CINXE.COM

<!DOCTYPE html> <html class="client-nojs vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available" lang="cs" dir="ltr"> <head> <meta charset="UTF-8"> <title>Turecko – Wikipedie</title> <script>(function(){var className="client-js vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available";var cookie=document.cookie.match(/(?:^|; )cswikimwclientpreferences=([^;]+)/);if(cookie){cookie[1].split('%2C').forEach(function(pref){className=className.replace(new RegExp('(^| )'+pref.replace(/-clientpref-\w+$|[^\w-]+/g,'')+'-clientpref-\\w+( |$)'),'$1'+pref+'$2');});}document.documentElement.className=className;}());RLCONF={"wgBreakFrames":false,"wgSeparatorTransformTable":[",\t."," \t,"],"wgDigitTransformTable":["",""], "wgDefaultDateFormat":"ČSN basic dt","wgMonthNames":["","leden","únor","březen","duben","květen","červen","červenec","srpen","září","říjen","listopad","prosinec"],"wgRequestId":"2303b16f-b82f-435c-a9e2-b7c0c96e5863","wgCanonicalNamespace":"","wgCanonicalSpecialPageName":false,"wgNamespaceNumber":0,"wgPageName":"Turecko","wgTitle":"Turecko","wgCurRevisionId":24348454,"wgRevisionId":24348454,"wgArticleId":3669,"wgIsArticle":true,"wgIsRedirect":false,"wgAction":"view","wgUserName":null,"wgUserGroups":["*"],"wgCategories":["Údržba:Články s dočasně použitou šablonou","Monitoring:Články s výpočty","Údržba:Články s neúplným infoboxem stát","Údržba:Články k aktualizaci","Monitoring:Články přeložené z enwiki","Monitoring:Články s identifikátorem Biblio","Monitoring:Články s identifikátorem NKC","Monitoring:Články s identifikátorem BNE","Monitoring:Články s identifikátorem BNF","Monitoring:Články s identifikátorem CINII", "Monitoring:Články s identifikátorem GND","Monitoring:Články s identifikátorem HDS","Monitoring:Články s identifikátorem ISNI","Monitoring:Články s identifikátorem KulturNav","Monitoring:Články s identifikátorem LCCN","Monitoring:Články s identifikátorem LNB","Monitoring:Články s identifikátorem MusicBrainz oblast","Monitoring:Články s identifikátorem NARA","Monitoring:Články s identifikátorem NDL","Monitoring:Články s identifikátorem NLA","Monitoring:Články s identifikátorem NLI","Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC","Monitoring:Články s identifikátorem TDVİA","Monitoring:Články s identifikátorem UKPARL","Monitoring:Články s identifikátorem VIAF","Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities","Turecko","Státy NATO","Státy Unie pro Středomoří","Republiky","Státy a území vzniklé roku 1923","Jihovýchodoevropské státy","Balkánské státy","Státy Asie","Státy Evropy","Transkontinentální státy"], "wgPageViewLanguage":"cs","wgPageContentLanguage":"cs","wgPageContentModel":"wikitext","wgRelevantPageName":"Turecko","wgRelevantArticleId":3669,"wgIsProbablyEditable":true,"wgRelevantPageIsProbablyEditable":true,"wgRestrictionEdit":[],"wgRestrictionMove":[],"wgNoticeProject":"wikipedia","wgCiteReferencePreviewsActive":false,"wgMediaViewerOnClick":true,"wgMediaViewerEnabledByDefault":true,"wgPopupsFlags":0,"wgVisualEditor":{"pageLanguageCode":"cs","pageLanguageDir":"ltr","pageVariantFallbacks":"cs"},"wgMFDisplayWikibaseDescriptions":{"search":true,"watchlist":true,"tagline":true,"nearby":true},"wgWMESchemaEditAttemptStepOversample":false,"wgWMEPageLength":200000,"wgCoordinates":{"lat":39,"lon":36},"wgRelatedArticlesCompat":[],"wgCentralAuthMobileDomain":false,"wgEditSubmitButtonLabelPublish":true,"wgULSPosition":"interlanguage","wgULSisCompactLinksEnabled":false,"wgVector2022LanguageInHeader":true,"wgULSisLanguageSelectorEmpty":false,"wgWikibaseItemId":"Q43", "wgCheckUserClientHintsHeadersJsApi":["brands","architecture","bitness","fullVersionList","mobile","model","platform","platformVersion"],"GEHomepageSuggestedEditsEnableTopics":true,"wgGETopicsMatchModeEnabled":true,"wgGEStructuredTaskRejectionReasonTextInputEnabled":false,"wgGELevelingUpEnabledForUser":false};RLSTATE={"ext.globalCssJs.user.styles":"ready","site.styles":"ready","user.styles":"ready","ext.globalCssJs.user":"ready","user":"ready","user.options":"loading","ext.cite.styles":"ready","ext.tmh.player.styles":"ready","skins.vector.search.codex.styles":"ready","skins.vector.styles":"ready","skins.vector.icons":"ready","jquery.makeCollapsible.styles":"ready","ext.wikimediamessages.styles":"ready","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript":"ready","ext.uls.interlanguage":"ready","wikibase.client.init":"ready","ext.wikimediaBadges":"ready"};RLPAGEMODULES=["ext.cite.ux-enhancements","ext.tmh.player","mediawiki.page.media","site","mediawiki.page.ready","jquery.makeCollapsible", "mediawiki.toc","skins.vector.js","ext.centralNotice.geoIP","ext.centralNotice.startUp","ext.gadget.WikiMiniAtlas","ext.gadget.OSMmapa","ext.gadget.direct-links-to-commons","ext.gadget.ReferenceTooltips","ext.gadget.courses","ext.urlShortener.toolbar","ext.centralauth.centralautologin","mmv.bootstrap","ext.popups","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.init","ext.visualEditor.targetLoader","ext.echo.centralauth","ext.eventLogging","ext.wikimediaEvents","ext.navigationTiming","ext.uls.interface","ext.cx.eventlogging.campaigns","ext.cx.uls.quick.actions","wikibase.client.vector-2022","ext.checkUser.clientHints","ext.growthExperiments.SuggestedEditSession","wikibase.sidebar.tracking"];</script> <script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.loader.impl(function(){return["user.options@12s5i",function($,jQuery,require,module){mw.user.tokens.set({"patrolToken":"+\\","watchToken":"+\\","csrfToken":"+\\"}); }];});});</script> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=ext.cite.styles%7Cext.tmh.player.styles%7Cext.uls.interlanguage%7Cext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript%7Cext.wikimediaBadges%7Cext.wikimediamessages.styles%7Cjquery.makeCollapsible.styles%7Cskins.vector.icons%2Cstyles%7Cskins.vector.search.codex.styles%7Cwikibase.client.init&only=styles&skin=vector-2022"> <script async="" src="/w/load.php?lang=cs&modules=startup&only=scripts&raw=1&skin=vector-2022"></script> <meta name="ResourceLoaderDynamicStyles" content=""> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=site.styles&only=styles&skin=vector-2022"> <meta name="generator" content="MediaWiki 1.44.0-wmf.5"> <meta name="referrer" content="origin"> <meta name="referrer" content="origin-when-cross-origin"> <meta name="robots" content="max-image-preview:standard"> <meta name="format-detection" content="telephone=no"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Flag_of_Turkey.svg/1200px-Flag_of_Turkey.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="1200"> <meta property="og:image:height" content="800"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Flag_of_Turkey.svg/800px-Flag_of_Turkey.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="800"> <meta property="og:image:height" content="533"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Flag_of_Turkey.svg/640px-Flag_of_Turkey.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="640"> <meta property="og:image:height" content="427"> <meta name="viewport" content="width=1120"> <meta property="og:title" content="Turecko – Wikipedie"> <meta property="og:type" content="website"> <link rel="preconnect" href="//upload.wikimedia.org"> <link rel="alternate" media="only screen and (max-width: 640px)" href="//cs.m.wikipedia.org/wiki/Turecko"> <link rel="alternate" type="application/x-wiki" title="Editovat" href="/w/index.php?title=Turecko&action=edit"> <link rel="apple-touch-icon" href="/static/apple-touch/wikipedia.png"> <link rel="icon" href="/static/favicon/wikipedia.ico"> <link rel="search" type="application/opensearchdescription+xml" href="/w/rest.php/v1/search" title="Wikipedie (cs)"> <link rel="EditURI" type="application/rsd+xml" href="//cs.wikipedia.org/w/api.php?action=rsd"> <link rel="canonical" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Turecko"> <link rel="license" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs"> <link rel="alternate" type="application/atom+xml" title="Atom kanál Wikipedie." href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny&feed=atom"> <link rel="dns-prefetch" href="//meta.wikimedia.org" /> <link rel="dns-prefetch" href="//login.wikimedia.org"> </head> <body class="skin--responsive skin-vector skin-vector-search-vue mediawiki ltr sitedir-ltr mw-hide-empty-elt ns-0 ns-subject mw-editable page-Turecko rootpage-Turecko skin-vector-2022 action-view"><a class="mw-jump-link" href="#bodyContent">Přeskočit na obsah</a> <div class="vector-header-container"> <header class="vector-header mw-header"> <div class="vector-header-start"> <nav class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown vector-main-menu-dropdown vector-button-flush-left vector-button-flush-right" > <input type="checkbox" id="vector-main-menu-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Hlavní menu" > <label id="vector-main-menu-dropdown-label" for="vector-main-menu-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Hlavní menu </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-main-menu-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-main-menu" class="vector-main-menu vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-main-menu-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="main-menu-pinned" data-pinnable-element-id="vector-main-menu" data-pinned-container-id="vector-main-menu-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-main-menu-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Hlavní menu</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-navigation" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-navigation" > <div class="vector-menu-heading"> Navigace </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="n-mainpage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" title="Navštívit Hlavní stranu [z]" accesskey="z">Hlavní strana</a></li><li id="n-help" class="mw-list-item"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah" title="Místo, kde najdete pomoc">Nápověda</a></li><li id="n-helpdesk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pot%C5%99ebuji_pomoc" title="Pokud si nevíte rady, zeptejte se ostatních">Potřebuji pomoc</a></li><li id="n-featuredcontent" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Nejlep%C5%A1%C3%AD_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Přehled článků, které jsou považovány za nejlepší na české Wikipedii">Nejlepší články</a></li><li id="n-randompage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:N%C3%A1hodn%C3%A1_str%C3%A1nka" title="Přejít na náhodně vybranou stránku [x]" accesskey="x">Náhodný článek</a></li><li id="n-recentchanges" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny" title="Seznam posledních změn na této wiki [r]" accesskey="r">Poslední změny</a></li><li id="n-portal" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Port%C3%A1l_Wikipedie" title="O projektu, jak můžete pomoci, kde hledat">Komunitní portál</a></li><li id="n-villagepump" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pod_l%C3%ADpou" title="Hlavní diskusní fórum">Pod lípou</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> <a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" class="mw-logo"> <img class="mw-logo-icon" src="/static/images/icons/wikipedia.png" alt="" aria-hidden="true" height="50" width="50"> <img class="mw-logo-wordmark" alt="Wikipedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-wordmark-cs.svg" style="width: 7.5em; height: 1.1875em;"> <img class="mw-logo-tagline" alt="Wikipedie: Otevřená encyklopedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-tagline-cs.svg" width="118" height="13" style="width: 7.375em; height: 0.8125em;"> </a> </div> <div class="vector-header-end"> <div id="p-search" role="search" class="vector-search-box-vue vector-search-box-collapses vector-search-box-show-thumbnail vector-search-box-auto-expand-width vector-search-box"> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only search-toggle" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f"> Hledání </a> <div class="vector-typeahead-search-container"> <div class="cdx-typeahead-search cdx-typeahead-search--show-thumbnail cdx-typeahead-search--auto-expand-width"> <form action="/w/index.php" id="searchform" class="cdx-search-input cdx-search-input--has-end-button"> <div id="simpleSearch" class="cdx-search-input__input-wrapper" data-search-loc="header-moved"> <div class="cdx-text-input cdx-text-input--has-start-icon"> <input class="cdx-text-input__input" type="search" name="search" placeholder="Hledat na Wikipedii" aria-label="Hledat na Wikipedii" autocapitalize="sentences" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f" id="searchInput" > </div> <input type="hidden" name="title" value="Speciální:Hledání"> </div> <button class="cdx-button cdx-search-input__end-button">Hledat</button> </form> </div> </div> </div> <nav class="vector-user-links vector-user-links-wide" aria-label="Osobní nástroje"> <div class="vector-user-links-main"> <div id="p-vector-user-menu-preferences" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-userpage" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown " title="Změnit vzhled velikosti písma, šířky stránky a barvy" > <input type="checkbox" id="vector-appearance-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Vzhled" > <label id="vector-appearance-dropdown-label" for="vector-appearance-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Vzhled </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-appearance-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <div id="p-vector-user-menu-notifications" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-overflow" class="vector-menu mw-portlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs" class="">Podpořte Wikipedii</a> </li> <li id="pt-createaccount-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Turecko" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné" class="">Vytvoření účtu</a> </li> <li id="pt-login-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Turecko" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o" class="">Přihlášení</a> </li> </ul> </div> </div> </div> <div id="vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown vector-user-menu vector-button-flush-right vector-user-menu-logged-out" title="Další možnosti" > <input type="checkbox" id="vector-user-links-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Osobní nástroje" > <label id="vector-user-links-dropdown-label" for="vector-user-links-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Osobní nástroje </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-personal" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-personal user-links-collapsible-item" title="Uživatelské menu" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs">Podpořte Wikipedii</a></li><li id="pt-createaccount" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Turecko" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné"> Vytvoření účtu</a></li><li id="pt-login" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Turecko" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o"> Přihlášení</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-user-menu-anon-editor" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-user-menu-anon-editor" > <div class="vector-menu-heading"> Stránky pro odhlášené editory <a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:%C3%9Avod" aria-label="Více informací o editování">dozvědět se více</a> </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-anoncontribs" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_p%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky" title="Seznam editací provedených z této IP adresy [y]" accesskey="y">Příspěvky</a></li><li id="pt-anontalk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_diskuse" title="Diskuse o editacích provedených z této IP adresy [n]" accesskey="n">Diskuse</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </header> </div> <div class="mw-page-container"> <div class="mw-page-container-inner"> <div class="vector-sitenotice-container"> <div id="siteNotice"></div> </div> <div class="vector-column-start"> <div class="vector-main-menu-container"> <div id="mw-navigation"> <nav id="mw-panel" class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> </div> </div> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav id="mw-panel-toc" aria-label="Obsah" data-event-name="ui.sidebar-toc" class="mw-table-of-contents-container vector-toc-landmark"> <div id="vector-toc-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-toc" class="vector-toc vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-toc-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="toc-pinned" data-pinnable-element-id="vector-toc" > <h2 class="vector-pinnable-header-label">Obsah</h2> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.unpin">skrýt</button> </div> <ul class="vector-toc-contents" id="mw-panel-toc-list"> <li id="toc-mw-content-text" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a href="#" class="vector-toc-link"> <div class="vector-toc-text">(úvod)</div> </a> </li> <li id="toc-Název" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Název"> <div class="vector-toc-text"> 1 Název </div> </a> <ul id="toc-Název-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Dějiny" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Dějiny"> <div class="vector-toc-text"> 2 Dějiny </div> </a> <ul id="toc-Dějiny-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Státní_symboly" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Státní_symboly"> <div class="vector-toc-text"> 3 Státní symboly </div> </a> <button aria-controls="toc-Státní_symboly-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Státní symboly </button> <ul id="toc-Státní_symboly-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Vlajka" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Vlajka"> <div class="vector-toc-text"> 3.1 Vlajka </div> </a> <ul id="toc-Vlajka-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Hymna" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Hymna"> <div class="vector-toc-text"> 3.2 Hymna </div> </a> <ul id="toc-Hymna-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Geografie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Geografie"> <div class="vector-toc-text"> 4 Geografie </div> </a> <button aria-controls="toc-Geografie-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Geografie </button> <ul id="toc-Geografie-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Podnebí" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Podnebí"> <div class="vector-toc-text"> 4.1 Podnebí </div> </a> <ul id="toc-Podnebí-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Administrativní_systém" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Administrativní_systém"> <div class="vector-toc-text"> 5 Administrativní systém </div> </a> <ul id="toc-Administrativní_systém-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Vláda_a_politika" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Vláda_a_politika"> <div class="vector-toc-text"> 6 Vláda a politika </div> </a> <button aria-controls="toc-Vláda_a_politika-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Vláda a politika </button> <ul id="toc-Vláda_a_politika-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Lidská_práva" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Lidská_práva"> <div class="vector-toc-text"> 6.1 Lidská práva </div> </a> <ul id="toc-Lidská_práva-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Zahraniční_vztahy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Zahraniční_vztahy"> <div class="vector-toc-text"> 6.2 Zahraniční vztahy </div> </a> <ul id="toc-Zahraniční_vztahy-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Vztahy_s_Českem_a_Československem" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Vztahy_s_Českem_a_Československem"> <div class="vector-toc-text"> 6.2.1 Vztahy s Českem a Československem </div> </a> <ul id="toc-Vztahy_s_Českem_a_Československem-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Turecko_a_Evropská_unie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Turecko_a_Evropská_unie"> <div class="vector-toc-text"> 6.2.2 Turecko a Evropská unie </div> </a> <ul id="toc-Turecko_a_Evropská_unie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Ozbrojené_síly" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Ozbrojené_síly"> <div class="vector-toc-text"> 6.3 Ozbrojené síly </div> </a> <ul id="toc-Ozbrojené_síly-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Ekonomika" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Ekonomika"> <div class="vector-toc-text"> 7 Ekonomika </div> </a> <button aria-controls="toc-Ekonomika-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Ekonomika </button> <ul id="toc-Ekonomika-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Všeobecné_údaje" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Všeobecné_údaje"> <div class="vector-toc-text"> 7.1 Všeobecné údaje </div> </a> <ul id="toc-Všeobecné_údaje-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Zemědělství" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Zemědělství"> <div class="vector-toc-text"> 7.2 Zemědělství </div> </a> <ul id="toc-Zemědělství-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Průmysl" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Průmysl"> <div class="vector-toc-text"> 7.3 Průmysl </div> </a> <ul id="toc-Průmysl-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Služby" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Služby"> <div class="vector-toc-text"> 7.4 Služby </div> </a> <ul id="toc-Služby-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Infrastruktura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Infrastruktura"> <div class="vector-toc-text"> 7.5 Infrastruktura </div> </a> <ul id="toc-Infrastruktura-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Energetika" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Energetika"> <div class="vector-toc-text"> 7.6 Energetika </div> </a> <ul id="toc-Energetika-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Demografie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Demografie"> <div class="vector-toc-text"> 8 Demografie </div> </a> <button aria-controls="toc-Demografie-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Demografie </button> <ul id="toc-Demografie-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Etnické_skupiny" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Etnické_skupiny"> <div class="vector-toc-text"> 8.1 Etnické skupiny </div> </a> <ul id="toc-Etnické_skupiny-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Náboženství" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Náboženství"> <div class="vector-toc-text"> 8.2 Náboženství </div> </a> <ul id="toc-Náboženství-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Kultura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Kultura"> <div class="vector-toc-text"> 9 Kultura </div> </a> <button aria-controls="toc-Kultura-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Kultura </button> <ul id="toc-Kultura-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Turecká_kuchyně" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Turecká_kuchyně"> <div class="vector-toc-text"> 9.1 Turecká kuchyně </div> </a> <ul id="toc-Turecká_kuchyně-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Sport" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Sport"> <div class="vector-toc-text"> 10 Sport </div> </a> <ul id="toc-Sport-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Věda" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Věda"> <div class="vector-toc-text"> 11 Věda </div> </a> <ul id="toc-Věda-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Odkazy"> <div class="vector-toc-text"> 12 Odkazy </div> </a> <button aria-controls="toc-Odkazy-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Odkazy </button> <ul id="toc-Odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Poznámky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Poznámky"> <div class="vector-toc-text"> 12.1 Poznámky </div> </a> <ul id="toc-Poznámky-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Reference" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Reference"> <div class="vector-toc-text"> 12.2 Reference </div> </a> <ul id="toc-Reference-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Literatura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Literatura"> <div class="vector-toc-text"> 12.3 Literatura </div> </a> <ul id="toc-Literatura-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Související_články" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Související_články"> <div class="vector-toc-text"> 12.4 Související články </div> </a> <ul id="toc-Související_články-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Externí_odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Externí_odkazy"> <div class="vector-toc-text"> 12.5 Externí odkazy </div> </a> <ul id="toc-Externí_odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </div> </div> </nav> </div> </div> <div class="mw-content-container"> <main id="content" class="mw-body"> <header class="mw-body-header vector-page-titlebar"> <nav aria-label="Obsah" class="vector-toc-landmark"> <div id="vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown vector-page-titlebar-toc vector-button-flush-left" > <input type="checkbox" id="vector-page-titlebar-toc-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Přepnout obsah" > <label id="vector-page-titlebar-toc-label" for="vector-page-titlebar-toc-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Přepnout obsah </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-titlebar-toc-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <h1 id="firstHeading" class="firstHeading mw-first-heading">Turecko</h1> <div id="p-lang-btn" class="vector-dropdown mw-portlet mw-portlet-lang" > <input type="checkbox" id="p-lang-btn-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-p-lang-btn" class="vector-dropdown-checkbox mw-interlanguage-selector" aria-label="Přejděte k článku v jiném jazyce. Je dostupný v 330 jazycích" > <label id="p-lang-btn-label" for="p-lang-btn-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--action-progressive mw-portlet-lang-heading-330" aria-hidden="true" > 330 jazyků </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="interlanguage-link interwiki-ab mw-list-item"><a href="https://ab.wikipedia.org/wiki/%D2%AC%D1%8B%D1%80%D2%9B%D3%99%D1%82%D3%99%D1%8B%D0%BB%D0%B0" title="Ҭырқәтәыла – abcházština" lang="ab" hreflang="ab" data-title="Ҭырқәтәыла" data-language-autonym="Аԥсшәа" data-language-local-name="abcházština" class="interlanguage-link-target">Аԥсшәа</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ace mw-list-item"><a href="https://ace.wikipedia.org/wiki/Turuki" title="Turuki – acehština" lang="ace" hreflang="ace" data-title="Turuki" data-language-autonym="Acèh" data-language-local-name="acehština" class="interlanguage-link-target">Acèh</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ady mw-list-item"><a href="https://ady.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D1%8B%D1%80%D0%BA%D1%83%D0%B5" title="Тыркуе – adygejština" lang="ady" hreflang="ady" data-title="Тыркуе" data-language-autonym="Адыгабзэ" data-language-local-name="adygejština" class="interlanguage-link-target">Адыгабзэ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-af mw-list-item"><a href="https://af.wikipedia.org/wiki/Turkye" title="Turkye – afrikánština" lang="af" hreflang="af" data-title="Turkye" data-language-autonym="Afrikaans" data-language-local-name="afrikánština" class="interlanguage-link-target">Afrikaans</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-als mw-list-item"><a href="https://als.wikipedia.org/wiki/T%C3%BCrkei" title="Türkei – němčina (Švýcarsko)" lang="gsw" hreflang="gsw" data-title="Türkei" data-language-autonym="Alemannisch" data-language-local-name="němčina (Švýcarsko)" class="interlanguage-link-target">Alemannisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-alt mw-list-item"><a href="https://alt.wikipedia.org/wiki/T%C3%BCrkiye" title="Türkiye – altajština (jižní)" lang="alt" hreflang="alt" data-title="Türkiye" data-language-autonym="Алтай тил" data-language-local-name="altajština (jižní)" class="interlanguage-link-target">Алтай тил</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-am mw-list-item"><a href="https://am.wikipedia.org/wiki/%E1%89%B1%E1%88%AD%E1%8A%AD" title="ቱርክ – amharština" lang="am" hreflang="am" data-title="ቱርክ" data-language-autonym="አማርኛ" data-language-local-name="amharština" class="interlanguage-link-target">አማርኛ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ami mw-list-item"><a href="https://ami.wikipedia.org/wiki/Turkey" title="Turkey – Amis" lang="ami" hreflang="ami" data-title="Turkey" data-language-autonym="Pangcah" data-language-local-name="Amis" class="interlanguage-link-target">Pangcah</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-an mw-list-item"><a href="https://an.wikipedia.org/wiki/Turqu%C3%ADa" title="Turquía – aragonština" lang="an" hreflang="an" data-title="Turquía" data-language-autonym="Aragonés" data-language-local-name="aragonština" class="interlanguage-link-target">Aragonés</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ang mw-list-item"><a href="https://ang.wikipedia.org/wiki/Tyrcland" title="Tyrcland – staroangličtina" lang="ang" hreflang="ang" data-title="Tyrcland" data-language-autonym="Ænglisc" data-language-local-name="staroangličtina" class="interlanguage-link-target">Ænglisc</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ann mw-list-item"><a href="https://ann.wikipedia.org/wiki/T%C3%BCrkiye" title="Türkiye – obolo" lang="ann" hreflang="ann" data-title="Türkiye" data-language-autonym="Obolo" data-language-local-name="obolo" class="interlanguage-link-target">Obolo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-anp mw-list-item"><a href="https://anp.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A4%E0%A5%81%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%80" title="तुर्की – angika" lang="anp" hreflang="anp" data-title="तुर्की" data-language-autonym="अंगिका" data-language-local-name="angika" class="interlanguage-link-target">अंगिका</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ar badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://ar.wikipedia.org/wiki/%D8%AA%D8%B1%D9%83%D9%8A%D8%A7" title="تركيا – arabština" lang="ar" hreflang="ar" data-title="تركيا" data-language-autonym="العربية" data-language-local-name="arabština" class="interlanguage-link-target">العربية</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-arc mw-list-item"><a href="https://arc.wikipedia.org/wiki/%DC%9B%DC%98%DC%AA%DC%A9%DC%9D%DC%90" title="ܛܘܪܩܝܐ – aramejština" lang="arc" hreflang="arc" data-title="ܛܘܪܩܝܐ" data-language-autonym="ܐܪܡܝܐ" data-language-local-name="aramejština" class="interlanguage-link-target">ܐܪܡܝܐ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ary mw-list-item"><a href="https://ary.wikipedia.org/wiki/%D8%AA%D8%B1%D9%83%D9%8A%D8%A7" title="تركيا – arabština (marocká)" lang="ary" hreflang="ary" data-title="تركيا" data-language-autonym="الدارجة" data-language-local-name="arabština (marocká)" class="interlanguage-link-target">الدارجة</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-arz mw-list-item"><a href="https://arz.wikipedia.org/wiki/%D8%AA%D9%88%D8%B1%D9%83%D9%8A%D8%A7" title="توركيا – arabština (egyptská)" lang="arz" hreflang="arz" data-title="توركيا" data-language-autonym="مصرى" data-language-local-name="arabština (egyptská)" class="interlanguage-link-target">مصرى</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-as mw-list-item"><a href="https://as.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%A4%E0%A7%81%E0%A7%B0%E0%A6%B8%E0%A7%8D%E0%A6%95" title="তুৰস্ক – ásámština" lang="as" hreflang="as" data-title="তুৰস্ক" data-language-autonym="অসমীয়া" data-language-local-name="ásámština" class="interlanguage-link-target">অসমীয়া</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ast mw-list-item"><a href="https://ast.wikipedia.org/wiki/Turqu%C3%ADa" title="Turquía – asturština" lang="ast" hreflang="ast" data-title="Turquía" data-language-autonym="Asturianu" data-language-local-name="asturština" class="interlanguage-link-target">Asturianu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-atj mw-list-item"><a href="https://atj.wikipedia.org/wiki/Turkia" title="Turkia – atikamekština" lang="atj" hreflang="atj" data-title="Turkia" data-language-autonym="Atikamekw" data-language-local-name="atikamekština" class="interlanguage-link-target">Atikamekw</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-av mw-list-item"><a href="https://av.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D1%83%D1%80%D0%BA%D0%B8%D1%8F" title="Туркия – avarština" lang="av" hreflang="av" data-title="Туркия" data-language-autonym="Авар" data-language-local-name="avarština" class="interlanguage-link-target">Авар</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-avk mw-list-item"><a href="https://avk.wikipedia.org/wiki/Turka" title="Turka – kotava" lang="avk" hreflang="avk" data-title="Turka" data-language-autonym="Kotava" data-language-local-name="kotava" class="interlanguage-link-target">Kotava</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-awa mw-list-item"><a href="https://awa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A4%E0%A5%81%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%80" title="तुर्की – awadhština" lang="awa" hreflang="awa" data-title="तुर्की" data-language-autonym="अवधी" data-language-local-name="awadhština" class="interlanguage-link-target">अवधी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ay mw-list-item"><a href="https://ay.wikipedia.org/wiki/Turkiya" title="Turkiya – ajmarština" lang="ay" hreflang="ay" data-title="Turkiya" data-language-autonym="Aymar aru" data-language-local-name="ajmarština" class="interlanguage-link-target">Aymar aru</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-az mw-list-item"><a href="https://az.wikipedia.org/wiki/T%C3%BCrkiy%C9%99" title="Türkiyə – ázerbájdžánština" lang="az" hreflang="az" data-title="Türkiyə" data-language-autonym="Azərbaycanca" data-language-local-name="ázerbájdžánština" class="interlanguage-link-target">Azərbaycanca</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-azb mw-list-item"><a href="https://azb.wikipedia.org/wiki/%D8%AA%D9%88%D8%B1%DA%A9%DB%8C%D9%87" title="تورکیه – South Azerbaijani" lang="azb" hreflang="azb" data-title="تورکیه" data-language-autonym="تۆرکجه" data-language-local-name="South Azerbaijani" class="interlanguage-link-target">تۆرکجه</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ba mw-list-item"><a href="https://ba.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D3%A9%D1%80%D0%BA%D0%B8%D3%99" title="Төркиә – baškirština" lang="ba" hreflang="ba" data-title="Төркиә" data-language-autonym="Башҡортса" data-language-local-name="baškirština" class="interlanguage-link-target">Башҡортса</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ban mw-list-item"><a href="https://ban.wikipedia.org/wiki/Turki" title="Turki – balijština" lang="ban" hreflang="ban" data-title="Turki" data-language-autonym="Basa Bali" data-language-local-name="balijština" class="interlanguage-link-target">Basa Bali</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bar mw-list-item"><a href="https://bar.wikipedia.org/wiki/Tiakei" title="Tiakei – bavorština" lang="bar" hreflang="bar" data-title="Tiakei" data-language-autonym="Boarisch" data-language-local-name="bavorština" class="interlanguage-link-target">Boarisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bat-smg mw-list-item"><a href="https://bat-smg.wikipedia.org/wiki/Tork%C4%97j%C4%97" title="Torkėjė – žemaitština" lang="sgs" hreflang="sgs" data-title="Torkėjė" data-language-autonym="Žemaitėška" data-language-local-name="žemaitština" class="interlanguage-link-target">Žemaitėška</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bbc mw-list-item"><a href="https://bbc.wikipedia.org/wiki/Turki" title="Turki – batak toba" lang="bbc" hreflang="bbc" data-title="Turki" data-language-autonym="Batak Toba" data-language-local-name="batak toba" class="interlanguage-link-target">Batak Toba</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bcl mw-list-item"><a href="https://bcl.wikipedia.org/wiki/Turkiya" title="Turkiya – Central Bikol" lang="bcl" hreflang="bcl" data-title="Turkiya" data-language-autonym="Bikol Central" data-language-local-name="Central Bikol" class="interlanguage-link-target">Bikol Central</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bdr mw-list-item"><a href="https://bdr.wikipedia.org/wiki/T%C3%BCrkiye" title="Türkiye – West Coast Bajau" lang="bdr" hreflang="bdr" data-title="Türkiye" data-language-autonym="Bajau Sama" data-language-local-name="West Coast Bajau" class="interlanguage-link-target">Bajau Sama</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be mw-list-item"><a href="https://be.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D1%83%D1%80%D1%86%D1%8B%D1%8F" title="Турцыя – běloruština" lang="be" hreflang="be" data-title="Турцыя" data-language-autonym="Беларуская" data-language-local-name="běloruština" class="interlanguage-link-target">Беларуская</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be-x-old mw-list-item"><a href="https://be-tarask.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D1%83%D1%80%D1%8D%D1%87%D1%87%D1%8B%D0%BD%D0%B0" title="Турэччына – Belarusian (Taraškievica orthography)" lang="be-tarask" hreflang="be-tarask" data-title="Турэччына" data-language-autonym="Беларуская (тарашкевіца)" data-language-local-name="Belarusian (Taraškievica orthography)" class="interlanguage-link-target">Беларуская (тарашкевіца)</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bew mw-list-item"><a href="https://bew.wikipedia.org/wiki/Turki" title="Turki – batavština" lang="bew" hreflang="bew" data-title="Turki" data-language-autonym="Betawi" data-language-local-name="batavština" class="interlanguage-link-target">Betawi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bg mw-list-item"><a href="https://bg.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D1%83%D1%80%D1%86%D0%B8%D1%8F" title="Турция – bulharština" lang="bg" hreflang="bg" data-title="Турция" data-language-autonym="Български" data-language-local-name="bulharština" class="interlanguage-link-target">Български</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bh mw-list-item"><a href="https://bh.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A4%E0%A5%81%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%80" title="तुर्की – Bhojpuri" lang="bh" hreflang="bh" data-title="तुर्की" data-language-autonym="भोजपुरी" data-language-local-name="Bhojpuri" class="interlanguage-link-target">भोजपुरी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bi mw-list-item"><a href="https://bi.wikipedia.org/wiki/Teki" title="Teki – bislamština" lang="bi" hreflang="bi" data-title="Teki" data-language-autonym="Bislama" data-language-local-name="bislamština" class="interlanguage-link-target">Bislama</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bjn mw-list-item"><a href="https://bjn.wikipedia.org/wiki/Turki" title="Turki – bandžarština" lang="bjn" hreflang="bjn" data-title="Turki" data-language-autonym="Banjar" data-language-local-name="bandžarština" class="interlanguage-link-target">Banjar</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-blk mw-list-item"><a href="https://blk.wikipedia.org/wiki/%E1%80%90%E1%80%B0%E1%80%9B%E1%80%80%E1%80%AE%E1%80%81%E1%80%99%E1%80%BA%E1%80%B8%E1%80%91%E1%80%AE" title="တူရကီခမ်းထီ – Pa'O" lang="blk" hreflang="blk" data-title="တူရကီခမ်းထီ" data-language-autonym="ပအိုဝ်ႏဘာႏသာႏ" data-language-local-name="Pa'O" class="interlanguage-link-target">ပအိုဝ်ႏဘာႏသာႏ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bm mw-list-item"><a href="https://bm.wikipedia.org/wiki/T%C3%BCrkiye" title="Türkiye – bambarština" lang="bm" hreflang="bm" data-title="Türkiye" data-language-autonym="Bamanankan" data-language-local-name="bambarština" class="interlanguage-link-target">Bamanankan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bn mw-list-item"><a href="https://bn.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%A4%E0%A7%81%E0%A6%B0%E0%A6%B8%E0%A7%8D%E0%A6%95" title="তুরস্ক – bengálština" lang="bn" hreflang="bn" data-title="তুরস্ক" data-language-autonym="বাংলা" data-language-local-name="bengálština" class="interlanguage-link-target">বাংলা</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bo mw-list-item"><a href="https://bo.wikipedia.org/wiki/%E0%BD%8F%E0%BD%B4%E0%BD%A2%E0%BC%8B%E0%BD%80%E0%BD%B2%E0%BC%8D" title="ཏུར་ཀི། – tibetština" lang="bo" hreflang="bo" data-title="ཏུར་ཀི།" data-language-autonym="བོད་ཡིག" data-language-local-name="tibetština" class="interlanguage-link-target">བོད་ཡིག</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bpy mw-list-item"><a href="https://bpy.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%A4%E0%A7%81%E0%A6%B0%E0%A6%B8%E0%A7%8D%E0%A6%95" title="তুরস্ক – bišnuprijskomanipurština" lang="bpy" hreflang="bpy" data-title="তুরস্ক" data-language-autonym="বিষ্ণুপ্রিয়া মণিপুরী" data-language-local-name="bišnuprijskomanipurština" class="interlanguage-link-target">বিষ্ণুপ্রিয়া মণিপুরী</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-br mw-list-item"><a href="https://br.wikipedia.org/wiki/Turkia" title="Turkia – bretonština" lang="br" hreflang="br" data-title="Turkia" data-language-autonym="Brezhoneg" data-language-local-name="bretonština" class="interlanguage-link-target">Brezhoneg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bs mw-list-item"><a href="https://bs.wikipedia.org/wiki/Turska" title="Turska – bosenština" lang="bs" hreflang="bs" data-title="Turska" data-language-autonym="Bosanski" data-language-local-name="bosenština" class="interlanguage-link-target">Bosanski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-btm mw-list-item"><a href="https://btm.wikipedia.org/wiki/Turki" title="Turki – Batak Mandailing" lang="btm" hreflang="btm" data-title="Turki" data-language-autonym="Batak Mandailing" data-language-local-name="Batak Mandailing" class="interlanguage-link-target">Batak Mandailing</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bug mw-list-item"><a href="https://bug.wikipedia.org/wiki/%E1%A8%88%E1%A8%98%E1%A8%91%E1%A8%80%E1%A8%97" title="ᨈᨘᨑᨀᨗ – bugiština" lang="bug" hreflang="bug" data-title="ᨈᨘᨑᨀᨗ" data-language-autonym="Basa Ugi" data-language-local-name="bugiština" class="interlanguage-link-target">Basa Ugi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bxr mw-list-item"><a href="https://bxr.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D2%AF%D1%80%D1%8D%D0%B3_%D0%A3%D0%BB%D0%B0%D1%81" title="Түрэг Улас – Russia Buriat" lang="bxr" hreflang="bxr" data-title="Түрэг Улас" data-language-autonym="Буряад" data-language-local-name="Russia Buriat" class="interlanguage-link-target">Буряад</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ca mw-list-item"><a href="https://ca.wikipedia.org/wiki/Turquia" title="Turquia – katalánština" lang="ca" hreflang="ca" data-title="Turquia" data-language-autonym="Català" data-language-local-name="katalánština" class="interlanguage-link-target">Català</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cbk-zam mw-list-item"><a href="https://cbk-zam.wikipedia.org/wiki/Turqu%C3%ADa" title="Turquía – Chavacano" lang="cbk" hreflang="cbk" data-title="Turquía" data-language-autonym="Chavacano de Zamboanga" data-language-local-name="Chavacano" class="interlanguage-link-target">Chavacano de Zamboanga</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cdo mw-list-item"><a href="https://cdo.wikipedia.org/wiki/T%C5%AB-%C4%AB-g%C3%AC" title="Tū-ī-gì – Mindong" lang="cdo" hreflang="cdo" data-title="Tū-ī-gì" data-language-autonym="閩東語 / Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄" data-language-local-name="Mindong" class="interlanguage-link-target">閩東語 / Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ce mw-list-item"><a href="https://ce.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D1%83%D1%80%D0%BA%D0%BE%D0%B9%D1%87%D0%BE%D1%8C" title="Туркойчоь – čečenština" lang="ce" hreflang="ce" data-title="Туркойчоь" data-language-autonym="Нохчийн" data-language-local-name="čečenština" class="interlanguage-link-target">Нохчийн</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ceb mw-list-item"><a href="https://ceb.wikipedia.org/wiki/Turkeya" title="Turkeya – cebuánština" lang="ceb" hreflang="ceb" data-title="Turkeya" data-language-autonym="Cebuano" data-language-local-name="cebuánština" class="interlanguage-link-target">Cebuano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ch mw-list-item"><a href="https://ch.wikipedia.org/wiki/Turkey" title="Turkey – čamoro" lang="ch" hreflang="ch" data-title="Turkey" data-language-autonym="Chamoru" data-language-local-name="čamoro" class="interlanguage-link-target">Chamoru</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-chr mw-list-item"><a href="https://chr.wikipedia.org/wiki/%E1%8E%AC%E1%8F%83" title="ᎬᏃ – čerokézština" lang="chr" hreflang="chr" data-title="ᎬᏃ" data-language-autonym="ᏣᎳᎩ" data-language-local-name="čerokézština" class="interlanguage-link-target">ᏣᎳᎩ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-chy mw-list-item"><a href="https://chy.wikipedia.org/wiki/Turkey" title="Turkey – čejenština" lang="chy" hreflang="chy" data-title="Turkey" data-language-autonym="Tsetsêhestâhese" data-language-local-name="čejenština" class="interlanguage-link-target">Tsetsêhestâhese</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ckb badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://ckb.wikipedia.org/wiki/%D8%AA%D9%88%D8%B1%DA%A9%DB%8C%D8%A7" title="تورکیا – kurdština (sorání)" lang="ckb" hreflang="ckb" data-title="تورکیا" data-language-autonym="کوردی" data-language-local-name="kurdština (sorání)" class="interlanguage-link-target">کوردی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-co mw-list-item"><a href="https://co.wikipedia.org/wiki/Turchia" title="Turchia – korsičtina" lang="co" hreflang="co" data-title="Turchia" data-language-autonym="Corsu" data-language-local-name="korsičtina" class="interlanguage-link-target">Corsu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cr mw-list-item"><a href="https://cr.wikipedia.org/wiki/%E1%91%90%E1%95%92%E1%91%AD" title="ᑐᕒᑭ – kríjština" lang="cr" hreflang="cr" data-title="ᑐᕒᑭ" data-language-autonym="Nēhiyawēwin / ᓀᐦᐃᔭᐍᐏᐣ" data-language-local-name="kríjština" class="interlanguage-link-target">Nēhiyawēwin / ᓀᐦᐃᔭᐍᐏᐣ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-crh mw-list-item"><a href="https://crh.wikipedia.org/wiki/T%C3%BCrkiye" title="Türkiye – tatarština (krymská)" lang="crh" hreflang="crh" data-title="Türkiye" data-language-autonym="Qırımtatarca" data-language-local-name="tatarština (krymská)" class="interlanguage-link-target">Qırımtatarca</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-csb mw-list-item"><a href="https://csb.wikipedia.org/wiki/T%C3%ABreck%C3%B4" title="Tëreckô – kašubština" lang="csb" hreflang="csb" data-title="Tëreckô" data-language-autonym="Kaszëbsczi" data-language-local-name="kašubština" class="interlanguage-link-target">Kaszëbsczi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cu mw-list-item"><a href="https://cu.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D1%B7%D1%80%D1%86%D0%B8" title="Тѷрци – staroslověnština" lang="cu" hreflang="cu" data-title="Тѷрци" data-language-autonym="Словѣньскъ / ⰔⰎⰑⰂⰡⰐⰠⰔⰍⰟ" data-language-local-name="staroslověnština" class="interlanguage-link-target">Словѣньскъ / ⰔⰎⰑⰂⰡⰐⰠⰔⰍⰟ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cv mw-list-item"><a href="https://cv.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D1%83%D1%80%D1%86%D0%B8" title="Турци – čuvaština" lang="cv" hreflang="cv" data-title="Турци" data-language-autonym="Чӑвашла" data-language-local-name="čuvaština" class="interlanguage-link-target">Чӑвашла</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cy mw-list-item"><a href="https://cy.wikipedia.org/wiki/Twrci" title="Twrci – velština" lang="cy" hreflang="cy" data-title="Twrci" data-language-autonym="Cymraeg" data-language-local-name="velština" class="interlanguage-link-target">Cymraeg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-da badge-Q17559452 badge-recommendedarticle mw-list-item" title="doporučený článek"><a href="https://da.wikipedia.org/wiki/Tyrkiet" title="Tyrkiet – dánština" lang="da" hreflang="da" data-title="Tyrkiet" data-language-autonym="Dansk" data-language-local-name="dánština" class="interlanguage-link-target">Dansk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dag mw-list-item"><a href="https://dag.wikipedia.org/wiki/Turkey" title="Turkey – Dagbani" lang="dag" hreflang="dag" data-title="Turkey" data-language-autonym="Dagbanli" data-language-local-name="Dagbani" class="interlanguage-link-target">Dagbanli</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-de mw-list-item"><a href="https://de.wikipedia.org/wiki/T%C3%BCrkei" title="Türkei – němčina" lang="de" hreflang="de" data-title="Türkei" data-language-autonym="Deutsch" data-language-local-name="němčina" class="interlanguage-link-target">Deutsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dga mw-list-item"><a href="https://dga.wikipedia.org/wiki/T%C3%BCrkiye" title="Türkiye – Dagaare" lang="dga" hreflang="dga" data-title="Türkiye" data-language-autonym="Dagaare" data-language-local-name="Dagaare" class="interlanguage-link-target">Dagaare</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-din mw-list-item"><a href="https://din.wikipedia.org/wiki/Turkia" title="Turkia – dinkština" lang="din" hreflang="din" data-title="Turkia" data-language-autonym="Thuɔŋjäŋ" data-language-local-name="dinkština" class="interlanguage-link-target">Thuɔŋjäŋ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-diq mw-list-item"><a href="https://diq.wikipedia.org/wiki/T%C4%B1rkiya" title="Tırkiya – Zazaki" lang="diq" hreflang="diq" data-title="Tırkiya" data-language-autonym="Zazaki" data-language-local-name="Zazaki" class="interlanguage-link-target">Zazaki</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dsb mw-list-item"><a href="https://dsb.wikipedia.org/wiki/Turkojska" title="Turkojska – dolnolužická srbština" lang="dsb" hreflang="dsb" data-title="Turkojska" data-language-autonym="Dolnoserbski" data-language-local-name="dolnolužická srbština" class="interlanguage-link-target">Dolnoserbski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dtp mw-list-item"><a href="https://dtp.wikipedia.org/wiki/Turki" title="Turki – kadazandusunština" lang="dtp" hreflang="dtp" data-title="Turki" data-language-autonym="Kadazandusun" data-language-local-name="kadazandusunština" class="interlanguage-link-target">Kadazandusun</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dty mw-list-item"><a href="https://dty.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9F%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%80" title="टर्की – Doteli" lang="dty" hreflang="dty" data-title="टर्की" data-language-autonym="डोटेली" data-language-local-name="Doteli" class="interlanguage-link-target">डोटेली</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dv mw-list-item"><a href="https://dv.wikipedia.org/wiki/%DE%8C%DE%AA%DE%83%DE%AA%DE%86%DE%A9%DE%88%DE%A8%DE%8D%DE%A7%DE%8C%DE%B0" title="ތުރުކީވިލާތް – maledivština" lang="dv" hreflang="dv" data-title="ތުރުކީވިލާތް" data-language-autonym="ދިވެހިބަސް" data-language-local-name="maledivština" class="interlanguage-link-target">ދިވެހިބަސް</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dz mw-list-item"><a href="https://dz.wikipedia.org/wiki/%E0%BD%96%E0%BE%B1%E0%BD%A0%E0%BD%B2%E0%BC%8B%E0%BD%A2%E0%BD%B2%E0%BD%82%E0%BD%A6%E0%BC%8B%E0%BD%85%E0%BD%B2%E0%BD%82" title="བྱའི་རིགས་ཅིག – dzongkä" lang="dz" hreflang="dz" data-title="བྱའི་རིགས་ཅིག" data-language-autonym="ཇོང་ཁ" data-language-local-name="dzongkä" class="interlanguage-link-target">ཇོང་ཁ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ee mw-list-item"><a href="https://ee.wikipedia.org/wiki/D%C9%94k%C9%94" title="Dɔkɔ – eweština" lang="ee" hreflang="ee" data-title="Dɔkɔ" data-language-autonym="Eʋegbe" data-language-local-name="eweština" class="interlanguage-link-target">Eʋegbe</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-el badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://el.wikipedia.org/wiki/%CE%A4%CE%BF%CF%85%CF%81%CE%BA%CE%AF%CE%B1" title="Τουρκία – řečtina" lang="el" hreflang="el" data-title="Τουρκία" data-language-autonym="Ελληνικά" data-language-local-name="řečtina" class="interlanguage-link-target">Ελληνικά</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eml mw-list-item"><a href="https://eml.wikipedia.org/wiki/Turch%C3%AE" title="Turchî – Emiliano-Romagnolo" lang="egl" hreflang="egl" data-title="Turchî" data-language-autonym="Emiliàn e rumagnòl" data-language-local-name="Emiliano-Romagnolo" class="interlanguage-link-target">Emiliàn e rumagnòl</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-en mw-list-item"><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Turkey" title="Turkey – angličtina" lang="en" hreflang="en" data-title="Turkey" data-language-autonym="English" data-language-local-name="angličtina" class="interlanguage-link-target">English</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eo mw-list-item"><a href="https://eo.wikipedia.org/wiki/Turkio" title="Turkio – esperanto" lang="eo" hreflang="eo" data-title="Turkio" data-language-autonym="Esperanto" data-language-local-name="esperanto" class="interlanguage-link-target">Esperanto</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-es badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://es.wikipedia.org/wiki/Turqu%C3%ADa" title="Turquía – španělština" lang="es" hreflang="es" data-title="Turquía" data-language-autonym="Español" data-language-local-name="španělština" class="interlanguage-link-target">Español</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-et mw-list-item"><a href="https://et.wikipedia.org/wiki/T%C3%BCrgi" title="Türgi – estonština" lang="et" hreflang="et" data-title="Türgi" data-language-autonym="Eesti" data-language-local-name="estonština" class="interlanguage-link-target">Eesti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eu mw-list-item"><a href="https://eu.wikipedia.org/wiki/Turkia" title="Turkia – baskičtina" lang="eu" hreflang="eu" data-title="Turkia" data-language-autonym="Euskara" data-language-local-name="baskičtina" class="interlanguage-link-target">Euskara</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ext mw-list-item"><a href="https://ext.wikipedia.org/wiki/Turquia" title="Turquia – extremadurština" lang="ext" hreflang="ext" data-title="Turquia" data-language-autonym="Estremeñu" data-language-local-name="extremadurština" class="interlanguage-link-target">Estremeñu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fa mw-list-item"><a href="https://fa.wikipedia.org/wiki/%D8%AA%D8%B1%DA%A9%DB%8C%D9%87" title="ترکیه – perština" lang="fa" hreflang="fa" data-title="ترکیه" data-language-autonym="فارسی" data-language-local-name="perština" class="interlanguage-link-target">فارسی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ff mw-list-item"><a href="https://ff.wikipedia.org/wiki/Turkiya" title="Turkiya – fulbština" lang="ff" hreflang="ff" data-title="Turkiya" data-language-autonym="Fulfulde" data-language-local-name="fulbština" class="interlanguage-link-target">Fulfulde</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fi badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://fi.wikipedia.org/wiki/Turkki" title="Turkki – finština" lang="fi" hreflang="fi" data-title="Turkki" data-language-autonym="Suomi" data-language-local-name="finština" class="interlanguage-link-target">Suomi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fiu-vro mw-list-item"><a href="https://fiu-vro.wikipedia.org/wiki/T%C3%BCrg%C3%BC" title="Türgü – võruština" lang="vro" hreflang="vro" data-title="Türgü" data-language-autonym="Võro" data-language-local-name="võruština" class="interlanguage-link-target">Võro</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fj mw-list-item"><a href="https://fj.wikipedia.org/wiki/Turkey" title="Turkey – fidžijština" lang="fj" hreflang="fj" data-title="Turkey" data-language-autonym="Na Vosa Vakaviti" data-language-local-name="fidžijština" class="interlanguage-link-target">Na Vosa Vakaviti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fo mw-list-item"><a href="https://fo.wikipedia.org/wiki/Turkaland" title="Turkaland – faerština" lang="fo" hreflang="fo" data-title="Turkaland" data-language-autonym="Føroyskt" data-language-local-name="faerština" class="interlanguage-link-target">Føroyskt</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fon mw-list-item"><a href="https://fon.wikipedia.org/wiki/T%C3%BCrkiye" title="Türkiye – fonština" lang="fon" hreflang="fon" data-title="Türkiye" data-language-autonym="Fɔ̀ngbè" data-language-local-name="fonština" class="interlanguage-link-target">Fɔ̀ngbè</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fr mw-list-item"><a href="https://fr.wikipedia.org/wiki/Turquie" title="Turquie – francouzština" lang="fr" hreflang="fr" data-title="Turquie" data-language-autonym="Français" data-language-local-name="francouzština" class="interlanguage-link-target">Français</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-frp mw-list-item"><a href="https://frp.wikipedia.org/wiki/Turquia" title="Turquia – franko-provensálština" lang="frp" hreflang="frp" data-title="Turquia" data-language-autonym="Arpetan" data-language-local-name="franko-provensálština" class="interlanguage-link-target">Arpetan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-frr mw-list-item"><a href="https://frr.wikipedia.org/wiki/T%C3%BCrkei" title="Türkei – fríština (severní)" lang="frr" hreflang="frr" data-title="Türkei" data-language-autonym="Nordfriisk" data-language-local-name="fríština (severní)" class="interlanguage-link-target">Nordfriisk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fur mw-list-item"><a href="https://fur.wikipedia.org/wiki/Turchie" title="Turchie – furlanština" lang="fur" hreflang="fur" data-title="Turchie" data-language-autonym="Furlan" data-language-local-name="furlanština" class="interlanguage-link-target">Furlan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fy mw-list-item"><a href="https://fy.wikipedia.org/wiki/Turkije" title="Turkije – fríština (západní)" lang="fy" hreflang="fy" data-title="Turkije" data-language-autonym="Frysk" data-language-local-name="fríština (západní)" class="interlanguage-link-target">Frysk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ga mw-list-item"><a href="https://ga.wikipedia.org/wiki/An_Tuirc" title="An Tuirc – irština" lang="ga" hreflang="ga" data-title="An Tuirc" data-language-autonym="Gaeilge" data-language-local-name="irština" class="interlanguage-link-target">Gaeilge</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gag mw-list-item"><a href="https://gag.wikipedia.org/wiki/T%C3%BCrkiye" title="Türkiye – gagauzština" lang="gag" hreflang="gag" data-title="Türkiye" data-language-autonym="Gagauz" data-language-local-name="gagauzština" class="interlanguage-link-target">Gagauz</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gan mw-list-item"><a href="https://gan.wikipedia.org/wiki/%E5%9C%9F%E8%80%B3%E5%85%B6" title="土耳其 – čínština (dialekty Gan)" lang="gan" hreflang="gan" data-title="土耳其" data-language-autonym="贛語" data-language-local-name="čínština (dialekty Gan)" class="interlanguage-link-target">贛語</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gcr mw-list-item"><a href="https://gcr.wikipedia.org/wiki/Tirki" title="Tirki – Guianan Creole" lang="gcr" hreflang="gcr" data-title="Tirki" data-language-autonym="Kriyòl gwiyannen" data-language-local-name="Guianan Creole" class="interlanguage-link-target">Kriyòl gwiyannen</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gd mw-list-item"><a href="https://gd.wikipedia.org/wiki/An_Tuirc" title="An Tuirc – skotská gaelština" lang="gd" hreflang="gd" data-title="An Tuirc" data-language-autonym="Gàidhlig" data-language-local-name="skotská gaelština" class="interlanguage-link-target">Gàidhlig</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gl mw-list-item"><a href="https://gl.wikipedia.org/wiki/Turqu%C3%ADa" title="Turquía – galicijština" lang="gl" hreflang="gl" data-title="Turquía" data-language-autonym="Galego" data-language-local-name="galicijština" class="interlanguage-link-target">Galego</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-glk mw-list-item"><a href="https://glk.wikipedia.org/wiki/%D8%AA%DB%8A%D8%B1%DA%A9%D9%8A%D9%87" title="تۊرکيه – gilačtina" lang="glk" hreflang="glk" data-title="تۊرکيه" data-language-autonym="گیلکی" data-language-local-name="gilačtina" class="interlanguage-link-target">گیلکی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gn mw-list-item"><a href="https://gn.wikipedia.org/wiki/Turyk%C3%ADa" title="Turykía – guaranština" lang="gn" hreflang="gn" data-title="Turykía" data-language-autonym="Avañe'ẽ" data-language-local-name="guaranština" class="interlanguage-link-target">Avañe'ẽ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gom mw-list-item"><a href="https://gom.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A4%E0%A5%81%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%80" title="तुर्की – konkánština (Goa)" lang="gom" hreflang="gom" data-title="तुर्की" data-language-autonym="गोंयची कोंकणी / Gõychi Konknni" data-language-local-name="konkánština (Goa)" class="interlanguage-link-target">गोंयची कोंकणी / Gõychi Konknni</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gor mw-list-item"><a href="https://gor.wikipedia.org/wiki/Turki" title="Turki – gorontalo" lang="gor" hreflang="gor" data-title="Turki" data-language-autonym="Bahasa Hulontalo" data-language-local-name="gorontalo" class="interlanguage-link-target">Bahasa Hulontalo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-got mw-list-item"><a href="https://got.wikipedia.org/wiki/%F0%90%8D%84%F0%90%8D%85%F0%90%8D%82%F0%90%8C%BA%F0%90%8C%BE%F0%90%8C%B0" title="𐍄𐍅𐍂𐌺𐌾𐌰 – gótština" lang="got" hreflang="got" data-title="𐍄𐍅𐍂𐌺𐌾𐌰" data-language-autonym="𐌲𐌿𐍄𐌹𐍃𐌺" data-language-local-name="gótština" class="interlanguage-link-target">𐌲𐌿𐍄𐌹𐍃𐌺</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gpe mw-list-item"><a href="https://gpe.wikipedia.org/wiki/Turkey" title="Turkey – Ghanaian Pidgin" lang="gpe" hreflang="gpe" data-title="Turkey" data-language-autonym="Ghanaian Pidgin" data-language-local-name="Ghanaian Pidgin" class="interlanguage-link-target">Ghanaian Pidgin</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gu mw-list-item"><a href="https://gu.wikipedia.org/wiki/%E0%AA%A4%E0%AB%81%E0%AA%B0%E0%AB%8D%E0%AA%95%E0%AA%B8%E0%AB%8D%E0%AA%A4%E0%AA%BE%E0%AA%A8" title="તુર્કસ્તાન – gudžarátština" lang="gu" hreflang="gu" data-title="તુર્કસ્તાન" data-language-autonym="ગુજરાતી" data-language-local-name="gudžarátština" class="interlanguage-link-target">ગુજરાતી</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-guc mw-list-item"><a href="https://guc.wikipedia.org/wiki/T%C3%BCrkiye" title="Türkiye – wayúuština" lang="guc" hreflang="guc" data-title="Türkiye" data-language-autonym="Wayuunaiki" data-language-local-name="wayúuština" class="interlanguage-link-target">Wayuunaiki</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gur mw-list-item"><a href="https://gur.wikipedia.org/wiki/T%C3%BCrkiye" title="Türkiye – frafra" lang="gur" hreflang="gur" data-title="Türkiye" data-language-autonym="Farefare" data-language-local-name="frafra" class="interlanguage-link-target">Farefare</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-guw mw-list-item"><a href="https://guw.wikipedia.org/wiki/T%C3%BCrkiye" title="Türkiye – Gun" lang="guw" hreflang="guw" data-title="Türkiye" data-language-autonym="Gungbe" data-language-local-name="Gun" class="interlanguage-link-target">Gungbe</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gv mw-list-item"><a href="https://gv.wikipedia.org/wiki/Yn_Turkee" title="Yn Turkee – manština" lang="gv" hreflang="gv" data-title="Yn Turkee" data-language-autonym="Gaelg" data-language-local-name="manština" class="interlanguage-link-target">Gaelg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ha mw-list-item"><a href="https://ha.wikipedia.org/wiki/Turkiyya" title="Turkiyya – hauština" lang="ha" hreflang="ha" data-title="Turkiyya" data-language-autonym="Hausa" data-language-local-name="hauština" class="interlanguage-link-target">Hausa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hak mw-list-item"><a href="https://hak.wikipedia.org/wiki/Th%C3%BA-ng%C3%AD-kh%C3%AC" title="Thú-ngí-khì – čínština (dialekty Hakka)" lang="hak" hreflang="hak" data-title="Thú-ngí-khì" data-language-autonym="客家語 / Hak-kâ-ngî" data-language-local-name="čínština (dialekty Hakka)" class="interlanguage-link-target">客家語 / Hak-kâ-ngî</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-haw mw-list-item"><a href="https://haw.wikipedia.org/wiki/Kuleke" title="Kuleke – havajština" lang="haw" hreflang="haw" data-title="Kuleke" data-language-autonym="Hawaiʻi" data-language-local-name="havajština" class="interlanguage-link-target">Hawaiʻi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-he badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://he.wikipedia.org/wiki/%D7%98%D7%95%D7%A8%D7%A7%D7%99%D7%94" title="טורקיה – hebrejština" lang="he" hreflang="he" data-title="טורקיה" data-language-autonym="עברית" data-language-local-name="hebrejština" class="interlanguage-link-target">עברית</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hi mw-list-item"><a href="https://hi.