CINXE.COM

<!DOCTYPE html> <html class="client-nojs vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available" lang="cs" dir="ltr"> <head> <meta charset="UTF-8"> <title>Hvězda – Wikipedie</title> <script>(function(){var className="client-js vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available";var cookie=document.cookie.match(/(?:^|; )cswikimwclientpreferences=([^;]+)/);if(cookie){cookie[1].split('%2C').forEach(function(pref){className=className.replace(new RegExp('(^| )'+pref.replace(/-clientpref-\w+$|[^\w-]+/g,'')+'-clientpref-\\w+( |$)'),'$1'+pref+'$2');});}document.documentElement.className=className;}());RLCONF={"wgBreakFrames":false,"wgSeparatorTransformTable":[",\t."," \t,"],"wgDigitTransformTable":["",""], "wgDefaultDateFormat":"ČSN basic dt","wgMonthNames":["","leden","únor","březen","duben","květen","červen","červenec","srpen","září","říjen","listopad","prosinec"],"wgRequestId":"734be219-8ba3-49ca-a029-d46fdc77835d","wgCanonicalNamespace":"","wgCanonicalSpecialPageName":false,"wgNamespaceNumber":0,"wgPageName":"Hvězda","wgTitle":"Hvězda","wgCurRevisionId":24420688,"wgRevisionId":24420688,"wgArticleId":822,"wgIsArticle":true,"wgIsRedirect":false,"wgAction":"view","wgUserName":null,"wgUserGroups":["*"],"wgCategories":["Údržba:Články s dočasně použitou šablonou","Monitoring:Články přeložené z skwiki","Monitoring:Články přeložené z enwiki","Monitoring:Články s identifikátorem NKC","Monitoring:Články s identifikátorem PSH","Monitoring:Články s identifikátorem BNF","Monitoring:Články s identifikátorem GND","Monitoring:Články s identifikátorem LCCN","Monitoring:Články s identifikátorem NDL","Monitoring:Články s identifikátorem NLI", "Monitoring:Články s identifikátorem TDVİA","Monitoring:1000 nejdůležitějších článků/dlouhé","Hvězdy","Astrofyzika"],"wgPageViewLanguage":"cs","wgPageContentLanguage":"cs","wgPageContentModel":"wikitext","wgRelevantPageName":"Hvězda","wgRelevantArticleId":822,"wgIsProbablyEditable":true,"wgRelevantPageIsProbablyEditable":true,"wgRestrictionEdit":[],"wgRestrictionMove":[],"wgNoticeProject":"wikipedia","wgCiteReferencePreviewsActive":false,"wgMediaViewerOnClick":true,"wgMediaViewerEnabledByDefault":true,"wgPopupsFlags":0,"wgVisualEditor":{"pageLanguageCode":"cs","pageLanguageDir":"ltr","pageVariantFallbacks":"cs"},"wgMFDisplayWikibaseDescriptions":{"search":true,"watchlist":true,"tagline":true,"nearby":true},"wgWMESchemaEditAttemptStepOversample":false,"wgWMEPageLength":100000,"wgRelatedArticlesCompat":[],"wgCentralAuthMobileDomain":false,"wgEditSubmitButtonLabelPublish":true,"wgULSPosition":"interlanguage","wgULSisCompactLinksEnabled":false,"wgVector2022LanguageInHeader": true,"wgULSisLanguageSelectorEmpty":false,"wgWikibaseItemId":"Q523","wgCheckUserClientHintsHeadersJsApi":["brands","architecture","bitness","fullVersionList","mobile","model","platform","platformVersion"],"GEHomepageSuggestedEditsEnableTopics":true,"wgGETopicsMatchModeEnabled":true,"wgGEStructuredTaskRejectionReasonTextInputEnabled":false,"wgGELevelingUpEnabledForUser":false};RLSTATE={"ext.globalCssJs.user.styles":"ready","site.styles":"ready","user.styles":"ready","ext.globalCssJs.user":"ready","user":"ready","user.options":"loading","ext.cite.styles":"ready","ext.math.styles":"ready","skins.vector.search.codex.styles":"ready","skins.vector.styles":"ready","skins.vector.icons":"ready","jquery.makeCollapsible.styles":"ready","ext.wikimediamessages.styles":"ready","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript":"ready","ext.uls.interlanguage":"ready","wikibase.client.init":"ready","ext.wikimediaBadges":"ready"};RLPAGEMODULES=["ext.cite.ux-enhancements","mediawiki.page.media","site", "mediawiki.page.ready","jquery.makeCollapsible","mediawiki.toc","skins.vector.js","ext.centralNotice.geoIP","ext.centralNotice.startUp","ext.gadget.WikiMiniAtlas","ext.gadget.OSMmapa","ext.gadget.direct-links-to-commons","ext.gadget.ReferenceTooltips","ext.gadget.courses","ext.urlShortener.toolbar","ext.centralauth.centralautologin","mmv.bootstrap","ext.popups","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.init","ext.visualEditor.targetLoader","ext.echo.centralauth","ext.eventLogging","ext.wikimediaEvents","ext.navigationTiming","ext.uls.interface","ext.cx.eventlogging.campaigns","ext.cx.uls.quick.actions","wikibase.client.vector-2022","ext.checkUser.clientHints","ext.growthExperiments.SuggestedEditSession","wikibase.sidebar.tracking"];</script> <script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.loader.impl(function(){return["user.options@12s5i",function($,jQuery,require,module){mw.user.tokens.set({"patrolToken":"+\\","watchToken":"+\\","csrfToken":"+\\"}); }];});});</script> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=ext.cite.styles%7Cext.math.styles%7Cext.uls.interlanguage%7Cext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript%7Cext.wikimediaBadges%7Cext.wikimediamessages.styles%7Cjquery.makeCollapsible.styles%7Cskins.vector.icons%2Cstyles%7Cskins.vector.search.codex.styles%7Cwikibase.client.init&only=styles&skin=vector-2022"> <script async="" src="/w/load.php?lang=cs&modules=startup&only=scripts&raw=1&skin=vector-2022"></script> <meta name="ResourceLoaderDynamicStyles" content=""> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=site.styles&only=styles&skin=vector-2022"> <meta name="generator" content="MediaWiki 1.44.0-wmf.4"> <meta name="referrer" content="origin"> <meta name="referrer" content="origin-when-cross-origin"> <meta name="robots" content="max-image-preview:standard"> <meta name="format-detection" content="telephone=no"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/62/Starsinthesky.jpg/1200px-Starsinthesky.jpg"> <meta property="og:image:width" content="1200"> <meta property="og:image:height" content="768"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/62/Starsinthesky.jpg/800px-Starsinthesky.jpg"> <meta property="og:image:width" content="800"> <meta property="og:image:height" content="512"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/62/Starsinthesky.jpg/640px-Starsinthesky.jpg"> <meta property="og:image:width" content="640"> <meta property="og:image:height" content="410"> <meta name="viewport" content="width=1120"> <meta property="og:title" content="Hvězda – Wikipedie"> <meta property="og:type" content="website"> <link rel="preconnect" href="//upload.wikimedia.org"> <link rel="alternate" media="only screen and (max-width: 640px)" href="//cs.m.wikipedia.org/wiki/Hv%C4%9Bzda"> <link rel="alternate" type="application/x-wiki" title="Editovat" href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit"> <link rel="apple-touch-icon" href="/static/apple-touch/wikipedia.png"> <link rel="icon" href="/static/favicon/wikipedia.ico"> <link rel="search" type="application/opensearchdescription+xml" href="/w/rest.php/v1/search" title="Wikipedie (cs)"> <link rel="EditURI" type="application/rsd+xml" href="//cs.wikipedia.org/w/api.php?action=rsd"> <link rel="canonical" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Hv%C4%9Bzda"> <link rel="license" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs"> <link rel="alternate" type="application/atom+xml" title="Atom kanál Wikipedie." href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny&feed=atom"> <link rel="dns-prefetch" href="//meta.wikimedia.org" /> <link rel="dns-prefetch" href="//login.wikimedia.org"> </head> <body class="skin--responsive skin-vector skin-vector-search-vue mediawiki ltr sitedir-ltr mw-hide-empty-elt ns-0 ns-subject mw-editable page-Hvězda rootpage-Hvězda skin-vector-2022 action-view"><a class="mw-jump-link" href="#bodyContent">Přeskočit na obsah</a> <div class="vector-header-container"> <header class="vector-header mw-header"> <div class="vector-header-start"> <nav class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown vector-main-menu-dropdown vector-button-flush-left vector-button-flush-right" > <input type="checkbox" id="vector-main-menu-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Hlavní menu" > <label id="vector-main-menu-dropdown-label" for="vector-main-menu-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Hlavní menu </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-main-menu-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-main-menu" class="vector-main-menu vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-main-menu-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="main-menu-pinned" data-pinnable-element-id="vector-main-menu" data-pinned-container-id="vector-main-menu-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-main-menu-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Hlavní menu</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-navigation" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-navigation" > <div class="vector-menu-heading"> Navigace </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="n-mainpage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" title="Navštívit Hlavní stranu [z]" accesskey="z">Hlavní strana</a></li><li id="n-help" class="mw-list-item"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah" title="Místo, kde najdete pomoc">Nápověda</a></li><li id="n-helpdesk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pot%C5%99ebuji_pomoc" title="Pokud si nevíte rady, zeptejte se ostatních">Potřebuji pomoc</a></li><li id="n-featuredcontent" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Nejlep%C5%A1%C3%AD_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Přehled článků, které jsou považovány za nejlepší na české Wikipedii">Nejlepší články</a></li><li id="n-randompage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:N%C3%A1hodn%C3%A1_str%C3%A1nka" title="Přejít na náhodně vybranou stránku [x]" accesskey="x">Náhodný článek</a></li><li id="n-recentchanges" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny" title="Seznam posledních změn na této wiki [r]" accesskey="r">Poslední změny</a></li><li id="n-portal" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Port%C3%A1l_Wikipedie" title="O projektu, jak můžete pomoci, kde hledat">Komunitní portál</a></li><li id="n-villagepump" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pod_l%C3%ADpou" title="Hlavní diskusní fórum">Pod lípou</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> <a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" class="mw-logo"> <img class="mw-logo-icon" src="/static/images/icons/wikipedia.png" alt="" aria-hidden="true" height="50" width="50"> <img class="mw-logo-wordmark" alt="Wikipedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-wordmark-cs.svg" style="width: 7.5em; height: 1.1875em;"> <img class="mw-logo-tagline" alt="Wikipedie: Otevřená encyklopedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-tagline-cs.svg" width="118" height="13" style="width: 7.375em; height: 0.8125em;"> </a> </div> <div class="vector-header-end"> <div id="p-search" role="search" class="vector-search-box-vue vector-search-box-collapses vector-search-box-show-thumbnail vector-search-box-auto-expand-width vector-search-box"> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only search-toggle" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f"> Hledání </a> <div class="vector-typeahead-search-container"> <div class="cdx-typeahead-search cdx-typeahead-search--show-thumbnail cdx-typeahead-search--auto-expand-width"> <form action="/w/index.php" id="searchform" class="cdx-search-input cdx-search-input--has-end-button"> <div id="simpleSearch" class="cdx-search-input__input-wrapper" data-search-loc="header-moved"> <div class="cdx-text-input cdx-text-input--has-start-icon"> <input class="cdx-text-input__input" type="search" name="search" placeholder="Hledat na Wikipedii" aria-label="Hledat na Wikipedii" autocapitalize="sentences" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f" id="searchInput" > </div> <input type="hidden" name="title" value="Speciální:Hledání"> </div> <button class="cdx-button cdx-search-input__end-button">Hledat</button> </form> </div> </div> </div> <nav class="vector-user-links vector-user-links-wide" aria-label="Osobní nástroje"> <div class="vector-user-links-main"> <div id="p-vector-user-menu-preferences" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-userpage" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown " title="Změnit vzhled velikosti písma, šířky stránky a barvy" > <input type="checkbox" id="vector-appearance-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Vzhled" > <label id="vector-appearance-dropdown-label" for="vector-appearance-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Vzhled </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-appearance-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <div id="p-vector-user-menu-notifications" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-overflow" class="vector-menu mw-portlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs" class="">Podpořte Wikipedii</a> </li> <li id="pt-createaccount-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Hv%C4%9Bzda" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné" class="">Vytvoření účtu</a> </li> <li id="pt-login-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Hv%C4%9Bzda" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o" class="">Přihlášení</a> </li> </ul> </div> </div> </div> <div id="vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown vector-user-menu vector-button-flush-right vector-user-menu-logged-out" title="Další možnosti" > <input type="checkbox" id="vector-user-links-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Osobní nástroje" > <label id="vector-user-links-dropdown-label" for="vector-user-links-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Osobní nástroje </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-personal" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-personal user-links-collapsible-item" title="Uživatelské menu" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs">Podpořte Wikipedii</a></li><li id="pt-createaccount" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Hv%C4%9Bzda" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné"> Vytvoření účtu</a></li><li id="pt-login" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Hv%C4%9Bzda" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o"> Přihlášení</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-user-menu-anon-editor" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-user-menu-anon-editor" > <div class="vector-menu-heading"> Stránky pro odhlášené editory <a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:%C3%9Avod" aria-label="Více informací o editování">dozvědět se více</a> </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-anoncontribs" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_p%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky" title="Seznam editací provedených z této IP adresy [y]" accesskey="y">Příspěvky</a></li><li id="pt-anontalk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_diskuse" title="Diskuse o editacích provedených z této IP adresy [n]" accesskey="n">Diskuse</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </header> </div> <div class="mw-page-container"> <div class="mw-page-container-inner"> <div class="vector-sitenotice-container"> <div id="siteNotice"></div> </div> <div class="vector-column-start"> <div class="vector-main-menu-container"> <div id="mw-navigation"> <nav id="mw-panel" class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> </div> </div> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav id="mw-panel-toc" aria-label="Obsah" data-event-name="ui.sidebar-toc" class="mw-table-of-contents-container vector-toc-landmark"> <div id="vector-toc-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-toc" class="vector-toc vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-toc-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="toc-pinned" data-pinnable-element-id="vector-toc" > <h2 class="vector-pinnable-header-label">Obsah</h2> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.unpin">skrýt</button> </div> <ul class="vector-toc-contents" id="mw-panel-toc-list"> <li id="toc-mw-content-text" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a href="#" class="vector-toc-link"> <div class="vector-toc-text">(úvod)</div> </a> </li> <li id="toc-Používané_jednotky_měření" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Používané_jednotky_měření"> <div class="vector-toc-text"> 1 Používané jednotky měření </div> </a> <ul id="toc-Používané_jednotky_měření-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Vlastnosti" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Vlastnosti"> <div class="vector-toc-text"> 2 Vlastnosti </div> </a> <button aria-controls="toc-Vlastnosti-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Vlastnosti </button> <ul id="toc-Vlastnosti-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Záření" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Záření"> <div class="vector-toc-text"> 2.1 Záření </div> </a> <ul id="toc-Záření-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Chemické_složení" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Chemické_složení"> <div class="vector-toc-text"> 2.2 Chemické složení </div> </a> <ul id="toc-Chemické_složení-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Hmotnost" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Hmotnost"> <div class="vector-toc-text"> 2.3 Hmotnost </div> </a> <ul id="toc-Hmotnost-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Hraniční_hmotnost" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Hraniční_hmotnost"> <div class="vector-toc-text"> 2.4 Hraniční hmotnost </div> </a> <ul id="toc-Hraniční_hmotnost-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Hustota" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Hustota"> <div class="vector-toc-text"> 2.5 Hustota </div> </a> <ul id="toc-Hustota-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Velikost" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Velikost"> <div class="vector-toc-text"> 2.6 Velikost </div> </a> <ul id="toc-Velikost-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Věk" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Věk"> <div class="vector-toc-text"> 2.7 Věk </div> </a> <ul id="toc-Věk-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Proměnnost" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Proměnnost"> <div class="vector-toc-text"> 2.8 Proměnnost </div> </a> <ul id="toc-Proměnnost-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Rotace" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Rotace"> <div class="vector-toc-text"> 2.9 Rotace </div> </a> <ul id="toc-Rotace-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Teplota" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Teplota"> <div class="vector-toc-text"> 2.10 Teplota </div> </a> <ul id="toc-Teplota-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Magnetické_pole" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Magnetické_pole"> <div class="vector-toc-text"> 2.11 Magnetické pole </div> </a> <ul id="toc-Magnetické_pole-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Vnitřní_stavba_hvězdy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Vnitřní_stavba_hvězdy"> <div class="vector-toc-text"> 2.12 Vnitřní stavba hvězdy </div> </a> <ul id="toc-Vnitřní_stavba_hvězdy-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Vznik_energie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Vznik_energie"> <div class="vector-toc-text"> 3 Vznik energie </div> </a> <ul id="toc-Vznik_energie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Vznik_a_vývoj" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Vznik_a_vývoj"> <div class="vector-toc-text"> 4 Vznik a vývoj </div> </a> <button aria-controls="toc-Vznik_a_vývoj-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Vznik a vývoj </button> <ul id="toc-Vznik_a_vývoj-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Vznik_hvězdy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Vznik_hvězdy"> <div class="vector-toc-text"> 4.1 Vznik hvězdy </div> </a> <ul id="toc-Vznik_hvězdy-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Další_vývoj" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Další_vývoj"> <div class="vector-toc-text"> 4.2 Další vývoj </div> </a> <ul id="toc-Další_vývoj-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Zánik_hvězd" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Zánik_hvězd"> <div class="vector-toc-text"> 4.3 Zánik hvězd </div> </a> <ul id="toc-Zánik_hvězd-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Skupiny_hvězd" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Skupiny_hvězd"> <div class="vector-toc-text"> 5 Skupiny hvězd </div> </a> <ul id="toc-Skupiny_hvězd-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Vzdálenosti_mezi_hvězdami" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Vzdálenosti_mezi_hvězdami"> <div class="vector-toc-text"> 6 Vzdálenosti mezi hvězdami </div> </a> <ul id="toc-Vzdálenosti_mezi_hvězdami-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Pohyb_hvězd" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Pohyb_hvězd"> <div class="vector-toc-text"> 7 Pohyb hvězd </div> </a> <ul id="toc-Pohyb_hvězd-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Třídění_hvězd" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Třídění_hvězd"> <div class="vector-toc-text"> 8 Třídění hvězd </div> </a> <button aria-controls="toc-Třídění_hvězd-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Třídění hvězd </button> <ul id="toc-Třídění_hvězd-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Podle_teploty_a_svítivosti" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Podle_teploty_a_svítivosti"> <div class="vector-toc-text"> 8.1 Podle teploty a svítivosti </div> </a> <ul id="toc-Podle_teploty_a_svítivosti-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Podle_zdroje_energie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Podle_zdroje_energie"> <div class="vector-toc-text"> 8.2 Podle zdroje energie </div> </a> <ul id="toc-Podle_zdroje_energie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Doprovodná_tělesa" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Doprovodná_tělesa"> <div class="vector-toc-text"> 9 Doprovodná tělesa </div> </a> <ul id="toc-Doprovodná_tělesa-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Názvy_a_označení" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Názvy_a_označení"> <div class="vector-toc-text"> 10 Názvy a označení </div> </a> <ul id="toc-Názvy_a_označení-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Pozorování" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Pozorování"> <div class="vector-toc-text"> 11 Pozorování </div> </a> <ul id="toc-Pozorování-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Historie_výzkumu" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Historie_výzkumu"> <div class="vector-toc-text"> 12 Historie výzkumu </div> </a> <ul id="toc-Historie_výzkumu-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Pohledy_filozofů" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Pohledy_filozofů"> <div class="vector-toc-text"> 13 Pohledy filozofů </div> </a> <button aria-controls="toc-Pohledy_filozofů-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Pohledy filozofů </button> <ul id="toc-Pohledy_filozofů-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Anaximandros" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Anaximandros"> <div class="vector-toc-text"> 13.1 Anaximandros </div> </a> <ul id="toc-Anaximandros-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Hypotetické_hvězdy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Hypotetické_hvězdy"> <div class="vector-toc-text"> 14 Hypotetické hvězdy </div> </a> <ul id="toc-Hypotetické_hvězdy-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Odkazy"> <div class="vector-toc-text"> 15 Odkazy </div> </a> <button aria-controls="toc-Odkazy-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Odkazy </button> <ul id="toc-Odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Poznámky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Poznámky"> <div class="vector-toc-text"> 15.1 Poznámky </div> </a> <ul id="toc-Poznámky-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Reference" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Reference"> <div class="vector-toc-text"> 15.2 Reference </div> </a> <ul id="toc-Reference-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Literatura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Literatura"> <div class="vector-toc-text"> 15.3 Literatura </div> </a> <ul id="toc-Literatura-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Související_články" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Související_články"> <div class="vector-toc-text"> 15.4 Související články </div> </a> <ul id="toc-Související_články-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Externí_odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Externí_odkazy"> <div class="vector-toc-text"> 15.5 Externí odkazy </div> </a> <ul id="toc-Externí_odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </div> </div> </nav> </div> </div> <div class="mw-content-container"> <main id="content" class="mw-body"> <header class="mw-body-header vector-page-titlebar"> <nav aria-label="Obsah" class="vector-toc-landmark"> <div id="vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown vector-page-titlebar-toc vector-button-flush-left" > <input type="checkbox" id="vector-page-titlebar-toc-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Přepnout obsah" > <label id="vector-page-titlebar-toc-label" for="vector-page-titlebar-toc-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Přepnout obsah </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-titlebar-toc-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <h1 id="firstHeading" class="firstHeading mw-first-heading">Hvězda</h1> <div id="p-lang-btn" class="vector-dropdown mw-portlet mw-portlet-lang" > <input type="checkbox" id="p-lang-btn-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-p-lang-btn" class="vector-dropdown-checkbox mw-interlanguage-selector" aria-label="Přejděte k článku v jiném jazyce. Je dostupný v 232 jazycích" > <label id="p-lang-btn-label" for="p-lang-btn-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--action-progressive mw-portlet-lang-heading-232" aria-hidden="true" > 232 jazyků </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="interlanguage-link interwiki-af badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://af.wikipedia.org/wiki/Ster" title="Ster – afrikánština" lang="af" hreflang="af" data-title="Ster" data-language-autonym="Afrikaans" data-language-local-name="afrikánština" class="interlanguage-link-target">Afrikaans</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-als mw-list-item"><a href="https://als.wikipedia.org/wiki/Stern" title="Stern – němčina (Švýcarsko)" lang="gsw" hreflang="gsw" data-title="Stern" data-language-autonym="Alemannisch" data-language-local-name="němčina (Švýcarsko)" class="interlanguage-link-target">Alemannisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-am mw-list-item"><a href="https://am.wikipedia.org/wiki/%E1%8A%AE%E1%8A%AE%E1%89%A5" title="ኮኮብ – amharština" lang="am" hreflang="am" data-title="ኮኮብ" data-language-autonym="አማርኛ" data-language-local-name="amharština" class="interlanguage-link-target">አማርኛ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ami mw-list-item"><a href="https://ami.wikipedia.org/wiki/Fu%27is" title="Fu'is – Amis" lang="ami" hreflang="ami" data-title="Fu'is" data-language-autonym="Pangcah" data-language-local-name="Amis" class="interlanguage-link-target">Pangcah</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-an mw-list-item"><a href="https://an.wikipedia.org/wiki/Estrela" title="Estrela – aragonština" lang="an" hreflang="an" data-title="Estrela" data-language-autonym="Aragonés" data-language-local-name="aragonština" class="interlanguage-link-target">Aragonés</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ann mw-list-item"><a href="https://ann.wikipedia.org/wiki/Ntoronyan%CC%84" title="Ntoronyan̄ – obolo" lang="ann" hreflang="ann" data-title="Ntoronyan̄" data-language-autonym="Obolo" data-language-local-name="obolo" class="interlanguage-link-target">Obolo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-anp mw-list-item"><a href="https://anp.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A4%BE" title="तारा – angika" lang="anp" hreflang="anp" data-title="तारा" data-language-autonym="अंगिका" data-language-local-name="angika" class="interlanguage-link-target">अंगिका</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ar mw-list-item"><a href="https://ar.wikipedia.org/wiki/%D9%86%D8%AC%D9%85" title="نجم – arabština" lang="ar" hreflang="ar" data-title="نجم" data-language-autonym="العربية" data-language-local-name="arabština" class="interlanguage-link-target">العربية</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-arc mw-list-item"><a href="https://arc.wikipedia.org/wiki/%DC%9F%DC%98%DC%9F%DC%92%DC%90" title="ܟܘܟܒܐ – aramejština" lang="arc" hreflang="arc" data-title="ܟܘܟܒܐ" data-language-autonym="ܐܪܡܝܐ" data-language-local-name="aramejština" class="interlanguage-link-target">ܐܪܡܝܐ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ary mw-list-item"><a href="https://ary.wikipedia.org/wiki/%D9%86%D8%AC%D9%85%D8%A9_(%D9%81%D9%84%D9%83)" title="نجمة (فلك) – arabština (marocká)" lang="ary" hreflang="ary" data-title="نجمة (فلك)" data-language-autonym="الدارجة" data-language-local-name="arabština (marocká)" class="interlanguage-link-target">الدارجة</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-arz mw-list-item"><a href="https://arz.wikipedia.org/wiki/%D9%86%D8%AC%D9%85%D9%87" title="نجمه – arabština (egyptská)" lang="arz" hreflang="arz" data-title="نجمه" data-language-autonym="مصرى" data-language-local-name="arabština (egyptská)" class="interlanguage-link-target">مصرى</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-as mw-list-item"><a href="https://as.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%A8%E0%A6%95%E0%A7%8D%E0%A6%B7%E0%A6%A4%E0%A7%8D%E0%A7%B0" title="নক্ষত্ৰ – ásámština" lang="as" hreflang="as" data-title="নক্ষত্ৰ" data-language-autonym="অসমীয়া" data-language-local-name="ásámština" class="interlanguage-link-target">অসমীয়া</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ast mw-list-item"><a href="https://ast.wikipedia.org/wiki/Estrella" title="Estrella – asturština" lang="ast" hreflang="ast" data-title="Estrella" data-language-autonym="Asturianu" data-language-local-name="asturština" class="interlanguage-link-target">Asturianu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-av mw-list-item"><a href="https://av.wikipedia.org/wiki/%D0%A6%D3%80%D0%B2%D0%B0" title="ЦӀва – avarština" lang="av" hreflang="av" data-title="ЦӀва" data-language-autonym="Авар" data-language-local-name="avarština" class="interlanguage-link-target">Авар</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ay mw-list-item"><a href="https://ay.wikipedia.org/wiki/Warawara" title="Warawara – ajmarština" lang="ay" hreflang="ay" data-title="Warawara" data-language-autonym="Aymar aru" data-language-local-name="ajmarština" class="interlanguage-link-target">Aymar aru</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-az mw-list-item"><a href="https://az.wikipedia.org/wiki/Ulduz" title="Ulduz – ázerbájdžánština" lang="az" hreflang="az" data-title="Ulduz" data-language-autonym="Azərbaycanca" data-language-local-name="ázerbájdžánština" class="interlanguage-link-target">Azərbaycanca</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-azb mw-list-item"><a href="https://azb.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D9%88%D9%84%D8%AF%D9%88%D8%B2" title="اولدوز – South Azerbaijani" lang="azb" hreflang="azb" data-title="اولدوز" data-language-autonym="تۆرکجه" data-language-local-name="South Azerbaijani" class="interlanguage-link-target">تۆرکجه</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ba mw-list-item"><a href="https://ba.wikipedia.org/wiki/%D0%99%D0%BE%D0%BD%D0%B4%D0%BE%D2%99%D2%99%D0%B0%D1%80" title="Йондоҙҙар – baškirština" lang="ba" hreflang="ba" data-title="Йондоҙҙар" data-language-autonym="Башҡортса" data-language-local-name="baškirština" class="interlanguage-link-target">Башҡортса</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bar mw-list-item"><a href="https://bar.wikipedia.org/wiki/Stean" title="Stean – bavorština" lang="bar" hreflang="bar" data-title="Stean" data-language-autonym="Boarisch" data-language-local-name="bavorština" class="interlanguage-link-target">Boarisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bat-smg mw-list-item"><a href="https://bat-smg.wikipedia.org/wiki/%C5%BDv%C4%81zdie" title="Žvāzdie – žemaitština" lang="sgs" hreflang="sgs" data-title="Žvāzdie" data-language-autonym="Žemaitėška" data-language-local-name="žemaitština" class="interlanguage-link-target">Žemaitėška</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bcl mw-list-item"><a href="https://bcl.wikipedia.org/wiki/Bitoon" title="Bitoon – Central Bikol" lang="bcl" hreflang="bcl" data-title="Bitoon" data-language-autonym="Bikol Central" data-language-local-name="Central Bikol" class="interlanguage-link-target">Bikol Central</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be mw-list-item"><a href="https://be.wikipedia.org/wiki/%D0%97%D0%BE%D1%80%D0%BA%D0%B0" title="Зорка – běloruština" lang="be" hreflang="be" data-title="Зорка" data-language-autonym="Беларуская" data-language-local-name="běloruština" class="interlanguage-link-target">Беларуская</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be-x-old mw-list-item"><a href="https://be-tarask.wikipedia.org/wiki/%D0%97%D0%BE%D1%80%D0%BA%D0%B0" title="Зорка – Belarusian (Taraškievica orthography)" lang="be-tarask" hreflang="be-tarask" data-title="Зорка" data-language-autonym="Беларуская (тарашкевіца)" data-language-local-name="Belarusian (Taraškievica orthography)" class="interlanguage-link-target">Беларуская (тарашкевіца)</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bew mw-list-item"><a href="https://bew.wikipedia.org/wiki/Bintang" title="Bintang – batavština" lang="bew" hreflang="bew" data-title="Bintang" data-language-autonym="Betawi" data-language-local-name="batavština" class="interlanguage-link-target">Betawi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bg mw-list-item"><a href="https://bg.wikipedia.org/wiki/%D0%97%D0%B2%D0%B5%D0%B7%D0%B4%D0%B0" title="Звезда – bulharština" lang="bg" hreflang="bg" data-title="Звезда" data-language-autonym="Български" data-language-local-name="bulharština" class="interlanguage-link-target">Български</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bh mw-list-item"><a href="https://bh.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A4%BE" title="तारा – Bhojpuri" lang="bh" hreflang="bh" data-title="तारा" data-language-autonym="भोजपुरी" data-language-local-name="Bhojpuri" class="interlanguage-link-target">भोजपुरी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bjn mw-list-item"><a href="https://bjn.wikipedia.org/wiki/Bintang" title="Bintang – bandžarština" lang="bjn" hreflang="bjn" data-title="Bintang" data-language-autonym="Banjar" data-language-local-name="bandžarština" class="interlanguage-link-target">Banjar</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-blk mw-list-item"><a href="https://blk.wikipedia.org/wiki/%E1%80%86%E1%80%AC%E1%82%8F" title="ဆာႏ – Pa'O" lang="blk" hreflang="blk" data-title="ဆာႏ" data-language-autonym="ပအိုဝ်ႏဘာႏသာႏ" data-language-local-name="Pa'O" class="interlanguage-link-target">ပအိုဝ်ႏဘာႏသာႏ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bn mw-list-item"><a href="https://bn.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%A4%E0%A6%BE%E0%A6%B0%E0%A6%BE" title="তারা – bengálština" lang="bn" hreflang="bn" data-title="তারা" data-language-autonym="বাংলা" data-language-local-name="bengálština" class="interlanguage-link-target">বাংলা</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bo mw-list-item"><a href="https://bo.wikipedia.org/wiki/%E0%BD%96%E0%BD%A2%E0%BE%9F%E0%BD%93%E0%BC%8B%E0%BD%A6%E0%BE%90%E0%BD%A2%E0%BC%8D" title="བརྟན་སྐར། – tibetština" lang="bo" hreflang="bo" data-title="བརྟན་སྐར།" data-language-autonym="བོད་ཡིག" data-language-local-name="tibetština" class="interlanguage-link-target">བོད་ཡིག</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-br mw-list-item"><a href="https://br.wikipedia.org/wiki/Steredenn" title="Steredenn – bretonština" lang="br" hreflang="br" data-title="Steredenn" data-language-autonym="Brezhoneg" data-language-local-name="bretonština" class="interlanguage-link-target">Brezhoneg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bs mw-list-item"><a href="https://bs.wikipedia.org/wiki/Zvijezda" title="Zvijezda – bosenština" lang="bs" hreflang="bs" data-title="Zvijezda" data-language-autonym="Bosanski" data-language-local-name="bosenština" class="interlanguage-link-target">Bosanski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-btm mw-list-item"><a href="https://btm.wikipedia.org/wiki/Bintang" title="Bintang – Batak Mandailing" lang="btm" hreflang="btm" data-title="Bintang" data-language-autonym="Batak Mandailing" data-language-local-name="Batak Mandailing" class="interlanguage-link-target">Batak Mandailing</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bxr mw-list-item"><a href="https://bxr.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%B4%D0%BE%D0%BD" title="Одон – Russia Buriat" lang="bxr" hreflang="bxr" data-title="Одон" data-language-autonym="Буряад" data-language-local-name="Russia Buriat" class="interlanguage-link-target">Буряад</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ca mw-list-item"><a href="https://ca.wikipedia.org/wiki/Estel" title="Estel – katalánština" lang="ca" hreflang="ca" data-title="Estel" data-language-autonym="Català" data-language-local-name="katalánština" class="interlanguage-link-target">Català</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cdo mw-list-item"><a href="https://cdo.wikipedia.org/wiki/Di%C3%A2ng-s%C4%ADng" title="Diâng-sĭng – Mindong" lang="cdo" hreflang="cdo" data-title="Diâng-sĭng" data-language-autonym="閩東語 / Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄" data-language-local-name="Mindong" class="interlanguage-link-target">閩東語 / Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ce mw-list-item"><a href="https://ce.wikipedia.org/wiki/%D0%A1%D0%B5%D0%B4%D0%B0" title="Седа – čečenština" lang="ce" hreflang="ce" data-title="Седа" data-language-autonym="Нохчийн" data-language-local-name="čečenština" class="interlanguage-link-target">Нохчийн</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ceb mw-list-item"><a href="https://ceb.wikipedia.org/wiki/Bitoon" title="Bitoon – cebuánština" lang="ceb" hreflang="ceb" data-title="Bitoon" data-language-autonym="Cebuano" data-language-local-name="cebuánština" class="interlanguage-link-target">Cebuano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-chr mw-list-item"><a href="https://chr.wikipedia.org/wiki/%E1%8F%83%E1%8F%88%E1%8F%8F" title="ᏃᏈᏏ – čerokézština" lang="chr" hreflang="chr" data-title="ᏃᏈᏏ" data-language-autonym="ᏣᎳᎩ" data-language-local-name="čerokézština" class="interlanguage-link-target">ᏣᎳᎩ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-chy mw-list-item"><a href="https://chy.wikipedia.org/wiki/Hotohke" title="Hotohke – čejenština" lang="chy" hreflang="chy" data-title="Hotohke" data-language-autonym="Tsetsêhestâhese" data-language-local-name="čejenština" class="interlanguage-link-target">Tsetsêhestâhese</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ckb mw-list-item"><a href="https://ckb.wikipedia.org/wiki/%D8%A6%DB%95%D8%B3%D8%AA%DB%8E%D8%B1%DB%95" title="ئەستێرە – kurdština (sorání)" lang="ckb" hreflang="ckb" data-title="ئەستێرە" data-language-autonym="کوردی" data-language-local-name="kurdština (sorání)" class="interlanguage-link-target">کوردی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cu mw-list-item"><a href="https://cu.wikipedia.org/wiki/%EA%99%82%D0%B2%D1%A3%EA%99%81%D0%B4%D0%B0" title="Ꙃвѣꙁда – staroslověnština" lang="cu" hreflang="cu" data-title="Ꙃвѣꙁда" data-language-autonym="Словѣньскъ / ⰔⰎⰑⰂⰡⰐⰠⰔⰍⰟ" data-language-local-name="staroslověnština" class="interlanguage-link-target">Словѣньскъ / ⰔⰎⰑⰂⰡⰐⰠⰔⰍⰟ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cv mw-list-item"><a href="https://cv.wikipedia.org/wiki/%C3%87%C4%83%D0%BB%D1%82%C4%83%D1%80" title="Çăлтăр – čuvaština" lang="cv" hreflang="cv" data-title="Çăлтăр" data-language-autonym="Чӑвашла" data-language-local-name="čuvaština" class="interlanguage-link-target">Чӑвашла</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cy mw-list-item"><a href="https://cy.wikipedia.org/wiki/Seren" title="Seren – velština" lang="cy" hreflang="cy" data-title="Seren" data-language-autonym="Cymraeg" data-language-local-name="velština" class="interlanguage-link-target">Cymraeg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-da badge-Q17559452 badge-recommendedarticle mw-list-item" title="doporučený článek"><a href="https://da.wikipedia.org/wiki/Stjerne" title="Stjerne – dánština" lang="da" hreflang="da" data-title="Stjerne" data-language-autonym="Dansk" data-language-local-name="dánština" class="interlanguage-link-target">Dansk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dag mw-list-item"><a href="https://dag.wikipedia.org/wiki/Sa%C5%8Bmariga" title="Saŋmariga – Dagbani" lang="dag" hreflang="dag" data-title="Saŋmariga" data-language-autonym="Dagbanli" data-language-local-name="Dagbani" class="interlanguage-link-target">Dagbanli</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-de badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://de.wikipedia.org/wiki/Stern" title="Stern – němčina" lang="de" hreflang="de" data-title="Stern" data-language-autonym="Deutsch" data-language-local-name="němčina" class="interlanguage-link-target">Deutsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dga mw-list-item"><a href="https://dga.wikipedia.org/wiki/%C5%8Amarebiri" title="Ŋmarebiri – Dagaare" lang="dga" hreflang="dga" data-title="Ŋmarebiri" data-language-autonym="Dagaare" data-language-local-name="Dagaare" class="interlanguage-link-target">Dagaare</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-diq mw-list-item"><a href="https://diq.wikipedia.org/wiki/Estare" title="Estare – Zazaki" lang="diq" hreflang="diq" data-title="Estare" data-language-autonym="Zazaki" data-language-local-name="Zazaki" class="interlanguage-link-target">Zazaki</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dtp mw-list-item"><a href="https://dtp.wikipedia.org/wiki/Rombituon" title="Rombituon – kadazandusunština" lang="dtp" hreflang="dtp" data-title="Rombituon" data-language-autonym="Kadazandusun" data-language-local-name="kadazandusunština" class="interlanguage-link-target">Kadazandusun</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dty mw-list-item"><a href="https://dty.