CINXE.COM

<!DOCTYPE html> <html class="client-nojs vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available" lang="cs" dir="ltr"> <head> <meta charset="UTF-8"> <title>Konstantin I. Veliký – Wikipedie</title> <script>(function(){var className="client-js vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available";var cookie=document.cookie.match(/(?:^|; )cswikimwclientpreferences=([^;]+)/);if(cookie){cookie[1].split('%2C').forEach(function(pref){className=className.replace(new RegExp('(^| )'+pref.replace(/-clientpref-\w+$|[^\w-]+/g,'')+'-clientpref-\\w+( |$)'),'$1'+pref+'$2');});}document.documentElement.className=className;}());RLCONF={"wgBreakFrames":false,"wgSeparatorTransformTable":[",\t."," \t,"],"wgDigitTransformTable":["",""], "wgDefaultDateFormat":"ČSN basic dt","wgMonthNames":["","leden","únor","březen","duben","květen","červen","červenec","srpen","září","říjen","listopad","prosinec"],"wgRequestId":"86ec9d4a-ce6b-4687-b9be-088093e0056b","wgCanonicalNamespace":"","wgCanonicalSpecialPageName":false,"wgNamespaceNumber":0,"wgPageName":"Konstantin_I._Veliký","wgTitle":"Konstantin I. Veliký","wgCurRevisionId":24336293,"wgRevisionId":24336293,"wgArticleId":14862,"wgIsArticle":true,"wgIsRedirect":false,"wgAction":"view","wgUserName":null,"wgUserGroups":["*"],"wgCategories":["Monitoring:Reference z Wikidat","Monitoring:Články přeložené z enwiki","Monitoring:Články přeložené z dewiki","Monitoring:Články s identifikátorem Biblio","Monitoring:Články s identifikátorem NKC","Monitoring:Články s identifikátorem BIBSYS","Monitoring:Články s identifikátorem BNE","Monitoring:Články s identifikátorem BNF","Monitoring:Články s identifikátorem CANTIC", "Monitoring:Články s identifikátorem GND","Monitoring:Články s identifikátorem ICCU","Monitoring:Články s identifikátorem ISNI","Monitoring:Články s identifikátorem LCCN","Monitoring:Články s identifikátorem LNB","Monitoring:Články s identifikátorem NDL","Monitoring:Články s identifikátorem NLA","Monitoring:Články s identifikátorem NLG","Monitoring:Články s identifikátorem NLI","Monitoring:Články s identifikátorem NLK","Monitoring:Články s identifikátorem NLP","Monitoring:Články s identifikátorem NSK","Monitoring:Články s identifikátorem NTA","Monitoring:Články s identifikátorem PLWABN","Monitoring:Články s identifikátorem SELIBR","Monitoring:Články s identifikátorem SNAC-ID","Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC","Monitoring:Články s identifikátorem TePapa","Monitoring:Články s identifikátorem Trove","Monitoring:Články s identifikátorem ULAN","Monitoring:Články s identifikátorem VcBA", "Monitoring:Články s identifikátorem VIAF","Muži","Monitoring:Stránky používající kouzelné odkazy ISBN","Konstantin I. Veliký","Římští císaři","Konstantinovská dynastie","Ilyrové","Pravoslavní svatí","Starověcí světci","Tetrarchie","Křesťanští konvertité","Dějiny křesťanství","Postavy Božské komedie (Peklo)","Narození v Niši","Narození 27. února","Narození ve 3. století","Úmrtí 22. května","Úmrtí v roce 337","Pohřbení v bazilice Svatých apoštolů"],"wgPageViewLanguage":"cs","wgPageContentLanguage":"cs","wgPageContentModel":"wikitext","wgRelevantPageName":"Konstantin_I._Veliký","wgRelevantArticleId":14862,"wgIsProbablyEditable":true,"wgRelevantPageIsProbablyEditable":true,"wgRestrictionEdit":[],"wgRestrictionMove":[],"wgNoticeProject":"wikipedia","wgCiteReferencePreviewsActive":false,"wgMediaViewerOnClick":true,"wgMediaViewerEnabledByDefault":true,"wgPopupsFlags":0,"wgVisualEditor":{"pageLanguageCode":"cs","pageLanguageDir":"ltr", "pageVariantFallbacks":"cs"},"wgMFDisplayWikibaseDescriptions":{"search":true,"watchlist":true,"tagline":true,"nearby":true},"wgWMESchemaEditAttemptStepOversample":false,"wgWMEPageLength":80000,"wgRelatedArticlesCompat":[],"wgCentralAuthMobileDomain":false,"wgEditSubmitButtonLabelPublish":true,"wgULSPosition":"interlanguage","wgULSisCompactLinksEnabled":false,"wgVector2022LanguageInHeader":true,"wgULSisLanguageSelectorEmpty":false,"wgWikibaseItemId":"Q8413","wgCheckUserClientHintsHeadersJsApi":["brands","architecture","bitness","fullVersionList","mobile","model","platform","platformVersion"],"GEHomepageSuggestedEditsEnableTopics":true,"wgGETopicsMatchModeEnabled":true,"wgGEStructuredTaskRejectionReasonTextInputEnabled":false,"wgGELevelingUpEnabledForUser":false};RLSTATE={"ext.globalCssJs.user.styles":"ready","site.styles":"ready","user.styles":"ready","ext.globalCssJs.user":"ready","user":"ready","user.options":"loading","ext.cite.styles":"ready","skins.vector.search.codex.styles": "ready","skins.vector.styles":"ready","skins.vector.icons":"ready","ext.wikimediamessages.styles":"ready","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript":"ready","ext.uls.interlanguage":"ready","wikibase.client.init":"ready","ext.wikimediaBadges":"ready"};RLPAGEMODULES=["ext.cite.ux-enhancements","mediawiki.page.media","site","mediawiki.page.ready","mediawiki.toc","skins.vector.js","ext.centralNotice.geoIP","ext.centralNotice.startUp","ext.gadget.WikiMiniAtlas","ext.gadget.OSMmapa","ext.gadget.direct-links-to-commons","ext.gadget.ReferenceTooltips","ext.gadget.courses","ext.urlShortener.toolbar","ext.centralauth.centralautologin","mmv.bootstrap","ext.popups","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.init","ext.visualEditor.targetLoader","ext.echo.centralauth","ext.eventLogging","ext.wikimediaEvents","ext.navigationTiming","ext.uls.interface","ext.cx.eventlogging.campaigns","ext.cx.uls.quick.actions","wikibase.client.vector-2022","ext.checkUser.clientHints", "ext.growthExperiments.SuggestedEditSession","wikibase.sidebar.tracking"];</script> <script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.loader.impl(function(){return["user.options@12s5i",function($,jQuery,require,module){mw.user.tokens.set({"patrolToken":"+\\","watchToken":"+\\","csrfToken":"+\\"}); }];});});</script> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=ext.cite.styles%7Cext.uls.interlanguage%7Cext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript%7Cext.wikimediaBadges%7Cext.wikimediamessages.styles%7Cskins.vector.icons%2Cstyles%7Cskins.vector.search.codex.styles%7Cwikibase.client.init&only=styles&skin=vector-2022"> <script async="" src="/w/load.php?lang=cs&modules=startup&only=scripts&raw=1&skin=vector-2022"></script> <meta name="ResourceLoaderDynamicStyles" content=""> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=site.styles&only=styles&skin=vector-2022"> <meta name="generator" content="MediaWiki 1.44.0-wmf.4"> <meta name="referrer" content="origin"> <meta name="referrer" content="origin-when-cross-origin"> <meta name="robots" content="max-image-preview:standard"> <meta name="format-detection" content="telephone=no"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/60/0_Gaius_Flavius_Valerius_Constantinus%2C_Palatino.jpg/1200px-0_Gaius_Flavius_Valerius_Constantinus%2C_Palatino.jpg"> <meta property="og:image:width" content="1200"> <meta property="og:image:height" content="1961"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/60/0_Gaius_Flavius_Valerius_Constantinus%2C_Palatino.jpg/800px-0_Gaius_Flavius_Valerius_Constantinus%2C_Palatino.jpg"> <meta property="og:image:width" content="800"> <meta property="og:image:height" content="1307"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/60/0_Gaius_Flavius_Valerius_Constantinus%2C_Palatino.jpg/640px-0_Gaius_Flavius_Valerius_Constantinus%2C_Palatino.jpg"> <meta property="og:image:width" content="640"> <meta property="og:image:height" content="1046"> <meta name="viewport" content="width=1120"> <meta property="og:title" content="Konstantin I. Veliký – Wikipedie"> <meta property="og:type" content="website"> <link rel="preconnect" href="//upload.wikimedia.org"> <link rel="alternate" media="only screen and (max-width: 640px)" href="//cs.m.wikipedia.org/wiki/Konstantin_I._Velik%C3%BD"> <link rel="alternate" type="application/x-wiki" title="Editovat" href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&action=edit"> <link rel="apple-touch-icon" href="/static/apple-touch/wikipedia.png"> <link rel="icon" href="/static/favicon/wikipedia.ico"> <link rel="search" type="application/opensearchdescription+xml" href="/w/rest.php/v1/search" title="Wikipedie (cs)"> <link rel="EditURI" type="application/rsd+xml" href="//cs.wikipedia.org/w/api.php?action=rsd"> <link rel="canonical" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Konstantin_I._Velik%C3%BD"> <link rel="license" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs"> <link rel="alternate" type="application/atom+xml" title="Atom kanál Wikipedie." href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny&feed=atom"> <link rel="dns-prefetch" href="//meta.wikimedia.org" /> <link rel="dns-prefetch" href="//login.wikimedia.org"> </head> <body class="skin--responsive skin-vector skin-vector-search-vue mediawiki ltr sitedir-ltr mw-hide-empty-elt ns-0 ns-subject mw-editable page-Konstantin_I_Veliký rootpage-Konstantin_I_Veliký skin-vector-2022 action-view"><a class="mw-jump-link" href="#bodyContent">Přeskočit na obsah</a> <div class="vector-header-container"> <header class="vector-header mw-header"> <div class="vector-header-start"> <nav class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown vector-main-menu-dropdown vector-button-flush-left vector-button-flush-right" > <input type="checkbox" id="vector-main-menu-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Hlavní menu" > <label id="vector-main-menu-dropdown-label" for="vector-main-menu-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-menu mw-ui-icon-wikimedia-menu"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Hlavní menu</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-main-menu-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-main-menu" class="vector-main-menu vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-main-menu-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="main-menu-pinned" data-pinnable-element-id="vector-main-menu" data-pinned-container-id="vector-main-menu-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-main-menu-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Hlavní menu</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-navigation" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-navigation" > <div class="vector-menu-heading"> Navigace </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="n-mainpage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" title="Navštívit Hlavní stranu [z]" accesskey="z"><span>Hlavní strana</span></a></li><li id="n-help" class="mw-list-item"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah" title="Místo, kde najdete pomoc"><span>Nápověda</span></a></li><li id="n-helpdesk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pot%C5%99ebuji_pomoc" title="Pokud si nevíte rady, zeptejte se ostatních"><span>Potřebuji pomoc</span></a></li><li id="n-featuredcontent" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Nejlep%C5%A1%C3%AD_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Přehled článků, které jsou považovány za nejlepší na české Wikipedii"><span>Nejlepší články</span></a></li><li id="n-randompage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:N%C3%A1hodn%C3%A1_str%C3%A1nka" title="Přejít na náhodně vybranou stránku [x]" accesskey="x"><span>Náhodný článek</span></a></li><li id="n-recentchanges" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny" title="Seznam posledních změn na této wiki [r]" accesskey="r"><span>Poslední změny</span></a></li><li id="n-portal" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Port%C3%A1l_Wikipedie" title="O projektu, jak můžete pomoci, kde hledat"><span>Komunitní portál</span></a></li><li id="n-villagepump" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pod_l%C3%ADpou" title="Hlavní diskusní fórum"><span>Pod lípou</span></a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> <a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" class="mw-logo"> <img class="mw-logo-icon" src="/static/images/icons/wikipedia.png" alt="" aria-hidden="true" height="50" width="50"> <span class="mw-logo-container skin-invert"> <img class="mw-logo-wordmark" alt="Wikipedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-wordmark-cs.svg" style="width: 7.5em; height: 1.1875em;"> <img class="mw-logo-tagline" alt="Wikipedie: Otevřená encyklopedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-tagline-cs.svg" width="118" height="13" style="width: 7.375em; height: 0.8125em;"> </span> </a> </div> <div class="vector-header-end"> <div id="p-search" role="search" class="vector-search-box-vue vector-search-box-collapses vector-search-box-show-thumbnail vector-search-box-auto-expand-width vector-search-box"> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only search-toggle" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f"><span class="vector-icon mw-ui-icon-search mw-ui-icon-wikimedia-search"></span> <span>Hledání</span> </a> <div class="vector-typeahead-search-container"> <div class="cdx-typeahead-search cdx-typeahead-search--show-thumbnail cdx-typeahead-search--auto-expand-width"> <form action="/w/index.php" id="searchform" class="cdx-search-input cdx-search-input--has-end-button"> <div id="simpleSearch" class="cdx-search-input__input-wrapper" data-search-loc="header-moved"> <div class="cdx-text-input cdx-text-input--has-start-icon"> <input class="cdx-text-input__input" type="search" name="search" placeholder="Hledat na Wikipedii" aria-label="Hledat na Wikipedii" autocapitalize="sentences" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f" id="searchInput" > <span class="cdx-text-input__icon cdx-text-input__start-icon"></span> </div> <input type="hidden" name="title" value="Speciální:Hledání"> </div> <button class="cdx-button cdx-search-input__end-button">Hledat</button> </form> </div> </div> </div> <nav class="vector-user-links vector-user-links-wide" aria-label="Osobní nástroje"> <div class="vector-user-links-main"> <div id="p-vector-user-menu-preferences" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-userpage" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown " title="Změnit vzhled velikosti písma, šířky stránky a barvy" > <input type="checkbox" id="vector-appearance-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Vzhled" > <label id="vector-appearance-dropdown-label" for="vector-appearance-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-appearance mw-ui-icon-wikimedia-appearance"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Vzhled</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-appearance-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <div id="p-vector-user-menu-notifications" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-overflow" class="vector-menu mw-portlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs" class=""><span>Podpořte Wikipedii</span></a> </li> <li id="pt-createaccount-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Konstantin+I.+Velik%C3%BD" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné" class=""><span>Vytvoření účtu</span></a> </li> <li id="pt-login-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Konstantin+I.+Velik%C3%BD" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o" class=""><span>Přihlášení</span></a> </li> </ul> </div> </div> </div> <div id="vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown vector-user-menu vector-button-flush-right vector-user-menu-logged-out" title="Další možnosti" > <input type="checkbox" id="vector-user-links-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Osobní nástroje" > <label id="vector-user-links-dropdown-label" for="vector-user-links-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-ellipsis mw-ui-icon-wikimedia-ellipsis"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Osobní nástroje</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-personal" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-personal user-links-collapsible-item" title="Uživatelské menu" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs"><span>Podpořte Wikipedii</span></a></li><li id="pt-createaccount" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Konstantin+I.+Velik%C3%BD" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné"><span class="vector-icon mw-ui-icon-userAdd mw-ui-icon-wikimedia-userAdd"></span> <span>Vytvoření účtu</span></a></li><li id="pt-login" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Konstantin+I.+Velik%C3%BD" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o"><span class="vector-icon mw-ui-icon-logIn mw-ui-icon-wikimedia-logIn"></span> <span>Přihlášení</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-user-menu-anon-editor" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-user-menu-anon-editor" > <div class="vector-menu-heading"> Stránky pro odhlášené editory <a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:%C3%9Avod" aria-label="Více informací o editování"><span>dozvědět se více</span></a> </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-anoncontribs" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_p%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky" title="Seznam editací provedených z této IP adresy [y]" accesskey="y"><span>Příspěvky</span></a></li><li id="pt-anontalk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_diskuse" title="Diskuse o editacích provedených z této IP adresy [n]" accesskey="n"><span>Diskuse</span></a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </header> </div> <div class="mw-page-container"> <div class="mw-page-container-inner"> <div class="vector-sitenotice-container"> <div id="siteNotice"></div> </div> <div class="vector-column-start"> <div class="vector-main-menu-container"> <div id="mw-navigation"> <nav id="mw-panel" class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> </div> </div> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav id="mw-panel-toc" aria-label="Obsah" data-event-name="ui.sidebar-toc" class="mw-table-of-contents-container vector-toc-landmark"> <div id="vector-toc-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-toc" class="vector-toc vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-toc-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="toc-pinned" data-pinnable-element-id="vector-toc" > <h2 class="vector-pinnable-header-label">Obsah</h2> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.unpin">skrýt</button> </div> <ul class="vector-toc-contents" id="mw-panel-toc-list"> <li id="toc-mw-content-text" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a href="#" class="vector-toc-link"> <div class="vector-toc-text">(úvod)</div> </a> </li> <li id="toc-Život" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Život"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">1</span> <span>Život</span> </div> </a> <button aria-controls="toc-Život-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> <span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-expand"></span> <span>Přepnout podsekci Život</span> </button> <ul id="toc-Život-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Před_nástupem_na_trůn" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Před_nástupem_na_trůn"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">1.1</span> <span>Před nástupem na trůn</span> </div> </a> <ul id="toc-Před_nástupem_na_trůn-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Mládí" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Mládí"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">1.1.1</span> <span>Mládí</span> </div> </a> <ul id="toc-Mládí-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Na_Diocletianově_dvoře" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Na_Diocletianově_dvoře"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">1.1.2</span> <span>Na Diocletianově dvoře</span> </div> </a> <ul id="toc-Na_Diocletianově_dvoře-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Prohlášení_císařem" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Prohlášení_císařem"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">1.1.3</span> <span>Prohlášení císařem</span> </div> </a> <ul id="toc-Prohlášení_císařem-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Počátek_vlády" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Počátek_vlády"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">1.1.4</span> <span>Počátek vlády</span> </div> </a> <ul id="toc-Počátek_vlády-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Občanské_války" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Občanské_války"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">1.2</span> <span>Občanské války</span> </div> </a> <ul id="toc-Občanské_války-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Maxentiova_uzurpace" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Maxentiova_uzurpace"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">1.2.1</span> <span>Maxentiova uzurpace</span> </div> </a> <ul id="toc-Maxentiova_uzurpace-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Maximianovo_povstání" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Maximianovo_povstání"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">1.2.2</span> <span>Maximianovo povstání</span> </div> </a> <ul id="toc-Maximianovo_povstání-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Konflikt_s_Maxentiem" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Konflikt_s_Maxentiem"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">1.2.3</span> <span>Konflikt s Maxentiem</span> </div> </a> <ul id="toc-Konflikt_s_Maxentiem-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Válka_s_Liciniem" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Válka_s_Liciniem"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">1.2.4</span> <span>Válka s Liciniem</span> </div> </a> <ul id="toc-Válka_s_Liciniem-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Jediným_vládcem_říše" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Jediným_vládcem_říše"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">1.3</span> <span>Jediným vládcem říše</span> </div> </a> <ul id="toc-Jediným_vládcem_říše-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Založení_Konstantinopole" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Založení_Konstantinopole"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">1.3.1</span> <span>Založení Konstantinopole</span> </div> </a> <ul id="toc-Založení_Konstantinopole-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Usmrcení_Crispa_a_Fausty" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Usmrcení_Crispa_a_Fausty"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">1.3.2</span> <span>Usmrcení Crispa a Fausty</span> </div> </a> <ul id="toc-Usmrcení_Crispa_a_Fausty-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Vnitřní_politika" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Vnitřní_politika"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">1.3.3</span> <span>Vnitřní politika</span> </div> </a> <ul id="toc-Vnitřní_politika-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Náboženská_politika" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Náboženská_politika"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">1.3.4</span> <span>Náboženská politika</span> </div> </a> <ul id="toc-Náboženská_politika-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Smrt" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Smrt"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">1.4</span> <span>Smrt</span> </div> </a> <ul id="toc-Smrt-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Prameny" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Prameny"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">2</span> <span>Prameny</span> </div> </a> <button aria-controls="toc-Prameny-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> <span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-expand"></span> <span>Přepnout podsekci Prameny</span> </button> <ul id="toc-Prameny-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Konstantinova_donace" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Konstantinova_donace"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">2.1</span> <span>Konstantinova donace</span> </div> </a> <ul id="toc-Konstantinova_donace-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Hodnocení" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Hodnocení"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3</span> <span>Hodnocení</span> </div> </a> <ul id="toc-Hodnocení-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Odkazy"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">4</span> <span>Odkazy</span> </div> </a> <button aria-controls="toc-Odkazy-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> <span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-expand"></span> <span>Přepnout podsekci Odkazy</span> </button> <ul id="toc-Odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Reference" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Reference"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">4.1</span> <span>Reference</span> </div> </a> <ul id="toc-Reference-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Literatura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Literatura"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">4.2</span> <span>Literatura</span> </div> </a> <ul id="toc-Literatura-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Související_články" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Související_články"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">4.3</span> <span>Související články</span> </div> </a> <ul id="toc-Související_články-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Externí_odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Externí_odkazy"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">4.4</span> <span>Externí odkazy</span> </div> </a> <ul id="toc-Externí_odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </div> </div> </nav> </div> </div> <div class="mw-content-container"> <main id="content" class="mw-body"> <header class="mw-body-header vector-page-titlebar"> <nav aria-label="Obsah" class="vector-toc-landmark"> <div id="vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown vector-page-titlebar-toc vector-button-flush-left" > <input type="checkbox" id="vector-page-titlebar-toc-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Přepnout obsah" > <label id="vector-page-titlebar-toc-label" for="vector-page-titlebar-toc-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-listBullet mw-ui-icon-wikimedia-listBullet"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Přepnout obsah</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-titlebar-toc-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <h1 id="firstHeading" class="firstHeading mw-first-heading"><span class="mw-page-title-main">Konstantin I. Veliký</span></h1> <div id="p-lang-btn" class="vector-dropdown mw-portlet mw-portlet-lang" > <input type="checkbox" id="p-lang-btn-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-p-lang-btn" class="vector-dropdown-checkbox mw-interlanguage-selector" aria-label="Přejděte k článku v jiném jazyce. Je dostupný v 130 jazycích" > <label id="p-lang-btn-label" for="p-lang-btn-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--action-progressive mw-portlet-lang-heading-130" aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-language-progressive mw-ui-icon-wikimedia-language-progressive"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">130 jazyků</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="interlanguage-link interwiki-af mw-list-item"><a href="https://af.wikipedia.org/wiki/Konstantyn_die_Grote" title="Konstantyn die Grote – afrikánština" lang="af" hreflang="af" data-title="Konstantyn die Grote" data-language-autonym="Afrikaans" data-language-local-name="afrikánština" class="interlanguage-link-target"><span>Afrikaans</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-als mw-list-item"><a href="https://als.wikipedia.org/wiki/Konstantin_der_Gro%C3%9Fe" title="Konstantin der Große – němčina (Švýcarsko)" lang="gsw" hreflang="gsw" data-title="Konstantin der Große" data-language-autonym="Alemannisch" data-language-local-name="němčina (Švýcarsko)" class="interlanguage-link-target"><span>Alemannisch</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-am mw-list-item"><a href="https://am.wikipedia.org/wiki/%E1%89%86%E1%88%B5%E1%8C%A0%E1%8A%95%E1%8C%A2%E1%8A%96%E1%88%B5" title="ቆስጠንጢኖስ – amharština" lang="am" hreflang="am" data-title="ቆስጠንጢኖስ" data-language-autonym="አማርኛ" data-language-local-name="amharština" class="interlanguage-link-target"><span>አማርኛ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-an mw-list-item"><a href="https://an.wikipedia.org/wiki/Constant%C3%ADn_I" title="Constantín I – aragonština" lang="an" hreflang="an" data-title="Constantín I" data-language-autonym="Aragonés" data-language-local-name="aragonština" class="interlanguage-link-target"><span>Aragonés</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ar mw-list-item"><a href="https://ar.wikipedia.org/wiki/%D9%82%D8%B3%D8%B7%D9%86%D8%B7%D9%8A%D9%86_%D8%A7%D9%84%D8%B9%D8%B8%D9%8A%D9%85" title="قسطنطين العظيم – arabština" lang="ar" hreflang="ar" data-title="قسطنطين العظيم" data-language-autonym="العربية" data-language-local-name="arabština" class="interlanguage-link-target"><span>العربية</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-arz mw-list-item"><a href="https://arz.wikipedia.org/wiki/%D9%82%D9%86%D8%B3%D8%B7%D9%86%D8%B7%D9%8A%D9%86_%D8%A7%D9%84%D8%A7%D9%88%D9%84" title="قنسطنطين الاول – arabština (egyptská)" lang="arz" hreflang="arz" data-title="قنسطنطين الاول" data-language-autonym="مصرى" data-language-local-name="arabština (egyptská)" class="interlanguage-link-target"><span>مصرى</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ast mw-list-item"><a href="https://ast.wikipedia.org/wiki/Constant%C3%ADn_I" title="Constantín I – asturština" lang="ast" hreflang="ast" data-title="Constantín I" data-language-autonym="Asturianu" data-language-local-name="asturština" class="interlanguage-link-target"><span>Asturianu</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-az mw-list-item"><a href="https://az.wikipedia.org/wiki/I_Konstantin" title="I Konstantin – ázerbájdžánština" lang="az" hreflang="az" data-title="I Konstantin" data-language-autonym="Azərbaycanca" data-language-local-name="ázerbájdžánština" class="interlanguage-link-target"><span>Azərbaycanca</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-azb mw-list-item"><a href="https://azb.wikipedia.org/wiki/%D8%A8%DB%8C%D8%B1%DB%8C%D9%86%D8%AC%DB%8C_%DA%A9%D9%88%D9%86%D8%B3%D8%AA%D8%A7%D9%86%D8%AA%DB%8C%D9%86" title="بیرینجی کونستانتین – South Azerbaijani" lang="azb" hreflang="azb" data-title="بیرینجی کونستانتین" data-language-autonym="تۆرکجه" data-language-local-name="South Azerbaijani" class="interlanguage-link-target"><span>تۆرکجه</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ba mw-list-item"><a href="https://ba.wikipedia.org/wiki/%D0%91%D3%A9%D0%B9%D3%A9%D0%BA_%D0%9A%D0%BE%D0%BD%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%BD%D1%82%D0%B8%D0%BD_I" title="Бөйөк Константин I – baškirština" lang="ba" hreflang="ba" data-title="Бөйөк Константин I" data-language-autonym="Башҡортса" data-language-local-name="baškirština" class="interlanguage-link-target"><span>Башҡортса</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bat-smg mw-list-item"><a href="https://bat-smg.wikipedia.org/wiki/Kuonstant%C4%97ns_I" title="Kuonstantėns I – žemaitština" lang="sgs" hreflang="sgs" data-title="Kuonstantėns I" data-language-autonym="Žemaitėška" data-language-local-name="žemaitština" class="interlanguage-link-target"><span>Žemaitėška</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be mw-list-item"><a href="https://be.