [[Ford Motor Company|Ford]] byl průkopníkem masové průmyslové výroby. [[Ottó Bláthy]] a jeho tým ve firmě [[Ganz]] započali v roce [[1885]] výrobu [[transformátor]]ů.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.iec.ch/cgi-bin/tl_to_htm.pl?section=technology&item=144 |datum přístupu=04-02-2009 |url archivu=https://web.archive.org/web/20101206042832/http://www.iec.ch/cgi-bin/tl_to_htm.pl?section=technology&item=144 |datum archivace=06-12-2010 |nedostupné=ano }}</ref> Bláthy pak ještě sestrojil [[turbogenerátor]] a [[wattmetr]]. I otec [[Nadzvukový letoun|nadzvukového letu]] [[Theodore von Kármán]] je původem z Maďarska. K dalším patří [[Dennis Gabor|Dénes Gábor]] (objevitel [[holografie]]), [[László Bíró]] (kuličkové pero) a [[John George Kemeny]] ({{cizojazyčně|hu|''Kemény János György''}}), který ve spolupráci s Američanem [[Thomas Eugene Kurtz|Kurtzem]] vytvořil programovací jazyk [[BASIC]]. [[Charles Simonyi]] řídil ve firmě [[Microsoft]] vývoj programů [[Microsoft Word|Word]] a [[Microsoft Excel|Excel]], [[Andrew Grove]] (András István Gróf) udělal z [[Intel|Intelu]] největšího světového výrobce polovodičů. [[Mária Telkesová]] proslula vynálezy v oblasti [[Sluneční energie|solární energetiky]].<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Ládyová | jméno = Jana | titul = Maria Telkesová, královna solární energie | periodikum = ŽENA-IN | vydavatel = | url = https://zena-in.cz/clanek/maria-telkesova-kralovna-solarni-energie | datum vydání = | jazyk = cs-CZ | url archivu = | datum přístupu = 2021-01-13 }}</ref> [[Soubor:Professor Imre Lakatos, c1960s (4111988422).jpg|vlevo|náhled|[[Imre Lakatos]]]] V sociálních vědách se výrazně prosadil [[Marxismus|marxistický]] filozof [[György Lukács]] či [[Filosofie vědy|filozof vědy]] [[Imre Lakatos]]. Lukácsovou žačkou a později [[Disident|disidentkou]] komunistického režimu byla [[Ágnes Hellerová]]. Také významný sociolog [[Karl Mannheim]] se narodil v Budapešti. [[Karl Polanyi]] napsal přelomové dílo ''Velká transformace'', originální výklad vzniku [[Kapitalismus|kapitalismu]]. Jeho bratr [[Michael Polanyi]] proslul kritikou [[Pozitivismus|pozitivismu]]. Důležitými představiteli [[Psychoanalýza|psychoanalýzy]] byli [[Melanie Kleinová]], [[Margaret Mahlerová]] a [[Sándor Ferenczi]]. Psycholog [[Mihaly Csikszentmihalyi]] získal věhlas se svým konceptem "[[flow]]", [[Thomas Szasz]] je představitelem [[antipsychiatrie]]. Osobitým myslitelem a kritikem komunismu byl [[Arthur Koestler]]. Věhlas získal též filolog a orientalista [[Sándor Kőrösi Csoma]]. [[Ignác Goldziher]] byl zakladatelem moderní evropské [[Islamistika|islamistiky]]. Také britský archeolog [[Aurel Stein]] se narodil v Maďarsku. Budapešťský rodák [[John Harsanyi]] získal v roce 1994 [[Nobelova pamětní cena za ekonomii|Nobelovu cenu za ekonomii]], za svůj podíl na [[Teorie her|teorii her]]. Významným akademickým ekonomem byl i [[Nicholas Kaldor]]. Maďarsko je oblíbenou destinací zahraničních studentů pro vysokou kvalitu vzdělání za nízké školné a nízké životní náklady - a pro jeden z nejštědřejších mezinárodních stipendijních programů, Stipendium Hungaricum. <ref name=":0">{{Citace elektronického periodika | příjmení = Civinini | jméno = Claudia | titul = Hungary: Tuition fees & scholarships | periodikum = www.study.eu | url = https://www.study.eu/article/hungary-tuition-fees-scholarships | jazyk = en | datum přístupu = 2022-10-26 }}</ref> Stipendium Hungaricum je vládní program, v jehož rámci se každý akademický rok uděluje přibližně 5 000 stipendií pro zahraniční studenty, kteří studují prezenčně. Nabízí: studium bez školného, bezplatné ubytování na koleji (nebo přibližně 120 dolarů měsíčně na pokrytí nákladů), měsíční stipendium ve výši přibližně 130 dolarů (u doktorandů se zvyšuje na 549 dolarů) a zdravotní pojištění. <ref>{{Citace elektronického periodika | titul = About | periodikum = Stipendium Hungaricum | url = https://stipendiumhungaricum.hu/about/ | jazyk = en | datum přístupu = 2022-10-26 }}</ref><ref name=":0" /> == Odkazy == === Reference === {{Překlad|en|Hungary|1184594884}}<references /> === Literatura === * {{Citace monografie | příjmení = Fallon | jméno = Steve | odkaz na autora = | příjmení2 = Bedford | jméno2 = Neal | titul = Maďarsko | vydavatel = Svojtka & Co. | místo = Praha | rok = 2007 | isbn = 978-80-7352-475-3}} * {{Citace monografie | příjmení = Irmanová | jméno = Eva | odkaz na autora = Eva Irmanová | titul = Maďarsko a versailleský mírový systém | vydavatel = Albis international | místo = Ústí nad Labem | rok = 2002 | počet stran = 409 | isbn = 80-86067-62-9}} * {{Citace monografie | příjmení = Irmanová | jméno = Eva | odkaz na autora = | titul = Maďarsko v éře sovětizace:&nbsp;mezinárodní a politické aspekty | vydavatel = Albis international | místo = Ústí nad Labem | rok = 2008 | počet stran = 378 | isbn = 978-80-86971-99-5}} * {{Citace monografie |příjmení = Ivanka |jméno = Milan |odkaz na autora = |titul = Čo nám Maďari ukradli:&nbsp;Slováci a Maďari |vydavatel = Eko-konzult |místo = Bratislava |rok = 2006 |isbn = 80-8079-056-6 |jazyk = slovensky}} * {{Citace monografie | příjmení = Kontler | jméno = László | odkaz na autora = | titul = Dějiny Maďarska | vydání = 2 | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 613 | isbn = 978-80-7106-616-3}} * {{Citace monografie | příjmení = Pražák | jméno = Richard | odkaz na autora = Richard Pražák | titul = Dějiny Uher a Maďarska v datech | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 536 | isbn = 978-80-7277-391-6}} * {{Citace monografie |příjmení = Pražák | jméno = Richard | odkaz na autora = | titul = Maďarsko | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 141 | isbn = 80-7277-269-4}} * {{Citace monografie | příjmení = Tomášek | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Tomášek | titul = Nevyhlášená válka:&nbsp;boje o Slovensko 1918-1920 | vydavatel = Epocha | místo = Praha | rok = 2005 | isbn = 80-86328-68-6}} === Související články === * [[Média v Maďarsku]] * [[Římskokatolická církev v Maďarsku]] * [[Státní