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A4%BE" title="तारा – Doteli" lang="dty" hreflang="dty" data-title="तारा" data-language-autonym="डोटेली" data-language-local-name="Doteli" class="interlanguage-link-target">डोटेली</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-el mw-list-item"><a href="https://el.wikipedia.org/wiki/%CE%91%CF%83%CF%84%CE%AD%CF%81%CE%B1%CF%82" title="Αστέρας – řečtina" lang="el" hreflang="el" data-title="Αστέρας" data-language-autonym="Ελληνικά" data-language-local-name="řečtina" class="interlanguage-link-target">Ελληνικά</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eml mw-list-item"><a href="https://eml.wikipedia.org/wiki/Str%C3%A8la" title="Strèla – Emiliano-Romagnolo" lang="egl" hreflang="egl" data-title="Strèla" data-language-autonym="Emiliàn e rumagnòl" data-language-local-name="Emiliano-Romagnolo" class="interlanguage-link-target">Emiliàn e rumagnòl</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-en badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Star" title="Star – angličtina" lang="en" hreflang="en" data-title="Star" data-language-autonym="English" data-language-local-name="angličtina" class="interlanguage-link-target">English</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eo mw-list-item"><a href="https://eo.wikipedia.org/wiki/Stelo" title="Stelo – esperanto" lang="eo" hreflang="eo" data-title="Stelo" data-language-autonym="Esperanto" data-language-local-name="esperanto" class="interlanguage-link-target">Esperanto</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-es mw-list-item"><a href="https://es.wikipedia.org/wiki/Estrella" title="Estrella – španělština" lang="es" hreflang="es" data-title="Estrella" data-language-autonym="Español" data-language-local-name="španělština" class="interlanguage-link-target">Español</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-et mw-list-item"><a href="https://et.wikipedia.org/wiki/T%C3%A4ht_(astronoomia)" title="Täht (astronoomia) – estonština" lang="et" hreflang="et" data-title="Täht (astronoomia)" data-language-autonym="Eesti" data-language-local-name="estonština" class="interlanguage-link-target">Eesti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eu badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://eu.wikipedia.org/wiki/Izar" title="Izar – baskičtina" lang="eu" hreflang="eu" data-title="Izar" data-language-autonym="Euskara" data-language-local-name="baskičtina" class="interlanguage-link-target">Euskara</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ext mw-list-item"><a href="https://ext.wikipedia.org/wiki/Estrella" title="Estrella – extremadurština" lang="ext" hreflang="ext" data-title="Estrella" data-language-autonym="Estremeñu" data-language-local-name="extremadurština" class="interlanguage-link-target">Estremeñu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fa mw-list-item"><a href="https://fa.wikipedia.org/wiki/%D8%B3%D8%AA%D8%A7%D8%B1%D9%87" title="ستاره – perština" lang="fa" hreflang="fa" data-title="ستاره" data-language-autonym="فارسی" data-language-local-name="perština" class="interlanguage-link-target">فارسی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fi mw-list-item"><a href="https://fi.wikipedia.org/wiki/T%C3%A4hti" title="Tähti – finština" lang="fi" hreflang="fi" data-title="Tähti" data-language-autonym="Suomi" data-language-local-name="finština" class="interlanguage-link-target">Suomi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fiu-vro mw-list-item"><a href="https://fiu-vro.wikipedia.org/wiki/Taivat%C3%A4ht" title="Taivatäht – võruština" lang="vro" hreflang="vro" data-title="Taivatäht" data-language-autonym="Võro" data-language-local-name="võruština" class="interlanguage-link-target">Võro</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fj mw-list-item"><a href="https://fj.wikipedia.org/wiki/Kalokalo" title="Kalokalo – fidžijština" lang="fj" hreflang="fj" data-title="Kalokalo" data-language-autonym="Na Vosa Vakaviti" data-language-local-name="fidžijština" class="interlanguage-link-target">Na Vosa Vakaviti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fo mw-list-item"><a href="https://fo.wikipedia.org/wiki/Stj%C3%B8rna" title="Stjørna – faerština" lang="fo" hreflang="fo" data-title="Stjørna" data-language-autonym="Føroyskt" data-language-local-name="faerština" class="interlanguage-link-target">Føroyskt</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fr mw-list-item"><a href="https://fr.wikipedia.org/wiki/%C3%89toile" title="Étoile – francouzština" lang="fr" hreflang="fr" data-title="Étoile" data-language-autonym="Français" data-language-local-name="francouzština" class="interlanguage-link-target">Français</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-frr mw-list-item"><a href="https://frr.wikipedia.org/wiki/St%C3%A4%C3%A4r" title="Stäär – fríština (severní)" lang="frr" hreflang="frr" data-title="Stäär" data-language-autonym="Nordfriisk" data-language-local-name="fríština (severní)" class="interlanguage-link-target">Nordfriisk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fur mw-list-item"><a href="https://fur.wikipedia.org/wiki/Stele" title="Stele – furlanština" lang="fur" hreflang="fur" data-title="Stele" data-language-autonym="Furlan" data-language-local-name="furlanština" class="interlanguage-link-target">Furlan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fy mw-list-item"><a href="https://fy.wikipedia.org/wiki/Stjer" title="Stjer – fríština (západní)" lang="fy" hreflang="fy" data-title="Stjer" data-language-autonym="Frysk" data-language-local-name="fríština (západní)" class="interlanguage-link-target">Frysk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ga mw-list-item"><a href="https://ga.wikipedia.org/wiki/R%C3%A9alta" title="Réalta – irština" lang="ga" hreflang="ga" data-title="Réalta" data-language-autonym="Gaeilge" data-language-local-name="irština" class="interlanguage-link-target">Gaeilge</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gcr mw-list-item"><a href="https://gcr.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A9tw%C3%A8l" title="Zétwèl – Guianan Creole" lang="gcr" hreflang="gcr" data-title="Zétwèl" data-language-autonym="Kriyòl gwiyannen" data-language-local-name="Guianan Creole" class="interlanguage-link-target">Kriyòl gwiyannen</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gd mw-list-item"><a href="https://gd.wikipedia.org/wiki/Reul" title="Reul – skotská gaelština" lang="gd" hreflang="gd" data-title="Reul" data-language-autonym="Gàidhlig" data-language-local-name="skotská gaelština" class="interlanguage-link-target">Gàidhlig</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gl mw-list-item"><a href="https://gl.wikipedia.org/wiki/Estrela_(astronom%C3%ADa)" title="Estrela (astronomía) – galicijština" lang="gl" hreflang="gl" data-title="Estrela (astronomía)" data-language-autonym="Galego" data-language-local-name="galicijština" class="interlanguage-link-target">Galego</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-glk mw-list-item"><a href="https://glk.wikipedia.org/wiki/%D8%B3%D8%AA%D8%A7%D8%B1%D9%87" title="ستاره – gilačtina" lang="glk" hreflang="glk" data-title="ستاره" data-language-autonym="گیلکی" data-language-local-name="gilačtina" class="interlanguage-link-target">گیلکی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gn mw-list-item"><a href="https://gn.wikipedia.org/wiki/Mbyja" title="Mbyja – guaranština" lang="gn" hreflang="gn" data-title="Mbyja" data-language-autonym="Avañe'ẽ" data-language-local-name="guaranština" class="interlanguage-link-target">Avañe'ẽ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gor mw-list-item"><a href="https://gor.wikipedia.org/wiki/Bintang" title="Bintang – gorontalo" lang="gor" hreflang="gor" data-title="Bintang" data-language-autonym="Bahasa Hulontalo" data-language-local-name="gorontalo" class="interlanguage-link-target">Bahasa Hulontalo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gu mw-list-item"><a href="https://gu.wikipedia.org/wiki/%E0%AA%A4%E0%AA%BE%E0%AA%B0%E0%AB%8B" title="તારો – gudžarátština" lang="gu" hreflang="gu" data-title="તારો" data-language-autonym="ગુજરાતી" data-language-local-name="gudžarátština" class="interlanguage-link-target">ગુજરાતી</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gv mw-list-item"><a href="https://gv.wikipedia.org/wiki/Rollage" title="Rollage – manština" lang="gv" hreflang="gv" data-title="Rollage" data-language-autonym="Gaelg" data-language-local-name="manština" class="interlanguage-link-target">Gaelg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ha badge-Q17559452 badge-recommendedarticle mw-list-item" title="doporučený článek"><a href="https://ha.wikipedia.org/wiki/Tauraro" title="Tauraro – hauština" lang="ha" hreflang="ha" data-title="Tauraro" data-language-autonym="Hausa" data-language-local-name="hauština" class="interlanguage-link-target">Hausa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hak mw-list-item"><a href="https://hak.wikipedia.org/wiki/H%C3%A8n-s%C3%AAn" title="Hèn-sên – čínština (dialekty Hakka)" lang="hak" hreflang="hak" data-title="Hèn-sên" data-language-autonym="客家語 / Hak-kâ-ngî" data-language-local-name="čínština (dialekty Hakka)" class="interlanguage-link-target">客家語 / Hak-kâ-ngî</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-haw mw-list-item"><a href="https://haw.wikipedia.org/wiki/H%C5%8Dk%C5%AB" title="Hōkū – havajština" lang="haw" hreflang="haw" data-title="Hōkū" data-language-autonym="Hawaiʻi" data-language-local-name="havajština" class="interlanguage-link-target">Hawaiʻi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-he mw-list-item"><a href="https://he.wikipedia.org/wiki/%D7%9B%D7%95%D7%9B%D7%91" title="כוכב – hebrejština" lang="he" hreflang="he" data-title="כוכב" data-language-autonym="עברית" data-language-local-name="hebrejština" class="interlanguage-link-target">עברית</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hi mw-list-item"><a href="https://hi.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A4%BE" title="तारा – hindština" lang="hi" hreflang="hi" data-title="तारा" data-language-autonym="हिन्दी" data-language-local-name="hindština" class="interlanguage-link-target">हिन्दी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hif mw-list-item"><a href="https://hif.wikipedia.org/wiki/Tara" title="Tara – hindština (Fidži)" lang="hif" hreflang="hif" data-title="Tara" data-language-autonym="Fiji Hindi" data-language-local-name="hindština (Fidži)" class="interlanguage-link-target">Fiji Hindi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hr mw-list-item"><a href="https://hr.wikipedia.org/wiki/Zvijezda" title="Zvijezda – chorvatština" lang="hr" hreflang="hr" data-title="Zvijezda" data-language-autonym="Hrvatski" data-language-local-name="chorvatština" class="interlanguage-link-target">Hrvatski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ht mw-list-item"><a href="https://ht.wikipedia.org/wiki/Etwal" title="Etwal – haitština" lang="ht" hreflang="ht" data-title="Etwal" data-language-autonym="Kreyòl ayisyen" data-language-local-name="haitština" class="interlanguage-link-target">Kreyòl ayisyen</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hu mw-list-item"><a href="https://hu.wikipedia.org/wiki/Csillag" title="Csillag – maďarština" lang="hu" hreflang="hu" data-title="Csillag" data-language-autonym="Magyar" data-language-local-name="maďarština" class="interlanguage-link-target">Magyar</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hy mw-list-item"><a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D4%B1%D5%BD%D5%BF%D5%B2" title="Աստղ – arménština" lang="hy" hreflang="hy" data-title="Աստղ" data-language-autonym="Հայերեն" data-language-local-name="arménština" class="interlanguage-link-target">Հայերեն</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ia mw-list-item"><a href="https://ia.wikipedia.org/wiki/Stella" title="Stella – interlingua" lang="ia" hreflang="ia" data-title="Stella" data-language-autonym="Interlingua" data-language-local-name="interlingua" class="interlanguage-link-target">Interlingua</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-iba mw-list-item"><a href="https://iba.wikipedia.org/wiki/Bintang" title="Bintang – ibanština" lang="iba" hreflang="iba" data-title="Bintang" data-language-autonym="Jaku Iban" data-language-local-name="ibanština" class="interlanguage-link-target">Jaku Iban</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-id mw-list-item"><a href="https://id.wikipedia.org/wiki/Bintang" title="Bintang – indonéština" lang="id" hreflang="id" data-title="Bintang" data-language-autonym="Bahasa Indonesia" data-language-local-name="indonéština" class="interlanguage-link-target">Bahasa Indonesia</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ie mw-list-item"><a href="https://ie.wikipedia.org/wiki/Stelle" title="Stelle – interlingue" lang="ie" hreflang="ie" data-title="Stelle" data-language-autonym="Interlingue" data-language-local-name="interlingue" class="interlanguage-link-target">Interlingue</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ig mw-list-item"><a href="https://ig.wikipedia.org/wiki/Kpakpando" title="Kpakpando – igboština" lang="ig" hreflang="ig" data-title="Kpakpando" data-language-autonym="Igbo" data-language-local-name="igboština" class="interlanguage-link-target">Igbo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ik mw-list-item"><a href="https://ik.wikipedia.org/wiki/Uvlu%C4%A1iaq" title="Uvluġiaq – inupiakština" lang="ik" hreflang="ik" data-title="Uvluġiaq" data-language-autonym="Iñupiatun" data-language-local-name="inupiakština" class="interlanguage-link-target">Iñupiatun</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ilo mw-list-item"><a href="https://ilo.wikipedia.org/wiki/Bituen" title="Bituen – ilokánština" lang="ilo" hreflang="ilo" data-title="Bituen" data-language-autonym="Ilokano" data-language-local-name="ilokánština" class="interlanguage-link-target">Ilokano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-inh mw-list-item"><a href="https://inh.wikipedia.org/wiki/%D0%A1%D0%B5%D0%B4%D0%BA%D1%8A%D0%B0" title="Седкъа – inguština" lang="inh" hreflang="inh" data-title="Седкъа" data-language-autonym="ГӀалгӀай" data-language-local-name="inguština" class="interlanguage-link-target">ГӀалгӀай</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-io mw-list-item"><a href="https://io.wikipedia.org/wiki/Stelo" title="Stelo – ido" lang="io" hreflang="io" data-title="Stelo" data-language-autonym="Ido" data-language-local-name="ido" class="interlanguage-link-target">Ido</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-is mw-list-item"><a href="https://is.wikipedia.org/wiki/Stjarna" title="Stjarna – islandština" lang="is" hreflang="is" data-title="Stjarna" data-language-autonym="Íslenska" data-language-local-name="islandština" class="interlanguage-link-target">Íslenska</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-it badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://it.wikipedia.org/wiki/Stella" title="Stella – italština" lang="it" hreflang="it" data-title="Stella" data-language-autonym="Italiano" data-language-local-name="italština" class="interlanguage-link-target">Italiano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ja mw-list-item"><a href="https://ja.wikipedia.org/wiki/%E6%81%92%E6%98%9F" title="恒星 – japonština" lang="ja" hreflang="ja" data-title="恒星" data-language-autonym="日本語" data-language-local-name="japonština" class="interlanguage-link-target">日本語</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jam mw-list-item"><a href="https://jam.wikipedia.org/wiki/Staar" title="Staar – jamajská kreolština" lang="jam" hreflang="jam" data-title="Staar" data-language-autonym="Patois" data-language-local-name="jamajská kreolština" class="interlanguage-link-target">Patois</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jbo mw-list-item"><a href="https://jbo.wikipedia.org/wiki/tarci" title="tarci – lojban" lang="jbo" hreflang="jbo" data-title="tarci" data-language-autonym="La .lojban." data-language-local-name="lojban" class="interlanguage-link-target">La .lojban.</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jv mw-list-item"><a href="https://jv.wikipedia.org/wiki/Lintang" title="Lintang – javánština" lang="jv" hreflang="jv" data-title="Lintang" data-language-autonym="Jawa" data-language-local-name="javánština" class="interlanguage-link-target">Jawa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ka badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://ka.wikipedia.org/wiki/%E1%83%95%E1%83%90%E1%83%A0%E1%83%A1%E1%83%99%E1%83%95%E1%83%9A%E1%83%90%E1%83%95%E1%83%98" title="ვარსკვლავი – gruzínština" lang="ka" hreflang="ka" data-title="ვარსკვლავი" data-language-autonym="ქართული" data-language-local-name="gruzínština" class="interlanguage-link-target">ქართული</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kaa mw-list-item"><a href="https://kaa.wikipedia.org/wiki/Juld%C4%B1z" title="Juldız – karakalpačtina" lang="kaa" hreflang="kaa" data-title="Juldız" data-language-autonym="Qaraqalpaqsha" data-language-local-name="karakalpačtina" class="interlanguage-link-target">Qaraqalpaqsha</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kab mw-list-item"><a href="https://kab.wikipedia.org/wiki/Itri" title="Itri – kabylština" lang="kab" hreflang="kab" data-title="Itri" data-language-autonym="Taqbaylit" data-language-local-name="kabylština" class="interlanguage-link-target">Taqbaylit</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kbp mw-list-item"><a href="https://kbp.wikipedia.org/wiki/T%C9%A9%C9%A9%C5%8Ba" title="Tɩɩŋa – Kabiye" lang="kbp" hreflang="kbp" data-title="Tɩɩŋa" data-language-autonym="Kabɩyɛ" data-language-local-name="Kabiye" class="interlanguage-link-target">Kabɩyɛ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kcg mw-list-item"><a href="https://kcg.wikipedia.org/wiki/A%CC%B1ta%CC%B1ngwat" title="A̱ta̱ngwat – tyap" lang="kcg" hreflang="kcg" data-title="A̱ta̱ngwat" data-language-autonym="Tyap" data-language-local-name="tyap" class="interlanguage-link-target">Tyap</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kge mw-list-item"><a href="https://kge.wikipedia.org/wiki/Bintang" title="Bintang – Komering" lang="kge" hreflang="kge" data-title="Bintang" data-language-autonym="Kumoring" data-language-local-name="Komering" class="interlanguage-link-target">Kumoring</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ki mw-list-item"><a href="https://ki.wikipedia.org/wiki/Njata" title="Njata – kikujština" lang="ki" hreflang="ki" data-title="Njata" data-language-autonym="Gĩkũyũ" data-language-local-name="kikujština" class="interlanguage-link-target">Gĩkũyũ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kk badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://kk.wikipedia.org/wiki/%D0%96%D2%B1%D0%BB%D0%B4%D1%8B%D0%B7" title="Жұлдыз – kazaština" lang="kk" hreflang="kk" data-title="Жұлдыз" data-language-autonym="Қазақша" data-language-local-name="kazaština" class="interlanguage-link-target">Қазақша</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kn mw-list-item"><a href="https://kn.wikipedia.org/wiki/%E0%B2%A8%E0%B2%95%E0%B3%8D%E0%B2%B7%E0%B2%A4%E0%B3%8D%E0%B2%B0" title="ನಕ್ಷತ್ರ – kannadština" lang="kn" hreflang="kn" data-title="ನಕ್ಷತ್ರ" data-language-autonym="ಕನ್ನಡ" data-language-local-name="kannadština" class="interlanguage-link-target">ಕನ್ನಡ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ko badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://ko.wikipedia.org/wiki/%ED%95%AD%EC%84%B1" title="항성 – korejština" lang="ko" hreflang="ko" data-title="항성" data-language-autonym="한국어" data-language-local-name="korejština" class="interlanguage-link-target">한국어</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-krc mw-list-item"><a href="https://krc.wikipedia.org/wiki/%D0%94%D0%B6%D1%83%D0%BB%D0%B4%D1%83%D0%B7" title="Джулдуз – karačajevo-balkarština" lang="krc" hreflang="krc" data-title="Джулдуз" data-language-autonym="Къарачай-малкъар" data-language-local-name="karačajevo-balkarština" class="interlanguage-link-target">Къарачай-малкъар</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ks mw-list-item"><a href="https://ks.wikipedia.org/wiki/%D8%AA%D8%A7%D8%B1%D9%8F%DA%A9" title="تارُک – kašmírština" lang="ks" hreflang="ks" data-title="تارُک" data-language-autonym="कॉशुर / کٲشُر" data-language-local-name="kašmírština" class="interlanguage-link-target">कॉशुर / کٲشُر</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ksh mw-list-item"><a href="https://ksh.wikipedia.org/wiki/Steern" title="Steern – kolínština" lang="ksh" hreflang="ksh" data-title="Steern" data-language-autonym="Ripoarisch" data-language-local-name="kolínština" class="interlanguage-link-target">Ripoarisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ku mw-list-item"><a href="https://ku.wikipedia.org/wiki/St%C3%AAr" title="Stêr – kurdština" lang="ku" hreflang="ku" data-title="Stêr" data-language-autonym="Kurdî" data-language-local-name="kurdština" class="interlanguage-link-target">Kurdî</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kw mw-list-item"><a href="https://kw.wikipedia.org/wiki/Steren" title="Steren – kornština" lang="kw" hreflang="kw" data-title="Steren" data-language-autonym="Kernowek" data-language-local-name="kornština" class="interlanguage-link-target">Kernowek</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ky mw-list-item"><a href="https://ky.wikipedia.org/wiki/%D0%96%D1%8B%D0%BB%D0%B4%D1%8B%D0%B7" title="Жылдыз – kyrgyzština" lang="ky" hreflang="ky" data-title="Жылдыз" data-language-autonym="Кыргызча" data-language-local-name="kyrgyzština" class="interlanguage-link-target">Кыргызча</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-la mw-list-item"><a href="https://la.wikipedia.org/wiki/Stella" title="Stella – latina" lang="la" hreflang="la" data-title="Stella" data-language-autonym="Latina" data-language-local-name="latina" class="interlanguage-link-target">Latina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lad mw-list-item"><a href="https://lad.wikipedia.org/wiki/Estreya" title="Estreya – ladinština" lang="lad" hreflang="lad" data-title="Estreya" data-language-autonym="Ladino" data-language-local-name="ladinština" class="interlanguage-link-target">Ladino</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lb mw-list-item"><a href="https://lb.wikipedia.org/wiki/St%C3%A4r" title="Stär – lucemburština" lang="lb" hreflang="lb" data-title="Stär" data-language-autonym="Lëtzebuergesch" data-language-local-name="lucemburština" class="interlanguage-link-target">Lëtzebuergesch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lez mw-list-item"><a href="https://lez.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D1%8A%D0%B5%D0%B4" title="Гъед – lezginština" lang="lez" hreflang="lez" data-title="Гъед" data-language-autonym="Лезги" data-language-local-name="lezginština" class="interlanguage-link-target">Лезги</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lfn mw-list-item"><a href="https://lfn.wikipedia.org/wiki/Stela" title="Stela – lingua franca nova" lang="lfn" hreflang="lfn" data-title="Stela" data-language-autonym="Lingua Franca Nova" data-language-local-name="lingua franca nova" class="interlanguage-link-target">Lingua Franca Nova</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-li mw-list-item"><a href="https://li.wikipedia.org/wiki/Staar" title="Staar – limburština" lang="li" hreflang="li" data-title="Staar" data-language-autonym="Limburgs" data-language-local-name="limburština" class="interlanguage-link-target">Limburgs</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lld mw-list-item"><a href="https://lld.wikipedia.org/wiki/St%C3%ABra" title="Stëra – Ladin" lang="lld" hreflang="lld" data-title="Stëra" data-language-autonym="Ladin" data-language-local-name="Ladin" class="interlanguage-link-target">Ladin</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lmo mw-list-item"><a href="https://lmo.wikipedia.org/wiki/Stela" title="Stela – lombardština" lang="lmo" hreflang="lmo" data-title="Stela" data-language-autonym="Lombard" data-language-local-name="lombardština" class="interlanguage-link-target">Lombard</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ln mw-list-item"><a href="https://ln.wikipedia.org/wiki/Monz%C9%94%CC%81t%C9%94_mwa_m%C9%94%CC%8Ct%C9%94" title="Monzɔ́tɔ mwa mɔ̌tɔ – lingalština" lang="ln" hreflang="ln" data-title="Monzɔ́tɔ mwa mɔ̌tɔ" data-language-autonym="Lingála" data-language-local-name="lingalština" class="interlanguage-link-target">Lingála</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lt mw-list-item"><a href="https://lt.wikipedia.org/wiki/%C5%BDvaig%C5%BEd%C4%97" title="Žvaigždė – litevština" lang="lt" hreflang="lt" data-title="Žvaigždė" data-language-autonym="Lietuvių" data-language-local-name="litevština" class="interlanguage-link-target">Lietuvių</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lv mw-list-item"><a href="https://lv.wikipedia.org/wiki/Zvaigzne" title="Zvaigzne – lotyština" lang="lv" hreflang="lv" data-title="Zvaigzne" data-language-autonym="Latviešu" data-language-local-name="lotyština" class="interlanguage-link-target">Latviešu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-map-bms mw-list-item"><a href="https://map-bms.wikipedia.org/wiki/Lintang" title="Lintang – Banyumasan" lang="jv-x-bms" hreflang="jv-x-bms" data-title="Lintang" data-language-autonym="Basa Banyumasan" data-language-local-name="Banyumasan" class="interlanguage-link-target">Basa Banyumasan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mg mw-list-item"><a href="https://mg.wikipedia.org/wiki/Kintana" title="Kintana – malgaština" lang="mg" hreflang="mg" data-title="Kintana" data-language-autonym="Malagasy" data-language-local-name="malgaština" class="interlanguage-link-target">Malagasy</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mi mw-list-item"><a href="https://mi.wikipedia.org/wiki/Whet%C5%AB" title="Whetū – maorština" lang="mi" hreflang="mi" data-title="Whetū" data-language-autonym="Māori" data-language-local-name="maorština" class="interlanguage-link-target">Māori</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-min mw-list-item"><a href="https://min.wikipedia.org/wiki/Bintang" title="Bintang – minangkabau" lang="min" hreflang="min" data-title="Bintang" data-language-autonym="Minangkabau" data-language-local-name="minangkabau" class="interlanguage-link-target">Minangkabau</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mk badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%85%D0%B2%D0%B5%D0%B7%D0%B4%D0%B0" title="Ѕвезда – makedonština" lang="mk" hreflang="mk" data-title="Ѕвезда" data-language-autonym="Македонски" data-language-local-name="makedonština" class="interlanguage-link-target">Македонски</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ml badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://ml.wikipedia.org/wiki/%E0%B4%A8%E0%B4%95%E0%B5%8D%E0%B4%B7%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%B0%E0%B4%82" title="നക്ഷത്രം – malajálamština" lang="ml" hreflang="ml" data-title="നക്ഷത്രം" data-language-autonym="മലയാളം" data-language-local-name="malajálamština" class="interlanguage-link-target">മലയാളം</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mn badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://mn.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%B4" title="Од – mongolština" lang="mn" hreflang="mn" data-title="Од" data-language-autonym="Монгол" data-language-local-name="mongolština" class="interlanguage-link-target">Монгол</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mni mw-list-item"><a href="https://mni.wikipedia.org/wiki/%EA%AF%8A%EA%AF%A7%EA%AF%8B%EA%AF%A5%EA%AF%8F%EA%AF%83%EA%AF%A4%EA%AF%86%EA%AF%A5%EA%AF%9B" title="ꯊꯧꯋꯥꯏꯃꯤꯆꯥꯛ – manipurština" lang="mni" hreflang="mni" data-title="ꯊꯧꯋꯥꯏꯃꯤꯆꯥꯛ" data-language-autonym="ꯃꯤꯇꯩ ꯂꯣꯟ" data-language-local-name="manipurština" class="interlanguage-link-target">ꯃꯤꯇꯩ ꯂꯣꯟ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mr mw-list-item"><a href="https://mr.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A4%BE" title="तारा – maráthština" lang="mr" hreflang="mr" data-title="तारा" data-language-autonym="मराठी" data-language-local-name="maráthština" class="interlanguage-link-target">मराठी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ms mw-list-item"><a href="https://ms.wikipedia.org/wiki/Bintang" title="Bintang – malajština" lang="ms" hreflang="ms" data-title="Bintang" data-language-autonym="Bahasa Melayu" data-language-local-name="malajština" class="interlanguage-link-target">Bahasa Melayu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mt mw-list-item"><a href="https://mt.wikipedia.org/wiki/Stilla" title="Stilla – maltština" lang="mt" hreflang="mt" data-title="Stilla" data-language-autonym="Malti" data-language-local-name="maltština" class="interlanguage-link-target">Malti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mwl mw-list-item"><a href="https://mwl.wikipedia.org/wiki/Streilha" title="Streilha – mirandština" lang="mwl" hreflang="mwl" data-title="Streilha" data-language-autonym="Mirandés" data-language-local-name="mirandština" class="interlanguage-link-target">Mirandés</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-my mw-list-item"><a href="https://my.wikipedia.org/wiki/%E1%80%80%E1%80%BC%E1%80%9A%E1%80%BA" title="ကြယ် – barmština" lang="my" hreflang="my" data-title="ကြယ်" data-language-autonym="မြန်မာဘာသာ" data-language-local-name="barmština" class="interlanguage-link-target">မြန်မာဘာသာ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-myv mw-list-item"><a href="https://myv.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D0%B5%D1%88%D1%82%D0%B5" title="Теште – erzjanština" lang="myv" hreflang="myv" data-title="Теште" data-language-autonym="Эрзянь" data-language-local-name="erzjanština" class="interlanguage-link-target">Эрзянь</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mzn mw-list-item"><a href="https://mzn.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D8%B3%D8%A7%D8%B1%D9%87" title="اساره – mázandaránština" lang="mzn" hreflang="mzn" data-title="اساره" data-language-autonym="مازِرونی" data-language-local-name="mázandaránština" class="interlanguage-link-target">مازِرونی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nah mw-list-item"><a href="https://nah.wikipedia.org/wiki/Citlalli" title="Citlalli – Nahuatl" lang="nah" hreflang="nah" data-title="Citlalli" data-language-autonym="Nāhuatl" data-language-local-name="Nahuatl" class="interlanguage-link-target">Nāhuatl</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nap mw-list-item"><a href="https://nap.wikipedia.org/wiki/Stella" title="Stella – neapolština" lang="nap" hreflang="nap" data-title="Stella" data-language-autonym="Napulitano" data-language-local-name="neapolština" class="interlanguage-link-target">Napulitano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nds mw-list-item"><a href="https://nds.wikipedia.org/wiki/Steern_(Astronomie)" title="Steern (Astronomie) – dolnoněmčina" lang="nds" hreflang="nds" data-title="Steern (Astronomie)" data-language-autonym="Plattdüütsch" data-language-local-name="dolnoněmčina" class="interlanguage-link-target">Plattdüütsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nds-nl mw-list-item"><a href="https://nds-nl.wikipedia.org/wiki/Steern" title="Steern – dolnosaština" lang="nds-NL" hreflang="nds-NL" data-title="Steern" data-language-autonym="Nedersaksies" data-language-local-name="dolnosaština" class="interlanguage-link-target">Nedersaksies</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ne mw-list-item"><a href="https://ne.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A4%BE" title="तारा – nepálština" lang="ne" hreflang="ne" data-title="तारा" data-language-autonym="नेपाली" data-language-local-name="nepálština" class="interlanguage-link-target">नेपाली</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-new mw-list-item"><a href="https://new.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A8%E0%A4%97%E0%A5%81" title="नगु – névárština" lang="new" hreflang="new" data-title="नगु" data-language-autonym="नेपाल भाषा" data-language-local-name="névárština" class="interlanguage-link-target">नेपाल भाषा</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nl mw-list-item"><a href="https://nl.wikipedia.org/wiki/Ster_(hemellichaam)" title="Ster (hemellichaam) – nizozemština" lang="nl" hreflang="nl" data-title="Ster (hemellichaam)" data-language-autonym="Nederlands" data-language-local-name="nizozemština" class="interlanguage-link-target">Nederlands</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nn mw-list-item"><a href="https://nn.wikipedia.org/wiki/Stjerne" title="Stjerne – norština (nynorsk)" lang="nn" hreflang="nn" data-title="Stjerne" data-language-autonym="Norsk nynorsk" data-language-local-name="norština (nynorsk)" class="interlanguage-link-target">Norsk nynorsk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-no badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://no.wikipedia.org/wiki/Stjerne" title="Stjerne – norština (bokmål)" lang="nb" hreflang="nb" data-title="Stjerne" data-language-autonym="Norsk bokmål" data-language-local-name="norština (bokmål)" class="interlanguage-link-target">Norsk bokmål</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nov mw-list-item"><a href="https://nov.wikipedia.org/wiki/Stele" title="Stele – novial" lang="nov" hreflang="nov" data-title="Stele" data-language-autonym="Novial" data-language-local-name="novial" class="interlanguage-link-target">Novial</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nrm mw-list-item"><a href="https://nrm.wikipedia.org/wiki/%C3%8Ataile" title="Êtaile – Norman" lang="nrf" hreflang="nrf" data-title="Êtaile" data-language-autonym="Nouormand" data-language-local-name="Norman" class="interlanguage-link-target">Nouormand</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-oc mw-list-item"><a href="https://oc.wikipedia.org/wiki/Estela" title="Estela – okcitánština" lang="oc" hreflang="oc" data-title="Estela" data-language-autonym="Occitan" data-language-local-name="okcitánština" class="interlanguage-link-target">Occitan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-olo mw-list-item"><a href="https://olo.wikipedia.org/wiki/Ti%C3%A4hti" title="Tiähti – Livvi-Karelian" lang="olo" hreflang="olo" data-title="Tiähti" data-language-autonym="Livvinkarjala" data-language-local-name="Livvi-Karelian" class="interlanguage-link-target">Livvinkarjala</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-om mw-list-item"><a href="https://om.wikipedia.org/wiki/Urjii" title="Urjii – oromština" lang="om" hreflang="om" data-title="Urjii" data-language-autonym="Oromoo" data-language-local-name="oromština" class="interlanguage-link-target">Oromoo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-os mw-list-item"><a href="https://os.wikipedia.org/wiki/%D0%A1%D1%82%D1%8A%D0%B0%D0%BB%D1%8B" title="Стъалы – osetština" lang="os" hreflang="os" data-title="Стъалы" data-language-autonym="Ирон" data-language-local-name="osetština" class="interlanguage-link-target">Ирон</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pa mw-list-item"><a href="https://pa.wikipedia.org/wiki/%E0%A8%A4%E0%A8%BE%E0%A8%B0%E0%A8%BE" title="ਤਾਰਾ – paňdžábština" lang="pa" hreflang="pa" data-title="ਤਾਰਾ" data-language-autonym="ਪੰਜਾਬੀ" data-language-local-name="paňdžábština" class="interlanguage-link-target">ਪੰਜਾਬੀ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pam mw-list-item"><a href="https://pam.wikipedia.org/wiki/Batuin" title="Batuin – papangau" lang="pam" hreflang="pam" data-title="Batuin" data-language-autonym="Kapampangan" data-language-local-name="papangau" class="interlanguage-link-target">Kapampangan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pcd mw-list-item"><a href="https://pcd.wikipedia.org/wiki/%C3%89to%C3%A9le" title="Étoéle – picardština" lang="pcd" hreflang="pcd" data-title="Étoéle" data-language-autonym="Picard" data-language-local-name="picardština" class="interlanguage-link-target">Picard</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pih mw-list-item"><a href="https://pih.wikipedia.org/wiki/Sdar" title="Sdar – Norfuk / Pitkern" lang="pih" hreflang="pih" data-title="Sdar" data-language-autonym="Norfuk / Pitkern" data-language-local-name="Norfuk / Pitkern" class="interlanguage-link-target">Norfuk / Pitkern</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pl badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Gwiazda" title="Gwiazda – polština" lang="pl" hreflang="pl" data-title="Gwiazda" data-language-autonym="Polski" data-language-local-name="polština" class="interlanguage-link-target">Polski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pms mw-list-item"><a href="https://pms.wikipedia.org/wiki/St%C3%A8ila" title="Stèila – piemonština" lang="pms" hreflang="pms" data-title="Stèila" data-language-autonym="Piemontèis" data-language-local-name="piemonština" class="interlanguage-link-target">Piemontèis</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pnb mw-list-item"><a href="https://pnb.wikipedia.org/wiki/%D8%AA%D8%A7%D8%B1%D8%A7" title="تارا – Western Punjabi" lang="pnb" hreflang="pnb" data-title="تارا" data-language-autonym="پنجابی" data-language-local-name="Western Punjabi" class="interlanguage-link-target">پنجابی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ps mw-list-item"><a href="https://ps.wikipedia.org/wiki/%D8%B3%D8%AA%D9%88%D8%B1%DB%8C" title="ستوری – paštština" lang="ps" hreflang="ps" data-title="ستوری" data-language-autonym="پښتو" data-language-local-name="paštština" class="interlanguage-link-target">پښتو</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pt badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://pt.wikipedia.org/wiki/Estrela" title="Estrela – portugalština" lang="pt" hreflang="pt" data-title="Estrela" data-language-autonym="Português" data-language-local-name="portugalština" class="interlanguage-link-target">Português</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-qu mw-list-item"><a href="https://qu.wikipedia.org/wiki/Quyllur" title="Quyllur – kečuánština" lang="qu" hreflang="qu" data-title="Quyllur" data-language-autonym="Runa Simi" data-language-local-name="kečuánština" class="interlanguage-link-target">Runa Simi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rmy mw-list-item"><a href="https://rmy.wikipedia.org/wiki/Chexay" title="Chexay – Vlax Romani" lang="rmy" hreflang="rmy" data-title="Chexay" data-language-autonym="Romani čhib" data-language-local-name="Vlax Romani" class="interlanguage-link-target">Romani čhib</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ro mw-list-item"><a href="https://ro.wikipedia.org/wiki/Stea" title="Stea – rumunština" lang="ro" hreflang="ro" data-title="Stea" data-language-autonym="Română" data-language-local-name="rumunština" class="interlanguage-link-target">Română</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-roa-rup mw-list-item"><a href="https://roa-rup.wikipedia.org/wiki/Steau%C3%A2" title="Steauâ – arumunština" lang="rup" hreflang="rup" data-title="Steauâ" data-language-autonym="Armãneashti" data-language-local-name="arumunština" class="interlanguage-link-target">Armãneashti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rsk mw-list-item"><a href="https://rsk.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D0%B2%D0%B8%D0%B7%D0%B4%D0%B0" title="Гвизда – Pannonian Rusyn" lang="rsk" hreflang="rsk" data-title="Гвизда" data-language-autonym="Руски" data-language-local-name="Pannonian Rusyn" class="interlanguage-link-target">Руски</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ru badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%97%D0%B2%D0%B5%D0%B7%D0%B4%D0%B0" title="Звезда – ruština" lang="ru" hreflang="ru" data-title="Звезда" data-language-autonym="Русский" data-language-local-name="ruština" class="interlanguage-link-target">Русский</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rue mw-list-item"><a href="https://rue.wikipedia.org/wiki/%D0%97%D0%B2%D1%96%D0%B7%D0%B4%D0%B0" title="Звізда – rusínština" lang="rue" hreflang="rue" data-title="Звізда" data-language-autonym="Русиньскый" data-language-local-name="rusínština" class="interlanguage-link-target">Русиньскый</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sa mw-list-item"><a href="https://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A4%BE" title="तारा – sanskrt" lang="sa" hreflang="sa" data-title="तारा" data-language-autonym="संस्कृतम्" data-language-local-name="sanskrt" class="interlanguage-link-target">संस्कृतम्</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sah mw-list-item"><a href="https://sah.wikipedia.org/wiki/%D0%A1%D1%83%D0%BB%D1%83%D1%81" title="Сулус – jakutština" lang="sah" hreflang="sah" data-title="Сулус" data-language-autonym="Саха тыла" data-language-local-name="jakutština" class="interlanguage-link-target">Саха тыла</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sat mw-list-item"><a href="https://sat.wikipedia.org/wiki/%E1%B1%A4%E1%B1%AF%E1%B1%A4%E1%B1%9E" title="ᱤᱯᱤᱞ – santálština" lang="sat" hreflang="sat" data-title="ᱤᱯᱤᱞ" data-language-autonym="ᱥᱟᱱᱛᱟᱲᱤ" data-language-local-name="santálština" class="interlanguage-link-target">ᱥᱟᱱᱛᱟᱲᱤ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sc mw-list-item"><a href="https://sc.wikipedia.org/wiki/Isteddu" title="Isteddu – sardština" lang="sc" hreflang="sc" data-title="Isteddu" data-language-autonym="Sardu" data-language-local-name="sardština" class="interlanguage-link-target">Sardu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-scn mw-list-item"><a href="https://scn.wikipedia.org/wiki/Stidda" title="Stidda – sicilština" lang="scn" hreflang="scn" data-title="Stidda" data-language-autonym="Sicilianu" data-language-local-name="sicilština" class="interlanguage-link-target">Sicilianu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sco mw-list-item"><a href="https://sco.wikipedia.org/wiki/Starn" title="Starn – skotština" lang="sco" hreflang="sco" data-title="Starn" data-language-autonym="Scots" data-language-local-name="skotština" class="interlanguage-link-target">Scots</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sd mw-list-item"><a href="https://sd.wikipedia.org/wiki/%D8%AA%D8%A7%D8%B1%D9%88" title="تارو – sindhština" lang="sd" hreflang="sd" data-title="تارو" data-language-autonym="سنڌي" data-language-local-name="sindhština" class="interlanguage-link-target">سنڌي</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-se mw-list-item"><a href="https://se.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1sti" title="Násti – sámština (severní)" lang="se" hreflang="se" data-title="Násti" data-language-autonym="Davvisámegiella" data-language-local-name="sámština (severní)" class="interlanguage-link-target">Davvisámegiella</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sh mw-list-item"><a href="https://sh.wikipedia.org/wiki/Zvijezda" title="Zvijezda – srbochorvatština" lang="sh" hreflang="sh" data-title="Zvijezda" data-language-autonym="Srpskohrvatski / српскохрватски" data-language-local-name="srbochorvatština" class="interlanguage-link-target">Srpskohrvatski / српскохрватски</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-si mw-list-item"><a href="https://si.wikipedia.org/wiki/%E0%B6%AD%E0%B6%BB%E0%B7%94" title="තරු – sinhálština" lang="si" hreflang="si" data-title="තරු" data-language-autonym="සිංහල" data-language-local-name="sinhálština" class="interlanguage-link-target">සිංහල</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-simple mw-list-item"><a href="https://simple.wikipedia.org/wiki/Star" title="Star – Simple English" lang="en-simple" hreflang="en-simple" data-title="Star" data-language-autonym="Simple English" data-language-local-name="Simple English" class="interlanguage-link-target">Simple English</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sk badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://sk.wikipedia.org/wiki/Hviezda" title="Hviezda – slovenština" lang="sk" hreflang="sk" data-title="Hviezda" data-language-autonym="Slovenčina" data-language-local-name="slovenština" class="interlanguage-link-target">Slovenčina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sl mw-list-item"><a href="https://sl.wikipedia.org/wiki/Zvezda" title="Zvezda – slovinština" lang="sl" hreflang="sl" data-title="Zvezda" data-language-autonym="Slovenščina" data-language-local-name="slovinština" class="interlanguage-link-target">Slovenščina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-smn mw-list-item"><a href="https://smn.wikipedia.org/wiki/T%C3%A4sni" title="Täsni – sámština (inarijská)" lang="smn" hreflang="smn" data-title="Täsni" data-language-autonym="Anarâškielâ" data-language-local-name="sámština (inarijská)" class="interlanguage-link-target">Anarâškielâ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sn mw-list-item"><a href="https://sn.wikipedia.org/wiki/Nyenyedzi" title="Nyenyedzi – šonština" lang="sn" hreflang="sn" data-title="Nyenyedzi" data-language-autonym="ChiShona" data-language-local-name="šonština" class="interlanguage-link-target">ChiShona</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-so mw-list-item"><a href="https://so.wikipedia.org/wiki/Xidig" title="Xidig – somálština" lang="so" hreflang="so" data-title="Xidig" data-language-autonym="Soomaaliga" data-language-local-name="somálština" class="interlanguage-link-target">Soomaaliga</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sq mw-list-item"><a href="https://sq.wikipedia.org/wiki/Ylli" title="Ylli – albánština" lang="sq" hreflang="sq" data-title="Ylli" data-language-autonym="Shqip" data-language-local-name="albánština" class="interlanguage-link-target">Shqip</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sr mw-list-item"><a href="https://sr.wikipedia.org/wiki/%D0%97%D0%B2%D0%B5%D0%B7%D0%B4%D0%B0" title="Звезда – srbština" lang="sr" hreflang="sr" data-title="Звезда" data-language-autonym="Српски / srpski" data-language-local-name="srbština" class="interlanguage-link-target">Српски / srpski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-stq mw-list-item"><a href="https://stq.wikipedia.org/wiki/Stiern" title="Stiern – fríština (saterlandská)" lang="stq" hreflang="stq" data-title="Stiern" data-language-autonym="Seeltersk" data-language-local-name="fríština (saterlandská)" class="interlanguage-link-target">Seeltersk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-su mw-list-item"><a href="https://su.wikipedia.org/wiki/B%C3%A9ntang" title="Béntang – sundština" lang="su" hreflang="su" data-title="Béntang" data-language-autonym="Sunda" data-language-local-name="sundština" class="interlanguage-link-target">Sunda</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sv badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://sv.wikipedia.org/wiki/Stj%C3%A4rna" title="Stjärna – švédština" lang="sv" hreflang="sv" data-title="Stjärna" data-language-autonym="Svenska" data-language-local-name="švédština" class="interlanguage-link-target">Svenska</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sw mw-list-item"><a href="https://sw.wikipedia.org/wiki/Nyota" title="Nyota – svahilština" lang="sw" hreflang="sw" data-title="Nyota" data-language-autonym="Kiswahili" data-language-local-name="svahilština" class="interlanguage-link-target">Kiswahili</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-szl mw-list-item"><a href="https://szl.wikipedia.org/wiki/Gwi%C5%8Fzda" title="Gwiŏzda – slezština" lang="szl" hreflang="szl" data-title="Gwiŏzda" data-language-autonym="Ślůnski" data-language-local-name="slezština" class="interlanguage-link-target">Ślůnski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ta mw-list-item"><a href="https://ta.wikipedia.org/wiki/%E0%AE%B5%E0%AE%BF%E0%AE%A3%E0%AF%8D%E0%AE%AE%E0%AF%80%E0%AE%A9%E0%AF%8D" title="விண்மீன் – tamilština" lang="ta" hreflang="ta" data-title="விண்மீன்" data-language-autonym="தமிழ்" data-language-local-name="tamilština" class="interlanguage-link-target">தமிழ்</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tay mw-list-item"><a href="https://tay.wikipedia.org/wiki/bzngah" title="bzngah – Tayal" lang="tay" hreflang="tay" data-title="bzngah" data-language-autonym="Tayal" data-language-local-name="Tayal" class="interlanguage-link-target">Tayal</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-te mw-list-item"><a href="https://te.wikipedia.org/wiki/%E0%B0%A8%E0%B0%95%E0%B1%8D%E0%B0%B7%E0%B0%A4%E0%B1%8D%E0%B0%B0%E0%B0%82_(%E0%B0%96%E0%B0%97%E0%B1%8B%E0%B0%B3_%E0%B0%B6%E0%B0%BE%E0%B0%B8%E0%B1%8D%E0%B0%A4%E0%B1%8D%E0%B0%B0%E0%B0%82)" title="నక్షత్రం (ఖగోళ శాస్త్రం) – telugština" lang="te" hreflang="te" data-title="నక్షత్రం (ఖగోళ శాస్త్రం)" data-language-autonym="తెలుగు" data-language-local-name="telugština" class="interlanguage-link-target">తెలుగు</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tg mw-list-item"><a href="https://tg.wikipedia.org/wiki/%D0%A1%D0%B8%D1%82%D0%BE%D1%80%D0%B0" title="Ситора – tádžičtina" lang="tg" hreflang="tg" data-title="Ситора" data-language-autonym="Тоҷикӣ" data-language-local-name="tádžičtina" class="interlanguage-link-target">Тоҷикӣ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-th badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://th.wikipedia.org/wiki/%E0%B8%94%E0%B8%B2%E0%B8%A7%E0%B8%A4%E0%B8%81%E0%B8%A9%E0%B9%8C" title="ดาวฤกษ์ – thajština" lang="th" hreflang="th" data-title="ดาวฤกษ์" data-language-autonym="ไทย" data-language-local-name="thajština" class="interlanguage-link-target">ไทย</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tk mw-list-item"><a href="https://tk.wikipedia.org/wiki/%C3%9Dyldyz" title="Ýyldyz – turkmenština" lang="tk" hreflang="tk" data-title="Ýyldyz" data-language-autonym="Türkmençe" data-language-local-name="turkmenština" class="interlanguage-link-target">Türkmençe</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tl mw-list-item"><a href="https://tl.wikipedia.org/wiki/Bituin" title="Bituin – tagalog" lang="tl" hreflang="tl" data-title="Bituin" data-language-autonym="Tagalog" data-language-local-name="tagalog" class="interlanguage-link-target">Tagalog</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tr mw-list-item"><a href="https://tr.wikipedia.org/wiki/Y%C4%B1ld%C4%B1z" title="Yıldız – turečtina" lang="tr" hreflang="tr" data-title="Yıldız" data-language-autonym="Türkçe" data-language-local-name="turečtina" class="interlanguage-link-target">Türkçe</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-trv mw-list-item"><a href="https://trv.wikipedia.org/wiki/Pngerah" title="Pngerah – taroko" lang="trv" hreflang="trv" data-title="Pngerah" data-language-autonym="Seediq" data-language-local-name="taroko" class="interlanguage-link-target">Seediq</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tt mw-list-item"><a href="https://tt.wikipedia.org/wiki/%D0%99%D0%BE%D0%BB%D0%B4%D1%8B%D0%B7" title="Йолдыз – tatarština" lang="tt" hreflang="tt" data-title="Йолдыз" data-language-autonym="Татарча / tatarça" data-language-local-name="tatarština" class="interlanguage-link-target">Татарча / tatarça</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tw mw-list-item"><a href="https://tw.wikipedia.org/wiki/Nsoroma" title="Nsoroma – twi" lang="tw" hreflang="tw" data-title="Nsoroma" data-language-autonym="Twi" data-language-local-name="twi" class="interlanguage-link-target">Twi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-udm mw-list-item"><a href="https://udm.