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A4%E0%A5%81%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%80" title="तुर्की – hindština" lang="hi" hreflang="hi" data-title="तुर्की" data-language-autonym="हिन्दी" data-language-local-name="hindština" class="interlanguage-link-target">हिन्दी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hif mw-list-item"><a href="https://hif.wikipedia.org/wiki/Turkey" title="Turkey – hindština (Fidži)" lang="hif" hreflang="hif" data-title="Turkey" data-language-autonym="Fiji Hindi" data-language-local-name="hindština (Fidži)" class="interlanguage-link-target">Fiji Hindi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hr badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://hr.wikipedia.org/wiki/Turska" title="Turska – chorvatština" lang="hr" hreflang="hr" data-title="Turska" data-language-autonym="Hrvatski" data-language-local-name="chorvatština" class="interlanguage-link-target">Hrvatski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hsb mw-list-item"><a href="https://hsb.wikipedia.org/wiki/Turkowska" title="Turkowska – hornolužická srbština" lang="hsb" hreflang="hsb" data-title="Turkowska" data-language-autonym="Hornjoserbsce" data-language-local-name="hornolužická srbština" class="interlanguage-link-target">Hornjoserbsce</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ht mw-list-item"><a href="https://ht.wikipedia.org/wiki/Tiki" title="Tiki – haitština" lang="ht" hreflang="ht" data-title="Tiki" data-language-autonym="Kreyòl ayisyen" data-language-local-name="haitština" class="interlanguage-link-target">Kreyòl ayisyen</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hu badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://hu.wikipedia.org/wiki/T%C3%B6r%C3%B6korsz%C3%A1g" title="Törökország – maďarština" lang="hu" hreflang="hu" data-title="Törökország" data-language-autonym="Magyar" data-language-local-name="maďarština" class="interlanguage-link-target">Magyar</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hy mw-list-item"><a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D4%B9%D5%B8%D6%82%D6%80%D6%84%D5%AB%D5%A1" title="Թուրքիա – arménština" lang="hy" hreflang="hy" data-title="Թուրքիա" data-language-autonym="Հայերեն" data-language-local-name="arménština" class="interlanguage-link-target">Հայերեն</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hyw mw-list-item"><a href="https://hyw.wikipedia.org/wiki/%D4%B9%D5%B8%D6%82%D6%80%D6%84%D5%AB%D5%A1" title="Թուրքիա – Western Armenian" lang="hyw" hreflang="hyw" data-title="Թուրքիա" data-language-autonym="Արեւմտահայերէն" data-language-local-name="Western Armenian" class="interlanguage-link-target">Արեւմտահայերէն</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ia mw-list-item"><a href="https://ia.wikipedia.org/wiki/Turchia" title="Turchia – interlingua" lang="ia" hreflang="ia" data-title="Turchia" data-language-autonym="Interlingua" data-language-local-name="interlingua" class="interlanguage-link-target">Interlingua</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-iba mw-list-item"><a href="https://iba.wikipedia.org/wiki/Turki" title="Turki – ibanština" lang="iba" hreflang="iba" data-title="Turki" data-language-autonym="Jaku Iban" data-language-local-name="ibanština" class="interlanguage-link-target">Jaku Iban</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-id mw-list-item"><a href="https://id.wikipedia.org/wiki/Turki" title="Turki – indonéština" lang="id" hreflang="id" data-title="Turki" data-language-autonym="Bahasa Indonesia" data-language-local-name="indonéština" class="interlanguage-link-target">Bahasa Indonesia</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ie mw-list-item"><a href="https://ie.wikipedia.org/wiki/Turcia" title="Turcia – interlingue" lang="ie" hreflang="ie" data-title="Turcia" data-language-autonym="Interlingue" data-language-local-name="interlingue" class="interlanguage-link-target">Interlingue</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ig mw-list-item"><a href="https://ig.wikipedia.org/wiki/Turk%C3%A9y" title="Turkéy – igboština" lang="ig" hreflang="ig" data-title="Turkéy" data-language-autonym="Igbo" data-language-local-name="igboština" class="interlanguage-link-target">Igbo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-igl mw-list-item"><a href="https://igl.wikipedia.org/wiki/T%C3%BCrkiye" title="Türkiye – Igala" lang="igl" hreflang="igl" data-title="Türkiye" data-language-autonym="Igala" data-language-local-name="Igala" class="interlanguage-link-target">Igala</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ik mw-list-item"><a href="https://ik.wikipedia.org/wiki/Turkii" title="Turkii – inupiakština" lang="ik" hreflang="ik" data-title="Turkii" data-language-autonym="Iñupiatun" data-language-local-name="inupiakština" class="interlanguage-link-target">Iñupiatun</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ilo mw-list-item"><a href="https://ilo.wikipedia.org/wiki/Turkia" title="Turkia – ilokánština" lang="ilo" hreflang="ilo" data-title="Turkia" data-language-autonym="Ilokano" data-language-local-name="ilokánština" class="interlanguage-link-target">Ilokano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-inh mw-list-item"><a href="https://inh.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D1%83%D1%80%D0%BA%D0%B8%D0%B9_%D0%BC%D0%BE%D1%85%D0%BA" title="Туркий мохк – inguština" lang="inh" hreflang="inh" data-title="Туркий мохк" data-language-autonym="ГӀалгӀай" data-language-local-name="inguština" class="interlanguage-link-target">ГӀалгӀай</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-io mw-list-item"><a href="https://io.wikipedia.org/wiki/Turkia" title="Turkia – ido" lang="io" hreflang="io" data-title="Turkia" data-language-autonym="Ido" data-language-local-name="ido" class="interlanguage-link-target">Ido</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-is mw-list-item"><a href="https://is.wikipedia.org/wiki/Tyrkland" title="Tyrkland – islandština" lang="is" hreflang="is" data-title="Tyrkland" data-language-autonym="Íslenska" data-language-local-name="islandština" class="interlanguage-link-target">Íslenska</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-it mw-list-item"><a href="https://it.wikipedia.org/wiki/Turchia" title="Turchia – italština" lang="it" hreflang="it" data-title="Turchia" data-language-autonym="Italiano" data-language-local-name="italština" class="interlanguage-link-target">Italiano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-iu mw-list-item"><a href="https://iu.wikipedia.org/wiki/%E1%91%91%E1%95%90%E1%91%AD" title="ᑑᕐᑭ – inuktitutština" lang="iu" hreflang="iu" data-title="ᑑᕐᑭ" data-language-autonym="ᐃᓄᒃᑎᑐᑦ / inuktitut" data-language-local-name="inuktitutština" class="interlanguage-link-target">ᐃᓄᒃᑎᑐᑦ / inuktitut</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ja mw-list-item"><a href="https://ja.wikipedia.org/wiki/%E3%83%88%E3%83%AB%E3%82%B3" title="トルコ – japonština" lang="ja" hreflang="ja" data-title="トルコ" data-language-autonym="日本語" data-language-local-name="japonština" class="interlanguage-link-target">日本語</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jam mw-list-item"><a href="https://jam.wikipedia.org/wiki/Toerki" title="Toerki – jamajská kreolština" lang="jam" hreflang="jam" data-title="Toerki" data-language-autonym="Patois" data-language-local-name="jamajská kreolština" class="interlanguage-link-target">Patois</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jbo mw-list-item"><a href="https://jbo.wikipedia.org/wiki/turk" title="turk – lojban" lang="jbo" hreflang="jbo" data-title="turk" data-language-autonym="La .lojban." data-language-local-name="lojban" class="interlanguage-link-target">La .lojban.</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jv mw-list-item"><a href="https://jv.wikipedia.org/wiki/Turki" title="Turki – javánština" lang="jv" hreflang="jv" data-title="Turki" data-language-autonym="Jawa" data-language-local-name="javánština" class="interlanguage-link-target">Jawa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ka badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://ka.wikipedia.org/wiki/%E1%83%97%E1%83%A3%E1%83%A0%E1%83%A5%E1%83%94%E1%83%97%E1%83%98" title="თურქეთი – gruzínština" lang="ka" hreflang="ka" data-title="თურქეთი" data-language-autonym="ქართული" data-language-local-name="gruzínština" class="interlanguage-link-target">ქართული</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kaa mw-list-item"><a href="https://kaa.wikipedia.org/wiki/T%C3%BArkiya" title="Túrkiya – karakalpačtina" lang="kaa" hreflang="kaa" data-title="Túrkiya" data-language-autonym="Qaraqalpaqsha" data-language-local-name="karakalpačtina" class="interlanguage-link-target">Qaraqalpaqsha</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kab mw-list-item"><a href="https://kab.wikipedia.org/wiki/Tturk" title="Tturk – kabylština" lang="kab" hreflang="kab" data-title="Tturk" data-language-autonym="Taqbaylit" data-language-local-name="kabylština" class="interlanguage-link-target">Taqbaylit</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kbd mw-list-item"><a href="https://kbd.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D1%8B%D1%80%D0%BA%D1%83%D0%B5%D0%B9" title="Тыркуей – kabardinština" lang="kbd" hreflang="kbd" data-title="Тыркуей" data-language-autonym="Адыгэбзэ" data-language-local-name="kabardinština" class="interlanguage-link-target">Адыгэбзэ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kbp mw-list-item"><a href="https://kbp.wikipedia.org/wiki/Tuurkii" title="Tuurkii – Kabiye" lang="kbp" hreflang="kbp" data-title="Tuurkii" data-language-autonym="Kabɩyɛ" data-language-local-name="Kabiye" class="interlanguage-link-target">Kabɩyɛ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kcg mw-list-item"><a href="https://kcg.wikipedia.org/wiki/Turukya" title="Turukya – tyap" lang="kcg" hreflang="kcg" data-title="Turukya" data-language-autonym="Tyap" data-language-local-name="tyap" class="interlanguage-link-target">Tyap</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kg mw-list-item"><a href="https://kg.wikipedia.org/wiki/Turki" title="Turki – konžština" lang="kg" hreflang="kg" data-title="Turki" data-language-autonym="Kongo" data-language-local-name="konžština" class="interlanguage-link-target">Kongo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kge mw-list-item"><a href="https://kge.wikipedia.org/wiki/Turki" title="Turki – Komering" lang="kge" hreflang="kge" data-title="Turki" data-language-autonym="Kumoring" data-language-local-name="Komering" class="interlanguage-link-target">Kumoring</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ki mw-list-item"><a href="https://ki.wikipedia.org/wiki/Tak%C4%A9" title="Takĩ – kikujština" lang="ki" hreflang="ki" data-title="Takĩ" data-language-autonym="Gĩkũyũ" data-language-local-name="kikujština" class="interlanguage-link-target">Gĩkũyũ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kk mw-list-item"><a href="https://kk.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D2%AF%D1%80%D0%BA%D0%B8%D1%8F" title="Түркия – kazaština" lang="kk" hreflang="kk" data-title="Түркия" data-language-autonym="Қазақша" data-language-local-name="kazaština" class="interlanguage-link-target">Қазақша</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-km mw-list-item"><a href="https://km.wikipedia.org/wiki/%E1%9E%8F%E1%9E%BD%E1%9E%80%E1%9E%82%E1%9E%B8" title="តួកគី – khmérština" lang="km" hreflang="km" data-title="តួកគី" data-language-autonym="ភាសាខ្មែរ" data-language-local-name="khmérština" class="interlanguage-link-target">ភាសាខ្មែរ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kn mw-list-item"><a href="https://kn.wikipedia.org/wiki/%E0%B2%9F%E0%B2%B0%E0%B3%8D%E0%B2%95%E0%B2%BF" title="ಟರ್ಕಿ – kannadština" lang="kn" hreflang="kn" data-title="ಟರ್ಕಿ" data-language-autonym="ಕನ್ನಡ" data-language-local-name="kannadština" class="interlanguage-link-target">ಕನ್ನಡ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ko mw-list-item"><a href="https://ko.wikipedia.org/wiki/%ED%8A%80%EB%A5%B4%ED%82%A4%EC%98%88" title="튀르키예 – korejština" lang="ko" hreflang="ko" data-title="튀르키예" data-language-autonym="한국어" data-language-local-name="korejština" class="interlanguage-link-target">한국어</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-koi mw-list-item"><a href="https://koi.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D1%8E%D1%80%D0%BA%D0%B8%D1%8F" title="Тюркия – komi-permjačtina" lang="koi" hreflang="koi" data-title="Тюркия" data-language-autonym="Перем коми" data-language-local-name="komi-permjačtina" class="interlanguage-link-target">Перем коми</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-krc mw-list-item"><a href="https://krc.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D1%8E%D1%80%D0%BA" title="Тюрк – karačajevo-balkarština" lang="krc" hreflang="krc" data-title="Тюрк" data-language-autonym="Къарачай-малкъар" data-language-local-name="karačajevo-balkarština" class="interlanguage-link-target">Къарачай-малкъар</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ks mw-list-item"><a href="https://ks.wikipedia.org/wiki/%D8%AA%D9%8F%D8%B1%DA%A9%DB%8C" title="تُرکی – kašmírština" lang="ks" hreflang="ks" data-title="تُرکی" data-language-autonym="कॉशुर / کٲشُر" data-language-local-name="kašmírština" class="interlanguage-link-target">कॉशुर / کٲشُر</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ksh mw-list-item"><a href="https://ksh.wikipedia.org/wiki/T%C3%BCrkei" title="Türkei – kolínština" lang="ksh" hreflang="ksh" data-title="Türkei" data-language-autonym="Ripoarisch" data-language-local-name="kolínština" class="interlanguage-link-target">Ripoarisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ku mw-list-item"><a href="https://ku.wikipedia.org/wiki/Tirkiye" title="Tirkiye – kurdština" lang="ku" hreflang="ku" data-title="Tirkiye" data-language-autonym="Kurdî" data-language-local-name="kurdština" class="interlanguage-link-target">Kurdî</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kv mw-list-item"><a href="https://kv.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D1%83%D1%80%D1%86%D0%B8%D1%8F" title="Турция – komijština" lang="kv" hreflang="kv" data-title="Турция" data-language-autonym="Коми" data-language-local-name="komijština" class="interlanguage-link-target">Коми</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kw mw-list-item"><a href="https://kw.wikipedia.org/wiki/Turki" title="Turki – kornština" lang="kw" hreflang="kw" data-title="Turki" data-language-autonym="Kernowek" data-language-local-name="kornština" class="interlanguage-link-target">Kernowek</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ky mw-list-item"><a href="https://ky.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D2%AF%D1%80%D0%BA%D0%B8%D1%8F" title="Түркия – kyrgyzština" lang="ky" hreflang="ky" data-title="Түркия" data-language-autonym="Кыргызча" data-language-local-name="kyrgyzština" class="interlanguage-link-target">Кыргызча</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-la badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://la.wikipedia.org/wiki/Turcia" title="Turcia – latina" lang="la" hreflang="la" data-title="Turcia" data-language-autonym="Latina" data-language-local-name="latina" class="interlanguage-link-target">Latina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lad mw-list-item"><a href="https://lad.wikipedia.org/wiki/Turkia" title="Turkia – ladinština" lang="lad" hreflang="lad" data-title="Turkia" data-language-autonym="Ladino" data-language-local-name="ladinština" class="interlanguage-link-target">Ladino</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lb mw-list-item"><a href="https://lb.wikipedia.org/wiki/Tierkei" title="Tierkei – lucemburština" lang="lb" hreflang="lb" data-title="Tierkei" data-language-autonym="Lëtzebuergesch" data-language-local-name="lucemburština" class="interlanguage-link-target">Lëtzebuergesch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lbe mw-list-item"><a href="https://lbe.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D1%83%D1%80%D0%BA%D0%B8%D1%8F" title="Туркия – Lak" lang="lbe" hreflang="lbe" data-title="Туркия" data-language-autonym="Лакку" data-language-local-name="Lak" class="interlanguage-link-target">Лакку</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lez mw-list-item"><a href="https://lez.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D1%83%D1%80%D1%86%D0%B8%D1%8F" title="Турция – lezginština" lang="lez" hreflang="lez" data-title="Турция" data-language-autonym="Лезги" data-language-local-name="lezginština" class="interlanguage-link-target">Лезги</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lfn mw-list-item"><a href="https://lfn.wikipedia.org/wiki/Turcia" title="Turcia – lingua franca nova" lang="lfn" hreflang="lfn" data-title="Turcia" data-language-autonym="Lingua Franca Nova" data-language-local-name="lingua franca nova" class="interlanguage-link-target">Lingua Franca Nova</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lg mw-list-item"><a href="https://lg.wikipedia.org/wiki/Buturuki" title="Buturuki – gandština" lang="lg" hreflang="lg" data-title="Buturuki" data-language-autonym="Luganda" data-language-local-name="gandština" class="interlanguage-link-target">Luganda</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-li mw-list-item"><a href="https://li.wikipedia.org/wiki/Turkije" title="Turkije – limburština" lang="li" hreflang="li" data-title="Turkije" data-language-autonym="Limburgs" data-language-local-name="limburština" class="interlanguage-link-target">Limburgs</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lij mw-list-item"><a href="https://lij.wikipedia.org/wiki/Turchia" title="Turchia – ligurština" lang="lij" hreflang="lij" data-title="Turchia" data-language-autonym="Ligure" data-language-local-name="ligurština" class="interlanguage-link-target">Ligure</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lld mw-list-item"><a href="https://lld.wikipedia.org/wiki/Turchia" title="Turchia – Ladin" lang="lld" hreflang="lld" data-title="Turchia" data-language-autonym="Ladin" data-language-local-name="Ladin" class="interlanguage-link-target">Ladin</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lmo mw-list-item"><a href="https://lmo.wikipedia.org/wiki/T%C3%BCrchia" title="Türchia – lombardština" lang="lmo" hreflang="lmo" data-title="Türchia" data-language-autonym="Lombard" data-language-local-name="lombardština" class="interlanguage-link-target">Lombard</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ln mw-list-item"><a href="https://ln.wikipedia.org/wiki/Turk%C3%AD" title="Turkí – lingalština" lang="ln" hreflang="ln" data-title="Turkí" data-language-autonym="Lingála" data-language-local-name="lingalština" class="interlanguage-link-target">Lingála</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lo mw-list-item"><a href="https://lo.wikipedia.org/wiki/%E0%BA%9B%E0%BA%B0%E0%BB%80%E0%BA%97%E0%BA%94%E0%BA%95%E0%BA%B8%E0%BA%A3%E0%BA%81%E0%BA%B5" title="ປະເທດຕຸຣກີ – laoština" lang="lo" hreflang="lo" data-title="ປະເທດຕຸຣກີ" data-language-autonym="ລາວ" data-language-local-name="laoština" class="interlanguage-link-target">ລາວ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lt mw-list-item"><a href="https://lt.wikipedia.org/wiki/Turkija" title="Turkija – litevština" lang="lt" hreflang="lt" data-title="Turkija" data-language-autonym="Lietuvių" data-language-local-name="litevština" class="interlanguage-link-target">Lietuvių</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ltg mw-list-item"><a href="https://ltg.wikipedia.org/wiki/Turceja" title="Turceja – latgalština" lang="ltg" hreflang="ltg" data-title="Turceja" data-language-autonym="Latgaļu" data-language-local-name="latgalština" class="interlanguage-link-target">Latgaļu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lv badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://lv.wikipedia.org/wiki/Turcija" title="Turcija – lotyština" lang="lv" hreflang="lv" data-title="Turcija" data-language-autonym="Latviešu" data-language-local-name="lotyština" class="interlanguage-link-target">Latviešu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mad mw-list-item"><a href="https://mad.wikipedia.org/wiki/Turki" title="Turki – madurština" lang="mad" hreflang="mad" data-title="Turki" data-language-autonym="Madhurâ" data-language-local-name="madurština" class="interlanguage-link-target">Madhurâ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mai mw-list-item"><a href="https://mai.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9F%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%80" title="टर्की – maithiliština" lang="mai" hreflang="mai" data-title="टर्की" data-language-autonym="मैथिली" data-language-local-name="maithiliština" class="interlanguage-link-target">मैथिली</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-map-bms mw-list-item"><a href="https://map-bms.wikipedia.org/wiki/Turki" title="Turki – Banyumasan" lang="jv-x-bms" hreflang="jv-x-bms" data-title="Turki" data-language-autonym="Basa Banyumasan" data-language-local-name="Banyumasan" class="interlanguage-link-target">Basa Banyumasan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mdf mw-list-item"><a href="https://mdf.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D1%83%D1%80%D0%BA%D0%B8%D1%8F" title="Туркия – mokšanština" lang="mdf" hreflang="mdf" data-title="Туркия" data-language-autonym="Мокшень" data-language-local-name="mokšanština" class="interlanguage-link-target">Мокшень</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mg mw-list-item"><a href="https://mg.wikipedia.org/wiki/Torkia" title="Torkia – malgaština" lang="mg" hreflang="mg" data-title="Torkia" data-language-autonym="Malagasy" data-language-local-name="malgaština" class="interlanguage-link-target">Malagasy</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mhr mw-list-item"><a href="https://mhr.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D1%83%D1%80%D1%86%D0%B8%D0%B9" title="Турций – Eastern Mari" lang="mhr" hreflang="mhr" data-title="Турций" data-language-autonym="Олык марий" data-language-local-name="Eastern Mari" class="interlanguage-link-target">Олык марий</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mi mw-list-item"><a href="https://mi.wikipedia.org/wiki/T%C4%81kei" title="Tākei – maorština" lang="mi" hreflang="mi" data-title="Tākei" data-language-autonym="Māori" data-language-local-name="maorština" class="interlanguage-link-target">Māori</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-min mw-list-item"><a href="https://min.wikipedia.org/wiki/Turki" title="Turki – minangkabau" lang="min" hreflang="min" data-title="Turki" data-language-autonym="Minangkabau" data-language-local-name="minangkabau" class="interlanguage-link-target">Minangkabau</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mk badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D1%83%D1%80%D1%86%D0%B8%D1%98%D0%B0" title="Турција – makedonština" lang="mk" hreflang="mk" data-title="Турција" data-language-autonym="Македонски" data-language-local-name="makedonština" class="interlanguage-link-target">Македонски</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ml mw-list-item"><a href="https://ml.wikipedia.org/wiki/%E0%B4%A4%E0%B5%81%E0%B5%BC%E0%B4%95%E0%B5%8D%E0%B4%95%E0%B4%BF" title="തുർക്കി – malajálamština" lang="ml" hreflang="ml" data-title="തുർക്കി" data-language-autonym="മലയാളം" data-language-local-name="malajálamština" class="interlanguage-link-target">മലയാളം</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mn mw-list-item"><a href="https://mn.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D1%83%D1%80%D0%BA" title="Турк – mongolština" lang="mn" hreflang="mn" data-title="Турк" data-language-autonym="Монгол" data-language-local-name="mongolština" class="interlanguage-link-target">Монгол</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mni mw-list-item"><a href="https://mni.wikipedia.org/wiki/%EA%AF%87%EA%AF%94%EA%AF%80%EA%AF%A4" title="ꯇꯔꯀꯤ – manipurština" lang="mni" hreflang="mni" data-title="ꯇꯔꯀꯤ" data-language-autonym="ꯃꯤꯇꯩ ꯂꯣꯟ" data-language-local-name="manipurština" class="interlanguage-link-target">ꯃꯤꯇꯩ ꯂꯣꯟ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mos mw-list-item"><a href="https://mos.wikipedia.org/wiki/T%C3%BCrkiye" title="Türkiye – mosi" lang="mos" hreflang="mos" data-title="Türkiye" data-language-autonym="Moore" data-language-local-name="mosi" class="interlanguage-link-target">Moore</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mr mw-list-item"><a href="https://mr.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A4%E0%A5%81%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%A8" title="तुर्कस्तान – maráthština" lang="mr" hreflang="mr" data-title="तुर्कस्तान" data-language-autonym="मराठी" data-language-local-name="maráthština" class="interlanguage-link-target">मराठी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mrj mw-list-item"><a href="https://mrj.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D1%83%D1%80%D1%86%D0%B8" title="Турци – marijština (západní)" lang="mrj" hreflang="mrj" data-title="Турци" data-language-autonym="Кырык мары" data-language-local-name="marijština (západní)" class="interlanguage-link-target">Кырык мары</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ms mw-list-item"><a href="https://ms.wikipedia.org/wiki/Turki" title="Turki – malajština" lang="ms" hreflang="ms" data-title="Turki" data-language-autonym="Bahasa Melayu" data-language-local-name="malajština" class="interlanguage-link-target">Bahasa Melayu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mt mw-list-item"><a href="https://mt.wikipedia.org/wiki/Turkija" title="Turkija – maltština" lang="mt" hreflang="mt" data-title="Turkija" data-language-autonym="Malti" data-language-local-name="maltština" class="interlanguage-link-target">Malti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mwl mw-list-item"><a href="https://mwl.wikipedia.org/wiki/Turquie" title="Turquie – mirandština" lang="mwl" hreflang="mwl" data-title="Turquie" data-language-autonym="Mirandés" data-language-local-name="mirandština" class="interlanguage-link-target">Mirandés</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-my mw-list-item"><a href="https://my.wikipedia.org/wiki/%E1%80%90%E1%80%B0%E1%80%9B%E1%80%80%E1%80%AE%E1%80%94%E1%80%AD%E1%80%AF%E1%80%84%E1%80%BA%E1%80%84%E1%80%B6" title="တူရကီနိုင်ငံ – barmština" lang="my" hreflang="my" data-title="တူရကီနိုင်ငံ" data-language-autonym="မြန်မာဘာသာ" data-language-local-name="barmština" class="interlanguage-link-target">မြန်မာဘာသာ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-myv mw-list-item"><a href="https://myv.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D1%83%D1%80%D1%86%D0%B8%D1%8F_%D0%9C%D0%B0%D1%81%D1%82%D0%BE%D1%80" title="Турция Мастор – erzjanština" lang="myv" hreflang="myv" data-title="Турция Мастор" data-language-autonym="Эрзянь" data-language-local-name="erzjanština" class="interlanguage-link-target">Эрзянь</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mzn mw-list-item"><a href="https://mzn.wikipedia.org/wiki/%D8%AA%D9%88%D8%B1%DA%A9%DB%8C%D9%87" title="تورکیه – mázandaránština" lang="mzn" hreflang="mzn" data-title="تورکیه" data-language-autonym="مازِرونی" data-language-local-name="mázandaránština" class="interlanguage-link-target">مازِرونی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nap mw-list-item"><a href="https://nap.wikipedia.org/wiki/Turchia" title="Turchia – neapolština" lang="nap" hreflang="nap" data-title="Turchia" data-language-autonym="Napulitano" data-language-local-name="neapolština" class="interlanguage-link-target">Napulitano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nds mw-list-item"><a href="https://nds.wikipedia.org/wiki/T%C3%B6rkie" title="Törkie – dolnoněmčina" lang="nds" hreflang="nds" data-title="Törkie" data-language-autonym="Plattdüütsch" data-language-local-name="dolnoněmčina" class="interlanguage-link-target">Plattdüütsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nds-nl mw-list-item"><a href="https://nds-nl.wikipedia.org/wiki/Turkije" title="Turkije – dolnosaština" lang="nds-NL" hreflang="nds-NL" data-title="Turkije" data-language-autonym="Nedersaksies" data-language-local-name="dolnosaština" class="interlanguage-link-target">Nedersaksies</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ne mw-list-item"><a href="https://ne.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9F%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%80" title="टर्की – nepálština" lang="ne" hreflang="ne" data-title="टर्की" data-language-autonym="नेपाली" data-language-local-name="nepálština" class="interlanguage-link-target">नेपाली</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-new mw-list-item"><a href="https://new.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9F%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%80" title="टर्की – névárština" lang="new" hreflang="new" data-title="टर्की" data-language-autonym="नेपाल भाषा" data-language-local-name="névárština" class="interlanguage-link-target">नेपाल भाषा</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ng mw-list-item"><a href="https://ng.wikipedia.org/wiki/Turkey" title="Turkey – ndondština" lang="ng" hreflang="ng" data-title="Turkey" data-language-autonym="Oshiwambo" data-language-local-name="ndondština" class="interlanguage-link-target">Oshiwambo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nia mw-list-item"><a href="https://nia.wikipedia.org/wiki/Turki" title="Turki – nias" lang="nia" hreflang="nia" data-title="Turki" data-language-autonym="Li Niha" data-language-local-name="nias" class="interlanguage-link-target">Li Niha</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nl mw-list-item"><a href="https://nl.wikipedia.org/wiki/Turkije" title="Turkije – nizozemština" lang="nl" hreflang="nl" data-title="Turkije" data-language-autonym="Nederlands" data-language-local-name="nizozemština" class="interlanguage-link-target">Nederlands</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nn mw-list-item"><a href="https://nn.wikipedia.org/wiki/Tyrkia" title="Tyrkia – norština (nynorsk)" lang="nn" hreflang="nn" data-title="Tyrkia" data-language-autonym="Norsk nynorsk" data-language-local-name="norština (nynorsk)" class="interlanguage-link-target">Norsk nynorsk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-no mw-list-item"><a href="https://no.wikipedia.org/wiki/Tyrkia" title="Tyrkia – norština (bokmål)" lang="nb" hreflang="nb" data-title="Tyrkia" data-language-autonym="Norsk bokmål" data-language-local-name="norština (bokmål)" class="interlanguage-link-target">Norsk bokmål</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nov mw-list-item"><a href="https://nov.wikipedia.org/wiki/Turkia" title="Turkia – novial" lang="nov" hreflang="nov" data-title="Turkia" data-language-autonym="Novial" data-language-local-name="novial" class="interlanguage-link-target">Novial</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nqo mw-list-item"><a href="https://nqo.wikipedia.org/wiki/%DF%93%DF%8A%DF%95%DF%8D%DF%AB_%DF%A3%DF%9D%DF%8A%DF%AC%DF%96%DF%8C%DF%AB" title="ߓߊߕߍ߫ ߣߝߊ߬ߖߌ߫ – n’ko" lang="nqo" hreflang="nqo" data-title="ߓߊߕߍ߫ ߣߝߊ߬ߖߌ߫" data-language-autonym="ߒߞߏ" data-language-local-name="n’ko" class="interlanguage-link-target">ߒߞߏ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nr mw-list-item"><a href="https://nr.wikipedia.org/wiki/T%C3%BCrkiye" title="Türkiye – ndebele (Jižní Afrika)" lang="nr" hreflang="nr" data-title="Türkiye" data-language-autonym="IsiNdebele seSewula" data-language-local-name="ndebele (Jižní Afrika)" class="interlanguage-link-target">IsiNdebele seSewula</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nrm mw-list-item"><a href="https://nrm.wikipedia.org/wiki/Turtchie" title="Turtchie – Norman" lang="nrf" hreflang="nrf" data-title="Turtchie" data-language-autonym="Nouormand" data-language-local-name="Norman" class="interlanguage-link-target">Nouormand</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nso mw-list-item"><a href="https://nso.wikipedia.org/wiki/Turkey" title="Turkey – sotština (severní)" lang="nso" hreflang="nso" data-title="Turkey" data-language-autonym="Sesotho sa Leboa" data-language-local-name="sotština (severní)" class="interlanguage-link-target">Sesotho sa Leboa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nv mw-list-item"><a href="https://nv.wikipedia.org/wiki/Bich%CA%BCah_%C5%81ich%C3%ADi%CA%BCii_Bik%C3%A9yah" title="Bichʼah Łichíiʼii Bikéyah – navažština" lang="nv" hreflang="nv" data-title="Bichʼah Łichíiʼii Bikéyah" data-language-autonym="Diné bizaad" data-language-local-name="navažština" class="interlanguage-link-target">Diné bizaad</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ny mw-list-item"><a href="https://ny.wikipedia.org/wiki/Turkey" title="Turkey – ňandžština" lang="ny" hreflang="ny" data-title="Turkey" data-language-autonym="Chi-Chewa" data-language-local-name="ňandžština" class="interlanguage-link-target">Chi-Chewa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-oc mw-list-item"><a href="https://oc.wikipedia.org/wiki/Turquia" title="Turquia – okcitánština" lang="oc" hreflang="oc" data-title="Turquia" data-language-autonym="Occitan" data-language-local-name="okcitánština" class="interlanguage-link-target">Occitan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-olo mw-list-item"><a href="https://olo.wikipedia.org/wiki/Turtsii" title="Turtsii – Livvi-Karelian" lang="olo" hreflang="olo" data-title="Turtsii" data-language-autonym="Livvinkarjala" data-language-local-name="Livvi-Karelian" class="interlanguage-link-target">Livvinkarjala</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-om mw-list-item"><a href="https://om.wikipedia.org/wiki/Tarkii" title="Tarkii – oromština" lang="om" hreflang="om" data-title="Tarkii" data-language-autonym="Oromoo" data-language-local-name="oromština" class="interlanguage-link-target">Oromoo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-or mw-list-item"><a href="https://or.wikipedia.org/wiki/%E0%AC%A4%E0%AD%81%E0%AC%B0%E0%AD%8D%E0%AC%95%E0%AD%80" title="ତୁର୍କୀ – urijština" lang="or" hreflang="or" data-title="ତୁର୍କୀ" data-language-autonym="ଓଡ଼ିଆ" data-language-local-name="urijština" class="interlanguage-link-target">ଓଡ଼ିଆ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-os mw-list-item"><a href="https://os.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D1%83%D1%80%D0%BA" title="Турк – osetština" lang="os" hreflang="os" data-title="Турк" data-language-autonym="Ирон" data-language-local-name="osetština" class="interlanguage-link-target">Ирон</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pa mw-list-item"><a href="https://pa.wikipedia.org/wiki/%E0%A8%A4%E0%A9%81%E0%A8%B0%E0%A8%95%E0%A9%80" title="ਤੁਰਕੀ – paňdžábština" lang="pa" hreflang="pa" data-title="ਤੁਰਕੀ" data-language-autonym="ਪੰਜਾਬੀ" data-language-local-name="paňdžábština" class="interlanguage-link-target">ਪੰਜਾਬੀ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pag mw-list-item"><a href="https://pag.wikipedia.org/wiki/Turkiya" title="Turkiya – pangasinanština" lang="pag" hreflang="pag" data-title="Turkiya" data-language-autonym="Pangasinan" data-language-local-name="pangasinanština" class="interlanguage-link-target">Pangasinan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pam mw-list-item"><a href="https://pam.wikipedia.org/wiki/Turkiya" title="Turkiya – papangau" lang="pam" hreflang="pam" data-title="Turkiya" data-language-autonym="Kapampangan" data-language-local-name="papangau" class="interlanguage-link-target">Kapampangan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pap mw-list-item"><a href="https://pap.wikipedia.org/wiki/Turkia" title="Turkia – papiamento" lang="pap" hreflang="pap" data-title="Turkia" data-language-autonym="Papiamentu" data-language-local-name="papiamento" class="interlanguage-link-target">Papiamentu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pcd mw-list-item"><a href="https://pcd.wikipedia.org/wiki/Turkie" title="Turkie – picardština" lang="pcd" hreflang="pcd" data-title="Turkie" data-language-autonym="Picard" data-language-local-name="picardština" class="interlanguage-link-target">Picard</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pdc mw-list-item"><a href="https://pdc.wikipedia.org/wiki/Turkie" title="Turkie – němčina (pensylvánská)" lang="pdc" hreflang="pdc" data-title="Turkie" data-language-autonym="Deitsch" data-language-local-name="němčina (pensylvánská)" class="interlanguage-link-target">Deitsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pfl mw-list-item"><a href="https://pfl.wikipedia.org/wiki/T%C3%BCrkei" title="Türkei – falčtina" lang="pfl" hreflang="pfl" data-title="Türkei" data-language-autonym="Pälzisch" data-language-local-name="falčtina" class="interlanguage-link-target">Pälzisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pi mw-list-item"><a href="https://pi.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A4%E0%A5%81%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A5%87" title="तुर्किये – pálí" lang="pi" hreflang="pi" data-title="तुर्किये" data-language-autonym="पालि" data-language-local-name="pálí" class="interlanguage-link-target">पालि</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pih mw-list-item"><a href="https://pih.wikipedia.org/wiki/Turkii" title="Turkii – Norfuk / Pitkern" lang="pih" hreflang="pih" data-title="Turkii" data-language-autonym="Norfuk / Pitkern" data-language-local-name="Norfuk / Pitkern" class="interlanguage-link-target">Norfuk / Pitkern</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pl mw-list-item"><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Turcja" title="Turcja – polština" lang="pl" hreflang="pl" data-title="Turcja" data-language-autonym="Polski" data-language-local-name="polština" class="interlanguage-link-target">Polski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pms mw-list-item"><a href="https://pms.wikipedia.org/wiki/Turch%C3%ACa" title="Turchìa – piemonština" lang="pms" hreflang="pms" data-title="Turchìa" data-language-autonym="Piemontèis" data-language-local-name="piemonština" class="interlanguage-link-target">Piemontèis</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pnb mw-list-item"><a href="https://pnb.wikipedia.org/wiki/%D8%AA%D8%B1%DA%A9%DB%8C" title="ترکی – Western Punjabi" lang="pnb" hreflang="pnb" data-title="ترکی" data-language-autonym="پنجابی" data-language-local-name="Western Punjabi" class="interlanguage-link-target">پنجابی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pnt mw-list-item"><a href="https://pnt.wikipedia.org/wiki/%CE%A4%CE%BF%CF%85%CF%81%CE%BA%CE%AF%CE%B1" title="Τουρκία – pontština" lang="pnt" hreflang="pnt" data-title="Τουρκία" data-language-autonym="Ποντιακά" data-language-local-name="pontština" class="interlanguage-link-target">Ποντιακά</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ps mw-list-item"><a href="https://ps.wikipedia.org/wiki/%D8%AA%D9%88%D8%B1%DA%A9%D9%8A%D9%87" title="تورکيه – paštština" lang="ps" hreflang="ps" data-title="تورکيه" data-language-autonym="پښتو" data-language-local-name="paštština" class="interlanguage-link-target">پښتو</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pt badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://pt.wikipedia.org/wiki/Turquia" title="Turquia – portugalština" lang="pt" hreflang="pt" data-title="Turquia" data-language-autonym="Português" data-language-local-name="portugalština" class="interlanguage-link-target">Português</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-qu mw-list-item"><a href="https://qu.wikipedia.org/wiki/Turkiya" title="Turkiya – kečuánština" lang="qu" hreflang="qu" data-title="Turkiya" data-language-autonym="Runa Simi" data-language-local-name="kečuánština" class="interlanguage-link-target">Runa Simi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rm mw-list-item"><a href="https://rm.wikipedia.org/wiki/Tirchia" title="Tirchia – rétorománština" lang="rm" hreflang="rm" data-title="Tirchia" data-language-autonym="Rumantsch" data-language-local-name="rétorománština" class="interlanguage-link-target">Rumantsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rmy mw-list-item"><a href="https://rmy.wikipedia.org/wiki/Turkiya" title="Turkiya – Vlax Romani" lang="rmy" hreflang="rmy" data-title="Turkiya" data-language-autonym="Romani čhib" data-language-local-name="Vlax Romani" class="interlanguage-link-target">Romani čhib</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rn mw-list-item"><a href="https://rn.wikipedia.org/wiki/Turukiya" title="Turukiya – kirundština" lang="rn" hreflang="rn" data-title="Turukiya" data-language-autonym="Ikirundi" data-language-local-name="kirundština" class="interlanguage-link-target">Ikirundi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ro mw-list-item"><a href="https://ro.wikipedia.org/wiki/Turcia" title="Turcia – rumunština" lang="ro" hreflang="ro" data-title="Turcia" data-language-autonym="Română" data-language-local-name="rumunština" class="interlanguage-link-target">Română</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-roa-rup mw-list-item"><a href="https://roa-rup.wikipedia.org/wiki/Turchia" title="Turchia – arumunština" lang="rup" hreflang="rup" data-title="Turchia" data-language-autonym="Armãneashti" data-language-local-name="arumunština" class="interlanguage-link-target">Armãneashti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-roa-tara mw-list-item"><a href="https://roa-tara.wikipedia.org/wiki/Turchie" title="Turchie – Tarantino" lang="nap-x-tara" hreflang="nap-x-tara" data-title="Turchie" data-language-autonym="Tarandíne" data-language-local-name="Tarantino" class="interlanguage-link-target">Tarandíne</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ru mw-list-item"><a href="https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D1%83%D1%80%D1%86%D0%B8%D1%8F" title="Турция – ruština" lang="ru" hreflang="ru" data-title="Турция" data-language-autonym="Русский" data-language-local-name="ruština" class="interlanguage-link-target">Русский</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rue mw-list-item"><a href="https://rue.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D1%83%D1%80%D1%86%D1%96%D1%8F" title="Турція – rusínština" lang="rue" hreflang="rue" data-title="Турція" data-language-autonym="Русиньскый" data-language-local-name="rusínština" class="interlanguage-link-target">Русиньскый</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rw mw-list-item"><a href="https://rw.wikipedia.org/wiki/Turukiya" title="Turukiya – kiňarwandština" lang="rw" hreflang="rw" data-title="Turukiya" data-language-autonym="Ikinyarwanda" data-language-local-name="kiňarwandština" class="interlanguage-link-target">Ikinyarwanda</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sa mw-list-item"><a href="https://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A4%E0%A5%81%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%80" title="तुर्की – sanskrt" lang="sa" hreflang="sa" data-title="तुर्की" data-language-autonym="संस्कृतम्" data-language-local-name="sanskrt" class="interlanguage-link-target">संस्कृतम्</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sah mw-list-item"><a href="https://sah.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D2%AF%D2%AF%D1%80%D0%BA%D2%AF%D0%B9%D1%8D" title="Түүркүйэ – jakutština" lang="sah" hreflang="sah" data-title="Түүркүйэ" data-language-autonym="Саха тыла" data-language-local-name="jakutština" class="interlanguage-link-target">Саха тыла</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sat mw-list-item"><a href="https://sat.wikipedia.org/wiki/%E1%B1%9B%E1%B1%A9%E1%B1%A8%E1%B1%A0%E1%B1%A4" title="ᱛᱩᱨᱠᱤ – santálština" lang="sat" hreflang="sat" data-title="ᱛᱩᱨᱠᱤ" data-language-autonym="ᱥᱟᱱᱛᱟᱲᱤ" data-language-local-name="santálština" class="interlanguage-link-target">ᱥᱟᱱᱛᱟᱲᱤ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sc mw-list-item"><a href="https://sc.wikipedia.org/wiki/Turkia" title="Turkia – sardština" lang="sc" hreflang="sc" data-title="Turkia" data-language-autonym="Sardu" data-language-local-name="sardština" class="interlanguage-link-target">Sardu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-scn mw-list-item"><a href="https://scn.wikipedia.org/wiki/Turch%C3%ACa" title="Turchìa – sicilština" lang="scn" hreflang="scn" data-title="Turchìa" data-language-autonym="Sicilianu" data-language-local-name="sicilština" class="interlanguage-link-target">Sicilianu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sco mw-list-item"><a href="https://sco.wikipedia.org/wiki/Turkey" title="Turkey – skotština" lang="sco" hreflang="sco" data-title="Turkey" data-language-autonym="Scots" data-language-local-name="skotština" class="interlanguage-link-target">Scots</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sd mw-list-item"><a href="https://sd.wikipedia.org/wiki/%D8%AA%D8%B1%DA%AA%D9%8A" title="ترڪي – sindhština" lang="sd" hreflang="sd" data-title="ترڪي" data-language-autonym="سنڌي" data-language-local-name="sindhština" class="interlanguage-link-target">سنڌي</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-se mw-list-item"><a href="https://se.wikipedia.org/wiki/Durka" title="Durka – sámština (severní)" lang="se" hreflang="se" data-title="Durka" data-language-autonym="Davvisámegiella" data-language-local-name="sámština (severní)" class="interlanguage-link-target">Davvisámegiella</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sg mw-list-item"><a href="https://sg.wikipedia.org/wiki/Turuk%C3%AFi" title="Turukïi – sangština" lang="sg" hreflang="sg" data-title="Turukïi" data-language-autonym="Sängö" data-language-local-name="sangština" class="interlanguage-link-target">Sängö</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sh mw-list-item"><a href="https://sh.wikipedia.org/wiki/Turska" title="Turska – srbochorvatština" lang="sh" hreflang="sh" data-title="Turska" data-language-autonym="Srpskohrvatski / српскохрватски" data-language-local-name="srbochorvatština" class="interlanguage-link-target">Srpskohrvatski / српскохрватски</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-shi mw-list-item"><a href="https://shi.wikipedia.org/wiki/Turkya" title="Turkya – tašelhit" lang="shi" hreflang="shi" data-title="Turkya" data-language-autonym="Taclḥit" data-language-local-name="tašelhit" class="interlanguage-link-target">Taclḥit</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-shn mw-list-item"><a href="https://shn.wikipedia.org/wiki/%E1%80%99%E1%80%AD%E1%80%B0%E1%80%84%E1%80%BA%E1%80%B8%E1%80%90%E1%80%AD%E1%80%B0%E1%80%9D%E1%80%BA%E1%82%87%E1%81%B5%E1%80%AE%E1%82%87" title="မိူင်းတိူဝ်ႇၵီႇ – šanština" lang="shn" hreflang="shn" data-title="မိူင်းတိူဝ်ႇၵီႇ" data-language-autonym="ၽႃႇသႃႇတႆး " data-language-local-name="šanština" class="interlanguage-link-target">ၽႃႇသႃႇတႆး </a></li><li class="interlanguage-link interwiki-si mw-list-item"><a href="https://si.wikipedia.org/wiki/%E0%B6%AD%E0%B7%94%E0%B6%BB%E0%B7%8A%E0%B6%9A%E0%B7%92%E0%B6%BA" title="තුර්කිය – sinhálština" lang="si" hreflang="si" data-title="තුර්කිය" data-language-autonym="සිංහල" data-language-local-name="sinhálština" class="interlanguage-link-target">සිංහල</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-simple mw-list-item"><a href="https://simple.wikipedia.org/wiki/Turkey" title="Turkey – Simple English" lang="en-simple" hreflang="en-simple" data-title="Turkey" data-language-autonym="Simple English" data-language-local-name="Simple English" class="interlanguage-link-target">Simple English</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sk mw-list-item"><a href="https://sk.wikipedia.org/wiki/Turecko" title="Turecko – slovenština" lang="sk" hreflang="sk" data-title="Turecko" data-language-autonym="Slovenčina" data-language-local-name="slovenština" class="interlanguage-link-target">Slovenčina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-skr mw-list-item"><a href="https://skr.wikipedia.org/wiki/%D8%AA%D8%B1%DA%A9%DB%8C" title="ترکی – Saraiki" lang="skr" hreflang="skr" data-title="ترکی" data-language-autonym="سرائیکی" data-language-local-name="Saraiki" class="interlanguage-link-target">سرائیکی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sl mw-list-item"><a href="https://sl.wikipedia.org/wiki/Tur%C4%8Dija" title="Turčija – slovinština" lang="sl" hreflang="sl" data-title="Turčija" data-language-autonym="Slovenščina" data-language-local-name="slovinština" class="interlanguage-link-target">Slovenščina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sm mw-list-item"><a href="https://sm.wikipedia.org/wiki/Take" title="Take – samojština" lang="sm" hreflang="sm" data-title="Take" data-language-autonym="Gagana Samoa" data-language-local-name="samojština" class="interlanguage-link-target">Gagana Samoa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-smn mw-list-item"><a href="https://smn.wikipedia.org/wiki/Turkki" title="Turkki – sámština (inarijská)" lang="smn" hreflang="smn" data-title="Turkki" data-language-autonym="Anarâškielâ" data-language-local-name="sámština (inarijská)" class="interlanguage-link-target">Anarâškielâ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sn mw-list-item"><a href="https://sn.wikipedia.org/wiki/Turuki" title="Turuki – šonština" lang="sn" hreflang="sn" data-title="Turuki" data-language-autonym="ChiShona" data-language-local-name="šonština" class="interlanguage-link-target">ChiShona</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-so mw-list-item"><a href="https://so.wikipedia.org/wiki/Turkiga" title="Turkiga – somálština" lang="so" hreflang="so" data-title="Turkiga" data-language-autonym="Soomaaliga" data-language-local-name="somálština" class="interlanguage-link-target">Soomaaliga</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sq mw-list-item"><a href="https://sq.wikipedia.org/wiki/Turqia" title="Turqia – albánština" lang="sq" hreflang="sq" data-title="Turqia" data-language-autonym="Shqip" data-language-local-name="albánština" class="interlanguage-link-target">Shqip</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sr mw-list-item"><a href="https://sr.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D1%83%D1%80%D1%81%D0%BA%D0%B0" title="Турска – srbština" lang="sr" hreflang="sr" data-title="Турска" data-language-autonym="Српски / srpski" data-language-local-name="srbština" class="interlanguage-link-target">Српски / srpski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-srn mw-list-item"><a href="https://srn.wikipedia.org/wiki/Turkiyakondre" title="Turkiyakondre – sranan tongo" lang="srn" hreflang="srn" data-title="Turkiyakondre" data-language-autonym="Sranantongo" data-language-local-name="sranan tongo" class="interlanguage-link-target">Sranantongo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ss mw-list-item"><a href="https://ss.wikipedia.org/wiki/IThekhi" title="IThekhi – siswatština" lang="ss" hreflang="ss" data-title="IThekhi" data-language-autonym="SiSwati" data-language-local-name="siswatština" class="interlanguage-link-target">SiSwati</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-st mw-list-item"><a href="https://st.wikipedia.org/wiki/Turkey" title="Turkey – sotština (jižní)" lang="st" hreflang="st" data-title="Turkey" data-language-autonym="Sesotho" data-language-local-name="sotština (jižní)" class="interlanguage-link-target">Sesotho</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-stq mw-list-item"><a href="https://stq.wikipedia.org/wiki/Turk%C3%A4i" title="Turkäi – fríština (saterlandská)" lang="stq" hreflang="stq" data-title="Turkäi" data-language-autonym="Seeltersk" data-language-local-name="fríština (saterlandská)" class="interlanguage-link-target">Seeltersk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-su mw-list-item"><a href="https://su.wikipedia.org/wiki/Turki" title="Turki – sundština" lang="su" hreflang="su" data-title="Turki" data-language-autonym="Sunda" data-language-local-name="sundština" class="interlanguage-link-target">Sunda</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sv mw-list-item"><a href="https://sv.wikipedia.org/wiki/Turkiet" title="Turkiet – švédština" lang="sv" hreflang="sv" data-title="Turkiet" data-language-autonym="Svenska" data-language-local-name="švédština" class="interlanguage-link-target">Svenska</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sw mw-list-item"><a href="https://sw.wikipedia.org/wiki/Uturuki" title="Uturuki – svahilština" lang="sw" hreflang="sw" data-title="Uturuki" data-language-autonym="Kiswahili" data-language-local-name="svahilština" class="interlanguage-link-target">Kiswahili</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-szl mw-list-item"><a href="https://szl.wikipedia.org/wiki/Turcyjo" title="Turcyjo – slezština" lang="szl" hreflang="szl" data-title="Turcyjo" data-language-autonym="Ślůnski" data-language-local-name="slezština" class="interlanguage-link-target">Ślůnski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-szy mw-list-item"><a href="https://szy.wikipedia.org/wiki/Turkey" title="Turkey – Sakizaya" lang="szy" hreflang="szy" data-title="Turkey" data-language-autonym="Sakizaya" data-language-local-name="Sakizaya" class="interlanguage-link-target">Sakizaya</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ta mw-list-item"><a href="https://ta.wikipedia.org/wiki/%E0%AE%A4%E0%AF%81%E0%AE%B0%E0%AF%81%E0%AE%95%E0%AF%8D%E0%AE%95%E0%AE%BF" title="துருக்கி – tamilština" lang="ta" hreflang="ta" data-title="துருக்கி" data-language-autonym="தமிழ்" data-language-local-name="tamilština" class="interlanguage-link-target">தமிழ்</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tay mw-list-item"><a href="https://tay.wikipedia.org/wiki/Turkey" title="Turkey – Tayal" lang="tay" hreflang="tay" data-title="Turkey" data-language-autonym="Tayal" data-language-local-name="Tayal" class="interlanguage-link-target">Tayal</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tcy mw-list-item"><a href="https://tcy.wikipedia.org/wiki/%E0%B2%9F%E0%B2%B0%E0%B3%8D%E0%B2%95%E0%B2%BF" title="ಟರ್ಕಿ – tuluština" lang="tcy" hreflang="tcy" data-title="ಟರ್ಕಿ" data-language-autonym="ತುಳು" data-language-local-name="tuluština" class="interlanguage-link-target">ತುಳು</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-te mw-list-item"><a href="https://te.wikipedia.org/wiki/%E0%B0%9F%E0%B0%B0%E0%B1%8D%E0%B0%95%E0%B1%80" title="టర్కీ – telugština" lang="te" hreflang="te" data-title="టర్కీ" data-language-autonym="తెలుగు" data-language-local-name="telugština" class="interlanguage-link-target">తెలుగు</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tet mw-list-item"><a href="https://tet.wikipedia.org/wiki/Turkia" title="Turkia – tetumština" lang="tet" hreflang="tet" data-title="Turkia" data-language-autonym="Tetun" data-language-local-name="tetumština" class="interlanguage-link-target">Tetun</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tg mw-list-item"><a href="https://tg.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D1%83%D1%80%D0%BA%D0%B8%D1%8F" title="Туркия – tádžičtina" lang="tg" hreflang="tg" data-title="Туркия" data-language-autonym="Тоҷикӣ" data-language-local-name="tádžičtina" class="interlanguage-link-target">Тоҷикӣ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-th mw-list-item"><a href="https://th.wikipedia.org/wiki/%E0%B8%9B%E0%B8%A3%E0%B8%B0%E0%B9%80%E0%B8%97%E0%B8%A8%E0%B8%95%E0%B8%B8%E0%B8%A3%E0%B8%81%E0%B8%B5" title="ประเทศตุรกี – thajština" lang="th" hreflang="th" data-title="ประเทศตุรกี" data-language-autonym="ไทย" data-language-local-name="thajština" class="interlanguage-link-target">ไทย</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ti mw-list-item"><a href="https://ti.wikipedia.org/wiki/%E1%89%B1%E1%88%AD%E1%8A%AA" title="ቱርኪ – tigrinijština" lang="ti" hreflang="ti" data-title="ቱርኪ" data-language-autonym="ትግርኛ" data-language-local-name="tigrinijština" class="interlanguage-link-target">ትግርኛ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tk mw-list-item"><a href="https://tk.wikipedia.org/wiki/T%C3%BCrki%C3%BDe" title="Türkiýe – turkmenština" lang="tk" hreflang="tk" data-title="Türkiýe" data-language-autonym="Türkmençe" data-language-local-name="turkmenština" class="interlanguage-link-target">Türkmençe</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tl mw-list-item"><a href="https://tl.wikipedia.org/wiki/Turkiya" title="Turkiya – tagalog" lang="tl" hreflang="tl" data-title="Turkiya" data-language-autonym="Tagalog" data-language-local-name="tagalog" class="interlanguage-link-target">Tagalog</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tly mw-list-item"><a href="https://tly.wikipedia.org/wiki/Tyrkij%C9%99" title="Tyrkijə – talyština" lang="tly" hreflang="tly" data-title="Tyrkijə" data-language-autonym="Tolışi" data-language-local-name="talyština" class="interlanguage-link-target">Tolışi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tn mw-list-item"><a href="https://tn.wikipedia.org/wiki/Turkey" title="Turkey – setswanština" lang="tn" hreflang="tn" data-title="Turkey" data-language-autonym="Setswana" data-language-local-name="setswanština" class="interlanguage-link-target">Setswana</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-to mw-list-item"><a href="https://to.wikipedia.org/wiki/Toake" title="Toake – tongánština" lang="to" hreflang="to" data-title="Toake" data-language-autonym="Lea faka-Tonga" data-language-local-name="tongánština" class="interlanguage-link-target">Lea faka-Tonga</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tpi mw-list-item"><a href="https://tpi.wikipedia.org/wiki/Teki" title="Teki – tok pisin" lang="tpi" hreflang="tpi" data-title="Teki" data-language-autonym="Tok Pisin" data-language-local-name="tok pisin" class="interlanguage-link-target">Tok Pisin</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tr mw-list-item"><a href="https://tr.wikipedia.org/wiki/T%C3%BCrkiye" title="Türkiye – turečtina" lang="tr" hreflang="tr" data-title="Türkiye" data-language-autonym="Türkçe" data-language-local-name="turečtina" class="interlanguage-link-target">Türkçe</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-trv mw-list-item"><a href="https://trv.wikipedia.org/wiki/Turkey" title="Turkey – taroko" lang="trv" hreflang="trv" data-title="Turkey" data-language-autonym="Seediq" data-language-local-name="taroko" class="interlanguage-link-target">Seediq</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ts mw-list-item"><a href="https://ts.wikipedia.org/wiki/Turkey" title="Turkey – tsonga" lang="ts" hreflang="ts" data-title="Turkey" data-language-autonym="Xitsonga" data-language-local-name="tsonga" class="interlanguage-link-target">Xitsonga</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tt badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://tt.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D3%A9%D1%80%D0%BA%D0%B8%D1%8F" title="Төркия – tatarština" lang="tt" hreflang="tt" data-title="Төркия" data-language-autonym="Татарча / tatarça" data-language-local-name="tatarština" class="interlanguage-link-target">Татарча / tatarça</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tum mw-list-item"><a href="https://tum.wikipedia.org/wiki/Turkey" title="Turkey – tumbukština" lang="tum" hreflang="tum" data-title="Turkey" data-language-autonym="ChiTumbuka" data-language-local-name="tumbukština" class="interlanguage-link-target">ChiTumbuka</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tw mw-list-item"><a href="https://tw.wikipedia.org/wiki/Turkey" title="Turkey – twi" lang="tw" hreflang="tw" data-title="Turkey" data-language-autonym="Twi" data-language-local-name="twi" class="interlanguage-link-target">Twi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ty mw-list-item"><a href="https://ty.wikipedia.org/wiki/Turiti" title="Turiti – tahitština" lang="ty" hreflang="ty" data-title="Turiti" data-language-autonym="Reo tahiti" data-language-local-name="tahitština" class="interlanguage-link-target">Reo tahiti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tyv mw-list-item"><a href="https://tyv.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D1%83%D1%80%D1%86%D0%B8%D1%8F" title="Турция – tuvinština" lang="tyv" hreflang="tyv" data-title="Турция" data-language-autonym="Тыва дыл" data-language-local-name="tuvinština" class="interlanguage-link-target">Тыва дыл</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-udm mw-list-item"><a href="https://udm.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D1%83%D1%80%D1%86%D0%B8%D1%8F" title="Турция – udmurtština" lang="udm" hreflang="udm" data-title="Турция" data-language-autonym="Удмурт" data-language-local-name="udmurtština" class="interlanguage-link-target">Удмурт</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ug mw-list-item"><a href="https://ug.wikipedia.org/wiki/%D8%AA%DB%88%D8%B1%D9%83%D9%89%D9%8A%DB%95_%D8%AC%DB%87%D9%85%DA%BE%DB%87%D8%B1%D9%89%D9%8A%D9%89%D8%AA%D9%89" title="تۈركىيە جۇمھۇرىيىتى – ujgurština" lang="ug" hreflang="ug" data-title="تۈركىيە جۇمھۇرىيىتى" data-language-autonym="ئۇيغۇرچە / Uyghurche" data-language-local-name="ujgurština" class="interlanguage-link-target">ئۇيغۇرچە / Uyghurche</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uk mw-list-item"><a href="https://uk.