CINXE.COM

<!DOCTYPE html> <html class="client-nojs vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available" lang="cs" dir="ltr"> <head> <meta charset="UTF-8"> <title>Slezsko – Wikipedie</title> <script>(function(){var className="client-js vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available";var cookie=document.cookie.match(/(?:^|; )cswikimwclientpreferences=([^;]+)/);if(cookie){cookie[1].split('%2C').forEach(function(pref){className=className.replace(new RegExp('(^| )'+pref.replace(/-clientpref-\w+$|[^\w-]+/g,'')+'-clientpref-\\w+( |$)'),'$1'+pref+'$2');});}document.documentElement.className=className;}());RLCONF={"wgBreakFrames":false,"wgSeparatorTransformTable":[",\t."," \t,"],"wgDigitTransformTable":["",""], "wgDefaultDateFormat":"ČSN basic dt","wgMonthNames":["","leden","únor","březen","duben","květen","červen","červenec","srpen","září","říjen","listopad","prosinec"],"wgRequestId":"83629a22-4ceb-492c-9a8a-4c5bf001cbff","wgCanonicalNamespace":"","wgCanonicalSpecialPageName":false,"wgNamespaceNumber":0,"wgPageName":"Slezsko","wgTitle":"Slezsko","wgCurRevisionId":24348864,"wgRevisionId":24348864,"wgArticleId":113,"wgIsArticle":true,"wgIsRedirect":false,"wgAction":"view","wgUserName":null,"wgUserGroups":["*"],"wgCategories":["Údržba:Články obsahující odkazy na nedostupné zdroje","Monitoring:Články s identifikátorem Biblio","Monitoring:Články s identifikátorem NKC","Monitoring:Články s identifikátorem GND","Monitoring:Články s identifikátorem LCCN","Monitoring:Články s identifikátorem NLI","Monitoring:Články s identifikátorem PLWABN","Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC","Monitoring:Články s identifikátorem VIAF","Slezsko","Země Koruny české", "Historická území Německa","Historická území Polska","Historická území Česka","Rozdělená území","Geografie střední Evropy"],"wgPageViewLanguage":"cs","wgPageContentLanguage":"cs","wgPageContentModel":"wikitext","wgRelevantPageName":"Slezsko","wgRelevantArticleId":113,"wgIsProbablyEditable":true,"wgRelevantPageIsProbablyEditable":true,"wgRestrictionEdit":[],"wgRestrictionMove":[],"wgNoticeProject":"wikipedia","wgCiteReferencePreviewsActive":false,"wgMediaViewerOnClick":true,"wgMediaViewerEnabledByDefault":true,"wgPopupsFlags":0,"wgVisualEditor":{"pageLanguageCode":"cs","pageLanguageDir":"ltr","pageVariantFallbacks":"cs"},"wgMFDisplayWikibaseDescriptions":{"search":true,"watchlist":true,"tagline":true,"nearby":true},"wgWMESchemaEditAttemptStepOversample":false,"wgWMEPageLength":200000,"wgRelatedArticlesCompat":[],"wgCentralAuthMobileDomain":false,"wgEditSubmitButtonLabelPublish":true,"wgULSPosition":"interlanguage","wgULSisCompactLinksEnabled":false, "wgVector2022LanguageInHeader":true,"wgULSisLanguageSelectorEmpty":false,"wgWikibaseItemId":"Q81720","wgCheckUserClientHintsHeadersJsApi":["brands","architecture","bitness","fullVersionList","mobile","model","platform","platformVersion"],"GEHomepageSuggestedEditsEnableTopics":true,"wgGETopicsMatchModeEnabled":true,"wgGEStructuredTaskRejectionReasonTextInputEnabled":false,"wgGELevelingUpEnabledForUser":false};RLSTATE={"ext.globalCssJs.user.styles":"ready","site.styles":"ready","user.styles":"ready","ext.globalCssJs.user":"ready","user":"ready","user.options":"loading","ext.cite.styles":"ready","skins.vector.search.codex.styles":"ready","skins.vector.styles":"ready","skins.vector.icons":"ready","jquery.makeCollapsible.styles":"ready","ext.wikimediamessages.styles":"ready","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript":"ready","ext.uls.interlanguage":"ready","wikibase.client.init":"ready","ext.wikimediaBadges":"ready"};RLPAGEMODULES=["ext.cite.ux-enhancements","mediawiki.page.media", "site","mediawiki.page.ready","jquery.makeCollapsible","mediawiki.toc","skins.vector.js","ext.centralNotice.geoIP","ext.centralNotice.startUp","ext.gadget.WikiMiniAtlas","ext.gadget.OSMmapa","ext.gadget.direct-links-to-commons","ext.gadget.ReferenceTooltips","ext.gadget.courses","ext.urlShortener.toolbar","ext.centralauth.centralautologin","mmv.bootstrap","ext.popups","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.init","ext.visualEditor.targetLoader","ext.echo.centralauth","ext.eventLogging","ext.wikimediaEvents","ext.navigationTiming","ext.uls.interface","ext.cx.eventlogging.campaigns","ext.cx.uls.quick.actions","wikibase.client.vector-2022","ext.checkUser.clientHints","ext.growthExperiments.SuggestedEditSession","wikibase.sidebar.tracking"];</script> <script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.loader.impl(function(){return["user.options@12s5i",function($,jQuery,require,module){mw.user.tokens.set({"patrolToken":"+\\","watchToken":"+\\","csrfToken":"+\\"}); }];});});</script> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=ext.cite.styles%7Cext.uls.interlanguage%7Cext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript%7Cext.wikimediaBadges%7Cext.wikimediamessages.styles%7Cjquery.makeCollapsible.styles%7Cskins.vector.icons%2Cstyles%7Cskins.vector.search.codex.styles%7Cwikibase.client.init&only=styles&skin=vector-2022"> <script async="" src="/w/load.php?lang=cs&modules=startup&only=scripts&raw=1&skin=vector-2022"></script> <meta name="ResourceLoaderDynamicStyles" content=""> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=site.styles&only=styles&skin=vector-2022"> <meta name="generator" content="MediaWiki 1.44.0-wmf.4"> <meta name="referrer" content="origin"> <meta name="referrer" content="origin-when-cross-origin"> <meta name="robots" content="max-image-preview:standard"> <meta name="format-detection" content="telephone=no"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4b/Silesia_%28Now%29.png"> <meta property="og:image:width" content="1200"> <meta property="og:image:height" content="855"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4b/Silesia_%28Now%29.png"> <meta property="og:image:width" content="800"> <meta property="og:image:height" content="570"> <meta property="og:image:width" content="640"> <meta property="og:image:height" content="456"> <meta name="viewport" content="width=1120"> <meta property="og:title" content="Slezsko – Wikipedie"> <meta property="og:type" content="website"> <link rel="preconnect" href="//upload.wikimedia.org"> <link rel="alternate" media="only screen and (max-width: 640px)" href="//cs.m.wikipedia.org/wiki/Slezsko"> <link rel="alternate" type="application/x-wiki" title="Editovat" href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit"> <link rel="apple-touch-icon" href="/static/apple-touch/wikipedia.png"> <link rel="icon" href="/static/favicon/wikipedia.ico"> <link rel="search" type="application/opensearchdescription+xml" href="/w/rest.php/v1/search" title="Wikipedie (cs)"> <link rel="EditURI" type="application/rsd+xml" href="//cs.wikipedia.org/w/api.php?action=rsd"> <link rel="canonical" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Slezsko"> <link rel="license" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs"> <link rel="alternate" type="application/atom+xml" title="Atom kanál Wikipedie." href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny&feed=atom"> <link rel="dns-prefetch" href="//meta.wikimedia.org" /> <link rel="dns-prefetch" href="//login.wikimedia.org"> </head> <body class="skin--responsive skin-vector skin-vector-search-vue mediawiki ltr sitedir-ltr mw-hide-empty-elt ns-0 ns-subject mw-editable page-Slezsko rootpage-Slezsko skin-vector-2022 action-view"><a class="mw-jump-link" href="#bodyContent">Přeskočit na obsah</a> <div class="vector-header-container"> <header class="vector-header mw-header"> <div class="vector-header-start"> <nav class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown vector-main-menu-dropdown vector-button-flush-left vector-button-flush-right" > <input type="checkbox" id="vector-main-menu-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Hlavní menu" > <label id="vector-main-menu-dropdown-label" for="vector-main-menu-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Hlavní menu </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-main-menu-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-main-menu" class="vector-main-menu vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-main-menu-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="main-menu-pinned" data-pinnable-element-id="vector-main-menu" data-pinned-container-id="vector-main-menu-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-main-menu-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Hlavní menu</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-navigation" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-navigation" > <div class="vector-menu-heading"> Navigace </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="n-mainpage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" title="Navštívit Hlavní stranu [z]" accesskey="z">Hlavní strana</a></li><li id="n-help" class="mw-list-item"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah" title="Místo, kde najdete pomoc">Nápověda</a></li><li id="n-helpdesk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pot%C5%99ebuji_pomoc" title="Pokud si nevíte rady, zeptejte se ostatních">Potřebuji pomoc</a></li><li id="n-featuredcontent" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Nejlep%C5%A1%C3%AD_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Přehled článků, které jsou považovány za nejlepší na české Wikipedii">Nejlepší články</a></li><li id="n-randompage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:N%C3%A1hodn%C3%A1_str%C3%A1nka" title="Přejít na náhodně vybranou stránku [x]" accesskey="x">Náhodný článek</a></li><li id="n-recentchanges" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny" title="Seznam posledních změn na této wiki [r]" accesskey="r">Poslední změny</a></li><li id="n-portal" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Port%C3%A1l_Wikipedie" title="O projektu, jak můžete pomoci, kde hledat">Komunitní portál</a></li><li id="n-villagepump" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pod_l%C3%ADpou" title="Hlavní diskusní fórum">Pod lípou</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> <a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" class="mw-logo"> <img class="mw-logo-icon" src="/static/images/icons/wikipedia.png" alt="" aria-hidden="true" height="50" width="50"> <img class="mw-logo-wordmark" alt="Wikipedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-wordmark-cs.svg" style="width: 7.5em; height: 1.1875em;"> <img class="mw-logo-tagline" alt="Wikipedie: Otevřená encyklopedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-tagline-cs.svg" width="118" height="13" style="width: 7.375em; height: 0.8125em;"> </a> </div> <div class="vector-header-end"> <div id="p-search" role="search" class="vector-search-box-vue vector-search-box-collapses vector-search-box-show-thumbnail vector-search-box-auto-expand-width vector-search-box"> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only search-toggle" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f"> Hledání </a> <div class="vector-typeahead-search-container"> <div class="cdx-typeahead-search cdx-typeahead-search--show-thumbnail cdx-typeahead-search--auto-expand-width"> <form action="/w/index.php" id="searchform" class="cdx-search-input cdx-search-input--has-end-button"> <div id="simpleSearch" class="cdx-search-input__input-wrapper" data-search-loc="header-moved"> <div class="cdx-text-input cdx-text-input--has-start-icon"> <input class="cdx-text-input__input" type="search" name="search" placeholder="Hledat na Wikipedii" aria-label="Hledat na Wikipedii" autocapitalize="sentences" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f" id="searchInput" > </div> <input type="hidden" name="title" value="Speciální:Hledání"> </div> <button class="cdx-button cdx-search-input__end-button">Hledat</button> </form> </div> </div> </div> <nav class="vector-user-links vector-user-links-wide" aria-label="Osobní nástroje"> <div class="vector-user-links-main"> <div id="p-vector-user-menu-preferences" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-userpage" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown " title="Změnit vzhled velikosti písma, šířky stránky a barvy" > <input type="checkbox" id="vector-appearance-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Vzhled" > <label id="vector-appearance-dropdown-label" for="vector-appearance-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Vzhled </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-appearance-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <div id="p-vector-user-menu-notifications" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-overflow" class="vector-menu mw-portlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs" class="">Podpořte Wikipedii</a> </li> <li id="pt-createaccount-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Slezsko" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné" class="">Vytvoření účtu</a> </li> <li id="pt-login-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Slezsko" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o" class="">Přihlášení</a> </li> </ul> </div> </div> </div> <div id="vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown vector-user-menu vector-button-flush-right vector-user-menu-logged-out" title="Další možnosti" > <input type="checkbox" id="vector-user-links-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Osobní nástroje" > <label id="vector-user-links-dropdown-label" for="vector-user-links-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Osobní nástroje </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-personal" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-personal user-links-collapsible-item" title="Uživatelské menu" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs">Podpořte Wikipedii</a></li><li id="pt-createaccount" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Slezsko" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné"> Vytvoření účtu</a></li><li id="pt-login" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Slezsko" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o"> Přihlášení</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-user-menu-anon-editor" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-user-menu-anon-editor" > <div class="vector-menu-heading"> Stránky pro odhlášené editory <a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:%C3%9Avod" aria-label="Více informací o editování">dozvědět se více</a> </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-anoncontribs" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_p%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky" title="Seznam editací provedených z této IP adresy [y]" accesskey="y">Příspěvky</a></li><li id="pt-anontalk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_diskuse" title="Diskuse o editacích provedených z této IP adresy [n]" accesskey="n">Diskuse</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </header> </div> <div class="mw-page-container"> <div class="mw-page-container-inner"> <div class="vector-sitenotice-container"> <div id="siteNotice"></div> </div> <div class="vector-column-start"> <div class="vector-main-menu-container"> <div id="mw-navigation"> <nav id="mw-panel" class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> </div> </div> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav id="mw-panel-toc" aria-label="Obsah" data-event-name="ui.sidebar-toc" class="mw-table-of-contents-container vector-toc-landmark"> <div id="vector-toc-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-toc" class="vector-toc vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-toc-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="toc-pinned" data-pinnable-element-id="vector-toc" > <h2 class="vector-pinnable-header-label">Obsah</h2> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.unpin">skrýt</button> </div> <ul class="vector-toc-contents" id="mw-panel-toc-list"> <li id="toc-mw-content-text" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a href="#" class="vector-toc-link"> <div class="vector-toc-text">(úvod)</div> </a> </li> <li id="toc-Etymologie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Etymologie"> <div class="vector-toc-text"> 1 Etymologie </div> </a> <ul id="toc-Etymologie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Geografie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Geografie"> <div class="vector-toc-text"> 2 Geografie </div> </a> <button aria-controls="toc-Geografie-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Geografie </button> <ul id="toc-Geografie-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Hranice" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Hranice"> <div class="vector-toc-text"> 2.1 Hranice </div> </a> <ul id="toc-Hranice-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Přírodní_podmínky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Přírodní_podmínky"> <div class="vector-toc-text"> 2.2 Přírodní podmínky </div> </a> <ul id="toc-Přírodní_podmínky-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Dolní_a_Horní_Slezsko" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Dolní_a_Horní_Slezsko"> <div class="vector-toc-text"> 2.3 Dolní a Horní Slezsko </div> </a> <ul id="toc-Dolní_a_Horní_Slezsko-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Největší_města" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Největší_města"> <div class="vector-toc-text"> 2.4 Největší města </div> </a> <ul id="toc-Největší_města-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Dějiny" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Dějiny"> <div class="vector-toc-text"> 3 Dějiny </div> </a> <button aria-controls="toc-Dějiny-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Dějiny </button> <ul id="toc-Dějiny-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Rané_dějiny" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Rané_dějiny"> <div class="vector-toc-text"> 3.1 Rané dějiny </div> </a> <ul id="toc-Rané_dějiny-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Slezsko_součástí_Koruny_české" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Slezsko_součástí_Koruny_české"> <div class="vector-toc-text"> 3.2 Slezsko součástí Koruny české </div> </a> <ul id="toc-Slezsko_součástí_Koruny_české-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Pruské_a_Rakouské_Slezsko" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Pruské_a_Rakouské_Slezsko"> <div class="vector-toc-text"> 3.3 Pruské a Rakouské Slezsko </div> </a> <ul id="toc-Pruské_a_Rakouské_Slezsko-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Po_první_světové_válce" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Po_první_světové_válce"> <div class="vector-toc-text"> 3.4 Po první světové válce </div> </a> <ul id="toc-Po_první_světové_válce-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Druhá_světová_válka_a_její_následky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Druhá_světová_válka_a_její_následky"> <div class="vector-toc-text"> 3.5 Druhá světová válka a její následky </div> </a> <ul id="toc-Druhá_světová_válka_a_její_následky-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Nejnovější_dějiny" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Nejnovější_dějiny"> <div class="vector-toc-text"> 3.6 Nejnovější dějiny </div> </a> <ul id="toc-Nejnovější_dějiny-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Obyvatelstvo" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Obyvatelstvo"> <div class="vector-toc-text"> 4 Obyvatelstvo </div> </a> <ul id="toc-Obyvatelstvo-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Osobnosti" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Osobnosti"> <div class="vector-toc-text"> 5 Osobnosti </div> </a> <button aria-controls="toc-Osobnosti-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Osobnosti </button> <ul id="toc-Osobnosti-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Literatura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Literatura"> <div class="vector-toc-text"> 5.1 Literatura </div> </a> <ul id="toc-Literatura-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Hudba" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Hudba"> <div class="vector-toc-text"> 5.2 Hudba </div> </a> <ul id="toc-Hudba-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Film,_divadlo_a_výtvarná_umění" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Film,_divadlo_a_výtvarná_umění"> <div class="vector-toc-text"> 5.3 Film, divadlo a výtvarná umění </div> </a> <ul id="toc-Film,_divadlo_a_výtvarná_umění-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Věda" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Věda"> <div class="vector-toc-text"> 5.4 Věda </div> </a> <ul id="toc-Věda-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Politika" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Politika"> <div class="vector-toc-text"> 5.5 Politika </div> </a> <ul id="toc-Politika-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Sport" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Sport"> <div class="vector-toc-text"> 5.6 Sport </div> </a> <ul id="toc-Sport-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Významné_turistické_cíle" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Významné_turistické_cíle"> <div class="vector-toc-text"> 6 Významné turistické cíle </div> </a> <button aria-controls="toc-Významné_turistické_cíle-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Významné turistické cíle </button> <ul id="toc-Významné_turistické_cíle-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Kulturní" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Kulturní"> <div class="vector-toc-text"> 6.1 Kulturní </div> </a> <ul id="toc-Kulturní-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Přírodní" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Přírodní"> <div class="vector-toc-text"> 6.2 Přírodní </div> </a> <ul id="toc-Přírodní-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Ekonomika" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Ekonomika"> <div class="vector-toc-text"> 7 Ekonomika </div> </a> <ul id="toc-Ekonomika-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Doprava" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Doprava"> <div class="vector-toc-text"> 8 Doprava </div> </a> <button aria-controls="toc-Doprava-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Doprava </button> <ul id="toc-Doprava-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Letecká" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Letecká"> <div class="vector-toc-text"> 8.1 Letecká </div> </a> <ul id="toc-Letecká-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Silniční" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Silniční"> <div class="vector-toc-text"> 8.2 Silniční </div> </a> <ul id="toc-Silniční-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Železniční" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Železniční"> <div class="vector-toc-text"> 8.3 Železniční </div> </a> <ul id="toc-Železniční-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Městská_a_příměstská" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Městská_a_příměstská"> <div class="vector-toc-text"> 8.4 Městská a příměstská </div> </a> <ul id="toc-Městská_a_příměstská-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Odkazy"> <div class="vector-toc-text"> 9 Odkazy </div> </a> <button aria-controls="toc-Odkazy-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Odkazy </button> <ul id="toc-Odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Poznámky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Poznámky"> <div class="vector-toc-text"> 9.1 Poznámky </div> </a> <ul id="toc-Poznámky-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Reference" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Reference"> <div class="vector-toc-text"> 9.2 Reference </div> </a> <ul id="toc-Reference-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Literatura_2" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Literatura_2"> <div class="vector-toc-text"> 9.3 Literatura </div> </a> <ul id="toc-Literatura_2-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Související_články" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Související_články"> <div class="vector-toc-text"> 9.4 Související články </div> </a> <ul id="toc-Související_články-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Externí_odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Externí_odkazy"> <div class="vector-toc-text"> 9.5 Externí odkazy </div> </a> <ul id="toc-Externí_odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </div> </div> </nav> </div> </div> <div class="mw-content-container"> <main id="content" class="mw-body"> <header class="mw-body-header vector-page-titlebar"> <nav aria-label="Obsah" class="vector-toc-landmark"> <div id="vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown vector-page-titlebar-toc vector-button-flush-left" > <input type="checkbox" id="vector-page-titlebar-toc-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Přepnout obsah" > <label id="vector-page-titlebar-toc-label" for="vector-page-titlebar-toc-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Přepnout obsah </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-titlebar-toc-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <h1 id="firstHeading" class="firstHeading mw-first-heading">Slezsko</h1> <div id="p-lang-btn" class="vector-dropdown mw-portlet mw-portlet-lang" > <input type="checkbox" id="p-lang-btn-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-p-lang-btn" class="vector-dropdown-checkbox mw-interlanguage-selector" aria-label="Přejděte k článku v jiném jazyce. Je dostupný v 82 jazycích" > <label id="p-lang-btn-label" for="p-lang-btn-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--action-progressive mw-portlet-lang-heading-82" aria-hidden="true" > 82 jazyků </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="interlanguage-link interwiki-af mw-list-item"><a href="https://af.wikipedia.org/wiki/Silesi%C3%AB" title="Silesië – afrikánština" lang="af" hreflang="af" data-title="Silesië" data-language-autonym="Afrikaans" data-language-local-name="afrikánština" class="interlanguage-link-target">Afrikaans</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-als mw-list-item"><a href="https://als.wikipedia.org/wiki/Schlesien" title="Schlesien – němčina (Švýcarsko)" lang="gsw" hreflang="gsw" data-title="Schlesien" data-language-autonym="Alemannisch" data-language-local-name="němčina (Švýcarsko)" class="interlanguage-link-target">Alemannisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ar mw-list-item"><a href="https://ar.wikipedia.org/wiki/%D8%B3%D9%8A%D9%84%D9%8A%D8%B2%D9%8A%D8%A7" title="سيليزيا – arabština" lang="ar" hreflang="ar" data-title="سيليزيا" data-language-autonym="العربية" data-language-local-name="arabština" class="interlanguage-link-target">العربية</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ast mw-list-item"><a href="https://ast.wikipedia.org/wiki/Silesia" title="Silesia – asturština" lang="ast" hreflang="ast" data-title="Silesia" data-language-autonym="Asturianu" data-language-local-name="asturština" class="interlanguage-link-target">Asturianu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-az mw-list-item"><a href="https://az.wikipedia.org/wiki/Sileziya" title="Sileziya – ázerbájdžánština" lang="az" hreflang="az" data-title="Sileziya" data-language-autonym="Azərbaycanca" data-language-local-name="ázerbájdžánština" class="interlanguage-link-target">Azərbaycanca</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be mw-list-item"><a href="https://be.wikipedia.org/wiki/%D0%A1%D1%96%D0%BB%D0%B5%D0%B7%D1%96%D1%8F" title="Сілезія – běloruština" lang="be" hreflang="be" data-title="Сілезія" data-language-autonym="Беларуская" data-language-local-name="běloruština" class="interlanguage-link-target">Беларуская</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be-x-old mw-list-item"><a href="https://be-tarask.wikipedia.org/wiki/%D0%A1%D1%8B%D0%BB%D0%B5%D0%B7%D1%96%D1%8F" title="Сылезія – Belarusian (Taraškievica orthography)" lang="be-tarask" hreflang="be-tarask" data-title="Сылезія" data-language-autonym="Беларуская (тарашкевіца)" data-language-local-name="Belarusian (Taraškievica orthography)" class="interlanguage-link-target">Беларуская (тарашкевіца)</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bg mw-list-item"><a href="https://bg.wikipedia.org/wiki/%D0%A1%D0%B8%D0%BB%D0%B5%D0%B7%D0%B8%D1%8F" title="Силезия – bulharština" lang="bg" hreflang="bg" data-title="Силезия" data-language-autonym="Български" data-language-local-name="bulharština" class="interlanguage-link-target">Български</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-br mw-list-item"><a href="https://br.wikipedia.org/wiki/Silezia" title="Silezia – bretonština" lang="br" hreflang="br" data-title="Silezia" data-language-autonym="Brezhoneg" data-language-local-name="bretonština" class="interlanguage-link-target">Brezhoneg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bs mw-list-item"><a href="https://bs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0leska" title="Šleska – bosenština" lang="bs" hreflang="bs" data-title="Šleska" data-language-autonym="Bosanski" data-language-local-name="bosenština" class="interlanguage-link-target">Bosanski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ca mw-list-item"><a href="https://ca.wikipedia.org/wiki/Sil%C3%A8sia" title="Silèsia – katalánština" lang="ca" hreflang="ca" data-title="Silèsia" data-language-autonym="Català" data-language-local-name="katalánština" class="interlanguage-link-target">Català</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cy mw-list-item"><a href="https://cy.wikipedia.org/wiki/Silesia" title="Silesia – velština" lang="cy" hreflang="cy" data-title="Silesia" data-language-autonym="Cymraeg" data-language-local-name="velština" class="interlanguage-link-target">Cymraeg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-da mw-list-item"><a href="https://da.wikipedia.org/wiki/Schlesien" title="Schlesien – dánština" lang="da" hreflang="da" data-title="Schlesien" data-language-autonym="Dansk" data-language-local-name="dánština" class="interlanguage-link-target">Dansk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-de mw-list-item"><a href="https://de.wikipedia.org/wiki/Schlesien" title="Schlesien – němčina" lang="de" hreflang="de" data-title="Schlesien" data-language-autonym="Deutsch" data-language-local-name="němčina" class="interlanguage-link-target">Deutsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-diq mw-list-item"><a href="https://diq.wikipedia.org/wiki/Silezya_(ware)" title="Silezya (ware) – Zazaki" lang="diq" hreflang="diq" data-title="Silezya (ware)" data-language-autonym="Zazaki" data-language-local-name="Zazaki" class="interlanguage-link-target">Zazaki</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dsb mw-list-item"><a href="https://dsb.wikipedia.org/wiki/%C5%A0lazy%C5%84ska" title="Šlazyńska – dolnolužická srbština" lang="dsb" hreflang="dsb" data-title="Šlazyńska" data-language-autonym="Dolnoserbski" data-language-local-name="dolnolužická srbština" class="interlanguage-link-target">Dolnoserbski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-el mw-list-item"><a href="https://el.wikipedia.org/wiki/%CE%A3%CE%B9%CE%BB%CE%B5%CF%83%CE%AF%CE%B1" title="Σιλεσία – řečtina" lang="el" hreflang="el" data-title="Σιλεσία" data-language-autonym="Ελληνικά" data-language-local-name="řečtina" class="interlanguage-link-target">Ελληνικά</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-en mw-list-item"><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Silesia" title="Silesia – angličtina" lang="en" hreflang="en" data-title="Silesia" data-language-autonym="English" data-language-local-name="angličtina" class="interlanguage-link-target">English</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eo mw-list-item"><a href="https://eo.wikipedia.org/wiki/Silezio" title="Silezio – esperanto" lang="eo" hreflang="eo" data-title="Silezio" data-language-autonym="Esperanto" data-language-local-name="esperanto" class="interlanguage-link-target">Esperanto</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-es mw-list-item"><a href="https://es.wikipedia.org/wiki/Silesia" title="Silesia – španělština" lang="es" hreflang="es" data-title="Silesia" data-language-autonym="Español" data-language-local-name="španělština" class="interlanguage-link-target">Español</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-et mw-list-item"><a href="https://et.wikipedia.org/wiki/Sileesia" title="Sileesia – estonština" lang="et" hreflang="et" data-title="Sileesia" data-language-autonym="Eesti" data-language-local-name="estonština" class="interlanguage-link-target">Eesti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eu mw-list-item"><a href="https://eu.wikipedia.org/wiki/Silesia" title="Silesia – baskičtina" lang="eu" hreflang="eu" data-title="Silesia" data-language-autonym="Euskara" data-language-local-name="baskičtina" class="interlanguage-link-target">Euskara</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fa mw-list-item"><a href="https://fa.wikipedia.org/wiki/%D8%B3%DB%8C%D9%84%D8%B2%DB%8C" title="سیلزی – perština" lang="fa" hreflang="fa" data-title="سیلزی" data-language-autonym="فارسی" data-language-local-name="perština" class="interlanguage-link-target">فارسی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fi mw-list-item"><a href="https://fi.wikipedia.org/wiki/Sleesia" title="Sleesia – finština" lang="fi" hreflang="fi" data-title="Sleesia" data-language-autonym="Suomi" data-language-local-name="finština" class="interlanguage-link-target">Suomi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fr mw-list-item"><a href="https://fr.wikipedia.org/wiki/Sil%C3%A9sie" title="Silésie – francouzština" lang="fr" hreflang="fr" data-title="Silésie" data-language-autonym="Français" data-language-local-name="francouzština" class="interlanguage-link-target">Français</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fy mw-list-item"><a href="https://fy.wikipedia.org/wiki/Sileezje" title="Sileezje – fríština (západní)" lang="fy" hreflang="fy" data-title="Sileezje" data-language-autonym="Frysk" data-language-local-name="fríština (západní)" class="interlanguage-link-target">Frysk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ga mw-list-item"><a href="https://ga.wikipedia.org/wiki/An_tSil%C3%A9is" title="An tSiléis – irština" lang="ga" hreflang="ga" data-title="An tSiléis" data-language-autonym="Gaeilge" data-language-local-name="irština" class="interlanguage-link-target">Gaeilge</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gl mw-list-item"><a href="https://gl.wikipedia.org/wiki/Silesia" title="Silesia – galicijština" lang="gl" hreflang="gl" data-title="Silesia" data-language-autonym="Galego" data-language-local-name="galicijština" class="interlanguage-link-target">Galego</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gn mw-list-item"><a href="https://gn.wikipedia.org/wiki/Sil%C3%A9sia" title="Silésia – guaranština" lang="gn" hreflang="gn" data-title="Silésia" data-language-autonym="Avañe'ẽ" data-language-local-name="guaranština" class="interlanguage-link-target">Avañe'ẽ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-he mw-list-item"><a href="https://he.wikipedia.org/wiki/%D7%A9%D7%9C%D7%96%D7%99%D7%94" title="שלזיה – hebrejština" lang="he" hreflang="he" data-title="שלזיה" data-language-autonym="עברית" data-language-local-name="hebrejština" class="interlanguage-link-target">עברית</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hr mw-list-item"><a href="https://hr.wikipedia.org/wiki/%C5%A0leska" title="Šleska – chorvatština" lang="hr" hreflang="hr" data-title="Šleska" data-language-autonym="Hrvatski" data-language-local-name="chorvatština" class="interlanguage-link-target">Hrvatski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hsb mw-list-item"><a href="https://hsb.wikipedia.org/wiki/%C5%A0leska" title="Šleska – hornolužická srbština" lang="hsb" hreflang="hsb" data-title="Šleska" data-language-autonym="Hornjoserbsce" data-language-local-name="hornolužická srbština" class="interlanguage-link-target">Hornjoserbsce</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hu mw-list-item"><a href="https://hu.wikipedia.org/wiki/Szil%C3%A9zia" title="Szilézia – maďarština" lang="hu" hreflang="hu" data-title="Szilézia" data-language-autonym="Magyar" data-language-local-name="maďarština" class="interlanguage-link-target">Magyar</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hy mw-list-item"><a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D5%8D%D5%AB%D5%AC%D5%A5%D5%A6%D5%AB%D5%A1_(%D5%B4%D5%A1%D6%80%D5%A6)" title="Սիլեզիա (մարզ) – arménština" lang="hy" hreflang="hy" data-title="Սիլեզիա (մարզ)" data-language-autonym="Հայերեն" data-language-local-name="arménština" class="interlanguage-link-target">Հայերեն</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ia mw-list-item"><a href="https://ia.wikipedia.org/wiki/Silesia" title="Silesia – interlingua" lang="ia" hreflang="ia" data-title="Silesia" data-language-autonym="Interlingua" data-language-local-name="interlingua" class="interlanguage-link-target">Interlingua</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-id mw-list-item"><a href="https://id.wikipedia.org/wiki/Silesia" title="Silesia – indonéština" lang="id" hreflang="id" data-title="Silesia" data-language-autonym="Bahasa Indonesia" data-language-local-name="indonéština" class="interlanguage-link-target">Bahasa Indonesia</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-io mw-list-item"><a href="https://io.wikipedia.org/wiki/Silezia" title="Silezia – ido" lang="io" hreflang="io" data-title="Silezia" data-language-autonym="Ido" data-language-local-name="ido" class="interlanguage-link-target">Ido</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-is mw-list-item"><a href="https://is.wikipedia.org/wiki/Sles%C3%ADa" title="Slesía – islandština" lang="is" hreflang="is" data-title="Slesía" data-language-autonym="Íslenska" data-language-local-name="islandština" class="interlanguage-link-target">Íslenska</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-it mw-list-item"><a href="https://it.wikipedia.org/wiki/Slesia" title="Slesia – italština" lang="it" hreflang="it" data-title="Slesia" data-language-autonym="Italiano" data-language-local-name="italština" class="interlanguage-link-target">Italiano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ja mw-list-item"><a href="https://ja.wikipedia.org/wiki/%E3%82%B7%E3%83%AC%E3%82%B8%E3%82%A2" title="シレジア – japonština" lang="ja" hreflang="ja" data-title="シレジア" data-language-autonym="日本語" data-language-local-name="japonština" class="interlanguage-link-target">日本語</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jv mw-list-item"><a href="https://jv.wikipedia.org/wiki/Silesia" title="Silesia – javánština" lang="jv" hreflang="jv" data-title="Silesia" data-language-autonym="Jawa" data-language-local-name="javánština" class="interlanguage-link-target">Jawa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ka mw-list-item"><a href="https://ka.wikipedia.org/wiki/%E1%83%A1%E1%83%98%E1%83%9A%E1%83%94%E1%83%96%E1%83%98%E1%83%90" title="სილეზია – gruzínština" lang="ka" hreflang="ka" data-title="სილეზია" data-language-autonym="ქართული" data-language-local-name="gruzínština" class="interlanguage-link-target">ქართული</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ko mw-list-item"><a href="https://ko.wikipedia.org/wiki/%EC%8B%A4%EB%A0%88%EC%8B%9C%EC%95%84" title="실레시아 – korejština" lang="ko" hreflang="ko" data-title="실레시아" data-language-autonym="한국어" data-language-local-name="korejština" class="interlanguage-link-target">한국어</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-la mw-list-item"><a href="https://la.wikipedia.org/wiki/Silesia" title="Silesia – latina" lang="la" hreflang="la" data-title="Silesia" data-language-autonym="Latina" data-language-local-name="latina" class="interlanguage-link-target">Latina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lb mw-list-item"><a href="https://lb.wikipedia.org/wiki/Schlesien" title="Schlesien – lucemburština" lang="lb" hreflang="lb" data-title="Schlesien" data-language-autonym="Lëtzebuergesch" data-language-local-name="lucemburština" class="interlanguage-link-target">Lëtzebuergesch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lmo mw-list-item"><a href="https://lmo.wikipedia.org/wiki/Slesia" title="Slesia – lombardština" lang="lmo" hreflang="lmo" data-title="Slesia" data-language-autonym="Lombard" data-language-local-name="lombardština" class="interlanguage-link-target">Lombard</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lt mw-list-item"><a href="https://lt.wikipedia.org/wiki/Silezija" title="Silezija – litevština" lang="lt" hreflang="lt" data-title="Silezija" data-language-autonym="Lietuvių" data-language-local-name="litevština" class="interlanguage-link-target">Lietuvių</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lv mw-list-item"><a href="https://lv.wikipedia.org/wiki/Sil%C4%93zija" title="Silēzija – lotyština" lang="lv" hreflang="lv" data-title="Silēzija" data-language-autonym="Latviešu" data-language-local-name="lotyština" class="interlanguage-link-target">Latviešu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mdf mw-list-item"><a href="https://mdf.wikipedia.org/wiki/%D0%A1%D0%B8%D0%BB%D0%B5%D0%B7%D0%B8%D1%8F" title="Силезия – mokšanština" lang="mdf" hreflang="mdf" data-title="Силезия" data-language-autonym="Мокшень" data-language-local-name="mokšanština" class="interlanguage-link-target">Мокшень</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mk mw-list-item"><a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%A8%D0%BB%D0%B5%D1%81%D0%BA%D0%B0" title="Шлеска – makedonština" lang="mk" hreflang="mk" data-title="Шлеска" data-language-autonym="Македонски" data-language-local-name="makedonština" class="interlanguage-link-target">Македонски</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mzn mw-list-item"><a href="https://mzn.wikipedia.org/wiki/%D8%B3%DB%8C%D9%84%D8%B2%DB%8C" title="سیلزی – mázandaránština" lang="mzn" hreflang="mzn" data-title="سیلزی" data-language-autonym="مازِرونی" data-language-local-name="mázandaránština" class="interlanguage-link-target">مازِرونی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nl mw-list-item"><a href="https://nl.wikipedia.org/wiki/Silezi%C3%AB" title="Silezië – nizozemština" lang="nl" hreflang="nl" data-title="Silezië" data-language-autonym="Nederlands" data-language-local-name="nizozemština" class="interlanguage-link-target">Nederlands</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nn mw-list-item"><a href="https://nn.wikipedia.org/wiki/Schlesien" title="Schlesien – norština (nynorsk)" lang="nn" hreflang="nn" data-title="Schlesien" data-language-autonym="Norsk nynorsk" data-language-local-name="norština (nynorsk)" class="interlanguage-link-target">Norsk nynorsk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-no mw-list-item"><a href="https://no.wikipedia.org/wiki/Schlesien" title="Schlesien – norština (bokmål)" lang="nb" hreflang="nb" data-title="Schlesien" data-language-autonym="Norsk bokmål" data-language-local-name="norština (bokmål)" class="interlanguage-link-target">Norsk bokmål</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-oc mw-list-item"><a href="https://oc.wikipedia.org/wiki/Sil%C3%A8sia" title="Silèsia – okcitánština" lang="oc" hreflang="oc" data-title="Silèsia" data-language-autonym="Occitan" data-language-local-name="okcitánština" class="interlanguage-link-target">Occitan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-os mw-list-item"><a href="https://os.wikipedia.org/wiki/%D0%A1%D0%B8%D0%BB%D0%B5%D0%B7%D0%B8" title="Силези – osetština" lang="os" hreflang="os" data-title="Силези" data-language-autonym="Ирон" data-language-local-name="osetština" class="interlanguage-link-target">Ирон</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pl mw-list-item"><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/%C5%9Al%C4%85sk" title="Śląsk – polština" lang="pl" hreflang="pl" data-title="Śląsk" data-language-autonym="Polski" data-language-local-name="polština" class="interlanguage-link-target">Polski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pt mw-list-item"><a href="https://pt.wikipedia.org/wiki/Sil%C3%A9sia" title="Silésia – portugalština" lang="pt" hreflang="pt" data-title="Silésia" data-language-autonym="Português" data-language-local-name="portugalština" class="interlanguage-link-target">Português</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ro mw-list-item"><a href="https://ro.wikipedia.org/wiki/Silezia" title="Silezia – rumunština" lang="ro" hreflang="ro" data-title="Silezia" data-language-autonym="Română" data-language-local-name="rumunština" class="interlanguage-link-target">Română</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ru mw-list-item"><a href="https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%A1%D0%B8%D0%BB%D0%B5%D0%B7%D0%B8%D1%8F" title="Силезия – ruština" lang="ru" hreflang="ru" data-title="Силезия" data-language-autonym="Русский" data-language-local-name="ruština" class="interlanguage-link-target">Русский</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sh mw-list-item"><a href="https://sh.wikipedia.org/wiki/%C5%A0leska" title="Šleska – srbochorvatština" lang="sh" hreflang="sh" data-title="Šleska" data-language-autonym="Srpskohrvatski / српскохрватски" data-language-local-name="srbochorvatština" class="interlanguage-link-target">Srpskohrvatski / српскохрватски</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-simple mw-list-item"><a href="https://simple.wikipedia.org/wiki/Silesia" title="Silesia – Simple English" lang="en-simple" hreflang="en-simple" data-title="Silesia" data-language-autonym="Simple English" data-language-local-name="Simple English" class="interlanguage-link-target">Simple English</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sk mw-list-item"><a href="https://sk.wikipedia.org/wiki/Sliezsko" title="Sliezsko – slovenština" lang="sk" hreflang="sk" data-title="Sliezsko" data-language-autonym="Slovenčina" data-language-local-name="slovenština" class="interlanguage-link-target">Slovenčina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sl mw-list-item"><a href="https://sl.wikipedia.org/wiki/%C5%A0lezija" title="Šlezija – slovinština" lang="sl" hreflang="sl" data-title="Šlezija" data-language-autonym="Slovenščina" data-language-local-name="slovinština" class="interlanguage-link-target">Slovenščina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sr mw-list-item"><a href="https://sr.wikipedia.org/wiki/%D0%A8%D0%BB%D0%B5%D1%81%D0%BA%D0%B0" title="Шлеска – srbština" lang="sr" hreflang="sr" data-title="Шлеска" data-language-autonym="Српски / srpski" data-language-local-name="srbština" class="interlanguage-link-target">Српски / srpski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sv mw-list-item"><a href="https://sv.wikipedia.org/wiki/Schlesien" title="Schlesien – švédština" lang="sv" hreflang="sv" data-title="Schlesien" data-language-autonym="Svenska" data-language-local-name="švédština" class="interlanguage-link-target">Svenska</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-szl mw-list-item"><a href="https://szl.wikipedia.org/wiki/%C5%9Al%C5%8Dnsk" title="Ślōnsk – slezština" lang="szl" hreflang="szl" data-title="Ślōnsk" data-language-autonym="Ślůnski" data-language-local-name="slezština" class="interlanguage-link-target">Ślůnski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ta mw-list-item"><a href="https://ta.wikipedia.org/wiki/%E0%AE%9A%E0%AF%88%E0%AE%B2%E0%AF%80%E0%AE%9A%E0%AE%BF%E0%AE%AF%E0%AE%BE" title="சைலீசியா – tamilština" lang="ta" hreflang="ta" data-title="சைலீசியா" data-language-autonym="தமிழ்" data-language-local-name="tamilština" class="interlanguage-link-target">தமிழ்</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-th mw-list-item"><a href="https://th.wikipedia.org/wiki/%E0%B9%84%E0%B8%8B%E0%B8%A5%E0%B8%B5%E0%B9%80%E0%B8%8A%E0%B8%B5%E0%B8%A2" title="ไซลีเชีย – thajština" lang="th" hreflang="th" data-title="ไซลีเชีย" data-language-autonym="ไทย" data-language-local-name="thajština" class="interlanguage-link-target">ไทย</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tl mw-list-item"><a href="https://tl.wikipedia.org/wiki/Silesya" title="Silesya – tagalog" lang="tl" hreflang="tl" data-title="Silesya" data-language-autonym="Tagalog" data-language-local-name="tagalog" class="interlanguage-link-target">Tagalog</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tr mw-list-item"><a href="https://tr.wikipedia.org/wiki/Silezya" title="Silezya – turečtina" lang="tr" hreflang="tr" data-title="Silezya" data-language-autonym="Türkçe" data-language-local-name="turečtina" class="interlanguage-link-target">Türkçe</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tt mw-list-item"><a href="https://tt.wikipedia.org/wiki/%D0%A1%D0%B8%D0%BB%D0%B5%D0%B7%D0%B8%D1%8F" title="Силезия – tatarština" lang="tt" hreflang="tt" data-title="Силезия" data-language-autonym="Татарча / tatarça" data-language-local-name="tatarština" class="interlanguage-link-target">Татарча / tatarça</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uk mw-list-item"><a href="https://uk.wikipedia.org/wiki/%D0%A1%D1%96%D0%BB%D0%B5%D0%B7%D1%96%D1%8F" title="Сілезія – ukrajinština" lang="uk" hreflang="uk" data-title="Сілезія" data-language-autonym="Українська" data-language-local-name="ukrajinština" class="interlanguage-link-target">Українська</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ur mw-list-item"><a href="https://ur.wikipedia.org/wiki/%D8%B3%DB%8C%D9%84%DB%8C%D8%B2%DB%8C%D8%A7" title="سیلیزیا – urdština" lang="ur" hreflang="ur" data-title="سیلیزیا" data-language-autonym="اردو" data-language-local-name="urdština" class="interlanguage-link-target">اردو</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uz mw-list-item"><a href="https://uz.wikipedia.org/wiki/Sileziya" title="Sileziya – uzbečtina" lang="uz" hreflang="uz" data-title="Sileziya" data-language-autonym="Oʻzbekcha / ўзбекча" data-language-local-name="uzbečtina" class="interlanguage-link-target">Oʻzbekcha / ўзбекча</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vi mw-list-item"><a href="https://vi.wikipedia.org/wiki/Silesia" title="Silesia – vietnamština" lang="vi" hreflang="vi" data-title="Silesia" data-language-autonym="Tiếng Việt" data-language-local-name="vietnamština" class="interlanguage-link-target">Tiếng Việt</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-war mw-list-item"><a href="https://war.wikipedia.org/wiki/Silesia" title="Silesia – warajština" lang="war" hreflang="war" data-title="Silesia" data-language-autonym="Winaray" data-language-local-name="warajština" class="interlanguage-link-target">Winaray</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wuu