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B8%D0%B7%D0%B8%D0%BB%D0%B8" title="Кизили – udmurtština" lang="udm" hreflang="udm" data-title="Кизили" data-language-autonym="Удмурт" data-language-local-name="udmurtština" class="interlanguage-link-target">Удмурт</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uk mw-list-item"><a href="https://uk.wikipedia.org/wiki/%D0%97%D0%BE%D1%80%D1%8F" title="Зоря – ukrajinština" lang="uk" hreflang="uk" data-title="Зоря" data-language-autonym="Українська" data-language-local-name="ukrajinština" class="interlanguage-link-target">Українська</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ur mw-list-item"><a href="https://ur.wikipedia.org/wiki/%D8%B3%D8%AA%D8%A7%D8%B1%DB%81" title="ستارہ – urdština" lang="ur" hreflang="ur" data-title="ستارہ" data-language-autonym="اردو" data-language-local-name="urdština" class="interlanguage-link-target">اردو</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uz badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://uz.wikipedia.org/wiki/Yulduz" title="Yulduz – uzbečtina" lang="uz" hreflang="uz" data-title="Yulduz" data-language-autonym="Oʻzbekcha / ўзбекча" data-language-local-name="uzbečtina" class="interlanguage-link-target">Oʻzbekcha / ўзбекча</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vec mw-list-item"><a href="https://vec.wikipedia.org/wiki/St%C3%A9%C5%82a" title="Stéła – benátština" lang="vec" hreflang="vec" data-title="Stéła" data-language-autonym="Vèneto" data-language-local-name="benátština" class="interlanguage-link-target">Vèneto</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vep mw-list-item"><a href="https://vep.wikipedia.org/wiki/T%C3%A4htaz" title="Tähtaz – vepština" lang="vep" hreflang="vep" data-title="Tähtaz" data-language-autonym="Vepsän kel’" data-language-local-name="vepština" class="interlanguage-link-target">Vepsän kel’</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vi badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://vi.wikipedia.org/wiki/Sao" title="Sao – vietnamština" lang="vi" hreflang="vi" data-title="Sao" data-language-autonym="Tiếng Việt" data-language-local-name="vietnamština" class="interlanguage-link-target">Tiếng Việt</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vls mw-list-item"><a href="https://vls.wikipedia.org/wiki/Sterre_(astronomie)" title="Sterre (astronomie) – vlámština (západní)" lang="vls" hreflang="vls" data-title="Sterre (astronomie)" data-language-autonym="West-Vlams" data-language-local-name="vlámština (západní)" class="interlanguage-link-target">West-Vlams</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vo mw-list-item"><a href="https://vo.wikipedia.org/wiki/Stel" title="Stel – volapük" lang="vo" hreflang="vo" data-title="Stel" data-language-autonym="Volapük" data-language-local-name="volapük" class="interlanguage-link-target">Volapük</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wa mw-list-item"><a href="https://wa.wikipedia.org/wiki/Sitoele" title="Sitoele – valonština" lang="wa" hreflang="wa" data-title="Sitoele" data-language-autonym="Walon" data-language-local-name="valonština" class="interlanguage-link-target">Walon</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-war mw-list-item"><a href="https://war.wikipedia.org/wiki/Bitoon" title="Bitoon – warajština" lang="war" hreflang="war" data-title="Bitoon" data-language-autonym="Winaray" data-language-local-name="warajština" class="interlanguage-link-target">Winaray</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wuu mw-list-item"><a href="https://wuu.wikipedia.org/wiki/%E6%81%86%E6%98%9F" title="恆星 – čínština (dialekty Wu)" lang="wuu" hreflang="wuu" data-title="恆星" data-language-autonym="吴语" data-language-local-name="čínština (dialekty Wu)" class="interlanguage-link-target">吴语</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-xal mw-list-item"><a href="https://xal.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%B4%D0%BD" title="Одн – kalmyčtina" lang="xal" hreflang="xal" data-title="Одн" data-language-autonym="Хальмг" data-language-local-name="kalmyčtina" class="interlanguage-link-target">Хальмг</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-xh mw-list-item"><a href="https://xh.wikipedia.org/wiki/Inkwenkwezi" title="Inkwenkwezi – xhoština" lang="xh" hreflang="xh" data-title="Inkwenkwezi" data-language-autonym="IsiXhosa" data-language-local-name="xhoština" class="interlanguage-link-target">IsiXhosa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-xmf mw-list-item"><a href="https://xmf.wikipedia.org/wiki/%E1%83%9B%E1%83%A3%E1%83%A0%E1%83%98%E1%83%AA%E1%83%AE%E1%83%98" title="მურიცხი – mingrelština" lang="xmf" hreflang="xmf" data-title="მურიცხი" data-language-autonym="მარგალური" data-language-local-name="mingrelština" class="interlanguage-link-target">მარგალური</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-yi mw-list-item"><a href="https://yi.wikipedia.org/wiki/%D7%A9%D7%98%D7%A2%D7%A8%D7%9F" title="שטערן – jidiš" lang="yi" hreflang="yi" data-title="שטערן" data-language-autonym="ייִדיש" data-language-local-name="jidiš" class="interlanguage-link-target">ייִדיש</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-yo mw-list-item"><a href="https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%8Cr%C3%A0w%E1%BB%8D%CC%80" title="Ìràwọ̀ – jorubština" lang="yo" hreflang="yo" data-title="Ìràwọ̀" data-language-autonym="Yorùbá" data-language-local-name="jorubština" class="interlanguage-link-target">Yorùbá</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-za mw-list-item"><a href="https://za.wikipedia.org/wiki/Ndaundeiq" title="Ndaundeiq – čuangština" lang="za" hreflang="za" data-title="Ndaundeiq" data-language-autonym="Vahcuengh" data-language-local-name="čuangština" class="interlanguage-link-target">Vahcuengh</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh mw-list-item"><a href="https://zh.wikipedia.org/wiki/%E6%81%92%E6%98%9F" title="恒星 – čínština" lang="zh" hreflang="zh" data-title="恒星" data-language-autonym="中文" data-language-local-name="čínština" class="interlanguage-link-target">中文</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-classical mw-list-item"><a href="https://zh-classical.wikipedia.org/wiki/%E6%81%86%E6%98%9F" title="恆星 – čínština (klasická)" lang="lzh" hreflang="lzh" data-title="恆星" data-language-autonym="文言" data-language-local-name="čínština (klasická)" class="interlanguage-link-target">文言</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-min-nan mw-list-item"><a href="https://zh-min-nan.wikipedia.org/wiki/H%C3%AAng-chhe%E2%81%BF" title="Hêng-chheⁿ – čínština (dialekty Minnan)" lang="nan" hreflang="nan" data-title="Hêng-chheⁿ" data-language-autonym="閩南語 / Bân-lâm-gú" data-language-local-name="čínština (dialekty Minnan)" class="interlanguage-link-target">閩南語 / Bân-lâm-gú</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-yue mw-list-item"><a href="https://zh-yue.wikipedia.org/wiki/%E6%81%86%E6%98%9F" title="恆星 – kantonština" lang="yue" hreflang="yue" data-title="恆星" data-language-autonym="粵語" data-language-local-name="kantonština" class="interlanguage-link-target">粵語</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zu mw-list-item"><a href="https://zu.wikipedia.org/wiki/Inkanyezi" title="Inkanyezi – zuluština" lang="zu" hreflang="zu" data-title="Inkanyezi" data-language-autonym="IsiZulu" data-language-local-name="zuluština" class="interlanguage-link-target">IsiZulu</a></li> </ul> <div class="after-portlet after-portlet-lang"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q523#sitelinks-wikipedia" title="Editovat mezijazykové odkazy" class="wbc-editpage">Upravit odkazy</a></div> </div> </div> </div> </header> <div class="vector-page-toolbar"> <div class="vector-page-toolbar-container"> <div id="left-navigation"> <nav aria-label="Jmenné prostory"> <div id="p-associated-pages" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-associated-pages" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-nstab-main" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Hv%C4%9Bzda" title="Zobrazit obsahovou stránku [c]" accesskey="c">Článek</a></li><li id="ca-talk" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Diskuse:Hv%C4%9Bzda" rel="discussion" title="Diskuse ke stránce [t]" accesskey="t">Diskuse</a></li> </ul> </div> </div> <div id="vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown emptyPortlet" > <input type="checkbox" id="vector-variants-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Změnit variantu jazyka" > <label id="vector-variants-dropdown-label" for="vector-variants-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" >čeština </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-variants" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-variants emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> <div id="right-navigation" class="vector-collapsible"> <nav aria-label="Zobrazení"> <div id="p-views" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-views" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-view" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Hv%C4%9Bzda">Číst</a></li><li id="ca-ve-edit" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v">Editovat</a></li><li id="ca-edit" class="collapsible vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e">Editovat zdroj</a></li><li id="ca-history" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=history" title="Starší verze této stránky. [h]" accesskey="h">Zobrazit historii</a></li> </ul> </div> </div> </nav> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown vector-page-tools-dropdown" > <input type="checkbox" id="vector-page-tools-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Nástroje" > <label id="vector-page-tools-dropdown-label" for="vector-page-tools-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" >Nástroje </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-tools-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-page-tools" class="vector-page-tools vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-page-tools-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="page-tools-pinned" data-pinnable-element-id="vector-page-tools" data-pinned-container-id="vector-page-tools-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-page-tools-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Nástroje</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-cactions" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-cactions emptyPortlet vector-has-collapsible-items" title="Další možnosti" > <div class="vector-menu-heading"> Akce </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-more-view" class="selected vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/wiki/Hv%C4%9Bzda">Číst</a></li><li id="ca-more-ve-edit" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v">Editovat</a></li><li id="ca-more-edit" class="collapsible vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e">Editovat zdroj</a></li><li id="ca-more-history" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=history">Zobrazit historii</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-tb" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-tb" > <div class="vector-menu-heading"> Obecné </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="t-whatlinkshere" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Co_odkazuje_na/Hv%C4%9Bzda" title="Seznam všech wikistránek, které sem odkazují [j]" accesskey="j">Odkazuje sem</a></li><li id="t-recentchangeslinked" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Souvisej%C3%ADc%C3%AD_zm%C4%9Bny/Hv%C4%9Bzda" rel="nofollow" title="Nedávné změny stránek, na které je odkazováno [k]" accesskey="k">Související změny</a></li><li id="t-upload" class="mw-list-item"><a href="//commons.wikimedia.org/wiki/Special:UploadWizard?uselang=cs" title="Nahrát obrázky či jiná multimédia [u]" accesskey="u">Načíst soubor</a></li><li id="t-specialpages" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Speci%C3%A1ln%C3%AD_str%C3%A1nky" title="Seznam všech speciálních stránek [q]" accesskey="q">Speciální stránky</a></li><li id="t-permalink" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&oldid=24420688" title="Trvalý odkaz na současnou verzi této stránky">Trvalý odkaz</a></li><li id="t-info" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=info" title="Více informací o této stránce">Informace o stránce</a></li><li id="t-cite" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Citovat&page=Hv%C4%9Bzda&id=24420688&wpFormIdentifier=titleform" title="Informace o tom, jak citovat tuto stránku">Citovat stránku</a></li><li id="t-urlshortener" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:UrlShortener&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FHv%25C4%259Bzda">Získat zkrácené URL</a></li><li id="t-urlshortener-qrcode" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:QrCode&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FHv%25C4%259Bzda">Stáhnout QR kód</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-coll-print_export" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-coll-print_export" > <div class="vector-menu-heading"> Tisk/export </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="coll-create_a_book" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Kniha&bookcmd=book_creator&referer=Hv%C4%9Bzda">Vytvořit knihu</a></li><li id="coll-download-as-rl" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:DownloadAsPdf&page=Hv%C4%9Bzda&action=show-download-screen">Stáhnout jako PDF</a></li><li id="t-print" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&printable=yes" title="Tato stránka v podobě vhodné k tisku [p]" accesskey="p">Verze k tisku</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-wikibase-otherprojects" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-wikibase-otherprojects" > <div class="vector-menu-heading"> Na jiných projektech </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-commons mw-list-item"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Star" hreflang="en">Wikimedia Commons</a></li><li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikiquote mw-list-item"><a href="https://cs.wikiquote.org/wiki/Hv%C4%9Bzda" hreflang="cs">Wikicitáty</a></li><li id="t-wikibase" class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikibase-dataitem mw-list-item"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q523" title="Odkaz na propojenou položku datového úložiště [g]" accesskey="g">Položka Wikidat</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> </div> <div class="vector-column-end"> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-appearance" class="vector-appearance vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-appearance-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="appearance-pinned" data-pinnable-element-id="vector-appearance" data-pinned-container-id="vector-appearance-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-appearance-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Vzhled</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.unpin">skrýt</button> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> <div id="bodyContent" class="vector-body" aria-labelledby="firstHeading" data-mw-ve-target-container> <div class="vector-body-before-content"> <div class="mw-indicators"> </div> <div id="siteSub" class="noprint">Z Wikipedie, otevřené encyklopedie</div> </div> <div id="contentSub"><div id="mw-content-subtitle"></div></div> <div id="mw-content-text" class="mw-body-content"><div class="mw-content-ltr mw-parser-output" lang="cs" dir="ltr"><div class="uvodni-upozorneni hatnote noprint">Tento článek je o astronomickém objektu. Další významy jsou uvedeny na stránce <a href="/wiki/Hv%C4%9Bzda_(rozcestn%C3%ADk)" class="mw-disambig" title="Hvězda (rozcestník)">Hvězda (rozcestník)</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Starsinthesky.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/62/Starsinthesky.jpg/220px-Starsinthesky.jpg" decoding="async" width="220" height="141" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/62/Starsinthesky.jpg/330px-Starsinthesky.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/62/Starsinthesky.jpg/440px-Starsinthesky.jpg 2x" data-file-width="3877" data-file-height="2482" /></a><figcaption>Oblast vzniku nových hvězd ve <a href="/wiki/Velk%C3%BD_Magellan%C5%AFv_oblak" title="Velký Magellanův oblak">Velkém Magellanově mračnu</a> (obr. <a href="/wiki/NASA" title="NASA">NASA</a>/<a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_kosmick%C3%A1_agentura" title="Evropská kosmická agentura">ESA</a>)</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Stavba_hv%C4%9Bzd.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/34/Stavba_hv%C4%9Bzd.jpg/220px-Stavba_hv%C4%9Bzd.jpg" decoding="async" width="220" height="166" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/34/Stavba_hv%C4%9Bzd.jpg/330px-Stavba_hv%C4%9Bzd.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/34/Stavba_hv%C4%9Bzd.jpg/440px-Stavba_hv%C4%9Bzd.jpg 2x" data-file-width="5176" data-file-height="3910" /></a><figcaption>Průřez hvězdou typu <a href="/wiki/%C4%8Cerven%C3%BD_obr" title="Červený obr">rudého obra</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:The_Sun_by_the_Atmospheric_Imaging_Assembly_of_NASA%27s_Solar_Dynamics_Observatory_-_20100819.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/The_Sun_by_the_Atmospheric_Imaging_Assembly_of_NASA%27s_Solar_Dynamics_Observatory_-_20100819.jpg/220px-The_Sun_by_the_Atmospheric_Imaging_Assembly_of_NASA%27s_Solar_Dynamics_Observatory_-_20100819.jpg" decoding="async" width="220" height="210" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/The_Sun_by_the_Atmospheric_Imaging_Assembly_of_NASA%27s_Solar_Dynamics_Observatory_-_20100819.jpg/330px-The_Sun_by_the_Atmospheric_Imaging_Assembly_of_NASA%27s_Solar_Dynamics_Observatory_-_20100819.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/The_Sun_by_the_Atmospheric_Imaging_Assembly_of_NASA%27s_Solar_Dynamics_Observatory_-_20100819.jpg/440px-The_Sun_by_the_Atmospheric_Imaging_Assembly_of_NASA%27s_Solar_Dynamics_Observatory_-_20100819.jpg 2x" data-file-width="4044" data-file-height="3860" /></a><figcaption>Vyobrazení Slunce, hvězdy <a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_posloupnost" title="Hlavní posloupnost">hlavní posloupnosti</a> typu G, v nepravých barvách</figcaption></figure> Hvězda nebo zastarale <a href="/wiki/St%C3%A1lice" title="Stálice">stálice</a> je <a href="/wiki/Plazma" title="Plazma">plazmové</a> (<a href="/wiki/Plyn" title="Plyn">plynné</a>), přibližně <a href="/wiki/Koule" title="Koule">kulovité</a> těleso ve <a href="/wiki/Vesm%C3%ADr" title="Vesmír">vesmíru</a>, které má vlastní zdroj viditelného <a href="/wiki/Z%C3%A1%C5%99en%C3%AD" title="Záření">záření</a>, drží ho pohromadě jeho vlastní <a href="/wiki/Gravitace" title="Gravitace">gravitace</a> a má <a href="/wiki/Hmotnost" title="Hmotnost">hmotnost</a> 0,08 až 300 <a href="/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_hmotnost" title="Sluneční hmotnost">hmotností Slunce</a>. Ve hvězdách je soustředěna většina viditelné <a href="/wiki/Hmota" title="Hmota">hmoty</a> vesmíru. Nejbližší hvězdou k <a href="/wiki/Zem%C4%9B" title="Země">Zemi</a> je <a href="/wiki/Slunce" title="Slunce">Slunce</a>, které je zdrojem většiny energie naší planety. Při vhodných <a href="/wiki/Atmosf%C3%A9ra" title="Atmosféra">atmosférických</a> podmínkách jsou v <a href="/wiki/Noc" title="Noc">noci</a> ze Země viditelné i jiné hvězdy. Kvůli obrovským vzdálenostem vypadají jako množství nehybných, více či méně blikajících světelných <a href="/wiki/Bod" title="Bod">bodů</a>. Pod pojmem hvězda se ve starém chápání myslel téměř každý objekt na noční obloze jako <a href="/wiki/Planeta" title="Planeta">planeta</a>, <a href="/wiki/Kometa" title="Kometa">kometa</a> atd. kromě <a href="/wiki/M%C4%9Bs%C3%ADc" title="Měsíc">Měsíce</a>. V užším <a href="/wiki/Astronomie" title="Astronomie">astronomickém</a> významu jsou hvězdy kosmické kulovité objekty, které mají vlastní zdroj viditelného záření. Během velké části své existence, přeneseně zvané „život“, je zdrojem tohoto záření hvězd <a href="/wiki/Termonukle%C3%A1rn%C3%AD_f%C3%BAze" title="Termonukleární fúze">termonukleární fúze</a> <a href="/wiki/Vod%C3%ADk" title="Vodík">vodíku</a> na <a href="/wiki/Helium" title="Helium">helium</a> v jádru hvězdy. Ta uvolňuje energii, která prochází vnitřkem hvězdy a je vyzářena do vnějšího prostoru. Poté, je-li hvězda, která vyčerpala zásoby vodíku, dostatečně hmotná, vznikají ve hvězdě <a href="/wiki/Chemick%C3%BD_prvek" title="Chemický prvek">chemické prvky</a> těžší než helium. Před koncem života mohou hvězdy obsahovat <a href="/wiki/Degenerovan%C3%BD_plyn" title="Degenerovaný plyn">degenerovanou hmotu</a>. Astronomové zjišťují hmotnost, věk, <a href="/wiki/Metalicita" title="Metalicita">metalicitu</a> (chemické složení) a mnohé další vlastnosti pomocí pozorování <a href="/wiki/Mechanick%C3%BD_pohyb" title="Mechanický pohyb">pohybu</a> hvězdy vesmírem, <a href="/wiki/Sv%C3%ADtivost" title="Svítivost">svítivosti</a> a analýzou jejího záření. Graf porovnávající teplotu hvězd s jejich svítivostí, známý jako <a href="/wiki/Hertzsprung%C5%AFv%E2%80%93Russell%C5%AFv_diagram" title="Hertzsprungův–Russellův diagram">Hertzsprungův–Russellův diagram</a>, umožňuje zjistit věk a stav vývoje hvězdy. Hvězda začíná jako <a href="/wiki/Gravita%C4%8Dn%C3%AD_kolaps" title="Gravitační kolaps">kolabující</a> mrak materiálu složený hlavně z vodíku, hélia a stopových množství těžších prvků. Jakmile dosáhne jádro hvězdy dostatečné <a href="/wiki/Hustota" title="Hustota">hustoty</a>, vodík se začne termonukleární fúzí přeměňovat na helium a vyzařovat energii.<a href="#cite_note-sunshine-1">[1]</a> Přenos energie směrem od jádra k povrchu hvězdy je kombinací procesů záření a <a href="/wiki/%C5%A0%C3%AD%C5%99en%C3%AD_tepla_proud%C4%9Bn%C3%ADm" title="Šíření tepla prouděním">konvekce</a>. Takto vzniklý vnitřní <a href="/wiki/Tlak" title="Tlak">tlak</a> zabraňuje tomu, aby hvězda zkolabovala pod vlastní gravitací. Hvězdy s hmotností větší než 0,4 hmotnosti Slunce<a href="#cite_note-late_stages-2">[2]</a> po vyčerpání vodíku v jádře expandují a stávají se <a href="/wiki/%C4%8Cerven%C3%BD_obr" title="Červený obr">červeným obrem</a>. V některých případech vznikají fúzí těžší prvky. Pak se hvězda vyvine do degenerovaného stavu, kdy je část její hmoty rozptýlena do prostoru jako <a href="/wiki/Mezihv%C4%9Bzdn%C3%A9_prost%C5%99ed%C3%AD" title="Mezihvězdné prostředí">mezihvězdná hmota</a>, z níž později vznikne nová generace hvězd s vyšším podílem těžších prvků.<a href="#cite_note-3">[3]</a> Jádro hvězdy se změní, v závislosti na její původní hmotnosti, na <a href="/wiki/B%C3%ADl%C3%BD_trpasl%C3%ADk" title="Bílý trpaslík">bílého trpaslíka</a>, <a href="/wiki/Neutronov%C3%A1_hv%C4%9Bzda" title="Neutronová hvězda">neutronovou hvězdu</a> nebo <a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A1_d%C3%ADra" title="Černá díra">černou díru</a>. Systémy, které se skládají ze dvou či více gravitačně svázaných hvězd, jsou označovány jako <a href="/wiki/Dvojhv%C4%9Bzda" title="Dvojhvězda">dvounásobné</a>, respektive <a href="/wiki/V%C3%ADcen%C3%A1sobn%C3%A1_hv%C4%9Bzda" title="Vícenásobná hvězda">vícenásobné</a>. Pokud obíhají příliš blízko sebe, jejich vzájemné gravitační působení může výrazně ovlivnit jejich vývoj.<a href="#cite_note-iben-4">[4]</a> Hvězdy tvoří část mnohem větších gravitačních struktur jako jsou <a href="/wiki/Hv%C4%9Bzdokupa" title="Hvězdokupa">hvězdokupy</a> nebo <a href="/wiki/Galaxie" title="Galaxie">galaxie</a>. Hvězdy se na noční obloze vůči sobě navzájem zdánlivě nepohybují, proto se v minulosti nazývaly stálice na rozdíl od bludic (planet). Ve skutečnosti se ve vesmíru pohybují obrovskou <a href="/wiki/Rychlost" title="Rychlost">rychlostí</a> až několik set kilometrů za sekundu, ale vzhledem k jejich obrovské vzdálenosti se <a href="/wiki/Pouh%C3%BDm_okem" title="Pouhým okem">pouhým okem</a> pozorovatelné změny v polohách hvězd projeví až po staletích či dokonce tisíciletích. Na obloze hvězdy utvářejí (někdy velmi) výrazné konfigurace, které v důsledku této zdánlivé nehybnosti přetrvávají „beze změny" po mnoho lidských generací. Starověcí astronomové sdružili takové hvězdy do obrazců tvořících základy <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD" title="Souhvězdí">souhvězdí</a> a <a href="/wiki/Asterismus_(astronomie)" title="Asterismus (astronomie)">asterismů</a>. Astronomové také pojmenovali <a href="/wiki/Seznam_tradi%C4%8Dn%C3%ADch_n%C3%A1zv%C5%AF_hv%C4%9Bzd" title="Seznam tradičních názvů hvězd">nejjasnější hvězdy</a> a vytvořili rozsáhlé <a href="/wiki/Astronomick%C3%BD_katalog" title="Astronomický katalog">katalogy hvězd</a>. Hvězdy patří mezi nejpočetnější a nejsnáze, i bez optických přístrojů pozorovatelné vesmírné objekty. Většinu ostatních těles ve vesmíru vidíme jen proto, že <a href="/wiki/Osln%C4%9Bn%C3%AD" title="Oslnění">odrážejí</a> světlo hvězd (např. planety), nebo jsou buzeny ke svému záření zářením hvězd (např. <a href="/wiki/Emisn%C3%AD_mlhovina" title="Emisní mlhovina">emisní mlhoviny</a>). Hvězdy jsou nejspíše v naprosté většině centry <a href="/wiki/Planet%C3%A1rn%C3%AD_soustava" title="Planetární soustava">planetárních soustav</a>.<a href="#cite_note-NASA-5">[5]</a> Odvětví astronomie zabývající se hvězdami se nazývá <a href="/wiki/Stel%C3%A1rn%C3%AD_astronomie" title="Stelární astronomie">stelární astronomie</a>. <meta property="mw:PageProp/toc" /> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Používané_jednotky_měření">Používané jednotky měření</h2>[<a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit&section=1" title="Editace sekce: Používané jednotky měření" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit&section=1" title="Editovat zdrojový kód sekce Používané jednotky měření">editovat zdroj</a>]</div> I když se fyzikální vlastnosti hvězd dají vyjádřit v jednotkách <a href="/wiki/Soustava_SI" title="Soustava SI">SI</a> nebo <a href="/wiki/Soustava_CGS" title="Soustava CGS">CGS</a>, mnohem častěji se při udávání hmotnosti, svítivosti a poloměru používají solární jednotky, založené na vlastnostech k Zemi nejbližší hvězdy – <a href="/wiki/Slunce" title="Slunce">Slunce</a>, které je od Země vzdáleno přibližně 150 milionů km. Takové jednotky se označují značkou veličiny s astronomickým symbolem Slunce nebo velkým S v dolním indexu, například M⊙ nebo MS pro hmotnost Slunce. <ul><li>Nejdůležitějším parametrem je <a href="/wiki/Hmotnost" title="Hmotnost">hmotnost</a> (značka M, jednotka <a href="/wiki/Kilogram" title="Kilogram">kg</a>). Hmotnostní rozmezí hvězd je od 0,08 M⊙ do cca 150 M⊙. Podle tohoto parametru lze mimo jiné zjistit délku života hvězdy. Viz <a href="/wiki/Seznam_nejt%C4%9B%C5%BE%C5%A1%C3%ADch_hv%C4%9Bzd" title="Seznam nejtěžších hvězd">Seznam nejtěžších hvězd</a>. <a href="/wiki/Hmotnost_Slunce" class="mw-redirect" title="Hmotnost Slunce">Hmotnost Slunce</a>: M⊙ = 1,9891×1030 kg.<a href="#cite_note-constants-6">[6]</a></li> <li><a href="/wiki/Hv%C4%9Bzdn%C3%A1_velikost" title="Hvězdná velikost">Hvězdná velikost</a>, též relativní hvězdná velikost či magnituda (značka mag či m) – Vyjadřuje jasnost na obloze (tedy nikoli velikost v pravém slova smyslu). Viz <a href="/wiki/Seznam_nejjasn%C4%9Bj%C5%A1%C3%ADch_hv%C4%9Bzd" title="Seznam nejjasnějších hvězd">seznam nejjasnějších hvězd</a>.</li> <li><a href="/wiki/Absolutn%C3%AD_hv%C4%9Bzdn%C3%A1_velikost" title="Absolutní hvězdná velikost">Absolutní hvězdná velikost</a>, též absolutní magnituda (značka M) – Není závislá na vzdálenosti od <a href="/wiki/Zem%C4%9B" title="Země">Země</a> (na rozdíl od relativní magnitudy). Je to magnituda pozorovatelná 10 pc od hvězdy.</li> <li><a href="/wiki/Z%C3%A1%C5%99iv%C3%BD_v%C3%BDkon" title="Zářivý výkon">Zářivý výkon</a>, někdy nesprávně „svítivost“ (značka L, jednotka <a href="/wiki/Watt" title="Watt">W</a>), obvykle v jednotkách L⊙ = 3,827×1026 W;<a href="#cite_note-constants-6">[6]</a> viz <a href="/wiki/Seznam_nejz%C3%A1%C5%99iv%C4%9Bj%C5%A1%C3%ADch_hv%C4%9Bzd" title="Seznam nejzářivějších hvězd">Seznam nejzářivějších hvězd</a>.</li> <li>Povrchová <a href="/wiki/Teplota" title="Teplota">teplota</a> (značka T, jednotka <a href="/wiki/Kelvin" title="Kelvin">K</a>). Na ní závisí dominantní barva vyzařovaného světla, a tedy <a href="/wiki/Spektr%C3%A1ln%C3%AD_klasifikace" title="Spektrální klasifikace">spektrální klasifikace</a> hvězdy.</li> <li><a href="/wiki/Vzd%C3%A1lenost" title="Vzdálenost">Vzdálenost</a> (značka většinou r, jednotka <a href="/wiki/Sv%C4%9Bteln%C3%BD_rok" title="Světelný rok">ly</a> nebo <a href="/wiki/Parsek" title="Parsek">pc</a>). Někdy se uvádí místo vzdálenosti roční <a href="/wiki/Paralaxa_(astronomie)" title="Paralaxa (astronomie)">paralaxa</a> (značka π, jednotka 1" – <a href="/wiki/Vte%C5%99ina" title="Vteřina">úhlová vteřina</a>). Jelikož vzdálenosti ostatních hvězd od Země jsou obrovské, není praktické vyjadřovat je v <a href="/wiki/Kilometr" title="Kilometr">kilometrech</a>. Často se vzdálenosti uvádějí prostřednictvím <a href="/wiki/%C4%8Cas" title="Čas">času</a>, za který přiletí <a href="/wiki/Sv%C4%9Btlo" title="Světlo">světlo</a> z hvězd na Zemi. Vzdálenost Slunce od Země tak lze vyjádřit jako asi 8,3 <a href="/wiki/Sv%C4%9Bteln%C3%A1_minuta" title="Světelná minuta">světelných minut</a>. Druhou nejbližší hvězdou je <a href="/wiki/Proxima_Centauri" title="Proxima Centauri">Proxima Centauri</a>, vzdálená 4,3 <a href="/wiki/Sv%C4%9Bteln%C3%BD_rok" title="Světelný rok">světelných let</a>. Jinou používanou jednotkou pro určení vzdálenosti hvězd je tzv. <a href="/wiki/Parsek" title="Parsek">parsek</a>, což je vzdálenost odpovídající paralaxe 1" (asi 3,26 světelného roku). Vzdálenost jednotlivých hvězd od sebe v pozorovatelném vesmíru je různá. Může být od <a href="/wiki/T%C4%9Bsn%C3%A1_dvojhv%C4%9Bzda" title="Těsná dvojhvězda">vzájemného dotyku</a> až po miliardy světelných let.</li> <li><a href="/wiki/Polom%C4%9Br" title="Poloměr">Poloměr</a> (značka r, jednotka <a href="/wiki/Kilometr" title="Kilometr">km</a>). Poloměr Slunce: R⊙ = 6,960×105 km.<a href="#cite_note-7">[7]</a></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Vlastnosti">Vlastnosti</h2>[<a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit&section=2" title="Editace sekce: Vlastnosti" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit&section=2" title="Editovat zdrojový kód sekce Vlastnosti">editovat zdroj</a>]</div> Hvězdy mají různé fyzikální vlastnosti, které se v určitých hranicích liší. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Záření">Záření</h3>[<a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit&section=3" title="Editace sekce: Záření" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit&section=3" title="Editovat zdrojový kód sekce Záření">editovat zdroj</a>]</div> <a href="/wiki/Energie" title="Energie">Energii</a>, kterou hvězdy produkují jako následek <a href="/wiki/Jadern%C3%A1_f%C3%BAze" title="Jaderná fúze">jaderné fúze</a>, vyzařují do vesmíru buď jako <a href="/wiki/Elektromagnetick%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD" title="Elektromagnetické záření">elektromagnetické záření</a> nebo v podobě <a href="/wiki/Korpuskul%C3%A1rn%C3%AD_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD" class="mw-redirect" title="Korpuskulární záření">částic</a>. Tyto vyzářené částice tvoří <a href="/wiki/Hv%C4%9Bzdn%C3%BD_v%C3%ADtr" title="Hvězdný vítr">hvězdný vítr</a>,<a href="#cite_note-8">[8]</a> který proudí z vnějších vrstev v podobě volných <a href="/wiki/Proton" title="Proton">protonů</a> a elektricky nabitých <a href="/wiki/%C4%8C%C3%A1stice_alfa" title="Částice alfa">alfa</a> a <a href="/wiki/Z%C3%A1%C5%99en%C3%AD_beta" title="Záření beta">beta</a> částic. V jádru hvězdy vzniká i stálý proud <a href="/wiki/Neutrino" title="Neutrino">neutrin</a>. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Galactic_Cntr_full_cropped.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/11/Galactic_Cntr_full_cropped.jpg/220px-Galactic_Cntr_full_cropped.jpg" decoding="async" width="220" height="287" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/11/Galactic_Cntr_full_cropped.jpg/330px-Galactic_Cntr_full_cropped.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/11/Galactic_Cntr_full_cropped.jpg/440px-Galactic_Cntr_full_cropped.jpg 2x" data-file-width="3910" data-file-height="5100" /></a><figcaption>Hvězdy v galaxii <a href="/wiki/Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha" title="Galaxie Mléčná dráha">Mléčná dráha</a></figcaption></figure> <a href="/wiki/Barva" title="Barva">Barva</a> hvězdy je dána tou <a href="/wiki/Frekvence" title="Frekvence">frekvencí</a> viditelného <a href="/wiki/Sv%C4%9Btlo" title="Světlo">světla</a>, kterou hvězda vyzařuje nejintenzivněji. Tato frekvence závisí na teplotě vnějších vrstev hvězdy.<a href="#cite_note-9">[9]</a> Kromě viditelného světla vyzařují hvězdy i jiné formy elektromagnetického záření, které jsou pro lidské oko neviditelné. Elektromagnetické záření hvězd pokrývá celé <a href="/wiki/Elektromagnetick%C3%A9_spektrum" title="Elektromagnetické spektrum">elektromagnetické spektrum</a>, od nejdelších <a href="/wiki/Vlnov%C3%A1_d%C3%A9lka" title="Vlnová délka">vlnových délek</a> <a href="/wiki/R%C3%A1diov%C3%A9_vlny" title="Rádiové vlny">rádiových vln</a>, přes <a href="/wiki/Infra%C4%8Derven%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD" title="Infračervené záření">infračervené záření</a>, viditelné světlo, <a href="/wiki/Ultrafialov%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD" title="Ultrafialové záření">ultrafialové záření</a>, po nejkratší <a href="/wiki/Rentgenov%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD" title="Rentgenové záření">rentgenové</a> a <a href="/wiki/Z%C3%A1%C5%99en%C3%AD_gama" title="Záření gama">gama záření</a>. Tyto frekvence umožňují poznávat fyziku hvězd. Astronomové dokážou pomocí spektra hvězdy určit její povrchovou teplotu, <a href="/wiki/Metalicita" title="Metalicita">metalicitu</a> a rychlost <a href="/wiki/Rotace" class="mw-disambig" title="Rotace">rotace</a>. Pokud je známa vzdálenost hvězdy, tak se dá určit i svítivost a na základě hvězdných modelů lze odhadnout hmotnost, poloměr, povrchovou gravitaci a dobu rotace. Zakřivení okolí hvězdy její gravitací se využívá k určení hmotnosti samostatných hvězd.<a href="#cite_note-10">[10]</a> Na základě těchto parametrů je možné odhadnout i věk hvězdy.<a href="#cite_note-11">[11]</a> Svítivost hvězdy představuje množství vyzářené energie za jednotku času. Závisí na její povrchové teplotě a poloměru. Udává se v jednotkách výkonu. Hvězdy většinou nevyzařují energii rovnoměrně celým povrchem. Např. rychle rotující hvězda <a href="/wiki/Vega" title="Vega">Vega</a> má větší energetický tok na <a href="/wiki/Zem%C4%9Bpisn%C3%BD_p%C3%B3l" title="Zeměpisný pól">pólech</a> než podél <a href="/wiki/Zemsk%C3%BD_rovn%C3%ADk" class="mw-redirect" title="Zemský rovník">rovníku</a>.<a href="#cite_note-12">[12]</a> Oblasti povrchu s teplotou a svítivostí nižší než průměrné hodnoty hvězdy jsou známé jako <a href="/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_skvrna" title="Sluneční skvrna">hvězdné skvrny</a>. Obecně mají malé hvězdy jako Slunce na disku jen nevýrazné hvězdné skvrny. Větší, <a href="/wiki/Obr_(hv%C4%9Bzda)" title="Obr (hvězda)">obří</a> hvězdy, mají výraznější skvrny<a href="#cite_note-Michelson_Starspots-13">[13]</a> a také je na nich pozorovatelné výrazné <a href="/wiki/Okrajov%C3%A9_ztemn%C4%9Bn%C3%AD" title="Okrajové ztemnění">okrajové ztemnění</a>, tzn. jejich jas klesá směrem k okrajům hvězdného disku.<a href="#cite_note-14">[14]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Chemické_složení">Chemické složení</h3>[<a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit&section=4" title="Editace sekce: Chemické složení" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit&section=4" title="Editovat zdrojový kód sekce Chemické složení">editovat zdroj</a>]</div> Do objevu <a href="/wiki/Spektroskopie" title="Spektroskopie">spektroskopie</a> v <a href="/wiki/19._stolet%C3%AD" title="19. století">19. století</a> se nevědělo, z čeho se hvězdy skládají. <a href="/wiki/Gustav_Kirchhoff" title="Gustav Kirchhoff">Gustavu Robertu Kirchhoffovi</a> se v druhé polovině 19. století podařilo dokázat, že jistá tmavá <a href="/wiki/Spektr%C3%A1ln%C3%AD_%C4%8D%C3%A1ra" title="Spektrální čára">čára</a> ve slunečním spektru je způsobena rozžhaveným <a href="/wiki/Sod%C3%ADk" title="Sodík">sodíkem</a>. Byla to první indicie objevu, že hvězdy se skládají ze stejných chemických prvků, jako tělesa na Zemi. Jelikož však zároveň vše napovídalo tomu, že hvězdy jsou velmi horké, tyto prvky se vyskytují většinou volně a tudíž nejsou vázány v četných <a href="/wiki/Chemick%C3%A1_slou%C4%8Denina" title="Chemická sloučenina">chemických sloučeninách</a>, jak to známe na Zemi. Jen nejchladnější hvězdy mají na svém povrchu některé jednoduché chemické sloučeniny, například <a href="/wiki/Oxid_titanat%C3%BD" title="Oxid titanatý">TiO</a>, CH a <a href="/wiki/Kyanidy" title="Kyanidy">CN</a> (na Slunci např. <a href="/wiki/Hydroxyl" title="Hydroxyl">OH</a>, MgH, SiH). V důsledku vysoké teploty je mnoho <a href="/wiki/Atom" title="Atom">atomů</a> také <a href="/wiki/Ionizace" title="Ionizace">ionizovaných</a>. Směs volných elektricky nabitých částic (<a href="/wiki/Ion" title="Ion">iontů</a>) a neutrálních částic se nazývá <a href="/wiki/Plazma" title="Plazma">plazma</a>. V jádrech hvězd, kde je teplota nejvyšší a dosahuje minimálně 7 milionů stupňů, je existence jakékoliv chemické sloučeniny nemožná. Hmota hvězd v oblasti jádra je ve stavu <a href="/wiki/Atomov%C3%A9_j%C3%A1dro" title="Atomové jádro">atomových jader</a> a volných <a href="/wiki/Lepton" title="Lepton">leptonů</a>. Některá závěrečná stadia hvězd nejsou složena z <a href="/wiki/Plazma" title="Plazma">plazmatu</a>, ale z tzv. <a href="/wiki/Degenerovan%C3%BD_plyn" title="Degenerovaný plyn">degenerovaného plynu</a>. Jednotlivé prvky se ve spektru hvězdy projevují jako čáry. Podle jejich měření je ve všech plazmových hvězdách vznikajících v naší <a href="/wiki/Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha" title="Galaxie Mléčná dráha">Galaxii</a> nejzastoupenějším chemickým prvkem <a href="/wiki/Vod%C3%ADk" title="Vodík">vodík</a> (71 %). Po něm následuje <a href="/wiki/Helium" title="Helium">helium</a> (27 %).<a href="#cite_note-15">[15]</a> Ostatní prvky tvoří oproti vodíku a héliu jen nepatrnou příměs, jejíž množství není u všech hvězd stejné. Podíl těžkých prvků se zjišťuje prostřednictvím obsahu železa v <a href="/w/index.php?title=Atmosf%C3%A9ra_hv%C4%9Bzdy&action=edit&redlink=1" class="new" title="Atmosféra hvězdy (stránka neexistuje)">hvězdné atmosféře</a>, protože železo je běžný prvek a jeho absorpční (tmavé) čáry se měří relativně snadno. Jelikož <a href="/wiki/Molekul%C3%A1rn%C3%AD_mra%C4%8Dno" title="Molekulární mračno">molekulární mračna</a>, z nichž vznikají hvězdy, se postupně obohacují o těžší prvky z výbuchů <a href="/wiki/Supernova" title="Supernova">supernov</a>, můžeme chemické složení použít i na odvození věku hvězdy<a href="#cite_note-16">[16]</a> a toho, jakou generaci hvězd od vzniku vesmíru hvězda představuje. Starší hvězdy mají menší zastoupení těžších chemických prvků než mladší. Podíl těžkých prvků může také naznačovat, že hvězda má <a href="/wiki/Planet%C3%A1rn%C3%AD_soustava" title="Planetární soustava">planetární systém</a>.<a href="#cite_note-17">[17]</a> Chemické složení hvězd se časem mění v důsledku termonukleárních reakcí, které mění prvky na jiné prvky. <a href="/w/index.php?title=HE_1327-2326&action=edit&redlink=1" class="new" title="HE 1327-2326 (stránka neexistuje)">HE 1327-2326</a> je hvězdou s nejnižším odměřeným obsahem <a href="/wiki/%C5%BDelezo" title="Železo">železa</a>. Obsahuje pouze 1/200 000 železa, které se nachází ve Slunci.<a href="#cite_note-18">[18]</a> Naopak <a href="/w/index.php?title=%CE%9C_Leonis&action=edit&redlink=1" class="new" title="Μ Leonis (stránka neexistuje)">μ Leonis</a> obsahuje téměř dvojnásobek železa ve srovnání se Sluncem a hvězda <a href="/w/index.php?title=14_Herculis&action=edit&redlink=1" class="new" title="14 Herculis (stránka neexistuje)">14 Herculis</a> s planetárním systémem ho obsahuje až trojnásobek.<a href="#cite_note-19">[19]</a> Existují i hvězdy se zvláštním chemickým složením, které vykazují vyšší množství některých prvků, zejména <a href="/wiki/Chrom" title="Chrom">chromu</a> a přechodných <a href="/wiki/Kovy" title="Kovy">kovů</a>.