CINXE.COM

<!DOCTYPE html> <html class="client-nojs vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available" lang="cs" dir="ltr"> <head> <meta charset="UTF-8"> <title>Katolická církev – Wikipedie</title> <script>(function(){var className="client-js vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available";var cookie=document.cookie.match(/(?:^|; )cswikimwclientpreferences=([^;]+)/);if(cookie){cookie[1].split('%2C').forEach(function(pref){className=className.replace(new RegExp('(^| )'+pref.replace(/-clientpref-\w+$|[^\w-]+/g,'')+'-clientpref-\\w+( |$)'),'$1'+pref+'$2');});}document.documentElement.className=className;}());RLCONF={"wgBreakFrames":false,"wgSeparatorTransformTable":[",\t."," \t,"],"wgDigitTransformTable":["",""], "wgDefaultDateFormat":"ČSN basic dt","wgMonthNames":["","leden","únor","březen","duben","květen","červen","červenec","srpen","září","říjen","listopad","prosinec"],"wgRequestId":"2d0884e0-2280-4d3a-99cc-b03fcba08ca3","wgCanonicalNamespace":"","wgCanonicalSpecialPageName":false,"wgNamespaceNumber":0,"wgPageName":"Katolická_církev","wgTitle":"Katolická církev","wgCurRevisionId":24375256,"wgRevisionId":24375256,"wgArticleId":9044,"wgIsArticle":true,"wgIsRedirect":false,"wgAction":"view","wgUserName":null,"wgUserGroups":["*"],"wgCategories":["Údržba:Wikidata mají jiný štítek","Údržba:Logo není na Wikidatech","Údržba:Články obsahující nedoložená tvrzení","Monitoring:Články přeložené z enwiki","Údržba:Články s dočasně použitou šablonou","Monitoring:Články s identifikátorem Biblio","Monitoring:Články s identifikátorem NKC","Monitoring:Články s identifikátorem BIBSYS","Monitoring:Články s identifikátorem BNE", "Monitoring:Články s identifikátorem BNF","Monitoring:Články s identifikátorem CANTIC","Monitoring:Články s identifikátorem CINII","Monitoring:Články s identifikátorem GND","Monitoring:Články s identifikátorem ICCU","Monitoring:Články s identifikátorem ISNI","Monitoring:Články s identifikátorem LCCN","Monitoring:Články s identifikátorem LNB","Monitoring:Články s identifikátorem NDL","Monitoring:Články s identifikátorem NLA","Monitoring:Články s identifikátorem NLI","Monitoring:Články s identifikátorem NSK","Monitoring:Články s identifikátorem PLWABN","Monitoring:Články s identifikátorem SELIBR","Monitoring:Články s identifikátorem SNAC-ID","Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC","Monitoring:Články s identifikátorem ULAN","Monitoring:Články s identifikátorem VcBA","Monitoring:Články s identifikátorem VIAF","Katolictví","Římskokatolická církev","Západní kultura"],"wgPageViewLanguage":"cs","wgPageContentLanguage":"cs", "wgPageContentModel":"wikitext","wgRelevantPageName":"Katolická_církev","wgRelevantArticleId":9044,"wgIsProbablyEditable":true,"wgRelevantPageIsProbablyEditable":true,"wgRestrictionEdit":[],"wgRestrictionMove":[],"wgNoticeProject":"wikipedia","wgCiteReferencePreviewsActive":false,"wgMediaViewerOnClick":true,"wgMediaViewerEnabledByDefault":true,"wgPopupsFlags":0,"wgVisualEditor":{"pageLanguageCode":"cs","pageLanguageDir":"ltr","pageVariantFallbacks":"cs"},"wgMFDisplayWikibaseDescriptions":{"search":true,"watchlist":true,"tagline":true,"nearby":true},"wgWMESchemaEditAttemptStepOversample":false,"wgWMEPageLength":300000,"wgRelatedArticlesCompat":[],"wgCentralAuthMobileDomain":false,"wgEditSubmitButtonLabelPublish":true,"wgULSPosition":"interlanguage","wgULSisCompactLinksEnabled":false,"wgVector2022LanguageInHeader":true,"wgULSisLanguageSelectorEmpty":false,"wgWikibaseItemId":"Q9592","wgCheckUserClientHintsHeadersJsApi":["brands","architecture","bitness","fullVersionList","mobile", "model","platform","platformVersion"],"GEHomepageSuggestedEditsEnableTopics":true,"wgGETopicsMatchModeEnabled":true,"wgGEStructuredTaskRejectionReasonTextInputEnabled":false,"wgGELevelingUpEnabledForUser":false};RLSTATE={"ext.globalCssJs.user.styles":"ready","site.styles":"ready","user.styles":"ready","ext.globalCssJs.user":"ready","user":"ready","user.options":"loading","ext.cite.styles":"ready","skins.vector.search.codex.styles":"ready","skins.vector.styles":"ready","skins.vector.icons":"ready","ext.wikimediamessages.styles":"ready","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript":"ready","ext.uls.interlanguage":"ready","wikibase.client.init":"ready","ext.wikimediaBadges":"ready"};RLPAGEMODULES=["ext.cite.ux-enhancements","mediawiki.page.media","site","mediawiki.page.ready","mediawiki.toc","skins.vector.js","ext.centralNotice.geoIP","ext.centralNotice.startUp","ext.gadget.WikiMiniAtlas","ext.gadget.OSMmapa","ext.gadget.direct-links-to-commons","ext.gadget.ReferenceTooltips", "ext.gadget.courses","ext.urlShortener.toolbar","ext.centralauth.centralautologin","mmv.bootstrap","ext.popups","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.init","ext.visualEditor.targetLoader","ext.echo.centralauth","ext.eventLogging","ext.wikimediaEvents","ext.navigationTiming","ext.uls.interface","ext.cx.eventlogging.campaigns","ext.cx.uls.quick.actions","wikibase.client.vector-2022","ext.checkUser.clientHints","ext.growthExperiments.SuggestedEditSession","wikibase.sidebar.tracking"];</script> <script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.loader.impl(function(){return["user.options@12s5i",function($,jQuery,require,module){mw.user.tokens.set({"patrolToken":"+\\","watchToken":"+\\","csrfToken":"+\\"}); }];});});</script> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=ext.cite.styles%7Cext.uls.interlanguage%7Cext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript%7Cext.wikimediaBadges%7Cext.wikimediamessages.styles%7Cskins.vector.icons%2Cstyles%7Cskins.vector.search.codex.styles%7Cwikibase.client.init&only=styles&skin=vector-2022"> <script async="" src="/w/load.php?lang=cs&modules=startup&only=scripts&raw=1&skin=vector-2022"></script> <meta name="ResourceLoaderDynamicStyles" content=""> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=site.styles&only=styles&skin=vector-2022"> <meta name="generator" content="MediaWiki 1.44.0-wmf.4"> <meta name="referrer" content="origin"> <meta name="referrer" content="origin-when-cross-origin"> <meta name="robots" content="max-image-preview:standard"> <meta name="format-detection" content="telephone=no"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0e/Saint_Peter%27s_Basilica_facade%2C_Rome%2C_Italy.jpg/1200px-Saint_Peter%27s_Basilica_facade%2C_Rome%2C_Italy.jpg"> <meta property="og:image:width" content="1200"> <meta property="og:image:height" content="799"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0e/Saint_Peter%27s_Basilica_facade%2C_Rome%2C_Italy.jpg/800px-Saint_Peter%27s_Basilica_facade%2C_Rome%2C_Italy.jpg"> <meta property="og:image:width" content="800"> <meta property="og:image:height" content="532"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0e/Saint_Peter%27s_Basilica_facade%2C_Rome%2C_Italy.jpg/640px-Saint_Peter%27s_Basilica_facade%2C_Rome%2C_Italy.jpg"> <meta property="og:image:width" content="640"> <meta property="og:image:height" content="426"> <meta name="viewport" content="width=1120"> <meta property="og:title" content="Katolická církev – Wikipedie"> <meta property="og:type" content="website"> <link rel="preconnect" href="//upload.wikimedia.org"> <link rel="alternate" media="only screen and (max-width: 640px)" href="//cs.m.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev"> <link rel="alternate" type="application/x-wiki" title="Editovat" href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit"> <link rel="apple-touch-icon" href="/static/apple-touch/wikipedia.png"> <link rel="icon" href="/static/favicon/wikipedia.ico"> <link rel="search" type="application/opensearchdescription+xml" href="/w/rest.php/v1/search" title="Wikipedie (cs)"> <link rel="EditURI" type="application/rsd+xml" href="//cs.wikipedia.org/w/api.php?action=rsd"> <link rel="canonical" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev"> <link rel="license" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs"> <link rel="alternate" type="application/atom+xml" title="Atom kanál Wikipedie." href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny&feed=atom"> <link rel="dns-prefetch" href="//meta.wikimedia.org" /> <link rel="dns-prefetch" href="//login.wikimedia.org"> </head> <body class="skin--responsive skin-vector skin-vector-search-vue mediawiki ltr sitedir-ltr mw-hide-empty-elt ns-0 ns-subject mw-editable page-Katolická_církev rootpage-Katolická_církev skin-vector-2022 action-view"><a class="mw-jump-link" href="#bodyContent">Přeskočit na obsah</a> <div class="vector-header-container"> <header class="vector-header mw-header"> <div class="vector-header-start"> <nav class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown vector-main-menu-dropdown vector-button-flush-left vector-button-flush-right" > <input type="checkbox" id="vector-main-menu-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Hlavní menu" > <label id="vector-main-menu-dropdown-label" for="vector-main-menu-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Hlavní menu </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-main-menu-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-main-menu" class="vector-main-menu vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-main-menu-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="main-menu-pinned" data-pinnable-element-id="vector-main-menu" data-pinned-container-id="vector-main-menu-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-main-menu-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Hlavní menu</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-navigation" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-navigation" > <div class="vector-menu-heading"> Navigace </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="n-mainpage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" title="Navštívit Hlavní stranu [z]" accesskey="z">Hlavní strana</a></li><li id="n-help" class="mw-list-item"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah" title="Místo, kde najdete pomoc">Nápověda</a></li><li id="n-helpdesk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pot%C5%99ebuji_pomoc" title="Pokud si nevíte rady, zeptejte se ostatních">Potřebuji pomoc</a></li><li id="n-featuredcontent" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Nejlep%C5%A1%C3%AD_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Přehled článků, které jsou považovány za nejlepší na české Wikipedii">Nejlepší články</a></li><li id="n-randompage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:N%C3%A1hodn%C3%A1_str%C3%A1nka" title="Přejít na náhodně vybranou stránku [x]" accesskey="x">Náhodný článek</a></li><li id="n-recentchanges" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny" title="Seznam posledních změn na této wiki [r]" accesskey="r">Poslední změny</a></li><li id="n-portal" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Port%C3%A1l_Wikipedie" title="O projektu, jak můžete pomoci, kde hledat">Komunitní portál</a></li><li id="n-villagepump" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pod_l%C3%ADpou" title="Hlavní diskusní fórum">Pod lípou</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> <a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" class="mw-logo"> <img class="mw-logo-icon" src="/static/images/icons/wikipedia.png" alt="" aria-hidden="true" height="50" width="50"> <img class="mw-logo-wordmark" alt="Wikipedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-wordmark-cs.svg" style="width: 7.5em; height: 1.1875em;"> <img class="mw-logo-tagline" alt="Wikipedie: Otevřená encyklopedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-tagline-cs.svg" width="118" height="13" style="width: 7.375em; height: 0.8125em;"> </a> </div> <div class="vector-header-end"> <div id="p-search" role="search" class="vector-search-box-vue vector-search-box-collapses vector-search-box-show-thumbnail vector-search-box-auto-expand-width vector-search-box"> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only search-toggle" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f"> Hledání </a> <div class="vector-typeahead-search-container"> <div class="cdx-typeahead-search cdx-typeahead-search--show-thumbnail cdx-typeahead-search--auto-expand-width"> <form action="/w/index.php" id="searchform" class="cdx-search-input cdx-search-input--has-end-button"> <div id="simpleSearch" class="cdx-search-input__input-wrapper" data-search-loc="header-moved"> <div class="cdx-text-input cdx-text-input--has-start-icon"> <input class="cdx-text-input__input" type="search" name="search" placeholder="Hledat na Wikipedii" aria-label="Hledat na Wikipedii" autocapitalize="sentences" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f" id="searchInput" > </div> <input type="hidden" name="title" value="Speciální:Hledání"> </div> <button class="cdx-button cdx-search-input__end-button">Hledat</button> </form> </div> </div> </div> <nav class="vector-user-links vector-user-links-wide" aria-label="Osobní nástroje"> <div class="vector-user-links-main"> <div id="p-vector-user-menu-preferences" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-userpage" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown " title="Změnit vzhled velikosti písma, šířky stránky a barvy" > <input type="checkbox" id="vector-appearance-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Vzhled" > <label id="vector-appearance-dropdown-label" for="vector-appearance-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Vzhled </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-appearance-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <div id="p-vector-user-menu-notifications" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-overflow" class="vector-menu mw-portlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs" class="">Podpořte Wikipedii</a> </li> <li id="pt-createaccount-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Katolick%C3%A1+c%C3%ADrkev" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné" class="">Vytvoření účtu</a> </li> <li id="pt-login-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Katolick%C3%A1+c%C3%ADrkev" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o" class="">Přihlášení</a> </li> </ul> </div> </div> </div> <div id="vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown vector-user-menu vector-button-flush-right vector-user-menu-logged-out" title="Další možnosti" > <input type="checkbox" id="vector-user-links-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Osobní nástroje" > <label id="vector-user-links-dropdown-label" for="vector-user-links-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Osobní nástroje </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-personal" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-personal user-links-collapsible-item" title="Uživatelské menu" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs">Podpořte Wikipedii</a></li><li id="pt-createaccount" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Katolick%C3%A1+c%C3%ADrkev" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné"> Vytvoření účtu</a></li><li id="pt-login" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Katolick%C3%A1+c%C3%ADrkev" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o"> Přihlášení</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-user-menu-anon-editor" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-user-menu-anon-editor" > <div class="vector-menu-heading"> Stránky pro odhlášené editory <a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:%C3%9Avod" aria-label="Více informací o editování">dozvědět se více</a> </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-anoncontribs" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_p%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky" title="Seznam editací provedených z této IP adresy [y]" accesskey="y">Příspěvky</a></li><li id="pt-anontalk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_diskuse" title="Diskuse o editacích provedených z této IP adresy [n]" accesskey="n">Diskuse</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </header> </div> <div class="mw-page-container"> <div class="mw-page-container-inner"> <div class="vector-sitenotice-container"> <div id="siteNotice"></div> </div> <div class="vector-column-start"> <div class="vector-main-menu-container"> <div id="mw-navigation"> <nav id="mw-panel" class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> </div> </div> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav id="mw-panel-toc" aria-label="Obsah" data-event-name="ui.sidebar-toc" class="mw-table-of-contents-container vector-toc-landmark"> <div id="vector-toc-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-toc" class="vector-toc vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-toc-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="toc-pinned" data-pinnable-element-id="vector-toc" > <h2 class="vector-pinnable-header-label">Obsah</h2> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.unpin">skrýt</button> </div> <ul class="vector-toc-contents" id="mw-panel-toc-list"> <li id="toc-mw-content-text" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a href="#" class="vector-toc-link"> <div class="vector-toc-text">(úvod)</div> </a> </li> <li id="toc-Název" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Název"> <div class="vector-toc-text"> 1 Název </div> </a> <ul id="toc-Název-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Historie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Historie"> <div class="vector-toc-text"> 2 Historie </div> </a> <button aria-controls="toc-Historie-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Historie </button> <ul id="toc-Historie-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Apoštolské_období_a_papežství" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Apoštolské_období_a_papežství"> <div class="vector-toc-text"> 2.1 Apoštolské období a papežství </div> </a> <ul id="toc-Apoštolské_období_a_papežství-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Starověk_a_Římská_říše" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Starověk_a_Římská_říše"> <div class="vector-toc-text"> 2.2 Starověk a Římská říše </div> </a> <ul id="toc-Starověk_a_Římská_říše-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Středověk_a_renesance" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Středověk_a_renesance"> <div class="vector-toc-text"> 2.3 Středověk a renesance </div> </a> <ul id="toc-Středověk_a_renesance-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Věk_zámořských_objevů" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Věk_zámořských_objevů"> <div class="vector-toc-text"> 2.4 Věk zámořských objevů </div> </a> <ul id="toc-Věk_zámořských_objevů-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Protestantská_reformace_a_protireformace" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Protestantská_reformace_a_protireformace"> <div class="vector-toc-text"> 2.5 Protestantská reformace a protireformace </div> </a> <ul id="toc-Protestantská_reformace_a_protireformace-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Osvícenství_a_novověk" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Osvícenství_a_novověk"> <div class="vector-toc-text"> 2.6 Osvícenství a novověk </div> </a> <ul id="toc-Osvícenství_a_novověk-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-20._století" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#20._století"> <div class="vector-toc-text"> 2.7 20. století </div> </a> <ul id="toc-20._století-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-První_světová_válka" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#První_světová_válka"> <div class="vector-toc-text"> 2.7.1 První světová válka </div> </a> <ul id="toc-První_světová_válka-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Meziválečné_období" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Meziválečné_období"> <div class="vector-toc-text"> 2.7.2 Meziválečné období </div> </a> <ul id="toc-Meziválečné_období-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Druhá_světová_válka" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Druhá_světová_válka"> <div class="vector-toc-text"> 2.7.3 Druhá světová válka </div> </a> <ul id="toc-Druhá_světová_válka-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Počátek_studené_války" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Počátek_studené_války"> <div class="vector-toc-text"> 2.7.4 Počátek studené války </div> </a> <ul id="toc-Počátek_studené_války-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Druhý_vatikánský_koncil" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Druhý_vatikánský_koncil"> <div class="vector-toc-text"> 2.7.5 Druhý vatikánský koncil </div> </a> <ul id="toc-Druhý_vatikánský_koncil-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Jan_Pavel_II." class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Jan_Pavel_II."> <div class="vector-toc-text"> 2.7.6 Jan Pavel II. </div> </a> <ul id="toc-Jan_Pavel_II.-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-21._století" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#21._století"> <div class="vector-toc-text"> 2.7.7 21. století </div> </a> <ul id="toc-21._století-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Papež_František" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Papež_František"> <div class="vector-toc-text"> 2.7.8 Papež František </div> </a> <ul id="toc-Papež_František-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Organizace" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Organizace"> <div class="vector-toc-text"> 3 Organizace </div> </a> <button aria-controls="toc-Organizace-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Organizace </button> <ul id="toc-Organizace-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Svatý_stolec,_papežství,_římská_kurie_a_kardinálské_kolegium" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Svatý_stolec,_papežství,_římská_kurie_a_kardinálské_kolegium"> <div class="vector-toc-text"> 3.1 Svatý stolec, papežství, římská kurie a kardinálské kolegium </div> </a> <ul id="toc-Svatý_stolec,_papežství,_římská_kurie_a_kardinálské_kolegium-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Kanonické_právo" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Kanonické_právo"> <div class="vector-toc-text"> 3.2 Kanonické právo </div> </a> <ul id="toc-Kanonické_právo-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Latinská_a_východní_církve" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Latinská_a_východní_církve"> <div class="vector-toc-text"> 3.3 Latinská a východní církve </div> </a> <ul id="toc-Latinská_a_východní_církve-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Církve_tvořící_katolickou_církev_a_jejich_rity" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Církve_tvořící_katolickou_církev_a_jejich_rity"> <div class="vector-toc-text"> 3.4 Církve tvořící katolickou církev a jejich rity </div> </a> <ul id="toc-Církve_tvořící_katolickou_církev_a_jejich_rity-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Diecéze,_farnosti,_organizace_a_instituty" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Diecéze,_farnosti,_organizace_a_instituty"> <div class="vector-toc-text"> 3.5 Diecéze, farnosti, organizace a instituty </div> </a> <ul id="toc-Diecéze,_farnosti,_organizace_a_instituty-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Členství" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Členství"> <div class="vector-toc-text"> 3.6 Členství </div> </a> <ul id="toc-Členství-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Učení" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Učení"> <div class="vector-toc-text"> 4 Učení </div> </a> <button aria-controls="toc-Učení-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Učení </button> <ul id="toc-Učení-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Boží_podstata" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Boží_podstata"> <div class="vector-toc-text"> 4.1 Boží podstata </div> </a> <ul id="toc-Boží_podstata-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Podstata_církve" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Podstata_církve"> <div class="vector-toc-text"> 4.2 Podstata církve </div> </a> <ul id="toc-Podstata_církve-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Poslední_soud" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Poslední_soud"> <div class="vector-toc-text"> 4.3 Poslední soud </div> </a> <ul id="toc-Poslední_soud-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Svatí_a_zbožná_úcta" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Svatí_a_zbožná_úcta"> <div class="vector-toc-text"> 4.4 Svatí a zbožná úcta </div> </a> <ul id="toc-Svatí_a_zbožná_úcta-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Panna_Maria" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Panna_Maria"> <div class="vector-toc-text"> 4.5 Panna Maria </div> </a> <ul id="toc-Panna_Maria-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Svátosti" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Svátosti"> <div class="vector-toc-text"> 5 Svátosti </div> </a> <button aria-controls="toc-Svátosti-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Svátosti </button> <ul id="toc-Svátosti-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Iniciační_svátosti" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Iniciační_svátosti"> <div class="vector-toc-text"> 5.1 Iniciační svátosti </div> </a> <ul id="toc-Iniciační_svátosti-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Křest" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Křest"> <div class="vector-toc-text"> 5.1.1 Křest </div> </a> <ul id="toc-Křest-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Biřmování" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Biřmování"> <div class="vector-toc-text"> 5.1.2 Biřmování </div> </a> <ul id="toc-Biřmování-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Eucharistie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Eucharistie"> <div class="vector-toc-text"> 5.1.3 Eucharistie </div> </a> <ul id="toc-Eucharistie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Uzdravující_svátosti" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Uzdravující_svátosti"> <div class="vector-toc-text"> 5.2 Uzdravující svátosti </div> </a> <ul id="toc-Uzdravující_svátosti-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Svátost_smíření" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Svátost_smíření"> <div class="vector-toc-text"> 5.2.1 Svátost smíření </div> </a> <ul id="toc-Svátost_smíření-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Pomazání_nemocných" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Pomazání_nemocných"> <div class="vector-toc-text"> 5.2.2 Pomazání nemocných </div> </a> <ul id="toc-Pomazání_nemocných-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Služebné_svátosti" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Služebné_svátosti"> <div class="vector-toc-text"> 5.3 Služebné svátosti </div> </a> <ul id="toc-Služebné_svátosti-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Kněžské_svěcení" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Kněžské_svěcení"> <div class="vector-toc-text"> 5.3.1 Kněžské svěcení </div> </a> <ul id="toc-Kněžské_svěcení-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Manželství" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Manželství"> <div class="vector-toc-text"> 5.3.2 Manželství </div> </a> <ul id="toc-Manželství-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Liturgie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Liturgie"> <div class="vector-toc-text"> 6 Liturgie </div> </a> <button aria-controls="toc-Liturgie-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Liturgie </button> <ul id="toc-Liturgie-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Západní_obřady" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Západní_obřady"> <div class="vector-toc-text"> 6.1 Západní obřady </div> </a> <ul id="toc-Západní_obřady-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Východní_obřady" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Východní_obřady"> <div class="vector-toc-text"> 6.2 Východní obřady </div> </a> <ul id="toc-Východní_obřady-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Sociální_a_kulturní_záležitosti" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Sociální_a_kulturní_záležitosti"> <div class="vector-toc-text"> 7 Sociální a kulturní záležitosti </div> </a> <button aria-controls="toc-Sociální_a_kulturní_záležitosti-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Sociální a kulturní záležitosti </button> <ul id="toc-Sociální_a_kulturní_záležitosti-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Katolické_sociální_učení" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Katolické_sociální_učení"> <div class="vector-toc-text"> 7.1 Katolické sociální učení </div> </a> <ul id="toc-Katolické_sociální_učení-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Sociální_služby" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Sociální_služby"> <div class="vector-toc-text"> 7.2 Sociální služby </div> </a> <ul id="toc-Sociální_služby-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Sexuální_morálka" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Sexuální_morálka"> <div class="vector-toc-text"> 7.3 Sexuální morálka </div> </a> <ul id="toc-Sexuální_morálka-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Rozvody_a_prohlášení_manželství_za_neplatné" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Rozvody_a_prohlášení_manželství_za_neplatné"> <div class="vector-toc-text"> 7.3.1 Rozvody a prohlášení manželství za neplatné </div> </a> <ul id="toc-Rozvody_a_prohlášení_manželství_za_neplatné-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Antikoncepce" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Antikoncepce"> <div class="vector-toc-text"> 7.3.2 Antikoncepce </div> </a> <ul id="toc-Antikoncepce-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Homosexualita" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Homosexualita"> <div class="vector-toc-text"> 7.3.3 Homosexualita </div> </a> <ul id="toc-Homosexualita-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Kněžské_svěcení_žen" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Kněžské_svěcení_žen"> <div class="vector-toc-text"> 7.3.4 Kněžské svěcení žen </div> </a> <ul id="toc-Kněžské_svěcení_žen-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Případy_sexuálního_zneužívání" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Případy_sexuálního_zneužívání"> <div class="vector-toc-text"> 7.4 Případy sexuálního zneužívání </div> </a> <ul id="toc-Případy_sexuálního_zneužívání-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Odkazy"> <div class="vector-toc-text"> 8 Odkazy </div> </a> <button aria-controls="toc-Odkazy-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Odkazy </button> <ul id="toc-Odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Poznámky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Poznámky"> <div class="vector-toc-text"> 8.1 Poznámky </div> </a> <ul id="toc-Poznámky-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Reference" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Reference"> <div class="vector-toc-text"> 8.2 Reference </div> </a> <ul id="toc-Reference-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Literatura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Literatura"> <div class="vector-toc-text"> 8.3 Literatura </div> </a> <ul id="toc-Literatura-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Související_články" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Související_články"> <div class="vector-toc-text"> 8.4 Související články </div> </a> <ul id="toc-Související_články-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Externí_odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Externí_odkazy"> <div class="vector-toc-text"> 8.5 Externí odkazy </div> </a> <ul id="toc-Externí_odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </div> </div> </nav> </div> </div> <div class="mw-content-container"> <main id="content" class="mw-body"> <header class="mw-body-header vector-page-titlebar"> <nav aria-label="Obsah" class="vector-toc-landmark"> <div id="vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown vector-page-titlebar-toc vector-button-flush-left" > <input type="checkbox" id="vector-page-titlebar-toc-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Přepnout obsah" > <label id="vector-page-titlebar-toc-label" for="vector-page-titlebar-toc-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Přepnout obsah </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-titlebar-toc-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <h1 id="firstHeading" class="firstHeading mw-first-heading">Katolická církev</h1> <div id="p-lang-btn" class="vector-dropdown mw-portlet mw-portlet-lang" > <input type="checkbox" id="p-lang-btn-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-p-lang-btn" class="vector-dropdown-checkbox mw-interlanguage-selector" aria-label="Přejděte k článku v jiném jazyce. Je dostupný v 173 jazycích" > <label id="p-lang-btn-label" for="p-lang-btn-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--action-progressive mw-portlet-lang-heading-173" aria-hidden="true" > 173 jazyků </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="interlanguage-link interwiki-ace mw-list-item"><a href="https://ace.wikipedia.org/wiki/Geurija_Katolik_Roma" title="Geurija Katolik Roma – acehština" lang="ace" hreflang="ace" data-title="Geurija Katolik Roma" data-language-autonym="Acèh" data-language-local-name="acehština" class="interlanguage-link-target">Acèh</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-af mw-list-item"><a href="https://af.wikipedia.org/wiki/Rooms-Katolieke_Kerk" title="Rooms-Katolieke Kerk – afrikánština" lang="af" hreflang="af" data-title="Rooms-Katolieke Kerk" data-language-autonym="Afrikaans" data-language-local-name="afrikánština" class="interlanguage-link-target">Afrikaans</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-als mw-list-item"><a href="https://als.wikipedia.org/wiki/R%C3%B6misch-katholische_Kirche" title="Römisch-katholische Kirche – němčina (Švýcarsko)" lang="gsw" hreflang="gsw" data-title="Römisch-katholische Kirche" data-language-autonym="Alemannisch" data-language-local-name="němčina (Švýcarsko)" class="interlanguage-link-target">Alemannisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-am mw-list-item"><a href="https://am.wikipedia.org/wiki/%E1%8B%A8%E1%88%AE%E1%88%9B_%E1%8A%AB%E1%89%B6%E1%88%8A%E1%8A%AD_%E1%89%A4%E1%89%B0_%E1%8A%AD%E1%88%AD%E1%88%B5%E1%89%B2%E1%8B%AB%E1%8A%95" title="የሮማ ካቶሊክ ቤተ ክርስቲያን – amharština" lang="am" hreflang="am" data-title="የሮማ ካቶሊክ ቤተ ክርስቲያን" data-language-autonym="አማርኛ" data-language-local-name="amharština" class="interlanguage-link-target">አማርኛ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-an mw-list-item"><a href="https://an.wikipedia.org/wiki/Ilesia_Catolica" title="Ilesia Catolica – aragonština" lang="an" hreflang="an" data-title="Ilesia Catolica" data-language-autonym="Aragonés" data-language-local-name="aragonština" class="interlanguage-link-target">Aragonés</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ang mw-list-item"><a href="https://ang.wikipedia.org/wiki/Remisc_Cirice" title="Remisc Cirice – staroangličtina" lang="ang" hreflang="ang" data-title="Remisc Cirice" data-language-autonym="Ænglisc" data-language-local-name="staroangličtina" class="interlanguage-link-target">Ænglisc</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ar mw-list-item"><a href="https://ar.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D9%84%D9%83%D9%86%D9%8A%D8%B3%D8%A9_%D8%A7%D9%84%D8%B1%D9%88%D9%85%D8%A7%D9%86%D9%8A%D8%A9_%D8%A7%D9%84%D9%83%D8%A7%D8%AB%D9%88%D9%84%D9%8A%D9%83%D9%8A%D8%A9" title="الكنيسة الرومانية الكاثوليكية – arabština" lang="ar" hreflang="ar" data-title="الكنيسة الرومانية الكاثوليكية" data-language-autonym="العربية" data-language-local-name="arabština" class="interlanguage-link-target">العربية</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-arc mw-list-item"><a href="https://arc.wikipedia.org/wiki/%DC%A5%DC%95%DC%AC%DC%90_%DC%A9%DC%AC%DC%98%DC%A0%DC%9D%DC%A9%DC%9D_%DC%95%DC%AA%DC%97%DC%98%DC%A1%DC%9D%DC%90" title="ܥܕܬܐ ܩܬܘܠܝܩܝ ܕܪܗܘܡܝܐ – aramejština" lang="arc" hreflang="arc" data-title="ܥܕܬܐ ܩܬܘܠܝܩܝ ܕܪܗܘܡܝܐ" data-language-autonym="ܐܪܡܝܐ" data-language-local-name="aramejština" class="interlanguage-link-target">ܐܪܡܝܐ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-arz mw-list-item"><a href="https://arz.wikipedia.org/wiki/%D9%83%D9%86%D9%8A%D8%B3%D8%A9_%D8%A7%D9%84%D8%B1%D9%88%D9%85_%D8%A7%D9%84%D9%83%D8%A7%D8%AA%D9%88%D9%84%D9%8A%D9%83" title="كنيسة الروم الكاتوليك – arabština (egyptská)" lang="arz" hreflang="arz" data-title="كنيسة الروم الكاتوليك" data-language-autonym="مصرى" data-language-local-name="arabština (egyptská)" class="interlanguage-link-target">مصرى</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ast mw-list-item"><a href="https://ast.wikipedia.org/wiki/Ilesia_Cat%C3%B3lica" title="Ilesia Católica – asturština" lang="ast" hreflang="ast" data-title="Ilesia Católica" data-language-autonym="Asturianu" data-language-local-name="asturština" class="interlanguage-link-target">Asturianu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-az mw-list-item"><a href="https://az.wikipedia.org/wiki/Roma-Katolik_kils%C9%99si" title="Roma-Katolik kilsəsi – ázerbájdžánština" lang="az" hreflang="az" data-title="Roma-Katolik kilsəsi" data-language-autonym="Azərbaycanca" data-language-local-name="ázerbájdžánština" class="interlanguage-link-target">Azərbaycanca</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-azb mw-list-item"><a href="https://azb.wikipedia.org/wiki/%DA%A9%D8%A7%D8%AA%D9%88%D9%84%DB%8C%DA%A9_%DA%A9%DB%8C%D9%84%DB%8C%D8%B3%D8%A7%D8%B3%DB%8C" title="کاتولیک کیلیساسی – South Azerbaijani" lang="azb" hreflang="azb" data-title="کاتولیک کیلیساسی" data-language-autonym="تۆرکجه" data-language-local-name="South Azerbaijani" class="interlanguage-link-target">تۆرکجه</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ba mw-list-item"><a href="https://ba.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B0%D1%82%D0%BE%D0%BB%D0%B8%D0%BA_%D1%81%D0%B8%D1%80%D0%BA%D3%99%D2%AF%D0%B5" title="Католик сиркәүе – baškirština" lang="ba" hreflang="ba" data-title="Католик сиркәүе" data-language-autonym="Башҡортса" data-language-local-name="baškirština" class="interlanguage-link-target">Башҡортса</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bar mw-list-item"><a href="https://bar.wikipedia.org/wiki/Remisch-katholische_Kira" title="Remisch-katholische Kira – bavorština" lang="bar" hreflang="bar" data-title="Remisch-katholische Kira" data-language-autonym="Boarisch" data-language-local-name="bavorština" class="interlanguage-link-target">Boarisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bat-smg mw-list-item"><a href="https://bat-smg.wikipedia.org/wiki/Ruomas_Katal%C4%97ku_Ba%C5%BEn%C4%AB%C4%8D%C4%97" title="Ruomas Katalėku Bažnīčė – žemaitština" lang="sgs" hreflang="sgs" data-title="Ruomas Katalėku Bažnīčė" data-language-autonym="Žemaitėška" data-language-local-name="žemaitština" class="interlanguage-link-target">Žemaitėška</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bcl mw-list-item"><a href="https://bcl.wikipedia.org/wiki/Simbahan_Katoliko" title="Simbahan Katoliko – Central Bikol" lang="bcl" hreflang="bcl" data-title="Simbahan Katoliko" data-language-autonym="Bikol Central" data-language-local-name="Central Bikol" class="interlanguage-link-target">Bikol Central</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be mw-list-item"><a href="https://be.wikipedia.org/wiki/%D0%A0%D1%8B%D0%BC%D1%81%D0%BA%D0%B0-%D0%9A%D0%B0%D1%82%D0%B0%D0%BB%D1%96%D1%86%D0%BA%D0%B0%D1%8F_%D0%A6%D0%B0%D1%80%D0%BA%D0%B2%D0%B0" title="Рымска-Каталіцкая Царква – běloruština" lang="be" hreflang="be" data-title="Рымска-Каталіцкая Царква" data-language-autonym="Беларуская" data-language-local-name="běloruština" class="interlanguage-link-target">Беларуская</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be-x-old mw-list-item"><a href="https://be-tarask.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B0%D1%82%D0%B0%D0%BB%D1%96%D1%86%D0%BA%D0%B0%D1%8F_%D0%A6%D0%B0%D1%80%D0%BA%D0%B2%D0%B0" title="Каталіцкая Царква – Belarusian (Taraškievica orthography)" lang="be-tarask" hreflang="be-tarask" data-title="Каталіцкая Царква" data-language-autonym="Беларуская (тарашкевіца)" data-language-local-name="Belarusian (Taraškievica orthography)" class="interlanguage-link-target">Беларуская (тарашкевіца)</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bew mw-list-item"><a href="https://bew.wikipedia.org/wiki/Ger%C3%A8ja_Katolik" title="Gerèja Katolik – batavština" lang="bew" hreflang="bew" data-title="Gerèja Katolik" data-language-autonym="Betawi" data-language-local-name="batavština" class="interlanguage-link-target">Betawi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bg mw-list-item"><a href="https://bg.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B0%D1%82%D0%BE%D0%BB%D0%B8%D1%87%D0%B5%D1%81%D0%BA%D0%B0_%D1%86%D1%8A%D1%80%D0%BA%D0%B2%D0%B0" title="Католическа църква – bulharština" lang="bg" hreflang="bg" data-title="Католическа църква" data-language-autonym="Български" data-language-local-name="bulharština" class="interlanguage-link-target">Български</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bn mw-list-item"><a href="https://bn.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%95%E0%A7%8D%E0%A6%AF%E0%A6%BE%E0%A6%A5%E0%A6%B2%E0%A6%BF%E0%A6%95_%E0%A6%AE%E0%A6%A3%E0%A7%8D%E0%A6%A1%E0%A6%B2%E0%A7%80" title="ক্যাথলিক মণ্ডলী – bengálština" lang="bn" hreflang="bn" data-title="ক্যাথলিক মণ্ডলী" data-language-autonym="বাংলা" data-language-local-name="bengálština" class="interlanguage-link-target">বাংলা</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-br mw-list-item"><a href="https://br.wikipedia.org/wiki/Iliz_katolik_roman" title="Iliz katolik roman – bretonština" lang="br" hreflang="br" data-title="Iliz katolik roman" data-language-autonym="Brezhoneg" data-language-local-name="bretonština" class="interlanguage-link-target">Brezhoneg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bs mw-list-item"><a href="https://bs.wikipedia.org/wiki/Rimokatoli%C4%8Dka_crkva" title="Rimokatolička crkva – bosenština" lang="bs" hreflang="bs" data-title="Rimokatolička crkva" data-language-autonym="Bosanski" data-language-local-name="bosenština" class="interlanguage-link-target">Bosanski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-btm mw-list-item"><a href="https://btm.wikipedia.org/wiki/Gareja_Katolik_Roma" title="Gareja Katolik Roma – Batak Mandailing" lang="btm" hreflang="btm" data-title="Gareja Katolik Roma" data-language-autonym="Batak Mandailing" data-language-local-name="Batak Mandailing" class="interlanguage-link-target">Batak Mandailing</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bxr mw-list-item"><a href="https://bxr.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B0%D1%82%D0%BE%D0%BB%D0%B8%D0%BA_%D1%81%D2%AF%D0%BC%D1%8D" title="Католик сүмэ – Russia Buriat" lang="bxr" hreflang="bxr" data-title="Католик сүмэ" data-language-autonym="Буряад" data-language-local-name="Russia Buriat" class="interlanguage-link-target">Буряад</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ca mw-list-item"><a href="https://ca.wikipedia.org/wiki/Esgl%C3%A9sia_Cat%C3%B2lica_Romana" title="Església Catòlica Romana – katalánština" lang="ca" hreflang="ca" data-title="Església Catòlica Romana" data-language-autonym="Català" data-language-local-name="katalánština" class="interlanguage-link-target">Català</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cbk-zam mw-list-item"><a href="https://cbk-zam.wikipedia.org/wiki/Iglesia_romano_catolico" title="Iglesia romano catolico – Chavacano" lang="cbk" hreflang="cbk" data-title="Iglesia romano catolico" data-language-autonym="Chavacano de Zamboanga" data-language-local-name="Chavacano" class="interlanguage-link-target">Chavacano de Zamboanga</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cdo mw-list-item"><a href="https://cdo.wikipedia.org/wiki/L%C3%B2%CC%A4-m%C4%81-ti%C4%95ng-ci%C5%8D-g%C3%A1u" title="Lò̤-mā-tiĕng-ciō-gáu – Mindong" lang="cdo" hreflang="cdo" data-title="Lò̤-mā-tiĕng-ciō-gáu" data-language-autonym="閩東語 / Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄" data-language-local-name="Mindong" class="interlanguage-link-target">閩東語 / Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ceb mw-list-item"><a href="https://ceb.wikipedia.org/wiki/Simbahang_Katoliko_Romano" title="Simbahang Katoliko Romano – cebuánština" lang="ceb" hreflang="ceb" data-title="Simbahang Katoliko Romano" data-language-autonym="Cebuano" data-language-local-name="cebuánština" class="interlanguage-link-target">Cebuano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ckb mw-list-item"><a href="https://ckb.wikipedia.org/wiki/%DA%A9%DA%B5%DB%8E%D8%B3%D8%A7%DB%8C_%DA%A9%D8%A7%D8%AA%DB%86%D9%84%DB%8C%DA%A9" title="کڵێسای کاتۆلیک – kurdština (sorání)" lang="ckb" hreflang="ckb" data-title="کڵێسای کاتۆلیک" data-language-autonym="کوردی" data-language-local-name="kurdština (sorání)" class="interlanguage-link-target">کوردی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-csb mw-list-item"><a href="https://csb.wikipedia.org/wiki/Katol%C3%ABcczi_K%C3%B2sc%C3%B3%C5%82" title="Katolëcczi Kòscół – kašubština" lang="csb" hreflang="csb" data-title="Katolëcczi Kòscół" data-language-autonym="Kaszëbsczi" data-language-local-name="kašubština" class="interlanguage-link-target">Kaszëbsczi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cy mw-list-item"><a href="https://cy.wikipedia.org/wiki/Yr_Eglwys_Gatholig_Rufeinig" title="Yr Eglwys Gatholig Rufeinig – velština" lang="cy" hreflang="cy" data-title="Yr Eglwys Gatholig Rufeinig" data-language-autonym="Cymraeg" data-language-local-name="velština" class="interlanguage-link-target">Cymraeg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-da mw-list-item"><a href="https://da.wikipedia.org/wiki/Romerskkatolske_kirke" title="Romerskkatolske kirke – dánština" lang="da" hreflang="da" data-title="Romerskkatolske kirke" data-language-autonym="Dansk" data-language-local-name="dánština" class="interlanguage-link-target">Dansk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dag mw-list-item"><a href="https://dag.wikipedia.org/wiki/Roman_cheechi" title="Roman cheechi – Dagbani" lang="dag" hreflang="dag" data-title="Roman cheechi" data-language-autonym="Dagbanli" data-language-local-name="Dagbani" class="interlanguage-link-target">Dagbanli</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-de mw-list-item"><a href="https://de.wikipedia.org/wiki/R%C3%B6misch-katholische_Kirche" title="Römisch-katholische Kirche – němčina" lang="de" hreflang="de" data-title="Römisch-katholische Kirche" data-language-autonym="Deutsch" data-language-local-name="němčina" class="interlanguage-link-target">Deutsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-diq mw-list-item"><a href="https://diq.wikipedia.org/wiki/K%C4%B1lisa_Katolike" title="Kılisa Katolike – Zazaki" lang="diq" hreflang="diq" data-title="Kılisa Katolike" data-language-autonym="Zazaki" data-language-local-name="Zazaki" class="interlanguage-link-target">Zazaki</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-el mw-list-item"><a href="https://el.wikipedia.org/wiki/%CE%A1%CF%89%CE%BC%CE%B1%CE%B9%CE%BF%CE%BA%CE%B1%CE%B8%CE%BF%CE%BB%CE%B9%CE%BA%CE%AE_%CE%95%CE%BA%CE%BA%CE%BB%CE%B7%CF%83%CE%AF%CE%B1" title="Ρωμαιοκαθολική Εκκλησία – řečtina" lang="el" hreflang="el" data-title="Ρωμαιοκαθολική Εκκλησία" data-language-autonym="Ελληνικά" data-language-local-name="řečtina" class="interlanguage-link-target">Ελληνικά</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eml mw-list-item"><a href="https://eml.wikipedia.org/wiki/Ce%E1%B9%A1a_Cat%C3%B2lica" title="Ceṡa Catòlica – Emiliano-Romagnolo" lang="egl" hreflang="egl" data-title="Ceṡa Catòlica" data-language-autonym="Emiliàn e rumagnòl" data-language-local-name="Emiliano-Romagnolo" class="interlanguage-link-target">Emiliàn e rumagnòl</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-en badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Catholic_Church" title="Catholic Church – angličtina" lang="en" hreflang="en" data-title="Catholic Church" data-language-autonym="English" data-language-local-name="angličtina" class="interlanguage-link-target">English</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eo badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://eo.wikipedia.org/wiki/Katolika_Eklezio" title="Katolika Eklezio – esperanto" lang="eo" hreflang="eo" data-title="Katolika Eklezio" data-language-autonym="Esperanto" data-language-local-name="esperanto" class="interlanguage-link-target">Esperanto</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-es mw-list-item"><a href="https://es.wikipedia.org/wiki/Iglesia_cat%C3%B3lica" title="Iglesia católica – španělština" lang="es" hreflang="es" data-title="Iglesia católica" data-language-autonym="Español" data-language-local-name="španělština" class="interlanguage-link-target">Español</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-et mw-list-item"><a href="https://et.wikipedia.org/wiki/Katoliku_kirik" title="Katoliku kirik – estonština" lang="et" hreflang="et" data-title="Katoliku kirik" data-language-autonym="Eesti" data-language-local-name="estonština" class="interlanguage-link-target">Eesti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eu mw-list-item"><a href="https://eu.wikipedia.org/wiki/Erromatar_Eliza_Katolikoa" title="Erromatar Eliza Katolikoa – baskičtina" lang="eu" hreflang="eu" data-title="Erromatar Eliza Katolikoa" data-language-autonym="Euskara" data-language-local-name="baskičtina" class="interlanguage-link-target">Euskara</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ext mw-list-item"><a href="https://ext.wikipedia.org/wiki/El%C3%A9sia_cat%C3%B3lica" title="Elésia católica – extremadurština" lang="ext" hreflang="ext" data-title="Elésia católica" data-language-autonym="Estremeñu" data-language-local-name="extremadurština" class="interlanguage-link-target">Estremeñu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fa mw-list-item"><a href="https://fa.wikipedia.org/wiki/%DA%A9%D9%84%DB%8C%D8%B3%D8%A7%DB%8C_%DA%A9%D8%A7%D8%AA%D9%88%D9%84%DB%8C%DA%A9" title="کلیسای کاتولیک – perština" lang="fa" hreflang="fa" data-title="کلیسای کاتولیک" data-language-autonym="فارسی" data-language-local-name="perština" class="interlanguage-link-target">فارسی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fi mw-list-item"><a href="https://fi.wikipedia.org/wiki/Katolinen_kirkko" title="Katolinen kirkko – finština" lang="fi" hreflang="fi" data-title="Katolinen kirkko" data-language-autonym="Suomi" data-language-local-name="finština" class="interlanguage-link-target">Suomi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fo mw-list-item"><a href="https://fo.wikipedia.org/wiki/R%C3%B3mversk-kat%C3%B3lska_kirkjan" title="Rómversk-katólska kirkjan – faerština" lang="fo" hreflang="fo" data-title="Rómversk-katólska kirkjan" data-language-autonym="Føroyskt" data-language-local-name="faerština" class="interlanguage-link-target">Føroyskt</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fr mw-list-item"><a href="https://fr.wikipedia.org/wiki/%C3%89glise_catholique" title="Église catholique – francouzština" lang="fr" hreflang="fr" data-title="Église catholique" data-language-autonym="Français" data-language-local-name="francouzština" class="interlanguage-link-target">Français</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-frp mw-list-item"><a href="https://frp.wikipedia.org/wiki/%C3%89gll%C3%A9se_catolica_rom%C3%A8na" title="Égllése catolica romèna – franko-provensálština" lang="frp" hreflang="frp" data-title="Égllése catolica romèna" data-language-autonym="Arpetan" data-language-local-name="franko-provensálština" class="interlanguage-link-target">Arpetan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-frr badge-Q70894304 mw-list-item" title=""><a href="https://frr.wikipedia.org/wiki/R%C3%B6%C3%B6ms-Katuulsk_Sark" title="Rööms-Katuulsk Sark – fríština (severní)" lang="frr" hreflang="frr" data-title="Rööms-Katuulsk Sark" data-language-autonym="Nordfriisk" data-language-local-name="fríština (severní)" class="interlanguage-link-target">Nordfriisk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fy mw-list-item"><a href="https://fy.wikipedia.org/wiki/Roomsk-Katolike_Tsjerke" title="Roomsk-Katolike Tsjerke – fríština (západní)" lang="fy" hreflang="fy" data-title="Roomsk-Katolike Tsjerke" data-language-autonym="Frysk" data-language-local-name="fríština (západní)" class="interlanguage-link-target">Frysk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ga mw-list-item"><a href="https://ga.wikipedia.org/wiki/An_Eaglais_Chaitliceach_R%C3%B3mh%C3%A1nach" title="An Eaglais Chaitliceach Rómhánach – irština" lang="ga" hreflang="ga" data-title="An Eaglais Chaitliceach Rómhánach" data-language-autonym="Gaeilge" data-language-local-name="irština" class="interlanguage-link-target">Gaeilge</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gcr mw-list-item"><a href="https://gcr.wikipedia.org/wiki/L%C3%A9gliz_katolik" title="Légliz katolik – Guianan Creole" lang="gcr" hreflang="gcr" data-title="Légliz katolik" data-language-autonym="Kriyòl gwiyannen" data-language-local-name="Guianan Creole" class="interlanguage-link-target">Kriyòl gwiyannen</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gd mw-list-item"><a href="https://gd.wikipedia.org/wiki/Eaglais_Chaitligeach" title="Eaglais Chaitligeach – skotská gaelština" lang="gd" hreflang="gd" data-title="Eaglais Chaitligeach" data-language-autonym="Gàidhlig" data-language-local-name="skotská gaelština" class="interlanguage-link-target">Gàidhlig</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gl mw-list-item"><a href="https://gl.wikipedia.org/wiki/Igrexa_cat%C3%B3lica" title="Igrexa católica – galicijština" lang="gl" hreflang="gl" data-title="Igrexa católica" data-language-autonym="Galego" data-language-local-name="galicijština" class="interlanguage-link-target">Galego</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gn mw-list-item"><a href="https://gn.wikipedia.org/wiki/Tup%C3%A3rape_Oparupigua" title="Tupãrape Oparupigua – guaranština" lang="gn" hreflang="gn" data-title="Tupãrape Oparupigua" data-language-autonym="Avañe'ẽ" data-language-local-name="guaranština" class="interlanguage-link-target">Avañe'ẽ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gom mw-list-item"><a href="https://gom.wikipedia.org/wiki/Katolik_firgoz" title="Katolik firgoz – konkánština (Goa)" lang="gom" hreflang="gom" data-title="Katolik firgoz" data-language-autonym="गोंयची कोंकणी / Gõychi Konknni" data-language-local-name="konkánština (Goa)" class="interlanguage-link-target">गोंयची कोंकणी / Gõychi Konknni</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ha mw-list-item"><a href="https://ha.wikipedia.org/wiki/Cocin_katolika" title="Cocin katolika – hauština" lang="ha" hreflang="ha" data-title="Cocin katolika" data-language-autonym="Hausa" data-language-local-name="hauština" class="interlanguage-link-target">Hausa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hak mw-list-item"><a href="https://hak.wikipedia.org/wiki/Thi%C3%AAn-ch%C3%BA-kau" title="Thiên-chú-kau – čínština (dialekty Hakka)" lang="hak" hreflang="hak" data-title="Thiên-chú-kau" data-language-autonym="客家語 / Hak-kâ-ngî" data-language-local-name="čínština (dialekty Hakka)" class="interlanguage-link-target">客家語 / Hak-kâ-ngî</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-he mw-list-item"><a href="https://he.wikipedia.org/wiki/%D7%94%D7%9B%D7%A0%D7%A1%D7%99%D7%99%D7%94_%D7%94%D7%A7%D7%AA%D7%95%D7%9C%D7%99%D7%AA" title="הכנסייה הקתולית – hebrejština" lang="he" hreflang="he" data-title="הכנסייה הקתולית" data-language-autonym="עברית" data-language-local-name="hebrejština" class="interlanguage-link-target">עברית</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hi mw-list-item"><a href="https://hi.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%95%E0%A5%88%E0%A4%A5%E0%A5%8B%E0%A4%B2%E0%A4%BF%E0%A4%95_%E0%A4%97%E0%A4%BF%E0%A4%B0%E0%A4%9C%E0%A4%BE%E0%A4%98%E0%A4%B0" title="कैथोलिक गिरजाघर – hindština" lang="hi" hreflang="hi" data-title="कैथोलिक गिरजाघर" data-language-autonym="हिन्दी" data-language-local-name="hindština" class="interlanguage-link-target">हिन्दी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hif mw-list-item"><a href="https://hif.wikipedia.org/wiki/Roman_Catholic_Church" title="Roman Catholic Church – hindština (Fidži)" lang="hif" hreflang="hif" data-title="Roman Catholic Church" data-language-autonym="Fiji Hindi" data-language-local-name="hindština (Fidži)" class="interlanguage-link-target">Fiji Hindi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hr mw-list-item"><a href="https://hr.wikipedia.org/wiki/Katoli%C4%8Dka_Crkva" title="Katolička Crkva – chorvatština" lang="hr" hreflang="hr" data-title="Katolička Crkva" data-language-autonym="Hrvatski" data-language-local-name="chorvatština" class="interlanguage-link-target">Hrvatski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ht mw-list-item"><a href="https://ht.wikipedia.org/wiki/Legliz_Katolik" title="Legliz Katolik – haitština" lang="ht" hreflang="ht" data-title="Legliz Katolik" data-language-autonym="Kreyòl ayisyen" data-language-local-name="haitština" class="interlanguage-link-target">Kreyòl ayisyen</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hu mw-list-item"><a href="https://hu.wikipedia.org/wiki/R%C3%B3mai_katolikus_egyh%C3%A1z" title="Római katolikus egyház – maďarština" lang="hu" hreflang="hu" data-title="Római katolikus egyház" data-language-autonym="Magyar" data-language-local-name="maďarština" class="interlanguage-link-target">Magyar</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hy mw-list-item"><a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D4%BF%D5%A1%D5%A9%D5%B8%D5%AC%D5%AB%D5%AF_%D5%A5%D5%AF%D5%A5%D5%B2%D5%A5%D6%81%D5%AB" title="Կաթոլիկ եկեղեցի – arménština" lang="hy" hreflang="hy" data-title="Կաթոլիկ եկեղեցի" data-language-autonym="Հայերեն" data-language-local-name="arménština" class="interlanguage-link-target">Հայերեն</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hyw mw-list-item"><a href="https://hyw.wikipedia.org/wiki/%D4%BF%D5%A1%D5%A9%D5%B8%D5%AC%D5%AB%D5%AF_%D5%A5%D5%AF%D5%A5%D5%B2%D5%A5%D6%81%D5%AB" title="Կաթոլիկ եկեղեցի – Western Armenian" lang="hyw" hreflang="hyw" data-title="Կաթոլիկ եկեղեցի" data-language-autonym="Արեւմտահայերէն" data-language-local-name="Western Armenian" class="interlanguage-link-target">Արեւմտահայերէն</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ia mw-list-item"><a href="https://ia.wikipedia.org/wiki/Ecclesia_Catholic" title="Ecclesia Catholic – interlingua" lang="ia" hreflang="ia" data-title="Ecclesia Catholic" data-language-autonym="Interlingua" data-language-local-name="interlingua" class="interlanguage-link-target">Interlingua</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-iba mw-list-item"><a href="https://iba.wikipedia.org/wiki/Gerija_Katolik" title="Gerija Katolik – ibanština" lang="iba" hreflang="iba" data-title="Gerija Katolik" data-language-autonym="Jaku Iban" data-language-local-name="ibanština" class="interlanguage-link-target">Jaku Iban</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-id mw-list-item"><a href="https://id.wikipedia.org/wiki/Gereja_Katolik_Roma" title="Gereja Katolik Roma – indonéština" lang="id" hreflang="id" data-title="Gereja Katolik Roma" data-language-autonym="Bahasa Indonesia" data-language-local-name="indonéština" class="interlanguage-link-target">Bahasa Indonesia</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ie mw-list-item"><a href="https://ie.wikipedia.org/wiki/Eclesie_Catolic" title="Eclesie Catolic – interlingue" lang="ie" hreflang="ie" data-title="Eclesie Catolic" data-language-autonym="Interlingue" data-language-local-name="interlingue" class="interlanguage-link-target">Interlingue</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ilo mw-list-item"><a href="https://ilo.wikipedia.org/wiki/Simbaan_a_Katoliko" title="Simbaan a Katoliko – ilokánština" lang="ilo" hreflang="ilo" data-title="Simbaan a Katoliko" data-language-autonym="Ilokano" data-language-local-name="ilokánština" class="interlanguage-link-target">Ilokano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-io mw-list-item"><a href="https://io.wikipedia.org/wiki/Katolik_eklezio" title="Katolik eklezio – ido" lang="io" hreflang="io" data-title="Katolik eklezio" data-language-autonym="Ido" data-language-local-name="ido" class="interlanguage-link-target">Ido</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-is mw-list-item"><a href="https://is.wikipedia.org/wiki/R%C3%B3mversk-ka%C3%BE%C3%B3lska_kirkjan" title="Rómversk-kaþólska kirkjan – islandština" lang="is" hreflang="is" data-title="Rómversk-kaþólska kirkjan" data-language-autonym="Íslenska" data-language-local-name="islandština" class="interlanguage-link-target">Íslenska</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-it mw-list-item"><a href="https://it.wikipedia.org/wiki/Chiesa_cattolica" title="Chiesa cattolica – italština" lang="it" hreflang="it" data-title="Chiesa cattolica" data-language-autonym="Italiano" data-language-local-name="italština" class="interlanguage-link-target">Italiano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ja mw-list-item"><a href="https://ja.wikipedia.org/wiki/%E3%82%AB%E3%83%88%E3%83%AA%E3%83%83%E3%82%AF%E6%95%99%E4%BC%9A" title="カトリック教会 – japonština" lang="ja" hreflang="ja" data-title="カトリック教会" data-language-autonym="日本語" data-language-local-name="japonština" class="interlanguage-link-target">日本語</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jam mw-list-item"><a href="https://jam.wikipedia.org/wiki/Ruoman_Kiaklik_Choch" title="Ruoman Kiaklik Choch – jamajská kreolština" lang="jam" hreflang="jam" data-title="Ruoman Kiaklik Choch" data-language-autonym="Patois" data-language-local-name="jamajská kreolština" class="interlanguage-link-target">Patois</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jv badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://jv.wikipedia.org/wiki/Gr%C3%A9ja_Katulik" title="Gréja Katulik – javánština" lang="jv" hreflang="jv" data-title="Gréja Katulik" data-language-autonym="Jawa" data-language-local-name="javánština" class="interlanguage-link-target">Jawa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ka mw-list-item"><a href="https://ka.wikipedia.org/wiki/%E1%83%A0%E1%83%9D%E1%83%9B%E1%83%98%E1%83%A1_%E1%83%99%E1%83%90%E1%83%97%E1%83%9D%E1%83%9A%E1%83%98%E1%83%99%E1%83%A3%E1%83%A0%E1%83%98_%E1%83%94%E1%83%99%E1%83%9A%E1%83%94%E1%83%A1%E1%83%98%E1%83%90" title="რომის კათოლიკური ეკლესია – gruzínština" lang="ka" hreflang="ka" data-title="რომის კათოლიკური ეკლესია" data-language-autonym="ქართული" data-language-local-name="gruzínština" class="interlanguage-link-target">ქართული</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kbp mw-list-item"><a href="https://kbp.wikipedia.org/wiki/Katoliki_Cejewiye" title="Katoliki Cejewiye – Kabiye" lang="kbp" hreflang="kbp" data-title="Katoliki Cejewiye" data-language-autonym="Kabɩyɛ" data-language-local-name="Kabiye" class="interlanguage-link-target">Kabɩyɛ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kcg mw-list-item"><a href="https://kcg.wikipedia.org/wiki/Sot_%C3%81%CC%B1nietkhwi_Katolika" title="Sot Á̱nietkhwi Katolika – tyap" lang="kcg" hreflang="kcg" data-title="Sot Á̱nietkhwi Katolika" data-language-autonym="Tyap" data-language-local-name="tyap" class="interlanguage-link-target">Tyap</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kk mw-list-item"><a href="https://kk.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B0%D1%82%D0%BE%D0%BB%D0%B8%D0%BA_%D1%88%D1%96%D1%80%D0%BA%D0%B5%D1%83%D1%96" title="Католик шіркеуі – kazaština" lang="kk" hreflang="kk" data-title="Католик шіркеуі" data-language-autonym="Қазақша" data-language-local-name="kazaština" class="interlanguage-link-target">Қазақша</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-km mw-list-item"><a href="https://km.wikipedia.org/wiki/%E1%9E%96%E1%9F%92%E1%9E%9A%E1%9F%87%E1%9E%9F%E1%9E%A0%E1%9E%82%E1%9E%98%E1%9E%93%E1%9F%8D%E1%9E%80%E1%9E%B6%E1%9E%8F%E1%9E%BC%E1%9E%9B%E1%9E%B7%E1%9E%80" title="ព្រះសហគមន៍កាតូលិក – khmérština" lang="km" hreflang="km" data-title="ព្រះសហគមន៍កាតូលិក" data-language-autonym="ភាសាខ្មែរ" data-language-local-name="khmérština" class="interlanguage-link-target">ភាសាខ្មែរ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kn mw-list-item"><a href="https://kn.wikipedia.org/wiki/%E0%B2%95%E0%B3%8D%E0%B2%AF%E0%B2%BE%E0%B2%A5%E0%B3%8B%E0%B2%B2%E0%B2%BF%E0%B2%95%E0%B3%8D_%E0%B2%9A%E0%B2%B0%E0%B3%8D%E0%B2%9A%E0%B3%8D" title="ಕ್ಯಾಥೋಲಿಕ್ ಚರ್ಚ್ – kannadština" lang="kn" hreflang="kn" data-title="ಕ್ಯಾಥೋಲಿಕ್ ಚರ್ಚ್" data-language-autonym="ಕನ್ನಡ" data-language-local-name="kannadština" class="interlanguage-link-target">ಕನ್ನಡ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ko mw-list-item"><a href="https://ko.wikipedia.org/wiki/%EB%A1%9C%EB%A7%88_%EA%B0%80%ED%86%A8%EB%A6%AD%EA%B5%90%ED%9A%8C" title="로마 가톨릭교회 – korejština" lang="ko" hreflang="ko" data-title="로마 가톨릭교회" data-language-autonym="한국어" data-language-local-name="korejština" class="interlanguage-link-target">한국어</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ku mw-list-item"><a href="https://ku.wikipedia.org/wiki/D%C3%AAra_katol%C3%AEk" title="Dêra katolîk – kurdština" lang="ku" hreflang="ku" data-title="Dêra katolîk" data-language-autonym="Kurdî" data-language-local-name="kurdština" class="interlanguage-link-target">Kurdî</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kw mw-list-item"><a href="https://kw.wikipedia.org/wiki/Eglos_Katholik_Romanek" title="Eglos Katholik Romanek – kornština" lang="kw" hreflang="kw" data-title="Eglos Katholik Romanek" data-language-autonym="Kernowek" data-language-local-name="kornština" class="interlanguage-link-target">Kernowek</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-la badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://la.wikipedia.org/wiki/Ecclesia_Catholica_Romana" title="Ecclesia Catholica Romana – latina" lang="la" hreflang="la" data-title="Ecclesia Catholica Romana" data-language-autonym="Latina" data-language-local-name="latina" class="interlanguage-link-target">Latina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lad mw-list-item"><a href="https://lad.wikipedia.org/wiki/Kilisia_Katolika" title="Kilisia Katolika – ladinština" lang="lad" hreflang="lad" data-title="Kilisia Katolika" data-language-autonym="Ladino" data-language-local-name="ladinština" class="interlanguage-link-target">Ladino</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lb mw-list-item"><a href="https://lb.wikipedia.org/wiki/Kathoulesch_Kierch" title="Kathoulesch Kierch – lucemburština" lang="lb" hreflang="lb" data-title="Kathoulesch Kierch" data-language-autonym="Lëtzebuergesch" data-language-local-name="lucemburština" class="interlanguage-link-target">Lëtzebuergesch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lfn mw-list-item"><a href="https://lfn.wikipedia.org/wiki/Eglesa_Catolica" title="Eglesa Catolica – lingua franca nova" lang="lfn" hreflang="lfn" data-title="Eglesa Catolica" data-language-autonym="Lingua Franca Nova" data-language-local-name="lingua franca nova" class="interlanguage-link-target">Lingua Franca Nova</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-li mw-list-item"><a href="https://li.wikipedia.org/wiki/Roems-Kathelieke_K%C3%A8rk" title="Roems-Kathelieke Kèrk – limburština" lang="li" hreflang="li" data-title="Roems-Kathelieke Kèrk" data-language-autonym="Limburgs" data-language-local-name="limburština" class="interlanguage-link-target">Limburgs</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lld mw-list-item"><a href="https://lld.wikipedia.org/wiki/Dlijia_catolica" title="Dlijia catolica – Ladin" lang="lld" hreflang="lld" data-title="Dlijia catolica" data-language-autonym="Ladin" data-language-local-name="Ladin" class="interlanguage-link-target">Ladin</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ln mw-list-item"><a href="https://ln.wikipedia.org/wiki/Ekel%C3%A9ziya_katolike" title="Ekeléziya katolike – lingalština" lang="ln" hreflang="ln" data-title="Ekeléziya katolike" data-language-autonym="Lingála" data-language-local-name="lingalština" class="interlanguage-link-target">Lingála</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lt mw-list-item"><a href="https://lt.wikipedia.org/wiki/Romos_Katalik%C5%B3_Ba%C5%BEny%C4%8Dia" title="Romos Katalikų Bažnyčia – litevština" lang="lt" hreflang="lt" data-title="Romos Katalikų Bažnyčia" data-language-autonym="Lietuvių" data-language-local-name="litevština" class="interlanguage-link-target">Lietuvių</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lv mw-list-item"><a href="https://lv.wikipedia.org/wiki/Romas_Kato%C4%BCu_bazn%C4%ABca" title="Romas Katoļu baznīca – lotyština" lang="lv" hreflang="lv" data-title="Romas Katoļu baznīca" data-language-autonym="Latviešu" data-language-local-name="lotyština" class="interlanguage-link-target">Latviešu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mai mw-list-item"><a href="https://mai.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B0%E0%A5%8B%E0%A4%AE%E0%A4%A8_%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A5%E0%A5%8B%E0%A4%B2%E0%A4%BF%E0%A4%95_%E0%A4%9A%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%9A" title="रोमन क्याथोलिक चर्च – maithiliština" lang="mai" hreflang="mai" data-title="रोमन क्याथोलिक चर्च" data-language-autonym="मैथिली" data-language-local-name="maithiliština" class="interlanguage-link-target">मैथिली</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-map-bms mw-list-item"><a href="https://map-bms.wikipedia.org/wiki/Gereja_Katolik_Roma" title="Gereja Katolik Roma – Banyumasan" lang="jv-x-bms" hreflang="jv-x-bms" data-title="Gereja Katolik Roma" data-language-autonym="Basa Banyumasan" data-language-local-name="Banyumasan" class="interlanguage-link-target">Basa Banyumasan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mg mw-list-item"><a href="https://mg.wikipedia.org/wiki/Eglizy_kat%C3%B4lika_r%C3%B4manina" title="Eglizy katôlika rômanina – malgaština" lang="mg" hreflang="mg" data-title="Eglizy katôlika rômanina" data-language-autonym="Malagasy" data-language-local-name="malgaština" class="interlanguage-link-target">Malagasy</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-min mw-list-item"><a href="https://min.wikipedia.org/wiki/Gereja_Katolik_Roma" title="Gereja Katolik Roma – minangkabau" lang="min" hreflang="min" data-title="Gereja Katolik Roma" data-language-autonym="Minangkabau" data-language-local-name="minangkabau" class="interlanguage-link-target">Minangkabau</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mk mw-list-item"><a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%A0%D0%B8%D0%BC%D0%BE%D0%BA%D0%B0%D1%82%D0%BE%D0%BB%D0%B8%D1%87%D0%BA%D0%B0_%D1%86%D1%80%D0%BA%D0%B2%D0%B0" title="Римокатоличка црква – makedonština" lang="mk" hreflang="mk" data-title="Римокатоличка црква" data-language-autonym="Македонски" data-language-local-name="makedonština" class="interlanguage-link-target">Македонски</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ml mw-list-item"><a href="https://ml.wikipedia.org/wiki/%E0%B4%95%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%A4%E0%B5%8B%E0%B4%B2%E0%B4%BF%E0%B4%95%E0%B5%8D%E0%B4%95%E0%B4%BE%E0%B4%B8%E0%B4%AD" title="കത്തോലിക്കാസഭ – malajálamština" lang="ml" hreflang="ml" data-title="കത്തോലിക്കാസഭ" data-language-autonym="മലയാളം" data-language-local-name="malajálamština" class="interlanguage-link-target">മലയാളം</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mr mw-list-item"><a href="https://mr.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%95%E0%A5%85%E0%A4%A5%E0%A4%B2%E0%A4%BF%E0%A4%95_%E0%A4%9A%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%9A" title="कॅथलिक चर्च – maráthština" lang="mr" hreflang="mr" data-title="कॅथलिक चर्च" data-language-autonym="मराठी" data-language-local-name="maráthština" class="interlanguage-link-target">मराठी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ms mw-list-item"><a href="https://ms.wikipedia.org/wiki/Gereja_Katolik" title="Gereja Katolik – malajština" lang="ms" hreflang="ms" data-title="Gereja Katolik" data-language-autonym="Bahasa Melayu" data-language-local-name="malajština" class="interlanguage-link-target">Bahasa Melayu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mt mw-list-item"><a href="https://mt.wikipedia.org/wiki/Knisja_Kattolika" title="Knisja Kattolika – maltština" lang="mt" hreflang="mt" data-title="Knisja Kattolika" data-language-autonym="Malti" data-language-local-name="maltština" class="interlanguage-link-target">Malti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mwl mw-list-item"><a href="https://mwl.wikipedia.org/wiki/Eigreija_Cat%C3%B3lica" title="Eigreija Católica – mirandština" lang="mwl" hreflang="mwl" data-title="Eigreija Católica" data-language-autonym="Mirandés" data-language-local-name="mirandština" class="interlanguage-link-target">Mirandés</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-my mw-list-item"><a href="https://my.wikipedia.org/wiki/%E1%80%80%E1%80%80%E1%80%BA%E1%80%9E%E1%80%9C%E1%80%85%E1%80%BA_%E1%80%A1%E1%80%9E%E1%80%84%E1%80%BA%E1%80%B8%E1%80%90%E1%80%B1%E1%80%AC%E1%80%BA" title="ကက်သလစ် အသင်းတော် – barmština" lang="my" hreflang="my" data-title="ကက်သလစ် အသင်းတော်" data-language-autonym="မြန်မာဘာသာ" data-language-local-name="barmština" class="interlanguage-link-target">မြန်မာဘာသာ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mzn mw-list-item"><a href="https://mzn.wikipedia.org/wiki/%DA%A9%D8%A7%D8%AA%D9%88%D9%84%DB%8C%DA%A9_%DA%A9%D9%84%DB%8C%D8%B3%D8%A7" title="کاتولیک کلیسا – mázandaránština" lang="mzn" hreflang="mzn" data-title="کاتولیک کلیسا" data-language-autonym="مازِرونی" data-language-local-name="mázandaránština" class="interlanguage-link-target">مازِرونی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nah mw-list-item"><a href="https://nah.wikipedia.org/wiki/Catolicismo_Romano" title="Catolicismo Romano – Nahuatl" lang="nah" hreflang="nah" data-title="Catolicismo Romano" data-language-autonym="Nāhuatl" data-language-local-name="Nahuatl" class="interlanguage-link-target">Nāhuatl</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nap mw-list-item"><a href="https://nap.wikipedia.org/wiki/Chiesia_cattoleca" title="Chiesia cattoleca – neapolština" lang="nap" hreflang="nap" data-title="Chiesia cattoleca" data-language-autonym="Napulitano" data-language-local-name="neapolština" class="interlanguage-link-target">Napulitano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nds mw-list-item"><a href="https://nds.wikipedia.org/wiki/R%C3%B6%C3%B6msch-kathoolsche_Kark" title="Röömsch-kathoolsche Kark – dolnoněmčina" lang="nds" hreflang="nds" data-title="Röömsch-kathoolsche Kark" data-language-autonym="Plattdüütsch" data-language-local-name="dolnoněmčina" class="interlanguage-link-target">Plattdüütsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nds-nl mw-list-item"><a href="https://nds-nl.wikipedia.org/wiki/Rooms-Katholieke_Karke" title="Rooms-Katholieke Karke – dolnosaština" lang="nds-NL" hreflang="nds-NL" data-title="Rooms-Katholieke Karke" data-language-autonym="Nedersaksies" data-language-local-name="dolnosaština" class="interlanguage-link-target">Nedersaksies</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ne mw-list-item"><a href="https://ne.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A5%E0%A5%8B%E0%A4%B2%E0%A4%BF%E0%A4%95_%E0%A4%9A%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%9A" title="क्याथोलिक चर्च – nepálština" lang="ne" hreflang="ne" data-title="क्याथोलिक चर्च" data-language-autonym="नेपाली" data-language-local-name="nepálština" class="interlanguage-link-target">नेपाली</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nl mw-list-item"><a href="https://nl.wikipedia.org/wiki/Rooms-Katholieke_Kerk" title="Rooms-Katholieke Kerk – nizozemština" lang="nl" hreflang="nl" data-title="Rooms-Katholieke Kerk" data-language-autonym="Nederlands" data-language-local-name="nizozemština" class="interlanguage-link-target">Nederlands</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nn mw-list-item"><a href="https://nn.wikipedia.org/wiki/Den_katolske_kyrkja" title="Den katolske kyrkja – norština (nynorsk)" lang="nn" hreflang="nn" data-title="Den katolske kyrkja" data-language-autonym="Norsk nynorsk" data-language-local-name="norština (nynorsk)" class="interlanguage-link-target">Norsk nynorsk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-no mw-list-item"><a href="https://no.wikipedia.org/wiki/Den_katolske_kirke" title="Den katolske kirke – norština (bokmål)" lang="nb" hreflang="nb" data-title="Den katolske kirke" data-language-autonym="Norsk bokmål" data-language-local-name="norština (bokmål)" class="interlanguage-link-target">Norsk bokmål</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nrm mw-list-item"><a href="https://nrm.wikipedia.org/wiki/%C3%89glise_catholique" title="Église catholique – Norman" lang="nrf" hreflang="nrf" data-title="Église catholique" data-language-autonym="Nouormand" data-language-local-name="Norman" class="interlanguage-link-target">Nouormand</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nv mw-list-item"><a href="https://nv.wikipedia.org/wiki/%C3%89%C3%A9%CA%BC_neishoodii" title="Ééʼ neishoodii – navažština" lang="nv" hreflang="nv" data-title="Ééʼ neishoodii" data-language-autonym="Diné bizaad" data-language-local-name="navažština" class="interlanguage-link-target">Diné bizaad</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-oc mw-list-item"><a href="https://oc.wikipedia.org/wiki/Gl%C3%A8isa_Catolica_Romana" title="Glèisa Catolica Romana – okcitánština" lang="oc" hreflang="oc" data-title="Glèisa Catolica Romana" data-language-autonym="Occitan" data-language-local-name="okcitánština" class="interlanguage-link-target">Occitan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pa mw-list-item"><a href="https://pa.wikipedia.org/wiki/%E0%A8%95%E0%A9%88%E0%A8%A5%E0%A9%8B%E0%A8%B2%E0%A8%BF%E0%A8%95_%E0%A8%97%E0%A8%BF%E0%A8%B0%E0%A8%9C%E0%A8%BE%E0%A8%98%E0%A8%B0" title="ਕੈਥੋਲਿਕ ਗਿਰਜਾਘਰ – paňdžábština" lang="pa" hreflang="pa" data-title="ਕੈਥੋਲਿਕ ਗਿਰਜਾਘਰ" data-language-autonym="ਪੰਜਾਬੀ" data-language-local-name="paňdžábština" class="interlanguage-link-target">ਪੰਜਾਬੀ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pap mw-list-item"><a href="https://pap.wikipedia.org/wiki/Iglesia_Catolico_Romano" title="Iglesia Catolico Romano – papiamento" lang="pap" hreflang="pap" data-title="Iglesia Catolico Romano" data-language-autonym="Papiamentu" data-language-local-name="papiamento" class="interlanguage-link-target">Papiamentu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pcd mw-list-item"><a href="https://pcd.wikipedia.org/wiki/%C3%89glise_Catolike" title="Église Catolike – picardština" lang="pcd" hreflang="pcd" data-title="Église Catolike" data-language-autonym="Picard" data-language-local-name="picardština" class="interlanguage-link-target">Picard</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pdc mw-list-item"><a href="https://pdc.wikipedia.org/wiki/Gedollische_Kaerich" title="Gedollische Kaerich – němčina (pensylvánská)" lang="pdc" hreflang="pdc" data-title="Gedollische Kaerich" data-language-autonym="Deitsch" data-language-local-name="němčina (pensylvánská)" class="interlanguage-link-target">Deitsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pl mw-list-item"><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Ko%C5%9Bci%C3%B3%C5%82_katolicki" title="Kościół katolicki – polština" lang="pl" hreflang="pl" data-title="Kościół katolicki" data-language-autonym="Polski" data-language-local-name="polština" class="interlanguage-link-target">Polski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pms badge-Q70894304 mw-list-item" title=""><a href="https://pms.wikipedia.org/wiki/Cesa_Cat%C3%B2lica" title="Cesa Catòlica – piemonština" lang="pms" hreflang="pms" data-title="Cesa Catòlica" data-language-autonym="Piemontèis" data-language-local-name="piemonština" class="interlanguage-link-target">Piemontèis</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pnb mw-list-item"><a href="https://pnb.wikipedia.org/wiki/%DA%A9%DB%8C%D8%AA%DA%BE%D9%88%D9%84%DA%A9_%DA%86%D8%B1%DA%86" title="کیتھولک چرچ – Western Punjabi" lang="pnb" hreflang="pnb" data-title="کیتھولک چرچ" data-language-autonym="پنجابی" data-language-local-name="Western Punjabi" class="interlanguage-link-target">پنجابی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ps mw-list-item"><a href="https://ps.wikipedia.org/wiki/%DA%A9%D8%A7%D8%AA%D9%88%D9%84%DB%8C%DA%A9%D9%87_%DA%A9%D9%84%DB%8C%D8%B3%D8%A7" title="کاتولیکه کلیسا – paštština" lang="ps" hreflang="ps" data-title="کاتولیکه کلیسا" data-language-autonym="پښتو" data-language-local-name="paštština" class="interlanguage-link-target">پښتو</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pt badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://pt.wikipedia.org/wiki/Igreja_Cat%C3%B3lica" title="Igreja Católica – portugalština" lang="pt" hreflang="pt" data-title="Igreja Católica" data-language-autonym="Português" data-language-local-name="portugalština" class="interlanguage-link-target">Português</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-qu mw-list-item"><a href="https://qu.wikipedia.org/wiki/Kathuliku_Inlisya" title="Kathuliku Inlisya – kečuánština" lang="qu" hreflang="qu" data-title="Kathuliku Inlisya" data-language-autonym="Runa Simi" data-language-local-name="kečuánština" class="interlanguage-link-target">Runa Simi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rm mw-list-item"><a href="https://rm.wikipedia.org/wiki/Baselgia_catolica_romana" title="Baselgia catolica romana – rétorománština" lang="rm" hreflang="rm" data-title="Baselgia catolica romana" data-language-autonym="Rumantsch" data-language-local-name="rétorománština" class="interlanguage-link-target">Rumantsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ro mw-list-item"><a href="https://ro.wikipedia.org/wiki/Biserica_Catolic%C4%83" title="Biserica Catolică – rumunština" lang="ro" hreflang="ro" data-title="Biserica Catolică" data-language-autonym="Română" data-language-local-name="rumunština" class="interlanguage-link-target">Română</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-roa-rup mw-list-item"><a href="https://roa-rup.wikipedia.org/wiki/Bisearic%C3%A3_C%C3%A3tulic%C3%A3" title="Bisearicã Cãtulicã – arumunština" lang="rup" hreflang="rup" data-title="Bisearicã Cãtulicã" data-language-autonym="Armãneashti" data-language-local-name="arumunština" class="interlanguage-link-target">Armãneashti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rsk mw-list-item"><a href="https://rsk.wikipedia.org/wiki/%D0%A0%D0%B8%D0%BC%D0%BE%D0%BA%D0%B0%D1%82%D0%BE%D0%BB%D1%97%D1%86%D0%BA%D0%B0_%D1%86%D0%B5%D1%80%D0%BA%D0%B2%D0%B0" title="Римокатолїцка церква – Pannonian Rusyn" lang="rsk" hreflang="rsk" data-title="Римокатолїцка церква" data-language-autonym="Руски" data-language-local-name="Pannonian Rusyn" class="interlanguage-link-target">Руски</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ru mw-list-item"><a href="https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B0%D1%82%D0%BE%D0%BB%D0%B8%D1%87%D0%B5%D1%81%D0%BA%D0%B0%D1%8F_%D1%86%D0%B5%D1%80%D0%BA%D0%BE%D0%B2%D1%8C" title="Католическая церковь – ruština" lang="ru" hreflang="ru" data-title="Католическая церковь" data-language-autonym="Русский" data-language-local-name="ruština" class="interlanguage-link-target">Русский</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rue mw-list-item"><a href="https://rue.wikipedia.org/wiki/%D0%A0%D0%B8%D0%BC%D0%BE%D0%BA%D0%B0%D1%82%D0%BE%D0%BB%D0%B8%D1%86%D1%8C%D0%BA%D0%B0_%D1%86%D0%B5%D1%80%D1%8C%D0%BA%D0%BE%D0%B2" title="Римокатолицька церьков – rusínština" lang="rue" hreflang="rue" data-title="Римокатолицька церьков" data-language-autonym="Русиньскый" data-language-local-name="rusínština" class="interlanguage-link-target">Русиньскый</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sah mw-list-item"><a href="https://sah.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B0%D1%82%D0%BE%D0%BB%D0%B8%D0%BA_%D0%A2%D0%B0%D2%A5%D0%B0%D1%80%D0%B0_%D0%B4%D1%8C%D0%B8%D1%8D%D1%82%D1%8D" title="Католик Таҥара дьиэтэ – jakutština" lang="sah" hreflang="sah" data-title="Католик Таҥара дьиэтэ" data-language-autonym="Саха тыла" data-language-local-name="jakutština" class="interlanguage-link-target">Саха тыла</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-scn mw-list-item"><a href="https://scn.wikipedia.org/wiki/Chiesa_Catt%C3%B2lica_Rumana" title="Chiesa Cattòlica Rumana – sicilština" lang="scn" hreflang="scn" data-title="Chiesa Cattòlica Rumana" data-language-autonym="Sicilianu" data-language-local-name="sicilština" class="interlanguage-link-target">Sicilianu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sco mw-list-item"><a href="https://sco.wikipedia.org/wiki/Catholic_Kirk" title="Catholic Kirk – skotština" lang="sco" hreflang="sco" data-title="Catholic Kirk" data-language-autonym="Scots" data-language-local-name="skotština" class="interlanguage-link-target">Scots</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-se mw-list-item"><a href="https://se.wikipedia.org/wiki/Katolala%C5%A1_girku" title="Katolalaš girku – sámština (severní)" lang="se" hreflang="se" data-title="Katolalaš girku" data-language-autonym="Davvisámegiella" data-language-local-name="sámština (severní)" class="interlanguage-link-target">Davvisámegiella</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sh mw-list-item"><a href="https://sh.wikipedia.org/wiki/Katoli%C4%8Dka_crkva" title="Katolička crkva – srbochorvatština" lang="sh" hreflang="sh" data-title="Katolička crkva" data-language-autonym="Srpskohrvatski / српскохрватски" data-language-local-name="srbochorvatština" class="interlanguage-link-target">Srpskohrvatski / српскохрватски</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-si mw-list-item"><a href="https://si.wikipedia.org/wiki/%E0%B6%9A%E0%B6%AD%E0%B7%9D%E0%B6%BD%E0%B7%92%E0%B6%9A_%E0%B7%83%E0%B6%B7%E0%B7%8F%E0%B7%80" title="කතෝලික සභාව – sinhálština" lang="si" hreflang="si" data-title="කතෝලික සභාව" data-language-autonym="සිංහල" data-language-local-name="sinhálština" class="interlanguage-link-target">සිංහල</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-simple mw-list-item"><a href="https://simple.wikipedia.org/wiki/Catholic_Church" title="Catholic Church – Simple English" lang="en-simple" hreflang="en-simple" data-title="Catholic Church" data-language-autonym="Simple English" data-language-local-name="Simple English" class="interlanguage-link-target">Simple English</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sk mw-list-item"><a href="https://sk.wikipedia.org/wiki/Katol%C3%ADcka_cirkev_(latinsk%C3%A1_cirkev_a_v%C3%BDchodn%C3%A9_katol%C3%ADcke_cirkvi)" title="Katolícka cirkev (latinská cirkev a východné katolícke cirkvi) – slovenština" lang="sk" hreflang="sk" data-title="Katolícka cirkev (latinská cirkev a východné katolícke cirkvi)" data-language-autonym="Slovenčina" data-language-local-name="slovenština" class="interlanguage-link-target">Slovenčina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sl mw-list-item"><a href="https://sl.wikipedia.org/wiki/Rimskokatoli%C5%A1ka_cerkev" title="Rimskokatoliška cerkev – slovinština" lang="sl" hreflang="sl" data-title="Rimskokatoliška cerkev" data-language-autonym="Slovenščina" data-language-local-name="slovinština" class="interlanguage-link-target">Slovenščina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sq mw-list-item"><a href="https://sq.wikipedia.org/wiki/Kisha_Katolike" title="Kisha Katolike – albánština" lang="sq" hreflang="sq" data-title="Kisha Katolike" data-language-autonym="Shqip" data-language-local-name="albánština" class="interlanguage-link-target">Shqip</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sr mw-list-item"><a href="https://sr.