mw-list-item"><a href="https://wuu.wikipedia.org/wiki/%E8%A5%BF%E9%87%8C%E8%A5%BF%E4%BA%9A" title="西里西亚 – čínština (dialekty Wu)" lang="wuu" hreflang="wuu" data-title="西里西亚" data-language-autonym="吴语" data-language-local-name="čínština (dialekty Wu)" class="interlanguage-link-target">吴语</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-xmf mw-list-item"><a href="https://xmf.wikipedia.org/wiki/%E1%83%A1%E1%83%98%E1%83%9A%E1%83%94%E1%83%96%E1%83%98%E1%83%90" title="სილეზია – mingrelština" lang="xmf" hreflang="xmf" data-title="სილეზია" data-language-autonym="მარგალური" data-language-local-name="mingrelština" class="interlanguage-link-target">მარგალური</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-yi mw-list-item"><a href="https://yi.wikipedia.org/wiki/%D7%A9%D7%9C%D7%A2%D7%96%D7%99%D7%A2" title="שלעזיע – jidiš" lang="yi" hreflang="yi" data-title="שלעזיע" data-language-autonym="ייִדיש" data-language-local-name="jidiš" class="interlanguage-link-target">ייִדיש</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh mw-list-item"><a href="https://zh.wikipedia.org/wiki/%E8%A5%BF%E9%87%8C%E8%A5%BF%E4%BA%9E" title="西里西亞 – čínština" lang="zh" hreflang="zh" data-title="西里西亞" data-language-autonym="中文" data-language-local-name="čínština" class="interlanguage-link-target">中文</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-min-nan mw-list-item"><a href="https://zh-min-nan.wikipedia.org/wiki/Silesia" title="Silesia – čínština (dialekty Minnan)" lang="nan" hreflang="nan" data-title="Silesia" data-language-autonym="閩南語 / Bân-lâm-gú" data-language-local-name="čínština (dialekty Minnan)" class="interlanguage-link-target">閩南語 / Bân-lâm-gú</a></li> </ul> <div class="after-portlet after-portlet-lang"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q81720#sitelinks-wikipedia" title="Editovat mezijazykové odkazy" class="wbc-editpage">Upravit odkazy</a></div> </div> </div> </div> </header> <div class="vector-page-toolbar"> <div class="vector-page-toolbar-container"> <div id="left-navigation"> <nav aria-label="Jmenné prostory"> <div id="p-associated-pages" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-associated-pages" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-nstab-main" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Slezsko" title="Zobrazit obsahovou stránku [c]" accesskey="c">Článek</a></li><li id="ca-talk" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Diskuse:Slezsko" rel="discussion" title="Diskuse ke stránce [t]" accesskey="t">Diskuse</a></li> </ul> </div> </div> <div id="vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown emptyPortlet" > <input type="checkbox" id="vector-variants-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Změnit variantu jazyka" > <label id="vector-variants-dropdown-label" for="vector-variants-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" >čeština </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-variants" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-variants emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> <div id="right-navigation" class="vector-collapsible"> <nav aria-label="Zobrazení"> <div id="p-views" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-views" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-view" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Slezsko">Číst</a></li><li id="ca-ve-edit" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Slezsko&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v">Editovat</a></li><li id="ca-edit" class="collapsible vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e">Editovat zdroj</a></li><li id="ca-history" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=history" title="Starší verze této stránky. [h]" accesskey="h">Zobrazit historii</a></li> </ul> </div> </div> </nav> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown vector-page-tools-dropdown" > <input type="checkbox" id="vector-page-tools-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Nástroje" > <label id="vector-page-tools-dropdown-label" for="vector-page-tools-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" >Nástroje </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-tools-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-page-tools" class="vector-page-tools vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-page-tools-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="page-tools-pinned" data-pinnable-element-id="vector-page-tools" data-pinned-container-id="vector-page-tools-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-page-tools-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Nástroje</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-cactions" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-cactions emptyPortlet vector-has-collapsible-items" title="Další možnosti" > <div class="vector-menu-heading"> Akce </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-more-view" class="selected vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/wiki/Slezsko">Číst</a></li><li id="ca-more-ve-edit" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Slezsko&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v">Editovat</a></li><li id="ca-more-edit" class="collapsible vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e">Editovat zdroj</a></li><li id="ca-more-history" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=history">Zobrazit historii</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-tb" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-tb" > <div class="vector-menu-heading"> Obecné </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="t-whatlinkshere" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Co_odkazuje_na/Slezsko" title="Seznam všech wikistránek, které sem odkazují [j]" accesskey="j">Odkazuje sem</a></li><li id="t-recentchangeslinked" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Souvisej%C3%ADc%C3%AD_zm%C4%9Bny/Slezsko" rel="nofollow" title="Nedávné změny stránek, na které je odkazováno [k]" accesskey="k">Související změny</a></li><li id="t-upload" class="mw-list-item"><a href="//commons.wikimedia.org/wiki/Special:UploadWizard?uselang=cs" title="Nahrát obrázky či jiná multimédia [u]" accesskey="u">Načíst soubor</a></li><li id="t-specialpages" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Speci%C3%A1ln%C3%AD_str%C3%A1nky" title="Seznam všech speciálních stránek [q]" accesskey="q">Speciální stránky</a></li><li id="t-permalink" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Slezsko&oldid=24348864" title="Trvalý odkaz na současnou verzi této stránky">Trvalý odkaz</a></li><li id="t-info" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=info" title="Více informací o této stránce">Informace o stránce</a></li><li id="t-cite" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Citovat&page=Slezsko&id=24348864&wpFormIdentifier=titleform" title="Informace o tom, jak citovat tuto stránku">Citovat stránku</a></li><li id="t-urlshortener" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:UrlShortener&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FSlezsko">Získat zkrácené URL</a></li><li id="t-urlshortener-qrcode" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:QrCode&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FSlezsko">Stáhnout QR kód</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-coll-print_export" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-coll-print_export" > <div class="vector-menu-heading"> Tisk/export </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="coll-create_a_book" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Kniha&bookcmd=book_creator&referer=Slezsko">Vytvořit knihu</a></li><li id="coll-download-as-rl" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:DownloadAsPdf&page=Slezsko&action=show-download-screen">Stáhnout jako PDF</a></li><li id="t-print" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Slezsko&printable=yes" title="Tato stránka v podobě vhodné k tisku [p]" accesskey="p">Verze k tisku</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-wikibase-otherprojects" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-wikibase-otherprojects" > <div class="vector-menu-heading"> Na jiných projektech </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-commons mw-list-item"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Silesia" hreflang="en">Wikimedia Commons</a></li><li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikiquote mw-list-item"><a href="https://cs.wikiquote.org/wiki/Slezsko" hreflang="cs">Wikicitáty</a></li><li id="t-wikibase" class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikibase-dataitem mw-list-item"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q81720" title="Odkaz na propojenou položku datového úložiště [g]" accesskey="g">Položka Wikidat</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> </div> <div class="vector-column-end"> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-appearance" class="vector-appearance vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-appearance-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="appearance-pinned" data-pinnable-element-id="vector-appearance" data-pinned-container-id="vector-appearance-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-appearance-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Vzhled</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.unpin">skrýt</button> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> <div id="bodyContent" class="vector-body" aria-labelledby="firstHeading" data-mw-ve-target-container> <div class="vector-body-before-content"> <div class="mw-indicators"> </div> <div id="siteSub" class="noprint">Z Wikipedie, otevřené encyklopedie</div> </div> <div id="contentSub"><div id="mw-content-subtitle"></div></div> <div id="mw-content-text" class="mw-body-content"><div class="mw-content-ltr mw-parser-output" lang="cs" dir="ltr"><div class="uvodni-upozorneni hatnote noprint">Další významy jsou uvedeny na stránce <a href="/wiki/Slezsko_(rozcestn%C3%ADk)" class="mw-disambig" title="Slezsko (rozcestník)">Slezsko (rozcestník)</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Silesia_(Now).png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4b/Silesia_%28Now%29.png/330px-Silesia_%28Now%29.png" decoding="async" width="330" height="235" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4b/Silesia_%28Now%29.png 1.5x" data-file-width="494" data-file-height="352" /></a><figcaption>Slezsko: fialově vyznačeno současné <a href="/wiki/Polsk%C3%A9_Slezsko" title="Polské Slezsko">Polské Slezsko</a>, šedě vyznačeno současné <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_Slezsko" title="České Slezsko">České Slezsko</a>, tyrkysový okraj: habsburské Slezsko před rokem 1742, žlutý okraj: <a href="/wiki/Prusk%C3%A9_Slezsko" title="Pruské Slezsko">pruská provincie Slezsko</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Generic_Silesia_CoA.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/Generic_Silesia_CoA.svg/330px-Generic_Silesia_CoA.svg.png" decoding="async" width="330" height="184" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/Generic_Silesia_CoA.svg/495px-Generic_Silesia_CoA.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/Generic_Silesia_CoA.svg/660px-Generic_Silesia_CoA.svg.png 2x" data-file-width="300" data-file-height="167" /></a><figcaption><a href="/wiki/Heraldick%C3%A9_znaky_%C4%8Desk%C3%BDch_zem%C3%AD#Historické_znaky_Slezska" title="Heraldické znaky českých zemí">Znak Dolního a Horního Slezska</a> (<a href="/wiki/Slezsk%C3%A1_orlice" title="Slezská orlice">slezská orlice</a>)</figcaption></figure> Slezsko (<a href="/wiki/Slez%C5%A1tina_(lechick%C3%BD_jazyk)" title="Slezština (lechický jazyk)">slezsky</a> Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., <a href="/wiki/Slezsk%C3%A1_n%C4%9Bm%C4%8Dina" title="Slezská němčina">slezskoněmecky</a> Schläsing, <a href="/wiki/N%C4%9Bm%C4%8Dina" title="Němčina">německy</a> Schlesien, <a href="/wiki/Pol%C5%A1tina" title="Polština">polsky</a> Śląsk, <a href="/wiki/Latina" title="Latina">latinsky</a> Silesia) je historická země ve <a href="/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_Evropa" title="Střední Evropa">střední Evropě</a>. Rozkládá se převážně v povodí horní a střední <a href="/wiki/Odra" title="Odra">Odry</a> na sever od <a href="/wiki/Beskydy" title="Beskydy">Beskyd</a> a pohoří <a href="/wiki/Krkono%C5%A1sko-jesenick%C3%A1_subprovincie" title="Krkonošsko-jesenická subprovincie">Krkonošsko-jesenické subprovincie</a>. Přesné určení hranic Slezska vychází z podoby středověkého <a href="/wiki/Vratislavsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Vratislavské knížectví">Slezského knížectví</a> a <a href="/wiki/Vratislavsk%C3%A1_arcidiec%C3%A9ze" class="mw-redirect" title="Vratislavská arcidiecéze">vratislavského biskupství</a> a také <a href="/wiki/Prusk%C3%A9_Slezsko" title="Pruské Slezsko">pruské provincie Slezsko</a> a <a href="/wiki/Rakousk%C3%A9_Slezsko" title="Rakouské Slezsko">stejnojmenné rakouské korunní země</a>. V současnosti patří většina země <a href="/wiki/Polsko" title="Polsko">Polsku</a> (<a href="/wiki/Polsk%C3%A9_Slezsko" title="Polské Slezsko">Polské Slezsko</a>), malý jihovýchodní díl je součástí <a href="/wiki/%C4%8Cesko" title="Česko">České republiky</a> (<a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_Slezsko" title="České Slezsko">České Slezsko</a>) a okrajová území na západě zasahují i do <a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německa</a>. Tradičně se v rámci Slezska rozlišují dvě oblasti s odlišnou historií a charakteristikami: severozápadní <a href="/wiki/Doln%C3%AD_Slezsko" title="Dolní Slezsko">Dolní Slezsko</a> a jihovýchodní <a href="/wiki/Horn%C3%AD_Slezsko" title="Horní Slezsko">Horní Slezsko</a>. Občas se jako třetí hlavní oblast a nikoli část Horního Slezska uvádí <a href="/wiki/T%C4%9B%C5%A1%C3%ADnsko" title="Těšínsko">Těšínsko</a> a další území bývalého <a href="/wiki/Rakousk%C3%A9_Slezsko" title="Rakouské Slezsko">Rakouského Slezska</a>. V dnešním pojetí se za součást Slezska zpravidla považuje také <a href="/wiki/Kladsk%C3%A9_hrabstv%C3%AD" title="Kladské hrabství">Kladské hrabství</a> připojené <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_slezsk%C3%A1_v%C3%A1lka" class="mw-redirect" title="První slezská válka">v roce 1742</a> a ty části <a href="/wiki/Horn%C3%AD_Lu%C5%BEice" title="Horní Lužice">Horní Lužice</a>, které připadly po <a href="/wiki/Druh%C3%A1_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Druhá světová válka">druhé světové válce</a> Polsku. Takto definované Slezsko má rozlohu zhruba 40 000 km² a více než 8 milionů obyvatel. V německém prostředí je běžné ztotožňovat historické Slezsko s pruskou provincií téhož jména, a tedy řadit k němu ještě větší kus Horní Lužice. Historickou metropolí je <a href="/wiki/Vratislav_(m%C4%9Bsto)" title="Vratislav (město)">Vratislav</a>, nejlidnatější oblastí <a href="/wiki/Katovice" title="Katovice">katovická</a> <a href="/wiki/Katovick%C3%A1_konurbace" title="Katovická konurbace">konurbace</a>. Ve Slezsku leží též některé městské části <a href="/wiki/Ostrava" title="Ostrava">Ostravy</a> a podstatná část ostravské aglomerace. Zatímco Dolní Slezsko mělo od počátku <a href="/wiki/Modern%C3%AD_d%C4%9Bjiny" title="Moderní dějiny">moderních dějin</a> převážně německý charakter a v důsledku výměny populace po druhé světové válce je téměř čistě polské, etnická a jazyková problematika Horního Slezska je velmi složitá, a to vzhledem k přítomnosti stotisícové <a href="/w/index.php?title=N%C4%9Bmeck%C3%A1_men%C5%A1ina_v_Polsku&action=edit&redlink=1" class="new" title="Německá menšina v Polsku (stránka neexistuje)">německé menšiny v Polsku</a> (viz též <a href="/wiki/Dvojjazy%C4%8Dnost_Horn%C3%ADho_Slezska" title="Dvojjazyčnost Horního Slezska">dvojjazyčnost Horního Slezska</a>) a <a href="/wiki/Polsk%C3%A1_men%C5%A1ina_v_%C4%8Cesku" class="mw-redirect" title="Polská menšina v Česku">polské menšiny v Česku</a>, <a href="/wiki/Hnut%C3%AD_autonomie_Slezska" title="Hnutí autonomie Slezska">požadavkům na autonomii polské části regionu</a>, <a href="/wiki/Slezan%C3%A9" title="Slezané">slezské národnosti</a>, k níž se v roce 2021 hlásilo přes pět set tisíc Hornoslezanů (přes 500 tisíc z více než 4 milionů obyvatel polské části Horního Slezska, což je přibližně 12 % všech obyvatel polské části Horního Slezska, celkem má Horní Slezsko 5 milionů obyvatel, takže téměř 10 % obyvatel Horního Slezska uvedlo svou národnost jako slezskou), a snahám o kodifikaci spisovné <a href="/wiki/Slez%C5%A1tina_(lechick%C3%BD_jazyk)" title="Slezština (lechický jazyk)">slezštiny</a>, jejíž status polského dialektu nebo samostatného západoslovanského jazyka je sporný. Ve 20. století bylo Horní Slezsko předmětem několika územních sporů (viz <a href="/wiki/%C4%8Ceskoslovensko-polsk%C3%BD_spor_o_T%C4%9B%C5%A1%C3%ADnsko" title="Československo-polský spor o Těšínsko">spor o Těšínsko</a>, <a href="/wiki/Hornoslezsk%C3%BD_plebiscit" class="mw-redirect" title="Hornoslezský plebiscit">hornoslezský plebiscit</a>, <a href="/wiki/Hlu%C4%8D%C3%ADnsko" title="Hlučínsko">Hlučínsko</a>). <meta property="mw:PageProp/toc" /> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Etymologie">Etymologie</h2>[<a href="/w/index.php?title=Slezsko&veaction=edit&section=1" title="Editace sekce: Etymologie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit&section=1" title="Editovat zdrojový kód sekce Etymologie">editovat zdroj</a>]</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:%C5%9Al%C4%99%C5%BCa_-_widok_z_Wie%C5%BCycy.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/19/%C5%9Al%C4%99%C5%BCa_-_widok_z_Wie%C5%BCycy.jpg/250px-%C5%9Al%C4%99%C5%BCa_-_widok_z_Wie%C5%BCycy.jpg" decoding="async" width="250" height="87" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/19/%C5%9Al%C4%99%C5%BCa_-_widok_z_Wie%C5%BCycy.jpg/375px-%C5%9Al%C4%99%C5%BCa_-_widok_z_Wie%C5%BCycy.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/19/%C5%9Al%C4%99%C5%BCa_-_widok_z_Wie%C5%BCycy.jpg/500px-%C5%9Al%C4%99%C5%BCa_-_widok_z_Wie%C5%BCycy.jpg 2x" data-file-width="3799" data-file-height="1318" /></a><figcaption>Hora <a href="/wiki/%C5%9Al%C4%99%C5%BCa" title="Ślęża">Ślęża</a></figcaption></figure> Existuje několik teorií týkajících se vzniku slova Slezsko. Převážně němečtí badatelé odvozovali pojmenování Slezska od <a href="/wiki/Germ%C3%A1ni" title="Germáni">germánského</a> kmene <a href="/wiki/Silingov%C3%A9" title="Silingové">Silingů</a> (Silingae), jehož příslušníci na slezském území do 6. století n. l. sídlili. Dle dalších teorií je možné odvodit název tohoto území od řeky <a href="/w/index.php?title=%C5%9Al%C4%99za_(%C5%99eka)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ślęza (řeka) (stránka neexistuje)">Ślęzy</a> či hory <a href="/wiki/%C5%9Al%C4%99%C5%BCa" title="Ślęża">Ślęża</a>, která byla posvátným místem pohanských kmenů již v <a href="/wiki/Neolit" title="Neolit">neolitu</a> a v raném středověku se kolem ní soustředilo kmenové území Slenzanů.<a href="#cite_note-Ž15-1">[1]</a> Název hory a řeky může mít původ ve slovanských výrazech ślęg či ślǫg označujících nepohodu, vlhkost a deštivé počasí, anebo i v starším základě, viz <a href="/w/index.php?title=Staroevropsk%C3%A1_hydronyma&action=edit&redlink=1" class="new" title="Staroevropská hydronyma (stránka neexistuje)">Staroevropská hydronyma</a>. Některé studie kombinují oba názory a uvádějí, že název území je odvozen od jména hory, to že se ale pojí se Silingy.<a href="#cite_note-2">[2]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Geografie">Geografie</h2>[<a href="/w/index.php?title=Slezsko&veaction=edit&section=2" title="Editace sekce: Geografie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit&section=2" title="Editovat zdrojový kód sekce Geografie">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Hranice">Hranice</h3>[<a href="/w/index.php?title=Slezsko&veaction=edit&section=3" title="Editace sekce: Hranice" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit&section=3" title="Editovat zdrojový kód sekce Hranice">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Krainy-historyczne-Polski.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6b/Krainy-historyczne-Polski.png/220px-Krainy-historyczne-Polski.png" decoding="async" width="220" height="220" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6b/Krainy-historyczne-Polski.png/330px-Krainy-historyczne-Polski.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6b/Krainy-historyczne-Polski.png/440px-Krainy-historyczne-Polski.png 2x" data-file-width="4961" data-file-height="4961" /></a><figcaption>Slezsko a další historické země Polska na pozadí moderních správních hranic</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Historyczne_granice_%C5%9Alaska.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1a/Historyczne_granice_%C5%9Alaska.jpg/220px-Historyczne_granice_%C5%9Alaska.jpg" decoding="async" width="220" height="212" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1a/Historyczne_granice_%C5%9Alaska.jpg/330px-Historyczne_granice_%C5%9Alaska.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1a/Historyczne_granice_%C5%9Alaska.jpg/440px-Historyczne_granice_%C5%9Alaska.jpg 2x" data-file-width="1600" data-file-height="1542" /></a><figcaption>Slezsko v původních středověkých hranicích, tj. bez Kladska a lužických oblastí, s Krosenskem a Sulechówskem</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Schlesien1890.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6a/Schlesien1890.jpg/220px-Schlesien1890.jpg" decoding="async" width="220" height="152" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6a/Schlesien1890.jpg/330px-Schlesien1890.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6a/Schlesien1890.jpg/440px-Schlesien1890.jpg 2x" data-file-width="4691" data-file-height="3240" /></a><figcaption>Pruská provincie Slezsko</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Moravske.slezsko.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/58/Moravske.slezsko.png/220px-Moravske.slezsko.png" decoding="async" width="220" height="163" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/58/Moravske.slezsko.png/330px-Moravske.slezsko.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/58/Moravske.slezsko.png/440px-Moravske.slezsko.png 2x" data-file-width="1108" data-file-height="822" /></a><figcaption>Územní vývoj pomezí Moravy a Slezska</figcaption></figure> Výchozí bod pro vymezení hranic Slezska představuje původní rozsah <a href="/wiki/Vratislavsk%C3%A1_arcidiec%C3%A9ze" class="mw-redirect" title="Vratislavská arcidiecéze">vratislavského biskupství</a> a pak <a href="/wiki/Vratislavsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Vratislavské knížectví">Slezské knížectví</a> založené v roce 1138 a jeho nástupnické útvary – <a href="/wiki/Slezsk%C3%A1_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Slezská knížectví">rozdrobená vévodství</a>, v nichž do 14. až 17. století vládla <a href="/wiki/Slez%C5%A1t%C3%AD_Piastovci" title="Slezští Piastovci">slezská větev Piastovců</a>. Kromě toho se bere v potaz podoba <a href="/wiki/Prusk%C3%A9_Slezsko" title="Pruské Slezsko">pruské provincie Slezsko</a> zřízené po <a href="/wiki/V%C3%ADde%C5%88sk%C3%BD_kongres" title="Vídeňský kongres">Vídeňském kongresu</a> v roce 1815 a <a href="/wiki/Habsbursk%C3%A1_monarchie" title="Habsburská monarchie">rakouské</a> <a href="/wiki/Korunn%C3%AD_zem%C4%9B" title="Korunní země">korunní země</a> s názvem <a href="/wiki/Rakousk%C3%A9_Slezsko" title="Rakouské Slezsko">Vévodství Horní a Dolní Slezsko</a> existující v letech 1742–1918, jakož i stávající zeměpisně-kulturní celky zformované pod vlivem posunutí hranic po <a href="/wiki/Druh%C3%A1_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Druhá světová válka">druhé světové válce</a>. Severní hranice Slezska, za níž se rozkládá <a href="/wiki/Velkopolsko_(historick%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD)" title="Velkopolsko (historické území)">Velkopolsko</a>, se z velké části shoduje se současnou hranicí <a href="/wiki/Dolnoslezsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Dolnoslezské vojvodství">Dolnoslezského</a> a <a href="/wiki/Opolsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Opolské vojvodství">Opolského vojvodství</a> s výjimkou <a href="/wiki/Gmina" title="Gmina">gmin</a> <a href="/w/index.php?title=Praszka&action=edit&redlink=1" class="new" title="Praszka (stránka neexistuje)">Praszka</a> a Rudniki ležících na pravém břehu <a href="/wiki/Prosna" title="Prosna">Prosny</a>, které k Slezsku nepatří. Naopak součástí Slezska bylo kdysi městečko <a href="/wiki/Rychtal" title="Rychtal">Rychtal</a> a několik obcí východně od <a href="/wiki/Syc%C3%B3w" title="Syców">Sycova</a>, které byly odtrženy v roce 1919 na základě <a href="/wiki/Versaillesk%C3%A1_smlouva" title="Versailleská smlouva">Versailleské smlouvy</a> a nyní leží ve <a href="/wiki/Velkopolsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Velkopolské vojvodství">Velkopolském vojvodství</a>. Navzdory názvu leží jen 48 % území <a href="/wiki/Slezsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Slezské vojvodství">Slezského vojvodství</a> ve Slezsku. V této oblasti je zemská hranice dodnes silně zakotvena v povědomí obyvatel, neboť odděluje autochtonní <a href="/wiki/Slezan%C3%A9" title="Slezané">Slezany</a> od „vlastního Polska“. Vede východní hranicí <a href="/wiki/Okres_Lubliniec" title="Okres Lubliniec">okresu Lubliniec</a>, potom ji tvoří řeka <a href="/w/index.php?title=Brynica&action=edit&redlink=1" class="new" title="Brynica (stránka neexistuje)">Brynica</a> (s jednou odchylkou u <a href="/wiki/Siemianowice_%C5%9Al%C4%85skie" title="Siemianowice Śląskie">Siemianowic</a>) až k ústí do Černé Přemše, Černá Přemše a <a href="/wiki/P%C5%99em%C5%A1e" title="Přemše">Přemše</a> až k ústí do <a href="/wiki/Visla" title="Visla">Visly</a>, Visla až k ústí <a href="/wiki/B%C4%9Bl%C3%A1_(p%C5%99%C3%ADtok_Visly)" title="Bělá (přítok Visly)">Bělé</a> a dále Bělá až ke svým pramenům na úpatí <a href="/wiki/Klimczok" title="Klimczok">Klimczoku</a>. Od toho místa se slezskou hranicí stává východní hřeben <a href="/wiki/Slezsk%C3%A9_Beskydy" title="Slezské Beskydy">Slezských Beskyd</a> a je totožná s administrativní hranicí gmin <a href="/wiki/Gmina_Brenn%C3%A1" title="Gmina Brenná">Brenná</a>, <a href="/wiki/Visla_(m%C4%9Bsto)" title="Visla (město)">Visla</a> a <a href="/wiki/Gmina_Jistebn%C3%A1" title="Gmina Jistebná">Jistebná</a>. Původně se mezi slezská knížectví řadilo rovněž <a href="/wiki/Seve%C5%99sk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Seveřské knížectví">Seveřsko</a>, <a href="/wiki/Osv%C4%9Btimsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Osvětimské knížectví">Osvětimsko</a> a <a href="/wiki/Z%C3%A1torsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Zátorské knížectví">Zátorsko</a>, ale tato území odpadla od Slezska již v 15. století a nyní jsou jednoznačně vnímána jako <a href="/wiki/Malopolsko" title="Malopolsko">malopolská</a>. Od <a href="/wiki/Slovensko" title="Slovensko">slovenských</a> <a href="/wiki/Kysuce" title="Kysuce">Kysuc</a> odděluje Slezsko přirozená horská hranice totožná se státní hranicí <a href="/wiki/Polsko-slovensk%C3%A1_st%C3%A1tn%C3%AD_hranice" title="Polsko-slovenská státní hranice">Polska</a> a <a href="/wiki/%C4%8Cesko-slovensk%C3%A1_st%C3%A1tn%C3%AD_hranice" title="Česko-slovenská státní hranice">České republiky</a> ve Slezských a <a href="/wiki/Moravskoslezsk%C3%A9_Beskydy" title="Moravskoslezské Beskydy">Moravskoslezských Beskydech</a>. Hranice mezi Slezskem a <a href="/wiki/Morava" title="Morava">Moravou</a> je <a href="/wiki/Moravsko-slezsk%C3%A1_hranice" title="Moravsko-slezská hranice">podrobně popsána v samostatném článku</a>. Tvoří ji <a href="/wiki/Ostravice_(%C5%99eka)" title="Ostravice (řeka)">Ostravice</a>, pak od Ostravy směrem na jihozápad vede s vícerem odchylek kolem horního toku <a href="/wiki/Odra" title="Odra">Odry</a>, přičemž se vyhýbá <a href="/wiki/Fulnek" title="Fulnek">Fulneku</a> a ponechává město <a href="/wiki/Odry" title="Odry">Odry</a>. Na jihozápadě <a href="/wiki/Moravskoslezsk%C3%BD_kraj" title="Moravskoslezský kraj">Moravskoslezského kraje</a> má spletitý průběh, v některých úsecích vede tokem <a href="/wiki/Moravice" title="Moravice">Moravice</a> a středem <a href="/wiki/Vodn%C3%AD_n%C3%A1dr%C5%BE_Slezsk%C3%A1_Harta" title="Vodní nádrž Slezská Harta">vodní nádrže Slezská Harta</a>. Následně probíhá hlavním hřebenem <a href="/wiki/Hrub%C3%BD_Jesen%C3%ADk" title="Hrubý Jeseník">Hrubého Jeseníku</a>. <a href="/wiki/Kladsk%C3%A9_hrabstv%C3%AD" title="Kladské hrabství">Kladsko</a> bylo připojeno v roce 1742 k <a href="/wiki/Prusk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Pruské království">Prusku</a> spolu s většinou Slezska, od roku 1815 bylo součástí <a href="/wiki/Prusk%C3%A9_Slezsko" title="Pruské Slezsko">pruské provincie Slezsko</a> a nyní leží v <a href="/wiki/Dolnoslezsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Dolnoslezské vojvodství">Dolnoslezském vojvodství</a> a tvoří se zbytkem jeho území nesporně jednu funkční oblast. Proto je nehledě na dřívější příslušnost k <a href="/wiki/%C4%8Cechy" title="Čechy">Čechám</a> vnímáno jako slezské území a slezsko-česká hranice je tak totožná se <a href="/wiki/%C4%8Cesko-polsk%C3%A1_st%C3%A1tn%C3%AD_hranice" title="Česko-polská státní hranice">státní hranicí Polska a České republiky</a>. Vede <a href="/wiki/Kr%C3%A1lick%C3%BD_Sn%C4%9B%C5%BEn%C3%ADk_(poho%C5%99%C3%AD)" title="Králický Sněžník (pohoří)">masivem Králického Sněžníku</a>, <a href="/wiki/Orlick%C3%A9_hory" title="Orlické hory">Orlickými</a>, <a href="/wiki/Stolov%C3%A9_hory" title="Stolové hory">Stolovými</a> a <a href="/wiki/Javo%C5%99%C3%AD_hory" title="Javoří hory">Javořími horami</a>, hlavním hřebenem <a href="/wiki/Krkono%C5%A1e" title="Krkonoše">Krkonoš</a> a <a href="/wiki/Jizersk%C3%A9_hory" title="Jizerské hory">Jizerskými horami</a>. Bez započtení Kladska oddělovaly Slezsko od Čech <a href="/wiki/Rychlebsk%C3%A9_hory" title="Rychlebské hory">Rychlebské</a> a <a href="/wiki/Sov%C3%AD_hory" title="Soví hory">Soví hory</a>. Západní hranice Slezska se původně opírala o <a href="/wiki/Kwisa" title="Kwisa">Kwisu</a>. V současnosti se posouvá spíš na polsko-německou státní hranicí vyznačenou v roce 1945 na <a href="/wiki/Lu%C5%BEick%C3%A1_Nisa" title="Lužická Nisa">Lužické Nise</a>, protože oblast mezi Kwisou a Nisou je sice historicky součástí <a href="/wiki/Horn%C3%AD_Lu%C5%BEice" title="Horní Lužice">Horní Lužice</a>, ale postrádá po výměně populace lužickou identitu a zato tvoří nesporně jeden funkční celek se zbytkem <a href="/wiki/Dolnoslezsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Dolnoslezské vojvodství">Dolnoslezského vojvodství</a>. <a href="/wiki/Prusk%C3%A9_Slezsko" title="Pruské Slezsko">Pruská provincie Slezsko</a> sahala ještě hlouběji do Horní Lužice – zahrnovala i nyní <a href="/wiki/G%C3%B6rlitz" title="Görlitz">německou část Zhořelce</a>, město <a href="/wiki/Niesky" title="Niesky">Nízký</a> (Niesky), <a href="/wiki/Hoyerswerda" title="Hoyerswerda">Hojeřice</a> (Hoyerswerda) a <a href="/wiki/Bad_Muskau" title="Bad Muskau">Mužakov</a> (Bad Muskau). Slezská identita je tam pořád živá, čehož důkazem je třeba Slezské muzeum v německém Zhořelci, Schlesisches Musikfest a další akce se Slezskem v názvu nebo uvítací cedule Niederschlesien (Dolní Slezsko) na příjezdech do obcí a na <a href="/wiki/D%C3%A1lnice_A4_(N%C4%9Bmecko)" title="Dálnice A4 (Německo)">dálnici A4</a>. Od <a href="/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice" title="Dolní Lužice">Dolní Lužice</a> odděluje Slezsko v úseku mezi <a href="/wiki/Zah%C3%A1%C5%88" title="Zaháň">Zahání</a> a obcí Łagoda <a href="/wiki/Bobr_(p%C5%99%C3%ADtok_Odry)" title="Bobr (přítok Odry)">Bobr</a>, předtím historické Slezsko vráží klin mezi obě Lužice a tvoří výběžek, který sahá okrajově i za <a href="/wiki/Lu%C5%BEick%C3%A1_Nisa" title="Lužická Nisa">Lužickou Nisu</a> a zahrnuje bývalé město <a href="/wiki/Przew%C3%B3z_(Lubu%C5%A1sk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD)" title="Przewóz (Lubušské vojvodství)">Przewóz</a> (Priebus). <a href="/wiki/Krosno_Odrza%C5%84skie" title="Krosno Odrzańskie">Krosensko</a> a <a href="/w/index.php?title=Sulech%C3%B3w&action=edit&redlink=1" class="new" title="Sulechów (stránka neexistuje)">Sulechówsko</a> odpadly od slezského <a href="/wiki/Hlohovsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Hlohovské knížectví">Hlohovského knížectví</a> ve prospěch <a href="/wiki/Braniborsk%C3%A9_markrabstv%C3%AD" title="Braniborské markrabství">braniborské</a> <a href="/wiki/Nov%C3%A1_marka" title="Nová marka">Nové marky</a> v roce 1482. <a href="/wiki/%C5%9Awiebodzin" title="Świebodzin">Svobodínsko</a> tvořilo do roku 1815 nejsevernější slezskou enklávu, poté bylo připojeno k <a href="/wiki/Braniborsko" title="Braniborsko">Braniborsku</a>. Z dnešního <a href="/wiki/Lubu%C5%A1sk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Lubušské vojvodství">Lubušského vojvodství</a> tak do Slezska ve smyslu bývalé pruské provincie patří <a href="/wiki/Zelen%C3%A1_Hora_(Polsko)" title="Zelená Hora (Polsko)">Zelená Hora</a>, <a href="/wiki/Zah%C3%A1%C5%88" title="Zaháň">Zaháň</a>, <a href="/wiki/Nowa_S%C3%B3l" title="Nowa Sól">Nowa Sól</a>, <a href="/w/index.php?title=S%C5%82awa&action=edit&redlink=1" class="new" title="Sława (stránka neexistuje)">Sława</a> či <a href="/w/index.php?title=Szprotawa&action=edit&redlink=1" class="new" title="Szprotawa (stránka neexistuje)">Szprotawa</a>, ale slezská identita je tam velmi slabá a obyvatelé se ztotožňují spíše s novodobým pojmem Lubušsko (polsky Ziemia Lubuska) zahrnujícím celé vojvodství jakožto jednu funkční oblast. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Přírodní_podmínky">Přírodní podmínky</h3>[<a href="/w/index.php?title=Slezsko&veaction=edit&section=4" title="Editace sekce: Přírodní podmínky" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit&section=4" title="Editovat zdrojový kód sekce Přírodní podmínky">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Opole,_Poland_-_panoramio_(160).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/54/Opole%2C_Poland_-_panoramio_%28160%29.jpg/220px-Opole%2C_Poland_-_panoramio_%28160%29.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/54/Opole%2C_Poland_-_panoramio_%28160%29.jpg/330px-Opole%2C_Poland_-_panoramio_%28160%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/54/Opole%2C_Poland_-_panoramio_%28160%29.jpg/440px-Opole%2C_Poland_-_panoramio_%28160%29.jpg 2x" data-file-width="4608" data-file-height="3456" /></a><figcaption><a href="/wiki/Odra" title="Odra">Odra</a> v <a href="/wiki/Opol%C3%AD" title="Opolí">Opolí</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:%C5%9Anie%C5%BCka_z_zachodu.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/%C5%9Anie%C5%BCka_z_zachodu.jpg/220px-%C5%9Anie%C5%BCka_z_zachodu.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/%C5%9Anie%C5%BCka_z_zachodu.jpg/330px-%C5%9Anie%C5%BCka_z_zachodu.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/%C5%9Anie%C5%BCka_z_zachodu.jpg/440px-%C5%9Anie%C5%BCka_z_zachodu.jpg 2x" data-file-width="2816" data-file-height="2112" /></a><figcaption><a href="/wiki/Sn%C4%9B%C5%BEka" title="Sněžka">Sněžka</a></figcaption></figure> Většina Slezska leží v <a href="/wiki/Povod%C3%AD_Odry" title="Povodí Odry">povodí</a> <a href="/wiki/Odra" title="Odra">Odry</a>, jejímiž hlavními přítoky jsou zleva: <a href="/wiki/Opava_(%C5%99eka)" title="Opava (řeka)">Opava</a>, <a href="/wiki/Cina" title="Cina">Cina</a>, <a href="/wiki/Osoblaha_(%C5%99eka)" title="Osoblaha (řeka)">Osoblaha</a>, <a href="/wiki/Kladsk%C3%A1_Nisa" title="Kladská Nisa">Kladská Nisa</a>, <a href="/w/index.php?title=Olava_(%C5%99eka)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Olava (řeka) (stránka neexistuje)">Olava</a>, <a href="/w/index.php?title=%C5%9Al%C4%99za&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ślęza (stránka neexistuje)">Ślęza</a>, <a href="/w/index.php?title=Bystrzyca&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bystrzyca (stránka neexistuje)">Bystřice</a>, <a href="/wiki/Ka%C4%8Dava" title="Kačava">Kačava</a>, <a href="/wiki/Bobr_(%C5%99eka)" class="mw-redirect" title="Bobr (řeka)">Bobr</a> s <a href="/wiki/Kwisa" title="Kwisa">Kwisou</a> a <a href="/wiki/Lu%C5%BEick%C3%A1_Nisa" title="Lužická Nisa">Lužická Nisa</a>; zprava: <a href="/wiki/Ostravice_(%C5%99eka)" title="Ostravice (řeka)">Ostravice</a>, <a href="/wiki/Ol%C5%A1e_(%C5%99eka)" title="Olše (řeka)">Olše</a>, <a href="/w/index.php?title=K%C5%82odnica&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kłodnica (stránka neexistuje)">Kłodnica</a>, <a href="/wiki/Mal%C3%A1_P%C4%9Bna" title="Malá Pěna">Malá Pěna</a>, <a href="/w/index.php?title=Stobrava&action=edit&redlink=1" class="new" title="Stobrava (stránka neexistuje)">Stobrava</a>, <a href="/w/index.php?title=Widawa&action=edit&redlink=1" class="new" title="Widawa (stránka neexistuje)">Widawa</a> a <a href="/w/index.php?title=Barycz&action=edit&redlink=1" class="new" title="Barycz (stránka neexistuje)">Barycz</a>. Jen jihozápadní okraj leží v <a href="/wiki/Povod%C3%AD_Visly" title="Povodí Visly">povodí</a> <a href="/wiki/Visla" title="Visla">Visly</a>, do níž ústí <a href="/wiki/B%C4%9Bl%C3%A1_(p%C5%99%C3%ADtok_Visly)" title="Bělá (přítok Visly)">Bělá</a> a <a href="/wiki/P%C5%99em%C5%A1e" title="Přemše">Přemše</a> s <a href="/w/index.php?title=Brynica&action=edit&redlink=1" class="new" title="Brynica (stránka neexistuje)">Brynicí</a>. Přírodní jezera se ve Slezsku téměř nevyskytují, pouze na severozápadě v <a href="/wiki/Lubu%C5%A1sk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Lubušské vojvodství">Lubušském vojvodství</a>. Největší je <a href="/w/index.php?title=S%C5%82awsk%C3%A9_jezero&action=edit&redlink=1" class="new" title="Sławské jezero (stránka neexistuje)">Sławské jezero</a> (8,17 km²). Na umělé vodní nádrže je obzvlášť bohatá hornolužická část Slezska – zatopením opuštěných hnědouhelných lomů vzniká v okolí <a href="/wiki/Niesky" title="Niesky">Nízkého</a> (Niesky), <a href="/wiki/Hoyerswerda" title="Hoyerswerda">Hojeřic</a> (Hoyerswerda) a <a href="/wiki/Wei%C3%9Fwasser" title="Weißwasser">Bílé Vody</a> (Weisswasser) <a href="/wiki/Lu%C5%BEick%C3%A1_jezera" title="Lužická jezera">největší oblast uměle založených jezer v Evropě</a>. V polské části Slezska je největší <a href="/wiki/Gocza%C5%82kowick%C3%A1_p%C5%99ehradn%C3%AD_n%C3%A1dr%C5%BE" title="Goczałkowická přehradní nádrž">Goczałkowická přehradní nádrž</a> (32 km²) na <a href="/wiki/Visla" title="Visla">Visle</a> následovaná <a href="/w/index.php?title=Turawsk%C3%A1_p%C5%99ehradn%C3%AD_n%C3%A1dr%C5%BE&action=edit&redlink=1" class="new" title="Turawská přehradní nádrž (stránka neexistuje)">Turawskou přehradní nádrží</a> (24 km²) na <a href="/wiki/Mal%C3%A1_P%C4%9Bna" title="Malá Pěna">Malé Pěně</a>, v české části pak <a href="/wiki/Vodn%C3%AD_n%C3%A1dr%C5%BE_Slezsk%C3%A1_Harta" title="Vodní nádrž Slezská Harta">Slezská Harta</a> (10,7 km²) na <a href="/wiki/Moravice_(%C5%99eka)" title="Moravice (řeka)">Moravici</a> spojená s <a href="/wiki/Vodn%C3%AD_n%C3%A1dr%C5%BE_Kru%C5%BEberk" title="Vodní nádrž Kružberk">vodním dílem Kružberk</a>. <a href="/wiki/Miliczsk%C3%A9_rybn%C3%ADky" title="Miliczské rybníky">Miliczské rybníky</a> v <a href="/wiki/Chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%A1_krajinn%C3%A1_oblast_Dolina_Baryczy" class="mw-redirect" title="Chráněná krajinná oblast Dolina Baryczy">údolí Barycze</a> jsou největší <a href="/wiki/Rybni%C4%8Dn%C3%AD_soustava" title="Rybniční soustava">rybniční soustavou</a> ve Slezsku, k dalším patří <a href="/w/index.php?title=%C5%BDab%C3%AD_kraj&action=edit&redlink=1" class="new" title="Žabí kraj (stránka neexistuje)">Žabí kraj</a> na <a href="/wiki/T%C4%9B%C5%A1%C3%ADnsko" title="Těšínsko">Těšínsku</a> a <a href="/wiki/Chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%A1_krajinn%C3%A1_oblast_Pood%C5%99%C3%AD" title="Chráněná krajinná oblast Poodří">oblast Poodří</a> jižně od <a href="/wiki/Ostrava" title="Ostrava">Ostravy</a>. Převážná část území se rozprostírá v nížinách. Z hlediska geomorfologického členění jde o <a href="/wiki/Geomorfologick%C3%A1_oblast" title="Geomorfologická oblast">oblasti</a> <a href="/wiki/Slezsk%C3%A1_n%C3%AD%C5%BEina" title="Slezská nížina">Slezská nížina</a>, <a href="/w/index.php?title=Wa%C5%82_Trzebnicki&action=edit&redlink=1" class="new" title="Wał Trzebnicki (stránka neexistuje)">Třebnický val</a> a <a href="/w/index.php?title=Obni%C5%BCenie_Milicko-G%C5%82ogowskie&action=edit&redlink=1" class="new" title="Obniżenie Milicko-Głogowskie (stránka neexistuje)">Miliczsko-hlohovská sníženina</a> v rámci <a href="/wiki/St%C5%99edopolsk%C3%A9_n%C3%AD%C5%BEiny" title="Středopolské nížiny">subprovincie Středopolské nížiny</a>, na západě zasahují také <a href="/w/index.php?title=Sasko-lu%C5%BEick%C3%A9_n%C3%AD%C5%BEiny&action=edit&redlink=1" class="new" title="Sasko-lužické nížiny (stránka neexistuje)">Sasko-lužické nížiny</a> a na severozápadním okraji několik menších celků náležejících <a href="/wiki/Jihobaltsk%C3%A9_pojeze%C5%99%C3%AD" title="Jihobaltské pojezeří">Jihobaltskému pojezeří</a>. Pahorkatiny se vyskytují na východě, jsou začleněny do oblastí <a href="/wiki/Slezsk%C3%A1_vyso%C4%8Dina" title="Slezská vysočina">Slezská vysočina</a> a <a href="/wiki/Wy%C5%BCyna_Wo%C5%BAnicko-Wielu%C5%84ska" class="mw-redirect" title="Wyżyna Woźnicko-Wieluńska">Woźnicko-wieluńská vysočina</a>. Jižně od nich se táhne pás <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Vn%C4%9Bkarpatsk%C3%A9_sn%C3%AD%C5%BEeniny" title="Severní Vněkarpatské sníženiny">Severních Vněkarpatských sníženin</a>. Přirozenou jižní hranicí Slezska tvoří řada pohoří <a href="/wiki/Krkono%C5%A1sko-jesenick%C3%A1_subprovincie" title="Krkonošsko-jesenická subprovincie">Krkonošsko-jesenické subprovincie</a>, v polštině, němčině a slezštině dodnes hromadně označovaných Sudety, a také <a href="/wiki/Moravskoslezsk%C3%A9_Beskydy" title="Moravskoslezské Beskydy">Moravskoslezské Beskydy</a> a <a href="/wiki/Slezsk%C3%A9_Beskydy" title="Slezské Beskydy">Slezské Beskydy</a>, které jsou součástí <a href="/wiki/Karpaty" title="Karpaty">Karpat</a>. Obě pohoří od sebe odděluje <a href="/wiki/Moravsk%C3%A1_br%C3%A1na" title="Moravská brána">Moravská brána</a>. Nejvyššími horami jsou: <a href="/wiki/Sn%C4%9B%C5%BEka" title="Sněžka">Sněžka</a> (1603 m n. m.), <a href="/wiki/Vysok%C3%A9_kolo_(Krkono%C5%A1e)" title="Vysoké kolo (Krkonoše)">Vysoké kolo</a> (1510 m n. m.) a <a href="/wiki/Prad%C4%9Bd" title="Praděd">Praděd</a> (1491 m n. m.). <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Dolní_a_Horní_Slezsko">Dolní a Horní Slezsko</h3>[<a href="/w/index.php?title=Slezsko&veaction=edit&section=5" title="Editace sekce: Dolní a Horní Slezsko" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit&section=5" title="Editovat zdrojový kód sekce Dolní a Horní Slezsko">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Przesieka_slaka.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Przesieka_slaka.jpg/220px-Przesieka_slaka.jpg" decoding="async" width="220" height="203" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Przesieka_slaka.jpg/330px-Przesieka_slaka.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Przesieka_slaka.jpg/440px-Przesieka_slaka.jpg 2x" data-file-width="1053" data-file-height="974" /></a><figcaption>Slezská přeseka na mapě středověkého Slezska</figcaption></figure> Slezsko se tradičně dělí na „<a href="/wiki/Doln%C3%AD_Slezsko" title="Dolní Slezsko">Dolní</a>“ a „<a href="/wiki/Horn%C3%AD_Slezsko" title="Horní Slezsko">Horní</a>“ podle relativní polohy ve vztahu k <a href="/wiki/Odra" title="Odra">Odře</a>: Horním Slezskem se myslí jihovýchodní část země na horním toku řeky, Dolním severozápadní, která leží dále od pramene (byť se jedná o střední, nikoli dolní tok). Termín Silesia Superior (Horní Slezsko) se v historických pramenech začíná objevovat na sklonku 15. století, pak byl k němu per analogiam vytvořen pojem Silesia Inferior (Dolní Slezsko). Oddělovala je <a href="/w/index.php?title=Slezsk%C3%A1_p%C5%99eseka&action=edit&redlink=1" class="new" title="Slezská přeseka (stránka neexistuje)">Slezská přeseka</a> – pás neprostupných lesů táhnoucích se podél <a href="/wiki/Kladsk%C3%A1_Nisa" title="Kladská Nisa">Kladské Nisy</a> a <a href="/w/index.php?title=Stobrava&action=edit&redlink=1" class="new" title="Stobrava (stránka neexistuje)">Stobravy</a>, který představoval přirozenou hranici mezi kmenovými územími Opolanů a Slenzanů, později mezi <a href="/wiki/Opolsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Opolské knížectví">Opolským</a> a <a href="/wiki/Vratislavsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Vratislavské knížectví">Vratislavským knížectvím</a>. V novějších dobách toto rozdělení zpečetily kulturní odlišnosti. Dolní Slezsko bylo převážně německé a protestantské, Horní Slezsko etnicky smíšené a spíše katolické. Po druhé světové válce prošlo Dolní Slezsko výměnou populace a úplnou polonizací, Horní Slezsko si naopak zachovalo svůj mnohokulturní ráz. V souvislosti s problematikou slezské národnosti, jazyka a autonomie, která se dolnoslezských oblastí netýká, bývá pojem Slezsko zužován jenom na Horní Slezsko. Moderní průběh hranice mezi Dolním a Horním Slezskem je diskutabilní. V hornoslezských regionalistických kruzích se nejčastěji Horní Slezsko definuje jako území bývalého pruského <a href="/w/index.php?title=Vl%C3%A1dn%C3%AD_obvod_Opol%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Vládní obvod Opolí (stránka neexistuje)">vládního obvodu Opolí</a> spolu s celým bývalým <a href="/wiki/Rakousk%C3%A9_Slezsko" title="Rakouské Slezsko">Rakouským Slezskem</a>.<a href="#cite_note-3">[3]</a> <a href="/wiki/Nisk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Niské knížectví">Niské knížectví</a> včetně <a href="/wiki/Okres_Jesen%C3%ADk" title="Okres Jeseník">Jesenicka</a> a také okolí <a href="/wiki/Kluczbork" title="Kluczbork">Kluczborku</a> (součást <a href="/wiki/B%C5%99e%C5%BEsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Břežské knížectví">Břežského knížectví</a>) se však původně řadily k Dolnímu Slezsku a kulturně-společensky s ním vykazují mnoho společných rysů (např. výměna populace po roce 1945). Termín Horní Slezsko je odmítán částí obyvatel <a href="/wiki/T%C4%9B%C5%A1%C3%ADnsko" title="Těšínsko">Těšínska</a>, kteří zdůrazňují svou odlišnou identitu („císařáci“ vs. „prušáci“) a prosazují vyčleňování Těšínska, potažmo celého Rakouského Slezska, jako třetího hlavního subregionu.<a href="#cite_note-4">[4]</a><a href="#cite_note-5">[5]</a> V českém úzu je běžné používat pro celou českou část výraz Slezsko bez přívlastků a pojem Horní Slezsko vztahovat jen na oblasti ležící v Polsku.<a href="#cite_note-6">[6]</a> Dolní Slezsko bývá hovorově ztotožňováno s územím <a href="/wiki/Dolnoslezsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Dolnoslezské vojvodství">Dolnoslezského vojvodství</a>. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Největší_města">Největší města</h3>[<a href="/w/index.php?title=Slezsko&veaction=edit&section=6" title="Editace sekce: Největší města" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit&section=6" title="Editovat zdrojový kód sekce Největší města">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:%D0%A3%D1%80%D0%BE%D1%86%D0%BB%D0%B0%D1%9E%D1%81%D0%BA%D1%96%D1%8F_%D0%B7%D0%B0%D0%BC%D0%B0%D0%BB%D1%91%D1%9E%D0%BA%D1%96_06.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8b/%D0%A3%D1%80%D0%BE%D1%86%D0%BB%D0%B0%D1%9E%D1%81%D0%BA%D1%96%D1%8F_%D0%B7%D0%B0%D0%BC%D0%B0%D0%BB%D1%91%D1%9E%D0%BA%D1%96_06.jpg/220px-%D0%A3%D1%80%D0%BE%D1%86%D0%BB%D0%B0%D1%9E%D1%81%D0%BA%D1%96%D1%8F_%D0%B7%D0%B0%D0%BC%D0%B0%D0%BB%D1%91%D1%9E%D0%BA%D1%96_06.jpg" decoding="async" width="220" height="148" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8b/%D0%A3%D1%80%D0%BE%D1%86%D0%BB%D0%B0%D1%9E%D1%81%D0%BA%D1%96%D1%8F_%D0%B7%D0%B0%D0%BC%D0%B0%D0%BB%D1%91%D1%9E%D0%BA%D1%96_06.jpg/330px-%D0%A3%D1%80%D0%BE%D1%86%D0%BB%D0%B0%D1%9E%D1%81%D0%BA%D1%96%D1%8F_%D0%B7%D0%B0%D0%BC%D0%B0%D0%BB%D1%91%D1%9E%D0%BA%D1%96_06.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8b/%D0%A3%D1%80%D0%BE%D1%86%D0%BB%D0%B0%D1%9E%D1%81%D0%BA%D1%96%D1%8F_%D0%B7%D0%B0%D0%BC%D0%B0%D0%BB%D1%91%D1%9E%D0%BA%D1%96_06.jpg/440px-%D0%A3%D1%80%D0%BE%D1%86%D0%BB%D0%B0%D1%9E%D1%81%D0%BA%D1%96%D1%8F_%D0%B7%D0%B0%D0%BC%D0%B0%D0%BB%D1%91%D1%9E%D0%BA%D1%96_06.jpg 2x" data-file-width="1000" data-file-height="674" /></a><figcaption><a href="/wiki/Vratislav_(m%C4%9Bsto)" title="Vratislav (město)">Vratislav</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Katowice.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e7/Katowice.jpg/220px-Katowice.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e7/Katowice.jpg/330px-Katowice.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e7/Katowice.jpg/440px-Katowice.jpg 2x" data-file-width="1600" data-file-height="1067" /></a><figcaption><a href="/wiki/Katovice" title="Katovice">Katovice</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:V%C3%BDhled_z_Nove_radnice_na_kostel.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9e/V%C3%BDhled_z_Nove_radnice_na_kostel.jpg/220px-V%C3%BDhled_z_Nove_radnice_na_kostel.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9e/V%C3%BDhled_z_Nove_radnice_na_kostel.jpg/330px-V%C3%BDhled_z_Nove_radnice_na_kostel.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9e/V%C3%BDhled_z_Nove_radnice_na_kostel.jpg/440px-V%C3%BDhled_z_Nove_radnice_na_kostel.jpg 2x" data-file-width="4272" data-file-height="2847" /></a><figcaption><a href="/wiki/Ostrava" title="Ostrava">Ostrava</a></figcaption></figure> Největším městem Slezska a jeho tradiční metropolí je <a href="/wiki/Vratislav_(m%C4%9Bsto)" title="Vratislav (město)">Vratislav</a>. V roce 2019 měla 642 869 trvale registrovaných obyvatel,<a href="#cite_note-gus2-7">[7]</a> přičemž reálný počet obyvatel včetně studentů, cizinců a dalších osob bez trvalého bydliště byl vratislavským magistrátem odhadován na 825 tisíc až 1 milion.<a href="#cite_note-8">[8]</a> Aktuálně je čtvrtým největším městem v Polsku, podle populačních prognóz má ale do roku 2030 předstihnout <a href="/wiki/Lod%C5%BE" title="Lodž">Lodž</a> a posunout se na třetí pozici.