<a href="#cite_note-20">[20]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Hmotnost">Hmotnost</h3>[<a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit&section=5" title="Editace sekce: Hmotnost" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit&section=5" title="Editovat zdrojový kód sekce Hmotnost">editovat zdroj</a>]</div> Nejvýznamnější charakteristikou hvězd je jejich hmotnost, která určuje vnitřní strukturu a vývoj. Střední hodnotou hmotnosti hvězd je polovina hmotnosti Slunce. Předpokládá se, že v mladším vesmíru vznikaly hmotnější hvězdy, než pozorujeme dnes. Současné hmotnosti pozorovaných hvězd se řídí tzv. <a href="/w/index.php?title=Bethe-Salpeterova_rovnice&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bethe-Salpeterova rovnice (stránka neexistuje)">Bethe-Salpeterovou rovnicí</a> pojmenovanou po astrofyzikovi <a href="/wiki/Edwin_Salpeter" class="mw-redirect" title="Edwin Salpeter">Edwinu Salpeterovi</a>, který ji zformuloval. Rovnice říká, že hvězdy s nízkou hmotností jsou mnohem početnější, než hvězdy s vysokou hmotností. Ty s nízkou hmotností se totiž za současných podmínek v <a href="/wiki/Galaxie" title="Galaxie">galaxiích</a> snadněji formují a jejich život je oproti hmotnějším hvězdám také delší, protože termojaderné reakce v nich probíhají méně intenzivně a jaderné palivo jim tedy déle vydrží. Určit hmotnost hvězdy, pokud ta není složkou hvězdné soustavy, je náročné. Jednou z metod je analýza jejího spektra, další měření svítivosti, která je přímo závislá na hmotnosti hvězdy. V případě <a href="/wiki/Dvojhv%C4%9Bzda" title="Dvojhvězda">dvojhvězdy</a> astronomové určí její hmotnost pozorováním vzájemného oběhu složek pomocí <a href="/wiki/Keplerovy_z%C3%A1kony" title="Keplerovy zákony">Keplerových</a> a <a href="/wiki/Newtonovy_pohybov%C3%A9_z%C3%A1kony" title="Newtonovy pohybové zákony">Newtonových</a> zákonů. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Hraniční_hmotnost">Hraniční hmotnost</h3>[<a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit&section=6" title="Editace sekce: Hraniční hmotnost" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit&section=6" title="Editovat zdrojový kód sekce Hraniční hmotnost">editovat zdroj</a>]</div> Množství hmoty tvořící hvězdy je fyzikálními zákony omezené. Při nízké metalicitě mají nejmenší hvězdy asi 8,3 % hmotnosti Slunce, což je zhruba 87násobek hmotnosti nejhmotnější planety <a href="/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_soustava" title="Sluneční soustava">sluneční soustavy</a> – <a href="/wiki/Jupiter_(planeta)" title="Jupiter (planeta)">Jupitera</a>.<a href="#cite_note-minimum-21">[21]</a><a href="#cite_note-22">[22]</a> Teoretické minimum hmotnosti hvězdy se stejnou metalicitou, jakou má Slunce, je 75násobek hmotnosti Jupiteru.<a href="#cite_note-minimum-21">[21]</a><a href="#cite_note-23">[23]</a> Tělesa s menší hmotností než tento limit se hvězdami nestanou, protože teplota a tlak v jejich jádru jsou příliš nízké na zapálení fúzních reakcí. Pokud se tomuto limitu zdola přibližují, nazývají se <a href="/wiki/Hn%C4%9Bd%C3%BD_trpasl%C3%ADk" title="Hnědý trpaslík">hnědí trpaslíci</a>. Nejmenší známá hvězda, která ještě spaluje v jádru vodík, je <a href="/w/index.php?title=AB_Doradus_C&action=edit&redlink=1" class="new" title="AB Doradus C (stránka neexistuje)">AB Doradus C</a> s hmotností 93násobku hmotnosti Jupitera.<a href="#cite_note-24">[24]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Eta_Carinae_(captured_by_the_Hubble_Space_Telescope).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0c/Eta_Carinae_%28captured_by_the_Hubble_Space_Telescope%29.jpg/220px-Eta_Carinae_%28captured_by_the_Hubble_Space_Telescope%29.jpg" decoding="async" width="220" height="216" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0c/Eta_Carinae_%28captured_by_the_Hubble_Space_Telescope%29.jpg/330px-Eta_Carinae_%28captured_by_the_Hubble_Space_Telescope%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0c/Eta_Carinae_%28captured_by_the_Hubble_Space_Telescope%29.jpg/440px-Eta_Carinae_%28captured_by_the_Hubble_Space_Telescope%29.jpg 2x" data-file-width="738" data-file-height="726" /></a><figcaption><a href="/wiki/Eta_Carinae" title="Eta Carinae">Eta Carinae</a>, jedna z nejhmotnějších a nejzářivějších známých hvězd</figcaption></figure> Na horním hmotnostním limitu se však teoretici neumějí sjednotit. Většina odhadů se pohybuje okolo 100–120 hmotností Slunce, protože se předpokládá, že větší hvězdu by silný tlak záření v jejím nitru roztrhal dříve, než by dosáhla <a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_posloupnost" title="Hlavní posloupnost">hlavní posloupnosti</a> (viz níže). Tomuto odpovídají i pozorování – pokud je někdy pozorována „hvězda“ s větší hmotností, podrobnější rozbor ukázal, že jde minimálně o dvojhvězdu nebo hvězdokupu. Jiné odhady horního limitu hovoří o 130–170 hmotnostech Slunce. Ze zkoumání hvězdokupy <a href="/w/index.php?title=Arches_(hv%C4%9Bzdokupa)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Arches (hvězdokupa) (stránka neexistuje)">Arches</a> vyplývá, že 150násobek hmotnosti Slunce představuje v současné éře vesmíru horní hranici hmotnosti hvězd při jejich vzniku z <a href="/wiki/Mlhovina" title="Mlhovina">mlhoviny</a>.<a href="#cite_note-25">[25]</a> Někteří stelárníci však nevylučují ani hvězdu, která by mohla být 1000krát hmotnější než Slunce. Nejhmotnější hvězdy jsou <a href="/wiki/Veleobr" title="Veleobr">veleobři</a> <a href="/wiki/Spektr%C3%A1ln%C3%AD_klasifikace" title="Spektrální klasifikace">spektrálních typů</a> O2 a O3. Příkladem extrémně hmotné hvězdy je hvězda <a href="/wiki/Eta_Carinae" title="Eta Carinae">Eta Carinae</a>.<a href="#cite_note-26">[26]</a> Eta Carinae váží 100–150krát více než Slunce a délka jejího života je jen několik milionů let. Hvězda <a href="/wiki/R136a1" title="R136a1">R136a1</a> ve hvězdokupě <a href="/w/index.php?title=RMC_136a&action=edit&redlink=1" class="new" title="RMC 136a (stránka neexistuje)">RMC 136a</a> (modrý <a href="/wiki/Veleobr" title="Veleobr">veleobr</a> a nejtěžší známá hvězda ve vesmíru) však váží podle měření 265krát více než Slunce.<a href="#cite_note-eso20100721-27">[27]</a> Hvězdy těžší než 150násobek hmotnosti Slunce vznikají podle studie kolizemi a splynutím těžkých hvězd v těsném systému dvou hvězd, z nichž každá měla méně než 150 hmotností Slunce.<a href="#cite_note-28">[28]</a> První hvězdy, které vznikly po <a href="/wiki/Velk%C3%BD_t%C5%99esk" title="Velký třesk">Velkém třesku</a>, však mohly mít podle výpočtů více než 300 hmotností Slunce.<a href="#cite_note-29">[29]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Hustota">Hustota</h3>[<a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit&section=7" title="Editace sekce: Hustota" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit&section=7" title="Editovat zdrojový kód sekce Hustota">editovat zdroj</a>]</div> Průměrná hustota hmoty ve hvězdách se pohybuje od 1/10 000 000 (<a href="/wiki/%C4%8Cerven%C3%BD_veleobr" title="Červený veleobr">červení nadobři</a>) až do 1 000 000 gramů (jedné tuny) na cm³ (<a href="/wiki/B%C3%ADl%C3%BD_trpasl%C3%ADk" title="Bílý trpaslík">bílý trpaslík</a>). Objekty jako <a href="/wiki/Neutronov%C3%A1_hv%C4%9Bzda" title="Neutronová hvězda">neutronové hvězdy</a> a <a href="/wiki/Kvarkov%C3%A1_hv%C4%9Bzda" title="Kvarková hvězda">kvarkové hvězdy</a> jsou ještě podstatně hmotnější. Jejich hustota hmoty dosahuje až 100 milionů tun na cm³. Teplota a hustota plynů směrem do nitra hvězdy rychle narůstá. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Velikost">Velikost</h3>[<a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit&section=8" title="Editace sekce: Velikost" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit&section=8" title="Editovat zdrojový kód sekce Velikost">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Comparison_of_planets_and_stars_(2017_update).png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/41/Comparison_of_planets_and_stars_%282017_update%29.png/220px-Comparison_of_planets_and_stars_%282017_update%29.png" decoding="async" width="220" height="144" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/41/Comparison_of_planets_and_stars_%282017_update%29.png/330px-Comparison_of_planets_and_stars_%282017_update%29.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/41/Comparison_of_planets_and_stars_%282017_update%29.png/440px-Comparison_of_planets_and_stars_%282017_update%29.png 2x" data-file-width="1714" data-file-height="1125" /></a><figcaption>Tento obrázek porovnává velikosti planet a hvězd. Vlevo v každém poli obrázku se nachází největší planeta/hvězda z předchozího pole obrázku. Země je zcela vpravo na obrázku číslo 1 a Slunce je třetí zleva na obrázku číslo 3.</figcaption></figure> Kromě Slunce jsou všechny hvězdy na obloze kvůli obrovským vzdálenostem viditelné jen jako mihotavé světelné body. Slunce je také hvězda, ale je dostatečně blízko na to, abychom ji viděli jako disk. Hvězdou s největší zdánlivou velikostí po Slunci je <a href="/wiki/R_Doradus" title="R Doradus">R Doradus</a> s úhlovým průměrem pouhých 0,057 <a href="/wiki/Vte%C5%99ina" title="Vteřina">úhlové vteřiny</a>.<a href="#cite_note-30">[30]</a> Disky většiny hvězd jsou velmi malé na to, aby se daly přímo pozorovat dnešními pozemskými <a href="/wiki/Dalekohled" title="Dalekohled">teleskopy</a>. Pro tvorbu obrázků se používají <a href="/wiki/Interferometr" title="Interferometr">interferometry</a>. Jinou technikou měření úhlové velikosti je tzv. <a href="/wiki/Z%C3%A1kryt" title="Zákryt">zákryt</a>, kdy lze úhlovou velikost vypočítat z přesných měření změny jasu hvězdy při zákrytu <a href="/wiki/M%C4%9Bs%C3%ADc" title="Měsíc">Měsícem</a> či jiným tělesem. Rozsah velikostí hvězd je obrovský. Kolísá v rozhraní od velikosti 20–45 km u <a href="/wiki/Neutronov%C3%A1_hv%C4%9Bzda" title="Neutronová hvězda">neutronových hvězd</a> až do velikosti stonásobku průměru Slunce u <a href="/wiki/Veleobr" title="Veleobr">nadobrů</a> (například <a href="/wiki/Betelgeuze" title="Betelgeuze">Betelgeuze</a> v <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Orionu" title="Souhvězdí Orionu">souhvězdí Orionu</a>, jež má průměr 650krát větší než je průměr Slunce, tedy asi 900 000 000 km).<a href="#cite_note-31">[31]</a> Poloměry hvězd mohou být až 3000krát větší, než je poloměr Slunce. Obecně platí, že se vzrůstajícím průměrem hvězdy klesá její hustota. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Věk">Věk</h3>[<a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit&section=9" title="Editace sekce: Věk" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit&section=9" title="Editovat zdrojový kód sekce Věk">editovat zdroj</a>]</div> Věk většiny hvězd je mezi 1–10 miliardami let. Nejstarší objevenou hvězdou je <a href="/wiki/HE_1523-0901" title="HE 1523-0901">HE 1523-0901</a>, jejíž stáří se odhaduje na 13,2 miliardy let.<a href="#cite_note-32">[32]</a><a href="#cite_note-33">[33]</a> Čím je hvězda těžší, tím má kratší životnost, protože v jádrech těžkých hvězd je větší tlak, což způsobuje rychlejší spalování vodíku. Nejtěžší hvězdy žijí v průměru jen pár milionů let, zatímco nejlehčí spalují své palivo pomaličku a vydrží jim na desítky až stovky miliard let.<a href="#cite_note-34">[34]</a><a href="#cite_note-35">[35]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Proměnnost">Proměnnost</h3>[<a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit&section=10" title="Editace sekce: Proměnnost" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit&section=10" title="Editovat zdrojový kód sekce Proměnnost">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Prom%C4%9Bnn%C3%A1_hv%C4%9Bzda" title="Proměnná hvězda">Proměnná hvězda</a>.</div> Žádná hvězda nezáří od svého vzniku až po zánik konstantně. Ty hvězdy, které však mění svou jasnost rychle (řádově během hodin až desetiletí) nebo o výrazné hodnoty se označují jako proměnné. Příčina proměnnosti je u různých hvězd různá. Je to způsobeno buď tím, že je zakrývá temnější objekt (<a href="/wiki/Z%C3%A1krytov%C3%A1_dvojhv%C4%9Bzda" title="Zákrytová dvojhvězda">zákrytové hvězdy</a>) nebo má proměnlivost fyzikální příčinu od samotné hvězdy, např. <a href="/w/index.php?title=Pulsuj%C3%ADc%C3%AD_prom%C4%9Bnn%C3%A1_hv%C4%9Bzda&action=edit&redlink=1" class="new" title="Pulsující proměnná hvězda (stránka neexistuje)">pulsující hvězdy</a> mění svůj průměr v určitém rozpětí a časovém úseku. Eruptivní proměnné hvězdy procházejí náhlým nárůstem svítivosti následkem <a href="/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_erupce" title="Sluneční erupce">erupcí</a> a výronů hmoty. Do této skupiny patří např. <a href="/wiki/Protohv%C4%9Bzda" title="Protohvězda">protohvězdy</a> nebo <a href="/wiki/Wolfova%E2%80%93Rayetova_hv%C4%9Bzda" title="Wolfova–Rayetova hvězda">Wolfovy–Rayetovy hvězdy</a>. Kataklyzmatické (explozivní) proměnné hvězdy procházejí dramatickými změnami svých vlastností. Tato skupina obsahuje <a href="/wiki/Nova" title="Nova">novy</a> a supernovy. Expandující hvězdy mění svůj průměr náhle obrovskými výbuchy (supernovy při výbuších zvýší svou jasnost až 100milionkrát). Většina změn jasností však nebývá tak dramatická, mnohé změny jsou <a href="/wiki/Pouh%C3%BDm_okem" title="Pouhým okem">pouhým okem</a> nezachytitelné. Hvězdy mají větší sklony k fyzikálním změnám jasnosti na začátku (<a href="/wiki/Hv%C4%9Bzda_typu_T_Tauri" title="Hvězda typu T Tauri">hvězdy typu T Tauri</a>) a na konci (<a href="/wiki/Cefeida" title="Cefeida">Cefeida</a>, <a href="/wiki/Miridy" title="Miridy">Miridy</a>, <a href="/wiki/Supernova" title="Supernova">supernovy</a>...) svého vývoje. Některé hvězdy zase mírně mění svou jasnost kvůli extrémním skvrnám na svých površích. <figure class="mw-halign-center" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Mira.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c9/Mira.jpg/800px-Mira.jpg" decoding="async" width="800" height="200" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c9/Mira.jpg/1200px-Mira.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c9/Mira.jpg/1600px-Mira.jpg 2x" data-file-width="6000" data-file-height="1500" /></a><figcaption>Mira Ceti, proměnná hvězda v souhvězdí Velryby s dlouhým ocasem materiálu, který uvolňuje</figcaption></figure> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Rotace">Rotace</h3>[<a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit&section=11" title="Editace sekce: Rotace" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit&section=11" title="Editovat zdrojový kód sekce Rotace">editovat zdroj</a>]</div> <a href="/wiki/Ot%C3%A1%C4%8Den%C3%AD" title="Otáčení">Rotace</a> hvězdy se dá zjistit pomocí spektroskopických měření nebo přesněji sledováním rotace hvězdných skvrn. Mladé hvězdy rotují rychleji, někdy je rychlost rotace na rovníku vyšší než 100 km / s. V těchto případech <a href="/wiki/Odst%C5%99ediv%C3%A1_s%C3%ADla" title="Odstředivá síla">odstředivá síla</a> na rovníku silně vydouvá hmotu hvězdy. Rotační rychlost hvězdy typu B, <a href="/wiki/Achernar" title="Achernar">Achernar</a>, je 225 km / s, proto je její rovníkový poloměr o 50 % větší než polární poloměr. Takové hodnoty rychlosti rotace jsou těsně pod hranicí 300 km / s, za kterou by se hvězda rozpadla.<a href="#cite_note-36">[36]</a> Slunce se otočí kolem své osy rychlostí 1,994 km / s jednou za 25–35 dní. <a href="/wiki/Magnetick%C3%A9_pole" title="Magnetické pole">Magnetické pole</a> a hvězdný vítr způsobují významné zpomalení rotace hvězd během jejich vývoje na hlavní posloupnosti.<a href="#cite_note-37">[37]</a> Degenerované hvězdy se vyvinuly do stavu kompaktní hmotnosti, což má za následek vysoké rotační rychlosti. Tyto rychlosti jsou však nízké v porovnání s rychlostmi předpokládanými podle zachování <a href="/wiki/Moment_hybnosti" title="Moment hybnosti">momentu hybnosti</a> – tendence rotujícího tělesa vyrovnávat zmenšení velikosti zrychlením rotace. Velká část momentu hybnosti hvězdy se ztratí následkem ztráty hmotnosti prostřednictvím hvězdného větru.<a href="#cite_note-38">[38]</a> Přesto pulsary dosahují vysoké rychlosti rotace, například, v případě <a href="/wiki/Krab%C3%AD_pulsar" title="Krabí pulsar">Krabího pulsaru</a>, 30 otáček za sekundu.<a href="#cite_note-39">[39]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Teplota">Teplota</h3>[<a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit&section=12" title="Editace sekce: Teplota" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit&section=12" title="Editovat zdrojový kód sekce Teplota">editovat zdroj</a>]</div> Povrchová teplota hvězd hlavní posloupnosti závisí na rychlosti produkce energie v jádře a jeho okolí. Obvykle je dána <a href="/wiki/Teplota" title="Teplota">efektivní teplotou</a>, což představuje teplotu <a href="/wiki/Absolutn%C4%9B_%C4%8Dern%C3%A9_t%C4%9Bleso" title="Absolutně černé těleso">ideálního černého tělesa</a>, které vyzařuje energii se stejnou svítivostí povrchu jako hvězda. Efektivní teplota není reprezentativní hodnota, protože teplota se směrem do jádra zvyšuje.<a href="#cite_note-40">[40]</a> Teplota v jádře hvězdy je několik milionů kelvinů.<a href="#cite_note-aps_mss-41">[41]</a> Teplota hvězdy ovlivňuje proces ionizace rozličných prvků, výsledkem toho jsou charakteristické absorpční čáry ve spektru. Povrchová teplota hvězdy, absolutní magnituda a absorpční vlastnosti se používají pro klasifikaci hvězd.<a href="#cite_note-new_cosmos-42">[42]</a> Velké hvězdy hlavní posloupnosti dosahují povrchové teploty 50 000 K. Menší hvězdy jako Slunce mají povrchové teploty několik tisíc K. Nejnižší teploty, okolo 3 600 K(3326.85 °C), dosahují červení obři, ale díky svému obrovskému povrchu mají vysokou svítivost.<a href="#cite_note-zeilik-43">[43]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Magnetické_pole">Magnetické pole</h3>[<a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit&section=13" title="Editace sekce: Magnetické pole" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit&section=13" title="Editovat zdrojový kód sekce Magnetické pole">editovat zdroj</a>]</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Suaur.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/00/Suaur.jpg/220px-Suaur.jpg" decoding="async" width="220" height="223" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/00/Suaur.jpg/330px-Suaur.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/00/Suaur.jpg/440px-Suaur.jpg 2x" data-file-width="575" data-file-height="582" /></a><figcaption>Povrchové magnetické pole hvězdy <a href="/w/index.php?title=SU_Aurigae&action=edit&redlink=1" class="new" title="SU Aurigae (stránka neexistuje)">SU Aurigae</a> (mladá hvězda typu T Tauri)</figcaption></figure> Magnetické pole hvězdy vzniká uvnitř hvězdy, v oblastech, v nichž probíhá konvekční cirkulace. Tento pohyb horkého, vodivého plazmatu funguje jako <a href="/wiki/Dynamo" title="Dynamo">dynamo</a>, generuje magnetické pole přesahující hvězdu. Síla magnetického pole se mění s hmotností a složením hvězdy. Množství magnetické aktivity na povrchu závisí na rychlosti rotace hvězdy. Tato povrchová aktivita vytváří hvězdné skvrny. Hvězdné skvrny jsou oblasti se silným magnetickým polem a teplotou nižší než normální povrchová teplota. Koronální smyčky jsou vypouklá magnetická pole vycházející z <a href="/wiki/Aktivn%C3%AD_oblast" title="Aktivní oblast">aktivních oblastí</a> – míst s výraznými jevy na povrchu hvězdy – do vysoké hvězdné atmosféry, <a href="/wiki/Kor%C3%B3na" title="Koróna">koróny</a>. <a href="/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_erupce" title="Sluneční erupce">Erupce</a> jsou výtrysky vysoce energetických částic vyzářených toutéž magnetickou aktivitou.<a href="#cite_note-44">[44]</a> Mladé, rychle rotující hvězdy, mají obvykle vyšší úroveň povrchové aktivity. Magnetické pole může působit na hvězdný vítr a postupně zpomalit rotaci hvězdy. Proto starší hvězdy, jako např. Slunce, rotují mnohem pomaleji a mají nízkou povrchovou aktivitu. Úroveň aktivity starších hvězd se obvykle cyklicky mění a na určité období může zcela ustát.<a href="#cite_note-45">[45]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Vnitřní_stavba_hvězdy">Vnitřní stavba hvězdy</h3>[<a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit&section=14" title="Editace sekce: Vnitřní stavba hvězdy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit&section=14" title="Editovat zdrojový kód sekce Vnitřní stavba hvězdy">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Stavba_hv%C4%9Bzd.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/34/Stavba_hv%C4%9Bzd.jpg/220px-Stavba_hv%C4%9Bzd.jpg" decoding="async" width="220" height="166" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/34/Stavba_hv%C4%9Bzd.jpg/330px-Stavba_hv%C4%9Bzd.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/34/Stavba_hv%C4%9Bzd.jpg/440px-Stavba_hv%C4%9Bzd.jpg 2x" data-file-width="5176" data-file-height="3910" /></a><figcaption>Porovnání vnitřní stavby u hvězdy slunečního typu (vlevo) s červeným obrem (vpravo)</figcaption></figure> Vnitřek stabilní hvězdy je ve stavu <a href="/wiki/Hydrostatick%C3%A1_rovnov%C3%A1ha" title="Hydrostatická rovnováha">hydrostatické rovnováhy</a>: síly působící na vybraný malý objem se téměř přesně vyrovnávají. Mezi tyto síly patří gravitační síla, která neustále stlačuje hvězdu, a tlak způsobený vznikající energií následkem fúze, který působí směrem ven. Tlakový gradient je dán teplotním gradientem plazmatu: vnější části hvězdy jsou chladnější než jádro. Teplota jádra hvězdy hlavní posloupnosti nebo obrů je min. 107 K. Výsledná teplota a tlak v jádru hvězdy hlavní posloupnosti spalující vodík jsou dostatečné k udržení jaderné fúze a produkují dostatek energie k tomu, aby zabránily dalšímu kolapsu hvězdy.<a href="#cite_note-hansen-46">[46]</a><a href="#cite_note-Schwarzschild-47">[47]</a> <a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_posloupnost" title="Hlavní posloupnost">Hvězdy hlavní posloupnosti</a> mají ve svém nitru velmi podobnou stavbu. Rozdíly jsou pouze v teplotách, na kterých závisí i to, jaký typ jaderné reakce v hvězdě probíhá. Vrstvy hvězdy směrem zevnitř ven jsou: <ul><li><a href="/wiki/J%C3%A1dro_Slunce" title="Jádro Slunce">Jádro</a> – nejžhavější a nejhustší část hvězdy. Jádra jsou zdroje energie hvězd, která se různými způsoby přenáší na povrch hvězd a odtud do okolního prostředí. Následkem jaderné fúze v jádru se uvolňuje energie ve formě gama záření. Tyto fotony interagují s okolním plazmatem a tak zvyšují tepelnou energii jádra. Hvězdy hlavní posloupnosti spalují vodík na helium a pomalu zvyšují podíl hélia v jádře. Kromě hydrostatické rovnováhy dosáhne jádro stabilní hvězdy i energetické rovnováhy – tepelné rovnováhy.</li> <li><a href="/wiki/Vrstva_v_z%C3%A1%C5%99iv%C3%A9_rovnov%C3%A1ze" title="Vrstva v zářivé rovnováze">Vrstva v zářivé rovnováze</a> – velmi silná vrstva plazmatu, která obklopuje jádro. Nazývá se také radiační zóna. Je to oblast uvnitř hvězdy, ve které je záření dostatečně efektivní k udržení toku energie. <a href="/wiki/Foton" title="Foton">Fotony</a> elektromagnetického záření, které vznikly v jádře, procházejí touto vrstvou velmi pomalu a jejich vlnová délka klesá. Kvůli velké hustotě prostředí je foton neustále pohlcován a vyzařován okolní hmotou.</li> <li><a href="/wiki/Konvektivn%C3%AD_z%C3%B3na" title="Konvektivní zóna">Konvektivní zóna</a> – ještě chladnější vrstva hvězdy, v níž se energie přenáší prouděním. Vrcholky sestupných a vzestupných proudů můžeme vidět na povrchu hvězdy jako útvary zvané <a href="/wiki/Granulace_(astronomie)" title="Granulace (astronomie)">granule</a>.</li> <li><a href="/wiki/Fotosf%C3%A9ra" title="Fotosféra">Fotosféra</a> – viditelný (ne však pevný) povrch hvězdy. V této vrstvě se plazma stává průhledné pro fotony. Energie vygenerovaná v jádru se odsud může volně šířit do okolního vesmíru. Je to nejchladnější část hvězdy, při velmi chladných hvězdách nebo v oblasti hvězdných skvrn (<a href="/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_skvrna" title="Sluneční skvrna">slunečních skvrn</a>) se tam dokonce udrží chemické sloučeniny. Nad fotosférou se nachází hvězdná atmosféra.</li> <li><a href="/wiki/Chromosf%C3%A9ra" title="Chromosféra">Chromosféra</a> – spodní část atmosféry hvězdy. Teplota v chromosféře opět začíná stoupat.</li> <li><a href="/wiki/Kor%C3%B3na" title="Koróna">Koróna</a> – nejsvrchnější, nejžhavější a nejméně hustá vnější atmosféra hvězdy, která se postupně rozplývá do mezihvězdného prostoru.</li></ul> Až do fotosféry teplota hvězdy směrem od jádra k povrchu klesá. V dalších vrstvách opět stoupá. Příčiny tohoto jevu nejsou dosud plně objasněny. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Vznik_energie">Vznik energie</h2>[<a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit&section=15" title="Editace sekce: Vznik energie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit&section=15" title="Editovat zdrojový kód sekce Vznik energie">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Fusion_in_the_Sun.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/85/Fusion_in_the_Sun.svg/220px-Fusion_in_the_Sun.svg.png" decoding="async" width="220" height="314" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/85/Fusion_in_the_Sun.svg/330px-Fusion_in_the_Sun.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/85/Fusion_in_the_Sun.svg/440px-Fusion_in_the_Sun.svg.png 2x" data-file-width="700" data-file-height="1000" /></a><figcaption>Schéma proton-protonového cyklu</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:CNO_Cycle.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/21/CNO_Cycle.svg/220px-CNO_Cycle.svg.png" decoding="async" width="220" height="220" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/21/CNO_Cycle.svg/330px-CNO_Cycle.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/21/CNO_Cycle.svg/440px-CNO_Cycle.svg.png 2x" data-file-width="1000" data-file-height="1000" /></a><figcaption>Schéma CNO cyklu</figcaption></figure> Na to aby se těleso dalo charakterizovat jako hvězda, musí v jeho nitru probíhat <a href="/wiki/Termonukle%C3%A1rn%C3%AD_f%C3%BAze" title="Termonukleární fúze">termojaderné reakce</a> nebo muselo fází <a href="/wiki/Jadern%C3%A1_f%C3%BAze" title="Jaderná fúze">fúzních reakcí</a> projít v minulosti. <a href="/wiki/Termonukle%C3%A1rn%C3%AD_f%C3%BAze" title="Termonukleární fúze">Termojaderná reakce</a> je reakce, při níž se <a href="/wiki/Atomov%C3%A9_j%C3%A1dro" title="Atomové jádro">jádra atomů</a> lehkých <a href="/w/index.php?title=Chemick%C3%BDch_Chemick%C3%BD_prvek&action=edit&redlink=1" class="new" title="Chemických Chemický prvek (stránka neexistuje)">prvků</a> sloučí za vzniku těžšího prvku. Jelikož jádra atomů jsou <a href="/wiki/Elektrick%C3%BD_n%C3%A1boj" title="Elektrický náboj">kladně nabitá</a> a navzájem se silně odpuzují, ke spuštění termojaderné reakce je potřebná velmi vysoká teplota a tlak, které tyto odpudivé síly překonají. U velké většiny hvězd (tzv. hlavní posloupnosti) vstupují do reakce <a href="/wiki/Atomov%C3%A9_j%C3%A1dro" title="Atomové jádro">jádra</a> nejlehčího chemického prvku <a href="/wiki/Vod%C3%ADk" title="Vodík">vodíku</a> a výsledným produktem je <a href="/wiki/Helium" title="Helium">helium</a>. Přeměna lehkého vodíku na helium může probíhat dvěma odlišnými způsoby a to <a href="/wiki/Proton-protonov%C3%BD_cyklus" title="Proton-protonový cyklus">proton-protonovým cyklem</a> nebo <a href="/wiki/CNO_cyklus" title="CNO cyklus">uhlík-dusík-kyslíkovým cyklem</a> (nazývaným také CNO cyklus podle chemických <a href="/wiki/Symbol_prvku" title="Symbol prvku">značek prvků</a>, které se ho účastní). Na to, který z těchto cyklů v <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzdn%C3%A9_j%C3%A1dro&action=edit&redlink=1" class="new" title="Hvězdné jádro (stránka neexistuje)">jádru hvězdy</a> převládá, má vliv hlavně teplota v jádře. Do 16 milionů kelvinů je dominantní proton-protonový cyklus, nad touto hranicí převládá CNO cyklus. Pro fungování CNO cyklu je nezbytná také přítomnost těchto tří prvků v jádru hvězdy. Čistá váha nově vzniklého atomového jádra v termojaderné reakci je menší než součet hmotností původních jader. Při obou cyklech se zhruba 1/140 hmoty přemění na čistou energii v souladu s <a href="/wiki/E%3Dmc%C2%B2" class="mw-redirect" title="E=mc²">Einsteinovou rovnicí</a> E = mc². Proces fúze vodíku je velmi citlivý na <a href="/wiki/Teplota" title="Teplota">teplotu</a>, takže i mírné zvýšení teploty jádra způsobí značný nárůst v rychlosti <a href="/wiki/Jadern%C3%A1_f%C3%BAze" title="Jaderná fúze">fúze</a>. Proto jsou teploty v jádrech hvězd hlavní posloupnosti v rozpětí od 4 milionů <a href="/wiki/Kelvin" title="Kelvin">kelvinů</a> pro malé hvězdy třídy M po 40 milionů kelvinů při těžkých hvězdách třídy O.<a href="#cite_note-aps_mss-41">[41]</a> Ve <a href="/wiki/Slunce" title="Slunce">Slunci</a>, při teplotě 10 milionů <a href="/wiki/Kelvin" title="Kelvin">kelvinů</a>, probíhá <a href="/wiki/Jadern%C3%A1_f%C3%BAze" title="Jaderná fúze">fúze</a> vodíku proton-protonovým cyklem: <dl><dd>4<a href="/wiki/Protium" class="mw-redirect" title="Protium">1H</a> → 2<a href="/wiki/Deuterium" title="Deuterium">2H</a> + 2<a href="/wiki/Pozitron" title="Pozitron">e+</a> + 2<a href="/wiki/Neutrino" title="Neutrino">νe</a> (4,0 M<a href="/wiki/Elektronvolt" title="Elektronvolt">eV</a> + 1,0 MeV)</dd> <dd>21<a href="/wiki/Vod%C3%ADk" title="Vodík">H</a> + 22<a href="/wiki/Vod%C3%ADk" title="Vodík">H</a> → 2<a href="/wiki/Helium-3" title="Helium-3">3He</a> + 2<a href="/wiki/Foton" title="Foton">γ</a> (5,5 MeV)</dd> <dd>23<a href="/wiki/Helium-3" title="Helium-3">He</a> → <a href="/wiki/Helium" title="Helium">4He</a> + 21H (12,9 MeV)</dd></dl> Sumárum těchto reakcí je: <dl><dd>41H → 4He + 2e+ + 2γ + 2νe (26,7 MeV)</dd></dl> kde e+ je <a href="/wiki/Pozitron" title="Pozitron">pozitron</a>, γ je <a href="/wiki/Foton" title="Foton">foton</a> <a href="/wiki/Z%C3%A1%C5%99en%C3%AD_gama" title="Záření gama">gama záření</a>, νe je <a href="/wiki/Neutrino" title="Neutrino">neutrino</a> a <a href="/wiki/Vod%C3%ADk" title="Vodík">H</a> a <a href="/wiki/Helium" title="Helium">He</a> jsou <a href="/wiki/Izotop" title="Izotop">izotopy</a> <a href="/wiki/Vod%C3%ADk" title="Vodík">vodíku</a> a <a href="/wiki/Helium" title="Helium">hélia</a>. <a href="/wiki/Energie" title="Energie">Energie</a> uvolněná v této reakci je řádově v <a href="/wiki/Elektronvolt" title="Elektronvolt">megaelektronvoltech</a>, to je jen maličké množství energie. Jelikož však neustále probíhá obrovské množství těchto reakcí, množství <a href="/wiki/Energie" title="Energie">energie</a> je dostatečné k udržení výstupu <a href="/wiki/Z%C3%A1%C5%99en%C3%AD" title="Záření">záření</a> hvězdy. V jádrech s teplotou 100 milionů <a href="/wiki/Kelvin" title="Kelvin">K</a> a hmotností 0,5–10 hmotností <a href="/wiki/Slunce" title="Slunce">Slunce</a> může <a href="/wiki/Helium" title="Helium">helium</a> vytvářet <a href="/wiki/Uhl%C3%ADk" title="Uhlík">uhlík</a> v <a href="/wiki/3-alfa_reakce" title="3-alfa reakce">3-alfa reakci</a>, kdy se jako pomocný krok využívá <a href="/wiki/Beryllium" title="Beryllium">beryllium</a>. <dl><dd>4He + 4He + 92 keV → 8*Be</dd> <dd>4He + 8*Be + 67 keV → 12*C</dd> <dd>12*C → 12C + γ + 7,4 MeV</dd></dl> Celková reakce je: <dl><dd>34He → 12C + γ + 7,2 MeV</dd></dl> <table class="wikitable" style="float: right; margin-top: 2em;"> <caption>Min. hmotnost na zahájení fúze </caption> <tbody><tr> <th><a href="/wiki/Chemick%C3%BD_prvek" title="Chemický prvek">Prvek</a> </th> <th><a href="/wiki/Hmotnost_Slunce" class="mw-redirect" title="Hmotnost Slunce">Hmotnost Slunce</a> </th></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Vod%C3%ADk" title="Vodík">Vodík</a></td> <td style="text-align: center;">0,01 </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Helium" title="Helium">Hélium</a></td> <td style="text-align: center;">0,4 </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Uhl%C3%ADk" title="Uhlík">Uhlík</a></td> <td style="text-align: center;">5<a href="#cite_note-48">[48]</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Neon" title="Neon">Neon</a></td> <td style="text-align: center;">8 </td></tr></tbody></table> Hvězdy spalují ve svých jádrech i jiné chemické prvky než vodík. V protohvězdách během jejich vzniku postupně se vzrůstající teplotou a tlakem dochází nejprve ke spalování <a href="/wiki/Deuterium" title="Deuterium">těžkého vodíku</a> (deuteria), <a href="/wiki/Lithium" title="Lithium">lithia</a>, berylia a <a href="/wiki/Bor_(prvek)" title="Bor (prvek)">bóru</a> s vodíkem, než dojde na spalování čistého lehkého vodíku, jehož je v jádru nejvíce. Výsledným produktem všech těchto reakcí je helium. Ve starších hvězdách, které jsou blízko svého zániku, však nastává spalování hélia a dalších prvků, jehož výsledkem jsou jiné produkty (různé chemické prvky až po železo, které vznikne spalováním <a href="/wiki/K%C5%99em%C3%ADk" title="Křemík">křemíku</a> – uhlík s héliem na kyslík, kyslík na neon, neon na hořčík, hořčík na křemík a křemík na železo). Spalování může pokračovat dál jen pomocí procesu spotřebovávajícího teplo a dodatečnou energii může dodat pouze gravitační kolaps. Prvky těžší než železo proto vznikají jen v supernovách. Tyto druhy reakcí mají velký význam z hlediska vzniku života ve vesmíru a <a href="/wiki/Terestrick%C3%A1_planeta" title="Terestrická planeta">terestrických planet</a> vůbec, protože jádra starších hvězd jsou jediným místem, kde tyto chemické prvky vznikají (nepočítaje prvky, které jsou produktem <a href="/wiki/Radioaktivita" title="Radioaktivita">samovolného rozpadu</a> těžších jader). Příklad níže popisuje <a href="/wiki/%C4%8Cas" title="Čas">čas</a>, za který hvězda s hmotností 20 hmotností <a href="/wiki/Slunce" title="Slunce">Slunce</a> spotřebuje veškeré jaderné palivo. Jako hvězda hlavní posloupnosti třídy bude 62 000krát svítivější než <a href="/wiki/Slunce" title="Slunce">Slunce</a> a její průměr bude 8krát větší než průměr Slunce.<a href="#cite_note-49">[49]</a> <table class="wikitable" style="margin: auto; float: none"> <tbody><tr> <th valign="bottom">Palivo </th> <th valign="bottom"><a href="/wiki/Teplota" title="Teplota">Teplota</a> (v megakelvinech) </th> <th valign="bottom"><a href="/wiki/Hustota" title="Hustota">Hustota</a> (kg/cm3) </th> <th valign="bottom">Doba hoření (τ v <a href="/wiki/Rok" title="Rok">rocích</a>) </th></tr> <tr style="text-align:center;"> <td><a href="/wiki/Vod%C3%ADk" title="Vodík">H</a> </td> <td>37 </td> <td>0,0045 </td> <td>8,1 milionů </td></tr> <tr style="text-align:center;"> <td><a href="/wiki/Helium" title="Helium">He</a> </td> <td>188 </td> <td>0,97 </td> <td>1,2 milionů </td></tr> <tr style="text-align:center;"> <td><a href="/wiki/Uhl%C3%ADk" title="Uhlík">C</a> </td> <td>870 </td> <td>170 </td> <td>976 </td></tr> <tr style="text-align:center;"> <td><a href="/wiki/Neon" title="Neon">Ne</a> </td> <td>1,570 </td> <td>3,100 </td> <td>0.6 </td></tr> <tr style="text-align:center;"> <td><a href="/wiki/Kysl%C3%ADk" title="Kyslík">O</a> </td> <td>1,980 </td> <td>5,550 </td> <td>1,25 </td></tr> <tr style="text-align:center;"> <td><a href="/wiki/S%C3%ADra" title="Síra">S</a>/<a href="/wiki/K%C5%99em%C3%ADk" title="Křemík">Si</a> </td> <td>3,340 </td> <td>33,400 </td> <td>0,0315<a href="#cite_note-50">[50]</a> </td></tr></tbody></table> Mladé hvězdy předtím, než dosáhnou hlavní posloupnosti, získávají energii gravitační kontrakcí podobně jako některé velké <a href="/wiki/Planeta" title="Planeta">planety</a> nebo hnědí trpaslíci. Gravitační kontrakce umožní vznikající hvězdě zvýšit <a href="/wiki/Teplota" title="Teplota">teplotu</a> a <a href="/wiki/Tlak" title="Tlak">tlak</a> v jejím nitru natolik, aby se spustily termojaderné reakce. Staré hvězdy po ukončení fáze jaderných reakcí mohou svítit z nazářených zásob. V obou případech (nedospělá i stará hvězda) však tyto hvězdy ve viditelném spektru dosahují jen malý zlomek zářivého výkonu, který mají hvězdy s probíhajícími termonukleární reakcemi. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Vznik_a_vývoj">Vznik a vývoj</h2>[<a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit&section=16" title="Editace sekce: Vznik a vývoj" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit&section=16" title="Editovat zdrojový kód sekce Vznik a vývoj">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/V%C3%BDvoj_hv%C4%9Bzd" title="Vývoj hvězd">Vývoj hvězd</a>.</div> Modely vývoje hvězd jsou jen teoriemi – vzhledem k velké délce trvání i těch nejkratšeji existujících hvězd lidstvo ještě nemělo možnost sledovat nějakou hvězdu od jejího vzniku až po zánik. Tyto modely vycházejí z pozorování hvězd s odlišnými vlastnostmi – hvězd hlavní posloupnosti, obrů, bílých trpaslíků a podobně, přičemž se předpokládá, že během dlouhého časového období dochází k postupným proměnám hvězd z jedné pozorované formy na druhou. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Vznik_hvězdy">Vznik hvězdy</h3>[<a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit&section=17" title="Editace sekce: Vznik hvězdy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit&section=17" title="Editovat zdrojový kód sekce Vznik hvězdy">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Vznik_hv%C4%9Bzdy" title="Vznik hvězdy">Vznik hvězdy</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Haja%C5%A1iho_stopa.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/02/Haja%C5%A1iho_stopa.svg/220px-Haja%C5%A1iho_stopa.svg.png" decoding="async" width="220" height="139" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/02/Haja%C5%A1iho_stopa.svg/330px-Haja%C5%A1iho_stopa.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/02/Haja%C5%A1iho_stopa.svg/440px-Haja%C5%A1iho_stopa.svg.png 2x" data-file-width="1174" data-file-height="742" /></a><figcaption>Hajašiho stopa</figcaption></figure> Hvězdy vznikají z původně chladných, řídkých a studených mračen <a href="/wiki/Mezihv%C4%9Bzdn%C3%A9_prost%C5%99ed%C3%AD" title="Mezihvězdné prostředí">mezihvězdné hmoty</a>. Hustota těchto mračen je vyšší než hustota <a href="/wiki/Mezihv%C4%9Bzdn%C3%A9_m%C3%A9dium" title="Mezihvězdné médium">mezihvězdného média</a>, ale stále nižší než hustota uvnitř <a href="/w/index.php?title=Vakuov%C3%A1_komora&action=edit&redlink=1" class="new" title="Vakuová komora (stránka neexistuje)">vakuové komory</a>. Tyto oblasti se nazývají molekulární mračna a jsou většinou tvořena vodíkem s příměsí ~23–28 % helia a malým procentem těžších prvků. Příkladem takové oblasti, v níž vznikají nové hvězdy, je <a href="/wiki/Mlhovina_v_Orionu" title="Mlhovina v Orionu">mlhovina v Orionu</a>.<a href="#cite_note-51">[51]</a> Z molekulárních mračen zde vznikají obrovské hvězdy, které osvětlují tato mračna a také ionizují vodík. Takto vznikají svítící mlhoviny nazývané <a href="/wiki/HII_oblast" class="mw-redirect" title="HII oblast">oblasti H II</a>. Tato mračna se nacházejí hlavně v ramenech <a href="/wiki/Spir%C3%A1ln%C3%AD_galaxie" title="Spirální galaxie">spirálních galaxií</a>, v <a href="/wiki/%C4%8Co%C4%8Dkov%C3%A1_galaxie" title="Čočková galaxie">čočkových</a> a <a href="/wiki/Nepravideln%C3%A1_galaxie" title="Nepravidelná galaxie">nepravidelných galaxiích</a>. Právě v těchto místech je proto tvorba hvězd nejčastější. Většinou ale nevznikají samostatně,<a href="#cite_note-52">[52]</a> ale například jako <a href="/wiki/Dvojhv%C4%9Bzda" title="Dvojhvězda">dvojhvězda</a>. Chladné, prachoplynné mračno se začne většinou pod vlivem nějakého vnějšího faktoru (výbuch supernovy, srážka s jiným mračnem, <a href="/w/index.php?title=Sr%C3%A1%C5%BEka_galaxi%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Srážka galaxií (stránka neexistuje)">srážka galaxií</a>) smršťovat. Jakmile oblast dosáhne dostatečné hustoty hmoty a splní <a href="/w/index.php?title=Jeansovo_krit%C3%A9rium_nestability&action=edit&redlink=1" class="new" title="Jeansovo kritérium nestability (stránka neexistuje)">Jeansovo kritérium nestability</a>, začíná kolabovat pod vlastní gravitací.<a href="#cite_note-53">[53]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Natal_Microcosm.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d8/Natal_Microcosm.jpg/220px-Natal_Microcosm.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d8/Natal_Microcosm.jpg/330px-Natal_Microcosm.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d8/Natal_Microcosm.jpg/440px-Natal_Microcosm.jpg 2x" data-file-width="516" data-file-height="387" /></a><figcaption><a href="/wiki/Protohv%C4%9Bzda" title="Protohvězda">Protohvězda</a></figcaption></figure> Během kolapsu mraku vytvářejí jednotlivé shluky hustšího prachu a plynu, tzv. <a href="/wiki/Bokovy_globule" title="Bokovy globule">Bokovy globule</a>. Během kolapsu globulí a růstu hustoty se gravitační energie přeměňuje na teplo a teplota stoupá. S nárůstem teploty stoupá také rychlost rotace mraku. V mračnu se začínají tvořit hustší oblasti, zárodky samotných hvězd. Tyto zárodky s hmotností až deset tisíc slunečních hmotností dále kolabují. Postupně začíná volnému gravitačnímu hroucení bránit vnitřní tlak. Když mrak dosáhne zhruba stabilního stavu, vzniká jádro tzv. <a href="/wiki/Protohv%C4%9Bzda" title="Protohvězda">protohvězdy</a>.<a href="#cite_note-54">[54]</a> Protohvězdy jsou bouřlivé, svítící, nestabilní objekty, které se nadále scvrkávají. Tyto hvězdy před hlavní posloupností často obklopuje disk prachu a plynu, tzv. <a href="/wiki/Protoplanet%C3%A1rn%C3%AD_disk" title="Protoplanetární disk">protoplanetární disk</a>, a zdrojem jejich vyzařování je hlavně uvolňování gravitační energie. Období gravitačního kolapsu trvá zhruba 10–15 milionů let. Mladé hvězdy s hmotností méně než 2 M⊙ (<a href="/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_hmotnost" title="Sluneční hmotnost">hmotností Slunce</a>) se nazývají hvězdy T Tauri. Hvězdy s větší hmotností se nazývají Herbig Ae / Be hvězdy. Tyto mladé hvězdy vyzařují podél své osy rotace proudy plynu, což může snížit moment hybnosti vznikající hvězdy, v podobě malých mlhovinovitých oblastí známých jako <a href="/wiki/Herbig%C5%AFv%E2%80%93Har%C5%AFv_objekt" title="Herbigův–Harův objekt">Herbigovy–Harovy objekty</a>.<a href="#cite_note-55">[55]</a><a href="#cite_note-smith04-56">[56]</a> Tyto proudy v kombinaci se zářením blízkých masivních hvězd mohou rozehnat okolní mrak, ve kterém hvězda vznikla.<a href="#cite_note-57">[57]</a> Nakonec teplota a tlak v jádru protohvězdy vzrostou natolik, že se zapálí termojaderné reakce. Gravitační síla se vyrovná s tlakem záření přicházejícího z jádra, hvězda se přestane dále zmenšovat a usadí se na <a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_posloupnost" title="Hlavní posloupnost">hlavní posloupnosti</a>, kde stráví až 90 % svého života. První hvězdy, které vznikaly ve vesmíru, byly pravděpodobně dost odlišné od současných. Šlo o nesmírně hmotné a zářivé objekty s hmotnostmi nejméně 15 hmotností Slunce. První hvězdy také neobsahovaly prvky těžší než helium, protože tyto prvky ještě neexistovaly. Jejich životnost však byla krátká, necelý milion let. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Další_vývoj">Další vývoj</h3>[<a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit&section=18" title="Editace sekce: Další vývoj" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit&section=18" title="Editovat zdrojový kód sekce Další vývoj">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:RedDwarfNASA.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/74/RedDwarfNASA.jpg/220px-RedDwarfNASA.jpg" decoding="async" width="220" height="170" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/74/RedDwarfNASA.jpg/330px-RedDwarfNASA.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/74/RedDwarfNASA.jpg/440px-RedDwarfNASA.jpg 2x" data-file-width="2184" data-file-height="1687" /></a><figcaption>Umělecká představa o blízkém pohledu na <a href="/wiki/%C4%8Cerven%C3%BD_trpasl%C3%ADk" title="Červený trpaslík">červeného trpaslíka</a>, nejběžnější typ hvězdy v naší <a href="/wiki/Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha" title="Galaxie Mléčná dráha">Galaxii</a></figcaption></figure> Na začátku života hvězdy T Tauri následují <a href="/wiki/Haja%C5%A1iho_stopa" title="Hajašiho stopa">Hajašiho stopu</a> – zmenšují se a klesá jejich svítivost, teplota zůstává zhruba stejná. Lehčí T Tauri hvězdy přecházejí do <a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_posloupnost" title="Hlavní posloupnost">hlavní posloupnosti</a>, zatímco těžké hvězdy pokračují <a href="/wiki/Henyeyho_stopa" title="Henyeyho stopa">Henyeyho stopou</a>. To, jak dlouho hvězda setrvá v poměrně stabilní fázi hlavní posloupnosti, závisí na její počáteční hmotnosti. Hmotnější hvězdy paradoxně žijí kratčeji, protože termojaderné reakce v jejich jádrech probíhají mnohem bouřlivěji než v málo hmotných hvězdách. Život hvězdy s hmotností Slunce trvá celé miliardy let, život mnohem hmotnějších obrů a nadobrů jen miliony nebo dokonce jen statisíce let. Od začátku hlavní posloupnosti se zvyšuje podíl hélia v jádře hvězdy, rychlost jaderné fúze pomalu narůstá spolu s teplotou a svítivostí hvězdy.