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D1%83%D1%80%D0%B5%D1%87%D1%87%D0%B8%D0%BD%D0%B0" title="Туреччина – ukrajinština" lang="uk" hreflang="uk" data-title="Туреччина" data-language-autonym="Українська" data-language-local-name="ukrajinština" class="interlanguage-link-target">Українська</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ur badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://ur.wikipedia.org/wiki/%D8%AA%D8%B1%DA%A9%DB%8C%DB%81" title="ترکیہ – urdština" lang="ur" hreflang="ur" data-title="ترکیہ" data-language-autonym="اردو" data-language-local-name="urdština" class="interlanguage-link-target">اردو</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uz mw-list-item"><a href="https://uz.wikipedia.org/wiki/Turkiya" title="Turkiya – uzbečtina" lang="uz" hreflang="uz" data-title="Turkiya" data-language-autonym="Oʻzbekcha / ўзбекча" data-language-local-name="uzbečtina" class="interlanguage-link-target">Oʻzbekcha / ўзбекча</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ve mw-list-item"><a href="https://ve.wikipedia.org/wiki/Turkey" title="Turkey – venda" lang="ve" hreflang="ve" data-title="Turkey" data-language-autonym="Tshivenda" data-language-local-name="venda" class="interlanguage-link-target">Tshivenda</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vec mw-list-item"><a href="https://vec.wikipedia.org/wiki/Turch%C3%ACa" title="Turchìa – benátština" lang="vec" hreflang="vec" data-title="Turchìa" data-language-autonym="Vèneto" data-language-local-name="benátština" class="interlanguage-link-target">Vèneto</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vep mw-list-item"><a href="https://vep.wikipedia.org/wiki/Turkanma" title="Turkanma – vepština" lang="vep" hreflang="vep" data-title="Turkanma" data-language-autonym="Vepsän kel’" data-language-local-name="vepština" class="interlanguage-link-target">Vepsän kel’</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vi mw-list-item"><a href="https://vi.wikipedia.org/wiki/Th%E1%BB%95_Nh%C4%A9_K%E1%BB%B3" title="Thổ Nhĩ Kỳ – vietnamština" lang="vi" hreflang="vi" data-title="Thổ Nhĩ Kỳ" data-language-autonym="Tiếng Việt" data-language-local-name="vietnamština" class="interlanguage-link-target">Tiếng Việt</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vls mw-list-item"><a href="https://vls.wikipedia.org/wiki/Turkeye" title="Turkeye – vlámština (západní)" lang="vls" hreflang="vls" data-title="Turkeye" data-language-autonym="West-Vlams" data-language-local-name="vlámština (západní)" class="interlanguage-link-target">West-Vlams</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vo mw-list-item"><a href="https://vo.wikipedia.org/wiki/T%C3%BCrk%C3%A4n" title="Türkän – volapük" lang="vo" hreflang="vo" data-title="Türkän" data-language-autonym="Volapük" data-language-local-name="volapük" class="interlanguage-link-target">Volapük</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wa mw-list-item"><a href="https://wa.wikipedia.org/wiki/Tourkeye" title="Tourkeye – valonština" lang="wa" hreflang="wa" data-title="Tourkeye" data-language-autonym="Walon" data-language-local-name="valonština" class="interlanguage-link-target">Walon</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-war mw-list-item"><a href="https://war.wikipedia.org/wiki/Turkeya" title="Turkeya – warajština" lang="war" hreflang="war" data-title="Turkeya" data-language-autonym="Winaray" data-language-local-name="warajština" class="interlanguage-link-target">Winaray</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wo mw-list-item"><a href="https://wo.wikipedia.org/wiki/Tirki" title="Tirki – wolofština" lang="wo" hreflang="wo" data-title="Tirki" data-language-autonym="Wolof" data-language-local-name="wolofština" class="interlanguage-link-target">Wolof</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wuu mw-list-item"><a href="https://wuu.wikipedia.org/wiki/%E5%9C%9F%E8%80%B3%E5%85%B6" title="土耳其 – čínština (dialekty Wu)" lang="wuu" hreflang="wuu" data-title="土耳其" data-language-autonym="吴语" data-language-local-name="čínština (dialekty Wu)" class="interlanguage-link-target">吴语</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-xal mw-list-item"><a href="https://xal.wikipedia.org/wiki/T%C3%BCrkiye" title="Türkiye – kalmyčtina" lang="xal" hreflang="xal" data-title="Türkiye" data-language-autonym="Хальмг" data-language-local-name="kalmyčtina" class="interlanguage-link-target">Хальмг</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-xh mw-list-item"><a href="https://xh.wikipedia.org/wiki/ITurkiya" title="ITurkiya – xhoština" lang="xh" hreflang="xh" data-title="ITurkiya" data-language-autonym="IsiXhosa" data-language-local-name="xhoština" class="interlanguage-link-target">IsiXhosa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-xmf mw-list-item"><a href="https://xmf.wikipedia.org/wiki/%E1%83%97%E1%83%A3%E1%83%A0%E1%83%A5%E1%83%94%E1%83%97%E1%83%98" title="თურქეთი – mingrelština" lang="xmf" hreflang="xmf" data-title="თურქეთი" data-language-autonym="მარგალური" data-language-local-name="mingrelština" class="interlanguage-link-target">მარგალური</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-yi mw-list-item"><a href="https://yi.wikipedia.org/wiki/%D7%98%D7%A2%D7%A8%D7%A7%D7%99%D7%99" title="טערקיי – jidiš" lang="yi" hreflang="yi" data-title="טערקיי" data-language-autonym="ייִדיש" data-language-local-name="jidiš" class="interlanguage-link-target">ייִדיש</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-yo mw-list-item"><a href="https://yo.wikipedia.org/wiki/Turkey" title="Turkey – jorubština" lang="yo" hreflang="yo" data-title="Turkey" data-language-autonym="Yorùbá" data-language-local-name="jorubština" class="interlanguage-link-target">Yorùbá</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-za mw-list-item"><a href="https://za.wikipedia.org/wiki/Dujwjgiz" title="Dujwjgiz – čuangština" lang="za" hreflang="za" data-title="Dujwjgiz" data-language-autonym="Vahcuengh" data-language-local-name="čuangština" class="interlanguage-link-target">Vahcuengh</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zea mw-list-item"><a href="https://zea.wikipedia.org/wiki/Turkije" title="Turkije – zélandština" lang="zea" hreflang="zea" data-title="Turkije" data-language-autonym="Zeêuws" data-language-local-name="zélandština" class="interlanguage-link-target">Zeêuws</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zgh mw-list-item"><a href="https://zgh.wikipedia.org/wiki/%E2%B5%9C%E2%B5%93%E2%B5%94%E2%B4%BD%E2%B5%A2%E2%B4%B0" title="ⵜⵓⵔⴽⵢⴰ – tamazight (standardní marocký)" lang="zgh" hreflang="zgh" data-title="ⵜⵓⵔⴽⵢⴰ" data-language-autonym="ⵜⴰⵎⴰⵣⵉⵖⵜ ⵜⴰⵏⴰⵡⴰⵢⵜ" data-language-local-name="tamazight (standardní marocký)" class="interlanguage-link-target">ⵜⴰⵎⴰⵣⵉⵖⵜ ⵜⴰⵏⴰⵡⴰⵢⵜ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh mw-list-item"><a href="https://zh.wikipedia.org/wiki/%E5%9C%9F%E8%80%B3%E5%85%B6" title="土耳其 – čínština" lang="zh" hreflang="zh" data-title="土耳其" data-language-autonym="中文" data-language-local-name="čínština" class="interlanguage-link-target">中文</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-classical mw-list-item"><a href="https://zh-classical.wikipedia.org/wiki/%E5%9C%9F%E8%80%B3%E5%85%B6" title="土耳其 – čínština (klasická)" lang="lzh" hreflang="lzh" data-title="土耳其" data-language-autonym="文言" data-language-local-name="čínština (klasická)" class="interlanguage-link-target">文言</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-min-nan mw-list-item"><a href="https://zh-min-nan.wikipedia.org/wiki/Th%C3%B3%CD%98-n%C3%AD-k%C3%AE" title="Thó͘-ní-kî – čínština (dialekty Minnan)" lang="nan" hreflang="nan" data-title="Thó͘-ní-kî" data-language-autonym="閩南語 / Bân-lâm-gú" data-language-local-name="čínština (dialekty Minnan)" class="interlanguage-link-target">閩南語 / Bân-lâm-gú</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-yue mw-list-item"><a href="https://zh-yue.wikipedia.org/wiki/%E5%9C%9F%E8%80%B3%E5%85%B6" title="土耳其 – kantonština" lang="yue" hreflang="yue" data-title="土耳其" data-language-autonym="粵語" data-language-local-name="kantonština" class="interlanguage-link-target">粵語</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zu mw-list-item"><a href="https://zu.wikipedia.org/wiki/ITheki" title="ITheki – zuluština" lang="zu" hreflang="zu" data-title="ITheki" data-language-autonym="IsiZulu" data-language-local-name="zuluština" class="interlanguage-link-target">IsiZulu</a></li> </ul> <div class="after-portlet after-portlet-lang"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q43#sitelinks-wikipedia" title="Editovat mezijazykové odkazy" class="wbc-editpage">Upravit odkazy</a></div> </div> </div> </div> </header> <div class="vector-page-toolbar"> <div class="vector-page-toolbar-container"> <div id="left-navigation"> <nav aria-label="Jmenné prostory"> <div id="p-associated-pages" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-associated-pages" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-nstab-main" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Turecko" title="Zobrazit obsahovou stránku [c]" accesskey="c">Článek</a></li><li id="ca-talk" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Diskuse:Turecko" rel="discussion" title="Diskuse ke stránce [t]" accesskey="t">Diskuse</a></li> </ul> </div> </div> <div id="vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown emptyPortlet" > <input type="checkbox" id="vector-variants-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Změnit variantu jazyka" > <label id="vector-variants-dropdown-label" for="vector-variants-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" >čeština </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-variants" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-variants emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> <div id="right-navigation" class="vector-collapsible"> <nav aria-label="Zobrazení"> <div id="p-views" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-views" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-view" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Turecko">Číst</a></li><li id="ca-ve-edit" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Turecko&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v">Editovat</a></li><li id="ca-edit" class="collapsible vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Turecko&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e">Editovat zdroj</a></li><li id="ca-history" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Turecko&action=history" title="Starší verze této stránky. [h]" accesskey="h">Zobrazit historii</a></li> </ul> </div> </div> </nav> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown vector-page-tools-dropdown" > <input type="checkbox" id="vector-page-tools-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Nástroje" > <label id="vector-page-tools-dropdown-label" for="vector-page-tools-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" >Nástroje </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-tools-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-page-tools" class="vector-page-tools vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-page-tools-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="page-tools-pinned" data-pinnable-element-id="vector-page-tools" data-pinned-container-id="vector-page-tools-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-page-tools-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Nástroje</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-cactions" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-cactions emptyPortlet vector-has-collapsible-items" title="Další možnosti" > <div class="vector-menu-heading"> Akce </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-more-view" class="selected vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/wiki/Turecko">Číst</a></li><li id="ca-more-ve-edit" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Turecko&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v">Editovat</a></li><li id="ca-more-edit" class="collapsible vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Turecko&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e">Editovat zdroj</a></li><li id="ca-more-history" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Turecko&action=history">Zobrazit historii</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-tb" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-tb" > <div class="vector-menu-heading"> Obecné </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="t-whatlinkshere" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Co_odkazuje_na/Turecko" title="Seznam všech wikistránek, které sem odkazují [j]" accesskey="j">Odkazuje sem</a></li><li id="t-recentchangeslinked" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Souvisej%C3%ADc%C3%AD_zm%C4%9Bny/Turecko" rel="nofollow" title="Nedávné změny stránek, na které je odkazováno [k]" accesskey="k">Související změny</a></li><li id="t-upload" class="mw-list-item"><a href="//commons.wikimedia.org/wiki/Special:UploadWizard?uselang=cs" title="Nahrát obrázky či jiná multimédia [u]" accesskey="u">Načíst soubor</a></li><li id="t-specialpages" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Speci%C3%A1ln%C3%AD_str%C3%A1nky" title="Seznam všech speciálních stránek [q]" accesskey="q">Speciální stránky</a></li><li id="t-permalink" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Turecko&oldid=24348454" title="Trvalý odkaz na současnou verzi této stránky">Trvalý odkaz</a></li><li id="t-info" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Turecko&action=info" title="Více informací o této stránce">Informace o stránce</a></li><li id="t-cite" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Citovat&page=Turecko&id=24348454&wpFormIdentifier=titleform" title="Informace o tom, jak citovat tuto stránku">Citovat stránku</a></li><li id="t-urlshortener" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:UrlShortener&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FTurecko">Získat zkrácené URL</a></li><li id="t-urlshortener-qrcode" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:QrCode&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FTurecko">Stáhnout QR kód</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-coll-print_export" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-coll-print_export" > <div class="vector-menu-heading"> Tisk/export </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="coll-create_a_book" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Kniha&bookcmd=book_creator&referer=Turecko">Vytvořit knihu</a></li><li id="coll-download-as-rl" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:DownloadAsPdf&page=Turecko&action=show-download-screen">Stáhnout jako PDF</a></li><li id="t-print" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Turecko&printable=yes" title="Tato stránka v podobě vhodné k tisku [p]" accesskey="p">Verze k tisku</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-wikibase-otherprojects" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-wikibase-otherprojects" > <div class="vector-menu-heading"> Na jiných projektech </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-commons mw-list-item"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/T%C3%BCrkiye" hreflang="en">Wikimedia Commons</a></li><li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikinews mw-list-item"><a href="https://cs.wikinews.org/wiki/Kategorie:Turecko" hreflang="cs">Wikizprávy</a></li><li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikiquote mw-list-item"><a href="https://cs.wikiquote.org/wiki/Turecko" hreflang="cs">Wikicitáty</a></li><li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikivoyage mw-list-item"><a href="https://cs.wikivoyage.org/wiki/Turecko" hreflang="cs">Wikicesty</a></li><li id="t-wikibase" class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikibase-dataitem mw-list-item"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q43" title="Odkaz na propojenou položku datového úložiště [g]" accesskey="g">Položka Wikidat</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> </div> <div class="vector-column-end"> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-appearance" class="vector-appearance vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-appearance-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="appearance-pinned" data-pinnable-element-id="vector-appearance" data-pinned-container-id="vector-appearance-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-appearance-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Vzhled</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.unpin">skrýt</button> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> <div id="bodyContent" class="vector-body" aria-labelledby="firstHeading" data-mw-ve-target-container> <div class="vector-body-before-content"> <div class="mw-indicators"> <div id="mw-indicator-coordinates" class="mw-indicator"><div class="mw-parser-output">Souřadnice: <a class="external text" href="//geohack.toolforge.org/geohack.php?language=cs&pagename=Turecko&params=39_N_36_E_type:landmark">39° s. š., 36° v. d.</a></div></div> </div> <div id="siteSub" class="noprint">Z Wikipedie, otevřené encyklopedie</div> </div> <div id="contentSub"><div id="mw-content-subtitle"></div></div> <div id="mw-content-text" class="mw-body-content"><div class="mw-content-ltr mw-parser-output" lang="cs" dir="ltr"><table class="infobox" style="width:22em;width: 300px;"><tbody><tr><th colspan="2" style="text-align:center;font-size:125%;font-weight:bold;background-color: #eaeaea;">Turecká republika Türkiye Cumhuriyeti</th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><table style="width: 100%;"><tbody><tr> <td style="width:50%; vertical-align:middle;"><div class="framedpicture"><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Turkey.svg" class="mw-file-description" title="vlajka Turecka"><img alt="vlajka Turecka" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Flag_of_Turkey.svg/120px-Flag_of_Turkey.svg.png" decoding="async" width="120" height="80" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Flag_of_Turkey.svg/180px-Flag_of_Turkey.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Flag_of_Turkey.svg/240px-Flag_of_Turkey.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="800" /></a></div> <a href="/wiki/Tureck%C3%A1_vlajka" title="Turecká vlajka">vlajka</a></td> </tr></tbody></table></td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_hymna" title="Státní hymna">Hymna</a> <a href="/wiki/Tureck%C3%A1_hymna" title="Turecká hymna">İstiklâl Marşı</a> <center><audio id="mwe_player_0" controls="" preload="none" data-mw-tmh="" class="mw-file-element" width="220" style="width:220px;" data-durationhint="77" data-mwtitle="Istiklâl_Marsi_instrumetal.ogg" data-mwprovider="wikimediacommons"><source src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/99/Istikl%C3%A2l_Marsi_instrumetal.ogg" type="audio/ogg; codecs="vorbis"" data-width="0" data-height="0" /><source src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/transcoded/9/99/Istikl%C3%A2l_Marsi_instrumetal.ogg/Istikl%C3%A2l_Marsi_instrumetal.ogg.mp3" type="audio/mpeg" data-transcodekey="mp3" data-width="0" data-height="0" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AIstikl%C3%A2l_Marsi_instrumetal.ogg&lang=az&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="az" label="azərbaycanca ‪(az)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AIstikl%C3%A2l_Marsi_instrumetal.ogg&lang=en&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="en" label="English ‪(en)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AIstikl%C3%A2l_Marsi_instrumetal.ogg&lang=es&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="es" label="español ‪(es)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AIstikl%C3%A2l_Marsi_instrumetal.ogg&lang=id&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="id" label="Bahasa Indonesia ‪(id)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AIstikl%C3%A2l_Marsi_instrumetal.ogg&lang=ko&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="ko" label="한국어 ‪(ko)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AIstikl%C3%A2l_Marsi_instrumetal.ogg&lang=ms&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="ms" label="Bahasa Melayu ‪(ms)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AIstikl%C3%A2l_Marsi_instrumetal.ogg&lang=pt&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="pt" label="português ‪(pt)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AIstikl%C3%A2l_Marsi_instrumetal.ogg&lang=tr&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="tr" label="Türkçe ‪(tr)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AIstikl%C3%A2l_Marsi_instrumetal.ogg&lang=uk&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="uk" label="українська ‪(uk)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AIstikl%C3%A2l_Marsi_instrumetal.ogg&lang=vi&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="vi" label="Tiếng Việt ‪(vi)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AIstikl%C3%A2l_Marsi_instrumetal.ogg&lang=zh-cn&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="zh-Hans-CN" label="中文（中国大陆） ‪(zh-cn)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AIstikl%C3%A2l_Marsi_instrumetal.ogg&lang=zh-hans&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="zh-Hans" label="中文（简体） ‪(zh-hans)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AIstikl%C3%A2l_Marsi_instrumetal.ogg&lang=zh-hant&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="zh-Hant" label="中文（繁體） ‪(zh-hant)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AIstikl%C3%A2l_Marsi_instrumetal.ogg&lang=zh-hk&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="zh-Hant-HK" label="中文（香港） ‪(zh-hk)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AIstikl%C3%A2l_Marsi_instrumetal.ogg&lang=zh&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="zh" label="中文 ‪(zh)‬" data-dir="ltr" /></audio></center></td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><a href="/wiki/Motto" title="Motto">Motto</a> Egemenlik, kayıtsız şartsız Milletindir (Svrchovanost bezpodmínečně náleží Národu)</td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #eaeaea;">Geografie</th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><div style="padding:2px;"> <a href="/wiki/Soubor:Turkey_(orthographic_projection).svg" class="mw-file-description" title="Poloha Turecka"><img alt="Poloha Turecka" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Turkey_%28orthographic_projection%29.svg/290px-Turkey_%28orthographic_projection%29.svg.png" decoding="async" width="290" height="290" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Turkey_%28orthographic_projection%29.svg/435px-Turkey_%28orthographic_projection%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Turkey_%28orthographic_projection%29.svg/580px-Turkey_%28orthographic_projection%29.svg.png 2x" data-file-width="553" data-file-height="553" /></a> Poloha Turecka </div></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_m%C4%9Bsto" title="Hlavní město">Hlavní město</a></th><td><a href="/wiki/Ankara" title="Ankara">Ankara</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Rozloha" title="Rozloha">Rozloha</a></th><td>783 356 km² (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_rozlohy" title="Seznam států světa podle rozlohy">36. na světě</a>) z toho 2,0 % vodní plochy</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%ADch_hor" title="Seznam států světa podle nejvyšších hor">Nejvyšší bod</a></th><td><a href="/wiki/Ararat" title="Ararat">Ararat</a> (5137 m n. m.)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/%C4%8Casov%C3%A9_p%C3%A1smo" title="Časové pásmo">Časové pásmo</a></th><td>+3</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Zem%C4%9Bpisn%C3%A9_sou%C5%99adnice" title="Zeměpisné souřadnice">Poloha</a></th><td class="plainlinks"><a class="external text" href="//geohack.toolforge.org/geohack.php?language=cs&pagename=Turecko&params=39_N_36_E_type:landmark">39° s. š., 36° v. d.</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Geodata" title="Geodata">Geodata</a> (<a href="/wiki/OpenStreetMap" title="OpenStreetMap">OSM</a>)</th><td><a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.openstreetmap.org/browse/relation/174737">OSM</a>, <a class="external text" href="https://tools.wmflabs.org/wiwosm/osm-on-ol/kml-on-ol.php?lang=wikidata&uselang=cs&title=Q43">WMF</a></td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #eaeaea;">Obyvatelstvo</th></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Obyvatelstvo" title="Obyvatelstvo">Počet obyvatel</a></th><td>85 372 377[<a href="#cite_note-1">[1]</a> (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_po%C4%8Dtu_obyvatel" title="Seznam států světa podle počtu obyvatel">17. na světě</a>, <a href="/wiki/2023" title="2023">2023</a>)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Hustota_zalidn%C4%9Bn%C3%AD" title="Hustota zalidnění">Hustota zalidnění</a></th><td>111 ob. / km² (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_hustoty_zalidn%C4%9Bn%C3%AD" title="Seznam států světa podle hustoty zalidnění">83. na světě</a>)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Index_lidsk%C3%A9ho_rozvoje" title="Index lidského rozvoje">HDI</a></th><td>▲ 0,855 (velmi vysoký) (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_indexu_lidsk%C3%A9ho_rozvoje" title="Seznam států světa podle indexu lidského rozvoje">45. na světě</a>, 2022)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Jazyk_(lingvistika)" title="Jazyk (lingvistika)">Jazyk</a></th><td><a href="/wiki/Ture%C4%8Dtina" title="Turečtina">turečtina</a> (úřední), <a href="/wiki/Kurd%C5%A1tina" title="Kurdština">kurdština</a>, <a href="/wiki/Arab%C5%A1tina" title="Arabština">arabština</a> a jiné</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/N%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD" title="Náboženství">Náboženství</a></th><td><a href="/wiki/Isl%C3%A1m" title="Islám">islám</a> (<a href="/wiki/Sunnit%C3%A9" class="mw-redirect" title="Sunnité">sunnitský</a>, <a href="/wiki/Alevit%C3%A9" title="Alevité">alevitský</a>), malé skupiny <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Křesťanství">křesťanů</a> a další</td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #eaeaea;">Státní útvar</th></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_podle_st%C3%A1tn%C3%ADho_z%C5%99%C3%ADzen%C3%AD" title="Seznam států podle státního zřízení">Státní zřízení</a></th><td><a href="/wiki/Prezidentsk%C3%A1_republika" title="Prezidentská republika">prezidentská republika</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_data_vzniku" title="Seznam států světa podle data vzniku">Vznik</a></th><td><a href="/wiki/29._%C5%99%C3%ADjen" title="29. říjen">29. října</a> <a href="/wiki/1923" title="1923">1923</a> (zformování státu s převážně tureckým obyvatelstvem po občanské válce, následující po pádu <a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Osmanská říše">Osmanské říše</a>)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_p%C5%99edstavitel%C5%AF_Turecka" class="mw-redirect" title="Seznam představitelů Turecka">Prezident</a></th><td><a href="/wiki/Recep_Tayyip_Erdo%C4%9Fan" title="Recep Tayyip Erdoğan">Recep Tayyip Erdoğan</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_p%C5%99edstavitel%C5%AF_Turecka" class="mw-redirect" title="Seznam představitelů Turecka">Viceprezident</a></th><td><a href="/w/index.php?title=Cevdet_Y%C4%B1lmaz&action=edit&redlink=1" class="new" title="Cevdet Yılmaz (stránka neexistuje)">Cevdet Yılmaz</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_m%C4%9Bn" title="Seznam měn">Měna</a></th><td><a href="/wiki/Tureck%C3%A1_lira" title="Turecká lira">turecká lira</a> (₺) (TRY)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Hrub%C3%BD_dom%C3%A1c%C3%AD_produkt" title="Hrubý domácí produkt">HDP</a>/obyv. (<a href="/wiki/Parita_kupn%C3%AD_s%C3%ADly" title="Parita kupní síly">PPP</a>)</th><td>41 887<a href="#cite_note-2">[2]</a> <a href="/wiki/Americk%C3%BD_dolar" title="Americký dolar">USD</a> (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_HDP_na_obyvatele" title="Seznam států světa podle HDP na obyvatele">46. na světě</a>, 2023)</td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #eaeaea;">Mezinárodní identifikace</th></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/ISO_3166-1" title="ISO 3166-1">ISO 3166-1</a></th><td>792 TUR <a href="/wiki/ISO_3166-2:TR" title="ISO 3166-2:TR">TR</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_mezin%C3%A1rodn%C3%ADch_pozn%C3%A1vac%C3%ADch_zna%C4%8Dek" title="Seznam mezinárodních poznávacích značek">MPZ</a></th><td>TR</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_mezin%C3%A1rodn%C3%ADch_sm%C4%9Brov%C3%BDch_%C4%8D%C3%ADsel" title="Seznam mezinárodních směrových čísel">Telefonní předvolba</a></th><td>+90</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Dom%C3%A9na_nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%ADho_%C5%99%C3%A1du#Národní_doména_nejvyššího_řádu" title="Doména nejvyššího řádu">Národní TLD</a></th><td><a href="/wiki/.tr" title=".tr">.tr</a></td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><img alt="Logo Wikimedia Commons" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/20px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="20" height="27" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/30px-Commons-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/40px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /> <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Turkey" class="extiw" title="commons:Category:Turkey">multimediální obsah na Commons</a></td></tr></tbody></table> Turecko (<a href="/wiki/Ture%C4%8Dtina" title="Turečtina">turecky</a> Türkiye), oficiálně Turecká republika (turecky Türkiye Cumhuriyeti), je transkontinentální <a href="/wiki/St%C3%A1t" title="Stát">stát</a> ležící převážně v <a href="/wiki/Mal%C3%A1_Asie" title="Malá Asie">Anatolii</a> v <a href="/wiki/Jihoz%C3%A1padn%C3%AD_Asie" title="Jihozápadní Asie">západní Asii</a>, s menší částí zvanou <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_Thr%C3%A1kie" title="Východní Thrákie">Východní Thrákie</a> v <a href="/wiki/Jihov%C3%BDchodn%C3%AD_Evropa" title="Jihovýchodní Evropa">jihovýchodní Evropě</a>. Na severu sousedí s <a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A9_mo%C5%99e" title="Černé moře">Černým mořem</a>, na východě s <a href="/wiki/Gruzie" title="Gruzie">Gruzií</a>, <a href="/wiki/Arm%C3%A9nie" title="Arménie">Arménií</a>, <a href="/wiki/%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1n" title="Ázerbájdžán">Ázerbájdžánem</a> a <a href="/wiki/%C3%8Dr%C3%A1n" title="Írán">Íránem</a>, na jihu s <a href="/wiki/Ir%C3%A1k" title="Irák">Irákem</a>, <a href="/wiki/S%C3%BDrie" title="Sýrie">Sýrií</a> a <a href="/wiki/St%C5%99edozemn%C3%AD_mo%C5%99e" title="Středozemní moře">Středozemním mořem</a> (a <a href="/wiki/Kypr" title="Kypr">Kyprem</a>) a na západě s <a href="/wiki/Egejsk%C3%A9_mo%C5%99e" title="Egejské moře">Egejským mořem</a>, <a href="/wiki/%C5%98ecko" title="Řecko">Řeckem</a> a <a href="/wiki/Bulharsko" title="Bulharsko">Bulharskem</a>. Na ploše 784 000 km2 žije více než 85 milionů lidí; většinu tvoří <a href="/wiki/Turci" title="Turci">Turci</a>, největší etnickou menšinou jsou <a href="/wiki/Kurdov%C3%A9" title="Kurdové">Kurdové</a>.<a href="#cite_note-cia-3">[3]</a> Turecko je oficiálně <a href="/wiki/Sekul%C3%A1rn%C3%AD_st%C3%A1t" title="Sekulární stát">sekulární stát</a>, ale většinu obyvatelstva tvoří <a href="/wiki/Muslim" title="Muslim">muslimové</a>. <a href="/wiki/Ankara" title="Ankara">Ankara</a> je hlavním a <a href="/wiki/Seznam_m%C4%9Bst_v_Turecku" title="Seznam měst v Turecku">druhým největším městem</a> Turecka; <a href="/wiki/Istanbul" title="Istanbul">Istanbul</a> je jeho největším městem, hospodářským a finančním centrem. Mezi další velká města patří <a href="/wiki/Smyrna" title="Smyrna">İzmir</a>, <a href="/wiki/Bursa" title="Bursa">Bursa</a>, <a href="/wiki/Antalya" title="Antalya">Antalya</a>, <a href="/wiki/Konya" title="Konya">Konya</a> a <a href="/wiki/Adana" title="Adana">Adana</a>. Lidské osídlení začalo na území Turecka nejpozději v <a href="/wiki/Pozdn%C3%AD_paleolit" title="Pozdní paleolit">pozdním paleolitu</a>, nacházejí se zde významná <a href="/wiki/Neolit" title="Neolit">neolitická</a> naleziště jako <a href="/wiki/G%C3%B6bekli_Tepe" title="Göbekli Tepe">Göbekli Tepe</a> a některé z <a href="/wiki/Neolitick%C3%A1_revoluce" title="Neolitická revoluce">raných zemědělských oblastí</a>. Žila zde řada starověkých národů;<a href="#cite_note-4">[4]</a><a href="#cite_note-5">[5]</a><a href="#cite_note-6">[6]</a> <a href="/wiki/Chattijci" title="Chattijci">Chattijci</a> byli asimilováni příchozími anatolskými národy. Rostoucí rozmanitost v klasické Anatolii přešla po dobytí <a href="/wiki/Alexandr_Velik%C3%BD" title="Alexandr Veliký">Alexandrem Velikým</a> v kulturní <a href="/wiki/Helenizace" title="Helenizace">helenizaci</a>; helenizace pokračovala i v <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_%C5%98%C3%ADm" title="Starověký Řím">římské</a> a <a href="/wiki/Byzantsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Byzantská říše">byzantské</a> éře.<a href="#cite_note-:0-7">[7]</a> V 11. století se do Anatolie začali stěhovat <a href="/wiki/Seld%C5%BEuck%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Seldžucká říše">seldžučtí Turci</a>, čímž byl zahájen proces turkizace.<a href="#cite_note-:0-7">[7]</a> Seldžucký <a href="/wiki/R%C3%BAmsk%C3%BD_sultan%C3%A1t" title="Rúmský sultanát">Rúmský sultanát</a> vládl Anatolii až do <a href="/wiki/Mongolsk%C3%BD_vp%C3%A1d_do_Evropy" title="Mongolský vpád do Evropy">mongolské invaze</a> v roce 1243, kdy se rozpadl na <a href="/wiki/Anatolsk%C3%A9_bejliky" title="Anatolské bejliky">drobná turecká knížectví</a>. Od roku 1299 <a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Osmanská říše">Osmané</a> knížectví sjednotili a expandovali; sultán <a href="/wiki/Mehmed_II." title="Mehmed II.">Mehmed II.</a> <a href="/wiki/P%C3%A1d_Konstantinopole" title="Pád Konstantinopole">dobyl Konstantinopol</a> v roce 1453. Za vlády <a href="/wiki/Selim_I." title="Selim I.">Selima I.</a> a <a href="/wiki/Sulejman_I." title="Sulejman I.">Sulejmana Nádherného</a> se Osmanská říše stala světovou velmocí.<a href="#cite_note-8">[8]</a><a href="#cite_note-9">[9]</a> Od konce 18. století moc a území říše upadaly; byly také provedeny <a href="/wiki/Tanzimat" title="Tanzimat">reformy</a>.<a href="#cite_note-10">[10]</a> V 19. a na počátku 20. století vedlo pronásledování muslimů během osmanského úpadku a v Ruské říši k rozsáhlým ztrátám na životech a masové migraci do dnešního Turecka z <a href="/wiki/Balk%C3%A1n" title="Balkán">Balkánu</a>, <a href="/wiki/Kavkaz" title="Kavkaz">Kavkazu</a> a <a href="/wiki/Krym" title="Krym">Krymu</a>. Druhá ústavní éra skončila státním převratem v roce 1913. Pod vládou Tří pašů vstoupila Osmanská říše v roce 1914 do <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="První světová válka">první světové války</a>. Během války se osmanská vláda dopustila <a href="/wiki/Genocida" title="Genocida">genocidy</a> na domácích <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_genocida" title="Arménská genocida">arménských</a>, <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_genocida" title="Řecká genocida">řeckých</a> a <a href="/wiki/Asyrsk%C3%A1_genocida" title="Asyrská genocida">asyrských</a> občanech.<a href="#cite_note-Tatz-11">[11]</a><a href="#cite_note-SchallerZimmerer-12">[12]</a><a href="#cite_note-13">[13]</a> Po porážce byla Osmanská říše rozdělena.<a href="#cite_note-14">[14]</a> <a href="/wiki/Tureck%C3%A1_v%C3%A1lka_za_nez%C3%A1vislost" title="Turecká válka za nezávislost">Turecká válka za nezávislost</a> vyústila ve zrušení sultanátu v roce 1922 a podepsání <a href="/wiki/Lausannsk%C3%A1_smlouva" title="Lausannská smlouva">Lausannské smlouvy</a> v roce 1923. Republika byla vyhlášena 29. října 1923 po vzoru <a href="/wiki/Atat%C3%BCrkovy_reformy" title="Atatürkovy reformy">reforem</a>, které inicioval první prezident země <a href="/wiki/Mustafa_Kemal_Atat%C3%BCrk" title="Mustafa Kemal Atatürk">Mustafa Kemal Atatürk</a>. Turecko je zemí s vyššími středními příjmy a <a href="/wiki/Rozvojov%C3%BD_trh" title="Rozvojový trh">rozvíjející</a> se ekonomikou; jeho ekonomika je <a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_HDP" title="Seznam států světa podle HDP">17.</a> nebo 11. největší na světě. Jedná se o unitární <a href="/wiki/Prezidentsk%C3%A1_republika" title="Prezidentská republika">prezidentskou republiku</a> se systémem více politických stran. Turecko je zakládajícím členem <a href="/wiki/Organizace_pro_hospod%C3%A1%C5%99skou_spolupr%C3%A1ci_a_rozvoj" title="Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj">OECD</a>, <a href="/wiki/G20" title="G20">G20</a> a <a href="/wiki/Organizace_turkick%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF" title="Organizace turkických států">Organizace turkických států</a>. Díky své geopoliticky významné poloze je Turecko regionální mocností<a href="#cite_note-giga-hamburg.de1-15">[15]</a> a raným členem <a href="/wiki/Severoatlantick%C3%A1_aliance" title="Severoatlantická aliance">NATO</a>. Turecko je kandidátem na členství v <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_unie" title="Evropská unie">Evropské unii</a>, je součástí celní unie EU, <a href="/wiki/Rada_Evropy" title="Rada Evropy">Rady Evropy</a>, <a href="/wiki/Organizace_isl%C3%A1msk%C3%A9_spolupr%C3%A1ce" title="Organizace islámské spolupráce">Organizace islámské spolupráce</a> a <a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_organizace_turkick%C3%A9_kultury" title="Mezinárodní organizace turkické kultury">Mezinárodní organizace turkické kultury</a>. V Turecku se rozkládají pobřežní nížiny, vysoká centrální náhorní plošina a různá horská pásma; podnebí je mírné s drsnějšími podmínkami ve vnitrozemí.<a href="#cite_note-CIA_geo-16">[16]</a> V Turecku se nacházejí tři ohniska biologické rozmanitosti, je náchylné k častým zemětřesením a je velmi zranitelné vůči změně klimatu.<a href="#cite_note-17">[17]</a><a href="#cite_note-World_Bank_climate_change-18">[18]</a> Turecko má všeobecnou zdravotní péči, rostoucí dostupnost vzdělání<a href="#cite_note-OECD_education_2023-19">[19]</a> a rostoucí inovativnost;<a href="#cite_note-WIPO_2023-20">[20]</a> dále 21 památek <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A9_d%C4%9Bdictv%C3%AD" title="Světové dědictví">světového dědictví UNESCO</a>, 30 zápisů na seznamu kulturního dědictví UNESCO<a href="#cite_note-21">[21]</a> a <a href="/wiki/Tureck%C3%A1_kuchyn%C4%9B" title="Turecká kuchyně">bohatou a rozmanitou kuchyni</a>.<a href="#cite_note-22">[22]</a> Turecko je předním vývozcem televizního obsahu<a href="#cite_note-23">[23]</a> a je čtvrtou nejnavštěvovanější zemí na světě. <meta property="mw:PageProp/toc" /> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Název">Název</h2>[<a href="/w/index.php?title=Turecko&veaction=edit&section=1" title="Editace sekce: Název" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Turecko&action=edit&section=1" title="Editovat zdrojový kód sekce Název">editovat zdroj</a>]</div> Název Turecko se v západních pramenech objevuje po konci 11. století a označuje <a href="/wiki/Seld%C5%BEuck%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Seldžucká říše">Seldžuky</a> ovládaná území v Anatolii a na <a href="/wiki/Bl%C3%ADzk%C3%BD_v%C3%BDchod" title="Blízký východ">Blízkém východě</a>.<a href="#cite_note-cevdet-24">[24]</a> Evropští spisovatelé začali používat název Turchia pro Anatolskou náhorní plošinu koncem 12. století. České pojmenování Turecko znamená "země Turků". Název Turecko byl použit v textech mnoha mezinárodních smluv k vymezení <a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Osmanská říše">Osmanské říše</a>.<a href="#cite_note-25">[25]</a><a href="#cite_note-26">[26]</a><a href="#cite_note-27">[27]</a><a href="#cite_note-28">[28]</a> V <a href="/wiki/Byzantsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Byzantská říše">byzantských</a> pramenech se název Tourkia (řecky Τουρκία) používal pro vymezení dvou středověkých států: Uhry(západní Tourkia) a Chazarsko(východní Tourkia).<a href="#cite_note-constantine_vii-29">[29]</a><a href="#cite_note-carterfindley-30">[30]</a> Alexandropolskou smlouvou se název Türkiye poprvé dostal do mezinárodních dokumentů. Ve smlouvě podepsané s Afghánistánem v roce 1921 byl použit výraz Devlet-i Âliyye-i Türkiyye ("Vznešený turecký stát"), připodobněný k názvu Osmanské říše.<a href="#cite_note-31">[31]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Dějiny">Dějiny</h2>[<a href="/w/index.php?title=Turecko&veaction=edit&section=2" title="Editace sekce: Dějiny" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Turecko&action=edit&section=2" title="Editovat zdrojový kód sekce Dějiny">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/D%C4%9Bjiny_Turecka" title="Dějiny Turecka">Dějiny Turecka</a>.</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:%C3%87atalh%C3%B6y%C3%BCk_after_the_first_excavations_by_James_Mellaart_and_his_team..jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6f/%C3%87atalh%C3%B6y%C3%BCk_after_the_first_excavations_by_James_Mellaart_and_his_team..jpg/220px-%C3%87atalh%C3%B6y%C3%BCk_after_the_first_excavations_by_James_Mellaart_and_his_team..jpg" decoding="async" width="220" height="146" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6f/%C3%87atalh%C3%B6y%C3%BCk_after_the_first_excavations_by_James_Mellaart_and_his_team..jpg/330px-%C3%87atalh%C3%B6y%C3%BCk_after_the_first_excavations_by_James_Mellaart_and_his_team..jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6f/%C3%87atalh%C3%B6y%C3%BCk_after_the_first_excavations_by_James_Mellaart_and_his_team..jpg/440px-%C3%87atalh%C3%B6y%C3%BCk_after_the_first_excavations_by_James_Mellaart_and_his_team..jpg 2x" data-file-width="1799" data-file-height="1197" /></a><figcaption><a href="/wiki/%C3%87atal_H%C3%BCy%C3%BCk" title="Çatal Hüyük">Çatal Hüyük</a></figcaption></figure> Turecké území patří k nejstarším trvale obydleným oblastem na planetě. První sídla vznikla již v <a href="/wiki/Neolit" title="Neolit">neolitu</a>. V <a href="/wiki/G%C3%B6bekli_Tepe" title="Göbekli Tepe">Göbekli Tepe</a> lze spatřit nejstarší známou umělou stavbu na světě, chrám postavený kolem roku 9600 př. n. l.<a href="#cite_note-32">[32]</a><a href="#cite_note-33">[33]</a> <a href="/wiki/%C3%87atal_H%C3%BCy%C3%BCk" title="Çatal Hüyük">Çatal Hüyük</a> je dokonce často nazýváno prvním městem historie, objeveno bylo senzačně až roku 1958.<a href="#cite_note-34">[34]</a><a href="#cite_note-35">[35]</a><a href="#cite_note-36">[36]</a> Socha zvaná <a href="/wiki/Mu%C5%BE_z_Urfy" title="Muž z Urfy">Muž z Urfy</a>, nalezená nedaleko města <a href="/wiki/%C5%9Eanl%C4%B1urfa" title="Şanlıurfa">Urfa</a> a stará zhruba 11 tisíc let, je označována za „nejstarší naturalistickou sochu člověka v životní velikosti“.<a href="#cite_note-37">[37]</a> Prvními známými etniky na území Turecka byli <a href="/wiki/Chattijci" title="Chattijci">Chattijci</a> a <a href="/wiki/Churrit%C3%A9" title="Churrité">Churrité</a> mluvící <a href="/wiki/Kavkazsk%C3%A9_jazyky" title="Kavkazské jazyky">kavkazskými jazyky</a>. Žili zde okolo roku 2300 př. n. l. Zhruba za tři století byli pohlceni <a href="/wiki/Indoevropan%C3%A9" title="Indoevropané">indoevropskými</a> <a href="/wiki/Chetit%C3%A9" title="Chetité">Chetity</a>.<a href="#cite_note-38">[38]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Lion_Gate,_Hattusa_01.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5c/Lion_Gate%2C_Hattusa_01.jpg/220px-Lion_Gate%2C_Hattusa_01.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5c/Lion_Gate%2C_Hattusa_01.jpg/330px-Lion_Gate%2C_Hattusa_01.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5c/Lion_Gate%2C_Hattusa_01.jpg/440px-Lion_Gate%2C_Hattusa_01.jpg 2x" data-file-width="5184" data-file-height="3456" /></a><figcaption>Lví brána ve městě <a href="/wiki/Chattu%C5%A1a%C5%A1" title="Chattušaš">Chattušaš</a></figcaption></figure> První říší, která na území dnešního Turecka ve <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk" title="Starověk">starověku</a> existovala, byla právě <a href="/wiki/Chetit%C3%A9" title="Chetité">Chetitská říše</a>. Přibližně v době od <a href="/wiki/18._stolet%C3%AD_p%C5%99._n._l." title="18. století př. n. l.">18.</a> do <a href="/wiki/13._stolet%C3%AD_p%C5%99._n._l." title="13. století př. n. l.">13. století př. n. l.</a> Hlavní město <a href="/wiki/Chattu%C5%A1a%C5%A1" title="Chattušaš">Chattušaš</a> se nacházelo v blízkosti dnešní turecké obce <a href="/wiki/Bo%C4%9Fazkale" title="Boğazkale">Boğazkale</a>. Říše zanikla buď pod náporem <a href="/wiki/Mo%C5%99sk%C3%A9_n%C3%A1rody" title="Mořské národy">mořských národů</a>, nebo kvůli suchu a nedostatku potravin.<a href="#cite_note-39">[39]</a> Poté se nejdůležitějším státem v oblasti stala <a href="/wiki/Fr%C3%BDgie" title="Frýgie">Frýgie</a> (hlavní město <a href="/wiki/Gordion" title="Gordion">Gordion</a>), dokud ji v <a href="/wiki/7._stolet%C3%AD_p%C5%99._n._l." title="7. století př. n. l.">7. století př. n. l.</a> nerozvrátili <a href="/wiki/Kimmeriov%C3%A9" title="Kimmeriové">Kimmeriové</a>.<a href="#cite_note-40">[40]</a><a href="#cite_note-41">[41]</a> Mezi nejvýznamnější nástupnické státy Frýgie patřily <a href="/wiki/L%C3%BDdie" title="Lýdie">Lýdie</a> (hlavní město <a href="/wiki/Sardy" title="Sardy">Sardy</a>), <a href="/wiki/K%C3%A1rie" title="Kárie">Kárie</a> (<a href="/wiki/Halikarnass" title="Halikarnass">Halikarnass</a>) a <a href="/wiki/L%C3%BDkie" title="Lýkie">Lýkie</a> (<a href="/wiki/Xanthos" title="Xanthos">Xanthos</a>). Lýďané a Lykané mluvili <a href="/wiki/Indoevropsk%C3%A9_jazyky" title="Indoevropské jazyky">indoevropským jazykem</a>, ale tento měl i neindoevropské prvky. Lýdský král <a href="/wiki/Kroisos" title="Kroisos">Kroisos</a> byl prvním panovníkem, který nechal razit <a href="/wiki/Mince" title="Mince">mince</a> jako platidlo. Byly nejprve z <a href="/wiki/Elektrum" title="Elektrum">elektra</a> (slitina <a href="/wiki/Zlato" title="Zlato">zlata</a> a <a href="/wiki/St%C5%99%C3%ADbro" title="Stříbro">stříbra</a>). Jeho mincovny však postupem času přišly na metodu, jak oba kovy separovat, a vyrazily tak nejstarší zlaté mince na světě.<a href="#cite_note-42">[42]</a> Na území východního Turecka zasahovala v 9.–6. století př. n. l. říše <a href="/wiki/Urartu" title="Urartu">Urartu</a>, s metropolí Tušpou (dnešní <a href="/wiki/Van_(m%C4%9Bsto_v_Turecku)" title="Van (město v Turecku)">Van</a>).<a href="#cite_note-43">[43]</a><a href="#cite_note-44">[44]</a> Vyvrácena byla <a href="/wiki/M%C3%A9die" title="Médie">Médy</a>. <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:The_Temple_of_Aphrodite,_built_in_the_Ionic_order_in_stages_during_the_Roman_period_(from_1st_century_BC_to_2nd_century_AD)_and_later_converted_into_a_Christian_basilica,_Aphrodisias,_Caria,_Turkey_(20300922019).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/49/The_Temple_of_Aphrodite%2C_built_in_the_Ionic_order_in_stages_during_the_Roman_period_%28from_1st_century_BC_to_2nd_century_AD%29_and_later_converted_into_a_Christian_basilica%2C_Aphrodisias%2C_Caria%2C_Turkey_%2820300922019%29.jpg/220px-thumbnail.jpg" decoding="async" width="220" height="146" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/49/The_Temple_of_Aphrodite%2C_built_in_the_Ionic_order_in_stages_during_the_Roman_period_%28from_1st_century_BC_to_2nd_century_AD%29_and_later_converted_into_a_Christian_basilica%2C_Aphrodisias%2C_Caria%2C_Turkey_%2820300922019%29.jpg/330px-thumbnail.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/49/The_Temple_of_Aphrodite%2C_built_in_the_Ionic_order_in_stages_during_the_Roman_period_%28from_1st_century_BC_to_2nd_century_AD%29_and_later_converted_into_a_Christian_basilica%2C_Aphrodisias%2C_Caria%2C_Turkey_%2820300922019%29.jpg/440px-thumbnail.jpg 2x" data-file-width="4792" data-file-height="3178" /></a><figcaption>Ruiny starořeckého <a href="/wiki/Afrodisias" title="Afrodisias">Afrodisia</a>, roku 2017 zapsány na seznam <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A9_d%C4%9Bdictv%C3%AD" title="Světové dědictví">Světového dědictví</a></figcaption></figure> Už od <a href="/wiki/12._stolet%C3%AD_p%C5%99._n._l." title="12. století př. n. l.">12. století př. n. l.</a> bylo západní pobřeží dnešního Turecka <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_kolonizace" title="Řecká kolonizace">kolonizováno</a> <a href="/wiki/Ai%C3%B3lov%C3%A9" title="Aiólové">aiolskými</a>, <a href="/wiki/D%C3%B3rov%C3%A9" title="Dórové">dórskými</a> a <a href="/wiki/I%C3%B3nov%C3%A9" title="Iónové">ionskými</a> <a href="/wiki/%C5%98ekov%C3%A9" title="Řekové">Řeky</a>.<a href="#cite_note-45">[45]</a> V <a href="/wiki/8._stolet%C3%AD_p%C5%99._n._l." title="8. století př. n. l.">8. století př. n. l.</a> Řekové kolonizovali celé severní (<a href="/wiki/Pontus" title="Pontus">Pontos</a>) a jižní pobřeží. Oblast se stala důležitou součástí <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%A9_%C5%98ecko" title="Starověké Řecko">starořecké civilizace</a>, Řekové území nazývali <a href="/wiki/Mal%C3%A1_Asie" title="Malá Asie">Malá Asie</a> nebo Anatolie. Ležela zde <a href="/wiki/Tr%C3%B3ja" title="Trója">Trója</a>, kde se odehrává známá zápletka <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_mytologie" title="Řecká mytologie">řecké mytologie</a>.<a href="#cite_note-46">[46]</a> Tróju založili již Chetité, další města zakládali sami řečtí kolonisté: <a href="/wiki/Mil%C3%A9t" title="Milét">Milét</a>, <a href="/wiki/Efez" title="Efez">Efez</a>, <a href="/wiki/Halikarnass" title="Halikarnass">Halikarnass</a> (dnešní <a href="/wiki/Bodrum" title="Bodrum">Bodrum</a>), <a href="/wiki/Pergamon" title="Pergamon">Pergamon</a>, <a href="/wiki/Afrodisias" title="Afrodisias">Afrodisias</a>, <a href="/wiki/Smyrna" title="Smyrna">Smyrna</a> (nyní İzmir). Založili i dnešní <a href="/wiki/Istanbul" title="Istanbul">Istanbul</a>, pod názvem <a href="/wiki/Byzantion" title="Byzantion">Byzantion</a>, okolo roku 667 př. n. l.<a href="#cite_note-47">[47]</a> Právě z Anatolie přišla do Řecka řada jeho klasiků: otec <a href="/wiki/Historiografie" title="Historiografie">dějepisu</a> <a href="/wiki/H%C3%A9rodotos" title="Hérodotos">Hérodotos</a> se narodil v Halikarnassu, první řecký filozof a vědec <a href="/wiki/Thal%C3%A9s_z_Mil%C3%A9tu" title="Thalés z Milétu">Thalés</a> v Milétu, proslulý <a href="/wiki/Kynismus" title="Kynismus">kynik</a> <a href="/wiki/D%C3%ADogen%C3%A9s_ze_Sin%C3%B3p%C3%A9" title="Díogenés ze Sinópé">Díogenés</a> pocházel ze Sinópé (dnešní <a href="/wiki/Sinop" title="Sinop">Sinop</a>). V Milétu vznikla i celá filozofická škola zvaná <a href="/wiki/M%C3%ADl%C3%A9tsk%C3%A1_%C5%A1kola" title="Mílétská škola">mílétská</a> (patřili k ní <a href="/wiki/Anaximandros" title="Anaximandros">Anaximandros</a> či <a href="/wiki/Anaximen%C3%A9s" title="Anaximenés">Anaximenés</a>). Milét založil více kolonií než kterékoli jiné řecké město.<a href="#cite_note-48">[48]</a> V Efezu se nacházel <a href="/wiki/Artemidin_chr%C3%A1m_v_Efesu" title="Artemidin chrám v Efesu">Artemidin chrám</a>, jeden ze <a href="/wiki/Sedm_div%C5%AF_sv%C4%9Bta" title="Sedm divů světa">sedmi divů antického světa</a>.<a href="#cite_note-49">[49]</a> V Halikarnassu další z těchto divů, <a href="/wiki/Mauzoleum_v_Halikarnassu" title="Mauzoleum v Halikarnassu">mauzoleum</a>.<a href="#cite_note-50">[50]</a> Krom řeckých kmenů zde žili též <a href="/wiki/Thr%C3%A1kov%C3%A9" title="Thrákové">Thrákové</a> (zejm. v dnešní evropské části Turecka) a posléze i <a href="/wiki/Keltov%C3%A9" title="Keltové">Keltové</a> (v oblasti, již Římané později nazývali <a href="/wiki/Galacie" title="Galacie">Galacie</a>).<a href="#cite_note-51">[51]</a> <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Tetradrachm_of_Mithridates_VI_CM_SNG_BM_1038.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/09/Tetradrachm_of_Mithridates_VI_CM_SNG_BM_1038.jpg/160px-Tetradrachm_of_Mithridates_VI_CM_SNG_BM_1038.jpg" decoding="async" width="160" height="160" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/09/Tetradrachm_of_Mithridates_VI_CM_SNG_BM_1038.jpg/240px-Tetradrachm_of_Mithridates_VI_CM_SNG_BM_1038.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/09/Tetradrachm_of_Mithridates_VI_CM_SNG_BM_1038.jpg/320px-Tetradrachm_of_Mithridates_VI_CM_SNG_BM_1038.jpg 2x" data-file-width="1124" data-file-height="1125" /></a><figcaption><a href="/wiki/Mithridat%C3%A9s_VI._Pontsk%C3%BD" title="Mithridatés VI. Pontský">Mithridatés VI.</a> na minci</figcaption></figure> Celé dnešní Turecko bylo během <a href="/wiki/6._stolet%C3%AD_p%C5%99._n._l." title="6. století př. n. l.">6. století př. n. l.</a> dobyto <a href="/wiki/Per%C5%A1an%C3%A9" title="Peršané">perskou</a> <a href="/wiki/Achaimenovsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Achaimenovská říše">Achaimenovskou říší</a>. Známé <a href="/wiki/%C5%98ecko-persk%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Řecko-perské války">řecko-perské války</a> začaly, když se právě řecké <a href="/wiki/M%C4%9Bstsk%C3%BD_st%C3%A1t" title="Městský stát">městské státy</a> na pobřeží Anatolie v roce 499 př. n. l. vzbouřily proti <a href="/wiki/Persk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Perská říše">perské</a> nadvládě. Peršané prohráli, ale v Malé Asii se perská dynastie udržela zejména v <a href="/wiki/Pontus" title="Pontus">Pontu</a> (<a href="/wiki/Mithridat%C3%A9s_I." title="Mithridatés I.">Mithridatés I.</a> zde roku 281 př. n. l. založil Pontské království).<a href="#cite_note-52">[52]</a><a href="#cite_note-53">[53]</a> Roku 334 př. n. l. celou Anatolii dobyl <a href="/wiki/Alexandr_Velik%C3%BD" title="Alexandr Veliký">Alexandr Makedonský</a>.<a href="#cite_note-54">[54]</a> Po jeho smrti se rozpadla na několik <a href="/wiki/Hel%C3%A9nismus" title="Helénismus">helenistických</a> států (<a href="/wiki/Bith%C3%BDnie" title="Bithýnie">Bithýnie</a>, <a href="/wiki/Kappadokie" title="Kappadokie">Kappadokie</a>, <a href="/wiki/Pergamon" title="Pergamon">Pergamon</a> a Pontos). Mnoho řeckých obyvatel se usadilo ve vnitrozemských částech Anatolie, což vedlo k <a href="/wiki/Helenizace" title="Helenizace">helenizaci</a> celé oblasti.<a href="#cite_note-55">[55]</a><a href="#cite_note-56">[56]</a> Tyto státy neměly však dlouhého trvání a do konce <a href="/wiki/1._stolet%C3%AD_p%C5%99._n._l." title="1. století př. n. l.">1. století př. n. l.</a> všechny ovládla <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Římská říše">Římská říše</a>.<a href="#cite_note-57">[57]</a><a href="#cite_note-58">[58]</a> Římané měli větší problémy jen s dobytím Pontu, kde vzdoroval <a href="/wiki/Mithridat%C3%A9s_VI._Pontsk%C3%BD" title="Mithridatés VI. Pontský">Mithridatés VI.</a><a href="#cite_note-59">[59]</a> Založili na dnešním tureckém území provincie <a href="/wiki/Asie_(provincie)" title="Asie (provincie)">Asie</a>, <a href="/wiki/Thr%C3%A1kie_(provincie)" title="Thrákie (provincie)">Thrákie</a>, <a href="/wiki/Kappadokie_(provincie)" title="Kappadokie (provincie)">Kappadokie</a>, <a href="/wiki/Galacie_(provincie)" title="Galacie (provincie)">Galacie</a>, <a href="/wiki/L%C3%BDkie_a_Pamf%C3%BDlie" title="Lýkie a Pamfýlie">Lýkie a Pamfýlie</a>, <a href="/wiki/Bith%C3%BDnie_a_Pontus" title="Bithýnie a Pontus">Bithýnie a Pontus</a>, <a href="/wiki/Kil%C3%ADkie_(provincie)" title="Kilíkie (provincie)">Kilíkie</a>, <a href="/wiki/S%C3%BDrie_(provincie)" title="Sýrie (provincie)">Sýrie</a>, <a href="/wiki/Mezopot%C3%A1mie_(provincie)" title="Mezopotámie (provincie)">Mezopotámie</a>, <a href="/wiki/Arm%C3%A9nie_(provincie)" title="Arménie (provincie)">Arménie</a>, <a href="/wiki/As%C3%BDrie_(provincie)" title="Asýrie (provincie)">Asýrie</a>, <a href="/wiki/Koile_S%C3%BDrie" title="Koile Sýrie">Koile Sýrie</a> a <a href="/wiki/Osro%C3%A9n%C3%A9_(provincie)" title="Osroéné (provincie)">Osroéné</a>. Po vzniku <a href="/wiki/Tetrarchie" title="Tetrarchie">tetrarchie</a> roku 293 se <a href="/wiki/Nikom%C3%A9die" title="Nikomédie">Nikomédie</a> (dnešní <a href="/wiki/%C4%B0zmit" title="İzmit">İzmit</a>) stala jedním ze čtyř hlavních měst Římské říše. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Ephesus_Celsus_Library_Fa%C3%A7ade.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/84/Ephesus_Celsus_Library_Fa%C3%A7ade.jpg/220px-Ephesus_Celsus_Library_Fa%C3%A7ade.jpg" decoding="async" width="220" height="170" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/84/Ephesus_Celsus_Library_Fa%C3%A7ade.jpg/330px-Ephesus_Celsus_Library_Fa%C3%A7ade.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/84/Ephesus_Celsus_Library_Fa%C3%A7ade.jpg/440px-Ephesus_Celsus_Library_Fa%C3%A7ade.jpg 2x" data-file-width="9163" data-file-height="7100" /></a><figcaption><a href="/wiki/Celsova_knihovna" title="Celsova knihovna">Starořímská knihovna v Efezu</a></figcaption></figure> Někteří Anatolané se v římské civilizaci prosadili, například geograf <a href="/wiki/Strab%C3%B3n" title="Strabón">Strabón</a>, narozený v dnešní <a href="/wiki/Amasya" title="Amasya">Amasyi</a>. V římských časech na území Turecka psali své rané dějiny i <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Křesťanství">křesťané</a>. Podle <a href="/wiki/Skutky_apo%C5%A1tol%C5%AF" title="Skutky apoštolů">Skutků apoštolů</a> to byla <a href="/wiki/Antiochie" title="Antiochie">Antiochie</a> (nyní <a href="/wiki/Antakya" title="Antakya">Antakya</a>), kde byli následovníci <a href="/wiki/Je%C5%BE%C3%AD%C5%A1_Kristus" title="Ježíš Kristus">Ježíše</a> poprvé nazváni právě křesťany. Apoštol <a href="/wiki/Pavel_z_Tarsu" title="Pavel z Tarsu">Pavel z Tarsu</a> žil nějaký čas v Efezu, pravděpodobně pracoval jako výrobce stanů.<a href="#cite_note-60">[60]</a> Působil tam snad i <a href="/wiki/Jan_Evangelista" title="Jan Evangelista">apoštol Jan</a>, napsal zde prý své epištoly.<a href="#cite_note-61">[61]</a> Dle tradice v Efezu zemřela i Ježíšova matka <a href="/wiki/Maria_(matka_Je%C5%BE%C3%AD%C5%A1ova)" title="Maria (matka Ježíšova)">Marie</a>.<a href="#cite_note-62">[62]</a> Další slavná postava raného křesťanství, <a href="/wiki/Svat%C3%BD_Mikul%C3%A1%C5%A1" title="Svatý Mikuláš">Svatý Mikuláš</a>, se narodil v <a href="/wiki/Patara_(m%C4%9Bsto)" title="Patara (město)">Pataře</a> a působil v <a href="/wiki/Myra" title="Myra">Myře</a>.<a href="#cite_note-63">[63]</a> O oblast Turecka ale jevili stále větší zájem i <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%BD_c%C3%ADsa%C5%99" title="Římský císař">římští císaři</a>. První tam zavítal <a href="/wiki/Hadrianus" title="Hadrianus">Hadrianus</a> roku 123 (kvůli svému milenci <a href="/wiki/Antinoos" title="Antinoos">Antinoosovi</a> z Klaudiopole, dnešního <a href="/wiki/Bolu" title="Bolu">Bolu</a>). Nechal zde rozšířit <a href="/wiki/C%C3%ADsa%C5%99sk%C3%BD_kult" title="Císařský kult">císařský kult</a> a vyzdobit řadu měst, především starých řeckých sídel.<a href="#cite_note-64">[64]</a> Císař <a href="/wiki/Konstantin_I._Velik%C3%BD" title="Konstantin I. Veliký">Konstantin Veliký</a> se pak v roce 324 rozhodl do Anatolie přesídlit plně a vybudovat zde na základech Byzantia (Istanbulu) nové výstavní město, které nazval nejprve Nový Řím a později <a href="/wiki/Konstantinopol" title="Konstantinopol">Konstantinopol</a>.<a href="#cite_note-65">[65]</a><a href="#cite_note-66">[66]</a> Roku 330 ho pak prohlásil novým hlavním městem Římské říše a usídlil se zde (do té doby žil v <a href="/wiki/Nikom%C3%A9die" title="Nikomédie">Nikomédii</a>). Svolal i <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_nikajsk%C3%BD_koncil" title="První nikajský koncil">první křesťanský koncil</a> do dnešního <a href="/wiki/Nikaia" title="Nikaia">İzniku</a>.<a href="#cite_note-67">[67]</a><a href="#cite_note-68">[68]</a> Další konstantinopolský císař <a href="/wiki/Theodosius_I." title="Theodosius I.">Theodosius I.</a> pak v roce 380 prohlásil křesťanství oficiálním státním náboženstvím a na <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_konstantinopolsk%C3%BD_koncil" title="První konstantinopolský koncil">prvním konstantinopolském koncilu</a> v roce 381 pomohl ustavit <a href="/wiki/Nicejsk%C3%A9_vyzn%C3%A1n%C3%AD" title="Nicejské vyznání">nicejské vyznání</a> jako ortodoxní doktrínu pro všechny křesťany.<a href="#cite_note-69">[69]</a> Jeho smrt v roce 395 znamenala ovšem definitivní rozpad Říma na dvě části, západní a východní. Celé území dnešního Turecka připadlo východořímské, tedy <a href="/wiki/Byzantsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Byzantská říše">Byzantské říši</a>. Konstantinopol se stal na příštích deset století jejím hlavním městem. <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Hagia_Sophia_Mars_2013.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/22/Hagia_Sophia_Mars_2013.jpg/220px-Hagia_Sophia_Mars_2013.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/22/Hagia_Sophia_Mars_2013.jpg/330px-Hagia_Sophia_Mars_2013.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/22/Hagia_Sophia_Mars_2013.jpg/440px-Hagia_Sophia_Mars_2013.jpg 2x" data-file-width="5514" data-file-height="3681" /></a><figcaption><a href="/wiki/Hagia_Sofia" title="Hagia Sofia">Hagia Sofia</a></figcaption></figure> O východ Turecka Byzantinci museli svést dlouhý zápas se <a href="/wiki/S%C3%A1s%C3%A1novsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Sásánovská říše">Sásánovskou říší</a> v tzv. <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmsko-persk%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Římsko-perské války">římsko-perských válkách</a>, ale nakonec uspěli.<a href="#cite_note-70">[70]</a> V <a href="/wiki/6._stolet%C3%AD" title="6. století">6. století</a> za panování <a href="/wiki/Justini%C3%A1n_I." title="Justinián I.">Justiniána I.</a> dosáhla říše svého největšího územního rozsahu. V 7. století, za vlády <a href="/wiki/Herakleios" title="Herakleios">Herakleia</a>, <a href="/wiki/%C5%98e%C4%8Dtina" title="Řečtina">řečtina</a> nahradila <a href="/wiki/Latina" title="Latina">latinu</a> v pozici oficiálního jazyka říše a Byzanc díky tomu zachránila mnoho ze starořeckého dědictví.<a href="#cite_note-71">[71]</a> Dokladem vzdělanosti byl rozsáhlý lexikon <a href="/wiki/Suda_(slovn%C3%ADk)" title="Suda (slovník)">Suda</a>.<a href="#cite_note-72">[72]</a> Symbolem architektonických dovedností se stal chrám <a href="/wiki/Hagia_Sofia" title="Hagia Sofia">Hagia Sofia</a> (postaven 532–537), po tisíc let největší uzavřený prostor na světě.<a href="#cite_note-73">[73]</a> Země se stala epicentrem křesťanství, v jehož čele stál sám <a href="/wiki/Seznam_byzantsk%C3%BDch_c%C3%ADsa%C5%99%C5%AF" title="Seznam byzantských císařů">císař</a> (tzv. <a href="/wiki/Caesaropapismus" title="Caesaropapismus">cézaropapismus</a>), což byl významný rozdíl oproti západu, kde se moc císařská a duchovní (<a href="/wiki/Pape%C5%BE" title="Papež">papežská</a>) rozdělily.<a href="#cite_note-74">[74]</a> Díky tomu nicméně získala Byzanc velký vliv na vývoj křesťanství, většina prvních koncilů se uskutečnila na jejím území.<a href="#cite_note-75">[75]</a> To ale západ začal vnímat úkorně, a tak došlo nakonec roku 1054 k tzv. <a href="/wiki/Velk%C3%A9_schizma" title="Velké schizma">velkému schizmatu</a> a cesty západního (<a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Římskokatolická církev">římskokatolického</a>) a východního křesťanství (<a href="/wiki/Pravoslav%C3%AD" title="Pravoslaví">pravoslavného</a>) se rozešly.<a href="#cite_note-76">[76]</a> K neblahým důsledkům patřilo i to, že západní <a href="/wiki/K%C5%99%C3%AD%C5%BEov%C3%A9_v%C3%BDpravy" title="Křížové výpravy">křižáci</a> během <a href="/wiki/%C4%8Ctvrt%C3%A1_k%C5%99%C3%AD%C5%BEov%C3%A1_v%C3%BDprava" title="Čtvrtá křížová výprava">čtvrté křížové výpravy</a> roku 1204 vyplenili Konstantinopol, a Byzanc tak osudově oslabili.<a href="#cite_note-77">[77]</a><a href="#cite_note-78">[78]</a><figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:OttomanEmpire1566.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/OttomanEmpire1566.png/220px-OttomanEmpire1566.png" decoding="async" width="220" height="158" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/OttomanEmpire1566.png/330px-OttomanEmpire1566.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/OttomanEmpire1566.png/440px-OttomanEmpire1566.png 2x" data-file-width="3596" data-file-height="2581" /></a><figcaption>Rozsah <a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Osmanská říše">Osmanské říše</a> roku <a href="/wiki/1566" title="1566">1566</a></figcaption></figure><figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Konstantin_Makovsky_-_The_Bulgarian_martyresses.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0f/Konstantin_Makovsky_-_The_Bulgarian_martyresses.jpg/180px-Konstantin_Makovsky_-_The_Bulgarian_martyresses.jpg" decoding="async" width="180" height="270" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0f/Konstantin_Makovsky_-_The_Bulgarian_martyresses.jpg/270px-Konstantin_Makovsky_-_The_Bulgarian_martyresses.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0f/Konstantin_Makovsky_-_The_Bulgarian_martyresses.jpg/360px-Konstantin_Makovsky_-_The_Bulgarian_martyresses.jpg 2x" data-file-width="1350" data-file-height="2026" /></a><figcaption>„Bulharské mučednice“, malba z roku <a href="/wiki/1877" title="1877">1877</a>, zobrazující <a href="/wiki/Zn%C3%A1siln%C4%9Bn%C3%AD" title="Znásilnění">znásilnění</a> bulharských žen <a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Osmanská říše">osmanskými</a> <a href="/wiki/Ba%C5%A1ibozuk" title="Bašibozuk">bašibozuky</a> při potlačení <a href="/wiki/Dubnov%C3%A9_povst%C3%A1n%C3%AD" title="Dubnové povstání">Dubnového povstání</a>.</figcaption></figure> Od <a href="/wiki/11._stolet%C3%AD" title="11. století">11. století</a> pronikali na území dnešního Turecka <a href="/wiki/Seld%C5%BEuck%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Seldžucká říše">turečtí Seldžukové</a>.<a href="#cite_note-79">[79]</a> Byzanc jim čelila v <a href="/wiki/Byzantsko-seld%C5%BEuck%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Byzantsko-seldžucké války">sérii konfliktů</a>. Po porážce v <a href="/wiki/Bitva_u_Mantzikertu" title="Bitva u Mantzikertu">bitvě u Mantzikertu</a> v roce <a href="/wiki/1071" title="1071">1071</a> ztratila Byzanc na úkor seldžuckých Turků většinu Malé Asie, celý její východ.<a href="#cite_note-80">[80]</a><a href="#cite_note-81">[81]</a> Seldžukové na tomto území založili <a href="/wiki/R%C3%BAmsk%C3%BD_sultan%C3%A1t" title="Rúmský sultanát">Rúmský sultanát</a>.<a href="#cite_note-82">[82]</a> Ten započal s šířením <a href="/wiki/Ture%C4%8Dtina" title="Turečtina">turečtiny</a> a <a href="/wiki/Islamizace" title="Islamizace">islamizací</a>, v níž velkou roli sehrával <a href="/wiki/S%C3%BAfismus" title="Súfismus">súfismus</a> a jeho kazatel <a href="/wiki/D%C5%BEal%C3%A1ledd%C3%ADn_Balch%C3%AD_R%C3%BAm%C3%AD" title="Džaláleddín Balchí Rúmí">Rúmí</a>.<a href="#cite_note-83">[83]</a> Sultanát se nakonec rozpadl pod tlakem <a href="/wiki/Mongolsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Mongolská říše">mongolských</a> nájezdníků. Vzniklo pak množství tzv. <a href="/wiki/Anatolsk%C3%A9_bejliky" title="Anatolské bejliky">anatolských bejliků</a>, menších knížectví (<a href="/wiki/Ajdinsk%C3%BD_bejlik" title="Ajdinský bejlik">Ajdinský</a>, <a href="/wiki/Dulkadirsk%C3%BD_bejlik" title="Dulkadirský bejlik">Dulkadirský</a>, <a href="/wiki/Karamanovci" title="Karamanovci">Karamanský</a> aj.). Jeden z těchto bejliků, se sídlem ve městě Söğüt, se stal nakonec jádrem mohutné expanze, to když se do jeho čela postavil v roce 1299 <a href="/wiki/Osman_I." title="Osman I.">Osman I.</a> Vznikla tak <a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Osmanská říše">Osmanské říše</a>, <a href="/wiki/Muslim" title="Muslim">muslimský</a> stát, který započal s výboji do Evropy, Asie i Afriky.<a href="#cite_note-84">[84]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Siege_of_Vienna_in_1529_%E2%80%93_stemming_the_Islamic_inperialist_tide.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a3/Siege_of_Vienna_in_1529_%E2%80%93_stemming_the_Islamic_inperialist_tide.jpg/220px-Siege_of_Vienna_in_1529_%E2%80%93_stemming_the_Islamic_inperialist_tide.jpg" decoding="async" width="220" height="124" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a3/Siege_of_Vienna_in_1529_%E2%80%93_stemming_the_Islamic_inperialist_tide.jpg/330px-Siege_of_Vienna_in_1529_%E2%80%93_stemming_the_Islamic_inperialist_tide.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a3/Siege_of_Vienna_in_1529_%E2%80%93_stemming_the_Islamic_inperialist_tide.jpg/440px-Siege_of_Vienna_in_1529_%E2%80%93_stemming_the_Islamic_inperialist_tide.jpg 2x" data-file-width="1200" data-file-height="675" /></a><figcaption><a href="/wiki/Prvn%C3%AD_obl%C3%A9h%C3%A1n%C3%AD_V%C3%ADdn%C4%9B" title="První obléhání Vídně">První obléhání Vídně</a> 1529</figcaption></figure> Za vlády <a href="/wiki/Murad_I." title="Murad I.">Murada I.</a> (1362–1389) začal expandovat na <a href="/wiki/Balk%C3%A1n" title="Balkán">Balkán</a>.<a href="#cite_note-85">[85]</a> Roku 1453, za vlády <a href="/wiki/Mehmed_II." title="Mehmed II.">Mehmeda II.</a>, <a href="/wiki/P%C3%A1d_Konstantinopole" title="Pád Konstantinopole">dobyl poslední baštu</a> Byzantské říše, hlavní město Konstantinopol.<a href="#cite_note-86">[86]</a> Poslední byzantský císař <a href="/wiki/Konstantin_XI._Dragases" title="Konstantin XI. Dragases">Konstantin XI.</a> padl v průběhu bojů. Po skončení <a href="/wiki/Reconquista" title="Reconquista">reconquisty</a>, která měla za následek vyhnání nekřesťanů z <a href="/wiki/Pyrenejsk%C3%BD_poloostrov" title="Pyrenejský poloostrov">Pyrenejského poloostrova</a> a jižní Itálie, velké množství <a href="/wiki/Sefard%C5%A1t%C3%AD_%C5%BDid%C3%A9" title="Sefardští Židé">sefardských</a> <a href="/wiki/%C5%BDid%C3%A9" title="Židé">Židů</a> a <a href="/wiki/Al-Andalus" title="Al-Andalus">andaluských</a> muslimů emigrovalo do Osmanské říše.<a href="#cite_note-87">[87]</a> Usadili se především v Istanbulu, <a href="/wiki/Smyrna" title="Smyrna">Izmiru</a>, <a href="/wiki/Solu%C5%88" title="Soluň">Soluni</a>, <a href="/wiki/Bursa" title="Bursa">Burse</a> a <a href="/wiki/Edirne" title="Edirne">Edirne</a>. V roce 1517 <a href="/wiki/Selim_I." title="Selim I.">Selim I.</a> rozšířil osmanskou nadvládu do <a href="/wiki/Al%C5%BE%C3%ADrsko" title="Alžírsko">Alžírska</a> a <a href="/wiki/Egypt" title="Egypt">Egypta</a>. Ovládl též <a href="/wiki/Rud%C3%A9_mo%C5%99e" title="Rudé moře">Rudé moře</a>, což vedlo k <a href="/wiki/Osmansko-portugalsk%C3%A9_v%C3%A1lky_(1538%E2%80%931560)" title="Osmansko-portugalské války (1538–1560)">dlouhodobému souboji</a> s <a href="/wiki/Portugalsk%C3%A1_koloni%C3%A1ln%C3%AD_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Portugalská koloniální říše">Portugalci</a> o kontrolu nad obchodem v <a href="/wiki/Indick%C3%BD_oce%C3%A1n" title="Indický oceán">Indickém oceánu</a>. Války o kontrolu nad <a href="/wiki/St%C5%99edozemn%C3%AD_mo%C5%99e" title="Středozemní moře">Středozemním mořem</a> vedli Osmani zejména s <a href="/wiki/Habsbursk%C3%A9_%C5%A0pan%C4%9Blsko" title="Habsburské Španělsko">Habsburským Španělskem</a>, <a href="/wiki/Janovsk%C3%A1_republika" title="Janovská republika">Janovskou republikou</a> a <a href="/wiki/Ben%C3%A1tsk%C3%A1_republika" title="Benátská republika">Benátskou republikou</a>. Osmani však měli zálusk i na <a href="/wiki/Habsbursk%C3%A1_monarchie" title="Habsburská monarchie">habsburskou</a> <a href="/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_Evropa" title="Střední Evropa">střední Evropu</a> (<a href="/wiki/Rakousko-tureck%C3%A9_v%C3%A1lky_v_Uhersku_(1526%E2%80%931568)" title="Rakousko-turecké války v Uhersku (1526–1568)">habsbursko-turecké války</a>), roku 1529 byla Turky <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_obl%C3%A9h%C3%A1n%C3%AD_V%C3%ADdn%C4%9B" title="První obléhání Vídně">poprvé obležena</a> <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_obl%C3%A9h%C3%A1n%C3%AD_V%C3%ADdn%C4%9B" title="První obléhání Vídně">Vídeň</a>, roku <a href="/wiki/Druh%C3%A9_obl%C3%A9h%C3%A1n%C3%AD_V%C3%ADdn%C4%9B" title="Druhé obléhání Vídně">1683 podruhé</a>.