<a href="#cite_note-9">[9]</a> <a href="/wiki/Katovice" title="Katovice">Katovice</a> čítaly na konci roku 2019 292 774 stálých obyvatel a jsou jádrem <a href="/wiki/Katovick%C3%A1_konurbace" title="Katovická konurbace">dvoumilionové konurbace</a> rozkládající se na obou stranách slezsko-malopolské zemské hranice. Podle nejužší definice tvoří konurbaci 19 měst, z nichž kromě Katovic 13 leží ve Slezsku. Jsou to <a href="/wiki/Gliwice" title="Gliwice">Hlivice</a> (178 603), <a href="/wiki/Zabrze" title="Zabrze">Zabrze</a> (172 360), <a href="/wiki/Bytom" title="Bytom">Bytom</a> (165 263), <a href="/wiki/Slezsk%C3%A1_Ruda" title="Slezská Ruda">Slezská Ruda</a> (137 360), <a href="/wiki/Tychy" title="Tychy">Tychy</a> (127 590), <a href="/wiki/Cho%C5%99ov" title="Chořov">Chořov</a> (107 807), <a href="/wiki/Mys%C5%82owice" title="Mysłowice">Myslovice</a> (74 618), <a href="/wiki/Siemianowice_%C5%9Al%C4%85skie" title="Siemianowice Śląskie">Siemianowice Śląskie</a> (66 841), <a href="/wiki/Tarnovsk%C3%A9_Hory" title="Tarnovské Hory">Tarnovské Hory</a> (61 422), <a href="/wiki/Slezsk%C3%A9_P%C4%9Bkary" class="mw-redirect" title="Slezské Pěkary">Slezské Pěkary</a> (55 030), <a href="/wiki/%C5%9Awi%C4%99toch%C5%82owice" title="Świętochłowice">Świętochłowice</a> (49 557), <a href="/wiki/Mikulov_(Polsko)" title="Mikulov (Polsko)">Mikulov</a> (40 423) a <a href="/wiki/Knur%C3%B3w" title="Knurów">Knurów</a> (38 310).<a href="#cite_note-gus2-7">[7]</a> Srovnatelnou velikost má <a href="/wiki/Ostrava" title="Ostrava">Ostrava</a>: 298 335 k 1. lednu 2019.<a href="#cite_note-ostrava-10">[10]</a> Ve Slezsku leží 14 ze 23 městských obvodů, které dohromady měly 121 520 obyvatel,<a href="#cite_note-ostrava-10">[10]</a> ostatní se nacházejí na <a href="/wiki/Morava" title="Morava">Moravě</a>. Většina ostravské aglomerace se rozkládá ve Slezsku, včetně měst <a href="/wiki/Hav%C3%AD%C5%99ov" title="Havířov">Havířov</a> (71 698), <a href="/wiki/Fr%C3%BDdek-M%C3%ADstek" title="Frýdek-Místek">Frýdek-Místek</a><a href="#cite_note-Poznámka2-11">[pozn. 1]</a> (54 805), <a href="/wiki/Karvin%C3%A1" title="Karviná">Karviná</a> (51 373), <a href="/wiki/Orlov%C3%A1" title="Orlová">Orlová</a> (29 122) a <a href="/wiki/Bohum%C3%ADn" title="Bohumín">Bohumín</a> (20 960).<a href="#cite_note-mistopisy-12">[11]</a> Mezi katovickou a ostravskou metropolitní oblastí se rozkládá <a href="/wiki/Rybnick%C3%BD_uheln%C3%BD_okruh" title="Rybnický uhelný okruh">Rybnický uhelný okruh</a>, jehož jádro tvoří města <a href="/wiki/Rybnik" title="Rybnik">Rybnik</a> (137 782), <a href="/wiki/Jastrz%C4%99bie-Zdr%C3%B3j" title="Jastrzębie-Zdrój">Jastrzębie-Zdrój</a> (88 425), <a href="/wiki/%C5%BBory" title="Żory">Žárov</a> (62 670) a <a href="/wiki/Wodzis%C5%82aw_%C5%9Al%C4%85ski" title="Wodzisław Śląski">Vladislav</a> (47 813).<a href="#cite_note-gus2-7">[7]</a> Tyto tři aglomerace bývají dohromady označovány jako <a href="/wiki/Slezsk%C3%A1_metropolitn%C3%AD_oblast" title="Slezská metropolitní oblast">Slezská metropolitní oblast</a>. Dále nad 100 tisíc obyvatel mají:<a href="#cite_note-gus2-7">[7]</a> <ul><li><a href="/wiki/B%C3%ADlsko-B%C4%9Bl%C3%A1" title="Bílsko-Bělá">Bílsko-Bělá</a> (170 663)</li> <li><a href="/wiki/Zelen%C3%A1_Hora_(Polsko)" title="Zelená Hora (Polsko)">Zelená Hora</a> (141 222)</li> <li><a href="/wiki/Opol%C3%AD" title="Opolí">Opolí</a> (128 305)</li> <li><a href="/wiki/Valb%C5%99ich" title="Valbřich">Valbřich</a> (111 356)</li></ul> Mezi 50 až 100 tisíc obyvatel čítají:<a href="#cite_note-gus2-7">[7]</a><a href="#cite_note-mistopisy-12">[11]</a> <ul><li><a href="/wiki/Lehnice" title="Lehnice">Lehnice</a> (99 350)</li> <li>Zhořelec (z toho 55 980 v <a href="/wiki/G%C3%B6rlitz" title="Görlitz">německé části</a><a href="#cite_note-13">[12]</a> a 30 231 v <a href="/wiki/Zgorzelec" title="Zgorzelec">polské části</a>)</li> <li><a href="/wiki/Jelen%C3%AD_Hora" title="Jelení Hora">Jelení Hora</a> (79 061)</li> <li><a href="/wiki/Lubin" title="Lubin">Lubin</a> (72 300)</li> <li><a href="/wiki/Hlohov" title="Hlohov">Hlohov</a> (66 980)</li> <li><a href="/wiki/Kand%C5%99%C3%ADn-Kozl%C3%AD" class="mw-redirect" title="Kandřín-Kozlí">Kandřín-Kozlí</a> (60 641)</li> <li>Těšín (z toho 34 424 v <a href="/wiki/T%C4%9B%C5%A1%C3%ADn" title="Těšín">polské části</a> a 23 488 v <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_T%C4%9B%C5%A1%C3%ADn" title="Český Těšín">české části</a>)</li> <li><a href="/wiki/Sv%C3%ADdnice_(Polsko)" title="Svídnice (Polsko)">Svídnice</a> (56 803)</li> <li><a href="/wiki/Opava" title="Opava">Opava</a> (56 112)</li> <li><a href="/wiki/Ratibo%C5%99_(Slezsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD)" title="Ratiboř (Slezské vojvodství)">Ratiboř</a> (55 189)</li></ul> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Dějiny">Dějiny</h2>[<a href="/w/index.php?title=Slezsko&veaction=edit&section=7" title="Editace sekce: Dějiny" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit&section=7" title="Editovat zdrojový kód sekce Dějiny">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Rané_dějiny">Rané dějiny</h3>[<a href="/w/index.php?title=Slezsko&veaction=edit&section=8" title="Editace sekce: Rané dějiny" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit&section=8" title="Editovat zdrojový kód sekce Rané dějiny">editovat zdroj</a>]</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Krzyzyk_wielkomorawski_Wroclaw.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5d/Krzyzyk_wielkomorawski_Wroclaw.jpg/150px-Krzyzyk_wielkomorawski_Wroclaw.jpg" decoding="async" width="150" height="170" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5d/Krzyzyk_wielkomorawski_Wroclaw.jpg/225px-Krzyzyk_wielkomorawski_Wroclaw.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5d/Krzyzyk_wielkomorawski_Wroclaw.jpg/300px-Krzyzyk_wielkomorawski_Wroclaw.jpg 2x" data-file-width="667" data-file-height="755" /></a><figcaption>Velkomoravský kříž z 10. století nalezený ve Vratislavi</figcaption></figure> V <a href="/wiki/Doba_bronzov%C3%A1" title="Doba bronzová">době bronzové</a> obývali dnešní Slezsko nositelé <a href="/wiki/Lu%C5%BEick%C3%A1_kultura" title="Lužická kultura">lužické kultury</a>. V posledních staletích před naším letopočtem se objevily <a href="/wiki/Germ%C3%A1ni" title="Germáni">germánské kmeny</a>, které byly v období <a href="/wiki/St%C4%9Bhov%C3%A1n%C3%AD_n%C3%A1rod%C5%AF" title="Stěhování národů">stěhování národů</a> kolem roku 550 až 600 nahrazeny <a href="/wiki/Slovan%C3%A9" title="Slované">Slovany</a>. Germánské osídlení proběhlo prostřednictvím <a href="/wiki/Vandalov%C3%A9" title="Vandalové">Vandalů</a>, kteří se sem přesunuli z jižní <a href="/wiki/Skandin%C3%A1vie" title="Skandinávie">Skandinávie</a> okolo roku 120 př. n. l. K hlavním vandalským kmenům patřili <a href="/wiki/Silingov%C3%A9" title="Silingové">Silingové</a>, první obyvatelé Slezska doložení v římských kronikách, od nichž je podle některých teorií odvozen název země. Archeologické nálezy dokazují, že v předgermánské době zde žili rovněž <a href="/wiki/Keltov%C3%A9" title="Keltové">Keltové</a>. Podle mladších objevů lze usuzovat, že kultury obou společností časem splynuly. V 6. století n. l. se vydala většina Vandalů na jih, některé klany však zůstaly a nově příchozí Slované žili zpočátku po boku zůstavších Germánů. Rovněž v tomto případě poukazují archeologické výzkumy na to, že obě společnosti přirozeně splynuly. Místa větších ozbrojených střetů nejsou známa. <a href="/wiki/Bavorsk%C3%BD_geograf" title="Bavorský geograf">Bavorský geograf</a> se zmiňuje o čtyřech slezských kmenech: Slenzané (v Dolním Slezsku v okolí hory <a href="/wiki/%C5%9Al%C4%99%C5%BCa" title="Ślęża">Ślęża</a>), Dědošané (pravděpodobně na severozápadě Dolního Slezska v okolí <a href="/wiki/Hlohov" title="Hlohov">Hlohova</a>), Opolané (v Horním Slezsku v okolí města <a href="/wiki/Opol%C3%AD" title="Opolí">Opolí</a>) a <a href="/wiki/Holasici" title="Holasici">Holasici</a> (na Těšínsku a Opavsku). <a href="/wiki/Kosmova_kronika_%C4%8Desk%C3%A1" class="mw-redirect" title="Kosmova kronika česká">Kosmova kronika česká</a> uvádí také Bobřany (na řece <a href="/wiki/Bobr_(p%C5%99%C3%ADtok_Odry)" title="Bobr (přítok Odry)">Bobr</a>) a Třebovany (pravděpodobně v okolí <a href="/wiki/Trzebnica" title="Trzebnica">Třebnice</a>). V 9. století se jejich kmenová území dostala pod vliv <a href="/wiki/Velkomoravsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Velkomoravská říše">Velkomoravské říše</a>, což potvrzují archeologické nálezy, ovšem to, jestli Slezsko bylo přímo součástí mojmírovského státu, zůstává mezi historiky spornou otázkou. Podle populární hypotézy proběhla velkomoravská expanze ve dvou etapách: roku 875 ovládla vojska <a href="/wiki/Svatopluk_I." title="Svatopluk I.">Svatopluka I.</a> kraj Holasiců a Opolanů a následně po roce 885 vtrhla přes <a href="/wiki/Kladsk%C3%A1_kotlina" title="Kladská kotlina">Kladskou kotlinu</a> do Dolního Slezska. Po pádu Velké Moravy v roce 907 si Slezsko podmanila <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="České knížectví">česká knížata</a> z rodu <a href="/wiki/P%C5%99emyslovci" title="Přemyslovci">Přemyslovců</a>. <a href="/wiki/Vratislav_I." title="Vratislav I.">Vratislavovi I.</a> se někdy přisuzuje založení hradiště <a href="/wiki/Vratislav_(m%C4%9Bsto)" title="Vratislav (město)">Vratislav</a> – budoucího hlavního města Slezska. Nicméně pravděpodobnější je, že to vzniklo až kolem roku 983 a bylo na počest Vratislava pojmenováno zpětně, pokud souvislost mezi názvem města a jménem českého knížete vůbec existuje. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Polska_1039_-_1058-es.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cc/Polska_1039_-_1058-es.svg/220px-Polska_1039_-_1058-es.svg.png" decoding="async" width="220" height="217" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cc/Polska_1039_-_1058-es.svg/330px-Polska_1039_-_1058-es.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cc/Polska_1039_-_1058-es.svg/440px-Polska_1039_-_1058-es.svg.png 2x" data-file-width="11510" data-file-height="11360" /></a><figcaption>Slezsko mezi českým a polským státem v 11. století.</figcaption></figure> V roce 990 dobyl Slezsko s <a href="/wiki/Svat%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e_%C5%99%C3%ADmsk%C3%A1" title="Svatá říše římská">říšskou</a> podporou <a href="/wiki/Piastovci" title="Piastovci">piastovský</a> kníže <a href="/wiki/M%C4%9B%C5%A1ek_I." title="Měšek I.">Měšek I.</a> Třebaže <a href="/wiki/Zakl%C3%A1dac%C3%AD_listina_pra%C5%BEsk%C3%A9ho_biskupstv%C3%AD" title="Zakládací listina pražského biskupství">zakládací listina pražského biskupství</a> zahrnuje i slezská území, hlavním nástrojem christianizace se stalo <a href="/wiki/Arcidiec%C3%A9ze_vratislavsk%C3%A1" title="Arcidiecéze vratislavská">vratislavské biskupství</a> založené v roce 1000, které spadalo pod <a href="/wiki/Hn%C4%9Bzdensk%C3%A1_c%C3%ADrkevn%C3%AD_provincie" title="Hnězdenská církevní provincie">hnězdenskou církevní provincii</a>. Hranice Slezska v té době jsou běžně ztotožňovány právě s územím vratislavské diecéze. 11. století uplynulo ve znamení přetahované o Slezsko mezi raně českým a raně polským státem. V roce 1038 obsadil zemi <a href="/wiki/B%C5%99etislav_I." title="Břetislav I.">Břetislav I.</a>, který využil trvajícího pohanského lidového povstání proti Piastovcům. Takzvaná pohanská reakce měla ve Slezsku proběhnout obzvlášť vehementně, již kolem roku 1033 byla zbourána vratislavská katedrála a na jejím místě obnoven slovanský chrám. Opět k Polsku připojil Slezsko <a href="/wiki/Kazim%C3%ADr_I._Obnovitel" title="Kazimír I. Obnovitel">Kazimír I. Obnovitel</a> kolem roku 1050, což stvrdil <a href="/w/index.php?title=Quedlinbursk%C3%BD_m%C3%ADr&action=edit&redlink=1" class="new" title="Quedlinburský mír (stránka neexistuje)">Quedlinburský mír</a> v roce 1054. Kazimír se rovněž zasloužil o obnovení vratislavského biskupství. Další česko-polská válka vypukla záhy v 60. letech, když <a href="/wiki/Boleslav_II._Sm%C4%9Bl%C3%BD" title="Boleslav II. Smělý">Boleslav II. Smělý</a> odmítl platit Čechům tribut ze Slezska. Konflikty a vzájemné vpády na území pokračovaly s různou intenzitou i na přelomu 11. a 12. století (významnou epizodou je například neúspěšné <a href="/wiki/Oble%C5%BEen%C3%AD_Hlohova" title="Obležení Hlohova">obležení Hlohova</a> roku 1109, kterého se zúčastnil <a href="/wiki/Svatopluk_Olomouck%C3%BD" title="Svatopluk Olomoucký">Svatopluk Olomoucký</a>) a ukončil je teprve <a href="/w/index.php?title=Kladsk%C3%BD_m%C3%ADr&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kladský mír (stránka neexistuje)">Kladský mír</a> z roku 1137, jenž ponechal většinu slezského území Polsku. Jen <a href="/wiki/Opava" title="Opava">Opavsko</a>, <a href="/wiki/Krnov" title="Krnov">Krnovsko</a> a <a href="/wiki/Hlub%C4%8Dice" title="Hlubčice">Hlubčicko</a>, které již za Břetislava I. přešly do <a href="/wiki/Olomouck%C3%A1_arcidiec%C3%A9ze" class="mw-redirect" title="Olomoucká arcidiecéze">olomoucké diecéze</a>, připadla <a href="/wiki/Sob%C4%9Bslav_I." title="Soběslav I.">Soběslavovi I.</a> a stala se načas součástí <a href="/wiki/Morava" title="Morava">Moravy</a>. Byla též vyřešena otázka českého <a href="/wiki/Kladsk%C3%A9_hrabstv%C3%AD" title="Kladské hrabství">Kladska</a>, na které si v průběhu 11. století dělali Piastovci nároky. <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Henryk_I_Brodaty.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/af/Henryk_I_Brodaty.jpg/150px-Henryk_I_Brodaty.jpg" decoding="async" width="150" height="245" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/af/Henryk_I_Brodaty.jpg/225px-Henryk_I_Brodaty.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/af/Henryk_I_Brodaty.jpg/300px-Henryk_I_Brodaty.jpg 2x" data-file-width="1500" data-file-height="2451" /></a><figcaption>Náhrobní deska Jindřicha I. Bradatého</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Silesia_1177-1185.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f0/Silesia_1177-1185.jpg/220px-Silesia_1177-1185.jpg" decoding="async" width="220" height="245" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f0/Silesia_1177-1185.jpg/330px-Silesia_1177-1185.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f0/Silesia_1177-1185.jpg/440px-Silesia_1177-1185.jpg 2x" data-file-width="532" data-file-height="592" /></a><figcaption>Slezsko po roce 1177 s vyděleným Hlohovskem, Opolskem a Ratibořskem</figcaption></figure> Roku 1138 dochází na základě testamentu <a href="/wiki/Boleslav_III._K%C5%99ivo%C3%BAst%C3%BD" title="Boleslav III. Křivoústý">Boleslava III. Křivoústého</a> k rozdělení polského státu na čtyři části. Vzniká tak <a href="/wiki/Vratislavsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Vratislavské knížectví">Slezské knížectví</a>, jehož prvním panovníkem a zakladatelem <a href="/wiki/Slez%C5%A1t%C3%AD_Piastovci" title="Slezští Piastovci">slezské větve Piastovců</a> byl <a href="/wiki/Vladislav_II._Vyhnanec" title="Vladislav II. Vyhnanec">Vladislav II. Vyhnanec</a>. Vladislavův spletitý konflikt s bratry nakonec vedl k jeho útěku do Čech a následně do Saska v roce 1146 a období vlády <a href="/wiki/Boleslav_IV._Kade%C5%99av%C3%BD" title="Boleslav IV. Kadeřavý">Boleslava IV. Kadeřavého</a> ve Slezsku, proti němuž bojovali císařové <a href="/wiki/Konr%C3%A1d_III." title="Konrád III.">Konrád III.</a> a <a href="/wiki/Fridrich_I._Barbarossa" title="Fridrich I. Barbarossa">Fridrich I. Barbarossa</a>. Roku 1162 se do země vrátili Vladislavovi synové: <a href="/wiki/Boleslav_I._Vysok%C3%BD" title="Boleslav I. Vysoký">Boleslav I. Vysoký</a>, <a href="/wiki/M%C4%9B%C5%A1ek_I._K%C5%99ivonoh%C3%BD" title="Měšek I. Křivonohý">Měšek I. Křivonohý</a> a <a href="/wiki/Konr%C3%A1d_Hlohovsk%C3%BD" title="Konrád Hlohovský">Konrád Hlohovský</a>. Na podnět Boleslava I. vznikl <a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Lubu%C5%A1" title="Klášter Lubuš">cisterciácký klášter Lubuš</a>, který se stal významným střediskem slezského písemnictví a pohřebištěm prvních slezských knížat. Vydělením <a href="/wiki/Ratibo%C5%99sk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Ratibořské knížectví">ratibořského</a>, <a href="/wiki/Opolsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Opolské knížectví">opolského</a> a <a href="/wiki/Hlohovsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Hlohovské knížectví">hlohovského údělu</a> v roce 1172, potažmo 1177, začíná proces drobení Slezska na <a href="/wiki/Slezsk%C3%A1_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Slezská knížectví">řadu polonezávislých knížectví</a>. Zároveň v roce 1177 došlo k rozšíření Slezska (ratibořského údělu) na východě o <a href="/wiki/Bytom" title="Bytom">bytomskou</a> a <a href="/wiki/Osv%C4%9Btim" title="Osvětim">osvětimskou</a> kastelánii, jež byly dříve součástí <a href="/wiki/Krakovsko" title="Krakovsko">Krakovska</a>. Dočasně zemi sjednotil <a href="/wiki/Jind%C5%99ich_I._Bradat%C3%BD" title="Jindřich I. Bradatý">Jindřich I. Bradatý</a> v roce 1230, který zároveň vešel do dějin jako zakladatel měst (prvním slezským městem vysazeným v roce 1211 podle <a href="/wiki/Magdebursk%C3%A9_pr%C3%A1vo" title="Magdeburské právo">magdeburského práva</a> byl Goldberg neboli <a href="/wiki/Z%C5%82otoryja" title="Złotoryja">Złotoryja</a>) a iniciátor <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A1_v%C3%BDchodn%C3%AD_kolonizace" title="Německá východní kolonizace">německé kolonizace</a>. Jeho žena <a href="/wiki/Hedvika_Slezsk%C3%A1" title="Hedvika Slezská">Hedvika</a> byla prohlášena za světici a je hlavní patronkou Slezska. Syn <a href="/wiki/Jind%C5%99ich_II._Pobo%C5%BEn%C3%BD" title="Jindřich II. Pobožný">Jindřich II. Pobožný</a> padl roku 1241 v <a href="/wiki/Bitva_u_Lehnice" title="Bitva u Lehnice">bitvě u Lehnice</a> při <a href="/wiki/Mongolsk%C3%BD_vp%C3%A1d_do_Evropy" title="Mongolský vpád do Evropy">mongolském vpádu</a>, jehož důsledkem bylo zpustošení a vylidnění velké části země a opětovný rozpad monarchie slezských Jindřichů na samostatná knížectví. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Slezsko_součástí_Koruny_české">Slezsko součástí Koruny české</h3>[<a href="/w/index.php?title=Slezsko&veaction=edit&section=9" title="Editace sekce: Slezsko součástí Koruny české" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit&section=9" title="Editovat zdrojový kód sekce Slezsko součástí Koruny české">editovat zdroj</a>]</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Zem%C4%9B_Koruny_%C4%8Desk%C3%A9.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2f/Zem%C4%9B_Koruny_%C4%8Desk%C3%A9.jpg/300px-Zem%C4%9B_Koruny_%C4%8Desk%C3%A9.jpg" decoding="async" width="300" height="238" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2f/Zem%C4%9B_Koruny_%C4%8Desk%C3%A9.jpg/450px-Zem%C4%9B_Koruny_%C4%8Desk%C3%A9.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2f/Zem%C4%9B_Koruny_%C4%8Desk%C3%A9.jpg/600px-Zem%C4%9B_Koruny_%C4%8Desk%C3%A9.jpg 2x" data-file-width="2847" data-file-height="2260" /></a><figcaption><a href="/wiki/Zem%C4%9B_Koruny_%C4%8Desk%C3%A9" title="Země Koruny české">Země Koruny české</a> včetně slezských knížectví</figcaption></figure> <a href="/wiki/Kazim%C3%ADr_Bytomsk%C3%BD" title="Kazimír Bytomský">Kazímir Bytomsko-Kozelský</a> byl prvním slezským knížetem, který složil lenní slib českému králi <a href="/wiki/V%C3%A1clav_II." title="Václav II.">Václavovi II.</a>, a sice 9. ledna 1289. Proces sbližování slezských státečků s <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="České království">Českým královstvím</a> pokračoval i po nástupu <a href="/wiki/Lucemburkov%C3%A9" title="Lucemburkové">lucemburské dynastie</a> a jeho vrcholným okamžikem byl rok 1327, kdy se leníky <a href="/wiki/Jan_Lucembursk%C3%BD" title="Jan Lucemburský">Jana Lucemburského</a> stali <a href="/wiki/Vratislavsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Vratislavské knížectví">vratislavský kníže</a> <a href="/wiki/Jind%C5%99ich_VI._Dobr%C3%BD" title="Jindřich VI. Dobrý">Jindřich VI. Dobrý</a> a také všichni zbývající panovníci v Horním Slezsku (<a href="/wiki/T%C4%9B%C5%A1%C3%ADnsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Těšínské knížectví">Těšínsko</a>, <a href="/wiki/Osv%C4%9Btimsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Osvětimské knížectví">Osvětimsko</a>, <a href="/wiki/Opolsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Opolské knížectví">Opolsko</a>, <a href="/wiki/P%C5%A1tinsk%C3%A9_panstv%C3%AD" title="Pštinské panství">Pštinsko</a>, <a href="/wiki/Ratibo%C5%99sk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Ratibořské knížectví">Ratibořsko</a>, <a href="/wiki/Falkenbersk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Falkenberské knížectví">Falkenbersko</a>, <a href="/wiki/St%C5%99eleck%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Střelecké knížectví">Střelicko</a>). V roce 1329 následovala knížectví <a href="/wiki/Lehnick%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Lehnické knížectví">Lehnické</a>, <a href="/wiki/B%C5%99e%C5%BEsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Břežské knížectví">Břežské</a>, <a href="/wiki/Ole%C5%A1nick%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Olešnické knížectví">Olešnické</a>, <a href="/wiki/Zah%C3%A1%C5%88sk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Zaháňské knížectví">Zaháňské</a> a <a href="/w/index.php?title=St%C3%ADnavsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Stínavské knížectví (stránka neexistuje)">Stínavské</a>, roku 1331 pak knížectví <a href="/wiki/Hlohovsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Hlohovské knížectví">Hlohovské</a>, 1336 <a href="/wiki/Minstrbersk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" class="mw-redirect" title="Minstrberské knížectví">Minstrberské</a> a 1342 <a href="/wiki/Nisk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Niské knížectví">Niské</a>, které bylo majetkem vratislavských biskupů. Bulou ze dne 7. dubna 1348 inkorporoval <a href="/wiki/Karel_IV." title="Karel IV.">Karel IV.</a> všechny tyto země do <a href="/wiki/Zem%C4%9B_Koruny_%C4%8Desk%C3%A9" title="Země Koruny české">Koruny království českého</a>. Mimo se ocitlo jen <a href="/wiki/Javorsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Javorské knížectví">Svídnicko-javorské knížectví</a>, které bylo začleněno až po smrti <a href="/wiki/Ane%C5%BEka_Habsbursk%C3%A1_(1392)" class="mw-redirect" title="Anežka Habsburská (1392)">Anežky Habsburské</a>, manželky <a href="/wiki/Boleslav_II._Mal%C3%BD" title="Boleslav II. Malý">Boleslava II. Malého</a>, v roce 1392. Začleněním do Koruny české se Slezsko stalo součástí <a href="/wiki/Svat%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e_%C5%99%C3%ADmsk%C3%A1" title="Svatá říše římská">Svaté říše římské</a>, nicméně slezští vladaři nezískali postavení <a href="/wiki/%C5%98%C3%AD%C5%A1sk%C3%A9_stavy" title="Říšské stavy">říšských stavů</a> a byli tak podřízení českým králům bez místa a hlasu v <a href="/wiki/%C5%98%C3%AD%C5%A1sk%C3%BD_sn%C4%9Bm_(Svat%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e_%C5%99%C3%ADmsk%C3%A1)" title="Říšský sněm (Svatá říše římská)">říšském sněmu</a>. Již roku 1335 se na základě <a href="/wiki/Tren%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A1_smlouva" title="Trenčínská smlouva">Trenčínské smlouvy</a> polský král <a href="/wiki/Kazim%C3%ADr_III._Velik%C3%BD" title="Kazimír III. Veliký">Kazimír III. Veliký</a> vzdal nároků na Slezsko výměnou za to, že se Jan Lucemburský vzdal nároků na polský trůn, který drželi poslední Přemyslovci. Tuto dohodu potvrdil <a href="/wiki/Namyslovsk%C3%BD_m%C3%ADr" title="Namyslovský mír">Namyslovský mír</a> z roku 1348 a roku 1372 Kazimírův nástupce <a href="/wiki/Ludv%C3%ADk_I._Velik%C3%BD" title="Ludvík I. Veliký">Ludvík I</a>. Vymíráním jednotlivých piastovských větví (1335 vratislavské, 1368 svídnické, 1428 minstrberské, 1492 olešnické, 1504 hlohovské, 1532 opolské, 1625 těšínské, 1675 břežsko-lehnické) připadala postupně jejich území jako odúmrť přímo České koruně. Vůbec posledním mužským představitelem dynastie byl <a href="/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Vil%C3%A9m_Lehnick%C3%BD" title="Jiří Vilém Lehnický">Jiří Vilém Lehnický</a> (1660–1675). Po vymření ratibořských Piastovců v roce 1336 bylo s Ratibořskem na čas spojeno <a href="/wiki/Opavsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Opavské knížectví">Opavské knížectví</a>, čímž začala opětovná integrace toho území se Slezskem. <a href="/wiki/Mikul%C3%A1%C5%A1_I._Opavsk%C3%BD" title="Mikuláš I. Opavský">Mikuláš I. Opavský</a> založil <a href="/wiki/Opav%C5%A1t%C3%AD_P%C5%99emyslovci" title="Opavští Přemyslovci">slezskou větev Přemyslovců</a>, která vládla nejdéle v Ratiboři do roku 1521. V 15. století odpadla od Slezska některá území na východě a severozápadě: <a href="/wiki/Osv%C4%9Btimsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Osvětimské knížectví">Osvětimsko</a> bylo odprodáno <a href="/wiki/Polsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Polské království">Polskému království</a> v roce 1457, z něj vydělené <a href="/wiki/Z%C3%A1torsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Zátorské knížectví">Zátorsko</a> taktéž v roce 1494, <a href="/wiki/Seve%C5%99sk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Seveřské knížectví">Seveřsko</a> (původně východní část Bytomska) odkoupil v roce 1443 krakovský biskup a území kolem <a href="/wiki/Krosno_Odrza%C5%84skie" title="Krosno Odrzańskie">Krosna</a> (Crossen) a <a href="/w/index.php?title=Sulech%C3%B3w&action=edit&redlink=1" class="new" title="Sulechów (stránka neexistuje)">Sulechówa</a> (Züllichau) odpadlo v roce 1482 ve prospěch <a href="/wiki/Braniborsko" title="Braniborsko">Braniborska</a>. <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Cieszyn_57.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c2/Cieszyn_57.jpg/150px-Cieszyn_57.jpg" decoding="async" width="150" height="225" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c2/Cieszyn_57.jpg/225px-Cieszyn_57.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c2/Cieszyn_57.jpg/300px-Cieszyn_57.jpg 2x" data-file-width="533" data-file-height="800" /></a><figcaption>Kostel milosti v Těšíně</figcaption></figure> Za <a href="/wiki/Husitsk%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Husitské války">husitských válek</a> došlo k oslabení vztahu Slezska k Českému království. Jediným významnějším slezským pánem, který se postavil na stranu kališníků byl <a href="/wiki/Boleslav_V._Heretik" title="Boleslav V. Heretik">Boleslav V. Heretik</a>. Řada slezských měst byla dobyta během <a href="/wiki/Spanil%C3%A9_j%C3%ADzdy" class="mw-redirect" title="Spanilé jízdy">spanilých jízd</a>, nicméně obyvatelstvo zůstalo převážně katolické. <a href="/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_z_Pod%C4%9Bbrad" title="Jiří z Poděbrad">Jiří z Poděbrad</a> zakoupil pro sebe <a href="/wiki/Minstrbersk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" class="mw-redirect" title="Minstrberské knížectví">Minstrberské knížectví</a>, jeho potomci drželi potom i <a href="/wiki/Ole%C5%A1nick%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Olešnické knížectví">Olešnicko</a> až do roku 1647. Za vlády <a href="/wiki/Maty%C3%A1%C5%A1_Korv%C3%ADn" title="Matyáš Korvín">Matyáše Korvína</a> (1469–1490) došlo k určité centralizaci slezské správy, byl zřízen post vrchního hejtmana jakožto zástupce krále (zpravidla jím býval vratislavský biskup) a stavovský sněm. Na rozdíl od husitských myšlenek padly ve Slezsku na úrodnou půdu ideje <a href="/wiki/Martin_Luther" title="Martin Luther">Martina Luthera</a>. V průběhu 16. století přijala <a href="/wiki/Luter%C3%A1nstv%C3%AD" title="Luteránství">luteránství</a> naprostá většina obyvatel. V <a href="/wiki/Lehnice" title="Lehnice">Lehnici</a> působící <a href="/w/index.php?title=Kaspar_Schwenkfeld&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kaspar Schwenkfeld (stránka neexistuje)">Kaspar Schwenkfeld</a> vyvinul osobitý náboženský směr, který je dodnes zastoupený mezi potomky slezských emigrantů v <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">USA</a> v podobě Schwenckfelder Church. Jistého významu dosáhla též <a href="/wiki/Novok%C5%99t%C4%9Bnci" class="mw-redirect" title="Novokřtěnci">novokřtěnecká</a> skupina <a href="/w/index.php?title=Gabrielit%C3%A9&action=edit&redlink=1" class="new" title="Gabrielité (stránka neexistuje)">gabrielitů</a>. Protestantská víra si udržela své postavení i v <a href="/wiki/Pob%C4%9Blohorsk%C3%A1_doba" class="mw-redirect" title="Pobělohorská doba">pobělohorské době</a> zejména v Dolním Slezsku a na Těšínsku. Po <a href="/wiki/Vestf%C3%A1lsk%C3%BD_m%C3%ADr" title="Vestfálský mír">vestfálském míru</a> byla náboženská svoboda pro protestanty ponechána na základě <a href="/wiki/Cuius_regio,_eius_religio" title="Cuius regio, eius religio">cuius regio, eius religio</a> ve <a href="/wiki/Vratislav_(m%C4%9Bsto)" title="Vratislav (město)">Vratislavi</a>, na <a href="/wiki/B%C5%99e%C5%BEsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Břežské knížectví">Břežsku</a>, <a href="/wiki/Lehnick%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Lehnické knížectví">Lehnicku</a>, <a href="/wiki/Ole%C5%A1nick%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Olešnické knížectví">Olešnicku</a> a <a href="/wiki/Volovsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Volovské knížectví">Volovsku</a>.<a href="#cite_note-reformace-14">[13]</a> V ostatních <a href="/wiki/Rekatolizace" title="Rekatolizace">rekatolizovaných</a> knížectvích musel <a href="/wiki/Ferdinand_III._Habsbursk%C3%BD" title="Ferdinand III. Habsburský">Ferdinand III. Habsburský</a> musel souhlasit s výstavbou v 50. letech 17. století tří „<a href="/wiki/Kostely_m%C3%ADru" title="Kostely míru">kostelů mírů</a>“ v <a href="/wiki/Jawor" title="Jawor">Javoru</a>, <a href="/wiki/Sv%C3%ADdnice_(Polsko)" title="Svídnice (Polsko)">Svídnici</a> a <a href="/wiki/Hlohov" title="Hlohov">Hlohově</a>. <a href="/wiki/Altranst%C3%A4dtsk%C3%A1_konvence" title="Altranstädtská konvence">Po roce 1709</a> následovalo šest „<a href="/wiki/Kostely_milosti" title="Kostely milosti">kostelů milosti</a>“. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Che%C5%82msko_%C5%9Al%C4%85skie_IMGP9027A.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/92/Che%C5%82msko_%C5%9Al%C4%85skie_IMGP9027A.jpg/220px-Che%C5%82msko_%C5%9Al%C4%85skie_IMGP9027A.jpg" decoding="async" width="220" height="146" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/92/Che%C5%82msko_%C5%9Al%C4%85skie_IMGP9027A.jpg/330px-Che%C5%82msko_%C5%9Al%C4%85skie_IMGP9027A.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/92/Che%C5%82msko_%C5%9Al%C4%85skie_IMGP9027A.jpg/440px-Che%C5%82msko_%C5%9Al%C4%85skie_IMGP9027A.jpg 2x" data-file-width="4928" data-file-height="3264" /></a><figcaption>Tkalcovské domky ze 17. století v obci <a href="/wiki/Che%C5%82msko_%C5%9Al%C4%85skie" title="Chełmsko Śląskie">Chełmsko Śląskie</a></figcaption></figure> Ekonomický vývoj Slezska v raném novověku se opíral především o dvě odvětví: textilní výrobu a těžbu rud. Významnými centry tkalcovství a soukenictví bylo <a href="/wiki/B%C3%ADlsko-B%C4%9Bl%C3%A1" title="Bílsko-Bělá">Bílsko</a> a města v podhůří Sudet: <a href="/wiki/Jelen%C3%AD_Hora" title="Jelení Hora">Jelení Hora</a>, <a href="/wiki/Nowa_Ruda" title="Nowa Ruda">Nová Ruda</a>, <a href="/wiki/Kamienna_G%C3%B3ra" title="Kamienna Góra">Landeshut</a> (Kamienna Góra) či <a href="/wiki/Lw%C3%B3wek_%C5%9Al%C4%85ski" title="Lwówek Śląski">Löwenberg</a> (Lwówek Śląski). Díky ložiskům stříbra, olova, mědi a železa se rozvíjel podsudetský hornický revír: <a href="/wiki/Kowary" title="Kowary">Schmiedeberg</a> (Kowary), <a href="/w/index.php?title=Miedzianka&action=edit&redlink=1" class="new" title="Miedzianka (stránka neexistuje)">Kupferberg</a> (Miedzianka), <a href="/wiki/Valb%C5%99ich" title="Valbřich">Valbřich</a>, <a href="/wiki/St%C5%99%C3%ADbrn%C3%A1_Hora" class="mw-redirect" title="Stříbrná Hora">Stříbrná Hora</a> a další. <a href="/wiki/Zlato" title="Zlato">Zlato</a> se těžilo v <a href="/wiki/Zlat%C3%A9_Hory" title="Zlaté Hory">Cukmantlu</a> (Zlaté Hory), <a href="/wiki/Hlucholazy" title="Hlucholazy">Hlucholazech</a> a <a href="/wiki/Z%C5%82otoryja" title="Złotoryja">Goldbergu</a> (Złotoryja). Důlní řád z roku 1526 a Horní řád z roku 1528 – dvě privilegia vydaná <a href="/wiki/Jan_II._Opolsk%C3%BD" title="Jan II. Opolský">Janem II. Opolským</a> a <a href="/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Braniborsko-Ansba%C5%A1sk%C3%BD" title="Jiří Braniborsko-Ansbašský">Jiřím Braniborsko-Ansbašským</a> – položily základ hornictví v Horním Slezsku. Vzniklo tehdy město <a href="/wiki/Tarnovsk%C3%A9_Hory" title="Tarnovské Hory">Tarnovské Hory</a>, jehož stříbrné, zinkové a olověné doly jsou dnes památkou UNESCO. Na těžbu plynule navazovalo hutnictví a hamernictví. V 17. století bylo Slezsko považováno za ekonomicky nejvýznamnější oblast celé <a href="/wiki/Habsbursk%C3%A1_monarchie" title="Habsburská monarchie">Habsburské monarchie</a>, k níž od roku 1526 patřilo. Roku 1702 vznikla ve <a href="/wiki/Vratislav_(m%C4%9Bsto)" title="Vratislav (město)">Vratislavi</a> první slezská univerzita – <a href="/wiki/Vratislavsk%C3%A1_univerzita" title="Vratislavská univerzita">Academia Leopoldina</a>. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Pruské_a_Rakouské_Slezsko">Pruské a Rakouské Slezsko</h3>[<a href="/w/index.php?title=Slezsko&veaction=edit&section=10" title="Editace sekce: Pruské a Rakouské Slezsko" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit&section=10" title="Editovat zdrojový kód sekce Pruské a Rakouské Slezsko">editovat zdroj</a>]</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Silesia_18th_c.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/Silesia_18th_c.png/300px-Silesia_18th_c.png" decoding="async" width="300" height="242" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/Silesia_18th_c.png/450px-Silesia_18th_c.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/Silesia_18th_c.png/600px-Silesia_18th_c.png 2x" data-file-width="800" data-file-height="645" /></a><figcaption>Proměny Slezska po roce 1742</figcaption></figure> Výsledkem <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_slezsk%C3%A1_v%C3%A1lka" class="mw-redirect" title="První slezská válka">první slezské války</a> mezi Habsburskou monarchií a Pruskem – jedné z tzv. válek o rakouské dědictví vypuklých v souvislosti s neuznáním <a href="/wiki/Pragmatick%C3%A1_sankce" title="Pragmatická sankce">pragmatické sankce</a> zajišťující <a href="/wiki/Marie_Terezie" title="Marie Terezie">Marii Terezii</a> nástupnictví na císařském trůnu –, stvrzeným <a href="/w/index.php?title=Vratislavsk%C3%BD_m%C3%ADr&action=edit&redlink=1" class="new" title="Vratislavský mír (stránka neexistuje)">Vratislavským příměřím</a> z 11. června 1742 a <a href="/wiki/Berl%C3%ADnsk%C3%BD_m%C3%ADr" title="Berlínský mír">Berlínským mírem</a> z 28. července 1742, bylo rozdělení Slezska mezi dva státy. Většina území připadla <a href="/wiki/Prusk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Pruské království">Pruskému království</a>, Habsburkové si ponechali pouze <a href="/wiki/T%C4%9B%C5%A1%C3%ADnsko" title="Těšínsko">Těšínsko</a> (včetně části <a href="/wiki/Bohum%C3%ADnsk%C3%A9_panstv%C3%AD" title="Bohumínské panství">bohumínského panství</a>) a jižní části <a href="/wiki/Opavsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Opavské knížectví">Opavského</a>, <a href="/wiki/Krnovsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Krnovské knížectví">Krnovského</a> a <a href="/wiki/Nisk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Niské knížectví">Niského knížectví</a>. <a href="/wiki/Druh%C3%A1_slezsk%C3%A1_v%C3%A1lka" class="mw-redirect" title="Druhá slezská válka">Druhá</a> (1744–1745) a <a href="/wiki/Sedmilet%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Sedmiletá válka">třetí slezská válka</a> (1756–1763), v nichž se Marie Terezie pokoušela zvrátit ztrátu Slezska, nedopadly pro habsburskou říši úspěšně a jen upevnily status quo dosažený v roce 1742. Z habsburské části vznikla <a href="/wiki/Korunn%C3%AD_zem%C4%9B" title="Korunní země">korunní země</a> hovorově nazývaná <a href="/wiki/Rakousk%C3%A9_Slezsko" title="Rakouské Slezsko">Rakouské Slezsko</a> se sídlem v <a href="/wiki/Opava" title="Opava">Opavě</a>, jež byla v období 1782–1850 spojena s <a href="/wiki/Morava" title="Morava">Moravou</a> v rámci jednoho správního celku s názvem <a href="/wiki/Zem%C4%9B_moravskoslezsk%C3%A1_(1782%E2%80%931850)" title="Země moravskoslezská (1782–1850)">Země moravskoslezská</a>. Prusové svůj díl nejdříve rozdělili na 48 okresů a dva departementy (vratislavský a hlohovský), načež při správní reformě v roce 1815 vytvořili <a href="/wiki/Prusk%C3%A9_Slezsko" title="Pruské Slezsko">provincii Slezsko</a>. Do ní nebyla zahrnuta <a href="/wiki/%C5%9Awiebodzin" title="Świebodzin">svobodínská</a> (świebodzinská) enkláva, která nově spadala pod <a href="/wiki/Braniborsko" title="Braniborsko">Braniborsko</a>, zato se její součástí stalo <a href="/wiki/Kladsk%C3%A9_hrabstv%C3%AD" title="Kladské hrabství">Kladské hrabství</a> připojené k Prusku také v roce 1742 a podstatná část <a href="/wiki/Horn%C3%AD_Lu%C5%BEice" title="Horní Lužice">Horní Lužice</a>. Provincie se dělila na tři vládní obvody (Regierungsbezirk): <a href="/w/index.php?title=Vl%C3%A1dn%C3%AD_obvod_Lehnice&action=edit&redlink=1" class="new" title="Vládní obvod Lehnice (stránka neexistuje)">Lehnice</a>, <a href="/w/index.php?title=Vl%C3%A1dn%C3%AD_obvod_Vratislav&action=edit&redlink=1" class="new" title="Vládní obvod Vratislav (stránka neexistuje)">Vratislav</a> a <a href="/w/index.php?title=Vl%C3%A1dn%C3%AD_obvod_Opol%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Vládní obvod Opolí (stránka neexistuje)">Opolí</a>. Vratislav se stala nejen hlavním městem nové provincie, ale i jedním ze tří, vedle <a href="/wiki/Berl%C3%ADn" title="Berlín">Berlína</a> a <a href="/wiki/Kaliningrad" title="Kaliningrad">Královce</a>, sídelních měst pruských králů. Právě na vratislavském zámku sepsal <a href="/wiki/Fridrich_Vil%C3%A9m_III." title="Fridrich Vilém III.">Fridrich Vilém III.</a> v roce 1813 prohlášení An Mein Volk (Mému lidu) povzbuzující k boji proti <a href="/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte">Napoleonovi</a>, které je považováno za významný milník v utváření celoněmecké národní identity. Od roku 1871 bylo Pruské Slezsko součástí <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Německé císařství">sjednoceného Německa</a>, kdežto Rakouské Slezsko spolutvořilo po roce 1867 <a href="/wiki/Rakousko-Uhersko" title="Rakousko-Uhersko">Rakousko-Uhersko</a>. <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Friedrich_Wilhelm_von_Reden.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5a/Friedrich_Wilhelm_von_Reden.jpg/150px-Friedrich_Wilhelm_von_Reden.jpg" decoding="async" width="150" height="242" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5a/Friedrich_Wilhelm_von_Reden.jpg/225px-Friedrich_Wilhelm_von_Reden.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5a/Friedrich_Wilhelm_von_Reden.jpg/300px-Friedrich_Wilhelm_von_Reden.jpg 2x" data-file-width="1404" data-file-height="2268" /></a><figcaption>Friedrich Wilhelm von Reden</figcaption></figure> V 19. století se začala formovat moderní národní hnutí, což ovlivnilo politické a společenské dění především v etnicky smíšeném Horním Slezsku. Podrobněji jazykovou a národnostní problematiku popisuje <a class="mw-selflink-fragment" href="#Obyvatelstvo">→ sekce Obyvatelstvo</a>. <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Lange_diercke_sachsen_deutschland_oberschlesien.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9e/Lange_diercke_sachsen_deutschland_oberschlesien.jpg/220px-Lange_diercke_sachsen_deutschland_oberschlesien.jpg" decoding="async" width="220" height="87" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9e/Lange_diercke_sachsen_deutschland_oberschlesien.jpg/330px-Lange_diercke_sachsen_deutschland_oberschlesien.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9e/Lange_diercke_sachsen_deutschland_oberschlesien.jpg/440px-Lange_diercke_sachsen_deutschland_oberschlesien.jpg 2x" data-file-width="2528" data-file-height="1004" /></a><figcaption>Bytomsko-hlivicko-katovická konurbace na sklonku 19. století</figcaption></figure> Jinak do života Slezanů ve velkém zasáhla industrializace. V druhé polovině 18. století byla objevena bohatá ložiska <a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A9_uhl%C3%AD" title="Černé uhlí">černého uhlí</a> v <a href="/wiki/Hornoslezsk%C3%A1_uheln%C3%A1_p%C3%A1nev" class="mw-redirect" title="Hornoslezská uhelná pánev">Hornoslezské uhelné pánvi</a> a vznikly tam první černouhelné doly a velkoprůmyslové železárny. Rozvoj oblasti podnítila zejména činnost <a href="/w/index.php?title=Friedrich_Wilhelm_von_Reden&action=edit&redlink=1" class="new" title="Friedrich Wilhelm von Reden (stránka neexistuje)">Friedricha Wilhelma von Redena</a>, ředitele Vyššího báňského úřadu ve Vratislavi v letech 1779–1802, a <a href="/wiki/John_Baildon" title="John Baildon">Johna Baildona</a>, skotského odborníka na metalurgii, který přišel do Slezska v roce 1793. <a href="/w/index.php?title=Klodnick%C3%BD_pr%C5%AFplav&action=edit&redlink=1" class="new" title="Klodnický průplav (stránka neexistuje)">Klodnický průplav</a> spojil v letech 1792–1812 novou průmyslovou oblast s <a href="/wiki/Odra" title="Odra">Odrou</a>. Na východním okraji Horního Slezska postupně vzniklo <a href="/wiki/Katovick%C3%A1_konurbace" title="Katovická konurbace">rozsáhlé souměstí</a>, jehož centrem se vedle starých měst <a href="/wiki/Bytom" title="Bytom">Bytom</a> a <a href="/wiki/Gliwice" title="Gliwice">Hlivice</a> staly <a href="/wiki/Katovice" title="Katovice">Katovice</a> založené na zelené louce v polovině 19. století. K Hornoslezské uhelné pánvi se počítá též ostravsko-karvinský revír, který byl nejvýznamnější průmyslovou oblastí Rakouska-Uherska. V Dolním Slezsku se černé uhlí začalo těžit v oblasti <a href="/wiki/Valb%C5%99ich" title="Valbřich">Valbřichu</a> a <a href="/wiki/Nov%C3%A1_Ruda" class="mw-redirect" title="Nová Ruda">Nové Rudy</a>. Velkoprůmyslový charakter získalo i tradiční slezské odvětví, tedy textilní výroba. Do dějin vešlo <a href="/wiki/Povst%C3%A1n%C3%AD_slezsk%C3%BDch_tkalc%C5%AF" title="Povstání slezských tkalců">povstání slezských tkalců</a> v roce 1844, jež získalo celoevropský ohlas v rodícím se dělnickém hnutí.<a href="#cite_note-15">[14]</a> První vlak projel z Vratislavi do Olavy dne 22. května 1845. Do konce 19. století Slezsko disponovalo jednou z nejhustších železničních sítí na světě. V roce 1880 byla Vratislav třetím největším městem celého Německa, po <a href="/wiki/Berl%C3%ADn" title="Berlín">Berlíně</a> a <a href="/wiki/Hamburk" title="Hamburk">Hamburku</a>. Na začátku 20. století čítala již přes půl milionu obyvatel, ale v důsledku růstu ostatních metropolí spadla na sedmou pozici. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Po_první_světové_válce">Po první světové válce</h3>[<a href="/w/index.php?title=Slezsko&veaction=edit&section=11" title="Editace sekce: Po první světové válce" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit&section=11" title="Editovat zdrojový kód sekce Po první světové válce">editovat zdroj</a>]</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Silesia_20th_c.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a6/Silesia_20th_c.png/300px-Silesia_20th_c.png" decoding="async" width="300" height="242" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a6/Silesia_20th_c.png/450px-Silesia_20th_c.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a6/Silesia_20th_c.png/600px-Silesia_20th_c.png 2x" data-file-width="800" data-file-height="645" /></a><figcaption>Rozdělení Slezska po první a druhé světové válce</figcaption></figure> Po <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="První světová válka">první světové válce</a> se Slezsko stalo sporným územím na pomezí <a href="/wiki/V%C3%BDmarsk%C3%A1_republika" title="Výmarská republika">Německa</a> a nově vzniklých států: <a href="/wiki/Druh%C3%A1_polsk%C3%A1_republika" class="mw-redirect" title="Druhá polská republika">Polska</a> a <a href="/wiki/%C4%8Ceskoslovensko" title="Československo">Československa</a>, které si z historických, etnických a především hospodářských důvodů nárokovaly část země. Jablkem sváru byly zejména uhelné revíry v Horním Slezsku. Situaci komplikovala skutečnost, že se velká část tamních obyvatel nehlásila k žádné státotvorné národnosti, nýbrž k tzv. šlonzáckému hnutí zastupovanému <a href="/wiki/Slezsk%C3%A1_lidov%C3%A1_strana" title="Slezská lidová strana">Slezskou lidovou stranou</a> v Rakouském Slezsku a <a href="/w/index.php?title=Svaz_Hornoslezan%C5%AF&action=edit&redlink=1" class="new" title="Svaz Hornoslezanů (stránka neexistuje)">Svazem Hornoslezanů</a> v Pruském Slezsku. <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Tam_i_tu.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ee/Tam_i_tu.jpg/220px-Tam_i_tu.jpg" decoding="async" width="220" height="159" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ee/Tam_i_tu.jpg/330px-Tam_i_tu.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ee/Tam_i_tu.jpg/440px-Tam_i_tu.jpg 2x" data-file-width="2911" data-file-height="2100" /></a><figcaption>„Tady a tam“ – polský propagandistický plakát z období plebiscitu</figcaption></figure> <a href="/wiki/%C4%8Ceskoslovensko-polsk%C3%BD_spor_o_T%C4%9B%C5%A1%C3%ADnsko" title="Československo-polský spor o Těšínsko">Československo-polský spor o Těšínsko</a> vygradoval v lednu 1919 do podoby <a href="/wiki/Sedmidenn%C3%AD_v%C3%A1lka" title="Sedmidenní válka">sedmidenní války</a>, následně se měl konat <a href="/wiki/Plebiscit_na_T%C4%9B%C5%A1%C3%ADnsku" title="Plebiscit na Těšínsku">plebiscit</a>, od nějž bylo nakonec upuštěno a bývalé Těšínské knížectví rozdělila <a href="/wiki/Konference_velvyslanc%C5%AF" title="Konference velvyslanců">Konference velvyslanců</a> dne 28. července 1920 na dvě zhruba rovné části s tím, že ostravsko-karvinský uhelný revír a <a href="/wiki/Ko%C5%A1icko-bohum%C3%ADnsk%C3%A1_dr%C3%A1ha" title="Košicko-bohumínská dráha">Košicko-bohumínská dráha</a> připadly Československu a samotný Těšín byl rozpůlen podél řeky <a href="/wiki/Ol%C5%A1e_(%C5%99eka)" title="Olše (řeka)">Olše</a>. Bez hlasování a proti vůli obyvatelstva přiznala <a href="/wiki/Versaillesk%C3%A1_smlouva" title="Versailleská smlouva">Versailleská smlouva</a> Československu <a href="/wiki/Hlu%C4%8D%C3%ADnsko" title="Hlučínsko">Hlučínsko</a> – jižní část bývalého pruského okresu Ratiboř. Dále se součástí československého státu stala ostatní území Rakouského Slezska s <a href="/wiki/Opava" title="Opava">Opavou</a>, <a href="/wiki/Krnov" title="Krnov">Krnovem</a> a <a href="/wiki/Jesen%C3%ADk" title="Jeseník">Jeseníkem</a> i přesto, že se tamní obyvatelstvo ze začátku pokoušelo o sjednocení s <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A9_Rakousko" title="Německé Rakousko">Německým Rakouskem</a>. Plebiscit se naopak uskutečnil <a href="/wiki/Hornoslezsk%C3%BD_plebiscit" class="mw-redirect" title="Hornoslezský plebiscit">20. března 1921</a> v Pruském Slezsku na celém území <a href="/w/index.php?title=Vl%C3%A1dn%C3%AD_obvod_Opol%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Vládní obvod Opolí (stránka neexistuje)">vládního obvodu Opolí</a> s výjimkou okresu <a href="/wiki/Okres_Nisa" title="Okres Nisa">Nisa</a>, <a href="/wiki/Niemodlin" title="Niemodlin">Falkenberg</a>, Hlučínska a části <a href="/wiki/Prudn%C3%ADk" title="Prudník">Prudnicka</a>. 40,4 % hlasujících se vyslovilo pro připojení k Polsku, 59,6 % zvolilo setrvání v Německu, přičemž Polsko podpořily zejména venkovské oblasti na jihovýchodě plebiscitního území, kdežto Německo západ, sever a všechna větší města.<a href="#cite_note-16">[15]</a> Vyznačení hranic přesně podle výsledků hlasování se jevilo jako neproveditelné a zároveň by bylo neuspokojivé pro obě strany, proto o rozdělení regionu nakonec rozhodla Rada <a href="/wiki/Spole%C4%8Dnost_n%C3%A1rod%C5%AF" title="Společnost národů">Společnosti národů</a> v říjnu 1921 (s platností od roku 1922). Polsku připadla třetina sporného území (ovšem s polovinou obyvatel a většinou průmyslu) a došlo k rozdělení hlavní průmyslové aglomerace: <a href="/wiki/Bytom" title="Bytom">Bytom</a>, <a href="/wiki/Zabrze" title="Zabrze">Zabrze</a> a <a href="/wiki/Gliwice" title="Gliwice">Hlivice</a> zůstaly na německé straně, ostatní města včetně <a href="/wiki/Katovice" title="Katovice">Katovic</a> byla připojena k Polsku. Spor doprovázely tři ozbrojené střety mezi propolskými iredentisty a příslušníky německých paramilitantních organizací (<a href="/w/index.php?title=Grenzschutz_Ost&action=edit&redlink=1" class="new" title="Grenzschutz Ost (stránka neexistuje)">Grenzschutz Ost</a>, <a href="/wiki/Bojov%C3%A1_organizace_Horn%C3%ADho_Slezska" title="Bojová organizace Horního Slezska">Bojová organizace Horního Slezska</a>) známé jako <a href="/wiki/Hornoslezsk%C3%A1_povst%C3%A1n%C3%AD" title="Hornoslezská povstání">hornoslezská povstání</a>. Od Německa ve prospěch Polska odpadla po první světové válce také okrajová území v Dolním Slezsku: <a href="/wiki/Rychtal" title="Rychtal">Rychtalsko</a>, část <a href="/wiki/Syc%C3%B3w" title="Syców">Sycovska</a> a několik pohraničních obcí. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Katowice_-_nowy_Gmach_Wojewodztwa_Slaskiego._przed_1939_(69617608).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/df/Katowice_-_nowy_Gmach_Wojewodztwa_Slaskiego._przed_1939_%2869617608%29.jpg/220px-Katowice_-_nowy_Gmach_Wojewodztwa_Slaskiego._przed_1939_%2869617608%29.jpg" decoding="async" width="220" height="144" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/df/Katowice_-_nowy_Gmach_Wojewodztwa_Slaskiego._przed_1939_%2869617608%29.jpg/330px-Katowice_-_nowy_Gmach_Wojewodztwa_Slaskiego._przed_1939_%2869617608%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/df/Katowice_-_nowy_Gmach_Wojewodztwa_Slaskiego._przed_1939_%2869617608%29.jpg/440px-Katowice_-_nowy_Gmach_Wojewodztwa_Slaskiego._przed_1939_%2869617608%29.jpg 2x" data-file-width="3408" data-file-height="2230" /></a><figcaption>Budova <a href="/wiki/Slezsk%C3%BD_parlament" title="Slezský parlament">Slezského sněmu</a> v Katovicích</figcaption></figure> V části Slezska připojené k Polsku bylo vytvořeno <a href="/wiki/Slezsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD_(1920%E2%80%931945)" title="Slezské vojvodství (1920–1945)">autonomní Slezské vojvodství</a> s <a href="/wiki/Slezsk%C3%BD_parlament" title="Slezský parlament">vlastním parlamentem</a> a státní pokladnou. Jeho hlavním městem byly <a href="/wiki/Katovice" title="Katovice">Katovice</a>, které po připojení vícera sousedních obcí v roce 1924 přesáhly sto tisíc obyvatel a po celé meziválečné období zažívaly prudký stavební boom. Jižně od původního centra vznikla funkcionalistická administrativní čtvrť s monumentální budovou Slezského sněmu a jedním z prvních výškových domů v Polsku. Hornoslezský průmysl povzbudil mnoho Poláků z jiných částí Polska k osídlení již v meziválečném období, a proto se mnoho Poláků usadilo v oblasti Horního Slezska před rokem 1939. Československá část Slezska tvořila původně <a href="/wiki/Zem%C4%9B_Slezsk%C3%A1" title="Země Slezská">samosprávnou zemi Slezskou</a>, která byla roku 1928 sloučena s Moravou do <a href="/wiki/Zem%C4%9B_Moravskoslezsk%C3%A1" title="Země Moravskoslezská">země Moravskoslezské</a>. Byť hlavním městem země Slezské zůstala nadále Opava, přirozeným centrem pro české Slezsko začala být <a href="/wiki/Moravsk%C3%A1_Ostrava" title="Moravská Ostrava">Moravská Ostrava</a>, jež stejně jako Katovice zažila období prudkého rozvoje. V roce 1941 byly k Moravské Ostravě připojeny obce na slezském břehu <a href="/wiki/Ostravice_(%C5%99eka)" title="Ostravice (řeka)">Ostravice</a> a vznikla tak dnešní <a href="/wiki/Ostrava" title="Ostrava">Ostrava</a>. Německá provincie Slezsko byla v roce 1919 rozdělena na <a href="/wiki/Doln%C3%AD_Slezsko_(provincie)" title="Dolní Slezsko (provincie)">provincii Dolní Slezsko</a> se sídlem ve <a href="/wiki/Vratislav_(m%C4%9Bsto)" title="Vratislav (město)">Vratislavi</a> a <a href="/wiki/Horn%C3%AD_Slezsko_(provincie)" title="Horní Slezsko (provincie)">provincii Horní Slezsko</a> se sídlem v <a href="/wiki/Opol%C3%AD" title="Opolí">Opolí</a>. K opětovnému sloučení došlo v roce 1938. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Druhá_světová_válka_a_její_následky">Druhá světová válka a její následky</h3>[<a href="/w/index.php?title=Slezsko&veaction=edit&section=12" title="Editace sekce: Druhá světová válka a její následky" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit&section=12" title="Editovat zdrojový kód sekce Druhá světová válka a její následky">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Gau_Oberschlesien.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f4/Gau_Oberschlesien.png/220px-Gau_Oberschlesien.png" decoding="async" width="220" height="305" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f4/Gau_Oberschlesien.png/330px-Gau_Oberschlesien.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f4/Gau_Oberschlesien.png/440px-Gau_Oberschlesien.png 2x" data-file-width="1222" data-file-height="1693" /></a><figcaption>Nacistická provincie Horní Slezsko</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Cathedral_of_Wroclaw_1945.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/49/Cathedral_of_Wroclaw_1945.jpg/220px-Cathedral_of_Wroclaw_1945.jpg" decoding="async" width="220" height="145" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/49/Cathedral_of_Wroclaw_1945.jpg/330px-Cathedral_of_Wroclaw_1945.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/49/Cathedral_of_Wroclaw_1945.jpg/440px-Cathedral_of_Wroclaw_1945.jpg 2x" data-file-width="1200" data-file-height="793" /></a><figcaption>Zničená <a href="/wiki/Katedr%C3%A1la_ve_Vratislavi" class="mw-redirect" title="Katedrála ve Vratislavi">vratislavská katedrála</a> v roce 1945</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Kongres1.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/26/Kongres1.png/220px-Kongres1.png" decoding="async" width="220" height="176" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/26/Kongres1.png/330px-Kongres1.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/26/Kongres1.png/440px-Kongres1.png 2x" data-file-width="656" data-file-height="524" /></a><figcaption>Světový kongres intelektuálů na obranu míru</figcaption></figure> <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C4%9B_socialistick%C3%A1_n%C4%9Bmeck%C3%A1_d%C4%9Blnick%C3%A1_strana" title="Národně socialistická německá dělnická strana">Nacistickou stranu</a> podpořilo ve <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A9_volby_do_%C5%99%C3%AD%C5%A1sk%C3%A9ho_sn%C4%9Bmu_1933_(b%C5%99ezen)" title="Německé volby do říšského sněmu 1933 (březen)">volbách v březnu 1933</a> 52 % voličů v Dolním Slezsku a 43,2 % v německé částí Horního Slezska (kde do roku 1932 měla převahu <a href="/wiki/Deutsche_Zentrumspartei" title="Deutsche Zentrumspartei">Německá strana centrum</a>).<a href="#cite_note-17">[16]</a> Mezi německou menšinou v Polsku působila <a href="/w/index.php?title=Mladon%C4%9Bmeck%C3%A1_strana_v_Polsku&action=edit&redlink=1" class="new" title="Mladoněmecká strana v Polsku (stránka neexistuje)">Mladoněmecká strana v Polsku</a>, která měla centrálu ve slezském <a href="/wiki/B%C3%ADlsko-B%C4%9Bl%C3%A1" title="Bílsko-Bělá">Bílsku</a> a jejímž lídrem byl budoucí starosta toho města <a href="/wiki/Rudolf_Wiesner" title="Rudolf Wiesner">Rudolf Wiesner</a>. V československém Slezsku se velké oblibě těšila <a href="/wiki/Sudeton%C4%9Bmeck%C3%A1_strana" title="Sudetoněmecká strana">Sudetoněmecká strana</a> a většina jeho území se v roce 1938 na základě <a href="/wiki/Mnichovsk%C3%A1_dohoda" title="Mnichovská dohoda">Mnichovské dohody</a> stala součástí <a href="/wiki/%C5%98%C3%AD%C5%A1sk%C3%A1_%C5%BEupa_Sudety" title="Říšská župa Sudety">Říšské župy Sudety</a>. Ve stejném roce Polsko zabralo část západního Těšínska, tzv. <a href="/wiki/Zaolzie" title="Zaolzie">Záolší</a>. Jen několik slezských obcí v okolí Ostravy a Frýdku patřilo pak k <a href="/wiki/Protektor%C3%A1t_%C4%8Cechy_a_Morava" title="Protektorát Čechy a Morava">Protektorátu Čechy a Morava</a>. Fingované <a href="/wiki/P%C5%99epaden%C3%AD_vys%C3%ADla%C4%8Dky_v_Gliwic%C3%ADch" title="Přepadení vysílačky v Gliwicích">přepadení vysílačky v Hlivicích</a> 31. srpna 1939 posloužilo jako jedna ze záminek pro německý útok na Polsko. Nacistická správa obnovila <a href="/wiki/Horn%C3%AD_Slezsko_(provincie)" title="Horní Slezsko (provincie)">provincii Horní Slezsko</a>, tentokrát se sídlem v <a href="/wiki/Katovice" title="Katovice">Katovicích</a>, k níž připojila rozsáhlá území v okupovaném Polsku, která od Slezska odpadla v 15. století nebo k němu vůbec nikdy nepatřila: <a href="/wiki/Osv%C4%9Btimsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Osvětimské knížectví">Osvětimsko</a>, <a href="/wiki/D%C4%85browsk%C3%A1_p%C3%A1nev" title="Dąbrowská pánev">Dąbrowskou pánev</a>, <a href="/wiki/%C5%BBywiec" title="Żywiec">Żywiecko</a>, <a href="/wiki/Chrzan%C3%B3w" title="Chrzanów">Chrzanów</a>, <a href="/wiki/Zawiercie" title="Zawiercie">Zawiercie</a>. <a href="/wiki/Auschwitz" title="Auschwitz">Auschwitz</a> se tak formálně nacházelo v hornoslezské provincii. V Dolním Slezsku byl zřízen <a href="/wiki/Koncentra%C4%8Dn%C3%AD_t%C3%A1bor_Gross-Rosen" title="Koncentrační tábor Gross-Rosen">koncentrační tábor Gross-Rosen</a>. Za 2. světové války Němci pronásledovali polské a české aktivisty z Horního Slezska (např. 4. září 1939 zavraždili polské aktivisty z <a href="/wiki/Katovice" title="Katovice">Katovic</a>). Němci navíc začali pronásledovat Židy a posílat je do koncentračních táborů a táborů smrti. Příchod <a href="/wiki/Rud%C3%A1_arm%C3%A1da" title="Rudá armáda">Rudé armády</a> do Slezska začátkem roku 1945 byl spojen s vlnou násilností, rabování a obrovskými materiálními škodami. Některá slezská města byla zničena v souvislosti s boji, například <a href="/wiki/Vratislav_(m%C4%9Bsto)" title="Vratislav (město)">Vratislav</a> prohlášená za Festung Breslau a fanaticky bráněná ještě v květnu několik dnů po pádu Berlína nebo <a href="/wiki/Hlohov" title="Hlohov">Hlohov</a>, který po dvouměsíčním obležení přišel o 92 % veškeré zástavby.<a href="#cite_note-18">[17]</a><a href="#cite_note-19">[18]</a> Jiná byla zdevastována již po obsazení Sověty, například <a href="/wiki/Nisa_(Polsko)" title="Nisa (Polsko)">Nisa</a> nebo <a href="/wiki/Lehnice" title="Lehnice">Lehnice</a>, kde se požárům úmyslně zakládaným po kapitulaci Německa říkalo „ohně vítězství“.<a href="#cite_note-20">[19]</a><a href="#cite_note-21">[20]</a> V Horním Slezsku je poslední lednová neděle vyhlášena Dnem památky hornoslezské tragédie.<a href="#cite_note-22">[21]</a> Má připomínat mj. masové znásilňování slezských žen, masakry na civilním obyvatelstvu (viz např. <a href="/wiki/Miechowick%C3%BD_masakr" title="Miechowický masakr">Miechowický masakr</a> a <a href="/wiki/Przyszowick%C3%BD_masakr" title="Przyszowický masakr">Przyszowický masakr</a>), oběti deportací do SSSR a také vězně <a href="/wiki/Pracovn%C3%AD_t%C3%A1bor" title="Pracovní tábor">pracovních táborů</a> zřizovaných po válce polskou komunistickou správou nejen pro skutečné nacisty, ale i celou řadu lidí, kteří se provinili jen zápisem na <a href="/wiki/Deutsche_Volksliste" title="Deutsche Volksliste">Deutsche Volksliste</a>, přičemž kategorie III. zahrnovala i Slezany mluvící slovanským dialektem a jejími nositeli bylo v roce 1942 přes milion obyvatel provincie Horní Slezsko. Nejznámější jsou tábory v <a href="/wiki/%C5%81ambinowice" title="Łambinowice">Łambinowicích</a> (Lamsdorf) a v <a href="/wiki/%C5%9Awi%C4%99toch%C5%82owice" title="Świętochłowice">świętochłowické</a> městské části Zgoda.<a href="#cite_note-23">[22]</a><a href="#cite_note-24">[23]</a> <a href="/wiki/Postupimsk%C3%A1_dohoda" title="Postupimská dohoda">Postupimská dohoda</a> určila novou východní hranici Německa na <a href="/wiki/Odra" title="Odra">Odře</a> a <a href="/wiki/Lu%C5%BEick%C3%A1_Nisa" title="Lužická Nisa">Lužické Nise</a>. Téměř celé bývalé pruské Slezsko připadlo Polsku a stalo se součástí takzvaných <a href="/wiki/Znovuz%C3%ADskan%C3%A1_%C3%BAzem%C3%AD" title="Znovuzískaná území">Znovuzískaných území</a>. Postupně bylo rozděleno mezi čtyři <a href="/wiki/Vojvodstv%C3%AD" title="Vojvodství">vojvodství</a>: <a href="/w/index.php?title=Katovick%C3%A9_vojvodstv%C3%AD_(1950%E2%80%931975)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Katovické vojvodství (1950–1975) (stránka neexistuje)">Katovické</a>, <a href="/w/index.php?title=Opolsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD_(1950%E2%80%931975)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Opolské vojvodství (1950–1975) (stránka neexistuje)">Opolské</a>, <a href="/w/index.php?title=Vratislavsk%C3%A9_vojvodstvi_(1946%E2%80%931975)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Vratislavské vojvodstvi (1946–1975) (stránka neexistuje)">Vratislavské</a> a <a href="/w/index.php?title=Zelenohorsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD_(1950%E2%80%931975)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Zelenohorské vojvodství (1950–1975) (stránka neexistuje)">Zelenohorské</a>. Československá část Slezska se vrátila k hranicím před rokem 1938 a po zániku <a href="/wiki/Zem%C4%9B_Moravskoslezsk%C3%A1" title="Země Moravskoslezská">země Moravskoslezské</a> v roce 1948 byla rozdělena mezi <a href="/wiki/Olomouck%C3%BD_kraj_(1948%E2%80%931960)" title="Olomoucký kraj (1948–1960)">Olomoucký</a> a <a href="/wiki/Ostravsk%C3%BD_kraj" title="Ostravský kraj">Ostravský kraj</a>. Uvnitř nových německých hranic zůstal jen západní hornolužický výběžek někdejší pruské provincie, který náležel k <a href="/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%A1_okupa%C4%8Dn%C3%AD_z%C3%B3na_N%C4%9Bmecka" title="Sovětská okupační zóna Německa">sovětské okupační zóně</a> a roku 1949 se stal součástí <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A1_demokratick%C3%A1_republika" title="Německá demokratická republika">Německé demokratické republiky</a> (zpočátku spolková země Sasko, potom rozděleno mezi kraje Drážďany a Chotěbuz). <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Vertreibungsgebiet.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2d/Vertreibungsgebiet.jpg/220px-Vertreibungsgebiet.jpg" decoding="async" width="220" height="166" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2d/Vertreibungsgebiet.jpg/330px-Vertreibungsgebiet.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2d/Vertreibungsgebiet.jpg/440px-Vertreibungsgebiet.jpg 2x" data-file-width="1094" data-file-height="823" /></a><figcaption>Mapa německé populace určené k vysídlení z území připadlých Polsku včetně Slezska</figcaption></figure> V letech 1945–1947 proběhl odsun většiny německého obyvatelstva ze Slezska, které nahradili polští přesídlenci z <a href="/wiki/Kresy" title="Kresy">východních území postoupených Sovětskému svazu</a>, polští resp. českoslovenští osadníci z vnitrozemí, polští resp. českoslovenští reemigranti a další skupiny. Poválečná výměna populace je podrobněji popsána v <a class="mw-selflink-fragment" href="#Obyvatelstvo">→ sekci Obyvatelstvo</a>. Ve zničené Vratislavi se roku 1948 konala propagandistická <a href="/wiki/V%C3%BDstava_znovuz%C3%ADskan%C3%BDch_%C3%BAzem%C3%AD" title="Výstava znovuzískaných území">Výstava znovuzískaných území</a> a <a href="/w/index.php?title=Sv%C4%9Btov%C3%BD_kongres_intelektu%C3%A1l%C5%AF_na_obranu_m%C3%ADru&action=edit&redlink=1" class="new" title="Světový kongres intelektuálů na obranu míru (stránka neexistuje)">Světový kongres intelektuálů na obranu míru</a>, kterého se zúčastnilo mnoho prominentních osobností poválečné Evropy jako například <a href="/wiki/Pablo_Picasso" title="Pablo Picasso">Pablo Picasso</a> či <a href="/wiki/Aldous_Huxley" title="Aldous Huxley">Aldous Huxley</a>.<a href="#cite_note-25">[24]</a> Od hlavního města Slezska si nové Polsko slibovalo, že svým způsobem nahradí ztracený <a href="/wiki/Lvov" title="Lvov">Lvov</a>, čemuž sloužil přesun některých lvovských vědců na <a href="/wiki/Vratislavsk%C3%A1_univerzita" title="Vratislavská univerzita">Vratislavskou univerzitu</a>, znovuzřízení polské <a href="/wiki/Ossolineum" title="Ossolineum">Národní knihovny Ossolinských</a> ve Vratislavi nebo obnovení na vratislavském náměstí lvovského pomníku <a href="/wiki/Aleksander_Fredro" title="Aleksander Fredro">Aleksandra Fredry</a>.<a href="#cite_note-26">[25]</a> Nicméně teprve v 80. letech dosáhla Vratislav předválečného počtu obyvatel. Mnoho slezských městeček jak v Polsku, tak v Československu, se nikdy nepodařilo dosídlit a ztratila status města (<a href="/wiki/Osoblaha" title="Osoblaha">Osoblaha</a>, <a href="/wiki/And%C4%9Blsk%C3%A1_Hora_(okres_Brunt%C3%A1l)" title="Andělská Hora (okres Bruntál)">Andělská Hora</a>, <a href="/w/index.php?title=Dobromierz&action=edit&redlink=1" class="new" title="Dobromierz (stránka neexistuje)">Dobromierz</a>, <a href="/w/index.php?title=Miedzianka&action=edit&redlink=1" class="new" title="Miedzianka (stránka neexistuje)">Miedzianka</a>, <a href="/wiki/Che%C5%82msko_%C5%9Al%C4%85skie" title="Chełmsko Śląskie">Chełmsko Śląskie</a> a další). Při obnově zničených měst se jen zřídka počítalo s rekonstrukcí památek mladších nežli „piastovské“ gotické kostely a historická jádra často nahradila panelová zástavba. Docházelo rovněž k rozsáhlým asanacím ve městech, která nebyla zasažena válkou (např. <a href="/wiki/Jelen%C3%AD_Hora" title="Jelení Hora">Jelení Hora</a>, <a href="/wiki/Kladsko_(m%C4%9Bsto)" title="Kladsko (město)">Kladsko</a>, <a href="/wiki/Sv%C3%ADdnice_(Polsko)" title="Svídnice (Polsko)">Svídnice</a>).<a href="#cite_note-27">[26]</a><a href="#cite_note-28">[27]</a><a href="#cite_note-29">[28]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Nejnovější_dějiny">Nejnovější dějiny</h3>[<a href="/w/index.php?title=Slezsko&veaction=edit&section=13" title="Editace sekce: Nejnovější dějiny" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit&section=13" title="Editovat zdrojový kód sekce Nejnovější dějiny">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Ostrava,_Poruba,_Hlavn%C3%AD_t%C5%99%C3%ADda,_rohov%C3%BD_d%C5%AFm_II.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/31/Ostrava%2C_Poruba%2C_Hlavn%C3%AD_t%C5%99%C3%ADda%2C_rohov%C3%BD_d%C5%AFm_II.jpg/220px-Ostrava%2C_Poruba%2C_Hlavn%C3%AD_t%C5%99%C3%ADda%2C_rohov%C3%BD_d%C5%AFm_II.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/31/Ostrava%2C_Poruba%2C_Hlavn%C3%AD_t%C5%99%C3%ADda%2C_rohov%C3%BD_d%C5%AFm_II.jpg/330px-Ostrava%2C_Poruba%2C_Hlavn%C3%AD_t%C5%99%C3%ADda%2C_rohov%C3%BD_d%C5%AFm_II.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/31/Ostrava%2C_Poruba%2C_Hlavn%C3%AD_t%C5%99%C3%ADda%2C_rohov%C3%BD_d%C5%AFm_II.jpg/440px-Ostrava%2C_Poruba%2C_Hlavn%C3%AD_t%C5%99%C3%ADda%2C_rohov%C3%BD_d%C5%AFm_II.jpg 2x" data-file-width="4770" data-file-height="3178" /></a><figcaption><a href="/wiki/Poruba_(Ostrava)" title="Poruba (Ostrava)">Sídliště Poruba</a> v Ostravě</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Palace_in_S%C5%82awik%C3%B3w_(2).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/15/Palace_in_S%C5%82awik%C3%B3w_%282%29.jpg/220px-Palace_in_S%C5%82awik%C3%B3w_%282%29.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/15/Palace_in_S%C5%82awik%C3%B3w_%282%29.jpg/330px-Palace_in_S%C5%82awik%C3%B3w_%282%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/15/Palace_in_S%C5%82awik%C3%B3w_%282%29.jpg/440px-Palace_in_S%C5%82awik%C3%B3w_%282%29.jpg 2x" data-file-width="4608" data-file-height="3456" /></a><figcaption>Zámek Sławików zdevastovaný v poválečném období</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:VI_Marsz_Autonomii_VI_March_for_the_Autonomy_(2012)_(7573876190).png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/35/VI_Marsz_Autonomii_VI_March_for_the_Autonomy_%282012%29_%287573876190%29.png/220px-VI_Marsz_Autonomii_VI_March_for_the_Autonomy_%282012%29_%287573876190%29.png" decoding="async" width="220" height="146" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/35/VI_Marsz_Autonomii_VI_March_for_the_Autonomy_%282012%29_%287573876190%29.png/330px-VI_Marsz_Autonomii_VI_March_for_the_Autonomy_%282012%29_%287573876190%29.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/35/VI_Marsz_Autonomii_VI_March_for_the_Autonomy_%282012%29_%287573876190%29.png/440px-VI_Marsz_Autonomii_VI_March_for_the_Autonomy_%282012%29_%287573876190%29.png 2x" data-file-width="3036" data-file-height="2010" /></a><figcaption>Pochod za autonomii Slezska v Katovicích v roce 2012</figcaption></figure> V období socialismu důraz byl kladen na rozvoj průmyslových oblastí Slezska. Po celé období Polské lidové republiky a ČSR se Horní Slezsko velmi silně rozvíjelo díky uhelným zdrojům, v polské části Horního Slezska se usadilo mnoho Poláků z různých částí Polska a mnoho Čechů z celého Československa se usadilo v Česká část. <a href="/wiki/Katovice" title="Katovice">Katovice</a> prošly v 60. a 70. letech velkolepou výstavbou nového centra a měly punc města protežovaného a lépe zásobovaného nežli zbytek Polska.<a href="#cite_note-30">[29]</a> <a href="/wiki/Katovick%C3%A1_konurbace" title="Katovická konurbace">Katovická konurbace</a> postupně srostla se sousední <a href="/wiki/D%C4%85browsk%C3%A1_p%C3%A1nev" title="Dąbrowská pánev">Dąbrowskou pánví</a>, s níž poprvé v dějinách ležela v jedné administrativní jednotce. V oblasti – zkratkovitě nazývané Slezsko (Śląsk), což vedlo k vytvoření stereotypu „Slezsko = uhlí“ a mylnému zaměňování rozsáhlé historické země za jedinou aglomeraci na jejím okraji – vznikl nespočet nových sídlišť, ve kterých se usadili přistěhovalci z polského vnitrozemí.<a href="#cite_note-31">[30]</a> <a href="/wiki/Ostrava" title="Ostrava">Ostrava</a> si vydobyla přezdívku „ocelové srdce republiky“ a taktéž zažila masivní příliv obyvatel z celého Československa a velké urbanistické proměny. Mezi stotisícová města se díky rozvoji průmyslu a přílivu nových obyvatel zařadily <a href="/wiki/Valb%C5%99ich" title="Valbřich">Valbřich</a> nebo <a href="/wiki/B%C3%ADlsko-B%C4%9Bl%C3%A1" title="Bílsko-Bělá">Bílsko-Bělá</a>. <a href="/wiki/Hav%C3%AD%C5%99ov" title="Havířov">Havířov</a>, <a href="/wiki/Tychy" title="Tychy">Tychy</a> a <a href="/wiki/Jastrz%C4%99bie-Zdr%C3%B3j" title="Jastrzębie-Zdrój">Jastrzębie-Zdrój</a> jsou příklady <a href="/wiki/Satelitn%C3%AD_m%C4%9Bsto" title="Satelitní město">satelitních měst</a> vystavěných na zelené louce pro zaměstnance těžkého průmyslu, částečně v duchu <a href="/wiki/Socialistick%C3%BD_realismus" title="Socialistický realismus">socialistického realismu</a>. V 60. letech vznikla nová průmyslová oblast v Dolním Slezsku: Dolnoslezská měďařská pánev kolem <a href="/wiki/Lehnice" title="Lehnice">Lehnice</a>, <a href="/wiki/Lubin" title="Lubin">Lubinu</a> a <a href="/wiki/Hlohov" title="Hlohov">Hlohova</a>. Krajinu té části bývalé provincie Slezsko, která od roku 1949 patřila NDR, navždy proměnily povrchové hnědouhelné doly. Stinnou stránkou reálněsocialistického vývoje bylo kulturní zglajchšaltování Slezska, potírání regionálních odlišností, překrucování historie, které někdy vedlo i k cílenému ničení historických památek („německých“ a „kapitalistických“).<a href="#cite_note-32">[31]</a><a href="#cite_note-33">[32]</a><a href="#cite_note-34">[33]</a><a href="#cite_note-35">[34]</a> Zatímco se stavěla nová města a sídliště, mnohá v souvislosti s těžbou také zanikla, například <a href="/wiki/Doly_(Karvin%C3%A1)" title="Doly (Karviná)">původní Karviná</a> nebo řada lužickosrbských obcí v Horní Lužici. <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:PL_Bielsko-Biala_Fabryka.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/49/PL_Bielsko-Biala_Fabryka.JPG/220px-PL_Bielsko-Biala_Fabryka.JPG" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/49/PL_Bielsko-Biala_Fabryka.JPG/330px-PL_Bielsko-Biala_Fabryka.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/49/PL_Bielsko-Biala_Fabryka.JPG/440px-PL_Bielsko-Biala_Fabryka.JPG 2x" data-file-width="1024" data-file-height="768" /></a><figcaption>Opuštěné textilní závody v Bílsku-Bělé v roce 2006</figcaption></figure> Ekonomická transformace po roce 1989 vedla k uzavření mnoha průmyslových podniků ve Slezsku a uvrhla industriální města do dlouhodobé krize. Na Ostravsku, v katovické konurbaci a v podhůří Sudet vznikla řada <a href="/wiki/Soci%C3%A1ln%C4%9B_vylou%C4%8Den%C3%A1_lokalita" title="Sociálně vyloučená lokalita">sociálně vyloučených lokalit</a>. Míra nezaměstnanosti činila například v roce 2002 27,1 % ve <a href="/wiki/Valb%C5%99ich" title="Valbřich">Valbřichu</a> a 25,0 % v <a href="/wiki/Bytom" title="Bytom">Bytomi</a>.<a href="#cite_note-36">[35]</a><a href="#cite_note-37">[36]</a> Tato dvě města nejsilněji vešla na přelomu století do obecného povědomí v Polsku jako symboly nezvládnutých reforem. Fenoménem 90. let se staly tzv. bídašachty (biedaszyby), v nichž se po uzavření dolů ilegálně a primitivním způsobem dobývalo uhlí.<a href="#cite_note-38">[37]</a><a href="#cite_note-39">[38]</a> Situace se začala postupně zlepšovat po vstupu Polska a Česka do <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_unie" title="Evropská unie">Evropské unie</a>, byť některé strukturální problémy v postižených oblastech přetrvávají. Na druhou stranu uvolnění politických poměrů přineslo zvýšený zájem o slezskou historii a kulturní dědictví regionu. Vznikly organizace německé menšiny a mnoho lidí se začalo opět hlásit ke slezské národnosti (přes 500 000 lidí z téměř 5 milionů obyvatel Horního Slezska), viz <a class="mw-selflink-fragment" href="#Obyvatelstvo">→ sekce Obyvatelstvo</a>. Důležitým politickým tématem se stalo obnovení autonomie pro polskou část Horního Slezska, o něž od roku 1991 usiluje <a href="/wiki/Hnut%C3%AD_autonomie_Slezska" title="Hnutí autonomie Slezska">Hnutí za autonomii Slezska</a>. Vstup Polska a Česka do <a href="/wiki/Schengensk%C3%BD_prostor" title="Schengenský prostor">Schengenského prostoru</a> v roce 2007 výrazně přispěl k procesu opětovné integrace rozdělené země. Při správní reformě v Polsku v roce 1975 získaly status krajského města kromě <a href="/wiki/Vratislavsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Vratislavské vojvodství">Vratislavi</a>, <a href="/wiki/Katovick%C3%A9_vojvodstv%C3%AD_(1975%E2%80%931998)" title="Katovické vojvodství (1975–1998)">Katovic</a>, <a href="/wiki/Opolsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD_(1975%E2%80%931998)" title="Opolské vojvodství (1975–1998)">Opolí</a> a <a href="/wiki/Zelenohorsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Zelenohorské vojvodství">Zelené Hory</a> také <a href="/wiki/B%C3%ADlsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Bílské vojvodství">Bílsko-Bělá</a>, <a href="/wiki/Valb%C5%99i%C5%A1sk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Valbřišské vojvodství">Valbřich</a>, <a href="/wiki/Jelenohorsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Jelenohorské vojvodství">Jelení Hora</a> a <a href="/wiki/Lehnick%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Lehnické vojvodství">Lehnice</a>. Části Slezska byly připojeny k <a href="/w/index.php?title=%C4%8Censtochovsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Čenstochovské vojvodství (stránka neexistuje)">Čenstochovskému</a>, <a href="/w/index.php?title=Le%C5%A1ensk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Lešenské vojvodství (stránka neexistuje)">Lešenskému</a> a <a href="/w/index.php?title=Kali%C5%A1sk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kališské vojvodství (stránka neexistuje)">Kališskému vojvodství</a>. Hranice těchto celků vůbec nerespektovaly historické a kulturní hranice Slezska. V roce 1998 je nahradila čtyři dodnes existující vojvodství, která do značné míry navázala na členění v letech 1950–1975: <a href="/wiki/Slezsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Slezské vojvodství">Slezské</a> se sídlem v <a href="/wiki/Katovice" title="Katovice">Katovicích</a>, <a href="/wiki/Opolsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Opolské vojvodství">Opolské</a> se sídlem v <a href="/wiki/Opol%C3%AD" title="Opolí">Opolí</a>, <a href="/wiki/Dolnoslezsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Dolnoslezské vojvodství">Dolnoslezské</a> se sídlem ve <a href="/wiki/Vratislav_(m%C4%9Bsto)" title="Vratislav (město)">Vratislavi</a> a <a href="/wiki/Lubu%C5%A1sk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Lubušské vojvodství">Lubušské</a> se sídlem v <a href="/wiki/Zelen%C3%A1_Hora_(Polsko)" title="Zelená Hora (Polsko)">Zelené Hoře</a>. Ani jejich hranice neodpovídají Slezsku v zemském smyslu. Československá a následně česká část Slezska byla od roku 1960 začleněna do <a href="/wiki/Severomoravsk%C3%BD_kraj" title="Severomoravský kraj">Severomoravského kraje</a> a při správní reformě v roce 2000 rozdělena mezi <a href="/wiki/Olomouck%C3%BD_kraj" title="Olomoucký kraj">Olomoucký</a> a <a href="/wiki/Moravskoslezsk%C3%BD_kraj" title="Moravskoslezský kraj">Moravskoslezský kraj</a>. Německé lužické Slezsko patří po <a href="/wiki/Znovusjednocen%C3%AD_N%C4%9Bmecka" title="Znovusjednocení Německa">znovusjednocení</a> spolkové zemi <a href="/wiki/Sasko" title="Sasko">Sasko</a>. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Obyvatelstvo">Obyvatelstvo</h2>[<a href="/w/index.php?title=Slezsko&veaction=edit&section=14" title="Editace sekce: Obyvatelstvo" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit&section=14" title="Editovat zdrojový kód sekce Obyvatelstvo">editovat zdroj</a>]</div> V <a href="/wiki/Doba_bronzov%C3%A1" title="Doba bronzová">době bronzové</a> obývali dnešní Slezsko nositelé <a href="/wiki/Lu%C5%BEick%C3%A1_kultura" title="Lužická kultura">lužické kultury</a>. V posledních staletích před naším letopočtem se objevily <a href="/wiki/Germ%C3%A1ni" title="Germáni">germánské kmeny</a>, které byly v období <a href="/wiki/St%C4%9Bhov%C3%A1n%C3%AD_n%C3%A1rod%C5%AF" title="Stěhování národů">stěhování národů</a> kolem roku 550 až 600 nahrazeny <a href="/wiki/Slovan%C3%A9" title="Slované">Slovany</a>. Germánské osídlení proběhlo prostřednictvím <a href="/wiki/Vandalov%C3%A9" title="Vandalové">Vandalů</a>. Mezi jejich hlavní kmeny patřili <a href="/wiki/Silingov%C3%A9" title="Silingové">Silingové</a>, první obyvatelé Slezska doložení v římských kronikách, od nichž je podle některých teorií odvozen název země. Archeologické nálezy dokazují, že v předgermánské době zde žili rovněž <a href="/wiki/Keltov%C3%A9" title="Keltové">Keltové</a>. Kultury obou společností časem splynuly, stejně jako v 6. století n. l. nově příchozí Slované splynuli s některými zůstavšími germánskými klany. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Lokalizacja_plemion_%C5%9Bl%C4%85skich_w_IX_i_X_wieku.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/44/Lokalizacja_plemion_%C5%9Bl%C4%85skich_w_IX_i_X_wieku.svg/220px-Lokalizacja_plemion_%C5%9Bl%C4%85skich_w_IX_i_X_wieku.svg.png" decoding="async" width="220" height="225" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/44/Lokalizacja_plemion_%C5%9Bl%C4%85skich_w_IX_i_X_wieku.svg/330px-Lokalizacja_plemion_%C5%9Bl%C4%85skich_w_IX_i_X_wieku.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/44/Lokalizacja_plemion_%C5%9Bl%C4%85skich_w_IX_i_X_wieku.svg/440px-Lokalizacja_plemion_%C5%9Bl%C4%85skich_w_IX_i_X_wieku.svg.png 2x" data-file-width="1335" data-file-height="1367" /></a><figcaption>Slezské kmeny v 10. století Existence kmene Głubczyce (Hlubčici) je sporná, někteří badatelé takto interpretují jméno Lupiglaa u Bavorského geografa.</figcaption></figure> <a href="/wiki/Bavorsk%C3%BD_geograf" title="Bavorský geograf">Bavorský geograf</a> se zmiňuje o čtyřech slezských kmenech: Slenzané (v Dolním Slezsku v okolí hory <a href="/wiki/%C5%9Al%C4%99%C5%BCa" title="Ślęża">Ślęża</a>), Dědošané (pravděpodobně na severozápadě Dolního Slezska v okolí <a href="/wiki/Hlohov" title="Hlohov">Hlohova</a>), Opolané (v Horním Slezsku v okolí města <a href="/wiki/Opol%C3%AD" title="Opolí">Opolí</a>) a <a href="/wiki/Holasici" title="Holasici">Holasici</a> (na Těšínsku a Opavsku). <a href="/wiki/Kosmova_kronika_%C4%8Desk%C3%A1" class="mw-redirect" title="Kosmova kronika česká">Kosmova kronika česká</a> uvádí také Bobřany (na řece <a href="/wiki/Bobr_(p%C5%99%C3%ADtok_Odry)" title="Bobr (přítok Odry)">Bobr</a>) a Třebovany (pravděpodobně v okolí <a href="/wiki/Trzebnica" title="Trzebnica">Třebnice</a>). Některé polské zdroje řadí mezi slezské kmeny Běžunčany (Besunzane),<a href="#cite_note-40">[39]</a> jejich území se ale rozkládalo již v Horní Lužici a jedná se patrně o lužickosrbský kmen.<a href="#cite_note-41">[40]</a> V <a href="/wiki/Kniha_Jind%C5%99ichovsk%C3%A1" title="Kniha Jindřichovská">kronice kláštera Jindřichov</a> byla roku 1270 zapsána věta day, ut ia pobrusa, a ti poziwai ve slovanské mluvě Dolního Slezska, která je nejstarším známým zápisem ve slezštině, případně staré polštině. <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Deutsche_Ostsiedlung.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a2/Deutsche_Ostsiedlung.jpg/220px-Deutsche_Ostsiedlung.jpg" decoding="async" width="220" height="115" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a2/Deutsche_Ostsiedlung.jpg/330px-Deutsche_Ostsiedlung.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a2/Deutsche_Ostsiedlung.jpg/440px-Deutsche_Ostsiedlung.jpg 2x" data-file-width="797" data-file-height="417" /></a><figcaption><a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A1_v%C3%BDchodn%C3%AD_kolonizace" title="Německá východní kolonizace">Německá východní kolonizace</a></figcaption></figure> Začátkem 13. století začala na popud <a href="/wiki/Jind%C5%99ich_I._Bradat%C3%BD" title="Jindřich I. Bradatý">Jindřicha I. Bradatého</a> a <a href="/wiki/Hedvika_Slezsk%C3%A1" title="Hedvika Slezská">Hedviky Slezské</a> <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A1_v%C3%BDchodn%C3%AD_kolonizace" title="Německá východní kolonizace">německá kolonizace Slezska</a>. Prvním městem založeným podle <a href="/wiki/Magdebursk%C3%A9_pr%C3%A1vo" title="Magdeburské právo">magdeburského práva</a> byl <a href="/wiki/Z%C5%82otoryja" title="Złotoryja">Goldberg</a> (Złotoryja) v roce 1211. Ve velkém se německé osídlení rozběhlo po <a href="/wiki/Bitva_u_Lehnice" title="Bitva u Lehnice">vpádu Mongolů</a> v roce 1241, který zanechal Slezsko zpustošené a vylidněné. Dříve neosídlené horské a podhorské oblasti v <a href="/wiki/Krkono%C5%A1sko-jesenick%C3%A1_subprovincie" title="Krkonošsko-jesenická subprovincie">Sudetech</a> se záhy staly čistě německé, zatímco germanizace nížinné části Dolního Slezska byla dlouho trvajícím procesem završeným až v moderní době. Ještě na začátku 19. století se mluvilo slovansky na předměstích <a href="/wiki/Vratislav_(m%C4%9Bsto)" title="Vratislav (město)">Vratislavi</a>, v letech 1809–1824 sepsal Baltazar Działas z obce Beckern (Piekary) u <a href="/wiki/O%C5%82awa" title="Oława">Olavy</a> slovník dolnoslezského nářečí.<a href="#cite_note-42">[41]</a> Od 17. století se pro slovansky mluvící Slezany ujal termín „Vasrpoláci“ (Wasserpolen, Wasserpolacken) odvozen od toho, že jedním z jejich typických povolání bylo plavení zboží po Odře.<a href="#cite_note-43">[42]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Ethnographische_Karte_der_Oesterreichischen_Monarchie_von_Carl_Freiherr_von_Czoernig_1855_Oesterreichische_Schlesien.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f4/Ethnographische_Karte_der_Oesterreichischen_Monarchie_von_Carl_Freiherr_von_Czoernig_1855_Oesterreichische_Schlesien.jpg/220px-Ethnographische_Karte_der_Oesterreichischen_Monarchie_von_Carl_Freiherr_von_Czoernig_1855_Oesterreichische_Schlesien.jpg" decoding="async" width="220" height="159" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f4/Ethnographische_Karte_der_Oesterreichischen_Monarchie_von_Carl_Freiherr_von_Czoernig_1855_Oesterreichische_Schlesien.jpg/330px-Ethnographische_Karte_der_Oesterreichischen_Monarchie_von_Carl_Freiherr_von_Czoernig_1855_Oesterreichische_Schlesien.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f4/Ethnographische_Karte_der_Oesterreichischen_Monarchie_von_Carl_Freiherr_von_Czoernig_1855_Oesterreichische_Schlesien.jpg/440px-Ethnographische_Karte_der_Oesterreichischen_Monarchie_von_Carl_Freiherr_von_Czoernig_1855_Oesterreichische_Schlesien.jpg 2x" data-file-width="1581" data-file-height="1146" /></a><figcaption>Etnická situace v Rakouském Slezsku kolem roku 1855</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Sprachen_in_Schlesien_1905_06.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a8/Sprachen_in_Schlesien_1905_06.svg/220px-Sprachen_in_Schlesien_1905_06.svg.png" decoding="async" width="220" height="143" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a8/Sprachen_in_Schlesien_1905_06.svg/330px-Sprachen_in_Schlesien_1905_06.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a8/Sprachen_in_Schlesien_1905_06.svg/440px-Sprachen_in_Schlesien_1905_06.svg.png 2x" data-file-width="1235" data-file-height="800" /></a><figcaption>Jazykové poměry v pruské provincii Slezsko podle sčítání lidu 1905</figcaption></figure> Horní Slezsko si na rozdíl od Dolního udrželo etnicky smíšený charakter do období vzniku a rozmachu moderních národních hnutí v polovině 19. století. Současně s rostoucím germanizačním tlakem ze strany pruské administrativy pod <a href="/wiki/Otto_von_Bismarck" title="Otto von Bismarck">Bismarckem</a> se šířila mezi slovanskými Hornoslezany polská národní identita a standardní polština jako jazyk hornoslezského tisku a knih. Rovněž na <a href="/wiki/T%C4%9B%C5%A1%C3%ADnsko" title="Těšínsko">Těšínsku</a> získalo velký význam polské buditelské hnutí podporované navíc vlnou přistěhovalectví z <a href="/wiki/Hali%C4%8D" title="Halič">Haliče</a>. Na <a href="/wiki/Opavsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Opavské knížectví">Opavsku</a> a západním Těšínsku, mezi lidem, který používal <a href="/wiki/La%C5%A1sk%C3%A1_n%C3%A1%C5%99e%C4%8D%C3%AD" title="Lašská nářečí">lašská nářečí</a> a sám sebe označoval za „moravský“, působili čeští buditelé. Čtvrté vydání <a href="/wiki/Meyers_Konversations-Lexikon" title="Meyers Konversations-Lexikon">Meyers Konversations-Lexikon</a> uvádí v celé <a href="/wiki/Prusk%C3%A9_Slezsko" title="Pruské Slezsko">pruské provincii Slezsko</a> v roce 1885 77,8 % Němců, 20 % Poláků, 1,33 % Čechů (kromě <a href="/wiki/Moravci" title="Moravci">Moravců</a> v okresech <a href="/wiki/Ratibo%C5%99_(Slezsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD)" title="Ratiboř (Slezské vojvodství)">Ratiboř</a> a <a href="/wiki/Hlub%C4%8Dice" title="Hlubčice">Hlubčice</a> se jednalo o obyvatele tzv. <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_koutek" title="Český koutek">Českého koutku</a> v <a href="/wiki/Kladsk%C3%A9_hrabstv%C3%AD" title="Kladské hrabství">Kladském hrabství</a> a potomky českých exulantů v <a href="/wiki/G%C4%99siniec" title="Gęsiniec">Husinci</a>, <a href="/wiki/Go%C5%9Bci%C4%99cice" title="Gościęcice">Nových Poděbradech</a> a <a href="/wiki/Friedrich%C5%AFv_Hradec" class="mw-redirect" title="Friedrichův Hradec">Friedrichově Hradci</a>) a 0,7 % Lužických Srbů.<a href="#cite_note-meyers-44">[43]</a> Poměry v <a href="/wiki/Rakousk%C3%A9_Slezsko" title="Rakouské Slezsko">Rakouském Slezsku</a> pro rok 1880 jsou popsány následovně: 49 % Němců, 28 % Poláků a 23 % Čechů.<a href="#cite_note-45">[44]</a> V Pruském Slezsku klesl podíl Němců do roku 1905 na 71,8 % (viz mapa) a v Rakouském Slezsku do roku 1910 na 43,9 %.<a href="#cite_note-46">[45]</a><a href="#cite_note-47">[46]</a> Před první světovou válkou se jako čtvrtá kulturně-politická orientace vyvinulo šlonzácké hnutí – zastánci svébytné slezské národnosti, kteří obzvlášť velkého významu nabyli během územních konfliktů a dělení regionu po roce 1918. Šlonzáčtí aktivisté však toužili především po zachování politického <a href="/wiki/Status_quo" title="Status quo">statu quo</a>, zdůrazňovali hornoslezskou národnostní nevyhraněnost a jejich činnost neměla povahu klasického národního obrození, např. nesnažili se v té době o kodifikaci spisovného slezského jazyka a nadále používali ve svých publikacích hlavně polštinu a němčinu.<a href="#cite_note-48">[47]</a> <a href="/wiki/Reformace" title="Reformace">Náboženská reformace</a> se prosadila především v dolnoslezských knížectvích a na <a href="/wiki/T%C4%9B%C5%A1%C3%ADnsko" title="Těšínsko">Těšínsku</a>. V Pruském Slezsku žilo v roce 1885 52,4 % katolíků (v dolnoslezských vládních obvodech Vratislav a Lehnice 31,3 %), 46,1 % evangelíků (v dolnoslezských obvodech 67,3 %), 1,71 % jiných křesťanů a 1,2 % židů.<a href="#cite_note-meyers-44">[43]</a> Rakouské Slezsko čítalo v roce 1880 84,4 % katolíků, 13,9 % evangelíků (z toho čtyři pětiny v okresech Těšín a Bílsko) a 1,5 % židů.<a href="#cite_note-49">[48]</a> K převrácení národnostních, jazykových a náboženských poměrů došlo po druhé světové válce. V letech 1945–1947 proběhlo na základě ujednání <a href="/wiki/Postupimsk%C3%A1_konference" title="Postupimská konference">Postupimské konference</a> vysídlení Němců ze Slezska, kterému předcházely spontánní útěk před blížící se sovětskou armádou a „divoký odsun“ na jaře 1945. Část obyvatel však zůstala, a to na základě smíšených manželství nebo jako odborníci v průmyslu, kteří pro svou nepostradatelnost nebyli zařazeni k odsunu a naopak jim bylo zakázáno opustit nové Polsko, popř. Československo. Zejména v oblasti <a href="/wiki/Valb%C5%99ich" title="Valbřich">Valbřichu</a> žily i po roce 1947 tisíce Němců zaměstnaných v hornickém a hutnickém průmyslu,<a href="#cite_note-50">[49]</a> oficiální údaje pro celé <a href="/w/index.php?title=Vratislavsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD_(1946%E2%80%931975)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Vratislavské vojvodství (1946–1975) (stránka neexistuje)">Vratislavské vojvodství</a> z roku 1950 hovoří o 51 578 osobách.<a href="#cite_note-51">[50]</a> Po ukončení odsunu a vzniku <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A1_demokratick%C3%A1_republika" title="Německá demokratická republika">NDR</a> umožnila polská správa v Dolním Slezsku otevřít základní a střední školy s německým jazykem vyučovacím, založit německý kulturní spolek a vydávat německojazyčný týdeník (později deník) „Arbeiterstimme“. Velká část těchto zůstavších dolnoslezských Němců však dobrovolně opustila Polsko během vystěhovalecké vlny v letech 1955–1959.<a href="#cite_note-galla-52">[51]</a><a href="#cite_note-53">[52]</a><a href="#cite_note-54">[53]</a><a href="#cite_note-tama-55">[54]</a> Naopak v Horním Slezsku byl odsun proveden v mnohem menším rozsahu (proběhla tzv. národnostní verifikace a původní obyvatelé mohli zpravidla zůstat, pokud složili příslib věrnosti polskému národu a státu),<a href="#cite_note-56">[55]</a> ale zato polská správa zavedla politiku násilné polonizace etnicky smíšeného a národnostně nevyhraněného obyvatelstva. Potíralo se používání němčiny a slezského dialektu považovaného za „zkomolenou polštinu“, na hornoslezských školách se na rozdíl od zbytku země vyučovala němčina i jako cizí jazyk jen ojediněle, byla provedena akce popolšťování křestních jmen a příjmení, regionální kulturní činnost se prakticky omezila na folklorní úroveň.<a href="#cite_note-57">[56]</a><a href="#cite_note-58">[57]</a><a href="#cite_note-galla-52">[51]</a> Několik set tisíc Hornoslezanů se v letech 1950–1990 rozhodlo emigrovat do <a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_N%C4%9Bmecko" title="Západní Německo">Západního Německa</a>.<a href="#cite_note-tama-55">[54]</a><a href="#cite_note-59">[58]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Herkunft-Ansiedler.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a7/Herkunft-Ansiedler.jpg/220px-Herkunft-Ansiedler.jpg" decoding="async" width="220" height="163" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a7/Herkunft-Ansiedler.jpg/330px-Herkunft-Ansiedler.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a7/Herkunft-Ansiedler.jpg/440px-Herkunft-Ansiedler.jpg 2x" data-file-width="2434" data-file-height="1800" /></a><figcaption>Původ obyvatel polských „<a href="/wiki/Znovuz%C3%ADskan%C3%A1_%C3%BAzem%C3%AD" title="Znovuzískaná území">Znovuzískaných území</a>“ v roce 1946</figcaption></figure> Místo vysídlených Němců zaujali v polské části Slezska Poláci přesídlení z <a href="/wiki/Kresy" title="Kresy">Kresů</a>, tj. východních území postoupených <a href="/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%BD_svaz" title="Sovětský svaz">Sovětskému svazu</a>, osadníci z centrálního Polska, a také polští reemigranti z <a href="/wiki/Por%C3%BA%C5%99%C3%AD" title="Porúří">Porúří</a>, <a href="/wiki/Francie" title="Francie">Francie</a>, <a href="/wiki/Belgie" title="Belgie">Belgie</a> apod. Ve Vratislavském vojvodství tvořili v roce 1950 přesídlenci z východu 34,9 % obyvatel, osadníci z vnitrozemí 53,9 %, reemigranti 4,9 %. <a href="/w/index.php?title=Opolsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD_(1950%E2%80%931975)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Opolské vojvodství (1950–1975) (stránka neexistuje)">Opolské</a> a část <a href="/w/index.php?title=Katovick%C3%A9_vojvodstv%C3%AD_(1950%E2%80%931975)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Katovické vojvodství (1950–1975) (stránka neexistuje)">Katovického vojvodství</a> patřící před válkou Německu čítaly 18,34 % východních přesídlenců, 22,25 % vnitropolských osadníků a 1,81 % reemigrantů (přes polovinu tedy tvořili původní obyvatelé).<a href="#cite_note-60">[59]</a> Taktéž do československého Slezska přišly po odsunu Němců různorodé skupiny obyvatelstva z českých zemí a Slovenska, jakož i částečně čeští reemigranti (viz <a href="/wiki/Os%C3%ADdlov%C3%A1n%C3%AD_pohrani%C4%8D%C3%AD" title="Osídlování pohraničí">osídlování pohraničí</a>). <a href="/wiki/Dzier%C5%BConi%C3%B3w" title="Dzierżoniów">Dzierżoniów</a> (Reichenbach) byl v prvních poválečných letech významným střediskem židovské komunity, <a href="/wiki/%C5%BDid%C3%A9" title="Židé">Židé</a> vracející se z různých koutů Evropy tvořili v roce 1948 třetinu obyvatel.<a href="#cite_note-61">[60]</a> V <a href="/wiki/Krnov" title="Krnov">Krnově</a> a <a href="/wiki/Zgorzelec" title="Zgorzelec">polském Zhořelci</a> se na konci 40. let usadil velký počet řeckých emigrantů prchajících před <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Řecká občanská válka">občanskou válkou</a>.<a href="#cite_note-62">[61]</a><a href="#cite_note-63">[62]</a> V rámci <a href="/wiki/Operace_Visla" title="Operace Visla">Operace Visla</a> bylo mnoho polských občanů ukrajinské a rusínské národnosti přesunuto do Dolního Slezska (okolí <a href="/wiki/Lubin" title="Lubin">Lubinu</a>, <a href="/wiki/Lehnice" title="Lehnice">Lehnice</a> a <a href="/wiki/Wo%C5%82%C3%B3w" title="Wołów">Volova</a>).<a href="#cite_note-64">[63]</a> Na <a href="/wiki/Okres_Jesen%C3%ADk" title="Okres Jeseník">Jesenicku</a> byly po zrušení klášterů v Československu v roce 1950 shromážděny řeholnice z celé republiky.<a href="#cite_note-65">[64]</a> <a href="/wiki/Lehnice" title="Lehnice">Lehnici</a> se pro velký počet tam žijících sovětských vojáků a důstojníků i s rodinami přezdívalo Malá Moskva.<a href="#cite_note-66">[65]</a> Tyto menšiny výrazně poznamenaly Slezsko v poválečných dekádách, ovšem v důsledku pozdější emigrace a postupné asimilace mají „poněmecké“ oblasti v současnosti monokulturní ráz – polský anebo český. Rovněž náboženské poměry odpovídají situaci ve zbytku země: v Polsku převládají římskokatoličtí věřící, v Česku osoby bez vyznání. Další příliv nových obyvatel do Slezska byl spojen především s růstem průmyslových aglomerací: <a href="/wiki/Katovick%C3%A1_konurbace" title="Katovická konurbace">katovické</a> a <a href="/wiki/Ostrava" title="Ostrava">ostravsko</a>-<a href="/wiki/Karvin%C3%A1" title="Karviná">karvinské</a>. Na Ostravsku se usadilo mnoho lidí původem ze Slovenska včetně slovenských <a href="/wiki/Romov%C3%A9" title="Romové">Romů</a>, kteří nyní představují v některých obcích významnou menšinu.<a href="#cite_note-67">[66]</a> Slezsko ve smyslu bývalé pruské provincie zasahuje na západě do území historicky obývaného <a href="/wiki/Lu%C5%BEi%C4%8Dt%C3%AD_Srbov%C3%A9" title="Lužičtí Srbové">Lužickými Srby</a>. Následkem asimilace a extenzivní těžby hnědého uhlí, která v poválečných desetiletích zničila řadu tradičně lužických vesnic a přivedla usedlíky z jiných regionů <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A1_demokratick%C3%A1_republika" title="Německá demokratická republika">NDR</a>, žije tam už jen zanedbatelný počet osob ovládajících <a href="/wiki/Hornolu%C5%BEick%C3%A1_srb%C5%A1tina" title="Hornolužická srbština">hornolužickou srbštinu</a>, přestože mnoho obcí má oficiální dvojjazyčné pojmenování a je úředně zařazeno do tzv. Lužickosrbské sídelní oblasti (Sorbisches Siedlungsgebiet). <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:German_Minority_Upper_Silesia.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/62/German_Minority_Upper_Silesia.png/220px-German_Minority_Upper_Silesia.png" decoding="async" width="220" height="205" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/62/German_Minority_Upper_Silesia.png/330px-German_Minority_Upper_Silesia.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/62/German_Minority_Upper_Silesia.png/440px-German_Minority_Upper_Silesia.png 2x" data-file-width="669" data-file-height="624" /></a><figcaption>Německá národnost v polském Slezsku v roce 2002</figcaption></figure> Po uvolnění poměrů v roce 1989 se o slovo přihlásily menšiny v polském Horním Slezsku. Od roku 1990 aktivně působí v regionu německé kulturní spolky a politická reprezentace německé menšiny – strana <a href="/wiki/Mniejszo%C5%9B%C4%87_Niemiecka" title="Mniejszość Niemiecka">Mniejszość Niemiecka – Deutsche Minderheit</a>, která je v mnoha obcích <a href="/wiki/Opolsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Opolské vojvodství">Opolského vojvodství</a> nejsilnějším uskupením.<a href="#cite_note-68">[67]</a> Ve 31 hornoslezských <a href="/wiki/Gmina" title="Gmina">gminách</a> platí nyní <a href="/wiki/Dvojjazy%C4%8Dnost_Horn%C3%ADho_Slezska" title="Dvojjazyčnost Horního Slezska">dvojjazyčnost</a>. Při sčítání lidu v roce 2002 se k německé národnosti přihlásilo 138 737 osob v Opolském a <a href="/wiki/Slezsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Slezské vojvodství">Slezském vojvodství</a>,<a href="#cite_note-69">[68]</a> v roce 2011 pak 113 782.<a href="#cite_note-gus-70">[69]</a> Německou identitu v současnosti přijímají často potomci někdejších „Vasrpoláků“ a Moravců, jejichž rodnou řečí není němčina, nýbrž slovanská nářečí, a jedná se tak především o projev regionální příslušnosti a vymezení se proti polské většině.<a href="#cite_note-71">[70]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Odsetek_%C5%9Al%C4%85zak%C3%B3w_w_powiatach_wojew%C3%B3dztw_%C5%9Bl%C4%85skiego_i_opolskiego_z_roku_2011.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fb/Odsetek_%C5%9Al%C4%85zak%C3%B3w_w_powiatach_wojew%C3%B3dztw_%C5%9Bl%C4%85skiego_i_opolskiego_z_roku_2011.png/220px-Odsetek_%C5%9Al%C4%85zak%C3%B3w_w_powiatach_wojew%C3%B3dztw_%C5%9Bl%C4%85skiego_i_opolskiego_z_roku_2011.png" decoding="async" width="220" height="203" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fb/Odsetek_%C5%9Al%C4%85zak%C3%B3w_w_powiatach_wojew%C3%B3dztw_%C5%9Bl%C4%85skiego_i_opolskiego_z_roku_2011.png/330px-Odsetek_%C5%9Al%C4%85zak%C3%B3w_w_powiatach_wojew%C3%B3dztw_%C5%9Bl%C4%85skiego_i_opolskiego_z_roku_2011.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fb/Odsetek_%C5%9Al%C4%85zak%C3%B3w_w_powiatach_wojew%C3%B3dztw_%C5%9Bl%C4%85skiego_i_opolskiego_z_roku_2011.png/440px-Odsetek_%C5%9Al%C4%85zak%C3%B3w_w_powiatach_wojew%C3%B3dztw_%C5%9Bl%C4%85skiego_i_opolskiego_z_roku_2011.png 2x" data-file-width="1318" data-file-height="1218" /></a><figcaption>Slezská národnost v polském Slezsku v roce 2011</figcaption></figure> V počátcích 21. století zažívá svou renesancí slezské hnutí. V roce 2011 se ke slezské národnosti přihlásilo 847 tisíc polských občanů.<a href="#cite_note-72">[71]</a> V <a href="/wiki/Okres_Rybnik" title="Okres Rybnik">okrese Rybnik</a> dosáhl podíl Slezanů dokonce 41,5 %, v <a href="/wiki/Katovice" title="Katovice">Katovicích</a> se za Slezany označilo 24,4 % obyvatel.<a href="#cite_note-73">[72]</a> 529,4 tisíc osob uvedlo jako obcovací jazyk <a href="/wiki/Slez%C5%A1tina_(lechick%C3%BD_jazyk)" title="Slezština (lechický jazyk)">slezštinu</a><a href="#cite_note-gus-70">[69]</a>, která si razí cestu k tomu stát se dalším spisovným západoslovanským jazykem. Vychází v ní stále více knih, je stále více přítomná ve veřejném prostoru a v komunitě slezských aktivistů sílí snahy o její kodifikaci – prosazení jednotného pravopisu, vydání kompletního slovníku a vytvoření jazykového korpusu.<a href="#cite_note-74">[73]</a> V České republice se ve stejném roce ke slezské národnosti přihlásilo 12 214 osob,<a href="#cite_note-75">[74]</a> nejvíce v obcích na <a href="/wiki/Hlu%C4%8D%C3%ADnsko" title="Hlučínsko">Hlučínsku</a>.<a href="#cite_note-76">[75]</a> Do roku 2021 se počet českých Slezanů zvýšil na 30 451, z toho 12 451 uvedlo slezskou národnost jako jedinou. Celkově 2,7 % obyvatel <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_Slezsko" title="České Slezsko">Českého Slezska</a> se považovalo za Slezany v národnostním smyslu, přičemž v rámci Hlučínska 9,7 %.<a href="#cite_note-wachtyrz-77">[76]</a> Naopak v Polsku klesl počet příslušníků slezské národností na 585 700 a počet uživatelů slezského jazyka na 457 900 (z toho jen pro 53,3 tisíc to byl jediný obcovací jazyk).