<a href="#cite_note-58">[58]</a> Od doby, co Slunce dosáhlo hlavní posloupnost před 4,6 miliardami (4.6×109) let, se jeho svítivost do dnešní doby podle výpočtů zvýšila o 40 %. Pro většinu hvězd je množství hmoty ztracené prostřednictvím hvězdného větru zanedbatelné vzhledem k jejich hmotnosti. Slunce ztratí 10−14 hmotností Slunce každý rok<a href="#cite_note-59">[59]</a> nebo 0,01 % své celkové hmotnosti během celého života. Velmi těžké hvězdy však mohou ztratit 10−7 až 10−5 hmotností Slunce každý rok, což výrazně ovlivňuje jejich vývoj.<a href="#cite_note-60">[60]</a> Hvězdy, které měly na začátku více než 50 M⊙, mohou během hlavní posloupnosti ztratit až polovinu celkové hmotnosti.<a href="#cite_note-61">[61]</a> Délka období, které hvězda stráví na hlavní posloupnosti, závisí především na množství paliva, které má hvězda k dispozici a rychlosti fúze, spalování toho paliva, tzn. původní hmotnosti a svítivosti hvězdy. Odhadovaná délka života Slunce je zhruba 10 miliard (1010) let. Těžké hvězdy spotřebovávají palivo velmi rychle a jejich život je krátký. Lehké hvězdy naopak utrácejí palivo velmi pomalu. Hvězdy lehčí než 0,25 M⊙, tzv. <a href="/wiki/%C4%8Cerven%C3%BD_trpasl%C3%ADk" title="Červený trpaslík">červení trpaslíci</a>, dokážou na fúzi využít téměř veškerou svou hmotnost, zatímco hvězdy s hmotností ~ 1 M⊙ využijí jako palivo pouze 10 % své hmotnosti. Kombinace nízké spotřeby a relativně velkých použitelných zásob paliva umožňuje podle výpočtů hvězdám s hmotností ~ 0,25 M⊙ existovat zhruba bilion (1012)<a href="#cite_note-62">[pozn. 1]</a> let a nejlehčím hvězdám spalujícím vodík (0,08 M⊙) dokonce 12 bilionů let.<a href="#cite_note-adams-63">[62]</a> A protože životnost takových hvězd je delší než současný odhadovaný věk vesmíru (13,8 miliardy let), pravděpodobně ještě žádné hvězdy lehčí než 0,85 M⊙<a href="#cite_note-saomainseq-64">[63]</a> neopustily hlavní posloupnost. <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:H-R_diagram_-edited-3_(cs).png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/H-R_diagram_-edited-3_%28cs%29.png/360px-H-R_diagram_-edited-3_%28cs%29.png" decoding="async" width="360" height="404" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/H-R_diagram_-edited-3_%28cs%29.png/540px-H-R_diagram_-edited-3_%28cs%29.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/H-R_diagram_-edited-3_%28cs%29.png/720px-H-R_diagram_-edited-3_%28cs%29.png 2x" data-file-width="723" data-file-height="811" /></a><figcaption>Příklad <a href="/wiki/Hertzsprung%C5%AFv%E2%80%93Russell%C5%AFv_diagram" title="Hertzsprungův–Russellův diagram">Hertzsprungova–Russellova diagramu</a> pro soubor hvězd zahrnujících Slunce (uprostřed) – viz níže Řazení hvězd</figcaption></figure> Prvky těžší než hélium hrají vedle hmotnosti velmi důležitou roli ve vývoji hvězdy. V astronomii se všechny prvky těžší než helium považují za kovy (ang. metal), koncentrace těchto prvků se nazývá <a href="/wiki/Metalicita" title="Metalicita">metalicita</a>. Metalicita může ovlivnit délku spalování paliva hvězdy, vznik magnetických polí<a href="#cite_note-65">[64]</a> a má vliv i na intenzitu hvězdného větru.<a href="#cite_note-66">[65]</a> Starší hvězdy <a href="/w/index.php?title=II._populace&action=edit&redlink=1" class="new" title="II. populace (stránka neexistuje)">populace II</a> mají kvůli složení molekulárního mračna, ze kterého vznikly, podstatně nižší metalicitu než mladší hvězdy <a href="/w/index.php?title=I._populace&action=edit&redlink=1" class="new" title="I. populace (stránka neexistuje)">populace I</a>. Postupem času se obsah těžších prvků v mezihvězdných mračnech zvyšuje, protože umírající hvězdy rozptýlí tyto prvky do okolí. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Zánik_hvězd">Zánik hvězd</h3>[<a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit&section=19" title="Editace sekce: Zánik hvězd" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit&section=19" title="Editovat zdrojový kód sekce Zánik hvězd">editovat zdroj</a>]</div> Nejpočetnější hvězdy ve vesmíru, červení trpaslíci, zanikají nenápadně – po vyhoření veškerého paliva pozvolna chladnou až nakonec úplně zhasnou. Hvězdy s hmotností alespoň 0,4 M⊙<a href="#cite_note-late_stages-2">[2]</a> se po vyčerpání zásob vodíku v jádře nafouknou a ochladí (z hvězdy se sice uvolňuje tepla více, ale z jednoho čtverečního metru povrchu, zvětšeného nafouknutím, méně – povrch tedy chladne, přestože jádro se zahřálo a svítivost vzrostla). Vznikne <a href="/wiki/%C4%8Cerven%C3%BD_obr" title="Červený obr">červený obr</a>. Zhruba za 5 miliard let, kdy Slunce vstoupí do této fáze, se jeho poloměr zvětší na zhruba 1 <a href="/wiki/Astronomick%C3%A1_jednotka" title="Astronomická jednotka">AU</a> (150 mil. km). To představuje 250násobný nárůst. Slunce ve fázi obra ztratí přibližně 30 % své hmotnosti.<a href="#cite_note-sun_future-67">[66]</a><a href="#cite_note-sun_future_schroder-68">[67]</a> V červených obrech do 2,25 M⊙ pokračuje spalování vodíku ve vrstvě obklopující jádro.<a href="#cite_note-hinshaw-69">[68]</a> Nakonec v jádru vzroste teplota a tlak natolik, že začne fúze hélia. Průměr hvězdy se od té doby postupně zmenšuje a povrchová teplota stoupá. U větších, původně hmotnějších hvězd jádro přejde přímo ze spalování vodíku na spalování hélia.<a href="#cite_note-iben-4">[4]</a> Po spotřebování hélia v jádře pokračuje fúze ve vrstvě z uhlíku a kyslíku kolem horkého jádra. Hvězda pak ve vývoji pokračuje cestou podobnou s původní fází červeného obra, ale s vyšší povrchovou teplotou. S postupným zmenšováním hvězdného jádra narůstá intenzita záření z jeho povrchu, což vytvoří takový tlak záření na vnější vrstvy plynů, že je doslova odhodí a vytvoří <a href="/wiki/Planet%C3%A1rn%C3%AD_mlhovina" title="Planetární mlhovina">planetární mlhovinu</a>. Pokud má jádro po odmrštění vnější atmosféry hmotnost menší než 1,4 M⊙, tak se smrští na poměrně malý objekt velký přibližně jako Země – <a href="/wiki/B%C3%ADl%C3%BD_trpasl%C3%ADk" title="Bílý trpaslík">bílý trpaslík</a>. Ten již není dostatečně těžký pro další stlačování materiálu. Je tak žhavý, že bude chladnout více než 13 miliard let, z toho plyne, že nejstarší takto zkolabované hvězdy ještě zdaleka nevychladly. Mohou mít hmotnost od 0,1 až 1,4 Sluncí. Jeden cm3 má tak hmotnost cca 1 tunu (tj. miliónkrát větší, než je hustota vody). Bílý trpaslík postupně, avšak velmi pomalu, vybledne na <a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%BD_trpasl%C3%ADk" title="Černý trpaslík">černého trpaslíka</a>. Velmi těžké hvězdy s hmotností více než 9 M⊙ během fáze hoření hélia expandují a vytvářejí <a href="/wiki/%C4%8Cerven%C3%BD_veleobr" title="Červený veleobr">červeného veleobra</a>. Poté, co vyčerpají palivo v jádru, pokračují ve spalování těžších prvků. Jádro se zmenšuje, dokud teplota a tlak nejsou dostatečné k fúzi uhlíku. Tento proces pokračuje dalšími fázemi, ve kterých je palivem nejprve neon, pak kyslík a křemík. Těsně před koncem života fúze pokračuje v sérii vrstev podobných cibuli. Každá vrstva spaluje jiný prvek.<a href="#cite_note-70">[69]</a> Poslední fáze nastává, když hvězda začne produkovat železo. Protože jádro železa je vázáno pevněji než jiná, těžší jádra, fúze železa nevytváří žádnou energii a proces naopak energii spotřebovává.<a href="#cite_note-hinshaw-69">[68]</a> Ze stejného důvodu se energie nedá získat ani štěpením železa. V relativně starých a velmi těžkých hvězdách se v jádru naakumuluje velké množství nereaktivního železa. Těžké prvky v těchto hvězdách se mohou dostat na povrch, a tak vznikne objekt známý jako <a href="/wiki/Wolfova%E2%80%93Rayetova_hv%C4%9Bzda" title="Wolfova–Rayetova hvězda">Wolfova–Rayetova hvězda</a> s hustým hvězdným větrem. Když železné jádro dosáhne hmotnosti > 1,4 M⊙, nedokáže již více vzdorovat vlastní gravitaci. Jádro náhle kolabuje, elektrony se kombinují s protony a vytvářejí <a href="/wiki/Neutron" title="Neutron">neutrony</a>, neutrina a gama záření. Nárazová vlna vyvolaná kolapsem způsobí výbuch hvězdy, který označujeme jako <a href="/wiki/Supernova" title="Supernova">exploze supernovy</a>. Supernovy jsou tak jasné, že na krátký okamžik prosvítí celou vlastní galaxii. Pokud se vyskytly v naší <a href="/wiki/Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha" title="Galaxie Mléčná dráha">Galaxii</a>, daly se pozorovat <a href="/wiki/Pouh%C3%BDm_okem" title="Pouhým okem">pouhým okem</a>.<a href="#cite_note-supernova-71">[70]</a> Ještě mohutnější jsou exploze <a href="/wiki/Hypernova" title="Hypernova">hypernov</a>. Většina hmoty hvězdy je rozmetána výbuchem supernovy (tak vznikají <a href="/wiki/Planet%C3%A1rn%C3%AD_mlhovina" title="Planetární mlhovina">mlhoviny</a> jako např. <a href="/wiki/Krab%C3%AD_mlhovina" title="Krabí mlhovina">Krabí mlhovina</a>) a to, co zůstane, je <a href="/wiki/Neutronov%C3%A1_hv%C4%9Bzda" title="Neutronová hvězda">neutronová hvězda</a> (která se někdy projevuje jako <a href="/wiki/Pulsar" title="Pulsar">pulsar</a>) nebo v případě největších hvězd (dostatečně velkých, aby zanechaly hvězdný zůstatek těžší než ~ 4 M⊙) vznikne <a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A1_d%C3%ADra" title="Černá díra">černá díra</a>. V neutronové hvězdě je hmota ve stavu známém jako degenerovaná neutronová hmota, případně se v jádru může vyskytovat ještě exotičtější forma hmoty tzv. QCD hmota. V případě černé díry je hmota ve stavu, kterému v současnosti nerozumíme.<a href="#cite_note-72">[71]</a> Hmota, která je hvězdou vyvržena v podobě planetární mlhoviny nebo <a href="/wiki/Poz%C5%AFstatek_supernovy" class="mw-redirect" title="Pozůstatek supernovy">zbytků po výbuchu supernovy</a>, se neustále rozpíná, mísí se s mezihvězdnou hmotou a vrací se tím do oběhu, takže za nějaký čas z ní mohou vzniknout nové hvězdy.<a href="#cite_note-supernova-71">[70]</a> Odvržené vnější vrstvy umírajících hvězd obsahují těžké prvky, které po zrecyklování další generací hvězd umožňují vznik kamenných planet. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Skupiny_hvězd">Skupiny hvězd</h2>[<a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit&section=20" title="Editace sekce: Skupiny hvězd" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit&section=20" title="Editovat zdrojový kód sekce Skupiny hvězd">editovat zdroj</a>]</div> Kromě samostatných hvězd, jakou je například Slunce, existují <a href="/wiki/V%C3%ADcen%C3%A1sobn%C3%A1_hv%C4%9Bzda" title="Vícenásobná hvězda">vícenásobné hvězdné systémy</a> tvořené dvěma nebo více gravitačně svázanými hvězdami, které se navzájem obíhají. Nejčastějším příkladem vícehvězdného systému je <a href="/wiki/Dvojhv%C4%9Bzda" title="Dvojhvězda">dvojhvězda</a>, ale systémy <a href="/wiki/Trojhv%C4%9Bzda" title="Trojhvězda">tří</a> a více hvězd jsou také běžné. Takové vícehvězdné systémy jsou často z důvodu stability oběžných drah hierarchicky organizované soubory vzájemně se obíhajících hvězd.<a href="#cite_note-73">[72]</a> Existují i větší skupiny tzv. <a href="/wiki/Hv%C4%9Bzdokupa" title="Hvězdokupa">hvězdokupy</a>. V molekulárních mračnech vznikají hvězdy ve skupinách, které zůstávají minimálně po určitou dobu gravitačně vázány. V okolí Slunce vznikají hvězdy v útvarech zvaných <a href="/wiki/Otev%C5%99en%C3%A1_hv%C4%9Bzdokupa" title="Otevřená hvězdokupa">otevřené hvězdokupy</a>. Jsou to poměrně volné skupiny desítek až stovek mladých hvězd, které se časem rozpadají. V minulosti v naší Galaxii vznikaly hvězdy i v mnohem hustších a kompaktnějších útvarech obsahujících až miliony hvězd. Tato seskupení se nazývají <a href="/wiki/Kulov%C3%A1_hv%C4%9Bzdokupa" title="Kulová hvězdokupa">kulové hvězdokupy</a>, v současnosti však kulové hvězdokupy v naší Galaxii již nevznikají. Hvězdy v kulových hvězdokupách jsou silněji gravitačně vázány než členové otevřených hvězdokup a často zůstávají spolu až do svého zániku. Prostorově ohraničená skupina určitého typu hvězd společného původu, volnější než otevřená hvězdokupa, se nazývá <a href="/wiki/Hv%C4%9Bzdn%C3%A1_asociace" title="Hvězdná asociace">hvězdná asociace</a>. <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Tarantula_nebula_detail.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bf/Tarantula_nebula_detail.jpg/220px-Tarantula_nebula_detail.jpg" decoding="async" width="220" height="222" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bf/Tarantula_nebula_detail.jpg/330px-Tarantula_nebula_detail.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bf/Tarantula_nebula_detail.jpg/440px-Tarantula_nebula_detail.jpg 2x" data-file-width="1076" data-file-height="1087" /></a><figcaption>Otevřená hvězdokupa (v pravém spodním okraji snímku) v <a href="/wiki/Mlhovina_Tarantule" title="Mlhovina Tarantule">mlhovině Tarantule</a></figcaption></figure> Hvězdy v rámci hvězdokup, ale také hvězdy, které se již ve hvězdokupách nenacházejí, většinou vytvářejí mnohem bližší a stabilnější konfigurace. Nejčastějším případem je dvojhvězda, kdy dvě přibližně stejně staré hvězdy obíhají kolem společného <a href="/wiki/T%C4%9B%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B" title="Těžiště">těžiště</a>. V případě, že jedna složka je mnohem hmotnější než druhá, nachází se těžiště soustavy uvnitř hmotnější hvězdy a méně hmotná složka obíhá kolem ní podobně jako planety obíhají kolem Slunce. <a href="/wiki/Pouh%C3%BDm_okem" title="Pouhým okem">Pouhým okem</a> vidíme na obloze takovou dvojici jako jeden bod. Některé dvojhvězdy lze rozlišit již malými <a href="/wiki/Dalekohled" title="Dalekohled">dalekohledy</a>, některé jen mohutnějšími přístroji a některé jsou u sebe tak blízko, že ani při nejvyšším dostupném rozlišení se je nepodaří pozorovat jako dvě oddělené hvězdy. To jsou takzvané <a href="/wiki/Spektroskopick%C3%A9_dvojhv%C4%9Bzdy" class="mw-redirect" title="Spektroskopické dvojhvězdy">spektroskopické dvojhvězdy</a>. Někdy obíhají společné <a href="/wiki/T%C4%9B%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B" title="Těžiště">těžiště</a> tři hvězdy. V takovém případě mluvíme o <a href="/wiki/Trojhv%C4%9Bzda" title="Trojhvězda">trojhvězdě</a>. Nejčastěji tvoří trojhvězdí formaci centrální dvojice hmotnostně víceméně vyrovnaných hvězd, které obíhají společné těžiště a kolem nich v mnohem větší vzdálenosti obíhá méně hmotná třetí složka. Takový systém utváří například Slunci nejbližší soustava <a href="/wiki/Alfa_Centauri" title="Alfa Centauri">Alfa Centauri</a>. Pokud společné těžiště obíhají čtyři hvězdy, mluvíme o <a href="/wiki/V%C3%ADcen%C3%A1sobn%C3%A1_hv%C4%9Bzda" title="Vícenásobná hvězda">čtyřhvězdě</a>. Příkladem čtyřhvězdy je <a href="/wiki/Epsilon_Lyrae" title="Epsilon Lyrae">Epsilon Lyrae</a>, kterou tvoří dvě dvojice hvězd obíhající kolem společného těžiště. Gravitačně těsně vázaných hvězd může být i více než čtyři. Hvězdné systémy s více než dvěma složkami se označují souhrnným názvem <a href="/wiki/V%C3%ADcen%C3%A1sobn%C3%A1_hv%C4%9Bzda" title="Vícenásobná hvězda">vícenásobné hvězdy</a>. Známou vícenásobnou hvězdou je například <a href="/w/index.php?title=Trapez_(Orion)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Trapez (Orion) (stránka neexistuje)">Trapéz</a> v souhvězdí Orion. Dlouho převažoval názor, že většina hvězd se vyskytuje v gravitačně svázaných vícenásobných systémech. To je částečně pravda, zejména při obrovských hvězdách třídy O a B, kde se pravděpodobně až 80 % hvězd vyskytuje v takových systémech. Podíl samostatných hvězd se zvyšuje s klesající hmotností hvězd, a tak pouze u 255 červených trpaslíků je známa existence hvězdného společníka. A protože 85 % všech hvězd jsou právě červení trpaslíci, většina hvězd v Galaxii je pravděpodobně samostatná od narození.<a href="#cite_note-74">[73]</a> Téměř všechny hvězdy tvoří spolu s mezihvězdnou hmotou a obrovskými množstvími <a href="/wiki/Temn%C3%A1_hmota" title="Temná hmota">temné hmoty</a> gigantické kompaktní systémy – galaxie. Hvězda, která je součástí nějaké galaxie, obíhá kolem jejího <a href="/wiki/Galaktick%C3%A9_j%C3%A1dro" title="Galaktické jádro">jádra</a>. I hvězdy zdánlivě vytržené z galaxií (například při vzájemných kolizích galaxií) zřejmě spadají pod gravitační vliv nějaké galaxie. Všechny hvězdy viditelné na obloze [[]pouhým okem]] a menšími dalekohledy patří do naší Galaxie – Mléčné dráhy. Typická galaxie obsahuje stovky miliard hvězd, přičemž v pozorovatelném vesmíru se nachází více než 100 miliard (1011) galaxií.<a href="#cite_note-75">[74]</a> Odhad počtu hvězd z roku 2010 říká, že ve viditelném vesmíru existuje 300 triliard (3×1023,<a href="#cite_note-76">[pozn. 2]</a>) hvězd.<a href="#cite_note-77">[75]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Vzdálenosti_mezi_hvězdami">Vzdálenosti mezi hvězdami</h2>[<a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit&section=21" title="Editace sekce: Vzdálenosti mezi hvězdami" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit&section=21" title="Editovat zdrojový kód sekce Vzdálenosti mezi hvězdami">editovat zdroj</a>]</div> Ve dvojhvězdách a vícenásobných hvězdách jsou vzdálenosti mezi jejich složkami relativně malé, někdy srovnatelné se vzdálenostmi planet od Slunce, jindy o něco větší. Mnohem větší jsou však vzdálenosti, jaké mají od sebe jednotlivé nesouvisející vícehvězdné systémy nebo osamělé hvězdy typu Slunce. Nejbližší hvězdou ke Slunci je Proxima Centauri vzdálená 39,9 bilionu km nebo 4,2 světelného roku. Trvalo by 150 000 let, než bychom se k ní dostali rychlostí, jakou kosmická stanice ISS obíhá kolem Země (8 km / s = 27 500 km/h).<a href="#cite_note-78">[76]</a> Takové vzdálenosti jsou běžné pro vnitřek galaktického disku.<a href="#cite_note-79">[77]</a> Kvůli poměrně velkým vzdálenostem mezi hvězdami nejsou vzájemné srážky hvězd časté. Hvězdy jsou k sobě mnohem blíže v centru galaxií nebo v kulových hvězdokupách, kde se mezi nimi vyskytuje i více kolizí,<a href="#cite_note-DarkMatter-80">[78]</a> ale i mnohem dál, např. v <a href="/wiki/Galaktick%C3%A9_halo" title="Galaktické halo">galaktickém halo</a>. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Pohyb_hvězd">Pohyb hvězd</h2>[<a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit&section=22" title="Editace sekce: Pohyb hvězd" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit&section=22" title="Editovat zdrojový kód sekce Pohyb hvězd">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Pleiades_large.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4e/Pleiades_large.jpg/220px-Pleiades_large.jpg" decoding="async" width="220" height="159" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4e/Pleiades_large.jpg/330px-Pleiades_large.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4e/Pleiades_large.jpg/440px-Pleiades_large.jpg 2x" data-file-width="4877" data-file-height="3515" /></a><figcaption>Mladé hvězdy otevřené hvězdokupy <a href="/wiki/Plej%C3%A1dy" title="Plejády">Plejády</a> v <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_B%C3%BDka" title="Souhvězdí Býka">souhvězdí Býka</a>. Tyto hvězdy mají společné kinematické charakteristiky a společně se pohybují vesmírem.<a href="#cite_note-81">[79]</a></figcaption></figure> Pohyb hvězdy vzhledem k Slunci může poskytnout informace o původu a stáří hvězdy, a také o její struktuře a vývoji jejího galaktického okolí. Pohyb hvězdy popisují dvě složky: <a href="/wiki/Radi%C3%A1ln%C3%AD_rychlost" title="Radiální rychlost">radiální rychlost</a>, což je rychlost ve směru k nebo od Slunce, a úhlový pohyb po <a href="/wiki/Nebesk%C3%A1_sf%C3%A9ra" title="Nebeská sféra">nebeské sféře</a>, který se nazývá také <a href="/wiki/Vlastn%C3%AD_pohyb" title="Vlastní pohyb">vlastní pohyb</a>. Radiální rychlost se určuje pomocí měření <a href="/wiki/Doppler%C5%AFv_jev" title="Dopplerův jev">dopplerovského posunu</a> spektrálních čar hvězdy. Pokud jsou posunuty směrem k modrému konci spektra, hvězda se k nám přibližuje, pokud k červenému konci spektra, hvězda se od nás vzdaluje. Její rychlost se udává v kilometrech za sekundu (km/s). Vlastní pohyb hvězdy se určuje pomocí přesných astrometrických měření a udává se v tisícinách úhlové vteřiny (<a href="/wiki/Vte%C5%99ina" title="Vteřina">mas</a>) za rok. Vlastní pohyb se dá prostřednictvím hvězdné <a href="/wiki/Paralaxa" title="Paralaxa">paralaxy</a> přeměnit na jednotky rychlosti. Hvězdy s vysokou hodnotou vlastního pohybu se nacházejí relativně blízko Slunce. Z těchto dvou parametrů lze vypočítat rychlost hvězdy vzhledem k Slunci nebo při jejím pohybu v galaxii. Pozorování zjistila, že obecně mají hvězdy populace I nižší rychlosti než starší hvězdy populace II. Ty mají <a href="/wiki/Eliptick%C3%A1_dr%C3%A1ha" title="Eliptická dráha">eliptické oběžné dráhy</a> nakloněné k rovině galaxie.<a href="#cite_note-82">[80]</a> Porovnání pohybů blízkých hvězd vedlo k objevům hvězdných asociací. To jsou skupiny hvězd se společným místem původu v jediném obrovském molekulárním mračnu.<a href="#cite_note-83">[81]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Třídění_hvězd">Třídění hvězd</h2>[<a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit&section=23" title="Editace sekce: Třídění hvězd" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit&section=23" title="Editovat zdrojový kód sekce Třídění hvězd">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Podle_teploty_a_svítivosti">Podle teploty a svítivosti</h3>[<a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit&section=24" title="Editace sekce: Podle teploty a svítivosti" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit&section=24" title="Editovat zdrojový kód sekce Podle teploty a svítivosti">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Spektr%C3%A1ln%C3%AD_klasifikace" title="Spektrální klasifikace">Spektrální klasifikace</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:HR-diag-w-text-cs.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/59/HR-diag-w-text-cs.svg/220px-HR-diag-w-text-cs.svg.png" decoding="async" width="220" height="251" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/59/HR-diag-w-text-cs.svg/330px-HR-diag-w-text-cs.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/59/HR-diag-w-text-cs.svg/440px-HR-diag-w-text-cs.svg.png 2x" data-file-width="700" data-file-height="800" /></a><figcaption>HR diagram</figcaption></figure> Hlavním zdrojem informací o hvězdách je jejich světlo rozložené do <a href="/wiki/Barevn%C3%A9_spektrum" title="Barevné spektrum">spektra</a>. Charakter spektra hvězdy určuje především teplota atmosféry hvězdy. Současný systém klasifikace hvězd má původ na počátku <a href="/wiki/20._stolet%C3%AD" title="20. století">20. století</a>. Tehdy se hvězdy klasifikovaly od A po Q na základě síly čar vodíku. V té době nebylo známo, že hlavním faktorem ovlivňujícím sílu této čáry je teplota. Čára dosahuje maxima při 9 000 K a slábne při vyšších i nižších teplotách. Po seřazení klasifikace podle teploty už připomínala současné schéma. Podle spektra čili teploty dělíme hvězdy do osmi hlavních tříd (W, O, B, A, F, G, K a M) a 5 vzácných tříd (Q, R, N, S, C). V rámci této klasifikace rozeznáváme hvězdy raného spektrálního typu (O, B, A) a hvězdy pozdního spektrálního typu (G, K, M, C, S). O jsou velmi horké hvězdy. Teplota postupně klesá až po M, což jsou takové chladné hvězdy, že v jejich atmosférách mohou vznikat <a href="/wiki/Molekula" title="Molekula">molekuly</a>. Několik netradičních spektrálních typů má speciální klasifikaci, mezi nejběžnější patří L a T, označující po pořadí nejchladnější hvězdy a hnědé trpaslíky. Každé písmeno má 10 podkategorií, očíslovaných od 0 po 9 s postupně klesající teplotou. Tento systém selhává při extrémních teplotách: hvězdy třídy O0 a O1 nemusí existovat. Bílí trpaslíci mají vlastní třídu označenou písmenem D. Ta se dále dělí na DA, DB, DC, DO, DZ, a DQ, podle převažujících čar ve spektru. Za tím následuje číselná hodnota označující teplotu. Hvězdy zakreslené do grafu podle spektrální třídy a <a href="/wiki/Absolutn%C3%AD_hv%C4%9Bzdn%C3%A1_velikost" title="Absolutní hvězdná velikost">absolutní velikosti</a> (svítivosti) dávají tzv. <a href="/wiki/Hertzsprung%C5%AFv%E2%80%93Russell%C5%AFv_diagram" title="Hertzsprungův–Russellův diagram">Hertzsprungův–Russellův diagram</a>. Hertzsprungův–Russellův diagram ukazuje, že hvězdy se seskupují do dvou větví, a to hlavní větve a větve obrů. V tomto diagramu je zřetelné dělení hvězd do: <ul><li><a href="/wiki/Veleobr" title="Veleobr">nadobrů</a>,</li> <li><a href="/wiki/Jasn%C3%BD_obr" title="Jasný obr">jasných obrů</a>,</li> <li><a href="/wiki/Obr" title="Obr">obrů</a>,</li> <li><a href="/wiki/Podobr" title="Podobr">podobrů</a>,</li> <li><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_posloupnost" title="Hlavní posloupnost">hvězd hlavní posloupnosti</a> (nejpočetnější skupina),</li> <li><a href="/wiki/Trpasl%C3%ADk_(hv%C4%9Bzda)" title="Trpaslík (hvězda)">trpaslíků</a> a</li> <li><a href="/wiki/Podtrpasl%C3%ADk" title="Podtrpaslík">podtrpaslíků</a>.</li></ul> Hertzsprungův–Russellův diagram ukazuje i vývojovou cestu hvězd. Svítivost nejenže odpovídá poloměru hvězd, ale má vliv i na jejich spektrální čáry. Většina hvězd leží na hlavní posloupnosti tvořené hvězdami spalujícími vodík. V grafu zobrazujícím jejich absolutní hvězdnou velikost a spektrální typ leží v úzkém pásu podél mírně zakřivené linie směřující z levého horního do pravého spodního rohu diagramu. Slunce je hvězdou hlavní posloupnosti typu G2, žlutou hvězdou s průměrnou teplotou a běžnou velikostí. Přídavné kategorizování v podobě malého písmene za spektrálním typem se používá k označení speciální vlastnosti spektra, např. e znamená přítomnost emisní čáry, m znamená neobvyklou úroveň kovů a var znamená proměnnou hvězdu. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Podle_zdroje_energie">Podle zdroje energie</h3>[<a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit&section=25" title="Editace sekce: Podle zdroje energie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit&section=25" title="Editovat zdrojový kód sekce Podle zdroje energie">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a href="/w/index.php?title=Plazmov%C3%A1_hv%C4%9Bzda&action=edit&redlink=1" class="new" title="Plazmová hvězda (stránka neexistuje)">plazmové hvězdy</a> – jsou to hvězdy, ve kterých probíhají termojaderné reakce a průběžně tak vzniká nové vlastní záření. Patří sem obři, veleobři a hvězdy hlavní posloupnosti. Všechny hvězdy viditelné na obloze pouhým okem jsou plazmové hvězdy.</li> <li><a href="/w/index.php?title=Degenerovan%C3%A1_hv%C4%9Bzda&action=edit&redlink=1" class="new" title="Degenerovaná hvězda (stránka neexistuje)">degenerované hvězdy</a> – hvězdy, ve kterých již neprobíhají termojaderné reakce a jejich hmota je v degenerovaném stavu. Patří sem bílí trpaslíci, neutronové hvězdy a černé díry. Tyto hvězdy září pouze ze zásob energie nastřádaných v podobě tepla, případně nezáří vůbec.</li></ul> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Doprovodná_tělesa">Doprovodná tělesa</h2>[<a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit&section=26" title="Editace sekce: Doprovodná tělesa" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit&section=26" title="Editovat zdrojový kód sekce Doprovodná tělesa">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Sirius_A_and_B_artwork.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c9/Sirius_A_and_B_artwork.jpg/220px-Sirius_A_and_B_artwork.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c9/Sirius_A_and_B_artwork.jpg/330px-Sirius_A_and_B_artwork.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c9/Sirius_A_and_B_artwork.jpg/440px-Sirius_A_and_B_artwork.jpg 2x" data-file-width="4000" data-file-height="3000" /></a><figcaption>Umělcova představa hvězd <a href="/wiki/Sirius" title="Sirius">Sirius</a> A (plazmová hvězda) a Sírius B (degenerovaná hvězda)</figcaption></figure> Kolem některých hvězd byla dokázána existence temných průvodců, kteří se nedají pozorovat dalekohledy a nejsou ani spektroskopickými dvojhvězdami. Přesto tito neviditelní společníci gravitačně působí na hvězdu. Mohou jimi být bývalé plazmové hvězdy, které se staly malými degenerovanými hvězdami, a proto jsou nepozorovatelné. Jde o bílé trpaslíky, neutronové hvězdy nebo černé díry. Jiné hvězdy mají zase mnohem méně hmotné společníky, což jsou buď hnědí trpaslíci nebo <a href="/wiki/Planeta" title="Planeta">planety</a>. Až do 90. let 20. století astronomové nevěděli, zda i jiné hvězdy mají planety. V posledním desetiletí se však začalo objevovat množství <a href="/wiki/Exoplaneta" title="Exoplaneta">planet obíhajících kolem jiných hvězd</a> a v současnosti jich známe již více než 900.<a href="#cite_note-84">[82]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Názvy_a_označení">Názvy a označení</h2>[<a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit&section=27" title="Editace sekce: Názvy a označení" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit&section=27" title="Editovat zdrojový kód sekce Názvy a označení">editovat zdroj</a>]</div> Již v minulosti dávali lidé hvězdám různá jména. Podobně jako s některými souhvězdími a samotným Sluncem, i s jednotlivými hvězdami se spojovala <a href="/wiki/Mytologie" title="Mytologie">mytologie</a>.<a href="#cite_note-mythology-85">[83]</a> Jména hvězd popisovala jejich vzhled (například <a href="/w/index.php?title=Rutilicus&action=edit&redlink=1" class="new" title="Rutilicus (stránka neexistuje)">Rutilicus</a> – nažloutlý), část souhvězdí (<a href="/wiki/Phekda" title="Phekda">Phacd</a> – stehno) nebo jejich roli v mytologii (<a href="/wiki/Alcyone" title="Alcyone">Alcyone</a> – jedna z mytických <a href="/wiki/Plej%C3%A1dy" title="Plejády">Plejád</a>). Dnes používaná jména pocházejí většinou ze <a href="/w/index.php?title=Staroarab%C5%A1tina&action=edit&redlink=1" class="new" title="Staroarabština (stránka neexistuje)">staroarabštiny</a>, <a href="/wiki/%C5%98e%C4%8Dtina" title="Řečtina">řečtiny</a>, případně z <a href="/wiki/Latina" title="Latina">latiny</a>. Zhruba každá šestá hvězda viditelná pouhým okem na obloze má své vlastní jméno, ale běžně se používá jen kolem 100 jmen. Novodobé pojmenování hvězd vlastním jménem je vzácné. Jedním z moderních názvů je například <a href="/wiki/Gamma_Velorum" class="mw-redirect" title="Gamma Velorum">Regor</a>. Jen několik hvězd nese jména lidí. Například <a href="/wiki/Barnardova_%C5%A1ipka" title="Barnardova šipka">Barnardova šipka</a> či <a href="/wiki/Sualocin" title="Sualocin">Sualocin</a> a <a href="/wiki/Rotanev" title="Rotanev">Rotanev</a> (α a β <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Delf%C3%ADna" title="Souhvězdí Delfína">Delfína</a> které přečtené pozpátku dají jméno Nicolaus Venator, tedy latinskou podobu jména asistenta astronoma <a href="/wiki/Giuseppe_Piazzi" title="Giuseppe Piazzi">Giuseppe Piazziho</a>). Koncept souhvězdí existoval už během <a href="/wiki/Babylonie" title="Babylonie">Babylonské civilizace</a>. Starověcí astronomové si všimli, že hvězdy tvoří výrazné obrazce a spojili je s přírodními úkazy a mytologií. Dvanáct z těchto formací, které leží podél roviny <a href="/wiki/Ekliptika" title="Ekliptika">ekliptiky</a>, vytvořilo základ <a href="/wiki/Astrologie" title="Astrologie">astrologie</a>.<a href="#cite_note-koch95-86">[84]</a> S objevem dalekohledu se zvyšovalo množství pozorovatelných hvězd a tak se začaly vytvářet a používat různé <a href="/wiki/Hv%C4%9Bzdn%C3%BD_katalog" title="Hvězdný katalog">hvězdné katalogy</a>. Autorem prvního hvězdného katalogu byl <a href="/wiki/Hipparchos" title="Hipparchos">Hipparchos</a>, který zavedl i hvězdnou velikost (magnitudu). Zhruba kolem roku <a href="/wiki/1600" title="1600">1600</a> se začaly názvy souhvězdí používat k pojmenování nebeských těles v určité oblasti oblohy. Pro nejjasnější hvězdy oblohy se obvykle používá <a href="/wiki/Bayerovo_ozna%C4%8Den%C3%AD" title="Bayerovo označení">Bayerovo značení</a>. Sestává z <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_abeceda" class="mw-redirect" title="Řecká abeceda">řeckého písmene</a> za kterým následuje <a href="/wiki/Genitiv" title="Genitiv">genitiv</a> latinského názvu souhvězdí, ve kterém se hvězda nachází. Hvězdy jsou označeny od alfy až po omegu obvykle (ne však vždy) od nejjasnější (<a href="/wiki/Alfa" title="Alfa">alfa</a>) až po nejslabší (<a href="/wiki/Omega" title="Omega">omega</a>). Pokud jasná hvězda viditelná pouhým okem nemá jméno ani Bayerovo značení, používá se většinou <a href="/wiki/Flamsteedovo_ozna%C4%8Den%C3%AD" title="Flamsteedovo označení">Flamsteedovo značení</a>. Použil jej <a href="/wiki/John_Flamsteed" title="John Flamsteed">John Flamsteed</a> v katalogu hvězd ve své knize Historia coelestis Britannica.<a href="#cite_note-87">[85]</a><a href="#cite_note-88">[86]</a> Je podobné Bayerovu s tím rozdílem, že namísto písmena řecké abecedy je arabská číslice. Kritériem, podle kterého jsou hvězdy s Flamsteedovym označením seřazeny, není jejich jasnost ale <a href="/wiki/Rektascenze" title="Rektascenze">rektascenze</a>. Slabší hvězdy nepozorovatelné pouhým okem mají přidělená čísla v různých katalozích např. <a href="/wiki/SAO_katalog" title="SAO katalog">SAO</a>, <a href="/wiki/Henry_Draper_Catalogue" title="Henry Draper Catalogue">HD</a> a jiné. Čísla v těchto katalozích mají sice přiděleny všechny hvězdy do určité limitní magnitudy, ale v případě jasných hvězd se k označení většinou používá vlastní jméno či jedno z výše uvedených označení. Zvláštní princip označení platí pro hvězdy ve vícenásobných systémech. Nejhmotnější složka systému má za svým katalogovým označením písmeno A, méně hmotná B a tak dále. Například <a href="/wiki/Alfa_Centauri" title="Alfa Centauri">Alfa Centauri A</a> je nejhmotnější hvězda systému (v tomto případě trojhvězdného) <a href="/wiki/Alfa_Centauri" title="Alfa Centauri">Alfa Centauri</a>, <a href="/w/index.php?title=Gliese_165_B&action=edit&redlink=1" class="new" title="Gliese 165 B (stránka neexistuje)">Gliese 165 B</a> je druhá nejhmotnější hvězda systému <a href="/w/index.php?title=Gliese_165&action=edit&redlink=1" class="new" title="Gliese 165 (stránka neexistuje)">Gliese 165</a>, <a href="/w/index.php?title=Pol%C3%A1rka_C&action=edit&redlink=1" class="new" title="Polárka C (stránka neexistuje)">Polárka C</a> je třetí nejhmotnější hvězda systému <a href="/wiki/Pol%C3%A1rka" title="Polárka">Polárka</a>. Jedinou mezinárodně uznávanou autoritou pro pojmenovávání nebeských těles je <a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_astronomick%C3%A1_unie" title="Mezinárodní astronomická unie">Mezinárodní astronomická unie</a> (IAU).<a href="#cite_note-space_law09-89">[87]</a> Několik soukromých společností přesto prodává jména hvězd. IAU se distancuje od těchto komerčních praktik a takto přidělená jména neuznává ani nepoužívá.<a href="#cite_note-andersen10-90">[88]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Pozorování">Pozorování</h2>[<a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit&section=28" title="Editace sekce: Pozorování" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit&section=28" title="Editovat zdrojový kód sekce Pozorování">editovat zdroj</a>]</div> Za jasné noci můžeme pouhým okem vidět při ideálním rovném <a href="/wiki/Obzor" title="Obzor">horizontu</a> asi 3 000 – 5 000 hvězd. Už malým dalekohledem jich uvidíme mnohem víc. Všechny hvězdy viditelné pouhým okem nebo malým dalekohledem patří do naší Galaxie. První samostatné hvězdy byly v cizích galaxiích pozorovány až ve 20. století. Polohu hvězd na obloze určujeme <a href="/wiki/Soustava_sou%C5%99adnic" title="Soustava souřadnic">souřadnicemi</a>. Vzhled hvězdy na obloze je vždy bodový, a to i v největších dalekohledech (výjimkou se v nedávné minulosti staly hvězdy <a href="/wiki/Betelgeuze" title="Betelgeuze">Betelgeuze</a> a <a href="/wiki/Mira" title="Mira">Mira</a>). Přechodem světla hvězdy atmosférou Země dochází ke <a href="/wiki/Scintilace" title="Scintilace">scintilaci</a> (třpyt hvězd) a k <a href="/wiki/Lom_vln%C4%9Bn%C3%AD" title="Lom vlnění">refrakci</a>. Díky scintilaci můžeme bezpečně rozeznat hvězdy od planet, u nichž ke scintilaci nedochází. Ačkoli barva hvězdy vypovídá o její teplotě, je často její odstín způsoben nějakým optickým klamem, nejčastěji právě <a href="/wiki/Atmosf%C3%A9ra_Zem%C4%9B" title="Atmosféra Země">atmosférou Země</a>, ale také <a href="/wiki/Oko" title="Oko">lidským okem</a>, <a href="/wiki/Chromatick%C3%A1_aberace" title="Chromatická aberace">barevnou vadou</a> čočky a podobně. Poblikávání hvězd však nemusí být způsobeno jen atmosférou Země, může se jednat o proměnné hvězdy či zákrytové dvouhvězdy, u nichž se jasnost s časem mění. Hvězdy na obloze mají různou jasnost. Ta závisí na zářivosti hvězdy, její vzdálenosti od Země a na vlivu zemské atmosféry, přes kterou její světlo prochází. Různá vzdálenost hvězd od nás způsobuje, že některé hvězdy jsou při pozorování ze Země jasnější (Vega, <a href="/wiki/Sirius" title="Sirius">Sirius</a>, <a href="/wiki/Alfa_Centauri" title="Alfa Centauri">Toliman</a>…) než jiné hvězdy, které jsou mnohem zářivější, ale nacházejí se ve větší vzdálenosti (<a href="/wiki/Rigel" title="Rigel">Rigel</a>, <a href="/wiki/Antares" title="Antares">Antares</a>, Polárka…). Jasnost hvězd na obloze určujeme tzv. <a href="/wiki/Hv%C4%9Bzdn%C3%A1_velikost" title="Hvězdná velikost">vizuálními magnitudami</a>. Čím má vizuální magnituda menší číslo, tím je hvězda jasnější a naopak čím vyšší číslo, tím nižší jas. Magnitudy nejjasnějších hvězd mají negativní hodnoty. Nejjasnější hvězda Sírius má magnitudu −1,43, Vega 0,03, Polárka 2,13 a Slunce −26,7. Nejslabší hvězdy, které při dobrých pozorovacích podmínkách ještě vidíme pouhým okem, mají magnitudu 6 a nejslabší hvězdy zachycené dalekohledy na <a href="/wiki/Fotografick%C3%A1_deska" title="Fotografická deska">fotografických deskách</a> mají magnitudu až do 30. Hranice nejslabších pozorovatelných hvězd se zdokonalováním pozorovací techniky neustále posouvá k vyšším magnitudám. <table class="wikitable" style="float: right; margin-left: 1em;"> <caption>Počet hvězd s magnitudou nižší než </caption> <tbody><tr> <th>Zdanlivá magnituda </th> <th>Počet  hvězd<a href="#cite_note-91">[89]</a> </th></tr> <tr style="text-align: center;"> <td>0 </td> <td>4 </td></tr> <tr style="text-align: center;"> <td>1 </td> <td>15 </td></tr> <tr style="text-align: center;"> <td>2 </td> <td>48 </td></tr> <tr style="text-align: center;"> <td>3 </td> <td>171 </td></tr> <tr style="text-align: center;"> <td>4 </td> <td>513 </td></tr> <tr style="text-align: center;"> <td>5 </td> <td>1 602 </td></tr> <tr style="text-align: center;"> <td>6 </td> <td>4 800 </td></tr> <tr style="text-align: center;"> <td>7 </td> <td>14 000 </td></tr></tbody></table> Skutečná nebo absolutní magnituda hvězdy přímo souvisí se svítivostí hvězdy a představuje zdánlivou magnitudu hvězdy ve vzdálenosti 10 parseků (32,6 svět. roku) od Země. Stupnice obou magnitud, zdánlivé a absolutní, jsou <a href="/wiki/Logaritmus" title="Logaritmus">logaritmickými</a> jednotkami: rozdíl magnitudy o jedno celé číslo představuje přibližně 2,5násobný (5. <a href="/wiki/Odmocnina" title="Odmocnina">odmocnina</a> ze 100 nebo cca 2,512) rozdíl ve svítivosti.<a href="#cite_note-luminosity-92">[90]</a> To znamená, že hvězda první magnitudy (+1,00) je přibližně 2,5krát jasnější než hvězda druhé magnitudy (+2,00) a 100krát jasnější než hvězda šesté magnitudy (+6,00). Rozdíl v jasnosti (ΔL) dvou hvězd vypočítáme tak, že od magnitudy méně jasné hvězdy (mf) odečteme magnitudu jasnější hvězdy (mb) a tento rozdíl se použije jako <a href="/wiki/Umoc%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD" title="Umocňování">exponent</a> základního čísla 2,512. Příklad: <dl><dd><math xmlns="http://www.w3.org/1998/Math/MathML" alttext="{\displaystyle \Delta {m}=m_{\mathrm {f} }-m_{\mathrm {b} }}"> <semantics> <mrow class="MJX-TeXAtom-ORD"> <mstyle displaystyle="true" scriptlevel="0"> <mi mathvariant="normal">Δ</mi> <mrow class="MJX-TeXAtom-ORD"> <mi>m</mi> </mrow> <mo>=</mo> <msub> <mi>m</mi> <mrow class="MJX-TeXAtom-ORD"> <mrow class="MJX-TeXAtom-ORD"> <mi mathvariant="normal">f</mi> </mrow> </mrow> </msub> <mo>−</mo> <msub> <mi>m</mi> <mrow class="MJX-TeXAtom-ORD"> <mrow class="MJX-TeXAtom-ORD"> <mi mathvariant="normal">b</mi> </mrow> </mrow> </msub> </mstyle> </mrow> <annotation encoding="application/x-tex">{\displaystyle \Delta {m}=m_{\mathrm {f} }-m_{\mathrm {b} }}</annotation> </semantics> </math><img src="https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/925079954c7da1d32aafb1ad12c3acef894a36f1" class="mwe-math-fallback-image-inline mw-invert skin-invert" aria-hidden="true" style="vertical-align: -0.671ex; width:15.986ex; height:2.509ex;" alt="{\displaystyle \Delta {m}=m_{\mathrm {f} }-m_{\mathrm {b} }}"></dd> <dd><math xmlns="http://www.w3.org/1998/Math/MathML" alttext="{\displaystyle 2.512^{\Delta {m}}=\Delta {L}}"> <semantics> <mrow class="MJX-TeXAtom-ORD"> <mstyle displaystyle="true" scriptlevel="0"> <msup> <mn>2.512</mn> <mrow class="MJX-TeXAtom-ORD"> <mi mathvariant="normal">Δ</mi> <mrow class="MJX-TeXAtom-ORD"> <mi>m</mi> </mrow> </mrow> </msup> <mo>=</mo> <mi mathvariant="normal">Δ</mi> <mrow class="MJX-TeXAtom-ORD"> <mi>L</mi> </mrow> </mstyle> </mrow> <annotation encoding="application/x-tex">{\displaystyle 2.512^{\Delta {m}}=\Delta {L}}</annotation> </semantics> </math><img src="https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/55e0f7f561c14a3c1becb08a29fa6b4dc8c10392" class="mwe-math-fallback-image-inline mw-invert skin-invert" aria-hidden="true" style="vertical-align: -0.338ex; width:14.958ex; height:2.676ex;" alt="{\displaystyle 2.512^{\Delta {m}}=\Delta {L}}"></dd></dl> Absolutní magnituda hvězdy (M) a zdánlivá magnituda (m), vzhledem ke svítivosti a vzdálenosti od Země nejsou ekvivalentní. Například Sírius se zdánlivou magnitudou −1,44 má absolutní magnitudu 1,41. Zdánlivá magnituda Slunce je −26,7, ale jeho absolutní magnituda je pouze 4,83. Sírius, nejjasnější hvězda na naší obloze, je zhruba 23krát jasnější než Slunce, zatímco <a href="/wiki/Canopus" title="Canopus">Canopus</a>, druhá nejjasnější hvězda na obloze, s absolutní magnitudu −5,53, je zhruba 14 000krát jasnější než Slunce. Přestože Canopus je mnohem jasnější než Sirius, je Sírius zdánlivě jasnější, protože Sírius se nachází 8,6 světelného roku od Země a Canopus mnohem dál, ~ 310 ly. Nejjasnější známá hvězda s nejvyšší absolutní magnitudou −14,2 je <a href="/wiki/LBV_1806-20" title="LBV 1806-20">LBV 1806-20</a>. Tato hvězda je přinejmenším 5 000 000krát jasnější než Slunce.<a href="#cite_note-93">[91]</a> Nejméně zářivé hvězdy, jaké jsou momentálně známy, se nacházejí ve hvězdokupě <a href="/wiki/NGC_6397" title="NGC 6397">NGC 6397</a>. Nejmatnější červený trpaslík ve hvězdokupě má magnitudu 26 až 28. Jas těchto hvězd se dá přirovnat ke svíčce na narozeninovém dortu na Měsíci pozorovaném ze Země.<a href="#cite_note-94">[92]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Historie_výzkumu">Historie výzkumu</h2>[<a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit&section=29" title="Editace sekce: Historie výzkumu" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit&section=29" title="Editovat zdrojový kód sekce Historie výzkumu">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Dibuix_de_Leo.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0f/Dibuix_de_Leo.png/220px-Dibuix_de_Leo.png" decoding="async" width="220" height="161" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0f/Dibuix_de_Leo.png/330px-Dibuix_de_Leo.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0f/Dibuix_de_Leo.png 2x" data-file-width="400" data-file-height="292" /></a><figcaption>Lidé viděli vzory ve hvězdách už od starověku.<a href="#cite_note-forbes-95">[93]</a> Tato kresba, vytvořená roku <a href="/wiki/1690" title="1690">1690</a> <a href="/wiki/Johannes_Hevelius" title="Johannes Hevelius">Johannem Heveliem</a>, zobrazuje <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Lva" title="Souhvězdí Lva">souhvězdí Lva</a>.<a href="#cite_note-96">[94]</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:LeoCC.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a8/LeoCC.jpg/220px-LeoCC.jpg" decoding="async" width="220" height="316" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a8/LeoCC.jpg/330px-LeoCC.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a8/LeoCC.jpg/440px-LeoCC.jpg 2x" data-file-width="446" data-file-height="640" /></a><figcaption>Souhvězdí Lva, jak ho lze pozorovat pouhým okem. Spojnice nejsou skutečné a byly přikresleny</figcaption></figure> Z historického pohledu byly hvězdy důležité ve všech civilizacích po celém světě, zejména jako součásti náboženských praktik. Krom toho se též používaly k <a href="/wiki/Navigace" title="Navigace">navigaci</a> a orientaci na noční obloze. Mnoho <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk" title="Starověk">starověkých</a> astronomů věřilo, že jsou hvězdy na <a href="/wiki/Nebesk%C3%A1_sf%C3%A9ra" title="Nebeská sféra">nebeské sféře</a> umístěny trvale a že jsou jinak neměnné. Podle zvyklostí astronomové seskupili hvězdy do <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD" title="Souhvězdí">souhvězdí</a> a používali je ke sledování pohybů planet a odvození polohy Slunce.<a href="#cite_note-forbes-95">[93]</a> Pohyb Slunce vůči hvězdnému pozadí (a <a href="/wiki/Obzor" title="Obzor">horizontu</a>) posloužil k vytvoření <a href="/wiki/Kalend%C3%A1%C5%99" title="Kalendář">kalendáře</a>, který pak našel využití hlavně v zemědělství.