CINXE.COM

<!DOCTYPE html> <html class="client-nojs vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available" lang="cs" dir="ltr"> <head> <meta charset="UTF-8"> <title>Čína – Wikipedie</title> <script>(function(){var className="client-js vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available";var cookie=document.cookie.match(/(?:^|; )cswikimwclientpreferences=([^;]+)/);if(cookie){cookie[1].split('%2C').forEach(function(pref){className=className.replace(new RegExp('(^| )'+pref.replace(/-clientpref-\w+$|[^\w-]+/g,'')+'-clientpref-\\w+( |$)'),'$1'+pref+'$2');});}document.documentElement.className=className;}());RLCONF={"wgBreakFrames":false,"wgSeparatorTransformTable":[",\t."," \t,"],"wgDigitTransformTable":["",""], "wgDefaultDateFormat":"ČSN basic dt","wgMonthNames":["","leden","únor","březen","duben","květen","červen","červenec","srpen","září","říjen","listopad","prosinec"],"wgRequestId":"0b93c318-bfdf-473c-a505-893249a6b443","wgCanonicalNamespace":"","wgCanonicalSpecialPageName":false,"wgNamespaceNumber":0,"wgPageName":"Čína","wgTitle":"Čína","wgCurRevisionId":24366658,"wgRevisionId":24366658,"wgArticleId":8835,"wgIsArticle":true,"wgIsRedirect":false,"wgAction":"view","wgUserName":null,"wgUserGroups":["*"],"wgCategories":["Údržba:Stránky s duplicitním voláním parametru šablony","Údržba:Články s dočasně použitou šablonou","Údržba:Články obsahující odkazy na nedostupné zdroje","Wikipedie:Polozamčené stránky","Monitoring:Články s výpočty","Údržba:Články obsahující nedoložená tvrzení","Údržba:Články k částečné úpravě","Částečné pahýly","Monitoring:Články přeložené z dewiki","Údržba:Články s referencemi k úpravě", "Monitoring:Články s identifikátorem Biblio","Monitoring:Články s identifikátorem NKC","Monitoring:Články s identifikátorem BNE","Monitoring:Články s identifikátorem BNF","Monitoring:Články s identifikátorem CANTIC","Monitoring:Články s identifikátorem CINII","Monitoring:Články s identifikátorem GND","Monitoring:Články s identifikátorem HDS","Monitoring:Články s identifikátorem ICCU","Monitoring:Články s identifikátorem ISNI","Monitoring:Články s identifikátorem KulturNav","Monitoring:Články s identifikátorem LCCN","Monitoring:Články s identifikátorem LNB","Monitoring:Články s identifikátorem MusicBrainz oblast","Monitoring:Články s identifikátorem NARA","Monitoring:Články s identifikátorem NCL","Monitoring:Články s identifikátorem NDL","Monitoring:Články s identifikátorem NLA","Monitoring:Články s identifikátorem NLI","Monitoring:Články s identifikátorem NLK","Monitoring:Články s identifikátorem ORCID", "Monitoring:Články s identifikátorem SNAC-ID","Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC","Monitoring:Články s identifikátorem UKPARL","Monitoring:Články s identifikátorem VcBA","Monitoring:Články s identifikátorem VIAF","Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities","Čína","Čínská lidová republika","Státy Asie","Komunistické režimy","Východoasijské země","Republiky","Státy a území vzniklé roku 1949","Státy s žádným nebo částečným mezinárodním uznáním"],"wgPageViewLanguage":"cs","wgPageContentLanguage":"cs","wgPageContentModel":"wikitext","wgRelevantPageName":"Čína","wgRelevantArticleId":8835,"wgIsProbablyEditable":false,"wgRelevantPageIsProbablyEditable":false,"wgRestrictionEdit":["autoconfirmed"],"wgRestrictionMove":["autoconfirmed"],"wgNoticeProject":"wikipedia","wgCiteReferencePreviewsActive":false,"wgMediaViewerOnClick":true,"wgMediaViewerEnabledByDefault":true,"wgPopupsFlags":0,"wgVisualEditor":{"pageLanguageCode":"cs", "pageLanguageDir":"ltr","pageVariantFallbacks":"cs"},"wgMFDisplayWikibaseDescriptions":{"search":true,"watchlist":true,"tagline":true,"nearby":true},"wgWMESchemaEditAttemptStepOversample":false,"wgWMEPageLength":200000,"wgCoordinates":{"lat":35.844722222222,"lon":103.45194444444},"wgRelatedArticlesCompat":[],"wgCentralAuthMobileDomain":false,"wgEditSubmitButtonLabelPublish":true,"wgULSPosition":"interlanguage","wgULSisCompactLinksEnabled":false,"wgVector2022LanguageInHeader":true,"wgULSisLanguageSelectorEmpty":false,"wgWikibaseItemId":"Q148","wgCheckUserClientHintsHeadersJsApi":["brands","architecture","bitness","fullVersionList","mobile","model","platform","platformVersion"],"GEHomepageSuggestedEditsEnableTopics":true,"wgGETopicsMatchModeEnabled":true,"wgGEStructuredTaskRejectionReasonTextInputEnabled":false,"wgGELevelingUpEnabledForUser":false};RLSTATE={"ext.globalCssJs.user.styles":"ready","site.styles":"ready","user.styles":"ready","ext.globalCssJs.user":"ready","user":"ready", "user.options":"loading","ext.cite.styles":"ready","mediawiki.page.gallery.styles":"ready","ext.tmh.player.styles":"ready","skins.vector.search.codex.styles":"ready","skins.vector.styles":"ready","skins.vector.icons":"ready","jquery.makeCollapsible.styles":"ready","ext.wikimediamessages.styles":"ready","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript":"ready","ext.uls.interlanguage":"ready","wikibase.client.init":"ready","ext.wikimediaBadges":"ready"};RLPAGEMODULES=["ext.cite.ux-enhancements","ext.tmh.player","mediawiki.page.media","site","mediawiki.page.ready","jquery.makeCollapsible","mediawiki.toc","skins.vector.js","ext.centralNotice.geoIP","ext.centralNotice.startUp","ext.gadget.WikiMiniAtlas","ext.gadget.OSMmapa","ext.gadget.direct-links-to-commons","ext.gadget.ReferenceTooltips","ext.gadget.courses","ext.urlShortener.toolbar","ext.centralauth.centralautologin","mmv.bootstrap","ext.popups","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.init","ext.visualEditor.targetLoader", "ext.echo.centralauth","ext.eventLogging","ext.wikimediaEvents","ext.navigationTiming","ext.uls.interface","ext.cx.eventlogging.campaigns","ext.cx.uls.quick.actions","wikibase.client.vector-2022","ext.checkUser.clientHints","ext.growthExperiments.SuggestedEditSession","wikibase.sidebar.tracking"];</script> <script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.loader.impl(function(){return["user.options@12s5i",function($,jQuery,require,module){mw.user.tokens.set({"patrolToken":"+\\","watchToken":"+\\","csrfToken":"+\\"}); }];});});</script> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=ext.cite.styles%7Cext.tmh.player.styles%7Cext.uls.interlanguage%7Cext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript%7Cext.wikimediaBadges%7Cext.wikimediamessages.styles%7Cjquery.makeCollapsible.styles%7Cmediawiki.page.gallery.styles%7Cskins.vector.icons%2Cstyles%7Cskins.vector.search.codex.styles%7Cwikibase.client.init&only=styles&skin=vector-2022"> <script async="" src="/w/load.php?lang=cs&modules=startup&only=scripts&raw=1&skin=vector-2022"></script> <meta name="ResourceLoaderDynamicStyles" content=""> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=site.styles&only=styles&skin=vector-2022"> <meta name="generator" content="MediaWiki 1.44.0-wmf.4"> <meta name="referrer" content="origin"> <meta name="referrer" content="origin-when-cross-origin"> <meta name="robots" content="max-image-preview:standard"> <meta name="format-detection" content="telephone=no"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Flag_of_the_People%27s_Republic_of_China.svg/1200px-Flag_of_the_People%27s_Republic_of_China.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="1200"> <meta property="og:image:height" content="800"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Flag_of_the_People%27s_Republic_of_China.svg/800px-Flag_of_the_People%27s_Republic_of_China.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="800"> <meta property="og:image:height" content="533"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Flag_of_the_People%27s_Republic_of_China.svg/640px-Flag_of_the_People%27s_Republic_of_China.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="640"> <meta property="og:image:height" content="427"> <meta name="viewport" content="width=1120"> <meta property="og:title" content="Čína – Wikipedie"> <meta property="og:type" content="website"> <link rel="preconnect" href="//upload.wikimedia.org"> <link rel="alternate" media="only screen and (max-width: 640px)" href="//cs.m.wikipedia.org/wiki/%C4%8C%C3%ADna"> <link rel="apple-touch-icon" href="/static/apple-touch/wikipedia.png"> <link rel="icon" href="/static/favicon/wikipedia.ico"> <link rel="search" type="application/opensearchdescription+xml" href="/w/rest.php/v1/search" title="Wikipedie (cs)"> <link rel="EditURI" type="application/rsd+xml" href="//cs.wikipedia.org/w/api.php?action=rsd"> <link rel="canonical" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8C%C3%ADna"> <link rel="license" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs"> <link rel="alternate" type="application/atom+xml" title="Atom kanál Wikipedie." href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny&feed=atom"> <link rel="dns-prefetch" href="//meta.wikimedia.org" /> <link rel="dns-prefetch" href="//login.wikimedia.org"> </head> <body class="skin--responsive skin-vector skin-vector-search-vue mediawiki ltr sitedir-ltr mw-hide-empty-elt ns-0 ns-subject page-Čína rootpage-Čína skin-vector-2022 action-view"><a class="mw-jump-link" href="#bodyContent">Přeskočit na obsah</a> <div class="vector-header-container"> <header class="vector-header mw-header"> <div class="vector-header-start"> <nav class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown vector-main-menu-dropdown vector-button-flush-left vector-button-flush-right" > <input type="checkbox" id="vector-main-menu-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Hlavní menu" > <label id="vector-main-menu-dropdown-label" for="vector-main-menu-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Hlavní menu </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-main-menu-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-main-menu" class="vector-main-menu vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-main-menu-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="main-menu-pinned" data-pinnable-element-id="vector-main-menu" data-pinned-container-id="vector-main-menu-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-main-menu-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Hlavní menu</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-navigation" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-navigation" > <div class="vector-menu-heading"> Navigace </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="n-mainpage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" title="Navštívit Hlavní stranu [z]" accesskey="z">Hlavní strana</a></li><li id="n-help" class="mw-list-item"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah" title="Místo, kde najdete pomoc">Nápověda</a></li><li id="n-helpdesk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pot%C5%99ebuji_pomoc" title="Pokud si nevíte rady, zeptejte se ostatních">Potřebuji pomoc</a></li><li id="n-featuredcontent" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Nejlep%C5%A1%C3%AD_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Přehled článků, které jsou považovány za nejlepší na české Wikipedii">Nejlepší články</a></li><li id="n-randompage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:N%C3%A1hodn%C3%A1_str%C3%A1nka" title="Přejít na náhodně vybranou stránku [x]" accesskey="x">Náhodný článek</a></li><li id="n-recentchanges" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny" title="Seznam posledních změn na této wiki [r]" accesskey="r">Poslední změny</a></li><li id="n-portal" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Port%C3%A1l_Wikipedie" title="O projektu, jak můžete pomoci, kde hledat">Komunitní portál</a></li><li id="n-villagepump" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pod_l%C3%ADpou" title="Hlavní diskusní fórum">Pod lípou</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> <a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" class="mw-logo"> <img class="mw-logo-icon" src="/static/images/icons/wikipedia.png" alt="" aria-hidden="true" height="50" width="50"> <img class="mw-logo-wordmark" alt="Wikipedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-wordmark-cs.svg" style="width: 7.5em; height: 1.1875em;"> <img class="mw-logo-tagline" alt="Wikipedie: Otevřená encyklopedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-tagline-cs.svg" width="118" height="13" style="width: 7.375em; height: 0.8125em;"> </a> </div> <div class="vector-header-end"> <div id="p-search" role="search" class="vector-search-box-vue vector-search-box-collapses vector-search-box-show-thumbnail vector-search-box-auto-expand-width vector-search-box"> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only search-toggle" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f"> Hledání </a> <div class="vector-typeahead-search-container"> <div class="cdx-typeahead-search cdx-typeahead-search--show-thumbnail cdx-typeahead-search--auto-expand-width"> <form action="/w/index.php" id="searchform" class="cdx-search-input cdx-search-input--has-end-button"> <div id="simpleSearch" class="cdx-search-input__input-wrapper" data-search-loc="header-moved"> <div class="cdx-text-input cdx-text-input--has-start-icon"> <input class="cdx-text-input__input" type="search" name="search" placeholder="Hledat na Wikipedii" aria-label="Hledat na Wikipedii" autocapitalize="sentences" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f" id="searchInput" > </div> <input type="hidden" name="title" value="Speciální:Hledání"> </div> <button class="cdx-button cdx-search-input__end-button">Hledat</button> </form> </div> </div> </div> <nav class="vector-user-links vector-user-links-wide" aria-label="Osobní nástroje"> <div class="vector-user-links-main"> <div id="p-vector-user-menu-preferences" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-userpage" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown " title="Změnit vzhled velikosti písma, šířky stránky a barvy" > <input type="checkbox" id="vector-appearance-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Vzhled" > <label id="vector-appearance-dropdown-label" for="vector-appearance-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Vzhled </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-appearance-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <div id="p-vector-user-menu-notifications" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-overflow" class="vector-menu mw-portlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs" class="">Podpořte Wikipedii</a> </li> <li id="pt-createaccount-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=%C4%8C%C3%ADna" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné" class="">Vytvoření účtu</a> </li> <li id="pt-login-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=%C4%8C%C3%ADna" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o" class="">Přihlášení</a> </li> </ul> </div> </div> </div> <div id="vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown vector-user-menu vector-button-flush-right vector-user-menu-logged-out" title="Další možnosti" > <input type="checkbox" id="vector-user-links-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Osobní nástroje" > <label id="vector-user-links-dropdown-label" for="vector-user-links-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Osobní nástroje </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-personal" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-personal user-links-collapsible-item" title="Uživatelské menu" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs">Podpořte Wikipedii</a></li><li id="pt-createaccount" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=%C4%8C%C3%ADna" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné"> Vytvoření účtu</a></li><li id="pt-login" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=%C4%8C%C3%ADna" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o"> Přihlášení</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-user-menu-anon-editor" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-user-menu-anon-editor" > <div class="vector-menu-heading"> Stránky pro odhlášené editory <a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:%C3%9Avod" aria-label="Více informací o editování">dozvědět se více</a> </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-anoncontribs" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_p%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky" title="Seznam editací provedených z této IP adresy [y]" accesskey="y">Příspěvky</a></li><li id="pt-anontalk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_diskuse" title="Diskuse o editacích provedených z této IP adresy [n]" accesskey="n">Diskuse</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </header> </div> <div class="mw-page-container"> <div class="mw-page-container-inner"> <div class="vector-sitenotice-container"> <div id="siteNotice"></div> </div> <div class="vector-column-start"> <div class="vector-main-menu-container"> <div id="mw-navigation"> <nav id="mw-panel" class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> </div> </div> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav id="mw-panel-toc" aria-label="Obsah" data-event-name="ui.sidebar-toc" class="mw-table-of-contents-container vector-toc-landmark"> <div id="vector-toc-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-toc" class="vector-toc vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-toc-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="toc-pinned" data-pinnable-element-id="vector-toc" > <h2 class="vector-pinnable-header-label">Obsah</h2> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.unpin">skrýt</button> </div> <ul class="vector-toc-contents" id="mw-panel-toc-list"> <li id="toc-mw-content-text" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a href="#" class="vector-toc-link"> <div class="vector-toc-text">(úvod)</div> </a> </li> <li id="toc-Dějiny" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Dějiny"> <div class="vector-toc-text"> 1 Dějiny </div> </a> <button aria-controls="toc-Dějiny-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Dějiny </button> <ul id="toc-Dějiny-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Prehistorie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Prehistorie"> <div class="vector-toc-text"> 1.1 Prehistorie </div> </a> <ul id="toc-Prehistorie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Vlády_dynastií" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Vlády_dynastií"> <div class="vector-toc-text"> 1.2 Vlády dynastií </div> </a> <ul id="toc-Vlády_dynastií-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Čínská_republika" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Čínská_republika"> <div class="vector-toc-text"> 1.3 Čínská republika </div> </a> <ul id="toc-Čínská_republika-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Čínsko-japonská_válka" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Čínsko-japonská_válka"> <div class="vector-toc-text"> 1.3.1 Čínsko-japonská válka </div> </a> <ul id="toc-Čínsko-japonská_válka-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Čínská_občanská_válka" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Čínská_občanská_válka"> <div class="vector-toc-text"> 1.3.2 Čínská občanská válka </div> </a> <ul id="toc-Čínská_občanská_válka-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Čínská_lidová_republika" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Čínská_lidová_republika"> <div class="vector-toc-text"> 1.4 Čínská lidová republika </div> </a> <ul id="toc-Čínská_lidová_republika-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Vláda_Mao_Ce-tunga" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Vláda_Mao_Ce-tunga"> <div class="vector-toc-text"> 1.4.1 Vláda Mao Ce-tunga </div> </a> <ul id="toc-Vláda_Mao_Ce-tunga-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Kulturní_revoluce" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Kulturní_revoluce"> <div class="vector-toc-text"> 1.4.2 Kulturní revoluce </div> </a> <ul id="toc-Kulturní_revoluce-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Liberalizace_ekonomiky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Liberalizace_ekonomiky"> <div class="vector-toc-text"> 1.4.3 Liberalizace ekonomiky </div> </a> <ul id="toc-Liberalizace_ekonomiky-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Studentské_protesty_na_náměstí_Tchien-an-men" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-4"> <a class="vector-toc-link" href="#Studentské_protesty_na_náměstí_Tchien-an-men"> <div class="vector-toc-text"> 1.4.3.1 Studentské protesty na náměstí Tchien-an-men </div> </a> <ul id="toc-Studentské_protesty_na_náměstí_Tchien-an-men-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-90._léta_a_nové_tisíciletí" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#90._léta_a_nové_tisíciletí"> <div class="vector-toc-text"> 1.4.4 90. léta a nové tisíciletí </div> </a> <ul id="toc-90._léta_a_nové_tisíciletí-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Státní_symboly" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Státní_symboly"> <div class="vector-toc-text"> 2 Státní symboly </div> </a> <button aria-controls="toc-Státní_symboly-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Státní symboly </button> <ul id="toc-Státní_symboly-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Vlajka" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Vlajka"> <div class="vector-toc-text"> 2.1 Vlajka </div> </a> <ul id="toc-Vlajka-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Znak" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Znak"> <div class="vector-toc-text"> 2.2 Znak </div> </a> <ul id="toc-Znak-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Hymna" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Hymna"> <div class="vector-toc-text"> 2.3 Hymna </div> </a> <ul id="toc-Hymna-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Geografie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Geografie"> <div class="vector-toc-text"> 3 Geografie </div> </a> <button aria-controls="toc-Geografie-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Geografie </button> <ul id="toc-Geografie-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Rozloha_a_poloha" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Rozloha_a_poloha"> <div class="vector-toc-text"> 3.1 Rozloha a poloha </div> </a> <ul id="toc-Rozloha_a_poloha-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Geologie_a_geomorfologie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Geologie_a_geomorfologie"> <div class="vector-toc-text"> 3.2 Geologie a geomorfologie </div> </a> <ul id="toc-Geologie_a_geomorfologie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Podnebí" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Podnebí"> <div class="vector-toc-text"> 3.3 Podnebí </div> </a> <ul id="toc-Podnebí-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Vodstvo" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Vodstvo"> <div class="vector-toc-text"> 3.4 Vodstvo </div> </a> <ul id="toc-Vodstvo-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Administrativní_členění" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Administrativní_členění"> <div class="vector-toc-text"> 4 Administrativní členění </div> </a> <button aria-controls="toc-Administrativní_členění-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Administrativní členění </button> <ul id="toc-Administrativní_členění-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Města_s_více_než_10_miliony_obyvatel" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Města_s_více_než_10_miliony_obyvatel"> <div class="vector-toc-text"> 4.1 Města s více než 10 miliony obyvatel </div> </a> <ul id="toc-Města_s_více_než_10_miliony_obyvatel-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Politický_systém" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Politický_systém"> <div class="vector-toc-text"> 5 Politický systém </div> </a> <button aria-controls="toc-Politický_systém-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Politický systém </button> <ul id="toc-Politický_systém-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Čtyři_základní_principy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Čtyři_základní_principy"> <div class="vector-toc-text"> 5.1 Čtyři základní principy </div> </a> <ul id="toc-Čtyři_základní_principy-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Zahraniční_politika" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Zahraniční_politika"> <div class="vector-toc-text"> 5.2 Zahraniční politika </div> </a> <ul id="toc-Zahraniční_politika-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Územní_spory" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Územní_spory"> <div class="vector-toc-text"> 5.2.1 Územní spory </div> </a> <ul id="toc-Územní_spory-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Úsilí_o_globální_nadvládu" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Úsilí_o_globální_nadvládu"> <div class="vector-toc-text"> 5.2.2 Úsilí o globální nadvládu </div> </a> <ul id="toc-Úsilí_o_globální_nadvládu-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Vydírání_čínských_občanů_v_zahraničí" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Vydírání_čínských_občanů_v_zahraničí"> <div class="vector-toc-text"> 5.2.3 Vydírání čínských občanů v zahraničí </div> </a> <ul id="toc-Vydírání_čínských_občanů_v_zahraničí-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Šíření_dezinformací" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Šíření_dezinformací"> <div class="vector-toc-text"> 5.2.4 Šíření dezinformací </div> </a> <ul id="toc-Šíření_dezinformací-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Cenzura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Cenzura"> <div class="vector-toc-text"> 5.2.5 Cenzura </div> </a> <ul id="toc-Cenzura-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Hackerské_útoky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Hackerské_útoky"> <div class="vector-toc-text"> 5.2.6 Hackerské útoky </div> </a> <ul id="toc-Hackerské_útoky-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Ozbrojené_síly" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Ozbrojené_síly"> <div class="vector-toc-text"> 6 Ozbrojené síly </div> </a> <ul id="toc-Ozbrojené_síly-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Čínská_špionáž" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Čínská_špionáž"> <div class="vector-toc-text"> 7 Čínská špionáž </div> </a> <button aria-controls="toc-Čínská_špionáž-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Čínská špionáž </button> <ul id="toc-Čínská_špionáž-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Průmyslová_špionáž" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Průmyslová_špionáž"> <div class="vector-toc-text"> 7.1 Průmyslová špionáž </div> </a> <ul id="toc-Průmyslová_špionáž-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Špionáž_ČLR_v_České_republice" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Špionáž_ČLR_v_České_republice"> <div class="vector-toc-text"> 7.2 Špionáž ČLR v České republice </div> </a> <ul id="toc-Špionáž_ČLR_v_České_republice-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Ekonomika" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Ekonomika"> <div class="vector-toc-text"> 8 Ekonomika </div> </a> <button aria-controls="toc-Ekonomika-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Ekonomika </button> <ul id="toc-Ekonomika-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Hospodářský_růst" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Hospodářský_růst"> <div class="vector-toc-text"> 8.1 Hospodářský růst </div> </a> <ul id="toc-Hospodářský_růst-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Energetika" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Energetika"> <div class="vector-toc-text"> 8.2 Energetika </div> </a> <ul id="toc-Energetika-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Zahraniční_obchod" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Zahraniční_obchod"> <div class="vector-toc-text"> 8.3 Zahraniční obchod </div> </a> <ul id="toc-Zahraniční_obchod-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Nová_hedvábná_stezka" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Nová_hedvábná_stezka"> <div class="vector-toc-text"> 8.4 Nová hedvábná stezka </div> </a> <ul id="toc-Nová_hedvábná_stezka-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Obyvatelstvo" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Obyvatelstvo"> <div class="vector-toc-text"> 9 Obyvatelstvo </div> </a> <button aria-controls="toc-Obyvatelstvo-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Obyvatelstvo </button> <ul id="toc-Obyvatelstvo-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Etnické_skupiny" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Etnické_skupiny"> <div class="vector-toc-text"> 9.1 Etnické skupiny </div> </a> <ul id="toc-Etnické_skupiny-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Jazyky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Jazyky"> <div class="vector-toc-text"> 9.2 Jazyky </div> </a> <ul id="toc-Jazyky-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Náboženství" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Náboženství"> <div class="vector-toc-text"> 9.3 Náboženství </div> </a> <ul id="toc-Náboženství-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Kultura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Kultura"> <div class="vector-toc-text"> 10 Kultura </div> </a> <button aria-controls="toc-Kultura-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Kultura </button> <ul id="toc-Kultura-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Literatura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Literatura"> <div class="vector-toc-text"> 10.1 Literatura </div> </a> <ul id="toc-Literatura-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Výtvarné_umění" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Výtvarné_umění"> <div class="vector-toc-text"> 10.2 Výtvarné umění </div> </a> <ul id="toc-Výtvarné_umění-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Film" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Film"> <div class="vector-toc-text"> 10.3 Film </div> </a> <ul id="toc-Film-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Divadlo_a_hudba" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Divadlo_a_hudba"> <div class="vector-toc-text"> 10.4 Divadlo a hudba </div> </a> <ul id="toc-Divadlo_a_hudba-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Památky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Památky"> <div class="vector-toc-text"> 10.5 Památky </div> </a> <ul id="toc-Památky-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Kuchyně" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Kuchyně"> <div class="vector-toc-text"> 10.6 Kuchyně </div> </a> <ul id="toc-Kuchyně-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Věda" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Věda"> <div class="vector-toc-text"> 11 Věda </div> </a> <button aria-controls="toc-Věda-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Věda </button> <ul id="toc-Věda-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Vzdělání" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Vzdělání"> <div class="vector-toc-text"> 11.1 Vzdělání </div> </a> <ul id="toc-Vzdělání-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Sport" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Sport"> <div class="vector-toc-text"> 12 Sport </div> </a> <ul id="toc-Sport-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Životní_prostředí" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Životní_prostředí"> <div class="vector-toc-text"> 13 Životní prostředí </div> </a> <button aria-controls="toc-Životní_prostředí-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Životní prostředí </button> <ul id="toc-Životní_prostředí-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Reference" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Reference"> <div class="vector-toc-text"> 13.1 Reference </div> </a> <ul id="toc-Reference-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Zajímavosti" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Zajímavosti"> <div class="vector-toc-text"> 14 Zajímavosti </div> </a> <ul id="toc-Zajímavosti-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Odkazy"> <div class="vector-toc-text"> 15 Odkazy </div> </a> <button aria-controls="toc-Odkazy-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Odkazy </button> <ul id="toc-Odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Poznámky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Poznámky"> <div class="vector-toc-text"> 15.1 Poznámky </div> </a> <ul id="toc-Poznámky-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Reference_2" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Reference_2"> <div class="vector-toc-text"> 15.2 Reference </div> </a> <ul id="toc-Reference_2-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Literatura_2" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Literatura_2"> <div class="vector-toc-text"> 15.3 Literatura </div> </a> <ul id="toc-Literatura_2-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Související_články" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Související_články"> <div class="vector-toc-text"> 15.4 Související články </div> </a> <ul id="toc-Související_články-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Externí_odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Externí_odkazy"> <div class="vector-toc-text"> 15.5 Externí odkazy </div> </a> <ul id="toc-Externí_odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </div> </div> </nav> </div> </div> <div class="mw-content-container"> <main id="content" class="mw-body"> <header class="mw-body-header vector-page-titlebar"> <nav aria-label="Obsah" class="vector-toc-landmark"> <div id="vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown vector-page-titlebar-toc vector-button-flush-left" > <input type="checkbox" id="vector-page-titlebar-toc-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Přepnout obsah" > <label id="vector-page-titlebar-toc-label" for="vector-page-titlebar-toc-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Přepnout obsah </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-titlebar-toc-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <h1 id="firstHeading" class="firstHeading mw-first-heading">Čína</h1> <div id="p-lang-btn" class="vector-dropdown mw-portlet mw-portlet-lang" > <input type="checkbox" id="p-lang-btn-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-p-lang-btn" class="vector-dropdown-checkbox mw-interlanguage-selector" aria-label="Přejděte k článku v jiném jazyce. Je dostupný v 309 jazycích" > <label id="p-lang-btn-label" for="p-lang-btn-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--action-progressive mw-portlet-lang-heading-309" aria-hidden="true" > 309 jazyků </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="interlanguage-link interwiki-ab mw-list-item"><a href="https://ab.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%B8" title="Китаи – abcházština" lang="ab" hreflang="ab" data-title="Китаи" data-language-autonym="Аԥсшәа" data-language-local-name="abcházština" class="interlanguage-link-target">Аԥсшәа</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ace mw-list-item"><a href="https://ace.wikipedia.org/wiki/Cineu" title="Cineu – acehština" lang="ace" hreflang="ace" data-title="Cineu" data-language-autonym="Acèh" data-language-local-name="acehština" class="interlanguage-link-target">Acèh</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ady mw-list-item"><a href="https://ady.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%B9" title="Китай – adygejština" lang="ady" hreflang="ady" data-title="Китай" data-language-autonym="Адыгабзэ" data-language-local-name="adygejština" class="interlanguage-link-target">Адыгабзэ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-af mw-list-item"><a href="https://af.wikipedia.org/wiki/Volksrepubliek_China" title="Volksrepubliek China – afrikánština" lang="af" hreflang="af" data-title="Volksrepubliek China" data-language-autonym="Afrikaans" data-language-local-name="afrikánština" class="interlanguage-link-target">Afrikaans</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-als mw-list-item"><a href="https://als.wikipedia.org/wiki/Volksrepublik_China" title="Volksrepublik China – němčina (Švýcarsko)" lang="gsw" hreflang="gsw" data-title="Volksrepublik China" data-language-autonym="Alemannisch" data-language-local-name="němčina (Švýcarsko)" class="interlanguage-link-target">Alemannisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-am mw-list-item"><a href="https://am.wikipedia.org/wiki/%E1%89%BB%E1%8B%AD%E1%8A%93" title="ቻይና – amharština" lang="am" hreflang="am" data-title="ቻይና" data-language-autonym="አማርኛ" data-language-local-name="amharština" class="interlanguage-link-target">አማርኛ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ami mw-list-item"><a href="https://ami.wikipedia.org/wiki/China" title="China – Amis" lang="ami" hreflang="ami" data-title="China" data-language-autonym="Pangcah" data-language-local-name="Amis" class="interlanguage-link-target">Pangcah</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-an mw-list-item"><a href="https://an.wikipedia.org/wiki/Republica_Popular_de_China" title="Republica Popular de China – aragonština" lang="an" hreflang="an" data-title="Republica Popular de China" data-language-autonym="Aragonés" data-language-local-name="aragonština" class="interlanguage-link-target">Aragonés</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ang mw-list-item"><a href="https://ang.wikipedia.org/wiki/Cina_seo_Folclice_Cynewise" title="Cina seo Folclice Cynewise – staroangličtina" lang="ang" hreflang="ang" data-title="Cina seo Folclice Cynewise" data-language-autonym="Ænglisc" data-language-local-name="staroangličtina" class="interlanguage-link-target">Ænglisc</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-anp mw-list-item"><a href="https://anp.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9A%E0%A5%80%E0%A4%A8" title="चीन – angika" lang="anp" hreflang="anp" data-title="चीन" data-language-autonym="अंगिका" data-language-local-name="angika" class="interlanguage-link-target">अंगिका</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ar badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://ar.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D9%84%D8%B5%D9%8A%D9%86" title="الصين – arabština" lang="ar" hreflang="ar" data-title="الصين" data-language-autonym="العربية" data-language-local-name="arabština" class="interlanguage-link-target">العربية</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-arc mw-list-item"><a href="https://arc.wikipedia.org/wiki/%DC%A9%DC%98%DC%9B%DC%A2%DC%9D%DC%98%DC%AC%DC%90_%DC%A5%DC%A1%DC%A1%DC%9D%DC%AC%DC%90_%DC%95%DC%A8%DC%9D%DC%A2" title="ܩܘܛܢܝܘܬܐ ܥܡܡܝܬܐ ܕܨܝܢ – aramejština" lang="arc" hreflang="arc" data-title="ܩܘܛܢܝܘܬܐ ܥܡܡܝܬܐ ܕܨܝܢ" data-language-autonym="ܐܪܡܝܐ" data-language-local-name="aramejština" class="interlanguage-link-target">ܐܪܡܝܐ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ary mw-list-item"><a href="https://ary.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D9%84%D8%B4%D9%8A%D9%86%D9%88%D8%A7" title="الشينوا – arabština (marocká)" lang="ary" hreflang="ary" data-title="الشينوا" data-language-autonym="الدارجة" data-language-local-name="arabština (marocká)" class="interlanguage-link-target">الدارجة</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-arz mw-list-item"><a href="https://arz.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D9%84%D8%B5%D9%8A%D9%86" title="الصين – arabština (egyptská)" lang="arz" hreflang="arz" data-title="الصين" data-language-autonym="مصرى" data-language-local-name="arabština (egyptská)" class="interlanguage-link-target">مصرى</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-as mw-list-item"><a href="https://as.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%9A%E0%A7%80%E0%A6%A8" title="চীন – ásámština" lang="as" hreflang="as" data-title="চীন" data-language-autonym="অসমীয়া" data-language-local-name="ásámština" class="interlanguage-link-target">অসমীয়া</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ast mw-list-item"><a href="https://ast.wikipedia.org/wiki/Rep%C3%BAblica_Popular_China" title="República Popular China – asturština" lang="ast" hreflang="ast" data-title="República Popular China" data-language-autonym="Asturianu" data-language-local-name="asturština" class="interlanguage-link-target">Asturianu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-av mw-list-item"><a href="https://av.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%B9" title="Китай – avarština" lang="av" hreflang="av" data-title="Китай" data-language-autonym="Авар" data-language-local-name="avarština" class="interlanguage-link-target">Авар</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-avk mw-list-item"><a href="https://avk.wikipedia.org/wiki/Sinia" title="Sinia – kotava" lang="avk" hreflang="avk" data-title="Sinia" data-language-autonym="Kotava" data-language-local-name="kotava" class="interlanguage-link-target">Kotava</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-awa mw-list-item"><a href="https://awa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9C%E0%A4%A8%E0%A4%AC%E0%A4%BE%E0%A4%A6%E0%A5%80_%E0%A4%97%E0%A4%A3%E0%A4%A4%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0_%E0%A4%9A%E0%A5%80%E0%A4%A8" title="जनबादी गणतन्त्र चीन – awadhština" lang="awa" hreflang="awa" data-title="जनबादी गणतन्त्र चीन" data-language-autonym="अवधी" data-language-local-name="awadhština" class="interlanguage-link-target">अवधी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ay mw-list-item"><a href="https://ay.wikipedia.org/wiki/Markani_Republika_China" title="Markani Republika China – ajmarština" lang="ay" hreflang="ay" data-title="Markani Republika China" data-language-autonym="Aymar aru" data-language-local-name="ajmarština" class="interlanguage-link-target">Aymar aru</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-az mw-list-item"><a href="https://az.wikipedia.org/wiki/%C3%87in" title="Çin – ázerbájdžánština" lang="az" hreflang="az" data-title="Çin" data-language-autonym="Azərbaycanca" data-language-local-name="ázerbájdžánština" class="interlanguage-link-target">Azərbaycanca</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-azb mw-list-item"><a href="https://azb.wikipedia.org/wiki/%DA%86%DB%8C%D9%86" title="چین – South Azerbaijani" lang="azb" hreflang="azb" data-title="چین" data-language-autonym="تۆرکجه" data-language-local-name="South Azerbaijani" class="interlanguage-link-target">تۆرکجه</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ba badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://ba.wikipedia.org/wiki/%D2%A0%D1%8B%D1%82%D0%B0%D0%B9_%D0%A5%D0%B0%D0%BB%D1%8B%D2%A1_%D0%A0%D0%B5%D1%81%D0%BF%D1%83%D0%B1%D0%BB%D0%B8%D0%BA%D0%B0%D2%BB%D1%8B" title="Ҡытай Халыҡ Республикаһы – baškirština" lang="ba" hreflang="ba" data-title="Ҡытай Халыҡ Республикаһы" data-language-autonym="Башҡортса" data-language-local-name="baškirština" class="interlanguage-link-target">Башҡортса</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ban mw-list-item"><a href="https://ban.wikipedia.org/wiki/Cina" title="Cina – balijština" lang="ban" hreflang="ban" data-title="Cina" data-language-autonym="Basa Bali" data-language-local-name="balijština" class="interlanguage-link-target">Basa Bali</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bar mw-list-item"><a href="https://bar.wikipedia.org/wiki/Kina" title="Kina – bavorština" lang="bar" hreflang="bar" data-title="Kina" data-language-autonym="Boarisch" data-language-local-name="bavorština" class="interlanguage-link-target">Boarisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bat-smg mw-list-item"><a href="https://bat-smg.wikipedia.org/wiki/K%C4%97n%C4%97j%C4%97s_Liaud%C4%97is_Respobl%C4%97ka" title="Kėnėjės Liaudėis Respoblėka – žemaitština" lang="sgs" hreflang="sgs" data-title="Kėnėjės Liaudėis Respoblėka" data-language-autonym="Žemaitėška" data-language-local-name="žemaitština" class="interlanguage-link-target">Žemaitėška</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bbc mw-list-item"><a href="https://bbc.wikipedia.org/wiki/Sina" title="Sina – batak toba" lang="bbc" hreflang="bbc" data-title="Sina" data-language-autonym="Batak Toba" data-language-local-name="batak toba" class="interlanguage-link-target">Batak Toba</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bcl mw-list-item"><a href="https://bcl.wikipedia.org/wiki/Tsina" title="Tsina – Central Bikol" lang="bcl" hreflang="bcl" data-title="Tsina" data-language-autonym="Bikol Central" data-language-local-name="Central Bikol" class="interlanguage-link-target">Bikol Central</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be mw-list-item"><a href="https://be.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D1%96%D1%82%D0%B0%D0%B9" title="Кітай – běloruština" lang="be" hreflang="be" data-title="Кітай" data-language-autonym="Беларуская" data-language-local-name="běloruština" class="interlanguage-link-target">Беларуская</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be-x-old mw-list-item"><a href="https://be-tarask.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D1%96%D1%82%D0%B0%D0%B9" title="Кітай – Belarusian (Taraškievica orthography)" lang="be-tarask" hreflang="be-tarask" data-title="Кітай" data-language-autonym="Беларуская (тарашкевіца)" data-language-local-name="Belarusian (Taraškievica orthography)" class="interlanguage-link-target">Беларуская (тарашкевіца)</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bew mw-list-item"><a href="https://bew.wikipedia.org/wiki/Tiongkok" title="Tiongkok – batavština" lang="bew" hreflang="bew" data-title="Tiongkok" data-language-autonym="Betawi" data-language-local-name="batavština" class="interlanguage-link-target">Betawi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bg mw-list-item"><a href="https://bg.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%B9" title="Китай – bulharština" lang="bg" hreflang="bg" data-title="Китай" data-language-autonym="Български" data-language-local-name="bulharština" class="interlanguage-link-target">Български</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bh mw-list-item"><a href="https://bh.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9A%E0%A5%80%E0%A4%A8" title="चीन – Bhojpuri" lang="bh" hreflang="bh" data-title="चीन" data-language-autonym="भोजपुरी" data-language-local-name="Bhojpuri" class="interlanguage-link-target">भोजपुरी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bi mw-list-item"><a href="https://bi.wikipedia.org/wiki/Jaena" title="Jaena – bislamština" lang="bi" hreflang="bi" data-title="Jaena" data-language-autonym="Bislama" data-language-local-name="bislamština" class="interlanguage-link-target">Bislama</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bjn mw-list-item"><a href="https://bjn.wikipedia.org/wiki/Ripublik_Rakyat_Cina" title="Ripublik Rakyat Cina – bandžarština" lang="bjn" hreflang="bjn" data-title="Ripublik Rakyat Cina" data-language-autonym="Banjar" data-language-local-name="bandžarština" class="interlanguage-link-target">Banjar</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-blk mw-list-item"><a href="https://blk.wikipedia.org/wiki/%E1%80%81%E1%80%9A%E1%80%BA%E1%82%8F%E1%80%81%E1%80%99%E1%80%BA%E1%80%B8%E1%80%91%E1%80%AE" title="ခယ်ႏခမ်းထီ – Pa'O" lang="blk" hreflang="blk" data-title="ခယ်ႏခမ်းထီ" data-language-autonym="ပအိုဝ်ႏဘာႏသာႏ" data-language-local-name="Pa'O" class="interlanguage-link-target">ပအိုဝ်ႏဘာႏသာႏ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bm mw-list-item"><a href="https://bm.wikipedia.org/wiki/China" title="China – bambarština" lang="bm" hreflang="bm" data-title="China" data-language-autonym="Bamanankan" data-language-local-name="bambarština" class="interlanguage-link-target">Bamanankan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bn mw-list-item"><a href="https://bn.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%9A%E0%A7%80%E0%A6%A8" title="চীন – bengálština" lang="bn" hreflang="bn" data-title="চীন" data-language-autonym="বাংলা" data-language-local-name="bengálština" class="interlanguage-link-target">বাংলা</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bo mw-list-item"><a href="https://bo.wikipedia.org/wiki/%E0%BD%80%E0%BE%B2%E0%BD%B4%E0%BD%84%E0%BC%8B%E0%BD%A7%E0%BE%AD%E0%BC%8B%E0%BD%98%E0%BD%B2%E0%BC%8B%E0%BD%91%E0%BD%98%E0%BD%84%E0%BD%A6%E0%BC%8B%E0%BD%A6%E0%BE%A4%E0%BE%B1%E0%BD%B2%E0%BC%8B%E0%BD%98%E0%BD%90%E0%BD%B4%E0%BD%93%E0%BC%8B%E0%BD%A2%E0%BE%92%E0%BE%B1%E0%BD%A3%E0%BC%8B%E0%BD%81%E0%BD%96%E0%BC%8D" title="ཀྲུང་ཧྭ་མི་དམངས་སྤྱི་མཐུན་རྒྱལ་ཁབ། – tibetština" lang="bo" hreflang="bo" data-title="ཀྲུང་ཧྭ་མི་དམངས་སྤྱི་མཐུན་རྒྱལ་ཁབ།" data-language-autonym="བོད་ཡིག" data-language-local-name="tibetština" class="interlanguage-link-target">བོད་ཡིག</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bpy mw-list-item"><a href="https://bpy.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%97%E0%A6%A3%E0%A6%9A%E0%A7%80%E0%A6%A8" title="গণচীন – bišnuprijskomanipurština" lang="bpy" hreflang="bpy" data-title="গণচীন" data-language-autonym="বিষ্ণুপ্রিয়া মণিপুরী" data-language-local-name="bišnuprijskomanipurština" class="interlanguage-link-target">বিষ্ণুপ্রিয়া মণিপুরী</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-br mw-list-item"><a href="https://br.wikipedia.org/wiki/Republik_Pobl_Sina" title="Republik Pobl Sina – bretonština" lang="br" hreflang="br" data-title="Republik Pobl Sina" data-language-autonym="Brezhoneg" data-language-local-name="bretonština" class="interlanguage-link-target">Brezhoneg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bs mw-list-item"><a href="https://bs.wikipedia.org/wiki/Kina" title="Kina – bosenština" lang="bs" hreflang="bs" data-title="Kina" data-language-autonym="Bosanski" data-language-local-name="bosenština" class="interlanguage-link-target">Bosanski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-btm mw-list-item"><a href="https://btm.wikipedia.org/wiki/Cino" title="Cino – Batak Mandailing" lang="btm" hreflang="btm" data-title="Cino" data-language-autonym="Batak Mandailing" data-language-local-name="Batak Mandailing" class="interlanguage-link-target">Batak Mandailing</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bxr badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://bxr.wikipedia.org/wiki/%D0%A5%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%B4" title="Хитад – Russia Buriat" lang="bxr" hreflang="bxr" data-title="Хитад" data-language-autonym="Буряад" data-language-local-name="Russia Buriat" class="interlanguage-link-target">Буряад</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ca mw-list-item"><a href="https://ca.wikipedia.org/wiki/Rep%C3%BAblica_Popular_de_la_Xina" title="República Popular de la Xina – katalánština" lang="ca" hreflang="ca" data-title="República Popular de la Xina" data-language-autonym="Català" data-language-local-name="katalánština" class="interlanguage-link-target">Català</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cbk-zam mw-list-item"><a href="https://cbk-zam.wikipedia.org/wiki/China" title="China – Chavacano" lang="cbk" hreflang="cbk" data-title="China" data-language-autonym="Chavacano de Zamboanga" data-language-local-name="Chavacano" class="interlanguage-link-target">Chavacano de Zamboanga</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cdo mw-list-item"><a href="https://cdo.wikipedia.org/wiki/D%E1%B9%B3%CC%86ng-hu%C3%A0_%C3%8Cng-m%C3%ACng_G%C3%AA%CC%A4%E1%B9%B3ng-hu%C3%B2-gu%C3%B3k" title="Dṳ̆ng-huà Ìng-mìng Gê̤ṳng-huò-guók – Mindong" lang="cdo" hreflang="cdo" data-title="Dṳ̆ng-huà Ìng-mìng Gê̤ṳng-huò-guók" data-language-autonym="閩東語 / Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄" data-language-local-name="Mindong" class="interlanguage-link-target">閩東語 / Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ce mw-list-item"><a href="https://ce.wikipedia.org/wiki/%D0%A6%D0%B8%D0%B9%D0%BD_%D0%A5%D0%B0%D0%BB%D0%BA%D1%8A%D0%B0%D0%BD_%D0%A0%D0%B5%D1%81%D0%BF%D1%83%D0%B1%D0%BB%D0%B8%D0%BA%D0%B0" title="Цийн Халкъан Республика – čečenština" lang="ce" hreflang="ce" data-title="Цийн Халкъан Республика" data-language-autonym="Нохчийн" data-language-local-name="čečenština" class="interlanguage-link-target">Нохчийн</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ceb mw-list-item"><a href="https://ceb.wikipedia.org/wiki/Pangmasang_Republika_sa_Tsina" title="Pangmasang Republika sa Tsina – cebuánština" lang="ceb" hreflang="ceb" data-title="Pangmasang Republika sa Tsina" data-language-autonym="Cebuano" data-language-local-name="cebuánština" class="interlanguage-link-target">Cebuano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ch mw-list-item"><a href="https://ch.wikipedia.org/wiki/China" title="China – čamoro" lang="ch" hreflang="ch" data-title="China" data-language-autonym="Chamoru" data-language-local-name="čamoro" class="interlanguage-link-target">Chamoru</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-chr mw-list-item"><a href="https://chr.wikipedia.org/wiki/%E1%8F%93%E1%8E%B6%E1%8F%82%E1%8E%A8%E1%8F%8D%E1%8F%9B" title="ᏓᎶᏂᎨᏍᏛ – čerokézština" lang="chr" hreflang="chr" data-title="ᏓᎶᏂᎨᏍᏛ" data-language-autonym="ᏣᎳᎩ" data-language-local-name="čerokézština" class="interlanguage-link-target">ᏣᎳᎩ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-chy mw-list-item"><a href="https://chy.wikipedia.org/wiki/China_(People%27s_Republic_of_China)" title="China (People's Republic of China) – čejenština" lang="chy" hreflang="chy" data-title="China (People's Republic of China)" data-language-autonym="Tsetsêhestâhese" data-language-local-name="čejenština" class="interlanguage-link-target">Tsetsêhestâhese</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ckb mw-list-item"><a href="https://ckb.wikipedia.org/wiki/%DA%86%DB%8C%D9%86" title="چین – kurdština (sorání)" lang="ckb" hreflang="ckb" data-title="چین" data-language-autonym="کوردی" data-language-local-name="kurdština (sorání)" class="interlanguage-link-target">کوردی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-co mw-list-item"><a href="https://co.wikipedia.org/wiki/China" title="China – korsičtina" lang="co" hreflang="co" data-title="China" data-language-autonym="Corsu" data-language-local-name="korsičtina" class="interlanguage-link-target">Corsu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-crh mw-list-item"><a href="https://crh.wikipedia.org/wiki/%C3%87in" title="Çin – tatarština (krymská)" lang="crh" hreflang="crh" data-title="Çin" data-language-autonym="Qırımtatarca" data-language-local-name="tatarština (krymská)" class="interlanguage-link-target">Qırımtatarca</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-csb mw-list-item"><a href="https://csb.wikipedia.org/wiki/Chi%C5%84sk%C3%B4_L%C3%ABdow%C3%B4_Rep%C3%B9blika" title="Chińskô Lëdowô Repùblika – kašubština" lang="csb" hreflang="csb" data-title="Chińskô Lëdowô Repùblika" data-language-autonym="Kaszëbsczi" data-language-local-name="kašubština" class="interlanguage-link-target">Kaszëbsczi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cu mw-list-item"><a href="https://cu.wikipedia.org/wiki/%D0%A1%D1%80%D1%A3%D0%B4%D0%B8%D0%BD%EA%99%97%D0%BD%D1%94" title="Срѣдинꙗнє – staroslověnština" lang="cu" hreflang="cu" data-title="Срѣдинꙗнє" data-language-autonym="Словѣньскъ / ⰔⰎⰑⰂⰡⰐⰠⰔⰍⰟ" data-language-local-name="staroslověnština" class="interlanguage-link-target">Словѣньскъ / ⰔⰎⰑⰂⰡⰐⰠⰔⰍⰟ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cv mw-list-item"><a href="https://cv.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%B9_%D0%A5%D0%B0%D0%BB%C4%83%D1%85_%D0%A0%D0%B5%D1%81%D0%BF%D1%83%D0%B1%D0%BB%D0%B8%D0%BA%D0%B8" title="Китай Халăх Республики – čuvaština" lang="cv" hreflang="cv" data-title="Китай Халăх Республики" data-language-autonym="Чӑвашла" data-language-local-name="čuvaština" class="interlanguage-link-target">Чӑвашла</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cy mw-list-item"><a href="https://cy.wikipedia.org/wiki/Gweriniaeth_Pobl_Tsieina" title="Gweriniaeth Pobl Tsieina – velština" lang="cy" hreflang="cy" data-title="Gweriniaeth Pobl Tsieina" data-language-autonym="Cymraeg" data-language-local-name="velština" class="interlanguage-link-target">Cymraeg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-da badge-Q17559452 badge-recommendedarticle mw-list-item" title="doporučený článek"><a href="https://da.wikipedia.org/wiki/Kina" title="Kina – dánština" lang="da" hreflang="da" data-title="Kina" data-language-autonym="Dansk" data-language-local-name="dánština" class="interlanguage-link-target">Dansk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dag mw-list-item"><a href="https://dag.wikipedia.org/wiki/China" title="China – Dagbani" lang="dag" hreflang="dag" data-title="China" data-language-autonym="Dagbanli" data-language-local-name="Dagbani" class="interlanguage-link-target">Dagbanli</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-de mw-list-item"><a href="https://de.wikipedia.org/wiki/Volksrepublik_China" title="Volksrepublik China – němčina" lang="de" hreflang="de" data-title="Volksrepublik China" data-language-autonym="Deutsch" data-language-local-name="němčina" class="interlanguage-link-target">Deutsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-din mw-list-item"><a href="https://din.wikipedia.org/wiki/Caina" title="Caina – dinkština" lang="din" hreflang="din" data-title="Caina" data-language-autonym="Thuɔŋjäŋ" data-language-local-name="dinkština" class="interlanguage-link-target">Thuɔŋjäŋ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-diq mw-list-item"><a href="https://diq.wikipedia.org/wiki/Cumhuriyet%C3%AA_%C5%9Eari%C3%AA_%C3%87ini" title="Cumhuriyetê Şariê Çini – Zazaki" lang="diq" hreflang="diq" data-title="Cumhuriyetê Şariê Çini" data-language-autonym="Zazaki" data-language-local-name="Zazaki" class="interlanguage-link-target">Zazaki</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dsb mw-list-item"><a href="https://dsb.wikipedia.org/wiki/Chinska_ludowa_republika" title="Chinska ludowa republika – dolnolužická srbština" lang="dsb" hreflang="dsb" data-title="Chinska ludowa republika" data-language-autonym="Dolnoserbski" data-language-local-name="dolnolužická srbština" class="interlanguage-link-target">Dolnoserbski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dtp mw-list-item"><a href="https://dtp.wikipedia.org/wiki/China" title="China – kadazandusunština" lang="dtp" hreflang="dtp" data-title="China" data-language-autonym="Kadazandusun" data-language-local-name="kadazandusunština" class="interlanguage-link-target">Kadazandusun</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dty mw-list-item"><a href="https://dty.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9A%E0%A5%80%E0%A4%A8_%E0%A4%A6%E0%A5%87%E0%A4%B6" title="चीन देश – Doteli" lang="dty" hreflang="dty" data-title="चीन देश" data-language-autonym="डोटेली" data-language-local-name="Doteli" class="interlanguage-link-target">डोटेली</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dv mw-list-item"><a href="https://dv.wikipedia.org/wiki/%DE%90%DE%A9%DE%82%DE%AA%DE%86%DE%A6%DE%83%DE%A6" title="ސީނުކަރަ – maledivština" lang="dv" hreflang="dv" data-title="ސީނުކަރަ" data-language-autonym="ދިވެހިބަސް" data-language-local-name="maledivština" class="interlanguage-link-target">ދިވެހިބަސް</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dz mw-list-item"><a href="https://dz.wikipedia.org/wiki/%E0%BD%80%E0%BE%B2%E0%BD%B4%E0%BD%84%E0%BC%8B%E0%BD%80%E0%BD%BC" title="ཀྲུང་ཀོ – dzongkä" lang="dz" hreflang="dz" data-title="ཀྲུང་ཀོ" data-language-autonym="ཇོང་ཁ" data-language-local-name="dzongkä" class="interlanguage-link-target">ཇོང་ཁ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ee mw-list-item"><a href="https://ee.wikipedia.org/wiki/China" title="China – eweština" lang="ee" hreflang="ee" data-title="China" data-language-autonym="Eʋegbe" data-language-local-name="eweština" class="interlanguage-link-target">Eʋegbe</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-el mw-list-item"><a href="https://el.wikipedia.org/wiki/%CE%9A%CE%AF%CE%BD%CE%B1" title="Κίνα – řečtina" lang="el" hreflang="el" data-title="Κίνα" data-language-autonym="Ελληνικά" data-language-local-name="řečtina" class="interlanguage-link-target">Ελληνικά</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eml mw-list-item"><a href="https://eml.wikipedia.org/wiki/Cina" title="Cina – Emiliano-Romagnolo" lang="egl" hreflang="egl" data-title="Cina" data-language-autonym="Emiliàn e rumagnòl" data-language-local-name="Emiliano-Romagnolo" class="interlanguage-link-target">Emiliàn e rumagnòl</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-en mw-list-item"><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/China" title="China – angličtina" lang="en" hreflang="en" data-title="China" data-language-autonym="English" data-language-local-name="angličtina" class="interlanguage-link-target">English</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eo badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://eo.wikipedia.org/wiki/%C4%88inio" title="Ĉinio – esperanto" lang="eo" hreflang="eo" data-title="Ĉinio" data-language-autonym="Esperanto" data-language-local-name="esperanto" class="interlanguage-link-target">Esperanto</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-es badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://es.wikipedia.org/wiki/Rep%C3%BAblica_Popular_China" title="República Popular China – španělština" lang="es" hreflang="es" data-title="República Popular China" data-language-autonym="Español" data-language-local-name="španělština" class="interlanguage-link-target">Español</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-et mw-list-item"><a href="https://et.wikipedia.org/wiki/Hiina" title="Hiina – estonština" lang="et" hreflang="et" data-title="Hiina" data-language-autonym="Eesti" data-language-local-name="estonština" class="interlanguage-link-target">Eesti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eu badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://eu.wikipedia.org/wiki/Txinako_Herri_Errepublika" title="Txinako Herri Errepublika – baskičtina" lang="eu" hreflang="eu" data-title="Txinako Herri Errepublika" data-language-autonym="Euskara" data-language-local-name="baskičtina" class="interlanguage-link-target">Euskara</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ext mw-list-item"><a href="https://ext.wikipedia.org/wiki/China" title="China – extremadurština" lang="ext" hreflang="ext" data-title="China" data-language-autonym="Estremeñu" data-language-local-name="extremadurština" class="interlanguage-link-target">Estremeñu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fa mw-list-item"><a href="https://fa.wikipedia.org/wiki/%DA%86%DB%8C%D9%86" title="چین – perština" lang="fa" hreflang="fa" data-title="چین" data-language-autonym="فارسی" data-language-local-name="perština" class="interlanguage-link-target">فارسی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ff mw-list-item"><a href="https://ff.wikipedia.org/wiki/Ciina" title="Ciina – fulbština" lang="ff" hreflang="ff" data-title="Ciina" data-language-autonym="Fulfulde" data-language-local-name="fulbština" class="interlanguage-link-target">Fulfulde</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fi mw-list-item"><a href="https://fi.wikipedia.org/wiki/Kiina" title="Kiina – finština" lang="fi" hreflang="fi" data-title="Kiina" data-language-autonym="Suomi" data-language-local-name="finština" class="interlanguage-link-target">Suomi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fiu-vro mw-list-item"><a href="https://fiu-vro.wikipedia.org/wiki/Hiina_Rahvavabariik" title="Hiina Rahvavabariik – võruština" lang="vro" hreflang="vro" data-title="Hiina Rahvavabariik" data-language-autonym="Võro" data-language-local-name="võruština" class="interlanguage-link-target">Võro</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fj mw-list-item"><a href="https://fj.wikipedia.org/wiki/Jaina_(matanitu)" title="Jaina (matanitu) – fidžijština" lang="fj" hreflang="fj" data-title="Jaina (matanitu)" data-language-autonym="Na Vosa Vakaviti" data-language-local-name="fidžijština" class="interlanguage-link-target">Na Vosa Vakaviti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fo badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://fo.wikipedia.org/wiki/Kina" title="Kina – faerština" lang="fo" hreflang="fo" data-title="Kina" data-language-autonym="Føroyskt" data-language-local-name="faerština" class="interlanguage-link-target">Føroyskt</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fr mw-list-item"><a href="https://fr.wikipedia.org/wiki/Chine" title="Chine – francouzština" lang="fr" hreflang="fr" data-title="Chine" data-language-autonym="Français" data-language-local-name="francouzština" class="interlanguage-link-target">Français</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-frp mw-list-item"><a href="https://frp.wikipedia.org/wiki/R%C3%A8publica_popul%C3%A8ra_de_China" title="Rèpublica populèra de China – franko-provensálština" lang="frp" hreflang="frp" data-title="Rèpublica populèra de China" data-language-autonym="Arpetan" data-language-local-name="franko-provensálština" class="interlanguage-link-target">Arpetan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-frr mw-list-item"><a href="https://frr.wikipedia.org/wiki/China" title="China – fríština (severní)" lang="frr" hreflang="frr" data-title="China" data-language-autonym="Nordfriisk" data-language-local-name="fríština (severní)" class="interlanguage-link-target">Nordfriisk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fur mw-list-item"><a href="https://fur.wikipedia.org/wiki/Cine_(st%C3%A2t)" title="Cine (stât) – furlanština" lang="fur" hreflang="fur" data-title="Cine (stât)" data-language-autonym="Furlan" data-language-local-name="furlanština" class="interlanguage-link-target">Furlan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fy mw-list-item"><a href="https://fy.wikipedia.org/wiki/Sina" title="Sina – fríština (západní)" lang="fy" hreflang="fy" data-title="Sina" data-language-autonym="Frysk" data-language-local-name="fríština (západní)" class="interlanguage-link-target">Frysk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ga mw-list-item"><a href="https://ga.wikipedia.org/wiki/Daon-Phoblacht_na_S%C3%ADne" title="Daon-Phoblacht na Síne – irština" lang="ga" hreflang="ga" data-title="Daon-Phoblacht na Síne" data-language-autonym="Gaeilge" data-language-local-name="irština" class="interlanguage-link-target">Gaeilge</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gag mw-list-item"><a href="https://gag.wikipedia.org/wiki/Kitay_Halk_Respublikas%C4%B1" title="Kitay Halk Respublikası – gagauzština" lang="gag" hreflang="gag" data-title="Kitay Halk Respublikası" data-language-autonym="Gagauz" data-language-local-name="gagauzština" class="interlanguage-link-target">Gagauz</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gan mw-list-item"><a href="https://gan.wikipedia.org/wiki/%E4%B8%AD%E8%8F%AF%E4%BA%BA%E6%B0%91%E5%85%B1%E5%92%8C%E5%9C%8B" title="中華人民共和國 – čínština (dialekty Gan)" lang="gan" hreflang="gan" data-title="中華人民共和國" data-language-autonym="贛語" data-language-local-name="čínština (dialekty Gan)" class="interlanguage-link-target">贛語</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gcr mw-list-item"><a href="https://gcr.wikipedia.org/wiki/Lachin" title="Lachin – Guianan Creole" lang="gcr" hreflang="gcr" data-title="Lachin" data-language-autonym="Kriyòl gwiyannen" data-language-local-name="Guianan Creole" class="interlanguage-link-target">Kriyòl gwiyannen</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gd mw-list-item"><a href="https://gd.wikipedia.org/wiki/Sluagh-phoblachd_na_S%C3%ACne" title="Sluagh-phoblachd na Sìne – skotská gaelština" lang="gd" hreflang="gd" data-title="Sluagh-phoblachd na Sìne" data-language-autonym="Gàidhlig" data-language-local-name="skotská gaelština" class="interlanguage-link-target">Gàidhlig</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gl mw-list-item"><a href="https://gl.wikipedia.org/wiki/Rep%C3%BAblica_Popular_da_China" title="República Popular da China – galicijština" lang="gl" hreflang="gl" data-title="República Popular da China" data-language-autonym="Galego" data-language-local-name="galicijština" class="interlanguage-link-target">Galego</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-glk mw-list-item"><a href="https://glk.wikipedia.org/wiki/%DA%86%D9%8A%D9%86" title="چين – gilačtina" lang="glk" hreflang="glk" data-title="چين" data-language-autonym="گیلکی" data-language-local-name="gilačtina" class="interlanguage-link-target">گیلکی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gn mw-list-item"><a href="https://gn.wikipedia.org/wiki/Ch%C3%ADna_Tetar%C3%A3_Ret%C3%A3" title="Chína Tetarã Retã – guaranština" lang="gn" hreflang="gn" data-title="Chína Tetarã Retã" data-language-autonym="Avañe'ẽ" data-language-local-name="guaranština" class="interlanguage-link-target">Avañe'ẽ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gom mw-list-item"><a href="https://gom.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9A%E0%A5%80%E0%A4%A8" title="चीन – konkánština (Goa)" lang="gom" hreflang="gom" data-title="चीन" data-language-autonym="गोंयची कोंकणी / Gõychi Konknni" data-language-local-name="konkánština (Goa)" class="interlanguage-link-target">गोंयची कोंकणी / Gõychi Konknni</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-got mw-list-item"><a href="https://got.wikipedia.org/wiki/%F0%90%8C%BA%F0%90%8C%B9%F0%90%8C%B8%F0%90%8C%B0" title="𐌺𐌹𐌸𐌰 – gótština" lang="got" hreflang="got" data-title="𐌺𐌹𐌸𐌰" data-language-autonym="𐌲𐌿𐍄𐌹𐍃𐌺" data-language-local-name="gótština" class="interlanguage-link-target">𐌲𐌿𐍄𐌹𐍃𐌺</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gu mw-list-item"><a href="https://gu.wikipedia.org/wiki/%E0%AA%9A%E0%AB%80%E0%AA%A8" title="ચીન – gudžarátština" lang="gu" hreflang="gu" data-title="ચીન" data-language-autonym="ગુજરાતી" data-language-local-name="gudžarátština" class="interlanguage-link-target">ગુજરાતી</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-guw mw-list-item"><a href="https://guw.wikipedia.org/wiki/China" title="China – Gun" lang="guw" hreflang="guw" data-title="China" data-language-autonym="Gungbe" data-language-local-name="Gun" class="interlanguage-link-target">Gungbe</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gv mw-list-item"><a href="https://gv.wikipedia.org/wiki/Deynphobblaght_y_%C3%87heen" title="Deynphobblaght y Çheen – manština" lang="gv" hreflang="gv" data-title="Deynphobblaght y Çheen" data-language-autonym="Gaelg" data-language-local-name="manština" class="interlanguage-link-target">Gaelg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ha mw-list-item"><a href="https://ha.wikipedia.org/wiki/Sin" title="Sin – hauština" lang="ha" hreflang="ha" data-title="Sin" data-language-autonym="Hausa" data-language-local-name="hauština" class="interlanguage-link-target">Hausa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hak mw-list-item"><a href="https://hak.wikipedia.org/wiki/Ch%C3%BBng-f%C3%A0_Ng%C3%ACn-m%C3%ACn_Khiung-f%C3%B2-koet" title="Chûng-fà Ngìn-mìn Khiung-fò-koet – čínština (dialekty Hakka)" lang="hak" hreflang="hak" data-title="Chûng-fà Ngìn-mìn Khiung-fò-koet" data-language-autonym="客家語 / Hak-kâ-ngî" data-language-local-name="čínština (dialekty Hakka)" class="interlanguage-link-target">客家語 / Hak-kâ-ngî</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-haw mw-list-item"><a href="https://haw.wikipedia.org/wiki/Kina" title="Kina – havajština" lang="haw" hreflang="haw" data-title="Kina" data-language-autonym="Hawaiʻi" data-language-local-name="havajština" class="interlanguage-link-target">Hawaiʻi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-he mw-list-item"><a href="https://he.wikipedia.org/wiki/%D7%94%D7%A8%D7%A4%D7%95%D7%91%D7%9C%D7%99%D7%A7%D7%94_%D7%94%D7%A2%D7%9E%D7%9E%D7%99%D7%AA_%D7%A9%D7%9C_%D7%A1%D7%99%D7%9F" title="הרפובליקה העממית של סין – hebrejština" lang="he" hreflang="he" data-title="הרפובליקה העממית של סין" data-language-autonym="עברית" data-language-local-name="hebrejština" class="interlanguage-link-target">עברית</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hi mw-list-item"><a href="https://hi.