<a href="#cite_note-">[77]</a> V české části Těšínska žije téměř 30 tisíc příslušníků <a href="/wiki/Polsk%C3%A1_men%C5%A1ina_v_%C4%8Cesku" class="mw-redirect" title="Polská menšina v Česku">polské menšiny</a>,<a href="#cite_note-79">[78]</a> která disponuje vyvinutou sítí škol s polským jazykem vyučovacím a <a href="/wiki/Polsk%C3%BD_kulturn%C4%9B-osv%C4%9Btov%C3%BD_svaz_v_%C4%8Cesk%C3%A9_republice" title="Polský kulturně-osvětový svaz v České republice">kulturně-osvětových spolků</a>. V obcích s více než 10% podílem Poláků (nejvíce v obci <a href="/wiki/Hr%C3%A1dek_(okres_Fr%C3%BDdek-M%C3%ADstek)" title="Hrádek (okres Frýdek-Místek)">Hrádek</a> – 31 %)<a href="#cite_note-80">[79]</a> platí dvojjazyčnost. Běžnou mluvou podstatné části obyvatel toho kraje je nehledě na národnostní deklarace (Poláci, Češi, Slezané a nevyhranění tustelocy) smíšené nářečí ponašymu založené na libovolném kombinování prvků češtiny, slezštiny, polštiny a slovenštiny.<a href="#cite_note-81">[80]</a> Těšínské Slezsko patří mezi regiony s nejvyšší mírou religiozity v Česku, přičemž relativně silně jsou zastoupeni jak <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Římskokatolická církev">římští katolíci</a>, tak <a href="/wiki/Luter%C3%A1nstv%C3%AD" title="Luteránství">evangelíci</a>.<a href="#cite_note-82">[81]</a><a href="#cite_note-83">[82]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Osobnosti">Osobnosti</h2>[<a href="/w/index.php?title=Slezsko&veaction=edit&section=15" title="Editace sekce: Osobnosti" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit&section=15" title="Editovat zdrojový kód sekce Osobnosti">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Literatura">Literatura</h3>[<a href="/w/index.php?title=Slezsko&veaction=edit&section=16" title="Editace sekce: Literatura" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit&section=16" title="Editovat zdrojový kód sekce Literatura">editovat zdroj</a>]</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Andreas_Gryphius_1.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f9/Andreas_Gryphius_1.jpg/150px-Andreas_Gryphius_1.jpg" decoding="async" width="150" height="173" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f9/Andreas_Gryphius_1.jpg/225px-Andreas_Gryphius_1.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f9/Andreas_Gryphius_1.jpg/300px-Andreas_Gryphius_1.jpg 2x" data-file-width="1263" data-file-height="1456" /></a><figcaption><a href="/wiki/Andreas_Gryphius" title="Andreas Gryphius">Andreas Gryphius</a></figcaption></figure> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Gerhart_Hauptmann_by_Hugo_Erfurth_1929.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/31/Gerhart_Hauptmann_by_Hugo_Erfurth_1929.jpg/150px-Gerhart_Hauptmann_by_Hugo_Erfurth_1929.jpg" decoding="async" width="150" height="179" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/31/Gerhart_Hauptmann_by_Hugo_Erfurth_1929.jpg/225px-Gerhart_Hauptmann_by_Hugo_Erfurth_1929.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/31/Gerhart_Hauptmann_by_Hugo_Erfurth_1929.jpg/300px-Gerhart_Hauptmann_by_Hugo_Erfurth_1929.jpg 2x" data-file-width="554" data-file-height="661" /></a><figcaption><a href="/wiki/Gerhart_Hauptmann" title="Gerhart Hauptmann">Gerhart Hauptmann</a></figcaption></figure> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Janosch_2002-11.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/09/Janosch_2002-11.jpg/150px-Janosch_2002-11.jpg" decoding="async" width="150" height="187" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/09/Janosch_2002-11.jpg/225px-Janosch_2002-11.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/09/Janosch_2002-11.jpg/300px-Janosch_2002-11.jpg 2x" data-file-width="808" data-file-height="1008" /></a><figcaption><a href="/w/index.php?title=Janosch&action=edit&redlink=1" class="new" title="Janosch (stránka neexistuje)">Janosch</a></figcaption></figure> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Olga_Tokarczuk-9739.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e0/Olga_Tokarczuk-9739.jpg/150px-Olga_Tokarczuk-9739.jpg" decoding="async" width="150" height="200" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e0/Olga_Tokarczuk-9739.jpg/225px-Olga_Tokarczuk-9739.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e0/Olga_Tokarczuk-9739.jpg/300px-Olga_Tokarczuk-9739.jpg 2x" data-file-width="1125" data-file-height="1500" /></a><figcaption><a href="/wiki/Olga_Tokarczukov%C3%A1" title="Olga Tokarczuková">Olga Tokarczuková</a></figcaption></figure> <a href="/wiki/Martin_z_Opavy" title="Martin z Opavy">Martin z Opavy</a> byl středověkým kronikářem, jehož <a href="/wiki/Chronicon_Martimiani" title="Chronicon Martimiani">Chronicon Martimiani</a> se stal nejvlivnějším zdrojem pro středověkou legendu o <a href="/wiki/Pape%C5%BEka_Jana" title="Papežka Jana">Papežce Janě</a>. Latinská kázání De tempore a De sanctis <a href="/w/index.php?title=Peregrinus_z_Opol%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Peregrinus z Opolí (stránka neexistuje)">Peregrina z Opolí</a> se těšily na přelomu 13. a 14. století velké popularitě a zachovalo se na tři sta jejich kopií. První významná slezská literární díla vznikla v 17. století. <a href="/wiki/Martin_Opitz" title="Martin Opitz">Martin Opitz</a> z <a href="/wiki/Boles%C5%82awiec" title="Bolesławiec">Boleslavi</a>, autor Knížky o německém básnictví (Buch von der Deutschen Poeterey) z roku 1624, je považován za zakladatele tzv. <a href="/wiki/Slezsk%C3%A1_b%C3%A1snick%C3%A1_%C5%A1kola" title="Slezská básnická škola">slezské básnické školy</a>, k níž patřili též mj. <a href="/wiki/Daniel_Casper_von_Lohenstein" title="Daniel Casper von Lohenstein">Daniel Casper von Lohenstein</a> z <a href="/wiki/Niemcza" title="Niemcza">Němčí</a> a <a href="/wiki/Christian_Hoffmann_von_Hoffmannswaldau" title="Christian Hoffmann von Hoffmannswaldau">Christian Hoffmann von Hoffmannswaldau</a> z Vratislavi. Dalším významným slezským básníkem období baroka byl <a href="/wiki/Andreas_Gryphius" title="Andreas Gryphius">Andreas Gryphius</a> z <a href="/wiki/Hlohov" title="Hlohov">Hlohova</a> proslulý především svými sonety. <a href="/wiki/Jakob_B%C3%B6hme" title="Jakob Böhme">Jakob Böhme</a>, „první německý filozof“, žil a tvořil v té době ve <a href="/wiki/G%C3%B6rlitz" title="Görlitz">Zhořelci</a> a jeho myšlenky ovlivnily tvorbu <a href="/w/index.php?title=Daniel_Czepko_von_Reigersfeld&action=edit&redlink=1" class="new" title="Daniel Czepko von Reigersfeld (stránka neexistuje)">Daniela Czepka von Reigersfeld</a> z dnešních Koskowic u <a href="/wiki/Lehnice" title="Lehnice">Lehnice</a>. Pozornost si zaslouží mystická duchovní poezie <a href="/wiki/Angelus_Silesius" title="Angelus Silesius">Angela Silesia</a> (vlastním jménem Johannes Scheffler) z Vratislavi, obzvlášť jeho Poutník cherubínský (Cherubinischer Wandersmann) z roku 1674. Ve staré polštině napsal v roce 1612 <a href="/w/index.php?title=Walenty_Ro%C5%BAdzie%C5%84ski&action=edit&redlink=1" class="new" title="Walenty Roździeński (stránka neexistuje)">Walenty Roździeński</a> z dnešních Katovic poemu Officina Ferraria, abo Hutá i Wárstát z Kuźniámi szlachetnego dzieła Zelaznego pojednávající o tehdejším stavu slezského hornictví a hutnictví. České evangelické nábožné písně vydal v roce 1636 pod titulem <a href="/wiki/Cithara_sanctorum" title="Cithara sanctorum">Cithara sanctorum</a> těšínský teolog a kazatel <a href="/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_T%C5%99anovsk%C3%BD" title="Jiří Třanovský">Jiří Třanovský</a>. Druhá polovina 18. století patřila <a href="/wiki/Anna_Louisa_Karsch" title="Anna Louisa Karsch">Anně Louise Karschové</a>, „německé <a href="/wiki/Sapf%C3%B3" title="Sapfó">Sapfó</a>“ ze <a href="/wiki/%C5%9Awiebodzin" title="Świebodzin">Svobodínska</a>. <a href="/wiki/Joseph_von_Eichendorff" title="Joseph von Eichendorff">Joseph von Eichendorff</a> z <a href="/wiki/Lubovice" title="Lubovice">Lubovic</a> u <a href="/wiki/Ratibo%C5%99_(Slezsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD)" title="Ratiboř (Slezské vojvodství)">Ratiboře</a>, autor novely <a href="/wiki/Ze_%C5%BEivota_darmo%C5%A1lapa" title="Ze života darmošlapa">Ze života darmošlapa</a> (Aus dem Leben eines Taugenichts), byl nejdůležitějším slezským představitelem <a href="/wiki/Romantismus_(literatura)" title="Romantismus (literatura)">romantismu</a>. Na pomezí romantismu, <a href="/wiki/Biedermeier" title="Biedermeier">biedermeieru</a> a <a href="/wiki/Realismus_(literatura)" title="Realismus (literatura)">realismu</a> se řadí tvorba <a href="/w/index.php?title=Karl_Eduard_von_Holtei&action=edit&redlink=1" class="new" title="Karl Eduard von Holtei (stránka neexistuje)">Karla Eduarda von Holteie</a> z Vratislavi, který napsal rovněž mnoho básní ve <a href="/wiki/Slezsk%C3%A1_n%C4%9Bm%C4%8Dina" title="Slezská němčina">slezskoněmeckém dialektu</a>, stejně jako <a href="/w/index.php?title=Robert_R%C3%B6ssler&action=edit&redlink=1" class="new" title="Robert Rössler (stránka neexistuje)">Robert Rössler</a> působící jako učitel v různých městech celého pruského Slezska nebo <a href="/w/index.php?title=Johannes_Reinelt&action=edit&redlink=1" class="new" title="Johannes Reinelt (stránka neexistuje)">Johannes Reinelt</a> z <a href="/wiki/Go%C5%82uszowice" title="Gołuszowice">Křížovic</a> známý pod pseudonymem Philo vom Walde. <a href="/wiki/Gerhart_Hauptmann" title="Gerhart Hauptmann">Gerhart Hauptmann</a>, autor mohutného <a href="/wiki/Naturalismus_(literatura)" title="Naturalismus (literatura)">naturalistického</a> dramatu <a href="/w/index.php?title=Tkalci&action=edit&redlink=1" class="new" title="Tkalci (stránka neexistuje)">Tkalci</a> (Die Weber, první vydání ve slezskoněmeckém dialektu s titulem De Waber) a nositel <a href="/wiki/Nobelova_cena_za_literaturu" title="Nobelova cena za literaturu">Nobelovy ceny za literaturu</a> z roku 1912, pocházel z <a href="/wiki/Szczawno-Zdr%C3%B3j" title="Szczawno-Zdrój">Obersalzbrunnu</a> (Szczawno-Zdrój) a strávil většinu života v podkrkonošském <a href="/wiki/Jagni%C4%85tk%C3%B3w" title="Jagniątków">Agnetendorfu</a>. Realistický román Má dáti – dal (Soll und Haben) z roku 1855 je nejznámějším dílem <a href="/wiki/Gustav_Freytag" title="Gustav Freytag">Gustava Freytaga</a> z <a href="/wiki/Kluczbork" title="Kluczbork">Kluczborku</a>. <a href="/wiki/Kurd_Lasswitz" title="Kurd Lasswitz">Kurd Lasswitz</a>, průkopník německé vědeckofantastické literatury, pocházel z Vratislavi. Do dějin české literatury se zapsaly <a href="/wiki/Slezsk%C3%A9_p%C3%ADsn%C4%9B" title="Slezské písně">Slezské písně</a> <a href="/wiki/Petr_Bezru%C4%8D" title="Petr Bezruč">Petra Bezruče</a>, představitele <a href="/wiki/Anarchisti%C4%8Dt%C3%AD_bu%C5%99i%C4%8Di" title="Anarchističtí buřiči">generace anarchistických buřičů</a> původem z <a href="/wiki/Opava" title="Opava">Opavy</a>. Polsky psali v 19. století v pruském Slezsku <a href="/w/index.php?title=J%C3%B3zef_Lompa&action=edit&redlink=1" class="new" title="Józef Lompa (stránka neexistuje)">Józef Lompa</a> z <a href="/wiki/Olesno" title="Olesno">Olesna</a>, <a href="/w/index.php?title=Karol_Miarka&action=edit&redlink=1" class="new" title="Karol Miarka (stránka neexistuje)">Karol Miarka</a> z <a href="/w/index.php?title=Pielgrzymowice&action=edit&redlink=1" class="new" title="Pielgrzymowice (stránka neexistuje)">Pielgrzymowic</a> či <a href="/w/index.php?title=Konstanty_Damrot&action=edit&redlink=1" class="new" title="Konstanty Damrot (stránka neexistuje)">Konstanty Damrot</a> a <a href="/w/index.php?title=Juliusz_Ligo%C5%84&action=edit&redlink=1" class="new" title="Juliusz Ligoń (stránka neexistuje)">Juliusz Ligoń</a> z <a href="/wiki/Lubliniec" title="Lubliniec">Lubliniecka</a>, na Těšínsku pak např. <a href="/wiki/Jan_Kubisz" title="Jan Kubisz">Jan Kubisz</a> z <a href="/wiki/Konsk%C3%A1_(T%C5%99inec)" title="Konská (Třinec)">Konské</a>, autor písně <a href="/wiki/P%C5%82yniesz_Olzo_po_dolinie" title="Płyniesz Olzo po dolinie">Płyniesz Olzo po dolinie</a>. Mezi německy píšící spisovatele ze Slezska ve 20. století patří <a href="/wiki/Arnold_Zweig" title="Arnold Zweig">Arnold Zweig</a> z <a href="/wiki/Hlohov" title="Hlohov">Hlohova</a>, autor protiválečného cyklu Velká válka bílých mužů (Der große Krieg der weißen Männer), či <a href="/wiki/Horst_Bienek" title="Horst Bienek">Horst Bienek</a> z <a href="/wiki/Gliwice" title="Gliwice">Hlivic</a> proslulý svou Hlivickou tetralogií: První polka (Die erste Polka), Zářijové světlo (Septemberlicht), Čas beze zvonů (Zeit ohne Glocken) a Země a oheň (Erde und Feuer). <a href="/w/index.php?title=Janosch&action=edit&redlink=1" class="new" title="Janosch (stránka neexistuje)">Janosch</a> (vlastním jménem Horst Eckert) je autorem více než 300 knih pro děti a románu Cholonek oder der liebe Gott aus Lehm, v němž kriticky vylíčil život v rodné dělnické kolonii Poremba u <a href="/wiki/Zabrze" title="Zabrze">Zabrze</a> v meziválečném období a za druhé světové války. <a href="/wiki/August_Scholtis" title="August Scholtis">August Scholtis</a> z <a href="/wiki/Bolatice" title="Bolatice">Bolatic</a> napsal mj. Východní vítr. Román hornoslezské katastrofy. <a href="/w/index.php?title=Hermann_Stehr&action=edit&redlink=1" class="new" title="Hermann Stehr (stránka neexistuje)">Hermann Stehr</a> z <a href="/wiki/Bystrzyca_K%C5%82odzka" title="Bystrzyca Kłodzka">Kladské Bystřice</a> psal romány ze života dolnoslezského lidu, <a href="/w/index.php?title=Max_Herrmann-Neisse&action=edit&redlink=1" class="new" title="Max Herrmann-Neisse (stránka neexistuje)">Max Herrmann-Neisse</a> z <a href="/wiki/Nisa_(Polsko)" title="Nisa (Polsko)">Nisy</a> byl představitelem <a href="/wiki/Expresionismus_(literatura)" title="Expresionismus (literatura)">expresionismu</a>. <a href="/wiki/Joy_Adamsonov%C3%A1" title="Joy Adamsonová">Joy Adamsonová</a> (vlastním jménem Friederike Gessner) narozená v <a href="/wiki/Opava" title="Opava">Opavě</a>, která pak odcestovala do Afriky a věnovala se ochraně zvířat, je autorkou světoznámé knihy Příběh lvice Elsy (v anglickém originálu třídílná série Born Free, Living Free a Forever Free). <a href="/wiki/Ota_Filip" title="Ota Filip">Ota Filip</a> se narodil ve <a href="/wiki/Slezsk%C3%A1_Ostrava_(%C4%8D%C3%A1st_obce)" title="Slezská Ostrava (část obce)">Slezské Ostravě</a> a zážitky ze svého dětství a mládí zpracoval v románu Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy, další ostravský rodák <a href="/wiki/Old%C5%99ich_%C5%A0ule%C5%99" title="Oldřich Šuleř">Oldřich Šuleř</a> popisoval osudy Jesenicka a slezsko-moravského pomezí, zatímco <a href="/wiki/Zden%C4%9Bk_Jirotka" title="Zdeněk Jirotka">Zdeněk Jirotka</a> proslul jako autor románu <a href="/wiki/Saturnin_(rom%C3%A1n)" title="Saturnin (román)">Saturnin</a>. Z <a href="/wiki/H%C3%A1j_ve_Slezsku" title="Háj ve Slezsku">Háje ve Slezsku</a> pocházel <a href="/wiki/Vladislav_Van%C4%8Dura" title="Vladislav Vančura">Vladislav Vančura</a>. Hornoslezskou problematikou se ve své polskojazyčné tvorbě zabývali <a href="/wiki/Gustaw_Morcinek" title="Gustaw Morcinek">Gustaw Morcinek</a> z <a href="/wiki/Karvin%C3%A1" title="Karviná">Karviné</a> a <a href="/w/index.php?title=Wilhelm_Szewczyk&action=edit&redlink=1" class="new" title="Wilhelm Szewczyk (stránka neexistuje)">Wilhelm Szewczyk</a> z <a href="/wiki/Czerwionka-Leszczyny" title="Czerwionka-Leszczyny">Czerwionky-Leszczyn</a>. <a href="/wiki/%C3%93ndra_%C5%81ysohorsky" title="Óndra Łysohorsky">Óndra Łysohorsky</a> (vlastním jménem Ervín Goj) z <a href="/wiki/Fr%C3%BDdek-M%C3%ADstek" title="Frýdek-Místek">Frýdku</a> vytvořil na základě nářečí slezsko-moravského pomezí spisovnou <a href="/wiki/La%C5%A1sk%C3%A1_n%C3%A1%C5%99e%C4%8D%C3%AD" title="Lašská nářečí">laštinu</a>, v níž psal své básně a další texty. Z <a href="/wiki/Visla_(m%C4%9Bsto)" title="Visla (město)">Visly</a> pocházel <a href="/wiki/Jerzy_Pilch" title="Jerzy Pilch">Jerzy Pilch</a>, v <a href="/wiki/Bytom" title="Bytom">Bytomi</a> se narodil <a href="/wiki/Leszek_Engelking" title="Leszek Engelking">Leszek Engelking</a>, ve <a href="/wiki/Z%C5%82otoryja" title="Złotoryja">Złotoryji</a> <a href="/wiki/Mariusz_Szczygie%C5%82" title="Mariusz Szczygieł">Mariusz Szczygieł</a>. <a href="/wiki/Marek_Krajewski" title="Marek Krajewski">Marek Krajewski</a> je autorem populární série detektivních příběhů s Eberhardem Mockem odehrávajících se v meziválečné Vratislavi. Ve slezské metropoli také žije sci-fi spisovatel <a href="/w/index.php?title=Jacek_Inglot&action=edit&redlink=1" class="new" title="Jacek Inglot (stránka neexistuje)">Jacek Inglot</a> a strávil zde půlku života <a href="/wiki/Tadeusz_R%C3%B3%C5%BCewicz" title="Tadeusz Różewicz">Tadeusz Różewicz</a>. <a href="/wiki/Karin_Lednick%C3%A1" title="Karin Lednická">Karin Lednická</a> z <a href="/wiki/Karvin%C3%A1" title="Karviná">Karviné</a> proslula trilogií Šikmý kostel o osudech svého města, karvinskou rodačkou je rovněž <a href="/wiki/Renata_Putzlacher-Buchtov%C3%A1" title="Renata Putzlacher-Buchtová">Renata Putzlacher-Buchtová</a>. V <a href="/wiki/Brunt%C3%A1l" title="Bruntál">Bruntále</a> se narodil sci-fi a fantasy autor <a href="/wiki/Leo%C5%A1_Ky%C5%A1a" title="Leoš Kyša">Leoš Kyša</a> alias František Kotleta. Mezi nejvýznamnější spisovatele mladší generace patří <a href="/wiki/Szczepan_Twardoch" title="Szczepan Twardoch">Szczepan Twardoch</a> z <a href="/wiki/Pilchowice_(Slezsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD)" title="Pilchowice (Slezské vojvodství)">Pilchowic</a>, autor „hornoslezské epopeje“ Drach a románu Morfium (Morfina). <a href="/wiki/Olga_Tokarczukov%C3%A1" title="Olga Tokarczuková">Olga Tokarczuková</a>, nositelka <a href="/wiki/Nobelova_cena_za_literaturu" title="Nobelova cena za literaturu">Nobelovy ceny za literaturu</a> za rok 2018, se narodila v <a href="/w/index.php?title=Sulech%C3%B3w&action=edit&redlink=1" class="new" title="Sulechów (stránka neexistuje)">Sulechówě</a> na okraji historického Slezska, vyrůstala v <a href="/wiki/Ket%C5%99" title="Ketř">Ketři</a>, působila ve <a href="/wiki/Valb%C5%99ich" title="Valbřich">Valbřichu</a> a Vratislavi a nyní žije v dolnoslezské obci <a href="/w/index.php?title=Krajan%C3%B3w&action=edit&redlink=1" class="new" title="Krajanów (stránka neexistuje)">Krajanów</a>. V moderní <a href="/wiki/Slez%C5%A1tina_(lechick%C3%BD_jazyk)" title="Slezština (lechický jazyk)">slezštině</a> píší např. <a href="/w/index.php?title=Alojzy_Lysko&action=edit&redlink=1" class="new" title="Alojzy Lysko (stránka neexistuje)">Alojzy Lysko</a> z obce <a href="/w/index.php?title=Bojszowy&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bojszowy (stránka neexistuje)">Bojszowy</a> (Duchy wojny), <a href="/w/index.php?title=Marek_Szo%C5%82tysek&action=edit&redlink=1" class="new" title="Marek Szołtysek (stránka neexistuje)">Marek Szołtysek</a> z <a href="/w/index.php?title=Giera%C5%82towice&action=edit&redlink=1" class="new" title="Gierałtowice (stránka neexistuje)">Gierałtowic</a>, <a href="/w/index.php?title=Marcin_Melon&action=edit&redlink=1" class="new" title="Marcin Melon (stránka neexistuje)">Marcin Melon</a>, autor detektivní série z prostředí katovické konurbace Kōmisorz Hanusik, <a href="/w/index.php?title=Miros%C5%82aw_Syniawa&action=edit&redlink=1" class="new" title="Mirosław Syniawa (stránka neexistuje)">Mirosław Syniawa</a> z <a href="/wiki/Cho%C5%99ov" title="Chořov">Chořova</a>, spoluzakladatel spolku Pro Loquela Silesiana, či <a href="/w/index.php?title=Grzegorz_Kulik&action=edit&redlink=1" class="new" title="Grzegorz Kulik (stránka neexistuje)">Grzegorz Kulik</a> z <a href="/wiki/Bytom" title="Bytom">Bytomi</a>, tvůrce slezských překladů světové literatury (<a href="/wiki/V%C3%A1no%C4%8Dn%C3%AD_koleda_(Dickens)" title="Vánoční koleda (Dickens)">Vánoční koleda</a>, <a href="/wiki/Mal%C3%BD_princ" title="Malý princ">Malý princ</a>, <a href="/wiki/Alenka_v_%C5%99%C3%AD%C5%A1i_div%C5%AF" title="Alenka v říši divů">Alenka v říši divů</a> a další). Lašské nářečí <a href="/wiki/Hlu%C4%8D%C3%ADnsko" title="Hlučínsko">Hlučínska</a> ve své tvorbě využívá <a href="/wiki/Petr_%C4%8Cicho%C5%88" title="Petr Čichoň">Petr Čichoň</a> z <a href="/wiki/Ludge%C5%99ovice" title="Ludgeřovice">Ludgeřovic</a>, autor Slezského románu a Lanovky nad Landekem, nebo opavská rodačka <a href="/wiki/Eva_Tvrd%C3%A1" title="Eva Tvrdá">Eva Tvrdá</a>. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Hudba">Hudba</h3>[<a href="/w/index.php?title=Slezsko&veaction=edit&section=17" title="Editace sekce: Hudba" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit&section=17" title="Editovat zdrojový kód sekce Hudba">editovat zdroj</a>]</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Jaromir_Nohavica_in_Brno_March_9th_2010.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5c/Jaromir_Nohavica_in_Brno_March_9th_2010.jpg/150px-Jaromir_Nohavica_in_Brno_March_9th_2010.jpg" decoding="async" width="150" height="224" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5c/Jaromir_Nohavica_in_Brno_March_9th_2010.jpg/225px-Jaromir_Nohavica_in_Brno_March_9th_2010.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5c/Jaromir_Nohavica_in_Brno_March_9th_2010.jpg/300px-Jaromir_Nohavica_in_Brno_March_9th_2010.jpg 2x" data-file-width="1300" data-file-height="1944" /></a><figcaption><a href="/wiki/Jarom%C3%ADr_Nohavica" title="Jaromír Nohavica">Jaromír Nohavica</a></figcaption></figure> Z <a href="/wiki/T%C4%9B%C5%A1%C3%ADn" title="Těšín">Těšína</a> pocházel houslista <a href="/w/index.php?title=Max_Rostal&action=edit&redlink=1" class="new" title="Max Rostal (stránka neexistuje)">Max Rostal</a> a skladatel <a href="/wiki/Viktor_Ullmann" title="Viktor Ullmann">Viktor Ullmann</a>, z <a href="/wiki/Vratislav_(m%C4%9Bsto)" title="Vratislav (město)">Vratislavi</a> dirigent a skladatel <a href="/wiki/Otto_Klemperer" title="Otto Klemperer">Otto Klemperer</a>. V dnešním <a href="/wiki/Grodk%C3%B3w" title="Grodków">Grodkówě</a> se narodil <a href="/wiki/J%C3%B3zef_Elsner" title="Józef Elsner">Józef Elsner</a>, učitel <a href="/wiki/Fryderyk_Chopin" title="Fryderyk Chopin">Fryderyka Chopina</a>. <a href="/w/index.php?title=Franz_Eckert&action=edit&redlink=1" class="new" title="Franz Eckert (stránka neexistuje)">Franz Eckert</a> z <a href="/wiki/Nowa_Ruda" title="Nowa Ruda">Nové Rudy</a> složil v roce 1901 korejskou hymnu <a href="/wiki/Hymna_Korejsk%C3%A9ho_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Hymna Korejského císařství">Ägukga</a> a podílel se na vzniku japonské hymny <a href="/wiki/Japonsk%C3%A1_hymna" title="Japonská hymna">Kimigajo</a>. <a href="/wiki/Holasovice" title="Holasovice">Holasovice</a> u Opavy byly rodištěm <a href="/wiki/Pavel_K%C5%99%C3%AD%C5%BEkovsk%C3%BD" title="Pavel Křížkovský">Pavla Křížkovského</a>. V Katovicích žili a působili skladatelé <a href="/wiki/Henryk_G%C3%B3recki" title="Henryk Górecki">Henryk Górecki</a> a <a href="/wiki/Wojciech_Kilar" title="Wojciech Kilar">Wojciech Kilar</a>. Ze <a href="/wiki/Zabrze" title="Zabrze">Zabrze</a> pochází klávirista <a href="/wiki/Krystian_Zimerman" title="Krystian Zimerman">Krystian Zimerman</a>. Slezská reálie jsou častým námětem písniček ostravského rodáka <a href="/wiki/Jarom%C3%ADr_Nohavica" title="Jaromír Nohavica">Jaromíra Nohavicy</a>. V <a href="/wiki/Pet%C5%99kovice_(Ostrava)" title="Petřkovice (Ostrava)">Petřkovicích</a> se narodila <a href="/wiki/Hana_Zagorov%C3%A1" title="Hana Zagorová">Hana Zagorová</a>. Výraznou osobností české alternativní hudební scény je <a href="/wiki/Iva_Bittov%C3%A1" title="Iva Bittová">Iva Bittová</a> z <a href="/wiki/Brunt%C3%A1l" title="Bruntál">Bruntálu</a>. Z <a href="/wiki/T%C5%99inec" title="Třinec">Třince</a> pochází <a href="/wiki/Renata_Dr%C3%B6ssler" title="Renata Drössler">Renata Drössler</a> a <a href="/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1_Klus" title="Tomáš Klus">Tomáš Klus</a>, z <a href="/wiki/Vendryn%C4%9B" title="Vendryně">Vendryně</a> <a href="/wiki/Ewa_Farna" title="Ewa Farna">Ewa Farna</a>, z ostravské městské části <a href="/wiki/Hru%C5%A1ov_(Ostrava)" title="Hrušov (Ostrava)">Hrušov</a> <a href="/wiki/Marie_Rottrov%C3%A1" title="Marie Rottrová">Marie Rottrová</a> a z <a href="/wiki/Jesen%C3%ADk" title="Jeseník">Jeseníku</a> <a href="/wiki/Jarom%C3%ADr_%C5%A0vejd%C3%ADk" title="Jaromír Švejdík">Jaromír Švejdík</a> známý pod pseudonymem Jaromír 99, frontman kapely <a href="/wiki/Priessnitz_(hudebn%C3%AD_skupina)" title="Priessnitz (hudební skupina)">Priessnitz</a> a spoluautor komiksu <a href="/wiki/Alois_Nebel" title="Alois Nebel">Alois Nebel</a>. V Ostravě byla <a href="/wiki/Radek_Pastr%C5%88%C3%A1k" title="Radek Pastrňák">Radkem Pastrňákem</a> v roce 1986 založena populární kapela <a href="/wiki/Buty" title="Buty">Buty</a>. V <a href="/wiki/Mys%C5%82owice" title="Mysłowice">Myslovicích</a> vznikla roku 1992 rocková skupina <a href="/w/index.php?title=Myslovitz&action=edit&redlink=1" class="new" title="Myslovitz (stránka neexistuje)">Myslovitz</a> v čele s <a href="/w/index.php?title=Artur_Rojek&action=edit&redlink=1" class="new" title="Artur Rojek (stránka neexistuje)">Arturem Rojkem</a>. Představitelem stylu <a href="/wiki/Post-punk" title="Post-punk">post-punk</a> a <a href="/wiki/New_wave" class="mw-redirect" title="New wave">new wave</a> je vratislavský zpěvák <a href="/wiki/Lech_Janerka" title="Lech Janerka">Lech Janerka</a>, ve slezské metropoli se také narodili <a href="/w/index.php?title=Maria_Peszek&action=edit&redlink=1" class="new" title="Maria Peszek (stránka neexistuje)">Maria Peszek</a> a <a href="/w/index.php?title=Jan_Borysewicz&action=edit&redlink=1" class="new" title="Jan Borysewicz (stránka neexistuje)">Jan Borysewicz</a>, zakladatel skupiny <a href="/wiki/Lady_Pank" title="Lady Pank">Lady Pank</a>. Z <a href="/wiki/Paczk%C3%B3w" title="Paczków">Pačkova</a> pochází <a href="/wiki/Pawe%C5%82_Kukiz" title="Paweł Kukiz">Paweł Kukiz</a>, z <a href="/wiki/%C4%8Cechovice-D%C4%9Bdice" title="Čechovice-Dědice">Čechovic-Dědic</a> <a href="/w/index.php?title=Stachursky&action=edit&redlink=1" class="new" title="Stachursky (stránka neexistuje)">Stachursky</a>, z <a href="/wiki/Wojciesz%C3%B3w" title="Wojcieszów">Wojcieszówa</a> <a href="/w/index.php?title=Maciej_Male%C5%84czuk&action=edit&redlink=1" class="new" title="Maciej Maleńczuk (stránka neexistuje)">Maciej Maleńczuk</a>, ze <a href="/wiki/Zelen%C3%A1_Hora_(Polsko)" title="Zelená Hora (Polsko)">Zelené Hory</a> <a href="/wiki/Maryla_Rodowicz" title="Maryla Rodowicz">Maryla Rodowicz</a>. Katovice daly světu šlágrového zpěváka <a href="/w/index.php?title=Krzysztof_Krawczyk&action=edit&redlink=1" class="new" title="Krzysztof Krawczyk (stránka neexistuje)">Krzysztofa Krawczyka</a>, sousední <a href="/wiki/Cho%C5%99ov" title="Chořov">Chořov</a> bluesovou hvězdu <a href="/w/index.php?title=Ryszard_Riedel&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ryszard Riedel (stránka neexistuje)">Ryszarda Riedela</a>. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Film,_divadlo_a_výtvarná_umění">Film, divadlo a výtvarná umění</h3>[<a href="/w/index.php?title=Slezsko&veaction=edit&section=18" title="Editace sekce: Film, divadlo a výtvarná umění" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit&section=18" title="Editovat zdrojový kód sekce Film, divadlo a výtvarná umění">editovat zdroj</a>]</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Kazimierz_Kutz_Kancelaria_Senatu_(cropped).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/58/Kazimierz_Kutz_Kancelaria_Senatu_%28cropped%29.jpg/150px-Kazimierz_Kutz_Kancelaria_Senatu_%28cropped%29.jpg" decoding="async" width="150" height="159" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/58/Kazimierz_Kutz_Kancelaria_Senatu_%28cropped%29.jpg/225px-Kazimierz_Kutz_Kancelaria_Senatu_%28cropped%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/58/Kazimierz_Kutz_Kancelaria_Senatu_%28cropped%29.jpg/300px-Kazimierz_Kutz_Kancelaria_Senatu_%28cropped%29.jpg 2x" data-file-width="2546" data-file-height="2705" /></a><figcaption><a href="/w/index.php?title=Kazimierz_Kutz&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kazimierz Kutz (stránka neexistuje)">Kazimierz Kutz</a></figcaption></figure> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Joseph_Maria_Olbrich.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/ba/Joseph_Maria_Olbrich.jpg/150px-Joseph_Maria_Olbrich.jpg" decoding="async" width="150" height="177" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/ba/Joseph_Maria_Olbrich.jpg/225px-Joseph_Maria_Olbrich.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/ba/Joseph_Maria_Olbrich.jpg/300px-Joseph_Maria_Olbrich.jpg 2x" data-file-width="1288" data-file-height="1518" /></a><figcaption><a href="/wiki/Joseph_Maria_Olbrich" title="Joseph Maria Olbrich">Joseph Maria Olbrich</a></figcaption></figure> Důležitým představitelem <a href="/wiki/Polsk%C3%A1_filmov%C3%A1_%C5%A1kola" title="Polská filmová škola">polské filmové školy</a> byl <a href="/w/index.php?title=Kazimierz_Kutz&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kazimierz Kutz (stránka neexistuje)">Kazimierz Kutz</a> ze <a href="/w/index.php?title=Szopienice&action=edit&redlink=1" class="new" title="Szopienice (stránka neexistuje)">Szopienic</a> (nyní městská část Katovic), který natočil mj. filmovou trilogii na téma hornoslezské historie 20. století: Sůl černé země (Sól ziemi czarnej, 1969), Perla v koruně (Perła w koronie, 1971) a Jako korálky v růženci (Paciorki jednego różańca, 1979). <a href="/wiki/Jan_Jakub_Kolski" title="Jan Jakub Kolski">Jan Jakub Kolski</a> pochází z Vratislavi, <a href="/w/index.php?title=Lech_Majewski&action=edit&redlink=1" class="new" title="Lech Majewski (stránka neexistuje)">Lech Majewski</a> z Katovic, <a href="/wiki/Bohdan_Sl%C3%A1ma" title="Bohdan Sláma">Bohdan Sláma</a> z Opavy. <a href="/wiki/V%C4%9Bra_Chytilov%C3%A1" title="Věra Chytilová">Věra Chytilová</a>, režisérka <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_nov%C3%A1_vlna" class="mw-redirect" title="Česká nová vlna">české nové vlny</a>, se narodila v Ostravě, stejně jako <a href="/wiki/Radim_%C5%A0pa%C4%8Dek" title="Radim Špaček">Radim Špaček</a>. <a href="/wiki/Bernhard_Grzimek" title="Bernhard Grzimek">Bernhard Grzimek</a> z <a href="/wiki/Nisa_(Polsko)" title="Nisa (Polsko)">Nisy</a> natočil spolu se synem Michaelem dokumentární film Ráj divokých zvířat (Serengeti darf nicht sterben) o <a href="/wiki/Serengeti" title="Serengeti">Národním parku Serengeti</a>, který byl oceněn <a href="/wiki/Oscar" title="Oscar">Oscarem</a> v roce 1960. V <a href="/wiki/Opol%C3%AD" title="Opolí">Opolí</a> a následně ve Vratislavi působil <a href="/wiki/Jerzy_Grotowski" title="Jerzy Grotowski">Jerzy Grotowski</a>, významný experimentátor a reformátor divadelního projevu. Důležitou osobností současného slezského divadla je katovický herec, režisér a producent <a href="/w/index.php?title=Robert_Talarczyk&action=edit&redlink=1" class="new" title="Robert Talarczyk (stránka neexistuje)">Robert Talarczyk</a>. Mezi populární soudobé německé herečky původem ze Slezska patří <a href="/wiki/Judy_Winterov%C3%A1" title="Judy Winterová">Judy Winterová</a> z <a href="/wiki/Korfant%C3%B3w" title="Korfantów">Friedlandu</a> (Korfantów) a <a href="/wiki/Hanna_Schygulla" title="Hanna Schygulla">Hanna Schygulla</a> z <a href="/wiki/Cho%C5%99ov" title="Chořov">Chořova</a>. Hvězdou německého kina první poloviny 20. století byl <a href="/w/index.php?title=Willy_Fritsch&action=edit&redlink=1" class="new" title="Willy Fritsch (stránka neexistuje)">Willy Fritsch</a> z Katovic. Z polských herců se ve Slezsku narodili mj. <a href="/w/index.php?title=Tomasz_Kot&action=edit&redlink=1" class="new" title="Tomasz Kot (stránka neexistuje)">Tomasz Kot</a> (<a href="/wiki/Lehnice" title="Lehnice">Lehnice</a>), <a href="/w/index.php?title=Marian_Dzi%C4%99dziel&action=edit&redlink=1" class="new" title="Marian Dziędziel (stránka neexistuje)">Marian Dziędziel</a> (<a href="/w/index.php?title=Go%C5%82kowice&action=edit&redlink=1" class="new" title="Gołkowice (stránka neexistuje)">Gołkowice</a>), <a href="/w/index.php?title=Anna_Dymn%C3%A1&action=edit&redlink=1" class="new" title="Anna Dymná (stránka neexistuje)">Anna Dymná</a> (<a href="/wiki/Lehnice" title="Lehnice">Lehnice</a>), <a href="/wiki/Franciszek_Pieczka" title="Franciszek Pieczka">Franciszek Pieczka</a> (<a href="/wiki/God%C3%B3w" title="Godów">Godów</a>) a <a href="/w/index.php?title=Robert_Wi%C4%99ckiewicz&action=edit&redlink=1" class="new" title="Robert Więckiewicz (stránka neexistuje)">Robert Więckiewicz</a> (<a href="/wiki/Nowa_Ruda" title="Nowa Ruda">Nowa Ruda</a>). Ve Vratislavi žil a působil <a href="/wiki/Zbigniew_Cybulski" title="Zbigniew Cybulski">Zbigniew Cybulski</a> označovaný za „polského <a href="/wiki/James_Dean" title="James Dean">Jamesa Deana</a>“. <a href="/wiki/Vlastimil_Brodsk%C3%BD" title="Vlastimil Brodský">Vlastimil Brodský</a> pocházel z <a href="/wiki/Hru%C5%A1ov_(Ostrava)" title="Hrušov (Ostrava)">Hrušova</a>, populárním ostravským hercem je <a href="/wiki/Norbert_Lich%C3%BD" title="Norbert Lichý">Norbert Lichý</a>. Významnými architekty ze Slezska byli Vratislavan <a href="/wiki/Hans_Poelzig" title="Hans Poelzig">Hans Poelzig</a>, <a href="/wiki/Leopold_Bauer" title="Leopold Bauer">Leopold Bauer</a> z <a href="/wiki/Krnov" title="Krnov">Krnova</a> a opavský rodák <a href="/wiki/Joseph_Maria_Olbrich" title="Joseph Maria Olbrich">Joseph Maria Olbrich</a>, který patřil mezi čelné představitele <a href="/wiki/V%C3%ADde%C5%88sk%C3%A1_secese" title="Vídeňská secese">Vídeňské secese</a>. Z Katovic pocházel <a href="/wiki/Surrealismus" title="Surrealismus">surrealistický</a> malíř <a href="/wiki/Hans_Bellmer" title="Hans Bellmer">Hans Bellmer</a>, z <a href="/wiki/Bierut%C3%B3w" title="Bierutów">Bernstadtu</a> (Bierutów) <a href="/wiki/Expresionismus" title="Expresionismus">expresionista</a> <a href="/wiki/Ludwig_Meidner" title="Ludwig Meidner">Ludwig Meidner</a>. Představitelem <a href="/wiki/Realismus_(v%C3%BDtvarn%C3%A9_um%C4%9Bn%C3%AD)" title="Realismus (výtvarné umění)">realismu</a> byl <a href="/wiki/Adolf_von_Menzel" title="Adolf von Menzel">Adolf von Menzel</a> z Vratislavi. <a href="/w/index.php?title=Janowsk%C3%A1_skupina&action=edit&redlink=1" class="new" title="Janowská skupina (stránka neexistuje)">Janowská skupina</a> byla skupina <a href="/wiki/Naivn%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD" title="Naivní umění">naivních umělců</a> z katovické městské části Janów-Nikiszowiec založená v roce 1946 kolem <a href="/w/index.php?title=Teofil_Ociepka&action=edit&redlink=1" class="new" title="Teofil Ociepka (stránka neexistuje)">Teofila Ociepky</a>. Jejími členy byli mj. <a href="/w/index.php?title=Ewald_Gawlik&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ewald Gawlik (stránka neexistuje)">Ewald Gawlik</a>, <a href="/w/index.php?title=Erwin_S%C3%B3wka&action=edit&redlink=1" class="new" title="Erwin Sówka (stránka neexistuje)">Erwin Sówka</a> a <a href="/w/index.php?title=Gerhard_Urbanek&action=edit&redlink=1" class="new" title="Gerhard Urbanek (stránka neexistuje)">Gerhard Urbanek</a>. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Věda">Věda</h3>[<a href="/w/index.php?title=Slezsko&veaction=edit&section=19" title="Editace sekce: Věda" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit&section=19" title="Editovat zdrojový kód sekce Věda">editovat zdroj</a>]</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Max_Born.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f7/Max_Born.jpg/150px-Max_Born.jpg" decoding="async" width="150" height="211" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f7/Max_Born.jpg/225px-Max_Born.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f7/Max_Born.jpg/300px-Max_Born.jpg 2x" data-file-width="928" data-file-height="1303" /></a><figcaption><a href="/wiki/Max_Born" title="Max Born">Max Born</a></figcaption></figure> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Grygar_Ji%C5%99%C3%AD_foto_AV_%C4%8CR.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e7/Grygar_Ji%C5%99%C3%AD_foto_AV_%C4%8CR.jpg/150px-Grygar_Ji%C5%99%C3%AD_foto_AV_%C4%8CR.jpg" decoding="async" width="150" height="231" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e7/Grygar_Ji%C5%99%C3%AD_foto_AV_%C4%8CR.jpg/225px-Grygar_Ji%C5%99%C3%AD_foto_AV_%C4%8CR.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e7/Grygar_Ji%C5%99%C3%AD_foto_AV_%C4%8CR.jpg/300px-Grygar_Ji%C5%99%C3%AD_foto_AV_%C4%8CR.jpg 2x" data-file-width="1615" data-file-height="2482" /></a><figcaption><a href="/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Grygar" title="Jiří Grygar">Jiří Grygar</a></figcaption></figure> Slezským představitelem <a href="/wiki/Renesance" title="Renesance">renesance</a> je <a href="/w/index.php?title=Jan_z_Hlohova&action=edit&redlink=1" class="new" title="Jan z Hlohova (stránka neexistuje)">Jan z Hlohova</a> – filosof, astronom, matematik a učitel <a href="/wiki/Mikul%C3%A1%C5%A1_Kopern%C3%ADk" title="Mikuláš Koperník">Mikuláše Koperníka</a> (jehož předkové z otcovy strany pocházeli z obce <a href="/w/index.php?title=Koperniki&action=edit&redlink=1" class="new" title="Koperniki (stránka neexistuje)">Koperniki</a> u <a href="/wiki/Nisa_(Polsko)" title="Nisa (Polsko)">Nisy</a>). V <a href="/wiki/Zelen%C3%A1_Hora_(Polsko)" title="Zelená Hora (Polsko)">Zelené Hoře</a> se narodil a působil <a href="/w/index.php?title=Bartholomaeus_Pitiscus&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bartholomaeus Pitiscus (stránka neexistuje)">Bartholomaeus Pitiscus</a>, který v roce 1595 poprvé použil výraz „<a href="/wiki/Trigonometrie" title="Trigonometrie">trigonometrie</a>“. <a href="/wiki/Josef_Bo%C5%BEek" title="Josef Božek">Josef Božek</a> z obce <a href="/wiki/B%C4%9Bry" title="Běry">Běry</a> u <a href="/wiki/B%C3%ADlsko-B%C4%9Bl%C3%A1" title="Bílsko-Bělá">Bílska-Bělé</a> zvaný „slezským <a href="/wiki/George_Stephenson" title="George Stephenson">Stephensonem</a>“ je známý konstrukcí prvního <a href="/wiki/Parn%C3%AD_automobil" title="Parní automobil">parovozu</a> ve Střední Evropě v roce 1815. <a href="/wiki/Nobelova_cena_za_fyziku" title="Nobelova cena za fyziku">Nobelovu cenu za fyziku</a> obdrželi <a href="/wiki/Otto_Stern" title="Otto Stern">Otto Stern</a> z <a href="/wiki/%C5%BBory" title="Żory">Žárova</a> (1943), který objevil <a href="/wiki/Magnetick%C3%BD_moment" title="Magnetický moment">magnetický moment</a> <a href="/wiki/Proton" title="Proton">protonu</a>, <a href="/wiki/Max_Born" title="Max Born">Max Born</a> z <a href="/wiki/Vratislav_(m%C4%9Bsto)" title="Vratislav (město)">Vratislavi</a> (1950), přední badatel v oblasti <a href="/wiki/Kvantov%C3%A1_mechanika" title="Kvantová mechanika">kvantové mechaniky</a>, <a href="/wiki/Maria_G%C3%B6ppert-Mayer" class="mw-redirect" title="Maria Göppert-Mayer">Maria Göppert-Mayer</a> z <a href="/wiki/Katovice" title="Katovice">Katovic</a> za svůj výzkum <a href="/wiki/Atomov%C3%A9_j%C3%A1dro" title="Atomové jádro">atomového jádra</a> (1964) a <a href="/wiki/Hans_Georg_Dehmelt" title="Hans Georg Dehmelt">Hans Georg Dehmelt</a> ze <a href="/wiki/G%C3%B6rlitz" title="Görlitz">Zhořelce</a> za vyvinutí metody <a href="/wiki/Ion" title="Ion">iontových</a> pastí (1989). <a href="/wiki/Philipp_Lenard" title="Philipp Lenard">Philipp Lenard</a> (Nobelova cena 1905) přednášel na <a href="/wiki/Vratislavsk%C3%A1_univerzita" title="Vratislavská univerzita">Vratislavské univerzitě</a>. <a href="/wiki/Theodor_Kaluza" title="Theodor Kaluza">Theodor Kaluza</a> z <a href="/wiki/Opol%C3%AD" title="Opolí">Opolí</a> byl spoluautorem Kaluzovy-Kleinovy teorie zahrnující polní rovnice v pětirozměrném prostoročasu. <a href="/wiki/Hedwig_Kohnov%C3%A1" title="Hedwig Kohnová">Hedwig Kohnová</a> pocházela z Vratislavi a na tamní univerzitě získala jako jedna z prvních žen na světě <a href="/wiki/Habilitace" class="mw-redirect" title="Habilitace">habilitaci</a>. Nositeli <a href="/wiki/Nobelova_cena_za_chemii" title="Nobelova cena za chemii">Nobelovy ceny za chemii</a> byli Vratislavané <a href="/wiki/Fritz_Haber" title="Fritz Haber">Fritz Haber</a> (1918), vynálezce průmyslové metody výroby <a href="/wiki/Amoniak" title="Amoniak">amoniaku</a> zvaný „otcem chemické války“, a <a href="/wiki/Friedrich_Bergius" title="Friedrich Bergius">Friedrich Bergius</a> (1931), jenž vymyslel Bergiusův proces, při kterém se vyrábí syntetické palivo z uhlí, a také <a href="/wiki/Kurt_Alder" title="Kurt Alder">Kurt Alder</a> z <a href="/wiki/Cho%C5%99ov" title="Chořov">Chořova</a> (1950), objevitel syntézy <a href="/wiki/Dieny" title="Dieny">dienů</a>. Profesorem Vratislavské univerzity byl též <a href="/wiki/Eduard_Buchner" title="Eduard Buchner">Eduard Buchner</a> (Nobelova cena 1907). <a href="/wiki/Moritz_Traube" title="Moritz Traube">Moritz Traube</a> z <a href="/wiki/Ratibo%C5%99_(Slezsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD)" title="Ratiboř (Slezské vojvodství)">Ratiboře</a> poprvé navrhl použití <a href="/wiki/Chlor" title="Chlor">chloru</a> při dezinfekci pitné vody. <a href="/wiki/Nobelova_cena_za_fyziologii_nebo_l%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD" class="mw-redirect" title="Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství">Za fyziologii a medicínu</a> obdrželi Nobelovu cenu <a href="/wiki/Paul_Ehrlich" title="Paul Ehrlich">Paul Ehrlich</a> ze <a href="/wiki/Strzelin" title="Strzelin">Střelína</a> za objev <a href="/wiki/Salvarsan" title="Salvarsan">salvarsanu</a> (1908), <a href="/wiki/Konrad_Bloch" title="Konrad Bloch">Konrad Bloch</a> z <a href="/wiki/Nisa_(Polsko)" title="Nisa (Polsko)">Nisy</a> za vysvětlení mechanismu a způsobu regulace látkové přeměny <a href="/wiki/Cholesterol" title="Cholesterol">cholesterolu</a> a <a href="/wiki/Mastn%C3%A1_kyselina" title="Mastná kyselina">mastných kyselin</a> (1964), <a href="/wiki/G%C3%BCnter_Blobel" title="Günter Blobel">Günter Blobel</a> z dnešních Niegosławic u <a href="/wiki/Zah%C3%A1%C5%88" title="Zaháň">Zaháně</a> za objev signálu řídících pohyb <a href="/wiki/B%C3%ADlkovina" title="Bílkovina">proteinů</a> v buňce (1999). <a href="/wiki/Carl_Wernicke" title="Carl Wernicke">Carla Wernickeho</a> z <a href="/wiki/Tarnovsk%C3%A9_Hory" title="Tarnovské Hory">Tarnovských Hor</a> proslavil objev tzv. Wernickeovy oblasti v mozku zodpovědné za porozumění řeči. <a href="/w/index.php?title=Kurt_Goldstein&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kurt Goldstein (stránka neexistuje)">Kurt Goldstein</a> z Katovic byl průkopníkem <a href="/wiki/Neuropsychologie" title="Neuropsychologie">neuropsychologie</a> a <a href="/wiki/Psychosomatika" title="Psychosomatika">psychosomatiky</a>, <a href="/wiki/Vinzenz_Priessnitz" title="Vinzenz Priessnitz">Vinzenz Priessnitz</a>, zakladatel <a href="/wiki/L%C3%A1zn%C4%9B_Jesen%C3%ADk" title="Lázně Jeseník">jesenických lázní</a>, zase průkopníkem moderní <a href="/wiki/Hydroterapie" class="mw-redirect" title="Hydroterapie">hydroterapie</a>. <a href="/wiki/Oskar_Troplowitz" title="Oskar Troplowitz">Oskar Troplowitz</a>, vynálezce univerzálního krému <a href="/wiki/Nivea" title="Nivea">Nivea</a>, pocházel z <a href="/wiki/Gliwice" title="Gliwice">Hlivic</a>. <a href="/wiki/Alois_Alzheimer" title="Alois Alzheimer">Alois Alzheimer</a> působil na Vratislavské univerzitě a v hlavním městě Slezska zemřel. Zakladatel <a href="/wiki/Genetika" title="Genetika">genetiky</a> <a href="/wiki/Gregor_Mendel" title="Gregor Mendel">Gregor Mendel</a> se narodil v <a href="/wiki/Hyn%C4%8Dice_(Vra%C5%BEn%C3%A9)" title="Hynčice (Vražné)">Hynčicích</a> na samém jižním okraji Slezska a vystudoval opavské gymnázium. <a href="/wiki/Johann_Dzierzon" class="mw-redirect" title="Johann Dzierzon">Johann Dzierzon</a> z Łowkowic u <a href="/wiki/Kluczbork" title="Kluczbork">Kluczborku</a> objevil <a href="/wiki/Partenogeneze" title="Partenogeneze">partenogenezi</a> u včel a je považován za „otce moderního včelařství“, na jeho počest bylo dolnoslezské město Rychbach v roce 1946 přejmenované na <a href="/wiki/Dzier%C5%BConi%C3%B3w" title="Dzierżoniów">Dzierżoniów</a>. <a href="/wiki/Reinhard_Selten" title="Reinhard Selten">Reinhard Selten</a> z Vratislavi obdržel za svůj přínos k <a href="/wiki/Teorie_her" title="Teorie her">teorii her</a> <a href="/wiki/Nobelova_cena_za_ekonomii" class="mw-redirect" title="Nobelova cena za ekonomii">Nobelovu cenu za ekonomii</a> v roce 1994. Samotnou teorii her spoluzakládal zhořelecký rodák <a href="/wiki/Oskar_Morgenstern" title="Oskar Morgenstern">Oskar Morgenstern</a>. <a href="/wiki/Richard_Courant" title="Richard Courant">Richard Courant</a> z <a href="/wiki/Lubliniec" title="Lubliniec">Lublince</a> položil matematické základy <a href="/wiki/Metoda_kone%C4%8Dn%C3%BDch_prvk%C5%AF" title="Metoda konečných prvků">metody konečných prvků</a>. V <a href="/wiki/Dziewi%C4%99tlice" title="Dziewiętlice">Pruském Jindřichově</a> (Dziewiętlice) se narodil astronom a astrofyzik, popularizátor vědy v oblasti astronomie v Česku, <a href="/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Grygar" title="Jiří Grygar">Jiří Grygar</a>. <a href="/wiki/Benno_Landsberger" title="Benno Landsberger">Benno Landsberger</a> byl významným <a href="/wiki/Asyriologie" title="Asyriologie">asyriologem</a> původem z <a href="/wiki/Fr%C3%BDdek-M%C3%ADstek" title="Frýdek-Místek">Frýdku</a>. <a href="/wiki/Richard_Pipes" title="Richard Pipes">Richard Pipes</a>, historik specializující se na ruské dějiny a poradce prezidenta USA <a href="/wiki/Ronald_Reagan" title="Ronald Reagan">Ronalda Reagana</a>, se narodil v <a href="/wiki/T%C4%9B%C5%A1%C3%ADn" title="Těšín">Těšíně</a>. Z <a href="/wiki/B%C3%ADlsko-B%C4%9Bl%C3%A1" title="Bílsko-Bělá">Bílska-Bělé</a> pochází izraelský politolog <a href="/wiki/%C5%A0lomo_Avineri" title="Šlomo Avineri">Šlomo Avineri</a> (původním jménem Jerzy Wiener). <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Politika">Politika</h3>[<a href="/w/index.php?title=Slezsko&veaction=edit&section=20" title="Editace sekce: Politika" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit&section=20" title="Editovat zdrojový kód sekce Politika">editovat zdroj</a>]</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Ferdinandlasalle.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/02/Ferdinandlasalle.jpg/150px-Ferdinandlasalle.jpg" decoding="async" width="150" height="200" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/02/Ferdinandlasalle.jpg/225px-Ferdinandlasalle.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/02/Ferdinandlasalle.jpg/300px-Ferdinandlasalle.jpg 2x" data-file-width="421" data-file-height="562" /></a><figcaption><a href="/wiki/Ferdinand_Lassalle" title="Ferdinand Lassalle">Ferdinand Lassalle</a></figcaption></figure> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Flickr_-_europeanpeoplesparty_-_EPP_Congress_Bonn_(746).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Flickr_-_europeanpeoplesparty_-_EPP_Congress_Bonn_%28746%29.jpg/150px-Flickr_-_europeanpeoplesparty_-_EPP_Congress_Bonn_%28746%29.jpg" decoding="async" width="150" height="144" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Flickr_-_europeanpeoplesparty_-_EPP_Congress_Bonn_%28746%29.jpg/225px-Flickr_-_europeanpeoplesparty_-_EPP_Congress_Bonn_%28746%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Flickr_-_europeanpeoplesparty_-_EPP_Congress_Bonn_%28746%29.jpg/300px-Flickr_-_europeanpeoplesparty_-_EPP_Congress_Bonn_%28746%29.jpg 2x" data-file-width="2232" data-file-height="2136" /></a><figcaption><a href="/wiki/Jerzy_Buzek" title="Jerzy Buzek">Jerzy Buzek</a></figcaption></figure> Prvním <a href="/wiki/Slezsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" class="mw-redirect" title="Slezské knížectví">slezským knížetem</a> a zakladatelem <a href="/wiki/Slez%C5%A1t%C3%AD_Piastovci" title="Slezští Piastovci">slezské větve Piastovců</a> byl <a href="/wiki/Vladislav_II._Vyhnanec" title="Vladislav II. Vyhnanec">Vladislav II. Vyhnanec</a>. Ze středověkých panovníků vešli do dějin zejména zakladatel měst a iniciátor německé kolonizace <a href="/wiki/Jind%C5%99ich_I._Bradat%C3%BD" title="Jindřich I. Bradatý">Jindřich I. Bradatý</a> spolu se svou manželkou <a href="/wiki/Hedvika_Slezsk%C3%A1" title="Hedvika Slezská">Hedvikou Slezskou</a>, která byla prohlášena za svatou a stala se hlavní patronkou země, a jejich syn <a href="/wiki/Jind%C5%99ich_II._Pobo%C5%BEn%C3%BD" title="Jindřich II. Pobožný">Jindřich II. Pobožný</a> padlý v <a href="/wiki/Bitva_u_Lehnice" title="Bitva u Lehnice">bitvě u Lehnice</a>. <a href="/wiki/Ferdinand_Lassalle" title="Ferdinand Lassalle">Ferdinand Lassalle</a> z Vratislavi založil v roce 1863 Allgemeiner Deutscher Arbeiterverein (Všeobecný německý dělnický spolek), první socialistickou stranu na světě. <a href="/wiki/Hans_Kudlich" title="Hans Kudlich">Hans Kudlich</a> z <a href="/wiki/%C3%9Avalno" title="Úvalno">Úvalna</a> je známý jako „osvoboditel sedláků“, neboť během <a href="/wiki/Revoluce_v_roce_1848" title="Revoluce v roce 1848">revolučního roku 1848</a> podal v <a href="/wiki/Krom%C4%9B%C5%99%C3%AD%C5%BEsk%C3%BD_sn%C4%9Bm" title="Kroměřížský sněm">rakouském Říšském sněmu</a> návrh na zrušení <a href="/wiki/Poddanstv%C3%AD" title="Poddanství">poddanství</a>. <a href="/wiki/Sko%C4%8Dov" title="Skočov">Skočovský</a> učitel <a href="/wiki/Josef_Ko%C5%BEdo%C5%88" title="Josef Koždoň">Josef Koždoň</a> (zakladatel <a href="/wiki/Slezsk%C3%A1_lidov%C3%A1_strana" title="Slezská lidová strana">Slezské lidové strany</a>) a <a href="/wiki/Ratibo%C5%99_(Slezsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD)" title="Ratiboř (Slezské vojvodství)">ratibořský</a> právník <a href="/w/index.php?title=Ewald_Latacz&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ewald Latacz (stránka neexistuje)">Ewald Latacz</a> byli na začátku 20. století hlavními ideology slezské národnosti a propagátory nezávislosti Horního Slezska po první světové válce. Z <a href="/wiki/Bavorov" title="Bavorov">Bavorova</a> pocházel <a href="/w/index.php?title=Carl_Ulitzka&action=edit&redlink=1" class="new" title="Carl Ulitzka (stránka neexistuje)">Carl Ulitzka</a>, tvůrce <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_lidov%C3%A1_strana_Horn%C3%ADho_Slezska&action=edit&redlink=1" class="new" title="Katolická lidová strana Horního Slezska (stránka neexistuje)">Katolické lidové strany Horního Slezska</a> a taktéž zastánce nezávislosti. Lídrem moderního <a href="/wiki/Hnut%C3%AD_autonomie_Slezska" title="Hnutí autonomie Slezska">Hnutí autonomie Slezska</a> je <a href="/wiki/Jerzy_Gorzelik" title="Jerzy Gorzelik">Jerzy Gorzelik</a> z Katovic. Mezi hlavní polské národní buditelé ve Slezsku patřili <a href="/wiki/Wojciech_Korfanty" title="Wojciech Korfanty">Wojciech Korfanty</a> ze <a href="/wiki/Siemianowice_%C5%9Al%C4%85skie" title="Siemianowice Śląskie">Siemianowic</a>, <a href="/w/index.php?title=Arka_Bo%C5%BCek&action=edit&redlink=1" class="new" title="Arka Bożek (stránka neexistuje)">Arka Bożek</a> z <a href="/wiki/Markowice_(Racib%C3%B3rz)" title="Markowice (Racibórz)">Markowic</a>, <a href="/wiki/J%C3%B3zef_Londzin" title="Józef Londzin">Józef Londzin</a> ze <a href="/wiki/Z%C3%A1b%C5%99eh_(Polsko)" title="Zábřeh (Polsko)">Zábřeha</a> a <a href="/wiki/Pawe%C5%82_Stalmach" title="Paweł Stalmach">Paweł Stalmach</a> z <a href="/wiki/Ba%C5%BEanovice" title="Bažanovice">Bažanovic</a>. Čelným českým buditelem Slezska byl <a href="/wiki/Franti%C5%A1ek_Sl%C3%A1ma_(buditel)" title="František Sláma (buditel)">František Sláma</a>. <a href="/w/index.php?title=Herbert_Hupka&action=edit&redlink=1" class="new" title="Herbert Hupka (stránka neexistuje)">Herbert Hupka</a> z Ratiboře a <a href="/w/index.php?title=Herbert_Czaja&action=edit&redlink=1" class="new" title="Herbert Czaja (stránka neexistuje)">Herbert Czaja</a> z <a href="/wiki/T%C4%9B%C5%A1%C3%ADn" title="Těšín">Těšína</a> po mnoho let zastupovali <a href="/wiki/Svaz_vyhnanc%C5%AF" title="Svaz vyhnanců">německé vyhnance</a> v Západním Německu, zatímco <a href="/w/index.php?title=Henryk_Kroll&action=edit&redlink=1" class="new" title="Henryk Kroll (stránka neexistuje)">Henryk Kroll</a> se stal po roce 1989 lídrem zůstavší německé menšiny v Horním Slezsku. Vratislavan <a href="/wiki/Dietrich_Bonhoeffer" title="Dietrich Bonhoeffer">Dietrich Bonhoeffer</a> byl jedním z lídrů <a href="/wiki/Vyzn%C3%A1vaj%C3%ADc%C3%AD_c%C3%ADrkev" title="Vyznávající církev">Vyznávající církve</a> a odpůrcem nacistické diktatury. <a href="/wiki/Helmuth_James_von_Moltke" title="Helmuth James von Moltke">Helmuth James von Moltke</a> založil protinacisticky zaměřený <a href="/wiki/Kreisavsk%C3%BD_krou%C5%BEek" title="Kreisavský kroužek">Kreisavský kroužek</a> pojmenovaný podle obce, kde se jeho členové scházeli na Moltkově statek. Naopak mezi prominentní nacisty patřil <a href="/wiki/Kurt_Daluege" title="Kurt Daluege">Kurt Daluege</a> z <a href="/wiki/Kluczbork" title="Kluczbork">Kluczborku</a>, zastupující <a href="/wiki/Seznam_p%C5%99edstavitel%C5%AF_Protektor%C3%A1tu_%C4%8Cechy_a_Morava" title="Seznam představitelů Protektorátu Čechy a Morava">říšský protektor v Čechách a na Moravě</a> v letech 1942–1943, a <a href="/w/index.php?title=Hans_Lammers&action=edit&redlink=1" class="new" title="Hans Lammers (stránka neexistuje)">Hans Lammers</a> z <a href="/wiki/Lubliniec" title="Lubliniec">Lublince</a>, šéf Říšské kanceláře po celých dvanáct let Hitlerovy vlády. V <a href="/wiki/Auschwitz" title="Auschwitz">Osvětimi</a> zahynula vratislavská katolická filosofka a světice <a href="/wiki/Terezie_Benedikta_od_K%C5%99%C3%AD%C5%BEe" title="Terezie Benedikta od Kříže">Terezie Benedikta od Kříže</a> (vlastním jménem Edith Stein). Významným představitelem zahraničního <a href="/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%BD_odboj_(1939%E2%80%931945)" title="Československý odboj (1939–1945)">československého protinacistického odboje</a> a po <a href="/wiki/%C3%9Anor_1948" title="Únor 1948">únorovém převratu</a> obětí komunistického režimu byl generál <a href="/wiki/Heliodor_P%C3%ADka" title="Heliodor Píka">Heliodor Píka</a> ze <a href="/wiki/%C5%A0t%C3%ADtina" title="Štítina">Štítiny</a>. V 80. letech působilo ve Vratislavi protikomunistické hnutí <a href="/wiki/Oran%C5%BEov%C3%A1_alternativa" title="Oranžová alternativa">Oranžová alternativa</a>, které spojovalo odpor proti režimu s prvky studentské recese a uměleckého happeningu inspirovaného <a href="/wiki/Dadaismus" title="Dadaismus">dadaismem</a>. Jeho lídrem byl <a href="/w/index.php?title=Waldemar_Fydrych&action=edit&redlink=1" class="new" title="Waldemar Fydrych (stránka neexistuje)">Waldemar Fydrych</a>. Ve <a href="/wiki/Smilovice_(okres_Fr%C3%BDdek-M%C3%ADstek)" title="Smilovice (okres Frýdek-Místek)">Smilovicích</a> se narodil <a href="/wiki/Jerzy_Buzek" title="Jerzy Buzek">Jerzy Buzek</a>, bývalý polský premiér a předseda <a href="/wiki/Evropsk%C3%BD_parlament" title="Evropský parlament">Evropského parlamentu</a>. <a href="/wiki/El%C5%BCbieta_Bie%C5%84kowsk%C3%A1" title="Elżbieta Bieńkowská">Elżbieta Bieńkowská</a> z Katovic působila jako komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky v <a href="/wiki/Junckerova_komise" title="Junckerova komise">Junckerově evropské komisi</a>. Polský premiér <a href="/wiki/Mateusz_Morawiecki" title="Mateusz Morawiecki">Mateusz Morawiecki</a> pochází z Vratislavi, český ministr kultury <a href="/wiki/Lubom%C3%ADr_Zaor%C3%A1lek" title="Lubomír Zaorálek">Lubomír Zaorálek</a> ze slezské části Ostravy. LGBT aktivista <a href="/wiki/Czeslaw_Walek" title="Czeslaw Walek">Czeslaw Walek</a> vyrůstal v <a href="/wiki/T%C5%99inec" title="Třinec">Třinci</a>, bývalý český prezidentský kandidát <a href="/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Draho%C5%A1" title="Jiří Drahoš">Jiří Drahoš</a> v <a href="/wiki/Jablunkov" title="Jablunkov">Jablunkově</a>. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Sport">Sport</h3>[<a href="/w/index.php?title=Slezsko&veaction=edit&section=21" title="Editace sekce: Sport" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit&section=21" title="Editovat zdrojový kód sekce Sport">editovat zdroj</a>]</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Wanda_Rutkiewicz,_G%C3%B3ry_Sokole,_fot._Seweryn_Bidzi%C5%84ski.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/Wanda_Rutkiewicz%2C_G%C3%B3ry_Sokole%2C_fot._Seweryn_Bidzi%C5%84ski.jpg/150px-Wanda_Rutkiewicz%2C_G%C3%B3ry_Sokole%2C_fot._Seweryn_Bidzi%C5%84ski.jpg" decoding="async" width="150" height="182" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/Wanda_Rutkiewicz%2C_G%C3%B3ry_Sokole%2C_fot._Seweryn_Bidzi%C5%84ski.jpg/225px-Wanda_Rutkiewicz%2C_G%C3%B3ry_Sokole%2C_fot._Seweryn_Bidzi%C5%84ski.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/Wanda_Rutkiewicz%2C_G%C3%B3ry_Sokole%2C_fot._Seweryn_Bidzi%C5%84ski.jpg/300px-Wanda_Rutkiewicz%2C_G%C3%B3ry_Sokole%2C_fot._Seweryn_Bidzi%C5%84ski.jpg 2x" data-file-width="812" data-file-height="987" /></a><figcaption><a href="/wiki/Wanda_Rutkiewiczov%C3%A1" title="Wanda Rutkiewiczová">Wanda Rutkiewiczová</a></figcaption></figure> Z Horního Slezska pocházejí slavní němečtí fotbalisté <a href="/wiki/Miroslav_Klose" title="Miroslav Klose">Miroslav Klose</a> (z <a href="/wiki/Opol%C3%AD" title="Opolí">Opolí</a>) a <a href="/wiki/Lukas_Podolski" title="Lukas Podolski">Lukas Podolski</a> (z <a href="/wiki/Gliwice" title="Gliwice">Hlivic</a>). Legendou slezského fotbalu ve 30. a 40. letech 20. století byl katovický rodák <a href="/wiki/Ernest_Wilimowski" title="Ernest Wilimowski">Ernest Wilimowski</a> hrající jak za polskou, tak za německou reprezentaci. <a href="/wiki/Wanda_Rutkiewiczov%C3%A1" title="Wanda Rutkiewiczová">Wanda Rutkiewiczová</a>, první žena na <a href="/wiki/K2" title="K2">K2</a> a třetí na <a href="/wiki/Mount_Everest" title="Mount Everest">Mount Everestu</a> vyrůstala ve Vratislavi. <a href="/wiki/Jerzy_Kukuczka" title="Jerzy Kukuczka">Jerzy Kukuczka</a> z Katovic jako druhý člověk na světě zdolal všech 14 <a href="/wiki/Osmitis%C3%ADcovky" class="mw-redirect" title="Osmitisícovky">osmitisícovek</a>. Z <a href="/wiki/Visla_(m%C4%9Bsto)" title="Visla (město)">Visly</a> pocházejí slavní skokani na lyžích: <a href="/wiki/Adam_Ma%C5%82ysz" title="Adam Małysz">Adam Małysz</a> a <a href="/w/index.php?title=Piotr_%C5%BBy%C5%82a&action=edit&redlink=1" class="new" title="Piotr Żyła (stránka neexistuje)">Piotr Żyła</a>, z <a href="/wiki/B%C3%ADlovec" title="Bílovec">Bílovce</a> tenistka <a href="/wiki/Petra_Kvitov%C3%A1" title="Petra Kvitová">Petra Kvitová</a>, z Katovic hokejista <a href="/wiki/Josef_Kompalla" title="Josef Kompalla">Josef Kompalla</a>. Mnohonásobná medailistka v plavání <a href="/wiki/Otylia_J%C4%99drzejczakov%C3%A1" title="Otylia Jędrzejczaková">Otylia Jędrzejczaková</a> se narodila ve <a href="/wiki/Slezsk%C3%A1_Ruda" title="Slezská Ruda">Slezské Rudě</a>. <a href="/wiki/J%C3%B3zef_Schmidt" class="mw-redirect" title="Józef Schmidt">Józef Schmidt</a> z <a href="/wiki/Bytom" title="Bytom">Bytomi</a> jako první člověk na světě skočil v trojskoku více než 17 metrů. <a href="/wiki/Hanna_Reitsch" title="Hanna Reitsch">Hanna Reitsch</a> z <a href="/wiki/Jelen%C3%AD_Hora" title="Jelení Hora">Jelení Hory</a> byla úspěšná pilotka, která zdolala přes 40 rekordů ve všech třídách a u všech druhů letadel. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Významné_turistické_cíle">Významné turistické cíle</h2>[<a href="/w/index.php?title=Slezsko&veaction=edit&section=22" title="Editace sekce: Významné turistické cíle" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit&section=22" title="Editovat zdrojový kód sekce Významné turistické cíle">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Wroclaw-Rathaus.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/70/Wroclaw-Rathaus.jpg/220px-Wroclaw-Rathaus.jpg" decoding="async" width="220" height="220" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/70/Wroclaw-Rathaus.jpg/330px-Wroclaw-Rathaus.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/70/Wroclaw-Rathaus.jpg/440px-Wroclaw-Rathaus.jpg 2x" data-file-width="4215" data-file-height="4223" /></a><figcaption>Vratislavská radnice</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Zamek_Moszna_-_wschodnie_skrzyd%C5%82o.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/00/Zamek_Moszna_-_wschodnie_skrzyd%C5%82o.JPG/220px-Zamek_Moszna_-_wschodnie_skrzyd%C5%82o.JPG" decoding="async" width="220" height="139" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/00/Zamek_Moszna_-_wschodnie_skrzyd%C5%82o.JPG/330px-Zamek_Moszna_-_wschodnie_skrzyd%C5%82o.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/00/Zamek_Moszna_-_wschodnie_skrzyd%C5%82o.JPG/440px-Zamek_Moszna_-_wschodnie_skrzyd%C5%82o.JPG 2x" data-file-width="4000" data-file-height="2533" /></a><figcaption>Zámek Moszna</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Industriada_2014_-_Nikiszowiec_2.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1d/Industriada_2014_-_Nikiszowiec_2.JPG/220px-Industriada_2014_-_Nikiszowiec_2.JPG" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1d/Industriada_2014_-_Nikiszowiec_2.JPG/330px-Industriada_2014_-_Nikiszowiec_2.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1d/Industriada_2014_-_Nikiszowiec_2.JPG/440px-Industriada_2014_-_Nikiszowiec_2.JPG 2x" data-file-width="4372" data-file-height="3279" /></a><figcaption>Nikiszowiec</figcaption></figure> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Kulturní">Kulturní</h3>[<a href="/w/index.php?title=Slezsko&veaction=edit&section=23" title="Editace sekce: Kulturní" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit&section=23" title="Editovat zdrojový kód sekce Kulturní">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li>Historické jádro <a href="/wiki/Vratislav_(m%C4%9Bsto)" title="Vratislav (město)">Vratislavi</a> včetně <a href="/w/index.php?title=Vratislavsk%C3%A1_radnice&action=edit&redlink=1" class="new" title="Vratislavská radnice (stránka neexistuje)">Vratislavské radnice</a> a <a href="/w/index.php?title=Aula_Leopoldina&action=edit&redlink=1" class="new" title="Aula Leopoldina (stránka neexistuje)">Auly Leopoldiny</a></li> <li><a href="/wiki/Hala_stolet%C3%AD_ve_Vratislavi" title="Hala století ve Vratislavi">Hala století ve Vratislavi</a> (zapsaná na seznam <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A9_d%C4%9Bdictv%C3%AD" title="Světové dědictví">Světového dědictví UNESCO</a>)</li> <li>Historické jádro <a href="/wiki/T%C4%9B%C5%A1%C3%ADn" title="Těšín">Těšína</a> včetně <a href="/wiki/Rotunda_svat%C3%A9ho_Mikul%C3%A1%C5%A1e_a_svat%C3%A9ho_V%C3%A1clava" title="Rotunda svatého Mikuláše a svatého Václava">rotundy svatého Mikuláše a svatého Václava</a></li> <li>Historické jádro <a href="/wiki/G%C3%B6rlitz" title="Görlitz">Zhořelce</a></li> <li><a href="/w/index.php?title=Nikiszowiec&action=edit&redlink=1" class="new" title="Nikiszowiec (stránka neexistuje)">Nikiszowiec</a> a další historické dělnické kolonie (viz <a href="/wiki/Familok" title="Familok">familoky</a>) v <a href="/wiki/Katovice" title="Katovice">katovické konurbaci</a></li> <li>Lázeňské obce <a href="/wiki/Jesen%C3%ADk" title="Jeseník">Jeseník</a>, <a href="/wiki/Karlova_Stud%C3%A1nka" title="Karlova Studánka">Karlova Studánka</a>, <a href="/wiki/Ustro%C5%88" title="Ustroň">Ustroň</a>, <a href="/wiki/Gocza%C5%82kowice-Zdr%C3%B3j" title="Goczałkowice-Zdrój">Goczałkowice-Zdrój</a>, <a href="/wiki/Szczawno-Zdr%C3%B3j" title="Szczawno-Zdrój">Szczawno-Zdrój</a>, <a href="/w/index.php?title=Cieplice_%C5%9Al%C4%85skie-Zdr%C3%B3j&action=edit&redlink=1" class="new" title="Cieplice Śląskie-Zdrój (stránka neexistuje)">Cieplice Śląskie-Zdrój</a> (část <a href="/wiki/Jelen%C3%AD_Hora" title="Jelení Hora">Jelení Hory</a>), <a href="/wiki/%C5%9Awierad%C3%B3w-Zdr%C3%B3j" title="Świeradów-Zdrój">Świeradów-Zdrój</a>, <a href="/wiki/L%C4%85dek-Zdr%C3%B3j" title="Lądek-Zdrój">Landek</a> (Lądek-Zdrój), <a href="/wiki/Polanica-Zdr%C3%B3j" title="Polanica-Zdrój">Starý Bor</a> (Polanica-Zdrój), <a href="/wiki/Duszniki-Zdr%C3%B3j" title="Duszniki-Zdrój">Dušníky</a> (Duszniki-Zdrój), <a href="/wiki/L%C3%A1zn%C4%9B_Chudoba" class="mw-redirect" title="Lázně Chudoba">Lázně Chudoba</a> (Kudowa-Zdrój)</li> <li><a href="/wiki/Ksi%C4%85%C5%BC" title="Książ">Hrad Książ/Fürstenstein</a> a <a href="/wiki/Z%C3%A1mek_Pszczyna" class="mw-redirect" title="Zámek Pszczyna">zámek Pština</a> (Pszczyna) – rodová sídla Hochbergů</li> <li><a href="/wiki/Hrad_Czocha" class="mw-redirect" title="Hrad Czocha">Hrad Czocha</a></li> <li>Romantický <a href="/wiki/Z%C3%A1mek_Moszna" title="Zámek Moszna">zámek Moszna</a></li> <li><a href="/wiki/Park_Muskau" title="Park Muskau">Pücklerův krajinářský park Mužakov</a> (zapsaný na seznam <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A9_d%C4%9Bdictv%C3%AD" title="Světové dědictví">Světového dědictví UNESCO</a>)</li> <li><a href="/wiki/Pevnost_St%C5%99%C3%ADbrn%C3%A1_Hora" title="Pevnost Stříbrná Hora">Pevnost Stříbrná Hora</a></li> <li><a href="/w/index.php?title=Pevnost_Kladsko&action=edit&redlink=1" class="new" title="Pevnost Kladsko (stránka neexistuje)">Pevnost Kladsko</a></li> <li>Středověké opevnění <a href="/wiki/Pa%C4%8Dkov" class="mw-redirect" title="Pačkov">Pačkova</a></li> <li><a href="/wiki/Kostely_m%C3%ADru" title="Kostely míru">Kostely míru</a> ve <a href="/wiki/Sv%C3%ADdnice_(Polsko)" title="Svídnice (Polsko)">Svídnici</a> a <a href="/wiki/Jawor" title="Jawor">Javoru</a> (zapsané na seznam <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A9_d%C4%9Bdictv%C3%AD" title="Světové dědictví">Světového dědictví UNESCO</a>)</li> <li><a href="/wiki/Kostel_Wang" title="Kostel Wang">Kostel Wang</a> w <a href="/wiki/Karpacz" title="Karpacz">Karpaczi</a></li> <li><a href="/wiki/Kostnice_v_%C4%8Cermn%C3%A9" title="Kostnice v Čermné">Kostnice v Čermné</a></li> <li>Poutní komplex ve <a href="/wiki/Vambe%C5%99ice" title="Vambeřice">Vambeřicích</a> zvaný Slezský Jeruzalém</li> <li>Poutní místo <a href="/wiki/Hora_Svat%C3%A9_Anny" title="Hora Svaté Anny">Hora Svaté Anny</a></li> <li>Cisterciácká opatství <a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Lubu%C5%A1" title="Klášter Lubuš">Lubuš</a> (Lubiąż), <a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_K%C5%99esobor" title="Klášter Křesobor">Křesobor</a> (Krzeszów), <a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Jind%C5%99ichov" title="Klášter Jindřichov">Jindřichov</a> (Henryków), <a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Kamenec" title="Klášter Kamenec">Kamenec</a> (Kamieniec Ząbkowicki) a <a href="/w/index.php?title=Kl%C3%A1%C5%A1ter_Rudy&action=edit&redlink=1" class="new" title="Klášter Rudy (stránka neexistuje)">Rudy</a></li> <li><a href="/wiki/D%C5%AFl_Guido" title="Důl Guido">Důl Guido</a> v <a href="/wiki/Zabrze" title="Zabrze">Zabrzi</a>, <a href="/wiki/Hornick%C3%A9_muzeum_Landek_Park" title="Hornické muzeum Landek Park">Landek Park</a> v <a href="/wiki/Ostrava" title="Ostrava">Ostravě</a>-<a href="/wiki/Pet%C5%99kovice_(Ostrava)" title="Petřkovice (Ostrava)">Petřkovicích</a><a href="#cite_note-Poznámka1-84">[pozn. 2]</a> a další technické památky <a href="/wiki/Hornoslezsk%C3%A1_uheln%C3%A1_p%C3%A1nev" class="mw-redirect" title="Hornoslezská uhelná pánev">Hornoslezské uhelné pánve</a></li> <li>Stříbrné, olověné a zinkové doly v <a href="/wiki/Tarnovsk%C3%A9_Hory" title="Tarnovské Hory">Tarnovských Horách</a> a jejich vodohospodářský systém (zapsané na seznam <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A9_d%C4%9Bdictv%C3%AD" title="Světové dědictví">Světového dědictví UNESCO</a>)</li> <li>Podzemní stavby v <a href="/wiki/Sov%C3%AD_hory" title="Soví hory">Sovích horách</a> postavené v rámci nacistického <a href="/wiki/Projekt_Riese" title="Projekt Riese">Projektu Riese</a></li> <li><a href="/wiki/Koncentra%C4%8Dn%C3%AD_t%C3%A1bor_Gross-Rosen" title="Koncentrační tábor Gross-Rosen">Bývalý nacistický koncentrační tábor Gross-Rosen</a></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Přírodní">Přírodní</h3>[<a href="/w/index.php?title=Slezsko&veaction=edit&section=24" title="Editace sekce: Přírodní" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit&section=24" title="Editovat zdrojový kód sekce Přírodní">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Szczeliniec_Panorama_na_Kar%C5%82%C3%B3w.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e4/Szczeliniec_Panorama_na_Kar%C5%82%C3%B3w.jpg/220px-Szczeliniec_Panorama_na_Kar%C5%82%C3%B3w.jpg" decoding="async" width="220" height="124" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e4/Szczeliniec_Panorama_na_Kar%C5%82%C3%B3w.jpg/330px-Szczeliniec_Panorama_na_Kar%C5%82%C3%B3w.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e4/Szczeliniec_Panorama_na_Kar%C5%82%C3%B3w.jpg/440px-Szczeliniec_Panorama_na_Kar%C5%82%C3%B3w.jpg 2x" data-file-width="6772" data-file-height="3809" /></a><figcaption>Národní park Stolové hory (<a href="/wiki/Velk%C3%A1_Hej%C5%A1ovina" title="Velká Hejšovina">Velká Hejšovina</a>)</figcaption></figure> <ul><li><a href="/wiki/Krkono%C5%A1sk%C3%BD_n%C3%A1rodn%C3%AD_park_(Polsko)" title="Krkonošský národní park (Polsko)">Krkonošský národní park</a> (polská část) a <a href="/wiki/Sn%C4%9B%C5%BEka" title="Sněžka">Sněžka</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_park_Stolov%C3%A9_hory" title="Národní park Stolové hory">Národní park Stolové hory</a></li> <li><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_sudetsk%C3%A1_magistr%C3%A1la" title="Hlavní sudetská magistrála">Hlavní sudetská magistrála</a></li> <li><a href="/wiki/Prad%C4%9Bd" title="Praděd">Praděd</a></li> <li><a href="/wiki/%C5%9Al%C4%99%C5%BCa" title="Ślęża">Hora Ślęża</a></li> <li><a href="/wiki/Slezsk%C3%A9_Beskydy" title="Slezské Beskydy">Slezské Beskydy</a> a horské středisko <a href="/wiki/Visla_(m%C4%9Bsto)" title="Visla (město)">Visla</a></li> <li><a href="/wiki/Moravskoslezsk%C3%A9_Beskydy" title="Moravskoslezské Beskydy">Moravskoslezské Beskydy</a> a <a href="/wiki/Lys%C3%A1_hora_(Moravskoslezsk%C3%A9_Beskydy)" title="Lysá hora (Moravskoslezské Beskydy)">Lysá hora</a></li> <li><a href="/wiki/Park_Krajobrazowy_Dolina_Baryczy" title="Park Krajobrazowy Dolina Baryczy">Chráněná krajinná oblast Údolí Barycze</a> a <a href="/wiki/Miliczsk%C3%A9_rybn%C3%ADky" title="Miliczské rybníky">Miliczské rybníky</a></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Ekonomika">Ekonomika</h2>[<a href="/w/index.php?title=Slezsko&veaction=edit&section=25" title="Editace sekce: Ekonomika" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit&section=25" title="Editovat zdrojový kód sekce Ekonomika">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:D%C5%AFl_%C4%8CSM.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b5/D%C5%AFl_%C4%8CSM.jpg/220px-D%C5%AFl_%C4%8CSM.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b5/D%C5%AFl_%C4%8CSM.jpg/330px-D%C5%AFl_%C4%8CSM.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b5/D%C5%AFl_%C4%8CSM.jpg/440px-D%C5%AFl_%C4%8CSM.jpg 2x" data-file-width="1500" data-file-height="1000" /></a><figcaption>Černouhelný <a href="/wiki/D%C5%AFl_%C4%8CSM" title="Důl ČSM">důl ČSM</a> ve <a href="/wiki/Stonava" title="Stonava">Stonavě</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Wroc%C5%82aw,_2006_-_2012_-_budowa_Sky_Tower_-_fotopolska.eu_(311433).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/27/Wroc%C5%82aw%2C_2006_-_2012_-_budowa_Sky_Tower_-_fotopolska.eu_%28311433%29.jpg/220px-Wroc%C5%82aw%2C_2006_-_2012_-_budowa_Sky_Tower_-_fotopolska.eu_%28311433%29.jpg" decoding="async" width="220" height="326" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/27/Wroc%C5%82aw%2C_2006_-_2012_-_budowa_Sky_Tower_-_fotopolska.eu_%28311433%29.jpg/330px-Wroc%C5%82aw%2C_2006_-_2012_-_budowa_Sky_Tower_-_fotopolska.eu_%28311433%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/27/Wroc%C5%82aw%2C_2006_-_2012_-_budowa_Sky_Tower_-_fotopolska.eu_%28311433%29.jpg/440px-Wroc%C5%82aw%2C_2006_-_2012_-_budowa_Sky_Tower_-_fotopolska.eu_%28311433%29.jpg 2x" data-file-width="788" data-file-height="1169" /></a><figcaption>Sky Tower – nejvyšší budova Vratislavi a celého Slezska</figcaption></figure> Rozsáhlé oblasti ve Slezsku jsou silně poznamenány industrializací. Těžba <a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A9_uhl%C3%AD" title="Černé uhlí">černého uhlí</a> a na ni navazující odvětví proměnila v 19. a 20. století krajinu východního Horního Slezska (viz <a href="/wiki/Hornoslezsk%C3%A1_uheln%C3%A1_p%C3%A1nev" class="mw-redirect" title="Hornoslezská uhelná pánev">Hornoslezská uhelná pánev</a>), kde vyrostly průmyslové aglomerace: <a href="/w/index.php?title=Ostravsk%C3%A1_aglomerace&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ostravská aglomerace (stránka neexistuje)">ostravská</a>, <a href="/wiki/Rybnick%C3%BD_uheln%C3%BD_okruh" title="Rybnický uhelný okruh">rybnická</a> a <a href="/wiki/Katovick%C3%A1_konurbace" title="Katovická konurbace">katovická</a>. Rovněž okolí <a href="/wiki/Valb%C5%99ich" title="Valbřich">Valbřichu</a> v Dolním Slezsku bylo významným střediskem těžby černého uhlí. Po roce 1989 došlo k výraznému útlumu dolů. V roce 2021 jich bylo v provozu ještě 15 v polské části Horního Slezska a jeden na Ostravsku (<a href="/wiki/D%C5%AFl_%C4%8CSM" title="Důl ČSM">důl ČSM</a>). <a href="/wiki/Hn%C4%9Bd%C3%A9_uhl%C3%AD" title="Hnědé uhlí">Hnědé uhlí</a> se ve velkém těžilo v <a href="/wiki/Horn%C3%AD_Lu%C5%BEice" title="Horní Lužice">Horní Lužici</a>, po roce 1989 byla většina povrchových dolů uzavřena a rekultivována (viz <a href="/wiki/Lu%C5%BEick%C3%A1_jezera" title="Lužická jezera">Lužická jezera</a>). Z rozlehlé hnědouhelné pánve zbyly v roce 2021 lomy <a href="/w/index.php?title=Lom_Nochten&action=edit&redlink=1" class="new" title="Lom Nochten (stránka neexistuje)">Nochten</a>, <a href="/w/index.php?title=Lom_Reichswalde&action=edit&redlink=1" class="new" title="Lom Reichswalde (stránka neexistuje)">Reichswalde</a> a také <a href="/wiki/D%C5%AFl_Tur%C3%B3w" title="Důl Turów">Turów</a>, jehož plánované rozšíření je předmětem sporu polské vlády s Českem a Německem, jelikož se nachází v těsném sousedství polsko-česko-německého trojmezí.<a href="#cite_note-85">[83]</a> Kolem <a href="/wiki/Lehnice" title="Lehnice">Lehnice</a>, <a href="/wiki/Lubin" title="Lubin">Lubinu</a> a <a href="/wiki/Hlohov" title="Hlohov">Hlohova</a> se rozkládá Dolnoslezská měďařská pánev. Ve třech dolech (Lubin, Rudna a Polkowice-Sieroszowice) a třech hutích (Legnica, Głogów a Cedynia) <a href="/wiki/KGHM_Polska_Mied%C5%BA" title="KGHM Polska Miedź">státní podnik KGHM Polska Miedź</a> těží a zpracovává <a href="/wiki/M%C4%9B%C4%8F" title="Měď">měď</a>. V podhůří Sudet se v minulosti nacházely <a href="/wiki/T%C4%9B%C5%BEba_uranu" title="Těžba uranu">uranové doly</a>. <a href="/wiki/T%C5%99ineck%C3%A9_%C5%BEelez%C3%A1rny" title="Třinecké železárny">Třinecké železárny</a> a <a href="/wiki/Nov%C3%A1_hu%C5%A5" title="Nová huť">Nová huť</a> v <a href="/wiki/Kun%C4%8Dice_(Ostrava)" title="Kunčice (Ostrava)">Ostravě-Kunčicích</a> jsou největšími železárenskými kombináty ve Slezsku. V obci <a href="/wiki/Miasteczko_%C5%9Al%C4%85skie" title="Miasteczko Śląskie">Miasteczko Śląskie</a> se nachází velká zinková huť. <a href="/wiki/B%C3%ADlsko-B%C4%9Bl%C3%A1" title="Bílsko-Bělá">Bílsko-Bělá</a>, <a href="/wiki/Tychy" title="Tychy">Tychy</a> a <a href="/wiki/Gliwice" title="Gliwice">Hlivice</a> jsou důležitými centry automobilového průmyslu (<a href="/wiki/FIAT_(automobilka)" title="FIAT (automobilka)">Fiat</a>, <a href="/wiki/Opel" title="Opel">Opel</a>), stejně jako obec <a href="/wiki/No%C5%A1ovice" title="Nošovice">Nošovice</a> na Těšínsku (<a href="/wiki/Hyundai_Motor_Manufacturing_Czech" title="Hyundai Motor Manufacturing Czech">Hyundai</a>). V minulosti bylo <a href="/wiki/B%C3%ADlsko-B%C4%9Bl%C3%A1" title="Bílsko-Bělá">Bílsko-Bělá</a> také významným střediskem textilního průmyslu, stejně jako <a href="/wiki/Krnov" title="Krnov">Krnov</a> či <a href="/wiki/Bielawa" title="Bielawa">Bielawa</a>, <a href="/wiki/Valb%C5%99ich" title="Valbřich">Valbřich</a> pak byl známý výrobou skla a porcelánu. Mezinárodně proslulá je keramika z <a href="/wiki/Boles%C5%82awiec" title="Bolesławiec">Boleslavi</a>. Ze Slezska pocházejí značky <a href="/wiki/Kofola" title="Kofola">Kofola</a>, <a href="/wiki/Opavia" title="Opavia">Opavia</a>, <a href="/wiki/Prince_Polo" title="Prince Polo">Prince Polo</a> nebo pivo <a href="/w/index.php?title=Tyskie&action=edit&redlink=1" class="new" title="Tyskie (stránka neexistuje)">Tyskie</a>. Útlum průmyslu po roce 1989 a přechod do ekonomického modelu založeného na službách nebyl v silně industrializovaném Slezsku jednoduchý a dodnes se některé oblasti – zejména v katovické konurbaci, na Ostravsku, v podhůří Sudet a v Lužici – potýkají s vážnými strukturálními problémy. Města jako <a href="/wiki/Valb%C5%99ich" title="Valbřich">Valbřich</a>, <a href="/wiki/Bytom" title="Bytom">Bytom</a> či <a href="/wiki/Orlov%C3%A1" title="Orlová">Orlová</a> ztratily za třicet let více než pětinu obyvatel, lužické <a href="/wiki/Hoyerswerda" title="Hoyerswerda">Hojeřice</a> (Hoyerswerda) dokonce polovinu. Naopak stoupá počet obyvatel <a href="/wiki/Vratislav_(m%C4%9Bsto)" title="Vratislav (město)">Vratislavi</a>, která je v žebříčku Globalization and World Cities Research Network řazena jako <a href="/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_m%C4%9Bsto" title="Globální město">globální město</a> kategorie Gamma. <a href="/wiki/Katovice" title="Katovice">Katovice</a> byly zařazeny do kategorie Gamma–.<a href="#cite_note-86">[84]</a> V těchto dvou slezských metropolích se koncentrují moderní služby a high-tech průmysl. Ostravsko a katovická konurbace poskytují mnoho <a href="/wiki/Brownfield" title="Brownfield">brownfieldů</a>. Zemědělství má spíše velkoplošný charakter a koncentruje se především v nížinách <a href="/wiki/Opolsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Opolské vojvodství">Opolského</a> a <a href="/wiki/Dolnoslezsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Dolnoslezské vojvodství">Dolnoslezského vojvodství</a>. U <a href="/wiki/Zelen%C3%A1_Hora_(Polsko)" title="Zelená Hora (Polsko)">Zelené Hory</a> se nachází jedna z nejsevernějších vinařských oblastí Evropy. Cestovní ruch je významný zejména pro podhorské oblasti, nejdůležitějšími horskými středisky jsou <a href="/wiki/Visla_(m%C4%9Bsto)" title="Visla (město)">Visla</a> ve <a href="/wiki/Slezsk%C3%A9_Beskydy" title="Slezské Beskydy">Slezských Beskydech</a> a také <a href="/wiki/Karpacz" title="Karpacz">Karpacz</a> a <a href="/wiki/Szklarska_Por%C4%99ba" title="Szklarska Poręba">Szklarska Poręba</a> v <a href="/wiki/Krkono%C5%A1e" title="Krkonoše">Krkonoších</a>. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Doprava">Doprava</h2>[<a href="/w/index.php?title=Slezsko&veaction=edit&section=26" title="Editace sekce: Doprava" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit&section=26" title="Editovat zdrojový kód sekce Doprava">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Letecká">Letecká</h3>[<a href="/w/index.php?title=Slezsko&veaction=edit&section=27" title="Editace sekce: Letecká" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit&section=27" title="Editovat zdrojový kód sekce Letecká">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Terminal_T2_we_Wroc%C5%82awiu_(cropped).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/43/Terminal_T2_we_Wroc%C5%82awiu_%28cropped%29.jpg/220px-Terminal_T2_we_Wroc%C5%82awiu_%28cropped%29.jpg" decoding="async" width="220" height="113" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/43/Terminal_T2_we_Wroc%C5%82awiu_%28cropped%29.jpg/330px-Terminal_T2_we_Wroc%C5%82awiu_%28cropped%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/43/Terminal_T2_we_Wroc%C5%82awiu_%28cropped%29.jpg/440px-Terminal_T2_we_Wroc%C5%82awiu_%28cropped%29.jpg 2x" data-file-width="1023" data-file-height="527" /></a><figcaption>Letiště Vratislav</figcaption></figure> Na slezském území leží jedno mezinárodní letiště: <a href="/wiki/Leti%C5%A1t%C4%9B_Vratislav" title="Letiště Vratislav">Letiště Mikuláše Koperníka Vratislav</a> (Strachowice). Leteckou obsluhu <a href="/wiki/Katovick%C3%A1_konurbace" title="Katovická konurbace">katovické konurbace</a> a velké části Horního Slezska zajišťuje <a href="/wiki/Leti%C5%A1t%C4%9B_Katowice" title="Letiště Katowice">Letiště Katovice</a>, které se nachází v obci <a href="/w/index.php?title=Pyrzowice&action=edit&redlink=1" class="new" title="Pyrzowice (stránka neexistuje)">Pyrzowice</a> pouhých 5 km od východní hranice Slezska. Stejně tak <a href="/wiki/Leti%C5%A1t%C4%9B_Leo%C5%A1e_Jan%C3%A1%C4%8Dka_Ostrava" title="Letiště Leoše Janáčka Ostrava">Letiště Leoše Janáčka Ostrava</a> v <a href="/wiki/Mo%C5%A1nov" title="Mošnov">Mošnově</a> leží v těsné blízkosti (2 km) <a href="/wiki/Moravsko-slezsk%C3%A1_hranice" title="Moravsko-slezská hranice">moravsko-slezské zemské hranice</a>. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Silniční">Silniční</h3>[<a href="/w/index.php?title=Slezsko&veaction=edit&section=28" title="Editace sekce: Silniční" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit&section=28" title="Editovat zdrojový kód sekce Silniční">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Wezelsosnicafromthesky.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/77/Wezelsosnicafromthesky.JPG/220px-Wezelsosnicafromthesky.JPG" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/77/Wezelsosnicafromthesky.JPG/330px-Wezelsosnicafromthesky.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/77/Wezelsosnicafromthesky.JPG/440px-Wezelsosnicafromthesky.JPG 2x" data-file-width="2048" data-file-height="1536" /></a><figcaption>Dálniční křižovatka Sośnica</figcaption></figure> Páteřní slezskou komunikací je <a href="/wiki/D%C3%A1lnice_A4_(Polsko)" title="Dálnice A4 (Polsko)">dálnice A4</a>, která vede od německé (<a href="/wiki/Sasko" title="Sasko">saské</a>) hranice přes <a href="/wiki/Lehnice" title="Lehnice">Lehnici</a>, <a href="/wiki/Vratislav_(m%C4%9Bsto)" title="Vratislav (město)">Vratislav</a> do <a href="/wiki/Katovice" title="Katovice">Katovic</a> a dále směrem na <a href="/wiki/Krakov" title="Krakov">Krakov</a> a k ukrajinské hranici. Její severozápadní větev ve směru <a href="/wiki/Braniborsko" title="Braniborsko">Braniborska</a> a <a href="/wiki/Berl%C3%ADn" title="Berlín">Berlína</a> tvoří <a href="/wiki/D%C3%A1lnice_A18_(Polsko)" title="Dálnice A18 (Polsko)">dálnice A18</a>. Ta vznikla stejně jako některé úseky dnešní A4 už ve 30. letech 20. století v rámci nacistického programu na výstavbu dálnic.<a href="#cite_note-87">[85]</a> <a href="/wiki/Katovick%C3%A1_konurbace" title="Katovická konurbace">Katovickou</a> a <a href="/wiki/Rybnick%C3%BD_uheln%C3%BD_okruh" title="Rybnický uhelný okruh">rybnickou aglomeraci</a> v Horním Slezsku protíná v ose sever–jih <a href="/wiki/D%C3%A1lnice_A1_(Polsko)" title="Dálnice A1 (Polsko)">dálnice A1</a>, na kterou navazuje <a href="/wiki/D%C3%A1lnice_D1" title="Dálnice D1">česká D1</a> sloužící i jako obchvat Ostravy. Křižovatka A1 a A4 v <a href="/wiki/Gliwice" title="Gliwice">hlivické</a> městské části Sośnica bývá považována za jednu z největších dálničních křižovatek v Evropě.<a href="#cite_note-88">[86]</a><a href="#cite_note-89">[87]</a> Páteřní silnicí Těšínska je <a href="/wiki/D%C3%A1lnice_D48" title="Dálnice D48">dálnice D48</a> pokračující od Těšína do <a href="/wiki/B%C3%ADlsko-B%C4%9Bl%C3%A1" title="Bílsko-Bělá">Bílska-Bělé</a> jako <a href="/wiki/Rychlostn%C3%AD_silnice_S52_(Polsko)" title="Rychlostní silnice S52 (Polsko)">rychlostní silnice S52</a>. Dálniční obchvat Vratislavi nese označení <a href="/wiki/D%C3%A1lnice_A8_(Polsko)" title="Dálnice A8 (Polsko)">A8</a>. <a href="/wiki/Rychlostn%C3%AD_silnice_S8_(Polsko)" title="Rychlostní silnice S8 (Polsko)">Rychlostní silnice S8</a> spojuje slezskou metropoli s centrálním Polskem a po dostavění povede též na jih k české hranici (<a href="/wiki/N%C3%A1chod" title="Náchod">Náchod</a>/<a href="/wiki/Kudowa-Zdr%C3%B3j" title="Kudowa-Zdrój">Lázně Chudoba</a>). Z Vratislavi na sever přes <a href="/wiki/Trzebnica" title="Trzebnica">Třebnici</a> do <a href="/wiki/Velkopolsko_(historick%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD)" title="Velkopolsko (historické území)">Velkopolska</a> vede <a href="/wiki/Rychlostn%C3%AD_silnice_S5_(Polsko)" title="Rychlostní silnice S5 (Polsko)">rychlostní silnice S5</a>. Probíhá výstavba <a href="/wiki/Rychlostn%C3%AD_silnice_S3_(Polsko)" title="Rychlostní silnice S3 (Polsko)">rychlostní silnice S3</a>, která má v roce 2023 propojit <a href="/wiki/Lehnice" title="Lehnice">Lehnici</a>, <a href="/wiki/Zelen%C3%A1_Hora_(Polsko)" title="Zelená Hora (Polsko)">Zelenou Horu</a> a města na severozápadě Polska s českou hranicí (<a href="/wiki/Kr%C3%A1lovec_(okres_Trutnov)" title="Královec (okres Trutnov)">Královec</a>/<a href="/wiki/Lubawka" title="Lubawka">Lubawka</a>).<a href="#cite_note-90">[88]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Železniční">Železniční</h3>[<a href="/w/index.php?title=Slezsko&veaction=edit&section=29" title="Editace sekce: Železniční" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit&section=29" title="Editovat zdrojový kód sekce Železniční">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:WK14_Wroc%C5%82aw_G%C5%82%C3%B3wny_Travelarz.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/WK14_Wroc%C5%82aw_G%C5%82%C3%B3wny_Travelarz.JPG/220px-WK14_Wroc%C5%82aw_G%C5%82%C3%B3wny_Travelarz.JPG" decoding="async" width="220" height="132" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/WK14_Wroc%C5%82aw_G%C5%82%C3%B3wny_Travelarz.JPG/330px-WK14_Wroc%C5%82aw_G%C5%82%C3%B3wny_Travelarz.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/WK14_Wroc%C5%82aw_G%C5%82%C3%B3wny_Travelarz.JPG/440px-WK14_Wroc%C5%82aw_G%C5%82%C3%B3wny_Travelarz.JPG 2x" data-file-width="5265" data-file-height="3158" /></a><figcaption>Hlavní nádraží ve Vratislavi</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:36WEa-008.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5b/36WEa-008.jpg/220px-36WEa-008.jpg" decoding="async" width="220" height="146" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5b/36WEa-008.jpg/330px-36WEa-008.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5b/36WEa-008.jpg/440px-36WEa-008.jpg 2x" data-file-width="900" data-file-height="596" /></a><figcaption>Vlak společnosti Koleje Śląskie</figcaption></figure> Nejvýznamnější železniční magistrály Slezska představují bývalá <a href="/w/index.php?title=Hornoslezsk%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&redlink=1" class="new" title="Hornoslezská dráha (stránka neexistuje)">Hornoslezská dráha</a> spojující Vratislav s <a href="/wiki/Opol%C3%AD" title="Opolí">Opolím</a> a <a href="/wiki/Katovice" title="Katovice">Katovicemi</a> (nyní polská trať 132, součást <a href="/wiki/Panevropsk%C3%A9_koridory" title="Panevropské koridory">III. panevropského dopravního koridoru</a>) spolu s <a href="/w/index.php?title=Vil%C3%A9mova_dr%C3%A1ha&action=edit&redlink=1" class="new" title="Vilémova dráha (stránka neexistuje)">Vilémovou dráhou</a> (polská trať 151, spojení s <a href="/wiki/Bohum%C3%ADn" title="Bohumín">Bohumínem</a>), <a href="/wiki/Severn%C3%AD_dr%C3%A1ha_c%C3%ADsa%C5%99e_Ferdinanda" title="Severní dráha císaře Ferdinanda">Severní dráha císaře Ferdinanda</a> procházející Ostravou, <a href="/wiki/Bohum%C3%ADn" title="Bohumín">Bohumínem</a> a <a href="/wiki/%C4%8Cechovice-D%C4%9Bdice" title="Čechovice-Dědice">Čechovicemi-Dědicemi</a> (česká <a href="/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_P%C5%99erov%E2%80%93Bohum%C3%ADn" title="Železniční trať Přerov–Bohumín">trať 271/001</a> a polská trať 93) spolu s <a href="/wiki/Ko%C5%A1icko-bohum%C3%ADnsk%C3%A1_dr%C3%A1ha" title="Košicko-bohumínská dráha">Košicko-bohumínskou dráhou</a> (česká <a href="/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_Bohum%C3%ADn%E2%80%93%C4%8Cadca" title="Železniční trať Bohumín–Čadca">trať 320</a>) a tratě vybíhající z Vratislavi severním a západním směrem do <a href="/wiki/Pozna%C5%88" title="Poznaň">Poznaně</a> (polská trať 271), přes <a href="/wiki/Zelen%C3%A1_Hora_(Polsko)" title="Zelená Hora (Polsko)">Zelenou Horu</a> do <a href="/wiki/%C5%A0t%C4%9Bt%C3%ADn" title="Štětín">Štětína</a> (polská trať 273) a přes <a href="/wiki/Lehnice" title="Lehnice">Lehnici</a> do <a href="/wiki/Berl%C3%ADn" title="Berlín">Berlína</a> (<a href="/w/index.php?title=Dolnoslezsko-markick%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&redlink=1" class="new" title="Dolnoslezsko-markická dráha (stránka neexistuje)">Dolnoslezsko-markická dráha</a>, nyní polská trať 275). Nejfrekventovanějším slezským nádražím je <a href="/wiki/Wroc%C5%82aw_G%C5%82%C3%B3wny" title="Wrocław Główny">vratislavské hlavní nádraží</a> (Wrocław Główny) s denním průměrem 57,7 tisíc odbavených cestujících v roce 2019, následované nádražím Katovice (Katowice) se 43 tisíci pasažérů.<a href="#cite_note-91">[89]</a> Dálkové vlaky projíždějící slezským územím vypravují <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_dr%C3%A1hy" title="České dráhy">České dráhy</a> a <a href="/wiki/PKP_Intercity" title="PKP Intercity">PKP Intercity</a> (včetně vlaků Nightjet ve spolupráci s <a href="/wiki/%C3%96sterreichische_Bundesbahnen" title="Österreichische Bundesbahnen">ÖBB</a>), a také <a href="/wiki/Regiojet" class="mw-redirect" title="Regiojet">Regiojet</a> a <a href="/wiki/Leo_Express" title="Leo Express">Leo Express</a>. Regionální dopravu zajišťují v české části Slezska především <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_dr%C3%A1hy" title="České dráhy">České dráhy</a>, ve <a href="/wiki/Slezsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Slezské vojvodství">Slezském vojvodství</a> společnost <a href="/wiki/Koleje_%C5%9Al%C4%85skie" title="Koleje Śląskie">Koleje Śląskie</a> (Slezské dráhy), v <a href="/wiki/Opolsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Opolské vojvodství">Opolském vojvodství</a> dopravce <a href="/wiki/Polregio" title="Polregio">Polregio</a> a v <a href="/wiki/Dolnoslezsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Dolnoslezské vojvodství">Dolnoslezském vojvodství</a> <a href="/wiki/Koleje_Dolno%C5%9Bl%C4%85skie" title="Koleje Dolnośląskie">Koleje Dolnośląskie</a> (Dolnoslezské dráhy), přičemž část linek obsluhuje také Polregio. Počítáme-li k Slezsku i slezskou Lužici, pak mezi slezské dopravce patří rovněž <a href="/wiki/Deutsche_Bahn" title="Deutsche Bahn">Deutsche Bahn</a>, <a href="/w/index.php?title=Ostdeutsche_Eisenbahn&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ostdeutsche Eisenbahn (stránka neexistuje)">Ostdeutsche Eisenbahn</a> a <a href="/wiki/Die_L%C3%A4nderbahn" title="Die Länderbahn">Die Länderbahn</a>. Dříve velmi hustá síť lokálek byla v polské části Slezska po druhé světové válce zanedbána a mnoho tratí zrušeno v průběhu 90. a 00. let.<a href="#cite_note-92">[90]</a> Po roce 2010 dochází k postupné obnově některých zlikvidovaných tratí zejména v Dolnoslezském vojvodství.<a href="#cite_note-93">[91]</a> <a href="/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_T%C5%99eme%C5%A1n%C3%A1_ve_Slezsku_%E2%80%93_Osoblaha" title="Železniční trať Třemešná ve Slezsku – Osoblaha">Železniční trať Třemešná ve Slezsku – Osoblaha</a> je poslední úzkokolejnou dráhou ve Slezsku s pravidelným osobním provozem. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Městská_a_příměstská">Městská a příměstská</h3>[<a href="/w/index.php?title=Slezsko&veaction=edit&section=30" title="Editace sekce: Městská a příměstská" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit&section=30" title="Editovat zdrojový kód sekce Městská a příměstská">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Pesa_Twist_Step_Katowice_1.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/75/Pesa_Twist_Step_Katowice_1.JPG/220px-Pesa_Twist_Step_Katowice_1.JPG" decoding="async" width="220" height="148" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/75/Pesa_Twist_Step_Katowice_1.JPG/330px-Pesa_Twist_Step_Katowice_1.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/75/Pesa_Twist_Step_Katowice_1.JPG/440px-Pesa_Twist_Step_Katowice_1.JPG 2x" data-file-width="2896" data-file-height="1944" /></a><figcaption>Tramvaj v Katovicích</figcaption></figure> Ve Slezsku existují v současnosti čtyři tramvajové systémy: <a href="/wiki/Tramvajov%C3%A1_doprava_ve_Vratislavi" title="Tramvajová doprava ve Vratislavi">ve Vratislavi</a>, <a href="/wiki/Tramvajov%C3%A1_doprava_v_Ostrav%C4%9B" title="Tramvajová doprava v Ostravě">Ostravě</a>, <a href="/wiki/Tramvajov%C3%A1_doprava_v_katovick%C3%A9_aglomeraci" title="Tramvajová doprava v katovické aglomeraci">katovické konurbaci</a> a také <a href="/wiki/Tramvajov%C3%A1_doprava_v_G%C3%B6rlitzu" title="Tramvajová doprava v Görlitzu">v německé části Zhořelce</a>. Trolejbusy jsou v provozu <a href="/wiki/Trolejbusov%C3%A1_doprava_v_Ostrav%C4%9B" title="Trolejbusová doprava v Ostravě">v Ostravě</a>, <a href="/wiki/Trolejbusov%C3%A1_doprava_v_Opav%C4%9B" title="Trolejbusová doprava v Opavě">Opavě</a> a <a href="/wiki/Trolejbusov%C3%A1_doprava_v_Tych%C3%A1ch" title="Trolejbusová doprava v Tychách">Tychách</a>. V minulosti tramvaje jezdily rovněž <a href="/wiki/Tramvajov%C3%A1_doprava_v_B%C3%ADlsku-B%C4%9Bl%C3%A9" title="Tramvajová doprava v Bílsku-Bělé">v Bílsku-Bělé</a>, <a href="/wiki/Tramvajov%C3%A1_doprava_v_T%C4%9B%C5%A1%C3%ADn%C4%9B" title="Tramvajová doprava v Těšíně">Těšíně</a>, <a href="/w/index.php?title=Tramvajov%C3%A1_doprava_v_Jelen%C3%AD_Ho%C5%99e&action=edit&redlink=1" class="new" title="Tramvajová doprava v Jelení Hoře (stránka neexistuje)">Jelení Hoře</a>, <a href="/w/index.php?title=Tramvajov%C3%A1_doprava_v_Lehnici&action=edit&redlink=1" class="new" title="Tramvajová doprava v Lehnici (stránka neexistuje)">Lehnici</a>, <a href="/w/index.php?title=Tramvajov%C3%A1_doprava_ve_Wa%C5%82brzychu&action=edit&redlink=1" class="new" title="Tramvajová doprava ve Wałbrzychu (stránka neexistuje)">Valbřichu</a> a <a href="/wiki/%C3%9Azkorozchodn%C3%A9_dr%C3%A1hy_na_Ostravsku" title="Úzkorozchodné dráhy na Ostravsku">na Karvinsku</a>, trolejbusy pak <a href="/wiki/Trolejbusov%C3%A1_doprava_ve_Wa%C5%82brzychu" class="mw-redirect" title="Trolejbusová doprava ve Wałbrzychu">ve Valbřichu</a> a velmi krátce <a href="/wiki/Trolejbusov%C3%A1_doprava_v_Lehnici" title="Trolejbusová doprava v Lehnici">v Lehnici</a> a <a href="/wiki/Trolejbusov%C3%A1_doprava_ve_Vratislavi" title="Trolejbusová doprava ve Vratislavi">Vratislavi</a>. Nejrozsáhlejší systém MHD se zhruba 450 linkami a sedmi tisíci zastávek<a href="#cite_note-94">[92]</a> má katovická konurbace. Žádné slezské město nemá <a href="/wiki/Metro" title="Metro">metro</a> ani typický <a href="/wiki/S-Bahn" title="S-Bahn">S-Bahn</a>, ale v katovické konurbaci, Vratislavi a Ostravě má železnice velký význam i pro vnitroměstskou dopravu a je s ostatními druhy MHD alespoň částečně integrována. Kvalita příměstské autobusové dopravy se v různých částech Slezska výrazně liší. Zatímco na území Moravskoslezského a Olomouckého kraje je integrována v rámci <a href="/wiki/Integrovan%C3%BD_dopravn%C3%AD_syst%C3%A9m_Moravskoslezsk%C3%A9ho_kraje_ODIS" title="Integrovaný dopravní systém Moravskoslezského kraje ODIS">ODIS</a> a <a href="/wiki/Integrovan%C3%BD_dopravn%C3%AD_syst%C3%A9m_Olomouck%C3%A9ho_kraje" title="Integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje">IDSOK</a>, v polském Slezsku jsou běžným jevem soukromí minibusoví dopravci a mnoho venkovských oblastí se po zániku nebo rozsáhlém omezení provozu někdejšího státního dopravce <a href="/w/index.php?title=Pa%C5%84stwowa_Komunikacja_Samochodowa&action=edit&redlink=1" class="new" title="Państwowa Komunikacja Samochodowa (stránka neexistuje)">PKS</a> potýká s problémem tzv. dopravního vyloučení.<a href="#cite_note-95">[93]</a><a href="#cite_note-96">[94]</a><a href="#cite_note-97">[95]</a><a href="#cite_note-98">[96]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Odkazy">Odkazy</h2>[<a href="/w/index.php?title=Slezsko&veaction=edit&section=31" title="Editace sekce: Odkazy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit&section=31" title="Editovat zdrojový kód sekce Odkazy">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Poznámky">Poznámky</h3>[<a href="/w/index.php?title=Slezsko&veaction=edit&section=32" title="Editace sekce: Poznámky" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit&section=32" title="Editovat zdrojový kód sekce Poznámky">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-references-wrap"><ol class="references"> <li id="cite_note-Poznámka2-11"><a href="#cite_ref-Poznámka2_11-0">↑</a> Pravobřežní část Frýdku-Místku, tedy bývalé město <a href="/wiki/Fr%C3%BDdek" title="Frýdek">Frýdek</a>, leží v historickém Slezsku. <a href="/wiki/M%C3%ADstek" title="Místek">Místek</a> se řadí k Moravě. </li> <li id="cite_note-Poznámka1-84"><a href="#cite_ref-Poznámka1_84-0">↑</a> Proslulá <a href="/wiki/Doln%C3%AD_oblast_V%C3%ADtkovice" title="Dolní oblast Vítkovice">Dolní oblast Vítkovice</a> se nachází již v moravské části toho slezsko-moravského města. </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Reference">Reference</h3>[<a href="/w/index.php?title=Slezsko&veaction=edit&section=33" title="Editace sekce: Reference" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit&section=33" title="Editovat zdrojový kód sekce Reference">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-references-wrap mw-references-columns"><ol class="references"> <li id="cite_note-Ž15-1"><a href="#cite_ref-Ž15_1-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Rudolf_%C5%BD%C3%A1%C4%8Dek" title="Rudolf Žáček">ŽÁČEK, Rudolf</a>. Slezsko. Praha: Libri, 2005. 214 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7277-245-7" title="Speciální:Zdroje knih/80-7277-245-7">80-7277-245-7</a>. S. 15.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Slezsko&rft.isbn=80-7277-245-7&rft.aulast=%C5%BD%C3%A1%C4%8Dek&rft.aufirst=Rudolf&rft.place=Praha&rft.pub=Libri&rft.date=2005&rft.tpages=214&rft.pages=15">  </li> <li id="cite_note-2"><a href="#cite_ref-2">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Reallexikon der Germanischen Altertumskunde. Redakce Herbert Jankuhn, Heinrich Beck. II. vyd. Svazek 33. [s.l.]: de Gruyter, 2006. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-31-1018-388-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-31-1018-388-7">978-31-1018-388-7</a>. Kapitola Wandalen.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Reallexikon+der+Germanischen+Altertumskunde&rft.isbn=978-31-1018-388-7&rft.atitle=Wandalen&rft.pub=de+Gruyter&rft.date=2006&rft.edition=II">  </li> <li id="cite_note-3"><a href="#cite_ref-3">↑</a> Viz například: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://wachtyrz.eu/gorny-slask-w-pigulce/">přehled statistických údajů o Horním Slezsku na portálu Wachtyrz</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="http://alt.haus.pl/m/arch-465.html">nástěnná mapa Horního Slezska vydaná Domem polsko-německé spolupráce</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="https://gornyslask.wordpress.com/mapy-gornego-slaska/">mapa Horního Slezska na blogu Górny Śląsk wg Marasa</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dziennikzachodni.pl/tworza-mape-gornego-slaska-ze-slaskimi-nazwami-miast/ar/894563">mapa Horního Slezska v deníku Dziennik Zachodni</a> </li> <li id="cite_note-4"><a href="#cite_ref-4">↑</a> Viz například <a rel="nofollow" class="external text" href="https://forum.gazeta.pl/forum/w,423,35068967,35068967,Slask_Cieszynski_a_Gorny_Slask.html">tuto diskuzi na fóru Gazety Wyborczé</a> </li> <li id="cite_note-5"><a href="#cite_ref-5">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">GREŃ, Zbigniew. Identity at the Borders of Closely-Related Ethnic Groups in the Silesia Region. [s.l.]: [s.n.], 2017. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.academia.edu/38140372/Identity_at_the_Borders_of_Closely-Related_Ethnic_Groups_in_the_Silesia_Region">Dostupné online</a>. S. 102.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Identity+at+the+Borders+of+Closely-Related+Ethnic+Groups+in+the+Silesia+Region&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.academia.edu%2F38140372%2FIdentity_at_the_Borders_of_Closely-Related_Ethnic_Groups_in_the_Silesia_Region&rft.aulast=Gre%C5%84&rft.aufirst=Zbigniew&rft.date=2017&rft.pages=102">  </li> <li id="cite_note-6"><a href="#cite_ref-6">↑</a> Viz například: <cite class="book" style="font-style:normal;">PATKOVÁ, Jana. Familoky, podzemí, haldy. Horní Slezsko nabízí bohatství po uhlobaronech [online]. <a href="/wiki/Hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_noviny" title="Hospodářské noviny">Hospodářské noviny</a>, 22.10.2014 [cit. 2021-03-05]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://vikend.ihned.cz/c1-62987770-horni-slezsko">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Familoky%2C+podzem%C3%AD%2C+haldy.+Horn%C3%AD+Slezsko+nab%C3%ADz%C3%AD+bohatstv%C3%AD+po+uhlobaronech&rft_id=https%3A%2F%2Fvikend.ihned.cz%2Fc1-62987770-horni-slezsko&rft.aulast=Patkov%C3%A1&rft.aufirst=Jana&rft.pub=%5B%5BHospod%C3%A1%C5%99sk%C3%A9+noviny%5D%5D">  </li> <li id="cite_note-gus2-7">↑ <a href="#cite_ref-gus2_7-0">a</a> <a href="#cite_ref-gus2_7-1">b</a> <a href="#cite_ref-gus2_7-2">c</a> <a href="#cite_ref-gus2_7-3">d</a> <a href="#cite_ref-gus2_7-4">e</a> Všechny údaje o počtu obyvatel měst v Polsku byly převzaty z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.polskawliczbach.pl/">oficiálního statistického portálu Polska w liczbach (Polsko v číslech)</a>, přístup dne 5. 3. 2021, stav k 31. 12. 2019. </li> <li id="cite_note-8"><a href="#cite_ref-8">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> We Wrocławiu mieszka aż milion ludzi? To całkiem możliwe! [online]. Wrocław-Naszemiasto.pl, 26.2.2020 [cit. 2021-03-05]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://wroclaw.naszemiasto.pl/we-wroclawiu-mieszka-az-milion-ludzi-to-calkiem-mozliwe/ar/c1-7570141">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=We+Wroc%C5%82awiu+mieszka+a%C5%BC+milion+ludzi%3F+To+ca%C5%82kiem+mo%C5%BCliwe%21&rft_id=https%3A%2F%2Fwroclaw.naszemiasto.pl%2Fwe-wroclawiu-mieszka-az-milion-ludzi-to-calkiem-mozliwe%2Far%2Fc1-7570141&rft.pub=Wroc%C5%82aw-Naszemiasto.pl">  </li> <li id="cite_note-9"><a href="#cite_ref-9">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MIERZWA, Maciej. Wrocław rośnie. Będzie trzecim miastem w Polsce [online]. Gazeta Wrocławska, 13.3.2019 [cit. 2021-03-05]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://gazetawroclawska.pl/wroclaw-rosnie-bedzie-trzecim-miastem-w-polsce/ar/13957627">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Wroc%C5%82aw+ro%C5%9Bnie.