<a href="#cite_note-97">[95]</a> <a href="/wiki/Gregori%C3%A1nsk%C3%BD_kalend%C3%A1%C5%99" title="Gregoriánský kalendář">Gregoriánský kalendář</a>, který je v současnosti používaný po celém světě, je sluneční kalendář založený na úhlu <a href="/wiki/Rotace_Zem%C4%9B" title="Rotace Země">osy otáčení</a> Země vzhledem ke své nejbližší hvězdě – Slunci. Nejstarší přesně datovaný popis hvězdné oblohy pochází z dob <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_Egypt" title="Starověký Egypt">starověké egyptské</a> astronomie, konkrétně z roku <a href="/w/index.php?title=1534_p%C5%99._n._l.&action=edit&redlink=1" class="new" title="1534 př. n. l. (stránka neexistuje)">1534</a> před naším letopočtem.<a href="#cite_note-98">[96]</a> Nejraněji známé hvězdy z katalogu byly sestaveny dávnými <a href="/wiki/Babylonie" title="Babylonie">babylonskými</a> astronomy <a href="/wiki/Mezopot%C3%A1mie" title="Mezopotámie">Mezopotámie</a> na konci druhého tisíciletí před naším letopočtem, během <a href="/wiki/Kassit%C3%A9" title="Kassité">období Kassitů</a> (cca 1531–1155 př. n. l.).<a href="#cite_note-north_1995_30_31-99">[97]</a> První hvězdný katalog <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%A9_%C5%98ecko" title="Starověké Řecko">řecké</a> astronomie vytvořil <a href="/w/index.php?title=Aristyllus&action=edit&redlink=1" class="new" title="Aristyllus (stránka neexistuje)">Aristyllus</a> asi 300 let př. n. l. za pomoci <a href="/w/index.php?title=Timocharis&action=edit&redlink=1" class="new" title="Timocharis (stránka neexistuje)">Timochara</a>.<a href="#cite_note-100">[98]</a> <a href="/w/index.php?title=Katalog_Hipparchos&action=edit&redlink=1" class="new" title="Katalog Hipparchos (stránka neexistuje)">Hipparchův katalog hvězd</a> z přibližně 2. stol. př. n. l. zahrnoval 1 020 hvězd a byl použit pro sestavení <a href="/wiki/Almagest" title="Almagest">Ptolemaiova hvězdného katalogu</a>.<a href="#cite_note-101">[99]</a> <a href="/wiki/Hipparchos" title="Hipparchos">Hipparchos</a> je znám svým objevem první zaznamenané <a href="/wiki/Nova" title="Nova">novy</a>.<a href="#cite_note-102">[100]</a> Mnoho souhvězdí a jmen hvězd pocházejících z řecké astronomie se používá dodnes. Navzdory zdánlivé neměnnosti nebes si byli <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADna" title="Čína">čínští</a> astronomové vědomi toho, že se čas od času mohou objevit nové hvězdy.<a href="#cite_note-clark-103">[101]</a> V roce 185 n. l. byli první, kdo pozorovali a psali o supernově, dnes známé jako <a href="/w/index.php?title=SN_185&action=edit&redlink=1" class="new" title="SN 185 (stránka neexistuje)">SN 185</a>.<a href="#cite_note-104">[102]</a> Nejjasnější hvězdná událost v zaznamenané historii byla <a href="/wiki/Supernova_1006" title="Supernova 1006">supernova SN 1006</a>, která byla pozorována r. <a href="/wiki/1006" title="1006">1006</a>. Napsal o ní <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_Egypt" title="Starověký Egypt">egyptský</a> astronom <a href="/w/index.php?title=Ab%C3%BA_Hasan_Al%C3%AD_ibn_Ridwan_al-Misr%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Abú Hasan Alí ibn Ridwan al-Misrí (stránka neexistuje)">Abú Hasan Alí ibn Ridwan al-Misrí</a> a několik čínských astronomů.<a href="#cite_note-105">[103]</a> Supernova <a href="/wiki/SN_1054" title="SN 1054">SN 1054</a>, která způsobila zrod <a href="/wiki/Krab%C3%AD_mlhovina" title="Krabí mlhovina">Krabí mlhoviny</a>, byla rovněž pozorována čínskými a <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_Orient" title="Starověký Orient">islámskými</a> astronomy.<a href="#cite_note-SN1054-106">[104]</a><a href="#cite_note-PASP1942-107">[105]</a><a href="#cite_note-108">[106]</a> Středověcí islámští astronomové dali mnoha hvězdám svá arabská jména, která se používají dodnes, a vymysleli mnoho astronomických nástrojů, s jejichž pomocí bylo možné vypočítat polohu hvězd. Postavili první velké výzkumné <a href="/wiki/Observato%C5%99" title="Observatoř">observatoře</a>, a to zejména za účelem sepsání hvězdných katalogů <a href="/w/index.php?title=Zij&action=edit&redlink=1" class="new" title="Zij (stránka neexistuje)">Zij</a>.<a href="#cite_note-109">[107]</a> Patří mezi ně i Kniha stálic (<a href="/wiki/964" title="964">964</a>), napsaná <a href="/wiki/Persk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Perská říše">perským</a> astronomem <a href="/wiki/Abdurrahm%C3%A1n_ibn_Umar_as-S%C3%BAf%C3%AD" title="Abdurrahmán ibn Umar as-Súfí">Abdurrahmánem ibn Umar as-Súfím</a>, který sledoval počet hvězd, hvězdokup (včetně <a href="/w/index.php?title=Omicron_Velorum&action=edit&redlink=1" class="new" title="Omicron Velorum (stránka neexistuje)">Omicron Velorum</a> a <a href="/wiki/Collinder_399" title="Collinder 399">Collinder 399</a>) a galaxií (včetně <a href="/wiki/Galaxie_v_Andromed%C4%9B" title="Galaxie v Andromedě">galaxie v Andromedě</a>).<a href="#cite_note-Jones-110">[108]</a> Podle <a href="/w/index.php?title=Ahmad_Zahoor&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ahmad Zahoor (stránka neexistuje)">Ahmada Zahoora</a> v 11. století perský učenec <a href="/wiki/Aliboron" title="Aliboron">Aliboron</a> popsal galaxie jako velké množství fragmentů, které mají vlastnosti mlhavých hvězd.<a href="#cite_note-111">[109]</a> Podle <a href="/w/index.php?title=Josep_Puig&action=edit&redlink=1" class="new" title="Josep Puig (stránka neexistuje)">Josepa Puigeho</a> <a href="/wiki/Andalusie" title="Andalusie">andaluský</a> astronom <a href="/wiki/Avempace" title="Avempace">Ibn Bádždža Abú Bakr Muhammad</a> vyslovil hypotézu, že se <a href="/wiki/Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha" title="Galaxie Mléčná dráha">Mléčná dráha</a> skládá z mnoha hvězd, které se téměř jakoby navzájem dotýkaly a vypadají jako souvislý obraz jen díky vlivu <a href="/wiki/Lom_vln%C4%9Bn%C3%AD" title="Lom vlnění">refrakce</a> <a href="/wiki/Sublun%C3%A1rn%C3%AD_sf%C3%A9ra" title="Sublunární sféra">sublunárního</a> materiálu.<a href="#cite_note-Montada-112">[110]</a> Brzy evropští astronomové, jako <a href="/wiki/Tycho_Brahe" title="Tycho Brahe">Tycho Brahe</a>, identifikovali nové hvězdy na noční obloze (později nazvané novy), což naznačovalo, že nebesa nejsou neměnná. Roku <a href="/wiki/1584" title="1584">1584</a> <a href="/wiki/Giordano_Bruno" title="Giordano Bruno">Giordano Bruno</a> navrhl, že jsou hvězdy to samé, co Slunce, a že rovněž mohou mít své planety na oběžných drahách, přičemž ty dokonce mohou být i podobné Zemi.<a href="#cite_note-he_history-113">[111]</a> Tato myšlenka byla již dříve vyslovena starověkými řeckých filozofy <a href="/wiki/D%C3%A9mokritos" title="Démokritos">Démokritem</a> a <a href="/wiki/Epik%C3%BAros" title="Epikúros">Epikúrem</a> i středověkými islámskými kosmology jako byl <a href="/wiki/Fachrudd%C3%ADn_ar-R%C3%A1z%C3%AD" title="Fachruddín ar-Rází">Fachruddín ar-Rází</a>.<a href="#cite_note-114">[112]</a> <a href="/wiki/William_Herschel" title="William Herschel">William Herschel</a> byl astronom, který se zajímal mj. i o rozdělení hvězd na obloze. Od roku 1780 vykonával řadu měření na 600 různých místech a v každém z nich spočítal pozorované hvězdy. Z toho vyvodil, že jejich počet se neustále zvyšuje směrem k jedné straně oblohy, ve směru jádra Mléčné dráhy. Jeho syn, <a href="/wiki/John_Herschel" title="John Herschel">John Herschel</a> tuto studii opakoval na <a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_polokoule" title="Jižní polokoule">Jižní polokouli</a> a našel totožný nárůst ve stejném směru.<a href="#cite_note-115">[113]</a> Kromě dalších úspěchů je William Herschel také znám svým objevem, že některé hvězdy neleží těsně u sebe jen z pohledu pozorovatele, tvoříce tak zdánlivě vzájemný pár (tzv. <a href="/wiki/Optick%C3%A1_dvojhv%C4%9Bzda" class="mw-redirect" title="Optická dvojhvězda">optická dvojhvězda</a>), ale že tyto hvězdy jsou společníky fyzickými a skutečně se navzájem ovlivňují tvoříce tak systémy <a href="/wiki/Dvojhv%C4%9Bzda" title="Dvojhvězda">dvojhvězd</a>. Věda o <a href="/wiki/Spektroskopie" title="Spektroskopie">spektroskopii</a> hvězd byla propagována <a href="/wiki/Joseph_von_Fraunhofer" title="Joseph von Fraunhofer">Josephem von Fraunhoferem</a> a <a href="/wiki/Angelo_Secchi" title="Angelo Secchi">Angelo Secchim</a>. Porovnáním spekter hvězd Siria a Slunce zjistili, že rozdíly v síle a počtu jejich <a href="/wiki/Spektr%C3%A1ln%C3%AD_%C4%8D%C3%A1ra" title="Spektrální čára">absorpčních čar</a> – tmavých linek – byly způsobeny absorpcí určitých frekvencí atmosférou. Roku <a href="/wiki/1865" title="1865">1865</a> začal Secchi třídit hvězdy do spektrálních typů,<a href="#cite_note-116">[114]</a> nicméně moderní verzi klasifikačního schématu vyvinula až <a href="/wiki/Annie_Jump_Cannon" title="Annie Jump Cannon">Annie Jump Cannonová</a> na přelomu 20. století. <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Alpha_Centauri_AB_over_limb_of_Saturn_PIA10406.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ac/Alpha_Centauri_AB_over_limb_of_Saturn_PIA10406.jpg/220px-Alpha_Centauri_AB_over_limb_of_Saturn_PIA10406.jpg" decoding="async" width="220" height="103" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ac/Alpha_Centauri_AB_over_limb_of_Saturn_PIA10406.jpg/330px-Alpha_Centauri_AB_over_limb_of_Saturn_PIA10406.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ac/Alpha_Centauri_AB_over_limb_of_Saturn_PIA10406.jpg/440px-Alpha_Centauri_AB_over_limb_of_Saturn_PIA10406.jpg 2x" data-file-width="1017" data-file-height="477" /></a><figcaption><a href="/wiki/Alfa_Centauri" title="Alfa Centauri">Alfa Centauri</a> <a href="/wiki/Alfa_Centauri_A" class="mw-redirect" title="Alfa Centauri A">A</a> a <a href="/wiki/Alfa_Centauri_B" class="mw-redirect" title="Alfa Centauri B">B</a> na okraji <a href="/wiki/Prstence_Saturnu" title="Prstence Saturnu">Saturnova prstence</a>.</figcaption></figure> První přímé měření vzdálenosti bylo provedeno roku <a href="/wiki/1838" title="1838">1838</a> <a href="/wiki/Friedrich_Wilhelm_Bessel" title="Friedrich Wilhelm Bessel">Friedrichem Wilhelmem Besselem</a> pomocí techniky <a href="/wiki/Paralaxa_(astronomie)" title="Paralaxa (astronomie)">paralaxy</a> na hvězdě <a href="/wiki/61_Cygni" title="61 Cygni">61 Cygni</a> (11,4 svět. let daleko). Měření paralaxou prokázala naprostou oddělenost hvězd.<a href="#cite_note-he_history-113">[111]</a> Význam pozorování dvojhvězd rostl v průběhu 19. století. Roku <a href="/wiki/1834" title="1834">1834</a> Bessel vypozoroval změny od předpokládaného pohybu hvězdy Sirius a odvodil tak skrytého společníka. <a href="/wiki/Edward_Charles_Pickering" title="Edward Charles Pickering">Edward Charles Pickering</a> objevil první spektroskopický binární systém roku <a href="/wiki/1899" title="1899">1899</a>, když pozoroval periodické rozštěpení spektrálních čar hvězdy <a href="/wiki/Mizar" title="Mizar">Mizar</a> se 104denní periodou. Během prvních desetiletí dvacátého století došlo k vyhotovení důležitých teoretických prací o fyzické struktuře hvězd. Roku <a href="/wiki/1913" title="1913">1913</a> byl vyvinut <a href="/wiki/Hertzsprung%C5%AFv%E2%80%93Russell%C5%AFv_diagram" title="Hertzsprungův–Russellův diagram">HR diagram</a>, který dopomohl ještě většímu astrofyzikálnímu studiu hvězd. Nově vyvinuté modely úspěšně vysvětlovaly vnitřek hvězd a jejich vývoj. <a href="/wiki/Cecilia_Payne-Gaposchkinov%C3%A1" title="Cecilia Payne-Gaposchkinová">Cecilia Payne-Gaposchkinová</a> jako první ve své disertační práci z roku 1925 vyslovila myšlenku, že hvězdy jsou složeny převážně z vodíku a helia.<a href="#cite_note-117">[115]</a> Díky pokrokům v <a href="/wiki/Kvantov%C3%A1_fyzika" title="Kvantová fyzika">kvantové fyzice</a> bylo možné lépe pochopit spektra hvězd a to tak umožnilo stanovit chemické složení jejich atmosfér. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Pohledy_filozofů">Pohledy filozofů</h2>[<a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit&section=30" title="Editace sekce: Pohledy filozofů" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit&section=30" title="Editovat zdrojový kód sekce Pohledy filozofů">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Anaximandros">Anaximandros</h3>[<a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit&section=31" title="Editace sekce: Anaximandros" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit&section=31" title="Editovat zdrojový kód sekce Anaximandros">editovat zdroj</a>]</div> <a href="/wiki/Anaximandros" title="Anaximandros">Anaximandros</a> tvrdí, že se látka plodící od věčnosti teplo a chlad při vzniku tohoto světa oddělila a že z ní kolem vzduchu, který obklopuje zem, vyrostla jakási ohnivá koule jako kůra kolem stromu. Když se pak tato koule roztrhla a rozdělila do různých prstencovou pásů, vznikly Slunce, Měsíc a hvězdy. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Hypotetické_hvězdy">Hypotetické hvězdy</h2>[<a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit&section=32" title="Editace sekce: Hypotetické hvězdy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit&section=32" title="Editovat zdrojový kód sekce Hypotetické hvězdy">editovat zdroj</a>]</div> V průběhu dějin výzkumu hvězd vzniklo v myslích vědců i autorů sci-fi množství hypotetických hvězd. Mezi nejznámější příklady patří hypotetická hvězda smrti <a href="/wiki/Nemesis_(hv%C4%9Bzda)" title="Nemesis (hvězda)">Nemesis</a>, jejíž koncept vznikl roku <a href="/wiki/1983" title="1983">1983</a>. Vytvořili jej <a href="/wiki/Paleontolog" class="mw-redirect" title="Paleontolog">paleontologové</a> David M. Raup a John Sepkoski v reakci na domnělou periodicitu ve vymírání v dějinách Země. Hvězda (zřejmě hnědý nebo červený trpaslík) by měla být vzdálená jen asi 1,5–3 světelné roky od našeho Slunce. Dnes již není její existence považována za reálnou<a href="#cite_note-118">[116]</a>. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Odkazy">Odkazy</h2>[<a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit&section=33" title="Editace sekce: Odkazy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit&section=33" title="Editovat zdrojový kód sekce Odkazy">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Poznámky">Poznámky</h3>[<a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit&section=34" title="Editace sekce: Poznámky" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit&section=34" title="Editovat zdrojový kód sekce Poznámky">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-references-wrap"><ol class="references"> <li id="cite_note-62"><a href="#cite_ref-62">↑</a> Pojmenování čísla podle <a href="/wiki/Dlouh%C3%A1_%C5%A1k%C3%A1la" class="mw-redirect" title="Dlouhá škála">dlouhé škály</a>, obvyklé v kontinentální Evropě. Anglicky mluvící země používají <a href="/wiki/Kr%C3%A1tk%C3%A1_%C5%A1k%C3%A1la" class="mw-redirect" title="Krátká škála">krátkou škálu</a>, ve které se 1012 označuje jako trilion. </li> <li id="cite_note-76"><a href="#cite_ref-76">↑</a> V krátkém systému 300 sextilionů. </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Reference">Reference</h3>[<a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit&section=35" title="Editace sekce: Reference" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit&section=35" title="Editovat zdrojový kód sekce Reference">editovat zdroj</a>]</div> V tomto článku byly použity <a href="/wiki/Wikipedie:WikiProjekt_P%C5%99eklad/Rady" title="Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady">překlady</a> textů z článků <a class="external text" href="https://sk.wikipedia.org/wiki/Hviezda?oldid=5767785">Hviezda</a> na slovenské Wikipedii a <a class="external text" href="https://en.wikipedia.org/wiki/Star?oldid=619144997">Star</a> na anglické Wikipedii. <div class="mw-references-wrap mw-references-columns"><ol class="references"> <li id="cite_note-sunshine-1"><a href="#cite_ref-sunshine_1-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BAHCALL, John N. How the Sun Shines [online]. Nobel Foundation, June 29, 2000 [cit. 2006-08-30]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://nobelprize.org/nobel_prizes/physics/articles/fusion/index.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=How+the+Sun+Shines&rft_id=http%3A%2F%2Fnobelprize.org%2Fnobel_prizes%2Fphysics%2Farticles%2Ffusion%2Findex.html&rft.aulast=Bahcall&rft.aufirst=John+N.&rft.pub=Nobel+Foundation">  </li> <li id="cite_note-late_stages-2">↑ <a href="#cite_ref-late_stages_2-0">a</a> <a href="#cite_ref-late_stages_2-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">RICHMOND, Michael. Late stages of evolution for low-mass stars [online]. Rochester Institute of Technology [cit. 2006-08-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://spiff.rit.edu/classes/phys230/lectures/planneb/planneb.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Late+stages+of+evolution+for+low-mass+stars&rft_id=http%3A%2F%2Fspiff.rit.edu%2Fclasses%2Fphys230%2Flectures%2Fplanneb%2Fplanneb.html&rft.aulast=Richmond&rft.aufirst=Michael&rft.pub=Rochester+Institute+of+Technology">  </li> <li id="cite_note-3"><a href="#cite_ref-3">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Stellar Evolution & Death [online]. NASA Observatorium [cit. 2006-06-08].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Stellar+Evolution+%26+Death&rft.pub=NASA+Observatorium">  </li> <li id="cite_note-iben-4">↑ <a href="#cite_ref-iben_4-0">a</a> <a href="#cite_ref-iben_4-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">IBEN, Icko, Jr. Single and binary star evolution. Astrophysical Journal Supplement Series. 1991, s. 55–114. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0067-0049">0067-0049</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1086%2F191565">10.1086/191565</a>. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/1991ApJS...76...55I">1991ApJS...76...55I</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Astrophysical+Journal+Supplement+Series&rft_id=info:doi/10.1086%2F191565&rft.atitle=Single+and+binary+star+evolution&rft.date=1991&rft.pages=55%E2%80%93114&rft.issn=0067-0049&rft.aulast=Iben&rft.aufirst=Icko%2C+Jr."> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-NASA-5"><a href="#cite_ref-NASA_5-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> NASA Reveals Mysteries of 'Interstellar' Space [online]. <a href="/wiki/NASA" title="NASA">NASA</a>, 2014-10-31 [cit. 2014-11-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20141111101456/http://www.nasa.gov/content/nasa-reveals-mysteries-of-interstellar-space/#.VGHFGvnF_h5">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2014-11-11. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=NASA+Reveals+Mysteries+of+%27Interstellar%27+Space&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.nasa.gov%2Fcontent%2Fnasa-reveals-mysteries-of-interstellar-space%2F%23.VGHFGvnF_h5&rft.pub=%5B%5BNASA%5D%5D">  </li> <li id="cite_note-constants-6">↑ <a href="#cite_ref-constants_6-0">a</a> <a href="#cite_ref-constants_6-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">SACKMANN, I.-J.; BOOTHROYD, A. I. Our Sun. V. A Bright Young Sun Consistent with Helioseismology and Warm Temperatures on Ancient Earth and Mars. The Astrophysical Journal. 2003, s. 1024–1039. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1086%2F345408">10.1086/345408</a>. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/2003ApJ...583.1024S">2003ApJ...583.1024S</a>. <a href="/wiki/ArXiv" title="ArXiv">arXiv</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://arxiv.org/abs/astro-ph%2F0210128">astro-ph/0210128</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astrophysical+Journal&rft_id=info:doi/10.1086%2F345408&rft.atitle=Our+Sun.+V.+A+Bright+Young+Sun+Consistent+with+Helioseismology+and+Warm+Temperatures+on+Ancient+Earth+and+Mars&rft.date=2003&rft.pages=1024%E2%80%931039&rft.aulast=Sackmann&rft.aufirst=I.-J.&rft.au=Boothroyd%2C+A.+I."> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-7"><a href="#cite_ref-7">↑</a> <cite style="font-style:normal;">TRIPATHY, S. C.; ANTIA, H. M. Influence of surface layers on the seismic estimate of the solar radius. Solar Physics. 1999, s. 1–11. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1023%2FA%3A1005116830445">10.1023/A:1005116830445</a>. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/1999SoPh..186....1T">1999SoPh..186....1T</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Solar+Physics&rft_id=info:doi/10.1023%2FA%3A1005116830445&rft.atitle=Influence+of+surface+layers+on+the+seismic+estimate+of+the+solar+radius&rft.date=1999&rft.pages=1%E2%80%9311&rft.aulast=Tripathy&rft.aufirst=S.+C.&rft.au=Antia%2C+H.+M."> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-8"><a href="#cite_ref-8">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KOPPES, Steve. University of Chicago physicist receives Kyoto Prize for lifetime achievements in science [online]. The University of Chicago News Office, June 20, 2003 [cit. 2012-06-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www-news.uchicago.edu/releases/03/030620.parker.shtml">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=University+of+Chicago+physicist+receives+Kyoto+Prize+for+lifetime+achievements+in+science&rft_id=http%3A%2F%2Fwww-news.uchicago.edu%2Freleases%2F03%2F030620.parker.shtml&rft.aulast=Koppes&rft.aufirst=Steve&rft.pub=The+University+of+Chicago+News+Office">  </li> <li id="cite_note-9"><a href="#cite_ref-9">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The Colour of Stars [online]. Australian Telescope Outreach and Education [cit. 2006-08-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.webcitation.org/6630AbtJZ?url=http://outreach.atnf.csiro.au/education/senior/astrophysics/photometry_colour.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2012-03-10.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+Colour+of+Stars&rft_id=http%3A%2F%2Foutreach.atnf.csiro.au%2Feducation%2Fsenior%2Fastrophysics%2Fphotometry_colour.html&rft.pub=Australian+Telescope+Outreach+and+Education">  </li> <li id="cite_note-10"><a href="#cite_ref-10">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Astronomers Measure Mass of a Single Star—First Since the Sun [online]. Hubble News Desk, July 15, 2004 [cit. 2006-05-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://hubblesite.org/newscenter/archive/releases/2004/24/text/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Astronomers+Measure+Mass+of+a+Single+Star%E2%80%94First+Since+the+Sun&rft_id=http%3A%2F%2Fhubblesite.org%2Fnewscenter%2Farchive%2Freleases%2F2004%2F24%2Ftext%2F&rft.pub=Hubble+News+Desk">  </li> <li id="cite_note-11"><a href="#cite_ref-11">↑</a> <cite style="font-style:normal;">GARNETT, D. R.; KOBULNICKY, H. A. Distance Dependence in the Solar Neighborhood Age-Metallicity Relation. The Astrophysical Journal. 2000, s. 1192–1196. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1086%2F308617">10.1086/308617</a>. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/2000ApJ...532.1192G">2000ApJ...532.1192G</a>. <a href="/wiki/ArXiv" title="ArXiv">arXiv</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://arxiv.org/abs/astro-ph%2F9912031">astro-ph/9912031</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astrophysical+Journal&rft_id=info:doi/10.1086%2F308617&rft.atitle=Distance+Dependence+in+the+Solar+Neighborhood+Age-Metallicity+Relation&rft.date=2000&rft.pages=1192%E2%80%931196&rft.aulast=Garnett&rft.aufirst=D.+R.&rft.au=Kobulnicky%2C+H.+A."> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-12"><a href="#cite_ref-12">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">Staff. Rapidly Spinning Star Vega has Cool Dark Equator [online]. National Optical Astronomy Observatory, January 10, 2006 [cit. 2007-11-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20200515183048/https://www.noao.edu/outreach/press/pr06/pr0603.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2020-05-15.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Rapidly+Spinning+Star+Vega+has+Cool+Dark+Equator&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.noao.edu%2Foutreach%2Fpress%2Fpr06%2Fpr0603.html&rft.au=Staff&rft.pub=National+Optical+Astronomy+Observatory">  </li> <li id="cite_note-Michelson_Starspots-13"><a href="#cite_ref-Michelson_Starspots_13-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;">MICHELSON, A. A.; PEASE, F. G. Starspots: A Key to the Stellar Dynamo. Living Reviews in Solar Physics. Max Planck Society, 2005. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://solarphysics.livingreviews.org/Articles/lrsp-2005-8/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Living+Reviews+in+Solar+Physics&rft_id=http%3A%2F%2Fsolarphysics.livingreviews.org%2FArticles%2Flrsp-2005-8%2F&rft.atitle=Starspots%3A+A+Key+to+the+Stellar+Dynamo&rft.date=2005&rft.aulast=Michelson&rft.aufirst=A.+A.&rft.au=Pease%2C+F.+G.&rft.pub=Max+Planck+Society"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-14"><a href="#cite_ref-14">↑</a> <cite style="font-style:normal;">MANDUCA, A.; BELL, R. A.; GUSTAFSSON, B. Limb darkening coefficients for late-type giant model atmospheres. Astronomy and Astrophysics. 1977, s. 809–813. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/1977A%26A....61..809M">1977A&A....61..809M</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Astronomy+and+Astrophysics&rft.atitle=Limb+darkening+coefficients+for+late-type+giant+model+atmospheres&rft.date=1977&rft.pages=809%E2%80%93813&rft.aulast=Manduca&rft.aufirst=A.&rft.au=Bell%2C+R.+A.&rft.au=Gustafsson%2C+B."> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-15"><a href="#cite_ref-15">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">IRWIN, Judith A. Astrophysics: Decoding the Cosmos. [s.l.]: John Wiley and Sons, 2007. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-470-013060" title="Speciální:Zdroje knih/0-470-013060">0-470-013060</a>. S. 78.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Astrophysics%3A+Decoding+the+Cosmos&rft.isbn=0-470-013060&rft.aulast=Irwin&rft.aufirst=Judith+A.&rft.pub=John+Wiley+and+Sons&rft.date=2007&rft.pages=78"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-16"><a href="#cite_ref-16">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> A "Genetic Study" of the Galaxy [online]. ESO, 2006-09-12 [cit. 2006-10-10]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.eso.org/public/news/eso0634/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=A+%22Genetic+Study%22+of+the+Galaxy&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.eso.org%2Fpublic%2Fnews%2Feso0634%2F&rft.pub=ESO">  </li> <li id="cite_note-17"><a href="#cite_ref-17">↑</a> <cite style="font-style:normal;">FISCHER, D. A.; VALENTI, J. The Planet-Metallicity Correlation. The Astrophysical Journal. 2005, s. 1102–1117. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1086%2F428383">10.1086/428383</a>. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/2005ApJ...622.1102F">2005ApJ...622.1102F</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astrophysical+Journal&rft_id=info:doi/10.1086%2F428383&rft.atitle=The+Planet-Metallicity+Correlation&rft.date=2005&rft.pages=1102%E2%80%931117&rft.aulast=Fischer&rft.aufirst=D.+A.&rft.au=Valenti%2C+J."> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-18"><a href="#cite_ref-18">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Signatures Of The First Stars [online]. ScienceDaily, April 17, 2005 [cit. 2006-10-10]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.sciencedaily.com/releases/2005/04/050417162354.htm">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Signatures+Of+The+First+Stars&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.sciencedaily.com%2Freleases%2F2005%2F04%2F050417162354.htm&rft.pub=ScienceDaily">  </li> <li id="cite_note-19"><a href="#cite_ref-19">↑</a> <cite style="font-style:normal;">FELTZING, S.; GONZALEZ, G. The nature of super-metal-rich stars: Detailed abundance analysis of 8 super-metal-rich star candidates. Astronomy & Astrophysics. 2000, s. 253–265. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1051%2F0004-6361%3A20000477">10.1051/0004-6361:20000477</a>. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/2001A%26A...367..253F">2001A&A...367..253F</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Astronomy+%26+Astrophysics&rft_id=info:doi/10.1051%2F0004-6361%3A20000477&rft.atitle=The+nature+of+super-metal-rich+stars%3A+Detailed+abundance+analysis+of+8+super-metal-rich+star+candidates&rft.date=2000&rft.pages=253%E2%80%93265&rft.aulast=Feltzing&rft.aufirst=S.&rft.au=Gonzalez%2C+G."> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-20"><a href="#cite_ref-20">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">GRAY, David F. The Observation and Analysis of Stellar Photospheres. [s.l.]: Cambridge University Press, 1992. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-521-40868-7" title="Speciální:Zdroje knih/0-521-40868-7">0-521-40868-7</a>. S. 413–414.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Observation+and+Analysis+of+Stellar+Photospheres&rft.isbn=0-521-40868-7&rft.aulast=Gray&rft.aufirst=David+F.&rft.pub=Cambridge+University+Press&rft.date=1992&rft.pages=413%E2%80%93414"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-minimum-21">↑ <a href="#cite_ref-minimum_21-0">a</a> <a href="#cite_ref-minimum_21-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SHIGA, David. Mass cut-off between stars and brown dwarfs revealed [online]. New Scientist, August 17, 2006 [cit. 2006-08-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20061114221813/http://space.newscientist.com/article/dn9771-mass-cutoff-between-stars-and-brown-dwarfs-revealed.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.newscientistspace.com/article/dn9771-mass-cutoff-between-stars-and-brown-dwarfs-revealed.html">originálu</a> dne 2006-11-14.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Mass+cut-off+between+stars+and+brown+dwarfs+revealed&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.newscientistspace.com%2Farticle%2Fdn9771-mass-cutoff-between-stars-and-brown-dwarfs-revealed.html&rft.aulast=Shiga&rft.aufirst=David&rft.pub=New+Scientist">  </li> <li id="cite_note-22"><a href="#cite_ref-22">↑</a> <cite style="font-style:normal;">LEADBEATER, Elli. Hubble glimpses faintest stars. news.bbc.co.uk. BBC, August 18, 2006. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/5260008.stm">Dostupné online</a> [cit. 2006-08-22].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=news.bbc.co.uk&rft_id=http%3A%2F%2Fnews.bbc.co.uk%2F2%2Fhi%2Fscience%2Fnature%2F5260008.stm&rft.atitle=Hubble+glimpses+faintest+stars&rft.date=August+18%2C+2006&rft.aulast=Leadbeater&rft.aufirst=Elli&rft.pub=BBC"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-23"><a href="#cite_ref-23">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BOSS, Alan. Are They Planets or What? [online]. Carnegie Institution of Washington, April 3, 2001 [cit. 2006-06-08]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20060928065124/http://www.carnegieinstitution.org/News4-3,2001.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2006-09-28.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Are+They+Planets+or+What%3F&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.carnegieinstitution.org%2FNews4-3%2C2001.html&rft.aulast=Boss&rft.aufirst=Alan&rft.pub=Carnegie+Institution+of+Washington">  </li> <li id="cite_note-24"><a href="#cite_ref-24">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Weighing the Smallest Stars [online]. ESO, January 1, 2005 [cit. 2006-08-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.eso.org/public/news/eso0503/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Weighing+the+Smallest+Stars&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.eso.org%2Fpublic%2Fnews%2Feso0503%2F&rft.pub=ESO">  </li> <li id="cite_note-25"><a href="#cite_ref-25">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> NASA's Hubble Weighs in on the Heaviest Stars in the Galaxy. www.nasa.gov. NASA News, March 3, 2005. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nasa.gov/home/hqnews/2005/mar/HQ_05071_HST_galaxy.html">Dostupné online</a> [cit. 2006-08-04].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=www.nasa.gov&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.nasa.gov%2Fhome%2Fhqnews%2F2005%2Fmar%2FHQ_05071_HST_galaxy.html&rft.atitle=NASA%27s+Hubble+Weighs+in+on+the+Heaviest+Stars+in+the+Galaxy&rft.date=March+3%2C+2005&rft.pub=NASA+News"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-26"><a href="#cite_ref-26">↑</a> <cite style="font-style:normal;">SMITH, Nathan. The Behemoth Eta Carinae: A Repeat Offender. Mercury Magazine. Astronomical Society of the Pacific, 1998, s. 20. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160618222023/http://www.astrosociety.org/pubs/mercury/9804/eta.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2016-06-18.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Mercury+Magazine&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.astrosociety.org%2Fpubs%2Fmercury%2F9804%2Feta.html&rft.atitle=The+Behemoth+Eta+Carinae%3A+A+Repeat+Offender&rft.date=1998&rft.pages=20&rft.aulast=Smith&rft.aufirst=Nathan&rft.pub=Astronomical+Society+of+the+Pacific"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-eso20100721-27"><a href="#cite_ref-eso20100721_27-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Stars Just Got Bigger. www.eso.org. European Southern Observatory, July 21, 2010. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.eso.org/public/news/eso1030/">Dostupné online</a> [cit. 2010-17-24].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=www.eso.org&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.eso.org%2Fpublic%2Fnews%2Feso1030%2F&rft.atitle=Stars+Just+Got+Bigger&rft.date=July+21%2C+2010&rft.pub=European+Southern+Observatory"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-28"><a href="#cite_ref-28">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">WOLCHOVER, Natalie. Mystery of the 'Monster Stars' Solved: It Was a Monster Mash [online]. August 7, 2012. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://news.yahoo.com/mystery-monster-stars-solved-monster-mash-161251348.html?_esi=1">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Mystery+of+the+%27Monster+Stars%27+Solved%3A+It+Was+a+Monster+Mash&rft_id=http%3A%2F%2Fnews.yahoo.com%2Fmystery-monster-stars-solved-monster-mash-161251348.html%3F_esi%3D1&rft.aulast=Wolchover&rft.aufirst=Natalie"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-29"><a href="#cite_ref-29">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Ferreting Out The First Stars [online]. Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, September 22, 2005 [cit. 2006-09-05]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.cfa.harvard.edu/news/2005/pr200531.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Ferreting+Out+The+First+Stars&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.cfa.harvard.edu%2Fnews%2F2005%2Fpr200531.html&rft.pub=Harvard-Smithsonian+Center+for+Astrophysics">  </li> <li id="cite_note-30"><a href="#cite_ref-30">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The Biggest Star in the Sky [online]. ESO, March 11, 1997 [cit. 2006-07-10]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.eso.org/public/news/eso9706/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+Biggest+Star+in+the+Sky&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.eso.org%2Fpublic%2Fnews%2Feso9706%2F&rft.pub=ESO">  </li> <li id="cite_note-31"><a href="#cite_ref-31">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">DAVIS, Kate. Variable Star of the Month—December, 2000: Alpha Orionis [online]. AAVSO, December 1, 2000 [cit. 2006-08-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20060712000904/http://www.aavso.org/vstar/vsots/1200.shtml">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.aavso.org/vstar/vsots/1200.shtml">originálu</a> dne 2006-07-12.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Variable+Star+of+the+Month%E2%80%94December%2C+2000%3A+Alpha+Orionis&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.aavso.org%2Fvstar%2Fvsots%2F1200.shtml&rft.aulast=Davis&rft.aufirst=Kate&rft.pub=AAVSO">  </li> <li id="cite_note-32"><a href="#cite_ref-32">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">FREBEL, A.; NORRIS, J. E.; CHRISTLIEB, N.; THOM, C.; BEERS, T. C.; RHEE, J. Nearby Star Is A Galactic Fossil [online]. Science Daily, May 11, 2007 [cit. 2007-05-10]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.sciencedaily.com/releases/2007/05/070510151902.htm">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nearby+Star+Is+A+Galactic+Fossil&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.sciencedaily.com%2Freleases%2F2007%2F05%2F070510151902.htm&rft.aulast=Frebel&rft.aufirst=A.&rft.au=Norris%2C+J.+E.&rft.au=Christlieb%2C+N.&rft.pub=Science+Daily">  </li> <li id="cite_note-33"><a href="#cite_ref-33">↑</a> <cite style="font-style:normal;">FREBEL, Anna; CHRISTLIEB, Norbert; NORRIS, John E.; THOM, Christopher; BEERS, Timothy C.; RHEE, Jaehyon. Discovery of HE 1523-0901, a Strongly r-Process-enhanced Metal-poor Star with Detected Uranium. <a href="/w/index.php?title=Astrophysical_Journal&action=edit&redlink=1" class="new" title="Astrophysical Journal (stránka neexistuje)">Astrophysical Journal</a> Letters. May, 2007, s. L117–L120. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1086%2F518122">10.1086/518122</a>. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/2007ApJ...660L.117F">2007ApJ...660L.117F</a>. <a href="/wiki/ArXiv" title="ArXiv">arXiv</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://arxiv.org/abs/astro-ph%2F0703414">astro-ph/0703414</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=%5B%5BAstrophysical+Journal%5D%5D+Letters&rft_id=info:doi/10.1086%2F518122&rft.atitle=Discovery+of+HE+1523-0901%2C+a+Strongly+r-Process-enhanced+Metal-poor+Star+with+Detected+Uranium&rft.date=May%2C+2007&rft.pages=L117%E2%80%93L120&rft.aulast=Frebel&rft.aufirst=Anna&rft.au=Christlieb%2C+Norbert&rft.au=Norris%2C+John+E."> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-34"><a href="#cite_ref-34">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">NAFTILAN, S. A.; STETSON, P. B. How do scientists determine the ages of stars? Is the technique really accurate enough to use it to verify the age of the universe? [online]. Scientific American, July 13, 2006 [cit. 2007-05-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.scientificamerican.com/article.cfm?id=how-do-scientists-determi">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=How+do+scientists+determine+the+ages+of+stars%3F+Is+the+technique+really+accurate+enough+to+use+it+to+verify+the+age+of+the+universe%3F&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.scientificamerican.com%2Farticle.cfm%3Fid%3Dhow-do-scientists-determi&rft.aulast=Naftilan&rft.aufirst=S.+A.&rft.au=Stetson%2C+P.+B.&rft.pub=Scientific+American">  </li> <li id="cite_note-35"><a href="#cite_ref-35">↑</a> <cite style="font-style:normal;">LAUGHLIN, G.; BODENHEIMER, P.; ADAMS, F. C. The End of the Main Sequence. The Astrophysical Journal. 1997, s. 420–432. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1086%2F304125">10.1086/304125</a>. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/1997ApJ...482..420L">1997ApJ...482..420L</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astrophysical+Journal&rft_id=info:doi/10.1086%2F304125&rft.atitle=The+End+of+the+Main+Sequence&rft.date=1997&rft.pages=420%E2%80%93432&rft.aulast=Laughlin&rft.aufirst=G.&rft.au=Bodenheimer%2C+P.&rft.au=Adams%2C+F.+C."> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-36"><a href="#cite_ref-36">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Flattest Star Ever Seen [online]. ESO, June 11, 2003 [cit. 2006-10-03]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.eso.org/public/news/eso0316/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Flattest+Star+Ever+Seen&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.eso.org%2Fpublic%2Fnews%2Feso0316%2F&rft.pub=ESO">  </li> <li id="cite_note-37"><a href="#cite_ref-37">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">FITZPATRICK, Richard. Introduction to Plasma Physics: A graduate course [online]. The University of Texas at Austin, February 13, 2006 [cit. 2006-10-04].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Introduction+to+Plasma+Physics%3A+A+graduate+course&rft.aulast=Fitzpatrick&rft.aufirst=Richard&rft.pub=The+University+of+Texas+at+Austin">  </li> <li id="cite_note-38"><a href="#cite_ref-38">↑</a> <cite style="font-style:normal;">VILLATA, Massimo. Angular momentum loss by a stellar wind and rotational velocities of white dwarfs. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 1992, s. 450–454. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/1992MNRAS.257..450V">1992MNRAS.257..450V</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Monthly+Notices+of+the+Royal+Astronomical+Society&rft.atitle=Angular+momentum+loss+by+a+stellar+wind+and+rotational+velocities+of+white+dwarfs&rft.date=1992&rft.pages=450%E2%80%93454&rft.aulast=Villata&rft.aufirst=Massimo"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-39"><a href="#cite_ref-39">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> A History of the Crab Nebula [online]. ESO, May 30, 1996 [cit. 2006-10-03]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://hubblesite.org/newscenter/archive/releases/1996/22/astrofile/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=A+History+of+the+Crab+Nebula&rft_id=http%3A%2F%2Fhubblesite.org%2Fnewscenter%2Farchive%2Freleases%2F1996%2F22%2Fastrofile%2F&rft.pub=ESO">  </li> <li id="cite_note-40"><a href="#cite_ref-40">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SELIGMAN, Courtney. Review of Heat Flow Inside Stars [online]. [cit. 2007-07-05]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://cseligman.com/text/stars/heatflowreview.htm">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Review+of+Heat+Flow+Inside+Stars&rft_id=http%3A%2F%2Fcseligman.com%2Ftext%2Fstars%2Fheatflowreview.htm&rft.aulast=Seligman&rft.aufirst=Courtney"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-aps_mss-41">↑ <a href="#cite_ref-aps_mss_41-0">a</a> <a href="#cite_ref-aps_mss_41-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Main Sequence Stars [online]. The Astrophysics Spectator, February 16, 2005 [cit. 2006-10-10]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.astrophysicsspectator.com/topics/stars/MainSequence.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Main+Sequence+Stars&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.astrophysicsspectator.com%2Ftopics%2Fstars%2FMainSequence.html&rft.pub=The+Astrophysics+Spectator">  </li> <li id="cite_note-new_cosmos-42"><a href="#cite_ref-new_cosmos_42-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">UNSÖLD, Albrecht. The New Cosmos. 5th. vyd. New York: Springer, 2001. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/3-540-67877-8" title="Speciální:Zdroje knih/3-540-67877-8">3-540-67877-8</a>. S. 180–185, 215–216.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+New+Cosmos&rft.isbn=3-540-67877-8&rft.aulast=Uns%C3%B6ld&rft.aufirst=Albrecht&rft.place=New+York&rft.pub=Springer&rft.date=2001&rft.edition=5th&rft.pages=180%E2%80%93185%2C+215%E2%80%93216"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-zeilik-43"><a href="#cite_ref-zeilik_43-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ZEILIK, Michael A.; GREGORY, Stephan A. Introductory Astronomy & Astrophysics. 4th. vyd. [s.l.]: Saunders College Publishing, 1998. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-03-006228-4" title="Speciální:Zdroje knih/0-03-006228-4">0-03-006228-4</a>. S. 321.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Introductory+Astronomy+%26+Astrophysics&rft.isbn=0-03-006228-4&rft.aulast=Zeilik&rft.aufirst=Michael+A.&rft.au=Gregory%2C+Stephan+A.&rft.pub=Saunders+College+Publishing&rft.date=1998&rft.edition=4th&rft.pages=321"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-44"><a href="#cite_ref-44">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BRAINERD, Jerome James. X-rays from Stellar Coronas [online]. The Astrophysics Spectator, July 6, 2005 [cit. 2007-06-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.astrophysicsspectator.com/topics/observation/XRayCorona.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=X-rays+from+Stellar+Coronas&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.astrophysicsspectator.com%2Ftopics%2Fobservation%2FXRayCorona.html&rft.aulast=Brainerd&rft.aufirst=Jerome+James&rft.pub=The+Astrophysics+Spectator">  </li> <li id="cite_note-45"><a href="#cite_ref-45">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BERDYUGINA, Svetlana V. Starspots: A Key to the Stellar Dynamo [online]. Living Reviews, 2005 [cit. 2007-06-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://solarphysics.livingreviews.org/Articles/lrsp-2005-8/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Starspots%3A+A+Key+to+the+Stellar+Dynamo&rft_id=http%3A%2F%2Fsolarphysics.livingreviews.org%2FArticles%2Flrsp-2005-8%2F&rft.aulast=Berdyugina&rft.aufirst=Svetlana+V.