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B0%D0%BD%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%BD%D1%86%D1%96%D0%BD_I_%D0%92%D1%8F%D0%BB%D1%96%D0%BA%D1%96" title="Канстанцін I Вялікі – běloruština" lang="be" hreflang="be" data-title="Канстанцін I Вялікі" data-language-autonym="Беларуская" data-language-local-name="běloruština" class="interlanguage-link-target"><span>Беларуская</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be-x-old mw-list-item"><a href="https://be-tarask.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B0%D0%BD%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%BD%D1%82%D1%8B%D0%BD_I_%D0%92%D1%8F%D0%BB%D1%96%D0%BA%D1%96" title="Канстантын I Вялікі – Belarusian (Taraškievica orthography)" lang="be-tarask" hreflang="be-tarask" data-title="Канстантын I Вялікі" data-language-autonym="Беларуская (тарашкевіца)" data-language-local-name="Belarusian (Taraškievica orthography)" class="interlanguage-link-target"><span>Беларуская (тарашкевіца)</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bew mw-list-item"><a href="https://bew.wikipedia.org/wiki/Konstantin_Agung" title="Konstantin Agung – batavština" lang="bew" hreflang="bew" data-title="Konstantin Agung" data-language-autonym="Betawi" data-language-local-name="batavština" class="interlanguage-link-target"><span>Betawi</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bg badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://bg.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%BE%D0%BD%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%BD%D1%82%D0%B8%D0%BD_I" title="Константин I – bulharština" lang="bg" hreflang="bg" data-title="Константин I" data-language-autonym="Български" data-language-local-name="bulharština" class="interlanguage-link-target"><span>Български</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bn mw-list-item"><a href="https://bn.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%AE%E0%A6%B9%E0%A6%BE%E0%A6%A8_%E0%A6%95%E0%A6%A8%E0%A6%B8%E0%A7%8D%E0%A6%9F%E0%A6%BE%E0%A6%A8%E0%A7%8D%E0%A6%9F%E0%A6%BF%E0%A6%A8" title="মহান কনস্টান্টিন – bengálština" lang="bn" hreflang="bn" data-title="মহান কনস্টান্টিন" data-language-autonym="বাংলা" data-language-local-name="bengálština" class="interlanguage-link-target"><span>বাংলা</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-br mw-list-item"><a href="https://br.wikipedia.org/wiki/Kustentin_Ia%C3%B1_(impalaer_roman)" title="Kustentin Iañ (impalaer roman) – bretonština" lang="br" hreflang="br" data-title="Kustentin Iañ (impalaer roman)" data-language-autonym="Brezhoneg" data-language-local-name="bretonština" class="interlanguage-link-target"><span>Brezhoneg</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bs mw-list-item"><a href="https://bs.wikipedia.org/wiki/Konstantin_Veliki" title="Konstantin Veliki – bosenština" lang="bs" hreflang="bs" data-title="Konstantin Veliki" data-language-autonym="Bosanski" data-language-local-name="bosenština" class="interlanguage-link-target"><span>Bosanski</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-btm mw-list-item"><a href="https://btm.wikipedia.org/wiki/Constantine_na_Godang" title="Constantine na Godang – Batak Mandailing" lang="btm" hreflang="btm" data-title="Constantine na Godang" data-language-autonym="Batak Mandailing" data-language-local-name="Batak Mandailing" class="interlanguage-link-target"><span>Batak Mandailing</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bxr mw-list-item"><a href="https://bxr.wikipedia.org/wiki/I_%D0%9A%D0%BE%D0%BD%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%BD%D1%82%D0%B8%D0%BD" title="I Константин – Russia Buriat" lang="bxr" hreflang="bxr" data-title="I Константин" data-language-autonym="Буряад" data-language-local-name="Russia Buriat" class="interlanguage-link-target"><span>Буряад</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ca mw-list-item"><a href="https://ca.wikipedia.org/wiki/Constant%C3%AD_I_el_Gran" title="Constantí I el Gran – katalánština" lang="ca" hreflang="ca" data-title="Constantí I el Gran" data-language-autonym="Català" data-language-local-name="katalánština" class="interlanguage-link-target"><span>Català</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ce mw-list-item"><a href="https://ce.wikipedia.org/wiki/%D0%A1%D0%B8%D0%B9%D0%BB%D0%B0%D1%85%D1%8C-%D0%B2%D0%BE%D0%BA%D0%BA%D1%85%D0%B0_%D0%9A%D0%BE%D0%BD%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%BD%D1%82%D0%B8%D0%BD_I" title="Сийлахь-воккха Константин I – čečenština" lang="ce" hreflang="ce" data-title="Сийлахь-воккха Константин I" data-language-autonym="Нохчийн" data-language-local-name="čečenština" class="interlanguage-link-target"><span>Нохчийн</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ceb mw-list-item"><a href="https://ceb.wikipedia.org/wiki/Constantino_ang_Bantogan" title="Constantino ang Bantogan – cebuánština" lang="ceb" hreflang="ceb" data-title="Constantino ang Bantogan" data-language-autonym="Cebuano" data-language-local-name="cebuánština" class="interlanguage-link-target"><span>Cebuano</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ckb mw-list-item"><a href="https://ckb.wikipedia.org/wiki/%DA%A9%DB%86%D9%86%D8%B3%D8%AA%D8%A7%D9%86%D8%AA%DB%8C%D9%86%DB%8C_%D9%85%DB%95%D8%B2%D9%86" title="کۆنستانتینی مەزن – kurdština (sorání)" lang="ckb" hreflang="ckb" data-title="کۆنستانتینی مەزن" data-language-autonym="کوردی" data-language-local-name="kurdština (sorání)" class="interlanguage-link-target"><span>کوردی</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cu mw-list-item"><a href="https://cu.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D1%A1%D0%BD%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%BD%D1%82%D1%97%D0%BD%D1%8A_%D0%92%D1%94%D0%BB%D0%B8%D0%BA%EA%99%91%D0%B8" title="Кѡнстантїнъ Вєликꙑи – staroslověnština" lang="cu" hreflang="cu" data-title="Кѡнстантїнъ Вєликꙑи" data-language-autonym="Словѣньскъ / ⰔⰎⰑⰂⰡⰐⰠⰔⰍⰟ" data-language-local-name="staroslověnština" class="interlanguage-link-target"><span>Словѣньскъ / ⰔⰎⰑⰂⰡⰐⰠⰔⰍⰟ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cv mw-list-item"><a href="https://cv.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D1%81%D0%BB%D3%91_%D0%9A%D0%BE%D0%BD%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%BD%D1%82%D0%B8%D0%BD_I" title="Аслӑ Константин I – čuvaština" lang="cv" hreflang="cv" data-title="Аслӑ Константин I" data-language-autonym="Чӑвашла" data-language-local-name="čuvaština" class="interlanguage-link-target"><span>Чӑвашла</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cy mw-list-item"><a href="https://cy.wikipedia.org/wiki/Cystennin_I" title="Cystennin I – velština" lang="cy" hreflang="cy" data-title="Cystennin I" data-language-autonym="Cymraeg" data-language-local-name="velština" class="interlanguage-link-target"><span>Cymraeg</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-da mw-list-item"><a href="https://da.wikipedia.org/wiki/Konstantin_den_Store" title="Konstantin den Store – dánština" lang="da" hreflang="da" data-title="Konstantin den Store" data-language-autonym="Dansk" data-language-local-name="dánština" class="interlanguage-link-target"><span>Dansk</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-de badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://de.wikipedia.org/wiki/Konstantin_der_Gro%C3%9Fe" title="Konstantin der Große – němčina" lang="de" hreflang="de" data-title="Konstantin der Große" data-language-autonym="Deutsch" data-language-local-name="němčina" class="interlanguage-link-target"><span>Deutsch</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-diq mw-list-item"><a href="https://diq.wikipedia.org/wiki/Constantinus_I" title="Constantinus I – Zazaki" lang="diq" hreflang="diq" data-title="Constantinus I" data-language-autonym="Zazaki" data-language-local-name="Zazaki" class="interlanguage-link-target"><span>Zazaki</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-el mw-list-item"><a href="https://el.wikipedia.org/wiki/%CE%9C%CE%AD%CE%B3%CE%B1%CF%82_%CE%9A%CF%89%CE%BD%CF%83%CF%84%CE%B1%CE%BD%CF%84%CE%AF%CE%BD%CE%BF%CF%82" title="Μέγας Κωνσταντίνος – řečtina" lang="el" hreflang="el" data-title="Μέγας Κωνσταντίνος" data-language-autonym="Ελληνικά" data-language-local-name="řečtina" class="interlanguage-link-target"><span>Ελληνικά</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-en badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Constantine_the_Great" title="Constantine the Great – angličtina" lang="en" hreflang="en" data-title="Constantine the Great" data-language-autonym="English" data-language-local-name="angličtina" class="interlanguage-link-target"><span>English</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eo mw-list-item"><a href="https://eo.wikipedia.org/wiki/Konstanteno_la_Granda" title="Konstanteno la Granda – esperanto" lang="eo" hreflang="eo" data-title="Konstanteno la Granda" data-language-autonym="Esperanto" data-language-local-name="esperanto" class="interlanguage-link-target"><span>Esperanto</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-es badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://es.wikipedia.org/wiki/Constantino_I" title="Constantino I – španělština" lang="es" hreflang="es" data-title="Constantino I" data-language-autonym="Español" data-language-local-name="španělština" class="interlanguage-link-target"><span>Español</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-et mw-list-item"><a href="https://et.wikipedia.org/wiki/Constantinus_Suur" title="Constantinus Suur – estonština" lang="et" hreflang="et" data-title="Constantinus Suur" data-language-autonym="Eesti" data-language-local-name="estonština" class="interlanguage-link-target"><span>Eesti</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eu mw-list-item"><a href="https://eu.wikipedia.org/wiki/Konstantino_I.a_Handia" title="Konstantino I.a Handia – baskičtina" lang="eu" hreflang="eu" data-title="Konstantino I.a Handia" data-language-autonym="Euskara" data-language-local-name="baskičtina" class="interlanguage-link-target"><span>Euskara</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fa badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://fa.wikipedia.org/wiki/%DA%A9%D9%86%D8%B3%D8%AA%D8%A7%D9%86%D8%AA%DB%8C%D9%86_%D8%A8%D8%B2%D8%B1%DA%AF" title="کنستانتین بزرگ – perština" lang="fa" hreflang="fa" data-title="کنستانتین بزرگ" data-language-autonym="فارسی" data-language-local-name="perština" class="interlanguage-link-target"><span>فارسی</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fi mw-list-item"><a href="https://fi.wikipedia.org/wiki/Konstantinus_Suuri" title="Konstantinus Suuri – finština" lang="fi" hreflang="fi" data-title="Konstantinus Suuri" data-language-autonym="Suomi" data-language-local-name="finština" class="interlanguage-link-target"><span>Suomi</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fr mw-list-item"><a href="https://fr.wikipedia.org/wiki/Constantin_Ier_(empereur_romain)" title="Constantin Ier (empereur romain) – francouzština" lang="fr" hreflang="fr" data-title="Constantin Ier (empereur romain)" data-language-autonym="Français" data-language-local-name="francouzština" class="interlanguage-link-target"><span>Français</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fy badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://fy.wikipedia.org/wiki/Konstantyn_de_Grutte" title="Konstantyn de Grutte – fríština (západní)" lang="fy" hreflang="fy" data-title="Konstantyn de Grutte" data-language-autonym="Frysk" data-language-local-name="fríština (západní)" class="interlanguage-link-target"><span>Frysk</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ga mw-list-item"><a href="https://ga.wikipedia.org/wiki/Constaint%C3%ADn_M%C3%B3r_(Impire_na_R%C3%B3imhe)" title="Constaintín Mór (Impire na Róimhe) – irština" lang="ga" hreflang="ga" data-title="Constaintín Mór (Impire na Róimhe)" data-language-autonym="Gaeilge" data-language-local-name="irština" class="interlanguage-link-target"><span>Gaeilge</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gcr mw-list-item"><a href="https://gcr.wikipedia.org/wiki/Constantin_I%C3%A9_(ampr%C3%B2_romen)" title="Constantin Ié (amprò romen) – Guianan Creole" lang="gcr" hreflang="gcr" data-title="Constantin Ié (amprò romen)" data-language-autonym="Kriyòl gwiyannen" data-language-local-name="Guianan Creole" class="interlanguage-link-target"><span>Kriyòl gwiyannen</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gd mw-list-item"><a href="https://gd.wikipedia.org/wiki/C%C3%B2iseam_M%C3%B2r" title="Còiseam Mòr – skotská gaelština" lang="gd" hreflang="gd" data-title="Còiseam Mòr" data-language-autonym="Gàidhlig" data-language-local-name="skotská gaelština" class="interlanguage-link-target"><span>Gàidhlig</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gl mw-list-item"><a href="https://gl.wikipedia.org/wiki/Constantino_I_o_Grande" title="Constantino I o Grande – galicijština" lang="gl" hreflang="gl" data-title="Constantino I o Grande" data-language-autonym="Galego" data-language-local-name="galicijština" class="interlanguage-link-target"><span>Galego</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gn mw-list-item"><a href="https://gn.wikipedia.org/wiki/Kontant%C3%ADno_I" title="Kontantíno I – guaranština" lang="gn" hreflang="gn" data-title="Kontantíno I" data-language-autonym="Avañe'ẽ" data-language-local-name="guaranština" class="interlanguage-link-target"><span>Avañe'ẽ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hak mw-list-item"><a href="https://hak.wikipedia.org/wiki/Constantinus_1-s%E1%B9%B3" title="Constantinus 1-sṳ – čínština (dialekty Hakka)" lang="hak" hreflang="hak" data-title="Constantinus 1-sṳ" data-language-autonym="客家語 / Hak-kâ-ngî" data-language-local-name="čínština (dialekty Hakka)" class="interlanguage-link-target"><span>客家語 / Hak-kâ-ngî</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-he mw-list-item"><a href="https://he.wikipedia.org/wiki/%D7%A7%D7%95%D7%A0%D7%A1%D7%98%D7%A0%D7%98%D7%99%D7%A0%D7%95%D7%A1" title="קונסטנטינוס – hebrejština" lang="he" hreflang="he" data-title="קונסטנטינוס" data-language-autonym="עברית" data-language-local-name="hebrejština" class="interlanguage-link-target"><span>עברית</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hi mw-list-item"><a href="https://hi.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%95%E0%A5%8B%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%9F%E0%A4%BE%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%9F%E0%A4%BF%E0%A4%A8_%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%A5%E0%A4%AE" title="कोन्स्टान्टिन प्रथम – hindština" lang="hi" hreflang="hi" data-title="कोन्स्टान्टिन प्रथम" data-language-autonym="हिन्दी" data-language-local-name="hindština" class="interlanguage-link-target"><span>हिन्दी</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hif mw-list-item"><a href="https://hif.wikipedia.org/wiki/Constantine_I_(emperor)" title="Constantine I (emperor) – hindština (Fidži)" lang="hif" hreflang="hif" data-title="Constantine I (emperor)" data-language-autonym="Fiji Hindi" data-language-local-name="hindština (Fidži)" class="interlanguage-link-target"><span>Fiji Hindi</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hr mw-list-item"><a href="https://hr.wikipedia.org/wiki/Konstantin_I._Veliki" title="Konstantin I. Veliki – chorvatština" lang="hr" hreflang="hr" data-title="Konstantin I. Veliki" data-language-autonym="Hrvatski" data-language-local-name="chorvatština" class="interlanguage-link-target"><span>Hrvatski</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hu mw-list-item"><a href="https://hu.wikipedia.org/wiki/I._Constantinus_r%C3%B3mai_cs%C3%A1sz%C3%A1r" title="I. Constantinus római császár – maďarština" lang="hu" hreflang="hu" data-title="I. Constantinus római császár" data-language-autonym="Magyar" data-language-local-name="maďarština" class="interlanguage-link-target"><span>Magyar</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hy mw-list-item"><a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D4%BF%D5%B8%D5%BD%D5%BF%D5%A1%D5%B6%D5%A4%D5%AB%D5%A1%D5%B6%D5%B8%D5%BD_%D4%B1_%D5%84%D5%A5%D5%AE" title="Կոստանդիանոս Ա Մեծ – arménština" lang="hy" hreflang="hy" data-title="Կոստանդիանոս Ա Մեծ" data-language-autonym="Հայերեն" data-language-local-name="arménština" class="interlanguage-link-target"><span>Հայերեն</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hyw mw-list-item"><a href="https://hyw.wikipedia.org/wiki/%D5%84%D5%A5%D5%AE%D5%B6_%D4%BF%D5%B8%D5%BD%D5%BF%D5%A1%D5%B6%D5%A4%D5%AB%D5%B6" title="Մեծն Կոստանդին – Western Armenian" lang="hyw" hreflang="hyw" data-title="Մեծն Կոստանդին" data-language-autonym="Արեւմտահայերէն" data-language-local-name="Western Armenian" class="interlanguage-link-target"><span>Արեւմտահայերէն</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ia mw-list-item"><a href="https://ia.wikipedia.org/wiki/Constantino_I" title="Constantino I – interlingua" lang="ia" hreflang="ia" data-title="Constantino I" data-language-autonym="Interlingua" data-language-local-name="interlingua" class="interlanguage-link-target"><span>Interlingua</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-id badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://id.wikipedia.org/wiki/Konstantinus_Agung" title="Konstantinus Agung – indonéština" lang="id" hreflang="id" data-title="Konstantinus Agung" data-language-autonym="Bahasa Indonesia" data-language-local-name="indonéština" class="interlanguage-link-target"><span>Bahasa Indonesia</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ilo mw-list-item"><a href="https://ilo.wikipedia.org/wiki/Konstantino_ti_Natan-ok" title="Konstantino ti Natan-ok – ilokánština" lang="ilo" hreflang="ilo" data-title="Konstantino ti Natan-ok" data-language-autonym="Ilokano" data-language-local-name="ilokánština" class="interlanguage-link-target"><span>Ilokano</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-io mw-list-item"><a href="https://io.wikipedia.org/wiki/Konstantinus_la_1ma" title="Konstantinus la 1ma – ido" lang="io" hreflang="io" data-title="Konstantinus la 1ma" data-language-autonym="Ido" data-language-local-name="ido" class="interlanguage-link-target"><span>Ido</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-is mw-list-item"><a href="https://is.wikipedia.org/wiki/Konstant%C3%ADnus_mikli" title="Konstantínus mikli – islandština" lang="is" hreflang="is" data-title="Konstantínus mikli" data-language-autonym="Íslenska" data-language-local-name="islandština" class="interlanguage-link-target"><span>Íslenska</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-it mw-list-item"><a href="https://it.wikipedia.org/wiki/Costantino_I" title="Costantino I – italština" lang="it" hreflang="it" data-title="Costantino I" data-language-autonym="Italiano" data-language-local-name="italština" class="interlanguage-link-target"><span>Italiano</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ja badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://ja.wikipedia.org/wiki/%E3%82%B3%E3%83%B3%E3%82%B9%E3%82%BF%E3%83%B3%E3%83%86%E3%82%A3%E3%83%8C%E3%82%B91%E4%B8%96" title="コンスタンティヌス1世 – japonština" lang="ja" hreflang="ja" data-title="コンスタンティヌス1世" data-language-autonym="日本語" data-language-local-name="japonština" class="interlanguage-link-target"><span>日本語</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jv mw-list-item"><a href="https://jv.wikipedia.org/wiki/Konstantin_I" title="Konstantin I – javánština" lang="jv" hreflang="jv" data-title="Konstantin I" data-language-autonym="Jawa" data-language-local-name="javánština" class="interlanguage-link-target"><span>Jawa</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ka mw-list-item"><a href="https://ka.wikipedia.org/wiki/%E1%83%99%E1%83%9D%E1%83%9C%E1%83%A1%E1%83%A2%E1%83%90%E1%83%9C%E1%83%A2%E1%83%98%E1%83%9C%E1%83%94_I_%E1%83%93%E1%83%98%E1%83%93%E1%83%98" title="კონსტანტინე I დიდი – gruzínština" lang="ka" hreflang="ka" data-title="კონსტანტინე I დიდი" data-language-autonym="ქართული" data-language-local-name="gruzínština" class="interlanguage-link-target"><span>ქართული</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kk mw-list-item"><a href="https://kk.wikipedia.org/wiki/%D2%B0%D0%BB%D1%8B_%D0%9A%D0%BE%D0%BD%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%BD%D1%82%D0%B8%D0%BD" title="Ұлы Константин – kazaština" lang="kk" hreflang="kk" data-title="Ұлы Константин" data-language-autonym="Қазақша" data-language-local-name="kazaština" class="interlanguage-link-target"><span>Қазақша</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ko mw-list-item"><a href="https://ko.wikipedia.org/wiki/%EC%BD%98%EC%8A%A4%ED%83%84%ED%8B%B0%EB%88%84%EC%8A%A4_1%EC%84%B8" title="콘스탄티누스 1세 – korejština" lang="ko" hreflang="ko" data-title="콘스탄티누스 1세" data-language-autonym="한국어" data-language-local-name="korejština" class="interlanguage-link-target"><span>한국어</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ku mw-list-item"><a href="https://ku.wikipedia.org/wiki/Konstant%C3%AEn%C3%AA_Mezin" title="Konstantînê Mezin – kurdština" lang="ku" hreflang="ku" data-title="Konstantînê Mezin" data-language-autonym="Kurdî" data-language-local-name="kurdština" class="interlanguage-link-target"><span>Kurdî</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kw mw-list-item"><a href="https://kw.wikipedia.org/wiki/Kostentin_I_a_Rom" title="Kostentin I a Rom – kornština" lang="kw" hreflang="kw" data-title="Kostentin I a Rom" data-language-autonym="Kernowek" data-language-local-name="kornština" class="interlanguage-link-target"><span>Kernowek</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-la mw-list-item"><a href="https://la.wikipedia.org/wiki/Constantinus_I" title="Constantinus I – latina" lang="la" hreflang="la" data-title="Constantinus I" data-language-autonym="Latina" data-language-local-name="latina" class="interlanguage-link-target"><span>Latina</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lb mw-list-item"><a href="https://lb.wikipedia.org/wiki/Konstantin_de_Groussen" title="Konstantin de Groussen – lucemburština" lang="lb" hreflang="lb" data-title="Konstantin de Groussen" data-language-autonym="Lëtzebuergesch" data-language-local-name="lucemburština" class="interlanguage-link-target"><span>Lëtzebuergesch</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lfn mw-list-item"><a href="https://lfn.wikipedia.org/wiki/Constantino_la_Grande" title="Constantino la Grande – lingua franca nova" lang="lfn" hreflang="lfn" data-title="Constantino la Grande" data-language-autonym="Lingua Franca Nova" data-language-local-name="lingua franca nova" class="interlanguage-link-target"><span>Lingua Franca Nova</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-li mw-list-item"><a href="https://li.wikipedia.org/wiki/Constantien_de_Groete" title="Constantien de Groete – limburština" lang="li" hreflang="li" data-title="Constantien de Groete" data-language-autonym="Limburgs" data-language-local-name="limburština" class="interlanguage-link-target"><span>Limburgs</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lmo mw-list-item"><a href="https://lmo.wikipedia.org/wiki/Costantin_I" title="Costantin I – lombardština" lang="lmo" hreflang="lmo" data-title="Costantin I" data-language-autonym="Lombard" data-language-local-name="lombardština" class="interlanguage-link-target"><span>Lombard</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lt mw-list-item"><a href="https://lt.wikipedia.org/wiki/Konstantinas_I" title="Konstantinas I – litevština" lang="lt" hreflang="lt" data-title="Konstantinas I" data-language-autonym="Lietuvių" data-language-local-name="litevština" class="interlanguage-link-target"><span>Lietuvių</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lv mw-list-item"><a href="https://lv.wikipedia.org/wiki/Konstant%C4%ABns_I" title="Konstantīns I – lotyština" lang="lv" hreflang="lv" data-title="Konstantīns I" data-language-autonym="Latviešu" data-language-local-name="lotyština" class="interlanguage-link-target"><span>Latviešu</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mg mw-list-item"><a href="https://mg.wikipedia.org/wiki/K%C3%B4nstantino_I" title="Kônstantino I – malgaština" lang="mg" hreflang="mg" data-title="Kônstantino I" data-language-autonym="Malagasy" data-language-local-name="malgaština" class="interlanguage-link-target"><span>Malagasy</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mk mw-list-item"><a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%BE%D0%BD%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%BD%D1%82%D0%B8%D0%BD_%D0%92%D0%B5%D0%BB%D0%B8%D0%BA%D0%B8" title="Константин Велики – makedonština" lang="mk" hreflang="mk" data-title="Константин Велики" data-language-autonym="Македонски" data-language-local-name="makedonština" class="interlanguage-link-target"><span>Македонски</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ml mw-list-item"><a href="https://ml.wikipedia.org/wiki/%E0%B4%95%E0%B5%8B%E0%B5%BA%E0%B4%B8%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B4%A8%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%88%E0%B5%BB_%E0%B4%92%E0%B4%A8%E0%B5%8D%E0%B4%A8%E0%B4%BE%E0%B4%AE%E0%B5%BB" title="കോൺസ്റ്റന്റൈൻ ഒന്നാമൻ – malajálamština" lang="ml" hreflang="ml" data-title="കോൺസ്റ്റന്റൈൻ ഒന്നാമൻ" data-language-autonym="മലയാളം" data-language-local-name="malajálamština" class="interlanguage-link-target"><span>മലയാളം</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mn mw-list-item"><a href="https://mn.wikipedia.org/wiki/I_%D0%9A%D0%BE%D0%BD%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%BD%D1%82%D0%B8%D0%BD" title="I Константин – mongolština" lang="mn" hreflang="mn" data-title="I Константин" data-language-autonym="Монгол" data-language-local-name="mongolština" class="interlanguage-link-target"><span>Монгол</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mr mw-list-item"><a href="https://mr.