<a href="#cite_note-88">[88]</a><a href="#cite_note-89">[89]</a> Papežové se pokoušeli evropské mocnosti sjednocovat v boji proti Turkům do válečných koalic zvaných <a href="/wiki/Svat%C3%A1_liga" title="Svatá liga">Svatá liga</a>. Od 16. do 20. století vedla Osmanská říše také <a href="/wiki/Rusko-osmansk%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Rusko-osmanské války">dvanáct válek</a> s <a href="/wiki/Rusk%C3%A9_imp%C3%A9rium" title="Ruské impérium">Ruskou říší</a>.<a href="#cite_note-90">[90]</a> Na východě Osmani <a href="/wiki/Osmansko-persk%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Osmansko-perské války">bojovali s Íránem</a>, počínaje <a href="/wiki/Bitva_na_%C4%8Caldir%C3%A1nsk%C3%A9_rovin%C4%9B" title="Bitva na Čaldiránské rovině">bitvou na Čaldiránské rovině</a> roku 1514 až do první poloviny 19. století. Turci se zapojovali i do konfliktů daleko od svých hranic, například v dnešní <a href="/wiki/Indon%C3%A9sie" title="Indonésie">Indonésii</a> či na <a href="/wiki/Filip%C3%ADny" title="Filipíny">Filipínách</a>.<a href="#cite_note-91">[91]</a><a href="#cite_note-92">[92]</a> Za <a href="/wiki/Sulejman_I." title="Sulejman I.">Sulejmana I.</a> (1520–1566) dosáhla říše svého územního i kulturního vrcholu, vládla 25 milionům lidí. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Anatolian_Greek_dialects.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/96/Anatolian_Greek_dialects.png/220px-Anatolian_Greek_dialects.png" decoding="async" width="220" height="148" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/96/Anatolian_Greek_dialects.png/330px-Anatolian_Greek_dialects.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/96/Anatolian_Greek_dialects.png 2x" data-file-width="399" data-file-height="268" /></a><figcaption>Oblasti s tradičním <a href="/wiki/Maloasij%C5%A1t%C3%AD_%C5%98ekov%C3%A9" title="Maloasijští Řekové">řeckým osídlením</a> v Malé Asii před vysídlením a <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_genocida" title="Řecká genocida">genocidou Řeků</a> v letech 1914–1922</figcaption></figure>Od konce <a href="/wiki/17._stolet%C3%AD" title="17. století">17. století</a> však začalo vytlačování Osmanské říše z Evropy, z velké části díky posilování Ruska. Toto vytlačování bylo do značné míry završeno během <a href="/wiki/Balk%C3%A1nsk%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Balkánské války">balkánských válek</a> na počátku <a href="/wiki/20._stolet%C3%AD" title="20. století">20. století</a>. O většinu svých rozsáhlých <a href="/wiki/Arabsk%C3%BD_sv%C4%9Bt" title="Arabský svět">arabských</a> držav přišla Osmanská říše v důsledku <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="První světová válka">první světové války</a>, do níž vstoupila na straně <a href="/wiki/%C3%9Ast%C5%99edn%C3%AD_mocnosti" title="Ústřední mocnosti">ústředních mocností</a> a byla poražena. Frustrace etnických Turků (často těch, co museli opustit ztracená území) z tohoto vývoje přinesla některé otřesné masakry křesťanů známé jako <a href="/wiki/Ham%C3%ADdijsk%C3%A9_masakry" title="Hamídijské masakry">hamídijské masakry</a>, <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_genocida" title="Arménská genocida">arménská genocida</a>, <a href="/wiki/Asyrsk%C3%A1_genocida" title="Asyrská genocida">asyrská genocida</a> či <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_genocida" title="Řecká genocida">řecká genocida</a>.<a href="#cite_note-93">[93]</a><a href="#cite_note-94">[94]</a><a href="#cite_note-95">[95]</a><a href="#cite_note-96">[96]</a> Byly při nich vyvražděny miliony lidí. Sultán jako hlava Osmanské říše měl až do <a href="/wiki/19._stolet%C3%AD" title="19. století">19. století</a> absolutní (neomezenou) moc. Osmanská kultura se tak stala symbolem největšího možného konzervatismu. To vedlo k zaostávání říše a budilo to od 19. století odpor i v samotném jádru říše, dnešním Turecku. Reformy <a href="/wiki/Tanzimat" title="Tanzimat">Tanzimat</a> započaté sultánem <a href="/wiki/Abd%C3%BClmecid_I." title="Abdülmecid I.">Abdülmecidem</a> roku 1839, jež vyvrcholily roku 1876 přijetím ústavy, zaručením základních práv a o rok později dokonce svoláním prvního parlamentu, úpadek říše nezastavily.<a href="#cite_note-97">[97]</a> To radikalizovalo liberálně a nacionalisticky naladěné <a href="/wiki/Mladoturci" title="Mladoturci">mladoturecké hnutí</a>, jež nakonec vyvolalo <a href="/wiki/Mladotureck%C3%A1_revoluce" title="Mladoturecká revoluce">povstání roku 1908</a>.<a href="#cite_note-98">[98]</a> Mladoturci po něm ovládli zemi. Avšak místo liberálních reforem přišla vláda triumvirátu mladotureckých pašů (<a href="/wiki/Talat_Pa%C5%A1a" title="Talat Paša">Talat Paša</a>, <a href="/wiki/Enver_Pa%C5%A1a" title="Enver Paša">Enver Paša</a> a <a href="/wiki/D%C5%BEamal_Pa%C5%A1a" title="Džamal Paša">Džamal Paša</a>), kteří říši zatáhli do <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="První světová válka">světové války</a>, iniciovali řadu masakrů a nakonec způsobili její úplný zánik.<a href="#cite_note-99">[99]</a><a href="#cite_note-100">[100]</a><a href="#cite_note-101">[101]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Atat%C3%BCrk_%C5%9Fapkas%C4%B1yla_selam_verirken.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/91/Atat%C3%BCrk_%C5%9Fapkas%C4%B1yla_selam_verirken.jpg/220px-Atat%C3%BCrk_%C5%9Fapkas%C4%B1yla_selam_verirken.jpg" decoding="async" width="220" height="294" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/91/Atat%C3%BCrk_%C5%9Fapkas%C4%B1yla_selam_verirken.jpg/330px-Atat%C3%BCrk_%C5%9Fapkas%C4%B1yla_selam_verirken.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/91/Atat%C3%BCrk_%C5%9Fapkas%C4%B1yla_selam_verirken.jpg/440px-Atat%C3%BCrk_%C5%9Fapkas%C4%B1yla_selam_verirken.jpg 2x" data-file-width="650" data-file-height="868" /></a><figcaption><a href="/wiki/Mustafa_Kemal_Atat%C3%BCrk" title="Mustafa Kemal Atatürk">Mustafa Kemal Atatürk</a> je zakladatelem a prvním prezidentem Turecké republiky</figcaption></figure> Osmanům se proti silám <a href="/wiki/Trojdohoda" title="Trojdohoda">Dohody</a> vojensky nedařilo.<a href="#cite_note-102">[102]</a> 30. října 1918 podepsali <a href="/wiki/Mudrosk%C3%A9_p%C5%99%C3%ADm%C4%9B%C5%99%C3%AD" title="Mudroské příměří">Mudroské příměří</a>.<a href="#cite_note-103">[103]</a><a href="#cite_note-104">[104]</a><a href="#cite_note-105">[105]</a> V listopadu 1918 obsadila britská, francouzská a italská vojska Istanbul<a href="#cite_note-106">[106]</a>, v květnu 1919 Řekové obsadily Smyrnu (Izmir)<a href="#cite_note-107">[107]</a>, další velká území Malé Asie kontrolovaly arménské jednotky. Republikánské a nacionalistické turecké síly vedené <a href="/wiki/Mustafa_Kemal_Atat%C3%BCrk" title="Mustafa Kemal Atatürk">Mustafou Kemalem</a> (zvaným později Atatürk) vycítily, že faktická osmanská prohra ve válce může mít pro etnické Turky katastrofální následky, a tak v květnu 1919 zahájily proti zahraničním jednotkám v zemi boj známý jako <a href="/wiki/Tureck%C3%A1_v%C3%A1lka_za_nez%C3%A1vislost" title="Turecká válka za nezávislost">turecká válka za nezávislost</a>.<a href="#cite_note-108">[108]</a><a href="#cite_note-109">[109]</a> Jejím jádrem byla <a href="/wiki/%C5%98ecko-tureck%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Řecko-turecká válka">řecko-turecká válka</a>.<a href="#cite_note-110">[110]</a><a href="#cite_note-111">[111]</a> V květnu 1919 na <a href="/wiki/Pa%C5%99%C3%AD%C5%BEsk%C3%A1_m%C3%ADrov%C3%A1_konference_(1919)" title="Pařížská mírová konference (1919)">mírové konferenci v Paříži</a> byla Osmanské říši skutečně odňata řada území, jak se kemalisté obávali.<a href="#cite_note-112">[112]</a> To stvrzovala mírová <a href="/wiki/S%C3%A8vresk%C3%A1_smlouva" title="Sèvreská smlouva">Sèvreská smlouva</a> uzavřená mezi západními spojenci a osmanskou elitou 10. srpna 1920.<a href="#cite_note-113">[113]</a> Proti ní se ale kemalisté vzbouřili. Válku za nezávislost zároveň spojili s bojem za svržení osmanského monarchistického systému. Zaznamenali řadu vojenských úspěchů, díky nimž vytlačili zahraniční jednotky z Malé Asie a dokonce i <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_Thr%C3%A1kie" title="Východní Thrákie">východní Thrákie</a>. <a href="/wiki/Karsk%C3%A1_smlouva" title="Karská smlouva">Karská smlouva</a> nejprve určila hranice s Arménií (kterou mezitím pohltil <a href="/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%BD_svaz" title="Sovětský svaz">Sovětský svaz</a>).<a href="#cite_note-114">[114]</a> Boje s Řeky a západními spojenci skončily 11. října 1922 příměřím v Mudanyi.<a href="#cite_note-115">[115]</a> Následovalo podepsání mírové <a href="/wiki/Lausannsk%C3%A1_smlouva" title="Lausannská smlouva">Lausannské smlouvy</a> 24. července 1923, která tak anulovala smlouvu Sèvreskou.<a href="#cite_note-116">[116]</a><a href="#cite_note-117">[117]</a> Dne 4. října 1923 skončila spojenecká okupace Turecka stažením posledních spojeneckých vojsk z Istanbulu. Vojenský postup a diplomatické úspěchy ankarské vlády vyústily 11. října 1922 v podepsání příměří v Mudanyi. Řešení krize v Çanakkale (září-říjen 1922) mezi <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD_Velk%C3%A9_Brit%C3%A1nie_a_Irska" title="Spojené království Velké Británie a Irska">Spojeným královstvím</a> a ankarskou vládou způsobilo 19. října 1922 pád <a href="/wiki/Druh%C3%A1_vl%C3%A1da_Davida_Lloyd_George" title="Druhá vláda Davida Lloyd George">ministerstva</a> <a href="/wiki/David_Lloyd_George" title="David Lloyd George">Davida Lloyda George</a><a href="#cite_note-118">[118]</a> a politickou autonomii <a href="/wiki/Kanada" title="Kanada">Kanady</a> od Spojeného království.<a href="#cite_note-119">[119]</a> Dle Lausannské smlouvy proběhla výměna obyvatelstva mezi Tureckem a Řeckem na základě náboženského klíče. Z Turecka se vystěhovalo do Řecka na 1,5 milionu Řeků, opačným směrem zamířilo půl milionu muslimů.<a href="#cite_note-120">[120]</a><a href="#cite_note-121">[121]</a> Mustafa Kemal zvítězil i politicky, na domácí scéně: <a href="/wiki/Velk%C3%A9_n%C3%A1rodn%C3%AD_shrom%C3%A1%C5%BEd%C4%9Bn%C3%AD" title="Velké národní shromáždění">Velké národní shromáždění</a> v Ankaře odhlasovalo 1. listopadu 1922 zrušení sultanátu a ukončilo tak 623 let trvající monarchickou vládu. 29. října 1923 byla vyhlášena Turecká republika s Kemalem jako jejím prezidentem.<a href="#cite_note-122">[122]</a> Atatürk (vášnivý <a href="/wiki/N%C3%A1bo%C5%BEensk%C3%BD_skepticismus" title="Náboženský skepticismus">náboženský skeptik</a>, patrně i <a href="/wiki/Ateismus" title="Ateismus">ateista</a>) poté <a href="/wiki/Sekularizace" title="Sekularizace">sekularizoval</a> a zmodernizoval turecký stát. Připravil celou řadu <a href="/wiki/Atat%C3%BCrkovy_reformy" title="Atatürkovy reformy">reforem</a>, mj. udělil <a href="/wiki/Volebn%C3%AD_pr%C3%A1vo_%C5%BEen" title="Volební právo žen">volební právo ženám</a> (1934), zavedl <a href="/wiki/Latinka" title="Latinka">latinské písmo</a> a <a href="/wiki/Gregori%C3%A1nsk%C3%BD_kalend%C3%A1%C5%99" title="Gregoriánský kalendář">gregoriánský kalendář</a>.<a href="#cite_note-123">[123]</a> Také přenesl sídlo prezidenta, vlády a parlamentu z <a href="/wiki/Istanbul" title="Istanbul">Istanbulu</a> do <a href="/wiki/Ankara" title="Ankara">Ankary</a>, která byla do té doby malým městem uvnitř Anatolie. Turecko zůstalo po většinu <a href="/wiki/Druh%C3%A1_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Druhá světová válka">druhé světové války</a> neutrální, ale 23. února 1945 vstoupilo do závěrečných fází války na straně <a href="/wiki/Spojenci_(druh%C3%A1_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka)" title="Spojenci (druhá světová válka)">spojenců</a>.<a href="#cite_note-124">[124]</a> Poté, co Turecko, inspirováno Atatürkovým <a href="/wiki/Antikomunismus" title="Antikomunismus">antikomunismem</a>, bojovalo jako součást západních sil v <a href="/wiki/Korejsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Korejská válka">korejské válce</a><a href="#cite_note-125">[125]</a>, vstoupilo v roce 1952 do <a href="/wiki/Severoatlantick%C3%A1_aliance" title="Severoatlantická aliance">NATO</a> a stalo se hrází proti <a href="/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%BD_svaz" title="Sovětský svaz">sovětské</a> expanzi do Středomoří.<a href="#cite_note-126">[126]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:YPJ_fighters_(Afrin_February_2018).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8b/YPJ_fighters_%28Afrin_February_2018%29.jpg/220px-YPJ_fighters_%28Afrin_February_2018%29.jpg" decoding="async" width="220" height="164" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8b/YPJ_fighters_%28Afrin_February_2018%29.jpg/330px-YPJ_fighters_%28Afrin_February_2018%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8b/YPJ_fighters_%28Afrin_February_2018%29.jpg/440px-YPJ_fighters_%28Afrin_February_2018%29.jpg 2x" data-file-width="2007" data-file-height="1500" /></a><figcaption>Kurdské bojovnice v Sýrii během turecké invaze do Afrínu</figcaption></figure> K největším vnitřním problémům 2. poloviny 20. století v Turecku patřila kurdská otázka. V Turecku žije jedenáct až čtrnáct milionů <a href="/wiki/Kurdov%C3%A9" title="Kurdové">Kurdů</a> a vztah turecké vlády k této národnostní menšině nebyl zcela vyřešen. Od roku 1984 bojují <a href="/wiki/Strana_kurdsk%C3%BDch_pracuj%C3%ADc%C3%ADch" title="Strana kurdských pracujících">kurdští separatisté</a> za samostatný kurdský stát a turecko-kurdský konflikt si vyžádal na 40 000 životů.<a href="#cite_note-127">[127]</a> Jen v roce 2015 zabila turecká armáda přes 2 000 kurdských povstalců.<a href="#cite_note-128">[128]</a> Kurdský problém se přelil i do tureckého postoje k <a href="/wiki/Ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C3%A1lka_v_S%C3%BDrii" title="Občanská válka v Sýrii">občanské válce v Sýrii</a>, kde Turecko podporovalo protivládní povstalce, včetně syrské odnože <a href="/wiki/Fronta_an-Nusr%C3%A1" title="Fronta an-Nusrá">al-Káidy</a><a href="#cite_note-129">[129]</a>, a v březnu 2018 <a href="/wiki/Tureck%C3%A1_invaze_do_Afr%C3%ADnu" title="Turecká invaze do Afrínu">obsadilo Afrín</a> v Sýrii, odkud vytlačilo <a href="/wiki/Rojava" title="Rojava">syrské Kurdy</a>.<a href="#cite_note-130">[130]</a> Následovaly <a href="/wiki/Operace_Pramen_m%C3%ADru" title="Operace Pramen míru">další turecké akce v ostatních částech severní Sýrie</a> a vytlačování <a href="/wiki/Lidov%C3%A9_obrann%C3%A9_jednotky" title="Lidové obranné jednotky">kurdských milic</a>, kterým pomáhaly relativně malé jednotky <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">Spojených států</a> (v okamžiku turecké invaze v oblasti působilo asi 1 000 vojáků USA). V reakci na události z října 2019 uvalila americká vláda osobní sankce na tři turecké ministry. Americký prezident <a href="/wiki/Donald_Trump" title="Donald Trump">Donald Trump</a> také oznámil svůj záměr zavézt přísné ekonomické sankce vůči Turecku.<a href="#cite_note-131">[131]</a><a href="#cite_note-132">[132]</a> Telefonicky vyzval prezidenta Erdogana, aby invazi do Sýrie a boje proti Kurdům zastavil. Dalším problémem se stala neschopnost vyrovnat se s vlastní minulostí, turecká vláda například striktně popírá <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_genocida" title="Arménská genocida">genocidu Arménů</a>, kterou spáchala Osmanská říše v průběhu první světové války, a samotné „uznání“ arménské genocidy je v Turecku trestným činem.<a href="#cite_note-133">[133]</a> V létě 1974 podniklo Turecko <a href="/wiki/Tureck%C3%A1_invaze_na_Kypr" title="Turecká invaze na Kypr">invazi na Kypr</a>, jejímž důsledkem bylo faktické odtržení <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Kypr" title="Severní Kypr">Severního Kypru</a>.<a href="#cite_note-134">[134]</a><a href="#cite_note-135">[135]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:After_coup_nightly_demonstartion_of_president_Erdogan_supporters._Istanbul,_Turkey,_Eastern_Europe_and_Western_Asia._22_July,2016.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/99/After_coup_nightly_demonstartion_of_president_Erdogan_supporters._Istanbul%2C_Turkey%2C_Eastern_Europe_and_Western_Asia._22_July%2C2016.jpg/220px-After_coup_nightly_demonstartion_of_president_Erdogan_supporters._Istanbul%2C_Turkey%2C_Eastern_Europe_and_Western_Asia._22_July%2C2016.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/99/After_coup_nightly_demonstartion_of_president_Erdogan_supporters._Istanbul%2C_Turkey%2C_Eastern_Europe_and_Western_Asia._22_July%2C2016.jpg/330px-After_coup_nightly_demonstartion_of_president_Erdogan_supporters._Istanbul%2C_Turkey%2C_Eastern_Europe_and_Western_Asia._22_July%2C2016.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/99/After_coup_nightly_demonstartion_of_president_Erdogan_supporters._Istanbul%2C_Turkey%2C_Eastern_Europe_and_Western_Asia._22_July%2C2016.jpg/440px-After_coup_nightly_demonstartion_of_president_Erdogan_supporters._Istanbul%2C_Turkey%2C_Eastern_Europe_and_Western_Asia._22_July%2C2016.jpg 2x" data-file-width="3000" data-file-height="2000" /></a><figcaption>Erdonagnovi příznivci po pokusu o vojenský převrat v roce 2016</figcaption></figure> V Turecku se po druhé světové válce rozvinul v zásadě demokratický systém, ovšem narušovaný mocí armády, která ho několikrát dočasně suspendovala vojenskými puči (zejm. 1960 a 1980).<a href="#cite_note-136">[136]</a><a href="#cite_note-137">[137]</a> Armáda byla na druhou stranu strážkyní kemalistické a sekularistické tradice.<a href="#cite_note-138">[138]</a><a href="#cite_note-139">[139]</a><a href="#cite_note-140">[140]</a> Oslabení role armády v turecké společnosti uvolnilo prostor <a href="/wiki/Neoosmanismus" title="Neoosmanismus">neo-osmanismu</a> a <a href="/wiki/Panislamismus" title="Panislamismus">pan-islamismu</a>, zejména po zmařeném puči v roce 2016.<a href="#cite_note-141">[141]</a><a href="#cite_note-142">[142]</a><a href="#cite_note-143">[143]</a> Ten proběhl 15. července 2016, kdy se část turecké armády <a href="/wiki/Pokus_o_vojensk%C3%BD_p%C5%99evrat_v_Turecku_2016" title="Pokus o vojenský převrat v Turecku 2016">pokusila o vojenský převrat</a> v reakci na údajné potlačování principů <a href="/wiki/Sekul%C3%A1rn%C3%AD_st%C3%A1t" title="Sekulární stát">sekulárního státu</a> režimem prezidenta <a href="/wiki/Recep_Tayyip_Erdo%C4%9Fan" title="Recep Tayyip Erdoğan">Recepa Tayyipa Erdoğana</a>.<a href="#cite_note-144">[144]</a> Pokus o převrat byl potlačen již po několika hodinách. Následovaly rozsáhlé <a href="/wiki/%C4%8Cistky_v_Turecku_(2016)" title="Čistky v Turecku (2016)">čistky</a> v armádě, policii, justici, médiích a školství. 160 000 lidí bylo propuštěno nebo postaveno mimo službu.<a href="#cite_note-145">[145]</a> Bylo zatčeno 77 000 lidí včetně občanů členských států EU.<a href="#cite_note-146">[146]</a> Sto sedmdesát novin, televizních stanic a vydavatelství bylo zakázáno, přes sto novinářů bylo uvězněno. Čtvrtina poslanců, většinou opozičních, byla zbavena imunity a došlo k zatýkání představitelů opoziční prokurdské HDP.<a href="#cite_note-147">[147]</a> Evropská unie v reakci na tyto represe zmrazila přístupové rozhovory s Tureckem, které neformálně začaly v roce 2005.<a href="#cite_note-148">[148]</a> Dne 16. dubna 2017 se v Turecku konalo ústavní referendum. Navrhované změny turecké ústavy zahrnovaly zavedení <a href="/wiki/Prezidentsk%C3%A1_republika" title="Prezidentská republika">prezidentského systému</a>, který by nahradil stávající <a href="/wiki/Parlamentn%C3%AD_syst%C3%A9m" title="Parlamentní systém">parlamentní systém</a>.<a href="#cite_note-149">[149]</a> Referendum skončilo poměrem 51,3 % ku 48,7 % ve prospěch změn.<a href="#cite_note-150">[150]</a> Zároveň však tento těsný výsledek ukázal rozpolcenost turecké společnosti mezi její městskou částí, která většinově hlasovala proti záměru prezidenta Erdoğana posílit jeho pravomoci, a spíše venkovskými oblastmi, které se zřetelně vyslovily pro jeho návrh. Zavedení prezidentského systému podle mnoha pozorovatelů zesílilo autoritářské tendence.<a href="#cite_note-151">[151]</a><a href="#cite_note-152">[152]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Státní_symboly">Státní symboly</h2>[<a href="/w/index.php?title=Turecko&veaction=edit&section=3" title="Editace sekce: Státní symboly" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Turecko&action=edit&section=3" title="Editovat zdrojový kód sekce Státní symboly">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Vlajka">Vlajka</h3>[<a href="/w/index.php?title=Turecko&veaction=edit&section=4" title="Editace sekce: Vlajka" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Turecko&action=edit&section=4" title="Editovat zdrojový kód sekce Vlajka">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Tureck%C3%A1_vlajka" title="Turecká vlajka">Turecká vlajka</a>.</div> Turecká vlajka je tvořena červeným listem o poměru stran 2:3 s bílým půlměsícem a bílou pěticípou hvězdou, která se zvenku zhruba dotýká jedním cípem pomyslné spojnice dvou rohů půlměsíce a celý emblém je posunutý od středu kousek k žerdi. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Hymna">Hymna</h3>[<a href="/w/index.php?title=Turecko&veaction=edit&section=5" title="Editace sekce: Hymna" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Turecko&action=edit&section=5" title="Editovat zdrojový kód sekce Hymna">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Tureck%C3%A1_hymna" title="Turecká hymna">Turecká hymna</a>.</div> Turecká hymna je píseň İstiklâl Marşı (<a href="/wiki/%C4%8Ce%C5%A1tina" title="Čeština">česky</a> Pochod nezávislosti). Slova básně, která má 10 slok, ale zpívají se jen první dvě, napsal <a href="/wiki/Mehmet_Akif_Ersoy" title="Mehmet Akif Ersoy">Mehmet Akif Ersoy</a>, hudbu složil Osman Zeki Üngör. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Geografie">Geografie</h2>[<a href="/w/index.php?title=Turecko&veaction=edit&section=6" title="Editace sekce: Geografie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Turecko&action=edit&section=6" title="Editovat zdrojový kód sekce Geografie">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/w/index.php?title=Geografie_Turecka&action=edit&redlink=1" class="new" title="Geografie Turecka (stránka neexistuje)">Geografie Turecka</a>.</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Turkey_topo.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/db/Turkey_topo.jpg/220px-Turkey_topo.jpg" decoding="async" width="220" height="118" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/db/Turkey_topo.jpg/330px-Turkey_topo.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/db/Turkey_topo.jpg/440px-Turkey_topo.jpg 2x" data-file-width="1400" data-file-height="752" /></a><figcaption>Topografie Turecka</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Istanbul_Fatih_Sultan_Mehmet_Bridge_IMG_7249_1725.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/Istanbul_Fatih_Sultan_Mehmet_Bridge_IMG_7249_1725.jpg/220px-Istanbul_Fatih_Sultan_Mehmet_Bridge_IMG_7249_1725.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/Istanbul_Fatih_Sultan_Mehmet_Bridge_IMG_7249_1725.jpg/330px-Istanbul_Fatih_Sultan_Mehmet_Bridge_IMG_7249_1725.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/Istanbul_Fatih_Sultan_Mehmet_Bridge_IMG_7249_1725.jpg/440px-Istanbul_Fatih_Sultan_Mehmet_Bridge_IMG_7249_1725.jpg 2x" data-file-width="2588" data-file-height="1725" /></a><figcaption><a href="/wiki/Bosporsk%C3%BD_most" title="Bosporský most">Bosporský most</a> v <a href="/wiki/Istanbul" title="Istanbul">Istanbulu</a>, který spojuje Evropu (nalevo) a Asii (napravo)</figcaption></figure> Turecko se nachází na území <a href="/wiki/Asie" title="Asie">Asie</a> a jihovýchodní <a href="/wiki/Evropa" title="Evropa">Evropy</a>. Asijská část ležící na poloostrově <a href="/wiki/Mal%C3%A1_Asie" title="Malá Asie">Malá Asie</a> (historicky známým pod názvem Anatolie), která zabírá naprostou většinu území (zhruba 97 %)<a href="#cite_note-geo-153">[153]</a>, je od té evropské (<a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_Thr%C3%A1kie" title="Východní Thrákie">Východní Thrákie</a>) oddělena <a href="/wiki/Marmarsk%C3%A9_mo%C5%99e" title="Marmarské moře">Marmarským mořem</a> a průlivy <a href="/wiki/Bospor" title="Bospor">Bospor</a> a <a href="/wiki/Dardanely" title="Dardanely">Dardanely</a> (které dohromady spojují <a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A9_mo%C5%99e" title="Černé moře">Černé</a> a <a href="/wiki/Egejsk%C3%A9_mo%C5%99e" title="Egejské moře">Egejské moře</a>).<a href="#cite_note-britannica-154">[154]</a> Turecko má zhruba obdélníkový tvar s délkou přes 1 600 km a šířkou asi 800 km.<a href="#cite_note-geo-153">[153]</a> Celková rozloha činí 783 562 km².<a href="#cite_note-factbook-155">[155]</a> Na severozápadě sousedí s <a href="/wiki/Bulharsko" title="Bulharsko">Bulharskem</a>, na západě s <a href="/wiki/%C5%98ecko" title="Řecko">Řeckem</a>, na severovýchodě s <a href="/wiki/Gruzie" title="Gruzie">Gruzií</a>, na východě s <a href="/wiki/Arm%C3%A9nie" title="Arménie">Arménií</a>, <a href="/wiki/%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1n" title="Ázerbájdžán">Ázerbájdžánem</a> (jeho <a href="/wiki/Exkl%C3%A1va" title="Exkláva">exklávou</a> <a href="/wiki/Nachi%C4%8Devansk%C3%A1_autonomn%C3%AD_republika" title="Nachičevanská autonomní republika">Nachičevan</a>) a <a href="/wiki/%C3%8Dr%C3%A1n" title="Írán">Íránem</a> a na jihovýchodě s <a href="/wiki/Ir%C3%A1k" title="Irák">Irákem</a> a <a href="/wiki/S%C3%BDrie" title="Sýrie">Sýrií</a>.<a href="#cite_note-156">[pozn. 1]</a> Na třech stranách je obklopeno moři: na západě Egejským, na severu Černým a na jihu <a href="/wiki/St%C5%99edozemn%C3%AD_mo%C5%99e" title="Středozemní moře">Středozemním</a>. <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Mount_Ararat_from_Artashat_(28mm).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/47/Mount_Ararat_from_Artashat_%2828mm%29.jpg/220px-Mount_Ararat_from_Artashat_%2828mm%29.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/47/Mount_Ararat_from_Artashat_%2828mm%29.jpg/330px-Mount_Ararat_from_Artashat_%2828mm%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/47/Mount_Ararat_from_Artashat_%2828mm%29.jpg/440px-Mount_Ararat_from_Artashat_%2828mm%29.jpg 2x" data-file-width="5184" data-file-height="3456" /></a><figcaption><a href="/wiki/Ararat" title="Ararat">Ararat</a> nacházející se v provincii <a href="/wiki/I%C4%9Fd%C4%B1rsk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Iğdırská provincie">Iğdır</a> ve <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_Anatolie" title="Východní Anatolie">Východní Anatolii</a> je nejvyšší horou Turecka</figcaption></figure><figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Pamukkale_30.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/de/Pamukkale_30.jpg/220px-Pamukkale_30.jpg" decoding="async" width="220" height="121" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/de/Pamukkale_30.jpg/330px-Pamukkale_30.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/de/Pamukkale_30.jpg/440px-Pamukkale_30.jpg 2x" data-file-width="4881" data-file-height="2675" /></a><figcaption><a href="/wiki/Term%C3%A1ln%C3%AD_pramen" title="Termální pramen">Termální prameny</a> v oblasti <a href="/wiki/Pamukkale" title="Pamukkale">Pamukkale</a>, významná turistická destinace</figcaption></figure> Je to převážně hornatá země a úzké pruhy nížin se nacházejí jen při pobřežích. Asi čtvrtina rozlohy je ve výškách nad 1 200 m n. m. a méně než 40 % leží níže než 460 m n. m. Nejvyšší hory se nacházejí na východě, kde leží i nejvyšší hora Turecka <a href="/wiki/Ararat" title="Ararat">Ararat</a> s nadmořskou výškou 5 165 metrů. Na severu leží <a href="/wiki/Pontsk%C3%A9_hory" title="Pontské hory">Pontské hory</a>, na jihu a jihovýchodě pak pohoří <a href="/wiki/Taurus_(poho%C5%99%C3%AD)" title="Taurus (pohoří)">Taurus</a>. Ve středozápadní části země se nachází rozsáhlá náhorní plošina. Oblastí Turecka probíhají dva významné <a href="/wiki/Zlom" title="Zlom">zlomy</a> – <a href="/wiki/Severoanatolsk%C3%BD_zlom" title="Severoanatolský zlom">Severoanatolský zlom</a> a <a href="/w/index.php?title=V%C3%BDchodoanatolsk%C3%BD_zlom&action=edit&redlink=1" class="new" title="Východoanatolský zlom (stránka neexistuje)">Východoanatolský zlom</a>. Složitá geologická struktura Turecka je příčinou občasného <a href="/wiki/Vulkanismus" title="Vulkanismus">vulkanismu</a> a relativně častých <a href="/wiki/Zem%C4%9Bt%C5%99esen%C3%AD" title="Zemětřesení">zemětřesení</a>. Na východě země pramení mimo jiné velké řeky <a href="/wiki/Eufrat" title="Eufrat">Eufrat</a>, <a href="/wiki/Tigris" title="Tigris">Tigris</a> a <a href="/wiki/Araks" title="Araks">Araks</a>. Nejdelší řeky na tureckém území, <a href="/wiki/K%C4%B1z%C4%B1l%C4%B1rmak" title="Kızılırmak">Kızılırmak</a>, <a href="/wiki/Sakarya_(%C5%99eka)" title="Sakarya (řeka)">Sakarya</a> a <a href="/wiki/Ye%C5%9Fil%C4%B1rmak" title="Yeşilırmak">Yeşilırmak</a>, ústí do Černého moře. Nejdelší řeky ústící do Egejského moře jsou <a href="/wiki/Velk%C3%BD_Menderes" title="Velký Menderes">Velký Menderes</a> a <a href="/wiki/Gediz" title="Gediz">Gediz</a>. Hranici mezi Řeckem a Tureckem tvoří řeka <a href="/wiki/Marica" title="Marica">Marica</a>.<a href="#cite_note-kongres-157">[156]</a> Největší z více než 250 jezer je <a href="/wiki/Vansk%C3%A9_jezero" title="Vanské jezero">Vanské jezero</a> o rozloze 3 714 km² a <a href="/wiki/Tuz" title="Tuz">Tuz</a> o rozloze zhruba 1 550 km². Obě dvě tato jezera jsou slaná.<a href="#cite_note-britannica-154">[154]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Marmaris_TURKEY.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/52/Marmaris_TURKEY.JPG/220px-Marmaris_TURKEY.JPG" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/52/Marmaris_TURKEY.JPG/330px-Marmaris_TURKEY.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/52/Marmaris_TURKEY.JPG/440px-Marmaris_TURKEY.JPG 2x" data-file-width="1600" data-file-height="1200" /></a><figcaption>Pobřežní město <a href="/w/index.php?title=Marmaris&action=edit&redlink=1" class="new" title="Marmaris (stránka neexistuje)">Marmaris</a> na jihozápadě země</figcaption></figure> Obdělává se zhruba 30 % půdy a dalších 11 % se využívá k pastvě. Asi na 11 % obdělávané půdy jsou zasazeny trvalé plodiny a 18 % obdělávané půdy je zavlažováno. Mezi ekologické hrozby patří znečištění vod a vzduchu, deforestace a možnost úniku ropy a zemního plynu z asi 5 000 obchodních lodí, které každoročně proplují Bosporem.<a href="#cite_note-kongres-157">[156]</a> Nejčastějšími krajinnými typy v Turecku jsou travnaté <a href="/wiki/Step" title="Step">stepi</a>, které se nacházejí hlavně ve střední a jihovýchodní Anatolii, a lesy, které pokrývají zbytek země. Nejrozmanitější lesy leží na pobřeží Černého moře, kde nejčastějšími stromy jsou <a href="/wiki/Habr" title="Habr">habr</a>, <a href="/wiki/Ka%C5%A1tanovn%C3%ADk_set%C3%BD" title="Kaštanovník setý">kaštanovník setý</a>, <a href="/wiki/Smrk_v%C3%BDchodn%C3%AD" title="Smrk východní">smrk východní</a>, <a href="/wiki/Ol%C5%A1e_(rod)" title="Olše (rod)">olše</a>, <a href="/wiki/Buk" title="Buk">buk</a>, <a href="/wiki/Dub" title="Dub">dub</a> a <a href="/wiki/Jedle" title="Jedle">jedle</a>. Mezi další běžně se vyskytující rostliny patří např. <a href="/wiki/P%C4%9Bni%C5%A1n%C3%ADk" title="Pěnišník">pěnišník</a>, <a href="/wiki/Vav%C5%99%C3%ADnovit%C3%A9" title="Vavřínovité">vavřín</a>, <a href="/wiki/Cesm%C3%ADna" title="Cesmína">cesmína</a>, <a href="/wiki/Myrta" title="Myrta">myrta</a> a <a href="/wiki/Tis" title="Tis">tis</a>. Ve výškách nad 1 000 m n. m. začínají převažovat <a href="/wiki/Jehli%C4%8Dnany" title="Jehličnany">jehličnany</a> a ve výškách nad 2 000 m n. m. se vyskytují alpinské louky. Turecko je bohaté na divoké živočichy a lovné druhy ptáků. V málo obydlených oblastech se vyskytují živočichové jako <a href="/wiki/Vlk_eurasijsk%C3%BD" title="Vlk eurasijský">vlk</a>, <a href="/wiki/Li%C5%A1ka_obecn%C3%A1_(%C5%A1elma)" title="Liška obecná (šelma)">liška</a>, <a href="/wiki/Prase_divok%C3%A9" title="Prase divoké">prase</a>, <a href="/wiki/Ko%C4%8Dka_divok%C3%A1" title="Kočka divoká">kočka</a>, <a href="/wiki/Bobr" title="Bobr">bobr</a>, <a href="/wiki/Kuna" title="Kuna">kuna</a>, <a href="/wiki/%C5%A0akal" title="Šakal">šakal</a>, <a href="/wiki/Hyeny" title="Hyeny">hyena</a>, <a href="/wiki/Medv%C4%9Bdovit%C3%AD" title="Medvědovití">medvěd</a>, <a href="/wiki/Jelenovit%C3%AD" title="Jelenovití">jelen</a>, <a href="/wiki/Gazela" title="Gazela">gazela</a> a <a href="/wiki/Kamz%C3%ADk_b%C4%9Bl%C3%A1k" title="Kamzík bělák">kamzík</a>. Mezi běžná domestikovaná zvířata patří <a href="/wiki/Buvol" title="Buvol">buvol</a>, <a href="/wiki/Koza_dom%C3%A1c%C3%AD" title="Koza domácí">koza</a>, <a href="/wiki/Velbloud_dvouhrb%C3%BD" title="Velbloud dvouhrbý">velbloud</a>, <a href="/wiki/K%C5%AF%C5%88" title="Kůň">kůň</a>, <a href="/wiki/Osel" title="Osel">osel</a>, <a href="/wiki/Ovce" title="Ovce">ovce</a> a <a href="/wiki/Tur_dom%C3%A1c%C3%AD" title="Tur domácí">tur domácí</a>. Z ptáků jsou nejrozšířenější <a href="/wiki/Koroptve" title="Koroptve">koroptve</a>, <a href="/wiki/Husa" title="Husa">husy</a>, <a href="/wiki/K%C5%99epelka" title="Křepelka">křepelky</a> a <a href="/wiki/Dropi" title="Dropi">dropi</a>.<a href="#cite_note-britannica-154">[154]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Podnebí">Podnebí</h3>[<a href="/w/index.php?title=Turecko&veaction=edit&section=7" title="Editace sekce: Podnebí" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Turecko&action=edit&section=7" title="Editovat zdrojový kód sekce Podnebí">editovat zdroj</a>]</div> Podnebí je převážně suché, z části kontinentální a je silně ovlivněno přítomností moře na severu, jihu a západě a hor vyskytujících se na většině území. Některé pobřežní oblasti mají <a href="/wiki/St%C5%99edozemn%C3%AD_podneb%C3%AD" title="Středozemní podnebí">středozemní podnebí</a>, zatímco v horských oblastech jsou mnohem chladnější zimy a celkově větší rozdíly mezi letními a zimními teplotami. Ve vnitrozemí sahají jarní teploty pod bod mrazu a nejnižší teploty mohou dosahovat −20 °C na západě a −40 °C na východě. Sníh je v teplejších oblastech možné spatřit zhruba dva týdny ročně a v některých horských oblastech na východě čtyři měsíce ročně. Při pobřežích jarní teploty dosahují hodnot zhruba 5 °C a v létě stoupají až na 30 °C. Roční úhrn srážek ve vnitrozemí je v rozmezí 305–406 mm a ve větších výškách přesahuje 1 000 mm.<a href="#cite_note-britannica-154">[154]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Administrativní_systém">Administrativní systém</h2>[<a href="/w/index.php?title=Turecko&veaction=edit&section=8" title="Editace sekce: Administrativní systém" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Turecko&action=edit&section=8" title="Editovat zdrojový kód sekce Administrativní systém">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/w/index.php?title=Administrativn%C3%AD_d%C4%9Blen%C3%AD_Turecka&action=edit&redlink=1" class="new" title="Administrativní dělení Turecka (stránka neexistuje)">Administrativní dělení Turecka</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Ankara_Views.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/96/Ankara_Views.jpg/220px-Ankara_Views.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/96/Ankara_Views.jpg/330px-Ankara_Views.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/96/Ankara_Views.jpg/440px-Ankara_Views.jpg 2x" data-file-width="1200" data-file-height="900" /></a><figcaption><a href="/wiki/Ankara" title="Ankara">Ankara</a> je od roku 1923 hlavní město Turecka.</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Alanyafromcastle.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/85/Alanyafromcastle.JPG/220px-Alanyafromcastle.JPG" decoding="async" width="220" height="154" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/85/Alanyafromcastle.JPG/330px-Alanyafromcastle.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/85/Alanyafromcastle.JPG/440px-Alanyafromcastle.JPG 2x" data-file-width="3264" data-file-height="2278" /></a><figcaption><a href="/wiki/Alanya" title="Alanya">Alanya</a> je město v Turecku, které se nachází ve Středomořské oblasti</figcaption></figure> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Cappadocia_Chimneys_Wikimedia_Commons.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ae/Cappadocia_Chimneys_Wikimedia_Commons.jpg/250px-Cappadocia_Chimneys_Wikimedia_Commons.jpg" decoding="async" width="250" height="80" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ae/Cappadocia_Chimneys_Wikimedia_Commons.jpg/375px-Cappadocia_Chimneys_Wikimedia_Commons.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ae/Cappadocia_Chimneys_Wikimedia_Commons.jpg/500px-Cappadocia_Chimneys_Wikimedia_Commons.jpg 2x" data-file-width="17494" data-file-height="5619" /></a><figcaption>Město <a href="/wiki/G%C3%B6reme" title="Göreme">Göreme</a>, významné turistické centrum v <a href="/wiki/Kappadokie" title="Kappadokie">Kappadokii</a></figcaption></figure>Turecko je administrativně rozděleno do 81 <a href="/wiki/Provincie" title="Provincie">provincií</a> (il, množné číslo iller), které jsou dále děleny na okresy a podokresy. Provincie se seskupují do 7 <a href="/wiki/Region" title="Region">regionů</a> (bölgesi, množné číslo bölgeleri), toto členění však slouží statistickým účelům a netvoří úroveň státní správy.<a href="#cite_note-kongres-157">[156]</a> Nejlidnatějšími městy jsou <a href="/wiki/Istanbul" title="Istanbul">Istanbul</a> (k roku 2009 zde žilo 10 378 000 obyvatel), hlavní město <a href="/wiki/Ankara" title="Ankara">Ankara</a> (3 846 000), <a href="/wiki/Smyrna" title="Smyrna">İzmir</a> (2 679 000), <a href="/wiki/Bursa" title="Bursa">Bursa</a> (1 559 000) a <a href="/wiki/Adana" title="Adana">Adana</a> (1 339 000).<a href="#cite_note-factbook-155">[155]</a> <div class="thumbinner" style="width: 602px; float: none; clear: none; margin:0 auto 0.5em auto;"><div style="position: relative;"><a href="/wiki/Soubor:Turkey_provinces_blank_gray.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/25/Turkey_provinces_blank_gray.svg/600px-Turkey_provinces_blank_gray.svg.png" decoding="async" width="600" height="293" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/25/Turkey_provinces_blank_gray.svg/900px-Turkey_provinces_blank_gray.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/25/Turkey_provinces_blank_gray.svg/1200px-Turkey_provinces_blank_gray.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="500" /></a> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:199.2px; top: 104.8px;"><a href="/wiki/Ankarsk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Ankarská provincie">Ankara</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:54px; top: 31.6px;"><a href="/wiki/K%C4%B1rklarelsk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Kırklarelská provincie">Kırklareli</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:4.8px; top: 47.2px;"><a href="/wiki/Edirnesk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Edirneská provincie">Edirne</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:39.6px; top: 58px;"><a href="/wiki/Tekirda%C4%9Fsk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Tekirdağská provincie">Tekirdağ</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:8.4px; top: 91.6px;"><a href="/wiki/%C3%87anakkalsk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Çanakkalská provincie">Çanakkale</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:56.4px; top: 115.6px;"><a href="/wiki/Bal%C4%B1kesirsk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Balıkesirská provincie">Balıkesir</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:85.2px; top: 95.2px;"><a href="/wiki/Bursk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Burská provincie">Bursa</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:88.8px; top: 76px;"><a href="/wiki/Yalovsk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Yalovská provincie">Yalova</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:97.2px; top: 48.4px;"><a href="/wiki/Istanbulsk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Istanbulská provincie">Istanbul</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:112.8px; top: 66.4px;"><a href="/wiki/Kocaelisk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Kocaeliská provincie">Kocaeli</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:130.8px; top: 78.4px;"><a href="/wiki/Sakaryjsk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Sakaryjská provincie">Sakarya</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:153.6px; top: 65.2px;"><a href="/wiki/D%C3%BCzcsk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Düzcská provincie">Düzce</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:160.8px; top: 52px;"><a href="/wiki/Zonguldaksk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Zonguldakská provincie">Zonguldak</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:177.6px; top: 86.8px;"><a href="/wiki/Bolsk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Bolská provincie">Bolu</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:124.8px; top: 100px;"><a href="/wiki/Bileciksk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Bilecikská provincie">Bilecik</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:146.4px; top: 121.6px;"><a href="/wiki/Eski%C5%9Fehirsk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Eskişehirská provincie">Eskişehir</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:103.2px; top: 130px;"><a href="/wiki/K%C3%BCtahyansk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Kütahyanská provincie">Kütahya</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:54px; top: 145.6px;"><a href="/wiki/Manisansk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Manisanská provincie">Manisa</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:32.4px; top: 166px;"><a href="/wiki/Izmirsk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Izmirská provincie">İzmir</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:52.8px; top: 190px;"><a href="/wiki/Ayd%C4%B1nsk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Aydınská provincie">Aydın</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:61.2px; top: 224.8px;"><a href="/wiki/Mu%C4%9Flansk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Muğlanská provincie">Muğla</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:87.6px; top: 190px;"><a href="/wiki/Denizlisk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Denizliská provincie">Denizli</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:118.8px; top: 205.6px;"><a href="/wiki/Burdursk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Burdurská provincie">Burdur</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:96px; top: 161.2px;"><a href="/wiki/U%C5%9Fack%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Uşacká provincie">Uşak</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:140.4px; top: 156.4px;"><a href="/wiki/Provincie_Afyonkarahisar" class="mw-redirect" title="Provincie Afyonkarahisar">Afyon</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:145.2px; top: 190px;"><a href="/wiki/Ispartsk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Ispartská provincie">Isparta</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:135.6px; top: 227.2px;"><a href="/wiki/Antalijsk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Antalijská provincie">Antalya</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:192px; top: 184px;"><a href="/wiki/Konyansk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Konyanská provincie">Konya</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:242.4px; top: 239.2px;"><a href="/wiki/Mersinsk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Mersinská provincie">Mersin</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:211.2px; top: 218.8px;"><a href="/wiki/Karamansk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Karamanská provincie">Karaman</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:236.4px; top: 176.8px;"><a href="/wiki/Aksaraysk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Aksarayská provincie">Aksaray</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:241.2px; top: 137.2px;"><a href="/wiki/K%C4%B1r%C5%9Fehirsk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Kırşehirská provincie">Kırşehir</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:230.4px; top: 119.2px;"><a href="/wiki/K%C4%B1r%C4%B1kkalsk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Kırıkkalská provincie">Kırıkkale</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:223.2px; top: 80.8px;"><a href="/wiki/%C3%87ank%C4%B1rsk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Çankırská provincie">Çankırı</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:195.6px; top: 62.8px;"><a href="/wiki/Karab%C3%BCksk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Karabükská provincie">Karabük</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:192px; top: 37.6px;"><a href="/wiki/Bart%C4%B1nsk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Bartınská provincie">Bartın</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:224.4px; top: 49.6px;"><a href="/wiki/Kastamonsk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Kastamonská provincie">Kastamonu</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:280.8px; top: 38.8px;"><a href="/wiki/Sinopsk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Sinopská provincie">Sinop</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:262.8px; top: 91.6px;"><a href="/wiki/%C3%87orumsk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Çorumská provincie">Çorum</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:280.8px; top: 126.4px;"><a href="/wiki/Yozgatsk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Yozgatská provincie">Yozgat</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:256.8px; top: 157.6px;"><a href="/wiki/Nev%C5%9Fehirsk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Nevşehirská provincie">Nevşehir</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:262.8px; top: 194.8px;"><a href="/wiki/Ni%C4%9Fdsk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Niğdská provincie">Niğde</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:284.4px; top: 228.4px;"><a href="/wiki/Adansk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Adanská provincie">Adana</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:308.4px; top: 252.4px;"><a href="/wiki/Hataysk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Hatayská provincie">Hatay</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:300px; top: 210.4px;"><a href="/wiki/Osmanijsk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Osmanijská provincie">Osmaniye</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:326.4px; top: 186.4px;"><a href="/wiki/Kahramanmara%C5%9F_(provincie)" title="Kahramanmaraş (provincie)">K. Maraş</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:296.4px; top: 168.4px;"><a href="/wiki/Kaysersk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Kayserská provincie">Kayseri</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:342px; top: 126.4px;"><a href="/wiki/Sivask%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Sivaská provincie">Sivas</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:319.2px; top: 97.6px;"><a href="/wiki/Tokatsk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Tokatská provincie">Tokat</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:294px; top: 78.4px;"><a href="/wiki/Amasyjsk%C3%A1_provincie" class="mw-redirect" title="Amasyjská provincie">Amasya</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:307.2px; top: 61.6px;"><a href="/wiki/Samsun_(provincie)" title="Samsun (provincie)">Samsun</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:346.8px; top: 73.6px;"><a href="/wiki/Ordu_(provincie)" title="Ordu (provincie)">Ordu</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:372px; top: 76px;"><a href="/wiki/Giresun_(provincie)" title="Giresun (provincie)">Giresun</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:397.2px; top: 121.6px;"><a href="/wiki/Erzincan_(provincie)" title="Erzincan (provincie)">Erzincan</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:364.8px; top: 169.6px;"><a href="/wiki/Malatya_(provincie)" title="Malatya (provincie)">Malatya</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:337.2px; top: 224.8px;"><a href="/wiki/Gaziantep_(provincie)" title="Gaziantep (provincie)">Gaziantep</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:342px; top: 240.4px;"><a href="/wiki/Kilis_(provincie)" title="Kilis (provincie)">Kilis</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:393.6px; top: 222.4px;"><a href="/wiki/%C5%9Eanl%C4%B1urfa_(provincie)" title="Şanlıurfa (provincie)">Şanlıurfa</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:361.2px; top: 198.4px;"><a href="/wiki/Ad%C4%B1yaman_(provincie)" title="Adıyaman (provincie)">Adıyaman</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:396px; top: 88px;"><a href="/wiki/G%C3%BCm%C3%BC%C5%9Fhane_(provincie)" title="Gümüşhane (provincie)">Gümüşhane</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:412.8px; top: 71.2px;"><a href="/wiki/Trabzon_(provincie)" title="Trabzon (provincie)">Trabzon</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:447.6px; top: 61.6px;"><a href="/wiki/Rize_(provincie)" title="Rize (provincie)">Rize</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:432px; top: 98.8px;"><a href="/wiki/Bayburt_(provincie)" title="Bayburt (provincie)">Bayburt</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:468px; top: 109.6px;"><a href="/wiki/Erzurum_(provincie)" title="Erzurum (provincie)">Erzurum</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:477.6px; top: 54.4px;"><a href="/wiki/Artvin_(provincie)" title="Artvin (provincie)">Artvin</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:511.2px; top: 60.4px;"><a href="/wiki/Ardahan_(provincie)" title="Ardahan (provincie)">Ardahan</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:518.4px; top: 85.6px;"><a href="/wiki/Kars_(provincie)" title="Kars (provincie)">Kars</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:524.4px; top: 115.6px;"><a href="/wiki/A%C4%9Fr%C4%B1_(provincie)" title="Ağrı (provincie)">Ağrı</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:549.6px; top: 103.6px;"><a href="/wiki/I%C4%9Fd%C4%B1r_(provincie)" title="Iğdır (provincie)">Iğdır</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:410.4px; top: 140.8px;"><a href="/wiki/Tunceli_(provincie)" title="Tunceli (provincie)">Tunceli</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:396px; top: 161.2px;"><a href="/wiki/Elaz%C4%B1%C4%9F_(provincie)" title="Elazığ (provincie)">Elâzığ</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:426px; top: 186.4px;"><a href="/wiki/Diyarbak%C4%B1r_(provincie)" title="Diyarbakır (provincie)">Diyarbakır</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:453.6px; top: 215.2px;"><a href="/wiki/Mardin_(provincie)" title="Mardin (provincie)">Mardin</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:460.8px; top: 170.8px;"><a href="/wiki/Batman_(provincie)" title="Batman (provincie)">Batman</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:499.2px; top: 188.8px;"><a href="/wiki/Siirt_(provincie)" title="Siirt (provincie)">Siirt</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:506.4px; top: 210.4px;"><a href="/wiki/%C5%9E%C4%B1rnak_(provincie)" title="Şırnak (provincie)">Şırnak</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:502.8px; top: 168.4px;"><a href="/wiki/Bitlis_(provincie)" title="Bitlis (provincie)">Bitlis</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:452.4px; top: 144.4px;"><a href="/wiki/Bing%C3%B6l_(provincie)" title="Bingöl (provincie)">Bingöl</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:487.2px; top: 145.6px;"><a href="/wiki/Mu%C5%9F_(provincie)" title="Muş (provincie)">Muş</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:550.8px; top: 162.4px;"><a href="/wiki/Van_(provincie)" title="Van (provincie)">Van</a></div></div> <div style="font-size: smaller; line-height: 10px;"><div style="position: absolute; left:562.8px; top: 200.8px;"><a href="/wiki/Hakk%C3%A2ri_(provincie)" title="Hakkâri (provincie)">Hakkâri</a></div></div> </div></div> Regiony a provincie jsou následující: <ul><li><a href="/wiki/Marmarsk%C3%BD_region" title="Marmarský region">Marmarský region</a> (Marmara Bölgesi) <ul><li><a href="/wiki/Bal%C4%B1kesir_(provincie)" title="Balıkesir (provincie)">Balıkesir</a>, <a href="/wiki/Biled%C5%BEik_(provincie)" title="Biledžik (provincie)">Bilecik</a>, <a href="/wiki/Bursa_(provincie)" title="Bursa (provincie)">Bursa</a>, <a href="/wiki/%C3%87anakkale_(provincie)" title="Çanakkale (provincie)">Çanakkale</a>, <a href="/wiki/Edirne_(provincie)" title="Edirne (provincie)">Edirne</a>, <a href="/wiki/Istanbul_(provincie)" title="Istanbul (provincie)">İstanbul</a>, <a href="/wiki/K%C4%B1rklareli_(provincie)" title="Kırklareli (provincie)">Kırklareli</a>, <a href="/wiki/Kocaeli_(provincie)" title="Kocaeli (provincie)">Kocaeli</a>, <a href="/wiki/Sakarya_(provincie)" title="Sakarya (provincie)">Sakarya</a>, <a href="/wiki/Tekirda%C4%9F_(provincie)" title="Tekirdağ (provincie)">Tekirdağ</a>, <a href="/wiki/Yalova_(provincie)" title="Yalova (provincie)">Yalova</a></li></ul></li> <li><a href="/wiki/Egejsk%C3%BD_region" title="Egejský region">Egejský region</a> (Ege Bölgesi) <ul><li><a href="/wiki/Afyonkarahisar_(provincie)" title="Afyonkarahisar (provincie)">Afyonkarahisar</a>, <a href="/wiki/Ayd%C4%B1n_(provincie)" title="Aydın (provincie)">Aydın</a>, <a href="/wiki/Denizli_(provincie)" title="Denizli (provincie)">Denizli</a>, <a href="/wiki/%C4%B0zmir_(provincie)" title="İzmir (provincie)">İzmir</a>, <a href="/wiki/K%C3%BCtahya_(provincie)" title="Kütahya (provincie)">Kütahya</a>, <a href="/wiki/Manisa_(provincie)" title="Manisa (provincie)">Manisa</a>, <a href="/wiki/Mu%C4%9Fla_(provincie)" title="Muğla (provincie)">Muğla</a>, <a href="/wiki/U%C5%9Fak_(provincie)" title="Uşak (provincie)">Uşak</a></li></ul></li> <li><a href="/wiki/St%C5%99edomo%C5%99sk%C3%BD_region" title="Středomořský region">Středomořský region</a> (Akdeniz Bölgesi) <ul><li><a href="/wiki/Adana_(provincie)" title="Adana (provincie)">Adana</a>, <a href="/wiki/Antalya_(provincie)" title="Antalya (provincie)">Antalya</a>, <a href="/wiki/Burdur_(provincie)" title="Burdur (provincie)">Burdur</a>, <a href="/wiki/Hatay_(provincie)" title="Hatay (provincie)">Hatay</a>, <a href="/wiki/Isparta_(provincie)" title="Isparta (provincie)">Isparta</a>, <a href="/wiki/Kahramanmara%C5%9F_(provincie)" title="Kahramanmaraş (provincie)">Kahramanmaraş</a>, <a href="/wiki/Mersin_(provincie)" title="Mersin (provincie)">Mersin</a>, <a href="/wiki/Osmaniye_(provincie)" title="Osmaniye (provincie)">Osmaniye</a></li></ul></li> <li><a href="/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_Anatolie" title="Střední Anatolie">Střední Anatolie</a> (İç Anadolu Bölgesi) <ul><li><a href="/wiki/Aksaray_(provincie)" title="Aksaray (provincie)">Aksaray</a>, <a href="/wiki/Ankara_(provincie)" title="Ankara (provincie)">Ankara</a>, <a href="/wiki/%C3%87ank%C4%B1r%C4%B1_(provincie)" title="Çankırı (provincie)">Çankırı</a>, <a href="/wiki/Eski%C5%A1ehir_(provincie)" title="Eskišehir (provincie)">Eskişehir</a>, <a href="/wiki/Karaman_(provincie)" title="Karaman (provincie)">Karaman</a>, <a href="/wiki/Kayseri_(provincie)" title="Kayseri (provincie)">Kayseri</a>, <a href="/wiki/K%C4%B1r%C4%B1kkale_(provincie)" title="Kırıkkale (provincie)">Kırıkkale</a>, <a href="/wiki/K%C4%B1r%C5%9Fehir_(provincie)" title="Kırşehir (provincie)">Kırşehir</a>, <a href="/wiki/Konya_(provincie)" title="Konya (provincie)">Konya</a>, <a href="/wiki/Nev%C5%9Fehir_(provincie)" title="Nevşehir (provincie)">Nevşehir</a>, <a href="/wiki/Ni%C4%9Fde_(provincie)" title="Niğde (provincie)">Niğde</a>, <a href="/wiki/Sivas_(provincie)" title="Sivas (provincie)">Sivas</a>, <a href="/wiki/Yozgat_(provincie)" title="Yozgat (provincie)">Yozgat</a></li></ul></li> <li><a href="/wiki/%C4%8Cernomo%C5%99sk%C3%BD_region" title="Černomořský region">Černomořský region</a> (Karadeniz Bölgesi) <ul><li><a href="/wiki/Amasya_(provincie)" title="Amasya (provincie)">Amasya</a>, <a href="/wiki/Artvin_(provincie)" title="Artvin (provincie)">Artvin</a>, <a href="/wiki/Bart%C4%B1n_(provincie)" title="Bartın (provincie)">Bartın</a>, <a href="/wiki/Bayburt_(provincie)" title="Bayburt (provincie)">Bayburt</a>, <a href="/wiki/Bolu_(provincie)" title="Bolu (provincie)">Bolu</a>, <a href="/wiki/%C3%87orum_(provincie)" title="Çorum (provincie)">Çorum</a>, <a href="/wiki/D%C3%BCzce_(provincie)" title="Düzce (provincie)">Düzce</a>, <a href="/wiki/Giresun_(provincie)" title="Giresun (provincie)">Giresun</a>, <a href="/wiki/G%C3%BCm%C3%BC%C5%9Fhane_(provincie)" title="Gümüşhane (provincie)">Gümüşhane</a>, <a href="/wiki/Karab%C3%BCk_(provincie)" title="Karabük (provincie)">Karabük</a>, <a href="/wiki/Kastamonu_(provincie)" title="Kastamonu (provincie)">Kastamonu</a>, <a href="/wiki/Ordu_(provincie)" title="Ordu (provincie)">Ordu</a>, <a href="/wiki/Rize_(provincie)" title="Rize (provincie)">Rize</a>, <a href="/wiki/Samsun_(provincie)" title="Samsun (provincie)">Samsun</a>, <a href="/wiki/Sinop_(provincie)" title="Sinop (provincie)">Sinop</a>, <a href="/wiki/Tokat_(provincie)" title="Tokat (provincie)">Tokat</a>, <a href="/wiki/Trabzon_(provincie)" title="Trabzon (provincie)">Trabzon</a>, <a href="/wiki/Zonguldak_(provincie)" title="Zonguldak (provincie)">Zonguldak</a></li></ul></li> <li><a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_Anatolie" title="Východní Anatolie">Východní Anatolie</a> (Doğu Anadolu Bölgesi) <ul><li><a href="/wiki/A%C4%9Fr%C4%B1_(provincie)" title="Ağrı (provincie)">Ağrı</a>, <a href="/wiki/Ardahan_(provincie)" title="Ardahan (provincie)">Ardahan</a>, <a href="/wiki/Bing%C3%B6l_(provincie)" title="Bingöl (provincie)">Bingöl</a>, <a href="/wiki/Bitlis_(provincie)" title="Bitlis (provincie)">Bitlis</a>, <a href="/wiki/Elaz%C4%B1%C4%9F_(provincie)" title="Elazığ (provincie)">Elazığ</a>, <a href="/wiki/Erzincan_(provincie)" title="Erzincan (provincie)">Erzincan</a>, <a href="/wiki/Erzurum_(provincie)" title="Erzurum (provincie)">Erzurum</a>, <a href="/wiki/Hakk%C3%A2ri_(provincie)" title="Hakkâri (provincie)">Hakkâri</a>, <a href="/wiki/I%C4%9Fd%C4%B1r_(provincie)" title="Iğdır (provincie)">Iğdır</a>, <a href="/wiki/Kars_(provincie)" title="Kars (provincie)">Kars</a>, <a href="/wiki/Malatya_(provincie)" title="Malatya (provincie)">Malatya</a>, <a href="/wiki/Mu%C5%9F_(provincie)" title="Muş (provincie)">Muş</a>, <a href="/wiki/Tunceli_(provincie)" title="Tunceli (provincie)">Tunceli</a>, <a href="/wiki/Van_(provincie)" title="Van (provincie)">Van</a></li></ul></li> <li><a href="/wiki/Jihov%C3%BDchodn%C3%AD_Anatolie" title="Jihovýchodní Anatolie">Jihovýchodní Anatolie</a> (Güneydoğu Anadolu Bölgesi) <ul><li><a href="/wiki/Ad%C4%B1yaman_(provincie)" title="Adıyaman (provincie)">Adıyaman</a>, <a href="/wiki/Batman_(provincie)" title="Batman (provincie)">Batman</a>, <a href="/wiki/Diyarbak%C4%B1r_(provincie)" title="Diyarbakır (provincie)">Diyarbakır</a>, <a href="/wiki/Gaziantep_(provincie)" title="Gaziantep (provincie)">Gaziantep</a>, <a href="/wiki/Kilis_(provincie)" title="Kilis (provincie)">Kilis</a>, <a href="/wiki/Mardin_(provincie)" title="Mardin (provincie)">Mardin</a>, <a href="/wiki/%C5%9Eanl%C4%B1urfa_(provincie)" title="Şanlıurfa (provincie)">Şanlıurfa</a>, <a href="/wiki/Siirt_(provincie)" title="Siirt (provincie)">Siirt</a>, <a href="/wiki/%C5%9E%C4%B1rnak_(provincie)" title="Şırnak (provincie)">Şırnak</a></li></ul></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Vláda_a_politika">Vláda a politika</h2>[<a href="/w/index.php?title=Turecko&veaction=edit&section=9" title="Editace sekce: Vláda a politika" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Turecko&action=edit&section=9" title="Editovat zdrojový kód sekce Vláda a politika">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Politick%C3%BD_syst%C3%A9m_Turecka" title="Politický systém Turecka">Politický systém Turecka</a>.</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Barack_Obama_addresses_Turkish_Parliament_4-6-09_2.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/46/Barack_Obama_addresses_Turkish_Parliament_4-6-09_2.JPG/220px-Barack_Obama_addresses_Turkish_Parliament_4-6-09_2.JPG" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/46/Barack_Obama_addresses_Turkish_Parliament_4-6-09_2.JPG/330px-Barack_Obama_addresses_Turkish_Parliament_4-6-09_2.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/46/Barack_Obama_addresses_Turkish_Parliament_4-6-09_2.JPG/440px-Barack_Obama_addresses_Turkish_Parliament_4-6-09_2.JPG 2x" data-file-width="525" data-file-height="350" /></a><figcaption><a href="/wiki/Velk%C3%A9_n%C3%A1rodn%C3%AD_shrom%C3%A1%C5%BEd%C4%9Bn%C3%AD" title="Velké národní shromáždění">Turecký parlament</a> v roce 2009 během návštěvy <a href="/wiki/Barack_Obama" title="Barack Obama">Baracka Obamy</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Recep_Tayyip_Erdogan.PNG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/39/Recep_Tayyip_Erdogan.PNG/170px-Recep_Tayyip_Erdogan.PNG" decoding="async" width="170" height="224" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/39/Recep_Tayyip_Erdogan.PNG/255px-Recep_Tayyip_Erdogan.PNG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/39/Recep_Tayyip_Erdogan.PNG/340px-Recep_Tayyip_Erdogan.PNG 2x" data-file-width="370" data-file-height="488" /></a><figcaption>Současný autoritářský prezident Turecka <a href="/wiki/Recep_Tayyip_Erdo%C4%9Fan" title="Recep Tayyip Erdoğan">Recep Tayyip Erdoğan</a></figcaption></figure> Turecko je formálně <a href="/wiki/Prezidentsk%C3%A1_republika" title="Prezidentská republika">prezidentská republika</a> a <a href="/wiki/Zastupitelsk%C3%A1_demokracie" title="Zastupitelská demokracie">zastupitelská demokracie</a>, kde si současný prezident Erdogan osvojil téměř neomezenou moc. Je to jedna z mála zemí s muslimskou většinou a zároveň – v současnosti již jen formálně – <a href="/wiki/Sekularismus" title="Sekularismus">sekulárním</a> politickým systémem.<a href="#cite_note-bti2-158">[157]</a> Vláda je rozdělena na tři větve – <a href="/wiki/V%C3%BDkonn%C3%A1_moc" title="Výkonná moc">výkonnou</a>, <a href="/wiki/Z%C3%A1konod%C3%A1rn%C3%A1_moc" title="Zákonodárná moc">zákonodárnou</a> a <a href="/wiki/Soudn%C3%AD_moc" title="Soudní moc">soudní</a> –, které byly do <a href="/wiki/Pokus_o_vojensk%C3%BD_p%C5%99evrat_v_Turecku_2016" title="Pokus o vojenský převrat v Turecku 2016">pokusu o převrat v roce 2016</a> na sobě nezávislé.<a href="#cite_note-159">[158]</a> V čele státu stojí <a href="/wiki/Prezident_Turecka" title="Prezident Turecka">prezident</a>, kterým je od roku 2014 <a href="/wiki/Recep_Tayyip_Erdo%C4%9Fan" title="Recep Tayyip Erdoğan">Recep Tayyip Erdoğan</a>, jenž byl v letech 2003 až 2014 <a href="/wiki/P%C5%99edseda_vl%C3%A1dy_Turecka" title="Předseda vlády Turecka">předsedou vlády</a>. Od roku 2018 prezidentovi náleží kromě ceremoniálních funkcí i výkonná moc. Druhým nejvyšším úřadem je post <a href="/wiki/Viceprezident" title="Viceprezident">viceprezidenta</a>, který zastává od <a href="/wiki/9._%C4%8Dervenec" title="9. červenec">9. července</a> <a href="/wiki/2018" title="2018">2018</a> <a href="/wiki/Fuat_Oktay" title="Fuat Oktay">Fuat Oktay</a>. Zákonodárnou moc představuje <a href="/wiki/Unikameralismus" title="Unikameralismus">jednokomorový</a> <a href="/wiki/Velk%C3%A9_n%C3%A1rodn%C3%AD_shrom%C3%A1%C5%BEd%C4%9Bn%C3%AD" title="Velké národní shromáždění">parlament</a>. Velký vliv na politiku má armáda, která funguje částečně nezávisle na civilní vládě.<a href="#cite_note-bti7-160">[159]</a> Volby nejsou svobodné a spravedlivé, opozicí jsou přeplněné věznice, někteří kandidují z vězení kvůli obávám radikálů z řad AKP. Podle ústavy mají všichni obyvatelé země stejná práva, nicméně ve skutečnosti jsou určitým etnickým (Kurdové) a náboženským menšinám některá práva odepřena. Vláda udržuje pořádek na většině území s výjimkou jihovýchodu, kde působí militantní kurdské skupiny. <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_unie" title="Evropská unie">Evropská unie</a>, do které chce Turecko vstoupit, od roku 1999 monitoruje situaci v zemi a pomáhá jí s transformací.<a href="#cite_note-bti2-158">[157]</a> Problémem v zemi je ve skutečnosti nezaručená <a href="/wiki/Svoboda_projevu" title="Svoboda projevu">svoboda projevu</a>, kdy vláda postihuje kritiku své strany a státních organizací.<a href="#cite_note-bti7-160">[159]</a> Aby se politická strana dostala do parlamentu, musí přesáhnout vysokou hranici 10 % volebních hlasů, což je hranice více než u jakékoli země Evropské unie. Některé malé strany nechávají své členy do voleb vstoupit jako nezávislé, protože když se do parlamentu dostanou, mohou se ke svým stranám znovu přihlásit.<a href="#cite_note-bti7-160">[159]</a> Nejsilnějšími stranami v Turecku jsou středopravá konzervativní <a href="/wiki/Strana_spravedlnosti_a_rozvoje" title="Strana spravedlnosti a rozvoje">Strana spravedlnosti a rozvoje</a> (AKP), která ve volbách roku 2011 získala téměř 50 % hlasů, středolevá <a href="/wiki/Kemalismus" title="Kemalismus">kemalistická</a> <a href="/wiki/Republik%C3%A1nsk%C3%A1_lidov%C3%A1_strana" title="Republikánská lidová strana">Republikánská lidová strana</a> (CHP) s 26 % hlasů a <a href="/wiki/Krajn%C3%AD_pravice" title="Krajní pravice">ultrapravicová</a> <a href="/w/index.php?title=Strana_n%C3%A1rodn%C3%ADho_hnut%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Strana národního hnutí (stránka neexistuje)">Strana národního hnutí</a> se 13 % hlasů. Celkem 36 z celkového počtu 550 míst v parlamentu získali nezávislí, z nichž většina se později přihlásila k prokurdským stranám.