symboly Maďarska]] * [[Státní hranice Maďarska]] * [[Třetí Maďarská republika]] === Externí odkazy === * {{Commonscat| Hungary}} * {{Wikicesty|průvodce=Maďarsko}} * {{Wikicitáty|téma=Maďarsko}} * {{Wikislovník|heslo = Maďarsko}} * {{Wikizprávy|kategorie=Maďarsko}} * {{hu}} {{en}} {{de}} [http://www.magyarorszag.hu/ Oficiální stránky státní správy] * {{Citace elektronického periodika | titul = Human rights in Hungary | periodikum = Amnesty International | url = https://www.amnesty.org/en/location/europe-and-central-asia/hungary/report-hungary/ | jazyk = en | datum přístupu = 2023-11-12 }} * {{Citace elektronické monografie | korporace = Bertelsmann Stiftung | titul = BTI 2010 — Hungary Country Report | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ECSE/Hungary.pdf | datum vydání = 2009 | datum přístupu = 2011-08-21 | vydavatel = Bertelsmann Stiftung | místo = Gütersloh | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521060236/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ECSE/Hungary.pdf | datum archivace = 2011-05-21 | nedostupné = ano }} * {{Citace elektronické monografie | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs | titul = Background Note: Hungary | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/26566.htm | datum vydání = 2011-05-19 | datum přístupu = 2011-08-21 | vydavatel = U.S. Department of State | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110902021618/http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/26566.htm | datum archivace = 2011-09-02 | nedostupné = ano }} * {{Citace elektronické monografie | korporace = CIA | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency | titul = The World Factbook - Hungary | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/hu.html | datum aktualizace = 2011-08-16 | datum přístupu = 2011-08-21 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20090610082839/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/HU.html | datum archivace = 2009-06-10 | nedostupné = ano }} * {{Citace elektronické monografie | příjmení = Barany | jméno = George | spoluautoři = a kol. | titul = Hungary | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/276730/Hungary | datum přístupu = 2011-08-21 | vydavatel = Encyclopaedia Britannica | jazyk = anglicky }} {{Maďarsko}} {{Dějiny Maďarska}} {{Evropa}} {{Navboxes | title = Členství v mezinárodních organizacích | list = {{V4}} {{EU}} {{NATO}} {{Evropský hospodářský prostor (EHP)}} {{Organizace turkických států}} }} {{Autoritní data}} {{Portály|Maďarsko}} [[Kategorie:Maďarsko| ]] [[Kategorie:Státy Evropy]] [[Kategorie:Vnitrozemské státy]] [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1918]] [[Kategorie:Státy EU]] [[Kategorie:Státy NATO]] [[Kategorie:Státy Unie pro Středomoří]] [[Kategorie:Státy Iniciativy Trojmoří]] </textarea><div class="templatesUsed"><div class="mw-templatesUsedExplanation"><p>Šablony použité na této stránce: </p></div><ul> <li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Aktualizovat" title="Šablona:Aktualizovat">Šablona:Aktualizovat</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Aktualizovat&action=edit" title="Šablona:Aktualizovat">ukázat zdroj</a>) (polozamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Audio" title="Šablona:Audio">Šablona:Audio</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Audio&action=edit" title="Šablona:Audio">editovat</a>) </li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Audio/ikonolink" title="Šablona:Audio/ikonolink">Šablona:Audio/ikonolink</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Audio/ikonolink&action=edit" title="Šablona:Audio/ikonolink">editovat</a>) </li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Autoritn%C3%AD_data" title="Šablona:Autoritní data">Šablona:Autoritní data</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Autoritn%C3%AD_data&action=edit" title="Šablona:Autoritní data">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:COinS" title="Šablona:COinS">Šablona:COinS</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:COinS&action=edit" title="Šablona:COinS">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cedule" title="Šablona:Cedule">Šablona:Cedule</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Cedule&action=edit" title="Šablona:Cedule">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cedule/koment%C3%A1%C5%99" title="Šablona:Cedule/komentář">Šablona:Cedule/komentář</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Cedule/koment%C3%A1%C5%99&action=edit" title="Šablona:Cedule/komentář">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Chyba" title="Šablona:Chyba">Šablona:Chyba</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Chyba&action=edit" title="Šablona:Chyba">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Citace_elektronick%C3%A9_monografie" title="Šablona:Citace elektronické monografie">Šablona:Citace elektronické monografie</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Citace_elektronick%C3%A9_monografie&action=edit" title="Šablona:Citace elektronické monografie">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Citace_elektronick%C3%A9ho_periodika" title="Šablona:Citace elektronického periodika">Šablona:Citace elektronického periodika</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Citace_elektronick%C3%A9ho_periodika&action=edit" title="Šablona:Citace elektronického periodika">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Citace_monografie" title="Šablona:Citace monografie">Šablona:Citace monografie</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Citace_monografie&action=edit" title="Šablona:Citace monografie">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Citace_periodika" title="Šablona:Citace periodika">Šablona:Citace periodika</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Citace_periodika&action=edit" title="Šablona:Citace periodika">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Šablona:Cite book</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Cite_book&action=edit" title="Šablona:Cite