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B0%D1%82%D0%BE%D0%BB%D0%B8%D1%87%D0%BA%D0%B0_%D1%86%D1%80%D0%BA%D0%B2%D0%B0" title="Католичка црква – srbština" lang="sr" hreflang="sr" data-title="Католичка црква" data-language-autonym="Српски / srpski" data-language-local-name="srbština" class="interlanguage-link-target">Српски / srpski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-stq mw-list-item"><a href="https://stq.wikipedia.org/wiki/Katoolske_S%C3%A4%C3%A4rke" title="Katoolske Säärke – fríština (saterlandská)" lang="stq" hreflang="stq" data-title="Katoolske Säärke" data-language-autonym="Seeltersk" data-language-local-name="fríština (saterlandská)" class="interlanguage-link-target">Seeltersk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-su mw-list-item"><a href="https://su.wikipedia.org/wiki/Gereja_Katolik_Roma" title="Gereja Katolik Roma – sundština" lang="su" hreflang="su" data-title="Gereja Katolik Roma" data-language-autonym="Sunda" data-language-local-name="sundština" class="interlanguage-link-target">Sunda</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sv mw-list-item"><a href="https://sv.wikipedia.org/wiki/Romersk-katolska_kyrkan" title="Romersk-katolska kyrkan – švédština" lang="sv" hreflang="sv" data-title="Romersk-katolska kyrkan" data-language-autonym="Svenska" data-language-local-name="švédština" class="interlanguage-link-target">Svenska</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sw mw-list-item"><a href="https://sw.wikipedia.org/wiki/Kanisa_Katoliki" title="Kanisa Katoliki – svahilština" lang="sw" hreflang="sw" data-title="Kanisa Katoliki" data-language-autonym="Kiswahili" data-language-local-name="svahilština" class="interlanguage-link-target">Kiswahili</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-szl mw-list-item"><a href="https://szl.wikipedia.org/wiki/Rzimskokatolicki_ko%C5%9B%C4%87%C5%AF%C5%82" title="Rzimskokatolicki kośćůł – slezština" lang="szl" hreflang="szl" data-title="Rzimskokatolicki kośćůł" data-language-autonym="Ślůnski" data-language-local-name="slezština" class="interlanguage-link-target">Ślůnski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ta mw-list-item"><a href="https://ta.wikipedia.org/wiki/%E0%AE%95%E0%AE%A4%E0%AF%8D%E0%AE%A4%E0%AF%8B%E0%AE%B2%E0%AE%BF%E0%AE%95%E0%AF%8D%E0%AE%95_%E0%AE%A4%E0%AE%BF%E0%AE%B0%E0%AF%81%E0%AE%9A%E0%AF%8D%E0%AE%9A%E0%AE%AA%E0%AF%88" title="கத்தோலிக்க திருச்சபை – tamilština" lang="ta" hreflang="ta" data-title="கத்தோலிக்க திருச்சபை" data-language-autonym="தமிழ்" data-language-local-name="tamilština" class="interlanguage-link-target">தமிழ்</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-te mw-list-item"><a href="https://te.wikipedia.org/wiki/%E0%B0%95%E0%B0%BE%E0%B0%A5%E0%B0%B2%E0%B0%BF%E0%B0%95%E0%B1%8D_%E0%B0%9A%E0%B0%B0%E0%B1%8D%E0%B0%9A%E0%B0%BF" title="కాథలిక్ చర్చి – telugština" lang="te" hreflang="te" data-title="కాథలిక్ చర్చి" data-language-autonym="తెలుగు" data-language-local-name="telugština" class="interlanguage-link-target">తెలుగు</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tg mw-list-item"><a href="https://tg.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B0%D0%BB%D0%B8%D1%81%D0%BE%D0%B8_%D0%BA%D0%B0%D1%82%D0%BE%D0%BB%D0%B8%D0%BA%D3%A3" title="Калисои католикӣ – tádžičtina" lang="tg" hreflang="tg" data-title="Калисои католикӣ" data-language-autonym="Тоҷикӣ" data-language-local-name="tádžičtina" class="interlanguage-link-target">Тоҷикӣ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-th mw-list-item"><a href="https://th.wikipedia.org/wiki/%E0%B9%82%E0%B8%A3%E0%B8%A1%E0%B8%B1%E0%B8%99%E0%B8%84%E0%B8%B2%E0%B8%97%E0%B8%AD%E0%B8%A5%E0%B8%B4%E0%B8%81" title="โรมันคาทอลิก – thajština" lang="th" hreflang="th" data-title="โรมันคาทอลิก" data-language-autonym="ไทย" data-language-local-name="thajština" class="interlanguage-link-target">ไทย</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tl mw-list-item"><a href="https://tl.wikipedia.org/wiki/Simbahang_Katolikong_Romano" title="Simbahang Katolikong Romano – tagalog" lang="tl" hreflang="tl" data-title="Simbahang Katolikong Romano" data-language-autonym="Tagalog" data-language-local-name="tagalog" class="interlanguage-link-target">Tagalog</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tr mw-list-item"><a href="https://tr.wikipedia.org/wiki/Katolik_Kilisesi" title="Katolik Kilisesi – turečtina" lang="tr" hreflang="tr" data-title="Katolik Kilisesi" data-language-autonym="Türkçe" data-language-local-name="turečtina" class="interlanguage-link-target">Türkçe</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tt mw-list-item"><a href="https://tt.wikipedia.org/wiki/Katolik_%C3%A7irk%C3%A4w" title="Katolik çirkäw – tatarština" lang="tt" hreflang="tt" data-title="Katolik çirkäw" data-language-autonym="Татарча / tatarça" data-language-local-name="tatarština" class="interlanguage-link-target">Татарча / tatarça</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uk mw-list-item"><a href="https://uk.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B0%D1%82%D0%BE%D0%BB%D0%B8%D1%86%D1%8C%D0%BA%D0%B0_%D1%86%D0%B5%D1%80%D0%BA%D0%B2%D0%B0" title="Католицька церква – ukrajinština" lang="uk" hreflang="uk" data-title="Католицька церква" data-language-autonym="Українська" data-language-local-name="ukrajinština" class="interlanguage-link-target">Українська</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ur mw-list-item"><a href="https://ur.wikipedia.org/wiki/%DA%A9%D8%A7%D8%AA%DA%BE%D9%88%D9%84%DA%A9_%DA%A9%D9%84%DB%8C%D8%B3%DB%8C%D8%A7" title="کاتھولک کلیسیا – urdština" lang="ur" hreflang="ur" data-title="کاتھولک کلیسیا" data-language-autonym="اردو" data-language-local-name="urdština" class="interlanguage-link-target">اردو</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uz mw-list-item"><a href="https://uz.wikipedia.org/wiki/Katolik_cherkovi" title="Katolik cherkovi – uzbečtina" lang="uz" hreflang="uz" data-title="Katolik cherkovi" data-language-autonym="Oʻzbekcha / ўзбекча" data-language-local-name="uzbečtina" class="interlanguage-link-target">Oʻzbekcha / ўзбекча</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vec mw-list-item"><a href="https://vec.wikipedia.org/wiki/Ceza_Cat%C3%B2%C5%82ega" title="Ceza Catòłega – benátština" lang="vec" hreflang="vec" data-title="Ceza Catòłega" data-language-autonym="Vèneto" data-language-local-name="benátština" class="interlanguage-link-target">Vèneto</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vep mw-list-item"><a href="https://vep.wikipedia.org/wiki/Katoline_jumalankodikund" title="Katoline jumalankodikund – vepština" lang="vep" hreflang="vep" data-title="Katoline jumalankodikund" data-language-autonym="Vepsän kel’" data-language-local-name="vepština" class="interlanguage-link-target">Vepsän kel’</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vi mw-list-item"><a href="https://vi.wikipedia.org/wiki/Gi%C3%A1o_h%E1%BB%99i_C%C3%B4ng_gi%C3%A1o" title="Giáo hội Công giáo – vietnamština" lang="vi" hreflang="vi" data-title="Giáo hội Công giáo" data-language-autonym="Tiếng Việt" data-language-local-name="vietnamština" class="interlanguage-link-target">Tiếng Việt</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vls mw-list-item"><a href="https://vls.wikipedia.org/wiki/Katholieke_kerke" title="Katholieke kerke – vlámština (západní)" lang="vls" hreflang="vls" data-title="Katholieke kerke" data-language-autonym="West-Vlams" data-language-local-name="vlámština (západní)" class="interlanguage-link-target">West-Vlams</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vo mw-list-item"><a href="https://vo.wikipedia.org/wiki/Gl%C3%BCg_Katulik" title="Glüg Katulik – volapük" lang="vo" hreflang="vo" data-title="Glüg Katulik" data-language-autonym="Volapük" data-language-local-name="volapük" class="interlanguage-link-target">Volapük</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-war mw-list-item"><a href="https://war.wikipedia.org/wiki/Singbahan_Katoliko" title="Singbahan Katoliko – warajština" lang="war" hreflang="war" data-title="Singbahan Katoliko" data-language-autonym="Winaray" data-language-local-name="warajština" class="interlanguage-link-target">Winaray</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wuu mw-list-item"><a href="https://wuu.wikipedia.org/wiki/%E5%A4%A9%E4%B8%BB%E6%95%8E%E6%9C%83" title="天主敎會 – čínština (dialekty Wu)" lang="wuu" hreflang="wuu" data-title="天主敎會" data-language-autonym="吴语" data-language-local-name="čínština (dialekty Wu)" class="interlanguage-link-target">吴语</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-yi mw-list-item"><a href="https://yi.wikipedia.org/wiki/%D7%A7%D7%90%D7%98%D7%95%D7%99%D7%9C%D7%99%D7%A9%D7%A2_%D7%A7%D7%99%D7%A8%D7%9B%D7%A2" title="קאטוילישע קירכע – jidiš" lang="yi" hreflang="yi" data-title="קאטוילישע קירכע" data-language-autonym="ייִדיש" data-language-local-name="jidiš" class="interlanguage-link-target">ייִדיש</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-yo mw-list-item"><a href="https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%8Cj%E1%BB%8D_K%C3%A1t%C3%B3l%C3%ACk%C3%AC" title="Ìjọ Kátólìkì – jorubština" lang="yo" hreflang="yo" data-title="Ìjọ Kátólìkì" data-language-autonym="Yorùbá" data-language-local-name="jorubština" class="interlanguage-link-target">Yorùbá</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh mw-list-item"><a href="https://zh.wikipedia.org/wiki/%E5%A4%A9%E4%B8%BB%E6%95%99%E6%9C%83" title="天主教會 – čínština" lang="zh" hreflang="zh" data-title="天主教會" data-language-autonym="中文" data-language-local-name="čínština" class="interlanguage-link-target">中文</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-min-nan mw-list-item"><a href="https://zh-min-nan.wikipedia.org/wiki/Thian-ch%C3%BA-k%C3%A0u" title="Thian-chú-kàu – čínština (dialekty Minnan)" lang="nan" hreflang="nan" data-title="Thian-chú-kàu" data-language-autonym="閩南語 / Bân-lâm-gú" data-language-local-name="čínština (dialekty Minnan)" class="interlanguage-link-target">閩南語 / Bân-lâm-gú</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-yue mw-list-item"><a href="https://zh-yue.wikipedia.org/wiki/%E5%A4%A9%E4%B8%BB%E6%95%99%E6%9C%83" title="天主教會 – kantonština" lang="yue" hreflang="yue" data-title="天主教會" data-language-autonym="粵語" data-language-local-name="kantonština" class="interlanguage-link-target">粵語</a></li> </ul> <div class="after-portlet after-portlet-lang"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q9592#sitelinks-wikipedia" title="Editovat mezijazykové odkazy" class="wbc-editpage">Upravit odkazy</a></div> </div> </div> </div> </header> <div class="vector-page-toolbar"> <div class="vector-page-toolbar-container"> <div id="left-navigation"> <nav aria-label="Jmenné prostory"> <div id="p-associated-pages" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-associated-pages" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-nstab-main" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Zobrazit obsahovou stránku [c]" accesskey="c">Článek</a></li><li id="ca-talk" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Diskuse:Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" rel="discussion" title="Diskuse ke stránce [t]" accesskey="t">Diskuse</a></li> </ul> </div> </div> <div id="vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown emptyPortlet" > <input type="checkbox" id="vector-variants-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Změnit variantu jazyka" > <label id="vector-variants-dropdown-label" for="vector-variants-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" >čeština </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-variants" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-variants emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> <div id="right-navigation" class="vector-collapsible"> <nav aria-label="Zobrazení"> <div id="p-views" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-views" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-view" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev">Číst</a></li><li id="ca-ve-edit" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v">Editovat</a></li><li id="ca-edit" class="collapsible vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e">Editovat zdroj</a></li><li id="ca-history" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=history" title="Starší verze této stránky. [h]" accesskey="h">Zobrazit historii</a></li> </ul> </div> </div> </nav> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown vector-page-tools-dropdown" > <input type="checkbox" id="vector-page-tools-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Nástroje" > <label id="vector-page-tools-dropdown-label" for="vector-page-tools-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" >Nástroje </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-tools-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-page-tools" class="vector-page-tools vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-page-tools-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="page-tools-pinned" data-pinnable-element-id="vector-page-tools" data-pinned-container-id="vector-page-tools-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-page-tools-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Nástroje</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-cactions" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-cactions emptyPortlet vector-has-collapsible-items" title="Další možnosti" > <div class="vector-menu-heading"> Akce </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-more-view" class="selected vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev">Číst</a></li><li id="ca-more-ve-edit" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v">Editovat</a></li><li id="ca-more-edit" class="collapsible vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e">Editovat zdroj</a></li><li id="ca-more-history" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=history">Zobrazit historii</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-tb" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-tb" > <div class="vector-menu-heading"> Obecné </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="t-whatlinkshere" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Co_odkazuje_na/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Seznam všech wikistránek, které sem odkazují [j]" accesskey="j">Odkazuje sem</a></li><li id="t-recentchangeslinked" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Souvisej%C3%ADc%C3%AD_zm%C4%9Bny/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" rel="nofollow" title="Nedávné změny stránek, na které je odkazováno [k]" accesskey="k">Související změny</a></li><li id="t-upload" class="mw-list-item"><a href="//commons.wikimedia.org/wiki/Special:UploadWizard?uselang=cs" title="Nahrát obrázky či jiná multimédia [u]" accesskey="u">Načíst soubor</a></li><li id="t-specialpages" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Speci%C3%A1ln%C3%AD_str%C3%A1nky" title="Seznam všech speciálních stránek [q]" accesskey="q">Speciální stránky</a></li><li id="t-permalink" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&oldid=24375256" title="Trvalý odkaz na současnou verzi této stránky">Trvalý odkaz</a></li><li id="t-info" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=info" title="Více informací o této stránce">Informace o stránce</a></li><li id="t-cite" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Citovat&page=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&id=24375256&wpFormIdentifier=titleform" title="Informace o tom, jak citovat tuto stránku">Citovat stránku</a></li><li id="t-urlshortener" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:UrlShortener&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FKatolick%25C3%25A1_c%25C3%25ADrkev">Získat zkrácené URL</a></li><li id="t-urlshortener-qrcode" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:QrCode&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FKatolick%25C3%25A1_c%25C3%25ADrkev">Stáhnout QR kód</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-coll-print_export" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-coll-print_export" > <div class="vector-menu-heading"> Tisk/export </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="coll-create_a_book" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Kniha&bookcmd=book_creator&referer=Katolick%C3%A1+c%C3%ADrkev">Vytvořit knihu</a></li><li id="coll-download-as-rl" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:DownloadAsPdf&page=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=show-download-screen">Stáhnout jako PDF</a></li><li id="t-print" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&printable=yes" title="Tato stránka v podobě vhodné k tisku [p]" accesskey="p">Verze k tisku</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-wikibase-otherprojects" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-wikibase-otherprojects" > <div class="vector-menu-heading"> Na jiných projektech </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-commons mw-list-item"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Catholic_Church" hreflang="en">Wikimedia Commons</a></li><li id="t-wikibase" class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikibase-dataitem mw-list-item"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q9592" title="Odkaz na propojenou položku datového úložiště [g]" accesskey="g">Položka Wikidat</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> </div> <div class="vector-column-end"> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-appearance" class="vector-appearance vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-appearance-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="appearance-pinned" data-pinnable-element-id="vector-appearance" data-pinned-container-id="vector-appearance-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-appearance-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Vzhled</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.unpin">skrýt</button> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> <div id="bodyContent" class="vector-body" aria-labelledby="firstHeading" data-mw-ve-target-container> <div class="vector-body-before-content"> <div class="mw-indicators"> </div> <div id="siteSub" class="noprint">Z Wikipedie, otevřené encyklopedie</div> </div> <div id="contentSub"><div id="mw-content-subtitle"></div></div> <div id="mw-content-text" class="mw-body-content"><div class="mw-content-ltr mw-parser-output" lang="cs" dir="ltr"><table class="infobox" style="width:22em"><tbody><tr><th colspan="2" style="text-align:center;font-size:125%;font-weight:bold;background-color: #2E73B9; color: white;">Katolická církev Ecclesia Catholica</th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><a href="/wiki/Soubor:Emblem_of_the_Papacy_SE.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/81/Emblem_of_the_Papacy_SE.svg/60px-Emblem_of_the_Papacy_SE.svg.png" decoding="async" width="60" height="81" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/81/Emblem_of_the_Papacy_SE.svg/90px-Emblem_of_the_Papacy_SE.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/81/Emblem_of_the_Papacy_SE.svg/120px-Emblem_of_the_Papacy_SE.svg.png 2x" data-file-width="815" data-file-height="1105" /></a></td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><a href="/wiki/Soubor:Saint_Peter%27s_Basilica_facade,_Rome,_Italy.jpg" class="mw-file-description" title="Bazilika svatého Petra, největší katolický kostel na světě"><img alt="Bazilika svatého Petra, největší katolický kostel na světě" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0e/Saint_Peter%27s_Basilica_facade%2C_Rome%2C_Italy.jpg/277px-Saint_Peter%27s_Basilica_facade%2C_Rome%2C_Italy.jpg" decoding="async" width="277" height="184" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0e/Saint_Peter%27s_Basilica_facade%2C_Rome%2C_Italy.jpg/416px-Saint_Peter%27s_Basilica_facade%2C_Rome%2C_Italy.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0e/Saint_Peter%27s_Basilica_facade%2C_Rome%2C_Italy.jpg/554px-Saint_Peter%27s_Basilica_facade%2C_Rome%2C_Italy.jpg 2x" data-file-width="4470" data-file-height="2975" /></a><div><a href="/wiki/Bazilika_svat%C3%A9ho_Petra" title="Bazilika svatého Petra">Bazilika svatého Petra</a>, největší katolický kostel na světě</div></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Zakladatel</th><td><a href="/wiki/Je%C5%BE%C3%AD%C5%A1_Kristus" title="Ježíš Kristus">Ježíš Kristus</a> podle posvátné tradice</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Vznik</th><td><a href="/wiki/1._stolet%C3%AD" title="1. století">1. století</a>, <a href="/wiki/Svat%C3%A1_zem%C4%9B" title="Svatá země">Svatá země</a>, <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Římská říše">Římská říše</a><a href="#cite_note-1">[1]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEBokenkotter200418-2">[2]</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Sídlo</th><td><a href="/wiki/Vatik%C3%A1n" title="Vatikán">Vatikán</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Klasifikace</th><td><a href="/wiki/Katolicismus" title="Katolicismus">Katolicita</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Svat%C3%A1_kniha" title="Svatá kniha">Svatá kniha</a></th><td><a href="/wiki/Bible" title="Bible">Bible</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Teologie" title="Teologie">Teologie</a></th><td><a href="/wiki/Katolick%C3%A1_teologie" title="Katolická teologie">Katolická teologie</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Církevní správa</th><td><a href="/wiki/Biskup" title="Biskup">Biskupové</a><a href="#cite_note-3">[3]</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Řídící a správní orgán</th><td><a href="/wiki/Svat%C3%BD_stolec" title="Svatý stolec">Svatý stolec</a> a <a href="/wiki/Pape%C5%BEsk%C3%A1_kurie" class="mw-redirect" title="Papežská kurie">Římská kurie</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Členové</th><td>1.378 miliardy (2021)<a href="#cite_note-Osservatore-4">[4]</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Hlava</th><td><a href="/wiki/Pape%C5%BE" title="Papež">Papež</a> <a href="/wiki/Franti%C5%A1ek_(pape%C5%BE)" title="František (papež)">František</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/M%C3%ADstn%C3%AD_c%C3%ADrkev" title="Místní církev">Partikulární církve</a> <a href="/wiki/Sui_iuris" title="Sui iuris">sui iuris</a></th><td><a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Římskokatolická církev">Latinská církev</a> a 23 <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve" title="Východní katolické církve">východních katolických církví</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Diec%C3%A9ze" title="Diecéze">Počet diecézí</a> a <a href="/wiki/Farnost" title="Farnost">farností</a></th><td>Arcidiecézí: 640 Diecézí: 2.851 Farností: 221.700</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Duchovenstvo" title="Duchovenstvo">Počty duchovních</a></th><td><a href="/wiki/Biskup" title="Biskup">Biskupové</a>: 5.364 <a href="/wiki/Kn%C4%9Bz" title="Kněz">Kněží</a>: 414.336 <a href="/wiki/J%C3%A1hen" title="Jáhen">Jáhnové</a>: 48.238</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Nemocnice" title="Nemocnice">Počet nemocnic</a> a <a href="/wiki/%C5%A0kola" title="Škola">škol</a></th><td>Nemocnice: 5 500<a href="#cite_note-5">[5]</a> Základní školy: 95 200<a href="#cite_note-6">[6]</a> Střední školy: 43 800</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Oficiální web</th><td><a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/content/vatican/it.html">www.vatican.va/content/vatican/it.html</a></td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><img alt="Logo Wikimedia Commons" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/20px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="20" height="27" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/30px-Commons-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/40px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /> <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Catholic_Church" class="extiw" title="c:Category:Catholic Church">multimediální obsah</a> na <a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons">Commons</a></td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center;font-size:smaller;">Některá data mohou pocházet z <a href="https://www.wikidata.org/wiki/Q9592" class="extiw" title="d:Q9592">datové položky</a>.</td></tr></tbody></table> Katolická církev, někdy podle své nejpočetnější součásti nepřesně označovaná jako římskokatolická církev, je <a href="/wiki/Seznam_k%C5%99es%C5%A5ansk%C3%BDch_denominac%C3%AD_podle_po%C4%8Dtu_%C4%8Dlen%C5%AF" title="Seznam křesťanských denominací podle počtu členů">největší křesťanská církev</a> s celosvětově asi 1,3 miliardy členů, katolíků.<a href="#cite_note-Osservatore-4">[4]</a><a href="#cite_note-7">[7]</a> Patří k nejstarším a největším mezinárodním institucím a hrála významnou roli v dějinách a vývoji <a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_kultura" title="Západní kultura">západní civilizace</a>.<a href="#cite_note-8">[8]</a><a href="#cite_note-9">[9]</a><a href="#cite_note-10">[10]</a><a href="#cite_note-O'CollinsPref-11">[11]</a> Skládá se z 24 <a href="/wiki/Sui_iuris" title="Sui iuris">autonomních</a> církví, a to <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Římskokatolická církev">římskokatolické (latinské) církve</a> a 23 mnohem méně početných <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve" title="Východní katolické církve">východních katolických církví</a>. Tyto církve se člení do téměř 3 500[<a href="/wiki/Wikipedie:Ov%C4%9B%C5%99itelnost" title="Wikipedie:Ověřitelnost">zdroj?</a>] <a href="/wiki/Diec%C3%A9ze" title="Diecéze">diecézí</a> a <a href="/wiki/Eparchie" title="Eparchie">eparchií</a>, zpravidla řízených <a href="/wiki/Biskup" title="Biskup">biskupy</a> (eparchy). Východní katolické církve, které mají dohromady přibližně 18 milionů členů, tvoří hlavně <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_k%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Východní křesťanství">východní křesťané</a>, kteří z různých historických důvodů během novověku navázali společenství s papežem. Těžiště katolicismu v době jeho vzniku v 16. století bylo v západní a střední Evropě, nyní však katolíci následkem <a href="/wiki/Misie" title="Misie">misií</a> a migrace žijí po celém světě. Od 20. století žije většina z nich na <a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_polokoule" title="Jižní polokoule">jižní polokouli</a>, částečně i v důsledku <a href="/wiki/Sekularizace" title="Sekularizace">sekularizace</a> v Evropě a zvýšeného <a href="/wiki/Pron%C3%A1sledov%C3%A1n%C3%AD_k%C5%99es%C5%A5an%C5%AF" title="Pronásledování křesťanů">pronásledování</a> na <a href="/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_v%C3%BDchod" title="Střední východ">Blízkém východě</a>. Za svou hlavu katolická církev považuje <a href="/wiki/Je%C5%BE%C3%AD%C5%A1_Kristus" title="Ježíš Kristus">Ježíše Krista</a>, jehož pozemským zástupcem a <a href="/wiki/Pape%C5%BEsk%C3%A1_svrchovanost" title="Papežská svrchovanost">svrchovaným pastýřem</a> církve je <a href="/wiki/Pape%C5%BE" title="Papež">papež</a>, římský biskup.<a href="#cite_note-12">[12]</a> Papež stojí v čele <a href="/wiki/Svat%C3%BD_stolec" title="Svatý stolec">Svatého stolce</a>, ústředního řídícího orgánu církve. Od roku 1929 jsou papežové zároveň i monarchy <a href="/wiki/Vatik%C3%A1n" title="Vatikán">Vatikánu</a>, městského státu v <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADm" title="Řím">Římě</a>, který spravuje <a href="/wiki/Pape%C5%BEsk%C3%A1_kurie" class="mw-redirect" title="Papežská kurie">Římská kurie</a> a ve kterém papež a Svatý stolec sídlí. V rámci <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Křesťanství">křesťanství</a> je katolická církev hlavní představitelkou <a href="/wiki/Katolicismus" title="Katolicismus">katolicismu</a>, kam vedle ní patří <a href="/wiki/Starokatolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Starokatolická církev">starokatolická církev</a> a další církve s podobným charakterem <a href="/wiki/Liturgie" title="Liturgie">liturgie</a> a nauky. Z původní nerozdělené křesťanské církve (již od druhého století také často označované jako katolická, tj. všeobecná církev) se dnešní katolická církev vydělila následkem řady <a href="/wiki/Schizma" title="Schizma">rozkolů</a>, především <a href="/wiki/Velk%C3%A9_schizma" title="Velké schizma">velkého schizmatu</a> v roce 1054, kdy se církev v západní části Evropy rozešla s <a href="/wiki/Pravoslav%C3%AD" title="Pravoslaví">pravoslavím</a> na východě, a <a href="/wiki/Reformace" title="Reformace">reformace</a> 16. století, kdy vznikl <a href="/wiki/Protestantismus" title="Protestantismus">protestantismus</a> a <a href="/wiki/Tridentsk%C3%BD_koncil" title="Tridentský koncil">Tridentský koncil</a> v reakci na něj zformoval novověkou katolickou identitu. S pravoslavím a protestantismem však stále sdílí nauky obsažené v <a href="/wiki/Nicejsk%C3%A9_vyzn%C3%A1n%C3%AD" title="Nicejské vyznání">Nicejském vyznání víry</a>, i když se v jejich výkladu v některých případech odlišuje. Učí, že je <a href="/wiki/%C4%8Cty%C5%99i_znaky_c%C3%ADrkve" title="Čtyři znaky církve">jednou, svatou, katolickou a apoštolskou církví</a>, kterou založil Kristus,<a href="#cite_note-Vatican13-13">[13]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEBokenkotter20047-14">[14]</a><a href="#cite_note-pozn1-15">[p 1]</a><a href="#cite_note-16">[15]</a><a href="#cite_note-17">[16]</a> že její biskupové jsou <a href="/wiki/Apo%C5%A1tolsk%C3%A1_posloupnost" title="Apoštolská posloupnost">nástupci</a> Kristových <a href="/wiki/Apo%C5%A1tol" title="Apoštol">apoštolů</a> a že papež je nástupcem <a href="/wiki/Petr_(apo%C5%A1tol)" title="Petr (apoštol)">svatého Petra</a>, kterému Ježíš Kristus udělil <a href="/wiki/Pape%C5%BEsk%C3%BD_prim%C3%A1t" title="Papežský primát">primát</a>, tedy vedení církve.<a href="#cite_note-18">[17]</a> Tvrdí, že vyznává původní křesťanskou víru, kterou učili apoštolové a kterou ona se svým <a href="/wiki/U%C4%8Ditelsk%C3%BD_%C3%BA%C5%99ad_c%C3%ADrkve" title="Učitelský úřad církve">učitelským úřadem</a> <a href="/w/index.php?title=Neomylnost_c%C3%ADrkve&action=edit&redlink=1" class="new" title="Neomylnost církve (stránka neexistuje)">neomylně</a> předává a vykládá na základě <a href="/wiki/Biblick%C3%BD_k%C3%A1non" title="Biblický kánon">Písma svatého</a> a <a href="/wiki/Posv%C3%A1tn%C3%A1_tradice" title="Posvátná tradice">posvátné tradice</a>.<a href="#cite_note-19">[18]</a> Různost <a href="/wiki/Ritus_(k%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD)" title="Ritus (křesťanství)">liturgických ritů</a>, <a href="/wiki/Mni%C5%A1stv%C3%AD" title="Mnišství">mnišských řádů</a>, <a href="/wiki/Teologie" title="Teologie">teologických směrů</a> a dalších institucí v katolické církvi odráží její různé <a href="/wiki/Teologie" title="Teologie">teologické</a> a <a href="/wiki/Spiritualita" title="Spiritualita">duchovní</a> důrazy.<a href="#cite_note-20">[19]</a><a href="#cite_note-21">[20]</a> Na rozdíl od protestantismu klade katolická církev důraz na <a href="/wiki/Sv%C3%A1tosti_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve" title="Svátosti katolické církve">svátosti</a>, zejména <a href="/wiki/Eucharistie" title="Eucharistie">eucharistii</a> slavenou při <a href="/wiki/M%C5%A1e" title="Mše">mši svaté</a>,<a href="#cite_note-22">[21]</a> a na <a href="/wiki/Kult_svat%C3%BDch" title="Kult svatých">kult svatých</a>, především <a href="/wiki/Maria_(matka_Je%C5%BE%C3%AD%C5%A1ova)" title="Maria (matka Ježíšova)">Panny Marie</a>.<a href="#cite_note-23">[22]</a> <a href="/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_nauka_c%C3%ADrkve" title="Sociální nauka církve">Katolické sociální učení</a> zdůrazňuje dobrovolnou podporu nemocných, chudých a trpících prostřednictvím <a href="/wiki/Milosrdenstv%C3%AD" title="Milosrdenství">tělesných a duchovních skutků milosrdenství</a>. Katolická církev po celém světě provozuje tisíce katolických škol, <a href="/wiki/Katolick%C3%A1_univerzita" title="Katolická univerzita">univerzit a vysokých škol</a>, nemocnic, sirotčinců a charitativních organizací a je světově největším nevládním poskytovatelem vzdělání a zdravotní péče.<a href="#cite_note-Agnew-24">[23]</a> V minulosti zásadně ovlivnila a dodnes ovlivňuje <a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_filozofie" title="Západní filozofie">západní filozofii</a>, <a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_kultura" title="Západní kultura">kulturu</a> a vědu. Zejména od <a href="/wiki/Druh%C3%BD_vatik%C3%A1nsk%C3%BD_koncil" title="Druhý vatikánský koncil">druhého vatikánského koncilu</a>, který skončil roku 1965, probíhá polemika ohledně katolického učení o <a href="/wiki/Sexu%C3%A1ln%C3%AD_etika" title="Sexuální etika">sexuální etice</a>, <a href="/wiki/Bioetika" title="Bioetika">bioetice</a>, role žen v církvi včetně možnosti jejich svěcení a o demokratizaci církevního života; tyto spory církev polarizují mezi konzervativní a liberální křídlo a vedly k vlně výstupů z církve a odštěpení části věřících. Velké problémy církev řeší v souvislosti s vlnou odhalení <a href="/wiki/Sexu%C3%A1ln%C3%AD_skand%C3%A1ly_katolick%C3%BDch_duchovn%C3%ADch" title="Sexuální skandály katolických duchovních">sexuálního zneužívání</a> duchovními. Od <a href="/wiki/Rekatolizace" title="Rekatolizace">rekatolizace</a> v 17. století je římskokatolická církev nejpočetnější náboženskou společností na území Česka, i když počet jejích členů dlouhodobě klesá. K římskému katolictví se v Česku při <a href="/wiki/S%C4%8D%C3%ADt%C3%A1n%C3%AD_lidu,_dom%C5%AF_a_byt%C5%AF_2021_v_%C4%8Cesku" title="Sčítání lidu, domů a bytů 2021 v Česku">sčítání lidu roku 2022</a> přihlásilo přes 740 tisíc osob z asi 1 370 tisíc těch, kteří se přihlásili k nějakému konkrétnímu vyznání.<a href="#cite_note-25">[24]</a> <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1_c%C3%ADrkev_v_%C4%8Cesku" title="Římskokatolická církev v Česku">Římskokatolická církev v Česku</a> se dělí na dvě <a href="/wiki/C%C3%ADrkevn%C3%AD_provincie" title="Církevní provincie">církevní provincie</a>, <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_c%C3%ADrkevn%C3%AD_provincie" title="Česká církevní provincie">českou</a> (<a href="/wiki/Arcidiec%C3%A9ze_pra%C5%BEsk%C3%A1" title="Arcidiecéze pražská">arcidiecéze pražská</a> se sufragánními diecézemi <a href="/wiki/Diec%C3%A9ze_%C4%8Deskobud%C4%9Bjovick%C3%A1" title="Diecéze českobudějovická">českobudějovickou</a>, <a href="/wiki/Diec%C3%A9ze_kr%C3%A1lov%C3%A9hradeck%C3%A1" title="Diecéze královéhradecká">královéhradeckou</a>, <a href="/wiki/Diec%C3%A9ze_litom%C4%9B%C5%99ick%C3%A1" title="Diecéze litoměřická">litoměřickou</a> a <a href="/wiki/Diec%C3%A9ze_plze%C5%88sk%C3%A1" title="Diecéze plzeňská">plzeňskou</a>) a <a href="/wiki/Moravsk%C3%A1_c%C3%ADrkevn%C3%AD_provincie" title="Moravská církevní provincie">moravskou</a> (<a href="/wiki/Arcidiec%C3%A9ze_olomouck%C3%A1" title="Arcidiecéze olomoucká">arcidiecéze olomoucká</a> a diecéze <a href="/wiki/Diec%C3%A9ze_brn%C4%9Bnsk%C3%A1" title="Diecéze brněnská">brněnská</a> a <a href="/wiki/Diec%C3%A9ze_ostravsko-opavsk%C3%A1" title="Diecéze ostravsko-opavská">ostravsko-opavská</a>). <a href="/wiki/%C5%98eckokatolick%C3%A1_c%C3%ADrkev_v_%C4%8Cesku" title="Řeckokatolická církev v Česku">Řeckokatolická církev v Česku</a> má vlastní <a href="/wiki/Apo%C5%A1tolsk%C3%BD_exarch%C3%A1t_v_%C4%8Cesk%C3%A9_republice" title="Apoštolský exarchát v České republice">apoštolský exarchát</a>. Biskupové obou církví se sdružují v <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_biskupsk%C3%A1_konference" title="Česká biskupská konference">České biskupské konferenci</a>, jež si volí svého předsedu. V Česku také působí <a href="/wiki/Apo%C5%A1tolsk%C3%A1_nunciatura_v_%C4%8Cesk%C3%A9_republice" title="Apoštolská nunciatura v České republice">Apoštolská nunciatura v České republice</a>, diplomatické zastoupení Vatikánu. <meta property="mw:PageProp/toc" /> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Název">Název</h2>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=1" title="Editace sekce: Název" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=1" title="Editovat zdrojový kód sekce Název">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní články: <a href="/wiki/Katolick%C3%A1_(term%C3%ADn)" title="Katolická (termín)">Katolická (termín)</a> a <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1_(term%C3%ADn)" title="Římskokatolická (termín)">Římskokatolická (termín)</a></dd></dl> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Ignatius_of_Antiochie,_poss._by_Johann_Apakass_(17th_c.,_Pushkin_museum).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/56/Ignatius_of_Antiochie%2C_poss._by_Johann_Apakass_%2817th_c.%2C_Pushkin_museum%29.jpg/220px-Ignatius_of_Antiochie%2C_poss._by_Johann_Apakass_%2817th_c.%2C_Pushkin_museum%29.jpg" decoding="async" width="220" height="292" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/56/Ignatius_of_Antiochie%2C_poss._by_Johann_Apakass_%2817th_c.%2C_Pushkin_museum%29.jpg/330px-Ignatius_of_Antiochie%2C_poss._by_Johann_Apakass_%2817th_c.%2C_Pushkin_museum%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/56/Ignatius_of_Antiochie%2C_poss._by_Johann_Apakass_%2817th_c.%2C_Pushkin_museum%29.jpg/440px-Ignatius_of_Antiochie%2C_poss._by_Johann_Apakass_%2817th_c.%2C_Pushkin_museum%29.jpg 2x" data-file-width="1129" data-file-height="1500" /></a><figcaption>Poprvé použil termín „<a href="/wiki/Katolick%C3%A1_(term%C3%ADn)" title="Katolická (termín)">katolická</a> církev“ (doslova znamená „všeobecná církev“) <a href="/wiki/C%C3%ADrkevn%C3%AD_otcov%C3%A9" title="Církevní otcové">církevní otec</a> svatý <a href="/wiki/Ign%C3%A1c_z_Antiochie" title="Ignác z Antiochie">Ignác z Antiochie</a> ve svém Listu Smyrňanům (asi 110 n. l.).<a href="#cite_note-26">[25]</a> Ignáci z Antiochie se také připisuje nejstarší zaznamenané použití termínu „křesťanství“ (řecky Χριστιανισμός) asi v roce 100 n. l.<a href="#cite_note-27">[26]</a> Zemřel v Římě, jeho <a href="/wiki/Relikvie" title="Relikvie">ostatky</a> se nacházejí v <a href="/wiki/Bazilika_svat%C3%A9ho_Klimenta_v_Later%C3%A1n%C4%9B" title="Bazilika svatého Klimenta v Lateráně">Bazilice svatého Klimenta v Lateráně</a>.</figcaption></figure> Slovo katolická (z <a href="/wiki/%C5%98e%C4%8Dtina" title="Řečtina">řeckého</a> καθολικός, <a href="/w/index.php?title=Romanizace_%C5%99e%C4%8Dtiny&action=edit&redlink=1" class="new" title="Romanizace řečtiny (stránka neexistuje)">romanizováno</a>: katholikos, <a href="/w/index.php?title=Doslovn%C3%BD_p%C5%99eklad&action=edit&redlink=1" class="new" title="Doslovný překlad (stránka neexistuje)">doslova</a> „všeobecná“) bylo poprvé použito pro označení církve na počátku 2. století.<a href="#cite_note-28">[27]</a> První známé použití výrazu „katolická církev“ (<a href="/wiki/%C5%98e%C4%8Dtina" title="Řečtina">řecky</a>: καθολικὴ ἐκκλησία, <a href="/w/index.php?title=Romanizace_%C5%99e%C4%8Dtiny&action=edit&redlink=1" class="new" title="Romanizace řečtiny (stránka neexistuje)">romanizovaně</a>: he katholike ekklesia) se objevilo v dopise <a href="/wiki/Ign%C3%A1c_z_Antiochie" title="Ignác z Antiochie">svatého Ignáce z Antiochie</a> Smyrňanům napsaném kolem roku 110 n. l.,<a href="#cite_note-pozn2-29">[p 2]</a> který obsahoval následující text: „Kdekoli se objeví biskup, tam ať je lid, tak jako kde je Ježíš, tam je všeobecná [katolická] církev.“<a href="#cite_note-Thurston-30">[28]</a> V katechetických přednáškách (asi 350) <a href="/wiki/Cyril_Jeruzal%C3%A9msk%C3%BD" title="Cyril Jeruzalémský">svatého Cyrila Jeruzalémského</a> byl název „katolická církev“ použit k odlišení od jiných skupin, které se také nazývaly „církví“.<a href="#cite_note-Thurston-30">[28]</a><a href="#cite_note-31">[29]</a> Pojem „katolická“ byl dále zdůrazněn v ediktu De fide Catolica vydaném roku 380 <a href="/wiki/Theodosius_I." title="Theodosius I.">Theodosiem I.</a>, posledním císařem, který vládl <a href="/wiki/Byzantsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Byzantská říše">východní</a> i <a href="/wiki/Z%C3%A1pado%C5%99%C3%ADmsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Západořímská říše">západní</a> polovině <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Římská říše">Římské říše</a>, při zřízení státní církve Římské říše.<a href="#cite_note-32">[30]</a> Od <a href="/wiki/Velk%C3%A9_schizma" title="Velké schizma">schizmatu mezi Východem a Západem</a> v roce 1054 přijala <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_pravoslavn%C3%A1_c%C3%ADrkev" class="mw-redirect" title="Východní pravoslavná církev">východní církev</a> přídavné jméno „pravoslavná“ jako svůj charakteristický přívlastek; její oficiální název nadále zní „pravoslavná katolická církev“.<a href="#cite_note-33">[31]</a> <a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_k%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Západní křesťanství">Západní církev</a> ve společenství se <a href="/wiki/Svat%C3%BD_stolec" title="Svatý stolec">Svatým stolcem</a> přijala podobně přívlastek „katolická“ a ponechala si toto označení i po <a href="/wiki/Reformace" title="Reformace">protestantské reformaci</a> v 16. století, kdy se těm, kdo přestali být ve společenství, začalo říkat „protestanti“.<a href="#cite_note-34">[32]</a><a href="#cite_note-35">[33]</a> Zatímco „římská církev“ se používá pro označení papežské <a href="/wiki/Diec%C3%A9ze_%C5%98%C3%ADm" title="Diecéze Řím">diecéze v Římě</a> od <a href="/wiki/P%C3%A1d_Z%C3%A1pado%C5%99%C3%ADmsk%C3%A9_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Pád Západořímské říše">pádu Západořímské říše</a> a v <a href="/wiki/Ran%C3%BD_st%C5%99edov%C4%9Bk" title="Raný středověk">raném středověku</a> (6.–10. století), „římskokatolická církev“ se používá pro celou církev od protestantské reformace na konci 16. století.<a href="#cite_note-36">[34]</a> Dále někteří označují latinskou církev jako „Roman Catholic“ na rozdíl od východních katolických církví.<a href="#cite_note-37">[35]</a> „Roman Catholic“ se příležitostně objevuje také v dokumentech vydávaných jak Svatým stolcem,<a href="#cite_note-pozn3-38">[p 3]</a> tak zejména používaných některými národními <a href="/wiki/Biskupsk%C3%A1_konference" title="Biskupská konference">biskupskými konferencemi</a> a místními diecézemi.<a href="#cite_note-pozn4-39">[p 4]</a> Název „katolická církev“ pro celou církev se používá v <a href="/wiki/Katechismus_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve" title="Katechismus katolické církve">Katechismu katolické církve</a> (1990) a <a href="/wiki/Kodex_kanonick%C3%A9ho_pr%C3%A1va" title="Kodex kanonického práva">Kodexu kanonického práva</a> (1983). Název „katolická církev“ se používá také v dokumentech <a href="/wiki/Druh%C3%BD_vatik%C3%A1nsk%C3%BD_koncil" title="Druhý vatikánský koncil">Druhého vatikánského koncilu</a> (1962–1965),<a href="#cite_note-40">[36]</a> <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_vatik%C3%A1nsk%C3%BD_koncil" title="První vatikánský koncil">Prvního vatikánského koncilu</a> (1869–1870),<a href="#cite_note-41">[37]</a> <a href="/wiki/Tridentsk%C3%BD_koncil" title="Tridentský koncil">Tridentského koncilu</a> (1545–1563)<a href="#cite_note-42">[38]</a> a mnoha dalších oficiálních dokumentech.<a href="#cite_note-43">[39]</a><a href="#cite_note-44">[40]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Historie">Historie</h2>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=2" title="Editace sekce: Historie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=2" title="Editovat zdrojový kód sekce Historie">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Perugino_-_Entrega_de_las_llaves_a_San_Pedro_(Capilla_Sixtina,_1481-82).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/16/Perugino_-_Entrega_de_las_llaves_a_San_Pedro_%28Capilla_Sixtina%2C_1481-82%29.jpg/280px-Perugino_-_Entrega_de_las_llaves_a_San_Pedro_%28Capilla_Sixtina%2C_1481-82%29.jpg" decoding="async" width="280" height="173" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/16/Perugino_-_Entrega_de_las_llaves_a_San_Pedro_%28Capilla_Sixtina%2C_1481-82%29.jpg/420px-Perugino_-_Entrega_de_las_llaves_a_San_Pedro_%28Capilla_Sixtina%2C_1481-82%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/16/Perugino_-_Entrega_de_las_llaves_a_San_Pedro_%28Capilla_Sixtina%2C_1481-82%29.jpg/560px-Perugino_-_Entrega_de_las_llaves_a_San_Pedro_%28Capilla_Sixtina%2C_1481-82%29.jpg 2x" data-file-width="3055" data-file-height="1893" /></a><figcaption>Tato <a href="/wiki/Freska" title="Freska">freska</a> (1481–1482) od <a href="/wiki/Perugino" title="Perugino">Pietra Perugina</a> v <a href="/wiki/Sixtinsk%C3%A1_kaple" title="Sixtinská kaple">Sixtinské kapli</a> zobrazuje Ježíše, jak předává <a href="/w/index.php?title=Kl%C3%AD%C4%8De_od_nebes&action=edit&redlink=1" class="new" title="Klíče od nebes (stránka neexistuje)">klíče od nebes</a> <a href="/wiki/Petr_(apo%C5%A1tol)" title="Petr (apoštol)">svatému Petrovi</a>.</figcaption></figure> Křesťanské náboženství je založeno na zvěstovaném učení <a href="/wiki/Je%C5%BE%C3%AD%C5%A1_Kristus" title="Ježíš Kristus">Ježíše</a>, který žil a kázal v 1. století n. l. v provincii <a href="/wiki/Judea" title="Judea">Judea</a> v <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Římská říše">Římské říši</a>. <a href="/wiki/Katolick%C3%A1_teologie" title="Katolická teologie">Katolická teologie</a> učí, že současná katolická církev je pokračováním tohoto raného křesťanského společenství založeného Ježíšem <a href="/wiki/Kristus" title="Kristus">Kristem</a>.<a href="#cite_note-Vatican13-13">[13]</a> Křesťanství se rozšířilo po celé rané římské říši, a to i přes pronásledování způsobené konflikty s pohanským státním náboženstvím. <a href="/wiki/Konstantin_I._Velik%C3%BD" title="Konstantin I. Veliký">Císař Konstantin</a> v roce 313 legalizoval praktikování křesťanství a v roce 380 se stalo státním náboženstvím. Germánští nájezdníci na římské území v 5. a 6. století, z nichž mnozí předtím přijali <a href="/wiki/Ari%C3%A1nstv%C3%AD" title="Ariánství">ariánské křesťanství</a>, nakonec přijali katolicismus, aby se spojili s papežstvím a kláštery. V 7. a 8. století vedly rozšiřující se <a href="/wiki/Isl%C3%A1msk%C3%A1_expanze" title="Islámská expanze">muslimské výboje</a> po nástupu <a href="/wiki/Isl%C3%A1m" title="Islám">islámu</a> k arabské nadvládě ve Středomoří, která přerušila politické spojení mezi touto oblastí a severní Evropou a oslabila kulturní vazby mezi Římem a <a href="/wiki/Byzantsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Byzantská říše">Byzantskou říší</a>. <a href="/w/index.php?title=Pravoslav%C3%AD_a_pape%C5%BEsk%C3%BD_prim%C3%A1t&action=edit&redlink=1" class="new" title="Pravoslaví a papežský primát (stránka neexistuje)">Konflikty týkající se autority v církvi</a>, zejména <a href="/w/index.php?title=C%C3%ADrkevn%C3%AD_rozd%C3%ADly_mezi_katolickou_a_pravoslavnou_c%C3%ADrkv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Církevní rozdíly mezi katolickou a pravoslavnou církví (stránka neexistuje)">autority římského biskupa</a>, nakonec vyvrcholily v 11. století <a href="/wiki/Velk%C3%A9_schizma" title="Velké schizma">schizmatem mezi Východem a Západem</a>, který rozdělil církev na katolickou a <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_pravoslavn%C3%A1_c%C3%ADrkev" class="mw-redirect" title="Východní pravoslavná církev">pravoslavnou</a>. K dřívějším rozkolům v církvi došlo po <a href="/wiki/Efezsk%C3%BD_koncil" title="Efezský koncil">Efezském koncilu</a> (431) a <a href="/wiki/Chalkedonsk%C3%BD_koncil" title="Chalkedonský koncil">Chalcedonském koncilu</a> (451). Několik východních církví však zůstalo ve <a href="/wiki/Spole%C4%8Denstv%C3%AD_(k%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD)" class="mw-redirect" title="Společenství (křesťanství)">společenství</a> s Římem a části některých dalších navázaly společenství v 15. století a později a vytvořily tzv. východní katolické církve. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:%C3%9Altima_Cena_-_Da_Vinci_5.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4b/%C3%9Altima_Cena_-_Da_Vinci_5.jpg/350px-%C3%9Altima_Cena_-_Da_Vinci_5.jpg" decoding="async" width="350" height="197" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4b/%C3%9Altima_Cena_-_Da_Vinci_5.jpg/525px-%C3%9Altima_Cena_-_Da_Vinci_5.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4b/%C3%9Altima_Cena_-_Da_Vinci_5.jpg/700px-%C3%9Altima_Cena_-_Da_Vinci_5.jpg 2x" data-file-width="5193" data-file-height="2926" /></a><figcaption><a href="/wiki/Posledn%C3%AD_ve%C4%8De%C5%99e_(da_Vinci)" title="Poslední večeře (da Vinci)">Poslední večeře</a>, nástěnná malba <a href="/wiki/Leonardo_da_Vinci" title="Leonardo da Vinci">Leonarda da Vinciho</a> z konce 90. let 14. století, zobrazující poslední večeři Ježíše a jeho <a href="/wiki/Apo%C5%A1tol" title="Apoštol">dvanácti apoštolů</a> v předvečer <a href="/wiki/Uk%C5%99i%C5%BEov%C3%A1n%C3%AD" title="Ukřižování">ukřižování</a>. Většina apoštolů je pohřbena v Římě, včetně svatého Petra.</figcaption></figure> Rané kláštery po celé Evropě pomohly zachovat řeckou a římskou <a href="/wiki/Antika" title="Antika">klasickou civilizaci</a>. Církev se nakonec stala dominantním vlivem západní civilizace až do novověku. Mnoho <a href="/wiki/Renesance" title="Renesance">renesančních</a> osobností bylo sponzorováno církví. V 16. století však začaly církev, zejména její náboženskou autoritu, zpochybňovat osobnosti <a href="/wiki/Reformace" title="Reformace">protestantské reformace</a> a v 17. století také světští intelektuálové v rámci osvícenství. Současně španělští a portugalští objevitelé a misionáři šířili vliv církve v Africe, Asii a <a href="/wiki/Nov%C3%BD_sv%C4%9Bt" title="Nový svět">Novém světě</a>. V roce 1870 vyhlásil <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_vatik%C3%A1nsk%C3%BD_koncil" title="První vatikánský koncil">První vatikánský koncil</a> dogma o <a href="/wiki/Pape%C5%BEsk%C3%A1_neomylnost" title="Papežská neomylnost">papežské neomylnosti</a> a <a href="/wiki/Italsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Italské království">Italské království</a> připojilo město Řím, poslední část <a href="/wiki/Pape%C5%BEsk%C3%BD_st%C3%A1t" title="Papežský stát">papežských států</a>, která byla začleněna do nového státu. Ve 20. století antiklerikální vlády po celém světě, včetně Mexika a Španělska, pronásledovaly nebo popravily tisíce kleriků i laiků. Za druhé světové války církev odsoudila nacismus a ochránila statisíce Židů před <a href="/wiki/Holokaust" title="Holokaust">holocaustem</a>; její úsilí však bylo kritizováno jako nedostatečné. Po válce byla v <a href="/wiki/Komunistick%C3%BD_re%C5%BEim" title="Komunistický režim">komunistických zemích</a> nově připojených k <a href="/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%BD_svaz" title="Sovětský svaz">Sovětskému svazu</a>, z nichž některé měly početné katolické obyvatelstvo, svoboda vyznání přísně omezena. <a href="/wiki/Druh%C3%BD_vatik%C3%A1nsk%C3%BD_koncil" title="Druhý vatikánský koncil">Druhý vatikánský koncil</a> v 60. letech 20. století vedl k reformám církevní liturgie a praxe, které obhájci označovali za „otevírání oken“, ale <a href="/wiki/Katolick%C3%BD_tradicionalismus" title="Katolický tradicionalismus">tradicionalističtí katolíci</a> je kritizovali. Tváří v tvář zvýšené kritice zevnitř i zvenčí církev zachovala nebo znovu potvrdila v různých obdobích kontroverzní doktrinální postoje týkající se sexuality a pohlaví, včetně omezení duchovních na muže a morálního napomínání proti <a href="/wiki/Interrupce" title="Interrupce">potratům</a>, <a href="/wiki/Antikoncepce" title="Antikoncepce">antikoncepci</a>, <a href="/wiki/Lidsk%C3%A9_sexu%C3%A1ln%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD" title="Lidské sexuální chování">sexuálním aktivitám</a> mimo manželství, novému sňatku po <a href="/wiki/Rozvod" title="Rozvod">rozvodu</a> bez <a href="/wiki/Deklarace_nulity" title="Deklarace nulity">anulace</a> a proti <a href="/wiki/Stejnopohlavn%C3%AD_man%C5%BEelstv%C3%AD" title="Stejnopohlavní manželství">manželství osob stejného pohlaví</a>. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Apoštolské_období_a_papežství">Apoštolské období a papežství</h3>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=3" title="Editace sekce: Apoštolské období a papežství" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=3" title="Editovat zdrojový kód sekce Apoštolské období a papežství">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní článek: <a href="/w/index.php?title=K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD_v_1._stolet%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Křesťanství v 1. století (stránka neexistuje)">Apoštolská doba</a></dd></dl> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:DambachVille_StEtienne_14.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9d/DambachVille_StEtienne_14.JPG/220px-DambachVille_StEtienne_14.JPG" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9d/DambachVille_StEtienne_14.JPG/330px-DambachVille_StEtienne_14.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9d/DambachVille_StEtienne_14.JPG/440px-DambachVille_StEtienne_14.JPG 2x" data-file-width="4000" data-file-height="3000" /></a><figcaption>Ježíšovo pověření pro <a href="/wiki/Petr_(apo%C5%A1tol)" title="Petr (apoštol)">sv. Petra</a></figcaption></figure> <a href="/wiki/Nov%C3%BD_z%C3%A1kon" title="Nový zákon">Nový zákon</a>, zejména <a href="/wiki/Evangelium" title="Evangelium">evangelia</a>, zaznamenává Ježíšovu činnost a učení, jeho jmenování dvanácti apoštolů a jeho <a href="/w/index.php?title=Velk%C3%A9_misijn%C3%AD_posl%C3%A1n%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Velké misijní poslání (stránka neexistuje)">Velké misijní poslání</a> pro apoštoly, kterým je pověřil, aby pokračovali v jeho díle.<a href="#cite_note-FOOTNOTEBokenkotter200430-45">[41]</a><a href="#cite_note-Kreeft98O-46">[42]</a> Kniha <a href="/wiki/Skutky_apo%C5%A1tol%C5%AF" title="Skutky apoštolů">Skutky apoštolů</a> vypráví o založení křesťanské církve a šíření jejího poselství v římské říši.<a href="#cite_note-47">[43]</a> Katolická církev učí, že její veřejné působení začalo o <a href="/wiki/Letnice" title="Letnice">Letnicích</a>, které nastaly padesát dní po datu, kdy byl Kristus podle svědectví <a href="/wiki/Vzk%C5%99%C3%AD%C5%A1en%C3%AD" title="Vzkříšení">vzkříšen</a>.<a href="#cite_note-Barry48-48">[44]</a> O Letnicích apoštolové podle učení přijali Ducha svatého, který je připravil na jejich poslání při vedení církve.<a href="#cite_note-49">[45]</a><a href="#cite_note-50">[46]</a> Katolická církev učí, že <a href="/wiki/Kolegium_biskup%C5%AF" title="Kolegium biskupů">sbor biskupů</a> v čele s <a href="/wiki/Pape%C5%BE" title="Papež">římským biskupem</a> jsou <a href="/wiki/Apo%C5%A1tolsk%C3%A1_posloupnost" title="Apoštolská posloupnost">nástupci</a> apoštolů.<a href="#cite_note-51">[47]</a> Ve vyprávění o <a href="/w/index.php?title=Petrovo_vyzn%C3%A1n%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Petrovo vyznání (stránka neexistuje)">Petrově vyznání</a>, které se nachází v <a href="/wiki/Evangelium_podle_Matou%C5%A1e" title="Evangelium podle Matouše">Matoušově evangeliu</a>, Kristus označuje Petra za „skálu“, na níž bude postavena Kristova církev.<a href="#cite_note-52">[48]</a><a href="#cite_note-53">[49]</a> Katolická církev považuje římského biskupa, papeže, za nástupce <a href="/wiki/Petr_(apo%C5%A1tol)" title="Petr (apoštol)">svatého Petra</a>.<a href="#cite_note-54">[50]</a> Někteří badatelé uvádějí, že Petr byl prvním římským biskupem.<a href="#cite_note-55">[51]</a><a href="#cite_note-pozn5-56">[p 5]</a> Jiní tvrdí, že instituce papežství není závislá na tom, že Petr byl římským biskupem, nebo dokonce na tom, že kdy byl v Římě.<a href="#cite_note-57">[52]</a> Mnozí badatelé zastávají názor, že církevní struktura s více presbytery/biskupy přetrvávala v Římě až do poloviny 2. století, kdy byla přijata struktura jednoho biskupa a více presbyterů,<a href="#cite_note-Brown52-58">[53]</a> a že pozdější autoři zpětně použili označení „římský biskup“ pro nejvýznamnější členy kléru v dřívějším období a také pro samotného Petra.<a href="#cite_note-Brown52-58">[53]</a> Na základě toho <a href="/wiki/Oscar_Cullmann" title="Oscar Cullmann">Oscar Cullmann</a>,<a href="#cite_note-59">[54]</a> <a href="/w/index.php?title=Henry_Chadwick_(teolog)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Henry Chadwick (teolog) (stránka neexistuje)">Henry Chadwick</a><a href="#cite_note-60">[55]</a> a <a href="/wiki/Bart_D._Ehrman" title="Bart D. Ehrman">Bart D. Ehrman</a><a href="#cite_note-61">[56]</a> zpochybňují, že mezi Petrem a moderním papežstvím existovala formální vazba. <a href="/w/index.php?title=Raymond_Edward_Brown&action=edit&redlink=1" class="new" title="Raymond Edward Brown (stránka neexistuje)">Raymond E. Brown</a> také říká, že je anachronické mluvit o Petrovi ve smyslu místního římského biskupa, ale že křesťané té doby by na Petra pohlíželi jako na člověka, který „plnil role, jež by zásadním způsobem přispěly k vývoji role papežství v pozdější církvi“. Tyto role, říká Brown, „nesmírně přispěly k tomu, že římský biskup, biskup města, kde Petr zemřel a kde Pavel dosvědčil Kristovu pravdu, byl vnímán jako Petrův nástupce v péči o univerzální církev“.<a href="#cite_note-Brown52-58">[53]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Starověk_a_Římská_říše">Starověk a Římská říše</h3>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=4" title="Editace sekce: Starověk a Římská říše" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=4" title="Editovat zdrojový kód sekce Starověk a Římská říše">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní články: <a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_ran%C3%A9ho_k%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Dějiny raného křesťanství (stránka neexistuje)">Dějiny raného křesťanství</a>, <a href="/wiki/Pentarchie" title="Pentarchie">Pentarchie</a> a <a href="/w/index.php?title=Seznam_herez%C3%AD_v_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkvi&action=edit&redlink=1" class="new" title="Seznam herezí v katolické církvi (stránka neexistuje)">Seznam herezí v katolické církvi</a></dd></dl> Podmínky v <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Římská říše">Římské říši</a> usnadňovaly šíření nových myšlenek. Síť silnic a vodních cest v říši usnadňovala cestování a <a href="/wiki/Pax_Romana" title="Pax Romana">Pax Romana</a> umožňoval bezpečné cestování. Říše podporovala šíření společné kultury s řeckými kořeny, což umožňovalo snadnější vyjádření a pochopení myšlenek.<a href="#cite_note-FOOTNOTEBokenkotter200424-62">[57]</a> Na rozdíl od většiny náboženství v Římské říši však křesťanství vyžadovalo, aby se jeho stoupenci zřekli všech ostatních bohů, což byla praxe převzatá z judaismu (viz <a href="/wiki/Modloslu%C5%BEba" title="Modloslužba">Modloslužba</a>). Odmítnutí křesťanů připojit se k <a href="/wiki/Pohanstv%C3%AD" title="Pohanství">pohanským</a> oslavám znamenalo, že se nemohli účastnit většiny veřejného života, což vyvolávalo u nekřesťanů – včetně vládních úřadů – obavy, že křesťané rozzlobí bohy, a tím ohrozí mír a prosperitu říše. Z toho vyplývající <a href="/w/index.php?title=Pron%C3%A1sledov%C3%A1n%C3%AD_k%C5%99es%C5%A5an%C5%AF_v_%C5%98%C3%ADmsk%C3%A9_%C5%99%C3%AD%C5%A1i&action=edit&redlink=1" class="new" title="Pronásledování křesťanů v Římské říši (stránka neexistuje)">pronásledování</a> bylo určujícím rysem křesťanského sebepojetí až do legalizace křesťanství ve 4. století.<a href="#cite_note-63">[58]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Basilica_di_San_Pietro_1450.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/df/Basilica_di_San_Pietro_1450.jpg/220px-Basilica_di_San_Pietro_1450.jpg" decoding="async" width="220" height="146" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/df/Basilica_di_San_Pietro_1450.jpg/330px-Basilica_di_San_Pietro_1450.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/df/Basilica_di_San_Pietro_1450.jpg/440px-Basilica_di_San_Pietro_1450.jpg 2x" data-file-width="831" data-file-height="551" /></a><figcaption>Kresba <a href="/w/index.php?title=Star%C3%A1_bazilika_svat%C3%A9ho_Petra&action=edit&redlink=1" class="new" title="Stará bazilika svatého Petra (stránka neexistuje)">Staré baziliky svatého Petra</a> z 19. století od <a href="/w/index.php?title=Henry_William_Brewer&action=edit&redlink=1" class="new" title="Henry William Brewer (stránka neexistuje)">Henryho Williama Brewera</a>, původně postavená v roce 318 <a href="/wiki/Konstantin_I._Velik%C3%BD" title="Konstantin I. Veliký">císařem Konstantinem</a>.</figcaption></figure> V roce 313 <a href="/w/index.php?title=Konstantin_Velik%C3%BD_a_k%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Konstantin Veliký a křesťanství (stránka neexistuje)">císař Konstantin I.</a> <a href="/wiki/Edikt_mil%C3%A1nsk%C3%BD" title="Edikt milánský">Milánským ediktem</a> legalizoval křesťanství a v roce 330 Konstantin přenesl císařské hlavní město do <a href="/wiki/Konstantinopol" title="Konstantinopol">Konstantinopole</a>, dnešního <a href="/wiki/Istanbul" title="Istanbul">Istanbulu</a> v <a href="/wiki/Turecko" title="Turecko">Turecku</a>. V roce 380 se <a href="/w/index.php?title=Solu%C5%88sk%C3%BD_edikt&action=edit&redlink=1" class="new" title="Soluňský edikt (stránka neexistuje)">Soluňským ediktem</a> stalo <a href="/wiki/Nicejsk%C3%A9_vyzn%C3%A1n%C3%AD" title="Nicejské vyznání">nicejské křesťanství</a> <a href="/w/index.php?title=K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD_jako_%C5%99%C3%ADmsk%C3%A9_st%C3%A1tn%C3%AD_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Křesťanství jako římské státní náboženství (stránka neexistuje)">státní církví Římské říše</a>, což se na zmenšujícím se území <a href="/wiki/Byzantsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Byzantská říše">Byzantské říše</a> udrželo až do zániku samotné říše <a href="/wiki/P%C3%A1d_Konstantinopole" title="Pád Konstantinopole">pádem Konstantinopole</a> v roce 1453, zatímco jinde byla církev na říši nezávislá, jak se ukázalo zejména při <a href="/wiki/Velk%C3%A9_schizma" title="Velké schizma">schizmatu mezi Východem a Západem</a>. V období <a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%ADch_sedm_ekumenick%C3%BDch_koncil%C5%AF&action=edit&redlink=1" class="new" title="Prvních sedm ekumenických koncilů (stránka neexistuje)">sedmi ekumenických koncilů</a> vzniklo pět hlavních církevních stolců, jejichž uspořádání formalizoval v polovině 6. století císař <a href="/wiki/Justini%C3%A1n_I." title="Justinián I.">Justinián I.</a> jako <a href="/wiki/Pentarchie" title="Pentarchie">pentarchii</a> Říma, <a href="/wiki/Konstantinopolsk%C3%BD_ekumenick%C3%BD_patriarcha" title="Konstantinopolský ekumenický patriarcha">Konstantinopole</a>, <a href="/wiki/Antiochijsk%C3%BD_patriarcha" class="mw-redirect" title="Antiochijský patriarcha">Antiochie</a>, <a href="/w/index.php?title=Jeruzal%C3%A9m_v_k%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Jeruzalém v křesťanství (stránka neexistuje)">Jeruzaléma</a> a <a href="/wiki/Alexandrijsk%C3%BD_patriarcha" class="mw-redirect" title="Alexandrijský patriarcha">Alexandrie</a>.<a href="#cite_note-64">[59]</a><a href="#cite_note-65">[60]</a> <a href="/wiki/Chalkedonsk%C3%BD_koncil" title="Chalkedonský koncil">Chalcedonský koncil</a> v roce 451 ve sporném kánonu<a href="#cite_note-66">[61]</a> povýšil <a href="/wiki/Konstantinopolsk%C3%BD_patriarch%C3%A1t" title="Konstantinopolský patriarchát">konstantinopolský stolec</a> na „druhé místo co do významu a moci po římském biskupovi“.<a href="#cite_note-Noble214-67">[62]</a> Od roku 350 do roku 500 se autorita římských biskupů neboli papežů neustále zvyšovala díky jejich důslednému zasahování na podporu <a href="/wiki/Biskupsk%C3%BD_stolec" class="mw-redirect" title="Biskupský stolec">ortodoxních představitelů</a> v teologických sporech, což podporovalo odvolávání se k nim.<a href="#cite_note-68">[63]</a> Císař <a href="/wiki/Justini%C3%A1n_I." title="Justinián I.">Justinián</a>, který v oblastech pod svou kontrolou definitivně zavedl formu <a href="/wiki/Caesaropapismus" title="Caesaropapismus">caesaropapismu</a>,<a href="#cite_note-69">[64]</a> v němž „měl právo a povinnost upravovat svými zákony nejmenší podrobnosti bohoslužby a kázně a také diktovat teologické názory, které mají být v církvi zastávány“,<a href="#cite_note-70">[65]</a> obnovil císařskou moc nad Římem a dalšími částmi Západu, zahájil období označované jako <a href="/w/index.php?title=Byzantsk%C3%A9_pape%C5%BEstv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Byzantské papežství (stránka neexistuje)">byzantské papežství</a> (537–752), během něhož římští biskupové neboli papežové potřebovali ke svatořečení souhlas císaře v Konstantinopoli nebo jeho zástupce v Ravenně a většinu z nich vybíral císař ze svých řecky mluvících poddaných,<a href="#cite_note-71">[66]</a> což vedlo k „tavicímu kotli“ západních a východních křesťanských tradic v umění i liturgii.<a href="#cite_note-72">[67]</a> Většina germánských kmenů, které v následujících staletích napadly Římskou říši, přijala křesťanství v jeho <a href="/wiki/Ari%C3%A1nstv%C3%AD" title="Ariánství">ariánské</a> podobě, kterou katolická církev prohlásila za <a href="/wiki/Hereze_v_k%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Hereze v křesťanství">heretickou</a>.<a href="#cite_note-73">[68]</a> Následným náboženským neshodám mezi germánskými vládci a katolickými poddanými<a href="#cite_note-74">[69]</a> se podařilo zabránit, když roku 497 přestoupil <a href="/wiki/Frankov%C3%A9" title="Frankové">franský</a> vládce <a href="/wiki/Chlodv%C3%ADk_I." title="Chlodvík I.">Chlodvík I.</a> na ortodoxní katolicismus a spojil se s papežstvím a kláštery.<a href="#cite_note-75">[70]</a> Jeho příkladu následovali roku 589 Vizigóti ve Španělsku<a href="#cite_note-76">[71]</a> a v průběhu 7. století Lombarďané v Itálii.<a href="#cite_note-77">[72]</a> <a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_k%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Západní křesťanství">Západní křesťanství</a>, zejména prostřednictvím svých <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5ansk%C3%A9_mni%C5%A1stv%C3%AD" title="Křesťanské mnišství">klášterů</a>, bylo významným faktorem zachování <a href="/wiki/Antika" title="Antika">klasické civilizace</a>, jejího umění (viz <a href="/wiki/Iluminovan%C3%BD_rukopis" title="Iluminovaný rukopis">iluminovaný rukopis</a>) a gramotnosti.<a href="#cite_note-Cahill-78">[73]</a> <a href="/wiki/Benedikt_z_Nursie" title="Benedikt z Nursie">Benedikt z Nursie</a> (asi 480–543), jeden ze zakladatelů <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5ansk%C3%A9_mni%C5%A1stv%C3%AD" title="Křesťanské mnišství">západního mnišství</a>, měl prostřednictvím své <a href="/wiki/%C5%98ehole_svat%C3%A9ho_Benedikta" title="Řehole svatého Benedikta">řehole</a> obrovský vliv na evropskou kulturu, neboť si přisvojil mnišské duchovní dědictví rané katolické církve a s rozšířením benediktinské tradice zachoval a předával antickou kulturu. V tomto období se mnišské Irsko stalo centrem vzdělanosti a první irští misionáři, jako byli <a href="/wiki/Svat%C3%BD_Kolumb%C3%A1n" title="Svatý Kolumbán">Kolumbán</a> a <a href="/wiki/Svat%C3%BD_Kolumba" title="Svatý Kolumba">Kolumba</a>, šířili křesťanství a zakládali kláštery po celé kontinentální Evropě.<a href="#cite_note-Cahill-78">[73]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Středověk_a_renesance">Středověk a renesance</h3>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=5" title="Editace sekce: Středověk a renesance" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=5" title="Editovat zdrojový kód sekce Středověk a renesance">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Další informace: <a href="/w/index.php?title=K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD_ve_st%C5%99edov%C4%9Bku&action=edit&redlink=1" class="new" title="Křesťanství ve středověku (stránka neexistuje)">Křesťanství ve středověku</a> a <a href="/w/index.php?title=K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD_v_16._stolet%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Křesťanství v 16. století (stránka neexistuje)">Křesťanství v 16. století</a></dd></dl> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Chartres_Cath%2BGare.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f7/Chartres_Cath%2BGare.JPG/260px-Chartres_Cath%2BGare.JPG" decoding="async" width="260" height="220" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f7/Chartres_Cath%2BGare.JPG/390px-Chartres_Cath%2BGare.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f7/Chartres_Cath%2BGare.JPG/520px-Chartres_Cath%2BGare.JPG 2x" data-file-width="2121" data-file-height="1793" /></a><figcaption><a href="/wiki/Katedr%C3%A1la_Notre-Dame_(Chartres)" title="Katedrála Notre-Dame (Chartres)">Katedrála v Chartres</a>, dokončena v r. 1220</figcaption></figure> Katolická církev měla dominantní vliv na západní civilizaci od <a href="/wiki/Pozdn%C3%AD_antika" title="Pozdní antika">pozdní antiky</a> až do počátku novověku.<a href="#cite_note-O'CollinsPref-11">[11]</a> Byla hlavním sponzorem románského, gotického, renesančního, manýristického a barokního stylu v umění, architektuře a hudbě.<a href="#cite_note-79">[74]</a> Renesanční osobnosti jako <a href="/wiki/Raffael_Santi" title="Raffael Santi">Rafael</a>, <a href="/wiki/Michelangelo_Buonarroti" title="Michelangelo Buonarroti">Michelangelo</a>, <a href="/wiki/Leonardo_da_Vinci" title="Leonardo da Vinci">Leonardo da Vinci</a>, <a href="/wiki/Sandro_Botticelli" title="Sandro Botticelli">Botticelli</a>, <a href="/wiki/Fra_Angelico" title="Fra Angelico">Fra Angelico</a>, <a href="/wiki/Tintoretto" title="Tintoretto">Tintoretto</a>, <a href="/wiki/Tizian" title="Tizian">Tizian</a>, <a href="/wiki/Gian_Lorenzo_Bernini" title="Gian Lorenzo Bernini">Bernini</a> a <a href="/wiki/Caravaggio" title="Caravaggio">Caravaggio</a> jsou příklady četných výtvarných umělců sponzorovaných církví.<a href="#cite_note-80">[75]</a> Historik Paul Legutko ze <a href="/wiki/Stanfordova_univerzita" title="Stanfordova univerzita">Stanfordovy univerzity</a> řekl, že katolická církev je „v centru vývoje hodnot, idejí, vědy, zákonů a institucí, které tvoří to, čemu říkáme <a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_kultura" title="Západní kultura">západní civilizace</a>“.<a href="#cite_note-81">[76]</a> V západním <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstvo" title="Křesťanstvo">křesťanství</a> byly <a href="/w/index.php?title=St%C5%99edov%C4%9Bk%C3%A1_univerzita&action=edit&redlink=1" class="new" title="Středověká univerzita (stránka neexistuje)">první univerzity v Evropě</a> založeny mnichy katolické církve<a href="#cite_note-82">[77]</a><a href="#cite_note-83">[78]</a><a href="#cite_note-84">[79]</a> Od 11. století se některé starší katedrální školy <a href="/w/index.php?title=St%C5%99edov%C4%9Bk%C3%A1_univerzita&action=edit&redlink=1" class="new" title="Středověká univerzita (stránka neexistuje)">staly univerzitami</a> (viz například <a href="/wiki/Oxfordsk%C3%A1_univerzita" title="Oxfordská univerzita">univerzita v Oxfordu</a>, <a href="/wiki/Pa%C5%99%C3%AD%C5%BEsk%C3%A1_univerzita" title="Pařížská univerzita">univerzita v Paříži</a> a <a href="/wiki/Bolo%C5%88sk%C3%A1_univerzita" title="Boloňská univerzita">univerzita v Boloni</a>). Dříve bylo vyšší vzdělání doménou křesťanských <a href="/wiki/Katedr%C3%A1ln%C3%AD_%C5%A1kola" title="Katedrální škola">katedrálních škol</a> nebo <a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1tern%C3%AD_%C5%A1kola" class="mw-redirect" title="Klášterní škola">klášterních škol</a> (Scholae monasticae), které vedli <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5ansk%C3%A9_mni%C5%A1stv%C3%AD" title="Křesťanské mnišství">mniši</a> a <a href="/wiki/%C5%98eholnice" title="Řeholnice">jeptišky</a>. Doklady o takových školách pocházejí již ze 6. století n. l.<a href="#cite_note-Nejmenovaný-1-vyh-1-85">[80]</a> Tyto nové univerzity rozšířily studijní program o akademické programy pro duchovní, právníky, úředníky a lékaře.<a href="#cite_note-86">[81]</a> Univerzita je obecně považována za instituci, která má svůj původ ve <a href="/wiki/D%C4%9Bjiny_k%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Dějiny křesťanství">středověkém křesťanském</a> prostředí.<a href="#cite_note-87">[82]</a><a href="#cite_note-88">[83]</a><a href="#cite_note-89">[84]</a> Masivní islámské invaze v <a href="/w/index.php?title=K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD_v_7._stolet%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Křesťanství v 7. století (stránka neexistuje)">polovině 7. století</a> zahájily dlouhý boj mezi <a href="/w/index.php?title=K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD_a_isl%C3%A1m&action=edit&redlink=1" class="new" title="Křesťanství a islám (stránka neexistuje)">křesťanstvím a islámem</a> v celé oblasti Středomoří. <a href="/wiki/Byzantsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Byzantská říše">Byzantská říše</a> brzy ztratila území východních <a href="/wiki/Patriarch%C3%A1t_(c%C3%ADrkev)" title="Patriarchát (církev)">patriarchátů</a> <a href="/w/index.php?title=%C5%98eck%C3%BD_pravoslavn%C3%BD_patriarcha_Jeruzal%C3%A9ma&action=edit&redlink=1" class="new" title="Řecký pravoslavný patriarcha Jeruzaléma (stránka neexistuje)">Jeruzaléma</a>, <a href="/wiki/Alexandrijsk%C3%BD_patriarcha" class="mw-redirect" title="Alexandrijský patriarcha">Alexandrie</a> a <a href="/wiki/Antiochijsk%C3%BD_patriarcha" class="mw-redirect" title="Antiochijský patriarcha">Antiochie</a>, a byla omezena na <a href="/wiki/Konstantinopolsk%C3%BD_ekumenick%C3%BD_patriarcha" title="Konstantinopolský ekumenický patriarcha">Konstantinopol</a>, hlavní město říše. V důsledku <a href="/wiki/Isl%C3%A1msk%C3%A1_expanze" title="Islámská expanze">islámské nadvlády ve Středomoří</a> se franský stát, soustředěný daleko od tohoto moře, mohl vyvinout v dominantní mocnost, která utvářela západní Evropu středověku.<a href="#cite_note-90">[85]</a> <a href="/w/index.php?title=Bitva_u_Toulouse_(721)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bitva u Toulouse (721) (stránka neexistuje)">Bitvy u Toulouse</a> a <a href="/wiki/Bitva_u_Tours" title="Bitva u Tours">Poitiers</a> zastavily islámský postup na Západě a neúspěšné <a href="/wiki/Obl%C3%A9h%C3%A1n%C3%AD_Konstantinopole_(717%E2%80%93718)" title="Obléhání Konstantinopole (717–718)">obléhání Konstantinopole</a> jej zastavilo na Východě. O dvě nebo tři desetiletí později, v roce 751, ztratila Byzantská říše ve prospěch Lombardů město Ravennu, odkud <a href="/wiki/Ravennsk%C3%BD_exarch%C3%A1t" title="Ravennský exarchát">řídila</a> malé fragmenty Itálie včetně Říma, které uznávaly její svrchovanost. Pád Ravenny znamenal, že při volbě <a href="/wiki/%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1n_II._(pape%C5%BE)" title="Štěpán II. (papež)">papeže Štěpána II.</a> v roce 752 nebylo požádáno o potvrzení již neexistujícím exarchou a že papežství bylo nuceno hledat civilní moc, která by ho ochránila, jinde.<a href="#cite_note-91">[86]</a> V roce 754 na naléhavou žádost papeže Štěpána dobyl Lombarďany franský král <a href="/wiki/Pipin_III._Kr%C3%A1tk%C3%BD" title="Pipin III. Krátký">Pipin III. Krátký</a>. Poté <a href="/wiki/Pipinova_donace" title="Pipinova donace">daroval</a> papeži země bývalého exarchátu, čímž zahájil vznik <a href="/wiki/Pape%C5%BEsk%C3%BD_st%C3%A1t" title="Papežský stát">papežských států</a>. Řím a byzantský Východ se dostaly do dalšího konfliktu během <a href="/wiki/Fotiovo_schizma" class="mw-redirect" title="Fotiovo schizma">Fotiova schizmatu</a> v 60. letech 8. století, kdy <a href="/wiki/Fotios" title="Fotios">Fotius</a> kritizoval latinský západ za přidání klauzule <a href="/wiki/Filioque" title="Filioque">filioque</a> poté, co byl exkomunikován <a href="/wiki/Mikul%C3%A1%C5%A1_I._Velik%C3%BD" title="Mikuláš I. Veliký">Mikulášem I.</a> Schizma bylo sice urovnáno, ale nevyřešené otázky vedly k dalšímu rozdělení.<a href="#cite_note-92">[87]</a> V 11. století vedlo úsilí <a href="/wiki/%C5%98eho%C5%99_VII." title="Řehoř VII.">Hildebranda ze Sovany</a> k vytvoření <a href="/wiki/Kolegium_kardin%C3%A1l%C5%AF" title="Kolegium kardinálů">kardinálského kolegia</a>, které volilo nové papeže, počínaje <a href="/wiki/Alexandr_II._(pape%C5%BE)" title="Alexandr II. (papež)">papežem Alexandrem II.</a> při <a href="/w/index.php?title=Pape%C5%BEsk%C3%A1_volba_(1061)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Papežská volba (1061) (stránka neexistuje)">papežské volbě v roce 1061</a>. Když Alexandr II. zemřel, byl Hildebrand zvolen jeho nástupcem jako papež <a href="/wiki/%C5%98eho%C5%99_VII." title="Řehoř VII.">Řehoř VII.</a> Základní volební systém kolegia kardinálů, který Řehoř VII. pomáhal zavést, fungoval až do 21. století. Papež Řehoř VII. dále inicioval <a href="/wiki/Gregori%C3%A1nsk%C3%A1_reforma" title="Gregoriánská reforma">gregoriánské reformy</a> týkající se nezávislosti duchovenstva na světské moci. To vedlo ke <a href="/wiki/Boj_o_investituru" title="Boj o investituru">sporu o investituru</a> mezi církví a <a href="/wiki/C%C3%ADsa%C5%99_%C5%99%C3%AD%C5%A1e_%C5%99%C3%ADmsk%C3%A9" title="Císař říše římské">císaři Svaté říše</a> římské o to, kdo má pravomoc jmenovat biskupy a papeže.<a href="#cite_note-93">[88]</a><a href="#cite_note-94">[89]</a> V roce 1095 požádal <a href="/wiki/Byzantsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Byzantská říše">byzantský</a> císař <a href="/wiki/Alexios_I._Komnenos" title="Alexios I. Komnenos">Alexius I.</a> papeže <a href="/wiki/Urban_II." title="Urban II.">Urbana II.</a> o pomoc proti obnoveným muslimským nájezdům v <a href="/wiki/Byzantsko-seld%C5%BEuck%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Byzantsko-seldžucké války">byzantsko-seljuckých válkách</a>,<a href="#cite_note-rileysmith-95">[90]</a> což Urbana přimělo k zahájení <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_k%C5%99%C3%AD%C5%BEov%C3%A1_v%C3%BDprava" title="První křížová výprava">první křížové výpravy</a>, jejímž cílem bylo pomoci Byzantské říši a navrácení <a href="/wiki/Svat%C3%A1_zem%C4%9B" title="Svatá země">Svaté země</a> pod křesťanskou kontrolu.<a href="#cite_note-FOOTNOTEBokenkotter2004140–141-96">[91]</a> V <a href="/w/index.php?title=K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD_v_11._stolet%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Křesťanství v 11. století (stránka neexistuje)">11. století</a> rozdělily napjaté vztahy mezi převážně řeckou a latinskou církví <a href="/wiki/Velk%C3%A9_schizma" title="Velké schizma">schizma mezi Východem a Západem</a>, částečně kvůli sporům o <a href="/wiki/Pape%C5%BE" title="Papež">papežskou</a> autoritu. <a href="/wiki/%C4%8Ctvrt%C3%A1_k%C5%99%C3%AD%C5%BEov%C3%A1_v%C3%BDprava" title="Čtvrtá křížová výprava">Čtvrtá křížová výprava</a> a vyplenění Konstantinopole odpadlými křižáky se ukázaly být konečným rozchodem.<a href="#cite_note-97">[92]</a> Velké gotické katedrály ve Francii byly v této době výrazem lidové hrdosti na křesťanskou víru. Na počátku 13. století založili <a href="/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi" title="František z Assisi">František z Assisi</a> a <a href="/wiki/Svat%C3%BD_Dominik" title="Svatý Dominik">Dominik de Guzmán</a> <a href="/wiki/%C5%BDebrav%C3%A9_%C5%99%C3%A1dy" title="Žebravé řády">žebravé řády</a>. Studia conventualia a <a href="/wiki/Studium_generale" title="Studium generale">studia generalia</a> žebravých řádů sehrála velkou roli při přeměně církví podporovaných <a href="/wiki/Katedr%C3%A1ln%C3%AD_%C5%A1kola" title="Katedrální škola">katedrálních</a> a dvorských škol, jako byla škola <a href="/wiki/Karel_Velik%C3%BD" title="Karel Veliký">Karla Velikého</a> v <a href="/wiki/C%C3%A1chy" title="Cáchy">Cáchách</a>, ve významné evropské univerzity.<a href="#cite_note-98">[93]</a> Na těchto studiích studovali a vyučovali <a href="/wiki/Scholastika" title="Scholastika">scholastičtí</a> teologové a filozofové, jako byl dominikánský kněz <a href="/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1_Akvinsk%C3%BD" title="Tomáš Akvinský">Tomáš Akvinský</a>. Akvinského Summa Theologica se stala intelektuálním milníkem, neboť v ní došlo k syntéze odkazu <a href="/wiki/Antick%C3%A1_%C5%99eck%C3%A1_filozofie" title="Antická řecká filozofie">starořeckých filozofů</a>, jako byli <a href="/wiki/Plat%C3%B3n" title="Platón">Platón</a> a <a href="/wiki/Aristotel%C3%A9s" title="Aristotelés">Aristotelés</a>, s obsahem křesťanského zjevení.<a href="#cite_note-FOOTNOTEBokenkotter2004158–159-99">[94]</a> 14. století bylo poznamenáno rostoucím vnímáním konfliktů mezi církví a státem. Aby unikl nestabilitě v Římě, stal se <a href="/wiki/Klement_V." title="Klement V.">Klement V.</a> v roce 1309 prvním ze sedmi papežů, kteří sídlili v opevněném městě <a href="/wiki/Avignon" title="Avignon">Avignon</a> v jižní Francii<a href="#cite_note-Duffy122-100">[95]</a> v období známém jako <a href="/wiki/Avignonsk%C3%A9_zajet%C3%AD" class="mw-redirect" title="Avignonské zajetí">avignonské papežství</a>. Avignonský papežský úřad skončil v roce 1376, kdy se papež vrátil do Říma,<a href="#cite_note-McManners232-101">[96]</a> ale po něm následovalo v roce 1378 38 let trvající <a href="/wiki/Pape%C5%BEsk%C3%A9_schizma" title="Papežské schizma">západní schizma</a>, kdy si na papežský úřad činili nárok Řím, Avignon a (po roce 1409) Pisa.<a href="#cite_note-McManners232-101">[96]</a> Záležitost byla z velké části vyřešena v letech 1415-17 na <a href="/wiki/Kostnick%C3%BD_koncil" title="Kostnický koncil">Kostnickém koncilu</a>, kdy se uchazeči v Římě a Pise dohodli na odstoupení a třetí uchazeč byl exkomunikován kardinály, kteří uspořádali novou volbu a jmenovali papežem <a href="/wiki/Martin_V." title="Martin V.">Martina V.</a><a href="#cite_note-McManners240-102">[97]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Lightmatter_Sistine_Chapel_ceiling.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/db/Lightmatter_Sistine_Chapel_ceiling.jpg/280px-Lightmatter_Sistine_Chapel_ceiling.jpg" decoding="async" width="280" height="210" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/db/Lightmatter_Sistine_Chapel_ceiling.jpg/420px-Lightmatter_Sistine_Chapel_ceiling.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/db/Lightmatter_Sistine_Chapel_ceiling.jpg/560px-Lightmatter_Sistine_Chapel_ceiling.jpg 2x" data-file-width="2044" data-file-height="1533" /></a><figcaption>Období renesance bylo pro <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A9_um%C4%9Bn%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Katolické umění (stránka neexistuje)">katolické umění</a> zlatým věkem. Na obrázku: strop <a href="/wiki/Sixtinsk%C3%A1_kaple" title="Sixtinská kaple">Sixtinské kaple</a> namalovaný <a href="/wiki/Michelangelo_Buonarroti" title="Michelangelo Buonarroti">Michelangelem</a>.</figcaption></figure> V roce 1438 byl svolán <a href="/wiki/Basilejsko-ferrarsko-florentsk%C3%BD_koncil" title="Basilejsko-ferrarsko-florentský koncil">Florentský koncil</a>, na němž se vedl intenzivní dialog zaměřený na pochopení teologických rozdílů mezi Východem a Západem s nadějí na sjednocení katolické a pravoslavné církve.<a href="#cite_note-103">[98]</a> Několik východních církví se sjednotilo a vytvořilo většinu <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve" title="Východní katolické církve">východních katolických církví</a>.<a href="#cite_note-104">[99]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Věk_zámořských_objevů">Věk zámořských objevů</h3>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=6" title="Editace sekce: Věk zámořských objevů" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=6" title="Editovat zdrojový kód sekce Věk zámořských objevů">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní článek: <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev_a_v%C4%9Bk_objev%C5%AF&action=edit&redlink=1" class="new" title="Katolická církev a věk objevů (stránka neexistuje)">Katolická církev a věk objevů</a></dd></dl> <a href="/wiki/V%C4%9Bk_z%C3%A1mo%C5%99sk%C3%BDch_objev%C5%AF" title="Věk zámořských objevů">Věk zámořských objevů</a>, který začal v 15. století, znamenal rozšíření politického a kulturního vlivu západní Evropy do celého světa. Vzhledem k významné roli, kterou v západním kolonialismu hrály silně katolické národy Španělska a Portugalska, se katolicismus šířil do Ameriky, Asie a Oceánie prostřednictvím objevitelů, conquistadorů a misionářů a také transformací společností prostřednictvím sociálně-politických mechanismů koloniální nadvlády. Papež <a href="/wiki/Alexandr_VI." title="Alexandr VI.">Alexandr VI.</a> udělil <a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsk%C3%A9_imp%C3%A9rium" title="Španělské impérium">Španělsku</a> a <a href="/wiki/Portugalsk%C3%A1_koloni%C3%A1ln%C3%AD_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Portugalská koloniální říše">Portugalsku</a> koloniální práva na většinu nově objevených zemí<a href="#cite_note-Koschorke13-105">[100]</a> a následný systém <a href="/w/index.php?title=Patronato&action=edit&redlink=1" class="new" title="Patronato (stránka neexistuje)">patronáta</a> umožňoval státním orgánům, nikoliv Vatikánu, kontrolovat veškerá jmenování duchovních v nových koloniích.<a href="#cite_note-106">[101]</a> V roce 1521 portugalský objevitel <a href="/wiki/Fern%C3%A3o_de_Magalh%C3%A3es" title="Fernão de Magalhães">Ferdinand Magellan</a> uskutečnil první katolické konverze na <a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsk%C3%A1_V%C3%BDchodn%C3%AD_Indie" title="Španělská Východní Indie">Filipínách</a>.<a href="#cite_note-Koschorke21-107">[102]</a> Jinde portugalští misionáři pod vedením španělského jezuity <a href="/wiki/Franti%C5%A1ek_Xaversk%C3%BD" title="František Xaverský">Františka Xaverského</a> evangelizovali v Indii, Číně a Japonsku.<a href="#cite_note-Koschorke3-108">[103]</a> <a href="/w/index.php?title=Francouzsk%C3%A1_kolonizace_Ameriky&action=edit&redlink=1" class="new" title="Francouzská kolonizace Ameriky (stránka neexistuje)">Francouzská kolonizace Ameriky</a> počínaje 16. stoletím vytvořila katolické <a href="/wiki/Francouz%C5%A1tina" title="Francouzština">frankofonní</a> obyvatelstvo a zakázala nekatolíkům usazovat se v <a href="/wiki/Qu%C3%A9bec_(provincie)" title="Québec (provincie)">Quebecu</a>.