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%95%E0%A5%89%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%9F%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%9F%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%A8_%E0%A4%AA%E0%A4%B9%E0%A4%BF%E0%A4%B2%E0%A4%BE" title="कॉन्स्टन्टाइन पहिला – maráthština" lang="mr" hreflang="mr" data-title="कॉन्स्टन्टाइन पहिला" data-language-autonym="मराठी" data-language-local-name="maráthština" class="interlanguage-link-target"><span>मराठी</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ms mw-list-item"><a href="https://ms.wikipedia.org/wiki/Constantinus_I" title="Constantinus I – malajština" lang="ms" hreflang="ms" data-title="Constantinus I" data-language-autonym="Bahasa Melayu" data-language-local-name="malajština" class="interlanguage-link-target"><span>Bahasa Melayu</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mwl mw-list-item"><a href="https://mwl.wikipedia.org/wiki/Custantino_I" title="Custantino I – mirandština" lang="mwl" hreflang="mwl" data-title="Custantino I" data-language-autonym="Mirandés" data-language-local-name="mirandština" class="interlanguage-link-target"><span>Mirandés</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-my mw-list-item"><a href="https://my.wikipedia.org/wiki/%E1%80%99%E1%80%9F%E1%80%AC%E1%80%80%E1%80%BD%E1%80%94%E1%80%BA%E1%80%85%E1%80%90%E1%80%94%E1%80%BA%E1%80%90%E1%80%AD%E1%80%AF%E1%80%84%E1%80%BA%E1%80%B8" title="မဟာကွန်စတန်တိုင်း – barmština" lang="my" hreflang="my" data-title="မဟာကွန်စတန်တိုင်း" data-language-autonym="မြန်မာဘာသာ" data-language-local-name="barmština" class="interlanguage-link-target"><span>မြန်မာဘာသာ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nds mw-list-item"><a href="https://nds.wikipedia.org/wiki/Konstantin_de_Grote" title="Konstantin de Grote – dolnoněmčina" lang="nds" hreflang="nds" data-title="Konstantin de Grote" data-language-autonym="Plattdüütsch" data-language-local-name="dolnoněmčina" class="interlanguage-link-target"><span>Plattdüütsch</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nl badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://nl.wikipedia.org/wiki/Constantijn_de_Grote" title="Constantijn de Grote – nizozemština" lang="nl" hreflang="nl" data-title="Constantijn de Grote" data-language-autonym="Nederlands" data-language-local-name="nizozemština" class="interlanguage-link-target"><span>Nederlands</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nn mw-list-item"><a href="https://nn.wikipedia.org/wiki/Konstantin_den_store" title="Konstantin den store – norština (nynorsk)" lang="nn" hreflang="nn" data-title="Konstantin den store" data-language-autonym="Norsk nynorsk" data-language-local-name="norština (nynorsk)" class="interlanguage-link-target"><span>Norsk nynorsk</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-no mw-list-item"><a href="https://no.wikipedia.org/wiki/Konstantin_den_store" title="Konstantin den store – norština (bokmål)" lang="nb" hreflang="nb" data-title="Konstantin den store" data-language-autonym="Norsk bokmål" data-language-local-name="norština (bokmål)" class="interlanguage-link-target"><span>Norsk bokmål</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-oc mw-list-item"><a href="https://oc.wikipedia.org/wiki/Constantin_I_lo_Grand" title="Constantin I lo Grand – okcitánština" lang="oc" hreflang="oc" data-title="Constantin I lo Grand" data-language-autonym="Occitan" data-language-local-name="okcitánština" class="interlanguage-link-target"><span>Occitan</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pa mw-list-item"><a href="https://pa.wikipedia.org/wiki/%E0%A8%95%E0%A9%8B%E0%A8%82%E0%A8%B8%E0%A8%A4%E0%A8%BE%E0%A8%82%E0%A8%A4%E0%A9%80%E0%A8%A8_%E0%A8%AE%E0%A8%B9%E0%A8%BE%E0%A8%A8" title="ਕੋਂਸਤਾਂਤੀਨ ਮਹਾਨ – paňdžábština" lang="pa" hreflang="pa" data-title="ਕੋਂਸਤਾਂਤੀਨ ਮਹਾਨ" data-language-autonym="ਪੰਜਾਬੀ" data-language-local-name="paňdžábština" class="interlanguage-link-target"><span>ਪੰਜਾਬੀ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pl mw-list-item"><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Konstantyn_I_Wielki" title="Konstantyn I Wielki – polština" lang="pl" hreflang="pl" data-title="Konstantyn I Wielki" data-language-autonym="Polski" data-language-local-name="polština" class="interlanguage-link-target"><span>Polski</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pms mw-list-item"><a href="https://pms.wikipedia.org/wiki/Costantin" title="Costantin – piemonština" lang="pms" hreflang="pms" data-title="Costantin" data-language-autonym="Piemontèis" data-language-local-name="piemonština" class="interlanguage-link-target"><span>Piemontèis</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pnb mw-list-item"><a href="https://pnb.wikipedia.org/wiki/%D9%82%D8%B3%D8%B7%D9%86%D8%B7%DB%8C%D9%86_I" title="قسطنطین I – Western Punjabi" lang="pnb" hreflang="pnb" data-title="قسطنطین I" data-language-autonym="پنجابی" data-language-local-name="Western Punjabi" class="interlanguage-link-target"><span>پنجابی</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ps mw-list-item"><a href="https://ps.wikipedia.org/wiki/%D9%84%D9%88%DB%8C_%D9%82%D8%B3%D8%B7%D9%86%D8%B7%DB%8C%D9%86" title="لوی قسطنطین – paštština" lang="ps" hreflang="ps" data-title="لوی قسطنطین" data-language-autonym="پښتو" data-language-local-name="paštština" class="interlanguage-link-target"><span>پښتو</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pt mw-list-item"><a href="https://pt.wikipedia.org/wiki/Constantino" title="Constantino – portugalština" lang="pt" hreflang="pt" data-title="Constantino" data-language-autonym="Português" data-language-local-name="portugalština" class="interlanguage-link-target"><span>Português</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-qu mw-list-item"><a href="https://qu.wikipedia.org/wiki/Constantinus_I" title="Constantinus I – kečuánština" lang="qu" hreflang="qu" data-title="Constantinus I" data-language-autonym="Runa Simi" data-language-local-name="kečuánština" class="interlanguage-link-target"><span>Runa Simi</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ro mw-list-item"><a href="https://ro.wikipedia.org/wiki/Constantin_cel_Mare" title="Constantin cel Mare – rumunština" lang="ro" hreflang="ro" data-title="Constantin cel Mare" data-language-autonym="Română" data-language-local-name="rumunština" class="interlanguage-link-target"><span>Română</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ru mw-list-item"><a href="https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%BE%D0%BD%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%BD%D1%82%D0%B8%D0%BD_I_%D0%92%D0%B5%D0%BB%D0%B8%D0%BA%D0%B8%D0%B9" title="Константин I Великий – ruština" lang="ru" hreflang="ru" data-title="Константин I Великий" data-language-autonym="Русский" data-language-local-name="ruština" class="interlanguage-link-target"><span>Русский</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rue mw-list-item"><a href="https://rue.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%BE%D0%BD%D1%88%D1%82%D0%B0%D0%BD%D1%82%D1%96%D0%BD_I" title="Конштантін I – rusínština" lang="rue" hreflang="rue" data-title="Конштантін I" data-language-autonym="Русиньскый" data-language-local-name="rusínština" class="interlanguage-link-target"><span>Русиньскый</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sa mw-list-item"><a href="https://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%9F%E0%A4%A3%E0%A5%8D%E0%A4%9F%E0%A5%88%E0%A4%A8_%E0%A5%A7" title="कान्स्टण्टैन १ – sanskrt" lang="sa" hreflang="sa" data-title="कान्स्टण्टैन १" data-language-autonym="संस्कृतम्" data-language-local-name="sanskrt" class="interlanguage-link-target"><span>संस्कृतम्</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sah mw-list-item"><a href="https://sah.wikipedia.org/wiki/%D0%A3%D0%BB%D1%83%D1%83_%D0%9A%D0%BE%D0%BD%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%BD%D1%82%D0%B8%D0%BD" title="Улуу Константин – jakutština" lang="sah" hreflang="sah" data-title="Улуу Константин" data-language-autonym="Саха тыла" data-language-local-name="jakutština" class="interlanguage-link-target"><span>Саха тыла</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sc mw-list-item"><a href="https://sc.wikipedia.org/wiki/Antine_su_Mannu" title="Antine su Mannu – sardština" lang="sc" hreflang="sc" data-title="Antine su Mannu" data-language-autonym="Sardu" data-language-local-name="sardština" class="interlanguage-link-target"><span>Sardu</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-scn mw-list-item"><a href="https://scn.wikipedia.org/wiki/Custantinu_I" title="Custantinu I – sicilština" lang="scn" hreflang="scn" data-title="Custantinu I" data-language-autonym="Sicilianu" data-language-local-name="sicilština" class="interlanguage-link-target"><span>Sicilianu</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sco mw-list-item"><a href="https://sco.wikipedia.org/wiki/Constantine_the_Great" title="Constantine the Great – skotština" lang="sco" hreflang="sco" data-title="Constantine the Great" data-language-autonym="Scots" data-language-local-name="skotština" class="interlanguage-link-target"><span>Scots</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sh badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://sh.wikipedia.org/wiki/Konstantin_Veliki" title="Konstantin Veliki – srbochorvatština" lang="sh" hreflang="sh" data-title="Konstantin Veliki" data-language-autonym="Srpskohrvatski / српскохрватски" data-language-local-name="srbochorvatština" class="interlanguage-link-target"><span>Srpskohrvatski / српскохрватски</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-simple mw-list-item"><a href="https://simple.wikipedia.org/wiki/Constantine_the_Great" title="Constantine the Great – Simple English" lang="en-simple" hreflang="en-simple" data-title="Constantine the Great" data-language-autonym="Simple English" data-language-local-name="Simple English" class="interlanguage-link-target"><span>Simple English</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sk mw-list-item"><a href="https://sk.wikipedia.org/wiki/Kon%C5%A1tant%C3%ADn_I._(cis%C3%A1r)" title="Konštantín I. (cisár) – slovenština" lang="sk" hreflang="sk" data-title="Konštantín I. (cisár)" data-language-autonym="Slovenčina" data-language-local-name="slovenština" class="interlanguage-link-target"><span>Slovenčina</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sl mw-list-item"><a href="https://sl.wikipedia.org/wiki/Konstantin_I._Veliki" title="Konstantin I. Veliki – slovinština" lang="sl" hreflang="sl" data-title="Konstantin I. Veliki" data-language-autonym="Slovenščina" data-language-local-name="slovinština" class="interlanguage-link-target"><span>Slovenščina</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sq mw-list-item"><a href="https://sq.wikipedia.org/wiki/Kostandini_i_Madh" title="Kostandini i Madh – albánština" lang="sq" hreflang="sq" data-title="Kostandini i Madh" data-language-autonym="Shqip" data-language-local-name="albánština" class="interlanguage-link-target"><span>Shqip</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sr mw-list-item"><a href="https://sr.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%BE%D0%BD%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%BD%D1%82%D0%B8%D0%BD_%D0%92%D0%B5%D0%BB%D0%B8%D0%BA%D0%B8" title="Константин Велики – srbština" lang="sr" hreflang="sr" data-title="Константин Велики" data-language-autonym="Српски / srpski" data-language-local-name="srbština" class="interlanguage-link-target"><span>Српски / srpski</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sv mw-list-item"><a href="https://sv.wikipedia.org/wiki/Konstantin_den_store" title="Konstantin den store – švédština" lang="sv" hreflang="sv" data-title="Konstantin den store" data-language-autonym="Svenska" data-language-local-name="švédština" class="interlanguage-link-target"><span>Svenska</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sw mw-list-item"><a href="https://sw.wikipedia.org/wiki/Konstantino_Mkuu" title="Konstantino Mkuu – svahilština" lang="sw" hreflang="sw" data-title="Konstantino Mkuu" data-language-autonym="Kiswahili" data-language-local-name="svahilština" class="interlanguage-link-target"><span>Kiswahili</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-szy mw-list-item"><a href="https://szy.wikipedia.org/wiki/Cinsetantintatin" title="Cinsetantintatin – Sakizaya" lang="szy" hreflang="szy" data-title="Cinsetantintatin" data-language-autonym="Sakizaya" data-language-local-name="Sakizaya" class="interlanguage-link-target"><span>Sakizaya</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ta mw-list-item"><a href="https://ta.wikipedia.org/wiki/%E0%AE%AE%E0%AF%81%E0%AE%A4%E0%AE%B2%E0%AE%BE%E0%AE%AE%E0%AF%8D_%E0%AE%95%E0%AE%BE%E0%AE%A9%E0%AF%8D%E0%AE%B8%E0%AF%8D%E0%AE%9F%E0%AE%A9%E0%AF%8D%E0%AE%9F%E0%AF%88%E0%AE%A9%E0%AF%8D" title="முதலாம் கான்ஸ்டன்டைன் – tamilština" lang="ta" hreflang="ta" data-title="முதலாம் கான்ஸ்டன்டைன்" data-language-autonym="தமிழ்" data-language-local-name="tamilština" class="interlanguage-link-target"><span>தமிழ்</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-te mw-list-item"><a href="https://te.wikipedia.org/wiki/%E0%B0%95%E0%B0%BE%E0%B0%A8%E0%B1%8D%E2%80%8C%E0%B0%B8%E0%B1%8D%E0%B0%9F%E0%B0%BE%E0%B0%82%E0%B0%9F%E0%B0%BF%E0%B0%A8%E0%B1%8D_%E0%B0%A6_%E0%B0%97%E0%B1%8D%E0%B0%B0%E0%B1%87%E0%B0%9F%E0%B1%8D" title="కాన్‌స్టాంటిన్ ద గ్రేట్ – telugština" lang="te" hreflang="te" data-title="కాన్‌స్టాంటిన్ ద గ్రేట్" data-language-autonym="తెలుగు" data-language-local-name="telugština" class="interlanguage-link-target"><span>తెలుగు</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-th mw-list-item"><a href="https://th.wikipedia.org/wiki/%E0%B8%88%E0%B8%B1%E0%B8%81%E0%B8%A3%E0%B8%9E%E0%B8%A3%E0%B8%A3%E0%B8%94%E0%B8%B4%E0%B8%84%E0%B8%AD%E0%B8%99%E0%B8%AA%E0%B9%81%E0%B8%95%E0%B8%99%E0%B8%95%E0%B8%B4%E0%B8%99%E0%B8%A1%E0%B8%AB%E0%B8%B2%E0%B8%A3%E0%B8%B2%E0%B8%8A" title="จักรพรรดิคอนสแตนตินมหาราช – thajština" lang="th" hreflang="th" data-title="จักรพรรดิคอนสแตนตินมหาราช" data-language-autonym="ไทย" data-language-local-name="thajština" class="interlanguage-link-target"><span>ไทย</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tl mw-list-item"><a href="https://tl.wikipedia.org/wiki/Dakilang_Constantino" title="Dakilang Constantino – tagalog" lang="tl" hreflang="tl" data-title="Dakilang Constantino" data-language-autonym="Tagalog" data-language-local-name="tagalog" class="interlanguage-link-target"><span>Tagalog</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tr mw-list-item"><a href="https://tr.wikipedia.org/wiki/I._Konstantin" title="I. Konstantin – turečtina" lang="tr" hreflang="tr" data-title="I. Konstantin" data-language-autonym="Türkçe" data-language-local-name="turečtina" class="interlanguage-link-target"><span>Türkçe</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tt mw-list-item"><a href="https://tt.wikipedia.org/wiki/%D0%91%D3%A9%D0%B5%D0%BA_%D0%9A%D0%BE%D0%BD%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%BD%D1%82%D0%B8%D0%BD" title="Бөек Константин – tatarština" lang="tt" hreflang="tt" data-title="Бөек Константин" data-language-autonym="Татарча / tatarça" data-language-local-name="tatarština" class="interlanguage-link-target"><span>Татарча / tatarça</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uk mw-list-item"><a href="https://uk.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%BE%D1%81%D1%82%D1%8F%D0%BD%D1%82%D0%B8%D0%BD_%D0%92%D0%B5%D0%BB%D0%B8%D0%BA%D0%B8%D0%B9" title="Костянтин Великий – ukrajinština" lang="uk" hreflang="uk" data-title="Костянтин Великий" data-language-autonym="Українська" data-language-local-name="ukrajinština" class="interlanguage-link-target"><span>Українська</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ur mw-list-item"><a href="https://ur.wikipedia.org/wiki/%D9%82%D8%B3%D8%B7%D9%86%D8%B7%DB%8C%D9%86_%D8%A7%D8%B9%D8%B8%D9%85" title="قسطنطین اعظم – urdština" lang="ur" hreflang="ur" data-title="قسطنطین اعظم" data-language-autonym="اردو" data-language-local-name="urdština" class="interlanguage-link-target"><span>اردو</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uz mw-list-item"><a href="https://uz.wikipedia.org/wiki/Konstantin_I" title="Konstantin I – uzbečtina" lang="uz" hreflang="uz" data-title="Konstantin I" data-language-autonym="Oʻzbekcha / ўзбекча" data-language-local-name="uzbečtina" class="interlanguage-link-target"><span>Oʻzbekcha / ўзбекча</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vep mw-list-item"><a href="https://vep.wikipedia.org/wiki/Konstantin_I_Sur%27" title="Konstantin I Sur' – vepština" lang="vep" hreflang="vep" data-title="Konstantin I Sur'" data-language-autonym="Vepsän kel’" data-language-local-name="vepština" class="interlanguage-link-target"><span>Vepsän kel’</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vi mw-list-item"><a href="https://vi.wikipedia.org/wiki/Constantinus_%C4%90%E1%BA%A1i_%C4%91%E1%BA%BF" title="Constantinus Đại đế – vietnamština" lang="vi" hreflang="vi" data-title="Constantinus Đại đế" data-language-autonym="Tiếng Việt" data-language-local-name="vietnamština" class="interlanguage-link-target"><span>Tiếng Việt</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-war mw-list-item"><a href="https://war.wikipedia.org/wiki/Constantino_nga_Harangdon" title="Constantino nga Harangdon – warajština" lang="war" hreflang="war" data-title="Constantino nga Harangdon" data-language-autonym="Winaray" data-language-local-name="warajština" class="interlanguage-link-target"><span>Winaray</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wuu mw-list-item"><a href="https://wuu.wikipedia.org/wiki/%E5%90%9B%E5%A3%AB%E5%9D%A6%E4%B8%81%E5%A4%A7%E5%B8%9D" title="君士坦丁大帝 – čínština (dialekty Wu)" lang="wuu" hreflang="wuu" data-title="君士坦丁大帝" data-language-autonym="吴语" data-language-local-name="čínština (dialekty Wu)" class="interlanguage-link-target"><span>吴语</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-xmf mw-list-item"><a href="https://xmf.wikipedia.org/wiki/%E1%83%99%E1%83%9D%E1%83%9C%E1%83%A1%E1%83%A2%E1%83%90%E1%83%9C%E1%83%A2%E1%83%98%E1%83%9C%E1%83%94_%E1%83%93%E1%83%98%E1%83%93%E1%83%98" title="კონსტანტინე დიდი – mingrelština" lang="xmf" hreflang="xmf" data-title="კონსტანტინე დიდი" data-language-autonym="მარგალური" data-language-local-name="mingrelština" class="interlanguage-link-target"><span>მარგალური</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-yi mw-list-item"><a href="https://yi.wikipedia.org/wiki/%D7%A7%D7%90%D7%A0%D7%A1%D7%98%D7%90%D7%A0%D7%98%D7%99%D7%9F_%D7%93%D7%A2%D7%A8_%D7%92%D7%A8%D7%95%D7%99%D7%A1%D7%A2%D7%A8" title="קאנסטאנטין דער גרויסער – jidiš" lang="yi" hreflang="yi" data-title="קאנסטאנטין דער גרויסער" data-language-autonym="ייִדיש" data-language-local-name="jidiš" class="interlanguage-link-target"><span>ייִדיש</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-yo mw-list-item"><a href="https://yo.wikipedia.org/wiki/Constantine_1k" title="Constantine 1k – jorubština" lang="yo" hreflang="yo" data-title="Constantine 1k" data-language-autonym="Yorùbá" data-language-local-name="jorubština" class="interlanguage-link-target"><span>Yorùbá</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh mw-list-item"><a href="https://zh.wikipedia.org/wiki/%E5%90%9B%E5%A3%AB%E5%9D%A6%E4%B8%81%E5%A4%A7%E5%B8%9D" title="君士坦丁大帝 – čínština" lang="zh" hreflang="zh" data-title="君士坦丁大帝" data-language-autonym="中文" data-language-local-name="čínština" class="interlanguage-link-target"><span>中文</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-classical mw-list-item"><a href="https://zh-classical.wikipedia.org/wiki/%E5%90%9B%E5%A3%AB%E5%9D%A6%E4%B8%81%E4%B8%80%E4%B8%96" title="君士坦丁一世 – čínština (klasická)" lang="lzh" hreflang="lzh" data-title="君士坦丁一世" data-language-autonym="文言" data-language-local-name="čínština (klasická)" class="interlanguage-link-target"><span>文言</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-min-nan mw-list-item"><a href="https://zh-min-nan.wikipedia.org/wiki/Constantinus_1-s%C3%A8" title="Constantinus 1-sè – čínština (dialekty Minnan)" lang="nan" hreflang="nan" data-title="Constantinus 1-sè" data-language-autonym="閩南語 / Bân-lâm-gú" data-language-local-name="čínština (dialekty Minnan)" class="interlanguage-link-target"><span>閩南語 / Bân-lâm-gú</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-yue mw-list-item"><a href="https://zh-yue.wikipedia.org/wiki/%E5%90%9B%E5%A3%AB%E5%9D%A6%E4%B8%81%E5%A4%A7%E5%B8%9D" title="君士坦丁大帝 – kantonština" lang="yue" hreflang="yue" data-title="君士坦丁大帝" data-language-autonym="粵語" data-language-local-name="kantonština" class="interlanguage-link-target"><span>粵語</span></a></li> </ul> <div class="after-portlet after-portlet-lang"><span class="wb-langlinks-edit wb-langlinks-link"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q8413#sitelinks-wikipedia" title="Editovat mezijazykové odkazy" class="wbc-editpage">Upravit odkazy</a></span></div> </div> </div> </div> </header> <div class="vector-page-toolbar"> <div class="vector-page-toolbar-container"> <div id="left-navigation"> <nav aria-label="Jmenné prostory"> <div id="p-associated-pages" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-associated-pages" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-nstab-main" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Konstantin_I._Velik%C3%BD" title="Zobrazit obsahovou stránku [c]" accesskey="c"><span>Článek</span></a></li><li id="ca-talk" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Diskuse:Konstantin_I._Velik%C3%BD" rel="discussion" title="Diskuse ke stránce [t]" accesskey="t"><span>Diskuse</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown emptyPortlet" > <input type="checkbox" id="vector-variants-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Změnit variantu jazyka" > <label id="vector-variants-dropdown-label" for="vector-variants-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" ><span class="vector-dropdown-label-text">čeština</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-variants" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-variants emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> <div id="right-navigation" class="vector-collapsible"> <nav aria-label="Zobrazení"> <div id="p-views" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-views" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-view" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Konstantin_I._Velik%C3%BD"><span>Číst</span></a></li><li id="ca-ve-edit" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v"><span>Editovat</span></a></li><li id="ca-edit" class="collapsible vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e"><span>Editovat zdroj</span></a></li><li id="ca-history" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&action=history" title="Starší verze této stránky. [h]" accesskey="h"><span>Zobrazit historii</span></a></li> </ul> </div> </div> </nav> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown vector-page-tools-dropdown" > <input type="checkbox" id="vector-page-tools-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Nástroje" > <label id="vector-page-tools-dropdown-label" for="vector-page-tools-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" ><span class="vector-dropdown-label-text">Nástroje</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-tools-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-page-tools" class="vector-page-tools vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-page-tools-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="page-tools-pinned" data-pinnable-element-id="vector-page-tools" data-pinned-container-id="vector-page-tools-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-page-tools-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Nástroje</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-cactions" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-cactions emptyPortlet vector-has-collapsible-items" title="Další možnosti" > <div class="vector-menu-heading"> Akce </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-more-view" class="selected vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/wiki/Konstantin_I._Velik%C3%BD"><span>Číst</span></a></li><li id="ca-more-ve-edit" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v"><span>Editovat</span></a></li><li id="ca-more-edit" class="collapsible vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e"><span>Editovat zdroj</span></a></li><li id="ca-more-history" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&action=history"><span>Zobrazit historii</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-tb" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-tb" > <div class="vector-menu-heading"> Obecné </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="t-whatlinkshere" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Co_odkazuje_na/Konstantin_I._Velik%C3%BD" title="Seznam všech wikistránek, které sem odkazují [j]" accesskey="j"><span>Odkazuje sem</span></a></li><li id="t-recentchangeslinked" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Souvisej%C3%ADc%C3%AD_zm%C4%9Bny/Konstantin_I._Velik%C3%BD" rel="nofollow" title="Nedávné změny stránek, na které je odkazováno [k]" accesskey="k"><span>Související změny</span></a></li><li id="t-upload" class="mw-list-item"><a href="//commons.wikimedia.org/wiki/Special:UploadWizard?uselang=cs" title="Nahrát obrázky či jiná multimédia [u]" accesskey="u"><span>Načíst soubor</span></a></li><li id="t-specialpages" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Speci%C3%A1ln%C3%AD_str%C3%A1nky" title="Seznam všech speciálních stránek [q]" accesskey="q"><span>Speciální stránky</span></a></li><li id="t-permalink" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&oldid=24336293" title="Trvalý odkaz na současnou verzi této stránky"><span>Trvalý odkaz</span></a></li><li id="t-info" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&action=info" title="Více informací o této stránce"><span>Informace o stránce</span></a></li><li id="t-cite" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Citovat&page=Konstantin_I._Velik%C3%BD&id=24336293&wpFormIdentifier=titleform" title="Informace o tom, jak citovat tuto stránku"><span>Citovat stránku</span></a></li><li id="t-urlshortener" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:UrlShortener&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FKonstantin_I._Velik%25C3%25BD"><span>Získat zkrácené URL</span></a></li><li id="t-urlshortener-qrcode" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:QrCode&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FKonstantin_I._Velik%25C3%25BD"><span>Stáhnout QR kód</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-coll-print_export" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-coll-print_export" > <div class="vector-menu-heading"> Tisk/export </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="coll-create_a_book" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Kniha&bookcmd=book_creator&referer=Konstantin+I.+Velik%C3%BD"><span>Vytvořit knihu</span></a></li><li id="coll-download-as-rl" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:DownloadAsPdf&page=Konstantin_I._Velik%C3%BD&action=show-download-screen"><span>Stáhnout jako PDF</span></a></li><li id="t-print" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&printable=yes" title="Tato stránka v podobě vhodné k tisku [p]" accesskey="p"><span>Verze k tisku</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-wikibase-otherprojects" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-wikibase-otherprojects" > <div class="vector-menu-heading"> Na jiných projektech </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-commons mw-list-item"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Flavius_Valerius_Constantinus" hreflang="en"><span>Wikimedia Commons</span></a></li><li id="t-wikibase" class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikibase-dataitem mw-list-item"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q8413" title="Odkaz na propojenou položku datového úložiště [g]" accesskey="g"><span>Položka Wikidat</span></a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> </div> <div class="vector-column-end"> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-appearance" class="vector-appearance vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-appearance-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="appearance-pinned" data-pinnable-element-id="vector-appearance" data-pinned-container-id="vector-appearance-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-appearance-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Vzhled</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.unpin">skrýt</button> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> <div id="bodyContent" class="vector-body" aria-labelledby="firstHeading" data-mw-ve-target-container> <div class="vector-body-before-content"> <div class="mw-indicators"> </div> <div id="siteSub" class="noprint">Z Wikipedie, otevřené encyklopedie</div> </div> <div id="contentSub"><div id="mw-content-subtitle"></div></div> <div id="mw-content-text" class="mw-body-content"><div class="mw-content-ltr mw-parser-output" lang="cs" dir="ltr"><table class="infobox" style="width:22em"><tbody><tr><th colspan="2" style="text-align:center;font-size:125%;font-weight:bold;color: #000000; background-color: #C1D8FF;">Konstantin I. Veliký</th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center;font-style: italic;">římský císař</td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><span typeof="mw:File"><a href="/wiki/Soubor:0_Gaius_Flavius_Valerius_Constantinus,_Palatino.