book">ukázat zdroj</a>) (polozamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_encyclopedia" title="Šablona:Cite encyclopedia">Šablona:Cite encyclopedia</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Cite_encyclopedia&action=edit" title="Šablona:Cite encyclopedia">ukázat zdroj</a>) (polozamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Šablona:Cite journal</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Cite_journal&action=edit" title="Šablona:Cite journal">ukázat zdroj</a>) (polozamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Šablona:Cite news</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Cite_news&action=edit" title="Šablona:Cite news">ukázat zdroj</a>) (polozamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Šablona:Cite web</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Cite_web&action=edit" title="Šablona:Cite web">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cizojazy%C4%8Dn%C3%A1_verze_%C5%A1ablony" title="Šablona:Cizojazyčná verze šablony">Šablona:Cizojazyčná verze šablony</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Cizojazy%C4%8Dn%C3%A1_verze_%C5%A1ablony&action=edit" title="Šablona:Cizojazyčná verze šablony">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cizojazy%C4%8Dn%C4%9B" title="Šablona:Cizojazyčně">Šablona:Cizojazyčně</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Cizojazy%C4%8Dn%C4%9B&action=edit" title="Šablona:Cizojazyčně">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Clear" title="Šablona:Clear">Šablona:Clear</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Clear&action=edit" title="Šablona:Clear">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Commonscat" title="Šablona:Commonscat">Šablona:Commonscat</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Commonscat&action=edit" title="Šablona:Commonscat">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:C%C3%ADl_odkazu" title="Šablona:Cíl odkazu">Šablona:Cíl odkazu</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:C%C3%ADl_odkazu&action=edit" title="Šablona:Cíl odkazu">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Data_st%C3%A1tu/Kazachst%C3%A1n" title="Šablona:Data státu/Kazachstán">Šablona:Data státu/Kazachstán</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Data_st%C3%A1tu/Kazachst%C3%A1n&action=edit" title="Šablona:Data státu/Kazachstán">ukázat zdroj</a>) (polozamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Data_st%C3%A1tu/Kyrgyzst%C3%A1n" title="Šablona:Data státu/Kyrgyzstán">Šablona:Data státu/Kyrgyzstán</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Data_st%C3%A1tu/Kyrgyzst%C3%A1n&action=edit" title="Šablona:Data státu/Kyrgyzstán">ukázat zdroj</a>) (polozamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Data_st%C3%A1tu/Ma%C4%8Farsko" title="Šablona:Data státu/Maďarsko">Šablona:Data státu/Maďarsko</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Data_st%C3%A1tu/Ma%C4%8Farsko&action=edit" title="Šablona:Data státu/Maďarsko">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Data_st%C3%A1tu/Polsko" title="Šablona:Data státu/Polsko">Šablona:Data státu/Polsko</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Data_st%C3%A1tu/Polsko&action=edit" title="Šablona:Data státu/Polsko">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Data_st%C3%A1tu/Severn%C3%AD_Kypr" title="Šablona:Data státu/Severní Kypr">Šablona:Data státu/Severní Kypr</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Data_st%C3%A1tu/Severn%C3%AD_Kypr&action=edit" title="Šablona:Data státu/Severní Kypr">ukázat zdroj</a>) (polozamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Data_st%C3%A1tu/Slovensko" title="Šablona:Data státu/Slovensko">Šablona:Data státu/Slovensko</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Data_st%C3%A1tu/Slovensko&action=edit" title="Šablona:Data státu/Slovensko">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Data_st%C3%A1tu/Turecko" title="Šablona:Data státu/Turecko">Šablona:Data státu/Turecko</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Data_st%C3%A1tu/Turecko&action=edit" title="Šablona:Data státu/Turecko">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Data_st%C3%A1tu/Turkmenist%C3%A1n" title="Šablona:Data státu/Turkmenistán">Šablona:Data státu/Turkmenistán</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Data_st%C3%A1tu/Turkmenist%C3%A1n&action=edit" title="Šablona:Data státu/Turkmenistán">ukázat zdroj</a>) (polozamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Data_st%C3%A1tu/Uzbekist%C3%A1n" title="Šablona:Data státu/Uzbekistán">Šablona:Data státu/Uzbekistán</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Data_st%C3%A1tu/Uzbekist%C3%A1n&action=edit" title="Šablona:Data státu/Uzbekistán">ukázat zdroj</a>) (polozamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Data_st%C3%A1tu/%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1n" title="Šablona:Data státu/Ázerbájdžán">Šablona:Data státu/Ázerbájdžán</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Data_st%C3%A1tu/%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1n&action=edit" title="Šablona:Data státu/Ázerbájdžán">ukázat zdroj</a>) (polozamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Data_st%C3%A1tu/%C4%8Cesko" title="Šablona:Data státu/Česko">Šablona:Data státu/Česko</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Data_st%C3%A1tu/%C4%8Cesko&action=edit" title="Šablona:Data státu/Česko">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:De" title="Šablona:De">Šablona:De</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:De&action=edit" title="Šablona:De">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Dopl%C5%88te_zdroj" title="Šablona:Doplňte zdroj">Šablona:Doplňte zdroj</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Dopl%C5%88te_zdroj&action=edit" title="Šablona:Doplňte zdroj">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:D%C4%9Bjiny_Ma%C4%8Farska" title="Šablona:Dějiny Maďarska">Šablona:Dějiny