<a href="#cite_note-161">[160]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Lidská_práva">Lidská práva</h3>[<a href="/w/index.php?title=Turecko&veaction=edit&section=10" title="Editace sekce: Lidská práva" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Turecko&action=edit&section=10" title="Editovat zdrojový kód sekce Lidská práva">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/LGBT_pr%C3%A1va_v_Turecku" title="LGBT práva v Turecku">LGBT práva v Turecku</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Y%C3%BCksekda%C4%9F_and_Demirta%C5%9F.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/98/Y%C3%BCksekda%C4%9F_and_Demirta%C5%9F.jpg/220px-Y%C3%BCksekda%C4%9F_and_Demirta%C5%9F.jpg" decoding="async" width="220" height="122" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/98/Y%C3%BCksekda%C4%9F_and_Demirta%C5%9F.jpg/330px-Y%C3%BCksekda%C4%9F_and_Demirta%C5%9F.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/98/Y%C3%BCksekda%C4%9F_and_Demirta%C5%9F.jpg/440px-Y%C3%BCksekda%C4%9F_and_Demirta%C5%9F.jpg 2x" data-file-width="581" data-file-height="323" /></a><figcaption>Vůdci opoziční <a href="/wiki/Lidov%C4%9B_demokratick%C3%A1_strana" title="Lidově demokratická strana">Lidově demokratické strany</a>, kteří byli zatčeni v roce 2016</figcaption></figure> <a href="/wiki/Lidsk%C3%A1_pr%C3%A1va" title="Lidská práva">Lidská práva</a> v Turecku byla předmětem mnoha diskusí a mezinárodních odsouzení. V letech 1998 až 2008 vydal <a href="/wiki/Evropsk%C3%BD_soud_pro_lidsk%C3%A1_pr%C3%A1va" title="Evropský soud pro lidská práva">Evropský soud pro lidská práva</a> více než 1 600 rozsudků proti Turecku za porušování lidských práv, zejména pokud jde o právo na život a o zákaz mučení. Další otázky, jako například práva <a href="/wiki/Kurdov%C3%A9" title="Kurdové">Kurdů</a>, práva žen, LGBT práva a <a href="/wiki/Svoboda_tisku" title="Svoboda tisku">svoboda tisku</a>, také přitahovaly diskuse. Stav lidských práv v Turecku je stále významnou překážkou v (možná budoucímu) členství v EU.<a href="#cite_note-162">[161]</a> Podle Výboru na ochranu novinářů (VON) zavedla vláda <a href="/wiki/Strana_spravedlnosti_a_rozvoje" title="Strana spravedlnosti a rozvoje">AKP</a> jedny z největších zásahů proti svobodě médií na světě.<a href="#cite_note-CPJ-163">[162]</a> Velké množství novinářů bylo zatčeno kvůli obviněním z „terorismu“ a „protistátních aktivit“ (případy Ergenekon a Balyoz), zatímco tisíce dalších byly vyšetřováni kvůli „pošpiňovaní tureckosti“ či „urážení islámu“ ve snaze zasít autocenzuru.<a href="#cite_note-CPJ-163">[162]</a> V roce 2012 identifikoval VON 76 vězněných novinářů, z čehož 61 přímo za jejich práci, čímž Turecko předčilo i země jako Írán, Eritrea či Čína,<a href="#cite_note-CPJ-163">[162]</a> také 9 uvězněných hudebníků za jejich tvorbu znamená pro Turecko třetí místo na světě po Rusku a Číně.<a href="#cite_note-freemuse-164">[163]</a> Bývalý mluvčí <a href="/wiki/Ministerstvo_vnitra_Spojen%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF_americk%C3%BDch" title="Ministerstvo vnitra Spojených států amerických">ministerstva vnitra USA</a>, Philip J. Crowley, prohlásil, že USA mají „široké obavy ohledně trendů zahrnujících zastrašování novinářů v Turecku.“<a href="#cite_note-165">[164]</a> Země měla podle organizace <a href="/wiki/Freedom_House" title="Freedom House">Freedom House</a> doposud hodnocení „částečně svobodná“.<a href="#cite_note-freedomhouse-166">[165]</a> V současnosti se však Turecko zmítá v rozsáhlých <a href="/wiki/%C4%8Cistky_v_Turecku_(2016)" title="Čistky v Turecku (2016)">čistkách</a> a zatýkání, a sice ve státním a justičním aparátu, v armádě, na univerzitách a jiných vysokých školách, v médiích i v občanské společnosti. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Zahraniční_vztahy">Zahraniční vztahy</h3>[<a href="/w/index.php?title=Turecko&veaction=edit&section=11" title="Editace sekce: Zahraniční vztahy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Turecko&action=edit&section=11" title="Editovat zdrojový kód sekce Zahraniční vztahy">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/w/index.php?title=Zahrani%C4%8Dn%C3%AD_vztahy_Turecka&action=edit&redlink=1" class="new" title="Zahraniční vztahy Turecka (stránka neexistuje)">Zahraniční vztahy Turecka</a>.</div> <div class="noprint ambox labelced labelced-page labelced-page-type-maintenance ambox-style plainlinks"> <div class="labelced_message"><div class="labelced_image ambox-image mbox-image"><img alt="ikona" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b1/Ambox_outdated_content.svg/48px-Ambox_outdated_content.svg.png" decoding="async" width="48" height="48" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b1/Ambox_outdated_content.svg/72px-Ambox_outdated_content.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b1/Ambox_outdated_content.svg/96px-Ambox_outdated_content.svg.png 2x" data-file-width="620" data-file-height="620" /></div> <div class="labelced_message_inner"> <div class="labelced_message_headline ambox-text">Tato část článku potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.</div> <div class="labelced_message_text hide-when-compact ambox-text">Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji <a class="external text" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Turecko&action=edit">vylepšíte</a>, aby odrážela aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na <a href="/wiki/Diskuse:Turecko" title="Diskuse:Turecko">diskusní stránku</a>, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.</div> </div> </div> </div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Gul_and_Medvedev_1.jpeg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/49/Gul_and_Medvedev_1.jpeg/220px-Gul_and_Medvedev_1.jpeg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/49/Gul_and_Medvedev_1.jpeg/330px-Gul_and_Medvedev_1.jpeg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/49/Gul_and_Medvedev_1.jpeg/440px-Gul_and_Medvedev_1.jpeg 2x" data-file-width="650" data-file-height="434" /></a><figcaption>Prezident <a href="/wiki/Abdullah_G%C3%BCl" title="Abdullah Gül">Abdullah Gül</a> s ruským prezidentem <a href="/wiki/Dmitrij_Medved%C4%9Bv" title="Dmitrij Medveděv">Dmitrijem Medveděvem</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Secretary_Kerry_Shakes_Hands_With_Turkish_President_Erdogan_Before_Meeting_With_President_Obama_(15124679506).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/90/Secretary_Kerry_Shakes_Hands_With_Turkish_President_Erdogan_Before_Meeting_With_President_Obama_%2815124679506%29.jpg/220px-Secretary_Kerry_Shakes_Hands_With_Turkish_President_Erdogan_Before_Meeting_With_President_Obama_%2815124679506%29.jpg" decoding="async" width="220" height="146" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/90/Secretary_Kerry_Shakes_Hands_With_Turkish_President_Erdogan_Before_Meeting_With_President_Obama_%2815124679506%29.jpg/330px-Secretary_Kerry_Shakes_Hands_With_Turkish_President_Erdogan_Before_Meeting_With_President_Obama_%2815124679506%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/90/Secretary_Kerry_Shakes_Hands_With_Turkish_President_Erdogan_Before_Meeting_With_President_Obama_%2815124679506%29.jpg/440px-Secretary_Kerry_Shakes_Hands_With_Turkish_President_Erdogan_Before_Meeting_With_President_Obama_%2815124679506%29.jpg 2x" data-file-width="2275" data-file-height="1512" /></a><figcaption>Prezident <a href="/wiki/Recep_Tayyip_Erdo%C4%9Fan" title="Recep Tayyip Erdoğan">Erdoğan</a> s americkým prezidentem <a href="/wiki/Barack_Obama" title="Barack Obama">Obamou</a> na summitu <a href="/wiki/Severoatlantick%C3%A1_aliance" title="Severoatlantická aliance">NATO</a>, 5. září 2014</figcaption></figure> Země je zakládajícím členem např. <a href="/wiki/Organizace_spojen%C3%BDch_n%C3%A1rod%C5%AF" title="Organizace spojených národů">Organizace spojených národů</a> (OSN; 1945), <a href="/wiki/Organizace_pro_hospod%C3%A1%C5%99skou_spolupr%C3%A1ci_a_rozvoj" title="Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj">Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj</a> (OECD; 1961), <a href="/wiki/Organizace_isl%C3%A1msk%C3%A9_spolupr%C3%A1ce" title="Organizace islámské spolupráce">Organizace islámské spolupráce</a> (OIC; 1969), <a href="/wiki/Organizace_pro_bezpe%C4%8Dnost_a_spolupr%C3%A1ci_v_Evrop%C4%9B" title="Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě">Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě</a> (OBSE; 1973), <a href="/wiki/Organizace_ekonomick%C3%A9_spolupr%C3%A1ce" title="Organizace ekonomické spolupráce">Organizace ekonomické spolupráce</a> (ECO; 1985), <a href="/wiki/Organizace_%C4%8Dernomo%C5%99sk%C3%A9_ekonomick%C3%A9_spolupr%C3%A1ce" title="Organizace černomořské ekonomické spolupráce">Organizace černomořské ekonomické spolupráce</a> (BSEC; 1992), <a href="/wiki/Skupina_D-8" title="Skupina D-8">D-8</a> (1997) a <a href="/wiki/G20" title="G20">G20</a> (1999). Od roku 1952 je také členem <a href="/wiki/Severoatlantick%C3%A1_aliance" title="Severoatlantická aliance">Severoatlantické aliance</a> (NATO).<a href="#cite_note-souhrn17-167">[166]</a> Politicky, ekonomicky a bezpečnostně se snaží vázat převážně na západní státy.<a href="#cite_note-168">[167]</a> V roce 2005 byla zahájena jednání o vstupu do <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_unie" title="Evropská unie">Evropské unie</a> (EU), ta jsou ale zkomplikována zahraničními vztahy s <a href="/wiki/Kypr" title="Kypr">Kyprem</a>, jehož severní část Turecko okupuje. Dalšími hlavními snahami Turecka v zahraniční politice jsou zajištění silné pozice mezi <a href="/wiki/Turkick%C3%A9_n%C3%A1rody" title="Turkické národy">turkickými republikami</a> a na <a href="/wiki/Balk%C3%A1n" title="Balkán">Balkánském poloostrově</a>. Země si udržuje dobré vztahy se <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">Spojenými státy</a> a donedávna i s <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Ruskem</a>.<a href="#cite_note-souhrn17-167">[166]</a> Nezávislost turkických států po rozpadu <a href="/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%BD_svaz" title="Sovětský svaz">SSSR</a> v roce 1991, se kterými Turecko sdílí společné kulturní a jazykové dědictví, umožnila Turecku rozšířit ekonomické a politické vztahy hluboko do <a href="/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_Asie" title="Střední Asie">Střední Asie</a><a href="#cite_note-Bal2004-169">[168]</a> a také dokončení finančně náročného projektu ropovodu a plynovodu z <a href="/wiki/%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1n" title="Ázerbájdžán">ázerbájdžánského</a> <a href="/wiki/Baku" title="Baku">Baku</a> do tureckého přístavu <a href="/w/index.php?title=Ceyhan_(m%C4%9Bsto)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ceyhan (město) (stránka neexistuje)">Ceyhan</a>. <a href="/wiki/Ropovod_Baku%E2%80%93Tbilisi%E2%80%93Ceyhan" title="Ropovod Baku–Tbilisi–Ceyhan">Ropovod Baku–Tbilisi–Ceyhan</a> je součástí turecké zahraničněpolitické strategie stát se energetickým přivaděčem pro Západ. Turecká hranice s <a href="/wiki/Arm%C3%A9nie" title="Arménie">Arménií</a> však zůstává stále zavřená i kvůli turecké podpoře <a href="/wiki/%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1n" title="Ázerbájdžán">Ázerbájdžánu</a> během <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_v%C3%A1lka_o_N%C3%A1horn%C3%AD_Karabach" title="První válka o Náhorní Karabach">války v Náhorním Karabachu</a>.<a href="#cite_note-170">[169]</a> Během vlády <a href="/wiki/Strana_spravedlnosti_a_rozvoje" title="Strana spravedlnosti a rozvoje">AKP</a> vzrostl vliv země v prvně jmenovaných oblastech <a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Osmanská říše">Osmanské říše</a> na <a href="/wiki/Bl%C3%ADzk%C3%BD_v%C3%BDchod" title="Blízký východ">Blízkém východě</a> a <a href="/wiki/Balk%C3%A1n" title="Balkán">Balkáně</a> na základě doktríny „strategické hloubky“ (termín zavedl <a href="/wiki/Ahmet_Davuto%C4%9Flu" title="Ahmet Davutoğlu">Ahmet Davutoğlu</a>) jako definice pro vzrůstající turecké angažování se v regionální zahraniční politice, nazývané také <a href="/wiki/Neoosmanismus" title="Neoosmanismus">neoosmanismus</a>.<a href="#cite_note-171">[170]</a><a href="#cite_note-172">[171]</a> Po <a href="/wiki/Arabsk%C3%A9_jaro" title="Arabské jaro">arabském jaru</a> v prosinci 2010 a rozhodnutích AKP směrem k podpoře jistých opozičních skupin v zasažených zemích se zhoršily vztahy s několika arabskými státy – od počátku <a href="/wiki/Ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C3%A1lka_v_S%C3%BDrii" title="Občanská válka v Sýrii">občanské války</a> se sousední <a href="/wiki/S%C3%BDrie" title="Sýrie">Sýrií</a> a po svržení prezidenta Muhammada Mursího v roce 2013 s <a href="/wiki/Egypt" title="Egypt">Egyptem</a>.<a href="#cite_note-173">[172]</a><a href="#cite_note-174">[173]</a> V roce 2014 Turecko nemělo <a href="/wiki/Velvyslanec" title="Velvyslanec">diplomatické zastoupení na úrovni velvyslance</a> v <a href="/wiki/S%C3%BDrie" title="Sýrie">Sýrii</a>, <a href="/wiki/Egypt" title="Egypt">Egyptě</a> a <a href="/wiki/Izrael" title="Izrael">Izraeli</a>. Diplomatické vztahy s posledně jmenovanou zemí se zhoršily po izraelském bombardování <a href="/wiki/P%C3%A1smo_Gazy" title="Pásmo Gazy">Pásma Gazy</a>.<a href="#cite_note-175">[174]</a><a href="#cite_note-176">[175]</a> Tím pádem zůstalo Turecku v <a href="/wiki/Levanta" title="Levanta">Levantě</a> (s nedávnými bohatými nálezy <a href="/wiki/Zemn%C3%AD_plyn" title="Zemní plyn">zemního plynu</a>) jen málo spojenců,<a href="#cite_note-177">[176]</a><a href="#cite_note-178">[177]</a> což je v přímém rozporu s původními plány tehdejšího ministra zahraničních věcí a nynějšího premiéra <a href="/wiki/Ahmet_Davuto%C4%9Flu" title="Ahmet Davutoğlu">Davutoğlua</a> na zahraničněpolitickou doktrínu „žádných problémů se sousedy“.<a href="#cite_note-179">[178]</a><a href="#cite_note-180">[179]</a> <a href="#cite_note-181">[180]</a> Turecko již od 50. let 20. století udržuje jednotky v mezinárodních misích v rámci OSN a NATO, včetně mírových misí v <a href="/wiki/Som%C3%A1lsko" title="Somálsko">Somálsku</a> a bývalé <a href="/wiki/Jugosl%C3%A1vie" title="Jugoslávie">Jugoslávii</a> a podpory koaličních vojsk ve <a href="/wiki/V%C3%A1lka_v_Ir%C3%A1ku" title="Válka v Iráku">válce v Zálivu</a>. Turecko má také umístěno 36 000 vojáků na <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Kypr" title="Severní Kypr">Severním Kypru</a>, ovšem jejich přítomnost je velice kontroverzní,<a href="#cite_note-Richmond1998-182">[181]</a> a s bezpečností asistovalo <a href="/wiki/Ir%C3%A1ck%C3%BD_Kurdist%C3%A1n" title="Irácký Kurdistán">Iráckému Kurdistánu</a>.<a href="#cite_note-183">[182]</a> Od roku 2003 dodává Turecko vojenský personál pro <a href="/wiki/Eurocorps" title="Eurocorps">Eurocorps</a> a účastní se iniciativy <a href="/w/index.php?title=EU_Battlegroup&action=edit&redlink=1" class="new" title="EU Battlegroup (stránka neexistuje)">EU Battlegroup</a>.<a href="#cite_note-Enter_the_EU_Battle_Groups-184">[183]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Vztahy_s_Českem_a_Československem">Vztahy s Českem a Československem</h4>[<a href="/w/index.php?title=Turecko&veaction=edit&section=12" title="Editace sekce: Vztahy s Českem a Československem" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Turecko&action=edit&section=12" title="Editovat zdrojový kód sekce Vztahy s Českem a Československem">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Turkish_embassy_Prague_consulate_7708.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Turkish_embassy_Prague_consulate_7708.JPG/220px-Turkish_embassy_Prague_consulate_7708.JPG" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Turkish_embassy_Prague_consulate_7708.JPG/330px-Turkish_embassy_Prague_consulate_7708.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Turkish_embassy_Prague_consulate_7708.JPG/440px-Turkish_embassy_Prague_consulate_7708.JPG 2x" data-file-width="2272" data-file-height="1704" /></a><figcaption>Budova turecké ambasády v Praze</figcaption></figure> Vztahy mezi <a href="/wiki/%C4%8Ceskoslovensko" title="Československo">Československem</a>, později Českem, a Tureckem jsou tradičně přátelské,<a href="#cite_note-185">[184]</a> Smlouva o přátelství byla podepsána v roce 1924.<a href="#cite_note-souhrn17-167">[166]</a> Obchodní vztahy těchto dvou zemí se začaly rozvíjet krátce po první světové válce. V devadesátých letech podepsalo Česko s Tureckem Dohodu o zamezení dvojího zdanění a Dohodu o podpoře a ochraně investic. Objem obchodní výměny dlouhodobě roste, v roce 2005 překročil hranici 1 miliardy <a href="/wiki/Americk%C3%BD_dolar" title="Americký dolar">dolarů</a> a v roce 2010 hranici 2 miliard dolarů.<a href="#cite_note-186">[185]</a> V roce 2005 byla zrušena vízová povinnost pro občany České republiky cestující do Turecka za <a href="/wiki/Turistika" title="Turistika">turistickým</a> účelem.<a href="#cite_note-187">[186]</a> V roce 2015 v Turecku trávilo dovolenou 162 tisíc Čechů.<a href="#cite_note-188">[187]</a> Turecký prezident <a href="/wiki/Recep_Tayyip_Erdo%C4%9Fan" title="Recep Tayyip Erdoğan">Erdoğan</a> obvinil Českou republiku z podpory terorismu.<a href="#cite_note-189">[188]</a> Dva Češi byli v roce 2018 odsouzeni v Turecku na šest let vězení za spolupráci s bojovníky milic <a href="/wiki/Rojava" title="Rojava">syrských Kurdů</a> <a href="/wiki/Lidov%C3%A9_obrann%C3%A9_jednotky" title="Lidové obranné jednotky">YPG</a>, kteří v Sýrii bojovali proti <a href="/wiki/Isl%C3%A1msk%C3%BD_st%C3%A1t" title="Islámský stát">Islámskému státu</a> u <a href="/wiki/Bitva_o_Kobani" title="Bitva o Kobani">Kobani</a> a v dalších oblastech Sýrie, ale Tureckem jsou považováni za příslušníky teroristické organizace.<a href="#cite_note-190">[189]</a> Propuštění Čechů z tureckého vězení se osobně zúčastnil šéf <a href="/wiki/Bezpe%C4%8Dnostn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEba" title="Bezpečnostní informační služba">BIS</a> Michal Koudelka, který má dobré vztahy s tajnými službami Turecka a osobně se zná se šéfem turecké <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_zpravodajsk%C3%A1_organizace" title="Národní zpravodajská organizace">Národní zpravodajské organizace</a>.<a href="#cite_note-191">[190]</a> V reakci na zjištění, že Česko zrušilo <a href="/wiki/Embargo" title="Embargo">embargo</a> na vývoz zbraní do Turecka, které bylo uvaleno v říjnu 2019 po <a href="/wiki/Operace_Pramen_m%C3%ADru" title="Operace Pramen míru">turecké invazi</a> proti syrským Kurdům, vyzvaly v říjnu 2020 nevládní organizace v čele s <a href="/wiki/Amnesty_International" title="Amnesty International">Amnesty International</a> v otevřeném dopise ministra zahraničí ČR <a href="/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1_Pet%C5%99%C3%AD%C4%8Dek" title="Tomáš Petříček">Tomáše Petříčka</a>, aby Česko okamžitě zastavilo vývoz zbraní a vojenského materiálu do Turecka, které otevřeně podporuje <a href="/wiki/%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1n" title="Ázerbájdžán">Ázerbájdžán</a> ve <a href="/wiki/Druh%C3%A1_v%C3%A1lka_o_N%C3%A1horn%C3%AD_Karabach" title="Druhá válka o Náhorní Karabach">válce o Náhorní Karabach</a> a okupuje <a href="/wiki/Rojava" title="Rojava">severní oblasti Sýrie</a>, zatímco v samotném Turecku nadále pokračují <a href="/wiki/%C4%8Cistky_v_Turecku_(2016)" title="Čistky v Turecku (2016)">politické represe</a> proti odpůrcům prezidenta <a href="/wiki/Recep_Tayyip_Erdo%C4%9Fan" title="Recep Tayyip Erdoğan">Erdoğana</a>.<a href="#cite_note-192">[191]</a> Ke sporu mezi <a href="/wiki/%C5%98ecko" title="Řecko">Řeckem</a> a Tureckem o zásoby ropy a zemního plynu ve východním Středomoří, v němž Turecko hrozilo Řecku válkou,<a href="#cite_note-193">[192]</a> ministr zahraničí Petříček uvedl, že „Česko je příznivcem dialogu mimo jiné i proto, že Turecko je náš spojenec v Severoatlantické alianci.“<a href="#cite_note-194">[193]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Turecko_a_Evropská_unie">Turecko a Evropská unie</h4>[<a href="/w/index.php?title=Turecko&veaction=edit&section=13" title="Editace sekce: Turecko a Evropská unie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Turecko&action=edit&section=13" title="Editovat zdrojový kód sekce Turecko a Evropská unie">editovat zdroj</a>]</div> <div class="noprint ambox labelced labelced-page labelced-page-type-maintenance ambox-style plainlinks"> <div class="labelced_message"><div class="labelced_image ambox-image mbox-image"><img alt="ikona" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b1/Ambox_outdated_content.svg/48px-Ambox_outdated_content.svg.png" decoding="async" width="48" height="48" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b1/Ambox_outdated_content.svg/72px-Ambox_outdated_content.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b1/Ambox_outdated_content.svg/96px-Ambox_outdated_content.svg.png 2x" data-file-width="620" data-file-height="620" /></div> <div class="labelced_message_inner"> <div class="labelced_message_headline ambox-text">Tato část článku potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.</div> <div class="labelced_message_text hide-when-compact ambox-text">Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji <a class="external text" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Turecko&action=edit">vylepšíte</a>, aby odrážela aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na <a href="/wiki/Diskuse:Turecko" title="Diskuse:Turecko">diskusní stránku</a>, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.</div> </div> </div> </div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:2010_G-20_Seoul_summit.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c5/2010_G-20_Seoul_summit.jpg/220px-2010_G-20_Seoul_summit.jpg" decoding="async" width="220" height="139" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c5/2010_G-20_Seoul_summit.jpg/330px-2010_G-20_Seoul_summit.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c5/2010_G-20_Seoul_summit.jpg/440px-2010_G-20_Seoul_summit.jpg 2x" data-file-width="2200" data-file-height="1394" /></a><figcaption>1948 patří Turecko k zakládajícím členským zemím <a href="/wiki/OECD" class="mw-redirect" title="OECD">OECD</a>.</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Northern_Cyprus_Republic_Day_parade_2007_2.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/68/Northern_Cyprus_Republic_Day_parade_2007_2.JPG/220px-Northern_Cyprus_Republic_Day_parade_2007_2.JPG" decoding="async" width="220" height="134" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/68/Northern_Cyprus_Republic_Day_parade_2007_2.JPG/330px-Northern_Cyprus_Republic_Day_parade_2007_2.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/68/Northern_Cyprus_Republic_Day_parade_2007_2.JPG/440px-Northern_Cyprus_Republic_Day_parade_2007_2.JPG 2x" data-file-width="3064" data-file-height="1863" /></a><figcaption>Separatistický <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Kypr" title="Severní Kypr">Severní Kypr</a> pod kontrolou Turecka, které neuznává <a href="/wiki/Kypr" title="Kypr">Kyperskou republiku</a>, členský stát EU</figcaption></figure> Cesta Turecka do Evropy – a tím i do <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_unie" title="Evropská unie">Evropské unie</a> – počíná již vznikem Turecké republiky <a href="/wiki/29._%C5%99%C3%ADjen" title="29. říjen">29. října</a> <a href="/wiki/1923" title="1923">1923</a>, od kdy se Turecko pokládá za součást Evropy. Významnější pokusy o přiblížení se však datují až do doby po skončení druhé světové války. <ul><li><a href="/wiki/1948" title="1948">1948</a> – patří Turecko k zakládajícím členským zemím <a href="/wiki/Organizace_pro_hospod%C3%A1%C5%99skou_spolupr%C3%A1ci_a_rozvoj" title="Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj">OECD</a></li> <li><a href="/wiki/1952" title="1952">1952</a> – přistupuje Turecko k <a href="/wiki/Severoatlantick%C3%A1_aliance" title="Severoatlantická aliance">NATO</a></li> <li><a href="/wiki/1959" title="1959">1959</a> – podává žádost o členství v <a href="/wiki/Evropsk%C3%A9_hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_spole%C4%8Denstv%C3%AD" title="Evropské hospodářské společenství">EHS</a></li> <li><a href="/wiki/1964" title="1964">1964</a> – vstupuje v platnost asociační smlouva s EHS, kde se hovoří o možnosti pozdějšího vstupu Turecka do EHS</li> <li><a href="/wiki/1987" title="1987">1987</a> – podává Turecko žádost o plné členství v <a href="/wiki/Evropsk%C3%A9_spole%C4%8Denstv%C3%AD" title="Evropské společenství">ES</a></li> <li><a href="/wiki/1989" title="1989">1989</a> – tato žádost je odmítnuta (nestabilní politické a hospodářské poměry)</li> <li><a href="/wiki/1996" title="1996">1996</a> – celní unie s <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_unie" title="Evropská unie">EU</a> vstupuje v platnost</li> <li><a href="/wiki/1997" title="1997">1997</a> – na summitu v Lucembursku se EU vyslovuje pro možné členství Turecka v EU, ale odmítá udělit status kandidátské země</li> <li><a href="/wiki/1999" title="1999">1999</a> – na summitu v Helsinkách dostává Turecko status kandidáta na přístup</li> <li><a href="/wiki/2002" title="2002">2002</a> – poslední část velké ústavní reformy, požadované EU, vstupuje v platnost (zrušení trestu smrti atd.)</li> <li><a href="/wiki/2004" title="2004">2004</a> – nové trestní právo vstupuje v platnost; v říjnu doporučuje Evropská komise jednání o vstupu, v prosinci je oznámen termín jednání (listopad 2005) s možným vstupem Turecka do EU nejdříve roku 2014</li> <li><a href="/wiki/2009" title="2009">2009</a> – Turecko přijalo <a href="/wiki/Z%C3%A1kon" title="Zákon">zákon</a> omezující <a href="/wiki/Pravomoc" title="Pravomoc">pravomoc</a> <a href="/wiki/Vojensk%C3%BD_soud" title="Vojenský soud">vojenských soudů</a>, čímž splnilo další z mnoha přístupových <a href="/wiki/Podm%C3%ADnka" class="mw-disambig" title="Podmínka">podmínek</a></li> <li><a href="/wiki/2013" title="2013">2013</a> – zpráva EU konstatuje, že v Turecku došlo k významnému pokroku při provádění <a href="/wiki/Reforma" title="Reforma">reforem</a>, avšak ještě je potřeba řada dalších</li> <li><a href="/wiki/2015" title="2015">2015</a> – EU obnovila přístupové rozhovory s Tureckem, jednala o bezvízovém styku a slíbila dát Turecku tři miliardy eur výměnou za omezení <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_migra%C4%8Dn%C3%AD_krize_2015" title="Evropská migrační krize 2015">migrační vlny</a>, která přes Turecko míří do EU. <a href="/wiki/%C4%8Cesko" title="Česko">Česká republika</a> slíbila, že zaplatí Turecku 800 milionů korun.<a href="#cite_note-195">[194]</a></li> <li><a href="/wiki/2017" title="2017">2017</a> – turecko-německé vztahy se prudce zhoršily po zatčení několika německých občanů včetně korespondenta novin Die Welt<a href="#cite_note-196">[195]</a></li></ul> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:TAP_TANAP_SCP_Schah_Denis.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0a/TAP_TANAP_SCP_Schah_Denis.png/250px-TAP_TANAP_SCP_Schah_Denis.png" decoding="async" width="250" height="81" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0a/TAP_TANAP_SCP_Schah_Denis.png/375px-TAP_TANAP_SCP_Schah_Denis.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0a/TAP_TANAP_SCP_Schah_Denis.png/500px-TAP_TANAP_SCP_Schah_Denis.png 2x" data-file-width="3178" data-file-height="1027" /></a><figcaption><a href="/wiki/Transanatolsk%C3%BD_plynovod" title="Transanatolský plynovod">Transanatolský plynovod</a> bude přivádět zemní plyn z <a href="/wiki/%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1n" title="Ázerbájdžán">Ázerbájdžánu</a> a <a href="/wiki/Turkmenist%C3%A1n" title="Turkmenistán">Turkmenistánu</a> do EU</figcaption></figure> Přístupové rozhovory komplikuje zejména kurdská otázka, rozdělení <a href="/wiki/Kypr_(ostrov)" title="Kypr (ostrov)">Kypru</a>, jehož <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Kypr" title="Severní Kypr">severní část</a> je od roku 1974 nezákonně <a href="/wiki/Tureck%C3%A1_invaze_na_Kypr" title="Turecká invaze na Kypr">okupována</a> tureckou armádou, a ochrana <a href="/wiki/Lidsk%C3%A1_pr%C3%A1va" title="Lidská práva">lidských práv</a> a <a href="/wiki/Subjektivn%C3%AD_pr%C3%A1vo" title="Subjektivní právo">práv</a> národnostních a náboženských <a href="/wiki/Men%C5%A1ina" title="Menšina">menšin</a>. <a href="/wiki/Transanatolsk%C3%BD_plynovod" title="Transanatolský plynovod">Transanatolský plynovod</a> je součástí Jižního plynového koridoru, který má napojit Evropu přes <a href="/wiki/Jihokavkazsk%C3%BD_plynovod" title="Jihokavkazský plynovod">Jihokavkazský plynovod</a> (též zvaný plynovod BTE) na obrovské ložisko Šach Deniz v <a href="/wiki/%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1n" title="Ázerbájdžán">Ázerbájdžánu</a>. Plynovod, který byl dokončen v roce 2018, pomůže snížit závislost Evropské unie na dovozu zemního plynu z Ruska.<a href="#cite_note-197">[196]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Ozbrojené_síly">Ozbrojené síly</h3>[<a href="/w/index.php?title=Turecko&veaction=edit&section=14" title="Editace sekce: Ozbrojené síly" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Turecko&action=edit&section=14" title="Editovat zdrojový kód sekce Ozbrojené síly">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:NATO_Ministers_of_Defense_and_of_Foreign_Affairs_meet_at_NATO_headquarters_in_Brussels_2010.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d6/NATO_Ministers_of_Defense_and_of_Foreign_Affairs_meet_at_NATO_headquarters_in_Brussels_2010.jpg/220px-NATO_Ministers_of_Defense_and_of_Foreign_Affairs_meet_at_NATO_headquarters_in_Brussels_2010.jpg" decoding="async" width="220" height="122" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d6/NATO_Ministers_of_Defense_and_of_Foreign_Affairs_meet_at_NATO_headquarters_in_Brussels_2010.jpg/330px-NATO_Ministers_of_Defense_and_of_Foreign_Affairs_meet_at_NATO_headquarters_in_Brussels_2010.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d6/NATO_Ministers_of_Defense_and_of_Foreign_Affairs_meet_at_NATO_headquarters_in_Brussels_2010.jpg/440px-NATO_Ministers_of_Defense_and_of_Foreign_Affairs_meet_at_NATO_headquarters_in_Brussels_2010.jpg 2x" data-file-width="3683" data-file-height="2037" /></a><figcaption>Turecké ozbrojené síly se zařazují početně jako druhá největší bojová síla v rámci <a href="/wiki/Severoatlantick%C3%A1_aliance" title="Severoatlantická aliance">NATO</a> hned po <a href="/wiki/Arm%C3%A1da_Spojen%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF_americk%C3%BDch" title="Armáda Spojených států amerických">Ozbrojených silách USA</a> Turecko vstoupilo do Aliance v roce 1952.<a href="#cite_note-ministryofforeign-198">[197]</a></figcaption></figure> <a href="/wiki/Ozbrojen%C3%A9_s%C3%ADly_Turecka" title="Ozbrojené síly Turecka">Ozbrojené síly Turecka</a> se skládají z pozemních sil, <a href="/wiki/Tureck%C3%A9_n%C3%A1mo%C5%99nictvo" title="Turecké námořnictvo">námořnictva</a> a <a href="/wiki/Tureck%C3%A9_letectvo" title="Turecké letectvo">letectva</a>. <a href="/w/index.php?title=Tureck%C3%A9_%C4%8Detnictvo&action=edit&redlink=1" class="new" title="Turecké četnictvo (stránka neexistuje)">Turecké četnictvo</a> a <a href="/w/index.php?title=Tureck%C3%A1_pob%C5%99e%C5%BEn%C3%AD_str%C3%A1%C5%BE&action=edit&redlink=1" class="new" title="Turecká pobřežní stráž (stránka neexistuje)">Turecká pobřežní stráž</a> operují pod Ministerstvem vnitra v době míru, i když jsou v době války podřízeny velitelství pozemních resp. námořních sil.<a href="#cite_note-TSK_Organisation-199">[198]</a> Náčelník Generálního štábu je jmenován prezidentem a je odpovědný premiérovi. Rada ministrů je zodpovědná parlamentu za záležitosti národní bezpečnosti a adekvátní přípravu ozbrojených sil na obranu země. Možnost vyhlásit válku a nasadit turecká vojska v zahraničí či umožnit pobyt cizích vojsk na území Turecka je plně v rukou parlamentu.<a href="#cite_note-TSK_Organisation-199">[198]</a> Turecko má po <a href="/wiki/Arm%C3%A1da_Spojen%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF_americk%C3%BDch" title="Armáda Spojených států amerických">americké armádě</a> druhé největší vojsko v rámci <a href="/wiki/Severoatlantick%C3%A1_aliance" title="Severoatlantická aliance">NATO</a> s odhadem 495 000 nasaditelných vojáků podle údajů NATO z roku 2011.<a href="#cite_note-200">[199]</a> Turecko je jedním z pěti států NATO, které jsou součástí politiky sdílení jaderných zbraní spolu s Belgií, Nizozemskem, Německem a Itálií.<a href="#cite_note-201">[200]</a> Na <a href="/wiki/Leteck%C3%A1_z%C3%A1kladna_Incirlik" title="Letecká základna Incirlik">letecké základně Incirlik</a> je umístěno celkem 90 jaderných zbraní <a href="/wiki/B61" title="B61">B61</a>, 40 z nich je určeno pro potřeby tureckého letectva, jejich použití však podléhá souhlasu NATO.<a href="#cite_note-202">[201]</a> Každý zdravý mužský občan Turecka je povinen sloužit v armádě v době mezi třemi týdny a rokem, v závislosti na vzdělání a lokalitě pracoviště.<a href="#cite_note-203">[202]</a> Turecko neuznává výjimky na základě svědomí a nenabízí civilní alternativu vojenské služby.<a href="#cite_note-204">[203]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Ekonomika">Ekonomika</h2>[<a href="/w/index.php?title=Turecko&veaction=edit&section=15" title="Editace sekce: Ekonomika" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Turecko&action=edit&section=15" title="Editovat zdrojový kód sekce Ekonomika">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Ekonomika_Turecka" title="Ekonomika Turecka">Ekonomika Turecka</a>.</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Všeobecné_údaje">Všeobecné údaje</h3>[<a href="/w/index.php?title=Turecko&veaction=edit&section=16" title="Editace sekce: Všeobecné údaje" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Turecko&action=edit&section=16" title="Editovat zdrojový kód sekce Všeobecné údaje">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Erdemir_Demir.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/64/Erdemir_Demir.jpg/220px-Erdemir_Demir.jpg" decoding="async" width="220" height="146" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/64/Erdemir_Demir.jpg/330px-Erdemir_Demir.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/64/Erdemir_Demir.jpg/440px-Erdemir_Demir.jpg 2x" data-file-width="3008" data-file-height="2000" /></a><figcaption>Ocelárna v Erdemiru</figcaption></figure>Od svého založení v roce 1923 země fungovala na principu smíšené ekonomiky. Hlavním sektorem bylo původně zemědělství, ale postupně se začaly více prosazovat služby a průmysl.<a href="#cite_note-britannica-154">[154]</a> Dnes má Turecko relativně vyspělou liberální průmyslově-agrární ekonomiku. Je zakládajícím členem <a href="/wiki/Organizace_pro_hospod%C3%A1%C5%99skou_spolupr%C3%A1ci_a_rozvoj" title="Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj">Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj</a> (OECD) a <a href="/wiki/G20" title="G20">G20</a> a v roce 2011 bylo z hlediska objemu <a href="/wiki/Hrub%C3%BD_dom%C3%A1c%C3%AD_produkt" title="Hrubý domácí produkt">hrubého domácího produktu</a> (HDP), který v <a href="/wiki/Parita_kupn%C3%AD_s%C3%ADly" title="Parita kupní síly">paritě kupní síly</a> činil 1,053 bilionů <a href="/wiki/Americk%C3%BD_dolar" title="Americký dolar">dolarů</a>,<a href="#cite_note-205">[pozn. 2]</a> 16. největší ekonomikou světa.<a href="#cite_note-souhrn19-206">[204]</a> V roce 2001 prodělala země ekonomickou krizi, od následujícího roku ale po rozsáhlých ekonomických reformách zaznamenávala ekonomický růst. Mezi lety 2002 a 2008 HDP vzrostlo celkově o 40 %.<a href="#cite_note-207">[205]</a> V roce 2009 zemi postihl pokles exportu v důsledku <a href="/wiki/Velk%C3%A1_recese" title="Velká recese">světové ekonomické krize</a>, ale od roku 2010 HDP opět silně roste.<a href="#cite_note-souhrn19-206">[204]</a> Míra nezaměstnanosti k roku 2011 dosahovala 9,2 % a oproti předchozímu roku tak klesla. 70 % zaměstnaných jsou muži a velká část pracovní síly nemá dostatečnou kvalifikaci.<a href="#cite_note-souhrn20-208">[206]</a> K roku 2010 pracovalo zhruba 25,5 % obyvatelstva v zemědělství, 26 % v průmyslu a 48,5 % ve službách.<a href="#cite_note-factbook-155">[155]</a> K významným oborům služeb patří <a href="/wiki/Cestovn%C3%AD_ruch" title="Cestovní ruch">cestovní ruch</a> a s ním související hotelnictví. Turecko zaznamenává od začátku přístupových rozhovorů s EU v roce 2005 zvýšený zájem zahraničních investorů.<a href="#cite_note-souhrn20-208">[206]</a> Národní měnou je <a href="/wiki/Tureck%C3%A1_lira" title="Turecká lira">turecká lira</a>, jejíž kurz v roce 2011 byl 1,67 tureckých lir za americký dolar.<a href="#cite_note-factbook-155">[155]</a> Země nejvíce zboží <a href="/wiki/V%C3%BDvoz" title="Vývoz">vyváží</a> do <a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německa</a> (10,1 % k roku 2010), <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království">Spojeného království</a> (6,4 %), <a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Itálie</a> (5,7 %), <a href="/wiki/Francie" title="Francie">Francie</a> (5,3 %), <a href="/wiki/Ir%C3%A1k" title="Irák">Iráku</a> (5,3 %) a <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Ruska</a> (4,1 %). Nejčastějšími vývozními artikly jsou oděvy, potraviny, textilie, kovové výrobky a strojní technika. Naopak v <a href="/wiki/Dovoz" title="Dovoz">importu</a> převažuje Rusko (11,6 %), Německo (9,5 %), <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADna" title="Čína">Čínská lidová republika</a> (9,3 %), <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">Spojené státy americké</a> (6,6 %), Itálie (5,5 %), Francie (4,4 %) a <a href="/wiki/%C3%8Dr%C3%A1n" title="Írán">Írán</a> (4,1 %). Mezi nejčastěji dovážené zboží patří strojní technika, chemikálie a pohonné látky.<a href="#cite_note-factbook-155">[155]</a> <figure class="mw-halign-center" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Istanbul_night.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0d/Istanbul_night.jpg/650px-Istanbul_night.jpg" decoding="async" width="650" height="188" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0d/Istanbul_night.jpg 1.5x" data-file-width="800" data-file-height="231" /></a><figcaption><center>Obchodní čtvrti Levent-Istanbul.</center></figcaption></figure> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Zemědělství">Zemědělství</h3>[<a href="/w/index.php?title=Turecko&veaction=edit&section=17" title="Editace sekce: Zemědělství" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Turecko&action=edit&section=17" title="Editovat zdrojový kód sekce Zemědělství">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Thay997020.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/25/Thay997020.jpg/220px-Thay997020.jpg" decoding="async" width="220" height="149" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/25/Thay997020.jpg/330px-Thay997020.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/25/Thay997020.jpg/440px-Thay997020.jpg 2x" data-file-width="687" data-file-height="466" /></a><figcaption>Východoturečtí zemědělci sbírající melouny</figcaption></figure> Historicky bylo Turecko silně zemědělskou zemí, např. v 70. letech 20. století pocházelo 35 % HDP právě z tohoto sektoru. (Dnes je to zhruba 9 %.) I když se v turecké ekonomice čím dál tím víc prosazují průmysl a služby, v zemědělství je zaměstnána stále asi čtvrtina obyvatel a zůstává tak silným sektorem.<a href="#cite_note-souhrn24-209">[207]</a> K zemědělským účelům je využívána zhruba třetina půdy. V základních zemědělských produktech je země soběstačná a část produkce vyváží.<a href="#cite_note-souhrn27-210">[208]</a> Nejdůležitějšími plodinami jsou <a href="/wiki/Obilniny" title="Obilniny">obilniny</a>, které jsou vysazené asi na polovině obdělávaného území. Z nich se nejčastěji pěstuje <a href="/wiki/P%C5%A1enice" title="Pšenice">pšenice</a>, <a href="/wiki/Je%C4%8Dmen" title="Ječmen">ječmen</a>, <a href="/wiki/%C5%BDito" title="Žito">žito</a>, <a href="/wiki/Oves" title="Oves">oves</a>, <a href="/wiki/Kuku%C5%99ice" title="Kukuřice">kukuřice</a> a <a href="/wiki/R%C3%BD%C5%BEe" title="Rýže">rýže</a>. Obvyklé plodiny jsou i <a href="/wiki/Bavlna" title="Bavlna">bavlna</a>, <a href="/wiki/Cukrov%C3%A1_%C5%99epa" title="Cukrová řepa">cukrová řepa</a>, <a href="/wiki/Tab%C3%A1k" title="Tabák">tabák</a> a <a href="/wiki/Lilek_brambor" title="Lilek brambor">lilek brambor</a>, část území je pokryta vinicemi, ovocnými sady, olivovými háji a zeleninovými zahradami.<a href="#cite_note-britannica-154">[154]</a> K roku 2010 bylo Turecko světově největším producentem <a href="/wiki/L%C3%ADska_obecn%C3%A1" title="Líska obecná">lískových ořechů</a>, <a href="/wiki/T%C5%99e%C5%A1n%C4%9B" title="Třešně">třešní</a>, <a href="/wiki/F%C3%ADk" title="Fík">fíků</a>, <a href="/wiki/Meru%C5%88ka_obecn%C3%A1" title="Meruňka obecná">meruněk</a> a <a href="/wiki/Kdoulo%C5%88_obecn%C3%A1" title="Kdouloň obecná">kdouloní</a>.<a href="#cite_note-211">[209]</a> Častou zemědělskou aktivitou je chov dobytka, a to hlavně <a href="/wiki/Tur_dom%C3%A1c%C3%AD" title="Tur domácí">tura domácího</a>, <a href="/wiki/Ovce_dom%C3%A1c%C3%AD" title="Ovce domácí">ovce domácí</a>, <a href="/wiki/Koza_dom%C3%A1c%C3%AD" title="Koza domácí">kozy domácí</a> a <a href="/wiki/Buvol_dom%C3%A1c%C3%AD" title="Buvol domácí">buvola domácího</a>. Zemědělské produkty jako např. vlna, tabák, ovoce, zelenina a oříšky jsou důležitou součástí vývozu země.<a href="#cite_note-britannica-154">[154]</a> Důležitými zemědělskými obory jsou lesnictví a rybářství. Země je zalesněná zhruba z 27 % a Ministerstvo životního prostředí plánuje zalesňovat další území, aby tak předešlo erozi půdy. Rybářství se rozvíjí a v roce 2010 činil objem vylovených ryb 656 tisíc tun. Nejvíce lovu probíhá v Černém moři.<a href="#cite_note-souhrn28-212">[210]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Průmysl">Průmysl</h3>[<a href="/w/index.php?title=Turecko&veaction=edit&section=18" title="Editace sekce: Průmysl" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Turecko&action=edit&section=18" title="Editovat zdrojový kód sekce Průmysl">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:2022_Togg_C-SUVside.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/2022_Togg_C-SUVside.jpg/220px-2022_Togg_C-SUVside.jpg" decoding="async" width="220" height="149" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/2022_Togg_C-SUVside.jpg/330px-2022_Togg_C-SUVside.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/2022_Togg_C-SUVside.jpg/440px-2022_Togg_C-SUVside.jpg 2x" data-file-width="4032" data-file-height="2730" /></a><figcaption>Togg T10X</figcaption></figure> Nejvýznamnějším odvětvím průmyslu je automobilový průmysl. V roce 2006 automobilová produkce přesáhla hranici jednoho milionu jednotek a toto číslo se (kromě propadu v roce 2009) neustále zvyšuje. Největším výrobcem osobních automobilů na tureckém trhu je Oyak-<a href="/wiki/Renault" title="Renault">Renault</a> s podílem 52 %. V roce 2018 byla založena státní firma <a href="/wiki/Togg" title="Togg">Togg</a>, která se chce specializovat na výrobu elektromobilů. Kromě automobilů je pro turecký průmysl důležitá výroba oděvů a textilní výrobky, strojů a zařízení, těžba železa a výroba oceli, elektrické stroje, bílá technika, spotřební elektronika, plasty, minerální paliva a oleje.<a href="#cite_note-souhrn26-213">[211]</a> Turecko má jedny z největších zásob řady surovin, např. <a href="/wiki/Bor_(prvek)" title="Bor (prvek)">boru</a>, <a href="/wiki/Zlato" title="Zlato">zlata</a>, <a href="/wiki/Uran_(prvek)" title="Uran (prvek)">uranu</a>, <a href="/wiki/Bentonit" title="Bentonit">bentonitu</a>, <a href="/wiki/Mramor" title="Mramor">mramoru</a>, <a href="/wiki/%C5%BDivce" title="Živce">živců</a>, <a href="/wiki/Ho%C5%99%C4%8D%C3%ADk" title="Hořčík">hořčíku</a>, <a href="/wiki/S%C3%A1drovec" title="Sádrovec">sádrovce</a>, <a href="/wiki/Perlit" title="Perlit">perlitu</a>, <a href="/wiki/Stroncium" title="Stroncium">stroncia</a> a <a href="/wiki/V%C3%A1pn%C3%ADk" title="Vápník">vápníku</a>. Dohromady je v zemi zhruba 3500 nalezišť kovových <a href="/wiki/Ruda" title="Ruda">rud</a> a zhruba 2000 nalezišť průmyslových materiálů.<a href="#cite_note-souhrn26-213">[211]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Služby">Služby</h3>[<a href="/w/index.php?title=Turecko&veaction=edit&section=19" title="Editace sekce: Služby" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Turecko&action=edit&section=19" title="Editovat zdrojový kód sekce Služby">editovat zdroj</a>]</div> Ve službách pracuje téměř 50 % lidí a tento sektor se na HDP podílí zhruba ze dvou třetin.<a href="#cite_note-factbook-155">[155]</a> Putuje sem velké množství zahraničních investic. Významným oborem je turismus a s ním související hotelové služby a gastronomie. V roce 2010 navštívilo Turecko zhruba 28,6 milionů turistů, z nichž nejvíce bylo z Německa a Ruska. Dalšími významnými obory jsou obchod a finanční služby.<a href="#cite_note-souhrn28-29-214">[212]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Infrastruktura">Infrastruktura</h3>[<a href="/w/index.php?title=Turecko&veaction=edit&section=20" title="Editace sekce: Infrastruktura" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Turecko&action=edit&section=20" title="Editovat zdrojový kód sekce Infrastruktura">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:1915_%C3%87anakkale_Bridge_20220327.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fc/1915_%C3%87anakkale_Bridge_20220327.jpg/220px-1915_%C3%87anakkale_Bridge_20220327.jpg" decoding="async" width="220" height="158" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fc/1915_%C3%87anakkale_Bridge_20220327.jpg/330px-1915_%C3%87anakkale_Bridge_20220327.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fc/1915_%C3%87anakkale_Bridge_20220327.jpg/440px-1915_%C3%87anakkale_Bridge_20220327.jpg 2x" data-file-width="3702" data-file-height="2665" /></a><figcaption><a href="/wiki/Most_1915_%C3%87anakkale" title="Most 1915 Çanakkale">Most 1915 Çanakkale</a></figcaption></figure> Turecká dopravní infrastruktura se rychle rozvíjí a stejně tak to je s telekomunikacemi a energetikou. V roce 2010 měla země 2238 km moderních dálnic a celkově téměř 400 000 km silnic, z nichž ovšem jen zhruba 64 000 km mělo pevný povrch. V Turecku bylo v roce 2012 zaregistrováno 15,6 milionů vozidel, z nichž zhruba 50 % tvořily osobní automobily, 16 % malé nákladní automobily a 16 % motocykly.<a href="#cite_note-souhrn30-215">[213]</a> <a href="/wiki/Most_1915_%C3%87anakkale" title="Most 1915 Çanakkale">Most 1915 Çanakkale</a> otevřený roku 2022 překonává mořský průliv <a href="/wiki/Dardanely" title="Dardanely">Dardanely</a> a má nejdelší rozpětí oblouku na světě (2 023 metrů). Celkově měří 4,6 km. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Siemens_y%C3%BCksek_h%C4%B1zl%C4%B1_tren.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0a/Siemens_y%C3%BCksek_h%C4%B1zl%C4%B1_tren.jpg/220px-Siemens_y%C3%BCksek_h%C4%B1zl%C4%B1_tren.jpg" decoding="async" width="220" height="133" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0a/Siemens_y%C3%BCksek_h%C4%B1zl%C4%B1_tren.jpg/330px-Siemens_y%C3%BCksek_h%C4%B1zl%C4%B1_tren.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0a/Siemens_y%C3%BCksek_h%C4%B1zl%C4%B1_tren.jpg/440px-Siemens_y%C3%BCksek_h%C4%B1zl%C4%B1_tren.jpg 2x" data-file-width="4000" data-file-height="2417" /></a><figcaption>Rychlovlak TCDD HT80000 Tureckých státních železnic</figcaption></figure> Rozsah železnic k roku 2010 byl 8700 km<a href="#cite_note-factbook-155">[155]</a> a putují do nich významné investice.<a href="#cite_note-souhrn30-215">[213]</a> V současné době mají železnice více než 10 000 km tratí. Státním dopravcem je <a href="/wiki/T%C3%BCrkiye_Cumhuriyeti_Devlet_Demiryollar%C4%B1" title="Türkiye Cumhuriyeti Devlet Demiryolları">Türkiye Cumhuriyeti Devlet Demiryolları</a> (TCDD). V roce 2011 byla otevřena první vysokorychlostní trať Polatlı–Konya, v roce 2014 pak klíčová vysokorychlostní trať Ankara–Istanbul. Další taková trať byla zprovozněna v roce 2022 (Konya-Karaman) a dokončuje se čtvrtá, Ankara-Sivas, jež bude druhou nejdelší. Rychlovlaky speciálně pro turecké dráhy vyrobily německý <a href="/wiki/Siemens_(firma)" title="Siemens (firma)">Siemens</a> a španělská firma <a href="/wiki/Construcciones_y_Auxiliar_de_Ferrocarriles" title="Construcciones y Auxiliar de Ferrocarriles">Construcciones y Auxiliar de Ferrocarriles</a>. Co se týče vodní dopravy, obchodní flotila Turecka v roce 2011 čítala 629 lodí.<a href="#cite_note-factbook-155">[155]</a> Mezi hlavní přístavy patří Istanbul, <a href="/wiki/Mersin" title="Mersin">Mersin</a>, <a href="/wiki/Samsun" title="Samsun">Samsun</a>, <a href="/wiki/Trabzon" title="Trabzon">Trabzon</a>, <a href="/wiki/%C4%B0skenderun" title="İskenderun">İskenderun</a>, <a href="/wiki/%C4%B0zmit" title="İzmit">İzmit</a> a <a href="/wiki/Smyrna" title="Smyrna">İzmir</a>.<a href="#cite_note-souhrn30-215">[213]</a> K roku 2010 měla země 88 letišť,<a href="#cite_note-factbook-155">[155]</a> z nichž 13 bylo mezinárodních.<a href="#cite_note-souhrn30-215">[213]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Istanbul_Atat%C3%BCrk_Havaliman%C4%B1_(43935843655).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0e/Istanbul_Atat%C3%BCrk_Havaliman%C4%B1_%2843935843655%29.jpg/220px-Istanbul_Atat%C3%BCrk_Havaliman%C4%B1_%2843935843655%29.jpg" decoding="async" width="220" height="124" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0e/Istanbul_Atat%C3%BCrk_Havaliman%C4%B1_%2843935843655%29.jpg/330px-Istanbul_Atat%C3%BCrk_Havaliman%C4%B1_%2843935843655%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0e/Istanbul_Atat%C3%BCrk_Havaliman%C4%B1_%2843935843655%29.jpg/440px-Istanbul_Atat%C3%BCrk_Havaliman%C4%B1_%2843935843655%29.jpg 2x" data-file-width="4512" data-file-height="2538" /></a><figcaption><a href="/wiki/Atat%C3%BCrkovo_leti%C5%A1t%C4%9B" title="Atatürkovo letiště">Atatürkovo letiště</a></figcaption></figure> V Turecku existuje 117 letišť, z toho 15 mezinárodních. Největší jsou v <a href="/wiki/Istanbul" title="Istanbul">Istanbulu</a> a <a href="/wiki/Ankara" title="Ankara">Ankaře</a>. <a href="/wiki/Atat%C3%BCrkovo_leti%C5%A1t%C4%9B" title="Atatürkovo letiště">Atatürkovo letiště</a> v Istanbulu patří k největším na světě. V roce 2017 je použilo 63,7 milionu cestujících, z toho 14,5 milionu na vnitrostátních a 44,2 milionu na mezistátních spojích. V oblasti telekomunikací prochází Turecko za Gülovy vlády rychlým rozvojem a privatizací. K roku 2010 existovalo v zemi zhruba 16 milionů zapojených pevných linek a přes 61 milionů mobilních telefonů.<a href="#cite_note-factbook-155">[155]</a> Přes 30 milionů obyvatel jsou také uživateli <a href="/wiki/Internet" title="Internet">internetu</a>, přístup k němu má k roku 2011 zhruba 43 % domácností.<a href="#cite_note-souhrn30-215">[213]</a> V zemi působí několik celostátních a na 300 místních soukromých televizních stanic a přes 1000 soukromých rozhlasových stanic.<a href="#cite_note-factbook-155">[155]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Energetika">Energetika</h3>[<a href="/w/index.php?title=Turecko&veaction=edit&section=21" title="Editace sekce: Energetika" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Turecko&action=edit&section=21" title="Editovat zdrojový kód sekce Energetika">editovat zdroj</a>]</div> Turecko je k roku 2012 zhruba ze 70 % závislé na dovozu energie ze zahraničí, 90 % spotřebované surové ropy se dováží (převážně z Ruska) a závislost na importu plynu (také převážně z Ruska) je téměř 100 %. Země má velký potenciál ve využití <a href="/wiki/Obnoviteln%C3%A1_energie" title="Obnovitelná energie">obnovitelných zdrojů energie</a>, např. větru, vody, slunečního záření a zemědělského odpadu.<a href="#cite_note-souhrn32-216">[214]</a> V roce 2010 byla podepsána smlouva o výstavbě <a href="/wiki/Jadern%C3%A1_elektr%C3%A1rna_Akkuyu" title="Jaderná elektrárna Akkuyu">první jaderné elektrárny</a> na území Turecka, kterou má na starost <a href="/wiki/Rosatom" title="Rosatom">Rosatom</a>.<a href="#cite_note-217">[215]</a> Jaderná elektrárna osazená čtyřmi bloky VVER 1200 se začala stavět v roce 2018. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Demografie">Demografie</h2>[<a href="/w/index.php?title=Turecko&veaction=edit&section=22" title="Editace sekce: Demografie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Turecko&action=edit&section=22" title="Editovat zdrojový kód sekce Demografie">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/w/index.php?title=Demografie_Turecka&action=edit&redlink=1" class="new" title="Demografie Turecka (stránka neexistuje)">Demografie Turecka</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Jongetjes_in_prinsenkledij_voor_besnijdenisfeest.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/16/Jongetjes_in_prinsenkledij_voor_besnijdenisfeest.JPG/220px-Jongetjes_in_prinsenkledij_voor_besnijdenisfeest.JPG" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/16/Jongetjes_in_prinsenkledij_voor_besnijdenisfeest.JPG/330px-Jongetjes_in_prinsenkledij_voor_besnijdenisfeest.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/16/Jongetjes_in_prinsenkledij_voor_besnijdenisfeest.JPG/440px-Jongetjes_in_prinsenkledij_voor_besnijdenisfeest.JPG 2x" data-file-width="2560" data-file-height="1920" /></a><figcaption>Skupina tureckých chlapců v den jejich <a href="/wiki/Ob%C5%99%C3%ADzka" title="Obřízka">obřízky</a></figcaption></figure> <table class="wikitable" style="float: right; margin-right: 10px; text-align:center"> <tbody><tr> <th colspan="4" style="background:#cfb;">Populace<a href="#cite_note-218">[216]</a> </th></tr> <tr> <th style="background:#cfb;">Rok </th> <th style="background:#cfb;">Milion </th></tr> <tr> <td>1950</td> <td>21.4 </td></tr> <tr> <td>2000</td> <td>63.2 </td></tr> <tr> <td>2015</td> <td>78.3 </td></tr></tbody></table> Turecká populace v roce 2016 čítala 79,5 milionu obyvatel;<a href="#cite_note-Population_of_Turkey-219">[217]</a> tím jenom nepatrně zaostává za Německem, v současnosti nejlidnatějším státem EU. V roce 1927 mělo Turecko teprve necelých 14 milionů obyvatel.<a href="#cite_note-220">[218]</a> Roční přírůstek činí zhruba 1,24 %, průměrný věk 28,5 let a <a href="/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_d%C3%A9lka_%C5%BEivota" class="mw-redirect" title="Střední délka života">střední délka života</a> 72,5 let (u mužů 70,6 a u žen 74,5 let). 70 % populace žije ve městech a míra <a href="/wiki/Urbanizace" title="Urbanizace">urbanizace</a> je asi 1,7 % ročně. 26,7 % populace je ve věku mezi 0–14 let, 67 % ve věku 15–64 let a zbývajících 6,3 % je starší 64 let.<a href="#cite_note-factbook-155">[155]</a> Jako Turkové jsou podle ústavy označováni všichni lidé s tureckým občanstvím.<a href="#cite_note-221">[219]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Etnické_skupiny">Etnické skupiny</h3>[<a href="/w/index.php?title=Turecko&veaction=edit&section=23" title="Editace sekce: Etnické skupiny" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Turecko&action=edit&section=23" title="Editovat zdrojový kód sekce Etnické skupiny">editovat zdroj</a>]</div> Etnicky tvoří největší část obyvatel <a href="/wiki/Turci" title="Turci">Turci</a> (70–75 %) a <a href="/wiki/Kurdov%C3%A9" title="Kurdové">Kurdové</a> (18 %).<a href="#cite_note-factbook-155">[155]</a> V zemi žije také mnoho národnostních menšin, z nichž nejpočetnější jsou <a href="/wiki/%C5%98ekov%C3%A9" title="Řekové">Řekové</a> (16 100),<a href="#cite_note-222">[220]</a> <a href="/wiki/Arm%C3%A9ni" title="Arméni">Arméni</a> (59 000)<a href="#cite_note-223">[221]</a> a <a href="/wiki/%C5%BDid%C3%A9" title="Židé">Židé</a> (17 600)<a href="#cite_note-224">[222]</a> žijící převážně v <a href="/wiki/Istanbul" title="Istanbul">Istanbulu</a>. Početní jsou dále <a href="/wiki/Adygejci" title="Adygejci">Adygejci</a> (zhruba 2 miliony),<a href="#cite_note-225">[223]</a> <a href="/wiki/Gruz%C3%ADni" title="Gruzíni">Gruzíni</a> (40 000)<a href="#cite_note-226">[224]</a> a <a href="/wiki/Lazov%C3%A9" title="Lazové">Lazové</a> (147 000);<a href="#cite_note-227">[225]</a> tyto menšiny žijí hlavně na východě Turecka<a href="#cite_note-britannica-154">[154]</a> a tvoří kolem 3–4 % obyvatel. Dalšími menšinami na východě země jsou Čerkesové (asi 2 % obyvatelstva) a národ <a href="/w/index.php?title=Zaza_(n%C3%A1rod)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Zaza (národ) (stránka neexistuje)">Zaza</a>. Arménská populace, která tvořila před první světovou válku významnou menšinu v oblasti <a href="/wiki/Mal%C3%A1_Asie" title="Malá Asie">Malé Asie</a>, se stala terčem útoků během <a href="/wiki/Ham%C3%ADdijsk%C3%A9_masakry" title="Hamídijské masakry">hamídijských masakrů</a>, při kterých bylo v letech 1894–1896 zavražděno 100–300 000 tisíc Arménů,<a href="#cite_note-228">[226]</a> a zejména během <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_genocida" title="Arménská genocida">arménské genocidy</a>, která si mezi lety 1915 a 1918 vyžádala až 1,5 milionu obětí.<a href="#cite_note-229">[227]</a> V současnosti pobývají v Turecku také asi tři miliony občanů <a href="/wiki/S%C3%BDrie" title="Sýrie">Sýrie</a>, kteří z této země uprchli před hrůzami tamější <a href="/wiki/Ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C3%A1lka_v_S%C3%BDrii" title="Občanská válka v Sýrii">občanské války</a>. Žijí v táborech nebo i v soukromí a mnozí z nich mají příležitostnou práci. Úředním jazykem je <a href="/wiki/Ture%C4%8Dtina" title="Turečtina">turečtina</a>, často používaná je <a href="/wiki/Kurd%C5%A1tina" title="Kurdština">kurdština</a> a menšiny hovoří vlastními jazyky. Jedině Arméni, Řekové a Židé jsou podle <a href="/wiki/Lausannsk%C3%A1_smlouva" title="Lausannská smlouva">Lausannské smlouvy</a> z roku 1923 oficiálně uznanými menšinami a jejich jazyky mohou být vyučovány na školách.<a href="#cite_note-230">[228]</a> V roce 1923 došlo k vysídlení 1,3 milionů anatolských a <a href="/wiki/Pont%C5%A1t%C3%AD_%C5%98ekov%C3%A9" title="Pontští Řekové">pontských Řeků</a> a v Turecku smělo zůstat pouze 200 000 Řeků žijících v Istanbulu.<a href="#cite_note-231">[229]</a> <figure class="mw-halign-center" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Istanbul_panorama_and_skyline.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fd/Istanbul_panorama_and_skyline.jpg/750px-Istanbul_panorama_and_skyline.jpg" decoding="async" width="750" height="162" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fd/Istanbul_panorama_and_skyline.jpg/1125px-Istanbul_panorama_and_skyline.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fd/Istanbul_panorama_and_skyline.jpg/1500px-Istanbul_panorama_and_skyline.jpg 2x" data-file-width="5184" data-file-height="1123" /></a><figcaption><center><a href="/wiki/Istanbul" title="Istanbul">Istanbul</a> je největší turecké město.</center></figcaption></figure> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Náboženství">Náboženství</h3>[<a href="/w/index.php?title=Turecko&veaction=edit&section=24" title="Editace sekce: Náboženství" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Turecko&action=edit&section=24" title="Editovat zdrojový kód sekce Náboženství">editovat zdroj</a>]</div> Turecko je <a href="/wiki/Sekularismus" title="Sekularismus">sekulární</a> zemí bez <a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD" title="Státní náboženství">státního náboženství</a>; turecká ústava zaručuje <a href="/wiki/N%C3%A1bo%C5%BEensk%C3%A1_svoboda" title="Náboženská svoboda">svobodu vyznání</a> a <a href="/wiki/Svoboda_my%C5%A1len%C3%AD" title="Svoboda myšlení">myšlení</a>.<a href="#cite_note-232">[230]</a> Zhruba 89 % obyvatel jsou <a href="/wiki/Muslim" title="Muslim">muslimové</a>, zbytek tvoří <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Křesťanství">křesťané</a> (hlavně členové <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_apo%C5%A1tolsk%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Arménská apoštolská církev">Arménské apoštolské církve</a>) a <a href="/wiki/%C5%BDid%C3%A9" title="Židé">židé</a> (většinou <a href="/wiki/Sefard%C5%A1t%C3%AD_%C5%BDid%C3%A9" title="Sefardští Židé">Sefardé</a>)<a href="#cite_note-233">[231]</a><a href="#cite_note-234">[232]</a><a href="#cite_note-235">[233]</a><a href="#cite_note-236">[234]</a>. Z muslimů většina vyznává <a href="/wiki/Sunnitsk%C3%BD_isl%C3%A1m" title="Sunnitský islám">sunnitský islám</a>. Zhruba 15–20 % populace tvoří <a href="/wiki/Alevit%C3%A9" title="Alevité">alevité</a>, kteří jsou částečně diskriminováni.<a href="#cite_note-kongres-157">[156]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Kultura">Kultura</h2>[<a href="/w/index.php?title=Turecko&veaction=edit&section=25" title="Editace sekce: Kultura" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Turecko&action=edit&section=25" title="Editovat zdrojový kód sekce Kultura">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článku <a href="/w/index.php?title=Tureck%C3%A1_kultura&action=edit&redlink=1" class="new" title="Turecká kultura (stránka neexistuje)">Turecká kultura</a>.</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Orhan_Pamuk_in_Rustaveli_Theatre,_Tbilisi,_Georgia,_2014.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bf/Orhan_Pamuk_in_Rustaveli_Theatre%2C_Tbilisi%2C_Georgia%2C_2014.jpg/210px-Orhan_Pamuk_in_Rustaveli_Theatre%2C_Tbilisi%2C_Georgia%2C_2014.jpg" decoding="async" width="210" height="132" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bf/Orhan_Pamuk_in_Rustaveli_Theatre%2C_Tbilisi%2C_Georgia%2C_2014.jpg/315px-Orhan_Pamuk_in_Rustaveli_Theatre%2C_Tbilisi%2C_Georgia%2C_2014.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bf/Orhan_Pamuk_in_Rustaveli_Theatre%2C_Tbilisi%2C_Georgia%2C_2014.jpg/420px-Orhan_Pamuk_in_Rustaveli_Theatre%2C_Tbilisi%2C_Georgia%2C_2014.jpg 2x" data-file-width="2983" data-file-height="1868" /></a><figcaption><a href="/wiki/Orhan_Pamuk" title="Orhan Pamuk">Orhan Pamuk</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Elif_%C5%9Eafak_-_2013.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7f/Elif_%C5%9Eafak_-_2013.jpg/220px-Elif_%C5%9Eafak_-_2013.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7f/Elif_%C5%9Eafak_-_2013.jpg/330px-Elif_%C5%9Eafak_-_2013.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7f/Elif_%C5%9Eafak_-_2013.jpg/440px-Elif_%C5%9Eafak_-_2013.jpg 2x" data-file-width="5760" data-file-height="3840" /></a><figcaption><a href="/wiki/Elif_%C5%9Eafakov%C3%A1" title="Elif Şafaková">Elif Şafaková</a></figcaption></figure> K významným <a href="/wiki/St%C5%99edov%C4%9Bk" title="Středověk">středověkým</a> osmanským spisovatelům patřil <a href="/wiki/Muhammad_F%C3%BCzuli" title="Muhammad Füzuli">Muhammad Füzuli</a> či <a href="/wiki/S%C3%BAfismus" title="Súfismus">sufistický</a> mystik <a href="/wiki/Junus_Emre" title="Junus Emre">Junus Emre</a>. K významným autorům 19. století a tzv. <a href="/wiki/Mladotureck%C3%A1_revoluce" title="Mladoturecká revoluce">mladotureckého</a> hnutí patřil <a href="/wiki/Nam%C4%B1k_Kemal" title="Namık Kemal">Namık Kemal</a>. <a href="/wiki/Kemalismus" title="Kemalismus">Kemalistické</a> a <a href="/wiki/Feminismus" title="Feminismus">feministické</a> pozice zastávala <a href="/wiki/Halide_Edib_Ad%C4%B1var" title="Halide Edib Adıvar">Halide Edib Adıvar</a>. Sice se s <a href="/wiki/Mustafa_Kemal_Atat%C3%BCrk" title="Mustafa Kemal Atatürk">Ataturkem</a> nakonec dostala do sporu a musela zemi opustit, avšak dodnes je v Turecku symbolem moderní ženy. Z kemalovských pozic vycházel i básník <a href="/wiki/Mehmet_Akif_Ersoy" title="Mehmet Akif Ersoy">Mehmet Akif Ersoy</a>, autor <a href="/wiki/Tureck%C3%A1_hymna" title="Turecká hymna">turecké hymny</a>. Duši nového Turecka mapovali v meziválečném období prozaici <a href="/wiki/Sait_Faik_Abas%C4%B1yan%C4%B1k" title="Sait Faik Abasıyanık">Sait Faik Abasıyanık</a>, <a href="/wiki/Sabahattin_Ali" title="Sabahattin Ali">Sabahattin Ali</a> nebo <a href="/wiki/Re%C5%9Fat_Nuri_G%C3%BCntekin" title="Reşat Nuri Güntekin">Reşat Nuri Güntekin</a>. Po druhé světové válce levicové a avantgardní pozice zastával básník <a href="/wiki/N%C3%A2z%C4%B1m_Hikmet" title="Nâzım Hikmet">Nâzım Hikmet</a>, který také nakonec zvolil exil v <a href="/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%BD_svaz" title="Sovětský svaz">SSSR</a>.<a href="#cite_note-237">[235]</a> Představitelem poválečného <a href="/wiki/Ruralismus" title="Ruralismus">ruralismu</a> byl spisovatel <a href="/wiki/Kurdov%C3%A9" title="Kurdové">kurdského</a> původu <a href="/wiki/Ya%C5%9Far_Kemal" title="Yaşar Kemal">Yaşar Kemal</a>. <a href="/wiki/Aziz_Nesin" title="Aziz Nesin">Aziz Nesin</a> byl známým humoristou, <a href="/wiki/Ateismus" title="Ateismus">ateistou</a> a bojovníkem proti <a href="/wiki/Isl%C3%A1msk%C3%BD_fundamentalismus" title="Islámský fundamentalismus">islámskému fundamentalismu</a>, mj. přeložil do <a href="/wiki/Ture%C4%8Dtina" title="Turečtina">turečtiny</a> <a href="/wiki/Satansk%C3%A9_ver%C5%A1e_(rom%C3%A1n)" title="Satanské verše (román)">Satanské verše</a> <a href="/wiki/Salman_Rushdie" title="Salman Rushdie">Salmana Rushdieho</a>, za což byl islamisty napaden.<a href="#cite_note-238">[236]</a> V současnosti turecké literatuře kraluje <a href="/wiki/Orhan_Pamuk" title="Orhan Pamuk">Orhan Pamuk</a>, který roku 2006 získal <a href="/wiki/Nobelova_cena_za_literaturu" title="Nobelova cena za literaturu">Nobelovu cenu za literaturu</a>.<a href="#cite_note-239">[237]</a> Jeho dílo bývá řazeno k <a href="/wiki/Postmodernismus_(literatura)" title="Postmodernismus (literatura)">postmodernismu</a>. Velké popularitě se těší také prozaičky <a href="/wiki/Elif_%C5%9Eafakov%C3%A1" title="Elif Şafaková">Elif Şafaková</a> a <a href="/wiki/Ay%C5%9Fe_Kulinov%C3%A1" title="Ayşe Kulinová">Ayşe Kulinová</a>. Hlavní knihovnou v zemi je <a href="/wiki/Tureck%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Turecká národní knihovna">Turecká národní knihovna</a>.<figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Seljuk_Carpet_Fragment_13th_Century..png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f8/Seljuk_Carpet_Fragment_13th_Century..png/170px-Seljuk_Carpet_Fragment_13th_Century..png" decoding="async" width="170" height="228" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f8/Seljuk_Carpet_Fragment_13th_Century..png/255px-Seljuk_Carpet_Fragment_13th_Century..png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f8/Seljuk_Carpet_Fragment_13th_Century..png/340px-Seljuk_Carpet_Fragment_13th_Century..png 2x" data-file-width="600" data-file-height="806" /></a><figcaption>Turecký koberec ze 13. století z doby <a href="/wiki/R%C3%BAmsk%C3%BD_sultan%C3%A1t" title="Rúmský sultanát">rúmského sultanátu</a>.<a href="#cite_note-240">[238]</a></figcaption></figure>Průkopníkem moderního malířství byl v 19. století <a href="/wiki/Osman_Hamdi_Bey" title="Osman Hamdi Bey">Osman Hamdi Bey</a>. V současnosti svými nápady budí rozruch výtvarný umělec <a href="/wiki/Genco_Gulan" title="Genco Gulan">Genco Gulan</a>.<figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:S%C3%BCleymaniye_Cami,_S%C3%BCleymaniye_Moschee_-_panoramio.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e1/S%C3%BCleymaniye_Cami%2C_S%C3%BCleymaniye_Moschee_-_panoramio.jpg/210px-S%C3%BCleymaniye_Cami%2C_S%C3%BCleymaniye_Moschee_-_panoramio.jpg" decoding="async" width="210" height="158" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e1/S%C3%BCleymaniye_Cami%2C_S%C3%BCleymaniye_Moschee_-_panoramio.jpg/315px-S%C3%BCleymaniye_Cami%2C_S%C3%BCleymaniye_Moschee_-_panoramio.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e1/S%C3%BCleymaniye_Cami%2C_S%C3%BCleymaniye_Moschee_-_panoramio.jpg/420px-S%C3%BCleymaniye_Cami%2C_S%C3%BCleymaniye_Moschee_-_panoramio.jpg 2x" data-file-width="4608" data-file-height="3456" /></a><figcaption><a href="/wiki/Sulejmanova_me%C5%A1ita" title="Sulejmanova mešita">Sulejmanova mešita</a></figcaption></figure>Tvůrcem nejpokročilejších staveb Osmanské říše byl architekt <a href="/wiki/Mimar_Sinan" title="Mimar Sinan">Mimar Sinan</a>, zvaný též „<a href="/wiki/Michelangelo_Buonarroti" title="Michelangelo Buonarroti">Michelangelo</a> Východu“.<a href="#cite_note-241">[239]</a> Třemi jeho nejznámějšími a nejoceňovanějšími stavbami jsou <a href="/wiki/Princova_me%C5%A1ita" title="Princova mešita">Princova mešita</a> v Istanbulu, <a href="/wiki/Sulejmanova_me%C5%A1ita" title="Sulejmanova mešita">Sulejmanova mešita</a> tamtéž a <a href="/wiki/Me%C5%A1ita_Selimiye_(Edirne)" title="Mešita Selimiye (Edirne)">Selimova mešita</a> v <a href="/wiki/Edirne" title="Edirne">Edirne</a>. Velkou inspirací byl Sinanovi chrám <a href="/wiki/Hagia_Sofia" title="Hagia Sofia">Hagia Sofia</a>, který v Istanbulu zůstal stát jako nejvýraznější památka na časy, kdy toto místo ovládala <a href="/wiki/Byzantsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Byzantská říše">Byzantská říše</a> a kdy bylo město nazýváno <a href="/wiki/Konstantinopol" title="Konstantinopol">Konstantinopol</a>. Toto dílo <a href="/wiki/Isidor_z_Mil%C3%A9tu" title="Isidor z Milétu">Isidora z Milétu</a> je od roku 1935 muzeem. Největším muslimským svatostánkem v Turecku je <a href="/wiki/Me%C5%A1ita_sult%C3%A1na_Ahmeda" title="Mešita sultána Ahmeda">Mešita sultána Ahmeda</a> v Istanbulu, postavená jedním ze Sinanových žáků. Také <a href="/wiki/Nov%C3%A1_me%C5%A1ita_(Istanbul)" title="Nová mešita (Istanbul)">Nová mešita</a> je dílem jeho žáka. Sídlem osmanských vládců byl dlouho <a href="/wiki/Pal%C3%A1c_Topkapi" title="Palác Topkapi">palác Topkapi</a>. Po jeho opuštění sídlili sultánové v <a href="/wiki/Pal%C3%A1c_Dolmabah%C3%A7e" title="Palác Dolmabahçe">paláci Dolmabahçe</a>, postaveném v 19. století, podle evropského střihu.<a href="#cite_note-242">[240]</a> Evropská inspirace je dobře cítit i z <a href="/wiki/Pal%C3%A1c_%C3%87%C4%B1ra%C4%9Fan" title="Palác Çırağan">paláce Çırağan</a>, který v 19. století nechal v Istanbulu postavit sultán <a href="/wiki/Abdulaziz" title="Abdulaziz">Abdulaziz</a>. Památkou na dobu, kdy Istanbul ovládali <a href="/wiki/Janovsk%C3%A1_republika" title="Janovská republika">Janované</a>, je <a href="/wiki/Galatsk%C3%A1_v%C4%9B%C5%BE" title="Galatská věž">Galatská věž</a>.<figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Mount_Nemrut_3.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/09/Mount_Nemrut_3.jpg/160px-Mount_Nemrut_3.jpg" decoding="async" width="160" height="213" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/09/Mount_Nemrut_3.jpg/240px-Mount_Nemrut_3.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/09/Mount_Nemrut_3.jpg/319px-Mount_Nemrut_3.jpg 2x" data-file-width="600" data-file-height="800" /></a><figcaption><a href="/wiki/Nemrut" title="Nemrut">Nemrut</a> je jednou z nejznámějších památek Turecka</figcaption></figure> Z památek <a href="/wiki/Antika" title="Antika">antických</a> zbyly většinou již jen ruiny (<a href="/wiki/Pergamon" title="Pergamon">Pergamon</a>, <a href="/wiki/Mil%C3%A9t" title="Milét">Milét</a>, <a href="/wiki/Afrodisias" title="Afrodisias">Afrodisias</a>, <a href="/wiki/Efez" title="Efez">Efez</a>), stejně jako z <a href="/wiki/Chetit%C3%A9" title="Chetité">chetitských</a> (<a href="/wiki/Chattu%C5%A1a%C5%A1" title="Chattušaš">Chattušaš</a>, <a href="/wiki/Tr%C3%B3ja" title="Trója">Trója</a>, <a href="/wiki/Melid" title="Melid">Melid</a>), arménských (<a href="/wiki/Ani" title="Ani">Ani</a>), <a href="/wiki/L%C3%BDdie" title="Lýdie">lýdských</a> (<a href="/wiki/Sardy" title="Sardy">Sardy</a>), <a href="/wiki/L%C3%BDkie" title="Lýkie">lýkijských</a> (<a href="/wiki/Xanthos" title="Xanthos">Xanthos</a>), <a href="/wiki/Fr%C3%BDgie" title="Frýgie">frýgijských</a> (<a href="/wiki/Hierapolis" title="Hierapolis">Hierapolis</a>), <a href="/wiki/Kommagene" title="Kommagene">kommagenských</a> (<a href="/wiki/Nemrut" title="Nemrut">Nemrut</a>), nebo ještě starších (<a href="/wiki/G%C3%B6bekli_Tepe" title="Göbekli Tepe">Göbekli Tepe</a>, <a href="/wiki/%C3%87atal_H%C3%BCy%C3%BCk" title="Çatal Hüyük">Çatal Hüyük</a>). Archeologické bohatství Turecka je soustředěno zejména v <a href="/wiki/Muzeum_anatolsk%C3%BDch_civilizac%C3%AD" title="Muzeum anatolských civilizací">Muzeu anatolských civilizací</a> v Ankaře a v <a href="/wiki/Istanbulsk%C3%A1_archeologick%C3%A1_muzea" title="Istanbulská archeologická muzea">Istanbulských archeologických muzeích</a>.<a href="#cite_note-243">[241]</a><a href="#cite_note-244">[242]</a> Na seznam <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A9_d%C4%9Bdictv%C3%AD" title="Světové dědictví">Světového dědictví</a> bylo zapsáno celé město <a href="/wiki/Safranbolu" title="Safranbolu">Safranbolu</a>, tradiční zastávka <a href="/wiki/Karavana" title="Karavana">karavan</a>, a ves <a href="/wiki/G%C3%B6reme" title="Göreme">Göreme</a>, spjatá s počátky křesťanství. Symbolem moderního Turecka je <a href="/wiki/Bosporsk%C3%BD_most" title="Bosporský most">Bosporský most</a> nebo mauzoleum <a href="/wiki/An%C4%B1tkabir" title="Anıtkabir">Anıtkabir</a> v <a href="/wiki/Ankara" title="Ankara">Ankaře</a>, kde je pohřben <a href="/wiki/Mustafa_Kemal_Atat%C3%BCrk" title="Mustafa Kemal Atatürk">Atatürk</a>. <a href="/wiki/Zlat%C3%A1_palma" title="Zlatá palma">Zlatou palmu</a> v <a href="/wiki/Filmov%C3%BD_festival_v_Cannes" title="Filmový festival v Cannes">Cannes</a> získal roku 2014 režisér <a href="/wiki/Nuri_Bilge_Ceylan" title="Nuri Bilge Ceylan">Nuri Bilge Ceylan</a>.<a href="#cite_note-245">[243]</a> V roce 1982 se to podařilo Kurdovi <a href="/wiki/Y%C4%B1lmaz_G%C3%BCney" title="Yılmaz Güney">Yılmazu Güneyovi</a> a <a href="/wiki/%C5%9Eerif_G%C3%B6ren" title="Şerif Gören">Şerifu Görenovi</a>. <a href="/wiki/Metin_Erksan" title="Metin Erksan">Metin Erksan</a> vyhrál <a href="/wiki/Zlat%C3%BD_medv%C4%9Bd" title="Zlatý medvěd">Zlatého medvěda</a> na <a href="/wiki/Berl%C3%ADnsk%C3%BD_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_filmov%C3%BD_festival" title="Berlínský mezinárodní filmový festival">Berlinale</a> roku 1964, <a href="/wiki/Semih_Kaplano%C4%9Flu" title="Semih Kaplanoğlu">Semih Kaplanoğlu</a> to dokázal v roce 2010.<a href="#cite_note-246">[244]</a> Řadu italských filmových cen sesbíral na <a href="/wiki/Apeninsk%C3%BD_poloostrov" title="Apeninský poloostrov">Apeninském poloostrově</a> působící <a href="/wiki/Ferzan_%C3%96zpetek" title="Ferzan Özpetek">Ferzan Özpetek</a>. Bývalo obvyklé, že skládání hudby se věnovali někteří osmanští sultáni, to platilo zejména o <a href="/wiki/Abdulaziz" title="Abdulaziz">Abdulazizovi</a> a <a href="/wiki/Selim_III." title="Selim III.">Selimovi III.</a>, jehož díla se v Turecku dodnes hrají. Průkopníkem vážné hudby byl v Turecku <a href="/wiki/Ahmed_Adnan_Saygun" title="Ahmed Adnan Saygun">Ahmed Adnan Saygun</a>. Uznávaným klavíristou současnosti je <a href="/wiki/Faz%C4%B1l_Say" title="Fazıl Say">Fazıl Say</a>, který v roce 2002 hrál i na <a href="/wiki/Pra%C5%BEsk%C3%A9_jaro_(festival)" title="Pražské jaro (festival)">Pražském jaru</a>.<a href="#cite_note-247">[245]</a> Turecký pop dravě proniká na trhy blízkého východu, do Evropy se mu to daří hůře. Výjimkou je zpěvák <a href="/wiki/Tarkan" title="Tarkan">Tarkan</a>. Zpěvačka <a href="/wiki/Sertab_Erener" title="Sertab Erener">Sertab Erener</a> vyhrála <a href="/wiki/Eurovision_Song_Contest" title="Eurovision Song Contest">Eurovision Song Contest</a> v roce 2003.<a href="#cite_note-248">[246]</a> K dalším představitelům turecké <a href="/wiki/Pop_music" title="Pop music">pop music</a> patří <a href="/wiki/Hande_Yenerov%C3%A1" title="Hande Yenerová">Hande Yenerová</a>, <a href="/wiki/Sezen_Aksuov%C3%A1" title="Sezen Aksuová">Sezen Aksuová</a> či <a href="/wiki/Ajda_Pekkanov%C3%A1" title="Ajda Pekkanová">Ajda Pekkanová</a>. <a href="/wiki/Bar%C4%B1%C5%9F_Man%C3%A7o" title="Barış Manço">Barış Manço</a> je průkopníkem <a href="/wiki/Rock" title="Rock">rocku</a> v Turecku. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Turecká_kuchyně">Turecká kuchyně</h3>[<a href="/w/index.php?title=Turecko&veaction=edit&section=26" title="Editace sekce: Turecká kuchyně" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Turecko&action=edit&section=26" title="Editovat zdrojový kód sekce Turecká kuchyně">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článku <a href="/wiki/Tureck%C3%A1_kuchyn%C4%9B" title="Turecká kuchyně">Turecká kuchyně</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:T%C3%BCrk_Kahvesi_-_Bakir_Cezve.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b5/T%C3%BCrk_Kahvesi_-_Bakir_Cezve.jpg/170px-T%C3%BCrk_Kahvesi_-_Bakir_Cezve.jpg" decoding="async" width="170" height="197" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b5/T%C3%BCrk_Kahvesi_-_Bakir_Cezve.jpg/255px-T%C3%BCrk_Kahvesi_-_Bakir_Cezve.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b5/T%C3%BCrk_Kahvesi_-_Bakir_Cezve.jpg/340px-T%C3%BCrk_Kahvesi_-_Bakir_Cezve.jpg 2x" data-file-width="2000" data-file-height="2317" /></a><figcaption><a href="/wiki/Tureck%C3%A1_mokka" title="Turecká mokka">Turecká káva</a></figcaption></figure> <a href="/wiki/Tureck%C3%A1_kuchyn%C4%9B" title="Turecká kuchyně">Turecká kuchyně</a> je z velké části dědictvím osmanské kuchyně, která je typická splynutím a zdokonalením kuchyní <a href="/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_Asie" title="Střední Asie">Střední Asie</a>, <a href="/wiki/Bl%C3%ADzk%C3%BD_v%C3%BDchod" title="Blízký východ">Středního Východu</a> a <a href="/wiki/Balk%C3%A1nsk%C3%A1_kuchyn%C4%9B" title="Balkánská kuchyně">Balkánu</a>. Současná turecká kuchyně je výsledkem mísení originální kulinářské tradice kočovných tureckých kmenů s <a href="/wiki/Indick%C3%A1_kuchyn%C4%9B" title="Indická kuchyně">indickou</a>, <a href="/wiki/%C3%8Dr%C3%A1nsk%C3%A1_kuchyn%C4%9B" title="Íránská kuchyně">perskou</a>, kurdskou a <a href="/wiki/Arabsk%C3%A1_kuchyn%C4%9B" title="Arabská kuchyně">arabskou kuchyní</a>. Zahrnuje je od doby <a href="/wiki/St%C4%9Bhov%C3%A1n%C3%AD_n%C3%A1rod%C5%AF" title="Stěhování národů">stěhování národů</a>, navíc je ovlivněna <a href="/wiki/St%C5%99edozemn%C3%AD_mo%C5%99e" title="Středozemní moře">Středozemním mořem</a>. Tato rozmanitost vlivů se vyvinula staletími, zejména osmanskou kulturou a způsobem života až k dnešní typické turecké kuchyni. Turecká kuchyně také ovlivnila <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_kuchyn%C4%9B" title="Řecká kuchyně">řeckou</a> a <a href="/wiki/Balk%C3%A1nsk%C3%A1_kuchyn%C4%9B" title="Balkánská kuchyně">balkánskou kuchyni</a>. Například <a href="/wiki/Tzatziki" title="Tzatziki">tzatziki</a> je z tureckého slova cacık (čti džažik) a <a href="/wiki/%C4%8Cevab%C4%8Di%C4%8Di" title="Čevabčiči">čevabčiči</a> pochází z kebab şişi (<a href="/wiki/Kebab" title="Kebab">kebabový</a> <a href="/wiki/%C5%A0p%C3%ADz" title="Špíz">špíz</a>). <a href="/wiki/Jogurt" title="Jogurt">Jogurt</a> pochází z tureckého slova yoğurt. <a href="/wiki/Kebab" title="Kebab">Döner kebab</a> je vyroben z hovězího, telecího nebo drůbežího masa. V Turecku, ale i v jiných (evropských) zemích se döner <a href="/wiki/Kebab" title="Kebab">kebab</a> servíruje na talíři. Z nápojů je kromě <a href="/wiki/%C4%8Caj" title="Čaj">čaje</a> v Turecku velmi populární <a href="/wiki/Ajran" title="Ajran">ajran</a>, mezi zákusky <a href="/wiki/Baklava" title="Baklava">baklava</a> a <a href="/wiki/Chalva" title="Chalva">chalva</a>. <a href="/wiki/Tureck%C3%A1_mokka" title="Turecká mokka">Turecká káva</a> je způsob přípravy kávy v džezvě, zvláštní kovové konvičce, s kávou připravovanou v česku (<a href="/wiki/Tureck%C3%A1_k%C3%A1va" title="Turecká káva">turek</a>) má společný jen název. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Sport">Sport</h2>[<a href="/w/index.php?title=Turecko&veaction=edit&section=27" title="Editace sekce: Sport" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Turecko&action=edit&section=27" title="Editovat zdrojový kód sekce Sport">editovat zdroj</a>]</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Galatasaray_Arena_North-West_Corner.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d7/Galatasaray_Arena_North-West_Corner.jpg/220px-Galatasaray_Arena_North-West_Corner.jpg" decoding="async" width="220" height="124" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d7/Galatasaray_Arena_North-West_Corner.jpg/330px-Galatasaray_Arena_North-West_Corner.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d7/Galatasaray_Arena_North-West_Corner.jpg/440px-Galatasaray_Arena_North-West_Corner.jpg 2x" data-file-width="2048" data-file-height="1152" /></a><figcaption><a href="/wiki/T%C3%BCrk_Telekom_Arena" title="Türk Telekom Arena">Türk Telekom Arena</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:2016_Summer_Olympics,_Men%27s_Freestyle_Wrestling_125_kg_final_15.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3c/2016_Summer_Olympics%2C_Men%27s_Freestyle_Wrestling_125_kg_final_15.jpg/220px-2016_Summer_Olympics%2C_Men%27s_Freestyle_Wrestling_125_kg_final_15.jpg" decoding="async" width="220" height="156" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3c/2016_Summer_Olympics%2C_Men%27s_Freestyle_Wrestling_125_kg_final_15.jpg/330px-2016_Summer_Olympics%2C_Men%27s_Freestyle_Wrestling_125_kg_final_15.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3c/2016_Summer_Olympics%2C_Men%27s_Freestyle_Wrestling_125_kg_final_15.jpg/440px-2016_Summer_Olympics%2C_Men%27s_Freestyle_Wrestling_125_kg_final_15.jpg 2x" data-file-width="743" data-file-height="527" /></a><figcaption>Zápasník <a href="/wiki/Taha_Akg%C3%BCl" title="Taha Akgül">Taha Akgül</a></figcaption></figure> Nejpopulárnějším sportem v zemi je <a href="/wiki/Fotbal" title="Fotbal">fotbal</a>. Nejvyšší domácí soutěž označovanou jako <a href="/wiki/S%C3%BCper_Lig" title="Süper Lig">Süper Lig</a> hraje 18 týmů, přičemž nejznámější jsou <a href="/wiki/Istanbul" title="Istanbul">istanbulské</a> velkokluby <a href="/wiki/Be%C5%9Fikta%C5%9F_JK" title="Beşiktaş JK">Beşiktaş</a>, <a href="/wiki/Fenerbah%C3%A7e_SK" title="Fenerbahçe SK">Fenerbahçe</a> a <a href="/wiki/Galatasaray_SK" title="Galatasaray SK">Galatasaray</a>. Galatasaray vyhrál v roce 2000 <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_liga_UEFA" title="Evropská liga UEFA">Evropskou ligu</a> a <a href="/wiki/Superpoh%C3%A1r_UEFA" title="Superpohár UEFA">Superpohár UEFA</a>.<a href="#cite_note-249">[247]</a><a href="#cite_note-250">[248]</a> <a href="/wiki/Tureck%C3%A1_fotbalov%C3%A1_reprezentace" title="Turecká fotbalová reprezentace">Turecká fotbalová reprezentace</a> dosáhla největších úspěchů v prvním desetiletí 21. století, když obsadila 3. místo na <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_ve_fotbale_2002" title="Mistrovství světa ve fotbale 2002">mistrovství světa v roce 2002</a> a stejné umístění zopakovala na <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_Evropy_ve_fotbale_2008" title="Mistrovství Evropy ve fotbale 2008">mistrovství Evropy 2008</a>.<a href="#cite_note-251">[249]</a> Tureckými hvězdami těchto dvou turnajů byli <a href="/wiki/R%C3%BC%C5%9Ft%C3%BC_Re%C3%A7ber" title="Rüştü Reçber">Rüştü Reçber</a>, <a href="/wiki/Alpay_%C3%96zalan" title="Alpay Özalan">Alpay Özalan</a>,<a href="/wiki/Burak_Y%C4%B1lmaz" title="Burak Yılmaz">Burak Yılmaz</a>, <a href="/wiki/Hasan_%C5%9Ea%C5%9F" title="Hasan Şaş">Hasan Şaş</a>, <a href="/wiki/Hakan_%C5%9E%C3%BCk%C3%BCr" title="Hakan Şükür">Hakan Şükür</a>, <a href="/wiki/Arda_Turan" title="Arda Turan">Arda Turan</a> či <a href="/wiki/Hamit_Alt%C4%B1ntop" title="Hamit Altıntop">Hamit Altıntop</a>. Nejvíce trenérských úspěchů si připsal <a href="/wiki/Fatih_Terim" title="Fatih Terim">Fatih Terim</a>. Na <a href="/wiki/Atat%C3%BCrk%C5%AFv_olympijsk%C3%BD_stadion" title="Atatürkův olympijský stadion">Atatürkově olympijském stadionu</a> se konalo finále <a href="/wiki/Liga_mistr%C5%AF_UEFA" title="Liga mistrů UEFA">Ligy mistrů</a> v roce 2005 a na <a href="/wiki/Fenerbah%C3%A7e_%C5%9E%C3%BCkr%C3%BC_Saraco%C4%9Flu_Stadyumu" title="Fenerbahçe Şükrü Saracoğlu Stadyumu">Fenerbahçe Şükrü Saracoğlu Stadyumu</a> finále <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_liga_UEFA" title="Evropská liga UEFA">poháru UEFA</a> v roce 2009. V roce 2013 uspořádalo Turecko <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_ve_fotbale_hr%C3%A1%C4%8D%C5%AF_do_20_let_2013" title="Mistrovství světa ve fotbale hráčů do 20 let 2013">Mistrovství světa ve fotbale hráčů do 20 let</a>. Dalším velmi sledovaným sportem je <a href="/wiki/Basketbal" title="Basketbal">basketbal</a>. Země hostila <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_Evropy_v_basketbalu_mu%C5%BE%C5%AF_2001" title="Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 2001">Mistrovství Evropy v basketbale mužů v roce 2001</a> a v roce 2010 hostila <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_v_basketbalu_mu%C5%BE%C5%AF_2010" title="Mistrovství světa v basketbalu mužů 2010">mistrovství světa v basketbalu mužů</a>. <a href="/wiki/Tureck%C3%A1_mu%C5%BEsk%C3%A1_basketbalov%C3%A1_reprezentace" title="Turecká mužská basketbalová reprezentace">Basketbalová reprezentace mužů</a> dosáhla na stříbro na <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_v_basketbalu_mu%C5%BE%C5%AF" title="Mistrovství světa v basketbalu mužů">mistrovství světa</a> (<a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_v_basketbalu_mu%C5%BE%C5%AF_2010" title="Mistrovství světa v basketbalu mužů 2010">2010</a>) i <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_Evropy_v_basketbalu_mu%C5%BE%C5%AF" title="Mistrovství Evropy v basketbalu mužů">Evropy</a> (<a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_Evropy_v_basketbalu_mu%C5%BE%C5%AF_2001" title="Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 2001">2001</a>).<a href="#cite_note-252">[250]</a> U obou úspěchů byl <a href="/wiki/Hedo_T%C3%BCrko%C4%9Flu" title="Hedo Türkoğlu">Hedo Türkoğlu</a>, který se prosadil i v americké <a href="/wiki/National_Basketball_Association" title="National Basketball Association">NBA</a>. I <a href="/wiki/Tureck%C3%A1_%C5%BEensk%C3%A1_basketbalov%C3%A1_reprezentace" title="Turecká ženská basketbalová reprezentace">ženy</a> brali jedno stříbro na <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_Evropy_v_basketbalu_%C5%BEen" title="Mistrovství Evropy v basketbalu žen">Eurobasketu</a> (<a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_Evropy_v_basketbalu_%C5%BEen_2011" title="Mistrovství Evropy v basketbalu žen 2011">2011</a>).<a href="#cite_note-253">[251]</a> Ženy <a href="/wiki/Galatasaray_Istanbul_(basketbal_%C5%BEeny)" title="Galatasaray Istanbul (basketbal ženy)">Galatasaraye</a> a <a href="/wiki/Fenerbah%C3%A7e_Istanbul_(basketbal_%C5%BEeny)" title="Fenerbahçe Istanbul (basketbal ženy)">Fenerbahçe</a> a muži <a href="/wiki/Fenerbah%C3%A7e_Istanbul_(basketbal_mu%C5%BEi)" title="Fenerbahçe Istanbul (basketbal muži)">Fenerbahçe</a> a <a href="/wiki/Anadolu_Efes_SK" title="Anadolu Efes SK">Anadolu</a> vyhráli <a href="/wiki/Euroliga_v_basketbalu" title="Euroliga v basketbalu">Euroligu</a>, nejprestižnější klubovou evropskou soutěž.<a href="#cite_note-254">[252]</a><a href="#cite_note-255">[253]</a><a href="#cite_note-256">[254]</a><a href="#cite_note-257">[255]</a> Mimořádně úspěšní jsou Turci v zápase. Až do roku 1984 byly všechny turecké medaile z olympijských her výhradně ze zápasnické žíněnky (<a href="/wiki/Nasuh_Akar" title="Nasuh Akar">Nasuh Akar</a>, <a href="/wiki/Celal_Atik" title="Celal Atik">Celal Atik</a>, <a href="/wiki/Ya%C5%9Far_Do%C4%9Fu" title="Yaşar Doğu">Yaşar Doğu</a>, <a href="/wiki/Mithat_Bayrak" title="Mithat Bayrak">Mithat Bayrak</a>, <a href="/wiki/Mustafa_Da%C4%9F%C4%B1stanl%C4%B1" title="Mustafa Dağıstanlı">Mustafa Dağıstanlı</a>, <a href="/wiki/Hamit_Kaplan" title="Hamit Kaplan">Hamit Kaplan</a>, <a href="/wiki/M%C3%BCzahir_Sille" title="Müzahir Sille">Müzahir Sille</a>, <a href="/wiki/Tevfik_K%C4%B1%C5%9F" title="Tevfik Kış">Tevfik Kış</a>, <a href="/wiki/Hasan_G%C3%BCng%C3%B6r" title="Hasan Güngör">Hasan Güngör</a>, <a href="/wiki/%C4%B0smet_Atl%C4%B1" title="İsmet Atlı">İsmet Atlı</a>, <a href="/wiki/%C4%B0smail_Ogan" title="İsmail Ogan">İsmail Ogan</a>, <a href="/wiki/Kaz%C4%B1m_Ayvaz" title="Kazım Ayvaz">Kazım Ayvaz</a>, <a href="/wiki/Mehmet_%C3%82kif_Pirim" title="Mehmet Âkif Pirim">Mehmet Âkif Pirim</a>, <a href="/wiki/Hamza_Yerlikaya" title="Hamza Yerlikaya">Hamza Yerlikaya</a>, <a href="/wiki/Ramazan_%C5%9Eahin" title="Ramazan Şahin">Ramazan Şahin</a>, <a href="/wiki/Taha_Akg%C3%BCl" title="Taha Akgül">Taha Akgül</a> ad.). Od té doby se přidalo <a href="/wiki/Vzp%C3%ADr%C3%A1n%C3%AD" title="Vzpírání">vzpírání</a> (např. tři olympijská zlata <a href="/wiki/Naim_S%C3%BCleymano%C4%9Flu" title="Naim Süleymanoğlu">Naima Süleymanoğlua</a>) a další <a href="/wiki/%C3%9Apolov%C3%BD_sport" title="Úpolový sport">úpolové sporty</a>: <a href="/wiki/Judo" title="Judo">judo</a> (<a href="/wiki/H%C3%BCseyin_%C3%96zkan" title="Hüseyin Özkan">Hüseyin Özkan</a>), <a href="/wiki/Taekwondo" title="Taekwondo">taekwondo</a> (<a href="/wiki/Servet_Tazeg%C3%BCl" title="Servet Tazegül">Servet Tazegül</a>) a <a href="/wiki/Box" title="Box">box</a>. Hegemonii bojových a silových sportů rozbil až na olympiádě v <a href="/wiki/Letn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry_2020" title="Letní olympijské hry 2020">Tokiu roku 2021</a> svou zlatou medailí <a href="/wiki/Lukost%C5%99elba" title="Lukostřelba">lukostřelec</a> <a href="/wiki/Mete_Gazoz" title="Mete Gazoz">Mete Gazoz</a>.<a href="#cite_note-258">[256]</a> Nejlepším <a href="/wiki/Atletika" title="Atletika">atletickým</a> výsledkem je bronzová medaile běžce na 400 metrů překážek <a href="/wiki/Yasmani_Copello" title="Yasmani Copello">Yasmani Copella</a>, který se v této disciplíně stal i <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_Evropy_v_atletice" title="Mistrovství Evropy v atletice">mistrem Evropy</a>. O několik atletických medailí, včetně zlata, Turci přišli v důsledku <a href="/wiki/Doping" title="Doping">dopingových</a> skandálů - k nejznámějším patří případ <a href="/wiki/Asl%C4%B1_%C3%87ak%C4%B1r_Alptekinov%C3%A1" title="Aslı Çakır Alptekinová">Aslı Çakır Alptekinové</a>.<a href="#cite_note-259">[257]</a> V letech 2005–2011 se v Turecku pravidelně konaly závody <a href="/wiki/Formule_1" title="Formule 1">Formule 1</a>. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Věda">Věda</h2>[<a href="/w/index.php?title=Turecko&veaction=edit&section=28" title="Editace sekce: Věda" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Turecko&action=edit&section=28" title="Editovat zdrojový kód sekce Věda">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Aziz_Sancar_0060.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/20/Aziz_Sancar_0060.jpg/220px-Aziz_Sancar_0060.jpg" decoding="async" width="220" height="231" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/20/Aziz_Sancar_0060.jpg/330px-Aziz_Sancar_0060.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/20/Aziz_Sancar_0060.jpg/440px-Aziz_Sancar_0060.jpg 2x" data-file-width="3132" data-file-height="3293" /></a><figcaption><a href="/wiki/Aziz_Sancar" title="Aziz Sancar">Aziz Sancar</a></figcaption></figure> Biochemik <a href="/wiki/Aziz_Sancar" title="Aziz Sancar">Aziz Sancar</a> získal v roce 2015 <a href="/wiki/Nobelova_cena_za_chemii" title="Nobelova cena za chemii">Nobelovu cenu za chemii</a>, za výzkum možných oprav <a href="/wiki/DNA" title="DNA">DNA</a>.<a href="#cite_note-260">[258]</a> Proslulým středověkým <a href="/wiki/Kartografie" title="Kartografie">kartografem</a> byl <a href="/wiki/Piri_Reis" title="Piri Reis">Piri Reis</a>, autor známé mapy, jejíž objevení v roce 1929 vzbudilo senzaci, protože zobrazovala mimořádně přesně <a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Amerika" title="Jižní Amerika">jihoamerický kontinent</a> a také <a href="/wiki/Antarktida" title="Antarktida">Antarktidu</a>, o jejíž existenci se v 16. století nevědělo.<a href="#cite_note-261">[259]</a> Výborných výsledků v kartografii dosáhl o něco později i <a href="/wiki/K%C3%A2tip_%C3%87elebi" title="Kâtip Çelebi">Kâtip Çelebi</a>. Všestranným středověkým učencem byl <a href="/wiki/Taqi_ad-Din_Muhammad_ibn_Ma%27ruf" title="Taqi ad-Din Muhammad ibn Ma'ruf">Taqi ad-Din Muhammad ibn Ma'ruf</a>. Na jihu dnešního Turecka, v <a href="/wiki/Harran" title="Harran">Harranu</a>, se v 9. století narodil významný astronom, astrolog a matematik <a href="/wiki/Al-Batt%C3%A1n%C3%AD" title="Al-Battání">Al-Battání</a>.<a href="#cite_note-262">[260]</a> V <a href="/wiki/Cizre" title="Cizre">Cizre</a> zase mechanik 12. století <a href="/wiki/Al-D%C5%BEaz%C3%A1r%C3%AD" title="Al-Džazárí">Al-Džazárí</a>, vynálezce padesátky mechanických strojů, označovaný i za konstruktéra prvního <a href="/wiki/Robot" title="Robot">robota</a>.<a href="#cite_note-263">[261]</a> Velmi vlivným ekonomem a profesorem <a href="/wiki/Harvardova_univerzita" title="Harvardova univerzita">Harvardovy univerzity</a> je <a href="/wiki/Dani_Rodrik" title="Dani Rodrik">Dani Rodrik</a>. Sociolog a politolog <a href="/wiki/Ziya_G%C3%B6kalp" title="Ziya Gökalp">Ziya Gökalp</a> významně ovlivnil moderní turecký nacionalismus a <a href="/wiki/Kemalismus" title="Kemalismus">kemalismus</a>. Postavil se proti otomanismu a islamizaci a bojoval za modernizaci a evropeizaci tureckého národa.<a href="#cite_note-264">[262]</a> <a href="/wiki/Muzafer_Sherif" title="Muzafer Sherif">Muzafer Sherif</a> patří k zakladatelům sociální psychologie. Významným odborníkem v oblasti osmanských dějin byl historik <a href="/wiki/Halil_%C4%B0nalc%C4%B1k" title="Halil İnalcık">Halil İnalcık</a>. Na území dnešního Turecka se narodil i významný <a href="/wiki/Arab%C5%A1tina" title="Arabština">arabsky</a> píšící historik 13. století <a href="/wiki/Al%C3%AD_ibn_al-Ath%C3%ADr" title="Alí ibn al-Athír">Alí ibn al-Athír</a>. Z vlivných islámských teologů se v Turecku narodil <a href="/wiki/Ibn_Tajm%C3%ADja" title="Ibn Tajmíja">Ibn Tajmíja</a>, jehož dílo se stalo ideovým základem <a href="/wiki/Salaf%C3%ADja" title="Salafíja">salafíjského islámu</a>, z něhož obvykle vychází <a href="/wiki/Isl%C3%A1msk%C3%BD_fundamentalismus" title="Islámský fundamentalismus">islámský fundamentalismus</a>. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Odkazy">Odkazy</h2>[<a href="/w/index.php?title=Turecko&veaction=edit&section=29" title="Editace sekce: Odkazy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Turecko&action=edit&section=29" title="Editovat zdrojový kód sekce Odkazy">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Poznámky">Poznámky</h3>[<a href="/w/index.php?title=Turecko&veaction=edit&section=30" title="Editace sekce: Poznámky" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Turecko&action=edit&section=30" title="Editovat zdrojový kód sekce Poznámky">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-references-wrap"><ol class="references"> <li id="cite_note-156"><a href="#cite_ref-156">↑</a> Délka hranic: Arménie 268 km, Ázerbájdžán 9 km, Bulharsko 240 km, Gruzie 252 km, Řecko 206 km, Írán 499 km, Irák 352 km, Sýrie 822 km </li> <li id="cite_note-205"><a href="#cite_ref-205">↑</a> Podíl jednotlivých sektorů na tvorbě HDP (údaj z roku 2011): zemědělství 9 %, průmysl 27 %, služby 64 %. </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Reference">Reference</h3>[<a href="/w/index.php?title=Turecko&veaction=edit&section=31" title="Editace sekce: Reference" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Turecko&action=edit&section=31" title="Editovat zdrojový kód sekce Reference">editovat zdroj</a>]</div> V tomto článku byl použit <a href="/wiki/Wikipedie:WikiProjekt_P%C5%99eklad/Rady" title="Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady">překlad</a> textu z článku <a class="external text" href="https://en.wikipedia.org/wiki/Turkey?oldid=1216653893">Turkey</a> na anglické Wikipedii.<div class="mw-references-wrap mw-references-columns"><ol class="references"> <li id="cite_note-1"><a href="#cite_ref-1">↑</a> <a rel="nofollow" class="external autonumber" href="https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=TR&view=chart">[1]</a> </li> <li id="cite_note-2"><a href="#cite_ref-2">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Report for Selected Countries and Subjects. IMF [online]. [cit. 2024-04-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.imf.org/en/Publications/WEO/weo-database/2023/October/weo-report">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=IMF&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.imf.org%2Fen%2FPublications%2FWEO%2Fweo-database%2F2023%2FOctober%2Fweo-report&rft.atitle=Report+for+Selected+Countries+and+Subjects">  </li> <li id="cite_note-cia-3"><a href="#cite_ref-cia_3-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Turkey [online]. <a href="/wiki/Central_Intelligence_Agency" class="mw-redirect" title="Central Intelligence Agency">Central Intelligence Agency</a> [cit. 2016-10-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20220828085706/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/turkey-turkiye/#people-and-society">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/turkey-turkiye/#people-and-society">originálu</a> dne 28 August 2022.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Turkey&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cia.gov%2Fthe-world-factbook%2Fcountries%2Fturkey-turkiye%2F%23people-and-society&rft.pub=%5B%5BCentral+Intelligence+Agency%5D%5D"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-4"><a href="#cite_ref-4">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Encyclopedia of the developing world. Příprava vydání Thomas M. Leonard. New York: Routledge <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-57958-388-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-57958-388-0">978-1-57958-388-0</a>. S. 1576. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Encyclopedia+of+the+developing+world&rft.isbn=978-1-57958-388-0&rft.place=New+York&rft.pub=Routledge&rft.pages=1576">  </li> <li id="cite_note-5"><a href="#cite_ref-5">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">HOWARD, Douglas A. The history of Turkey. Second edition. vyd. Santa Barbara, California: Greenwood 283 s. (The Greenwood histories of the modern nations). <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-4408-3466-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-4408-3466-0">978-1-4408-3466-0</a>. S. 24–28. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+history+of+Turkey&rft.isbn=978-1-4408-3466-0&rft.aulast=Howard&rft.aufirst=Douglas+A.&rft.place=Santa+Barbara%2C+California&rft.pub=Greenwood&rft.edition=Second+edition&rft.tpages=283&rft.series=The+Greenwood+histories+of+the+modern+nations&rft.pages=24%E2%80%9328">  </li> <li id="cite_note-6"><a href="#cite_ref-6">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The Oxford handbook of ancient Anatolia, 10,000-323 B.C.E. Příprava vydání Sharon R. Steadman, John Gregory McMahon. Oxford ; New York: Oxford University Press 1174 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.worldcat.org/title/646308750">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-19-537614-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-19-537614-2">978-0-19-537614-2</a>. <a href="/wiki/Online_Computer_Library_Center" title="Online Computer Library Center">OCLC</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/oclc/646308750">646308750</a> S. 3–11, 37. (anglicky) OCLC: ocn646308750.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Oxford+handbook+of+ancient+Anatolia%2C+10%2C000-323+B.C.E&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.worldcat.org%2Ftitle%2F646308750&rft.isbn=978-0-19-537614-2&rft.place=Oxford+%3B+New+York&rft.pub=Oxford+University+Press&rft.tpages=1174&rft.pages=3%E2%80%9311%2C+37">  </li> <li id="cite_note-:0-7">↑ <a href="#cite_ref-:0_7-0">a</a> <a href="#cite_ref-:0_7-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Essays in Ottoman and Turkish History, 1774-1923: The Impact of the West. [s.l.]: University of Texas Press <a rel="nofollow" class="external text" href="https://utpress.utexas.edu/9780292729575">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-292-75893-3" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-292-75893-3">978-0-292-75893-3</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.7560%2F720640">10.7560/720640</a>. S. 3–4. (anglicky) DOI: 10.7560/720640.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Essays+in+Ottoman+and+Turkish+History%2C+1774-1923%3A+The+Impact+of+the+West&rft_id=info:doi/10.7560%2F720640&rft_id=https%3A%2F%2Futpress.utexas.edu%2F9780292729575&rft.isbn=978-0-292-75893-3&rft.pub=University+of+Texas+Press&rft.pages=3%E2%80%934">  </li> <li id="cite_note-8"><a href="#cite_ref-8">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">HOWARD, Douglas A. The history of Turkey. Second edition. vyd. Santa Barbara, California: Greenwood 283 s. (The Greenwood histories of the modern nations). <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-4408-3466-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-4408-3466-0">978-1-4408-3466-0</a>. S. 45. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+history+of+Turkey&rft.isbn=978-1-4408-3466-0&rft.aulast=Howard&rft.aufirst=Douglas+A.&rft.place=Santa+Barbara%2C+California&rft.pub=Greenwood&rft.edition=Second+edition&rft.tpages=283&rft.series=The+Greenwood+histories+of+the+modern+nations&rft.pages=45">  </li> <li id="cite_note-9"><a href="#cite_ref-9">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SOMEL, Selçuk Akşin. The A to Z of the Ottoman empire. Lanham (Md.): Scarecrow press (The A to Z guide series). <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-8108-7579-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-8108-7579-1">978-0-8108-7579-1</a>. S. xcvii. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+A+to+Z+of+the+Ottoman+empire&rft.isbn=978-0-8108-7579-1&rft.aulast=Somel&rft.aufirst=Sel%C3%A7uk+Ak%C5%9Fin&rft.place=Lanham+%28Md.%29&rft.pub=Scarecrow+press&rft.series=The+A+to+Z+guide+series&rft.pages=xcvii">  </li> <li id="cite_note-10"><a href="#cite_ref-10">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MARUSHIAKOVA, Elena; POPOV, Veselin Zakhariev; POPOV, Veselin; DESCARTES), Centre de recherches tsiganes. Gypsies in the Ottoman Empire: A Contribution to the History of the Balkans. [s.l.]: Univ of Hertfordshire Press, 2001. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=VDm769--fZQC&q=the+ottoman+empire+started+to+decline&pg=PA51">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-902806-02-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-902806-02-0">978-1-902806-02-0</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Gypsies+in+the+Ottoman+Empire%3A+A+Contribution+to+the+History+of+the+Balkans&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DVDm769--fZQC%26q%3Dthe%2Bottoman%2Bempire%2Bstarted%2Bto%2Bdecline%26pg%3DPA51&rft.isbn=978-1-902806-02-0&rft.aulast=Marushiakova&rft.aufirst=Elena&rft.au=Popov%2C+Veselin+Zakhariev&rft.au=Popov%2C+Veselin&rft.pub=Univ+of+Hertfordshire+Press"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-Tatz-11"><a href="#cite_ref-Tatz_11-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">TATZ, Colin; HIGGINS, Winton. The Magnitude of Genocide. [s.l.]: ABC-CLIO, 2016. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-4408-3161-4" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-4408-3161-4">978-1-4408-3161-4</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Magnitude+of+Genocide&rft.isbn=978-1-4408-3161-4&rft.aulast=Tatz&rft.aufirst=Colin&rft.au=Higgins%2C+Winton&rft.pub=ABC-CLIO&rft.date=2016"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-SchallerZimmerer-12"><a href="#cite_ref-SchallerZimmerer_12-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;">SCHALLER, Dominik J.; ZIMMERER, Jürgen. Late Ottoman genocides: the dissolution of the Ottoman Empire and Young Turkish population and extermination policies – introduction. Journal of Genocide Research. 2008, s. 7–14. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1462-3528">1462-3528</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1080%2F14623520801950820">10.1080/14623520801950820</a>. <a href="/wiki/Semantic_Scholar" title="Semantic Scholar">S2CID</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://api.semanticscholar.org/CorpusID:71515470">71515470</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Journal+of+Genocide+Research&rft_id=info:doi/10.1080%2F14623520801950820&rft.atitle=Late+Ottoman+genocides%3A+the+dissolution+of+the+Ottoman+Empire+and+Young+Turkish+population+and+extermination+policies+%E2%80%93+introduction&rft.date=2008&rft.pages=7%E2%80%9314&rft.issn=1462-3528&rft.aulast=Schaller&rft.aufirst=Dominik+J.&rft.au=Zimmerer%2C+J%C3%BCrgen"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-13"><a href="#cite_ref-13">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MORRIS, Benny; ZE'EVI, Dror. The Thirty-Year Genocide - Turkey's Destruction of Its Christian Minorities, 1894–1924. [s.l.]: <a href="/w/index.php?title=Harvard_University_Press&action=edit&redlink=1" class="new" title="Harvard University Press (stránka neexistuje)">Harvard University Press</a>, 2021. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9780674251434" title="Speciální:Zdroje knih/9780674251434">9780674251434</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Thirty-Year+Genocide+-+Turkey%27s+Destruction+of+Its+Christian+Minorities%2C+1894%E2%80%931924&rft.isbn=9780674251434&rft.aulast=Morris&rft.aufirst=Benny&rft.au=Ze%27evi%2C+Dror&rft.pub=%5B%5BHarvard+University+Press%5D%5D&rft.date=2021"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-14"><a href="#cite_ref-14">↑</a> <a href="/w/index.php?title=Roderic_H._Davison&action=edit&redlink=1" class="new" title="Roderic H. Davison (stránka neexistuje)">Roderic H. Davison</a>; Review "From Paris to Sèvres: The Partition of the Ottoman Empire at the Peace Conference of 1919–1920" by Paul C. Helmreich in <a href="/w/index.php?title=Slavic_Review&action=edit&redlink=1" class="new" title="Slavic Review (stránka neexistuje)">Slavic Review</a>, Vol. 34, No. 1 (March 1975), pp. 186–187 </li> <li id="cite_note-giga-hamburg.de1-15"><a href="#cite_ref-giga-hamburg.de1_15-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The Political Economy of Regional Power: Turkey [online]. [cit. 2015-02-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20140210210237/http://www.giga-hamburg.de/de/system/files/publications/wp204_bank-karadag.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.giga-hamburg.de/de/system/files/publications/wp204_bank-karadag.pdf">originálu</a> dne 10 February 2014.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+Political+Economy+of+Regional+Power%3A+Turkey&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.giga-hamburg.de%2Fde%2Fsystem%2Ffiles%2Fpublications%2Fwp204_bank-karadag.pdf"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-CIA_geo-16"><a href="#cite_ref-CIA_geo_16-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Turkey [online]. <a href="/wiki/Central_Intelligence_Agency" class="mw-redirect" title="Central Intelligence Agency">Central Intelligence Agency</a> [cit. 2024-02-29]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20220828085706/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/turkey-turkiye/#geography">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/turkey-turkiye/#geography">originálu</a> dne 28 August 2022.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Turkey&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cia.gov%2Fthe-world-factbook%2Fcountries%2Fturkey-turkiye%2F%23geography&rft.pub=%5B%5BCentral+Intelligence+Agency%5D%5D"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-17"><a href="#cite_ref-17">↑</a> <cite style="font-style:normal;">BIRBEN, Üstüner. The Effectiveness of Protected Areas in Biodiversity Conservation: The Case of Turkey. CERNE. 2019, s. 424–438. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1590%2F01047760201925042644">10.1590/01047760201925042644</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=CERNE&rft_id=info:doi/10.1590%2F01047760201925042644&rft.atitle=The+Effectiveness+of+Protected+Areas+in+Biodiversity+Conservation%3A+The+Case+of+Turkey&rft.date=2019&rft.pages=424%E2%80%93438&rft.aulast=Birben&rft.aufirst=%C3%9Cst%C3%BCner"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-World_Bank_climate_change-18"><a href="#cite_ref-World_Bank_climate_change_18-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Key Highlights: Country Climate and Development Report for Türkiye [online]. 13 June 2022 [cit. 2024-02-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20240202170040/https://www.worldbank.org/en/country/turkey/brief/key-highlights-country-climate-and-development-report-for-turkiye">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.worldbank.org/en/country/turkey/brief/key-highlights-country-climate-and-development-report-for-turkiye">originálu</a> dne 2 February 2024.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Key+Highlights%3A+Country+Climate+and+Development+Report+for+T%C3%BCrkiye&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.worldbank.org%2Fen%2Fcountry%2Fturkey%2Fbrief%2Fkey-highlights-country-climate-and-development-report-for-turkiye"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-OECD_education_2023-19"><a href="#cite_ref-OECD_education_2023_19-0">↑</a> <a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Cite_report&action=edit&redlink=1" class="new" title="Šablona:Cite report (stránka neexistuje)">Šablona:Cite report</a> </li> <li id="cite_note-WIPO_2023-20"><a href="#cite_ref-WIPO_2023_20-0">↑</a> <a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Cite_report&action=edit&redlink=1" class="new" title="Šablona:Cite report (stránka neexistuje)">Šablona:Cite report</a> </li> <li id="cite_note-21"><a href="#cite_ref-21">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Türkiye [online]. [cit. 2024-03-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20240302171641/https://www.unesco.org/en/countries/tr">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.unesco.org/en/countries/tr">originálu</a> dne 2 March 2024.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=T%C3%BCrkiye&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.unesco.org%2Fen%2Fcountries%2Ftr"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-22"><a href="#cite_ref-22">↑</a> <cite style="font-style:normal;">YAYLA, Önder; AKTAŞ, Semra Günay. Mise en place for gastronomy geography through food: Flavor regions in Turkey. International Journal of Gastronomy and Food Science. 2021. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20240302171641/https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S1878450X21000834">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S1878450X21000834">originálu</a> dne 2 March 2024. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1016%2Fj.ijgfs.2021.100384">10.1016/j.ijgfs.2021.100384</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=International+Journal+of+Gastronomy+and+Food+Science&rft_id=info:doi/10.1016%2Fj.ijgfs.2021.100384&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.sciencedirect.com%2Fscience%2Farticle%2Fabs%2Fpii%2FS1878450X21000834&rft.atitle=Mise+en+place+for+gastronomy+geography+through+food%3A+Flavor+regions+in+Turkey&rft.date=2021&rft.aulast=Yayla&rft.aufirst=%C3%96nder&rft.au=Akta%C5%9F%2C+Semra+G%C3%BCnay"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-23"><a href="#cite_ref-23">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BERG, Miriam. Turkish Drama Serials: The Importance and Influence of a Globally Popular Television Phenomenon. [s.l.]: University of Exeter Press, 2023. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-80413-043-8" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-80413-043-8">978-1-80413-043-8</a>. S. 1–2.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Turkish+Drama+Serials%3A+The+Importance+and+Influence+of+a+Globally+Popular+Television+Phenomenon&rft.isbn=978-1-80413-043-8&rft.aulast=Berg&rft.aufirst=Miriam&rft.pub=University+of+Exeter+Press&rft.date=2023&rft.pages=1%E2%80%932"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-cevdet-24"><a href="#cite_ref-cevdet_24-0">↑</a> <a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:TDV_%C4%B0sl%C3%A2m_Ansiklopedisi&action=edit&redlink=1" class="new" title="Šablona:TDV İslâm Ansiklopedisi (stránka neexistuje)">Šablona:TDV İslâm Ansiklopedisi</a> </li> <li id="cite_note-25"><a href="#cite_ref-25">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">HERTSLET, Edward. The Map of Europe by Treaty showing the various political and territorial changes which have taken place since the general peace of 1814, with numerous maps and notes. [s.l.]: Butterworth, 1875. Kapitola General treaty between Great Britain, Austria, France, Prussia, Russia, Sardinia and Turkey, signed at Paris on 30th March 1856, s. 1250–1265.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Map+of+Europe+by+Treaty+showing+the+various+political+and+territorial+changes+which+have+taken+place+since+the+general+peace+of+1814%2C+with+numerous+maps+and+notes&rft.aulast=Hertslet&rft.aufirst=Edward&rft.atitle=General+treaty+between+Great+Britain%2C+Austria%2C+France%2C+Prussia%2C+Russia%2C+Sardinia+and+Turkey%2C+signed+at+Paris+on+30th+March+1856&rft.pub=Butterworth&rft.date=1875&rft.pages=1250%E2%80%931265"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-26"><a href="#cite_ref-26">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Protocols of conferences held at Paris relative to the general Treaty of Peace. Presented to both Houses of Parliament by command of Her Majesty, 1856 [online]. Harrison, 1856 [cit. 2023-05-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/protocolsofconfe00grea/mode/2up">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Protocols+of+conferences+held+at+Paris+relative+to+the+general+Treaty+of+Peace.+Presented+to+both+Houses+of+Parliament+by+command+of+Her+Majesty%2C+1856&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fprotocolsofconfe00grea%2Fmode%2F2up&rft.pub=Harrison&rft.date=1856"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-27"><a href="#cite_ref-27">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/w/index.php?title=Edward_Hertslet&action=edit&redlink=1" class="new" title="Edward Hertslet (stránka neexistuje)">HERTSLET, Edward</a>. <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Internet Archive</a>. The Map of Europe by Treaty; which have taken place since the general peace of 1814. With numerous maps and notes. First. vyd. [s.l.]: <a href="/w/index.php?title=Her_Majesty%27s_Stationery_Office&action=edit&redlink=1" class="new" title="Her Majesty's Stationery Office (stránka neexistuje)">Her Majesty's Stationery Office</a>, 1891. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/stream/mapofeuropebytre04hert#page/2758/mode/2up">Dostupné online</a>. Kapitola Treaty between Great Britain, Austria-Hungary, France, Germany, Italy, Russia, and Turkey, for the Settlement of Affairs in the East, Signed at Berlin, 13th July 1878 (Translation), s. 2759–2798.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%5B%5BInternet+Archive%5D%5D.+The+Map+of+Europe+by+Treaty%3B+which+have+taken+place+since+the+general+peace+of+1814.+With+numerous+maps+and+notes&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fstream%2Fmapofeuropebytre04hert%23page%2F2758%2Fmode%2F2up&rft.aulast=Hertslet&rft.aufirst=Edward&rft.atitle=Treaty+between+Great+Britain%2C+Austria-Hungary%2C+France%2C+Germany%2C+Italy%2C+Russia%2C+and+Turkey%2C+for+the+Settlement+of+Affairs+in+the+East%2C+Signed+at+Berlin%2C+13th+July+1878+%28Translation%29&rft.pub=%5B%5BHer+Majesty%27s+Stationery+Office%5D%5D&rft.date=1891&rft.edition=First&rft.pages=2759%E2%80%932798"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Citation" title="Šablona:Citation">Citation</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-28"><a href="#cite_ref-28">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Treaty Between Great Britain, Austria-Hungary, France, Germany, Italy, Russia and Turkey. (Berlin). July 13, 1878. [online]. [cit. 2023-05-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20230326061204/https://sourcebooks.fordham.edu/mod/1878berlin.asp">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://sourcebooks.fordham.edu/mod/1878berlin.asp">originálu</a> dne 26 March 2023.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Treaty+Between+Great+Britain%2C+Austria-Hungary%2C+France%2C+Germany%2C+Italy%2C+Russia+and+Turkey.+%28Berlin%29.+July+13%2C+1878.&rft_id=https%3A%2F%2Fsourcebooks.fordham.edu%2Fmod%2F1878berlin.asp"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-constantine_vii-29"><a href="#cite_ref-constantine_vii_29-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">JENKINS, Romilly James Heald. De Administrando Imperio by Constantine VII Porphyrogenitus. New, revised. vyd. [s.l.]: Dumbarton Oaks Center for Byzantine Studies, 1967. (Corpus fontium historiae Byzantinae). <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20230120171955/https://books.google.com/books?id=3al15wpFWiMC">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=3al15wpFWiMC">originálu</a> dne 20 January 2023. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-88402-021-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-88402-021-9">978-0-88402-021-9</a>. S. 65.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=De+Administrando+Imperio+by+Constantine+VII+Porphyrogenitus&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3D3al15wpFWiMC&rft.isbn=978-0-88402-021-9&rft.aulast=Jenkins&rft.aufirst=Romilly+James+Heald&rft.pub=Dumbarton+Oaks+Center+for+Byzantine+Studies&rft.date=1967&rft.edition=New%2C+revised&rft.series=Corpus+fontium+historiae+Byzantinae&rft.pages=65"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. According to Constantine Porphyrogenitus, writing in his <a href="/wiki/De_Administrando_Imperio" class="mw-redirect" title="De Administrando Imperio">De Administrando Imperio</a> (<a href="/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Circa&action=edit&redlink=1" class="new" title="Šablona:Circa (stránka neexistuje)">Šablona:Circa</a>) "Patzinakia, the <a href="/w/index.php?title=Pechenegs&action=edit&redlink=1" class="new" title="Pechenegs (stránka neexistuje)">Pecheneg realm</a>, stretches west as far as the <a href="/w/index.php?title=Siret_River&action=edit&redlink=1" class="new" title="Siret River (stránka neexistuje)">Siret River</a> (or even the <a href="/w/index.php?title=Carpathian_Mountains&action=edit&redlink=1" class="new" title="Carpathian Mountains (stránka neexistuje)">Eastern Carpathian Mountains</a>), and is four days distant from Tourkia [i.e. Hungary]." </li> <li id="cite_note-carterfindley-30"><a href="#cite_ref-carterfindley_30-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">Carter Vaughn Findley. The Turks in World History. [s.l.]: Oxford University Press, 2004. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=ToAjDgAAQBAJ&q=khazar+hungary+tourkia&pg=PT67">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-19-517726-8" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-19-517726-8">978-0-19-517726-8</a>. S. 51.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Turks+in+World+History&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DToAjDgAAQBAJ%26q%3Dkhazar%2Bhungary%2Btourkia%26pg%3DPT67&rft.isbn=978-0-19-517726-8&rft.au=Carter+Vaughn+Findley&rft.pub=Oxford+University+Press&rft.date=2004&rft.pages=51"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-31"><a href="#cite_ref-31">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Türkiye Diyanet Vakfı İslâm ansiklopedisi. Příprava vydání Türkiye Diyanet Vakfı. İstanbul: Türkiye Diyanet Vakfı İslâm Araştırmaları Merkezi (İSAM) (Türkiye diyanet vakfı İslâm ansiklopedisi). <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-975-389-713-6" title="Speciální:Zdroje knih/978-975-389-713-6">978-975-389-713-6</a>, <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-975-389-427-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-975-389-427-2">978-975-389-427-2</a>. S. 567. (turecky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=T%C3%BCrkiye+Diyanet+Vakf%C4%B1+%C4%B0sl%C3%A2m+ansiklopedisi&rft.isbn=978-975-389-713-6&rft.place=%C4%B0stanbul&rft.pub=T%C3%BCrkiye+Diyanet+Vakf%C4%B1+%C4%B0sl%C3%A2m+Ara%C5%9Ft%C4%B1rmalar%C4%B1+Merkezi+%28%C4%B0SAM%29&rft.series=T%C3%BCrkiye+diyanet+vakf%C4%B1+%C4%B0sl%C3%A2m+ansiklopedisi&rft.pages=567">  </li> <li id="cite_note-32"><a href="#cite_ref-32">↑</a> <cite style="font-style:normal;">SAMUELY, Lenka. Záhada Göbekli Tepe: Vědci nechápou, že pravěcí lidé postavili tak dokonalou věc. Dotyk.cz [online]. 2022-04-30 [cit. 2023-04-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.dotyk.cz/magazin/gobekli-tepe-30000429.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Dotyk.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.dotyk.cz%2Fmagazin%2Fgobekli-tepe-30000429.html&rft.atitle=Z%C3%A1hada+G%C3%B6bekli+Tepe%3A+V%C4%9Bdci+nech%C3%A1pou%2C+%C5%BEe+prav%C4%9Bc%C3%AD+lid%C3%A9+postavili+tak+dokonalou+v%C4%9Bc&rft.date=2022-04-30&rft.aulast=Samuely&rft.aufirst=Lenka">  </li> <li id="cite_note-33"><a href="#cite_ref-33">↑</a> <cite style="font-style:normal;">HELÁN VAŠKŮ, Kateřina. Záhada břichatého kopce Göbekli Tepe. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2018-08-27 [cit. 2023-04-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.stoplusjednicka.cz/nejstarsi-civilizace-sveta-4-zahada-brichateho-kopce-gobekli-tepe">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=100%2B1+zahrani%C4%8Dn%C3%AD+zaj%C3%ADmavost&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.stoplusjednicka.cz%2Fnejstarsi-civilizace-sveta-4-zahada-brichateho-kopce-gobekli-tepe&rft.atitle=Z%C3%A1hada+b%C5%99ichat%C3%A9ho+kopce+G%C3%B6bekli+Tepe&rft.date=2018-08-27&rft.aulast=Hel%C3%A1n+Va%C5%A1k%C5%AF&rft.aufirst=Kate%C5%99ina">  </li> <li id="cite_note-34"><a href="#cite_ref-34">↑</a> <cite style="font-style:normal;">HELÁN VAŠKŮ, Kateřina. Pravěké centrum rovnostářství v Çatal Hüyük. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2018-08-23 [cit. 2023-04-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.stoplusjednicka.cz/nejstarsi-civilizace-sveta-3-praveke-centrum-rovnostarstvi-v-catal-huyuk">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=100%2B1+zahrani%C4%8Dn%C3%AD+zaj%C3%ADmavost&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.stoplusjednicka.cz%2Fnejstarsi-civilizace-sveta-3-praveke-centrum-rovnostarstvi-v-catal-huyuk&rft.atitle=Prav%C4%9Bk%C3%A9+centrum+rovnost%C3%A1%C5%99stv%C3%AD+v+%C3%87atal+H%C3%BCy%C3%BCk&rft.date=2018-08-23&rft.aulast=Hel%C3%A1n+Va%C5%A1k%C5%AF&rft.aufirst=Kate%C5%99ina">  </li> <li id="cite_note-35"><a href="#cite_ref-35">↑</a> <cite style="font-style:normal;">BORŮVKOVÁ, Natálie. Jak se žilo v nejstarším městě na světě: Bylo to peklo na zemi, dnešní člověk by v něm nepřežil. Dotyk.cz [online]. 2023-04-03 [cit. 2023-04-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.dotyk.cz/magazin/catal-hoyuk/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Dotyk.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.dotyk.cz%2Fmagazin%2Fcatal-hoyuk%2F&rft.atitle=Jak+se+%C5%BEilo+v+nejstar%C5%A1%C3%ADm+m%C4%9Bst%C4%9B+na+sv%C4%9Bt%C4%9B%3A+Bylo+to+peklo+na+zemi%2C+dne%C5%A1n%C3%AD+%C4%8Dlov%C4%9Bk+by+v+n%C4%9Bm+nep%C5%99e%C5%BEil&rft.date=2023-04-03&rft.aulast=Bor%C5%AFvkov%C3%A1&rft.aufirst=Nat%C3%A1lie">  </li> <li id="cite_note-36"><a href="#cite_ref-36">↑</a> <cite style="font-style:normal;">LÁZŇOVSKÝ, Matouš. Slavný archeolog objevil „první město“. A podváděl i ze záhrobí. iDNES.cz [online]. 2018-03-14 [cit. 2023-04-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/technet/veda/slavne-vedecke-podvody-archeologie-james-mellaart.A180312_233928_veda_mla">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Ftechnet%2Fveda%2Fslavne-vedecke-podvody-archeologie-james-mellaart.A180312_233928_veda_mla&rft.atitle=Slavn%C3%BD+archeolog+objevil+%E2%80%9Eprvn%C3%AD+m%C4%9Bsto%E2%80%9C.+A+podv%C3%A1d%C4%9Bl+i+ze+z%C3%A1hrob%C3%AD&rft.date=2018-03-14&rft.aulast=L%C3%A1z%C5%88ovsk%C3%BD&rft.aufirst=Matou%C5%A1">  </li> <li id="cite_note-37"><a href="#cite_ref-37">↑</a> <cite style="font-style:normal;">SLÁNSKÁ, Nataša. Záhadný muž z Urfy: Socha se strašidelnýma očima měla reprodukovat hlasy mrtvých. Dotyk.cz [online]. 2021-11-10 [cit. 2023-04-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.dotyk.cz/magazin/muz-z-urfy-30001108.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Dotyk.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.dotyk.cz%2Fmagazin%2Fmuz-z-urfy-30001108.html&rft.atitle=Z%C3%A1hadn%C3%BD+mu%C5%BE+z+Urfy%3A+Socha+se+stra%C5%A1ideln%C3%BDma+o%C4%8Dima+m%C4%9Bla+reprodukovat+hlasy+mrtv%C3%BDch&rft.date=2021-11-10&rft.aulast=Sl%C3%A1nsk%C3%A1&rft.aufirst=Nata%C5%A1a">  </li> <li id="cite_note-38"><a href="#cite_ref-38">↑</a> <cite style="font-style:normal;">KAMMENHUBER, Annelies. The Linguistic Situation of the 2nd Millennium B.C. in Ancient Anatolia (Abstract). Journal of the Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland. 1975, čís. 2, s. 116–120. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/25203650">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-18]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0035-869X">0035-869X</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Journal+of+the+Royal+Asiatic+Society+of+Great+Britain+and+Ireland&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F25203650&rft.atitle=The+Linguistic+Situation+of+the+2nd+Millennium+B.C.+in+Ancient+Anatolia+%28Abstract%29&rft.date=1975&rft.issue=2&rft.pages=116%E2%80%93120&rft.issn=0035-869X&rft.aulast=Kammenhuber&rft.aufirst=Annelies">  </li> <li id="cite_note-39"><a href="#cite_ref-39">↑</a> <cite style="font-style:normal;">PETR, Jaroslav. Záhada zániku Chetitů. Co spustilo krizi v kdysi mocné říši?. Lidovky.cz [online]. 2023-02-16 [cit. 2023-04-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.lidovky.cz/orientace/veda/turecko-syrie-mocna-rise-stredomori-doba-bronzova-chettite.A230215_095802_ln_veda_ape">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Lidovky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.lidovky.cz%2Forientace%2Fveda%2Fturecko-syrie-mocna-rise-stredomori-doba-bronzova-chettite.A230215_095802_ln_veda_ape&rft.atitle=Z%C3%A1hada+z%C3%A1niku+Chetit%C5%AF.+Co+spustilo+krizi+v+kdysi+mocn%C3%A9+%C5%99%C3%AD%C5%A1i%3F&rft.date=2023-02-16&rft.aulast=Petr&rft.aufirst=Jaroslav">  </li> <li id="cite_note-40"><a href="#cite_ref-40">↑</a> <cite style="font-style:normal;">VOIGT, Mary M.; HENRICKSON, Robert C. Formation of the Phrygian State: The Early Iron Age at Gordion. Anatolian Studies. 2000, roč. 50, s. 37–54. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/3643013">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-19]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0066-1546">0066-1546</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.2307%2F3643013">10.2307/3643013</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Anatolian+Studies&rft_id=info:doi/10.2307%2F3643013&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F3643013&rft.atitle=Formation+of+the+Phrygian+State%3A+The+Early+Iron+Age+at+Gordion&rft.date=2000&rft.volume=50&rft.pages=37%E2%80%9354&rft.issn=0066-1546&rft.aulast=Voigt&rft.aufirst=Mary+M.&rft.au=Henrickson%2C+Robert+C.">  </li> <li id="cite_note-41"><a href="#cite_ref-41">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">TSETSKHLADZE, G. R. Phrygia in Antiquity: From the Bronze Age to the Byzantine Period: Proceedings of an International Conference 'The Phrygian Lands over Time: From Prehistory to the Middle of the 1st Millennium AD', held at Anadolu University, Eskisehir, Turkey, 2nd-8th November, 2015. [s.l.]: ISD LLC 825 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=F-WyEAAAQBAJ&newbks=0&hl=cs">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-90-429-3739-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-90-429-3739-0">978-90-429-3739-0</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Phrygia+in+Antiquity%3A+From+the+Bronze+Age+to+the+Byzantine+Period%3A+Proceedings+of+an+International+Conference+%27The+Phrygian+Lands+over+Time%3A+From+Prehistory+to+the+Middle+of+the+1st+Millennium+AD%27%2C+held+at+Anadolu+University%2C+Eskisehir%2C+Turkey%2C+2nd-8th+November%2C+2015&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DF-WyEAAAQBAJ%26newbks%3D0%26hl%3Dcs&rft.isbn=978-90-429-3739-0&rft.aulast=Tsetskhladze&rft.aufirst=G.+R.&rft.pub=ISD+LLC&rft.tpages=825">  </li> <li id="cite_note-42"><a href="#cite_ref-42">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">RAMAGE, Andrew; CRADDOCK, Paul T. King Croesus' Gold: Excavations at Sardis and the History of Gold Refining. [s.l.]: Archaeological Exploration of Sardis, Harvard University Art Museums 288 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=MdggAQAAIAAJ&newbks=0&hl=cs">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-7141-0888-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-7141-0888-9">978-0-7141-0888-9</a>. (anglicky) Google-Books-ID: MdggAQAAIAAJ.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=King+Croesus%27+Gold%3A+Excavations+at+Sardis+and+the+History+of+Gold+Refining&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DMdggAQAAIAAJ%26newbks%3D0%26hl%3Dcs&rft.isbn=978-0-7141-0888-9&rft.aulast=Ramage&rft.aufirst=Andrew&rft.au=Craddock%2C+Paul+T.&rft.pub=Archaeological+Exploration+of+Sardis%2C+Harvard+University+Art+Museums&rft.tpages=288">  </li> <li id="cite_note-43"><a href="#cite_ref-43">↑</a> <cite style="font-style:normal;">SEVIN, Veli. The Origins of the Urartians in the Light of the Van/Karagündüz Excavations. Anatolian Studies. 1999, roč. 49, s. 159–164. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/3643071">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-19]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0066-1546">0066-1546</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.2307%2F3643071">10.2307/3643071</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Anatolian+Studies&rft_id=info:doi/10.2307%2F3643071&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F3643071&rft.atitle=The+Origins+of+the+Urartians+in+the+Light+of+the+Van%2FKarag%C3%BCnd%C3%BCz+Excavations&rft.date=1999&rft.volume=49&rft.pages=159%E2%80%93164&rft.issn=0066-1546&rft.aulast=Sevin&rft.aufirst=Veli">  </li> <li id="cite_note-44"><a href="#cite_ref-44">↑</a> <cite style="font-style:normal;">CARTWRIGHT, Mark. Tushpa. World History Encyclopedia [online]. [cit. 2023-04-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.worldhistory.org/Tushpa/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=World+History+Encyclopedia&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.worldhistory.org%2FTushpa%2F&rft.atitle=Tushpa&rft.aulast=Cartwright&rft.aufirst=Mark">  </li> <li id="cite_note-45"><a href="#cite_ref-45">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">VANSCHOONWINKEL, Jacques. Greek Migrations to Aegean Anatolia in the Early Dark Age. [s.l.]: Brill <a rel="nofollow" class="external text" href="https://brill.com/display/book/edcoll/9789047404101/BP000004.xml">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-90-474-0410-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-90-474-0410-1">978-90-474-0410-1</a>. (anglicky) DOI: 10.1163/9789047404101_004.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Greek+Migrations+to+Aegean+Anatolia+in+the+Early+Dark+Age&rft_id=https%3A%2F%2Fbrill.com%2Fdisplay%2Fbook%2Fedcoll%2F9789047404101%2FBP000004.xml&rft.isbn=978-90-474-0410-1&rft.aulast=Vanschoonwinkel&rft.aufirst=Jacques&rft.pub=Brill">  </li> <li id="cite_note-46"><a href="#cite_ref-46">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Heinrich Schliemann uvěřil legendě a objevil Tróju. Jeho práce ale dodnes vyvolává kontroverze. ČT24 [online]. Česká televize, 2021-10-11 [cit. 2023-04-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3384098-heinrich-schliemann-uveril-legende-a-objevil-troju-jeho-prace-ale-dodnes-vyvolava">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8CT24&rft_id=https%3A%2F%2Fct24.ceskatelevize.cz%2Fveda%2F3384098-heinrich-schliemann-uveril-legende-a-objevil-troju-jeho-prace-ale-dodnes-vyvolava&rft.atitle=Heinrich+Schliemann+uv%C4%9B%C5%99il+legend%C4%9B+a+objevil+Tr%C3%B3ju.