CINXE.COM

<!DOCTYPE html> <html class="client-nojs vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-sticky-header-enabled vector-toc-available" lang="cs" dir="ltr"> <head> <meta charset="UTF-8"> <title>Æthelwulf – Wikipedie</title> <script>(function(){var className="client-js vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-sticky-header-enabled vector-toc-available";var cookie=document.cookie.match(/(?:^|; )cswikimwclientpreferences=([^;]+)/);if(cookie){cookie[1].split('%2C').forEach(function(pref){className=className.replace(new RegExp('(^| )'+pref.replace(/-clientpref-\w+$|[^\w-]+/g,'')+'-clientpref-\\w+( |$)'),'$1'+pref+'$2');});}document.documentElement.className=className;}());RLCONF={"wgBreakFrames":false,"wgSeparatorTransformTable":[",\t."," \t,"],"wgDigitTransformTable":["",""],"wgDefaultDateFormat":"ČSN basic dt","wgMonthNames":["","leden","únor","březen","duben","květen","červen","červenec","srpen","září","říjen","listopad","prosinec"],"wgRequestId":"1374ec26-e3ca-43d7-b9d6-f4620396f7a2","wgCanonicalNamespace":"","wgCanonicalSpecialPageName":false,"wgNamespaceNumber":0,"wgPageName":"Æthelwulf","wgTitle":"Æthelwulf","wgCurRevisionId":24241397,"wgRevisionId":24241397,"wgArticleId":211827,"wgIsArticle":true,"wgIsRedirect":false,"wgAction":"view","wgUserName":null,"wgUserGroups":["*"],"wgCategories":["Údržba:Wikidata mají jiný štítek","Monitoring:Články přeložené z enwiki","Monitoring:Články s identifikátorem GND","Monitoring:Články s identifikátorem ISNI","Monitoring:Články s identifikátorem LCCN","Monitoring:Články s identifikátorem NTA","Monitoring:Články s identifikátorem VIAF","Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities","Muži","Angličtí králové","Panovníci Wessexu","Panovníci Kentu","Wessexové","Narození v 8. století","Úmrtí 13. ledna","Úmrtí v roce 858","Pohřbení v katedrále ve Winchesteru"],"wgPageViewLanguage":"cs","wgPageContentLanguage":"cs","wgPageContentModel":"wikitext","wgRelevantPageName":"Æthelwulf","wgRelevantArticleId":211827,"wgIsProbablyEditable":true,"wgRelevantPageIsProbablyEditable":true,"wgRestrictionEdit":[],"wgRestrictionMove":[],"wgRedirectedFrom":"Ethelwulf","wgNoticeProject":"wikipedia","wgCiteReferencePreviewsActive":false,"wgMediaViewerOnClick":true,"wgMediaViewerEnabledByDefault":true,"wgPopupsFlags":0,"wgVisualEditor":{"pageLanguageCode":"cs","pageLanguageDir":"ltr","pageVariantFallbacks":"cs"},"wgMFDisplayWikibaseDescriptions":{"search":true,"watchlist":true,"tagline":true,"nearby":true},"wgWMESchemaEditAttemptStepOversample":false,"wgWMEPageLength":90000,"wgInternalRedirectTargetUrl":"/wiki/%C3%86thelwulf","wgEditSubmitButtonLabelPublish":true,"wgULSPosition":"interlanguage","wgULSisCompactLinksEnabled":false,"wgVector2022LanguageInHeader":true,"wgULSisLanguageSelectorEmpty":false,"wgWikibaseItemId":"Q272326","wgCheckUserClientHintsHeadersJsApi":["brands","architecture","bitness","fullVersionList","mobile","model","platform","platformVersion"],"GEHomepageSuggestedEditsEnableTopics":true,"wgGETopicsMatchModeEnabled":true,"wgGELevelingUpEnabledForUser":false}; RLSTATE={"ext.globalCssJs.user.styles":"ready","site.styles":"ready","user.styles":"ready","ext.globalCssJs.user":"ready","user":"ready","user.options":"loading","ext.cite.styles":"ready","skins.vector.search.codex.styles":"ready","skins.vector.styles":"ready","skins.vector.icons":"ready","ext.wikimediamessages.styles":"ready","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript":"ready","ext.uls.interlanguage":"ready","wikibase.client.init":"ready","ext.wikimediaBadges":"ready"};RLPAGEMODULES=["mediawiki.action.view.redirect","ext.cite.ux-enhancements","mediawiki.page.media","site","mediawiki.page.ready","mediawiki.toc","skins.vector.js","ext.centralNotice.geoIP","ext.centralNotice.startUp","ext.gadget.WikiMiniAtlas","ext.gadget.OSMmapa","ext.gadget.direct-links-to-commons","ext.gadget.ReferenceTooltips","ext.gadget.courses","ext.urlShortener.toolbar","ext.centralauth.centralautologin","mmv.bootstrap","ext.popups","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.init","ext.visualEditor.targetLoader","ext.echo.centralauth","ext.eventLogging","ext.wikimediaEvents","ext.navigationTiming","ext.uls.interface","ext.cx.eventlogging.campaigns","ext.cx.uls.quick.actions","wikibase.client.vector-2022","ext.checkUser.clientHints","ext.growthExperiments.SuggestedEditSession"];</script> <script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.loader.impl(function(){return["user.options@12s5i",function($,jQuery,require,module){mw.user.tokens.set({"patrolToken":"+\\","watchToken":"+\\","csrfToken":"+\\"}); }];});});</script> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=ext.cite.styles%7Cext.uls.interlanguage%7Cext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript%7Cext.wikimediaBadges%7Cext.wikimediamessages.styles%7Cskins.vector.icons%2Cstyles%7Cskins.vector.search.codex.styles%7Cwikibase.client.init&only=styles&skin=vector-2022"> <script async="" src="/w/load.php?lang=cs&modules=startup&only=scripts&raw=1&skin=vector-2022"></script> <meta name="ResourceLoaderDynamicStyles" content=""> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=site.styles&only=styles&skin=vector-2022"> <meta name="generator" content="MediaWiki 1.44.0-wmf.21"> <meta name="referrer" content="origin"> <meta name="referrer" content="origin-when-cross-origin"> <meta name="robots" content="max-image-preview:standard"> <meta name="format-detection" content="telephone=no"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d6/%C3%86thelwulf_-_MS_Royal_14_B_VI.jpg"> <meta property="og:image:width" content="1200"> <meta property="og:image:height" content="1099"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d6/%C3%86thelwulf_-_MS_Royal_14_B_VI.jpg"> <meta property="og:image:width" content="800"> <meta property="og:image:height" content="733"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d6/%C3%86thelwulf_-_MS_Royal_14_B_VI.jpg/640px-%C3%86thelwulf_-_MS_Royal_14_B_VI.jpg"> <meta property="og:image:width" content="640"> <meta property="og:image:height" content="586"> <meta name="viewport" content="width=1120"> <meta property="og:title" content="Æthelwulf – Wikipedie"> <meta property="og:type" content="website"> <link rel="preconnect" href="//upload.wikimedia.org"> <link rel="alternate" media="only screen and (max-width: 640px)" href="//cs.m.wikipedia.org/wiki/%C3%86thelwulf"> <link rel="alternate" type="application/x-wiki" title="Editovat" href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&action=edit"> <link rel="apple-touch-icon" href="/static/apple-touch/wikipedia.png"> <link rel="icon" href="/static/favicon/wikipedia.ico"> <link rel="search" type="application/opensearchdescription+xml" href="/w/rest.php/v1/search" title="Wikipedie (cs)"> <link rel="EditURI" type="application/rsd+xml" href="//cs.wikipedia.org/w/api.php?action=rsd"> <link rel="canonical" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%86thelwulf"> <link rel="license" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs"> <link rel="alternate" type="application/atom+xml" title="Atom kanál Wikipedie." href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny&feed=atom"> <link rel="dns-prefetch" href="//meta.wikimedia.org" /> <link rel="dns-prefetch" href="login.wikimedia.org"> </head> <body class="skin--responsive skin-vector skin-vector-search-vue mediawiki ltr sitedir-ltr mw-hide-empty-elt ns-0 ns-subject mw-editable page-Æthelwulf rootpage-Æthelwulf skin-vector-2022 action-view"><a class="mw-jump-link" href="#bodyContent">Přeskočit na obsah</a> <div class="vector-header-container"> <header class="vector-header mw-header"> <div class="vector-header-start"> <nav class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown vector-main-menu-dropdown vector-button-flush-left vector-button-flush-right" title="Hlavní menu" > <input type="checkbox" id="vector-main-menu-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Hlavní menu" > <label id="vector-main-menu-dropdown-label" for="vector-main-menu-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Hlavní menu </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-main-menu-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-main-menu" class="vector-main-menu vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-main-menu-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="main-menu-pinned" data-pinnable-element-id="vector-main-menu" data-pinned-container-id="vector-main-menu-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-main-menu-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Hlavní menu</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-navigation" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-navigation" > <div class="vector-menu-heading"> Navigace </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="n-mainpage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" title="Navštívit Hlavní stranu [z]" accesskey="z">Hlavní strana</a></li><li id="n-help" class="mw-list-item"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah" title="Místo, kde najdete pomoc">Nápověda</a></li><li id="n-helpdesk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pot%C5%99ebuji_pomoc" title="Pokud si nevíte rady, zeptejte se ostatních">Potřebuji pomoc</a></li><li id="n-featuredcontent" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Nejlep%C5%A1%C3%AD_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Přehled článků, které jsou považovány za nejlepší na české Wikipedii">Nejlepší články</a></li><li id="n-randompage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:N%C3%A1hodn%C3%A1_str%C3%A1nka" title="Přejít na náhodně vybranou stránku [x]" accesskey="x">Náhodný článek</a></li><li id="n-recentchanges" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny" title="Seznam posledních změn na této wiki [r]" accesskey="r">Poslední změny</a></li><li id="n-portal" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Port%C3%A1l_Wikipedie" title="O projektu, jak můžete pomoci, kde hledat">Komunitní portál</a></li><li id="n-villagepump" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pod_l%C3%ADpou" title="Hlavní diskusní fórum">Pod lípou</a></li><li id="n-specialpages" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Speci%C3%A1ln%C3%AD_str%C3%A1nky">Speciální stránky</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> <a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" class="mw-logo"> <img class="mw-logo-icon" src="/static/images/icons/wikipedia.png" alt="" aria-hidden="true" height="50" width="50"> <img class="mw-logo-wordmark" alt="Wikipedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-wordmark-cs.svg" style="width: 7.5em; height: 1.1875em;"> <img class="mw-logo-tagline" alt="Wikipedie: Otevřená encyklopedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-tagline-cs.svg" width="118" height="13" style="width: 7.375em; height: 0.8125em;"> </a> </div> <div class="vector-header-end"> <div id="p-search" role="search" class="vector-search-box-vue vector-search-box-collapses vector-search-box-show-thumbnail vector-search-box-auto-expand-width vector-search-box"> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only search-toggle" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f"> Hledání </a> <div class="vector-typeahead-search-container"> <div class="cdx-typeahead-search cdx-typeahead-search--show-thumbnail cdx-typeahead-search--auto-expand-width"> <form action="/w/index.php" id="searchform" class="cdx-search-input cdx-search-input--has-end-button"> <div id="simpleSearch" class="cdx-search-input__input-wrapper" data-search-loc="header-moved"> <div class="cdx-text-input cdx-text-input--has-start-icon"> <input class="cdx-text-input__input" type="search" name="search" placeholder="Hledat na Wikipedii" aria-label="Hledat na Wikipedii" autocapitalize="sentences" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f" id="searchInput" > </div> <input type="hidden" name="title" value="Speciální:Hledání"> </div> <button class="cdx-button cdx-search-input__end-button">Hledat</button> </form> </div> </div> </div> <nav class="vector-user-links vector-user-links-wide" aria-label="Osobní nástroje"> <div class="vector-user-links-main"> <div id="p-vector-user-menu-preferences" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-userpage" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown " title="Změnit vzhled velikosti písma, šířky stránky a barvy" > <input type="checkbox" id="vector-appearance-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Vzhled" > <label id="vector-appearance-dropdown-label" for="vector-appearance-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Vzhled </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-appearance-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <div id="p-vector-user-menu-notifications" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-overflow" class="vector-menu mw-portlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="https://donate.wikimedia.org/?wmf_source=donate&wmf_medium=sidebar&wmf_campaign=cs.wikipedia.org&uselang=cs" class="">Podpořte Wikipedii</a> </li> <li id="pt-createaccount-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=%C3%86thelwulf" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné" class="">Vytvoření účtu</a> </li> <li id="pt-login-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=%C3%86thelwulf" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o" class="">Přihlášení</a> </li> </ul> </div> </div> </div> <div id="vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown vector-user-menu vector-button-flush-right vector-user-menu-logged-out" title="Další možnosti" > <input type="checkbox" id="vector-user-links-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Osobní nástroje" > <label id="vector-user-links-dropdown-label" for="vector-user-links-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Osobní nástroje </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-personal" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-personal user-links-collapsible-item" title="Uživatelské menu" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="https://donate.wikimedia.org/?wmf_source=donate&wmf_medium=sidebar&wmf_campaign=cs.wikipedia.org&uselang=cs">Podpořte Wikipedii</a></li><li id="pt-createaccount" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=%C3%86thelwulf" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné"> Vytvoření účtu</a></li><li id="pt-login" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=%C3%86thelwulf" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o"> Přihlášení</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-user-menu-anon-editor" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-user-menu-anon-editor" > <div class="vector-menu-heading"> Stránky pro odhlášené editory <a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:%C3%9Avod" aria-label="Více informací o editování">dozvědět se více</a> </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-anoncontribs" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_p%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky" title="Seznam editací provedených z této IP adresy [y]" accesskey="y">Příspěvky</a></li><li id="pt-anontalk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_diskuse" title="Diskuse o editacích provedených z této IP adresy [n]" accesskey="n">Diskuse</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </header> </div> <div class="mw-page-container"> <div class="mw-page-container-inner"> <div class="vector-sitenotice-container"> <div id="siteNotice"></div> </div> <div class="vector-column-start"> <div class="vector-main-menu-container"> <div id="mw-navigation"> <nav id="mw-panel" class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> </div> </div> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav id="mw-panel-toc" aria-label="Obsah" data-event-name="ui.sidebar-toc" class="mw-table-of-contents-container vector-toc-landmark"> <div id="vector-toc-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-toc" class="vector-toc vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-toc-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="toc-pinned" data-pinnable-element-id="vector-toc" > <h2 class="vector-pinnable-header-label">Obsah</h2> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.unpin">skrýt</button> </div> <ul class="vector-toc-contents" id="mw-panel-toc-list"> <li id="toc-mw-content-text" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a href="#" class="vector-toc-link"> <div class="vector-toc-text">(úvod)</div> </a> </li> <li id="toc-Historický_kontext" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Historický_kontext"> <div class="vector-toc-text"> 1 Historický kontext </div> </a> <ul id="toc-Historický_kontext-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Rodina" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Rodina"> <div class="vector-toc-text"> 2 Rodina </div> </a> <ul id="toc-Rodina-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Æthelwulfovo_mládí" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Æthelwulfovo_mládí"> <div class="vector-toc-text"> 3 Æthelwulfovo mládí </div> </a> <ul id="toc-Æthelwulfovo_mládí-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Králem_Wessexu" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Králem_Wessexu"> <div class="vector-toc-text"> 4 Králem Wessexu </div> </a> <ul id="toc-Králem_Wessexu-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Vikinská_hrozba" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Vikinská_hrozba"> <div class="vector-toc-text"> 5 Vikinská hrozba </div> </a> <ul id="toc-Vikinská_hrozba-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Ražba_mincí" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Ražba_mincí"> <div class="vector-toc-text"> 6 Ražba mincí </div> </a> <ul id="toc-Ražba_mincí-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Decimační_charty" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Decimační_charty"> <div class="vector-toc-text"> 7 Decimační charty </div> </a> <ul id="toc-Decimační_charty-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Pouť_do_Říma_a_pozdější_život" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Pouť_do_Říma_a_pozdější_život"> <div class="vector-toc-text"> 8 Pouť do Říma a pozdější život </div> </a> <ul id="toc-Pouť_do_Říma_a_pozdější_život-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Prsten_krále_Æthelwulfa" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Prsten_krále_Æthelwulfa"> <div class="vector-toc-text"> 9 Prsten krále Æthelwulfa </div> </a> <ul id="toc-Prsten_krále_Æthelwulfa-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Æthelwulfova_poslední_vůle" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Æthelwulfova_poslední_vůle"> <div class="vector-toc-text"> 10 Æthelwulfova poslední vůle </div> </a> <ul id="toc-Æthelwulfova_poslední_vůle-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Æthelwulfova_smrt_a_jeho_nástupci" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Æthelwulfova_smrt_a_jeho_nástupci"> <div class="vector-toc-text"> 11 Æthelwulfova smrt a jeho nástupci </div> </a> <ul id="toc-Æthelwulfova_smrt_a_jeho_nástupci-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Historiografie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Historiografie"> <div class="vector-toc-text"> 12 Historiografie </div> </a> <ul id="toc-Historiografie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Odkazy"> <div class="vector-toc-text"> 13 Odkazy </div> </a> <button aria-controls="toc-Odkazy-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Odkazy </button> <ul id="toc-Odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Poznámky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Poznámky"> <div class="vector-toc-text"> 13.1 Poznámky </div> </a> <ul id="toc-Poznámky-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Reference" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Reference"> <div class="vector-toc-text"> 13.2 Reference </div> </a> <ul id="toc-Reference-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Literatura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Literatura"> <div class="vector-toc-text"> 13.3 Literatura </div> </a> <ul id="toc-Literatura-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Externí_odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Externí_odkazy"> <div class="vector-toc-text"> 13.4 Externí odkazy </div> </a> <ul id="toc-Externí_odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </div> </div> </nav> </div> </div> <div class="mw-content-container"> <main id="content" class="mw-body"> <header class="mw-body-header vector-page-titlebar"> <nav aria-label="Obsah" class="vector-toc-landmark"> <div id="vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown vector-page-titlebar-toc vector-button-flush-left" title="Obsah" > <input type="checkbox" id="vector-page-titlebar-toc-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Přepnout obsah" > <label id="vector-page-titlebar-toc-label" for="vector-page-titlebar-toc-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Přepnout obsah </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-titlebar-toc-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <h1 id="firstHeading" class="firstHeading mw-first-heading">Æthelwulf</h1> <div id="p-lang-btn" class="vector-dropdown mw-portlet mw-portlet-lang" > <input type="checkbox" id="p-lang-btn-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-p-lang-btn" class="vector-dropdown-checkbox mw-interlanguage-selector" aria-label="Přejděte k článku v jiném jazyce. Je dostupný v 45 jazycích" > <label id="p-lang-btn-label" for="p-lang-btn-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--action-progressive mw-portlet-lang-heading-45" aria-hidden="true" > 45 jazyků </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="interlanguage-link interwiki-af mw-list-item"><a href="https://af.wikipedia.org/wiki/Aethelwulf_van_Wessex" title="Aethelwulf van Wessex – afrikánština" lang="af" hreflang="af" data-title="Aethelwulf van Wessex" data-language-autonym="Afrikaans" data-language-local-name="afrikánština" class="interlanguage-link-target">Afrikaans</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ang mw-list-item"><a href="https://ang.wikipedia.org/wiki/%C3%86%C3%BEelwulf_West_Seaxna_Cyning" title="Æþelwulf West Seaxna Cyning – staroangličtina" lang="ang" hreflang="ang" data-title="Æþelwulf West Seaxna Cyning" data-language-autonym="Ænglisc" data-language-local-name="staroangličtina" class="interlanguage-link-target">Ænglisc</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ar mw-list-item"><a href="https://ar.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D9%8A%D8%AB%D9%84%D9%88%D9%88%D9%84%D9%81_(%D9%85%D9%84%D9%83_%D9%88%D8%B3%D9%83%D8%B3)" title="ايثلوولف (ملك وسكس) – arabština" lang="ar" hreflang="ar" data-title="ايثلوولف (ملك وسكس)" data-language-autonym="العربية" data-language-local-name="arabština" class="interlanguage-link-target">العربية</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-arz mw-list-item"><a href="https://arz.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D9%8A%D8%AB%D9%84%D9%88%D9%88%D9%84%D9%81_%D9%85%D9%84%D9%83_%D9%88%D8%B3%D9%83%D8%B3" title="ايثلوولف ملك وسكس – arabština (egyptská)" lang="arz" hreflang="arz" data-title="ايثلوولف ملك وسكس" data-language-autonym="مصرى" data-language-local-name="arabština (egyptská)" class="interlanguage-link-target">مصرى</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-az mw-list-item"><a href="https://az.wikipedia.org/wiki/Etelvulf" title="Etelvulf – ázerbájdžánština" lang="az" hreflang="az" data-title="Etelvulf" data-language-autonym="Azərbaycanca" data-language-local-name="ázerbájdžánština" class="interlanguage-link-target">Azərbaycanca</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-azb mw-list-item"><a href="https://azb.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D8%AA%D9%84%D9%88%D9%84%D9%81_%D9%88%D8%B3%DA%A9%D8%B3" title="اتلولف وسکس – South Azerbaijani" lang="azb" hreflang="azb" data-title="اتلولف وسکس" data-language-autonym="تۆرکجه" data-language-local-name="South Azerbaijani" class="interlanguage-link-target">تۆرکجه</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ca mw-list-item"><a href="https://ca.wikipedia.org/wiki/%C3%86thelwulf" title="Æthelwulf – katalánština" lang="ca" hreflang="ca" data-title="Æthelwulf" data-language-autonym="Català" data-language-local-name="katalánština" class="interlanguage-link-target">Català</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-da mw-list-item"><a href="https://da.wikipedia.org/wiki/Kong_%C3%86thelwulf_af_Wessex" title="Kong Æthelwulf af Wessex – dánština" lang="da" hreflang="da" data-title="Kong Æthelwulf af Wessex" data-language-autonym="Dansk" data-language-local-name="dánština" class="interlanguage-link-target">Dansk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-de mw-list-item"><a href="https://de.wikipedia.org/wiki/%C3%86thelwulf" title="Æthelwulf – němčina" lang="de" hreflang="de" data-title="Æthelwulf" data-language-autonym="Deutsch" data-language-local-name="němčina" class="interlanguage-link-target">Deutsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-el mw-list-item"><a href="https://el.wikipedia.org/wiki/%CE%88%CE%B8%CE%B5%CE%BB%CE%B3%CE%BF%CF%85%CE%BB%CF%86_%CF%84%CE%BF%CF%85_%CE%9F%CF%85%CE%AD%CF%83%CF%83%CE%B5%CE%BE" title="Έθελγουλφ του Ουέσσεξ – řečtina" lang="el" hreflang="el" data-title="Έθελγουλφ του Ουέσσεξ" data-language-autonym="Ελληνικά" data-language-local-name="řečtina" class="interlanguage-link-target">Ελληνικά</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-en badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/%C3%86thelwulf,_King_of_Wessex" title="Æthelwulf, King of Wessex – angličtina" lang="en" hreflang="en" data-title="Æthelwulf, King of Wessex" data-language-autonym="English" data-language-local-name="angličtina" class="interlanguage-link-target">English</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eo mw-list-item"><a href="https://eo.wikipedia.org/wiki/Aethelwulf_(Wessex)" title="Aethelwulf (Wessex) – esperanto" lang="eo" hreflang="eo" data-title="Aethelwulf (Wessex)" data-language-autonym="Esperanto" data-language-local-name="esperanto" class="interlanguage-link-target">Esperanto</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-es mw-list-item"><a href="https://es.wikipedia.org/wiki/Ethelwulfo_de_Wessex" title="Ethelwulfo de Wessex – španělština" lang="es" hreflang="es" data-title="Ethelwulfo de Wessex" data-language-autonym="Español" data-language-local-name="španělština" class="interlanguage-link-target">Español</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fa mw-list-item"><a href="https://fa.