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9A%E0%A5%80%E0%A4%A8%E0%A5%80_%E0%A4%9C%E0%A4%A8%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%A6%E0%A5%80_%E0%A4%97%E0%A4%A3%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%9C%E0%A5%8D%E0%A4%AF" title="चीनी जनवादी गणराज्य – hindština" lang="hi" hreflang="hi" data-title="चीनी जनवादी गणराज्य" data-language-autonym="हिन्दी" data-language-local-name="hindština" class="interlanguage-link-target">हिन्दी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hif mw-list-item"><a href="https://hif.wikipedia.org/wiki/China" title="China – hindština (Fidži)" lang="hif" hreflang="hif" data-title="China" data-language-autonym="Fiji Hindi" data-language-local-name="hindština (Fidži)" class="interlanguage-link-target">Fiji Hindi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hr mw-list-item"><a href="https://hr.wikipedia.org/wiki/Kina" title="Kina – chorvatština" lang="hr" hreflang="hr" data-title="Kina" data-language-autonym="Hrvatski" data-language-local-name="chorvatština" class="interlanguage-link-target">Hrvatski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hsb mw-list-item"><a href="https://hsb.wikipedia.org/wiki/China" title="China – hornolužická srbština" lang="hsb" hreflang="hsb" data-title="China" data-language-autonym="Hornjoserbsce" data-language-local-name="hornolužická srbština" class="interlanguage-link-target">Hornjoserbsce</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ht mw-list-item"><a href="https://ht.wikipedia.org/wiki/Chin" title="Chin – haitština" lang="ht" hreflang="ht" data-title="Chin" data-language-autonym="Kreyòl ayisyen" data-language-local-name="haitština" class="interlanguage-link-target">Kreyòl ayisyen</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hu mw-list-item"><a href="https://hu.wikipedia.org/wiki/K%C3%ADna" title="Kína – maďarština" lang="hu" hreflang="hu" data-title="Kína" data-language-autonym="Magyar" data-language-local-name="maďarština" class="interlanguage-link-target">Magyar</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hy mw-list-item"><a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D5%89%D5%AB%D5%B6%D5%A1%D5%BD%D5%BF%D5%A1%D5%B6" title="Չինաստան – arménština" lang="hy" hreflang="hy" data-title="Չինաստան" data-language-autonym="Հայերեն" data-language-local-name="arménština" class="interlanguage-link-target">Հայերեն</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hyw mw-list-item"><a href="https://hyw.wikipedia.org/wiki/%D5%89%D5%AB%D5%B6%D5%A1%D5%BD%D5%BF%D5%A1%D5%B6" title="Չինաստան – Western Armenian" lang="hyw" hreflang="hyw" data-title="Չինաստան" data-language-autonym="Արեւմտահայերէն" data-language-local-name="Western Armenian" class="interlanguage-link-target">Արեւմտահայերէն</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ia mw-list-item"><a href="https://ia.wikipedia.org/wiki/China" title="China – interlingua" lang="ia" hreflang="ia" data-title="China" data-language-autonym="Interlingua" data-language-local-name="interlingua" class="interlanguage-link-target">Interlingua</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-iba mw-list-item"><a href="https://iba.wikipedia.org/wiki/China" title="China – ibanština" lang="iba" hreflang="iba" data-title="China" data-language-autonym="Jaku Iban" data-language-local-name="ibanština" class="interlanguage-link-target">Jaku Iban</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-id mw-list-item"><a href="https://id.wikipedia.org/wiki/Tiongkok" title="Tiongkok – indonéština" lang="id" hreflang="id" data-title="Tiongkok" data-language-autonym="Bahasa Indonesia" data-language-local-name="indonéština" class="interlanguage-link-target">Bahasa Indonesia</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ie mw-list-item"><a href="https://ie.wikipedia.org/wiki/China" title="China – interlingue" lang="ie" hreflang="ie" data-title="China" data-language-autonym="Interlingue" data-language-local-name="interlingue" class="interlanguage-link-target">Interlingue</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ig mw-list-item"><a href="https://ig.wikipedia.org/wiki/China" title="China – igboština" lang="ig" hreflang="ig" data-title="China" data-language-autonym="Igbo" data-language-local-name="igboština" class="interlanguage-link-target">Igbo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ik mw-list-item"><a href="https://ik.wikipedia.org/wiki/Saina" title="Saina – inupiakština" lang="ik" hreflang="ik" data-title="Saina" data-language-autonym="Iñupiatun" data-language-local-name="inupiakština" class="interlanguage-link-target">Iñupiatun</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ilo mw-list-item"><a href="https://ilo.wikipedia.org/wiki/Tsina" title="Tsina – ilokánština" lang="ilo" hreflang="ilo" data-title="Tsina" data-language-autonym="Ilokano" data-language-local-name="ilokánština" class="interlanguage-link-target">Ilokano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-inh mw-list-item"><a href="https://inh.wikipedia.org/wiki/%D0%A7%D0%B5%D0%BD%D0%BA%D0%B5%D1%85%D1%8C%D0%B5" title="Ченкехье – inguština" lang="inh" hreflang="inh" data-title="Ченкехье" data-language-autonym="ГӀалгӀай" data-language-local-name="inguština" class="interlanguage-link-target">ГӀалгӀай</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-io mw-list-item"><a href="https://io.wikipedia.org/wiki/Popul-Republiko_Chinia" title="Popul-Republiko Chinia – ido" lang="io" hreflang="io" data-title="Popul-Republiko Chinia" data-language-autonym="Ido" data-language-local-name="ido" class="interlanguage-link-target">Ido</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-is mw-list-item"><a href="https://is.wikipedia.org/wiki/K%C3%ADna" title="Kína – islandština" lang="is" hreflang="is" data-title="Kína" data-language-autonym="Íslenska" data-language-local-name="islandština" class="interlanguage-link-target">Íslenska</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-it mw-list-item"><a href="https://it.wikipedia.org/wiki/Cina" title="Cina – italština" lang="it" hreflang="it" data-title="Cina" data-language-autonym="Italiano" data-language-local-name="italština" class="interlanguage-link-target">Italiano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-iu mw-list-item"><a href="https://iu.wikipedia.org/wiki/%E1%93%B4%E1%90%83%E1%93%87" title="ᓴᐃᓇ – inuktitutština" lang="iu" hreflang="iu" data-title="ᓴᐃᓇ" data-language-autonym="ᐃᓄᒃᑎᑐᑦ / inuktitut" data-language-local-name="inuktitutština" class="interlanguage-link-target">ᐃᓄᒃᑎᑐᑦ / inuktitut</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ja mw-list-item"><a href="https://ja.wikipedia.org/wiki/%E4%B8%AD%E8%8F%AF%E4%BA%BA%E6%B0%91%E5%85%B1%E5%92%8C%E5%9B%BD" title="中華人民共和国 – japonština" lang="ja" hreflang="ja" data-title="中華人民共和国" data-language-autonym="日本語" data-language-local-name="japonština" class="interlanguage-link-target">日本語</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jam mw-list-item"><a href="https://jam.wikipedia.org/wiki/Piiplz_Ripoblik_a_Chaina" title="Piiplz Ripoblik a Chaina – jamajská kreolština" lang="jam" hreflang="jam" data-title="Piiplz Ripoblik a Chaina" data-language-autonym="Patois" data-language-local-name="jamajská kreolština" class="interlanguage-link-target">Patois</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jbo mw-list-item"><a href="https://jbo.wikipedia.org/wiki/jungo_ke_prenu_gubyseltru" title="jungo ke prenu gubyseltru – lojban" lang="jbo" hreflang="jbo" data-title="jungo ke prenu gubyseltru" data-language-autonym="La .lojban." data-language-local-name="lojban" class="interlanguage-link-target">La .lojban.</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jv mw-list-item"><a href="https://jv.wikipedia.org/wiki/R%C3%A9publik_Rakyat_Cina" title="Républik Rakyat Cina – javánština" lang="jv" hreflang="jv" data-title="Républik Rakyat Cina" data-language-autonym="Jawa" data-language-local-name="javánština" class="interlanguage-link-target">Jawa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ka mw-list-item"><a href="https://ka.wikipedia.org/wiki/%E1%83%A9%E1%83%98%E1%83%9C%E1%83%94%E1%83%97%E1%83%98" title="ჩინეთი – gruzínština" lang="ka" hreflang="ka" data-title="ჩინეთი" data-language-autonym="ქართული" data-language-local-name="gruzínština" class="interlanguage-link-target">ქართული</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kaa mw-list-item"><a href="https://kaa.wikipedia.org/wiki/Q%C4%B1tay" title="Qıtay – karakalpačtina" lang="kaa" hreflang="kaa" data-title="Qıtay" data-language-autonym="Qaraqalpaqsha" data-language-local-name="karakalpačtina" class="interlanguage-link-target">Qaraqalpaqsha</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kab mw-list-item"><a href="https://kab.wikipedia.org/wiki/Ccinwa" title="Ccinwa – kabylština" lang="kab" hreflang="kab" data-title="Ccinwa" data-language-autonym="Taqbaylit" data-language-local-name="kabylština" class="interlanguage-link-target">Taqbaylit</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kbd mw-list-item"><a href="https://kbd.wikipedia.org/wiki/%D0%A5%D1%8A%D1%83%D1%82%D0%B5%D0%B9_%D0%96%D1%8B%D0%BB%D1%8D_%D0%A0%D0%B5%D1%81%D0%BF%D1%83%D0%B1%D0%BB%D0%B8%D0%BA%D1%8D" title="Хъутей Жылэ Республикэ – kabardinština" lang="kbd" hreflang="kbd" data-title="Хъутей Жылэ Республикэ" data-language-autonym="Адыгэбзэ" data-language-local-name="kabardinština" class="interlanguage-link-target">Адыгэбзэ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kbp mw-list-item"><a href="https://kbp.wikipedia.org/wiki/Siini" title="Siini – Kabiye" lang="kbp" hreflang="kbp" data-title="Siini" data-language-autonym="Kabɩyɛ" data-language-local-name="Kabiye" class="interlanguage-link-target">Kabɩyɛ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kcg mw-list-item"><a href="https://kcg.wikipedia.org/wiki/Caina" title="Caina – tyap" lang="kcg" hreflang="kcg" data-title="Caina" data-language-autonym="Tyap" data-language-local-name="tyap" class="interlanguage-link-target">Tyap</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kg mw-list-item"><a href="https://kg.wikipedia.org/wiki/Sina" title="Sina – konžština" lang="kg" hreflang="kg" data-title="Sina" data-language-autonym="Kongo" data-language-local-name="konžština" class="interlanguage-link-target">Kongo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kge mw-list-item"><a href="https://kge.wikipedia.org/wiki/Cina" title="Cina – Komering" lang="kge" hreflang="kge" data-title="Cina" data-language-autonym="Kumoring" data-language-local-name="Komering" class="interlanguage-link-target">Kumoring</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ki mw-list-item"><a href="https://ki.wikipedia.org/wiki/China" title="China – kikujština" lang="ki" hreflang="ki" data-title="China" data-language-autonym="Gĩkũyũ" data-language-local-name="kikujština" class="interlanguage-link-target">Gĩkũyũ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kk mw-list-item"><a href="https://kk.wikipedia.org/wiki/%D2%9A%D1%8B%D1%82%D0%B0%D0%B9" title="Қытай – kazaština" lang="kk" hreflang="kk" data-title="Қытай" data-language-autonym="Қазақша" data-language-local-name="kazaština" class="interlanguage-link-target">Қазақша</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-km mw-list-item"><a href="https://km.wikipedia.org/wiki/%E1%9E%85%E1%9E%B7%E1%9E%93" title="ចិន – khmérština" lang="km" hreflang="km" data-title="ចិន" data-language-autonym="ភាសាខ្មែរ" data-language-local-name="khmérština" class="interlanguage-link-target">ភាសាខ្មែរ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kn mw-list-item"><a href="https://kn.wikipedia.org/wiki/%E0%B2%9A%E0%B3%80%E0%B2%A8%E0%B2%BF_%E0%B2%9C%E0%B2%A8%E0%B2%B0_%E0%B2%97%E0%B2%A3%E0%B2%B0%E0%B2%BE%E0%B2%9C%E0%B3%8D%E0%B2%AF" title="ಚೀನಿ ಜನರ ಗಣರಾಜ್ಯ – kannadština" lang="kn" hreflang="kn" data-title="ಚೀನಿ ಜನರ ಗಣರಾಜ್ಯ" data-language-autonym="ಕನ್ನಡ" data-language-local-name="kannadština" class="interlanguage-link-target">ಕನ್ನಡ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ko mw-list-item"><a href="https://ko.wikipedia.org/wiki/%EC%A4%91%ED%99%94%EC%9D%B8%EB%AF%BC%EA%B3%B5%ED%99%94%EA%B5%AD" title="중화인민공화국 – korejština" lang="ko" hreflang="ko" data-title="중화인민공화국" data-language-autonym="한국어" data-language-local-name="korejština" class="interlanguage-link-target">한국어</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-koi mw-list-item"><a href="https://koi.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B8%D0%BD%D0%B0" title="Кина – komi-permjačtina" lang="koi" hreflang="koi" data-title="Кина" data-language-autonym="Перем коми" data-language-local-name="komi-permjačtina" class="interlanguage-link-target">Перем коми</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-krc mw-list-item"><a href="https://krc.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D1%8A%D1%8B%D1%82%D0%B0%D0%B9_%D0%A5%D0%B0%D0%BB%D0%BA%D1%8A_%D0%A0%D0%B5%D1%81%D0%BF%D1%83%D0%B1%D0%BB%D0%B8%D0%BA%D0%B0" title="Къытай Халкъ Республика – karačajevo-balkarština" lang="krc" hreflang="krc" data-title="Къытай Халкъ Республика" data-language-autonym="Къарачай-малкъар" data-language-local-name="karačajevo-balkarština" class="interlanguage-link-target">Къарачай-малкъар</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ks mw-list-item"><a href="https://ks.wikipedia.org/wiki/%DA%86%DB%8C%D9%96%D9%86" title="چیٖن – kašmírština" lang="ks" hreflang="ks" data-title="چیٖن" data-language-autonym="कॉशुर / کٲشُر" data-language-local-name="kašmírština" class="interlanguage-link-target">कॉशुर / کٲشُر</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ku mw-list-item"><a href="https://ku.wikipedia.org/wiki/%C3%87%C3%AEn" title="Çîn – kurdština" lang="ku" hreflang="ku" data-title="Çîn" data-language-autonym="Kurdî" data-language-local-name="kurdština" class="interlanguage-link-target">Kurdî</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kv mw-list-item"><a href="https://kv.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%B9" title="Китай – komijština" lang="kv" hreflang="kv" data-title="Китай" data-language-autonym="Коми" data-language-local-name="komijština" class="interlanguage-link-target">Коми</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kw mw-list-item"><a href="https://kw.wikipedia.org/wiki/Repoblek_Werin_China" title="Repoblek Werin China – kornština" lang="kw" hreflang="kw" data-title="Repoblek Werin China" data-language-autonym="Kernowek" data-language-local-name="kornština" class="interlanguage-link-target">Kernowek</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ky mw-list-item"><a href="https://ky.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D1%8B%D1%82%D0%B0%D0%B9" title="Кытай – kyrgyzština" lang="ky" hreflang="ky" data-title="Кытай" data-language-autonym="Кыргызча" data-language-local-name="kyrgyzština" class="interlanguage-link-target">Кыргызча</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-la mw-list-item"><a href="https://la.wikipedia.org/wiki/Res_publica_popularis_Sinarum" title="Res publica popularis Sinarum – latina" lang="la" hreflang="la" data-title="Res publica popularis Sinarum" data-language-autonym="Latina" data-language-local-name="latina" class="interlanguage-link-target">Latina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lad mw-list-item"><a href="https://lad.wikipedia.org/wiki/Repuvlika_Popular_Kina" title="Repuvlika Popular Kina – ladinština" lang="lad" hreflang="lad" data-title="Repuvlika Popular Kina" data-language-autonym="Ladino" data-language-local-name="ladinština" class="interlanguage-link-target">Ladino</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lb mw-list-item"><a href="https://lb.wikipedia.org/wiki/Volleksrepublik_China" title="Volleksrepublik China – lucemburština" lang="lb" hreflang="lb" data-title="Volleksrepublik China" data-language-autonym="Lëtzebuergesch" data-language-local-name="lucemburština" class="interlanguage-link-target">Lëtzebuergesch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lbe mw-list-item"><a href="https://lbe.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%B9" title="Китай – Lak" lang="lbe" hreflang="lbe" data-title="Китай" data-language-autonym="Лакку" data-language-local-name="Lak" class="interlanguage-link-target">Лакку</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lez mw-list-item"><a href="https://lez.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%B9" title="Китай – lezginština" lang="lez" hreflang="lez" data-title="Китай" data-language-autonym="Лезги" data-language-local-name="lezginština" class="interlanguage-link-target">Лезги</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lfn mw-list-item"><a href="https://lfn.wikipedia.org/wiki/Xina" title="Xina – lingua franca nova" lang="lfn" hreflang="lfn" data-title="Xina" data-language-autonym="Lingua Franca Nova" data-language-local-name="lingua franca nova" class="interlanguage-link-target">Lingua Franca Nova</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lg mw-list-item"><a href="https://lg.wikipedia.org/wiki/Cayina" title="Cayina – gandština" lang="lg" hreflang="lg" data-title="Cayina" data-language-autonym="Luganda" data-language-local-name="gandština" class="interlanguage-link-target">Luganda</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-li mw-list-item"><a href="https://li.wikipedia.org/wiki/China" title="China – limburština" lang="li" hreflang="li" data-title="China" data-language-autonym="Limburgs" data-language-local-name="limburština" class="interlanguage-link-target">Limburgs</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lij mw-list-item"><a href="https://lij.wikipedia.org/wiki/Cinn-a" title="Cinn-a – ligurština" lang="lij" hreflang="lij" data-title="Cinn-a" data-language-autonym="Ligure" data-language-local-name="ligurština" class="interlanguage-link-target">Ligure</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lld mw-list-item"><a href="https://lld.wikipedia.org/wiki/Cina" title="Cina – Ladin" lang="lld" hreflang="lld" data-title="Cina" data-language-autonym="Ladin" data-language-local-name="Ladin" class="interlanguage-link-target">Ladin</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lmo mw-list-item"><a href="https://lmo.wikipedia.org/wiki/Cina" title="Cina – lombardština" lang="lmo" hreflang="lmo" data-title="Cina" data-language-autonym="Lombard" data-language-local-name="lombardština" class="interlanguage-link-target">Lombard</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ln mw-list-item"><a href="https://ln.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADna" title="Sína – lingalština" lang="ln" hreflang="ln" data-title="Sína" data-language-autonym="Lingála" data-language-local-name="lingalština" class="interlanguage-link-target">Lingála</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lo mw-list-item"><a href="https://lo.wikipedia.org/wiki/%E0%BA%9B%E0%BA%B0%E0%BB%80%E0%BA%97%E0%BA%94%E0%BA%88%E0%BA%B5%E0%BA%99" title="ປະເທດຈີນ – laoština" lang="lo" hreflang="lo" data-title="ປະເທດຈີນ" data-language-autonym="ລາວ" data-language-local-name="laoština" class="interlanguage-link-target">ລາວ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lt mw-list-item"><a href="https://lt.wikipedia.org/wiki/Kinijos_Liaudies_Respublika" title="Kinijos Liaudies Respublika – litevština" lang="lt" hreflang="lt" data-title="Kinijos Liaudies Respublika" data-language-autonym="Lietuvių" data-language-local-name="litevština" class="interlanguage-link-target">Lietuvių</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ltg mw-list-item"><a href="https://ltg.wikipedia.org/wiki/%C4%B6%C4%ABna" title="Ķīna – latgalština" lang="ltg" hreflang="ltg" data-title="Ķīna" data-language-autonym="Latgaļu" data-language-local-name="latgalština" class="interlanguage-link-target">Latgaļu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lv mw-list-item"><a href="https://lv.wikipedia.org/wiki/%C4%B6%C4%ABna" title="Ķīna – lotyština" lang="lv" hreflang="lv" data-title="Ķīna" data-language-autonym="Latviešu" data-language-local-name="lotyština" class="interlanguage-link-target">Latviešu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mad mw-list-item"><a href="https://mad.wikipedia.org/wiki/Tiongkok" title="Tiongkok – madurština" lang="mad" hreflang="mad" data-title="Tiongkok" data-language-autonym="Madhurâ" data-language-local-name="madurština" class="interlanguage-link-target">Madhurâ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mai mw-list-item"><a href="https://mai.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9C%E0%A4%A8%E0%A4%AC%E0%A4%BE%E0%A4%A6%E0%A5%80_%E0%A4%97%E0%A4%A3%E0%A4%A4%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0_%E0%A4%9A%E0%A5%80%E0%A4%A8" title="जनबादी गणतन्त्र चीन – maithiliština" lang="mai" hreflang="mai" data-title="जनबादी गणतन्त्र चीन" data-language-autonym="मैथिली" data-language-local-name="maithiliština" class="interlanguage-link-target">मैथिली</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-map-bms mw-list-item"><a href="https://map-bms.wikipedia.org/wiki/Republik_Rakyat_Cina" title="Republik Rakyat Cina – Banyumasan" lang="jv-x-bms" hreflang="jv-x-bms" data-title="Republik Rakyat Cina" data-language-autonym="Basa Banyumasan" data-language-local-name="Banyumasan" class="interlanguage-link-target">Basa Banyumasan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mdf mw-list-item"><a href="https://mdf.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%B9" title="Китай – mokšanština" lang="mdf" hreflang="mdf" data-title="Китай" data-language-autonym="Мокшень" data-language-local-name="mokšanština" class="interlanguage-link-target">Мокшень</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mg mw-list-item"><a href="https://mg.wikipedia.org/wiki/Repoblika_Entim-Bahoakan%27_i_Sina" title="Repoblika Entim-Bahoakan' i Sina – malgaština" lang="mg" hreflang="mg" data-title="Repoblika Entim-Bahoakan' i Sina" data-language-autonym="Malagasy" data-language-local-name="malgaština" class="interlanguage-link-target">Malagasy</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mhr mw-list-item"><a href="https://mhr.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%B9" title="Китай – Eastern Mari" lang="mhr" hreflang="mhr" data-title="Китай" data-language-autonym="Олык марий" data-language-local-name="Eastern Mari" class="interlanguage-link-target">Олык марий</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mi mw-list-item"><a href="https://mi.wikipedia.org/wiki/Haina" title="Haina – maorština" lang="mi" hreflang="mi" data-title="Haina" data-language-autonym="Māori" data-language-local-name="maorština" class="interlanguage-link-target">Māori</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-min mw-list-item"><a href="https://min.wikipedia.org/wiki/Republik_Rakyaik_Cino" title="Republik Rakyaik Cino – minangkabau" lang="min" hreflang="min" data-title="Republik Rakyaik Cino" data-language-autonym="Minangkabau" data-language-local-name="minangkabau" class="interlanguage-link-target">Minangkabau</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mk mw-list-item"><a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B0%D1%80%D0%BE%D0%B4%D0%BD%D0%B0_%D0%A0%D0%B5%D0%BF%D1%83%D0%B1%D0%BB%D0%B8%D0%BA%D0%B0_%D0%9A%D0%B8%D0%BD%D0%B0" title="Народна Република Кина – makedonština" lang="mk" hreflang="mk" data-title="Народна Република Кина" data-language-autonym="Македонски" data-language-local-name="makedonština" class="interlanguage-link-target">Македонски</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ml mw-list-item"><a href="https://ml.wikipedia.org/wiki/%E0%B4%9A%E0%B5%88%E0%B4%A8" title="ചൈന – malajálamština" lang="ml" hreflang="ml" data-title="ചൈന" data-language-autonym="മലയാളം" data-language-local-name="malajálamština" class="interlanguage-link-target">മലയാളം</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mn badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://mn.wikipedia.org/wiki/%D0%A5%D1%8F%D1%82%D0%B0%D0%B4" title="Хятад – mongolština" lang="mn" hreflang="mn" data-title="Хятад" data-language-autonym="Монгол" data-language-local-name="mongolština" class="interlanguage-link-target">Монгол</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mni mw-list-item"><a href="https://mni.wikipedia.org/wiki/%EA%AF%88%EA%AF%A5%EA%AF%80%EA%AF%A4_%EA%AF%82%EA%AF%A9%EA%AF%84%EA%AF%A5%EA%AF%9B" title="ꯈꯥꯀꯤ ꯂꯩꯄꯥꯛ – manipurština" lang="mni" hreflang="mni" data-title="ꯈꯥꯀꯤ ꯂꯩꯄꯥꯛ" data-language-autonym="ꯃꯤꯇꯩ ꯂꯣꯟ" data-language-local-name="manipurština" class="interlanguage-link-target">ꯃꯤꯇꯩ ꯂꯣꯟ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mr mw-list-item"><a href="https://mr.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9A%E0%A5%80%E0%A4%A8" title="चीन – maráthština" lang="mr" hreflang="mr" data-title="चीन" data-language-autonym="मराठी" data-language-local-name="maráthština" class="interlanguage-link-target">मराठी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ms mw-list-item"><a href="https://ms.wikipedia.org/wiki/China" title="China – malajština" lang="ms" hreflang="ms" data-title="China" data-language-autonym="Bahasa Melayu" data-language-local-name="malajština" class="interlanguage-link-target">Bahasa Melayu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mt mw-list-item"><a href="https://mt.wikipedia.org/wiki/%C4%8Aina" title="Ċina – maltština" lang="mt" hreflang="mt" data-title="Ċina" data-language-autonym="Malti" data-language-local-name="maltština" class="interlanguage-link-target">Malti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mwl mw-list-item"><a href="https://mwl.wikipedia.org/wiki/China" title="China – mirandština" lang="mwl" hreflang="mwl" data-title="China" data-language-autonym="Mirandés" data-language-local-name="mirandština" class="interlanguage-link-target">Mirandés</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-my mw-list-item"><a href="https://my.wikipedia.org/wiki/%E1%80%90%E1%80%9B%E1%80%AF%E1%80%90%E1%80%BA%E1%80%95%E1%80%BC%E1%80%8A%E1%80%BA%E1%80%9E%E1%80%B0%E1%80%B7%E1%80%9E%E1%80%99%E1%80%B9%E1%80%99%E1%80%90%E1%80%94%E1%80%AD%E1%80%AF%E1%80%84%E1%80%BA%E1%80%84%E1%80%B6" title="တရုတ်ပြည်သူ့သမ္မတနိုင်ငံ – barmština" lang="my" hreflang="my" data-title="တရုတ်ပြည်သူ့သမ္မတနိုင်ငံ" data-language-autonym="မြန်မာဘာသာ" data-language-local-name="barmština" class="interlanguage-link-target">မြန်မာဘာသာ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-myv mw-list-item"><a href="https://myv.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%B5%D0%BD%D1%8C_%D0%A0%D0%B0%D1%81%D1%8C%D0%BA%D0%B5%D0%BD%D1%8C_%D0%A0%D0%B5%D1%81%D0%BF%D1%83%D0%B1%D0%BB%D0%B8%D0%BA%D0%B0%D1%81%D1%8C" title="Китаень Раськень Республикась – erzjanština" lang="myv" hreflang="myv" data-title="Китаень Раськень Республикась" data-language-autonym="Эрзянь" data-language-local-name="erzjanština" class="interlanguage-link-target">Эрзянь</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mzn mw-list-item"><a href="https://mzn.wikipedia.org/wiki/%DA%86%DB%8C%D9%86" title="چین – mázandaránština" lang="mzn" hreflang="mzn" data-title="چین" data-language-autonym="مازِرونی" data-language-local-name="mázandaránština" class="interlanguage-link-target">مازِرونی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nap mw-list-item"><a href="https://nap.wikipedia.org/wiki/Cina" title="Cina – neapolština" lang="nap" hreflang="nap" data-title="Cina" data-language-autonym="Napulitano" data-language-local-name="neapolština" class="interlanguage-link-target">Napulitano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nds mw-list-item"><a href="https://nds.wikipedia.org/wiki/Volksrepubliek_China" title="Volksrepubliek China – dolnoněmčina" lang="nds" hreflang="nds" data-title="Volksrepubliek China" data-language-autonym="Plattdüütsch" data-language-local-name="dolnoněmčina" class="interlanguage-link-target">Plattdüütsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nds-nl mw-list-item"><a href="https://nds-nl.wikipedia.org/wiki/Volksrippebliek_China" title="Volksrippebliek China – dolnosaština" lang="nds-NL" hreflang="nds-NL" data-title="Volksrippebliek China" data-language-autonym="Nedersaksies" data-language-local-name="dolnosaština" class="interlanguage-link-target">Nedersaksies</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ne mw-list-item"><a href="https://ne.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9A%E0%A5%80%E0%A4%A8" title="चीन – nepálština" lang="ne" hreflang="ne" data-title="चीन" data-language-autonym="नेपाली" data-language-local-name="nepálština" class="interlanguage-link-target">नेपाली</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-new mw-list-item"><a href="https://new.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9A%E0%A5%80%E0%A4%A8" title="चीन – névárština" lang="new" hreflang="new" data-title="चीन" data-language-autonym="नेपाल भाषा" data-language-local-name="névárština" class="interlanguage-link-target">नेपाल भाषा</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nia mw-list-item"><a href="https://nia.wikipedia.org/wiki/Tiongkok" title="Tiongkok – nias" lang="nia" hreflang="nia" data-title="Tiongkok" data-language-autonym="Li Niha" data-language-local-name="nias" class="interlanguage-link-target">Li Niha</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nl mw-list-item"><a href="https://nl.wikipedia.org/wiki/Volksrepubliek_China" title="Volksrepubliek China – nizozemština" lang="nl" hreflang="nl" data-title="Volksrepubliek China" data-language-autonym="Nederlands" data-language-local-name="nizozemština" class="interlanguage-link-target">Nederlands</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nn mw-list-item"><a href="https://nn.wikipedia.org/wiki/Folkerepublikken_Kina" title="Folkerepublikken Kina – norština (nynorsk)" lang="nn" hreflang="nn" data-title="Folkerepublikken Kina" data-language-autonym="Norsk nynorsk" data-language-local-name="norština (nynorsk)" class="interlanguage-link-target">Norsk nynorsk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-no mw-list-item"><a href="https://no.wikipedia.org/wiki/Kina" title="Kina – norština (bokmål)" lang="nb" hreflang="nb" data-title="Kina" data-language-autonym="Norsk bokmål" data-language-local-name="norština (bokmål)" class="interlanguage-link-target">Norsk bokmål</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nov mw-list-item"><a href="https://nov.wikipedia.org/wiki/Populen_Republike_de_China" title="Populen Republike de China – novial" lang="nov" hreflang="nov" data-title="Populen Republike de China" data-language-autonym="Novial" data-language-local-name="novial" class="interlanguage-link-target">Novial</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nrm mw-list-item"><a href="https://nrm.wikipedia.org/wiki/R%C3%A9publyique_du_Peupl%27ye_d%27la_Chinne" title="Républyique du Peupl'ye d'la Chinne – Norman" lang="nrf" hreflang="nrf" data-title="Républyique du Peupl'ye d'la Chinne" data-language-autonym="Nouormand" data-language-local-name="Norman" class="interlanguage-link-target">Nouormand</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nso mw-list-item"><a href="https://nso.wikipedia.org/wiki/T%C5%A1haena" title="Tšhaena – sotština (severní)" lang="nso" hreflang="nso" data-title="Tšhaena" data-language-autonym="Sesotho sa Leboa" data-language-local-name="sotština (severní)" class="interlanguage-link-target">Sesotho sa Leboa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nv mw-list-item"><a href="https://nv.wikipedia.org/wiki/Tsii%CA%BCyishbizh%C3%AD_Dine%CA%BC%C3%A9_Bik%C3%A9yah" title="Tsiiʼyishbizhí Dineʼé Bikéyah – navažština" lang="nv" hreflang="nv" data-title="Tsiiʼyishbizhí Dineʼé Bikéyah" data-language-autonym="Diné bizaad" data-language-local-name="navažština" class="interlanguage-link-target">Diné bizaad</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ny mw-list-item"><a href="https://ny.wikipedia.org/wiki/China" title="China – ňandžština" lang="ny" hreflang="ny" data-title="China" data-language-autonym="Chi-Chewa" data-language-local-name="ňandžština" class="interlanguage-link-target">Chi-Chewa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-oc mw-list-item"><a href="https://oc.wikipedia.org/wiki/Republica_Populara_de_China" title="Republica Populara de China – okcitánština" lang="oc" hreflang="oc" data-title="Republica Populara de China" data-language-autonym="Occitan" data-language-local-name="okcitánština" class="interlanguage-link-target">Occitan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-olo mw-list-item"><a href="https://olo.wikipedia.org/wiki/Kitai" title="Kitai – Livvi-Karelian" lang="olo" hreflang="olo" data-title="Kitai" data-language-autonym="Livvinkarjala" data-language-local-name="Livvi-Karelian" class="interlanguage-link-target">Livvinkarjala</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-om mw-list-item"><a href="https://om.wikipedia.org/wiki/Chaayinaa" title="Chaayinaa – oromština" lang="om" hreflang="om" data-title="Chaayinaa" data-language-autonym="Oromoo" data-language-local-name="oromština" class="interlanguage-link-target">Oromoo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-or mw-list-item"><a href="https://or.wikipedia.org/wiki/%E0%AC%9A%E0%AD%80%E0%AC%A8" title="ଚୀନ – urijština" lang="or" hreflang="or" data-title="ଚୀନ" data-language-autonym="ଓଡ଼ିଆ" data-language-local-name="urijština" class="interlanguage-link-target">ଓଡ଼ିଆ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-os mw-list-item"><a href="https://os.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%B9" title="Китай – osetština" lang="os" hreflang="os" data-title="Китай" data-language-autonym="Ирон" data-language-local-name="osetština" class="interlanguage-link-target">Ирон</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pa mw-list-item"><a href="https://pa.wikipedia.org/wiki/%E0%A8%9A%E0%A9%80%E0%A8%A8" title="ਚੀਨ – paňdžábština" lang="pa" hreflang="pa" data-title="ਚੀਨ" data-language-autonym="ਪੰਜਾਬੀ" data-language-local-name="paňdžábština" class="interlanguage-link-target">ਪੰਜਾਬੀ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pag mw-list-item"><a href="https://pag.wikipedia.org/wiki/Republika_ya_Too_na_Jhina" title="Republika ya Too na Jhina – pangasinanština" lang="pag" hreflang="pag" data-title="Republika ya Too na Jhina" data-language-autonym="Pangasinan" data-language-local-name="pangasinanština" class="interlanguage-link-target">Pangasinan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pam badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://pam.wikipedia.org/wiki/Maldang_Republika_ning_Tsina" title="Maldang Republika ning Tsina – papangau" lang="pam" hreflang="pam" data-title="Maldang Republika ning Tsina" data-language-autonym="Kapampangan" data-language-local-name="papangau" class="interlanguage-link-target">Kapampangan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pap mw-list-item"><a href="https://pap.wikipedia.org/wiki/China" title="China – papiamento" lang="pap" hreflang="pap" data-title="China" data-language-autonym="Papiamentu" data-language-local-name="papiamento" class="interlanguage-link-target">Papiamentu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pcd mw-list-item"><a href="https://pcd.wikipedia.org/wiki/R%C3%A9publike_popul%C3%A9re_Kine" title="Républike populére Kine – picardština" lang="pcd" hreflang="pcd" data-title="Républike populére Kine" data-language-autonym="Picard" data-language-local-name="picardština" class="interlanguage-link-target">Picard</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pdc mw-list-item"><a href="https://pdc.wikipedia.org/wiki/Tscheine" title="Tscheine – němčina (pensylvánská)" lang="pdc" hreflang="pdc" data-title="Tscheine" data-language-autonym="Deitsch" data-language-local-name="němčina (pensylvánská)" class="interlanguage-link-target">Deitsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pl mw-list-item"><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Chi%C5%84ska_Republika_Ludowa" title="Chińska Republika Ludowa – polština" lang="pl" hreflang="pl" data-title="Chińska Republika Ludowa" data-language-autonym="Polski" data-language-local-name="polština" class="interlanguage-link-target">Polski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pms mw-list-item"><a href="https://pms.wikipedia.org/wiki/Cin-a" title="Cin-a – piemonština" lang="pms" hreflang="pms" data-title="Cin-a" data-language-autonym="Piemontèis" data-language-local-name="piemonština" class="interlanguage-link-target">Piemontèis</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pnb mw-list-item"><a href="https://pnb.wikipedia.org/wiki/%DA%86%DB%8C%D9%86" title="چین – Western Punjabi" lang="pnb" hreflang="pnb" data-title="چین" data-language-autonym="پنجابی" data-language-local-name="Western Punjabi" class="interlanguage-link-target">پنجابی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pnt mw-list-item"><a href="https://pnt.wikipedia.org/wiki/%CE%9A%CE%AF%CE%BD%CE%B1" title="Κίνα – pontština" lang="pnt" hreflang="pnt" data-title="Κίνα" data-language-autonym="Ποντιακά" data-language-local-name="pontština" class="interlanguage-link-target">Ποντιακά</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ps mw-list-item"><a href="https://ps.wikipedia.org/wiki/%DA%86%D9%8A%D9%86" title="چين – paštština" lang="ps" hreflang="ps" data-title="چين" data-language-autonym="پښتو" data-language-local-name="paštština" class="interlanguage-link-target">پښتو</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pt badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://pt.wikipedia.org/wiki/China" title="China – portugalština" lang="pt" hreflang="pt" data-title="China" data-language-autonym="Português" data-language-local-name="portugalština" class="interlanguage-link-target">Português</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pwn mw-list-item"><a href="https://pwn.wikipedia.org/wiki/Tailiku" title="Tailiku – Paiwan" lang="pwn" hreflang="pwn" data-title="Tailiku" data-language-autonym="Pinayuanan" data-language-local-name="Paiwan" class="interlanguage-link-target">Pinayuanan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-qu mw-list-item"><a href="https://qu.wikipedia.org/wiki/Chunwa_Runallaqta_Ripuwlika" title="Chunwa Runallaqta Ripuwlika – kečuánština" lang="qu" hreflang="qu" data-title="Chunwa Runallaqta Ripuwlika" data-language-autonym="Runa Simi" data-language-local-name="kečuánština" class="interlanguage-link-target">Runa Simi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rm mw-list-item"><a href="https://rm.wikipedia.org/wiki/Republica_Populara_da_la_China" title="Republica Populara da la China – rétorománština" lang="rm" hreflang="rm" data-title="Republica Populara da la China" data-language-autonym="Rumantsch" data-language-local-name="rétorománština" class="interlanguage-link-target">Rumantsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rmy mw-list-item"><a href="https://rmy.wikipedia.org/wiki/China" title="China – Vlax Romani" lang="rmy" hreflang="rmy" data-title="China" data-language-autonym="Romani čhib" data-language-local-name="Vlax Romani" class="interlanguage-link-target">Romani čhib</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ro badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://ro.wikipedia.org/wiki/Republica_Popular%C4%83_Chinez%C4%83" title="Republica Populară Chineză – rumunština" lang="ro" hreflang="ro" data-title="Republica Populară Chineză" data-language-autonym="Română" data-language-local-name="rumunština" class="interlanguage-link-target">Română</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-roa-rup mw-list-item"><a href="https://roa-rup.wikipedia.org/wiki/China" title="China – arumunština" lang="rup" hreflang="rup" data-title="China" data-language-autonym="Armãneashti" data-language-local-name="arumunština" class="interlanguage-link-target">Armãneashti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-roa-tara mw-list-item"><a href="https://roa-tara.wikipedia.org/wiki/Repubbleche_Popolare_Cinese" title="Repubbleche Popolare Cinese – Tarantino" lang="nap-x-tara" hreflang="nap-x-tara" data-title="Repubbleche Popolare Cinese" data-language-autonym="Tarandíne" data-language-local-name="Tarantino" class="interlanguage-link-target">Tarandíne</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ru mw-list-item"><a href="https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%B9" title="Китай – ruština" lang="ru" hreflang="ru" data-title="Китай" data-language-autonym="Русский" data-language-local-name="ruština" class="interlanguage-link-target">Русский</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rue mw-list-item"><a href="https://rue.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D1%96%D1%82%D0%B0%D0%B9%D1%81%D0%BA%D0%B0_%D0%9D%D0%B0%D1%80%D0%BE%D0%B4%D0%BD%D0%B0_%D0%A0%D0%B5%D0%BF%D1%83%D0%B1%D0%BB%D1%96%D0%BA%D0%B0" title="Кітайска Народна Републіка – rusínština" lang="rue" hreflang="rue" data-title="Кітайска Народна Републіка" data-language-autonym="Русиньскый" data-language-local-name="rusínština" class="interlanguage-link-target">Русиньскый</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rw mw-list-item"><a href="https://rw.wikipedia.org/wiki/Ubushinwa" title="Ubushinwa – kiňarwandština" lang="rw" hreflang="rw" data-title="Ubushinwa" data-language-autonym="Ikinyarwanda" data-language-local-name="kiňarwandština" class="interlanguage-link-target">Ikinyarwanda</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sa mw-list-item"><a href="https://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9A%E0%A5%80%E0%A4%A8%E0%A4%A6%E0%A5%87%E0%A4%B6%E0%A4%83" title="चीनदेशः – sanskrt" lang="sa" hreflang="sa" data-title="चीनदेशः" data-language-autonym="संस्कृतम्" data-language-local-name="sanskrt" class="interlanguage-link-target">संस्कृतम्</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sah mw-list-item"><a href="https://sah.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D1%8B%D1%82%D0%B0%D0%B9_%D0%94%D1%8C%D0%BE%D0%BD_%D3%A8%D1%80%D3%A9%D1%81%D0%BF%D2%AF%D2%AF%D0%B1%D2%AF%D0%BB%D2%AF%D0%BA%D1%8D%D1%82%D1%8D" title="Кытай Дьон Өрөспүүбүлүкэтэ – jakutština" lang="sah" hreflang="sah" data-title="Кытай Дьон Өрөспүүбүлүкэтэ" data-language-autonym="Саха тыла" data-language-local-name="jakutština" class="interlanguage-link-target">Саха тыла</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sat mw-list-item"><a href="https://sat.wikipedia.org/wiki/%E1%B1%AA%E1%B1%A4%E1%B1%B1" title="ᱪᱤᱱ – santálština" lang="sat" hreflang="sat" data-title="ᱪᱤᱱ" data-language-autonym="ᱥᱟᱱᱛᱟᱲᱤ" data-language-local-name="santálština" class="interlanguage-link-target">ᱥᱟᱱᱛᱟᱲᱤ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sc mw-list-item"><a href="https://sc.wikipedia.org/wiki/Tzina" title="Tzina – sardština" lang="sc" hreflang="sc" data-title="Tzina" data-language-autonym="Sardu" data-language-local-name="sardština" class="interlanguage-link-target">Sardu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-scn mw-list-item"><a href="https://scn.wikipedia.org/wiki/Cina" title="Cina – sicilština" lang="scn" hreflang="scn" data-title="Cina" data-language-autonym="Sicilianu" data-language-local-name="sicilština" class="interlanguage-link-target">Sicilianu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sco mw-list-item"><a href="https://sco.wikipedia.org/wiki/Republic_o_the_Fowk_o_Cheena" title="Republic o the Fowk o Cheena – skotština" lang="sco" hreflang="sco" data-title="Republic o the Fowk o Cheena" data-language-autonym="Scots" data-language-local-name="skotština" class="interlanguage-link-target">Scots</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sd mw-list-item"><a href="https://sd.wikipedia.org/wiki/%DA%86%D9%8A%D9%86" title="چين – sindhština" lang="sd" hreflang="sd" data-title="چين" data-language-autonym="سنڌي" data-language-local-name="sindhština" class="interlanguage-link-target">سنڌي</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-se mw-list-item"><a href="https://se.wikipedia.org/wiki/Kiinn%C3%A1" title="Kiinná – sámština (severní)" lang="se" hreflang="se" data-title="Kiinná" data-language-autonym="Davvisámegiella" data-language-local-name="sámština (severní)" class="interlanguage-link-target">Davvisámegiella</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sg mw-list-item"><a href="https://sg.wikipedia.org/wiki/S%C3%AEn%C3%A4" title="Sînä – sangština" lang="sg" hreflang="sg" data-title="Sînä" data-language-autonym="Sängö" data-language-local-name="sangština" class="interlanguage-link-target">Sängö</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sh mw-list-item"><a href="https://sh.wikipedia.org/wiki/Kina" title="Kina – srbochorvatština" lang="sh" hreflang="sh" data-title="Kina" data-language-autonym="Srpskohrvatski / српскохрватски" data-language-local-name="srbochorvatština" class="interlanguage-link-target">Srpskohrvatski / српскохрватски</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-shi mw-list-item"><a href="https://shi.wikipedia.org/wiki/Ccinwa" title="Ccinwa – tašelhit" lang="shi" hreflang="shi" data-title="Ccinwa" data-language-autonym="Taclḥit" data-language-local-name="tašelhit" class="interlanguage-link-target">Taclḥit</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-shn mw-list-item"><a href="https://shn.wikipedia.org/wiki/%E1%80%99%E1%80%AD%E1%80%B0%E1%80%84%E1%80%BA%E1%80%B8%E1%81%B6%E1%82%84%E1%82%87" title="မိူင်းၶႄႇ – šanština" lang="shn" hreflang="shn" data-title="မိူင်းၶႄႇ" data-language-autonym="ၽႃႇသႃႇတႆး " data-language-local-name="šanština" class="interlanguage-link-target">ၽႃႇသႃႇတႆး </a></li><li class="interlanguage-link interwiki-si mw-list-item"><a href="https://si.wikipedia.org/wiki/%E0%B6%A0%E0%B7%93%E0%B6%B1%E0%B6%BA" title="චීනය – sinhálština" lang="si" hreflang="si" data-title="චීනය" data-language-autonym="සිංහල" data-language-local-name="sinhálština" class="interlanguage-link-target">සිංහල</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-simple mw-list-item"><a href="https://simple.wikipedia.org/wiki/People%27s_Republic_of_China" title="People's Republic of China – Simple English" lang="en-simple" hreflang="en-simple" data-title="People's Republic of China" data-language-autonym="Simple English" data-language-local-name="Simple English" class="interlanguage-link-target">Simple English</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sk mw-list-item"><a href="https://sk.wikipedia.org/wiki/%C4%8C%C3%ADna" title="Čína – slovenština" lang="sk" hreflang="sk" data-title="Čína" data-language-autonym="Slovenčina" data-language-local-name="slovenština" class="interlanguage-link-target">Slovenčina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-skr mw-list-item"><a href="https://skr.wikipedia.org/wiki/%DA%86%DB%8C%D9%86" title="چین – Saraiki" lang="skr" hreflang="skr" data-title="چین" data-language-autonym="سرائیکی" data-language-local-name="Saraiki" class="interlanguage-link-target">سرائیکی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sl mw-list-item"><a href="https://sl.wikipedia.org/wiki/Ljudska_republika_Kitajska" title="Ljudska republika Kitajska – slovinština" lang="sl" hreflang="sl" data-title="Ljudska republika Kitajska" data-language-autonym="Slovenščina" data-language-local-name="slovinština" class="interlanguage-link-target">Slovenščina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sm mw-list-item"><a href="https://sm.wikipedia.org/wiki/Saina" title="Saina – samojština" lang="sm" hreflang="sm" data-title="Saina" data-language-autonym="Gagana Samoa" data-language-local-name="samojština" class="interlanguage-link-target">Gagana Samoa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-smn mw-list-item"><a href="https://smn.wikipedia.org/wiki/Kiina" title="Kiina – sámština (inarijská)" lang="smn" hreflang="smn" data-title="Kiina" data-language-autonym="Anarâškielâ" data-language-local-name="sámština (inarijská)" class="interlanguage-link-target">Anarâškielâ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sn mw-list-item"><a href="https://sn.wikipedia.org/wiki/Chayina" title="Chayina – šonština" lang="sn" hreflang="sn" data-title="Chayina" data-language-autonym="ChiShona" data-language-local-name="šonština" class="interlanguage-link-target">ChiShona</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-so mw-list-item"><a href="https://so.wikipedia.org/wiki/Shiinaha" title="Shiinaha – somálština" lang="so" hreflang="so" data-title="Shiinaha" data-language-autonym="Soomaaliga" data-language-local-name="somálština" class="interlanguage-link-target">Soomaaliga</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sq mw-list-item"><a href="https://sq.wikipedia.org/wiki/Kina" title="Kina – albánština" lang="sq" hreflang="sq" data-title="Kina" data-language-autonym="Shqip" data-language-local-name="albánština" class="interlanguage-link-target">Shqip</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sr mw-list-item"><a href="https://sr.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B8%D0%BD%D0%B0" title="Кина – srbština" lang="sr" hreflang="sr" data-title="Кина" data-language-autonym="Српски / srpski" data-language-local-name="srbština" class="interlanguage-link-target">Српски / srpski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-srn mw-list-item"><a href="https://srn.wikipedia.org/wiki/Sneysa" title="Sneysa – sranan tongo" lang="srn" hreflang="srn" data-title="Sneysa" data-language-autonym="Sranantongo" data-language-local-name="sranan tongo" class="interlanguage-link-target">Sranantongo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ss mw-list-item"><a href="https://ss.wikipedia.org/wiki/IShayina" title="IShayina – siswatština" lang="ss" hreflang="ss" data-title="IShayina" data-language-autonym="SiSwati" data-language-local-name="siswatština" class="interlanguage-link-target">SiSwati</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-st mw-list-item"><a href="https://st.wikipedia.org/wiki/Xhina" title="Xhina – sotština (jižní)" lang="st" hreflang="st" data-title="Xhina" data-language-autonym="Sesotho" data-language-local-name="sotština (jižní)" class="interlanguage-link-target">Sesotho</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-stq mw-list-item"><a href="https://stq.wikipedia.org/wiki/Foulksrepublik_China" title="Foulksrepublik China – fríština (saterlandská)" lang="stq" hreflang="stq" data-title="Foulksrepublik China" data-language-autonym="Seeltersk" data-language-local-name="fríština (saterlandská)" class="interlanguage-link-target">Seeltersk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-su badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://su.wikipedia.org/wiki/R%C3%A9publik_Rakyat_Cina" title="Républik Rakyat Cina – sundština" lang="su" hreflang="su" data-title="Républik Rakyat Cina" data-language-autonym="Sunda" data-language-local-name="sundština" class="interlanguage-link-target">Sunda</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sv mw-list-item"><a href="https://sv.wikipedia.org/wiki/Kina" title="Kina – švédština" lang="sv" hreflang="sv" data-title="Kina" data-language-autonym="Svenska" data-language-local-name="švédština" class="interlanguage-link-target">Svenska</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sw mw-list-item"><a href="https://sw.wikipedia.org/wiki/Jamhuri_ya_Watu_wa_China" title="Jamhuri ya Watu wa China – svahilština" lang="sw" hreflang="sw" data-title="Jamhuri ya Watu wa China" data-language-autonym="Kiswahili" data-language-local-name="svahilština" class="interlanguage-link-target">Kiswahili</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-szl mw-list-item"><a href="https://szl.wikipedia.org/wiki/Chi%C5%84sk%C5%8F_Ludow%C5%8F_Republika" title="Chińskŏ Ludowŏ Republika – slezština" lang="szl" hreflang="szl" data-title="Chińskŏ Ludowŏ Republika" data-language-autonym="Ślůnski" data-language-local-name="slezština" class="interlanguage-link-target">Ślůnski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-szy mw-list-item"><a href="https://szy.wikipedia.org/wiki/Cong-kow" title="Cong-kow – Sakizaya" lang="szy" hreflang="szy" data-title="Cong-kow" data-language-autonym="Sakizaya" data-language-local-name="Sakizaya" class="interlanguage-link-target">Sakizaya</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ta mw-list-item"><a href="https://ta.wikipedia.org/wiki/%E0%AE%9A%E0%AF%80%E0%AE%A9%E0%AE%BE" title="சீனா – tamilština" lang="ta" hreflang="ta" data-title="சீனா" data-language-autonym="தமிழ்" data-language-local-name="tamilština" class="interlanguage-link-target">தமிழ்</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tay mw-list-item"><a href="https://tay.wikipedia.org/wiki/Cyukoku" title="Cyukoku – Tayal" lang="tay" hreflang="tay" data-title="Cyukoku" data-language-autonym="Tayal" data-language-local-name="Tayal" class="interlanguage-link-target">Tayal</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tcy mw-list-item"><a href="https://tcy.wikipedia.org/wiki/%E0%B2%9A%E0%B3%80%E0%B2%A8%E0%B2%BE" title="ಚೀನಾ – tuluština" lang="tcy" hreflang="tcy" data-title="ಚೀನಾ" data-language-autonym="ತುಳು" data-language-local-name="tuluština" class="interlanguage-link-target">ತುಳು</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tdd mw-list-item"><a href="https://tdd.wikipedia.org/wiki/%E1%A5%9B%E1%A5%AB%E1%A5%92%E1%A5%B0_%E1%A5%91%E1%A5%A5%E1%A5%B1" title="ᥛᥫᥒᥰ ᥑᥥᥱ – Tai Nuea" lang="tdd" hreflang="tdd" data-title="ᥛᥫᥒᥰ ᥑᥥᥱ" data-language-autonym="ᥖᥭᥰ ᥖᥬᥲ ᥑᥨᥒᥰ" data-language-local-name="Tai Nuea" class="interlanguage-link-target">ᥖᥭᥰ ᥖᥬᥲ ᥑᥨᥒᥰ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-te mw-list-item"><a href="https://te.wikipedia.org/wiki/%E0%B0%9A%E0%B1%88%E0%B0%A8%E0%B0%BE" title="చైనా – telugština" lang="te" hreflang="te" data-title="చైనా" data-language-autonym="తెలుగు" data-language-local-name="telugština" class="interlanguage-link-target">తెలుగు</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tet mw-list-item"><a href="https://tet.wikipedia.org/wiki/Xina" title="Xina – tetumština" lang="tet" hreflang="tet" data-title="Xina" data-language-autonym="Tetun" data-language-local-name="tetumština" class="interlanguage-link-target">Tetun</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tg mw-list-item"><a href="https://tg.wikipedia.org/wiki/%D2%B6%D1%83%D0%BC%D2%B3%D1%83%D1%80%D0%B8%D0%B8_%D0%9C%D0%B0%D1%80%D0%B4%D1%83%D0%BC%D0%B8%D0%B8_%D0%A7%D0%B8%D0%BD" title="Ҷумҳурии Мардумии Чин – tádžičtina" lang="tg" hreflang="tg" data-title="Ҷумҳурии Мардумии Чин" data-language-autonym="Тоҷикӣ" data-language-local-name="tádžičtina" class="interlanguage-link-target">Тоҷикӣ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-th mw-list-item"><a href="https://th.wikipedia.org/wiki/%E0%B8%9B%E0%B8%A3%E0%B8%B0%E0%B9%80%E0%B8%97%E0%B8%A8%E0%B8%88%E0%B8%B5%E0%B8%99" title="ประเทศจีน – thajština" lang="th" hreflang="th" data-title="ประเทศจีน" data-language-autonym="ไทย" data-language-local-name="thajština" class="interlanguage-link-target">ไทย</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ti mw-list-item"><a href="https://ti.wikipedia.org/wiki/%E1%89%BB%E1%8B%AD%E1%8A%93" title="ቻይና – tigrinijština" lang="ti" hreflang="ti" data-title="ቻይና" data-language-autonym="ትግርኛ" data-language-local-name="tigrinijština" class="interlanguage-link-target">ትግርኛ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tk mw-list-item"><a href="https://tk.wikipedia.org/wiki/Hyta%C3%BD" title="Hytaý – turkmenština" lang="tk" hreflang="tk" data-title="Hytaý" data-language-autonym="Türkmençe" data-language-local-name="turkmenština" class="interlanguage-link-target">Türkmençe</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tl mw-list-item"><a href="https://tl.wikipedia.org/wiki/Tsina" title="Tsina – tagalog" lang="tl" hreflang="tl" data-title="Tsina" data-language-autonym="Tagalog" data-language-local-name="tagalog" class="interlanguage-link-target">Tagalog</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tly mw-list-item"><a href="https://tly.wikipedia.org/wiki/CXR" title="CXR – talyština" lang="tly" hreflang="tly" data-title="CXR" data-language-autonym="Tolışi" data-language-local-name="talyština" class="interlanguage-link-target">Tolışi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tn mw-list-item"><a href="https://tn.wikipedia.org/wiki/China" title="China – setswanština" lang="tn" hreflang="tn" data-title="China" data-language-autonym="Setswana" data-language-local-name="setswanština" class="interlanguage-link-target">Setswana</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-to mw-list-item"><a href="https://to.wikipedia.org/wiki/Siaina" title="Siaina – tongánština" lang="to" hreflang="to" data-title="Siaina" data-language-autonym="Lea faka-Tonga" data-language-local-name="tongánština" class="interlanguage-link-target">Lea faka-Tonga</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tpi mw-list-item"><a href="https://tpi.wikipedia.org/wiki/Ol_Manmeri_Ripablik_bilong_Saina" title="Ol Manmeri Ripablik bilong Saina – tok pisin" lang="tpi" hreflang="tpi" data-title="Ol Manmeri Ripablik bilong Saina" data-language-autonym="Tok Pisin" data-language-local-name="tok pisin" class="interlanguage-link-target">Tok Pisin</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tr mw-list-item"><a href="https://tr.wikipedia.org/wiki/%C3%87in" title="Çin – turečtina" lang="tr" hreflang="tr" data-title="Çin" data-language-autonym="Türkçe" data-language-local-name="turečtina" class="interlanguage-link-target">Türkçe</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-trv mw-list-item"><a href="https://trv.wikipedia.org/wiki/Cikuku" title="Cikuku – taroko" lang="trv" hreflang="trv" data-title="Cikuku" data-language-autonym="Seediq" data-language-local-name="taroko" class="interlanguage-link-target">Seediq</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ts mw-list-item"><a href="https://ts.wikipedia.org/wiki/Chayina" title="Chayina – tsonga" lang="ts" hreflang="ts" data-title="Chayina" data-language-autonym="Xitsonga" data-language-local-name="tsonga" class="interlanguage-link-target">Xitsonga</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tt mw-list-item"><a href="https://tt.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D1%8B%D1%82%D0%B0%D0%B9" title="Кытай – tatarština" lang="tt" hreflang="tt" data-title="Кытай" data-language-autonym="Татарча / tatarça" data-language-local-name="tatarština" class="interlanguage-link-target">Татарча / tatarça</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tum mw-list-item"><a href="https://tum.wikipedia.org/wiki/China" title="China – tumbukština" lang="tum" hreflang="tum" data-title="China" data-language-autonym="ChiTumbuka" data-language-local-name="tumbukština" class="interlanguage-link-target">ChiTumbuka</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tw mw-list-item"><a href="https://tw.wikipedia.org/wiki/China" title="China – twi" lang="tw" hreflang="tw" data-title="China" data-language-autonym="Twi" data-language-local-name="twi" class="interlanguage-link-target">Twi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ty mw-list-item"><a href="https://ty.wikipedia.org/wiki/Tinit%C5%8D" title="Tinitō – tahitština" lang="ty" hreflang="ty" data-title="Tinitō" data-language-autonym="Reo tahiti" data-language-local-name="tahitština" class="interlanguage-link-target">Reo tahiti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tyv mw-list-item"><a href="https://tyv.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D1%8B%D0%B4%D0%B0%D1%82" title="Кыдат – tuvinština" lang="tyv" hreflang="tyv" data-title="Кыдат" data-language-autonym="Тыва дыл" data-language-local-name="tuvinština" class="interlanguage-link-target">Тыва дыл</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-udm mw-list-item"><a href="https://udm.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%B9" title="Китай – udmurtština" lang="udm" hreflang="udm" data-title="Китай" data-language-autonym="Удмурт" data-language-local-name="udmurtština" class="interlanguage-link-target">Удмурт</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ug mw-list-item"><a href="https://ug.wikipedia.org/wiki/%D8%AC%DB%87%DA%AD%D8%AE%DB%87%D8%A7_%D8%AE%DB%95%D9%84%D9%82_%D8%AC%DB%87%D9%85%DA%BE%DB%87%D8%B1%D9%89%D9%8A%D9%89%D8%AA%D9%89" title="جۇڭخۇا خەلق جۇمھۇرىيىتى – ujgurština" lang="ug" hreflang="ug" data-title="جۇڭخۇا خەلق جۇمھۇرىيىتى" data-language-autonym="ئۇيغۇرچە / Uyghurche" data-language-local-name="ujgurština" class="interlanguage-link-target">ئۇيغۇرچە / Uyghurche</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uk mw-list-item"><a href="https://uk.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%B9%D1%81%D1%8C%D0%BA%D0%B0_%D0%9D%D0%B0%D1%80%D0%BE%D0%B4%D0%BD%D0%B0_%D0%A0%D0%B5%D1%81%D0%BF%D1%83%D0%B1%D0%BB%D1%96%D0%BA%D0%B0" title="Китайська Народна Республіка – ukrajinština" lang="uk" hreflang="uk" data-title="Китайська Народна Республіка" data-language-autonym="Українська" data-language-local-name="ukrajinština" class="interlanguage-link-target">Українська</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ur mw-list-item"><a href="https://ur.wikipedia.org/wiki/%DA%86%DB%8C%D9%86" title="چین – urdština" lang="ur" hreflang="ur" data-title="چین" data-language-autonym="اردو" data-language-local-name="urdština" class="interlanguage-link-target">اردو</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uz mw-list-item"><a href="https://uz.wikipedia.org/wiki/Xitoy" title="Xitoy – uzbečtina" lang="uz" hreflang="uz" data-title="Xitoy" data-language-autonym="Oʻzbekcha / ўзбекча" data-language-local-name="uzbečtina" class="interlanguage-link-target">Oʻzbekcha / ўзбекча</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ve mw-list-item"><a href="https://ve.wikipedia.org/wiki/China" title="China – venda" lang="ve" hreflang="ve" data-title="China" data-language-autonym="Tshivenda" data-language-local-name="venda" class="interlanguage-link-target">Tshivenda</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vec mw-list-item"><a href="https://vec.wikipedia.org/wiki/Rep%C3%B9blega_Popo%C5%82are_Cineze" title="Repùblega Popołare Cineze – benátština" lang="vec" hreflang="vec" data-title="Repùblega Popołare Cineze" data-language-autonym="Vèneto" data-language-local-name="benátština" class="interlanguage-link-target">Vèneto</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vep mw-list-item"><a href="https://vep.wikipedia.org/wiki/Kitai" title="Kitai – vepština" lang="vep" hreflang="vep" data-title="Kitai" data-language-autonym="Vepsän kel’" data-language-local-name="vepština" class="interlanguage-link-target">Vepsän kel’</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vi mw-list-item"><a href="https://vi.wikipedia.org/wiki/Trung_Qu%E1%BB%91c" title="Trung Quốc – vietnamština" lang="vi" hreflang="vi" data-title="Trung Quốc" data-language-autonym="Tiếng Việt" data-language-local-name="vietnamština" class="interlanguage-link-target">Tiếng Việt</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vls mw-list-item"><a href="https://vls.wikipedia.org/wiki/China" title="China – vlámština (západní)" lang="vls" hreflang="vls" data-title="China" data-language-autonym="West-Vlams" data-language-local-name="vlámština (západní)" class="interlanguage-link-target">West-Vlams</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vo mw-list-item"><a href="https://vo.wikipedia.org/wiki/Tsyin%C3%A4n" title="Tsyinän – volapük" lang="vo" hreflang="vo" data-title="Tsyinän" data-language-autonym="Volapük" data-language-local-name="volapük" class="interlanguage-link-target">Volapük</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wa mw-list-item"><a href="https://wa.wikipedia.org/wiki/Chine" title="Chine – valonština" lang="wa" hreflang="wa" data-title="Chine" data-language-autonym="Walon" data-language-local-name="valonština" class="interlanguage-link-target">Walon</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-war mw-list-item"><a href="https://war.wikipedia.org/wiki/Kanan_Katawhan_Republika_han_Tsina" title="Kanan Katawhan Republika han Tsina – warajština" lang="war" hreflang="war" data-title="Kanan Katawhan Republika han Tsina" data-language-autonym="Winaray" data-language-local-name="warajština" class="interlanguage-link-target">Winaray</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wo mw-list-item"><a href="https://wo.wikipedia.org/wiki/R%C3%A9ewum_Popileer_bu_Siin" title="Réewum Popileer bu Siin – wolofština" lang="wo" hreflang="wo" data-title="Réewum Popileer bu Siin" data-language-autonym="Wolof" data-language-local-name="wolofština" class="interlanguage-link-target">Wolof</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wuu mw-list-item"><a href="https://wuu.wikipedia.org/wiki/%E4%B8%AD%E5%8D%8E%E4%BA%BA%E6%B0%91%E5%85%B1%E5%92%8C%E5%9B%BD" title="中华人民共和国 – čínština (dialekty Wu)" lang="wuu" hreflang="wuu" data-title="中华人民共和国" data-language-autonym="吴语" data-language-local-name="čínština (dialekty Wu)" class="interlanguage-link-target">吴语</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-xal mw-list-item"><a href="https://xal.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B8%D1%82%D0%B4%D0%B8%D0%BD_%D0%A3%D0%BB%D1%83%D1%81_%D0%9E%D1%80%D0%BD" title="Китдин Улус Орн – kalmyčtina" lang="xal" hreflang="xal" data-title="Китдин Улус Орн" data-language-autonym="Хальмг" data-language-local-name="kalmyčtina" class="interlanguage-link-target">Хальмг</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-xh mw-list-item"><a href="https://xh.wikipedia.org/wiki/IShayina" title="IShayina – xhoština" lang="xh" hreflang="xh" data-title="IShayina" data-language-autonym="IsiXhosa" data-language-local-name="xhoština" class="interlanguage-link-target">IsiXhosa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-xmf mw-list-item"><a href="https://xmf.wikipedia.org/wiki/%E1%83%A9%E1%83%98%E1%83%9C%E1%83%94%E1%83%97%E1%83%98" title="ჩინეთი – mingrelština" lang="xmf" hreflang="xmf" data-title="ჩინეთი" data-language-autonym="მარგალური" data-language-local-name="mingrelština" class="interlanguage-link-target">მარგალური</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-yi mw-list-item"><a href="https://yi.wikipedia.org/wiki/%D7%9B%D7%99%D7%A0%D7%A2" title="כינע – jidiš" lang="yi" hreflang="yi" data-title="כינע" data-language-autonym="ייִדיש" data-language-local-name="jidiš" class="interlanguage-link-target">ייִדיש</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-yo mw-list-item"><a href="https://yo.wikipedia.org/wiki/Or%C3%ADl%E1%BA%B9%CC%80-%C3%A8d%C3%A8_Ol%C3%B3m%C3%ACnira_%C3%A0w%E1%BB%8Dn_Ar%C3%A1_il%E1%BA%B9%CC%80_%E1%B9%A2%C3%A1%C3%ADn%C3%A0" title="Orílẹ̀-èdè Olómìnira àwọn Ará ilẹ̀ Ṣáínà – jorubština" lang="yo" hreflang="yo" data-title="Orílẹ̀-èdè Olómìnira àwọn Ará ilẹ̀ Ṣáínà" data-language-autonym="Yorùbá" data-language-local-name="jorubština" class="interlanguage-link-target">Yorùbá</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-za mw-list-item"><a href="https://za.wikipedia.org/wiki/Cunghvaz_Yinzminz_Gunghozgoz" title="Cunghvaz Yinzminz Gunghozgoz – čuangština" lang="za" hreflang="za" data-title="Cunghvaz Yinzminz Gunghozgoz" data-language-autonym="Vahcuengh" data-language-local-name="čuangština" class="interlanguage-link-target">Vahcuengh</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zea mw-list-item"><a href="https://zea.wikipedia.org/wiki/Volksrippebliek_China" title="Volksrippebliek China – zélandština" lang="zea" hreflang="zea" data-title="Volksrippebliek China" data-language-autonym="Zeêuws" data-language-local-name="zélandština" class="interlanguage-link-target">Zeêuws</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zgh mw-list-item"><a href="https://zgh.wikipedia.org/wiki/%E2%B5%9B%E2%B5%9B%E2%B5%89%E2%B5%8F%E2%B5%A1%E2%B4%B0" title="ⵛⵛⵉⵏⵡⴰ – tamazight (standardní marocký)" lang="zgh" hreflang="zgh" data-title="ⵛⵛⵉⵏⵡⴰ" data-language-autonym="ⵜⴰⵎⴰⵣⵉⵖⵜ ⵜⴰⵏⴰⵡⴰⵢⵜ" data-language-local-name="tamazight (standardní marocký)" class="interlanguage-link-target">ⵜⴰⵎⴰⵣⵉⵖⵜ ⵜⴰⵏⴰⵡⴰⵢⵜ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh mw-list-item"><a href="https://zh.wikipedia.org/wiki/%E4%B8%AD%E5%8D%8E%E4%BA%BA%E6%B0%91%E5%85%B1%E5%92%8C%E5%9B%BD" title="中华人民共和国 – čínština" lang="zh" hreflang="zh" data-title="中华人民共和国" data-language-autonym="中文" data-language-local-name="čínština" class="interlanguage-link-target">中文</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-classical mw-list-item"><a href="https://zh-classical.wikipedia.org/wiki/%E4%B8%AD%E8%8F%AF%E4%BA%BA%E6%B0%91%E5%85%B1%E5%92%8C%E5%9C%8B" title="中華人民共和國 – čínština (klasická)" lang="lzh" hreflang="lzh" data-title="中華人民共和國" data-language-autonym="文言" data-language-local-name="čínština (klasická)" class="interlanguage-link-target">文言</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-min-nan mw-list-item"><a href="https://zh-min-nan.wikipedia.org/wiki/Tiong-h%C3%B4a_J%C3%AEn-b%C3%AEn_Ki%C5%8Dng-h%C3%B4-kok" title="Tiong-hôa Jîn-bîn Kiōng-hô-kok – čínština (dialekty Minnan)" lang="nan" hreflang="nan" data-title="Tiong-hôa Jîn-bîn Kiōng-hô-kok" data-language-autonym="閩南語 / Bân-lâm-gú" data-language-local-name="čínština (dialekty Minnan)" class="interlanguage-link-target">閩南語 / Bân-lâm-gú</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-yue mw-list-item"><a href="https://zh-yue.wikipedia.org/wiki/%E4%B8%AD%E8%8F%AF%E4%BA%BA%E6%B0%91%E5%85%B1%E5%92%8C%E5%9C%8B" title="中華人民共和國 – kantonština" lang="yue" hreflang="yue" data-title="中華人民共和國" data-language-autonym="粵語" data-language-local-name="kantonština" class="interlanguage-link-target">粵語</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zu mw-list-item"><a href="https://zu.wikipedia.org/wiki/IShayina" title="IShayina – zuluština" lang="zu" hreflang="zu" data-title="IShayina" data-language-autonym="IsiZulu" data-language-local-name="zuluština" class="interlanguage-link-target">IsiZulu</a></li> </ul> <div class="after-portlet after-portlet-lang"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q148#sitelinks-wikipedia" title="Editovat mezijazykové odkazy" class="wbc-editpage">Upravit odkazy</a></div> </div> </div> </div> </header> <div class="vector-page-toolbar"> <div class="vector-page-toolbar-container"> <div id="left-navigation"> <nav aria-label="Jmenné prostory"> <div id="p-associated-pages" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-associated-pages" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-nstab-main" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADna" title="Zobrazit obsahovou stránku [c]" accesskey="c">Článek</a></li><li id="ca-talk" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Diskuse:%C4%8C%C3%ADna" rel="discussion" title="Diskuse ke stránce [t]" accesskey="t">Diskuse</a></li> </ul> </div> </div> <div id="vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown emptyPortlet" > <input type="checkbox" id="vector-variants-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Změnit variantu jazyka" > <label id="vector-variants-dropdown-label" for="vector-variants-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" >čeština </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-variants" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-variants emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> <div id="right-navigation" class="vector-collapsible"> <nav aria-label="Zobrazení"> <div id="p-views" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-views" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-view" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADna">Číst</a></li><li id="ca-viewsource" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=%C4%8C%C3%ADna&action=edit" title="Tato stránka je zamčena. Můžete si prohlédnout její zdrojový kód. [e]" accesskey="e">Zobrazit zdroj</a></li><li id="ca-history" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=%C4%8C%C3%ADna&action=history" title="Starší verze této stránky. [h]" accesskey="h">Zobrazit historii</a></li> </ul> </div> </div> </nav> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown vector-page-tools-dropdown" > <input type="checkbox" id="vector-page-tools-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Nástroje" > <label id="vector-page-tools-dropdown-label" for="vector-page-tools-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" >Nástroje </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-tools-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-page-tools" class="vector-page-tools vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-page-tools-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="page-tools-pinned" data-pinnable-element-id="vector-page-tools" data-pinned-container-id="vector-page-tools-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-page-tools-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Nástroje</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-cactions" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-cactions emptyPortlet vector-has-collapsible-items" title="Další možnosti" > <div class="vector-menu-heading"> Akce </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-more-view" class="selected vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADna">Číst</a></li><li id="ca-more-viewsource" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=%C4%8C%C3%ADna&action=edit">Zobrazit zdroj</a></li><li id="ca-more-history" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=%C4%8C%C3%ADna&action=history">Zobrazit historii</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-tb" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-tb" > <div class="vector-menu-heading"> Obecné </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="t-whatlinkshere" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Co_odkazuje_na/%C4%8C%C3%ADna" title="Seznam všech wikistránek, které sem odkazují [j]" accesskey="j">Odkazuje sem</a></li><li id="t-recentchangeslinked" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Souvisej%C3%ADc%C3%AD_zm%C4%9Bny/%C4%8C%C3%ADna" rel="nofollow" title="Nedávné změny stránek, na které je odkazováno [k]" accesskey="k">Související změny</a></li><li id="t-upload" class="mw-list-item"><a href="//commons.wikimedia.org/wiki/Special:UploadWizard?uselang=cs" title="Nahrát obrázky či jiná multimédia [u]" accesskey="u">Načíst soubor</a></li><li id="t-specialpages" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Speci%C3%A1ln%C3%AD_str%C3%A1nky" title="Seznam všech speciálních stránek [q]" accesskey="q">Speciální stránky</a></li><li id="t-permalink" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=%C4%8C%C3%ADna&oldid=24366658" title="Trvalý odkaz na současnou verzi této stránky">Trvalý odkaz</a></li><li id="t-info" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=%C4%8C%C3%ADna&action=info" title="Více informací o této stránce">Informace o stránce</a></li><li id="t-cite" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Citovat&page=%C4%8C%C3%ADna&id=24366658&wpFormIdentifier=titleform" title="Informace o tom, jak citovat tuto stránku">Citovat stránku</a></li><li id="t-urlshortener" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:UrlShortener&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2F%25C4%258C%25C3%25ADna">Získat zkrácené URL</a></li><li id="t-urlshortener-qrcode" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:QrCode&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2F%25C4%258C%25C3%25ADna">Stáhnout QR kód</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-coll-print_export" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-coll-print_export" > <div class="vector-menu-heading"> Tisk/export </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="coll-create_a_book" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Kniha&bookcmd=book_creator&referer=%C4%8C%C3%ADna">Vytvořit knihu</a></li><li id="coll-download-as-rl" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:DownloadAsPdf&page=%C4%8C%C3%ADna&action=show-download-screen">Stáhnout jako PDF</a></li><li id="t-print" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=%C4%8C%C3%ADna&printable=yes" title="Tato stránka v podobě vhodné k tisku [p]" accesskey="p">Verze k tisku</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-wikibase-otherprojects" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-wikibase-otherprojects" > <div class="vector-menu-heading"> Na jiných projektech </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-commons mw-list-item"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/%E4%B8%AD%E5%8D%8E%E4%BA%BA%E6%B0%91%E5%85%B1%E5%92%8C%E5%9B%BD" hreflang="en">Wikimedia Commons</a></li><li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikinews mw-list-item"><a href="https://cs.wikinews.org/wiki/Kategorie:%C4%8C%C3%ADna" hreflang="cs">Wikizprávy</a></li><li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikiquote mw-list-item"><a href="https://cs.wikiquote.org/wiki/%C4%8C%C3%ADna" hreflang="cs">Wikicitáty</a></li><li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikivoyage mw-list-item"><a href="https://cs.wikivoyage.org/wiki/%C4%8C%C3%ADna" hreflang="cs">Wikicesty</a></li><li id="t-wikibase" class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikibase-dataitem mw-list-item"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q148" title="Odkaz na propojenou položku datového úložiště [g]" accesskey="g">Položka Wikidat</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> </div> <div class="vector-column-end"> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-appearance" class="vector-appearance vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-appearance-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="appearance-pinned" data-pinnable-element-id="vector-appearance" data-pinned-container-id="vector-appearance-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-appearance-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Vzhled</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.unpin">skrýt</button> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> <div id="bodyContent" class="vector-body" aria-labelledby="firstHeading" data-mw-ve-target-container> <div class="vector-body-before-content"> <div class="mw-indicators"> <div id="mw-indicator-coordinates" class="mw-indicator"><div class="mw-parser-output">Souřadnice: <a class="external text" href="//geohack.toolforge.org/geohack.php?language=cs&pagename=%C4%8C%C3%ADna&params=35.844722222222_N_103.45194444444_E_type:landmark">35°50′41″ s. š., 103°27′7″ v. d.