<a href="#cite_note-109">[104]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Protestantská_reformace_a_protireformace">Protestantská reformace a protireformace</h3>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=7" title="Editace sekce: Protestantská reformace a protireformace" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=7" title="Editovat zdrojový kód sekce Protestantská reformace a protireformace">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní článek: <a href="/wiki/Reformace" title="Reformace">Reformace</a> a <a href="/wiki/Protireformace" title="Protireformace">Protireformace</a></dd></dl> <div class="thumb tleft"><div class="thumbinner" style="width:333px"><div><div style="display:inline-block; margin-right:3px; vertical-align:top; width:188px"><a href="/wiki/Soubor:Martin_Luther_by_Cranach-restoration.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b7/Martin_Luther_by_Cranach-restoration.jpg/186px-Martin_Luther_by_Cranach-restoration.jpg" decoding="async" width="186" height="200" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b7/Martin_Luther_by_Cranach-restoration.jpg/279px-Martin_Luther_by_Cranach-restoration.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b7/Martin_Luther_by_Cranach-restoration.jpg/372px-Martin_Luther_by_Cranach-restoration.jpg 2x" data-file-width="600" data-file-height="645" /></a></div><div style="display:inline-block; vertical-align:top; width:142px"><a href="/wiki/Soubor:Luther_95_Thesen.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3a/Luther_95_Thesen.png/140px-Luther_95_Thesen.png" decoding="async" width="140" height="200" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3a/Luther_95_Thesen.png/210px-Luther_95_Thesen.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3a/Luther_95_Thesen.png/280px-Luther_95_Thesen.png 2x" data-file-width="3228" data-file-height="4611" /></a></div></div><div class="thumbcaption"><div style="float:left;"><a href="/wiki/Martin_Luther" title="Martin Luther">Martin Luther</a> (vlevo), původně <a href="/wiki/%C5%98%C3%A1d_augustini%C3%A1n%C5%AF" title="Řád augustiniánů">augustiniánský</a> mnich, zveřejnil v roce 1517 <a href="/wiki/95_tez%C3%AD" title="95 tezí">Devadesát pět tezí</a> (vpravo).</div></div></div></div> V roce 1415 byl <a href="/wiki/Jan_Hus" title="Jan Hus">Jan Hus</a> upálen na hranici za kacířství, ale jeho reformní snahy povzbudily <a href="/wiki/Martin_Luther" title="Martin Luther">Martina Luthera</a>, <a href="/wiki/%C5%98%C3%A1d_augustini%C3%A1n%C5%AF" title="Řád augustiniánů">augustiniánského</a> mnicha žijícího na území současného Německa, který v roce 1517 <a href="/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_luter%C3%A1nstv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Dějiny luteránství (stránka neexistuje)">zaslal</a> několika biskupům svých <a href="/wiki/95_tez%C3%AD" title="95 tezí">95 tezí</a>.<a href="#cite_note-FOOTNOTEBokenkotter2004215-110">[105]</a> Jeho teze protestovaly proti klíčovým bodům katolické <a href="/wiki/Doktr%C3%ADna" title="Doktrína">nauky</a> a také proti prodeji <a href="/wiki/Odpustek" title="Odpustek">odpustků</a>, což vedlo spolu s <a href="/w/index.php?title=Lipsk%C3%A1_disputace&action=edit&redlink=1" class="new" title="Lipská disputace (stránka neexistuje)">Lipskou disputací</a> k jeho <a href="/wiki/Exkomunikace" title="Exkomunikace">exkomunikaci</a> v roce 1521.<a href="#cite_note-FOOTNOTEBokenkotter2004215-110">[105]</a><a href="#cite_note-Vidmar184-111">[106]</a> Ve <a href="/wiki/%C5%A0v%C3%BDcarsko" title="Švýcarsko">Švýcarsku</a> <a href="/wiki/Ulrich_Zwingli" title="Ulrich Zwingli">Ulrich Zwingli</a>, <a href="/wiki/Jan_Kalv%C3%ADn" title="Jan Kalvín">Jan Kalvín</a> a další <a href="/wiki/Reform%C3%A1tor" title="Reformátor">protestantští reformátoři</a> dále kritizovali katolické učení. Tyto výzvy přerostly v reformaci, která dala vzniknout velké většině <a href="/wiki/Protestantismus" title="Protestantismus">protestantských</a> <a href="/wiki/Seznam_k%C5%99es%C5%A5ansk%C3%BDch_denominac%C3%AD" class="mw-redirect" title="Seznam křesťanských denominací">denominací</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEBokenkotter2004223–224-112">[107]</a> a také <a href="/wiki/Kryptoprotestantismus" title="Kryptoprotestantismus">kryptoprotestantismu</a> uvnitř katolické církve.<a href="#cite_note-113">[108]</a> Mezitím <a href="/wiki/Jind%C5%99ich_VIII._Tudor" title="Jindřich VIII. Tudor">Jindřich VIII.</a> požádal papeže <a href="/wiki/Klement_VII." title="Klement VII.">Klementa VII.</a> o prohlášení manželství s <a href="/wiki/Kate%C5%99ina_Aragonsk%C3%A1" title="Kateřina Aragonská">Kateřinou Aragonskou</a> za <a href="/wiki/Deklarace_nulity" title="Deklarace nulity">neplatné</a>. Když mu to bylo zamítnuto, nechal vydat <a href="/wiki/Z%C3%A1kony_o_svrchovanosti" title="Zákony o svrchovanosti">zákony o svrchovanosti</a>, aby se stal <a href="/w/index.php?title=Nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%AD_hlava_anglik%C3%A1nsk%C3%A9_c%C3%ADrkve&action=edit&redlink=1" class="new" title="Nejvyšší hlava anglikánské církve (stránka neexistuje)">nejvyšší hlavou anglikánské církve</a>, což podnítilo <a href="/wiki/Anglick%C3%A1_reformace" title="Anglická reformace">anglickou reformaci</a> a posléze i rozvoj <a href="/wiki/Anglik%C3%A1nstv%C3%AD" title="Anglikánství">anglikánství</a>.<a href="#cite_note-FOOTNOTEBokenkotter2004235–237-114">[109]</a> Reformace přispěla ke střetům mezi protestantskou <a href="/wiki/%C5%A0malkaldsk%C3%BD_spolek" title="Šmalkaldský spolek">Šmalkaldskou ligou</a> a katolickým císařem <a href="/wiki/Karel_V." title="Karel V.">Karlem V.</a> a jeho spojenci. První devítiletá válka skončila v roce 1555 <a href="/wiki/Aug%C5%A1pursk%C3%BD_m%C3%ADr" title="Augšpurský mír">augšpurským mírem</a>, ale pokračující napětí vyústilo v mnohem závažnější konflikt – <a href="/wiki/T%C5%99icetilet%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Třicetiletá válka">třicetiletou válku</a>, která vypukla v roce 1618.<a href="#cite_note-Vidmar233-115">[110]</a> Ve Francii probíhala v letech 1562 až 1598 série konfliktů označovaných jako <a href="/wiki/Hugenotsk%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Hugenotské války">francouzské náboženské války</a> mezi <a href="/wiki/Hugenoti" title="Hugenoti">hugenoty</a> (francouzskými <a href="/wiki/Kalvinismus" title="Kalvinismus">kalvinisty</a>) a silami <a href="/wiki/Katolick%C3%A1_liga_(Francie)" title="Katolická liga (Francie)">francouzské katolické ligy</a>, které byly podporovány a financovány řadou papežů.<a href="#cite_note-Duffy177-116">[111]</a> Skončily za papeže <a href="/wiki/Klement_VIII." title="Klement VIII.">Klementa VIII.</a>, který váhavě přijal <a href="/wiki/Edikt_nantsk%C3%BD" title="Edikt nantský">nantský edikt</a> krále <a href="/wiki/Jind%C5%99ich_IV._Francouzsk%C3%BD" title="Jindřich IV. Francouzský">Jindřicha IV.</a> z roku 1598, jímž byla francouzským protestantům udělena občanská a <a href="/wiki/N%C3%A1bo%C5%BEensk%C3%A1_tolerance" class="mw-redirect" title="Náboženská tolerance">náboženská tolerance</a>.<a href="#cite_note-Vidmar233-115">[110]</a><a href="#cite_note-Duffy177-116">[111]</a> <a href="/wiki/Tridentsk%C3%BD_koncil" title="Tridentský koncil">Tridentský koncil</a> (1545–1563) se stal hybnou silou <a href="/wiki/Protireformace" title="Protireformace">protireformace</a> v reakci na protestantské hnutí. Doktrinálně potvrdil ústřední katolické učení, jako je <a href="/wiki/Transsubstanciace" title="Transsubstanciace">transsubstanciace</a> a požadavek lásky a naděje i víry k dosažení spásy.<a href="#cite_note-FOOTNOTEBokenkotter2004242–244-117">[112]</a> V následujících staletích se katolicismus rozšířil po celém světě, částečně díky misionářům a <a href="/wiki/Imperialismus" title="Imperialismus">imperialismu</a>, ačkoli jeho vliv na evropské obyvatelstvo poklesl v důsledku nárůstu <a href="/wiki/N%C3%A1bo%C5%BEensk%C3%BD_skepticismus" title="Náboženský skepticismus">náboženského skepticismu</a> během osvícenství a po něm.<a href="#cite_note-118">[113]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Osvícenství_a_novověk">Osvícenství a novověk</h3>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=8" title="Editace sekce: Osvícenství a novověk" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=8" title="Editovat zdrojový kód sekce Osvícenství a novověk">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní článek: <a href="/wiki/Osv%C3%ADcenstv%C3%AD" title="Osvícenství">Osvícenství</a></dd></dl> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:S%C3%A3o_Miguel_das_Miss%C3%B5es_(Brazil).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1b/S%C3%A3o_Miguel_das_Miss%C3%B5es_%28Brazil%29.jpg/220px-S%C3%A3o_Miguel_das_Miss%C3%B5es_%28Brazil%29.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1b/S%C3%A3o_Miguel_das_Miss%C3%B5es_%28Brazil%29.jpg/330px-S%C3%A3o_Miguel_das_Miss%C3%B5es_%28Brazil%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1b/S%C3%A3o_Miguel_das_Miss%C3%B5es_%28Brazil%29.jpg/440px-S%C3%A3o_Miguel_das_Miss%C3%B5es_%28Brazil%29.jpg 2x" data-file-width="3253" data-file-height="2441" /></a><figcaption>Ruiny <a href="/wiki/Jezuitsk%C3%A1_redukce" title="Jezuitská redukce">jezuitské redukce</a> v <a href="/w/index.php?title=S%C3%A3o_Miguel_das_Miss%C3%B5es&action=edit&redlink=1" class="new" title="São Miguel das Missões (stránka neexistuje)">São Miguel das Missões</a> v Brazílii</figcaption></figure> Od 17. století <a href="/wiki/Osv%C3%ADcenstv%C3%AD" title="Osvícenství">osvícenství</a> zpochybňovalo moc a vliv katolické církve na západní společnost.<a href="#cite_note-Pollard8-119">[114]</a> V 18. století spisovatelé jako <a href="/wiki/Voltaire" title="Voltaire">Voltaire</a> a <a href="/wiki/Encyklopedie_aneb_Racion%C3%A1ln%C3%AD_slovn%C3%ADk_v%C4%9Bd,_um%C4%9Bn%C3%AD_a_%C5%99emesel" title="Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel">Encyklopedisté</a> psali kousavé kritiky náboženství i katolické církve. Jedním z terčů jejich kritiky bylo <a href="/wiki/Edikt_z_Fontainebleau" title="Edikt z Fontainebleau">zrušení Ediktu nantského</a> francouzským králem <a href="/wiki/Ludv%C3%ADk_XIV." title="Ludvík XIV.">Ludvíkem XIV.</a> v roce 1685, které ukončilo staletou politiku náboženské tolerance vůči protestantským hugenotům. Protože papežství odolávalo tlakům na <a href="/wiki/Galikanismus" title="Galikanismus">galikanismus</a>, <a href="/wiki/Velk%C3%A1_francouzsk%C3%A1_revoluce" title="Velká francouzská revoluce">Francouzská revoluce</a> v roce 1789 přesunula moc do rukou státu, způsobila ničení kostelů, nastolení <a href="/wiki/Kult_Rozumu" title="Kult Rozumu">kultu rozumu</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEBokenkotter2004283–285-120">[115]</a> a mučednickou smrt <a href="/wiki/Mu%C4%8Dednice_z_Compi%C3%A8gne" title="Mučednice z Compiègne">řádových sester</a> během <a href="/wiki/Jakob%C3%ADnsk%C3%BD_teror" title="Jakobínský teror">vlády teroru</a>.<a href="#cite_note-121">[116]</a> V roce 1798 vtrhl generál <a href="/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte">Napoleona Bonaparta</a> <a href="/wiki/Louis_Berthier" title="Louis Berthier">Louis-Alexandre Berthier</a> na <a href="/wiki/Apeninsk%C3%BD_poloostrov" title="Apeninský poloostrov">Apeninský poloostrov</a> a uvěznil papeže <a href="/wiki/Pius_VI." title="Pius VI.">Pia VI.</a>, který v zajetí zemřel. Napoleon později obnovil katolickou církev ve Francii <a href="/wiki/Konkord%C3%A1t_(1801)" title="Konkordát (1801)">konkordátem z roku 1801</a>.<a href="#cite_note-Collins176-122">[117]</a> Konec <a href="/wiki/Napoleonsk%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Napoleonské války">napoleonských válek</a> přinesl katolickou obrodu a návrat <a href="/wiki/Pape%C5%BEsk%C3%BD_st%C3%A1t" title="Papežský stát">papežského státu</a>.<a href="#cite_note-123">[118]</a> V roce 1854 papež <a href="/wiki/Pius_IX." title="Pius IX.">Pius IX.</a> s podporou drtivé většiny katolických biskupů, s nimiž se radil v letech 1851–1853, vyhlásil <a href="/wiki/Neposkvrn%C4%9Bn%C3%A9_po%C4%8Det%C3%AD_Panny_Marie" title="Neposkvrněné početí Panny Marie">Neposkvrněné početí</a> za <a href="/wiki/Dogmata_v_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkvi" class="mw-redirect" title="Dogmata v katolické církvi">dogma katolické církve</a>.<a href="#cite_note-124">[119]</a> <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_vatik%C3%A1nsk%C3%BD_koncil" title="První vatikánský koncil">První vatikánský koncil</a> v roce 1870 potvrdil doktrínu <a href="/wiki/Pape%C5%BEsk%C3%A1_neomylnost" title="Papežská neomylnost">papežské neomylnosti</a>, pokud je vykonávána ve specificky vymezených vyhlášeních,<a href="#cite_note-Leith-125">[120]</a><a href="#cite_note-Duffy232-126">[121]</a> čímž zasadil ránu konkurenčnímu postoji <a href="/wiki/Konciliarismus" title="Konciliarismus">konciliarismu</a>. Spory o tuto a další otázky vyústily v odštěpenecké hnutí nazvané <a href="/wiki/Starokatolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Starokatolická církev">Starokatolická církev</a>,<a href="#cite_note-Fahlbusch-127">[122]</a> které se oddělilo od katolické církve. <a href="/wiki/Risorgimento" title="Risorgimento">Sjednocení Itálie</a> v 60. letech 19. století začlenilo Papežský stát, včetně samotného Říma od roku 1870, do <a href="/wiki/Italsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Italské království">Italského království</a>, čímž skončila <a href="/w/index.php?title=%C4%8Casn%C3%A1_moc_Svat%C3%A9ho_stolce&action=edit&redlink=1" class="new" title="Časná moc Svatého stolce (stránka neexistuje)">světská moc papežství</a>. V reakci na to papež Pius IX. exkomunikoval krále <a href="/wiki/Viktor_Emanuel_II." title="Viktor Emanuel II.">Viktora Emanuela II.</a> a odmítl platbu za zemi a odmítl italský <a href="/w/index.php?title=Z%C3%A1kon_o_z%C3%A1ruk%C3%A1ch&action=edit&redlink=1" class="new" title="Zákon o zárukách (stránka neexistuje)">Zákon o zárukách</a>, který mu přiznával zvláštní privilegia. Aby se nevystavil viditelné podřízenosti italským úřadům, zůstal „<a href="/w/index.php?title=Vatik%C3%A1nsk%C3%BD_v%C4%9Bze%C5%88&action=edit&redlink=1" class="new" title="Vatikánský vězeň (stránka neexistuje)">vězněm ve Vatikánu</a>“.<a href="#cite_note-128">[123]</a> tento rozpor, o němž se hovořilo jako o <a href="/w/index.php?title=%C5%98%C3%ADmsk%C3%A1_ot%C3%A1zka&action=edit&redlink=1" class="new" title="Římská otázka (stránka neexistuje)">římské otázce</a>, byl vyřešen <a href="/wiki/Later%C3%A1nsk%C3%A9_smlouvy" title="Lateránské smlouvy">Lateránskými smlouvami</a> z roku 1929, jimiž Svatý stolec uznal italskou svrchovanost nad bývalými papežskými državami výměnou za platbu a uznání papežské svrchovanosti nad Vatikánem ze strany Itálie jako nového suverénního a nezávislého státu.<a href="#cite_note-129">[124]</a> Katoličtí misionáři obecně podporovali a snažili se usnadnit <a href="/wiki/D%C4%9Blen%C3%AD_Afriky" title="Dělení Afriky">dobývání Afriky</a> evropskými imperiálními mocnostmi na konci devatenáctého století. Podle historika náboženství <a href="/w/index.php?title=Adrian_Hastings&action=edit&redlink=1" class="new" title="Adrian Hastings (stránka neexistuje)">Adriana Hastingse</a> nebyli katoličtí misionáři obecně ochotni hájit práva Afričanů nebo je povzbuzovat k tomu, aby se považovali za rovnocenné Evropanům, na rozdíl od protestantských misionářů, kteří byli ochotnější vystupovat proti koloniálnímu bezpráví.<a href="#cite_note-130">[125]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="20._století">20. století</h3>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=9" title="Editace sekce: 20. století" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=9" title="Editovat zdrojový kód sekce 20. století">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní článek: <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev_ve_20._stolet%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Katolická církev ve 20. století (stránka neexistuje)">Katolická církev ve 20. století</a></dd></dl> Během 20. století se celosvětový dosah církve stále rozšiřoval, a to navzdory vzestupu protikatolických autoritářských režimů a rozpadu evropských impérií, který byl doprovázen všeobecným poklesem náboženské úcty na Západě. Za papežů <a href="/wiki/Benedikt_XV." title="Benedikt XV.">Benedikta XV.</a> a <a href="/wiki/Pius_XII." title="Pius XII.">Pia XII.</a> se <a href="/wiki/Svat%C3%BD_stolec" title="Svatý stolec">Svatý stolec</a> snažil zachovat veřejnou neutralitu během světových válek, působil jako zprostředkovatel míru a poskytoval pomoc obětem konfliktů. V 60. letech 20. století svolal papež <a href="/wiki/Jan_XXIII." title="Jan XXIII.">Jan XXIII.</a> <a href="/wiki/Druh%C3%BD_vatik%C3%A1nsk%C3%BD_koncil" title="Druhý vatikánský koncil">druhý vatikánský koncil</a>, který přinesl radikální změny v církevním rituálu a praxi, a v pozdějším 20. století přispělo dlouhé působení papeže <a href="/wiki/Jan_Pavel_II." title="Jan Pavel II.">Jana Pavla II.</a> k <a href="/wiki/P%C3%A1d_komunismu_v_Evrop%C4%9B" title="Pád komunismu v Evropě">pádu komunismu v Evropě</a> a k nové veřejné a mezinárodní roli papežství.<a href="#cite_note-131">[126]</a><a href="#cite_note-communist-132">[127]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="První_světová_válka">První světová válka</h4>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=10" title="Editace sekce: První světová válka" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=10" title="Editovat zdrojový kód sekce První světová válka">editovat zdroj</a>]</div> Papež <a href="/wiki/Pius_X." title="Pius X.">Pius X.</a> (1903–1914) obnovil nezávislost papežského úřadu tím, že zrušil právo veta katolických mocností při papežských volbách, a jeho nástupci <a href="/wiki/Benedikt_XV." title="Benedikt XV.">Benedikt XV.</a> (1914–1922) a <a href="/wiki/Pius_XI." title="Pius XI.">Pius XI.</a> (1922–1939) uzavřeli novodobou nezávislost vatikánského státu v rámci Itálie.<a href="#cite_note-133">[128]</a> Benedikt XV. byl zvolen na začátku <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="První světová válka">první světové války</a>. Pokusil se o zprostředkování mezi mocnostmi a zřídil vatikánský úřad pro pomoc obětem války a sjednocení rodin<a href="#cite_note-Popes_p.240-134">[129]</a> a přednesl četné výzvy k míru. Jeho iniciativa „Dès le début“ z 1. srpna 1917 byla válčícími stranami odmítnuta.<a href="#cite_note-135">[130]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Meziválečné_období">Meziválečné období</h4>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=11" title="Editace sekce: Meziválečné období" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=11" title="Editovat zdrojový kód sekce Meziválečné období">editovat zdroj</a>]</div> Ve 20. století vznikla řada <a href="/wiki/Antiklerikalismus" title="Antiklerikalismus">antiklerikálních</a> vlád. <a href="/wiki/Plutarco_El%C3%ADas_Calles" title="Plutarco Elías Calles">Callesův</a> zákon z roku 1926 o odluce církve od státu vedl v Mexiku ke <a href="/wiki/Povst%C3%A1n%C3%AD_krister%C5%AF" title="Povstání kristerů">kristerské válce</a>,<a href="#cite_note-Chadwick264-136">[131]</a> během níž bylo vyhnáno nebo zavražděno více než 3 000 kněží,<a href="#cite_note-Scheina-137">[132]</a> kostely byly znesvěcovány, bohoslužby zesměšňovány, <a href="/wiki/%C5%98eholnice" title="Řeholnice">řeholnice</a> znásilňovány a zajatí kněží zastřeleni.<a href="#cite_note-Chadwick264-136">[131]</a> Po <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADjnov%C3%A1_revoluce" title="Říjnová revoluce">Říjnové revoluci</a> v roce 1917 pokračovalo pronásledování církve a katolíků v <a href="/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%BD_svaz" title="Sovětský svaz">Sovětském svazu</a> až do 30. let 20. století, kdy byli popravováni a vyháněni klerici, řeholníci i laici, zabavovány náboženské pomůcky a zavírány kostely.<a href="#cite_note-138">[133]</a><a href="#cite_note-Riasanovsky_634-139">[134]</a> Ve <a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsk%C3%A1_ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Španělská občanská válka">španělské občanské válce</a> v letech 1936–1939 se katolická hierarchie spojila s <a href="/wiki/Francisco_Franco" title="Francisco Franco">Frankovými</a> <a href="/wiki/Frankistick%C3%A9_%C5%A0pan%C4%9Blsko" title="Frankistické Španělsko">nacionalisty</a> proti vládě <a href="/w/index.php?title=Lidov%C3%A1_fronta_(%C5%A0pan%C4%9Blsko)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Lidová fronta (Španělsko) (stránka neexistuje)">Lidové fronty</a><a href="#cite_note-140">[135]</a> a jako ospravedlnění uváděla <a href="/w/index.php?title=Rud%C3%BD_teror_(%C5%A0pan%C4%9Blsko)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Rudý teror (Španělsko) (stránka neexistuje)">republikánské násilí</a> proti církvi.<a href="#cite_note-141">[136]</a><a href="#cite_note-142">[137]</a> Papež <a href="/wiki/Pius_XI." title="Pius XI.">Pius XI.</a> označil tyto tři země za „strašný trojúhelník“.<a href="#cite_note-143">[138]</a><a href="#cite_note-144">[139]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:V-2_Rocket_On_Meillerwagen.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/de/V-2_Rocket_On_Meillerwagen.jpg/220px-V-2_Rocket_On_Meillerwagen.jpg" decoding="async" width="220" height="155" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/de/V-2_Rocket_On_Meillerwagen.jpg/330px-V-2_Rocket_On_Meillerwagen.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/de/V-2_Rocket_On_Meillerwagen.jpg/440px-V-2_Rocket_On_Meillerwagen.jpg 2x" data-file-width="1300" data-file-height="914" /></a><figcaption>Zatímco od 60. let 20. století je papež Pius XII. obviňován z toho, že neudělal dost pro ochranu Židů před <a href="/wiki/Holokaust" title="Holokaust">holocaustem</a>, jeho obhájci tvrdí, že tajně podporoval jednotlivé katolické odbojové skupiny,<a href="#cite_note-145">[140]</a><a href="#cite_note-146">[141]</a><a href="#cite_note-147">[142]</a> jako například skupinu vedenou knězem <a href="/wiki/Heinrich_Maier" title="Heinrich Maier">Heinrichem Maierem</a>. Maier pomáhal spojencům v boji proti raketě V-2, kterou vyráběli vězni <a href="/wiki/Vyhlazovac%C3%AD_t%C3%A1bory_nacistick%C3%A9ho_N%C4%9Bmecka" title="Vyhlazovací tábory nacistického Německa">koncentračních táborů</a>.</figcaption></figure> Meziválečný papež <a href="/wiki/Pius_XI." title="Pius XI.">Pius XI.</a> zmodernizoval papežství tím, že vystoupil na Svatopetrském náměstí, založil <a href="/wiki/Vatik%C3%A1nsk%C3%BD_rozhlas" title="Vatikánský rozhlas">Vatikánský rozhlas</a> a <a href="/wiki/Pape%C5%BEsk%C3%A1_akademie_v%C4%9Bd" title="Papežská akademie věd">Papežskou akademii věd</a>, jmenoval 40 místních biskupů a uzavřel patnáct konkordátů, včetně <a href="/wiki/Later%C3%A1nsk%C3%A9_smlouvy" title="Lateránské smlouvy">Lateránské smlouvy</a> s Itálií, která založila <a href="/wiki/Vatik%C3%A1n" title="Vatikán">městský stát Vatikán</a>.<a href="#cite_note-148">[143]</a> Po porušení <a href="/wiki/%C5%98%C3%AD%C5%A1sk%C3%BD_konkord%C3%A1t" title="Říšský konkordát">říšského konkordátu</a> mezi církví a <a href="/wiki/Nacistick%C3%A9_N%C4%9Bmecko" title="Nacistické Německo">nacistickým Německem</a> z roku 1933 vydal Pius XI. v roce 1937 encykliku <a href="/wiki/Mit_brennender_Sorge" title="Mit brennender Sorge">Mit brennender Sorge</a>, která veřejně odsoudila <a href="/w/index.php?title=Nacistick%C3%A9_pron%C3%A1sledov%C3%A1n%C3%AD_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve_v_N%C4%9Bmecku&action=edit&redlink=1" class="new" title="Nacistické pronásledování katolické církve v Německu (stránka neexistuje)">pronásledování církve nacisty</a> a jejich ideologii <a href="/wiki/Novopohanstv%C3%AD" title="Novopohanství">novopohanství</a> a <a href="/w/index.php?title=Rasov%C3%A1_nad%C5%99azenost&action=edit&redlink=1" class="new" title="Rasová nadřazenost (stránka neexistuje)">rasové nadřazenosti</a>.<a href="#cite_note-Rhodes182-149">[144]</a><a href="#cite_note-Rhodes197-150">[145]</a><a href="#cite_note-Rhodes204-151">[146]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Druhá_světová_válka">Druhá světová válka</h4>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=12" title="Editace sekce: Druhá světová válka" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=12" title="Editovat zdrojový kód sekce Druhá světová válka">editovat zdroj</a>]</div> Jeho nástupce papež <a href="/wiki/Pius_XII." title="Pius XII.">Pius XII.</a> vedl církev během <a href="/wiki/Druh%C3%A1_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Druhá světová válka">druhé světové války</a> a počátku <a href="/wiki/Studen%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Studená válka">studené války</a>. Stejně jako jeho předchůdci se Pius XII. snažil veřejně zachovat neutralitu Vatikánu ve válce a zřídil sítě pomoci obětem, ale tajně pomáhal <a href="/w/index.php?title=Pape%C5%BE_Pius_XII._a_protihitlerovsk%C3%BD_odboj&action=edit&redlink=1" class="new" title="Papež Pius XII. a protihitlerovský odboj (stránka neexistuje)">protihitlerovskému odboji</a> a sdílel zpravodajské informace se Spojenci.<a href="#cite_note-Popes_p.240-134">[129]</a> Ve své první encyklice <a href="/w/index.php?title=Summi_Pontificatus&action=edit&redlink=1" class="new" title="Summi Pontificatus (stránka neexistuje)">Summi Pontificatus</a> (1939) vyjádřil zděšení nad <a href="/wiki/Invaze_do_Polska_(1939)" title="Invaze do Polska (1939)">invazí do Polska v roce 1939</a> a zopakoval katolické učení proti <a href="/wiki/Rasismus" title="Rasismus">rasismu</a>.<a href="#cite_note-Cook983-152">[147]</a> Ve <a href="/w/index.php?title=V%C3%A1no%C4%8Dn%C3%AD_projev_pape%C5%BEe_Pia_XII._z_roku_1942&action=edit&redlink=1" class="new" title="Vánoční projev papeže Pia XII. z roku 1942 (stránka neexistuje)">vatikánském rozhlase</a> vyjádřil znepokojení nad rasovým vyvražďováním a v letech 1942–1944 diplomaticky intervenoval ve snaze zablokovat nacistické deportace Židů v různých zemích. Papežův důraz na veřejnou neutralitu a diplomatický jazyk se však stal zdrojem velké kritiky a diskusí.<a href="#cite_note-153">[148]</a> Nicméně v každé zemi pod německou okupací sehráli kněží významnou roli při záchraně Židů.<a href="#cite_note-154">[149]</a> Izraelský historik <a href="/wiki/Pinchas_Lapide" title="Pinchas Lapide">Pinchas Lapide</a> odhadl, že <a href="/w/index.php?title=Z%C3%A1chrana_%C5%BDid%C5%AF_katol%C3%ADky_b%C4%9Bhem_holocaustu&action=edit&redlink=1" class="new" title="Záchrana Židů katolíky během holocaustu (stránka neexistuje)">katolická záchrana Židů</a> činila něco mezi 700 000 a 860 000 osob.<a href="#cite_note-155">[150]</a> <a href="/w/index.php?title=Nacistick%C3%A9_pron%C3%A1sledov%C3%A1n%C3%AD_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve_v_N%C4%9Bmecku&action=edit&redlink=1" class="new" title="Nacistické pronásledování katolické církve v Německu (stránka neexistuje)">Nacistické pronásledování katolické církve</a> bylo nejintenzivnější v <a href="/w/index.php?title=Nacistick%C3%A9_pron%C3%A1sledov%C3%A1n%C3%AD_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve_v_Polsku&action=edit&redlink=1" class="new" title="Nacistické pronásledování katolické církve v Polsku (stránka neexistuje)">Polsku</a> a <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%BD_odboj_proti_nacistick%C3%A9mu_N%C4%9Bmecku&action=edit&redlink=1" class="new" title="Katolický odboj proti nacistickému Německu (stránka neexistuje)">katolický odpor proti nacismu</a> měl různé formy. Do kněžských baráků <a href="/wiki/Koncentra%C4%8Dn%C3%AD_t%C3%A1bor_Dachau" title="Koncentrační tábor Dachau">koncentračního tábora Dachau</a> bylo posláno asi 2 579 katolických duchovních, z toho 400 Němců.<a href="#cite_note-156">[151]</a><a href="#cite_note-157">[152]</a> Tisíce kněží, řeholních sester a bratří bylo uvězněno, odvezeno do koncentračního tábora, mučeno a zavražděno, včetně svatých <a href="/wiki/Maxmili%C3%A1n_Kolbe" title="Maxmilián Kolbe">Maxmiliána Kolbeho</a> a <a href="/wiki/Terezie_Benedikta_od_K%C5%99%C3%AD%C5%BEe" title="Terezie Benedikta od Kříže">Edity Steinové</a>.<a href="#cite_note-158">[153]</a><a href="#cite_note-159">[154]</a> Katolíci bojovali na obou stranách konfliktu. Katoličtí duchovní hráli vedoucí úlohu ve vládě fašistického <a href="/wiki/Slovensk%C3%A1_republika_(1939%E2%80%931945)" title="Slovenská republika (1939–1945)">Slovenského státu</a>, která spolupracovala s nacisty, kopírovala jejich antisemitskou politiku a pomáhala jim provádět holocaust na Slovensku. <a href="/wiki/Jozef_Tiso" title="Jozef Tiso">Jozef Tiso</a>, prezident Slovenského státu a katolický kněz, podporoval deportace slovenských Židů do vyhlazovacích táborů, které prováděla jeho vláda.<a href="#cite_note-160">[155]</a> Vatikán proti těmto deportacím Židů na Slovensku a v dalších nacistických loutkových režimech včetně <a href="/wiki/Vichistick%C3%A1_Francie" title="Vichistická Francie">vichistické Francie</a>, <a href="/wiki/Chorvatsko" title="Chorvatsko">Chorvatska</a>, <a href="/wiki/Bulharsko" title="Bulharsko">Bulharska</a>, <a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Itálie</a> a <a href="/wiki/Ma%C4%8Farsko" title="Maďarsko">Maďarska</a> protestoval.<a href="#cite_note-161">[156]</a><a href="#cite_note-162">[157]</a> Katolická odbojová skupina kolem kněze <a href="/wiki/Heinrich_Maier" title="Heinrich Maier">Heinricha Maiera</a> předala Spojencům plány a výrobní zařízení pro <a href="/wiki/V-1" title="V-1">létající bomby V-1</a>, <a href="/wiki/V-2" title="V-2">rakety V-2</a>, <a href="/wiki/Panzerkampfwagen_VI_Tiger" title="Panzerkampfwagen VI Tiger">tanky Tiger</a>, <a href="/wiki/Messerschmitt_Me_163" title="Messerschmitt Me 163">Messerschmitt Me 163 Komet</a> a další letadla, s nimiž mohli cílit na německé výrobní závody. Mnohé z těchto informací byly důležité pro <a href="/w/index.php?title=Operace_Hydra_(1943)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Operace Hydra (1943) (stránka neexistuje)">operaci Hydra</a> a <a href="/w/index.php?title=Operace_Crossbow&action=edit&redlink=1" class="new" title="Operace Crossbow (stránka neexistuje)">operaci Crossbow</a>, které byly pro <a href="/wiki/Operace_Overlord" title="Operace Overlord">operaci Overlord</a> rozhodující. On a jeho skupina informovali americký <a href="/wiki/Office_of_Strategic_Services" title="Office of Strategic Services">Úřad strategických služeb</a> již na počátku o masovém vyvražďování Židů v Osvětimi. Maier podporoval válku proti nacistům na základě zásady „každá bomba, která dopadne na zbrojní továrny, zkrátí válku a ušetří civilní obyvatelstvo“.<a href="#cite_note-163">[158]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Members_of_the_Royal_22e_Regiment_in_audience_with_Pope_Pius_XII.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8d/Members_of_the_Royal_22e_Regiment_in_audience_with_Pope_Pius_XII.jpg/220px-Members_of_the_Royal_22e_Regiment_in_audience_with_Pope_Pius_XII.jpg" decoding="async" width="220" height="158" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8d/Members_of_the_Royal_22e_Regiment_in_audience_with_Pope_Pius_XII.jpg/330px-Members_of_the_Royal_22e_Regiment_in_audience_with_Pope_Pius_XII.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8d/Members_of_the_Royal_22e_Regiment_in_audience_with_Pope_Pius_XII.jpg/440px-Members_of_the_Royal_22e_Regiment_in_audience_with_Pope_Pius_XII.jpg 2x" data-file-width="633" data-file-height="455" /></a><figcaption>Příslušníci 22. kanadského královského pluku na audienci u papeže <a href="/wiki/Pius_XII." title="Pius XII.">Pia XII.</a> po <a href="/wiki/Vylod%C4%9Bn%C3%AD_u_Anzia" title="Vylodění u Anzia">osvobození Říma</a> v roce 1944 během <a href="/wiki/Druh%C3%A1_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Druhá světová válka">druhé světové války</a>.</figcaption></figure> Kolem roku 1943 plánoval <a href="/wiki/Adolf_Hitler" title="Adolf Hitler">Adolf Hitler</a> únos papeže a jeho internaci v Německu. Generálovi SS Wolffovi dal příslušný rozkaz, aby akci připravil.<a href="#cite_note-164">[159]</a><a href="#cite_note-165">[160]</a> Papeži <a href="/wiki/Pius_XII." title="Pius XII.">Piovi XII.</a> se sice připisuje zásluha za pomoc při <a href="/w/index.php?title=Pape%C5%BE_Pius_XII._a_holocaust&action=edit&redlink=1" class="new" title="Papež Pius XII. a holocaust (stránka neexistuje)">záchraně statisíců Židů</a> během <a href="/wiki/Holokaust" title="Holokaust">holocaustu</a>,<a href="#cite_note-FOOTNOTEBokenkotter2004192-166">[161]</a><a href="#cite_note-Deák-167">[162]</a> církev je však také obviňována, že svým učením podporovala staletí trvající <a href="/wiki/Antisemitismus" title="Antisemitismus">antisemitismus</a><a href="#cite_note-168">[163]</a> a neudělala dost pro zastavení nacistických zvěrstev.<a href="#cite_note-169">[164]</a> Mnozí nacističtí zločinci po druhé světové válce unikli do zámoří také proto, že měli mocné podporovatele z Vatikánu.<a href="#cite_note-170">[165]</a><a href="#cite_note-171">[166]</a><a href="#cite_note-172">[167]</a> Hodnocení Pia XII. je ztíženo prameny, protože církevní archivy za jeho působení ve funkci nuncia, kardinála státního sekretáře a papeže jsou zčásti uzavřeny nebo dosud nezpracovány.<a href="#cite_note-173">[168]</a> V <a href="/wiki/Dubnov%C3%A1_v%C3%A1lka_(Jugosl%C3%A1vie)" title="Dubnová válka (Jugoslávie)">rozvrácené Jugoslávii</a> církev podporovala nacisty nastolený chorvatský katolický fašistický režim <a href="/wiki/Usta%C5%A1ovci" title="Ustašovci">ustašovců</a> kvůli jeho antikomunistické ideologii a kvůli možnosti obnovit katolický vliv v regionu po rozpadu <a href="/wiki/Rakousko-Uhersko" title="Rakousko-Uhersko">Rakouska-Uherska</a>.<a href="#cite_note-Phayer2000p32-174">[169]</a> Formálně však neuznala <a href="/wiki/Nez%C3%A1visl%C3%BD_st%C3%A1t_Chorvatsko" title="Nezávislý stát Chorvatsko">Nezávislý stát Chorvatsko</a> (NDH).<a href="#cite_note-Phayer2000p32-174">[169]</a> Přestože byla informována o <a href="/w/index.php?title=Genocida_Srb%C5%AF_v_nez%C3%A1visl%C3%A9m_st%C3%A1t%C4%9B_Chorvatsko&action=edit&redlink=1" class="new" title="Genocida Srbů v nezávislém státě Chorvatsko (stránka neexistuje)">genocidě, kterou režim páchal na pravoslavných Srbech</a>, <a href="/w/index.php?title=Holokaust_v_nez%C3%A1visl%C3%A9m_st%C3%A1t%C4%9B_Chorvatsko&action=edit&redlink=1" class="new" title="Holokaust v nezávislém státě Chorvatsko (stránka neexistuje)">Židech</a> a dalších nechorvatských obyvatelích, církev proti ní veřejně nevystupovala a raději vyvíjela nátlak prostřednictvím diplomacie.<a href="#cite_note-175">[170]</a> Historik <a href="/w/index.php?title=Jozo_Toma%C5%A1evi%C4%87&action=edit&redlink=1" class="new" title="Jozo Tomašević (stránka neexistuje)">Jozo Tomašević</a> při hodnocení postoje Vatikánu píše, že „se zdá, že katolická církev plně podporovala režim [Ustaše] a jeho politiku“.<a href="#cite_note-176">[171]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Počátek_studené_války">Počátek studené války</h4>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=13" title="Editace sekce: Počátek studené války" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=13" title="Editovat zdrojový kód sekce Počátek studené války">editovat zdroj</a>]</div> V <a href="/w/index.php?title=Pov%C3%A1le%C4%8Dn%C3%A9_obdob%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Poválečné období (stránka neexistuje)">poválečném období</a> komunistické vlády ve <a href="/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_Evropa" title="Střední Evropa">střední</a> a <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_Evropa" title="Východní Evropa">východní Evropě</a> přísně omezovaly náboženské svobody.<a href="#cite_note-communist-132">[127]</a> Přestože někteří kněží a věřící spolupracovali s komunistickým režimem,<a href="#cite_note-177">[172]</a> mnoho dalších bylo uvězněno, deportováno nebo popraveno. Církev byla důležitým aktérem <a href="/wiki/P%C3%A1d_komunismu_v_Evrop%C4%9B" title="Pád komunismu v Evropě">pádu komunismu v Evropě</a>, zejména v <a href="/wiki/Polsk%C3%A1_lidov%C3%A1_republika" title="Polská lidová republika">Polské lidové republice</a>.<a href="#cite_note-178">[173]</a> Vítězství komunistů v <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Čínská občanská válka">čínské občanské válce</a> v roce 1949 vedlo k vypovězení všech zahraničních misionářů.<a href="#cite_note-FOOTNOTEBokenkotter2004356–358-179">[174]</a> Nová vláda také vytvořila <a href="/wiki/Vlasteneck%C3%A9_sdru%C5%BEen%C3%AD_%C4%8D%C3%ADnsk%C3%BDch_katol%C3%ADk%C5%AF" title="Vlastenecké sdružení čínských katolíků">Vlasteneckou církev</a> a jmenovala její biskupy. Tato jmenování byla zpočátku Římem odmítána, než byla mnohá z nich přijata.<a href="#cite_note-180">[175]</a> V 60. letech během <a href="/wiki/Kulturn%C3%AD_revoluce" title="Kulturní revoluce">kulturní revoluce</a> čínští komunisté uzavřeli všechna náboženská zařízení. Když byly čínské kostely nakonec znovu otevřeny, zůstaly pod kontrolou Vlastenecké církve. Mnoho katolických kněží bylo nadále posíláno do vězení za to, že se odmítli zříci věrnosti Římu.<a href="#cite_note-181">[176]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Druhý_vatikánský_koncil">Druhý vatikánský koncil</h4>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=14" title="Editace sekce: Druhý vatikánský koncil" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=14" title="Editovat zdrojový kód sekce Druhý vatikánský koncil">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Second_Vatican_Council_by_Lothar_Wolleh_003.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/51/Second_Vatican_Council_by_Lothar_Wolleh_003.jpg/220px-Second_Vatican_Council_by_Lothar_Wolleh_003.jpg" decoding="async" width="220" height="220" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/51/Second_Vatican_Council_by_Lothar_Wolleh_003.jpg/330px-Second_Vatican_Council_by_Lothar_Wolleh_003.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/51/Second_Vatican_Council_by_Lothar_Wolleh_003.jpg/440px-Second_Vatican_Council_by_Lothar_Wolleh_003.jpg 2x" data-file-width="1328" data-file-height="1328" /></a><figcaption>Biskupové naslouchající během <a href="/wiki/Druh%C3%BD_vatik%C3%A1nsk%C3%BD_koncil" title="Druhý vatikánský koncil">Druhého vatikánského koncilu</a></figcaption></figure> <dl><dd>Hlavní článek: <a href="/wiki/Druh%C3%BD_vatik%C3%A1nsk%C3%BD_koncil" title="Druhý vatikánský koncil">Druhý vatikánský koncil</a> a <a href="/w/index.php?title=Pokonciln%C3%AD_d%C4%9Bjiny_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve&action=edit&redlink=1" class="new" title="Pokoncilní dějiny katolické církve (stránka neexistuje)">Pokoncilní dějiny katolické církve</a></dd></dl> <a href="/wiki/Druh%C3%BD_vatik%C3%A1nsk%C3%BD_koncil" title="Druhý vatikánský koncil">Druhý vatikánský koncil</a> (1962–1965) zavedl nejvýznamnější změny v katolické praxi od <a href="/wiki/Tridentsk%C3%BD_koncil" title="Tridentský koncil">Tridentského koncilu</a>, který se konal o čtyři století dříve.<a href="#cite_note-182">[177]</a> Tento ekumenický koncil, iniciovaný papežem <a href="/wiki/Jan_XXIII." title="Jan XXIII.">Janem XXIII.</a>, zmodernizoval praxi katolické církve, umožnil sloužit mši v <a href="/wiki/Vernakul%C3%A1rn%C3%AD_jazyk" title="Vernakulární jazyk">místním jazyce</a> a podpořil „plně vědomou a aktivní účast na liturgickém slavení“.<a href="#cite_note-183">[178]</a> Jeho záměrem bylo užší zapojení církve do současného světa (<a href="/wiki/Aggiornamento" title="Aggiornamento">aggiornamento</a>), což jeho zastánci označovali jako „otevření oken“.<a href="#cite_note-Duffy272-184">[179]</a> Kromě změn v liturgii vedl ke změnám v přístupu církve k <a href="/wiki/Ekumenismus" title="Ekumenismus">ekumenismu</a><a href="#cite_note-185">[180]</a> a k výzvě ke zlepšení vztahů s nekřesťanskými náboženstvími, zejména s <a href="/wiki/Judaismus" title="Judaismus">judaismem</a>, v dokumentu <a href="/wiki/Nostra_aetate" title="Nostra aetate">Nostra aetate</a>.<a href="#cite_note-186">[181]</a> Koncil však při provádění svých reforem vyvolal značné kontroverze: zastánci „<a href="/w/index.php?title=Duch_II._vatik%C3%A1nsk%C3%A9ho_koncilu&action=edit&redlink=1" class="new" title="Duch II. vatikánského koncilu (stránka neexistuje)">Ducha II. vatikánského koncilu</a>“, jako například švýcarský teolog <a href="/wiki/Hans_K%C3%BCng" title="Hans Küng">Hans Küng</a>, tvrdili, že II. vatikánský koncil „nezašel dostatečně daleko“, aby změnil církevní politiku.<a href="#cite_note-187">[182]</a> <a href="/wiki/Katolick%C3%BD_tradicionalismus" title="Katolický tradicionalismus">Tradicionalističtí katolíci</a>, jako například <a href="/wiki/Arcibiskup" title="Arcibiskup">arcibiskup</a> <a href="/wiki/Marcel_Lefebvre" title="Marcel Lefebvre">Marcel Lefebvre</a>, však koncil ostře kritizovali a tvrdili, že jeho liturgické reformy vedly mimo jiné „ke zničení svaté mešní oběti a svátostí“.<a href="#cite_note-188">[183]</a> Současně s koncilem i po něm se zvýšila pozornost věnovaná některým naukám katolické církve; mezi ně patřilo i učení církve o nemorálnosti <a href="/wiki/Antikoncepce" title="Antikoncepce">antikoncepce</a>. Nedávné zavedení <a href="/wiki/Hormon%C3%A1ln%C3%AD_antikoncepce" title="Hormonální antikoncepce">hormonální antikoncepce</a> (včetně „pilulky“), o níž se někteří domnívali, že se morálně liší od předchozích metod, přimělo Jana XXIII. k vytvoření výboru, který mu měl poradit ohledně morálních a teologických problémů s novou metodou.<a href="#cite_note-189">[184]</a><a href="#cite_note-190">[185]</a> Papež <a href="/wiki/Pavel_VI." title="Pavel VI.">Pavel VI.</a> později rozšířil působnost výboru tak, aby volně zkoumal všechny metody, a nezveřejněná závěrečná zpráva výboru prý navrhovala povolit alespoň některé metody antikoncepce. Pavel VI. s předloženými argumenty nesouhlasil a nakonec vydal <a href="/wiki/Humanae_vitae" title="Humanae vitae">Humanae vitae</a> s tím, že potvrzuje stálé učení církve proti antikoncepci. Výslovně zahrnoval hormonální metody mezi zakázané.<a href="#cite_note-pozn6-191">[p 6]</a> Tento dokument vyvolal u řady katolíků převážně negativní odezvu.<a href="#cite_note-192">[186]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Jan_Pavel_II.">Jan Pavel II.</h4>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=15" title="Editace sekce: Jan Pavel II." class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=15" title="Editovat zdrojový kód sekce Jan Pavel II.">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní článek: <a href="/wiki/Jan_Pavel_II." title="Jan Pavel II.">Jan Pavel II.</a></dd></dl> V roce 1978 se <a href="/wiki/Jan_Pavel_II." title="Jan Pavel II.">Jan Pavel II.</a>, bývalý <a href="/wiki/Krakovsk%C3%BD_arcibiskup" class="mw-redirect" title="Krakovský arcibiskup">krakovský arcibiskup</a> v <a href="/wiki/Polsk%C3%A1_lidov%C3%A1_republika" title="Polská lidová republika">Polské lidové republice</a>, stal prvním neitalským papežem po 455 letech. Jeho 26,5letý <a href="/wiki/Pontifik%C3%A1t" title="Pontifikát">pontifikát</a> byl jedním z nejdelších v dějinách.<a href="#cite_note-193">[187]</a> <a href="/wiki/Michail_Gorba%C4%8Dov" title="Michail Gorbačov">Michail Gorbačov</a>, prezident <a href="/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%BD_svaz" title="Sovětský svaz">Sovětského svazu</a>, připsal polskému papeži zásluhu na urychlení pádu komunismu v Evropě.<a href="#cite_note-194">[188]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:President_Ronald_Reagan_and_Nancy_Reagan_meet_with_Pope_John_Paul_II_at_the_Vatican_Library.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/92/President_Ronald_Reagan_and_Nancy_Reagan_meet_with_Pope_John_Paul_II_at_the_Vatican_Library.jpg/220px-President_Ronald_Reagan_and_Nancy_Reagan_meet_with_Pope_John_Paul_II_at_the_Vatican_Library.jpg" decoding="async" width="220" height="144" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/92/President_Ronald_Reagan_and_Nancy_Reagan_meet_with_Pope_John_Paul_II_at_the_Vatican_Library.jpg/330px-President_Ronald_Reagan_and_Nancy_Reagan_meet_with_Pope_John_Paul_II_at_the_Vatican_Library.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/92/President_Ronald_Reagan_and_Nancy_Reagan_meet_with_Pope_John_Paul_II_at_the_Vatican_Library.jpg/440px-President_Ronald_Reagan_and_Nancy_Reagan_meet_with_Pope_John_Paul_II_at_the_Vatican_Library.jpg 2x" data-file-width="4000" data-file-height="2617" /></a><figcaption>Papež <a href="/wiki/Jan_Pavel_II." title="Jan Pavel II.">Jan Pavel II.</a> měl velký vliv na konec <a href="/wiki/Studen%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Studená válka">studené války</a> a <a href="/wiki/P%C3%A1d_komunismu_v_Evrop%C4%9B" title="Pád komunismu v Evropě">pád komunismu</a>. Na snímku s americkým prezidentem <a href="/wiki/Ronald_Reagan" title="Ronald Reagan">Ronaldem Reaganem</a> a jeho ženou <a href="/wiki/Nancy_Reaganov%C3%A1" title="Nancy Reaganová">Nancy</a> v roce 1982.</figcaption></figure> Jan Pavel II. se snažil evangelizovat stále <a href="/wiki/Sekularismus" title="Sekularismus">sekulárnější svět</a>. Zavedl <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A9_dny_ml%C3%A1de%C5%BEe" title="Světové dny mládeže">Světový den mládeže</a> jako „celosvětové setkání s papežem“ pro mladé lidi; nyní se koná každé dva až tři roky.<a href="#cite_note-195">[189]</a> Cestoval více než kterýkoli jiný papež, navštívil 129 zemí<a href="#cite_note-196">[190]</a> a jako prostředek šíření církevního učení používal televizi a rozhlas. Zdůraznil také <a href="/w/index.php?title=D%C5%AFstojnost_pr%C3%A1ce&action=edit&redlink=1" class="new" title="Důstojnost práce (stránka neexistuje)">důstojnost práce</a> a přirozená práva dělníků na <a href="/wiki/%C5%BDivotn%C3%AD_minimum" title="Životní minimum">spravedlivou mzdu</a> a bezpečné podmínky v <a href="/wiki/Laborem_exercens" title="Laborem exercens">Laborem exercens</a>.<a href="#cite_note-197">[191]</a> V <a href="/wiki/Evangelium_vitae" title="Evangelium vitae">Evangelium vitae</a> zdůraznil několik církevních učení, včetně morálního napomenutí proti <a href="/wiki/Interrupce" title="Interrupce">potratům</a>, <a href="/wiki/Eutanazie" title="Eutanazie">eutanazii</a> a proti rozšířenému používání trestu smrti.<a href="#cite_note-198">[192]</a> Od konce 20. století je katolická církev <a href="/w/index.php?title=Kritika_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kritika katolické církve (stránka neexistuje)">kritizována</a> za své učení o <a href="/wiki/Pohled_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve_na_pohlavn%C3%AD_styk" title="Pohled katolické církve na pohlavní styk">sexualitě</a>, nemožnost <a href="/w/index.php?title=Sv%C4%9Bcen%C3%AD_%C5%BEen_a_katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&redlink=1" class="new" title="Svěcení žen a katolická církev (stránka neexistuje)">svěcení žen</a> a řešení <a href="/wiki/Sexu%C3%A1ln%C3%AD_skand%C3%A1ly_katolick%C3%BDch_duchovn%C3%ADch" title="Sexuální skandály katolických duchovních">případů sexuálního zneužívání</a>. V roce 1992 Vatikán uznal svou chybu, když před 359 lety pronásledoval <a href="/wiki/Galileo_Galilei" title="Galileo Galilei">Galilea</a> za to, že dokázal, že Země obíhá kolem Slunce.<a href="#cite_note-199">[193]</a><a href="#cite_note-200">[194]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="21._století">21. století</h4>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=16" title="Editace sekce: 21. století" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=16" title="Editovat zdrojový kód sekce 21. století">editovat zdroj</a>]</div> V roce 2005 byl po smrti Jana Pavla II. zvolen papežem <a href="/wiki/Benedikt_XVI." title="Benedikt XVI.">Benedikt XVI.</a>, který za Jana Pavla II. vedl <a href="/wiki/Dikasterium_pro_nauku_v%C3%ADry" title="Dikasterium pro nauku víry">Kongregaci pro nauku víry</a>. Byl známý tím, že prosazoval tradiční <a href="/w/index.php?title=K%C5%99es%C5%A5ansk%C3%A9_hodnoty&action=edit&redlink=1" class="new" title="Křesťanské hodnoty (stránka neexistuje)">křesťanské hodnoty</a> proti <a href="/wiki/Sekularizace" title="Sekularizace">sekularizaci</a><a href="#cite_note-201">[195]</a> a že rozšířil používání <a href="/wiki/Tridentsk%C3%A1_m%C5%A1e" title="Tridentská mše">tridentské mše</a>, jak ji obsahuje <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%BD_mis%C3%A1l" title="Římský misál">Římský misál</a> z roku 1962, kterou nazval „mimořádná forma“.<a href="#cite_note-202">[196]</a> V roce 2012, v roce 50. výročí II. vatikánského koncilu, se na shromáždění <a href="/wiki/Biskupsk%C3%BD_sn%C4%9Bm" class="mw-redirect" title="Biskupský sněm">biskupské synody</a> diskutovalo o reevangelizaci <a href="/wiki/Matrikov%C3%BD_katol%C3%ADk" title="Matrikový katolík">matrikových katolíků</a> ve <a href="/wiki/Vysp%C4%9Bl%C3%A1_zem%C4%9B" title="Vyspělá země">vyspělých zemích</a>.<a href="#cite_note-203">[197]</a> S odvoláním na slabosti pokročilého věku Benedikt v roce 2013 <a href="/wiki/Rezignace_pape%C5%BEe_Benedikta_XVI." title="Rezignace papeže Benedikta XVI.">rezignoval</a> a stal se prvním papežem, který tak učinil po téměř 600 letech.<a href="#cite_note-204">[198]</a> Jeho rezignace vyvolala polemiku mezi nevelkou částí katolíků, kteří tvrdí, že Benedikt nerezignoval na papežský úřad v plném rozsahu.<a href="#cite_note-205">[199]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Papež_František">Papež František</h4>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=17" title="Editace sekce: Papež František" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=17" title="Editovat zdrojový kód sekce Papež František">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní článek: <a href="/wiki/Franti%C5%A1ek_(pape%C5%BE)" title="František (papež)">Papež František</a></dd></dl> Papež František, 266. papež katolické církve, vystřídal v roce 2013 Benedikta XVI. jako první papež z <a href="/wiki/Amerika" title="Amerika">Ameriky</a>, první z <a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_polokoule" title="Jižní polokoule">jižní polokoule</a> a první mimoevropský papež od dob syrského <a href="/wiki/%C5%98eho%C5%99_III." title="Řehoř III.">Řehoře III.</a>, který úřadoval v 8. století. Papež František je známý svou <a href="/wiki/Pokora" title="Pokora">pokorou</a>, důrazem na Boží milosrdenství, péčí o chudé a <a href="/wiki/%C5%BDivotn%C3%AD_prost%C5%99ed%C3%AD" title="Životní prostředí">životní prostředí</a>, jakož i angažovaností v <a href="/wiki/Mezin%C3%A1bo%C5%BEensk%C3%BD_dialog" title="Mezináboženský dialog">mezináboženském dialogu</a>. Mediální komentátoři Rachel Donadio z <a href="/w/index.php?title=The_Atlantic&action=edit&redlink=1" class="new" title="The Atlantic (stránka neexistuje)">The Atlantic</a> a Brandon Ambrosino z <a href="/w/index.php?title=Vox_Media&action=edit&redlink=1" class="new" title="Vox Media (stránka neexistuje)">Voxu</a> připisují papeži Františkovi méně formální přístup k papežství než jeho předchůdci.<a href="#cite_note-206">[200]</a><a href="#cite_note-207">[201]</a> Papež František je vysoce hodnocen za své úsilí „dále uzavřít téměř tisícileté odcizení s <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_pravoslavn%C3%A1_c%C3%ADrkev" class="mw-redirect" title="Východní pravoslavná církev">pravoslavnými církvemi</a>“.<a href="#cite_note-208">[202]</a> Jeho instalace se zúčastnil <a href="/wiki/Bartolom%C4%9Bj_I." title="Bartoloměj I.">konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I.</a> z <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_pravoslavn%C3%A1_c%C3%ADrkev" class="mw-redirect" title="Východní pravoslavná církev">východní pravoslavné církve</a>,<a href="#cite_note-209">[203]</a> což je poprvé od <a href="/wiki/Velk%C3%A9_schizma" title="Velké schizma">velkého schizmatu</a> v roce 1054, kdy se <a href="/wiki/Seznam_konstantinopolsk%C3%BDch_patriarch%C5%AF" title="Seznam konstantinopolských patriarchů">konstantinopolský ekumenický patriarcha</a> zúčastnil papežské instalace.<a href="#cite_note-210">[204]</a> 12. února 2016 se papež František a <a href="/wiki/Kirill_(patriarcha_moskevsk%C3%BD)" title="Kirill (patriarcha moskevský)">moskevský patriarcha Kirill</a>, hlava největší východní pravoslavné církve, setkali v <a href="/wiki/Havana" title="Havana">Havaně</a> na <a href="/wiki/Kuba" title="Kuba">Kubě</a> a vydali <a href="/wiki/Spole%C4%8Dn%C3%A9_prohl%C3%A1%C5%A1en%C3%AD_pape%C5%BEe_Franti%C5%A1ka_a_patriarchy_Kirilla" title="Společné prohlášení papeže Františka a patriarchy Kirilla">společné prohlášení</a>, v němž vyzvali k obnovení jednoty křesťanů mezi oběma církvemi. Bylo to údajně první setkání na takto vysoké úrovni mezi oběma církvemi od <a href="/wiki/Velk%C3%A9_schizma" title="Velké schizma">velkého schizmatu</a> v roce 1054.<a href="#cite_note-211">[205]</a> Třetí <a href="/wiki/Synoda_o_rodin%C4%9B_(2014%E2%80%932015)" title="Synoda o rodině (2014–2015)">mimořádné generální shromáždění biskupské synody se v roce 2014</a> zabývalo službou církve rodinám a manželstvím a katolíkům v „neregulérních“ vztazích, jako jsou ti, kteří se <a href="/wiki/Rozvod" title="Rozvod">rozvedli</a> a znovu uzavřeli sňatek mimo církev, aniž by byl <a href="/wiki/Deklarace_nulity" title="Deklarace nulity">prohlášen za neplatný</a>.<a href="#cite_note-212">[206]</a><a href="#cite_note-213">[207]</a> Zatímco někteří jej přivítali, jiní jej kritizovali pro údajnou nejednoznačnost a vyvolali polemiky mezi jednotlivými představiteli odlišných názorů.<a href="#cite_note-214">[208]</a> V roce 2017 během návštěvy <a href="/wiki/Egypt" title="Egypt">Egypta</a> papež František obnovil vzájemné uznávání křtu s <a href="/wiki/Koptsk%C3%A1_pravoslavn%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Koptská pravoslavná církev">koptskou pravoslavnou církví</a>.<a href="#cite_note-215">[209]</a> V roce 2021 vydal papež František apoštolský list <a href="/wiki/Traditionis_custodes" title="Traditionis custodes">Traditionis Custodes</a>, v němž zrušil některá povolení, která jeho předchůdce udělil slavení mimořádné formy římského ritu, a zdůraznil, že papež František dává přednost řádné formě.<a href="#cite_note-traditionis-216">[210]</a> 1. dubna 2022 se papež během setkání delegace zástupců <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_n%C3%A1rody" title="První národy">kanadských indiánských kmenů</a> s papežem Františkem ve Vatikánu omluvil za chování některých členů římskokatolické církve v kanadském systému <a href="/wiki/Kanadsk%C3%A9_reziden%C4%8Dn%C3%AD_%C5%A1koly_pro_p%C5%AFvodn%C3%AD_obyvatele" title="Kanadské rezidenční školy pro původní obyvatele">indiánských rezidenčních škol</a>.<a href="#cite_note-217">[211]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Organizace">Organizace</h2>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=18" title="Editace sekce: Organizace" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=18" title="Editovat zdrojový kód sekce Organizace">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní článek: <a href="/wiki/Hierarchie_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve" title="Hierarchie katolické církve">Hierarchie katolické církve</a> a <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev_podle_jednotliv%C3%BDch_zem%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Katolická církev podle jednotlivých zemí (stránka neexistuje)">Katolická církev podle jednotlivých zemí</a></dd></dl> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Emblem_of_the_Papacy_SE.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/81/Emblem_of_the_Papacy_SE.svg/220px-Emblem_of_the_Papacy_SE.svg.png" decoding="async" width="220" height="298" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/81/Emblem_of_the_Papacy_SE.svg/330px-Emblem_of_the_Papacy_SE.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/81/Emblem_of_the_Papacy_SE.svg/440px-Emblem_of_the_Papacy_SE.svg.png 2x" data-file-width="815" data-file-height="1105" /></a><figcaption>„Dám ti klíče království nebeského, a co odmítneš na zemi, bude odmítnuto v nebi, a co přijmeš na zemi, bude přijato v nebi.“, řekl <a href="/wiki/Je%C5%BE%C3%AD%C5%A1_Kristus" title="Ježíš Kristus">Ježíš</a> Petrovi v <a href="/wiki/Evangelium_podle_Matou%C5%A1e" title="Evangelium podle Matouše">Matoušově evangeliu</a> – <a href="/wiki/Evangelium_podle_Matou%C5%A1e" title="Evangelium podle Matouše">Mt</a> 16, 19 (<a href="https://cs.wikisource.org/wiki/Bible_kralick%C3%A1_(1918)/Matou%C5%A1#16:19" class="extiw" title="s:Bible kralická (1918)/Matouš">Kral</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.bibleserver.com/CEP/Mt16%2C19">ČEP</a>). Zkřížené zlaté a stříbrné klíče od Svatého stolce symbolizují klíče <a href="/wiki/Petr_(apo%C5%A1tol)" title="Petr (apoštol)">Šimona Petra</a> a představují moc papežského úřadu rozvazovat a svazovat. <a href="/wiki/Pape%C5%BEsk%C3%A1_ti%C3%A1ra" class="mw-redirect" title="Papežská tiára">Papežská tiára</a> s trojitou korunou symbolizuje trojí moc papeže jako „otce králů“, „vládce světa“ a „<a href="/w/index.php?title=Krist%C5%AFv_n%C3%A1m%C4%9Bstek&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kristův náměstek (stránka neexistuje)">náměstka Kristova</a>“. Zlatý kříž na <a href="/w/index.php?title=Mondeo&action=edit&redlink=1" class="new" title="Mondeo (stránka neexistuje)">mondeu</a> (<a href="/wiki/Gl%C3%B3bus" title="Glóbus">zeměkouli</a>) převyšující tiáru symbolizuje Ježíšovu svrchovanost.</figcaption></figure> Katolická církev má <a href="/w/index.php?title=Biskupsk%C3%A9_uspo%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Biskupské uspořádání (stránka neexistuje)">biskupské uspořádání</a>, v jehož čele stojí biskupové, kteří přijali <a href="/wiki/Sv%C4%9Bcen%C3%AD" title="Svěcení">svátost svěcení</a> a kteří mají formální pravomoc spravovat církev.<a href="#cite_note-218">[212]</a><a href="#cite_note-219">[213]</a> Existují tři úrovně duchovenstva: episkopát, tvořený biskupy, kteří mají <a href="/w/index.php?title=C%C3%ADrkevn%C3%AD_jurisdikce&action=edit&redlink=1" class="new" title="Církevní jurisdikce (stránka neexistuje)">jurisdikci</a> nad geografickou oblastí zvanou <a href="/wiki/Diec%C3%A9ze" title="Diecéze">diecéze</a> nebo <a href="/wiki/Eparchie" title="Eparchie">eparchie</a>; presbyterát, tvořený kněžími vysvěcenými biskupy, kteří působí v místních diecézích nebo řeholních řádech; a diakonát, tvořený jáhny, kteří pomáhají biskupům a kněžím v různých služebných rolích. V konečném důsledku stojí v čele celé katolické církve <a href="/wiki/Pape%C5%BE" title="Papež">římský biskup</a>, známý jako papež (<a href="/wiki/Latina" title="Latina">latinsky</a> papa, <a href="/w/index.php?title=Doslovn%C3%BD_p%C5%99eklad&action=edit&redlink=1" class="new" title="Doslovný překlad (stránka neexistuje)">dosl.</a> „otec“), jehož jurisdikce se nazývá <a href="/wiki/Svat%C3%BD_stolec" title="Svatý stolec">Svatý stolec</a> (latinsky Sancta Sedes).<a href="#cite_note-220">[214]</a> Souběžně s diecézní strukturou působí řada <a href="/wiki/%C5%98eholn%C3%AD_institut" title="Řeholní institut">řeholních institutů</a>, které fungují autonomně, přičemž často podléhají pouze autoritě papeže, i když někdy podléhají místnímu biskupovi. Většina řeholních institutů má pouze mužské nebo ženské členy, ale některé mají obojí. <a href="/w/index.php?title=Katoli%C4%8Dt%C3%AD_laici&action=edit&redlink=1" class="new" title="Katoličtí laici (stránka neexistuje)">Laičtí členové</a> navíc pomáhají při mnoha liturgických úkonech během bohoslužeb. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Svatý_stolec,_papežství,_římská_kurie_a_kardinálské_kolegium">Svatý stolec, papežství, římská kurie a kardinálské kolegium</h3>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=19" title="Editace sekce: Svatý stolec, papežství, římská kurie a kardinálské kolegium" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=19" title="Editovat zdrojový kód sekce Svatý stolec, papežství, římská kurie a kardinálské kolegium">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní článek: <a href="/wiki/Svat%C3%BD_stolec" title="Svatý stolec">Svatý stolec</a>, <a href="/wiki/Pape%C5%BE" title="Papež">Papež</a>, <a href="/wiki/Pape%C5%BEsk%C3%A1_kurie" class="mw-redirect" title="Papežská kurie">Papežská kurie</a> a <a href="/wiki/Kolegium_kardin%C3%A1l%C5%AF" title="Kolegium kardinálů">Kolegium kardinálů</a></dd> <dd>Další informace: <a href="/wiki/Seznam_pape%C5%BE%C5%AF" title="Seznam papežů">Seznam papežů</a></dd></dl> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Canonization_2014-The_Canonization_of_Saint_John_XXIII_and_Saint_John_Paul_II_(14036966125).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/05/Canonization_2014-The_Canonization_of_Saint_John_XXIII_and_Saint_John_Paul_II_%2814036966125%29.jpg/220px-Canonization_2014-The_Canonization_of_Saint_John_XXIII_and_Saint_John_Paul_II_%2814036966125%29.jpg" decoding="async" width="220" height="207" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/05/Canonization_2014-The_Canonization_of_Saint_John_XXIII_and_Saint_John_Paul_II_%2814036966125%29.jpg/330px-Canonization_2014-The_Canonization_of_Saint_John_XXIII_and_Saint_John_Paul_II_%2814036966125%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/05/Canonization_2014-The_Canonization_of_Saint_John_XXIII_and_Saint_John_Paul_II_%2814036966125%29.jpg/440px-Canonization_2014-The_Canonization_of_Saint_John_XXIII_and_Saint_John_Paul_II_%2814036966125%29.jpg 2x" data-file-width="2913" data-file-height="2746" /></a><figcaption>František je <a href="/wiki/Seznam_pape%C5%BE%C5%AF" title="Seznam papežů">266.</a> papežem katolické církve, který je z <a href="/w/index.php?title=Zdvo%C5%99ilostn%C3%AD_titul&action=edit&redlink=1" class="new" title="Zdvořilostní titul (stránka neexistuje)">titulu</a> své funkce (<a href="/wiki/Ex_offo" title="Ex offo">ex officio</a>) římským biskupem a nejvyšším představitelem Vatikánu. Byl zvolen na papežském <a href="/wiki/Konkl%C3%A1ve_v_roce_2013" title="Konkláve v roce 2013">konkláve v roce 2013</a>.</figcaption></figure> V čele<a href="#cite_note-pozn7-221">[p 7]</a><a href="#cite_note-222">[215]</a><a href="#cite_note-223">[216]</a><a href="#cite_note-224">[217]</a> <a href="/wiki/Hierarchie_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve" title="Hierarchie katolické církve">hierarchie katolické církve</a> stojí papež<a href="#cite_note-225">[218]</a><a href="#cite_note-226">[219]</a> – aktuálně <a href="/wiki/Franti%C5%A1ek_(pape%C5%BE)" title="František (papež)">papež František</a>, který byl zvolen 13. března 2013 <a href="/wiki/Konkl%C3%A1ve_v_roce_2013" title="Konkláve v roce 2013">papežském konkláve</a>.<a href="#cite_note-227">[220]</a> Úřad papeže se nazývá papežství. Katolická církev zastává názor, že Kristus ustanovil papežství poté, co předal <a href="/w/index.php?title=Kl%C3%AD%C4%8De_od_nebes&action=edit&redlink=1" class="new" title="Klíče od nebes (stránka neexistuje)">klíče od nebes</a> <a href="/wiki/Petr_(apo%C5%A1tol)" title="Petr (apoštol)">svatému Petrovi</a>. Jeho církevní jurisdikce se nazývá <a href="/wiki/Svat%C3%BD_stolec" title="Svatý stolec">Svatý stolec</a> nebo <a href="/wiki/Svat%C3%BD_stolec" title="Svatý stolec">Apoštolský stolec</a> (což znamená stolec apoštola Petra).<a href="#cite_note-228">[221]</a><a href="#cite_note-229">[222]</a> Papeži přímo slouží Římská kurie, ústřední řídící orgán, který spravuje každodenní záležitosti katolické církve. Papež je také <a href="/wiki/Suver%C3%A9n" class="mw-disambig" title="Suverén">suverénem</a> <a href="/wiki/Vatik%C3%A1n" title="Vatikán">Vatikánu</a>,<a href="#cite_note-230">[223]</a> malého <a href="/wiki/M%C4%9Bstsk%C3%BD_st%C3%A1t" title="Městský stát">městského státu</a>, který je zcela uzavřen v rámci města <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADm" title="Řím">Říma</a> a který je od Svatého stolce samostatnou <a href="/wiki/Entita" class="mw-disambig" title="Entita">entitou</a>. Právě jako hlava Svatého stolce, nikoliv jako hlava městského státu Vatikán, přijímá papež velvyslance států a vysílá k nim své diplomatické zástupce.<a href="#cite_note-231">[224]</a> Svatý stolec také uděluje <a href="/wiki/%C5%98%C3%A1dy,_vyznamen%C3%A1n%C3%AD_a_medaile_Vatik%C3%A1nu" title="Řády, vyznamenání a medaile Vatikánu">řády, vyznamenání a medaile</a>, například <a href="/wiki/Ryt%C3%AD%C5%99sk%C3%BD_%C5%99%C3%A1d" title="Rytířský řád">rytířské řády</a> mající svůj původ ze středověku. Zatímco slavná <a href="/wiki/Bazilika_svat%C3%A9ho_Petra" title="Bazilika svatého Petra">bazilika svatého Petra</a> se nachází ve Vatikánu, nad tradičním místem <a href="/w/index.php?title=Hrob_svat%C3%A9ho_Petra&action=edit&redlink=1" class="new" title="Hrob svatého Petra (stránka neexistuje)">hrobu svatého Petra</a>, papežskou <a href="/wiki/Katedr%C3%A1la" title="Katedrála">katedrálou</a> pro římskou diecézi je <a href="/wiki/Later%C3%A1nsk%C3%A1_bazilika" title="Lateránská bazilika">arcibiskupská bazilika svatého Jana v Lateráně</a>, která se nachází na území města Říma, ačkoli požívá <a href="/wiki/Exteritorialita" title="Exteritorialita">exteritoriálních</a> výsad akreditovaných pro Svatý stolec. <a href="/wiki/Kardin%C3%A1l" title="Kardinál">Kardinálská</a> hodnost je čestná hodnost, kterou papež uděluje některým duchovním, například vedoucím představitelům římské kurie, biskupům působícím ve velkých městech a významným teologům. Pro radu a pomoc při řízení se papež může obrátit na <a href="/wiki/Kolegium_kardin%C3%A1l%C5%AF" title="Kolegium kardinálů">kardinálské kolegium</a>.<a href="#cite_note-McDonough227-232">[225]</a> Po smrti nebo odstoupení papeže<a href="#cite_note-pozn8-233">[p 8]</a><a href="#cite_note-duffy415-234">[226]</a> působí členové kardinálského kolegia, kteří jsou mladší 80 let, jako <a href="/w/index.php?title=Volebn%C3%AD_kolegium&action=edit&redlink=1" class="new" title="Volební kolegium (stránka neexistuje)">volební kolegium</a>, které se schází na <a href="/wiki/Konkl%C3%A1ve" title="Konkláve">papežském konkláve</a>, aby zvolilo nástupce.<a href="#cite_note-duffy416-235">[227]</a> Ačkoli konkláve může zvolit za papeže kteréhokoli katolíka mužského pohlaví, od roku 1389 jsou voleni pouze kardinálové.<a href="#cite_note-duffy417and18-236">[228]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Kanonické_právo">Kanonické právo</h3>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=20" title="Editace sekce: Kanonické právo" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=20" title="Editovat zdrojový kód sekce Kanonické právo">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní článek: <a href="/wiki/Kanonick%C3%A9_pr%C3%A1vo_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve" title="Kanonické právo katolické církve">Kanonické právo katolické církve</a></dd> <dd>Viz též: <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_liturgie&action=edit&redlink=1" class="new" title="Katolická liturgie (stránka neexistuje)">Katolická liturgie</a></dd></dl> <a href="/wiki/Kanonick%C3%A9_pr%C3%A1vo#Kanonické_právo_katolické_církve" title="Kanonické právo">Katolické kanonické právo</a> (<a href="/wiki/Latina" title="Latina">latinsky</a> jus canonicum)<a href="#cite_note-237">[229]</a> je <a href="/wiki/Pr%C3%A1vn%C3%AD_syst%C3%A9m" title="Právní systém">systém</a> <a href="/wiki/Pr%C3%A1vo" title="Právo">zákonů</a> a <a href="/wiki/Kanonick%C3%A9_pr%C3%A1vo" title="Kanonické právo">právních principů</a> vytvořených a uplatňovaných <a href="/wiki/Hierarchie_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve" title="Hierarchie katolické církve">hierarchickými orgány</a> katolické církve k řízení její vnější organizace a správy a k uspořádání a vedení činnosti katolíků za účelem plnění poslání církve.<a href="#cite_note-FOOTNOTEDella_Rocca19593-238">[230]</a> Kanonické právo latinské církve bylo prvním moderním <a href="/wiki/Pr%C3%A1vn%C3%AD_syst%C3%A9m" title="Právní systém">právním systémem</a> Západu<a href="#cite_note-239">[231]</a> a je nejstarším kontinuálně fungujícím právním systémem na Západě,<a href="#cite_note-240">[232]</a><a href="#cite_note-241">[233]</a> zatímco svébytné tradice <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_katolick%C3%A9_kanonick%C3%A9_pr%C3%A1vo" title="Východní katolické kanonické právo">východního katolického kanonického práva</a> upravují 23 východních katolických <a href="/wiki/Partikul%C3%A1rn%C3%AD_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve_a_liturgick%C3%A9_rity" class="mw-redirect" title="Partikulární katolické církve a liturgické rity">partikulárních církví</a> <a href="/wiki/Sui_iuris" title="Sui iuris">sui iuris</a>. Pozitivní církevní zákony, založené přímo či nepřímo na neměnném božském nebo <a href="/wiki/P%C5%99irozen%C3%A9_pr%C3%A1vo" title="Přirozené právo">přirozeném právu</a>, odvozují formální autoritu v případě univerzálních zákonů z <a href="/wiki/Promulgace_(katolick%C3%A9_kanonick%C3%A9_pr%C3%A1vo)" title="Promulgace (katolické kanonické právo)">promulgace</a> nejvyšším zákonodárcem – <a href="/wiki/Pape%C5%BE" title="Papež">nejvyšším pontifikem</a> –, který má ve své osobě veškerou zákonodárnou, výkonnou a soudní moc,<a href="#cite_note-242">[234]</a> zatímco partikulární zákony odvozují formální autoritu z promulgace zákonodárcem nižším než nejvyšší zákonodárce, ať už řádným nebo delegovaným zákonodárcem. Vlastní předmět kánonů není jen doktrinální nebo morální povahy, ale zahrnuje vše, co se týká lidského života. Obsahuje všechny běžné prvky vyspělého právního systému:<a href="#cite_note-EdwardPeters-243">[235]</a> zákony, soudy, právníky, soudce,<a href="#cite_note-EdwardPeters-243">[235]</a> plně formulovaný <a href="/wiki/Kodex_kanonick%C3%A9ho_pr%C3%A1va" title="Kodex kanonického práva">právní kodex</a> pro latinskou církev<a href="#cite_note-FOOTNOTEDella_Rocca195949-244">[236]</a> i <a href="/wiki/Kodex_k%C3%A1non%C5%AF_v%C3%BDchodn%C3%ADch_c%C3%ADrkv%C3%AD" title="Kodex kánonů východních církví">kodex</a> pro východní katolické církve,<a href="#cite_note-FOOTNOTEDella_Rocca195949-244">[236]</a> zásady <a href="/wiki/V%C3%BDklad_(katolick%C3%A9_kanonick%C3%A9_pr%C3%A1vo)" title="Výklad (katolické kanonické právo)">právního výkladu</a><a href="#cite_note-245">[237]</a> a donucovací tresty.<a href="#cite_note-246">[238]</a><a href="#cite_note-247">[239]</a> Kanonické právo se týká života a organizace katolické církve a je odlišné od práva občanského. Ve své vlastní oblasti dává sílu občanskému právu pouze na základě zvláštního předpisu ve věcech, jako je opatrovnictví nezletilých.<a href="#cite_note-248">[240]</a> Podobně může občanské právo dávat sílu ve své oblasti kanonickému právu, ale pouze na základě zvláštního předpisu, jako je tomu v případě kanonických sňatků.<a href="#cite_note-249">[241]</a> V současné době platí pro latinskou církev <a href="/wiki/Kodex_kanonick%C3%A9ho_pr%C3%A1va_z_roku_1983" title="Kodex kanonického práva z roku 1983">Kodex kanonického práva z roku 1983</a> (CIC, podle latinských iniciál).<a href="#cite_note-250">[242]</a> Pro autonomní východní katolické církve platí samostatný <a href="/wiki/Kodex_k%C3%A1non%C5%AF_v%C3%BDchodn%C3%ADch_c%C3%ADrkv%C3%AD" title="Kodex kánonů východních církví">Kodex kánonů východních církví</a> (CCEO, podle latinských iniciál) z roku 1990.<a href="#cite_note-251">[243]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Latinská_a_východní_církve">Latinská a východní církve</h3>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=21" title="Editace sekce: Latinská a východní církve" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=21" title="Editovat zdrojový kód sekce Latinská a východní církve">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní článek: <a href="/wiki/Partikul%C3%A1rn%C3%AD_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve_a_liturgick%C3%A9_ob%C5%99ady" title="Partikulární katolické církve a liturgické obřady">Partikulární katolické církve a liturgické obřady</a>, <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Římskokatolická církev">Římskokatolická církev (Latinská církev)</a> a <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve" title="Východní katolické církve">Východní katolické církve</a></dd></dl> V prvních tisíci letech katolické historie se v západních a <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_k%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Východní křesťanství">východních křesťanských</a> oblastech Evropy, Asie a Afriky vyvinuly různé odrůdy křesťanství. Ačkoli většina církví východní tradice již není ve společenství s katolickou církví po <a href="/wiki/Velk%C3%A9_schizma" title="Velké schizma">velkém schizmatu</a> v roce 1054 (stejně jako po dřívějším <a href="/w/index.php?title=Nestori%C3%A1nsk%C3%A9_schizma&action=edit&redlink=1" class="new" title="Nestoriánské schizma (stránka neexistuje)">nestoriánském</a> a <a href="/wiki/Chalkedonsk%C3%BD_koncil" title="Chalkedonský koncil">chalcedonském schizmatu</a>), 23 autonomních <a href="/wiki/Partikul%C3%A1rn%C3%AD_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve_a_liturgick%C3%A9_ob%C5%99ady" title="Partikulární katolické církve a liturgické obřady">partikulárních církví</a> východních tradic se účastní katolického společenství, známých také jako „církve <a href="/wiki/Sui_iuris" title="Sui iuris">sui iuris</a>“ (<a href="/wiki/Latina" title="Latina">latinsky</a> „vlastního práva“). Největší a nejznámější je <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Římskokatolická církev">latinská církev</a>, jediná církev západní tradice, s více než miliardou členů po celém světě. Relativně malé co do počtu stoupenců ve srovnání s latinskou církví je 23 samosprávných východních katolických církví, které měly v roce 2010 dohromady 17,3 milionu členů.<a href="#cite_note-252">[244]</a><a href="#cite_note-Gunton-253">[245]</a><a href="#cite_note-254">[246]</a><a href="#cite_note-255">[247]</a> Latinskou církev řídí papež a jím přímo jmenovaní diecézní biskupové. Papež vykonává přímou <a href="/wiki/Patriarch%C3%A1t_(c%C3%ADrkev)" title="Patriarchát (církev)">patriarchální</a> pravomoc nad latinskou církví, která je považována za původní a stále hlavní část <a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_k%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Západní křesťanství">západního křesťanství</a>, za dědictví jisté víry a zvyklostí, které mají původ v Evropě a severozápadní Africe a z nichž část zdědily mnohé <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5ansk%C3%A1_denominace" title="Křesťanská denominace">křesťanské denominace</a>, které odvozují svůj původ od protestantské reformace.<a href="#cite_note-256">[248]</a> Východní katolické církve navazují na tradice a spiritualitu <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_k%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Východní křesťanství">východního křesťanství</a> a jsou to církve, které vždy zůstávaly v plném společenství s katolickou církví nebo které se rozhodly znovu vstoupit do plného společenství ve staletích následujících po <a href="/wiki/Velk%C3%A9_schizma" title="Velké schizma">schizmatu mezi Východem a Západem</a> nebo dřívějších rozděleních. Tyto církve jsou společenstvími katolických křesťanů, jejichž formy bohoslužby odrážejí spíše odlišné historické a kulturní vlivy než rozdíly v učení. Papežovo uznání východních katolických církví však vyvolalo kontroverze v <a href="/w/index.php?title=Vztahy_mezi_katol%C3%ADky_a_pravoslavn%C3%BDmi&action=edit&redlink=1" class="new" title="Vztahy mezi katolíky a pravoslavnými (stránka neexistuje)">ekumenických vztazích s pravoslavnými</a> a dalšími východními církvemi. Historicky vedl tlak na přizpůsobení se normám západního křesťanství praktikovaného většinovou latinskou církví k určitému zásahu (<a href="/wiki/Liturgick%C3%A1_latinizace" title="Liturgická latinizace">latinizaci</a>) do některých východních katolických tradic. Dokument <a href="/wiki/Druh%C3%BD_vatik%C3%A1nsk%C3%BD_koncil" title="Druhý vatikánský koncil">II. vatikánského koncilu</a> <a href="/wiki/Orientalium_Ecclesiarum" title="Orientalium Ecclesiarum">Orientalium Ecclesiarum</a> navázal na předchozí reformy a potvrdil právo východních katolíků zachovat si své odlišné liturgické zvyklosti.<a href="#cite_note-257">[249]</a> Církev sui iuris je v <a href="/wiki/Kodex_k%C3%A1non%C5%AF_v%C3%BDchodn%C3%ADch_c%C3%ADrkv%C3%AD" title="Kodex kánonů východních církví">Kodexu kánonů východních církví</a> definována jako „skupina křesťanských věřících sjednocených hierarchií“, kterou papež uznává jako <a href="/wiki/Pape%C5%BEsk%C3%BD_prim%C3%A1t" title="Papežský primát">nejvyšší autoritu</a> v otázkách nauky uvnitř církve.<a href="#cite_note-258">[250]</a> Tento termín je novinkou CCEO, která má označovat relativní autonomii východních katolických církví,<a href="#cite_note-259">[251]</a> které zůstávají v <a href="/wiki/Spole%C4%8Denstv%C3%AD_(k%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD)" class="mw-redirect" title="Společenství (křesťanství)">plném společenství</a> s papežem, ale mají řídící struktury a liturgické tradice oddělené od latinské církve.<a href="#cite_note-Gunton-253">[245]</a> Ačkoli kánony latinské církve tento termín výslovně nepoužívají, je mlčky uznáván jako rovnocenný. Některé východní katolické církve jsou řízeny patriarchou, který je volen <a href="/wiki/Synod" title="Synod">synodou</a> biskupů dané církve,<a href="#cite_note-260">[252]</a> jiné jsou vedeny <a href="/wiki/Arcibiskup_maior" title="Arcibiskup maior">hlavním arcibiskupem</a>,<a href="#cite_note-261">[253]</a> další jsou podřízeny <a href="/wiki/Metropolita" title="Metropolita">metropolitovi</a><a href="#cite_note-262">[254]</a> a další jsou organizovány jako jednotlivé <a href="/wiki/Eparchie" title="Eparchie">eparchie</a>.<a href="#cite_note-263">[255]</a> Každá církev má pravomoc nad jednotlivými aspekty své vnitřní organizace, <a href="/wiki/Partikul%C3%A1rn%C3%AD_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve_a_liturgick%C3%A9_ob%C5%99ady" title="Partikulární katolické církve a liturgické obřady">liturgickými obřady</a>, <a href="/wiki/V%C5%A1eobecn%C3%BD_%C5%99%C3%ADmsk%C3%BD_kalend%C3%A1%C5%99" title="Všeobecný římský kalendář">liturgickým kalendářem</a> a dalšími aspekty své spirituality, přičemž podléhá pouze autoritě papeže.<a href="#cite_note-264">[256]</a> Římská kurie má pro udržování vztahů s nimi zvláštní oddělení, <a href="/wiki/Dikasterium_pro_v%C3%BDchodn%C3%AD_c%C3%ADrkve" title="Dikasterium pro východní církve">Dikasterium pro východní církve</a>.<a href="#cite_note-265">[257]</a> Papež ve východních katolických církvích zpravidla nejmenuje biskupy ani duchovní a odkazuje se na jejich vnitřní řídící struktury, ale může zasáhnout, pokud to považuje za nutné. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Církve_tvořící_katolickou_církev_a_jejich_rity">Církve tvořící katolickou církev a jejich rity</h3>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=22" title="Editace sekce: Církve tvořící katolickou církev a jejich rity" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=22" title="Editovat zdrojový kód sekce Církve tvořící katolickou církev a jejich rity">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Annuario_Pontificio_2008_(MK).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/81/Annuario_Pontificio_2008_%28MK%29.jpg/220px-Annuario_Pontificio_2008_%28MK%29.jpg" decoding="async" width="220" height="289" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/81/Annuario_Pontificio_2008_%28MK%29.jpg/330px-Annuario_Pontificio_2008_%28MK%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/81/Annuario_Pontificio_2008_%28MK%29.jpg/440px-Annuario_Pontificio_2008_%28MK%29.jpg 2x" data-file-width="1973" data-file-height="2595" /></a><figcaption><a href="/wiki/Annuario_Pontificio" title="Annuario Pontificio">Annuario Pontificio</a></figcaption></figure> Papežská ročenka <a href="/wiki/Annuario_Pontificio" title="Annuario Pontificio">Annuario Pontificio</a> uvádí, že katolickou církev podle jednotlivých <a href="/wiki/Ritus" class="mw-disambig" title="Ritus">ritů</a> tvoří následující <a href="/wiki/M%C3%ADstn%C3%AD_c%C3%ADrkev" title="Místní církev">místní církve</a>: 1. Západní církev mající <a href="/wiki/Latinsk%C3%BD_ritus" class="mw-redirect" title="Latinský ritus">latinský ritus</a> neboli římský ritus (<a href="/wiki/Latina" title="Latina">lat.</a> Ritus Latinus sive Ritus Romanus): <ul><li><a href="/wiki/Latinsk%C3%A1_c%C3%ADrkev" class="mw-redirect" title="Latinská církev">Latinská církev</a> (Ecclesia Latina). V latinské církvi převažuje římský ritus, nicméně v některých státech se vyskytují i další rity, např. ve Španělsku <a href="/wiki/Mozarabsk%C3%BD_ritus" title="Mozarabský ritus">mozarabský ritus</a> (Ritus Hispanicus sive Mozarabicus), v milánské arcidiecézi na severu Itálie <a href="/wiki/Ambrosi%C3%A1nsk%C3%BD_ritus" title="Ambrosiánský ritus">ambrosiánský ritus</a> (Ritus Ambrosianus) a jiné – např. v několika chorvatských diecézích, např. v diecézi Krk na stejnojmenném ostrově v chorvatské Dalmácii se vedle římského (latinského) ritu celebruje = slouží též ritus ve staroslověnštině podle liturgických knih psaných glagolicí – proto „glagolský ritus“ (toto písmo sestavil asi v l. 862/863 Konstantin, zvaný Filosof, tj. <a href="/wiki/Svat%C3%BD_Cyril" title="Svatý Cyril">svatý Cyril</a>. Glagolský ritus do českých zemí (do Prahy) přinesli ve 14. století slovanští benediktini na pozvání císaře a krále <a href="/wiki/Karel_IV." title="Karel IV.">Karla IV. Lucemburského</a>. Tito benediktini působili pak v <a href="/wiki/Emauzsk%C3%BD_kl%C3%A1%C5%A1ter" title="Emauzský klášter">klášteře Na Slovanech</a>.</li></ul> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r23503656">.mw-parser-output div.sloupce{word-wrap:break-word}.mw-parser-output div.sloupce>ul,.mw-parser-output div.sloupce>ol{margin-top:unset}</style><div class="sloupce" style="column-gap:2em; -moz-column-gap:2em; -webkit-column-gap:2em; column-count:2; -moz-column-count:2; -webkit-column-count:2;"> 2. <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve" title="Východní katolické církve">Východní katolické církve</a> <ul><li><a href="/wiki/Byzantsk%C3%BD_ritus" title="Byzantský ritus">Byzantský ritus</a> neboli konstantinopolský (lat. Ritus Byzantinus sive Constantinopolitanus): 14 (včetně řeckokatolické církve v Srbsku a Černé Hoře): <ul><li><a href="/wiki/Italsko-alb%C3%A1nsk%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Italsko-albánská církev">Italsko-albánská církev</a> (Apostolica Administratio Albaniae Meridionalis)</li> <li><a href="/wiki/Bulharsk%C3%A1_%C5%99eckokatolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Bulharská řeckokatolická církev">Bulharská řeckokatolická církev</a> (Ecclesia Catholica Bulgariae)</li> <li><a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Řecká katolická církev">Řecká katolická církev</a> (Exarchatus Apostolicus Graeciae)</li> <li><a href="/wiki/Alb%C3%A1nsk%C3%A1_%C5%99eckokatolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Albánská řeckokatolická církev">Albánská řeckokatolická církev</a> (Ecclesia Italo-Albanica)</li> <li>lat. Dioecesis Crisiensis</li> <li><a href="/wiki/Makedonsk%C3%A1_%C5%99eckokatolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Makedonská řeckokatolická církev">Makedonská řeckokatolická církev</a> (Exarchatus Apostolicus Macedoniae)</li> <li><a href="/wiki/Melchitsk%C3%A1_%C5%99eckokatolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Melchitská řeckokatolická církev">Melchitská řeckokatolická církev</a> (Patriarchatus Antiochenus Graeco-Melchitarum)</li> <li><a href="/wiki/Chorvatsk%C3%A1_%C5%99eckokatolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Chorvatská řeckokatolická církev">Chorvatská řeckokatolická církev</a> (Ecclesia Graeco-Catholica Croatiae) – jurisdikce: Chorvatsko + Slovinsko + Bosna a Hercegovina</li> <li><a href="/wiki/Rumunsk%C3%A1_%C5%99eckokatolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Rumunská řeckokatolická církev">Rumunská řeckokatolická církev</a> (Ecclesia Graeco-Catholica Romaniae)</li> <li><a href="/wiki/Rusk%C3%A1_%C5%99eckokatolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Ruská řeckokatolická církev">Ruská řeckokatolická církev</a> (Ecclesia Graeco-Catholica Russiae)</li> <li><a href="/wiki/Rus%C3%ADnsk%C3%A1_%C5%99eckokatolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Rusínská řeckokatolická církev">Rusínská řeckokatolická církev</a> (Ecclesia Graeco-Catholica Ruthenica)</li> <li><a href="/wiki/Slovensk%C3%A1_%C5%99eckokatolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Slovenská řeckokatolická církev">Slovenská řeckokatolická církev</a> (Ecclesia Graeco-Catholica Slovaciae)</li> <li><a href="/wiki/Ukrajinsk%C3%A1_%C5%99eckokatolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Ukrajinská řeckokatolická církev">Ukrajinská řeckokatolická církev</a> (Ecclesia Graeco-Catholica Ucrainae)</li> <li><a href="/wiki/Ma%C4%8Farsk%C3%A1_%C5%99eckokatolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Maďarská řeckokatolická církev">Maďarská řeckokatolická církev</a> (Ecclesia Graeco-Catholica Hungariae)</li></ul></li></ul> <ul><li><a href="/wiki/Alexandrijsk%C3%BD_ritus" title="Alexandrijský ritus">Alexandrijský ritus</a> (Ritus Alexandrinus): <ul><li><a href="/wiki/Koptsk%C3%A1_katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Koptská katolická církev">Koptská katolická církev</a> (Ecclesia Catholica Coptorum)</li> <li><a href="/wiki/Etiopsk%C3%A1_katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Etiopská katolická církev">Etiopská katolická církev</a> (Ecclesia Catholica Aetiopica)</li> <li><a href="/wiki/Eritrejsk%C3%A1_katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Eritrejská katolická církev">Eritrejská katolická církev</a></li></ul></li></ul> <ul><li><a href="/wiki/Z%C3%A1padosyrsk%C3%BD_ritus" title="Západosyrský ritus">Západosyrský ritus</a> neboli antiochijský ritus (Ritus Antiochenus sive Syro-Occidentalis): <ul><li><a href="/wiki/Maronitsk%C3%A1_katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Maronitská katolická církev">Maronitská katolická církev</a> (Ecclesia Maronitarum)</li> <li><a href="/wiki/Syrsk%C3%A1_katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Syrská katolická církev">Syrská katolická církev</a> (Ecclesia Syro-Catholica)</li> <li><a href="/wiki/Syrsko-malankarsk%C3%A1_katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Syrsko-malankarská katolická církev">Syrsko-malankarská katolická církev</a> (Ecclesia Syro-Malankara Catholica)</li></ul></li></ul> <ul><li><a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%BD_ritus" title="Arménský ritus">Arménský ritus</a> (Ritus Armenus): <ul><li><a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Arménská katolická církev">Arménská katolická církev</a> (Ecclesia Catholica Armena)</li></ul></li></ul> <ul><li><a href="/wiki/V%C3%BDchodosyrsk%C3%BD_ritus" title="Východosyrský ritus">Východosyrský ritus</a> (Ritus Chaldaicus sive Syro-Orientalis): <ul><li><a href="/wiki/Chaldejsk%C3%A1_katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Chaldejská katolická církev">Chaldejská katolická církev</a> (Ecclesia Chaldaeorum Catholica)</li> <li><a href="/wiki/Syrsko-malabarsk%C3%A1_katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Syrsko-malabarská katolická církev">Syrsko-malabarská katolická církev</a> (Ecclesia Syrorum Malabarensium)</li></ul></li></ul> </div> <a href="/w/index.php?title=Kaza%C5%A1sk%C3%A1_%C5%99eckokatolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kazašská řeckokatolická církev (stránka neexistuje)">Kazašská řeckokatolická církev</a> a <a href="/wiki/B%C4%9Blorusk%C3%A1_%C5%99eckokatolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Běloruská řeckokatolická církev">Běloruská řeckokatolická církev</a> nejsou místními církvemi, neboť nemají vlastní hierarchii. Nicméně i ony mají své vlastní rity.