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D8%AA%D9%84%D9%88%D9%84%D9%81_%D9%88%D8%B3%DA%A9%D8%B3" title="اتلولف وسکس – perština" lang="fa" hreflang="fa" data-title="اتلولف وسکس" data-language-autonym="فارسی" data-language-local-name="perština" class="interlanguage-link-target">فارسی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fi mw-list-item"><a href="https://fi.wikipedia.org/wiki/Ethelwulf" title="Ethelwulf – finština" lang="fi" hreflang="fi" data-title="Ethelwulf" data-language-autonym="Suomi" data-language-local-name="finština" class="interlanguage-link-target">Suomi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fr badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://fr.wikipedia.org/wiki/%C3%86thelwulf_(roi_du_Wessex)" title="Æthelwulf (roi du Wessex) – francouzština" lang="fr" hreflang="fr" data-title="Æthelwulf (roi du Wessex)" data-language-autonym="Français" data-language-local-name="francouzština" class="interlanguage-link-target">Français</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gl mw-list-item"><a href="https://gl.wikipedia.org/wiki/Aethelwulf_de_Wessex" title="Aethelwulf de Wessex – galicijština" lang="gl" hreflang="gl" data-title="Aethelwulf de Wessex" data-language-autonym="Galego" data-language-local-name="galicijština" class="interlanguage-link-target">Galego</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-he mw-list-item"><a href="https://he.wikipedia.org/wiki/%D7%90%D7%AA%D7%9C%D7%95%D7%95%D7%9C%D7%A3,_%D7%9E%D7%9C%D7%9A_%D7%95%D7%A1%D7%A7%D7%A1" title="אתלוולף, מלך וסקס – hebrejština" lang="he" hreflang="he" data-title="אתלוולף, מלך וסקס" data-language-autonym="עברית" data-language-local-name="hebrejština" class="interlanguage-link-target">עברית</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hu mw-list-item"><a href="https://hu.wikipedia.org/wiki/%C3%86thelwulf_wessexi_kir%C3%A1ly" title="Æthelwulf wessexi király – maďarština" lang="hu" hreflang="hu" data-title="Æthelwulf wessexi király" data-language-autonym="Magyar" data-language-local-name="maďarština" class="interlanguage-link-target">Magyar</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hy mw-list-item"><a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D4%B7%D5%B5%D5%A9%D5%A5%D5%AC%D5%BE%D5%B8%D6%82%D5%AC%D6%86" title="Էյթելվուլֆ – arménština" lang="hy" hreflang="hy" data-title="Էյթելվուլֆ" data-language-autonym="Հայերեն" data-language-local-name="arménština" class="interlanguage-link-target">Հայերեն</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-id mw-list-item"><a href="https://id.wikipedia.org/wiki/%C3%86thelwulf_dari_Wessex" title="Æthelwulf dari Wessex – indonéština" lang="id" hreflang="id" data-title="Æthelwulf dari Wessex" data-language-autonym="Bahasa Indonesia" data-language-local-name="indonéština" class="interlanguage-link-target">Bahasa Indonesia</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-it mw-list-item"><a href="https://it.wikipedia.org/wiki/Etelvulfo_del_Wessex" title="Etelvulfo del Wessex – italština" lang="it" hreflang="it" data-title="Etelvulfo del Wessex" data-language-autonym="Italiano" data-language-local-name="italština" class="interlanguage-link-target">Italiano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ja mw-list-item"><a href="https://ja.wikipedia.org/wiki/%E3%82%A8%E3%82%BC%E3%83%AB%E3%82%A6%E3%83%AB%E3%83%95" title="エゼルウルフ – japonština" lang="ja" hreflang="ja" data-title="エゼルウルフ" data-language-autonym="日本語" data-language-local-name="japonština" class="interlanguage-link-target">日本語</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ka mw-list-item"><a href="https://ka.wikipedia.org/wiki/%E1%83%94%E1%83%97%E1%83%94%E1%83%9A%E1%83%95%E1%83%A3%E1%83%9A%E1%83%A4%E1%83%98_(%E1%83%A3%E1%83%94%E1%83%A1%E1%83%94%E1%83%A5%E1%83%A1%E1%83%98)" title="ეთელვულფი (უესექსი) – gruzínština" lang="ka" hreflang="ka" data-title="ეთელვულფი (უესექსი)" data-language-autonym="ქართული" data-language-local-name="gruzínština" class="interlanguage-link-target">ქართული</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ko mw-list-item"><a href="https://ko.wikipedia.org/wiki/%EC%95%A0%EC%84%A4%EC%9A%B8%ED%94%84" title="애설울프 – korejština" lang="ko" hreflang="ko" data-title="애설울프" data-language-autonym="한국어" data-language-local-name="korejština" class="interlanguage-link-target">한국어</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ku mw-list-item"><a href="https://ku.wikipedia.org/wiki/%C3%86thelwulf_%C5%9Fah%C3%AA_Wessex%C3%AA" title="Æthelwulf şahê Wessexê – kurdština" lang="ku" hreflang="ku" data-title="Æthelwulf şahê Wessexê" data-language-autonym="Kurdî" data-language-local-name="kurdština" class="interlanguage-link-target">Kurdî</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lb mw-list-item"><a href="https://lb.wikipedia.org/wiki/Ethelwulf_vu_Wessex" title="Ethelwulf vu Wessex – lucemburština" lang="lb" hreflang="lb" data-title="Ethelwulf vu Wessex" data-language-autonym="Lëtzebuergesch" data-language-local-name="lucemburština" class="interlanguage-link-target">Lëtzebuergesch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lt mw-list-item"><a href="https://lt.wikipedia.org/wiki/Etelvulfas" title="Etelvulfas – litevština" lang="lt" hreflang="lt" data-title="Etelvulfas" data-language-autonym="Lietuvių" data-language-local-name="litevština" class="interlanguage-link-target">Lietuvių</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nds mw-list-item"><a href="https://nds.wikipedia.org/wiki/%C3%86thelwulf_(Wessex)" title="Æthelwulf (Wessex) – dolnoněmčina" lang="nds" hreflang="nds" data-title="Æthelwulf (Wessex)" data-language-autonym="Plattdüütsch" data-language-local-name="dolnoněmčina" class="interlanguage-link-target">Plattdüütsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nl mw-list-item"><a href="https://nl.wikipedia.org/wiki/%C3%86thelwulf" title="Æthelwulf – nizozemština" lang="nl" hreflang="nl" data-title="Æthelwulf" data-language-autonym="Nederlands" data-language-local-name="nizozemština" class="interlanguage-link-target">Nederlands</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-no mw-list-item"><a href="https://no.wikipedia.org/wiki/%C3%86thelwulf_av_Wessex" title="Æthelwulf av Wessex – norština (bokmål)" lang="nb" hreflang="nb" data-title="Æthelwulf av Wessex" data-language-autonym="Norsk bokmål" data-language-local-name="norština (bokmål)" class="interlanguage-link-target">Norsk bokmål</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pl mw-list-item"><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Ethelwulf" title="Ethelwulf – polština" lang="pl" hreflang="pl" data-title="Ethelwulf" data-language-autonym="Polski" data-language-local-name="polština" class="interlanguage-link-target">Polski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pt mw-list-item"><a href="https://pt.wikipedia.org/wiki/Etelvulfo_de_Wessex" title="Etelvulfo de Wessex – portugalština" lang="pt" hreflang="pt" data-title="Etelvulfo de Wessex" data-language-autonym="Português" data-language-local-name="portugalština" class="interlanguage-link-target">Português</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ro mw-list-item"><a href="https://ro.wikipedia.org/wiki/Ethelwulf" title="Ethelwulf – rumunština" lang="ro" hreflang="ro" data-title="Ethelwulf" data-language-autonym="Română" data-language-local-name="rumunština" class="interlanguage-link-target">Română</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ru mw-list-item"><a href="https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%AD%D1%82%D0%B5%D0%BB%D1%8C%D0%B2%D1%83%D0%BB%D1%8C%D1%84" title="Этельвульф – ruština" lang="ru" hreflang="ru" data-title="Этельвульф" data-language-autonym="Русский" data-language-local-name="ruština" class="interlanguage-link-target">Русский</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sh mw-list-item"><a href="https://sh.wikipedia.org/wiki/Aethelwulf_od_Wessexa" title="Aethelwulf od Wessexa – srbochorvatština" lang="sh" hreflang="sh" data-title="Aethelwulf od Wessexa" data-language-autonym="Srpskohrvatski / српскохрватски" data-language-local-name="srbochorvatština" class="interlanguage-link-target">Srpskohrvatski / српскохрватски</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-simple mw-list-item"><a href="https://simple.wikipedia.org/wiki/Athelwulf_of_Wessex" title="Athelwulf of Wessex – Simple English" lang="en-simple" hreflang="en-simple" data-title="Athelwulf of Wessex" data-language-autonym="Simple English" data-language-local-name="Simple English" class="interlanguage-link-target">Simple English</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sk mw-list-item"><a href="https://sk.wikipedia.org/wiki/Ethelwulf" title="Ethelwulf – slovenština" lang="sk" hreflang="sk" data-title="Ethelwulf" data-language-autonym="Slovenčina" data-language-local-name="slovenština" class="interlanguage-link-target">Slovenčina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sv mw-list-item"><a href="https://sv.wikipedia.org/wiki/%C3%86thelwulf_av_Wessex" title="Æthelwulf av Wessex – švédština" lang="sv" hreflang="sv" data-title="Æthelwulf av Wessex" data-language-autonym="Svenska" data-language-local-name="švédština" class="interlanguage-link-target">Svenska</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-th mw-list-item"><a href="https://th.wikipedia.org/wiki/%E0%B9%80%E0%B8%AD%E0%B9%80%E0%B8%98%E0%B8%A5%E0%B9%8C%E0%B8%A7%E0%B8%B9%E0%B8%A5%E0%B8%9F%E0%B9%8C_%E0%B8%81%E0%B8%A9%E0%B8%B1%E0%B8%95%E0%B8%A3%E0%B8%B4%E0%B8%A2%E0%B9%8C%E0%B9%81%E0%B8%AB%E0%B9%88%E0%B8%87%E0%B9%80%E0%B8%A7%E0%B8%AA%E0%B9%80%E0%B8%8B%E0%B9%87%E0%B8%81%E0%B8%8B%E0%B9%8C" title="เอเธล์วูลฟ์ กษัตริย์แห่งเวสเซ็กซ์ – thajština" lang="th" hreflang="th" data-title="เอเธล์วูลฟ์ กษัตริย์แห่งเวสเซ็กซ์" data-language-autonym="ไทย" data-language-local-name="thajština" class="interlanguage-link-target">ไทย</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tr mw-list-item"><a href="https://tr.wikipedia.org/wiki/%C3%86thelwulf" title="Æthelwulf – turečtina" lang="tr" hreflang="tr" data-title="Æthelwulf" data-language-autonym="Türkçe" data-language-local-name="turečtina" class="interlanguage-link-target">Türkçe</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uk mw-list-item"><a href="https://uk.wikipedia.org/wiki/%D0%95%D1%82%D0%B5%D0%BB%D1%8C%D0%B2%D1%83%D0%BB%D1%8C%D1%84_(%D0%BA%D0%BE%D1%80%D0%BE%D0%BB%D1%8C_%D0%92%D0%B5%D1%81%D1%81%D0%B5%D0%BA%D1%81%D1%83)" title="Етельвульф (король Вессексу) – ukrajinština" lang="uk" hreflang="uk" data-title="Етельвульф (король Вессексу)" data-language-autonym="Українська" data-language-local-name="ukrajinština" class="interlanguage-link-target">Українська</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ur mw-list-item"><a href="https://ur.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%DB%8C%D8%AA%DA%BE%D9%84%D9%88%D9%88%D9%84%D9%81" title="ایتھلوولف – urdština" lang="ur" hreflang="ur" data-title="ایتھلوولف" data-language-autonym="اردو" data-language-local-name="urdština" class="interlanguage-link-target">اردو</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vi mw-list-item"><a href="https://vi.wikipedia.org/wiki/%C3%86thelwulf_c%E1%BB%A7a_Wessex" title="Æthelwulf của Wessex – vietnamština" lang="vi" hreflang="vi" data-title="Æthelwulf của Wessex" data-language-autonym="Tiếng Việt" data-language-local-name="vietnamština" class="interlanguage-link-target">Tiếng Việt</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh mw-list-item"><a href="https://zh.wikipedia.org/wiki/%E5%9F%83%E5%A1%9E%E5%B0%94%E4%BC%8D%E5%B0%94%E5%A4%AB" title="埃塞尔伍尔夫 – čínština" lang="zh" hreflang="zh" data-title="埃塞尔伍尔夫" data-language-autonym="中文" data-language-local-name="čínština" class="interlanguage-link-target">中文</a></li> </ul> <div class="after-portlet after-portlet-lang"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q272326#sitelinks-wikipedia" title="Editovat mezijazykové odkazy" class="wbc-editpage">Upravit odkazy</a></div> </div> </div> </div> </header> <div class="vector-page-toolbar"> <div class="vector-page-toolbar-container"> <div id="left-navigation"> <nav aria-label="Jmenné prostory"> <div id="p-associated-pages" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-associated-pages" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-nstab-main" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/%C3%86thelwulf" title="Zobrazit obsahovou stránku [c]" accesskey="c">Článek</a></li><li id="ca-talk" class="new vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Diskuse:%C3%86thelwulf&action=edit&redlink=1" rel="discussion" class="new" title="Diskuse ke stránce (stránka neexistuje) [t]" accesskey="t">Diskuse</a></li> </ul> </div> </div> <div id="vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown emptyPortlet" > <input type="checkbox" id="vector-variants-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Změnit variantu jazyka" > <label id="vector-variants-dropdown-label" for="vector-variants-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" >čeština </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-variants" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-variants emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> <div id="right-navigation" class="vector-collapsible"> <nav aria-label="Zobrazení"> <div id="p-views" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-views" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-view" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/%C3%86thelwulf">Číst</a></li><li id="ca-ve-edit" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v">Editovat</a></li><li id="ca-edit" class="collapsible vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e">Editovat zdroj</a></li><li id="ca-history" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&action=history" title="Starší verze této stránky. [h]" accesskey="h">Zobrazit historii</a></li> </ul> </div> </div> </nav> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown vector-page-tools-dropdown" > <input type="checkbox" id="vector-page-tools-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Nástroje" > <label id="vector-page-tools-dropdown-label" for="vector-page-tools-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" >Nástroje </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-tools-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-page-tools" class="vector-page-tools vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-page-tools-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="page-tools-pinned" data-pinnable-element-id="vector-page-tools" data-pinned-container-id="vector-page-tools-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-page-tools-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Nástroje</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-cactions" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-cactions emptyPortlet vector-has-collapsible-items" title="Další možnosti" > <div class="vector-menu-heading"> Akce </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-more-view" class="selected vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/wiki/%C3%86thelwulf">Číst</a></li><li id="ca-more-ve-edit" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v">Editovat</a></li><li id="ca-more-edit" class="collapsible vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e">Editovat zdroj</a></li><li id="ca-more-history" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&action=history">Zobrazit historii</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-tb" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-tb" > <div class="vector-menu-heading"> Obecné </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="t-whatlinkshere" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Co_odkazuje_na/%C3%86thelwulf" title="Seznam všech wikistránek, které sem odkazují [j]" accesskey="j">Odkazuje sem</a></li><li id="t-recentchangeslinked" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Souvisej%C3%ADc%C3%AD_zm%C4%9Bny/%C3%86thelwulf" rel="nofollow" title="Nedávné změny stránek, na které je odkazováno [k]" accesskey="k">Související změny</a></li><li id="t-upload" class="mw-list-item"><a href="//commons.wikimedia.org/wiki/Special:UploadWizard?uselang=cs" title="Nahrát obrázky či jiná multimédia [u]" accesskey="u">Načíst soubor</a></li><li id="t-permalink" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&oldid=24241397" title="Trvalý odkaz na současnou verzi této stránky">Trvalý odkaz</a></li><li id="t-info" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&action=info" title="Více informací o této stránce">Informace o stránce</a></li><li id="t-cite" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Citovat&page=%C3%86thelwulf&id=24241397&wpFormIdentifier=titleform" title="Informace o tom, jak citovat tuto stránku">Citovat stránku</a></li><li id="t-urlshortener" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:UrlShortener&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2F%25C3%2586thelwulf">Získat zkrácené URL</a></li><li id="t-urlshortener-qrcode" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:QrCode&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2F%25C3%2586thelwulf">Stáhnout QR kód</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-coll-print_export" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-coll-print_export" > <div class="vector-menu-heading"> Tisk/export </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="coll-create_a_book" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Kniha&bookcmd=book_creator&referer=%C3%86thelwulf">Vytvořit knihu</a></li><li id="coll-download-as-rl" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:DownloadAsPdf&page=%C3%86thelwulf&action=show-download-screen">Stáhnout jako PDF</a></li><li id="t-print" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&printable=yes" title="Tato stránka v podobě vhodné k tisku [p]" accesskey="p">Verze k tisku</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-wikibase-otherprojects" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-wikibase-otherprojects" > <div class="vector-menu-heading"> Na jiných projektech </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-commons mw-list-item"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:%C3%86thelwulf_of_Wessex" hreflang="en">Wikimedia Commons</a></li><li id="t-wikibase" class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikibase-dataitem mw-list-item"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q272326" title="Odkaz na propojenou položku datového úložiště [g]" accesskey="g">Položka Wikidat</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> </div> <div class="vector-column-end"> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-appearance" class="vector-appearance vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-appearance-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="appearance-pinned" data-pinnable-element-id="vector-appearance" data-pinned-container-id="vector-appearance-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-appearance-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Vzhled</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.unpin">skrýt</button> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> <div id="bodyContent" class="vector-body" aria-labelledby="firstHeading" data-mw-ve-target-container> <div class="vector-body-before-content"> <div class="mw-indicators"> </div> <div id="siteSub" class="noprint">Z Wikipedie, otevřené encyklopedie</div> </div> <div id="contentSub"><div id="mw-content-subtitle">(přesměrováno z <a href="/w/index.php?title=Ethelwulf&redirect=no" class="mw-redirect" title="Ethelwulf">Ethelwulf</a>)</div></div> <div id="mw-content-text" class="mw-body-content"><div class="mw-content-ltr mw-parser-output" lang="cs" dir="ltr"><table class="infobox" style="width:22em"><tbody><tr><th colspan="2" style="text-align:center;font-size:125%;font-weight:bold;color: #000000; background-color: #C1D8FF;">Ethelwulf</th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center;font-style: italic;">král <a href="/wiki/Wessex" title="Wessex">Wessexu</a> a <a href="/wiki/Kent_(kr%C3%A1lovstv%C3%AD)" title="Kent (království)">Kentu</a></td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><a href="/wiki/Soubor:%C3%86thelwulf_-_MS_Royal_14_B_VI.jpg" class="mw-file-description" title="Miniatura krále Æthelwulfa v genealogickém seznamu králů Anglie ze 14. století"><img alt="Portrét" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d6/%C3%86thelwulf_-_MS_Royal_14_B_VI.jpg/220px-%C3%86thelwulf_-_MS_Royal_14_B_VI.jpg" decoding="async" width="220" height="202" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d6/%C3%86thelwulf_-_MS_Royal_14_B_VI.jpg/330px-%C3%86thelwulf_-_MS_Royal_14_B_VI.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d6/%C3%86thelwulf_-_MS_Royal_14_B_VI.jpg/440px-%C3%86thelwulf_-_MS_Royal_14_B_VI.jpg 2x" data-file-width="656" data-file-height="601" /></a><div>Miniatura krále Æthelwulfa v genealogickém seznamu králů Anglie ze 14. století</div></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Doba vlády</th><td><a href="/wiki/839" title="839">839</a> – <a href="/wiki/13._leden" title="13. leden">13. ledna</a> <a href="/wiki/858" title="858">858</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Narození</th><td>cca <a href="/wiki/795" title="795">795</a> <a href="/wiki/Wessex" title="Wessex">Wessex</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Úmrtí</th><td>13. ledna 858 <a href="/wiki/Wessex" title="Wessex">Wessexské království</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Pohřben</th><td><a href="/wiki/Winchestersk%C3%A1_katedr%C3%A1la" title="Winchesterská katedrála">Winchesterská katedrála</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Předchůdce</th><td><a href="/wiki/Ecgberht" title="Ecgberht">Ecgberht</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Nástupce</th><td><a href="/wiki/Ethelbald" title="Ethelbald">Æthelbald</a> (Wessex) <a href="/wiki/Ethelbert_Wessexsk%C3%BD" title="Ethelbert Wessexský">Æthelberht</a> (Kent)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Manželka</th><td><a href="/wiki/Osburga" title="Osburga">Osburga</a>, <a href="/wiki/Judita_Flandersk%C3%A1_(870)" title="Judita Flanderská (870)">Judita Flanderská</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Potomci</th><td><a href="/wiki/Alfr%C3%A9d_Velik%C3%BD" title="Alfréd Veliký">Alfréd Veliký</a>, Æthelstan Kentský, Æthelswith, <a href="/wiki/Ethelbald" title="Ethelbald">Æthelbald</a>, <a href="/wiki/Ethelbert_Wessexsk%C3%BD" title="Ethelbert Wessexský">Ethelbert Wessexský</a>, <a href="/wiki/Ethelred" title="Ethelred">Ethelred</a> a Judita z Wessexu</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Rod</th><td><a href="/wiki/Cerdikovci" title="Cerdikovci">Cerdikovci</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Otec</th><td><a href="/wiki/Ecgberht" title="Ecgberht">Ecgberht</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Matka</th><td><a href="/wiki/Redburga" title="Redburga">Redburga</a></td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center;font-size: smaller;">Některá data mohou pocházet z <a href="https://www.wikidata.org/wiki/Q272326" class="extiw" title="d:Q272326">datové položky</a>.</td></tr></tbody></table> Æthelwulf (staroanglická výslovnost: [ˈæðelwuɫf];<a href="#cite_note-FOOTNOTEJones2011171-1">[1]</a> <a href="/wiki/Staroangli%C4%8Dtina" title="Staroangličtina">staroanglicky</a> „Urozený vlk“,<a href="#cite_note-FOOTNOTEHalsall2013288-2">[2]</a> psaný též jako Ethelwulf; † <a href="/wiki/13._leden" title="13. leden">13. ledna</a> <a href="/wiki/858" title="858">858</a>) byl <a href="/wiki/Anglosasov%C3%A9" title="Anglosasové">anglosaským</a> králem <a href="/wiki/Wessex" title="Wessex">Wessexu</a> v letech <a href="/wiki/839" title="839">839</a> až 858.<a href="#cite_note-5">[pozn. 1]</a> V roce <a href="/wiki/825" title="825">825</a> jeho otec, wessexský<a href="#cite_note-6">[pozn. 2]</a> král <a href="/wiki/Ecgberht" title="Ecgberht">Ecgberht</a> porazil <a href="/wiki/Mercie" title="Mercie">mercijského</a> krále <a href="/w/index.php?title=Beornwulf&action=edit&redlink=1" class="new" title="Beornwulf (stránka neexistuje)">Beornwulfa</a> a ukončil dlouhou mercijskou nadvládu nad <a href="/wiki/Anglosask%C3%A1_Anglie" title="Anglosaská Anglie">anglosaskou Anglií</a> jižně od řeky <a href="/wiki/Humber_(estu%C3%A1r)" title="Humber (estuár)">Humber</a>. Král Ecgberht poslal Æthelwulfa s armádou do <a href="/wiki/Kent_(kr%C3%A1lovstv%C3%AD)" title="Kent (království)">Kentu</a>, odkud vyhnal podkrále dosazeného Mercijskými a sám byl otcem jmenován tamním podkrálem. Po roce <a href="/wiki/830" title="830">830</a> udržoval král Ecgberht dobré vztahy s Mercií a v této politice pokračoval Æthelwulf, když se roku 839 stal králem Wessexu, prvním synem od roku <a href="/wiki/641" title="641">641</a>, který nastoupil po svém otci jako západosaský král. Za Æthelwulfovy vlády nebyli <a href="/wiki/Vikingov%C3%A9" title="Vikingové">vikingové</a> pro Wessex velkou hrozbou. V roce <a href="/wiki/843" title="843">843</a> byl sice poražen v bitvě proti vikingům u <a href="/w/index.php?title=Carhampton&action=edit&redlink=1" class="new" title="Carhampton (stránka neexistuje)">Carhamptonu</a> v současném <a href="/wiki/Anglick%C3%A1_tradi%C4%8Dn%C3%AD_hrabstv%C3%AD" title="Anglická tradiční hrabství">hrabství</a> <a href="/wiki/Somerset" title="Somerset">Somerset</a>, ale velkého vítězství dosáhl v <a href="/w/index.php?title=Bitva_u_Aclea&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bitva u Aclea (stránka neexistuje)">bitvě u Aclea</a> v současném hrabství <a href="/wiki/Surrey" title="Surrey">Surrey</a> v roce <a href="/wiki/851" title="851">851</a>. V roce <a href="/wiki/853" title="853">853</a> se připojil k úspěšné mercijské výpravě do <a href="/wiki/Wales" title="Wales">Walesu</a> s cílem obnovit tam tradiční mercijskou hegemonii. Téhož roku se jeho dcera <a href="/w/index.php?title=%C3%86thelswith&action=edit&redlink=1" class="new" title="Æthelswith (stránka neexistuje)">Æthelswith</a> provdala za mercijského krále <a href="/w/index.php?title=Burgred&action=edit&redlink=1" class="new" title="Burgred (stránka neexistuje)">Burgreda</a>. V roce <a href="/wiki/855" title="855">855</a> se král Æthelwulf vydal na <a href="/wiki/Pou%C5%A5" title="Pouť">pouť</a> do <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADm" title="Řím">Říma</a>. V rámci přípravy na pouť realizoval tzv. „decimaci“, při níž daroval desetinu svého osobního majetku svým poddaným. Svého nejstaršího žijícího syna <a href="/wiki/Ethelbald" title="Ethelbald">Æthelbalda</a> jmenoval králem Wessexu ve své nepřítomnosti, a svého dalšího syna <a href="/wiki/Ethelbert_Wessexsk%C3%BD" title="Ethelbert Wessexský">Æthelberhta</a> podkrálem Kentu a jihovýchodu Anglie. Král Æthelwulf strávil v Římě rok a na zpáteční cestě se oženil s třináctiletou <a href="/wiki/Judita_Flandersk%C3%A1_(870)" title="Judita Flanderská (870)">Juditou</a>, dcerou <a href="/wiki/Z%C3%A1padofransk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Západofranská říše">západofranckého</a> krále <a href="/wiki/Karel_II._Hol%C3%BD" title="Karel II. Holý">Karla Holého</a>. Když se král Æthelwulf vrátil do <a href="/wiki/Anglie" title="Anglie">Anglie</a>, jeho syn Æthelbald se odmítl vzdát západosaského trůnu a Æthelwulf souhlasil s rozdělením království, když se spokojil s východem a ponechal západ v Æthelbaldových rukou. Po Æthelwulfově smrti v roce 858 zůstal Wessex Æthelbaldovi a Kent Æthelberhtovi, ale Æthelbaldova smrt jen o dva roky později vedla ke znovusjednocení království. Ve 20. století byla Æthelwulfova pověst mezi historiky špatná, neboť byl považován za příliš zbožného a nepraktického a jeho pouť do Říma byla považována za útěk od jeho povinností. Historici v 21. století ho vidí zcela jinak, totiž jako krále, který upevnil a rozšířil moc své <a href="/wiki/Dynastie" title="Dynastie">dynastie</a>, vzbuzoval respekt na evropském kontinentu a vypořádal se s útoky vikingů účinněji než většina jeho současníků. Je považován za jednoho z nejúspěšnějších západosaských králů, který položil základy k pozdějšímu úspěchu svého syna <a href="/wiki/Alfr%C3%A9d_Velik%C3%BD" title="Alfréd Veliký">Alfréda Velikého</a>. <meta property="mw:PageProp/toc" /> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Historický_kontext">Historický kontext</h2>[<a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&veaction=edit&section=1" title="Editace sekce: Historický kontext" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&action=edit&section=1" title="Editovat zdrojový kód sekce Historický kontext">editovat zdroj</a>]</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Southern_British_Isles_9th_century.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/64/Southern_British_Isles_9th_century.svg/500px-Southern_British_Isles_9th_century.svg.png" decoding="async" width="500" height="346" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/64/Southern_British_Isles_9th_century.svg/750px-Southern_British_Isles_9th_century.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/64/Southern_British_Isles_9th_century.svg/1000px-Southern_British_Isles_9th_century.svg.png 2x" data-file-width="629" data-file-height="435" /></a><figcaption>Mapa jižní Británie v polovině 9. století</figcaption></figure> Na počátku 9. století byla Anglie téměř zcela pod kontrolou Anglosasů, přičemž nejdůležitějšími jižními královstvími byla Mercie a Wessex. Mercie byla dominantní až do 20. let 9. století a uplatňovala nadvládu nad královstvími <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_Anglie_(kr%C3%A1lovstv%C3%AD)" title="Východní Anglie (království)">Východní Anglie</a> a Kent, ale Wessex si na mocnějším sousedovi dokázal udržet nezávislost. Mercijský král <a href="/wiki/Offa_Mercijsk%C3%BD" title="Offa Mercijský">Offa</a> (757–796) byl dominantní postavou ve 2. polovině 8. století. Wessexský král <a href="/wiki/Beorhtric" title="Beorhtric">Beorhtric</a> (786–802) se v roce <a href="/wiki/789" title="789">789</a> oženil s Offovou dcerou. Králové Beorhtric a Offa vypudili Æthelwulfova otce Ecgberhta do vyhnanství a ten potom několik let strávil na dvoře <a href="/wiki/Karel_Velik%C3%BD" title="Karel Veliký">Karla Velikého</a> ve <a href="/wiki/Fransk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Franská říše">Francké říši</a>. Ecgberht byl synem <a href="/w/index.php?title=Ealhmund_Kentsk%C3%BD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ealhmund Kentský (stránka neexistuje)">Ealhmunda</a>, který byl krátce králem Kentu v roce <a href="/wiki/784" title="784">784</a>. Po Offově smrti udržel mercijský král <a href="/w/index.php?title=Coenwulf&action=edit&redlink=1" class="new" title="Coenwulf (stránka neexistuje)">Coenwulf</a> (796–821) nadvládu Mercijských, ale není jisté, zda se mu král Beorhtric někdy politicky podřídil. Když král Beorhtric zemřel v roce 802, stal se králem Ecgberht, snad s podporou Karla Velikého.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKeynes22,_30–37-7">[5]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEWilliams-8">[6]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEKirby-9">[7]</a> Po dvě stě let bojovaly o západosaský trůn tři linie <a href="/wiki/Cerdikovci" title="Cerdikovci">cerdikovské dynastie</a> a žádný syn krále nenásledoval svého otce coby král. Ecgberhtovým nejlepším nárokem na trůn bylo jeho tvrzení, že byl prapravnukem Ingilda, bratra wessexského krále <a href="/wiki/Ine" title="Ine">Inea</a> (688–726), a v roce 802 se zdálo velmi nepravděpodobné, že by zrovna on založil trvalou dynastii.<a href="#cite_note-FOOTNOTEAbels200285-10">[8]</a> Z prvních dvaceti let Ecgberhtovy vlády není zaznamenáno téměř nic, kromě tažení proti <a href="/wiki/Cornwall" title="Cornwall">Cornwallským</a> v 10. letech 9. století.