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Portrét" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/60/0_Gaius_Flavius_Valerius_Constantinus%2C_Palatino.jpg/220px-0_Gaius_Flavius_Valerius_Constantinus%2C_Palatino.jpg" decoding="async" width="220" height="360" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/60/0_Gaius_Flavius_Valerius_Constantinus%2C_Palatino.jpg/330px-0_Gaius_Flavius_Valerius_Constantinus%2C_Palatino.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/60/0_Gaius_Flavius_Valerius_Constantinus%2C_Palatino.jpg/440px-0_Gaius_Flavius_Valerius_Constantinus%2C_Palatino.jpg 2x" data-file-width="4980" data-file-height="8138" /></a></span></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Doba vlády</th><td><a href="/wiki/25._%C4%8Dervenec" title="25. červenec">25. července</a> <a href="/wiki/306" title="306">306</a> – <a href="/wiki/22._kv%C4%9Bten" title="22. květen">22. května</a> <a href="/wiki/337" title="337">337</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Úplné jméno</th><td><i>Flavius Valerius Aurelius Constantinus</i></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Narození</th><td><a href="/wiki/27._%C3%BAnor" title="27. únor">27. února</a> <a href="/wiki/272" title="272">272</a><br /><a href="/wiki/Ni%C5%A1" title="Niš">Niš</a>, <a href="/wiki/Moesie" title="Moesie">Moesie</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Úmrtí</th><td><a href="/wiki/22._kv%C4%9Bten" title="22. květen">22. května</a> <a href="/wiki/337" title="337">337</a> (65 let)<br /><a href="/wiki/Nikom%C3%A9die" title="Nikomédie">Nikomédie</a>, <a href="/wiki/Bith%C3%BDnie" title="Bithýnie">Bithýnie</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Předchůdce</th><td><a href="/wiki/Constantius_I._Chlorus" title="Constantius I. Chlorus">Constantius I. Chlorus</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Nástupce</th><td><a href="/wiki/Konstantin_II." title="Konstantin II.">Konstantin II.</a><br /><a href="/wiki/Constantius_II." title="Constantius II.">Constantius II.</a><br /><a href="/wiki/Constans" title="Constans">Constans</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Manželky</th><td><a href="/wiki/Minervina" title="Minervina">Minervina</a><br /><a href="/wiki/Fausta" title="Fausta">Fausta</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Potomci</th><td><a href="/wiki/Constantina" title="Constantina">Constantina</a><br /><a href="/wiki/Helena_(man%C5%BEelka_Juliana)" title="Helena (manželka Juliana)">Helena</a><br /><a href="/wiki/Crispus" title="Crispus">Crispus</a><br /><a href="/wiki/Konstantin_II." title="Konstantin II.">Konstantin II.</a><br /><a href="/wiki/Constantius_II." title="Constantius II.">Constantius II.</a><br /><a href="/wiki/Constans" title="Constans">Constans</a><br />Fausta</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Otec</th><td><a href="/wiki/Constantius_I._Chlorus" title="Constantius I. Chlorus">Constantius I. Chlorus</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Matka</th><td><a href="/wiki/Svat%C3%A1_Helena" title="Svatá Helena">Svatá Helena</a></td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center;font-size: smaller;">Některá data mohou pocházet z <a href="https://www.wikidata.org/wiki/Q8413" class="extiw" title="d:Q8413">datové položky</a>.</td></tr></tbody></table> <table class="infobox vcard" style="width:22em"><tbody><tr><th colspan="2" style="text-align:center;font-size:125%;font-weight:bold;background-color: gold;">Svatý<br />Konstantin</th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><span typeof="mw:File"><a href="/wiki/Soubor:Portret_in_profiel_van_de_Romeinse_keizer_Constantijn_de_Grote,_RP-P-BI-1874.jpg" class="mw-file-description" title="Portrét"><img alt="Portrét" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/92/Portret_in_profiel_van_de_Romeinse_keizer_Constantijn_de_Grote%2C_RP-P-BI-1874.jpg/225px-Portret_in_profiel_van_de_Romeinse_keizer_Constantijn_de_Grote%2C_RP-P-BI-1874.jpg" decoding="async" width="225" height="317" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/92/Portret_in_profiel_van_de_Romeinse_keizer_Constantijn_de_Grote%2C_RP-P-BI-1874.jpg/338px-Portret_in_profiel_van_de_Romeinse_keizer_Constantijn_de_Grote%2C_RP-P-BI-1874.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/92/Portret_in_profiel_van_de_Romeinse_keizer_Constantijn_de_Grote%2C_RP-P-BI-1874.jpg/450px-Portret_in_profiel_van_de_Romeinse_keizer_Constantijn_de_Grote%2C_RP-P-BI-1874.jpg 2x" data-file-width="3660" data-file-height="5164" /></a></span><div>Portrét</div></td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: gold;">císař</th></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Svátek</th><td><a href="/wiki/21._kv%C4%9Bten" title="21. květen">21. května</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Období</th><td><span class="wd">pozdní Římská říše a <span lang="en">Byzantine Egypt</span></span></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Rodiče</th><td><span class="wd"><a href="/wiki/Constantius_I._Chlorus" title="Constantius I. Chlorus">Constancius I. Chlorus</a><sup id="cite_ref-c62dda75347f98c1c70c8fe01ae2dc2823e17976_1-0" class="reference"><a href="#cite_note-c62dda75347f98c1c70c8fe01ae2dc2823e17976-1"><span class="cite-bracket">[</span>1<span class="cite-bracket">]</span></a></sup><sup id="cite_ref-3539658707e7872cb56b4d0152a6a842d5fe3160_2-0" class="reference"><a href="#cite_note-3539658707e7872cb56b4d0152a6a842d5fe3160-2"><span class="cite-bracket">[</span>2<span class="cite-bracket">]</span></a></sup></span> a <span class="wd"><a href="/wiki/Svat%C3%A1_Helena" title="Svatá Helena">Svatá Helena</a><sup id="cite_ref-c62dda75347f98c1c70c8fe01ae2dc2823e17976_1-1" class="reference"><a href="#cite_note-c62dda75347f98c1c70c8fe01ae2dc2823e17976-1"><span class="cite-bracket">[</span>1<span class="cite-bracket">]</span></a></sup><sup id="cite_ref-5b7f725c5bbe4311c258210d377c5566cd544fec_3-0" class="reference"><a href="#cite_note-5b7f725c5bbe4311c258210d377c5566cd544fec-3"><span class="cite-bracket">[</span>3<span class="cite-bracket">]</span></a></sup></span></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Místo pohřbení</th><td class="label"><span class="wd"><a href="/wiki/Chr%C3%A1m_svat%C3%BDch_Apo%C5%A1tol%C5%AF_(Konstantinopol)" title="Chrám svatých Apoštolů (Konstantinopol)">kostel svatých Apoštolů</a></span></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Státní občanství</th><td><span class="wd"><a href="/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_%C5%98%C3%ADm" title="Starověký Řím">starověký Řím</a></span></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Vyznání</th><td><span class="wd"><a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Křesťanství">křesťanství</a> a <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%A9_%C5%99%C3%ADmsk%C3%A9_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD" title="Starověké římské náboženství">náboženství ve starověkém Římě</a></span></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Uctíván církvemi</th><td><a href="/wiki/Pravoslavn%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Pravoslavná církev">pravoslavná církev</a>,<br /><a href="/wiki/Anglik%C3%A1nsk%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Anglikánská církev">anglikánská církev</a>,<br /><a href="/wiki/Luter%C3%A1nstv%C3%AD" title="Luteránství">luteráni</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Atributy</th><td>koruna</td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><span typeof="mw:File"><span title="Logo Wikimedia Commons"><img alt="Logo Wikimedia Commons" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/20px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="20" height="27" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/30px-Commons-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/40px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /></span></span> <b><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Constantinus_I_Magnus" class="extiw" title="c:Category:Constantinus I Magnus">multimediální obsah</a></b> na <a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons">Commons</a></td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center;font-size: smaller; white-space: nowrap;">Některá data mohou pocházet z <a href="https://www.wikidata.org/wiki/Q8413" class="extiw" title="d:Q8413">datové položky</a>.</td></tr></tbody></table> <p><b>Flavius Valerius Constantinus</b> (<a href="/wiki/27._%C3%BAnor" title="27. únor">27. února</a> někdy mezi léty <a href="/wiki/272" title="272">272</a> až <a href="/wiki/285" title="285">285</a> v <a href="/wiki/Ni%C5%A1" title="Niš">Naissu</a>, <a href="/wiki/Moesie" title="Moesie">Horní Moesie</a> – <a href="/wiki/22._kv%C4%9Bten" title="22. květen">22. května</a> <a href="/wiki/337" title="337">337</a> poblíž <a href="/wiki/Nikom%C3%A9die" title="Nikomédie">Nikomédie</a>, <a href="/wiki/Bith%C3%BDnie" title="Bithýnie">Bithýnie</a>), známý také jako <b>Konstantin Veliký</b>, nebo <b>Konstantin I.</b>, <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_k%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Východní křesťanství">východními křesťany</a> uctívaný jako <a href="/wiki/Sv%C4%9Btec" title="Světec">svatý</a> <b>Konstantin</b>, byl od roku <a href="/wiki/306" title="306">306</a> <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%BD_c%C3%ADsa%C5%99" title="Římský císař">římským císařem</a> a od roku <a href="/wiki/324" title="324">324</a> až do své smrti nezpochybnitelným vládcem celé <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Římská říše">římské říše</a>. </p><p>Konstantinova změna náboženské politiky římské říše měla zásadní význam nejen pro <a href="/wiki/D%C4%9Bjiny_k%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Dějiny křesťanství">křesťanství</a>, ale i pro historii pozdní antiky a <a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_kultura" title="Západní kultura">evropské civilizace</a> vůbec. V roce 312 zvítězil v <a href="/wiki/Bitva_u_Milvijsk%C3%A9ho_mostu" title="Bitva u Milvijského mostu">bitvě u Milvijského mostu</a>, k čemuž mu měl podle filozofů <a href="/wiki/Lactantius" title="Lactantius">Lactantia</a> a <a href="/wiki/Eusebios_z_Kaisareie" title="Eusebios z Kaisareie">Eusebia</a> dopomoci <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Křesťanství">křesťanský</a> <a href="/wiki/B%C5%AFh" title="Bůh">Bůh</a>. Poté v roce 313 vydal <a href="/wiki/Edikt_mil%C3%A1nsk%C3%BD" title="Edikt milánský">Edikt milánský</a>, jímž ukončil <a href="/wiki/Pron%C3%A1sledov%C3%A1n%C3%AD_k%C5%99es%C5%A5an%C5%AF" title="Pronásledování křesťanů">pronásledování křesťanů</a> a zaručil náboženskou svobodu všem obyvatelům říše. V dalších letech své vlády Konstantin křesťanství všestranně podporoval a v roce 325 svolal do města <a href="/wiki/Nikaia" title="Nikaia">Nikaia</a> první <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_nikajsk%C3%BD_koncil" title="První nikajský koncil">ekumenický koncil</a>. Křesťané ho za tyto jeho skutky obdařili přízviskem „Veliký“. </p><p>Konstantinovým dalším významným počinem je přemístění centra říše z <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADm" title="Řím">Říma</a> do <a href="/wiki/Konstantinopol" title="Konstantinopol">Konstantinopole</a>. V roce 324 se rozhodl přesunout sídlo císařské vlády na východ do <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%A9_%C5%98ecko" title="Starověké Řecko">řeckého</a> města <a href="/wiki/Byzantion" title="Byzantion">Byzantion</a>, jež bylo v roce 330 slavnostně vysvěceno a přejmenováno na Nova Roma („Nový Řím“) a po císařově smrti na „Konstantinovo město“. </p> <meta property="mw:PageProp/toc" /> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Život"><span id=".C5.BDivot"></span>Život</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&veaction=edit&section=1" title="Editace sekce: Život" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&action=edit&section=1" title="Editovat zdrojový kód sekce Život"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Před_nástupem_na_trůn"><span id="P.C5.99ed_n.C3.A1stupem_na_tr.C5.AFn"></span>Před nástupem na trůn</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&veaction=edit&section=2" title="Editace sekce: Před nástupem na trůn" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&action=edit&section=2" title="Editovat zdrojový kód sekce Před nástupem na trůn"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Mládí"><span id="Ml.C3.A1d.C3.AD"></span>Mládí</h4><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&veaction=edit&section=3" title="Editace sekce: Mládí" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&action=edit&section=3" title="Editovat zdrojový kód sekce Mládí"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Konstantin se narodil 27. února kolem roku 272 ve městě <i>Naissus</i> (dnešní <a href="/wiki/Ni%C5%A1" title="Niš">Niš</a>, <a href="/wiki/Srbsko" title="Srbsko">Srbsko</a>) v provincii <a href="/wiki/Moesie" title="Moesie">Horní Moesie</a> (později <a href="/wiki/D%C3%A1cie" title="Dácie">Dacia Ripensis</a>). Jeho otcem byl <a href="/wiki/Constantius_I._Chlorus" title="Constantius I. Chlorus">Flavius Constantius</a>, voják místního původu, tolerantní a politicky obratný muž. Mladý Konstantin strávil s otcem patrně jen málo času, jelikož Constantius byl důstojníkem v <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_%C5%98%C3%ADm" title="Starověký Řím">římském</a> vojsku a sloužil tehdy jako příslušník tělesné stráže císaře <a href="/wiki/Aurelianus" title="Aurelianus">Aureliana</a>. Constantius rychle postupoval v hodnostech a za císaře <a href="/wiki/Carus" title="Carus">Cara</a> někdy kolem roku 283 obdržel správu <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%A9_provincie" title="Římské provincie">provincie</a> <a href="/wiki/Dalm%C3%A1cie_(provincie)" title="Dalmácie (provincie)">Dalmácie</a>. Konstantinovou matkou byla <a href="/wiki/Svat%C3%A1_Helena" title="Svatá Helena">Helena</a>, žena nízkého původu, která se narodila v <a href="/wiki/Bith%C3%BDnie" title="Bithýnie">Bithýnii</a>. Není jasné, zda byla Constantiovou zákonnou manželkou, nebo zda spolu žili v <a href="/wiki/Konkubin%C3%A1t" title="Konkubinát">konkubinátu</a>. </p> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Istanbul_-_Museo_archeol._-_Diocleziano_(284-305_d.C.)_-_Foto_G._Dall%27Orto_28-5-2006.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/af/Istanbul_-_Museo_archeol._-_Diocleziano_%28284-305_d.C.%29_-_Foto_G._Dall%27Orto_28-5-2006.jpg/180px-Istanbul_-_Museo_archeol._-_Diocleziano_%28284-305_d.C.%29_-_Foto_G._Dall%27Orto_28-5-2006.jpg" decoding="async" width="180" height="222" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/af/Istanbul_-_Museo_archeol._-_Diocleziano_%28284-305_d.C.%29_-_Foto_G._Dall%27Orto_28-5-2006.jpg/270px-Istanbul_-_Museo_archeol._-_Diocleziano_%28284-305_d.C.%29_-_Foto_G._Dall%27Orto_28-5-2006.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/af/Istanbul_-_Museo_archeol._-_Diocleziano_%28284-305_d.C.%29_-_Foto_G._Dall%27Orto_28-5-2006.jpg/360px-Istanbul_-_Museo_archeol._-_Diocleziano_%28284-305_d.C.%29_-_Foto_G._Dall%27Orto_28-5-2006.jpg 2x" data-file-width="794" data-file-height="978" /></a><figcaption>Hlava sochy Diocletiana</figcaption></figure> <p>V červenci 285 prohlásil císař <a href="/wiki/Diocletianus" title="Diocletianus">Diocletianus</a> <a href="/wiki/Maximianus" title="Maximianus">Maximiana</a>, který pocházel stejně jako Diocletianus a Constantius z <a href="/wiki/Il%C3%BDrie" title="Ilýrie">Ilýrie</a>, svým spolucísařem v hodnosti <a href="/wiki/Augustus_(titul)" title="Augustus (titul)">augusta</a>. Oba vládci disponovali vlastním císařským dvorem a vojenským a správním aparátem v čele s <a href="/wiki/Pretori%C3%A1nsk%C3%BD_prefekt" title="Pretoriánský prefekt">pretoriánským prefektem</a>. Maximianovi byla svěřena vláda nad západní polovinou říše a za svá sídla si vybral <i>Mediolanum</i> (<a href="/wiki/Mil%C3%A1n" title="Milán">Milán</a>) a <i>Augustu Treverorum</i> (<a href="/wiki/Trev%C3%ADr" title="Trevír">Trevír</a>), zatímco Diocletianus panoval na východě. Toto rozdělení říše mělo pouze faktickou podobu, neboť ve skutečnosti bylo impérium v oficiálních panegyrikech nadále označováno jako nedílné. V roce 288 Maximianus ustavil Constantia svým pretoriánským prefektem v <a href="/wiki/Galie" title="Galie">Galii</a>. Constantius poté opustil Helenu a někdy v roce 288 nebo 289 se oženil s Maximianovou nevlastní dcerou <a href="/wiki/Flavia_Maximiana_Theodora" title="Flavia Maximiana Theodora">Theodorou</a>. </p><p>1. března 293 Diocletianus opět rozdělil říši, když jmenoval dva <a href="/wiki/Caesar" title="Caesar">caesary</a> (mladší císaře), kteří měli vládnout částem impéria. Každý z nich byl sice podřízen jednomu z augustů, přesto však směli v přidělených provinciích vydávat vlastní zákony, takže vystupovali jako nositelé nejvyšší autority. Tento systém řízení státu se nazýval <a href="/wiki/Tetrarchie" title="Tetrarchie">tetrarchie</a> (čtyřvládí). Prvním, koho Diocletianus vybral pro úřad caesara, byl Constantius, druhým pak <a href="/wiki/Galerius" title="Galerius">Galerius</a>, další z dlouhé řady vojáků původem z Ilýrie. Ihned po svém povýšení se Constantius odebral do Galie, aby se zde vypořádal s <a href="/wiki/Uzurp%C3%A1tor" title="Uzurpátor">uzurpátorem</a> <a href="/wiki/Carausius" title="Carausius">Carausiem</a> a jeho nástupcem <a href="/wiki/Allectus" title="Allectus">Allectem</a>. Ačkoli Diocletianus při volbě svých spoluvládců nehleděl na vzájemné příbuzenské vztahy, nýbrž na schopnosti jednotlivých kandidátů, Konstantin se jako syn jednoho z caesarů stal jedním z potenciálních budoucích pretendentů trůnu. Konstantin zůstal tudíž na Diocletianově dvoře v <a href="/wiki/Mal%C3%A1_Asie" title="Malá Asie">maloasijském</a> městě Nikomédii (<a href="/wiki/%C4%B0zmit" title="İzmit">İzmit</a>, <a href="/wiki/Turecko" title="Turecko">Turecko</a>), kde žil jako pravděpodobný Constantiův nástupce. </p> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Na_Diocletianově_dvoře"><span id="Na_Diocletianov.C4.9B_dvo.C5.99e"></span>Na Diocletianově dvoře</h4><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&veaction=edit&section=4" title="Editace sekce: Na Diocletianově dvoře" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&action=edit&section=4" title="Editovat zdrojový kód sekce Na Diocletianově dvoře"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Během pobytu na východě si Konstantin osvojil odpovídající vzdělání a ve zdejším kulturním prostředí se setkal s řadou <a href="/wiki/Pohanstv%C3%AD" title="Pohanství">pohanských</a> a <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Křesťanství">křesťanských</a> myslitelů. Navštěvoval zřejmě přednášky <a href="/wiki/Lactantius" title="Lactantius">Lactantia</a>, předního <a href="/wiki/Latina" title="Latina">latinsky</a> píšícího křesťanského spisovatele. Protože Diocletianus neměl vůči Constantiovi naprostou důvěru – žádný z tetrarchů se nemohl zcela spolehnout na své kolegy – byl Konstantin držen v Nikomédii fakticky jako rukojmí zajišťující Constantiovu loajalitu. Navzdory tomu patřil Konstantin k prominentním členům dvora a účastnil se několika vojenských tažení v <a href="/wiki/Asie" title="Asie">Asii</a>. Zastával různé tribunáty, v roce 296 vedl kampaň proti <a href="/wiki/Barbar" title="Barbar">barbarům</a> na <a href="/wiki/Dunaj" title="Dunaj">Dunaji</a> a v dalších třech letech bojoval proti <a href="/wiki/S%C3%A1s%C3%A1novsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Sásánovská říše">Peršanům</a> v <a href="/wiki/S%C3%BDrie_(provincie)" title="Sýrie (provincie)">Sýrii</a> a <a href="/wiki/Mezopot%C3%A1mie" title="Mezopotámie">Mezopotámii</a> pod velením Diocletiana a Galeria. Později obdržel hodnost tribuna prvního řádu (<i>tribunus ordinis primi</i>). </p><p>Z východní hranice se Konstantin vrátil do Nikomédie v prvních měsících roku 303, tedy právě včas, aby mohl být svědkem začátku Diocletianova „velkého pronásledování“, jež se stalo nejdrastičtějším <a href="/wiki/Pron%C3%A1sledov%C3%A1n%C3%AD_k%C5%99es%C5%A5an%C5%AF" title="Pronásledování křesťanů">pronásledováním křesťanů</a> v římských dějinách. Už koncem roku 302 poslali Diocletianus a Galerius zprávu do <a href="/wiki/Apoll%C3%B3n" title="Apollón">Apollónova</a> orákula v <a href="/w/index.php?title=Didyma&action=edit&redlink=1" class="new" title="Didyma (stránka neexistuje)">Didymě</a> s dotazem, jak postupovat vůči křesťanům. Konstantin byl již přítomen, když Diocletianus obdržel odpověď, která ho přiměla vyjít vstříc některým svým dvořanům žádajícím zakročení proti rostoucímu vlivu křesťanů. Dne 23. února 303 Diocletianus nařídil zboření kostela v Nikomédii, spálení všech písemností a zabavení církevního majetku. V následujících měsících se toto ničení rozšířilo po celé říši, kostely byly zapalovány, křesťané ve vysokých státních funkcích sesazováni a kněží uvrhováni do vězení. Je více než nepravděpodobné, že se Konstantin nějakým způsobem zapojil do těchto akcí. Ve svých spisech se sám prezentoval jako oponent Diocletianova „krvavého ediktu“ proti „uctívačům Boha“, nic ale nenasvědčuje tomu, že by se skutečně vzepřel tomuto běsnění. Žádný křesťan Konstantinovi nevytýkal jeho pasivitu při pronásledování, přesto nelze zcela opomenout jeho částečnou spoluodpovědnost. </p><p>Dne 1. května 305 se Diocletianus vlivem vysilující nemoci, jež ho postihla předchozí zimu, vzdal svého trůnu a v současně probíhajícím obřadu v <i>Mediolanu</i> učinil totéž i Maximianus. Lactantius se zmiňuje o tom, že Galerius zmanipuloval zesláblého Diocletiana k abdikaci, a kromě toho přiměl odstupujícího císaře k ustavení svých stoupenců císařskými nástupci. K tomu dále poznamenává, že dav naslouchající Diocletianově abdikačnímu projevu věřil až do poslední chvíle tomu, že za nové caesary budou vybráni Konstantin a Maximianův syn <a href="/wiki/Maxentius" title="Maxentius">Maxentius</a>. Přednost před těmito dvěma nakonec dostali <a href="/wiki/Flavius_Severus" title="Flavius Severus">Severus</a> a <a href="/wiki/Maximinus_Daia" title="Maximinus Daia">Maximinus Daia</a>. Některé z antických pramenů podrobně líčí úklady, které měl Galerius strojit Konstantinovi v měsících po Diocletianově odstoupení. Hodnověrnost těchto tvrzení je však značně nejistá. </p> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Prohlášení_císařem"><span id="Prohl.C3.A1.C5.A1en.C3.AD_c.C3.ADsa.C5.99em"></span>Prohlášení císařem</h4><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&veaction=edit&section=5" title="Editace sekce: Prohlášení císařem" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&action=edit&section=5" title="Editovat zdrojový kód sekce Prohlášení císařem"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Constantine_by_Philip_Jackson.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/47/Constantine_by_Philip_Jackson.JPG/220px-Constantine_by_Philip_Jackson.JPG" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/47/Constantine_by_Philip_Jackson.JPG/330px-Constantine_by_Philip_Jackson.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/47/Constantine_by_Philip_Jackson.JPG/440px-Constantine_by_Philip_Jackson.JPG 2x" data-file-width="3264" data-file-height="2448" /></a><figcaption>Bronzová socha Konstantina v Yorku v Anglii</figcaption></figure> <p>Konstantin stále držený na Galeriově dvoře se každopádně ocitl v nebezpečí. Jeho život a kariéra závisely na otcově zásahu. Zřejmě už koncem jara roku 305 požádal Constantius o propuštění svého syna, jenž mu měl být nápomocen při tažení v <a href="/wiki/Brit%C3%A1nie_(provincie)" title="Británie (provincie)">Británii</a>. Během jedné dlouhé večerní hostiny měl Galerius této žádosti vyhovět. Pozdější propaganda líčila dramatický noční útěk Konstantina, který se obával, že Galerius si posléze rozmyslí jeho propuštění. Proto nanejvýš spěchal od jedné stanice státní pošty k druhé a vždy přesedlal na zde ustájeného koně, zatímco ostatní ochromil, aby Galeriovým mužům znemožnil stíhání. Následujícího dne Galerius seznal, že Konstantin uprchl příliš daleko a není možné ho chytit. </p><p>Na počátku léta se Konstantin připojil ke svému otci v galské Bononii (<a href="/wiki/Boulogne-sur-Mer" title="Boulogne-sur-Mer">Boulogne</a>). Odtud se poté přeplavili přes <a href="/wiki/Laman%C5%A1sk%C3%BD_pr%C5%AFliv" title="Lamanšský průliv">Lamanšský průliv</a> do Británie, načež podnikli cestu do města <i>Eboracum</i> (<a href="/wiki/York" title="York">York</a>), sídla provincie <i>Britannia Secunda</i> a důležité vojenské základny na severu ostrova. Konstantin strávil celý další rok v severní Británii po boku svého otce a zúčastnil se kampaně proti <a href="/wiki/Piktov%C3%A9" title="Piktové">Piktům</a> na sever od <a href="/wiki/Hadri%C3%A1n%C5%AFv_val" title="Hadriánův val">Hadriánova valu</a> v létě a na podzim roku 305. Constantius, podobně jako kdysi <a href="/wiki/Septimius_Severus" title="Septimius Severus">Septimius Severus</a>, zřejmě postoupil hluboko na sever, aniž by ovšem při tom čehokoli dosáhl. Nedlouho potom Constantius vážně onemocněl a 25. července 306 v <i>Eboraku</i> zemřel. Ještě před svou smrtí vyslovil podporu povýšení Konstantina do hodnosti augusta. <a href="/wiki/Alamani" title="Alamani">Alamanský</a> náčelník Chrocus, barbar v římských službách, a vojáci loajální ke Constantiově památce pak provolali Konstantina císařem. Galie a Británie tuto skutečnost rychle akceptovaly, avšak <a href="/wiki/Hisp%C3%A1nie" title="Hispánie">Hispánie</a>, která náležela ke Constantiově doméně méně než jeden rok, odmítla Konstantina uznat. </p><p>Konstantin poslal Galeriovi oficiální oznámení o Constantiově smrti a svém vlastním ustavení císařem. Společně s tím odeslal rovněž svůj portrét, na němž byl znázorněn v císařském rouchu. Tím se dožadoval uznání za dědice otcova trůnu a zároveň ze sebe snímal odpovědnost za své nezákonné uchopení moci tvrzením, že byl k tomuto činu vojáky přinucen. V Galeriovi vyvolala tato zpráva zuřivost, přičemž nechal Konstantinův obraz zapálit. Jeho důvěrníci se ho snažili přimět k rozvážnosti a upozornili ho, že odmítnutí Konstantinova nároku by jistě znamenalo válku. Galerius nakonec přistoupil ke kompromisu a udělil Konstantinovi nižší hodnost caesara, zatímco titul augusta byl svěřen Severovi. Aby bylo zcela jasné, že jen on sám dodal Konstantinově panování legitimitu, Galerius osobně odeslal Konstantinovi tradiční purpurový oděv císařů. Konstantin přijal toto rozhodnutí, jelikož si byl vědom, že jen takto může odstranit pochybnosti o legitimitě své vlády. </p> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Počátek_vlády"><span id="Po.C4.8D.C3.A1tek_vl.C3.A1dy"></span>Počátek vlády</h4><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&veaction=edit&section=6" title="Editace sekce: Počátek vlády" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&action=edit&section=6" title="Editovat zdrojový kód sekce Počátek vlády"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Konstantinovi byla přidělena západní část říše sestávající z Británie, Galie a Hispánie. Pod jeho velení proto spadala jedna z největších římských armád, rozložená podél klíčové <a href="/wiki/R%C3%BDn" title="Rýn">rýnské</a> hranice. Po svém povýšení na císaře setrval Konstantin v Británii. Zabezpečil severovýchodní hranici dokončením Constantiem započaté reorganizace vojenských sil na ostrově a nařídil opravu zdejších silnic. Brzy poté přemístil svoji rezidenci do města Augusta Treverorum (dnešní <a href="/wiki/Trev%C3%ADr" title="Trevír">Trevír</a>), neboť krátce po Konstantinově prohlášení císařem překročili <a href="/wiki/Frankov%C3%A9" title="Frankové">Frankové</a> v zimě 306 až 307 <a href="/wiki/R%C3%BDn" title="Rýn">Dolní Rýn</a> a vpadli do Galie. Konstantin je vytlačil zpět za řeku a zajal dva jejich náčelníky, Ascaricha a Merogaisa. Zajatci včetně náčelníků byli následně předhozeni šelmám v trevírském <a href="/wiki/Amfite%C3%A1tr" title="Amfiteátr">amfiteátru</a> při oslavě Konstantinova příjezdu (<i>adventus</i>). </p> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Trier_Kaiserthermen_BW_1.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e3/Trier_Kaiserthermen_BW_1.JPG/260px-Trier_Kaiserthermen_BW_1.JPG" decoding="async" width="260" height="144" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e3/Trier_Kaiserthermen_BW_1.JPG/390px-Trier_Kaiserthermen_BW_1.