Maďarska</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:D%C4%9Bjiny_Ma%C4%8Farska&action=edit" title="Šablona:Dějiny Maďarska">editovat</a>) </li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:EU" title="Šablona:EU">Šablona:EU</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:EU&action=edit" title="Šablona:EU">editovat</a>) </li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Editovat_na_Wikidatech" title="Šablona:Editovat na Wikidatech">Šablona:Editovat na Wikidatech</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Editovat_na_Wikidatech&action=edit" title="Šablona:Editovat na Wikidatech">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:En" title="Šablona:En">Šablona:En</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:En&action=edit" title="Šablona:En">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Evropa" title="Šablona:Evropa">Šablona:Evropa</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Evropa&action=edit" title="Šablona:Evropa">ukázat zdroj</a>) (polozamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Evropsk%C3%BD_hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%BD_prostor_(EHP)" title="Šablona:Evropský hospodářský prostor (EHP)">Šablona:Evropský hospodářský prostor (EHP)</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Evropsk%C3%BD_hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%BD_prostor_(EHP)&action=edit" title="Šablona:Evropský hospodářský prostor (EHP)">editovat</a>) </li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Flagicon" title="Šablona:Flagicon">Šablona:Flagicon</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Flagicon&action=edit" title="Šablona:Flagicon">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Flagicon/core" title="Šablona:Flagicon/core">Šablona:Flagicon/core</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Flagicon/core&action=edit" title="Šablona:Flagicon/core">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Geodata" title="Šablona:Geodata">Šablona:Geodata</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Geodata&action=edit" title="Šablona:Geodata">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Hu" title="Šablona:Hu">Šablona:Hu</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Hu&action=edit" title="Šablona:Hu">ukázat zdroj</a>) (polozamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:ISBN" title="Šablona:ISBN">Šablona:ISBN</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:ISBN&action=edit" title="Šablona:ISBN">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Infobox" title="Šablona:Infobox">Šablona:Infobox</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Infobox&action=edit" title="Šablona:Infobox">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Infobox_-_st%C3%A1t" title="Šablona:Infobox - stát">Šablona:Infobox - stát</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Infobox_-_st%C3%A1t&action=edit" title="Šablona:Infobox - stát">ukázat zdroj</a>) (polozamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:IsInt" title="Šablona:IsInt">Šablona:IsInt</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:IsInt&action=edit" title="Šablona:IsInt">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:IsIntStrict" title="Šablona:IsIntStrict">Šablona:IsIntStrict</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:IsIntStrict&action=edit" title="Šablona:IsIntStrict">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:IsNat" title="Šablona:IsNat">Šablona:IsNat</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:IsNat&action=edit" title="Šablona:IsNat">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:IsNatStrict" title="Šablona:IsNatStrict">Šablona:IsNatStrict</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:IsNatStrict&action=edit" title="Šablona:IsNatStrict">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:IsNum" title="Šablona:IsNum">Šablona:IsNum</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:IsNum&action=edit" title="Šablona:IsNum">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:IsNumStrict" title="Šablona:IsNumStrict">Šablona:IsNumStrict</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:IsNumStrict&action=edit" title="Šablona:IsNumStrict">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:IsNumStrict/crossvalidace" title="Šablona:IsNumStrict/crossvalidace">Šablona:IsNumStrict/crossvalidace</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:IsNumStrict/crossvalidace&action=edit" title="Šablona:IsNumStrict/crossvalidace">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Jazykem" title="Šablona:Jazykem">Šablona:Jazykem</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Jazykem&action=edit" title="Šablona:Jazykem">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Kategorie" title="Šablona:Kategorie">Šablona:Kategorie</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Kategorie&action=edit" title="Šablona:Kategorie">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Kol%C3%A1%C4%8Dov%C3%BD_diagram" title="Šablona:Koláčový diagram">Šablona:Koláčový diagram</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Kol%C3%A1%C4%8Dov%C3%BD_diagram&action=edit" title="Šablona:Koláčový diagram">editovat</a>) </li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Kol%C3%A1%C4%8Dov%C3%BD_diagram/V%C3%BDsek" title="Šablona:Koláčový diagram/Výsek">Šablona:Koláčový diagram/Výsek</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Kol%C3%A1%C4%8Dov%C3%BD_diagram/V%C3%BDsek&action=edit" title="Šablona:Koláčový diagram/Výsek">editovat</a>) </li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Kol%C3%A1%C4%8Dov%C3%BD_diagram/styles.css" title="Šablona:Koláčový diagram/styles.css">Šablona:Koláčový diagram/styles.css</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Kol%C3%A1%C4%8Dov%C3%BD_diagram/styles.css&action=edit" title="Šablona:Koláčový