<a href="#cite_note-FOOTNOTEEdwards2004-11">[9]</a> Současný americký historik Richard Abels (* 1951) tvrdí, že mlčení <a href="/wiki/Anglosask%C3%A1_kronika" title="Anglosaská kronika">Anglosaské kroniky</a> bylo pravděpodobně úmyslné a zatajovalo Ecgberhtovu čistku mezi Beorhtrikovými velmoži a potlačení soupeřících královských linií.<a href="#cite_note-FOOTNOTEAbels200286–87-12">[10]</a> Vztahy mezi mercijskými králi a jejich kentskými poddanými byly odměřené. Kentští <a href="/w/index.php?title=Ealdorman&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ealdorman (stránka neexistuje)">ealdormani</a> nebyli přítomni na dvoře mercijského krále Coenwulfa, který byl ve sporu s <a href="/wiki/Arcibiskup_canterbursk%C3%BD" title="Arcibiskup canterburský">canterburským arcibiskupem</a> <a href="/w/index.php?title=Wulfred&action=edit&redlink=1" class="new" title="Wulfred (stránka neexistuje)">Wulfredem</a> (805–832) o kontrolu nad kentskými <a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter" title="Klášter">kláštery</a>. Zdá se, že Coenwulfovým hlavním zájmem bylo získat přístup k bohatství Kentu. Jeho nástupci <a href="/w/index.php?title=Ceolwulf_I._Mercijsk%C3%BD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ceolwulf I. Mercijský (stránka neexistuje)">Ceolwulf I.</a> (821–823) a <a href="/w/index.php?title=Beornwulf&action=edit&redlink=1" class="new" title="Beornwulf (stránka neexistuje)">Beornwulf</a> (823–826) obnovili vztahy s arcibiskupem Wulfredem a Beornwulf jmenoval podkrálem Kentu <a href="/w/index.php?title=Baldred&action=edit&redlink=1" class="new" title="Baldred (stránka neexistuje)">Baldreda</a>.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKeynes113–119-13">[11]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEBrooks132–136-14">[12]</a> Ke konci 8. století trpěla Anglie <a href="/wiki/Vikingov%C3%A9" title="Vikingové">vikingskými</a> nájezdy, ale mezi lety <a href="/wiki/794" title="794">794</a> a <a href="/wiki/835" title="835">835</a>, kdy byl zpustošen ostrov <a href="/wiki/Sheppey" title="Sheppey">Sheppey</a> v Kentu, nejsou zaznamenány žádné útoky.<a href="#cite_note-FOOTNOTERyan-15">[13]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEStenton-16">[14]</a> V roce <a href="/wiki/836" title="836">836</a> byl král Ecgberht poražen vikingy u <a href="/w/index.php?title=Carhampton&action=edit&redlink=1" class="new" title="Carhampton (stránka neexistuje)">Carhamptonu</a> v současném hrabství Somerset,<a href="#cite_note-FOOTNOTEEdwards2004-11">[9]</a> ale v roce 838 zvítězil nad aliancí Cornwallských a vikingů v <a href="/w/index.php?title=Bitva_u_Hingston_Down&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bitva u Hingston Down (stránka neexistuje)">bitvě u Hingston Down</a>, čímž se Cornwall stal královstvím závislým na Wessexu.<a href="#cite_note-FOOTNOTEStenton-16">[14]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTECharles-Edwards-17">[15]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Rodina">Rodina</h2>[<a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&veaction=edit&section=2" title="Editace sekce: Rodina" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&action=edit&section=2" title="Editovat zdrojový kód sekce Rodina">editovat zdroj</a>]</div> Æthelwulfův otec Ecgberht byl králem Wessexu v letech 802 až 839. Jméno Æthelwulfovy matky není známo a neměl ani žádné zaznamenané sourozence. Je známo, že měl dvě manželky po sobě, a pokud je známo, <a href="/wiki/Osburga" title="Osburga">Osburh</a>, první z nich, byla matkou všech jeho dětí. Byla dcerou Oslaka Hampshirského, kterého velšský mnich <a href="/w/index.php?title=Asser&action=edit&redlink=1" class="new" title="Asser (stránka neexistuje)">Asser</a> († asi <a href="/wiki/909" title="909">909</a>), životopisec jejich syna Alfréda Velikého, popsal jako „slavného komorníka krále Æthelwulfa“,<a href="#cite_note-19">[pozn. 3]</a> původem <a href="/wiki/Jutov%C3%A9" title="Jutové">Jut</a>, kteří vládli na ostrově <a href="/wiki/Wight" title="Wight">Wight</a>.<a href="#cite_note-FOOTNOTENelson2004a-20">[17]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTENelson2004b-21">[18]</a> Æthelwulf měl šest známých dětí. Jeho nejstarší syn <a href="/w/index.php?title=%C3%86thelstan_Kentsk%C3%BD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Æthelstan Kentský (stránka neexistuje)">Æthelstan</a> byl dost starý na to, aby byl v roce 839 otcem jmenován králem Kentu, takže se musel narodit na počátku 20. let 9. století, a zemřel na počátku 50. let 9. století.<a href="#cite_note-26">[pozn. 4]</a> Druhý syn Æthelbald je poprvé zmíněn jako svědek listiny v roce <a href="/wiki/841" title="841">841</a>, a pokud by jako Alfréd začal svědčit coby svědek při vystavení listiny, když mu bylo kolem šesti let, narodil by se kolem roku 835. Æthelbald byl králem Wessexu v letech 858 až <a href="/wiki/860" title="860">860</a>. Æthelwulfův třetí syn Æthelberht se pravděpodobně narodil kolem roku 839 a byl wessexským králem v letech 860 až <a href="/wiki/865" title="865">865</a>. Jediná dcera Æthelswith se v roce 853 provdala za mercijského krále Burgreda.<a href="#cite_note-FOOTNOTEAbels199850-27">[23]</a> Další dva synové byli mnohem mladší, přičemž <a href="/wiki/Ethelred" title="Ethelred">Æthelred</a> se narodil kolem roku <a href="/wiki/848" title="848">848</a> a byl králem v letech 865 až <a href="/wiki/871" title="871">871</a>, a dále Alfréd se narodil kolem roku <a href="/wiki/849" title="849">849</a> a byl králem v letech 871 až <a href="/wiki/899" title="899">899</a>.<a href="#cite_note-FOOTNOTEMiller2004-28">[24]</a> V roce <a href="/wiki/856" title="856">856</a> se Æthelwulf oženil s Juditou, dcerou západofranckého Karla Holého a budoucího <a href="/wiki/Karol%C3%ADnsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Karolínská říše">karolínského císaře</a>, a jeho manželky <a href="/wiki/Ermentruda_Orle%C3%A1nsk%C3%A1" title="Ermentruda Orleánská">Ermentrude</a>. Osburh pravděpodobně zemřela, i když je možné, že byla zapuzena.<a href="#cite_note-30">[pozn. 5]</a> Z Æthelwulfova manželství s Juditou žádné děti nevzešly. Po Æthelwulfově smrti se Judita provdala za jeho nejstaršího přeživšího syna a nástupce Æthelbalda.<a href="#cite_note-FOOTNOTENelson2004a-20">[17]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Æthelwulfovo_mládí">Æthelwulfovo mládí</h2>[<a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&veaction=edit&section=3" title="Editace sekce: Æthelwulfovo mládí" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&action=edit&section=3" title="Editovat zdrojový kód sekce Æthelwulfovo mládí">editovat zdroj</a>]</div> Æthelwulf byl poprvé zmíněn v roce 825, kdy král Ecgberht vyhrál klíčovou <a href="/w/index.php?title=Bitva_u_Ellandunu&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bitva u Ellandunu (stránka neexistuje)">bitvu u Ellandunu</a> v současném hrabství <a href="/wiki/Wiltshire" title="Wiltshire">Wiltshire</a> proti mercijskému králi Beornwulfovi a ukončil tak dlouhou nadvládu Mercijských nad jižní Anglií. Na své vítězství navázal Ecgberht vysláním Æthelwulfa s Eahlstanem, biskupem ze Sherborne, a Wulfheardem, ealdormanem z Hampshiru, s velkou armádou do Kentu, aby vyhnali tamního podkrále Baldreda.<a href="#cite_note-33">[pozn. 6]</a> Æthelwulf pocházel z kentského královského rodu a stal se podkrálem Kentu a Surrey, <a href="/wiki/Sussex_(kr%C3%A1lovstv%C3%AD)" title="Sussex (království)">Sussexu</a> a <a href="/wiki/Essex_(kr%C3%A1lovstv%C3%AD)" title="Essex (království)">Essexu</a>, které byly zahrnuty do jeho podkrálovství, dokud roku 839 nezdědil trůn Wessexu.<a href="#cite_note-FOOTNOTEWilliams-8">[6]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEStenton231-34">[28]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEKirby155–156-35">[29]</a> Jeho královská vláda je zaznamenána v listinách, kdy v některých z nich jednal wessexský král Ecgberht se svolením svého syna,<a href="#cite_note-FOOTNOTENelson2004a-20">[17]</a> jako v roce 838 obdarování <a href="/wiki/Rochester" title="Rochester">rochesterského</a> biskupa Beornmoda. Samotný Æthelwulf vydal listinu jako král Kentu ve stejném roce.<a href="#cite_note-FOOTNOTESmyth1995673,_n._63-36">[30]</a> Na rozdíl od svých mercijských předchůdců, kteří si kentský lid odcizili tím, že vládli na dálku, Æthelwulf a jeho otec úspěšně kultivovali místní podporu tím, že vládli prostřednictvím kentských ealdormanů a prosazovali jejich zájmy.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKeynes1993112–120-37">[31]</a> Podle Richarda Abelse odměňovali Ecgberht a Æthelwulf své přátele a zbavovali se příznivců Mercie.<a href="#cite_note-FOOTNOTEAbels200288-38">[32]</a><a href="#cite_note-40">[pozn. 7]</a> Historici se neshodují na postoji nového režimu ke kentské církvi. V <a href="/wiki/Canterbury" title="Canterbury">Canterbury</a> v roce <a href="/wiki/828" title="828">828</a> král Ecgberht udělil privilegia <a href="/wiki/Sufrag%C3%A1nn%C3%AD_diec%C3%A9ze" title="Sufragánní diecéze">sufragánní diecézi</a> se sídlem v Rochesteru a podle současného anglického historika Simona Keynese (* 1952) podnikli Ecgberht a Æthelwulf kroky, aby si zajistili podporu i arcibiskupa Wulfreda.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKeynes120–121-41">[34]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEKeynes40-42">[35]</a> Anglický historik Nicholas Brooks (1941–2014) však tvrdí, že Wulfredův mercijský původ, styky a kontakty se staly překážkou. Æthelwulf konfiskoval canterburskému kostelu statek v East Mallingu na základě skutečnosti, že mu jej udělil pouze Baldred, když byl na útěku před západosaskými silami. Ražba arcibiskupských mincí byla na několik let pozastavena a jediné panství, které obdržel arcibiskup Wulfred po roce 825, mu věnoval mercijský král <a href="/wiki/Wiglaf" title="Wiglaf">Wiglaf</a>.<a href="#cite_note-FOOTNOTEBrooks1984136–137-43">[36]</a> V roce 829 král Ecgberht dobyl Mercii, ale Wiglaf své království získal o rok později zpět.<a href="#cite_note-FOOTNOTEStenton1971232–233-44">[37]</a> Současný anglický historik David Peter Kirby (* 1936) považuje Wiglafův návrat na trůn v roce 830 za Ecgberhtův dramatický neúspěch, po kterém pravděpodobně následovala ztráta wessexské kontroly nad londýnskou mincovnou a znovuovládnutí království Essex a současného hrabství <a href="/wiki/Berkshire" title="Berkshire">Berkshire</a> Mercií.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKirby2000157-45">[38]</a> Současná anglická historička Heather Edwards uvádí, že jeho „... nesmírná dobytá území nebylo možné udržet“.<a href="#cite_note-FOOTNOTEEdwards2004-11">[9]</a> Nicméně z Keynesova pohledu:<blockquote>Je zajímavé... že jak Ecgberht, tak jeho syn Æthelwulf, jak se zdá, respektovali samostatnou identitu Kentu a jeho přidružených provincií, jako by v této fázi zřejmě neexistoval žádný plán absorbovat jihovýchod (Anglie) do rozšířeného království táhnoucího se napříč celou jižní Anglii. Nezdá se ani, že by Ecgberht a jeho nástupci měli v úmyslu udržet si nadvládu jakéhokoli druhu nad královstvím Mercie... Je docela možné, že se Ecgberht vzdal Mercie z vlastní vůle; a neexistuje žádný náznak, že by poté vztahy mezi vládci Wessexu a Mercie ovlivnil jakýkoli zbytkový antagonismus.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKeynes199540–41-46">[39]</a></blockquote> V roce 838 král Ecgberht uspořádal shromáždění v <a href="/wiki/Kingston_(lond%C3%BDnsk%C3%BD_obvod)" title="Kingston (londýnský obvod)">Kingstonu</a> v Surrey, kde mohl být Æthelwulf arcibiskupem pomazán na krále. Ecgberht navrátil panství East Malling Wulfredovu nástupci ve funkci canterburského arcibiskupa, Ceolnothovi, výměnou za slib „pevného a neporušeného přátelství“ pro sebe a Æthelwulfa a jejich dědice, a stejná podmínka je stanovena v darovací listině pro biskupský stolec ve <a href="/wiki/Winchester" title="Winchester">Winchesteru</a>.<a href="#cite_note-51">[pozn. 8]</a> Ecgberht tak zajistil podporu Æthelwulfovi, který se stal prvním synem, který od roku 641 nastoupil po svém otci jako západosaský král.<a href="#cite_note-FOOTNOTEWormald140-47">[40]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEKeynes1112–1113-52">[44]</a> Na stejném setkání si kentské kláštery zvolily Æthelwulfa za svého pána a on se zavázal, že po jeho smrti si budou moci svobodně volit své představené. Wulfred zasvětil výkon svého arcibiskupského úřadu boji proti pravomocem světského panovníka nad kentskými kláštery, ale Ceolnoth napříště přenechal účinnou kontrolu nad nimi Æthelwulfovi, jehož nabídka osvobození od kontroly po jeho smrti pravděpodobně nebude respektována jeho nástupci. Kentští duchovní a laici nyní hledali ochranu před útoky vikingů spíše u západosaské než mercijské královské moci.<a href="#cite_note-FOOTNOTENelson-25">[22]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEKeynes124-53">[45]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEBrooks197–201-54">[46]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEStory223-55">[47]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEBlair124-56">[48]</a> Ecgberhtovy výboje mu přinesly bohatství mnohem větší, než jaké kdy připadlo jeho předchůdcům, a umožnila mu koupit si podporu, která zajistila západosaský trůn jeho potomkům.<a href="#cite_note-FOOTNOTEYorke1990148–149-57">[49]</a> Stabilita, kterou přinesla dynastická posloupnost Ecgberhta a Æthelwulfa, vedla k expanzi obchodních a agrárních zdrojů a k nárůstu královských příjmů.<a href="#cite_note-FOOTNOTEPratt200717-58">[50]</a> Bohatství západosaských králů se zvýšilo také dohodou s arcibiskupem Ceolnothem v letech 838–839, aby dříve nezávislé západosaské minstry přijaly wessexského krále za svého světského pána výměnou za jeho ochranu nad nimi.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKelly200589-59">[51]</a> Nebylo však jisté, že hegemonie Wessexu bude trvalejší než hegemonie Mercie.<a href="#cite_note-FOOTNOTEAbels199828-60">[52]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Králem_Wessexu">Králem Wessexu</h2>[<a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&veaction=edit&section=4" title="Editace sekce: Králem Wessexu" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&action=edit&section=4" title="Editovat zdrojový kód sekce Králem Wessexu">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:%C3%86thelwulf_-_MS_Royal_14_B_V.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e7/%C3%86thelwulf_-_MS_Royal_14_B_V.jpg/220px-%C3%86thelwulf_-_MS_Royal_14_B_V.jpg" decoding="async" width="220" height="222" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e7/%C3%86thelwulf_-_MS_Royal_14_B_V.jpg/330px-%C3%86thelwulf_-_MS_Royal_14_B_V.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e7/%C3%86thelwulf_-_MS_Royal_14_B_V.jpg/440px-%C3%86thelwulf_-_MS_Royal_14_B_V.jpg 2x" data-file-width="492" data-file-height="496" /></a><figcaption> Zobrazení krále Æthelwulfa v Genealogical Chronicle of the English Kings („Genealogická kronika anglických králů“) z konce 13. století</figcaption></figure> Když Æthelwulf v roce 839 nastoupil na wessexský trůn, jeho zkušenost coby podkrále Kentu mu poskytla cennou průpravu pro úřad krále, takže na oplátku podkrále učinil ze svých vlastních synů.<a href="#cite_note-FOOTNOTEYorke1990168–169-61">[53]</a> Podle Anglosaské kroniky při svém nástupu „dal svému synu Æthelstanovi království lidu Kentu a království Východních Sasů [Essex] a lid Surrey a (království) Jižních Sasů [Sussex]“. Æthelwulf však nedal Æthelstanovi stejnou moc, jakou mu dal jeho otec, a přestože Æthelstan potvrzoval otcovy listiny<a href="#cite_note-62">[pozn. 9]</a> coby král, nezdá se, že by dostal pravomoc vydávat listiny vlastní. Král Æthelwulf uplatňoval svou autoritu na jihovýchodě Anglie a pravidelně oblast navštěvoval. Wessexu a Kentu vládl coby dvěma samostatným entitám, přičemž shromáždění v každém království se účastnila pouze šlechta dané země. Historička Janet Nelson říká, že „Æthelwulf vedl rodinnou firmu v karolínském stylu s několika královstvími, kterou držela pohromadě jeho vlastní autorita coby otce-krále a souhlas významných elit“. Pokračoval v otcově politice vládnutí Kentu prostřednictvím ealdormanů jmenovaných z místní šlechty a prosazování jejích zájmů, ale méně podporoval církev.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKeynes124–127-63">[54]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTENelson-25">[22]</a> V roce 843 král Æthelwulf věnoval deset <a href="/wiki/Poplu%C5%BE%C3%AD" title="Popluží">popluží</a> v kentské vesnici Little Chart Æthelmodovi, bratrovi předního kentského ealdormana Ealherea, a následně se Æthelmod stal po smrti svého bratra v roce 853 jeho nástupcem.<a href="#cite_note-FOOTNOTEBrooks1984147–149-64">[55]</a> V roce <a href="/wiki/844" title="844">844</a> král Æthelwulf daroval půdu v malé vesničce Horton nedaleko Canterbury ealdormanu Eadredovi s povolením převést její části na místní vlastníky půdy. V kultuře reciprocity to vytvořilo síť vzájemných přátelství a závazků mezi příjemci a králem.<a href="#cite_note-FOOTNOTEAbels32–33-65">[56]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTES_319-66">[57]</a> Canterburští arcibiskupové byli pevně vpleteni do sféry západosaského krále. Jeho ealdormani požívali vysokou prestiž a někdy byli v seznamech svědků listin umístěni výše než královští synové.<a href="#cite_note-FOOTNOTEAbels1998271-67">[58]</a> Æthelwulfova vláda je první, pro kterou existují důkazy o královských kněžích<a href="#cite_note-FOOTNOTEPratt200764-68">[59]</a> a <a href="/wiki/Opatstv%C3%AD" title="Opatství">opatství</a> <a href="/w/index.php?title=Malmesbury_(opatstv%C3%AD)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Malmesbury (opatství) (stránka neexistuje)">Malmesbury</a> ho považovalo za důležitého mecenáše, o kterém se říká, že byl donátorem svatyně pro relikvie <a href="/w/index.php?title=Svat%C3%BD_Aldhelm&action=edit&redlink=1" class="new" title="Svatý Aldhelm (stránka neexistuje)">sv. Aldhelma</a> (asi 639–709).<a href="#cite_note-FOOTNOTEKelly200513,_102-69">[60]</a> Po roce 830 se král Ecgberht držel politiky udržování dobrých vztahů s Mercií a v tom pokračoval i Æthelwulf, když se stal králem. <a href="/wiki/Lond%C3%BDn" title="Londýn">Londýn</a> byl tradičně mercijským městem, ale ve 30. letech 9. století byl pod západosaskou kontrolou. Brzy po Æthelwulfově nástupu na trůn se ale vrátil pod kontrolu Mercijských.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKeynes1993127–128-70">[61]</a> Mercijský král Wiglaf zemřel v roce 839 a jeho nástupce <a href="/w/index.php?title=Berhtwulf&action=edit&redlink=1" class="new" title="Berhtwulf (stránka neexistuje)">Berhtwulf</a> obnovil mercijskou mincovnu v Londýně. Zdá se, že se obě království věnovala společné záležitosti v polovině 40. let 9. století, což možná naznačuje západosaskou pomoc při obnově mercijské ražby a ukazuje přátelské vztahy mezi oběma mocnostmi. Berkshire byl ještě v roce 844 v mercijských rukou, ale v roce 849 byl součástí Wessexu, protože se Alfréd narodil v tomto roce na západosaském královském panství ve Wantage, tehdy v Berkshiru.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKirby160–161-71">[62]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEKeynes6-72">[63]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEBooth65-73">[64]</a><a href="#cite_note-75">[pozn. 10]</a> Nicméně místní mercijský ealdorman, také jménem Æthelwulf, si udržel své postavení pod západosaskými králi.<a href="#cite_note-FOOTNOTEAbels199829-76">[66]</a> Král Berhtwulf zemřel v roce <a href="/wiki/852" title="852">852</a> a spolupráce s Wessexem pokračovala i za jeho nástupce ve funkci krále Mercie Burgreda, který se v roce 853 oženil s Æthelwulfovou dcerou Æthelswith. Ve stejném roce Æthelwulf pomohl Burgredovi při úspěšném útoku na Wales, aby obnovil tradiční mercijskou hegemonii nad Velšany.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKirby2000161-77">[67]</a> V Mercii a Kentu v 9. století vytvářely královské listiny církevní instituce, z nichž každá měla svůj vlastní styl, ale ve Wessexu existovala jediná královská diplomatická tradice realizovaná pravděpodobně jediným královským úřadem. Tato praxe mohla mít svůj původ již v době Ecgberhtovy vlády a stala se zejména patrnou ve 40. letech 9. století, kdy měl král Æthelwulf franckého sekretáře jménem Felix.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKeynes1109–1123-78">[68]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTENelson-25">[22]</a> Mezi západosaským a karolínským dvorem existovaly silné kontakty. <a href="/wiki/Annales_Bertiniani" title="Annales Bertiniani">Letopisy sv. Bertina</a> se zvláště zajímaly o útoky vikingů na Británii a v roce 852 opat z <a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Ferri%C3%A8res" title="Klášter Ferrières">Ferrières</a> a chráněnec Karla Holého <a href="/w/index.php?title=Lupus_Servatus&action=edit&redlink=1" class="new" title="Lupus Servatus (stránka neexistuje)">Lupus</a> napsal Æthelwulfovi, aby mu poblahopřál k vítězství nad vikingy a požádal o dar olova na pokrytí střechy svého kostela. Lupus také napsal svému „nejmilovanějšímu příteli“ Felixovi a požádal ho, aby zorganizoval dopravu tohoto olova.<a href="#cite_note-FOOTNOTENelson236–238-79">[69]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEStafford137-80">[70]</a> Na rozdíl od Canterbury a jihovýchodu Anglie nezaznamenal Wessex v polovině 9. století prudký pokles úrovně latiny v listinách, částečně zřejmě díky Felixovi a jeho kontinentálním kontaktům.<a href="#cite_note-FOOTNOTERyan2013252-81">[71]</a> Lupus se domníval, že Felix měl na krále velký vliv.<a href="#cite_note-FOOTNOTENelson2004a-20">[17]</a> Listiny byly vydávány hlavně z královských statků v hrabstvích, která byla srdcem starobylého Wessexu, jmenovitě <a href="/wiki/Hampshire" title="Hampshire">Hampshire</a>, Somerset, Wiltshire a <a href="/wiki/Dorset" title="Dorset">Dorset</a>, a několik v Kentu.<a href="#cite_note-FOOTNOTEAbels199852-82">[72]</a> Starobylé rozdělení mezi východem a západem Wessexu zůstávalo i v 9. století důležité, přičemž hranicí byl <a href="/w/index.php?title=Selwoodsk%C3%BD_les&action=edit&redlink=1" class="new" title="Selwoodský les (stránka neexistuje)">Selwoodský les</a> na pomezí Somersetu, Dorsetu a Wiltshiru. Ve Wessexu byla dvě biskupství, a sice se sídlem v <a href="/w/index.php?title=Sherborne&action=edit&redlink=1" class="new" title="Sherborne (stránka neexistuje)">Sherborne</a> na západě a Winchesteru na východě. Zdá se, že Æthelwulf měl rodinné vazby v oblasti západně od Selwoodu, ale jeho záštita se soustřeďovala dále na východ, zejména na Winchester, kde byl pohřben jeho otec a kde v letech 852–853 jmenoval <a href="/w/index.php?title=Swithun&action=edit&redlink=1" class="new" title="Swithun (stránka neexistuje)">Swithuna</a> biskupem coby nástupce <a href="/w/index.php?title=Helmstan&action=edit&redlink=1" class="new" title="Helmstan (stránka neexistuje)">Helmstana</a>. Nicméně daroval pozemek v Somersetu svému přednímu ealdormanovi Eanwulfovi a <a href="/wiki/26._prosinec" title="26. prosinec">26. prosince</a> <a href="/wiki/846" title="846">846</a> sám sobě daroval velký majetek v South Hams v západní části současného hrabství <a href="/wiki/Devon_(hrabstv%C3%AD)" title="Devon (hrabství)">Devon</a>. Změnil ho tak z majetku koruny, který byl povinen předat svému nástupci ve funkci krále, na osobní držbu půdy, kterou bylo možné převádět dle libosti vlastníka, a tak mohl udělovat pozemky svým stoupencům ke zlepšení bezpečnosti v pohraničním pásmu.<a href="#cite_note-FOOTNOTEYorke23–24,_98–99-83">[73]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTENelson-25">[22]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEFinberg189-84">[74]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Vikinská_hrozba">Vikinská hrozba</h2>[<a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&veaction=edit&section=5" title="Editace sekce: Vikinská hrozba" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&action=edit&section=5" title="Editovat zdrojový kód sekce Vikinská hrozba">editovat zdroj</a>]</div> Vikinské nájezdy se na počátku 40. let 9. století zvýšily na obou stranách <a href="/wiki/Laman%C5%A1sk%C3%BD_pr%C5%AFliv" title="Lamanšský průliv">Lamanšského průlivu</a> a v roce 843 byl král Æthelwulf poražen válečníky z 35 dánských lodí u Carhamptonu v Somersetu. V roce <a href="/wiki/850" title="850">850</a> vybojovali kentský podkrál Æthelstan a kentský ealdorman Ealhhere námořní vítězství nad velkou vikinskou flotilou u <a href="/w/index.php?title=Sandwich_(Kent)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Sandwich (Kent) (stránka neexistuje)">Sandwiche</a> v Kentu, zajali devět lodí a zahnali zbytek. Král Æthelwulf udělil Ealhhereovi velký majetek v Kentu, ale Æthelstan následně už není zmiňován a pravděpodobně brzy poté zemřel. Následující rok Anglosaská kronika zaznamenává pět různých útoků na jižní Anglii. Dánská flotila o 350 vikinských lodích dobyla Londýn a Canterbury, a když jim mercijský král Berhtwulf přišel na pomoc, byl poražen. Vikingové se poté přesunuli do Surrey, kde byli poraženi Æthelwulfem a jeho synem Æthelbaldem v bitvě u Aclea. Podle Anglosaské kroniky západosaská branná hotovost „se dopustila největšího masakru pohanů, o kterém jsme až do dnešních dnů slyšeli vyprávět“. Anglosaská kronika často podávala zprávy o vítězstvích během Æthelwulfovy vlády vybojovaná brannou hotovostí vedenou ealdormany na rozdíl od 70. let 9. století, kdy bylo zdůrazňováno královské velení, což odráželo konsenzuálnější styl vlády v období dřívějším.<a href="#cite_note-FOOTNOTENelson-25">[22]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEStory227-85">[75]</a> V roce 850 zimovala na ostrově <a href="/wiki/Thanet" title="Thanet">Thanet</a> dánská armáda a v roce 853 byli ealdormani Ealhhere z Kentu a Huda ze Surrey zabiti v bitvě proti vikingům rovněž na Thanetu. V roce 855 dánští vikingové zůstali přes zimu na ostrově Sheppey, než pokračovali v drancování východní Anglie.<a href="#cite_note-FOOTNOTEStenton243-86">[76]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEAbels88-87">[77]</a> Nicméně během Æthelwulfovy vlády byly útoky vikingů zvládány a nepředstavovaly velkou hrozbu.<a href="#cite_note-FOOTNOTERyan2013258-88">[78]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Ražba_mincí">Ražba mincí</h2>[<a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&veaction=edit&section=6" title="Editace sekce: Ražba mincí" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&action=edit&section=6" title="Editovat zdrojový kód sekce Ražba mincí">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:%C3%86thelwulf_penny.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/89/%C3%86thelwulf_penny.jpg/220px-%C3%86thelwulf_penny.jpg" decoding="async" width="220" height="106" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/89/%C3%86thelwulf_penny.jpg/330px-%C3%86thelwulf_penny.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/89/%C3%86thelwulf_penny.jpg/440px-%C3%86thelwulf_penny.jpg 2x" data-file-width="536" data-file-height="258" /></a><figcaption>Mince krále Æthelwulfa: „EĐELVVLF REX“, mincíř (pregéř) Manna, Canterbury<a href="#cite_note-FOOTNOTEGrueber_&_Keary9,_17_no._19,_Plate_III.4-89">[79]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEEarly_Medieval_Coins-90">[80]</a></figcaption></figure> <a href="/wiki/Pence" title="Pence">Stříbrná pence</a> byla téměř jedinou <a href="/wiki/Mince" title="Mince">mincí</a> používanou ve středním a pozdním období anglosaské Anglie. Æthelwulfovy ražby pocházely z hlavní mincovny v Canterbury a vedlejší mincovny v Rochesteru. Obě dvě používal král Ecgberht pro svou vlastní ražbu mincí poté, co získal vládu nad Kentem. Za Æthelwulfovy vlády lze v obou mincovnách rozlišit čtyři hlavní fáze ražby, i když nejsou přesně paralelní a není jisté, kdy k přechodu z jedné fáze do druhé došlo. První ražby v Canterbury nesly motiv zvaný Saxoniorum, který král Ecgberht použil pro jednu ze svých vlastních ražeb. Tento motiv byl asi v roce 843 nahrazen portrétním motivem, který lze dále rozlišit, kdy nejstarší mince mají hrubší design než ty pozdější. V mincovně v Rochesteru byla posloupnost motivů obrácená a původní portrétní design byl také asi v roce 843 nahrazen neportrétním vzorem s křížem a klíny na <a href="/wiki/Avers_a_revers" title="Avers a revers">líci</a>.<a href="#cite_note-FOOTNOTENelson2004a-20">[17]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEGriersonBlackburn2006270,_287–291-91">[81]</a> Kolem roku 848 obě mincovny přešly na společný vzor zvaný Dor¯b¯/Cant, přičemž znaky „Dor¯b¯“ na lícní straně těchto mincí znamenají buď Dorobernia (Canterbury), nebo Dorobrevia (Rochester), a označení „Cant“, odkazující na Kent, se objevilo na zadní straně. Je možné, že mincovna v Canterbury ve stejné době pokračovala v ražbě portrétních mincí. Zdá se, že ražbu v Canterbury ukončily vikingské nájezdy v letech 850–851. Je možné, že Rochester byl ušetřen a ražba tam mohla pokračovat. Poslední ražba opět v obou mincovnách byla realizována kolem roku 852. Na rubu mají mince vyražený kříž a na líci portrét. Mince ražené na konci Æthelwulfovy vlády ražba byly <a href="/wiki/Znehodnocen%C3%AD_m%C4%9Bny" title="Znehodnocení měny">znehodnoceny</a>, a přestože se problém po jeho smrti zhoršil, je možné, že znehodnocení způsobilo změny v typu mincí již od roku 850.