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e3/Trier_Kaiserthermen_BW_1.JPG/520px-Trier_Kaiserthermen_BW_1.JPG 2x" data-file-width="3546" data-file-height="1969" /></a><figcaption>Veřejné lázně postavené Konstantinem v Trevíru</figcaption></figure> <p>Konstantin zahájil rozsáhlou přestavbu Trevíru. Posílil městské hradby novými vojenskými zařízeními a zahájil také stavbu palácového komplexu v severovýchodní části města. Jižně od paláce nechal zřídit rozlehlé císařské lázně (<i>Kaiserthermen</i>). Konstantin dále finančně podporoval výstavbu řady projektů po celé Galii, především ve městech <i>Augustodunum</i> (<a href="/wiki/Autun" title="Autun">Autun</a>) a <i>Arelate</i> (<a href="/wiki/Arles" title="Arles">Arles</a>). Podle Lactantia prováděl Konstantin po vzoru svého otce smířlivou politiku vůči křesťanům. Přestože nebyl křesťanem, zastával vůči <a href="/wiki/C%C3%ADrkev" title="Církev">církvi</a> zcela opačný postoj než Galerius, jenž byl jedním z hlavních iniciátorů pronásledování. Ve své části říše Konstantin formálně ukončil perzekuce a vrátil křesťanům vše, oč byli v průběhu stíhání připraveni. </p><p>Protože jeho vláda dosud trvala jen krátce, a navíc musel čelit výhradám pro svůj nemanželský původ, spoléhal se v oblasti propagandy na výtečnou reputaci svého otce. Rané panegyriky na Konstantina se tudíž věnovaly spíše oslavě skutků Constantia než Konstantina samého. Nicméně Konstantinovy vojenské schopnosti a stavební činnost brzy přinesly panegyrikům příležitost k příznivému srovnávání otce a syna. Konstantinovy mince, sochy a projevy naznačovaly tendenci opovrhování barbary za hranicemi. Po svém vítězství nad Alamany nechal Konstantin vyrazit mince s nápisem „přemožení Alamani“. Vůči svým nepřátelům ostatně Římané neprojevovali nejmenší sympatie, což vystihuje výrok jednoho z Konstantinových oslavovatelů: „Je pošetilou shovívavostí ušetřit poraženého nepřítele.“ </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Občanské_války"><span id="Ob.C4.8Dansk.C3.A9_v.C3.A1lky"></span>Občanské války</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&veaction=edit&section=7" title="Editace sekce: Občanské války" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&action=edit&section=7" title="Editovat zdrojový kód sekce Občanské války"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Maxentiova_uzurpace">Maxentiova uzurpace</h4><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&veaction=edit&section=8" title="Editace sekce: Maxentiova uzurpace" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&action=edit&section=8" title="Editovat zdrojový kód sekce Maxentiova uzurpace"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Poté, co Galerius uznal Konstantina za svého spolucísaře, byla Konstantinova podobizna nesena podle tradičního zvyku <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADm" title="Řím">Římem</a>. Maximianův syn <a href="/wiki/Maxentius" title="Maxentius">Maxentius</a> se obrazu posmíval, když na něm znázorněného Konstantina označoval za syna nevěstky. Maxentius nevražící na Konstantina se 28. října 306 v Římě prohlásil císařem. Galerius se odmítl smířit s tímto stavem věcí, avšak při pokusu sesadit Maxentia neuspěl. Proti uzurpátorovi vyslal Severa, jenž vytáhl ze severní Itálie na Řím. Severova armáda ovšem dříve podléhala Maximianově velení, a proto přešla k nepříteli. Severus byl potom zajat a vsazen do vězení. Po Maxentiově vzpouře se z ústraní vrátil jeho otec <a href="/wiki/Maximianus" title="Maximianus">Maximianus</a>, kterému Maxentius přenechal titul augusta. Koncem roku 307 se pak Maximianus vydal do Galie za Konstantinem, jemuž nabídl ruku své dcery <a href="/wiki/Fausta" title="Fausta">Fausty</a> a povýšení do hodnosti augusta. Za to měl Konstantin potvrdit dřívější rodinné spojenectví mezi Maximianem a Constantiem a podpořit Maxentia v <a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Itálii</a>. Konstantin s tímto souhlasil a oženil se s Faustou. Třebaže Maxentiovi vyslovil podporu, do konfliktu v Itálii se nijak nezapojil. </p><p>V první polovině roku 307 pobýval Konstantin v Británii, čímž se chtěl vyhnout střetům s ostatními císaři. Ani po uzavření aliance s Maximianem neposkytl Maxentiovi vojenskou pomoc, místo toho vytáhl v čele vojska proti <a href="/wiki/Germ%C3%A1ni" title="Germáni">germánským</a> kmenům na Rýně. V roce 308 vyplenil území kmene <a href="/w/index.php?title=Brukterov%C3%A9&action=edit&redlink=1" class="new" title="Brukterové (stránka neexistuje)">Brukterů</a> a postavil most přes Rýn poblíž města <i>Colonia Agrippinensis</i> (<a href="/wiki/Kol%C3%ADn_nad_R%C3%BDnem" title="Kolín nad Rýnem">Kolín nad Rýnem</a>). V roce 310 udeřil proti Alamanům a na severu bojoval s Franky. Pokud neválčil, cestoval po provinciích, přičemž projevoval svoji velkorysost a podporoval hospodářství a umění. Jeho zamítavý postoj k účasti v <a href="/wiki/Ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Občanská válka">občanské válce</a> zvyšoval jeho popularitu mezi poddanými a posiloval jeho moc na západě. Maximianus se vrátil do Říma v zimě 307 až 308, brzy se však se svým synem dostal do rozepře. Poté, co se mu nepodařilo Maxentia svrhnout, vrátil se na počátku roku 309 na Konstantinův dvůr. </p><p>11. listopadu 308 se císařové na popud Galeria setkali ve městě <i><a href="/wiki/Carnuntum" title="Carnuntum">Carnuntum</a></i>, kde hodlali vyřešit otázku neklidných západních provincií. Vedle Galeria a Maximiana byl přítomen rovněž Diocletianus. Maximianus byl nucen opět abdikovat, zatímco Konstantin měl znovu zaujmout hodnost caesara. <a href="/wiki/Licinius" title="Licinius">Licinius</a>, jeden z blízkých přátel Galeria, byl ustaven augustem na západě. Nové uspořádání ovšem nevydrželo nijak dlouho. Konstantin se odmítl smířit s titulem caesara a navzdory nesouhlasu ostatních tetrarchů se na jím ražených mincích nadále označoval jako augustus. Maxentius byl zklamán, neboť místo něho byl augustem ustaven Licinius, jemuž předtím nenáležela hodnost caesara. </p> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Maximianovo_povstání"><span id="Maximianovo_povst.C3.A1n.C3.AD"></span>Maximianovo povstání</h4><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&veaction=edit&section=9" title="Editace sekce: Maximianovo povstání" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&action=edit&section=9" title="Editovat zdrojový kód sekce Maximianovo povstání"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Constantine_Chiaramonti_Inv1749.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/76/Constantine_Chiaramonti_Inv1749.jpg/180px-Constantine_Chiaramonti_Inv1749.jpg" decoding="async" width="180" height="274" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/76/Constantine_Chiaramonti_Inv1749.jpg/270px-Constantine_Chiaramonti_Inv1749.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/76/Constantine_Chiaramonti_Inv1749.jpg/360px-Constantine_Chiaramonti_Inv1749.jpg 2x" data-file-width="1775" data-file-height="2700" /></a><figcaption>Mramorová busta Konstantina ze 4. století</figcaption></figure> <p>V roce 310 se po moci toužící Maximianus vzbouřil proti Konstantinovi, který tehdy vedl válku s Franky. Maximianus byl nejprve s částí Konstantinovy armády vyslán do Arelate, aby bránil jižní Galii před případným Maxentiovým útokem. Zde ale vyhlásil, že Konstantin zemřel, načež se znovu prohlásil císařem. Ačkoli vojákům, kteří by se přidali na jeho stranu, sliboval velké sumy peněz, většina Konstantinových mužů zůstala věrná svému císaři. Maximianus byl tudíž záhy nucen odejít. Jakmile se Konstantin doslechl o vzpouře, ihned přerušil své tažení proti Frankům a pochodoval se svým vojskem na jih. Kvůli urychlení svého postupu nalodil ve městě <i>Cabillum</i> (<a href="/wiki/Chalon-sur-Sa%C3%B4ne" title="Chalon-sur-Saône">Chalon-sur-Saône</a>) své mužstvo na vory. Na nich se plavil po řekách <a href="/wiki/Sa%C3%B4na" title="Saôna">Saôně</a> a <a href="/wiki/Rh%C3%B4na" title="Rhôna">Rhôně</a> až do <a href="/wiki/Lugdunum" title="Lugdunum">Lugduna</a> (<a href="/wiki/Lyon" title="Lyon">Lyon</a>), kde vystoupil na břeh. Maximianus mezitím uprchl do města <i>Massilia</i> (<a href="/wiki/Marseille" title="Marseille">Marseille</a>), které bylo ve srovnání s Arelate vhodněji uzpůsobeno k dlouhému obléhání. Nicméně po Konstantinově příchodu otevřeli občané Massilie brány města. Maximianus byl zajat, odsouzen za své zločiny a potřetí sesazen. Konstantin vůči němu projevil určitou mírnost, přesto ho důrazně vyzýval ke spáchání sebevraždy. V červenci 310 se Maximianus oběsil, třebaže nelze vyloučit, že ho nakonec Konstantin nechal popravit. </p><p>I přes někdejší vzájemnou roztržku začal Maxentius po Maximianově úmrtí vystupovat jako oddaný syn svého otce. Dal proto razit mince s otcovým portrétem a veřejně oznámil svůj úmysl pomstít jeho smrt. Konstantin Maximianovu sebevraždu zpočátku interpretoval jako rodinnou tragédii. Po roce <a href="/wiki/311" title="311">311</a> však rozšířil pověst, podle níž daroval Maximianovi milost, nato se ho ale Maximianus rozhodl zabít ve spánku. Když Fausta prohlédla otcův úmysl a manžela varovala, přikázal Konstantin jednomu z dvorních eunuchů, aby spal v jeho posteli. Poté, co Maximianus eunucha zavraždil, byl zadržen a vyzván k provedení sebevraždy, s čímž měl souhlasit. Konstantin později odsoudil Maximiana prokletím jeho památky (<i><a href="/wiki/Damnatio_memoriae" title="Damnatio memoriae">damnatio memoriae</a></i>), pročež byly zničeny všechny nápisy vztahující se k Maximianovi a ze všech veřejných staveb byl odstraněn jeho obraz. </p><p>Maximianova smrt si vynutila změnu v Konstantinově prezentování své osoby. Nemohl se již více opírat o své vazby na Maximiana a potřeboval nějaké nové ospravedlnění svého panování. Tím se stalo údajné dynastické spojení s <a href="/wiki/Claudius_II." title="Claudius II.">Claudiem II.</a>, císařem ze <a href="/wiki/3._stolet%C3%AD" title="3. století">3. století</a>, který se proslavil vítězstvím nad <a href="/wiki/G%C3%B3tov%C3%A9" title="Gótové">Góty</a>, jímž obnovil pořádek v říši. Konstantin se tak zdůrazňováním svého zděděného přednostního práva na vládu definitivně odvrátil od modelu tetrarchie, a tím zavrhl dosud přijímaný princip rovnosti císařů. Vedle politické báze tetrarchie se Konstantin odklonil i od její náboženské podstaty, jež byla založena na existenci dvou dynastií pod ochranou <a href="/wiki/Jupiter_(mytologie)" title="Jupiter (mytologie)">Jova</a> a <a href="/wiki/H%C3%A9rakl%C3%A9s" title="Héraklés">Herkula</a>. Konstantin nechal vyhlásit, že měl božské vidění, v němž mu <a href="/wiki/Apoll%C3%B3n" title="Apollón">Apollón</a> a <a href="/w/index.php?title=Victoria_(bohyn%C4%9B)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Victoria (bohyně) (stránka neexistuje)">Victoria</a> vložili <a href="/wiki/Vav%C5%99%C3%ADnov%C3%BD_v%C4%9Bnec" title="Vavřínový věnec">vavřínový věnec</a> na hlavu. To bylo vyloženo jako symbolický příslib pevného zdraví a dlouhé vlády. Navíc jako oblíbenec Apollóna se Konstantin stylizoval do role mytického zachránce, který měl získat vládu nad celým světem, jak předvídal už básník <a href="/wiki/Publius_Vergilius_Maro" title="Publius Vergilius Maro">Vergilius</a>. Tyto změny se odrazily taktéž v mincovnictví. Bůh <a href="/wiki/Mars_(mytologie)" title="Mars (mytologie)">Mars</a>, doposud na mincích znázorňovaný jako Konstantinův patron, byl od roku 310 nahrazen nepřemožitelným Sluncem (<i><a href="/wiki/Sol_(b%C5%AFh)" title="Sol (bůh)">Sol Invictus</a></i>), často ztotožňovaným a zaměňovaným za Apollóna. Neexistuje nejmenší důvod věřit, že příbuzenství s Claudiem II. nebo božská vidění byly něčím jiným než fikcí, tyto proklamace přesto posílily Konstantinovu legitimitu a zvýšily jeho popularitu mezi obyvatelstvem Galie. </p> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Konflikt_s_Maxentiem">Konflikt s Maxentiem</h4><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&veaction=edit&section=10" title="Editace sekce: Konflikt s Maxentiem" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&action=edit&section=10" title="Editovat zdrojový kód sekce Konflikt s Maxentiem"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Zhruba v polovině roku 310 Galerius vážně onemocněl, což mu znemožnilo dále určovat chod císařské politiky. Svým posledním činem se Galerius rozhodl odvolat svoji neúspěšnou politiku pronásledování. V ediktu z <a href="/wiki/30._listopad" title="30. listopad">30. listopadu</a> <a href="/wiki/311" title="311">311</a> vyhlásil smrtelně nemocný Galerius konec perzekucí a opětné obnovení náboženské tolerance. Brzy po této události zemřel. Galeriova smrt uvrhla v trosky zbytky systému tetrarchie. Maximinus Daia se vypravil ze Sýrie proti Liciniovi a obsadil <a href="/wiki/Mal%C3%A1_Asie" title="Malá Asie">Malou Asii</a>. Vzápětí uzavřeli dočasný mír a za hranici mezi svými doménami stanovili <a href="/wiki/Bospor" title="Bospor">Bospor</a>. Zatímco Konstantin se pohyboval v Británii a Galii, Maxentius se v Itálii připravoval k válce. Opevnil města v severní Itálii a naklonil si místní křesťanské komunity povolením volby nového <a href="/wiki/Pape%C5%BE" title="Papež">římského biskupa</a>. Maxentiovo postavení přesto zůstávalo i nadále poměrně svízelné. O svoji dřívější podporu přišel v důsledku rostoucích daní a zhoršujícího se hospodářství. V Římě a <a href="/wiki/Kart%C3%A1go" title="Kartágo">Kartágu</a> vypukly lidové bouře a v <a href="/wiki/Afrika_(provincie)" title="Afrika (provincie)">Africe</a> se chopil moci uzurpátor <a href="/w/index.php?title=Domitius_Alexander&action=edit&redlink=1" class="new" title="Domitius Alexander (stránka neexistuje)">Domitius Alexander</a>. V létě roku 311 Maxentius využil Liciniovy zaneprázdněnosti záležitostmi na východě a vyhlásil Konstantinovi válku, jíž hodlal odčinit otcovu smrt. Zřejmě v zimě 311 až 312 sjednal Konstantin spojenectví s Liciniem, jemuž nabídl za manželku svoji sestru <a href="/w/index.php?title=Constantia&action=edit&redlink=1" class="new" title="Constantia (stránka neexistuje)">Constantii</a>. Tato aliance původně namířená proti Maxentiovi zneklidnila Maximina Daiu, jenž pak uzavřel s Maxentiem spojenectví, přičemž ho uznal za císaře. </p> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Maxentius02_pushkin.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Maxentius02_pushkin.jpg/180px-Maxentius02_pushkin.jpg" decoding="async" width="180" height="240" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Maxentius02_pushkin.jpg/270px-Maxentius02_pushkin.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Maxentius02_pushkin.jpg/360px-Maxentius02_pushkin.jpg 2x" data-file-width="760" data-file-height="1014" /></a><figcaption>Maxentiova busta v Drážďanech</figcaption></figure> <p>Konstantinovi rádci a velitelé varovali svého císaře před preventivním útokem proti Maxentiovi a rovněž Konstantinovi věštci ho zrazovali od takového podniku s odůvodněním, že z obětí zjistili nepříznivá znamení. Konstantin však učinil hluboký dojem na své stoupence, když je přiměl věřit, že disponuje jakousi formou nadpřirozené ochrany. Jejich výhrady ignoroval a na jaře roku 312 překročil <a href="/wiki/Kottick%C3%A9_Alpy" title="Kottické Alpy">Kottické Alpy</a> s asi čtvrtinou své branné moci. Vojsko, které ho doprovázelo do Itálie, mohlo tedy čítat kolem 40 000 mužů. <i>Segusium</i>, první město, jež se mu postavilo na odpor, rychle zdolal. Vojákům zakázal rabování a energicky pokračoval do severní Itálie. Poté se Konstantin od západu přiblížil k významnému městu <i>Augusta Taurinorum</i> (dnešní <a href="/wiki/Tur%C3%ADn" title="Turín">Turín</a>), před nímž narazil na Maxentiovo vojsko, sestávající vedle pěchoty také ze silné jednotky vybrané těžké jízdy. V nastalé <a href="/w/index.php?title=Bitva_u_Tur%C3%ADna_(312)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bitva u Turína (312) (stránka neexistuje)">bitvě u Turína</a> Konstantinova pěchota nejprve obklíčila a potom pobila Maxentiovu jízdu. Prchající Maxentiova pěchota unikla do města, avšak jeho občané otevřeli brány Konstantinovi, jehož vojáci následně zmasakrovali všechny Maxentiovy muže. </p><p>Po tomto přesvědčivém vítězství se severoitalská města podrobila Konstantinovi. Ten se mezitím přesunul do Mediolana, v němž ho uvítaly jásající davy. Konstantinovi vojáci zde setrvali až do poloviny léta 312, kdy se vypravili do města <i>Brixia</i> (<a href="/wiki/Brescia" title="Brescia">Brescia</a>), které bylo snadno obsazeno. Nato postoupil Konstantin k <a href="/wiki/Verona" title="Verona">Veroně</a>, v níž byla umístěna početná Maxentiova posádka. Její velitel a Maxentiův pretoriánský prefekt Ruricius Pompeianus měl výhodné obranné postavení, jelikož město obtékala ze tří stran řeka <a href="/wiki/Adi%C5%BEe" title="Adiže">Adiže</a>. Konstantin vyslal menší oddíl severně od města, kde se měl nespatřen pokusit překročit řeku. Ruricius vyslal proti těmto Konstantinovým jednotkám značný počet vojáků, ovšem ti byli poraženi. Konstantinovo vojsko poté obklíčilo město a započalo obléhání. Ruriciovi se podařilo z města uprchnout, načež se vrátil v čele další Maxentiovy armády, i přesto ale Konstantin pokračoval v dobývání Verony a nepřátelům se postavil jen s menší částí svého vojska. V rozhořčené bitvě u Verony byl Ruricius zabit a jeho armáda obrácena na útěk. Verona pak kapitulovala a po ní se přidaly na Konstantinovu stranu také <i><a href="/wiki/Aquileia" title="Aquileia">Aquileia</a></i>, <i>Mutina</i> (<a href="/wiki/Modena" title="Modena">Modena</a>) a <a href="/wiki/Ravenna" title="Ravenna">Ravenna</a>. Konstantinovi v tomto okamžiku již nic nestálo v cestě na Řím. </p><p>Maxentius se zatím připravoval na stejný způsob boje, jakým odrazil Severa a Galeria: vyčkával v Římě a chystal se na obléhání. Řím byl výtečně zásoben africkým obilím a ze všech stran byl obklopen zdánlivě nedobytnými <a href="/w/index.php?title=Aurelianovy_hradby&action=edit&redlink=1" class="new" title="Aurelianovy hradby (stránka neexistuje)">Aurelianovými hradbami</a>. Maxentius nařídil strhnout mosty přes řeku <a href="/wiki/Tibera" title="Tibera">Tiberu</a>, takže bez boje vyklidil celou střední Itálii. Oblast se následně bez odporu vzdala Konstantinovi, jenž zdržoval svůj postup po <i><a href="/wiki/Via_Flaminia" title="Via Flaminia">Via Flaminia</a></i>, aby ještě více demoralizoval a podlomil už tak nejistý Maxentiův režim. Maxentiova podpora mezi obyvatelstvem dále klesala a během závodu vozů v <a href="/wiki/Circus_Maximus" title="Circus Maximus">cirku</a> volající dav zesměšňoval Maxentia oslavováním Konstantinovy nepřemožitelnosti. Maxentius se proto rozhodl nespoléhat na pevnost římských hradeb, postavil provizorní most přes Tiberu a 28. října 312 vyvedl své muže před město ke svedení otevřené bitvy. Svoje vojsko, které bylo stále ještě dvakrát silnější než Konstantinovo, rozestavil nepříliš obezřetně týlem blízko k řece. </p><p>Když dorazila Konstantinova armáda, někteří z jejích vojáků měli na svých štítech znázorněny neobvyklé symboly. Místo tradičních pohanských standart byl vztyčen nový odznak, <i><a href="/wiki/Labarum" title="Labarum">labarum</a></i>. Podle Lactantia měl Konstantin v noci před bitvou sen, v němž mu bylo sděleno, aby dal vyznačit <a href="/wiki/Krist%C5%AFv_monogram" title="Kristův monogram">Kristův monogram</a> na štíty svých vojáků. Podle <a href="/wiki/Eusebios_z_Kaisareie" title="Eusebios z Kaisareie">Eusebiova</a> výkladu měl Konstantin okolo poledne den před bitvou spatřit nad sluncem světelný kříž s nápisem „v tomto znamení zvítězíš“ (<a href="/wiki/Latina" title="Latina">latinsky</a> <i>In hoc signo vinces</i>, <a href="/wiki/%C5%98e%C4%8Dtina" title="Řečtina">řecky</a> <i>En toúto níka</i>). Ve snu se měl poté Konstantinovi zjevit <a href="/wiki/Je%C5%BE%C3%AD%C5%A1_Kristus" title="Ježíš Kristus">Kristus</a>, který mu pověděl, že má své muže opatřit standartami s písmenem <a href="/wiki/Ch%C3%AD" title="Chí">Chí</a> (X) protnutým písmenem <a href="/wiki/R%C3%B3" title="Ró">Ró</a> (P).<sup id="cite_ref-4" class="reference"><a href="#cite_note-4"><span class="cite-bracket">[</span>4<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Někteří historikové vysvětlují Eusebiův popis vidění jako možný příklad <a href="/wiki/Meteorologie" title="Meteorologie">meteorologického</a> úkazu známého jako <a href="/wiki/Halov%C3%A9_jevy" title="Halové jevy">halový jev</a>. </p> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Konstantinus_I.,_centenionalis.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6f/Konstantinus_I.%2C_centenionalis.jpg/220px-Konstantinus_I.%2C_centenionalis.jpg" decoding="async" width="220" height="208" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6f/Konstantinus_I.%2C_centenionalis.jpg/330px-Konstantinus_I.%2C_centenionalis.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6f/Konstantinus_I.%2C_centenionalis.jpg/440px-Konstantinus_I.%2C_centenionalis.jpg 2x" data-file-width="961" data-file-height="909" /></a><figcaption>Centenionalis, vyobrazující císaře ve zbroji, typ s christogramem na přilbě (zde jen s vavřínovým věncem), ražený v mincovně <a href="/wiki/Sisak" title="Sisak">Siscia</a> těsně po <a href="/wiki/Edikt_mil%C3%A1nsk%C3%BD" title="Edikt milánský">Milánském ediktu</a>, tedy oficiálním povolení <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Křesťanství">křesťanství</a>. Milánský edikt zapříčinila právě bitva u Mulvijského mostu.</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Raphael-Constantine_at_Milvian_Bridge.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/86/Raphael-Constantine_at_Milvian_Bridge.jpg/220px-Raphael-Constantine_at_Milvian_Bridge.jpg" decoding="async" width="220" height="284" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/86/Raphael-Constantine_at_Milvian_Bridge.jpg/330px-Raphael-Constantine_at_Milvian_Bridge.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/86/Raphael-Constantine_at_Milvian_Bridge.jpg/440px-Raphael-Constantine_at_Milvian_Bridge.jpg 2x" data-file-width="614" data-file-height="793" /></a><figcaption><i>Bitva u Milvijského mostu</i> od <a href="/wiki/Giulio_Romano" title="Giulio Romano">Giulia Romana</a></figcaption></figure> <p>Před zahájením <a href="/wiki/Bitva_u_Milvijsk%C3%A9ho_mostu" title="Bitva u Milvijského mostu">bitvy u Milvijského mostu</a> seřadil Konstantin své muže do linie podél Maxentiovy armády. Jezdcům nařídil zaútočit, čímž z bojiště zahnal Maxentiovu jízdu. Konstantinova pěchota vzápětí udeřila proti Maxentiovým vojákům, které zatlačila zpět k Tibeře, mnohé z nich přitom pobila, zatímco jiní se utopili. Bitva trvala celkově jen krátce, protože Maxentiovo vojsko podlehlo již prvnímu náporu nepřítele. Maxentiova jízdní garda a <a href="/wiki/Pretori%C3%A1nsk%C3%A1_garda" title="Pretoriánská garda">pretoriáni</a> nejprve drželi své pozice, avšak po útoku Konstantinova jezdectva se obrátili na útěk. Maxentius prchal spolu s nimi směrem k městu, nicméně most sestavený z člunů nevydržel nápor ohromné masy mužů, prolomil se, a přivodil tak záhubu Maxentiovi a tisícům jeho vojáků. Úspěch v bitvě nad početnějšími nepřátelskými silami Konstantina přesvědčil, že je vystaven ochraně křesťanského Boha. </p><p>Dalšího dne vstoupil Konstantin do <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADm" title="Řím">Říma</a>, jehož obyvatelé s nadšením přivítali jeho příchod. Maxentiovo tělo bylo vyloveno z Tibery a setnuto. Jeho hlava byla pak nesena ulicemi, aby ji každý mohl spatřit. Potom byla odeslána do Kartága, načež se Afrika poddala vítěznému Konstantinovi. Na rozdíl od svých předchůdců nepodstoupil Konstantin tradiční cestu na <a href="/wiki/Kapitol" title="Kapitol">Kapitol</a>, kde se konaly obvyklé oběti v chrámu Jova Největšího a Nejlepšího (<i>Jupiter Optimus Maximus</i>). Místo toho poctil svou návštěvou budovu <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%BD_sen%C3%A1t" title="Římský senát">římského senátu</a> a přislíbil obnovit jeho starodávné výsady a přidělit mu podíl na vládě. Vůči Maxentiovým příznivcům mezi senátory projevil mírnost. Senát přiřknul Konstantinovi privilegium prvního jména, což znamenalo, že jeho jméno bylo řazeno na čelní místo u všech oficiálních dokumentů. Senátoři ho prohlásili také „největším z augustů“. Konstantin nařídil vrátit všechen majetek zabavený za Maxentia, povolal zpět politické vyhnance a propustil Maxentiovy uvězněné oponenty. Maxentiovy obrazy byly systematicky odstraňovány ze všech veřejných míst. Samotný Maxentius byl označen za <a href="/wiki/Tyrannis" title="Tyrannis">tyrana</a>, jehož porazil osvoboditel Konstantin. Všechny významné budovy postavené za Maxentia, včetně <a href="/wiki/Romul%C5%AFv_chr%C3%A1m" title="Romulův chrám">Romulova chrámu</a> a <a href="/wiki/Maxentiova_bazilika" title="Maxentiova bazilika">Maxentiovy baziliky</a>, byly věnovány Konstantinovi. Maxentiovi nejoddanější stoupenci ve vojsku byli neutralizováni rozpuštěním pretoriánské gardy a císařské jízdní gardy (<i>equites singulares</i>). Zbývající složky Maxentiovy armády byly odeslány ke službě na rýnskou hranici. </p> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Válka_s_Liciniem"><span id="V.C3.A1lka_s_Liciniem"></span>Válka s Liciniem</h4><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&veaction=edit&section=11" title="Editace sekce: Válka s Liciniem" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&action=edit&section=11" title="Editovat zdrojový kód sekce Válka s Liciniem"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Po vítězství nad Maxentiem si Konstantin postupně upevnil vojenskou převahu nad svými rivaly, kteří uznali jeho dominantní postavení. V roce 313 se sešel s Liciniem v Mediolanu. V průběhu tohoto setkání přijali císařové tzv. <a href="/wiki/Edikt_mil%C3%A1nsk%C3%BD" title="Edikt milánský">Edikt milánský</a>, jímž stvrdili Galeriův toleranční edikt povolující svobodné vyznávání všech náboženství v říši. Jejich dřívější spojenectví bylo stvrzeno svatbou Licinia a Konstantinovy sestry Constantie. Konference byla záhy přerušena, neboť Licinius obdržel zprávu o tom, že <a href="/wiki/Maximinus_Daia" title="Maximinus Daia">Maximinus Daia</a> překročil Bospor a vpadl na Liciniovo území. Licinius se vypravil proti Maximinovi, kterému v <a href="/wiki/Thr%C3%A1kie" title="Thrákie">Thrákii</a> uštědřil ničivou porážku, načež opanoval východní polovinu římské říše. V roce 314 povýšil Konstantin do hodnosti caesara svého švagra a římského senátora <a href="/w/index.php?title=Bassianus&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bassianus (stránka neexistuje)">Bassiana</a>, jemuž byla přidělena do správy Itálie. Bassianus však zanedlouho začal intrikovat proti Konstantinovi, v čemž ho podporoval Licinius. Konstantin dal Bassiana popravit, čímž vztahy mezi oběma zbývajícími císaři ochladly a brzy přerostly v ozbrojený konflikt. Patrně v létě 314 nebo 316 se Konstantin a Licinius utkali v krvavé <a href="/w/index.php?title=Bitva_u_Cibalae&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bitva u Cibalae (stránka neexistuje)">bitvě u Cibalae</a> (<a href="/wiki/Vinkovci" title="Vinkovci">Vinkovci</a>) v <a href="/wiki/Panonie" title="Panonie">Panonii</a>, v níž Konstantin přinutil svého soupeře k ústupu. Zřejmě na počátku roku 317 svedli císařové <a href="/w/index.php?title=Bitva_u_Mardie&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bitva u Mardie (stránka neexistuje)">bitvu u Mardie</a>, jež probíhala podobně urputně jako předchozí střetnutí. Aniž by kdokoli dosáhl vítězství, utrpěly obě strany těžké ztráty a během následné noci se Licinius v pořádku stáhl. Vyčerpaní vzájemným bojem uzavřeli Konstantin a Licinius v Serdice (<a href="/wiki/Sofie" title="Sofie">Sofie</a>) mírovou smlouvu, podle níž náležela Konstantinovi vláda nad všemi dunajskými a <a href="/wiki/Balk%C3%A1n" title="Balkán">balkánskými</a> provinciemi s výjimkou Thrákie. Konstantinovi synové <a href="/wiki/Crispus" title="Crispus">Crispus</a> a <a href="/wiki/Konstantin_II." title="Konstantin II.">Konstantin</a> a Liciniův syn <a href="/w/index.php?title=Licinius_II.&action=edit&redlink=1" class="new" title="Licinius II. (stránka neexistuje)">Licinianus</a> byli povýšeni do hodnosti caesarů. </p><p>V roce 320 Licinius porušil slib náboženské svobody v Ediktu milánském a ve své části říše opět nastolil pronásledování křesťanů. Napětí mezi císaři se ještě prohloubilo v souvislosti s úřadem <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%BD_konzul" title="Římský konzul">konzulů</a>. Podle smlouvy ze Serdicy mělo být každoroční obsazování této čistě reprezentativní funkce předmětem dohody mezi císaři. Licinius však nabyl dojmu, že Konstantin dosazuje do úřadu přednostně vlastní syny, a bez ohledu na Konstantinovo mínění ustavil pro rok 322 za konzuly sebe a své syny. V reakci na to obdařil Konstantin svého třetího syna, <a href="/wiki/Constantius_II." title="Constantius II.">Constantia II.