<a href="#cite_note-266">[258]</a> Roku 2003 byl vytvořen Apoštolský exarchát pro katolíky byzantského ritu = řeckokatolíky v Srbsku a Černé Hoře. Biskupem-exarchou je aktuálně Đura Džudžar (nar. 1954). Většinou se jedná o věřící rusínského původu, žijící v autonomní oblasti Vojvodina – na severu Srbska. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Diecéze,_farnosti,_organizace_a_instituty">Diecéze, farnosti, organizace a instituty</h3>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=23" title="Editace sekce: Diecéze, farnosti, organizace a instituty" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=23" title="Editovat zdrojový kód sekce Diecéze, farnosti, organizace a instituty">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Další informace: <a href="/w/index.php?title=Seznam_katolick%C3%BDch_diec%C3%A9z%C3%AD_(strukturovan%C3%A9_zobrazen%C3%AD)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Seznam katolických diecézí (strukturované zobrazení) (stránka neexistuje)">Seznam katolických diecézí (strukturované zobrazení)</a>, <a href="/wiki/Farnost_(katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev)" title="Farnost (katolická církev)">Farnost (katolická církev)</a>, <a href="/wiki/%C5%98eholn%C3%AD_institut" title="Řeholní institut">Řeholní institut</a> a <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A9_charitativn%C3%AD_organizace&action=edit&redlink=1" class="new" title="Katolické charitativní organizace (stránka neexistuje)">Katolické charitativní organizace</a></dd></dl> <div class="thumb tright"><div class="thumbinner" style="width:422px"><div class="thumbcaption"><div style="text-align:center"><big>Rozmístění katolíků</big><a href="#cite_note-267">[259]</a></div> </div><div><div style="margin-bottom:3px; vertical-align:top; width:422px"><a href="/wiki/Soubor:Percent_of_Catholics_by_Country%E2%80%93Pew_Research_2011.svg" class="mw-file-description" title="Procento katolíků podle zemí (2010)"><img alt="Procento katolíků podle zemí (2010)" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Percent_of_Catholics_by_Country%E2%80%93Pew_Research_2011.svg/420px-Percent_of_Catholics_by_Country%E2%80%93Pew_Research_2011.svg.png" decoding="async" width="420" height="216" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Percent_of_Catholics_by_Country%E2%80%93Pew_Research_2011.svg/630px-Percent_of_Catholics_by_Country%E2%80%93Pew_Research_2011.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Percent_of_Catholics_by_Country%E2%80%93Pew_Research_2011.svg/840px-Percent_of_Catholics_by_Country%E2%80%93Pew_Research_2011.svg.png 2x" data-file-width="512" data-file-height="263" /></a><div class="thumbcaption">Procento katolíků podle zemí (2010)</div></div><div style="vertical-align:top; width:422px"><a href="/wiki/Soubor:Number_of_Catholics_by_Country%E2%80%93Pew_Research_2011.svg" class="mw-file-description" title="Počet katolíků podle zemí (2010)"><img alt="Počet katolíků podle zemí (2010)" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/95/Number_of_Catholics_by_Country%E2%80%93Pew_Research_2011.svg/420px-Number_of_Catholics_by_Country%E2%80%93Pew_Research_2011.svg.png" decoding="async" width="420" height="213" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/95/Number_of_Catholics_by_Country%E2%80%93Pew_Research_2011.svg/630px-Number_of_Catholics_by_Country%E2%80%93Pew_Research_2011.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/95/Number_of_Catholics_by_Country%E2%80%93Pew_Research_2011.svg/840px-Number_of_Catholics_by_Country%E2%80%93Pew_Research_2011.svg.png 2x" data-file-width="512" data-file-height="260" /></a><div class="thumbcaption">Počet katolíků podle zemí (2010)</div></div></div></div></div> Jednotlivé země, regiony nebo velká města jsou spravovány <a href="/wiki/Partikul%C3%A1rn%C3%AD_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve_a_liturgick%C3%A9_ob%C5%99ady" title="Partikulární katolické církve a liturgické obřady">konkrétními církvemi</a>, které se v latinské církvi nazývají <a href="/wiki/Diec%C3%A9ze" title="Diecéze">diecéze</a>, ve východních katolických církvích <a href="/wiki/Eparchie" title="Eparchie">eparchie</a>, a na každou z nich dohlíží biskup. V roce 2008 měla katolická církev 2795 diecézí.<a href="#cite_note-268">[260]</a> Biskupové v určité zemi jsou členy národní nebo regionální biskupské konference.<a href="#cite_note-269">[261]</a> Diecéze se dělí na farnosti, z nichž každá má jednoho nebo více <a href="/wiki/Kn%C4%9B%C5%BEstv%C3%AD_v_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkvi" title="Kněžství v katolické církvi">kněží</a>, <a href="/wiki/J%C3%A1hen" title="Jáhen">jáhnů</a> nebo <a href="/w/index.php?title=Laick%C3%A1_slu%C5%BEba&action=edit&redlink=1" class="new" title="Laická služba (stránka neexistuje)">laiků vykonavajících službu v církvi</a>.<a href="#cite_note-OneFaith52-270">[262]</a> Farnosti jsou zodpovědné za každodenní vysluhování svátostí a pastorační péči o laiky.<a href="#cite_note-271">[263]</a> V roce 2016 bylo na světě 221 700 farností.<a href="#cite_note-272">[264]</a> V latinské církvi mohou katoličtí muži sloužit jako jáhni nebo kněží na základě přijetí svátostného <a href="/wiki/Sv%C3%A1tost_kn%C4%9B%C5%BEstv%C3%AD" title="Svátost kněžství">svěcení</a>. Muži a ženy mohou sloužit jako <a href="/w/index.php?title=Mimo%C5%99%C3%A1dn%C3%BD_ud%C4%9Blovatel_svat%C3%A9ho_p%C5%99ij%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Mimořádný udělovatel svatého přijímání (stránka neexistuje)">mimořádní udělovatelé svatého přijímání</a>, <a href="/wiki/Lektor_(c%C3%ADrkev)" title="Lektor (církev)">lektoři</a> nebo <a href="/wiki/Ministrant" title="Ministrant">ministranti</a>. Historicky směli jako ministranti sloužit pouze chlapci a muži, od 90. let 20. století však mohou sloužit i dívky a ženy.<a href="#cite_note-pozn9-273">[p 9]</a><a href="#cite_note-Apostalicae86-274">[265]</a> Vysvěcení katolíci i <a href="/wiki/Laik" title="Laik">laici</a> mohou vstoupit do <a href="/wiki/Zasv%C4%9Bcen%C3%BD_%C5%BEivot" title="Zasvěcený život">zasvěceného života</a> buď individuálně jako <a href="/wiki/Poustevn%C3%ADk" title="Poustevník">poustevníci</a> nebo <a href="/wiki/Zasv%C4%9Bcen%C3%A1_panna" title="Zasvěcená panna">zasvěcené panny</a>, nebo vstupem do <a href="/wiki/Institut_zasv%C4%9Bcen%C3%A9ho_%C5%BEivota" title="Institut zasvěceného života">institutu zasvěceného života</a> (<a href="/wiki/%C5%98eholn%C3%AD_institut" title="Řeholní institut">řeholní institut</a> nebo <a href="/wiki/Sekul%C3%A1rn%C3%AD_institut" title="Sekulární institut">sekulární institut</a>), kde složí <a href="/wiki/%C5%98eholn%C3%AD_slib" title="Řeholní slib">sliby</a> potvrzující jejich touhu následovat tři <a href="/wiki/Evangelijn%C3%AD_rady" class="mw-redirect" title="Evangelijní rady">evangelijní rady</a>: <a href="/wiki/Cudnost" title="Cudnost">čistotu</a>, <a href="/wiki/Dobrovoln%C3%A1_skromnost" title="Dobrovolná skromnost">chudobu</a> a <a href="/wiki/Poslu%C5%A1nost" title="Poslušnost">poslušnost</a>.<a href="#cite_note-Cic573-275">[266]</a> Příkladem institutů zasvěceného života jsou <a href="/wiki/%C5%98%C3%A1d_svat%C3%A9ho_Benedikta" title="Řád svatého Benedikta">benediktini</a>, <a href="/wiki/%C5%98%C3%A1d_karmelit%C3%A1n%C5%AF" title="Řád karmelitánů">karmelitáni</a>, <a href="/wiki/%C5%98%C3%A1d_brat%C5%99%C3%AD_kazatel%C5%AF" title="Řád bratří kazatelů">dominikáni</a>, <a href="/wiki/Franti%C5%A1k%C3%A1ni" title="Františkáni">františkáni</a>, <a href="/w/index.php?title=Mision%C3%A1%C5%99ky_l%C3%A1sky&action=edit&redlink=1" class="new" title="Misionářky lásky (stránka neexistuje)">Misionářky lásky</a>, <a href="/w/index.php?title=Legion%C3%A1%C5%99i_Kristovi&action=edit&redlink=1" class="new" title="Legionáři Kristovi (stránka neexistuje)">Legionáři Kristovi</a> a <a href="/w/index.php?title=Sestry_milosrdenstv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Sestry milosrdenství (stránka neexistuje)">Sestry milosrdenství</a>.<a href="#cite_note-Cic573-275">[266]</a> „Řeholní instituty“ je moderní termín zahrnující jak „<a href="/wiki/%C5%98%C3%A1d_(c%C3%ADrkev)" title="Řád (církev)">řeholní řády</a>“, tak „<a href="/wiki/%C5%98eholn%C3%AD_kongregace" title="Řeholní kongregace">řeholní kongregace</a>“, které byly kdysi v <a href="/wiki/Kanonick%C3%A9_pr%C3%A1vo" title="Kanonické právo">kanonickém právu</a> rozlišovány.<a href="#cite_note-276">[267]</a> Pojmy „řeholní řád“ a „řeholní institut“ bývají v hovorové řeči používány jako synonyma.<a href="#cite_note-277">[268]</a> Prostřednictvím <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A9_charitativn%C3%AD_organizace&action=edit&redlink=1" class="new" title="Katolické charitativní organizace (stránka neexistuje)">katolických charitativních organizací</a> i mimo ně je katolická církev největším nevládním poskytovatelem <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A9_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Katolické vzdělávání (stránka neexistuje)">vzdělávání</a> a <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev_a_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&action=edit&redlink=1" class="new" title="Katolická církev a zdravotní péče (stránka neexistuje)">zdravotní péče</a> na světě.<a href="#cite_note-Agnew-24">[23]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Členství">Členství</h3>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=24" title="Editace sekce: Členství" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=24" title="Editovat zdrojový kód sekce Členství">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní článek: <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev_podle_zem%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Katolická církev podle zemí (stránka neexistuje)">Katolická církev podle zemí</a></dd> <dd>Další informace: <a href="/wiki/Seznam_k%C5%99es%C5%A5ansk%C3%BDch_denominac%C3%AD_podle_po%C4%8Dtu_%C4%8Dlen%C5%AF" title="Seznam křesťanských denominací podle počtu členů">Seznam křesťanských denominací podle počtu členů</a></dd></dl> <div class="barbox tleft" style="overflow-x: auto;"> <div style="border:1px solid silver; font-size:88%; padding:0.4em; width:250px; background: transparent;"> <table style="text-align:left; border-collapse:collapse; width:100%;"> <tbody><tr style="background:none"><th style="text-align:center;" colspan="5">Zeměpisné rozložení katolíků v roce 2019<a href="#cite_note-Osservatore-4">[4]</a> </th></tr><tr> <td colspan="2" style="padding-left: 0.4em; padding-right: 0.4em; min-width: 8em;"><a href="/wiki/Amerika" title="Amerika">Amerika</a></td> <td style="width: 100px; border-left: solid 1px silver; border-right: solid 1px silver;"><div style="background:Blue; width:48.1%; overflow: hidden;"> </div></td> <td colspan="2" style="padding-left: 0.4em; padding-right: 0.4em; text-align: right;">48,1 %</td> </tr> <tr> <td colspan="2" style="padding-left: 0.4em; padding-right: 0.4em; min-width: 8em;"><a href="/wiki/Evropa" title="Evropa">Evropa</a></td> <td style="width: 100px; border-left: solid 1px silver; border-right: solid 1px silver;"><div style="background:Gold; width:21.2%; overflow: hidden;"> </div></td> <td colspan="2" style="padding-left: 0.4em; padding-right: 0.4em; text-align: right;">21,2 %</td> </tr> <tr> <td colspan="2" style="padding-left: 0.4em; padding-right: 0.4em; min-width: 8em;"><a href="/wiki/Afrika" title="Afrika">Afrika</a></td> <td style="width: 100px; border-left: solid 1px silver; border-right: solid 1px silver;"><div style="background:Brown; width:18.7%; overflow: hidden;"> </div></td> <td colspan="2" style="padding-left: 0.4em; padding-right: 0.4em; text-align: right;">18,7 %</td> </tr> <tr> <td colspan="2" style="padding-left: 0.4em; padding-right: 0.4em; min-width: 8em;"><a href="/wiki/Asie" title="Asie">Asie</a></td> <td style="width: 100px; border-left: solid 1px silver; border-right: solid 1px silver;"><div style="background:#d4213d; width:11.0%; overflow: hidden;"> </div></td> <td colspan="2" style="padding-left: 0.4em; padding-right: 0.4em; text-align: right;">11,0 %</td> </tr> <tr> <td colspan="2" style="padding-left: 0.4em; padding-right: 0.4em; min-width: 8em;"><a href="/wiki/Oce%C3%A1nie" title="Oceánie">Oceánie</a></td> <td style="width: 100px; border-left: solid 1px silver; border-right: solid 1px silver;"><div style="background:Purple; width:0.8%; overflow: hidden;"> </div></td> <td colspan="2" style="padding-left: 0.4em; padding-right: 0.4em; text-align: right;">0,8 %</td> </tr> <tr style="font-size:88%; height:4px;"> <td style="padding:0 4px; text-align:left;"></td> <td style="padding:0 4px; text-align:right;"></td> <td style="width:100px; text-align:left;"></td> <td style="padding:0 4px; text-align:right;"></td> <td style="padding:0 4px; text-align:right;"></td> </tr> </tbody></table> </div> </div> Katolicismus je druhou největší <a href="/wiki/Denominace" title="Denominace">náboženskou organizací</a> na světě, kterou svou velikostí předčí pouze <a href="/wiki/Sunnitsk%C3%BD_isl%C3%A1m" title="Sunnitský islám">sunnitský islám</a>.<a href="#cite_note-278">[269]</a> Počet členů církve, definovaný jako pokřtění katolíci, činil na konci roku 2019 1,345 miliardy, což je 18 % světové populace.<a href="#cite_note-Osservatore-4">[4]</a> Největší počet katolíků na světě má <a href="/wiki/Braz%C3%ADlie" title="Brazílie">Brazílie</a>, následuje <a href="/wiki/Mexiko" title="Mexiko">Mexiko</a>, <a href="/wiki/Filip%C3%ADny" title="Filipíny">Filipíny</a> a <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">Spojené státy americké</a>.<a href="#cite_note-279">[270]</a> Katolíci představují přibližně polovinu všech křesťanů.<a href="#cite_note-280">[271]</a> Geografické rozložení katolíků ve světě se stále mění: 18,7 % v Africe, 48,1 % v Americe, 11,0 % v Asii, 21,2 % v Evropě a 0,8 % v Oceánii.<a href="#cite_note-Osservatore-4">[4]</a> Mezi osoby zastávající službu v katolické církvi patří vysvěcení duchovní, <a href="/w/index.php?title=C%C3%ADrkevn%C3%AD_slu%C5%BEba_laik%C5%AF&action=edit&redlink=1" class="new" title="Církevní služba laiků (stránka neexistuje)">laičtí služebníci</a>, <a href="/wiki/Mision%C3%A1%C5%99" title="Misionář">misionáři</a> a <a href="/wiki/Katecheze" title="Katecheze">katecheté</a>. Ke konci roku 2019 bylo celkem 467 938 vysvěcených duchovních, z toho 5 364 biskupů, 414 336 kněží (diecézních a řeholních) a 48 238 jáhnů (stálých).<a href="#cite_note-Osservatore-4">[4]</a> Mezi nevysvěcené osoby se službou v církvi patří 3 157 568 katechetů, 367 679 laických misionářů a 39 951 <a href="/w/index.php?title=C%C3%ADrkevn%C3%AD_slu%C5%BEba_laik%C5%AF&action=edit&redlink=1" class="new" title="Církevní služba laiků (stránka neexistuje)">laických církevních služebníků</a>.<a href="#cite_note-281">[272]</a> Mezi katolíky, kteří se místo manželství nebo svobodného stavu zavázali k řeholnímu nebo zasvěcenému životu jako životnímu stavu či povolání, je 54 559 mužských řeholníků a 705 529 ženských řeholnic. Ti nejsou vysvěceni ani obecně považováni za duchovní, pokud nejsou zároveň zapojeni do některé z výše uvedených kategorií laických duchovních.<a href="#cite_note-282">[273]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Učení">Učení</h2>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=25" title="Editace sekce: Učení" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=25" title="Editovat zdrojový kód sekce Učení">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní článek: <a href="/wiki/Katolick%C3%A1_teologie" title="Katolická teologie">Katolická teologie</a></dd></dl> Katolická nauka se vyvíjela po staletí a odrážela přímé učení prvních křesťanů, formální definice <a href="/wiki/Hereze_v_k%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Hereze v křesťanství">heretických</a> a <a href="/wiki/Ortodoxie_(n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD)" title="Ortodoxie (náboženství)">ortodoxních</a> názorů na <a href="/wiki/Ekumenick%C3%BD_koncil" title="Ekumenický koncil">ekumenických koncilech</a> a v <a href="/wiki/Pape%C5%BEsk%C3%A1_bula" title="Papežská bula">papežských bulách</a> a teologické debaty <a href="/w/index.php?title=U%C4%8Denec&action=edit&redlink=1" class="new" title="Učenec (stránka neexistuje)">učenců</a>. Církev věří, že je neustále vedena Duchem svatým, když rozeznává nové teologické otázky, a je <a href="/w/index.php?title=Neomylnost_c%C3%ADrkve&action=edit&redlink=1" class="new" title="Neomylnost církve (stránka neexistuje)">neomylně</a> chráněna před upadnutím do doktrinálního omylu, když je dosaženo pevného rozhodnutí o nějaké otázce.<a href="#cite_note-283">[274]</a><a href="#cite_note-284">[275]</a> Učí, že zjevení má jeden společný zdroj, <a href="/wiki/B%C5%AFh_v_k%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Bůh v křesťanství">Boha</a>, a dva odlišné způsoby předávání: Písmo svaté a <a href="/wiki/Posv%C3%A1tn%C3%A1_tradice" title="Posvátná tradice">posvátná tradice</a>,<a href="#cite_note-285">[276]</a><a href="#cite_note-286">[277]</a> a že jsou autenticky vykládány <a href="/wiki/U%C4%8Ditelsk%C3%BD_%C3%BA%C5%99ad_c%C3%ADrkve" title="Učitelský úřad církve">magisteriem</a>.<a href="#cite_note-287">[278]</a><a href="#cite_note-288">[279]</a> Písmo svaté se skládá ze 73 knih <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_bible&action=edit&redlink=1" class="new" title="Katolická bible (stránka neexistuje)">katolické Bible</a>, které tvoří 46 <a href="/wiki/Star%C3%BD_z%C3%A1kon" title="Starý zákon">starozákonních</a> a 27 <a href="/wiki/Nov%C3%BD_z%C3%A1kon" title="Nový zákon">novozákonních knih</a>. Posvátná tradice se skládá z učení, o němž církev věří, že bylo předáváno od dob apoštolů.<a href="#cite_note-Schreck16-289">[280]</a> Písmo svaté a posvátná tradice se souhrnně nazývají „poklad víry“ (latinsky depositum fidei). Ty jsou zase vykládány magisteriem (z lat. magister – „učitel“), učitelským úřadem církve, který vykonává papež a <a href="/wiki/Kolegium_biskup%C5%AF" title="Kolegium biskupů">kolegium biskupů</a> v jednotě s papežem, římským biskupem.<a href="#cite_note-Schreck30-290">[281]</a> Katolická nauka je autenticky shrnuta v <a href="/wiki/Katechismus_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve" title="Katechismus katolické církve">Katechismu katolické církve</a>, který vydává Svatý stolec.<a href="#cite_note-cat-291">[282]</a><a href="#cite_note-292">[283]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Boží_podstata">Boží podstata</h3>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=26" title="Editace sekce: Boží podstata" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=26" title="Editovat zdrojový kód sekce Boží podstata">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní článek: <a href="/wiki/Nejsv%C4%9Bt%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_Trojice" title="Nejsvětější Trojice">Nejsvětější Trojice</a></dd></dl> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:PetrusPictaviensis_CottonFaustinaBVII-folio42v_ScutumFidei_early13thc.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e2/PetrusPictaviensis_CottonFaustinaBVII-folio42v_ScutumFidei_early13thc.jpg/220px-PetrusPictaviensis_CottonFaustinaBVII-folio42v_ScutumFidei_early13thc.jpg" decoding="async" width="220" height="253" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e2/PetrusPictaviensis_CottonFaustinaBVII-folio42v_ScutumFidei_early13thc.jpg/330px-PetrusPictaviensis_CottonFaustinaBVII-folio42v_ScutumFidei_early13thc.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e2/PetrusPictaviensis_CottonFaustinaBVII-folio42v_ScutumFidei_early13thc.jpg/440px-PetrusPictaviensis_CottonFaustinaBVII-folio42v_ScutumFidei_early13thc.jpg 2x" data-file-width="494" data-file-height="568" /></a><figcaption>Rukopisná verze tradičního teologického schématu <a href="/wiki/Nejsv%C4%9Bt%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_Trojice" title="Nejsvětější Trojice">Nejsvětější Trojice</a> cca z roku 1210.</figcaption></figure> Katolická církev zastává názor, že existuje jeden <a href="/w/index.php?title=Atributy_Boha_v_k%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Atributy Boha v křesťanství (stránka neexistuje)">věčný</a> Bůh, který existuje jako <a href="/wiki/Perichoreze" title="Perichoreze">perichoreze</a> („vzájemné přebývání“) tří <a href="/w/index.php?title=Hypost%C3%A1ze_(filozofie_a_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Hypostáze (filozofie a náboženství) (stránka neexistuje)">hypostazí</a> neboli „osob“: <a href="/wiki/B%C5%AFh_Otec" title="Bůh Otec">Bůh Otec</a>, <a href="/wiki/Je%C5%BE%C3%AD%C5%A1_Kristus" title="Ježíš Kristus">Bůh Syn</a> a <a href="/w/index.php?title=B%C5%AFh_Duch_svat%C3%BD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bůh Duch svatý (stránka neexistuje)">Bůh Duch svatý</a>, které se společně nazývají „<a href="/wiki/Nejsv%C4%9Bt%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_Trojice" title="Nejsvětější Trojice">Nejsvětější Trojice</a>“.<a href="#cite_note-293">[284]</a> Katolíci věří, že Ježíš Kristus je „druhá osoba“ Nejsvětější Trojice, Bůh Syn. V události známé jako <a href="/wiki/Vt%C4%9Blen%C3%AD_(k%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD)" title="Vtělení (křesťanství)">Vtělení</a> se Bůh mocí Ducha svatého spojil s lidskou přirozeností skrze početí Krista v lůně <a href="/wiki/%C3%9Acta_k_Pann%C4%9B_Marii_v_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkvi" title="Úcta k Panně Marii v katolické církvi">Panny Marie</a>. Kristus je tedy chápán jako plně božský a zároveň plně lidský, včetně toho, že má lidskou <a href="/wiki/Du%C5%A1e" title="Duše">duši</a>. Učí se, že Kristovo poslání na zemi zahrnovalo předávání lidem jeho učení a poskytování jeho příkladu k následování, jak je zaznamenáno ve čtyřech <a href="/wiki/Evangelium" title="Evangelium">evangeliích</a>.<a href="#cite_note-McGrath-294">[285]</a> Věří se, že Ježíš zůstal na zemi bez hříchu a nechal se nespravedlivě popravit <a href="/wiki/Uk%C5%99i%C5%BEov%C3%A1n%C3%AD_Je%C5%BE%C3%AD%C5%A1e_Krista" title="Ukřižování Ježíše Krista">ukřižováním</a> jako oběť sebe sama, aby smířil lidstvo s Bohem; toto smíření je známo jako <a href="/w/index.php?title=Pasch%C3%A1ln%C3%AD_tajemstv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Paschální tajemství (stránka neexistuje)">velikonoční tajemství</a>.<a href="#cite_note-295">[286]</a> Řecký výraz „Kristus“ i hebrejský „Mesiáš“ znamenají „pomazaný“ a odkazují na křesťanskou víru, že Ježíšova smrt a vzkříšení jsou naplněním starozákonních <a href="/w/index.php?title=Staroz%C3%A1konn%C3%AD_mesi%C3%A1%C5%A1sk%C3%A1_proroctv%C3%AD_citovan%C3%A1_v_Nov%C3%A9m_z%C3%A1kon%C4%9B&action=edit&redlink=1" class="new" title="Starozákonní mesiášská proroctví citovaná v Novém zákoně (stránka neexistuje)">mesiášských proroctví</a>.<a href="#cite_note-Kreeft71-296">[287]</a> Katolická církev dogmaticky učí, že „Duch svatý věčně vychází z Otce a Syna, ne jako ze dvou principů, nýbrž jako z jednoho jediného principu“,<a href="#cite_note-297">[288]</a> a tvrdí, že Otec jako „princip bez principu“ je prvním původcem Ducha, ale také že jako Otec jediného Syna je se Synem jediným principem, z něhož Duch vychází.<a href="#cite_note-298">[289]</a> Toto přesvědčení je vyjádřeno v klauzuli <a href="/wiki/Filioque" title="Filioque">Filioque</a>, která byla přidána do latinské verze Nicejského vyznání víry z roku 381, ale nebyla obsažena v řeckých verzích vyznání víry používaných ve východním křesťanství.<a href="#cite_note-299">[290]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Podstata_církve">Podstata církve</h3>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=27" title="Editace sekce: Podstata církve" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=27" title="Editovat zdrojový kód sekce Podstata církve">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní článek: <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_eklesiologie&action=edit&redlink=1" class="new" title="Katolická eklesiologie (stránka neexistuje)">Katolická eklesiologie</a></dd></dl> Katolická církev učí, že je „<a href="/wiki/Jedin%C3%A1_prav%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Jediná pravá církev">jedinou pravou církví</a>“,<a href="#cite_note-Vatican13-13">[13]</a><a href="#cite_note-300">[291]</a> „univerzální svátostí spásy lidského rodu“<a href="#cite_note-301">[292]</a><a href="#cite_note-302">[293]</a> a „jediným pravým náboženstvím“.<a href="#cite_note-303">[294]</a> Podle Katechismu je katolická církev dále popsána v Nicejském vyznání víry jako „jedna, svatá, katolická (všeobecná) a apoštolská církev“.<a href="#cite_note-304">[295]</a> Tyto věty jsou souhrnně známy jako <a href="/wiki/%C4%8Cty%C5%99i_znaky_c%C3%ADrkve" title="Čtyři znaky církve">čtyři znaky církve</a>. Církev učí, že jejím zakladatelem je Ježíš Kristus.<a href="#cite_note-305">[296]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEBokenkotter200430-45">[41]</a> <a href="/wiki/Nov%C3%BD_z%C3%A1kon" title="Nový zákon">Nový zákon</a> zaznamenává několik událostí, které jsou považovány za nedílnou součást vzniku katolické církve, včetně Ježíšovy činnosti a učení a jeho jmenování <a href="/wiki/Apo%C5%A1tolov%C3%A9_v_Nov%C3%A9m_z%C3%A1kon%C4%9B" title="Apoštolové v Novém zákoně">apoštolů</a> jako svědků jeho působení, utrpení a vzkříšení. Ve <a href="/w/index.php?title=Velk%C3%BD_misijn%C3%AD_rozkaz&action=edit&redlink=1" class="new" title="Velký misijní rozkaz (stránka neexistuje)">Velkém poslání</a> po svém zmrtvýchvstání pověřil apoštoly, aby pokračovali v jeho díle. Seslání Ducha svatého na apoštoly v události známé jako <a href="/wiki/Letnice" title="Letnice">Letnice</a> je považováno za počátek veřejné služby katolické církve.<a href="#cite_note-Barry48-48">[44]</a> Církev učí, že všichni řádně vysvěcení biskupové mají přímou posloupnost od Kristových apoštolů, známou jako <a href="/wiki/Apo%C5%A1tolsk%C3%A1_posloupnost" title="Apoštolská posloupnost">apoštolská posloupnost</a>.<a href="#cite_note-306">[297]</a> Zejména římský biskup (papež) je považován za nástupce apoštola <a href="/wiki/Petr_(apo%C5%A1tol)" title="Petr (apoštol)">Šimona Petra</a>, z čehož odvozuje svou <a href="/wiki/Pape%C5%BEsk%C3%BD_prim%C3%A1t" title="Papežský primát">autoritu</a> nad církví.<a href="#cite_note-307">[298]</a> Katolická víra říká, že církev „je trvalou přítomností Ježíše na zemi“<a href="#cite_note-Schreck131-308">[299]</a> a že jedině ona vlastní všechny prostředky <a href="/w/index.php?title=Sp%C3%A1sa_v_k%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Spása v křesťanství (stránka neexistuje)">spásy</a>.<a href="#cite_note-309">[300]</a> Skrze Kristovo <a href="/wiki/Pa%C5%A1ije" title="Pašije">utrpení</a> (<a href="/wiki/Latina" title="Latina">lat.</a> passio) vedoucí k jeho <a href="/wiki/Uk%C5%99i%C5%BEov%C3%A1n%C3%AD_Je%C5%BE%C3%AD%C5%A1e_Krista" title="Ukřižování Ježíše Krista">ukřižování</a>, jak je popsáno v evangeliích, se podle ní Kristus obětoval Bohu Otci, aby <a href="/w/index.php?title=Sp%C3%A1sa_v_k%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Spása v křesťanství (stránka neexistuje)">smířil</a> lidstvo s Bohem;<a href="#cite_note-ccc608-310">[301]</a> <a href="/wiki/Je%C5%BE%C3%AD%C5%A1ovo_vzk%C5%99%C3%AD%C5%A1en%C3%AD" title="Ježíšovo vzkříšení">Ježíšovo vzkříšení</a> z něj činí prvorozeného z mrtvých, prvního mezi mnoha bratry.<a href="#cite_note-311">[302]</a> Smířením s Bohem a následováním Kristových slov a skutků může jednotlivec vstoupit do <a href="/wiki/Bo%C5%BE%C3%AD_kr%C3%A1lovstv%C3%AD_(k%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD)" class="mw-redirect" title="Boží království (křesťanství)">Božího království</a>.<a href="#cite_note-OneFaith26-312">[303]</a> Církev chápe svou liturgii a svátosti jako uchovávání milostí dosažených Kristovou obětí, které posilují vztah člověka s Kristem a pomáhají překonat hřích.<a href="#cite_note-313">[304]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Poslední_soud">Poslední soud</h3>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=28" title="Editace sekce: Poslední soud" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=28" title="Editovat zdrojový kód sekce Poslední soud">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní článek: <a href="/wiki/Posledn%C3%AD_soud" title="Poslední soud">Poslední soud</a></dd></dl> Katolická církev učí, že <a href="/wiki/Du%C5%A1e" title="Duše">duše</a> každého člověka se bezprostředně po smrti dočká <a href="/w/index.php?title=Osobn%C3%AD_soud&action=edit&redlink=1" class="new" title="Osobní soud (stránka neexistuje)">osobního Božího soudu</a> na základě svých <a href="/wiki/H%C5%99%C3%ADch" title="Hřích">hříchů</a> a vztahu ke Kristu.<a href="#cite_note-314">[305]</a><a href="#cite_note-315">[306]</a> Toto učení také potvrzuje, že nastane jiný den, kdy Kristus zasedne k <a href="/wiki/Posledn%C3%AD_soud" title="Poslední soud">všeobecnému soudu</a> nad celým lidstvem. Tento poslední soud podle církevního učení ukončí lidské dějiny a bude znamenat začátek nového a lepšího nebe i země, kde bude ve spravedlnosti vládnout Bůh.<a href="#cite_note-316">[307]</a> V závislosti na rozsudku vyneseném po smrti se věří, že duše může vstoupit do jednoho ze tří stavů posmrtného života: <ul><li><a href="/wiki/Nebe_v_k%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Nebe v křesťanství">Nebe</a> je stav nekonečného sjednocení s božskou přirozeností Boha, nikoli ontologicky, ale skrze milost. Je to věčný život, v němž duše kontempluje Boha v neustálé <a href="/wiki/Bla%C5%BEen%C3%A9_pat%C5%99en%C3%AD" title="Blažené patření">blaženosti</a>.<a href="#cite_note-317">[308]</a></li> <li><a href="/wiki/O%C4%8Distec" title="Očistec">Očistec</a> je dočasný stav pro očištění duší, které jsou sice určeny pro nebe, ale nejsou zcela odpoutány od hříchu, a proto nemohou do nebe vstoupit ihned.<a href="#cite_note-318">[309]</a> V očistci duše trpí, očišťuje se a zdokonaluje. Duším v očistci mohou v dosažení nebe pomoci modlitby věřících na zemi a <a href="/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADmluva_svat%C3%BDch&action=edit&redlink=1" class="new" title="Přímluva svatých (stránka neexistuje)">přímluvy svatých</a>.<a href="#cite_note-319">[310]</a></li> <li><a href="/w/index.php?title=Peklo_v_k%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Peklo v křesťanství (stránka neexistuje)">Konečné zatracení</a>: Konečně ti, kdo setrvávají ve stavu smrtelného hříchu a před smrtí nečiní pokání, se vystavují peklu, věčnému odloučení od Boha.<a href="#cite_note-320">[311]</a> Církev učí, že nikdo není odsouzen k peklu, aniž by se svobodně rozhodl odmítnout Boha.<a href="#cite_note-321">[312]</a> Nikdo není <a href="/wiki/Predestinace" title="Predestinace">předurčen</a> k peklu a nikdo nemůže s naprostou jistotou určit, kdo byl odsouzen k peklu.<a href="#cite_note-322">[313]</a> Katolicismus učí, že díky Božímu milosrdenství může člověk kdykoli před smrtí činit pokání, být osvícen pravdou katolické víry, a tak dosáhnout spásy.<a href="#cite_note-323">[314]</a> Někteří katoličtí teologové spekulují, že duše nepokřtěných dětí a nekřesťanů bez smrtelného hříchu, kteří však zemřeli v <a href="/wiki/Prvotn%C3%AD_h%C5%99%C3%ADch" title="Prvotní hřích">prvotním hříchu</a>, jsou určeny do <a href="/wiki/Limbus_(n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD)" title="Limbus (náboženství)">limbu</a>, ačkoli to není oficiální církevní <a href="/wiki/Dogma_v_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkvi" title="Dogma v katolické církvi">dogma</a>.<a href="#cite_note-324">[315]</a></li></ul> Katolická církev sice učí, že jedině ona vlastní všechny prostředky spásy,<a href="#cite_note-ccc608-310">[301]</a> ale zároveň uznává, že Duch svatý může využívat <a href="/wiki/C%C3%ADrkevn%C3%AD_spole%C4%8Denstv%C3%AD" title="Církevní společenství">křesťanská společenství</a>, která jsou od ní oddělena, aby „podněcoval ke katolické jednotě“<a href="#cite_note-ewtn314-325">[316]</a> a „směřoval a vedl ke katolické církvi“,<a href="#cite_note-ewtn314-325">[316]</a> a tak přiváděl lidi ke spáse, protože tato oddělená společenství obsahují některé prvky správného učení, i když s příměsí <a href="/wiki/Hereze" title="Hereze">omylů</a>. Učí, že každý, kdo je spasen, je spasen skrze katolickou církev, ale že lidé mohou být spaseni i mimo řádné prostředky, známé jako <a href="/wiki/K%C5%99est_touhy" title="Křest touhy">křest touhy</a>, a před „křtem“ skrze mučednictví, známým jako <a href="/wiki/K%C5%99est_krve" title="Křest krve">křest krve</a>, jakož i tehdy, když jsou splněny podmínky <a href="/w/index.php?title=Nezavin%C4%9Bn%C3%A1_nev%C4%9Bdomost_(katolick%C3%A1_teologie)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Nezaviněná nevědomost (katolická teologie) (stránka neexistuje)">nezaviněné nevědomosti</a>, i když nezaviněná nevědomost sama o sobě není prostředkem spásy.<a href="#cite_note-326">[317]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Svatí_a_zbožná_úcta">Svatí a zbožná úcta</h3>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=29" title="Editace sekce: Svatí a zbožná úcta" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=29" title="Editovat zdrojový kód sekce Svatí a zbožná úcta">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní články: <a href="/wiki/Sv%C4%9Btec" title="Světec">Světec</a>, <a href="/wiki/Kanonizace" title="Kanonizace">Kanonizace</a>, <a href="/wiki/Kult_svat%C3%BDch" title="Kult svatých">Kult svatých</a> a <a href="/wiki/Devocion%C3%A1lie" title="Devocionálie">Devocionálie</a></dd></dl> <a href="/wiki/Svat%C3%BD" class="mw-redirect" title="Svatý">Svatý</a> (historicky známý také jako <a href="/wiki/Kanonizace" title="Kanonizace">svatořečený</a>) je osoba, která je uznávána jako osoba s výjimečným stupněm svatosti nebo podobou či blízkostí k Bohu, zatímco <a href="/wiki/Kanonizace" title="Kanonizace">kanonizace</a> je akt, kterým křesťanská církev prohlašuje, že osoba, která zemřela, byla svatá, a na základě tohoto prohlášení je tato osoba zařazena do „kánonu“ neboli seznamu uznaných svatých.<a href="#cite_note-327">[318]</a><a href="#cite_note-328">[319]</a> Prvními osobami uctívanými jako svatí byli <a href="/wiki/Mu%C4%8Dedn%C3%ADk" title="Mučedník">mučedníci</a>. Zbožné legendy o jejich smrti byly považovány za potvrzení pravdivosti jejich víry v Krista. Ve čtvrtém století však začali být <a href="/wiki/Kult_svat%C3%BDch" title="Kult svatých">veřejně uctíváni</a> „<a href="/wiki/Vyznava%C4%8D" title="Vyznavač">vyznavači</a>“ – lidé, kteří svou víru nevyznali smrtí, ale slovem a životem. V katolické církvi, a to jak v latinské, tak ve východní, je akt kanonizace vyhrazen <a href="/wiki/Svat%C3%BD_stolec" title="Svatý stolec">Apoštolskému stolci</a> a dochází k němu na závěr dlouhého procesu, který vyžaduje rozsáhlé dokazování, že kandidát na kanonizaci žil a zemřel tak příkladným a svatým způsobem, že je hoden uznání za svatého. Oficiální uznání svatosti ze strany církve znamená, že daná osoba je nyní v <a href="/wiki/Nebe" title="Nebe">nebi</a> a že může být veřejně vzývána a oficiálně zmiňována v církevní <a href="/wiki/Liturgie" title="Liturgie">liturgii</a>, včetně <a href="/w/index.php?title=Litanie_ke_svat%C3%BDm&action=edit&redlink=1" class="new" title="Litanie ke svatým (stránka neexistuje)">litanií ke svatým</a>. <a href="/wiki/Kanonizace" title="Kanonizace">Kanonizace</a> umožňuje všeobecné uctívání světce v liturgii <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%BD_ritus" title="Římský ritus">římského ritu</a>; pro povolení uctívat pouze místně je třeba pouze <a href="/wiki/Beatifikace" class="mw-redirect" title="Beatifikace">beatifikace</a>.<a href="#cite_note-329">[320]</a> <a href="/wiki/Pobo%C5%BEnost" title="Pobožnost">Pobožnosti</a> jsou „vnější projevy zbožnosti“, které nejsou součástí oficiální liturgie katolické církve, ale jsou součástí lidových duchovních zvyků katolíků.<a href="#cite_note-330">[321]</a> Patří k nim nejrůznější zvyky týkající se uctívání svatých, zejména <a href="/wiki/%C3%9Acta_k_Pann%C4%9B_Marii_v_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkvi" title="Úcta k Panně Marii v katolické církvi">úcta k Panně Marii</a>. K dalším zbožným tradicím patří <a href="/wiki/K%C5%99%C3%AD%C5%BEov%C3%A1_cesta" title="Křížová cesta">křížová cesta</a>, úcta k <a href="/wiki/Nejsv%C4%9Bt%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_Srdce_Je%C5%BE%C3%AD%C5%A1ovo" title="Nejsvětější Srdce Ježíšovo">Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu</a>, úcta k <a href="/w/index.php?title=Je%C5%BE%C3%AD%C5%A1ova_svat%C3%A1_tv%C3%A1%C5%99&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ježíšova svatá tvář (stránka neexistuje)">Ježíšově svaté tváři</a>,<a href="#cite_note-331">[322]</a> různé <a href="/wiki/%C5%A0kapul%C3%AD%C5%99" title="Škapulíř">škapulíře</a> a <a href="/wiki/Devocion%C3%A1lie" title="Devocionálie">devocionálie</a>, <a href="/wiki/Nov%C3%A9na" title="Novéna">novény</a> k různým svatým,<a href="#cite_note-PopularDevotions-332">[323]</a> <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5ansk%C3%A1_pou%C5%A5" title="Křesťanská pouť">poutě</a><a href="#cite_note-333">[324]</a> a <a href="/wiki/Eucharistick%C3%A1_adorace" title="Eucharistická adorace">adorace Nejsvětější svátosti</a>,<a href="#cite_note-PopularDevotions-332">[323]</a> a uctívání svatých obrazů či sošek umístěných v různých <a href="/w/index.php?title=Svaty%C5%88ka&action=edit&redlink=1" class="new" title="Svatyňka (stránka neexistuje)">svatyňkách</a>.<a href="#cite_note-334">[325]</a> Biskupové na II. vatikánském koncilu připomněli katolíkům, že „pobožnosti by měly být sestaveny tak, aby ladily s liturgickými obdobími, byly v souladu s posvátnou liturgií, nějakým způsobem z ní vycházely a vedly lidi k ní, protože liturgie ve skutečnosti svou povahou daleko převyšuje kteroukoli z nich“.<a href="#cite_note-335">[326]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Panna_Maria">Panna Maria</h3>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=30" title="Editace sekce: Panna Maria" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=30" title="Editovat zdrojový kód sekce Panna Maria">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní články: <a href="/wiki/%C3%9Acta_k_Pann%C4%9B_Marii_v_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkvi" title="Úcta k Panně Marii v katolické církvi">Úcta k Panně Marii v katolické církvi</a>, <a href="/wiki/Katolick%C3%A1_mariologie" title="Katolická mariologie">Katolická mariologie</a>, <a href="/wiki/Mariologie_svat%C3%BDch" title="Mariologie svatých">Mariologie svatých</a> a <a href="/w/index.php?title=Mariologie_pape%C5%BE%C5%AF&action=edit&redlink=1" class="new" title="Mariologie papežů (stránka neexistuje)">Mariologie papežů</a></dd></dl> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Murillo-inmaculada_del_coro-sevilla-mba.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6b/Murillo-inmaculada_del_coro-sevilla-mba.JPG/220px-Murillo-inmaculada_del_coro-sevilla-mba.JPG" decoding="async" width="220" height="296" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6b/Murillo-inmaculada_del_coro-sevilla-mba.JPG/330px-Murillo-inmaculada_del_coro-sevilla-mba.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6b/Murillo-inmaculada_del_coro-sevilla-mba.JPG/440px-Murillo-inmaculada_del_coro-sevilla-mba.JPG 2x" data-file-width="460" data-file-height="618" /></a><figcaption><a href="/wiki/%C3%9Acta_k_Pann%C4%9B_Marii_v_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkvi" title="Úcta k Panně Marii v katolické církvi">Požehnaná Panna Maria</a> je v katolické církvi vysoce uctívána a je prohlašována za <a href="/wiki/Theotokos" class="mw-redirect" title="Theotokos">Matku Boží</a>, <a href="/wiki/Neposkvrn%C4%9Bn%C3%A9_po%C4%8Det%C3%AD_Panny_Marie" title="Neposkvrněné početí Panny Marie">počatou bez prvotního hříchu</a> a za <a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADmluva" title="Přímluva">přímluvkyni</a>.</figcaption></figure> <a href="/wiki/Katolick%C3%A1_mariologie" title="Katolická mariologie">Katolická mariologie</a> se zabývá dogmaty a učením o životě <a href="/wiki/Maria_(matka_Je%C5%BE%C3%AD%C5%A1ova)" title="Maria (matka Ježíšova)">Marie, Ježíšovy matky</a>, a také uctíváním Panny Marie věřícími. Maria je chována ve zvláštní úctě, je prohlášena za <a href="/wiki/Theotokos" class="mw-redirect" title="Theotokos">Matku Boží</a> (<a href="/wiki/%C5%98e%C4%8Dtina" title="Řečtina">řecky</a> Θεοτόκος, <a href="/w/index.php?title=Romanizace_%C5%99e%C4%8Dtiny&action=edit&redlink=1" class="new" title="Romanizace řečtiny (stránka neexistuje)">romanizovaně</a> <a href="/wiki/Theotokos" class="mw-redirect" title="Theotokos">Theotokos</a>, <a href="/w/index.php?title=Doslovn%C3%BD_p%C5%99eklad&action=edit&redlink=1" class="new" title="Doslovný překlad (stránka neexistuje)">doslova</a> „Bohorodička“) a jako dogma se věří, že po <a href="/wiki/V%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_panenstv%C3%AD_Panny_Marie" title="Věčné panenství Panny Marie">celý svůj život zůstala pannou</a>.<a href="#cite_note-336">[327]</a> Mezi další nauky patří učení o <a href="/wiki/Neposkvrn%C4%9Bn%C3%A9_po%C4%8Det%C3%AD_Panny_Marie" title="Neposkvrněné početí Panny Marie">Neposkvrněném početí</a> (její vlastní početí bez poskvrny prvotního hříchu) a o <a href="/wiki/Nanebevzet%C3%AD_Panny_Marie" title="Nanebevzetí Panny Marie">Nanebevzetí Panny Marie</a> (že její tělo bylo na konci života vzato přímo do nebe). Obě tato učení byla definována jako neomylné dogma, a to papežem <a href="/wiki/Pius_IX." title="Pius IX.">Piem IX.</a> v roce 1854, respektive papežem <a href="/wiki/Pius_XII." title="Pius XII.">Piem XII.</a> v roce 1950,<a href="#cite_note-Barry,_p._106-337">[328]</a> ale až po konzultaci s katolickými biskupy na celém světě, aby se ujistili, že se jedná o katolickou víru.<a href="#cite_note-338">[329]</a> Ve východních katolických církvích však nadále slaví svátek pod názvem <a href="/wiki/Zesnut%C3%AD_p%C5%99esvat%C3%A9_Bohorodice" title="Zesnutí přesvaté Bohorodice">Zesnutí Matky Boží</a> ve stejný den.<a href="#cite_note-339">[330]</a> Učení, že Maria zemřela před svým nanebevzetím, výrazně předchází myšlenka, že tomu tak nebylo. Svatý Jan Damašský napsal, že „svatý Juvenal, biskup jeruzalémský, na koncilu v Chalcedonu (451) oznámil císaři Marciánovi a Pulcherii, kteří chtěli vlastnit tělo Matky Boží, že Maria zemřela v přítomnosti všech apoštolů, ale že její hrob, když byl na žádost svatého Tomáše otevřen, byl nalezen prázdný, z čehož apoštolové usoudili, že tělo bylo vzato do nebe“.<a href="#cite_note-340">[331]</a> Úcta k Panně Marii je součástí katolické zbožnosti, ale liší se od úcty k Bohu.<a href="#cite_note-341">[332]</a> K praxi patří modlitby a <a href="/w/index.php?title=Mari%C3%A1nsk%C3%A9_um%C4%9Bn%C3%AD_v_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkvi&action=edit&redlink=1" class="new" title="Mariánské umění v katolické církvi (stránka neexistuje)">mariánské umění</a>, <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_mari%C3%A1nsk%C3%A1_hudba&action=edit&redlink=1" class="new" title="Katolická mariánská hudba (stránka neexistuje)">hudba</a> a <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A9_mari%C3%A1nsk%C3%A9_c%C3%ADrkevn%C3%AD_stavby&action=edit&redlink=1" class="new" title="Katolické mariánské církevní stavby (stránka neexistuje)">architektura</a>. Během církevního roku se slaví několik liturgických mariánských svátků a je uctívána mnoha tituly, například <a href="/wiki/Panna_Maria_Kr%C3%A1lovna" title="Panna Maria Královna">Královna nebes</a>. Papež <a href="/wiki/Pavel_VI." title="Pavel VI.">Pavel VI.</a> ji nazval <a href="/wiki/Matka_c%C3%ADrkve" title="Matka církve">Matkou církve</a>, protože tím, že porodila Krista, je považována za duchovní matku každého člena <a href="/wiki/T%C4%9Blo_Kristovo" title="Tělo Kristovo">Kristova těla</a>.<a href="#cite_note-Barry,_p._106-337">[328]</a> Kvůli její vlivné roli v Ježíšově životě jsou běžné katolické modlitby a pobožnosti jako <a href="/wiki/Zdr%C3%A1vas_Maria" title="Zdrávas Maria">Zdrávas Maria</a>, <a href="/wiki/R%C5%AF%C5%BEenec" title="Růženec">růženec</a>, <a href="/wiki/Salve_Regina" title="Salve Regina">Salve Regina</a>, <a href="/w/index.php?title=Memorare&action=edit&redlink=1" class="new" title="Memorare (stránka neexistuje)">Memorare</a><a href="#cite_note-342">[333]</a> a <a href="/wiki/Pod_ochranu_tvou" title="Pod ochranu tvou">Pod ochranu tvou</a>. K oblíbeným katolickým zbožným úkonům patří také <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5ansk%C3%A1_pou%C5%A5" title="Křesťanská pouť">poutě</a> na místa některých církví potvrzených <a href="/wiki/Mari%C3%A1nsk%C3%A1_zjeven%C3%AD" title="Mariánská zjevení">mariánských zjevení</a>, jako jsou <a href="/wiki/Zjeven%C3%AD_Panny_Marie_v_Lurdech" title="Zjevení Panny Marie v Lurdech">Lurdy</a>, <a href="/wiki/Zjeven%C3%AD_Panny_Marie_ve_Fatim%C4%9B" title="Zjevení Panny Marie ve Fatimě">Fátima</a> a <a href="/wiki/Panna_Maria_Guadalupsk%C3%A1" title="Panna Maria Guadalupská">Guadalupe</a>.<a href="#cite_note-343">[334]</a><a href="#cite_note-344">[335]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Svátosti">Svátosti</h2>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=31" title="Editace sekce: Svátosti" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=31" title="Editovat zdrojový kód sekce Svátosti">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní článek: <a href="/wiki/Sv%C3%A1tosti_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve" title="Svátosti katolické církve">Svátosti katolické církve</a></dd></dl> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Mass_at_Lourdes.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d3/Mass_at_Lourdes.jpg/220px-Mass_at_Lourdes.jpg" decoding="async" width="220" height="157" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d3/Mass_at_Lourdes.jpg/330px-Mass_at_Lourdes.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d3/Mass_at_Lourdes.jpg/440px-Mass_at_Lourdes.jpg 2x" data-file-width="1543" data-file-height="1102" /></a><figcaption><a href="/wiki/M%C5%A1e_svat%C3%A1" class="mw-redirect" title="Mše svatá">Mše svatá</a> v <a href="/wiki/Zjeven%C3%AD_Panny_Marie_v_Lurdech" title="Zjevení Panny Marie v Lurdech">Lurdské jeskyni</a> ve <a href="/wiki/Francie" title="Francie">Francii</a>. <a href="/wiki/Kalich_(n%C3%A1doba)" title="Kalich (nádoba)">Kalich</a> se lidu ukazuje bezprostředně po konsekraci vína.</figcaption></figure> Katolická církev učí, že jí bylo svěřeno <a href="/wiki/Sv%C3%A1tosti_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve" title="Svátosti katolické církve">sedm svátostí</a>, které ustanovil Kristus. Počet a povahu těchto svátostí určilo několik <a href="/wiki/Ekumenick%C3%BD_koncil" title="Ekumenický koncil">ekumenických koncilů</a>, naposledy <a href="/wiki/Tridentsk%C3%BD_koncil" title="Tridentský koncil">Tridentský koncil</a>.<a href="#cite_note-345">[336]</a><a href="#cite_note-pozn10-346">[p 10]</a> Jedná se o <a href="/wiki/K%C5%99est" title="Křest">křest</a>, <a href="/wiki/Bi%C5%99mov%C3%A1n%C3%AD" title="Biřmování">biřmování</a>, <a href="/wiki/Eucharistie" title="Eucharistie">eucharistii</a>, <a href="/wiki/Sv%C3%A1tost_sm%C3%AD%C5%99en%C3%AD" title="Svátost smíření">pokání</a>, <a href="/wiki/Sv%C3%A1tost_nemocn%C3%BDch" title="Svátost nemocných">pomazání nemocných</a> (dříve nazývané poslední pomazání, jeden z „<a href="/w/index.php?title=Posledn%C3%AD_ob%C5%99ady&action=edit&redlink=1" class="new" title="Poslední obřady (stránka neexistuje)">posledních obřadů</a>“), <a href="/wiki/Sv%C3%A1tost_kn%C4%9B%C5%BEstv%C3%AD" title="Svátost kněžství">kněžské svěcení</a> a <a href="/wiki/Man%C5%BEelstv%C3%AD_(katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev)" class="mw-redirect" title="Manželství (katolická církev)">manželství</a>. Svátosti jsou viditelné obřady, které katolíci považují za znamení Boží přítomnosti a účinné prostředky Boží <a href="/wiki/Milost_(teologie)" title="Milost (teologie)">milosti</a> pro všechny, kdo je přijímají s náležitou dispozicí (<a href="/wiki/Ex_opere_operato" title="Ex opere operato">ex opere operato</a>).<a href="#cite_note-347">[337]</a> <a href="/wiki/Katechismus_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve" title="Katechismus katolické církve">Katechismus katolické církve</a> kategorizuje svátosti do tří skupin: „svátosti křesťanské iniciace“, „svátosti uzdravující“ a „svátosti sloužící společenství a poslání věřících“. Tyto skupiny obecně odrážejí etapy přirozeného a duchovního života lidí, kterým mají jednotlivé svátosti sloužit.<a href="#cite_note-348">[338]</a> Liturgie svátostí je ústředním bodem poslání církve. Podle <a href="/wiki/Katechismus_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve" title="Katechismus katolické církve">Katechismu</a>: V liturgii Nové smlouvy je každý liturgický úkon, zvláště slavení eucharistie a svátostí, setkání s Krista s církví. Liturgické shromáždění odvozuje svou jednotu ze „společenství Ducha svatého“, který shromažďuje Boží děti v jediném Kristově Těle. Tato jednota převyšuje lidskou, rasovou, kulturní a společenskou příbuznost.<a href="#cite_note-349">[339]</a> Podle nauky církve svátosti církve vyžadují správnou formu, materii a úmysl, aby mohly být platně slaveny.<a href="#cite_note-350">[340]</a> Kromě toho <a href="/wiki/Kanonick%C3%A9_pr%C3%A1vo" title="Kanonické právo">kanonické právo</a> latinské církve i východních katolických církví upravuje, kdo smí některé svátosti platně slavit, a také přísná pravidla o tom, kdo smí svátosti přijímat.<a href="#cite_note-CoCC291-351">[341]</a> Zejména proto, že církev učí, že v eucharistii je <a href="/wiki/Re%C3%A1ln%C3%A1_p%C5%99%C3%ADtomnost" title="Reálná přítomnost">přítomen</a> Kristus,<a href="#cite_note-Kreeft326-352">[342]</a> je zakázáno přijímat svátost těm, kteří jsou si vědomi, že jsou ve stavu smrtelného hříchu, dokud neobdrží rozhřešení prostřednictvím <a href="/wiki/Sv%C3%A1tost_sm%C3%AD%C5%99en%C3%AD" title="Svátost smíření">svátosti smíření</a> (pokání).<a href="#cite_note-Kreeft331-353">[343]</a> Katolíci jsou obvykle povinni zdržet se jídla alespoň hodinu před přijetím svátosti.<a href="#cite_note-Kreeft331-353">[343]</a> Nekatolíkům je obvykle zakázáno přijímat eucharistii také.<a href="#cite_note-CoCC291-351">[341]</a><a href="#cite_note-354">[344]</a> Katolíci, i kdyby byli v nebezpečí smrti a nemohli se obrátit na katolického duchovního, nesmějí žádat o svátosti eucharistie, pokání nebo pomazání nemocných někoho, například protestantského duchovního, o němž není známo, že by byl platně vysvěcen v souladu s katolickým učením o svěcení.<a href="#cite_note-355">[345]</a><a href="#cite_note-356">[346]</a> Stejně tak katoličtí duchovní nesmějí ani v případě vážné a naléhavé potřeby udělovat tyto svátosti těm, kteří neprojevují katolickou víru ve svátost. Ve vztahu k církvím východního křesťanství, které nejsou ve společenství se Svatým stolcem, je katolická církev méně restriktivní a prohlašuje, že „jisté společenství ve svátostech (communicatio in sacris), a tedy i v eucharistii, je za vhodných okolností a se souhlasem církevní autority nejen možné, ale i doporučované“.<a href="#cite_note-357">[347]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Iniciační_svátosti">Iniciační svátosti</h3>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=32" title="Editace sekce: Iniciační svátosti" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=32" title="Editovat zdrojový kód sekce Iniciační svátosti">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní článek: <a href="/wiki/Sv%C3%A1tosti_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve#Iniciační_svátosti" title="Svátosti katolické církve">Svátosti katolické církve#Iniciační svátosti</a></dd></dl> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Křest">Křest</h4>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=33" title="Editace sekce: Křest" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=33" title="Editovat zdrojový kód sekce Křest">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Bapt%C3%AAme_Cath%C3%A9drale_de_Troyes_290308.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/93/Bapt%C3%AAme_Cath%C3%A9drale_de_Troyes_290308.jpg/220px-Bapt%C3%AAme_Cath%C3%A9drale_de_Troyes_290308.jpg" decoding="async" width="220" height="196" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/93/Bapt%C3%AAme_Cath%C3%A9drale_de_Troyes_290308.jpg/330px-Bapt%C3%AAme_Cath%C3%A9drale_de_Troyes_290308.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/93/Bapt%C3%AAme_Cath%C3%A9drale_de_Troyes_290308.jpg/440px-Bapt%C3%AAme_Cath%C3%A9drale_de_Troyes_290308.jpg 2x" data-file-width="2470" data-file-height="2197" /></a><figcaption>Křest <a href="/wiki/Svat%C3%BD_Augustin" title="Svatý Augustin">Augustina z Hippa</a> na sousoší v <a href="/w/index.php?title=Katedr%C3%A1la_v_Troyes&action=edit&redlink=1" class="new" title="Katedrála v Troyes (stránka neexistuje)">katedrále v Troyes</a> (1549), <a href="/wiki/Francie" title="Francie">Francie</a></figcaption></figure> V pojetí katolické církve je křest první ze tří svátostí křesťanské iniciace.<a href="#cite_note-358">[348]</a> Smyje všechny hříchy, jak <a href="/wiki/Prvotn%C3%AD_h%C5%99%C3%ADch" title="Prvotní hřích">prvotní</a>, tak osobní aktuální hříchy.<a href="#cite_note-359">[349]</a> Činí člověka členem církve.<a href="#cite_note-360">[350]</a> Jako nezasloužený Boží dar, který nevyžaduje žádné zásluhy ze strany pokřtěného, je udělován i <a href="/w/index.php?title=K%C5%99est_d%C4%9Bt%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Křest dětí (stránka neexistuje)">dětem</a>,<a href="#cite_note-361">[351]</a> které sice nemají osobní hříchy, ale potřebují ho kvůli prvotnímu hříchu.<a href="#cite_note-362">[352]</a> Je-li novorozené dítě v nebezpečí smrti, může ho pokřtít kdokoli – lékař, zdravotní sestra nebo rodič.<a href="#cite_note-363">[353]</a> Křest člověka označuje natrvalo a nelze ho opakovat.<a href="#cite_note-364">[354]</a> Katolická církev uznává za platné křty udělené i lidmi, kteří nejsou katolíky ani křesťany, pokud mají v úmyslu křtít („dělat to, co dělá církev, když křtí“) a pokud používají <a href="/wiki/Trinit%C3%A1rn%C3%AD_formule" class="mw-redirect" title="Trinitární formule">trojiční křestní formuli</a>.<a href="#cite_note-365">[355]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Biřmování">Biřmování</h4>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=34" title="Editace sekce: Biřmování" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=34" title="Editovat zdrojový kód sekce Biřmování">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní článek: <a href="/wiki/Bi%C5%99mov%C3%A1n%C3%AD_v_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkvi" title="Biřmování v katolické církvi">Biřmování v katolické církvi</a></dd></dl> Katolická církev považuje svátost <a href="/wiki/Bi%C5%99mov%C3%A1n%C3%AD" title="Biřmování">biřmování</a> (<a href="/wiki/Latina" title="Latina">lat.</a> confirmatio) za nutnou k dovršení milosti udělené při křtu.<a href="#cite_note-366">[356]</a> Při křtu dospělých se obvykle hned poté uděluje biřmování,<a href="#cite_note-367">[357]</a> což je praxe, která se ve východních katolických církvích dodržuje i u nově pokřtěných dětí.<a href="#cite_note-368">[358]</a> Na Západě se biřmování dětí odkládá, dokud nejsou dost staré na to, aby chápaly, nebo podle uvážení biskupa.<a href="#cite_note-369">[359]</a> V západním křesťanství, zejména v katolicismu, se svátost nazývá biřmování, protože potvrzuje a posiluje křestní milost; ve východních církvích se nazývá <a href="/wiki/Bi%C5%99mov%C3%A1n%C3%AD#Biřmování_ve_východních_církvích" title="Biřmování">myropomazání</a>, protože základním obřadem je pomazání osoby <a href="/wiki/K%C5%99i%C5%BEmo" title="Křižmo">křižmem</a> (<a href="/wiki/%C5%98e%C4%8Dtina" title="Řečtina">řecky</a> μύρον, myron),<a href="#cite_note-Compendium-370">[360]</a> směsí <a href="/wiki/Olivov%C3%BD_olej" title="Olivový olej">olivového oleje</a> a nějaké vonné látky, obvykle balzámu, kterou žehná biskup.<a href="#cite_note-Compendium-370">[360]</a><a href="#cite_note-371">[361]</a> Ti, kdo přijímají biřmování, musí být ve stavu milosti, což u těch, kdo dosáhli <a href="/wiki/Osoba_(katolick%C3%A9_kanonick%C3%A9_pr%C3%A1vo)" title="Osoba (katolické kanonické právo)">věku rozumu</a>, znamená, že by měli být nejprve duchovně očištěni svátostí pokání; měli by také mít úmysl svátost přijmout a být připraveni svým životem ukázat, že jsou křesťany.<a href="#cite_note-372">[362]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Eucharistie">Eucharistie</h4>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=35" title="Editace sekce: Eucharistie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=35" title="Editovat zdrojový kód sekce Eucharistie">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní článek: <a href="/w/index.php?title=Eucharistie_v_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkvi&action=edit&redlink=1" class="new" title="Eucharistie v katolické církvi (stránka neexistuje)">Eucharistie v katolické církvi</a></dd></dl> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:BentoXVI-51-11052007_(frag).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/43/BentoXVI-51-11052007_%28frag%29.jpg/220px-BentoXVI-51-11052007_%28frag%29.jpg" decoding="async" width="220" height="291" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/43/BentoXVI-51-11052007_%28frag%29.jpg/330px-BentoXVI-51-11052007_%28frag%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/43/BentoXVI-51-11052007_%28frag%29.jpg 2x" data-file-width="416" data-file-height="550" /></a><figcaption>Papež <a href="/wiki/Benedikt_XVI." title="Benedikt XVI.">Benedikt XVI.</a> slaví eucharistii při kanonizaci <a href="/wiki/Ant%C3%B4nio_Galv%C3%A3o_de_Fran%C3%A7a" title="Antônio Galvão de França">Freie Galvãa</a> v brazilském <a href="/wiki/S%C3%A3o_Paulo" title="São Paulo">São Paulu</a> 11. května 2007.</figcaption></figure> Pro katolíky je eucharistie svátostí, která završuje křesťanskou iniciaci. Je popisována jako „zdroj a vrchol křesťanského života“.<a href="#cite_note-373">[363]</a> Obřad, při němž katolík poprvé přijímá eucharistii, se nazývá <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_svat%C3%A9_p%C5%99ij%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD" title="První svaté přijímání">první svaté přijímání</a>.<a href="#cite_note-374">[364]</a> Eucharistická bohoslužba, nazývaná také <a href="/wiki/M%C5%A1e" title="Mše">Mše svatá</a> nebo <a href="/wiki/Bo%C5%BEsk%C3%A1_liturgie" title="Božská liturgie">Božská liturgie</a>, zahrnuje modlitby a čtení z Písma, jakož i obětování chleba a vína, které jsou přineseny na <a href="/wiki/Olt%C3%A1%C5%99" title="Oltář">oltář</a> a <a href="/wiki/Konsekrace" class="mw-redirect" title="Konsekrace">posvěceny</a> knězem, aby se staly tělem a krví Ježíše Krista, což se nazývá <a href="/wiki/Transsubstanciace" title="Transsubstanciace">transsubstanciace</a>.<a href="#cite_note-375">[365]</a><a href="#cite_note-pozn11-376">[p 11]</a> <a href="/w/index.php?title=Konsekra%C4%8Dn%C3%AD_slova&action=edit&redlink=1" class="new" title="Konsekrační slova (stránka neexistuje)">Slova posvěcení</a> odrážejí slova, která Ježíš pronesl během <a href="/wiki/Posledn%C3%AD_ve%C4%8De%C5%99e" title="Poslední večeře">Poslední večeře</a>, kdy Kristus nabídl své tělo a krev apoštolům v noci před svým ukřižováním. Svátost znovu zpřítomňuje (zviditelňuje) Ježíšovu oběť na kříži,<a href="#cite_note-377">[366]</a> která má věčnou platnost. Kristova smrt a zmrtvýchvstání dávají skrze svátost milost, která sjednocuje věřící s Kristem i mezi sebou navzájem, odpouští všední hřích a pomáhá proti páchání mravního hříchu (ačkoli samotný smrtelný hřích je odpouštěn skrze svátost smíření).<a href="#cite_note-378">[367]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Uzdravující_svátosti">Uzdravující svátosti</h3>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=36" title="Editace sekce: Uzdravující svátosti" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=36" title="Editovat zdrojový kód sekce Uzdravující svátosti">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Convento_de_San_Francisco_-_Ciudad_de_M%C3%A9xico_-_Creyente.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/34/Convento_de_San_Francisco_-_Ciudad_de_M%C3%A9xico_-_Creyente.jpg/170px-Convento_de_San_Francisco_-_Ciudad_de_M%C3%A9xico_-_Creyente.jpg" decoding="async" width="170" height="254" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/34/Convento_de_San_Francisco_-_Ciudad_de_M%C3%A9xico_-_Creyente.jpg/255px-Convento_de_San_Francisco_-_Ciudad_de_M%C3%A9xico_-_Creyente.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/34/Convento_de_San_Francisco_-_Ciudad_de_M%C3%A9xico_-_Creyente.jpg/340px-Convento_de_San_Francisco_-_Ciudad_de_M%C3%A9xico_-_Creyente.jpg 2x" data-file-width="2592" data-file-height="3872" /></a><figcaption>Katolický věřící se modlí v kostele v <a href="/wiki/Mexiko" title="Mexiko">Mexiku</a></figcaption></figure> Dvě svátosti se týkají uzdravení jsou: <a href="/wiki/Sv%C3%A1tost_sm%C3%AD%C5%99en%C3%AD" title="Svátost smíření">svátost smíření</a> a <a href="/wiki/Sv%C3%A1tost_nemocn%C3%BDch" title="Svátost nemocných">svátost pomazání nemocných</a>. <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Svátost_smíření">Svátost smíření</h4>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=37" title="Editace sekce: Svátost smíření" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=37" title="Editovat zdrojový kód sekce Svátost smíření">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní článek: <a href="/wiki/Sv%C3%A1tost_sm%C3%AD%C5%99en%C3%AD_(katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev)" title="Svátost smíření (katolická církev)">Svátost smíření</a></dd></dl> <a href="/wiki/Sv%C3%A1tost_sm%C3%AD%C5%99en%C3%AD_(katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev)" title="Svátost smíření (katolická církev)">Svátost pokání</a> (nazývaná také smíření, odpuštění, zpověď a obrácení<a href="#cite_note-379">[368]</a>) existuje pro obrácení těch, kdo se po křtu odloučili od Krista hříchem.<a href="#cite_note-380">[369]</a> Podstatné pro tuto svátost jsou úkony jak ze strany hříšníka (zpytování svědomí, lítost s odhodláním znovu nehřešit, vyznání knězi a vykonání nějakého skutku k nápravě škody způsobené hříchem), tak ze strany kněze (určení skutku nápravy, který má být vykonán, a <a href="/wiki/Rozh%C5%99e%C5%A1en%C3%AD" title="Rozhřešení">rozhřešení</a>).<a href="#cite_note-381">[370]</a> Závažné hříchy (<a href="/wiki/Smrteln%C3%BD_h%C5%99%C3%ADch" title="Smrtelný hřích">smrtelné hříchy</a>) je třeba vyznat alespoň jednou ročně a vždy před přijetím svatého přijímání, doporučuje se i zpověď <a href="/wiki/V%C5%A1edn%C3%AD_h%C5%99%C3%ADch" title="Všední hřích">všedních hříchů</a>.<a href="#cite_note-382">[371]</a> Kněz je pod nejpřísnějšími tresty povinen zachovávat „<a href="/wiki/Zpov%C4%9Bdn%C3%AD_tajemstv%C3%AD" title="Zpovědní tajemství">zpovědní tajemství</a>“, tedy naprosté tajemství o všech hříších, které mu byly při zpovědi odhaleny.<a href="#cite_note-383">[372]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Pomazání_nemocných">Pomazání nemocných</h4>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=38" title="Editace sekce: Pomazání nemocných" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=38" title="Editovat zdrojový kód sekce Pomazání nemocných">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní článek: <a href="/wiki/Sv%C3%A1tost_nemocn%C3%BDch" title="Svátost nemocných">Svátost nemocných</a></dd></dl> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Extreme_Unction_Rogier_Van_der_Weyden.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ae/Extreme_Unction_Rogier_Van_der_Weyden.jpg" decoding="async" width="241" height="254" class="mw-file-element" data-file-width="241" data-file-height="254" /></a><figcaption>Oltářní <a href="/wiki/Triptych" title="Triptych">triptych</a> <a href="/w/index.php?title=Olt%C3%A1%C5%99n%C3%AD_obraz_Sedm_sv%C3%A1tost%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Oltářní obraz Sedm svátostí (stránka neexistuje)">Sedm svátostí</a> s výjevem Posledního pomazání (pomazání nemocných) s olejem udíleným knězem při posledním pomazání. <a href="/wiki/Rogier_van_der_Weyden" title="Rogier van der Weyden">Rogier van der Weyden</a>, kolem roku 1445.</figcaption></figure> Zatímco křižmo se používá pouze při třech svátostech, které nelze opakovat, jiný olej používá kněz nebo biskup k pomazání katolíka, kterému kvůli nemoci nebo stáří začala hrozit smrt.<a href="#cite_note-384">[373]</a> Tato svátost, známá jako pomazání nemocných, má poskytnout útěchu, pokoj, odvahu, a pokud se nemocný nemůže vyzpovídat, i odpuštění hříchů.<a href="#cite_note-385">[374]</a> Tato svátost se také označuje jako Pomazání, v minulosti jako Poslední pomazání, a je jednou ze tří svátostí, které tvoří <a href="/w/index.php?title=Posledn%C3%AD_ob%C5%99ady&action=edit&redlink=1" class="new" title="Poslední obřady (stránka neexistuje)">poslední obřady</a>, spolu s pokáním a <a href="/wiki/Viaticum" title="Viaticum">viatikem</a> (eucharistií).<a href="#cite_note-386">[375]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Služebné_svátosti">Služebné svátosti</h3>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=39" title="Editace sekce: Služebné svátosti" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=39" title="Editovat zdrojový kód sekce Služebné svátosti">editovat zdroj</a>]</div> Podle katechismu existují dvě svátosti společenství zaměřené na spásu druhých: kněžství a manželství.<a href="#cite_note-387">[376]</a> V rámci obecného <a href="/wiki/Povol%C3%A1n%C3%AD" title="Povolání">povolání</a> být křesťanem tyto dvě svátosti „zasvěcují konkrétnímu poslání nebo povolání mezi Božím lidem. Muži přijímají svátostné svěcení, aby slovem a <a href="/wiki/Milost_(teologie)" title="Milost (teologie)">milostí</a> živili církev. Manželé vstupují do manželství, aby se jejich láska posílila k plnění povinností jejich stavu“.<a href="#cite_note-388">[377]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Kněžské_svěcení">Kněžské svěcení</h4>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=40" title="Editace sekce: Kněžské svěcení" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=40" title="Editovat zdrojový kód sekce Kněžské svěcení">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní článek: <a href="/w/index.php?title=Kn%C4%9B%C5%BEsk%C3%A9_sv%C4%9Bcen%C3%AD_v_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkvi&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kněžské svěcení v katolické církvi (stránka neexistuje)">Kněžské svěcení v katolické církvi</a></dd></dl> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Priesterweihe_in_Schwyz_2.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/54/Priesterweihe_in_Schwyz_2.jpg/220px-Priesterweihe_in_Schwyz_2.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/54/Priesterweihe_in_Schwyz_2.jpg/330px-Priesterweihe_in_Schwyz_2.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/54/Priesterweihe_in_Schwyz_2.jpg/440px-Priesterweihe_in_Schwyz_2.jpg 2x" data-file-width="2084" data-file-height="1389" /></a><figcaption>Při obřadu svěcení vkládají kněží na svěcence ruce.</figcaption></figure> Svátost svěcení posvěcuje a ustanovuje některé křesťany, aby sloužili celému tělu jako členové tří stupňů nebo řádů: episkopátu (biskupové), presbyterátu (kněží) a diakonátu (jáhni).<a href="#cite_note-389">[378]</a><a href="#cite_note-390">[379]</a> Církev definovala pravidla, kdo může být vysvěcen na duchovního. V latinské církvi je kněžství obecně omezeno na muže žijící v celibátu a episkopát je vždy omezen na muže žijící v celibátu.<a href="#cite_note-391">[380]</a> Muži, kteří jsou již ženatí, mohou být vysvěceni v některých východních katolických církvích ve většině zemí<a href="#cite_note-392">[381]</a> a v osobních ordinariátech a mohou se stát jáhny i v západní církvi<a href="#cite_note-393">[382]</a><a href="#cite_note-394">[383]</a> (viz <a href="/w/index.php?title=Kn%C4%9B%C5%BEsk%C3%A9_man%C5%BEelstv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kněžské manželství (stránka neexistuje)">Kněžské manželství</a>). Poté, co se stane katolickým knězem, se však muž nesmí oženit (viz <a href="/w/index.php?title=Kn%C4%9B%C5%BEsk%C3%BD_celib%C3%A1t&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kněžský celibát (stránka neexistuje)">Kněžský celibát</a>), pokud není formálně laicizován. Všichni duchovní, ať už jáhni, kněží nebo biskupové, mohou kázat, vyučovat, křtít, být svědky sňatků a vést pohřební liturgie.<a href="#cite_note-395">[384]</a> Pouze biskupové a kněží mohou vysluhovat svátosti eucharistie, smíření (pokání) a pomazání nemocných.<a href="#cite_note-396">[385]</a><a href="#cite_note-397">[386]</a> Pouze biskupové mohou udělovat svátost <a href="/wiki/Sv%C3%A1tost_kn%C4%9B%C5%BEstv%C3%AD" title="Svátost kněžství">svěcení</a>, kterou je někdo vysvěcen na kněze.<a href="#cite_note-OneFaith114-398">[387]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Manželství">Manželství</h4>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=41" title="Editace sekce: Manželství" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=41" title="Editovat zdrojový kód sekce Manželství">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní článek: <a href="/wiki/Man%C5%BEelstv%C3%AD_(katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev)" class="mw-redirect" title="Manželství (katolická církev)">Svátostné manželství</a></dd> <dd>Viz též: <a href="/wiki/Pohled_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve_na_pohlavn%C3%AD_styk" title="Pohled katolické církve na pohlavní styk">Katolická teologie sexuality</a></dd></dl> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Jf9694Wedding_San_Nicolas_Church_Tolentine_Marriage_Pampangafvf_02.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/42/Jf9694Wedding_San_Nicolas_Church_Tolentine_Marriage_Pampangafvf_02.JPG/220px-Jf9694Wedding_San_Nicolas_Church_Tolentine_Marriage_Pampangafvf_02.JPG" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/42/Jf9694Wedding_San_Nicolas_Church_Tolentine_Marriage_Pampangafvf_02.JPG/330px-Jf9694Wedding_San_Nicolas_Church_Tolentine_Marriage_Pampangafvf_02.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/42/Jf9694Wedding_San_Nicolas_Church_Tolentine_Marriage_Pampangafvf_02.JPG/440px-Jf9694Wedding_San_Nicolas_Church_Tolentine_Marriage_Pampangafvf_02.JPG 2x" data-file-width="4608" data-file-height="3456" /></a><figcaption>Svatební mše na <a href="/wiki/Filip%C3%ADny" title="Filipíny">Filipínách</a></figcaption></figure> Katolická církev učí, že manželství je společenským a duchovním svazkem mezi mužem a ženou, který směřuje k dobru manželů a plození dětí; podle <a href="/wiki/Pohled_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve_na_pohlavn%C3%AD_styk" title="Pohled katolické církve na pohlavní styk">katolického učení o sexuální morálce</a> je to jediný vhodný prostor pro sexuální aktivity. Katolické manželství nebo jakékoli manželství mezi pokřtěnými osobami jakéhokoli křesťanského vyznání je považováno za svátost. Jednou uzavřené svátostné manželství nemůže být zrušeno jinak než smrtí.<a href="#cite_note-399">[388]</a><a href="#cite_note-pozn12-400">[p 12]</a><a href="#cite_note-Gantley-401">[389]</a><a href="#cite_note-Canon1141-402">[390]</a> Církev uznává určité <a href="/wiki/Man%C5%BEelstv%C3%AD_(katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev)#Platnost_manželství_podle_katolické_církve" class="mw-redirect" title="Manželství (katolická církev)">podmínky</a>, jako je svobodný souhlas, které jsou nutné pro platnost každého manželství; kromě toho církev stanovuje specifická pravidla a normy, známé jako <a href="/wiki/Man%C5%BEelstv%C3%AD_(katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev)#Kanonická_forma" class="mw-redirect" title="Manželství (katolická církev)">kanonická forma</a>, které musí katolíci dodržovat.<a href="#cite_note-403">[391]</a> Církev neuznává rozvod jako ukončení platného manželství a připouští státem uznaný rozvod pouze jako prostředek ochrany majetku a blaha manželů a případných dětí. Posouzení konkrétních případů příslušným církevním soudem však může vést k prohlášení manželství za neexistující, což se obvykle označuje jako prohlášení manželství za neplatné. Nový sňatek po rozvodu není povolen, pokud předchozí manželství nebylo <a href="/wiki/Deklarace_nulity" title="Deklarace nulity">prohlášeno za neplatné</a>.<a href="#cite_note-404">[392]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Liturgie">Liturgie</h2>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=42" title="Editace sekce: Liturgie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=42" title="Editovat zdrojový kód sekce Liturgie">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní článek: <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_liturgie&action=edit&redlink=1" class="new" title="Katolická liturgie (stránka neexistuje)">Katolická liturgie</a></dd></dl> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Thebible33.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/31/Thebible33.jpg/220px-Thebible33.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/31/Thebible33.jpg/330px-Thebible33.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/31/Thebible33.jpg/440px-Thebible33.jpg 2x" data-file-width="1280" data-file-height="960" /></a><figcaption>Katolické náboženské předměty – <a href="/wiki/Bible" title="Bible">Bible</a>, <a href="/wiki/Krucifix" title="Krucifix">krucifix</a> a <a href="/wiki/R%C5%AF%C5%BEenec_(p%C5%99edm%C4%9Bt)" title="Růženec (předmět)">růženec</a></figcaption></figure> Mezi 24 autonomními (<a href="/wiki/Sui_iuris" title="Sui iuris">sui iuris</a>) církvemi existují četné liturgické a jiné tradice, nazývané obřady, které odrážejí spíše historickou a kulturní rozmanitost než rozdíly ve víře.<a href="#cite_note-405">[393]</a> Podle definice <a href="/wiki/Kodex_k%C3%A1non%C5%AF_v%C3%BDchodn%C3%ADch_c%C3%ADrkv%C3%AD" title="Kodex kánonů východních církví">Kodexu kánonů východních církví</a> je „obřad liturgické, teologické, duchovní a disciplinární dědictví, kultura a historické okolnosti odlišného národa, jimiž se v každé církvi sui iuris projevuje její vlastní způsob života víry“.<a href="#cite_note-406">[394]</a> Liturgie svátosti <a href="/wiki/Eucharistie" title="Eucharistie">eucharistie</a>, na Západě nazývaná <a href="/wiki/M%C5%A1e" title="Mše">Mše svatá</a> a na Východě <a href="/wiki/Bo%C5%BEsk%C3%A1_liturgie" title="Božská liturgie">Božská liturgie</a> nebo jinými názvy, je hlavní liturgií katolické církve,<a href="#cite_note-407">[395]</a> protože je považována za smírnou oběť samotného Krista.<a href="#cite_note-408">[396]</a> Její nejrozšířenější formou je <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%BD_ritus" title="Římský ritus">římský ritus</a>, jak jej vyhlásil <a href="/wiki/Pavel_VI." title="Pavel VI.">Pavel VI.</a> v roce 1969 (viz <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/content/paul-vi/en/apost_constitutions/documents/hf_p-vi_apc_19690403_missale-romanum.html">Missale Romanum</a>) a revidoval papež <a href="/wiki/Jan_Pavel_II." title="Jan Pavel II.">Jan Pavel II.</a> v roce 2002 (viz <a href="/wiki/Liturgiam_authenticam" title="Liturgiam authenticam">Liturgiam Authenticam</a>). Za určitých okolností zůstává v latinské církvi povolena <a href="/wiki/Tridentsk%C3%A1_m%C5%A1e" title="Tridentská mše">forma římského ritu z roku 1962</a>. Východní katolické církve mají vlastní obřady. Liturgie eucharistie a ostatních svátostí se v jednotlivých obřadech liší a odrážejí různé teologické důrazy. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Západní_obřady">Západní obřady</h3>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=43" title="Editace sekce: Západní obřady" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=43" title="Editovat zdrojový kód sekce Západní obřady">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní článek: <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%BD_ritus" title="Římský ritus">Římský ritus</a> a <a href="/wiki/Latinsk%C3%A9_liturgick%C3%A9_rity" class="mw-redirect" title="Latinské liturgické rity">Latinské liturgické rity</a></dd></dl> <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%BD_ritus" title="Římský ritus">Římský ritus</a> je nejběžnějším <a href="/wiki/Partikul%C3%A1rn%C3%AD_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve_a_liturgick%C3%A9_ob%C5%99ady" title="Partikulární katolické církve a liturgické obřady">bohoslužebným obřadem</a> používaným v katolické církvi, přičemž <a href="/wiki/M%C5%A1e_Pavla_VI." title="Mše Pavla VI.">forma mše svaté římského ritu je řádná</a>. Jeho užívání se vyskytuje po celém světě, pochází z Říma a šíří se po celé Evropě, ovlivňuje a nakonec vytlačuje místní obřady.<a href="#cite_note-409">[397]</a> Současná řádná forma mše svaté římského ritu, kterou najdeme ve vydáních <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%BD_mis%C3%A1l" title="Římský misál">Římského misálu</a> po roce 1969, se obvykle slaví v místním <a href="/wiki/Vernakul%C3%A1rn%C3%AD_jazyk" title="Vernakulární jazyk">lidovém</a> jazyce za použití úředně schváleného překladu z původního textu v <a href="/wiki/Latina" title="Latina">latině</a>. V roce 2007 Benedikt XVI. potvrdil oprávněnost dalšího používání <a href="/wiki/Tridentsk%C3%A1_m%C5%A1e" title="Tridentská mše">Římského misálu z roku 1962</a> jako „mimořádné formy“ (forma extraordinaria) římského ritu, hovořil o něm také jako o usus antiquior („starším použití“) a vydal nové, přípustnější normy pro jeho používání.<a href="#cite_note-410">[398]</a> Instrukce vydaná o čtyři roky později hovořila o dvou formách či způsobech užívání římského ritu schválených papežem jako o formě řádné a formě mimořádné („forma ordinaria“ a „forma extraordinaria“).<a href="#cite_note-411">[399]</a> Vydání Římského misálu z roku 1962, které vyšlo několik měsíců před zahájením <a href="/wiki/Druh%C3%BD_vatik%C3%A1nsk%C3%BD_koncil" title="Druhý vatikánský koncil">Druhého vatikánského koncilu</a>, bylo posledním vydáním, které představilo mši tak, jak ji v roce 1570 standardizoval papež <a href="/wiki/Pius_V." title="Pius V.">Pius V.</a> na žádost <a href="/wiki/Tridentsk%C3%BD_koncil" title="Tridentský koncil">Tridentského koncilu</a>, a které je proto známé jako tridentská mše.<a href="#cite_note-Kreeft326-352">[342]</a> Římský misál papeže Pia V. prošel menšími revizemi, které provedli papež <a href="/wiki/Klement_VIII." title="Klement VIII.">Klement VIII.</a> v roce 1604, papež <a href="/wiki/Urban_VIII." title="Urban VIII.">Urban VIII.</a> v roce 1634, papež <a href="/wiki/Pius_X." title="Pius X.">Pius X.</a> v roce 1911, papež <a href="/wiki/Pius_XII." title="Pius XII.">Pius XII.</a> v roce 1955 a papež <a href="/wiki/Jan_XXIII." title="Jan XXIII.">Jan XXIII.</a> v roce 1962. Každé další vydání bylo běžnou formou mše římského ritu, dokud nebylo nahrazeno pozdějším vydáním. Když bylo vydání z roku 1962 nahrazeno vydáním Pavla VI. promulgovaným v roce 1969, vyžadovalo jeho další používání nejprve povolení biskupů;<a href="#cite_note-412">[400]</a> ale papež <a href="/wiki/Benedikt_XVI." title="Benedikt XVI.">Benedikt XVI.</a> v <a href="/wiki/Motu_proprio" title="Motu proprio">motu proprio</a> <a href="/wiki/Summorum_Pontificum" class="mw-redirect" title="Summorum Pontificum">Summorum Pontificum</a> z roku 2007 povolil jeho volné používání pro mše sloužené bez shromáždění a povolil farářům, aby za určitých podmínek povolili jeho používání i při veřejných mších. S výjimkou biblických čtení, která Benedikt XVI. povolil pronášet v lidovém jazyce, se slaví výhradně v <a href="/wiki/C%C3%ADrkevn%C3%AD_latina" title="Církevní latina">liturgické latině</a>.<a href="#cite_note-413">[401]</a> Tato povolení z velké části zrušil papež <a href="/wiki/Franti%C5%A1ek_(pape%C5%BE)" title="František (papež)">František</a> v roce 2021, který vydal motu proprio <a href="/wiki/Traditionis_custodes" title="Traditionis custodes">Traditionis custodes</a>, aby zdůraznil řádnou formu, jak ji promulgovali papežové Pavel VI. a Jan Pavel II.<a href="#cite_note-traditionis-216">[210]</a> Od roku 2014 mohou duchovní v malých <a href="/wiki/Osobn%C3%AD_ordinari%C3%A1t" title="Osobní ordinariát">osobních ordinariátech</a> zřízených pro skupiny bývalých anglikánů podle podmínek dokumentu <a href="/wiki/Osobn%C3%AD_ordinari%C3%A1t" title="Osobní ordinariát">Anglicanorum Coetibus</a> z roku 2009<a href="#cite_note-414">[402]</a> používat variantu římského ritu zvanou „Božská bohoslužba“ nebo méně formálně „Ordinariátní užívání“,<a href="#cite_note-415">[403]</a> která zahrnuje prvky <a href="/wiki/Kniha_spole%C4%8Dn%C3%BDch_modliteb" title="Kniha společných modliteb">anglikánské liturgie</a> a tradice,<a href="#cite_note-pozn13-416">[p 13]</a> proti čemuž protestovali anglikánští představitelé. V <a href="/wiki/Arcidiec%C3%A9ze_mil%C3%A1nsk%C3%A1" title="Arcidiecéze milánská">milánské arcidiecézi</a>, která je s přibližně pěti miliony katolíků největší v Evropě,<a href="#cite_note-417">[404]</a> se mše slouží podle <a href="/wiki/Ambrosi%C3%A1nsk%C3%BD_ritus" title="Ambrosiánský ritus">ambrosiánského ritu</a>. Mezi další <a href="/wiki/Latinsk%C3%A9_liturgick%C3%A9_rity" class="mw-redirect" title="Latinské liturgické rity">latinské církevní obřady</a> patří <a href="/wiki/Mozarabsk%C3%BD_ritus" title="Mozarabský ritus">mozarabský</a><a href="#cite_note-418">[405]</a> a obřady některých řeholních institutů.<a href="#cite_note-419">[406]</a> Tyto liturgické obřady jsou staré nejméně 200 let před rokem 1570, kdy papež Pius V. vydal <a href="/wiki/Quo_primum" title="Quo primum">Quo primum</a>, a proto bylo povoleno jejich používání i nadále.<a href="#cite_note-420">[407]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Východní_obřady">Východní obřady</h3>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=44" title="Editace sekce: Východní obřady" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=44" title="Editovat zdrojový kód sekce Východní obřady">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní článek: <a href="/wiki/Partikul%C3%A1rn%C3%AD_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve_a_liturgick%C3%A9_ob%C5%99ady" title="Partikulární katolické církve a liturgické obřady">Partikulární katolické církve a liturgické obřady</a></dd></dl> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Crowning_in_Syro-Malabar_Nasrani_Wedding_by_Mar_Gregory_Karotemprel.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b3/Crowning_in_Syro-Malabar_Nasrani_Wedding_by_Mar_Gregory_Karotemprel.jpg/220px-Crowning_in_Syro-Malabar_Nasrani_Wedding_by_Mar_Gregory_Karotemprel.jpg" decoding="async" width="220" height="168" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b3/Crowning_in_Syro-Malabar_Nasrani_Wedding_by_Mar_Gregory_Karotemprel.jpg/330px-Crowning_in_Syro-Malabar_Nasrani_Wedding_by_Mar_Gregory_Karotemprel.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b3/Crowning_in_Syro-Malabar_Nasrani_Wedding_by_Mar_Gregory_Karotemprel.jpg/440px-Crowning_in_Syro-Malabar_Nasrani_Wedding_by_Mar_Gregory_Karotemprel.jpg 2x" data-file-width="4834" data-file-height="3684" /></a><figcaption><a href="/w/index.php?title=Svatebn%C3%AD_korunovace&action=edit&redlink=1" class="new" title="Svatební korunovace (stránka neexistuje)">Svatební korunovace</a> ve <a href="/wiki/V%C3%BDchodosyrsk%C3%BD_ritus" title="Východosyrský ritus">východosyrském ritu</a> celebrovaná biskupem <a href="/wiki/Syrsko-malabarsk%C3%A1_katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Syrsko-malabarská katolická církev">syrsko-malabarské katolické církve</a> v <a href="/wiki/Indie" title="Indie">Indii</a>, jedné z 23 východních katolických církví v plném <a href="/wiki/Spole%C4%8Denstv%C3%AD_(k%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD)" class="mw-redirect" title="Společenství (křesťanství)">společenství</a> s papežem a katolickou církví.</figcaption></figure> Východní katolické církve sdílejí společné dědictví a liturgické obřady jako jejich protějšky, včetně <a href="/wiki/Pravoslav%C3%AD" title="Pravoslaví">pravoslavných</a> a dalších <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_k%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Východní křesťanství">východních křesťanských církví</a>, které již nejsou ve společenství se Svatým stolcem. Patří k nim církve, které se historicky vyvinuly v Rusku, na Kavkaze, na Balkáně, v severovýchodní Africe, Indii a na Blízkém východě. Východní katolické církve jsou skupiny věřících, které buď nikdy nebyly mimo společenství se Svatým stolcem, nebo s ním obnovily společenství za cenu přerušení společenství se svými souvěrci stejné tradice.<a href="#cite_note-421">[408]</a> Mezi obřady používané východními katolickými církvemi patří <a href="/wiki/Byzantsk%C3%BD_ritus" title="Byzantský ritus">byzantský obřad</a> v antiochijské, řecké a slovanské variantě, <a href="/wiki/Alexandrijsk%C3%BD_ritus" title="Alexandrijský ritus">alexandrijský obřad</a>, <a href="/wiki/Z%C3%A1padosyrsk%C3%BD_ritus" title="Západosyrský ritus">syrský obřad</a>, <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%BD_ritus" title="Arménský ritus">arménský obřad</a>, <a href="/wiki/Maronitsk%C3%A1_katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Maronitská katolická církev">maronitský obřad</a> a <a href="/wiki/V%C3%BDchodosyrsk%C3%BD_ritus" title="Východosyrský ritus">chaldejský obřad</a>. Východní katolické církve mají autonomii při stanovování podrobností svých liturgických forem a bohoslužeb v určitých mezích, které mají chránit „přesné dodržování“ jejich liturgické tradice.<a href="#cite_note-422">[409]</a> V minulosti byly některé obřady používané východními katolickými církvemi do jisté míry podrobeny <a href="/wiki/Liturgick%C3%A1_latinizace" title="Liturgická latinizace">liturgické latinizaci</a>. V posledních letech se však východní katolické církve vrátily k tradičním východním zvyklostem v souladu s dekretem <a href="/wiki/Druh%C3%BD_vatik%C3%A1nsk%C3%BD_koncil" title="Druhý vatikánský koncil">II. vatikánského koncilu</a> <a href="/wiki/Orientalium_Ecclesiarum" title="Orientalium Ecclesiarum">Orientalium Ecclesiarum</a>.<a href="#cite_note-423">[410]</a> Každá církev má svůj vlastní <a href="/wiki/Liturgick%C3%BD_rok" title="Liturgický rok">liturgický kalendář</a>.<a href="#cite_note-424">[411]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Sociální_a_kulturní_záležitosti">Sociální a kulturní záležitosti</h2>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=45" title="Editace sekce: Sociální a kulturní záležitosti" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=45" title="Editovat zdrojový kód sekce Sociální a kulturní záležitosti">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Katolické_sociální_učení">Katolické sociální učení</h3>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=46" title="Editace sekce: Katolické sociální učení" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=46" title="Editovat zdrojový kód sekce Katolické sociální učení">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní článek: <a href="/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_nauka_c%C3%ADrkve" title="Sociální nauka církve">Sociální nauka církve</a></dd></dl> <a href="/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_nauka_c%C3%ADrkve" title="Sociální nauka církve">Katolická sociální nauka</a>, která odráží Ježíšův zájem o chudé, klade velký důraz na <a href="/w/index.php?title=Skutky_t%C4%9Blesn%C3%A9ho_milosrdenstv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Skutky tělesného milosrdenství (stránka neexistuje)">skutky tělesného</a> <a href="/wiki/Milosrdenstv%C3%AD" title="Milosrdenství">milosrdenství</a> a <a href="/w/index.php?title=Skutky_duchovn%C3%ADho_milosrdenstv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Skutky duchovního milosrdenství (stránka neexistuje)">skutky duchovního milosrdenství</a>, tedy na podporu a péči o nemocné, chudé a trpící.