+B%C4%99dzie+trzecim+miastem+w+Polsce&rft_id=https%3A%2F%2Fgazetawroclawska.pl%2Fwroclaw-rosnie-bedzie-trzecim-miastem-w-polsce%2Far%2F13957627&rft.aulast=Mierzwa&rft.aufirst=Maciej&rft.pub=Gazeta+Wroc%C5%82awska">  </li> <li id="cite_note-ostrava-10">↑ <a href="#cite_ref-ostrava_10-0">a</a> <a href="#cite_ref-ostrava_10-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Počet obyvatel přihlášených k pobytu na území Statutárního města Ostrava ke dni 01.01.2019 [online]. Statutární město Ostrava [cit. 2021-03-05]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ostrava.cz/cs/urad/hledam-informace/aktualni-informace/pocet-obyvatel-ve-spravnim-obvodu-statutarniho-mesta-ostravy/copy3_of_Obvody.pdf">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Po%C4%8Det+obyvatel+p%C5%99ihl%C3%A1%C5%A1en%C3%BDch+k+pobytu+na+%C3%BAzem%C3%AD+Statut%C3%A1rn%C3%ADho+m%C4%9Bsta+Ostrava+ke+dni+01.01.2019&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.ostrava.cz%2Fcs%2Furad%2Fhledam-informace%2Faktualni-informace%2Fpocet-obyvatel-ve-spravnim-obvodu-statutarniho-mesta-ostravy%2Fcopy3_of_Obvody.pdf&rft.pub=Statut%C3%A1rn%C3%AD+m%C4%9Bsto+Ostrava">  </li> <li id="cite_note-mistopisy-12">↑ <a href="#cite_ref-mistopisy_12-0">a</a> <a href="#cite_ref-mistopisy_12-1">b</a> Údaje o počtu obyvatel měst v ČR byly s výjimkou Ostravy převzaty z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.mistopisy.cz/">portálu Mistopisy.cz</a>, přístup dne 5. 3. 2021, stav k 1. 1. 2021. </li> <li id="cite_note-13"><a href="#cite_ref-13">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Statistisches Jahrbuch 2019. Görlitz: Stadtverwaltung Görlitz – Kommunale Statistikstelle, 2020. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.goerlitz.de/uploads/02-Buerger-Dokumente/Statistiken/Statistisches_Jahrbuch_2019.pdf">Dostupné online</a>. S. 21. (německy)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Statistisches+Jahrbuch+2019&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.goerlitz.de%2Fuploads%2F02-Buerger-Dokumente%2FStatistiken%2FStatistisches_Jahrbuch_2019.pdf&rft.place=G%C3%B6rlitz&rft.pub=Stadtverwaltung+G%C3%B6rlitz+%E2%80%93+Kommunale+Statistikstelle&rft.date=2020&rft.pages=21">  </li> <li id="cite_note-reformace-14"><a href="#cite_ref-reformace_14-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;">HARASIMOWICZ, Jan. Reformacja na Śląsku z perspektywy historii religii i historii sztuki. Quart. 2010, roč. 18, čís. 4, s. 3–16. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://quart.uni.wroc.pl/pdf/18/quart18_Harasimowicz.pdf">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Quart&rft_id=https%3A%2F%2Fquart.uni.wroc.pl%2Fpdf%2F18%2Fquart18_Harasimowicz.pdf&rft.atitle=Reformacja+na+%C5%9Al%C4%85sku+z+perspektywy+historii+religii+i+historii+sztuki&rft.date=2010&rft.volume=18&rft.issue=4&rft.pages=3%E2%80%9316&rft.aulast=Harasimowicz&rft.aufirst=Jan">  </li> <li id="cite_note-15"><a href="#cite_ref-15">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">AHLREIP, Heinz. Karl Marx und der schlesische Weberaufstand 1844. Eine politische Revolution mit einer sozialen Seele. [s.l.]: [s.n.], 2018. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.grin.com/document/492812">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-3-66899-76-77" title="Speciální:Zdroje knih/978-3-66899-76-77">978-3-66899-76-77</a>. (německy)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Karl+Marx+und+der+schlesische+Weberaufstand+1844.+Eine+politische+Revolution+mit+einer+sozialen+Seele&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.grin.com%2Fdocument%2F492812&rft.isbn=978-3-66899-76-77&rft.aulast=Ahlreip&rft.aufirst=Heinz&rft.date=2018">  </li> <li id="cite_note-16"><a href="#cite_ref-16">↑</a> Přesné výsledky hlasování podle okresů a jednotlivých obcí lze najít <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20080309204632/http://oberschlesiende.h619444.serverkompetenz.net/oberschlesien/Abstimmung/abstimm.htm">tady</a> </li> <li id="cite_note-17"><a href="#cite_ref-17">↑</a> Horním Slezskem se rozumí vládní obvod Opolí, výsledek pro Dolní Slezsko byl vypočítán z průměru výsledků ve vládních obvodech Vratislav (50,2 %) a Lehnice (54,0 %), údaje podle <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.digizeitschriften.de/dms/img/?PID=PPN514401303_1933%7Clog81&physid=phys584#navi">Statistické ročenky Německé říše pro rok 1933</a> </li> <li id="cite_note-18"><a href="#cite_ref-18">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MACIEJEWSKA, Beata. Koniec wojny w Breslau. Fotografie z umarłego miasta [online]. <a href="/wiki/Gazeta_Wyborcza" title="Gazeta Wyborcza">Gazeta Wyborcza</a>, 6.5.2015 [cit. 2021-03-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://wroclaw.wyborcza.pl/wroclaw/1,35771,17867327,Koniec_wojny_w_Breslau__Fotografie_z_umarlego_miasta.html">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Koniec+wojny+w+Breslau.+Fotografie+z+umar%C5%82ego+miasta&rft_id=https%3A%2F%2Fwroclaw.wyborcza.pl%2Fwroclaw%2F1%2C35771%2C17867327%2CKoniec_wojny_w_Breslau__Fotografie_z_umarlego_miasta.html&rft.aulast=Maciejewska&rft.aufirst=Beata&rft.pub=%5B%5BGazeta+Wyborcza%5D%5D">  </li> <li id="cite_note-19"><a href="#cite_ref-19">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">LEWICKI, Przemysław. Festung Glogau 1944–1945. Głogów: Towarzystwo Ziemi Głogowskiej, 2008. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-83-89306-11-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-83-89306-11-1">978-83-89306-11-1</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Festung+Glogau+1944%E2%80%931945&rft.isbn=978-83-89306-11-1&rft.aulast=Lewicki&rft.aufirst=Przemys%C5%82aw&rft.place=G%C5%82og%C3%B3w&rft.pub=Towarzystwo+Ziemi+G%C5%82ogowskiej&rft.date=2008">  </li> <li id="cite_note-20"><a href="#cite_ref-20">↑</a> Informace o událostech v Nise v roce 1945 shromáždil Maciej Krzysik na blogu <a rel="nofollow" class="external text" href="http://1945.nysa.pl/">Nysa 1945</a> </li> <li id="cite_note-21"><a href="#cite_ref-21">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">DOBROWOLSKI, Marcin. "Ognie zwycięstwa" - jak Armia Czerwona niszczyła Legnicę [online]. Puls Biznesu, 11.5.2016 [cit. 2021-03-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.pb.pl/ognie-zwyciestwa-jak-armia-czerwona-niszczyla-legnice-830461">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%22Ognie+zwyci%C4%99stwa%22+-+jak+Armia+Czerwona+niszczy%C5%82a+Legnic%C4%99&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.pb.pl%2Fognie-zwyciestwa-jak-armia-czerwona-niszczyla-legnice-830461&rft.aulast=Dobrowolski&rft.aufirst=Marcin&rft.pub=Puls+Biznesu">  </li> <li id="cite_note-22"><a href="#cite_ref-22">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Dzień Pamięci o Tragedii Górnośląskiej [online]. Muzeum w Tarnowskich Górach, 30.01.2021 [cit. 2021-03-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20210326115245/https://www.youtube.com/embed/fX9qIrOmCdI?feature=oembed">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2021-03-26. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Dzie%C5%84+Pami%C4%99ci+o+Tragedii+G%C3%B3rno%C5%9Bl%C4%85skiej&rft_id=http%3A%2F%2Fmuzeumtg.pl%2F2021%2F01%2F30%2Fdzien-pamieci-o-tragedii-gornoslaskiej%2F&rft.pub=Muzeum+w+Tarnowskich+G%C3%B3rach">  </li> <li id="cite_note-23"><a href="#cite_ref-23">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Konferencja Tragedia Górnośląska 1945. Redakce Gabryjela Zielińska. Warszawa: Wydawnictwo Sejmowe, 2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://orka.sejm.gov.pl/WydBAS.nsf/0/5A6AD74FCC75985AC1257E73003723A7/$file/Tragedia.pdf">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-83-7666-390-6" title="Speciální:Zdroje knih/978-83-7666-390-6">978-83-7666-390-6</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Konferencja+%27%27Tragedia+G%C3%B3rno%C5%9Bl%C4%85ska+1945%27%27&rft_id=http%3A%2F%2Forka.sejm.gov.pl%2FWydBAS.nsf%2F0%2F5A6AD74FCC75985AC1257E73003723A7%2F%24file%2FTragedia.pdf&rft.isbn=978-83-7666-390-6&rft.place=Warszawa&rft.pub=Wydawnictwo+Sejmowe&rft.date=2015">  </li> <li id="cite_note-24"><a href="#cite_ref-24">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">TUDZIERZ, Łukasz. Nigdy nie nadejdzie czas na prawdę? Mała zbrodnia. Polskie obozy koncentracyjne [online]. Tuudi.net, 24.07.2017 [cit. 2021-03-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://tuudi.net/mala-zbrodnia-polskie-obozy-koncentracyjne/">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nigdy+nie+nadejdzie+czas+na+prawd%C4%99%3F+Ma%C5%82a+zbrodnia.+Polskie+obozy+koncentracyjne&rft_id=https%3A%2F%2Ftuudi.net%2Fmala-zbrodnia-polskie-obozy-koncentracyjne%2F&rft.aulast=Tudzierz&rft.aufirst=%C5%81ukasz&rft.pub=Tuudi.net">  </li> <li id="cite_note-25"><a href="#cite_ref-25">↑</a> <cite style="font-style:normal;">WOŹNICZKA, Zygmunt. Wrocławski Kongres Intelektualistów w Obronie Pokoju. Kwartalnik Historyczny. 1987, roč. 100, čís. 2, s. 130–155. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://rcin.org.pl/Content/16547/WA303_25005_KH94-r1987-R94-nr2_KH-07-Woz.pdf">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Kwartalnik+Historyczny&rft_id=http%3A%2F%2Frcin.org.pl%2FContent%2F16547%2FWA303_25005_KH94-r1987-R94-nr2_KH-07-Woz.pdf&rft.atitle=Wroc%C5%82awski+Kongres+Intelektualist%C3%B3w+w+Obronie+Pokoju&rft.date=1987&rft.volume=100&rft.issue=2&rft.pages=130%E2%80%93155&rft.aulast=Wo%C5%BAniczka&rft.aufirst=Zygmunt">  </li> <li id="cite_note-26"><a href="#cite_ref-26">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">DYMARSKI-EGGERS, Jana; GIZEWSKA, Joanna; LENK, Karin; PFEIFER, Gabriele. Pomiędzy starą a nową ojczyzną: Lwowianie we Wrocławiu [online]. Universität Wien [cit. 2021-03-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20211024223441/https://homepage.univie.ac.at/philipp.ther/breslau/html/pomiedzy.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2021-10-24. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Pomi%C4%99dzy+star%C4%85+a+now%C4%85+ojczyzn%C4%85%3A+Lwowianie+we+Wroc%C5%82awiu&rft_id=https%3A%2F%2Fhomepage.univie.ac.at%2Fphilipp.ther%2Fbreslau%2Fhtml%2Fpomiedzy.html&rft.aulast=Dymarski-Eggers&rft.aufirst=Jana&rft.au=Gizewska%2C+Joanna&rft.au=Lenk%2C+Karin&rft.pub=Universit%C3%A4t+Wien">  </li> <li id="cite_note-27"><a href="#cite_ref-27">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">PRZEZDZIĘK, Konrad. Zbrodnia na placu Ratuszowym [online]. Jelonka.com, 10.12.2007 [cit. 2021-03-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jelonka.com/zbrodnia-na-placu-ratuszowym-12713">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Zbrodnia+na+placu+Ratuszowym&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jelonka.com%2Fzbrodnia-na-placu-ratuszowym-12713&rft.aulast=Przezdzi%C4%99k&rft.aufirst=Konrad&rft.pub=Jelonka.com">  </li> <li id="cite_note-28"><a href="#cite_ref-28">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Kłodzko – północna pierzeja rynku [online]. Polska-org.pl, 27.10.2010 [cit. 2021-03-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://polska-org.pl/897476,foto.html?idEntity=3330160">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=K%C5%82odzko+%E2%80%93+p%C3%B3%C5%82nocna+pierzeja+rynku&rft_id=https%3A%2F%2Fpolska-org.pl%2F897476%2Cfoto.html%3FidEntity%3D3330160&rft.pub=Polska-org.pl">  </li> <li id="cite_note-29"><a href="#cite_ref-29">↑</a> <cite style="font-style:normal;">KALUCH-TABISZ, Marta. Przegląd zmian w podejściu do kształtowania zabudowy uzupełniającej na terenie historycznego ośrodka miejskiego w Świdnicy. Kurier Konserwatorki. 2010, čís. 9, s. 41–46. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20210119075701/https://www.nid.pl/upload/iblock/87d/87deed14c253c4b6e6f77dd019eb4713.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2021-01-19. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Kurier+Konserwatorki&rft_id=https%3A%2F%2Fnid.pl%2Fupload%2Fiblock%2F87d%2F87deed14c253c4b6e6f77dd019eb4713.pdf&rft.atitle=Przegl%C4%85d+zmian+w+podej%C5%9Bciu+do+kszta%C5%82towania+zabudowy+uzupe%C5%82niaj%C4%85cej+na+terenie+historycznego+o%C5%9Brodka+miejskiego+w+%C5%9Awidnicy&rft.date=2010&rft.issue=9&rft.pages=41%E2%80%9346&rft.aulast=Kaluch-Tabisz&rft.aufirst=Marta">  <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20210119075701/https://nid.pl/upload/iblock/87d/87deed14c253c4b6e6f77dd019eb4713.pdf">Archivováno</a> 19. 1. 2021 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>. </li> <li id="cite_note-30"><a href="#cite_ref-30">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">OGIOLDA, Krzysztof. Na Śląsku w PRL-u żyło się dobrze? To mit z epoki Gierka [online]. Nowa Trybuna Opolska, 22.04.2017 [cit. 2021-03-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://plus.nto.pl/na-slasku-w-prlu-zylo-sie-dobrze-to-mit-z-epoki-gierka/ar/12004888">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Na+%C5%9Al%C4%85sku+w+PRL-u+%C5%BCy%C5%82o+si%C4%99+dobrze%3F+To+mit+z+epoki+Gierka&rft_id=https%3A%2F%2Fplus.nto.pl%2Fna-slasku-w-prlu-zylo-sie-dobrze-to-mit-z-epoki-gierka%2Far%2F12004888&rft.aulast=Ogiolda&rft.aufirst=Krzysztof&rft.pub=Nowa+Trybuna+Opolska">  </li> <li id="cite_note-31"><a href="#cite_ref-31">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">DZIUBA, Adam. W poszukiwaniu lepszego życia. Katowickie w PRL – obszar migracji [online]. Przystanek Historia, 29.12.2019 [cit. 2021-03-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://przystanekhistoria.pl/pa2/teksty/43042,W-poszukiwaniu-lepszego-zycia-Katowickie-w-PRL-obszar-migracji.html">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=W+poszukiwaniu+lepszego+%C5%BCycia.+Katowickie+w+PRL+%E2%80%93+obszar+migracji&rft_id=https%3A%2F%2Fprzystanekhistoria.pl%2Fpa2%2Fteksty%2F43042%2CW-poszukiwaniu-lepszego-zycia-Katowickie-w-PRL-obszar-migracji.html&rft.aulast=Dziuba&rft.aufirst=Adam&rft.pub=Przystanek+Historia">  </li> <li id="cite_note-32"><a href="#cite_ref-32">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KAMUSELLA, Tomasz. Uwag kilka o dyskryminacji Ślązaków i Niemców górnośląskich w postkomunistycznej Polsce. Zabrze: Narodowa Oficyna Śląska, 2007. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-83-60540-68-8" title="Speciální:Zdroje knih/978-83-60540-68-8">978-83-60540-68-8</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Uwag+kilka+o+dyskryminacji+%C5%9Al%C4%85zak%C3%B3w+i+Niemc%C3%B3w+g%C3%B3rno%C5%9Bl%C4%85skich+w+postkomunistycznej+Polsce&rft.isbn=978-83-60540-68-8&rft.aulast=Kamusella&rft.aufirst=Tomasz&rft.place=Zabrze&rft.pub=Narodowa+Oficyna+%C5%9Al%C4%85ska&rft.date=2007">  </li> <li id="cite_note-33"><a href="#cite_ref-33">↑</a> <cite style="font-style:normal;">SZMEJA, Maria. Adaptacja? Asymilacja? Wykluczenie? Powojenna polityka państwa polskiego wobec Ślązaków. Opuscula Sociologica. 2016, roč. 18, čís. 4. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://wnus.edu.pl/os/file/article/download/7318.pdf">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/2299-9000">2299-9000</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Opuscula+Sociologica&rft_id=https%3A%2F%2Fwnus.edu.pl%2Fos%2Ffile%2Farticle%2Fdownload%2F7318.pdf&rft.atitle=Adaptacja%3F+Asymilacja%3F+Wykluczenie%3F+Powojenna+polityka+pa%C5%84stwa+polskiego+wobec+%C5%9Al%C4%85zak%C3%B3w&rft.date=2016&rft.volume=18&rft.issue=4&rft.issn=2299-9000&rft.aulast=Szmeja&rft.aufirst=Maria">  </li> <li id="cite_note-34"><a href="#cite_ref-34">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ROKITA, Zbigniew. Kajś. Opowieść o Górnym Śląsku. Wołowiec: Czarne, 2020. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-83-8191-077-4" title="Speciální:Zdroje knih/978-83-8191-077-4">978-83-8191-077-4</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Kaj%C5%9B.+Opowie%C5%9B%C4%87+o+G%C3%B3rnym+%C5%9Al%C4%85sku&rft.isbn=978-83-8191-077-4&rft.aulast=Rokita&rft.aufirst=Zbigniew&rft.place=Wo%C5%82owiec&rft.pub=Czarne&rft.date=2020">  </li> <li id="cite_note-35"><a href="#cite_ref-35">↑</a> Mezi nejznámější příklady zničených slezských památek patří zámek Neudeck/Świerklaniec vyhozený do povětří v roce 1962 a katovická vila Friedricha Grundmanna zbouraná v roce 1973. </li> <li id="cite_note-36"><a href="#cite_ref-36">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">WYSZKOWSKI, Michał. Bezrobocie w Wałbrzychu jednocyfrowe i najniższe w historii [online]. Radio Wrocław, 26.7.2016 [cit. 2021-03-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.radiowroclaw.pl/articles/view/56514/Bezrobocie-w-Walbrzychu-jednocyfrowe-i-najnizsze-w-historii">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Bezrobocie+w+Wa%C5%82brzychu+jednocyfrowe+i+najni%C5%BCsze+w+historii&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.radiowroclaw.pl%2Farticles%2Fview%2F56514%2FBezrobocie-w-Walbrzychu-jednocyfrowe-i-najnizsze-w-historii&rft.aulast=Wyszkowski&rft.aufirst=Micha%C5%82&rft.pub=Radio+Wroc%C5%82aw">  </li> <li id="cite_note-37"><a href="#cite_ref-37">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Raport o stanie bezrobocia w Bytomiu. Bytom: Powiatowy Urząd Pracy w Bytomiu, 2005. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://bytom.praca.gov.pl/documents/1158222/1331733/Raport%20o%20stanie%20bezrobocia%20w%20Bytomiu%20za%202004/b5f1e7f7-bff7-4e29-bfc9-d75d53c50ba5?t=1427059255000">Dostupné online</a>. S. 5. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Raport+o+stanie+bezrobocia+w+Bytomiu&rft_id=https%3A%2F%2Fbytom.praca.gov.pl%2Fdocuments%2F1158222%2F1331733%2FRaport%2520o%2520stanie%2520bezrobocia%2520w%2520Bytomiu%2520za%25202004%2Fb5f1e7f7-bff7-4e29-bfc9-d75d53c50ba5%3Ft%3D1427059255000&rft.place=Bytom&rft.pub=Powiatowy+Urz%C4%85d+Pracy+w+Bytomiu&rft.date=2005&rft.pages=5">  </li> <li id="cite_note-38"><a href="#cite_ref-38">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Biedaszyby w Wałbrzychu – Wywiad z Romanem Janiszkiem [online]. Inny Świat, 2005 [cit. 2021-03-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://innyswiat.com.pl/biedaszyby-w-walbrzychu-22-22005/">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Biedaszyby+w+Wa%C5%82brzychu+%E2%80%93+Wywiad+z+Romanem+Janiszkiem&rft_id=https%3A%2F%2Finnyswiat.com.pl%2Fbiedaszyby-w-walbrzychu-22-22005%2F&rft.pub=Inny+%C5%9Awiat">  </li> <li id="cite_note-39"><a href="#cite_ref-39">↑</a> O bídašachtách vypráví také mj. film Tomasze Wiśniewského <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.youtube.com/watch?v=LUcY90UKx4E&ab_channel=noevidence">Wszyscy jesteśmy z węgla (Všichni jsme z uhlí)</a> </li> <li id="cite_note-40"><a href="#cite_ref-40">↑</a> Viz např. <cite class="book" style="font-style:normal;">WINIARSKA, Izabela. Dialekt śląski wczoraj i dziś. [s.l.]: [s.n.] <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.dialektologia.uw.edu.pl/index.php?l1=opis-dialektow&l2=dialekt-slaski&l3=dialekt-slaski-wczoraj-i-dzis&l4=slask-plemiona">Dostupné online</a>. Kapitola Plemiona słowiańskie w okresie przedpiastowskim.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Dialekt+%C5%9Bl%C4%85ski+wczoraj+i+dzi%C5%9B&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.dialektologia.uw.edu.pl%2Findex.php%3Fl1%3Dopis-dialektow%26l2%3Ddialekt-slaski%26l3%3Ddialekt-slaski-wczoraj-i-dzis%26l4%3Dslask-plemiona&rft.aulast=Winiarska&rft.aufirst=Izabela&rft.atitle=Plemiona+s%C5%82owia%C5%84skie+w+okresie+przedpiastowskim">  </li> <li id="cite_note-41"><a href="#cite_ref-41">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">RICHTHOFEN, Jasper von. Milicz. Clavis Regni Poloniae. Gród na pograniczu. Redakce J. Kolenda. Wrocław: [s.n.], 2008. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.academia.edu/13740201/Bie%C5%BCunczanie_Milczanie_Serbowie_S%C5%82owia%C5%84skie_osadnictwo_na_niemickich_i_polskich_G%C3%B3rnych_%C5%81u%C5%BCycach_po_obu_stronach_Nysy_In_Milicz_Clavis_Regni_Poloniae_Gr%C3%B3d_na_pograniczu_Wroc%C5%82aw_2008_S_271_287">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-83-89499-52-3" title="Speciální:Zdroje knih/978-83-89499-52-3">978-83-89499-52-3</a>. Kapitola Bieżunczanie – Milczanie – Serbowie. Słowiańskie osadnictwo na niemieckich i polskich Górnych Łużycach po obu stronach Nysy.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Milicz.+Clavis+Regni+Poloniae.+Gr%C3%B3d+na+pograniczu&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.academia.edu%2F13740201%2FBie%25C5%25BCunczanie_Milczanie_Serbowie_S%25C5%2582owia%25C5%2584skie_osadnictwo_na_niemickich_i_polskich_G%25C3%25B3rnych_%25C5%2581u%25C5%25BCycach_po_obu_stronach_Nysy_In_Milicz_Clavis_Regni_Poloniae_Gr%25C3%25B3d_na_pograniczu_Wroc%25C5%2582aw_2008_S_271_287&rft.isbn=978-83-89499-52-3&rft.aulast=Richthofen&rft.aufirst=Jasper+von&rft.atitle=Bie%C5%BCunczanie+%E2%80%93+Milczanie+%E2%80%93+Serbowie.+S%C5%82owia%C5%84skie+osadnictwo+na+niemieckich+i+polskich+G%C3%B3rnych+%C5%81u%C5%BCycach+po+obu+stronach+Nysy&rft.place=Wroc%C5%82aw&rft.date=2008">  </li> <li id="cite_note-42"><a href="#cite_ref-42">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">DZIAŁAS, Baltazar. Działasa zbiór wyrazów szląsko-polskich. [s.l.]: [s.n.], 1824. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://jbc.bj.uj.edu.pl/dlibra/docmetadata?id=323579&from=publication">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Dzia%C5%82asa+zbi%C3%B3r+wyraz%C3%B3w+szl%C4%85sko-polskich&rft_id=https%3A%2F%2Fjbc.bj.uj.edu.pl%2Fdlibra%2Fdocmetadata%3Fid%3D323579%26from%3Dpublication&rft.aulast=Dzia%C5%82as&rft.aufirst=Baltazar&rft.date=1824">  </li> <li id="cite_note-43"><a href="#cite_ref-43">↑</a> <cite style="font-style:normal;">KWAŚNIEWSKI, Krzysztof. Wasserpolacken i inne polsko-niemiecki etnopaulizmy. Przegląd Zachodni. 2001, čís. 4. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Przegl%C4%85d+Zachodni&rft.atitle=Wasserpolacken+i+inne+polsko-niemiecki+etnopaulizmy&rft.date=2001&rft.issue=4&rft.aulast=Kwa%C5%9Bniewski&rft.aufirst=Krzysztof">  </li> <li id="cite_note-meyers-44">↑ <a href="#cite_ref-meyers_44-0">a</a> <a href="#cite_ref-meyers_44-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Meyers Konversations-Lexikon. IV. vyd. Svazek 14. Leipzig: Bibliografisches Institut, 1890. <a class="external text" href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Meyers_b14_s0514.jpg">Dostupné online</a>. Kapitola Die preußische Provinz Schlesien. (německy)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Meyers+Konversations-Lexikon&rft_id=https%3A%2F%2Fcommons.wikimedia.org%2Fwiki%2FFile%3AMeyers_b14_s0514.jpg&rft.atitle=Die+preu%C3%9Fische+Provinz+Schlesien&rft.place=Leipzig&rft.pub=Bibliografisches+Institut&rft.date=1890&rft.edition=IV">  </li> <li id="cite_note-45"><a href="#cite_ref-45">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Meyers Konversations-Lexikon. IV. vyd. Svazek 14. Leipzig: Bibliografisches Institut, 1890. <a class="external text" href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Meyers_b14_s0516.jpg">Dostupné online</a>. Kapitola Das österreichische Herzogtum Schlesien. (německy)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Meyers+Konversations-Lexikon&rft_id=https%3A%2F%2Fcommons.wikimedia.org%2Fwiki%2FFile%3AMeyers_b14_s0516.jpg&rft.atitle=Das+%C3%B6sterreichische+Herzogtum+Schlesien&rft.place=Leipzig&rft.pub=Bibliografisches+Institut&rft.date=1890&rft.edition=IV">  </li> <li id="cite_note-46"><a href="#cite_ref-46">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BELZYT, Leszek. Sprachliche Minderheiten im preußischen Staat 1815-1914: Die preußische Sprachenstatistik in Bearbeitung und Kommentar. Marburg: Verlag Herder-Institut, 1998. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-38-796-9267-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-38-796-9267-5">978-38-796-9267-5</a>. (německy)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Sprachliche+Minderheiten+im+preu%C3%9Fischen+Staat+1815-1914%3A+Die+preu%C3%9Fische+Sprachenstatistik+in+Bearbeitung+und+Kommentar&rft.isbn=978-38-796-9267-5&rft.aulast=Belzyt&rft.aufirst=Leszek&rft.place=Marburg&rft.pub=Verlag+Herder-Institut&rft.date=1998">  </li> <li id="cite_note-47"><a href="#cite_ref-47">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">JAN, Němeček; JAN, Kuklík. Od národního státu ke státu národností?: Národnostní statut a snahy o řešení menšinové otázky v Československu v roce 1938. [s.l.]: Karolinum Press 450 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=PA03BAAAQBAJ&pg=PA323&lpg=PA323&dq=#v=onepage&q&f=false">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-246-2377-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-246-2377-1">978-80-246-2377-1</a>. Google-Books-ID: PA03BAAAQBAJ.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Od+n%C3%A1rodn%C3%ADho+st%C3%A1tu+ke+st%C3%A1tu+n%C3%A1rodnost%C3%AD%3F%3A+N%C3%A1rodnostn%C3%AD+statut+a+snahy+o+%C5%99e%C5%A1en%C3%AD+men%C5%A1inov%C3%A9+ot%C3%A1zky+v+%C4%8Ceskoslovensku+v+roce+1938&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3DPA03BAAAQBAJ%26pg%3DPA323%26lpg%3DPA323%26dq%3D%23v%3Donepage%26q%26f%3Dfalse&rft.isbn=978-80-246-2377-1&rft.aulast=Jan&rft.aufirst=N%C4%9Bme%C4%8Dek&rft.au=Jan%2C+Kukl%C3%ADk&rft.pub=Karolinum+Press&rft.tpages=450">  </li> <li id="cite_note-48"><a href="#cite_ref-48">↑</a> Viz například <a rel="nofollow" class="external text" href="https://sbc.org.pl/dlibra/publication/19431/edition/16961/slazak-1910-nry-1-53-bannert-andrzej-red?language=pl">týdenik „Ślązak“</a>, orgán <a href="/wiki/Slezsk%C3%A1_lidov%C3%A1_strana" title="Slezská lidová strana">Slezské lidové strany</a> <a href="/wiki/Josef_Ko%C5%BEdo%C5%88" title="Josef Koždoň">Josefa Koždoně</a>. </li> <li id="cite_note-49"><a href="#cite_ref-49">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Die Bevölkerung der im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder nach Religion, Bildunsgrad, Umgangsprache und nach ihren Gebrechen. Svazek 2. Wien: K. K. Statistische Central-Commision, 1882. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno-plus?aid=ors&datum=0001&size=45&page=328">Dostupné online</a>. (německy)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Die+Bev%C3%B6lkerung+der+im+Reichsrathe+vertretenen+K%C3%B6nigreiche+und+L%C3%A4nder+nach+Religion%2C+Bildunsgrad%2C+Umgangsprache+und+nach+ihren+Gebrechen&rft_id=https%3A%2F%2Fanno.onb.ac.at%2Fcgi-content%2Fanno-plus%3Faid%3Dors%26datum%3D0001%26size%3D45%26page%3D328&rft.place=Wien&rft.pub=K.+K.+Statistische+Central-Commision&rft.date=1882">  </li> <li id="cite_note-50"><a href="#cite_ref-50">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">RETECKI, Piotr. Obcy w swojej własnej ojczyźnie – mniejszość niemiecka w powiecie wałbrzyskim [online]. Dolnośląskie Towarzystwo Regionalne. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://dtr-dtsk.pl/index.php/piotr-retecki-obcy-w-swojej-wlasnej-ojczyznie-mniejszosc-niemiecka-w-powiecie-walbrzyskim/">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Obcy+w+swojej+w%C5%82asnej+ojczy%C5%BAnie+%E2%80%93+mniejszo%C5%9B%C4%87+niemiecka+w+powiecie+wa%C5%82brzyskim&rft_id=http%3A%2F%2Fdtr-dtsk.pl%2Findex.php%2Fpiotr-retecki-obcy-w-swojej-wlasnej-ojczyznie-mniejszosc-niemiecka-w-powiecie-walbrzyskim%2F&rft.aulast=Retecki&rft.aufirst=Piotr&rft.pub=Dolno%C5%9Bl%C4%85skie+Towarzystwo+Regionalne">  </li> <li id="cite_note-51"><a href="#cite_ref-51">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Niemieckie dialekty Śląska. Historia [online]. Dziedzictwo językowe Rzeczypospolitej [cit. 2021-02-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20210304124206/http://inne-jezyki.amu.edu.pl/Frontend/Language/Details/30">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2021-03-04. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Niemieckie+dialekty+%C5%9Al%C4%85ska.+Historia&rft_id=http%3A%2F%2Finne-jezyki.amu.edu.pl%2FFrontend%2FLanguage%2FDetails%2F30&rft.pub=Dziedzictwo+j%C4%99zykowe+Rzeczypospolitej">  </li> <li id="cite_note-galla-52">↑ <a href="#cite_ref-galla_52-0">a</a> <a href="#cite_ref-galla_52-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ROSENBAUM, Sebastian. Mniejszość niemiecka w faktach i liczbach. Opole: Towarzystwo Społeczno-Kulturalne Niemców na Śląsku Opolskim, 2018. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://ryszard-galla.pl/wp-content/uploads/2020/01/MN-Fakty-i-liczby-105x190-070219-154-252.pdf">Dostupné online</a>. Kapitola Historia Niemców w Polsce po 1945 roku. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Mniejszo%C5%9B%C4%87+niemiecka+w+faktach+i+liczbach&rft_id=http%3A%2F%2Fryszard-galla.pl%2Fwp-content%2Fuploads%2F2020%2F01%2FMN-Fakty-i-liczby-105x190-070219-154-252.pdf&rft.aulast=Rosenbaum&rft.aufirst=Sebastian&rft.atitle=Historia+Niemc%C3%B3w+w+Polsce+po+1945+roku&rft.place=Opole&rft.pub=Towarzystwo+Spo%C5%82eczno-Kulturalne+Niemc%C3%B3w+na+%C5%9Al%C4%85sku+Opolskim&rft.date=2018">  <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20210326114851/http://ryszard-galla.pl/wp-content/uploads/2020/01/MN-Fakty-i-liczby-105x190-070219-154-252.pdf">Archivováno</a> 26. 3. 2021 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>. </li> <li id="cite_note-53"><a href="#cite_ref-53">↑</a> <cite style="font-style:normal;">KURASZ, Irena. Media ludności niemieckiej Dolnego Śląska na tle przeobrażeń politycznych, społecznych i demograficznych w latach 1950–2013. Studia Humanistyczne AGH. 2014, čís. 3. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://core.ac.uk/download/pdf/229290941.pdf">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Studia+Humanistyczne+AGH&rft_id=https%3A%2F%2Fcore.ac.uk%2Fdownload%2Fpdf%2F229290941.pdf&rft.atitle=Media+ludno%C5%9Bci+niemieckiej+Dolnego+%C5%9Al%C4%85ska+na+tle+przeobra%C5%BCe%C5%84+politycznych%2C+spo%C5%82ecznych+i+demograficznych+w+latach+1950%E2%80%932013&rft.date=2014&rft.issue=3&rft.aulast=Kurasz&rft.aufirst=Irena"> [<a href="/wiki/Wikipedie:Ov%C4%9B%C5%99itelnost" title="Wikipedie:Ověřitelnost">nedostupný zdroj</a>] </li> <li id="cite_note-54"><a href="#cite_ref-54">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ANNA, Tutaj. Społeczno-polityczne uwarunkowania organizacji szkolnictwa dla mniejszości narodowych na Dolnym Śląsku w okresie powojennym. Społeczności Lokalne. Studia Interdyscyplinarne. 2018, čís. 2. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://cejsh.icm.edu.pl/cejsh/element/bwmeta1.element.desklight-c0a6ebe5-47c6-4fc4-93bd-a43eb7bac403/c/Anna_Tutaj.pdf">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Spo%C5%82eczno%C5%9Bci+Lokalne.+Studia+Interdyscyplinarne&rft_id=http%3A%2F%2Fcejsh.icm.edu.pl%2Fcejsh%2Felement%2Fbwmeta1.element.desklight-c0a6ebe5-47c6-4fc4-93bd-a43eb7bac403%2Fc%2FAnna_Tutaj.pdf&rft.atitle=Spo%C5%82eczno-polityczne+uwarunkowania+organizacji+szkolnictwa+dla+mniejszo%C5%9Bci+narodowych+na+Dolnym+%C5%9Al%C4%85sku+w+okresie+powojennym&rft.date=2018&rft.issue=2&rft.aulast=Anna&rft.aufirst=Tutaj">  </li> <li id="cite_note-tama-55">↑ <a href="#cite_ref-tama_55-0">a</a> <a href="#cite_ref-tama_55-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">ROSENBAUM, Sebastian. Operacja „Tama”. Służba Bezpieczeństwa wobec masowej emigracji do RFN. Biuletyn IPN. 2010, čís. 3. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.polska1918-89.pl/pdf/operacja-tama.-sluzba-bezpieczenstwa-wobec-masowej-emigracji-do-rfn,3582.pdf">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Biuletyn+IPN&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.polska1918-89.pl%2Fpdf%2Foperacja-tama.-sluzba-bezpieczenstwa-wobec-masowej-emigracji-do-rfn%2C3582.pdf&rft.atitle=Operacja+%E2%80%9ETama%E2%80%9D.+S%C5%82u%C5%BCba+Bezpiecze%C5%84stwa+wobec+masowej+emigracji+do+RFN&rft.date=2010&rft.issue=3&rft.aulast=Rosenbaum&rft.aufirst=Sebastian">  </li> <li id="cite_note-56"><a href="#cite_ref-56">↑</a> <cite style="font-style:normal;">KACPRZAK, Paweł. Weryfikacja narodowościowa ludności rodzimej i rehabilitacja tzw. „volksdeutschów” w latach 1945-1949. Czasopismo Prawno-Historyczne. 2011, roč. LXIII, čís. 2, s. 149–164. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://repozytorium.amu.edu.pl:8080/bitstream/10593/2215/1/Kacprzak.pdf">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Czasopismo+Prawno-Historyczne&rft_id=http%3A%2F%2Frepozytorium.amu.edu.pl%3A8080%2Fbitstream%2F10593%2F2215%2F1%2FKacprzak.pdf&rft.atitle=Weryfikacja+narodowo%C5%9Bciowa+ludno%C5%9Bci+rodzimej+i+rehabilitacja+tzw.+%E2%80%9Evolksdeutsch%C3%B3w%E2%80%9D+w+latach+1945-1949&rft.date=2011&rft.volume=LXIII&rft.issue=2&rft.pages=149%E2%80%93164&rft.aulast=Kacprzak&rft.aufirst=Pawe%C5%82">  </li> <li id="cite_note-57"><a href="#cite_ref-57">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KLIMASCHKA, Natalia. W obronie własnej tożsamości. Przymusowe zmiany nazwisk w powojennym Raciborzu [online]. Wachtyrz.eu, 4.4.2019. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://wachtyrz.eu/w-obronie-wlasnej-tozsamosci-przymusowe-zmiany-nazwisk-w-powojennym-raciborzu/">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=W+obronie+w%C5%82asnej+to%C5%BCsamo%C5%9Bci.+Przymusowe+zmiany+nazwisk+w+powojennym+Raciborzu&rft_id=https%3A%2F%2Fwachtyrz.eu%2Fw-obronie-wlasnej-tozsamosci-przymusowe-zmiany-nazwisk-w-powojennym-raciborzu%2F&rft.aulast=Klimaschka&rft.aufirst=Natalia&rft.pub=Wachtyrz.eu">  </li> <li id="cite_note-58"><a href="#cite_ref-58">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">PĘDZIWOŁ, Aureliusz. Po wojnie, na Górnym Śląsku. "Odniemczanie" [online]. <a href="/wiki/Deutsche_Welle" title="Deutsche Welle">Deutsche Welle</a>, 9.5.2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.dw.com/pl/po-wojnie-na-g%C3%B3rnym-%C5%9Bl%C4%85sku-odniemczanie/a-18427934-0">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Po+wojnie%2C+na+G%C3%B3rnym+%C5%9Al%C4%85sku.+%22Odniemczanie%22&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.dw.com%2Fpl%2Fpo-wojnie-na-g%25C3%25B3rnym-%25C5%259Bl%25C4%2585sku-odniemczanie%2Fa-18427934-0&rft.aulast=P%C4%99dziwo%C5%82&rft.aufirst=Aureliusz&rft.pub=%5B%5BDeutsche+Welle%5D%5D">  </li> <li id="cite_note-59"><a href="#cite_ref-59">↑</a> <cite style="font-style:normal;">KIJONKA, Justyna. Migracje z Górnego Śląska do Republiki Federalnej Niemiec w latach 1970-1989, czyli między ojczyzną prywatną a ideologiczną. Górnośląskie Studia Socjologiczne. 2013, čís. 4. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://core.ac.uk/download/pdf/197743419.pdf">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=G%C3%B3rno%C5%9Bl%C4%85skie+Studia+Socjologiczne&rft_id=https%3A%2F%2Fcore.ac.uk%2Fdownload%2Fpdf%2F197743419.pdf&rft.atitle=Migracje+z+G%C3%B3rnego+%C5%9Al%C4%85ska+do+Republiki+Federalnej+Niemiec+w+latach+1970-1989%2C+czyli+mi%C4%99dzy+ojczyzn%C4%85+prywatn%C4%85+a+ideologiczn%C4%85&rft.date=2013&rft.issue=4&rft.aulast=Kijonka&rft.aufirst=Justyna">  </li> <li id="cite_note-60"><a href="#cite_ref-60">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KOSIŃSKI, Leszek. Pochodzenie terytorialne ludności Ziem Zachodnich w 1950 r.. Warszawa: Polska Akademia Nauk. Instytut Geografii, 1960. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://rcin.org.pl/Content/33932/WA51_50482_r1960-z2_Dokumentacja-Geogr.pdf">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Pochodzenie+terytorialne+ludno%C5%9Bci+Ziem+Zachodnich+w+1950+r.&rft_id=http%3A%2F%2Frcin.org.pl%2FContent%2F33932%2FWA51_50482_r1960-z2_Dokumentacja-Geogr.pdf&rft.aulast=Kosi%C5%84ski&rft.aufirst=Leszek&rft.place=Warszawa&rft.pub=Polska+Akademia+Nauk.+Instytut+Geografii&rft.date=1960">  </li> <li id="cite_note-61"><a href="#cite_ref-61">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">GRUŻLEWSKA, Anna; FRĄCKOWIAK, Małgorzata. Cmentarz żydowski w Dzierżoniowie [online]. Cmentarzezydowskie.pl. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://cmentarze-zydowskie.pl/dzierzoniow.htm">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Cmentarz+%C5%BCydowski+w+Dzier%C5%BConiowie&rft_id=http%3A%2F%2Fcmentarze-zydowskie.pl%2Fdzierzoniow.htm&rft.aulast=Gru%C5%BClewska&rft.aufirst=Anna&rft.au=Fr%C4%85ckowiak%2C+Ma%C5%82gorzata&rft.pub=Cmentarzezydowskie.pl">  </li> <li id="cite_note-62"><a href="#cite_ref-62">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BOTU, Antula; KONEČNÝ, Milan. Řečtí uprchlíci. Kronika řeckého lidu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1948-1989. Praha: Řecká obec Praha, 2005. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-239-5462-8" title="Speciální:Zdroje knih/80-239-5462-8">80-239-5462-8</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%C5%98e%C4%8Dt%C3%AD+uprchl%C3%ADci.+Kronika+%C5%99eck%C3%A9ho+lidu+v+%C4%8Cech%C3%A1ch%2C+na+Morav%C4%9B+a+ve+Slezsku+1948-1989&rft.isbn=80-239-5462-8&rft.aulast=Botu&rft.aufirst=Antula&rft.au=Kone%C4%8Dn%C3%BD%2C+Milan&rft.place=Praha&rft.pub=%C5%98eck%C3%A1+obec+Praha&rft.date=2005">  </li> <li id="cite_note-63"><a href="#cite_ref-63">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KURPIEL, Anna. Ziemie Zachodnie – historia i perspektywy. Redakce W. Kucharski, G. Strauchold. Wrocław: Centrum Studiów Niemieckich i Europejskich im. Willy'ego Brandta Uniwersytetu Wrocławskiego, 2012. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://depot.ceon.pl/bitstream/handle/123456789/3895/A.K.%20uchod%C5%BAcy-2.pdf?sequence=1&isAllowed=y">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-83-927018-9-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-83-927018-9-7">978-83-927018-9-7</a>. Kapitola Uchodźcy z greckiej wojny domowej na Dolnym Śląsku – zarys problematyki. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Ziemie+Zachodnie+%E2%80%93+historia+i+perspektywy&rft_id=https%3A%2F%2Fdepot.ceon.pl%2Fbitstream%2Fhandle%2F123456789%2F3895%2FA.K.%2520uchod%25C5%25BAcy-2.pdf%3Fsequence%3D1%26isAllowed%3Dy&rft.isbn=978-83-927018-9-7&rft.aulast=Kurpiel&rft.aufirst=Anna&rft.atitle=Uchod%C5%BAcy+z+greckiej+wojny+domowej+na+Dolnym+%C5%9Al%C4%85sku+%E2%80%93+zarys+problematyki&rft.place=Wroc%C5%82aw&rft.pub=Centrum+Studi%C3%B3w+Niemieckich+i+Europejskich+im.+Willy%27ego+Brandta+Uniwersytetu+Wroc%C5%82awskiego&rft.date=2012">  </li> <li id="cite_note-64"><a href="#cite_ref-64">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">STARZYŃSKI, Jerzy. Łemkowie i Łemkowszczyzna. Legnica: [s.n.], 1998. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://lemko.org/history/exhibit/index.html">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%C5%81emkowie+i+%C5%81emkowszczyzna&rft_id=https%3A%2F%2Flemko.org%2Fhistory%2Fexhibit%2Findex.html&rft.aulast=Starzy%C5%84ski&rft.aufirst=Jerzy&rft.place=Legnica&rft.date=1998">  </li> <li id="cite_note-65"><a href="#cite_ref-65">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> V Bílé Vodě si lidé připomněli 69. výročí násilné internace řádových sester. V nedalekém Javorníku měly šicí dílnu [online]. Český rozhlas Olomouc, 28.10.2019. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://olomouc.rozhlas.cz/v-bile-vode-si-lide-pripomneli-69-vyroci-nasilne-internace-radovych-sester-v-8083221">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=V+B%C3%ADl%C3%A9+Vod%C4%9B+si+lid%C3%A9+p%C5%99ipomn%C4%9Bli+69.+v%C3%BDro%C4%8D%C3%AD+n%C3%A1siln%C3%A9+internace+%C5%99%C3%A1dov%C3%BDch+sester.+V+nedalek%C3%A9m+Javorn%C3%ADku+m%C4%9Bly+%C5%A1ic%C3%AD+d%C3%ADlnu&rft_id=https%3A%2F%2Folomouc.rozhlas.cz%2Fv-bile-vode-si-lide-pripomneli-69-vyroci-nasilne-internace-radovych-sester-v-8083221&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas+Olomouc">  </li> <li id="cite_note-66"><a href="#cite_ref-66">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KONDUSZA, Wojciech. Mała Moskwa. Rzecz o radzieckiej Legnicy. Legnica: Edytor, 2011. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-83-61176-92-3" title="Speciální:Zdroje knih/978-83-61176-92-3">978-83-61176-92-3</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Ma%C5%82a+Moskwa.+Rzecz+o+radzieckiej+Legnicy&rft.isbn=978-83-61176-92-3&rft.aulast=Kondusza&rft.aufirst=Wojciech&rft.place=Legnica&rft.pub=Edytor&rft.date=2011">  </li> <li id="cite_note-67"><a href="#cite_ref-67">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">NAVRÁTIL, Boleslav. Jak se Romové začali stěhovat na Ostravsko [online]. Deník.cz, 3.11.2013. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.denik.cz/z_domova/jak-se-romove-zacali-stehovat-na-ostravsko-20131103-ic9i.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Jak+se+Romov%C3%A9+za%C4%8Dali+st%C4%9Bhovat+na+Ostravsko&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.denik.cz%2Fz_domova%2Fjak-se-romove-zacali-stehovat-na-ostravsko-20131103-ic9i.html&rft.aulast=Navr%C3%A1til&rft.aufirst=Boleslav&rft.pub=Den%C3%ADk.cz">  </li> <li id="cite_note-68"><a href="#cite_ref-68">↑</a> <cite style="font-style:normal;">KUCZAŁA, Agnieszka. Mniejszość niemiecka w życiu politycznym województwa opolskiego. Politeja. 2014, roč. 31, čís. 1, s. 395–410. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/24919761?seq=1">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/2391-6737">2391-6737</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Politeja&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F24919761%3Fseq%3D1&rft.atitle=Mniejszo%C5%9B%C4%87+niemiecka+w+%C5%BCyciu+politycznym+wojew%C3%B3dztwa+opolskiego&rft.date=2014&rft.volume=31&rft.issue=1&rft.pages=395%E2%80%93410&rft.issn=2391-6737&rft.aulast=Kucza%C5%82a&rft.aufirst=Agnieszka">  </li> <li id="cite_note-69"><a href="#cite_ref-69">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Ludność według deklarowanej narodowości oraz województw w 2002 r. [online]. Główny Urząd Statystyczny. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://stat.gov.pl/download/gfx/portalinformacyjny/pl/defaultstronaopisowa/5743/1/1/nsp2002_tabl3.xls">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Ludno%C5%9B%C4%87+wed%C5%82ug+deklarowanej+narodowo%C5%9Bci+oraz+wojew%C3%B3dztw+w+2002+r.&rft_id=https%3A%2F%2Fstat.gov.pl%2Fdownload%2Fgfx%2Fportalinformacyjny%2Fpl%2Fdefaultstronaopisowa%2F5743%2F1%2F1%2Fnsp2002_tabl3.xls&rft.pub=G%C5%82%C3%B3wny+Urz%C4%85d+Statystyczny">  </li> <li id="cite_note-gus-70">↑ <a href="#cite_ref-gus_70-0">a</a> <a href="#cite_ref-gus_70-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Struktura narodowo-etniczna, językowa i wyznaniowa ludności Polski. Warszawa: Główny Urząd Statystyczny, 2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://stat.gov.pl/files/gfx/portalinformacyjny/pl/defaultaktualnosci/5670/22/1/1/struktura_narodowo-etniczna.pdf">Dostupné online</a>. S. 69. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Struktura+narodowo-etniczna%2C+j%C4%99zykowa+i+wyznaniowa+ludno%C5%9Bci+Polski&rft_id=https%3A%2F%2Fstat.gov.pl%2Ffiles%2Fgfx%2Fportalinformacyjny%2Fpl%2Fdefaultaktualnosci%2F5670%2F22%2F1%2F1%2Fstruktura_narodowo-etniczna.pdf&rft.place=Warszawa&rft.pub=G%C5%82%C3%B3wny+Urz%C4%85d+Statystyczny&rft.date=2015&rft.pages=69">  </li> <li id="cite_note-71"><a href="#cite_ref-71">↑</a> Viz např. město <a href="/wiki/Krzanowice" title="Krzanowice">Křenovice</a> (Krzanowice/Kranowitz) s 27,8 % Němců v roce 2011 a zavedenou dvojjazyčností, přičemž na začátku 20. století zde tvořili 97 % obyvatel Moravci, srov. <cite style="font-style:normal;">KOWALSKI, Mariusz. Morawianie (Morawcy) w Polsce. Studia z Geografii Politycznej i Historycznej 5 (2016) [online]. <a href="/w/index.php?title=Lod%C5%BEsk%C3%A1_univerzita&action=edit&redlink=1" class="new" title="Lodžská univerzita (stránka neexistuje)">Uniwersytet Łódzki</a>, 2016. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.researchgate.net/publication/316458866_Morawianie_Morawcy_w_Polsce">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Studia+z+Geografii+Politycznej+i+Historycznej+5+%282016%29&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.researchgate.net%2Fpublication%2F316458866_Morawianie_Morawcy_w_Polsce&rft.atitle=Morawianie+%28Morawcy%29+w+Polsce&rft.date=2016&rft.aulast=Kowalski&rft.aufirst=Mariusz&rft.pub=Uniwersytet+%C5%81%C3%B3dzki">  </li> <li id="cite_note-72"><a href="#cite_ref-72">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Przynależność narodowo-etniczna ludności – wyniki spisu ludności i mieszkań 2011 [online]. Główny Urząd Statystyczny, 29.1.2013. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/Przynaleznosc_narodowo-etniczna_w_2011_NSP.pdf">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Przynale%C5%BCno%C5%9B%C4%87+narodowo-etniczna+ludno%C5%9Bci+%E2%80%93+wyniki+spisu+ludno%C5%9Bci+i+mieszka%C5%84+2011&rft_id=https%3A%2F%2Fstat.gov.pl%2Fcps%2Frde%2Fxbcr%2Fgus%2FPrzynaleznosc_narodowo-etniczna_w_2011_NSP.pdf&rft.pub=G%C5%82%C3%B3wny+Urz%C4%85d+Statystyczny">  </li> <li id="cite_note-73"><a href="#cite_ref-73">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Narodowość śląska w powiatach wg GUS [online]. Stowarzyszenie Osób Narodowości Śląskiej, 26.7.2013 [cit. 2021-02-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20210326114911/http://slonzoki.org/2013/07/narodowosc-slaska-w-powiatach-wg-gus/221/">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2021-03-26. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Narodowo%C5%9B%C4%87+%C5%9Bl%C4%85ska+w+powiatach+wg+GUS&rft_id=http%3A%2F%2Fslonzoki.org%2F2013%2F07%2Fnarodowosc-slaska-w-powiatach-wg-gus%2F221&rft.pub=Stowarzyszenie+Os%C3%B3b+Narodowo%C5%9Bci+%C5%9Al%C4%85skiej">  </li> <li id="cite_note-74"><a href="#cite_ref-74">↑</a> Viz <a rel="nofollow" class="external text" href="https://wachtyrz.eu/">portál Wachtyrz.eu</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="https://silling.org/kontext/first_form?corpname=silesian">Silling.org – Slezský jazykový korpus</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20210326114958/https://silling.org/kontext/first_form?corpname=silesian">Archivováno</a> 26. 3. 2021 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>., <a rel="nofollow" class="external text" href="https://silling.org/slownik/Przodni%C5%8F_str%C5%8Dna">slovník SileSłownik</a>, nabídka <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.silesiaprogress.com/">nakladatelství Silesia Progress</a>. </li> <li id="cite_note-75"><a href="#cite_ref-75">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Národnostní struktura obyvatel [online]. Český statistický úřad, 30.6.2014 [cit. 2021-02-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20180809060237/https://www.czso.cz/documents/10180/20551765/170223-14.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2018-08-09.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=N%C3%A1rodnostn%C3%AD+struktura+obyvatel&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.czso.cz%2Fdocuments%2F10180%2F20551765%2F170223-14.pdf&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+statistick%C3%BD+%C3%BA%C5%99ad">  </li> <li id="cite_note-76"><a href="#cite_ref-76">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Slezská národnost ve sčítání lidu 2011 [online]. dalsimoravak.wordpress.com, 21.3.2013. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dalsimoravak.wordpress.com/2013/03/21/slezska-narodnost-ve-scitani-lidu-2011/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Slezsk%C3%A1+n%C3%A1rodnost+ve+s%C4%8D%C3%ADt%C3%A1n%C3%AD+lidu+2011&rft_id=https%3A%2F%2Fdalsimoravak.wordpress.com%2F2013%2F03%2F21%2Fslezska-narodnost-ve-scitani-lidu-2011%2F&rft.pub=dalsimoravak.wordpress.com">  </li> <li id="cite_note-wachtyrz-77"><a href="#cite_ref-wachtyrz_77-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">CZAIŃSKI, Kamil. Ślōnskŏ nŏrodowość na czeskim Ślōnsku: wyniki spisu we gminach [online]. wachtyrz.eu, 2022-04-03 [cit. 2022-04-03]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://wachtyrz.eu/slonsko-norodowosc-na-czeskim-slonsku-wyniki-spisu-we-gminach/">Dostupné online</a>. (slezsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%C5%9Al%C5%8Dnsk%C5%8F+n%C5%8Frodowo%C5%9B%C4%87+na+czeskim+%C5%9Al%C5%8Dnsku%3A+wyniki+spisu+we+gminach&rft_id=https%3A%2F%2Fwachtyrz.eu%2Fslonsko-norodowosc-na-czeskim-slonsku-wyniki-spisu-we-gminach%2F&rft.aulast=Czai%C5%84ski&rft.aufirst=Kamil&rft.pub=wachtyrz.eu">  </li> <li id="cite_note-66-78"><a href="#cite_ref-66_78-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Wstępne wyniki Narodowego Spisu Powszechnego Ludności i Mieszkań 2021 w zakresie struktury narodowo-etnicznej oraz języka kontaktów domowych [online]. Główny Urząd Statystyczny, 11.4.2023. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://stat.gov.pl/download/gfx/portalinformacyjny/pl/defaultaktualnosci/6494/10/1/1/wstepne_wyniki_nsp_2021_w_zakresie_struktury_narodowo-etnicznej_oraz_jezyka_kontaktow_domowych.pdf">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Wst%C4%99pne+wyniki+Narodowego+Spisu+Powszechnego+Ludno%C5%9Bci+i+Mieszka%C5%84+2021+w+zakresie+struktury+narodowo-etnicznej+oraz+j%C4%99zyka+kontakt%C3%B3w+domowych&rft_id=https%3A%2F%2Fstat.gov.pl%2Fdownload%2Fgfx%2Fportalinformacyjny%2Fpl%2Fdefaultaktualnosci%2F6494%2F10%2F1%2F1%2Fwstepne_wyniki_nsp_2021_w_zakresie_struktury_narodowo-etnicznej_oraz_jezyka_kontaktow_domowych.pdf&rft.pub=G%C5%82%C3%B3wny+Urz%C4%85d+Statystyczny">  </li> <li id="cite_note-79"><a href="#cite_ref-79">↑</a> 28 430 v Moravskoslezském kraji, viz <cite class="book" style="font-style:normal;"> Obyvatelstvo podle národnosti podle krajů [online]. Český statistický úřad [cit. 2021-02-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20210326115253/https://www.czso.cz/documents/10180/20534476/pvcr062.pdf/7769ca2d-cdb3-4b3b-84ac-5ad5e2b1a912?version=1.0">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2021-03-26.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Obyvatelstvo+podle+n%C3%A1rodnosti+podle+kraj%C5%AF&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.czso.cz%2Fdocuments%2F10180%2F20534476%2Fpvcr062.pdf%2F7769ca2d-cdb3-4b3b-84ac-5ad5e2b1a912%3Fversion%3D1.0&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+statistick%C3%BD+%C3%BA%C5%99ad">  </li> <li id="cite_note-80"><a href="#cite_ref-80">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Hrádek, 4. Obyvatelstvo podle národnosti - statistika [online]. Kurzy.cz. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.kurzy.cz/obec/hradek-okres-frydek-mistek/stats-PU-SLDB-4-stranka/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Hr%C3%A1dek%2C+4.+Obyvatelstvo+podle+n%C3%A1rodnosti+-+statistika&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.kurzy.cz%2Fobec%2Fhradek-okres-frydek-mistek%2Fstats-PU-SLDB-4-stranka%2F&rft.pub=Kurzy.cz">  </li> <li id="cite_note-81"><a href="#cite_ref-81">↑</a> <cite style="font-style:normal;">CZAIŃSKI, Kamil. Ponašymu – the mixed language codeof Těšín Silesia. Adeptus. 2019, čís. 14. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:TAgnz-7kC_0J:cejsh.icm.edu.pl/cejsh/element/bwmeta1.element.ojs-doi-10_11649_a_1974/c/a.1974-5478.pdf+&cd=2&hl=cs&ct=clnk&gl=cz">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Adeptus&rft_id=http%3A%2F%2Fwebcache.googleusercontent.com%2Fsearch%3Fq%3Dcache%3ATAgnz-7kC_0J%3Acejsh.icm.edu.pl%2Fcejsh%2Felement%2Fbwmeta1.element.ojs-doi-10_11649_a_1974%2Fc%2Fa.1974-5478.pdf%2B%26cd%3D2%26hl%3Dcs%26ct%3Dclnk%26gl%3Dcz&rft.atitle=Pona%C5%A1ymu+%E2%80%93+the+mixed+language+codeof+T%C4%9B%C5%A1%C3%ADn+Silesia&rft.date=2019&rft.issue=14&rft.aulast=Czai%C5%84ski&rft.aufirst=Kamil">  </li> <li id="cite_note-82"><a href="#cite_ref-82">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">POSPÍŠILOVÁ, Lucie; PŘIDALOVÁ, Ivana. Náboženství v Česku [online]. Atlas obyvatelstva.cz, 2013. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.atlasobyvatelstva.cz/sites/default/files/5.1_nabozenstvi_v_cesku_cz.pdf">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=N%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD+v+%C4%8Cesku&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.atlasobyvatelstva.cz%2Fsites%2Fdefault%2Ffiles%2F5.1_nabozenstvi_v_cesku_cz.pdf&rft.aulast=Posp%C3%AD%C5%A1ilov%C3%A1&rft.aufirst=Lucie&rft.au=P%C5%99idalov%C3%A1%2C+Ivana&rft.pub=Atlas+obyvatelstva.cz">  </li> <li id="cite_note-83"><a href="#cite_ref-83">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Náboženství v Česku [online]. Atlas obyvatelstva.cz, 2013. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.atlasobyvatelstva.cz/cs/51-nabozenstvi-v-cesku">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=N%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD+v+%C4%8Cesku&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.atlasobyvatelstva.cz%2Fcs%2F51-nabozenstvi-v-cesku&rft.pub=Atlas+obyvatelstva.cz">  </li> <li id="cite_note-85"><a href="#cite_ref-85">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BROLÍK, Tomáš. Boj o vodu na trojmezí [online]. <a href="/wiki/Respekt_(%C4%8Dasopis)" title="Respekt (časopis)">Respekt</a>, 9.2.2020. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.respekt.cz/tydenik/2020/7/boj-o-vodu-na-trojmezi">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Boj+o+vodu+na+trojmez%C3%AD&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.respekt.cz%2Ftydenik%2F2020%2F7%2Fboj-o-vodu-na-trojmezi&rft.aulast=Brol%C3%ADk&rft.aufirst=Tom%C3%A1%C5%A1&rft.pub=%5B%5BRespekt+%28%C4%8Dasopis%29%7CRespekt%5D%5D">  </li> <li id="cite_note-86"><a href="#cite_ref-86">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.lboro.ac.uk/gawc/world2020t.html">Žebříček globálních měst za rok 2020</a> </li> <li id="cite_note-87"><a href="#cite_ref-87">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KOKOSZKIEWICZ, Mateusz; NOGAJ, Magda. Zaczyna się remont A4. Tak ją budowano [online]. <a href="/wiki/Gazeta_Wyborcza" title="Gazeta Wyborcza">Gazeta Wyborcza</a>, 21.6.2017. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://wroclaw.wyborcza.pl/wroclaw/56,35771,17172790,Autostrada_z_Rzeszowa_do_Lizbony__Jak_budowano_A4.html">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Zaczyna+si%C4%99+remont+A4.+Tak+j%C4%85+budowano&rft_id=https%3A%2F%2Fwroclaw.wyborcza.pl%2Fwroclaw%2F56%2C35771%2C17172790%2CAutostrada_z_Rzeszowa_do_Lizbony__Jak_budowano_A4.html&rft.aulast=Kokoszkiewicz&rft.aufirst=Mateusz&rft.au=Nogaj%2C+Magda&rft.pub=%5B%5BGazeta+Wyborcza%5D%5D">  </li> <li id="cite_note-88"><a href="#cite_ref-88">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ADAM, Sieroń. Sośnica w drogowym sercu Europy [online]. Polski Przemysł, 30.9.2010. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://polskiprzemysl.com.pl/budownictwo/sosnica-w-drogowym-sercu-europy/">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=So%C5%9Bnica+w+drogowym+sercu+Europy&rft_id=https%3A%2F%2Fpolskiprzemysl.com.pl%2Fbudownictwo%2Fsosnica-w-drogowym-sercu-europy%2F&rft.aulast=Adam&rft.aufirst=Siero%C5%84&rft.pub=Polski+Przemys%C5%82">  </li> <li id="cite_note-89"><a href="#cite_ref-89">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">AGATA, Sumara. Gigantyczny węzeł drogowy [online]. Geoinżynieria drogi mosty tunele, leden 2010. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://inzynieria.com/uploaded/magazines/pdf/06_gigantyczny_wezel_drogowy.pdf">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Gigantyczny+w%C4%99ze%C5%82+drogowy&rft_id=https%3A%2F%2Finzynieria.com%2Fuploaded%2Fmagazines%2Fpdf%2F06_gigantyczny_wezel_drogowy.pdf&rft.aulast=Agata&rft.aufirst=Sumara&rft.pub=Geoin%C5%BCynieria+drogi+mosty+tunele">  </li> <li id="cite_note-90"><a href="#cite_ref-90">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MATEJUK, Tomasz. Drogą S3 dojedziemy do czeskiej granicy. A docelowo aż do Pragi [online]. Wroclife.pl, 20.1.2020. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://wroclife.pl/nasze-miasto/droga-s3/">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Drog%C4%85+S3+dojedziemy+do+czeskiej+granicy.+A+docelowo+a%C5%BC+do+Pragi&rft_id=https%3A%2F%2Fwroclife.pl%2Fnasze-miasto%2Fdroga-s3%2F&rft.aulast=Matejuk&rft.aufirst=Tomasz&rft.pub=Wroclife.pl">  </li> <li id="cite_note-91"><a href="#cite_ref-91">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Największe dworce kolejowe w Polsce. Dokąd najchętniej jeżdżą pasażerowie? [online]. <a href="/wiki/Polsat" title="Polsat">Polsat</a> News, 25.1.2021. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.polsatnews.pl/wiadomosc/2021-01-25/najwieksze-dworce-kolejowe-w-polsce-dokad-najchetniej-jezdza-pasazerowie/">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Najwi%C4%99ksze+dworce+kolejowe+w+Polsce.+Dok%C4%85d+najch%C4%99tniej+je%C5%BCd%C5%BC%C4%85+pasa%C5%BCerowie%3F&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.polsatnews.pl%2Fwiadomosc%2F2021-01-25%2Fnajwieksze-dworce-kolejowe-w-polsce-dokad-najchetniej-jezdza-pasazerowie%2F&rft.pub=%5B%5BPolsat%5D%5D+News">  </li> <li id="cite_note-92"><a href="#cite_ref-92">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">TRAMMER, Karol. Ostre cięcie. Jak niszczono polską kolej. Warszawa: Wydawnictwo Krytyki Politycznej, 2019. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-83-66232-33-4" title="Speciální:Zdroje knih/978-83-66232-33-4">978-83-66232-33-4</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Ostre+ci%C4%99cie.+Jak+niszczono+polsk%C4%85+kolej&rft.isbn=978-83-66232-33-4&rft.aulast=Trammer&rft.aufirst=Karol&rft.place=Warszawa&rft.pub=Wydawnictwo+Krytyki+Politycznej&rft.date=2019"> ; Viz také: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ziemianarozdrozu.pl/artykul/2861/mamy-%E2%80%9Enie-po-kolei%E2%80%A6%E2%80%9D">porovnání hustoty železniční sítě v roce 1988 a 2009</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20210615000615/https://ziemianarozdrozu.pl/artykul/2861/mamy-%E2%80%9Enie-po-kolei%E2%80%A6%E2%80%9D">Archivováno</a> 15. 6. 2021 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>. </li> <li id="cite_note-93"><a href="#cite_ref-93">↑</a> Například trať Dzierżoniów – Bielawa obnovená v roce 2019, viz: <cite class="book" style="font-style:normal;">MATEJUK, Tomasz. Kolejowa rewolucja na Dolnym Śląsku [online]. Wroclife.pl, 21.5.2020. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://wroclife.pl/nasze-miasto/kolejowa-rewolucja-na-dolnym-slasku/">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Kolejowa+rewolucja+na+Dolnym+%C5%9Al%C4%85sku&rft_id=https%3A%2F%2Fwroclife.pl%2Fnasze-miasto%2Fkolejowa-rewolucja-na-dolnym-slasku%2F&rft.aulast=Matejuk&rft.aufirst=Tomasz&rft.pub=Wroclife.pl"> ; <cite class="book" style="font-style:normal;">FISZER, Kacper. Bielawa z nowym przystankiem kolejowym. Rok po przywróceniu połączeń [online]. Rynek Kolejowy, 21.12.2020. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.rynek-kolejowy.pl/wiadomosci/bielawa-tlumy-ludzi-w-pociagach-tory-zablokowane-przez-protestujacych-94810.html">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Bielawa+z+nowym+przystankiem+kolejowym.+Rok+po+przywr%C3%B3ceniu+po%C5%82%C4%85cze%C5%84&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.rynek-kolejowy.pl%2Fwiadomosci%2Fbielawa-tlumy-ludzi-w-pociagach-tory-zablokowane-przez-protestujacych-94810.html&rft.aulast=Fiszer&rft.aufirst=Kacper&rft.pub=Rynek+Kolejowy">  </li> <li id="cite_note-94"><a href="#cite_ref-94">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> ZTM precyzuje z rządem obostrzenia komunikacyjne [online]. Metropolia-GZM.pl, 7.8.2020. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://metropoliagzm.pl/2020/08/07/ztm-precyzuje-z-rzadem-obostrzenia-komunikacyjne/">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=ZTM+precyzuje+z+rz%C4%85dem+obostrzenia+komunikacyjne&rft_id=https%3A%2F%2Fmetropoliagzm.pl%2F2020%2F08%2F07%2Fztm-precyzuje-z-rzadem-obostrzenia-komunikacyjne%2F&rft.pub=Metropolia-GZM.pl">  </li> <li id="cite_note-95"><a href="#cite_ref-95">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KURCZAB, Karolina. Czy wykluczenie komunikacyjne dotyka mieszkańców wsi Jurcz? [online]. Radio Wrocław, 8.12.2020. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.radiowroclaw.pl/articles/view/102860/Czy-wykluczenie-komunikacyjne-dotyka-mieszkancow-wsi-Jurcz">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Czy+wykluczenie+komunikacyjne+dotyka+mieszka%C5%84c%C3%B3w+wsi+Jurcz%3F&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.radiowroclaw.pl%2Farticles%2Fview%2F102860%2FCzy-wykluczenie-komunikacyjne-dotyka-mieszkancow-wsi-Jurcz&rft.aulast=Kurczab&rft.aufirst=Karolina&rft.pub=Radio+Wroc%C5%82aw">  </li> <li id="cite_note-96"><a href="#cite_ref-96">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">STELMACH, Sebastian. Miliczanie wykluczeni komunikacyjne. Od sierpnia znikają autobusy do Wrocławia [online]. Eska.pl, 8.7.2020. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.eska.pl/wroclaw/miliczanie-wykluczeni-komunikacyjne-od-sierpnia-znikaja-autobusy-do-i-z-wroclawia-aa-PxYV-cem5-CKVu.html">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Miliczanie+wykluczeni+komunikacyjne.+Od+sierpnia+znikaj%C4%85+autobusy+do+Wroc%C5%82awia&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.eska.pl%2Fwroclaw%2Fmiliczanie-wykluczeni-komunikacyjne-od-sierpnia-znikaja-autobusy-do-i-z-wroclawia-aa-PxYV-cem5-CKVu.html&rft.aulast=Stelmach&rft.aufirst=Sebastian&rft.pub=Eska.pl">  </li> <li id="cite_note-97"><a href="#cite_ref-97">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Szedł 10 godzin piechotą, by odwiedzić żonę w szpitalu. Bo w weekend autobusy nie kursują [online]. <a href="/wiki/Gazeta_Wyborcza" title="Gazeta Wyborcza">Gazeta Wyborcza</a>, 12.7.2017. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://wiadomosci.gazeta.pl/wiadomosci/7,114871,22085799,szedl-10-godzin-piechota-by-odwiedzic-zone-w-szpitalu-bo-w.html">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Szed%C5%82+10+godzin+piechot%C4%85%2C+by+odwiedzi%C4%87+%C5%BCon%C4%99+w+szpitalu.+Bo+w+weekend+autobusy+nie+kursuj%C4%85&rft_id=https%3A%2F%2Fwiadomosci.gazeta.pl%2Fwiadomosci%2F7%2C114871%2C22085799%2Cszedl-10-godzin-piechota-by-odwiedzic-zone-w-szpitalu-bo-w.html&rft.pub=%5B%5BGazeta+Wyborcza%5D%5D">  </li> <li id="cite_note-98"><a href="#cite_ref-98">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">GITKIEWICZ, Olga. Nie zdążę. Warszawa: Dowody na Istnienie, 2019. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-83-65970-39-8" title="Speciální:Zdroje knih/978-83-65970-39-8">978-83-65970-39-8</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Nie+zd%C4%85%C5%BC%C4%99&rft.isbn=978-83-65970-39-8&rft.aulast=Gitkiewicz&rft.aufirst=Olga&rft.place=Warszawa&rft.pub=Dowody+na+Istnienie&rft.date=2019">  </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Literatura_2">Literatura</h3>[<a href="/w/index.php?title=Slezsko&veaction=edit&section=34" title="Editace sekce: Literatura" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit&section=34" title="Editovat zdrojový kód sekce Literatura">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Joachim_Bahlcke" title="Joachim Bahlcke">BAHLCKE, Joachim</a>; <a href="/wiki/Dan_Gawrecki" title="Dan Gawrecki">GAWRECKI, Dan</a>; <a href="/w/index.php?title=Ryszard_Kaczmarek&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ryszard Kaczmarek (stránka neexistuje)">KACZMAREK, Ryszard</a>, a kol. Historia Górnego Śląska : polityka, gospodarka i kultura europejskiego regionu. Gliwice: Dom Współpracy Polsko-Niemieckej, 2011. 555 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-83-60470-41-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-83-60470-41-1">978-83-60470-41-1</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Historia+G%C3%B3rnego+%C5%9Al%C4%85ska+%3A+polityka%2C+gospodarka+i+kultura+europejskiego+regionu&rft.isbn=978-83-60470-41-1&rft.aulast=Bahlcke&rft.aufirst=Joachim&rft.au=Gawrecki%2C+Dan&rft.au=Kaczmarek%2C+Ryszard&rft.place=Gliwice&rft.pub=Dom+Wsp%C3%B3%C5%82pracy+Polsko-Niemieckej&rft.date=2011&rft.tpages=555"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">BEIN, Werner; IRGANG, Wilfried; NEUBACH, Helmut. Schlesien. Geschichte, Kultur und Wirtschaft. Köln: Verlag Wissenschaft und Politik, 1995. 279 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/3-8046-8819-5" title="Speciální:Zdroje knih/3-8046-8819-5">3-8046-8819-5</a>. (německy)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Schlesien.+Geschichte%2C+Kultur+und+Wirtschaft&rft.isbn=3-8046-8819-5&rft.aulast=Bein&rft.aufirst=Werner&rft.au=Irgang%2C+Wilfried&rft.au=Neubach%2C+Helmut&rft.place=K%C3%B6ln&rft.pub=Verlag+Wissenschaft+und+Politik&rft.date=1995&rft.tpages=279"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Radek_Fukala" title="Radek Fukala">FUKALA, Radek</a>. Slezsko - neznámá země Koruny české : knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-86829-23-4" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-86829-23-4">978-80-86829-23-4</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Slezsko+-+nezn%C3%A1m%C3%A1+zem%C4%9B+Koruny+%C4%8Desk%C3%A9+%3A+kn%C3%AD%C5%BEec%C3%AD+a+stavovsk%C3%A9+Slezsko+do+roku+1740&rft.isbn=978-80-86829-23-4&rft.aulast=Fukala&rft.aufirst=Radek&rft.place=%C4%8Cesk%C3%A9+Bud%C4%9Bjovice&rft.pub=Veduta&rft.date=2007&rft.tpages=344"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Dan_Gawrecki" title="Dan Gawrecki">GAWRECKI, Dan</a>, a kol. Dějiny Českého Slezska 1740-2000 I.-II. Opava: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 2003. 656 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7248-226-2" title="Speciální:Zdroje knih/80-7248-226-2">80-7248-226-2</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=D%C4%9Bjiny+%C4%8Cesk%C3%A9ho+Slezska+1740-2000+I.-II&rft.isbn=80-7248-226-2&rft.aulast=Gawrecki&rft.aufirst=Dan&rft.place=Opava&rft.pub=Slezsk%C3%A1+univerzita%2C+Filozoficko-p%C5%99%C3%ADrodov%C4%9Bdeck%C3%A1+fakulta%2C+%C3%9Astav+historie+a+muzeologie&rft.date=2003&rft.tpages=656"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">HERZIG, Arno. Schlesien. Das Land und seine Geschichte in Bildern, Texten und Dokumenten. Hamburg: Ellert & Richter Verlag, 2008. 256 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-3-8319-0282-8" title="Speciální:Zdroje knih/978-3-8319-0282-8">978-3-8319-0282-8</a>. (německy)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Schlesien.+Das+Land+und+seine+Geschichte+in+Bildern%2C+Texten+und+Dokumenten&rft.isbn=978-3-8319-0282-8&rft.aulast=Herzig&rft.aufirst=Arno&rft.place=Hamburg&rft.pub=Ellert+%26+Richter+Verlag&rft.date=2008&rft.tpages=256"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Radim_Je%C5%BE" title="Radim Jež">JEŽ, Radim</a>; <a href="/wiki/David_Pindur" title="David Pindur">PINDUR, David</a>, a kol. Těšínsko v proměnách staletí : sborník přednášek z let 2008-2009 k dějinám Těšínského Slezska. Český Těšín: Muzeum Těšínska ; Matice slezská, 2010. 281 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-86696-12-6" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-86696-12-6">978-80-86696-12-6</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=T%C4%9B%C5%A1%C3%ADnsko+v+prom%C4%9Bn%C3%A1ch+stalet%C3%AD+%3A+sborn%C3%ADk+p%C5%99edn%C3%A1%C5%A1ek+z+let+2008-2009+k+d%C4%9Bjin%C3%A1m+T%C4%9B%C5%A1%C3%ADnsk%C3%A9ho+Slezska&rft.isbn=978-80-86696-12-6&rft.aulast=Je%C5%BE&rft.aufirst=Radim&rft.au=Pindur%2C+David&rft.place=%C4%8Cesk%C3%BD+T%C4%9B%C5%A1%C3%ADn&rft.pub=Muzeum+T%C4%9B%C5%A1%C3%ADnska+%3B+Matice+slezsk%C3%A1&rft.date=2010&rft.tpages=281"> </li></ul> <ul><li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Zden%C4%9Bk_Jir%C3%A1sek" title="Zdeněk Jirásek">JIRÁSEK, Zdeněk</a>, a kol. Slezsko v dějinách českého státu I. Od pravěku do roku 1490. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 708 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7422-168-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7422-168-2">978-80-7422-168-2</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Slezsko+v+d%C4%9Bjin%C3%A1ch+%C4%8Desk%C3%A9ho+st%C3%A1tu+I.+Od+prav%C4%9Bku+do+roku+1490&rft.isbn=978-80-7422-168-2&rft.aulast=Jir%C3%A1sek&rft.aufirst=Zden%C4%9Bk&rft.place=Praha&rft.pub=Nakladatelstv%C3%AD+Lidov%C3%A9+noviny&rft.date=2012&rft.tpages=708"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">JIRÁSEK, Zdeněk, a kol. Slezsko v dějinách českého státu II. 1490–1763. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 595 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7422-169-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7422-169-9">978-80-7422-169-9</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Slezsko+v+d%C4%9Bjin%C3%A1ch+%C4%8Desk%C3%A9ho+st%C3%A1tu+II.+1490%E2%80%931763&rft.isbn=978-80-7422-169-9&rft.aulast=Jir%C3%A1sek&rft.aufirst=Zden%C4%9Bk&rft.place=Praha&rft.pub=Nakladatelstv%C3%AD+Lidov%C3%A9+noviny&rft.date=2012&rft.tpages=595"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Rudolf_%C5%BD%C3%A1%C4%8Dek" title="Rudolf Žáček">ŽÁČEK, Rudolf</a>. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7277-172-8" title="Speciální:Zdroje knih/80-7277-172-8">80-7277-172-8</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=D%C4%9Bjiny+Slezska+v+datech&rft.isbn=80-7277-172-8&rft.aulast=%C5%BD%C3%A1%C4%8Dek&rft.aufirst=Rudolf&rft.place=Praha&rft.pub=Libri&rft.date=2004&rft.tpages=546"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Rudolf_%C5%BD%C3%A1%C4%8Dek" title="Rudolf Žáček">ŽÁČEK, Rudolf</a>. Slezsko. Praha: Libri, 2005. 214 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7277-245-7" title="Speciální:Zdroje knih/80-7277-245-7">80-7277-245-7</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Slezsko&rft.isbn=80-7277-245-7&rft.aulast=%C5%BD%C3%A1%C4%8Dek&rft.aufirst=Rudolf&rft.place=Praha&rft.pub=Libri&rft.date=2005&rft.tpages=214"> </li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Související_články">Související články</h3>[<a href="/w/index.php?title=Slezsko&veaction=edit&section=35" title="Editace sekce: Související články" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit&section=35" title="Editovat zdrojový kód sekce Související články">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_Slezsko" title="České Slezsko">České Slezsko</a></li> <li><a href="/wiki/Doln%C3%AD_Slezsko" title="Dolní Slezsko">Dolní Slezsko</a></li> <li><a href="/wiki/Horn%C3%AD_Slezsko" title="Horní Slezsko">Horní Slezsko</a></li> <li><a href="/wiki/Seznam_nejv%C4%9Bt%C5%A1%C3%ADch_m%C4%9Bst_ve_Slezsku" title="Seznam největších měst ve Slezsku">Seznam největších měst ve Slezsku</a></li> <li><a href="/wiki/Slezan%C3%A9" title="Slezané">Slezané</a></li> <li><a href="/wiki/Slezsk%C3%A1_architektura" title="Slezská architektura">Slezská architektura</a></li> <li><a href="/wiki/Slezsk%C3%A1_n%C4%9Bm%C4%8Dina" title="Slezská němčina">Slezská němčina</a></li> <li><a href="/wiki/Slez%C5%A1tina_(lechick%C3%BD_jazyk)" title="Slezština (lechický jazyk)">Slezština (lechický jazyk)</a></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Externí_odkazy">Externí odkazy</h3>[<a href="/w/index.php?title=Slezsko&veaction=edit&section=36" title="Editace sekce: Externí odkazy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Slezsko&action=edit&section=36" title="Editovat zdrojový kód sekce Externí odkazy">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons"><img alt="Logo Wikimedia Commons" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/12px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="12" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/18px-Commons-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/24px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /></a> Obrázky, zvuky či videa k tématu <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Silesia" class="extiw" title="c:Category:Silesia">Slezsko</a> na <a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons">Wikimedia Commons</a> </li> <li><a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons"><img alt="Logo Wikimedia Commons" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/12px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="12" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/18px-Commons-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/24px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /></a> Galerie <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Silesia" class="extiw" title="c:Silesia">Slezsko</a> na <a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons">Wikimedia Commons</a></li> <li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Wikiquote-logo.svg/13px-Wikiquote-logo.svg.png" decoding="async" width="13" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Wikiquote-logo.svg/20px-Wikiquote-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Wikiquote-logo.svg/27px-Wikiquote-logo.svg.png 2x" data-file-width="300" data-file-height="355" /> Téma <a href="https://cs.wikiquote.org/wiki/Slezsko" class="extiw" title="q:Slezsko">Slezsko</a> ve Wikicitátech</li> <li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/16px-Wiktionary-logo-cs.svg.png" decoding="async" width="16" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/24px-Wiktionary-logo-cs.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/32px-Wiktionary-logo-cs.svg.png 2x" data-file-width="411" data-file-height="411" /> Slovníkové heslo <a href="https://cs.wiktionary.org/wiki/Slezsko" class="extiw" title="wikt:Slezsko">Slezsko</a> ve Wikislovníku</li></ul> <div class="navbox noprint" title="České země"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r17064757">.mw-parser-output .navbox-title .mw-collapsible-toggle{font-weight:normal}</style><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a href="/wiki/Zem%C4%9B_(%C4%8Cesko)" title="Země (Česko)">Historické české země</a> <a href="/wiki/%C4%8Cesko" title="Česko"><img alt="Česko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg/22px-Flag_of_the_Czech_Republic.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg/33px-Flag_of_the_Czech_Republic.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg/44px-Flag_of_the_Czech_Republic.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-list navbox-odd" colspan="2"> <div> <table cellspacing="0" class="navbox-columns-table" style="text-align:left;width:auto;margin-left:auto;margin-right:auto;"><tbody><tr style="vertical-align:top;"><td style="padding:0px;padding-top:0.25em; text-align:center;;;;width:16.0em;"><div> <a href="/wiki/Soubor:CZ-cleneni-Cechy-wl.png" class="mw-file-description" title="Mapa rozložení Čech v rámci České republiky"><img alt="Mapa rozložení Čech v rámci České republiky" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ee/CZ-cleneni-Cechy-wl.png/125px-CZ-cleneni-Cechy-wl.png" decoding="async" width="125" height="72" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ee/CZ-cleneni-Cechy-wl.png/188px-CZ-cleneni-Cechy-wl.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ee/CZ-cleneni-Cechy-wl.png/250px-CZ-cleneni-Cechy-wl.png 2x" data-file-width="3662" data-file-height="2104" /></a> <div style="padding:0.1em 0; font-size:120%;"><a href="/wiki/%C4%8Cechy" title="Čechy">Čechy</a></div> <a href="/wiki/Soubor:Small_coat_of_arms_of_the_Czech_Republic.svg" class="mw-file-description" title="Heraldické znaky českých zemí"><img alt="Heraldické znaky českých zemí" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/20/Small_coat_of_arms_of_the_Czech_Republic.svg/50px-Small_coat_of_arms_of_the_Czech_Republic.svg.png" decoding="async" width="50" height="61" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/20/Small_coat_of_arms_of_the_Czech_Republic.svg/75px-Small_coat_of_arms_of_the_Czech_Republic.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/20/Small_coat_of_arms_of_the_Czech_Republic.svg/100px-Small_coat_of_arms_of_the_Czech_Republic.svg.png 2x" data-file-width="1009" data-file-height="1234" /></a> </div></td><td style="border-left:2px solid #fdfdfd;padding:0px;padding-top:0.25em; text-align:center;;;;width:16.0em;"><div> <a href="/wiki/Soubor:Morava_po_roce_1920_na_map%C4%9B_%C4%8Ceska.png" class="mw-file-description" title="Mapa rozložení Moravy v rámci České republiky"><img alt="Mapa rozložení Moravy v rámci České republiky" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/20/Morava_po_roce_1920_na_map%C4%9B_%C4%8Ceska.png/125px-Morava_po_roce_1920_na_map%C4%9B_%C4%8Ceska.png" decoding="async" width="125" height="72" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/20/Morava_po_roce_1920_na_map%C4%9B_%C4%8Ceska.png/188px-Morava_po_roce_1920_na_map%C4%9B_%C4%8Ceska.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/20/Morava_po_roce_1920_na_map%C4%9B_%C4%8Ceska.png/250px-Morava_po_roce_1920_na_map%C4%9B_%C4%8Ceska.png 2x" data-file-width="3662" data-file-height="2104" /></a> <div style="padding:0.1em 0; font-size:120%;"><a href="/wiki/Morava" title="Morava">Morava</a></div> <a href="/wiki/Soubor:Znak_Moravy.svg" class="mw-file-description" title="Heraldické znaky českých zemí"><img alt="Heraldické znaky českých zemí" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7b/Znak_Moravy.svg/50px-Znak_Moravy.svg.png" decoding="async" width="50" height="61" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7b/Znak_Moravy.svg/75px-Znak_Moravy.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7b/Znak_Moravy.svg/100px-Znak_Moravy.svg.png 2x" data-file-width="490" data-file-height="600" /></a> </div></td><td style="border-left:2px solid #fdfdfd;padding:0px;padding-top:0.25em; text-align:center;;;;width:16.0em;"><div> <a href="/wiki/Soubor:%C4%8Cesk%C3%A9_Slezsko_po_roce_1920_na_map%C4%9B_%C4%8Ceska.png" class="mw-file-description" title="Mapa rozložení Slezska v rámci České republiky"><img alt="Mapa rozložení Slezska v rámci České republiky" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/da/%C4%8Cesk%C3%A9_Slezsko_po_roce_1920_na_map%C4%9B_%C4%8Ceska.png/125px-%C4%8Cesk%C3%A9_Slezsko_po_roce_1920_na_map%C4%9B_%C4%8Ceska.png" decoding="async" width="125" height="72" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/da/%C4%8Cesk%C3%A9_Slezsko_po_roce_1920_na_map%C4%9B_%C4%8Ceska.png/188px-%C4%8Cesk%C3%A9_Slezsko_po_roce_1920_na_map%C4%9B_%C4%8Ceska.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/da/%C4%8Cesk%C3%A9_Slezsko_po_roce_1920_na_map%C4%9B_%C4%8Ceska.png/250px-%C4%8Cesk%C3%A9_Slezsko_po_roce_1920_na_map%C4%9B_%C4%8Ceska.png 2x" data-file-width="3662" data-file-height="2104" /></a> <div style="padding:0.1em 0; font-size:120%;"><a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_Slezsko" title="České Slezsko">Slezsko</a></div> <a href="/wiki/Soubor:Znak_Slezska.svg" class="mw-file-description" title="Heraldické znaky českých zemí"><img alt="Heraldické znaky českých zemí" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/98/Znak_Slezska.svg/50px-Znak_Slezska.svg.png" decoding="async" width="50" height="60" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/98/Znak_Slezska.svg/75px-Znak_Slezska.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/98/Znak_Slezska.svg/100px-Znak_Slezska.svg.png 2x" data-file-width="500" data-file-height="600" /></a> </div></td></tr></tbody></table></div> </td> </tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="Historické regiony Polska"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> Historická území v dnešním <a href="/wiki/Polsko" title="Polsko">Polsku</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Velkopolsko_(historick%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD)" title="Velkopolsko (historické území)">Velkopolsko</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/Pozna%C5%88sko" title="Poznaňsko">Poznaňsko</a> • <a href="/w/index.php?title=Wschowsko&action=edit&redlink=1" class="new" title="Wschowsko (stránka neexistuje)">Wschowsko</a> • <a href="/w/index.php?title=Pa%C5%82uki&action=edit&redlink=1" class="new" title="Pałuki (stránka neexistuje)">Pałuki</a> • <a href="/w/index.php?title=Kalisko&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kalisko (stránka neexistuje)">Kalisko</a> • <a href="/w/index.php?title=Krajna&action=edit&redlink=1" class="new" title="Krajna (stránka neexistuje)">Krajna</a> • <a href="/wiki/Lubu%C5%A1sko" title="Lubušsko">Lubušsko</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Kujavsko" title="Kujavsko">Kujavsko</a></td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <a href="/w/index.php?title=Brzesk%C3%A9-Kujavsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Brzeské-Kujavské knížectví (stránka neexistuje)">Brzesko-Kujavsko</a> • <a href="/w/index.php?title=Bydho%C5%A1%C5%A5sk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bydhošťské knížectví (stránka neexistuje)">Bydhošťsko</a> • <a href="/w/index.php?title=Gniewkowsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Gniewkowské knížectví (stránka neexistuje)">Gniewkowsko</a> • <a href="/w/index.php?title=Inowroc%C5%82awsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Inowrocławské knížectví (stránka neexistuje)">Inowrocławsko</a> • <a href="/w/index.php?title=Dobrzy%C5%84sk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Dobrzyńské knížectví (stránka neexistuje)">Dobrzyňsko</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/w/index.php?title=Len%C4%8Dicko_a_Sieradzsko&action=edit&redlink=1" class="new" title="Lenčicko a Sieradzsko (stránka neexistuje)">Lenčicko a Sieradzsko</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/w/index.php?title=Len%C4%8Dicko&action=edit&redlink=1" class="new" title="Lenčicko (stránka neexistuje)">Lenčicko</a> • <a href="/w/index.php?title=Sieradzsko&action=edit&redlink=1" class="new" title="Sieradzsko (stránka neexistuje)">Sieradzsko</a> • <a href="/w/index.php?title=V%C4%9Blu%C5%88sko&action=edit&redlink=1" class="new" title="Věluňsko (stránka neexistuje)">Věluňsko</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Mazovsko" title="Mazovsko">Mazovsko</a></td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <a href="/w/index.php?title=Czersk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Czerské knížectví (stránka neexistuje)">Czersko</a> • <a href="/w/index.php?title=Plock%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Plocké knížectví (stránka neexistuje)">Plocko</a> • <a href="/w/index.php?title=Rawsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Rawské knížectví (stránka neexistuje)">Rawsko</a> • <a href="/w/index.php?title=Var%C5%A1avsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD_(1310-1526)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Varšavské knížectví (1310-1526) (stránka neexistuje)">Varšavsko</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Malopolsko" title="Malopolsko">Malopolsko</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/Krakovsko" title="Krakovsko">Krakovsko</a> • <a href="/wiki/Sandom%C4%9B%C5%99sko" title="Sandoměřsko">Sandoměřsko</a> • <a href="/w/index.php?title=Lublinsko&action=edit&redlink=1" class="new" title="Lublinsko (stránka neexistuje)">Lublinsko</a> • <a href="/wiki/Podhal%C3%AD" title="Podhalí">Podhalí</a> • <a href="/wiki/Polsk%C3%A1_Orava" title="Polská Orava">Polská Orava</a> • <a href="/wiki/Polsk%C3%A1_Spi%C5%A1" title="Polská Spiš">Polská Spiš</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a class="mw-selflink selflink">Slezsko</a></td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <a href="/wiki/Doln%C3%AD_Slezsko" title="Dolní Slezsko">Dolní Slezsko</a> (<a href="/wiki/B%C5%99e%C5%BEsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Břežské knížectví">Břežsko</a> • <a href="/wiki/Hlohovsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Hlohovské knížectví">Hlohovsko</a> • <a href="/wiki/Javorsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Javorské knížectví">Javorsko</a> • <a href="/wiki/Kladsk%C3%A9_hrabstv%C3%AD" title="Kladské hrabství">Kladsko</a> • <a href="/wiki/Lehnick%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Lehnické knížectví">Lehnicko</a> • <a href="/wiki/Ole%C5%A1nick%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Olešnické knížectví">Olešnicko</a> • <a href="/wiki/Volovsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Volovské knížectví">Volovsko</a> • <a href="/wiki/Vratislavsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Vratislavské knížectví">Vratislavsko</a> • <a href="/wiki/Zah%C3%A1%C5%88sk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Zaháňské knížectví">Zaháňsko</a>) • <a href="/wiki/Horn%C3%AD_Slezsko" title="Horní Slezsko">Horní Slezsko</a> (<a href="/wiki/Bytomsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Bytomské knížectví">Bytomsko</a> • <a href="/wiki/Kozelsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Kozelské knížectví">Kozelsko</a> • <a href="/wiki/Opolsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Opolské knížectví">Opolsko</a> • <a href="/wiki/Osv%C4%9Btimsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Osvětimské knížectví">Osvětimsko</a> • <a href="/w/index.php?title=Prudn%C3%ADck%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Prudnícké knížectví (stránka neexistuje)">Prudnícko</a> • <a href="/wiki/Ratibo%C5%99sk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Ratibořské knížectví">Ratibořsko</a> • <a href="/wiki/Seve%C5%99sk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Seveřské knížectví">Seveřsko</a> • <a href="/wiki/T%C4%9B%C5%A1%C3%ADnsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Těšínské knížectví">Těšínsko</a> • <a href="/wiki/Z%C3%A1torsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Zátorské knížectví">Zátorsko</a>)</div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Pomo%C5%99ansko" title="Pomořansko">Pomořansko</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/Pomo%C5%99ansko" title="Pomořansko">Pomořansko</a> (<a href="/w/index.php?title=P%C5%99edn%C3%AD_Pomo%C5%99ansko&action=edit&redlink=1" class="new" title="Přední Pomořansko (stránka neexistuje)">Přední Pomořansko</a> • <a href="/w/index.php?title=Zadn%C3%AD_Pomo%C5%99ansko&action=edit&redlink=1" class="new" title="Zadní Pomořansko (stránka neexistuje)">Zadní Pomořansko</a> • <a href="/w/index.php?title=Slupsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Slupské knížectví (stránka neexistuje)">Slupsko</a>) • <a href="/wiki/Pomo%C5%99%C3%AD" title="Pomoří">Pomoří</a> (<a href="/w/index.php?title=Bory_(polsk%C3%BD_region)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bory (polský region) (stránka neexistuje)">Bory</a> • <a href="/wiki/Ka%C5%A1ubsko" title="Kašubsko">Kašubsko</a> • <a href="/w/index.php?title=Ko%C5%A5evsko&action=edit&redlink=1" class="new" title="Koťevsko (stránka neexistuje)">Koťevsko</a> • <a href="/w/index.php?title=L%C4%99borsko-Bytowsko&action=edit&redlink=1" class="new" title="Lęborsko-Bytowsko (stránka neexistuje)">Lęborsko-Bytowsko</a> • <a href="/w/index.php?title=Povisl%C3%AD_(polsk%C3%BD_region)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Povislí (polský region) (stránka neexistuje)">Povislí</a> • <a href="/w/index.php?title=Chelmi%C5%88sko&action=edit&redlink=1" class="new" title="Chelmiňsko (stránka neexistuje)">Chelmiňsko</a>)</div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/w/index.php?title=Prusko_(polsk%C3%BD_region)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Prusko (polský region) (stránka neexistuje)">Prusko</a></td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <a href="/w/index.php?title=Horn%C3%AD_Prusko&action=edit&redlink=1" class="new" title="Horní Prusko (stránka neexistuje)">Horní Prusko</a> • <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_Prusko" title="Východní Prusko">Východní Prusko</a> • <a href="/wiki/Mazursko" class="mw-redirect" title="Mazursko">Mazursko</a> • <a href="/wiki/Varmie" title="Varmie">Varmie</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Východní pohraničí</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/%C4%8Cerven%C3%A1_Rus" title="Červená Rus">Červená Rus</a> (<a href="/w/index.php?title=P%C5%99emysk%C3%A1_zem%C4%9B&action=edit&redlink=1" class="new" title="Přemyská země (stránka neexistuje)">Přemysko</a> • <a href="/w/index.php?title=Sanock%C3%A1_zem%C4%9B&action=edit&redlink=1" class="new" title="Sanocká země (stránka neexistuje)">Sanocko</a>) • <a href="/wiki/Podles%C3%AD_(region)" title="Podlesí (region)">Podlesí</a> • <a href="/wiki/Poles%C3%AD_(region)" title="Polesí (region)">Polesí</a> • <a href="/w/index.php?title=Suwalsko&action=edit&redlink=1" class="new" title="Suwalsko (stránka neexistuje)">Suwalsko (Sudovia)</a></div> </td> </tr></tbody></table> </div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r23078045">.mw-parser-output .navbox2{box-sizing:border-box;border:1px solid #a2a9b1;width:100%;clear:both;font-size:88%;text-align:center;padding:1px;margin:1em auto 0}.mw-parser-output .navbox2 .navbox2{margin-top:0}.mw-parser-output .navbox2+.navbox2{margin-top:-1px}.mw-parser-output .navbox2-inner,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{width:100%}.mw-parser-output .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-title,.mw-parser-output .navbox2-abovebelow{padding:0.25em 1em;line-height:1.5em;text-align:center}.mw-parser-output th.navbox2-group{white-space:nowrap;text-align:right}.mw-parser-output .navbox2,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{background-color:#fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2-list{line-height:1.5em;border-color:#fdfdfd}.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-abovebelow,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-group,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-image,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-list{border-top:2px solid #fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2 th,.mw-parser-output .navbox2-title{background-color:#e0e0e0}.mw-parser-output .navbox2-abovebelow,.mw-parser-output th.navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{background-color:#e7e7e7}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{font-size:88%}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-abovebelow{background-color:#f0f0f0}.mw-parser-output .navbox2-even{background-color:#f7f7f7}.mw-parser-output .navbox2-odd{background-color:transparent}.mw-parser-output .navbox2 .hlist td dl,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ol,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ul,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist dl,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ol,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ul{padding:0.125em 0}</style><div role="navigation" class="navbox2" aria-labelledby="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q81720#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" style="padding:2px"><table class="nowraplinks hlist navbox2-inner" style="border-spacing:0;background:transparent;color:inherit"><tbody><tr><th id="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q81720#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" scope="row" class="navbox2-group" style="width:1%"><a href="/wiki/Autoritn%C3%AD_kontrola" title="Autoritní kontrola">Autoritní data</a> <a href="https://www.wikidata.org/wiki/Q81720#identifiers" title="Editovat na Wikidatech"><img alt="Editovat na Wikidatech" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/10px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png" decoding="async" width="10" height="10" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/15px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/20px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 2x" data-file-width="20" data-file-height="20" /></a></th><td class="navbox2-list navbox2-odd" style="text-align:left;border-left-width:2px;border-left-style:solid;width:100%;padding:0px"><div style="padding:0em 0.25em"> <ul><li><a href="/wiki/Bibliografie_d%C4%9Bjin_%C4%8Cesk%C3%BDch_zem%C3%AD" title="Bibliografie dějin Českých zemí">Biblio</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://biblio.hiu.cas.cz/records/a0c167ed-99de-4888-b43c-ef6b878b0931">a0c167ed-99de-4888-b43c-ef6b878b0931</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="https://biblio.hiu.cas.cz/records/650b4e3d-44e8-418b-88ff-105884dbebcf">650b4e3d-44e8-418b-88ff-105884dbebcf</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="https://biblio.hiu.cas.cz/records/b5aedea3-4b8b-4f1e-a50d-79770d74603b">b5aedea3-4b8b-4f1e-a50d-79770d74603b</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky" title="Národní knihovna České republiky">NKC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=ge130850">ge130850</a></li> <li><a href="/wiki/Gemeinsame_Normdatei" title="Gemeinsame Normdatei">GND</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://d-nb.info/gnd/4052678-1">4052678-1</a></li> <li><a href="/wiki/Library_of_Congress_Control_Number" title="Library of Congress Control Number">LCCN</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.loc.gov/authorities/subjects/sh85122476">sh85122476</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_Izraele" title="Národní knihovna Izraele">NLI</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://olduli.nli.org.il/F/?func=find-b&local_base=NLX10&find_code=UID&request=987007543760505171">987007543760505171</a></li> <li><a href="/wiki/Polsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Polská národní knihovna">PLWABN</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dbn.bn.org.pl/descriptor-details/9810598401605606">9810598401605606</a></li> <li><a href="/wiki/Univerzitn%C3%AD_syst%C3%A9m_dokumentace" title="Univerzitní systém dokumentace">SUDOC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idref.fr/050568779">050568779</a></li> <li><a href="/wiki/Virtual_International_Authority_File" title="Virtual International Authority File">VIAF</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://viaf.org/viaf/316733788">316733788</a></li></ul> </div></td></tr></tbody></table></div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r16915398">.mw-parser-output div/**/#portallinks a{font-weight:bold}</style><div id="portallinks" class="catlinks"><a href="/wiki/Port%C3%A1l:Obsah" title="Portál:Obsah">Portály</a>: <a href="/wiki/Port%C3%A1l:Slezsko" title="Portál:Slezsko">Slezsko</a> </div>    </div><noscript><img src="https://login.wikimedia.org/wiki/Special:CentralAutoLogin/start?type=1x1" alt="" width="1" height="1" style="border: none; position: absolute;"></noscript> <div class="printfooter" data-nosnippet="">Citováno z „<a dir="ltr" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Slezsko&oldid=24348864">https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Slezsko&oldid=24348864</a>“</div></div> <div id="catlinks" class="catlinks" data-mw="interface"><div id="mw-normal-catlinks" class="mw-normal-catlinks"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Kategorie" title="Nápověda:Kategorie">Kategorie</a>: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:Slezsko" title="Kategorie:Slezsko">Slezsko</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Zem%C4%9B_Koruny_%C4%8Desk%C3%A9" title="Kategorie:Země Koruny české">Země Koruny české</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Historick%C3%A1_%C3%BAzem%C3%AD_N%C4%9Bmecka" title="Kategorie:Historická území Německa">Historická území Německa</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Historick%C3%A1_%C3%BAzem%C3%AD_Polska" title="Kategorie:Historická území Polska">Historická území Polska</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Historick%C3%A1_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8Ceska" title="Kategorie:Historická území Česka">Historická území Česka</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Rozd%C4%9Blen%C3%A1_%C3%BAzem%C3%AD" title="Kategorie:Rozdělená území">Rozdělená území</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Geografie_st%C5%99edn%C3%AD_Evropy" title="Kategorie:Geografie střední Evropy">Geografie střední Evropy</a></li></ul></div><div id="mw-hidden-catlinks" class="mw-hidden-catlinks mw-hidden-cats-hidden">Skryté kategorie: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_obsahuj%C3%ADc%C3%AD_odkazy_na_nedostupn%C3%A9_zdroje" title="Kategorie:Údržba:Články obsahující odkazy na nedostupné zdroje">Údržba:Články obsahující odkazy na nedostupné zdroje</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_Biblio" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem Biblio">Monitoring:Články s identifikátorem Biblio</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NKC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NKC">Monitoring:Články s identifikátorem NKC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_GND" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem GND">Monitoring:Články s identifikátorem GND</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_LCCN" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem LCCN">Monitoring:Články s identifikátorem LCCN</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLI" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLI">Monitoring:Články s identifikátorem NLI</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_PLWABN" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem PLWABN">Monitoring:Články s identifikátorem PLWABN</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_SUDOC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC">Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_VIAF" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem VIAF">Monitoring:Články s identifikátorem VIAF</a></li></ul></div></div> </div> </main> </div> <div class="mw-footer-container"> <footer id="footer" class="mw-footer" > <ul id="footer-info"> <li id="footer-info-lastmod"> Stránka byla naposledy editována 28. 10. 2024 v 17:57.</li> <li id="footer-info-copyright">Text je dostupný pod <a rel="nofollow" class="external text" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs">licencí Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci</a>, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce <a class="external text" href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs">Podmínky užití</a>.</li> </ul> <ul id="footer-places"> <li id="footer-places-privacy"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Privacy_policy">Ochrana osobních údajů</a></li> <li id="footer-places-about"><a href="/wiki/Wikipedie">O Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-disclaimers"><a href="/wiki/Wikipedie:Vylou%C4%8Den%C3%AD_odpov%C4%9Bdnosti">Vyloučení odpovědnosti</a></li> <li id="footer-places-contact"><a href="//cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Kontakt">Kontaktujte Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-wm-codeofconduct"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct">Kodex chování</a></li> <li id="footer-places-developers"><a href="https://developer.wikimedia.org">Vývojáři</a></li> <li id="footer-places-statslink"><a href="https://stats.wikimedia.org/#/cs.wikipedia.org">Statistiky</a></li> <li id="footer-places-cookiestatement"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Cookie_statement">Prohlášení o cookies</a></li> <li id="footer-places-mobileview"><a href="//cs.m.wikipedia.org/w/index.php?title=Slezsko&mobileaction=toggle_view_mobile" class="noprint stopMobileRedirectToggle">Mobilní verze</a></li> </ul> <ul id="footer-icons" class="noprint"> <li id="footer-copyrightico"><a href="https://wikimediafoundation.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/static/images/footer/wikimedia-button.svg" width="84" height="29" alt="Wikimedia Foundation" loading="lazy"></a></li> <li id="footer-poweredbyico"><a href="https://www.mediawiki.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/w/resources/assets/poweredby_mediawiki.svg" alt="Powered by MediaWiki" width="88" height="31" loading="lazy"></a></li> </ul> </footer> </div> </div> </div> <div class="vector-settings" id="p-dock-bottom"> <ul></ul> </div><script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.config.set({"wgHostname":"mw-web.codfw.main-694cf4987f-2wxjb","wgBackendResponseTime":163,"wgPageParseReport":{"limitreport":{"cputime":"0.660","walltime":"0.912","ppvisitednodes":{"value":7424,"limit":1000000},"postexpandincludesize":{"value":210679,"limit":2097152},"templateargumentsize":{"value":52057,"limit":2097152},"expansiondepth":{"value":17,"limit":100},"expensivefunctioncount":{"value":9,"limit":500},"unstrip-depth":{"value":0,"limit":20},"unstrip-size":{"value":125219,"limit":5000000},"entityaccesscount":{"value":1,"limit":400},"timingprofile":["100.00% 449.684 1 -total"," 17.36% 78.069 37 Šablona:Citace_monografie"," 17.32% 77.902 1 Šablona:Commonscat"," 11.58% 52.089 1 Šablona:Autoritní_data"," 11.32% 50.888 45 Šablona:Citace_elektronické_monografie"," 6.17% 27.767 1 Šablona:České_země"," 5.45% 24.502 1 Šablona:Navbox_se_sloupci"," 5.09% 22.906 2 Šablona:Navbox"," 2.91% 13.101 12 Šablona:Citace_periodika"," 2.56% 11.503 1 Šablona:Wikicitáty"]},"scribunto":{"limitreport-timeusage":{"value":"0.146","limit":"10.000"},"limitreport-memusage":{"value":2337558,"limit":52428800}},"cachereport":{"origin":"mw-web.eqiad.main-75c465f4c6-5pdwb","timestamp":"20241125125625","ttl":2592000,"transientcontent":false}}});});</script> <script type="application/ld+json">{"@context":"https:\/\/schema.org","@type":"Article","name":"Slezsko","url":"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Slezsko","sameAs":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q81720","mainEntity":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q81720","author":{"@type":"Organization","name":"P\u0159isp\u011bvatel\u00e9 projekt\u016f Wikimedia"},"publisher":{"@type":"Organization","name":"nadace Wikimedia","logo":{"@type":"ImageObject","url":"https:\/\/www.wikimedia.org\/static\/images\/wmf-hor-googpub.png"}},"datePublished":"2003-03-07T12:04:09Z","dateModified":"2024-10-28T16:57:42Z","image":"https:\/\/upload.wikimedia.org\/wikipedia\/commons\/4\/4b\/Silesia_%28Now%29.png","headline":"historicko-geografick\u00fd region"}</script> </body> </html>