diagram/styles.css">editovat</a>) </li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Legenda" title="Šablona:Legenda">Šablona:Legenda</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Legenda&action=edit" title="Šablona:Legenda">editovat</a>) </li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Mal%C3%A9" title="Šablona:Malé">Šablona:Malé</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Mal%C3%A9&action=edit" title="Šablona:Malé">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Ma%C4%8Farsko" title="Šablona:Maďarsko">Šablona:Maďarsko</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Ma%C4%8Farsko&action=edit" title="Šablona:Maďarsko">editovat</a>) </li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Ma%C4%8Farsk%C3%A9_%C5%BEupy" title="Šablona:Maďarské župy">Šablona:Maďarské župy</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Ma%C4%8Farsk%C3%A9_%C5%BEupy&action=edit" title="Šablona:Maďarské župy">editovat</a>) </li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Mezery" title="Šablona:Mezery">Šablona:Mezery</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Mezery&action=edit" title="Šablona:Mezery">ukázat zdroj</a>) (polozamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:NATO" title="Šablona:NATO">Šablona:NATO</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:NATO&action=edit" title="Šablona:NATO">editovat</a>) </li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Navbox" title="Šablona:Navbox">Šablona:Navbox</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Navbox&action=edit" title="Šablona:Navbox">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Navbox/p%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B/styles.css" title="Šablona:Navbox/pískoviště/styles.css">Šablona:Navbox/pískoviště/styles.css</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Navbox/p%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B/styles.css&action=edit" title="Šablona:Navbox/pískoviště/styles.css">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Navbox/toggle.css" title="Šablona:Navbox/toggle.css">Šablona:Navbox/toggle.css</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Navbox/toggle.css&action=edit" title="Šablona:Navbox/toggle.css">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Navboxes" title="Šablona:Navboxes">Šablona:Navboxes</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Navboxes&action=edit" title="Šablona:Navboxes">ukázat zdroj</a>) (polozamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Nedostupn%C3%BD_zdroj" title="Šablona:Nedostupný zdroj">Šablona:Nedostupný zdroj</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Nedostupn%C3%BD_zdroj&action=edit" title="Šablona:Nedostupný zdroj">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Opakovat" title="Šablona:Opakovat">Šablona:Opakovat</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Opakovat&action=edit" title="Šablona:Opakovat">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Organizace_turkick%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF" title="Šablona:Organizace turkických států">Šablona:Organizace turkických států</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Organizace_turkick%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF&action=edit" title="Šablona:Organizace turkických států">editovat</a>) </li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Osekat" title="Šablona:Osekat">Šablona:Osekat</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Osekat&action=edit" title="Šablona:Osekat">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Podneb%C3%AD" title="Šablona:Podnebí">Šablona:Podnebí</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Podneb%C3%AD&action=edit" title="Šablona:Podnebí">editovat</a>) </li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Podneb%C3%AD/styles.css" title="Šablona:Podnebí/styles.css">Šablona:Podnebí/styles.css</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Podneb%C3%AD/styles.css&action=edit" title="Šablona:Podnebí/styles.css">editovat</a>) </li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Podrobn%C4%9B" title="Šablona:Podrobně">Šablona:Podrobně</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Podrobn%C4%9B&action=edit" title="Šablona:Podrobně">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Port%C3%A1ly" title="Šablona:Portály">Šablona:Portály</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Port%C3%A1ly&action=edit" title="Šablona:Portály">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Port%C3%A1ly/styles.css" title="Šablona:Portály/styles.css">Šablona:Portály/styles.css</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Port%C3%A1ly/styles.css&action=edit" title="Šablona:Portály/styles.css">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Pouze_do%C4%8Dasn%C3%A9_pou%C5%BEit%C3%AD" title="Šablona:Pouze dočasné použití">Šablona:Pouze dočasné použití</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Pouze_do%C4%8Dasn%C3%A9_pou%C5%BEit%C3%AD&action=edit" title="Šablona:Pouze dočasné použití">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Povinn%C3%BD_parametr" title="Šablona:Povinný parametr">Šablona:Povinný parametr</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Povinn%C3%BD_parametr&action=edit" title="Šablona:Povinný parametr">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Povinn%C3%BD_stacktrace" title="Šablona:Povinný stacktrace">Šablona:Povinný stacktrace</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Povinn%C3%BD_stacktrace&action=edit" title="Šablona:Povinný stacktrace">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Prvn%C3%AD_nepr%C3%A1zdn%C3%BD" title="Šablona:První neprázdný">Šablona:První neprázdný</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Prvn%C3%AD_nepr%C3%A1zdn%C3%BD&action=edit" title="Šablona:První