<a href="#cite_note-425">[412]</a><a href="#cite_note-426">[413]</a> Církevní učení vybízí k přednostnímu poskytování <a href="/w/index.php?title=Volba_pro_chud%C3%A9&action=edit&redlink=1" class="new" title="Volba pro chudé (stránka neexistuje)">pomoci chudým</a>, zatímco kanonické právo předepisuje, že „věřící křesťané jsou rovněž povinni podporovat <a href="/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_spravedlnost" title="Sociální spravedlnost">sociální spravedlnost</a> a s vědomím Pánova přikázání pomáhat chudým.“<a href="#cite_note-427">[414]</a> Za jeho základ je všeobecně považován encyklický list papeže Lva XIII. z roku 1891 <a href="/wiki/Rerum_novarum" title="Rerum novarum">Rerum novarum</a>, který obhajuje práva a důstojnost práce a právo pracujících zakládat odbory. Katolická nauka o sexualitě vyzývá k praktikování <a href="/wiki/Cudnost" title="Cudnost">cudnosti</a> se zaměřením na zachování duchovní a tělesné integrity lidské osoby. Manželství je považováno za jediný vhodný kontext pro sexuální aktivity.<a href="#cite_note-428">[415]</a> Církevní učení o sexualitě se stalo předmětem stále větších sporů, zejména po uzavření II. vatikánského koncilu, v důsledku měnících se kulturních postojů v západním světě, označovaných jako <a href="/wiki/Sexu%C3%A1ln%C3%AD_revoluce" title="Sexuální revoluce">sexuální revoluce</a>. Církev se také zabývala správou přírodního prostředí a jejím vztahem k dalším sociálním a teologickým naukám. V dokumentu <a href="/wiki/Laudato_si%E2%80%99" title="Laudato si’">Laudato si’</a> z 24. května 2015 papež František kritizuje <a href="/wiki/Konzumerismus" title="Konzumerismus">konzumní způsob života</a> a <a href="/w/index.php?title=Nezodpov%C4%9Bdn%C3%BD_rozvoj&action=edit&redlink=1" class="new" title="Nezodpovědný rozvoj (stránka neexistuje)">nezodpovědný rozvoj</a> a vyjadřuje politování nad <a href="/wiki/Ekologick%C3%A1_%C3%BAjma" title="Ekologická újma">zhoršováním životního prostředí</a> a <a href="/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_oteplov%C3%A1n%C3%AD" title="Globální oteplování">globálním oteplováním</a>.<a href="#cite_note-429">[416]</a> Papež vyjádřil obavy, že oteplování planety je příznakem většího problému: lhostejnosti vyspělého světa k ničení planety, protože lidé usilují o krátkodobé ekonomické zisky.<a href="#cite_note-430">[417]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Sociální_služby">Sociální služby</h3>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=47" title="Editace sekce: Sociální služby" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=47" title="Editovat zdrojový kód sekce Sociální služby">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní článek: <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev_a_zdravotnick%C3%A1_p%C3%A9%C4%8De&action=edit&redlink=1" class="new" title="Katolická církev a zdravotnická péče (stránka neexistuje)">Katolická církev a zdravotnická péče</a> a <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A9_%C5%A1kolstv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Katolické školství (stránka neexistuje)">Katolické školství</a></dd></dl> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:MotherTeresa_090.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8e/MotherTeresa_090.jpg/170px-MotherTeresa_090.jpg" decoding="async" width="170" height="227" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8e/MotherTeresa_090.jpg/255px-MotherTeresa_090.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8e/MotherTeresa_090.jpg/340px-MotherTeresa_090.jpg 2x" data-file-width="576" data-file-height="768" /></a><figcaption><a href="/wiki/Matka_Tereza" title="Matka Tereza">Svatá Terezie z Kalkaty</a> se zasazovala o nemocné, chudé a potřebné tím, že konala <a href="/w/index.php?title=Skutky_t%C4%9Blesn%C3%A9ho_milosrdenstv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Skutky tělesného milosrdenství (stránka neexistuje)">skutky tělesného milosrdenství</a>.</figcaption></figure> Katolická církev je největším nevládním poskytovatelem vzdělávacích a zdravotnických služeb na světě.<a href="#cite_note-Agnew-24">[23]</a> V roce 2010 Papežská rada katolické církve pro pastorační pomoc zdravotníkům uvedla, že církev spravuje 26 % zdravotnických zařízení na světě, včetně nemocnic, klinik, sirotčinců, lékáren a center pro nemocné leprou.<a href="#cite_note-431">[418]</a> Církev se vždy angažovala ve vzdělávání, a to již od založení <a href="/w/index.php?title=St%C5%99edov%C4%9Bk%C3%A1_univerzita&action=edit&redlink=1" class="new" title="Středověká univerzita (stránka neexistuje)">prvních univerzit</a> v Evropě,<a href="#cite_note-Nejmenovaný-1-vyh-1-85">[80]</a> provozuje a sponzoruje tisíce základních a středních škol, <a href="/wiki/Katolick%C3%A1_univerzita" title="Katolická univerzita">vysokých škol a univerzit</a> po celém světě<a href="#cite_note-432">[419]</a><a href="#cite_note-433">[420]</a> a provozuje největší nevládní školský systém na světě.<a href="#cite_note-434">[421]</a> Ženské řeholní instituty hrály obzvláště významnou roli v poskytování zdravotnických a vzdělávacích služeb,<a href="#cite_note-Zieglera-435">[422]</a> jako například řády <a href="/w/index.php?title=Sestry_milosrdenstv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Sestry milosrdenství (stránka neexistuje)">Milosrdných sester</a>, <a href="/wiki/Kongregace_mal%C3%BDch_sester_chud%C3%BDch" title="Kongregace malých sester chudých">Malých sester chudých</a>, Misionářek lásky, <a href="/w/index.php?title=Sestry_svat%C3%A9ho_Josefa_od_Nejsv%C4%9Bt%C4%9Bj%C5%A1%C3%ADho_srdce&action=edit&redlink=1" class="new" title="Sestry svatého Josefa od Nejsvětějšího srdce (stránka neexistuje)">sester svatého Josefa od Nejsvětějšího srdce</a>, <a href="/w/index.php?title=Sestry_Nejsv%C4%9Bt%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_sv%C3%A1tosti&action=edit&redlink=1" class="new" title="Sestry Nejsvětější svátosti (stránka neexistuje)">sester Nejsvětější svátosti</a> a <a href="/wiki/Kongregace_Milosrdn%C3%BDch_sester_svat%C3%A9ho_Vincence_de_Paul" title="Kongregace Milosrdných sester svatého Vincence de Paul">Milosrdných dcer svatého Vincence de Paul</a>.<a href="#cite_note-436">[423]</a> Katolická řeholnice <a href="/wiki/Matka_Tereza" title="Matka Tereza">Matka Tereza</a> z <a href="/wiki/Indie" title="Indie">indické</a> <a href="/wiki/Kalkata" title="Kalkata">Kalkaty</a>, zakladatelka Misionářek lásky, získala v roce 1979 <a href="/wiki/Nobelova_cena_za_m%C3%ADr" title="Nobelova cena za mír">Nobelovu cenu za mír</a> za svou humanitární činnost mezi chudými v Indii.<a href="#cite_note-437">[424]</a> Biskup <a href="/wiki/Carlos_Filipe_Ximenes_Belo" title="Carlos Filipe Ximenes Belo">Carlos Filipe Ximenes Belo</a> získal stejné ocenění v roce 1996 za „práci na spravedlivém a mírovém řešení konfliktu ve <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_Timor" title="Východní Timor">Východním Timoru</a>.“<a href="#cite_note-438">[425]</a> Církev se také aktivně zapojuje do mezinárodní pomoci a rozvoje prostřednictvím organizací, jako je <a href="/w/index.php?title=Catholic_Relief_Services&action=edit&redlink=1" class="new" title="Catholic Relief Services (stránka neexistuje)">Catholic Relief Services</a>, <a href="/wiki/Caritas_Internationalis" title="Caritas Internationalis">Caritas Internationalis</a>, <a href="/wiki/C%C3%ADrkev_v_nouzi" title="Církev v nouzi">Církev v nouzi</a>, skupin na podporu uprchlíků, jako je <a href="/w/index.php?title=Jesuit_Refugee_Service&action=edit&redlink=1" class="new" title="Jesuit Refugee Service (stránka neexistuje)">Jesuit Refugee Service</a>, a skupin komunitní pomoci, jako je <a href="/w/index.php?title=Spole%C4%8Dnost_svat%C3%A9ho_Vincenta_z_Pauly&action=edit&redlink=1" class="new" title="Společnost svatého Vincenta z Pauly (stránka neexistuje)">Společnost svatého Vincenta z Pauly</a>.<a href="#cite_note-439">[426]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Sexuální_morálka">Sexuální morálka</h3>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=48" title="Editace sekce: Sexuální morálka" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=48" title="Editovat zdrojový kód sekce Sexuální morálka">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní články: <a href="/wiki/Pohled_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve_na_pohlavn%C3%AD_styk" title="Pohled katolické církve na pohlavní styk">Katolická teologie sexuality</a>, <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_teologie_t%C4%9Bla&action=edit&redlink=1" class="new" title="Katolická teologie těla (stránka neexistuje)">Katolická teologie těla</a> a <a href="/wiki/Man%C5%BEelstv%C3%AD_(katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev)" class="mw-redirect" title="Manželství (katolická církev)">Manželství v katolické církvi</a></dd></dl> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Hans_Memling_-_Allegory_with_a_Virgin_-_WGA14896.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bd/Hans_Memling_-_Allegory_with_a_Virgin_-_WGA14896.jpg/200px-Hans_Memling_-_Allegory_with_a_Virgin_-_WGA14896.jpg" decoding="async" width="200" height="244" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bd/Hans_Memling_-_Allegory_with_a_Virgin_-_WGA14896.jpg/300px-Hans_Memling_-_Allegory_with_a_Virgin_-_WGA14896.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bd/Hans_Memling_-_Allegory_with_a_Virgin_-_WGA14896.jpg/400px-Hans_Memling_-_Allegory_with_a_Virgin_-_WGA14896.jpg 2x" data-file-width="819" data-file-height="1001" /></a><figcaption><a href="/wiki/Alegorie" title="Alegorie">Alegorie</a> <a href="/wiki/Cudnost" title="Cudnost">cudnosti</a> od <a href="/wiki/Hans_Memling" title="Hans Memling">Hanse Memlinga</a></figcaption></figure> Katolická církev vyzývá všechny členy, aby dodržovali <a href="/wiki/Cudnost" title="Cudnost">cudnost (čistotu)</a> podle svého životního stavu. Cudnost zahrnuje <a href="/wiki/St%C5%99%C3%ADdmost" title="Střídmost">střídmost</a>, <a href="/w/index.php?title=Sebeovl%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Sebeovládání (stránka neexistuje)">sebeovládání</a>, osobní a kulturní růst a <a href="/wiki/Bo%C5%BE%C3%AD_milost" class="mw-redirect" title="Boží milost">Boží milost</a>. Vyžaduje zdržení se <a href="/wiki/Cht%C3%AD%C4%8D" title="Chtíč">chtíče</a>, <a href="/wiki/Masturbace" title="Masturbace">masturbace</a>, <a href="/wiki/Smilstvo" title="Smilstvo">smilstva</a>, <a href="/wiki/Pornografie" title="Pornografie">pornografie</a>, <a href="/wiki/Prostituce" title="Prostituce">prostituce</a> a <a href="/wiki/Zn%C3%A1siln%C4%9Bn%C3%AD" title="Znásilnění">znásilnění</a>. Cudnost pro ty, kdo nejsou ženatí, vyžaduje žít ve zdrženlivosti a <a href="/wiki/Sexu%C3%A1ln%C3%AD_abstinence" title="Sexuální abstinence">vyhýbat se sexuálním aktivitám</a>; ti, kdo jsou ženatí, jsou povoláni k manželské čistotě.<a href="#cite_note-440">[427]</a> Podle církevního učení je sexuální aktivita vyhrazena manželským párům, ať už ve <a href="/wiki/Man%C5%BEelstv%C3%AD_(katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev)" class="mw-redirect" title="Manželství (katolická církev)">svátostném manželství</a> mezi křesťany, nebo v <a href="/wiki/P%C5%99irozen%C3%A9_man%C5%BEelstv%C3%AD" title="Přirozené manželství">přirozeném manželství</a>, kde je jeden nebo oba manželé nepokřtění. I v milostných vztazích, zvláště při <a href="/wiki/Zasnouben%C3%AD" title="Zasnoubení">zasnoubení</a> do manželství, jsou partneři vyzváni k zachovávání zdrženlivosti, aby tak osvědčili vzájemnou úctu a věrnost.<a href="#cite_note-441">[428]</a> Čistota v manželství vyžaduje zejména manželskou věrnost a ochranu plodnosti manželství. Manželé musí pěstovat důvěru a upřímnost, jakož i duchovní a tělesnou intimitu. Sexuální aktivita musí být vždy otevřená možnosti života;<a href="#cite_note-442">[429]</a> církev to nazývá prokreativním významem. Stejně tak musí vždy spojovat pár v lásce; církev to nazývá znakem jednoty.<a href="#cite_note-443">[430]</a> <a href="/wiki/Antikoncepce" title="Antikoncepce">Antikoncepce</a> a některé další <a href="/wiki/Pohled_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve_na_pohlavn%C3%AD_styk" title="Pohled katolické církve na pohlavní styk">sexuální praktiky</a> nejsou povoleny, ačkoli jsou povoleny metody <a href="/wiki/P%C5%99irozen%C3%A9_pl%C3%A1nov%C3%A1n%C3%AD_rodi%C4%8Dovstv%C3%AD" title="Přirozené plánování rodičovství">přirozeného plánování rodičovství</a>, které zajišťují zdravé rozestupy mezi porody nebo odkládání dětí z oprávněných důvodů.<a href="#cite_note-444">[431]</a> Papež František v roce 2015 řekl, že ho znepokojuje, že církev je „posedlá“ otázkami, jako jsou <a href="/wiki/Interrupce" title="Interrupce">potraty</a>, <a href="/wiki/Stejnopohlavn%C3%AD_man%C5%BEelstv%C3%AD" title="Stejnopohlavní manželství">manželství osob stejného pohlaví</a> a <a href="/wiki/Antikoncepce" title="Antikoncepce">antikoncepce</a>, a kritizoval katolickou církev za to, že upřednostňuje <a href="/wiki/Dogmata_v_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkvi" class="mw-redirect" title="Dogmata v katolické církvi">dogmata</a> před <a href="/wiki/L%C3%A1ska_v_k%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Láska v křesťanství">láskou</a> a že dává přednost morálním doktrínám před pomocí chudým a lidem na okraji společnosti.<a href="#cite_note-445">[432]</a><a href="#cite_note-446">[433]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Rozvody_a_prohlášení_manželství_za_neplatné">Rozvody a prohlášení manželství za neplatné</h4>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=49" title="Editace sekce: Rozvody a prohlášení manželství za neplatné" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=49" title="Editovat zdrojový kód sekce Rozvody a prohlášení manželství za neplatné">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní článek: <a href="/wiki/Deklarace_nulity" title="Deklarace nulity">Deklarace nulity</a></dd> <dd>Další informace: <a href="/w/index.php?title=Rozvodov%C3%A9_pr%C3%A1vo_podle_zem%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Rozvodové právo podle zemí (stránka neexistuje)">Rozvodové právo podle zemí</a></dd></dl> Kanonické právo nepočítá s rozvodem mezi pokřtěnými osobami, protože platné, konzumované svátostné manželství je považováno za celoživotní svazek.<a href="#cite_note-447">[434]</a> Prohlášení manželství za neplatné však může být uděleno, pokud se prokáže, že od počátku chyběly podstatné podmínky pro uzavření platného manželství – jinými slovy, že manželství nebylo platné kvůli nějaké překážce. Prohlášení neplatnosti, běžně nazývané anulování, je rozsudek <a href="/wiki/C%C3%ADrkevn%C3%AD_soud" title="Církevní soud">církevního soudu</a>, který určuje, že pokus o uzavření manželství byl neplatný.<a href="#cite_note-448">[435]</a> Kromě toho mohou být manželství mezi nepokřtěnými osobami rozvázána s papežským svolením v určitých situacích, jako je přání uzavřít manželství s katolíkem, na základě <a href="/wiki/Pavlovsk%C3%A1_v%C3%BDsada" title="Pavlovská výsada">paulínského</a> nebo <a href="/wiki/Petrovsk%C3%A1_v%C3%BDsada" title="Petrovská výsada">petrinského privilegia</a>.<a href="#cite_note-Gantley-401">[389]</a><a href="#cite_note-Canon1141-402">[390]</a> Pokus o nové manželství po rozvodu bez prohlášení neplatnosti staví „znovu sezdaného manžela ... do situace veřejného a trvalého cizoložství“. Nevinně opuštění manželé, kteří po rozvodu žijí ve zdrženlivosti, nebo páry, které žijí ve zdrženlivosti po civilním rozvodu z vážného důvodu, nehřeší.<a href="#cite_note-449">[436]</a> V roce 2006 diecézní soudy na celém světě rozhodly o více než 49 000 případech neplatnosti manželství. Za posledních 30 let se přibližně 55 až 70 % případů prohlášení manželství za neplatné odehrálo ve Spojených státech. Nárůst počtu anulovaných manželství je značný; v roce 2006 bylo ve Spojených státech anulováno 27 000 manželství, zatímco v roce 1968 to bylo 338 manželství. Ve Spojených státech se však každoročně rozvádí přibližně 200 000 sezdaných katolíků; celkem jich bylo v roce 2006 10 milionů.<a href="#cite_note-450">[437]</a><a href="#cite_note-pozn14-451">[p 14]</a><a href="#cite_note-452">[438]</a> Rozvodů přibývá i v některých převážně katolických zemích v Evropě.<a href="#cite_note-453">[439]</a> V některých převážně katolických zemích byl rozvod zaveden teprve v posledních letech (<a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Itálie</a> (1970), <a href="/wiki/Portugalsko" title="Portugalsko">Portugalsko</a> (1975), <a href="/wiki/Braz%C3%ADlie" title="Brazílie">Brazílie</a> (1977), <a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsko" title="Španělsko">Španělsko</a> (1981), <a href="/wiki/Irsko" title="Irsko">Irsko</a> (1996), <a href="/wiki/Chile" title="Chile">Chile</a> (2004) a <a href="/wiki/Malta" title="Malta">Malta</a> (2011), zatímco na <a href="/wiki/Filip%C3%ADny" title="Filipíny">Filipínách</a> a ve Vatikánu se rozvody neřeší. (<a href="/wiki/Filip%C3%ADny" title="Filipíny">Filipíny</a> však umožňují rozvod muslimům.) <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Antikoncepce">Antikoncepce</h4>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=50" title="Editace sekce: Antikoncepce" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=50" title="Editovat zdrojový kód sekce Antikoncepce">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní článek: <a href="/w/index.php?title=K%C5%99es%C5%A5ansk%C3%BD_pohled_na_kontrolu_porodnosti&action=edit&redlink=1" class="new" title="Křesťanský pohled na kontrolu porodnosti (stránka neexistuje)">Křesťanský pohled na kontrolu porodnosti</a></dd> <dd>Viz též: <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev_a_HIV/AIDS&action=edit&redlink=1" class="new" title="Katolická církev a HIV/AIDS (stránka neexistuje)">Katolická církev a HIV/AIDS</a> a <a href="/w/index.php?title=N%C3%A1bo%C5%BEensk%C3%A9_reakce_na_asistovanou_reprodukci&action=edit&redlink=1" class="new" title="Náboženské reakce na asistovanou reprodukci (stránka neexistuje)">Náboženské reakce na asistovanou reprodukci</a></dd></dl> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Paulaudenece1977.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bf/Paulaudenece1977.jpg/180px-Paulaudenece1977.jpg" decoding="async" width="180" height="257" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bf/Paulaudenece1977.jpg/270px-Paulaudenece1977.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bf/Paulaudenece1977.jpg/360px-Paulaudenece1977.jpg 2x" data-file-width="1241" data-file-height="1773" /></a><figcaption>Papež <a href="/wiki/Pavel_VI." title="Pavel VI.">Pavel VI.</a> vydal <a href="/wiki/Humanae_vitae" title="Humanae vitae">Humanae vitae</a> 25. července 1968.</figcaption></figure> Církev učí, že <a href="/wiki/Rozmno%C5%BEov%C3%A1n%C3%AD_%C4%8Dlov%C4%9Bka" title="Rozmnožování člověka">pohlavní styk</a> by měl probíhat pouze mezi mužem a ženou, kteří jsou spolu sezdáni, a to bez použití <a href="/wiki/Antikoncepce" title="Antikoncepce">antikoncepce</a>. Papež <a href="/wiki/Pavel_VI." title="Pavel VI.">Pavel VI.</a> ve své encyklice <a href="/wiki/Humanae_vitae" title="Humanae vitae">Humanae vitae</a><a href="#cite_note-454">[440]</a> (1968) důrazně odmítl veškerou antikoncepci, čímž se postavil do rozporu s odpůrci v církvi, kteří považovali <a href="/wiki/Kombinovan%C3%A1_peror%C3%A1ln%C3%AD_antikoncepce" title="Kombinovaná perorální antikoncepce">antikoncepční pilulky</a> za eticky ospravedlnitelnou metodu antikoncepce, ačkoli připustil regulaci porodnosti pomocí přirozeného plánování rodiny. Na toto učení navázal zejména <a href="/wiki/Jan_Pavel_II." title="Jan Pavel II.">Jan Pavel II.</a> ve své encyklice <a href="/wiki/Evangelium_vitae" title="Evangelium vitae">Evangelium vitae</a>, kde objasnil postoj církve k antikoncepci, <a href="/wiki/Potrat" title="Potrat">potratům</a> a <a href="/wiki/Eutanazie" title="Eutanazie">eutanazii</a> tím, že je odsoudil jako součást „kultury smrti“ a místo toho vyzval ke „<a href="/w/index.php?title=Kultura_%C5%BEivota&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kultura života (stránka neexistuje)">kultuře života</a>“.<a href="#cite_note-FOOTNOTEBokenkotter200427,_154,_493–494-455">[441]</a> Mnoho západních katolíků vyjádřilo výrazný nesouhlas s církevním učením o antikoncepci.<a href="#cite_note-456">[442]</a> Zrušení církevního učení v tomto bodě patří mezi hlavní body progresivistických programů.<a href="#cite_note-457">[443]</a> Politická lobbistická skupina <a href="/w/index.php?title=Katol%C3%ADci_pro_volbu&action=edit&redlink=1" class="new" title="Katolíci pro volbu (stránka neexistuje)">Catholics for Choice</a>, která není spojena s katolickou církví, v roce 1998 uvedla, že 96 % amerických katoliček někdy v životě užívalo antikoncepci a že 72 % katolíků věří, že člověk může být dobrým katolíkem, aniž by se řídil církevním učením o antikoncepci.<a href="#cite_note-458">[444]</a> Používání přirozených metod plánování rodičovství je mezi katolíky ve Spojených státech údajně nízké, ačkoli toto číslo nelze s jistotou zjistit.<a href="#cite_note-pozn15-459">[p 15]</a><a href="#cite_note-460">[445]</a><a href="#cite_note-461">[446]</a> Vzhledem k tomu, že katoličtí zdravotníci patří celosvětově k největším poskytovatelům služeb pacientům s <a href="/wiki/AIDS" title="AIDS">HIV/AIDS</a>, existuje v církvi i mimo ni značná kontroverze ohledně používání <a href="/wiki/Kondom" title="Kondom">kondomů</a> jako prostředku k omezení nových infekcí, protože používání kondomů obvykle představuje zakázané antikoncepční opatření.<a href="#cite_note-462">[447]</a> Podobně se katolická církev staví proti <a href="/wiki/Um%C4%9Bl%C3%A9_oplodn%C4%9Bn%C3%AD" class="mw-redirect" title="Umělé oplodnění">umělému oplodnění</a> bez ohledu na to, zda je homologní (od manžela) nebo heterologní (od <a href="/w/index.php?title=D%C3%A1rcovstv%C3%AD_spermatu&action=edit&redlink=1" class="new" title="Dárcovství spermatu (stránka neexistuje)">dárce</a>), a proti <a href="/wiki/Oplodn%C4%9Bn%C3%AD_ve_zkumavce" title="Oplodnění ve zkumavce">oplodnění in vitro</a> (IVF) s tím, že tento umělý proces nahrazuje lásku a manželský akt mezi manželem a manželkou.<a href="#cite_note-463">[448]</a> Kromě toho se staví proti IVF, protože by mohlo dojít k likvidaci embryí; katolíci věří, že embryo je jedinec s duší, se kterým je třeba jako s takovým zacházet.<a href="#cite_note-464">[449]</a> Z tohoto důvodu se církev staví také proti <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev_a_potraty&action=edit&redlink=1" class="new" title="Katolická církev a potraty (stránka neexistuje)">potratům</a>.<a href="#cite_note-465">[450]</a> Někteří katolíci jsou kvůli svému postoji proti potratům proti podávání vakcín získaných z buněk plodu, které byly získány potratem. Dne 21. prosince 2020 a ohledně očkování <a href="/wiki/Vakc%C3%ADna_proti_covidu-19" title="Vakcína proti covidu-19">vakcínou COVID-19</a> vydala <a href="/wiki/Dikasterium_pro_nauku_v%C3%ADry" title="Dikasterium pro nauku víry">Kongregace pro nauku víry</a> dokument, v němž uvádí, že „je morálně přijatelné přijímat vakcíny Covid-19, při jejichž výzkumu a výrobě byly použity buněčné linie z potracených plodů“, pokud není k dispozici žádná alternativní vakcína, protože „morální povinnost vyhnout se takové pasivní materiální spolupráci není závazná, pokud existuje vážné nebezpečí, jako je jinak neovlivnitelné šíření závažného patologického onemocnění.“<a href="#cite_note-466">[451]</a><a href="#cite_note-antiCovid19-467">[452]</a> V dokumentu se uvádí, že přijetí vakcíny neznamená schvalování praxe potratů a že „morálnost očkování závisí nejen na povinnosti chránit vlastní zdraví, ale také na povinnosti usilovat o obecné dobro.“<a href="#cite_note-antiCovid19-467">[452]</a> Dokument dále upozorňuje: <dl><dd>Ti, kteří z důvodů svědomí odmítají vakcíny vyrobené z buněčných linií potracených plodů, však musí udělat vše pro to, aby se jinými preventivními prostředky a vhodným chováním nestali nositeli infekčního onemocnění. Zejména se musí vyhnout jakémukoli ohrožení zdraví těch, kteří nemohou být očkováni ze zdravotních nebo jiných důvodů a kteří jsou nejzranitelnější.<a href="#cite_note-antiCovid19-467">[452]</a></dd></dl> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Homosexualita">Homosexualita</h4>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=51" title="Editace sekce: Homosexualita" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=51" title="Editovat zdrojový kód sekce Homosexualita">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní článek: <a href="/wiki/Homosexualita_a_katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Homosexualita a katolická církev">Homosexualita a katolická církev</a></dd></dl> Katolická církev také učí, že „homosexuální činy“ jsou „v rozporu s přirozeným zákonem“, „činy těžké nezřízenosti“ a „v žádném případě je nelze schvalovat“, ale že osobám, které prožívají homosexuální sklony, je třeba přiznat úctu a důstojnost,<a href="#cite_note-Paragraphs2357-468">[453]</a> Podle <a href="/wiki/Katechismus_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve" title="Katechismus katolické církve">Katechismu katolické církve</a>, <dl><dd>Nezanedbatelný počet mužů a žen má hluboce zakořeněné homosexuální sklony. Toto zaměření, které se objektivně vymyká řádu, je pro většinu z nich zkouškou. Proto mají být přijímáni s úctou, soucitem a jemnocitem. Vůči nim je třeba se vyhnout jakémukoliv náznaku nespravedlivé diskriminace... Homosexuální osoby jsou povolány k čistotě. Skrze ctnost sebeovládání, jež vychovává k vnitřní svobodě, často skrze podporu nezištného přátelství, modlitbu a svátostnou milost mohou a mají se postupně a rozhodně přibližovat ke křesťanské dokonalosti.<a href="#cite_note-Paragraphs2357-468">[453]</a></dd></dl> Tuto část katechismu citoval papež František v rozhovoru pro tisk v roce 2013, kdy na otázku týkající se jednotlivce poznamenal: <dl><dd>Myslím si, že když se setkáte s takovým člověkem [osoba, na kterou byl tázán], musíte rozlišovat mezi tím, že je člověk homosexuál, a tím, že je lobbista, protože lobbisté, ti všichni nejsou dobří. To je špatné. Pokud je člověk gay a hledá Pána a má dobrou vůli, no, kdo jsem já, abych ho soudil?<a href="#cite_note-469">[454]</a></dd></dl> Tato poznámka a další, které zazněly ve stejném rozhovoru, byly vnímány jako změna tónu, nikoli však podstaty církevního učení,<a href="#cite_note-470">[455]</a> které zahrnuje odpor k <a href="/wiki/Stejnopohlavn%C3%AD_man%C5%BEelstv%C3%AD" title="Stejnopohlavní manželství">manželství osob stejného pohlaví</a>.<a href="#cite_note-471">[456]</a> Některé <a href="/wiki/Disent" class="mw-redirect" title="Disent">disentní</a> katolické skupiny se staví <a href="/w/index.php?title=Nesouhlas_s_katolick%C3%BDm_u%C4%8Den%C3%ADm_o_homosexualit%C4%9B&action=edit&redlink=1" class="new" title="Nesouhlas s katolickým učením o homosexualitě (stránka neexistuje)">proti postoji katolické církve</a> a usilují o jeho změnu.<a href="#cite_note-472">[457]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Kněžské_svěcení_žen">Kněžské svěcení žen</h4>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=52" title="Editace sekce: Kněžské svěcení žen" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=52" title="Editovat zdrojový kód sekce Kněžské svěcení žen">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní články: <a href="/w/index.php?title=Kn%C4%9B%C5%BEsk%C3%A9_sv%C4%9Bcen%C3%AD_%C5%BEen_a_katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kněžské svěcení žen a katolická církev (stránka neexistuje)">Kněžské svěcení žen a katolická církev</a> a <a href="/w/index.php?title=%C5%BDeny_v_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkvi&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ženy v katolické církvi (stránka neexistuje)">Ženy v katolické církvi</a></dd></dl> Ženy i muži vykonávají různá povolání, od kontemplativní modlitby, přes vyučování, poskytování zdravotní péče až po práci misionářů.<a href="#cite_note-Zieglera-435">[422]</a><a href="#cite_note-473">[458]</a> Zatímco <a href="/wiki/Sv%C3%A1tost_kn%C4%9B%C5%BEstv%C3%AD" title="Svátost kněžství">kněžské svěcení</a> je vyhrazeno mužům, katolické <a href="/w/index.php?title=%C5%BDeny_v_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkvi&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ženy v katolické církvi (stránka neexistuje)">ženy hrají v životě církve</a> různorodé role, přičemž řeholní instituty poskytují formální prostor pro jejich účast a <a href="/wiki/Konvent_(c%C3%ADrkev)" title="Konvent (církev)">kláštery</a> poskytují po mnoho staletí prostor pro jejich samosprávu, modlitbu a vliv. <a href="/wiki/%C5%98eholnice" title="Řeholnice">Řeholní sestry</a> a <a href="/wiki/Mni%C5%A1ka" title="Mniška">jeptišky</a> se ve velké míře podílely na rozvoji a řízení celosvětových sítí církevních zdravotnických a vzdělávacích služeb.<a href="#cite_note-474">[459]</a> Úsilí na podporu kněžského svěcení žen vedlo k několika rozhodnutím římské kurie nebo papežů proti tomuto návrhu, jako například v <a href="/w/index.php?title=Inter_Insigniores&action=edit&redlink=1" class="new" title="Inter Insigniores (stránka neexistuje)">Deklaraci k otázce přijímání žen do služebného kněžství</a> (1976), <a href="/wiki/Mulieris_dignitatem" title="Mulieris dignitatem">Mulieris dignitatem</a> (1988) a <a href="/wiki/Ordinatio_sacerdotalis" title="Ordinatio sacerdotalis">Ordinatio sacerdotalis</a> (1994). Podle posledního rozhodnutí, které se nachází v Ordinatio sacerdotalis, papež <a href="/wiki/Jan_Pavel_II." title="Jan Pavel II.">Jan Pavel II.</a> potvrdil, že katolická církev „se nepovažuje za oprávněnou připustit ženy ke kněžskému svěcení“.<a href="#cite_note-475">[460]</a> V rozporu s těmito rozhodnutími opoziční skupiny, jako jsou <a href="/w/index.php?title=%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A9_%C5%BEeny-kn%C4%9B%C5%BEky&action=edit&redlink=1" class="new" title="Římskokatolické ženy-kněžky (stránka neexistuje)">římskokatolické ženy-kněžky</a>, provádějí obřady, které potvrzují jako svátostné svěcení (v několika prvních případech údajně s mužským katolickým biskupem), které jsou podle kanonického práva nezákonné a neplatné a považují se za pouhou simulaci<a href="#cite_note-476">[461]</a> svátosti svěcení.<a href="#cite_note-477">[462]</a><a href="#cite_note-pozn16-478">[p 16]</a> <a href="/wiki/Dikasterium_pro_nauku_v%C3%ADry" title="Dikasterium pro nauku víry">Kongregace pro nauku víry</a> reagovala vydáním prohlášení, v němž s odvoláním na kánon 1378 <a href="/wiki/Kanonick%C3%A9_pr%C3%A1vo" title="Kanonické právo">kanonického práva</a> a další církevní zákony<a href="#cite_note-479">[463]</a> objasnila, že všichni katoličtí biskupové, kteří se podílejí na obřadech svěcení žen, jakož i samotné ženy, pokud jsou katoličkami, automaticky obdrží trest <a href="/wiki/Exkomunikace" title="Exkomunikace">exkomunikace</a> (<a href="/wiki/Latae_sententiae" title="Latae sententiae">latae sententiae</a>, doslova „s již uplatněným trestem“, tj. automaticky). <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Případy_sexuálního_zneužívání">Případy sexuálního zneužívání</h3>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=53" title="Editace sekce: Případy sexuálního zneužívání" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=53" title="Editovat zdrojový kód sekce Případy sexuálního zneužívání">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dd>Hlavní článek: <a href="/wiki/Sexu%C3%A1ln%C3%AD_skand%C3%A1ly_katolick%C3%BDch_duchovn%C3%ADch" title="Sexuální skandály katolických duchovních">Sexuální skandály katolických duchovních</a></dd></dl> Od 90. let 20. století se otázka <a href="/w/index.php?title=Sexu%C3%A1ln%C3%AD_zneu%C5%BE%C3%ADv%C3%A1n%C3%AD_d%C4%9Bt%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Sexuální zneužívání dětí (stránka neexistuje)">sexuálního zneužívání nezletilých</a> katolickými duchovními a dalšími členy církve stala předmětem občanskoprávních sporů, trestního stíhání, medializace a veřejné debaty v <a href="/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADpady_sexu%C3%A1ln%C3%ADho_zneu%C5%BE%C3%ADv%C3%A1n%C3%AD_v_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkvi_podle_zem%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Případy sexuálního zneužívání v katolické církvi podle zemí (stránka neexistuje)">zemích po celém světě</a>. Katolická církev byla kritizována za postup při řešení stížností na zneužívání, když vyšlo najevo, že někteří biskupové chránili obviněné kněze a převáděli je na jiná pastorační místa, kde se někteří z nich nadále dopouštěli sexuálních deliktů. V reakci na tento skandál byly zavedeny úřední postupy, které mají napomáhat prevenci zneužívání, povzbuzovat k oznamování případného zneužívání a k rychlému vyřizování takových oznámení, ačkoli skupiny zastupující oběti jejich účinnost zpochybňovaly.<a href="#cite_note-480">[464]</a> V roce 2014 papež František zřídil <a href="/wiki/Pape%C5%BEsk%C3%A1_komise_pro_ochranu_nezletil%C3%BDch" title="Papežská komise pro ochranu nezletilých">Papežskou komisi pro ochranu nezletilých</a>.<a href="#cite_note-481">[465]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Odkazy">Odkazy</h2>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=54" title="Editace sekce: Odkazy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=54" title="Editovat zdrojový kód sekce Odkazy">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Poznámky">Poznámky</h3>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=55" title="Editace sekce: Poznámky" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=55" title="Editovat zdrojový kód sekce Poznámky">editovat zdroj</a>]</div> <link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r23503656"><div class="sloupce" style="column-gap:2em; -moz-column-gap:2em; -webkit-column-gap:2em; column-count:3; -moz-column-count:3; -webkit-column-count:3;"> <div class="mw-references-wrap mw-references-columns"><ol class="references"> <li id="cite_note-pozn1-15"><a href="#cite_ref-pozn1_15-0">↑</a> Katolická církev se sice považuje za autentické pokračování křesťanského společenství založeného Ježíšem Kristem, učí však, že jiné křesťanské církve a společenství mohou být s katolickou církví v nedokonalém společenství. </li> <li id="cite_note-pozn2-29"><a href="#cite_ref-pozn2_29-0">↑</a> Citát svatého Ignáce Smyrňanům (asi 110 n. l.) </li> <li id="cite_note-pozn3-38"><a href="#cite_ref-pozn3_38-0">↑</a> Příklady použití slova „římskokatolický“ Svatým stolcem jsou encykliky: <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Pius_XI." title="Pius XI.">PIUS XI</a>. <a href="/w/index.php?title=Divini_Illius_Magistri&action=edit&redlink=1" class="new" title="Divini Illius Magistri (stránka neexistuje)">Divini Illius Magistri</a> [online]. 1929-12-31. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/content/pius-xi/en/encyclicals/documents/hf_p-xi_enc_31121929_divini-illius-magistri.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%5B%5BDivini+Illius+Magistri%5D%5D&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Fcontent%2Fpius-xi%2Fen%2Fencyclicals%2Fdocuments%2Fhf_p-xi_enc_31121929_divini-illius-magistri.html&rft.aulast=Pius+XI">  a <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Pius_XII." title="Pius XII.">PIUS XII</a>. <a href="/wiki/Humani_generis" title="Humani generis">Humani generis</a> [online]. 1950-08-12. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/content/pius-xii/en/encyclicals/documents/hf_p-xii_enc_12081950_humani-generis.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%5B%5BHumani+generis%5D%5D&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Fcontent%2Fpius-xii%2Fen%2Fencyclicals%2Fdocuments%2Fhf_p-xii_enc_12081950_humani-generis.html&rft.aulast=Pius+XII"> ; nebo společné prohlášení, které 23. listopadu 2006 podepsal papež <a href="/wiki/Benedikt_XVI." title="Benedikt XVI.">Benedikt XVI.</a> s <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/content/benedict-xvi/en/speeches/2006/november/documents/hf_ben-xvi_spe_20061123_common-decl.html">arcibiskupem z Canterbury Rowanem Williamsem</a> a s <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.ewtn.com/library/PAPALDOC/b16bart1decl.htm">Konstantinopolským patriarchou Bartolomějem I. 30. listopadu 2006</a> (anglicky) </li> <li id="cite_note-pozn4-39"><a href="#cite_ref-pozn4_39-0">↑</a> Příklad použití slova „římskokatolický“ biskupskou konferencí: Baltimorský katechismus, oficiální katechismus schválený katolickými biskupy Spojených států, uvádí: „Proto se nazýváme římskými katolíky, abychom ukázali, že jsme spojeni se skutečným nástupcem svatého Petra“ (otázka 118), a v otázkách 114 a 131 označuje církev jako „římskokatolickou církev“. (<a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.cin.org/users/james/ebooks/master/baltimore/bcreed09.htm">Baltimore Catechism</a>) </li> <li id="cite_note-pozn5-56"><a href="#cite_ref-pozn5_56-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;">JOYCE, George. The Pope. In: Herbermann, Charles (ed.). <a href="/wiki/Catholic_Encyclopedia" title="Catholic Encyclopedia">Catholic Encyclopedia</a>. New York: Robert Appleton Company, 1913. <a class="external text" href="https://en.wikisource.org/wiki/Catholic_Encyclopedia_(1913)/Pope">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite> Pokud jde o Petra jako prvního římského biskupa, „není však obtížné ukázat, že skutečnost jeho [Petrova] biskupství je tak dobře doložena, že je historicky jistá. Při úvahách o tomto bodu bude dobré začít od třetího století, kdy se zmínky o něm stávají častými, a od tohoto bodu postupovat zpět. V polovině třetího století svatý Cyprián výslovně označuje římský stolec za Petrův stolec, když říká, že Kornélius nastoupil na ,místo Fabiánovo, které je místem Petrovýmʻ (Ep 55,8; srov. 59,14). Firmilián z Cesareje si všímá, že Štěpán si nárokoval rozhodnout spor ohledně znovukřtění na základě toho, že drží nástupnictví po Petrovi (Cyprián, Ep 75,17). Tento nárok nepopírá: přesto by tak jistě učinil, kdyby toho byl schopen. Takto byl v roce 250 Petrův římský episkopát uznán těmi, kdo byli nejlépe schopni poznat pravdu, a to nejen v Římě, ale i v církvích v Africe a Malé Asii. V první čtvrtině století (kolem roku 220) se Tertulián (De Pud. 21) zmiňuje o Kallistově tvrzení, že Petrova moc odpouštět hříchy na něj sestoupila zvláštním způsobem. Kdyby římská církev byla Petrem pouze založena a nepočítala s ním jako se svým prvním biskupem, nemohl by být pro takové tvrzení důvod. Tertulián, stejně jako Firmilián, měl všechny důvody toto tvrzení popřít. Navíc sám pobýval v Římě a byl by si dobře vědom toho, kdyby myšlenka Petrova římského episkopátu byla, jak tvrdí jeho odpůrci, novinkou pocházející z prvních let třetího století a vytlačující starší tradici, podle níž byli Petr a Pavel spoluzakladateli a Linus prvním biskupem. Přibližně ve stejném období Hippolyt (neboť Lightfoot má jistě pravdu, když ho považuje za autora první části ,Liberijského kataloguʻ – ,Klement Římskýʻ, 1:259) počítá Petra v seznamu římských biskupů...“. </li> <li id="cite_note-pozn6-191"><a href="#cite_ref-pozn6_191-0">↑</a> Papež Pavel VI. sice prohlásil antikoncepci za zakázanou, ale přirozené metody plánování rodiny považoval za morálně přípustné, pokud se používají z oprávněných důvodů. </li> <li id="cite_note-pozn7-221"><a href="#cite_ref-pozn7_221-0">↑</a> Podle katolického učení je Ježíš Kristus „neviditelnou hlavou“ církve, zatímco papež je „viditelnou hlavou“. </li> <li id="cite_note-pozn8-233"><a href="#cite_ref-pozn8_233-0">↑</a> Poslední rezignace se uskutečnila 28. února 2013, kdy <a href="/wiki/Benedikt_XVI." title="Benedikt XVI.">Benedikt XVI.</a> odešel na odpočinek s odvoláním na špatný zdravotní stav v pokročilém věku. K předchozí poslední rezignaci došlo v roce 1415 na <a href="/wiki/Kostnick%C3%BD_koncil" title="Kostnický koncil">koncilu v Kostnici</a> v rámci řešení <a href="/wiki/Avignonsk%C3%A9_zajet%C3%AD" class="mw-redirect" title="Avignonské zajetí">avignonského papežství</a>. </li> <li id="cite_note-pozn9-273"><a href="#cite_ref-pozn9_273-0">↑</a> V roce 1992 Vatikán upřesnil, že Kodex kanonického práva z roku 1983 zrušil požadavek, aby ministranti byli muži; povolení používat v diecézi ministrantky je na uvážení biskupa. </li> <li id="cite_note-pozn10-346"><a href="#cite_ref-pozn10_346-0">↑</a> Mezi další koncily, které se zabývaly svátostmi, patří <a href="/wiki/Druh%C3%BD_lyonsk%C3%BD_koncil" title="Druhý lyonský koncil">Druhý lyonský koncil</a> (1274), <a href="/wiki/Basilejsko-ferrarsko-florentsk%C3%BD_koncil" title="Basilejsko-ferrarsko-florentský koncil">Florentský koncil</a> (1439) a <a href="/wiki/Tridentsk%C3%BD_koncil" title="Tridentský koncil">Tridentský koncil</a> (1547). </li> <li id="cite_note-pozn11-376"><a href="#cite_ref-pozn11_376-0">↑</a> Další údaje o eucharistické liturgii jsou v článku o <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%BD_ritus" title="Římský ritus">římském ritu</a>. </li> <li id="cite_note-pozn12-400"><a href="#cite_ref-pozn12_400-0">↑</a> Sňatky nepokřtěných osob jsou považovány za platné, ale nikoli svátostné. Zatímco svátostná manželství jsou nerozlučitelná, nesvátostná manželství mohou být v určitých situacích, jako je touha uzavřít sňatek s katolíkem, rozvázána na základě <a href="/wiki/Pavlovsk%C3%A1_v%C3%BDsada" title="Pavlovská výsada">paulínského</a> nebo <a href="/wiki/Petrovsk%C3%A1_v%C3%BDsada" title="Petrovská výsada">petrinského privilegia</a>. </li> <li id="cite_note-pozn13-416"><a href="#cite_ref-pozn13_416-0">↑</a> Varianta Božské bohoslužby římského ritu se liší od varianty „anglikánského použití“, která byla zavedena v roce 1980 pro několik málo farností ve Spojených státech, které byly založeny v souladu s <a href="/w/index.php?title=Pastora%C4%8Dn%C3%AD_ustanoven%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Pastorační ustanovení (stránka neexistuje)">pastoračním ustanovením</a> pro bývalé členy <a href="/wiki/Episkop%C3%A1ln%C3%AD_c%C3%ADrkev_Spojen%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF_americk%C3%BDch" title="Episkopální církev Spojených států amerických">Episkopální církve</a> (americká větev <a href="/wiki/Anglik%C3%A1nsk%C3%BD_svaz_c%C3%ADrkv%C3%AD" title="Anglikánský svaz církví">anglikánského společenství</a>). Obě použití přizpůsobila anglikánské liturgické tradice pro použití v katolické církvi. </li> <li id="cite_note-pozn14-451"><a href="#cite_ref-pozn14_451-0">↑</a> Co se týče rozvodů ve Spojených státech, podle Barna Group se mezi všemi, kteří uzavřeli manželství, alespoň jednou rozvedlo 33 %; mezi americkými katolíky 28 % (studie nesledovala církevní anulace). </li> <li id="cite_note-pozn15-459"><a href="#cite_ref-pozn15_459-0">↑</a> Pokud jde o používání <a href="/wiki/P%C5%99irozen%C3%A9_pl%C3%A1nov%C3%A1n%C3%AD_rodi%C4%8Dovstv%C3%AD" title="Přirozené plánování rodičovství">přirozeného plánování rodičovství</a>, v roce 2002 se 24 % obyvatel USA hlásilo ke katolické církvi, ale podle studie <a href="/wiki/Centers_for_Disease_Control_and_Prevention" title="Centers for Disease Control and Prevention">Centra pro kontrolu a prevenci nemocí</a> z roku 2002 pouze 1,5 % sexuálně aktivních Američanů, kteří se vyhýbali těhotenství, používalo PPR. </li> <li id="cite_note-pozn16-478"><a href="#cite_ref-pozn16_478-0">↑</a> Podle římskokatolických žen-kněžek: „Hlavní světící římskokatolický biskup – muž, který vysvětil naše první biskupky, je biskupem s apoštolskou posloupností v rámci římskokatolické církve v plném společenství s papežem.“ </li> </ol></div> </div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Reference">Reference</h3>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=56" title="Editace sekce: Reference" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=56" title="Editovat zdrojový kód sekce Reference">editovat zdroj</a>]</div> V tomto článku byl použit <a href="/wiki/Wikipedie:WikiProjekt_P%C5%99eklad/Rady" title="Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady">překlad</a> textu z článku <a class="external text" href="https://en.wikipedia.org/wiki/Catholic_Church?oldid=1132006678">Catholic Church</a> na anglické Wikipedii. Pozn.: KKC (<a href="/wiki/Angli%C4%8Dtina" title="Angličtina">angl.</a> CCC) je zkratka pro <a href="/wiki/Katechismus_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve" title="Katechismus katolické církve">Katechismus katolické církve</a>. Číslo za KKC je číslo paragrafu, kterých je 2865. Čísla uvedená v Kompendiu KKC jsou čísla otázek, kterých je 598. Citace kanonického práva z <a href="/wiki/Kodex_k%C3%A1non%C5%AF_v%C3%BDchodn%C3%ADch_c%C3%ADrkv%C3%AD" title="Kodex kánonů východních církví">Kodexu kánonů východních církví</a> z roku 1990 jsou označeny „CCEO, kánon xxx“, aby se odlišily od kánonů <a href="/wiki/Kodex_kanonick%C3%A9ho_pr%C3%A1va" title="Kodex kanonického práva">Kodexu kanonického práva</a> z roku 1983, které jsou označeny „kánon xxx“.<div class="mw-references-wrap mw-references-columns"><ol class="references"> <li id="cite_note-1"><a href="#cite_ref-1">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">STANFORD, Peter. Roman Catholic Church [online]. BBC Religions. BBC, rev. 2017-02-01 [cit. 2023-01-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.bbc.co.uk/religion/religions/christianity/catholic/catholic_1.shtml">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Roman+Catholic+Church&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.bbc.co.uk%2Freligion%2Freligions%2Fchristianity%2Fcatholic%2Fcatholic_1.shtml&rft.aulast=Stanford&rft.aufirst=Peter&rft.pub=BBC+Religions.+BBC">  </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEBokenkotter200418-2"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEBokenkotter200418_2-0">↑</a> <a href="#CITEREFBokenkotter2004">Bokenkotter 2004</a>, s. 18. </li> <li id="cite_note-3"><a href="#cite_ref-3">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MARSHALL, Thomas William. Notes of the Episcopal Polity of the Holy Catholic Church. Londýn: Levey, Rossen and Franklin, 1844. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.amazon.co.uk/dp/1163912190">Dostupné online</a>. (angličtina) <a href="/wiki/Amazon_Standard_Identification_Number" title="Amazon Standard Identification Number">ASIN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.amazon.co.uk/dp/1163912190">1163912190</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Notes+of+the+Episcopal+Polity+of+the+Holy+Catholic+Church&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.amazon.co.uk%2Fdp%2F1163912190&rft.aulast=Marshall&rft.aufirst=Thomas+William&rft.place=Lond%C3%BDn&rft.pub=Levey%2C+Rossen+and+Franklin&rft.date=1844">  </li> <li id="cite_note-Osservatore-4">↑ <a href="#cite_ref-Osservatore_4-0">a</a> <a href="#cite_ref-Osservatore_4-1">b</a> <a href="#cite_ref-Osservatore_4-2">c</a> <a href="#cite_ref-Osservatore_4-3">d</a> <a href="#cite_ref-Osservatore_4-4">e</a> <a href="#cite_ref-Osservatore_4-5">f</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Pubblicati l'Annuario Pontificio 2023 e l'Annuarium Statisticum Ecclesiae 2021 [online]. <a href="/wiki/L%27Osservatore_Romano" title="L'Osservatore Romano">L'Osservatore Romano</a>, 2023-03-03, rev. 2023-03-06 [cit. 2023-10-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.osservatoreromano.va/it/news/2023-03/quo-052/pubblicati-l-annuario-pontificio-2023-e-l-annuarium-statisticum.html">Dostupné online</a>. (italština)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Pubblicati+l%27Annuario+Pontificio+2023+e+l%27Annuarium+Statisticum+Ecclesiae+2021&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.osservatoreromano.va%2Fit%2Fnews%2F2023-03%2Fquo-052%2Fpubblicati-l-annuario-pontificio-2023-e-l-annuarium-statisticum.html&rft.pub=%5B%5BL%27Osservatore+Romano%5D%5D">  </li> <li id="cite_note-5"><a href="#cite_ref-5">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">CALDERISI, Robert. Earthly Mission – The Catholic Church and World Development. [s.l.]: TJ International Ltd, 2013. S. 40. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Earthly+Mission+%E2%80%93+The+Catholic+Church+and+World+Development&rft.aulast=Calderisi&rft.aufirst=Robert&rft.pub=TJ+International+Ltd&rft.date=2013&rft.pages=40">  </li> <li id="cite_note-6"><a href="#cite_ref-6">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Laudato Si. Vermont Catholic. Roč. 8, čís. 4, s. 73. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.onlinedigeditions.com/publication/index.php?m=&l=1&i=365491&p=74&ver=html5">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Vermont+Catholic&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.onlinedigeditions.com%2Fpublication%2Findex.php%3Fm%3D%26l%3D1%26i%3D365491%26p%3D74%26ver%3Dhtml5&rft.atitle=Laudato+Si&rft.volume=8&rft.issue=4&rft.pages=73">  </li> <li id="cite_note-7"><a href="#cite_ref-7">↑</a> <cite style="font-style:normal;">MARTY, Martin E. Roman Catholicism. In: <a href="/wiki/Encyclop%C3%A6dia_Britannica" title="Encyclopædia Britannica">Encyclopedia Britannica</a>. [s.l.]: [s.n.], 2021-04-29. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.britannica.com/topic/Roman-Catholicism">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite> </li> <li id="cite_note-8"><a href="#cite_ref-8">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">NOLL, Mark A. The New Shape of World Christianity. Downers Grove, IL: IVP Academic, 2009. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/newshapeofworldc0000noll">Dostupné online</a>. S. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/newshapeofworldc0000noll/page/191">191</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+New+Shape+of+World+Christianity&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fnewshapeofworldc0000noll&rft.aulast=Noll&rft.aufirst=Mark+A&rft.place=Downers+Grove%2C+IL&rft.pub=IVP+Academic&rft.date=2009&rft.pages=%5Bhttps%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fnewshapeofworldc0000noll%2Fpage%2F191+191%5D">  </li> <li id="cite_note-9"><a href="#cite_ref-9">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">HAYNES, Jeffrey. Routledge Handbook of Religion and Politics. [s.l.]: Routledge, 2016-01-13. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=i5teCwAAQBAJ&dq=%22catholic+church%22+oldest+institution&pg=PT75&redir_esc=y#v=onepage&q=%22catholic%20church%22%20oldest%20institution&f=false">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-317-28746-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-317-28746-9">978-1-317-28746-9</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Routledge+Handbook+of+Religion+and+Politics&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3Di5teCwAAQBAJ%26dq%3D%2522catholic%2Bchurch%2522%2Boldest%2Binstitution%26pg%3DPT75%26redir_esc%3Dy%23v%3Donepage%26q%3D%2522catholic%2520church%2522%2520oldest%2520institution%26f%3Dfalse&rft.isbn=978-1-317-28746-9&rft.aulast=Haynes&rft.aufirst=Jeffrey&rft.pub=Routledge&rft.date=2016-01-13">  </li> <li id="cite_note-10"><a href="#cite_ref-10">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">VARGHESE, Alexander P. India : History, Religion, Vision And Contribution To The World. [s.l.]: Atlantic Publishers & Dist, 2008. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=dqCg8aqgus8C&dq=%22catholic+church%22+oldest+institution&pg=PA457&redir_esc=y#v=onepage&q=%22catholic%20church%22%20oldest%20institution&f=false">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-81-269-0904-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-81-269-0904-9">978-81-269-0904-9</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=India%C2%A0%3A+History%2C+Religion%2C+Vision+And+Contribution+To+The+World&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3DdqCg8aqgus8C%26dq%3D%2522catholic%2Bchurch%2522%2Boldest%2Binstitution%26pg%3DPA457%26redir_esc%3Dy%23v%3Donepage%26q%3D%2522catholic%2520church%2522%2520oldest%2520institution%26f%3Dfalse&rft.isbn=978-81-269-0904-9&rft.aulast=Varghese&rft.aufirst=Alexander+P&rft.pub=Atlantic+Publishers+%26+Dist&rft.date=2008">  </li> <li id="cite_note-O'CollinsPref-11">↑ <a href="#cite_ref-O'CollinsPref_11-0">a</a> <a href="#cite_ref-O'CollinsPref_11-1">b</a> O'Collins, s. v (předmluva). </li> <li id="cite_note-12"><a href="#cite_ref-12">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Pavel_VI." title="Pavel VI.">PAVEL VI.</a> <a href="/wiki/Lumen_gentium" title="Lumen gentium">Lumen gentium</a> [online]. <a href="/wiki/Svat%C3%BD_stolec" title="Svatý stolec">Svatý stolec</a>, 1964-11-21, rev. 2020-10-11 [cit. 2023-01-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/hist_councils/ii_vatican_council/documents/vat-ii_const_19641121_lumen-gentium_en.html">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%5B%5BLumen+gentium%5D%5D&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2Fhist_councils%2Fii_vatican_council%2Fdocuments%2Fvat-ii_const_19641121_lumen-gentium_en.html&rft.aulast=Pavel+VI.&rft.pub=%5B%5BSvat%C3%BD+stolec%5D%5D">  </li> <li id="cite_note-Vatican13-13">↑ <a href="#cite_ref-Vatican13_13-0">a</a> <a href="#cite_ref-Vatican13_13-1">b</a> <a href="#cite_ref-Vatican13_13-2">c</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Vatican congregation reaffirms truth, oneness of Catholic Church [online]. Catholic News Service, 2007-07-10, rev. 2012-03-17 [cit. 2023-01-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://webarchive.loc.gov/all/20070710201403/http://www.catholicnews.com/data/stories/cns/0703923.htm">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2007-07-10. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Vatican+congregation+reaffirms+truth%2C+oneness+of+Catholic+Church&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.catholicnews.com%2Fdata%2Fstories%2Fcns%2F0703923.htm&rft.pub=Catholic+News+Service">  </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEBokenkotter20047-14"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEBokenkotter20047_14-0">↑</a> <a href="#CITEREFBokenkotter2004">Bokenkotter 2004</a>, s. 7. </li> <li id="cite_note-16"><a href="#cite_ref-16">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Responses to Some Questions regarding Certain Aspects of the Doctrine of the Church [online]. Svatý stolec, rev. 2013-08-13 [cit. 2023-01-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20130813100622/https://www.vatican.va/roman_curia/congregations/cfaith/documents/rc_con_cfaith_doc_20070629_responsa-quaestiones_en.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/roman_curia/congregations/cfaith/documents/rc_con_cfaith_doc_20070629_responsa-quaestiones_en.html">originálu</a> dne 2013-08-13. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Responses+to+Some+Questions+regarding+Certain+Aspects+of+the+Doctrine+of+the+Church&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Froman_curia%2Fcongregations%2Fcfaith%2Fdocuments%2Frc_con_cfaith_doc_20070629_responsa-quaestiones_en.html&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  „Podle katolické nauky je možné správně tvrdit, že Kristova církev je přítomna a působí v církvích a <a href="/wiki/C%C3%ADrkevn%C3%AD_spole%C4%8Denstv%C3%AD" title="Církevní společenství">církevních společenstvích</a>, které ještě nejsou plně ve společenství s katolickou církví, a to díky prvkům posvěcení a pravdy, které jsou v nich přítomny.“ </li> <li id="cite_note-17"><a href="#cite_ref-17">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Declaration on the Unicity and Salvific Universality of Jesus Christ and the Church Dominus Iesus § 17 [online]. Svatý stolec [cit. 2023-01-11]. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Declaration+on+the+Unicity+and+Salvific+Universality+of+Jesus+Christ+and+the+Church+Dominus+Iesus+%C2%A7+17&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  „Proto existuje jediná Kristova církev, která subsistuje v katolické církvi, řízené Petrovým nástupcem a biskupy ve společenství s ním. Církve, které sice neexistují v dokonalé jednotě s katolickou církví, ale zůstávají s ní spojeny nejužšími svazky, tj. apoštolskou posloupností a platnou eucharistií, jsou pravé <a href="/wiki/Partikul%C3%A1rn%C3%AD_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve_a_liturgick%C3%A9_ob%C5%99ady" title="Partikulární katolické církve a liturgické obřady">partikulární církve</a>. Proto je Kristova církev přítomna a působí i v těchto církvích, i když jim chybí plné společenství s katolickou církví, protože nepřijímají katolickou nauku o primátu, který podle Boží vůle objektivně má a vykonává římský biskup nad celou církví. ... ,Věřící křesťané si tedy nemohou představovat, že Kristova církev není nic jiného než soubor – sice rozdělených, ale přece jen v jistém smyslu jednotných – církví a <a href="/wiki/C%C3%ADrkevn%C3%AD_spole%C4%8Denstv%C3%AD" title="Církevní společenství">církevních společenství</a>; nemohou se také svobodně domnívat, že Kristova církev dnes nikde reálně neexistuje a že ji je třeba považovat pouze za cíl, o jehož dosažení musí všechny církve a církevní společenství usilovat.ʻ“ </li> <li id="cite_note-18"><a href="#cite_ref-18">↑</a> <a href="/wiki/Evangelium_podle_Matou%C5%A1e" title="Evangelium podle Matouše">Mt</a> 16, 19 (<a href="https://cs.wikisource.org/wiki/Bible_kralick%C3%A1_(1918)/Matou%C5%A1#16:19" class="extiw" title="s:Bible kralická (1918)/Matouš">Kral</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.bibleserver.com/CEP/Mt16%2C19">ČEP</a>) </li> <li id="cite_note-19"><a href="#cite_ref-19">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> <a href="/wiki/Katechismus_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve" title="Katechismus katolické církve">Katechismus katolické církve</a> (KKC), Paragraph 890 [online]. Libreria Editrice Vaticana, 2. vydání, rev. 2019 [cit. 2023-01-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P2A.HTM#:~:text=890%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%5B%5BKatechismus+katolick%C3%A9+c%C3%ADrkve%5D%5D+%28KKC%29%2C+Paragraph+890&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P2A.HTM%23%3A~%3Atext%3D890%2520&rft.pub=Libreria+Editrice+Vaticana">  </li> <li id="cite_note-20"><a href="#cite_ref-20">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> <a href="/wiki/Katechismus_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve" title="Katechismus katolické církve">Katechismus katolické církve</a> (KKC), Paragraph 835 [online]. Libreria Editrice Vaticana, 2. vydání, rev. 2019 [cit. 2023-01-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P29.HTM#:~:text=835%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%5B%5BKatechismus+katolick%C3%A9+c%C3%ADrkve%5D%5D+%28KKC%29%2C+Paragraph+835&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P29.HTM%23%3A~%3Atext%3D835%2520&rft.pub=Libreria+Editrice+Vaticana">  „Bohatá rozmanitost ... teologického a duchovního dědictví, které je vlastní místním církvím ,sjednoceným ve společném úsilí, ukazuje tím více na katolicitu nerozdělené církveʻ (srov. <a href="/wiki/Druh%C3%BD_vatik%C3%A1nsk%C3%BD_koncil" title="Druhý vatikánský koncil">II. vatikánský koncil</a>, Dogmatická konstituce o církvi <a href="/wiki/Lumen_gentium" title="Lumen gentium">Lumen gentium</a>, 23).“ </li> <li id="cite_note-21"><a href="#cite_ref-21">↑</a> <cite style="font-style:normal;">GUNTON, Colin. Christianity among the Religions in the Encyclopedia of Religion. Religious Studies. Čís. sv. 24, č. 1, s. 14. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Religious+Studies&rft.atitle=Christianity+among+the+Religions+in+the+Encyclopedia+of+Religion&rft.issue=sv.+24%2C+%C4%8D.+1&rft.pages=14&rft.aulast=Gunton&rft.aufirst=Colin">  V recenzi článku z Encyklopedie náboženství Gunton píše: „[Č]lánek [o katolicismu v encyklopedii] správně nabádá k opatrnosti a hned na začátku naznačuje, že římský katolicismus se vyznačuje několika různými doktrinálními, teologickými a liturgickými důrazy.“ </li> <li id="cite_note-22"><a href="#cite_ref-22">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> <a href="/wiki/Katechismus_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve" title="Katechismus katolické církve">Katechismus katolické církve</a>, Paragraphs 1322–1327 [online]. Libreria Editrice Vaticana, 2. vydání, rev. 2019 [cit. 2023-01-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P3W.HTM#:~:text=1322%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%5B%5BKatechismus+katolick%C3%A9+c%C3%ADrkve%5D%5D%2C+Paragraphs+1322%E2%80%931327&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P3W.HTM%23%3A~%3Atext%3D1322%2520&rft.pub=Libreria+Editrice+Vaticana">  „Eucharistie je souhrnem a shrnutím naší víry.“ </li> <li id="cite_note-23"><a href="#cite_ref-23">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The Four Marian Dogmas [online]. Catholic News Agency, rev. 2017-03-25 [cit. 2023-01-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.catholicnewsagency.com/resource/55423/the-four-marian-dogmas">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+Four+Marian+Dogmas&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.catholicnewsagency.com%2Fresource%2F55423%2Fthe-four-marian-dogmas&rft.pub=Catholic+News+Agency">  </li> <li id="cite_note-Agnew-24">↑ <a href="#cite_ref-Agnew_24-0">a</a> <a href="#cite_ref-Agnew_24-1">b</a> <a href="#cite_ref-Agnew_24-2">c</a> <cite style="font-style:normal;">AGNEW, John. Deus Vult: The Geopolitics of Catholic Church. Geopolitics. 2010-02-12, roč. 15, čís. 1, s. 39–61. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">doi</a>:<a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/14650040903420388?journalCode=fgeo20">10.1080/14650040903420388</a>. <a href="/wiki/Semantic_Scholar" title="Semantic Scholar">S2CID</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.semanticscholar.org/paper/Deus-Vult%3A-The-Geopolitics-of-the-Catholic-Church-Agnew/5e3efaf42b2ec17b5ab9e69e379e6799c32757b9">144793259</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Geopolitics&rft.atitle=Deus+Vult%3A+The+Geopolitics+of+Catholic+Church&rft.date=2010-02-12&rft.volume=15&rft.issue=1&rft.pages=39%E2%80%9361&rft.aulast=Agnew&rft.aufirst=John">  </li> <li id="cite_note-25"><a href="#cite_ref-25">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Výstupní objekt VDB. vdb.czso.cz [online]. [cit. 2024-04-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=vystup-objekt&pvo=SLD210092-KR&z=T&f=TABULKA&skupId=4294&katalog=33525&pvo=SLD210092-KR">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=vdb.czso.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fvdb.czso.cz%2Fvdbvo2%2Ffaces%2Findex.jsf%3Fpage%3Dvystup-objekt%26pvo%3DSLD210092-KR%26z%3DT%26f%3DTABULKA%26skupId%3D4294%26katalog%3D33525%26pvo%3DSLD210092-KR&rft.atitle=V%C3%BDstupn%C3%AD+objekt+VDB">  </li> <li id="cite_note-26"><a href="#cite_ref-26">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MEYENDORFF, John. Catholicity and the Church. [s.l.]: St Vladimirs Seminary Press, 1997. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-88141-006-3" title="Speciální:Zdroje knih/0-88141-006-3">0-88141-006-3</a>. S. 7. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Catholicity+and+the+Church&rft.isbn=0-88141-006-3&rft.aulast=Meyendorff&rft.aufirst=John&rft.pub=St+Vladimirs+Seminary+Press&rft.date=1997&rft.pages=7">  </li> <li id="cite_note-27"><a href="#cite_ref-27">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ELWELL, Walter; COMFORT, Philip Wesley. Tyndale Bible Dictionary. [s.l.]: Tyndale House Publishers, 2001. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-8423-7089-7" title="Speciální:Zdroje knih/0-8423-7089-7">0-8423-7089-7</a>. S. 266, 828. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Tyndale+Bible+Dictionary&rft.isbn=0-8423-7089-7&rft.aulast=Elwell&rft.aufirst=Walter&rft.au=Comfort%2C+Philip+Wesley&rft.pub=Tyndale+House+Publishers&rft.date=2001&rft.pages=266%2C+828">  </li> <li id="cite_note-28"><a href="#cite_ref-28">↑</a> MacCulloch, Christianity, s. 127. </li> <li id="cite_note-Thurston-30">↑ <a href="#cite_ref-Thurston_30-0">a</a> <a href="#cite_ref-Thurston_30-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">THURSTON, Herbert. Catholic. In: Knight, Kevin (ed.). The Catholic Encyclopedia. New York: Robert Appleton Company, 1908. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.newadvent.org/cathen/03449a.htm">Dostupné online</a>. Svazek 3. (angličtina)</cite> </li> <li id="cite_note-31"><a href="#cite_ref-31">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Cyril of Jerusalem, Lecture XVIII, 26 [online]. Tertullian.org, 2004-08-06, rev. 2012-08-17 [cit. 2023-01-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.tertullian.org/fathers2/NPNF2-07/Npnf2-07-23.htm">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Cyril+of+Jerusalem%2C+Lecture+XVIII%2C+26&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.tertullian.org%2Ffathers2%2FNPNF2-07%2FNpnf2-07-23.htm&rft.pub=Tertullian.org">  </li> <li id="cite_note-32"><a href="#cite_ref-32">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Edictum de fide catholica [online]. 2012-02-08, rev. 2017-10-09 [cit. 2023-01-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20120208135704/http://webu2.upmf-grenoble.fr/Haiti/Cours/Ak/Constitutiones/Thessalonique.htm">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://webu2.upmf-grenoble.fr/Haiti/Cours/Ak/Constitutiones/Thessalonique.htm">originálu</a> dne 2012-02-08. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Edictum+de+fide+catholica&rft_id=http%3A%2F%2Fwebu2.upmf-grenoble.fr%2FHaiti%2FCours%2FAk%2FConstitutiones%2FThessalonique.htm">  </li> <li id="cite_note-33"><a href="#cite_ref-33">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Eastern Orthodoxy [online]. Encyclopædia Britannica online [cit. 2023-01-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.britannica.com/topic/Eastern-Orthodoxy">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Eastern+Orthodoxy&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.britannica.com%2Ftopic%2FEastern-Orthodoxy&rft.pub=Encyclop%C3%A6dia+Britannica+online">  </li> <li id="cite_note-34"><a href="#cite_ref-34">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> catholic, adj. and n.. In: <a href="/wiki/Oxford_English_Dictionary" title="Oxford English Dictionary">Oxford English Dictionary Online</a>. [s.l.]: Oxford University Press, 2014-06. (angličtina)</cite> Výňatek: „Po rozdělení Východu a Západu převzala ,katolickáʻ jako svůj popisný přívlastek západní nebo latinská církev, stejně jako ,pravoslavnáʻ východní nebo řecká. V době reformace si výraz ,katolickáʻ nárokovala jako své výlučné právo ta část církve, která zůstala pod římskou poslušností, v protikladu k ,protestantskýmʻ nebo ,reformovanýmʻ národním církvím. Ty si však tento termín také ponechaly a daly mu většinou širší a ideálnější či absolutní význam jako atributu žádného jednotlivého společenství, ale pouze celého společenství spasených a svatých ve všech církvích a věcích. V Anglii se tvrdilo, že církev i jako reformovaná je národní větví ,katolické církveʻ ve vlastním historickém smyslu.“ Poznámka: Úplné znění definice slova „catholic“ v OED je k dispozici <a class="external text" href="https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia_talk:Requests_for_mediation/Roman_Catholic_Church/Archive_17">zde</a>. </li> <li id="cite_note-35"><a href="#cite_ref-35">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MCBRIEN, Richard. The Church. [s.l.]: Harper Collins. p. xvii, 2008. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20090827023130/http://browseinside.harpercollins.com/index.aspx?isbn13=9780061245213">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Church&rft_id=https%3A%2F%2Fweb.archive.org%2Fweb%2F20090827023130%2Fhttp%3A%2F%2Fbrowseinside.harpercollins.com%2Findex.aspx%3Fisbn13%3D9780061245213&rft.aulast=McBrien&rft.aufirst=Richard&rft.pub=Harper+Collins.+p.+xvii&rft.date=2008">  Citace: „[U]žívání přídavného jména ,katolickýʻ jako modifikátoru slova ,církevʻ se stalo rozdělujícím až po schizmatu mezi Východem a Západem... a protestantské reformaci. ... V prvním případě si západní církev pro sebe nárokovala název katolická církev, zatímco východní si přisvojila název pravoslavná církev. V druhém případě si ty církve, které byly ve společenství s římským biskupem, ponechaly přívlastek ,katolickáʻ, zatímco církve, které se s papežstvím rozešly, byly nazývány protestantskými.“ </li> <li id="cite_note-36"><a href="#cite_ref-36">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Roman Catholic, n. and adj [online]. Oxford English Dictionary, rev. 2017-10-24 [cit. 2023-01-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20230112083216/https://www.oed.com/start;jsessionid=E6A53C75F3FEA90330B028F3543A6AC6?authRejection=true&url=/view/Entry/167063">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2023-01-12. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Roman+Catholic%2C+n.+and+adj&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.oed.com%2Fstart%3Bjsessionid%3DE6A53C75F3FEA90330B028F3543A6AC6%3FauthRejection%3Dtrue%26url%3D%252Fview%252FEntry%252F167063&rft.pub=Oxford+English+Dictionary">  </li> <li id="cite_note-37"><a href="#cite_ref-37">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Eastern Catholics: Where are they? Where should they be? [online]. Catholic News Herald. Diocese of Charlotte, 2022-03-12, rev. 2022-03-19 [cit. 2023-01-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://catholicnewsherald.com/88-news/fp/5548-eastern-catholics-where-are-they-where-should-they-be">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Eastern+Catholics%3A+Where+are+they%3F+Where+should+they+be%3F&rft_id=https%3A%2F%2Fcatholicnewsherald.com%2F88-news%2Ffp%2F5548-eastern-catholics-where-are-they-where-should-they-be&rft.pub=Catholic+News+Herald.+Diocese+of+Charlotte">  </li> <li id="cite_note-40"><a href="#cite_ref-40">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Documents of the II Vatican Council [online]. Svatý stolec, 2004-06-05, rev. 2009-05-04 [cit. 2023-01-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20040605190838/https://www.vatican.va/archive/hist_councils/ii_vatican_council/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/hist_councils/ii_vatican_council/">originálu</a> dne 2004-06-05.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Documents+of+the+II+Vatican+Council&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2Fhist_councils%2Fii_vatican_council%2F&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  „Poznámka: Papežův podpis je uveden v latinské verzi.“ </li> <li id="cite_note-41"><a href="#cite_ref-41">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Decrees of the First Vatican Council – Papal Encyclicals [online]. papalencyclicals.net, 1868-06-29 [cit. 2023-01-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.papalencyclicals.net/councils/ecum20.htm">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Decrees+of+the+First+Vatican+Council+%E2%80%93+Papal+Encyclicals&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.papalencyclicals.net%2Fcouncils%2Fecum20.htm&rft.pub=papalencyclicals.net">  </li> <li id="cite_note-42"><a href="#cite_ref-42">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The Bull of Indiction of the Sacred Oecumenical and General Council of Trent under the Sovereign Pontiff, Paul III.; The Council of Trent: The Canons and Decrees of the Sacred and Oecumenical Council of Trent. Překlad a ed. J. Waterworth. Londýn: Dolman, 1848. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://history.hanover.edu/texts/trent/trentall.html">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%27%27The+Bull+of+Indiction+of+the+Sacred+Oecumenical+and+General+Council+of+Trent+under+the+Sovereign+Pontiff%2C+Paul+III.%27%27%3B+The+Council+of+Trent%3A+The+Canons+and+Decrees+of+the+Sacred+and+Oecumenical+Council+of+Trent&rft_id=https%3A%2F%2Fhistory.hanover.edu%2Ftexts%2Ftrent%2Ftrentall.html&rft.place=Lond%C3%BDn&rft.pub=Dolman&rft.date=1848">  </li> <li id="cite_note-43"><a href="#cite_ref-43">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catholic Encyclopedia [online]. newadvent.org [cit. 2023-01-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.newadvent.org/cathen/13121a.htm">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catholic+Encyclopedia&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.newadvent.org%2Fcathen%2F13121a.htm&rft.pub=newadvent.org">  </li> <li id="cite_note-44"><a href="#cite_ref-44">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">WHITEHEAD, Kenneth D. Answers [online]. ewtn.com [cit. 2023-01-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.ewtn.com/library/ANSWERS/HOWNAME.HTM">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Answers&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.ewtn.com%2Flibrary%2FANSWERS%2FHOWNAME.HTM&rft.aulast=Whitehead&rft.aufirst=Kenneth+D&rft.pub=ewtn.com">  </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEBokenkotter200430-45">↑ <a href="#cite_ref-FOOTNOTEBokenkotter200430_45-0">a</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTEBokenkotter200430_45-1">b</a> <a href="#CITEREFBokenkotter2004">Bokenkotter 2004</a>, s. 30. </li> <li id="cite_note-Kreeft98O-46"><a href="#cite_ref-Kreeft98O_46-0">↑</a> Kreeft, s. 980. </li> <li id="cite_note-47"><a href="#cite_ref-47">↑</a> Burkett, s. 263 </li> <li id="cite_note-Barry48-48">↑ <a href="#cite_ref-Barry48_48-0">a</a> <a href="#cite_ref-Barry48_48-1">b</a> Barry, s. 46. </li> <li id="cite_note-49"><a href="#cite_ref-49">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> <a href="/wiki/Katechismus_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve" title="Katechismus katolické církve">Catechism of the Catholic Church</a>, Paragraph 1076. 2. vyd. [s.l.]: <a href="/wiki/Vatik%C3%A1nsk%C3%A9_nakladatelstv%C3%AD_a_knihkupectv%C3%AD" title="Vatikánské nakladatelství a knihkupectví">Libreria Editrice Vaticana</a>, 2019. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P2U.HTM#:~:text=1076%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%5B%5BKatechismus+katolick%C3%A9+c%C3%ADrkve%7CCatechism+of+the+Catholic+Church%5D%5D%2C+%27%27Paragraph+1076%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P2U.HTM%23%3A~%3Atext%3D1076%2520&rft.pub=%5B%5BVatik%C3%A1nsk%C3%A9+nakladatelstv%C3%AD+a+knihkupectv%C3%AD%7CLibreria+Editrice+Vaticana%5D%5D&rft.date=2019&rft.edition=2">  „Církev byla zjevena světu v den Letnic při seslání Ducha svatého...“ </li> <li id="cite_note-50"><a href="#cite_ref-50">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Holy Ghost. In: Herbermann, Charles (ed.). Catholic Encyclopedia. New York: Robert Appleton Company, 1913. <a class="external text" href="https://en.wikisource.org/wiki/Catholic_Encyclopedia_(1913)/Holy_Ghost">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite> „On [Duch svatý] je podstatně Duch pravdy – <a href="/wiki/Evangelium_podle_Jana" title="Evangelium podle Jana">J</a> 14, 16–17 (<a href="https://cs.wikisource.org/wiki/Bible_kralick%C3%A1_(1918)/Jan#14:16" class="extiw" title="s:Bible kralická (1918)/Jan">Kral</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.bibleserver.com/CEP/J14%2C16-17">ČEP</a>); <a href="/wiki/Evangelium_podle_Jana" title="Evangelium podle Jana">J</a> 15, 26 (<a href="https://cs.wikisource.org/wiki/Bible_kralick%C3%A1_(1918)/Jan#15:26" class="extiw" title="s:Bible kralická (1918)/Jan">Kral</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.bibleserver.com/CEP/J15%2C26">ČEP</a>), jehož posláním je ... učit apoštoly plnému významu [pravdy] – <a href="/wiki/Evangelium_podle_Jana" title="Evangelium podle Jana">J</a> 14, 26 (<a href="https://cs.wikisource.org/wiki/Bible_kralick%C3%A1_(1918)/Jan#14:26" class="extiw" title="s:Bible kralická (1918)/Jan">Kral</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.bibleserver.com/CEP/J14%2C26">ČEP</a>); <a href="/wiki/Evangelium_podle_Jana" title="Evangelium podle Jana">J</a> 16, 13 (<a href="https://cs.wikisource.org/wiki/Bible_kralick%C3%A1_(1918)/Jan#16:13" class="extiw" title="s:Bible kralická (1918)/Jan">Kral</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.bibleserver.com/CEP/J16%2C13">ČEP</a>). S těmito apoštoly zůstane navždy – <a href="/wiki/Evangelium_podle_Jana" title="Evangelium podle Jana">J</a> 14, 16 (<a href="https://cs.wikisource.org/wiki/Bible_kralick%C3%A1_(1918)/Jan#14:16" class="extiw" title="s:Bible kralická (1918)/Jan">Kral</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.bibleserver.com/CEP/J14%2C16">ČEP</a>). Poté, co na ně o Letnicích sestoupil, povede je v jejich díle – <a href="/wiki/Skutky_apo%C5%A1tol%C5%AF" title="Skutky apoštolů">Sk</a> 8, 29 (<a href="https://cs.wikisource.org/wiki/Bible_kralick%C3%A1_(1918)/Skutky#8:29" class="extiw" title="s:Bible kralická (1918)/Skutky">Kral</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.bibleserver.com/CEP/Sk8%2C29">ČEP</a>) ...“ </li> <li id="cite_note-51"><a href="#cite_ref-51">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church, Paragraphs 880, 883. 2. vyd. [s.l.]: Libreria Editrice Vaticana, 2019. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P2A.HTM#:~:text=880%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church%2C+%27%27Paragraphs+880%2C+883%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P2A.HTM%23%3A~%3Atext%3D880%2520&rft.pub=Libreria+Editrice+Vaticana&rft.date=2019&rft.edition=2">  </li> <li id="cite_note-52"><a href="#cite_ref-52">↑</a> Křesťanská Bible, <a href="/wiki/Evangelium_podle_Matou%C5%A1e" title="Evangelium podle Matouše">Mt</a> 16, 13–20 (<a href="https://cs.wikisource.org/wiki/Bible_kralick%C3%A1_(1918)/Matou%C5%A1#16:13" class="extiw" title="s:Bible kralická (1918)/Matouš">Kral</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.bibleserver.com/CEP/Mt16%2C13-20">ČEP</a>) </li> <li id="cite_note-53"><a href="#cite_ref-53">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Saint Peter the Apostle: Incidents important in interpretations of Peter [online]. Encyclopædia Britannica, rev. 2014-11-08 [cit. 2023-01-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.britannica.com/biography/Saint-Peter-the-Apostle">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Saint+Peter+the+Apostle%3A+Incidents+important+in+interpretations+of+Peter&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.britannica.com%2Fbiography%2FSaint-Peter-the-Apostle&rft.pub=Encyclop%C3%A6dia+Britannica">  </li> <li id="cite_note-54"><a href="#cite_ref-54">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church, Paragraphs 880–881. 2. vyd. [s.l.]: Libreria Editrice Vaticana, 2019. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P2A.HTM#:~:text=880%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church%2C+%27%27Paragraphs+880%E2%80%93881%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P2A.HTM%23%3A~%3Atext%3D880%2520&rft.pub=Libreria+Editrice+Vaticana&rft.date=2019&rft.edition=2">  </li> <li id="cite_note-55"><a href="#cite_ref-55">↑</a> <cite style="font-style:normal;">JOYCE, George. The Pope. In: Herbermann, Charles (ed.). <a href="/wiki/Catholic_Encyclopedia" title="Catholic Encyclopedia">Catholic Encyclopedia</a>. New York: Robert Appleton Company, 1913. <a class="external text" href="https://en.wikisource.org/wiki/Catholic_Encyclopedia_(1913)/Pope">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite> </li> <li id="cite_note-57"><a href="#cite_ref-57">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Was Peter in Rome? [online]. Catholic Answers, 2004-08-10, rev. 2014-09-09 [cit. 2023-01-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.catholic.com/tract/was-peter-in-rome">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Was+Peter+in+Rome%3F&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.catholic.com%2Ftract%2Fwas-peter-in-rome&rft.pub=Catholic+Answers">  „i kdyby se Petr do hlavního města nedostal, mohl být prvním papežem, protože jeden z jeho nástupců mohl být prvním nositelem tohoto úřadu, který se usadil v Římě. Koneckonců, pokud papežství existuje, bylo ustanoveno Kristem ještě za jeho života, tedy dávno předtím, než Petr údajně dorazil do Říma. Muselo tedy existovat několikaleté období, kdy papežství ještě nemělo spojení s Římem.“ </li> <li id="cite_note-Brown52-58">↑ <a href="#cite_ref-Brown52_58-0">a</a> <a href="#cite_ref-Brown52_58-1">b</a> <a href="#cite_ref-Brown52_58-2">c</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BROWN, Raymond E. 101 Questions and Answers on the Bible. [s.l.]: Paulist Press, 2003. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=b8ubeFP6JUYC&pg=PA132&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-8091-4251-4" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-8091-4251-4">978-0-8091-4251-4</a>. S. 132–134. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=101+Questions+and+Answers+on+the+Bible&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3Db8ubeFP6JUYC%26pg%3DPA132%26redir_esc%3Dy%23v%3Donepage%26q%26f%3Dfalse&rft.isbn=978-0-8091-4251-4&rft.aulast=Brown&rft.aufirst=Raymond+E&rft.pub=Paulist+Press&rft.date=2003&rft.pages=132%E2%80%93134">  </li> <li id="cite_note-59"><a href="#cite_ref-59">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">CULLMANN, Oscar. Peter: Disciple, Apostle, Martyr. 2. vyd. [s.l.]: Westminster Press, 1962. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/peterdiscipleapo0000cull">Dostupné online</a>. S. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/peterdiscipleapo0000cull/page/234">234</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Peter%3A+Disciple%2C+Apostle%2C+Martyr&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fpeterdiscipleapo0000cull&rft.aulast=Cullmann&rft.aufirst=Oscar&rft.pub=Westminster+Press&rft.date=1962&rft.edition=2&rft.pages=%5Bhttps%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fpeterdiscipleapo0000cull%2Fpage%2F234+234%5D">  </li> <li id="cite_note-60"><a href="#cite_ref-60">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">CHADWICK, Henry. The Early Church. [s.l.]: Penguin Books, 1993. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/earlychurch0000chad_l1o5">Dostupné online</a>. S. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/earlychurch0000chad_l1o5/page/18">18</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Early+Church&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fearlychurch0000chad_l1o5&rft.aulast=Chadwick&rft.aufirst=Henry&rft.pub=Penguin+Books&rft.date=1993&rft.pages=%5Bhttps%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fearlychurch0000chad_l1o5%2Fpage%2F18+18%5D">  </li> <li id="cite_note-61"><a href="#cite_ref-61">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">EHRMAN, Bart D. Peter, Paul, and Mary Magdalene: The Followers of Jesus in History and Legend. US: Oxford University Press, 2006. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://global.oup.com/academic/product/peter-paul-and-mary-magdalene-9780195343502?cc=cz&lang=en&">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-19-530013-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-19-530013-0">978-0-19-530013-0</a>. S. 84. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Peter%2C+Paul%2C+and+Mary+Magdalene%3A+The+Followers+of+Jesus+in+History+and+Legend&rft_id=https%3A%2F%2Fglobal.oup.com%2Facademic%2Fproduct%2Fpeter-paul-and-mary-magdalene-9780195343502%3Fcc%3Dcz%26lang%3Den%26&rft.isbn=978-0-19-530013-0&rft.aulast=Ehrman&rft.aufirst=Bart+D&rft.place=US&rft.pub=Oxford+University+Press&rft.date=2006&rft.pages=84">  „Petr zkrátka nemohl být prvním římským biskupem, protože římská církev neměla nikoho za svého biskupa až zhruba sto let po Petrově smrti.“ </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEBokenkotter200424-62"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEBokenkotter200424_62-0">↑</a> <a href="#CITEREFBokenkotter2004">Bokenkotter 2004</a>, s. 24. </li> <li id="cite_note-63"><a href="#cite_ref-63">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MACCULLOCH. Christianity. [s.l.]: [s.n.] S. 155–159, 164. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Christianity&rft.aulast=MacCulloch&rft.pages=155%E2%80%93159%2C+164">  </li> <li id="cite_note-64"><a href="#cite_ref-64">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">VALLIERE, Paul. Conciliarism. [s.l.]: Cambridge University Press, 2012. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=Qrt3Z7fyzlUC&pg=PA92&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-107-01574-6" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-107-01574-6">978-1-107-01574-6</a>. S. 92. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Conciliarism&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3DQrt3Z7fyzlUC%26pg%3DPA92%26redir_esc%3Dy%23v%3Donepage%26q%26f%3Dfalse&rft.isbn=978-1-107-01574-6&rft.aulast=Valliere&rft.aufirst=Paul&rft.pub=Cambridge+University+Press&rft.date=2012&rft.pages=92">  </li> <li id="cite_note-65"><a href="#cite_ref-65">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">PATRIARCH, Bartholomew. Encountering the Mystery. [s.l.]: Random House, 2008. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=4_UB3_UpIcQC&pg=PA3&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-385-52561-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-385-52561-9">978-0-385-52561-9</a>. S. 3. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Encountering+the+Mystery&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3D4_UB3_UpIcQC%26pg%3DPA3%26redir_esc%3Dy%23v%3Donepage%26q%26f%3Dfalse&rft.isbn=978-0-385-52561-9&rft.aulast=Patriarch&rft.aufirst=Bartholomew&rft.pub=Random+House&rft.date=2008&rft.pages=3">  </li> <li id="cite_note-66"><a href="#cite_ref-66">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MICHALOPULOS, George C. Canon 28 and Eastern Papalism: Cause or Effect? [online]. aoiusa.org, 2009-09-11, rev. 2013-01-10 [cit. 2023-01-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20130110112941/http://www.aoiusa.org/canon-28-and-eastern-papalism-cause-or-effect/">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2013-01-10. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Canon+28+and+Eastern+Papalism%3A+Cause+or+Effect%3F&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.aoiusa.org%2Fcanon-28-and-eastern-papalism-cause-or-effect%2F&rft.aulast=Michalopulos&rft.aufirst=George+C&rft.pub=aoiusa.org">  </li> <li id="cite_note-Noble214-67"><a href="#cite_ref-Noble214_67-0">↑</a> Noble, s. 214. </li> <li id="cite_note-68"><a href="#cite_ref-68">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Rome (early Christian). In: Cross, F. L., (ed.). The Oxford Dictionary of the Christian Church. New York: Oxford University Press, 2005. (angličtina)</cite> </li> <li id="cite_note-69"><a href="#cite_ref-69">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">AYER, Joseph Cullen Jr. A Source Book for Ancient Church History: From the Apostolic Age to the Close of the Conciliar Period. New York: Charles Scribner's Sons, 1913. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/asourcebookforan24979gut">Dostupné online</a>. S. 538. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=A+Source+Book+for+Ancient+Church+History%3A+From+the+Apostolic+Age+to+the+Close+of+the+Conciliar+Period&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fasourcebookforan24979gut&rft.aulast=Ayer&rft.aufirst=Joseph+Cullen+Jr&rft.place=New+York&rft.pub=Charles+Scribner%27s+Sons&rft.date=1913&rft.pages=538">  </li> <li id="cite_note-70"><a href="#cite_ref-70">↑</a> Ayer, s. 553. </li> <li id="cite_note-71"><a href="#cite_ref-71">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BAUMGARTNER, Frederic J. Behind Locked Doors: A History of the Papal Elections. [s.l.]: Palgrave Macmillan, 2003. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/behindl_bau_2003_00_6167">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-312-29463-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-312-29463-2">978-0-312-29463-2</a>. S. 10–12. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Behind+Locked+Doors%3A+A+History+of+the+Papal+Elections&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fbehindl_bau_2003_00_6167&rft.isbn=978-0-312-29463-2&rft.aulast=Baumgartner&rft.aufirst=Frederic+J&rft.pub=Palgrave+Macmillan&rft.date=2003&rft.pages=10%E2%80%9312">  </li> <li id="cite_note-72"><a href="#cite_ref-72">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">DUFFY, Eamon. Saints & Sinners: A History of the Popes. [s.l.]: Yale University Press, 1997. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/saintssinnershis00duff_0">Dostupné online</a>. S. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/saintssinnershis00duff_0/page/66">66</a>–67. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Saints+%26+Sinners%3A+A+History+of+the+Popes&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fsaintssinnershis00duff_0&rft.aulast=Duffy&rft.aufirst=Eamon&rft.pub=Yale+University+Press&rft.date=1997&rft.pages=%5Bhttps%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fsaintssinnershis00duff_0%2Fpage%2F66+66%5D%E2%80%9367">  </li> <li id="cite_note-73"><a href="#cite_ref-73">↑</a> Le Goff, s. 14: „Tvář barbarských nájezdníků se proměnila díky další zásadní skutečnosti. Část z nich sice zůstala pohanská, ale jiná část, a to nikoliv nejmenší, se stala křesťanskou. Zvláštní náhodou, která však měla zanechat vážné následky, se tito obrácení barbaři – Ostrogóti, Vizigóti, Burgundi, Vandalové a později i Lombarďané – obrátili na ariánství, které se po nicejském koncilu stalo herezí. Ve skutečnosti je obrátili stoupenci ,apoštola Gótůʻ Wulfily.“ </li> <li id="cite_note-74"><a href="#cite_ref-74">↑</a> Le Goff, s. 14: „A tak to, co mělo být náboženským poutem, se naopak stalo předmětem sváru a vyvolalo ostré konflikty mezi ariánskými barbary a katolickými Římany.“ </li> <li id="cite_note-75"><a href="#cite_ref-75">↑</a> Le Goff, s. 21: „Chlodvíkův mistrovský tah spočíval v tom, že sebe a svůj lid neobrátil na ariánství jako ostatní barbarští králové, ale na katolictví.“ </li> <li id="cite_note-76"><a href="#cite_ref-76">↑</a> Le Goff, s. 21. </li> <li id="cite_note-77"><a href="#cite_ref-77">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">DREW, Katherine Fischer. The Lombard Laws. [s.l.]: University of Pennsylvania Press, 2014. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=7ItMSn421GAC&pg=PR18&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-8122-1055-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-8122-1055-2">978-0-8122-1055-2</a>. S. xviii. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Lombard+Laws&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3D7ItMSn421GAC%26pg%3DPR18%26redir_esc%3Dy%23v%3Donepage%26q%26f%3Dfalse&rft.isbn=978-0-8122-1055-2&rft.aulast=Drew&rft.aufirst=Katherine+Fischer&rft.pub=University+of+Pennsylvania+Press&rft.date=2014&rft.pages=xviii">  </li> <li id="cite_note-Cahill-78">↑ <a href="#cite_ref-Cahill_78-0">a</a> <a href="#cite_ref-Cahill_78-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">CAHILL, Thomas. How The Irish Saved Civilization: The Untold Story of Ireland's Heroic Role from the Fall of Rome to the Rise of Medieval Europe. New York City: Penguin Random House, 1995. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=How+The+Irish+Saved+Civilization%3A+The+Untold+Story+of+Ireland%27s+Heroic+Role+from+the+Fall+of+Rome+to+the+Rise+of+Medieval+Europe&rft.aulast=Cahill&rft.aufirst=Thomas&rft.place=New+York+City&rft.pub=Penguin+Random+House&rft.date=1995">  </li> <li id="cite_note-79"><a href="#cite_ref-79">↑</a> Woods, s. 115–127. </li> <li id="cite_note-80"><a href="#cite_ref-80">↑</a> Duffy, s. 133. </li> <li id="cite_note-81"><a href="#cite_ref-81">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">WOODS, Thomas Jr. Review of How the Catholic Church Built Western Civilisation [online]. National Review Book Service, 2006-08-22, rev. 2006-09-16 [cit. 2023-01-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20060822150152/http://www.nrbookservice.com/products/BookPage.asp?prod_cd=c6664">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2006-08-22. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Review+of+How+the+Catholic+Church+Built+Western+Civilisation&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.nrbookservice.com%2Fproducts%2FBookPage.asp%3Fprod_cd%3Dc6664&rft.aulast=Woods&rft.aufirst=Thomas+Jr&rft.pub=National+Review+Book+Service">  </li> <li id="cite_note-82"><a href="#cite_ref-82">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">DEN HEIJER, Alexandra. Managing the University Campus: Information to Support Real Estate Decisions. [s.l.]: Academische Uitgeverij Eburon, 2011. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9789059724877" title="Speciální:Zdroje knih/9789059724877">9789059724877</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Managing+the+University+Campus%3A+Information+to+Support+Real+Estate+Decisions&rft.isbn=9789059724877&rft.aulast=Den+Heijer&rft.aufirst=Alexandra&rft.pub=Academische+Uitgeverij+Eburon&rft.date=2011">  „Mnoho středověkých univerzit v západní Evropě vzniklo pod záštitou katolické církve, obvykle jako katedrální školy nebo na základě papežské buly jako Studia Generali.“ </li> <li id="cite_note-83"><a href="#cite_ref-83">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">A. LAMPORT, Mark. Encyclopedia of Christian Education. [s.l.]: Rowman & Littlefield, 2015. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9780810884939" title="Speciální:Zdroje knih/9780810884939">9780810884939</a>. S. 484. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Encyclopedia+of+Christian+Education&rft.isbn=9780810884939&rft.aulast=A.+Lamport&rft.aufirst=Mark&rft.pub=Rowman+%26+Littlefield&rft.date=2015&rft.pages=484">  „Všechny velké evropské univerzity – Oxford, Paříž, Kolín nad Rýnem, Praha, Bologna – byly založeny v úzkém spojení s církví.“ </li> <li id="cite_note-84"><a href="#cite_ref-84">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">THOMAS, B. M. Leonard. Encyclopedia of the Developing World. [s.l.]: Routledge, 2013. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9781135205157" title="Speciální:Zdroje knih/9781135205157">9781135205157</a>. S. 1369. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Encyclopedia+of+the+Developing+World&rft.isbn=9781135205157&rft.aulast=Thomas&rft.aufirst=B.+M.+Leonard&rft.pub=Routledge&rft.date=2013&rft.pages=1369">  „Evropa zakládala při katedrálách školy pro vzdělávání kněží, z nichž nakonec vznikly první evropské univerzity, které se začaly formovat v jedenáctém a dvanáctém století.“ </li> <li id="cite_note-Nejmenovaný-1-vyh-1-85">↑ <a href="#cite_ref-Nejmenovaný-1-vyh-1_85-0">a</a> <a href="#cite_ref-Nejmenovaný-1-vyh-1_85-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">RICHÉ, Pierre. Education and Culture in the Barbarian West: From the Sixth through the Eighth Century. Columbia: University of South Carolina Press, 1978. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-87249-376-8" title="Speciální:Zdroje knih/0-87249-376-8">0-87249-376-8</a>. S. 126–127, 282–298. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Education+and+Culture+in+the+Barbarian+West%3A+From+the+Sixth+through+the+Eighth+Century&rft.isbn=0-87249-376-8&rft.aulast=Rich%C3%A9&rft.aufirst=Pierre&rft.place=Columbia&rft.pub=University+of+South+Carolina+Press&rft.date=1978&rft.pages=126%E2%80%93127%2C+282%E2%80%93298">  </li> <li id="cite_note-86"><a href="#cite_ref-86">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">RUDY. The Universities of Europe, 1100–1914. [s.l.]: [s.n.] S. 40. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Universities+of+Europe%2C+1100%E2%80%931914&rft.aulast=Rudy&rft.pages=40">  </li> <li id="cite_note-87"><a href="#cite_ref-87">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">VERGER, Jacques. Culture, enseignement et société en Occident aux XIIe et XIIIe siècles. Rennes: Presses universitaires de Rennes, 1999. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://openlibrary.org/works/OL822497W/Culture_enseignement_et_socie%CC%81te%CC%81_en_Occident_aux_XIIe_et_XIIIe_sie%CC%80cles">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-2-86847-344-8" title="Speciální:Zdroje knih/978-2-86847-344-8">978-2-86847-344-8</a>. (francouzština)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Culture%2C+enseignement+et+soci%C3%A9t%C3%A9+en+Occident+aux+XIIe+et+XIIIe+si%C3%A8cles&rft_id=https%3A%2F%2Fopenlibrary.org%2Fworks%2FOL822497W%2FCulture_enseignement_et_socie%25CC%2581te%25CC%2581_en_Occident_aux_XIIe_et_XIIIe_sie%25CC%2580cles&rft.isbn=978-2-86847-344-8&rft.aulast=Verger&rft.aufirst=Jacques&rft.place=Rennes&rft.pub=Presses+universitaires+de+Rennes&rft.date=1999">  </li> <li id="cite_note-88"><a href="#cite_ref-88">↑</a> <cite style="font-style:normal;">VERGER, Jacques. The Universities and Scholasticism. In: The New Cambridge Medieval History. [s.l.]: Cambridge University Press, 2007. Svazek V. c. 1198–c. 1300. S. 257. (angličtina)</cite> </li> <li id="cite_note-89"><a href="#cite_ref-89">↑</a> <cite style="font-style:normal;">RÜEGG, Walter. Foreword. The University as a European Institution. In: A History of the University in Europe. [s.l.]: Cambridge University Press, 1992. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-521-36105-2" title="Speciální:Zdroje knih/0-521-36105-2">0-521-36105-2</a>. Svazek 1: Universities in the Middle Ages. S. XIX.–XX.. (angličtina)</cite> </li> <li id="cite_note-90"><a href="#cite_ref-90">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">PIRENNE, Henri. Medieval Cities: Their Origins and the Revival of Trade. Překlad Frank D. Halsey. Princeton, NJ: Princeton University Press, (1980) [1925]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=TKUN4UdfVaQC&pg=PA27&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-691-00760-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-691-00760-1">978-0-691-00760-1</a>. S. 27–32. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Medieval+Cities%3A+Their+Origins+and+the+Revival+of+Trade&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3DTKUN4UdfVaQC%26pg%3DPA27%26redir_esc%3Dy%23v%3Donepage%26q%26f%3Dfalse&rft.isbn=978-0-691-00760-1&rft.aulast=Pirenne&rft.aufirst=Henri&rft.place=Princeton%2C+NJ&rft.pub=Princeton+University+Press&rft.date=%281980%29+%5B1925%5D&rft.pages=27%E2%80%9332">  </li> <li id="cite_note-91"><a href="#cite_ref-91">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">RICHARDS, Jeffrey. The Popes and the Papacy in the Early Middle Ages. [s.l.]: Routledge, 2014. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=Zod9AwAAQBAJ&pg=PA230&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-317-67817-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-317-67817-5">978-1-317-67817-5</a>. S. 230. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Popes+and+the+Papacy+in+the+Early+Middle+Ages&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3DZod9AwAAQBAJ%26pg%3DPA230%26redir_esc%3Dy%23v%3Donepage%26q%26f%3Dfalse&rft.isbn=978-1-317-67817-5&rft.aulast=Richards&rft.aufirst=Jeffrey&rft.pub=Routledge&rft.date=2014&rft.pages=230">  </li> <li id="cite_note-92"><a href="#cite_ref-92">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">WALKER, Willston. History of the Christian Church. [s.l.]: Simon and Schuster, 1985. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=bFw8PtQhpVoC&pg=PA250&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-684-18417-3" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-684-18417-3">978-0-684-18417-3</a>. S. 250–251. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=History+of+the+Christian+Church&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3DbFw8PtQhpVoC%26pg%3DPA250%26redir_esc%3Dy%23v%3Donepage%26q%26f%3Dfalse&rft.isbn=978-0-684-18417-3&rft.aulast=Walker&rft.aufirst=Willston&rft.pub=Simon+and+Schuster&rft.date=1985&rft.pages=250%E2%80%93251">  </li> <li id="cite_note-93"><a href="#cite_ref-93">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">VIDMAR. The Catholic Church Through the Ages. [s.l.]: [s.n.], 2005. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/catholicchurchth0000vidm">Dostupné online</a>. S. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/catholicchurchth0000vidm/page/107">107</a>–111. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Catholic+Church+Through+the+Ages&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fcatholicchurchth0000vidm&rft.aulast=Vidmar&rft.date=2005&rft.pages=%5Bhttps%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fcatholicchurchth0000vidm%2Fpage%2F107+107%5D%E2%80%93111">  </li> <li id="cite_note-94"><a href="#cite_ref-94">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">DUFFY. Saints and Sinners. [s.l.]: [s.n.], 1997. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/saintssinnershis00duff_0">Dostupné online</a>. S. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/saintssinnershis00duff_0/page/78">78</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Saints+and+Sinners&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fsaintssinnershis00duff_0&rft.aulast=Duffy&rft.date=1997&rft.pages=%5Bhttps%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fsaintssinnershis00duff_0%2Fpage%2F78+78%5D"> , citace: „Naproti tomu Paschalův nástupce <a href="/wiki/Ev%C5%BEen_II." title="Evžen II.">Evžen II.</a> (824–827), zvolený s císařským vlivem, se většiny těchto papežských zisků vzdal. Uznal císařovu svrchovanost v papežském státě a přijal Lotharem vnucenou ústavu, která zaváděla císařský dohled nad správou Říma, ukládala všem občanům přísahu císaři a vyžadovala, aby zvolený papež před vysvěcením složil slib věrnosti. Za vlády <a href="/wiki/Sergius_II." title="Sergius II.">Sergia II.</a> (844–847) bylo dokonce dohodnuto, že papež nemůže být vysvěcen bez císařského mandátu a že obřad musí proběhnout za přítomnosti jeho zástupce, což bylo oživením některých nejostudnějších omezení byzantské vlády.“ </li> <li id="cite_note-rileysmith-95"><a href="#cite_ref-rileysmith_95-0">↑</a> Riley-Smith, s. 8. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEBokenkotter2004140–141-96"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEBokenkotter2004140–141_96-0">↑</a> <a href="#CITEREFBokenkotter2004">Bokenkotter 2004</a>, s. 140–141. </li> <li id="cite_note-97"><a href="#cite_ref-97">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">PHILLIPS, Jonathan. The Fourth Crusade and the Sack of Constantinople. [s.l.]: Penguin Books, 2005. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-101-12772-8" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-101-12772-8">978-1-101-12772-8</a>. S. PT19. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Fourth+Crusade+and+the+Sack+of+Constantinople&rft.isbn=978-1-101-12772-8&rft.aulast=Phillips&rft.aufirst=Jonathan&rft.pub=Penguin+Books&rft.date=2005&rft.pages=PT19">  </li> <li id="cite_note-98"><a href="#cite_ref-98">↑</a> Woods, s. 44–48. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEBokenkotter2004158–159-99"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEBokenkotter2004158–159_99-0">↑</a> <a href="#CITEREFBokenkotter2004">Bokenkotter 2004</a>, s. 158–159. </li> <li id="cite_note-Duffy122-100"><a href="#cite_ref-Duffy122_100-0">↑</a> Duffy, Saints and Sinners (1997), s. 122. </li> <li id="cite_note-McManners232-101">↑ <a href="#cite_ref-McManners232_101-0">a</a> <a href="#cite_ref-McManners232_101-1">b</a> Morris, s. 232. </li> <li id="cite_note-McManners240-102"><a href="#cite_ref-McManners240_102-0">↑</a> McManners, s. 240. </li> <li id="cite_note-103"><a href="#cite_ref-103">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">GEANAKOPLOS, Deno John. Constantinople and the West. Madison, WI: University of Wisconsin Press, 1989. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/constantinoplewe0000gean">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-299-11880-8" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-299-11880-8">978-0-299-11880-8</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Constantinople+and+the+West&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fconstantinoplewe0000gean&rft.isbn=978-0-299-11880-8&rft.aulast=Geanakoplos&rft.aufirst=Deno+John&rft.place=Madison%2C+WI&rft.pub=University+of+Wisconsin+Press&rft.date=1989">  </li> <li id="cite_note-104"><a href="#cite_ref-104">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">COLLINGE, William J. Historical Dictionary of Catholicism. [s.l.]: Scarecrow Press, 2012. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=LR0Nyt3bi_MC&pg=PA169&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-8108-5755-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-8108-5755-1">978-0-8108-5755-1</a>. S. 169. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Historical+Dictionary+of+Catholicism&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3DLR0Nyt3bi_MC%26pg%3DPA169%26redir_esc%3Dy%23v%3Donepage%26q%26f%3Dfalse&rft.isbn=978-0-8108-5755-1&rft.aulast=Collinge&rft.aufirst=William+J&rft.pub=Scarecrow+Press&rft.date=2012&rft.pages=169">  </li> <li id="cite_note-Koschorke13-105"><a href="#cite_ref-Koschorke13_105-0">↑</a> Koschorke, s. 13, 283. </li> <li id="cite_note-106"><a href="#cite_ref-106">↑</a> Hastings (1994), s. 72. </li> <li id="cite_note-Koschorke21-107"><a href="#cite_ref-Koschorke21_107-0">↑</a> Koschorke, s. 21. </li> <li id="cite_note-Koschorke3-108"><a href="#cite_ref-Koschorke3_108-0">↑</a> Koschorke, s. 3, 17. </li> <li id="cite_note-109"><a href="#cite_ref-109">↑</a> Lyons (2013), s. 17. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEBokenkotter2004215-110">↑ <a href="#cite_ref-FOOTNOTEBokenkotter2004215_110-0">a</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTEBokenkotter2004215_110-1">b</a> <a href="#CITEREFBokenkotter2004">Bokenkotter 2004</a>, s. 215. </li> <li id="cite_note-Vidmar184-111"><a href="#cite_ref-Vidmar184_111-0">↑</a> Vidmar, s. 184. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEBokenkotter2004223–224-112"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEBokenkotter2004223–224_112-0">↑</a> <a href="#CITEREFBokenkotter2004">Bokenkotter 2004</a>, s. 223–224. </li> <li id="cite_note-113"><a href="#cite_ref-113">↑</a> <cite style="font-style:normal;">FERNÁNDEZ, Luis Martínez. Crypto-Protestants and Pseudo-Catholics in the Nineteenth-Century Hispanic Caribbean. Journal of Ecclesiastical History. 2000, roč. 52, čís. 2, s. 347–365. Doi:<a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.cambridge.org/core/journals/journal-of-ecclesiastical-history/article/abs/cryptoprotestants-and-pseudocatholics-in-the-nineteenthcentury-hispanic-caribbean/5967D88113288F3B8F6A4194333116B7">10.1017/S0022046900004255</a>. S2CID <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.semanticscholar.org/paper/Crypto-Protestants-and-Pseudo-Catholics-in-the-Mart%C3%ADnez-Fern%C3%A1ndez/d6ce14f5e66f9a8999bda5b3adc46fa11d3a7400">162296826</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Journal+of+Ecclesiastical+History&rft.atitle=Crypto-Protestants+and+Pseudo-Catholics+in+the+Nineteenth-Century+Hispanic+Caribbean&rft.date=2000&rft.volume=52&rft.issue=2&rft.pages=347%E2%80%93365&rft.aulast=Fern%C3%A1ndez&rft.aufirst=Luis+Mart%C3%ADnez">  </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEBokenkotter2004235–237-114"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEBokenkotter2004235–237_114-0">↑</a> <a href="#CITEREFBokenkotter2004">Bokenkotter 2004</a>, s. 235–237. </li> <li id="cite_note-Vidmar233-115">↑ <a href="#cite_ref-Vidmar233_115-0">a</a> <a href="#cite_ref-Vidmar233_115-1">b</a> Vidmar, The Catholic Church Through the Ages (2005), s. 233. </li> <li id="cite_note-Duffy177-116">↑ <a href="#cite_ref-Duffy177_116-0">a</a> <a href="#cite_ref-Duffy177_116-1">b</a> Duffy, Saints and Sinners (1997), s. 177–178. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEBokenkotter2004242–244-117"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEBokenkotter2004242–244_117-0">↑</a> <a href="#CITEREFBokenkotter2004">Bokenkotter 2004</a>, s. 242–244. </li> <li id="cite_note-118"><a href="#cite_ref-118">↑</a> Maxwell, Melvin. Bible Truth or Church Tradition, s. 70. </li> <li id="cite_note-Pollard8-119"><a href="#cite_ref-Pollard8_119-0">↑</a> Pollard, s. 7–8. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEBokenkotter2004283–285-120"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEBokenkotter2004283–285_120-0">↑</a> <a href="#CITEREFBokenkotter2004">Bokenkotter 2004</a>, s. 283–285. </li> <li id="cite_note-121"><a href="#cite_ref-121">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> The Sixteen Blessed Teresian Martyrs of Compiègne. In: Herbermann, Charles, (ed.). <a href="/wiki/Catholic_Encyclopedia" title="Catholic Encyclopedia">Catholic Encyclopedia</a>. New York: Robert Appleton Company, 1913. <a class="external text" href="https://en.wikisource.org/wiki/Catholic_Encyclopedia_(1913)/Sixteen_Blessed_Teresian_Martyrs_of_Compi%C3%A8gne">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite> </li> <li id="cite_note-Collins176-122"><a href="#cite_ref-Collins176_122-0">↑</a> Collins, s. 176. </li> <li id="cite_note-123"><a href="#cite_ref-123">↑</a> Duffy, s. 214–216. </li> <li id="cite_note-124"><a href="#cite_ref-124">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> John Paul II, General Audience [online]. Vatican.va, 1993-03-24, rev. 2011-08-10 [cit. 2023-01-14]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20110810175256/https://www.vatican.va/holy_father/john_paul_ii/audiences/alpha/data/aud19930324en.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/holy_father/john_paul_ii/audiences/alpha/data/aud19930324en.html">originálu</a> dne 2011-08-10. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=John+Paul+II%2C+General+Audience&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Fholy_father%2Fjohn_paul_ii%2Faudiences%2Falpha%2Fdata%2Faud19930324en.html&rft.pub=Vatican.va">  </li> <li id="cite_note-Leith-125"><a href="#cite_ref-Leith_125-0">↑</a> Leith, Creeds of the Churches (1963), s. 143. </li> <li id="cite_note-Duffy232-126"><a href="#cite_ref-Duffy232_126-0">↑</a> Duffy, Saints and Sinners (1997), s. 232. </li> <li id="cite_note-Fahlbusch-127"><a href="#cite_ref-Fahlbusch_127-0">↑</a> Fahlbusch, The Encyclopedia of Christianity (2001), s. 729. </li> <li id="cite_note-128"><a href="#cite_ref-128">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KERTZER, David I. Prisoner of the Vatican. [s.l.]: Houghton Mifflin Harcourt, 2006. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=y_4eaFsFdI4C&pg=PT155&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-547-34716-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-547-34716-5">978-0-547-34716-5</a>. S. PT155. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Prisoner+of+the+Vatican&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3Dy_4eaFsFdI4C%26pg%3DPT155%26redir_esc%3Dy%23v%3Donepage%26q%26f%3Dfalse&rft.isbn=978-0-547-34716-5&rft.aulast=Kertzer&rft.aufirst=David+I&rft.pub=Houghton+Mifflin+Harcourt&rft.date=2006&rft.pages=PT155">  </li> <li id="cite_note-129"><a href="#cite_ref-129">↑</a> <cite style="font-style:normal;">D'AGOSTINO, Peter R. ,Utterly Faithless Specimensʻ: Italians in the Catholic Church in America. In: Connell, William J.; Gardaphé, Fred (eds.). Anti-Italianism: Essays on a Prejudice. [s.l.]: Palgrave Macmillan, 2010. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=qp_GAAAAQBAJ&pg=PA33&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-230-11532-3" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-230-11532-3">978-0-230-11532-3</a>. S. 33–34. (angličtina)</cite> </li> <li id="cite_note-130"><a href="#cite_ref-130">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">HASTINGS, Adrian. The Church in Africa, 1450–1950. Oxford: Clarendon S. 394–490. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Church+in+Africa%2C+1450%E2%80%931950&rft.aulast=Hastings&rft.aufirst=Adrian&rft.place=Oxford&rft.pub=Clarendon&rft.pages=394%E2%80%93490">  </li> <li id="cite_note-131"><a href="#cite_ref-131">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BLAINEY, Geoffrey. A Short History of Christianity. [s.l.]: Viking, 2011. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=A+Short+History+of+Christianity&rft.aulast=Blainey&rft.aufirst=Geoffrey&rft.pub=Viking&rft.date=2011">  </li> <li id="cite_note-communist-132">↑ <a href="#cite_ref-communist_132-0">a</a> <a href="#cite_ref-communist_132-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Pope Stared Down Communism in Homeland – and Won [online]. CBC News, 2005-04, rev. 2007-12-23 [cit. 2023-01-14]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20071223141702/http://www.cbc.ca/news/obit/pope/communism_homeland.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.cbc.ca/news/obit/pope/communism_homeland.html">originálu</a> dne 2007-12-23. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Pope+Stared+Down+Communism+in+Homeland+%E2%80%93+and+Won&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.cbc.ca%2Fnews%2Fobit%2Fpope%2Fcommunism_homeland.html&rft.pub=CBC+News">  </li> <li id="cite_note-133"><a href="#cite_ref-133">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">WALSH, Michael J. Lives of the Popes. [s.l.]: Universal International, 1998. S. 239, 241. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Lives+of+the+Popes&rft.aulast=Walsh&rft.aufirst=Michael+J&rft.pub=Universal+International&rft.date=1998&rft.pages=239%2C+241">  </li> <li id="cite_note-Popes_p.240-134">↑ <a href="#cite_ref-Popes_p.240_134-0">a</a> <a href="#cite_ref-Popes_p.240_134-1">b</a> Walsh, s. 240. </li> <li id="cite_note-135"><a href="#cite_ref-135">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">POLLARD, John. Papal Diplomacy and The Great War. [s.l.]: [s.n.], 2014. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Papal+Diplomacy+and+The+Great+War&rft.aulast=Pollard&rft.aufirst=John&rft.date=2014">  </li> <li id="cite_note-Chadwick264-136">↑ <a href="#cite_ref-Chadwick264_136-0">a</a> <a href="#cite_ref-Chadwick264_136-1">b</a> Chadwick, Owen, s. 264–265. </li> <li id="cite_note-Scheina-137"><a href="#cite_ref-Scheina_137-0">↑</a> Scheina, s. 33. </li> <li id="cite_note-138"><a href="#cite_ref-138">↑</a> Riasanovsky, s. 617. </li> <li id="cite_note-Riasanovsky_634-139"><a href="#cite_ref-Riasanovsky_634_139-0">↑</a> Riasanovsky, s. 634. </li> <li id="cite_note-140"><a href="#cite_ref-140">↑</a> Payne, s. 13. </li> <li id="cite_note-141"><a href="#cite_ref-141">↑</a> Alonso, s. 395–396. </li> <li id="cite_note-142"><a href="#cite_ref-142">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">FRASER, Ronald. Blood of Spain, collective letter of bishops of Spain, addressed to the bishops of the world. [s.l.]: [s.n.] <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-7126-6014-3" title="Speciální:Zdroje knih/0-7126-6014-3">0-7126-6014-3</a>. S. 415. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Blood+of+Spain%2C+collective+letter+of+bishops+of+Spain%2C+addressed+to+the+bishops+of+the+world&rft.isbn=0-7126-6014-3&rft.aulast=Fraser&rft.aufirst=Ronald&rft.pages=415">  </li> <li id="cite_note-143"><a href="#cite_ref-143">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">FONTENELLE, Mrg R. Seine Heiligkeit Pius XI. France: Alsactia, 1939. S. 164. (němčina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Seine+Heiligkeit+Pius+XI&rft.aulast=Fontenelle&rft.aufirst=Mrg+R&rft.place=France&rft.pub=Alsactia&rft.date=1939&rft.pages=164">  </li> <li id="cite_note-144"><a href="#cite_ref-144">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Pius_XI." title="Pius XI.">PIUS XI.</a> Encyclical <a href="/wiki/Divini_Redemptoris" class="mw-redirect" title="Divini Redemptoris">Divini Redemptoris</a>, § 18 (AAS 29 [1937], 74) [online]. Libreria Editrice Vaticana, 1937, rev. 2015-09-09 [cit. 2023-01-14]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20150909124153/http://w2.vatican.va/content/pius-xi/en/encyclicals/documents/hf_p-xi_enc_19031937_divini-redemptoris.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://w2.vatican.va/content/pius-xi/en/encyclicals/documents/hf_p-xi_enc_19031937_divini-redemptoris.html">originálu</a> dne 2015-09-09. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%27%27Encyclical%27%27+%5B%5BDivini+Redemptoris%5D%5D%2C+%27%27%C2%A7%C2%A018+%28AAS+29+%5B1937%5D%2C+74%29%27%27&rft_id=http%3A%2F%2Fw2.vatican.va%2Fcontent%2Fpius-xi%2Fen%2Fencyclicals%2Fdocuments%2Fhf_p-xi_enc_19031937_divini-redemptoris.html&rft.aulast=Pius+XI.&rft.pub=Libreria+Editrice+Vaticana">  </li> <li id="cite_note-145"><a href="#cite_ref-145">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">RIEBLING, Mark. Church of Spies. [s.l.]: Basic Books, 2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/churchofspiespop0000rieb">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-465-02229-8" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-465-02229-8">978-0-465-02229-8</a>. S. leták. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Church+of+Spies&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fchurchofspiespop0000rieb&rft.isbn=978-0-465-02229-8&rft.aulast=Riebling&rft.aufirst=Mark&rft.pub=Basic+Books&rft.date=2015&rft.pages=let%C3%A1k">  „[Pius XII.] posílal Hitlerovi přání k narozeninám – a zároveň tajně plánoval jeho zabití.“ </li> <li id="cite_note-146"><a href="#cite_ref-146">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BURLEIGH, Michael. Sacred Causes. [s.l.]: Harper Perennial, 2007. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/sacredcausesclas00burl">Dostupné online</a>. S. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/sacredcausesclas00burl/page/252">252</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Sacred+Causes&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fsacredcausesclas00burl&rft.aulast=Burleigh&rft.aufirst=Michael&rft.pub=Harper+Perennial&rft.date=2007&rft.pages=%5Bhttps%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fsacredcausesclas00burl%2Fpage%2F252+252%5D">  „,Vyjadřují politování nad tím, že papež nemluví,ʻ řekl Pius jezuitskému rektorovi Gregoriánské univerzity v prosinci 1942. ,Ale papež nemůže mluvit. Kdyby promluvil, bylo by to ještě horšíʻ“. </li> <li id="cite_note-147"><a href="#cite_ref-147">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">LAPIDE, Pinchas. Three Popes and the Jews. [s.l.]: Hawthorne Books, 1967. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/threepopesjews0000lapi">Dostupné online</a>. S. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/threepopesjews0000lapi/page/n221">214</a>–215. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Three+Popes+and+the+Jews&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fthreepopesjews0000lapi&rft.aulast=Lapide&rft.aufirst=Pinchas&rft.pub=Hawthorne+Books&rft.date=1967&rft.pages=%5Bhttps%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fthreepopesjews0000lapi%2Fpage%2Fn221+214%5D%E2%80%93215">  "„Rabín André Ungar z chrámu Temple Emanuel v New Yorku ... říká: ,Vatikán sám dal svolení a možná i povzbuzení k záchranným pracím pro Židy, Vatikán poskytl velké částky peněz a příležitostně i zázemí svých diplomatických privilegií na záchranu Židů před nacisty.ʻ“ </li> <li id="cite_note-148"><a href="#cite_ref-148">↑</a> Walsh, s. 241–242. </li> <li id="cite_note-Rhodes182-149"><a href="#cite_ref-Rhodes182_149-0">↑</a> Rhodes, s. 182–183. </li> <li id="cite_note-Rhodes197-150"><a href="#cite_ref-Rhodes197_150-0">↑</a> Rhodes, s. 197. </li> <li id="cite_note-Rhodes204-151"><a href="#cite_ref-Rhodes204_151-0">↑</a> Rhodes, s. 204–205. </li> <li id="cite_note-Cook983-152"><a href="#cite_ref-Cook983_152-0">↑</a> Cook, s. 983. </li> <li id="cite_note-153"><a href="#cite_ref-153">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">GILBERT, Martin. Hitler's Pope? [online]. The American Spectator, 2006-08-18 [cit. 2023-01-14]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://spectator.org/46578_hitlers-pope/">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Hitler%27s+Pope%3F&rft_id=https%3A%2F%2Fspectator.org%2F46578_hitlers-pope%2F&rft.aulast=Gilbert&rft.aufirst=Martin&rft.pub=The+American+Spectator">  </li> <li id="cite_note-154"><a href="#cite_ref-154">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">GILBERT, Martin. The Righteous: The Unsung Heroes of the Holocaust. [s.l.]: Henry Holt and Company, 2004. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/righteousunsungh0000mart">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-4299-0036-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-4299-0036-2">978-1-4299-0036-2</a>. S. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/righteousunsungh0000mart/page/n346">299</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Righteous%3A+The+Unsung+Heroes+of+the+Holocaust&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Frighteousunsungh0000mart&rft.isbn=978-1-4299-0036-2&rft.aulast=Gilbert&rft.aufirst=Martin&rft.pub=Henry+Holt+and+Company&rft.date=2004&rft.pages=%5Bhttps%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Frighteousunsungh0000mart%2Fpage%2Fn346+299%5D">  </li> <li id="cite_note-155"><a href="#cite_ref-155">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">LAPOMARDA, Vincent A. The Jesuits and the Third Reich. [s.l.]: E. Mellen Press, 2005. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=5mO7AAAACAAJ&pg=PA3&redir_esc=y">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-7734-6265-6" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-7734-6265-6">978-0-7734-6265-6</a>. S. 3. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Jesuits+and+the+Third+Reich&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3D5mO7AAAACAAJ%26pg%3DPA3%26redir_esc%3Dy&rft.isbn=978-0-7734-6265-6&rft.aulast=Lapomarda&rft.aufirst=Vincent+A&rft.pub=E.+Mellen+Press&rft.date=2005&rft.pages=3">  </li> <li id="cite_note-156"><a href="#cite_ref-156">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KERSHAW, Ian. Hitler a Biography. Londýn: W.W. Norton & Company, 2008 Edn. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/hitlerbiography0000kers">Dostupné online</a>. S. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/hitlerbiography0000kers/page/210">210</a>–211. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Hitler+a+Biography&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fhitlerbiography0000kers&rft.aulast=Kershaw&rft.aufirst=Ian&rft.place=Lond%C3%BDn&rft.pub=W.W.+Norton+%26+Company&rft.date=2008+Edn&rft.pages=%5Bhttps%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fhitlerbiography0000kers%2Fpage%2F210+210%5D%E2%80%93211">  </li> <li id="cite_note-157"><a href="#cite_ref-157">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BERBEN, Paul. Dachau, 1933–1945: the official history. [s.l.]: Norfolk Press, 1975. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/dachau19331945of0000berb">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-85211-009-6" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-85211-009-6">978-0-85211-009-6</a>. S. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/dachau19331945of0000berb/page/276">276</a>–277. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Dachau%2C+1933%E2%80%931945%3A+the+official+history&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fdachau19331945of0000berb&rft.isbn=978-0-85211-009-6&rft.aulast=Berben&rft.aufirst=Paul&rft.pub=Norfolk+Press&rft.date=1975&rft.pages=%5Bhttps%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fdachau19331945of0000berb%2Fpage%2F276+276%5D%E2%80%93277">  </li> <li id="cite_note-158"><a href="#cite_ref-158">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Non-Jewish Victims of Persecution in Germany [online]. Yad Vashem, 2010-10-28, rev. 2010-11-29 [cit. 2023-01-14]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20101129015947/http://www1.yadvashem.org/yv/en/holocaust/about/01/non_jews_persecution.asp">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2010-11-29. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Non-Jewish+Victims+of+Persecution+in+Germany&rft_id=http%3A%2F%2Fwww1.yadvashem.org%2Fyv%2Fen%2Fholocaust%2Fabout%2F01%2Fnon_jews_persecution.asp&rft.pub=Yad+Vashem">  </li> <li id="cite_note-159"><a href="#cite_ref-159">↑</a> <cite style="font-style:normal;">WEINZIERL, Erika. Kirchlicher Widerstand gegen den Nationalsozialismus. In: Themen der Zeitgeschichte und der Gegenwart. Vienna: [s.n.], 2004. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/3-8258-7549-0" title="Speciální:Zdroje knih/3-8258-7549-0">3-8258-7549-0</a>. S. 76. (němčina)</cite> </li> <li id="cite_note-160"><a href="#cite_ref-160">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">WARD, James. Priest, Politician, Collaborator: Jozef Tiso and the Making of Fascist Slovakia. Ithaca: Cornell University Press, 2013. S. 202–245. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Priest%2C+Politician%2C+Collaborator%3A+Jozef+Tiso+and+the+Making+of+Fascist+Slovakia&rft.aulast=Ward&rft.aufirst=James&rft.place=Ithaca&rft.pub=Cornell+University+Press&rft.date=2013&rft.pages=202%E2%80%93245">  </li> <li id="cite_note-161"><a href="#cite_ref-161">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">GILBERT, Martin. The Holocaust: The Jewish Tragedy. Londýn: Collins, 1986. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/holocaustjewisht0000gilb">Dostupné online</a>. S. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/holocaustjewisht0000gilb/page/202">202</a>, 203, 206–207, 212–214, 451, 466. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Holocaust%3A+The+Jewish+Tragedy&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fholocaustjewisht0000gilb&rft.aulast=Gilbert&rft.aufirst=Martin&rft.place=Lond%C3%BDn&rft.pub=Collins&rft.date=1986&rft.pages=%5Bhttps%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fholocaustjewisht0000gilb%2Fpage%2F202+202%5D%2C+203%2C+206%E2%80%93207%2C+212%E2%80%93214%2C+451%2C+466">  </li> <li id="cite_note-162"><a href="#cite_ref-162">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MAZOWER, Mark. Hitler's Empire – Nazi Rule in Occupied Europe. [s.l.]: Penguin, 2008. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/hitlersempirenaz0000mazo">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-7139-9681-4" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-7139-9681-4">978-0-7139-9681-4</a>. S. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/hitlersempirenaz0000mazo/page/395">395</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Hitler%27s+Empire+%E2%80%93+Nazi+Rule+in+Occupied+Europe&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fhitlersempirenaz0000mazo&rft.isbn=978-0-7139-9681-4&rft.aulast=Mazower&rft.aufirst=Mark&rft.pub=Penguin&rft.date=2008&rft.pages=%5Bhttps%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fhitlersempirenaz0000mazo%2Fpage%2F395+395%5D">  </li> <li id="cite_note-163"><a href="#cite_ref-163">↑</a> <cite style="font-style:normal;">VECSEI, Paul. Der Priester, der unter das Fallbeil kam. In: Wiener Zeitung. [s.l.]: [s.n.], 2021-03-13. (němčina)</cite>; <cite class="book" style="font-style:normal;">BOECKL-KLAMPER, Elisabeth; MANG, Thomas; NEUGEBAUER, Wolfgang. Gestapo-Leitstelle Wien 1938–1945. Vídeň: [s.n.], 2018. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-3-902494-83-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-3-902494-83-2">978-3-902494-83-2</a>. S. 299–305. (němčina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Gestapo-Leitstelle+Wien+1938%E2%80%931945&rft.isbn=978-3-902494-83-2&rft.aulast=Boeckl-Klamper&rft.aufirst=Elisabeth&rft.au=Mang%2C+Thomas&rft.au=Neugebauer%2C+Wolfgang&rft.place=V%C3%ADde%C5%88&rft.date=2018&rft.pages=299%E2%80%93305"> ; <cite class="book" style="font-style:normal;">SCHAFRANEK, Hans. Widerstand und Verrat: Gestapospitzel im antifaschistischen Untergrund. Vídeň: [s.n.], 2017. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-3-7076-0622-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-3-7076-0622-5">978-3-7076-0622-5</a>. S. 161–248. (němčina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Widerstand+und+Verrat%3A+Gestapospitzel+im+antifaschistischen+Untergrund&rft.isbn=978-3-7076-0622-5&rft.aulast=Schafranek&rft.aufirst=Hans&rft.place=V%C3%ADde%C5%88&rft.date=2017&rft.pages=161%E2%80%93248"> ; <cite class="book" style="font-style:normal;">MOLDEN, Fritz. Die Feuer in der Nacht. Opfer und Sinn des österreichischen Widerstandes 1938–1945. Vídeň: [s.n.], 1988. S. 122. (němčina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Die+Feuer+in+der+Nacht.+Opfer+und+Sinn+des+%C3%B6sterreichischen+Widerstandes+1938%E2%80%931945&rft.aulast=Molden&rft.aufirst=Fritz&rft.place=V%C3%ADde%C5%88&rft.date=1988&rft.pages=122"> ; <cite class="book" style="font-style:normal;">BROUCEK, Peter. Die österreichische Identität im Widerstand 1938–1945. [s.l.]: [s.n.], 2008. S. 163. (němčina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Die+%C3%B6sterreichische+Identit%C3%A4t+im+Widerstand+1938%E2%80%931945&rft.aulast=Broucek&rft.aufirst=Peter&rft.date=2008&rft.pages=163"> ; <cite style="font-style:normal;">STEHLE, Hansjakob. Die Spione aus dem Pfarrhaus (German: The spy from the rectory). In: Die Zeit. [s.l.]: [s.n.], 1996-01-05. (němčina)</cite>; <cite class="book" style="font-style:normal;">THURNER, Christoph. The CASSIA Spy Ring in World War II Austria: A History of the OSS's Maier-Messner Group. [s.l.]: [s.n.], 2017. S. 35. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+CASSIA+Spy+Ring+in+World+War+II+Austria%3A+A+History+of+the+OSS%27s+Maier-Messner+Group&rft.aulast=Thurner&rft.aufirst=Christoph&rft.date=2017&rft.pages=35"> ; <cite class="book" style="font-style:normal;">KREUTNER, Bernhard. Gefangener 2959: Das Leben des Heinrich Maier – Mann Gottes und unbeugsamer Widerstandskämpfer. [s.l.]: [s.n.], 2021. (němčina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Gefangener+2959%3A+Das+Leben+des+Heinrich+Maier+%E2%80%93+Mann+Gottes+und+unbeugsamer+Widerstandsk%C3%A4mpfer&rft.aulast=Kreutner&rft.aufirst=Bernhard&rft.date=2021">  </li> <li id="cite_note-164"><a href="#cite_ref-164">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">IKEN, Katja. Pius XII: Wie Adolf Hitler den Papst entführen lassen wollte [online]. Der Spiegel, 2016-07-07 [cit. 2023-01-14]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.spiegel.de/geschichte/pius-xii-wie-adolf-hitler-den-papst-entfuehren-lassen-wollte-a-1101877.html">Dostupné online</a>. (němčina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Pius+XII%3A+Wie+Adolf+Hitler+den+Papst+entf%C3%BChren+lassen+wollte&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.spiegel.de%2Fgeschichte%2Fpius-xii-wie-adolf-hitler-den-papst-entfuehren-lassen-wollte-a-1101877.html&rft.aulast=Iken&rft.aufirst=Katja&rft.pub=Der+Spiegel">  </li> <li id="cite_note-165"><a href="#cite_ref-165">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Hitler plante Entführung Pius' XII. – „Streng geheime“ Berichte faschistischer Parteigrößen entdeckt [online]. Weltpolitik Nachrichten – Wiener Zeitung Online, 1998-09-09, rev. 2005-04-07 [cit. 2023-01-14]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.wienerzeitung.at/nachrichten/politik/welt/379790_Hitler-plante-Entfuehrung-Pius-XII..html">Dostupné online</a>. (němčina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Hitler+plante+Entf%C3%BChrung+Pius%27+XII.+%E2%80%93+%E2%80%9EStreng+geheime%E2%80%9C+Berichte+faschistischer+Parteigr%C3%B6%C3%9Fen+entdeckt&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.wienerzeitung.at%2Fnachrichten%2Fpolitik%2Fwelt%2F379790_Hitler-plante-Entfuehrung-Pius-XII..html&rft.pub=Weltpolitik+Nachrichten+%E2%80%93+Wiener+Zeitung+Online">  </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEBokenkotter2004192-166"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEBokenkotter2004192_166-0">↑</a> <a href="#CITEREFBokenkotter2004">Bokenkotter 2004</a>, s. 192. </li> <li id="cite_note-Deák-167"><a href="#cite_ref-Deák_167-0">↑</a> Deák, s. 182. </li> <li id="cite_note-168"><a href="#cite_ref-168">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">EAKIN, Emily. New Accusations Of a Vatican Role In Anti-Semitism; Battle Lines Were Drawn After Beatification of Pope Pius IX [online]. The New York Times, 2001-09-01, rev. 2008-03-09 [cit. 2023-01-14]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nytimes.com/2001/09/01/arts/new-accusations-vatican-role-anti-semitism-battle-lines-were-drawn-after.html">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=New+Accusations+Of+a+Vatican+Role+In+Anti-Semitism%3B+Battle+Lines+Were+Drawn+After+Beatification+of+Pope+Pius+IX&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nytimes.com%2F2001%2F09%2F01%2Farts%2Fnew-accusations-vatican-role-anti-semitism-battle-lines-were-drawn-after.html&rft.aulast=Eakin&rft.aufirst=Emily&rft.pub=The+New+York+Times">  </li> <li id="cite_note-169"><a href="#cite_ref-169">↑</a> Phayer (2000), s. 50–57. </li> <li id="cite_note-170"><a href="#cite_ref-170">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The ratlines: What did the Vatican know about Nazi escape routes? [online]. Deutsche Welle, 2020-03-01, rev. 2021-02-07 [cit. 2023-01-14]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.dw.com/en/the-ratlines-what-did-the-vatican-know-about-nazi-escape-routes/a-52555068">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+ratlines%3A+What+did+the+Vatican+know+about+Nazi+escape+routes%3F&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.dw.com%2Fen%2Fthe-ratlines-what-did-the-vatican-know-about-nazi-escape-routes%2Fa-52555068&rft.pub=Deutsche+Welle">  </li> <li id="cite_note-171"><a href="#cite_ref-171">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">OPITZ, Manuel. Rattenlinien: Fluchthilfe für Nazis – vom Vatikan und US-Agenten [online]. Die Welt, 2014-02-15 [cit. 2023-01-14]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.welt.de/geschichte/zweiter-weltkrieg/article124863191/Fluchthilfe-fuer-Nazis-vom-Vatikan-und-US-Agenten.html">Dostupné online</a>. (němčina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Rattenlinien%3A+Fluchthilfe+f%C3%BCr+Nazis+%E2%80%93+vom+Vatikan+und+US-Agenten&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.welt.de%2Fgeschichte%2Fzweiter-weltkrieg%2Farticle124863191%2FFluchthilfe-fuer-Nazis-vom-Vatikan-und-US-Agenten.html&rft.aulast=Opitz&rft.aufirst=Manuel&rft.pub=Die+Welt">  </li> <li id="cite_note-172"><a href="#cite_ref-172">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> NS-Fluchthelfer: Der „braune Bischof“ und die Rattenlinie [online]. <a href="/wiki/Der_Standard" title="Der Standard">Der Standard</a> [cit. 2023-01-14]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.derstandard.at/consent/tcf/story/2000114377607/ns-fluchthelfer-der-braune-bischof-und-die-rattenlinie">Dostupné online</a>. (němčina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=NS-Fluchthelfer%3A+Der+%E2%80%9Ebraune+Bischof%E2%80%9C+und+die+Rattenlinie&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.derstandard.at%2Fconsent%2Ftcf%2Fstory%2F2000114377607%2Fns-fluchthelfer-der-braune-bischof-und-die-rattenlinie&rft.pub=%5B%5BDer+Standard%5D%5D">  </li> <li id="cite_note-173"><a href="#cite_ref-173">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ROME, Philip Willan. Judgment day: Vatican ready to open its Holocaust files to the world [online]. <a href="/wiki/The_Times" title="The Times">The Times</a> [cit. 2023-01-14]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.thetimes.co.uk/article/judgment-day-vatican-ready-to-open-its-holocaust-files-to-the-world-drp9dgpc6">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Judgment+day%3A+Vatican+ready+to+open+its+Holocaust+files+to+the+world&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.thetimes.co.uk%2Farticle%2Fjudgment-day-vatican-ready-to-open-its-holocaust-files-to-the-world-drp9dgpc6&rft.aulast=Rome&rft.aufirst=Philip+Willan&rft.pub=%5B%5BThe+Times%5D%5D">  </li> <li id="cite_note-Phayer2000p32-174">↑ <a href="#cite_ref-Phayer2000p32_174-0">a</a> <a href="#cite_ref-Phayer2000p32_174-1">b</a> Phayer (2000), s. 32. </li> <li id="cite_note-175"><a href="#cite_ref-175">↑</a> Phayer (2000), s. 39. </li> <li id="cite_note-176"><a href="#cite_ref-176">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">TOMAŠEVIĆ, Jozo. War and Revolution in Yugoslavia, 1941–1945: Occupation and Collaboration. [s.l.]: Stanford University Press, 2001. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=fqUSGevFe5MC&pg=PA555&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-8047-7924-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-8047-7924-1">978-0-8047-7924-1</a>. S. 555. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=War+and+Revolution+in+Yugoslavia%2C+1941%E2%80%931945%3A+Occupation+and+Collaboration&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3DfqUSGevFe5MC%26pg%3DPA555%26redir_esc%3Dy%23v%3Donepage%26q%26f%3Dfalse&rft.isbn=978-0-8047-7924-1&rft.aulast=Toma%C5%A1evi%C4%87&rft.aufirst=Jozo&rft.pub=Stanford+University+Press&rft.date=2001&rft.pages=555">  </li> <li id="cite_note-177"><a href="#cite_ref-177">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SMITH, Craig. In Poland, New Wave of Charges Against Clerics [online]. The New York Times, 2007-01-10, rev. 2008-05-23 [cit. 2023-01-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nytimes.com/2007/01/10/world/europe/10poland.html">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=In+Poland%2C+New+Wave+of+Charges+Against+Clerics&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nytimes.com%2F2007%2F01%2F10%2Fworld%2Feurope%2F10poland.html&rft.aulast=Smith&rft.aufirst=Craig&rft.pub=The+New+York+Times">  </li> <li id="cite_note-178"><a href="#cite_ref-178">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Untold story of 1989 [online]. The Tablet, 2010-10-28 [cit. 2023-01-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.thetablet.co.uk/article/14023">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Untold+story+of+1989&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.thetablet.co.uk%2Farticle%2F14023&rft.pub=The+Tablet">  </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEBokenkotter2004356–358-179"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEBokenkotter2004356–358_179-0">↑</a> <a href="#CITEREFBokenkotter2004">Bokenkotter 2004</a>, s. 356–358. </li> <li id="cite_note-180"><a href="#cite_ref-180">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> China installs Pope-backed bishop [online]. BBC News, 2007-09-21, rev. 2010-10-28 [cit. 2023-01-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://news.bbc.co.uk/2/hi/asia-pacific/7005927.stm">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=China+installs+Pope-backed+bishop&rft_id=http%3A%2F%2Fnews.bbc.co.uk%2F2%2Fhi%2Fasia-pacific%2F7005927.stm&rft.pub=BBC+News">  </li> <li id="cite_note-181"><a href="#cite_ref-181">↑</a> Chadwick, s. 259. </li> <li id="cite_note-182"><a href="#cite_ref-182">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The Second Vatican Council Celebrating Its Achievements and the Future. [s.l.]: [s.n.] S. 86. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Second+Vatican+Council+Celebrating+Its+Achievements+and+the+Future&rft.pages=86">  </li> <li id="cite_note-183"><a href="#cite_ref-183">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Constitution on the Sacred Liturgy Sacrosanctum Concilium [online]. Svatý stolec, 1963-12-04, rev. 2008-02-21 [cit. 2023-01-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20080221180735/https://www.vatican.va/archive/hist_councils/ii_vatican_council/documents/vat-ii_const_19631204_sacrosanctum-concilium_en.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/hist_councils/ii_vatican_council/documents/vat-ii_const_19631204_sacrosanctum-concilium_en.html">originálu</a> dne 2008-02-21. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Constitution+on+the+Sacred+Liturgy+Sacrosanctum+Concilium&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2Fhist_councils%2Fii_vatican_council%2Fdocuments%2Fvat-ii_const_19631204_sacrosanctum-concilium_en.html&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-Duffy272-184"><a href="#cite_ref-Duffy272_184-0">↑</a> Duffy, s. 270–276 </li> <li id="cite_note-185"><a href="#cite_ref-185">↑</a> Duffy, Saints and Sinners (1997), s. 272, 274. </li> <li id="cite_note-186"><a href="#cite_ref-186">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Pavel_VI." title="Pavel VI.">PAVEL VI.</a> Nostra aetate: Declaration on the Relation of the Church to Non-Christian Religions [online]. Svatý stolec, 1965-10-28, rev. 2008-12-20 [cit. 2023-01-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20081220214550/https://www.vatican.va/archive/hist_councils/ii_vatican_council/documents/vat-ii_decl_19651028_nostra-aetate_en.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/hist_councils/ii_vatican_council/documents/vat-ii_decl_19651028_nostra-aetate_en.html">originálu</a> dne 2008-12-20. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nostra+aetate%3A+%27%27Declaration+on+the+Relation+of+the+Church+to+Non-Christian+Religions%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2Fhist_councils%2Fii_vatican_council%2Fdocuments%2Fvat-ii_decl_19651028_nostra-aetate_en.html&rft.aulast=Pavel+VI.&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  „Podle 4. oddílu: ,Je pravda, že židovské autority a ti, kdo je následovali, naléhali na Kristovu smrt; přesto však to, co se stalo při jeho umučení, nelze vztáhnout na všechny Židy bez rozdílu, kteří tehdy žili, ani na Židy dnešní. I když je církev novým Božím lidem, neměli by být Židé představováni jako Bohem zavržení nebo prokletí, jako by to vyplývalo z Písma svatého.ʻ“ </li> <li id="cite_note-187"><a href="#cite_ref-187">↑</a> Bauckham, s. 373. </li> <li id="cite_note-188"><a href="#cite_ref-188">↑</a> <cite style="font-style:normal;">O’NEEL, Brian. Holier Than Thou: How Rejection of Vatican II Led Lefebvre into Schism. This Rock. San Diego: Catholic Answers, 2003-04-03, roč. 14, čís. 4. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20100510014807/http://www.catholic.com/thisrock/2003/0304fea2.asp">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=This+Rock&rft_id=https%3A%2F%2Fweb.archive.org%2Fweb%2F20100510014807%2Fhttp%3A%2F%2Fwww.catholic.com%2Fthisrock%2F2003%2F0304fea2.asp&rft.atitle=Holier+Than+Thou%3A+How+Rejection+of+Vatican+II+Led+Lefebvre+into+Schism&rft.date=2003-04-03&rft.volume=14&rft.issue=4&rft.aulast=O%E2%80%99Neel&rft.aufirst=Brian&rft.place=San+Diego&rft.pub=Catholic+Answers">  </li> <li id="cite_note-189"><a href="#cite_ref-189">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MAY, John F. World Population Policies: Their Origin, Evolution, and Impact. [s.l.]: Springer, 2012. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=UCQRxtm3Z34C&pg=PA202&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-94-007-2837-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-94-007-2837-0">978-94-007-2837-0</a>. S. 202–203. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=World+Population+Policies%3A+Their+Origin%2C+Evolution%2C+and+Impact&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3DUCQRxtm3Z34C%26pg%3DPA202%26redir_esc%3Dy%23v%3Donepage%26q%26f%3Dfalse&rft.isbn=978-94-007-2837-0&rft.aulast=May&rft.aufirst=John+F&rft.pub=Springer&rft.date=2012&rft.pages=202%E2%80%93203">  </li> <li id="cite_note-190"><a href="#cite_ref-190">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KINKEL, R. John. Papal Paralysis: How the Vatican Dealt with the AIDS Crisis. [s.l.]: Lexington, 2014. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=O9dkAgAAQBAJ&pg=PA2&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-7391-7684-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-7391-7684-9">978-0-7391-7684-9</a>. S. 2. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Papal+Paralysis%3A+How+the+Vatican+Dealt+with+the+AIDS+Crisis&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3DO9dkAgAAQBAJ%26pg%3DPA2%26redir_esc%3Dy%23v%3Donepage%26q%26f%3Dfalse&rft.isbn=978-0-7391-7684-9&rft.aulast=Kinkel&rft.aufirst=R.+John&rft.pub=Lexington&rft.date=2014&rft.pages=2">  </li> <li id="cite_note-192"><a href="#cite_ref-192">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Germain Grisez on „Humanae Vitae“, Then and Now: The Dust Still Hasn't Settled, But There Are Signs of Hope [online]. Zenit: The World Seen from Rome, 2003-07-14, rev. 2014-11-16 [cit. 2023-01-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://zenit.org/2003/07/14/germain-grisez-on-humanae-vitae-then-and-now/">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Germain+Grisez+on+%E2%80%9EHumanae+Vitae%E2%80%9C%2C+Then+and+Now%3A+The+Dust+Still+Hasn%27t+Settled%2C+But+There+Are+Signs+of+Hope&rft_id=https%3A%2F%2Fzenit.org%2F2003%2F07%2F14%2Fgermain-grisez-on-humanae-vitae-then-and-now%2F&rft.pub=Zenit%3A+The+World+Seen+from+Rome">  </li> <li id="cite_note-193"><a href="#cite_ref-193">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> 2 April – This Day in History [online]. History.co.uk, rev. 2010-10-28 [cit. 2023-01-25]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.history.co.uk/this-day-in-history/April-02.html;jsessionid=08931E713115A304B13BB1A6FA315A63.public1">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=2+April+%E2%80%93+This+Day+in+History&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.history.co.uk%2Fthis-day-in-history%2FApril-02.html%3Bjsessionid%3D08931E713115A304B13BB1A6FA315A63.public1&rft.pub=History.co.uk">  </li> <li id="cite_note-194"><a href="#cite_ref-194">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">HEBBLETHWAITE, Peter; HEBBLETHWAITE, Margaret; STANFORD, Peter. Obituary: Pope John Paul II [online]. The Guardian. Londýn, 2005-04-02, rev. 2010-10-28 [cit. 2023-01-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.theguardian.com/world/2005/apr/02/guardianobituaries.catholicism">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Obituary%3A+Pope+John+Paul+II&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.theguardian.com%2Fworld%2F2005%2Fapr%2F02%2Fguardianobituaries.catholicism&rft.aulast=Hebblethwaite&rft.aufirst=Peter&rft.au=Hebblethwaite%2C+Margaret&rft.au=Stanford%2C+Peter&rft.pub=The+Guardian.+Lond%C3%BDn">  </li> <li id="cite_note-195"><a href="#cite_ref-195">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> WYD 2011 Madrid – Official Site – What is WYD? [online]. Madrid11.com, 2011-06-15, rev. 2012-06-22 [cit. 2023-01-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20120622081042/http://www.madrid11.com/en/what-is-wyd">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2012-06-22. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=WYD+2011+Madrid+%E2%80%93+Official+Site+%E2%80%93+What+is+WYD%3F&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.madrid11.com%2Fen%2Fwhat-is-wyd&rft.pub=Madrid11.com">  </li> <li id="cite_note-196"><a href="#cite_ref-196">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MAXWELL-STUART, P.G. Chronicle of the Popes: Trying to Come Full Circle. Londýn: Thames & Hudson, 2006. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/chronicleofpopes0000maxw">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-500-28608-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-500-28608-1">978-0-500-28608-1</a>. S. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/chronicleofpopes0000maxw/page/234">234</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Chronicle+of+the+Popes%3A+Trying+to+Come+Full+Circle&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fchronicleofpopes0000maxw&rft.isbn=978-0-500-28608-1&rft.aulast=Maxwell-Stuart&rft.aufirst=P.G&rft.place=Lond%C3%BDn&rft.pub=Thames+%26+Hudson&rft.date=2006&rft.pages=%5Bhttps%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fchronicleofpopes0000maxw%2Fpage%2F234+234%5D">  </li> <li id="cite_note-197"><a href="#cite_ref-197">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Jan_Pavel_II." title="Jan Pavel II.">JAN PAVEL II.</a> Laborem exercens [online]. Svatý stolec, 1981-05-15, rev. 2014-10-27 [cit. 2023-01-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20141027122758/https://www.vatican.va/holy_father/john_paul_ii/encyclicals/documents/hf_jp-ii_enc_25031995_evangelium-vitae_en.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/holy_father/john_paul_ii/encyclicals/documents/hf_jp-ii_enc_25031995_evangelium-vitae_en.html">originálu</a> dne 2014-10-27. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Laborem+exercens&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Fholy_father%2Fjohn_paul_ii%2Fencyclicals%2Fdocuments%2Fhf_jp-ii_enc_25031995_evangelium-vitae_en.html&rft.aulast=Jan+Pavel+II.&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-198"><a href="#cite_ref-198">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">JAN PAVEL II. Evangelium Vitae [online]. Svatý stolec, 1995-03-25, rev. 2014-10-27 [cit. 2023-01-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20141027122758/https://www.vatican.va/holy_father/john_paul_ii/encyclicals/documents/hf_jp-ii_enc_25031995_evangelium-vitae_en.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/holy_father/john_paul_ii/encyclicals/documents/hf_jp-ii_enc_25031995_evangelium-vitae_en.html">originálu</a> dne 2014-10-27. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Evangelium+Vitae&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Fholy_father%2Fjohn_paul_ii%2Fencyclicals%2Fdocuments%2Fhf_jp-ii_enc_25031995_evangelium-vitae_en.html&rft.aulast=Jan+Pavel+II.&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-199"><a href="#cite_ref-199">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">COWELL, Alan. After 350 Years, Vatican Says Galileo Was Right: It Moves [online]. The New York Times, 1992-10-31 [cit. 2023-01-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nytimes.com/1992/10/31/world/after-350-years-vatican-says-galileo-was-right-it-moves.html">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=After+350+Years%2C+Vatican+Says+Galileo+Was+Right%3A+It+Moves&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nytimes.com%2F1992%2F10%2F31%2Fworld%2Fafter-350-years-vatican-says-galileo-was-right-it-moves.html&rft.aulast=Cowell&rft.aufirst=Alan&rft.pub=The+New+York+Times">  </li> <li id="cite_note-200"><a href="#cite_ref-200">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MONTALBANO, William D. Vatican Finds Galileo ,Not Guiltyʻ [online]. washingtonpost.com, 1992-11-01 [cit. 2023-01-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.washingtonpost.com/archive/politics/1992/11/01/vatican-finds-galileo-not-guilty/1092b119-440e-4fb6-b990-cc7f8a662f0d/">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Vatican+Finds+Galileo+%2CNot+Guilty%CA%BB&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.washingtonpost.com%2Farchive%2Fpolitics%2F1992%2F11%2F01%2Fvatican-finds-galileo-not-guilty%2F1092b119-440e-4fb6-b990-cc7f8a662f0d%2F&rft.aulast=Montalbano&rft.aufirst=William+D&rft.pub=washingtonpost.com">  </li> <li id="cite_note-201"><a href="#cite_ref-201">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">JOHNSTON, Jerry Earl. Benedict's encyclical offers hope for world [online]. Deseret News, 2006-02-18, rev. 2015-04-02 [cit. 2023-01-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20150402092429/http://www.deseretnews.com/article/1%2C5143%2C635185276%2C00.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.deseretnews.com/article/1%2C5143%2C635185276%2C00.html">originálu</a> dne 2015-04-02. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Benedict%27s+encyclical+offers+hope+for+world&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.deseretnews.com%2Farticle%2F1%252C5143%252C635185276%252C00.html&rft.aulast=Johnston&rft.aufirst=Jerry+Earl&rft.pub=Deseret+News">  </li> <li id="cite_note-202"><a href="#cite_ref-202">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">GLEDHILL, Ruth. Pope set to bring back Latin Mass that divided the Church [online]. The Times, 2006-10-11, rev. 2010-11-21 [cit. 2023-01-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.thetimes.co.uk/">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Pope+set+to+bring+back+Latin+Mass+that+divided+the+Church&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.thetimes.co.uk%2F&rft.aulast=Gledhill&rft.aufirst=Ruth&rft.pub=The+Times">  </li> <li id="cite_note-203"><a href="#cite_ref-203">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Summary of the synod assemblies, Synodal Information, Rome, IT: The Vatican [online]. Svatý stolec, 2004-05, rev. 2005-03-09 [cit. 2023-01-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/roman_curia/synod/documents/rc_synod_20050309_documentation-profile_en.html#V._SUMMARY_OF_THE_SYNOD_ASSEMBLIES">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Summary+of+the+synod+assemblies%2C+Synodal+Information%2C+Rome%2C+IT%3A+The+Vatican&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Froman_curia%2Fsynod%2Fdocuments%2Frc_synod_20050309_documentation-profile_en.html%23V._SUMMARY_OF_THE_SYNOD_ASSEMBLIES&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-204"><a href="#cite_ref-204">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SMITH-SPARK, Laura; MESSIA, Hada. Pope's resignation was not forced by health issues, spokesman says [online]. CNN, 2013-02-13, rev. 2015-03-30 [cit. 2023-01-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://edition.cnn.com/2013/02/12/world/europe/pope-benedict-resignation/">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Pope%27s+resignation+was+not+forced+by+health+issues%2C+spokesman+says&rft_id=http%3A%2F%2Fedition.cnn.com%2F2013%2F02%2F12%2Fworld%2Feurope%2Fpope-benedict-resignation%2F&rft.aulast=Smith-Spark&rft.aufirst=Laura&rft.au=Messia%2C+Hada&rft.pub=CNN">  </li> <li id="cite_note-205"><a href="#cite_ref-205">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Former pope Benedict says 'fanatical' Catholics still won't believe he's not the pope [online]. The Guardian, 2021-03-02, rev. 2021-05-25 [cit. 2023-01-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.theguardian.com/world/2021/mar/02/former-pope-benedict-fanatical-catholics-wont-believe-resignation">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Former+pope+Benedict+says+%27fanatical%27+Catholics+still+won%27t+believe+he%27s+not+the+pope&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.theguardian.com%2Fworld%2F2021%2Fmar%2F02%2Fformer-pope-benedict-fanatical-catholics-wont-believe-resignation&rft.pub=The+Guardian">  </li> <li id="cite_note-206"><a href="#cite_ref-206">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">DONADIO, Rachel. Pope Francis, the Revolutionary, Takes On the Traditionalists [online]. theatlantic.com, 2019-10-27, rev. 2021-06-19 [cit. 2023-01-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.theatlantic.com/international/archive/2019/10/pope-francis-revolutionary-culture-war/600877/">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Pope+Francis%2C+the+Revolutionary%2C+Takes+On+the+Traditionalists&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.theatlantic.com%2Finternational%2Farchive%2F2019%2F10%2Fpope-francis-revolutionary-culture-war%2F600877%2F&rft.aulast=Donadio&rft.aufirst=Rachel&rft.pub=theatlantic.com">  </li> <li id="cite_note-207"><a href="#cite_ref-207">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">AMBROSINO, Brandon. Everything you need to know about Pope Francis [online]. vox.com, 2018-07-13, rev. 2021-06-19 [cit. 2023-01-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vox.com/2018/7/13/17570124/who-is-pope-francis">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Everything+you+need+to+know+about+Pope+Francis&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vox.com%2F2018%2F7%2F13%2F17570124%2Fwho-is-pope-francis&rft.aulast=Ambrosino&rft.aufirst=Brandon&rft.pub=vox.com">  </li> <li id="cite_note-208"><a href="#cite_ref-208">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">RITTER, Karl. Pope Francis reaches out to Jews [online]. huffingtonpost.com, 2013-03-16 [cit. 2023-01-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.huffpost.com/?err_code=404&err_url=http%3A%2F%2Fwww.huffingtonpost.com%2F2013%2F03%2F15%2Fpope-francis-jews_n_2883560.html">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Pope+Francis+reaches+out+to+Jews&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.huffpost.com%2F%3Ferr_code%3D404%26err_url%3Dhttp%253A%252F%252Fwww.huffingtonpost.com%252F2013%252F03%252F15%252Fpope-francis-jews_n_2883560.html&rft.aulast=Ritter&rft.aufirst=Karl&rft.pub=huffingtonpost.com">  </li> <li id="cite_note-209"><a href="#cite_ref-209">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">DEMACOPOULOS, George E. The extraordinary historical significance of His Holiness' presence at Pope Francis' installation as Bishop of Rome [online]. Archon News (Order of St. Andrew the Apostle), 2013-03-19 [cit. 2023-01-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20171018142627/http://www.archons.org/news/detail.asp?id=619">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2017-10-18. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+extraordinary+historical+significance+of+His+Holiness%27+presence+at+Pope+Francis%27+installation+as+Bishop+of+Rome&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.archons.org%2Fnews%2Fdetail.asp%3Fid%3D619&rft.aulast=Demacopoulos&rft.aufirst=George+E&rft.pub=Archon+News+%28Order+of+St.+Andrew+the+Apostle%29">  </li> <li id="cite_note-210"><a href="#cite_ref-210">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">PELOWSKI, Alton J. Our Eastern Brothers. [s.l.]: Columbia, 2013-05. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.kofc.org/un/en/columbia/detail/2013_05_eastern.html">Dostupné online</a>. S. 20–23. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Our+Eastern+Brothers&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.kofc.org%2Fun%2Fen%2Fcolumbia%2Fdetail%2F2013_05_eastern.html&rft.aulast=Pelowski&rft.aufirst=Alton+J&rft.pub=Columbia&rft.date=2013-05&rft.pages=20%E2%80%9323">  </li> <li id="cite_note-211"><a href="#cite_ref-211">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Unity call as Pope Francis holds historic talks with Russian Orthodox Patriarch [online]. BBC, 2016-02-12, rev. 2016-02-13 [cit. 2023-01-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.bbc.com/news/world-latin-america-35565085">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Unity+call+as+Pope+Francis+holds+historic+talks+with+Russian+Orthodox+Patriarch&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.bbc.com%2Fnews%2Fworld-latin-america-35565085&rft.pub=BBC">  </li> <li id="cite_note-212"><a href="#cite_ref-212">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">DIAS, Elizabeth. Pope Francis Calls Extraordinary Synod on Family and Marriage [online]. Time, 2013-10-08, rev. 2014-11-17 [cit. 2023-01-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://world.time.com/2013/10/08/pope-francis-calls-extraordinary-synod-on-family-and-marriage/">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Pope+Francis+Calls+Extraordinary+Synod+on+Family+and+Marriage&rft_id=https%3A%2F%2Fworld.time.com%2F2013%2F10%2F08%2Fpope-francis-calls-extraordinary-synod-on-family-and-marriage%2F&rft.aulast=Dias&rft.aufirst=Elizabeth&rft.pub=Time">  </li> <li id="cite_note-213"><a href="#cite_ref-213">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">TWOMEY, Fr. D. Vincent. The "media synod" has eclipsed the real one [online]. Catholic Herald, 2014-10-24, rev. 2014-11-17 [cit. 2023-01-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.catholicherald.co.uk/commentandblogs/2014/10/24/the-media-synod-has-eclipsed-the-real-one/">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+%22media+synod%22+has+eclipsed+the+real+one&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.catholicherald.co.uk%2Fcommentandblogs%2F2014%2F10%2F24%2Fthe-media-synod-has-eclipsed-the-real-one%2F&rft.aulast=Twomey&rft.aufirst=Fr.+D.+Vincent&rft.pub=Catholic+Herald">  </li> <li id="cite_note-214"><a href="#cite_ref-214">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ECHEVERRIA, Eduardo. The Synod's Interim Report: Ambiguity and Misinterpretation [online]. Crisis Magazine, 2014-10-17 [cit. 2023-01-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.crisismagazine.com/opinion/synods-interim-report-ambiguity-misinterpretation">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+Synod%27s+Interim+Report%3A+Ambiguity+and+Misinterpretation&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.crisismagazine.com%2Fopinion%2Fsynods-interim-report-ambiguity-misinterpretation&rft.aulast=Echeverria&rft.aufirst=Eduardo&rft.pub=Crisis+Magazine">  </li> <li id="cite_note-215"><a href="#cite_ref-215">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MIILLE, Andrew. Catholics and Copts Recognise Shared Baptism [online]. The Philadelphia Trumpet, 2017-05-03, rev. 2017-05-22 [cit. 2023-01-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.thetrumpet.com/15756-catholics-and-copts-seek-shared-baptism">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catholics+and+Copts+Recognise+Shared+Baptism&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.thetrumpet.com%2F15756-catholics-and-copts-seek-shared-baptism&rft.aulast=Miille&rft.aufirst=Andrew&rft.pub=The+Philadelphia+Trumpet">  </li> <li id="cite_note-traditionis-216">↑ <a href="#cite_ref-traditionis_216-0">a</a> <a href="#cite_ref-traditionis_216-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> New norms regarding use of 1962 Roman Missal: Bishops given greater responsibility [online]. Vatican News. Vatican City, 2021-07-16 [cit. 2023-01-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vaticannews.va/en/pope/news/2021-07/pope-motu-proprio-traditionis-custodes-1962-roman-missal-liturgy.html">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=New+norms+regarding+use+of+1962+Roman+Missal%3A+Bishops+given+greater+responsibility&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vaticannews.va%2Fen%2Fpope%2Fnews%2F2021-07%2Fpope-motu-proprio-traditionis-custodes-1962-roman-missal-liturgy.html&rft.pub=Vatican+News.+Vatican+City">  </li> <li id="cite_note-217"><a href="#cite_ref-217">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">STEFANOVICH, Olivia. Pope Francis apologizes to Indigenous delegates for 'deplorable' abuses at residential schools [online]. CBC, 2022-04-01 [cit. 2023-01-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.cbc.ca/news/politics/pope-francis-responds-indigenous-delegations-final-meeting-1.6404344">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Pope+Francis+apologizes+to+Indigenous+delegates+for+%27deplorable%27+abuses+at+residential+schools&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cbc.ca%2Fnews%2Fpolitics%2Fpope-francis-responds-indigenous-delegations-final-meeting-1.6404344&rft.aulast=Stefanovich&rft.aufirst=Olivia&rft.pub=CBC">  </li> <li id="cite_note-218"><a href="#cite_ref-218">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church. Paragraphs 880–883. 2. vyd. [s.l.]: Svatý stolec <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P2A.HTM#:~:text=880%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church.+Paragraphs+880%E2%80%93883&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P2A.HTM%23%3A~%3Atext%3D880%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec&rft.edition=2">  „[Římský papež] má ... plnou, nejvyšší a univerzální moc nad celou církví, kterou může vždy neomezeně vykonávat. ,Kolegium nebo sbor biskupů nemá žádnou moc, pokud není spojeno s římským papežem, Petrovým nástupcem, jako svou hlavou.ʻ Jako takové má toto kolegium ,nejvyšší a plnou moc nad všeobecnou církví; tuto moc však nemůže vykonávat bez souhlasu římského papeže.ʻ“ </li> <li id="cite_note-219"><a href="#cite_ref-219">↑</a> <cite style="font-style:normal;">VAN HOVE, A. Hierarchy. In: Herbermann, Charles (ed.). Catholic Encyclopedia. New York: Robert Appleton Company, 1913. (angličtina)</cite> „Obvykle se v církvi rozlišuje dvojí hierarchie, řádná a soudní, což odpovídá dvojímu způsobu posvěcení, milosti, která k nám přichází především skrze svátosti, a dobrým skutkům, které jsou plodem milosti.“ </li> <li id="cite_note-220"><a href="#cite_ref-220">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Christ's Faithful – Hierarchy, Laity, Consecrated Life: The episcopal college and its head, the Pope. In: Catechism of the Catholic Church. [s.l.]: Svatý stolec, 1993. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/_P2A.HTM#PZ">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite> </li> <li id="cite_note-222"><a href="#cite_ref-222">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Lesson 11: On the Church [online]. Catholic News Agency [cit. 2023-01-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.catholicnewsagency.com/resource/55449/lesson-11-on-the-church">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Lesson+11%3A+On+the+Church&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.catholicnewsagency.com%2Fresource%2F55449%2Flesson-11-on-the-church&rft.pub=Catholic+News+Agency">  </li> <li id="cite_note-223"><a href="#cite_ref-223">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MOST, William G. The Catholic Church is the Mystical Body of Christ [online]. ewtn.com. Global Catholic Network [cit. 2023-01-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ewtn.com/catholicism/teachings/catholic-church-is-the-mystical-body-of-christ-89">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+Catholic+Church+is+the+Mystical+Body+of+Christ&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.ewtn.com%2Fcatholicism%2Fteachings%2Fcatholic-church-is-the-mystical-body-of-christ-89&rft.aulast=Most&rft.aufirst=William+G&rft.pub=ewtn.com.+Global+Catholic+Network">  </li> <li id="cite_note-224"><a href="#cite_ref-224">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Christ's Headship [online]. catholicculture.org [cit. 2023-01-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.catholicculture.org/Culture/library/dictionary/index.cfm?id=32529">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Christ%27s+Headship&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.catholicculture.org%2FCulture%2Flibrary%2Fdictionary%2Findex.cfm%3Fid%3D32529&rft.pub=catholicculture.org">  </li> <li id="cite_note-225"><a href="#cite_ref-225">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The Pope [online]. newadvent.org [cit. 2023-01-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.newadvent.org/cathen/12260a.htm">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+Pope&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.newadvent.org%2Fcathen%2F12260a.htm&rft.pub=newadvent.org">  </li> <li id="cite_note-226"><a href="#cite_ref-226">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">PAVEL VI. Lumen Gentium [online]. Svatý stolec, 1964-11-21 [cit. 2023-01-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/hist_councils/ii_vatican_council/documents/vat-ii_const_19641121_lumen-gentium_en.html">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Lumen+Gentium&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2Fhist_councils%2Fii_vatican_council%2Fdocuments%2Fvat-ii_const_19641121_lumen-gentium_en.html&rft.aulast=Pavel+VI.&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-227"><a href="#cite_ref-227">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Habemus Papam! Cardinal Bergoglio Elected Pope Francis [online]. News.va, 2013-03-16 [cit. 2023-01-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20130316043440/http://www.news.va/en/news/habemus-papam-cardinal-bergolio-elected-pope">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2013-03-16. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Habemus+Papam%21+Cardinal+Bergoglio+Elected+Pope+Francis&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.news.va%2Fen%2Fnews%2Fhabemus-papam-cardinal-bergolio-elected-pope&rft.pub=News.va">  </li> <li id="cite_note-228"><a href="#cite_ref-228">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">PELIKAN, Jaroslav. Christian Tradition: A History of the Development of Doctrine. Svazek 4: Reformation of Church and Dogma (1300–1700). [s.l.]: University of Chicago Press, 1985. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-226-65377-8" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-226-65377-8">978-0-226-65377-8</a>. S. 114. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Christian+Tradition%3A+A+History+of+the+Development+of+Doctrine&rft.isbn=978-0-226-65377-8&rft.aulast=Pelikan&rft.aufirst=Jaroslav&rft.pub=University+of+Chicago+Press&rft.date=1985&rft.pages=114">  </li> <li id="cite_note-229"><a href="#cite_ref-229">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Primary Source Readings in Catholic Church History. Příprava vydání Feduccia, Robert, (ed.). [s.l.]: Saint Mary's Press, 2005. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=Bkc6gh1JdGkC&pg=PA85&redir_esc=y">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-88489-868-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-88489-868-9">978-0-88489-868-9</a>. S. 85. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Primary+Source+Readings+in+Catholic+Church+History&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3DBkc6gh1JdGkC%26pg%3DPA85%26redir_esc%3Dy&rft.isbn=978-0-88489-868-9&rft.pub=Saint+Mary%27s+Press&rft.date=2005&rft.pages=85">  </li> <li id="cite_note-230"><a href="#cite_ref-230">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Vatican City State – State and Government [online]. Vaticanstate.va, 2010-07-22, rev. 2010-08-11 [cit. 2023-01-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20100722082631/http://www.vaticanstate.va/EN/State_and_Government/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.vaticanstate.va/EN/State_and_Government/">originálu</a> dne 2010-07-22. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Vatican+City+State+%E2%80%93+State+and+Government&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.vaticanstate.va%2FEN%2FState_and_Government%2F&rft.pub=Vaticanstate.va">  </li> <li id="cite_note-231"><a href="#cite_ref-231">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Country Profile: Vatican City State/Holy See [online]. British Foreign and Commonwealth Office, 2010-12-31, rev. 2012-06-26 [cit. 2023-01-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20101231084624/http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see/">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2010-12-31. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Country+Profile%3A+Vatican+City+State%2FHoly+See&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.fco.gov.uk%2Fen%2Ftravel-and-living-abroad%2Ftravel-advice-by-country%2Fcountry-profile%2Feurope%2Fholy-see%2F&rft.pub=British+Foreign+and+Commonwealth+Office">  </li> <li id="cite_note-McDonough227-232"><a href="#cite_ref-McDonough227_232-0">↑</a> McDonough (1995), s. 227. </li> <li id="cite_note-duffy415-234"><a href="#cite_ref-duffy415_234-0">↑</a> Duffy (1997), s. 415. </li> <li id="cite_note-duffy416-235"><a href="#cite_ref-duffy416_235-0">↑</a> Duffy (1997), s. 416. </li> <li id="cite_note-duffy417and18-236"><a href="#cite_ref-duffy417and18_236-0">↑</a> Duffy (1997), s. 417–418. </li> <li id="cite_note-237"><a href="#cite_ref-237">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Jus canonicum. In: Black's Law Dictionary. 5. vyd. [s.l.]: [s.n.] S. 771. (angličtina)</cite> </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEDella_Rocca19593-238"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEDella_Rocca19593_238-0">↑</a> <a href="#CITEREFDella_Rocca1959">Della Rocca 1959</a>, s. 3. </li> <li id="cite_note-239"><a href="#cite_ref-239">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Harold_J._Berman" title="Harold J. Berman">BERMAN, Harold J</a>. Law and Revolution: The Formation of the Western Legal Tradition. [s.l.]: [s.n.] <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0674517769" title="Speciální:Zdroje knih/978-0674517769">978-0674517769</a>. S. 86, 115. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Law+and+Revolution%3A+The+Formation+of+the+Western+Legal+Tradition&rft.isbn=978-0674517769&rft.aulast=Berman&rft.aufirst=Harold+J&rft.pages=86%2C+115">  </li> <li id="cite_note-240"><a href="#cite_ref-240">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Edward_Neal_Peters" title="Edward Neal Peters">PETERS, Edward N</a>. CanonLaw.info [online]. Homepage and Resource Center, 2013-06-11 [cit. 2023-01-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://canonlaw.info/">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=CanonLaw.info&rft_id=http%3A%2F%2Fcanonlaw.info%2F&rft.aulast=Peters&rft.aufirst=Edward+N&rft.pub=Homepage+and+Resource+Center">  </li> <li id="cite_note-241"><a href="#cite_ref-241">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">WACKS, Raymond. Law: A Very Short Introduction. 2. vyd. [s.l.]: Oxford University Press, 2015. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0198745624" title="Speciální:Zdroje knih/978-0198745624">978-0198745624</a>. S. 13. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Law%3A+A+Very+Short+Introduction&rft.isbn=978-0198745624&rft.aulast=Wacks&rft.aufirst=Raymond&rft.pub=Oxford+University+Press&rft.date=2015&rft.edition=2&rft.pages=13">  </li> <li id="cite_note-242"><a href="#cite_ref-242">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Canon 331 – 1983 Code of Canon Law [online]. Svatý stolec, <a href="/wiki/Dikasterium_pro_komunikaci" title="Dikasterium pro komunikaci">Segreteria per la Comunicazione</a>, 1983 [cit. 2023-01-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/cod-iuris-canonici/cic_index_en.html">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Canon+331+%E2%80%93+1983+Code+of+Canon+Law&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2Fcod-iuris-canonici%2Fcic_index_en.html&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec%2C+%5B%5BDikasterium+pro+komunikaci%7CSegreteria+per+la+Comunicazione%5D%5D">  </li> <li id="cite_note-EdwardPeters-243">↑ <a href="#cite_ref-EdwardPeters_243-0">a</a> <a href="#cite_ref-EdwardPeters_243-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">PETERS, Edward N. A Catechist's Introduction to Canon Law [online]. CanonLaw.info, 2013-06-11 [cit. 2023-01-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20170802095547/http://www.canonlaw.info/a_catechistintro.htm">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2017-08-02. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=A+Catechist%27s+Introduction+to+Canon+Law&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.canonlaw.info%2Fa_catechistintro.htm&rft.aulast=Peters&rft.aufirst=Edward+N&rft.pub=CanonLaw.info">  </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEDella_Rocca195949-244">↑ <a href="#cite_ref-FOOTNOTEDella_Rocca195949_244-0">a</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTEDella_Rocca195949_244-1">b</a> <a href="#CITEREFDella_Rocca1959">Della Rocca 1959</a>, s. 49. </li> <li id="cite_note-245"><a href="#cite_ref-245">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Code of Canon Law: text – IntraText CT [online]. intratext.com [cit. 2023-01-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.intratext.com/IXT/ENG0017/_P2.HTM">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Code+of+Canon+Law%3A+text+%E2%80%93+IntraText+CT&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.intratext.com%2FIXT%2FENG0017%2F_P2.HTM&rft.pub=intratext.com">  </li> <li id="cite_note-246"><a href="#cite_ref-246">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Canonical Basics (PDF). Christifidelis. St. Joseph Foundation, 2012-12-25 – 2013-01-06, čís. 7. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20140714200828/https://stjosephcanonlaw.com/sites/default/files/newsletter-preview-pdfs/christifidelis30.7.pdf">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Christifidelis&rft_id=https%3A%2F%2Fweb.archive.org%2Fweb%2F20140714200828%2Fhttps%3A%2F%2Fstjosephcanonlaw.com%2Fsites%2Fdefault%2Ffiles%2Fnewsletter-preview-pdfs%2Fchristifidelis30.7.pdf&rft.atitle=Canonical+Basics+%28PDF%29&rft.date=2012-12-25+%E2%80%93+2013-01-06&rft.issue=7&rft.pub=St.+Joseph+Foundation">  </li> <li id="cite_note-247"><a href="#cite_ref-247">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">PINK, Thomas. Conscience and Coercion [online]. <a href="/w/index.php?title=First_Things&action=edit&redlink=1" class="new" title="First Things (stránka neexistuje)">First Things</a>. The Institute on Religion and Public Life, 2012-08-01, rev. 2015-03-24 [cit. 2023-01-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.firstthings.com/article/2012/08/conscience-and-coercion">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Conscience+and+Coercion&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.firstthings.com%2Farticle%2F2012%2F08%2Fconscience-and-coercion&rft.aulast=Pink&rft.aufirst=Thomas&rft.pub=%27%27%5B%5BFirst+Things%5D%5D.%27%27+The+Institute+on+Religion+and+Public+Life">  „Kodex kanonického práva z roku 1983 nadále učí, že církev má nad pokřtěnými vynucovací moc, pravomoc řídit a trestat časnými i duchovními tresty za zaviněné odpadnutí od víry nebo herezi.“ </li> <li id="cite_note-248"><a href="#cite_ref-248">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BEAL, John P. New Commentary on the Code of Canon Law. [s.l.]: Paulist Press, 2000. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=JKgZEjvB5cEC&pg=PA85&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-8091-4066-4" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-8091-4066-4">978-0-8091-4066-4</a>. S. 85. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=New+Commentary+on+the+Code+of+Canon+Law&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3DJKgZEjvB5cEC%26pg%3DPA85%26redir_esc%3Dy%23v%3Donepage%26q%26f%3Dfalse&rft.isbn=978-0-8091-4066-4&rft.aulast=Beal&rft.aufirst=John+P&rft.pub=Paulist+Press&rft.date=2000&rft.pages=85">  </li> <li id="cite_note-249"><a href="#cite_ref-249">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Agreement between the Holy See and the Republic of Malta on the recognition of civil effects to canonical marriages and to the decisions of the ecclesiastical authorities and tribunals about the same marriages [online]. Svatý stolec, <a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_sekretari%C3%A1t" title="Státní sekretariát">Státní sekretariát</a>, 1993-02-03, rev. 2014-02-16 [cit. 2023-01-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/roman_curia/secretariat_state/archivio/documents/rc_seg-st_19930203_s-sede-malta_en.html">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Agreement+between+the+Holy+See+and+the+Republic+of+Malta+on+the+recognition+of+civil+effects+to+canonical+marriages+and+to+the+decisions+of+the+ecclesiastical+authorities+and+tribunals+about+the+same+marriages&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Froman_curia%2Fsecretariat_state%2Farchivio%2Fdocuments%2Frc_seg-st_19930203_s-sede-malta_en.html&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec%2C+%5B%5BSt%C3%A1tn%C3%AD+sekretari%C3%A1t%5D%5D">  </li> <li id="cite_note-250"><a href="#cite_ref-250">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Code of Canon Law: Book I General Norms (1–6) [online]. Intratext Library, rev. 2015-04-03 [cit. 2023-01-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.intratext.com/IXT/ENG0017/_P1.HTM">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Code+of+Canon+Law%3A+Book+I+General+Norms+%281%E2%80%936%29&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.intratext.com%2FIXT%2FENG0017%2F_P1.HTM&rft.pub=Intratext+Library">  </li> <li id="cite_note-251"><a href="#cite_ref-251">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> 1990 Code of Canons of Oriental churches [online]. jgray.org, Jason Gray, 1990, rev. 2015-04-03 [cit. 2023-01-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20221124073109/https://www.jgray.org/codes/cceo90eng.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2022-11-24. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=1990+Code+of+Canons+of+Oriental+churches&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jgray.org%2Fcodes%2Fcceo90eng.html&rft.pub=%27%27jgray.org%27%27%2C+Jason+Gray">  </li> <li id="cite_note-252"><a href="#cite_ref-252">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ROBERSON, Ronald G. Eastern Catholic Churches Statistics 2010 [online]. CNEWA, 2011-04-30 [cit. 2023-01-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://cnewa.org/">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Eastern+Catholic+Churches+Statistics+2010&rft_id=https%3A%2F%2Fcnewa.org%2F&rft.aulast=Roberson&rft.aufirst=Ronald+G&rft.pub=CNEWA">  </li> <li id="cite_note-Gunton-253">↑ <a href="#cite_ref-Gunton_253-0">a</a> <a href="#cite_ref-Gunton_253-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">GUNTON, Colin. Christianity among the Religions in the Encyclopedia of Religion. Religious Studies. Roč. sv. 24, čís. 1, s. 14. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Religious+Studies&rft.atitle=Christianity+among+the+Religions+in+the+Encyclopedia+of+Religion&rft.volume=sv.+24&rft.issue=1&rft.pages=14&rft.aulast=Gunton&rft.aufirst=Colin">  V recenzi článku z Encyclopedia of Religion (Encyklopedie náboženství) Gunton píše: „...Článek [o katolicismu v encyklopedii] správně nabádá k opatrnosti a hned na začátku naznačuje, že římský katolicismus se vyznačuje několika různými doktrinálními a teologickými důrazy.“ </li> <li id="cite_note-254"><a href="#cite_ref-254">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">PAVEL VI. <a href="/wiki/Orientalium_Ecclesiarum" title="Orientalium Ecclesiarum">Orientalium Ecclesiarum</a>. <a href="/wiki/Druh%C3%BD_vatik%C3%A1nsk%C3%BD_koncil" title="Druhý vatikánský koncil">Vatican Council II.</a> [online]. Svatý stolec, 1964-11-21, rev. 2000-09-01 [cit. 2023-01-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20000901223734/https://www.vatican.va/archive/hist_councils/ii_vatican_council/documents/vat-ii_decree_19641121_orientalium-ecclesiarum_en.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/hist_councils/ii_vatican_council/documents/vat-ii_decree_19641121_orientalium-ecclesiarum_en.html">originálu</a> dne 2000-09-01. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%27%27%5B%5BOrientalium+Ecclesiarum%5D%5D.%27%27+%5B%5BDruh%C3%BD+vatik%C3%A1nsk%C3%BD+koncil%7CVatican+Council+II.%5D%5D&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2Fhist_councils%2Fii_vatican_council%2Fdocuments%2Fvat-ii_decree_19641121_orientalium-ecclesiarum_en.html&rft.aulast=Pavel+VI.&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-255"><a href="#cite_ref-255">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">YURKUS, Kevin R. The Other Catholics: A Short Guide to the Eastern Catholic Churches [online]. Catholic Education Resource Center, 2017-06-20 [cit. 2023-01-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190825193236/https://www.catholiceducation.org/en/culture/catholic-contributions/the-other-catholics-a-short-guide-to-the-eastern-catholic-churches.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2019-08-25. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+Other+Catholics%3A+A+Short+Guide+to+the+Eastern+Catholic+Churches&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.catholiceducation.org%2Fen%2Fculture%2Fcatholic-contributions%2Fthe-other-catholics-a-short-guide-to-the-eastern-catholic-churches.html&rft.aulast=Yurkus&rft.aufirst=Kevin+R&rft.pub=Catholic+Education+Resource+Center">  </li> <li id="cite_note-256"><a href="#cite_ref-256">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.philtar.ac.uk/encyclopedia/christ/west/westessay.html">General Essay on Western Christianity</a>, <cite class="book" style="font-style:normal;"> Western Church/Roman Catholicism, Overview of World Religions. Division of Religion and Philosophy [online]. University of Cumbria, 1998/9 ELMAR Project, rev. 2015-03-26 [cit. 2023-01-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.philtar.ac.uk/encyclopedia/christ/west/westrc.html">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Western+Church%2FRoman+Catholicism%2C+%27%27Overview+of+World+Religions.+Division+of+Religion+and+Philosophy%27%27&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.philtar.ac.uk%2Fencyclopedia%2Fchrist%2Fwest%2Fwestrc.html&rft.pub=University+of+Cumbria">  </li> <li id="cite_note-257"><a href="#cite_ref-257">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The Blackwell Dictionary of Eastern Christianity. Příprava vydání Parry, Ken; David Melling (eds.). Malden, MA: Blackwell Publishing, 1999. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-631-23203-6" title="Speciální:Zdroje knih/0-631-23203-6">0-631-23203-6</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Blackwell+Dictionary+of+Eastern+Christianity&rft.isbn=0-631-23203-6&rft.place=Malden%2C+MA&rft.pub=Blackwell+Publishing&rft.date=1999">  </li> <li id="cite_note-258"><a href="#cite_ref-258">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Code of Canons for the Eastern Churches, Title 2 [online]. intratext.com, 1992 [cit. 2023-01-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.intratext.com/IXT/ENG1199/_PR.HTM">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Code+of+Canons+for+the+Eastern+Churches%2C+Title+2&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.intratext.com%2FIXT%2FENG1199%2F_PR.HTM&rft.pub=intratext.com">  </li> <li id="cite_note-259"><a href="#cite_ref-259">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Malankara Catholic Church sui iuris: Juridical Status and Power of Governance [online]. scribd.com [cit. 2023-01-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.scribd.com/document/2057012/Malankara-Catholic-Church-sui-iuris-Juridical-Status-and-Power-of-Governance">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Malankara+Catholic+Church+sui+iuris%3A+Juridical+Status+and+Power+of+Governance&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.scribd.com%2Fdocument%2F2057012%2FMalankara-Catholic-Church-sui-iuris-Juridical-Status-and-Power-of-Governance&rft.pub=scribd.com">  </li> <li id="cite_note-260"><a href="#cite_ref-260">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> CCEO, Canons 55–150 [online]. Intratext.com, 1990 [cit. 2023-01-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.intratext.com/IXT/ENG1199/_P1R.HTM">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=CCEO%2C+%27%27Canons+55%E2%80%93150%27%27&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.intratext.com%2FIXT%2FENG1199%2F_P1R.HTM&rft.pub=Intratext.com">  </li> <li id="cite_note-261"><a href="#cite_ref-261">↑</a> CCEO, Canons 151–154. 1990. </li> <li id="cite_note-262"><a href="#cite_ref-262">↑</a> CCEO, Canons 155–173. 1990. </li> <li id="cite_note-263"><a href="#cite_ref-263">↑</a> CCEO, Canons 174–176. 1990. </li> <li id="cite_note-264"><a href="#cite_ref-264">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> CCEO, Canon 27–28 [online]. Intratext.com, 1990 [cit. 2023-01-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.intratext.com/IXT/ENG1199/_PR.HTM">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=CCEO%2C+%27%27Canon+27%E2%80%9328%27%27&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.intratext.com%2FIXT%2FENG1199%2F_PR.HTM&rft.pub=Intratext.com">  </li> <li id="cite_note-265"><a href="#cite_ref-265">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Congregation for the Oriental Churches: Profile [online]. Svatý stolec, 2011-05-14, rev. 2015-04-02 [cit. 2023-01-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20110514004919/https://www.vatican.va/roman_curia/congregations/orientchurch/profilo/rc_con_corient_pro_20030320_profile.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/roman_curia/congregations/orientchurch/profilo/rc_con_corient_pro_20030320_profile.html">originálu</a> dne 2011-05-14. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Congregation+for+the+Oriental+Churches%3A+Profile&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Froman_curia%2Fcongregations%2Forientchurch%2Fprofilo%2Frc_con_corient_pro_20030320_profile.html&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-266"><a href="#cite_ref-266">↑</a> Annuario Pontificio. 2008. </li> <li id="cite_note-267"><a href="#cite_ref-267">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> PEW Research Center: Christian Population as Percentages of Total Population by Country 2010 [online]. pewresearch.org, 2015-10-13 [cit. 2023-01-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.pewresearch.org/religion/2011/12/19/table-christian-population-as-percentages-of-total-population-by-country/">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=PEW+Research+Center%3A+Christian+Population+as+Percentages+of+Total+Population+by+Country+2010&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.pewresearch.org%2Freligion%2F2011%2F12%2F19%2Ftable-christian-population-as-percentages-of-total-population-by-country%2F&rft.pub=pewresearch.org">  </li> <li id="cite_note-268"><a href="#cite_ref-268">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> <a href="/wiki/Annuario_Pontificio" title="Annuario Pontificio">Annuario Pontificio</a>. Città di Vaticano: Libreria Editrice Vaticana, 2009. S. 1172. (italština)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%5B%5BAnnuario+Pontificio%5D%5D&rft.place=Citt%C3%A0+di+Vaticano&rft.pub=Libreria+Editrice+Vaticana&rft.date=2009&rft.pages=1172">  </li> <li id="cite_note-269"><a href="#cite_ref-269">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Annuario Pontifico per l'anno 2010. Città di Vaticano: Libreria Editrice Vaticana, 2010. (italština)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Annuario+Pontifico+per+l%27anno+2010&rft.place=Citt%C3%A0+di+Vaticano&rft.pub=Libreria+Editrice+Vaticana&rft.date=2010">  </li> <li id="cite_note-OneFaith52-270"><a href="#cite_ref-OneFaith52_270-0">↑</a> Barry, s. 52. </li> <li id="cite_note-271"><a href="#cite_ref-271">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Canon 519 1983 Code of Canon Law [online]. Intratext.com [cit. 2023-01-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.intratext.com/IXT/ENG0017/_P1T.HTM">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Canon+519+1983+Code+of+Canon+Law&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.intratext.com%2FIXT%2FENG0017%2F_P1T.HTM&rft.pub=Intratext.com">  „Farář je vlastním pastýřem sobě svěřené farnosti a vykonává pastorační péči o sobě svěřené společenství pod řízením <a href="/wiki/Diec%C3%A9zn%C3%AD_biskup" title="Diecézní biskup">diecézního biskupa</a>, je povolán, aby se s ním podílel na Kristově službě, aby pro toto společenství konal službu učením, posvěcováním a řízením ve spolupráci s ostatními kněžími nebo jáhna a v součinnosti s křesťany laiky, podle ustanovení práva.“ </li> <li id="cite_note-272"><a href="#cite_ref-272">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Laudato Si. Vermont Catholic (Winter ed.). 2016–2017, roč. 8, čís. 4, s. 73. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.onlinedigeditions.com/publication/index.php?m=&l=1&i=365491&p=74&ver=html5">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Vermont+Catholic+%28Winter%C2%A0ed.%29&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.onlinedigeditions.com%2Fpublication%2Findex.php%3Fm%3D%26l%3D1%26i%3D365491%26p%3D74%26ver%3Dhtml5&rft.atitle=Laudato+Si&rft.date=2016%E2%80%932017&rft.volume=8&rft.issue=4&rft.pages=73">  </li> <li id="cite_note-Apostalicae86-274"><a href="#cite_ref-Apostalicae86_274-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Acta Apostolicae Sedis 86. [s.l.]: Svatý stolec, 1994. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/aas/documents/AAS%2086%20%5B1994%5D%20-%20ocr.pdf">Dostupné online</a>. S. 541–542. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Acta+Apostolicae+Sedis+86&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2Faas%2Fdocuments%2FAAS%252086%2520%255B1994%255D%2520-%2520ocr.pdf&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec&rft.date=1994&rft.pages=541%E2%80%93542">  </li> <li id="cite_note-Cic573-275">↑ <a href="#cite_ref-Cic573_275-0">a</a> <a href="#cite_ref-Cic573_275-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Canon 573–746. 1983 Code of Canon Law [online]. Svatý stolec, 2008-03-09, rev. 2016-04-18 [cit. 2023-01-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160418141521/https://www.vatican.va/archive/ENG1104/__P1Y.HTM">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG1104/__P1Y.HTM">originálu</a> dne 2016-04-18. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%27%27Canon+573%E2%80%93746.%27%27+1983+Code+of+Canon+Law&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG1104%2F__P1Y.HTM&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-276"><a href="#cite_ref-276">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Google Scholar [online]. scholar.google.com [cit. 2023-01-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://scholar.google.com/scholar?q=%22+the+1983+code+uses+the+single+term+religious+institute%22&btnG=Search&as_sdtp=on">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Google+Scholar&rft_id=https%3A%2F%2Fscholar.google.com%2Fscholar%3Fq%3D%2522%2Bthe%2B1983%2Bcode%2Buses%2Bthe%2Bsingle%2Bterm%2Breligious%2Binstitute%2522%26btnG%3DSearch%26as_sdtp%3Don&rft.pub=scholar.google.com">  </li> <li id="cite_note-277"><a href="#cite_ref-277">↑</a> <cite style="font-style:normal;">CAFARDI, Nicolas P. Catholic Law Schools and Ex Corde Ecclesiae. Theological Exploration. Duquesne University. Čís. (vol. 2), 1. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://scholar.google.com/scholar?q=%22+Religious+order+is+a+colloquialism%22&btnG=Search&as_sdt=1%2C5&as_sdtp=on">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Theological+Exploration&rft_id=https%3A%2F%2Fscholar.google.com%2Fscholar%3Fq%3D%2522%2BReligious%2Border%2Bis%2Ba%2Bcolloquialism%2522%26btnG%3DSearch%26as_sdt%3D1%252C5%26as_sdtp%3Don&rft.atitle=Catholic+Law+Schools+and+Ex+Corde+Ecclesiae&rft.issue=%28vol.+2%29%2C+1&rft.aulast=Cafardi&rft.aufirst=Nicolas+P&rft.pub=Duquesne+University">  a v Law Review of University of Toledo, vol. 33. (anglicky) </li> <li id="cite_note-278"><a href="#cite_ref-278">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Definition of Catholic Church on the Your Dictionary website [online]. Yourdictionary.com, 2020-06-03 [cit. 2023-01-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.yourdictionary.com/catholic-church">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Definition+of+Catholic+Church+on+the+Your+Dictionary+website&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.yourdictionary.com%2Fcatholic-church&rft.pub=Yourdictionary.com">  „Římskokatolická církev, kterou tvoří 23 partikulárních církví v plném společenství s římským biskupem. Katolická církev je po sunnitském islámu druhou největší náboženskou organizací na světě.“ </li> <li id="cite_note-279"><a href="#cite_ref-279">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The Global Catholic Population [online]. <a href="/wiki/Pew_Research_Center" title="Pew Research Center">Pew Research Center</a>, 2013-02-13, rev. 2021-04-04 [cit. 2023-01-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.pewresearch.org/religion/2013/02/13/the-global-catholic-population/">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+Global+Catholic+Population&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.pewresearch.org%2Freligion%2F2013%2F02%2F13%2Fthe-global-catholic-population%2F&rft.pub=%5B%5BPew+Research+Center%5D%5D">  </li> <li id="cite_note-280"><a href="#cite_ref-280">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">CHRYSSIDES, George D; WILKINS, Margaret Z. Christians in the Twenty-First Century. [s.l.]: [s.n.], 2014. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-317-54558-3" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-317-54558-3">978-1-317-54558-3</a>. S. 9. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Christians+in+the+Twenty-First+Century&rft.isbn=978-1-317-54558-3&rft.aulast=Chryssides&rft.aufirst=George+D&rft.au=Wilkins%2C+Margaret+Z&rft.date=2014&rft.pages=9">  </li> <li id="cite_note-281"><a href="#cite_ref-281">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catholic Church Statistics 2022 [online]. fides.org, 2022-10-21 [cit. 2023-01-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.fides.org/en/stats">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catholic+Church+Statistics+2022&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.fides.org%2Fen%2Fstats&rft.pub=fides.org">  </li> <li id="cite_note-282"><a href="#cite_ref-282">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Pontifical Yearbook 2016 and the Annuarium Statisticum Ecclesiae 2014: dynamics of a Church in transformation [online]. press.vatican.va, 2016-03-05 [cit. 2023-01-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://press.vatican.va/content/salastampa/en/bollettino/pubblico/2016/03/05/160305b.html">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Pontifical+Yearbook+2016+and+the+Annuarium+Statisticum+Ecclesiae+2014%3A+dynamics+of+a+Church+in+transformation&rft_id=https%3A%2F%2Fpress.vatican.va%2Fcontent%2Fsalastampa%2Fen%2Fbollettino%2Fpubblico%2F2016%2F03%2F05%2F160305b.html&rft.pub=press.vatican.va">  </li> <li id="cite_note-283"><a href="#cite_ref-283">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church. 2. vyd. [s.l.]: <a href="/wiki/Vatik%C3%A1nsk%C3%A9_nakladatelstv%C3%AD_a_knihkupectv%C3%AD" title="Vatikánské nakladatelství a knihkupectví">Libreria Editrice Vaticana</a>, 2019. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P2A.HTM#:~:text=889%20">Dostupné online</a>. Kapitola Paragraph 889. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P2A.HTM%23%3A~%3Atext%3D889%2520&rft.atitle=Paragraph+889&rft.pub=%5B%5BVatik%C3%A1nsk%C3%A9+nakladatelstv%C3%AD+a+knihkupectv%C3%AD%7CLibreria+Editrice+Vaticana%5D%5D&rft.date=2019&rft.edition=2">  „Aby církev zachovala čistotu víry předané apoštoly, Kristus, který je Pravda, jí chtěl udělit podíl na své vlastní neomylnosti.“ </li> <li id="cite_note-284"><a href="#cite_ref-284">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Second Vatican Council. „Chapter III, paragraph 25“. Lumen Gentium [online]. Svatý stolec, 2010-07-24, rev. 2014-09-06 [cit. 2023-01-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20140830112940/http://www.vatican.va/archive/hist_councils/ii_vatican_council/documents/vat-ii_const_19641121_lumen-gentium_en.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.vatican.va/archive/hist_councils/ii_vatican_council/documents/vat-ii_const_19641121_lumen-gentium_en.html">originálu</a> dne 2014-08-30. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%27%27Second+Vatican+Council.+%E2%80%9EChapter+III%2C+paragraph+25%E2%80%9C.%27%27+Lumen+Gentium&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2Fhist_councils%2Fii_vatican_council%2Fdocuments%2Fvat-ii_const_19641121_lumen-gentium_en.html&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  „ve světle Ducha svatého ... bděle odvrací všechny bludy, které ohrožují její stádo.“ </li> <li id="cite_note-285"><a href="#cite_ref-285">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church. 2. vyd. [s.l.]: Libreria Editrice Vaticana, 2019. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__PL.HTM#:~:text=80%20">Dostupné online</a>. Kapitola Paragraphs 80–81. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__PL.HTM%23%3A~%3Atext%3D80%2520&rft.atitle=Paragraphs+80%E2%80%9381&rft.pub=Libreria+Editrice+Vaticana&rft.date=2019&rft.edition=2">  </li> <li id="cite_note-286"><a href="#cite_ref-286">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Pavel_VI." title="Pavel VI.">PAVEL VI.</a> <a href="/wiki/Lumen_gentium" title="Lumen gentium">Lumen Gentium</a>, chapter 2, Paragraph 14 [online]. Svatý stolec, 1964-11-21, rev. 2008-03-09 [cit. 2023-01-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20140830112940/http://www.vatican.va/archive/hist_councils/ii_vatican_council/documents/vat-ii_const_19641121_lumen-gentium_en.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.vatican.va/archive/hist_councils/ii_vatican_council/documents/vat-ii_const_19641121_lumen-gentium_en.html">originálu</a> dne 2014-08-30. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%5B%5BLumen+gentium%7CLumen+Gentium%5D%5D%2C+chapter+2%2C+Paragraph+14&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2Fhist_councils%2Fii_vatican_council%2Fdocuments%2Fvat-ii_const_19641121_lumen-gentium_en.html&rft.aulast=Pavel+VI.&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-287"><a href="#cite_ref-287">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church. 2. vyd. [s.l.]: Libreria Editrice Vaticana, 2019. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P2A.HTM#:~:text=888%20">Dostupné online</a>. Kapitola Paragraphs 888–892. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P2A.HTM%23%3A~%3Atext%3D888%2520&rft.atitle=Paragraphs+888%E2%80%93892&rft.pub=Libreria+Editrice+Vaticana&rft.date=2019&rft.edition=2">  </li> <li id="cite_note-288"><a href="#cite_ref-288">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church. 2. vyd. [s.l.]: Libreria Editrice Vaticana, 2019. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__PM.HTM#:~:text=85%20">Dostupné online</a>. Kapitola Paragraphs 85–88. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__PM.HTM%23%3A~%3Atext%3D85%2520&rft.atitle=Paragraphs+85%E2%80%9388&rft.pub=Libreria+Editrice+Vaticana&rft.date=2019&rft.edition=2">  </li> <li id="cite_note-Schreck16-289"><a href="#cite_ref-Schreck16_289-0">↑</a> Schreck, s. 15–19. </li> <li id="cite_note-Schreck30-290"><a href="#cite_ref-Schreck30_290-0">↑</a> Schreck, s. 30. </li> <li id="cite_note-cat-291"><a href="#cite_ref-cat_291-0">↑</a> Marthaler, preface </li> <li id="cite_note-292"><a href="#cite_ref-292">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Jan_Pavel_II." title="Jan Pavel II.">JAN PAVEL II.</a> Laetamur Magnopere [online]. Svatý stolec, 1997, rev. 2015-03-14 [cit. 2023-01-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20150314024145/https://www.vatican.va/archive/ccc_css/archive/catechism/aposletr.htm">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ccc_css/archive/catechism/aposletr.htm">originálu</a> dne 2015-03-14. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Laetamur+Magnopere&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2Fccc_css%2Farchive%2Fcatechism%2Faposletr.htm&rft.aulast=Jan+Pavel+II.&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-293"><a href="#cite_ref-293">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church. 2. vyd. [s.l.]: Libreria Editrice Vaticana, 2019. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P17.HTM#:~:text=232%20">Dostupné online</a>. Kapitola Paragraphs 232–237, 252. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P17.HTM%23%3A~%3Atext%3D232%2520&rft.atitle=Paragraphs+232%E2%80%93237%2C+252&rft.pub=Libreria+Editrice+Vaticana&rft.date=2019&rft.edition=2">  </li> <li id="cite_note-McGrath-294"><a href="#cite_ref-McGrath_294-0">↑</a> McGrath, s. 4–6. </li> <li id="cite_note-295"><a href="#cite_ref-295">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church. 2. vyd. [s.l.]: Libreria Editrice Vaticana, 2019. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P1O.HTM#:~:text=595%20">Dostupné online</a>. Kapitola Paragraph 595. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P1O.HTM%23%3A~%3Atext%3D595%2520&rft.atitle=Paragraph+595&rft.pub=Libreria+Editrice+Vaticana&rft.date=2019&rft.edition=2">  </li> <li id="cite_note-Kreeft71-296"><a href="#cite_ref-Kreeft71_296-0">↑</a> Kreeft, s. 71–72. </li> <li id="cite_note-297"><a href="#cite_ref-297">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Greek and Latin Traditions on Holy Spirit [online]. ewtn.com, 2004-09-03, rev. 2015-02-12 [cit. 2023-01-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20040903132523/http://www.ewtn.com/library/CURIA/PCCUFILQ.HTM">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.ewtn.com/library/CURIA/PCCUFILQ.HTM">originálu</a> dne 2004-09-03. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Greek+and+Latin+Traditions+on+Holy+Spirit&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.ewtn.com%2Flibrary%2FCURIA%2FPCCUFILQ.HTM&rft.pub=ewtn.com">  </li> <li id="cite_note-298"><a href="#cite_ref-298">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church. 2. vyd. [s.l.]: Libreria Editrice Vaticana, 2019. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P17.HTM#:~:text=248%20">Dostupné online</a>. Kapitola Paragraph 248. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P17.HTM%23%3A~%3Atext%3D248%2520&rft.atitle=Paragraph+248&rft.pub=Libreria+Editrice+Vaticana&rft.date=2019&rft.edition=2">  </li> <li id="cite_note-299"><a href="#cite_ref-299">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church. 2. vyd. [s.l.]: Libreria Editrice Vaticana, 2019. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P17.HTM#:~:text=245%20">Dostupné online</a>. Kapitola Paragraphs 245–248. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P17.HTM%23%3A~%3Atext%3D245%2520&rft.atitle=Paragraphs+245%E2%80%93248&rft.pub=Libreria+Editrice+Vaticana&rft.date=2019&rft.edition=2">  </li> <li id="cite_note-300"><a href="#cite_ref-300">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/William_Joseph_Levada" title="William Joseph Levada">LEVADA, William Joseph</a>. Responses to Some Questions Regarding Certain Aspects of the Doctrine of the Church (Rome: Congregation for the Doctrine of the Faith) [online]. Svatý stolec, 2007-06-29, rev. 2013-08-13 [cit. 2023-01-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20130813100622/https://www.vatican.va/roman_curia/congregations/cfaith/documents/rc_con_cfaith_doc_20070629_responsa-quaestiones_en.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/roman_curia/congregations/cfaith/documents/rc_con_cfaith_doc_20070629_responsa-quaestiones_en.html">originálu</a> dne 2013-08-13. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Responses+to+Some+Questions+Regarding+Certain+Aspects+of+the+Doctrine+of+the+Church+%28Rome%3A+Congregation+for+the+Doctrine+of+the+Faith%29&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Froman_curia%2Fcongregations%2Fcfaith%2Fdocuments%2Frc_con_cfaith_doc_20070629_responsa-quaestiones_en.html&rft.aulast=Levada&rft.aufirst=William+Joseph&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-301"><a href="#cite_ref-301">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">PAVEL VI. Pastoral Constitution on the Church in the Modern World <a href="/wiki/Gaudium_et_Spes" title="Gaudium et Spes">Gaudium et Spes</a> § 45 [online]. Svatý stolec, 1965-12-07, rev. 2012-10-17 [cit. 2023-01-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20121017073250/https://www.vatican.va/archive/hist_councils/ii_vatican_council/documents/vat-ii_const_19651207_gaudium-et-spes_en.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/hist_councils/ii_vatican_council/documents/vat-ii_const_19651207_gaudium-et-spes_en.html">originálu</a> dne 2012-10-17. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%27%27Pastoral+Constitution+on+the+Church+in+the+Modern+World%27%27+%5B%5BGaudium+et+Spes%5D%5D+%C2%A7+45&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2Fhist_councils%2Fii_vatican_council%2Fdocuments%2Fvat-ii_const_19651207_gaudium-et-spes_en.html&rft.aulast=Pavel+VI.&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-302"><a href="#cite_ref-302">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">PAVEL VI. Dogmatic Constitution on the Church <a href="/wiki/Lumen_gentium" title="Lumen gentium">Lumen Gentium</a> [online]. Příprava vydání Felici, Pericle (ed.). Svatý stolec, 1964-11-21, rev. 2014-9-06 [cit. 2023-01-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20140830112940/http://www.vatican.va/archive/hist_councils/ii_vatican_council/documents/vat-ii_const_19641121_lumen-gentium_en.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.vatican.va/archive/hist_councils/ii_vatican_council/documents/vat-ii_const_19641121_lumen-gentium_en.html">originálu</a> dne 2014-08-30. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%27%27Dogmatic+Constitution+on+the+Church%27%27+%5B%5BLumen+gentium%7CLumen+Gentium%5D%5D&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2Fhist_councils%2Fii_vatican_council%2Fdocuments%2Fvat-ii_const_19641121_lumen-gentium_en.html&rft.aulast=Pavel+VI.&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-303"><a href="#cite_ref-303">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">PAVEL VI. Paragraph 2, second sentence: <a href="/wiki/Dignitatis_humanae" title="Dignitatis humanae">Dignitatis humanae</a> [online]. Svatý stolec, 1965-12-07, rev. 2012-02-11 [cit. 2023-01-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20120211202206/https://www.vatican.va/archive/hist_councils/ii_vatican_council/documents/vat-ii_decl_19651207_dignitatis-humanae_en.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/hist_councils/ii_vatican_council/documents/vat-ii_decl_19651207_dignitatis-humanae_en.html">originálu</a> dne 2012-02-11. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%27%27Paragraph+2%2C+second+sentence%3A%27%27+%5B%5BDignitatis+humanae%5D%5D&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2Fhist_councils%2Fii_vatican_council%2Fdocuments%2Fvat-ii_decl_19651207_dignitatis-humanae_en.html&rft.aulast=Pavel+VI.&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-304"><a href="#cite_ref-304">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraph 811 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P29.HTM#:~:text=811%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraph+811%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P29.HTM%23%3A~%3Atext%3D811%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-305"><a href="#cite_ref-305">↑</a> Kreeft, s. 98, citace: „Základním důvodem, proč být katolíkem, je historická skutečnost, že katolická církev byla založena Kristem, je Božím dílem, nikoli lidským výtvorem;... Jako Otec dal autoritu Kristu (<a href="/wiki/Evangelium_podle_Jana" title="Evangelium podle Jana">J</a> 5, 22 (<a href="https://cs.wikisource.org/wiki/Bible_kralick%C3%A1_(1918)/Jan#5:22" class="extiw" title="s:Bible kralická (1918)/Jan">Kral</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.bibleserver.com/CEP/J5%2C22">ČEP</a>); <a href="/wiki/Evangelium_podle_Matou%C5%A1e" title="Evangelium podle Matouše">Mt</a> 28, 18–20 (<a href="https://cs.wikisource.org/wiki/Bible_kralick%C3%A1_(1918)/Matou%C5%A1#28:18" class="extiw" title="s:Bible kralická (1918)/Matouš">Kral</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.bibleserver.com/CEP/Mt28%2C18-20">ČEP</a>)), Kristus ji předal svým apoštolům (<a href="/wiki/Evangelium_podle_Luk%C3%A1%C5%A1e" title="Evangelium podle Lukáše">Lk</a> 10, 16 (<a href="https://cs.wikisource.org/wiki/Bible_kralick%C3%A1_(1918)/Luk%C3%A1%C5%A1#10:16" class="extiw" title="s:Bible kralická (1918)/Lukáš">Kral</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.bibleserver.com/CEP/Lk10%2C16">ČEP</a>)) a ti ji předali nástupcům, které jmenovali biskupy.“ (viz také Kreeft, s. 980.) (anglicky) </li> <li id="cite_note-306"><a href="#cite_ref-306">↑</a> Barry, s. 46. </li> <li id="cite_note-307"><a href="#cite_ref-307">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraph 880 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P2A.HTM#:~:text=880%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraph+880%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P2A.HTM%23%3A~%3Atext%3D880%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-Schreck131-308"><a href="#cite_ref-Schreck131_308-0">↑</a> Schreck, s. 131. </li> <li id="cite_note-309"><a href="#cite_ref-309">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraph 816 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P29.HTM#:~:text=816%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraph+816%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P29.HTM%23%3A~%3Atext%3D816%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  „Dekret II. vatikánského koncilu o ekumenismu vysvětluje: ,Plnost prostředků spásy lze totiž získat pouze prostřednictvím Kristovy katolické církve, která je univerzálním nástrojem spásy. Věříme, že pouze apoštolskému kolegiu, jehož hlavou je Petr, svěřil náš Pán všechna dobra Nové smlouvy, aby na zemi vytvořil jediné Kristovo tělo, do něhož mají být plně začleněni všichni, kdo jakýmkoli způsobem patří k Božímu lidu.ʻ [<a href="/wiki/Unitatis_Redintegratio" title="Unitatis Redintegratio">Unitatis redintegratio</a> 3 § 5.]“ </li> <li id="cite_note-ccc608-310">↑ <a href="#cite_ref-ccc608_310-0">a</a> <a href="#cite_ref-ccc608_310-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraph 608 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P1O.HTM#:~:text=608%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraph+608%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P1O.HTM%23%3A~%3Atext%3D608%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-311"><a href="#cite_ref-311">↑</a> <a href="/wiki/List_Kolosk%C3%BDm" title="List Koloským">Kol</a> 1, 18 (<a href="https://cs.wikisource.org/wiki/Bible_kralick%C3%A1_(1918)/Kolossensk%C3%BDm#1:18" class="extiw" title="s:Bible kralická (1918)/Kolossenským">Kral</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.bibleserver.com/CEP/Kol1%2C18">ČEP</a>) </li> <li id="cite_note-OneFaith26-312"><a href="#cite_ref-OneFaith26_312-0">↑</a> Barry, s. 26. </li> <li id="cite_note-313"><a href="#cite_ref-313">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The paschal mystery in the sacraments of the church. Compendium of the Catechism of the Catholic Church [online]. Svatý stolec, 2005, rev. 2014-12-14 [cit. 2023-01-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/compendium_ccc/documents/archive_2005_compendium-ccc_en.html#God%20Comes%20to%20Meet%20Man">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%27%27The+paschal+mystery+in+the+sacraments+of+the+church.%27%27+Compendium+of+the+Catechism+of+the+Catholic+Church&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2Fcompendium_ccc%2Fdocuments%2Farchive_2005_compendium-ccc_en.html%23God%2520Comes%2520to%2520Meet%2520Man&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-314"><a href="#cite_ref-314">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraphs 1021–1022, 1039, 1051 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P2L.HTM#:~:text=1021%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraphs+1021%E2%80%931022%2C+1039%2C+1051%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P2L.HTM%23%3A~%3Atext%3D1021%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  „Poslední soud odhalí až do nejzazších důsledků dobro, které každý člověk během svého pozemského života vykonal nebo nevykonal.“ </li> <li id="cite_note-315"><a href="#cite_ref-315">↑</a> Schreck, s. 397. </li> <li id="cite_note-316"><a href="#cite_ref-316">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraphs 1038–1041 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P2P.HTM#:~:text=1038%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraphs+1038%E2%80%931041%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P2P.HTM%23%3A~%3Atext%3D1038%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-317"><a href="#cite_ref-317">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraphs 1023–1029, 1042–1050 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P2M.HTM#:~:text=1023%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraphs+1023%E2%80%931029%2C+1042%E2%80%931050%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P2M.HTM%23%3A~%3Atext%3D1023%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-318"><a href="#cite_ref-318">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraphs 1030–1032, 1054 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P2N.HTM#:~:text=1030%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraphs+1030%E2%80%931032%2C+1054%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P2N.HTM%23%3A~%3Atext%3D1030%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-319"><a href="#cite_ref-319">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Saints' Prayers for Souls in Purgatory [online]. Ewtn.com, rev. 2010-10-28 [cit. 2023-01-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.ewtn.com/Library/Liturgy/zlitur215.htm">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Saints%27+Prayers+for+Souls+in+Purgatory&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.ewtn.com%2FLibrary%2FLiturgy%2Fzlitur215.htm&rft.pub=Ewtn.com">  </li> <li id="cite_note-320"><a href="#cite_ref-320">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraphs 1033–1037, 1057 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P2O.HTM#:~:text=1033%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraphs+1033%E2%80%931037%2C+1057%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P2O.HTM%23%3A~%3Atext%3D1033%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-321"><a href="#cite_ref-321">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraph 1058 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P2R.HTM#:~:text=1058%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraph+1058%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P2R.HTM%23%3A~%3Atext%3D1058%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-322"><a href="#cite_ref-322">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraph 1037 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P2O.HTM#:~:text=1037%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraph+1037%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P2O.HTM%23%3A~%3Atext%3D1037%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-323"><a href="#cite_ref-323">↑</a> Křesťanská <a href="/wiki/Bible" title="Bible">Bible</a>, <a href="/wiki/Evangelium_podle_Luk%C3%A1%C5%A1e" title="Evangelium podle Lukáše">Lk</a> 23, 39–43 (<a href="https://cs.wikisource.org/wiki/Bible_kralick%C3%A1_(1918)/Luk%C3%A1%C5%A1#23:39" class="extiw" title="s:Bible kralická (1918)/Lukáš">Kral</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.bibleserver.com/CEP/Lk23%2C39-43">ČEP</a>) </li> <li id="cite_note-324"><a href="#cite_ref-324">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Library: The Hope of Salvation for Infants Who Die Without Being Baptised [online]. Catholic Culture, 2007-01-19, rev. 2010-10-28 [cit. 2023-01-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.catholicculture.org/culture/library/view.cfm?id=7529&CFID=32422018&CFTOKEN=46037657">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Library%3A+The+Hope+of+Salvation+for+Infants+Who+Die+Without+Being+Baptised&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.catholicculture.org%2Fculture%2Flibrary%2Fview.cfm%3Fid%3D7529%26CFID%3D32422018%26CFTOKEN%3D46037657&rft.pub=Catholic+Culture">  </li> <li id="cite_note-ewtn314-325">↑ <a href="#cite_ref-ewtn314_325-0">a</a> <a href="#cite_ref-ewtn314_325-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Christ's Church Subsists in the Catholic Church [online]. ewtn.com, rev. 2015-08-27 [cit. 2023-01-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ewtn.com/library/Doctrine/subsistit.htm">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Christ%27s+Church+Subsists+in+the+Catholic+Church&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.ewtn.com%2Flibrary%2FDoctrine%2Fsubsistit.htm&rft.pub=ewtn.com">  </li> <li id="cite_note-326"><a href="#cite_ref-326">↑</a> <cite style="font-style:normal;">FANNING, William. Baptism. In: Herbermann, Charles (ed.). <a href="/wiki/Catholic_Encyclopedia" title="Catholic Encyclopedia">Catholic Encyclopedia</a>. New York: Robert Appleton Company, 1913. <a class="external text" href="https://en.wikisource.org/wiki/Catholic_Encyclopedia_(1913)/Baptism">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite> (Viz: „Nutnost křtu“ a „Náhražky svátosti“). </li> <li id="cite_note-327"><a href="#cite_ref-327">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">WILSON, Douglas; FISCHER, Ty. Omnibus II: Church Fathers Through the Reformation. [s.l.]: Veritas Press, 2005. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=zClmDnl3b3EC&pg=PA101&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-932168-44-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-932168-44-0">978-1-932168-44-0</a>. S. 101. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Omnibus+II%3A+Church+Fathers+Through+the+Reformation&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3DzClmDnl3b3EC%26pg%3DPA101%26redir_esc%3Dy%23v%3Donepage%26q%26f%3Dfalse&rft.isbn=978-1-932168-44-0&rft.aulast=Wilson&rft.aufirst=Douglas&rft.au=Fischer%2C+Ty&rft.pub=Veritas+Press&rft.date=2005&rft.pages=101">  „Slovo ,posvěcenýʻ (angl. ,hallowʻ) znamená ,svatýʻ v tom smyslu, že ,posvěcenýʻ je jen alternativní tvar slova ,svatýʻ (viz ,posvěť se jméno tvéʻ v <a href="/wiki/Ot%C4%8Den%C3%A1%C5%A1" title="Otčenáš">modlitbě Páně</a>).“ </li> <li id="cite_note-328"><a href="#cite_ref-328">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">DIEHL, Daniel; DONNELLY, Mark. Medieval Celebrations. [s.l.]: Stackpole Books, 2001. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-8117-2866-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-8117-2866-9">978-0-8117-2866-9</a>. S. 13. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Medieval+Celebrations&rft.isbn=978-0-8117-2866-9&rft.aulast=Diehl&rft.aufirst=Daniel&rft.au=Donnelly%2C+Mark&rft.pub=Stackpole+Books&rft.date=2001&rft.pages=13">  </li> <li id="cite_note-329"><a href="#cite_ref-329">↑</a> <cite style="font-style:normal;">BECCARI, Camillo. Beatification and Canonisation. In: The Catholic Encyclopedia. New York: Robert Appleton Company, 1907. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.newadvent.org/cathen/02364b.htm">Dostupné online</a>. Svazek 2. (angličtina)</cite> „Beatifikace se v současné církevní disciplíně liší od kanonizace v tom, že první z nich znamená (1) místně omezené, nikoli univerzální povolení k uctívání, což je (2) pouhé povolení, a nikoli nařízení; zatímco kanonizace znamená univerzální nařízení.“ </li> <li id="cite_note-330"><a href="#cite_ref-330">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">CARROLL, Michael P. Catholic Cults and Devotions: A Psychological Inquiry. [s.l.]: McGill-Queen's University Press, 1989. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=FHVmFOHNr7cC&pg=PA7&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-7735-0693-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-7735-0693-0">978-0-7735-0693-0</a>. S. 7. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Catholic+Cults+and+Devotions%3A+A+Psychological+Inquiry&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3DFHVmFOHNr7cC%26pg%3DPA7%26redir_esc%3Dy%23v%3Donepage%26q%26f%3Dfalse&rft.isbn=978-0-7735-0693-0&rft.aulast=Carroll&rft.aufirst=Michael+P&rft.pub=McGill-Queen%27s+University+Press&rft.date=1989&rft.pages=7">  </li> <li id="cite_note-331"><a href="#cite_ref-331">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catholic Prayers, Novenas, Prayers of Jesus, Marian Prayers, Prayers of the Saints [online]. EWTN, 2015-04-04, rev. 2015-04-07 [cit. 2023-01-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20150407085827/http://www.ewtn.com/Devotionals/prayers/index.asp">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.ewtn.com/Devotionals/prayers/index.asp">originálu</a> dne 2015-04-07. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catholic+Prayers%2C+Novenas%2C+Prayers+of+Jesus%2C+Marian+Prayers%2C+Prayers+of+the+Saints&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.ewtn.com%2FDevotionals%2Fprayers%2Findex.asp&rft.pub=EWTN">  </li> <li id="cite_note-PopularDevotions-332">↑ <a href="#cite_ref-PopularDevotions_332-0">a</a> <a href="#cite_ref-PopularDevotions_332-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Popular Devotions [online]. New Advent, 2015-04-04 [cit. 2023-01-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.newadvent.org/cathen/12275b.htm">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Popular+Devotions&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.newadvent.org%2Fcathen%2F12275b.htm&rft.pub=New+Advent">  </li> <li id="cite_note-333"><a href="#cite_ref-333">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Pilgrimages [online]. New Advent, 2015-04-04 [cit. 2023-01-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.newadvent.org/cathen/12085a.htm">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Pilgrimages&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.newadvent.org%2Fcathen%2F12085a.htm&rft.pub=New+Advent">  </li> <li id="cite_note-334"><a href="#cite_ref-334">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KNIGHT, Christopher. Art Review: Images of ,Santosʻ: Fascinating Portrait of Catholic Devotion [online]. <a href="/wiki/Los_Angeles_Times" title="Los Angeles Times">Los Angeles Times</a>, 1994-09-15, rev. 2015-04-04 [cit. 2023-01-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.latimes.com/archives/la-xpm-1994-09-15-ca-38635-story.html">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Art+Review%3A+Images+of+%2CSantos%CA%BB%3A+Fascinating+Portrait+of+Catholic+Devotion&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.latimes.com%2Farchives%2Fla-xpm-1994-09-15-ca-38635-story.html&rft.aulast=Knight&rft.aufirst=Christopher&rft.pub=%5B%5BLos+Angeles+Times%5D%5D">  </li> <li id="cite_note-335"><a href="#cite_ref-335">↑</a> <a href="/wiki/Sacrosanctum_Concilium" title="Sacrosanctum Concilium">Sacrosanctum Concilium</a>, 13 </li> <li id="cite_note-336"><a href="#cite_ref-336">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Benedikt_XVI." title="Benedikt XVI.">BENEDIKT XVI.</a> Pope Benedict XVI. 1 January 2012 – Feast of Solemnity of the Blessed Virgin Mary [online]. Svatý stolec, 2012-01-01, rev. 2012-07-02 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20120527075524/http://www.vatican.va/holy_father/benedict_xvi/homilies/2012/documents/hf_ben-xvi_hom_20120101_world-day-peace_en.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.vatican.va/holy_father/benedict_xvi/homilies/2012/documents/hf_ben-xvi_hom_20120101_world-day-peace_en.html">originálu</a> dne 2012-05-27. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Pope+Benedict+XVI.+1+January+2012+%E2%80%93+Feast+of+Solemnity+of+the+Blessed+Virgin+Mary&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Fholy_father%2Fbenedict_xvi%2Fhomilies%2F2012%2Fdocuments%2Fhf_ben-xvi_hom_20120101_world-day-peace_en.html&rft.aulast=Benedikt+XVI.&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-Barry,_p._106-337">↑ <a href="#cite_ref-Barry,_p._106_337-0">a</a> <a href="#cite_ref-Barry,_p._106_337-1">b</a> Barry, s. 106. </li> <li id="cite_note-338"><a href="#cite_ref-338">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SCHAFF, Philip. The Creeds of Christendom. [s.l.]: [s.n.], 2009. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/1-115-46834-0" title="Speciální:Zdroje knih/1-115-46834-0">1-115-46834-0</a>. S. 211. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Creeds+of+Christendom&rft.isbn=1-115-46834-0&rft.aulast=Schaff&rft.aufirst=Philip&rft.date=2009&rft.pages=211">  </li> <li id="cite_note-339"><a href="#cite_ref-339">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> People, Look East: The Dormition of Mary [online]. CNEWA, 2021-08-15 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://cnewa.org/people-look-east-the-assumption-of-mary/">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=People%2C+Look+East%3A+The+Dormition+of+Mary&rft_id=https%3A%2F%2Fcnewa.org%2Fpeople-look-east-the-assumption-of-mary%2F&rft.pub=CNEWA">  </li> <li id="cite_note-340"><a href="#cite_ref-340">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> What do we mean by "the sleep of Mary“ or „the dormition of Mary“? [online]. Catholic Straight Answers, 2013-05-21 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://catholicstraightanswers.com/what-do-we-mean-by-the-sleep-of-mary-or-the-dormition-of-mary/">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=What+do+we+mean+by+%22the+sleep+of+Mary%E2%80%9C+or+%E2%80%9Ethe+dormition+of+Mary%E2%80%9C%3F&rft_id=https%3A%2F%2Fcatholicstraightanswers.com%2Fwhat-do-we-mean-by-the-sleep-of-mary-or-the-dormition-of-mary%2F&rft.pub=Catholic+Straight+Answers">  </li> <li id="cite_note-341"><a href="#cite_ref-341">↑</a> Schreck, s. 199–200. </li> <li id="cite_note-342"><a href="#cite_ref-342">↑</a> Barry, s. 122–123. </li> <li id="cite_note-343"><a href="#cite_ref-343">↑</a> Schreck, s. 368. </li> <li id="cite_note-344"><a href="#cite_ref-344">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BAEDEKER, Rob. World's most-visited religious destinations [online]. USA Today, 2007-10-21, rev. 2008-03-03 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.usatoday.com/travel/destinations/2007-12-21-most-visited-religious-spots-forbes_N.htm">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=World%27s+most-visited+religious+destinations&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.usatoday.com%2Ftravel%2Fdestinations%2F2007-12-21-most-visited-religious-spots-forbes_N.htm&rft.aulast=Baedeker&rft.aufirst=Rob&rft.pub=USA+Today">  </li> <li id="cite_note-345"><a href="#cite_ref-345">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraphs 1113–1114, 1117 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P2Z.HTM#:~:text=1113%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraphs+1113%E2%80%931114%2C+1117%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P2Z.HTM%23%3A~%3Atext%3D1113%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-347"><a href="#cite_ref-347">↑</a> Kreeft, s. 298–299. </li> <li id="cite_note-348"><a href="#cite_ref-348">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraphs 1210–1211 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P3E.HTM#:~:text=1210%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraphs+1210%E2%80%931211%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P3E.HTM%23%3A~%3Atext%3D1210%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-349"><a href="#cite_ref-349">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraph 1097 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P2X.HTM#:~:text=1097%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraph+1097%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P2X.HTM%23%3A~%3Atext%3D1097%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-350"><a href="#cite_ref-350">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Sacraments. In: <a href="/wiki/Catholic_Encyclopedia" title="Catholic Encyclopedia">Catholic Encyclopedia</a>. New York: Robert Appleton Company, 1913. <a class="external text" href="https://en.wikisource.org/wiki/Catholic_Encyclopedia_(1913)/Sacraments">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite> </li> <li id="cite_note-CoCC291-351">↑ <a href="#cite_ref-CoCC291_351-0">a</a> <a href="#cite_ref-CoCC291_351-1">b</a> CoCC 291. Vatican.va. „K přijetí svatého přijímání musí být člověk plně začleněn do katolické církve a být ve stavu milosti, to znamená, že si není vědom toho, že je ve smrtelném hříchu. Každý, kdo si je vědom spáchání těžkého hříchu, musí před přistoupením k přijímání nejprve přijmout svátost smíření. Pro ty, kdo přistupují ke svatému přijímání, je také důležitý duch rozjímání a modlitby, dodržování postu předepsaného Církví a vhodné rozložení těla (gesta a oblečení) na znamení úcty ke Kristu.“ </li> <li id="cite_note-Kreeft326-352">↑ <a href="#cite_ref-Kreeft326_352-0">a</a> <a href="#cite_ref-Kreeft326_352-1">b</a> Kreeft, s. 326. </li> <li id="cite_note-Kreeft331-353">↑ <a href="#cite_ref-Kreeft331_353-0">a</a> <a href="#cite_ref-Kreeft331_353-1">b</a> Kreeft, s. 331. </li> <li id="cite_note-354"><a href="#cite_ref-354">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraphs 1400–1401 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P42.HTM#:~:text=1400%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraphs+1400%E2%80%931401%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P42.HTM%23%3A~%3Atext%3D1400%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-355"><a href="#cite_ref-355">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Principles and Norms on Ecumenism – 132 [online]. Svatý stolec, 2010-08-16, rev. 2016-02-12 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20100816040600/https://www.vatican.va/roman_curia/pontifical_councils/chrstuni/general-docs/rc_pc_chrstuni_doc_19930325_directory_en.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/roman_curia/pontifical_councils/chrstuni/general-docs/rc_pc_chrstuni_doc_19930325_directory_en.html">originálu</a> dne 2010-08-16. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Principles+and+Norms+on+Ecumenism+%E2%80%93+132&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Froman_curia%2Fpontifical_councils%2Fchrstuni%2Fgeneral-docs%2Frc_pc_chrstuni_doc_19930325_directory_en.html&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-356"><a href="#cite_ref-356">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraph 1400 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P42.HTM#:~:text=1400%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.++Paragraph+1400%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P42.HTM%23%3A~%3Atext%3D1400%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-357"><a href="#cite_ref-357">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraph 1399 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P42.HTM#:~:text=1399%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.++Paragraph+1399%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P42.HTM%23%3A~%3Atext%3D1399%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-358"><a href="#cite_ref-358">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraph 1275 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P3O.HTM#:~:text=1275%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraph+1275%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P3O.HTM%23%3A~%3Atext%3D1275%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-359"><a href="#cite_ref-359">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraph 1263 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P3N.HTM#:~:text=1263%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraph+1263%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P3N.HTM%23%3A~%3Atext%3D1263%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-360"><a href="#cite_ref-360">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraph 1267 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P3N.HTM#:~:text=1267%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraph+1267%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P3N.HTM%23%3A~%3Atext%3D1267%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-361"><a href="#cite_ref-361">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraph 1282 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P3O.HTM#:~:text=1282%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraph+1282%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P3O.HTM%23%3A~%3Atext%3D1282%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-362"><a href="#cite_ref-362">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraph 1250 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P3K.HTM#:~:text=1250%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraph+1250%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P3K.HTM%23%3A~%3Atext%3D1250%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-363"><a href="#cite_ref-363">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">LAZOWSKI, Philip. Understanding Your Neighbor's Faith: What Christians and Jews Should Know About Each Other. [s.l.]: KTAV Publishing House, 2004. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=HIhIPIYLQ6QC&pg=PA157&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-88125-811-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-88125-811-0">978-0-88125-811-0</a>. S. 157. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Understanding+Your+Neighbor%27s+Faith%3A+What+Christians+and+Jews+Should+Know+About+Each+Other&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3DHIhIPIYLQ6QC%26pg%3DPA157%26redir_esc%3Dy%23v%3Donepage%26q%26f%3Dfalse&rft.isbn=978-0-88125-811-0&rft.aulast=Lazowski&rft.aufirst=Philip&rft.pub=KTAV+Publishing+House&rft.date=2004&rft.pages=157">  </li> <li id="cite_note-364"><a href="#cite_ref-364">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraph 1272 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P3N.HTM#:~:text=1272%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraph+1272%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P3N.HTM%23%3A~%3Atext%3D1272%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-365"><a href="#cite_ref-365">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraph 1256 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P3L.HTM#:~:text=1256%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraph+1256%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P3L.HTM%23%3A~%3Atext%3D1256%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-366"><a href="#cite_ref-366">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraph 1285 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P3P.HTM#:~:text=1285%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraph+1285%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P3P.HTM%23%3A~%3Atext%3D1285%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-367"><a href="#cite_ref-367">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Canon 883. 1983 Code of Canon Law [online]. Intratext.com, 1983, rev. 2011-06-30 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.intratext.com/IXT/ENG0017/_P31.HTM">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%27%27Canon+883%27%27.+1983+Code+of+Canon+Law&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.intratext.com%2FIXT%2FENG0017%2F_P31.HTM&rft.pub=Intratext.com">  </li> <li id="cite_note-368"><a href="#cite_ref-368">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> CCEO, Canon 695 [online]. Intratext.com, 1990, rev. 2011-06-30 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.intratext.com/IXT/ENG1199/_PJB.HTM">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=CCEO%2C+%27%27Canon+695%27%27&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.intratext.com%2FIXT%2FENG1199%2F_PJB.HTM&rft.pub=Intratext.com">  </li> <li id="cite_note-369"><a href="#cite_ref-369">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Canon 891. 1983 Code of Canon Law [online]. Svatá stolec, 1983, rev. 2011-06-28 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20110628184246/https://www.vatican.va/archive/ENG1104/__P33.HTM">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG1104/__P33.HTM">originálu</a> dne 2011-06-28. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%27%27Canon+891%27%27.+1983+Code+of+Canon+Law&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG1104%2F__P33.HTM&rft.pub=Svat%C3%A1+stolec">  </li> <li id="cite_note-Compendium-370">↑ <a href="#cite_ref-Compendium_370-0">a</a> <a href="#cite_ref-Compendium_370-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Compendium of the CCC, 267 [online]. Svatá stolec, rev. 2011-06-30 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/compendium_ccc/documents/archive_2005_compendium-ccc_en.html#The%20Seven%20Sacraments%20of%20the%20Church">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Compendium+of+the+CCC%2C+267&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2Fcompendium_ccc%2Fdocuments%2Farchive_2005_compendium-ccc_en.html%23The%2520Seven%2520Sacraments%2520of%2520the%2520Church&rft.pub=Svat%C3%A1+stolec">  </li> <li id="cite_note-371"><a href="#cite_ref-371">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Council of Florence: Bull of union with the Armenians [online]. Ewtn.com, rev. 2011-06-30 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.ewtn.com/library/councils/florence.htm#3">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Council+of+Florence%3A+Bull+of+union+with+the+Armenians&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.ewtn.com%2Flibrary%2Fcouncils%2Fflorence.htm%233&rft.pub=Ewtn.com">  </li> <li id="cite_note-372"><a href="#cite_ref-372">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraph 1310 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P3T.HTM#:~:text=1310%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraph+1310%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P3T.HTM%23%3A~%3Atext%3D1310%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-373"><a href="#cite_ref-373">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraphs 1322–1324 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P3W.HTM#:~:text=1322%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraphs+1322%E2%80%931324%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P3W.HTM%23%3A~%3Atext%3D1322%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-374"><a href="#cite_ref-374">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catholic Activity: Preparing for First Holy Communion [online]. Catholicculture.org, rev. 2015-03-25 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.catholicculture.org/culture/liturgicalyear/activities/view.cfm?id=601">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catholic+Activity%3A+Preparing+for+First+Holy+Communion&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.catholicculture.org%2Fculture%2Fliturgicalyear%2Factivities%2Fview.cfm%3Fid%3D601&rft.pub=Catholicculture.org">  </li> <li id="cite_note-375"><a href="#cite_ref-375">↑</a> <cite style="font-style:normal;">POHLE, Joseph. The Real Presence of Christ in the Eucharist. In: Herbermann, Charles (ed.). <a href="/wiki/Catholic_Encyclopedia" title="Catholic Encyclopedia">Catholic Encyclopedia</a>. New York: Robert Appleton Company, 1913. <a class="external text" href="https://en.wikisource.org/wiki/Catholic_Encyclopedia_(1913)/The_Real_Presence_of_Christ_in_the_Eucharist">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite> </li> <li id="cite_note-377"><a href="#cite_ref-377">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraphs 1365–1372 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P41.HTM#:~:text=1365%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraphs+1365%E2%80%931372%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P41.HTM%23%3A~%3Atext%3D1365%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  „Protože je památkou Kristovy velikonoční oběti, je eucharistie také obětí, a proto kněz v textu obřadu mše svaté žádá přítomné shromáždění: ,Modlete se, bratři a sestry, aby se má i vaše oběť zalíbila Bohu, Otci všemohoucímuʻ. Obětní charakter eucharistie se projevuje v samotných slovech ustanovení: ,Toto je moje tělo, které se za vás vydává...ʻ a ,Toto je kalich mé krve, která se prolévá za vás...ʻ – srov. <a href="/wiki/Evangelium_podle_Luk%C3%A1%C5%A1e" title="Evangelium podle Lukáše">Lk</a> 22, 19–20 (<a href="https://cs.wikisource.org/wiki/Bible_kralick%C3%A1_(1918)/Luk%C3%A1%C5%A1#22:19" class="extiw" title="s:Bible kralická (1918)/Lukáš">Kral</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.bibleserver.com/CEP/Lk22%2C19-20">ČEP</a>). V eucharistii nám (lidem) Kristus dává své tělo, které za nás vydal na kříži a svou krev, kterou ,Prolil za mnohé na odpuštění hříchůʻ – srov. <a href="/wiki/Evangelium_podle_Matou%C5%A1e" title="Evangelium podle Matouše">Mt</a> 26, 28 (<a href="https://cs.wikisource.org/wiki/Bible_kralick%C3%A1_(1918)/Matou%C5%A1#26:28" class="extiw" title="s:Bible kralická (1918)/Matouš">Kral</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.bibleserver.com/CEP/Mt26%2C28">ČEP</a>).“ </li> <li id="cite_note-378"><a href="#cite_ref-378">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraphs 1392–1395 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P42.HTM#:~:text=1392%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraphs+1392%E2%80%931395%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P42.HTM%23%3A~%3Atext%3D1392%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-379"><a href="#cite_ref-379">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Compendium of the CCC, 296 [online]. Svatý stolec, 2011-06-30 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/compendium_ccc/documents/archive_2005_compendium-ccc_en.html#The%20Sacraments%20of%20Healing">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Compendium+of+the+CCC%2C+%27%27296%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2Fcompendium_ccc%2Fdocuments%2Farchive_2005_compendium-ccc_en.html%23The%2520Sacraments%2520of%2520Healing&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-380"><a href="#cite_ref-380">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Compendium of the CCC, 297 [online]. Svatý stolec, 2011-06-30 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/compendium_ccc/documents/archive_2005_compendium-ccc_en.html#The%20Sacraments%20of%20Healing">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Compendium+of+the+CCC%2C+%27%27297%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2Fcompendium_ccc%2Fdocuments%2Farchive_2005_compendium-ccc_en.html%23The%2520Sacraments%2520of%2520Healing&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-381"><a href="#cite_ref-381">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Compendium of the CCC, 302–303 [online]. Svatý stolec, 2011-06-30 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/compendium_ccc/documents/archive_2005_compendium-ccc_en.html#The%20Sacraments%20of%20Healing">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Compendium+of+the+CCC%2C+%27%27302%E2%80%93303%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2Fcompendium_ccc%2Fdocuments%2Farchive_2005_compendium-ccc_en.html%23The%2520Sacraments%2520of%2520Healing&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-382"><a href="#cite_ref-382">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Compendium of the CCC, 304–306 [online]. Svatý stolec, 2011-06-30 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/compendium_ccc/documents/archive_2005_compendium-ccc_en.html#The%20Sacraments%20of%20Healing">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Compendium+of+the+CCC%2C+%27%27304%E2%80%93306%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2Fcompendium_ccc%2Fdocuments%2Farchive_2005_compendium-ccc_en.html%23The%2520Sacraments%2520of%2520Healing&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-383"><a href="#cite_ref-383">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Compendium of the CCC, 309 [online]. Svatý stolec, 2011-06-30 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/compendium_ccc/documents/archive_2005_compendium-ccc_en.html#The%20Sacraments%20of%20Healing">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Compendium+of+the+CCC%2C+%27%27309%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2Fcompendium_ccc%2Fdocuments%2Farchive_2005_compendium-ccc_en.html%23The%2520Sacraments%2520of%2520Healing&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-384"><a href="#cite_ref-384">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Compendium of the CCC, 316 [online]. Svatý stolec, 2011-06-30 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/compendium_ccc/documents/archive_2005_compendium-ccc_en.html#The%20Sacraments%20of%20Healing">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Compendium+of+the+CCC%2C+%27%27316%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2Fcompendium_ccc%2Fdocuments%2Farchive_2005_compendium-ccc_en.html%23The%2520Sacraments%2520of%2520Healing&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-385"><a href="#cite_ref-385">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Compendium of the CCC, 319 [online]. Svatý stolec, 2011-06-30 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/compendium_ccc/documents/archive_2005_compendium-ccc_en.html#The%20Sacraments%20of%20Healing">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Compendium+of+the+CCC%2C+%27%27319%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2Fcompendium_ccc%2Fdocuments%2Farchive_2005_compendium-ccc_en.html%23The%2520Sacraments%2520of%2520Healing&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-386"><a href="#cite_ref-386">↑</a> <cite style="font-style:normal;">TONER, Patrick. Extreme Unction. In: Herbermann, Charles (ed.). <a href="/wiki/Catholic_Encyclopedia" title="Catholic Encyclopedia">Catholic Encyclopedia</a>. New York: Robert Appleton Company, 1913. <a class="external text" href="https://en.wikisource.org/wiki/Catholic_Encyclopedia_(1913)/Extreme_Unction">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite> </li> <li id="cite_note-387"><a href="#cite_ref-387">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraph 1534 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P4Q.HTM#:~:text=1534%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%282nd%C2%A0ed.%29.+%27%27Paragraph+1534%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P4Q.HTM%23%3A~%3Atext%3D1534%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-388"><a href="#cite_ref-388">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraph 1535 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P4Q.HTM#:~:text=1535%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%282nd%C2%A0ed.%29.+%27%27+Paragraph+1535%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P4Q.HTM%23%3A~%3Atext%3D1535%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-389"><a href="#cite_ref-389">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Canon 1008–1009. 1983 Code of Canon Law [online]. Svatý stolec, 2011-06-16, rev. 2016-02-12 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160302172900/https://www.vatican.va/archive/ENG1104/__P3N.HTM">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG1104/__P3N.HTM">originálu</a> dne 2016-03-02. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%27%27Canon+1008%E2%80%931009.%27%27+1983+Code+of+Canon+Law&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG1104%2F__P3N.HTM&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  (Ve znění <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/content/benedict-xvi/en/apost_letters/documents/hf_ben-xvi_apl_20091026_codex-iuris-canonici.html">motu proprio</a> <a href="/wiki/Omnium_in_mentem" title="Omnium in mentem">Omnium in mentem</a> z roku 2009.) </li> <li id="cite_note-390"><a href="#cite_ref-390">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraph 1536 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P4R.HTM#:~:text=1536%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.++Paragraph+1536%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P4R.HTM%23%3A~%3Atext%3D1536%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-391"><a href="#cite_ref-391">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KEATING, Karl. What Catholics Really Believe: Setting the Record Straight: Chapter 46: Priestly Celibacy [online]. ewtn.com, 2015-08-27 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.ewtn.com/library/ANSWERS/WCRB.htm">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=What+Catholics+Really+Believe%3A+Setting+the+Record+Straight%3A+Chapter+46%3A+Priestly+Celibacy&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.ewtn.com%2Flibrary%2FANSWERS%2FWCRB.htm&rft.aulast=Keating&rft.aufirst=Karl&rft.pub=ewtn.com">  </li> <li id="cite_note-392"><a href="#cite_ref-392">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">NIEBUHR, Gustav. Bishop's Quiet Action Allows Priest Both Flock And Family [online]. The New York Times, 1997-02-16, rev. 2008-04-04 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nytimes.com/1997/02/16/us/bishop-s-quiet-action-allows-priest-both-flock-and-family.html">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Bishop%27s+Quiet+Action+Allows+Priest+Both+Flock+And+Family&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nytimes.com%2F1997%2F02%2F16%2Fus%2Fbishop-s-quiet-action-allows-priest-both-flock-and-family.html&rft.aulast=Niebuhr&rft.aufirst=Gustav&rft.pub=The+New+York+Times">  </li> <li id="cite_note-393"><a href="#cite_ref-393">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Canon 1031 [online]. Svatý stolec, 2008-02-21, rev. 2008-03-09 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20080221173442/https://www.vatican.va/archive/ENG1104/__P3Q.HTM">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG1104/__P3Q.HTM">originálu</a> dne 2008-02-21. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%27%27Canon+1031%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG1104%2F__P3Q.HTM&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-394"><a href="#cite_ref-394">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Canon 1037 [online]. Svatý stolec, 2008-02-21, rev. 2008-03-09 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20080218110036/https://www.vatican.va/archive/ENG1104/__P3R.HTM">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG1104/__P3R.HTM">originálu</a> dne 2008-02-18. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%27%27Canon+1037%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG1104%2F__P3R.HTM&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-395"><a href="#cite_ref-395">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Committee on the Diaconate. „Frequently Asked Questions About Deacons“ [online]. United States Conference of Catholic Bishops, 2008-03-09 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.usccb.org/beliefs-and-teachings/vocations/diaconate/faqs">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Committee+on+the+Diaconate.+%E2%80%9EFrequently+Asked+Questions+About+Deacons%E2%80%9C&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.usccb.org%2Fbeliefs-and-teachings%2Fvocations%2Fdiaconate%2Ffaqs&rft.pub=United+States+Conference+of+Catholic+Bishops">  </li> <li id="cite_note-396"><a href="#cite_ref-396">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Canon 42, Catholic Church Canon Law [online]. intratext.com, 2008-03-09 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.intratext.com/IXT/ENG1199/_P16.HTM">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%27%27Canon+42%27%27%2C+Catholic+Church+Canon+Law&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.intratext.com%2FIXT%2FENG1199%2F_P16.HTM&rft.pub=intratext.com">  </li> <li id="cite_note-397"><a href="#cite_ref-397">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Canon 375, Catholic Church Canon Law [online]. Svatý stolec, 2008-02-19, rev. 2008-03-09 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20080219141242/https://www.vatican.va/archive/ENG1104/__P1D.HTM">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG1104/__P1D.HTM">originálu</a> dne 2008-02-19. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%27%27Canon+375%27%27%2C+Catholic+Church+Canon+Law&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG1104%2F__P1D.HTM&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-OneFaith114-398"><a href="#cite_ref-OneFaith114_398-0">↑</a> Barry, s. 114. </li> <li id="cite_note-399"><a href="#cite_ref-399">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraphs 1601, 1614 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P50.HTM#:~:text=1601%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraphs+1601%2C+1614%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P50.HTM%23%3A~%3Atext%3D1601%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  „Manželská smlouva, kterou mezi sebou muž a žena uzavírají partnerství na celý život, je svou povahou zaměřena na dobro manželů a na plození a výchovu potomstva; tuto smlouvu mezi pokřtěnými osobami povýšil Kristus Pán na důstojnost svátosti.“ </li> <li id="cite_note-Gantley-401">↑ <a href="#cite_ref-Gantley_401-0">a</a> <a href="#cite_ref-Gantley_401-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">GANTLEY, Mark J. Petrine or Pauline Privilege [online]. EWTN Global Catholic Network, 2004-09-03, rev. 2014-11-15 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.ewtn.com/vexperts/showmessage.asp?number=410268">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Petrine+or+Pauline+Privilege&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.ewtn.com%2Fvexperts%2Fshowmessage.asp%3Fnumber%3D410268&rft.aulast=Gantley&rft.aufirst=Mark+J&rft.pub=EWTN+Global+Catholic+Network">  </li> <li id="cite_note-Canon1141-402">↑ <a href="#cite_ref-Canon1141_402-0">a</a> <a href="#cite_ref-Canon1141_402-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Canon 1141–1143. 1983 Code of Canon Law [online]. Catholicdoors.com [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.catholicdoors.com/misc/marriage/canonlaw.htm">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Canon+1141%E2%80%931143.+1983+Code+of+Canon+Law&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.catholicdoors.com%2Fmisc%2Fmarriage%2Fcanonlaw.htm&rft.pub=Catholicdoors.com">  </li> <li id="cite_note-403"><a href="#cite_ref-403">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraph 1631 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P53.HTM#:~:text=1631%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraph+1631%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P53.HTM%23%3A~%3Atext%3D1631%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-404"><a href="#cite_ref-404">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraph 1629 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P53.HTM#:~:text=1629%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraph+1629%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P53.HTM%23%3A~%3Atext%3D1629%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-405"><a href="#cite_ref-405">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraphs 1200–1209 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P3C.HTM#:~:text=1200%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.++Paragraphs+1200%E2%80%931209%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P3C.HTM%23%3A~%3Atext%3D1200%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-406"><a href="#cite_ref-406">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> CCEO, Canon 28 § 1 [online]. Svatý stolec, 1990, rev. 2011-06-04 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20110604154301/https://www.vatican.va/holy_father/john_paul_ii/apost_constitutions/documents/hf_jp-ii_apc_19901018_codex-can-eccl-orient-1_lt.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/holy_father/john_paul_ii/apost_constitutions/documents/hf_jp-ii_apc_19901018_codex-can-eccl-orient-1_lt.html">originálu</a> dne 2011-06-04. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=CCEO%2C+%27%27Canon+28+%C2%A7+1%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Fholy_father%2Fjohn_paul_ii%2Fapost_constitutions%2Fdocuments%2Fhf_jp-ii_apc_19901018_codex-can-eccl-orient-1_lt.html&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  Výňatek: „Ritus est patrimonium liturgicum, theologicum, spirituale et disciplinare cultura ac rerum adiunctis historiae populorum distinctum, quod modo fidei vivendae uniuscuiusque Ecclesiae sui iuris proprio exprimitur.“ (Obřad je liturgické, teologické, duchovní a disciplinární dědictví, odlišené kulturou národů a historickými okolnostmi, které nachází výraz ve vlastním způsobu prožívání víry každé církve sui iuris). </li> <li id="cite_note-407"><a href="#cite_ref-407">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church – IntraText – 1362–1364 [online]. Svatý stolec, rev. 2015-01-01 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20150101045530/https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P41.HTM">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P41.HTM">originálu</a> dne 2015-01-01. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%E2%80%93+IntraText+%E2%80%93+1362%E2%80%931364%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P41.HTM&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-408"><a href="#cite_ref-408">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraph 1367 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P41.HTM#:~:text=1367%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.++Paragraph+1367%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P41.HTM%23%3A~%3Atext%3D1367%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-409"><a href="#cite_ref-409">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">DOBSZAY, Laszlo. Restoration and Organic Development of the Roman Rite. New York: T&T Clark International, 2010. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=FYpD7C7__TYC&pg=PA3&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-567-03385-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-567-03385-7">978-0-567-03385-7</a>. S. 3–5. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Restoration+and+Organic+Development+of+the+Roman+Rite&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3DFYpD7C7__TYC%26pg%3DPA3%26redir_esc%3Dy%23v%3Donepage%26q%26f%3Dfalse&rft.isbn=978-0-567-03385-7&rft.aulast=Dobszay&rft.aufirst=Laszlo&rft.place=New+York&rft.pub=T%26T+Clark+International&rft.date=2010&rft.pages=3%E2%80%935">  </li> <li id="cite_note-410"><a href="#cite_ref-410">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Benedikt_XVI." title="Benedikt XVI.">BENEDIKT XVI.</a> Letter of Pope Benedict XVI to bishops [online]. Svatý stolec, 2007-07-07, rev. 2010-09-29 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20100929015429/https://www.vatican.va/holy_father/benedict_xvi/letters/2007/documents/hf_ben-xvi_let_20070707_lettera-vescovi_en.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/holy_father/benedict_xvi/letters/2007/documents/hf_ben-xvi_let_20070707_lettera-vescovi_en.html">originálu</a> dne 2010-09-29. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Letter+of+Pope+Benedict+XVI+to+bishops&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Fholy_father%2Fbenedict_xvi%2Fletters%2F2007%2Fdocuments%2Fhf_ben-xvi_let_20070707_lettera-vescovi_en.html&rft.aulast=Benedikt+XVI.&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  „Poslední verze Missale Romanum před koncilem, která byla vydána z pověření papeže Jana XXIII. v roce 1962 a byla používána během <a href="/wiki/Druh%C3%BD_vatik%C3%A1nsk%C3%BD_koncil" title="Druhý vatikánský koncil">koncilu</a>, se nyní bude moci používat jako Forma extraordinaria liturgického slavení. [...] Pokud jde o používání Misálu z roku 1962 jako forma extraordinaria mešní liturgie, rád bych upozornil na skutečnost, že tento misál nebyl nikdy právně zrušen, a proto byl v zásadě vždy povolen.“ – Benedikt XVI. </li> <li id="cite_note-411"><a href="#cite_ref-411">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Instruction on the application of the Apostolic Letter Summorum Pontificum of His Holiness Pope Benedict XVI given Motu Proprio [online]. Svatý stolec, 2016-02-12, rev. 2016-02-23 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160223094426/https://www.vatican.va/roman_curia/pontifical_commissions/ecclsdei/documents/rc_com_ecclsdei_doc_20110430_istr-universae-ecclesiae_en.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/roman_curia/pontifical_commissions/ecclsdei/documents/rc_com_ecclsdei_doc_20110430_istr-universae-ecclesiae_en.html">originálu</a> dne 2016-02-23. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Instruction+on+the+application+of+the+Apostolic+Letter+Summorum+Pontificum+of+His+Holiness+Pope+Benedict+XVI+given+Motu+Proprio&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Froman_curia%2Fpontifical_commissions%2Fecclsdei%2Fdocuments%2Frc_com_ecclsdei_doc_20110430_istr-universae-ecclesiae_en.html&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-412"><a href="#cite_ref-412">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> BBC Religions: What is the Tridentine Mass? [online]. bbc.co.uk, 2009-06-23, rev. 2015-03-27 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.bbc.co.uk/religion/religions/christianity/ritesrituals/tridentinemass_1.shtml">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=BBC+Religions%3A+What+is+the+Tridentine+Mass%3F&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.bbc.co.uk%2Freligion%2Freligions%2Fchristianity%2Fritesrituals%2Ftridentinemass_1.shtml&rft.pub=bbc.co.uk">  </li> <li id="cite_note-413"><a href="#cite_ref-413">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BENEDIKT XVI. Summorum Pontificum [online]. Svatý stolec, 2007-07-07, rev. 2015-01-01 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20150101041117/https://www.vatican.va/holy_father/benedict_xvi/motu_proprio/documents/hf_ben-xvi_motu-proprio_20070707_summorum-pontificum_en.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/holy_father/benedict_xvi/motu_proprio/documents/hf_ben-xvi_motu-proprio_20070707_summorum-pontificum_en.html">originálu</a> dne 2015-01-01. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Summorum+Pontificum&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Fholy_father%2Fbenedict_xvi%2Fmotu_proprio%2Fdocuments%2Fhf_ben-xvi_motu-proprio_20070707_summorum-pontificum_en.html&rft.aulast=Benedikt+XVI.&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-414"><a href="#cite_ref-414">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BENEDIKT XVI. Anglicanorum Coetibus: Providing for Personal Ordinariates for Anglicans Entering into Full Communion with the Catholic Church. Apostolic Constitution of Pope Benedict XVI [online]. Svatý stolec, 2009-11-04, rev. 2011-07-031 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20141027053023/https://www.vatican.va/holy_father/benedict_xvi/apost_constitutions/documents/hf_ben-xvi_apc_20091104_anglicanorum-coetibus_en.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/holy_father/benedict_xvi/apost_constitutions/documents/hf_ben-xvi_apc_20091104_anglicanorum-coetibus_en.html">originálu</a> dne 2014-10-27. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%27%27Anglicanorum+Coetibus%3A+Providing+for+Personal+Ordinariates+for+Anglicans+Entering+into+Full+Communion+with+the+Catholic+Church%27%27.+Apostolic+Constitution+of+Pope+Benedict+XVI&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Fholy_father%2Fbenedict_xvi%2Fapost_constitutions%2Fdocuments%2Fhf_ben-xvi_apc_20091104_anglicanorum-coetibus_en.html&rft.aulast=Benedikt+XVI.&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-415"><a href="#cite_ref-415">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Latest News – Personal Ordinariate of Our Lady of Walsingham [online]. ordinariate.org.uk, rev. 2016-02-12 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ordinariate.org.uk/news/OrdinariateNews.php?New-Liturgical-Book-for-the-Personal-Ordinariates-195">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Latest+News+%E2%80%93+Personal+Ordinariate+of+Our+Lady+of+Walsingham&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.ordinariate.org.uk%2Fnews%2FOrdinariateNews.php%3FNew-Liturgical-Book-for-the-Personal-Ordinariates-195&rft.pub=ordinariate.org.uk">  </li> <li id="cite_note-417"><a href="#cite_ref-417">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> News Headlines [online]. catholicculture.org [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.catholicculture.org/news/headlines/index.cfm?storyid=10827">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=News+Headlines&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.catholicculture.org%2Fnews%2Fheadlines%2Findex.cfm%3Fstoryid%3D10827&rft.pub=catholicculture.org">  </li> <li id="cite_note-418"><a href="#cite_ref-418">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Mozarabic Rite [online]. New Advent, rev. 2015-03-29 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.newadvent.org/cathen/10611a.htm">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Mozarabic+Rite&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.newadvent.org%2Fcathen%2F10611a.htm&rft.pub=New+Advent">  </li> <li id="cite_note-419"><a href="#cite_ref-419">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Western Catholic Liturgics/Early Western Liturgics [online]. Liturgica.com, 2015-03-29, rev. 2015-05-21 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20150521124654/http://www.liturgica.com/html/litWLEarly.jsp?hostname=null">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2015-05-21. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Western+Catholic+Liturgics%2FEarly+Western+Liturgics&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.liturgica.com%2Fhtml%2FlitWLEarly.jsp%3Fhostname%3Dnull&rft.pub=Liturgica.com">  </li> <li id="cite_note-420"><a href="#cite_ref-420">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Quo primum [online]. New Advent, rev. 2015-03-29 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.newadvent.org/library/docs_pi05qp.htm">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Quo+primum&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.newadvent.org%2Flibrary%2Fdocs_pi05qp.htm&rft.pub=New+Advent">  </li> <li id="cite_note-421"><a href="#cite_ref-421">↑</a> <cite style="font-style:normal;">FORTESCUE, Adrian. Eastern Churches. In: Herbermann, Charles (ed.). <a href="/wiki/Catholic_Encyclopedia" title="Catholic Encyclopedia">Catholic Encyclopedia</a>. New York: Robert Appleton Company, 1913. <a class="external text" href="https://en.wikisource.org/wiki/Catholic_Encyclopedia_(1913)/Eastern_Churches">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite> Viz „Východní katolické církve“; část: „Definice katolíka východního obřadu je: Křesťan východních katolických církví v jednotě s papežem: tj. katolík, který nepatří k římskému, ale k východnímu obřadu. Od ostatních východních křesťanů se liší tím, že jsou ve společenství s Římem, a od latiníků tím, že má jiný obřad.“ </li> <li id="cite_note-422"><a href="#cite_ref-422">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> CCEO, Canon 40 [online]. Intratext.com, 1990 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.intratext.com/IXT/ENG1199/_P14.HTM">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=CCEO%2C+%27%27Canon+40%27%27&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.intratext.com%2FIXT%2FENG1199%2F_P14.HTM&rft.pub=Intratext.com">  </li> <li id="cite_note-423"><a href="#cite_ref-423">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The Blackwell Dictionary of Eastern Christianity. Příprava vydání Parry, Ken; David Melling; et al., (eds.). Malden, MA: Blackwell Publishing, 1999. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-631-23203-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-631-23203-2">978-0-631-23203-2</a>. S. 357–385. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Blackwell+Dictionary+of+Eastern+Christianity&rft.isbn=978-0-631-23203-2&rft.place=Malden%2C+MA&rft.pub=Blackwell+Publishing&rft.date=1999&rft.pages=357%E2%80%93385">  </li> <li id="cite_note-424"><a href="#cite_ref-424">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Eastern Rite Catholicism (PDF) [online]. Catholic Conference of Kentucky, rev. 2015-04-04 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20150410005013/http://ccky.org/wp-content/uploads/2011/06/Eastern-Rite-Catholicism.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2015-04-10. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Eastern+Rite+Catholicism+%28PDF%29&rft_id=http%3A%2F%2Fccky.org%2Fwp-content%2Fuploads%2F2011%2F06%2FEastern-Rite-Catholicism.pdf&rft.pub=Catholic+Conference+of+Kentucky">  </li> <li id="cite_note-425"><a href="#cite_ref-425">↑</a> <cite style="font-style:normal;">DELANY, Joseph. Corporal and Spiritual Works of Mercy. In: Herbermann, Charles (ed.). <a href="/wiki/Catholic_Encyclopedia" title="Catholic Encyclopedia">Catholic Encyclopedia</a>. New York: Robert Appleton Company, 1913. <a class="external text" href="https://en.wikisource.org/wiki/Catholic_Encyclopedia_(1913)/Corporal_and_Spiritual_Works_of_Mercy">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite> </li> <li id="cite_note-426"><a href="#cite_ref-426">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Compendium of the CCC, 388 [online]. Svatý stolec, rev. 2011-06-30 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/compendium_ccc/documents/archive_2005_compendium-ccc_en.html#Mans%20Vocation:%20Life%20in%20the%20Spirit">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Compendium+of+the+CCC%2C+%27%27388%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2Fcompendium_ccc%2Fdocuments%2Farchive_2005_compendium-ccc_en.html%23Mans%2520Vocation%3A%2520Life%2520in%2520the%2520Spirit&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-427"><a href="#cite_ref-427">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Canon 222 § 2. 1983 Code of Canon Law [online]. Svatý stolec, 2016-02-12, rev. 2016-03-03 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160303192100/https://www.vatican.va/archive/ENG1104/__PU.HTM">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG1104/__PU.HTM">originálu</a> dne 2016-03-03. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%27%27Canon+222+%C2%A7+2%27%27.+1983+Code+of+Canon+Law&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG1104%2F__PU.HTM&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-428"><a href="#cite_ref-428">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraphs 2337, 2349 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P85.HTM#:~:text=2337%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraphs+2337%2C+2349%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P85.HTM%23%3A~%3Atext%3D2337%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  „,Lidé by měli pěstovat [cudnost] způsobem, který odpovídá jejich životnímu stavu. Někteří vyznávají panenství nebo zasvěcený celibát, který jim umožňuje odevzdat se pozoruhodným způsobem pouze Bohu s nerozděleným srdcem. Jiní žijí způsobem, který je všem předepsán mravním zákonem, ať už jsou ženatí, nebo svobodní.ʻ (CDF, <a href="/w/index.php?title=Persona_humana&action=edit&redlink=1" class="new" title="Persona humana (stránka neexistuje)">Persona humana</a> 11.) Ženatí jsou povoláni žít v manželské čistotě, jiní praktikují čistotu v celibátu: ,Existují tři formy ctnosti čistoty: první je ctnost manželů, druhá vdov a třetí panen. Žádnou z nich nechválíme na úkor ostatních. ... To je to, co tvoří bohatství kázně církve.ʻ (Sv. Ambrož, De viduis 4,23:PL 16,255A.)“ </li> <li id="cite_note-429"><a href="#cite_ref-429">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">YARDLEY, Jim; GOODSTEIN, Laurie. Pope Francis, in Sweeping Encyclical, Calls for Swift Action on Climate Change [online]. The New York Times, 2015-06-18 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nytimes.com/2015/06/19/world/europe/pope-francis-in-sweeping-encyclical-calls-for-swift-action-on-climate-change.html">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Pope+Francis%2C+in+Sweeping+Encyclical%2C+Calls+for+Swift+Action+on+Climate+Change&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nytimes.com%2F2015%2F06%2F19%2Fworld%2Feurope%2Fpope-francis-in-sweeping-encyclical-calls-for-swift-action-on-climate-change.html&rft.aulast=Yardley&rft.aufirst=Jim&rft.au=Goodstein%2C+Laurie&rft.pub=The+New+York+Times">  </li> <li id="cite_note-430"><a href="#cite_ref-430">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">VALLELY, Paul. The Pope's Ecological Vow [online]. The New York Times, 2015-06-28, rev. 2015-06-29 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nytimes.com/2015/06/29/opinion/the-popes-ecological-vow.html">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+Pope%27s+Ecological+Vow&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nytimes.com%2F2015%2F06%2F29%2Fopinion%2Fthe-popes-ecological-vow.html&rft.aulast=Vallely&rft.aufirst=Paul&rft.pub=The+New+York+Times">  </li> <li id="cite_note-431"><a href="#cite_ref-431">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catholic hospitals comprise one quarter of world's healthcare, council reports [online]. Catholic News Agency, 2010-02-10, rev. 2012-08-17 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.catholicnewsagency.com/news/18624/catholic-hospitals-comprise-one-quarter-of-worlds-healthcare-council-reports">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catholic+hospitals+comprise+one+quarter+of+world%27s+healthcare%2C+council+reports&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.catholicnewsagency.com%2Fnews%2F18624%2Fcatholic-hospitals-comprise-one-quarter-of-worlds-healthcare-council-reports&rft.pub=Catholic+News+Agency">  </li> <li id="cite_note-432"><a href="#cite_ref-432">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catholic Education (PDF) [online]. [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.usccb.org/beliefs-and-teachings/how-we-teach/catholic-education/upload/2013-By-the-Numbers-Catholic-Education.pdf">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catholic+Education+%27%27%28PDF%29%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.usccb.org%2Fbeliefs-and-teachings%2Fhow-we-teach%2Fcatholic-education%2Fupload%2F2013-By-the-Numbers-Catholic-Education.pdf">  </li> <li id="cite_note-433"><a href="#cite_ref-433">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Laudato Si. Vermont Catholic. 2016–2017, zima, roč. 8, čís. 4, s. 73. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.onlinedigeditions.com/publication/index.php?m=&l=1&i=365491&p=74&ver=html5">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Vermont+Catholic&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.onlinedigeditions.com%2Fpublication%2Findex.php%3Fm%3D%26l%3D1%26i%3D365491%26p%3D74%26ver%3Dhtml5&rft.atitle=Laudato+Si&rft.date=2016%E2%80%932017%2C+zima&rft.volume=8&rft.issue=4&rft.pages=73">  </li> <li id="cite_note-434"><a href="#cite_ref-434">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">GARDNER, Roy; LAWTON, Denis; CAIRNS, Jo. Faith Schools. [s.l.]: Routledge, 2005. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-415-33526-3" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-415-33526-3">978-0-415-33526-3</a>. S. 148. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Faith+Schools&rft.isbn=978-0-415-33526-3&rft.aulast=Gardner&rft.aufirst=Roy&rft.au=Lawton%2C+Denis&rft.au=Cairns%2C+Jo&rft.pub=Routledge&rft.date=2005&rft.pages=148">  </li> <li id="cite_note-Zieglera-435">↑ <a href="#cite_ref-Zieglera_435-0">a</a> <a href="#cite_ref-Zieglera_435-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ZIEGLERA, J. J. Nuns Worldwide [online]. Catholic World Report, 2012-05-12 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.catholicworldreport.com/2011/05/12/nuns-worldwide/">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nuns+Worldwide&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.catholicworldreport.com%2F2011%2F05%2F12%2Fnuns-worldwide%2F&rft.aulast=Zieglera&rft.aufirst=J.+J&rft.pub=Catholic+World+Report">  </li> <li id="cite_note-436"><a href="#cite_ref-436">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Vocations Online Internet Directory of Women's Religious Communities [online]. Joliet Diocese Vocation Office, 2010 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20180910114541/http://www.vocations.com/womenrel.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2018-09-10. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Vocations+Online+Internet+Directory+of+Women%27s+Religious+Communities&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.vocations.com%2Fwomenrel.html&rft.pub=Joliet+Diocese+Vocation+Office">  </li> <li id="cite_note-437"><a href="#cite_ref-437">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Press Release – The Nobel Peace Prize 1979 [online]. Nobelprize.org, 1979-10-27, rev. 2010-10-28 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nobelprize.org/prizes/peace/1979/press-release/">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Press+Release+%E2%80%93+The+Nobel+Peace+Prize+1979&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nobelprize.org%2Fprizes%2Fpeace%2F1979%2Fpress-release%2F&rft.pub=Nobelprize.org">  </li> <li id="cite_note-438"><a href="#cite_ref-438">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Press Release – Nobel Peace Prize 1996 [online]. Nobelprize.org, 1996-10-11, rev. 2010-10-28 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nobelprize.org/prizes/uncategorized/the-nobel-peace-prize-1996/">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Press+Release+%E2%80%93+Nobel+Peace+Prize+1996&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nobelprize.org%2Fprizes%2Funcategorized%2Fthe-nobel-peace-prize-1996%2F&rft.pub=Nobelprize.org">  </li> <li id="cite_note-439"><a href="#cite_ref-439">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> International Catholic Peacebuilding Organisations (directory) [online]. Notre Dame, IN: Catholic Peacebuilding Network, 2015, rev. 2015-04-03 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20150403084409/http://cpn.nd.edu/resources-for-scholars-clergy-and-practitioners/international-catholic-peacebuilding-organizations/">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2015-04-03. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=International+Catholic+Peacebuilding+Organisations+%28directory%29&rft_id=http%3A%2F%2Fcpn.nd.edu%2Fresources-for-scholars-clergy-and-practitioners%2Finternational-catholic-peacebuilding-organizations%2F&rft.pub=Notre+Dame%2C+IN%3A+Catholic+Peacebuilding+Network">  </li> <li id="cite_note-440"><a href="#cite_ref-440">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraph 2332 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P84.HTM#:~:text=2332%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraph+2332%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P84.HTM%23%3A~%3Atext%3D2332%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-441"><a href="#cite_ref-441">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraphs 2348–2350 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P85.HTM#:~:text=2348%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraphs+2348%E2%80%932350%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P85.HTM%23%3A~%3Atext%3D2348%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-442"><a href="#cite_ref-442">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Church teaching about contraception [online]. Roman Catholic Diocese of Helena, 2014-12-19 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20141219190706/http://www.diocesehelena.org/offices-and-ministries/pastoral-renewal-services/fertility-awareness/church-teaching-about-contraception/">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2014-12-19. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Church+teaching+about+contraception&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.diocesehelena.org%2Foffices-and-ministries%2Fpastoral-renewal-services%2Ffertility-awareness%2Fchurch-teaching-about-contraception%2F&rft.pub=Roman+Catholic+Diocese+of+Helena">  </li> <li id="cite_note-443"><a href="#cite_ref-443">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">PAVEL VI. Humanae Vitae [online]. Svatý stolec, 1968-07-25, rev. 2011-03-03 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20110303114045/https://www.vatican.va/holy_father/paul_vi/encyclicals/documents/hf_p-vi_enc_25071968_humanae-vitae_en.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/holy_father/paul_vi/encyclicals/documents/hf_p-vi_enc_25071968_humanae-vitae_en.html">originálu</a> dne 2011-03-03. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Humanae+Vitae&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Fholy_father%2Fpaul_vi%2Fencyclicals%2Fdocuments%2Fhf_p-vi_enc_25071968_humanae-vitae_en.html&rft.aulast=Pavel+VI.&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-444"><a href="#cite_ref-444">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraphs 2364–2372 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P86.HTM#:~:text=2364%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraphs+2364%E2%80%932372%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P86.HTM%23%3A~%3Atext%3D2364%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-445"><a href="#cite_ref-445">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> A Big Heart Open to God: An interview with Pope Francis [online]. americamagazine.org, 2013-09-30, rev. 2021-02-16 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.americamagazine.org/faith/2013/09/30/big-heart-open-god-interview-pope-francis">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=A+Big+Heart+Open+to+God%3A+An+interview+with+Pope+Francis&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.americamagazine.org%2Ffaith%2F2013%2F09%2F30%2Fbig-heart-open-god-interview-pope-francis&rft.pub=americamagazine.org">  </li> <li id="cite_note-446"><a href="#cite_ref-446">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Pope Says Church Is ,Obsessedʻ With Gays, Abortion and Birth Control [online]. The New York Times, 2013-09-20 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nytimes.com/2013/09/20/world/europe/pope-bluntly-faults-churchs-focus-on-gays-and-abortion.html">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Pope+Says+Church+Is+%2CObsessed%CA%BB+With+Gays%2C+Abortion+and+Birth+Control&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nytimes.com%2F2013%2F09%2F20%2Fworld%2Feurope%2Fpope-bluntly-faults-churchs-focus-on-gays-and-abortion.html&rft.pub=The+New+York+Times">  </li> <li id="cite_note-447"><a href="#cite_ref-447">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraph 1640 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P54.HTM#:~:text=1640%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraph+1640%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P54.HTM%23%3A~%3Atext%3D1640%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-448"><a href="#cite_ref-448">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraphs 1625–1632 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P53.HTM#:~:text=1625%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraphs+1625%E2%80%931632%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P53.HTM%23%3A~%3Atext%3D1625%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-449"><a href="#cite_ref-449">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraphs 2384–2386 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P87.HTM#:~:text=2384%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraphs+2384%E2%80%932386%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P87.HTM%23%3A~%3Atext%3D2384%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-450"><a href="#cite_ref-450">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SOULE, W. Becket. Preserving the Sanctity of Marriage (PDF) [online]. Knights of Columbus, 2009, rev. 2014-01-06 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.kofc.org/un/en/resources/cis/cis301.pdf">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Preserving+the+Sanctity+of+Marriage+%27%27%28PDF%29%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.kofc.org%2Fun%2Fen%2Fresources%2Fcis%2Fcis301.pdf&rft.aulast=Soule&rft.aufirst=W.+Becket&rft.pub=Knights+of+Columbus">  </li> <li id="cite_note-452"><a href="#cite_ref-452">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> New Marriage and Divorce Statistics Released [online]. Barna Group, 2008, rev. 2014-12-19 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20141024160936/https://www.barna.org/barna-update/article/15-familykids/42-new-marriage-and-divorce-statistics-released">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.barna.org/barna-update/article/15-familykids/42-new-marriage-and-divorce-statistics-released">originálu</a> dne 2014-10-24. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=New+Marriage+and+Divorce+Statistics+Released&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.barna.org%2Fbarna-update%2Farticle%2F15-familykids%2F42-new-marriage-and-divorce-statistics-released&rft.pub=Barna+Group">  </li> <li id="cite_note-453"><a href="#cite_ref-453">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Divorces rising in Catholic Europe [online]. Los Angeles Times, 2006-05-24 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://religiousconsultation.org/">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Divorces+rising+in+Catholic+Europe&rft_id=https%3A%2F%2Freligiousconsultation.org%2F&rft.pub=Los+Angeles+Times">  </li> <li id="cite_note-454"><a href="#cite_ref-454">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">PAVEL VI. Humanae vitae [online]. Svatý stolec, 1968, rev. 2008-02-02 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20110303114045/https://www.vatican.va/holy_father/paul_vi/encyclicals/documents/hf_p-vi_enc_25071968_humanae-vitae_en.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/holy_father/paul_vi/encyclicals/documents/hf_p-vi_enc_25071968_humanae-vitae_en.html">originálu</a> dne 2011-03-03. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Humanae+vitae&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Fholy_father%2Fpaul_vi%2Fencyclicals%2Fdocuments%2Fhf_p-vi_enc_25071968_humanae-vitae_en.html&rft.aulast=Pavel+VI.&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEBokenkotter200427,_154,_493–494-455"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEBokenkotter200427,_154,_493–494_455-0">↑</a> <a href="#CITEREFBokenkotter2004">Bokenkotter 2004</a>, s. 27, 154, 493–494. </li> <li id="cite_note-456"><a href="#cite_ref-456">↑</a> Shrnutí a převyprávění této debaty je k dispozici v knize Roderick Hindery: „Vývoj svobody jako katolicity v katolické etice“ – <cite class="book" style="font-style:normal;"> Anxiety, Guilt, and Freedom. Příprava vydání Benjamin Hubbard a Brad Starr (ed.). [s.l.]: UPA, 1990. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Anxiety%2C+Guilt%2C+and+Freedom&rft.pub=UPA&rft.date=1990">  </li> <li id="cite_note-457"><a href="#cite_ref-457">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Ten Commandments for Church Reform [online]. Front Page, rev. 2022-11-08 [cit. 2023-01-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ten-commandments.org/">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Ten+Commandments+for+Church+Reform&rft_id=https%3A%2F%2Ften-commandments.org%2F&rft.pub=Front+Page">  </li> <li id="cite_note-458"><a href="#cite_ref-458">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> A Matter of Conscience: Catholics on Contraception (PDF) [online]. Catholics for a Choice, 1998, rev. 2006-10-01 [cit. 2023-01-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20061011221417/http://www.catholicsforchoice.org/topics/prevention/documents/1998amatterofconsciece.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2006-10-11. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=A+Matter+of+Conscience%3A+Catholics+on+Contraception+%27%27%28PDF%29%27%27&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.catholicsforchoice.org%2Ftopics%2Fprevention%2Fdocuments%2F1998amatterofconsciece.pdf&rft.pub=Catholics+for+a+Choice">  </li> <li id="cite_note-460"><a href="#cite_ref-460">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Largest Religious Groups in the USA [online]. adherents.com, rev. 2005-11-13 [cit. 2023-01-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/19990508224844/http://www.adherents.com/rel_USA.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 1999-05-08. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Largest+Religious+Groups+in+the+USA&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.adherents.com%2Frel_USA.html&rft.pub=adherents.com">  </li> <li id="cite_note-461"><a href="#cite_ref-461">↑</a> <cite style="font-style:normal;">CHANDRA, A; MARTINEZ, G. M; MOSHER, W. D; ABMA, J. C; JONES, J. Fertility, Family Planning, and Reproductive Health of U.S. Women: Data From the 2002 National Survey of Family Growth (PDF). Vital and Health Statistics. National Center for Health Statistics, 2005, roč. 23, čís. 25, s. viz tabulka 56. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.cdc.gov/nchs/data/series/sr_23/sr23_025.pdf">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Vital+and+Health+Statistics&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cdc.gov%2Fnchs%2Fdata%2Fseries%2Fsr_23%2Fsr23_025.pdf&rft.atitle=Fertility%2C+Family+Planning%2C+and+Reproductive+Health+of+U.S.+Women%3A+Data+From+the+2002+National+Survey+of+Family+Growth+%27%27%28PDF%29%27%27&rft.date=2005&rft.volume=23&rft.issue=25&rft.pages=viz+tabulka+56&rft.aulast=Chandra&rft.aufirst=A&rft.au=Martinez%2C+G.+M&rft.au=Mosher%2C+W.+D&rft.pub=National+Center+for+Health+Statistics">  </li> <li id="cite_note-462"><a href="#cite_ref-462">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Pope speaks out on condoms [online]. The Catholic Leader. CNS, 2009-03-29, rev. 2017-03-27 [cit. 2023-01-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://catholicleader.com.au/news/pope-speaks-out-on-condoms_45117/">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Pope+speaks+out+on+condoms&rft_id=https%3A%2F%2Fcatholicleader.com.au%2Fnews%2Fpope-speaks-out-on-condoms_45117%2F&rft.pub=The+Catholic+Leader.+CNS">  „Prohlášení papeže Benedikta XVI., že distribuce kondomů pouze zvyšuje problém AIDS, je posledním a jedním z nejsilnějších prohlášení v doutnající debatě uvnitř církve... byl dotázán, zda přístup církve k prevenci AIDS – který se zaměřuje především na sexuální odpovědnost a odmítá kampaně s kondomy – není nerealistický a neúčinný... Papež se nepustil do konkrétní otázky, zda je za určitých okolností používání kondomů v rámci prevence AIDS morálně dovolené či nedovolené, což je otázka, kterou vatikánští teologové stále zkoumají.“ </li> <li id="cite_note-463"><a href="#cite_ref-463">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Pope Benedict XVI Declares Embryos Developed For In Vitro Fertilisation Have Right To Life [online]. Medical News Today, 2008-12-29 [cit. 2023-01-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20081229164506/http://www.medicalnewstoday.com/articles/38686.php">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2008-12-29. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Pope+Benedict+XVI+Declares+Embryos+Developed+For+In+Vitro+Fertilisation+Have+Right+To+Life&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.medicalnewstoday.com%2Farticles%2F38686.php&rft.pub=Medical+News+Today">  </li> <li id="cite_note-464"><a href="#cite_ref-464">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ALLEN, John L. The Future Church: How Ten Trends are Revolutionising the Catholic Church. [s.l.]: [s.n.] S. 223. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Future+Church%3A+How+Ten+Trends+are+Revolutionising+the+Catholic+Church&rft.aulast=Allen&rft.aufirst=John+L&rft.pages=223">  </li> <li id="cite_note-465"><a href="#cite_ref-465">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> USCCB Committee on Pro-Life Activities. Respect for Unborn Human Life: The Church's Constant Teaching [online]. United States Conference of Catholic Bishops, rev. 2021-10-14 [cit. 2023-01-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.usccb.org/issues-and-action/human-life-and-dignity/abortion/respect-for-unborn-human-life">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%27%27USCCB+Committee+on+Pro-Life+Activities%27%27.+Respect+for+Unborn+Human+Life%3A+The+Church%27s+Constant+Teaching&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.usccb.org%2Fissues-and-action%2Fhuman-life-and-dignity%2Fabortion%2Frespect-for-unborn-human-life&rft.pub=United+States+Conference+of+Catholic+Bishops">  </li> <li id="cite_note-466"><a href="#cite_ref-466">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Pontifical Academy for Life Statement: Moral Reflections on Vaccines Prepared from Cells Derived from Aborted Human Foetuses. The Linacre Quarterly. 2019-05-01, roč. 86, čís. 2–3, s. 182–187. Doi:<a rel="nofollow" class="external text" href="https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/0024363919855896">10.1177/0024363919855896</a>. <a href="/w/index.php?title=PubMed_Central&action=edit&redlink=1" class="new" title="PubMed Central (stránka neexistuje)">PMC</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6699053/">6699053</a>. <a href="/wiki/PubMed" title="PubMed">PMID</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32431408/">32431408</a>.. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6699053/">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0024-3639">0024-3639</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Linacre+Quarterly&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.ncbi.nlm.nih.gov%2Fpmc%2Farticles%2FPMC6699053%2F&rft.atitle=Pontifical+Academy+for+Life+Statement%3A+Moral+Reflections+on+Vaccines+Prepared+from+Cells+Derived+from+Aborted+Human+Foetuses&rft.date=2019-05-01&rft.volume=86&rft.issue=2%E2%80%933&rft.pages=182%E2%80%93187&rft.issn=0024-3639">  </li> <li id="cite_note-antiCovid19-467">↑ <a href="#cite_ref-antiCovid19_467-0">a</a> <a href="#cite_ref-antiCovid19_467-1">b</a> <a href="#cite_ref-antiCovid19_467-2">c</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Note on the morality of using some anti-Covid-19 vaccines (21 December 2020) [online]. Svatý stolec, <a href="/wiki/Dikasterium_pro_nauku_v%C3%ADry" title="Dikasterium pro nauku víry">Dikasterium pro nauku víry</a>, 2022-12-21, rev. 2021-06-23 [cit. 2023-01-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/roman_curia/congregations/cfaith/documents/rc_con_cfaith_doc_20201221_nota-vaccini-anticovid_en.html">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Note+on+the+morality+of+using+some+anti-Covid-19+vaccines+%2821+December+2020%29&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Froman_curia%2Fcongregations%2Fcfaith%2Fdocuments%2Frc_con_cfaith_doc_20201221_nota-vaccini-anticovid_en.html&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec%2C+%5B%5BDikasterium+pro+nauku+v%C3%ADry%5D%5D">  </li> <li id="cite_note-Paragraphs2357-468">↑ <a href="#cite_ref-Paragraphs2357_468-0">a</a> <a href="#cite_ref-Paragraphs2357_468-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraphs 2357–2359 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P85.HTM#:~:text=2357%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraphs+2357%E2%80%932359%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P85.HTM%23%3A~%3Atext%3D2357%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-469"><a href="#cite_ref-469">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> "Full transcript of Pope's in-flight press remarks released [online]. Catholic News Agency, 2013-08-05, rev. 2013-10-12 [cit. 2023-01-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.catholicnewsagency.com/news/27823/full-transcript-of-popes-in-flight-press-remarks-released">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%22Full+transcript+of+Pope%27s+in-flight+press+remarks+released&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.catholicnewsagency.com%2Fnews%2F27823%2Ffull-transcript-of-popes-in-flight-press-remarks-released&rft.pub=Catholic+News+Agency">  </li> <li id="cite_note-470"><a href="#cite_ref-470">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Pope on gays: A shift in tone, not substance [online]. CNN, 2013-07-29 [cit. 2023-01-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20210423172503/https://religion.blogs.cnn.com/2013/07/29/popes-remarks-on-gays-a-shift-in-tone-not-substance/">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2021-04-23. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Pope+on+gays%3A+A+shift+in+tone%2C+not+substance&rft_id=https%3A%2F%2Freligion.blogs.cnn.com%2F2013%2F07%2F29%2Fpopes-remarks-on-gays-a-shift-in-tone-not-substance%2F&rft.pub=CNN">  </li> <li id="cite_note-471"><a href="#cite_ref-471">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church (2nd ed.). Paragraphs 1601–1605 [online]. Svatý stolec, 2019 [cit. 2023-01-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/__P50.HTM#:~:text=1601%20">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church+%27%27%282nd%C2%A0ed.%29.+Paragraphs+1601%E2%80%931605%27%27&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F__P50.HTM%23%3A~%3Atext%3D1601%2520&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-472"><a href="#cite_ref-472">↑</a> Zdroje týkající se odporu vůči postoji církve k <a href="/wiki/Homosexualita_a_katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Homosexualita a katolická církev">homosexualitě</a>: <ul><li><cite class="book" style="font-style:normal;">KURUVILLA, Carol. Pope Benedict denounces gay marriage during his annual Christmas message [online]. NY Daily News. New York, 2012-12-23 [cit. 2023-01-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nydailynews.com/news/world/pope-denounces-gay-marriage-annual-xmas-message-article-1.1225960">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Pope+Benedict+denounces+gay+marriage+during+his+annual+Christmas+message&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nydailynews.com%2Fnews%2Fworld%2Fpope-denounces-gay-marriage-annual-xmas-message-article-1.1225960&rft.aulast=Kuruvilla&rft.aufirst=Carol&rft.pub=NY+Daily+News.+New+York"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"> Catholic Group Provokes Debate on Homosexuals [online]. The New York Times, 1982-09-26, rev. 2010-05-04 [cit. 2023-01-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nytimes.com/1982/09/26/us/around-the-nation-catholic-group-provokes-debate-on-homosexuals.html">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catholic+Group+Provokes+Debate+on+Homosexuals&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nytimes.com%2F1982%2F09%2F26%2Fus%2Faround-the-nation-catholic-group-provokes-debate-on-homosexuals.html&rft.pub=The+New+York+Times"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">ZOLL, Rachel. Abuse scandal leads to church debate on homosexuality [online]. Boulder Daily Camera, 2002-05-25, rev. 2004-01-05 [cit. 2023-01-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20040105055504/http://www.boulderdailycamera.com/livingarts/religion/25pgay.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.boulderdailycamera.com/livingarts/religion/25pgay.html">originálu</a> dne 2004-01-05. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Abuse+scandal+leads+to+church+debate+on+homosexuality&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.boulderdailycamera.com%2Flivingarts%2Freligion%2F25pgay.html&rft.aulast=Zoll&rft.aufirst=Rachel&rft.pub=Boulder+Daily+Camera"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"> WYD site limits gay debate [online]. Star Observer, 2008-07-08, rev. 2011-12-05 [cit. 2023-01-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.starobserver.com.au/news/wyd-site-limits-gay-debate/533">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=WYD+site+limits+gay+debate&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.starobserver.com.au%2Fnews%2Fwyd-site-limits-gay-debate%2F533&rft.pub=Star+Observer"> </li></ul> </li> <li id="cite_note-473"><a href="#cite_ref-473">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Europe – Catholic nuns and monks decline [online]. BBC News, 2008-02-05, rev. 2013-03-12 [cit. 2023-01-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/7227629.stm">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Europe+%E2%80%93+Catholic+nuns+and+monks+decline&rft_id=http%3A%2F%2Fnews.bbc.co.uk%2F2%2Fhi%2Feurope%2F7227629.stm&rft.pub=BBC+News">  </li> <li id="cite_note-474"><a href="#cite_ref-474">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SACK, Kevin. Nuns, a 'Dying Breed,' Fade From Leadership Roles at Catholic Hospitals [online]. <a href="/wiki/The_New_York_Times" title="The New York Times">The New York Times</a>, 2011-08-20 [cit. 2023-01-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nytimes.com/2011/08/21/us/21nuns.html">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nuns%2C+a+%27Dying+Breed%2C%27+Fade+From+Leadership+Roles+at+Catholic+Hospitals&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nytimes.com%2F2011%2F08%2F21%2Fus%2F21nuns.html&rft.aulast=Sack&rft.aufirst=Kevin&rft.pub=%5B%5BThe+New+York+Times%5D%5D">  </li> <li id="cite_note-475"><a href="#cite_ref-475">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">JAN PAVEL II. Apostolic Letter Ordinatio Sacerdotalis of John Paul II to the Bishops of the Catholic Church on Reserving Priestly Ordination to Men Alone [online]. Svatý stolec, 1994, rev. 2015-03-25 [cit. 2023-01-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/content/john-paul-ii/en/apost_letters/1994/documents/hf_jp-ii_apl_19940522_ordinatio-sacerdotalis.html">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Apostolic+Letter+Ordinatio+Sacerdotalis+of+John+Paul+II+to+the+Bishops+of+the+Catholic+Church+on+Reserving+Priestly+Ordination+to+Men+Alone&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Fcontent%2Fjohn-paul-ii%2Fen%2Fapost_letters%2F1994%2Fdocuments%2Fhf_jp-ii_apl_19940522_ordinatio-sacerdotalis.html&rft.aulast=Jan+Pavel+II.&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> <li id="cite_note-476"><a href="#cite_ref-476">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Canon 1379. 1983 Code of Canon Law [online]. 1983, rev. 2012-08-20 [cit. 2023-01-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20121020161758/https://www.vatican.va/archive/ENG1104/_P54.HTM">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG1104/_P54.HTM">originálu</a> dne 2012-10-20. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%27%27Canon+1379%27%27.+1983+Code+of+Canon+Law&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG1104%2F_P54.HTM">  </li> <li id="cite_note-477"><a href="#cite_ref-477">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Ordinations: Response Regarding Excommunication Decree [online]. Roman Catholic Womenpriests-USA, Inc, 2011, rev. 2019-02-01 [cit. 2023-01-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190201114453/https://www.romancatholicwomenpriests.org/ordained.htm">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.romancatholicwomenpriests.org/ordained.htm">originálu</a> dne 2019-02-01. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Ordinations%3A+Response+Regarding+Excommunication+Decree&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.romancatholicwomenpriests.org%2Fordained.htm&rft.pub=Roman+Catholic+Womenpriests-USA%2C+Inc">  </li> <li id="cite_note-479"><a href="#cite_ref-479">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Vatican decrees excommunication for participation in 'ordination' of women [online]. Catholic News Agency, 2008-05-29, rev. 2011-06-06 [cit. 2023-01-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.catholicnewsagency.com/news/12780/vatican-decrees-excommunication-for-participation-in-ordination-of-women">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Vatican+decrees+excommunication+for+participation+in+%27ordination%27+of+women&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.catholicnewsagency.com%2Fnews%2F12780%2Fvatican-decrees-excommunication-for-participation-in-ordination-of-women&rft.pub=Catholic+News+Agency">  </li> <li id="cite_note-480"><a href="#cite_ref-480">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">WILLEY, David. Vatican 'speeds up' abuse cases [online]. BBC News, 2010-07-15, rev. 2010-10-28 [cit. 2023-01-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.bbc.com/news/world-europe-10645748">Dostupné online</a>. (angličtina)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Vatican+%27speeds+up%27+abuse+cases&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.bbc.com%2Fnews%2Fworld-europe-10645748&rft.aulast=Willey&rft.aufirst=David&rft.pub=BBC+News">  </li> <li id="cite_note-481"><a href="#cite_ref-481">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Comunicato della Sala Stampa: Istituzione della Pontificia Commissione per la Tutela dei Minori [Establishment of the Pontifical Commission for the Protection of Minors] [online]. Svatý stolec, 2014-03-22, rev. 2014-03-30 [cit. 2023-01-23]. B0199/00444. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://press.vatican.va/content/salastampa/it/bollettino/pubblico/2014/03/22/0199/00444.html">Dostupné online</a>. (italština)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Comunicato+della+Sala+Stampa%3A+Istituzione+della+Pontificia+Commissione+per+la+Tutela+dei+Minori+%5BEstablishment+of+the+Pontifical+Commission+for+the+Protection+of+Minors%5D&rft_id=https%3A%2F%2Fpress.vatican.va%2Fcontent%2Fsalastampa%2Fit%2Fbollettino%2Fpubblico%2F2014%2F03%2F22%2F0199%2F00444.html&rft.pub=Svat%C3%BD+stolec">  </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Literatura">Literatura</h3>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=57" title="Editace sekce: Literatura" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=57" title="Editovat zdrojový kód sekce Literatura">editovat zdroj</a>]</div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r18504958">.mw-parser-output .refbegin{font-size:90%;margin-bottom:0.5em}.mw-parser-output .refbegin-hanging-indents>ul{list-style-type:none;margin-left:0}.mw-parser-output .refbegin-hanging-indents>ul>li,.mw-parser-output .refbegin-hanging-indents>dl>dd{margin-left:0;padding-left:3.2em;text-indent:-3.2em;list-style:none}.mw-parser-output .refbegin-100{font-size:100%}</style><div class="refbegin reflist" style="">Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Refbegin" title="Šablona:Refbegin">Refbegin</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. <link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r23503656"><div class="sloupce" style="column-gap:2em; -moz-column-gap:2em; -webkit-column-gap:2em; column-count:3; -moz-column-count:3; -webkit-column-count:3;"> <ul><li>ASCI, Donald P. (2002) The Conjugal Act as Personal Act. A Study of the Catholic Concept of the Conjugal Act in the Light of Christian anthropology, San Francisco: Ignatius Press. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-89870-844-3" title="Speciální:Zdroje knih/0-89870-844-3">0-89870-844-3</a>.</li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">AYER, Joseph Cullen. A Source Book for Ancient Church History. [s.l.]: Mundus Publishing, 1941. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-84830-134-4" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-84830-134-4">978-1-84830-134-4</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=A+Source+Book+for+Ancient+Church+History&rft.isbn=978-1-84830-134-4&rft.aulast=Ayer&rft.aufirst=Joseph+Cullen&rft.pub=Mundus+Publishing&rft.date=1941"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“.</li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"> Canon 42 [online]. Vatican [cit. 2008-03-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20080220062727/https://www.vatican.va/archive/ENG1104/_INDEX.HTM">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG1104/_INDEX.HTM">originálu</a> dne 20 February 2008.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Canon+42&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG1104%2F_INDEX.HTM&rft.pub=Vatican"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“.</li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"> Catechism of the Catholic Church [online]. Libreria Editrice Vaticana, 1994 [cit. 2011-05-01]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20120206103358/https://www.vatican.va/archive/ENG0015/_INDEX.HTM">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.vatican.va/archive/ENG0015/_INDEX.HTM">originálu</a> dne 6 February 2012.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Catechism+of+the+Catholic+Church&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.vatican.va%2Farchive%2FENG0015%2F_INDEX.HTM&rft.pub=Libreria+Editrice+Vaticana&rft.date=1994"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“.</li> <li>BARRY, John F (2001). One Faith, One Lord: A Study of Basic Catholic Belief. Gerard F. Baumbach, Ed.D. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-8215-2207-8" title="Speciální:Zdroje knih/0-8215-2207-8">0-8215-2207-8</a>.</li> <li>BAUER, Susan Wise (2010). The History of Medieval World: From the Conversion of Constantine to the First Crusade. Norton. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-393-05975-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-393-05975-5">978-0-393-05975-5</a>.</li> <li>BAUMGARTNER, Frederic J. (2003). Behind Locked Doors: A History of the Papal Elections. Palgrave Macmillan. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-312-29463-8" title="Speciální:Zdroje knih/0-312-29463-8">0-312-29463-8</a>.</li> <li>BETHELL, Leslie (1984). The Cambridge History of Latin America. <a href="/wiki/Cambridge_University_Press" title="Cambridge University Press">Cambridge University Press</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-521-23225-2" title="Speciální:Zdroje knih/0-521-23225-2">0-521-23225-2</a>.</li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">BOKENKOTTER, Thomas. A Concise History of the Catholic Church. [s.l.]: Doubleday, 2004. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-385-50584-1" title="Speciální:Zdroje knih/0-385-50584-1">0-385-50584-1</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=A+Concise+History+of+the+Catholic+Church&rft.isbn=0-385-50584-1&rft.aulast=Bokenkotter&rft.aufirst=Thomas&rft.pub=Doubleday&rft.date=2004"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“.</li> <li>BUNSON, Matthew (2008). Our Sunday Visitor's Catholic Almanac. Our Sunday Visitor Publishing. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/1-59276-441-X" title="Speciální:Zdroje knih/1-59276-441-X">1-59276-441-X</a>.</li> <li>BRUNI, Frank; BURKETT, Elinor (2002). A Gospel of Shame: Children, Sexual Abuse and the Catholic Church. Harper Perennial. p. 336. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-06-052232-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-06-052232-2">978-0-06-052232-2</a>.</li> <li>CHADWICK, Owen (1995). A History of Christianity. Barnes & Noble. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-7607-7332-7" title="Speciální:Zdroje knih/0-7607-7332-7">0-7607-7332-7</a>.</li> <li>CLARKE, Graeme (2005), "Third-Century Christianity", in Bowman, Alan K., Peter Garnsey and Averil Cameron. The Cambridge Ancient History 2nd ed., volume 12: The Crisis of Empire, A.D. 193–337, Cambridge University Press, pp. 589–671, <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-521-30199-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-521-30199-2">978-0-521-30199-2</a>.</li> <li>COLLINGE, William J. Historical dictionary of Catholicism (1997) <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/historicaldictio00coll">online free</a></li> <li>COLLINS, Michael; PRICE, Mathew A. (1999). The Story of Christianity. Dorling Kindersley. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-7513-0467-0" title="Speciální:Zdroje knih/0-7513-0467-0">0-7513-0467-0</a>.</li> <li>CORIDEN, James A; GREEN, Thomas J; HEINTSCHEL, Donald E. (1985). The Code of Canon Law: A Text and Commentary, Study Edition. Paulist Press. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-8091-2837-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-8091-2837-2">978-0-8091-2837-2</a>.</li> <li>DAVIDSON, Ivor (2005). The Birth of the Church. Monarch. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/1-85424-658-5" title="Speciální:Zdroje knih/1-85424-658-5">1-85424-658-5</a>.</li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">DELLA ROCCA, Fernando. Manual of Canon Law. [s.l.]: Bruce Pub. Co, 1 January 1959.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Manual+of+Canon+Law&rft.aulast=Della+Rocca&rft.aufirst=Fernando&rft.pub=Bruce+Pub.+Co"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“.</li> <li>DERRICK, Christopher (1967). Trimming the Ark: Catholic Attitudes and the Cult of Change. New York: P.J. Kennedy & Sons. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-09-096850-3" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-09-096850-3">978-0-09-096850-3</a>.</li> <li>DUFFY, Eamon (1997). Saints and Sinners, a History of the Popes. Yale University Press. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-300-07332-1" title="Speciální:Zdroje knih/0-300-07332-1">0-300-07332-1</a>.</li> <li>DUSSEL, Enrique (1981). A History of the Church in Latin America. Wm. B. Eerdmans. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-8028-2131-6" title="Speciální:Zdroje knih/0-8028-2131-6">0-8028-2131-6</a>.</li> <li>FAHLBUSCH, Erwin (2007). The Encyclopedia of Christianity. Wm. B. Eerdmans. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-8028-2415-3" title="Speciální:Zdroje knih/0-8028-2415-3">0-8028-2415-3</a>.</li> <li>FROEHLE, Bryan; GAUTIER, Mary (2003). Global Catholicism, Portrait of a World Church. Orbis books; Center for Applied Research in the Apostolate, <a href="/wiki/Georgetown_University" class="mw-redirect" title="Georgetown University">Georgetown University</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/1-57075-375-X" title="Speciální:Zdroje knih/1-57075-375-X">1-57075-375-X</a>.</li> <li>Gale Group. (2002) New Catholic Encyclopedia, 15 vol, with annual supplements; highly detailed coverage</li> <li>HASTINGS, Adrian (2004). The Church in Africa 1450–1950. <a href="/wiki/Oxford_University_Press" title="Oxford University Press">Oxford University Press</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-19-826399-6" title="Speciální:Zdroje knih/0-19-826399-6">0-19-826399-6</a>.</li> <li>HERRING, George (2006). An Introduction to the History of Christianity. Continuum International. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-8264-6737-7" title="Speciální:Zdroje knih/0-8264-6737-7">0-8264-6737-7</a>.</li> <li>KOSCHORKE, Klaus; LUDWIG, Frieder; DELGADO, Mariano (2007). A History of Christianity in Asia, Africa, and Latin America, 1450–1990. Wm B Eerdmans Publishing Co. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-8028-2889-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-8028-2889-7">978-0-8028-2889-7</a>.</li> <li><a href="/wiki/Peter_Kreeft" title="Peter Kreeft">Kreeft, Peter</a> (2001). Catholic Christianity. Ignatius Press. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-89870-798-6" title="Speciální:Zdroje knih/0-89870-798-6">0-89870-798-6</a>.</li> <li>LATOURETTE, Kenneth Scott. Christianity in a Revolutionary Age: A History of Christianity in the 19th and 20th centuries (5 vol. 1969); detailed coverage of Catholicism in every major country</li> <li>LEHNER, Ulrich L. (2016) The Catholic Enlightenment. The Forgotten History of a Global Movement <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-19-023291-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-19-023291-7">978-0-19-023291-7</a></li> <li>LEITH, John (1963). Creeds of the Churches. Aldine Publishing Co. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-664-24057-7" title="Speciální:Zdroje knih/0-664-24057-7">0-664-24057-7</a>.</li> <li>MacCULLOCH, Diarmaid (2010). Christianity: The First Three Thousand Years. Viking. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-670-02126-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-670-02126-0">978-0-670-02126-0</a>. originally published 2009 by Allen Lane, as A History of Christianity</li> <li>MacCULLOCH, Diarmaid (2003). The Reformation. Viking. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-670-03296-4" title="Speciální:Zdroje knih/0-670-03296-4">0-670-03296-4</a>.</li> <li>MacMULLEN, Ramsay (1984), Christianising the Roman Empire: (A.D. 100–400). New Haven, CT: Yale University Press, <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-585-38120-6" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-585-38120-6">978-0-585-38120-6</a></li> <li>MARTHALER, Berard (1994). Introducing the Catechism of the Catholic Church, Traditional Themes and Contemporary Issues. Paulist Press. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-8091-3495-0" title="Speciální:Zdroje knih/0-8091-3495-0">0-8091-3495-0</a>.</li> <li>McBRIEN, Richard a Harold Attridge, eds. (1995) The HarperCollins Encyclopedia of Catholicism. HarperCollins. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-06-065338-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-06-065338-5">978-0-06-065338-5</a>.</li> <li>McMANNERS, John, ed. The Oxford Illustrated History of Christianity. (Oxford University Press 1990). <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-19-822928-3" title="Speciální:Zdroje knih/0-19-822928-3">0-19-822928-3</a>.</li> <li>NORMAN, Edward (2007). The Roman Catholic Church, An Illustrated History. University of California Press. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-520-25251-6" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-520-25251-6">978-0-520-25251-6</a>.</li> <li>O'COLLINS, Gerald; FARRUGIA, Maria (2003). Catholicism: The Story of Catholic Christianity Oxford University Press. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-19-925995-3" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-19-925995-3">978-0-19-925995-3</a>.</li> <li>PAVLÍČEK, Tomáš W.: Výchova kněží v Čechách a jejich role v náboženské kultuře (1948-1914). Praha : Academia, 2017, <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-200-2771-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-200-2771-9">978-80-200-2771-9</a></li> <li>PERREAU-SAUSSINE, Emile (2012). Catholicism and Democracy: An Essay in the History of Political Thought. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-691-15394-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-691-15394-0">978-0-691-15394-0</a>.</li> <li>PHAYER, Michael (2000). The Catholic Church and the Holocaust, 1930–1965. Indiana University Press. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-253-33725-9" title="Speciální:Zdroje knih/0-253-33725-9">0-253-33725-9</a>.</li> <li>POLLARD, John Francis (2005). Money and the Rise of the Modern Papacy, 1850–1950. Cambridge University Press. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-521-81204-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-521-81204-7">978-0-521-81204-7</a>.</li> <li>RHODES, Anthony (1973). The Vatican in the Age of the Dictators (1922–1945). Holt, Rinehart and Winston. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-03-007736-2" title="Speciální:Zdroje knih/0-03-007736-2">0-03-007736-2</a>.</li> <li><a href="/wiki/Jonathan_Riley-Smith" title="Jonathan Riley-Smith">RILEY-SMITH, Jonathan</a> (1997). The First Crusaders. Cambridge University Press. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-511-00308-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-511-00308-0">978-0-511-00308-0</a>.</li> <li>SCHRECK, Alan (1999). The Essential Catholic Catechism.Servant Publications. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/1-56955-128-6" title="Speciální:Zdroje knih/1-56955-128-6">1-56955-128-6</a>.</li> <li>SCHWALLER, John Frederick. (2011) The history of the Catholic Church in Latin America: from conquest to revolution and beyond (NYU Press)</li> <li>SMITH, Janet, ed. (1993) Why "Humanae Vitae" Was Right, San Francisco: Ignatius Press.</li> <li>SMITH, Janet (1991) "Humanae Vitae", a Generation Later, Washington, DC: Catholic University of America Press,</li> <li>STEWART, Cynthia (2008) The Catholic Church: A Brief Popular History 337 pages</li> <li>TAUSCH, Arno, Global Catholicism in the Age of Mass Migration and the Rise of Populism: Comparative Analyses, Based on Recent World Values Survey and European Social Survey Data (24 November 2016). Available at <a rel="nofollow" class="external free" href="https://mpra.ub.uni-muenchen.de/75243/1/MPRA_paper_75243.pdf">https://mpra.ub.uni-muenchen.de/75243/1/MPRA_paper_75243.pdf</a> IDEAS/RePEc, University of Connecticut</li> <li>TAUSCH, Arno, The Effects of 'Nostra Aetate:' Comparative Analyses of Catholic Antisemitism More Than Five Decades after the Second Vatican Council (8 January 2018). Available at or <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a>:<a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.2139%2Fssrn.3098079">10.2139/ssrn.3098079</a>Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:DOI" title="Šablona:DOI">DOI</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“.</li> <li>TAUSCH, Arno, Are Practicing Catholics More Tolerant of Other Religions than the Rest of the World? Comparative Analyses Based on World Values Survey Data (21 November 2017). Available at or <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a>:<a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.2139%2Fssrn.3075315">10.2139/ssrn.3075315</a>Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:DOI" title="Šablona:DOI">DOI</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“.</li> <li>Vatican, Central Statistics Office (2007). Annuario Pontificio (Pontifical Yearbook). Libreria Editrice Vaticana. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-88-209-7908-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-88-209-7908-9">978-88-209-7908-9</a>.</li> <li>VIDMAR, John (2005). The Catholic Church Through the Ages. Paulist Press. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-8091-4234-1" title="Speciální:Zdroje knih/0-8091-4234-1">0-8091-4234-1</a>.</li> <li>WILKEN, Robert (2004). "Christianity". in Hitchcock, Susan Tyler; Esposito, John. Geography of Religion. <a href="/wiki/National_Geographic_Society" title="National Geographic Society">National Geographic Society</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-7922-7317-6" title="Speciální:Zdroje knih/0-7922-7317-6">0-7922-7317-6</a>.</li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Thomas_Woods" title="Thomas Woods">WOODS, Thomas Jr.</a> How the Catholic Church Built Western civilization. [s.l.]: Regnery Publishing, Inc., 2005. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-89526-038-7" title="Speciální:Zdroje knih/0-89526-038-7">0-89526-038-7</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=How+the+Catholic+Church+Built+Western+civilization&rft.isbn=0-89526-038-7&rft.aulast=Woods&rft.aufirst=Thomas+Jr.&rft.pub=Regnery+Publishing%2C+Inc.&rft.date=2005"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“.</li></ul> </div> </div>Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Refend" title="Šablona:Refend">Refend</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Související_články">Související články</h3>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=58" title="Editace sekce: Související články" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=58" title="Editovat zdrojový kód sekce Související články">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a href="/wiki/Antikatolicismus" title="Antikatolicismus">Antikatolicismus</a></li> <li><a href="/wiki/D%C4%9Bjiny_k%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Dějiny křesťanství">Dějiny křesťanství</a></li> <li><a href="/wiki/Katechismus_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve" title="Katechismus katolické církve">Katechismus katolické církve</a></li> <li><a href="/wiki/%C5%98eckokatolick%C3%A9_c%C3%ADrkve" title="Řeckokatolické církve">Řeckokatolické církve</a></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Externí_odkazy">Externí odkazy</h3>[<a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&veaction=edit&section=59" title="Editace sekce: Externí odkazy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&action=edit&section=59" title="Editovat zdrojový kód sekce Externí odkazy">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons"><img alt="Logo Wikimedia Commons" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/12px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="12" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/18px-Commons-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/24px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /></a> Obrázky, zvuky či videa k tématu <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Catholic_Church" class="extiw" title="c:Category:Catholic Church">katolická církev</a> na <a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons">Wikimedia Commons</a> </li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="https://cbk.blob.core.windows.net/cms/ContentItems/28085_28085/zivot-katolicke-cirkve-web.pdf?">Život katolické církve v datech a faktech</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20210127065257/https://cbk.blob.core.windows.net/cms/ContentItems/28085_28085/zivot-katolicke-cirkve-web.pdf">Archivováno</a> 27. 1. 2021 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>.</li></ul> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r23078045">.mw-parser-output .navbox2{box-sizing:border-box;border:1px solid #a2a9b1;width:100%;clear:both;font-size:88%;text-align:center;padding:1px;margin:1em auto 0}.mw-parser-output .navbox2 .navbox2{margin-top:0}.mw-parser-output .navbox2+.navbox2{margin-top:-1px}.mw-parser-output .navbox2-inner,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{width:100%}.mw-parser-output .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-title,.mw-parser-output .navbox2-abovebelow{padding:0.25em 1em;line-height:1.5em;text-align:center}.mw-parser-output th.navbox2-group{white-space:nowrap;text-align:right}.mw-parser-output .navbox2,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{background-color:#fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2-list{line-height:1.5em;border-color:#fdfdfd}.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-abovebelow,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-group,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-image,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-list{border-top:2px solid #fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2 th,.mw-parser-output .navbox2-title{background-color:#e0e0e0}.mw-parser-output .navbox2-abovebelow,.mw-parser-output th.navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{background-color:#e7e7e7}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{font-size:88%}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-abovebelow{background-color:#f0f0f0}.mw-parser-output .navbox2-even{background-color:#f7f7f7}.mw-parser-output .navbox2-odd{background-color:transparent}.mw-parser-output .navbox2 .hlist td dl,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ol,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ul,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist dl,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ol,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ul{padding:0.125em 0}</style><div role="navigation" class="navbox2" aria-labelledby="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q9592#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" style="padding:2px"><table class="nowraplinks hlist navbox2-inner" style="border-spacing:0;background:transparent;color:inherit"><tbody><tr><th id="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q9592#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" scope="row" class="navbox2-group" style="width:1%"><a href="/wiki/Autoritn%C3%AD_kontrola" title="Autoritní kontrola">Autoritní data</a> <a href="https://www.wikidata.org/wiki/Q9592#identifiers" title="Editovat na Wikidatech"><img alt="Editovat na Wikidatech" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/10px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png" decoding="async" width="10" height="10" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/15px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/20px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 2x" data-file-width="20" data-file-height="20" /></a></th><td class="navbox2-list navbox2-odd" style="text-align:left;border-left-width:2px;border-left-style:solid;width:100%;padding:0px"><div style="padding:0em 0.25em"> <ul><li><a href="/wiki/Bibliografie_d%C4%9Bjin_%C4%8Cesk%C3%BDch_zem%C3%AD" title="Bibliografie dějin Českých zemí">Biblio</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://biblio.hiu.cas.cz/records/318063f8-8d50-47f0-98e2-6bb3f7c954b7">318063f8-8d50-47f0-98e2-6bb3f7c954b7</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky" title="Národní knihovna České republiky">NKC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=kn20010710145">kn20010710145</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=ph311258">ph311258</a></li> <li><a href="/wiki/BIBSYS" title="BIBSYS">BIBSYS</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://authority.bibsys.no/authority/rest/authorities/html/90054429">90054429</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C5%A0pan%C4%9Blska" title="Národní knihovna Španělska">BNE</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://catalogo.bne.es/uhtbin/authoritybrowse.cgi?action=display&authority_id=XX244723">XX244723</a></li> <li><a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Francouzská národní knihovna">BNF</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://catalogue.bnf.fr/ark:/12148/cb118691560">cb118691560</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://data.bnf.fr/ark:/12148/cb118691560">(data)</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="https://catalogue.bnf.fr/ark:/12148/cb119345700">cb119345700</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://data.bnf.fr/ark:/12148/cb119345700">(data)</a></li> <li><a href="/wiki/Katalog_jmen_a_n%C3%A1zv%C5%AF_d%C4%9Bl_Katal%C3%A1nska" title="Katalog jmen a názvů děl Katalánska">CANTIC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://cantic.bnc.cat/registre/981058511857506706">981058511857506706</a></li> <li><a href="/wiki/CiNii" title="CiNii">CiNii</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ci.nii.ac.jp/author/DA01157711?l=en">DA01157711</a></li> <li><a href="/wiki/Gemeinsame_Normdatei" title="Gemeinsame Normdatei">GND</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://d-nb.info/gnd/2009545-4">2009545-4</a></li> <li><a href="/wiki/Istituto_centrale_per_il_catalogo_unico_delle_biblioteche_italiane_e_per_le_informazioni_bibliografiche" title="Istituto centrale per il catalogo unico delle biblioteche italiane e per le informazioni bibliografiche">ICCU</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://opac.sbn.it/nome/CFIV009063">CFIV009063</a></li> <li><a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tor_jm%C3%A9na" title="Mezinárodní standardní identifikátor jména">ISNI</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://isni.org/isni/0000000121577632">0000 0001 2157 7632</a></li> <li><a href="/wiki/Library_of_Congress_Control_Number" title="Library of Congress Control Number">LCCN</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.loc.gov/authorities/names/n79041716">n79041716</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.loc.gov/authorities/subjects/sh85021043">sh85021043</a></li> <li><a href="/wiki/Loty%C5%A1sk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Lotyšská národní knihovna">LNB</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://kopkatalogs.lv/F?func=direct&local_base=lnc10&doc_number=000045564&P_CON_LNG=ENG">000045564</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_parlamentn%C3%AD_knihovna_Japonska" title="Národní parlamentní knihovna Japonska">NDL</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.ndl.go.jp/auth/ndlna/00537972">00537972</a></li> <li><a href="/wiki/Australsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Australská národní knihovna">NLA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://nla.gov.au/anbd.aut-an35026602">35026602</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_Izraele" title="Národní knihovna Izraele">NLI</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://olduli.nli.org.il/F/?func=find-b&local_base=NLX10&find_code=UID&request=987007294548605171">987007294548605171</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_a_univerzitn%C3%AD_knihovna_v_Z%C3%A1h%C5%99ebu" title="Národní a univerzitní knihovna v Záhřebu">NSK</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://katalog.nsk.hr/F/?func=direct&doc_number=000038335&local_base=nsk10">000038335</a></li> <li><a href="/wiki/Polsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Polská národní knihovna">PLWABN</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dbn.bn.org.pl/descriptor-details/9810575585705606">9810575585705606</a></li> <li><a href="/wiki/LIBRIS" title="LIBRIS">SELIBR</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://libris.kb.se/auth/127468">127468</a></li> <li><a href="/wiki/SNAC" title="SNAC">SNAC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://snaccooperative.org/ark:/99166/w6m07v80">w6m07v80</a></li> <li><a href="/wiki/Univerzitn%C3%AD_syst%C3%A9m_dokumentace" title="Univerzitní systém dokumentace">SUDOC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idref.fr/026445158">026445158</a></li> <li><a href="/wiki/Union_List_of_Artist_Names" title="Union List of Artist Names">ULAN</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.getty.edu/vow/ULANFullDisplay?find=&role=&nation=&subjectid=500241849">500241849</a></li> <li><a href="/wiki/Vatik%C3%A1nsk%C3%A1_apo%C5%A1tolsk%C3%A1_knihovna" title="Vatikánská apoštolská knihovna">VcBA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://opac.vatlib.it/auth/detail/494_20059">494/20059</a></li> <li><a href="/wiki/Virtual_International_Authority_File" title="Virtual International Authority File">VIAF</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://viaf.org/viaf/130782063">130782063</a></li></ul> </div></td></tr></tbody></table></div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r16915398">.mw-parser-output div/**/#portallinks a{font-weight:bold}</style><div id="portallinks" class="catlinks"><a href="/wiki/Port%C3%A1l:Obsah" title="Portál:Obsah">Portály</a>: <a href="/wiki/Port%C3%A1l:K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Portál:Křesťanství">Křesťanství</a> </div>    </div><noscript><img src="https://login.wikimedia.org/wiki/Special:CentralAutoLogin/start?type=1x1" alt="" width="1" height="1" style="border: none; position: absolute;"></noscript> <div class="printfooter" data-nosnippet="">Citováno z „<a dir="ltr" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Katolická_církev&oldid=24375256">https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Katolická_církev&oldid=24375256</a>“</div></div> <div id="catlinks" class="catlinks" data-mw="interface"><div id="mw-normal-catlinks" class="mw-normal-catlinks"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Kategorie" title="Nápověda:Kategorie">Kategorie</a>: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:Katolictv%C3%AD" title="Kategorie:Katolictví">Katolictví</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Kategorie:Římskokatolická církev">Římskokatolická církev</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Z%C3%A1padn%C3%AD_kultura" title="Kategorie:Západní kultura">Západní kultura</a></li></ul></div><div id="mw-hidden-catlinks" class="mw-hidden-catlinks mw-hidden-cats-hidden">Skryté kategorie: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:Wikidata_maj%C3%AD_jin%C3%BD_%C5%A1t%C3%ADtek" title="Kategorie:Údržba:Wikidata mají jiný štítek">Údržba:Wikidata mají jiný štítek</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:Logo_nen%C3%AD_na_Wikidatech" title="Kategorie:Údržba:Logo není na Wikidatech">Údržba:Logo není na Wikidatech</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_obsahuj%C3%ADc%C3%AD_nedolo%C5%BEen%C3%A1_tvrzen%C3%AD" title="Kategorie:Údržba:Články obsahující nedoložená tvrzení">Údržba:Články obsahující nedoložená tvrzení</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_p%C5%99elo%C5%BEen%C3%A9_z_enwiki" title="Kategorie:Monitoring:Články přeložené z enwiki">Monitoring:Články přeložené z enwiki</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_do%C4%8Dasn%C4%9B_pou%C5%BEitou_%C5%A1ablonou" title="Kategorie:Údržba:Články s dočasně použitou šablonou">Údržba:Články s dočasně použitou šablonou</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_Biblio" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem Biblio">Monitoring:Články s identifikátorem Biblio</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NKC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NKC">Monitoring:Články s identifikátorem NKC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BIBSYS" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BIBSYS">Monitoring:Články s identifikátorem BIBSYS</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BNE" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BNE">Monitoring:Články s identifikátorem BNE</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BNF" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BNF">Monitoring:Články s identifikátorem BNF</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_CANTIC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem CANTIC">Monitoring:Články s identifikátorem CANTIC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_CINII" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem CINII">Monitoring:Články s identifikátorem CINII</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_GND" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem GND">Monitoring:Články s identifikátorem GND</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_ICCU" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem ICCU">Monitoring:Články s identifikátorem ICCU</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_ISNI" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem ISNI">Monitoring:Články s identifikátorem ISNI</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_LCCN" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem LCCN">Monitoring:Články s identifikátorem LCCN</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_LNB" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem LNB">Monitoring:Články s identifikátorem LNB</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NDL" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NDL">Monitoring:Články s identifikátorem NDL</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLA" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLA">Monitoring:Články s identifikátorem NLA</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLI" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLI">Monitoring:Články s identifikátorem NLI</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NSK" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NSK">Monitoring:Články s identifikátorem NSK</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_PLWABN" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem PLWABN">Monitoring:Články s identifikátorem PLWABN</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_SELIBR" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem SELIBR">Monitoring:Články s identifikátorem SELIBR</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_SNAC-ID" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem SNAC-ID">Monitoring:Články s identifikátorem SNAC-ID</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_SUDOC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC">Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_ULAN" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem ULAN">Monitoring:Články s identifikátorem ULAN</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_VcBA" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem VcBA">Monitoring:Články s identifikátorem VcBA</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_VIAF" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem VIAF">Monitoring:Články s identifikátorem VIAF</a></li></ul></div></div> </div> </main> </div> <div class="mw-footer-container"> <footer id="footer" class="mw-footer" > <ul id="footer-info"> <li id="footer-info-lastmod"> Stránka byla naposledy editována 8. 11. 2024 v 21:14.</li> <li id="footer-info-copyright">Text je dostupný pod <a rel="nofollow" class="external text" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs">licencí Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci</a>, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce <a class="external text" href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs">Podmínky užití</a>.</li> </ul> <ul id="footer-places"> <li id="footer-places-privacy"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Privacy_policy">Ochrana osobních údajů</a></li> <li id="footer-places-about"><a href="/wiki/Wikipedie">O Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-disclaimers"><a href="/wiki/Wikipedie:Vylou%C4%8Den%C3%AD_odpov%C4%9Bdnosti">Vyloučení odpovědnosti</a></li> <li id="footer-places-contact"><a href="//cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Kontakt">Kontaktujte Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-wm-codeofconduct"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct">Kodex chování</a></li> <li id="footer-places-developers"><a href="https://developer.wikimedia.org">Vývojáři</a></li> <li id="footer-places-statslink"><a href="https://stats.wikimedia.org/#/cs.wikipedia.org">Statistiky</a></li> <li id="footer-places-cookiestatement"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Cookie_statement">Prohlášení o cookies</a></li> <li id="footer-places-mobileview"><a href="//cs.m.wikipedia.org/w/index.php?title=Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev&mobileaction=toggle_view_mobile" class="noprint stopMobileRedirectToggle">Mobilní verze</a></li> </ul> <ul id="footer-icons" class="noprint"> <li id="footer-copyrightico"><a href="https://wikimediafoundation.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/static/images/footer/wikimedia-button.svg" width="84" height="29" alt="Wikimedia Foundation" loading="lazy"></a></li> <li id="footer-poweredbyico"><a href="https://www.mediawiki.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/w/resources/assets/poweredby_mediawiki.svg" alt="Powered by MediaWiki" width="88" height="31" loading="lazy"></a></li> </ul> </footer> </div> </div> </div> <div class="vector-settings" id="p-dock-bottom"> <ul></ul> </div><script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.config.set({"wgHostname":"mw-web.codfw.main-f69cdc8f6-x4q2f","wgBackendResponseTime":278,"wgPageParseReport":{"limitreport":{"cputime":"1.763","walltime":"2.008","ppvisitednodes":{"value":30628,"limit":1000000},"postexpandincludesize":{"value":846257,"limit":2097152},"templateargumentsize":{"value":260162,"limit":2097152},"expansiondepth":{"value":25,"limit":100},"expensivefunctioncount":{"value":24,"limit":500},"unstrip-depth":{"value":0,"limit":20},"unstrip-size":{"value":543679,"limit":5000000},"entityaccesscount":{"value":1,"limit":400},"timingprofile":["100.00% 1442.246 1 -total"," 19.38% 279.529 243 Šablona:Citace_elektronické_monografie"," 10.77% 155.287 1 Šablona:Infobox_-_organizace"," 10.37% 149.504 1 Šablona:Infobox"," 9.01% 130.000 96 Šablona:Citace_monografie"," 7.82% 112.783 3 Šablona:Sloupce"," 7.44% 107.339 46 Šablona:Zleva"," 5.19% 74.909 1 Šablona:Autoritní_data"," 2.66% 38.372 2 Šablona:Obrázek_z_WD"," 2.54% 36.626 1 Šablona:Překlad"]},"scribunto":{"limitreport-timeusage":{"value":"0.525","limit":"10.000"},"limitreport-memusage":{"value":3689093,"limit":52428800}},"cachereport":{"origin":"mw-web.codfw.main-568dbbbfd9-p2ldp","timestamp":"20241111004322","ttl":2592000,"transientcontent":false}}});});</script> <script type="application/ld+json">{"@context":"https:\/\/schema.org","@type":"Article","name":"Katolick\u00e1 c\u00edrkev","url":"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev","sameAs":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q9592","mainEntity":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q9592","author":{"@type":"Organization","name":"P\u0159isp\u011bvatel\u00e9 projekt\u016f Wikimedia"},"publisher":{"@type":"Organization","name":"nadace Wikimedia","logo":{"@type":"ImageObject","url":"https:\/\/www.wikimedia.org\/static\/images\/wmf-hor-googpub.png"}},"datePublished":"2004-12-18T15:13:09Z","dateModified":"2024-11-08T20:14:44Z","image":"https:\/\/upload.wikimedia.org\/wikipedia\/commons\/0\/0e\/Saint_Peter%27s_Basilica_facade%2C_Rome%2C_Italy.jpg","headline":"spole\u010denstv\u00ed \u0159\u00edmskokatolick\u00e9 c\u00edrkve a 23 v\u00fdchodn\u00edch katolick\u00fdch c\u00edrkv\u00ed"}</script> </body> </html>