</a></div></div> <div id="mw-indicator-protected" class="mw-indicator"><div class="mw-parser-output"><a href="/wiki/Wikipedie:Str%C3%A1nka_je_zam%C4%8Dena#Polozámek" title="Tato stránka je zamčena pro neregistrované a nové uživatele"><img alt="Tato stránka je zamčena pro neregistrované a nové uživatele" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Padlock-silver-medium.svg/20px-Padlock-silver-medium.svg.png" decoding="async" width="20" height="20" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Padlock-silver-medium.svg/30px-Padlock-silver-medium.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Padlock-silver-medium.svg/40px-Padlock-silver-medium.svg.png 2x" data-file-width="128" data-file-height="128" /></a></div></div> </div> <div id="siteSub" class="noprint">Z Wikipedie, otevřené encyklopedie</div> </div> <div id="contentSub"><div id="mw-content-subtitle"></div></div> <div id="mw-content-text" class="mw-body-content"><div class="mw-content-ltr mw-parser-output" lang="cs" dir="ltr"><div class="uvodni-upozorneni hatnote noprint">Tento článek je o lidové republice. Další významy jsou uvedeny na stránce <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADna_(rozcestn%C3%ADk)" class="mw-disambig" title="Čína (rozcestník)">Čína (rozcestník)</a>.</div> <table class="infobox" style="width:22em;width: 300px;"><tbody><tr><th colspan="2" style="text-align:center;font-size:125%;font-weight:bold;background-color: #eaeaea;">Čínská lidová republika   中华人民共和国   Zhōnghuá rénmín gònghéguó Čung-chua žen-min kung-che-kuo</th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><table style="width: 100%;"><tbody><tr> <td style="width:50%; vertical-align:middle;"><div class="framedpicture"><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_the_People%27s_Republic_of_China.svg" class="mw-file-description" title="vlajka Čínské lidové republiky"><img alt="vlajka Čínské lidové republiky" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Flag_of_the_People%27s_Republic_of_China.svg/120px-Flag_of_the_People%27s_Republic_of_China.svg.png" decoding="async" width="120" height="80" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Flag_of_the_People%27s_Republic_of_China.svg/180px-Flag_of_the_People%27s_Republic_of_China.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Flag_of_the_People%27s_Republic_of_China.svg/240px-Flag_of_the_People%27s_Republic_of_China.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a></div> <a href="/wiki/Vlajka_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_republiky" title="Vlajka Čínské lidové republiky">vlajka</a></td> <td style="width:50%; vertical-align:middle;"><a href="/wiki/Soubor:National_Emblem_of_the_People%27s_Republic_of_China_(2).svg" class="mw-file-description" title="znak Čínské lidové republiky"><img alt="znak Čínské lidové republiky" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ab/National_Emblem_of_the_People%27s_Republic_of_China_%282%29.svg/90px-National_Emblem_of_the_People%27s_Republic_of_China_%282%29.svg.png" decoding="async" width="90" height="98" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ab/National_Emblem_of_the_People%27s_Republic_of_China_%282%29.svg/135px-National_Emblem_of_the_People%27s_Republic_of_China_%282%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ab/National_Emblem_of_the_People%27s_Republic_of_China_%282%29.svg/180px-National_Emblem_of_the_People%27s_Republic_of_China_%282%29.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="976" /></a> <a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_znak_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_republiky" title="Státní znak Čínské lidové republiky">znak</a></td> </tr></tbody></table></td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_hymna" title="Státní hymna">Hymna</a> <a href="/wiki/Hymna_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_republiky" title="Hymna Čínské lidové republiky">I-jung-ťün Ťin-sing-čchü (Pochod dobrovolníků)</a> <center><audio id="mwe_player_0" controls="" preload="none" data-mw-tmh="" class="mw-file-element" width="220" style="width:220px;" data-durationhint="44" data-mwtitle="March_of_the_Volunteers_instrumental.ogg" data-mwprovider="wikimediacommons"><source src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b9/March_of_the_Volunteers_instrumental.ogg" type="audio/ogg; codecs="vorbis"" data-width="0" data-height="0" /><source src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/transcoded/b/b9/March_of_the_Volunteers_instrumental.ogg/March_of_the_Volunteers_instrumental.ogg.mp3" type="audio/mpeg" data-transcodekey="mp3" data-width="0" data-height="0" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMarch_of_the_Volunteers_instrumental.ogg&lang=ar&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="ar" label="العربية ‪(ar)‬" data-dir="rtl" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMarch_of_the_Volunteers_instrumental.ogg&lang=az&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="az" label="azərbaycanca ‪(az)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMarch_of_the_Volunteers_instrumental.ogg&lang=da&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="da" label="dansk ‪(da)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMarch_of_the_Volunteers_instrumental.ogg&lang=de&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="de" label="Deutsch ‪(de)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMarch_of_the_Volunteers_instrumental.ogg&lang=en&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="en" label="English ‪(en)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMarch_of_the_Volunteers_instrumental.ogg&lang=eo&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="eo" label="Esperanto ‪(eo)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMarch_of_the_Volunteers_instrumental.ogg&lang=es&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="es" label="español ‪(es)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMarch_of_the_Volunteers_instrumental.ogg&lang=fr&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="fr" label="français ‪(fr)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMarch_of_the_Volunteers_instrumental.ogg&lang=hr&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="hr" label="hrvatski ‪(hr)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMarch_of_the_Volunteers_instrumental.ogg&lang=id&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="id" label="Bahasa Indonesia ‪(id)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMarch_of_the_Volunteers_instrumental.ogg&lang=it&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="it" label="italiano ‪(it)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMarch_of_the_Volunteers_instrumental.ogg&lang=ja&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="ja" label="日本語 ‪(ja)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMarch_of_the_Volunteers_instrumental.ogg&lang=ko&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="ko" label="한국어 ‪(ko)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMarch_of_the_Volunteers_instrumental.ogg&lang=mk&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="mk" label="македонски ‪(mk)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMarch_of_the_Volunteers_instrumental.ogg&lang=ml&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="ml" label="മലയാളം ‪(ml)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMarch_of_the_Volunteers_instrumental.ogg&lang=ms&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="ms" label="Bahasa Melayu ‪(ms)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMarch_of_the_Volunteers_instrumental.ogg&lang=my&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="my" label="မြန်မာဘာသာ ‪(my)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMarch_of_the_Volunteers_instrumental.ogg&lang=nl&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="nl" label="Nederlands ‪(nl)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMarch_of_the_Volunteers_instrumental.ogg&lang=pt&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="pt" label="português ‪(pt)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMarch_of_the_Volunteers_instrumental.ogg&lang=ru&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="ru" label="русский ‪(ru)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMarch_of_the_Volunteers_instrumental.ogg&lang=sah&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="sah" label="саха тыла ‪(sah)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMarch_of_the_Volunteers_instrumental.ogg&lang=sv&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="sv" label="svenska ‪(sv)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMarch_of_the_Volunteers_instrumental.ogg&lang=ta&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="ta" label="தமிழ் ‪(ta)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMarch_of_the_Volunteers_instrumental.ogg&lang=tl&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="tl" label="Tagalog ‪(tl)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMarch_of_the_Volunteers_instrumental.ogg&lang=tr&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="tr" label="Türkçe ‪(tr)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMarch_of_the_Volunteers_instrumental.ogg&lang=vi&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="vi" label="Tiếng Việt ‪(vi)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMarch_of_the_Volunteers_instrumental.ogg&lang=war&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="war" label="Winaray ‪(war)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMarch_of_the_Volunteers_instrumental.ogg&lang=zh-cn&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="zh-Hans-CN" label="中文（中国大陆） ‪(zh-cn)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMarch_of_the_Volunteers_instrumental.ogg&lang=zh-hans&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="zh-Hans" label="中文（简体） ‪(zh-hans)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMarch_of_the_Volunteers_instrumental.ogg&lang=zh-hant&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="zh-Hant" label="中文（繁體） ‪(zh-hant)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMarch_of_the_Volunteers_instrumental.ogg&lang=zh-hk&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="zh-Hant-HK" label="中文（香港） ‪(zh-hk)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMarch_of_the_Volunteers_instrumental.ogg&lang=zh-mo&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="zh-Hant-MO" label="中文（澳門） ‪(zh-mo)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMarch_of_the_Volunteers_instrumental.ogg&lang=zh-sg&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="zh-Hans-SG" label="中文（新加坡） ‪(zh-sg)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMarch_of_the_Volunteers_instrumental.ogg&lang=zh&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="zh" label="中文 ‪(zh)‬" data-dir="ltr" /></audio></center></td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #eaeaea;">Geografie</th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><div style="padding:2px;"> <a href="/wiki/Soubor:CHN_orthographic.svg" class="mw-file-description" title="Poloha Číny. Kontrolované území tmavě zeleně, nárokované území světle zeleně."><img alt="Poloha Číny. Kontrolované území tmavě zeleně, nárokované území světle zeleně." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a4/CHN_orthographic.svg/290px-CHN_orthographic.svg.png" decoding="async" width="290" height="290" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a4/CHN_orthographic.svg/435px-CHN_orthographic.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a4/CHN_orthographic.svg/580px-CHN_orthographic.svg.png 2x" data-file-width="550" data-file-height="550" /></a> Poloha Číny. Kontrolované území tmavě zeleně, nárokované území světle zeleně. </div></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_m%C4%9Bsto" title="Hlavní město">Hlavní město</a></th><td><a href="/wiki/Peking" title="Peking">Peking</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Rozloha" title="Rozloha">Rozloha</a></th><td>9 596 960 km² (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_rozlohy" title="Seznam států světa podle rozlohy">4. na světě</a>) z toho 2,82 % vodní plochy</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%ADch_hor" title="Seznam států světa podle nejvyšších hor">Nejvyšší bod</a></th><td><a href="/wiki/Mount_Everest" title="Mount Everest">Mount Everest</a> (8 849 m n. m.)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/%C4%8Casov%C3%A9_p%C3%A1smo" title="Časové pásmo">Časové pásmo</a></th><td>+8</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Zem%C4%9Bpisn%C3%A9_sou%C5%99adnice" title="Zeměpisné souřadnice">Poloha</a></th><td class="plainlinks"><a class="external text" href="//geohack.toolforge.org/geohack.php?language=cs&pagename=%C4%8C%C3%ADna&params=35.844722222222_N_103.45194444444_E_type:landmark">35°50′41″ s. š., 103°27′7″ v. d.</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Geodata" title="Geodata">Geodata</a> (<a href="/wiki/OpenStreetMap" title="OpenStreetMap">OSM</a>)</th><td><a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.openstreetmap.org/browse/relation/270056">OSM</a>, <a class="external text" href="https://tools.wmflabs.org/wiwosm/osm-on-ol/kml-on-ol.php?lang=wikidata&uselang=cs&title=Q148">WMF</a></td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #eaeaea;">Obyvatelstvo</th></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Obyvatelstvo" title="Obyvatelstvo">Počet obyvatel</a></th><td>1 425 745 995 (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_po%C4%8Dtu_obyvatel" title="Seznam států světa podle počtu obyvatel">2. na světě</a>, 2023<a href="#cite_note-1">[1]</a>)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Hustota_zalidn%C4%9Bn%C3%AD" title="Hustota zalidnění">Hustota zalidnění</a></th><td>146 obyv. ob. / km² (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_hustoty_zalidn%C4%9Bn%C3%AD" title="Seznam států světa podle hustoty zalidnění">83. na světě</a>)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Index_lidsk%C3%A9ho_rozvoje" title="Index lidského rozvoje">HDI</a></th><td>▲ 0,788 (střední) (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_indexu_lidsk%C3%A9ho_rozvoje" title="Seznam států světa podle indexu lidského rozvoje">75. na světě</a>, 2022)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Jazyk_(lingvistika)" title="Jazyk (lingvistika)">Jazyk</a></th><td><a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADn%C5%A1tina" title="Čínština">čínština</a> (úřední), <a href="/wiki/Mongol%C5%A1tina" title="Mongolština">mongolština</a>, <a href="/wiki/Ujgur%C5%A1tina" title="Ujgurština">ujgurština</a>, <a href="/wiki/Tibet%C5%A1tina" title="Tibetština">tibetština</a>, <a href="/wiki/%C4%8Cuang%C5%A1tina" title="Čuangština">čuangština</a> a ostatní jazyky</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/N%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD" title="Náboženství">Náboženství</a></th><td><a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD" title="Čínské lidové náboženství">čínské lidové náboženství</a>, <a href="/wiki/Buddhismus" title="Buddhismus">buddhismus</a>, <a href="/wiki/Taoismus" title="Taoismus">taoismus</a>, <a href="/wiki/Konfucianismus" title="Konfucianismus">konfucianismus</a>, <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Křesťanství">křesťanství</a>, <a href="/wiki/Isl%C3%A1m" title="Islám">islám</a></td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #eaeaea;">Státní útvar</th></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_podle_st%C3%A1tn%C3%ADho_z%C5%99%C3%ADzen%C3%AD" title="Seznam států podle státního zřízení">Státní zřízení</a></th><td><a href="/wiki/Lidov%C3%A1_demokracie" title="Lidová demokracie">lidově demokratická republika</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_data_vzniku" title="Seznam států světa podle data vzniku">Vznik</a></th><td><a href="/wiki/1._%C5%99%C3%ADjen" title="1. říjen">1. října</a> <a href="/wiki/1949" title="1949">1949</a> (vítězství v občanské válce nad <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_republika_(1912-1949)" class="mw-redirect" title="Čínská republika (1912-1949)">Čínskou republikou</a>)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_p%C5%99edstavitel%C5%AF_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_republiky" title="Seznam představitelů Čínské lidové republiky">Prezident</a></th><td><a href="/wiki/Si_%C5%A4in-pching" title="Si Ťin-pching">Si Ťin-pching</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_p%C5%99edstavitel%C5%AF_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_republiky" title="Seznam představitelů Čínské lidové republiky">Předseda vlády</a></th><td><a href="/wiki/Li_%C4%8Cchiang" title="Li Čchiang">Li Čchiang</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_m%C4%9Bn" title="Seznam měn">Měna</a></th><td><a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%BD_j%C3%BCan" title="Čínský jüan">čínský jüan</a>, ofic. renminbi (CNY)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Hrub%C3%BD_dom%C3%A1c%C3%AD_produkt" title="Hrubý domácí produkt">HDP</a>/obyv. (<a href="/wiki/Parita_kupn%C3%AD_s%C3%ADly" title="Parita kupní síly">PPP</a>)</th><td>12 670 <a href="/wiki/Americk%C3%BD_dolar" title="Americký dolar">USD</a> (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_HDP_na_obyvatele" title="Seznam států světa podle HDP na obyvatele">70. na světě</a>, 2022)</td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #eaeaea;">Mezinárodní identifikace</th></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/ISO_3166-1" title="ISO 3166-1">ISO 3166-1</a></th><td>156 CHN <a href="/wiki/ISO_3166-2:CN" title="ISO 3166-2:CN">CN</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_mezin%C3%A1rodn%C3%ADch_pozn%C3%A1vac%C3%ADch_zna%C4%8Dek" title="Seznam mezinárodních poznávacích značek">MPZ</a></th><td>PRC</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_mezin%C3%A1rodn%C3%ADch_sm%C4%9Brov%C3%BDch_%C4%8D%C3%ADsel" title="Seznam mezinárodních směrových čísel">Telefonní předvolba</a></th><td>+86 pevninská Čína +852 Hong Kong +853 Macao</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Dom%C3%A9na_nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%ADho_%C5%99%C3%A1du#Národní_doména_nejvyššího_řádu" title="Doména nejvyššího řádu">Národní TLD</a></th><td><a href="/wiki/.cn" title=".cn">.cn</a>, <a href="/wiki/.%E4%B8%AD%E5%9C%8B" class="mw-redirect" title=".中國">.中國</a>, <a href="/wiki/.%E4%B8%AD%E5%9B%BD" class="mw-redirect" title=".中国">.中国</a></td></tr></tbody></table> Čína (<a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADn%C5%A1tina" title="Čínština">čínsky</a> <a href="/wiki/Standardn%C3%AD_%C4%8Desk%C3%A1_transkripce_%C4%8D%C3%ADn%C5%A1tiny" title="Standardní česká transkripce čínštiny">v českém přepisu</a> Čung-kuo, <a href="/wiki/Pchin-jin" title="Pchin-jin">pchin-jinem</a> Zhōngguó, <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_znaky" title="Čínské znaky">znaky</a> zjednodušené <a href="https://cs.wiktionary.org/wiki/%E4%B8%AD%E5%9B%BD" class="extiw" title="wikt:中国">中国</a>), plným názvem Čínská lidová republika (<a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADn%C5%A1tina" title="Čínština">čínsky</a> <a href="/wiki/Standardn%C3%AD_%C4%8Desk%C3%A1_transkripce_%C4%8D%C3%ADn%C5%A1tiny" title="Standardní česká transkripce čínštiny">v českém přepisu</a> Čung-chua žen-min kung-che-kuo, <a href="/wiki/Pchin-jin" title="Pchin-jin">pchin-jinem</a> Zhōnghuá rénmín gònghéguó, <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_znaky" title="Čínské znaky">znaky</a> zjednodušené <a href="https://cs.wiktionary.org/wiki/%E4%B8%AD%E5%8D%8E%E4%BA%BA%E6%B0%91%E5%85%B1%E5%92%8C%E5%9B%BD" class="extiw" title="wikt:中华人民共和国">中华人民共和国</a>), zkratkou ČLR (mezinárodně <a href="/wiki/ISO_3166-2:CN" title="ISO 3166-2:CN">CN</a>),<a href="#cite_note-2">[2]</a><a href="#cite_note-3">[3]</a> je <a href="/wiki/St%C3%A1t" title="Stát">stát</a> ležící ve <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_Asie" title="Východní Asie">východní Asii</a>. S 1,4 miliardy obyvatel je Čína, těsně po <a href="/wiki/Indie" title="Indie">Indii</a>,<a href="#cite_note-4">[4]</a> <a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_po%C4%8Dtu_obyvatel" title="Seznam států světa podle počtu obyvatel">druhou nejlidnatější zemí světa</a>, rozloha 9,6 milionu km² ji činí <a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_rozlohy" title="Seznam států světa podle rozlohy">čtvrtým největším státem</a>. Čína se rozkládá napříč pěti <a href="/wiki/%C4%8Casov%C3%A9_p%C3%A1smo" title="Časové pásmo">časovými pásmy</a> (užívá však jen jedno z nich) a sousedí se 14 zeměmi, což je po <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusku</a> druhý nejvyšší počet na světě. Země se člení na 23 <a href="/wiki/Provincie_v_%C4%8C%C3%ADn%C4%9B" title="Provincie v Číně">provincií</a>,<a href="#cite_note-5">[p. 1]</a> pět <a href="/wiki/Autonomn%C3%AD_oblasti_v_%C4%8C%C3%ADn%C4%9B" title="Autonomní oblasti v Číně">autonomních oblastí</a>, čtyři <a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADmo_spravovan%C3%A1_m%C4%9Bsta_v_%C4%8C%C3%ADn%C4%9B" title="Přímo spravovaná města v Číně">přímo spravovaná města</a> (<a href="/wiki/Peking" title="Peking">Peking</a>, <a href="/wiki/Tchien-%C5%A5in" title="Tchien-ťin">Tchien-ťin</a>, <a href="/wiki/%C5%A0anghaj" title="Šanghaj">Šanghaj</a>, <a href="/wiki/%C4%8Cchung-%C4%8Dching" title="Čchung-čching">Čchung-čching</a>) a dvě <a href="/wiki/Zvl%C3%A1%C5%A1tn%C3%AD_administrativn%C3%AD_oblasti_v_%C4%8C%C3%ADn%C4%9B" title="Zvláštní administrativní oblasti v Číně">zvláštní administrativní oblastí</a> (<a href="/wiki/Hongkong" title="Hongkong">Hongkong</a> a <a href="/wiki/Macao" title="Macao">Macao</a>). Hlavním městem Číny je <a href="/wiki/Peking" title="Peking">Peking</a>, nejlidnatějším městem je <a href="/wiki/%C5%A0anghaj" title="Šanghaj">Šanghaj</a>.<a href="#cite_note-6">[5]</a> Čínská civilizace, rozvíjející se původně v úrodném povodí <a href="/wiki/%C5%BDlut%C3%A1_%C5%99eka" title="Žlutá řeka">Žluté řeky</a> ve <a href="/wiki/Velk%C3%A1_%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A1_n%C3%AD%C5%BEina" title="Velká čínská nížina">Velké čínské nížině</a>, patří k nejstarším na světě. Byť jsou její počátky zahaleny v mlze legend, obvykle se umisťují do období <a href="/wiki/2._tis%C3%ADcilet%C3%AD_p%C5%99._n._l." title="2. tisíciletí př. n. l.">2000 let př. n. l.</a> Čínský stát několikrát v dějinách zmohutněl, byl rozbit, a pak se znovu sjednotil. Ve fázích vzmachu byla Čína vždy přední světovou ekonomickou mocností, mimo jiné díky proslulé <a href="/wiki/Hedv%C3%A1bn%C3%A1_stezka" title="Hedvábná stezka">Hedvábné stezce</a>, a také místem rozvoje vědy a technologií - lze jí připsat vynález <a href="/wiki/Kompas" title="Kompas">kompasu</a>, <a href="/wiki/Pap%C3%ADr" title="Papír">papíru</a>, <a href="/wiki/St%C5%99eln%C3%BD_prach" title="Střelný prach">střelného prachu</a> či <a href="/wiki/Knihtisk" title="Knihtisk">knihtisku</a>. 19. století bylo pro Čínu ovšem dobou stagnace, opožděného pronikání rysů moderní civilizace i ponížení mocenského. To vedlo v roce <a href="/wiki/1912" title="1912">1912</a> k pádu tisíciletého <a href="/wiki/Monarchie" title="Monarchie">monarchického</a> systému a vzniku <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_republika_(1912%E2%80%931949)" title="Čínská republika (1912–1949)">republiky</a>, jejíž modernizační snahy byly však zabrzděny <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Čínská občanská válka">občanskou válkou</a> mezi <a href="/wiki/Kuomintang" title="Kuomintang">nacionalisty</a> a <a href="/wiki/Komunistick%C3%A1_strana_%C4%8C%C3%ADny" title="Komunistická strana Číny">komunisty</a> (od 1927) a <a href="/wiki/Druh%C3%A1_%C4%8D%C3%ADnsko-japonsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Druhá čínsko-japonská válka">agresí</a> <a href="/wiki/Japonsko" title="Japonsko">Japonska</a> (od 1937). V roce 1949 nakonec zemi, až na malý ostrov <a href="/wiki/Tchaj-wan_(ostrov)" title="Tchaj-wan (ostrov)">Tchaj-wan</a>, ovládli komunisté. Vytvořili <a href="/wiki/Totalitarismus" title="Totalitarismus">totalitní systém</a> s <a href="/wiki/Pl%C3%A1novan%C3%A1_ekonomika" title="Plánovaná ekonomika">centrálně řízenou ekonomikou</a>. Řada společenských a ekonomických experimentů, jež vyvrcholila tzv. <a href="/wiki/Kulturn%C3%AD_revoluce" title="Kulturní revoluce">kulturní revolucí</a>, vedla však jen ke stagnaci, byť Čína dosáhla jistých úspěchů diplomatických (od roku 1971 se stala stálým členem <a href="/wiki/Rada_bezpe%C4%8Dnosti_OSN" title="Rada bezpečnosti OSN">Rady bezpečnosti OSN</a> s právem <a href="/wiki/Veto" title="Veto">veta</a>, když bylo toto postavení odepřeno <a href="/wiki/Tchaj-wan" title="Tchaj-wan">Čínské republice</a> čili <a href="/wiki/Tchaj-wan" title="Tchaj-wan">Tchaj-wanu</a>) a vojenských (vstup mezi <a href="/wiki/Jadern%C3%A1_velmoc" title="Jaderná velmoc">jaderné velmoci</a>). Skutečný rozmach však přinesly až <a href="/wiki/%C4%8Cty%C5%99i_modernizace" title="Čtyři modernizace">ekonomické reformy</a> <a href="/wiki/Teng_Siao-pching" title="Teng Siao-pching">Teng Siao-pchinga</a> započaté roku <a href="/wiki/1978" title="1978">1978</a>, které v Číně zavedly <a href="/wiki/Voln%C3%BD_trh" title="Volný trh">volný trh</a>. Zahájily období bezprecedentního ekonomického růstu. S tím šel ruku v ruce růst <a href="/wiki/Geopolitika" title="Geopolitika">geopolitického</a> vlivu a zisk statusu <a href="/wiki/Supervelmoc" title="Supervelmoc">supervelmoci</a>. Trauma velmocenského ponížení z <a href="/wiki/19._stolet%C3%AD" title="19. století">19. století</a> bylo symbolicky překonáno i tím, když Čína dostala pod svoji kontrolu poslední evropské <a href="/wiki/Kolonie" title="Kolonie">kolonie</a> na svém území, tedy <a href="/wiki/Hongkong" title="Hongkong">Hongkong</a> a <a href="/wiki/Macao" title="Macao">Macao</a>. Vznáší nárok i na ostrov Tchaj-wan a několik dalších menších území, tyto oblasti jsou však spravovány vládou <a href="/wiki/Tchaj-wan" title="Tchaj-wan">Čínské republiky</a>, která prozatím ale nechce být samostatným státem a formálně si nadále činí nárok na vládu v celé Číně. Ačkoli reformy Čínu velmi přiblížily západnímu ekonomickému modelu a životnímu stylu, v oblasti politické si uchovává systém <a href="/wiki/Vl%C3%A1da_jedn%C3%A9_strany" title="Vláda jedné strany">vlády jedné strany</a> a rysy <a href="/wiki/Diktatura" title="Diktatura">diktatury</a>. Stále silnější geopolitické partnerství pojí Čínu s <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Ruskem</a>. Společně se snaží vytvořit blok, který by oponoval Evropě, <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">Spojeným státům</a> a jejich asijským spojencům, jako jsou Japonsko a <a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Korea" title="Jižní Korea">Jižní Korea</a>. Napětí těchto dvou velkých bloků se někdy označuje za <a href="/wiki/Druh%C3%A1_studen%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Druhá studená válka">druhou studenou válku</a>. O možnosti, že by mezi těmito dvěma bloky spadla nová <a href="/wiki/%C5%BDelezn%C3%A1_opona" title="Železná opona">železná opona</a>, se začalo silně diskutovat zejména po <a href="/wiki/Rusk%C3%A1_invaze_na_Ukrajinu" title="Ruská invaze na Ukrajinu">ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022</a>, stejně jako o tom, jak moc jsou zájmy Ruska a Číny v této věci sladěny - čínský vliv byl od 80. let postaven na otevřené globalizované ekonomice a vývozu do západních zemí. V roce 2012 se Čína stala největší ekonomikou světa z hlediska <a href="/wiki/Hrub%C3%BD_dom%C3%A1c%C3%AD_produkt" title="Hrubý domácí produkt">hrubého domácího produktu</a> (HDP) v <a href="/wiki/Parita_kupn%C3%AD_s%C3%ADly" title="Parita kupní síly">paritě kupní síly</a>. Z hlediska nominálního HDP je druhou největší ekonomikou po Spojených státech. Je rovněž druhá na světě dle kritéria <a href="/wiki/Seznam_zem%C3%AD_podle_bohatstv%C3%AD" title="Seznam zemí podle bohatství">národního bohatství</a>. Země je největším světovým výrobcem a vývozcem. Její bohatství však není v čínské společnosti rozloženo rovnoměrně (má mnohem vyšší <a href="/wiki/Giniho_koeficient" title="Giniho koeficient">míru ekonomických rozdílů mezi lidmi</a> než Evropa) a také při přepočtu svého ekonomického výkonu na obyvatele se tento výkon jeví spíše průměrným - v HDP (<a href="/wiki/Parita_kupn%C3%AD_s%C3%ADly" title="Parita kupní síly">PPP</a>) <a href="/wiki/Per_capita" title="Per capita">per capita</a> je Čína 77. na světě (počítáme-li jen skutečně suverénní státy), přesně na úrovni globálního průměru (v Evropě to odpovídá úrovni <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Makedonie" title="Severní Makedonie">Severní Makedonie</a>). Spojené státy jsou z tohoto hlediska desáté. Trvale roste vojenská moc Číny. Po USA a Rusku má třetí nejsilnější armádu na světě a druhý nejvyšší obranný rozpočet.<a href="#cite_note-7">[6]</a><a href="#cite_note-8">[7]</a> <meta property="mw:PageProp/toc" /> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Dějiny">Dějiny</h2></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/D%C4%9Bjiny_%C4%8C%C3%ADny" title="Dějiny Číny">Dějiny Číny</a>.</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Prehistorie">Prehistorie</h3></div> Původní osídlení Číny náleží mezi nejstarší na světě. <a href="/wiki/Archeologie" title="Archeologie">Archeologické</a> nálezy <a href="/wiki/Pekingsk%C3%BD_%C4%8Dlov%C4%9Bk" title="Pekingský člověk">Sinanthropua Pekinensis</a> dokazují osídlení již před půl miliónem let.<a href="#cite_note-:1-9">[8]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Vlády_dynastií">Vlády dynastií</h3></div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Chinesische-mauer.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b7/Chinesische-mauer.jpg/220px-Chinesische-mauer.jpg" decoding="async" width="220" height="136" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b7/Chinesische-mauer.jpg/330px-Chinesische-mauer.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b7/Chinesische-mauer.jpg/440px-Chinesische-mauer.jpg 2x" data-file-width="2577" data-file-height="1590" /></a><figcaption><a href="/wiki/Velk%C3%A1_%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A1_ze%C4%8F" title="Velká čínská zeď">Velká čínská zeď</a> chránila Čínu před nájezdy nomádů ze severu</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Along_the_River_During_the_Qingming_Festival_(detail_of_original).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/43/Along_the_River_During_the_Qingming_Festival_%28detail_of_original%29.jpg/220px-Along_the_River_During_the_Qingming_Festival_%28detail_of_original%29.jpg" decoding="async" width="220" height="110" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/43/Along_the_River_During_the_Qingming_Festival_%28detail_of_original%29.jpg/330px-Along_the_River_During_the_Qingming_Festival_%28detail_of_original%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/43/Along_the_River_During_the_Qingming_Festival_%28detail_of_original%29.jpg/440px-Along_the_River_During_the_Qingming_Festival_%28detail_of_original%29.jpg 2x" data-file-width="3600" data-file-height="1800" /></a><figcaption><a href="/wiki/Kchaj-feng" title="Kchaj-feng">Kchaj-feng</a>, hlavní město <a href="/wiki/Dynastie_Sung" title="Dynastie Sung">dynastie Sung</a>, na obrazu z 12. století od <a href="/wiki/%C4%8Cang_Ce-tuan" title="Čang Ce-tuan">Čang Ce-tuana</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Zhengding_Tianning_Si_Lingxiao_Ta_2013.08.31_17-27-12.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/53/Zhengding_Tianning_Si_Lingxiao_Ta_2013.08.31_17-27-12.jpg/220px-Zhengding_Tianning_Si_Lingxiao_Ta_2013.08.31_17-27-12.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/53/Zhengding_Tianning_Si_Lingxiao_Ta_2013.08.31_17-27-12.jpg/330px-Zhengding_Tianning_Si_Lingxiao_Ta_2013.08.31_17-27-12.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/53/Zhengding_Tianning_Si_Lingxiao_Ta_2013.08.31_17-27-12.jpg/440px-Zhengding_Tianning_Si_Lingxiao_Ta_2013.08.31_17-27-12.jpg 2x" data-file-width="5472" data-file-height="3648" /></a><figcaption>Pagoda Ling-siao z 11. století</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Gugong.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a7/Gugong.jpg/220px-Gugong.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a7/Gugong.jpg/330px-Gugong.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a7/Gugong.jpg/440px-Gugong.jpg 2x" data-file-width="640" data-file-height="480" /></a><figcaption>Císařský palác v <a href="/wiki/Zak%C3%A1zan%C3%A9_m%C4%9Bsto" title="Zakázané město">Zakázaném městě</a> z období vlády dynastie Ming</figcaption></figure> Dynastie <a href="/wiki/Sia" title="Sia">Sia</a> je považována za první čínskou vládnoucí <a href="/wiki/Dynastie" title="Dynastie">dynastii</a>.<a href="#cite_note-:1-9">[8]</a> <a href="/wiki/%C5%A0ang" title="Šang">Šang</a> je první historicky doložená čínská dynastie. Vládla v 17. až 16. století před naším letopočtem. Byly již používány písmo a kalendář.<a href="#cite_note-:2-10">[9]</a> <a href="/wiki/Dynastie_%C4%8Cou" title="Dynastie Čou">Dynastie Čou</a> vládnoucí v 11. až 8. století před naším letopočtem již ovládala a spravovala rozsáhlé území od řeky <a href="/wiki/Jang-c%E2%80%99-%C5%A5iang" title="Jang-c’-ťiang">Jang-c’-ťiang</a> až po <a href="/wiki/Velk%C3%A1_%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A1_ze%C4%8F" title="Velká čínská zeď">Velkou čínskou zeď</a>.<a href="#cite_note-:2-10">[9]</a> Čouské období se dělí na Západní a Východní Čou. V období Východního Čou se vládnoucí král přesunul na místo moderního <a href="/wiki/Si-an" title="Si-an">Si-anu</a>. Postupně moc čouského krále zeslábla. V 8. až 5. století př. n. l. následovalo <a href="/wiki/Obdob%C3%AD_Jar_a_podzim%C5%AF" title="Období Jar a podzimů">období Jar a podzimů</a>, kdy si vládci údělných států rozdělili zemi mezi sebou. Poté se v <a href="/wiki/Obdob%C3%AD_v%C3%A1l%C4%8D%C3%ADc%C3%ADch_st%C3%A1t%C5%AF" title="Období válčících států">období válčících států</a> utkalo několik silných států v boji o vládu nad Čínou. V něm zvítězila <a href="/wiki/Dynastie_%C4%8Cchin" title="Dynastie Čchin">dynastie Čchin</a>, ovládající region kolem původní čouské metropole. Vláda <a href="/wiki/Dynastie_%C4%8Cchin" title="Dynastie Čchin">dynastie Čchin</a> přinesla sjednocení území pod silně <a href="/wiki/Centralizace" title="Centralizace">centralizovanou</a> vládu. V tomto období, 220 let před naším letopočtem, byla vystavěna <a href="/wiki/Velk%C3%A1_%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A1_ze%C4%8F" title="Velká čínská zeď">Velká čínská zeď</a>, postaven <a href="/wiki/Zavla%C5%BEov%C3%A1n%C3%AD" title="Zavlažování">zavodňovací systém</a>, proběhla reforma písma a byly sjednoceny míry a váhy.<a href="#cite_note-:1-9">[8]</a> Ze zmatků následujících po pádu říše Čchin se zrodila <a href="/wiki/%C5%98%C3%AD%C5%A1e_Chan" title="Říše Chan">říše Chan</a>, když <a href="/wiki/Liou_Pang" class="mw-redirect" title="Liou Pang">Liou Pang</a>, jeden z vůdců protičchingských povstalců, opětovně sjednotil Čínu a roku <a href="/wiki/202_p%C5%99._n._l." title="202 př. n. l.">202 př. n. l.</a> se prohlásil císařem. <a href="/wiki/Dynastie_Chan" title="Dynastie Chan">Dynastie Chan</a> je považována za jednu z nejmocnějších dynastií v celé čínské historii. V tomto období, 220 až 206 před naším letopočtem, došlo k rozvoji obchodu a kultury.<a href="#cite_note-:1-9">[8]</a> Technické znalosti zahrnovaly používání <a href="/wiki/Pap%C3%ADr" title="Papír">papíru</a> a <a href="/wiki/Porcel%C3%A1n" title="Porcelán">porcelánu</a>. Dynastie Chan navázala na předchozí vojenskou expanzi dynastie Čchin. Došlo k prvním kontaktům se <a href="/wiki/Z%C3%A1pad" title="Západ">Západem</a>, s <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADman%C3%A9" title="Římané">Římany</a>.<a href="#cite_note-:2-10">[9]</a> V průběhu 1. století našeho letopočtu se z <a href="/wiki/Indie" title="Indie">Indie</a> do Číny rozšířil <a href="/wiki/Buddhismus" title="Buddhismus">buddhismus</a>.<a href="#cite_note-:2-10">[9]</a> V <a href="/wiki/Obdob%C3%AD_t%C5%99%C3%AD_%C5%99%C3%AD%C5%A1%C3%AD" title="Období tří říší">období tří říší</a> (220-265) se Čína nejprve rozpadla na tři státy a později se roztříštěnost ještě zvýšila.<a href="#cite_note-:1-9">[8]</a> Tradičně je toto období vymezeno rokem 220 n. l., kdy oficiálně vznikl stát <a href="/wiki/%C5%98%C3%AD%C5%A1e_Wej" title="Říše Wej">Wej</a>, a rokem 280, kdy <a href="/wiki/%C5%98%C3%AD%C5%A1e_%C5%A4in_(265-420)" class="mw-redirect" title="Říše Ťin (265-420)">říše Ťin</a> dobyla stát <a href="/wiki/Kr%C3%A1lovstv%C3%AD_Wu" title="Království Wu">Wu</a>. Za <a href="/wiki/Dynastie_Suej" title="Dynastie Suej">dynastie Suej</a>, na přelomu 6. a 7. století, došlo k opětovnému sjednocení země. Za následující <a href="/wiki/Dynastie_Tchang" class="mw-redirect" title="Dynastie Tchang">dynastie Tchang</a>, 618 až 907, nastal „<a href="/wiki/Zlat%C3%BD_v%C4%9Bk" title="Zlatý věk">zlatý věk</a>“ v oblasti umění a literatury.<a href="#cite_note-:2-10">[9]</a> Čína se v tomto období stala nejvýznamnějším státem v Asii. Byl vynalezen <a href="/wiki/Knihtisk" title="Knihtisk">knihtisk</a>. Politicky Čína navázala kontakty s <a href="/wiki/Japonsko" title="Japonsko">Japonskem</a> a zeměmi <a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Asie" title="Jižní Asie">jižní</a> a <a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_Asie" class="mw-redirect" title="Západní Asie">západní Asie</a>.<a href="#cite_note-:1-9">[8]</a> V letech 907 až 960, v tzv. období <a href="/wiki/P%C4%9Bt_dynasti%C3%AD_a_deset_%C5%99%C3%AD%C5%A1%C3%AD" title="Pět dynastií a deset říší">Pěti dynastií a deseti říší</a>, došlo k dalším válkám a fragmentaci ovládaných území. Následující vláda <a href="/wiki/Dynastie_Sung" title="Dynastie Sung">dynastie Sung</a> (960-1279) byla naopak obdobím velkých hospodářských a kulturních úspěchů. Došlo k rozvoji <a href="/wiki/Manufaktura" title="Manufaktura">manufaktur</a>, směny a obchodu, významnému rozvoji <a href="/wiki/Pen%C4%9B%C5%BEn%C3%AD_trh" title="Peněžní trh">peněžního hospodářství</a>, věd i <a href="/wiki/Farmakologie" title="Farmakologie">farmakologie</a>.<a href="#cite_note-:1-9">[8]</a><a href="#cite_note-:2-10">[9]</a> Vládu dynastie Sung ukončily v poslední čtvrtině 13. století nájezdy <a href="/wiki/Mongolov%C3%A9" title="Mongolové">Mongolů</a>. Mongolové ovládli celou Čínu a jejich říše sahala přes celou Asii až do <a href="/wiki/Evropa" title="Evropa">Evropy</a>. Prvním z vládců mongolské <a href="/wiki/Dynastie_J%C3%BCan" title="Dynastie Jüan">dynastie Jüan</a> byl <a href="/wiki/Ch%C3%A1n" title="Chán">chán</a> <a href="/wiki/Kublaj" title="Kublaj">Kublaj</a> (známé jsou jeho kontakty s <a href="/wiki/Ben%C3%A1tsk%C3%A1_republika" title="Benátská republika">benátským</a> cestovatelem <a href="/wiki/Marco_Polo" title="Marco Polo">Markem Polem</a>).<a href="#cite_note-:1-9">[8]</a><a href="#cite_note-:2-10">[9]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Regaining_the_Provincial_Capital_of_Ruizhou.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b3/Regaining_the_Provincial_Capital_of_Ruizhou.jpg/220px-Regaining_the_Provincial_Capital_of_Ruizhou.jpg" decoding="async" width="220" height="96" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b3/Regaining_the_Provincial_Capital_of_Ruizhou.jpg/330px-Regaining_the_Provincial_Capital_of_Ruizhou.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b3/Regaining_the_Provincial_Capital_of_Ruizhou.jpg/440px-Regaining_the_Provincial_Capital_of_Ruizhou.jpg 2x" data-file-width="2000" data-file-height="877" /></a><figcaption><a href="/wiki/Povst%C3%A1n%C3%AD_tchaj-pching%C5%AF" title="Povstání tchaj-pchingů">Povstání tchaj-pchingů</a> v letech 1850 až 1864 si vyžádalo přes 20 milionů obětí</figcaption></figure> Krutovláda Mongolů vyvolávala v Číně povstání a za <a href="/wiki/Dynastie_Ming" title="Dynastie Ming">dynastie Ming</a> (1368-1644) byli Mongolové vyhnáni. Hlavním městem dynastie Ming se stal <a href="/wiki/Peking" title="Peking">Peking</a>. V tomto období došlo k rozvoji námořního obchodu a stavby lodí. Cestovatel <a href="/wiki/%C4%8Ceng_Che" title="Čeng Che">Čeng Che</a> díky tomu prozkoumal <a href="/wiki/Jihov%C3%BDchodn%C3%AD_Asie" title="Jihovýchodní Asie">jihovýchodní Asii</a>, <a href="/wiki/Indie" title="Indie">Indii</a>, <a href="/wiki/Arabsk%C3%BD_poloostrov" title="Arabský poloostrov">Arabský poloostrov</a> a <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_Afrika" title="Východní Afrika">východní Afriku</a>.<a href="#cite_note-11">[10]</a> Zkvalitnilo se též zpracování <a href="/wiki/%C5%BDelezo" title="Železo">železa</a> a došlo k rozvoji <a href="/wiki/Um%C4%9Bleck%C3%A9_%C5%99emeslo" title="Umělecké řemeslo">uměleckých řemesel</a>.<a href="#cite_note-:1-9">[8]</a> V <a href="/wiki/16._stolet%C3%AD" title="16. století">16. století</a> začali do Číny pronikat <a href="/wiki/Portugalci" title="Portugalci">portugalští</a> obchodníci a <a href="/wiki/Mision%C3%A1%C5%99" title="Misionář">misionáři</a>, ale jejich vliv byl později výrazně omezen na oblast města a přístavu <a href="/wiki/Macao" title="Macao">Macao</a>.<a href="#cite_note-:2-10">[9]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Qing_Empire_circa_1820_EN.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/13/Qing_Empire_circa_1820_EN.svg/220px-Qing_Empire_circa_1820_EN.svg.png" decoding="async" width="220" height="192" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/13/Qing_Empire_circa_1820_EN.svg/330px-Qing_Empire_circa_1820_EN.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/13/Qing_Empire_circa_1820_EN.svg/440px-Qing_Empire_circa_1820_EN.svg.png 2x" data-file-width="849" data-file-height="742" /></a><figcaption><a href="/wiki/Vlastn%C3%AD_%C4%8C%C3%ADna" title="Vlastní Čína">Vlastní Čína</a> (žlutě) a expanze <a href="/wiki/Mand%C5%BEuov%C3%A9" title="Mandžuové">mandžuské</a> dynastie <a href="/wiki/%C5%98%C3%AD%C5%A1e_%C4%8Cching" title="Říše Čching">Čching</a> do roku 1800</figcaption></figure> Poslední dynastií v Číně byla <a href="/wiki/Mand%C5%BEusko" title="Mandžusko">mandžuská</a> <a href="/wiki/Dynastie_%C4%8Cching" class="mw-redirect" title="Dynastie Čching">dynastie Čching</a>. Vládla v letech 1644 až 1911. První císaři této dynastie obnovili moc a hranice říše jako bývaly za <a href="/wiki/Dynastie_Tchang" class="mw-redirect" title="Dynastie Tchang">dynastie Tchang</a>.<a href="#cite_note-:1-9">[8]</a> Čínská říše zahrnovala <a href="/wiki/Mand%C5%BEusko" title="Mandžusko">Mandžusko</a>, <a href="/wiki/Mongolsko" title="Mongolsko">Mongolsko</a>, <a href="/wiki/Tchaj-wan" title="Tchaj-wan">Tchaj-wan</a> a <a href="/wiki/Tibet" title="Tibet">Tibet</a>.<a href="#cite_note-:2-10">[9]</a> Císaři dynastie Čhing podporovali vědu a umění. Dlouhé období míru, kdy stoupla životní úroveň obyvatel císařství, bylo zakončeno tzv. <a href="/wiki/Opiov%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Opiové války">Opiovou válkou</a> (1839-1842) s <a href="/wiki/Angli%C4%8Dan%C3%A9" title="Angličané">Angličany</a>. Po porážce musela Čína postoupit <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD_Velk%C3%A9_Brit%C3%A1nie_a_Irska" title="Spojené království Velké Británie a Irska">Spojenému království Velké Británie a Irska</a> město <a href="/wiki/Hongkong" title="Hongkong">Hongkong</a>, které se stalo britskou korunní kolonií. Následovaly další dvě opiové války a pokles životní úrovně obyvatel. Na konci <a href="/wiki/19._stolet%C3%AD" title="19. století">19. století</a> se Čína dostala do vojenského konfliktu s <a href="/wiki/Japonsko" title="Japonsko">Japonskem</a>. Po několika protimandžuských povstáních byla v roce 1911 dynastie Čching nucena <a href="/wiki/Abdikace" title="Abdikace">abdikovat</a> a 29. prosince 1911 byla vyhlášena <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_republika_(1912%E2%80%931949)" title="Čínská republika (1912–1949)">Čínská republika</a>.<a href="#cite_note-:1-9">[8]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Čínská_republika">Čínská republika</h3></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_republika_(1912%E2%80%931949)" title="Čínská republika (1912–1949)">Čínská republika (1912–1949)</a>.</div> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Čínsko-japonská_válka">Čínsko-japonská válka</h4></div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:First_pictures_of_the_Japanese_occupation_of_Peiping_in_China.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/56/First_pictures_of_the_Japanese_occupation_of_Peiping_in_China.jpg/220px-First_pictures_of_the_Japanese_occupation_of_Peiping_in_China.jpg" decoding="async" width="220" height="152" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/56/First_pictures_of_the_Japanese_occupation_of_Peiping_in_China.jpg/330px-First_pictures_of_the_Japanese_occupation_of_Peiping_in_China.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/56/First_pictures_of_the_Japanese_occupation_of_Peiping_in_China.jpg/440px-First_pictures_of_the_Japanese_occupation_of_Peiping_in_China.jpg 2x" data-file-width="1247" data-file-height="863" /></a><figcaption>Okupační vojska <a href="/wiki/Japonsk%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Japonské císařství">Japonského císařství</a> vstupují v srpnu 1937 do <a href="/wiki/Peking" title="Peking">Pekingu</a></figcaption></figure> V roce 1931 po tzv. <a href="/wiki/Mukdensk%C3%BD_incident" title="Mukdenský incident">Mukdenského Incidentu</a> obsadila japonská armáda <a href="/wiki/Mand%C5%BEusko" title="Mandžusko">Mandžusko</a> a vytvořila zde loutkový stát <a href="/wiki/Mand%C5%BEukuo" title="Mandžukuo">Mandžukuo</a>, který se stal odrazovým můstkem k japonské invazi do ostatní Číny. <a href="/wiki/Incident_na_most%C4%9B_Marca_Pola" title="Incident na mostě Marca Pola">Incident na mostě Marca Pola</a>, který byl uměle vyvolán Japonci, se stal záminkou k rozpoutání 8 let trvající <a href="/wiki/Druh%C3%A1_%C4%8D%C3%ADnsko-japonsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Druhá čínsko-japonská válka">druhé čínsko-japonské války</a> (1937–1945), která je někdy považována za součást <a href="/wiki/Druh%C3%A1_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Druhá světová válka">2. světové války</a>. <a href="/wiki/Japonsk%C3%A1_c%C3%ADsa%C5%99sk%C3%A1_arm%C3%A1da" title="Japonská císařská armáda">Japonská císařská armáda</a> se při svém tažení do Číny dopouštěla mnoha <a href="/wiki/Japonsk%C3%A9_v%C3%A1le%C4%8Dn%C3%A9_zlo%C4%8Diny" title="Japonské válečné zločiny">válečných zločinů</a>. Nejvíce vešel ve známost <a href="/wiki/Nankingsk%C3%BD_masakr" title="Nankingský masakr">Nankingský masakr</a> v roce 1937, při kterém japonští vojáci zmasakrovali na 300 000 civilistů a válečných zajatců.<a href="#cite_note-12">[11]</a> Zvláštní japonská <a href="/wiki/Jednotka_731" title="Jednotka 731">jednotka 731</a>, která byla umístěna v Mandžusku, prováděla pokusy na lidech. Japonci na obyvatelstvu testovali <a href="/wiki/Biologick%C3%A1_zbra%C5%88" title="Biologická zbraň">biologické zbraně</a>, například antrax nebo dýmějový mor, kterými se nakazily statisíce Číňanů.<a href="#cite_note-13">[12]</a> Celkově si druhá čínsko-japonská válka vyžádala přes 11 milionů obětí.<a href="#cite_note-14">[13]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Čínská_občanská_válka">Čínská občanská válka</h4></div> Po <a href="/wiki/Druh%C3%A1_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Druhá světová válka">druhé světové válce</a> v Číně znovu propukla <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Čínská občanská válka">občanská válka</a> mezi <a href="/wiki/Komunistick%C3%A1_strana_%C4%8C%C3%ADny" title="Komunistická strana Číny">Komunistickou stranou Číny</a><a href="#cite_note-epochatime-15">[14]</a> (Kungčchantang) a tehdy ještě vládnoucími <a href="/wiki/Kuomintang" title="Kuomintang">nacionalisty</a> (Kuomintang). Válka skončila roku 1949 vítězstvím komunistů. Ti pod vedením <a href="/wiki/Mao_Ce-tung" title="Mao Ce-tung">Mao Ce-tunga</a> převzali kontrolu nad celou pevninskou Čínou včetně ostrova <a href="/wiki/Chaj-nan" title="Chaj-nan">Chaj-nan</a>. Příslušníci Kuomintangu byli donuceni se stáhnout na ostrov <a href="/wiki/Tchaj-wan_(ostrov)" title="Tchaj-wan (ostrov)">Tchaj-wan</a> a několik menších přilehlých ostrovů, což je území dnešní <a href="/wiki/Tchaj-wan" title="Tchaj-wan">Čínské republiky</a>. 1. října 1949 vyhlásil Mao Ce-tung na <a href="/wiki/Peking" title="Peking">pekingském</a> <a href="/wiki/N%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD_Nebesk%C3%A9ho_klidu" title="Náměstí Nebeského klidu">náměstí Nebeského klidu</a> slovy „Číňané povstali“ Čínskou lidovou republiku. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Čínská_lidová_republika">Čínská lidová republika</h3></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/D%C4%9Bjiny_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_republiky" title="Dějiny Čínské lidové republiky">Dějiny Čínské lidové republiky</a>.</div> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Vláda_Mao_Ce-tunga">Vláda Mao Ce-tunga</h4></div> Období vlády během života <a href="/wiki/Mao_Ce-tung" title="Mao Ce-tung">Mao Ce-tunga</a> (1949–1976) dodnes vzbuzuje řadu kontroverzí, hlavně kvůli nesmiřitelné politice vůči odpůrcům, mnohým omylům a až zločinným důsledkům na obyvatelstvu způsobených mj. fanatickým vykládáním <a href="/wiki/Komunismus" title="Komunismus">komunistické</a> ideologie.<a href="#cite_note-epochatime-15">[14]</a> Nová vláda okamžitě uzákonila pozemkovou reformu, znárodnila průmyslovou výrobu a započala s vyhlašováním kampaní (programy gramotnosti, očkování, zvýšení kvality zemědělství atd.). Hned po vzniku nového státu v roce 1949 ČLR také formálně anektovala <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_Turkest%C3%A1n" title="Východní Turkestán">Východní Turkestán</a> (dnešní <a href="/wiki/Sin-%C5%A5iang" title="Sin-ťiang">autonomní oblast Sin-ťiang</a>) a v roce 1950 i <a href="/wiki/Tibet" title="Tibet">Tibet</a> (oficiálně až roku 1951, dnešní <a href="/wiki/Tibetsk%C3%A1_autonomn%C3%AD_oblast" title="Tibetská autonomní oblast">Tibetská autonomní oblast</a>), čímž dokončila opětovné sjednocení území připojením všech separatistických států vzniklých po vyhlášení republiky roku 1912. Komunistická Čína se také zapojila do <a href="/wiki/Korejsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Korejská válka">korejské války</a> (1950–1953) na straně <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Korea" title="Severní Korea">Severní Koreje</a>. V roce 1956 byla vyhlášena pod heslem „Ať rozkvétá sto květů umění, ať soupeří sto škol učení“ <a href="/wiki/Kampa%C5%88_Sta_kv%C4%9Bt%C5%AF" class="mw-redirect" title="Kampaň Sta květů">kampaň Sta květů</a>, v jejímž rámci byli intelektuálové vyzváni, aby dali kritikou podněty pro další zlepšení země. Když se ale kampaň postupně zvrhla v kritiku vládního režimu, následovala <a href="/wiki/Kampa%C5%88_proti_pravi%C4%8D%C3%A1k%C5%AFm" title="Kampaň proti pravičákům">kampaň proti pravičákům</a> (1957), která odsoudila statisíce lidí, převážně intelektuálů, k smrti nebo k převýchově. V pokusu dohnat a předehnat Západ byl vyhlášen tzv. <a href="/wiki/Velk%C3%BD_skok_vp%C5%99ed" title="Velký skok vpřed">Velký skok vpřed</a> (1958–1960), jenž ale skončil katastrofou – na <a href="/wiki/Velk%C3%BD_%C4%8D%C3%ADnsk%C3%BD_hladomor" title="Velký čínský hladomor">hladomor</a> zemřelo podle odhadů dokonce více než 30 milionů lidí, a proto z čela KS Číny odstoupil Mao Ce-tung, přestože si i nadále ve straně udržoval velký vliv, a na jeho místo byl zvolen <a href="/wiki/Liou_%C5%A0ao-%C4%8Dchi" title="Liou Šao-čchi">Liou Šao-čchi</a>. V důsledku ideologické roztržky se <a href="/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%BD_svaz" title="Sovětský svaz">Sovětským svazem</a> od roku 1960 byla navíc ČLR odkázána pouze sama na sebe. Roku 1964 byla provedena úspěšná <a href="/wiki/Jadern%C3%A1_zbra%C5%88" title="Jaderná zbraň">jaderná</a> zkouška a ČLR se tak zařadila mezi <a href="/wiki/Jadern%C3%A1_velmoc" title="Jaderná velmoc">jaderné mocnosti</a>. <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Kulturní_revoluce">Kulturní revoluce</h4></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Kulturn%C3%AD_revoluce" title="Kulturní revoluce">Kulturní revoluce</a>.</div> <a href="/wiki/Mao_Ce-tung" title="Mao Ce-tung">Mao Ce-tung</a> upevnil svou moc mezi rolníky přes pozemkovou reformu a také díky popravám mezi 1 a 2 miliony zemědělských hospodářů.<a href="#cite_note-16">[15]</a> Čínská populace se z 550 milionů téměř zdvojnásobila na více než 900 milionů. Ovšem Mao Ce-tungův rozsáhlý projekt ekonomické a sociální reformy, tzv. <a href="/wiki/Velk%C3%BD_skok_vp%C5%99ed" title="Velký skok vpřed">Velký skok vpřed</a> mezi lety 1958 a 1961, měl za následek okolo 45 milionů úmrtí, většinou následkem <a href="/wiki/Velk%C3%BD_%C4%8D%C3%ADnsk%C3%BD_hladomor" title="Velký čínský hladomor">velkého čínského hladomoru</a>.<a href="#cite_note-17">[16]</a> V roce 1966 Mao Ce-tung inicioval <a href="/wiki/Kulturn%C3%AD_revoluce" title="Kulturní revoluce">Velkou proletářskou kulturní revoluci</a>, jež byla postavena na myšlence nepřetržité revoluce a masové demokracie, a měla za cíl vymýtit <a href="/wiki/Kapitalismus" title="Kapitalismus">kapitalismus</a> uvnitř strany. Hlavním Maovým důvodem pro uskutečnění revoluce však patrně bylo to, že od roku 1959 postupně ztrácel vliv ve vedení strany a tímto způsobem se chtěl zbavit svých ideologických odpůrců a osobních nepřátel. Kampaň byla zaměřena proti <a href="/wiki/%C4%8Cty%C5%99i_star%C3%A9" title="Čtyři staré">čtyřem přežitkům</a> – starému myšlení, kultuře, obyčejům a návykům. Hnací silou Maovy revoluce se stala mládež, která vytvářela tzv. <a href="/wiki/Rud%C3%A9_gardy" title="Rudé gardy">rudé gardy</a>. Hlavními oběťmi kampaně se stali Liou Šao-čchi a <a href="/wiki/Teng_Siao-pching" title="Teng Siao-pching">Teng Siao-pching</a>[<a href="/wiki/Wikipedie:Ov%C4%9B%C5%99itelnost" title="Wikipedie:Ověřitelnost">zdroj?</a>], zahraniční diplomaté a veškeré autority vůbec. V důsledku došlo k obrovským škodám na <a href="/wiki/Kultura" title="Kultura">kulturním</a> dědictví (byly páleny knihy, vypleněna muzea a ničeny historické budovy) a země se zmítala v chaosu. Kampaň trvala do roku 1969, ale její výsledky přetrvaly do Maovy smrti v roce 1976 a dále. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:President_Richard_Nixon_and_Mao_Zedong.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f5/President_Richard_Nixon_and_Mao_Zedong.jpg/220px-President_Richard_Nixon_and_Mao_Zedong.jpg" decoding="async" width="220" height="157" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f5/President_Richard_Nixon_and_Mao_Zedong.jpg/330px-President_Richard_Nixon_and_Mao_Zedong.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f5/President_Richard_Nixon_and_Mao_Zedong.jpg/440px-President_Richard_Nixon_and_Mao_Zedong.jpg 2x" data-file-width="3000" data-file-height="2142" /></a><figcaption>Mao Ce-tung a americký prezident <a href="/wiki/Richard_Nixon" title="Richard Nixon">Richard Nixon</a> v roce 1972 během americko-čínského sblížení, kdy byly obě země v konfliktu se SSSR</figcaption></figure> V květnu 1984, po 31 měsících intenzivního vyšetřování, ověřování a přehodnocování <a href="/wiki/%C3%9Ast%C5%99edn%C3%AD_v%C3%BDbor_Komunistick%C3%A9_strany_%C4%8C%C3%ADny" title="Ústřední výbor Komunistické strany Číny">Ústředním výborem</a>, jsou počty vztahující se k Velké kulturní revoluci tyto: 4,2 milionu lidí bylo zatčeno a vyšetřováno, 1,7 milionu lidí zemřelo nepřirozenou smrtí, 135 000 lidí bylo označeno za kontrarevolucionáře a popraveno, 237 000 lidí bylo zabito, 7,03 milionu lidí bylo zraněno nebo zmrzačeno při ozbrojených útocích a 71 200 rodin bylo rozbito. Statistiky sestavené ze zdrojů na úrovni krajů uvádějí, že v průběhu revoluce zemřelo 7,73 milionu lidí nepřirozenou smrtí.<a href="#cite_note-9k-18">[17]</a> Celkově se odhaduje, že Mao Ce-tung je zodpovědný za smrt 40 až 70 milionů lidí prostřednictvím hladu, nucených prací a poprav. Na počátku 50. let byl prakticky v každé čínské vesnici určen pro veřejnou popravu alespoň jeden statkář, ale obvykle několik, což si vyžádalo odhadem 2 až 5 milionů obětí.<a href="#cite_note-19">[18]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Liberalizace_ekonomiky">Liberalizace ekonomiky</h4></div> Kulturní revoluce skončila až smrtí Mao Ce-tunga. V následném boji o moc neuspěla tzv. <a href="/wiki/Banda_%C4%8Dty%C5%99" class="mw-redirect" title="Banda čtyř">banda čtyř</a>, jež měla velký podíl na kulturní revoluci. Byla obviněna z uvedení země do chaosu a všichni členové odsouzeni k vysokým trestům. Do čela státu se dostalo proreformní křídlo KS Číny reprezentované <a href="/wiki/Teng_Siao-pching" title="Teng Siao-pching">Teng Siao-pchingem</a>, který postupně převzal veškerou moc ve státě. Současně s tím došlo k oteplování vztahů se <a href="/wiki/Z%C3%A1pad" title="Západ">Západem</a>. V následujících letech proběhly mnohé reformy, díky nímž se hlavně v <a href="/wiki/Ekonomika" title="Ekonomika">ekonomické</a> oblasti země postupně přiblížila více Západu. Zřízeny byly například tzv. „Zvláštní ekonomické zóny“, kde bylo umožněno podnikání západním investorům. Byla ale naopak zavedena <a href="/wiki/Politika_jednoho_d%C3%ADt%C4%9Bte" title="Politika jednoho dítěte">politika jednoho dítěte</a>, která ve výsledku přinesla mnohé negativní vlivy, včetně nepoměru mezi pohlavími, stárnutí populace a úbytku pracovní síly. <div class="mw-heading mw-heading5"><h5 id="Studentské_protesty_na_náměstí_Tchien-an-men">Studentské protesty na náměstí Tchien-an-men</h5></div> Roku 1989 došlo po narůstající nespokojenosti k <a href="/wiki/Masakr_na_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD_Nebesk%C3%A9ho_klidu" title="Masakr na náměstí Nebeského klidu">protestům studentů</a> proti vládě KS Číny na <a href="/wiki/N%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD_Nebesk%C3%A9ho_klidu" title="Náměstí Nebeského klidu">náměstí Nebeského klidu</a> v metropoli <a href="/wiki/Peking" title="Peking">Pekingu</a>, ty však byly tvrdě potlačeny zásahem armády a uvrhly ČLR do přechodné izolace. K demokratizaci a zavedení <a href="/wiki/Pluralismus_(politick%C3%A1_teorie)" title="Pluralismus (politická teorie)">pluralitního systému</a> nedošlo, komunistické vedení země se však generačně obměnilo a pokračovalo nadále v hospodářských reformách. <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="90._léta_a_nové_tisíciletí">90. léta a nové tisíciletí</h4></div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:ForbiddenCity_MaoZedongPortrait_(pixinn.net).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6a/ForbiddenCity_MaoZedongPortrait_%28pixinn.net%29.jpg/220px-ForbiddenCity_MaoZedongPortrait_%28pixinn.net%29.jpg" decoding="async" width="220" height="220" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6a/ForbiddenCity_MaoZedongPortrait_%28pixinn.net%29.jpg/330px-ForbiddenCity_MaoZedongPortrait_%28pixinn.net%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6a/ForbiddenCity_MaoZedongPortrait_%28pixinn.net%29.jpg/440px-ForbiddenCity_MaoZedongPortrait_%28pixinn.net%29.jpg 2x" data-file-width="1081" data-file-height="1080" /></a><figcaption>Obří portrét <a href="/wiki/Mao_Ce-tung" title="Mao Ce-tung">Mao Ce-tunga</a> na bráně Nebeského klidu v Pekingu</figcaption></figure> 1. července 1997 byl k Čínské lidové republice připojen <a href="/wiki/Hongkong" title="Hongkong">Hongkong</a>, dříve pod správou <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království">Velké Británie</a>, pod podmínkou „jeden stát, dva systémy“; 20. prosince 1999 bylo pod stejnými podmínkami připojeno <a href="/wiki/Macao" title="Macao">Macao</a>, dříve pod správou <a href="/wiki/Portugalsko" title="Portugalsko">Portugalska</a>. Ve výdajích na <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_lidov%C3%A1_osvobozeneck%C3%A1_arm%C3%A1da" title="Čínská lidová osvobozenecká armáda">ozbrojené síly</a> se dostala Čína na druhé místo, hned za Spojené státy, a výrazně začala modernizovat všechny složky armády. Za administrativy <a href="/wiki/Chu_%C5%A4in-tchao" title="Chu Ťin-tchao">Chu Ťin-tchaa</a>, která vládla od roku 2003, začaly být řešeny problémy zejména v sociální oblasti. Vláda vytvořila koncept s názvem Harmonická společnost, který slibuje fúzi <a href="/wiki/Socialismus" title="Socialismus">socialismu</a> a <a href="/wiki/Demokracie" title="Demokracie">demokracie</a>, podporu střední třídy, vládu práva, a zároveň zahrnuje prvky nového <a href="/wiki/Konfuci%C3%A1nstv%C3%AD" class="mw-redirect" title="Konfuciánství">konfuciánství</a>. Tato administrativa byla vůbec první v historii ČLR, která začala otevřeně podporovat náboženství, a to zejména <a href="/wiki/Buddhismus" title="Buddhismus">buddhismus</a> a <a href="/wiki/Taoismus" title="Taoismus">taoismus</a>, které vidí jako tradiční součást čínské kultury. Někteří zahraniční pozorovatelé ovšem označují aktivitu čínské vlády za další pokus o namalování falešného obrazu<a href="#cite_note-konficiuv_institut-20">[19]</a>, neboť v zemi neustále probíhají masové represe, cenzura informací a zabíjení jako v předchozích obdobích. Pokračují také restrikce proti určitým náboženským skupinám proti nimž trvá takzvaný „boj proti zlým kultům“, který Strana vyhlásila v roce 1999, zasažena jsou veškerá náboženství, která se nepodřizují Straně, tedy <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5an%C3%A9" class="mw-redirect" title="Křesťané">křesťané</a> loajální papeži, <a href="/wiki/Buddhist%C3%A9" class="mw-redirect" title="Buddhisté">buddhisté</a> loajální dalajlámovi, <a href="/wiki/Fa-lun-kung" title="Fa-lun-kung">Fa-lun-kung</a> loajální k zakladateli Li Chung-č'ovi a podobně, zůstává také sporná otázka <a href="/wiki/Tibet" title="Tibet">Tibetu</a>. V roce 2008 byly v Tibetu krvavě potlačeny údajné protičínské demonstrace, různé zdroje poukazovaly na angažování čínské vlády ve vyprovokování a řízení nepokojů.<a href="#cite_note-Lhasa-21">[20]</a> Exilový tibetský duchovní vůdce <a href="/wiki/Dalajl%C3%A1ma" title="Dalajláma">dalajláma</a> řekl, že vzpoura ve Lhase byla zinscenována čínskou policií.<a href="#cite_note-Lhasa-21">[20]</a> Režimem propagovaná „harmonická společnost“ a vláda práva je vzhledem k skutečným událostem v Číně chápána rovněž jako pouhý politický manévr na okrášlení obrazu země. Čínský právník <a href="/wiki/Kao_%C4%8C%27-%C5%A1eng" title="Kao Č'-šeng">Kao Č'-šeng</a><a href="#cite_note-Kao-22">[21]</a> je stále nezvěstný, prodělal mučení čínskou tajnou policií, o kterém napsal do Sněmovny reprezentantů <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">USA</a> svoji výpověď.<a href="#cite_note-Kao2-23">[22]</a> Právníci, kteří hájí vládou pronásledované duchovní z řad hnutí <a href="/wiki/Fa-lun-kung" title="Fa-lun-kung">Fa-lun-kung</a>, jsou sami pronásledováni.<a href="#cite_note-pravnici-24">[23]</a> Nepopiratelný velký ekonomický růst Číny za posledních několik desetiletí je podle znalců vykoupen devastací životního prostředí<a href="#cite_note-zvedavec-25">[24]</a> a pošlapáváním lidských práv<a href="#cite_note-amnesty-26">[25]</a>. Skutečná <a href="/wiki/Demokracie" title="Demokracie">demokracie</a> a vláda práva, ani <a href="/wiki/Svoboda_projevu" title="Svoboda projevu">svoboda projevu</a>, <a href="/wiki/Svoboda_v%C3%ADry" class="mw-redirect" title="Svoboda víry">svoboda víry</a> a šíření informací není v Číně fakticky povolována<a href="#cite_note-svoboda-27">[26]</a> a ani umožněna, přesto že je v čínských zákonech ustavena. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Státní_symboly">Státní symboly</h2></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Vlajka">Vlajka</h3></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Vlajka_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_republiky" title="Vlajka Čínské lidové republiky">Vlajka Čínské lidové republiky</a>.</div> Čínská vlajka je tvořena červeným listem o poměru stran 2:3, v jeho horním rohu je velká žlutá pěticípá hvězda, kterou obklopují čtyři menší žluté hvězdy, pootočené vždy tak, aby jeden jejich cíp směřoval do středu velké hvězdy. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Znak">Znak</h3></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_znak_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_republiky" title="Státní znak Čínské lidové republiky">Státní znak Čínské lidové republiky</a>.</div> Čínský státní znak zobrazuje na červeném kruhu zlatou bránu do <a href="/wiki/Zak%C3%A1zan%C3%A9_m%C4%9Bsto" title="Zakázané město">Zakázaného města</a> – Tchien-an-men (<a href="/wiki/Br%C3%A1na_Nebesk%C3%A9ho_klidu" title="Brána Nebeského klidu">Brána Nebeského klidu</a>) pod pěti zlatými hvězdami přejatými ze státní vlajky. Kruh je ohraničen věncem <a href="/wiki/P%C5%A1enice" title="Pšenice">pšeničných</a> a <a href="/wiki/R%C3%BD%C5%BEe" title="Rýže">rýžových</a> klasů, v místech, kde se překrývají, je položeno zlaté ozubené kolo a červená opona. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Hymna">Hymna</h3></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Hymna_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_republiky" title="Hymna Čínské lidové republiky">Hymna Čínské lidové republiky</a>.</div> Čínská hymna je píseň Pochod dobrovolníků. Slova hymny napsal čínský dramatik a básník Tchien Chan na <a href="/wiki/Pochod_(hudba)" title="Pochod (hudba)">pochodovou</a> hudbu skladatele Nie Er. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Geografie">Geografie</h2></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článku <a href="/wiki/Geografie_%C4%8C%C3%ADny" title="Geografie Číny">Geografie Číny</a>.</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Rozloha_a_poloha">Rozloha a poloha</h3></div> Čína je z hlediska rozlohy třetím největším státem světa (po <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusku</a> a <a href="/wiki/Kanada" title="Kanada">Kanadě</a>). Její povrch činí - při započtení všech území, které si ČLR nárokuje (včetně Tchaj-wanu a několika sporných příhraničních území) - 9 596 960 kilometrů čtverečních. Odečteme-li Tchaj-wan, je rozloha 9 560 772. Při započtení vnitřních vodních ploch a sporných území pak 9 780 000 kilometrů čtverečních, což je maximální uváděná hodnota.<a href="#cite_note-:3-28">[27]</a> <table class="wikitable" align="right"> <caption>Rozloha Číny v km2 <a href="#cite_note-:3-28">[27]</a> </caption> <tbody><tr> <th colspan="4">započítávané plochy </th> <th>rozloha </th> <th>poznámky </th></tr> <tr> <td colspan="4">veškerá souš + vnitrozemské vodní plochy </td> <td align="right">9 780 000 </td> <td> </td></tr> <tr> <td rowspan="10"> </td> <td colspan="3">plocha všech jezer a vodních toků </td> <td align="right">183 000 </td> <td> </td></tr> <tr> <td colspan="3">veškerá souš pod de jure vládou ČLR – tedy včetně Tchaj-wanu i dalších území, jež si ČLR nárokuje (např. v Jihočínském moři, na indicko-čínských hranicích atp.) </td> <td align="right">9 596 960 </td> <td>nejčastěji uváděná rozloha </td></tr> <tr> <td rowspan="8"> </td> <td colspan="2">souš bez sporných území </td> <td align="right">9 502 000 </td> <td>minimální rozloha, se kterou se lze setkat v literatuře </td></tr> <tr> <td colspan="2">veškerá sporná území (bez severního Assámu) </td> <td align="right">94 000 </td> <td> </td></tr> <tr> <td rowspan="5"> </td> <td>Tchaj-wan </td> <td align="right">36 188 </td> <td> </td></tr> <tr> <td>Hongkong </td> <td align="right">1 098 </td> <td> </td></tr> <tr> <td>Macao </td> <td align="right">28 </td> <td> </td></tr> <tr> <td>sporné území severního Ladakhu, které Čína okupuje </td> <td align="right">30 000 </td> <td> </td></tr> <tr> <td>další sporná území na hranicích s Indií, Barmou, Kazachstánem i Ruskem </td> <td align="right">27 000 </td> <td> </td></tr> <tr> <td colspan="2">souš + území pod faktickou kontrolou Číny (všechna nárok. území bez Tchaj-wanu) </td> <td align="right">9 560 772 </td> <td>druhá nejčastěji uváděná rozloha </td></tr></tbody></table> <table class="wikitable" align="right"> <caption>Rozloha Číny a USA v km2 dle CIA WORLD FACTBOOK </caption> <tbody><tr> <td> </td> <th>Čína<a href="#cite_note-29">[28]</a> </th> <th>USA<a href="#cite_note-30">[29]</a> </th></tr> <tr> <th>celková </th> <td align="right">9 596 960 </td> <td align="right">9 833 517 </td></tr> <tr> <th>souš </th> <td align="right">9 326 410 </td> <td align="right">9 147 593 </td></tr> <tr> <th>vodstvo </th> <td align="right">270 550 </td> <td align="right">685 924 </td></tr></tbody></table> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Longji_terrace_-_03.JPG" class="mw-file-description"><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8d/Longji_terrace_-_03.JPG/220px-Longji_terrace_-_03.JPG" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8d/Longji_terrace_-_03.JPG/330px-Longji_terrace_-_03.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8d/Longji_terrace_-_03.JPG/440px-Longji_terrace_-_03.JPG 2x" data-file-width="2048" data-file-height="1536" /></a><figcaption>Pěstování rýže v <a href="/wiki/Kuang-si" title="Kuang-si">Kuang-si</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:1_mount_hua_shan_china_2011.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d9/1_mount_hua_shan_china_2011.jpg/220px-1_mount_hua_shan_china_2011.jpg" decoding="async" width="220" height="104" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d9/1_mount_hua_shan_china_2011.jpg/330px-1_mount_hua_shan_china_2011.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d9/1_mount_hua_shan_china_2011.jpg/440px-1_mount_hua_shan_china_2011.jpg 2x" data-file-width="4365" data-file-height="2064" /></a><figcaption><a href="/wiki/Chua-%C5%A1an" title="Chua-šan">Chua-šan</a> je posvátnou horou <a href="/wiki/Taoismus" title="Taoismus">taoismu</a></figcaption></figure> Čínská lidová republika se nalézá ve <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_Asie" title="Východní Asie">východní Asii</a> při západním pobřeží <a href="/wiki/Tich%C3%BD_oce%C3%A1n" title="Tichý oceán">Tichého oceánu</a>. Od severu k jihu se rozkládá od řeky <a href="/wiki/Amur" title="Amur">Chej-lung-ťiang</a> (Amur) na 53° s.š. k nejjižnějšímu cípu ostrovů <a href="/wiki/Spratlyho_ostrovy" title="Spratlyho ostrovy">Nan-ša</a> (Spratlyho ostrovy) na 18° s.š. Spojnice měří kolem 5 500 km. Od <a href="/wiki/Pam%C3%ADr" title="Pamír">Pamíru</a> na západě (71° v.d.) po soutok řek <a href="/wiki/Amur" title="Amur">Chej-lung-ťiang</a> a <a href="/wiki/Ussuri" title="Ussuri">Ussuri</a> (135° v.d.) přesahuje spojnice 5 200 km. Časový rozdíl je více než čtyři hodiny, v celém státě se však používá jednotný čas (<a href="/wiki/Koordinovan%C3%BD_sv%C4%9Btov%C3%BD_%C4%8Das" title="Koordinovaný světový čas">UTC</a>+8). Tradičním evropským označením pro oblast Číny (i Japonska) je „<a href="/wiki/D%C3%A1ln%C3%BD_v%C3%BDchod" title="Dálný východ">dálný východ</a>“. ČLR přímo sousedí se 14 zeměmi. Má suchozemskou hranici o délce 22 800 km a (spolu s mnohem větším Ruskem) nejvíce sousedů ze všech států světa. Po směru hodinových ručiček jimi jsou <a href="/wiki/Indie" title="Indie">Indie</a> (délka hranice 3 380 km), <a href="/wiki/P%C3%A1kist%C3%A1n" title="Pákistán">Pákistán</a> (523 km), <a href="/wiki/Afgh%C3%A1nist%C3%A1n" title="Afghánistán">Afghánistán</a> (76 km), <a href="/wiki/T%C3%A1d%C5%BEikist%C3%A1n" title="Tádžikistán">Tádžikistán</a> (414 km), <a href="/wiki/Kyrgyzst%C3%A1n" title="Kyrgyzstán">Kyrgyzstán</a> (858 km), <a href="/wiki/Kazachst%C3%A1n" title="Kazachstán">Kazachstán</a> (1 533 km), <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusko</a> (3 645 km), <a href="/wiki/Mongolsko" title="Mongolsko">Mongolsko</a> (4 677 km), <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Korea" title="Severní Korea">Severní Korea</a> (1 416 km), <a href="/wiki/Vietnam" title="Vietnam">Vietnam</a> (1 281 km), <a href="/wiki/Laos" title="Laos">Laos</a> (423 km), <a href="/wiki/Myanmar" title="Myanmar">Myanmar</a> (2 185 km), <a href="/wiki/Bh%C3%BAt%C3%A1n" title="Bhútán">Bhútán</a> (470 km) a <a href="/wiki/Nep%C3%A1l" title="Nepál">Nepál</a> (1 236 km). Dále moře odděluje Čínu od <a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Korea" title="Jižní Korea">Jižní Koreje</a>, <a href="/wiki/Japonsko" title="Japonsko">Japonska</a>, <a href="/wiki/Tchaj-wan" title="Tchaj-wan">Čínské republiky</a> na Tchaj-wanu, <a href="/wiki/Filip%C3%ADny" title="Filipíny">Filipín</a>, <a href="/wiki/Brunej" title="Brunej">Bruneje</a>, <a href="/wiki/Malajsie" title="Malajsie">Malajsie</a> a <a href="/wiki/Indon%C3%A9sie" title="Indonésie">Indonésie</a>. ČLR vede spor o pozemní hranici s <a href="/wiki/Indie" title="Indie">Indií.</a><a href="#cite_note-31">[30]</a> Podobnou rozepři má s <a href="/wiki/T%C3%A1d%C5%BEikist%C3%A1n" title="Tádžikistán">Tádžikistánem</a>.<a href="#cite_note-32">[31]</a> Rovněž krátký úsek hranice s <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Korea" title="Severní Korea">KLDR</a> není určen. Pohraniční spory s <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Ruskem</a> byly urovnány v roce 2008.<a href="#cite_note-33">[32]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:1_li_jiang_guilin_yangshuo_2011.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/92/1_li_jiang_guilin_yangshuo_2011.jpg/220px-1_li_jiang_guilin_yangshuo_2011.jpg" decoding="async" width="220" height="146" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/92/1_li_jiang_guilin_yangshuo_2011.jpg/330px-1_li_jiang_guilin_yangshuo_2011.