neprázdný">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:P%C5%99eklad" title="Šablona:Překlad">Šablona:Překlad</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:P%C5%99eklad&action=edit" title="Šablona:Překlad">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:P%C5%99eklad/core" title="Šablona:Překlad/core">Šablona:Překlad/core</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:P%C5%99eklad/core&action=edit" title="Šablona:Překlad/core">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:P%C5%99eklad/jazyk-wiki" title="Šablona:Překlad/jazyk-wiki">Šablona:Překlad/jazyk-wiki</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:P%C5%99eklad/jazyk-wiki&action=edit" title="Šablona:Překlad/jazyk-wiki">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:P%C5%99eklad/kategorie" title="Šablona:Překlad/kategorie">Šablona:Překlad/kategorie</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:P%C5%99eklad/kategorie&action=edit" title="Šablona:Překlad/kategorie">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:P%C5%99eklad/mixed" title="Šablona:Překlad/mixed">Šablona:Překlad/mixed</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:P%C5%99eklad/mixed&action=edit" title="Šablona:Překlad/mixed">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:P%C5%99eklad/mixed3" title="Šablona:Překlad/mixed3">Šablona:Překlad/mixed3</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:P%C5%99eklad/mixed3&action=edit" title="Šablona:Překlad/mixed3">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:P%C5%99eklad/zda-mixed" title="Šablona:Překlad/zda-mixed">Šablona:Překlad/zda-mixed</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:P%C5%99eklad/zda-mixed&action=edit" title="Šablona:Překlad/zda-mixed">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:P%C5%99eklad/%C4%8Dl%C3%A1nek" title="Šablona:Překlad/článek">Šablona:Překlad/článek</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:P%C5%99eklad/%C4%8Dl%C3%A1nek&action=edit" title="Šablona:Překlad/článek">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:R%C5%AFst" title="Šablona:Růst">Šablona:Růst</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:R%C5%AFst&action=edit" title="Šablona:Růst">editovat</a>) </li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Seznam" title="Šablona:Seznam">Šablona:Seznam</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Seznam&action=edit" title="Šablona:Seznam">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Seznam/link" title="Šablona:Seznam/link">Šablona:Seznam/link</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Seznam/link&action=edit" title="Šablona:Seznam/link">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Sou%C5%99adnice" title="Šablona:Souřadnice">Šablona:Souřadnice</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Sou%C5%99adnice&action=edit" title="Šablona:Souřadnice">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Sou%C5%99adnice_z_WD" title="Šablona:Souřadnice z WD">Šablona:Souřadnice z WD</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Sou%C5%99adnice_z_WD&action=edit" title="Šablona:Souřadnice z WD">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Styl" title="Šablona:Styl">Šablona:Styl</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Styl&action=edit" title="Šablona:Styl">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Sup" title="Šablona:Sup">Šablona:Sup</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Sup&action=edit" title="Šablona:Sup">editovat</a>) </li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:V4" title="Šablona:V4">Šablona:V4</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:V4&action=edit" title="Šablona:V4">editovat</a>) </li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Viz_t%C3%A9%C5%BE" title="Šablona:Viz též">Šablona:Viz též</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Viz_t%C3%A9%C5%BE&action=edit" title="Šablona:Viz též">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Vjazyce" title="Šablona:Vjazyce">Šablona:Vjazyce</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Vjazyce&action=edit" title="Šablona:Vjazyce">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Vjazyce2" title="Šablona:Vjazyce2">Šablona:Vjazyce2</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Vjazyce2&action=edit" title="Šablona:Vjazyce2">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Vlajka_a_n%C3%A1zev" title="Šablona:Vlajka a název">Šablona:Vlajka a název</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Vlajka_a_n%C3%A1zev&action=edit" title="Šablona:Vlajka a název">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Vlajka_a_n%C3%A1zev/core" title="Šablona:Vlajka a název/core">Šablona:Vlajka a název/core</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Vlajka_a_n%C3%A1zev/core&action=edit" title="Šablona:Vlajka a název/core">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Wayback" title="Šablona:Wayback">Šablona:Wayback</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Wayback&action=edit" title="Šablona:Wayback">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Wikicesty" title="Šablona:Wikicesty">Šablona:Wikicesty</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Wikicesty&action=edit" title="Šablona:Wikicesty">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Wikicit%C3%A1ty" title="Šablona:Wikicitáty">Šablona:Wikicitáty</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Wikicit%C3%A1ty&action=edit" title="Šablona:Wikicitáty">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Wikislovn%C3%ADk" title="Šablona:Wikislovník">Šablona:Wikislovník</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Wikislovn%C3%ADk&action=edit" title="Šablona:Wikislovník">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Wikizpr%C3%A1vy" title="Šablona:Wikizprávy">Šablona:Wikizprávy</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Wikizpr%C3%A1vy&action=edit" title="Šablona:Wikizprávy">ukázat zdroj</a>) (polozamčena)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Zdroj%3F" class="mw-redirect" title="Šablona:Zdroj?">Šablona:Zdroj?