&rft.pub=Living+Reviews&rft.date=2005">  </li> <li id="cite_note-hansen-46"><a href="#cite_ref-hansen_46-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">HANSEN, Carl J.; KAWALER, Steven D.; TRIMBLE, Virginia. Stellar Interiors. [s.l.]: Springer, 2004. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-387-20089-4" title="Speciální:Zdroje knih/0-387-20089-4">0-387-20089-4</a>. S. 32–33.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Stellar+Interiors&rft.isbn=0-387-20089-4&rft.aulast=Hansen&rft.aufirst=Carl+J.&rft.au=Kawaler%2C+Steven+D.&rft.au=Trimble%2C+Virginia&rft.pub=Springer&rft.date=2004&rft.pages=32%E2%80%9333"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-Schwarzschild-47"><a href="#cite_ref-Schwarzschild_47-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SCHWARZSCHILD, Martin. Structure and Evolution of the Stars. [s.l.]: Princeton University Press, 1958. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-691-08044-5" title="Speciální:Zdroje knih/0-691-08044-5">0-691-08044-5</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Structure+and+Evolution+of+the+Stars&rft.isbn=0-691-08044-5&rft.aulast=Schwarzschild&rft.aufirst=Martin&rft.pub=Princeton+University+Press&rft.date=1958"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-48"><a href="#cite_ref-48">↑</a> <cite style="font-style:normal;">GIRARDI, L.; BRESSAN, A.; BERTELLI, G.; CHIOSI, C. Evolutionary tracks and isochrones for low- and intermediate-mass stars: From 0.15 to 7 Msun, and from Z=0.0004 to 0.03. Astronomy and Astrophysics Supplement. 2000, s. 371–383. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1051%2Faas%3A2000126">10.1051/aas:2000126</a>. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/2000A%26AS..141..371G">2000A&AS..141..371G</a>. <a href="/wiki/ArXiv" title="ArXiv">arXiv</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://arxiv.org/abs/astro-ph%2F9910164">astro-ph/9910164</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Astronomy+and+Astrophysics+Supplement&rft_id=info:doi/10.1051%2Faas%3A2000126&rft.atitle=Evolutionary+tracks+and+isochrones+for+low-+and+intermediate-mass+stars%3A+From+0.15+to+7+M%3Csub%3Esun%3C%2Fsub%3E%2C+and+from+Z%3D0.0004+to+0.03&rft.date=2000&rft.pages=371%E2%80%93383&rft.aulast=Girardi&rft.aufirst=L.&rft.au=Bressan%2C+A.&rft.au=Bertelli%2C+G."> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-49"><a href="#cite_ref-49">↑</a> <cite style="font-style:normal;">WOOSLEY, S. E.; HEGER, A.; WEAVER, T. A. The evolution and explosion of massive stars. Reviews of Modern Physics. 2002, s. 1015–1071. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1103%2FRevModPhys.74.1015">10.1103/RevModPhys.74.1015</a>. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/2002RvMP...74.1015W">2002RvMP...74.1015W</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Reviews+of+Modern+Physics&rft_id=info:doi/10.1103%2FRevModPhys.74.1015&rft.atitle=The+evolution+and+explosion+of+massive+stars&rft.date=2002&rft.pages=1015%E2%80%931071&rft.aulast=Woosley&rft.aufirst=S.+E.&rft.au=Heger%2C+A.&rft.au=Weaver%2C+T.+A."> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-50"><a href="#cite_ref-50">↑</a> 11,5 days is 0,0315 years. </li> <li id="cite_note-51"><a href="#cite_ref-51">↑</a> <cite style="font-style:normal;">WOODWARD, P. R. Theoretical models of star formation. Annual review of astronomy and astrophysics. 1978, s. 555–584. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1146%2Fannurev.aa.16.090178.003011">10.1146/annurev.aa.16.090178.003011</a>. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/1978ARA%26A..16..555W">1978ARA&A..16..555W</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Annual+review+of+astronomy+and+astrophysics&rft_id=info:doi/10.1146%2Fannurev.aa.16.090178.003011&rft.atitle=Theoretical+models+of+star+formation&rft.date=1978&rft.pages=555%E2%80%93584&rft.aulast=Woodward&rft.aufirst=P.+R."> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-52"><a href="#cite_ref-52">↑</a> <a rel="nofollow" class="external free" href="https://phys.org/news/2017-06-evidence-stars-born-pairs.html">https://phys.org/news/2017-06-evidence-stars-born-pairs.html</a> - New evidence that all stars are born in pairs </li> <li id="cite_note-53"><a href="#cite_ref-53">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SMITH, Michael David. The Origin of Stars. [s.l.]: Imperial College Press, 2004. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/1-86094-501-5" title="Speciální:Zdroje knih/1-86094-501-5">1-86094-501-5</a>. S. 57–68.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Origin+of+Stars&rft.isbn=1-86094-501-5&rft.aulast=Smith&rft.aufirst=Michael+David&rft.pub=Imperial+College+Press&rft.date=2004&rft.pages=57%E2%80%9368"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-54"><a href="#cite_ref-54">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SELIGMAN, Courtney. Self-published [online]. [cit. 2006-09-05]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20080623190408/http://courtneyseligman.com/text/stars/starevol2.htm">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2008-06-23.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Self-published&rft_id=http%3A%2F%2Fcourtneyseligman.com%2Ftext%2Fstars%2Fstarevol2.htm&rft.aulast=Seligman&rft.aufirst=Courtney">  </li> <li id="cite_note-55"><a href="#cite_ref-55">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BALLY, J.; MORSE, J.; REIPURTH, B. The Birth of Stars: Herbig-Haro Jets, Accretion and Proto-Planetary Disks. Redakce Benvenuti Piero. [s.l.]: Space Telescope Science Institute, 1996. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/1996swhs.conf..491B">1996swhs.conf..491B</a>. S. 491.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Birth+of+Stars%3A+Herbig-Haro+Jets%2C+Accretion+and+Proto-Planetary+Disks&rft.aulast=Bally&rft.aufirst=J.&rft.au=Morse%2C+J.&rft.au=Reipurth%2C+B.&rft.pub=Space+Telescope+Science+Institute&rft.date=1996&rft.pages=491"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-smith04-56"><a href="#cite_ref-smith04_56-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SMITH, Michael David. The origin of stars. [s.l.]: Imperial College Press, 2004. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/1-86094-501-5" title="Speciální:Zdroje knih/1-86094-501-5">1-86094-501-5</a>. S. 176.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+origin+of+stars&rft.isbn=1-86094-501-5&rft.aulast=Smith&rft.aufirst=Michael+David&rft.pub=Imperial+College+Press&rft.date=2004&rft.pages=176"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-57"><a href="#cite_ref-57">↑</a> <cite style="font-style:normal;">MEGEATH, Tom. Herschel finds a hole in space. www.esa.int. ESA, May 11, 2010. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.esa.int/esaCP/SEMFEAKPO8G_index_0.html">Dostupné online</a> [cit. 2010-05-17].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=www.esa.int&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.esa.int%2FesaCP%2FSEMFEAKPO8G_index_0.html&rft.atitle=Herschel+finds+a+hole+in+space&rft.date=May+11%2C+2010&rft.aulast=Megeath&rft.aufirst=Tom&rft.pub=ESA"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-58"><a href="#cite_ref-58">↑</a> <cite style="font-style:normal;">MENGEL, J. G.; DEMARQUE, P.; SWEIGART, A. V.; GROSS, P. G. Stellar evolution from the zero-age main sequence. Astrophysical Journal Supplement Series. 1979, s. 733–791. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1086%2F190603">10.1086/190603</a>. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/1979ApJS...40..733M">1979ApJS...40..733M</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Astrophysical+Journal+Supplement+Series&rft_id=info:doi/10.1086%2F190603&rft.atitle=Stellar+evolution+from+the+zero-age+main+sequence&rft.date=1979&rft.pages=733%E2%80%93791&rft.aulast=Mengel&rft.aufirst=J.+G.&rft.au=Demarque%2C+P.&rft.au=Sweigart%2C+A.+V."> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-59"><a href="#cite_ref-59">↑</a> <cite style="font-style:normal;">WOOD, B. E.; MÜLLER, H.-R.; ZANK, G. P.; LINSKY, J. L. Measured Mass-Loss Rates of Solar-like Stars as a Function of Age and Activity. The Astrophysical Journal. 2002, s. 412–425. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1086%2F340797">10.1086/340797</a>. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/2002ApJ...574..412W">2002ApJ...574..412W</a>. <a href="/wiki/ArXiv" title="ArXiv">arXiv</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://arxiv.org/abs/astro-ph%2F0203437">astro-ph/0203437</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Astrophysical+Journal&rft_id=info:doi/10.1086%2F340797&rft.atitle=Measured+Mass-Loss+Rates+of+Solar-like+Stars+as+a+Function+of+Age+and+Activity&rft.date=2002&rft.pages=412%E2%80%93425&rft.aulast=Wood&rft.aufirst=B.+E.&rft.au=M%C3%BCller%2C+H.-R.&rft.au=Zank%2C+G.+P."> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-60"><a href="#cite_ref-60">↑</a> <cite style="font-style:normal;">DE LOORE, C.; DE GREVE, J. P.; LAMERS, H. J. G. L. M. Evolution of massive stars with mass loss by stellar wind. Astronomy and Astrophysics. 1977, s. 251–259. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/1977A%26A....61..251D">1977A&A....61..251D</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Astronomy+and+Astrophysics&rft.atitle=Evolution+of+massive+stars+with+mass+loss+by+stellar+wind&rft.date=1977&rft.pages=251%E2%80%93259&rft.aulast=de+Loore&rft.aufirst=C.&rft.au=de+Greve%2C+J.+P.&rft.au=Lamers%2C+H.+J.+G.+L.+M."> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-61"><a href="#cite_ref-61">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The evolution of stars between 50 and 100 times the mass of the Sun [online]. Royal Greenwich Observatory [cit. 2006-09-07]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20120603160705/http://www.rmg.co.uk/explore/astronomy-and-time/astronomy-facts/stars/stellar-evolution/the-evolution-of-stars-between-50-and-100-times-the-mass-of-the-sun">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2012-06-03.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+evolution+of+stars+between+50+and+100+times+the+mass+of+the+Sun&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.rmg.co.uk%2Fexplore%2Fastronomy-and-time%2Fastronomy-facts%2Fstars%2Fstellar-evolution%2Fthe-evolution-of-stars-between-50-and-100-times-the-mass-of-the-sun&rft.pub=Royal+Greenwich+Observatory">  </li> <li id="cite_note-adams-63"><a href="#cite_ref-adams_63-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ADAMS, Fred C., Laughlin, Gregory; Graves, Genevieve J. M. Red Dwarfs and the End of the Main Sequence. [s.l.]: Revista Mexicana de Astronomía y Astrofísica <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.astroscu.unam.mx/rmaa/RMxAC..22/PDF/RMxAC..22_adams.pdf">Dostupné online</a>. S. 46–49.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Red+Dwarfs+and+the+End+of+the+Main+Sequence&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.astroscu.unam.mx%2Frmaa%2FRMxAC..22%2FPDF%2FRMxAC..22_adams.pdf&rft.aulast=Adams&rft.aufirst=Fred+C.&rft.pub=Revista+Mexicana+de+Astronom%C3%ADa+y+Astrof%C3%ADsica&rft.pages=46%E2%80%9349"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-saomainseq-64"><a href="#cite_ref-saomainseq_64-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Main Sequence Lifetime [online]. Swinburne University of Technology. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://astronomy.swin.edu.au/cosmos/M/Main+Sequence+Lifetime">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Main+Sequence+Lifetime&rft_id=http%3A%2F%2Fastronomy.swin.edu.au%2Fcosmos%2FM%2FMain%2BSequence%2BLifetime&rft.pub=Swinburne+University+of+Technology"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-65"><a href="#cite_ref-65">↑</a> <cite style="font-style:normal;">PIZZOLATO, N.; VENTURA, P.; D'ANTONA, F.; MAGGIO, A.; MICELA, G.; SCIORTINO, S. Subphotospheric convection and magnetic activity dependence on metallicity and age: Models and tests. Astronomy & Astrophysics. 2001, s. 597–607. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1051%2F0004-6361%3A20010626">10.1051/0004-6361:20010626</a>. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/2001A%26A...373..597P">2001A&A...373..597P</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Astronomy+%26+Astrophysics&rft_id=info:doi/10.1051%2F0004-6361%3A20010626&rft.atitle=Subphotospheric+convection+and+magnetic+activity+dependence+on+metallicity+and+age%3A+Models+and+tests&rft.date=2001&rft.pages=597%E2%80%93607&rft.aulast=Pizzolato&rft.aufirst=N.&rft.au=Ventura%2C+P.&rft.au=D%27Antona%2C+F."> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-66"><a href="#cite_ref-66">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Mass loss and Evolution [online]. UCL Astrophysics Group, June 18, 2004 [cit. 2006-08-26]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20041122143115/http://www.star.ucl.ac.uk/groups/hotstar/research_massloss.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2004-11-22.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Mass+loss+and+Evolution&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.star.ucl.ac.uk%2Fgroups%2Fhotstar%2Fresearch_massloss.html&rft.pub=UCL+Astrophysics+Group">  </li> <li id="cite_note-sun_future-67"><a href="#cite_ref-sun_future_67-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;">SACKMANN, I. J.; BOOTHROYD, A. I.; KRAEMER, K. E. Our Sun. III. Present and Future. Astrophysical Journal. 1993, s. 457. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1086%2F173407">10.1086/173407</a>. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/1993ApJ...418..457S">1993ApJ...418..457S</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Astrophysical+Journal&rft_id=info:doi/10.1086%2F173407&rft.atitle=Our+Sun.+III.+Present+and+Future&rft.date=1993&rft.pages=457&rft.aulast=Sackmann&rft.aufirst=I.+J.&rft.au=Boothroyd%2C+A.+I.&rft.au=Kraemer%2C+K.+E."> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-sun_future_schroder-68"><a href="#cite_ref-sun_future_schroder_68-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;">SCHRÖDER, K.-P.; SMITH, Robert Connon. Distant future of the Sun and Earth revisited. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2008, s. 155. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1111%2Fj.1365-2966.2008.13022.x">10.1111/j.1365-2966.2008.13022.x</a>. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/2008MNRAS.386..155S">2008MNRAS.386..155S</a>. <a href="/wiki/ArXiv" title="ArXiv">arXiv</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://arxiv.org/abs/0801.4031">0801.4031</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Monthly+Notices+of+the+Royal+Astronomical+Society&rft_id=info:doi/10.1111%2Fj.1365-2966.2008.13022.x&rft.atitle=Distant+future+of+the+Sun+and+Earth+revisited&rft.date=2008&rft.pages=155&rft.aulast=Schr%C3%B6der&rft.aufirst=K.-P.&rft.au=Smith%2C+Robert+Connon"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. See also<cite style="font-style:normal;">PALMER, Jason. Hope dims that Earth will survive Sun's death. NewScientist.com news service. February 22, 2008. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.newscientist.com/article/dn13369?feedId=online-news_rss20">Dostupné online</a> [cit. 2008-03-24].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=NewScientist.com+news+service&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.newscientist.com%2Farticle%2Fdn13369%3FfeedId%3Donline-news_rss20&rft.atitle=Hope+dims+that+Earth+will+survive+Sun%27s+death&rft.date=February+22%2C+2008&rft.aulast=Palmer&rft.aufirst=Jason"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-hinshaw-69">↑ <a href="#cite_ref-hinshaw_69-0">a</a> <a href="#cite_ref-hinshaw_69-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">HINSHAW, Gary. The Life and Death of Stars [online]. NASA WMAP Mission, August 23, 2006 [cit. 2006-09-01]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20080312214838/http://map.gsfc.nasa.gov/universe/rel_stars.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2008-03-12.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+Life+and+Death+of+Stars&rft_id=http%3A%2F%2Fmap.gsfc.nasa.gov%2Funiverse%2Frel_stars.html&rft.aulast=Hinshaw&rft.aufirst=Gary&rft.pub=NASA+WMAP+Mission">  </li> <li id="cite_note-70"><a href="#cite_ref-70">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> What is a star? [online]. Royal Greenwich Observatory [cit. 2006-09-07]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20120303020620/http://www.rmg.co.uk/explore/astronomy-and-time/astronomy-facts/stars/what-is-a-star">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2012-03-03.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=What+is+a+star%3F&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.rmg.co.uk%2Fexplore%2Fastronomy-and-time%2Fastronomy-facts%2Fstars%2Fwhat-is-a-star&rft.pub=Royal+Greenwich+Observatory">  </li> <li id="cite_note-supernova-71">↑ <a href="#cite_ref-supernova_71-0">a</a> <a href="#cite_ref-supernova_71-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Introduction to Supernova Remnants [online]. Goddard Space Flight Center, April 6, 2006 [cit. 2006-07-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://heasarc.gsfc.nasa.gov/docs/objects/snrs/snrstext.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Introduction+to+Supernova+Remnants&rft_id=http%3A%2F%2Fheasarc.gsfc.nasa.gov%2Fdocs%2Fobjects%2Fsnrs%2Fsnrstext.html&rft.pub=Goddard+Space+Flight+Center">  </li> <li id="cite_note-72"><a href="#cite_ref-72">↑</a> <cite style="font-style:normal;">FRYER, C. L. Black-hole formation from stellar collapse. Classical and Quantum Gravity. 2003, s. S73–S80. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1088%2F0264-9381%2F20%2F10%2F309">10.1088/0264-9381/20/10/309</a>. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/2003CQGra..20S..73F">2003CQGra..20S..73F</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Classical+and+Quantum+Gravity&rft_id=info:doi/10.1088%2F0264-9381%2F20%2F10%2F309&rft.atitle=Black-hole+formation+from+stellar+collapse&rft.date=2003&rft.pages=S73%E2%80%93S80&rft.aulast=Fryer&rft.aufirst=C.+L."> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-73"><a href="#cite_ref-73">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SZEBEHELY, Victor G.; CURRAN, Richard B. Stability of the Solar System and Its Minor Natural and Artificial Bodies. [s.l.]: Springer, 1985. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/90-277-2046-0" title="Speciální:Zdroje knih/90-277-2046-0">90-277-2046-0</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Stability+of+the+Solar+System+and+Its+Minor+Natural+and+Artificial+Bodies&rft.isbn=90-277-2046-0&rft.aulast=Szebehely&rft.aufirst=Victor+G.&rft.au=Curran%2C+Richard+B.&rft.pub=Springer&rft.date=1985"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-74"><a href="#cite_ref-74">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Most Milky Way Stars Are Single [online]. Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, January 30, 2006 [cit. 2006-07-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://pweb.cfa.harvard.edu/news/most-milky-way-stars-are-single">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Most+Milky+Way+Stars+Are+Single&rft_id=https%3A%2F%2Fpweb.cfa.harvard.edu%2Fnews%2Fmost-milky-way-stars-are-single&rft.pub=Harvard-Smithsonian+Center+for+Astrophysics">  </li> <li id="cite_note-75"><a href="#cite_ref-75">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> What is a galaxy? How many stars in a galaxy / the Universe? [online]. Royal Greenwich Observatory [cit. 2006-07-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20151109083127/http://www.rmg.co.uk/explore/astronomy-and-time/astronomy-facts/faqs/what-is-a-galaxy-how-many-stars-in-a-galaxy-how-many-stars/galaxies-in-the-universe">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2015-11-09.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=What+is+a+galaxy%3F+How+many+stars+in+a+galaxy+%2F+the+Universe%3F&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.rmg.co.uk%2Fexplore%2Fastronomy-and-time%2Fastronomy-facts%2Ffaqs%2Fwhat-is-a-galaxy-how-many-stars-in-a-galaxy-how-many-stars%2Fgalaxies-in-the-universe&rft.pub=Royal+Greenwich+Observatory">  </li> <li id="cite_note-77"><a href="#cite_ref-77">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BORENSTEIN, Seth. Universe's Star Count Could Triple [online]. December 1, 2010 [cit. 2011-07-14]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.cbsnews.com/stories/2010/12/01/tech/main7107200.shtml">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Universe%27s+Star+Count+Could+Triple&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.cbsnews.com%2Fstories%2F2010%2F12%2F01%2Ftech%2Fmain7107200.shtml&rft.aulast=Borenstein&rft.aufirst=Seth"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-78"><a href="#cite_ref-78">↑</a> 3.99×1013 km / (3×104 km/h × 24 × 365.25) = 1.5×105 let. </li> <li id="cite_note-79"><a href="#cite_ref-79">↑</a> <cite style="font-style:normal;">HOLMBERG, J.; FLYNN, C. The local density of matter mapped by Hipparcos. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2000, s. 209–216. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1046%2Fj.1365-8711.2000.02905.x">10.1046/j.1365-8711.2000.02905.x</a>. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/2000MNRAS.313..209H">2000MNRAS.313..209H</a>. <a href="/wiki/ArXiv" title="ArXiv">arXiv</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://arxiv.org/abs/astro-ph%2F9812404">astro-ph/9812404</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Monthly+Notices+of+the+Royal+Astronomical+Society&rft_id=info:doi/10.1046%2Fj.1365-8711.2000.02905.x&rft.atitle=The+local+density+of+matter+mapped+by+Hipparcos&rft.date=2000&rft.pages=209%E2%80%93216&rft.aulast=Holmberg&rft.aufirst=J.&rft.au=Flynn%2C+C."> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-DarkMatter-80"><a href="#cite_ref-DarkMatter_80-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Astronomers: Star collisions are rampant, catastrophic [online]. CNN News, June 2, 2000 [cit. 2006-07-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20130727232615/http://archives.cnn.com/2000/TECH/space/06/02/stellar.collisions/">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2013-07-27.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Astronomers%3A+Star+collisions+are+rampant%2C+catastrophic&rft_id=http%3A%2F%2Farchives.cnn.com%2F2000%2FTECH%2Fspace%2F06%2F02%2Fstellar.collisions%2F&rft.pub=CNN+News">  </li> <li id="cite_note-81"><a href="#cite_ref-81">↑</a> <cite style="font-style:normal;">LOKTIN, A. V. Kinematics of stars in the Pleiades open cluster. Astronomy Reports. 2006, s. 714–721. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1134%2FS1063772906090058">10.1134/S1063772906090058</a>. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/2006ARep...50..714L">2006ARep...50..714L</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Astronomy+Reports&rft_id=info:doi/10.1134%2FS1063772906090058&rft.atitle=Kinematics+of+stars+in+the+Pleiades+open+cluster&rft.date=2006&rft.pages=714%E2%80%93721&rft.aulast=Loktin&rft.aufirst=A.+V."> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-82"><a href="#cite_ref-82">↑</a> <cite style="font-style:normal;">JOHNSON, Hugh M. The Kinematics and Evolution of Population I Stars. Publications of the Astronomical Society of the Pacific. 1957, s. 54. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1086%2F127012">10.1086/127012</a>. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/1957PASP...69...54J">1957PASP...69...54J</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Publications+of+the+Astronomical+Society+of+the+Pacific&rft_id=info:doi/10.1086%2F127012&rft.atitle=The+Kinematics+and+Evolution+of+Population+I+Stars&rft.date=1957&rft.pages=54&rft.aulast=Johnson&rft.aufirst=Hugh+M."> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-83"><a href="#cite_ref-83">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ELMEGREEN, B.; EFREMOV, Y. N. The Formation of Star Clusters. American Scientist. 1999, s. 264. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://web.archive.org/web/20050323072521/http://www.americanscientist.org/template/AssetDetail/assetid/15714/page/1">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.americanscientist.org/template/AssetDetail/assetid/15714/page/1">originálu</a> dne March 23, 2005. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1511%2F1998.3.264">10.1511/1998.3.264</a>. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/1998AmSci..86..264E">1998AmSci..86..264E</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=American+Scientist&rft_id=info:doi/10.1511%2F1998.3.264&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.americanscientist.org%2Ftemplate%2FAssetDetail%2Fassetid%2F15714%2Fpage%2F1&rft.atitle=The+Formation+of+Star+Clusters&rft.date=1999&rft.pages=264&rft.aulast=Elmegreen&rft.aufirst=B.&rft.au=Efremov%2C+Y.+N."> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-84"><a href="#cite_ref-84">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> [cit. 2013-10-07]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.planetarium.sk/extrasolar/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.planetarium.sk%2Fextrasolar%2F">  </li> <li id="cite_note-mythology-85"><a href="#cite_ref-mythology_85-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">COLEMAN, Leslie S. Myths, Legends and Lore [online]. Frosty Drew Observatory [cit. 2012-06-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://frostydrew.org/papers.dc/papers/paper-myths/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Myths%2C+Legends+and+Lore&rft_id=http%3A%2F%2Ffrostydrew.org%2Fpapers.dc%2Fpapers%2Fpaper-myths%2F&rft.aulast=Coleman&rft.aufirst=Leslie+S&rft.pub=Frosty+Drew+Observatory">  </li> <li id="cite_note-koch95-86"><a href="#cite_ref-koch95_86-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KOCH-WESTENHOLZ, Ulla; KOCH, Ulla Susanne. Mesopotamian astrology: an introduction to Babylonian and Assyrian celestial divination. [s.l.]: Museum Tusculanum Press, 1995. (Carsten Niebuhr Institute Publications; sv. 19). <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/87-7289-287-0" title="Speciální:Zdroje knih/87-7289-287-0">87-7289-287-0</a>. S. 163.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Mesopotamian+astrology%3A+an+introduction+to+Babylonian+and+Assyrian+celestial+divination&rft.isbn=87-7289-287-0&rft.aulast=Koch-Westenholz&rft.aufirst=Ulla&rft.au=Koch%2C+Ulla+Susanne&rft.pub=Museum+Tusculanum+Press&rft.date=1995&rft.series=Carsten+Niebuhr+Institute+Publications&rft.pages=163"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-87"><a href="#cite_ref-87">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Naming Astronomical Objects [online]. <a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_astronomick%C3%A1_unie" title="Mezinárodní astronomická unie">International Astronomical Union</a> (IAU) [cit. 2009-01-30]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.iau.org/public/naming/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Naming+Astronomical+Objects&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.iau.org%2Fpublic%2Fnaming%2F&rft.pub=%5B%5BMezin%C3%A1rodn%C3%AD+astronomick%C3%A1+unie%7CInternational+Astronomical+Union%5D%5D+%28IAU%29">  </li> <li id="cite_note-88"><a href="#cite_ref-88">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Naming Stars [online]. <a href="/w/index.php?title=Students_for_the_Exploration_and_Development_of_Space&action=edit&redlink=1" class="new" title="Students for the Exploration and Development of Space (stránka neexistuje)">Students for the Exploration and Development of Space</a> (SEDS) [cit. 2009-01-30]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://spider.seds.org/spider/Misc/naming.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Naming+Stars&rft_id=http%3A%2F%2Fspider.seds.org%2Fspider%2FMisc%2Fnaming.html&rft.pub=%5B%5BStudents+for+the+Exploration+and+Development+of+Space%5D%5D+%28SEDS%29">  </li> <li id="cite_note-space_law09-89"><a href="#cite_ref-space_law09_89-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">LYALL, Francis; LARSEN, Paul B. Space Law: A Treatise. [s.l.]: Ashgate Publishing, Ltd, 2009. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-7546-4390-5" title="Speciální:Zdroje knih/0-7546-4390-5">0-7546-4390-5</a>. Kapitola Chapter 7: The Moon and Other Celestial Bodies, s. 176.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Space+Law%3A+A+Treatise&rft.isbn=0-7546-4390-5&rft.aulast=Lyall&rft.aufirst=Francis&rft.au=Larsen%2C+Paul+B.&rft.atitle=Chapter+7%3A+The+Moon+and+Other+Celestial+Bodies&rft.pub=Ashgate+Publishing%2C+Ltd&rft.date=2009&rft.pages=176"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-andersen10-90"><a href="#cite_ref-andersen10_90-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ANDERSEN, Johannes. Buying Stars and Star Names [online]. International Astronomical Union [cit. 2010-06-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.iau.org/public/buying_star_names/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Buying+Stars+and+Star+Names&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.iau.org%2Fpublic%2Fbuying_star_names%2F&rft.aulast=Andersen&rft.aufirst=Johannes&rft.pub=International+Astronomical+Union">  </li> <li id="cite_note-91"><a href="#cite_ref-91">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Magnitude [online]. National Solar Observatory—Sacramento Peak [cit. 2006-08-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20080206074842/http://www.nso.edu/PR/answerbook/magnitude.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2008-02-06.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Magnitude&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.nso.edu%2FPR%2Fanswerbook%2Fmagnitude.html&rft.pub=National+Solar+Observatory%E2%80%94Sacramento+Peak">  </li> <li id="cite_note-luminosity-92"><a href="#cite_ref-luminosity_92-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Luminosity of Stars [online]. Australian Telescope Outreach and Education [cit. 2006-08-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20140809120004/http://www.atnf.csiro.au/outreach//education/senior/astrophysics/photometry_specparallax.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2014-08-09.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Luminosity+of+Stars&rft_id=http%3A%2F%2Foutreach.atnf.csiro.au%2Feducation%2Fsenior%2Fastrophysics%2Fphotometry_luminosity.html&rft.pub=Australian+Telescope+Outreach+and+Education">  </li> <li id="cite_note-93"><a href="#cite_ref-93">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">HOOVER, Aaron. Star may be biggest, brightest yet observed [online]. HubbleSite, January 15, 2004 [cit. 2006-06-08]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20070807035239/http://www.napa.ufl.edu/2004news/bigbrightstar.htm">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2007-08-07.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Star+may+be+biggest%2C+brightest+yet+observed&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.napa.ufl.edu%2F2004news%2Fbigbrightstar.htm&rft.aulast=Hoover&rft.aufirst=Aaron&rft.pub=HubbleSite">  </li> <li id="cite_note-94"><a href="#cite_ref-94">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Faintest Stars in Globular Cluster NGC 6397 [online]. HubbleSite, August 17, 2006 [cit. 2006-06-08]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://hubblesite.org/newscenter/archive/releases/2006/37/image/a/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Faintest+Stars+in+Globular+Cluster+NGC+6397&rft_id=http%3A%2F%2Fhubblesite.org%2Fnewscenter%2Farchive%2Freleases%2F2006%2F37%2Fimage%2Fa%2F&rft.pub=HubbleSite">  </li> <li id="cite_note-forbes-95">↑ <a href="#cite_ref-forbes_95-0">a</a> <a href="#cite_ref-forbes_95-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">FORBES, George. History of Astronomy. London: Watts & Co., 1909. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.gutenberg.org/ebooks/8172">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/1-153-62774-4" title="Speciální:Zdroje knih/1-153-62774-4">1-153-62774-4</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=History+of+Astronomy&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.gutenberg.org%2Febooks%2F8172&rft.isbn=1-153-62774-4&rft.aulast=Forbes&rft.aufirst=George&rft.place=London&rft.pub=Watts+%26+Co.&rft.date=1909"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-96"><a href="#cite_ref-96">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">HEVELIUS, Johannis. Firmamentum Sobiescianum, sive Uranographia. Gdansk: [s.n.], 1690.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Firmamentum+Sobiescianum%2C+sive+Uranographia&rft.aulast=Hevelius&rft.aufirst=Johannis&rft.place=Gdansk&rft.date=1690"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-97"><a href="#cite_ref-97">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">TØNDERING, Claus. Other ancient calendars [online]. WebExhibits [cit. 2006-12-10]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20191121041104/http://www.webexhibits.org/calendars/calendar-ancient.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2019-11-21.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Other+ancient+calendars&rft_id=http%3A%2F%2Fwebexhibits.org%2Fcalendars%2Fcalendar-ancient.html&rft.aulast=T%C3%B8ndering&rft.aufirst=Claus&rft.pub=WebExhibits">  </li> <li id="cite_note-98"><a href="#cite_ref-98">↑</a> <cite style="font-style:normal;">VON SPAETH, Ove. Dating the Oldest Egyptian Star Map. Centaurus International Magazine of the History of Mathematics, Science and Technology. 2000, s. 159–179. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.moses-egypt.net/star-map/senmut1-mapdate_en.asp">Dostupné online</a> [cit. 2007-10-21]. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1034%2Fj.1600-0498.2000.420301.x">10.1034/j.1600-0498.2000.420301.x</a>. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/2000Cent...42..159V">2000Cent...42..159V</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Centaurus+International+Magazine+of+the+History+of+Mathematics%2C+Science+and+Technology&rft_id=info:doi/10.1034%2Fj.1600-0498.2000.420301.x&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.moses-egypt.net%2Fstar-map%2Fsenmut1-mapdate_en.asp&rft.atitle=Dating+the+Oldest+Egyptian+Star+Map&rft.date=2000&rft.pages=159%E2%80%93179&rft.aulast=von+Spaeth&rft.aufirst=Ove"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-north_1995_30_31-99"><a href="#cite_ref-north_1995_30_31_99-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">NORTH, John. The Norton History of Astronomy and Cosmology. New York and London: W.W. Norton & Company, 1995. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/nortonhistoryofa0000nort/page/30">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-393-03656-1" title="Speciální:Zdroje knih/0-393-03656-1">0-393-03656-1</a>. S. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/nortonhistoryofa0000nort/page/30">30–31</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Norton+History+of+Astronomy+and+Cosmology&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fnortonhistoryofa0000nort%2Fpage%2F30&rft.isbn=0-393-03656-1&rft.aulast=North&rft.aufirst=John&rft.place=New+York+and+London&rft.pub=W.W.+Norton+%26+Company&rft.date=1995&rft.pages=%5Bhttps%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fnortonhistoryofa0000nort%2Fpage%2F30+30%E2%80%9331%5D"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-100"><a href="#cite_ref-100">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MURDIN, P. Encyclopedia of Astronomy and Astrophysics. [s.l.]: [s.n.], November 2000. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-333-75088-8" title="Speciální:Zdroje knih/0-333-75088-8">0-333-75088-8</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1888%2F0333750888%2F3440">10.1888/0333750888/3440</a>. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/2000eaa..bookE3440">2000eaa..bookE3440</a>. Kapitola Aristillus (c. 200 BC).</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Encyclopedia+of+Astronomy+and+Astrophysics&rft_id=info:doi/10.1888%2F0333750888%2F3440&rft.isbn=0-333-75088-8&rft.aulast=Murdin&rft.aufirst=P.&rft.atitle=Aristillus+%28c.+200+BC%29"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-101"><a href="#cite_ref-101">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">GRASSHOFF, Gerd. The history of Ptolemy's star catalogue. [s.l.]: Springer, 1990. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-387-97181-5" title="Speciální:Zdroje knih/0-387-97181-5">0-387-97181-5</a>. S. 1–5.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+history+of+Ptolemy%27s+star+catalogue&rft.isbn=0-387-97181-5&rft.aulast=Grasshoff&rft.aufirst=Gerd&rft.pub=Springer&rft.date=1990&rft.pages=1%E2%80%935"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-102"><a href="#cite_ref-102">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">PINOTSIS, Antonios D. Astronomy in Ancient Rhodes [online]. Section of Astrophysics, Astronomy and Mechanics, Department of Physics, University of Athens [cit. 2009-06-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://conferences.phys.uoa.gr/jets2008/historical.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Astronomy+in+Ancient+Rhodes&rft_id=http%3A%2F%2Fconferences.phys.uoa.gr%2Fjets2008%2Fhistorical.html&rft.aulast=Pinotsis&rft.aufirst=Antonios+D.&rft.pub=Section+of+Astrophysics%2C+Astronomy+and+Mechanics%2C+Department+of+Physics%2C+University+of+Athens">  </li> <li id="cite_note-clark-103"><a href="#cite_ref-clark_103-0">↑</a> <cite style="font-style:normal"> (June 29, 1981) "The Historical Supernovae". Supernovae: A survey of current research; Proceedings of the Advanced Study Institute: 355–370, Cambridge, England: Dordrecht, D. Reidel Publishing Co.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rft.genre=proceeding&rft.btitle=Supernovae%3A+A+survey+of+current+research%3B+Proceedings+of+the+Advanced+Study+Institute&rft.atitle=The+Historical+Supernovae&rft.date=June+29%2C+1981&rft.pub=Dordrecht%2C+D.+Reidel+Publishing+Co&rft.place=Cambridge%2C+England&rft.pages=355%E2%80%93370"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_conference" title="Šablona:Cite conference">Cite conference</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-104"><a href="#cite_ref-104">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ZHAO, Fu-Yuan; STROM, R. G.; JIANG, Shi-Yang. The Guest Star of AD185 Must Have Been a Supernova. Chinese Journal of Astronomy and Astrophysics. 2006, s. 635–640. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1088%2F1009-9271%2F6%2F5%2F17">10.1088/1009-9271/6/5/17</a>. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/2006ChJAA...6..635Z">2006ChJAA...6..635Z</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Chinese+Journal+of+Astronomy+and+Astrophysics&rft_id=info:doi/10.1088%2F1009-9271%2F6%2F5%2F17&rft.atitle=The+Guest+Star+of+AD185+Must+Have+Been+a+Supernova&rft.date=2006&rft.pages=635%E2%80%93640&rft.aulast=Zhao&rft.aufirst=Fu-Yuan&rft.au=Strom%2C+R.+G.&rft.au=Jiang%2C+Shi-Yang"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-105"><a href="#cite_ref-105">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Astronomers Peg Brightness of History's Brightest Star [online]. NAOA News, March 5, 2003 [cit. 2006-06-08]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20030402121341/http://www.noao.edu/outreach/press/pr03/pr0304.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2003-04-02.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Astronomers+Peg+Brightness+of+History%27s+Brightest+Star&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.noao.edu%2Foutreach%2Fpress%2Fpr03%2Fpr0304.html&rft.pub=NAOA+News">  </li> <li id="cite_note-SN1054-106"><a href="#cite_ref-SN1054_106-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">FROMMERT, Hartmut; KRONBERG, Christine. Supernova 1054 – Creation of the Crab Nebula [online]. University of Arizona, August 30, 2006. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://messier.seds.org/more/m001_sn.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Supernova+1054+%E2%80%93+Creation+of+the+Crab+Nebula&rft_id=http%3A%2F%2Fmessier.seds.org%2Fmore%2Fm001_sn.html&rft.aulast=Frommert&rft.aufirst=Hartmut&rft.au=Kronberg%2C+Christine&rft.pub=University+of+Arizona"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-PASP1942-107"><a href="#cite_ref-PASP1942_107-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;">DUYVENDAK, J. J. L. Further Data Bearing on the Identification of the Crab Nebula with the Supernova of 1054 A.D. Part I. The Ancient Oriental Chronicles. Publications of the Astronomical Society of the Pacific. April 1942, s. 91–94. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1086%2F125409">10.1086/125409</a>. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/1942PASP...54...91D">1942PASP...54...91D</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Publications+of+the+Astronomical+Society+of+the+Pacific&rft_id=info:doi/10.1086%2F125409&rft.atitle=Further+Data+Bearing+on+the+Identification+of+the+Crab+Nebula+with+the+Supernova+of+1054+A.D.+Part+I.+The+Ancient+Oriental+Chronicles&rft.date=April+1942&rft.pages=91%E2%80%9394&rft.aulast=Duyvendak&rft.aufirst=J.+J.+L."> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. <cite style="font-style:normal;">MAYALL, N. U.; OORT, Jan Hendrik. Further Data Bearing on the Identification of the Crab Nebula with the Supernova of 1054 A.D. Part II. The Astronomical Aspects. Publications of the Astronomical Society of the Pacific. April 1942, s. 95–104. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1086%2F125410">10.1086/125410</a>. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/1942PASP...54...95M">1942PASP...54...95M</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Publications+of+the+Astronomical+Society+of+the+Pacific&rft_id=info:doi/10.1086%2F125410&rft.atitle=Further+Data+Bearing+on+the+Identification+of+the+Crab+Nebula+with+the+Supernova+of+1054+A.D.+Part+II.+The+Astronomical+Aspects&rft.date=April+1942&rft.pages=95%E2%80%93104&rft.aulast=Mayall&rft.aufirst=N.+U.&rft.au=Oort%2C+Jan+Hendrik"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-108"><a href="#cite_ref-108">↑</a> <cite style="font-style:normal;">BRECHER, K.; FESEN, R. A.; MARAN, S. P.; BRANDT, J. C. Ancient records and the Crab Nebula supernova. The Observatory. 1983, s. 106–113. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/1983Obs...103..106B">1983Obs...103..106B</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Observatory&rft.atitle=Ancient+records+and+the+Crab+Nebula+supernova&rft.date=1983&rft.pages=106%E2%80%93113&rft.aulast=Brecher&rft.aufirst=K.&rft.au=Fesen%2C+R.+A.&rft.au=Maran%2C+S.+P."> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-109"><a href="#cite_ref-109">↑</a> <cite style="font-style:normal;">KENNEDY, Edward S. Review: The Observatory in Islam and Its Place in the General History of the Observatory by Aydin Sayili. <a href="/w/index.php?title=Isis_(journal)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Isis (journal) (stránka neexistuje)">Isis</a>. 1962, s. 237–239. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1086%2F349558">10.1086/349558</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=%5B%5BIsis+%28journal%29%7CIsis%5D%5D&rft_id=info:doi/10.1086%2F349558&rft.atitle=Review%3A+%27%27The+Observatory+in+Islam+and+Its+Place+in+the+General+History+of+the+Observatory%27%27+by+Aydin+Sayili&rft.date=1962&rft.pages=237%E2%80%93239&rft.aulast=Kennedy&rft.aufirst=Edward+S."> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-Jones-110"><a href="#cite_ref-Jones_110-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">JONES, Kenneth Glyn. Messier's nebulae and star clusters. [s.l.]: <a href="/wiki/Cambridge_University_Press" title="Cambridge University Press">Cambridge University Press</a>, 1991. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://books.google.cz/books?id=IuhLR35I9QUC&pg=&dq#v=onepage&q=&f">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-521-37079-5" title="Speciální:Zdroje knih/0-521-37079-5">0-521-37079-5</a>. S. 1.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Messier%27s+nebulae+and+star+clusters&rft_id=http%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3DIuhLR35I9QUC%26pg%3D%26dq%23v%3Donepage%26q%3D%26f&rft.isbn=0-521-37079-5&rft.aulast=Jones&rft.aufirst=Kenneth+Glyn&rft.pub=%5B%5BCambridge+University+Press%5D%5D&rft.date=1991&rft.pages=1"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-111"><a href="#cite_ref-111">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ZAHOOR, A. Al-Biruni [online]. Hasanuddin University, 1997 [cit. 2007-10-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20080626074150/http://www.unhas.ac.id/~rhiza/saintis/biruni.