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/92/1_li_jiang_guilin_yangshuo_2011.jpg/440px-1_li_jiang_guilin_yangshuo_2011.jpg 2x" data-file-width="3983" data-file-height="2640" /></a><figcaption><a href="/wiki/Jiho%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A1_krasov%C3%A1_oblast" title="Jihočínská krasová oblast">Jihočínská krasová oblast</a></figcaption></figure> Na východě a na jihu omývají čínské území moře. Po směru hodinových ručiček je to <a href="/wiki/Pochajsk%C3%BD_z%C3%A1liv" class="mw-redirect" title="Pochajský záliv">Pochajský záliv</a>, který je považován za čínské kontinentální moře, dále pak <a href="/wiki/%C5%BDlut%C3%A9_mo%C5%99e" title="Žluté moře">Žluté</a>, <a href="/wiki/V%C3%BDchodo%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A9_mo%C5%99e" title="Východočínské moře">Východočínské</a> a <a href="/wiki/Jiho%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A9_mo%C5%99e" title="Jihočínské moře">Jihočínské moře</a>, jež jsou okrajovými moři <a href="/wiki/Tich%C3%BD_oce%C3%A1n" title="Tichý oceán">Tichého oceánu</a>. V teritoriálních vodách Číny o celkové rozloze 4,73 milionu km² se nalézá na 5 400 ostrovů. Největší z nich o rozloze 36 000 km² je <a href="/wiki/Tchaj-wan_(ostrov)" title="Tchaj-wan (ostrov)">Tchaj-wan</a> (ovládán je však <a href="/wiki/Tchaj-wan" title="Tchaj-wan">Čínskou republikou</a>), následovaný ostrovem <a href="/wiki/Chaj-nan" title="Chaj-nan">Chaj-nan</a> (34 000 km²). Nejvýchodnějšími čínskými ostrovy je souostroví <a href="/wiki/Senkaku" title="Senkaku">Tiao-jü</a> nacházející se severně od Tchaj-wanu, přičemž nejvýchodněji leží ostrov <a href="/wiki/%C4%8Cch%27-wej" class="mw-redirect" title="Čch'-wej">Čch'-wej</a>; ostrovy jsou ovšem pod námořní kontrolou <a href="/wiki/Japonsko" title="Japonsko">Japonska</a>. Mnoho ostrovů, ostrůvků a skalních útesů, které se nalézají na jihu, jsou označovány jako „ostrovy Jihočínského moře“, přičemž patří hlavně do čtyř větších souostroví: <a href="/wiki/Tung-%C5%A1a" class="mw-redirect" title="Tung-ša">Tung-ša</a> (Východní písky), <a href="/wiki/Paracelsk%C3%A9_ostrovy" title="Paracelské ostrovy">Si-ša</a> (Západní písky), <a href="/w/index.php?title=%C4%8Cung-%C5%A1a&action=edit&redlink=1" class="new" title="Čung-ša (stránka neexistuje)">Čung-ša</a> (Střední písky) a <a href="/wiki/Spratlyho_ostrovy" title="Spratlyho ostrovy">Nan-ša</a> (Jižní písky); o oblast se stále vedou rozsáhlé územní spory. ČLR je zaangažována ve spletitém sporu o ostrovy Nan-ša (Spratlyho ostrovy) s <a href="/wiki/Malajsie" title="Malajsie">Malajsií</a>, <a href="/wiki/Filip%C3%ADny" title="Filipíny">Filipínami</a>, Čínskou republikou, <a href="/wiki/Vietnam" title="Vietnam">Vietnamem</a> a <a href="/wiki/Brunej" title="Brunej">Brunejí</a> a ve sporu o souostroví <a href="/wiki/Senkaku" title="Senkaku">Tiao-jü-tao</a> (Senkaku) s <a href="/wiki/Japonsko" title="Japonsko">Japonskem</a> a s Čínskou republikou. Dále vede spor o námořní hranici s Vietnamem v <a href="/wiki/Tonkinsk%C3%BD_z%C3%A1liv" title="Tonkinský záliv">Tonkinském zálivu</a>. Ostrovy <a href="/wiki/Paracelsk%C3%A9_ostrovy" title="Paracelské ostrovy">Si-ša</a> (Paracelské ostrovy) jsou obsazené Čínskou lidovou republikou, ale nárokovány Vietnamem a Čínskou republikou na Tchaj-wanu. Podobná situace je i okolo souostroví <a href="/wiki/Pratask%C3%A9_ostrovy" title="Prataské ostrovy">Tung-ša</a> (Prataské ostrovy) a <a href="/w/index.php?title=%C4%8Cung-%C5%A1a&action=edit&redlink=1" class="new" title="Čung-ša (stránka neexistuje)">Čung-ša</a>.<a href="#cite_note-34">[33]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Geologie_a_geomorfologie">Geologie a geomorfologie</h3></div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Everest_North_Face_toward_Base_Camp_Tibet_Luca_Galuzzi_2006.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e7/Everest_North_Face_toward_Base_Camp_Tibet_Luca_Galuzzi_2006.jpg/220px-Everest_North_Face_toward_Base_Camp_Tibet_Luca_Galuzzi_2006.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e7/Everest_North_Face_toward_Base_Camp_Tibet_Luca_Galuzzi_2006.jpg/330px-Everest_North_Face_toward_Base_Camp_Tibet_Luca_Galuzzi_2006.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e7/Everest_North_Face_toward_Base_Camp_Tibet_Luca_Galuzzi_2006.jpg/440px-Everest_North_Face_toward_Base_Camp_Tibet_Luca_Galuzzi_2006.jpg 2x" data-file-width="2000" data-file-height="1333" /></a><figcaption><a href="/wiki/Mount_Everest" title="Mount Everest">Mount Everest</a> z čínské strany</figcaption></figure> Téměř celé území Číny leží na <a href="/wiki/Eurasijsk%C3%A1_deska" title="Eurasijská deska">Eurasijské litosférické desce</a>. Její srážka se sousední <a href="/wiki/Australsk%C3%A1_deska" title="Australská deska">indoaustralskou deskou</a> způsobila <a href="/wiki/Alpinsk%C3%A9_vr%C3%A1sn%C4%9Bn%C3%AD" title="Alpinské vrásnění">alpinsko-himálajské vrásnění</a>, které ovlivnilo podobu zejména západu čínského území. Oblast srážky je dosud <a href="/wiki/Tektonika" title="Tektonika">tektonicky</a> aktivní (<a href="/wiki/Tibetsk%C3%A1_n%C3%A1horn%C3%AD_plo%C5%A1ina" title="Tibetská náhorní plošina">Tibetská náhorní plošina</a>). Významný <a href="/wiki/Zlom" title="Zlom">tektonický zlom</a> - Severovýchodní zlom - probíhá i napříč Čínou, od řeky <a href="/wiki/Ussuri" title="Ussuri">Ussuri</a> až po <a href="/wiki/T%C5%99i_sout%C4%9Bsky_(ka%C5%88on)" title="Tři soutěsky (kaňon)">Tři soutěsky</a>. Právě na tomto zlomu došlo k masivnímu zemětřesení roku 1976, které si vyžádalo čtvrt milionu obětí.<a href="#cite_note-:3-28">[27]</a> Největším pohořím Číny (i světa) je <a href="/wiki/Him%C3%A1laj" title="Himálaj">Himálaj</a>, tvořící jižní hráz Tibetské náhorní plošiny. Zároveň tvoří přírodní hranici Číny s Indií, Nepálem a Bhútánem. Zde se nachází i nejvyšší hora světa, <a href="/wiki/Mount_Everest" title="Mount Everest">Mount Everest</a> (čínsky Ču-mu-lang-ma feng, <a href="/wiki/Tibet%C5%A1tina" title="Tibetština">tibetsky</a> Qomolangma), jež je hraniční horou mezi Nepálem a Čínou (přesněji její <a href="/wiki/Tibetsk%C3%A1_autonomn%C3%AD_oblast" title="Tibetská autonomní oblast">Tibetskou autonomní oblastí</a>). Její obvykle udávaná výška je 8849 metrů nad mořem, ta se v čase nicméně stále zvyšuje, neboť tlak indoaustralské desky na eurasijskou trvá a celý Himálaj se nadále zvedá. Everest se stal velkým lákadlem extrémní turistiky, tu se však Čína, pro její negativní dopady na životní prostředí, rozhodla regulovat.<a href="#cite_note-35">[34]</a> V <a href="/wiki/Sin-%C5%A5iang" title="Sin-ťiang">Sin-ťiangu</a>, v severovýchodním cípu Číny, se naopak nachází <a href="/wiki/Turfansk%C3%A1_prol%C3%A1klina" title="Turfanská proláklina">Turfanská proláklina</a>, nejníže položené místo v zemi. Dosahuje hloubky až 154 metrů pod hladinou moře a její rozloha činí něco okolo 50 000 km². Je rovněž nejsušším a nejteplejším místem Číny (co do extrémních dosažených teplot). Kousek za ní se přitom zdvihají výběžky <a href="/wiki/%C5%A4an-%C5%A1an" title="Ťan-šan">Tchien-šanu</a>, které ji oddělují od <a href="/wiki/D%C5%BEungarsk%C3%A1_p%C3%A1nev" title="Džungarská pánev">Džungarské pánve</a> na severu a <a href="/wiki/Tarimsk%C3%A1_p%C3%A1nev" title="Tarimská pánev">Tarimské pánve</a> na jihu. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Podnebí">Podnebí</h3></div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:%E8%9C%88%E6%94%AF%E6%B4%B2%E5%B2%9B%E6%83%85%E4%BA%BA%E6%A1%A5%E4%B8%8E%E5%A4%8F%E5%AD%A3%E7%A0%81%E5%A4%B4_-_panoramio.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/06/%E8%9C%88%E6%94%AF%E6%B4%B2%E5%B2%9B%E6%83%85%E4%BA%BA%E6%A1%A5%E4%B8%8E%E5%A4%8F%E5%AD%A3%E7%A0%81%E5%A4%B4_-_panoramio.jpg/220px-%E8%9C%88%E6%94%AF%E6%B4%B2%E5%B2%9B%E6%83%85%E4%BA%BA%E6%A1%A5%E4%B8%8E%E5%A4%8F%E5%AD%A3%E7%A0%81%E5%A4%B4_-_panoramio.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/06/%E8%9C%88%E6%94%AF%E6%B4%B2%E5%B2%9B%E6%83%85%E4%BA%BA%E6%A1%A5%E4%B8%8E%E5%A4%8F%E5%AD%A3%E7%A0%81%E5%A4%B4_-_panoramio.jpg/330px-%E8%9C%88%E6%94%AF%E6%B4%B2%E5%B2%9B%E6%83%85%E4%BA%BA%E6%A1%A5%E4%B8%8E%E5%A4%8F%E5%AD%A3%E7%A0%81%E5%A4%B4_-_panoramio.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/06/%E8%9C%88%E6%94%AF%E6%B4%B2%E5%B2%9B%E6%83%85%E4%BA%BA%E6%A1%A5%E4%B8%8E%E5%A4%8F%E5%AD%A3%E7%A0%81%E5%A4%B4_-_panoramio.jpg/440px-%E8%9C%88%E6%94%AF%E6%B4%B2%E5%B2%9B%E6%83%85%E4%BA%BA%E6%A1%A5%E4%B8%8E%E5%A4%8F%E5%AD%A3%E7%A0%81%E5%A4%B4_-_panoramio.jpg 2x" data-file-width="2272" data-file-height="1704" /></a><figcaption><a href="/wiki/Chaj-nan" title="Chaj-nan">Chaj-nan</a>, “čínská Havaj“</figcaption></figure> V severovýchodní Číně bývají studené zimy a horká léta s přiměřeným množstvím srážek. <a href="/wiki/%C5%A0anghaj" title="Šanghaj">Šanghaj</a> leží ve východní oblasti střední Číny, má mírné zimy a vysoké množství srážek. Na jihovýchodě je vlhké subtropické podnebí, na západě je podnebí velmi drsné. <a href="/wiki/Lhasa" title="Lhasa">Lhasa</a> má velmi studené zimy a málo srážek. Přestože Čína leží jižněji (blíže <a href="/wiki/Rovn%C3%ADk" title="Rovník">rovníku</a>) než Evropa, má v průměru nižší teploty, a to i v nížinných oblastech, což je způsobeno především dvěma bariérami, které zabraňují pronikání teplého vzduchu - na jihovýchodě jsou takovou bariérou Himálaje, na severovýchodě je to tzv. sibiřská anticyklóna (či též sibiřsko-mongolská tlaková výše). Nejvíce počasí v Číně ovlivňují <a href="/wiki/Monzun" title="Monzun">monzuny</a> (větry vznikající z rozdílu teplot mezi pevninou a oceánem, který vzniká odrazem slunečního svitu od zemského povrchu zpět do atmosféry a naopak jeho pohlcováním vodní masou oceánu). Monzunové proudění přichází na území Číny povětšinou z východního pobřeží, zvláště od Jihočínského moře, a postupem do vnitrozemí slábne. Bariérou, která monzunové proudění při jeho postupu do vnitrozemí povětšinou zastaví, je pohoří <a href="/wiki/Cheng-tuan_%C5%A0an" class="mw-redirect" title="Cheng-tuan Šan">Cheng-tuan Šan</a>. Na jihovýchodě Číny, kde se monzunové proudění nejvíce uplatňuje, rozlišují - jako i v jiných podobných oblastech - především dvě roční období: sucha a dešťů. Na severovýchodě mají vliv i zimní monzuny způsobené sibiřskou anticyklónou, posílenou chladným proudem Oja-šijo v <a href="/wiki/Japonsk%C3%A9_mo%C5%99e" title="Japonské moře">Japonském moři</a>. Monzuny mohou být doprovázeny i <a href="/wiki/Tropick%C3%A1_cykl%C3%B3na" title="Tropická cyklóna">tajfuny</a> (jak v Asii říkají tropickým cyklónám), ale jejich vliv je silný jen na čínských ostrovech či na jihovýchodním pobřeží, před vstupem nad čínskou pevninu se tajfuny většinou rozbijí či ztratí sílu.<a href="#cite_note-:3-28">[27]</a> Himálaj, sibiřská anticyklóna a monzunové proudění z jihovýchodu Čínu roztínají na dvě části i co do srážek. Klimatologové tak rozlišují aridní (suchou) a humidní (vlhkou) Čínu. Extrémně málo srážek je ve <a href="/wiki/Sr%C3%A1%C5%BEkov%C3%BD_st%C3%ADn" title="Srážkový stín">srážkovém stínu</a> Himálají, na jihozápadě. Hranice aridity/humidity ovlivnila i kulturní dějiny, v aridních oblastech se rozvinuly <a href="/wiki/Pastevec" title="Pastevec">pastevecké</a>, <a href="/wiki/Ko%C4%8Dovnictv%C3%AD" title="Kočovnictví">kočovné</a> společnosti, zatímco v humidních <a href="/wiki/Zem%C4%9Bd%C4%9Blstv%C3%AD" title="Zemědělství">zemědělské</a>, usedlé. Hranice vlhkosti je zároveň i hranicí mezi „studenou“ a „teplou“ Čínou. Tradice za hraniční čáru považuje řeku <a href="/wiki/Jang-c%E2%80%99-%C5%A5iang" title="Jang-c’-ťiang">Jang-c’-ťiang</a>. Velmi dlouho v Číně dokonce platilo pravidlo, že na jih od Jang-c’-ťiang se staví budovy bez vytápění a na sever s vytápěním. Nejvyšší průměrnou teplotu má ostrov <a href="/wiki/Chaj-nan" title="Chaj-nan">Chaj-nan</a> oddělený od <a href="/wiki/Poloostrov_Lej-%C4%8Dou" title="Poloostrov Lej-čou">Lejčouského poloostrova</a> <a href="/wiki/Chajnansk%C3%BD_pr%C5%AFliv" title="Chajnanský průliv">Chajnanským průlivem</a>. Chaj-nan je také nazýván „čínská Havaj“ a je velmi vyhledávanou turistickou destinací. S využitím Köppen-Geigerovy klasifikace lze Čínu rozdělit zejména na čtyři klimatické oblasti - jihovýchod má subtropické klima, jihozápad mírné monzunové klima, severovýchod mírné kontinentální a jihovýchod, ovlivněn silně Himálajemi, pak alpinské chladné. Jen úzký pás pobřeží na jihu a zejména tamní ostrovy lze označit za tropické monzunové. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Vodstvo">Vodstvo</h3></div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Cn1202-03.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/Cn1202-03.jpg/220px-Cn1202-03.jpg" decoding="async" width="220" height="81" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/Cn1202-03.jpg/330px-Cn1202-03.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/Cn1202-03.jpg/440px-Cn1202-03.jpg 2x" data-file-width="1087" data-file-height="400" /></a><figcaption><a href="/wiki/Jang-c%E2%80%99-%C5%A5iang" title="Jang-c’-ťiang">Jang-c’-ťiang</a> v <a href="/wiki/J%C3%BCn-nan" title="Jün-nan">Jün-nanu</a></figcaption></figure> Čína je omývána čtyřmi <a href="/wiki/Okrajov%C3%A9_mo%C5%99e" title="Okrajové moře">okrajovými moři</a> <a href="/wiki/Tich%C3%BD_oce%C3%A1n" title="Tichý oceán">Tichého oceánu</a>. Největším a strategicky nejvýznamnějším mořem při čínském pobřeží je <a href="/wiki/Jiho%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A9_mo%C5%99e" title="Jihočínské moře">Jihočínské moře</a>. Ve <a href="/wiki/V%C3%BDchodo%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A9_mo%C5%99e" title="Východočínské moře">Východočínském moři</a> leží sporný ostrov Tchaj-wan. <a href="/wiki/Kontinent%C3%A1ln%C3%AD_%C5%A1elf" title="Kontinentální šelf">Šelfové</a> <a href="/wiki/%C5%BDlut%C3%A9_mo%C5%99e" title="Žluté moře">Žluté moře</a> získalo název podle sprašových usazenin ze <a href="/wiki/%C5%BDlut%C3%A1_%C5%99eka" title="Žlutá řeka">Žluté řeky</a>. Na jeho okraji leží ještě <a href="/wiki/Pochajsk%C3%A9_mo%C5%99e" title="Pochajské moře">Pochajské moře</a>. <a href="/wiki/Pob%C5%99e%C5%BEn%C3%AD_mo%C5%99e" title="Pobřežní moře">Výsostné vody</a> ČLR (o něž se nevede spor) mají rozlohu 879 666 kilometrů čtverečních (tedy zhruba pětkrát méně než výsostné vody Japonska). Říční systém lze rozdělit na <a href="/wiki/%C3%9Amo%C5%99%C3%AD" title="Úmoří">úmoří</a> Tichého oceánu, <a href="/wiki/Indick%C3%BD_oce%C3%A1n" title="Indický oceán">Indického oceánu</a>, <a href="/wiki/Severn%C3%AD_ledov%C3%BD_oce%C3%A1n" title="Severní ledový oceán">Severního ledového oceánu</a> a bezodtokou oblast. 60 procent tohoto systému je odvodňováno do Tichého oceánu (východ). 30 procent je bezodtoká oblast (západ Číny). 10 procent čínských řek spadá do úmoří Indického oceánu (jihozápad). Jedno procento pak teče do Severního ledového oceánu - malá oblast v pohoří <a href="/wiki/Altaj" title="Altaj">Altaj</a>. Do Tichého oceánu ústí čtyři nejdůležitější čínské řeky: <a href="/wiki/Jang-c%E2%80%99-%C5%A5iang" title="Jang-c’-ťiang">Jang-c’-ťiang</a> (nejdelší řeka Asie i <a href="/wiki/Eurasie" title="Eurasie">Eurasie</a>, třetí nejdelší na světě), <a href="/wiki/%C5%BDlut%C3%A1_%C5%99eka" title="Žlutá řeka">Žlutá řeka</a> (Chuang-che), hraniční řeka <a href="/wiki/Amur" title="Amur">Amur</a> a <a href="/wiki/Perlov%C3%A1_%C5%99eka" title="Perlová řeka">Perlová řeka</a>. Dohromady tyto čtyři řeky odvodňují 40 procent území Číny. Řeky Amur, <a href="/wiki/Argun_(%C5%99eka)" title="Argun (řeka)">Argun</a> a <a href="/wiki/Ussuri" title="Ussuri">Ussuri</a> spolu vytvářejí největší říční hranici (hranici mezi dvěma státy tvořenou řekou) na světě. Oddělují území Ruska a Číny. V <a href="/wiki/Povod%C3%AD" title="Povodí">povodí</a> <a href="/wiki/Jang-c%E2%80%99-%C5%A5iang" title="Jang-c’-ťiang">Jang-c’-ťiang</a> se nacházejí dvě největší <a href="/wiki/Sladkovodn%C3%AD_jezero" title="Sladkovodní jezero">sladkovodní jezera</a> Číny - <a href="/wiki/Tung-tching-chu" title="Tung-tching-chu">Tung-tching-chu</a> (5000 km²) a <a href="/wiki/Pcho-jang-chu" title="Pcho-jang-chu">Pcho-jang-chu</a> (2700 km²). Jejich rozloha ovšem silně kolísá. Největším slanovodním jezerem je <a href="/wiki/Kukunor" title="Kukunor">Kukunor</a> v provincii <a href="/wiki/%C4%8Cching-chaj" title="Čching-chaj">Čching-chaj</a>, často označované za největší čínské jezero vůbec. Jemu však podle čínských vědců hrozí vyschnutí.<a href="#cite_note-36">[35]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Administrativní_členění">Administrativní členění</h2></div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Spr%C3%A1vn%C3%AD_d%C4%9Blen%C3%AD_%C4%8CLR.PNG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/81/Spr%C3%A1vn%C3%AD_d%C4%9Blen%C3%AD_%C4%8CLR.PNG/220px-Spr%C3%A1vn%C3%AD_d%C4%9Blen%C3%AD_%C4%8CLR.PNG" decoding="async" width="220" height="179" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/81/Spr%C3%A1vn%C3%AD_d%C4%9Blen%C3%AD_%C4%8CLR.PNG/330px-Spr%C3%A1vn%C3%AD_d%C4%9Blen%C3%AD_%C4%8CLR.PNG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/81/Spr%C3%A1vn%C3%AD_d%C4%9Blen%C3%AD_%C4%8CLR.PNG/440px-Spr%C3%A1vn%C3%AD_d%C4%9Blen%C3%AD_%C4%8CLR.PNG 2x" data-file-width="857" data-file-height="699" /></a><figcaption>Administrativní dělení Čínské lidové republiky a území jí nárokovaná</figcaption></figure> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Administrativn%C3%AD_%C4%8Dlen%C4%9Bn%C3%AD_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_republiky" class="mw-redirect" title="Administrativní členění Čínské lidové republiky">Administrativní členění Čínské lidové republiky</a>.</div> Čínská lidová republika má vícestupňový správní systém. Na nejvyšší úrovní stojí <a href="/wiki/Provincie_v_%C4%8C%C3%ADn%C4%9B" title="Provincie v Číně">provincie</a> (省, shěng, šeng). <a href="/wiki/Vl%C3%A1da_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_republiky" class="mw-redirect" title="Vláda Čínské lidové republiky">Vláda ČLR</a> jich kontroluje 22, ostrov <a href="/wiki/Tchaj-wan_(%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_lidov%C3%A1_republika)" title="Tchaj-wan (Čínská lidová republika)">Tchaj-wan</a> je vládou ČLR sice považován za další provincii, ale fakticky nad ním nemá žádnou moc. Mimo provincií je v ČLR pět <a href="/wiki/Autonomn%C3%AD_oblasti_v_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_republice" class="mw-redirect" title="Autonomní oblasti v Čínské lidové republice">autonomních oblastí</a> (自治区, zìzhìqū, c'-č'-čchü) zahrnujících území obydlené z velké části příslušníky národnostních menšin, čtyři ústřední vládou <a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADmo_spravovan%C3%A1_m%C4%9Bsta_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_republiky" class="mw-redirect" title="Přímo spravovaná města Čínské lidové republiky">přímo spravovaná města</a> (直辖市, zhíxiáshì, č'-sia-š') a dvě <a href="/wiki/Zvl%C3%A1%C5%A1tn%C3%AD_spr%C3%A1vn%C3%AD_oblasti_v_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_republice" class="mw-redirect" title="Zvláštní správní oblasti v Čínské lidové republice">zvláštní správní oblasti</a> (特别行政区, tèbié xíngzhèngqū, tche-pie sing-čeng-čchü) těšící se velké míře autonomie. Dále jsou provincie a autonomní oblasti rozděleny na autonomní prefektury, okresy, autonomní okresy a města, a ty dále na města a obce včetně měst a obcí etnických menšin. Přehled provincií Čínské lidové republiky: <table class="wikitable"> <tbody><tr> <th width="160px">Český název </th> <th width="160px">Čínský název (přepis <a href="/wiki/Pchin-jin" title="Pchin-jin">pchin-jin</a>) </th> <th width="170px">Status </th></tr> <tr> <td><a href="/wiki/An-chuej" title="An-chuej">An-chuej</a></td> <td>安徽 (Ānhuǐ)</td> <td>provincie </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/%C4%8Ce-%C5%A5iang" title="Če-ťiang">Če-ťiang</a></td> <td>浙江 (Zhèjiāng)</td> <td>provincie </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/%C4%8Cching-chaj" title="Čching-chaj">Čching-chaj</a></td> <td>青海 (Qīnghǎi)</td> <td>provincie </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/%C4%8Cchung-%C4%8Dching" title="Čchung-čching">Čchung-čching</a></td> <td>重庆 (Chóngqìng)</td> <td>přímo spravované město </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Fu-%C5%A5ien" title="Fu-ťien">Fu-ťien</a></td> <td>福建 (Fújiàn)</td> <td>provincie </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Hongkong" title="Hongkong">Hongkong</a></td> <td>香港 (Xiānggǎng)</td> <td>zvláštní správní oblast (ZSO) </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Chaj-nan" title="Chaj-nan">Chaj-nan</a></td> <td>海南 (Hǎinán)</td> <td>provincie </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Che-nan" title="Che-nan">Che-nan</a></td> <td>河南 (Hénán)</td> <td>provincie </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Che-pej" title="Che-pej">Che-pej</a></td> <td>河北 (Héběi)</td> <td>provincie </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Chej-lung-%C5%A5iang" title="Chej-lung-ťiang">Chej-lung-ťiang</a></td> <td>黑龙江 (Hēilóngjiāng)</td> <td>provincie </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Chu-nan" title="Chu-nan">Chu-nan</a></td> <td>湖南 (Húnán)</td> <td>provincie </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Chu-pej" title="Chu-pej">Chu-pej</a></td> <td>湖北 (Húběi)</td> <td>provincie </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/J%C3%BCn-nan" title="Jün-nan">Jün-nan</a></td> <td>云南 (Yúnnán)</td> <td>provincie </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Kan-su" title="Kan-su">Kan-su</a></td> <td>甘肃 (Gānsù)</td> <td>provincie </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Kuang-si" title="Kuang-si">Kuang-si</a></td> <td>广西 (Guǎngxī)</td> <td>autonomní oblast (AO) </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Kuang-tung" title="Kuang-tung">Kuang-tung</a></td> <td>广东 (Guǎngdōng)</td> <td>provincie </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Kuej-%C4%8Dou" title="Kuej-čou">Kuej-čou</a></td> <td>贵州 (Guìzhōu)</td> <td>provincie </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Liao-ning" title="Liao-ning">Liao-ning</a></td> <td>辽宁 (Liáoníng)</td> <td>provincie </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Macao" title="Macao">Macao</a></td> <td>澳門 (Àomén)</td> <td>zvláštní správní oblast (ZSO) </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Ning-sia" title="Ning-sia">Ning-sia</a></td> <td>宁夏 (Níngxià)</td> <td>autonomní oblast (AO) </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Peking" title="Peking">Peking</a></td> <td>北京 (Běijīng)</td> <td>přímo spravované město </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/S%E2%80%99-%C4%8Dchuan" title="S’-čchuan">S’-čchuan</a></td> <td>四川 (Sìchuān)</td> <td>provincie </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Sin-%C5%A5iang" title="Sin-ťiang">Sin-ťiang</a></td> <td>新疆 (Xīnjiāng)</td> <td>autonomní oblast (AO) </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/%C5%A0an-si" title="Šan-si">Šan-si</a></td> <td>山西 (Shānxī)</td> <td>provincie </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/%C5%A0an-tung" title="Šan-tung">Šan-tung</a></td> <td>山东 (Shāndōng)</td> <td>provincie </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/%C5%A0anghaj" title="Šanghaj">Šanghaj</a></td> <td>上海 (Shànghǎi)</td> <td>přímo spravované město </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/%C5%A0en-si" title="Šen-si">Šen-si</a></td> <td>陝西 (Shǎnxī)</td> <td>provincie </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Tchaj-wan_(%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_lidov%C3%A1_republika)" title="Tchaj-wan (Čínská lidová republika)">Tchaj-wan</a><a href="#cite_note-37">[p. 2]</a></td> <td>台湾 (Táiwān)</td> <td>provincie </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Tchien-%C5%A5in" title="Tchien-ťin">Tchien-ťin</a></td> <td>天津 (Tiānjīn)</td> <td>přímo spravované město </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Tibetsk%C3%A1_autonomn%C3%AD_oblast" title="Tibetská autonomní oblast">Tibet</a></td> <td>西藏 (Xīzàng)</td> <td>autonomní oblast (AO) </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/%C5%A4i-lin" title="Ťi-lin">Ťi-lin</a></td> <td>吉林 (Jílín)</td> <td>provincie </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/%C5%A4iang-si" title="Ťiang-si">Ťiang-si</a></td> <td>江西 (Jiāngxī)</td> <td>provincie </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/%C5%A4iang-su" title="Ťiang-su">Ťiang-su</a></td> <td>江苏 (Jiāngsū)</td> <td>provincie </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Vnit%C5%99n%C3%AD_Mongolsko" title="Vnitřní Mongolsko">Vnitřní Mongolsko</a></td> <td>内蒙古 (Nèi Měnggǔ)</td> <td>autonomní oblast (AO) </td></tr></tbody></table> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Města_s_více_než_10_miliony_obyvatel">Města s více než 10 miliony obyvatel</h3></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Seznam_nejv%C4%9Bt%C5%A1%C3%ADch_m%C4%9Bst_v_%C4%8C%C3%ADn%C4%9B" class="mw-redirect" title="Seznam největších měst v Číně">Seznam největších měst v Číně</a>.</div> <ul class="gallery mw-gallery-traditional"> <li class="gallerybox" style="width: 155px"> <div class="thumb" style="width: 150px; height: 150px;"><a href="/wiki/Soubor:Shanghai_Skyline,_Dec2014.jpg" class="mw-file-description" title="Šanghaj (Pchu-tung), 24,2 mil."><img alt="Šanghaj (Pchu-tung), 24,2 mil." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b2/Shanghai_Skyline%2C_Dec2014.jpg/120px-Shanghai_Skyline%2C_Dec2014.jpg" decoding="async" width="120" height="80" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b2/Shanghai_Skyline%2C_Dec2014.jpg/180px-Shanghai_Skyline%2C_Dec2014.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b2/Shanghai_Skyline%2C_Dec2014.jpg/240px-Shanghai_Skyline%2C_Dec2014.jpg 2x" data-file-width="1890" data-file-height="1260" /></a></div> <div class="gallerytext"><a href="/wiki/%C5%A0anghaj" title="Šanghaj">Šanghaj</a> (<a href="/wiki/Pchu-tung" title="Pchu-tung">Pchu-tung</a>), 24,2 mil.</div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 155px"> <div class="thumb" style="width: 150px; height: 150px;"><a href="/wiki/Soubor:View_of_Beijing.jpg" class="mw-file-description" title="Peking, 21,7 mil."><img alt="Peking, 21,7 mil." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/81/View_of_Beijing.jpg/120px-View_of_Beijing.jpg" decoding="async" width="120" height="80" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/81/View_of_Beijing.jpg/180px-View_of_Beijing.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/81/View_of_Beijing.jpg/240px-View_of_Beijing.jpg 2x" data-file-width="4752" data-file-height="3168" /></a></div> <div class="gallerytext"><a href="/wiki/Peking" title="Peking">Peking</a>, 21,7 mil.</div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 155px"> <div class="thumb" style="width: 150px; height: 150px;"><a href="/wiki/Soubor:%E7%82%AB%E5%BD%A9%E6%B4%A5%E9%97%A899%E6%B5%B7%E6%B2%B3%E5%A4%9C%E6%99%AF.jpg" class="mw-file-description" title="Tchien-ťin, 15,6 mil."><img alt="Tchien-ťin, 15,6 mil." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/66/%E7%82%AB%E5%BD%A9%E6%B4%A5%E9%97%A899%E6%B5%B7%E6%B2%B3%E5%A4%9C%E6%99%AF.jpg/120px-%E7%82%AB%E5%BD%A9%E6%B4%A5%E9%97%A899%E6%B5%B7%E6%B2%B3%E5%A4%9C%E6%99%AF.jpg" decoding="async" width="120" height="79" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/66/%E7%82%AB%E5%BD%A9%E6%B4%A5%E9%97%A899%E6%B5%B7%E6%B2%B3%E5%A4%9C%E6%99%AF.jpg/180px-%E7%82%AB%E5%BD%A9%E6%B4%A5%E9%97%A899%E6%B5%B7%E6%B2%B3%E5%A4%9C%E6%99%AF.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/66/%E7%82%AB%E5%BD%A9%E6%B4%A5%E9%97%A899%E6%B5%B7%E6%B2%B3%E5%A4%9C%E6%99%AF.jpg/240px-%E7%82%AB%E5%BD%A9%E6%B4%A5%E9%97%A899%E6%B5%B7%E6%B2%B3%E5%A4%9C%E6%99%AF.jpg 2x" data-file-width="1830" data-file-height="1200" /></a></div> <div class="gallerytext"><a href="/wiki/Tchien-%C5%A5in" title="Tchien-ťin">Tchien-ťin</a>, 15,6 mil.</div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 155px"> <div class="thumb" style="width: 150px; height: 150px;"><a href="/wiki/Soubor:Guangzhou_dusk_panorama.jpg" class="mw-file-description" title="Kanton, 14,5 mil."><img alt="Kanton, 14,5 mil." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/32/Guangzhou_dusk_panorama.jpg/120px-Guangzhou_dusk_panorama.jpg" decoding="async" width="120" height="57" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/32/Guangzhou_dusk_panorama.jpg/180px-Guangzhou_dusk_panorama.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/32/Guangzhou_dusk_panorama.jpg/240px-Guangzhou_dusk_panorama.jpg 2x" data-file-width="4241" data-file-height="2031" /></a></div> <div class="gallerytext"><a href="/wiki/Kanton_(%C4%8C%C3%ADna)" title="Kanton (Čína)">Kanton</a>, 14,5 mil.</div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 155px"> <div class="thumb" style="width: 150px; height: 150px;"><a href="/wiki/Soubor:%E9%94%A6%E6%B1%9F%E5%A4%9C%E6%99%AF.jpg" class="mw-file-description" title="Čcheng-tu, 14,4 mil."><img alt="Čcheng-tu, 14,4 mil." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/13/%E9%94%A6%E6%B1%9F%E5%A4%9C%E6%99%AF.jpg/120px-%E9%94%A6%E6%B1%9F%E5%A4%9C%E6%99%AF.jpg" decoding="async" width="120" height="54" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/13/%E9%94%A6%E6%B1%9F%E5%A4%9C%E6%99%AF.jpg/180px-%E9%94%A6%E6%B1%9F%E5%A4%9C%E6%99%AF.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/13/%E9%94%A6%E6%B1%9F%E5%A4%9C%E6%99%AF.jpg/240px-%E9%94%A6%E6%B1%9F%E5%A4%9C%E6%99%AF.jpg 2x" data-file-width="12269" data-file-height="5528" /></a></div> <div class="gallerytext"><a href="/wiki/%C4%8Ccheng-tu" title="Čcheng-tu">Čcheng-tu</a>, 14,4 mil.</div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 155px"> <div class="thumb" style="width: 150px; height: 150px;"><a href="/wiki/Soubor:Civic_Center,_Shenzhen_Lianhuashan_Park_(2018.9)_Daytime.jpg" class="mw-file-description" title="Šen-čen, 12,5 mil."><img alt="Šen-čen, 12,5 mil." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/46/Civic_Center%2C_Shenzhen_Lianhuashan_Park_%282018.9%29_Daytime.jpg/120px-Civic_Center%2C_Shenzhen_Lianhuashan_Park_%282018.9%29_Daytime.jpg" decoding="async" width="120" height="80" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/46/Civic_Center%2C_Shenzhen_Lianhuashan_Park_%282018.9%29_Daytime.jpg/180px-Civic_Center%2C_Shenzhen_Lianhuashan_Park_%282018.9%29_Daytime.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/46/Civic_Center%2C_Shenzhen_Lianhuashan_Park_%282018.9%29_Daytime.jpg/240px-Civic_Center%2C_Shenzhen_Lianhuashan_Park_%282018.9%29_Daytime.jpg 2x" data-file-width="5184" data-file-height="3456" /></a></div> <div class="gallerytext"><a href="/wiki/%C5%A0en-%C4%8Den" title="Šen-čen">Šen-čen</a>, 12,5 mil.</div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 155px"> <div class="thumb" style="width: 150px; height: 150px;"><a href="/wiki/Soubor:WuhanSkyline.jpg" class="mw-file-description" title="Wu-chan, 10,6 mil."><img alt="Wu-chan, 10,6 mil." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6b/WuhanSkyline.jpg/120px-WuhanSkyline.jpg" decoding="async" width="120" height="90" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6b/WuhanSkyline.jpg/180px-WuhanSkyline.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6b/WuhanSkyline.jpg/240px-WuhanSkyline.jpg 2x" data-file-width="2048" data-file-height="1536" /></a></div> <div class="gallerytext"><a href="/wiki/Wu-chan" title="Wu-chan">Wu-chan</a>, 10,6 mil.</div> </li> </ul> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Politický_systém">Politický systém</h2></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článku <a href="/wiki/Politick%C3%BD_syst%C3%A9m_%C4%8C%C3%ADny" title="Politický systém Číny">Politický systém Číny</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Mao_Zhou_Zhu.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e3/Mao_Zhou_Zhu.jpg/220px-Mao_Zhou_Zhu.jpg" decoding="async" width="220" height="141" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e3/Mao_Zhou_Zhu.jpg 1.5x" data-file-width="280" data-file-height="180" /></a><figcaption>Představitelé první generace vůdců (zleva) <a href="/wiki/%C4%8Cou_En-laj" title="Čou En-laj">Čou En-laj</a>, <a href="/wiki/Mao_Ce-tung" title="Mao Ce-tung">Mao Ce-tung</a> a <a href="/wiki/%C4%8Cu_Te" title="Ču Te">Ču Te</a>. Tato generace zvítězila v <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Čínská občanská válka">občanské válce</a> a založila Čínskou lidovou republiku</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:20041120-1_bushchinamtg-1-515h.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fd/20041120-1_bushchinamtg-1-515h.jpg/220px-20041120-1_bushchinamtg-1-515h.jpg" decoding="async" width="220" height="146" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fd/20041120-1_bushchinamtg-1-515h.jpg/330px-20041120-1_bushchinamtg-1-515h.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fd/20041120-1_bushchinamtg-1-515h.jpg/440px-20041120-1_bushchinamtg-1-515h.jpg 2x" data-file-width="514" data-file-height="342" /></a><figcaption>Čínský prezident <a href="/wiki/Chu_%C5%A4in-tchao" title="Chu Ťin-tchao">Chu Ťin-tchao</a> a americký prezident <a href="/wiki/George_W._Bush" title="George W. Bush">George W. Bush</a> na summitu států <a href="/wiki/Asijsko-pacifick%C3%A9_hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_spole%C4%8Denstv%C3%AD" title="Asijsko-pacifické hospodářské společenství">APEC</a> v roce 2004</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:BRICS_heads_of_state_and_government_hold_hands_ahead_of_the_2014_G-20_summit_in_Brisbane,_Australia_(Agencia_Brasil).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ac/BRICS_heads_of_state_and_government_hold_hands_ahead_of_the_2014_G-20_summit_in_Brisbane%2C_Australia_%28Agencia_Brasil%29.jpg/220px-BRICS_heads_of_state_and_government_hold_hands_ahead_of_the_2014_G-20_summit_in_Brisbane%2C_Australia_%28Agencia_Brasil%29.jpg" decoding="async" width="220" height="124" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ac/BRICS_heads_of_state_and_government_hold_hands_ahead_of_the_2014_G-20_summit_in_Brisbane%2C_Australia_%28Agencia_Brasil%29.jpg/330px-BRICS_heads_of_state_and_government_hold_hands_ahead_of_the_2014_G-20_summit_in_Brisbane%2C_Australia_%28Agencia_Brasil%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ac/BRICS_heads_of_state_and_government_hold_hands_ahead_of_the_2014_G-20_summit_in_Brisbane%2C_Australia_%28Agencia_Brasil%29.jpg/440px-BRICS_heads_of_state_and_government_hold_hands_ahead_of_the_2014_G-20_summit_in_Brisbane%2C_Australia_%28Agencia_Brasil%29.jpg 2x" data-file-width="800" data-file-height="451" /></a><figcaption>Čínský prezident <a href="/wiki/Si_%C5%A4in-pching" title="Si Ťin-pching">Si Ťin-pching</a> na setkání představitelů států <a href="/wiki/BRICS" title="BRICS">BRICS</a>, 15. listopadu 2014</figcaption></figure> Čínská lidová republika je totalitní režim pod vedením <a href="/wiki/Komunistick%C3%A1_strana_%C4%8C%C3%ADny" title="Komunistická strana Číny">Komunistické strany Číny</a>. Od roku 1949 do současnosti se v jejím čele vystřídalo pět „generací vůdců“ a šest „nejvyšších vůdců“ (nejvyšší vůdce, anglicky paramount leader, je zvýrazněn): <ul><li>První generace <ul><li><a href="/wiki/Mao_Ce-tung" title="Mao Ce-tung">Mao Ce-tung</a>, <a href="/wiki/P%C5%99edseda_%C3%9Ast%C5%99edn%C3%AD_vojensk%C3%A9_komise_Komunistick%C3%A9_strany_%C4%8C%C3%ADny" title="Předseda Ústřední vojenské komise Komunistické strany Číny">předseda Ústřední vojenské komise</a> 1936–1976 (v letech 1949–1954 jako předseda Lidové revoluční vojenské rady), <a href="/wiki/P%C5%99edseda_%C3%BAst%C5%99edn%C3%ADho_v%C3%BDboru_Komunistick%C3%A9_strany_%C4%8C%C3%ADny" title="Předseda ústředního výboru Komunistické strany Číny">předseda strany</a> 1943–1976, <a href="/wiki/Nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%AD_v%C5%AFdce" title="Nejvyšší vůdce">nejvyšší vůdce</a> 1949–1976, <a href="/wiki/Seznam_hlav_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_republiky" class="mw-redirect" title="Seznam hlav Čínské lidové republiky">hlava státu</a> (jako předseda ústřední lidové vlády) 1949–1954, <a href="/wiki/Prezident_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_republiky" title="Prezident Čínské lidové republiky">prezident</a> 1954–1959</li> <li><a href="/wiki/%C4%8Cou_En-laj" title="Čou En-laj">Čou En-laj</a>, <a href="/wiki/P%C5%99edseda_St%C3%A1tn%C3%AD_rady_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_republiky" title="Předseda Státní rady Čínské lidové republiky">předseda vlády</a> 1949–1976</li> <li><a href="/wiki/%C4%8Cu_Te" title="Ču Te">Ču Te</a>, <a href="/wiki/P%C5%99edseda_St%C3%A1l%C3%A9ho_v%C3%BDboru_V%C5%A1e%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A9ho_shrom%C3%A1%C5%BEd%C4%9Bn%C3%AD_lidov%C3%BDch_z%C3%A1stupc%C5%AF" class="mw-redirect" title="Předseda Stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců">předseda Stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců</a> (předseda parlamentu) 1959–1976 (současně hlava státu, 1975–1976)</li> <li><a href="/wiki/Liou_%C5%A0ao-%C4%8Dchi" title="Liou Šao-čchi">Liou Šao-čchi</a>, předseda Stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (předseda parlamentu) 1954–1959, prezident 1959–1968</li></ul></li> <li>Druhá generace <ul><li><a href="/wiki/Chua_Kuo-feng" title="Chua Kuo-feng">Chua Kuo-feng</a>, nejvyšší vůdce 1976–1978, předseda vlády 1976–1980, předseda strany 1976–1981, předseda Ústřední vojenské komise 1976–1981</li> <li><a href="/wiki/Teng_Siao-pching" title="Teng Siao-pching">Teng Siao-pching</a>, nejvyšší vůdce 1978–1989, předseda Ústřední vojenské komise 1981–1989</li> <li><a href="/wiki/%C4%8Cao_C%27-jang" class="mw-redirect" title="Čao C'-jang">Čao C'-jang</a>, předseda vlády 1980–1987, generální tajemník strany 1987–1989</li> <li><a href="/wiki/Chu_Jao-pang" title="Chu Jao-pang">Chu Jao-pang</a>, generální tajemník strany 1981–1987 (do 1982 jako předseda strany)</li></ul></li> <li>Třetí generace (vzešlá z ředitelů státních podniků vzdělaných v <a href="/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%BD_svaz" title="Sovětský svaz">Sovětském svazu</a>) <ul><li><a href="/wiki/%C5%A4iang_Ce-min" title="Ťiang Ce-min">Ťiang Ce-min</a>, nejvyšší vůdce a generální tajemník strany 1989–2002, předseda Ústřední vojenské komise 1989–2004, prezident 1993–2003</li> <li><a href="/wiki/Li_Pcheng" title="Li Pcheng">Li Pcheng</a>, předseda vlády 1987–1998</li> <li><a href="/wiki/%C4%8Cu_%C5%BDung-%C5%A5i" title="Ču Žung-ťi">Ču Žung-ťi</a>, předseda vlády 1998–2003</li></ul></li> <li>Čtvrtá generace, technokratická <ul><li><a href="/wiki/Chu_%C5%A4in-tchao" title="Chu Ťin-tchao">Chu Ťin-tchao</a>, nejvyšší vůdce a generální tajemník strany 2002–2012, prezident 2003–2013, předseda Ústřední vojenské komise 2004–2012</li> <li><a href="/wiki/Wen_%C5%A4ia-pao" title="Wen Ťia-pao">Wen Ťia-pao</a>, předseda vlády od 2003–2013</li></ul></li> <li>Pátá generace <ul><li><a href="/wiki/Si_%C5%A4in-pching" title="Si Ťin-pching">Si Ťin-pching</a>, nejvyšší vůdce, generální tajemník strany a předseda Ústřední vojenské komise od 2012, prezident od 2013</li> <li><a href="/wiki/Li_Kche-%C4%8Dchiang" title="Li Kche-čchiang">Li Kche-čchiang</a>, předseda vlády 2013–2023</li> <li><a href="/wiki/Li_%C4%8Cchiang" title="Li Čchiang">Li Čchiang</a>, předseda vlády od 2023</li></ul></li></ul> Poznámka: Kromě <a href="/wiki/Teng_Siao-pching" title="Teng Siao-pching">Teng Siao-pchinga</a> zastával nejvyšší vůdce vždy funkci formálního vůdce strany (do 1982 jako předseda strany, pak jako generální tajemník strany). Od roku 1993 je zvykem, že nejvyšší vůdce zastáva rovněž funkci prezidenta (kromě krátkych přechodných období), i když úřad prezidenta (poprvé zřízen v roce 1954, v letech 1968–1975 neobsazen a v letech 1975–1982 dočasně zrušen) má podle ústavy pouze ceremoniální charakter. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Čtyři_základní_principy">Čtyři základní principy</h3></div> Základním pilířem politického systému Čínské lidové republiky jsou čtyři nezpochybnitelná dogmata, která jsou od roku 1982 součástí Ústavy ČLR a vytvářejí rámec pro čínský právní řád: <ol><li>Musíme zachovat cestu socialismu (必须坚持社会主义道路)</li> <li>Musíme zachovat demokratickou diktaturu lidu (必须坚持人民民主专政) (původně diktaturu proletariátu 无产阶级专政)</li> <li>Musíme zachovat vedoucí úlohu komunistické strany (必须坚持共产党的领导)</li> <li>Musíme zachovat marxismus-leninismus a Mao Ce-tungovo myšlení (必须坚持马列主义、毛泽东思想) jako vůdčí ideu strany a státu</li></ol> Tyto principy ve svých projevech často uvádí generální tajemník <a href="/wiki/Si_%C5%A4in-pching" title="Si Ťin-pching">Si Ťin-pching</a> a je zřejmé, že v nejvyšším vedení KS Číny znovu panuje přesvědčení, že ideologie je důležitější než ekonomická základna.<a href="#cite_note-38">[36]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Zahraniční_politika">Zahraniční politika</h3></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Zahrani%C4%8Dn%C3%AD_vztahy_%C4%8C%C3%ADny" title="Zahraniční vztahy Číny">Zahraniční vztahy Číny</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:SCO_(orthographic_projection).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/de/SCO_%28orthographic_projection%29.svg/220px-SCO_%28orthographic_projection%29.svg.png" decoding="async" width="220" height="220" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/de/SCO_%28orthographic_projection%29.svg/330px-SCO_%28orthographic_projection%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/de/SCO_%28orthographic_projection%29.svg/440px-SCO_%28orthographic_projection%29.svg.png 2x" data-file-width="553" data-file-height="553" /></a><figcaption><a href="/wiki/%C5%A0anghajsk%C3%A1_organizace_pro_spolupr%C3%A1ci" title="Šanghajská organizace pro spolupráci">Šanghajská organizace pro spolupráci</a>: <div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;">     Členové</div> <div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;">     Pozorovatelé</div> <div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;">     Partnerský dialog</div> <div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;">     Zájemci o pozorování</div> <div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;">     Sporná území</div></figcaption></figure> ČLR má diplomatické vztahy se 175 zeměmi a udržuje velvyslanectví ve 162 z nich. Její <a href="/wiki/Legitimita" title="Legitimita">legitimita</a> je zpochybňována <a href="/wiki/Tchaj-wan" title="Tchaj-wan">Čínskou republikou</a> a několika dalšími zeměmi; jde tedy o největší a nejlidnatější <a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_s_%C5%BE%C3%A1dn%C3%BDm_nebo_%C4%8D%C3%A1ste%C4%8Dn%C3%BDm_mezin%C3%A1rodn%C3%ADm_uzn%C3%A1n%C3%ADm" title="Seznam států s žádným nebo částečným mezinárodním uznáním">stát s omezeným uznáním</a>. V roce 1971 nahradila ČLR Čínskou republiku jako výhradního zástupce Číny v <a href="/wiki/Organizace_spojen%C3%BDch_n%C3%A1rod%C5%AF" title="Organizace spojených národů">OSN</a> a jako jednoho z pěti stálých členů <a href="/wiki/Rada_bezpe%C4%8Dnosti_OSN" title="Rada bezpečnosti OSN">Rady bezpečnosti OSN</a>.<a href="#cite_note-Ref_r-39">[37]</a> Čína je také bývalý člen a lídr <a href="/wiki/Hnut%C3%AD_nez%C3%BA%C4%8Dastn%C4%9Bn%C3%BDch_zem%C3%AD" title="Hnutí nezúčastněných zemí">hnutí nezúčastněných zemí</a>, a stále sebe považuje za obhájce <a href="/wiki/Rozvojov%C3%A9_zem%C4%9B" class="mw-redirect" title="Rozvojové země">rozvojových zemí</a>.<a href="#cite_note-Ref_2009-40">[38]</a> Spolu s Brazílií, Ruskem, Indií a Jihoafrickou republikou je Čína členem <a href="/wiki/BRICS" title="BRICS">BRICS</a> – skupiny rozvíjejících se hlavních ekonomik a hostila třetí oficiální summit v <a href="/wiki/San-ja" title="San-ja">San-ja</a> na <a href="/wiki/Chaj-nan" title="Chaj-nan">Chaj-nanu</a> v dubnu 2011.<a href="#cite_note-41">[39]</a> Pod výkladem <a href="/wiki/Spor_o_%C4%8C%C3%ADnu" title="Spor o Čínu">politiky jedné Číny</a> Peking vytvořil takovou podmínku k navázání diplomatických vztahů, že druhá země uznává jeho požadavek na Tchaj-wan a zpřetrhává oficiální diplomatické vazby s <a href="/wiki/Tchaj-wan" title="Tchaj-wan">Čínskou republikou</a>. Čínští představitelé protestovali při mnoha příležitostech, když zahraniční země učinily diplomatické pokusy o sblížení s Tchaj-wanem,<a href="#cite_note-42">[40]</a> zejména v oblasti prodeje zbraní.<a href="#cite_note-43">[41]</a> Mnoho ze současné čínské zahraniční politiky je údajně založeno na politice premiéra <a href="/wiki/%C4%8Cou_En-laj" title="Čou En-laj">Čou En-laje</a> - <a href="/wiki/Pan%C4%8Da_%C5%A1%C3%ADla" title="Panča šíla">Panča šíla</a> a je také poháněna pojmem „harmonie bez uniformity“, která podporuje diplomatické vztahy mezi státy navzdory ideologickým rozdílům.<a href="#cite_note-Keith-44">[42]</a> Tato politika zřejmě vedla Čínu k podpoře zemí, které jsou západními státy označované jako <a href="/wiki/Dareb%C3%A1ck%C3%BD_st%C3%A1t" title="Darebácký stát">darebácké a represivní státy</a>, např. <a href="/wiki/Zimbabwe" title="Zimbabwe">Zimbabwe</a>, <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Korea" title="Severní Korea">Severní Korea</a> a <a href="/wiki/%C3%8Dr%C3%A1n" title="Írán">Írán</a>.<a href="#cite_note-45">[43]</a> Čína má úzké hospodářské a vojenské vztahy s Ruskem,<a href="#cite_note-46">[44]</a> a tyto dva státy často hlasují v Radě bezpečnosti OSN jednotně.<a href="#cite_note-47">[45]</a><a href="#cite_note-48">[46]</a><a href="#cite_note-49">[47]</a> Proměnlivvé jsou diplomatické vztahy s <a href="/wiki/Vatik%C3%A1n" title="Vatikán">Vatikánem</a>. Roku 2024 byla již potřetí obnovena prozatimní dohoda o jmenování biskupů, rovněž Vatikán vyjáfřil přání zřídit na čínském území svůj stálý zastupitelský úřad. Podle vyjádření Vatikánu jde o snahu k dialogu, problém však trvá například na poli jmenování biskupů, kteří ale musejí podléhat schválení KS Číny.<a href="#cite_note-50">[48]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Územní_spory">Územní spory</h4></div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:South_China_Sea_claims_map.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5d/South_China_Sea_claims_map.svg/220px-South_China_Sea_claims_map.svg.png" decoding="async" width="220" height="256" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5d/South_China_Sea_claims_map.svg/330px-South_China_Sea_claims_map.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5d/South_China_Sea_claims_map.svg/440px-South_China_Sea_claims_map.svg.png 2x" data-file-width="1134" data-file-height="1319" /></a><figcaption>Územní nároky v <a href="/wiki/Jiho%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A9_mo%C5%99e" title="Jihočínské moře">Jihočínském moři</a></figcaption></figure> Od svého založení po druhé <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Čínská občanská válka">čínské občanské válce</a> si ČLR nárokuje území pod kontrolou <a href="/wiki/Tchaj-wan" title="Tchaj-wan">Čínské republiky</a>, oddělené politické entity dnes známé jako Tchaj-wan, jako součást svého území. Ostrov Tchaj-wan pokládá za své území jako provincii <a href="/wiki/Tchaj-wan_(%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_lidov%C3%A1_republika)" title="Tchaj-wan (Čínská lidová republika)">Tchaj-wan</a>, dále <a href="/wiki/Okres_%C5%A4in-men" title="Okres Ťin-men">Ťin-men</a> a <a href="/wiki/Ma-cu_(souostrov%C3%AD)" title="Ma-cu (souostroví)">Ma-cu</a> jako součást provincie <a href="/wiki/Fu-%C5%A5ien" title="Fu-ťien">Fu-ťien</a> a ostrovy v <a href="/wiki/Jiho%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A9_mo%C5%99e" title="Jihočínské moře">Jihočínském moři</a> pod kontrolou Čínské republiky jako součást provincie <a href="/wiki/Chaj-nan" title="Chaj-nan">Chaj-nan</a> a provincie <a href="/wiki/Kuang-tung" title="Kuang-tung">Kuang-tung</a>. Tato tvrzení jsou kontroverzní kvůli komplikovaným vztahům v okolí úžiny, protože ČLR operuje s politikou jedné Číny jako s jedním z nejdůležitějších diplomatických principů.<a href="#cite_note-51">[49]</a> Kromě Tchaj-wanu je Čína zapojena do dalších územních sporů. Od devadesátých let je Čína zapojená do jednání vyřešit své sporné pozemní hranice, včetně hranice s Indií a nedefinované hranice s <a href="/wiki/Bh%C3%BAt%C3%A1n" title="Bhútán">Bhútánem</a>. Dále je Čína je zapojena do mnohostranných sporů o vlastnictví několika malých ostrovů na východě a jihu Číny jako jsou ostrovy <a href="/wiki/Senkaku" title="Senkaku">Senkaku</a> a mělčina Scarborough.<a href="#cite_note-52">[50]</a><a href="#cite_note-53">[51]</a> V červnu 2020 se zhoršily vztahy s <a href="/wiki/Indie" title="Indie">Indií</a> po <a href="/wiki/Incident_v_%C3%BAdol%C3%AD_Galwan" title="Incident v údolí Galwan">incidentu v údolí Galwan</a> kvůli spornému pohraničnímu území.<a href="#cite_note-54">[52]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Úsilí_o_globální_nadvládu">Úsilí o globální nadvládu</h4></div> <div class="noprint ambox labelced labelced-page labelced-page-type-content ambox-content plainlinks"> <div class="labelced_message"><div class="labelced_image ambox-image mbox-image"><img alt="ikona" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2c/Broom_icon.svg/48px-Broom_icon.svg.png" decoding="async" width="48" height="48" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2c/Broom_icon.svg/72px-Broom_icon.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2c/Broom_icon.svg/96px-Broom_icon.svg.png 2x" data-file-width="400" data-file-height="400" /></div> <div class="labelced_message_inner"> <div class="labelced_message_headline ambox-text">Tato část článku potřebuje úpravy.</div> <div class="labelced_message_text hide-when-compact ambox-text">Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji <a class="external text" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=%C4%8C%C3%ADna&action=edit">vylepšíte</a>. Jak by měly články vypadat, popisují stránky <a href="/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl" title="Wikipedie:Vzhled a styl">Vzhled a styl</a>, <a href="/wiki/Wikipedie:Encyklopedick%C3%BD_styl" title="Wikipedie:Encyklopedický styl">Encyklopedický styl</a> a <a href="/wiki/Wikipedie:Pr%C5%AFvodce_(odkazy)" title="Wikipedie:Průvodce (odkazy)">Odkazy</a>.</div> </div> </div><hr /> <div class="labelced_note hide-when-compact"> <div class="labelced_image"><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/11/Preferences-system.svg/16px-Preferences-system.svg.png" decoding="async" width="16" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/11/Preferences-system.svg/24px-Preferences-system.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/11/Preferences-system.svg/32px-Preferences-system.svg.png 2x" data-file-width="48" data-file-height="48" /></div> <div class="labelced_note_text ambox-text">Konkrétní problémy: spíše publicistický styl textu, nadbytečné informace, nedostatečné citace</div> </div> </div> Od roku 2003, kdy se oficiální strategií Čínské lidové armády stala „globální mediální válka“,[<a href="/wiki/Wikipedie:Ov%C4%9B%C5%99itelnost" title="Wikipedie:Ověřitelnost">zdroj?</a>] se ČLR pokouší různými prostředky ovládnout mediální obraz Číny v zahraničí. Prostřednictvím státních novin China Daily investuje obrovské prostředky do reklamy v prestižních západních médiích, kde si kupuje prostor pro přílohy s propagandistickým obsahem „China Watch“. Jen v USA takto v roce 2017 investovala 20,8 milionů dolarů. V britském The Daily Telegraph si čínská agentura předplatila vlastní články za 750 000 £, které jsou na rozdíl od placené internetové verze britského deníku poskytovány čtenářům zdarma.<a href="#cite_note-55">[53]</a> V afrických státech Čína využila přechodu televizního vysílání z analogového na digitální k vytvoření sítě optických kabelů a satelitů a prostřednictvím své společnosti StarTimes zároveň nabídla levné předplatné na mix afrických a čínských vysílacích stanic. Státní agentura Xinhua se snaží přeplatit a získat novináře ze západních médií a má zahraniční <a href="/wiki/Twitter" class="mw-redirect" title="Twitter">Twitterový</a> účet s 11,7 mil. uživatelů (přestože v ČLR je Twitter zakázán). Podle svědectví novinářů, kteří byli v čínských médiích zaměstnáni, měla jejich práce povahu žurnalismu s kreativním propagandistickým obsahem, často na hranici nízkoúrovňové špionáže.[<a href="/wiki/Wikipedie:Ov%C4%9B%C5%99itelnost" title="Wikipedie:Ověřitelnost">zdroj?</a>] Skupina Global CAMG Media Group, založená čínským podnikatelem Tommy Jiangem a registrovaná v Melbourne, je jednou ze tří podobných korporací a je z 60 % vlastněna státním provozovatelem China Radio International (CRI). Strategií CRI je „půjčit si loď a vyplout na moře“. Globální síť CRI provozuje celkem 58 radiostanic ve 35 státech, z toho 11 v Austrálii. Po roce 2014 se strategie z „půjčit si loď“ změnila na přímý nákup médií prostřednictvím podnikatelů jako je majitel <a href="/wiki/Alibaba_Group" title="Alibaba Group">Alibaba Group</a> <a href="/wiki/Jack_Ma" title="Jack Ma">Jack Ma</a>, který se stal vlastníkem nezávislých hongkongských novin South China Morning Post. Miliardář Huang Xiangmo založil na University of Technology Sydney think tank Australia China Relations Institute (ACRI), který zaplatil a zorganizoval cesty do Číny pro 28 prestižních australských novinářů. Ti byli hosty Všečínské asociace novinářů kontrolované Komunistickou stranou ČLR a podali velmi jednostranná svědectví o Číně. Podobná nadace China-United States Exchange Foundation (Cusef), založená milionářem Tung Chee-hwa, zařídila cestu 127 amerických novinářů ze 40 médií. Pro novináře z chudších zemí jsou připravené dlouhodobé stáže a Čína tak plánuje během 5 let vyškolit novou generaci 500 novinářů z Jižní Ameriky a 1000 z Afriky. V propagandistických videích je kritická žurnalistika označována za nezodpovědnou a škodlivou pro společnost a žurnalisté vyznávající „západní hodnoty žurnalistiky“ označováni za „vymyté mozky“. Prostřednictvím společností jako StarTimes se mediální kontrola Číny přesunuje od obsahu zpráv ke kritické infrastruktuře.<a href="#cite_note-56">[54]</a> V souhrnné zprávě amerických sinologů o působení Číny v USA, kterou publikoval Hoover Institution, mimo jiné vyplývá, že veškerá čínská nezávislá media v USA byla Čínou kooptována nebo zlikvidována její agresivní expanzí. Zároveň Čína drasticky omezila působení amerických médií na svém území.<a href="#cite_note-57">[55]</a> V březnu ukončila akreditace novinářů New York Times, The Wall Street Journal a The Washington Post a požádala časopis TIME a stanici Voice of America o detailní údaje o jejích novinářích, majetku i operacích v Číně.<a href="#cite_note-58">[56]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Vladimir_Putin_meeting_Xi_Jinping_(2024)_2.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9d/Vladimir_Putin_meeting_Xi_Jinping_%282024%29_2.jpg/220px-Vladimir_Putin_meeting_Xi_Jinping_%282024%29_2.jpg" decoding="async" width="220" height="136" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9d/Vladimir_Putin_meeting_Xi_Jinping_%282024%29_2.jpg/330px-Vladimir_Putin_meeting_Xi_Jinping_%282024%29_2.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9d/Vladimir_Putin_meeting_Xi_Jinping_%282024%29_2.jpg/440px-Vladimir_Putin_meeting_Xi_Jinping_%282024%29_2.jpg 2x" data-file-width="1880" data-file-height="1160" /></a><figcaption>Čínský prezident <a href="/wiki/Si_%C5%A4in-pching" title="Si Ťin-pching">Si Ťin-pching</a> a ruský prezident <a href="/wiki/Vladimir_Putin" title="Vladimir Putin">Vladimir Putin</a> v Pekingu v květnu 2024. Čína Rusku pomáhá s obcházením západních ekonomických sankcí.<a href="#cite_note-59">[57]</a></figcaption></figure> 14. října 2021 ukončila firma <a href="/wiki/Microsoft" title="Microsoft">Microsoft</a> působení své sociální sítě <a href="/wiki/LinkedIn" title="LinkedIn">LinkedIn</a> na čínském území, protože byla vystavena nepřípustnému tlaku na cenzurování obsahu. V září 2021 zprvu <a href="/wiki/LinkedIn" title="LinkedIn">LinkedIn</a> zablokoval profily celé řady zahraničních novinářů píšících o Číně, takže nebyly v čínské verzi aplikace viditelné. Postižení uživatelé obdrželi email s výzvou, aby svůj profil „updatovali“, pokud mají zájem o to, aby byl v ČLR znovu přístupný. To vyvolalo ostrou kritiku ze strany novinářů nebo <a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_PEN_klub" title="Mezinárodní PEN klub">amerického PEN klubu</a> a Microsoft raději ustoupil a síť v Číně zrušil a stáhl čínskou verzi mobilní aplikace.<a href="#cite_note-60">[58]</a> Ředitel německého Spolkového úřadu pro ochranu ústavy Thomas Haldenwang varoval zákazníky před poskytováním osobních dat čínským platebním společnostem nebo jiným technologickým a internetovým firmám, protože čínské zákony po těchto firmách vyžadují, aby je poskytovaly čínské vládě. Vyjádřil rovněž obavu z „hybridní hrozby“ ze strany Číny spočívající v akvizicích významných německých firem.<a href="#cite_note-61">[59]</a> Ředitel amerických tajných služeb (od 2020) <a href="/wiki/John_Ratcliffe" title="John Ratcliffe">John Ratcliffe</a> prohlásil, že „Čína je největší světovou hrozbou demokracie a svobody od druhé světové války“. Čína svými špionážními aktivitami připraví USA každý rok o duševní vlastnictví v hodnotě 500 miliard dolarů a s pomocí masivní vlivové kampaně se prostřednictvím odborů velkých amerických firem snaží ovlivnit členy Kongresu, aby k ní zaujali mírnější postoje. Na černý seznam čínských firem spojených s armádou byly nově zařazeny: výrobce čipů SMIC, národní naftařská firma CNOOC, China Construction Technology Co a China International Engineering Consulting Corp.<a href="#cite_note-62">[60]</a> V roce 2023 kanadské tajné služby upozornily, že Čína prostřednictvím svých úřadů a diplomatů ovlivňovala průběh parlamentních voleb v <a href="/wiki/Kanada" title="Kanada">Kanadě</a> s využitím <a href="/wiki/Chanov%C3%A9" title="Chanové">čínských</a> přistěhovalců ve prospěch Liberální strany pod vedením <a href="/wiki/Justin_Trudeau" title="Justin Trudeau">Justina Trudeaua</a>, protože politiku opozičních Konzervativců Čína dlouhodobě považuje za nepřátelskou vůči Pekingu.<a href="#cite_note-63">[61]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Vydírání_čínských_občanů_v_zahraničí">Vydírání čínských občanů v zahraničí</h4></div> Aby umlčela kritiku politiky Pekingu a jeho přístupu k otázce lidských práv, snaží se čínská vláda vydírat Číňany žijící v zahraničí a přinutit je k návratu. Tento program, zvaný „hon na lišku“, prosadil čínský prezident Si Ťin-pching. Týká se i Číňanů, kteří jsou občany USA nebo jsou držiteli zelené karty. Čínský režim za tím účelem zadržuje jejich příbuzné v Číně, nebo vysílá své agenty do USA, aby je vydírali. Ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Christopher Wray uvedl případ, kdy čínský agent navštívil cílovou rodinu v USA a řekl jim, že si mohou vybrat mezi návratem do vlasti či sebevraždou. Celá polovina aktivních operací americké kontrarozvědky se nějakým způsobem týká Číny.<a href="#cite_note-64">[62]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Šíření_dezinformací">Šíření dezinformací</h4></div> Čínská komunistická strana prostřednictvím svých vlivových organizací v zahraničí šíří účelové dezinformace s cílem diskreditovat politiky, kteří se už dříve stali terčem přímých výhrůžek. Redakce Aktuálně.cz obdržela opakovaně e-maily od švýcarských občanů Michaela Winklera a jeho asistenta Roberta J. Mojzese (RefinSol Advisory Services). Oba následně požadovali informaci, zda redakce jejich zprávu obdržela i jak na ni reagovala. Předmětem e-mailové zprávy, která se odvolávala pouze na mezitím smazané lživé příspěvky na Twitteru a Redditu, bylo tvrzení, že <a href="/wiki/Milo%C5%A1_Vystr%C4%8Dil" title="Miloš Vystrčil">Miloš Vystrčil</a> obdržel během návštěvy <a href="/wiki/Tchaj-wan" title="Tchaj-wan">Tchaj-wanu</a> příslib příspěvku 4 miliony dolarů na svou budoucí prezidentskou kampaň.<a href="#cite_note-65">[63]</a> Tuto dezinformaci vzápětí vyvrátilo i Ministerstvo zahraničních věcí Tchaj-wanu.<a href="#cite_note-66">[64]</a> Michael Winkler není jen obchodník. Spolu se svou čínskou manželkou je vlastníkem zpravodajského portálu „Eurasia-Info“ a spoluzakladatelem sdružení Eurasia-Forum,<a href="#cite_note-67">[65]</a> sloužícího mj. čínskému velvyslanectví ve Švýcarsku. V Číně cenzura zablokovala zjištění o dezinformační kampani i přístup k Aktuálně.cz, které dezinformaci vyvrátilo. Na webu iFeng, který provozuje televize založená bývalým důstojníkem Čínské lidové osvobozenecké armády Liou Čchang-lem, je dále šířena verze obou švýcarských občanů.<a href="#cite_note-68">[66]</a> Dezinformace jsou součástí agresivní čínské zahraniční politiky, uplatňované zejména mluvčím Ministerstva zahraničí ČLR Zhao Lijianem (dezinformace na Twitteru o původu Covid-19 v USA)<a href="#cite_note-69">[67]</a> a označované v diplomacii jako „Wolf warrior diplomacy“.<a href="#cite_note-70">[68]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Sperrungen_von_Wikipedia_in_der_Volksrepublik_China.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/54/Sperrungen_von_Wikipedia_in_der_Volksrepublik_China.jpg/220px-Sperrungen_von_Wikipedia_in_der_Volksrepublik_China.jpg" decoding="async" width="220" height="99" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/54/Sperrungen_von_Wikipedia_in_der_Volksrepublik_China.jpg/330px-Sperrungen_von_Wikipedia_in_der_Volksrepublik_China.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/54/Sperrungen_von_Wikipedia_in_der_Volksrepublik_China.jpg/440px-Sperrungen_von_Wikipedia_in_der_Volksrepublik_China.jpg 2x" data-file-width="600" data-file-height="270" /></a><figcaption>Zablokovaná Wikipedie v Číně</figcaption></figure> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Cenzura">Cenzura</h4></div> V Číně existuje velice přísná <a href="/wiki/Cenzura_na_internetu" title="Cenzura na internetu">cenzura na internetu</a> a několik desítek tisíc státních zaměstnanců monitoruje, filtruje a blokuje obsah čínského internetu.<a href="#cite_note-71">[69]</a> Čínští uživatelé se nedostanou na <a href="/wiki/Twitter" class="mw-redirect" title="Twitter">Twitter</a>, <a href="/wiki/Google" title="Google">Google</a> nebo <a href="/wiki/Facebook" title="Facebook">Facebook</a>. Od roku 2001, kdy vznikla čínská <a href="/wiki/Wikipedie" title="Wikipedie">Wikipedie</a>, byla opakovaně v Číně zablokovaná a znovu zpřístupněná, a to včetně anglické verze, někdy bývala zablokovaná jen politická témata, jindy celý server. Od dubna 2019 jsou v pevninské Číně zablokované všechny jazykové mutace Wikipedie.<a href="#cite_note-72">[70]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Hackerské_útoky">Hackerské útoky</h4></div> Státem podporovaná hackerská skupina sídlící v Číně a označovaná Hafnium (APT 40, APT 31) provádí útoky prostřednictvím pronajatých virtuálních serverů v USA.<a href="#cite_note-73">[71]</a> Usiluje o zcizení informací z různých sektorů, včetně výzkumu infekčních nemocí, právních firem, vzdělávacích institucí, obranného průmyslu, politických think tanků a neziskových organizací. V březnu 2021 využila neopravené chyby v softwaru <a href="/wiki/Microsoft_Exchange_Server" title="Microsoft Exchange Server">Microsoft Exchange Server</a> a napadla desetitisíce organizací v USA.<a href="#cite_note-74">[72]</a> Terčem útoku byly rovněž některé české úřady - <a href="/wiki/Ministerstvo_pr%C3%A1ce_a_soci%C3%A1ln%C3%ADch_v%C4%9Bc%C3%AD_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky" title="Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky">Ministerstvo práce a sociálních věcí</a>, servery <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_spr%C3%A1va_soci%C3%A1ln%C3%ADho_zabezpe%C4%8Den%C3%AD" title="Česká správa sociálního zabezpečení">České správy sociálního zabezpečení</a> nebo <a href="/wiki/Magistr%C3%A1t_hlavn%C3%ADho_m%C4%9Bsta_Prahy" title="Magistrát hlavního města Prahy">pražský Magistrát</a>.<a href="#cite_note-75">[73]</a> USA obvinily čínskou vládu, že využívá nájemné hackery, kteří provádějí útoky pro stát vedle aktivit pro vlastní obohacení. Britský ministr zahraničí <a href="/wiki/Dominic_Raab" title="Dominic Raab">Dominic Raab</a> prohlásil. „Čínská vláda musí ukončit tuto systematickou kybernetickou sabotáž a může očekávat, že pokud tak neučiní, ponese odpovědnost“. Podle mluvčího MZ USA Neda Price „Ministerstvo státní bezpečnosti ČLR vytvořilo funkční systém zločineckých hackerů, kteří škodí lidem a organizacím po celém světě“.<a href="#cite_note-76">[74]</a> Také Ministerstvo zahraničních věcí a bezpečnosti <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_unie" title="Evropská unie">Evropské unie</a> dne 19. července 2021 vyzvalo Čínu, aby přijala potřebná opatření k zastavení hackerských útoků ze svého území a potvrdilo rozhodnost Evropské unie takovým útokům v kyberprostoru čelit.<a href="#cite_note-77">[75]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Ozbrojené_síly">Ozbrojené síly</h2></div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Soldiers_of_the_Chinese_People%27s_Liberation_Army_-_2011.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/72/Soldiers_of_the_Chinese_People%27s_Liberation_Army_-_2011.jpg/290px-Soldiers_of_the_Chinese_People%27s_Liberation_Army_-_2011.jpg" decoding="async" width="290" height="193" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/72/Soldiers_of_the_Chinese_People%27s_Liberation_Army_-_2011.jpg/435px-Soldiers_of_the_Chinese_People%27s_Liberation_Army_-_2011.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/72/Soldiers_of_the_Chinese_People%27s_Liberation_Army_-_2011.jpg/580px-Soldiers_of_the_Chinese_People%27s_Liberation_Army_-_2011.jpg 2x" data-file-width="3000" data-file-height="1996" /></a><figcaption>Vojáci <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_lidov%C3%A1_osvobozeneck%C3%A1_arm%C3%A1da" title="Čínská lidová osvobozenecká armáda">Čínské lidové osvobozenecké armády</a></figcaption></figure> <a href="/wiki/Ozbrojen%C3%A9_s%C3%ADly_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_republiky" class="mw-disambig" title="Ozbrojené síly Čínské lidové republiky">Ozbrojené síly Čínské lidové republiky</a> se skládají ze tří složek: <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_lidov%C3%A1_osvobozeneck%C3%A1_arm%C3%A1da" title="Čínská lidová osvobozenecká armáda">Čínské lidové osvobozenecké armády</a>, <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_lidov%C3%A1_ozbrojen%C3%A1_policie" title="Čínská lidová ozbrojená policie">Čínské lidové ozbrojené policie</a> a <a href="/w/index.php?title=%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_lidov%C3%A1_milice&action=edit&redlink=1" class="new" title="Čínská lidová milice (stránka neexistuje)">Čínských lidových milic</a>.<a href="#cite_note-78">[76]</a> <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_lidov%C3%A1_osvobozeneck%C3%A1_arm%C3%A1da" title="Čínská lidová osvobozenecká armáda">Čínská lidová osvobozenecká armáda</a> (ČLOA) je ozbrojené křídlo <a href="/wiki/Komunistick%C3%A1_strana_%C4%8C%C3%ADny" title="Komunistická strana Číny">Komunistické strany Číny</a>,<a href="#cite_note-79">[77]</a> a představuje hlavní součást ozbrojených sil. Podle počtu aktivních vojáků se jedná o největší <a href="/wiki/Ozbrojen%C3%A9_s%C3%ADly" title="Ozbrojené síly">ozbrojenou sílu</a> na světě, přičemž ČLOA zároveň disponuje druhým největším obranným rozpočtem.<a href="#cite_note-80">[78]</a> ČLOA sestává z pěti hlavních <a href="/wiki/Druhy_vojsk" title="Druhy vojsk">druhů sil</a>: <a href="/wiki/Pozemn%C3%AD_s%C3%ADly_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_osvobozeneck%C3%A9_arm%C3%A1dy" title="Pozemní síly Čínské lidové osvobozenecké armády">pozemních sil</a>, <a href="/wiki/N%C3%A1mo%C5%99nictvo_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_osvobozeneck%C3%A9_arm%C3%A1dy" title="Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády">námořnictva</a>, <a href="/wiki/Letectvo_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_republiky" class="mw-redirect" title="Letectvo Čínské lidové republiky">letectva</a>, <a href="/w/index.php?title=Raketov%C3%A9_s%C3%ADly_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_osvobozeneck%C3%A9_arm%C3%A1dy&action=edit&redlink=1" class="new" title="Raketové síly Čínské lidové osvobozenecké armády (stránka neexistuje)">raketových sil</a> a <a href="/w/index.php?title=S%C3%ADly_strategick%C3%A9_podpory_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_osvobozeneck%C3%A9_arm%C3%A1dy&action=edit&redlink=1" class="new" title="Síly strategické podpory Čínské lidové osvobozenecké armády (stránka neexistuje)">sil strategické podpory</a>.<a href="#cite_note-:32-81">[79]</a> ČLOA patří k nejrychleji se modernizujícím ozbrojeným silám.<a href="#cite_note-82">[80]</a><a href="#cite_note-:02-83">[81]</a> ČLOA podléhá velení <a href="/wiki/%C3%9Ast%C5%99edn%C3%AD_vojensk%C3%A1_komise_Komunistick%C3%A9_strany_%C4%8C%C3%ADny" title="Ústřední vojenská komise Komunistické strany Číny">Ústřední vojenské komise Komunistické strany Číny</a> a s ní splývající <a href="/wiki/%C3%9Ast%C5%99edn%C3%AD_vojensk%C3%A1_komise_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_republiky" title="Ústřední vojenská komise Čínské lidové republiky">Ústřední vojenské komise Čínské lidové republiky</a>.<a href="#cite_note-:33-84">[82]</a> Předsedou obou orgánů je v současnosti <a href="/wiki/Si_%C5%A4in-pching" title="Si Ťin-pching">Si Ťin-pching</a>, <a href="/wiki/Gener%C3%A1ln%C3%AD_tajemn%C3%ADk_%C3%BAst%C5%99edn%C3%ADho_v%C3%BDboru_Komunistick%C3%A9_strany_%C4%8C%C3%ADny" title="Generální tajemník ústředního výboru Komunistické strany Číny">generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Číny</a> a <a href="/wiki/Prezident_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_republiky" title="Prezident Čínské lidové republiky">prezident ČLR</a>. Čína také disponuje <a href="/wiki/Jadern%C3%A1_zbra%C5%88" title="Jaderná zbraň">jadernými zbraněmi</a>, je považovaná za hlavní oblastní vojenskou sílu a potenciální vojenskou supervelmoc.<a href="#cite_note-Ref_abcder-85">[83]</a> Podle zprávy <a href="/wiki/Ministerstvo_obrany_Spojen%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF_americk%C3%BDch" title="Ministerstvo obrany Spojených států amerických">amerického ministerstva obrany</a> z roku 2013 má Čína ve výzbroji mezi 50 až 75 kusy jaderných <a href="/wiki/Mezikontinent%C3%A1ln%C3%AD_balistick%C3%A1_raketa" title="Mezikontinentální balistická raketa">mezikontinentálních balistických raket</a>, spolu s řadou balistických raket krátkého dosahu.<a href="#cite_note-ChineseNukes-86">[84]</a> Nicméně ve srovnání s ostatními čtyřmi stálými členy Rady bezpečnosti OSN má Čína relativně omezené možnosti projekce moci.<a href="#cite_note-Martin-87">[85]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Čínská_špionáž">Čínská špionáž</h2></div> Čínský zájem se soustřeďuje zejména na strategické sektory hospodářství, jako jsou energetika, telekomunikace, finance, logistika, zdravotnictví a špičkové technologie. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Průmyslová_špionáž">Průmyslová špionáž</h3></div> Čínský zákon o celonárodní špionáži, přijatý Všelidovým kongresem v roce 2017, nařizuje všem čínským jednotlivcům i firmám v případě státního zájmu provádět špionáž ve prospěch Čínské lidové republiky.<a href="#cite_note-zákon-88">[86]</a> Např. <a href="/wiki/Huawei" title="Huawei">Huawei</a> China zavedla formální politiku bonusového programu odměňujícího zaměstnance, kteří ukradli konkurenci tajné informace. Zaměstnancům bylo nařízeno, aby tajné informace, které získali od cizích společností, ukládali na interní firemní stránku, nebo, v případě zvláště citlivých informací, poslali zašifrovaný email do speciální emailové schránky. Směrnice zdůrazňovala, že žádný ze zaměstnanců nebude potrestán za činnost, jež bude v jejich v rámci provedena. Po skandálu v USA upozornilo vedení pracovníky Huawei USA, že ve Spojených státech podobné činnosti nejsou podporovány. Z emailové komunikace nicméně podle amerických úřadů vyplývá, že v jiných zemích a regionech světa je to naprosto běžná součást pracovní náplně.<a href="#cite_note-89">[87]</a> Čínská komunistická strana má 93 milionů členů, z nichž řada pracuje skrytě v zahraničních firmách. Každá větší čínská firma kdekoli na světě má svou stranickou buňku, která se stará o politickou agendu a je zárukou, že společnost bude plnit stranické direktivy. Pro Čínu je byznys neoddělitelný od politiky.<a href="#cite_note-zákon-88">[86]</a> Jako „pozitivní“ prostředky užívá hrazení účasti na konferencích v Číně, finanční pomoc firmám v problémech, nabídku exekutivních pracovních pozic ve svých firmách nebo horentní peněžní sumy. Jinou formou získávání spolupracovníků pro tajné služby doma i v zahraničí je vysílání „volavek“ (honeytraps) a následné vydírání kompromitujícími materiály nebo „kooptování“ zahraničních průmyslových expertů, někdy bez jejich vědomí.<a href="#cite_note-90">[88]</a> Deník <a href="/wiki/Frankfurter_Allgemeine_Zeitung" title="Frankfurter Allgemeine Zeitung">Frankfurter Allgemeine Zeitung</a> popsal konkrétní zkušenosti <a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">německých</a> manažerů, bankéřů a právníků v Číně. Číňané je odposlouchávají v restauracích, přes telefony nebo stahují data rovnou z jejich zařízení odcizených z hotelového trezoru. Přísná bezpečnostní pravidla platí i pro průmyslníky, kteří ve vládním speciálu doprovázeli na cestách do Pekingu kancléřku Merkelovou. Chytré telefony nechávají doma a i řadoví úředníci z ministerstev hospodářství a zahraničí pro tento účel používají ty nejlacinější tlačítkové přístroje, které po návratu vyhazují do elektrošrotu.<a href="#cite_note-91">[89]</a> V ČLR je praxe „domácí med z cizích kytek“ (Picking flowers in foreign lands to make honey in China) realizována poskytováním státních stipendií pro dlouhodobé pobyty studentů a vysokoškolských pedagogů na prestižních západních univerzitách. Vysílá je často přímo čínská National University of Defense Technology, někteří z nich jsou dokonce vysocí důstojníci <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_lidov%C3%A1_osvobozeneck%C3%A1_arm%C3%A1da" title="Čínská lidová osvobozenecká armáda">Čínské lidové armády</a> pod skrytou identitou. Ve svém životopise uvádějí čínské výzkumné instituce, které ve skutečnosti neexistují nebo instituce, jejichž anglický název zastírá, že jde o vojenské zařízení (např. Changsha Institute of Technology je ve skutečnosti Vědecko-technologická univerzita národní obrany Lidově osvobozenecké armády nebo Xi’an Institute of High Technology je ve skutečnosti Univerzita vojenského raketového inženýrství). Západní univerzity si často ani nejsou vědomy, že čínští vědci mohou být ve skutečnosti armádní experti a nechávají celou zodpovědnost za bezpečnostní prověrky na vládě.<a href="#cite_note-92">[90]</a> Na Harvardově univerzitě v Bostonu, během vyšetřování vedoucího katedry chemie, který přijal nelegální finance z čínské Wuhan University of Technology, vyslýchala FBI i jeho studentku Ye Yanqing, která uvedla v žádosti o víza nepravdivé údaje. Ye Yanqing byla ve skutečnosti důstojnicí <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_lidov%C3%A1_osvobozeneck%C3%A1_arm%C3%A1da" title="Čínská lidová osvobozenecká armáda">Čínské lidové armády</a> a spolu s dalšími dvěma důstojníky ČLA byla zapojena do programu rekrutování zahraničních odborníků. Předávala informace o americké armádě, ale podařilo se jí uprchnout zpět do Číny ještě před zatčením.<a href="#cite_note-93">[91]</a> Na čínský konzulát v <a href="/wiki/San_Francisco" title="San Francisco">San Franciscu</a> se v červnu 2020 uchýlila bioložka Juan Tang, která pracovala na <a href="/wiki/Kalifornsk%C3%A1_univerzita" title="Kalifornská univerzita">University of California</a> v Davisu, poté, co byla vyšetřována FBI pro falšování víza a zatajení vazeb na čínskou armádu. Ve veřejně dostupných zdrojích přitom byly nalezeny její fotografie ve vojenské uniformě a pátrání v jejím bydlišti potvrdilo, že je zaměstnankyní čínské armády. V červenci 2020 byla zatčena a převezena do věznice v Sacramentu.<a href="#cite_note-94">[92]</a> Závažnou událostí je, že dne 21. července 2020 daly Spojené státy Číně 72hodinovou lhůtu na uzavření jejího <a href="/wiki/Konzul%C3%A1t" class="mw-redirect" title="Konzulát">konzulátu</a> v <a href="/wiki/Texas" title="Texas">texaském</a> <a href="/wiki/Houston" title="Houston">Houstonu</a>. Americké <a href="/wiki/Ministerstvo_zahrani%C4%8D%C3%AD_Spojen%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF_americk%C3%BDch" title="Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických">ministerstvo zahraničí</a> vzneslo obvinění, že konzulát byl zapojen do krádeže duševního vlastnictví. Zaměstnanci konzulátu poté údajně začali s hromadným pálením dokumentů.<a href="#cite_note-95">[93]</a> Do popředí zájmu čínských špionů patří účast na výzkumu hypersonických raket, navigační technologie, <a href="/wiki/Kvantov%C3%A1_fyzika" title="Kvantová fyzika">kvantová fyzika</a>, <a href="/wiki/Kryptografie" title="Kryptografie">kryptografie</a>, autonomní vozidla atd.