<a href="#cite_note-FOOTNOTEGriersonBlackburn2006287–291,_307–308-92">[82]</a> Æthelwulfova první ražba mincí v Rochesteru zřejmě začala, když byl ještě podkrálem Kentu za wessexského krále Ecgberhta. Poklad mincí uschovaný na začátku Æthelwulfovy vlády kolem roku <a href="/wiki/840" title="840">840</a> a nalezený v <a href="/wiki/Inns_of_Court" title="Inns of Court">Middle Temple</a> v Londýně obsahoval 22 mincí z Rochesteru a dvě mince z Canterbury z první ražby každé mincovny. Někteří <a href="/wiki/Numismatika" title="Numismatika">numismatici</a> tvrdí, že vysoký podíl rochesterských mincí znamená, že ražba musela začít před Ecgberhtovou smrtí, ale alternativním vysvětlením je, že ten, kdo mince hromadil, měl náhodou větší přístup k rochesterským mincím. Æthelwulfovi synové za jeho vlády nerazili žádné mince.<a href="#cite_note-FOOTNOTEGriersonBlackburn2006271,_287–291-93">[83]</a> Ceolnoth, který byl canterburským arcibiskupem po celou dobu Æthelwulfovy vlády, v Canterbury také razil své vlastní mince, přičemž existovaly tři různé portrétní motivy, které jsou považovány za současné s každou z prvních tří Æthelwulfových ražeb v Canterbury. Po nich následoval design vepsaného kříže, který byl stejný jako Æthelwulfova finální ražba. V Rochesteru nechal biskup Beornmod razit pouze jednu ražbu, a sice křížový a klínový design, který byl současný s Æthelwulfovou ražbou Saxoniorum.<a href="#cite_note-FOOTNOTEGriersonBlackburn2006287–291-94">[84]</a> Podle názoru britských numismatiků Philipa Griersona (1910–2006) a Marka Blackburna (1953–2011) nebyly mincovny ve Wessexu, Mercii a Východní Anglii změnami politické moci příliš ovlivněny: „pozoruhodná kontinuita mincířů (pregéřů), kterou lze vidět v každé z těchto mincoven, naznačuje, že organizace mincovny byla do značné míry nezávislá na královské správě a byla založena na stabilních obchodních komunitách každého města“.<a href="#cite_note-FOOTNOTEGriersonBlackburn2006275-95">[85]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Decimační_charty">Decimační charty</h2>[<a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&veaction=edit&section=7" title="Editace sekce: Decimační charty" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&action=edit&section=7" title="Editovat zdrojový kód sekce Decimační charty">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Charter_S_316,_dated_855_of_King_%C3%86thelwulf_of_Wessex.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/80/Charter_S_316%2C_dated_855_of_King_%C3%86thelwulf_of_Wessex.jpg/220px-Charter_S_316%2C_dated_855_of_King_%C3%86thelwulf_of_Wessex.jpg" decoding="async" width="220" height="150" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/80/Charter_S_316%2C_dated_855_of_King_%C3%86thelwulf_of_Wessex.jpg/330px-Charter_S_316%2C_dated_855_of_King_%C3%86thelwulf_of_Wessex.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/80/Charter_S_316%2C_dated_855_of_King_%C3%86thelwulf_of_Wessex.jpg/440px-Charter_S_316%2C_dated_855_of_King_%C3%86thelwulf_of_Wessex.jpg 2x" data-file-width="2522" data-file-height="1716" /></a><figcaption>Charta S 316 z roku 855, ve které král Æthelwulf udělil půdu v Ulahamu v Kentu svému duchovnímu Ealdhereovi.<a href="#cite_note-FOOTNOTES_316-96">[86]</a></figcaption></figure> Anglický historik W. H. Stevenson (1858–1924) poznamenal, že: „Málo věcí v naší rané historii vedlo k tolika diskuzím“ jako Æthelwulfovy Decimační charty.<a href="#cite_note-FOOTNOTEStevenson1904186-97">[87]</a> O sto let později je expertka na charty Susan Kelly popsala jako „jedny z nejkontroverznější skupiny anglosaských listin“.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKelly200565-98">[88]</a> Biskup Asser i Anglosaská kronika shodně říkají, že král Æthelwulf schválil „decimaci“<a href="#cite_note-100">[pozn. 11]</a> v roce 855 krátce před svým odjezdem na pouť do Říma. Podle Anglosaské kroniky „Král Æthelwulf převedl chartou desetinu své země po celém svém království ke chvále Boží a ke své vlastní věčné spáse“. Asser však prohlašuje, že „Æthelwulf, vážený král, osvobodil desetinu celého svého království od královské služby a berně a jako dědictví věčné ji předal na Kristově kříži trojjedinému Bohu za vykoupení duše své a svých předchůdců.“<a href="#cite_note-FOOTNOTEKelly200565–66-101">[90]</a> Podle Simona Keynese může být Asserova verze jen „volným překladem“ Anglosaské kroniky a Asserův logický závěr logický závěr, že osvobodil desetinu veškeré země od světských břemen, Æthelwulf pravděpodobně nezamýšlel. Veškerá půda mohla být považována za královu zemi, takže zmínka v Anglosaské kronice o „jeho zemi“ nemusí nutně odkazovat na královský majetek, a protože zaknihování půdy – její převod listinou – bylo vždy považováno za zbožný akt, Asserovo prohlášení, že ji předal Bohu, nutně neznamená, že listiny byly převodem ve prospěch církve.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKeynes19941119–1120-102">[91]</a> Decimační listiny rozděluje Susan Kelly do čtyř skupin: <ol><li>Dvě listiny datované ve Winchesteru 5. listopadu 844. V listině uchované v archivu opatství Malmesbury se Æthelwulf v <a href="/wiki/Preambule" title="Preambule">preambuli</a> zmiňuje o nebezpečném stavu svého království v důsledku útoků <a href="/wiki/Pohanstv%C3%AD" title="Pohanství">pohanů</a> a <a href="/wiki/Barbar" title="Barbar">barbarů</a>. V zájmu své duše a na oplátku za mše pro krále a ealdormany každou středu: „Rozhodl jsem se dát věčnou svobodu určité části dědičných pozemků všem těm hodnostářům, kteří ji mají v držení, a to jak služebníkům Božím, tak služebnicím sloužícím Bohu a pro laiky vždy desáté popluží, a kde je to méně, pak jeho desátou část.“<a href="#cite_note-104">[pozn. 12]</a></li> <li>Šest listin datováno ve Wiltonu na Boží hod velikonoční, 22. dubna 854. Ve společném textu těchto listin Æthelwulf uvádí, že „v zájmu své duše a prosperity království a [spásy] lidu, který mu byl svěřen Bohem, jednal podle rady, kterou mu dali jeho biskupové, vojvodové (comites) a všichni jeho šlechtici. Desátý díl pozemků po celém svém království udělil nejen kostelům, ale také svým thénům. [pozn] Půda je udělena ve věčné svobodě, takže zůstane bez královských služeb a všech světských břemen. Na oplátku zůstane liturgická vzpomínka na krále a jeho biskupy a ealdormany.“<a href="#cite_note-106">[pozn. 13]</a></li> <li>Pětice listin ze Starého minsteru ve Winchesteru související se setkáním ve Wiltonu, ale obecně považovaných za <a href="/wiki/Pad%C4%9Blek" title="Padělek">falza</a>.<a href="#cite_note-107">[pozn. 14]</a></li> <li>Jedna listina z Kentu s datem 855, jediná, která má stejné datum jako decimace podle Anglosaské kroniky a Assera. Král uděluje svému thénu<a href="#cite_note-109">[pozn. 15]</a> Dunnovi majetek v Rochesteru „kvůli zdecimování pozemků, k němuž jsem se z Božího daru rozhodl“. Dunn přenechal půdu své ženě s jejím následným navrácením rochesterské katedrále.<a href="#cite_note-110">[pozn. 16]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEKelly200565–67,_73–74,_80–81-111">[95]</a></li></ol> Žádná z listin není originál a Stevenson je všechny odmítl jako podvod, kromě kentské listiny z roku 855. Stevenson viděl decimaci jako darování královských statků kostelům a laikům, přičemž převody půdy udělené laikům byly učiněny s vědomím, že tato půda bude navrácena náboženské instituci.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKelly200565-98">[88]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEStevenson1904186–191-112">[96]</a> Až do 90. let 20. století byl jeho názor na pravost listin vědci obecně akceptován, s výjimkou anglického historika H. P. R. Finberga (1900–1974), který v roce 1964 tvrdil, že většina je založena na autentických listinách. Finberg poprvé použil termíny „První decimace“ pro listiny z roku 844, kterou považoval za osvobození od veřejných poplatků z desetiny veškeré půdy převedené chartami, a „Druhá decimace“ pro listiny z roku 854, darování desetiny „soukromého majetku královského domu“ kostelům. Považoval za nepravděpodobné, že by První decimace vstoupila v platnost, pravděpodobně kvůli hrozbě ze strany vikingů. Finbergova terminologie byla přijata, ale jeho obhajoba První decimace byla obecně odmítnuta. V roce 1994 Keynes obhajoval wiltonské charty ve skupině 2 a jeho argumenty byly široce přijímány.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKelly200565–67-113">[97]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEFinberg1964187–206-114">[98]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEKeynes19941102–1122-115">[99]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTENelson2004c15-116">[100]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEPratt200766-117">[101]</a> Historici jsou rozděleni v tom, jak interpretovat Druhou decimaci. V roce 1994 ji Simon Keynes popsal jako „jeden z nejvíce matoucích problémů“ při studiu listin z 9. století. Uvedl tři alternativy: <ol><li>Převedla desetinu královského panství – tj. korunních statků na rozdíl od osobního majetku panovníka – do rukou kostelů, duchovních a laiků. V anglosaské Anglii bylo pozemkové vlastnictví buď folkland<a href="#cite_note-118">[pozn. 17]</a> nebo bookland.<a href="#cite_note-119">[pozn. 18]</a> Převody půdy držené podle zvykového práva (folkland) se řídily zvykovými právy příbuzných držitele, které podléhaly králově souhlasu, zatímco držení půdy bookland bylo zřízeno udělením královské listiny a vlastník s ní mohl volně nakládat. „Zaknihování“ půdy ji tak chartou přeměnilo z držby folkland na držbu bookland. Královské panství bylo držbou folkland koruny, zatímco králova držba bookland byla jeho vlastním osobním majetkem, který mohl podle své vůle přenechat na základě svého rozhodnutí. Decimací mohl Æthelwulf královskou držbu folkland převést chartou, aby se stala držbou bookland, v některých případech laikům, kteří půdu již měli pronajatou.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKeynes19941119–1121-120">[102]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEWilliams2014-121">[103]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEWormald2001267-122">[104]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEKeynes2009467-123">[105]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTENelson2004c3-124">[106]</a></li> <li>Jednalo se o převod držby půdy folkland jejím vlastníkům, kteří ji pak mohli svobodně převést církvi.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKeynes19941119–1121-120">[102]</a></li> <li>Jednalo se o snížení světských břemen na pozemky již v držení vlastníků půdy o jednu desetinu.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKeynes19941119–1121-120">[102]</a> Světská břemena mohla zahrnovat dodávky zásob pro krále a jeho úředníky a placení různých berní.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKeynesLapidge1983232-125">[107]</a></li></ol> Někteří učenci, kupříkladu anglický historik Frank Stenton (1880–1967), autor klasických dějin anglosaské Anglie, spolu se Simonem Keynesem a Richardem Abelsem, vidí Druhou decimaci jako darování královského panství. Podle Abelsova názoru král Æthelwulf usiloval o loajalitu aristokracie a církve během nadcházející královy nepřítomnosti ve Wessexu, neboť pociťoval dynastickou nejistotu také patrnou z velkorysosti jeho otce vůči kentské církvi v roce 838 a v jeho „horlivé pozornosti“ v tomto období vedoucí k sestavování a přepisování královských rodokmenů.<a href="#cite_note-FOOTNOTEStenton1971308-126">[108]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEAbels200288–89-127">[109]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEKeynes2009467-123">[105]</a> Simon Keynes tvrdí, že „Æthelwulfovým účelem pravděpodobně bylo získat Boží pomoc v bojích proti vikingům“<a href="#cite_note-FOOTNOTEKeynes2009467-123">[105]</a> a anglický historik Eric John (1922–2000) poznamenal, že „celoživotní středověké studium člověka naučí, že raně středověký král nebyl nikdy tak politický, jako když klečel.“<a href="#cite_note-FOOTNOTEJohn199671–72-128">[110]</a> Názor, že decimace byla darováním králova osobního majetku, podporoval v Irsku narozený anglický historik Alfred P. Smyth, který tvrdil, že to byly jediná půda, kterou král měl právo zcizit svou chartou.<a href="#cite_note-FOOTNOTESmyth1995403-129">[111]</a><a href="#cite_note-132">[pozn. 19]</a> Jiný v Irsku narozený historik Martin Ryan (* 1944) preferuje názor, že Æthelwulf osvobodil desetinu půdy ve vlastnictví laiků od světských závazků, kteří tak mohli obdarovat kostely pod svou vlastní záštitou. Ryan to vidí jako součást kampaně náboženské vroucnosti.<a href="#cite_note-FOOTNOTERyan2013255-133">[114]</a> Podle současného anglického historika Davida Pratta je „to nejlépe interpretovat jako strategický ‚daňový škrt‘ určený k podpoře spolupráce při obranných opatřeních prostřednictvím částečného prominutí královských berní“.<a href="#cite_note-FOOTNOTEPratt200768-134">[115]</a> Janet Nelson uvádí, že k decimaci došlo ve dvou fázích, ve Wessexu v roce 854 a v Kentu v roce 855, což odráží skutečnost, že zůstaly samostatnými královstvími.<a href="#cite_note-FOOTNOTENelson2004c15–16-135">[116]</a> Susan Kelly tvrdí, že většina listin byla založena na skutečných originálech, včetně První decimace z roku 844. Říká: „Komentátoři byli nelaskaví [a] verzi z roku 844 nedopřáli benefit pochybností“. Podle jejího názoru pak Æthelwulf poskytl 10% slevu na dani z pozemkové držby bookland a o deset let později podnikl ještě velkorysejší krok „širokého přerozdělení královských pozemků“. Na rozdíl od Finberga se domnívá, že obě decimace byly realizovány, i když ta druhá nemusela být dokončena kvůli odporu Æthelwulfova syna Æthelbalda. Myslí si, že převody pozemkové držby bookland laikům ve Druhé decimaci bylo bezpodmínečné, nikoli s návratem k náboženským domům, jak tvrdil Stevenson.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKelly200567–91-136">[117]</a> Nicméně Keynese argumenty Susan Kellyové nepřesvědčily a myslí si, že charty První decimace byly fabulace z 11. nebo počátku 12. století.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKeynes2009464–467-137">[118]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Pouť_do_Říma_a_pozdější_život">Pouť do Říma a pozdější život</h2>[<a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&veaction=edit&section=8" title="Editace sekce: Pouť do Říma a pozdější život" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&action=edit&section=8" title="Editovat zdrojový kód sekce Pouť do Říma a pozdější život">editovat zdroj</a>]</div> V roce 855 se Æthelwulf vydal na pouť do Říma. Podle Richarda Abelse: „Æthelwulf byl na vrcholu své moci a prestiže. Pro západosaského krále to byla příhodná doba, aby si nárokoval čestné místo mezi králi a císaři <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstvo" title="Křesťanstvo">křesťanstva</a>.“<a href="#cite_note-FOOTNOTEAbels199862-138">[119]</a> Jeho nejstarší přeživší synové Æthelbald a Æthelberht byli tehdy již dospělí, zatímco Æthelred a Alfréd byli ještě malé děti. V roce 853 poslal král Æthelwulf své mladší syny do Říma, možná doprovázeli vyslance v souvislosti s jeho vlastní nadcházející návštěvou. Alfrédovi, a pravděpodobně také Æthelredovi, byl propůjčen „konzulský opasek“. Æthelredova účast na cestě je známa pouze ze soudobého záznamu v <a href="/w/index.php?title=Liber_vitae&action=edit&redlink=1" class="new" title="Liber vitae (stránka neexistuje)">liber vitae</a><a href="#cite_note-139">[pozn. 20]</a> z bývalého kláštera <a href="/w/index.php?title=San_Salvatore_(Brescia)&action=edit&redlink=1" class="new" title="San Salvatore (Brescia) (stránka neexistuje)">San Salvatore</a> v <a href="/wiki/Brescia" title="Brescia">Brescii</a>, protože pozdější záznamy jako kupříkladu Anglosaská kronika se zajímaly pouze o zaznamenávání poct prokázaných Alfrédovi.<a href="#cite_note-FOOTNOTENelson2004a-20">[17]</a> Abels vidí toto diplomatické poselstvo jako snahu vydláždit cestu pro Æthelwulfovu vlastní pouť a přítomnost Alfréda, jeho nejmladšího, a proto nejpostradatelnějšího syna, jako gesto dobré vůle vůči papežskému úřadu. <a href="/wiki/Bi%C5%99mov%C3%A1n%C3%AD" title="Biřmování">Biřmování</a> <a href="/wiki/Pape%C5%BE" title="Papež">papežem</a> <a href="/wiki/Lev_IV." title="Lev IV.">Lvem IV.</a> učinilo Alfréda jeho duchovním synem, a tak vytvořilo duchovní spojení mezi oběma „otci“.<a href="#cite_note-FOOTNOTEAbels199862,_67-140">[120]</a><a href="#cite_note-142">[pozn. 21]</a> Kirby tvrdí, že cesta může naznačovat, že Alfréd byl určen pro církevní dráhu,<a href="#cite_note-FOOTNOTEKirby2000164–165-143">[122]</a> zatímco Janet Nelson v ní naopak vidí Æthelwulfův záměr potvrdit svým mladším synům způsobilost eventuelně nastoupit na trůn, a tak je chránit před <a href="/wiki/Post%C5%99i%C5%BEiny" title="Postřižiny">tonsurou</a>, ke které by je přiměli jejich starší bratři, což by je učinilo nezpůsobilými pro královský úřad.<a href="#cite_note-FOOTNOTENelson1997144–146-144">[123]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTENelson2004a-20">[17]</a> Král Æthelwulf se vydal do Říma na jaře roku 855 v doprovodu Alfréda a početné družiny.<a href="#cite_note-FOOTNOTEAbels199872-145">[124]</a> Král ponechal Wessex v péči svého nejstaršího přeživšího syna Æthelbalda a podkrálovství Kent pod vládou Æthelberhta, a tím je potvrdil jako své nástupce v obou královstvích.<a href="#cite_note-FOOTNOTEAbels200288-38">[32]</a> Cestou se družina zastavila u krále Karla Holého ve Francké říši, kde se konaly obvyklé hostiny a výměna dárků. Král Æthelwulf pobýval rok v Římě<a href="#cite_note-FOOTNOTEAbels199873,_75-146">[125]</a> a mezi jeho dary <a href="/wiki/Diec%C3%A9ze_%C5%98%C3%ADm" title="Diecéze Řím">římské diecézi</a> patřila zlatá koruna o váze 4 liber (1,8 kg), dva zlaté poháry, meč omotaný zlatem, čtyři stříbrné pozlacené misky, dvě hedvábné tuniky a dva zlatem protkané závoje. Dal také zlato <a href="/wiki/Duchovenstvo" title="Duchovenstvo">duchovenstvu</a> a předním mužům a stříbro lidu Říma. Podle historičky Joanny Storyové se jeho dary vyrovnaly darům karolínských dárců a <a href="/wiki/Byzantsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Byzantská říše">byzantského</a> císaře a „byly jasně vybrány tak, aby odrážely osobní štědrost a duchovní bohatství západosaského krále; nebyl to zde žádný <a href="/wiki/Germ%C3%A1ni" title="Germáni">germánský</a> ‚křupan‘ z konce křesťanského světa, ale naopak sofistikovaný, bohatý a zcela současný panovník“.<a href="#cite_note-FOOTNOTEStory2003238–239-147">[126]</a> Anglický kronikář z období po <a href="/wiki/Ovl%C3%A1dnut%C3%AD_Anglie_Normany" title="Ovládnutí Anglie Normany">dobytí Anglie</a> <a href="/wiki/Vil%C3%A9m_z_Malmesbury" title="Vilém z Malmesbury">Vilém z Malmesbury</a> uvedl, že král Æthelwulf pomohl zaplatit obnovu charitativní instituce pro anglické poutníky <a href="/w/index.php?title=Santo_Spirito_in_Sassia&action=edit&redlink=1" class="new" title="Santo Spirito in Sassia (stránka neexistuje)">Schola Saxonum</a> v současné římské čtvrti Borgo, která byla nedlouho před tím zničena požárem.<a href="#cite_note-FOOTNOTEAbels199877-148">[127]</a> Æthelwulfova pouť do Říma je pro historiky stále záhadou a Susan Kelly ji komentuje, že „je mimořádné, že raně středověký král mohl považovat své postavení za dostatečně bezpečné, aby opustil své království v době extrémní krize“. Naznačuje, že král Æthelwulf mohl být motivován osobním náboženským podnětem.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKelly200591-149">[128]</a> Martin Ryan to vidí jako pokus utišit hněv Boží projevený útoky vikingů,<a href="#cite_note-FOOTNOTERyan2013255-133">[114]</a> zatímco Janet Nelson si myslí, že chtěl zvýšit svou prestiž při řešení požadavků svých dospělých synů.<a href="#cite_note-FOOTNOTENelson2013240-150">[129]</a> Podle Kirbyho: <blockquote>Æthelwulfova cesta do Říma je velmi zajímavá, protože neznamenala abdikaci a ústup ze světa jako cesty do Říma jeho předchůdců <a href="/wiki/C%C3%A6dwalla" title="Cædwalla">Cædwally</a> a Inea a dalších anglosaských králů. Šlo spíše o projev mezinárodního postavení krále a demonstraci prestiže, které se jeho dynastie těšila ve franckých a papežských kruzích.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKirby2000164-151">[130]</a></blockquote> Na zpáteční cestě z Říma se král Æthelwulf opět zastavil u krále Karla Holého a možná se k němu přidal na tažení proti tlupě vikinských válečníků.<a href="#cite_note-FOOTNOTEAbels199879-152">[131]</a> <a href="/wiki/1._%C5%99%C3%ADjen" title="1. říjen">1. října</a> 856 se král Æthelwulf oženil v severofrancouzské obci <a href="/w/index.php?title=Verberie&action=edit&redlink=1" class="new" title="Verberie (stránka neexistuje)">Verberie</a> s Karlovou dcerou Juditou, které v té době bylo 12 nebo 13 let. Manželství bylo považováno za mimořádné současníky i moderními historiky. Karolínské princezny se zřídka vdávaly, obvykle byly posílány do ženských klášterů a bylo pro ně téměř neznámé, aby se vdávaly za cizince. Judita byla <a href="/wiki/Korunovace" title="Korunovace">korunována</a> na <a href="/wiki/Kr%C3%A1lovna" title="Královna">královnu</a> a <a href="/wiki/Pomaz%C3%A1n%C3%AD" title="Pomazání">pomazána</a> <a href="/wiki/Arcidiec%C3%A9ze_reme%C5%A1sk%C3%A1" title="Arcidiecéze remešská">remešským arcibiskupem</a> <a href="/w/index.php?title=Hincmar&action=edit&redlink=1" class="new" title="Hincmar (stránka neexistuje)">Hincmarem</a>. Přestože <a href="/wiki/C%C3%ADsa%C5%99" title="Císař">císařovny</a> byly pomazány již dříve, jde o první nesporné známé pomazání karolínské královny. Navíc západosaský zvyk, který biskup Asser popsal jako „zvrácený a odporný“, spočíval v tom, že manželka wessexského krále nemohla být nazývána královnou, ani sedět na trůnu se svým manželem – byla to pouze králova manželka.<a href="#cite_note-FOOTNOTEStafford1981139–142-153">[132]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEStory2003240–242-154">[133]</a> Při návratu do Wessexu čelil král Æthelwulf vzpouře svého syna Æthelbalda, který se pokoušel zabránit otci získat trůn zpět. Historici podávají různá vysvětlení pro tuto vzpouru i Æthelwulfovo manželství. Podle názoru Janet Nelson včlenil Æthelwulfův sňatek s Juditou západosaského krále do rodiny králů a knížecích spojenců, kterou král Karel Holý vytvářel.<a href="#cite_note-FOOTNOTENelson1997143-155">[134]</a> Karel Holý se potýkal jak s útoky vikingů, tak s povstáním jeho vlastní šlechty, a Æthelwulf měl velkou prestiž díky svým vítězstvím nad vikingy. Někteří historici jako David Peter Kirby nebo současná anglická historička Pauline Stafford (* 1946) vidí Æthelwulfovo manželství jako zpečetění protivikinské aliance. Manželství dalo Æthelwulfovi podíl na karolinské prestiži a Kirby popisuje pomazání Judity jako „charismatické posvěcení, které posílilo její postavení, požehnalo její lůno a propůjčilo jejímu mužskému potomkovi vyšší stupeň nároku na následnictví na trůn“. Tyto známky zvláštního postavení naznačovaly, že její syn bude následníkem Æthelwulfa alespoň v části jeho království, a vysvětlují Æthelbaldovo rozhodnutí vzbouřit se.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKirby2000165–166-156">[135]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEStafford1981139-157">[136]</a> Historik Michael Enright popírá, že by protivikinské spojenectví mezi dvěma tak vzdálenými královstvími mohlo sloužit jakémukoli užitečnému účelu, a tvrdí, že sňatek byl Æthelwulfovou reakcí na zprávy, že jeho syn plánoval vzpouru. Æthelwulfovův syn od pomazané karolínské královny by byl v silné pozici, aby se stal králem Wessexu namísto vzpurného Æthelbalda.<a href="#cite_note-FOOTNOTEEnright1979291–301-158">[137]</a> Abels naznačuje, že Æthelwulf usiloval o Juditinu ruku, protože potřeboval peníze a podporu jejího otce, aby zdolal vzpouru svého syna,<a href="#cite_note-FOOTNOTEAbels199880–82-159">[138]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEEnright1979291–302-160">[139]</a> ale Kirby a Smyth tvrdí, že je krajně nepravděpodobné, že by Karel Holý souhlasil se sňatkem své dcery s vládcem, o němž by bylo známo, že má vážné politické potíže.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKirby2000166-161">[140]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTESmyth1995191–192-162">[141]</a> Æthelbald také možná jednal z roztrpčení nad ztrátou dědictví, kterou utrpěl v důsledku Æthelwulfovy decimace.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKelly200591-149">[128]</a> Æthelbaldovu vzpouru podpořil sherbornský biskup Ealhstan a Eanwulf, ealdorman ze Somersetu, i když se zdá, že to původně byli dva z Æthelwulfových nejdůvěryhodnějších rádců.<a href="#cite_note-FOOTNOTEAbels199881-163">[142]</a> Podle biskupa Assera se spiknutí odehrávalo „v západní části Selwoodu“ a západní šlechtici možná podporovali Æthelbalda, protože neschvalovali přízeň, kterou Æthelwulf projevoval vůči východnímu Wessexu.<a href="#cite_note-FOOTNOTEYorke199598–99-164">[143]</a> Asser také uvedl, že Æthelwulf souhlasil s tím, že se vzdá západní části svého království, aby se vyhnul občanské válce. Někteří historici jako Keynes a Abels se domnívají, že jeho vláda byla tehdy omezena na jihovýchod Anglie,<a href="#cite_note-FOOTNOTEKeynes19987-165">[144]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEAbels200289-166">[145]</a> zatímco jiní jako Kirby si myslí, že je pravděpodobnější, že to byl samotný Wessex, který byl rozdělen, přičemž Æthelbald si ponechal Wessex západně od Selwoodu, Æthelwulf drží střed a východ a Æthelberht drží jihovýchod Anglie.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKirby2000166–167-167">[146]</a> Æthelwulf trval až do konce svého života na tom, že Judita má sedět po jeho boku na trůnu, a podle Assera to bylo „bez jakéhokoliv nesouhlasu nebo nespokojenosti ze strany jeho šlechticů“.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKeynesLapidge198371,_235–236,_n._28-168">[147]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTENelson200670–71-169">[148]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Prsten_krále_Æthelwulfa">Prsten krále Æthelwulfa</h2>[<a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&veaction=edit&section=9" title="Editace sekce: Prsten krále Æthelwulfa" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&action=edit&section=9" title="Editovat zdrojový kód sekce Prsten krále Æthelwulfa">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Ethelwulf%27s_Ring_-_Illustration_from_Cassell%27s_History_of_England_-_Century_Edition_-_published_circa_1902.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2f/Ethelwulf%27s_Ring_-_Illustration_from_Cassell%27s_History_of_England_-_Century_Edition_-_published_circa_1902.jpg/220px-Ethelwulf%27s_Ring_-_Illustration_from_Cassell%27s_History_of_England_-_Century_Edition_-_published_circa_1902.jpg" decoding="async" width="220" height="299" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2f/Ethelwulf%27s_Ring_-_Illustration_from_Cassell%27s_History_of_England_-_Century_Edition_-_published_circa_1902.jpg/330px-Ethelwulf%27s_Ring_-_Illustration_from_Cassell%27s_History_of_England_-_Century_Edition_-_published_circa_1902.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2f/Ethelwulf%27s_Ring_-_Illustration_from_Cassell%27s_History_of_England_-_Century_Edition_-_published_circa_1902.jpg 2x" data-file-width="400" data-file-height="543" /></a><figcaption>Prsten krále Æthelwulfa</figcaption></figure> Prsten našel zřejmě v srpnu 1780 jistý William Petty v opotřebovaném dřevěném dvoukoláku ve vesnici Laverstock v hrabství Wiltshire a prodal ho nějakému stříbrotepci v <a href="/wiki/Salisbury" title="Salisbury">Salisbury</a>. Tento stříbrotepec ho následně prodal <a href="/w/index.php?title=Jacob_Pleydell-Bouverie,_2._hrab%C4%9B_z_Radnoru&action=edit&redlink=1" class="new" title="Jacob Pleydell-Bouverie, 2. hrabě z Radnoru (stránka neexistuje)">hraběti z Radnoru</a> (1750–1828) a hraběcí syn <a href="/w/index.php?title=William_Pleydell-Bouverie,_3._hrab%C4%9B_z_Radnoru&action=edit&redlink=1" class="new" title="William Pleydell-Bouverie, 3. hrabě z Radnoru (stránka neexistuje)">William</a> (1779–1869) jej v roce 1829 daroval <a href="/wiki/Britsk%C3%A9_muzeum" title="Britské muzeum">Britskému muzeu</a>. Prsten je spolu s podobným prstenem Æthelwulfovy dcery Æthelswith jedním ze dvou nejdůležitějších příkladů <a href="/wiki/Niello" title="Niello">niellové</a> kovovýroby 9. století. Zdá se, že oba prsteny představují vznik „dvorního stylu“ západosaského kovotepectví, který se vyznačuje neobvyklou křesťanskou ikonografií, jakou je pár pávů u <a href="/w/index.php?title=Font%C3%A1na_%C5%BEivota&action=edit&redlink=1" class="new" title="Fontána života (stránka neexistuje)">Fontány života</a> na Æthelwulfově prstenu spojený s křesťanskou nesmrtelností. Na prstenu je nápis „Æthelwulf Rex“, který ho pevně spojuje s králem, přičemž nápis je součástí motivu, takže nemohl být přidán později. Mnohé z jeho znaků jsou typické pro kovovýrobu 9. století, jako kupříkladu motiv dvou ptáků, perličkové a kropenaté okraje a <a href="/wiki/Ond%C5%99ejsk%C3%BD_k%C5%99%C3%AD%C5%BE" title="Ondřejský kříž">ondřejský kříž</a> se zakončeními podobnými šípům na zadní straně. Vyroben byl pravděpodobně ve Wessexu, ale byl typický svou uniformitou zvířecích ornamentů typických v Anglii 9. století. Podle současného anglického historika umění Leslieho Webstera (* 1943), odborníka na středověké umění: „Jeho jemný ornament ve stylu Trewhiddle určitě odpovídá datu poloviny 9. století.