</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Zdroj%3F&action=edit" class="mw-redirect" title="Šablona:Zdroj?">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Zleva" title="Šablona:Zleva">Šablona:Zleva</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Zleva&action=edit" title="Šablona:Zleva">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:Zv%C3%BDraz%C5%88ova%C4%8D" title="Šablona:Zvýrazňovač">Šablona:Zvýrazňovač</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Zv%C3%BDraz%C5%88ova%C4%8D&action=edit" title="Šablona:Zvýrazňovač">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:%C5%98seznam" title="Šablona:Řseznam">Šablona:Řseznam</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C5%98seznam&action=edit" title="Šablona:Řseznam">editovat</a>) </li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:%C5%A0ablona" title="Šablona:Šablona">Šablona:Šablona</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C5%A0ablona&action=edit" title="Šablona:Šablona">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/%C5%A0ablona:%C5%A0ablona/bez_subst" title="Šablona:Šablona/bez subst">Šablona:Šablona/bez subst</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C5%A0ablona/bez_subst&action=edit" title="Šablona:Šablona/bez subst">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/Modul:Arguments" title="Modul:Arguments">Modul:Arguments</a> (<a href="/w/index.php?title=Modul:Arguments&action=edit" title="Modul:Arguments">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/Modul:Autoritn%C3%AD_data" title="Modul:Autoritní data">Modul:Autoritní data</a> (<a href="/w/index.php?title=Modul:Autoritn%C3%AD_data&action=edit" title="Modul:Autoritní data">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/Modul:Citace" title="Modul:Citace">Modul:Citace</a> (<a href="/w/index.php?title=Modul:Citace&action=edit" title="Modul:Citace">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/Modul:Cite" title="Modul:Cite">Modul:Cite</a> (<a href="/w/index.php?title=Modul:Cite&action=edit" title="Modul:Cite">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/Modul:Cite/convert" title="Modul:Cite/convert">Modul:Cite/convert</a> (<a href="/w/index.php?title=Modul:Cite/convert&action=edit" title="Modul:Cite/convert">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/Modul:CommonsLink" title="Modul:CommonsLink">Modul:CommonsLink</a> (<a href="/w/index.php?title=Modul:CommonsLink&action=edit" title="Modul:CommonsLink">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/Modul:Commonscat" title="Modul:Commonscat">Modul:Commonscat</a> (<a href="/w/index.php?title=Modul:Commonscat&action=edit" title="Modul:Commonscat">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/Modul:Editovat_na_Wikidatech" title="Modul:Editovat na Wikidatech">Modul:Editovat na Wikidatech</a> (<a href="/w/index.php?title=Modul:Editovat_na_Wikidatech&action=edit" title="Modul:Editovat na Wikidatech">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/Modul:Error" title="Modul:Error">Modul:Error</a> (<a href="/w/index.php?title=Modul:Error&action=edit" title="Modul:Error">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/Modul:Functions" title="Modul:Functions">Modul:Functions</a> (<a href="/w/index.php?title=Modul:Functions&action=edit" title="Modul:Functions">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/Modul:GlobeCoordinate" title="Modul:GlobeCoordinate">Modul:GlobeCoordinate</a> (<a href="/w/index.php?title=Modul:GlobeCoordinate&action=edit" title="Modul:GlobeCoordinate">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/Modul:ISBN" title="Modul:ISBN">Modul:ISBN</a> (<a href="/w/index.php?title=Modul:ISBN&action=edit" title="Modul:ISBN">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/Modul:Infobox" title="Modul:Infobox">Modul:Infobox</a> (<a href="/w/index.php?title=Modul:Infobox&action=edit" title="Modul:Infobox">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/Modul:Kategorie" title="Modul:Kategorie">Modul:Kategorie</a> (<a href="/w/index.php?title=Modul:Kategorie&action=edit" title="Modul:Kategorie">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/Modul:Language" title="Modul:Language">Modul:Language</a> (<a href="/w/index.php?title=Modul:Language&action=edit" title="Modul:Language">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/Modul:Languages/data" title="Modul:Languages/data">Modul:Languages/data</a> (<a href="/w/index.php?title=Modul:Languages/data&action=edit" title="Modul:Languages/data">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/Modul:List" title="Modul:List">Modul:List</a> (<a href="/w/index.php?title=Modul:List&action=edit" title="Modul:List">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/Modul:Math" title="Modul:Math">Modul:Math</a> (<a href="/w/index.php?title=Modul:Math&action=edit" title="Modul:Math">editovat</a>) </li><li><a href="/wiki/Modul:Navbar" title="Modul:Navbar">Modul:Navbar</a> (<a href="/w/index.php?title=Modul:Navbar&action=edit" title="Modul:Navbar">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/Modul:Navbox" title="Modul:Navbox">Modul:Navbox</a> (<a href="/w/index.php?title=Modul:Navbox&action=edit" title="Modul:Navbox">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/Modul:No_globals" title="Modul:No globals">Modul:No globals</a> (<a href="/w/index.php?title=Modul:No_globals&action=edit" title="Modul:No globals">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/Modul:SisterProjectLink" title="Modul:SisterProjectLink">Modul:SisterProjectLink</a> (<a href="/w/index.php?title=Modul:SisterProjectLink&action=edit" title="Modul:SisterProjectLink">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/Modul:Sou%C5%99adnice" title="Modul:Souřadnice">Modul:Souřadnice</a> (<a href="/w/index.php?title=Modul:Sou%C5%99adnice&action=edit" title="Modul:Souřadnice">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/Modul:String" title="Modul:String">Modul:String</a> (<a href="/w/index.php?title=Modul:String&action=edit" title="Modul:String">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/Modul:TableTools" title="Modul:TableTools">Modul:TableTools</a> (<a href="/w/index.php?title=Modul:TableTools&action=edit" title="Modul:TableTools">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/Modul:Validuj_sou%C5%99adnice" title="Modul:Validuj souřadnice">Modul:Validuj souřadnice</a> (<a