<a href="#cite_note-96">[94]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Špionáž_ČLR_v_České_republice">Špionáž ČLR v České republice</h3></div> Podle <a href="/wiki/Bezpe%C4%8Dnostn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEba" title="Bezpečnostní informační služba">Bezpečnostní informační služby</a> vzrostla intenzita zpravodajské činnosti čínských zpravodajců působících v Česku pod diplomatickým krytím a zpravodajská činnost proti českým cílům vedená z Číny. Riziko vystavení českých občanů čínskému špionážnímu zájmu v Číně je rovněž extrémně vysoké. Špionážní aktivity vedené proti českým cílům a zájmům lze rozdělit do tří segmentů: Narušení jednotné politiky EU prostřednictvím českých entit; zpravodajská činnost zacílená na české silové resorty a ekonomická a vědecko-technická špionáž. Čínská diplomatická mise také zvýšila schopnost čínské státní moci kontrolovat a ovládat čínskou krajanskou komunitu v ČR. BIS zaznamenala znepokojující vývoj na poli čínských aktivit (politických, špionážních, legislativních a ekonomických), které jako komplex představují hrozbu pro ČR v oblasti ekonomické a vědecko-technické rozvědky.<a href="#cite_note-97">[95]</a> Čínská firma Zhenhua Data Technology, která pracuje i pro čínskou armádu, shromažďuje databázi osob, ve které jsou politici, diplomaté, pracovníci bezpečnostních institucí, akademici a podnikatelé i jejich děti. Ještě předtím než svůj web vypnula, označovala se za pionýra ve využití dat pro hybridní válku. Soubor dat se z jejích serverů dostal k západním médiím prostřednictvím čínského whistleblowera. V databázi společnosti je zhruba 700 prominentních Čechů, ale též zahraniční ambasády v ČR, policejní akademie, ministerstvo zdravotnictví, úřad stálého představitele ČR při NATO, ČVUT nebo Akademie věd.<a href="#cite_note-98">[96]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Ekonomika">Ekonomika</h2></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článcích <a href="/wiki/Ekonomika_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_republiky" title="Ekonomika Čínské lidové republiky">Ekonomika Čínské lidové republiky</a> a <a href="/wiki/Otev%C5%99en%C3%AD_%C4%8C%C3%ADny_sv%C4%9Btu" title="Otevření Číny světu">Otevření Číny světu</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:GDP_of_China_in_RMB.svg%3Flang%3Dcs" title="Soubor:GDP of China in RMB.svg?lang=cs"><img resource="/wiki/Soubor:GDP_of_China_in_RMB.svg?lang=cs" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/82/GDP_of_China_in_RMB.svg/langcs-370px-GDP_of_China_in_RMB.svg.png" decoding="async" width="370" height="306" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/82/GDP_of_China_in_RMB.svg/langcs-555px-GDP_of_China_in_RMB.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/82/GDP_of_China_in_RMB.svg/langcs-740px-GDP_of_China_in_RMB.svg.png 2x" data-file-width="750" data-file-height="620" /></a><figcaption>Vývoj <a href="/wiki/Hrub%C3%BD_dom%C3%A1c%C3%AD_produkt" title="Hrubý domácí produkt">HDP</a> v ČLR mezi lety <a href="/wiki/1952" title="1952">1952</a> a <a href="/wiki/2012" title="2012">2012</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Russia_and_China_sign_major_gas_deal.jpeg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3d/Russia_and_China_sign_major_gas_deal.jpeg/220px-Russia_and_China_sign_major_gas_deal.jpeg" decoding="async" width="220" height="152" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3d/Russia_and_China_sign_major_gas_deal.jpeg/330px-Russia_and_China_sign_major_gas_deal.jpeg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3d/Russia_and_China_sign_major_gas_deal.jpeg/440px-Russia_and_China_sign_major_gas_deal.jpeg 2x" data-file-width="4894" data-file-height="3372" /></a><figcaption>Představitelé Ruska a Číny v květnu 2014 při podpisu třicetileté smlouvy na dodávky <a href="/wiki/Zemn%C3%AD_plyn" title="Zemní plyn">zemního plynu</a> ze <a href="/wiki/Sibi%C5%99" title="Sibiř">Sibiře</a> do Číny a na stavbu <a href="/wiki/Plynovod" title="Plynovod">plynovodu</a> <a href="/wiki/S%C3%ADla_Sibi%C5%99e" title="Síla Sibiře">Síla Sibiře</a>. Za Rusko byli přítomni prezident <a href="/wiki/Vladimir_Putin" title="Vladimir Putin">Vladimir Putin</a> a generální ředitel <a href="/wiki/Gazprom" title="Gazprom">Gazpromu</a> <a href="/w/index.php?title=Alexej_Miller&action=edit&redlink=1" class="new" title="Alexej Miller (stránka neexistuje)">Alexej Miller</a>.</figcaption></figure> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Hospodářský_růst">Hospodářský růst</h3></div> Díky ekonomickým reformám, které začal od roku 1976 prosazovat <a href="/wiki/Teng_Siao-pching" title="Teng Siao-pching">Teng Siao-pching</a> a na které navázali jeho nástupci v 90. letech, byl v ČLR v polovině 90. let 20. století nastartován rychlý hospodářský růst, jenž trvá dodnes a rychle stimuluje všechny oblasti národního hospodářství. <a href="/wiki/Ekonomika" title="Ekonomika">Ekonomika</a> země v roce 2007 rostla tempem 11,9 %, nejvyšším za 13 let. <a href="/wiki/Hrub%C3%BD_dom%C3%A1c%C3%AD_produkt" title="Hrubý domácí produkt">Hrubý domácí produkt</a> tak dosáhl cifry 24,953 biliónů <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%BD_j%C3%BCan" title="Čínský jüan">CNY</a> (tj. 3,428 biliónů <a href="/wiki/Americk%C3%BD_dolar" title="Americký dolar">USD</a>), ovšem dlouhodobý dvouciferný růst způsobil zvýšení <a href="/wiki/Inflace" title="Inflace">inflace</a> na 4,8 %, oproti necelým 2 % roku 2006. V únoru 2008 inflace dokonce vyšplhala až na 8,7 %, což je jedenáctileté maximum. Čínský vývoz v roce 2006 vzrostl o 27,2 %, zatímco dovoz ve stejném období narostl o 20 %. <a href="/wiki/Saldo_obchodn%C3%AD_bilance" title="Saldo obchodní bilance">Saldo obchodní bilance</a> tak dosáhlo přebytku 177,5 miliard USD (oproti 100 mld. USD v roce 2005). Čínská ekonomika v roce 2005 předstihla <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království">britskou</a> a v roce 2007 <a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">německou</a> ekonomiku a s objemem HDP 2,49 bilionu <a href="/wiki/Euro" title="Euro">€</a> se dostala tehdy na třetí místo na světě.<a href="#cite_note-99">[97]</a> V roce 2010 předstihla <a href="/wiki/Japonsko" title="Japonsko">Japonsko</a> a stala se tak druhou největší ekonomikou světa po <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">Spojených státech</a>. V roce 2012 předstihla Čína i Spojené státy co do objemu obchodovaného zboží. V říjnu 2014 vyhlásil <a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_m%C4%9Bnov%C3%BD_fond" title="Mezinárodní měnový fond">Mezinárodní měnový fond</a> ekonomiku Číny za nejsilnější na světě co se týče celkového objemu HDP dle <a href="/wiki/Parita_kupn%C3%AD_s%C3%ADly" title="Parita kupní síly">parity kupní síly</a>. Tři čínští internetoví „giganti“ <a href="/wiki/Baidu" title="Baidu">Baidu</a>, <a href="/wiki/Tencent" title="Tencent">Tencent</a> a <a href="/wiki/Alibaba_Group" title="Alibaba Group">Alibaba Group</a> patří mezi největší technologické konglomeráty na světě.<a href="#cite_note-100">[98]</a> Čínští výrobci spotřební elektroniky jako <a href="/wiki/Lenovo" title="Lenovo">Lenovo</a>, <a href="/wiki/Huawei" title="Huawei">Huawei</a>, <a href="/wiki/ZTE" title="ZTE">ZTE</a>, <a href="/wiki/Xiaomi" title="Xiaomi">Xiaomi</a>, <a href="/wiki/Oppo" title="Oppo">Oppo</a> a <a href="/wiki/Meizu" title="Meizu">Meizu</a> patří mezi nejúspěšnější na světovém trhu.<a href="#cite_note-101">[99]</a><a href="#cite_note-102">[100]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Energetika">Energetika</h3></div> Čínská energetika je založena na všech dostupných typech zdrojů. <a href="/wiki/Elektrick%C3%A1_energie" title="Elektrická energie">Elektrická energie</a> je zatím vyráběna především v <a href="/wiki/Tepeln%C3%A1_elektr%C3%A1rna" title="Tepelná elektrárna">tepelných elektrárnách</a>. Z <a href="/wiki/Hydroelektr%C3%A1rna" class="mw-redirect" title="Hydroelektrárna">vodních elektráren</a> je nejvýznamnější elektrárna <a href="/wiki/T%C5%99i_sout%C4%9Bsky_(elektr%C3%A1rna)" class="mw-redirect" title="Tři soutěsky (elektrárna)">Tři soutěsky</a>, která je zároveň největší elektrárnou (nejen vodní) na světě. Čína má i velmi ambiciózní projekt výstavby <a href="/wiki/Jadern%C3%A1_elektr%C3%A1rna" title="Jaderná elektrárna">jaderných elektráren</a>. Do roku 2015 má být výkon zařízení tohoto typu dvojnásobný. Na výstavbě jaderných reaktorů v Číně pracují jak <a href="/wiki/Francie" title="Francie">francouzské</a>, tak americké a <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">ruské</a> společnosti. Po havárii v japonské <a href="/wiki/Fuku%C5%A1ima" title="Fukušima">Fukušimě</a> bylo sice dočasně pozastaveno povolování staveb nových jaderných elektráren a provedeny prověrky v těch stávajících, nicméně Čína hodlá ve své projaderné politice bez velké změny pokračovat.<a href="#cite_note-103">[101]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Zahraniční_obchod">Zahraniční obchod</h3></div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:P060812-622679.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/19/P060812-622679.jpg/220px-P060812-622679.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/19/P060812-622679.jpg/330px-P060812-622679.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/19/P060812-622679.jpg/440px-P060812-622679.jpg 2x" data-file-width="4000" data-file-height="2667" /></a><figcaption>Francouzský prezident <a href="/wiki/Emmanuel_Macron" title="Emmanuel Macron">Emmanuel Macron</a>, předsedkyně Evropské komise <a href="/wiki/Ursula_von_der_Leyenov%C3%A1" title="Ursula von der Leyenová">Ursula von der Leyenová</a> a čínský prezident <a href="/wiki/Si_%C5%A4in-pching" title="Si Ťin-pching">Si Ťin-pching</a> v Pekingu v dubnu 2023</figcaption></figure> Čína je jedním z největších světových exportérů a importérů, přičemž dosahuje značného přebytku obchodní bilance. Velmi důležitým obchodním partnerem Číny je v současnosti <a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německo</a>. V roce 2016 dosáhl čínsko-německý obchod v obou směrech objemu 170 miliard <a href="/wiki/Euro" title="Euro">eur</a>, tj. přibližně 4 515 miliard Kč. Německá kancléřka <a href="/wiki/Angela_Merkelov%C3%A1" title="Angela Merkelová">Angela Merkelová</a> navštěvovala Čínu každoročně, za dobu svého působení na vrcholném postu do září 2019 celkem 15krát. Vždy byla doprovázena významnými německými <a href="/wiki/Mana%C5%BEer" title="Manažer">manažery</a>, jejichž cílem bylo dosáhnout dalšího rozvoje vzájemného obchodu. Při doposud poslední návštěvě Merkelové v Pekingu bylo 5. září 2019 podepsáno 11 smluv o hospodářské spolupráci. Jednou z nejvýznamnějších nových smluv je dohoda francouzsko-německého koncernu <a href="/wiki/Airbus" title="Airbus">Airbus</a> o rozšíření montáže dopravního letadla typu <a href="/wiki/Airbus_A320" title="Airbus A320">Airbus A320</a> v již existující výrobně čínské společnosti AVIC Aircraft Corporation ve městě <a href="/wiki/Tchien-%C5%A5in" title="Tchien-ťin">Tchien-ťin</a>. Další smlouvy se týkají mj. energetiky a elektromobility. Společnost ALBA Group bude spolupracovat s velkoměstem <a href="/wiki/%C5%A0en-%C4%8Den" title="Šen-čen">Šen-čen</a> v oboru zpracování odpadů. Firma <a href="/wiki/Siemens_AG" class="mw-redirect" title="Siemens AG">Siemens</a> bude kooperovat s čínskou státní společností SPIC při výrobě plynových turbín pro energetiku. Největší německá a evropská pojišťovna <a href="/wiki/Allianz" title="Allianz">Allianz</a> se dohodla s čínskou velkobankou <a href="/wiki/Bank_of_China" title="Bank of China">Bank of China</a> na prohloubení spolupráce při financování a pojišťování hospodářské výměny mezi oběma zeměmi.<a href="#cite_note-hospodářská_jednání_1-104">[102]</a> Úspěšná jednání mezi německou a čínskou delegací nebyla nijak ovlivněna aktuálními událostmi v <a href="/wiki/Hongkong" title="Hongkong">Hongkongu</a>. Kancléřka Merkelová ovšem zmínila nutnost poklidného vyřešení současné situace v této autonomní čínské provincii. Čínský předseda vlády <a href="/wiki/Li_Kche-%C4%8Dchiang" title="Li Kche-čchiang">Li Kche-čchiang</a> odpověděl na tuto zmínku v tom smyslu, že Čína „je schopná ukončit chaos v Hongkongu a znova tam nastolit pořádek v rámci zákonů“. Zahraničí se může podle něj spolehnout na to, že Čína má pro to „moudrost“.<a href="#cite_note-hospodářská_jednání_1-104">[102]</a> Podle názoru <a href="/wiki/Redaktor" title="Redaktor">šéfredaktora</a> německého zpravodajského <a href="/wiki/Web" class="mw-redirect" title="Web">webu</a> T-Online.de <a href="/w/index.php?title=Florian_Harms&action=edit&redlink=1" class="new" title="Florian Harms (stránka neexistuje)">Floriana Harmse</a> „diktuje Čína pravidla vzájemné spolupráce i Německu“.<a href="#cite_note-hospodářská_jednání_2-105">[103]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Nová_hedvábná_stezka">Nová hedvábná stezka</h3></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Nov%C3%A1_Hedv%C3%A1bn%C3%A1_stezka" title="Nová Hedvábná stezka">Nová Hedvábná stezka</a>.</div> V září 2013 oznámil čínský prezident <a href="/wiki/Si_%C5%A4in-pching" title="Si Ťin-pching">Si Ťin-pching</a> záměr vybudování „Nové hedvábné stezky“.<a href="#cite_note-106">[104]</a> Pro dopravu vhodného zboží v <a href="/wiki/Kontejner" title="Kontejner">kontejnerech</a> mají přitom být využity již existující <a href="/wiki/%C5%BDeleznice" title="Železnice">železniční trati</a>, hlavně v Číně samotné, dále <a href="/wiki/Transsibi%C5%99sk%C3%A1_magistr%C3%A1la" title="Transsibiřská magistrála">Transsibiřská magistrála</a> a tratě přes evropské <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusko</a>, <a href="/wiki/B%C4%9Blorusko" title="Bělorusko">Bělorusko</a>, <a href="/wiki/Ukrajina" title="Ukrajina">Ukrajinu</a> a <a href="/wiki/Polsko" title="Polsko">Polsko</a> do <a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německa</a>, kde má být <a href="/wiki/Duisburg" title="Duisburg">Duisburg</a> důležitým překladištěm u splavné řeky <a href="/wiki/R%C3%BDn" title="Rýn">Rýn</a>.<a href="#cite_note-107">[105]</a> Také <a href="/wiki/Indie" title="Indie">Indie</a> a <a href="/wiki/%C3%8Dr%C3%A1n" title="Írán">Írán</a> mají být na Novou hedvábnou stezku napojeny.<a href="#cite_note-108">[106]</a><a href="#cite_note-:0-109">[107]</a> Dne 15. února 2016 přijel první vlak z východní čínské provincie <a href="/wiki/%C4%8Ce-%C5%A5iang" title="Če-ťiang">Če-ťiang</a> do <a href="/wiki/Teher%C3%A1n" title="Teherán">Teheránu</a>.<a href="#cite_note-110">[108]</a> V lednu 2017 byl vypraven první vlak až do <a href="/wiki/Lond%C3%BDn" title="Londýn">Londýna</a>,<a href="#cite_note-111">[109]</a><a href="#cite_note-112">[110]</a> který celou trasu s délkou 12 000 km ujel za plánovaných 18 dní. Zboží muselo být ovšem několikrát překládáno, neboť kvůli rozdílným <a href="/wiki/Rozchod_koleje" title="Rozchod koleje">rozchodům kolejí</a> musí být na hranicích např. mezi Ukrajinou a Polskem měněny lokomotivy i vagóny.<a href="#cite_note-113">[111]</a> Existují také snahy o napojení <a href="/wiki/Rakousko" title="Rakousko">Rakouska</a> přes <a href="/wiki/Slovensko" title="Slovensko">Slovensko</a> na čínský projekt tím, že by byla vybudována nová asi 450 km dlouhá širokorozchodná <a href="/wiki/Tra%C5%A5" class="mw-disambig" title="Trať">trať</a> z <a href="/wiki/Ko%C5%A1ice" title="Košice">Košic</a> (kam již taková trať vede z <a href="/wiki/U%C5%BEhorod" title="Užhorod">Užhorodu</a>) přes <a href="/wiki/Bratislava" title="Bratislava">Bratislavu</a> do <a href="/wiki/V%C3%ADde%C5%88" title="Vídeň">Vídně</a>. O tento projekt mají <a href="/wiki/Rakousk%C3%A9_spolkov%C3%A9_dr%C3%A1hy" class="mw-redirect" title="Rakouské spolkové dráhy">Rakouské spolkové dráhy</a> velký zájem, zatím mu však brání <a href="/wiki/V%C3%A1lka_na_v%C3%BDchodn%C3%AD_Ukrajin%C4%9B" class="mw-redirect" title="Válka na východní Ukrajině">válka na východní Ukrajině</a>.<a href="#cite_note-114">[112]</a> Tzv. Nová hedvábná stezka, neboli Jeden pás, jedna cesta (anglicky One Belt, One Road, zkr. OBOR, též měkčím vyjádřením Belt and Road Iniciative, BRI) má oficiálně sloužit k vytvoření dopravních koridorů, jimiž se propojí infrastruktura Asie a Evropy. Z hlediska čínských velmocenských ambicí je zároveň významným strategickým prvkem a začátkem čínské cesty <a href="/wiki/Globalizace" title="Globalizace">globalizace</a>. Je součástí mocenského boje s USA, má omezit vliv Japonska ve Východní Asii a <a href="/wiki/Indo%C4%8D%C3%ADna" title="Indočína">Indočíně</a>, eventuálně výměnou za ekonomické investice navázat spolupráci v oblasti bezpečnosti. Příslib čínských investic je vykládán jako ekonomický nástroj Číny ve snaze získat spojence pro přiznání statutu tržní ekonomiky, což je dle bruselských diplomatů v současnosti důležitým zájmem čínské agendy v EU. Peking se snaží uplatňovat svůj vliv ve světě také přes Východní Evropu prostřednictvím iniciativy 16 + 1.<a href="#cite_note-115">[113]</a><a href="#cite_note-116">[114]</a> EU je vyjednávání otevřená, ale na multilaterální úrovni, nikoli pouze formou bilaterálních vztahů. <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_komise" title="Evropská komise">Evropská komise</a> doporučuje užší spolupráci s Čínou v otázkách lidských práv, ochrany životního prostředí a boji proti změnám klimatu, ČLR však zároveň označuje za „ekonomického rivala usilujícího o vůdčí pozici v zavádění technologií a systémového rivala v prosazování alternativních modelů vlády.“<a href="#cite_note-117">[115]</a> Z interních čínských dokumentů lze vyčíst, že „mezi běžné obyvatele západních zemí čínská externí propaganda nepronikla, a byla dokonce tamějšími politiky dezinterpretována jako „čínská hrozba“. Proto je třeba korigovat náš přístup a zaměřit se „na východ“. Ve srovnání s vyspělými státy Evropy a Ameriky představují skupinu nejvhodnější k „indoktrinaci“ (doslova: k vymývání mozků a získávání srdcí [si nao jing sin]) rozvojové země<a href="#cite_note-118">[116]</a>, kde tato čínská strategie Hedvábné stezky má již řadu obětí v podobě korupčních skandálů a astronomického zadlužení států, které přistoupily na nabídky čínských investic.<a href="#cite_note-119">[117]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Obyvatelstvo">Obyvatelstvo</h2></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článku <a href="/wiki/Obyvatelstvo_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_republiky" class="mw-redirect" title="Obyvatelstvo Čínské lidové republiky">Obyvatelstvo Čínské lidové republiky</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:PRC_Population_Density.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/64/PRC_Population_Density.svg/200px-PRC_Population_Density.svg.png" decoding="async" width="200" height="163" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/64/PRC_Population_Density.svg/300px-PRC_Population_Density.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/64/PRC_Population_Density.svg/400px-PRC_Population_Density.svg.png 2x" data-file-width="857" data-file-height="699" /></a><figcaption>Mapa hustoty obyvatelstva ČLR a Tchaj-wanu z roku 2009. Provincie na východním pobřežní jsou mnohem hustěji obydlené než vnitrozemí na západě.</figcaption></figure> Sčítání lidu v roce 2010 zaznamenalo počet obyvatel Čínské lidové republiky přibližně 1 370 536 875. Přibližně 16,60% populace bylo 14 let nebo mladších, 70,14% bylo ve věku 15 až 59 let a 13,26% bylo starších než 60 let.<a href="#cite_note-120">[118]</a> Míra populačního růstu v roce 2013 byla odhadována na 0,46%.<a href="#cite_note-121">[119]</a> Navzdory <a href="/wiki/Politika_jednoho_d%C3%ADt%C4%9Bte" title="Politika jednoho dítěte">politice jednoho dítěte</a>, kterou ČLR zavedla v roce 1979, se počet obyvatel Číny zvýšil z přibližně 550 milionů v době vzniku ČLR na 1,4 miliardy v současnosti.<a href="#cite_note-122">[120]</a> Čína tvořila většinu chudých na světě; nyní Čína tvoří většinu světové střední třídy.<a href="#cite_note-123">[121]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Etnické_skupiny">Etnické skupiny</h3></div> Čína oficiálně uznává <a href="/wiki/N%C3%A1rodnostn%C3%AD_men%C5%A1iny_v_%C4%8C%C3%ADn%C4%9B" title="Národnostní menšiny v Číně">56 různých etnických skupin</a>, z nichž největší část představují <a href="/wiki/Chanov%C3%A9" title="Chanové">Chanové</a>, kteří tvoří asi 91,51% celkového počtu populace.<a href="#cite_note-groups-124">[122]</a> Chanové - nejpočetnější světová etnická skupina<a href="#cite_note-125">[123]</a> - převyšují ostatní etnické skupiny v každé provincii s výjimkou <a href="/wiki/Tibetsk%C3%A1_autonomn%C3%AD_oblast" title="Tibetská autonomní oblast">Tibetu</a> a <a href="/wiki/Sin-%C5%A5iang" title="Sin-ťiang">Sin-ťiangu</a>.<a href="#cite_note-126">[124]</a> Podle sčítání lidu z roku 2010 tvoří etnické menšiny asi 8,49% obyvatel Číny.<a href="#cite_note-groups-124">[122]</a> V porovnání se sčítáním lidu z roku 2000 vzrostla populace Chanů o 66 537 177 lidí, tj. o 5,74%, zatímco populace 55 národnostních menšin se zvýšila o 7 362 627 lidí, tj. i 6,92%.<a href="#cite_note-groups-124">[122]</a> Sčítání z ruku 2010 zaznamenalo celkem 593 832 v Číně žijících cizinců. Největší skupiny pocházely z Jižní Koreje (120 750) Spojených států (71 493) a Japonska (66 159).<a href="#cite_note-127">[125]</a> Největšími etnickými menšinami v Číně (údaje podle sčítání lidu v roce 2000) jsou <a href="/wiki/%C4%8Cuangov%C3%A9" title="Čuangové">Čuangové</a> (16 milionů), <a href="/wiki/Mand%C5%BEuov%C3%A9" title="Mandžuové">Mandžuové</a> (10 milionů), <a href="/wiki/Ujgurov%C3%A9" title="Ujgurové">Ujgurové</a> (9 milionů), <a href="/wiki/Chuejov%C3%A9" title="Chuejové">Chuejové</a> (9 milionů), <a href="/wiki/Miaov%C3%A9" title="Miaové">Miaové</a> (8 milionů), <a href="/wiki/Iov%C3%A9" title="Iové">Iové</a> (7 milionů), <a href="/wiki/Tchu%C5%A5iaov%C3%A9" title="Tchuťiaové">Tchuťiaové</a> (5,75 milionu), <a href="/wiki/Mongolov%C3%A9" title="Mongolové">Mongolové</a> (5 milionů), <a href="/wiki/Tibe%C5%A5an%C3%A9" title="Tibeťané">Tibeťané</a> (5 milionů), <a href="/wiki/Puejov%C3%A9" title="Puejové">Puejové</a> (3 miliony), <a href="/wiki/Tungov%C3%A9" title="Tungové">Tungové</a> (3 miliony), <a href="/wiki/Jaov%C3%A9" title="Jaové">Jaové</a> (2,6 milionu) a <a href="/wiki/Korejci" title="Korejci">Korejci</a> (2 miliony).<a href="#cite_note-128">[126]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Jazyky">Jazyky</h3></div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:China_linguistic_map.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/55/China_linguistic_map.jpg/200px-China_linguistic_map.jpg" decoding="async" width="200" height="233" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/55/China_linguistic_map.jpg/300px-China_linguistic_map.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/55/China_linguistic_map.jpg/400px-China_linguistic_map.jpg 2x" data-file-width="2640" data-file-height="3072" /></a><figcaption>Etnolingvistická mapa ČLR a Tchaj-wanu z roku 1990</figcaption></figure> V Číně je asi 292 aktivních jazyků.<a href="#cite_note-129">[127]</a> Nejpoužívanější náleží do <a href="/wiki/Sinotibetsk%C3%A9_jazyky" title="Sinotibetské jazyky">sinotibetských jazyků</a>, které zahrnují <a href="/wiki/Severo%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A9_dialekty" title="Severočínské dialekty">mandarínštinu</a> (hovoří s ní 70% populace),<a href="#cite_note-130">[128]</a> a další varianty <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADn%C5%A1tina" title="Čínština">čínštiny</a>: <a href="/wiki/J%C3%BCe_(jazyk)" title="Jüe (jazyk)">Jüe</a> (včetně <a href="/wiki/Kanton%C5%A1tina" title="Kantonština">kantonštiny</a> a tchajšanštiny), <a href="/wiki/Wu_(jazyk)" title="Wu (jazyk)">wu</a>, <a href="/wiki/Min_(jazyk)" title="Min (jazyk)">min</a>, <a href="/w/index.php?title=Siang&action=edit&redlink=1" class="new" title="Siang (stránka neexistuje)">siang</a>, <a href="/w/index.php?title=Kan_(jazyk)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kan (jazyk) (stránka neexistuje)">kan</a> a <a href="/wiki/Hakka" title="Hakka">hakka</a>. <a href="/wiki/Tibetobarmsk%C3%A9_jazyky" title="Tibetobarmské jazyky">Tibetobarmské jazyky</a>, včetně <a href="/wiki/Tibet%C5%A1tina" title="Tibetština">tibetštiny</a>, qiangu, <a href="/w/index.php?title=Nakhi&action=edit&redlink=1" class="new" title="Nakhi (stránka neexistuje)">nakhi</a> a <a href="/w/index.php?title=Nuosu&action=edit&redlink=1" class="new" title="Nuosu (stránka neexistuje)">nuosu</a>, se používají v oblasti <a href="/wiki/Tibetsk%C3%A1_n%C3%A1horn%C3%AD_plo%C5%A1ina" title="Tibetská náhorní plošina">tibetské náhorní plošiny</a> a <a href="/wiki/J%C3%BCnnansko-kuej%C4%8Dousk%C3%A1_vyso%C4%8Dina" title="Jünnansko-kuejčouská vysočina">jünnansko-kuejčouské vysočiny</a>. Dalšími jazyky se hovoří v jihozápadní Číně (<a href="/wiki/%C4%8Cuang%C5%A1tina" title="Čuangština">čuangština</a>, <a href="/wiki/Thaj%C5%A1tina" title="Thajština">thajština</a> a <a href="/w/index.php?title=Kam-sujsk%C3%A9_jazyky&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kam-sujské jazyky (stránka neexistuje)">kam-sujské jazyky</a> z <a href="/wiki/Tajsko-kadajsk%C3%A9_jazyky" title="Tajsko-kadajské jazyky">tajsko-kadajských jazyků</a>, dále <a href="/wiki/Hmong-miensk%C3%A9_jazyky" title="Hmong-mienské jazyky">hmong-mienské jazyky</a> a <a href="/w/index.php?title=Wa&action=edit&redlink=1" class="new" title="Wa (stránka neexistuje)">wa</a> z <a href="/wiki/Austroasijsk%C3%A9_jazyky" title="Austroasijské jazyky">austroasijské jazykové rodiny</a>). Napříč severovýchodní a severozápadní Čínou používají zdejší etnické skupiny <a href="/wiki/Altajsk%C3%A9_jazyky" title="Altajské jazyky">altajské jazyky</a> včetně <a href="/wiki/Mand%C5%BEu%C5%A1tina" title="Mandžuština">mandžuštiny</a>, <a href="/wiki/Mongol%C5%A1tina" title="Mongolština">mongolštiny</a> a některé <a href="/wiki/Turkick%C3%A9_jazyky" title="Turkické jazyky">turkické jazyky</a>: <a href="/wiki/Ujgur%C5%A1tina" title="Ujgurština">ujgurštinu</a>, <a href="/wiki/Kaza%C5%A1tina" title="Kazaština">kazaštinu</a>, <a href="/wiki/Kyrgyz%C5%A1tina" title="Kyrgyzština">kyrgyzštinu</a>, <a href="/wiki/Salar%C5%A1tina" title="Salarština">salarštinu</a> a <a href="/w/index.php?title=Z%C3%A1padn%C3%AD_jugur%C5%A1tinu&action=edit&redlink=1" class="new" title="Západní jugurštinu (stránka neexistuje)">západní jugurštinu</a>. <a href="/wiki/Korej%C5%A1tina" title="Korejština">Korejština</a> se používá podél hranice se <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Korea" title="Severní Korea">Severní Koreou</a>. <a href="/w/index.php?title=Sar%C3%ADq%C3%B3l%C5%A1tina&action=edit&redlink=1" class="new" title="Saríqólština (stránka neexistuje)">Saríqólština</a>, jazyk <a href="/wiki/T%C3%A1d%C5%BEikov%C3%A9" title="Tádžikové">Tádžiků</a> na západě <a href="/wiki/Sin-%C5%A5iang" title="Sin-ťiang">Sin-ťiangu</a>, je <a href="/wiki/Indoevropsk%C3%A9_jazyky" title="Indoevropské jazyky">indoevropský jazyk</a>. Tchajwanští domorodci, včetně malé populace v pevninské Číně, používají <a href="/wiki/Austron%C3%A9sk%C3%A9_jazyky" title="Austronéské jazyky">austronéské jazyky</a>.<a href="#cite_note-language-131">[129]</a> <a href="/wiki/Standardn%C3%AD_%C4%8D%C3%ADn%C5%A1tina" title="Standardní čínština">Standardní čínština</a>, varianta mandarínštiny založená na pekingském dialektu, je oficiální národní jazyk Číny a je používán jako <a href="/wiki/Lingua_franca" title="Lingua franca">lingua franca</a> v zemi mezi lidmi různého lingvistického původu.<a href="#cite_note-132">[130]</a> <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_znaky" title="Čínské znaky">Čínské znaky</a> se jako <a href="/wiki/P%C3%ADsmo" title="Písmo">písmo</a> pro sinické jazyky používají po tisíce let. Umožňují mluvčím vzájemně nesrozumitelných čínských jazyků komunikovat mezi sebou prostřednictvím psaní. V roce 1956 vláda představila zjednodušené znaky, které v pevninské Číně nahradily starší tradiční znaky. Čínské znaky jsou také <a href="/wiki/Romanizace" class="mw-disambig" title="Romanizace">romanizované</a> ve formě <a href="/wiki/Pchin-jin" title="Pchin-jin">pchin-jinu</a>. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Náboženství">Náboženství</h3></div> Vláda Čínské lidové republiky oficiálně zastává státní <a href="/wiki/Ateismus" title="Ateismus">ateismus</a><a href="#cite_note-133">[131]</a> a za tímto účelem vede antireligistické kampaně.<a href="#cite_note-BuangChew2014-134">[132]</a> Na náboženské záležitosti v zemi dohlíží státní správa pro náboženské záležitosti.<a href="#cite_note-135">[133]</a> <a href="/wiki/N%C3%A1bo%C5%BEensk%C3%A1_svoboda" title="Náboženská svoboda">Náboženská svoboda</a> je zaručena čínskou ústavou, i když náboženské organizace, které nemají oficiální schválení, mohou být předmětem státní perzekuce.<a href="#cite_note-XinBan2012-136">[134]</a><a href="#cite_note-137">[135]</a> Během tisíciletí byla čínská civilizace ovlivněna různými náboženskými hnutími. “Tři učení”, včetně <a href="/wiki/Konfuci%C3%A1nstv%C3%AD" class="mw-redirect" title="Konfuciánství">konfuciánství</a>, <a href="/wiki/Taoismus" title="Taoismus">taoismu</a> a <a href="/wiki/Buddhismus" title="Buddhismus">buddhismu</a> (<a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%BD_buddhismus" class="mw-redirect" title="Čínský buddhismus">čínský buddhismus</a>), měly v historii významnou roli ve formování čínské kultury<a href="#cite_note-Yao2011-138">[136]</a><a href="#cite_note-139">[137]</a>, obohatily teologický a duchovní rámec, který sahá do období <a href="/wiki/%C5%A0ang" title="Šang">Šangu</a> a <a href="/wiki/Dynastie_%C4%8Cou" title="Dynastie Čou">dynastie Čou</a>. <table class="noprint metadata plainlinks sectstub" cellpadding="2" style="background: transparent;"> <tbody><tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Wiki_letter_w.svg" class="mw-file-description" title="Pahýl"><img alt="Pahýl" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6c/Wiki_letter_w.svg/25px-Wiki_letter_w.svg.png" decoding="async" width="25" height="25" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6c/Wiki_letter_w.svg/38px-Wiki_letter_w.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6c/Wiki_letter_w.svg/50px-Wiki_letter_w.svg.png 2x" data-file-width="44" data-file-height="44" /></a> </td> <td>Tato část článku je příliš stručná nebo <a href="/wiki/Wikipedie:Pah%C3%BDl" title="Wikipedie:Pahýl">postrádá důležité informace</a>. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně <a class="external text" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=%C4%8C%C3%ADna&action=edit">rozšíříte</a>. </td></tr></tbody></table> <ul class="gallery mw-gallery-traditional"> <li class="gallerybox" style="width: 155px"> <div class="thumb" style="width: 150px; height: 150px;"><a href="/wiki/Soubor:GZ_FS_Prayers_2.jpg" class="mw-file-description" title="Chanové v taoistickém chrámu"><img alt="Chanové v taoistickém chrámu" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e9/GZ_FS_Prayers_2.jpg/120px-GZ_FS_Prayers_2.jpg" decoding="async" width="120" height="90" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e9/GZ_FS_Prayers_2.jpg/180px-GZ_FS_Prayers_2.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e9/GZ_FS_Prayers_2.jpg/240px-GZ_FS_Prayers_2.jpg 2x" data-file-width="1024" data-file-height="768" /></a></div> <div class="gallerytext">Chanové v <a href="/wiki/Taoismus" title="Taoismus">taoistickém</a> chrámu</div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 155px"> <div class="thumb" style="width: 150px; height: 150px;"><a href="/wiki/Soubor:Uyghur_Meshrep.jpg" class="mw-file-description" title="Ujgurové"><img alt="Ujgurové" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9c/Uyghur_Meshrep.jpg/120px-Uyghur_Meshrep.jpg" decoding="async" width="120" height="80" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9c/Uyghur_Meshrep.jpg/180px-Uyghur_Meshrep.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9c/Uyghur_Meshrep.jpg/240px-Uyghur_Meshrep.jpg 2x" data-file-width="3768" data-file-height="2512" /></a></div> <div class="gallerytext"><a href="/wiki/Ujgurov%C3%A9" title="Ujgurové">Ujgurové</a></div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 155px"> <div class="thumb" style="width: 150px; height: 150px;"><a href="/wiki/Soubor:People_of_Tibet46.jpg" class="mw-file-description" title="Tibeťané"><img alt="Tibeťané" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/People_of_Tibet46.jpg/120px-People_of_Tibet46.jpg" decoding="async" width="120" height="89" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/People_of_Tibet46.jpg/180px-People_of_Tibet46.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/People_of_Tibet46.jpg/240px-People_of_Tibet46.jpg 2x" data-file-width="2447" data-file-height="1815" /></a></div> <div class="gallerytext"><a href="/wiki/Tibe%C5%A5an%C3%A9" title="Tibeťané">Tibeťané</a></div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 155px"> <div class="thumb" style="width: 150px; height: 150px;"><a href="/wiki/Soubor:Chine_Miao_%C3%A0_cornes9317a.jpg" class="mw-file-description" title="Miaové"><img alt="Miaové" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/93/Chine_Miao_%C3%A0_cornes9317a.jpg/120px-Chine_Miao_%C3%A0_cornes9317a.jpg" decoding="async" width="120" height="80" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/93/Chine_Miao_%C3%A0_cornes9317a.jpg/180px-Chine_Miao_%C3%A0_cornes9317a.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/93/Chine_Miao_%C3%A0_cornes9317a.jpg/240px-Chine_Miao_%C3%A0_cornes9317a.jpg 2x" data-file-width="3504" data-file-height="2336" /></a></div> <div class="gallerytext"><a href="/wiki/Miaov%C3%A9" title="Miaové">Miaové</a></div> </li> </ul> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Kultura">Kultura</h2></div> Čína je zemí s kulturní tradicí starou několik tisíc let.<a href="#cite_note-140">[138]</a> Současná Čínská lidová republika zachovává svou kulturní tradici, jak v oblasti výtvarného umění, tak tradici literární a hudební. Je však otevřená kulturním vlivům okolního světa. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Literatura">Literatura</h3></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_literatura" title="Čínská literatura">Čínská literatura</a>.</div><figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Libai_touxiang.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dc/Libai_touxiang.jpg/170px-Libai_touxiang.jpg" decoding="async" width="170" height="247" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dc/Libai_touxiang.jpg/255px-Libai_touxiang.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dc/Libai_touxiang.jpg/340px-Libai_touxiang.jpg 2x" data-file-width="480" data-file-height="698" /></a><figcaption>Básník <a href="/wiki/Li_Po" title="Li Po">Li Po</a></figcaption></figure> Za první velkou básnickou osobnost Číny bývá označován <a href="/wiki/%C4%8Cch%C3%BC_J%C3%BCan" title="Čchü Jüan">Čchü Jüan</a>, autor 3. století př. n. l. Tzv. popisné básně skládal v 1. století <a href="/wiki/Pan_Ku" title="Pan Ku">Pan Ku</a>. Ve 4. století se proslavil básník <a href="/wiki/Tchao_J%C3%BCan-ming" title="Tchao Jüan-ming">Tchao Jüan-ming</a>. <a href="/wiki/Cchao_Cchao" title="Cchao Cchao">Cchao Cchao</a> založil nový styl poezie, zvaný ťien-an, významným básníkem byl i jeho syn <a href="/wiki/Cchao_Pchi" title="Cchao Pchi">Cchao Pchi</a>. V 8. století zazářil <a href="/wiki/Tu_Fu" title="Tu Fu">Tu Fu</a> a krátce po něm <a href="/wiki/Li_Po" title="Li Po">Li Po</a>, který se stal nejpopulárnějším čínským autorem až do dnešních dnů. Na Li Poa a Tu Fua navazoval <a href="/wiki/Po_%C5%A4%C3%BC-i" title="Po Ťü-i">Po Ťü-i</a>, byť jim vyčítal, že “utíkaly do hor a k řekám”. 8. a 9. století je často označováno za zlatý věk čínské poezie, k jeho pozdním představitelům patřil <a href="/wiki/Tu_Mu" title="Tu Mu">Tu Mu</a>. V 11. století proslula básnířka <a href="/wiki/Li_%C4%8Cching-%C4%8Dao" title="Li Čching-čao">Li Čching-čao</a>, z jejíhož díla se však zachovala jen jediná sbírka, Píseň průzračného nefritu. 8. století je érou, kdy se rodí čínská próza, za její zakladatelské postavy jsou označováni <a href="/wiki/Chan_J%C3%BC" title="Chan Jü">Chan Jü</a> a <a href="/wiki/Liou_Cung-j%C3%BCan" title="Liou Cung-jüan">Liou Cung-jüan</a>. Významným byl však již cestopis Zápisky o buddhistických zemích autora 4. století <a href="/wiki/Fa-sien" title="Fa-sien">Fa-siena</a>. V 11. století prosluly svými eseji <a href="/wiki/Su_%C5%A0%E2%80%99" title="Su Š’">Su Š’</a> či <a href="/wiki/Ou-jang_Siou" title="Ou-jang Siou">Ou-jang Siou</a>. <a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADb%C4%9Bhy_od_jezern%C3%ADho_b%C5%99ehu" title="Příběhy od jezerního břehu">Příběhy od jezerního břehu</a> z konce 14. století, jež napsali <a href="/wiki/%C5%A0%E2%80%99_Naj-an" title="Š’ Naj-an">Š’ Naj-an</a> a <a href="/wiki/Luo_Kuan-%C4%8Dung" title="Luo Kuan-čung">Luo Kuan-čung</a>, se staly prvním z tzv. <a href="/wiki/%C4%8Cty%C5%99i_klasick%C3%A9_%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A9_rom%C3%A1ny" title="Čtyři klasické čínské romány">čtyř klasických čínských románů</a>. Druhým jsou <a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADb%C4%9Bhy_T%C5%99%C3%AD_%C5%99%C3%AD%C5%A1%C3%AD" title="Příběhy Tří říší">Příběhy Tří říší</a> <a href="/wiki/Luo_Kuan-%C4%8Dung" title="Luo Kuan-čung">Luo Kuan-čunga</a>, rovněž ze 14. století. <a href="/wiki/S%C3%BCan-cang" title="Süan-cang">Süan-cang</a> proslul svým cestopisem, jeho cesta do Indie později posloužila jako inspirace pro román <a href="/wiki/Putov%C3%A1n%C3%AD_na_z%C3%A1pad" title="Putování na západ">Putování na západ</a> (třetí ze čtyř klasických románů) spisovatele <a href="/wiki/Wu_%C4%8Ccheng-en" title="Wu Čcheng-en">Wu Čcheng-ena</a>, nejvýznamnějšího autora mingského období (16. století). K průkopníkům moderního divadla 17. století patřil <a href="/wiki/Li_J%C3%BC_(spisovatel)" title="Li Jü (spisovatel)">Li Jü</a>. V 18. století se proslavil <a href="/wiki/Cchao_S%C3%BCe-%C4%8Dchin" title="Cchao Süe-čchin">Cchao Süe-čchin</a> románem <a href="/wiki/Sen_v_%C4%8Derven%C3%A9m_dom%C4%9B" title="Sen v červeném domě">Sen v červeném domě</a>, posledním ze čtyř klasických románů. K prvním na západ proniknuvším autorům patřil <a href="/wiki/Lin_J%C3%BC-tchang" title="Lin Jü-tchang">Lin Jü-tchang</a>. Za jedny z největších čínských spisovatelů 20. století jsou označováni <a href="/wiki/Lu_S%C3%BCn" title="Lu Sün">Lu Sün</a> a <a href="/wiki/Lao_%C5%A0e" title="Lao Še">Lao Še</a>, autor známého románu Rikša. Románem Rodina zaujal <a href="/wiki/Pa_%C5%A4in" title="Pa Ťin">Pa Ťin</a>. <a href="/wiki/Feminismus" title="Feminismus">Feminismus</a> do čínské literatury vnesla <a href="/wiki/%C4%8Cchiou_%C5%A4in" title="Čchiou Ťin">Čchiou Ťin</a>. Ke komunistickým autorům patřil <a href="/wiki/Kuo_Mo-%C5%BEo" title="Kuo Mo-žo">Kuo Mo-žo</a> či <a href="/wiki/Mao_Tun" title="Mao Tun">Mao Tun</a>. <a href="/wiki/Kao_Sing-%C5%A5ien" title="Kao Sing-ťien">Kao Sing-ťien</a> obdržel roku 2000 <a href="/wiki/Nobelova_cena_za_literaturu" title="Nobelova cena za literaturu">Nobelovu cenu za literaturu</a><a href="#cite_note-141">[139]</a>, <a href="/wiki/Mo_Jen" title="Mo Jen">Mo Jen</a> stejné ocenění převzal v roce 2012.<a href="#cite_note-142">[140]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Výtvarné_umění">Výtvarné umění</h3></div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:China_(13964242179).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/China_%2813964242179%29.jpg/170px-China_%2813964242179%29.jpg" decoding="async" width="170" height="113" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/China_%2813964242179%29.jpg/255px-China_%2813964242179%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/China_%2813964242179%29.jpg/340px-China_%2813964242179%29.jpg 2x" data-file-width="2816" data-file-height="1880" /></a><figcaption> <a href="/wiki/Terakotov%C3%A1_arm%C3%A1da" title="Terakotová armáda">Terakotová armáda</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Dog%27s_head_sculpture_%22Circle_of_Animals-Zodiac_Heads%22,_2011.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6d/Dog%27s_head_sculpture_%22Circle_of_Animals-Zodiac_Heads%22%2C_2011.jpg/170px-Dog%27s_head_sculpture_%22Circle_of_Animals-Zodiac_Heads%22%2C_2011.jpg" decoding="async" width="170" height="113" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6d/Dog%27s_head_sculpture_%22Circle_of_Animals-Zodiac_Heads%22%2C_2011.jpg/255px-Dog%27s_head_sculpture_%22Circle_of_Animals-Zodiac_Heads%22%2C_2011.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6d/Dog%27s_head_sculpture_%22Circle_of_Animals-Zodiac_Heads%22%2C_2011.jpg/340px-Dog%27s_head_sculpture_%22Circle_of_Animals-Zodiac_Heads%22%2C_2011.jpg 2x" data-file-width="1920" data-file-height="1280" /></a><figcaption>Socha Hlava psa od <a href="/wiki/Aj_Wej-wej" title="Aj Wej-wej">Aj Wej-weje</a></figcaption></figure> Proslulým starověkým artefaktem je <a href="/wiki/Terakotov%C3%A1_arm%C3%A1da" title="Terakotová armáda">Terakotová armáda</a>, tedy soubor 6000 soch zakopaných v pohřebním komplexu poblíž čínského města <a href="/wiki/Si-an" title="Si-an">Si-an</a>, objevený 29. března 1974. Sochy vznikly ve 3. století př. n. l., pro hrobku sjednotitele Číny, císaře <a href="/wiki/%C4%8Cchin_%C5%A0%E2%80%99-chuang-ti" title="Čchin Š’-chuang-ti">Čchin Š’-chuang-tiho</a>.<a href="#cite_note-143">[141]</a> Hrobka a armáda byly zapsány na seznam <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A9_d%C4%9Bdictv%C3%AD" title="Světové dědictví">Světového dědictví UNESCO</a>, stejně jako další starověké sochařské dílo <a href="/wiki/Le%C5%A1ansk%C3%BD_Buddha" title="Lešanský Buddha">Lešanský Buddha</a>, známý též pod svým čínským názvem Ta-fo (Velký Buddha). Je to největší socha <a href="/wiki/Buddha" title="Buddha">Buddhy</a> na světě (71 metrů). Stojí nedaleko města <a href="/wiki/Le-%C5%A1an" title="Le-šan">Le-šan</a>.<a href="#cite_note-144">[142]</a> Staré buddhistické umění bylo koncentrováno často do jeskyň, skalní malby lze nalézt v jeskyni <a href="/wiki/Mo-kao" title="Mo-kao">Mo-kao</a> (též Jeskyni tisíce buddhů) <a href="#cite_note-145">[143]</a> a <a href="/wiki/J%C3%BCn-kang" title="Jün-kang">Jün-kang</a><a href="#cite_note-146">[144]</a>, reliéfy v jeskyni <a href="/wiki/Skaln%C3%AD_kresby_v_Ta-cu" title="Skalní kresby v Ta-cu">Ta-cu</a><a href="#cite_note-147">[145]</a> a sochy v jeskyni <a href="/wiki/Lung-men" title="Lung-men">Lung-men</a>.<a href="#cite_note-148">[146]</a> K nejstarším patří <a href="/wiki/Chua%C5%A1ansk%C3%A9_skaln%C3%AD_malby" title="Chuašanské skalní malby">Chuašanské skalní malby</a>.<a href="#cite_note-149">[147]</a> Klasikem čínské <a href="/wiki/Kaligrafie" title="Kaligrafie">kaligrafie</a> a malířství byl <a href="/wiki/Mi_Fu" title="Mi Fu">Mi Fu</a>. Tři svitkové obrazy se dochovaly z díla autora 4. století <a href="/wiki/Ku_Kchaj-%C4%8D%E2%80%99" title="Ku Kchaj-č’">Ku Kchaj-č’e</a>. Zakladatelem čínského krajinářství byl v 8. století <a href="/wiki/Wang_Wej" title="Wang Wej">Wang Wej</a>. Ve 12. století se známým malířem stal i jeden z císařů, <a href="/wiki/Chuej-cung_(Sung)" title="Chuej-cung (Sung)">Chuej-cung (Sung)</a>. V 17. století se od tradičních vzorů počal vzdalovat <a href="/wiki/%C5%A0%E2%80%99-tchao" title="Š’-tchao">Š’-tchao</a>. K moderním malířům patří <a href="/wiki/%C4%8Cchi_Paj-%C5%A1%E2%80%99" title="Čchi Paj-š’">Čchi Paj-š’</a>. K nejuznávanějším současným výtvarným umělcům <a href="/wiki/Aj_Wej-wej" title="Aj Wej-wej">Aj Wej-wej</a>.<a href="#cite_note-150">[148]</a> Architekt <a href="/wiki/Wang_%C5%A0u" title="Wang Šu">Wang Šu</a> je nositel prestižní architektonické <a href="/wiki/Pritzkerova_cena" title="Pritzkerova cena">Pritzkerovy ceny</a><a href="#cite_note-151">[149]</a>, čínského původu je i jiný držitel této ceny, Američan <a href="/wiki/I._M._Pei" title="I. M. Pei">I. M. Pei</a>, autor známé <a href="/wiki/Pyramida_v_Louvru" title="Pyramida v Louvru">Skleněné pyramidy</a> v muzeu <a href="/wiki/Louvre" title="Louvre">Louvre</a> v <a href="/wiki/Pa%C5%99%C3%AD%C5%BE" title="Paříž">Paříži</a>.<a href="#cite_note-152">[150]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Film">Film</h3></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_kinematografie" title="Čínská kinematografie">Čínská kinematografie</a>.</div> <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Opening_Film_CROPPED.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/eb/Opening_Film_CROPPED.jpg/170px-Opening_Film_CROPPED.jpg" decoding="async" width="170" height="164" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/eb/Opening_Film_CROPPED.jpg 1.5x" data-file-width="213" data-file-height="205" /></a><figcaption><a href="/wiki/%C4%8Cang_I-mou" title="Čang I-mou">Čang I-mou</a></figcaption></figure> K nejvýznamnějším čínským filmařům patří režisér <a href="/wiki/%C4%8Cang_I-mou" title="Čang I-mou">Čang I-mou</a>, vítěz <a href="/wiki/Zlat%C3%BD_medv%C4%9Bd" title="Zlatý medvěd">Zlatého medvěda</a> z <a href="/wiki/Berl%C3%ADnsk%C3%BD_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_filmov%C3%BD_festival" title="Berlínský mezinárodní filmový festival">Berlína</a> (1988, 1994) i <a href="/wiki/Zlat%C3%BD_lev" title="Zlatý lev">Zlatého Lva</a> z <a href="/wiki/Ben%C3%A1tsk%C3%BD_filmov%C3%BD_festival" title="Benátský filmový festival">Benátek</a> (1992, 1999), který byl také hlavním režisérem úvodního a závěrečného ceremoniálu <a href="/wiki/Letn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry_2008" title="Letní olympijské hry 2008">Letních olympijských her v Pekingu roku 2008</a>.<a href="#cite_note-153">[151]</a> K jeho generačním souputníkům (tzv. pátá generace) patří <a href="/wiki/%C4%8Cchen_Kchaj-ke" title="Čchen Kchaj-ke">Čchen Kchaj-ke</a>, držitel <a href="/wiki/Zlat%C3%A1_palma" title="Zlatá palma">Zlaté palmy</a> z <a href="/wiki/Filmov%C3%BD_festival_v_Cannes" title="Filmový festival v Cannes">Cannes</a> z roku 1993. <a href="/wiki/Sie_Fej" title="Sie Fej">Sie Fej</a> má <a href="/wiki/Zlat%C3%BD_medv%C4%9Bd" title="Zlatý medvěd">Zlatého medvěda</a> z <a href="/wiki/Berl%C3%ADnsk%C3%BD_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_filmov%C3%BD_festival" title="Berlínský mezinárodní filmový festival">Berlínského filmového festivalu</a> z roku 1993. O generaci mladší je <a href="/w/index.php?title=%C5%A4ia_%C4%8Cang-kche&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ťia Čang-kche (stránka neexistuje)">Ťia Čang-kche</a>, který získal hlavní cenu festivalu v Benátkách v roce 2006<a href="#cite_note-154">[152]</a>, <a href="/w/index.php?title=Wang_%C4%8Cch%C3%BCan-an&action=edit&redlink=1" class="new" title="Wang Čchüan-an (stránka neexistuje)">Wang Čchüan-an</a>, který si odnesl hlavní cenu z Berlinale v roce 2007<a href="#cite_note-155">[153]</a> nebo <a href="/w/index.php?title=Tiao_I-nan&action=edit&redlink=1" class="new" title="Tiao I-nan (stránka neexistuje)">Tiao I-nan</a>, jenž dosáhl stejného úspěchu roku 2014.<a href="#cite_note-156">[154]</a> Ve Spojených státech se prosadili filmový režisér <a href="/wiki/John_Woo" title="John Woo">John Woo</a>, nebo herečky <a href="/wiki/Joan_Chen" title="Joan Chen">Joan Chen</a>, <a href="/wiki/Li_Ping-ping" title="Li Ping-ping">Li Ping-ping</a> nebo <a href="/wiki/Bai_Ling" title="Bai Ling">Bai Ling</a>. V Číně patří k nejpopulárnějším herečkám <a href="/wiki/%C4%8Cao_Wej" title="Čao Wej">Čao Wej</a>, jež se proslavila ve snímku <a href="/wiki/Krvav%C3%A9_pob%C5%99e%C5%BE%C3%AD" title="Krvavé pobřeží">Krvavé pobřeží</a>, nebo <a href="/wiki/%C4%8Cang_C%E2%80%99-i" title="Čang C’-i">Čang C’-i</a> známá z filmu <a href="/wiki/Gej%C5%A1a_(film)" title="Gejša (film)">Gejša</a> či <a href="/wiki/Fan_Ping-ping" title="Fan Ping-ping">Fan Ping-ping</a>.<a href="#cite_note-157">[155]</a> Velmi rozvinutý je filmový průmysl v Hongkongu, který od roku 1997 můžeme rovněž přičítat k ČLR. Proslulé jsou zejména hongkongské akční filmy, největšími hvězdami, které tento průmysl zplodil, jsou patrně <a href="/wiki/Bruce_Lee" title="Bruce Lee">Bruce Lee</a> nebo <a href="/wiki/Jackie_Chan" title="Jackie Chan">Jackie Chan</a>, v jehož stopách šel <a href="/wiki/Jet_Li" title="Jet Li">Jet Li</a> (rodák z Pekingu, dnes občan <a href="/wiki/Singapur" title="Singapur">Singapuru</a>). <a href="/wiki/%C4%8Cang_C%E2%80%99-lin" title="Čang C’-lin">Čang C’-lin</a> jako první Číňanka uspěla v mezinárodních soutěžích krásy, když se roku 2007 stala <a href="/wiki/Miss_World" title="Miss World">Miss World</a>.<a href="#cite_note-158">[156]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Divadlo_a_hudba">Divadlo a hudba</h3></div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Wang_Zhaojun_Peking_Opera_14.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b9/Wang_Zhaojun_Peking_Opera_14.jpg/170px-Wang_Zhaojun_Peking_Opera_14.jpg" decoding="async" width="170" height="113" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b9/Wang_Zhaojun_Peking_Opera_14.jpg/255px-Wang_Zhaojun_Peking_Opera_14.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b9/Wang_Zhaojun_Peking_Opera_14.jpg/340px-Wang_Zhaojun_Peking_Opera_14.jpg 2x" data-file-width="4928" data-file-height="3264" /></a><figcaption><a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_opera" title="Čínská opera">Čínská opera</a></figcaption></figure> V několika velkých čínských městech byla postavena velmi moderní <a href="/wiki/Opern%C3%AD_sc%C3%A9na" title="Operní scéna">operní divadla</a>, ve kterých jsou uváděny jak tradiční <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_opera" title="Čínská opera">čínské opery</a>, tak <a href="/wiki/Opera" title="Opera">opery</a> z běžného světového repertoáru. Na rozdíl od evropské opery vznikla čínská opera v lidových vrstvách a uměním nejvyšší společnosti se stala teprve později. Za vrcholnou éru bývá označováno 13. století. Existuje okolo stovky žánrů čínské opery, odlišených především regionálně, z nichž nejznámější je <a href="/wiki/Pekingsk%C3%A1_opera" title="Pekingská opera">Pekingská opera</a>. Děj představení se odehrává prakticky vždy v minulosti, před 17. stoletím. Kromě zpěvu a tance zahrnuje často i <a href="/wiki/Bojov%C3%A9_um%C4%9Bn%C3%AD" title="Bojové umění">bojová umění</a>, <a href="/wiki/Akrobacie" title="Akrobacie">akrobacii</a>, typické jsou výrazné masky a líčení.<a href="#cite_note-159">[157]</a> V době <a href="/wiki/Kulturn%C3%AD_revoluce" title="Kulturní revoluce">Kulturní revoluce</a> byla čínská opera zakázána, od konce 70. let 20. století se Číňané snaží tuto tradici oživit. V zemi působí několik symfonických orchestrů. Známý je <a href="/wiki/%C5%A0anghajsk%C3%BD_symfonick%C3%BD_orchestr" title="Šanghajský symfonický orchestr">Šanghajský symfonický orchestr</a>, který se skládá výhradně z čínských hudebníků. V roce 2018 vysílaly evropské televizní stanice (např. <a href="/wiki/Arte" class="mw-redirect" title="Arte">Arte</a>) vystoupení tohoto orchestru – pod vedením jeho <a href="/wiki/Dirigent" title="Dirigent">šéfdirigenta</a> <a href="/w/index.php?title=Ju_Long&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ju Long (stránka neexistuje)">Ju Longa</a> – v prostorách <a href="/wiki/Zak%C3%A1zan%C3%A9_m%C4%9Bsto" title="Zakázané město">Zakázaného města</a> v <a href="/wiki/Peking" title="Peking">Pekingu</a>. Na programu byl mj. 2. klavírní koncert <a href="/wiki/Sergej_Rachmaninov" title="Sergej Rachmaninov">Sergeje Rachmaninova</a>. Sólistou byl <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">ruský</a> pianista <a href="/wiki/Daniil_Trifonov" title="Daniil Trifonov">Daniil Trifonov</a>. Čínským občanem je jiný světoznámý <a href="/wiki/Klav%C3%ADr" title="Klavír">klavírista</a>, <a href="/wiki/Lang_Lang" title="Lang Lang">Lang Lang</a>. K nejvýznamnějším hudebním skladatelům současnosti patří <a href="/wiki/Tchan_Tun" title="Tchan Tun">Tchan Tun</a>. Tvoří soudobou vážnou hudbu, ale více proslul hudbou filmovou (Tygr a drak). <a href="/wiki/Yo-Yo_Ma" title="Yo-Yo Ma">Yo-Yo Ma</a> je významným <a href="/wiki/Violoncello" title="Violoncello">violoncelistou</a>. Legendární čínskou zpěvačkou byla <a href="/wiki/%C4%8Cou_S%C3%BCan" title="Čou Süan">Čou Süan</a>, k současným popovým hvězdám (hovoří se o tzv. <a href="/wiki/Cantopop" title="Cantopop">Cantopopu</a>) patří <a href="/wiki/Leslie_Cheung" title="Leslie Cheung">Leslie Cheung</a> nebo <a href="/wiki/Faye_Wong" title="Faye Wong">Faye Wong</a>. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Památky">Památky</h3></div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Beijing-Verbotene_Stadt-Halle_der_hoechsten_Harmonie-02-gje.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8d/Beijing-Verbotene_Stadt-Halle_der_hoechsten_Harmonie-02-gje.jpg/170px-Beijing-Verbotene_Stadt-Halle_der_hoechsten_Harmonie-02-gje.jpg" decoding="async" width="170" height="104" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8d/Beijing-Verbotene_Stadt-Halle_der_hoechsten_Harmonie-02-gje.jpg/255px-Beijing-Verbotene_Stadt-Halle_der_hoechsten_Harmonie-02-gje.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8d/Beijing-Verbotene_Stadt-Halle_der_hoechsten_Harmonie-02-gje.jpg/340px-Beijing-Verbotene_Stadt-Halle_der_hoechsten_Harmonie-02-gje.jpg 2x" data-file-width="5085" data-file-height="3123" /></a><figcaption><a href="/wiki/Zak%C3%A1zan%C3%A9_m%C4%9Bsto" title="Zakázané město">Zakázané město</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Badaling_China_Great-Wall-of-China-04.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c4/Badaling_China_Great-Wall-of-China-04.jpg/170px-Badaling_China_Great-Wall-of-China-04.jpg" decoding="async" width="170" height="212" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c4/Badaling_China_Great-Wall-of-China-04.jpg/255px-Badaling_China_Great-Wall-of-China-04.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c4/Badaling_China_Great-Wall-of-China-04.jpg/340px-Badaling_China_Great-Wall-of-China-04.jpg 2x" data-file-width="2457" data-file-height="3071" /></a><figcaption><a href="/wiki/Velk%C3%A1_%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A1_ze%C4%8F" title="Velká čínská zeď">Velká čínská zeď</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:NationalGrandTheaterBeijing.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/01/NationalGrandTheaterBeijing.jpg/170px-NationalGrandTheaterBeijing.jpg" decoding="async" width="170" height="113" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/01/NationalGrandTheaterBeijing.jpg/255px-NationalGrandTheaterBeijing.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/01/NationalGrandTheaterBeijing.jpg/340px-NationalGrandTheaterBeijing.jpg 2x" data-file-width="3418" data-file-height="2279" /></a><figcaption><a href="/wiki/Velk%C3%A9_n%C3%A1rodn%C3%AD_divadlo_v_Pekingu" title="Velké národní divadlo v Pekingu">Velké národní divadlo v Pekingu</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Beijing_national_stadium.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1e/Beijing_national_stadium.jpg/170px-Beijing_national_stadium.jpg" decoding="async" width="170" height="98" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1e/Beijing_national_stadium.jpg/255px-Beijing_national_stadium.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1e/Beijing_national_stadium.jpg/340px-Beijing_national_stadium.jpg 2x" data-file-width="1762" data-file-height="1019" /></a><figcaption><a href="/wiki/Pekingsk%C3%BD_n%C3%A1rodn%C3%AD_stadion" title="Pekingský národní stadion">Pekingský národní stadion</a></figcaption></figure> Největším architektonickým symbolem Číny je <a href="/wiki/Velk%C3%A1_%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A1_ze%C4%8F" title="Velká čínská zeď">Velká čínská zeď</a>. Ta byla roku 2007, hlasováním sto milionů lidí z celého světa, zařazena dokonce mezi <a href="/wiki/Nov%C3%BDch_sedm_div%C5%AF_sv%C4%9Bta" title="Nových sedm divů světa">Nových sedm divů světa</a>.<a href="#cite_note-160">[158]</a> Zeď byla stavěna za <a href="/wiki/Dynastie_Ming" title="Dynastie Ming">dynastie Ming</a>, od konce 14. do začátku 17. století. Jejím účelem bylo chránit Čínu před mongolskými nájezdy. Dalším neodmyslitelným symbolem Číny a vůbec nejnavštěvovanější čínskou památkou je <a href="/wiki/Zak%C3%A1zan%C3%A9_m%C4%9Bsto" title="Zakázané město">Zakázané město</a> v Pekingu, komplex 980 budov, v němž sídlili téměř 500 let čínští císaři.<a href="#cite_note-161">[159]</a> Do města se vstupuje <a href="/wiki/Br%C3%A1na_Nebesk%C3%A9ho_klidu" title="Brána Nebeského klidu">Bránou Nebeského klidu</a> (Tchien-an-men), dominantou <a href="/wiki/N%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD_Nebesk%C3%A9ho_klidu" title="Náměstí Nebeského klidu">Náměstí Nebeského klidu</a>. Na jeho západní straně se nachází <a href="/wiki/Velk%C3%BD_s%C3%A1l_lidu" title="Velký sál lidu">Velký sál lidu</a> postavený v roce 1959, kde se konají sjezdy <a href="/wiki/Komunistick%C3%A1_strana_%C4%8C%C3%ADny" title="Komunistická strana Číny">Komunistické strany Číny</a>, na východní <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_n%C3%A1rodn%C3%AD_muzeum" title="Čínské národní muzeum">Čínské národní muzeum</a>, postavené rovněž roku 1959 (k 10 letům komunistické revoluce). První císaři <a href="/wiki/%C5%98%C3%AD%C5%A1e_%C4%8Cching" title="Říše Čching">dynastie Čching</a> obývali <a href="/wiki/Mukdensk%C3%BD_pal%C3%A1c" title="Mukdenský palác">Mukdenský palác</a> ve městě <a href="/wiki/%C5%A0en-jang" title="Šen-jang">Šen-jang</a>. Letní sídlo měli v <a href="/wiki/Letovisko_%C4%8Ccheng-te" title="Letovisko Čcheng-te">Čcheng-te</a>, později si postavili <a href="/wiki/Letn%C3%AD_pal%C3%A1c_v_Pekingu" title="Letní palác v Pekingu">Letní palác v Pekingu</a>. Ze <a href="/wiki/Star%C3%BD_letn%C3%AD_pal%C3%A1c" title="Starý letní palác">Starého letního paláce</a> již zbyly jen ruiny. Na seznam <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A9_d%C4%9Bdictv%C3%AD" title="Světové dědictví">Světového dědictví UNESCO</a> byly zapsány i <a href="/wiki/C%C3%ADsa%C5%99sk%C3%A9_hrobky_dynasti%C3%AD_Ming_a_%C4%8Cching" title="Císařské hrobky dynastií Ming a Čching">císařské hrobky</a> dvou nejvýznamnějších dynastií, Čching a Ming (mezi nimi k nejvýznamnějším patří <a href="/wiki/Ming-siao-ling" title="Ming-siao-ling">Ming-siao-ling</a> v <a href="/wiki/Nanking" title="Nanking">Nankingu</a>), stejně jako opevněné věže <a href="/wiki/Tiao-lou" title="Tiao-lou">Tiao-lou</a> v <a href="/wiki/Kchaj-pching" class="mw-disambig" title="Kchaj-pching">Kchaj-pchingu</a>, nebo kruhová hliněná obydlí <a href="/wiki/Tchu-lou" title="Tchu-lou">Tchu-lou</a> ve <a href="/wiki/Fu-%C5%A5ien" title="Fu-ťien">Fu-ťienu</a>. K nejpamátnějším místům <a href="/wiki/Konfucianismus" title="Konfucianismus">konfucianismu</a> patří <a href="/w/index.php?title=Konfuci%C5%AFv_chr%C3%A1m&action=edit&redlink=1" class="new" title="Konfuciův chrám (stránka neexistuje)">Konfuciův chrám</a> v <a href="/wiki/%C4%8Cch%C3%BC-fu" title="Čchü-fu">Čchü-fu</a>, Konfuciově rodišti. Pro <a href="/wiki/Taoismus" title="Taoismus">taoisty</a> je nejvzácnějším <a href="/wiki/Chr%C3%A1m_nebes" title="Chrám nebes">Chrám nebes</a> v Pekingu. Řada taoistických chrámů se nachází také v pohoří <a href="/wiki/Wu-tang" title="Wu-tang">Wu-tang</a>. Nejvýznamnější <a href="/wiki/Buddhismus" title="Buddhismus">buddhistická</a> památka, <a href="/wiki/Porcel%C3%A1nov%C3%A1_pagoda" title="Porcelánová pagoda">Porcelánová pagoda</a> v Nankingu, byla zničena roku 1856, během <a href="/wiki/Povst%C3%A1n%C3%AD_tchaj-pching%C5%AF" title="Povstání tchaj-pchingů">povstání tchaj-pchingů</a>. V roce 2015 ale nechaly čínské úřady postavit její repliku.<a href="#cite_note-162">[160]</a> Na seznam světového dědictví byla zapsána i některá historická centra měst, týká se měst <a href="/wiki/Pching-jao" title="Pching-jao">Pching-jao</a>, <a href="/wiki/Li-%C5%A5iang" title="Li-ťiang">Li-ťiang</a>, <a href="/wiki/Si-ti" title="Si-ti">Si-ti</a>, <a href="/wiki/Chung-cchun" title="Chung-cchun">Chung-cchun</a>, <a href="/wiki/Macao" title="Macao">Macao</a>, <a href="/wiki/Jin-s%C3%BC" title="Jin-sü">Jin-sü</a>, <a href="/wiki/Teng-feng" title="Teng-feng">Teng-feng</a>, <a href="/wiki/%C5%A0ang-tu" title="Šang-tu">Šang-tu</a> a ostrova <a href="/wiki/Ku-lang-j%C3%BC" title="Ku-lang-jü">Ku-lang-jü</a>. K ukázkám technického stavitelství patří 32 kilometrů dlouhý most <a href="/wiki/Tung-chaj_Ta-%C4%8Dchiao" title="Tung-chaj Ta-čchiao">Tung-chaj Ta-čchiao</a>. V roce 2018 ho překonal 55 kilometrů dlouhý most <a href="/wiki/Most_Hongkong%E2%80%93%C4%8Cu-chaj%E2%80%93Macao" title="Most Hongkong–Ču-chaj–Macao">Hongkong-Ču-chaj-Macao</a>.<a href="#cite_note-163">[161]</a> Od ekonomického boomu, který spustily <a href="/wiki/Teng_Siao-pching" title="Teng Siao-pching">Teng Siao-pchingovy</a> reformy v 80. letech, je Čína rovněž epicentrem moderní architektury. Pro olympijské hry v Pekingu v roce 2008 byly postaveny některé výjimečné stavby, mezi nimiž vyniká <a href="/wiki/Pekingsk%C3%BD_n%C3%A1rodn%C3%AD_stadion" title="Pekingský národní stadion">Pekingský národní stadion</a> (zvaný obvykle Ptačí hnízdo) a <a href="/wiki/Pekingsk%C3%A9_n%C3%A1rodn%C3%AD_plaveck%C3%A9_centrum" title="Pekingské národní plavecké centrum">Pekingské národní plavecké centrum</a> (tzv. Vodní kostka). Z jiných staveb je to například <a href="/wiki/Velk%C3%A9_n%C3%A1rodn%C3%AD_divadlo_v_Pekingu" title="Velké národní divadlo v Pekingu">Velké národní divadlo v Pekingu</a> z dílny francouzského architekta <a href="/wiki/Paul_Andreu" title="Paul Andreu">Paula Andreuho</a>, otevřené roku 2007<a href="#cite_note-164">[162]</a>, nebo pekingská <a href="/wiki/Budova_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_%C3%BAst%C5%99edn%C3%AD_televize" title="Budova Čínské ústřední televize">Budova Čínské ústřední televize</a>, již navrhl slavný nizozemský architekt a laureát <a href="/wiki/Pritzkerova_cena" title="Pritzkerova cena">Pritzkerovy ceny</a> <a href="/wiki/Rem_Koolhaas" title="Rem Koolhaas">Rem Koolhaas</a>.<a href="#cite_note-165">[163]</a> V <a href="/wiki/%C5%A0anghaj" title="Šanghaj">Šanghaji</a> je to například <a href="/wiki/Shanghai_World_Financial_Center" title="Shanghai World Financial Center">Shanghai World Financial Center</a>, nebo <a href="/wiki/Shanghai_Tower" title="Shanghai Tower">Shanghai Tower</a>, nejvyšší budova v Číně a druhá nejvyšší na světě. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Kuchyně">Kuchyně</h3></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článku <a href="/wiki/Stolov%C3%A1n%C3%AD_v_%C4%8C%C3%ADn%C4%9B" title="Stolování v Číně">Stolování v Číně</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Kung-pao-shanghai.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c2/Kung-pao-shanghai.jpg/170px-Kung-pao-shanghai.jpg" decoding="async" width="170" height="113" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c2/Kung-pao-shanghai.jpg/255px-Kung-pao-shanghai.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c2/Kung-pao-shanghai.jpg/340px-Kung-pao-shanghai.jpg 2x" data-file-width="3008" data-file-height="2000" /></a><figcaption><a href="/wiki/Ku%C5%99ec%C3%AD_kung-pao" title="Kuřecí kung-pao">Kuřecí kung-pao</a></figcaption></figure> Světově významná je <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_kuchyn%C4%9B" title="Čínská kuchyně">čínská kuchyně</a>. Je velmi ceněna téměř všude ve světě. Je zastoupena nejen ve velkoměstech. Restaurace vedené čínskými majiteli, ve kterých pracují téměř vždy jen čínští kuchaři, lze nalézt prakticky na všech kontinentech, zvláště v turistických oblastech, často však i mimo ně. Podávají se v nich pokrmy připravované podle tradičních metod pěti známých regionálních kuchyní. Typickými surovinami čínské kuchyně jsou <a href="/wiki/Bambus" title="Bambus">bambusové</a> výhonky, houba <a href="/wiki/Ucho_Jid%C3%A1%C5%A1ovo" title="Ucho Jidášovo">Ucho Jidášovo</a>, houba <a href="/wiki/Hou%C5%BEevnatec_jedl%C3%BD" title="Houževnatec jedlý">šiitake</a>, pasta z černých bobů, pepř sečuánský, <a href="/wiki/S%C3%B3jov%C3%A1_om%C3%A1%C4%8Dka" title="Sójová omáčka">sójová omáčka</a>, <a href="/wiki/Tofu" title="Tofu">tofu</a>, <a href="/wiki/%C5%A0alotka" class="mw-redirect" title="Šalotka">šalotka</a>. Z pálenek <a href="/wiki/R%C3%BD%C5%BEov%C3%A9_v%C3%ADno" title="Rýžové víno">rýžové víno</a>, z koření <a href="/wiki/Z%C3%A1zvor" title="Zázvor">zázvor</a>. Známými pokrmy jsou <a href="/wiki/Ku%C5%99ec%C3%AD_kung-pao" title="Kuřecí kung-pao">Kuřecí kung-pao</a>, <a href="/wiki/Pekingsk%C3%A1_kachna" title="Pekingská kachna">Pekingská kachna</a>, jarní závitky či <a href="/w/index.php?title=%C5%A0uej-%C4%8Du-%C5%BEou&action=edit&redlink=1" class="new" title="Šuej-ču-žou (stránka neexistuje)">Šuej-ču-žou</a>. Existují však velké regionální rozdíly, k nejznámějším regionálním kuchyním patří kantonská (obvykle užívající pánev <a href="/wiki/Wok" title="Wok">wok</a>), pekingská (často úprava v páře či grilování), sečuánská (patří k nejpikantnějším) či čchaošanská (hodně <a href="/wiki/Vegetari%C3%A1n" class="mw-redirect" title="Vegetarián">vegetariánská</a>, založená na tofu). Velký důraz je kladen na estetickou úpravu pokrmů a stolování. Tradičně se používají <a href="/wiki/J%C3%ADdeln%C3%AD_h%C5%AFlky" title="Jídelní hůlky">jídelní hůlky</a>, polévky se jí lžící, obvykle porcelánovou. Některé pokrmy, např. pekingská kachna, se však jedí rukama. Všechny pokrmy se servírují současně, každý ze stolujících má před sebou misku, do které si nabírá z pokrmů na stole. Přednostně jedí starší lidé a muži. Za těžký prohřešek proti etiketě se pokládá, pokud někdo zapíchne hůlky do zbytků jídla v misce. Během jídla pijí Číňané nejraději <a href="/wiki/Zelen%C3%BD_%C4%8Daj" title="Zelený čaj">zelený čaj</a>.<a href="#cite_note-166">[164]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Věda">Věda</h2></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článku <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_filosofie" class="mw-redirect" title="Čínská filosofie">Čínská filosofie</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Tu_Youyou_5056-2015.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5d/Tu_Youyou_5056-2015.jpg/170px-Tu_Youyou_5056-2015.jpg" decoding="async" width="170" height="206" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5d/Tu_Youyou_5056-2015.jpg/255px-Tu_Youyou_5056-2015.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5d/Tu_Youyou_5056-2015.jpg/340px-Tu_Youyou_5056-2015.jpg 2x" data-file-width="2805" data-file-height="3403" /></a><figcaption>Nobelistka Tchu Jou-jou</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Confucio_(Master_Kong_Qiu).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/55/Confucio_%28Master_Kong_Qiu%29.jpg/170px-Confucio_%28Master_Kong_Qiu%29.jpg" decoding="async" width="170" height="183" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/55/Confucio_%28Master_Kong_Qiu%29.jpg 1.5x" data-file-width="216" data-file-height="233" /></a><figcaption><a href="/wiki/Konfucius" title="Konfucius">Konfucius</a></figcaption></figure>Lékař <a href="/wiki/Chua_Tchuo" title="Chua Tchuo">Chua Tchuo</a> je považován za toho, kdo již v 1. století jako první užil v lékařství <a href="/wiki/Anestezie" title="Anestezie">anestézii</a>.<a href="#cite_note-167">[165]</a> Základy matematického myšlení stavěl v Číně <a href="/wiki/Liou_Chuej" title="Liou Chuej">Liou Chuej</a> ve 3. století. Proslulým všestranným učencem starověku byl <a href="/wiki/%C5%A0en_Kua" title="Šen Kua">Šen Kua</a>. V práci Meng-si pi-tchan (Eseje víru snů) z roku 1088 popsal jako první na světě princip magnetické jehly <a href="/wiki/Kompas" title="Kompas">kompasu</a> a naznačil, že by mohla být využita pro navigaci (v Evropě byla popsána až v roce 1187). Při promýšlení kompasu definoval též rozdíl mezi <a href="/wiki/Magnetick%C3%A9_pole_Zem%C4%9B" title="Magnetické pole Země">magnetickým</a> a skutečným <a href="/wiki/Severn%C3%AD_p%C3%B3l" title="Severní pól">severním pólem</a> (zhruba 400 let před evropskou vědou). Významnými starověkými astronomy byli <a href="/wiki/Cu_%C4%8Cchung-%C4%8D%E2%80%99" title="Cu Čchung-č’">Cu Čchung-č’</a> nebo <a href="/wiki/%C4%8Cang_Cheng" title="Čang Cheng">Čang Cheng</a>. <a href="/wiki/Su_Sung" title="Su Sung">Su Sung</a> v 11. století sestavil mapu hvězdné oblohy, jež je dnes nejstarší takovou dochovanou tištěnou mapou. V 16. století byl jakýmsi styčným bodem tradiční čínské vzdělanosti a vznikající evropské vědy <a href="/wiki/S%C3%BC_Kuang-%C4%8Dchi" title="Sü Kuang-čchi">Sü Kuang-čchi</a>. V jeho době poznání čínské přírodovědy a medicíny sepsal a uchoval <a href="/wiki/Li_%C5%A0%E2%80%99-%C4%8Den" title="Li Š’-čen">Li Š’-čen</a>.<a href="#cite_note-168">[166]</a> Nejslavnější čínskou vědkyní je fyzička <a href="/wiki/Chien-Shiung_Wu" title="Chien-Shiung Wu">Chien-Shiung Wu</a>.<a href="#cite_note-169">[167]</a> <a href="/wiki/%C4%8Cchien_S%C3%BCe-sen" title="Čchien Süe-sen">Čchien Süe-sen</a> se podílel na rozvoji raketové techniky, byl otcem čínského kosmického programu a hlavním konstruktérem čínských kosmických raket <a href="/wiki/Dlouh%C3%BD_pochod_(raketa)" title="Dlouhý pochod (raketa)">Dlouhý pochod</a> (Čchang Čeng).<a href="#cite_note-170">[168]</a> Číňané žijící ve Spojených státech <a href="/wiki/Jang_%C4%8Cen-ning" title="Jang Čen-ning">Jang Čen-ning</a> a <a href="/wiki/Li_%C4%8Ceng-tao" title="Li Čeng-tao">Li Čeng-tao</a> získali v roce 1957 <a href="/wiki/Nobelova_cena_za_fyziku" title="Nobelova cena za fyziku">Nobelovu cenu za fyziku</a>, stejné ocenění získali i další čínští emigranti, roku 1998 <a href="/wiki/Cchuej_%C4%8Cchi" title="Cchuej Čchi">Cchuej Čchi</a>, roku 2009 <a href="/wiki/Charles_Kuen_Kao" title="Charles Kuen Kao">Charles Kuen Kao</a>. Další naturalizovaný Američan <a href="/wiki/%C4%8Cchiou_%C4%8Ccheng-tung" title="Čchiou Čcheng-tung">Čchiou Čcheng-tung</a> získal prestižní matematickou <a href="/wiki/Fieldsova_medaile" title="Fieldsova medaile">Fieldsovu medaili</a>, informatik <a href="/wiki/Andrew_Jao" title="Andrew Jao">Andrew Jao</a> zase <a href="/wiki/Turingova_cena" title="Turingova cena">Turingovu cenu</a> (2000). Chemička <a href="/wiki/Tchu_Jou-jou" title="Tchu Jou-jou">Tchu Jou-jou</a> získala v roce 2015 <a href="/wiki/Nobelova_cena_za_fyziologii_nebo_l%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD" class="mw-redirect" title="Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství">Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství</a>.<a href="#cite_note-171">[169]</a> Nejprestižnější vědecké ocenění převzala jako první občanka ČLR. Jako první izolovala hořčin <a href="/wiki/Artemisinin" title="Artemisinin">artemisinin</a> z pelyňku, který využila v léčbě <a href="/wiki/Mal%C3%A1rie" title="Malárie">malárie</a>. Kombinovaná terapie snížila úmrtnost nemoci o 20–30 % a jen na <a href="/wiki/Afrika" title="Afrika">africkém kontinentu</a> zachránila stovky tisíc životů. Známým odborníkem v oblasti potravinářství je <a href="/wiki/Da-Wen_Sun" title="Da-Wen Sun">Da-Wen Sun</a>. Nejslavnějším čínským filozofem je <a href="/wiki/Konfucius" title="Konfucius">Konfucius</a>, jehož učení čínskou společnost hluboce ovlivnilo a formovalo. Jeho oponentem byl <a href="/wiki/Mocius" title="Mocius">Mocius</a>, <a href="/wiki/Konfucianismus" title="Konfucianismus">konfucianismus</a> však převládl. Ke Konfuciovým nejvýznamnějším žákům patřil <a href="/wiki/Mencius" title="Mencius">Mencius</a>. Jeho pragmatickým oponentem byl <a href="/wiki/S%C3%BCn-c%E2%80%99" title="Sün-c’">Sün-c’</a>. Materialistické prvky do konfuciánství vnášel <a href="/wiki/Wang_%C4%8Cchung" title="Wang Čchung">Wang Čchung</a>. K tvůrcům <a href="/wiki/Neokonfucianismus" title="Neokonfucianismus">neokonfucianismu</a> v 15. století patřil <a href="/wiki/Wang_Jang-ming" title="Wang Jang-ming">Wang Jang-ming</a>. Završitelem neokonfuciánské scholastiky byl <a href="/wiki/%C4%8Cu_Si" title="Ču Si">Ču Si</a>.<a href="#cite_note-172">[170]</a> K zakladatelům <a href="/wiki/Legismus" title="Legismus">legismu</a> patřil <a href="/wiki/Chan_Fej" title="Chan Fej">Chan Fej</a>, k jeho klíčovým představitelům <a href="/wiki/Li_S%E2%80%99" title="Li S’">Li S’</a> a <a href="/wiki/%C5%A0ang_Jang" title="Šang Jang">Šang Jang</a>. Představitelem konfucianismu 20. století, který hledal spojení s moderním světem a evropskou kulturou, byl <a href="/wiki/Kchang_Jou-wej" title="Kchang Jou-wej">Kchang Jou-wej</a>. K jeho souputníkům v „europeizačních snahách“ patřil <a href="/wiki/Jen_Fu" title="Jen Fu">Jen Fu</a> nebo <a href="/wiki/Liang_%C4%8Cchi-%C4%8Dchao" title="Liang Čchi-čchao">Liang Čchi-čchao</a>. V 6. století přišla myšlenková revoluce s dílem záhadného autora známého jako <a href="/wiki/Lao-c%27" class="mw-redirect" title="Lao-c'">Lao-c'</a>. Jeho učení se nazývá <a href="/wiki/Taoismus" title="Taoismus">taoismus</a>. K Laovým nejvýznamnějším následovníkům patřil <a href="/wiki/%C4%8Cuang-c%27" title="Čuang-c'">Čuang-c'</a>. Na pronikání <a href="/wiki/Buddhismus" title="Buddhismus">buddhismu</a> do Číny měl zásadní podíl <a href="/wiki/Kum%C3%A1rad%C5%BE%C3%ADva" title="Kumáradžíva">Kumáradžíva</a>.<a href="#cite_note-173">[171]</a> Zakladatelem čínské <a href="/wiki/Historiografie" title="Historiografie">historiografie</a> byl <a href="/wiki/S%E2%80%99-ma_%C4%8Cchien" title="S’-ma Čchien">S’-ma Čchien</a>.<a href="#cite_note-174">[172]</a> Na jejím rozvoji ve starověku se podílela i jedna žena: <a href="/wiki/Pan_%C4%8Cao" title="Pan Čao">Pan Čao</a>. K nejvýznamnějším moderním historikům patřili <a href="/wiki/Chuang_Sien-fan" title="Chuang Sien-fan">Chuang Sien-fan</a>, jenž byl zároveň zakladatelem čínské <a href="/wiki/Antropologie" title="Antropologie">antropologie</a>, či <a href="/wiki/S%27-ma_Kuang" class="mw-redirect" title="S'-ma Kuang">S'-ma Kuang</a>. Vojevůdce 6. století př. n. l. <a href="/wiki/Sun-c%E2%80%99" title="Sun-c’">Sun-c’</a> je autorem legendárního traktátu <a href="/wiki/Um%C4%9Bn%C3%AD_v%C3%A1lky" title="Umění války">Umění války</a>, který je považován za jednu z nejstarších knih o strategii a taktice vůbec.<a href="#cite_note-175">[173]</a> Tvůrcem čínské hláskové abecedy <a href="/wiki/Pchin-jin" title="Pchin-jin">pchin-jin</a> byl jazykovědec <a href="/wiki/%C4%8Cou_Jou-kuang" title="Čou Jou-kuang">Čou Jou-kuang</a>. O velkou jazykovou reformu (<a href="/wiki/Paj-chua" title="Paj-chua">paj-chua</a>) ve 20. století usiloval <a href="/wiki/Chu_%C5%A0%E2%80%99" title="Chu Š’">Chu Š’</a>. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Vzdělání">Vzdělání</h3></div> Podle QS World University Rankings 2020 je nejlepší vysokou školou v Číně <a href="/wiki/Univerzita_%C4%8Cching-chua" title="Univerzita Čching-chua">Univerzita Čching-chua</a>, která má být zároveň 16. nejkvalitnější vysokou školou na světě a třetí v Asii.