“<a href="#cite_note-FOOTNOTEWilson19642,_22,_34,_142-170">[149]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEWebster1991268–269-171">[150]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEPratt200765-172">[151]</a> Podle názoru Janet Nelson „byl jistě vyroben, aby se stal darem tohoto královského vládce mocnému stoupenci: symbol zdárné královské vlády 9. století“.<a href="#cite_note-FOOTNOTENelson2004a-20">[17]</a> Současný anglický historik umění David Wilson (* 1931) v tom vidí přežitek pohanské tradice štědrého krále coby „dárce prstenu“.<a href="#cite_note-FOOTNOTEWilson196422-173">[152]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Æthelwulfova_poslední_vůle">Æthelwulfova poslední vůle</h2>[<a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&veaction=edit&section=10" title="Editace sekce: Æthelwulfova poslední vůle" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&action=edit&section=10" title="Editovat zdrojový kód sekce Æthelwulfova poslední vůle">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Alfred_the_Great%27s_will.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1c/Alfred_the_Great%27s_will.jpg/220px-Alfred_the_Great%27s_will.jpg" decoding="async" width="220" height="405" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1c/Alfred_the_Great%27s_will.jpg/330px-Alfred_the_Great%27s_will.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1c/Alfred_the_Great%27s_will.jpg/440px-Alfred_the_Great%27s_will.jpg 2x" data-file-width="1334" data-file-height="2453" /></a><figcaption>Stránka ze závěti krále Alfréda</figcaption></figure> Æthelwulfova závěť se nedochovala, ale Alfrédova vůle ano a ta poskytuje několik informací o záměrech jeho otce. Æthelwulf zanechal majetek, který měl zdědit ten z jeho synů (Æthelbald, Æthelred nebo Alfréd), jenž bude žít nejdéle. Richard Abels a současná anglická historička Barbara Yorke (* 1951) tvrdí, že to znamenalo celý Æthelwulfův osobní majetek ve Wessexu a pravděpodobně, že tento přeživší měl zdědit i trůn Wessexu, zatímco Æthelberht a jeho dědicové by vládli Kentu.<a href="#cite_note-FOOTNOTEAbels200289–91-174">[153]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEYorke1990149–150-175">[154]</a> Jiní historici nesouhlasí. Janet Nelson uvádí, že ustanovení týkající se osobního vlastnictví nemělo nic společného s královským úřadem,<a href="#cite_note-FOOTNOTENelson2004a-20">[17]</a> a David Peter Kirby k tomu poznamenává: „Takové uspořádání by vedlo k bratrovražednému sporu. Za existence tří starších bratrů by Alfrédova šance na dosažení dospělosti byla, jak se zdá, minimální.“<a href="#cite_note-FOOTNOTEKirby2000167-176">[155]</a> Alfred Smyth popisuje odkazovaný majetek jako zaopatření Æthelwulfových nejmladších synů při dosažení jejich dospělosti.<a href="#cite_note-FOOTNOTESmyth1995416–417-177">[156]</a> Æthelwulfovo movité bohatství, jako kupříkladu zlato a stříbro, mělo být rozděleno mezi „děti, šlechtice a potřeby královy duše“.<a href="#cite_note-FOOTNOTENelson2004a-20">[17]</a> Pro potřeby své duše nechal Æthelwulf jednu desetinu své dědičné půdy vyčlenit na výživu chudých a nařídil, aby do Říma bylo ročně posláno tři sta zlatých <a href="/w/index.php?title=Mancus_(mince)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Mancus (mince) (stránka neexistuje)">mancusů</a>, z nichž sto se mělo utratit na rozsvěcení lamp v <a href="/w/index.php?title=Star%C3%A1_bazilika_sv._Petra&action=edit&redlink=1" class="new" title="Stará bazilika sv. Petra (stránka neexistuje)">původní bazilice sv. Petra</a> o <a href="/wiki/Velikonoce" title="Velikonoce">Velikonocích</a>, sto za světla v <a href="/wiki/Bazilika_svat%C3%A9ho_Pavla_za_hradbami" title="Bazilika svatého Pavla za hradbami">bazilice sv. Pavla</a> a sto pro papeže.<a href="#cite_note-FOOTNOTEAbels199887-178">[157]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Æthelwulfova_smrt_a_jeho_nástupci">Æthelwulfova smrt a jeho nástupci</h2>[<a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&veaction=edit&section=11" title="Editace sekce: Æthelwulfova smrt a jeho nástupci" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&action=edit&section=11" title="Editovat zdrojový kód sekce Æthelwulfova smrt a jeho nástupci">editovat zdroj</a>]</div> Král Æthelwulf zemřel 13. ledna 858. Podle <a href="/w/index.php?title=Letopisy_sv._Neotse&action=edit&redlink=1" class="new" title="Letopisy sv. Neotse (stránka neexistuje)">Letopisů sv. Neotse</a> byl pohřben v městečku <a href="/w/index.php?title=Steyning&action=edit&redlink=1" class="new" title="Steyning (stránka neexistuje)">Steyning</a> v <a href="/wiki/Anglick%C3%A1_nemetropolitn%C3%AD_hrabstv%C3%AD" title="Anglická nemetropolitní hrabství">hrabství</a> <a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_Sussex" title="Západní Sussex">Západní Sussex</a>, ale jeho tělo bylo později převezeno do Winchesteru, pravděpodobně Alfrédem.<a href="#cite_note-FOOTNOTESmyth1995674,_n._81-179">[158]</a><a href="#cite_note-181">[pozn. 22]</a> Jak Æthelwulf zamýšlel, nastoupil po něm ve Wessexu Æthelbald a v Kentu a na jihovýchodě Anglie Æthelberht.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKeynesLapidge198372-182">[160]</a> Vznešenost propůjčená franským sňatkem byla tak velká, že se král Æthelbald poté k oženil se svou nevlastní matkou Juditou. Biskup Asser při zpětném ohlédnutí označil ke své hrůze toto manželství za „velkou hanbu“ a „proti Božímu zákazu a křesťanské důstojnosti“.<a href="#cite_note-FOOTNOTENelson2004a-20">[17]</a> Když král Æthelbald o dva roky později zemřel, stal se Æthelberht králem Wessexu i Kentu, a Æthelwulfův záměr rozdělit svá království mezi své syny byl tak dán k ledu. Podle názoru Barbary Yorke a Richarda Abelse to bylo proto, že Æthelred a Alfréd byli příliš mladí na to, aby vládli, a Æthelberht na oplátku souhlasil, že jeho mladší bratři zdědí po jeho smrti celé království,<a href="#cite_note-FOOTNOTEYorke1990149–150-175">[154]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEAbels200290–91-183">[161]</a> zatímco David Peter Kirby a Janet Nelson si myslí, že se Æthelberht jenom stal opatrovníkem podílu svých mladších bratrů na otcem odkázaném majetku.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKirby2000167–169-184">[162]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTENelson2004a-20">[17]</a> Po Æthelbaldově smrti prodala Judita svůj majetek a vrátila se k otci, ale o dva roky později utekla s <a href="/wiki/Balduin_I._Flandersk%C3%BD" title="Balduin I. Flanderský">Balduinem</a>, <a href="/wiki/Seznam_flandersk%C3%BDch_hrabat" title="Seznam flanderských hrabat">hrabětem flanderským</a>. V 90. letech 9. století se jejich syn, nazývaný také <a href="/wiki/Balduin_II._Flandersk%C3%BD" title="Balduin II. Flanderský">Balduin</a>, oženil s Alfredovou dcerou <a href="/wiki/%C3%86lfthryth_Wessexsk%C3%A1" title="Ælfthryth Wessexská">Ælfthryth</a>.<a href="#cite_note-FOOTNOTENelson2004a-20">[17]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Historiografie">Historiografie</h2>[<a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&veaction=edit&section=12" title="Editace sekce: Historiografie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&action=edit&section=12" title="Editovat zdrojový kód sekce Historiografie">editovat zdroj</a>]</div> Æthelwulfova pověst mezi historiky byla ve 20. století špatná. Anglický historik R. H. Hodgkin (1877–1951) v roce 1935 připsal jeho pouť do Říma „nepraktické zbožnosti, která ho vedla k tomu, že opustil své království v době velkého nebezpečí“, a popsal jeho sňatek s Juditou jako „pošetilost senilního muže před tím, než se naplní jeho čas“. <a href="#cite_note-FOOTNOTEHodgkin1935514–515-185">[163]</a> Pro Franka Stentona v 60. letech 20. století byl „náboženským a neambiciózním mužem, pro kterého bylo angažmá ve válce a politice nevítaným důsledkem (jeho) úřadu“.<a href="#cite_note-FOOTNOTEStenton1971245-186">[164]</a> Jedním z těch, kteří tomuto názoru oponovali, byl anglický historik H. P. R. Finberg (1900–1974), který Æthelwulfa popsal v roce 1964 jako „krále, jehož chrabrost ve válce a vznešená štědrost připomínaly postavy hrdinského věku“,<a href="#cite_note-FOOTNOTEFinberg1964193-187">[165]</a> ale naopak hned v roce 1979 řekl historik Michael Enright: „Víc než cokoliv jiného se zdá být nepraktickým náboženským nadšencem.“<a href="#cite_note-FOOTNOTEEnright1979295-188">[166]</a> Spisovatelé raného středověku, zvláště biskup Asser, zdůrazňují jeho religiozitu a preferenci konsensu, což lze vidět v ústupcích učiněných k odvrácení občanské války po jeho návratu z Říma.<a href="#cite_note-190">[pozn. 23]</a> Podle Joanny Storyové „jeho odkaz byl zamlžen obviněními z přílišné zbožnosti, která se (alespoň podle moderního vnímání) zdála být v rozporu s požadavky (kladenými) na raně středověkého krále“. V roce 839 jeden nejmenovaný anglosaský král napsal císaři <a href="/wiki/Svat%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e_%C5%99%C3%ADmsk%C3%A1" title="Svatá říše římská">Svaté říše římské</a> <a href="/wiki/Ludv%C3%ADk_I._Pobo%C5%BEn%C3%BD" title="Ludvík I. Pobožný">Ludvíku Pobožnému</a>, aby ho požádal o povolení cestovat přes jeho území na cestě do Říma, a vyprávěl sen anglického kněze, který předpovídal katastrofu, pokud křesťané neupustí od svých hříchů. Nyní se má za to, že to byl Ecgberhtův nerealizovaný projekt na konci jeho života, ale dříve byl připisován Æthelwulfovi a byl považován za projev toho, co Joanna Story nazývá projevem jeho pověsti „dramatické zbožnosti“ a nezodpovědnosti kvůli to mu, že na začátku své vlády plánoval opustit své království.<a href="#cite_note-FOOTNOTEStory2003218–228-191">[168]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEDutton1994107–109-192">[169]</a> Ve 21. století je historiky viděn velmi odlišně. Æthelwulf není uveden v rejstříku knihy anglického historika Petera Huntera Blaira (1912–1982) An Introduction to Anglo-Saxon England, která byla poprvé vydána v roce 1956, ale v novém úvodu k vydání z roku 2003 ho Simon Keynes zařadil mezi osobnosti, „kterým se ne vždy dostalo takové pozornosti, jakou by se dalo předpokládat, že si zaslouží... protože to byl on, více než kdokoliv jiný, kdo zajistil politické bohatství svého lidu v 9. století a kdo otevřel komunikační kanály, které vedly přes francká království a napříč Alpami do Říma“.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKeynes2003xxxiii-193">[170]</a> Podle Joanny Storyové: „Æthelwulf si získal a vypěstoval jak ve francké říši, tak v Římě renomé, která v pramenech nemá obdoby od vrcholu moci (mercijských králů) Offy a Coenwulfa na přelomu 9. století.“<a href="#cite_note-FOOTNOTEStory2003225-194">[171]</a> Janet Nelson ho popisuje jako „jednoho ze skvělých (ale) podceňovaných (postav) mezi Anglosasy“ a stěžuje si, že v Oxford Dictionary of National Biography[pozn] pro něj měla povoleno pouze 2 500 slov, ve srovnání s 15 000 slovy pro Edwarda II. a 35 000 pro Alžbětu I.<a href="#cite_note-FOOTNOTENelson2004c-195">[172]</a> Podle ní: <blockquote>Æthelwulfova vláda byla v moderní vědě relativně podceňována. Přesto položil základy Alfrédova úspěchu. Æthelwulf nalezl nové i tradiční odpovědi na věčné problémy s dobrým hospodařením se zdroji království, s konflikty uvnitř královské rodiny a se zlepšováním vztahů se sousedními královstvími. Upevnil starý Wessex a rozšířil svůj vliv na území dnešního Devonu a Cornwallu. Vládl Kentu a spolupracoval s jádrem jeho politického společenství. Vypůjčil si ideologické rekvizity od Mercijských i Franků a odjel do Říma, ne proto, aby tam zemřel jako jeho předchůdce Ine, ale aby se vrátil, jako se vrátil Karel Veliký, se zvýšenou prestiží. Æthelwulf se vyrovnal se skandinávskými útoky účinněji než většina soudobých vládců.<a href="#cite_note-FOOTNOTENelson2004a-20">[17]</a></blockquote> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Odkazy">Odkazy</h2>[<a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&veaction=edit&section=13" title="Editace sekce: Odkazy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&action=edit&section=13" title="Editovat zdrojový kód sekce Odkazy">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Poznámky">Poznámky</h3>[<a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&veaction=edit&section=14" title="Editace sekce: Poznámky" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&action=edit&section=14" title="Editovat zdrojový kód sekce Poznámky">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-references-wrap mw-references-columns"><ol class="references"> <li id="cite_note-5"><a href="#cite_ref-5">↑</a> Ecgberhtova smrt a Æthelwulfův nástup na trůn jsou historiky datovány do roku 839. Podle současné anglické historičky Susan Kelly „může existovat důvod argumentovat, že Æthelwulfův nástup na trůn se ve skutečnosti odehrál koncem roku 838“,<a href="#cite_note-FOOTNOTEKelly2005178-3">[3]</a> ale jiná současná anglická historička Joanna Story tvrdí, že západosaské královské seznamy uvádějí délku Ecgberhtovy vlády na 37 let a 7 měsíců, a když nastoupil na trůn v roce 802, je nepravděpodobné, že by zemřel před červencem 839.<a href="#cite_note-FOOTNOTEStory2003222,_n._39-4">[4]</a> </li> <li id="cite_note-6"><a href="#cite_ref-6">↑</a> V článku používaná dvojice termínů západosaský a wessexský jsou <a href="/wiki/Synonymum" title="Synonymum">synonyma</a>. </li> <li id="cite_note-19"><a href="#cite_ref-19">↑</a> Současní historici, Angličan Simon Keynes (* 1952) a Kanaďan Michael Lapidge (* 1942) uvádějí: „Úřad komorníka (pincerna) byl významný a jeho držitelé byli pravděpodobně důležitými postavami na královském dvoře a v domácnosti“.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKeynesLapidge1983229–230-18">[16]</a> </li> <li id="cite_note-26"><a href="#cite_ref-26">↑</a> Æthelstan byl podkrálem Kentu deset let předtím, než se narodil Alfréd, a některé pozdější verze Anglosaské kroniky z něj činí spíše Æthelwulfova bratra než jeho syna. Dříve to bylo některými historiky přijímáno, ale nyní je tato konstrukce obecně odmítána. Existovaly také hypotézy naznačující, že se Æthelstan narodil z nějakého nezaznamenaného Æthelwulfova prvního manželství, ale v současnosti historici obecně předpokládají, že přece jen byl Osburžiným synem.<a href="#cite_note-FOOTNOTEHodgkin497,_721-22">[19]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEStenton236,_n._1-23">[20]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEAbels50-24">[21]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTENelson-25">[22]</a> </li> <li id="cite_note-30"><a href="#cite_ref-30">↑</a> Současná anglická historička Janet Nelson (* 1942) uvádí, že není jisté, zda Osburh zemřela nebo byl zapuzena,<a href="#cite_note-FOOTNOTENelson2004a-20">[17]</a> ale Richard Abels tvrdí, že je „extrémně nepravděpodobné“, aby byla zapuzena, protože remešský arcibiskup <a href="/w/index.php?title=Hincmar&action=edit&redlink=1" class="new" title="Hincmar (stránka neexistuje)">Hincmar</a>, který hrál významnou roli při svatebním obřadu Æthelwulfa a Judity, byl energickým obhájcem nerozlučitelnosti manželství.<a href="#cite_note-FOOTNOTEAbels199871,_n._69-29">[25]</a> </li> <li id="cite_note-33"><a href="#cite_ref-33">↑</a> Současné anglické historičky Janet Nelson (* 1942) a Ann Williams (* 1937) datují Baldredovo odstranění a začátek Æthelwulfovy vlády v jeho „podkrálovství“ do roku 825,<a href="#cite_note-FOOTNOTENelson-25">[22]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEWilliams-8">[6]</a> ale jiný současný anglický historik David Peter Kirby (* 1936) uvádí, že Baldred byl pravděpodobně vyhnán až roku 826.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKirby2000155–156-31">[26]</a> Další současný anglický historik Simon Keynes (* 1952) cituje Anglosaskou kroniku, když uvádí, že Æthelwulf vyhnal Baldreda v roce 825 a podrobil si lid Kentu, Surrey, Sussexu a Essexu; nicméně listinné důkazy naznačují, že mercijský král Beornwulf byl uznáván jako vrchní vládce Kentu, dokud nebyl zabit v bitvě při pokusu potlačit povstání v království Východní Anglii v roce 826. Jeho nástupce na trůnu Mercie Ludeca nikdy, zdá se, v Kentu nebyl uznán. V listině z roku 828 se Ecgberht zmiňuje o svém synovi Æthelwulfovi, „kterého jsme učinili králem v Kentu“, jako by toto jmenování bylo docela nové.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKeynes1993120–121-32">[27]</a> </li> <li id="cite_note-40"><a href="#cite_ref-40">↑</a> <a href="/wiki/Canterbursk%C3%A1_katedr%C3%A1la" title="Canterburská katedrála">Katedrála Ježíše Krista v Canterbury</a> vedla seznamy mecenášů, kteří věnovali dary církvi, a mecenáši z konce 8. a počátku 9. století, kteří stranili mercijské vládě, byli ze seznamů ke konci 9. století vymazáni.<a href="#cite_note-FOOTNOTEFleming199575-39">[33]</a> </li> <li id="cite_note-51"><a href="#cite_ref-51">↑</a> Autenticitu winchesterské listiny přijímali angličtí historici Patrick Wormald (1947–2004) a Nicholas Brooks (1941–2014), ale zpochybňuje ji současný anglický historik Simon Keynes (* 1952).<a href="#cite_note-FOOTNOTEWormald140-47">[40]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEBrooks200-48">[41]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEKeynes1114_n._3-49">[42]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTES_281-50">[43]</a> </li> <li id="cite_note-62"><a href="#cite_ref-62">↑</a> Dosvědčit listinu znamenalo být svědkem darovaní půdy králem. Atestéry uváděl písař na konci listiny, i když obvykle byli uváděni pouze ti nejvýše postavení svědci. </li> <li id="cite_note-75"><a href="#cite_ref-75">↑</a> James Booth naznačuje, že část současného hrabství Berkshire, kde se Alfréd narodil, mohla být po celé období západosaským územím.<a href="#cite_note-FOOTNOTEBooth199866-74">[65]</a> </li> <li id="cite_note-100"><a href="#cite_ref-100">↑</a> Termín „decimace“ je zde použit ve smyslu darování desátého dílu. Obvykle to znamená platbu panovníkovi nebo církvi (<a href="/wiki/Des%C3%A1tek" title="Desátek">desátek</a>).<a href="#cite_note-FOOTNOTEOxford_English_Dictionary1933-99">[89]</a> </li> <li id="cite_note-104"><a href="#cite_ref-104">↑</a> Jedná se o listiny S 294, 294a a 294b. Susan Kelly považuje listiny 294a a 294b, které obě pocházejí z opatství <a href="/w/index.php?title=Malmesbury_(opatstv%C3%AD)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Malmesbury (opatství) (stránka neexistuje)">Malmesbury</a>, za jeden text.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKelly200565,_180-103">[92]</a> </li> <li id="cite_note-106"><a href="#cite_ref-106">↑</a> Jedná se o listiny S 302, 303, 304, 305, 307 a 308.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKelly200565,_188-105">[93]</a> </li> <li id="cite_note-107"><a href="#cite_ref-107">↑</a> Jedná se o listiny z Old Minsteru S 309–313. Susan Kelly uvádí, že existuje šest listin, ale jmenuje jich pouze pět, a uvádí, že jich je celkem čtrnáct, zatímco kdyby existovalo šest listin z Old Minsteru, bylo by jich celkem patnáct.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKelly200565-98">[88]</a> </li> <li id="cite_note-109"><a href="#cite_ref-109">↑</a> V anglosaské Anglii byl thén šlechtický člen královské domácnosti, který vlastnil značné pozemky v jednom nebo více hrabstvích a byl povinován pomoci králi ve válce. V laické společnosti byl na třetí úrovni, pod králem a ealdormany.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKeynes2014459–461-108">[94]</a> </li> <li id="cite_note-110"><a href="#cite_ref-110">↑</a> Jedná se o listinu S 315.<a href="#cite_note-FOOTNOTEKelly200565-98">[88]</a> </li> <li id="cite_note-118"><a href="#cite_ref-118">↑</a> Folkland byla půda držená podle starobylého, nepsaného zvykového práva a podle tohoto zvykového práva nemohla být zcizena (tj. odebrána) příbuznému držitele, s výjimkou zvláštních okolností. </li> <li id="cite_note-119"><a href="#cite_ref-119">↑</a> typ vlastnictví půdy v anglosaské Anglii v 7. – 11. století, ve kterém bylo určité území převedeno králem na příslušníky šlechty nebo církevních institucí na základě zvláštní listiny zakotvující osvobození půdy od povinností vůči koruně. </li> <li id="cite_note-132"><a href="#cite_ref-132">↑</a> Alfred P. Smyth odmítá všechny decimační charty jako falza,<a href="#cite_note-FOOTNOTESmyth1995376–378,_382–383-130">[112]</a> což historik David Pratt popisuje jako „neoprávněný skepticismus“.<a href="#cite_note-FOOTNOTEPratt200766,_n._20-131">[113]</a> </li> <li id="cite_note-139"><a href="#cite_ref-139">↑</a> liber vitae (kniha života), liber confraternitatum nebo liber confraternitatis (kniha bratrstva) byl středověký jmenný soupis lidí, kteří nějakým způsobem vstoupili do stavu duchovního bratrství s kostelem nebo klášterem často tím, že jej navštívili jako poutníci. </li> <li id="cite_note-142"><a href="#cite_ref-142">↑</a> Richard Abels je skeptický, zda Æthelred doprovázel Alfréda do Říma, protože není zmíněn v dopise od papeže Lva IV. Æthelwulfovi, který informoval o Alfrédově přijetí, <a href="#cite_note-FOOTNOTEAbels199867,_n._57-141">[121]</a> ale Janet Nelson tvrdí, že zlomek dopisu se dochoval pouze v kopii z 11. století a písař, který vybíral úryvky z papežových dopisů, stejně jako editoři Anglosaské kroniky, se zajímal pouze o Alfréda. <a href="#cite_note-FOOTNOTENelson2004a-20">[17]</a> </li> <li id="cite_note-181"><a href="#cite_ref-181">↑</a> Některé z Æthelwulfových kostí mohou být ve Winchesterské katedrále. Jedna ze šesti pohřebních truhel poblíž oltáře nese jeho jméno, ale kosti z jednotlivých truhel byly smíchány, když je rozházeli parlamentní vojáci během <a href="/wiki/Anglick%C3%A1_ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Anglická občanská válka">Anglické občanské války</a>.<a href="#cite_note-FOOTNOTENotes_&_Queries_about_the_Mortuary_Chests-180">[159]</a> </li> <li id="cite_note-190"><a href="#cite_ref-190">↑</a> Historik Richard North tvrdí, že staroanglická báseň <a href="/w/index.php?title=Deor&action=edit&redlink=1" class="new" title="Deor (stránka neexistuje)">Deor</a> byla napsána asi v roce 856 jako satira na Æthelwulfa a „výsměšná úvaha“ o Æthelbaldově postoji kvůči němu. <a href="#cite_note-FOOTNOTEO'Keeffe199635–36-189">[167]</a> </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Reference">Reference</h3>[<a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&veaction=edit&section=15" title="Editace sekce: Reference" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&action=edit&section=15" title="Editovat zdrojový kód sekce Reference">editovat zdroj</a>]</div> V tomto článku byl použit <a href="/wiki/Wikipedie:WikiProjekt_P%C5%99eklad/Rady" title="Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady">překlad</a> textu z článku <a class="external text" href="https://en.wikipedia.org/wiki/%C3%86thelwulf,_King_of_Wessex?oldid=1149429703">Æthelwulf, King of Wessex</a> na anglické Wikipedii. <div class="mw-references-wrap mw-references-columns"><ol class="references"> <li id="cite_note-FOOTNOTEJones2011171-1"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEJones2011171_1-0">↑</a> <a href="#CITEREFJones2011">Jones 2011</a>, s. 171. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEHalsall2013288-2"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEHalsall2013288_2-0">↑</a> <a href="#CITEREFHalsall2013">Halsall 2013</a>, s. 288. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKelly2005178-3"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKelly2005178_3-0">↑</a> <a href="#CITEREFKelly2005">Kelly 2005</a>, s. 178. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEStory2003222,_n._39-4"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEStory2003222,_n._39_4-0">↑</a> <a href="#CITEREFStory2003">Story 2003</a>, s. 222, n. 39. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKeynes22,_30–37-7"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKeynes22,_30–37_7-0">↑</a> <a href="#CITEREFKeynes">Keynes</a>, s. 22, 30–37. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEWilliams-8">↑ <a href="#cite_ref-FOOTNOTEWilliams_8-0">a</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTEWilliams_8-1">b</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTEWilliams_8-2">c</a> <a href="#CITEREFWilliams">Williams</a>. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKirby-9"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKirby_9-0">↑</a> <a href="#CITEREFKirby">Kirby</a>. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEAbels200285-10"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEAbels200285_10-0">↑</a> <a href="#CITEREFAbels2002">Abels 2002</a>, s. 85. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEEdwards2004-11">↑ <a href="#cite_ref-FOOTNOTEEdwards2004_11-0">a</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTEEdwards2004_11-1">b</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTEEdwards2004_11-2">c</a> <a href="#CITEREFEdwards2004">Edwards 2004</a>. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEAbels200286–87-12"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEAbels200286–87_12-0">↑</a> <a href="#CITEREFAbels2002">Abels 2002</a>, s. 86–87. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKeynes113–119-13"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKeynes113–119_13-0">↑</a> <a href="#CITEREFKeynes">Keynes</a>, s. 113–119. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEBrooks132–136-14"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEBrooks132–136_14-0">↑</a> <a href="#CITEREFBrooks">Brooks</a>, s. 132–136. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTERyan-15"><a href="#cite_ref-FOOTNOTERyan_15-0">↑</a> <a href="#CITEREFRyan">Ryan</a>. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEStenton-16">↑ <a href="#cite_ref-FOOTNOTEStenton_16-0">a</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTEStenton_16-1">b</a> <a href="#CITEREFStenton">Stenton</a>. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTECharles-Edwards-17"><a href="#cite_ref-FOOTNOTECharles-Edwards_17-0">↑</a> <a href="#CITEREFCharles-Edwards">Charles-Edwards</a>. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKeynesLapidge1983229–230-18"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKeynesLapidge1983229–230_18-0">↑</a> <a href="#CITEREFKeynesLapidge1983">Keynes a Lapidge 1983</a>, s. 229–230. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTENelson2004a-20">↑ <a href="#cite_ref-FOOTNOTENelson2004a_20-0">a</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTENelson2004a_20-1">b</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTENelson2004a_20-2">c</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTENelson2004a_20-3">d</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTENelson2004a_20-4">e</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTENelson2004a_20-5">f</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTENelson2004a_20-6">g</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTENelson2004a_20-7">h</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTENelson2004a_20-8">i</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTENelson2004a_20-9">j</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTENelson2004a_20-10">k</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTENelson2004a_20-11">l</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTENelson2004a_20-12">m</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTENelson2004a_20-13">n</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTENelson2004a_20-14">o</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTENelson2004a_20-15">p</a> <a href="#CITEREFNelson2004a">Nelson 2004a</a>. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTENelson2004b-21"><a href="#cite_ref-FOOTNOTENelson2004b_21-0">↑</a> <a href="#CITEREFNelson2004b">Nelson 2004b</a>. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEHodgkin497,_721-22"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEHodgkin497,_721_22-0">↑</a> <a href="#CITEREFHodgkin">Hodgkin</a>, s. 497, 721. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEStenton236,_n._1-23"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEStenton236,_n._1_23-0">↑</a> <a href="#CITEREFStenton">Stenton</a>, s. 236, n. 1. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEAbels50-24"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEAbels50_24-0">↑</a> <a href="#CITEREFAbels">Abels</a>, s. 50. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTENelson-25">↑ <a href="#cite_ref-FOOTNOTENelson_25-0">a</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTENelson_25-1">b</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTENelson_25-2">c</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTENelson_25-3">d</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTENelson_25-4">e</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTENelson_25-5">f</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTENelson_25-6">g</a> <a href="#CITEREFNelson">Nelson</a>. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEAbels199850-27"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEAbels199850_27-0">↑</a> <a href="#CITEREFAbels1998">Abels 1998</a>, s. 50. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMiller2004-28"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMiller2004_28-0">↑</a> <a href="#CITEREFMiller2004">Miller 2004</a>. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEAbels199871,_n._69-29"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEAbels199871,_n._69_29-0">↑</a> <a href="#CITEREFAbels1998">Abels 1998</a>, s. 71, n. 69. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKirby2000155–156-31"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKirby2000155–156_31-0">↑</a> <a href="#CITEREFKirby2000">Kirby 2000</a>, s. 155–156. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKeynes1993120–121-32"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKeynes1993120–121_32-0">↑</a> <a href="#CITEREFKeynes1993">Keynes 1993</a>, s. 120–121. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEStenton231-34"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEStenton231_34-0">↑</a> <a href="#CITEREFStenton">Stenton</a>, s. 231. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKirby155–156-35"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKirby155–156_35-0">↑</a> <a href="#CITEREFKirby">Kirby</a>, s. 155–156. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTESmyth1995673,_n._63-36"><a href="#cite_ref-FOOTNOTESmyth1995673,_n._63_36-0">↑</a> <a href="#CITEREFSmyth1995">Smyth 1995</a>, s. 673, n. 63. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKeynes1993112–120-37"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKeynes1993112–120_37-0">↑</a> <a href="#CITEREFKeynes1993">Keynes 1993</a>, s. 112–120. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEAbels200288-38">↑ <a href="#cite_ref-FOOTNOTEAbels200288_38-0">a</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTEAbels200288_38-1">b</a> <a href="#CITEREFAbels2002">Abels 2002</a>, s. 88. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEFleming199575-39"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEFleming199575_39-0">↑</a> <a href="#CITEREFFleming1995">Fleming 1995</a>, s. 75. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKeynes120–121-41"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKeynes120–121_41-0">↑</a> <a href="#CITEREFKeynes">Keynes</a>, s. 120–121. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKeynes40-42"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKeynes40_42-0">↑</a> <a href="#CITEREFKeynes">Keynes</a>, s. 40. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEBrooks1984136–137-43"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEBrooks1984136–137_43-0">↑</a> <a href="#CITEREFBrooks1984">Brooks 1984</a>, s. 136–137. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEStenton1971232–233-44"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEStenton1971232–233_44-0">↑</a> <a href="#CITEREFStenton1971">Stenton 1971</a>, s. 232–233. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKirby2000157-45"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKirby2000157_45-0">↑</a> <a href="#CITEREFKirby2000">Kirby 2000</a>, s. 157. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKeynes199540–41-46"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKeynes199540–41_46-0">↑</a> <a href="#CITEREFKeynes1995">Keynes 1995</a>, s. 40–41. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEWormald140-47">↑ <a href="#cite_ref-FOOTNOTEWormald140_47-0">a</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTEWormald140_47-1">b</a> <a href="#CITEREFWormald">Wormald</a>, s. 140. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEBrooks200-48"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEBrooks200_48-0">↑</a> <a href="#CITEREFBrooks">Brooks</a>, s. 200. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKeynes1114_n._3-49"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKeynes1114_n._3_49-0">↑</a> <a href="#CITEREFKeynes">Keynes</a>, s. 1114 n. 3. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTES_281-50"><a href="#cite_ref-FOOTNOTES_281_50-0">↑</a> <a href="#CITEREFS_281">S 281</a>. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKeynes1112–1113-52"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKeynes1112–1113_52-0">↑</a> <a href="#CITEREFKeynes">Keynes</a>, s. 1112–1113. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKeynes124-53"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKeynes124_53-0">↑</a> <a href="#CITEREFKeynes">Keynes</a>, s. 124. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEBrooks197–201-54"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEBrooks197–201_54-0">↑</a> <a href="#CITEREFBrooks">Brooks</a>, s. 197–201. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEStory223-55"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEStory223_55-0">↑</a> <a href="#CITEREFStory">Story</a>, s. 223. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEBlair124-56"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEBlair124_56-0">↑</a> <a href="#CITEREFBlair">Blair</a>, s. 124. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEYorke1990148–149-57"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEYorke1990148–149_57-0">↑</a> <a href="#CITEREFYorke1990">Yorke 1990</a>, s. 148–149. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEPratt200717-58"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEPratt200717_58-0">↑</a> <a href="#CITEREFPratt2007">Pratt 2007</a>, s. 17. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKelly200589-59"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKelly200589_59-0">↑</a> <a href="#CITEREFKelly2005">Kelly 2005</a>, s. 89. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEAbels199828-60"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEAbels199828_60-0">↑</a> <a href="#CITEREFAbels1998">Abels 1998</a>, s. 28. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEYorke1990168–169-61"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEYorke1990168–169_61-0">↑</a> <a href="#CITEREFYorke1990">Yorke 1990</a>, s. 168–169. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKeynes124–127-63"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKeynes124–127_63-0">↑</a> <a href="#CITEREFKeynes">Keynes</a>, s. 124–127. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEBrooks1984147–149-64"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEBrooks1984147–149_64-0">↑</a> <a href="#CITEREFBrooks1984">Brooks 1984</a>, s. 147–149. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEAbels32–33-65"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEAbels32–33_65-0">↑</a> <a href="#CITEREFAbels">Abels</a>, s. 32–33. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTES_319-66"><a href="#cite_ref-FOOTNOTES_319_66-0">↑</a> <a href="#CITEREFS_319">S 319</a>. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEAbels1998271-67"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEAbels1998271_67-0">↑</a> <a href="#CITEREFAbels1998">Abels 1998</a>, s. 271. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEPratt200764-68"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEPratt200764_68-0">↑</a> <a href="#CITEREFPratt2007">Pratt 2007</a>, s. 64. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKelly200513,_102-69"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKelly200513,_102_69-0">↑</a> <a href="#CITEREFKelly2005">Kelly 2005</a>, s. 13, 102. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKeynes1993127–128-70"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKeynes1993127–128_70-0">↑</a> <a href="#CITEREFKeynes1993">Keynes 1993</a>, s. 127–128. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKirby160–161-71"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKirby160–161_71-0">↑</a> <a href="#CITEREFKirby">Kirby</a>, s. 160–161. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKeynes6-72"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKeynes6_72-0">↑</a> <a href="#CITEREFKeynes">Keynes</a>, s. 6. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEBooth65-73"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEBooth65_73-0">↑</a> <a href="#CITEREFBooth">Booth</a>, s. 65. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEBooth199866-74"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEBooth199866_74-0">↑</a> <a href="#CITEREFBooth1998">Booth 1998</a>, s. 66. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEAbels199829-76"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEAbels199829_76-0">↑</a> <a href="#CITEREFAbels1998">Abels 1998</a>, s. 29. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKirby2000161-77"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKirby2000161_77-0">↑</a> <a href="#CITEREFKirby2000">Kirby 2000</a>, s. 161. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKeynes1109–1123-78"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKeynes1109–1123_78-0">↑</a> <a href="#CITEREFKeynes">Keynes</a>, s. 1109–1123. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTENelson236–238-79"><a href="#cite_ref-FOOTNOTENelson236–238_79-0">↑</a> <a href="#CITEREFNelson">Nelson</a>, s. 236–238. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEStafford137-80"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEStafford137_80-0">↑</a> <a href="#CITEREFStafford">Stafford</a>, s. 137. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTERyan2013252-81"><a href="#cite_ref-FOOTNOTERyan2013252_81-0">↑</a> <a href="#CITEREFRyan2013">Ryan 2013</a>, s. 252. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEAbels199852-82"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEAbels199852_82-0">↑</a> <a href="#CITEREFAbels1998">Abels 1998</a>, s. 52. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEYorke23–24,_98–99-83"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEYorke23–24,_98–99_83-0">↑</a> <a href="#CITEREFYorke">Yorke</a>, s. 23–24, 98–99. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEFinberg189-84"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEFinberg189_84-0">↑</a> <a href="#CITEREFFinberg">Finberg</a>, s. 189. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEStory227-85"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEStory227_85-0">↑</a> <a href="#CITEREFStory">Story</a>, s. 227. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEStenton243-86"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEStenton243_86-0">↑</a> <a href="#CITEREFStenton">Stenton</a>, s. 243. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEAbels88-87"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEAbels88_87-0">↑</a> <a href="#CITEREFAbels">Abels</a>, s. 88. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTERyan2013258-88"><a href="#cite_ref-FOOTNOTERyan2013258_88-0">↑</a> <a href="#CITEREFRyan2013">Ryan 2013</a>, s. 258. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEGrueber_&_Keary9,_17_no._19,_Plate_III.4-89"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEGrueber_&_Keary9,_17_no._19,_Plate_III.4_89-0">↑</a> <a href="#CITEREFGrueber_&_Keary">Grueber & Keary</a>, s. 9, 17 no. 19, Plate III.4. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEEarly_Medieval_Coins-90"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEEarly_Medieval_Coins_90-0">↑</a> <a href="#CITEREFEarly_Medieval_Coins">Early Medieval Coins</a>. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEGriersonBlackburn2006270,_287–291-91"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEGriersonBlackburn2006270,_287–291_91-0">↑</a> <a href="#CITEREFGriersonBlackburn2006">Grierson a Blackburn 2006</a>, s. 270, 287–291. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEGriersonBlackburn2006287–291,_307–308-92"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEGriersonBlackburn2006287–291,_307–308_92-0">↑</a> <a href="#CITEREFGriersonBlackburn2006">Grierson a Blackburn 2006</a>, s. 287–291, 307–308. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEGriersonBlackburn2006271,_287–291-93"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEGriersonBlackburn2006271,_287–291_93-0">↑</a> <a href="#CITEREFGriersonBlackburn2006">Grierson a Blackburn 2006</a>, s. 271, 287–291. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEGriersonBlackburn2006287–291-94"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEGriersonBlackburn2006287–291_94-0">↑</a> <a href="#CITEREFGriersonBlackburn2006">Grierson a Blackburn 2006</a>, s. 287–291. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEGriersonBlackburn2006275-95"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEGriersonBlackburn2006275_95-0">↑</a> <a href="#CITEREFGriersonBlackburn2006">Grierson a Blackburn 2006</a>, s. 275. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTES_316-96"><a href="#cite_ref-FOOTNOTES_316_96-0">↑</a> <a href="#CITEREFS_316">S 316</a>. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEStevenson1904186-97"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEStevenson1904186_97-0">↑</a> <a href="#CITEREFStevenson1904">Stevenson 1904</a>, s. 186. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKelly200565-98">↑ <a href="#cite_ref-FOOTNOTEKelly200565_98-0">a</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTEKelly200565_98-1">b</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTEKelly200565_98-2">c</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTEKelly200565_98-3">d</a> <a href="#CITEREFKelly2005">Kelly 2005</a>, s. 65. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEOxford_English_Dictionary1933-99"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEOxford_English_Dictionary1933_99-0">↑</a> <a href="#CITEREFOxford_English_Dictionary1933">Oxford English Dictionary 1933</a>. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKelly200565–66-101"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKelly200565–66_101-0">↑</a> <a href="#CITEREFKelly2005">Kelly 2005</a>, s. 65–66. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKeynes19941119–1120-102"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKeynes19941119–1120_102-0">↑</a> <a href="#CITEREFKeynes1994">Keynes 1994</a>, s. 1119–1120. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKelly200565,_180-103"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKelly200565,_180_103-0">↑</a> <a href="#CITEREFKelly2005">Kelly 2005</a>, s. 65, 180. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKelly200565,_188-105"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKelly200565,_188_105-0">↑</a> <a href="#CITEREFKelly2005">Kelly 2005</a>, s. 65, 188. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKeynes2014459–461-108"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKeynes2014459–461_108-0">↑</a> <a href="#CITEREFKeynes2014">Keynes 2014</a>, s. 459–461. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKelly200565–67,_73–74,_80–81-111"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKelly200565–67,_73–74,_80–81_111-0">↑</a> <a href="#CITEREFKelly2005">Kelly 2005</a>, s. 65–67, 73–74, 80–81. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEStevenson1904186–191-112"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEStevenson1904186–191_112-0">↑</a> <a href="#CITEREFStevenson1904">Stevenson 1904</a>, s. 186–191. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKelly200565–67-113"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKelly200565–67_113-0">↑</a> <a href="#CITEREFKelly2005">Kelly 2005</a>, s. 65–67. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEFinberg1964187–206-114"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEFinberg1964187–206_114-0">↑</a> <a href="#CITEREFFinberg1964">Finberg 1964</a>, s. 187–206. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKeynes19941102–1122-115"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKeynes19941102–1122_115-0">↑</a> <a href="#CITEREFKeynes1994">Keynes 1994</a>, s. 1102–1122. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTENelson2004c15-116"><a href="#cite_ref-FOOTNOTENelson2004c15_116-0">↑</a> <a href="#CITEREFNelson2004c">Nelson 2004c</a>, s. 15. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEPratt200766-117"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEPratt200766_117-0">↑</a> <a href="#CITEREFPratt2007">Pratt 2007</a>, s. 66. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKeynes19941119–1121-120">↑ <a href="#cite_ref-FOOTNOTEKeynes19941119–1121_120-0">a</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTEKeynes19941119–1121_120-1">b</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTEKeynes19941119–1121_120-2">c</a> <a href="#CITEREFKeynes1994">Keynes 1994</a>, s. 1119–1121. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEWilliams2014-121"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEWilliams2014_121-0">↑</a> <a href="#CITEREFWilliams2014">Williams 2014</a>. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEWormald2001267-122"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEWormald2001267_122-0">↑</a> <a href="#CITEREFWormald2001">Wormald 2001</a>, s. 267. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKeynes2009467-123">↑ <a href="#cite_ref-FOOTNOTEKeynes2009467_123-0">a</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTEKeynes2009467_123-1">b</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTEKeynes2009467_123-2">c</a> <a href="#CITEREFKeynes2009">Keynes 2009</a>, s. 467. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTENelson2004c3-124"><a href="#cite_ref-FOOTNOTENelson2004c3_124-0">↑</a> <a href="#CITEREFNelson2004c">Nelson 2004c</a>, s. 3. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKeynesLapidge1983232-125"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKeynesLapidge1983232_125-0">↑</a> <a href="#CITEREFKeynesLapidge1983">Keynes a Lapidge 1983</a>, s. 232. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEStenton1971308-126"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEStenton1971308_126-0">↑</a> <a href="#CITEREFStenton1971">Stenton 1971</a>, s. 308. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEAbels200288–89-127"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEAbels200288–89_127-0">↑</a> <a href="#CITEREFAbels2002">Abels 2002</a>, s. 88–89. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEJohn199671–72-128"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEJohn199671–72_128-0">↑</a> <a href="#CITEREFJohn1996">John 1996</a>, s. 71–72. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTESmyth1995403-129"><a href="#cite_ref-FOOTNOTESmyth1995403_129-0">↑</a> <a href="#CITEREFSmyth1995">Smyth 1995</a>, s. 403. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTESmyth1995376–378,_382–383-130"><a href="#cite_ref-FOOTNOTESmyth1995376–378,_382–383_130-0">↑</a> <a href="#CITEREFSmyth1995">Smyth 1995</a>, s. 376–378, 382–383. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEPratt200766,_n._20-131"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEPratt200766,_n._20_131-0">↑</a> <a href="#CITEREFPratt2007">Pratt 2007</a>, s. 66, n. 20. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTERyan2013255-133">↑ <a href="#cite_ref-FOOTNOTERyan2013255_133-0">a</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTERyan2013255_133-1">b</a> <a href="#CITEREFRyan2013">Ryan 2013</a>, s. 255. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEPratt200768-134"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEPratt200768_134-0">↑</a> <a href="#CITEREFPratt2007">Pratt 2007</a>, s. 68. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTENelson2004c15–16-135"><a href="#cite_ref-FOOTNOTENelson2004c15–16_135-0">↑</a> <a href="#CITEREFNelson2004c">Nelson 2004c</a>, s. 15–16. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKelly200567–91-136"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKelly200567–91_136-0">↑</a> <a href="#CITEREFKelly2005">Kelly 2005</a>, s. 67–91. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKeynes2009464–467-137"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKeynes2009464–467_137-0">↑</a> <a href="#CITEREFKeynes2009">Keynes 2009</a>, s. 464–467. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEAbels199862-138"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEAbels199862_138-0">↑</a> <a href="#CITEREFAbels1998">Abels 1998</a>, s. 62. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEAbels199862,_67-140"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEAbels199862,_67_140-0">↑</a> <a href="#CITEREFAbels1998">Abels 1998</a>, s. 62, 67. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEAbels199867,_n._57-141"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEAbels199867,_n._57_141-0">↑</a> <a href="#CITEREFAbels1998">Abels 1998</a>, s. 67, n. 57. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKirby2000164–165-143"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKirby2000164–165_143-0">↑</a> <a href="#CITEREFKirby2000">Kirby 2000</a>, s. 164–165. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTENelson1997144–146-144"><a href="#cite_ref-FOOTNOTENelson1997144–146_144-0">↑</a> <a href="#CITEREFNelson1997">Nelson 1997</a>, s. 144–146. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEAbels199872-145"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEAbels199872_145-0">↑</a> <a href="#CITEREFAbels1998">Abels 1998</a>, s. 72. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEAbels199873,_75-146"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEAbels199873,_75_146-0">↑</a> <a href="#CITEREFAbels1998">Abels 1998</a>, s. 73, 75. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEStory2003238–239-147"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEStory2003238–239_147-0">↑</a> <a href="#CITEREFStory2003">Story 2003</a>, s. 238–239. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEAbels199877-148"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEAbels199877_148-0">↑</a> <a href="#CITEREFAbels1998">Abels 1998</a>, s. 77. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKelly200591-149">↑ <a href="#cite_ref-FOOTNOTEKelly200591_149-0">a</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTEKelly200591_149-1">b</a> <a href="#CITEREFKelly2005">Kelly 2005</a>, s. 91. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTENelson2013240-150"><a href="#cite_ref-FOOTNOTENelson2013240_150-0">↑</a> <a href="#CITEREFNelson2013">Nelson 2013</a>, s. 240. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKirby2000164-151"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKirby2000164_151-0">↑</a> <a href="#CITEREFKirby2000">Kirby 2000</a>, s. 164. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEAbels199879-152"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEAbels199879_152-0">↑</a> <a href="#CITEREFAbels1998">Abels 1998</a>, s. 79. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEStafford1981139–142-153"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEStafford1981139–142_153-0">↑</a> <a href="#CITEREFStafford1981">Stafford 1981</a>, s. 139–142. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEStory2003240–242-154"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEStory2003240–242_154-0">↑</a> <a href="#CITEREFStory2003">Story 2003</a>, s. 240–242. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTENelson1997143-155"><a href="#cite_ref-FOOTNOTENelson1997143_155-0">↑</a> <a href="#CITEREFNelson1997">Nelson 1997</a>, s. 143. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKirby2000165–166-156"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKirby2000165–166_156-0">↑</a> <a href="#CITEREFKirby2000">Kirby 2000</a>, s. 165–166. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEStafford1981139-157"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEStafford1981139_157-0">↑</a> <a href="#CITEREFStafford1981">Stafford 1981</a>, s. 139. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEEnright1979291–301-158"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEEnright1979291–301_158-0">↑</a> <a href="#CITEREFEnright1979">Enright 1979</a>, s. 291–301. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEAbels199880–82-159"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEAbels199880–82_159-0">↑</a> <a href="#CITEREFAbels1998">Abels 1998</a>, s. 80–82. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEEnright1979291–302-160"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEEnright1979291–302_160-0">↑</a> <a href="#CITEREFEnright1979">Enright 1979</a>, s. 291–302. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKirby2000166-161"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKirby2000166_161-0">↑</a> <a href="#CITEREFKirby2000">Kirby 2000</a>, s. 166. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTESmyth1995191–192-162"><a href="#cite_ref-FOOTNOTESmyth1995191–192_162-0">↑</a> <a href="#CITEREFSmyth1995">Smyth 1995</a>, s. 191–192. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEAbels199881-163"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEAbels199881_163-0">↑</a> <a href="#CITEREFAbels1998">Abels 1998</a>, s. 81. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEYorke199598–99-164"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEYorke199598–99_164-0">↑</a> <a href="#CITEREFYorke1995">Yorke 1995</a>, s. 98–99. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKeynes19987-165"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKeynes19987_165-0">↑</a> <a href="#CITEREFKeynes1998">Keynes 1998</a>, s. 7. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEAbels200289-166"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEAbels200289_166-0">↑</a> <a href="#CITEREFAbels2002">Abels 2002</a>, s. 89. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKirby2000166–167-167"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKirby2000166–167_167-0">↑</a> <a href="#CITEREFKirby2000">Kirby 2000</a>, s. 166–167. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKeynesLapidge198371,_235–236,_n._28-168"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKeynesLapidge198371,_235–236,_n._28_168-0">↑</a> <a href="#CITEREFKeynesLapidge1983">Keynes a Lapidge 1983</a>, s. 71, 235–236, n. 28. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTENelson200670–71-169"><a href="#cite_ref-FOOTNOTENelson200670–71_169-0">↑</a> <a href="#CITEREFNelson2006">Nelson 2006</a>, s. 70–71. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEWilson19642,_22,_34,_142-170"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEWilson19642,_22,_34,_142_170-0">↑</a> <a href="#CITEREFWilson1964">Wilson 1964</a>, s. 2, 22, 34, 142. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEWebster1991268–269-171"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEWebster1991268–269_171-0">↑</a> <a href="#CITEREFWebster1991">Webster 1991</a>, s. 268–269. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEPratt200765-172"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEPratt200765_172-0">↑</a> <a href="#CITEREFPratt2007">Pratt 2007</a>, s. 65. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEWilson196422-173"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEWilson196422_173-0">↑</a> <a href="#CITEREFWilson1964">Wilson 1964</a>, s. 22. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEAbels200289–91-174"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEAbels200289–91_174-0">↑</a> <a href="#CITEREFAbels2002">Abels 2002</a>, s. 89–91. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEYorke1990149–150-175">↑ <a href="#cite_ref-FOOTNOTEYorke1990149–150_175-0">a</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTEYorke1990149–150_175-1">b</a> <a href="#CITEREFYorke1990">Yorke 1990</a>, s. 149–150. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKirby2000167-176"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKirby2000167_176-0">↑</a> <a href="#CITEREFKirby2000">Kirby 2000</a>, s. 167. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTESmyth1995416–417-177"><a href="#cite_ref-FOOTNOTESmyth1995416–417_177-0">↑</a> <a href="#CITEREFSmyth1995">Smyth 1995</a>, s. 416–417. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEAbels199887-178"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEAbels199887_178-0">↑</a> <a href="#CITEREFAbels1998">Abels 1998</a>, s. 87. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTESmyth1995674,_n._81-179"><a href="#cite_ref-FOOTNOTESmyth1995674,_n._81_179-0">↑</a> <a href="#CITEREFSmyth1995">Smyth 1995</a>, s. 674, n. 81. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTENotes_&_Queries_about_the_Mortuary_Chests-180"><a href="#cite_ref-FOOTNOTENotes_&_Queries_about_the_Mortuary_Chests_180-0">↑</a> <a href="#CITEREFNotes_&_Queries_about_the_Mortuary_Chests">Notes & Queries about the Mortuary Chests</a>. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKeynesLapidge198372-182"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKeynesLapidge198372_182-0">↑</a> <a href="#CITEREFKeynesLapidge1983">Keynes a Lapidge 1983</a>, s. 72. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEAbels200290–91-183"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEAbels200290–91_183-0">↑</a> <a href="#CITEREFAbels2002">Abels 2002</a>, s. 90–91. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKirby2000167–169-184"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKirby2000167–169_184-0">↑</a> <a href="#CITEREFKirby2000">Kirby 2000</a>, s. 167–169. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEHodgkin1935514–515-185"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEHodgkin1935514–515_185-0">↑</a> <a href="#CITEREFHodgkin1935">Hodgkin 1935</a>, s. 514–515. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEStenton1971245-186"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEStenton1971245_186-0">↑</a> <a href="#CITEREFStenton1971">Stenton 1971</a>, s. 245. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEFinberg1964193-187"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEFinberg1964193_187-0">↑</a> <a href="#CITEREFFinberg1964">Finberg 1964</a>, s. 193. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEEnright1979295-188"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEEnright1979295_188-0">↑</a> <a href="#CITEREFEnright1979">Enright 1979</a>, s. 295. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEO'Keeffe199635–36-189"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEO'Keeffe199635–36_189-0">↑</a> <a href="#CITEREFO'Keeffe1996">O'Keeffe 1996</a>, s. 35–36. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEStory2003218–228-191"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEStory2003218–228_191-0">↑</a> <a href="#CITEREFStory2003">Story 2003</a>, s. 218–228. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEDutton1994107–109-192"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEDutton1994107–109_192-0">↑</a> <a href="#CITEREFDutton1994">Dutton 1994</a>, s. 107–109. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEKeynes2003xxxiii-193"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEKeynes2003xxxiii_193-0">↑</a> <a href="#CITEREFKeynes2003">Keynes 2003</a>, s. xxxiii. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEStory2003225-194"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEStory2003225_194-0">↑</a> <a href="#CITEREFStory2003">Story 2003</a>, s. 225. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTENelson2004c-195"><a href="#cite_ref-FOOTNOTENelson2004c_195-0">↑</a> <a href="#CITEREFNelson2004c">Nelson 2004c</a>. </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Literatura">Literatura</h3>[<a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&veaction=edit&section=16" title="Editace sekce: Literatura" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&action=edit&section=16" title="Editovat zdrojový kód sekce Literatura">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><cite class="book" style="font-style:normal;">ABELS, Richard. Alfred the Great: War, Kingship and Culture in Anglo-Saxon England. Harlow, UK: Longman, 1998. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-582-04047-7" title="Speciální:Zdroje knih/0-582-04047-7">0-582-04047-7</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Alfred+the+Great%3A+War%2C+Kingship+and+Culture+in+Anglo-Saxon+England&rft.isbn=0-582-04047-7&rft.aulast=Abels&rft.aufirst=Richard&rft.place=Harlow%2C+UK&rft.pub=Longman&rft.date=1998"> </li> <li><cite style="font-style:normal;">ABELS, Richard. Royal Succession and the Growth of Political Stability in Ninth-Century Wessex. The Haskins Society Journal: Studies in Medieval History. Woodbridge, UK: Boydell & Brewer, 2002, s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/haskinssocietyjo00step/page/83">83–97</a>. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/haskinssocietyjo00step/page/83">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/1-84383-008-6" title="Speciální:Zdroje knih/1-84383-008-6">1-84383-008-6</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">doi</a>:<a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.1017%2Fupo9781846150852.006">10.1017/upo9781846150852.006</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Haskins+Society+Journal%3A+Studies+in+Medieval+History&rft_id=info:doi/10.1017%2Fupo9781846150852.006&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fhaskinssocietyjo00step%2Fpage%2F83&rft.atitle=Royal+Succession+and+the+Growth+of+Political+Stability+in+Ninth-Century+Wessex&rft.date=2002&rft.pages=%5Bhttps%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fhaskinssocietyjo00step%2Fpage%2F83+83%E2%80%9397%5D&rft.aulast=Abels&rft.aufirst=Richard&rft.place=Woodbridge%2C+UK&rft.pub=Boydell+%26+Brewer"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">BLAIR, John. The Church in Anglo-Saxon Society. Oxford, UK: Oxford University Press, 2005. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-19-921117-3" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-19-921117-3">978-0-19-921117-3</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Church+in+Anglo-Saxon+Society&rft.isbn=978-0-19-921117-3&rft.aulast=Blair&rft.aufirst=John&rft.place=Oxford%2C+UK&rft.pub=Oxford+University+Press&rft.date=2005"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">BOOTH, James. Kings, Currency and Alliances: History and Coinage of Southern England in the Ninth Century. Woodbridge, UK: The Boydell Press, 1998. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-85115-598-7" title="Speciální:Zdroje knih/0-85115-598-7">0-85115-598-7</a>. Kapitola Monetary Alliance or Technical Cooperation? The Coinage of Berhtwulf of Mercia (840–852), s. 63–103.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Kings%2C+Currency+and+Alliances%3A+History+and+Coinage+of+Southern+England+in+the+Ninth+Century&rft.isbn=0-85115-598-7&rft.aulast=Booth&rft.aufirst=James&rft.atitle=Monetary+Alliance+or+Technical+Cooperation%3F+The+Coinage+of+Berhtwulf+of+Mercia+%28840%E2%80%93852%29&rft.place=Woodbridge%2C+UK&rft.pub=The+Boydell+Press&rft.date=1998&rft.pages=63%E2%80%93103"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">BROOKS, Nicholas. The Early History of the Church of Canterbury. Leicester, UK: Leicester University Press, 1984. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-7185-1182-4" title="Speciální:Zdroje knih/0-7185-1182-4">0-7185-1182-4</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Early+History+of+the+Church+of+Canterbury&rft.isbn=0-7185-1182-4&rft.aulast=Brooks&rft.aufirst=Nicholas&rft.place=Leicester%2C+UK&rft.pub=Leicester+University+Press&rft.date=1984"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">CHARLES-EDWARDS, T. M. Wales and the Britons 350–1064. Oxford, UK: Oxford University Press, 2013. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/walesbritons35010000char">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-19-821731-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-19-821731-2">978-0-19-821731-2</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Wales+and+the+Britons+350%E2%80%931064&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fwalesbritons35010000char&rft.isbn=978-0-19-821731-2&rft.aulast=Charles-Edwards&rft.aufirst=T.+M.&rft.place=Oxford%2C+UK&rft.pub=Oxford+University+Press&rft.date=2013"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;" id="CITEREF[[:Šablona:Sfnref]]">, 1971. Decimation. Oxford, UK: Oxford University Press. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/compacteditionof0000unse">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/Online_Computer_Library_Center" title="Online Computer Library Center">OCLC</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/oclc/67218777">67218777</a></cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Decimation&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fcompacteditionof0000unse&rft.place=Oxford%2C+UK&rft.pub=Oxford+University+Press&rft.date=1971"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">DUTTON, Paul Edward. The Politics of Dreaming in the Carolingian Empire. Lincoln, Nebraska: University of Nebraska Press, 1994. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/politicsofdreami0000dutt">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-8032-1653-X" title="Speciální:Zdroje knih/0-8032-1653-X">0-8032-1653-X</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Politics+of+Dreaming+in+the+Carolingian+Empire&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fpoliticsofdreami0000dutt&rft.isbn=0-8032-1653-X&rft.aulast=Dutton&rft.aufirst=Paul+Edward&rft.place=Lincoln%2C+Nebraska&rft.pub=University+of+Nebraska+Press&rft.date=1994"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;" id="CITEREF[[:Šablona:Sfnref]]"> Early Medieval Coins: EMC number 2001.0016 [online]. Fitzwilliam Museum, Cambridge [cit. 2015-07-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20150712121151/http://www.fitzmuseum.cam.ac.uk/coins/emc/fullpage.php?from=list&which=12">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.fitzmuseum.cam.ac.uk/coins/emc/fullpage.php?from=list&which=12">originálu</a> dne 2015-07-12.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Early+Medieval+Coins%3A+EMC+number+2001.0016&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.fitzmuseum.cam.ac.uk%2Fcoins%2Femc%2Ffullpage.php%3Ffrom%3Dlist%26which%3D12&rft.pub=Fitzwilliam+Museum%2C+Cambridge"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">EDWARDS, Heather. Ecgberht [Egbert] (d. 839), king of the West Saxons. [s.l.]: Oxford University Press, 2004. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.oxforddnb.com/view/article/8581/8581?back=,8921,8581,8921">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">doi</a>:<a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.1093">10.1093</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Ecgberht+%5BEgbert%5D+%28d.+839%29%2C+king+of+the+West+Saxons&rft_id=info:doi/10.1093&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.oxforddnb.com%2Fview%2Farticle%2F8581%2F8581%3Fback%3D%2C8921%2C8581%2C8921&rft.aulast=Edwards&rft.aufirst=Heather&rft.pub=Oxford+University+Press&rft.date=2004"> </li> <li><cite style="font-style:normal;">ENRIGHT, Michael J. Charles the Bald and Æthelwulf of Wessex: Alliance of 856 and Strategies of Royal Succession. Journal of Medieval History. Amsterdam, Netherlands: North Holland, 1979, s. 291–302. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0304-4181">0304-4181</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">doi</a>:<a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.1016%2F0304-4181%2879%2990003-4">10.1016/0304-4181(79)90003-4</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Journal+of+Medieval+History&rft_id=info:doi/10.1016%2F0304-4181%2879%2990003-4&rft.atitle=Charles+the+Bald+and+%C3%86thelwulf+of+Wessex%3A+Alliance+of+856+and+Strategies+of+Royal+Succession&rft.date=1979&rft.pages=291%E2%80%93302&rft.issn=0304-4181&rft.aulast=Enright&rft.aufirst=Michael+J.&rft.place=Amsterdam%2C+Netherlands&rft.pub=North+Holland"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">FINBERG, H. P. R. The Early Charters of Wessex. Leicester, UK: Leicester University Press, 1964. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/earlychartersofw0000hprf">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/Online_Computer_Library_Center" title="Online Computer Library Center">OCLC</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/oclc/3977243">3977243</a></cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Early+Charters+of+Wessex&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fearlychartersofw0000hprf&rft.aulast=Finberg&rft.aufirst=H.+P.+R.&rft.place=Leicester%2C+UK&rft.pub=Leicester+University+Press&rft.date=1964"> </li> <li><cite style="font-style:normal;">FLEMING, Robin. History and Liturgy at Pre-Conquest Christ Church. The Haskins Society Journal: Studies in Medieval History. Woodbridge, UK: The Boydell Press, 1995, s. 67–83. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-85115-604-5" title="Speciální:Zdroje knih/0-85115-604-5">0-85115-604-5</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Haskins+Society+Journal%3A+Studies+in+Medieval+History&rft.atitle=History+and+Liturgy+at+Pre-Conquest+Christ+Church&rft.date=1995&rft.pages=67%E2%80%9383&rft.aulast=Fleming&rft.aufirst=Robin&rft.place=Woodbridge%2C+UK&rft.pub=The+Boydell+Press"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">GRIERSON, Philip; BLACKBURN, Mark. Medieval European Coinage, With A Catalogue of the Coins in the Fitzwilliam Museum, Cambridge: 1: The Early Middle Ages (5th–10th Centuries). Cambridge, UK: Cambridge University Press, 2006. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-521-03177-X" title="Speciální:Zdroje knih/0-521-03177-X">0-521-03177-X</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Medieval+European+Coinage%2C+With+A+Catalogue+of+the+Coins+in+the+Fitzwilliam+Museum%2C+Cambridge%3A+1%3A+The+Early+Middle+Ages+%285th%E2%80%9310th+Centuries%29&rft.isbn=0-521-03177-X&rft.aulast=Grierson&rft.aufirst=Philip&rft.au=Blackburn%2C+Mark&rft.place=Cambridge%2C+UK&rft.pub=Cambridge+University+Press&rft.date=2006"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">GRUEBER, Herbert A.; KEARY, Charles Francis. A Catalogue of English Coins in the British Museum: Anglo-Saxon Series. Svazek 2. London, UK: Printed by Order of the Trustees, 1893. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.forumancientcoins.com/dannyjones/British%20Museum%20Books/Catalog%20of%20English%20Coins%20in%20the%20British%20Museum%20-%20Anglo-Saxon%20Vol%202.pdf">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/Online_Computer_Library_Center" title="Online Computer Library Center">OCLC</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/oclc/650118125">650118125</a></cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=A+Catalogue+of+English+Coins+in+the+British+Museum%3A+Anglo-Saxon+Series&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.forumancientcoins.com%2Fdannyjones%2FBritish%2520Museum%2520Books%2FCatalog%2520of%2520English%2520Coins%2520in%2520the%2520British%2520Museum%2520-%2520Anglo-Saxon%2520Vol%25202.pdf&rft.aulast=Grueber&rft.aufirst=Herbert+A.&rft.au=Keary%2C+Charles+Francis&rft.place=London%2C+UK&rft.pub=Printed+by+Order+of+the+Trustees&rft.date=1893"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">HALSALL, Guy. Worlds of Arthur: Facts & Fictions in the Dark Ages. Oxford, UK: Oxford University Press, 2013. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/worldsofarthurfa0000hals">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-19-870084-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-19-870084-5">978-0-19-870084-5</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Worlds+of+Arthur%3A+Facts+%26+Fictions+in+the+Dark+Ages&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fworldsofarthurfa0000hals&rft.isbn=978-0-19-870084-5&rft.aulast=Halsall&rft.aufirst=Guy&rft.place=Oxford%2C+UK&rft.pub=Oxford+University+Press&rft.date=2013"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">HODGKIN, R. H. A History of the Anglo-Saxons. Svazek 2. Oxford, UK: Oxford University Press, 1935. <a href="/wiki/Online_Computer_Library_Center" title="Online Computer Library Center">OCLC</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/oclc/1350966">1350966</a></cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=A+History+of+the+Anglo-Saxons&rft.aulast=Hodgkin&rft.aufirst=R.+H.&rft.place=Oxford%2C+UK&rft.pub=Oxford+University+Press&rft.date=1935"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">JOHN, Eric. Reassessing Anglo-Saxon England. Manchester, UK: Manchester University Press, 1996. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-7190-5053-7" title="Speciální:Zdroje knih/0-7190-5053-7">0-7190-5053-7</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Reassessing+Anglo-Saxon+England&rft.isbn=0-7190-5053-7&rft.aulast=John&rft.aufirst=Eric&rft.place=Manchester%2C+UK&rft.pub=Manchester+University+Press&rft.date=1996"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">JONES, Daniel. Cambridge English Pronouncing Dictionary. Cambridge, UK: Cambridge University Press, 2011. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/cambridgeenglish0000jone">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-521-15255-6" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-521-15255-6">978-0-521-15255-6</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Cambridge+English+Pronouncing+Dictionary&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fcambridgeenglish0000jone&rft.isbn=978-0-521-15255-6&rft.aulast=Jones&rft.aufirst=Daniel&rft.place=Cambridge%2C+UK&rft.pub=Cambridge+University+Press&rft.date=2011"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">KELLY, Susan. Charters of Malmesbury Abbey. Oxford, UK: Oxford University Press, 2005. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-19-726317-4" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-19-726317-4">978-0-19-726317-4</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Charters+of+Malmesbury+Abbey&rft.isbn=978-0-19-726317-4&rft.aulast=Kelly&rft.aufirst=Susan&rft.place=Oxford%2C+UK&rft.pub=Oxford+University+Press&rft.date=2005"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"> Alfred the Great: Asser's Life of King Alfred and Other Contemporary Sources. London, UK: Penguin Classics, 1983. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/alfredgreatasser0000asse">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-14-044409-4" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-14-044409-4">978-0-14-044409-4</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Alfred+the+Great%3A+Asser%27s+Life+of+King+Alfred+and+Other+Contemporary+Sources&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Falfredgreatasser0000asse&rft.isbn=978-0-14-044409-4&rft.place=London%2C+UK&rft.pub=Penguin+Classics&rft.date=1983"> </li> <li><cite style="font-style:normal;">KEYNES, Simon. The Control of Kent in the Ninth Century. Early Medieval Europe. Oxford, UK: Blackwell, 1993, s. 111–31. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1468-0254">1468-0254</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">doi</a>:<a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.1111%2Fj.1468-0254.1993.tb00013.x">10.1111/j.1468-0254.1993.tb00013.x</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Early+Medieval+Europe&rft_id=info:doi/10.1111%2Fj.1468-0254.1993.tb00013.x&rft.atitle=The+Control+of+Kent+in+the+Ninth+Century&rft.date=1993&rft.pages=111%E2%80%9331&rft.issn=1468-0254&rft.aulast=Keynes&rft.aufirst=Simon&rft.place=Oxford%2C+UK&rft.pub=Blackwell"> </li> <li><cite style="font-style:normal;">KEYNES, Simon. The West Saxon Charters of King Æthelwulf and his sons. English Historical Review. Oxford, UK: Oxford University Press. S. 1109–49. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0013-8266">0013-8266</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">doi</a>:<a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.1093%2Fehr%2Fcix.434.1109">10.1093/ehr/cix.434.1109</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=English+Historical+Review&rft_id=info:doi/10.1093%2Fehr%2Fcix.434.1109&rft.atitle=The+West+Saxon+Charters+of+King+%C3%86thelwulf+and+his+sons&rft.pages=1109%E2%80%9349&rft.issn=0013-8266&rft.aulast=Keynes&rft.aufirst=Simon&rft.place=Oxford%2C+UK&rft.pub=Oxford+University+Press"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">KEYNES, Simon. New Cambridge Medieval History. Svazek 2. [s.l.]: [s.n.] Kapitola England, 700–900, s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/newcambridgemedi900mcki_599/page/n49">18</a>–42.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=New+Cambridge+Medieval+History&rft.aulast=Keynes&rft.aufirst=Simon&rft.atitle=England%2C+700%E2%80%93900&rft.pages=%5Bhttps%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fnewcambridgemedi900mcki_599%2Fpage%2Fn49+18%5D%E2%80%9342"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">KEYNES, Simon. Kings, Currency and Alliances: History and Coinage of Southern England in the Ninth Century. Woodbridge, UK: The Boydell Press, 1998. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-85115-598-7" title="Speciální:Zdroje knih/0-85115-598-7">0-85115-598-7</a>. Kapitola King Alfred and the Mercians, s. 1–45.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Kings%2C+Currency+and+Alliances%3A+History+and+Coinage+of+Southern+England+in+the+Ninth+Century&rft.isbn=0-85115-598-7&rft.aulast=Keynes&rft.aufirst=Simon&rft.atitle=King+Alfred+and+the+Mercians&rft.place=Woodbridge%2C+UK&rft.pub=The+Boydell+Press&rft.date=1998&rft.pages=1%E2%80%9345"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">KEYNES, Simon. An Introduction to Anglo-Saxon England. Cambridge, UK: Cambridge University Press, 2003. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-521-83085-0" title="Speciální:Zdroje knih/0-521-83085-0">0-521-83085-0</a>. Kapitola Introduction: Changing Perceptions of Anglo-Saxon History, s. xvii–xxxv.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=An+Introduction+to+Anglo-Saxon+England&rft.isbn=0-521-83085-0&rft.aulast=Keynes&rft.aufirst=Simon&rft.atitle=Introduction%3A+Changing+Perceptions+of+Anglo-Saxon+History&rft.place=Cambridge%2C+UK&rft.pub=Cambridge+University+Press&rft.date=2003&rft.pages=xvii%E2%80%93xxxv"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">KEYNES, Simon. Early Medieval Studies in Memory of Patrick Wormald. Farnham, UK: Ashgate, 2009. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/earlymedievalstu0000unse">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-7546-6331-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-7546-6331-7">978-0-7546-6331-7</a>. Kapitola King Æthelred's Charter for Eynsham Abbey (1005), s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/earlymedievalstu0000unse/page/451">451</a>–473.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Early+Medieval+Studies+in+Memory+of+Patrick+Wormald&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fearlymedievalstu0000unse&rft.isbn=978-0-7546-6331-7&rft.aulast=Keynes&rft.aufirst=Simon&rft.atitle=King+%C3%86thelred%27s+Charter+for+Eynsham+Abbey+%281005%29&rft.place=Farnham%2C+UK&rft.pub=Ashgate&rft.date=2009&rft.pages=%5Bhttps%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fearlymedievalstu0000unse%2Fpage%2F451+451%5D%E2%80%93473"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">KIRBY, D. P. The Earliest English Kings. London, UK: Routledge, 2000. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-415-24211-8" title="Speciální:Zdroje knih/0-415-24211-8">0-415-24211-8</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Earliest+English+Kings&rft.isbn=0-415-24211-8&rft.aulast=Kirby&rft.aufirst=D.+P.&rft.place=London%2C+UK&rft.pub=Routledge&rft.date=2000"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">MILLER, Sean. Æthelred I [Ethelred I] (d. 871), King of the West Saxons. Oxford, UK: Oxford University Press, 2004. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.oxforddnb.com/view/article/8913?docPos=2">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">doi</a>:<a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.1093%2Fref%3Aodnb%2F8913">10.1093/ref:odnb/8913</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%C3%86thelred+I+%5BEthelred+I%5D+%28d.+871%29%2C+King+of+the+West+Saxons&rft_id=info:doi/10.1093%2Fref%3Aodnb%2F8913&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.oxforddnb.com%2Fview%2Farticle%2F8913%3FdocPos%3D2&rft.aulast=Miller&rft.aufirst=Sean&rft.place=Oxford%2C+UK&rft.pub=Oxford+University+Press&rft.date=2004"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">NELSON, Janet L. The Preservation and Transmission of Anglo-Saxon Culture: Selected Papers from the 1991 Meeting of the International Society of Anglo-Saxonists. Kalamazoo, Michigan: Medieval Institute Publications, Western Michigan University, 1997. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.mgh-bibliothek.de/dokumente/b/b073553.pdf">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/1-879288-90-7" title="Speciální:Zdroje knih/1-879288-90-7">1-879288-90-7</a>. Kapitola The Franks and the English in the Ninth Century Reconsidered, s. 141–158.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Preservation+and+Transmission+of+Anglo-Saxon+Culture%3A+Selected+Papers+from+the+1991+Meeting+of+the+International+Society+of+Anglo-Saxonists&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.mgh-bibliothek.de%2Fdokumente%2Fb%2Fb073553.pdf&rft.isbn=1-879288-90-7&rft.aulast=Nelson&rft.aufirst=Janet+L.&rft.atitle=The+Franks+and+the+English+in+the+Ninth+Century+Reconsidered&rft.place=Kalamazoo%2C+Michigan&rft.pub=Medieval+Institute+Publications%2C+Western+Michigan+University&rft.date=1997&rft.pages=141%E2%80%93158"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">NELSON, Janet L. Æthelwulf (d. 858), king of the West Saxons. Oxford, UK: Oxford University Press, 2004a. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.oxforddnb.com/view/article/8921?docPos=1">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">doi</a>:<a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.1093%2Fref%3Aodnb%2F39264">10.1093/ref:odnb/39264</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%C3%86thelwulf+%28d.+858%29%2C+king+of+the+West+Saxons&rft_id=info:doi/10.1093%2Fref%3Aodnb%2F39264&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.oxforddnb.com%2Fview%2Farticle%2F8921%3FdocPos%3D1&rft.aulast=Nelson&rft.aufirst=Janet+L.&rft.place=Oxford%2C+UK&rft.pub=Oxford+University+Press&rft.date=2004a"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">NELSON, Janet L. Osburh [Osburga] (fl. 839). Oxford, UK: Oxford University Press, 2004b. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.oxforddnb.com/view/article/20887/?back=,8921">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">doi</a>:<a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.1093%2Fref%3Aodnb%2F20887">10.1093/ref:odnb/20887</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Osburh+%5BOsburga%5D+%28fl.+839%29&rft_id=info:doi/10.1093%2Fref%3Aodnb%2F20887&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.oxforddnb.com%2Fview%2Farticle%2F20887%2F%3Fback%3D%2C8921&rft.aulast=Nelson&rft.aufirst=Janet+L.&rft.place=Oxford%2C+UK&rft.pub=Oxford+University+Press&rft.date=2004b"> </li> <li><cite style="font-style:normal;">NELSON, Janet L. England and the Continent in the Ninth Century: III, Rights and Rituals. Transactions of the Royal Historical Society. Cambridge, UK: Cambridge University Press, 2004c, s. 1–24.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Transactions+of+the+Royal+Historical+Society&rft.atitle=England+and+the+Continent+in+the+Ninth+Century%3A+III%2C+Rights+and+Rituals&rft.date=2004c&rft.pages=1%E2%80%9324&rft.aulast=Nelson&rft.aufirst=Janet+L.&rft.place=Cambridge%2C+UK&rft.pub=Cambridge+University+Press"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">NELSON, Janet L. Anglo-Saxons: Studies Presented to Cyril Roy Hart. Dublin, Ireland: Four Courts Press, 2006. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/1-85182-932-6" title="Speciální:Zdroje knih/1-85182-932-6">1-85182-932-6</a>. Kapitola The Queen in Ninth-Century Wessex, s. 69–77.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Anglo-Saxons%3A+Studies+Presented+to+Cyril+Roy+Hart&rft.isbn=1-85182-932-6&rft.aulast=Nelson&rft.aufirst=Janet+L.&rft.atitle=The+Queen+in+Ninth-Century+Wessex&rft.place=Dublin%2C+Ireland&rft.pub=Four+Courts+Press&rft.date=2006&rft.pages=69%E2%80%9377"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">NELSON, Janet L. A Companion to the Early Middle Ages: Britain and Ireland c.500–c.1100. Chichester, UK: Wiley-Blackwell, 2013. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-118-42513-8" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-118-42513-8">978-1-118-42513-8</a>. Kapitola Britain, Ireland, and Europe, c. 750–c.900, s. 231–247.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=A+Companion+to+the+Early+Middle+Ages%3A+Britain+and+Ireland+c.500%E2%80%93c.1100&rft.isbn=978-1-118-42513-8&rft.aulast=Nelson&rft.aufirst=Janet+L.&rft.atitle=Britain%2C+Ireland%2C+and+Europe%2C+c.+750%E2%80%93c.900&rft.place=Chichester%2C+UK&rft.pub=Wiley-Blackwell&rft.date=2013&rft.pages=231%E2%80%93247"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;" id="CITEREF[[:Šablona:Sfnref]]"> Notes & Queries about the Mortuary Chests [online]. Church Monuments Society. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.churchmonumentsgazetteer.co.uk/Hampshire_Winchester_Mortuary_Chests.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Notes+%26+Queries+about+the+Mortuary+Chests&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.churchmonumentsgazetteer.co.uk%2FHampshire_Winchester_Mortuary_Chests.html&rft.pub=Church+Monuments+Society"> </li> <li><cite style="font-style:normal;">O'KEEFFE, Katherine O'Brien. Deor. Old English Newsletter. Kalamazoo, Michigan: Western Michigan University. S. 35–36. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.oenewsletter.org/OEN/archive/OEN29_2.pdf">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0030-1973">0030-1973</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Old+English+Newsletter&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.oenewsletter.org%2FOEN%2Farchive%2FOEN29_2.pdf&rft.atitle=Deor&rft.pages=35%E2%80%9336&rft.issn=0030-1973&rft.aulast=O%27Keeffe&rft.aufirst=Katherine+O%27Brien&rft.place=Kalamazoo%2C+Michigan&rft.pub=Western+Michigan+University"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">PRATT, David. The Political Thought of King Alfred the Great. Cambridge, UK: Cambridge University Press, 2007. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-521-12644-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-521-12644-1">978-0-521-12644-1</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Political+Thought+of+King+Alfred+the+Great&rft.isbn=978-0-521-12644-1&rft.aulast=Pratt&rft.aufirst=David&rft.place=Cambridge%2C+UK&rft.pub=Cambridge+University+Press&rft.date=2007"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">RYAN, Martin J. The Anglo-Saxon World. New Haven, Connecticut: Yale University Press, 2013. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-300-12534-4" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-300-12534-4">978-0-300-12534-4</a>. Kapitola The Anglo-Saxons and the Vikings, c. 825–900, s. 232–70.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Anglo-Saxon+World&rft.isbn=978-0-300-12534-4&rft.aulast=Ryan&rft.aufirst=Martin+J.&rft.atitle=The+Anglo-Saxons+and+the+Vikings%2C+c.+825%E2%80%93900&rft.place=New+Haven%2C+Connecticut&rft.pub=Yale+University+Press&rft.date=2013&rft.pages=232%E2%80%9370"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;" id="CITEREF[[:Šablona:Sfnref]]"> S 281 [online]. The Electronic Sawyer: Online Catalogue of Anglo-Saxon Charters [cit. 2015-10-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160808034107/http://esawyer.org.uk/charter/281.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2016-08-08.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=S+281&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.esawyer.org.uk%2Fcharter%2F281.html&rft.pub=The+Electronic+Sawyer%3A+Online+Catalogue+of+Anglo-Saxon+Charters"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;" id="CITEREF[[:Šablona:Sfnref]]"> S 316 [online]. The Electronic Sawyer: Online Catalogue of Anglo-Saxon Charters [cit. 2015-07-10]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20150711211423/http://www.esawyer.org.uk/charter/316.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2015-07-11.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=S+316&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.esawyer.org.uk%2Fcharter%2F316.html&rft.pub=The+Electronic+Sawyer%3A+Online+Catalogue+of+Anglo-Saxon+Charters"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;" id="CITEREF[[:Šablona:Sfnref]]"> S 319 [online]. The Electronic Sawyer: Online Catalogue of Anglo-Saxon Charters [cit. 2015-07-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20180831211857/http://www.esawyer.org.uk/charter/319.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2018-08-31.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=S+319&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.esawyer.org.uk%2Fcharter%2F319.html&rft.pub=The+Electronic+Sawyer%3A+Online+Catalogue+of+Anglo-Saxon+Charters"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">SMYTH, Alfred P. King Alfred the Great. Oxford, UK: Oxford University Press, 1995. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/kingalfredgreat0000smyt">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-19-822989-5" title="Speciální:Zdroje knih/0-19-822989-5">0-19-822989-5</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=King+Alfred+the+Great&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fkingalfredgreat0000smyt&rft.isbn=0-19-822989-5&rft.aulast=Smyth&rft.aufirst=Alfred+P.&rft.place=Oxford%2C+UK&rft.pub=Oxford+University+Press&rft.date=1995"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">STAFFORD, Pauline. Charles the Bald: Court and Kingdom. Oxford, UK: B A R, 1981. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-86054-115-0" title="Speciální:Zdroje knih/0-86054-115-0">0-86054-115-0</a>. Kapitola Charles the Bald, Judith and England, s. 137–51.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Charles+the+Bald%3A+Court+and+Kingdom&rft.isbn=0-86054-115-0&rft.aulast=Stafford&rft.aufirst=Pauline&rft.atitle=Charles+the+Bald%2C+Judith+and+England&rft.place=Oxford%2C+UK&rft.pub=B+A+R&rft.date=1981&rft.pages=137%E2%80%9351"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">STENTON, Frank M. Anglo-Saxon England. Oxford, UK: Oxford University Press, 1971. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/anglosaxonenglan0000sten">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-19-280139-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-19-280139-5">978-0-19-280139-5</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Anglo-Saxon+England&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fanglosaxonenglan0000sten&rft.isbn=978-0-19-280139-5&rft.aulast=Stenton&rft.aufirst=Frank+M.&rft.place=Oxford%2C+UK&rft.pub=Oxford+University+Press&rft.date=1971"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">STEVENSON, William Henry. Asser's Life of King Alfred. Oxford, UK: Clarendon Press, 1904. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/gri_33125000734208">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/Online_Computer_Library_Center" title="Online Computer Library Center">OCLC</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/oclc/1354216">1354216</a></cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Asser%27s+Life+of+King+Alfred&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fgri_33125000734208&rft.aulast=Stevenson&rft.aufirst=William+Henry&rft.place=Oxford%2C+UK&rft.pub=Clarendon+Press&rft.date=1904"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">STORY, Joanna. Carolingian Connections: Anglo-Saxon England and Carolingian Francia, c. 750–870. Aldershot, UK: Ashgate, 2003. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/carolingianconne0000stor">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-7546-0124-2" title="Speciální:Zdroje knih/0-7546-0124-2">0-7546-0124-2</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Carolingian+Connections%3A+Anglo-Saxon+England+and+Carolingian+Francia%2C+c.+750%E2%80%93870&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fcarolingianconne0000stor&rft.isbn=0-7546-0124-2&rft.aulast=Story&rft.aufirst=Joanna&rft.place=Aldershot%2C+UK&rft.pub=Ashgate&rft.date=2003"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">WEBSTER, Leslie. The Making of England: Anglo-Saxon Art and Culture AD 600–900. London, UK: The Trustees of the British Museum, 1991. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-7141-0555-4" title="Speciální:Zdroje knih/0-7141-0555-4">0-7141-0555-4</a>. Kapitola The Age of Alfred: Metalwork, Wood and Bone, s. 268–83.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Making+of+England%3A+Anglo-Saxon+Art+and+Culture+AD+600%E2%80%93900&rft.isbn=0-7141-0555-4&rft.aulast=Webster&rft.aufirst=Leslie&rft.atitle=The+Age+of+Alfred%3A+Metalwork%2C+Wood+and+Bone&rft.place=London%2C+UK&rft.pub=The+Trustees+of+the+British+Museum&rft.date=1991&rft.pages=268%E2%80%9383"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">WILLIAMS, Ann. Æthelwulf King of Wessex 839-58. London, UK: Seaby, 1991a. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-85264-047-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-85264-047-7">978-1-85264-047-7</a>. S. 35–36.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%C3%86thelwulf+King+of+Wessex+839-58&rft.isbn=978-1-85264-047-7&rft.aulast=Williams&rft.aufirst=Ann&rft.place=London%2C+UK&rft.pub=Seaby&rft.date=1991a&rft.pages=35%E2%80%9336"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">WILLIAMS, Ann. Ecgberht King of Wessex 802–39. London, UK: Seaby, 1991b. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-85264-047-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-85264-047-7">978-1-85264-047-7</a>. S. 121.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Ecgberht+King+of+Wessex+802%E2%80%9339&rft.isbn=978-1-85264-047-7&rft.aulast=Williams&rft.aufirst=Ann&rft.place=London%2C+UK&rft.pub=Seaby&rft.date=1991b&rft.pages=121"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">WILLIAMS, Ann. Land Tenure. Chichester, UK: Wiley Blackwell, 2014. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-631-22492-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-631-22492-1">978-0-631-22492-1</a>. S. 282–83.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Land+Tenure&rft.isbn=978-0-631-22492-1&rft.aulast=Williams&rft.aufirst=Ann&rft.place=Chichester%2C+UK&rft.pub=Wiley+Blackwell&rft.date=2014&rft.pages=282%E2%80%9383"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">WILSON, David M. Anglo-Saxon Ornamental Metalwork 700–1100 in the British Museum. London, UK: The Trustees of the British Museum, 1964. <a href="/wiki/Online_Computer_Library_Center" title="Online Computer Library Center">OCLC</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/oclc/183495">183495</a></cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Anglo-Saxon+Ornamental+Metalwork+700%E2%80%931100+in+the+British+Museum&rft.aulast=Wilson&rft.aufirst=David+M.&rft.place=London%2C+UK&rft.pub=The+Trustees+of+the+British+Museum&rft.date=1964"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">WORMALD, Patrick. The Anglo-Saxons. London, UK: Penguin Books, 1982. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-7148-2149-8" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-7148-2149-8">978-0-7148-2149-8</a>. Kapitola The Ninth Century, s. 132–59.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Anglo-Saxons&rft.isbn=978-0-7148-2149-8&rft.aulast=Wormald&rft.aufirst=Patrick&rft.atitle=The+Ninth+Century&rft.place=London%2C+UK&rft.pub=Penguin+Books&rft.date=1982&rft.pages=132%E2%80%9359"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">WORMALD, Patrick. Edward the Elder 899–924. Abingdon, UK: Routledge, 2001. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-415-21497-1" title="Speciální:Zdroje knih/0-415-21497-1">0-415-21497-1</a>. Kapitola Kingship and Royal Property from Æthelwulf to Edward the Elder, s. 264–79.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Edward+the+Elder+899%E2%80%93924&rft.isbn=0-415-21497-1&rft.aulast=Wormald&rft.aufirst=Patrick&rft.atitle=Kingship+and+Royal+Property+from+%C3%86thelwulf+to+Edward+the+Elder&rft.place=Abingdon%2C+UK&rft.pub=Routledge&rft.date=2001&rft.pages=264%E2%80%9379"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">YORKE, Barbara. Kings and Kingdoms of Early Anglo-Saxon England. London, UK: Routledge, 1990. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-415-16639-X" title="Speciální:Zdroje knih/0-415-16639-X">0-415-16639-X</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Kings+and+Kingdoms+of+Early+Anglo-Saxon+England&rft.isbn=0-415-16639-X&rft.aulast=Yorke&rft.aufirst=Barbara&rft.place=London%2C+UK&rft.pub=Routledge&rft.date=1990"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">YORKE, Barbara. Wessex in the Early Middle Ages. London, UK: Leicester University Press, 1995. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/wessexinearlymid0000york">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-7185-1856-X" title="Speciální:Zdroje knih/0-7185-1856-X">0-7185-1856-X</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Wessex+in+the+Early+Middle+Ages&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fwessexinearlymid0000york&rft.isbn=0-7185-1856-X&rft.aulast=Yorke&rft.aufirst=Barbara&rft.place=London%2C+UK&rft.pub=Leicester+University+Press&rft.date=1995"> </li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Externí_odkazy">Externí odkazy</h3>[<a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&veaction=edit&section=17" title="Editace sekce: Externí odkazy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&action=edit&section=17" title="Editovat zdrojový kód sekce Externí odkazy">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/12px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="12" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/18px-Commons-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/24px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /> Obrázky, zvuky či videa k tématu <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:%C3%86thelwulf_of_Wessex" class="extiw" title="c:Category:Æthelwulf of Wessex">Æthelwulf</a> na Wikimedia Commons </li></ul> <table class="wikitable" style="margin:1em auto;width:45em;font-size:95%;clear:both;text-align:center"> <tbody><tr> <th style="background:#E0E0E0" colspan="3"><a href="/wiki/Wessex" title="Wessex">Král Wessexu</a> </th></tr> <tr style="vertical-align:top"> <td style="width:30%">Předchůdce: <a href="/wiki/Ecgberht" title="Ecgberht">Ecgberht</a> </td> <td><a href="/wiki/839" title="839">839</a>–<a href="/wiki/858" title="858">858</a> Æthelwulf </td> <td style="width:30%">Nástupce: <a href="/wiki/Ethelbald" title="Ethelbald">Æthelbald</a> </td></tr></tbody></table> <table class="wikitable" style="margin:1em auto;width:45em;font-size:95%;clear:both;text-align:center"> <tbody><tr> <th style="background:#E0E0E0" colspan="3"><a href="/wiki/Kent_(kr%C3%A1lovstv%C3%AD)" title="Kent (království)">Král Kentu</a> </th></tr> <tr style="vertical-align:top"> <td style="width:30%">Předchůdce: <a href="/wiki/Ecgberht" title="Ecgberht">Ecgberht</a> </td> <td><a href="/wiki/839" title="839">839</a>–<a href="/wiki/858" title="858">858</a> Æthelwulf </td> <td style="width:30%">Nástupce: <a href="/wiki/Ethelbert_Wessexsk%C3%BD" title="Ethelbert Wessexský">Æthelberht</a> </td></tr></tbody></table> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r23078045">.mw-parser-output .navbox2{box-sizing:border-box;border:1px solid #a2a9b1;width:100%;clear:both;font-size:88%;text-align:center;padding:1px;margin:1em auto 0}.mw-parser-output .navbox2 .navbox2{margin-top:0}.mw-parser-output .navbox2+.navbox2{margin-top:-1px}.mw-parser-output .navbox2-inner,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{width:100%}.mw-parser-output .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-title,.mw-parser-output .navbox2-abovebelow{padding:0.25em 1em;line-height:1.5em;text-align:center}.mw-parser-output th.navbox2-group{white-space:nowrap;text-align:right}.mw-parser-output .navbox2,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{background-color:#fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2-list{line-height:1.5em;border-color:#fdfdfd}.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-abovebelow,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-group,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-image,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-list{border-top:2px solid #fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2 th,.mw-parser-output .navbox2-title{background-color:#e0e0e0}.mw-parser-output .navbox2-abovebelow,.mw-parser-output th.navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{background-color:#e7e7e7}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{font-size:88%}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-abovebelow{background-color:#f0f0f0}.mw-parser-output .navbox2-even{background-color:#f7f7f7}.mw-parser-output .navbox2-odd{background-color:transparent}.mw-parser-output .navbox2 .hlist td dl,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ol,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ul,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist dl,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ol,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ul{padding:0.125em 0}</style><div role="navigation" class="navbox2" aria-labelledby="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q272326#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" style="padding:2px"><table class="nowraplinks hlist navbox2-inner" style="border-spacing:0;background:transparent;color:inherit"><tbody><tr><th id="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q272326#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" scope="row" class="navbox2-group" style="width:1%"><a href="/wiki/Autoritn%C3%AD_kontrola" title="Autoritní kontrola">Autoritní data</a> <a href="https://www.wikidata.org/wiki/Q272326#identifiers" title="Editovat na Wikidatech"><img alt="Editovat na Wikidatech" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/10px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png" decoding="async" width="10" height="10" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/15px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/20px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 2x" data-file-width="20" data-file-height="20" /></a></th><td class="navbox2-list navbox2-odd" style="text-align:left;border-left-width:2px;border-left-style:solid;width:100%;padding:0px"><div style="padding:0em 0.25em"> <ul><li><a href="/wiki/Gemeinsame_Normdatei" title="Gemeinsame Normdatei">GND</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://d-nb.info/gnd/137805543">137805543</a></li> <li><a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tor_jm%C3%A9na" title="Mezinárodní standardní identifikátor jména">ISNI</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://isni.org/isni/0000000042635515">0000 0000 4263 5515</a></li> <li><a href="/wiki/Library_of_Congress_Control_Number" title="Library of Congress Control Number">LCCN</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.loc.gov/authorities/names/nb2008005376">nb2008005376</a></li> <li><a href="/wiki/Nizozemsk%C3%A1_kr%C3%A1lovsk%C3%A1_knihovna" title="Nizozemská královská knihovna">NTA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://data.bibliotheken.nl/id/thes/p075223791">075223791</a></li> <li><a href="/wiki/Virtual_International_Authority_File" title="Virtual International Authority File">VIAF</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://viaf.org/viaf/9377319">9377319</a></li> <li><a href="/wiki/WorldCat" title="WorldCat">WorldCat Entities</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.oclc.org/worldcat/entity/E39PBJvCTYwpbxxDJVm4Kg9dQq">E39PBJvCTYwpbxxDJVm4Kg9dQq</a></li></ul> </div></td></tr></tbody></table></div>    </div><noscript><img src="https://login.wikimedia.org/wiki/Special:CentralAutoLogin/start?useformat=desktop&type=1x1&usesul3=0" alt="" width="1" height="1" style="border: none; position: absolute;"></noscript> <div class="printfooter" data-nosnippet="">Citováno z „<a dir="ltr" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Æthelwulf&oldid=24241397">https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Æthelwulf&oldid=24241397</a>“</div></div> <div id="catlinks" class="catlinks" data-mw="interface"><div id="mw-normal-catlinks" class="mw-normal-catlinks"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Kategorie" title="Nápověda:Kategorie">Kategorie</a>: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:Angli%C4%8Dt%C3%AD_kr%C3%A1lov%C3%A9" title="Kategorie:Angličtí králové">Angličtí králové</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Panovn%C3%ADci_Wessexu" title="Kategorie:Panovníci Wessexu">Panovníci Wessexu</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Panovn%C3%ADci_Kentu" title="Kategorie:Panovníci Kentu">Panovníci Kentu</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Wessexov%C3%A9" title="Kategorie:Wessexové">Wessexové</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Narozen%C3%AD_v_8._stolet%C3%AD" title="Kategorie:Narození v 8. století">Narození v 8. století</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Amrt%C3%AD_13._ledna" title="Kategorie:Úmrtí 13. ledna">Úmrtí 13. ledna</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Amrt%C3%AD_v_roce_858" title="Kategorie:Úmrtí v roce 858">Úmrtí v roce 858</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Poh%C5%99ben%C3%AD_v_katedr%C3%A1le_ve_Winchesteru" title="Kategorie:Pohřbení v katedrále ve Winchesteru">Pohřbení v katedrále ve Winchesteru</a></li></ul></div><div id="mw-hidden-catlinks" class="mw-hidden-catlinks mw-hidden-cats-hidden">Skryté kategorie: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:Wikidata_maj%C3%AD_jin%C3%BD_%C5%A1t%C3%ADtek" title="Kategorie:Údržba:Wikidata mají jiný štítek">Údržba:Wikidata mají jiný štítek</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_p%C5%99elo%C5%BEen%C3%A9_z_enwiki" title="Kategorie:Monitoring:Články přeložené z enwiki">Monitoring:Články přeložené z enwiki</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_GND" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem GND">Monitoring:Články s identifikátorem GND</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_ISNI" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem ISNI">Monitoring:Články s identifikátorem ISNI</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_LCCN" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem LCCN">Monitoring:Články s identifikátorem LCCN</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NTA" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NTA">Monitoring:Články s identifikátorem NTA</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_VIAF" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem VIAF">Monitoring:Články s identifikátorem VIAF</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_WorldCat_Entities" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities">Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Mu%C5%BEi" title="Kategorie:Muži">Muži</a></li></ul></div></div> </div> </main> </div> <div class="mw-footer-container"> <footer id="footer" class="mw-footer" > <ul id="footer-info"> <li id="footer-info-lastmod"> Stránka byla naposledy editována 15. 9. 2024 v 19:05.</li> <li id="footer-info-copyright">Text je dostupný pod <a rel="nofollow" class="external text" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs">licencí Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci</a>, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce <a class="external text" href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs">Podmínky užití</a>.</li> </ul> <ul id="footer-places"> <li id="footer-places-privacy"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Privacy_policy">Ochrana osobních údajů</a></li> <li id="footer-places-about"><a href="/wiki/Wikipedie">O Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-disclaimers"><a href="/wiki/Wikipedie:Vylou%C4%8Den%C3%AD_odpov%C4%9Bdnosti">Vyloučení odpovědnosti</a></li> <li id="footer-places-contact"><a href="//cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Kontakt">Kontaktujte Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-wm-codeofconduct"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct">Kodex chování</a></li> <li id="footer-places-developers"><a href="https://developer.wikimedia.org">Vývojáři</a></li> <li id="footer-places-statslink"><a href="https://stats.wikimedia.org/#/cs.wikipedia.org">Statistiky</a></li> <li id="footer-places-cookiestatement"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Cookie_statement">Prohlášení o cookies</a></li> <li id="footer-places-mobileview"><a href="//cs.m.wikipedia.org/w/index.php?title=%C3%86thelwulf&mobileaction=toggle_view_mobile" class="noprint stopMobileRedirectToggle">Mobilní verze</a></li> </ul> <ul id="footer-icons" class="noprint"> <li id="footer-copyrightico"><a href="https://www.wikimedia.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><picture><source media="(min-width: 500px)" srcset="/static/images/footer/wikimedia-button.svg" width="84" height="29"><img src="/static/images/footer/wikimedia.svg" width="25" height="25" alt="Wikimedia Foundation" lang="en" loading="lazy"></picture></a></li> <li id="footer-poweredbyico"><a href="https://www.mediawiki.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><picture><source media="(min-width: 500px)" srcset="/w/resources/assets/poweredby_mediawiki.svg" width="88" height="31"><img src="/w/resources/assets/mediawiki_compact.svg" alt="Powered by MediaWiki" lang="en" width="25" height="25" loading="lazy"></picture></a></li> </ul> </footer> </div> </div> </div> <div class="vector-header-container vector-sticky-header-container"> <div id="vector-sticky-header" class="vector-sticky-header"> <div class="vector-sticky-header-start"> <div class="vector-sticky-header-icon-start vector-button-flush-left vector-button-flush-right" aria-hidden="true"> <button class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-sticky-header-search-toggle" tabindex="-1" data-event-name="ui.vector-sticky-search-form.icon"> Hledání </button> </div> <div role="search" class="vector-search-box-vue vector-search-box-show-thumbnail vector-search-box"> <div class="vector-typeahead-search-container"> <div class="cdx-typeahead-search cdx-typeahead-search--show-thumbnail"> <form action="/w/index.php" id="vector-sticky-search-form" class="cdx-search-input cdx-search-input--has-end-button"> <div class="cdx-search-input__input-wrapper" data-search-loc="header-moved"> <div class="cdx-text-input cdx-text-input--has-start-icon"> <input class="cdx-text-input__input" type="search" name="search" placeholder="Hledat na Wikipedii"> </div> <input type="hidden" name="title" value="Speciální:Hledání"> </div> <button class="cdx-button cdx-search-input__end-button">Hledat</button> </form> </div> </div> </div> <div class="vector-sticky-header-context-bar"> <nav aria-label="Obsah" class="vector-toc-landmark"> <div id="vector-sticky-header-toc" class="vector-dropdown mw-portlet mw-portlet-sticky-header-toc vector-sticky-header-toc vector-button-flush-left" > <input type="checkbox" id="vector-sticky-header-toc-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-sticky-header-toc" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Přepnout obsah" > <label id="vector-sticky-header-toc-label" for="vector-sticky-header-toc-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Přepnout obsah </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-sticky-header-toc-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <div class="vector-sticky-header-context-bar-primary" aria-hidden="true" >Æthelwulf</div> </div> </div> <div class="vector-sticky-header-end" aria-hidden="true"> <div class="vector-sticky-header-icons"> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-talk-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="talk-sticky-header"> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-subject-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="subject-sticky-header"> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-history-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="history-sticky-header"> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only mw-watchlink" id="ca-watchstar-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="watch-sticky-header"> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-ve-edit-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="ve-edit-sticky-header"> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-edit-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="wikitext-edit-sticky-header"> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-viewsource-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="ve-edit-protected-sticky-header"> </a> </div> <div class="vector-sticky-header-buttons"> <button class="cdx-button cdx-button--weight-quiet mw-interlanguage-selector" id="p-lang-btn-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="ui.dropdown-p-lang-btn-sticky-header"> 45 jazyků </button> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--action-progressive" id="ca-addsection-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="addsection-sticky-header"> Přidat téma </a> </div> <div class="vector-sticky-header-icon-end"> <div class="vector-user-links"> </div> </div> </div> </div> </div> <div class="mw-portlet mw-portlet-dock-bottom emptyPortlet" id="p-dock-bottom"> <ul> </ul> </div> <script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.config.set({"wgHostname":"mw-web.eqiad.main-d55bfdb7d-rhsfx","wgBackendResponseTime":252,"wgPageParseReport":{"limitreport":{"cputime":"0.643","walltime":"0.779","ppvisitednodes":{"value":9140,"limit":1000000},"postexpandincludesize":{"value":137244,"limit":2097152},"templateargumentsize":{"value":40122,"limit":2097152},"expansiondepth":{"value":22,"limit":100},"expensivefunctioncount":{"value":7,"limit":500},"unstrip-depth":{"value":1,"limit":20},"unstrip-size":{"value":107040,"limit":5000000},"entityaccesscount":{"value":1,"limit":400},"timingprofile":["100.00% 597.905 1 -total"," 32.20% 192.554 210 Šablona:Sfn"," 20.92% 125.093 1 Šablona:Infobox_-_panovník"," 20.41% 122.007 1 Šablona:Infobox"," 10.85% 64.880 44 Šablona:Citace_monografie"," 9.40% 56.175 1 Šablona:Autoritní_data"," 8.46% 50.577 1 Šablona:Překlad"," 7.54% 45.097 23 Šablona:Poznámka"," 7.01% 41.897 23 Šablona:Refn"," 6.87% 41.060 1 Šablona:Překlad/core"]},"scribunto":{"limitreport-timeusage":{"value":"0.282","limit":"10.000"},"limitreport-memusage":{"value":3204642,"limit":52428800}},"cachereport":{"origin":"mw-web.eqiad.next-548465c4fd-tssjb","timestamp":"20250302114751","ttl":2592000,"transientcontent":false}}});});</script> <script type="application/ld+json">{"@context":"https:\/\/schema.org","@type":"Article","name":"\u00c6thelwulf","url":"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/%C3%86thelwulf","sameAs":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q272326","mainEntity":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q272326","author":{"@type":"Organization","name":"P\u0159isp\u011bvatel\u00e9 projekt\u016f Wikimedia"},"publisher":{"@type":"Organization","name":"nadace Wikimedia","logo":{"@type":"ImageObject","url":"https:\/\/www.wikimedia.org\/static\/images\/wmf-hor-googpub.png"}},"datePublished":"2007-05-20T09:12:50Z","dateModified":"2024-09-15T18:05:01Z","image":"https:\/\/upload.wikimedia.org\/wikipedia\/commons\/d\/d6\/%C3%86thelwulf_-_MS_Royal_14_B_VI.jpg","headline":"wessexsk\u00fd kr\u00e1l"}</script> </body> </html>