href="/w/index.php?title=Modul:Validuj_sou%C5%99adnice&action=edit" title="Modul:Validuj souřadnice">ukázat zdroj</a>) (rozšířeně polozamčeno)</li><li><a href="/wiki/Modul:Weather_box" title="Modul:Weather box">Modul:Weather box</a> (<a href="/w/index.php?title=Modul:Weather_box&action=edit" title="Modul:Weather box">editovat</a>) </li><li><a href="/wiki/Modul:Weather_box/colors" title="Modul:Weather box/colors">Modul:Weather box/colors</a> (<a href="/w/index.php?title=Modul:Weather_box/colors&action=edit" title="Modul:Weather box/colors">editovat</a>) </li><li><a href="/wiki/Modul:Weather_box/row" title="Modul:Weather box/row">Modul:Weather box/row</a> (<a href="/w/index.php?title=Modul:Weather_box/row&action=edit" title="Modul:Weather box/row">editovat</a>) </li><li><a href="/wiki/Modul:Wikidata" title="Modul:Wikidata">Modul:Wikidata</a> (<a href="/w/index.php?title=Modul:Wikidata&action=edit" title="Modul:Wikidata">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/Modul:Wikidata/Filterers" title="Modul:Wikidata/Filterers">Modul:Wikidata/Filterers</a> (<a href="/w/index.php?title=Modul:Wikidata/Filterers&action=edit" title="Modul:Wikidata/Filterers">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/Modul:Wikidata/Formatters" title="Modul:Wikidata/Formatters">Modul:Wikidata/Formatters</a> (<a href="/w/index.php?title=Modul:Wikidata/Formatters&action=edit" title="Modul:Wikidata/Formatters">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/Modul:Wikidata/Formatters/globecoordinate" title="Modul:Wikidata/Formatters/globecoordinate">Modul:Wikidata/Formatters/globecoordinate</a> (<a href="/w/index.php?title=Modul:Wikidata/Formatters/globecoordinate&action=edit" title="Modul:Wikidata/Formatters/globecoordinate">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/Modul:Wikidata/Formatters/string" title="Modul:Wikidata/Formatters/string">Modul:Wikidata/Formatters/string</a> (<a href="/w/index.php?title=Modul:Wikidata/Formatters/string&action=edit" title="Modul:Wikidata/Formatters/string">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/Modul:Wikidata/i18n" title="Modul:Wikidata/i18n">Modul:Wikidata/i18n</a> (<a href="/w/index.php?title=Modul:Wikidata/i18n&action=edit" title="Modul:Wikidata/i18n">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/Modul:Wikidata/lib" title="Modul:Wikidata/lib">Modul:Wikidata/lib</a> (<a href="/w/index.php?title=Modul:Wikidata/lib&action=edit" title="Modul:Wikidata/lib">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li><li><a href="/wiki/Modul:WikimediaProjects" title="Modul:WikimediaProjects">Modul:WikimediaProjects</a> (<a href="/w/index.php?title=Modul:WikimediaProjects&action=edit" title="Modul:WikimediaProjects">ukázat zdroj</a>) (zamčena)</li></ul></div><p id="mw-returnto">Návrat na stránku „<a href="/wiki/Ma%C4%8Farsko" title="Maďarsko">Maďarsko</a>“.</p> <noscript><img src="https://login.wikimedia.org/wiki/Special:CentralAutoLogin/start?type=1x1" alt="" width="1" height="1" style="border: none; position: absolute;"></noscript> <div class="printfooter" data-nosnippet="">Citováno z „<a dir="ltr" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Maďarsko">https://cs.wikipedia.org/wiki/Maďarsko</a>“</div></div> <div id="catlinks" class="catlinks catlinks-allhidden" data-mw="interface"></div> </div> </main> </div> <div class="mw-footer-container"> <footer id="footer" class="mw-footer" > <ul id="footer-info"> </ul> <ul id="footer-places"> <li id="footer-places-privacy"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Privacy_policy">Ochrana osobních údajů</a></li> <li id="footer-places-about"><a href="/wiki/Wikipedie">O Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-disclaimers"><a href="/wiki/Wikipedie:Vylou%C4%8Den%C3%AD_odpov%C4%9Bdnosti">Vyloučení odpovědnosti</a></li> <li id="footer-places-contact"><a href="//cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Kontakt">Kontaktujte Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-wm-codeofconduct"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct">Kodex chování</a></li> <li id="footer-places-developers"><a href="https://developer.wikimedia.org">Vývojáři</a></li> <li id="footer-places-statslink"><a href="https://stats.wikimedia.org/#/cs.wikipedia.org">Statistiky</a></li> <li id="footer-places-cookiestatement"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Cookie_statement">Prohlášení o cookies</a></li> <li id="footer-places-mobileview"><a href="//cs.m.wikipedia.org/w/index.php?title=Ma%C4%8Farsko&action=edit&mobileaction=toggle_view_mobile" class="noprint stopMobileRedirectToggle">Mobilní verze</a></li> </ul> <ul id="footer-icons" class="noprint"> <li id="footer-copyrightico"><a href="https://wikimediafoundation.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/static/images/footer/wikimedia-button.svg" width="84" height="29" alt="Wikimedia Foundation" loading="lazy"></a></li> <li id="footer-poweredbyico"><a href="https://www.mediawiki.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/w/resources/assets/poweredby_mediawiki.svg" alt="Powered by MediaWiki" width="88" height="31" loading="lazy"></a></li> </ul> </footer> </div> </div> </div> <div class="vector-settings" id="p-dock-bottom"> <ul></ul> </div><script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.config.set({"wgHostname":"mw-web.codfw.main-847495b4dd-zwqmz","wgBackendResponseTime":425,"wgPageParseReport":{"limitreport":{"cputime":"0.005","walltime":"0.007","ppvisitednodes":{"value":6,"limit":1000000},"postexpandincludesize":{"value":24,"limit":2097152},"templateargumentsize":{"value":0,"limit":2097152},"expansiondepth":{"value":2,"limit":100},"expensivefunctioncount":{"value":0,"limit":500},"unstrip-depth":{"value":0,"limit":20},"unstrip-size":{"value":0,"limit":5000000},"entityaccesscount":{"value":0,"limit":400},"timingprofile":["100.00% 0.000 1 -total"]},"cachereport":{"origin":"mw-web.codfw.main-847495b4dd-zwqmz","timestamp":"20241128133337","ttl":2592000,"transientcontent":false}}});});</script> </body> </html>