<a href="#cite_note-176">[174]</a> Jde o výzkumnou univerzitu sídlící v Pekingu. Byla založena v roce 1911 z peněz, které měla Čína zaplatit <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">Spojeným státům americkým</a> jako reparace po prohraném <a href="/wiki/Boxersk%C3%A9_povst%C3%A1n%C3%AD" title="Boxerské povstání">Boxerském povstání</a> – na základě návrhu ministra zahraničí Spojených států Johna Haye byly reparace Číně odpuštěny s podmínkou, že budou použity na založení vzdělávací instituce. Prvními učiteli na škole pak byli Američané z řad <a href="/wiki/Young_Men%27s_Christian_Association" class="mw-redirect" title="Young Men's Christian Association">YMCA</a>. Vzhledem k vazbám na Spojené státy došlo na univerzitě na konci <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Čínská občanská válka">Čínské občanské války</a> ke značné personální změně – velká část profesorů odešla <a href="/wiki/Tchaj-wan" title="Tchaj-wan">na Tchaj-wan</a>, kde založili v roce 1956 v <a href="/wiki/Sin-%C4%8Du" title="Sin-ču">Sin-ču</a> Národní univerzitu Čching-chua. Na Univerzitě Čching-chua studoval například nobelista <a href="/wiki/Jang_%C4%8Cen-ning" title="Jang Čen-ning">Jang Čen-ning</a>. Druhou nejkvalitnější školou v Číně je podle QS <a href="/wiki/Pekingsk%C3%A1_univerzita" title="Pekingská univerzita">Pekingská univerzita</a> (22. celosvětově). Jde o nejstarší čínskou univerzitu založenou roku 1898. Škola je proslulá tím, že na ní studovali zakladatelé Komunistické strany Číny, krom toho např. spisovatel <a href="/wiki/Lu_S%C3%BCn" title="Lu Sün">Lu Sün</a>. Obě prestižní univerzity sídlí těsně vedle sebe, v pekingském obvodu <a href="/wiki/Chaj-tien_(Peking)" title="Chaj-tien (Peking)">Chaj-tien</a>. Dalším epicentrem vzdělanosti je Hongkong. Na 25. místě světového žebříčku se nachází <a href="/wiki/Hongkongsk%C3%A1_univerzita" title="Hongkongská univerzita">Hongkongská univerzita</a>, jen o málo níže <a href="/wiki/Hongkongsk%C3%A1_v%C4%9Bdecko-technologick%C3%A1_univerzita" title="Hongkongská vědecko-technologická univerzita">Hongkongská vědecko-technologická univerzita</a>, <a href="/w/index.php?title=%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_hongkongsk%C3%A1_univerzita&action=edit&redlink=1" class="new" title="Čínská hongkongská univerzita (stránka neexistuje)">Čínská hongkongská univerzita</a> a <a href="/w/index.php?title=M%C4%9Bstsk%C3%A1_hongkongsk%C3%A1_univerzita&action=edit&redlink=1" class="new" title="Městská hongkongská univerzita (stránka neexistuje)">Městská hongkongská univerzita</a>. Mimo tato dvě tradiční centra vzdělanosti si vysokou kvalitu udržuje <a href="/wiki/Univerzita_Fu-tan" title="Univerzita Fu-tan">Univerzita Fu-tan</a> v <a href="/wiki/%C5%A0anghaj" title="Šanghaj">Šanghaji</a>, která se pod QS propracovala již na pozici 40. nejkvalitnější vysoké školy na světě. V Šanghaji si vysokou prestiž drží i <a href="/wiki/%C5%A0anghajsk%C3%A1_dopravn%C3%AD_univerzita" title="Šanghajská dopravní univerzita">Šanghajská dopravní univerzita</a>, která je navzdory svému názvu univerzitou všeobecnou. Na „periferii“ se nejvíce daří <a href="/wiki/%C4%8Ce%C5%A5iangsk%C3%A1_univerzita" title="Čeťiangská univerzita">Čeťiangské univerzitě</a> v <a href="/wiki/Chang-%C4%8Dou" title="Chang-čou">Chang-čou</a>, hlavním městě provincie <a href="/wiki/%C4%8Ce-%C5%A5iang" title="Če-ťiang">Če-ťiang</a>. Podle QS World Ranking 2020 jde o 54. nejlepší vysokou školu světa. V první stovce se drží také <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_v%C4%9Bdecko-technologick%C3%A1_univerzita" title="Čínská vědecko-technologická univerzita">Čínská vědecko-technologická univerzita</a> v <a href="/wiki/Che-fej" title="Che-fej">Che-feji</a> v provincii <a href="/wiki/An-chuej" title="An-chuej">An-chuej</a>. Tradice rozeznává tzv. <a href="/w/index.php?title=%C5%A4iou-siao_Lien-meng&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ťiou-siao Lien-meng (stránka neexistuje)">Ťiou-siao Lien-meng</a>, jakýsi neformální klub devíti nejtradičnějších čínských univerzit, zvaný též Liga C9, nebo „čínská břečťanová liga“.<a href="#cite_note-177">[175]</a> Krom již uvedených do ní patří <a href="/wiki/Nankingsk%C3%A1_univerzita" title="Nankingská univerzita">Nankingská univerzita</a>, <a href="/wiki/Charbinsk%C3%A1_polytechnick%C3%A1_univerzita" title="Charbinská polytechnická univerzita">Charbinská polytechnická univerzita</a> a <a href="/w/index.php?title=Si-ansk%C3%A1_dopravn%C3%AD_univerzita&action=edit&redlink=1" class="new" title="Si-anská dopravní univerzita (stránka neexistuje)">Si-anská dopravní univerzita</a>. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Sport">Sport</h2></div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Na-li_(cropped).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1b/Na-li_%28cropped%29.jpg/170px-Na-li_%28cropped%29.jpg" decoding="async" width="170" height="248" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1b/Na-li_%28cropped%29.jpg/255px-Na-li_%28cropped%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1b/Na-li_%28cropped%29.jpg/340px-Na-li_%28cropped%29.jpg 2x" data-file-width="686" data-file-height="1000" /></a><figcaption><a href="/wiki/Li_Na" title="Li Na">Li Na</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Hou_Yifan_(29762728494).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/88/Hou_Yifan_%2829762728494%29.jpg/170px-Hou_Yifan_%2829762728494%29.jpg" decoding="async" width="170" height="113" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/88/Hou_Yifan_%2829762728494%29.jpg/255px-Hou_Yifan_%2829762728494%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/88/Hou_Yifan_%2829762728494%29.jpg/340px-Hou_Yifan_%2829762728494%29.jpg 2x" data-file-width="6016" data-file-height="4016" /></a><figcaption><a href="/wiki/Chou_I-fan" title="Chou I-fan">Chou I-fan</a></figcaption></figure> Od 80. let 20. století zažívá v Číně obrovský rozmach sport, který má velkou státní podporu. V roce 1984 se Čína prvně zúčastnila olympijských her, <a href="/wiki/Letn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry_1984" title="Letní olympijské hry 1984">letních v Los Angeles</a>. Její první olympijskou hvězdou se zde stal gymnasta <a href="/wiki/Li_Ning" title="Li Ning">Li Ning</a>.<a href="#cite_note-178">[176]</a> Od té doby ČLR vybojovala 237 zlatých olympijských medailí (k 2018) a dala světu řadu dalších úspěšných sportovců: K největším čínských sportovním hvězdám patří tenistka <a href="/wiki/Li_Na" title="Li Na">Li Na</a>, vítězka Australian Open 2014 a Roland Garros 2011.<a href="#cite_note-179">[177]</a> Ve čtyřhře byla světovou jedničkou <a href="/wiki/Pcheng_%C5%A0uaj" title="Pcheng Šuaj">Pcheng Šuaj</a>. V americké lize <a href="/wiki/National_Basketball_Association" title="National Basketball Association">NBA</a> se prosadil basketbalista <a href="/wiki/Jao_Ming" title="Jao Ming">Jao Ming</a>, proslulý svou výškou (229 cm).<a href="#cite_note-180">[178]</a> Skokanka do vody <a href="/wiki/Wu_Min-sia" title="Wu Min-sia">Wu Min-sia</a> se stala legendou své disciplíny a vyhrála pět zlatých olympijských medailí.<a href="#cite_note-181">[179]</a> Jen o trochu méně úspěšné jsou v této disciplíně její kolegyně <a href="/wiki/Fu_Ming-sia" title="Fu Ming-sia">Fu Ming-sia</a>, <a href="/wiki/%C4%8Cchen_%C5%BDuo-lin" title="Čchen Žuo-lin">Čchen Žuo-lin</a> a <a href="/wiki/Kuo_%C5%A4ing-%C5%A5ing" title="Kuo Ťing-ťing">Kuo Ťing-ťing</a>. Čína ve skocích do vody získala k roku 2018 již 40 zlatých olympijských medailí a je to její nejúspěšnější disciplína. V Li Ningových stopách šel především gymnasta <a href="/wiki/Cou_Kchaj" title="Cou Kchaj">Cou Kchaj</a>, držitel pěti olympijských zlatých kovů, <a href="/wiki/Li_Siao-pcheng" title="Li Siao-pcheng">Li Siao-pcheng</a> má jen o jeden méně. Ještě více tradičním je v Číně <a href="/wiki/Stoln%C3%AD_tenis" title="Stolní tenis">stolní tenis</a>: <a href="/wiki/Ma_Lung" title="Ma Lung">Ma Lung</a> má tři olympijská zlata a je desetinásobným mistrem světa, stolní tenistka <a href="/wiki/Teng_Ja-pching" title="Teng Ja-pching">Teng Ja-pching</a> má z OH dokonce čtyři zlata. Mezi ženami dominovala rovněž <a href="/wiki/Wang_Nan" title="Wang Nan">Wang Nan</a> či <a href="/wiki/%C4%8Cang_I-ning" title="Čang I-ning">Čang I-ning</a>. Prvním Číňanem, který zkompletoval ping-pongový grandslam (zlato z OH, mistr světa a vítěz světového poháru) byl <a href="/wiki/Liou_Kuo-liang" title="Liou Kuo-liang">Liou Kuo-liang</a> (1999), druhým <a href="/wiki/Kchung_Ling-chuej" title="Kchung Ling-chuej">Kchung Ling-chuej</a> (2000), třetím <a href="/wiki/%C4%8Cang_%C5%A4i-kche" title="Čang Ťi-kche">Čang Ťi-kche</a> (2012). (Před nimi se to povedlo jen Švédovi <a href="/wiki/Jan-Ove_Waldner" title="Jan-Ove Waldner">Jan-Ove Waldnerovi</a>). Velmi úspěšní jsou Číňané v <a href="/wiki/Badminton" title="Badminton">badmintonu</a>, například <a href="/wiki/Lin_Tan" title="Lin Tan">Lin Tan</a> je první mužský badmintonista, který získal zlatou olympijskou medaili v individuální disciplíně dvakrát po sobě.<a href="#cite_note-182">[180]</a> Králem badmintonové dvouhry je <a href="/wiki/Fu_Chaj-feng" title="Fu Chaj-feng">Fu Chaj-feng</a>. V ping-pongu a badmintonu jsou již Číňané na čele historických tabulek olympijských medailistů. Plavec <a href="/wiki/Sun_Jang" title="Sun Jang">Sun Jang</a> má tři olympijské zlaté a vytvořil světový rekord, v ženském plavání brala dvě olympijské zlaté <a href="/wiki/Jie_%C5%A0%27-wen" title="Jie Š'-wen">Jie Š'-wen</a>. K nejúspěšnějším atletům patří běžkyně <a href="/wiki/Wang_%C5%A4%C3%BCn-sia" title="Wang Ťün-sia">Wang Ťün-sia</a> a <a href="/wiki/Sing_Chuej-na" title="Sing Chuej-na">Sing Chuej-na</a>, překážkář <a href="/wiki/Liou_Siang" title="Liou Siang">Liou Siang</a> či chodec <a href="/wiki/%C4%8Cchen_Ting" title="Čchen Ting">Čchen Ting</a>. V šachu po roce 2010 září <a href="/wiki/Chou_I-fan" title="Chou I-fan">Chou I-fan</a>, její předchůdkyní byla v 90. letech <a href="/wiki/Sie_%C5%A4%C3%BCn" title="Sie Ťün">Sie Ťün</a>. <a href="/wiki/%C4%8Caj_%C4%8Cchao" title="Čaj Čchao">Čaj Čchao</a> byla v roce 2002 vyhlášena nejlepší házenkářkou světa. Do síně slávy Mezinárodní volejbalové federace byla uvedena <a href="/wiki/Lang_Pching" title="Lang Pching">Lang Pching</a>.<a href="#cite_note-183">[181]</a> Zimní sporty nebyly v Číně dlouho příliš populární, ani známé, v posledních letech se však Číňané vrhli na rychlobruslení a zejména v disciplíně zvané <a href="/wiki/Short-track" class="mw-redirect" title="Short-track">short-track</a> dosahují mimořádných úspěchů. <a href="/wiki/Wang_Meng_(shorttracka%C5%99ka)" title="Wang Meng (shorttrackařka)">Wang Meng</a> má čtyři olympijská zlata, její kolegyně <a href="/wiki/%C4%8Cou_Jang" title="Čou Jang">Čou Jang</a> tři. Dalšími „zimními“ hvězdami čínského sportu jsou manželé <a href="/wiki/%C5%A0en_S%C3%BCe" title="Šen Süe">Šen Süe</a> a <a href="/wiki/%C4%8Cao_Chung-po" title="Čao Chung-po">Čao Chung-po</a>, olympijští vítězové v kategorii krasobruslařských sportovních dvojic. Jako i v jiných asijských zemích, velkou tradici mají bojová umění. Číňané uspořádali své techniky pod značku <a href="/wiki/Wu-%C5%A1u" class="mw-redirect" title="Wu-šu">wu-šu</a>. Ke známým učitelům patřil například <a href="/wiki/Yip_Man" class="mw-redirect" title="Yip Man">Yip Man</a>, k jehož žákům patřil i <a href="/wiki/Bruce_Lee" title="Bruce Lee">Bruce Lee</a>, rodilý Američan s čínskými kořeny, který se proslavil v USA akčními filmy. Velká čínská komunita žije tradičně ve Spojených státech amerických. Ke slavným americkým sportovcům čínského původu patří tenista <a href="/wiki/Michael_Chang" title="Michael Chang">Michael Chang</a> (vítěz Paříže roku 1989), basketbalista <a href="/wiki/Jeremy_Lin" title="Jeremy Lin">Jeremy Lin</a>, plavec <a href="/wiki/Nathan_Adrian" title="Nathan Adrian">Nathan Adrian</a> nebo krasobruslařka <a href="/wiki/Michelle_Kwanov%C3%A1" title="Michelle Kwanová">Michelle Kwanová</a>. V Kanadě se zase narodil <a href="/wiki/Patrick_Chan" title="Patrick Chan">Patrick Chan</a>, olympijský vítěz v krasobruslení. Čínským vynálezem je desková hra <a href="/wiki/Go_(deskov%C3%A1_hra)" title="Go (desková hra)">go</a>. Za nejlepšího hráče go 20. století bývá označován čínský rodák <a href="/wiki/Go_Seigen" title="Go Seigen">Go Seigen</a>. Roku 2008 Čína v Pekingu uspořádala <a href="/wiki/Letn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry_2008" title="Letní olympijské hry 2008">letní olympijské hry</a>. Stejné město bude roku 2022 hostit i hry <a href="/wiki/Zimn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry_2022" title="Zimní olympijské hry 2022">zimní</a>.<a href="#cite_note-184">[182]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Životní_prostředí">Životní prostředí</h2></div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Beijing_Air_Pollution..._(12691254574).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/92/Beijing_Air_Pollution..._%2812691254574%29.jpg/200px-Beijing_Air_Pollution..._%2812691254574%29.jpg" decoding="async" width="200" height="133" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/92/Beijing_Air_Pollution..._%2812691254574%29.jpg/300px-Beijing_Air_Pollution..._%2812691254574%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/92/Beijing_Air_Pollution..._%2812691254574%29.jpg/400px-Beijing_Air_Pollution..._%2812691254574%29.jpg 2x" data-file-width="5472" data-file-height="3648" /></a><figcaption>Smog v <a href="/wiki/Peking" title="Peking">Pekingu</a> (2014)</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Benxi_Steel_Industries.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/85/Benxi_Steel_Industries.jpg/200px-Benxi_Steel_Industries.jpg" decoding="async" width="200" height="133" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/85/Benxi_Steel_Industries.jpg/300px-Benxi_Steel_Industries.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/85/Benxi_Steel_Industries.jpg/400px-Benxi_Steel_Industries.jpg 2x" data-file-width="4752" data-file-height="3168" /></a><figcaption>Uhelná elektrárna v <a href="/wiki/Pen-si" title="Pen-si">Pen-si</a>, provincie <a href="/wiki/Liao-ning" title="Liao-ning">Liao-ning</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:CO2_emission_pie_chartCZ.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dc/CO2_emission_pie_chartCZ.svg/220px-CO2_emission_pie_chartCZ.svg.png" decoding="async" width="220" height="220" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dc/CO2_emission_pie_chartCZ.svg/330px-CO2_emission_pie_chartCZ.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dc/CO2_emission_pie_chartCZ.svg/440px-CO2_emission_pie_chartCZ.svg.png 2x" data-file-width="540" data-file-height="540" /></a><figcaption>Čína je největším producentem <a href="/wiki/Oxid_uhli%C4%8Dit%C3%BD" title="Oxid uhličitý">CO2</a> na světě</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Simatai,-Blick-auf-Bergstation-Gondelbahn-(1997).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7e/Simatai%2C-Blick-auf-Bergstation-Gondelbahn-%281997%29.jpg/200px-Simatai%2C-Blick-auf-Bergstation-Gondelbahn-%281997%29.jpg" decoding="async" width="200" height="133" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7e/Simatai%2C-Blick-auf-Bergstation-Gondelbahn-%281997%29.jpg/300px-Simatai%2C-Blick-auf-Bergstation-Gondelbahn-%281997%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7e/Simatai%2C-Blick-auf-Bergstation-Gondelbahn-%281997%29.jpg/400px-Simatai%2C-Blick-auf-Bergstation-Gondelbahn-%281997%29.jpg 2x" data-file-width="2500" data-file-height="1665" /></a><figcaption>Zalesňování mladými rostlinami v <a href="/w/index.php?title=S%27-ma-tchaj&action=edit&redlink=1" class="new" title="S'-ma-tchaj (stránka neexistuje)">S'-ma-tchaj</a> v rámci projektu Velké zelené zdi.</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Dali-micro_windturbine.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cc/Dali-micro_windturbine.jpg/200px-Dali-micro_windturbine.jpg" decoding="async" width="200" height="150" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cc/Dali-micro_windturbine.jpg/300px-Dali-micro_windturbine.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cc/Dali-micro_windturbine.jpg/400px-Dali-micro_windturbine.jpg 2x" data-file-width="1600" data-file-height="1200" /></a><figcaption>Malé větrné turbíny k zásobování elektřinou výškové budovy v <a href="/wiki/Ta-li" title="Ta-li">Ta-li</a>, provincie <a href="/wiki/J%C3%BCn-nan" title="Jün-nan">Jün-nan</a>.</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:BYD_Electric_Taxi.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3b/BYD_Electric_Taxi.jpg/200px-BYD_Electric_Taxi.jpg" decoding="async" width="200" height="115" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3b/BYD_Electric_Taxi.jpg/300px-BYD_Electric_Taxi.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3b/BYD_Electric_Taxi.jpg/400px-BYD_Electric_Taxi.jpg 2x" data-file-width="2892" data-file-height="1656" /></a><figcaption>Elektrotaxi značky BYD e6 v <a href="/wiki/%C5%A0en-%C4%8Den" title="Šen-čen">Šen-čenu</a>, provincie <a href="/wiki/Kuang-tung" title="Kuang-tung">Kuang-tung</a>.</figcaption></figure> Ve <a href="/wiki/Velk%C3%BD_skok_vp%C5%99ed" title="Velký skok vpřed">velkém skoku vpřed</a> Čína dokonale napodobila industrializaci západního světa – se všemi jejími chybami. Vzhledem k tomu, že hospodářský vzestup byl doprovázen rychlým budováním <a href="/wiki/Pr%C5%AFmysl" title="Průmysl">průmyslu</a> a <a href="/wiki/Infrastruktura" title="Infrastruktura">infrastruktury</a>, čelí Čína vážným <a href="/wiki/Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova" title="Environmentální výchova">environmentálním problémům</a>. Ze 180 zemí se Čína v roce <a href="/wiki/2016" title="2016">2016</a> umístila na 109. místě v žebříčku <a href="/wiki/Environmental_Performance_Index" title="Environmental Performance Index">Environmental Performance Index</a> (Index výkonnosti z hlediska životního prostředí). Ekologická stopa Číny se od šedesátých let dvacátého století zdvojnásobila. Nejzávažnějším problémem je <a href="/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD" title="Znečištění ovzduší">znečištění ovzduší</a> způsobené spotřebou <a href="/wiki/Energie" title="Energie">energie</a>. Čísla v této oblasti jsou zničující: V roce <a href="/wiki/2005" title="2005">2005</a> poprvé Čína předstihla <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">Spojené státy</a> v celkových emisích CO2 a v roce <a href="/wiki/2012" title="2012">2012</a> dosáhla hodnoty 8,1 miliardy tun. V roce <a href="/wiki/2013" title="2013">2013</a> bylo v několika městech severní Číny naměřeno rekordních více než 800 mikrogramů pevných <a href="/wiki/Pevn%C3%A9_%C4%8D%C3%A1stice" title="Pevné částice">prachových částic</a> (polétavého prachu) na metr krychlový - 30 násobek hodnoty, kterou <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A1_zdravotnick%C3%A1_organizace" title="Světová zdravotnická organizace">Světová zdravotnická organizace</a> považuje za neškodnou. Vzhledem k tomu, že velikost a důsledky škod na <a href="/wiki/%C5%BDivotn%C3%AD_prost%C5%99ed%C3%AD" title="Životní prostředí">životním prostředí</a> nešlo přehlížet, stala se otázka ochrany životního prostředí jednou z priorit <a href="/wiki/Politick%C3%BD_syst%C3%A9m_%C4%8C%C3%ADny" title="Politický systém Číny">čínské vlády</a>. Cílem je, aby byl ekonomický rozvoj šetrný k životnímu prostředí. Skutečnost, že to není snadný úkol, uznává mj. i <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%BD_fond_na_ochranu_p%C5%99%C3%ADrody" title="Světový fond na ochranu přírody">Světový fond na ochranu přírody</a> (WWF) : Čína musí uživit téměř jednu pětinu světové populace - a to s relativně omezenými zdroji. Země má pouze 9 % světové <a href="/wiki/Zem%C4%9Bd%C4%9Blsk%C3%A1_p%C5%AFda" title="Zemědělská půda">zemědělské půdy</a> a pouze o něco více než 6 % světových <a href="/wiki/Vodn%C3%AD_tok" title="Vodní tok">sladkovodních zdrojů</a>. V několika <a href="/wiki/Provincie_v_%C4%8C%C3%ADn%C4%9B" title="Provincie v Číně">čínských provinciích</a> klesají hladiny <a href="/wiki/Podzemn%C3%AD_voda" title="Podzemní voda">podzemních vod</a>, což způsobuje, že každý rok zmizí asi 30 <a href="/wiki/Jezero" title="Jezero">jezer</a>. Vedle toho stoupá <a href="/wiki/Eroze_p%C5%AFdy" title="Eroze půdy">eroze půdy</a> a <a href="/wiki/Desertifikace" class="mw-redirect" title="Desertifikace">desertifikace</a>, což vede ke ztrátě <a href="/wiki/Vegetace" title="Vegetace">vegetace</a>, <a href="/wiki/Pole" title="Pole">polí</a> a <a href="/wiki/Les" title="Les">lesů</a>. Podle průzkumů WWF je však „ekologická stopa“ každého z 1,4 miliardy Číňanů skromná - ve srovnání s <a href="/wiki/Japonsko" title="Japonsko">Japonskem</a>, <a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německem</a> nebo dokonce <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">Spojenými státy</a>. Například v roce <a href="/wiki/2014" title="2014">2014</a> činila roční poptávka po <a href="/wiki/Elektrick%C3%A1_energie" title="Elektrická energie">elektrické energii</a> na osobu v Číně 3 927,05 kWh a v Německu 7 035,49 kWh nebo emise <a href="/wiki/Oxid_uhli%C4%8Dit%C3%BD" title="Oxid uhličitý">oxidu uhličitého</a> na obyvatele v Číně 7,55 tun a v Německu 8,89 tun. Zároveň existuje mnoho ekologických organizací ve všech částech Číny, často založených na iniciativě jednotlivců. Mezi ně patří mj. „Přátelé přírody“, „Yunnan Green Watersheds“ nebo „Green Earth Volunteers“. Kromě domácích aktivistů mají v Číně zastoupení i různé mezinárodní nevládní organizace v oblasti životního prostředí. Mnohé environmentální projekty jsou financovány státem. Čína tak např. zřízením „Velké zelené zdi“ realizuje (od roku 1978) projekt v zalesňování krajiny. Celkově má být do roku 2050 osazena původními druhy stromů plocha 350 000 km2, s cílem vytvořit zelený pás mezi suchým severem a úrodným jihem. V roce 2014 přijala čínská vláda další opatření zaměřená na snížení <a href="/wiki/Emise_(ekologie)" title="Emise (ekologie)">emisí</a> na jednotku <a href="/wiki/Hrub%C3%BD_dom%C3%A1c%C3%AD_produkt" title="Hrubý domácí produkt">HDP</a> o 33,8 % do roku 2030. V roce 2015 byl přijat zákaz výstavby nových <a href="/wiki/Uheln%C3%A1_elektr%C3%A1rna" title="Uhelná elektrárna">uhelných elektráren</a> a v roce 2017 byla zavedena emisní norma pro výfukové plyny <a href="/wiki/Emisn%C3%AD_norma_Euro" title="Emisní norma Euro">Euro 5</a>. Kromě toho by se měl podíl <a href="/wiki/Uhl%C3%AD" title="Uhlí">uhlí</a> na celkové spotřebě energie snížit do roku 2030 z 66,6 % na méně než 45 % a podíl <a href="/wiki/Obnoviteln%C3%A1_energie" title="Obnovitelná energie">obnovitelných energií</a> ve stejném období zvýšit na 25 %. Ačkoli hlavním cílem opatření je snížení znečištění, znamená to také významné snížení emisí <a href="/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%A9_plyny" title="Skleníkové plyny">skleníkových plynů</a>. Do roku 2016 bylo uzavřeno více než 1000 uhelných dolů s celkovou roční kapacitou těžby 60 milionů tun. Celkově mají být nejpozději do roku 2020 uzavřeny nadbytečné doly s kapacitou 500 milionů tun. Čína ratifikovala <a href="/wiki/Kj%C3%B3tsk%C3%BD_protokol" title="Kjótský protokol">Kjótský protokol</a> v roce 2002 a <a href="/wiki/Pa%C5%99%C3%AD%C5%BEsk%C3%A1_dohoda" title="Pařížská dohoda">Pařížskou dohodu</a> o klimatu v roce 2016. Záměrem Číny je stát světovým lídrem v ochraně klimatu. Ačkoli jednotlivá hlavní čínská města bývají nadále pravidelně zasahována silným <a href="/wiki/Smog" title="Smog">smogem</a>, zátěž znečištěním rok od roku klesá. V posledním čtvrtletí roku 2017, podle údajů <a href="/wiki/Greenpeace" title="Greenpeace">Greenpeace</a>, například znečištění v Pekingu pokleslo ve srovnání s předchozím rokem o 53,8 %. Jen v roce 2017 muselo v celé Číně ukončit činnost více než 176 000 továren a 44 000 uhelných elektráren, protože nesplňovaly stanovené emisní cíle. V této souvislosti zmizelo v uhelném průmyslu více než 1,3 milionu pracovních míst, dalších 500 000 v ocelářském průmyslu. Čína investuje nemalé prostředky do <a href="/wiki/Obnoviteln%C3%A1_energie" title="Obnovitelná energie">nefosilních zdrojů</a> energie. V uplynulých letech bylo v Číně postaveno více solárních a větrných <a href="/wiki/Turb%C3%ADna" title="Turbína">turbín</a> než ve zbytku světa dohromady. Do roku 2020 vyčlenila čínská vláda v této oblasti další investice ve výši přibližně 360 miliard eur. Například pro <a href="/wiki/V%C4%9Btrn%C3%A1_energie" title="Větrná energie">větrnou energii</a> to znamená, že do té doby by instalovaná kapacita měla vzrůst ze 151 na více než 205 gigawattů. Pro solární energii předpokládá plán do roku 2020 její ztrojnásobení. Čínský příklad zároveň dokazuje, že energetický přechod přináší i ekonomické výhody: více než 3,5 milionu Číňanů již pracuje v odvětví obnovitelných zdrojů energie a dalších 10 milionů se očekává do roku 2020. Čínská vláda masivně podporuje dotacemi nástup <a href="/wiki/Elektromobil" title="Elektromobil">elektromobilů</a> a kvótami a omezeními se snaží vytlačit <a href="/wiki/Spalovac%C3%AD_motor" title="Spalovací motor">spalovací motory</a>. V šesti velkých městech, které jsou zvláště postiženy znečištěním ovzduší, je ročně (losem nebo aukcemi) povoleno pouze 650 000 registrací nových osobních automobilů. Velká část z nich je vyhrazena výhradně pro registraci elektrických vozidel. Elektromobily nabízejí ze zákona další výhody: mohou jezdit sedm dní v týdnu; (automobily se spalovacími motory naproti tomu mají na jeden konkrétní den v týdnu, v závislosti na posledním čísle SPZ, zákaz jízdy). Při nákupu elektrického nebo hybridního elektrického vozidla hradí centrální vláda státní prémii ve výši 4 600 eur. Od roku 2019 musí všechny domácí i zahraniční automobilky dosáhnout 10% a od roku 2020 12% podílu elektromobilů na své celkové produkci v Číně. Zavedení této kvóty vyvíjí značný tlak na výrobce, jako jsou <a href="/wiki/Volkswagen" title="Volkswagen">Volkswagen</a>, <a href="/wiki/BMW" title="BMW">BMW</a> a <a href="/wiki/Daimler" class="mw-disambig" title="Daimler">Daimler</a>, pro které je Čína zároveň největším jednotným trhem. Podle indexu elektrických vozidel, vyvinutým společností McKinsey & Company, Čína „utíká svým konkurentům“. Elektrická vozidla prodaná v roce 2016: 336 000 vozů, 171 000 užitkových vozidel a 115 000 autobusů na baterie. Čína je navíc zemí s nejrozmanitějšími modely; V roce 2017 měli čínští zájemci o koupi na výběr mezi téměř 60 různými elektromodely. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Reference">Reference</h3></div> V tomto článku byl použit <a href="/wiki/Wikipedie:WikiProjekt_P%C5%99eklad/Rady" title="Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady">překlad</a> textu z článku <a class="external text" href="https://de.wikipedia.org/wiki/Volksrepublik_China?oldid=188572808#Ökologie">Volksrepublik_China#Ökologie</a> na německé Wikipedii. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Zajímavosti">Zajímavosti</h2></div> <ul><li>Celkem 83,3 % čínských žen ve věku 15 až 49 let, vdaných či zadaných, používalo ke konci roku 2005 moderní metody <a href="/wiki/Antikoncepce" title="Antikoncepce">antikoncepce</a> a tímto podílem se dostala Čína na první místo na světě.<a href="#cite_note-185">[183]</a></li> <li>Číňané preferují mužské potomky a dívky se mnohdy stávají ještě před svým narozením oběťmi uměle vyvolaných potratů, k čemuž přispěla i <a href="/wiki/Politika_jednoho_d%C3%ADt%C4%9Bte" title="Politika jednoho dítěte">politika jednoho dítěte</a> (do roku 2015), jejímž cílem bylo omezit růst populace. V roce 2014 bylo v Číně v důsledku potratů a <a href="/wiki/Infanticida_(lid%C3%A9)" title="Infanticida (lidé)">zabíjení novorozeňat</a> odhadem o 34 milionů více mužů než žen.<a href="#cite_note-186">[184]</a><figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Vice_President_Biden_Raises_a_Toast_in_Honor_of_Chinese_President_Xi_at_a_State_Luncheon_at_the_State_Department_(21723827681).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b8/Vice_President_Biden_Raises_a_Toast_in_Honor_of_Chinese_President_Xi_at_a_State_Luncheon_at_the_State_Department_%2821723827681%29.jpg/220px-Vice_President_Biden_Raises_a_Toast_in_Honor_of_Chinese_President_Xi_at_a_State_Luncheon_at_the_State_Department_%2821723827681%29.jpg" decoding="async" width="220" height="157" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b8/Vice_President_Biden_Raises_a_Toast_in_Honor_of_Chinese_President_Xi_at_a_State_Luncheon_at_the_State_Department_%2821723827681%29.jpg/330px-Vice_President_Biden_Raises_a_Toast_in_Honor_of_Chinese_President_Xi_at_a_State_Luncheon_at_the_State_Department_%2821723827681%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b8/Vice_President_Biden_Raises_a_Toast_in_Honor_of_Chinese_President_Xi_at_a_State_Luncheon_at_the_State_Department_%2821723827681%29.jpg/440px-Vice_President_Biden_Raises_a_Toast_in_Honor_of_Chinese_President_Xi_at_a_State_Luncheon_at_the_State_Department_%2821723827681%29.jpg 2x" data-file-width="3605" data-file-height="2575" /></a><figcaption>Čínský prezident <a href="/wiki/Si_%C5%A4in-pching" title="Si Ťin-pching">Si Ťin-pching</a> a americký vicepresident <a href="/wiki/Joe_Biden" title="Joe Biden">Joe Biden</a> 25. září 2015</figcaption></figure></li> <li>Odhaduje se, že pro čínskou vládu pracuje 50 000 až 100 000 <a href="/wiki/Hacker" title="Hacker">hackerů</a>.<a href="#cite_note-187">[185]</a> V roce 2015 bylo odhaleno,<a href="#cite_note-188">[186]</a> že při největším kyberútoku v americké historii čínští hackeři ukradli osobní údaje 21,5 milionu zaměstnanců amerických federálních úřadů.<a href="#cite_note-189">[187]</a></li> <li>Čínský prezident <a href="/wiki/Si_%C5%A4in-pching" title="Si Ťin-pching">Si Ťin-pching</a> po svém nástupu k moci v roce 2013 spustil rozsáhlou protikorupční kampaň, která vedla k potrestání více než 300 000 stranických funkcionářů. V dubnu 2016 byl jeho vlastní švagr identifikován v uniklých <a href="/wiki/Panamsk%C3%A9_dokumenty" class="mw-redirect" title="Panamské dokumenty">Panamských dokumentech</a>, které obsahují detailní informace o <a href="/wiki/Da%C5%88ov%C3%BD_r%C3%A1j" title="Daňový ráj">daňových únicích</a> a praní špinavých peněz.<a href="#cite_note-190">[188]</a> Veškerá odhalení Panamských dokumentů týkající se rodiny Si Ťin-pchinga byla na čínském internetu a v médiích cenzurována.<a href="#cite_note-191">[189]</a></li> <li>Čínská společnost <a href="/wiki/CEFC_China_Energy_Company_Limited" title="CEFC China Energy Company Limited">CEFC China Energy Company Limited</a> získala četná aktiva v České republice, například většinu v <a href="/wiki/Pivovary_Lobkowicz_Group" title="Pivovary Lobkowicz Group">Pivovary Lobkowicz Group</a>, 60% podíl ve fotbalovém klubu <a href="/wiki/SK_Slavia_Praha" title="SK Slavia Praha">SK Slavia Praha</a> nebo 49% podíl v mediální společnosti <a href="/wiki/Empresa_Media" title="Empresa Media">Empresa Media</a>, která vlastní <a href="/wiki/TV_Barrandov" title="TV Barrandov">TV Barrandov</a> nebo vydává týdeník <a href="/wiki/T%C3%BDden_(%C4%8Dasopis)" title="Týden (časopis)">Týden</a>.<a href="#cite_note-192">[190]</a> V médiích se spekulovalo o možném napojení firmy CEFC na <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_lidov%C3%A1_osvobozeneck%C3%A1_arm%C3%A1da" title="Čínská lidová osvobozenecká armáda">čínskou armádu</a> a vojenskou rozvědku.<a href="#cite_note-193">[191]</a><a href="#cite_note-194">[192]</a> V březnu 2020 byla firma prohlášena za zkrachovalou<a href="#cite_note-195">[193]</a></li> <li>V roce 2016 Čína vlastnila americké státní dluhopisy v hodnotě 1,244 bilionu USD a byla největším <a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_dluh_Spojen%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF_americk%C3%BDch" title="Státní dluh Spojených států amerických">zahraničním věřitelem</a> Spojených států.<a href="#cite_note-196">[194]</a></li> <li>Okolo roku 2017 začala čínská vláda v <a href="/wiki/Sin-%C5%A5iang" title="Sin-ťiang">Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang</a> ve velkém budovat převýchovné tábory, ve kterých internovala více než milion muslimských <a href="/wiki/Ujgurov%C3%A9" title="Ujgurové">Ujgurů</a>.<a href="#cite_note-197">[195]</a></li> <li>Čína plánovala, že od roku 2020 spustí <a href="/wiki/Syst%C3%A9m_soci%C3%A1ln%C3%ADho_kreditu" title="Systém sociálního kreditu">systém sociálního kreditu</a>,<a href="#cite_note-198">[196]</a> který byl označen za nejpropracovanější systém pro kontrolu lidí na světě.<a href="#cite_note-199">[197]</a></li> <li><a href="/wiki/Zelen%C3%A1_dohoda_pro_Evropu" title="Zelená dohoda pro Evropu">Zelená transformace EU</a> vede k rostoucí evropské závislosti na Číně,<a href="#cite_note-200">[198]</a> která v roce 2023 vyráběla příbližně 85 % všech <a href="/wiki/Sol%C3%A1rn%C3%AD_panel" title="Solární panel">solárních panelů</a> a více než polovinu všech <a href="/wiki/Elektromobilita" title="Elektromobilita">elektromobilů</a> na světě.<a href="#cite_note-201">[199]</a> Čína také ovládla produkci baterií do elektromobilů.<a href="#cite_note-202">[200]</a></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Odkazy">Odkazy</h2></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Poznámky">Poznámky</h3></div> <div class="mw-references-wrap"><ol class="references"> <li id="cite_note-5"><a href="#cite_ref-5">↑</a> Za jednu z provincií je Čínskou lidovou republikou <a href="/wiki/De_iure" title="De iure">de iure</a> nárokován ostrov <a href="/wiki/Tchaj-wan_(%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_lidov%C3%A1_republika)" title="Tchaj-wan (Čínská lidová republika)">Tchaj-wan</a>, který je <a href="/wiki/De_facto" title="De facto">de facto</a> pod správou <a href="/wiki/Tchaj-wan" title="Tchaj-wan">Čínské republiky</a>. </li> <li id="cite_note-37"><a href="#cite_ref-37">↑</a> Čínská lidová republika považuje Tchaj-wan za svou 23. provincii, přestože jej fakticky neovládá. </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Reference_2">Reference</h3></div> <div class="noprint ambox labelced labelced-page labelced-page-type-maintenance ambox-style plainlinks"> <div class="labelced_message"><div class="labelced_image ambox-image mbox-image"><img alt="ikona" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2d/Nuvola_web_broom.svg/48px-Nuvola_web_broom.svg.png" decoding="async" width="48" height="48" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2d/Nuvola_web_broom.svg/72px-Nuvola_web_broom.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2d/Nuvola_web_broom.svg/96px-Nuvola_web_broom.svg.png 2x" data-file-width="60" data-file-height="60" /></div> <div class="labelced_message_inner"> <div class="labelced_message_headline ambox-text">Tento seznam referencí potřebuje upravit.</div> <div class="labelced_message_text hide-when-compact ambox-text">Tento článek obsahuje <a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Reference" title="Nápověda:Reference">reference</a>, které nemají standardní formu, jsou použity <a href="/wiki/Uniform_Resource_Locator" title="Uniform Resource Locator">prosté internetové adresy</a>, u nichž může hrozit <a href="/wiki/Wikipedie:Nefunk%C4%8Dn%C3%AD_extern%C3%AD_odkazy" title="Wikipedie:Nefunkční externí odkazy">znefunkčnění odkazu</a>. Přidejte prosím doplňující informace standardní způsobem pomocí <a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace" title="Nápověda:Citace">citací</a>. Pomůžete tím udržet <a href="/wiki/Wikipedie:Ov%C4%9B%C5%99itelnost" title="Wikipedie:Ověřitelnost">ověřitelnost</a> a jednotný <a href="/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl" title="Wikipedie:Vzhled a styl">vzhled a styl</a> článků.</div> </div> </div> </div> <div class="mw-references-wrap mw-references-columns"><ol class="references"> <li id="cite_note-1"><a href="#cite_ref-1">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Total Population by Country 2023 [online]. [cit. 2023-04-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldpopulationreview.com/countries">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Total+Population+by+Country+2023&rft_id=https%3A%2F%2Fworldpopulationreview.com%2Fcountries">  </li> <li id="cite_note-2"><a href="#cite_ref-2">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Jména států a jejich územních částí. 4. rozšířené a přepracované. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2009. 111 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://cuzk.cz/Zivotni-situace/Poradci-a-poradni-organy/Nazvoslovna-komise-CUZK/Geograficke-nazvoslovne-seznamy/Seznam-jmen-statu-a-jejich-uzemnich-casti.aspx">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-86918-57-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-86918-57-0">978-80-86918-57-0</a>. Kapitola Asie, s. 33–34.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Jm%C3%A9na+st%C3%A1t%C5%AF+a+jejich+%C3%BAzemn%C3%ADch+%C4%8D%C3%A1st%C3%AD&rft_id=http%3A%2F%2Fcuzk.cz%2FZivotni-situace%2FPoradci-a-poradni-organy%2FNazvoslovna-komise-CUZK%2FGeograficke-nazvoslovne-seznamy%2FSeznam-jmen-statu-a-jejich-uzemnich-casti.aspx&rft.isbn=978-80-86918-57-0&rft.atitle=Asie&rft.place=Praha&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+%C3%BA%C5%99ad+zem%C4%9Bm%C4%9B%C5%99ick%C3%BD+a+katastr%C3%A1ln%C3%AD&rft.date=2009&rft.edition=4.+roz%C5%A1%C3%AD%C5%99en%C3%A9+a+p%C5%99epracovan%C3%A9&rft.tpages=111&rft.pages=33%E2%80%9334">  </li> <li id="cite_note-3"><a href="#cite_ref-3">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> CN, ISO 3166 Country Codes [online]. International Organization for Standardization, rev. 2018 [cit. 2018-11-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.iso.org/obp/ui/#iso:code:3166:CN">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=CN%2C+ISO+3166+Country+Codes&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.iso.org%2Fobp%2Fui%2F%23iso%3Acode%3A3166%3ACN&rft.pub=International+Organization+for+Standardization">  </li> <li id="cite_note-4"><a href="#cite_ref-4">↑</a> <cite style="font-style:normal;">N, Tomáš Vasilko, Denník. V Číně klesla populace, lidé mají velmi málo dětí. Je to neskutečný propad, říká demograf. Deník N [online]. 2023-01-20 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://denikn.cz/1060556/v-cine-klesla-populace-lide-maji-velmi-malo-deti-je-to-neskutecny-propad-rika-demograf/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Den%C3%ADk+N&rft_id=https%3A%2F%2Fdenikn.cz%2F1060556%2Fv-cine-klesla-populace-lide-maji-velmi-malo-deti-je-to-neskutecny-propad-rika-demograf%2F&rft.atitle=V+%C4%8C%C3%ADn%C4%9B+klesla+populace%2C+lid%C3%A9+maj%C3%AD+velmi+m%C3%A1lo+d%C4%9Bt%C3%AD.+Je+to+neskute%C4%8Dn%C3%BD+propad%2C+%C5%99%C3%ADk%C3%A1+demograf&rft.date=2023-01-20&rft.aulast=N&rft.aufirst=Tom%C3%A1%C5%A1+Vasilko%2C+Denn%C3%ADk">  </li> <li id="cite_note-6"><a href="#cite_ref-6">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Top 10 Largest Cities in China, the Most Populous in China. www.chinahighlights.com [online]. [cit. 2022-09-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.chinahighlights.com/travelguide/top-large-cities.htm">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.chinahighlights.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.chinahighlights.com%2Ftravelguide%2Ftop-large-cities.htm&rft.atitle=Top+10+Largest+Cities+in+China%2C+the+Most+Populous+in+China">  </li> <li id="cite_note-7"><a href="#cite_ref-7">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> 2022 Military Strength Ranking. Globalfirepower.com [online]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.globalfirepower.com/countries-listing.php">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Globalfirepower.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.globalfirepower.com%2Fcountries-listing.php&rft.atitle=2022+Military+Strength+Ranking">  </li> <li id="cite_note-8"><a href="#cite_ref-8">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Druhý největší armádní rozpočet na světě roste. Čína na ozbrojené síly vynaloží přes 209 miliard dolarů. <a href="/wiki/IROZHLAS" title="IROZHLAS">iROZHLAS</a> [online]. <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_rozhlas" title="Český rozhlas">Český rozhlas</a>. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/druhy-nejvetsi-armadni-rozpocet-na-svete-roste-cina-na-ozbrojene-sily-vynalozi_2103050733_tzr">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iROZHLAS&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.irozhlas.cz%2Fzpravy-svet%2Fdruhy-nejvetsi-armadni-rozpocet-na-svete-roste-cina-na-ozbrojene-sily-vynalozi_2103050733_tzr&rft.atitle=Druh%C3%BD+nejv%C4%9Bt%C5%A1%C3%AD+arm%C3%A1dn%C3%AD+rozpo%C4%8Det+na+sv%C4%9Bt%C4%9B+roste.+%C4%8C%C3%ADna+na+ozbrojen%C3%A9+s%C3%ADly+vynalo%C5%BE%C3%AD+p%C5%99es+209+miliard+dolar%C5%AF&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas">  </li> <li id="cite_note-:1-9">↑ <a href="#cite_ref-:1_9-0">a</a> <a href="#cite_ref-:1_9-1">b</a> <a href="#cite_ref-:1_9-2">c</a> <a href="#cite_ref-:1_9-3">d</a> <a href="#cite_ref-:1_9-4">e</a> <a href="#cite_ref-:1_9-5">f</a> <a href="#cite_ref-:1_9-6">g</a> <a href="#cite_ref-:1_9-7">h</a> <a href="#cite_ref-:1_9-8">i</a> <a href="#cite_ref-:1_9-9">j</a> <a href="#cite_ref-:1_9-10">k</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Universum, všeobecná encyklopedie. 2. díl. 1. vyd. Praha: Odeon, Euromedia Group, 2001. 655 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-207-1062-0" title="Speciální:Zdroje knih/80-207-1062-0">80-207-1062-0</a>. S. 262, 263.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Universum%2C+v%C5%A1eobecn%C3%A1+encyklopedie.+2.+d%C3%ADl&rft.isbn=80-207-1062-0&rft.place=Praha&rft.pub=Odeon%2C+Euromedia+Group&rft.date=2001&rft.edition=1&rft.tpages=655&rft.pages=262%2C+263">  </li> <li id="cite_note-:2-10">↑ <a href="#cite_ref-:2_10-0">a</a> <a href="#cite_ref-:2_10-1">b</a> <a href="#cite_ref-:2_10-2">c</a> <a href="#cite_ref-:2_10-3">d</a> <a href="#cite_ref-:2_10-4">e</a> <a href="#cite_ref-:2_10-5">f</a> <a href="#cite_ref-:2_10-6">g</a> <a href="#cite_ref-:2_10-7">h</a> <a href="#cite_ref-:2_10-8">i</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Merriam-Webster's Geographical Dictionary. 3. vyd. Springfield, Massachusetts, U. S. A.: Merriam-Webster, Incorporporated, Publishers, 1997. 1361 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/merriamwebstersg1998merr">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-87779-546-0" title="Speciální:Zdroje knih/0-87779-546-0">0-87779-546-0</a>. S. 247. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Merriam-Webster%27s+Geographical+Dictionary&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fmerriamwebstersg1998merr&rft.isbn=0-87779-546-0&rft.place=Springfield%2C+Massachusetts%2C+U.+S.+A.&rft.pub=Merriam-Webster%2C+Incorporporated%2C+Publishers&rft.date=1997&rft.edition=3&rft.tpages=1361&rft.pages=247">  </li> <li id="cite_note-11"><a href="#cite_ref-11">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">DREYER, Edward L.; STEARNS, Peter. Zheng He: China and the Oceans in the Early Ming Dynasty, 1405-1433. [s.l.]: Pearson Longman 238 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=9BeFQgAACAAJ&dq=isbn:0321084438&hl=cs&sa=X&redir_esc=y">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-321-08443-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-321-08443-9">978-0-321-08443-9</a>. (anglicky) Google-Books-ID: 9BeFQgAACAAJ.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Zheng+He%3A+China+and+the+Oceans+in+the+Early+Ming+Dynasty%2C+1405-1433&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3D9BeFQgAACAAJ%26dq%3Disbn%3A0321084438%26hl%3Dcs%26sa%3DX%26redir_esc%3Dy&rft.isbn=978-0-321-08443-9&rft.aulast=Dreyer&rft.aufirst=Edward+L.&rft.au=Stearns%2C+Peter&rft.pub=Pearson+Longman&rft.tpages=238">  </li> <li id="cite_note-12"><a href="#cite_ref-12">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Japonci zabili 300 tisíc lidí během šesti týdnů. Čína si připomíná 80 let od Nankingského masakru. <a href="/wiki/Lidovky.cz" class="mw-redirect" title="Lidovky.cz">Lidovky.cz</a> [online]. <a href="/wiki/MAFRA" title="MAFRA">MAFRA</a>, 13. prosince 2017. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.lidovky.cz/svet/nankingsky-masakr-20-tisic-znasilneni-a-smrt-300-tisic-cinanu-behem-sesti-tydnu.A171213_100732_ln_zahranici_mha">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Lidovky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.lidovky.cz%2Fsvet%2Fnankingsky-masakr-20-tisic-znasilneni-a-smrt-300-tisic-cinanu-behem-sesti-tydnu.A171213_100732_ln_zahranici_mha&rft.atitle=Japonci+zabili+300+tis%C3%ADc+lid%C3%AD+b%C4%9Bhem+%C5%A1esti+t%C3%BDdn%C5%AF.+%C4%8C%C3%ADna+si+p%C5%99ipom%C3%ADn%C3%A1+80+let+od+Nankingsk%C3%A9ho+masakru&rft.date=13.+prosince+2017&rft.pub=MAFRA">  </li> <li id="cite_note-13"><a href="#cite_ref-13">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Horší než Mengele: Japonci při pokusech zmasakrovali tisíce lidí. Česká televize [online]. 13. srpna 2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1566801-horsi-nez-mengele-japonci-pri-pokusech-zmasakrovali-tisice-lidi">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8Cesk%C3%A1+televize&rft_id=https%3A%2F%2Fct24.ceskatelevize.cz%2Fsvet%2F1566801-horsi-nez-mengele-japonci-pri-pokusech-zmasakrovali-tisice-lidi&rft.atitle=Hor%C5%A1%C3%AD+ne%C5%BE+Mengele%3A+Japonci+p%C5%99i+pokusech+zmasakrovali+tis%C3%ADce+lid%C3%AD&rft.date=13.+srpna+2015">  </li> <li id="cite_note-14"><a href="#cite_ref-14">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Před 80 lety rozpoutali Japonci v čínském Nankingu peklo. Masakr dodnes šokuje brutalitou. Česká televize [online]. 13. prosince 2017. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2331226-pred-80-lety-rozpoutali-japonci-v-cinskem-nankingu-peklo-masakr-dodnes-sokuje">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8Cesk%C3%A1+televize&rft_id=https%3A%2F%2Fct24.ceskatelevize.cz%2Fsvet%2F2331226-pred-80-lety-rozpoutali-japonci-v-cinskem-nankingu-peklo-masakr-dodnes-sokuje&rft.atitle=P%C5%99ed+80+lety+rozpoutali+Japonci+v+%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A9m+Nankingu+peklo.+Masakr+dodnes+%C5%A1okuje+brutalitou&rft.date=13.+prosince+2017">  </li> <li id="cite_note-epochatime-15">↑ <a href="#cite_ref-epochatime_15-0">a</a> <a href="#cite_ref-epochatime_15-1">b</a> <cite style="font-style:normal;"> Devět komentářů ke komunistické straně: Úvod. www2.epochtimes.cz [online]. [cit. 2019-11-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www2.epochtimes.cz/20060311121/Devet-komentaru-ke-komunisticke-strane-Uvod.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www2.epochtimes.cz&rft_id=http%3A%2F%2Fwww2.epochtimes.cz%2F20060311121%2FDevet-komentaru-ke-komunisticke-strane-Uvod.html&rft.atitle=Dev%C4%9Bt+koment%C3%A1%C5%99%C5%AF+ke+komunistick%C3%A9+stran%C4%9B%3A+%C3%9Avod">  </li> <li id="cite_note-16"><a href="#cite_ref-16">↑</a> Busky, Donald F. (2002). <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=Q6b0j1VINWgC&printsec=frontcover&source=gbs_navlinks_s#v=onepage&q=&f=false">Communism in History and Theory</a>. Greenwood Publishing Group. p.11. </li> <li id="cite_note-17"><a href="#cite_ref-17">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.independent.co.uk/arts-entertainment/books/news/maos-great-leap-forward-killed-45-million-in-four-years-2081630.html">The Independent, Mao's Great Leap Forward 'killed 45 million in four years</a> </li> <li id="cite_note-9k-18"><a href="#cite_ref-9k_18-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> 9 komentářů ke komunistické straně [online]. The Epoch Times [cit. 2010-11-08]. Kapitola Část VII, Historie zabíjení Čínské Komunistické strany – OD VELKÉ KULTURNÍ REVOLUCE PŘES MASAKR NA NÁMĚSTÍ TCHIEN-AN-MEN k Falun Gongu. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20101221124047/http://www.velkaepocha.sk/20060312129/Cast-VII-Historie-zabijeni-Cinske-Komunisticke-strany.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2010-12-21.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=9+koment%C3%A1%C5%99%C5%AF+ke+komunistick%C3%A9+stran%C4%9B&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.velkaepocha.sk%2F20060312129%2FCast-VII-Historie-zabijeni-Cinske-Komunisticke-strany.html&rft.atitle=%C4%8C%C3%A1st+VII%2C+Historie+zab%C3%ADjen%C3%AD+%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9+Komunistick%C3%A9+strany+%E2%80%93+OD+VELK%C3%89+KULTURN%C3%8D+REVOLUCE+P%C5%98ES+MASAKR+NA+N%C3%81M%C4%9AST%C3%8D+TCHIEN-AN-MEN+k+Falun+Gongu&rft.pub=The+Epoch+Times">  </li> <li id="cite_note-19"><a href="#cite_ref-19">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;" id="CITEREFFeigon2002"><a href="/w/index.php?title=Lee_Feigon&action=edit&redlink=1" class="new" title="Lee Feigon (stránka neexistuje)">FEIGON, Lee</a>, 2002. Mao: A Reinterpretation. Chicago: Ivan R. Dee. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-56663-458-8" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-56663-458-8">978-1-56663-458-8</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Mao%3A+A+Reinterpretation&rft.isbn=978-1-56663-458-8&rft.aulast=Feigon&rft.aufirst=Lee&rft.place=Chicago&rft.pub=Ivan+R.+Dee&rft.date=2002"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“.: "By 1952 they had extended land reform throughout the countryside, but in the process somewhere between two and five million landlords had been killed." </li> <li id="cite_note-konficiuv_institut-20"><a href="#cite_ref-konficiuv_institut_20-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">LIU, Jenny; KAJÍNEK, Milan. Konfuciův institut - nový kabát Čínské vlády? [online]. [cit. 2010-11-08]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20100326042704/http://www.velkaepocha.sk/cs/2010031712740/Konfuciuv-institut-novy-kabat-Cinske-vlady.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2010-03-26.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Konfuci%C5%AFv+institut+-+nov%C3%BD+kab%C3%A1t+%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9+vl%C3%A1dy%3F&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.velkaepocha.sk%2Fcs%2F2010031712740%2FKonfuciuv-institut-novy-kabat-Cinske-vlady.html&rft.aulast=Liu&rft.aufirst=Jenny&rft.au=Kaj%C3%ADnek%2C+Milan">  </li> <li id="cite_note-Lhasa-21">↑ <a href="#cite_ref-Lhasa_21-0">a</a> <a href="#cite_ref-Lhasa_21-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">YULIN, Lin. Dalajláma říká: vzpoura ve Lhase byla zinscenována čínskou policií [online]. Velká Epocha [cit. 2010-11-08]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20110821222904/http://www.velkaepocha.sk/cs/Temy/zinscenovani-nepokoju-v-Lhase.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2011-08-21.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Dalajl%C3%A1ma+%C5%99%C3%ADk%C3%A1%3A+vzpoura+ve+Lhase+byla+zinscenov%C3%A1na+%C4%8D%C3%ADnskou+polici%C3%AD&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.velkaepocha.sk%2Fcs%2FTemy%2Fzinscenovani-nepokoju-v-Lhase.html&rft.aulast=Yulin&rft.aufirst=Lin&rft.pub=Velk%C3%A1+Epocha">  </li> <li id="cite_note-Kao-22"><a href="#cite_ref-Kao_22-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Soubor článků o Kao Č'šengovi [online]. Velká Epocha [cit. 2010-11-08]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20101029182150/http://www.velkaepocha.sk/Temy/Gao-Zhisheng.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2010-10-29.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Soubor+%C4%8Dl%C3%A1nk%C5%AF+o+Kao+%C4%8C%27%C5%A1engovi&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.velkaepocha.sk%2FTemy%2FGao-Zhisheng.html&rft.pub=Velk%C3%A1+Epocha">  </li> <li id="cite_note-Kao2-23"><a href="#cite_ref-Kao2_23-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">Č'-ŠENG, Kao. Černá noc čínského právníka Kao Č'-šenga [online]. Velká Epocha [cit. 2010-11-08]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20110821224738/http://www.velkaepocha.sk/200902177091/Cerna-noc-cinskeho-pravnika-Kao-C-senga.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2011-08-21.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%C4%8Cern%C3%A1+noc+%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A9ho+pr%C3%A1vn%C3%ADka+Kao+%C4%8C%27-%C5%A1enga&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.velkaepocha.sk%2F200902177091%2FCerna-noc-cinskeho-pravnika-Kao-C-senga.html&rft.aulast=%C4%8C%27-%C5%A1eng&rft.aufirst=Kao&rft.pub=Velk%C3%A1+Epocha">  </li> <li id="cite_note-pravnici-24"><a href="#cite_ref-pravnici_24-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Téma – čínští právníci hájí Falun Gong [online]. Velká Epocha [cit. 2010-11-08]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20110821223209/http://www.velkaepocha.sk/cs/Temy/cinsti-pravnici-haji-Falun-Gong.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2011-08-21.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=T%C3%A9ma+%E2%80%93+%C4%8D%C3%ADn%C5%A1t%C3%AD+pr%C3%A1vn%C3%ADci+h%C3%A1j%C3%AD+Falun+Gong&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.velkaepocha.sk%2Fcs%2FTemy%2Fcinsti-pravnici-haji-Falun-Gong.html&rft.pub=Velk%C3%A1+Epocha">  </li> <li id="cite_note-zvedavec-25"><a href="#cite_ref-zvedavec_25-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KRÁL, Richard. Čína: Ekologická bomba tiká [online]. Velká Epocha [cit. 2010-11-08]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.zvedavec.org/pohledy/2005/11/1403-cina-ekologicka-bomba-tika.htm">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%C4%8C%C3%ADna%3A+Ekologick%C3%A1+bomba+tik%C3%A1&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.zvedavec.org%2Fpohledy%2F2005%2F11%2F1403-cina-ekologicka-bomba-tika.htm&rft.aulast=Kr%C3%A1l&rft.aufirst=Richard&rft.pub=Velk%C3%A1+Epocha">  </li> <li id="cite_note-amnesty-26"><a href="#cite_ref-amnesty_26-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Lidská práva v Číně [online]. Amnesty International [cit. 2010-11-08]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20110114212803/http://www.amnesty.cz/category/category.php?id=4">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2011-01-14.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Lidsk%C3%A1+pr%C3%A1va+v+%C4%8C%C3%ADn%C4%9B&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.amnesty.cz%2Fcategory%2Fcategory.php%3Fid%3D4&rft.pub=Amnesty+International">  </li> <li id="cite_note-svoboda-27"><a href="#cite_ref-svoboda_27-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">FEUERBERG, Gary. Svoboda v Číně [online]. The Epoch Times [cit. 2010-11-08]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.velkaepocha.sk/20060523543/Svoboda-v-Cine.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Svoboda+v+%C4%8C%C3%ADn%C4%9B&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.velkaepocha.sk%2F20060523543%2FSvoboda-v-Cine.html&rft.aulast=Feuerberg&rft.aufirst=Gary&rft.pub=The+Epoch+Times"> [<a href="/wiki/Wikipedie:Ov%C4%9B%C5%99itelnost" title="Wikipedie:Ověřitelnost">nedostupný zdroj</a>] </li> <li id="cite_note-:3-28">↑ <a href="#cite_ref-:3_28-0">a</a> <a href="#cite_ref-:3_28-1">b</a> <a href="#cite_ref-:3_28-2">c</a> <a href="#cite_ref-:3_28-3">d</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">HORÁLEK, Adam. Geografie Číny. Učební materiál pro studenty sinologie [online]. Olomouc: Katedra asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého, 2013 [cit. 2019-11-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20200410023458/https://cinstina.upol.cz/pluginfile.php/2/course/section/2/Geografie.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2020-04-10. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-244-3839-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-244-3839-9">978-80-244-3839-9</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Geografie+%C4%8C%C3%ADny.+U%C4%8Debn%C3%AD+materi%C3%A1l+pro+studenty+sinologie&rft_id=https%3A%2F%2Fcinstina.upol.cz%2Fpluginfile.php%2F2%2Fcourse%2Fsection%2F2%2FGeografie.pdf&rft.isbn=978-80-244-3839-9&rft.aulast=Hor%C3%A1lek&rft.aufirst=Adam&rft.place=Olomouc&rft.pub=Katedra+asijsk%C3%BDch+studi%C3%AD+Filozofick%C3%A9+fakulty+Univerzity+Palack%C3%A9ho">  </li> <li id="cite_note-29"><a href="#cite_ref-29">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> East Asia/Southeast Asia :: China — The World Factbook - Central Intelligence Agency. www.cia.gov [online].  2020-09-14 [cit.  2020-10-08]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20161013030611/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ch.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2016-10-13.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.cia.gov&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cia.gov%2Flibrary%2Fpublications%2Fthe-world-factbook%2Fgeos%2Fch.html&rft.atitle=East+Asia%2FSoutheast+Asia+%3A%3A+China+%E2%80%94+The+World+Factbook+-+Central+Intelligence+Agency&rft.date=%26nbsp%3B2020-09-14">  </li> <li id="cite_note-30"><a href="#cite_ref-30">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> North America :: United States — The World Factbook - Central Intelligence Agency. www.cia.gov [online].  2020-09-20 [cit.  2020-10-08]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20181226055200/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/us.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/us.html">originálu</a> dne 2018-12-26.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.cia.gov&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cia.gov%2Flibrary%2Fpublications%2Fthe-world-factbook%2Fgeos%2Fus.html&rft.atitle=North+America+%3A%3A+United+States+%E2%80%94+The+World+Factbook+-+Central+Intelligence+Agency&rft.date=%26nbsp%3B2020-09-20">  </li> <li id="cite_note-31"><a href="#cite_ref-31">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Tisíce vojáků se na indicko-čínské hranici drží v šachu. Hrozí obnovení starého sporu. <a href="/wiki/Lidovky.cz" class="mw-redirect" title="Lidovky.cz">Lidovky.cz</a> [online]. <a href="/wiki/MAFRA" title="MAFRA">MAFRA</a>, 2017-07-11 [cit. 2019-11-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.lidovky.cz/svet/tisice-vojaku-se-na-indicko-cinske-hranici-drzi-v-sachu-hrozi-rozpoutani-stareho-sporu.A170710_143224_ln_zahranici_ELE">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Lidovky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.lidovky.cz%2Fsvet%2Ftisice-vojaku-se-na-indicko-cinske-hranici-drzi-v-sachu-hrozi-rozpoutani-stareho-sporu.A170710_143224_ln_zahranici_ELE&rft.atitle=Tis%C3%ADce+voj%C3%A1k%C5%AF+se+na+indicko-%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A9+hranici+dr%C5%BE%C3%AD+v+%C5%A1achu.+Hroz%C3%AD+obnoven%C3%AD+star%C3%A9ho+sporu&rft.date=2017-07-11&rft.pub=MAFRA">  </li> <li id="cite_note-32"><a href="#cite_ref-32">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Tádžikové předají Číně území dvakrát větší než rozloha Prahy. eurozpravy.cz [online]. [cit. 2019-11-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20191123101647/https://eurozpravy.cz/zahranicni/asie-a-australie/21124-tadzikove-predaji-cine-uzemi-dvakrat-vetsi-nez-rozloha-prahy/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://eurozpravy.cz/zahranicni/asie-a-australie/21124-tadzikove-predaji-cine-uzemi-dvakrat-vetsi-nez-rozloha-prahy/">originálu</a> dne 2019-11-23.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=eurozpravy.cz&rft_id=https%3A%2F%2Feurozpravy.cz%2Fzahranicni%2Fasie-a-australie%2F21124-tadzikove-predaji-cine-uzemi-dvakrat-vetsi-nez-rozloha-prahy%2F&rft.atitle=T%C3%A1d%C5%BEikov%C3%A9+p%C5%99edaj%C3%AD+%C4%8C%C3%ADn%C4%9B+%C3%BAzem%C3%AD+dvakr%C3%A1t+v%C4%9Bt%C5%A1%C3%AD+ne%C5%BE+rozloha+Prahy">  </li> <li id="cite_note-33"><a href="#cite_ref-33">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Rusko a Čína si konečně vyjasnily spory o společnou hranici. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2019-11-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1447468-rusko-a-cina-si-konecne-vyjasnily-spory-o-spolecnou-hranici">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8CT24&rft_id=https%3A%2F%2Fct24.ceskatelevize.cz%2Fsvet%2F1447468-rusko-a-cina-si-konecne-vyjasnily-spory-o-spolecnou-hranici&rft.atitle=Rusko+a+%C4%8C%C3%ADna+si+kone%C4%8Dn%C4%9B+vyjasnily+spory+o+spole%C4%8Dnou+hranici&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%A1+televize">  </li> <li id="cite_note-34"><a href="#cite_ref-34">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Čína nemá podle soudu v Haagu nárok na ostrovy v Jihočínském moři. <a href="/wiki/IROZHLAS" title="IROZHLAS">iROZHLAS</a> [online]. <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_rozhlas" title="Český rozhlas">Český rozhlas</a> [cit. 2019-11-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/cina-nema-podle-soudu-v-haagu-narok-na-ostrovy-v-jihocinskem-mori_201607121135_dpihova">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iROZHLAS&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.irozhlas.cz%2Fzpravy-svet%2Fcina-nema-podle-soudu-v-haagu-narok-na-ostrovy-v-jihocinskem-mori_201607121135_dpihova&rft.atitle=%C4%8C%C3%ADna+nem%C3%A1+podle+soudu+v+Haagu+n%C3%A1rok+na+ostrovy+v+Jiho%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A9m+mo%C5%99i&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas">  </li> <li id="cite_note-35"><a href="#cite_ref-35">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Výkaly a odpadky. Čína zavřela základní tábor u Mount Everestu pro turisty bez povolení. <a href="/wiki/IROZHLAS" title="IROZHLAS">iROZHLAS</a> [online]. <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_rozhlas" title="Český rozhlas">Český rozhlas</a> [cit. 2019-11-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/cestovani/cina-mount-everest-tibet-nepal-turiste-omezeni_1902161032_och">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iROZHLAS&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.irozhlas.cz%2Fzivotni-styl%2Fcestovani%2Fcina-mount-everest-tibet-nepal-turiste-omezeni_1902161032_och&rft.atitle=V%C3%BDkaly+a+odpadky.+%C4%8C%C3%ADna+zav%C5%99ela+z%C3%A1kladn%C3%AD+t%C3%A1bor+u+Mount+Everestu+pro+turisty+bez+povolen%C3%AD&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas">  </li> <li id="cite_note-36"><a href="#cite_ref-36">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Největší čínské jezero může do 200 let zcela vyschnout. <a href="/wiki/Aktu%C3%A1ln%C4%9B.cz" title="Aktuálně.cz">Aktuálně.cz</a> [online]. <a href="/wiki/Economia" title="Economia">Economia</a> [cit. 2007-01-05]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20070111080406/http://aktualne.centrum.cz/zahranici/clanek.phtml?id=324078&tro375_0_2">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2007-01-11.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Aktu%C3%A1ln%C4%9B.cz&rft_id=http%3A%2F%2Faktualne.centrum.cz%2Fzahranici%2Fclanek.phtml%3Fid%3D324078%26tro375_0_2&rft.atitle=Nejv%C4%9Bt%C5%A1%C3%AD+%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A9+jezero+m%C5%AF%C5%BEe+do+200+let+zcela+vyschnout&rft.pub=Economia">  </li> <li id="cite_note-38"><a href="#cite_ref-38">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://sinopsis.cz/sinopis/ctyri-zakladni-principy/">Čtyři základní principy, Sinopsis</a> </li> <li id="cite_note-Ref_r-39"><a href="#cite_ref-Ref_r_39-0">↑</a> Chang, Eddy (22 August 2004). <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.taipeitimes.com/News/editorials/archives/2004/08/22/2003199768">Perseverance will pay off at the UN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20070806000000/http://www.taipeitimes.com/News/editorials/archives/2004/08/22/2003199768">Archivováno</a> 6. 8. 2007 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>., The Taipei Times. </li> <li id="cite_note-Ref_2009-40"><a href="#cite_ref-Ref_2009_40-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> China says communication with other developing countries at Copenhagen summit transparent. People's Daily. 21 December 2009. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://english.peopledaily.com.cn/90001/90776/90883/6847341.html">Dostupné online</a> [cit. 31 January 2019].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=People%27s+Daily&rft_id=http%3A%2F%2Fenglish.peopledaily.com.cn%2F90001%2F90776%2F90883%2F6847341.html&rft.atitle=China+says+communication+with+other+developing+countries+at+Copenhagen+summit+transparent&rft.date=21+December+2009"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-41"><a href="#cite_ref-41">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.bbc.co.uk/news/world-asia-pacific-13076229">"BRICS summit ends in China"</a>. BBC. 14 April 2011. Retrieved 24 October 2011. </li> <li id="cite_note-42"><a href="#cite_ref-42">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Taiwan's Ma to stopover in US: report. mysinchew.com. 12 January 2010. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20150909170723/http://www.mysinchew.com/node/33834">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 9 September 2015.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=mysinchew.com&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.mysinchew.com%2Fnode%2F33834&rft.atitle=Taiwan%27s+Ma+to+stopover+in+US%3A+report&rft.date=12+January+2010"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-43"><a href="#cite_ref-43">↑</a> <cite style="font-style:normal;">Macartney, Jane. China says US arms sales to Taiwan could threaten wider relations. The Times. London: 1 February 2010. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.timesonline.co.uk/tol/news/world/asia/article7010435.ece">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Times&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.timesonline.co.uk%2Ftol%2Fnews%2Fworld%2Fasia%2Farticle7010435.ece&rft.atitle=China+says+US+arms+sales+to+Taiwan+could+threaten+wider+relations&rft.date=1+February+2010&rft.au=Macartney%2C+Jane&rft.place=London"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-Keith-44"><a href="#cite_ref-Keith_44-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KEITH, Ronald C. China from the inside out – fitting the People's republic into the world. [s.l.]: PlutoPress S. 135–136.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=China+from+the+inside+out+%E2%80%93+fitting+the+People%27s+republic+into+the+world&rft.aulast=Keith&rft.aufirst=Ronald+C.&rft.pub=PlutoPress&rft.pages=135%E2%80%93136"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-45"><a href="#cite_ref-45">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> An Authoritarian Axis Rising?. The Diplomat. 29 June 2012. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20131216045110/http://thediplomat.com/2012/06/an-authoritarian-axis-rising/">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 16 December 2013.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Diplomat&rft_id=http%3A%2F%2Fthediplomat.com%2F2012%2F06%2Fan-authoritarian-axis-rising%2F&rft.atitle=An+Authoritarian+Axis+Rising%3F&rft.date=29+June+2012"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-46"><a href="#cite_ref-46">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> China, Russia launch largest ever joint military exercise [online]. 5 July 2013 [cit. 2013-07-05]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.dw.de/china-russia-launch-largest-ever-joint-military-exercise/a-16931106">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=China%2C+Russia+launch+largest+ever+joint+military+exercise&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.dw.de%2Fchina-russia-launch-largest-ever-joint-military-exercise%2Fa-16931106"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-47"><a href="#cite_ref-47">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Energy to dominate Russia President Putin's China visit. www.bbc.co.uk. BBC, 5 June 2012. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.bbc.co.uk/news/world-asia-china-18327632">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=www.bbc.co.uk&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.bbc.co.uk%2Fnews%2Fworld-asia-china-18327632&rft.atitle=Energy+to+dominate+Russia+President+Putin%27s+China+visit&rft.date=5+June+2012&rft.pub=BBC"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-48"><a href="#cite_ref-48">↑</a> <cite style="font-style:normal;">GLADSTONE, Rick. Friction at the U.N. as Russia and China Veto Another Resolution on Syria Sanctions. <a href="/wiki/The_New_York_Times" title="The New York Times">The New York Times</a>. 19 July 2012. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nytimes.com/2012/07/20/world/middleeast/russia-and-china-veto-un-sanctions-against-syria.html">Dostupné online</a> [cit. 15 November 2012].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=%5B%5BThe+New+York+Times%5D%5D&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nytimes.com%2F2012%2F07%2F20%2Fworld%2Fmiddleeast%2Frussia-and-china-veto-un-sanctions-against-syria.html&rft.atitle=Friction+at+the+U.N.+as+Russia+and+China+Veto+Another+Resolution+on+Syria+Sanctions&rft.date=19+July+2012&rft.aulast=Gladstone&rft.aufirst=Rick"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-49"><a href="#cite_ref-49">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Xi Jinping: Russia-China ties 'guarantee world peace'. www.bbc.co.uk. BBC, 23 March 2013. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.bbc.co.uk/news/world-asia-china-21911842">Dostupné online</a> [cit. 23 March 2013].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=www.bbc.co.uk&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.bbc.co.uk%2Fnews%2Fworld-asia-china-21911842&rft.atitle=Xi+Jinping%3A+Russia-China+ties+%27guarantee+world+peace%27&rft.date=23+March+2013&rft.pub=BBC"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-50"><a href="#cite_ref-50">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://info.dingir.cz/2024/11/co-muze-prinest-oteplovani-sino-vatikanskych-vztahu-komentar-k-vatikanske-politice-vuci-cine/">Co může přinést oteplování sino-vatikánských vztahů? Komentář k vatikánské politice vůči Číně</a> : <a href="/wiki/N%C3%A1bo%C5%BEensk%C3%BD_infoservis" class="mw-redirect" title="Náboženský infoservis">Náboženský infoservis</a>, 1. 11. 2024 </li> <li id="cite_note-51"><a href="#cite_ref-51">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Chinese Civil War [online]. Cultural-China.com [cit. 2013-06-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20130912132339/http://history.cultural-china.com/en/34History7320.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 12 September 2013.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Chinese+Civil+War&rft_id=http%3A%2F%2Fhistory.cultural-china.com%2Fen%2F34History7320.html&rft.pub=Cultural-China.com"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-52"><a href="#cite_ref-52">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.bbc.co.uk/news/world-asia-18045383">"China denies preparing war over South China Sea shoal"</a>. BBC. 12 May 2012. </li> <li id="cite_note-53"><a href="#cite_ref-53">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Q&A: China-Japan islands row. www.bbc.co.uk. BBC News, 27 November 2013. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.bbc.co.uk/news/world-asia-pacific-11341139">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=www.bbc.co.uk&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.bbc.co.uk%2Fnews%2Fworld-asia-pacific-11341139&rft.atitle=Q%26A%3A+China-Japan+islands+row&rft.date=27+November+2013&rft.pub=BBC+News"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-54"><a href="#cite_ref-54">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Napětí mezi Indií a Čínou stoupá. Peking zakládá města na sporném území u hranic. <a href="/wiki/Aktu%C3%A1ln%C4%9B.cz" title="Aktuálně.cz">Aktuálně.cz</a> [online]. <a href="/wiki/Economia" title="Economia">Economia</a>, 12. dubna 2023. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/napeti-mezi-indii-a-cinou-stoupa-hlavne-u-hranic/r~eeab8980d87011edb1f50cc47ab5f122/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Aktu%C3%A1ln%C4%9B.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fzpravy.aktualne.cz%2Fzahranici%2Fnapeti-mezi-indii-a-cinou-stoupa-hlavne-u-hranic%2Fr~eeab8980d87011edb1f50cc47ab5f122%2F&rft.atitle=Nap%C4%9Bt%C3%AD+mezi+Indi%C3%AD+a+%C4%8C%C3%ADnou+stoup%C3%A1.+Peking+zakl%C3%A1d%C3%A1+m%C4%9Bsta+na+sporn%C3%A9m+%C3%BAzem%C3%AD+u+hranic&rft.date=12.+dubna+2023&rft.pub=Economia">  </li> <li id="cite_note-55"><a href="#cite_ref-55">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.buzzfeednews.com/article/deansterlingjones/coronavirus-british-newspaper-chinese-propaganda">Dean Sterling Jones, A British Newspaper Has Given Chinese Coronavirus Propaganda A Direct Line To The UK, BuzzFeed News, 8.4.2020</a> </li> <li id="cite_note-56"><a href="#cite_ref-56">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.theguardian.com/news/2018/dec/07/china-plan-for-global-media-dominance-propaganda-xi-jinping">Louisa Lim and Julia Bergin, Inside China's audacious global propaganda campaign. Beijing is buying up media outlets and training scores of foreign journalists to ‘tell China’s story well’ – as part of a worldwide propaganda campaign of astonishing scope and ambition. The Guardian, 7.12.2018</a> </li> <li id="cite_note-57"><a href="#cite_ref-57">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.hoover.org/research/chinas-influence-american-interests-promoting-constructive-vigilance">China's Influence & American Interests: Promoting Constructive Vigilance, Hoover Institution, 29.11.2018</a> </li> <li id="cite_note-58"><a href="#cite_ref-58">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://time.com/5805195/china-expels-journalists/">Brian Bennett, China Announces Expulsion of U.S. Journalists, TIME, 17.3.2020</a> </li> <li id="cite_note-59"><a href="#cite_ref-59">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Číně válka vyhovuje a snaží se ji prodlužovat. Oslabí tím Rusko i USA. <a href="/wiki/Hrot_(%C4%8Dasopis)" title="Hrot (časopis)">Hrot</a> [online]. 21. února 2023. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.hrot24.cz/clanek/cina-se-snazi-valku-prodluzovat-oslabi-to-rusko-i-ameriku">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%5B%5BHrot+%28%C4%8Dasopis%29%7CHrot%5D%5D&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.hrot24.cz%2Fclanek%2Fcina-se-snazi-valku-prodluzovat-oslabi-to-rusko-i-ameriku&rft.atitle=%C4%8C%C3%ADn%C4%9B+v%C3%A1lka+vyhovuje+a+sna%C5%BE%C3%AD+se+ji+prodlu%C5%BEovat.+Oslab%C3%AD+t%C3%ADm+Rusko+i+USA&rft.date=21.+%C3%BAnora+2023">  </li> <li id="cite_note-60"><a href="#cite_ref-60">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://sinopsis.cz/autocenzura-jako-dan-za-pristup-na-cinsky-trh-donutila-linkedin-k-odchodu/">Kamila Hladíková, (Auto)Cenzura jako daň za přístup na čínský trh donutila LinkedIn k odchodu, Sinopsis, 20.10.2021</a> </li> <li id="cite_note-61"><a href="#cite_ref-61">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.novinky.cz/internet-a-pc/clanek/nemecka-kontrarozvedka-varuje-pred-poskytovanim-dat-cinanum-40330157">Německá kontrarozvědka varuje před poskytováním dat Číňanům, Novinky.cz, 9.7.2020</a> </li> <li id="cite_note-62"><a href="#cite_ref-62">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.bbc.com/news/world-us-canada-55177975">China is greatest threat to freedom - US intelligence chief, BBC News, 4.12.2020</a> </li> <li id="cite_note-63"><a href="#cite_ref-63">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Čína tlačí do voleb v Kanadě své kandidáty, varují tajné služby. Trudeau mlčí. iDNES.cz [online]. 12. března 2023. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/kanada-cina-trudeau-volby-komuniste-csis.A230310_092210_zahranicni_safaj">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fzpravy%2Fzahranicni%2Fkanada-cina-trudeau-volby-komuniste-csis.A230310_092210_zahranicni_safaj&rft.atitle=%C4%8C%C3%ADna+tla%C4%8D%C3%AD+do+voleb+v+Kanad%C4%9B+sv%C3%A9+kandid%C3%A1ty%2C+varuj%C3%AD+tajn%C3%A9+slu%C5%BEby.+Trudeau+ml%C4%8D%C3%AD&rft.date=12.+b%C5%99ezna+2023">  </li> <li id="cite_note-64"><a href="#cite_ref-64">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/fbi-cina-vydira-sve-obcany-zijici-v-usa-zadrzi-jejich-blizke/r~7c37d0f4c07511eaa6f6ac1f6b220ee8/">FBI: Čína vydírá své občany žijící v USA, zadrží jejich blízké a nutí je k návratu, Aktuálně.cz, 7.7.2020</a> </li> <li id="cite_note-65"><a href="#cite_ref-65">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://zpravy.aktualne.cz/domaci/four-million-dollars-for-vystrcil-chinese-attempt-at-dispara/r~1808fbea245111eb95caac1f6b220ee8/">Lukáš Valášek, Helena Truchlá, “Four Million for Vystrčil”: Chinese Attempt at Disparaging President of Czech senate, Aktuálně.cz, 11.11.2020</a> </li> <li id="cite_note-66"><a href="#cite_ref-66">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.taiwannews.com.tw/en/news/4052057">Taiwan condemns Chinese allegations it paid Czech Senate president, Taiwan News, 12.11.2020</a> </li> <li id="cite_note-67"><a href="#cite_ref-67">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.tagesanzeiger.ch/wie-ein-zuercher-zum-spielball-der-chinesischen-einheitsfront-wurde-430976556221">Bernhard Odehnal, Wie ein Zürcher Geschäftsmann für China geheimes Lobbying betreibt, Tagesanzeiger International, 13.11.2020</a> </li> <li id="cite_note-68"><a href="#cite_ref-68">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://zpravy.aktualne.cz/domaci/cesi-odhalil-uplatek-pro-vystrcila-pise-cinsky-list/r~f046c9e2285211eb80e60cc47ab5f122/">Lukáš Valášek, Helena Truchlá, Propaganda: Česká média odhalila úplatky pro Vystrčila. Důkaz opaku Čína cenzuruje, Aktuálně.cz, 19.11.2020</a> </li> <li id="cite_note-69"><a href="#cite_ref-69">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20200313204557/https://edition.cnn.com/2020/03/13/asia/china-coronavirus-us-lijian-zhao-intl-hnk/index.html">Ben Westcott, Steven Jiang, Chinese diplomat promotes conspiracy theory that US military brought coronavirus to Wuhan, CNN, March 13, 2020</a> </li> <li id="cite_note-70"><a href="#cite_ref-70">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://thediplomat.com/2020/09/is-china-really-embracing-wolf-warrior-diplomacy/">Chen Dingding, Hu Junyang, Is China Really Embracing ‘Wolf Warrior’ Diplomacy?, The Diplomat, 9.9.2020</a> </li> <li id="cite_note-71"><a href="#cite_ref-71">↑</a> "<a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.zive.cz/clanky/internet-v-cine-zavisti-by-zbledl-i-velky-bratr/sc-3-a-182451/default.aspx">Internet v Číně? Závistí by zbledl i Velký bratr Více na: https://www.zive.cz/clanky/internet-v-cine-zavisti-by-zbledl-i-velky-bratr/sc-3-a-182451/default.aspx</a>". 17. května 2016. </li> <li id="cite_note-72"><a href="#cite_ref-72">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Wikipedia blocked in China in all languages. BBC News [online]. 2019-05-14. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.bbc.com/news/technology-48269608">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=BBC+News&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.bbc.com%2Fnews%2Ftechnology-48269608&rft.atitle=Wikipedia+blocked+in+China+in+all+languages&rft.date=2019-05-14">  </li> <li id="cite_note-73"><a href="#cite_ref-73">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://blogs.microsoft.com/on-the-issues/2021/03/02/new-nation-state-cyberattacks/">Tom Burt, New nation-state cyberattacks, Microsoft, 2.3.2021</a> </li> <li id="cite_note-74"><a href="#cite_ref-74">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.bbc.com/news/world-us-canada-56304379">Microsoft hack: White House warns of 'active threat' of email attack, BBC News, 6.3.2021</a> </li> <li id="cite_note-75"><a href="#cite_ref-75">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.novinky.cz/internet-a-pc/bezpecnost/clanek/experti-varovali-pred-utoky-hackeru-s-predstihem-bylo-to-ale-marne-40353115">Miloslav Fišer, Experti varovali před útoky hackerů s předstihem. Bylo to ale marné, Novinky.cz, 5.3.2021</a> </li> <li id="cite_note-76"><a href="#cite_ref-76">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.seznamzpravy.cz/clanek/eu-a-britanie-obvinily-cinu-z-obriho-kybernetickeho-utoku-tykal-se-i-ceska-170125">Daryna Dziuba, EU a Británie obvinily Čínu z obřího kybernetického útoku. Týkal se i Česka, Seznam Zprávy, 19.7.2021</a> </li> <li id="cite_note-77"><a href="#cite_ref-77">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2021/07/19/declaration-by-the-high-representative-on-behalf-of-the-eu-urging-china-to-take-action-against-malicious-cyber-activities-undertaken-from-its-territory/">China: Declaration by the High Representative on behalf of the European Union urging Chinese authorities to take action against malicious cyber activities undertaken from its territory, tisková zpráva Evropské komise, 19.7.2021</a> </li> <li id="cite_note-78"><a href="#cite_ref-78">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Zákon Čínské lidové republiky o národní obraně. Článek 22. www.npc.gov.cn [online]. www.npc.gov.cn, 2020-12-06 [cit. 2022-01-30]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.npc.gov.cn/englishnpc/c23934/202109/567129ffe3144ccb9ff358fed798b9e3.shtml">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.npc.gov.cn&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.npc.gov.cn%2Fenglishnpc%2Fc23934%2F202109%2F567129ffe3144ccb9ff358fed798b9e3.shtml&rft.atitle=Z%C3%A1kon+%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9+lidov%C3%A9+republiky+o+n%C3%A1rodn%C3%AD+obran%C4%9B&rft.date=2020-12-06&rft.pub=www.npc.gov.cn">  </li> <li id="cite_note-79"><a href="#cite_ref-79">↑</a> <cite style="font-style:normal;">BICKFORD, Thomas A. Regularization and the Chinese People's Liberation Army: An Assessment of Change. Asian Survey. 2000-05-01, roč. 40, čís. 3, s. 456–474. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://online.ucpress.edu/as/article/40/3/456/23654/Regularization-and-the-Chinese-People-s-Liberation">Dostupné online</a> [cit. 2022-01-30]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-4687">0004-4687</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.2307%2F3021156">10.2307/3021156</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Asian+Survey&rft_id=info:doi/10.2307%2F3021156&rft_id=https%3A%2F%2Fonline.ucpress.edu%2Fas%2Farticle%2F40%2F3%2F456%2F23654%2FRegularization-and-the-Chinese-People-s-Liberation&rft.atitle=Regularization+and+the+Chinese+People%27s+Liberation+Army%3A+An+Assessment+of+Change&rft.date=2000-05-01&rft.volume=40&rft.issue=3&rft.pages=456%E2%80%93474&rft.issn=0004-4687&rft.aulast=Bickford&rft.aufirst=Thomas+A.">  </li> <li id="cite_note-80"><a href="#cite_ref-80">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">INTERNATIONAL INSTITUTE FOR STRATEGIC STUDIES (IISS). The Military Balance, 2018, Vol. 118, No. 1, February 2018. London: Routledge 520 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9781857439557" title="Speciální:Zdroje knih/9781857439557">9781857439557</a>, <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/1857439554" title="Speciální:Zdroje knih/1857439554">1857439554</a>. <a href="/wiki/Online_Computer_Library_Center" title="Online Computer Library Center">OCLC</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/oclc/1029353253">1029353253</a> S. 249–259.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Military+Balance%2C+2018%2C+Vol.+118%2C+No.+1%2C+February+2018&rft.isbn=9781857439557&rft.aulast=International+Institute+for+Strategic+Studies+%28IISS%29&rft.place=London&rft.pub=Routledge&rft.tpages=520&rft.pages=249%E2%80%93259">  </li> <li id="cite_note-:32-81"><a href="#cite_ref-:32_81-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ZHANG, Ziyu. What are China’s theatre commands and service branches?. South China Morning Post [online]. 2021-08-15 [cit. 2022-01-30]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.scmp.com/news/china/military/article/3144921/chinas-military-structure-what-are-theatre-commands-and-service">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=South+China+Morning+Post&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.scmp.com%2Fnews%2Fchina%2Fmilitary%2Farticle%2F3144921%2Fchinas-military-structure-what-are-theatre-commands-and-service&rft.atitle=What+are+China%E2%80%99s+theatre+commands+and+service+branches%3F&rft.date=2021-08-15&rft.aulast=Zhang&rft.aufirst=Ziyu">  </li> <li id="cite_note-82"><a href="#cite_ref-82">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Xi Jinping wants China’s armed forces to be “world-class” by 2050. The Economist [online]. 27. 6. 2019 [cit. 25.7.2019]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.economist.com/china/2019/06/27/xi-jinping-wants-chinas-armed-forces-to-be-world-class-by-2050">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=The+Economist&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.economist.com%2Fchina%2F2019%2F06%2F27%2Fxi-jinping-wants-chinas-armed-forces-to-be-world-class-by-2050&rft.atitle=Xi+Jinping+wants+China%E2%80%99s+armed+forces+to+be+%E2%80%9Cworld-class%E2%80%9D+by+2050&rft.date=27.+6.+2019">  </li> <li id="cite_note-:02-83"><a href="#cite_ref-:02_83-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Modernisation of China’s military is no cause for alarm. South China Morning Post [online]. 27. 1. 2019 [cit. 25.7.2019]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.scmp.com/comment/insight-opinion/article/2183839/modernisation-chinas-military-no-cause-alarm">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=South+China+Morning+Post&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.scmp.com%2Fcomment%2Finsight-opinion%2Farticle%2F2183839%2Fmodernisation-chinas-military-no-cause-alarm&rft.atitle=Modernisation+of+China%E2%80%99s+military+is+no+cause+for+alarm&rft.date=27.+1.+2019">  </li> <li id="cite_note-:33-84"><a href="#cite_ref-:33_84-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ZHANG, Ziyu. What are China’s theatre commands and service branches?. South China Morning Post [online]. 2021-08-15 [cit. 2022-01-30]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.scmp.com/news/china/military/article/3144921/chinas-military-structure-what-are-theatre-commands-and-service">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=South+China+Morning+Post&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.scmp.com%2Fnews%2Fchina%2Fmilitary%2Farticle%2F3144921%2Fchinas-military-structure-what-are-theatre-commands-and-service&rft.atitle=What+are+China%E2%80%99s+theatre+commands+and+service+branches%3F&rft.date=2021-08-15&rft.aulast=Zhang&rft.aufirst=Ziyu">  </li> <li id="cite_note-Ref_abcder-85"><a href="#cite_ref-Ref_abcder_85-0">↑</a> Nolt, James H. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.atimes.com/china/BA27Ad01.html">Analysis: The China-Taiwan military balance</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20181001085044/http://www.atimes.com/china/BA27Ad01.html">Archivováno</a> 1. 10. 2018 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>.. Asia Times. 1999. Retrieved 15 April 2006. </li> <li id="cite_note-ChineseNukes-86"><a href="#cite_ref-ChineseNukes_86-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Military and Security Developments Involving the People's Republic of China 2013 [online]. US Secretary of Defense, 2013 [cit. 2013-06-25]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20171010151139/http://archive.defense.gov/pubs/2013_China_Report_FINAL.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2017-10-10.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Military+and+Security+Developments+Involving+the+People%27s+Republic+of+China+2013&rft_id=http%3A%2F%2Farchive.defense.gov%2Fpubs%2F2013_China_Report_FINAL.pdf&rft.pub=US+Secretary+of+Defense&rft.date=2013"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-Martin-87"><a href="#cite_ref-Martin_87-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ANDREW, Martin. The Dragon Breathes Fire: Chinese Power Projection [online]. AsianResearch.org, 18 August 2005 [cit. 2013-06-26]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20130724190841/http://www.asianresearch.org/articles/2680.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2013-07-24.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+Dragon+Breathes+Fire%3A+Chinese+Power+Projection&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.asianresearch.org%2Farticles%2F2680.html&rft.aulast=Andrew&rft.aufirst=Martin&rft.pub=AsianResearch.org"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-zákon-88">↑ <a href="#cite_ref-zákon_88-0">a</a> <a href="#cite_ref-zákon_88-1">b</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://sinopsis.cz/cinsky-zakon-o-celonarodni-spionazi/">Sinopsis: úplný překlad čínského zákona o celonárodní špionáži, 27.2.2019</a> </li> <li id="cite_note-89"><a href="#cite_ref-89">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://sinopsis.cz/podle-obzaloby-zavedla-huawei-interni-system-odmen-pro-zlodeje-obchodnich-tajemstvi/">Podle obžaloby zavedla Huawei interní systém odměn pro zloděje obchodních tajemství, Sinopsis 30.1.2019</a> </li> <li id="cite_note-90"><a href="#cite_ref-90">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.bbc.com/news/uk-53329005">Frank Gardner, The spying game: China's global network, BBC News, 7.7.2020</a> </li> <li id="cite_note-91"><a href="#cite_ref-91">↑</a> ANKENBRAND, Hendrik: Wie deutsche Manager in China ausspioniert werden, <a href="/w/index.php?title=Frakfurter_Algemeine_Zeitung&action=edit&redlink=1" class="new" title="Frakfurter Algemeine Zeitung (stránka neexistuje)">Frakfurter Algemeine Zeitung</a>, <a rel="nofollow" class="external autonumber" href="https://www.faz.net/aktuell/wirtschaft/wie-deutsche-manager-in-china-ausspioniert-werden-16116665.html">[1]</a>, 1. dubna 2019 (německy). </li> <li id="cite_note-92"><a href="#cite_ref-92">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://sinopsis.cz/domaci-med-z-cizich-kytek-cinska-armada-vysila-experty-studovat-na-zapad/">„Domácí med z cizích kytek“: Čínská armáda vysílá experty studovat na Západ, Sinopsis, 10.11.2018</a> </li> <li id="cite_note-93"><a href="#cite_ref-93">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.washingtontimes.com/news/2020/feb/1/spy-school-chinese-military-officer-busted-posing-/">Bill Gertz, Spy school: Chinese military officer busted for posing as Boston University student, The Washington Times, 1.2.2020</a> </li> <li id="cite_note-94"><a href="#cite_ref-94">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://sacramento.cbslocal.com/2020/07/24/juan-tang-china-uc-davis-researcher-fugitive-arrested-sac-county-jail/">Former UC Davis Researcher From China Juan Tang Sought By FBI Booked Into Sacramento County Jail, CBS Sacramento, 27.7.2020</a> </li> <li id="cite_note-95"><a href="#cite_ref-95">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.bbc.com/news/world-us-canada-53510260">China-US row: Fugitive researcher 'hiding in San Francisco consulate', BBC News, 23.7.2020</a> </li> <li id="cite_note-96"><a href="#cite_ref-96">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.aspi.org.au/report/picking-flowers-making-honey">Alex Joske, Picking flowers, making honey, Australian Strategic Policy Institute, 30.10.2018</a> </li> <li id="cite_note-97"><a href="#cite_ref-97">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.respekt.cz/politika/bis-otevrene-varuje-pred-promorenosti-ceska-ruskymi-spiony,">Ondřej Kundra, Jaroslav Spurný, BIS otevřeně varuje před promořeností Česka ruskými špiony, Respekt, 3.12.2018</a>[<a href="/wiki/Wikipedie:Ov%C4%9B%C5%99itelnost" title="Wikipedie:Ověřitelnost">nedostupný zdroj</a>] </li> <li id="cite_note-98"><a href="#cite_ref-98">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.novinky.cz/domaci/clanek/cinska-firma-sbirala-data-o-prominentech-v-cesku-zajimala-se-o-zemana-i-sefa-bis-40336540">Čínská firma sbírala data o prominentech v Česku. Zajímala se o Zemana i šéfa BIS, Novinky.cz</a> </li> <li id="cite_note-99"><a href="#cite_ref-99">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Čína predbehla najväčšiu európsku ekonomiku. ekonomika.sme.sk [online]. [cit. 2019-11-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ekonomika.sme.sk/c/4262265/cina-predbehla-najvacsiu-europsku-ekonomiku.html">Dostupné online</a>. (slovensky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=ekonomika.sme.sk&rft_id=https%3A%2F%2Fekonomika.sme.sk%2Fc%2F4262265%2Fcina-predbehla-najvacsiu-europsku-ekonomiku.html&rft.atitle=%C4%8C%C3%ADna+predbehla+najv%C3%A4%C4%8D%C5%A1iu+eur%C3%B3psku+ekonomiku">  </li> <li id="cite_note-100"><a href="#cite_ref-100">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Uber’s Surrender to Didi Shows the Steep Odds U.S. Tech Faces in China [online]. 2016-08-03 [cit. 2016-10-08]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://fortune.com/2016/08/03/uber-didi-steep-odds-tech-china/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Uber%E2%80%99s+Surrender+to+Didi+Shows+the+Steep+Odds+U.S.+Tech+Faces+in+China&rft_id=http%3A%2F%2Ffortune.com%2F2016%2F08%2F03%2Fuber-didi-steep-odds-tech-china%2F"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-101"><a href="#cite_ref-101">↑</a> Scott Cendrowski. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://fortune.com/china-smartphone-domination/">Enter the Dragons</a>. <a href="/wiki/Fortune_(%C4%8Dasopis)" class="mw-redirect" title="Fortune (časopis)">Fortune</a>. 18. února 2015. </li> <li id="cite_note-102"><a href="#cite_ref-102">↑</a> Eric Auchard. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.reuters.com/article/us-huawei-tech-computers-idUSKBN18J1ST">China's Huawei enters PC market to take on Lenovo, HP, Dell</a>. <a href="/wiki/Reuters" title="Reuters">Reuters</a>. 12. května 2016. </li> <li id="cite_note-103"><a href="#cite_ref-103">↑</a> Čínská reakce na havárii ve Fukušimě, Atominfo.cz, <a rel="nofollow" class="external autonumber" href="http://atominfo.cz/2011/03/cinske-urady-jsou-presvedceny-o-bezpecnosti-domacich-elektraren/">[2]</a>. </li> <li id="cite_note-hospodářská_jednání_1-104">↑ <a href="#cite_ref-hospodářská_jednání_1_104-0">a</a> <a href="#cite_ref-hospodářská_jednání_1_104-1">b</a> HARMS, Florian: Trotz Krise in Hongkong. Deutschland und China bauen wirtschaftliche Zusammenarbeit aus. (Navzdory krizi v Hongkongu. Německo a Čína rozšiřují svoji hospodářskou spolupráci.) T-Online.de, <a rel="nofollow" class="external autonumber" href="https://www.t-online.de/nachrichten/deutschland/id_86399894/deutschland-und-china-bauen-zusammenarbeit-aus-merkel-mahnt-zu-hongkong-loesung.html">[3]</a>, 6. září 2019, 10:42 hod. (německy). </li> <li id="cite_note-hospodářská_jednání_2-105"><a href="#cite_ref-hospodářská_jednání_2_105-0">↑</a> HARMS, Florian a TROTZ, Martin: „China diktiert die Regeln – auch Deutschland“ (Čína diktuje pravidla – i Německu). T-Online.de, <a rel="nofollow" class="external autonumber" href="https://www.t-online.de/nachrichten/id_86399656/merkel-besuch-in-peking-china-diktiert-die-regeln-auch-deutschland-.html">[4]</a>, 06. září 2019, 11:03 hod. (německy). </li> <li id="cite_note-106"><a href="#cite_ref-106">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">COOLEY, Alexander. New Silk Route or Classic Developmental Cul-de-Sac? The Prospects and Challenges of China's OBOR Initiative [online]. July 2015 [cit. 2016-02-10]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.ponarseurasia.org/memo/new-silk-route-or-classic-developmental-cul-de-sac">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=New+Silk+Route+or+Classic+Developmental+Cul-de-Sac%3F+The+Prospects+and+Challenges+of+China%27s+OBOR+Initiative&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.ponarseurasia.org%2Fmemo%2Fnew-silk-route-or-classic-developmental-cul-de-sac&rft.aulast=Cooley&rft.aufirst=Alexander"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-107"><a href="#cite_ref-107">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> China plans new Silk Route across Ukraine. Russian News Agency TASS. 9 December 2013. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://tass.ru/en/russianpress/710813">Dostupné online</a> [cit. 10 February 2016].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Russian+News+Agency+TASS&rft_id=http%3A%2F%2Ftass.ru%2Fen%2Frussianpress%2F710813&rft.atitle=China+plans+new+Silk+Route+across+Ukraine&rft.date=9+December+2013"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-108"><a href="#cite_ref-108">↑</a> <cite style="font-style:normal;">SAHOO, Pravakar. India should be part of the new Silk Route. The Hindu Business Line. 22 December 2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.thehindubusinessline.com/opinion/india-should-be-part-of-the-new-silk-route/article8018656.ece">Dostupné online</a> [cit. 10 February 2016].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Hindu+Business+Line&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.thehindubusinessline.com%2Fopinion%2Findia-should-be-part-of-the-new-silk-route%2Farticle8018656.ece&rft.atitle=India+should+be+part+of+the+new+Silk+Route&rft.date=22+December+2015&rft.aulast=Sahoo&rft.aufirst=Pravakar"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-:0-109"><a href="#cite_ref-:0_109-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> China’s new silk route: The long and winding road [online]. February 2016 [cit. 2016-02-10]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.pwc.com/gx/en/growth-markets-center/assets/pdf/china-new-silk-route.pdf">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=China%E2%80%99s+new+silk+route%3A+The+long+and+winding+road&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.pwc.com%2Fgx%2Fen%2Fgrowth-markets-center%2Fassets%2Fpdf%2Fchina-new-silk-route.pdf"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-110"><a href="#cite_ref-110">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> First 'Silk Road' train arrives in Tehran from China [online]. [cit. 2016-02-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://news.yahoo.com/first-silk-road-train-arrives-tehran-china-134703954.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=First+%27Silk+Road%27+train+arrives+in+Tehran+from+China&rft_id=https%3A%2F%2Fnews.yahoo.com%2Ffirst-silk-road-train-arrives-tehran-china-134703954.html"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-111"><a href="#cite_ref-111">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> 'China freight train' in first trip to Barking. BBC News. 2017-01-03. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.bbc.co.uk/news/business-38497997">Dostupné online</a> [cit. 2017-01-05]. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=BBC+News&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.bbc.co.uk%2Fnews%2Fbusiness-38497997&rft.atitle=%27China+freight+train%27+in+first+trip+to+Barking&rft.date=2017-01-03"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-112"><a href="#cite_ref-112">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.theguardian.com/world/2017/jan/14/china-silk-road-trade-train-rolls-london">Silk Road route back in business as China train rolls into London</a>, Tracy McVeigh, The Observer, 14 January 2017 </li> <li id="cite_note-113"><a href="#cite_ref-113">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Levnější než letadlo a rychlejší než loď. Čína otevřela Hedvábnou stezku vlakem do Londýna. <a href="/wiki/Aktu%C3%A1ln%C4%9B.cz" title="Aktuálně.cz">Aktuálně.cz</a> [online]. <a href="/wiki/Economia" title="Economia">Economia</a>, 2017-01-17 [cit. 2017-01-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/levnejsi-nez-letadlo-a-rychlejsi-nez-vlak-cina-otevrela-hedv/r~e6dc0b7edd9711e6a6940025900fea04/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Aktu%C3%A1ln%C4%9B.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fzpravy.aktualne.cz%2Fekonomika%2Flevnejsi-nez-letadlo-a-rychlejsi-nez-vlak-cina-otevrela-hedv%2Fr~e6dc0b7edd9711e6a6940025900fea04%2F&rft.atitle=Levn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD+ne%C5%BE+letadlo+a+rychlej%C5%A1%C3%AD+ne%C5%BE+lo%C4%8F.+%C4%8C%C3%ADna+otev%C5%99ela+Hedv%C3%A1bnou+stezku+vlakem+do+Lond%C3%BDna&rft.date=2017-01-17&rft.pub=Economia">  </li> <li id="cite_note-114"><a href="#cite_ref-114">↑</a> Auf der Breitspur bis nach Wien. (Na širokých kolejích až do Vídně.) <a href="/wiki/Frankfurter_Allgemeine_Zeitung" title="Frankfurter Allgemeine Zeitung">Frankfurter Allgemeine Zeitung</a>, 19. května 2017, s. 21 (německy). </li> <li id="cite_note-115"><a href="#cite_ref-115">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://sinopsis.cz/sinopis/16-1/">16 + 1, Sinopsis</a> </li> <li id="cite_note-116"><a href="#cite_ref-116">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://sinopsis.cz/sinopis/jedno-pasmo-jedna-cesta/">Jedno pásmo, jedna cesta, Sinopsis</a> </li> <li id="cite_note-117"><a href="#cite_ref-117">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://sinopsis.cz/hleda-se-spolecna-politika-eu-vuci-clr-zn-tezko/">Hledá se společná politika EU vůči ČLR (zn.: Těžko), Sinopsis, 27.3.2019</a> </li> <li id="cite_note-118"><a href="#cite_ref-118">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://sinopsis.cz/vymyvani-mozku-po-cinsku/">Martin Hála, Vymývání mozků po čínsku, Sinopsis 29.3.2016</a> </li> <li id="cite_note-119"><a href="#cite_ref-119">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://sinopsis.cz/tag/strategicke-partnerstvi/">Strategické partnerství, Sinopsis</a> </li> <li id="cite_note-120"><a href="#cite_ref-120">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Communiqué of the National Bureau of Statistics of People's Republic of China on Major Figures of the 2010 Population Census[1] (No. 1) [online]. National Bureau of Statistics of China [cit. 2015-05-31]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.stats.gov.cn/english/NewsEvents/201104/t20110428_26449.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Communiqu%C3%A9+of+the+National+Bureau+of+Statistics+of+People%27s+Republic+of+China+on+Major+Figures+of+the+2010+Population+Census%5B1%5D+%28No.+1%29&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.stats.gov.cn%2Fenglish%2FNewsEvents%2F201104%2Ft20110428_26449.html&rft.pub=National+Bureau+of+Statistics+of+China"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-121"><a href="#cite_ref-121">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Population Growth Rate [online]. CIA [cit. 2013-09-29]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20140625150251/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2002.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2014-06-25.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Population+Growth+Rate&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cia.gov%2Flibrary%2Fpublications%2Fthe-world-factbook%2Ffields%2F2002.html&rft.pub=CIA"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-122"><a href="#cite_ref-122">↑</a> The Cambridge Illustrated History of China, Patricia Buckley Ebrey, Cambridge University Press, 2010, <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-521-12433-6" title="Speciální:Zdroje knih/0-521-12433-6">0-521-12433-6</a>, strana 327 </li> <li id="cite_note-123"><a href="#cite_ref-123">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> The American Dream Is Alive. In China.. The New York Times. 18 November 2018. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nytimes.com/interactive/2018/11/18/world/asia/china-social-mobility.html,%20https://www.nytimes.com/interactive/2018/11/18/world/asia/china-social-mobility.html">Dostupné online</a> [cit. 23 February 2019]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0362-4331">0362-4331</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+New+York+Times&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nytimes.com%2Finteractive%2F2018%2F11%2F18%2Fworld%2Fasia%2Fchina-social-mobility.html%2C%2520https%3A%2F%2Fwww.nytimes.com%2Finteractive%2F2018%2F11%2F18%2Fworld%2Fasia%2Fchina-social-mobility.html&rft.atitle=The+American+Dream+Is+Alive.+In+China.&rft.date=18+November+2018&rft.issn=0362-4331"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-groups-124">↑ <a href="#cite_ref-groups_124-0">a</a> <a href="#cite_ref-groups_124-1">b</a> <a href="#cite_ref-groups_124-2">c</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Communiqué of the National Bureau of Statistics of People's Republic of China on Major Figures of the 2010 Population Census (No. 1) [online]. National Bureau of Statistics of China, 28 April 2011 [cit. 2013-06-14]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20130115173048/http://www.stats.gov.cn/english/newsandcomingevents/t20110428_402722244.htm">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 15 January 2013.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Communiqu%C3%A9+of+the+National+Bureau+of+Statistics+of+People%27s+Republic+of+China+on+Major+Figures+of+the+2010+Population+Census+%28No.+1%29&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.stats.gov.cn%2Fenglish%2Fnewsandcomingevents%2Ft20110428_402722244.htm&rft.pub=National+Bureau+of+Statistics+of+China"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-125"><a href="#cite_ref-125">↑</a> <cite style="font-style:normal;">Lilly, Amanda. A Guide to China's Ethnic Groups. Washington Post. 7 July 2009. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20131209112957/http://articles.washingtonpost.com/2009-07-07/world/36836997_1_muslim-uighurs-chinese-government-xinjiang-province">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 9 December 2013.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Washington+Post&rft_id=https%3A%2F%2Farticles.washingtonpost.com%2F2009-07-07%2Fworld%2F36836997_1_muslim-uighurs-chinese-government-xinjiang-province&rft.atitle=A+Guide+to+China%27s+Ethnic+Groups&rft.date=7+July+2009&rft.au=Lilly%2C+Amanda"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-126"><a href="#cite_ref-126">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> China's Geography: Globalization and the Dynamics of Political, Economic, and Social Change. [s.l.]: Rowman & Littlefield Publishers, 2011. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=K3XdB5o4VFAC&pg=PA102">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-7425-6784-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-7425-6784-9">978-0-7425-6784-9</a>. S. 102.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=China%27s+Geography%3A+Globalization+and+the+Dynamics+of+Political%2C+Economic%2C+and+Social+Change&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DK3XdB5o4VFAC%26pg%3DPA102&rft.isbn=978-0-7425-6784-9&rft.pub=Rowman+%26+Littlefield+Publishers&rft.date=2011&rft.pages=102"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-127"><a href="#cite_ref-127">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.stats.gov.cn/english/NewsEvents/201104/t20110429_26451.html">"Major Figures on Residents from Hong Kong, Macao and Taiwan and Foreigners Covered by 2010 Population Census"</a>. National Bureau of Statistics of China. 29 April 2011. Retrieved 31 May 2015. </li> <li id="cite_note-128"><a href="#cite_ref-128">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> National Population by Sex, Nationality | National Bureau of Statistics of China. www.stats.gov.cn [online]. [cit. 2019-11-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.stats.gov.cn/english/statisticaldata/yearlydata/YB2002e/htm/d0406e.htm">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.stats.gov.cn&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.stats.gov.cn%2Fenglish%2Fstatisticaldata%2Fyearlydata%2FYB2002e%2Fhtm%2Fd0406e.htm&rft.atitle=National+Population+by+Sex%2C+Nationality+%7C+National+Bureau+of+Statistics+of+China">  </li> <li id="cite_note-129"><a href="#cite_ref-129">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.ethnologue.com/show_country.asp?name=CN">Languages of China</a> – from Lewis, M. Paul (ed.), 2009. Ethnologue: Languages of the World, Sixteenth edition. Dallas, Tex.: SIL International. </li> <li id="cite_note-130"><a href="#cite_ref-130">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">Kaplan, Robert B.; RICHARD B. BALDAUF. Language Planning and Policy in Asia: Japan, Nepal, Taiwan and Chinese characters. [s.l.]: Multilingual Matters, 2008. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-84769-095-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-84769-095-1">978-1-84769-095-1</a>. S. 42.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Language+Planning+and+Policy+in+Asia%3A+Japan%2C+Nepal%2C+Taiwan+and+Chinese+characters&rft.isbn=978-1-84769-095-1&rft.au=Kaplan%2C+Robert+B.&rft.au=Richard+B.+Baldauf%2C+&rft.pub=Multilingual+Matters&rft.date=2008&rft.pages=42"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-language-131"><a href="#cite_ref-language_131-0">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20130725061022/http://english.gov.cn/2005-08/16/content_23691.htm">"Languages"</a>. 2005. Gov.cn. Retrieved 31 May 2015. </li> <li id="cite_note-132"><a href="#cite_ref-132">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Rough Guide Phrasebook: Mandarin Chinese. [s.l.]: Rough Guides, 2011. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=jlM3TMYg8HQC&pg=PA19">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-4053-8884-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-4053-8884-9">978-1-4053-8884-9</a>. S. 19.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Rough+Guide+Phrasebook%3A+Mandarin+Chinese&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DjlM3TMYg8HQC%26pg%3DPA19&rft.isbn=978-1-4053-8884-9&rft.pub=Rough+Guides&rft.date=2011&rft.pages=19"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-133"><a href="#cite_ref-133">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">DILLON, Michael. Religious Minorities and China. [s.l.]: Minority Rights Group International, 2001. (English)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Religious+Minorities+and+China&rft.aulast=Dillon&rft.aufirst=Michael&rft.pub=Minority+Rights+Group+International"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-BuangChew2014-134"><a href="#cite_ref-BuangChew2014_134-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BUANG, Sa'eda; CHEW, Phyllis Ghim-Lian. Muslim Education in the 21st Century: Asian Perspectives. [s.l.]: Routledge, 9 May 2014. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-317-81500-6" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-317-81500-6">978-1-317-81500-6</a>. S. 75. (English)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Muslim+Education+in+the+21st+Century%3A+Asian+Perspectives&rft.isbn=978-1-317-81500-6&rft.aulast=Buang&rft.aufirst=Sa%27eda&rft.au=Chew%2C+Phyllis+Ghim-Lian&rft.pub=Routledge&rft.pages=75"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-135"><a href="#cite_ref-135">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Archivovaná kopie [online]. National Religious Affairs Administration [cit. 2015-08-30]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20150812102019/http://www.sara.gov.cn/jqgk/zs/index.htm">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 12 August 2015.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Archivovan%C3%A1+kopie&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.sara.gov.cn%2Fjqgk%2Fzs%2Findex.htm&rft.pub=National+Religious+Affairs+Administration"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-XinBan2012-136"><a href="#cite_ref-XinBan2012_136-0">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ft.com/cms/s/0/602b650e-dc69-11e1-a304-00144feab49a.html#axzz24qLQjsqF">"China bans religious activities in Xinjiang"</a>. <a href="/wiki/Financial_Times" title="Financial Times">Financial Times</a>. 2 August 2012. Retrieved 28 August 2012. </li> <li id="cite_note-137"><a href="#cite_ref-137">↑</a> Constitution of the People's Republic of China. Chapter 2, Article 36. </li> <li id="cite_note-Yao2011-138"><a href="#cite_ref-Yao2011_138-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/w/index.php?title=Yao_Xinzhong&action=edit&redlink=1" class="new" title="Yao Xinzhong (stránka neexistuje)">YAO, Xinzhong</a>. Chinese Religion: A Contextual Approach. London: A&C Black, 2010. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-84706-475-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-84706-475-2">978-1-84706-475-2</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Chinese+Religion%3A+A+Contextual+Approach&rft.isbn=978-1-84706-475-2&rft.aulast=Yao&rft.aufirst=Xinzhong&rft.place=London&rft.pub=A%26C+Black&rft.date=2010"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. pp. 9–11. </li> <li id="cite_note-139"><a href="#cite_ref-139">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MILLER, James. Chinese Religions in Contemporary Societies. [s.l.]: ABC-CLIO, 2006. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-85109-626-8" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-85109-626-8">978-1-85109-626-8</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Chinese+Religions+in+Contemporary+Societies&rft.isbn=978-1-85109-626-8&rft.aulast=Miller&rft.aufirst=James&rft.pub=ABC-CLIO&rft.date=2006"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=S4vg8BQrqA4C&pg=PA57">p. 57</a>. </li> <li id="cite_note-140"><a href="#cite_ref-140">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ZÁDRAPA, Lukáš. Pět tisíc let čínských dějin - anebo ne tak docela?. Sinopsis [online]. 2016-05-23 [cit. 2019-11-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://sinopsis.cz/pet-tisic-let-cinskych-dejin-anebo-ne-tak-docela/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Sinopsis&rft_id=https%3A%2F%2Fsinopsis.cz%2Fpet-tisic-let-cinskych-dejin-anebo-ne-tak-docela%2F&rft.atitle=P%C4%9Bt+tis%C3%ADc+let+%C4%8D%C3%ADnsk%C3%BDch+d%C4%9Bjin+-+anebo+ne+tak+docela%3F&rft.date=2016-05-23&rft.aulast=Z%C3%A1drapa&rft.aufirst=Luk%C3%A1%C5%A1">  </li> <li id="cite_note-141"><a href="#cite_ref-141">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Čínská literatura má Nobelovu cenu. <a href="/wiki/IDNES.cz" title="IDNES.cz">iDNES.cz</a> [online]. <a href="/wiki/MAFRA" title="MAFRA">MAFRA</a>, 2000-10-13 [cit. 2019-06-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/kultura/literatura/cinska-literatura-ma-nobelovu-cenu.A001013_111145_literatura_kne">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fkultura%2Fliteratura%2Fcinska-literatura-ma-nobelovu-cenu.A001013_111145_literatura_kne&rft.atitle=%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1+literatura+m%C3%A1+Nobelovu+cenu&rft.date=2000-10-13&rft.pub=MAFRA">  </li> <li id="cite_note-142"><a href="#cite_ref-142">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Nobelovu cenu za literaturu dostal Mo Jen, v deseti vyloučený ze školy. <a href="/wiki/Lidovky.cz" class="mw-redirect" title="Lidovky.cz">Lidovky.cz</a> [online]. <a href="/wiki/MAFRA" title="MAFRA">MAFRA</a>, 2012-10-11 [cit. 2019-06-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.lidovky.cz/kultura/nobelovu-cenu-za-literaturu-dostal-cinsky-autor-mo-jen.A121011_131537_ln_kultura_wok">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Lidovky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.lidovky.cz%2Fkultura%2Fnobelovu-cenu-za-literaturu-dostal-cinsky-autor-mo-jen.A121011_131537_ln_kultura_wok&rft.atitle=Nobelovu+cenu+za+literaturu+dostal+Mo+Jen%2C+v+deseti+vylou%C4%8Den%C3%BD+ze+%C5%A1koly&rft.date=2012-10-11&rft.pub=MAFRA">  </li> <li id="cite_note-143"><a href="#cite_ref-143">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Osm tisíc soch a každá je jiná: Terakotová armáda prý ukrývá skryté poselství. <a href="/wiki/Novinky.cz" title="Novinky.cz">Novinky.cz</a> [online]. Borgis [cit. 2019-06-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.novinky.cz/cestovani/exotika-amerika/305336-osm-tisic-soch-a-kazda-je-jina-terakotova-armada-pry-ukryva-skryte-poselstvi.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Novinky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.novinky.cz%2Fcestovani%2Fexotika-amerika%2F305336-osm-tisic-soch-a-kazda-je-jina-terakotova-armada-pry-ukryva-skryte-poselstvi.html&rft.atitle=Osm+tis%C3%ADc+soch+a+ka%C5%BEd%C3%A1+je+jin%C3%A1%3A+Terakotov%C3%A1+arm%C3%A1da+pr%C3%BD+ukr%C3%BDv%C3%A1+skryt%C3%A9+poselstv%C3%AD&rft.pub=Borgis">  </li> <li id="cite_note-144"><a href="#cite_ref-144">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Chránil životy rybářů už před tisíci lety, dnes fascinuje celý svět. <a href="/wiki/Novinky.cz" title="Novinky.cz">Novinky.cz</a> [online]. Borgis [cit. 2019-11-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.novinky.cz/cestovani/clanek/chranil-zivoty-rybaru-uz-pred-tisici-lety-dnes-fascinuje-cely-svet-256629">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Novinky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.novinky.cz%2Fcestovani%2Fclanek%2Fchranil-zivoty-rybaru-uz-pred-tisici-lety-dnes-fascinuje-cely-svet-256629&rft.atitle=Chr%C3%A1nil+%C5%BEivoty+ryb%C3%A1%C5%99%C5%AF+u%C5%BE+p%C5%99ed+tis%C3%ADci+lety%2C+dnes+fascinuje+cel%C3%BD+sv%C4%9Bt&rft.pub=Borgis">  </li> <li id="cite_note-145"><a href="#cite_ref-145">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Čínské jeskyně Mo-kao. Šokující Planeta [online]. [cit. 2019-11-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.sokujiciplaneta.cz/cestovani/sub-cinske-jeskyne-mo-kao">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C5%A0okuj%C3%ADc%C3%AD+Planeta&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.sokujiciplaneta.cz%2Fcestovani%2Fsub-cinske-jeskyne-mo-kao&rft.atitle=%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9+jeskyn%C4%9B+Mo-kao">  </li> <li id="cite_note-146"><a href="#cite_ref-146">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Yungang (Jün-kang). HedvabnaStezka.cz [online]. [cit. 2019-11-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.hedvabnastezka.cz/zeme/asie/cina/yungang-jun-kang/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=HedvabnaStezka.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.hedvabnastezka.cz%2Fzeme%2Fasie%2Fcina%2Fyungang-jun-kang%2F&rft.atitle=Yungang+%28J%C3%BCn-kang%29">  </li> <li id="cite_note-147"><a href="#cite_ref-147">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Dazu (Ta-cu). HedvabnaStezka.cz [online]. [cit. 2019-11-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.hedvabnastezka.cz/zeme/asie/cina/dazu-ta-cu-/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=HedvabnaStezka.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.hedvabnastezka.cz%2Fzeme%2Fasie%2Fcina%2Fdazu-ta-cu-%2F&rft.atitle=Dazu+%28Ta-cu%29">  </li> <li id="cite_note-148"><a href="#cite_ref-148">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Buddhistické jeskyně Lung-men v Číně existují už 1500 let. <a href="/wiki/IROZHLAS" title="IROZHLAS">iROZHLAS</a> [online]. <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_rozhlas" title="Český rozhlas">Český rozhlas</a> [cit. 2019-11-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.irozhlas.cz/veda-technologie_historie/buddhisticke-jeskyne-lung-men-v-cine-existuji-uz-1500-let_201007120807_jpiroch">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iROZHLAS&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.irozhlas.cz%2Fveda-technologie_historie%2Fbuddhisticke-jeskyne-lung-men-v-cine-existuji-uz-1500-let_201007120807_jpiroch&rft.atitle=Buddhistick%C3%A9+jeskyn%C4%9B+Lung-men+v+%C4%8C%C3%ADn%C4%9B+existuj%C3%AD+u%C5%BE+1500+let&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas">  </li> <li id="cite_note-149"><a href="#cite_ref-149">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Zuojiang Huashan Rock Art Cultural Landscape. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2019-11-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://whc.unesco.org/en/list/1508/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=UNESCO+World+Heritage+Centre&rft_id=https%3A%2F%2Fwhc.unesco.org%2Fen%2Flist%2F1508%2F&rft.atitle=Zuojiang+Huashan+Rock+Art+Cultural+Landscape">  </li> <li id="cite_note-150"><a href="#cite_ref-150">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Nejznámější čínský umělec Aj Wej-wej dnes slaví 60. narozeniny. Reflex.cz [online]. [cit. 2019-06-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.reflex.cz/clanek/kultura/81493/nejznamejsi-cinsky-umelec-aj-wej-wej-dnes-slavi-60-narozeniny.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Reflex.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.reflex.cz%2Fclanek%2Fkultura%2F81493%2Fnejznamejsi-cinsky-umelec-aj-wej-wej-dnes-slavi-60-narozeniny.html&rft.atitle=Nejzn%C3%A1m%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD+%C4%8D%C3%ADnsk%C3%BD+um%C4%9Blec+Aj+Wej-wej+dnes+slav%C3%AD+60.+narozeniny">  </li> <li id="cite_note-151"><a href="#cite_ref-151">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Pritzkerova cena putuje do Číny. Vyhrál Wang Šu. <a href="/wiki/Lidovky.cz" class="mw-redirect" title="Lidovky.cz">Lidovky.cz</a> [online]. <a href="/wiki/MAFRA" title="MAFRA">MAFRA</a>, 2012-03-03 [cit. 2019-06-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.lidovky.cz/relax/design/pritzkerovu-cenu-ziskal-architekt-wang-su.A120229_164652_ln-bydleni_ter">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Lidovky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.lidovky.cz%2Frelax%2Fdesign%2Fpritzkerovu-cenu-ziskal-architekt-wang-su.A120229_164652_ln-bydleni_ter&rft.atitle=Pritzkerova+cena+putuje+do+%C4%8C%C3%ADny.+Vyhr%C3%A1l+Wang+%C5%A0u&rft.date=2012-03-03&rft.pub=MAFRA">  </li> <li id="cite_note-152"><a href="#cite_ref-152">↑</a> <cite style="font-style:normal;">GOLDBERGER, Paul. I.M. Pei, Master Architect Whose Buildings Dazzled the World, Dies at 102. The New York Times. 2019-05-16. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nytimes.com/2019/05/16/obituaries/im-pei-dead.html">Dostupné online</a> [cit. 2019-06-24]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0362-4331">0362-4331</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+New+York+Times&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nytimes.com%2F2019%2F05%2F16%2Fobituaries%2Fim-pei-dead.html&rft.atitle=I.M.+Pei%2C+Master+Architect+Whose+Buildings+Dazzled+the+World%2C+Dies+at+102&rft.date=2019-05-16&rft.issn=0362-4331&rft.aulast=Goldberger&rft.aufirst=Paul">  </li> <li id="cite_note-153"><a href="#cite_ref-153">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Olympijské hry v Pekingu začaly, oheň zapálil legendární gymnasta. www.sport.cz [online]. [cit. 2019-06-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.sport.cz/loh2012/ostatni2012/clanek/134327-olympijske-hry-v-pekingu-zacaly-ohen-zapalil-legendarni-gymnasta.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.sport.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.sport.cz%2Floh2012%2Fostatni2012%2Fclanek%2F134327-olympijske-hry-v-pekingu-zacaly-ohen-zapalil-legendarni-gymnasta.html&rft.atitle=Olympijsk%C3%A9+hry+v+Pekingu+za%C4%8Daly%2C+ohe%C5%88+zap%C3%A1lil+legend%C3%A1rn%C3%AD+gymnasta">  </li> <li id="cite_note-154"><a href="#cite_ref-154">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Benátský lev míří do Číny. Média se diví. <a href="/wiki/Aktu%C3%A1ln%C4%9B.cz" title="Aktuálně.cz">Aktuálně.cz</a> [online]. <a href="/wiki/Economia" title="Economia">Economia</a>, 2006-09-10 [cit. 2022-04-03]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://magazin.aktualne.cz/kultura/benatsky-lev-miri-do-ciny-media-se-divi/r~i:article:233890/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Aktu%C3%A1ln%C4%9B.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fmagazin.aktualne.cz%2Fkultura%2Fbenatsky-lev-miri-do-ciny-media-se-divi%2Fr~i%3Aarticle%3A233890%2F&rft.atitle=Ben%C3%A1tsk%C3%BD+lev+m%C3%AD%C5%99%C3%AD+do+%C4%8C%C3%ADny.+M%C3%A9dia+se+div%C3%AD&rft.date=2006-09-10&rft.pub=Economia">  </li> <li id="cite_note-155"><a href="#cite_ref-155">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Berlinale vyhrál čínský film. <a href="/wiki/Lidovky.cz" class="mw-redirect" title="Lidovky.cz">Lidovky.cz</a> [online]. <a href="/wiki/MAFRA" title="MAFRA">MAFRA</a>, 2007-02-18 [cit. 2022-04-03]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.lidovky.cz/kultura/berlinale-vyhral-cinsky-film.A070218_110806_ln_kultura_fho">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Lidovky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.lidovky.cz%2Fkultura%2Fberlinale-vyhral-cinsky-film.A070218_110806_ln_kultura_fho&rft.atitle=Berlinale+vyhr%C3%A1l+%C4%8D%C3%ADnsk%C3%BD+film&rft.date=2007-02-18&rft.pub=MAFRA">  </li> <li id="cite_note-156"><a href="#cite_ref-156">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Berlínský Zlatý medvěd jde do Číny, Grandhotel Budapešť má cenu poroty. <a href="/wiki/IDNES.cz" title="IDNES.cz">iDNES.cz</a> [online]. <a href="/wiki/MAFRA" title="MAFRA">MAFRA</a>, 2014-02-15 [cit. 2022-04-03]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/berlinale-festival-vysledky.A140215_201556_filmvideo_vha">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fkultura%2Ffilm-televize%2Fberlinale-festival-vysledky.A140215_201556_filmvideo_vha&rft.atitle=Berl%C3%ADnsk%C3%BD+Zlat%C3%BD+medv%C4%9Bd+jde+do+%C4%8C%C3%ADny%2C+Grandhotel+Budape%C5%A1%C5%A5+m%C3%A1+cenu+poroty&rft.date=2014-02-15&rft.pub=MAFRA">  </li> <li id="cite_note-157"><a href="#cite_ref-157">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Kde je Fan Ping-ping? Nejznámější čínská herečka zmizela, zřejmě ji vyšetřují úřady. <a href="/wiki/Aktu%C3%A1ln%C4%9B.cz" title="Aktuálně.cz">Aktuálně.cz</a> [online]. <a href="/wiki/Economia" title="Economia">Economia</a>, 2018-08-14 [cit. 2019-06-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://magazin.aktualne.cz/kultura/film/kde-je-fan-ping-ping-nejznamejsi-cinska-herecka-zmizela-zrej/r~c631925a9fc811e8b634ac1f6b220ee8/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Aktu%C3%A1ln%C4%9B.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fmagazin.aktualne.cz%2Fkultura%2Ffilm%2Fkde-je-fan-ping-ping-nejznamejsi-cinska-herecka-zmizela-zrej%2Fr~c631925a9fc811e8b634ac1f6b220ee8%2F&rft.atitle=Kde+je+Fan+Ping-ping%3F+Nejzn%C3%A1m%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD+%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A1+here%C4%8Dka+zmizela%2C+z%C5%99ejm%C4%9B+ji+vy%C5%A1et%C5%99uj%C3%AD+%C3%BA%C5%99ady&rft.date=2018-08-14&rft.pub=Economia">  </li> <li id="cite_note-158"><a href="#cite_ref-158">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Miss World 2007 se stala čínská miss C' Lin Čang. <a href="/wiki/Novinky.cz" title="Novinky.cz">Novinky.cz</a> [online]. Borgis [cit. 2019-06-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.novinky.cz/koktejl/128024-miss-world-2007-se-stala-cinska-miss-c-lin-cang.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Novinky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.novinky.cz%2Fkoktejl%2F128024-miss-world-2007-se-stala-cinska-miss-c-lin-cang.html&rft.atitle=Miss+World+2007+se+stala+%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A1+miss+C%27+Lin+%C4%8Cang&rft.pub=Borgis">  </li> <li id="cite_note-159"><a href="#cite_ref-159">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Čínská opera. ikoktejl [online]. [cit. 2019-11-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20200410023500/http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=2367%3Ainska-opera-sp-236432749&catid=1570&Itemid=148">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2020-04-10.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=ikoktejl&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.czech-press.cz%2Findex.php%3Foption%3Dcom_content%26view%3Darticle%26id%3D2367%3Ainska-opera-sp-236432749%26catid%3D1570%26Itemid%3D148&rft.atitle=%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1+opera">  </li> <li id="cite_note-160"><a href="#cite_ref-160">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Sedm nových divů světa: Patří mezi ně krvavá pyramida i stavba viditelná z vesmíru. <a href="/wiki/Novinky.cz" title="Novinky.cz">Novinky.cz</a> [online]. Borgis [cit. 2019-11-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.novinky.cz/cestovani/exotika-a-amerika/clanek/sedm-novych-divu-sveta-patri-mezi-ne-krvava-pyramida-i-stavba-viditelna-z-vesmiru-240872">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Novinky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.novinky.cz%2Fcestovani%2Fexotika-a-amerika%2Fclanek%2Fsedm-novych-divu-sveta-patri-mezi-ne-krvava-pyramida-i-stavba-viditelna-z-vesmiru-240872&rft.atitle=Sedm+nov%C3%BDch+div%C5%AF+sv%C4%9Bta%3A+Pat%C5%99%C3%AD+mezi+n%C4%9B+krvav%C3%A1+pyramida+i+stavba+viditeln%C3%A1+z+vesm%C3%ADru&rft.pub=Borgis">  </li> <li id="cite_note-161"><a href="#cite_ref-161">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Peking má nejnavštěvovanější památku, kam se 500 let nesmělo. <a href="/wiki/Novinky.cz" title="Novinky.cz">Novinky.cz</a> [online]. Borgis [cit. 2019-11-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.novinky.cz/cestovani/clanek/peking-ma-nejnavstevovanejsi-pamatku-kam-se-500-let-nesmelo-135320">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Novinky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.novinky.cz%2Fcestovani%2Fclanek%2Fpeking-ma-nejnavstevovanejsi-pamatku-kam-se-500-let-nesmelo-135320&rft.atitle=Peking+m%C3%A1+nejnav%C5%A1t%C4%9Bvovan%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD+pam%C3%A1tku%2C+kam+se+500+let+nesm%C4%9Blo&rft.pub=Borgis">  </li> <li id="cite_note-162"><a href="#cite_ref-162">↑</a> <cite style="font-style:normal;">CNN, Elaine Yu. Ancient 'world wonder' comes back to life. CNN Travel [online]. 2016-09-16 [cit. 2019-11-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.cnn.com/travel/article/nanjing-china-reconstructed-porcelain-tower/index.html">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=CNN+Travel&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cnn.com%2Ftravel%2Farticle%2Fnanjing-china-reconstructed-porcelain-tower%2Findex.html&rft.atitle=Ancient+%27world+wonder%27+comes+back+to+life&rft.date=2016-09-16&rft.aulast=CNN&rft.aufirst=Elaine+Yu">  </li> <li id="cite_note-163"><a href="#cite_ref-163">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> V Číně otevřeli nejdelší most vedoucí přes moře: Odolá zemětřesení i supertajfunu. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2018-10-24 [cit. 2019-11-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.stoplusjednicka.cz/v-cine-otevreli-nejdelsi-most-vedouci-pres-more-odola-zemetreseni-i-supertajfunu">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=100%2B1+zahrani%C4%8Dn%C3%AD+zaj%C3%ADmavost&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.stoplusjednicka.cz%2Fv-cine-otevreli-nejdelsi-most-vedouci-pres-more-odola-zemetreseni-i-supertajfunu&rft.atitle=V+%C4%8C%C3%ADn%C4%9B+otev%C5%99eli+nejdel%C5%A1%C3%AD+most+vedouc%C3%AD+p%C5%99es+mo%C5%99e%3A+Odol%C3%A1+zem%C4%9Bt%C5%99esen%C3%AD+i+supertajfunu&rft.date=2018-10-24">  </li> <li id="cite_note-164"><a href="#cite_ref-164">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> ČÍNSKÝ ŠOK: Vejce, které mění barvu. Vítejte ve Velkém národním divadle | Aktuality. <a href="/wiki/Lidovky.cz" class="mw-redirect" title="Lidovky.cz">Lidovky.cz</a> [online]. <a href="/wiki/MAFRA" title="MAFRA">MAFRA</a>, 2019-03-15 [cit. 2019-11-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.lidovky.cz/cestovani/aktuality/cinsky-sok-vejce-ktere-meni-barvu-vitejte-ve-velkem-narodnim-divadle.A190313_140240_aktuality_ape">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Lidovky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.lidovky.cz%2Fcestovani%2Faktuality%2Fcinsky-sok-vejce-ktere-meni-barvu-vitejte-ve-velkem-narodnim-divadle.A190313_140240_aktuality_ape&rft.atitle=%C4%8C%C3%8DNSK%C3%9D+%C5%A0OK%3A+Vejce%2C+kter%C3%A9+m%C4%9Bn%C3%AD+barvu.+V%C3%ADtejte+ve+Velk%C3%A9m+n%C3%A1rodn%C3%ADm+divadle+%7C+Aktuality&rft.date=2019-03-15&rft.pub=MAFRA">  </li> <li id="cite_note-165"><a href="#cite_ref-165">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Velké trenýrky. Nová budova čínské státní televize vzbuzuje rozpaky. <a href="/wiki/IDNES.cz" title="IDNES.cz">iDNES.cz</a> [online]. <a href="/wiki/MAFRA" title="MAFRA">MAFRA</a>, 2012-05-18 [cit. 2019-11-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/bydleni/architektura/nova-budova-televize.A120517_130610_dum_osobnosti_web">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fbydleni%2Farchitektura%2Fnova-budova-televize.A120517_130610_dum_osobnosti_web&rft.atitle=Velk%C3%A9+tren%C3%BDrky.+Nov%C3%A1+budova+%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A9+st%C3%A1tn%C3%AD+televize+vzbuzuje+rozpaky&rft.date=2012-05-18&rft.pub=MAFRA">  </li> <li id="cite_note-166"><a href="#cite_ref-166">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Čínská kuchyně: vhodná pro všechny milovníky hůlek, rýže a pálivých pokrmů. Poznávací zájezdy | mazaně s Radynacestu.cz [online]. [cit. 2019-06-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.radynacestu.cz/magazin/cinska-kuchyne/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Pozn%C3%A1vac%C3%AD+z%C3%A1jezdy+%7C+mazan%C4%9B+s+Radynacestu.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.radynacestu.cz%2Fmagazin%2Fcinska-kuchyne%2F&rft.atitle=%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1+kuchyn%C4%9B%3A+vhodn%C3%A1+pro+v%C5%A1echny+milovn%C3%ADky+h%C5%AFlek%2C+r%C3%BD%C5%BEe+a+p%C3%A1liv%C3%BDch+pokrm%C5%AF">  </li> <li id="cite_note-167"><a href="#cite_ref-167">↑</a> <a rel="nofollow" class="external free" href="https://books.google.cz/books?id=tmrnDQAAQBAJ&pg=PA43&lpg=PA43&dq=Chua+Tchuo&source=bl&ots=DdWcdncr-I&sig=ACfU3U32pZZtnIBSyI1iSKQK_b27Jugdzg&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjB16uK3YLjAhVBY1AKHQn-DFMQ6AEwCHoECAoQAQ#v=onepage&q=Chua">https://books.google.cz/books?id=tmrnDQAAQBAJ&pg=PA43&lpg=PA43&dq=Chua+Tchuo&source=bl&ots=DdWcdncr-I&sig=ACfU3U32pZZtnIBSyI1iSKQK_b27Jugdzg&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjB16uK3YLjAhVBY1AKHQn-DFMQ6AEwCHoECAoQAQ#v=onepage&q=Chua</a> Tchuo&f=false </li> <li id="cite_note-168"><a href="#cite_ref-168">↑</a> <a rel="nofollow" class="external free" href="https://books.google.cz/books?id=wBgvBQAAQBAJ&pg=PA33&lpg=PA33&dq=Li+Š’-čen&source=bl&ots=dbDHyUV2HU&sig=ACfU3U0uYgYrC7tP-NpBuSlk87pDBj4dCg&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwi6yeDr4ILjAhVHZFAKHfTgANQQ6AEwA3oECAoQAQ#v=onepage&q=Li">https://books.google.cz/books?id=wBgvBQAAQBAJ&pg=PA33&lpg=PA33&dq=Li+Š’-čen&source=bl&ots=dbDHyUV2HU&sig=ACfU3U0uYgYrC7tP-NpBuSlk87pDBj4dCg&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwi6yeDr4ILjAhVHZFAKHfTgANQQ6AEwA3oECAoQAQ#v=onepage&q=Li</a> Š’-čen&f=false </li> <li id="cite_note-169"><a href="#cite_ref-169">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> The Manhattan Project Physicist Who Fought for Equal Rights for Women. Time [online]. [cit. 2019-06-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://time.com/4366137/chien-shiung-wu-history/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Time&rft_id=https%3A%2F%2Ftime.com%2F4366137%2Fchien-shiung-wu-history%2F&rft.atitle=The+Manhattan+Project+Physicist+Who+Fought+for+Equal+Rights+for+Women">  </li> <li id="cite_note-170"><a href="#cite_ref-170">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Zemřel zakladatel čínské kosmonautiky. <a href="/wiki/IROZHLAS" title="IROZHLAS">iROZHLAS</a> [online]. <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_rozhlas" title="Český rozhlas">Český rozhlas</a> [cit. 2019-06-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.irozhlas.cz/nepouzivat_-_veda/zemrel-zakladatel-cinske-kosmonautiky_200911090000_mkucharik">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iROZHLAS&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.irozhlas.cz%2Fnepouzivat_-_veda%2Fzemrel-zakladatel-cinske-kosmonautiky_200911090000_mkucharik&rft.atitle=Zem%C5%99el+zakladatel+%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A9+kosmonautiky&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas">  </li> <li id="cite_note-171"><a href="#cite_ref-171">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Nobelovu cenu získali bojovníci proti parazitům. <a href="/wiki/IDNES.cz" title="IDNES.cz">iDNES.cz</a> [online]. <a href="/wiki/MAFRA" title="MAFRA">MAFRA</a>, 2015-10-05 [cit. 2019-06-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/technet/veda/nobelova-cena-medicina-2015.A151005_115458_veda_mla">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Ftechnet%2Fveda%2Fnobelova-cena-medicina-2015.A151005_115458_veda_mla&rft.atitle=Nobelovu+cenu+z%C3%ADskali+bojovn%C3%ADci+proti+parazit%C5%AFm&rft.date=2015-10-05&rft.pub=MAFRA">  </li> <li id="cite_note-172"><a href="#cite_ref-172">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Ču Si. leporelo.info [online]. [cit. 2019-11-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190410112055/https://leporelo.info/cu-si">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://leporelo.info/cu-si">originálu</a> dne 2019-04-10.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=leporelo.info&rft_id=https%3A%2F%2Fleporelo.info%2Fcu-si&rft.atitle=%C4%8Cu+Si">  </li> <li id="cite_note-173"><a href="#cite_ref-173">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Kumáradžíva. leporelo.info [online]. [cit. 2019-11-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20180612140503/https://leporelo.info/kumaradziva">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://leporelo.info/kumaradziva">originálu</a> dne 2018-06-12.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=leporelo.info&rft_id=https%3A%2F%2Fleporelo.info%2Fkumaradziva&rft.atitle=Kum%C3%A1rad%C5%BE%C3%ADva">  </li> <li id="cite_note-174"><a href="#cite_ref-174">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Čínský autor Knihy vrchních písařů poodhaluje své tajemství. <a href="/wiki/IDNES.cz" title="IDNES.cz">iDNES.cz</a> [online]. <a href="/wiki/MAFRA" title="MAFRA">MAFRA</a>, 2013-03-22 [cit. 2019-06-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/kultura/literatura/kniha-vrchnich-pisaru-je-v-cestine.A130322_090146_literatura_ob">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fkultura%2Fliteratura%2Fkniha-vrchnich-pisaru-je-v-cestine.A130322_090146_literatura_ob&rft.atitle=%C4%8C%C3%ADnsk%C3%BD+autor+Knihy+vrchn%C3%ADch+p%C3%ADsa%C5%99%C5%AF+poodhaluje+sv%C3%A9+tajemstv%C3%AD&rft.date=2013-03-22&rft.pub=MAFRA">  </li> <li id="cite_note-175"><a href="#cite_ref-175">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Sun-c’: Geniálny čínsky stratég a taktik, ktorý zároveň napísal jednu z najstarších kníh o vedení vojny. refresher.cz [online]. [cit. 2019-06-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://refresher.cz/28132-Sunc-Genialny-cinsky-strateg-a-taktik-ktory-zaroven-napisal-jednu-z-najstarsich-knih-o-vedeni-vojny">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=refresher.cz&rft_id=http%3A%2F%2Frefresher.cz%2F28132-Sunc-Genialny-cinsky-strateg-a-taktik-ktory-zaroven-napisal-jednu-z-najstarsich-knih-o-vedeni-vojny&rft.atitle=Sun-c%E2%80%99%3A+Geni%C3%A1lny+%C4%8D%C3%ADnsky+strat%C3%A9g+a+taktik%2C+ktor%C3%BD+z%C3%A1rove%C5%88+nap%C3%ADsal+jednu+z+najstar%C5%A1%C3%ADch+kn%C3%ADh+o+veden%C3%AD+vojny">  </li> <li id="cite_note-176"><a href="#cite_ref-176">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> QS World University Rankings 2020. Top Universities [online]. 2019-06-05 [cit. 2019-11-26]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.topuniversities.com/university-rankings/world-university-rankings/2020">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Top+Universities&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.topuniversities.com%2Funiversity-rankings%2Fworld-university-rankings%2F2020&rft.atitle=QS+World+University+Rankings+2020&rft.date=2019-06-05">  </li> <li id="cite_note-177"><a href="#cite_ref-177">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> China's Ivy League：C9 League. en.people.cn [online]. [cit. 2019-11-26]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190103063135/http://en.people.cn/203691/7822275.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://en.people.cn/203691/7822275.html">originálu</a> dne 2019-01-03.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=en.people.cn&rft_id=http%3A%2F%2Fen.people.cn%2F203691%2F7822275.html&rft.atitle=China%27s+Ivy+League%EF%BC%9AC9+League">  </li> <li id="cite_note-178"><a href="#cite_ref-178">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Olympijský oheň zažehne Li Ning. Princ gymnastiky. <a href="/wiki/Aktu%C3%A1ln%C4%9B.cz" title="Aktuálně.cz">Aktuálně.cz</a> [online]. <a href="/wiki/Economia" title="Economia">Economia</a>, 2008-08-08 [cit. 2019-06-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://sport.aktualne.cz/olympijsky-ohen-zazehne-li-ning-princ-gymnastiky/r~i:article:613169/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Aktu%C3%A1ln%C4%9B.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fsport.aktualne.cz%2Folympijsky-ohen-zazehne-li-ning-princ-gymnastiky%2Fr~i%3Aarticle%3A613169%2F&rft.atitle=Olympijsk%C3%BD+ohe%C5%88+za%C5%BEehne+Li+Ning.+Princ+gymnastiky&rft.date=2008-08-08&rft.pub=Economia">  </li> <li id="cite_note-179"><a href="#cite_ref-179">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Zlomila ji bolest kolen. Čínská tenistka Li Na ukončila kariéru. <a href="/wiki/IDNES.cz" title="IDNES.cz">iDNES.cz</a> [online]. <a href="/wiki/MAFRA" title="MAFRA">MAFRA</a>, 2014-09-19 [cit. 2019-06-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/sport/tenis/tenis-li-na-konec-kariery.A140919_074556_tenis_rou">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fsport%2Ftenis%2Ftenis-li-na-konec-kariery.A140919_074556_tenis_rou&rft.atitle=Zlomila+ji+bolest+kolen.+%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1+tenistka+Li+Na+ukon%C4%8Dila+kari%C3%A9ru&rft.date=2014-09-19&rft.pub=MAFRA">  </li> <li id="cite_note-180"><a href="#cite_ref-180">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> První Číňan v NBA Jao Ming ukončil kariéru. <a href="/wiki/T%C3%BDden.cz" class="mw-redirect" title="Týden.cz">Týden.cz</a> [online]. <a href="/wiki/Empresa_Media" title="Empresa Media">EMPRESA MEDIA</a>, 2011-07-20 [cit. 2019-06-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.tyden.cz/rubriky/sport/ostatni-sporty/prvni-cinan-v-nba-jao-ming-ukoncil-karieru_207435.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=T%C3%BDden.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.tyden.cz%2Frubriky%2Fsport%2Fostatni-sporty%2Fprvni-cinan-v-nba-jao-ming-ukoncil-karieru_207435.html&rft.atitle=Prvn%C3%AD+%C4%8C%C3%AD%C5%88an+v+NBA+Jao+Ming+ukon%C4%8Dil+kari%C3%A9ru&rft.date=2011-07-20&rft.pub=EMPRESA+MEDIA">  </li> <li id="cite_note-181"><a href="#cite_ref-181">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Olympijská rekordmanka ve skocích do vody Wu Min-sia končí. iSport.cz [online]. [cit. 2019-06-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://isport.blesk.cz/clanek/live-sport/288882/olympijska-rekordmanka-ve-skocich-do-vody-wu-min-sia-konci.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iSport.cz&rft_id=http%3A%2F%2Fisport.blesk.cz%2Fclanek%2Flive-sport%2F288882%2Folympijska-rekordmanka-ve-skocich-do-vody-wu-min-sia-konci.html&rft.atitle=Olympijsk%C3%A1+rekordmanka+ve+skoc%C3%ADch+do+vody+Wu+Min-sia+kon%C4%8D%C3%AD">  </li> <li id="cite_note-182"><a href="#cite_ref-182">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Čína získala v olympijském badmintonu všechny zlaté medaile. ČT sport [online]. [cit. 2019-06-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://sport.ceskatelevize.cz/clanek/olympijske-hry/londyn-2012/cina-ziskala-v-olympijskem-badmintonu-vsechny-zlate-medaile/5be02ca30d663b6fe819f96a">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8CT+sport&rft_id=http%3A%2F%2Fsport.ceskatelevize.cz%2Fclanek%2Folympijske-hry%2Flondyn-2012%2Fcina-ziskala-v-olympijskem-badmintonu-vsechny-zlate-medaile%2F5be02ca30d663b6fe819f96a&rft.atitle=%C4%8C%C3%ADna+z%C3%ADskala+v+olympijsk%C3%A9m+badmintonu+v%C5%A1echny+zlat%C3%A9+medaile">  </li> <li id="cite_note-183"><a href="#cite_ref-183">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Hall of Famers. International Volleyball Hall of Fame - Holyoke, Massachusetts USA [online]. [cit. 2019-06-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20200410023501/https://www.volleyhall.org/list-of-hall-of-famers">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.volleyhall.org/page/show/3821582-hall-of-famers">originálu</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=International+Volleyball+Hall+of+Fame+-+Holyoke%2C+Massachusetts+USA&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.volleyhall.org%2Fpage%2Fshow%2F3821582-hall-of-famers&rft.atitle=Hall+of+Famers">  </li> <li id="cite_note-184"><a href="#cite_ref-184">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Zimní olympijské hry v roce 2022 bude hostit Peking. <a href="/wiki/IDNES.cz" title="IDNES.cz">iDNES.cz</a> [online]. <a href="/wiki/MAFRA" title="MAFRA">MAFRA</a>, 2015-07-31 [cit. 2019-06-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/oh/olympismus/zimni-olympijske-hry-2022-hostitel.A150731_120043_sport_oh_tof">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Foh%2Folympismus%2Fzimni-olympijske-hry-2022-hostitel.A150731_120043_sport_oh_tof&rft.atitle=Zimn%C3%AD+olympijsk%C3%A9+hry+v+roce+2022+bude+hostit+Peking&rft.date=2015-07-31&rft.pub=MAFRA">  </li> <li id="cite_note-185"><a href="#cite_ref-185">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Pocket World in Figures 2008. Londýn: <a href="/wiki/The_Economist" title="The Economist">The Economist</a>, 2007. 254 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/pocketworldinfig0000unse">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-86197-844-8" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-86197-844-8">978-1-86197-844-8</a>. S. 18. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Pocket+World+in+Figures+2008&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fpocketworldinfig0000unse&rft.isbn=978-1-86197-844-8&rft.place=Lond%C3%BDn&rft.pub=%5B%5BThe+Economist%5D%5D&rft.date=2007&rft.tpages=254&rft.pages=18">  </li> <li id="cite_note-186"><a href="#cite_ref-186">↑</a> "<a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.rozhlas.cz/plus/svet/_zprava/hledaji-se-nevesty-pro-miliony-cinskych-muzu--1438300">Hledají se nevěsty pro miliony čínských mužů</a>[<a href="/wiki/Wikipedie:Ov%C4%9B%C5%99itelnost" title="Wikipedie:Ověřitelnost">nedostupný zdroj</a>]". Český rozhlas. 31. prosince 2014. </li> <li id="cite_note-187"><a href="#cite_ref-187">↑</a> "<a rel="nofollow" class="external text" href="http://foreignpolicy.com/2010/03/03/chinas-hacker-army/">China's Hacker Army</a>". <a href="/wiki/Foreign_Policy" title="Foreign Policy">Foreign Policy</a>. 3. března 2010. </li> <li id="cite_note-188"><a href="#cite_ref-188">↑</a> "<a rel="nofollow" class="external text" href="http://zpravy.idnes.cz/usa-podezriva-cinu-z-odcizeni-miliony-otisku-prstu-fhm-/zahranicni.aspx?c=A150923_193546_zahranicni_ale">Čínští kyberzločinci ukradli miliony otisků prstů, tvrdí USA</a>". iDNES.cz. 23. září 2015. </li> <li id="cite_note-189"><a href="#cite_ref-189">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">PETERSON, Andrea. OPM says 5.6 million fingerprints stolen in biggest cyber attack in US history. America doesn't have anything together this is why this happened [online]. 2015-09-24. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.independent.co.uk/news/world/americas/opm-says-56-million-fingerprints-stolen-in-biggest-cyber-attack-in-us-history-10515256.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=OPM+says+5.6+million+fingerprints+stolen+in+biggest+cyber+attack+in+US+history.+America+doesn%27t+have+anything+together+this+is+why+this+happened&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.independent.co.uk%2Fnews%2Fworld%2Famericas%2Fopm-says-56-million-fingerprints-stolen-in-biggest-cyber-attack-in-us-history-10515256.html&rft.aulast=Peterson&rft.aufirst=Andrea"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-190"><a href="#cite_ref-190">↑</a> <cite style="font-style:normal;">SCHMITZ, Rob. Xi Jinping's family linked to Panama Papers. www.marketplace.org. Marketplace, 4. dubna 2016. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.marketplace.org/2016/04/04/world/xi-jinpings-family-linked-panama-papers">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=www.marketplace.org&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.marketplace.org%2F2016%2F04%2F04%2Fworld%2Fxi-jinpings-family-linked-panama-papers&rft.atitle=Xi+Jinping%27s+family+linked+to+Panama+Papers&rft.date=4.+dubna+2016&rft.aulast=Schmitz&rft.aufirst=Rob&rft.pub=Marketplace"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-191"><a href="#cite_ref-191">↑</a> "<a rel="nofollow" class="external text" href="http://zpravy.idnes.cz/cina-panama-papers-03q-/zahranicni.aspx?c=A160407_121809_zahranicni_ert">V Panama Papers se namočily i čínské elity, cenzura kauzu tutlá</a>". iDNES.cz. 7. dubna 2016. </li> <li id="cite_note-192"><a href="#cite_ref-192">↑</a> "<a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.digizone.cz/clanky/cinska-cefc-zavrsila-vstup-do-empresa-media-a-medea-group/">Čínská CEFC završila vstup do Empresa Media a Médea Group</a>". DigiZone.cz. 20. února 2016. </li> <li id="cite_note-193"><a href="#cite_ref-193">↑</a> "<a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.epochtimes.cz/2015090822967/Blizsi-pohled-na-Zemanova-cinskeho-poradce-a-spolecnost-CEFC.html">Bližší pohled na Zemanova čínského poradce a společnost CEFC</a>". <a href="/wiki/The_Epoch_Times" title="The Epoch Times">The Epoch Times</a>. 8. září 2015. </li> <li id="cite_note-194"><a href="#cite_ref-194">↑</a> "<a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.scmp.com/business/companies/article/2072726/whos-39-year-old-paying-hk14-billion-three-office-floors">Who’s that 39-year-old paying HK$1.4 billion for three office floors?</a>". South China Morning Post. 21. února 2017. </li> <li id="cite_note-195"><a href="#cite_ref-195">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Fallen Energy Conglomerate CEFC Declared Bankrupt - Caixin Global. www.caixinglobal.com [online]. [cit. 2020-08-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.caixinglobal.com/2020-04-25/fallen-energy-conglomerate-cefc-declared-bankrupt-101547143.html">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.caixinglobal.