</a>, titulem caesara. V témže roce pronikl při tažení proti gótským nájezdníkům na Liciniovo teritorium, což se pro Licinia stalo záminkou k obnovení války na jaře 324. Licinius, vydatně posílený gótskými žoldnéři, vystupoval v tomto konfliktu jako obránce starých pohanských zvyků. Naproti tomu Konstantin pochodoval v čele svých Franků na východ se vztyčenými křesťanskými standartami. </p><p>Třebaže Konstantinovo vojsko bylo početně slabší než Liciniovo, nadšení jeho mužů mu dopomohlo k vítězství v <a href="/wiki/Bitva_u_Adrianopole_(324)" title="Bitva u Adrianopole (324)">bitvě u Adrianopole</a> v červenci 324. Po tomto střetu, jenž se podle <a href="/wiki/Z%C3%B3simos" title="Zósimos">Zósima</a> proměnil ve velký masakr, uprchl Licinius k Bosporu a odtud do Malé Asie, přičemž ustavil svého velitele tělesné stráže <a href="/wiki/Martinianus" title="Martinianus">Martia Martiniana</a> caesarem. V námořní <a href="/w/index.php?title=Bitva_u_Hell%C3%A9spontu&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bitva u Helléspontu (stránka neexistuje)">bitvě u Helléspontu</a> v témže měsíci a posléze i v <a href="/w/index.php?title=Bitva_u_Chrysopole&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bitva u Chrysopole (stránka neexistuje)">bitvě u Chrysopole</a>, k níž došlo 18. září 324, byl Licinius opět poražen. Licinius a Martinianus se pak vzdali v Nikomédii Konstantinovi pod příslibem, že jejich životy budou ušetřeny. Nato byli dopraveni do <a href="/wiki/Solu%C5%88" title="Soluň">Soluně</a>, resp. do <a href="/wiki/Kappadokie" title="Kappadokie">Kappadokie</a>, kde žili jako soukromé osoby. Ovšem už v roce 325 Konstantin obvinil Licinia z osnování spiknutí proti němu, pročež je oba nechal vsadit do vězení a popravit. Stejným trestem byl stižen rovněž Liciniův syn a Konstantinův synovec, Licinianus. Konstantin se tak po mnoha desetiletích stal jediným a nesporným vládcem celé římské říše. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Jediným_vládcem_říše"><span id="Jedin.C3.BDm_vl.C3.A1dcem_.C5.99.C3.AD.C5.A1e"></span>Jediným vládcem říše</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&veaction=edit&section=12" title="Editace sekce: Jediným vládcem říše" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&action=edit&section=12" title="Editovat zdrojový kód sekce Jediným vládcem říše"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Založení_Konstantinopole"><span id="Zalo.C5.BEen.C3.AD_Konstantinopole"></span>Založení Konstantinopole</h4><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&veaction=edit&section=13" title="Editace sekce: Založení Konstantinopole" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&action=edit&section=13" title="Editovat zdrojový kód sekce Založení Konstantinopole"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Byzantinischer_Mosaizist_um_1000_002.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3e/Byzantinischer_Mosaizist_um_1000_002.jpg/200px-Byzantinischer_Mosaizist_um_1000_002.jpg" decoding="async" width="200" height="257" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3e/Byzantinischer_Mosaizist_um_1000_002.jpg/300px-Byzantinischer_Mosaizist_um_1000_002.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3e/Byzantinischer_Mosaizist_um_1000_002.jpg/400px-Byzantinischer_Mosaizist_um_1000_002.jpg 2x" data-file-width="1576" data-file-height="2027" /></a><figcaption>Portrét Konstantina Velikého na mozaice v chrámu <a href="/wiki/Hagia_Sofia" title="Hagia Sofia">Hagia Sofia</a></figcaption></figure> <p>V období tetrarchie sloužila města Trevír, <i>Mediolanum</i>, Soluň a Nikomédie jako císařské rezidence, význam <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADm" title="Řím">Říma</a> jako centra vlády tudíž podstatně poklesl. Konstantin zašel v tomto směru ještě dále, když nechal na místě řecké kolonie <a href="/wiki/Byzantion" title="Byzantion">Byzantia</a>, jež se rozkládalo na <a href="/wiki/Bospor" title="Bospor">Bosporu</a>, vybudovat druhé hlavní město římské říše. Rozhodnutí založit nové centrum impéria na východě představovalo vedle jeho příklonu ke křesťanství jeden z nejdlouhodobějších důsledků Konstantinovy vlády. Nové hlavní město se těšilo strategicky velmi výhodné poloze, která zajišťovala snadný přístup jak k balkánským provinciím, tak k východní hranici s <a href="/wiki/%C3%8Dr%C3%A1n" title="Írán">Persií</a>. Zároveň kontrolovalo úžiny mezi <a href="/wiki/Evropa" title="Evropa">Evropou</a> a <a href="/wiki/Asie" title="Asie">Asií</a> a disponovalo příznivými podmínkami k hospodářskému rozvoji. Kromě toho bylo také snadno bránitelné a mělo znamenitý přístav. </p><p>8. listopadu 324, sotva dva měsíce po porážce Licinia u Chrysopole, Konstantin formálně vytyčil hranice nového města, čímž zečtyřnásobil dosavadní rozlohu Byzantia. Kolem roku 328 byly dokončeny nové hradby. 11. května 330 bylo město slavnostně vysvěceno jako <i>Nova Roma</i> („Nový Řím“) a po Konstantinově smrti bylo přejmenováno na <i><a href="/wiki/Konstantinopol" title="Konstantinopol">Constantinopolis</a></i> („Konstantinovo město“). Město se z hlediska svého geografického reliéfu a veřejných institucí, jimiž bylo vybaveno, podobalo starému Římu. Bylo vystavěno na sedmi pahorcích, mělo vlastní senát, ačkoli ten se svým složením nevyrovnal svému římskému protějšku, a jeho obyvatelstvu bylo zdarma poskytováno obilí dovážené z <a href="/wiki/Aegyptus" title="Aegyptus">Egypta</a>. Správu města měl po vzoru Říma na starosti <a href="/w/index.php?title=M%C4%9Bstsk%C3%BD_prefekt&action=edit&redlink=1" class="new" title="Městský prefekt (stránka neexistuje)">městský prefekt</a> (<i>praefectus urbi</i>). Konstantin zvětšil městský <a href="/w/index.php?title=Konstantinopolsk%C3%BD_hipodrom&action=edit&redlink=1" class="new" title="Konstantinopolský hipodrom (stránka neexistuje)">hipodrom</a> a na jeho osu umístil <a href="/w/index.php?title=Had%C3%AD_sloup&action=edit&redlink=1" class="new" title="Hadí sloup (stránka neexistuje)">Hadí sloup</a> z <a href="/wiki/Delfy" title="Delfy">Delf</a>. Císařský palác byl vybudován tak, aby z něho vedl přímý vstup do panovníkovy lóže v hipodromu. Spíše kontroverzním monumentem byl dvacet pět metrů vysoký Konstantinův sloup nacházející se na Konstantinově fóru. Na jeho vrcholu čněla socha <a href="/wiki/H%C3%A9lios" title="Hélios">Hélia</a>, jejíž rysy se nápadně podobaly Konstantinovi. </p><p>Konstantin započal se stavbou dvou velkých konstantinopolských chrámů: <a href="/wiki/Hagia_Sofia" title="Hagia Sofia">baziliky Svaté moudrosti</a> (<i>Hagia Sophia</i>) a <a href="/w/index.php?title=Hagia_Eirene&action=edit&redlink=1" class="new" title="Hagia Eirene (stránka neexistuje)">baziliky Božího míru</a> (<i>Hagia Eirene</i>). Taktéž založil <a href="/w/index.php?title=Bazilika_Svat%C3%BDch_Apo%C5%A1tol%C5%AF&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bazilika Svatých Apoštolů (stránka neexistuje)">baziliku Svatých apoštolů</a>, v níž si přál spočinout po své smrti. Město bylo údajně chráněno <a href="/w/index.php?title=Krist%C5%AFv_k%C5%99%C3%AD%C5%BE&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kristův kříž (stránka neexistuje)">Kristovým křížem</a>, jenž byl objeven během pobytu Konstantinovy matky <a href="/wiki/Svat%C3%A1_Helena" title="Svatá Helena">Heleny</a> ve <a href="/wiki/Svat%C3%A1_zem%C4%9B" title="Svatá země">Svaté zemi</a>. Oproti starému Římu, který oplýval mnoha pohanskými chrámy a svatyněmi, byl Nový Řím koncipován jako ryze křesťanské město. Nicméně i zde nechal Konstantin postavit řadu chrámů zasvěcených pohanským bohům,<sup id="cite_ref-5" class="reference"><a href="#cite_note-5"><span class="cite-bracket">[</span>5<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> mezi nimiž vynikal především chrám <a href="/wiki/Fortuna" title="Fortuna">Fortuny</a>. </p> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Usmrcení_Crispa_a_Fausty"><span id="Usmrcen.C3.AD_Crispa_a_Fausty"></span>Usmrcení Crispa a Fausty</h4><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&veaction=edit&section=14" title="Editace sekce: Usmrcení Crispa a Fausty" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&action=edit&section=14" title="Editovat zdrojový kód sekce Usmrcení Crispa a Fausty"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Mezi členy Konstantinovy rodiny patrně nepanovaly nijak vřelé vztahy. Sám Konstantin byl chladně uvažující a podezřívavý člověk, což byl zřejmě důsledek zápasu o přežití, jemuž byl v mládí vystaven v prostředí intrik na Galeriově dvoře. V průběhu svého života Konstantin neváhal zřejmě odstranit svého tchána a dva švagry. Náhle v roce 326 nechal v <a href="/wiki/Pula" title="Pula">Pule</a> odsoudit a popravit svého nejstaršího syna <a href="/wiki/Crispus" title="Crispus">Crispa</a>, jehož matkou byla <a href="/wiki/Minervina" title="Minervina">Minervina</a>, Konstantinova konkubína, nebo možná první manželka. V <a href="/wiki/Trev%C3%ADr" title="Trevír">Trevíru</a> v červenci téhož roku Konstantin přikázal popravit také <a href="/wiki/Fausta" title="Fausta">Faustu</a>, svoji manželku a matku tří synů. Jelikož zmínky o Crispovi a Faustě včetně jejich jmen byly odstraněny a vymazány z nápisů a literatury, neboť nad nimi bylo vysloveno damnatio memoriae, jen málo antických pramenů se zabývá zkoumáním možných motivů těchto neblahých skutečností. V době poprav se mělo obecně věřit, že císařovna Fausta udržovala s Crispem milostný vztah, případně že o takovém vztahu šířila zvěsti. Konstantin, mající podezření z jejich styků, dal oba pro jejich nemorálnost popravit. Tato interpretace jejich usmrcení však není podložena žádnými spolehlivými důkazy, zvláště když prameny zmiňující údajný vztah mezi Faustou a Crispem jsou pozdějšího data a nepříliš vysoké věrohodnosti. </p><p>Podle jiné verze měla Fausta usilovat o Crispův život, aby zabezpečila nástupnictví svým synům. Proto údajně Konstantinovi namluvila, že se jí Crispus pokusil znásilnit a na podporu tohoto tvrzení zároveň podplatila několik senátorů, kteří měli potvrdit její nařčení. Kvůli těmto vážným obviněním byl Konstantin podle <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%A9_pr%C3%A1vo" title="Římské právo">římského práva</a> nucen nechat syna popravit. Poté, co se Konstantinova matka Helena dozvěděla o této události, odhalila pozadí dohody Fausty se senátory a o tomto svém zjištění zpravila Konstantina. Ten Faustin zločin nenechal bez odplaty – přikázal zavřít Faustu v přetopené lázni, v níž se udusila. V současnosti je takřka nemožné s jistotou odlišit pomluvy od skutečností, a zjistit tak, čeho se Crispus a Fausta skutečně dopustili. Někteří historikové vylučují účast Heleny v dané záležitosti, nicméně nelze nijak popřít odpovědnost Konstantina za tuto rodinnou tragédii. </p> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Vnitřní_politika"><span id="Vnit.C5.99n.C3.AD_politika"></span>Vnitřní politika</h4><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&veaction=edit&section=15" title="Editace sekce: Vnitřní politika" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&action=edit&section=15" title="Editovat zdrojový kód sekce Vnitřní politika"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:0_Constantinus_I_-_Palazzo_dei_Conservatori_(2).JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/20/0_Constantinus_I_-_Palazzo_dei_Conservatori_%282%29.JPG/220px-0_Constantinus_I_-_Palazzo_dei_Conservatori_%282%29.JPG" decoding="async" width="220" height="330" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/20/0_Constantinus_I_-_Palazzo_dei_Conservatori_%282%29.JPG/330px-0_Constantinus_I_-_Palazzo_dei_Conservatori_%282%29.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/20/0_Constantinus_I_-_Palazzo_dei_Conservatori_%282%29.JPG/440px-0_Constantinus_I_-_Palazzo_dei_Conservatori_%282%29.JPG 2x" data-file-width="2467" data-file-height="3700" /></a><figcaption>Hlava Konstantinovy kolosální sochy v Kapitolských muzeích v Římě</figcaption></figure> <p>Konstantinovo panování se všeobecně vyznačovalo reformním úsilím. Především v oblastech civilní administrativy a organizace armády, jejichž řízení od sebe důkladně oddělil, se Konstantin přidržoval Diocletianem nastoleného uspořádání, jež dále rozvíjel. Konstantin završil reformu armády započatou Diocletianem a rozdělil římské vojsko na dvě části. Bezprostřední obranu říše vykonávaly pohraniční oddíly (<i><a href="/wiki/Limitanei" title="Limitanei">limitanei</a></i>), zatímco k odrážení vážnějších vpádů byly nasazovány v týlu umístěné mobilní polní zálohy (<i><a href="/wiki/Comitatenses" title="Comitatenses">comitatenses</a></i>), které představovaly hlavní složku armády a byly z velké části tvořeny těžkou jízdou. Tento krok byl podroben kritice v leckterých pramenech, ačkoli Konstantin jím přispěl ke stabilizaci pohraničních regionů, protože nepřátelská vojska útočící na hranice říše mohla být rychleji a efektivněji zastavena. <a href="/wiki/Pretori%C3%A1nsk%C3%A1_garda" title="Pretoriánská garda">Pretoriánská garda</a>, která si udržovala v předchozích staletích značný vliv, byla kvůli své loajálnosti k Maxentiovi rozpuštěna. Na její místo nastoupila jízdní císařská garda, nazývaná <i>scholae palatinae</i>, složená z mužů často germánského původu. Počet barbarů působících v římském vojsku se za Konstantina znatelně zvýšil. Sám Konstantin si velice cenil <a href="/wiki/Germ%C3%A1ni" title="Germáni">Germánů</a>, z nichž se mnozí domohli vysokého postavení ve vojsku. Velení nad armádou svěřil Konstantin do rukou generálů, pro něž zřídil nové hodnosti vojenského velitele (<i><a href="/wiki/Magister_militum" title="Magister militum">magister militum</a></i>), velitele pěchoty (<i>magister peditum</i>) a velitele jezdectva (<i><a href="/w/index.php?title=Magister_equitum&action=edit&redlink=1" class="new" title="Magister equitum (stránka neexistuje)">magister equitum</a></i>). </p><p>Významná změna se dotkla úřadu <a href="/wiki/Pretori%C3%A1nsk%C3%BD_prefekt" title="Pretoriánský prefekt">pretoriánských prefektů</a> (<i>praefecti praetorio</i>), jimž bylo odejmuto vojenské velení. Pretoriánští prefekti se poté vyvinuli v nejvyšší představitele civilní administrativy vykonávající soudní a finanční pravomoc. Na vrcholu správní hierarchie stál však představený úřadů (<i>magister officiorum</i>), jenž měl na starosti dohled nad činností císařského správního aparátu. Dalším důležitým úřadem byl představený císařského dvora (<i>quaestor sacri palatii</i>), který podepisoval císařské edikty a do jehož kompetence spadaly právní záležitosti. Nejvyšší činitelé na císařském dvoře byli označováni jako <i><a href="/w/index.php?title=Comes&action=edit&redlink=1" class="new" title="Comes (stránka neexistuje)">comites</a></i> (odvozeno ze slova <i>comitatus</i>, „doprovod“) a tímto titulem byli obdařeni rovněž provinciální vojenští velitelé. Mnoha svým přátelům a vysokým hodnostářům říše uděloval Konstantin starodávný titul <i><a href="/wiki/Patricij" title="Patricij">patricius</a></i>. </p> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Constantine_multiple_CdM_Beistegui_233.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a6/Constantine_multiple_CdM_Beistegui_233.jpg/180px-Constantine_multiple_CdM_Beistegui_233.jpg" decoding="async" width="180" height="180" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a6/Constantine_multiple_CdM_Beistegui_233.jpg/270px-Constantine_multiple_CdM_Beistegui_233.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a6/Constantine_multiple_CdM_Beistegui_233.jpg/360px-Constantine_multiple_CdM_Beistegui_233.jpg 2x" data-file-width="1000" data-file-height="1000" /></a><figcaption>Zlatá mince z roku 313 znázorňující Konstantina se slunečním bohem</figcaption></figure> <p>Výdaje spojené s výstavbou Konstantinopole, zvýšené náklady na vojsko a byrokracii a štědré příspěvky církvi pohlcovaly obrovské množství finančních prostředků. Konstantin proto provedl daňovou reformu, na základě níž muselo městské obyvatelstvo, hlavně řemeslníci a obchodníci, platit daň ve zlatě nebo stříbře. Tato daň, označovaná řecky <i>chrysargyron</i>, byla sice placena jednou za čtyři roky, avšak pokud se někdo vzpíral jejímu výběru, bylo vůči němu uplatňováno bití a mučení. V rámci měnové reformy zahájil Konstantin ražbu nové zlaté mince nazývané <i><a href="/wiki/Solidus" title="Solidus">solidus</a></i>. Tato mince byla všeobecně přijímána a v <a href="/wiki/Byzantsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Byzantská říše">byzantské říši</a> setrvala v oběhu až do <a href="/wiki/11._stolet%C3%AD" title="11. století">11. století</a>. </p><p>Konstantinova vláda se stávala více autoritativní, neboť byla vydána řada přísných ediktů, jejichž nedodržení bylo sankcionováno vysloveně brutálními tresty. Členům městských rad, zvaných kuriálové (<i>curiales</i>), jejichž povinnosti byly stále tíživější, protože nesli odpovědnost za fungování města a za správný výběr daní, bylo nařízeno dědičné zastávání těchto funkcí. Konstantin dále zhoršil postavení <a href="/wiki/Kol%C3%B3n" title="Kolón">kolónů</a>, rolníků hospodařících na pronajaté půdě velkostatkářů, kteří nesměli tuto půdu opustit. Byly také přijaty edikty, podle nichž byli synové nuceni vykonávat povolání svých otců, čímž měly být potlačeny negativní dopady klesajícího počtu obyvatelstva. Tyto zásahy se ovšem týkaly pouze oborů hospodářské činnosti nezbytných pro fungování státu. Obzvláště tvrdě postihlo toto nařízení syny vojenských veteránů, jejichž zákonem stanovená povinnost byla nemilosrdně vynucována krutými tresty, šířícími strach a nenávist. Konstantin nechal zakázat <a href="/wiki/Gladi%C3%A1tor" title="Gladiátor">gladiátorské</a> zápasy a přísným zákonům podrobil nemravné sexuální chování. </p><p>Konstantin náležel bezesporu mezi vojensky nejzdatnější římské císaře. I po vítězství nad svými rivaly se musel vojensky angažovat, jelikož byl nucen bránit říši před jejími zahraničními nepřáteli. Na podzim 328 se v doprovodu syna Konstantina II. vypravil proti Alamanům na Rýně. V roce 332 podnikl rozsáhlou kampaň na dolním Dunaji proti <a href="/wiki/G%C3%B3tov%C3%A9" title="Gótové">Gótům</a>, s nimiž uzavřel smlouvu (<i><a href="/wiki/Foederati" title="Foederati">foedus</a></i>). Během dalších čtyř let se Konstantin utkal rovněž se <a href="/wiki/Sarmati" title="Sarmati">Sarmaty</a> a podmanil si většinu území <a href="/wiki/D%C3%A1cie" title="Dácie">Dácie</a>, již kdysi dobyl <a href="/wiki/Traianus" title="Traianus">Traianus</a> a vyklidil <a href="/wiki/Aurelianus" title="Aurelianus">Aurelianus</a>. K posílení a stabilizaci dunajské a rýnské hranice realizoval četná opatření, jež zahrnovala zesílení stávajících pevností a stavbu řady nových opevnění. </p><p>Otázku následnictví Konstantin nevyřešil příliš uspokojivě. V roce 333 povýšil svého čtvrtého syna <a href="/wiki/Constans" title="Constans">Constanta</a> do hodnosti caesara a o dva roky později učinil caesarem také svého synovce <a href="/wiki/Dalmatius" title="Dalmatius">Dalmatia</a> (jeho otec <a href="/wiki/Flavius_Dalmatius" title="Flavius Dalmatius">Flavius Dalmatius</a> byl synem Constantia I. a Theodory). Konstantinovým pravděpodobným záměrem tedy bylo, aby se Constans a Dalmatius společně s již dříve ustavenými caesary <a href="/wiki/Konstantin_II." title="Konstantin II.">Konstantinem II.</a> a <a href="/wiki/Constantius_II." title="Constantius II.">Constantiem II.</a> podělili o kontrolu nad říší a vládli ve vzájemném souladu. </p> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Náboženská_politika"><span id="N.C3.A1bo.C5.BEensk.C3.A1_politika"></span>Náboženská politika</h4><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&veaction=edit&section=16" title="Editace sekce: Náboženská politika" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&action=edit&section=16" title="Editovat zdrojový kód sekce Náboženská politika"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Konstantin proslul jako první <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Křesťanství">křesťanský</a> římský císař, jeho vláda tak představovala zásadní zvrat v <a href="/wiki/D%C4%9Bjiny_k%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Dějiny křesťanství">dějinách církve</a>. V roce 313 vydali Konstantin a Licinius Edikt milánský, který zakázal trestání osob hlásících se ke křesťanské víře, navrátil <a href="/wiki/C%C3%ADrkev" title="Církev">církvi</a> a jednotlivým křesťanům veškerý zkonfiskovaný majetek a zavedl toleranci vůči všem náboženstvím. Ovšem je třeba připomenout, že už v roce 311 poskytl <a href="/wiki/Galerius" title="Galerius">Galerius</a> tolerančním ediktem křesťanům právo praktikovat své náboženství za podmínky, že se budou modlit za blaho státu. Historikové se často přou o to, zda Konstantin konvertoval ke křesťanství v mládí pod vlivem své matky <a href="/wiki/Svat%C3%A1_Helena" title="Svatá Helena">Heleny</a>, nebo zda si osvojil křesťanskou víru postupně v průběhu života. Nicméně zdá se, že se ke křesťanství definitivně obrátil až v pokročilejším věku. Často je namítáno, že Konstantinovo obrácení na víru bylo spíše důsledkem jeho politického pragmatismu než náboženského přesvědčení. To ale nelze nijak spolehlivě prokázat ani vyvrátit. Ač se přiklonil ke křesťanství, podržel si Konstantin titul <i><a href="/wiki/Pontifex_maximus" title="Pontifex maximus">pontifex maximus</a></i>, který mu zaručoval postavení v čele pohanského kněžstva. </p> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Constantine%27s_conversion.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/Constantine%27s_conversion.jpg/290px-Constantine%27s_conversion.jpg" decoding="async" width="290" height="239" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/Constantine%27s_conversion.jpg/435px-Constantine%27s_conversion.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/Constantine%27s_conversion.jpg/580px-Constantine%27s_conversion.jpg 2x" data-file-width="3418" data-file-height="2816" /></a><figcaption><i>Konstantinova konverze</i> od <a href="/wiki/Peter_Paul_Rubens" title="Peter Paul Rubens">Rubense</a></figcaption></figure> <p>Konstantin prý věřil, že za své úspěchy vděčí božské ochraně. Podporoval tudíž všestranně církev poskytováním finančních prostředků, udělováním výsad a imunit duchovenstvu, když jim prominul placení určitých daní a zprostil je některých občanských povinností. Dále nechal budovat kostely, povyšoval křesťany do vysokých hodností v císařské správě a odevzdal církvi všechen majetek zabavený Diocletianem při perzekucích křesťanů. K nejdůležitějším Konstantinovým stavebním projektům patřilo vybudování <a href="/wiki/Chr%C3%A1m_Bo%C5%BE%C3%ADho_hrobu" title="Chrám Božího hrobu">baziliky Svatého hrobu</a> a <a href="/wiki/Hagia_Sofia" title="Hagia Sofia">baziliky Boží moudrosti</a> v Konstantinopoli a původní <a href="/wiki/Bazilika_svat%C3%A9ho_Petra" title="Bazilika svatého Petra">baziliky sv. Petra</a> v Římě. Ještě v roce 313 obdaroval římského biskupa císařským <a href="/wiki/Later%C3%A1nsk%C3%BD_pal%C3%A1c" title="Lateránský palác">Lateránským palácem</a>, kde záhy vyrostla nová katedrála, <i>Basilica Constantiniana</i>. </p><p>Konstantin brzy narazil na vážné nesnáze a už v roce 313 byl konfrontován s problémem nejednotnosti církve v <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Afrika" title="Severní Afrika">severní Africe</a>. Nekompromisní část tamější křesťanské obce se stavěla odmítavě vůči těm, kteří zakolísali ve své víře během předchozích perzekucí a vykoupili si život obětováním. Těmto křesťanům církev později odpustila a přijala je zpět do svých řad. Odpůrci tohoto kroku si zvolili za svého <a href="/wiki/Biskup" title="Biskup">biskupa</a> jistého muže jménem <a href="/wiki/Donatist%C3%A9#Donatus_Magnus" title="Donatisté">Donatus</a>, podle něhož se pak nazývali <a href="/wiki/Donatist%C3%A9" title="Donatisté">donatisté</a>. V srpnu 314 se z Konstantinova podnětu konal koncil v galském městě Arelate, jehož účastníci vystoupili proti donatistům. Tehdejším Konstantinovým rádcem, který na něho působil zvláště v záležitosti s donatisty, byl biskup <a href="/wiki/Hosius_z_C%C3%B3rdoby" title="Hosius z Córdoby">Hosius z Córdoby</a>. Vzhledem k nedostávajícím se pramenům lze jen obtížně vylíčit přesné pozadí těchto sporů. Napětí se nepodařilo odstranit, avšak Konstantinův zásah v této rozepři přispěl k císařově změně vnímání sebe samého, neboť se od tohoto momentu pokládal za prostředníka církve. V roce 321 Konstantin vyhlásil toleranci donatismu, nicméně již záhy nato byl nucen proti němu znovu zakročit, aniž by ovšem dosáhl jakéhokoli úspěchu. V témže roce prohlásil Konstantin neděli, římský sluneční den (<i>dies solis</i>), za svátek. </p><p>Ve východní části říše byli křesťané početně více zastoupeni než na západě, přesto v obou částech impéria vyznávala křesťanství jen menšina obyvatelstva. Odhady podílu křesťanů na celkovém počtu říšské populace se pohybují zhruba okolo 10 %. Konstantin proto v závěrečných letech své vlády otevřeně vystupoval jako křesťan, resp. stoupenec křesťanství. Konstantinovo preferování křesťanství na úkor <a href="/wiki/Pohanstv%C3%AD" title="Pohanství">pohanství</a> vedlo přirozeně k řadě <a href="/wiki/N%C3%A1bo%C5%BEensk%C3%A1_konverze" title="Náboženská konverze">konverzí</a> mezi jeho poddanými na císařském dvoře. Lze jen stěží doložit náznaky toho, že by Konstantin uvažoval o omezování nebo přímo zákazu provádění tradičních kultů – opačná tvrzení Eusebia z Kaisareie nevyznívají příliš spolehlivě. Kulty předních pohanských božstev, jež si podržely množství příznivců v armádě i ve státní správě, zůstávaly nedotčeny a pohanské obřady a žertvy směly být i nadále vykonávány. Konstantin zasáhl pouze vůči některým kultům, jako byl třeba s <a href="/wiki/Chr%C3%A1mov%C3%A1_prostituce" title="Chrámová prostituce">chrámovou prostitucí</a> spojený <a href="/wiki/Afrod%C3%ADt%C3%A9" title="Afrodíté">Afroditin</a> chrám v <a href="/wiki/Baalbek" title="Baalbek">Héliopoli</a>. Okolo roku 326 vydal císař edikt namířený proti <a href="/wiki/Hereze" title="Hereze">herezím</a>, zahrnující zákaz shromažďování, konfiskaci majetku a výzvy k obrácení se k pravověrné křesťanské víře. Řada Konstantinových zákonů měla nepříznivý dopad na <a href="/wiki/%C5%BDid%C3%A9" title="Židé">Židy</a>, kterým bylo zakázáno vlastnit křesťanské otroky. Zapovězeno jim bylo rovněž provádění <a href="/wiki/Ob%C5%99%C3%ADzka" title="Obřízka">obřízky</a> u otroků a konverze křesťanů k židovství. Také bylo omezeno scházení se Židů za účelem výkonu náboženských obřadů, avšak byl jim povolen vstup do <a href="/wiki/Jeruzal%C3%A9m" title="Jeruzalém">Jeruzaléma</a> v den <a href="/wiki/Ti%C5%A1%27a_be-av" title="Tiš'a be-av">Tiš'a be-av</a>, jímž si Židé připomínali zničení <a href="/wiki/Jeruzal%C3%A9msk%C3%BD_chr%C3%A1m" title="Jeruzalémský chrám">Chrámu</a>. V Jeruzalémě nechal Konstantin rovněž vystavět <a href="/wiki/Chr%C3%A1m_Bo%C5%BE%C3%ADho_hrobu" title="Chrám Božího hrobu">chrám Božího hrobu</a><sup id="cite_ref-6" class="reference"><a href="#cite_note-6"><span class="cite-bracket">[</span>6<span class="cite-bracket">]</span></a></sup>. </p> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Nicaea_icon.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/31/Nicaea_icon.jpg/220px-Nicaea_icon.jpg" decoding="async" width="220" height="298" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/31/Nicaea_icon.jpg/330px-Nicaea_icon.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/31/Nicaea_icon.jpg/440px-Nicaea_icon.jpg 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1388" /></a><figcaption>Ikona zobrazující Konstantina předsedajícího Prvnímu nikajskému koncilu. Zobrazený text je však Nicejsko-konstantinopolské vyznání z Prvního konstantinopolského koncilu (381), s úpravami pro použití v řecké liturgii.</figcaption></figure> <p>Konstantin zřejmě postrádal porozumění pro dogmatické a <a href="/wiki/Christologie" title="Christologie">christologické</a> spory, které měly tolik zaměstnávat jeho nástupce. Císařovy náboženské představy setrvávaly přinejmenším částečně v zajetí pohanských tradic, v čemž sehrál určitou roli i vzor jeho předchůdců, kteří o sobě prohlašovali, že jsou pod ochranou Jova (jako Diocletianus) nebo slunečního boha (jako Aurelianus či Konstantinův otec). V oficiálních zobrazeních stejně jako na <a href="/wiki/Konstantin%C5%AFv_oblouk" title="Konstantinův oblouk">Konstantinově oblouku</a> vztyčeném na paměť vítězství nad Maxentiem byl s ohledem na pohanské obyvatelstvo Říma znázorňován sluneční bůh (<i><a href="/wiki/Sol_(b%C5%AFh)" title="Sol (bůh)">Sol Invictus</a></i>), jenž byl do určité doby Konstantinem stavěn na roveň křesťanskému Bohu. Své syny a následníky nechal ale Konstantin vychovat jako přesvědčené křesťany, což se nakonec ukázalo jako rozhodující pro další vývoj. </p><p>Vážnou komplikací Konstantinovy náboženské politiky posledních let jeho panování se ukázal být ariánský spor. <a href="/wiki/Ari%C3%A1nstv%C3%AD" title="Ariánství">Ariánství</a> vycházelo z teze <a href="/wiki/Alexandrie" title="Alexandrie">alexandrijského</a> kněze <a href="/wiki/Areios" title="Areios">Areia</a>, podle něhož musela být doba, kdy <a href="/wiki/Je%C5%BE%C3%AD%C5%A1_Kristus" title="Ježíš Kristus">Bůh Syn</a> ještě nebyl, a že teprve z <a href="/wiki/B%C5%AFh_Otec" title="Bůh Otec">Boha Otce</a> vzešel a je mu podřízen.