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2008-06-26.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Al-Biruni&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.unhas.ac.id%2F~rhiza%2Fsaintis%2Fbiruni.html&rft.aulast=Zahoor&rft.aufirst=A.&rft.pub=Hasanuddin+University&rft.date=1997">  </li> <li id="cite_note-Montada-112"><a href="#cite_ref-Montada_112-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MONTADA, Josep Puig. Ibn Bajja [online]. <a href="/w/index.php?title=Stanford_Encyclopedia_of_Philosophy&action=edit&redlink=1" class="new" title="Stanford Encyclopedia of Philosophy (stránka neexistuje)">Stanford Encyclopedia of Philosophy</a>, September 28, 2007 [cit. 2008-07-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://plato.stanford.edu/entries/ibn-bajja">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Ibn+Bajja&rft_id=http%3A%2F%2Fplato.stanford.edu%2Fentries%2Fibn-bajja&rft.aulast=Montada&rft.aufirst=Josep+Puig&rft.pub=%5B%5BStanford+Encyclopedia+of+Philosophy%5D%5D">  </li> <li id="cite_note-he_history-113">↑ <a href="#cite_ref-he_history_113-0">a</a> <a href="#cite_ref-he_history_113-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">DRAKE, Stephen A. A Brief History of High-Energy (X-ray & Gamma-Ray) Astronomy [online]. NASA HEASARC, August 17, 2006 [cit. 2006-08-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://heasarc.gsfc.nasa.gov/docs/heasarc/headates/heahistory.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=A+Brief+History+of+High-Energy+%28X-ray+%26+Gamma-Ray%29+Astronomy&rft_id=http%3A%2F%2Fheasarc.gsfc.nasa.gov%2Fdocs%2Fheasarc%2Fheadates%2Fheahistory.html&rft.aulast=Drake&rft.aufirst=Stephen+A.&rft.pub=NASA+HEASARC">  </li> <li id="cite_note-114"><a href="#cite_ref-114">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">GRESKOVIC, Peter; RUDY, Peter. Exoplanets [online]. ESO, July 24, 2006 [cit. 2012-06-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20081010140635/http://www.eso.org/public/outreach/eduoff/cas/cas2004/casreports-2004/rep-228/">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2008-10-10.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Exoplanets&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.eso.org%2Fpublic%2Foutreach%2Feduoff%2Fcas%2Fcas2004%2Fcasreports-2004%2Frep-228%2F&rft.aulast=Greskovic&rft.aufirst=Peter&rft.au=Rudy%2C+Peter&rft.pub=ESO">  </li> <li id="cite_note-115"><a href="#cite_ref-115">↑</a> <cite style="font-style:normal;">PROCTOR, Richard A. Are any of the nebulæ star-systems?. Nature. 1870, s. 331–333. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://digicoll.library.wisc.edu/cgi-bin/HistSciTech/HistSciTech-idx?type=div&did=HISTSCITECH.0012.0052.0005&isize=M">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1038%2F001331a0">10.1038/001331a0</a>. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/1870Natur...1..331P">1870Natur...1..331P</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Nature&rft_id=info:doi/10.1038%2F001331a0&rft_id=http%3A%2F%2Fdigicoll.library.wisc.edu%2Fcgi-bin%2FHistSciTech%2FHistSciTech-idx%3Ftype%3Ddiv%26did%3DHISTSCITECH.0012.0052.0005%26isize%3DM&rft.atitle=Are+any+of+the+nebul%C3%A6+star-systems%3F&rft.date=1870&rft.pages=331%E2%80%93333&rft.aulast=Proctor&rft.aufirst=Richard+A."> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-116"><a href="#cite_ref-116">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MACDONNELL, Joseph. Angelo Secchi, S.J. (1818–1878) the Father of Astrophysics [online]. <a href="/w/index.php?title=Fairfield_University&action=edit&redlink=1" class="new" title="Fairfield University (stránka neexistuje)">Fairfield University</a> [cit. 2006-10-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20110721210124/http://www.faculty.fairfield.edu/jmac/sj/scientists/secchi.htm">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.faculty.fairfield.edu/jmac/sj/scientists/secchi.htm">originálu</a> dne 2011-07-21.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Angelo+Secchi%2C+S.J.+%281818%E2%80%931878%29+the+Father+of+Astrophysics&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.faculty.fairfield.edu%2Fjmac%2Fsj%2Fscientists%2Fsecchi.htm&rft.aulast=MacDonnell&rft.aufirst=Joseph&rft.pub=%5B%5BFairfield+University%5D%5D">  </li> <li id="cite_note-117"><a href="#cite_ref-117">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> " Payne-Gaposchkin, Cecilia Helena." CWP [online]. <a href="/wiki/Kalifornsk%C3%A1_univerzita" title="Kalifornská univerzita">University of California</a> [cit. 2013-02-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20050318221903/http://cwp.library.ucla.edu/Phase2/Payne-Gaposchkin,_Cecilia_Helena@861234567.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2005-03-18.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%22+Payne-Gaposchkin%2C+Cecilia+Helena.%22+CWP&rft_id=http%3A%2F%2Fcwp.library.ucla.edu%2FPhase2%2FPayne-Gaposchkin%2C_Cecilia_Helena%40861234567.html&rft.pub=%5B%5BKalifornsk%C3%A1+univerzita%7CUniversity+of+California%5D%5D">  </li> <li id="cite_note-118"><a href="#cite_ref-118">↑</a> <a rel="nofollow" class="external free" href="http://www.osel.cz/index.php?clanek=8182">http://www.osel.cz/index.php?clanek=8182</a> </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Literatura">Literatura</h3>[<a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit&section=36" title="Editace sekce: Literatura" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit&section=36" title="Editovat zdrojový kód sekce Literatura">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><cite class="book" style="font-style:normal;">Josip Klezcek. Velká encyklopedie vesmíru. [s.l.]: Academia, 2002. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-200-0906-X" title="Speciální:Zdroje knih/80-200-0906-X">80-200-0906-X</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Velk%C3%A1+encyklopedie+vesm%C3%ADru&rft.isbn=80-200-0906-X&rft.au=Josip+Klezcek&rft.pub=Academia&rft.date=2002"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">Róbert Čeman; Eduard Pittich, Alexandra Fuknová, Anna Lališová. Vesmír 2 Hviezdy - Galaxie. [s.l.]: MAPA Slovakia Bratislava, 2003. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-8067-074-9" title="Speciální:Zdroje knih/80-8067-074-9">80-8067-074-9</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Vesm%C3%ADr+2+Hviezdy+-+Galaxie&rft.isbn=80-8067-074-9&rft.au=R%C3%B3bert+%C4%8Ceman&rft.au=Eduard+Pittich&rft.pub=MAPA+Slovakia+Bratislava&rft.date=2003"> </li> <li><cite style="font-style:normal;"> Najmasívnejšia hviezda sa ešte nenašla. Kozmos. Říjen 2010, roč. XLI, čís. 5, s. 9–12.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Kozmos&rft.atitle=Najmas%C3%ADvnej%C5%A1ia+hviezda+sa+e%C5%A1te+nena%C5%A1la&rft.date=2010&rft.chron=%C5%99%C3%ADjen&rft.volume=XLI&rft.issue=5&rft.pages=9%E2%80%9312"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/w/index.php?title=Cliff_Pickover&action=edit&redlink=1" class="new" title="Cliff Pickover (stránka neexistuje)">PICKOVER, Cliff</a>. The Stars of Heaven. [s.l.]: Oxford University Press, 2001. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/starsofheaven00pick">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-19-514874-6" title="Speciální:Zdroje knih/0-19-514874-6">0-19-514874-6</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Stars+of+Heaven&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fstarsofheaven00pick&rft.isbn=0-19-514874-6&rft.aulast=Pickover&rft.aufirst=Cliff&rft.pub=Oxford+University+Press&rft.date=2001"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“.</li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">John Gribbin. Stardust: Supernovae and Life–The Cosmic Connection. [s.l.]: <a href="/w/index.php?title=Yale_University_Press&action=edit&redlink=1" class="new" title="Yale University Press (stránka neexistuje)">Yale University Press</a>, 2001. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/stardustsupernov0000john">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-300-09097-8" title="Speciální:Zdroje knih/0-300-09097-8">0-300-09097-8</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Stardust%3A+Supernovae+and+Life%E2%80%93The+Cosmic+Connection&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fstardustsupernov0000john&rft.isbn=0-300-09097-8&rft.aulast=Gribbin&rft.aufirst=John&rft.au=John+Gribbin&rft.pub=%5B%5BYale+University+Press%5D%5D&rft.date=2001"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">; HAWKING. A Brief History of Time. [s.l.]: Bantam Books, 1988. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-553-17521-1" title="Speciální:Zdroje knih/0-553-17521-1">0-553-17521-1</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=A+Brief+History+of+Time&rft.isbn=0-553-17521-1&rft.aufirst=Stephen&rft.au=Hawking%2C+&rft.pub=Bantam+Books&rft.date=1988"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“.</li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Související_články">Související články</h3>[<a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit&section=37" title="Editace sekce: Související články" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit&section=37" title="Editovat zdrojový kód sekce Související články">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a href="/wiki/Seznam_nejbli%C5%BE%C5%A1%C3%ADch_hv%C4%9Bzd" title="Seznam nejbližších hvězd">Seznam nejbližších hvězd</a></li> <li><a href="/wiki/Seznam_nejbli%C5%BE%C5%A1%C3%ADch_jasn%C3%BDch_hv%C4%9Bzd" title="Seznam nejbližších jasných hvězd">Seznam nejbližších jasných hvězd</a></li> <li><a href="/wiki/Hv%C4%9Bzdn%C3%BD_atlas" title="Hvězdný atlas">Hvězdný atlas</a></li> <li><a href="/wiki/Hv%C4%9Bzdn%C3%BD_%C4%8Das" title="Hvězdný čas">Hvězdný čas</a></li> <li><a href="/wiki/UBV_syst%C3%A9m" title="UBV systém">UBV systém</a></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Externí_odkazy">Externí odkazy</h3>[<a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&veaction=edit&section=38" title="Editace sekce: Externí odkazy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&action=edit&section=38" title="Editovat zdrojový kód sekce Externí odkazy">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons"><img alt="Logo Wikimedia Commons" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/12px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="12" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/18px-Commons-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/24px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /></a> Obrázky, zvuky či videa k tématu <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Stars" class="extiw" title="c:Category:Stars">hvězda</a> na <a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons">Wikimedia Commons</a> </li> <li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/16px-Wiktionary-logo-cs.svg.png" decoding="async" width="16" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/24px-Wiktionary-logo-cs.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/32px-Wiktionary-logo-cs.svg.png 2x" data-file-width="411" data-file-height="411" /> Slovníkové heslo <a href="https://cs.wiktionary.org/wiki/hv%C4%9Bzda" class="extiw" title="wikt:hvězda">hvězda</a> ve Wikislovníku</li> <li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4c/Wikisource-logo.svg/15px-Wikisource-logo.svg.png" decoding="async" width="15" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4c/Wikisource-logo.svg/23px-Wikisource-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4c/Wikisource-logo.svg/30px-Wikisource-logo.svg.png 2x" data-file-width="410" data-file-height="430" /> Encyklopedické heslo <a href="https://cs.wikisource.org/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD/Hv%C4%9Bzdy" class="extiw" title="s:Ottův slovník naučný/Hvězdy">Hvězdy</a> v <a href="/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD" title="Ottův slovník naučný">Ottově slovníku naučném</a> ve Wikizdrojích</li> <li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Wikiquote-logo.svg/13px-Wikiquote-logo.svg.png" decoding="async" width="13" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Wikiquote-logo.svg/20px-Wikiquote-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Wikiquote-logo.svg/27px-Wikiquote-logo.svg.png 2x" data-file-width="300" data-file-height="355" /> Téma <a href="https://cs.wikiquote.org/wiki/Hv%C4%9Bzda" class="extiw" title="q:Hvězda">Hvězda</a> ve Wikicitátech</li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Zden%C4%9Bk_Mikul%C3%A1%C5%A1ek" title="Zdeněk Mikulášek">MIKULÁŠEK, Zdeněk</a>; KRTIČKA, Jiří. Základy fyziky hvězd. Brno: Přírodovědecká fakulta MU Brno, 2005. 464 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://astro.physics.muni.cz/download/documents/skripta/F3080.pdf">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Z%C3%A1klady+fyziky+hv%C4%9Bzd&rft_id=http%3A%2F%2Fastro.physics.muni.cz%2Fdownload%2Fdocuments%2Fskripta%2FF3080.pdf&rft.aulast=Mikul%C3%A1%C5%A1ek&rft.aufirst=Zden%C4%9Bk&rft.au=Krti%C4%8Dka%2C+Ji%C5%99%C3%AD&rft.place=Brno&rft.pub=P%C5%99%C3%ADrodov%C4%9Bdeck%C3%A1+fakulta+MU+Brno&rft.date=2005&rft.tpages=464"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">KALER, James. Portraits of Stars and their Constellations [online]. University of Illinois [cit. 2010-08-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://stars.astro.illinois.edu/sow/sow.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Portraits+of+Stars+and+their+Constellations&rft_id=http%3A%2F%2Fstars.astro.illinois.edu%2Fsow%2Fsow.html&rft.aulast=Kaler&rft.aufirst=James&rft.pub=University+of+Illinois"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"> Query star by identifier, coordinates or reference code [online]. Centre de Données astronomiques de Strasbourg [cit. 2010-08-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://simbad.u-strasbg.fr/simbad/sim-fid">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Query+star+by+identifier%2C+coordinates+or+reference+code&rft_id=http%3A%2F%2Fsimbad.u-strasbg.fr%2Fsimbad%2Fsim-fid&rft.pub=Centre+de+Donn%C3%A9es+astronomiques+de+Strasbourg"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“.</li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"> How To Decipher Classification Codes [online]. Astronomical Society of South Australia [cit. 2010-08-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.assa.org.au/sig/variables/classifications.asp">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=How+To+Decipher+Classification+Codes&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.assa.org.au%2Fsig%2Fvariables%2Fclassifications.asp&rft.pub=Astronomical+Society+of+South+Australia"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"> Live Star Chart [online]. Dobsonian Telescope Community [cit. 2010-08-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.today/20121204180007/http://www.mydob.co.uk/community_star.php">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2012-12-04.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Live+Star+Chart&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.mydob.co.uk%2Fcommunity_star.php&rft.pub=Dobsonian+Telescope+Community">  View the stars above your location</li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">PRIALNICK, Dina; WOOD, Kenneth; BJORKMAN, Jon; WHITNEY, Barbara; WOLFF, Michael; GRAY, David; MIHALAS, Dimitri. Stars: Stellar Atmospheres, Structure, & Evolution [online]. University of St. Andrews, 2001 [cit. 2010-08-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20210211123306/http://www-star.st-and.ac.uk/~kw25/teaching/stars/stars.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2021-02-11.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Stars%3A+Stellar+Atmospheres%2C+Structure%2C+%26+Evolution&rft_id=http%3A%2F%2Fwww-star.st-and.ac.uk%2F~kw25%2Fteaching%2Fstars%2Fstars.html&rft.aulast=Prialnick&rft.aufirst=Dina&rft.au=Wood%2C+Kenneth&rft.au=Bjorkman%2C+Jon&rft.pub=University+of+St.+Andrews&rft.date=2001"> </li></ul> <div class="navbox noprint" title="Hvězdy"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r17064757">.mw-parser-output .navbox-title .mw-collapsible-toggle{font-weight:normal}</style><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a class="mw-selflink selflink">Hvězdy</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/V%C3%BDvoj_hv%C4%9Bzd" title="Vývoj hvězd">Vývoj</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <div> <a href="/wiki/Vznik_hv%C4%9Bzdy" title="Vznik hvězdy">Vznik</a> • <a href="/wiki/Hv%C4%9Bzda_p%C5%99ed_hlavn%C3%AD_posloupnost%C3%AD" title="Hvězda před hlavní posloupností">Před hlavní posloupností</a> • <a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_posloupnost" title="Hlavní posloupnost">Hlavní posloupnost</a> • <a href="/wiki/Horizont%C3%A1ln%C3%AD_v%C4%9Btev" class="mw-redirect" title="Horizontální větev">Horizontální větev</a> • <a href="/wiki/Asymptotick%C3%A1_v%C4%9Btev_obr%C5%AF" title="Asymptotická větev obrů">Asymptotická větev obrů</a> • <a href="/wiki/Dredge-up" title="Dredge-up">Dredge-up</a> • <a href="/wiki/P%C3%A1s_nestability" title="Pás nestability">Pás nestability</a> • <a href="/wiki/%C4%8Cerven%C3%A1_skupina" title="Červená skupina">Červená skupina</a> • <a href="/wiki/Planet%C3%A1rn%C3%AD_mlhovina" title="Planetární mlhovina">Planetární mlhovina</a> • <a href="/wiki/Protoplanet%C3%A1rn%C3%AD_mlhovina" title="Protoplanetární mlhovina">Protoplanetární mlhovina</a> • <a href="/wiki/Wolfova%E2%80%93Rayetova_hv%C4%9Bzda" title="Wolfova–Rayetova hvězda">Wolfova–Rayetova hvězda</a> • <a href="/wiki/Nova" title="Nova">Nova</a> • <a href="/wiki/Kilonova" title="Kilonova">Kilonova</a> • <a href="/wiki/Supernova" title="Supernova">Supernova</a> • <a href="/wiki/Supernova_impostor" title="Supernova impostor">Supernova impostor</a> • <a href="/wiki/Hypernova" title="Hypernova">Hypernova</a> • <a href="/wiki/Hertzsprung%C5%AFv%E2%80%93Russell%C5%AFv_diagram" title="Hertzsprungův–Russellův diagram">Hertzsprungův–Russellův diagram</a> </div></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Protohv%C4%9Bzda" title="Protohvězda">Protohvězdy</a></td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <div> <a href="/wiki/Molekul%C3%A1rn%C3%AD_mra%C4%8Dno" title="Molekulární mračno">Molekulární mračno</a> • <a href="/wiki/Bokovy_globule" title="Bokovy globule">Bokovy globule</a> • <a href="/wiki/Mlad%C3%BD_hv%C4%9Bzdn%C3%BD_objekt" title="Mladý hvězdný objekt">Mladý hvězdný objekt</a> • <a href="/wiki/Herbig%C5%AFv%E2%80%93Har%C5%AFv_objekt" title="Herbigův–Harův objekt">Herbigův–Harův objekt</a> • <a href="/wiki/Haja%C5%A1iho_stopa" title="Hajašiho stopa">Hajašiho stopa</a> • <a href="/wiki/Henyeyho_stopa" title="Henyeyho stopa">Henyeyho stopa</a> • <a href="/wiki/Hv%C4%9Bzda_typu_T_Tauri" title="Hvězda typu T Tauri">Proměnná hvězda typu T Tauri</a> • <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda_typu_Herbig_Ae/Be&action=edit&redlink=1" class="new" title="Hvězda typu Herbig Ae/Be (stránka neexistuje)">Hvězda typu Herbig Ae/Be</a> </div></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Spektr%C3%A1ln%C3%AD_klasifikace" title="Spektrální klasifikace">Typy</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <div> <a href="/wiki/Podtrpasl%C3%ADk" title="Podtrpaslík">Podtrpaslík</a> (<a href="/wiki/Podtrpasl%C3%ADk_typu_B" title="Podtrpaslík typu B">Podtrpaslík typu B</a>) • <a href="/wiki/Trpasl%C3%ADk_(hv%C4%9Bzda)" title="Trpaslík (hvězda)">Trpaslík</a> (<a href="/wiki/Modr%C3%BD_trpasl%C3%ADk" title="Modrý trpaslík">Modrý</a> • <a href="/wiki/Oran%C5%BEov%C3%BD_trpasl%C3%ADk" title="Oranžový trpaslík">Oranžový</a> • <a href="/wiki/%C4%8Cerven%C3%BD_trpasl%C3%ADk" title="Červený trpaslík">Červený</a> • <a href="/wiki/%C5%BDlut%C3%BD_trpasl%C3%ADk" title="Žlutý trpaslík">Žlutý</a>) • <a href="/wiki/Podobr" title="Podobr">Podobr</a> • <a href="/wiki/Obr_(hv%C4%9Bzda)" title="Obr (hvězda)">Obr</a> (<a href="/wiki/Modr%C3%BD_obr" title="Modrý obr">Modrý</a> • <a href="/wiki/%C4%8Cerven%C3%BD_obr" title="Červený obr">Červený</a>) • <a href="/wiki/Jasn%C3%BD_obr" title="Jasný obr">Jasný obr</a> • <a href="/wiki/Veleobr" title="Veleobr">Veleobr</a> (<a href="/wiki/Modr%C3%BD_veleobr" title="Modrý veleobr">Modrý</a> • <a href="/wiki/%C4%8Cerven%C3%BD_veleobr" title="Červený veleobr">Červený</a> • <a href="/wiki/%C5%BDlut%C3%BD_veleobr" title="Žlutý veleobr">Žlutý</a>) • <a href="/wiki/Hyperobr" title="Hyperobr">Hyperobr</a> (<a href="/wiki/%C5%BDlut%C3%BD_hyperobr" title="Žlutý hyperobr">Žlutý</a>) • <a href="/wiki/Mod%C5%99%C3%AD_opozdilci" class="mw-redirect" title="Modří opozdilci">Modrý tulák</a> • <a href="/w/index.php?title=Lasturov%C3%A1_hv%C4%9Bzda&action=edit&redlink=1" class="new" title="Lasturová hvězda (stránka neexistuje)">Lasturová hvězda</a> • <a href="/w/index.php?title=Individu%C3%A1ln%C3%AD_hv%C4%9Bzda&action=edit&redlink=1" class="new" title="Individuální hvězda (stránka neexistuje)">Individuální hvězda</a> (<a href="/w/index.php?title=Ap_hv%C4%9Bzda&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ap hvězda (stránka neexistuje)">Ap hvězda</a>) • <a href="/w/index.php?title=Barionov%C3%A1_hv%C4%9Bzda&action=edit&redlink=1" class="new" title="Barionová hvězda (stránka neexistuje)">Barionová hvězda</a> • <a href="/wiki/Uhl%C3%ADkov%C3%A1_hv%C4%9Bzda" title="Uhlíková hvězda">Uhlíková hvězda</a> • <a href="/wiki/CH_hv%C4%9Bzda" title="CH hvězda">CH hvězda</a> • <a href="/w/index.php?title=Rtu%C5%A5-manganov%C3%A1_hv%C4%9Bzda&action=edit&redlink=1" class="new" title="Rtuť-manganová hvězda (stránka neexistuje)">Rtuť-manganová hvězda</a> • <a href="/w/index.php?title=Am_hv%C4%9Bzda&action=edit&redlink=1" class="new" title="Am hvězda (stránka neexistuje)">Am hvězda</a> • <a href="/wiki/S-hv%C4%9Bzdy" title="S-hvězdy">Hvězda typu S</a>) • <a href="/w/index.php?title=Techneciov%C3%A1_hv%C4%9Bzda&action=edit&redlink=1" class="new" title="Techneciová hvězda (stránka neexistuje)">Techneciová hvězda</a> • <a href="/wiki/Prom%C4%9Bnn%C3%A1_hv%C4%9Bzda" title="Proměnná hvězda">Proměnná hvězda</a> (<a href="/w/index.php?title=Nepravideln%C3%A1_prom%C4%9Bnn%C3%A1_hv%C4%9Bzda&action=edit&redlink=1" class="new" title="Nepravidelná proměnná hvězda (stránka neexistuje)">Nepravidelná</a> • <a href="/wiki/Polopravideln%C3%A1_prom%C4%9Bnn%C3%A1_hv%C4%9Bzda" title="Polopravidelná proměnná hvězda">Polopravidelná</a> • <a href="/w/index.php?title=Prom%C4%9Bnn%C3%A1_hv%C4%9Bzda_Orion&action=edit&redlink=1" class="new" title="Proměnná hvězda Orion (stránka neexistuje)">Orion</a>) </div></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Kompaktn%C3%AD_hv%C4%9Bzda" title="Kompaktní hvězda">Pozůstatky</a></td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <div> <a href="/wiki/B%C3%ADl%C3%BD_trpasl%C3%ADk" title="Bílý trpaslík">Bílý trpaslík</a> (<a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%BD_trpasl%C3%ADk" title="Černý trpaslík">černý trpaslík</a>) • <a href="/wiki/Neutronov%C3%A1_hv%C4%9Bzda" title="Neutronová hvězda">Neutronová hvězda</a> (<a href="/wiki/Pulsar" title="Pulsar">Pulsar</a> • <a href="/wiki/Magnetar" title="Magnetar">Magnetar</a>) • <a href="/wiki/Hv%C4%9Bzdn%C3%A1_%C4%8Dern%C3%A1_d%C3%ADra" title="Hvězdná černá díra">Hvězdná černá díra</a> • <a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A1_d%C3%ADra" title="Černá díra">Černá díra</a> </div></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Kompaktn%C3%AD_hv%C4%9Bzda" title="Kompaktní hvězda">Speciální kompaktní hvězda</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <div> <a href="/wiki/Kvarkov%C3%A1_hv%C4%9Bzda" title="Kvarková hvězda">Kvarková hvězda</a> • <a href="/wiki/Q-hv%C4%9Bzda" title="Q-hvězda">Q-hvězda</a> • <a href="/wiki/Bosonov%C3%A1_hv%C4%9Bzda" title="Bosonová hvězda">Bosonová hvězda</a> • <a href="/wiki/Gravastar" title="Gravastar">Gravastar</a> • <a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A1_hv%C4%9Bzda" title="Černá hvězda">Černá hvězda</a> </div></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Podhvězdná tělesa</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <div> <a href="/wiki/Hn%C4%9Bd%C3%BD_trpasl%C3%ADk" title="Hnědý trpaslík">Hnědý trpaslík</a> • <a href="/wiki/Hn%C4%9Bd%C3%BD_podtrpasl%C3%ADk" title="Hnědý podtrpaslík">Hnědý podtrpaslík</a> • <a href="/wiki/Planetar" class="mw-redirect" title="Planetar">Planetar</a> </div></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Struktura hvězdy</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <div> <a href="/wiki/J%C3%A1dro_Slunce" title="Jádro Slunce">Jádro</a> • <a href="/wiki/Konvektivn%C3%AD_z%C3%B3na" title="Konvektivní zóna">Konvektivní zóna</a> • <a href="/wiki/Vrstva_v_z%C3%A1%C5%99iv%C3%A9_rovnov%C3%A1ze" title="Vrstva v zářivé rovnováze">Vrstva v zářivé rovnováze</a> • <a href="/wiki/Fotosf%C3%A9ra" title="Fotosféra">Fotosféra</a> • <a href="/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_skvrna" title="Sluneční skvrna">Sluneční skvrna</a> • <a href="/wiki/Chromosf%C3%A9ra" title="Chromosféra">Chromosféra</a> • <a href="/wiki/Kor%C3%B3na" title="Koróna">Koróna</a> • <a href="/wiki/Hv%C4%9Bzdn%C3%BD_v%C3%ADtr" title="Hvězdný vítr">Hvězdný vítr</a> • <a href="/w/index.php?title=Bublina_hv%C4%9Bzdn%C3%A9ho_v%C4%9Btru&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bublina hvězdného větru (stránka neexistuje)">Bublina hvězdného větru</a> • <a href="/w/index.php?title=Asteroseismologie&action=edit&redlink=1" class="new" title="Asteroseismologie (stránka neexistuje)">Asteroseismologie</a> • <a href="/w/index.php?title=Eddingtonova_sv%C3%ADtivost&action=edit&redlink=1" class="new" title="Eddingtonova svítivost (stránka neexistuje)">Eddingtonova svítivost</a> </div></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Nukleosynt%C3%A9za" title="Nukleosyntéza">Nukleosyntéza</a></td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <div> <a href="/w/index.php?title=Alfa_reakce&action=edit&redlink=1" class="new" title="Alfa reakce (stránka neexistuje)">Alfa reakce</a> • <a href="/wiki/3-alfa_reakce" title="3-alfa reakce">3-alfa reakce</a> • <a href="/wiki/Proton-protonov%C3%BD_cyklus" title="Proton-protonový cyklus">Proton-protonový cyklus</a> • <a href="/wiki/Heliov%C3%BD_z%C3%A1blesk" title="Heliový záblesk">Heliový záblesk</a> • <a href="/wiki/CNO_cyklus" title="CNO cyklus">CNO cyklus</a> • <a href="/w/index.php?title=Ho%C5%99en%C3%AD_uhl%C3%ADku&action=edit&redlink=1" class="new" title="Hoření uhlíku (stránka neexistuje)">Hoření uhlíku</a> • <a href="/w/index.php?title=Ho%C5%99en%C3%AD_neonu&action=edit&redlink=1" class="new" title="Hoření neonu (stránka neexistuje)">Hoření neonu</a> • <a href="/w/index.php?title=Ho%C5%99en%C3%AD_kysl%C3%ADku&action=edit&redlink=1" class="new" title="Hoření kyslíku (stránka neexistuje)">Hoření kyslíku</a> • <a href="/w/index.php?title=Ho%C5%99en%C3%AD_k%C5%99em%C3%ADku&action=edit&redlink=1" class="new" title="Hoření křemíku (stránka neexistuje)">Hoření křemíku</a> • <a href="/w/index.php?title=S-reakce&action=edit&redlink=1" class="new" title="S-reakce (stránka neexistuje)">S-reakce</a> • <a href="/w/index.php?title=R-reakce&action=edit&redlink=1" class="new" title="R-reakce (stránka neexistuje)">R-reakce</a> </div></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Vlastnosti</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <div> <a href="/wiki/Spektr%C3%A1ln%C3%AD_klasifikace" title="Spektrální klasifikace">Klasifikace</a> • <a href="/wiki/Ozna%C4%8Den%C3%AD_hv%C4%9Bzd" title="Označení hvězd">Označení</a> • <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzdn%C3%A1_dynamika&action=edit&redlink=1" class="new" title="Hvězdná dynamika (stránka neexistuje)">Dynamika</a> • <a href="/wiki/Efektivn%C3%AD_teplota" title="Efektivní teplota">Efektivní teplota</a> • <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzdn%C3%A1_kinematika&action=edit&redlink=1" class="new" title="Hvězdná kinematika (stránka neexistuje)">Kinematika</a> (<a href="/wiki/Vlastn%C3%AD_pohyb" title="Vlastní pohyb">Vlastní pohyb</a> • <a href="/wiki/Radi%C3%A1ln%C3%AD_rychlost" title="Radiální rychlost">Radiální rychlost</a>) • <a href="/wiki/Hv%C4%9Bzdn%C3%A9_magnetick%C3%A9_pole" title="Hvězdné magnetické pole">Magnetické pole</a> • <a href="/wiki/Hv%C4%9Bzdn%C3%A1_velikost" title="Hvězdná velikost">Velikost</a> (<a href="/wiki/Absolutn%C3%AD_hv%C4%9Bzdn%C3%A1_velikost" title="Absolutní hvězdná velikost">Absolutní</a> • <a href="/wiki/Zd%C3%A1nliv%C3%A1_hv%C4%9Bzdn%C3%A1_velikost" class="mw-redirect" title="Zdánlivá hvězdná velikost">Zdánlivá</a> • <a href="/w/index.php?title=Fotografick%C3%A1_hv%C4%9Bzdn%C3%A1_velikost&action=edit&redlink=1" class="new" title="Fotografická hvězdná velikost (stránka neexistuje)">Fotografická</a>) • <a href="/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_hmotnost" title="Sluneční hmotnost">Hmotnost</a> • <a href="/wiki/Metalicita" title="Metalicita">Metalicita</a> • <a href="/w/index.php?title=Mikroturbulence&action=edit&redlink=1" class="new" title="Mikroturbulence (stránka neexistuje)">Mikroturbulence</a> • <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzdn%C3%A1_oscilace&action=edit&redlink=1" class="new" title="Hvězdná oscilace (stránka neexistuje)">Oscilace</a> • <a href="/wiki/Planet%C3%A1rn%C3%AD_soustava" title="Planetární soustava">Planetární soustava</a> • <a href="/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzdn%C3%A1_rotace&action=edit&redlink=1" class="new" title="Hvězdná rotace (stránka neexistuje)">Rotace</a> • <a href="/wiki/Hv%C4%9Bzdn%C3%A1_soustava" class="mw-disambig" title="Hvězdná soustava">Hvězdná soustava</a> (<a href="/wiki/Dvojhv%C4%9Bzda" title="Dvojhvězda">Dvojhvězda</a> • <a href="/wiki/T%C4%9Bsn%C3%A1_dvojhv%C4%9Bzda" title="Těsná dvojhvězda">Těsná dvojhvězda</a> • <a href="/wiki/V%C3%ADcen%C3%A1sobn%C3%A1_hv%C4%9Bzda" title="Vícenásobná hvězda">Vícenásobná hvězda</a>) • <a href="/wiki/UBV_syst%C3%A9m" title="UBV systém">UBV systém</a> </div></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Seznamy</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <div> <a href="/wiki/Seznamy_hv%C4%9Bzd_podle_souhv%C4%9Bzd%C3%AD" title="Seznamy hvězd podle souhvězdí">Seznamy hvězd podle souhvězdí</a> • <a href="/wiki/Seznam_nejbli%C5%BE%C5%A1%C3%ADch_hv%C4%9Bzd" title="Seznam nejbližších hvězd">Seznam nejbližších hvězd</a> • <a href="/wiki/Seznam_nejbli%C5%BE%C5%A1%C3%ADch_jasn%C3%BDch_hv%C4%9Bzd" title="Seznam nejbližších jasných hvězd">Seznam nejbližších jasných hvězd</a> • <a href="/wiki/Seznam_nejjasn%C4%9Bj%C5%A1%C3%ADch_hv%C4%9Bzd" title="Seznam nejjasnějších hvězd">Seznam nejjasnějších hvězd</a> • <a href="/wiki/Seznam_nejmen%C5%A1%C3%ADch_hv%C4%9Bzd" title="Seznam nejmenších hvězd">Seznam nejmenších hvězd</a> • <a href="/wiki/Seznam_nejv%C4%9Bt%C5%A1%C3%ADch_hv%C4%9Bzd" title="Seznam největších hvězd">Seznam největších hvězd</a> • <a href="/wiki/Seznam_nejleh%C4%8D%C3%ADch_hv%C4%9Bzd" title="Seznam nejlehčích hvězd">Seznam nejlehčích hvězd</a> • <a href="/wiki/Seznam_nejt%C4%9B%C5%BE%C5%A1%C3%ADch_hv%C4%9Bzd" title="Seznam nejtěžších hvězd">Seznam nejtěžších hvězd</a> • <a href="/wiki/Seznam_polopravideln%C3%BDch_prom%C4%9Bnn%C3%BDch_hv%C4%9Bzd" title="Seznam polopravidelných proměnných hvězd">Seznam polopravidelných proměnných hvězd</a> • <a href="/wiki/Seznam_prom%C4%9Bnn%C3%BDch_hv%C4%9Bzd" title="Seznam proměnných hvězd">Seznam proměnných hvězd</a> • <a href="/wiki/Seznam_pulzar%C5%AF" title="Seznam pulzarů">Seznam pulzarů</a> • <a href="/wiki/Seznam_rentgenov%C3%BDch_pulzar%C5%AF" title="Seznam rentgenových pulzarů">Seznam rentgenových pulzarů</a> • <a href="/wiki/Seznam_tradi%C4%8Dn%C3%ADch_n%C3%A1zv%C5%AF_hv%C4%9Bzd" title="Seznam tradičních názvů hvězd">Seznam tradičních názvů hvězd</a> </div></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr><td class="navbox-abovebelow" colspan="2"><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/He1523a.jpg/15px-He1523a.jpg" decoding="async" width="15" height="17" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/He1523a.jpg/23px-He1523a.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/He1523a.jpg/30px-He1523a.jpg 2x" data-file-width="180" data-file-height="207" /> <a href="/wiki/Port%C3%A1l:Astronomie" title="Portál:Astronomie">Astronomický portál</a></td></tr></tbody></table> </div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r23078045">.mw-parser-output .navbox2{box-sizing:border-box;border:1px solid #a2a9b1;width:100%;clear:both;font-size:88%;text-align:center;padding:1px;margin:1em auto 0}.mw-parser-output .navbox2 .navbox2{margin-top:0}.mw-parser-output .navbox2+.navbox2{margin-top:-1px}.mw-parser-output .navbox2-inner,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{width:100%}.mw-parser-output .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-title,.mw-parser-output .navbox2-abovebelow{padding:0.25em 1em;line-height:1.5em;text-align:center}.mw-parser-output th.navbox2-group{white-space:nowrap;text-align:right}.mw-parser-output .navbox2,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{background-color:#fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2-list{line-height:1.5em;border-color:#fdfdfd}.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-abovebelow,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-group,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-image,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-list{border-top:2px solid #fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2 th,.mw-parser-output .navbox2-title{background-color:#e0e0e0}.mw-parser-output .navbox2-abovebelow,.mw-parser-output th.navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{background-color:#e7e7e7}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{font-size:88%}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-abovebelow{background-color:#f0f0f0}.mw-parser-output .navbox2-even{background-color:#f7f7f7}.mw-parser-output .navbox2-odd{background-color:transparent}.mw-parser-output .navbox2 .hlist td dl,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ol,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ul,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist dl,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ol,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ul{padding:0.125em 0}</style><div role="navigation" class="navbox2" aria-labelledby="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q523#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" style="padding:2px"><table class="nowraplinks hlist navbox2-inner" style="border-spacing:0;background:transparent;color:inherit"><tbody><tr><th id="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q523#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" scope="row" class="navbox2-group" style="width:1%"><a href="/wiki/Autoritn%C3%AD_kontrola" title="Autoritní kontrola">Autoritní data</a> <a href="https://www.wikidata.org/wiki/Q523#identifiers" title="Editovat na Wikidatech"><img alt="Editovat na Wikidatech" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/10px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png" decoding="async" width="10" height="10" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/15px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/20px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 2x" data-file-width="20" data-file-height="20" /></a></th><td class="navbox2-list navbox2-odd" style="text-align:left;border-left-width:2px;border-left-style:solid;width:100%;padding:0px"><div style="padding:0em 0.25em"> <ul><li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky" title="Národní knihovna České republiky">NKC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=ph114733">ph114733</a></li> <li><a href="/wiki/Polytematick%C3%BD_strukturovan%C3%BD_hesl%C3%A1%C5%99" title="Polytematický strukturovaný heslář">PSH</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://psh.techlib.cz/skos/PSH399">399</a></li> <li><a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Francouzská národní knihovna">BNF</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://catalogue.bnf.fr/ark:/12148/cb11936921c">cb11936921c</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://data.bnf.fr/ark:/12148/cb11936921c">(data)</a></li> <li><a href="/wiki/Gemeinsame_Normdatei" title="Gemeinsame Normdatei">GND</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://d-nb.info/gnd/4057342-4">4057342-4</a></li> <li><a href="/wiki/Library_of_Congress_Control_Number" title="Library of Congress Control Number">LCCN</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.loc.gov/authorities/subjects/sh85127415">sh85127415</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_parlamentn%C3%AD_knihovna_Japonska" title="Národní parlamentní knihovna Japonska">NDL</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.ndl.go.jp/auth/ndlna/00566683">00566683</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_Izraele" title="Národní knihovna Izraele">NLI</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://olduli.nli.org.il/F/?func=find-b&local_base=NLX10&find_code=UID&request=987007531592405171">987007531592405171</a></li> <li><a href="/wiki/Encyklopedie_isl%C3%A1mu" title="Encyklopedie islámu">TDVİA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://islamansiklopedisi.org.tr/yildiz">yildiz</a></li></ul> </div></td></tr></tbody></table></div>    </div><noscript><img src="https://login.wikimedia.org/wiki/Special:CentralAutoLogin/start?type=1x1" alt="" width="1" height="1" style="border: none; position: absolute;"></noscript> <div class="printfooter" data-nosnippet="">Citováno z „<a dir="ltr" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hvězda&oldid=24420688">https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hvězda&oldid=24420688</a>“</div></div> <div id="catlinks" class="catlinks" data-mw="interface"><div id="mw-normal-catlinks" class="mw-normal-catlinks"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Kategorie" title="Nápověda:Kategorie">Kategorie</a>: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:Hv%C4%9Bzdy" title="Kategorie:Hvězdy">Hvězdy</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Astrofyzika" title="Kategorie:Astrofyzika">Astrofyzika</a></li></ul></div><div id="mw-hidden-catlinks" class="mw-hidden-catlinks mw-hidden-cats-hidden">Skryté kategorie: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_do%C4%8Dasn%C4%9B_pou%C5%BEitou_%C5%A1ablonou" title="Kategorie:Údržba:Články s dočasně použitou šablonou">Údržba:Články s dočasně použitou šablonou</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_p%C5%99elo%C5%BEen%C3%A9_z_skwiki" title="Kategorie:Monitoring:Články přeložené z skwiki">Monitoring:Články přeložené z skwiki</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_p%C5%99elo%C5%BEen%C3%A9_z_enwiki" title="Kategorie:Monitoring:Články přeložené z enwiki">Monitoring:Články přeložené z enwiki</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NKC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NKC">Monitoring:Články s identifikátorem NKC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_PSH" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem PSH">Monitoring:Články s identifikátorem PSH</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BNF" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BNF">Monitoring:Články s identifikátorem BNF</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_GND" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem GND">Monitoring:Články s identifikátorem GND</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_LCCN" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem LCCN">Monitoring:Články s identifikátorem LCCN</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NDL" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NDL">Monitoring:Články s identifikátorem NDL</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLI" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLI">Monitoring:Články s identifikátorem NLI</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_TDV%C4%B0A" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem TDVİA">Monitoring:Články s identifikátorem TDVİA</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:1000_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%ADch_%C4%8Dl%C3%A1nk%C5%AF/dlouh%C3%A9" title="Kategorie:Monitoring:1000 nejdůležitějších článků/dlouhé">Monitoring:1000 nejdůležitějších článků/dlouhé</a></li></ul></div></div> </div> </main> </div> <div class="mw-footer-container"> <footer id="footer" class="mw-footer" > <ul id="footer-info"> <li id="footer-info-lastmod"> Stránka byla naposledy editována 24. 11. 2024 v 18:03.</li> <li id="footer-info-copyright">Text je dostupný pod <a rel="nofollow" class="external text" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs">licencí Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci</a>, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce <a class="external text" href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs">Podmínky užití</a>.</li> </ul> <ul id="footer-places"> <li id="footer-places-privacy"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Privacy_policy">Ochrana osobních údajů</a></li> <li id="footer-places-about"><a href="/wiki/Wikipedie">O Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-disclaimers"><a href="/wiki/Wikipedie:Vylou%C4%8Den%C3%AD_odpov%C4%9Bdnosti">Vyloučení odpovědnosti</a></li> <li id="footer-places-contact"><a href="//cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Kontakt">Kontaktujte Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-wm-codeofconduct"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct">Kodex chování</a></li> <li id="footer-places-developers"><a href="https://developer.wikimedia.org">Vývojáři</a></li> <li id="footer-places-statslink"><a href="https://stats.wikimedia.org/#/cs.wikipedia.org">Statistiky</a></li> <li id="footer-places-cookiestatement"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Cookie_statement">Prohlášení o cookies</a></li> <li id="footer-places-mobileview"><a href="//cs.m.wikipedia.org/w/index.php?title=Hv%C4%9Bzda&mobileaction=toggle_view_mobile" class="noprint stopMobileRedirectToggle">Mobilní verze</a></li> </ul> <ul id="footer-icons" class="noprint"> <li id="footer-copyrightico"><a href="https://wikimediafoundation.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/static/images/footer/wikimedia-button.svg" width="84" height="29" alt="Wikimedia Foundation" loading="lazy"></a></li> <li id="footer-poweredbyico"><a href="https://www.mediawiki.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/w/resources/assets/poweredby_mediawiki.svg" alt="Powered by MediaWiki" width="88" height="31" loading="lazy"></a></li> </ul> </footer> </div> </div> </div> <div class="vector-settings" id="p-dock-bottom"> <ul></ul> </div><script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.config.set({"wgHostname":"mw-web.codfw.main-6df7948d6c-zn7vg","wgBackendResponseTime":186,"wgPageParseReport":{"limitreport":{"cputime":"1.016","walltime":"1.245","ppvisitednodes":{"value":22550,"limit":1000000},"postexpandincludesize":{"value":457068,"limit":2097152},"templateargumentsize":{"value":98687,"limit":2097152},"expansiondepth":{"value":23,"limit":100},"expensivefunctioncount":{"value":10,"limit":500},"unstrip-depth":{"value":0,"limit":20},"unstrip-size":{"value":163966,"limit":5000000},"entityaccesscount":{"value":1,"limit":400},"timingprofile":["100.00% 865.417 1 -total"," 19.44% 168.275 33 Šablona:Cite_journal"," 17.57% 152.068 66 Šablona:Cizojazyčná_verze_šablony"," 16.60% 143.690 66 Šablona:Pouze_dočasné_použití"," 15.06% 130.304 66 Šablona:Chyba"," 12.83% 111.068 21 Šablona:Cite_book"," 10.38% 89.810 66 Šablona:Šablona"," 8.96% 77.573 55 Šablona:Citace_elektronické_monografie"," 8.87% 76.730 1 Šablona:Překlad"," 7.87% 68.112 1 Šablona:Autoritní_data"]},"scribunto":{"limitreport-timeusage":{"value":"0.276","limit":"10.000"},"limitreport-memusage":{"value":2761608,"limit":52428800}},"cachereport":{"origin":"mw-web.codfw.main-68775984f6-bgtsq","timestamp":"20241125191528","ttl":2592000,"transientcontent":false}}});});</script> <script type="application/ld+json">{"@context":"https:\/\/schema.org","@type":"Article","name":"Hv\u011bzda","url":"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Hv%C4%9Bzda","sameAs":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q523","mainEntity":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q523","author":{"@type":"Organization","name":"P\u0159isp\u011bvatel\u00e9 projekt\u016f Wikimedia"},"publisher":{"@type":"Organization","name":"nadace Wikimedia","logo":{"@type":"ImageObject","url":"https:\/\/www.wikimedia.org\/static\/images\/wmf-hor-googpub.png"}},"datePublished":"2003-08-04T09:30:22Z","dateModified":"2024-11-24T17:03:50Z","image":"https:\/\/upload.wikimedia.org\/wikipedia\/commons\/6\/62\/Starsinthesky.jpg","headline":"koule plazmatu dr\u017eena pohromad\u011b gravitac\u00ed s prob\u00edhaj\u00edc\u00ed termojadernou f\u00fazi"}</script> </body> </html>