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.caixinglobal.com%2F2020-04-25%2Ffallen-energy-conglomerate-cefc-declared-bankrupt-101547143.html&rft.atitle=Fallen+Energy+Conglomerate+CEFC+Declared+Bankrupt+-+Caixin+Global">  </li> <li id="cite_note-196"><a href="#cite_ref-196">↑</a> "<a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.investicniweb.cz/2016-5-18-15-nejvetsich-zahranicnich-veritelu-usa/">15 největších zahraničních věřitelů USA</a>". Investicniweb.cz. 18. května 2016. </li> <li id="cite_note-197"><a href="#cite_ref-197">↑</a> <cite style="font-style:normal;">FENDRYCHOVÁ, Simona. Čína převychovává muslimy. Ponižovaní Ujguři živoří v lágrech, musí jíst i vepřové. <a href="/wiki/Aktu%C3%A1ln%C4%9B.cz" title="Aktuálně.cz">Aktuálně.cz</a> [online]. <a href="/wiki/Economia" title="Economia">Economia</a>, 2018-09-03. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/islam-neexistuje-cina-prevychovava-ujgury-americti-senatori/r~9a20db12ad0b11e889f40cc47ab5f122/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Aktu%C3%A1ln%C4%9B.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fzpravy.aktualne.cz%2Fzahranici%2Fislam-neexistuje-cina-prevychovava-ujgury-americti-senatori%2Fr~9a20db12ad0b11e889f40cc47ab5f122%2F&rft.atitle=%C4%8C%C3%ADna+p%C5%99evychov%C3%A1v%C3%A1+muslimy.+Poni%C5%BEovan%C3%AD+Ujgu%C5%99i+%C5%BEivo%C5%99%C3%AD+v+l%C3%A1grech%2C+mus%C3%AD+j%C3%ADst+i+vep%C5%99ov%C3%A9&rft.date=2018-09-03&rft.aulast=Fendrychov%C3%A1&rft.aufirst=Simona&rft.pub=Economia">  </li> <li id="cite_note-198"><a href="#cite_ref-198">↑</a> <cite style="font-style:normal;">VOŽENÍLEK, David. Hlídat se budeme sami. V Číně vzniká Velký Bratr 21. století. <a href="/wiki/IDNES.cz" title="IDNES.cz">iDNES.cz</a> [online]. <a href="/wiki/MAFRA" title="MAFRA">MAFRA</a>, 22. prosince 2017. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://technet.idnes.cz/sledovani-cina-velky-bratr-d05-/sw_internet.aspx?c=A171221_124600_sw_internet_dvz">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Ftechnet.idnes.cz%2Fsledovani-cina-velky-bratr-d05-%2Fsw_internet.aspx%3Fc%3DA171221_124600_sw_internet_dvz&rft.atitle=Hl%C3%ADdat+se+budeme+sami.+V+%C4%8C%C3%ADn%C4%9B+vznik%C3%A1+Velk%C3%BD+Bratr+21.+stolet%C3%AD&rft.date=22.+prosince+2017&rft.aulast=Vo%C5%BEen%C3%ADlek&rft.aufirst=David&rft.pub=MAFRA">  </li> <li id="cite_note-199"><a href="#cite_ref-199">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Čínský systém společenského kreditu: Velký bratr všechno uvidí "jako Bůh". Kdo není důvěryhodný, neudělá ani krok, hlásá Si Ťin-pching. Hospodářské noviny [online]. 11. dubna 2019. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ekonom.ihned.cz/c1-66551760-cinsky-system-spolecenskeho-kreditu-velky-bratr-ma-novou-hracku">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%A9+noviny&rft_id=https%3A%2F%2Fekonom.ihned.cz%2Fc1-66551760-cinsky-system-spolecenskeho-kreditu-velky-bratr-ma-novou-hracku&rft.atitle=%C4%8C%C3%ADnsk%C3%BD+syst%C3%A9m+spole%C4%8Densk%C3%A9ho+kreditu%3A+Velk%C3%BD+bratr+v%C5%A1echno+uvid%C3%AD+%22jako+B%C5%AFh%22.+Kdo+nen%C3%AD+d%C5%AFv%C4%9Bryhodn%C3%BD%2C+neud%C4%9Bl%C3%A1+ani+krok%2C+hl%C3%A1s%C3%A1+Si+%C5%A4in-pching&rft.date=11.+dubna+2019">  </li> <li id="cite_note-200"><a href="#cite_ref-200">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Závislost průmyslu na materiálech z Číny je větší, než to vypadá. Válka s Tchaj-wanem by firmy ochromila. Český rozhlas [online]. 28. května 2024. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.irozhlas.cz/ekonomika/zavislost-prumyslu-na-materialech-z-ciny-je-vetsi-nez-vypada-valka-s-tchaj-wanem_2405280620_jaf">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.irozhlas.cz%2Fekonomika%2Fzavislost-prumyslu-na-materialech-z-ciny-je-vetsi-nez-vypada-valka-s-tchaj-wanem_2405280620_jaf&rft.atitle=Z%C3%A1vislost+pr%C5%AFmyslu+na+materi%C3%A1lech+z+%C4%8C%C3%ADny+je+v%C4%9Bt%C5%A1%C3%AD%2C+ne%C5%BE+to+vypad%C3%A1.+V%C3%A1lka+s+Tchaj-wanem+by+firmy+ochromila&rft.date=28.+kv%C4%9Btna+2024">  </li> <li id="cite_note-201"><a href="#cite_ref-201">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Evropa si přiznává „zelenou“ závislost na Číně. Může být nebezpečná, varuje expert. Euractiv [online]. 27. července 2023. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://euractiv.cz/section/ekonomika/news/evropa-si-priznava-zelenou-zavislost-na-cine-muze-byt-nebezpecna-varuje-expert/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Euractiv&rft_id=https%3A%2F%2Feuractiv.cz%2Fsection%2Fekonomika%2Fnews%2Fevropa-si-priznava-zelenou-zavislost-na-cine-muze-byt-nebezpecna-varuje-expert%2F&rft.atitle=Evropa+si+p%C5%99izn%C3%A1v%C3%A1+%E2%80%9Ezelenou%E2%80%9C+z%C3%A1vislost+na+%C4%8C%C3%ADn%C4%9B.+M%C5%AF%C5%BEe+b%C3%BDt+nebezpe%C4%8Dn%C3%A1%2C+varuje+expert&rft.date=27.+%C4%8Dervence+2023">  </li> <li id="cite_note-202"><a href="#cite_ref-202">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Bateriím do elektromobilů vládne Čína. Evropská šance možná leží v Srbsku. Euractiv [online]. 18. října 2023. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://euractiv.cz/section/prumysl-a-inovace/news/bateriim-do-elektromobilu-vladne-cina-evropska-sance-mozna-lezi-v-srbsku/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Euractiv&rft_id=https%3A%2F%2Feuractiv.cz%2Fsection%2Fprumysl-a-inovace%2Fnews%2Fbateriim-do-elektromobilu-vladne-cina-evropska-sance-mozna-lezi-v-srbsku%2F&rft.atitle=Bateri%C3%ADm+do+elektromobil%C5%AF+vl%C3%A1dne+%C4%8C%C3%ADna.+Evropsk%C3%A1+%C5%A1ance+mo%C5%BEn%C3%A1+le%C5%BE%C3%AD+v+Srbsku&rft.date=18.+%C5%99%C3%ADjna+2023">  </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Literatura_2">Literatura</h3></div> <ul><li><cite class="book" style="font-style:normal;">BECKER, Jasper. Čína na přelomu století. Praha: Jasper, 2002. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7257-729-8" title="Speciální:Zdroje knih/80-7257-729-8">80-7257-729-8</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%C4%8C%C3%ADna+na+p%C5%99elomu+stolet%C3%AD&rft.isbn=80-7257-729-8&rft.aulast=Becker&rft.aufirst=Jasper&rft.place=Praha&rft.pub=Jasper&rft.date=2002"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">FAIRBANK, John K. Dějiny Číny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7422-007-4" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7422-007-4">978-80-7422-007-4</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=D%C4%9Bjiny+%C4%8C%C3%ADny&rft.isbn=978-80-7422-007-4&rft.aulast=Fairbank&rft.aufirst=John+K&rft.place=Praha&rft.pub=Nakladatelstv%C3%AD+Lidov%C3%A9+noviny&rft.date=2010"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">FISHMAN, Ted C. China, Inc.: jak Čína drtí Ameriku a svět. Praha: Alfa Publishing, 2006. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-86851-44-3" title="Speciální:Zdroje knih/80-86851-44-3">80-86851-44-3</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=China%2C+Inc.%3A+jak+%C4%8C%C3%ADna+drt%C3%AD+Ameriku+a+sv%C4%9Bt&rft.isbn=80-86851-44-3&rft.aulast=Fishman&rft.aufirst=Ted+C.&rft.place=Praha&rft.pub=Alfa+Publishing&rft.date=2006"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">LIŠČÁK, Vladimír. Čína. Praha: Libri, 2003. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7277-109-4" title="Speciální:Zdroje knih/80-7277-109-4">80-7277-109-4</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%C4%8C%C3%ADna&rft.isbn=80-7277-109-4&rft.aulast=Li%C5%A1%C4%8D%C3%A1k&rft.aufirst=Vladim%C3%ADr&rft.place=Praha&rft.pub=Libri&rft.date=2003"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">VOJTA, Vít. Čínský svět: jak porozumět současné Číně, čínskému chování a myšlení. Brno: Pixl-e, 2011. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-905021-0-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-905021-0-9">978-80-905021-0-9</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%C4%8C%C3%ADnsk%C3%BD+sv%C4%9Bt%3A+jak+porozum%C4%9Bt+sou%C4%8Dasn%C3%A9+%C4%8C%C3%ADn%C4%9B%2C+%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A9mu+chov%C3%A1n%C3%AD+a+my%C5%A1len%C3%AD&rft.isbn=978-80-905021-0-9&rft.aulast=Vojta&rft.aufirst=V%C3%ADt&rft.place=Brno&rft.pub=Pixl-e&rft.date=2011"> </li> <li>KLIMEŠ,Ondřej a kol. Kulturní diplomacie Číny a její regionální variace. Praha: Academia, 2019. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-200-2962-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-200-2962-1">978-80-200-2962-1</a></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Související_články">Související články</h3></div> <ul><li><a href="/wiki/Tchaj-wan" title="Tchaj-wan">Čínská republika</a></li> <li><a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADn%C5%A1tina" title="Čínština">Čínština</a></li> <li><a href="/wiki/Dynastie_%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A9_historie" title="Dynastie čínské historie">Dynastie čínské historie</a></li> <li><a href="/wiki/Krys%C3%AD_n%C3%A1rod" title="Krysí národ">Krysí národ</a></li> <li><a href="/wiki/Spor_o_%C4%8C%C3%ADnu" title="Spor o Čínu">Spor o Čínu</a></li> <li><a href="/wiki/Velk%C3%BD_skok" class="mw-redirect" title="Velký skok">Velký skok</a></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Externí_odkazy">Externí odkazy</h3></div> <ul><li><a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons"><img alt="Logo Wikimedia Commons" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/12px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="12" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/18px-Commons-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/24px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /></a> Obrázky, zvuky či videa k tématu <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:China" class="extiw" title="c:Category:China">Čína</a> na <a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons">Wikimedia Commons</a> </li> <li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Wikiquote-logo.svg/13px-Wikiquote-logo.svg.png" decoding="async" width="13" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Wikiquote-logo.svg/20px-Wikiquote-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Wikiquote-logo.svg/27px-Wikiquote-logo.svg.png 2x" data-file-width="300" data-file-height="355" /> Téma <a href="https://cs.wikiquote.org/wiki/%C4%8C%C3%ADna" class="extiw" title="q:Čína">Čína</a> ve Wikicitátech</li> <li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/16px-Wiktionary-logo-cs.svg.png" decoding="async" width="16" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/24px-Wiktionary-logo-cs.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/32px-Wiktionary-logo-cs.svg.png 2x" data-file-width="411" data-file-height="411" /> Slovníkové heslo <a href="https://cs.wiktionary.org/wiki/%C4%8C%C3%ADna" class="extiw" title="wikt:Čína">Čína</a> ve Wikislovníku</li> <li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/24/Wikinews-logo.svg/16px-Wikinews-logo.svg.png" decoding="async" width="16" height="9" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/24/Wikinews-logo.svg/24px-Wikinews-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/24/Wikinews-logo.svg/32px-Wikinews-logo.svg.png 2x" data-file-width="759" data-file-height="415" /> Kategorie <a href="https://cs.wikinews.org/wiki/Category:%C4%8C%C3%ADna" class="extiw" title="n:Category:Čína">Čína</a> ve Wikizprávách</li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.openstreetmap.org/browse/relation/270056">Čína</a> na <a href="/wiki/OpenStreetMap" title="OpenStreetMap">OpenStreetMap</a></li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="http://zahranicni.ihned.cz/c1-31716180-cina-pred-30-lety-a-dnes-od-hladomoru-k-ekonomickemu-zazraku">Čína před 30 lety a dnes: od hladomoru k ekonomickému zázraku</a></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"> China - Amnesty International Report 2011 [online]. <a href="/wiki/Amnesty_International" title="Amnesty International">Amnesty International</a> [cit. 2011-08-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20110805001533/http://www.amnesty.org/en/region/china/report-2011">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2011-08-05. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=China+-+Amnesty+International+Report+2011&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.amnesty.org%2Fen%2Fregion%2Fchina%2Freport-2011&rft.pub=%5B%5BAmnesty+International%5D%5D"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"> China (2011) [online]. <a href="/wiki/Freedom_House" title="Freedom House">Freedom House</a> [cit. 2011-08-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20120104060016/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=8016">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2012-01-04. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=China+%282011%29&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.freedomhouse.org%2Ftemplate.cfm%3Fpage%3D22%26year%3D2011%26country%3D8016&rft.pub=%5B%5BFreedom+House%5D%5D"> </li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20131018000016/http://pohledzvenku.cz/politika/224-na-internetu-vyhravame-my-tvrdi-cinsky-disident">Na internetu vyhráváme my, tvrdí čínský disident</a></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"> Country of Origin Information Report - China [online]. UK Border Agency, 2011-08-24 [cit. 2011-12-10]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20111208141650/http://www.ukba.homeoffice.gov.uk/sitecontent/documents/policyandlaw/coi/china/report-0811.pdf?view=Binary">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2011-12-08. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Country+of+Origin+Information+Report+-+China&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.ukba.homeoffice.gov.uk%2Fsitecontent%2Fdocuments%2Fpolicyandlaw%2Fcoi%2Fchina%2Freport-0811.pdf%3Fview%3DBinary&rft.pub=UK+Border+Agency"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20110626132253/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ASO/China.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2011-06-26. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=BTI+2010+%E2%80%94++Country+Report&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.bertelsmann-transformation-index.de%2Ffileadmin%2Fpdf%2FGutachten_BTI2010%2FASO%2FChina.pdf&rft.aucorp=Bertelsmann+Stiftung&rft.place=G%C3%BCtersloh&rft.pub=Bertelsmann+Stiftung"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">Bureau of East Asian and Pacific Affairs. Background Note: China [online]. U.S. Department of State, 2010-08-05 [cit. 2011-08-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/18902.htm">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Background+Note%3A+China&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.state.gov%2Fr%2Fpa%2Fei%2Fbgn%2F18902.htm&rft.aucorp=Bureau+of+East+Asian+and+Pacific+Affairs&rft.pub=U.S.+Department+of+State"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Central_Intelligence_Agency" class="mw-redirect" title="Central Intelligence Agency">CIA</a>. The World Factbook - China [online]. Rev. 2011-08-03 [cit. 2011-08-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20161013030611/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ch.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2016-10-13. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+World+Factbook+-+China&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cia.gov%2Flibrary%2Fpublications%2Fthe-world-factbook%2Fgeos%2Fch.html&rft.aucorp=CIA"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Knihovna_Kongresu" title="Knihovna Kongresu">Library of Congress</a>. Country Profile: China [online]. 2006-08-25 [cit. 2011-08-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://memory.loc.gov/frd/cs/profiles/China.pdf">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Country+Profile%3A+China&rft_id=http%3A%2F%2Fmemory.loc.gov%2Ffrd%2Fcs%2Fprofiles%2FChina.pdf&rft.aucorp=Library+of+Congress"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">Zastupitelský úřad ČR v Pekingu. Souhrnná teritoriální informace: Čína [online]. Businessinfo.cz, 2011-04-01 [cit. 2011-08-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20130511042956/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/cina-2011-04-01.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2013-05-11.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Souhrnn%C3%A1+teritori%C3%A1ln%C3%AD+informace%3A+%C4%8C%C3%ADna&rft_id=http%3A%2F%2Fservices.czechtrade.cz%2Fpdf%2Fsti%2Fcina-2011-04-01.pdf&rft.aucorp=Zastupitelsk%C3%BD+%C3%BA%C5%99ad+%C4%8CR+v+Pekingu&rft.pub=Businessinfo.cz"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">CHAN, Hoklam, a kol. China [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.britannica.com/EBchecked/topic/111803/China">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=China&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.britannica.com%2FEBchecked%2Ftopic%2F111803%2FChina&rft.aulast=Chan&rft.aufirst=Hoklam&rft.pub=Encyclopaedia+Britannica"> </li></ul> <div class="navbox noprint" title="Ústřední lidová vláda ČLR"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r17064757">.mw-parser-output .navbox-title .mw-collapsible-toggle{font-weight:normal}</style><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a href="/wiki/%C3%9Ast%C5%99edn%C3%AD_lidov%C3%A1_vl%C3%A1da_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_republiky" title="Ústřední lidová vláda Čínské lidové republiky">Ústřední lidová vláda</a> <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_lidov%C3%A1_republika" class="mw-redirect" title="Čínská lidová republika">Čínské lidové republiky</a> (1949–1954) </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">předseda</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/Mao_Ce-tung" title="Mao Ce-tung">Mao Ce-tung</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">místopředsedové</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <a href="/wiki/%C4%8Cu_Te" title="Ču Te">Ču Te</a> • <a href="/wiki/Liou_%C5%A0ao-%C4%8Dchi" title="Liou Šao-čchi">Liou Šao-čchi</a> • <a href="/wiki/Sung_%C4%8Cching-ling" title="Sung Čching-ling">Sung Čching-ling</a> • <a href="/wiki/%C4%8Cang_Lan" title="Čang Lan">Čang Lan</a> • <a href="/wiki/Li_%C5%A4i-%C5%A1en" title="Li Ťi-šen">Li Ťi-šen</a> • <a href="/wiki/Kao_Kang" title="Kao Kang">Kao Kang</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">generální sekretář</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/Lin_Po-%C4%8Dch%C3%BC" title="Lin Po-čchü">Lin Po-čchü</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">členové</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> 55 členů (bez předsedy, místopředsedů a generálního sekretáře)</div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">podřízené centrální úřady</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_administrativn%C3%AD_rada" title="Státní administrativní rada">Státní administrativní rada</a> (<a href="/wiki/%C4%8Cou_En-laj" title="Čou En-laj">Čou En-laj</a>) • <a href="/wiki/Lidov%C3%A1_revolu%C4%8Dn%C3%AD_vojensk%C3%A1_rada" title="Lidová revoluční vojenská rada">Lidová revoluční vojenská rada</a> (<a href="/wiki/Mao_Ce-tung" title="Mao Ce-tung">Mao Ce-tung</a>) • <a href="/wiki/Nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%AD_lidov%C3%BD_soud_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_republiky" title="Nejvyšší lidový soud Čínské lidové republiky">Nejvyšší lidový soud</a> (<a href="/wiki/%C5%A0en_%C5%A4%C3%BCn-%C5%BEu" title="Šen Ťün-žu">Šen Ťün-žu</a>) • <a href="/wiki/Nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%AD_lidov%C3%A1_prokuratura_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_republiky" title="Nejvyšší lidová prokuratura Čínské lidové republiky">Nejvyšší lidová prokuratura</a> (<a href="/wiki/Luo_%C5%BDung-chuan" title="Luo Žung-chuan">Luo Žung-chuan</a>) • od listopadu 1952 <a href="/w/index.php?title=St%C3%A1tn%C3%AD_pl%C3%A1novac%C3%AD_komise_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_republiky&action=edit&redlink=1" class="new" title="Státní plánovací komise Čínské lidové republiky (stránka neexistuje)">Státní plánovací komise</a> (<a href="/wiki/Kao_Kang" title="Kao Kang">Kao Kang</a>)</div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">podřízené regionální úřady</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> od prosince 1952 <a href="/w/index.php?title=V%C3%BDchodo%C4%8D%C3%ADnsk%C3%BD_administrativn%C3%AD_v%C3%BDbor&action=edit&redlink=1" class="new" title="Východočínský administrativní výbor (stránka neexistuje)">Východočínský administrativní výbor</a> (<a href="/wiki/%C5%BDao_%C5%A0u-%C5%A1%E2%80%99" title="Žao Šu-š’">Žao Šu-š’</a>, do dubna 1953) • od ledna 1953 <a href="/w/index.php?title=St%C5%99edoji%C5%BEn%C3%AD_administrativn%C3%AD_v%C3%BDbor&action=edit&redlink=1" class="new" title="Středojižní administrativní výbor (stránka neexistuje)">Středojižní administrativní výbor</a> (<a href="/wiki/Lin_Piao" title="Lin Piao">Lin Piao</a>, od května 1953 úřadující předseda <a href="/wiki/Jie_%C5%A4ien-jing" title="Jie Ťien-jing">Jie Ťien-jing</a>) • od ledna 1953 <a href="/w/index.php?title=Severov%C3%BDchodn%C3%AD_administrativn%C3%AD_v%C3%BDbor&action=edit&redlink=1" class="new" title="Severovýchodní administrativní výbor (stránka neexistuje)">Severovýchodní administrativní výbor</a> (<a href="/wiki/Kao_Kang" title="Kao Kang">Kao Kang</a>, do února 1954) • od ledna 1953 <a href="/w/index.php?title=Severoz%C3%A1padn%C3%AD_administrativn%C3%AD_v%C3%BDbor&action=edit&redlink=1" class="new" title="Severozápadní administrativní výbor (stránka neexistuje)">Severozápadní administrativní výbor</a> (<a href="/wiki/Pcheng_Te-chuaj" title="Pcheng Te-chuaj">Pcheng Te-chuaj</a>) • od února 1953 <a href="/w/index.php?title=Severo%C4%8D%C3%ADnsk%C3%BD_administrativn%C3%AD_v%C3%BDbor&action=edit&redlink=1" class="new" title="Severočínský administrativní výbor (stránka neexistuje)">Severočínský administrativní výbor</a> (<a href="/wiki/Liou_Lan-tchao" title="Liou Lan-tchao">Liou Lan-tchao</a>) • od února 1953 <a href="/w/index.php?title=Jihoz%C3%A1padn%C3%AD_administrativn%C3%AD_v%C3%BDbor&action=edit&redlink=1" class="new" title="Jihozápadní administrativní výbor (stránka neexistuje)">Jihozápadní administrativní výbor</a> (<a href="/wiki/Liou_Po-%C4%8Dcheng" title="Liou Po-čcheng">Liou Po-čcheng</a>)</div> </td> </tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="Vrcholné orgány ČLR"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="3"> Vrcholné orgány státní moci <a class="mw-selflink selflink">Čínské lidové republiky</a> (od 1954) </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-list navbox-odd" colspan="2"> <div> legislativní: <a href="/wiki/V%C5%A1e%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A9_shrom%C3%A1%C5%BEd%C4%9Bn%C3%AD_lidov%C3%BDch_z%C3%A1stupc%C5%AF" title="Všečínské shromáždění lidových zástupců">Všečínské shromáždění lidových zástupců</a> (<a href="/wiki/St%C3%A1l%C3%BD_v%C3%BDbor_V%C5%A1e%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A9ho_shrom%C3%A1%C5%BEd%C4%9Bn%C3%AD_lidov%C3%BDch_z%C3%A1stupc%C5%AF" title="Stálý výbor Všečínského shromáždění lidových zástupců">stálý výbor Všečínského shromáždění lidových zástupců</a>)</div> </td> <td rowspan="3" class="navbox-image"><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_the_People%27s_Republic_of_China.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Flag_of_the_People%27s_Republic_of_China.svg/40px-Flag_of_the_People%27s_Republic_of_China.svg.png" decoding="async" width="40" height="27" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Flag_of_the_People%27s_Republic_of_China.svg/60px-Flag_of_the_People%27s_Republic_of_China.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Flag_of_the_People%27s_Republic_of_China.svg/80px-Flag_of_the_People%27s_Republic_of_China.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a></td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-list navbox-even" colspan="2"> <div> hlava státu: <a href="/wiki/Prezident_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_republiky" title="Prezident Čínské lidové republiky">prezident</a> • administrativní: <a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_rada_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_republiky" title="Státní rada Čínské lidové republiky">Státní rada</a> • vojenské: <a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_v%C3%BDbor_obrany_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_republiky" title="Státní výbor obrany Čínské lidové republiky">Státní výbor obrany</a> (do 1975), <a href="/wiki/%C3%9Ast%C5%99edn%C3%AD_vojensk%C3%A1_komise_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_republiky" title="Ústřední vojenská komise Čínské lidové republiky">Ústřední vojenská komise</a> (od 1983) • kontrolní: <a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_kontroln%C3%AD_komise_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_republiky" title="Státní kontrolní komise Čínské lidové republiky">Státní kontrolní komise</a> (od 2018) • soudní: <a href="/wiki/Nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%AD_lidov%C3%BD_soud_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_republiky" title="Nejvyšší lidový soud Čínské lidové republiky">Nejvyšší lidový soud</a> • právního dohledu: <a href="/wiki/Nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%AD_lidov%C3%A1_prokuratura_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_republiky" title="Nejvyšší lidová prokuratura Čínské lidové republiky">Nejvyšší lidová prokuratura</a></div> </td> </tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="Čína"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a class="mw-selflink selflink">Čínská lidová republika</a> – 中华人民共和国 (Čung-chua žen-min kung-che-kuo) – (<a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_pozn%C3%A1vac%C3%AD_zna%C4%8Dka" title="Mezinárodní poznávací značka">PRC</a>) </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Provincie_v_%C4%8C%C3%ADn%C4%9B" title="Provincie v Číně">Provincie</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/An-chuej" title="An-chuej">An‑chuej</a> • <a href="/wiki/%C4%8Ce-%C5%A5iang" title="Če-ťiang">Če‑ťiang</a> • <a href="/wiki/%C4%8Cching-chaj" title="Čching-chaj">Čching‑chaj</a> • <a href="/wiki/Fu-%C5%A5ien" title="Fu-ťien">Fu‑ťien</a> • <a href="/wiki/Chaj-nan" title="Chaj-nan">Chaj‑nan</a> • <a href="/wiki/Che-nan" title="Che-nan">Che‑nan</a> • <a href="/wiki/Che-pej" title="Che-pej">Che‑pej</a> • <a href="/wiki/Chej-lung-%C5%A5iang" title="Chej-lung-ťiang">Chej‑lung-ťiang</a> • <a href="/wiki/Chu-nan" title="Chu-nan">Chu‑nan</a> • <a href="/wiki/Chu-pej" title="Chu-pej">Chu‑pej</a> • <a href="/wiki/J%C3%BCn-nan" title="Jün-nan">Jün‑nan</a> • <a href="/wiki/Kan-su" title="Kan-su">Kan‑su</a> • <a href="/wiki/Kuang-tung" title="Kuang-tung">Kuang‑tung</a> • <a href="/wiki/Kuej-%C4%8Dou" title="Kuej-čou">Kuej‑čou</a> • <a href="/wiki/Liao-ning" title="Liao-ning">Liao‑ning</a> • <a href="/wiki/S%E2%80%99-%C4%8Dchuan" title="S’-čchuan">S’‑čchuan</a> • <a href="/wiki/%C5%A0an-si" title="Šan-si">Šan‑si</a> • <a href="/wiki/%C5%A0an-tung" title="Šan-tung">Šan‑tung</a> • <a href="/wiki/%C5%A0en-si" title="Šen-si">Šen‑si</a> • (<a href="/wiki/Tchaj-wan_(%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_lidov%C3%A1_republika)" title="Tchaj-wan (Čínská lidová republika)">Tchaj-wan</a>)¹ • <a href="/wiki/%C5%A4iang-si" title="Ťiang-si">Ťiang‑si</a> • <a href="/wiki/%C5%A4iang-su" title="Ťiang-su">Ťiang‑su</a> • <a href="/wiki/%C5%A4i-lin" title="Ťi-lin">Ťi‑lin</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Autonomn%C3%AD_oblasti_v_%C4%8C%C3%ADn%C4%9B" title="Autonomní oblasti v Číně">Autonomní oblasti</a></td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <a href="/wiki/Kuang-si" title="Kuang-si">Kuang‑si</a> • <a href="/wiki/Ning-sia" title="Ning-sia">Ning‑sia</a> • <a href="/wiki/Sin-%C5%A5iang" title="Sin-ťiang">Sin‑ťiang</a> • <a href="/wiki/Tibetsk%C3%A1_autonomn%C3%AD_oblast" title="Tibetská autonomní oblast">Tibet</a> • <a href="/wiki/Vnit%C5%99n%C3%AD_Mongolsko" title="Vnitřní Mongolsko">Vnitřní Mongolsko</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADmo_spravovan%C3%A1_m%C4%9Bsta_v_%C4%8C%C3%ADn%C4%9B" title="Přímo spravovaná města v Číně">Přímo spravovaná města</a> (na úrovni provincie)</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/%C4%8Cchung-%C4%8Dching" title="Čchung-čching">Čchung‑čching</a> • <a href="/wiki/Peking" title="Peking">Peking</a> • <a href="/wiki/%C5%A0anghaj" title="Šanghaj">Šanghaj</a> • <a href="/wiki/Tchien-%C5%A5in" title="Tchien-ťin">Tchien‑ťin</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Zvl%C3%A1%C5%A1tn%C3%AD_administrativn%C3%AD_oblasti_v_%C4%8C%C3%ADn%C4%9B" title="Zvláštní administrativní oblasti v Číně">Zvláštní administrativní oblasti</a></td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <a href="/wiki/Hongkong" title="Hongkong">Hongkong</a> • <a href="/wiki/Macao" title="Macao">Macao</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr><td class="navbox-abovebelow" colspan="2">¹ČLR považuje Tchaj-wan za svou 23. provincii, přestože jej fakticky neovládá</td></tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="Asie"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="3"> <a href="/wiki/Seznam_asijsk%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF" title="Seznam asijských států">Státy a území v Asii</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Nezávislé státy</td> <td class="navbox-list navbox-odd hlist"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Afgh%C3%A1nist%C3%A1n" title="Afghánistán">Afghánistán</a></li> <li><a href="/wiki/Arm%C3%A9nie" title="Arménie">Arménie</a></li> <li><a href="/wiki/%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1n" title="Ázerbájdžán">Ázerbájdžán</a></li> <li><a href="/wiki/Bahrajn" title="Bahrajn">Bahrajn</a></li> <li><a href="/wiki/Banglad%C3%A9%C5%A1" title="Bangladéš">Bangladéš</a></li> <li><a href="/wiki/Bh%C3%BAt%C3%A1n" title="Bhútán">Bhútán</a></li> <li><a href="/wiki/Brunej" title="Brunej">Brunej</a></li> <li><a class="mw-selflink selflink">Čína</a></li> <li><a href="/wiki/Egypt" title="Egypt">Egypt</a></li> <li><a href="/wiki/Filip%C3%ADny" title="Filipíny">Filipíny</a></li> <li><a href="/wiki/Gruzie" title="Gruzie">Gruzie</a></li> <li><a href="/wiki/Indie" title="Indie">Indie</a></li> <li><a href="/wiki/Indon%C3%A9sie" title="Indonésie">Indonésie</a></li> <li><a href="/wiki/Ir%C3%A1k" title="Irák">Irák</a></li> <li><a href="/wiki/%C3%8Dr%C3%A1n" title="Írán">Írán</a></li> <li><a href="/wiki/Izrael" title="Izrael">Izrael</a></li> <li><a href="/wiki/Japonsko" title="Japonsko">Japonsko</a></li> <li><a href="/wiki/Jemen" title="Jemen">Jemen</a></li> <li><a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Korea" title="Jižní Korea">Jižní Korea</a></li> <li><a href="/wiki/Jord%C3%A1nsko" title="Jordánsko">Jordánsko</a></li> <li><a href="/wiki/Kambod%C5%BEa" title="Kambodža">Kambodža</a></li> <li><a href="/wiki/Katar" title="Katar">Katar</a></li> <li><a href="/wiki/Kazachst%C3%A1n" title="Kazachstán">Kazachstán</a></li> <li><a href="/wiki/Kuvajt" title="Kuvajt">Kuvajt</a></li> <li><a href="/wiki/Kypr" title="Kypr">Kypr</a></li> <li><a href="/wiki/Kyrgyzst%C3%A1n" title="Kyrgyzstán">Kyrgyzstán</a></li> <li><a href="/wiki/Laos" title="Laos">Laos</a></li> <li><a href="/wiki/Libanon" title="Libanon">Libanon</a></li> <li><a href="/wiki/Malajsie" title="Malajsie">Malajsie</a></li> <li><a href="/wiki/Maledivy" title="Maledivy">Maledivy</a></li> <li><a href="/wiki/Mongolsko" title="Mongolsko">Mongolsko</a></li> <li><a href="/wiki/Myanmar" title="Myanmar">Myanmar (Barma)</a></li> <li><a href="/wiki/Nep%C3%A1l" title="Nepál">Nepál</a></li> <li><a href="/wiki/Om%C3%A1n" title="Omán">Omán</a></li> <li><a href="/wiki/P%C3%A1kist%C3%A1n" title="Pákistán">Pákistán</a></li> <li><a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusko</a></li> <li><a href="/wiki/Sa%C3%BAdsk%C3%A1_Ar%C3%A1bie" title="Saúdská Arábie">Saúdská Arábie</a></li> <li><a href="/wiki/Severn%C3%AD_Korea" title="Severní Korea">Severní Korea</a></li> <li><a href="/wiki/Singapur" title="Singapur">Singapur</a></li> <li><a href="/wiki/Spojen%C3%A9_arabsk%C3%A9_emir%C3%A1ty" title="Spojené arabské emiráty">Spojené arabské emiráty</a></li> <li><a href="/wiki/S%C3%BDrie" title="Sýrie">Sýrie</a></li> <li><a href="/wiki/Sr%C3%AD_Lanka" title="Srí Lanka">Srí Lanka</a></li> <li><a href="/wiki/T%C3%A1d%C5%BEikist%C3%A1n" title="Tádžikistán">Tádžikistán</a></li> <li><a href="/wiki/Thajsko" title="Thajsko">Thajsko</a></li> <li><a href="/wiki/Turecko" title="Turecko">Turecko</a></li> <li><a href="/wiki/Turkmenist%C3%A1n" title="Turkmenistán">Turkmenistán</a></li> <li><a href="/wiki/Uzbekist%C3%A1n" title="Uzbekistán">Uzbekistán</a></li> <li><a href="/wiki/Vietnam" title="Vietnam">Vietnam</a></li> <li><a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_Timor" title="Východní Timor">Východní Timor</a></li></ul></div> </td> <td rowspan="5" class="navbox-image"><a href="/wiki/Soubor:Asia_(orthographic_projection).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/80/Asia_%28orthographic_projection%29.svg/110px-Asia_%28orthographic_projection%29.svg.png" decoding="async" width="110" height="110" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/80/Asia_%28orthographic_projection%29.svg/165px-Asia_%28orthographic_projection%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/80/Asia_%28orthographic_projection%29.svg/220px-Asia_%28orthographic_projection%29.svg.png 2x" data-file-width="541" data-file-height="541" /></a></td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Seznam_z%C3%A1visl%C3%BDch_%C3%BAzem%C3%AD" title="Seznam závislých území">Teritoria, kolonie a závislá území</a></td> <td class="navbox-list navbox-even hlist"> <div> <li><a href="/wiki/Austr%C3%A1lie" title="Austrálie">Austrálie</a>: (<a href="/wiki/Ashmor%C5%AFv_a_Cartier%C5%AFv_ostrov" title="Ashmorův a Cartierův ostrov">Ashmorův a Cartierův ostrov</a></li> <li><a href="/wiki/Kokosov%C3%A9_ostrovy" title="Kokosové ostrovy">Kokosové ostrovy</a></li> <li><a href="/wiki/V%C3%A1no%C4%8Dn%C3%AD_ostrov" title="Vánoční ostrov">Vánoční ostrov</a>)</li> <li><a class="mw-selflink selflink">Čína</a>: (<a href="/wiki/Hongkong" title="Hongkong">Hongkong</a></li> <li><a href="/wiki/Macao" title="Macao">Macao</a>)</li> <li><a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království">Spojené království</a>: (<a href="/wiki/Akrotiri_a_Dekelia" title="Akrotiri a Dekelia">Akrotiri a Dekelia</a></li> <li><a href="/wiki/Britsk%C3%A9_indickooce%C3%A1nsk%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD" title="Britské indickooceánské území">Britské indickooceánské území</a>)</li></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Územní celky se sporným mezinárodním postavením</td> <td class="navbox-list navbox-odd hlist"> <div> <li><a href="/wiki/Abch%C3%A1zie" title="Abcházie">Abcházie</a></li> <li><a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Osetie" title="Jižní Osetie">Jižní Osetie</a></li> <li><a href="/wiki/St%C3%A1t_Palestina" title="Stát Palestina">Palestina</a></li> <li><a href="/wiki/Severn%C3%AD_Kypr" title="Severní Kypr">Severní Kypr</a></li> <li><a href="/wiki/Tchaj-wan" title="Tchaj-wan">Tchaj-wan</a></li></div> </td> </tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="APEC"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> Státy a území s členstvím v <a href="/wiki/Asijsko-pacifick%C3%A9_hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_spole%C4%8Denstv%C3%AD" title="Asijsko-pacifické hospodářské společenství">APEC</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-list navbox-odd" colspan="2"> <div> <a href="/wiki/Austr%C3%A1lie" title="Austrálie">Austrálie</a> • <a href="/wiki/Brunej" title="Brunej">Brunej</a> • <a class="mw-selflink selflink">Čína</a> • <a href="/wiki/Filip%C3%ADny" title="Filipíny">Filipíny</a> • <a href="/wiki/Hongkong" title="Hongkong">Hongkong</a> • <a href="/wiki/Chile" title="Chile">Chile</a> • <a href="/wiki/Indon%C3%A9sie" title="Indonésie">Indonésie</a> • <a href="/wiki/Japonsko" title="Japonsko">Japonsko</a> • <a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Korea" title="Jižní Korea">Jižní Korea</a> • <a href="/wiki/Kanada" title="Kanada">Kanada</a> • <a href="/wiki/Malajsie" title="Malajsie">Malajsie</a> • <a href="/wiki/Mexiko" title="Mexiko">Mexiko</a> • <a href="/wiki/Nov%C3%BD_Z%C3%A9land" title="Nový Zéland">Nový Zéland</a> • <a href="/wiki/Papua_Nov%C3%A1_Guinea" title="Papua Nová Guinea">Papua Nová Guinea</a> • <a href="/wiki/Peru" title="Peru">Peru</a> • <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusko</a> • <a href="/wiki/Singapur" title="Singapur">Singapur</a> • <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">Spojené státy americké</a> • <a href="/wiki/Thajsko" title="Thajsko">Thajsko</a> • <a href="/wiki/Tchaj-wan" title="Tchaj-wan">Tchaj-wan</a> • <a href="/wiki/Vietnam" title="Vietnam">Vietnam</a></div> </td> </tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="BRICS"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="3"> <a href="/wiki/BRICS" title="BRICS">BRICS</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-list navbox-odd" colspan="2"> <div> <a href="/wiki/Braz%C3%ADlie" title="Brazílie">Brazílie</a> • <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusko</a> • <a href="/wiki/Indie" title="Indie">Indie</a> • <a class="mw-selflink selflink">Čína</a> • <a href="/wiki/Jihoafrick%C3%A1_republika" title="Jihoafrická republika">Jižní Afrika</a></div> </td> <td rowspan="1" class="navbox-image"><a href="/wiki/Soubor:BRICS.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bb/BRICS.svg/70px-BRICS.svg.png" decoding="async" width="70" height="36" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bb/BRICS.svg/105px-BRICS.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bb/BRICS.svg/140px-BRICS.svg.png 2x" data-file-width="2754" data-file-height="1398" /></a></td> </tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="G20"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a href="/wiki/G20" title="G20">G20</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-list navbox-odd" colspan="2"> <div> <a href="/wiki/Jihoafrick%C3%A1_republika" title="Jihoafrická republika">Jihoafrická republika</a> • <a href="/wiki/Argentina" title="Argentina">Argentina</a> • <a href="/wiki/Braz%C3%ADlie" title="Brazílie">Brazílie</a> • <a href="/wiki/Kanada" title="Kanada">Kanada</a> • <a href="/wiki/Mexiko" title="Mexiko">Mexiko</a> • <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">Spojené státy americké</a> • <a href="/wiki/Indon%C3%A9sie" title="Indonésie">Indonésie</a> • <a href="/wiki/Sa%C3%BAdsk%C3%A1_Ar%C3%A1bie" title="Saúdská Arábie">Saúdská Arábie</a> • <a href="/wiki/Indie" title="Indie">Indie</a> • <a class="mw-selflink selflink">Čína</a> • <a href="/wiki/Japonsko" title="Japonsko">Japonsko</a> • <a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Korea" title="Jižní Korea">Jižní Korea</a> • <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusko</a> • <a href="/wiki/Turecko" title="Turecko">Turecko</a> • <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_unie" title="Evropská unie">Evropská unie</a> • <a href="/wiki/Francie" title="Francie">Francie</a> • <a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německo</a> • <a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Itálie</a> • <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království">Spojené království</a> • <a href="/wiki/Austr%C3%A1lie" title="Austrálie">Austrálie</a></div> </td> </tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="Komunistické státy"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a href="/wiki/Socialistick%C3%A1_republika" title="Socialistická republika">Socialistické státy</a> a <a href="/wiki/Komunistick%C3%BD_re%C5%BEim" title="Komunistický režim">státy s komunistickými režimy</a> a jejich vládnoucí <a href="/wiki/Komunistick%C3%A1_strana" title="Komunistická strana">komunistické strany</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr><td class="navbox-abovebelow" colspan="2">F – socialistické <a href="/wiki/Federace" title="Federace">federace</a> • V – členové <a href="/wiki/Var%C5%A1avsk%C3%A1_smlouva" title="Varšavská smlouva">Varšavské smlouvy</a> • X – státy většinově neuznané</td></tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Současné socialistické státy</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a class="mw-selflink selflink">Čína</a> (od roku 1949): <a href="/wiki/Komunistick%C3%A1_strana_%C4%8C%C3%ADny" title="Komunistická strana Číny">Komunistická strana Číny</a> • <a href="/wiki/Kuba" title="Kuba">Kuba</a> (od roku 1959): <a href="/wiki/Komunistick%C3%A1_strana_Kuby" title="Komunistická strana Kuby">Komunistická strana Kuby</a> • <a href="/wiki/Laos" title="Laos">Laos</a> (od roku 1958): <a href="/w/index.php?title=Laosk%C3%A1_lidov%C3%A1_revolu%C4%8Dn%C3%AD_strana&action=edit&redlink=1" class="new" title="Laoská lidová revoluční strana (stránka neexistuje)">Laoská lidová revoluční strana</a> • <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Korea" title="Severní Korea">Severní Korea</a> (od roku 1948): <a href="/wiki/Korejsk%C3%A1_strana_pr%C3%A1ce" title="Korejská strana práce">Korejská strana práce</a> • <a href="/wiki/Vietnam" title="Vietnam">Vietnam</a> (<a href="/wiki/Vietnamsk%C3%A1_demokratick%C3%A1_republika" title="Vietnamská demokratická republika">sever</a> od roku 1954, celá země od roku 1975): <a href="/wiki/Komunistick%C3%A1_strana_Vietnamu" title="Komunistická strana Vietnamu">Komunistická strana Vietnamu</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Bývalé socialistické státy</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> </div><table title="" class="navbox-subgroup nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><tbody><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Afrika" title="Afrika">Afrika</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/Angola" title="Angola">Angola</a> (1975–1992): <a href="/w/index.php?title=Angolsk%C3%A1_lidov%C3%A1_republika&action=edit&redlink=1" class="new" title="Angolská lidová republika (stránka neexistuje)">Angolská lidová republika</a> / <a href="/wiki/MPLA" title="MPLA">MPLA</a> • <a href="/wiki/Benin" title="Benin">Benin</a> (1975–1990): <a href="/w/index.php?title=Lidov%C3%A1_republika_Benin&action=edit&redlink=1" class="new" title="Lidová republika Benin (stránka neexistuje)">Lidová republika Benin</a> / <a href="/w/index.php?title=Lidov%C3%A1_revolu%C4%8Dn%C3%AD_strana_Beninu&action=edit&redlink=1" class="new" title="Lidová revoluční strana Beninu (stránka neexistuje)">Lidová revoluční strana Beninu</a> • <a href="/wiki/Etiopie" title="Etiopie">Etiopie</a> (1974–1987): <a href="/wiki/Derg" title="Derg">Derg</a>; (1987–1991): <a href="/wiki/Etiopsk%C3%A1_lidov%C4%9B_demokratick%C3%A1_republika" title="Etiopská lidově demokratická republika">Etiopská lidově demokratická republika</a> / <a href="/w/index.php?title=D%C4%9Blnick%C3%A1_strana_Etiopie&action=edit&redlink=1" class="new" title="Dělnická strana Etiopie (stránka neexistuje)">Dělnická strana Etiopie</a> • <a href="/wiki/Kon%C5%BEsk%C3%A1_republika" title="Konžská republika">Kongo</a> (1970–1992): <a href="/w/index.php?title=Kon%C5%BEsk%C3%A1_lidov%C3%A1_republika&action=edit&redlink=1" class="new" title="Konžská lidová republika (stránka neexistuje)">Konžská lidová republika</a> / <a href="/w/index.php?title=Kon%C5%BEsk%C3%A1_strana_pr%C3%A1ce&action=edit&redlink=1" class="new" title="Konžská strana práce (stránka neexistuje)">Konžská strana práce</a> • <a href="/wiki/Mosambik" title="Mosambik">Mosambik</a> (1975–1990): <a href="/w/index.php?title=Mosambick%C3%A1_lidov%C3%A1_republika&action=edit&redlink=1" class="new" title="Mosambická lidová republika (stránka neexistuje)">Mosambická lidová republika</a> / <a href="/wiki/FRELIMO" title="FRELIMO">FRELIMO</a> • <a href="/wiki/Som%C3%A1lsko" title="Somálsko">Somálsko</a> (1969–1991): <a href="/w/index.php?title=Som%C3%A1lsk%C3%A1_demokratick%C3%A1_republika&action=edit&redlink=1" class="new" title="Somálská demokratická republika (stránka neexistuje)">Somálská demokratická republika</a> / <a href="/w/index.php?title=Som%C3%A1lsk%C3%A1_revolu%C4%8Dn%C3%AD_socialistick%C3%A1_strana&action=edit&redlink=1" class="new" title="Somálská revoluční socialistická strana (stránka neexistuje)">Somálská revoluční socialistická strana</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Amerika" title="Amerika">Amerika</a></td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <a href="/wiki/Grenada" title="Grenada">Grenada</a> (1979–1983): <a href="/w/index.php?title=Lidov%C3%A1_revolu%C4%8Dn%C3%AD_vl%C3%A1da_Grenady&action=edit&redlink=1" class="new" title="Lidová revoluční vláda Grenady (stránka neexistuje)">Lidová revoluční vláda Grenady</a> / <a href="/w/index.php?title=Nov%C3%A9_hnut%C3%AD_JEWEL&action=edit&redlink=1" class="new" title="Nové hnutí JEWEL (stránka neexistuje)">Nové hnutí JEWEL</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Asie" title="Asie">Asie</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/Afgh%C3%A1nist%C3%A1n" title="Afghánistán">Afghánistán</a> (1978–1992): <a href="/wiki/Afgh%C3%A1nsk%C3%A1_demokratick%C3%A1_republika" title="Afghánská demokratická republika">Afghánská demokratická republika</a> / <a href="/w/index.php?title=Lidov%C3%A1_demokratick%C3%A1_strana_Afgh%C3%A1nist%C3%A1nu&action=edit&redlink=1" class="new" title="Lidová demokratická strana Afghánistánu (stránka neexistuje)">Lidová demokratická strana Afghánistánu</a> • Íránský <a href="/wiki/%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1n" title="Ázerbájdžán">Ázerbájdžán</a> (1945–1946): <a href="/w/index.php?title=Lidov%C3%A1_vl%C3%A1da_%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1nu&action=edit&redlink=1" class="new" title="Lidová vláda Ázerbájdžánu (stránka neexistuje)">Lidová vláda Ázerbájdžánu</a> X • <a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Jemen" title="Jižní Jemen">Jižní Jemen</a> (1967–1990): <a href="/wiki/Jemensk%C3%A1_lidov%C3%A1_demokratick%C3%A1_republika" class="mw-redirect" title="Jemenská lidová demokratická republika">Jemenská lidová demokratická republika</a> / <a href="/w/index.php?title=Jemensk%C3%A1_socialistick%C3%A1_strana&action=edit&redlink=1" class="new" title="Jemenská socialistická strana (stránka neexistuje)">Jemenská socialistická strana</a> • <a href="/wiki/Kambod%C5%BEa" title="Kambodža">Kambodža</a> (1975–1979): <a href="/wiki/Demokratick%C3%A1_Kampu%C4%8Dia" title="Demokratická Kampučia">Demokratická Kampučia</a> / <a href="/w/index.php?title=Komunistick%C3%A1_strana_Kampu%C4%8Die&action=edit&redlink=1" class="new" title="Komunistická strana Kampučie (stránka neexistuje)">Komunistická strana Kampučie</a>; (1979–1993): <a href="/wiki/Kampu%C4%8Dsk%C3%A1_lidov%C3%A1_republika" title="Kampučská lidová republika">Kampučská lidová republika</a> / <a href="/w/index.php?title=Kampu%C4%8Dsk%C3%A1_lidov%C3%A1_strana&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kampučská lidová strana (stránka neexistuje)">Kampučská lidová strana</a> • <a href="/wiki/Mongolsko" title="Mongolsko">Mongolsko</a> (1923–1990): <a href="/wiki/Mongolsk%C3%A1_lidov%C3%A1_republika" title="Mongolská lidová republika">Mongolská lidová republika</a> / <a href="/wiki/Mongolsk%C3%A1_lidov%C3%A1_strana" title="Mongolská lidová strana">Mongolská lidová strana</a> • <a href="/wiki/%C3%8Dr%C3%A1n" title="Írán">Persie</a> (1920–1921): <a href="/wiki/Persk%C3%A1_socialistick%C3%A1_sov%C4%9Btsk%C3%A1_republika" title="Perská socialistická sovětská republika">Perská socialistická sovětská republika</a> X • <a href="/wiki/Tuva" title="Tuva">Tuva</a> (1921–1944): <a href="/wiki/Tuvinsk%C3%A1_aratsk%C3%A1_republika" title="Tuvinská aratská republika">Tuvinská aratská republika</a> X / <a href="/w/index.php?title=Tuvinsk%C3%A1_lidov%C3%A1_revolu%C4%8Dn%C3%AD_strana&action=edit&redlink=1" class="new" title="Tuvinská lidová revoluční strana (stránka neexistuje)">Tuvinská lidová revoluční strana</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Evropa" title="Evropa">Evropa</a></td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <a href="/wiki/Alb%C3%A1nie" title="Albánie">Albánie</a> (1944–1991): <a href="/wiki/Alb%C3%A1nsk%C3%A1_lidov%C3%A1_republika" class="mw-redirect" title="Albánská lidová republika">Albánská lidová republika</a> V / <a href="/wiki/Alb%C3%A1nsk%C3%A1_strana_pr%C3%A1ce" title="Albánská strana práce">Albánská strana práce</a> • <a href="/wiki/Alsasko" title="Alsasko">Alsasko</a> (1918): <a href="/wiki/Alsask%C3%A1_republika_rad" class="mw-redirect" title="Alsaská republika rad">Alsaská republika rad</a> X • <a href="/wiki/Bavorsko" title="Bavorsko">Bavorsko</a> (1918–1919): <a href="/wiki/Bavorsk%C3%A1_republika_rad" title="Bavorská republika rad">Bavorská republika rad</a> X • <a href="/wiki/Bulharsko" title="Bulharsko">Bulharsko</a> (1949–1990): <a href="/wiki/Bulharsk%C3%A1_lidov%C3%A1_republika" title="Bulharská lidová republika">Bulharská lidová republika</a> V / <a href="/wiki/Bulharsk%C3%A1_komunistick%C3%A1_strana" title="Bulharská komunistická strana">Bulharská komunistická strana</a> • <a href="/wiki/%C4%8Ceskoslovensko" title="Československo">Československo</a> (1948–1989): <a href="/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%A1_socialistick%C3%A1_republika" title="Československá socialistická republika">Československá socialistická republika</a> F V / <a href="/wiki/Komunistick%C3%A1_strana_%C4%8Ceskoslovenska" title="Komunistická strana Československa">Komunistická strana Československa</a> • <a href="/wiki/Finsko" title="Finsko">Finsko</a> (1939–1940): <a href="/wiki/Finsk%C3%A1_demokratick%C3%A1_republika" title="Finská demokratická republika">Finská demokratická republika</a> X • <a href="/wiki/Hali%C4%8D" title="Halič">Halič</a> (1920): <a href="/wiki/Hali%C4%8Dsk%C3%A1_sov%C4%9Btsk%C3%A1_socialistick%C3%A1_republika" title="Haličská sovětská socialistická republika">Haličská sovětská socialistická republika</a> X • <a href="/wiki/Jugosl%C3%A1vie" title="Jugoslávie">Jugoslávie</a> (1943–1992): <a href="/wiki/Socialistick%C3%A1_federativn%C3%AD_republika_Jugosl%C3%A1vie" title="Socialistická federativní republika Jugoslávie">Socialistická federativní republika Jugoslávie</a> F / <a href="/wiki/Svaz_komunist%C5%AF_Jugosl%C3%A1vie" title="Svaz komunistů Jugoslávie">Svaz komunistů Jugoslávie</a> • <a href="/wiki/Ma%C4%8Farsko" title="Maďarsko">Maďarsko</a> (1919): <a href="/wiki/Ma%C4%8Farsk%C3%A1_republika_rad" title="Maďarská republika rad">Maďarská republika rad</a> X; (1949–1989): <a href="/wiki/Ma%C4%8Farsk%C3%A1_lidov%C3%A1_republika" title="Maďarská lidová republika">Maďarská lidová republika</a> V / <a href="/wiki/Ma%C4%8Farsk%C3%A1_strana_pracuj%C3%ADc%C3%ADch" title="Maďarská strana pracujících">Maďarská strana pracujících</a> (do roku 1956), <a href="/wiki/Ma%C4%8Farsk%C3%A1_socialistick%C3%A1_d%C4%9Blnick%C3%A1_strana" title="Maďarská socialistická dělnická strana">Maďarská socialistická dělnická strana</a> (po roce 1956) • Východní <a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německo</a> (1949–1990): <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A1_demokratick%C3%A1_republika" title="Německá demokratická republika">Německá demokratická republika</a> V / <a href="/wiki/Sjednocen%C3%A1_socialistick%C3%A1_strana_N%C4%9Bmecka" title="Sjednocená socialistická strana Německa">Sjednocená socialistická strana Německa</a> • <a href="/wiki/Polsko" title="Polsko">Polsko</a> (1945–1989): <a href="/wiki/Polsk%C3%A1_lidov%C3%A1_republika" title="Polská lidová republika">Polská lidová republika</a> V / <a href="/wiki/Polsk%C3%A1_sjednocen%C3%A1_d%C4%9Blnick%C3%A1_strana" title="Polská sjednocená dělnická strana">Polská sjednocená dělnická strana</a> • <a href="/wiki/Rumunsko" title="Rumunsko">Rumunsko</a> (1947–1990): <a href="/wiki/Rumunsk%C3%A1_socialistick%C3%A1_republika" title="Rumunská socialistická republika">Rumunská socialistická republika</a> V / <a href="/wiki/Komunistick%C3%A1_strana_Rumunska" title="Komunistická strana Rumunska">Komunistická strana Rumunska</a> • <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusko</a> a jeho impérium (1917–1991): <a href="/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%BD_svaz" title="Sovětský svaz">Sovětský svaz</a> F V / <a href="/wiki/Komunistick%C3%A1_strana_Sov%C4%9Btsk%C3%A9ho_svazu" title="Komunistická strana Sovětského svazu">Komunistická strana Sovětského svazu</a> • <a href="/wiki/Slovensko" title="Slovensko">Slovensko</a> (1919): <a href="/wiki/Slovensk%C3%A1_republika_rad" title="Slovenská republika rad">Slovenská republika rad</a> X</div> </td> </tr></tbody></table> <div></div> </td> </tr></tbody></table> </div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r23078045">.mw-parser-output .navbox2{box-sizing:border-box;border:1px solid #a2a9b1;width:100%;clear:both;font-size:88%;text-align:center;padding:1px;margin:1em auto 0}.mw-parser-output .navbox2 .navbox2{margin-top:0}.mw-parser-output .navbox2+.navbox2{margin-top:-1px}.mw-parser-output .navbox2-inner,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{width:100%}.mw-parser-output .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-title,.mw-parser-output .navbox2-abovebelow{padding:0.25em 1em;line-height:1.5em;text-align:center}.mw-parser-output th.navbox2-group{white-space:nowrap;text-align:right}.mw-parser-output .navbox2,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{background-color:#fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2-list{line-height:1.5em;border-color:#fdfdfd}.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-abovebelow,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-group,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-image,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-list{border-top:2px solid #fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2 th,.mw-parser-output .navbox2-title{background-color:#e0e0e0}.mw-parser-output .navbox2-abovebelow,.mw-parser-output th.navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{background-color:#e7e7e7}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{font-size:88%}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-abovebelow{background-color:#f0f0f0}.mw-parser-output .navbox2-even{background-color:#f7f7f7}.mw-parser-output .navbox2-odd{background-color:transparent}.mw-parser-output .navbox2 .hlist td dl,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ol,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ul,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist dl,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ol,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ul{padding:0.125em 0}</style><div role="navigation" class="navbox2" aria-labelledby="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q148#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" style="padding:2px"><table class="nowraplinks hlist navbox2-inner" style="border-spacing:0;background:transparent;color:inherit"><tbody><tr><th id="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q148#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" scope="row" class="navbox2-group" style="width:1%"><a href="/wiki/Autoritn%C3%AD_kontrola" title="Autoritní kontrola">Autoritní data</a> <a href="https://www.wikidata.org/wiki/Q148#identifiers" title="Editovat na Wikidatech"><img alt="Editovat na Wikidatech" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/10px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png" decoding="async" width="10" height="10" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/15px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/20px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 2x" data-file-width="20" data-file-height="20" /></a></th><td class="navbox2-list navbox2-odd" style="text-align:left;border-left-width:2px;border-left-style:solid;width:100%;padding:0px"><div style="padding:0em 0.25em"> <ul><li><a href="/wiki/Bibliografie_d%C4%9Bjin_%C4%8Cesk%C3%BDch_zem%C3%AD" title="Bibliografie dějin Českých zemí">Biblio</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://biblio.hiu.cas.cz/records/10354a7b-3da5-4479-b072-e5a95d9348fe">10354a7b-3da5-4479-b072-e5a95d9348fe</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky" title="Národní knihovna České republiky">NKC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=ge131732">ge131732</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C5%A0pan%C4%9Blska" title="Národní knihovna Španělska">BNE</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://catalogo.bne.es/uhtbin/authoritybrowse.cgi?action=display&authority_id=XX4575410">XX4575410</a></li> <li><a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Francouzská národní knihovna">BNF</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://catalogue.bnf.fr/ark:/12148/cb11936107m">cb11936107m</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://data.bnf.fr/ark:/12148/cb11936107m">(data)</a></li> <li><a href="/wiki/Katalog_jmen_a_n%C3%A1zv%C5%AF_d%C4%9Bl_Katal%C3%A1nska" title="Katalog jmen a názvů děl Katalánska">CANTIC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://cantic.bnc.cat/registre/981058512034406706">981058512034406706</a></li> <li><a href="/wiki/CiNii" title="CiNii">CiNii</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ci.nii.ac.jp/author/DA03321838?l=en">DA03321838</a></li> <li><a href="/wiki/Gemeinsame_Normdatei" title="Gemeinsame Normdatei">GND</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://d-nb.info/gnd/4009937-4">4009937-4</a></li> <li><a href="/wiki/Historick%C3%BD_lexikon_%C5%A0v%C3%BDcarska" title="Historický lexikon Švýcarska">HDS</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://hls-dhs-dss.ch/fr/articles/003405">003405</a></li> <li><a href="/wiki/Istituto_centrale_per_il_catalogo_unico_delle_biblioteche_italiane_e_per_le_informazioni_bibliografiche" title="Istituto centrale per il catalogo unico delle biblioteche italiane e per le informazioni bibliografiche">ICCU</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://opac.sbn.it/nome/RAVV058306">RAVV058306</a></li> <li><a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tor_jm%C3%A9na" title="Mezinárodní standardní identifikátor jména">ISNI</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://isni.org/isni/0000000121761253">0000 0001 2176 1253</a></li> <li><a href="/wiki/KulturNav" title="KulturNav">KulturNav</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://kulturnav.org/5d8675f2-cae6-4b51-bbd5-25dd681c1244">5d8675f2-cae6-4b51-bbd5-25dd681c1244</a></li> <li><a href="/wiki/Library_of_Congress_Control_Number" title="Library of Congress Control Number">LCCN</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.loc.gov/authorities/names/n79091151">n79091151</a></li> <li><a href="/wiki/Loty%C5%A1sk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Lotyšská národní knihovna">LNB</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://kopkatalogs.lv/F?func=direct&local_base=lnc10&doc_number=000040380&P_CON_LNG=ENG">000040380</a></li> <li><a href="/wiki/MusicBrainz" title="MusicBrainz">MBAREA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://musicbrainz.org/area/7c81bb69-a99b-3487-b6d4-0f76d7a29ca0">7c81bb69-a99b-3487-b6d4-0f76d7a29ca0</a></li> <li><a href="/wiki/National_Archives_and_Records_Administration" title="National Archives and Records Administration">NARA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://catalog.archives.gov/id/10035686">10035686</a></li> <li><a href="/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_%C3%BAst%C5%99edn%C3%AD_knihovna_Tchaj-wanu&action=edit&redlink=1" class="new" title="Národní ústřední knihovna Tchaj-wanu (stránka neexistuje)">NCL</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://aleweb.ncl.edu.tw/F/?func=accref&acc_sequence=001330416&CON_LNG=ENG">001330416</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_parlamentn%C3%AD_knihovna_Japonska" title="Národní parlamentní knihovna Japonska">NDL</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.ndl.go.jp/auth/ndlna/00573772">00573772</a></li> <li><a href="/wiki/Australsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Australská národní knihovna">NLA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://nla.gov.au/anbd.aut-an35028009">35028009</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_Izraele" title="Národní knihovna Izraele">NLI</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://olduli.nli.org.il/F/?func=find-b&local_base=NLX10&find_code=UID&request=987007550348505171">987007550348505171</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_Koreje" title="Národní knihovna Koreje">NLK</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://librarian.nl.go.kr/LI/contents/L20101000000.do?id=KSH1998000658">KSH1998000658</a></li> <li><a href="/wiki/ORCID" title="ORCID">ORCID</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://orcid.org/0000-0002-5166-1365">0000-0002-5166-1365</a></li> <li><a href="/wiki/SNAC" title="SNAC">SNAC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://snaccooperative.org/ark:/99166/w61s1gf2">w61s1gf2</a></li> <li><a href="/wiki/Univerzitn%C3%AD_syst%C3%A9m_dokumentace" title="Univerzitní systém dokumentace">SUDOC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idref.fr/027633179">027633179</a></li> <li><a href="/wiki/Parlament_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Parlament Spojeného království">UKPARL</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.parliament.uk/BdNzWvBV">BdNzWvBV</a></li> <li><a href="/wiki/Vatik%C3%A1nsk%C3%A1_apo%C5%A1tolsk%C3%A1_knihovna" title="Vatikánská apoštolská knihovna">VcBA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://opac.vatlib.it/auth/detail/494_8546">494/8546</a></li> <li><a href="/wiki/Virtual_International_Authority_File" title="Virtual International Authority File">VIAF</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://viaf.org/viaf/132441531">132441531</a></li> <li><a href="/wiki/WorldCat" title="WorldCat">WorldCat Entities</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.oclc.org/worldcat/entity/E39PBJdCqh8h6hJY7PT6MQW4bd">E39PBJdCqh8h6hJY7PT6MQW4bd</a></li></ul> </div></td></tr></tbody></table></div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r16915398">.mw-parser-output div/**/#portallinks a{font-weight:bold}</style><div id="portallinks" class="catlinks"><a href="/wiki/Port%C3%A1l:Obsah" title="Portál:Obsah">Portály</a>: <a href="/wiki/Port%C3%A1l:%C4%8C%C3%ADna" title="Portál:Čína">Čína</a> | <a href="/wiki/Port%C3%A1l:Geografie" title="Portál:Geografie">Geografie</a> </div>    </div><noscript><img src="https://login.wikimedia.org/wiki/Special:CentralAutoLogin/start?type=1x1" alt="" width="1" height="1" style="border: none; position: absolute;"></noscript> <div class="printfooter" data-nosnippet="">Citováno z „<a dir="ltr" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Čína&oldid=24366658">https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Čína&oldid=24366658</a>“</div></div> <div id="catlinks" class="catlinks" data-mw="interface"><div id="mw-normal-catlinks" class="mw-normal-catlinks"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Kategorie" title="Nápověda:Kategorie">Kategorie</a>: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:%C4%8C%C3%ADna" title="Kategorie:Čína">Čína</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_lidov%C3%A1_republika" title="Kategorie:Čínská lidová republika">Čínská lidová republika</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_Asie" title="Kategorie:Státy Asie">Státy Asie</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Komunistick%C3%A9_re%C5%BEimy" title="Kategorie:Komunistické režimy">Komunistické režimy</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:V%C3%BDchodoasijsk%C3%A9_zem%C4%9B" title="Kategorie:Východoasijské země">Východoasijské země</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Republiky" title="Kategorie:Republiky">Republiky</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_a_%C3%BAzem%C3%AD_vznikl%C3%A9_roku_1949" title="Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1949">Státy a území vzniklé roku 1949</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_s_%C5%BE%C3%A1dn%C3%BDm_nebo_%C4%8D%C3%A1ste%C4%8Dn%C3%BDm_mezin%C3%A1rodn%C3%ADm_uzn%C3%A1n%C3%ADm" title="Kategorie:Státy s žádným nebo částečným mezinárodním uznáním">Státy s žádným nebo částečným mezinárodním uznáním</a></li></ul></div><div id="mw-hidden-catlinks" class="mw-hidden-catlinks mw-hidden-cats-hidden">Skryté kategorie: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:Str%C3%A1nky_s_duplicitn%C3%ADm_vol%C3%A1n%C3%ADm_parametru_%C5%A1ablony" title="Kategorie:Údržba:Stránky s duplicitním voláním parametru šablony">Údržba:Stránky s duplicitním voláním parametru šablony</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_do%C4%8Dasn%C4%9B_pou%C5%BEitou_%C5%A1ablonou" title="Kategorie:Údržba:Články s dočasně použitou šablonou">Údržba:Články s dočasně použitou šablonou</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_obsahuj%C3%ADc%C3%AD_odkazy_na_nedostupn%C3%A9_zdroje" title="Kategorie:Údržba:Články obsahující odkazy na nedostupné zdroje">Údržba:Články obsahující odkazy na nedostupné zdroje</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Wikipedie:Polozam%C4%8Den%C3%A9_str%C3%A1nky" title="Kategorie:Wikipedie:Polozamčené stránky">Wikipedie:Polozamčené stránky</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_v%C3%BDpo%C4%8Dty" title="Kategorie:Monitoring:Články s výpočty">Monitoring:Články s výpočty</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_obsahuj%C3%ADc%C3%AD_nedolo%C5%BEen%C3%A1_tvrzen%C3%AD" title="Kategorie:Údržba:Články obsahující nedoložená tvrzení">Údržba:Články obsahující nedoložená tvrzení</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_k_%C4%8D%C3%A1ste%C4%8Dn%C3%A9_%C3%BAprav%C4%9B" title="Kategorie:Údržba:Články k částečné úpravě">Údržba:Články k částečné úpravě</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C4%8C%C3%A1ste%C4%8Dn%C3%A9_pah%C3%BDly" title="Kategorie:Částečné pahýly">Částečné pahýly</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_p%C5%99elo%C5%BEen%C3%A9_z_dewiki" title="Kategorie:Monitoring:Články přeložené z dewiki">Monitoring:Články přeložené z dewiki</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_referencemi_k_%C3%BAprav%C4%9B" title="Kategorie:Údržba:Články s referencemi k úpravě">Údržba:Články s referencemi k úpravě</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_Biblio" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem Biblio">Monitoring:Články s identifikátorem Biblio</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NKC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NKC">Monitoring:Články s identifikátorem NKC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BNE" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BNE">Monitoring:Články s identifikátorem BNE</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BNF" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BNF">Monitoring:Články s identifikátorem BNF</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_CANTIC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem CANTIC">Monitoring:Články s identifikátorem CANTIC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_CINII" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem CINII">Monitoring:Články s identifikátorem CINII</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_GND" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem GND">Monitoring:Články s identifikátorem GND</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_HDS" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem HDS">Monitoring:Články s identifikátorem HDS</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_ICCU" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem ICCU">Monitoring:Články s identifikátorem ICCU</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_ISNI" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem ISNI">Monitoring:Články s identifikátorem ISNI</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_KulturNav" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem KulturNav">Monitoring:Články s identifikátorem KulturNav</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_LCCN" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem LCCN">Monitoring:Články s identifikátorem LCCN</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_LNB" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem LNB">Monitoring:Články s identifikátorem LNB</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_MusicBrainz_oblast" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem MusicBrainz oblast">Monitoring:Články s identifikátorem MusicBrainz oblast</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NARA" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NARA">Monitoring:Články s identifikátorem NARA</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NCL" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NCL">Monitoring:Články s identifikátorem NCL</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NDL" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NDL">Monitoring:Články s identifikátorem NDL</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLA" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLA">Monitoring:Články s identifikátorem NLA</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLI" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLI">Monitoring:Články s identifikátorem NLI</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLK" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLK">Monitoring:Články s identifikátorem NLK</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_ORCID" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem ORCID">Monitoring:Články s identifikátorem ORCID</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_SNAC-ID" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem SNAC-ID">Monitoring:Články s identifikátorem SNAC-ID</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_SUDOC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC">Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_UKPARL" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem UKPARL">Monitoring:Články s identifikátorem UKPARL</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_VcBA" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem VcBA">Monitoring:Články s identifikátorem VcBA</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_VIAF" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem VIAF">Monitoring:Články s identifikátorem VIAF</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_WorldCat_Entities" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities">Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities</a></li></ul></div></div> </div> </main> </div> <div class="mw-footer-container"> <footer id="footer" class="mw-footer" > <ul id="footer-info"> <li id="footer-info-lastmod"> Stránka byla naposledy editována 5. 11. 2024 v 11:58.</li> <li id="footer-info-copyright">Text je dostupný pod <a rel="nofollow" class="external text" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs">licencí Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci</a>, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce <a class="external text" href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs">Podmínky užití</a>.</li> </ul> <ul id="footer-places"> <li id="footer-places-privacy"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Privacy_policy">Ochrana osobních údajů</a></li> <li id="footer-places-about"><a href="/wiki/Wikipedie">O Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-disclaimers"><a href="/wiki/Wikipedie:Vylou%C4%8Den%C3%AD_odpov%C4%9Bdnosti">Vyloučení odpovědnosti</a></li> <li id="footer-places-contact"><a href="//cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Kontakt">Kontaktujte Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-wm-codeofconduct"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct">Kodex chování</a></li> <li id="footer-places-developers"><a href="https://developer.wikimedia.org">Vývojáři</a></li> <li id="footer-places-statslink"><a href="https://stats.wikimedia.org/#/cs.wikipedia.org">Statistiky</a></li> <li id="footer-places-cookiestatement"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Cookie_statement">Prohlášení o cookies</a></li> <li id="footer-places-mobileview"><a href="//cs.m.wikipedia.org/w/index.php?title=%C4%8C%C3%ADna&mobileaction=toggle_view_mobile" class="noprint stopMobileRedirectToggle">Mobilní verze</a></li> </ul> <ul id="footer-icons" class="noprint"> <li id="footer-copyrightico"><a href="https://wikimediafoundation.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/static/images/footer/wikimedia-button.svg" width="84" height="29" alt="Wikimedia Foundation" loading="lazy"></a></li> <li id="footer-poweredbyico"><a href="https://www.mediawiki.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/w/resources/assets/poweredby_mediawiki.svg" alt="Powered by MediaWiki" width="88" height="31" loading="lazy"></a></li> </ul> </footer> </div> </div> </div> <div class="vector-settings" id="p-dock-bottom"> <ul></ul> </div><script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.config.set({"wgHostname":"mw-web.codfw.main-f69cdc8f6-sscwj","wgBackendResponseTime":255,"wgPageParseReport":{"limitreport":{"cputime":"1.640","walltime":"1.919","ppvisitednodes":{"value":24085,"limit":1000000},"postexpandincludesize":{"value":520067,"limit":2097152},"templateargumentsize":{"value":139593,"limit":2097152},"expansiondepth":{"value":22,"limit":100},"expensivefunctioncount":{"value":28,"limit":500},"unstrip-depth":{"value":0,"limit":20},"unstrip-size":{"value":239733,"limit":5000000},"entityaccesscount":{"value":1,"limit":400},"timingprofile":["100.00% 1362.759 1 -total"," 16.54% 225.353 1 Šablona:Autoritní_data"," 14.95% 203.737 1 Šablona:Infobox_-_stát"," 14.58% 198.695 1 Šablona:Infobox"," 11.02% 150.159 1 Šablona:Souřadnice_z_WD"," 7.75% 105.577 77 Šablona:Citace_elektronického_periodika"," 6.58% 89.663 36 Šablona:Cizojazyčná_verze_šablony"," 6.19% 84.301 36 Šablona:Pouze_dočasné_použití"," 5.59% 76.203 36 Šablona:Chyba"," 4.81% 65.531 9 Šablona:Cite_book"]},"scribunto":{"limitreport-timeusage":{"value":"0.548","limit":"10.000"},"limitreport-memusage":{"value":10561401,"limit":52428800}},"cachereport":{"origin":"mw-web.codfw.main-f69cdc8f6-f4sdx","timestamp":"20241124173226","ttl":2592000,"transientcontent":false}}});});</script> <script type="application/ld+json">{"@context":"https:\/\/schema.org","@type":"Article","name":"\u010c\u00edna","url":"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/%C4%8C%C3%ADna","sameAs":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q148","mainEntity":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q148","author":{"@type":"Organization","name":"P\u0159isp\u011bvatel\u00e9 projekt\u016f Wikimedia"},"publisher":{"@type":"Organization","name":"nadace Wikimedia","logo":{"@type":"ImageObject","url":"https:\/\/www.wikimedia.org\/static\/images\/wmf-hor-googpub.png"}},"datePublished":"2004-12-13T13:17:40Z","dateModified":"2024-11-05T10:58:07Z","image":"https:\/\/upload.wikimedia.org\/wikipedia\/commons\/f\/fa\/Flag_of_the_People%27s_Republic_of_China.svg","headline":"st\u00e1t ve v\u00fdchodn\u00ed Asii"}</script> </body> </html>