<sup id="cite_ref-7" class="reference"><a href="#cite_note-7"><span class="cite-bracket">[</span>7<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Bůh Otec a Bůh Syn tudíž neměli být rovnocenní. Toto učení bylo v roce 318 odsouzeno alexandrijským biskupem Alexandrem, který vyloučil Areia z církve. Takto tvrdá reakce byla vyvolána tím, že principy ariánství se dotýkaly jádra celé křesťanské víry, jímž byla otázka skutečné podstaty Krista. Její zodpovězení se neomezovalo pouze na teology, neboť do této pře se zapojily i široké vrstvy obyvatelstva, kvůli čemuž byla vedena velice vypjatě. Dochované prameny týkající se tohoto sporu jsou značně problematické a tendenční. Zvláště zevšeobecňující pojem ariánství je velmi neurčitý, jelikož jsou jím často označovány poměrně rozdílné teologické úvahy. </p><p>Aby urovnal konflikt, svolal Konstantin <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_nikajsk%C3%BD_koncil" title="První nikajský koncil">První nikajský koncil</a>, který se stal vůbec prvním <a href="/wiki/Ekumenick%C3%BD_koncil" title="Ekumenický koncil">ekumenickým koncilem</a>. Úvodní zasedání proběhlo 20. května 325 ve velké hale paláce v <a href="/wiki/Nikaia" title="Nikaia">Nikaji</a>. Konstantin seděl v čele celého shromáždění a pronesl úvodní řeč, přičemž věřil, že problém bude možné snadno vyřešit, jeho optimismus byl ale zcela bezdůvodný. Biskupové účastnící se koncilu odmítli Konstantinem podporovaný kompromisní návrh. Poté se zřetelně vyhranili vůči ariánství, když přijali tzv. <a href="/wiki/Nicejsk%C3%A9_vyzn%C3%A1n%C3%AD" title="Nicejské vyznání">nicejské vyznání</a> víry, jež se opíralo o doktrínu stejné podstaty Boha Otce a Boha Syna (řecky <i>homoúsios</i>, latinsky <i>consubstantialis</i>). Konstantin, který sledoval spíše politické než teologické cíle, následně poslal Areia do vyhnanství v naději, že tímto opatřením konsoliduje říši. Všechny zhotovené opisy ariánských tezí měly být spáleny a za jejich držení hrozil trest smrti. </p><p>Jestliže se Konstantin domníval, že koncil přinese usmíření, musel být z jeho výsledku trpce zklamán. Spor sužoval říši ještě koncem 4. století, a dokonce sám Konstantin váhal, jaký postoj k celé věci zaujmout. <a href="/wiki/Eusebios_z_Nikom%C3%A9die" title="Eusebios z Nikomédie">Eusebios z Nikomédie</a>, ariánský biskup uvržený v roce 325 do vyhnanství, byl povolán zpět dva roky nato a brzy se stal hlavním císařovým duchovním rádcem. Pod vlivem své sestry Constantie, Eusebia z Nikomédie a svého životopisce Eusebia z Kaisareie se Konstantin v roce 335 rozhodl odeslat do vyhnanství v dalekém Trevíru alexandrijského biskupa <a href="/wiki/Atan%C3%A1%C5%A1" title="Atanáš">Athanasia</a>, jenž byl zarputilým protivníkem Areia a hlavním propagátorem přijetí nicejského kréda. Celkově se Konstantin projevoval v záležitostech křesťanské víry poměrně nerozhodně, což objasňuje jeho přístup vůči Areiovi. Ten byl v roce 327 rehabilitován, o šest let později byl znovu odsouzen a teprve po vypuzení Athanasia byl nakonec povolán zpět. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Smrt">Smrt</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&veaction=edit&section=17" title="Editace sekce: Smrt" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&action=edit&section=17" title="Editovat zdrojový kód sekce Smrt"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Zhoršující se poměry na východní hranici a v <a href="/wiki/Arm%C3%A9nie" title="Arménie">Arménii</a> přiměly Konstantina v roce 337 k vypovězení války <a href="/wiki/S%C3%A1s%C3%A1novci" title="Sásánovci">sásánovské Persii</a>. Podle Eusebia z Kaisareie však Konstantin o Velikonocích v témže roce závažným způsobem onemocněl. Opustil proto Konstantinopol a vydal se na jižní pobřeží Propontidy (<a href="/wiki/Marmarsk%C3%A9_mo%C5%99e" title="Marmarské moře">Marmarské moře</a>) do města Helenopolis, v němž se narodila jeho matka. V místním kostele, který nechala postavit Helena na počest mučedníka Lukiana z Antiochie, se pomodlil a seznal, že jeho život se chýlí ke konci. Konstantin usilující o očistění od hříchů se pak začal připravovat na přijetí křtu. Chtěl se ještě vrátit do Konstantinopole, ovšem jeho chatrné zdraví mu nedovolilo podniknout tak dlouhou cestu, pročež dorazil pouze k předměstí <a href="/wiki/Nikom%C3%A9die" title="Nikomédie">Nikomédie</a>. Shromážděným biskupům se zde svěřil o tom, že doufá v pokřtění v řece <a href="/wiki/Jord%C3%A1n" title="Jordán">Jordánu</a>, kde podle <a href="/wiki/Bible" title="Bible">Bible</a> podstoupil stejný obřad Kristus. Umírající Konstantin následně přijal křest od ariánského biskupa Eusebia z Nikomédie. Je třeba podotknout, že křtění krátce před smrtí odpovídalo tehdejším zvyklostem. Několik týdnů poté, v den <a href="/wiki/Letnice" title="Letnice">Svatodušních svátků</a>, 22. května 337, Konstantin v nikomédské vile Achyron zemřel. </p> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Raphael_Baptism_Constantine.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c4/Raphael_Baptism_Constantine.jpg/290px-Raphael_Baptism_Constantine.jpg" decoding="async" width="290" height="180" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c4/Raphael_Baptism_Constantine.jpg/435px-Raphael_Baptism_Constantine.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c4/Raphael_Baptism_Constantine.jpg/580px-Raphael_Baptism_Constantine.jpg 2x" data-file-width="1191" data-file-height="740" /></a><figcaption><i>Konstantinův křest</i>, obraz namalovaný pravděpodobně Gianfrancescem Pennim</figcaption></figure> <p>Podle Eusebiova tvrzení skonal Konstantin po završení výpravy proti perské říši, přestože většina ostatních zdrojů v rozporu s tím udává, že jeho smrt nastala během příprav tažení. Císař <a href="/wiki/Julianus" title="Julianus">Julianus</a>, píšící v polovině <a href="/wiki/4._stolet%C3%AD" title="4. století">4. století</a>, poznamenal, že Sásánovci unikli potrestání za své skutky, jelikož Konstantin zemřel, zatímco se chystal na válku s nimi. Podobný závěr plyne taktéž z díla <i>Origo Constantini</i> od neznámého autora působícího za Konstantinova života. <i>Historiae abbreviatae</i> od <a href="/wiki/Aurelius_Victor" title="Aurelius Victor">Sexta Aurelia Victora</a>, napsaná v roce 361, se zmiňuje o tom, že Konstantin zemřel v průběhu výpravy proti Peršanům na velkostatku zvaném Achyron, jenž se nacházel poblíž Nikomédie. To potvrzuje i popis Konstantinova úmrtí v díle <i>Breviarum</i>, vyhotoveném <a href="/wiki/Eutropius" title="Eutropius">Eutropiem</a> v roce 369 pro císaře <a href="/wiki/Valens" title="Valens">Valenta</a>. Na základě skutečností uvedených v těchto a jiných pramenech dospěli někteří historikové k mínění, že Eusebios upravil konec Konstantinova životopisu tak, aby lépe vyhovoval císařově reputaci vítězného vojevůdce. </p><p>Konstantinovy ostatky byly vzápětí po jeho smrti dopraveny do Konstantinopole a uloženy do baziliky Svatých apoštolů. Teprve 9. září se jeho synové <a href="/wiki/Konstantin_II." title="Konstantin II.">Konstantin II.</a>, <a href="/wiki/Constantius_II." title="Constantius II.">Constantius II.</a> a <a href="/wiki/Constans" title="Constans">Constans</a> ujali vlády, když každý z nich přijal titul augustus. Předtím byl však odstraněn jejich potenciální rival caesar <a href="/wiki/Dalmatius" title="Dalmatius">Dalmatius</a>, který byl zavražděn vojáky společně s mnoha dalšími Konstantinovými příbuznými. </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Prameny">Prameny</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&veaction=edit&section=18" title="Editace sekce: Prameny" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&action=edit&section=18" title="Editovat zdrojový kód sekce Prameny"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Jako císař, jemuž náležel významný podíl na pozvednutí křesťanství do pozice dominujícího náboženství římské říše, a který navíc přemístil římské hlavní město na Bospor, se Konstantin zařadil mezi význačné historické postavy, ačkoli byl i poměrně kontroverzní osobností. Rozporné hodnocení Konstantina odráží charakter antických pramenů, vztahujících se k počátku 4. století. Ty jsou totiž i přes svoji hojnost a zevrubnost silně ovlivněny soudobou oficiální propagandou, což má za následek jejich převládající jednostrannost. Dochovaných děl, zabývajících se výhradně Konstantinovým životem a vládnutím, je pouze malé množství. <a href="/wiki/Eusebios_z_Kaisareie" title="Eusebios z Kaisareie">Eusebios z Kaisareie</a> napsal Život Konstantinův (<i>Vita Constantini</i>), jenž obsahuje prvky <a href="/w/index.php?title=Eulogie&action=edit&redlink=1" class="new" title="Eulogie (stránka neexistuje)">eulogie</a> a <a href="/wiki/Hagiografie" title="Hagiografie">hagiografie</a>. Toto dílo vytvořené zhruba mezi léty 335 a 339 vychvaluje Konstantinovy mravní a náboženské ctnosti. Navozuje tím tendenčně pozitivní obraz Konstantina, a moderní historikové proto často zpochybňují jeho hodnověrnost. O Konstantinově světském životě a činech pojednává <i>Origo Constantini</i> od neznámého autora. Tento spis neurčitého data vzniku se zaměřuje především na vojenské a politické události, a opomíjí tak kulturní a náboženské záležitosti. </p><p><a href="/wiki/Lactantius" title="Lactantius">Lactantiova</a> polemická křesťanská kronika z období vlády Diocletiana a tetrarchie, <i>De Mortibus Persecutorum</i>, poskytuje cenné, třebaže zaujaté podrobnosti o Konstantinově předchůdcích a raném období panování. Křesťanští historikové <a href="/wiki/S%C3%B3krat%C3%A9s_Scholastikos" title="Sókratés Scholastikos">Sókratés Scholastikos</a>, <a href="/w/index.php?title=Sozomenos&action=edit&redlink=1" class="new" title="Sozomenos (stránka neexistuje)">Sozomenos</a> a <a href="/w/index.php?title=Theodoretos&action=edit&redlink=1" class="new" title="Theodoretos (stránka neexistuje)">Theodoretos</a> popisují církevní spory ze závěru Konstantinovy vlády. Jelikož působili až za <a href="/wiki/Theodosius_II." title="Theodosius II.">Theodosia II.</a>, jenž byl císařem téměř jedno století po Konstantinovi, jsou jejich církevní dějiny o skutečnostech a teologických sporech Konstantinovy éry plné chybných a překroucených údajů. Spisy Konstantinových současníků, pravověrného křesťana <a href="/wiki/Atan%C3%A1%C5%A1" title="Atanáš">Athanasia</a> a církevní dějiny ariána <a href="/wiki/Philostorgius" title="Philostorgius">Philostorgia</a>, se rovněž dochovaly, vyznačují se však podobnou neobjektivností jako díla výše zmiňovaných autorů. </p><p>Epitomy připisované <a href="/wiki/Aurelius_Victor" title="Aurelius Victor">Aureliu Victorovi</a> (<i>De Caesaribus</i>) a jiné od <a href="/wiki/Eutropius" title="Eutropius">Eutropia</a> a <a href="/wiki/Rufius_Festus" title="Rufius Festus">Rufia Festa</a> podávají stručný souhrn o politickém a vojenském vývoji ve 4. století. Přestože tito spisovatelé byli pohané, jejich výtahy znázorňují Konstantina pozitivně, ovšem vynechávají jakékoli zmínky o jeho náboženské politice. Nepříliš lichotivě se o něm vyjadřoval <a href="/wiki/Ammianus_Marcellinus" title="Ammianus Marcellinus">Ammianus Marcellinus</a>. Velice nepřátelský až nenávistný postoj zaujal ke Konstantinovi pohan <a href="/wiki/Z%C3%B3simos" title="Zósimos">Zósimos</a>, který psal svoje dílo na počátku <a href="/wiki/6._stolet%C3%AD" title="6. století">6. století</a>. Hodnotné údaje o politice a ideologii období tetrarchie a Konstantinova života obsahuje <i>Panegyrici Latini</i>, soubor panegyriků z přelomu 3. a 4. století. Literární zdroje jsou doplňovány <a href="/wiki/Epigrafika" title="Epigrafika">epigrafickými</a> poznatky z nápisů z dobové architektury, obzvláště z Konstantinova oblouku v Římě a paláců v <a href="/wiki/Gamzigrad" title="Gamzigrad">Gamzigradu</a> a <a href="/wiki/C%C3%B3rdoba_(%C5%A0pan%C4%9Blsko)" title="Córdoba (Španělsko)">Córdobě</a>. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Konstantinova_donace">Konstantinova donace</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&veaction=edit&section=19" title="Editace sekce: Konstantinova donace" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&action=edit&section=19" title="Editovat zdrojový kód sekce Konstantinova donace"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p><a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Římskokatolická církev">Římskokatolická církev</a> považovala ve <a href="/wiki/St%C5%99edov%C4%9Bk" title="Středověk">středověku</a> za nepatřičné, že Konstantin byl pokřtěn teprve na smrtelné posteli, a tento obřad navíc vykonal biskup pochybné pravověrnosti, což bylo vnímáno jako zostuzení <a href="/wiki/Pape%C5%BE" title="Papež">papežské</a> autority. V <a href="/wiki/8._stolet%C3%AD" title="8. století">8. století</a>, patrně během pontifikátu <a href="/wiki/%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1n_II._(pape%C5%BE)" title="Štěpán II. (papež)">Štěpána II.</a> (752–757), se objevil dokument nazývaný <a href="/wiki/Konstantinova_donace" title="Konstantinova donace">Konstantinova donace</a> (<i>Donatio Constantini</i>). Podle legendy měl papež <a href="/wiki/Silvestr_I." title="Silvestr I.">Silvestr I.</a> vyléčit pohanského císaře z <a href="/wiki/Lepra" title="Lepra">malomocenství</a>. Vděčný Konstantin se poté dal pokřtít a současně přenechal církvi Lateránský palác. V donaci měl právě konvertovaný Konstantin pověřit vládou nad městem Římem a všemi provinciemi a městy Itálie a Západu Silvestra a jeho nástupce. V době <a href="/wiki/Vrcholn%C3%BD_st%C5%99edov%C4%9Bk" title="Vrcholný středověk">vrcholného středověku</a> byla tato listina přijímána jako základ světské moci papežů, ačkoli byla veřejně označena za podvrh císařem <a href="/wiki/Ota_III." title="Ota III.">Otou III.</a> Nicméně až v <a href="/wiki/15._stolet%C3%AD" title="15. století">15. století</a> prokázal filolog <a href="/wiki/Lorenzo_Valla" title="Lorenzo Valla">Lorenzo Valla</a>, že donace je skutečně padělkem. </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Hodnocení"><span id="Hodnocen.C3.AD"></span>Hodnocení</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&veaction=edit&section=20" title="Editace sekce: Hodnocení" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&action=edit&section=20" title="Editovat zdrojový kód sekce Hodnocení"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Icon_of_st._Helena_and_st._Konstantin_in_Roudnice_nad_Labem_church.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/87/Icon_of_st._Helena_and_st._Konstantin_in_Roudnice_nad_Labem_church.jpg/220px-Icon_of_st._Helena_and_st._Konstantin_in_Roudnice_nad_Labem_church.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/87/Icon_of_st._Helena_and_st._Konstantin_in_Roudnice_nad_Labem_church.jpg/330px-Icon_of_st._Helena_and_st._Konstantin_in_Roudnice_nad_Labem_church.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/87/Icon_of_st._Helena_and_st._Konstantin_in_Roudnice_nad_Labem_church.jpg/440px-Icon_of_st._Helena_and_st._Konstantin_in_Roudnice_nad_Labem_church.jpg 2x" data-file-width="4032" data-file-height="3024" /></a><figcaption>Svatý Konstantin a <a href="/wiki/Svat%C3%A1_Helena" title="Svatá Helena">svatá Helena</a> (ikona v <a href="/wiki/Kaple_svat%C3%A9ho_Josefa_(Roudnice_nad_Labem)" title="Kaple svatého Josefa (Roudnice nad Labem)">chrámu svatého Josefa v Roudnici nad Labem</a>)</figcaption></figure> <p>Při hodnocení Konstantinova panování nelze odhlédnout od jeho obrácení na víru. Jeho veřejná činnost v oblasti náboženství se vyznačovala jistou rozporuplností, neboť na jedné straně vycházela z respektování zavedených způsobů, současně ale vedla k odklonu od dosavadních kultů, čímž byla uvedena v chod pozvolná, nicméně zcela zásadní proměna římské společnosti. Pozvolné omezování pohanství, jež se projevovalo jak ve formě zákonů, tak v podobě ojedinělého ničení pohanských svatyň a drancování jejich bohatství, bylo vyvažováno příležitostným projevováním ohledů vůči pohanství. Bylo tedy možné, aby se jisté město v Malé Asii muselo na podporu své žádosti odkazovat na veskrze křesťanskou příslušnost svého obyvatelstva, zatímco jinému městu v Itálii bylo povoleno slavit místní festival zahrnující uspořádání gladiátorských her a zasvěcení chrámu císařské dynastii. Na počátku své vlády Konstantin zakázal kněžím a věštcům ve městě Římě vstup do soukromých domů, v roce 320 nebo 321 však vyzval k provádění očistných obřadů podle starých způsobů, pokud by císařský palác nebo jakákoli jiná veřejná budova byly zasaženy bleskem. Tradiční provozování <a href="/wiki/Magie" title="Magie">magie</a> na venkově bylo Konstantinem nadále tolerováno. Klasická kultura a vzdělanost, které byly úzce spjaty s pohanstvím, si stále zachovávaly značný věhlas a autoritu. Taktéž pohanští kněží v provinciích, kteří sehrávali výraznou roli ve veřejném životě, si udrželi své postavení ještě dlouho po skončení Konstantinovy vlády. Konstantinopol byla sice slavnostně vysvěcena jako křesťanská metropole, ale ceremonii jejího založení přihlížel i známý pohanský věštec Sopatros. </p><p>Objektivní posouzení ostatních Konstantinových činů není snadné, což je zapříčiněno jednak jeho nezměrným významem v náboženských záležitostech, jimž zasvětil svoji vládu, jednak jeho reformním a novátorským úsilím, vnímaným částí císařových současníků podobně negativně jako jeho náboženská politika. Některé z Konstantinových změn byly však jen důsledkem trendů, které probíhaly už v předchozích desetiletích. Takto lze vysvětlit reformy administrativní hierarchie a vzrůstající spoléhání se na mobilní polní armády na úkor pohraničních vojsk, čímž Konstantin pouze navazoval na předchozí vývoj. Konstantinovy daňové reformy a zavedení nové zlaté mince, která přetrvala po staletí jako základní jednotka byzantského měnového systému, by stěží mohly být uskutečněny, pokud by jeho předchůdci neobnovili politickou a vojenskou stabilitu ukončením <a href="/wiki/Krize_t%C5%99et%C3%ADho_stolet%C3%AD" title="Krize třetího století">krize třetího století</a>. S Konstantinovou politikou byla více spjata reorganizace úřadu pretoriánských prefektů, jimž byla odejmuta kontrola nad vojenskými záležitostmi. Ovšem jistou snahu o oddělení vojenské a civilní moci projevoval i Diocletianus. </p><p>Založení Konstantinopole, jež se ukázalo být obzvláště závažným skutkem, patřilo mezi vlastní Konstantinova rozhodnutí, třebaže již Diocletianus umístil své sídlo do nepříliš vzdálené Nikomédie. Město bylo zaplněno uměleckými díly z řeckých měst, navíc na některých z jeho veřejných budov a paláců, vztyčených Konstantinovými přívrženci, se záhy začaly projevovat známky ukvapené výstavby. Konstantin byl velice známý velkorysostí ke svým příznivcům, přičemž často povyšoval muže nižšího společenského původu. V této souvislosti mu bylo vytýkáno, že jeho štědrost byla umožněna pleněním pokladů pohanských chrámů a stejně tak konfiskacemi a zaváděním nových daní. Někteří z jeho nejpřednějších zastánců nepochybně vděčili za svůj vzestup císařově náklonnosti související s jejich včasným přijetím Konstantinovy víry. </p><p>Konstantinova vláda znamenala jistý předěl také v císařské módě. Od dob císaře <a href="/wiki/Hadrianus" title="Hadrianus">Hadriana</a> bylo módním nošení plnovousu. Konstantin opět zavedl zvyk holit si tvář. Tato nová císařská móda přetrvala až do vlády císaře <a href="/wiki/Fokas" title="Fokas">Foky</a>. </p><p>Konstantinova vojenská kariéra sestávala z nepřetržitých úspěchů, neboť triumfoval nad Alamany, Franky, Sarmaty a Góty a vybojoval řadu vítězství v občanských válkách, čehož dosáhl svou neohrožeností a strategickými schopnostmi. Vůči svým politickým soupeřům se Konstantin choval velice nemilosrdně. S výjimkou ediktů týkajících se křesťanství se jeho ostatní zákonodárná činnost vyznačovala krutostí, která se stala příznačná pro vynucování práva v pozdně římské říši. Z politického hlediska spočíval Konstantinův hlavní přínos ve skutečnosti, že zanechal říši svým třem synům, a obnovil tak někdejší dědičné nástupnictví. To však mohlo být zajištěno jen sledem vražd následujících krátce po jeho smrti. </p><p>Konstantinova vláda přesto představovala jeden z nejzásadnějších momentů evropských dějin. Existence do značné míry christianizovaného císařského správního aparátu společně s nástupem Konstantinových synů, kteří byli plně oddáni křesťanské víře, vedla k pevnému zakotvení privilegované pozice křesťanství. Právě tyto příznivé podmínky, k jejichž vzniku dal Konstantin podnět, umožnily, aby se křesťanství postupně etablovalo jako dominantní náboženství v římské říši. V průběhu 4. století se tím vytvořilo prostředí, které podstatným způsobem určilo charakter <a href="/wiki/Byzantsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Byzantská říše">byzantské</a> a <a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_kultura" title="Západní kultura">západní civilizace</a> v dalších staletích. Vedle klasické antické kultury vyšších vrstev římské společnosti se vyvíjela křesťanská biblická kultura a zároveň se šířila nová forma náboženského patronátu mezi vládnoucími vrstvami a biskupy, křesťanskými intelektuály a svatými muži. Dílo, jež Konstantin zanechal svým nástupcům, sice zůstalo nedokončené, nicméně bylo to jeho osobní rozhodnutí v roce 312, kterým předurčil postupný přerod římské říše v křesťanský stát. Eusebios proto chápal Konstantinovo panování jako naplnění božské prozřetelnosti. Nedlouho po jeho smrti obdařili pozdně antičtí historikové Konstantina přízviskem „Veliký“. Většina <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_k%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Východní křesťanství">východních křesťanů</a> uznává Konstantina za svatého a v <a href="/wiki/Organizace_pravoslavn%C3%BDch_c%C3%ADrkv%C3%AD" title="Organizace pravoslavných církví">pravoslavných církvích</a> je <a href="/wiki/Seznam_titul%C5%AF_svat%C3%BDch_v_Pravoslav%C3%AD" title="Seznam titulů svatých v Pravoslaví">titulován čestným epitetem</a> jako <i>isapostolos</i>, česky <i><a href="/wiki/Rovn%C3%BD_apo%C5%A1tol%C5%AFm" title="Rovný apoštolům">rovný apoštolům</a></i>. </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Odkazy">Odkazy</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&veaction=edit&section=21" title="Editace sekce: Odkazy" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&action=edit&section=21" title="Editovat zdrojový kód sekce Odkazy"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Reference">Reference</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&veaction=edit&section=22" title="Editace sekce: Reference" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&action=edit&section=22" title="Editovat zdrojový kód sekce Reference"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p><span class="plainlinks"><i>V tomto článku byly použity <a href="/wiki/Wikipedie:WikiProjekt_P%C5%99eklad/Rady" title="Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady">překlady</a> textů z článků <a class="external text" href="https://en.wikipedia.org/wiki/Constantine_I?oldid=253271860"><span class="cizojazycne" lang="en" title="angličtina">Constantine I</span></a> na anglické Wikipedii a <a class="external text" href="https://de.wikipedia.org/wiki/Konstantin_der_Gro%C3%9Fe?oldid=53293704"><span class="cizojazycne" lang="de" title="němčina">Konstantin der Große</span></a> na německé Wikipedii.</i></span> </p> <div class="mw-references-wrap"><ol class="references"> <li id="cite_note-c62dda75347f98c1c70c8fe01ae2dc2823e17976-1"><span class="mw-cite-backlink">↑ <a href="#cite_ref-c62dda75347f98c1c70c8fe01ae2dc2823e17976_1-0"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">a</sup></a> <a href="#cite_ref-c62dda75347f98c1c70c8fe01ae2dc2823e17976_1-1"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">b</sup></a></span> <span class="reference-text"><span class="wd">Aleksandr Michajlovič Lovjagin: <i><span lang="ru">Константин Великий</span></i>. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XVI.</span></span> </li> <li id="cite_note-3539658707e7872cb56b4d0152a6a842d5fe3160-2"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-3539658707e7872cb56b4d0152a6a842d5fe3160_2-0">↑</a></span> <span class="reference-text"><span class="wd"><i><span lang="ru">Константин Великий (Гай Флавий Валерий)</span></i>. In: Sytinova vojenská encyklopedie, svazek 13.</span></span> </li> <li id="cite_note-5b7f725c5bbe4311c258210d377c5566cd544fec-3"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-5b7f725c5bbe4311c258210d377c5566cd544fec_3-0">↑</a></span> <span class="reference-text"><span class="wd"><i><span lang="ru">Елена святая</span></i>. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XIa.</span></span> </li> <li id="cite_note-4"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-4">↑</a></span> <span class="reference-text">Clauss, Manfred. <i>Konstantin Veliký : římský císař mezi pohanstvím a křesťanstvím</i>. str. 121</span> </li> <li id="cite_note-5"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-5">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">ZOSIMOS. <i>Stesky posledního Římana</i>. Překlad Antonín Hartmann. [s.l.]: Odeon, 1983. S. 74.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Stesky+posledn%C3%ADho+%C5%98%C3%ADmana&rft.aulast=Zosimos&rft.pub=Odeon&rft.date=1983&rft.pages=74"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-6"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-6">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">ADAMEC, Jaromír. Chrám Božího hrobu. <i>Země světa</i>. 1.2.2022, roč. 21, čís. 2, s. 32–39. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://zemesveta.cz/chram-boziho-hrobu/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Zem%C4%9B+sv%C4%9Bta&rft_id=https%3A%2F%2Fzemesveta.cz%2Fchram-boziho-hrobu%2F&rft.atitle=Chr%C3%A1m+Bo%C5%BE%C3%ADho+hrobu&rft.date=1.2.2022&rft.volume=21&rft.issue=2&rft.pages=32%E2%80%9339&rft.aulast=Adamec&rft.aufirst=Jarom%C3%ADr"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-7"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-7">↑</a></span> <span class="reference-text">Zástěrová, Bohumila a kol. <i>Dějiny Byzance</i>. str. 39</span> </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Literatura">Literatura</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&veaction=edit&section=23" title="Editace sekce: Literatura" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&action=edit&section=23" title="Editovat zdrojový kód sekce Literatura"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <ul><li>BURCKHARDT, Jacob Christoph. <i>Die Zeit Constantins des Grossen</i>. Basel : Schwabe, 1978. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/3-7965-0684-4" title="Speciální:Zdroje knih/3-7965-0684-4"><span class="ISBN">3-7965-0684-4</span></a></span></li> <li>CLAUSS, Manfred. <i>Konstantin Veliký: římský císař mezi pohanstvím a křesťanstvím</i>. Praha : Vyšehrad, 2005. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7021-734-0" title="Speciální:Zdroje knih/80-7021-734-0"><span class="ISBN">80-7021-734-0</span></a></span></li> <li>ČEŠKA, Josef. <i>Zánik antického světa</i>. Praha : Vyšehrad, 2000. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7021-386-8" title="Speciální:Zdroje knih/80-7021-386-8"><span class="ISBN">80-7021-386-8</span></a></span></li> <li>DOLEŽAL, Stanislav. <i>Konstantin: Cesta k moci.</i> České Budějovice: Nakladatelství Jihočeské univerzity, 2021. <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9788073948337" class="internal mw-magiclink-isbn">ISBN 978-80-7394-833-7</a></li> <li>GIBBON, Edward. <i>Úpadek a pád římské říše</i>. Praha : Levné knihy KMa, 2005. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7309-189-5" title="Speciální:Zdroje knih/80-7309-189-5"><span class="ISBN">80-7309-189-5</span></a></span></li> <li>GRANT, Michael. <i>Římští císařové</i>. Praha : BB art, 2002. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7257-731-X" title="Speciální:Zdroje knih/80-7257-731-X"><span class="ISBN">80-7257-731-X</span></a></span></li> <li>PENROSE, Jane. <i>Řím a jeho nepřátelé: říše stvořená a zničená válkou</i>. Praha : Fighters Publications, 2007. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-86977-10-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-86977-10-2"><span class="ISBN">978-80-86977-10-2</span></a></span></li> <li>ZÁSTĚROVÁ, Bohumila a kol. <i>Dějiny Byzance</i>. Praha : Academia, 1992. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-200-0454-8" title="Speciální:Zdroje knih/80-200-0454-8"><span class="ISBN">80-200-0454-8</span></a></span></li> <li>ZÓSIMOS. <i>Stesky posledního Římana</i>. Praha : Odeon, 1983</li> <li><i>Synové slávy - oběti iluzí: Z pozdních římských panegyriků</i>. Praha : Svoboda, 1977</li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Související_články"><span id="Souvisej.C3.ADc.C3.AD_.C4.8Dl.C3.A1nky"></span>Související články</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&veaction=edit&section=24" title="Editace sekce: Související články" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&action=edit&section=24" title="Editovat zdrojový kód sekce Související články"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <ul><li><a href="/wiki/Bitva_u_Milvijsk%C3%A9ho_mostu" title="Bitva u Milvijského mostu">Bitva u Milvijského mostu</a></li> <li><a href="/wiki/Edikt_mil%C3%A1nsk%C3%BD" title="Edikt milánský">Edikt milánský</a></li> <li><a href="/wiki/Prvn%C3%AD_nikajsk%C3%BD_koncil" title="První nikajský koncil">První nikajský koncil</a></li> <li><a href="/wiki/Ari%C3%A1nstv%C3%AD" title="Ariánství">Ariánství</a></li> <li><a href="/wiki/Konstantinopol" title="Konstantinopol">Konstantinopol</a></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Externí_odkazy"><span id="Extern.C3.AD_odkazy"></span>Externí odkazy</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&veaction=edit&section=25" title="Editace sekce: Externí odkazy" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&action=edit&section=25" title="Editovat zdrojový kód sekce Externí odkazy"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <ul><li><span class="sisterproject sisterproject-commons"><span class="sisterproject_image"><span typeof="mw:File"><a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons"><img alt="Logo Wikimedia Commons" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/12px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="12" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/18px-Commons-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/24px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /></a></span></span> <span class="sisterproject_text">Obrázky, zvuky či videa k tématu <span class="sisterproject_text_target"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Constantinus_I_Magnus" class="extiw" title="c:Category:Constantinus I Magnus">Konstantin I. Veliký</a></span> na <a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons">Wikimedia Commons</a></span></span><i> </i></li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="http://rim.me.cz/cisarove/constantinus/constantinus.php">Constantinus Magnus (Římské císařství)</a></li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1607">Constantinus (306 - 337), stránky Antika</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20050310202730/http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1607">Archivováno</a> 10. 3. 2005 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>.</li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.roman-emperors.org/conniei.htm">Constantine I (<i>De Imperatoribus Romanis</i>)</a> <span style="cursor:help;" data-lang="en" title="Jazyk cíle odkazu: angličtina">(anglicky)</span></li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.bautz.de/bbkl/k/konstantin_d_g_k.shtml">Konstantin I. der Grosse (<i>Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon</i>)</a> <span style="cursor:help;" data-lang="de" title="Jazyk cíle odkazu: němčina">(německy)</span></li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20081220064751/http://www.roman-empire.net/decline/constantine-index.html">Constantine the Great (roman.empire.net)</a> <span style="cursor:help;" data-lang="en" title="Jazyk cíle odkazu: angličtina">(anglicky)</span></li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.answers.com/topic/constantine-i-the-great">Constantine I The Great (Answers.com)</a> <span style="cursor:help;" data-lang="en" title="Jazyk cíle odkazu: angličtina">(anglicky)</span></li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.constantinethegreatcoins.com/">Constatine the Great (coins.com)</a> <span style="cursor:help;" data-lang="en" title="Jazyk cíle odkazu: angličtina">(anglicky)</span></li></ul> <div style="clear:both; border: 1px solid #AAAAAA; margin:.3em 0"> <table style="vertical-align:top; text-align:center; width:100%; background: white; padding:4px; border-spacing:0px"> <tbody><tr> <td width="20%"><b>Předchůdce:</b><br /><a href="/wiki/Constantius_I._Chlorus" title="Constantius I. Chlorus">Constantius I.</a> </td> <td width="10%"><span typeof="mw:File"><a href="/wiki/Soubor:SPQR.svg" class="mw-file-description" title="Znak z doby nástupu"><img alt="Znak z doby nástupu" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0e/SPQR.svg/60px-SPQR.svg.png" decoding="async" width="60" height="46" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0e/SPQR.svg/90px-SPQR.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0e/SPQR.svg/120px-SPQR.svg.png 2x" data-file-width="940" data-file-height="720" /></a></span> </td> <td width="30%"><b><a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%BD_c%C3%ADsa%C5%99" title="Římský císař"><b>Římský císař</b></a></b> <br /><a href="/wiki/306" title="306">306</a>–<a href="/wiki/337" title="337">337</a> </td> <td width="10%"><span typeof="mw:File"><a href="/wiki/Soubor:SPQR.svg" class="mw-file-description" title="Znak z doby konce vlády"><img alt="Znak z doby konce vlády" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0e/SPQR.svg/60px-SPQR.svg.png" decoding="async" width="60" height="46" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0e/SPQR.svg/90px-SPQR.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0e/SPQR.svg/120px-SPQR.svg.png 2x" data-file-width="940" data-file-height="720" /></a></span> </td> <td width="20%"><b>Nástupce:</b><br /><a href="/wiki/Konstantin_II." title="Konstantin II.">Konstantin II.</a>, <a href="/wiki/Constantius_II." title="Constantius II.">Constantius II.</a> a <a href="/wiki/Constans" title="Constans">Constans</a> </td></tr></tbody></table> </div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r23078045">.mw-parser-output .navbox2{box-sizing:border-box;border:1px solid #a2a9b1;width:100%;clear:both;font-size:88%;text-align:center;padding:1px;margin:1em auto 0}.mw-parser-output .navbox2 .navbox2{margin-top:0}.mw-parser-output .navbox2+.navbox2{margin-top:-1px}.mw-parser-output .navbox2-inner,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{width:100%}.mw-parser-output .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-title,.mw-parser-output .navbox2-abovebelow{padding:0.25em 1em;line-height:1.5em;text-align:center}.mw-parser-output th.navbox2-group{white-space:nowrap;text-align:right}.mw-parser-output .navbox2,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{background-color:#fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2-list{line-height:1.5em;border-color:#fdfdfd}.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-abovebelow,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-group,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-image,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-list{border-top:2px solid #fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2 th,.mw-parser-output .navbox2-title{background-color:#e0e0e0}.mw-parser-output .navbox2-abovebelow,.mw-parser-output th.navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{background-color:#e7e7e7}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{font-size:88%}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-abovebelow{background-color:#f0f0f0}.mw-parser-output .navbox2-even{background-color:#f7f7f7}.mw-parser-output .navbox2-odd{background-color:transparent}.mw-parser-output .navbox2 .hlist td dl,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ol,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ul,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist dl,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ol,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ul{padding:0.125em 0}</style><div role="navigation" class="navbox2" aria-labelledby="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q8413#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" style="padding:2px"><table class="nowraplinks hlist navbox2-inner" style="border-spacing:0;background:transparent;color:inherit"><tbody><tr><th id="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q8413#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" scope="row" class="navbox2-group" style="width:1%"><a href="/wiki/Autoritn%C3%AD_kontrola" title="Autoritní kontrola">Autoritní data</a> <span class="mw-valign-text-top" typeof="mw:File/Frameless"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Q8413#identifiers" title="Editovat na Wikidatech"><img alt="Editovat na Wikidatech" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/10px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png" decoding="async" width="10" height="10" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/15px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/20px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 2x" data-file-width="20" data-file-height="20" /></a></span></th><td class="navbox2-list navbox2-odd" style="text-align:left;border-left-width:2px;border-left-style:solid;width:100%;padding:0px"><div style="padding:0em 0.25em"> <ul><li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Bibliografie_d%C4%9Bjin_%C4%8Cesk%C3%BDch_zem%C3%AD" title="Bibliografie dějin Českých zemí">Biblio</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://biblio.hiu.cas.cz/records/e63d5266-ec66-4857-872d-52f0bcf947b1">e63d5266-ec66-4857-872d-52f0bcf947b1</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky" title="Národní knihovna České republiky">NKC</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=jn20000700941">jn20000700941</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/BIBSYS" title="BIBSYS">BIBSYS</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://authority.bibsys.no/authority/rest/authorities/html/92007058">92007058</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C5%A0pan%C4%9Blska" title="Národní knihovna Španělska">BNE</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="http://catalogo.bne.es/uhtbin/authoritybrowse.cgi?action=display&authority_id=XX821765">XX821765</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Francouzská národní knihovna">BNF</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://catalogue.bnf.fr/ark:/12148/cb12182910j">cb12182910j</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://data.bnf.fr/ark:/12148/cb12182910j">(data)</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Katalog_jmen_a_n%C3%A1zv%C5%AF_d%C4%9Bl_Katal%C3%A1nska" title="Katalog jmen a názvů děl Katalánska">CANTIC</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://cantic.bnc.cat/registre/981058512946706706">981058512946706706</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Gemeinsame_Normdatei" title="Gemeinsame Normdatei">GND</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://d-nb.info/gnd/118565184">118565184</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Istituto_centrale_per_il_catalogo_unico_delle_biblioteche_italiane_e_per_le_informazioni_bibliografiche" title="Istituto centrale per il catalogo unico delle biblioteche italiane e per le informazioni bibliografiche">ICCU</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://opac.sbn.it/nome/PUVV453673">PUVV453673</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tor_jm%C3%A9na" title="Mezinárodní standardní identifikátor jména">ISNI</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://isni.org/isni/0000000120966935">0000 0001 2096 6935</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Library_of_Congress_Control_Number" title="Library of Congress Control Number">LCCN</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.loc.gov/authorities/names/n79055925">n79055925</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Loty%C5%A1sk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Lotyšská národní knihovna">LNB</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://kopkatalogs.lv/F?func=direct&local_base=lnc10&doc_number=000102607&P_CON_LNG=ENG">000102607</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_parlamentn%C3%AD_knihovna_Japonska" title="Národní parlamentní knihovna Japonska">NDL</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.ndl.go.jp/auth/ndlna/00960780">00960780</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Australsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Australská národní knihovna">NLA</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://nla.gov.au/anbd.aut-an53004737">53004737</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Řecká národní knihovna">NLG</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://data.nlg.gr/resource/authority/record44306">44306</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_Izraele" title="Národní knihovna Izraele">NLI</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="http://olduli.nli.org.il/F/?func=find-b&local_base=NLX10&find_code=UID&request=987010480167705171">987010480167705171</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_Koreje" title="Národní knihovna Koreje">NLK</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://librarian.nl.go.kr/LI/contents/L20101000000.do?id=KAC202000666">KAC202000666</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Polsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Polská národní knihovna">NLP</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://dbn.bn.org.pl/descriptor-details/a0000001183166">a0000001183166</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_a_univerzitn%C3%AD_knihovna_v_Z%C3%A1h%C5%99ebu" title="Národní a univerzitní knihovna v Záhřebu">NSK</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="http://katalog.nsk.hr/F/?func=direct&doc_number=000537683&local_base=nsk10">000537683</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Nizozemsk%C3%A1_kr%C3%A1lovsk%C3%A1_knihovna" title="Nizozemská královská knihovna">NTA</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="http://data.bibliotheken.nl/id/thes/p069972729">069972729</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Polsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Polská národní knihovna">PLWABN</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://dbn.bn.org.pl/descriptor-details/9810638865805606">9810638865805606</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/LIBRIS" title="LIBRIS">SELIBR</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://libris.kb.se/auth/192445">192445</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/SNAC" title="SNAC">SNAC</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://snaccooperative.org/ark:/99166/w6hf0558">w6hf0558</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Univerzitn%C3%AD_syst%C3%A9m_dokumentace" title="Univerzitní systém dokumentace">SUDOC</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idref.fr/030409810">030409810</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Te_Papa" title="Te Papa">TePapa</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://collections.tepapa.govt.nz/agent/68675">68675</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Trove" title="Trove">Trove</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://trove.nla.gov.au/people/1533127">1533127</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Union_List_of_Artist_Names" title="Union List of Artist Names">ULAN</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.getty.edu/vow/ULANFullDisplay?find=&role=&nation=&subjectid=500115703">500115703</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Vatik%C3%A1nsk%C3%A1_apo%C5%A1tolsk%C3%A1_knihovna" title="Vatikánská apoštolská knihovna">VcBA</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://opac.vatlib.it/auth/detail/495_52856">495/52856</a></span></span></li> <li><span class=""><a href="/wiki/Virtual_International_Authority_File" title="Virtual International Authority File">VIAF</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://viaf.org/viaf/97746098">97746098</a></span>, <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://viaf.org/viaf/96539579">96539579</a></span>, <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://viaf.org/viaf/297226782">297226782</a></span>, <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://viaf.org/viaf/2881155286671187180004">2881155286671187180004</a></span>, <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://viaf.org/viaf/259428884">259428884</a></span>, <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://viaf.org/viaf/104719131">104719131</a></span></span></li></ul> </div></td></tr></tbody></table></div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r16915398">.mw-parser-output div/**/#portallinks a{font-weight:bold}</style><div id="portallinks" class="catlinks"><a href="/wiki/Port%C3%A1l:Obsah" title="Portál:Obsah">Portály</a>: <a href="/wiki/Port%C3%A1l:Lid%C3%A9" title="Portál:Lidé">Lidé</a> | <a href="/wiki/Port%C3%A1l:Starov%C4%9Bk%C3%BD_%C5%98%C3%ADm" title="Portál:Starověký Řím">Starověký Řím</a> | <a href="/wiki/Port%C3%A1l:K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Portál:Křesťanství">Křesťanství</a> </div>    </div><noscript><img src="https://login.wikimedia.org/wiki/Special:CentralAutoLogin/start?type=1x1" alt="" width="1" height="1" style="border: none; position: absolute;"></noscript> <div class="printfooter" data-nosnippet="">Citováno z „<a dir="ltr" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Konstantin_I._Veliký&oldid=24336293">https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Konstantin_I._Veliký&oldid=24336293</a>“</div></div> <div id="catlinks" class="catlinks" data-mw="interface"><div id="mw-normal-catlinks" class="mw-normal-catlinks"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Kategorie" title="Nápověda:Kategorie">Kategorie</a>: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:Konstantin_I._Velik%C3%BD" title="Kategorie:Konstantin I. Veliký">Konstantin I. Veliký</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C5%98%C3%ADm%C5%A1t%C3%AD_c%C3%ADsa%C5%99i" title="Kategorie:Římští císaři">Římští císaři</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Konstantinovsk%C3%A1_dynastie" title="Kategorie:Konstantinovská dynastie">Konstantinovská dynastie</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Ilyrov%C3%A9" title="Kategorie:Ilyrové">Ilyrové</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Pravoslavn%C3%AD_svat%C3%AD" title="Kategorie:Pravoslavní svatí">Pravoslavní svatí</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Starov%C4%9Bc%C3%AD_sv%C4%9Btci" title="Kategorie:Starověcí světci">Starověcí světci</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Tetrarchie" title="Kategorie:Tetrarchie">Tetrarchie</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:K%C5%99es%C5%A5an%C5%A1t%C3%AD_konvertit%C3%A9" title="Kategorie:Křesťanští konvertité">Křesťanští konvertité</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:D%C4%9Bjiny_k%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Kategorie:Dějiny křesťanství">Dějiny křesťanství</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Postavy_Bo%C5%BEsk%C3%A9_komedie_(Peklo)" title="Kategorie:Postavy Božské komedie (Peklo)">Postavy Božské komedie (Peklo)</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Narozen%C3%AD_v_Ni%C5%A1i" title="Kategorie:Narození v Niši">Narození v Niši</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Narozen%C3%AD_27._%C3%BAnora" title="Kategorie:Narození 27. února">Narození 27. února</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Narozen%C3%AD_ve_3._stolet%C3%AD" title="Kategorie:Narození ve 3. století">Narození ve 3. století</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Amrt%C3%AD_22._kv%C4%9Btna" title="Kategorie:Úmrtí 22. května">Úmrtí 22. května</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Amrt%C3%AD_v_roce_337" title="Kategorie:Úmrtí v roce 337">Úmrtí v roce 337</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Poh%C5%99ben%C3%AD_v_bazilice_Svat%C3%BDch_apo%C5%A1tol%C5%AF" title="Kategorie:Pohřbení v bazilice Svatých apoštolů">Pohřbení v bazilice Svatých apoštolů</a></li></ul></div><div id="mw-hidden-catlinks" class="mw-hidden-catlinks mw-hidden-cats-hidden">Skryté kategorie: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:Reference_z_Wikidat" title="Kategorie:Monitoring:Reference z Wikidat">Monitoring:Reference z Wikidat</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_p%C5%99elo%C5%BEen%C3%A9_z_enwiki" title="Kategorie:Monitoring:Články přeložené z enwiki">Monitoring:Články přeložené z enwiki</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_p%C5%99elo%C5%BEen%C3%A9_z_dewiki" title="Kategorie:Monitoring:Články přeložené z dewiki">Monitoring:Články přeložené z dewiki</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_Biblio" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem Biblio">Monitoring:Články s identifikátorem Biblio</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NKC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NKC">Monitoring:Články s identifikátorem NKC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BIBSYS" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BIBSYS">Monitoring:Články s identifikátorem BIBSYS</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BNE" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BNE">Monitoring:Články s identifikátorem BNE</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BNF" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BNF">Monitoring:Články s identifikátorem BNF</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_CANTIC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem CANTIC">Monitoring:Články s identifikátorem CANTIC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_GND" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem GND">Monitoring:Články s identifikátorem GND</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_ICCU" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem ICCU">Monitoring:Články s identifikátorem ICCU</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_ISNI" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem ISNI">Monitoring:Články s identifikátorem ISNI</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_LCCN" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem LCCN">Monitoring:Články s identifikátorem LCCN</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_LNB" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem LNB">Monitoring:Články s identifikátorem LNB</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NDL" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NDL">Monitoring:Články s identifikátorem NDL</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLA" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLA">Monitoring:Články s identifikátorem NLA</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLG" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLG">Monitoring:Články s identifikátorem NLG</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLI" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLI">Monitoring:Články s identifikátorem NLI</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLK" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLK">Monitoring:Články s identifikátorem NLK</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLP" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLP">Monitoring:Články s identifikátorem NLP</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NSK" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NSK">Monitoring:Články s identifikátorem NSK</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NTA" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NTA">Monitoring:Články s identifikátorem NTA</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_PLWABN" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem PLWABN">Monitoring:Články s identifikátorem PLWABN</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_SELIBR" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem SELIBR">Monitoring:Články s identifikátorem SELIBR</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_SNAC-ID" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem SNAC-ID">Monitoring:Články s identifikátorem SNAC-ID</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_SUDOC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC">Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_TePapa" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem TePapa">Monitoring:Články s identifikátorem TePapa</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_Trove" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem Trove">Monitoring:Články s identifikátorem Trove</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_ULAN" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem ULAN">Monitoring:Články s identifikátorem ULAN</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_VcBA" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem VcBA">Monitoring:Články s identifikátorem VcBA</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_VIAF" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem VIAF">Monitoring:Články s identifikátorem VIAF</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Mu%C5%BEi" title="Kategorie:Muži">Muži</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:Str%C3%A1nky_pou%C5%BE%C3%ADvaj%C3%ADc%C3%AD_kouzeln%C3%A9_odkazy_ISBN" title="Kategorie:Monitoring:Stránky používající kouzelné odkazy ISBN">Monitoring:Stránky používající kouzelné odkazy ISBN</a></li></ul></div></div> </div> </main> </div> <div class="mw-footer-container"> <footer id="footer" class="mw-footer" > <ul id="footer-info"> <li id="footer-info-lastmod"> Stránka byla naposledy editována 23. 10. 2024 v 06:18.</li> <li id="footer-info-copyright">Text je dostupný pod <a rel="nofollow" class="external text" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs">licencí Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci</a>, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce <a class="external text" href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs">Podmínky užití</a>.</li> </ul> <ul id="footer-places"> <li id="footer-places-privacy"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Privacy_policy">Ochrana osobních údajů</a></li> <li id="footer-places-about"><a href="/wiki/Wikipedie">O Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-disclaimers"><a href="/wiki/Wikipedie:Vylou%C4%8Den%C3%AD_odpov%C4%9Bdnosti">Vyloučení odpovědnosti</a></li> <li id="footer-places-contact"><a href="//cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Kontakt">Kontaktujte Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-wm-codeofconduct"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct">Kodex chování</a></li> <li id="footer-places-developers"><a href="https://developer.wikimedia.org">Vývojáři</a></li> <li id="footer-places-statslink"><a href="https://stats.wikimedia.org/#/cs.wikipedia.org">Statistiky</a></li> <li id="footer-places-cookiestatement"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Cookie_statement">Prohlášení o cookies</a></li> <li id="footer-places-mobileview"><a href="//cs.m.wikipedia.org/w/index.php?title=Konstantin_I._Velik%C3%BD&mobileaction=toggle_view_mobile" class="noprint stopMobileRedirectToggle">Mobilní verze</a></li> </ul> <ul id="footer-icons" class="noprint"> <li id="footer-copyrightico"><a href="https://wikimediafoundation.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/static/images/footer/wikimedia-button.svg" width="84" height="29" alt="Wikimedia Foundation" loading="lazy"></a></li> <li id="footer-poweredbyico"><a href="https://www.mediawiki.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/w/resources/assets/poweredby_mediawiki.svg" alt="Powered by MediaWiki" width="88" height="31" loading="lazy"></a></li> </ul> </footer> </div> </div> </div> <div class="vector-settings" id="p-dock-bottom"> <ul></ul> </div><script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.config.set({"wgHostname":"mw-web.codfw.main-f69cdc8f6-l2lmx","wgBackendResponseTime":253,"wgPageParseReport":{"limitreport":{"cputime":"0.478","walltime":"0.669","ppvisitednodes":{"value":3290,"limit":1000000},"postexpandincludesize":{"value":44786,"limit":2097152},"templateargumentsize":{"value":4747,"limit":2097152},"expansiondepth":{"value":23,"limit":100},"expensivefunctioncount":{"value":30,"limit":500},"unstrip-depth":{"value":0,"limit":20},"unstrip-size":{"value":7046,"limit":5000000},"entityaccesscount":{"value":4,"limit":400},"timingprofile":["100.00% 505.462 1 -total"," 50.24% 253.968 2 Šablona:Infobox"," 27.59% 139.438 1 Šablona:Infobox_-_panovník"," 25.91% 130.985 1 Šablona:Infobox_-_světec"," 19.55% 98.825 1 Šablona:Autoritní_data"," 12.03% 60.812 1 Šablona:Překlad"," 10.15% 51.305 1 Šablona:Překlad/core"," 8.78% 44.378 1 Šablona:WD_štítek"," 7.94% 40.146 2 Šablona:Překlad/článek"," 3.51% 17.758 1 Šablona:Commonscat"]},"scribunto":{"limitreport-timeusage":{"value":"0.204","limit":"10.000"},"limitreport-memusage":{"value":3473799,"limit":52428800}},"cachereport":{"origin":"mw-web.codfw.main-67dc58746b-28mrq","timestamp":"20241030154715","ttl":2592000,"transientcontent":false}}});});</script> <script type="application/ld+json">{"@context":"https:\/\/schema.org","@type":"Article","name":"Konstantin I. Velik\u00fd","url":"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Konstantin_I._Velik%C3%BD","sameAs":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q8413","mainEntity":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q8413","author":{"@type":"Organization","name":"P\u0159isp\u011bvatel\u00e9 projekt\u016f Wikimedia"},"publisher":{"@type":"Organization","name":"nadace Wikimedia","logo":{"@type":"ImageObject","url":"https:\/\/www.wikimedia.org\/static\/images\/wmf-hor-googpub.png"}},"datePublished":"2005-03-29T12:38:58Z","dateModified":"2024-10-23T05:18:10Z","image":"https:\/\/upload.wikimedia.org\/wikipedia\/commons\/6\/60\/0_Gaius_Flavius_Valerius_Constantinus%2C_Palatino.jpg","headline":"\u0159\u00edmsk\u00fd c\u00edsa\u0159 (274\u2013337)"}</script> </body> </html>