+Jeho+pr%C3%A1ce+ale+dodnes+vyvol%C3%A1v%C3%A1+kontroverze&rft.date=2021-10-11&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%A1+televize">  </li> <li id="cite_note-47"><a href="#cite_ref-47">↑</a> <cite style="font-style:normal;">WASSON, Donald L. Byzantium. World History Encyclopedia [online]. [cit. 2023-04-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.worldhistory.org/Byzantium/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=World+History+Encyclopedia&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.worldhistory.org%2FByzantium%2F&rft.atitle=Byzantium&rft.aulast=Wasson&rft.aufirst=Donald+L.">  </li> <li id="cite_note-48"><a href="#cite_ref-48">↑</a> <cite style="font-style:normal;">GUTH, DINA. The 'Rise and Fall' of Archaic Miletus. Historia: Zeitschrift für Alte Geschichte. 2017, roč. 66, čís. 1, s. 2–20. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/45019248">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-19]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0018-2311">0018-2311</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Historia%3A+Zeitschrift+f%C3%BCr+Alte+Geschichte&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F45019248&rft.atitle=The+%27Rise+and+Fall%27+of+Archaic+Miletus&rft.date=2017&rft.volume=66&rft.issue=1&rft.pages=2%E2%80%9320&rft.issn=0018-2311&rft.aulast=GUTH&rft.aufirst=DINA">  </li> <li id="cite_note-49"><a href="#cite_ref-49">↑</a> <cite style="font-style:normal;">GÁFRIKOVÁ, Eliška. Zánik Artemidina chrámu: Jeden z divů zničil šílený žhář. Chtěl se proslavit. Deník.cz. 2021-07-21. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.denik.cz/ze_sveta/artemidin-chram-div-pozar.html">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-19].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Den%C3%ADk.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.denik.cz%2Fze_sveta%2Fartemidin-chram-div-pozar.html&rft.atitle=Z%C3%A1nik+Artemidina+chr%C3%A1mu%3A+Jeden+z+div%C5%AF+zni%C4%8Dil+%C5%A1%C3%ADlen%C3%BD+%C5%BEh%C3%A1%C5%99.+Cht%C4%9Bl+se+proslavit&rft.date=2021-07-21&rft.aulast=G%C3%A1frikov%C3%A1&rft.aufirst=Eli%C5%A1ka">  </li> <li id="cite_note-50"><a href="#cite_ref-50">↑</a> <cite style="font-style:normal;">SLEZÁK, Milan. Mauzoleum? Když má bratr rád svou sestru tam, kde se zrodil Hermafrodit. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-06-03 [cit. 2023-05-07]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/rceni-pod-rentgen-milan-slezak-mauzoleum_1806030800_mls">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iROZHLAS&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.irozhlas.cz%2Fveda-technologie%2Fhistorie%2Frceni-pod-rentgen-milan-slezak-mauzoleum_1806030800_mls&rft.atitle=Mauzoleum%3F+Kdy%C5%BE+m%C3%A1+bratr+r%C3%A1d+svou+sestru+tam%2C+kde+se+zrodil+Hermafrodit&rft.date=2018-06-03&rft.aulast=Slez%C3%A1k&rft.aufirst=Milan&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas">  </li> <li id="cite_note-51"><a href="#cite_ref-51">↑</a> <cite style="font-style:normal;">DARBYSHIRE, Gareth; MITCHELL, Stephen; VARDAR, Levent. The Galatian Settlement in Asia Minor. Anatolian Studies. 2000, roč. 50, s. 75–97. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/3643015">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-19]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0066-1546">0066-1546</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.2307%2F3643015">10.2307/3643015</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Anatolian+Studies&rft_id=info:doi/10.2307%2F3643015&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F3643015&rft.atitle=The+Galatian+Settlement+in+Asia+Minor&rft.date=2000&rft.volume=50&rft.pages=75%E2%80%9397&rft.issn=0066-1546&rft.aulast=Darbyshire&rft.aufirst=Gareth&rft.au=Mitchell%2C+Stephen&rft.au=Vardar%2C+Levent">  </li> <li id="cite_note-52"><a href="#cite_ref-52">↑</a> <cite style="font-style:normal;">BOSWORTH, A. B.; WHEATLEY, P. V. The Origins of the Pontic House. The Journal of Hellenic Studies. 1998, roč. 118, s. 155–164. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/632236">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-19]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0075-4269">0075-4269</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.2307%2F632236">10.2307/632236</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Journal+of+Hellenic+Studies&rft_id=info:doi/10.2307%2F632236&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F632236&rft.atitle=The+Origins+of+the+Pontic+House&rft.date=1998&rft.volume=118&rft.pages=155%E2%80%93164&rft.issn=0075-4269&rft.aulast=Bosworth&rft.aufirst=A.+B.&rft.au=Wheatley%2C+P.+V.">  </li> <li id="cite_note-53"><a href="#cite_ref-53">↑</a> <cite style="font-style:normal;">MCGING, Brian C. The Kings of Pontus: Some Problems of Identity and Date. Rheinisches Museum für Philologie. 1986, roč. 129, čís. 3/4, s. 248–259. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/41233593">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-19]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0035-449X">0035-449X</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Rheinisches+Museum+f%C3%BCr+Philologie&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F41233593&rft.atitle=The+Kings+of+Pontus%3A+Some+Problems+of+Identity+and+Date&rft.date=1986&rft.volume=129&rft.issue=3%2F4&rft.pages=248%E2%80%93259&rft.issn=0035-449X&rft.aulast=McGing&rft.aufirst=Brian+C.">  </li> <li id="cite_note-54"><a href="#cite_ref-54">↑</a> <cite style="font-style:normal;">KHOLOD, Maxim M. The Macedonian Expeditionary Corps in Asia Minor (336–335 BC). Klio. 2018-08-03, roč. 100, čís. 2, s. 407–446. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.degruyter.com/document/doi/10.1515/klio-2018-0102/html">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-19]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/2192-7669">2192-7669</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1515%2Fklio-2018-0102">10.1515/klio-2018-0102</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Klio&rft_id=info:doi/10.1515%2Fklio-2018-0102&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.degruyter.com%2Fdocument%2Fdoi%2F10.1515%2Fklio-2018-0102%2Fhtml&rft.atitle=The+Macedonian+Expeditionary+Corps+in+Asia+Minor+%28336%E2%80%93335+BC%29&rft.date=2018-08-03&rft.volume=100&rft.issue=2&rft.pages=407%E2%80%93446&rft.issn=2192-7669&rft.aulast=Kholod&rft.aufirst=Maxim+M.">  </li> <li id="cite_note-55"><a href="#cite_ref-55">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">CHRUBASIK, Boris; KING, Daniel. Hellenism and the Local Communities of the Eastern Mediterranean: 400 BCE-250 CE. [s.l.]: Oxford University Press 255 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=8H8yDwAAQBAJ&newbks=0&hl=cs">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-19-880566-3" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-19-880566-3">978-0-19-880566-3</a>. (anglicky) Google-Books-ID: 8H8yDwAAQBAJ.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Hellenism+and+the+Local+Communities+of+the+Eastern+Mediterranean%3A+400+BCE-250+CE&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3D8H8yDwAAQBAJ%26newbks%3D0%26hl%3Dcs&rft.isbn=978-0-19-880566-3&rft.aulast=Chrubasik&rft.aufirst=Boris&rft.au=King%2C+Daniel&rft.pub=Oxford+University+Press&rft.tpages=255">  </li> <li id="cite_note-56"><a href="#cite_ref-56">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ROLLER, Lynn E. The Great Mother at Gordion: The Hellenization of an Anatolian Cult. The Journal of Hellenic Studies. 1991, roč. 111, s. 128–143. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/631891">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-19]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0075-4269">0075-4269</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.2307%2F631891">10.2307/631891</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Journal+of+Hellenic+Studies&rft_id=info:doi/10.2307%2F631891&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F631891&rft.atitle=The+Great+Mother+at+Gordion%3A+The+Hellenization+of+an+Anatolian+Cult&rft.date=1991&rft.volume=111&rft.pages=128%E2%80%93143&rft.issn=0075-4269&rft.aulast=Roller&rft.aufirst=Lynn+E.">  </li> <li id="cite_note-57"><a href="#cite_ref-57">↑</a> <cite style="font-style:normal;">SHERWIN-WHITE, A. N. Roman Involvement in Anatolia, 167-88 B.C.. The Journal of Roman Studies. 1977, roč. 67, s. 62–75. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/299919">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-19]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0075-4358">0075-4358</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.2307%2F299919">10.2307/299919</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Journal+of+Roman+Studies&rft_id=info:doi/10.2307%2F299919&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F299919&rft.atitle=Roman+Involvement+in+Anatolia%2C+167-88+B.C.&rft.date=1977&rft.volume=67&rft.pages=62%E2%80%9375&rft.issn=0075-4358&rft.aulast=Sherwin-White&rft.aufirst=A.+N.">  </li> <li id="cite_note-58"><a href="#cite_ref-58">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">DĄBROWA, Edward. Camps, Campaigns, Colonies: Roman Military Presence in Anatolia, Mesopotamia, and the Near East. Selected Studies. [s.l.]: EISENBRAUNS book s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=mVOszQEACAAJ&newbks=0&hl=cs">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-3-447-19981-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-3-447-19981-0">978-3-447-19981-0</a>. (anglicky) Google-Books-ID: mVOszQEACAAJ.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Camps%2C+Campaigns%2C+Colonies%3A+Roman+Military+Presence+in+Anatolia%2C+Mesopotamia%2C+and+the+Near+East.+Selected+Studies&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DmVOszQEACAAJ%26newbks%3D0%26hl%3Dcs&rft.isbn=978-3-447-19981-0&rft.aulast=D%C4%85browa&rft.aufirst=Edward&rft.pub=EISENBRAUNS&rft.tpages=book">  </li> <li id="cite_note-59"><a href="#cite_ref-59">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MAYOR, Adrienne. The Poison King: The Life and Legend of Mithradates, Rome's Deadliest Enemy. [s.l.]: Princeton University Press 480 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=dKnFZa4LNjQC&newbks=0&hl=cs">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-691-15026-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-691-15026-0">978-0-691-15026-0</a>. (anglicky) Google-Books-ID: dKnFZa4LNjQC.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Poison+King%3A+The+Life+and+Legend+of+Mithradates%2C+Rome%27s+Deadliest+Enemy&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DdKnFZa4LNjQC%26newbks%3D0%26hl%3Dcs&rft.isbn=978-0-691-15026-0&rft.aulast=Mayor&rft.aufirst=Adrienne&rft.pub=Princeton+University+Press&rft.tpages=480">  </li> <li id="cite_note-60"><a href="#cite_ref-60">↑</a> <cite style="font-style:normal;">VAĎURA, Petr. Působení apoštola Pavla v Efezu. Témata [online]. Český rozhlas, 2011-09-04 [cit. 2023-04-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://temata.rozhlas.cz/pusobeni-apostola-pavla-v-efezu-8024791">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=T%C3%A9mata&rft_id=https%3A%2F%2Ftemata.rozhlas.cz%2Fpusobeni-apostola-pavla-v-efezu-8024791&rft.atitle=P%C5%AFsoben%C3%AD+apo%C5%A1tola+Pavla+v+Efezu&rft.date=2011-09-04&rft.aulast=Va%C4%8Fura&rft.aufirst=Petr&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas">  </li> <li id="cite_note-61"><a href="#cite_ref-61">↑</a> <cite style="font-style:normal;">CLEMEN, Carl. The Sojourn of the Apostle John at Ephesus. The American Journal of Theology , Oct., 1905, Vol. 9, No. 4 (Oct., 1905), pp. 643-676 [online]. The University of Chicago Press [cit. 2023-04-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/pdf/3154273.pdf">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=The+American+Journal+of+Theology+%2C+Oct.%2C+1905%2C+Vol.+9%2C+No.+4+%28Oct.%2C+1905%29%2C+pp.+643-676&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2Fpdf%2F3154273.pdf&rft.atitle=The+Sojourn+of+the+Apostle+John+at+Ephesus&rft.aulast=Clemen&rft.aufirst=Carl&rft.pub=The+University+of+Chicago+Press">  </li> <li id="cite_note-62"><a href="#cite_ref-62">↑</a> <cite style="font-style:normal;">PRCHAL, Miroslav. Zemřela panna Marie u Efesu?. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 1999-04-02 [cit. 2023-04-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://hn.cz/c1-826792-zemrela-panna-marie-u-efesu">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%A9+noviny+%28HN.cz%29&rft_id=https%3A%2F%2Fhn.cz%2Fc1-826792-zemrela-panna-marie-u-efesu&rft.atitle=Zem%C5%99ela+panna+Marie+u+Efesu%3F&rft.date=1999-04-02&rft.aulast=Prchal&rft.aufirst=Miroslav">  </li> <li id="cite_note-63"><a href="#cite_ref-63">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Svatý Mikuláš. Štědrý světec z Turecka, kterého zpopularizovala žena německého císaře. ČT24 [online]. Česká televize, 2017-12-05 [cit. 2023-04-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/1973239-svaty-mikulas-proc-je-tak-popularni-svaty-z-turecka-ktereho-prosazovala-recka-manzelka">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8CT24&rft_id=https%3A%2F%2Fct24.ceskatelevize.cz%2Fveda%2F1973239-svaty-mikulas-proc-je-tak-popularni-svaty-z-turecka-ktereho-prosazovala-recka-manzelka&rft.atitle=Svat%C3%BD+Mikul%C3%A1%C5%A1.+%C5%A0t%C4%9Bdr%C3%BD+sv%C4%9Btec+z+Turecka%2C+kter%C3%A9ho+zpopularizovala+%C5%BEena+n%C4%9Bmeck%C3%A9ho+c%C3%ADsa%C5%99e&rft.date=2017-12-05&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%A1+televize">  </li> <li id="cite_note-64"><a href="#cite_ref-64">↑</a> <cite style="font-style:normal;">GÜLBAY, Onur. The Imperial Cult and Emperor Hadrianus In Anatolia Metropolis II İonia, Essays in Honour of Recep Meriç, İstanbul, 2010. www.academia.edu. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.academia.edu/1849930/The_Imperial_Cult_and_Emperor_Hadrianus_In_Anatolia_Metropolis_II_%C4%B0onia_Essays_in_Honour_of_Recep_Meri%C3%A7_%C4%B0stanbul_2010">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-19].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=www.academia.edu&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.academia.edu%2F1849930%2FThe_Imperial_Cult_and_Emperor_Hadrianus_In_Anatolia_Metropolis_II_%25C4%25B0onia_Essays_in_Honour_of_Recep_Meri%25C3%25A7_%25C4%25B0stanbul_2010&rft.atitle=The+Imperial+Cult+and+Emperor+Hadrianus+In+Anatolia+Metropolis+II+%C4%B0onia%2C+Essays+in+Honour+of+Recep+Meri%C3%A7%2C+%C4%B0stanbul%2C+2010&rft.aulast=G%C3%BClbay&rft.aufirst=Onur">  </li> <li id="cite_note-65"><a href="#cite_ref-65">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ALFÖLDI, A. On the Foundation of Constantinople: A Few Notes. The Journal of Roman Studies. 1947, roč. 37, s. 10–16. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/298449">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-19]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0075-4358">0075-4358</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.2307%2F298449">10.2307/298449</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Journal+of+Roman+Studies&rft_id=info:doi/10.2307%2F298449&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F298449&rft.atitle=On+the+Foundation+of+Constantinople%3A+A+Few+Notes&rft.date=1947&rft.volume=37&rft.pages=10%E2%80%9316&rft.issn=0075-4358&rft.aulast=Alf%C3%B6ldi&rft.aufirst=A.">  </li> <li id="cite_note-66"><a href="#cite_ref-66">↑</a> <cite style="font-style:normal;">TIERNEY, Michael. Constantine the Great and His City. Studies: An Irish Quarterly Review. 1934, roč. 23, čís. 89, s. 59–70. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/30095108">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-19]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0039-3495">0039-3495</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Studies%3A+An+Irish+Quarterly+Review&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F30095108&rft.atitle=Constantine+the+Great+and+His+City&rft.date=1934&rft.volume=23&rft.issue=89&rft.pages=59%E2%80%9370&rft.issn=0039-3495&rft.aulast=Tierney&rft.aufirst=Michael">  </li> <li id="cite_note-67"><a href="#cite_ref-67">↑</a> <cite style="font-style:normal;">GRANT, Robert M. Religion and Politics at the Council at Nicaea. The Journal of Religion. 1975, roč. 55, čís. 1, s. 1–12. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/1202069">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-19]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0022-4189">0022-4189</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Journal+of+Religion&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F1202069&rft.atitle=Religion+and+Politics+at+the+Council+at+Nicaea&rft.date=1975&rft.volume=55&rft.issue=1&rft.pages=1%E2%80%9312&rft.issn=0022-4189&rft.aulast=Grant&rft.aufirst=Robert+M.">  </li> <li id="cite_note-68"><a href="#cite_ref-68">↑</a> <cite style="font-style:normal;">POLACZYKOVÁ, Tereza. Tajemství ukryté v jezeře Íznik: Vědci našli místo, kde se konal Nikajský koncil. Deník.cz. 2018-09-20. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.denik.cz/ze_sveta/tajemstvi-ukryte-v-jezere-iznik-vedci-nasli-misto-kde-se-konal-nikajsky-koncil-20180920.html">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-19].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Den%C3%ADk.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.denik.cz%2Fze_sveta%2Ftajemstvi-ukryte-v-jezere-iznik-vedci-nasli-misto-kde-se-konal-nikajsky-koncil-20180920.html&rft.atitle=Tajemstv%C3%AD+ukryt%C3%A9+v+jeze%C5%99e+%C3%8Dznik%3A+V%C4%9Bdci+na%C5%A1li+m%C3%ADsto%2C+kde+se+konal+Nikajsk%C3%BD+koncil&rft.date=2018-09-20&rft.aulast=Polaczykov%C3%A1&rft.aufirst=Tereza">  </li> <li id="cite_note-69"><a href="#cite_ref-69">↑</a> <cite style="font-style:normal;">VON HELLFELD, Matthias. Christianity becomes the religion of the Roman Empire - February 27, 380. DW.com [online]. 2009-11-16 [cit. 2023-04-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.dw.com/en/christianity-becomes-the-religion-of-the-roman-empire-february-27-380/a-4602728">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=DW.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.dw.com%2Fen%2Fchristianity-becomes-the-religion-of-the-roman-empire-february-27-380%2Fa-4602728&rft.atitle=Christianity+becomes+the+religion+of+the+Roman+Empire+-+February+27%2C+380&rft.date=2009-11-16&rft.aulast=von+Hellfeld&rft.aufirst=Matthias">  </li> <li id="cite_note-70"><a href="#cite_ref-70">↑</a> <cite style="font-style:normal;">BULLOUGH, Vern L. The Roman Empire vs. Persia, 363-502: A Study of Successful Deterrence. The Journal of Conflict Resolution. 1963, roč. 7, čís. 1, s. 55–68. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/172830">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-19]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0022-0027">0022-0027</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Journal+of+Conflict+Resolution&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F172830&rft.atitle=The+Roman+Empire+vs.+Persia%2C+363-502%3A+A+Study+of+Successful+Deterrence&rft.date=1963&rft.volume=7&rft.issue=1&rft.pages=55%E2%80%9368&rft.issn=0022-0027&rft.aulast=Bullough&rft.aufirst=Vern+L.">  </li> <li id="cite_note-71"><a href="#cite_ref-71">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KALDELLIS, Anthony. Hellenism in Byzantium: The Transformations of Greek Identity and the Reception of the Classical Tradition. [s.l.]: Cambridge University Press 482 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=03iquAAACAAJ&newbks=0&hl=cs">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-521-29729-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-521-29729-5">978-0-521-29729-5</a>. (anglicky) Google-Books-ID: 03iquAAACAAJ.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Hellenism+in+Byzantium%3A+The+Transformations+of+Greek+Identity+and+the+Reception+of+the+Classical+Tradition&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3D03iquAAACAAJ%26newbks%3D0%26hl%3Dcs&rft.isbn=978-0-521-29729-5&rft.aulast=Kaldellis&rft.aufirst=Anthony&rft.pub=Cambridge+University+Press&rft.tpages=482">  </li> <li id="cite_note-72"><a href="#cite_ref-72">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> The Suda, a Massive Byzantine Encyclopedic Dictionary. www.historyofinformation.com [online]. [cit. 2023-04-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.historyofinformation.com/detail.php?id=2502">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.historyofinformation.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.historyofinformation.com%2Fdetail.php%3Fid%3D2502&rft.atitle=The+Suda%2C+a+Massive+Byzantine+Encyclopedic+Dictionary">  </li> <li id="cite_note-73"><a href="#cite_ref-73">↑</a> <cite style="font-style:normal;">LAPČÍK, Michael. Před 1490 lety položili základní kámen. Hagia Sofia návštěvníky uchvacuje dodnes. Deník.cz. 2022-02-24. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.denik.cz/cestovani/pred-1490-lety-polozili-zakladni-kamen-hagia-sofia-navstevniky-uchvacuje-dodnes.html">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-19].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Den%C3%ADk.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.denik.cz%2Fcestovani%2Fpred-1490-lety-polozili-zakladni-kamen-hagia-sofia-navstevniky-uchvacuje-dodnes.html&rft.atitle=P%C5%99ed+1490+lety+polo%C5%BEili+z%C3%A1kladn%C3%AD+k%C3%A1men.+Hagia+Sofia+n%C3%A1v%C5%A1t%C4%9Bvn%C3%ADky+uchvacuje+dodnes&rft.date=2022-02-24&rft.aulast=Lap%C4%8D%C3%ADk&rft.aufirst=Michael">  </li> <li id="cite_note-74"><a href="#cite_ref-74">↑</a> <cite style="font-style:normal;">GEANAKOPLOS, Deno J. Church and State in the Byzantine Empire: A Reconsideration of the Problem of Caesaropapism. Church History. 1965, roč. 34, čís. 4, s. 381–403. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/3163118">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-19]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0009-6407">0009-6407</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.2307%2F3163118">10.2307/3163118</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Church+History&rft_id=info:doi/10.2307%2F3163118&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F3163118&rft.atitle=Church+and+State+in+the+Byzantine+Empire%3A+A+Reconsideration+of+the+Problem+of+Caesaropapism&rft.date=1965&rft.volume=34&rft.issue=4&rft.pages=381%E2%80%93403&rft.issn=0009-6407&rft.aulast=Geanakoplos&rft.aufirst=Deno+J.">  </li> <li id="cite_note-75"><a href="#cite_ref-75">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">DAVIS, Leo Donald. The first seven ecumenical councils (325-787) : their history and theology. [s.l.]: Collegeville, Minn. : Liturgical Press 352 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://archive.org/details/firstsevenec_davi_1990_000_6702418">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-8146-5616-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-8146-5616-7">978-0-8146-5616-7</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+first+seven+ecumenical+councils+%28325-787%29+%3A+their+history+and+theology&rft_id=http%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Ffirstsevenec_davi_1990_000_6702418&rft.isbn=978-0-8146-5616-7&rft.aulast=Davis&rft.aufirst=Leo+Donald&rft.pub=Collegeville%2C+Minn.+%3A+Liturgical+Press&rft.tpages=352">  </li> <li id="cite_note-76"><a href="#cite_ref-76">↑</a> <cite style="font-style:normal;">LHOŤAN, Lukáš. Velké schizma 1054: Jak došlo k rozpadu křesťanské církve. Reflex.cz [online]. 2019-06-16 [cit. 2023-04-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.reflex.cz//clanek/historie/95866/rozpad-krestanstvi-v-roce-1054-v-pozadi-velkeho-schizmatu-byl-boj-o-moc-a-vladu-nad-krestanskym-svetem.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Reflex.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.reflex.cz%2F%2Fclanek%2Fhistorie%2F95866%2Frozpad-krestanstvi-v-roce-1054-v-pozadi-velkeho-schizmatu-byl-boj-o-moc-a-vladu-nad-krestanskym-svetem.html&rft.atitle=Velk%C3%A9+schizma+1054%3A+Jak+do%C5%A1lo+k+rozpadu+k%C5%99es%C5%A5ansk%C3%A9+c%C3%ADrkve&rft.date=2019-06-16&rft.aulast=Lho%C5%A5an&rft.aufirst=Luk%C3%A1%C5%A1">  </li> <li id="cite_note-77"><a href="#cite_ref-77">↑</a> <cite style="font-style:normal;">CARTWRIGHT, Mark. 1204: The Sack of Constantinople. World History Encyclopedia [online]. [cit. 2023-04-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.worldhistory.org/article/1188/1204-the-sack-of-constantinople/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=World+History+Encyclopedia&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.worldhistory.org%2Farticle%2F1188%2F1204-the-sack-of-constantinople%2F&rft.atitle=1204%3A+The+Sack+of+Constantinople&rft.aulast=Cartwright&rft.aufirst=Mark">  </li> <li id="cite_note-78"><a href="#cite_ref-78">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">PHILLIPS, Jonathan. The Fourth Crusade and the Sack of Constantinople. [s.l.]: Penguin 420 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=kkA2nomlPLwC&newbks=0&hl=cs">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-101-12772-8" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-101-12772-8">978-1-101-12772-8</a>. (anglicky) Google-Books-ID: kkA2nomlPLwC.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Fourth+Crusade+and+the+Sack+of+Constantinople&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DkkA2nomlPLwC%26newbks%3D0%26hl%3Dcs&rft.isbn=978-1-101-12772-8&rft.aulast=Phillips&rft.aufirst=Jonathan&rft.pub=Penguin&rft.tpages=420">  </li> <li id="cite_note-79"><a href="#cite_ref-79">↑</a> <cite style="font-style:normal;">PILLALAMARRI, Akhilesh. The Epic Story of How the Turks Migrated From Central Asia to Turkey. Thediplomat.com [online]. [cit. 2023-04-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://thediplomat.com/2016/06/the-epic-story-of-how-the-turks-migrated-from-central-asia-to-turkey/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Thediplomat.com&rft_id=https%3A%2F%2Fthediplomat.com%2F2016%2F06%2Fthe-epic-story-of-how-the-turks-migrated-from-central-asia-to-turkey%2F&rft.atitle=The+Epic+Story+of+How+the+Turks+Migrated+From+Central+Asia+to+Turkey&rft.aulast=Pillalamarri&rft.aufirst=Akhilesh">  </li> <li id="cite_note-80"><a href="#cite_ref-80">↑</a> <cite style="font-style:normal;">D’AMATO, Raffaele; CLINE, Kenneth. The Battle of Manzikert: When Anatolia was lost forever. Medieval Warfare. 2013, roč. 3, čís. 3, s. 28–34. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/48578237">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-19]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/2211-5129">2211-5129</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Medieval+Warfare&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F48578237&rft.atitle=The+Battle+of+Manzikert%3A+When+Anatolia+was+lost+forever&rft.date=2013&rft.volume=3&rft.issue=3&rft.pages=28%E2%80%9334&rft.issn=2211-5129&rft.aulast=D%E2%80%99Amato&rft.aufirst=Raffaele&rft.au=Cline%2C+Kenneth">  </li> <li id="cite_note-81"><a href="#cite_ref-81">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">HILLENBRAND, Carole. Turkish Myth and Muslim Symbol: The Battle of Manzikert. [s.l.]: Edinburgh University Press 321 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=leqqBgAAQBAJ&newbks=0&hl=cs">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-7486-3115-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-7486-3115-5">978-0-7486-3115-5</a>. (anglicky) Google-Books-ID: leqqBgAAQBAJ.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Turkish+Myth+and+Muslim+Symbol%3A+The+Battle+of+Manzikert&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DleqqBgAAQBAJ%26newbks%3D0%26hl%3Dcs&rft.isbn=978-0-7486-3115-5&rft.aulast=Hillenbrand&rft.aufirst=Carole&rft.pub=Edinburgh+University+Press&rft.tpages=321">  </li> <li id="cite_note-82"><a href="#cite_ref-82">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">CAHEN, Claude. The Formation of Turkey: The Seljukid Sultanate of Rum: Eleventh to Fourteenth Century. [s.l.]: Routledge 287 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=Jl_JAwAAQBAJ&newbks=0&hl=cs">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-317-87625-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-317-87625-0">978-1-317-87625-0</a>. (anglicky) Google-Books-ID: Jl_JAwAAQBAJ.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Formation+of+Turkey%3A+The+Seljukid+Sultanate+of+Rum%3A+Eleventh+to+Fourteenth+Century&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DJl_JAwAAQBAJ%26newbks%3D0%26hl%3Dcs&rft.isbn=978-1-317-87625-0&rft.aulast=Cahen&rft.aufirst=Claude&rft.pub=Routledge&rft.tpages=287">  </li> <li id="cite_note-83"><a href="#cite_ref-83">↑</a> <cite style="font-style:normal;">GRIERSON, Roderick. 'We Believe in Your Prophet': Rumi, Palamas, and the Conversion of Anatolia. Mawlana Rumi Review. 2011, roč. 2, s. 96–124. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/45236319">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-19]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/2042-3357">2042-3357</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Mawlana+Rumi+Review&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F45236319&rft.atitle=%27We+Believe+in+Your+Prophet%27%3A+Rumi%2C+Palamas%2C+and+the+Conversion+of+Anatolia&rft.date=2011&rft.volume=2&rft.pages=96%E2%80%93124&rft.issn=2042-3357&rft.aulast=Grierson&rft.aufirst=Roderick">  </li> <li id="cite_note-84"><a href="#cite_ref-84">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">WITTEK, Paul. The Rise of the Ottoman Empire: Studies in the History of Turkey, Thirteenth-fifteenth Centuries. [s.l.]: Routledge 194 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=Am0MGwAACAAJ&newbks=0&hl=cs">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-7007-1500-8" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-7007-1500-8">978-0-7007-1500-8</a>. (anglicky) Google-Books-ID: Am0MGwAACAAJ.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Rise+of+the+Ottoman+Empire%3A+Studies+in+the+History+of+Turkey%2C+Thirteenth-fifteenth+Centuries&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DAm0MGwAACAAJ%26newbks%3D0%26hl%3Dcs&rft.isbn=978-0-7007-1500-8&rft.aulast=Wittek&rft.aufirst=Paul&rft.pub=Routledge&rft.tpages=194">  </li> <li id="cite_note-85"><a href="#cite_ref-85">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SCHMITT, Jens Oliver. The Ottoman Conquest of the Balkans: Interpretations and Research Debates. [s.l.]: Austrian Academy of Sciences Press 289 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=-xiTnQAACAAJ&newbks=0&hl=cs">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-3-7001-8036-4" title="Speciální:Zdroje knih/978-3-7001-8036-4">978-3-7001-8036-4</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Ottoman+Conquest+of+the+Balkans%3A+Interpretations+and+Research+Debates&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3D-xiTnQAACAAJ%26newbks%3D0%26hl%3Dcs&rft.isbn=978-3-7001-8036-4&rft.aulast=Schmitt&rft.aufirst=Jens+Oliver&rft.pub=Austrian+Academy+of+Sciences+Press&rft.tpages=289">  </li> <li id="cite_note-86"><a href="#cite_ref-86">↑</a> <cite style="font-style:normal;">LHOŤAN, Lukáš. Dobytí Konstantinopole 1453: Osmané využili křesťanského rozkolu. Reflex.cz [online]. [cit. 2023-04-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.reflex.cz//clanek/historie/95523/pred-570-lety-zacalo-dobyvani-konstantinopole-turky-vyuzili-sporu-krestanskych-cirkvi.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Reflex.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.reflex.cz%2F%2Fclanek%2Fhistorie%2F95523%2Fpred-570-lety-zacalo-dobyvani-konstantinopole-turky-vyuzili-sporu-krestanskych-cirkvi.html&rft.atitle=Dobyt%C3%AD+Konstantinopole+1453%3A+Osman%C3%A9+vyu%C5%BEili+k%C5%99es%C5%A5ansk%C3%A9ho+rozkolu&rft.aulast=Lho%C5%A5an&rft.aufirst=Luk%C3%A1%C5%A1">  </li> <li id="cite_note-87"><a href="#cite_ref-87">↑</a> <cite style="font-style:normal;">BALAN, Ahmet. Expelled From Spain in 1492, Jews Are Now Commemorating 500th Year in Turkey. Los Angeles Times [online]. 1991-09-01 [cit. 2023-04-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.latimes.com/archives/la-xpm-1991-09-01-mn-2343-story.html">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Los+Angeles+Times&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.latimes.com%2Farchives%2Fla-xpm-1991-09-01-mn-2343-story.html&rft.atitle=Expelled+From+Spain+in+1492%2C+Jews+Are+Now+Commemorating+500th+Year+in+Turkey&rft.date=1991-09-01&rft.aulast=Balan&rft.aufirst=Ahmet">  </li> <li id="cite_note-88"><a href="#cite_ref-88">↑</a> <cite style="font-style:normal;">MUNZAR, Zdeněk. Turci u Vídně: Jak pomohli čeští vojáci v obraně města?. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2019-02-21 [cit. 2023-04-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.stoplusjednicka.cz/turci-u-vidne-jak-pomohli-cesti-vojaci-v-obrane-mesta">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=100%2B1+zahrani%C4%8Dn%C3%AD+zaj%C3%ADmavost&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.stoplusjednicka.cz%2Fturci-u-vidne-jak-pomohli-cesti-vojaci-v-obrane-mesta&rft.atitle=Turci+u+V%C3%ADdn%C4%9B%3A+Jak+pomohli+%C4%8De%C5%A1t%C3%AD+voj%C3%A1ci+v+obran%C4%9B+m%C4%9Bsta%3F&rft.date=2019-02-21&rft.aulast=Munzar&rft.aufirst=Zden%C4%9Bk">  </li> <li id="cite_note-89"><a href="#cite_ref-89">↑</a> <cite style="font-style:normal;">PIGULA, Topi. Před 339 lety Evropa konečně porazila Turky. Bitva u Vídně posunula Habsburky výrazně kupředu. Prima Zoom [online]. FTV Prima [cit. 2023-04-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://zoom.iprima.cz/vyroci/bitva-u-vidne">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Prima+Zoom&rft_id=https%3A%2F%2Fzoom.iprima.cz%2Fvyroci%2Fbitva-u-vidne&rft.atitle=P%C5%99ed+339+lety+Evropa+kone%C4%8Dn%C4%9B+porazila+Turky.+Bitva+u+V%C3%ADdn%C4%9B+posunula+Habsburky+v%C3%BDrazn%C4%9B+kup%C5%99edu&rft.aulast=Pigula&rft.aufirst=Topi&rft.pub=FTV+Prima">  </li> <li id="cite_note-90"><a href="#cite_ref-90">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Russo-Turkish wars | Russo-Turkish history | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2023-04-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.britannica.com/topic/Russo-Turkish-wars">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.britannica.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.britannica.com%2Ftopic%2FRusso-Turkish-wars&rft.atitle=Russo-Turkish+wars+%7C+Russo-Turkish+history+%7C+Britannica">  </li> <li id="cite_note-91"><a href="#cite_ref-91">↑</a> <cite style="font-style:normal;">REID, Anthony. Sixteenth Century Turkish Influence in Western Indonesia. Journal of Southeast Asian History. 1969, roč. 10, čís. 3, s. 395–414. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/27651718">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-19]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0217-7811">0217-7811</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Journal+of+Southeast+Asian+History&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F27651718&rft.atitle=Sixteenth+Century+Turkish+Influence+in+Western+Indonesia&rft.date=1969&rft.volume=10&rft.issue=3&rft.pages=395%E2%80%93414&rft.issn=0217-7811&rft.aulast=Reid&rft.aufirst=Anthony">  </li> <li id="cite_note-92"><a href="#cite_ref-92">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">PEACOCK, Andrew C. S.; GALLOP, Annabel Teh. From Anatolia to Aceh: Ottomans, Turks, and Southeast Asia. [s.l.]: Oxford University Press 348 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=JL96AQAACAAJ&newbks=0&hl=cs">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-19-177197-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-19-177197-2">978-0-19-177197-2</a>. (anglicky) Google-Books-ID: JL96AQAACAAJ.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=From+Anatolia+to+Aceh%3A+Ottomans%2C+Turks%2C+and+Southeast+Asia&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DJL96AQAACAAJ%26newbks%3D0%26hl%3Dcs&rft.isbn=978-0-19-177197-2&rft.aulast=Peacock&rft.aufirst=Andrew+C.+S.&rft.au=Gallop%2C+Annabel+Teh&rft.pub=Oxford+University+Press&rft.tpages=348">  </li> <li id="cite_note-93"><a href="#cite_ref-93">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SHIRINIAN, George N. Genocide in the Ottoman Empire: Armenians, Assyrians, and Greeks, 1913-1923. [s.l.]: Berghahn Books 443 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=SlwEDQAAQBAJ&newbks=0&hl=cs">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-78533-433-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-78533-433-7">978-1-78533-433-7</a>. (anglicky) Google-Books-ID: SlwEDQAAQBAJ.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Genocide+in+the+Ottoman+Empire%3A+Armenians%2C+Assyrians%2C+and+Greeks%2C+1913-1923&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DSlwEDQAAQBAJ%26newbks%3D0%26hl%3Dcs&rft.isbn=978-1-78533-433-7&rft.aulast=Shirinian&rft.aufirst=George+N.&rft.pub=Berghahn+Books&rft.tpages=443">  </li> <li id="cite_note-94"><a href="#cite_ref-94">↑</a> <cite style="font-style:normal;">KOMÁREK, Michal. Existenciální hrozba pro říši! Důvod pro genocidu starou přes sto let. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2022-04-24 [cit. 2023-04-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-historie-existencialni-hrozba-pro-risi-duvod-pro-genocidu-starou-pres-sto-let-199468">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Seznam+Zpr%C3%A1vy&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.seznamzpravy.cz%2Fclanek%2Fmagazin-historie-existencialni-hrozba-pro-risi-duvod-pro-genocidu-starou-pres-sto-let-199468&rft.atitle=Existenci%C3%A1ln%C3%AD+hrozba+pro+%C5%99%C3%AD%C5%A1i%21+D%C5%AFvod+pro+genocidu+starou+p%C5%99es+sto+let&rft.date=2022-04-24&rft.aulast=Kom%C3%A1rek&rft.aufirst=Michal&rft.pub=Seznam.cz">  </li> <li id="cite_note-95"><a href="#cite_ref-95">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">QARABASH, Abed Mshiho Neman. Sayfo - An Account of the Assyrian Genocide. [s.l.]: Edinburgh University Press 272 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=gXC-zQEACAAJ&newbks=0&hl=cs">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-4744-4751-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-4744-4751-5">978-1-4744-4751-5</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Sayfo+-+An+Account+of+the+Assyrian+Genocide&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DgXC-zQEACAAJ%26newbks%3D0%26hl%3Dcs&rft.isbn=978-1-4744-4751-5&rft.aulast=Qarabash&rft.aufirst=Abed+Mshiho+Neman&rft.pub=Edinburgh+University+Press&rft.tpages=272">  </li> <li id="cite_note-96"><a href="#cite_ref-96">↑</a> <cite style="font-style:normal;">MEICHANETSIDIS, Vasileios Th. The Genocide of the Greeks of the Ottoman Empire, 1913–1923: A Comprehensive Overview. Genocide Studies International. 2015, roč. 9, čís. 1, s. 104–173. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/26986016">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-19]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/2291-1847">2291-1847</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Genocide+Studies+International&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F26986016&rft.atitle=The+Genocide+of+the+Greeks+of+the+Ottoman+Empire%2C+1913%E2%80%931923%3A+A+Comprehensive+Overview&rft.date=2015&rft.volume=9&rft.issue=1&rft.pages=104%E2%80%93173&rft.issn=2291-1847&rft.aulast=Meichanetsidis&rft.aufirst=Vasileios+Th.">  </li> <li id="cite_note-97"><a href="#cite_ref-97">↑</a> <cite style="font-style:normal;">KAWTHARANI, Wajih. The Ottoman Tanzimat and the Constitution: The Beginnings of Constitutional Thought, Text, Application, and Conceptualizatio. Tabayyun. 2013, roč. 1, čís. 3, s. 07–22. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://tabayyun.dohainstitute.org/en/issue003/Pages/art01.aspx">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-19]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/2305-2465">2305-2465</a>. (arabsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Tabayyun&rft_id=https%3A%2F%2Ftabayyun.dohainstitute.org%2Fen%2Fissue003%2FPages%2Fart01.aspx&rft.atitle=The+Ottoman+Tanzimat+and+the+Constitution%3A+The+Beginnings+of+Constitutional+Thought%2C+Text%2C+Application%2C+and+Conceptualizatio&rft.date=2013&rft.volume=1&rft.issue=3&rft.pages=07%E2%80%9322&rft.issn=2305-2465&rft.aulast=Kawtharani&rft.aufirst=Wajih">  </li> <li id="cite_note-98"><a href="#cite_ref-98">↑</a> <cite style="font-style:normal;">AHMAD, Feroz. The Young Turk Revolution. Journal of Contemporary History. 1968, roč. 3, čís. 3, s. 19–36. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/259696">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-19]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0022-0094">0022-0094</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Journal+of+Contemporary+History&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F259696&rft.atitle=The+Young+Turk+Revolution&rft.date=1968&rft.volume=3&rft.issue=3&rft.pages=19%E2%80%9336&rft.issn=0022-0094&rft.aulast=Ahmad&rft.aufirst=Feroz">  </li> <li id="cite_note-99"><a href="#cite_ref-99">↑</a> <cite style="font-style:normal;">AHMAD, Feroz. War and Society under the Young Turks, 1908-18. Review (Fernand Braudel Center). 1988, roč. 11, čís. 2, s. 265–286. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/40241096">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-19]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0147-9032">0147-9032</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Review+%28Fernand+Braudel+Center%29&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F40241096&rft.atitle=War+and+Society+under+the+Young+Turks%2C+1908-18&rft.date=1988&rft.volume=11&rft.issue=2&rft.pages=265%E2%80%93286&rft.issn=0147-9032&rft.aulast=Ahmad&rft.aufirst=Feroz">  </li> <li id="cite_note-100"><a href="#cite_ref-100">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">AKSAKAL, Mustafa. The Ottoman Road to War in 1914: The Ottoman Empire and the First World War. [s.l.]: Cambridge University Press 382 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=xTVSkasR2IsC&newbks=0&hl=cs">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-139-47449-8" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-139-47449-8">978-1-139-47449-8</a>. (anglicky) Google-Books-ID: xTVSkasR2IsC.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Ottoman+Road+to+War+in+1914%3A+The+Ottoman+Empire+and+the+First+World+War&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DxTVSkasR2IsC%26newbks%3D0%26hl%3Dcs&rft.isbn=978-1-139-47449-8&rft.aulast=Aksakal&rft.aufirst=Mustafa&rft.pub=Cambridge+University+Press&rft.tpages=382">  </li> <li id="cite_note-101"><a href="#cite_ref-101">↑</a> <cite style="font-style:normal;">AKSAKAL, Mustafa. The Limits of Diplomacy: The Ottoman Empire and the First World War. Foreign Policy Analysis. 2011, roč. 7, čís. 2, s. 197–203. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/24909769">Dostupné online</a> [cit. 2023-11-06]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1743-8586">1743-8586</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Foreign+Policy+Analysis&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F24909769&rft.atitle=The+Limits+of+Diplomacy%3A+The+Ottoman+Empire+and+the+First+World+War&rft.date=2011&rft.volume=7&rft.issue=2&rft.pages=197%E2%80%93203&rft.issn=1743-8586&rft.aulast=Aksakal&rft.aufirst=Mustafa">  </li> <li id="cite_note-102"><a href="#cite_ref-102">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ROGAN, Eugene. The Fall of the Ottomans: The Great War in the Middle East. [s.l.]: Basic Books 323 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=YeNrDgAAQBAJ&newbks=0&hl=cs">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-465-05669-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-465-05669-9">978-0-465-05669-9</a>. (anglicky) Google-Books-ID: YeNrDgAAQBAJ.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Fall+of+the+Ottomans%3A+The+Great+War+in+the+Middle+East&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DYeNrDgAAQBAJ%26newbks%3D0%26hl%3Dcs&rft.isbn=978-0-465-05669-9&rft.aulast=Rogan&rft.aufirst=Eugene&rft.pub=Basic+Books&rft.tpages=323">  </li> <li id="cite_note-103"><a href="#cite_ref-103">↑</a> <cite style="font-style:normal;">RYAN, James. Mudros, Armistice of. International Encyclopedia of the First World War (WW1) [online]. [cit. 2023-11-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://encyclopedia.1914-1918-online.net/article/mudros_armistice_of">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=International+Encyclopedia+of+the+First+World+War+%28WW1%29&rft_id=https%3A%2F%2Fencyclopedia.1914-1918-online.net%2Farticle%2Fmudros_armistice_of&rft.atitle=Mudros%2C+Armistice+of&rft.aulast=Ryan&rft.aufirst=James">  </li> <li id="cite_note-104"><a href="#cite_ref-104">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> October 30, 1918: Ottoman Empire signs treaty with Allies. History.com [online]. [cit. 2023-11-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.history.com/this-day-in-history/ottoman-empire-signs-treaty-with-allies">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=History.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.history.com%2Fthis-day-in-history%2Fottoman-empire-signs-treaty-with-allies&rft.atitle=October+30%2C+1918%3A+Ottoman+Empire+signs+treaty+with+Allies">  </li> <li id="cite_note-105"><a href="#cite_ref-105">↑</a> <cite style="font-style:normal;">DYER, Gwynne. The Turkish Armistice of 1918: 2: A Lost Opportunity: The Armistice Negotiations of Moudros. Middle Eastern Studies. 1972, roč. 8, čís. 3, s. 313–348. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/4282435">Dostupné online</a> [cit. 2023-11-06]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0026-3206">0026-3206</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Middle+Eastern+Studies&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F4282435&rft.atitle=The+Turkish+Armistice+of+1918%3A+2%3A+A+Lost+Opportunity%3A+The+Armistice+Negotiations+of+Moudros&rft.date=1972&rft.volume=8&rft.issue=3&rft.pages=313%E2%80%93348&rft.issn=0026-3206&rft.aulast=Dyer&rft.aufirst=Gwynne">  </li> <li id="cite_note-106"><a href="#cite_ref-106">↑</a> <cite style="font-style:normal;">HARBIN, Julie. How the Occupation of Istanbul Shaped the Modern Middle East. Duke Today [online]. 2015-04-20 [cit. 2023-11-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://today.duke.edu/2015/04/ottoman">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Duke+Today&rft_id=https%3A%2F%2Ftoday.duke.edu%2F2015%2F04%2Fottoman&rft.atitle=How+the+Occupation+of+Istanbul+Shaped+the+Modern+Middle+East&rft.date=2015-04-20&rft.aulast=Harbin&rft.aufirst=Julie">  </li> <li id="cite_note-107"><a href="#cite_ref-107">↑</a> <cite style="font-style:normal;">BUZANSKI, Peter M. The Interallied Investigation of the Greek Invasion of Smyrna, 1919. The Historian. 1963, roč. 25, čís. 3, s. 325–343. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/24441527">Dostupné online</a> [cit. 2023-11-06]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0018-2370">0018-2370</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Historian&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F24441527&rft.atitle=The+Interallied+Investigation+of+the+Greek+Invasion+of+Smyrna%2C+1919&rft.date=1963&rft.volume=25&rft.issue=3&rft.pages=325%E2%80%93343&rft.issn=0018-2370&rft.aulast=Buzanski&rft.aufirst=Peter+M.">  </li> <li id="cite_note-108"><a href="#cite_ref-108">↑</a> <cite style="font-style:normal;">HANEDAR, Avni Önder. War, Risk, and Gold: The Turkish War of Independence and Ottoman Empire. Jahrbuch für Wirtschaftsgeschichte / Economic History Yearbook. 2023-11-01, roč. 64, čís. 2, s. 619–649. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.degruyter.com/document/doi/10.1515/jbwg-2023-0022/html">Dostupné online</a> [cit. 2023-11-06]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/2196-6842">2196-6842</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1515%2Fjbwg-2023-0022">10.1515/jbwg-2023-0022</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Jahrbuch+f%C3%BCr+Wirtschaftsgeschichte+%2F+Economic+History+Yearbook&rft_id=info:doi/10.1515%2Fjbwg-2023-0022&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.degruyter.com%2Fdocument%2Fdoi%2F10.1515%2Fjbwg-2023-0022%2Fhtml&rft.atitle=War%2C+Risk%2C+and+Gold%3A+The+Turkish+War+of+Independence+and+Ottoman+Empire&rft.date=2023-11-01&rft.volume=64&rft.issue=2&rft.pages=619%E2%80%93649&rft.issn=2196-6842&rft.aulast=Hanedar&rft.aufirst=Avni+%C3%96nder">  </li> <li id="cite_note-109"><a href="#cite_ref-109">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ERICKSON, Edward J. The Turkish War of Independence: A Military History, 1919–1923. [s.l.]: Bloomsbury Academic 432 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=DLvCEAAAQBAJ&newbks=0&hl=cs">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-4408-7841-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-4408-7841-1">978-1-4408-7841-1</a>. (anglicky) Google-Books-ID: DLvCEAAAQBAJ.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Turkish+War+of+Independence%3A+A+Military+History%2C+1919%E2%80%931923&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DDLvCEAAAQBAJ%26newbks%3D0%26hl%3Dcs&rft.isbn=978-1-4408-7841-1&rft.aulast=Erickson&rft.aufirst=Edward+J.&rft.pub=Bloomsbury+Academic&rft.tpages=432">  </li> <li id="cite_note-110"><a href="#cite_ref-110">↑</a> <cite style="font-style:normal;">JENSEN, Peter Kincaid. The Greco-Turkish War, 1920-1922. International Journal of Middle East Studies. 1979, roč. 10, čís. 4, s. 553–565. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/162217">Dostupné online</a> [cit. 2023-11-06]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0020-7438">0020-7438</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=International+Journal+of+Middle+East+Studies&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F162217&rft.atitle=The+Greco-Turkish+War%2C+1920-1922&rft.date=1979&rft.volume=10&rft.issue=4&rft.pages=553%E2%80%93565&rft.issn=0020-7438&rft.aulast=Jensen&rft.aufirst=Peter+Kincaid">  </li> <li id="cite_note-111"><a href="#cite_ref-111">↑</a> <cite style="font-style:normal;">MACAR, Elçin. Greco-Turkish War 1919-1922. International Encyclopedia of the First World War (WW1) [online]. [cit. 2023-11-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://encyclopedia.1914-1918-online.net/article/greco-turkish_war_1919-1922">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=International+Encyclopedia+of+the+First+World+War+%28WW1%29&rft_id=https%3A%2F%2Fencyclopedia.1914-1918-online.net%2Farticle%2Fgreco-turkish_war_1919-1922&rft.atitle=Greco-Turkish+War+1919-1922&rft.aulast=Macar&rft.aufirst=El%C3%A7in">  </li> <li id="cite_note-112"><a href="#cite_ref-112">↑</a> <cite style="font-style:normal;">HELMREICH, Paul C. From Paris to Sevres: the partition of the Ottoman Empire at the Peace Conference of 1919-1920. catalogue.nla.gov.au [online]. [cit. 2023-11-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://catalogue.nla.gov.au/catalog/353123">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=catalogue.nla.gov.au&rft_id=https%3A%2F%2Fcatalogue.nla.gov.au%2Fcatalog%2F353123&rft.atitle=From+Paris+to+Sevres%3A+the+partition+of+the+Ottoman+Empire+at+the+Peace+Conference+of+1919-1920&rft.aulast=Helmreich&rft.aufirst=Paul+C.">  </li> <li id="cite_note-113"><a href="#cite_ref-113">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The Treaty of Sèvres, 1920 [online]. Harold B. Library, <a href="/wiki/Brigham_Young_University" class="mw-redirect" title="Brigham Young University">Brigham Young University</a>. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://net.lib.byu.edu/~rdh7/wwi/versa/sevres1.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+Treaty+of+S%C3%A8vres%2C+1920&rft_id=http%3A%2F%2Fnet.lib.byu.edu%2F~rdh7%2Fwwi%2Fversa%2Fsevres1.html&rft.pub=Harold+B.+Library%2C+%5B%5BBrigham+Young+University%5D%5D"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-114"><a href="#cite_ref-114">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> More Turkey: The Soviet Border Before And After The Treaty Of Kars. RadioFreeEurope/RadioLiberty [online]. 2021-10-12 [cit. 2023-11-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.rferl.org/a/treaty-of-kars/31505112.html">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=RadioFreeEurope%2FRadioLiberty&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.rferl.org%2Fa%2Ftreaty-of-kars%2F31505112.html&rft.atitle=More+Turkey%3A+The+Soviet+Border+Before+And+After+The+Treaty+Of+Kars&rft.date=2021-10-12">  </li> <li id="cite_note-115"><a href="#cite_ref-115">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Armistice of Mudanya. History-maps.com [online]. [cit. 2023-11-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://history-maps.com/en/story/Turkish-War-of-Independence/event/Armistice-of-Mudanya">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=History-maps.com&rft_id=https%3A%2F%2Fhistory-maps.com%2Fen%2Fstory%2FTurkish-War-of-Independence%2Fevent%2FArmistice-of-Mudanya&rft.atitle=Armistice+of+Mudanya">  </li> <li id="cite_note-116"><a href="#cite_ref-116">↑</a> <cite style="font-style:normal;">PAPADIMITRIOU, Yanis; SOLAKER, Gulsen. Greece and Turkey: The Treaty of Lausanne 100 years on. DW.com [online]. 2023-07-23 [cit. 2023-11-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.dw.com/en/greece-and-turkey-the-treaty-of-lausanne-100-years-on/a-66307830">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=DW.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.dw.com%2Fen%2Fgreece-and-turkey-the-treaty-of-lausanne-100-years-on%2Fa-66307830&rft.atitle=Greece+and+Turkey%3A+The+Treaty+of+Lausanne+100+years+on&rft.date=2023-07-23&rft.aulast=Papadimitriou&rft.aufirst=Yanis&rft.au=Solaker%2C+Gulsen">  </li> <li id="cite_note-117"><a href="#cite_ref-117">↑</a> <cite style="font-style:normal;">FARGE, Emma; NEGHAIWI, Brenna Hughes. Treaty that created modern Turkey still evokes pain for some, 100 years after signing. Reuters. 2023-07-24. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.reuters.com/world/middle-east/treaty-that-created-modern-turkey-still-evokes-pain-some-100-years-after-signing-2023-07-23/">Dostupné online</a> [cit. 2023-11-06]. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Reuters&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.reuters.com%2Fworld%2Fmiddle-east%2Ftreaty-that-created-modern-turkey-still-evokes-pain-some-100-years-after-signing-2023-07-23%2F&rft.atitle=Treaty+that+created+modern+Turkey+still+evokes+pain+for+some%2C+100+years+after+signing&rft.date=2023-07-24&rft.aulast=Farge&rft.aufirst=Emma&rft.au=Neghaiwi%2C+Brenna+Hughes">  </li> <li id="cite_note-118"><a href="#cite_ref-118">↑</a> <cite style="font-style:normal;">DARWIN, J. G. The Chanak Crisis and the British Cabinet. History. Feb 1980, s. 32–48. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1111%2Fj.1468-229X.1980.tb02082.x">10.1111/j.1468-229X.1980.tb02082.x</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=History&rft_id=info:doi/10.1111%2Fj.1468-229X.1980.tb02082.x&rft.atitle=The+Chanak+Crisis+and+the+British+Cabinet&rft.date=Feb+1980&rft.pages=32%E2%80%9348&rft.aulast=Darwin&rft.aufirst=J.+G."> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-119"><a href="#cite_ref-119">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/w/index.php?title=Robert_MacGregor_Dawson&action=edit&redlink=1" class="new" title="Robert MacGregor Dawson (stránka neexistuje)">DAWSON, Robert MacGregor</a>. William Lyon Mackenzie King: A Political Biography, 1874-1923. Toronto: University of Toronto Press, 1958. S. 401–416.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=William+Lyon+Mackenzie+King%3A+A+Political+Biography%2C+1874-1923&rft.aulast=Dawson&rft.aufirst=Robert+MacGregor&rft.place=Toronto&rft.pub=University+of+Toronto+Press&rft.pages=401%E2%80%93416"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-120"><a href="#cite_ref-120">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">HIRSCHON, Renée. Crossing the Aegean: An Appraisal of the 1923 Compulsory Population Exchange between Greece and Turkey. [s.l.]: Berghahn Books 318 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=CtDQqKh90YwC&newbks=0&hl=cs">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-85745-702-8" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-85745-702-8">978-0-85745-702-8</a>. (anglicky) Google-Books-ID: CtDQqKh90YwC.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Crossing+the+Aegean%3A+An+Appraisal+of+the+1923+Compulsory+Population+Exchange+between+Greece+and+Turkey&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DCtDQqKh90YwC%26newbks%3D0%26hl%3Dcs&rft.isbn=978-0-85745-702-8&rft.aulast=Hirschon&rft.aufirst=Ren%C3%A9e&rft.pub=Berghahn+Books&rft.tpages=318">  </li> <li id="cite_note-121"><a href="#cite_ref-121">↑</a> <cite style="font-style:normal;">BLANCHARD, Raoul. The Exchange of Populations between Greece and Turkey. Geographical Review. 1925, roč. 15, čís. 3, s. 449–456. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/208566">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-20]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0016-7428">0016-7428</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.2307%2F208566">10.2307/208566</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Geographical+Review&rft_id=info:doi/10.2307%2F208566&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F208566&rft.atitle=The+Exchange+of+Populations+between+Greece+and+Turkey&rft.date=1925&rft.volume=15&rft.issue=3&rft.pages=449%E2%80%93456&rft.issn=0016-7428&rft.aulast=Blanchard&rft.aufirst=Raoul">  </li> <li id="cite_note-122"><a href="#cite_ref-122">↑</a> <cite style="font-style:normal;">HEJMA, Alan. Osmanská říše je minulostí. Před 100 lety vznikla Turecká republika. iDNES.cz [online]. 2023-10-28 [cit. 2023-11-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/technet/pred-100-lety/pred-100-lety-osmani-turecko.A231027_104031_pred-100-lety_vov">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Ftechnet%2Fpred-100-lety%2Fpred-100-lety-osmani-turecko.A231027_104031_pred-100-lety_vov&rft.atitle=Osmansk%C3%A1+%C5%99%C3%AD%C5%A1e+je+minulost%C3%AD.+P%C5%99ed+100+lety+vznikla+Tureck%C3%A1+republika&rft.date=2023-10-28&rft.aulast=Hejma&rft.aufirst=Alan">  </li> <li id="cite_note-123"><a href="#cite_ref-123">↑</a> <cite style="font-style:normal;">LHOŤAN, Lukáš. Mustafa Kemal zmodernizoval Turecko, teď se od něj Turci odvrací. Kdo byl zbožňovaný Atatürk?. Reflex.cz [online]. 2021-05-19 [cit. 2023-04-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.reflex.cz//clanek/profil/95220/mustafa-kemal-zmodernizoval-turecko-ted-se-od-nej-turci-odvraci-kdo-byl-zboznovany-ataturk.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Reflex.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.reflex.cz%2F%2Fclanek%2Fprofil%2F95220%2Fmustafa-kemal-zmodernizoval-turecko-ted-se-od-nej-turci-odvraci-kdo-byl-zboznovany-ataturk.html&rft.atitle=Mustafa+Kemal+zmodernizoval+Turecko%2C+te%C4%8F+se+od+n%C4%9Bj+Turci+odvrac%C3%AD.+Kdo+byl+zbo%C5%BE%C5%88ovan%C3%BD+Atat%C3%BCrk%3F&rft.date=2021-05-19&rft.aulast=Lho%C5%A5an&rft.aufirst=Luk%C3%A1%C5%A1">  </li> <li id="cite_note-124"><a href="#cite_ref-124">↑</a> <cite style="font-style:normal;">HALE, William. Turkey and Britain in World War II: Origins and Results of the Tripartite Alliance, 1935-40. Journal of Balkan and Near Eastern Studies. 2021-11-02, roč. 23, čís. 6, s. 824–844. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.1080/19448953.2021.1987764">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-19]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1944-8953">1944-8953</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1080%2F19448953.2021.1987764">10.1080/19448953.2021.1987764</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Journal+of+Balkan+and+Near+Eastern+Studies&rft_id=info:doi/10.1080%2F19448953.2021.1987764&rft_id=https%3A%2F%2Fdoi.org%2F10.1080%2F19448953.2021.1987764&rft.atitle=Turkey+and+Britain+in+World+War+II%3A+Origins+and+Results+of+the+Tripartite+Alliance%2C+1935-40&rft.date=2021-11-02&rft.volume=23&rft.issue=6&rft.pages=824%E2%80%93844&rft.issn=1944-8953&rft.aulast=Hale&rft.aufirst=William">  </li> <li id="cite_note-125"><a href="#cite_ref-125">↑</a> <cite style="font-style:normal;">LIPPE, John M. Vander. Forgotten Brigade of the Forgotten War: Turkey's Participation in the Korean War. Middle Eastern Studies. 2000, roč. 36, čís. 1, s. 92–102. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/4284053">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-19]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0026-3206">0026-3206</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Middle+Eastern+Studies&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F4284053&rft.atitle=Forgotten+Brigade+of+the+Forgotten+War%3A+Turkey%27s+Participation+in+the+Korean+War&rft.date=2000&rft.volume=36&rft.issue=1&rft.pages=92%E2%80%93102&rft.issn=0026-3206&rft.aulast=Lippe&rft.aufirst=John+M.+Vander">  </li> <li id="cite_note-126"><a href="#cite_ref-126">↑</a> <cite style="font-style:normal;">WILKINSON, Tracy. So, why is Turkey in NATO, anyway? A look at the country's complex history with the alliance. Los Angeles Times [online]. 2022-06-29 [cit. 2023-04-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.latimes.com/politics/story/2022-06-29/so-why-is-turkey-in-nato-anyway">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Los+Angeles+Times&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.latimes.com%2Fpolitics%2Fstory%2F2022-06-29%2Fso-why-is-turkey-in-nato-anyway&rft.atitle=So%2C+why+is+Turkey+in+NATO%2C+anyway%3F+A+look+at+the+country%27s+complex+history+with+the+alliance&rft.date=2022-06-29&rft.aulast=WILKINSON&rft.aufirst=Tracy">  </li> <li id="cite_note-127"><a href="#cite_ref-127">↑</a> "<a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/asie-a-oceanie/turecko-znovu-bombardovalo-pozice-kurdskych-separatistu_358572.html">Turecko znovu bombardovalo pozice kurdských separatistů</a>". Týden. 11. října 2015. </li> <li id="cite_note-128"><a href="#cite_ref-128">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Scores killed in clashes between Turkish forces and Kurdish rebels [online]. <a href="/wiki/Al_Jazeera" class="mw-redirect" title="Al Jazeera">Al Jazeera</a>, 29. září 2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://america.aljazeera.com/articles/2015/9/29/scores-killed-in-clashes-between-turkish-forces-and-kurdish-rebels.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Scores+killed+in+clashes+between+Turkish+forces+and+Kurdish+rebels&rft_id=http%3A%2F%2Famerica.aljazeera.com%2Farticles%2F2015%2F9%2F29%2Fscores-killed-in-clashes-between-turkish-forces-and-kurdish-rebels.html&rft.pub=%5B%5BAl+Jazeera%5D%5D">  </li> <li id="cite_note-129"><a href="#cite_ref-129">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Turecko i Saúdové podporují krvelačnou al-Nusrá. Žádají USA, aby přivřely oči. Lidovky.cz [online]. 2015-06-15 [cit. 2023-04-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.lidovky.cz/svet/turecko-i-saudove-podporuji-islamisty-v-syrii-zadaji-usa-aby-privrely-oci.A150614_140628_ln_zahranici_mmu">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Lidovky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.lidovky.cz%2Fsvet%2Fturecko-i-saudove-podporuji-islamisty-v-syrii-zadaji-usa-aby-privrely-oci.A150614_140628_ln_zahranici_mmu&rft.atitle=Turecko+i+Sa%C3%BAdov%C3%A9+podporuj%C3%AD+krvela%C4%8Dnou+al-Nusr%C3%A1.+%C5%BD%C3%A1daj%C3%AD+USA%2C+aby+p%C5%99iv%C5%99ely+o%C4%8Di&rft.date=2015-06-15">  </li> <li id="cite_note-130"><a href="#cite_ref-130">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Turecko chce do kurdských regionů přesídlit syrské uprchlíky. Hrozí demografická proměna. Plus [online]. Český rozhlas, 2018-03-19 [cit. 2023-04-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://plus.rozhlas.cz/turecko-chce-do-kurdskych-regionu-presidlit-syrske-uprchliky-hrozi-demograficka-7174159">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Plus&rft_id=https%3A%2F%2Fplus.rozhlas.cz%2Fturecko-chce-do-kurdskych-regionu-presidlit-syrske-uprchliky-hrozi-demograficka-7174159&rft.atitle=Turecko+chce+do+kurdsk%C3%BDch+region%C5%AF+p%C5%99es%C3%ADdlit+syrsk%C3%A9+uprchl%C3%ADky.+Hroz%C3%AD+demografick%C3%A1+prom%C4%9Bna&rft.date=2018-03-19&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas">  </li> <li id="cite_note-131"><a href="#cite_ref-131">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> US imposes sanctions on Turkey over Syria attack. www.bbc.com [online]. 2019-10-15. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.bbc.com/news/world-middle-east-50050264">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.bbc.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.bbc.com%2Fnews%2Fworld-middle-east-50050264&rft.atitle=US+imposes+sanctions+on+Turkey+over+Syria+attack&rft.date=2019-10-15">  </li> <li id="cite_note-132"><a href="#cite_ref-132">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Trump Levels Sanctions on Turkey in Attempt to Contain the Chaos Wreaked By His Syria Withdrawal. Time [online]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://time.com/5699970/trump-sanctions-turkey-syria/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Time&rft_id=https%3A%2F%2Ftime.com%2F5699970%2Ftrump-sanctions-turkey-syria%2F&rft.atitle=Trump+Levels+Sanctions+on+Turkey+in+Attempt+to+Contain+the+Chaos+Wreaked+By+His+Syria+Withdrawal">  </li> <li id="cite_note-133"><a href="#cite_ref-133">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Arménská genocida paralyzuje vztahy mezi Turky a Armény, společná hranice je neprodyšně uzavřená. Český rozhlas [online]. 15. září 2018. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://plus.rozhlas.cz/armenska-genocida-paralyzuje-vztahy-mezi-turky-a-armeny-spolecna-hranice-je-7612483">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas&rft_id=https%3A%2F%2Fplus.rozhlas.cz%2Farmenska-genocida-paralyzuje-vztahy-mezi-turky-a-armeny-spolecna-hranice-je-7612483&rft.atitle=Arm%C3%A9nsk%C3%A1+genocida+paralyzuje+vztahy+mezi+Turky+a+Arm%C3%A9ny%2C+spole%C4%8Dn%C3%A1+hranice+je+neprody%C5%A1n%C4%9B+uzav%C5%99en%C3%A1&rft.date=15.+z%C3%A1%C5%99%C3%AD+2018">  </li> <li id="cite_note-134"><a href="#cite_ref-134">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Od ostnatých drátů k rozdělení. Před 45 lety vtrhla turecká armáda na Kypr. iDNES.cz [online]. 2019-07-20 [cit. 2023-04-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/severni-kypr-vyroci-turecko-armada.A190719_100528_zahranicni_bur">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fzpravy%2Fzahranicni%2Fseverni-kypr-vyroci-turecko-armada.A190719_100528_zahranicni_bur&rft.atitle=Od+ostnat%C3%BDch+dr%C3%A1t%C5%AF+k+rozd%C4%9Blen%C3%AD.+P%C5%99ed+45+lety+vtrhla+tureck%C3%A1+arm%C3%A1da+na+Kypr&rft.date=2019-07-20">  </li> <li id="cite_note-135"><a href="#cite_ref-135">↑</a> <cite style="font-style:normal;">CAMP, Glen D. Greek-Turkish Conflict over Cyprus. Political Science Quarterly. 1980, roč. 95, čís. 1, s. 43–70. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/2149584">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-20]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0032-3195">0032-3195</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.2307%2F2149584">10.2307/2149584</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Political+Science+Quarterly&rft_id=info:doi/10.2307%2F2149584&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F2149584&rft.atitle=Greek-Turkish+Conflict+over+Cyprus&rft.date=1980&rft.volume=95&rft.issue=1&rft.pages=43%E2%80%9370&rft.issn=0032-3195&rft.aulast=Camp&rft.aufirst=Glen+D.">  </li> <li id="cite_note-136"><a href="#cite_ref-136">↑</a> <cite style="font-style:normal;">GUNN, Christopher. The 1960 Coup in Turkey: A U.S. Intelligence Failure or a Successful Intervention?. Journal of Cold War Studies. 2015, roč. 17, čís. 2, s. 103–139. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/26926193">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-20]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1520-3972">1520-3972</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Journal+of+Cold+War+Studies&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F26926193&rft.atitle=The+1960+Coup+in+Turkey%3A+A+U.S.+Intelligence+Failure+or+a+Successful+Intervention%3F&rft.date=2015&rft.volume=17&rft.issue=2&rft.pages=103%E2%80%93139&rft.issn=1520-3972&rft.aulast=Gunn&rft.aufirst=Christopher">  </li> <li id="cite_note-137"><a href="#cite_ref-137">↑</a> <cite style="font-style:normal;">DEMIREL, Tanel. The Turkish Military's Decision to Intervene: 12 September 1980. Armed Forces & Society. 2003, roč. 29, čís. 2, s. 253–280. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/45346992">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-20]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0095-327X">0095-327X</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Armed+Forces+%26+Society&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F45346992&rft.atitle=The+Turkish+Military%27s+Decision+to+Intervene%3A+12+September+1980&rft.date=2003&rft.volume=29&rft.issue=2&rft.pages=253%E2%80%93280&rft.issn=0095-327X&rft.aulast=DEMIREL&rft.aufirst=Tanel">  </li> <li id="cite_note-138"><a href="#cite_ref-138">↑</a> <cite style="font-style:normal;">BROWN, JAMES. The Military and Politics In Turkey. Armed Forces & Society. 1987, roč. 13, čís. 2, s. 235–253. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/45305774">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-20]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0095-327X">0095-327X</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Armed+Forces+%26+Society&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F45305774&rft.atitle=The+Military+and+Politics+In+Turkey&rft.date=1987&rft.volume=13&rft.issue=2&rft.pages=235%E2%80%93253&rft.issn=0095-327X&rft.aulast=BROWN&rft.aufirst=JAMES">  </li> <li id="cite_note-139"><a href="#cite_ref-139">↑</a> <cite style="font-style:normal;">TACHAU, Frank; HEPER, Metin. The State, Politics, and the Military in Turkey. Comparative Politics. 1983, roč. 16, čís. 1, s. 17–33. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/421593">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-20]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0010-4159">0010-4159</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.2307%2F421593">10.2307/421593</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Comparative+Politics&rft_id=info:doi/10.2307%2F421593&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F421593&rft.atitle=The+State%2C+Politics%2C+and+the+Military+in+Turkey&rft.date=1983&rft.volume=16&rft.issue=1&rft.pages=17%E2%80%9333&rft.issn=0010-4159&rft.aulast=Tachau&rft.aufirst=Frank&rft.au=Heper%2C+Metin">  </li> <li id="cite_note-140"><a href="#cite_ref-140">↑</a> <cite style="font-style:normal;">KARABELIAS, Gerassimos. The Evolution of Civil-Military Relations in Post-War Turkey, 1980-95. Middle Eastern Studies. 1999, roč. 35, čís. 4, s. 130–151. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/4284042">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-20]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0026-3206">0026-3206</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Middle+Eastern+Studies&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F4284042&rft.atitle=The+Evolution+of+Civil-Military+Relations+in+Post-War+Turkey%2C+1980-95&rft.date=1999&rft.volume=35&rft.issue=4&rft.pages=130%E2%80%93151&rft.issn=0026-3206&rft.aulast=Karabelias&rft.aufirst=Gerassimos">  </li> <li id="cite_note-141"><a href="#cite_ref-141">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Turecko je příliš malé, řekl Erdogan. Připomněl slavnou minulost a ‚právo‘ na Irák. Lidovky.cz [online]. 2016-10-30 [cit. 2023-04-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.lidovky.cz/svet/turecko-je-prilis-male-v-mosulu-bychom-meli-hrat-vetsi-roli-rekl-erdogan.A161029_164424_ln_zahranici_ele">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Lidovky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.lidovky.cz%2Fsvet%2Fturecko-je-prilis-male-v-mosulu-bychom-meli-hrat-vetsi-roli-rekl-erdogan.A161029_164424_ln_zahranici_ele&rft.atitle=Turecko+je+p%C5%99%C3%ADli%C5%A1+mal%C3%A9%2C+%C5%99ekl+Erdogan.+P%C5%99ipomn%C4%9Bl+slavnou+minulost+a+%E2%80%9Apr%C3%A1vo%E2%80%98+na+Ir%C3%A1k&rft.date=2016-10-30">  </li> <li id="cite_note-142"><a href="#cite_ref-142">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">YAVUZ, M. Hakan. Nostalgia for the Empire: The Politics of Neo-Ottomanism. [s.l.]: Oxford University Press 337 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=eyrtDwAAQBAJ&newbks=0&hl=cs">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-19-751228-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-19-751228-9">978-0-19-751228-9</a>. (anglicky) Google-Books-ID: eyrtDwAAQBAJ.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Nostalgia+for+the+Empire%3A+The+Politics+of+Neo-Ottomanism&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DeyrtDwAAQBAJ%26newbks%3D0%26hl%3Dcs&rft.isbn=978-0-19-751228-9&rft.aulast=Yavuz&rft.aufirst=M.+Hakan&rft.pub=Oxford+University+Press&rft.tpages=337">  </li> <li id="cite_note-143"><a href="#cite_ref-143">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Turkey’s Dangerous New Exports: Pan-Islamist, Neo-Ottoman Visions and Regional Instability. Middle East Institute [online]. [cit. 2023-04-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.mei.edu/publications/turkeys-dangerous-new-exports-pan-islamist-neo-ottoman-visions-and-regional">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Middle+East+Institute&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.mei.edu%2Fpublications%2Fturkeys-dangerous-new-exports-pan-islamist-neo-ottoman-visions-and-regional&rft.atitle=Turkey%E2%80%99s+Dangerous+New+Exports%3A+Pan-Islamist%2C+Neo-Ottoman+Visions+and+Regional+Instability">  </li> <li id="cite_note-144"><a href="#cite_ref-144">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Erdogan: Byla to zrada, pučisté zaplatí vysokou cenu. <a href="/wiki/Novinky.cz" title="Novinky.cz">Novinky.cz</a> [online]. Borgis [cit. 2023-04-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-erdogan-byla-to-zrada-puciste-zaplati-vysokou-cenu-40002196">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Novinky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.novinky.cz%2Fclanek%2Fzahranicni-evropa-erdogan-byla-to-zrada-puciste-zaplati-vysokou-cenu-40002196&rft.atitle=Erdogan%3A+Byla+to+zrada%2C+pu%C4%8Dist%C3%A9+zaplat%C3%AD+vysokou+cenu&rft.pub=Borgis">  </li> <li id="cite_note-145"><a href="#cite_ref-145">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> V Turecku vydali zatykače na dalších 230 lidí kvůli pokusu o puč. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2023-04-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2414440-v-turecku-vydali-zatykace-na-dalsich-230-lidi-kvuli-pokusu-o-puc">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8CT24&rft_id=https%3A%2F%2Fct24.ceskatelevize.cz%2Fsvet%2F2414440-v-turecku-vydali-zatykace-na-dalsich-230-lidi-kvuli-pokusu-o-puc&rft.atitle=V+Turecku+vydali+zatyka%C4%8De+na+dal%C5%A1%C3%ADch+230+lid%C3%AD+kv%C5%AFli+pokusu+o+pu%C4%8D&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%A1+televize">  </li> <li id="cite_note-146"><a href="#cite_ref-146">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Turkey arrests German for spreading Kurdish propaganda: Anadolu. Reuters. 2018-07-25. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.reuters.com/article/us-germany-turkey-security-idUSKBN1KF2ZX">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-20]. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Reuters&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.reuters.com%2Farticle%2Fus-germany-turkey-security-idUSKBN1KF2ZX&rft.atitle=Turkey+arrests+German+for+spreading+Kurdish+propaganda%3A+Anadolu&rft.date=2018-07-25">  </li> <li id="cite_note-147"><a href="#cite_ref-147">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> V Turecku zatkli další opoziční politiky. V zemi panuje "dusno". Týden.cz [online]. 2016-11-05 [cit. 2023-04-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/asie-a-oceanie/v-turecku-zatkli-dalsi-opozicni-politiky-v-zemi-panuje-dusno_404520.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=T%C3%BDden.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.tyden.cz%2Frubriky%2Fzahranici%2Fasie-a-oceanie%2Fv-turecku-zatkli-dalsi-opozicni-politiky-v-zemi-panuje-dusno_404520.html&rft.atitle=V+Turecku+zatkli+dal%C5%A1%C3%AD+opozi%C4%8Dn%C3%AD+politiky.+V+zemi+panuje+%22dusno%22&rft.date=2016-11-05">  </li> <li id="cite_note-148"><a href="#cite_ref-148">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> EU zmrazí přístupová jednání s Tureckem kvůli událostem po puči. Turci to neberou vážně. Lidovky.cz [online]. 2016-11-24 [cit. 2023-04-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.lidovky.cz/svet/evopsky-parlament-zmrazime-pristupova-jednani-s-tureckem-kvuli-udalostem-po-puci.A161124_122527_ln_zahranici_fas">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Lidovky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.lidovky.cz%2Fsvet%2Fevopsky-parlament-zmrazime-pristupova-jednani-s-tureckem-kvuli-udalostem-po-puci.A161124_122527_ln_zahranici_fas&rft.atitle=EU+zmraz%C3%AD+p%C5%99%C3%ADstupov%C3%A1+jedn%C3%A1n%C3%AD+s+Tureckem+kv%C5%AFli+ud%C3%A1lostem+po+pu%C4%8Di.+Turci+to+neberou+v%C3%A1%C5%BEn%C4%9B&rft.date=2016-11-24">  </li> <li id="cite_note-149"><a href="#cite_ref-149">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Turecko míří vstříc prezidentskému systému, pro debatu o reformě hlasovala i část opozice. ČT24 [online]. 2017-01-10. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/2008024-turecko-miri-vstric-prezidentskemu-systemu-pro-debatu-o-reforme-hlasovala-i-cast">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8CT24&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.ceskatelevize.cz%2Fct24%2Fsvet%2F2008024-turecko-miri-vstric-prezidentskemu-systemu-pro-debatu-o-reforme-hlasovala-i-cast&rft.atitle=Turecko+m%C3%AD%C5%99%C3%AD+vst%C5%99%C3%ADc+prezidentsk%C3%A9mu+syst%C3%A9mu%2C+pro+debatu+o+reform%C4%9B+hlasovala+i+%C4%8D%C3%A1st+opozice&rft.date=2017-01-10">  </li> <li id="cite_note-150"><a href="#cite_ref-150">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Erdogan triumfuje: Turecko zavádí prezidentský systém, rozhodli lidé v referendu. EuroZprávy [online]. 2017-04-16 [cit. 2017-04-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20170422032957/http://zahranicni.eurozpravy.cz/blizky-vychod/187309-erdogan-triumfuje-turecko-zavadi-prezidentsky-system-rozhodli-lide-v-referendu/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://zahranicni.eurozpravy.cz/blizky-vychod/187309-erdogan-triumfuje-turecko-zavadi-prezidentsky-system-rozhodli-lide-v-referendu/">originálu</a> dne 2017-04-22.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=EuroZpr%C3%A1vy&rft_id=http%3A%2F%2Fzahranicni.eurozpravy.cz%2Fblizky-vychod%2F187309-erdogan-triumfuje-turecko-zavadi-prezidentsky-system-rozhodli-lide-v-referendu%2F&rft.atitle=Erdogan+triumfuje%3A+Turecko+zav%C3%A1d%C3%AD+prezidentsk%C3%BD+syst%C3%A9m%2C+rozhodli+lid%C3%A9+v+referendu&rft.date=2017-04-16">  </li> <li id="cite_note-151"><a href="#cite_ref-151">↑</a> <cite style="font-style:normal;">BURCHERT, Viliam. Evropa v pasti: Turecko má teď systém à la Putin, EU tam už nic nezmůže. Reflex.cz [online]. 2017-04-17 [cit. 2023-04-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.reflex.cz//clanek/komentare/78854/evropa-v-pasti-turecko-ma-ted-system-a-la-putin-eu-tam-uz-nic-nezmuze.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Reflex.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.reflex.cz%2F%2Fclanek%2Fkomentare%2F78854%2Fevropa-v-pasti-turecko-ma-ted-system-a-la-putin-eu-tam-uz-nic-nezmuze.html&rft.atitle=Evropa+v+pasti%3A+Turecko+m%C3%A1+te%C4%8F+syst%C3%A9m+%C3%A0+la+Putin%2C+EU+tam+u%C5%BE+nic+nezm%C5%AF%C5%BEe&rft.date=2017-04-17&rft.aulast=Burchert&rft.aufirst=Viliam">  </li> <li id="cite_note-152"><a href="#cite_ref-152">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">GÜMÜŞ, Tezcan. Turkey's Political Leaders: Authoritarian Tendencies in a Democratic State. [s.l.]: Edinburgh University Press 256 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=1S5GzwEACAAJ&newbks=0&hl=cs">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-3995-0008-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-3995-0008-1">978-1-3995-0008-1</a>. (anglicky) Google-Books-ID: 1S5GzwEACAAJ.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Turkey%27s+Political+Leaders%3A+Authoritarian+Tendencies+in+a+Democratic+State&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3D1S5GzwEACAAJ%26newbks%3D0%26hl%3Dcs&rft.isbn=978-1-3995-0008-1&rft.aulast=G%C3%BCm%C3%BC%C5%9F&rft.aufirst=Tezcan&rft.pub=Edinburgh+University+Press&rft.tpages=256">  </li> <li id="cite_note-geo-153">↑ <a href="#cite_ref-geo_153-0">a</a> <a href="#cite_ref-geo_153-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Turkey – Geography [online]. <a href="/wiki/Knihovna_Kongresu" title="Knihovna Kongresu">Knihovna Kongresu</a> [cit. 2011-12-25]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://countrystudies.us/turkey/18.htm">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Turkey+%E2%80%93+Geography&rft_id=http%3A%2F%2Fcountrystudies.us%2Fturkey%2F18.htm&rft.pub=%5B%5BKnihovna+Kongresu%5D%5D">  </li> <li id="cite_note-britannica-154">↑ <a href="#cite_ref-britannica_154-0">a</a> <a href="#cite_ref-britannica_154-1">b</a> <a href="#cite_ref-britannica_154-2">c</a> <a href="#cite_ref-britannica_154-3">d</a> <a href="#cite_ref-britannica_154-4">e</a> <a href="#cite_ref-britannica_154-5">f</a> <a href="#cite_ref-britannica_154-6">g</a> <a href="#cite_ref-britannica_154-7">h</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">DEWDNEY, John C; YAPP, Malcolm Edward. Turkey [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-12-25]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.britannica.com/EBchecked/topic/609790/Turkey">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Turkey&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.britannica.com%2FEBchecked%2Ftopic%2F609790%2FTurkey&rft.aulast=Dewdney&rft.aufirst=John+C&rft.au=Yapp%2C+Malcolm+Edward&rft.pub=Encyclopaedia+Britannica">  </li> <li id="cite_note-factbook-155">↑ <a href="#cite_ref-factbook_155-0">a</a> <a href="#cite_ref-factbook_155-1">b</a> <a href="#cite_ref-factbook_155-2">c</a> <a href="#cite_ref-factbook_155-3">d</a> <a href="#cite_ref-factbook_155-4">e</a> <a href="#cite_ref-factbook_155-5">f</a> <a href="#cite_ref-factbook_155-6">g</a> <a href="#cite_ref-factbook_155-7">h</a> <a href="#cite_ref-factbook_155-8">i</a> <a href="#cite_ref-factbook_155-9">j</a> <a href="#cite_ref-factbook_155-10">k</a> <a href="#cite_ref-factbook_155-11">l</a> <a href="#cite_ref-factbook_155-12">m</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Central_Intelligence_Agency" class="mw-redirect" title="Central Intelligence Agency">CIA</a>. The World Factbook - Turkey [online]. Rev. 2011-12-13 [cit. 2011-12-25]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20170702111626/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/tu.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2017-07-02. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+World+Factbook+-+Turkey&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cia.gov%2Flibrary%2Fpublications%2Fthe-world-factbook%2Fgeos%2Ftu.html&rft.aucorp=CIA">  </li> <li id="cite_note-kongres-157">↑ <a href="#cite_ref-kongres_157-0">a</a> <a href="#cite_ref-kongres_157-1">b</a> <a href="#cite_ref-kongres_157-2">c</a> <a href="#cite_ref-kongres_157-3">d</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Knihovna_Kongresu" title="Knihovna Kongresu">Library of Congress</a>. Country Profile: Turkey [online]. 2008-08-19 [cit. 2012-02-25]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://memory.loc.gov/frd/cs/profiles/Turkey.pdf">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Country+Profile%3A+Turkey&rft_id=http%3A%2F%2Fmemory.loc.gov%2Ffrd%2Fcs%2Fprofiles%2FTurkey.pdf&rft.aucorp=Library+of+Congress">  </li> <li id="cite_note-bti2-158">↑ <a href="#cite_ref-bti2_158-0">a</a> <a href="#cite_ref-bti2_158-1">b</a> BTI 2010 — Turkey Country Report, s. 2–3 </li> <li id="cite_note-159"><a href="#cite_ref-159">↑</a> BTI 2010 — Turkey Country Report, s. 8 </li> <li id="cite_note-bti7-160">↑ <a href="#cite_ref-bti7_160-0">a</a> <a href="#cite_ref-bti7_160-1">b</a> <a href="#cite_ref-bti7_160-2">c</a> BTI 2010 — Turkey Country Report, s. 7 </li> <li id="cite_note-161"><a href="#cite_ref-161">↑</a> <cite style="font-style:normal;">Letsch, C. Recep Erdogan wins by landslide in Turkey's general election. <a href="/wiki/The_Guardian" title="The Guardian">The Guardian</a> [online]. 2011-06-13. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.guardian.co.uk/world/2011/jun/13/recep-erdogan-turkey-general-election">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%5B%5BThe+Guardian%5D%5D&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.guardian.co.uk%2Fworld%2F2011%2Fjun%2F13%2Frecep-erdogan-turkey-general-election&rft.atitle=Recep+Erdogan+wins+by+landslide+in+Turkey%27s%26nbsp%3Bgeneral+election&rft.date=2011-06-13&rft.au=Letsch%2C+C">  </li> <li id="cite_note-162"><a href="#cite_ref-162">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Human rights in Turkey: still a long way to go to meet accession criteria [online]. European Parliament Human Rights committee, 26 October 2010 [cit. 2013-02-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20200322190256/https://www.europarl.europa.eu/en/pressroom/content/20101025IPR90072">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2020-03-22.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Human+rights+in+Turkey%3A+still+a+long+way+to+go+to+meet+accession+criteria&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.europarl.europa.eu%2Fen%2Fpressroom%2Fcontent%2F20101025IPR90072&rft.pub=European+Parliament+Human+Rights+committee">  </li> <li id="cite_note-CPJ-163">↑ <a href="#cite_ref-CPJ_163-0">a</a> <a href="#cite_ref-CPJ_163-1">b</a> <a href="#cite_ref-CPJ_163-2">c</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">Turkey's Press Freedom Crisis. Turkey's Press Freedom Crisis [online]. Committee to Protect Journalists [cit. 2013-02-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://cpj.org/reports/2012/10/turkeys-press-freedom-crisis-summary.php">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Turkey%27s+Press+Freedom+Crisis&rft_id=http%3A%2F%2Fcpj.org%2Freports%2F2012%2F10%2Fturkeys-press-freedom-crisis-summary.php&rft.au=Turkey%27s+Press+Freedom+Crisis&rft.pub=Committee+to+Protect+Journalists">  </li> <li id="cite_note-freemuse-164"><a href="#cite_ref-freemuse_164-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Russia, China and Turkey top yearly list of music freedom violations [online]. freemuse.org [cit. 2015-02-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20150219151449/http://freemuse.org/archives/9534">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2015-02-19.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Russia%2C+China+and+Turkey+top+yearly+list+of+music+freedom+violations&rft_id=http%3A%2F%2Ffreemuse.org%2Farchives%2F9534&rft.pub=freemuse.org">  </li> <li id="cite_note-165"><a href="#cite_ref-165">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Seven journalists arrested in Turkey [online]. The Guardian, 4 March 2011 [cit. 2013-06-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.guardian.co.uk/media/greenslade/2011/mar/04/turkey-press-freedom">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Seven+journalists+arrested+in+Turkey&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.guardian.co.uk%2Fmedia%2Fgreenslade%2F2011%2Fmar%2F04%2Fturkey-press-freedom&rft.pub=The+Guardian">  </li> <li id="cite_note-freedomhouse-166"><a href="#cite_ref-freedomhouse_166-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Turkey [online]. freedomhouse.org [cit. 2015-01-29]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://freedomhouse.org/country/turkey#.VMnmzS7D8uk">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Turkey&rft_id=https%3A%2F%2Ffreedomhouse.org%2Fcountry%2Fturkey%23.VMnmzS7D8uk&rft.pub=freedomhouse.org">  </li> <li id="cite_note-souhrn17-167">↑ <a href="#cite_ref-souhrn17_167-0">a</a> <a href="#cite_ref-souhrn17_167-1">b</a> <a href="#cite_ref-souhrn17_167-2">c</a> Souhrnná teritoriální informace: Turecko, s. 17 </li> <li id="cite_note-168"><a href="#cite_ref-168">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">Bureau of European and Eurasian Affairs. Background Note: Turkey [online]. U.S. Department of State, 2011-05-13 [cit. 2012-03-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3432.htm">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Background+Note%3A+Turkey&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.state.gov%2Fr%2Fpa%2Fei%2Fbgn%2F3432.htm&rft.aucorp=Bureau+of+European+and+Eurasian+Affairs&rft.pub=U.S.+Department+of+State">  </li> <li id="cite_note-Bal2004-169"><a href="#cite_ref-Bal2004_169-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">İdris Bal. Turkish Foreign Policy in Post Cold War Era. [s.l.]: Universal-Publishers <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-58112-423-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-58112-423-1">978-1-58112-423-1</a>. S. 269.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Turkish+Foreign+Policy+in+Post+Cold+War+Era&rft.isbn=978-1-58112-423-1&rft.au=%C4%B0dris+Bal&rft.pub=Universal-Publishers&rft.pages=269"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-170"><a href="#cite_ref-170">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ELANCHENNY, Susae. Breaking the Ice The Role of Civil Society and Media in Turkey-Armenia Relations An Evaluation of the 'Dialogue-Building between Turkey and Armenia' Project. Istanbul: Istanbul Kültür University, 2010. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/605-4233-80-7" title="Speciální:Zdroje knih/605-4233-80-7">605-4233-80-7</a>. S. 9.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Breaking+the+Ice+The+Role+of+Civil+Society+and+Media+in+Turkey-Armenia+Relations+An+Evaluation+of+the+%27Dialogue-Building+between+Turkey+and+Armenia%27+Project&rft.isbn=605-4233-80-7&rft.aulast=Elanchenny&rft.aufirst=Susae&rft.place=Istanbul&rft.pub=Istanbul+K%C3%BClt%C3%BCr+University&rft.pages=9"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-171"><a href="#cite_ref-171">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">TAŞPINAR, Ömer. Turkey's Middle East Policies: Between Neo-Ottomanism and Kemalism [online]. Carnegie Endowment for International Peace, September 2008 [cit. 2010-06-05]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20040915011611/http://www.carnegieendowment.org/publications/index.cfm?fa=view&id=22209">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2004-09-15.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Turkey%27s+Middle+East+Policies%3A+Between+Neo-Ottomanism+and+Kemalism&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.carnegieendowment.org%2Fpublications%2Findex.cfm%3Ffa%3Dview%26id%3D22209&rft.aulast=Ta%C5%9Fp%C4%B1nar&rft.aufirst=%C3%96mer&rft.pub=Carnegie+Endowment+for+International+Peace">  </li> <li id="cite_note-172"><a href="#cite_ref-172">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MURINSON, Alexander. Turkey's Entente with Israel and Azerbaijan: State Identity and Security in the Middle East and Caucasus (Routledge Studies in Middle Eastern Politics). [s.l.]: <a href="/w/index.php?title=Routledge&action=edit&redlink=1" class="new" title="Routledge (stránka neexistuje)">Routledge</a>, December 2009. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-415-77892-1" title="Speciální:Zdroje knih/0-415-77892-1">0-415-77892-1</a>. S. 119.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Turkey%27s+Entente+with+Israel+and+Azerbaijan%3A+State+Identity+and+Security+in+the+Middle+East+and+Caucasus+%28Routledge+Studies+in+Middle+Eastern+Politics%29&rft.isbn=0-415-77892-1&rft.aulast=Murinson&rft.aufirst=Alexander&rft.pub=%5B%5BRoutledge%5D%5D&rft.pages=119"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-173"><a href="#cite_ref-173">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Syria ratchets up tension with Turkey – warning it of dangers of rebel support [online]. Euronews, 4 October 2013 [cit. 2016-06-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160304071202/http://www.euronews.com/2013/10/04/syria-ratchets-up-tension-with-turkey-warning-it-of-dangers-of-rebel-support/">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2016-03-04.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Syria+ratchets+up+tension+with+Turkey+%E2%80%93+warning+it+of+dangers+of+rebel+support&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.euronews.com%2F2013%2F10%2F04%2Fsyria-ratchets-up-tension-with-turkey-warning-it-of-dangers-of-rebel-support%2F&rft.pub=Euronews">  </li> <li id="cite_note-174"><a href="#cite_ref-174">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Turkey, Egypt recall envoys in wake of violence [online]. Bloomberg, 16 August 2013. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.businessweek.com/ap/2013-08-16/turkey-egypt-recall-ambassadors">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Turkey%2C+Egypt+recall+envoys+in+wake+of+violence&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.businessweek.com%2Fap%2F2013-08-16%2Fturkey-egypt-recall-ambassadors&rft.pub=Bloomberg">  </li> <li id="cite_note-175"><a href="#cite_ref-175">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">Amanda Paul. Turkey-Egypt Relations: at Rock-Bottom [online]. Today's Zaman, 2014-10-04 [cit. 2014-11-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20141119015348/http://www.todayszaman.com/columnist/amanda-paul/turkey-egypt-relations-at-rock-bottom_360674.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2014-11-19.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Turkey-Egypt+Relations%3A+at+Rock-Bottom&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.todayszaman.com%2Fcolumnist%2Famanda-paul%2Fturkey-egypt-relations-at-rock-bottom_360674.html&rft.au=Amanda+Paul&rft.pub=Today%27s+Zaman">  </li> <li id="cite_note-176"><a href="#cite_ref-176">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">Yaşar Yakış. On Relations between Turkey and Egypt [online]. Turkish Weekly, 2014-09-29 [cit. 2014-11-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20141005012801/http://www.turkishweekly.net/op-ed/3216/on-relations-between-turkey-and-egypt.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2014-10-05.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=On+Relations+between+Turkey+and+Egypt&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.turkishweekly.net%2Fop-ed%2F3216%2Fon-relations-between-turkey-and-egypt.html&rft.au=Ya%C5%9Far+Yak%C4%B1%C5%9F&rft.pub=Turkish+Weekly">  </li> <li id="cite_note-177"><a href="#cite_ref-177">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Greece, Egypt, Cyprus urge Turkey to quit gas search off island [online]. Reuters, 2014-10-29 [cit. 2014-11-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20141129095714/http://www.reuters.com/article/2014/10/29/cyprus-energy-turkey-idUSL5N0SO3LK20141029">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2014-11-29.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Greece%2C+Egypt%2C+Cyprus+urge+Turkey+to+quit+gas+search+off+island&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.reuters.com%2Farticle%2F2014%2F10%2F29%2Fcyprus-energy-turkey-idUSL5N0SO3LK20141029&rft.pub=Reuters">  </li> <li id="cite_note-178"><a href="#cite_ref-178">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Egypt, Greece, Cyprus pledge to boost energy cooperation [online]. Reuters, 2014-11-08 [cit. 2014-11-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20141112131326/http://www.reuters.com/article/2014/11/08/egypt-energy-cyprus-greece-idUSL6N0SY0FW20141108">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2014-11-12.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Egypt%2C+Greece%2C+Cyprus+pledge+to+boost+energy+cooperation&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.reuters.com%2Farticle%2F2014%2F11%2F08%2Fegypt-energy-cyprus-greece-idUSL6N0SY0FW20141108&rft.pub=Reuters">  </li> <li id="cite_note-179"><a href="#cite_ref-179">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Policy of Zero Problems with our Neighbors [online]. Turkish Ministry of Foreign Affairs [cit. 2014-11-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20141022050726/http://www.mfa.gov.tr/policy-of-zero-problems-with-our-neighbors.en.mfa">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2014-10-22.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Policy+of+Zero+Problems+with+our+Neighbors&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.mfa.gov.tr%2Fpolicy-of-zero-problems-with-our-neighbors.en.mfa&rft.pub=Turkish+Ministry+of+Foreign+Affairs">  </li> <li id="cite_note-180"><a href="#cite_ref-180">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">Piotr Zalewsky. How Turkey Went From 'Zero Problems' to Zero Friends [online]. Foreign Policy, 2013-08-22 [cit. 2014-11-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20141110071025/http://www.foreignpolicy.com/articles/2013/08/21/how_turkey_foreign_policy_went_from_zero_problems_to_zero_friends">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2014-11-10.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=How+Turkey+Went+From+%27Zero+Problems%27+to+Zero+Friends&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.foreignpolicy.com%2Farticles%2F2013%2F08%2F21%2Fhow_turkey_foreign_policy_went_from_zero_problems_to_zero_friends&rft.au=Piotr+Zalewsky&rft.pub=Foreign+Policy">  </li> <li id="cite_note-181"><a href="#cite_ref-181">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">Mark Lowen. Erdogan's 'New Turkey' drifts towards isolation [online]. BBC, 2014-11-20 [cit. 2014-11-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.bbc.com/news/world-europe-30111043">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Erdogan%27s+%27New+Turkey%27+drifts+towards+isolation&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.bbc.com%2Fnews%2Fworld-europe-30111043&rft.au=Mark+Lowen&rft.pub=BBC">  </li> <li id="cite_note-Richmond1998-182"><a href="#cite_ref-Richmond1998_182-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">RICHMOND, Oliver P. Mediating in Cyprus: The Cypriot Communities and the United Nations. [s.l.]: Psychology Press, 1998. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-7146-4877-4" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-7146-4877-4">978-0-7146-4877-4</a>. S. 260.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Mediating+in+Cyprus%3A+The+Cypriot+Communities+and+the+United+Nations&rft.isbn=978-0-7146-4877-4&rft.aulast=Richmond&rft.aufirst=Oliver+P.&rft.pub=Psychology+Press&rft.date=1998&rft.pages=260"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-183"><a href="#cite_ref-183">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Turkey vows to provide all kinds of support for KRG's security. www.todayszaman.com. Today's Zaman, 21 November 2014. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160304060228/http://www.todayszaman.com/diplomacy_turkey-vows-to-provide-all-kinds-of-support-for-krgs-security_364971.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2016-03-04.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=www.todayszaman.com&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.todayszaman.com%2Fdiplomacy_turkey-vows-to-provide-all-kinds-of-support-for-krgs-security_364971.html&rft.atitle=Turkey+vows+to+provide+all+kinds+of+support+for+KRG%27s+security&rft.date=21+November+2014&rft.pub=Today%27s+Zaman"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-Enter_the_EU_Battle_Groups-184"><a href="#cite_ref-Enter_the_EU_Battle_Groups_184-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Chaillot Paper no.97: Enter the EU Battle Groups [online]. European Union Institute for Security Studies, February 2007 [cit. 2016-06-06]. S. 88. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160304001035/http://www.iss.europa.eu/uploads/media/cp097.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2016-03-04.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Chaillot+Paper+no.97%3A+Enter+the+EU+Battle+Groups&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.iss.europa.eu%2Fuploads%2Fmedia%2Fcp097.pdf&rft.pub=European+Union+Institute+for+Security+Studies&rft.pages=88">  </li> <li id="cite_note-185"><a href="#cite_ref-185">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Vztahy ČR s Tureckem [online]. Velvyslanectví České republiky v Ankaře [cit. 2012-04-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20120131190646/http://www.mzv.cz/ankara/cz/vzajemne_vztahy/vztahy_s_tureckem/index.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2012-01-31.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Vztahy+%C4%8CR+s%26nbsp%3BTureckem&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.mzv.cz%2Fankara%2Fcz%2Fvzajemne_vztahy%2Fvztahy_s_tureckem%2Findex.html&rft.pub=Velvyslanectv%C3%AD+%C4%8Cesk%C3%A9+republiky+v%26nbsp%3BAnka%C5%99e">  </li> <li id="cite_note-186"><a href="#cite_ref-186">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Česko-turecké obchodní a ekonomické vztahy [online]. Generální konzulát České republiky v Istanbulu, 2011-04-18 [cit. 2012-04-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.mzv.cz/istanbul/cz/obchod_a_ekonomika/obchodni_vztahy_mezi_cr_a_tureckem/cesko_turecke_obchodni_a_ekonomicke.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%C4%8Cesko-tureck%C3%A9+obchodn%C3%AD+a+ekonomick%C3%A9+vztahy&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.mzv.cz%2Fistanbul%2Fcz%2Fobchod_a_ekonomika%2Fobchodni_vztahy_mezi_cr_a_tureckem%2Fcesko_turecke_obchodni_a_ekonomicke.html&rft.pub=Gener%C3%A1ln%C3%AD+konzul%C3%A1t+%C4%8Cesk%C3%A9+republiky+v%26nbsp%3BIstanbulu">  </li> <li id="cite_note-187"><a href="#cite_ref-187">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Víza - režim vstupu [online]. <a href="/wiki/Ministerstvo_zahrani%C4%8Dn%C3%ADch_v%C4%9Bc%C3%AD_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky" title="Ministerstvo zahraničních věcí České republiky">Ministerstvo zahraničních věcí České republiky</a> [cit. 2012-04-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/turecko/cestovani/visa.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=V%C3%ADza+-+re%C5%BEim+vstupu&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.mzv.cz%2Fjnp%2Fcz%2Fencyklopedie_statu%2Fevropa%2Fturecko%2Fcestovani%2Fvisa.html&rft.pub=%5B%5BMinisterstvo+zahrani%C4%8Dn%C3%ADch+v%C4%9Bc%C3%AD+%C4%8Cesk%C3%A9+republiky%5D%5D">  </li> <li id="cite_note-188"><a href="#cite_ref-188">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Češi mění směr dovolených. Chorvatsko bylo nečekaně sraženo Slovenskem. iDnes.cz [online]. 31. března 2016. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ekonomika.idnes.cz/dovolenkovym-kralem-cechu-uz-neni-chorvatsko-ale-slovensko-pqx-/eko-zahranicni.aspx?c=A160331_133224_eko-zahranicni_fih">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDnes.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fekonomika.idnes.cz%2Fdovolenkovym-kralem-cechu-uz-neni-chorvatsko-ale-slovensko-pqx-%2Feko-zahranicni.aspx%3Fc%3DA160331_133224_eko-zahranicni_fih&rft.atitle=%C4%8Ce%C5%A1i+m%C4%9Bn%C3%AD+sm%C4%9Br+dovolen%C3%BDch.+Chorvatsko+bylo+ne%C4%8Dekan%C4%9B+sra%C5%BEeno+Slovenskem&rft.date=31.+b%C5%99ezna+2016">  </li> <li id="cite_note-189"><a href="#cite_ref-189">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://zahranicni.ihned.cz/c1-66065570-erdogan-kritizuje-cesko-kvuli-propusteni-muslima-neumite-vysvetlit-proc-jste-ho-zatkli-a-pak-propustili-jde-tedy-o-podporu-terorismu">Erdogan kritizuje Česko kvůli propuštění Muslima: Neumíte vysvětlit, proč jste ho zatkli a pak propustili, jde tedy o podporu terorismu</a>. Hospodářské noviny. 1. března 2018. </li> <li id="cite_note-190"><a href="#cite_ref-190">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Šest let a tři měsíce pro dva Čechy za spolupráci s Kurdy, potvrdil soud. iDnes.cz [online]. 23. července 2018. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://zpravy.idnes.cz/turecko-mvz-cesi-0km-/zahranicni.aspx?c=A180723_152231_zahranicni_linv">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDnes.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fzpravy.idnes.cz%2Fturecko-mvz-cesi-0km-%2Fzahranicni.aspx%3Fc%3DA180723_152231_zahranicni_linv&rft.atitle=%C5%A0est+let+a+t%C5%99i+m%C4%9Bs%C3%ADce+pro+dva+%C4%8Cechy+za+spolupr%C3%A1ci+s+Kurdy%2C+potvrdil+soud&rft.date=23.+%C4%8Dervence+2018">  </li> <li id="cite_note-191"><a href="#cite_ref-191">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Jak Erdogan začal měnit názor. Propuštění Čechů z tureckého vězení předcházela diplomatická ‚ofenziva‘. Lidovky.cz [online]. 2020-07-28 [cit. 2020-10-27]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.lidovky.cz/domov/jak-erdogan-zacal-menit-nazor-propusteni-dvojice-cechu-z-tureckeho-vezeni-predchazela-diplomaticka-o.A200728_092721_ln_domov_ele">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Lidovky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.lidovky.cz%2Fdomov%2Fjak-erdogan-zacal-menit-nazor-propusteni-dvojice-cechu-z-tureckeho-vezeni-predchazela-diplomaticka-o.A200728_092721_ln_domov_ele&rft.atitle=Jak+Erdogan+za%C4%8Dal+m%C4%9Bnit+n%C3%A1zor.+Propu%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD+%C4%8Cech%C5%AF+z+tureck%C3%A9ho+v%C4%9Bzen%C3%AD+p%C5%99edch%C3%A1zela+diplomatick%C3%A1+%E2%80%9Aofenziva%E2%80%98&rft.date=2020-07-28">  </li> <li id="cite_note-192"><a href="#cite_ref-192">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Zastavte vývoz zbraní do Turecka, vyzývá Amnesty International Petříčka. <a href="/wiki/Novinky.cz" title="Novinky.cz">Novinky.cz</a> [online]. Borgis, 23. října 2020. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/zastavte-vyvoz-zbrani-do-turecka-vyzyva-amnesty-international-petricka-40340004">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Novinky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.novinky.cz%2Fekonomika%2Fclanek%2Fzastavte-vyvoz-zbrani-do-turecka-vyzyva-amnesty-international-petricka-40340004&rft.atitle=Zastavte+v%C3%BDvoz+zbran%C3%AD+do+Turecka%2C+vyz%C3%BDv%C3%A1+Amnesty+International+Pet%C5%99%C3%AD%C4%8Dka&rft.date=23.+%C5%99%C3%ADjna+2020&rft.pub=Borgis">  </li> <li id="cite_note-193"><a href="#cite_ref-193">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Středomoří se blíží k bodu varu. Turci hrozí válkou, Řekové zbrojí. iDnes.cz [online]. 8. září 2020. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/recko-turecko-stredozemni-more-manevry-zemni-plyn-naleziste.A200907_134011_zahranicni_aha">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDnes.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fzpravy%2Fzahranicni%2Frecko-turecko-stredozemni-more-manevry-zemni-plyn-naleziste.A200907_134011_zahranicni_aha&rft.atitle=St%C5%99edomo%C5%99%C3%AD+se+bl%C3%AD%C5%BE%C3%AD+k+bodu+varu.+Turci+hroz%C3%AD+v%C3%A1lkou%2C+%C5%98ekov%C3%A9+zbroj%C3%AD&rft.date=8.+z%C3%A1%C5%99%C3%AD+2020">  </li> <li id="cite_note-194"><a href="#cite_ref-194">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Petříček: Partneři z EU mají podporu ČR ve sporu s Tureckem. České noviny [online]. 18. září 2020. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/petricek-partneri-z-eu-maji-podporu-cr-ve-sporu-s-tureckem/1934350">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8Cesk%C3%A9+noviny&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.ceskenoviny.cz%2Fzpravy%2Fpetricek-partneri-z-eu-maji-podporu-cr-ve-sporu-s-tureckem%2F1934350&rft.atitle=Pet%C5%99%C3%AD%C4%8Dek%3A+Partne%C5%99i+z+EU+maj%C3%AD+podporu+%C4%8CR+ve+sporu+s+Tureckem&rft.date=18.+z%C3%A1%C5%99%C3%AD+2020">  </li> <li id="cite_note-195"><a href="#cite_ref-195">↑</a> "<a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/cesko-da-turecku-800-milionu-korun-na-zastaveni-proudu-migrantu-do-eu--1559099">Česko dá Turecku 800 milionů korun na zastavení proudu migrantů do EU</a>". Český rozhlas. 29. listopadu 2015. </li> <li id="cite_note-196"><a href="#cite_ref-196">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Turecko varuje občany: Pozor na nepřátelské Němce, nebavte se o politice. <a href="/wiki/Novinky.cz" title="Novinky.cz">Novinky.cz</a> [online]. Borgis, 10. září 2017. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/448767-turecko-varuje-obcany-pozor-na-nepratelske-nemce-nebavte-se-o-politice.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Novinky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.novinky.cz%2Fzahranicni%2Fevropa%2F448767-turecko-varuje-obcany-pozor-na-nepratelske-nemce-nebavte-se-o-politice.html&rft.atitle=Turecko+varuje+ob%C4%8Dany%3A+Pozor+na+nep%C5%99%C3%A1telsk%C3%A9+N%C4%9Bmce%2C+nebavte+se+o+politice&rft.date=10.+z%C3%A1%C5%99%C3%AD+2017&rft.pub=Borgis">  </li> <li id="cite_note-197"><a href="#cite_ref-197">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> V Turecku byl zahájen provoz plynovodu TANAP. Díky němu by měla klesnout závislost Evropy na Rusku. <a href="/wiki/IROZHLAS" title="IROZHLAS">iROZHLAS</a> [online]. <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_rozhlas" title="Český rozhlas">Český rozhlas</a>, 12. června 2020. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.irozhlas.cz/ekonomika/plynovod-rusky-plyn-turecko-evropa-tanap_1806122218_per">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iROZHLAS&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.irozhlas.cz%2Fekonomika%2Fplynovod-rusky-plyn-turecko-evropa-tanap_1806122218_per&rft.atitle=V+Turecku+byl+zah%C3%A1jen+provoz+plynovodu+TANAP.+D%C3%ADky+n%C4%9Bmu+by+m%C4%9Bla+klesnout+z%C3%A1vislost+Evropy+na+Rusku&rft.date=12.+%C4%8Dervna+2020&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas">  </li> <li id="cite_note-ministryofforeign-198"><a href="#cite_ref-ministryofforeign_198-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Turkey's Relations with NATO [online]. mfa.gov.tr [cit. 2014-06-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20141022051313/http://www.mfa.gov.tr/nato.en.mfa">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2014-10-22.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Turkey%27s+Relations+with+NATO&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.mfa.gov.tr%2Fnato.en.mfa&rft.pub=mfa.gov.tr">  </li> <li id="cite_note-TSK_Organisation-199">↑ <a href="#cite_ref-TSK_Organisation_199-0">a</a> <a href="#cite_ref-TSK_Organisation_199-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">Turkish General Staff. Turkish Armed Forces Defense Organization [online]. Turkish Armed Forces [cit. 2006-12-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20071002051620/http://www.tsk.mil.tr/eng/genel_konular/savunmaorganizasyonu.htm">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2007-10-02. Dostupné také na: <a rel="nofollow" class="external autonumber" href="https://web.archive.org/web/20090218082358/http://www.tsk.mil.tr/eng/genel_konular/savunmaorganizasyonu.htm">[2]</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Turkish+Armed+Forces+Defense+Organization&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.tsk.mil.tr%2Feng%2Fgenel_konular%2Fsavunmaorganizasyonu.htm&rft.au=Turkish+General+Staff&rft.pub=Turkish+Armed+Forces">  </li> <li id="cite_note-200"><a href="#cite_ref-200">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Financial and Economic Data Relating to NATO Defence [online]. NATO, 13 April 2012 [cit. 2013-06-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.nato.int/nato_static/assets/pdf/pdf_2012_04/20120413_PR_CP_2012_047_rev1.pdf">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Financial+and+Economic+Data+Relating+to+NATO+Defence&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.nato.int%2Fnato_static%2Fassets%2Fpdf%2Fpdf_2012_04%2F20120413_PR_CP_2012_047_rev1.pdf&rft.pub=NATO">  </li> <li id="cite_note-201"><a href="#cite_ref-201">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Foreign Minister Wants US Nukes out of Germany [online]. Der Spiegel, 30 March 2009 [cit. 2010-11-01]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.spiegel.de/international/germany/0,1518,618550,00.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Foreign+Minister+Wants+US+Nukes+out+of+Germany&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.spiegel.de%2Finternational%2Fgermany%2F0%2C1518%2C618550%2C00.html&rft.pub=Der+Spiegel">  </li> <li id="cite_note-202"><a href="#cite_ref-202">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">Hans M. Kristensen. NRDC: U.S. Nuclear Weapons in Europe [PDF]. Natural Resources Defense Council, 2005 [cit. 2010-11-01]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20110101060355/http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2011-01-01.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=NRDC%3A+U.S.+Nuclear+Weapons+in+Europe&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.nrdc.org%2Fnuclear%2Feuro%2Feuro_pt1.pdf&rft.au=Hans+M.+Kristensen&rft.pub=Natural+Resources+Defense+Council%2C+2005">  </li> <li id="cite_note-203"><a href="#cite_ref-203">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">Vysoký komisár OSN pre utečencov (UNHCR), Directorate for Movements of Persons, Migration and Consular Affairs – Asylum and Migration Division. Turkey/Military service [PDF]. UNHCR, July 2001 [cit. 2006-12-27]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.unhcr.org/home/RSDCOI/3c1622484.pdf">Dostupné online</a>. Dostupné také na: <a rel="nofollow" class="external autonumber" href="https://web.archive.org/web/20061122042609/http://www.unhcr.org/home/RSDCOI/3c1622484.pdf">[3]</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Turkey%2FMilitary+service&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.unhcr.org%2Fhome%2FRSDCOI%2F3c1622484.pdf&rft.au=Vysok%C3%BD+komis%C3%A1r+OSN+pre+ute%C4%8Dencov+%28UNHCR%29%2C+Directorate+for+Movements+of+Persons%2C+Migration+and+Consular+Affairs+%E2%80%93+Asylum+and+Migration+Division&rft.pub=UNHCR">  </li> <li id="cite_note-204"><a href="#cite_ref-204">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> EBCO: European Bureau for Conscientious Objection [online]. Ebco-beoc.eu [cit. 2010-09-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.ebco-beoc.eu/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=EBCO%3A+European+Bureau+for+Conscientious+Objection&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.ebco-beoc.eu%2F&rft.pub=Ebco-beoc.eu">  </li> <li id="cite_note-souhrn19-206">↑ <a href="#cite_ref-souhrn19_206-0">a</a> <a href="#cite_ref-souhrn19_206-1">b</a> Souhrnná teritoriální informace: Turecko, s. 19 </li> <li id="cite_note-207"><a href="#cite_ref-207">↑</a> BTI 2010 — Turkey Country Report, s. 11 </li> <li id="cite_note-souhrn20-208">↑ <a href="#cite_ref-souhrn20_208-0">a</a> <a href="#cite_ref-souhrn20_208-1">b</a> Souhrnná teritoriální informace: Turecko, s. 20 </li> <li id="cite_note-souhrn24-209"><a href="#cite_ref-souhrn24_209-0">↑</a> Souhrnná teritoriální informace: Turecko, s. 24 </li> <li id="cite_note-souhrn27-210"><a href="#cite_ref-souhrn27_210-0">↑</a> Souhrnná teritoriální informace: Turecko, s. 27 </li> <li id="cite_note-211"><a href="#cite_ref-211">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> FAOSTAT [online]. Organizace pro výživu a zemědělství [cit. 2012-04-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20110713020710/http://faostat.fao.org/site/339/default.aspx">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2011-07-13. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=FAOSTAT&rft_id=http%3A%2F%2Ffaostat.fao.org%2Fsite%2F339%2Fdefault.aspx&rft.pub=Organizace+pro+v%C3%BD%C5%BEivu+a+zem%C4%9Bd%C4%9Blstv%C3%AD">  </li> <li id="cite_note-souhrn28-212"><a href="#cite_ref-souhrn28_212-0">↑</a> Souhrnná teritoriální informace: Turecko, s. 28 </li> <li id="cite_note-souhrn26-213">↑ <a href="#cite_ref-souhrn26_213-0">a</a> <a href="#cite_ref-souhrn26_213-1">b</a> Souhrnná teritoriální informace: Turecko, s. 26 </li> <li id="cite_note-souhrn28-29-214"><a href="#cite_ref-souhrn28-29_214-0">↑</a> Souhrnná teritoriální informace: Turecko, s. 28–29 </li> <li id="cite_note-souhrn30-215">↑ <a href="#cite_ref-souhrn30_215-0">a</a> <a href="#cite_ref-souhrn30_215-1">b</a> <a href="#cite_ref-souhrn30_215-2">c</a> <a href="#cite_ref-souhrn30_215-3">d</a> <a href="#cite_ref-souhrn30_215-4">e</a> Souhrnná teritoriální informace: Turecko, s. 30–31 </li> <li id="cite_note-souhrn32-216"><a href="#cite_ref-souhrn32_216-0">↑</a> Souhrnná teritoriální informace: Turecko, s. 32–33 </li> <li id="cite_note-217"><a href="#cite_ref-217">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> První turecká jaderná elektrárna se stává realitou. Atominfo.cz [online]. 2011-01-24. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://atominfo.cz/2011/01/prvni-turecka-jaderna-elektrarna-se-stava-realitou/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Atominfo.cz&rft_id=http%3A%2F%2Fatominfo.cz%2F2011%2F01%2Fprvni-turecka-jaderna-elektrarna-se-stava-realitou%2F&rft.atitle=Prvn%C3%AD+tureck%C3%A1+jadern%C3%A1+elektr%C3%A1rna+se+st%C3%A1v%C3%A1+realitou&rft.date=2011-01-24">  </li> <li id="cite_note-218"><a href="#cite_ref-218">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://esa.un.org/unpd/wpp/DataQuery/">World Population Prospects 2017</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160919061238/https://esa.un.org/unpd/wpp/DataQuery/">Archivováno</a> 19. 9. 2016 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>.. UN.org </li> <li id="cite_note-Population_of_Turkey-219"><a href="#cite_ref-Population_of_Turkey_219-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The Results of Address Based Population Registration System, 2015 [online]. <a href="/w/index.php?title=Turkish_Statistical_Institute&action=edit&redlink=1" class="new" title="Turkish Statistical Institute (stránka neexistuje)">Turkish Statistical Institute</a>, 28 January 2016 [cit. 2016-01-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20181226072051/http://www.tuik.gov.tr/jsp/hata/body/hata.jsp;jsessionid=JTj2cjrh8ndRZTxFcL6QJGD7pXf5NjKQ1vJdp6jCGhrfyG1B84dW!1337798150">Dostupné v archivu</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+Results+of+Address+Based+Population+Registration+System%2C+2015&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.tuik.gov.tr%2FHbGetirHTML.do%3Fid%3D21507&rft.pub=%5B%5BTurkish+Statistical+Institute%5D%5D">  </li> <li id="cite_note-220"><a href="#cite_ref-220">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Mid-year population estimations, 1927–1985; Mid-year population estimations and projections, 1986–2011 [online]. Státní statistický institut Turecka [cit. 2015-04-08]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190515170005/http://www.turkstat.gov.tr/PreIstatistikTablo.do?istab_id=242">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2019-05-15.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Mid-year+population+estimations%2C+1927%E2%80%931985%3B+Mid-year+population+estimations+and+projections%2C+1986%E2%80%932011&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.turkstat.gov.tr%2FPreIstatistikTablo.do%3Fistab_id%3D242&rft.pub=St%C3%A1tn%C3%AD+statistick%C3%BD+institut+Turecka">  </li> <li id="cite_note-221"><a href="#cite_ref-221">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Turkey Constitution [online]. Univerzita v Bernu [cit. 2012-01-01]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.servat.unibe.ch/icl/tu00000_.html">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Turkey+Constitution&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.servat.unibe.ch%2Ficl%2Ftu00000_.html&rft.pub=Univerzita+v%26nbsp%3BBernu">  </li> <li id="cite_note-222"><a href="#cite_ref-222">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Rum Orthodox Christians [online]. Minority Rights Group International [cit. 2012-01-01]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20150116083823/http://www.minorityrights.org/4412/turkey/rum-orthodox-christians.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2015-01-16. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Rum+Orthodox+Christians&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.minorityrights.org%2F4412%2Fturkey%2Frum-orthodox-christians.html&rft.pub=Minority+Rights+Group+International">  </li> <li id="cite_note-223"><a href="#cite_ref-223">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Armenian, Ermeni of Turkey [online]. Joshua Project [cit. 2012-01-01]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.joshuaproject.net/people-profile.php?rop3=100516&rog3=TU">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Armenian%2C+Ermeni+of+Turkey&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.joshuaproject.net%2Fpeople-profile.php%3Frop3%3D100516%26rog3%3DTU&rft.pub=Joshua+Project">  </li> <li id="cite_note-224"><a href="#cite_ref-224">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The Jewish Population of the World (2010) [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2012-01-01]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Judaism/jewpop.html">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+Jewish+Population+of+the+World+%282010%29&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.jewishvirtuallibrary.org%2Fjsource%2FJudaism%2Fjewpop.html&rft.pub=Jewish+Virtual+Library">  </li> <li id="cite_note-225"><a href="#cite_ref-225">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Circassia [online]. <a href="/wiki/Organizace_nezastoupen%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF_a_n%C3%A1rod%C5%AF" title="Organizace nezastoupených států a národů">Organizace nezastoupených států a národů</a>, rev. 2008-03-25 [cit. 2012-01-01]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.unpo.org/members/7869">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Circassia&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.unpo.org%2Fmembers%2F7869&rft.pub=%5B%5BOrganizace+nezastoupen%C3%BDch+st%C3%A1t%C5%AF+a+n%C3%A1rod%C5%AF%5D%5D">  </li> <li id="cite_note-226"><a href="#cite_ref-226">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Georgian [online]. Ethnologue: Languages of the World [cit. 2012-01-01]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=kat">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Georgian&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.ethnologue.com%2Fshow_language.asp%3Fcode%3Dkat&rft.pub=Ethnologue%3A+Languages+of+the+World">  </li> <li id="cite_note-227"><a href="#cite_ref-227">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Laz, Lazuri of Turkey [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2012-01-01]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.joshuaproject.net/people-profile.php?peo3=13727&rog3=TU">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Laz%2C+Lazuri+of+Turkey&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.joshuaproject.net%2Fpeople-profile.php%3Fpeo3%3D13727%26rog3%3DTU&rft.pub=Jewish+Virtual+Library">  </li> <li id="cite_note-228"><a href="#cite_ref-228">↑</a> <a href="/w/index.php?title=Taner_Akcam&action=edit&redlink=1" class="new" title="Taner Akcam (stránka neexistuje)">Akçam, Taner</a>. A Shameful Act: The Armenian Genocide and the Question of Turkish Responsibility. New York: Metropolitan Books, 2006, s. 42. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-8050-7932-7" title="Speciální:Zdroje knih/0-8050-7932-7">0-8050-7932-7</a>. </li> <li id="cite_note-229"><a href="#cite_ref-229">↑</a> <cite style="font-style:normal;">KOPECKÝ, Pavel. Arménská genocida: politicko-kulturní důsledky a souvislosti. Revue Politika [online]. 2010-2-1. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.revuepolitika.cz/clanky/1242/armenska-genocida-politicko-kulturni-dusledky-a-souvislosti">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Revue+Politika&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.revuepolitika.cz%2Fclanky%2F1242%2Farmenska-genocida-politicko-kulturni-dusledky-a-souvislosti&rft.atitle=Arm%C3%A9nsk%C3%A1+genocida%3A+politicko-kulturn%C3%AD+d%C5%AFsledky+a+souvislosti&rft.date=2010-2-1&rft.aulast=Kopeck%C3%BD&rft.aufirst=Pavel">  </li> <li id="cite_note-230"><a href="#cite_ref-230">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">GORTER, Durk. The other languages of Europe: demographic, sociolinguistic, and educational perspectives. [s.l.]: Multilingual Matters, 2001. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://books.google.cz/books?id=hvmy_skUPNYC&pg=PA423">Dostupné online</a>. S. 423–424. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+other+languages+of+Europe%3A+demographic%2C+sociolinguistic%2C+and+educational+perspectives&rft_id=http%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3Dhvmy_skUPNYC%26pg%3DPA423&rft.aulast=Gorter&rft.aufirst=Durk&rft.pub=Multilingual+Matters&rft.date=2001&rft.pages=423%E2%80%93424">  </li> <li id="cite_note-231"><a href="#cite_ref-231">↑</a> "<a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.rozhlas.cz/cajovna/aktualne/_zprava/ve-stinu-reka-zorby--1469205">Ve stínu Řeka Zorby</a>". Rozhlas.cz. 23. března 2015. </li> <li id="cite_note-232"><a href="#cite_ref-232">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Turkey Constitution: Article 24 [online]. International Constitutional Law [cit. 2012-03-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://servat.unibe.ch/icl/tu00000_.html">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Turkey+Constitution%3A+Article+24&rft_id=http%3A%2F%2Fservat.unibe.ch%2Ficl%2Ftu00000_.html&rft.pub=International+Constitutional+Law">  </li> <li id="cite_note-233"><a href="#cite_ref-233">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ÖZKÖK, Ertuğrul. Türkiye artık yüzde 99'u müslüman olan ülke değil [online]. 21 May 2019. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.hurriyet.com.tr/yazarlar/ertugrul-ozkok/turkiye-artik-yuzde-99u-musluman-olan-ulke-degil-41220410%7Caccess-date=2020-08-15%7Cwebsite=www.hurriyet.com.tr%7Clanguage=tr%7D%7D">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=T%C3%BCrkiye+art%C4%B1k+y%C3%BCzde+99%27u+m%C3%BCsl%C3%BCman+olan+%C3%BClke+de%C4%9Fil&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.hurriyet.com.tr%2Fyazarlar%2Fertugrul-ozkok%2Fturkiye-artik-yuzde-99u-musluman-olan-ulke-degil-41220410%257Caccess-date%3D2020-08-15%257Cwebsite%3Dwww.hurriyet.com.tr%257Clanguage%3Dtr%257D%257D&rft.aulast=%C3%96zk%C3%B6k&rft.aufirst=Ertu%C4%9Frul"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-234"><a href="#cite_ref-234">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Optimar'dan din-inanç anketi: Yüzde 89 Allah'ın varlığına ve birliğine inanıyor [online]. T24.com.tr, 15 May 2019 [cit. 2020-08-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://t24.com.tr/haber/optimar-dan-din-inanc-anketi-yuzde-89-allah-in-varligina-ve-birligine-inaniyor,821459">Dostupné online</a>. (turecky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Optimar%27dan+din-inan%C3%A7+anketi%3A+Y%C3%BCzde+89+Allah%27%C4%B1n+varl%C4%B1%C4%9F%C4%B1na+ve+birli%C4%9Fine+inan%C4%B1yor&rft_id=https%3A%2F%2Ft24.com.tr%2Fhaber%2Foptimar-dan-din-inanc-anketi-yuzde-89-allah-in-varligina-ve-birligine-inaniyor%2C821459&rft.pub=T24.com.tr"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-235"><a href="#cite_ref-235">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Bir eşitlik arayışı: Türkiye'de azınlıklar [online]. Minority Rights Group International, 2007 [cit. 2021-01-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://minorityrights.org/wp-content/uploads/2015/07/MRG_Rep_Turk2007_TURK.pdf">Dostupné online</a>. (turecky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Bir+e%C5%9Fitlik+aray%C4%B1%C5%9F%C4%B1%3A+T%C3%BCrkiye%27de+az%C4%B1nl%C4%B1klar&rft_id=https%3A%2F%2Fminorityrights.org%2Fwp-content%2Fuploads%2F2015%2F07%2FMRG_Rep_Turk2007_TURK.pdf&rft.pub=Minority+Rights+Group+International"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-236"><a href="#cite_ref-236">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Tengrism is also on the rise [online]. <a href="/w/index.php?title=OdaTV&action=edit&redlink=1" class="new" title="OdaTV (stránka neexistuje)">OdaTV</a>, 9 April 2018 [cit. 2019-08-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190815144535/https://odatv.com/tengricilik-de-yukseliste-09041815.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://odatv.com/tengricilik-de-yukseliste-09041815.html">originálu</a> dne 15 August 2019.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Tengrism+is+also+on+the+rise&rft_id=https%3A%2F%2Fodatv.com%2Ftengricilik-de-yukseliste-09041815.html&rft.pub=%5B%5BOdaTV%5D%5D"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-237"><a href="#cite_ref-237">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Nazim Hikmet – muž, který stál u základů moderního Turecka. Český rozhlas Plus [online]. 2010-09-01 [cit. 2019-11-08]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://plus.rozhlas.cz/nazim-hikmet-muz-ktery-stal-u-zakladu-moderniho-turecka-6632684">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas+Plus&rft_id=https%3A%2F%2Fplus.rozhlas.cz%2Fnazim-hikmet-muz-ktery-stal-u-zakladu-moderniho-turecka-6632684&rft.atitle=Nazim+Hikmet+%E2%80%93+mu%C5%BE%2C+kter%C3%BD+st%C3%A1l+u+z%C3%A1klad%C5%AF+modern%C3%ADho+Turecka&rft.date=2010-09-01">  </li> <li id="cite_note-238"><a href="#cite_ref-238">↑</a> <cite style="font-style:normal;">PACE, Eric. Aziz Nesin of Turkey Dies at 80; Writer Escaped Militants' Arson. The New York Times. 1995-07-07. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nytimes.com/1995/07/07/obituaries/aziz-nesin-of-turkey-dies-at-80-writer-escaped-militants-arson.html">Dostupné online</a> [cit. 2019-11-08]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0362-4331">0362-4331</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+New+York+Times&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nytimes.com%2F1995%2F07%2F07%2Fobituaries%2Faziz-nesin-of-turkey-dies-at-80-writer-escaped-militants-arson.html&rft.atitle=Aziz+Nesin+of+Turkey+Dies+at+80%3B+Writer+Escaped+Militants%27+Arson&rft.date=1995-07-07&rft.issn=0362-4331&rft.aulast=Pace&rft.aufirst=Eric">  </li> <li id="cite_note-239"><a href="#cite_ref-239">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Nobelovu cenu za literaturu dostal turecký spisovatel Orhan Pamuk. <a href="/wiki/IROZHLAS" title="IROZHLAS">iROZHLAS</a> [online]. <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_rozhlas" title="Český rozhlas">Český rozhlas</a> [cit. 2019-11-08]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/nobelovu-cenu-za-literaturu-dostal-turecky-spisovatel-orhan-pamuk_200610121401_mmatusu">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iROZHLAS&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.irozhlas.cz%2Fzpravy-svet%2Fnobelovu-cenu-za-literaturu-dostal-turecky-spisovatel-orhan-pamuk_200610121401_mmatusu&rft.atitle=Nobelovu+cenu+za+literaturu+dostal+tureck%C3%BD+spisovatel+Orhan+Pamuk&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas">  </li> <li id="cite_note-240"><a href="#cite_ref-240">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ERDMANN, Kurt. Siebenhundert Jahre Orientteppich. 1st. vyd. Herford: Bussesche Verlagshandlung, 166. S. 149.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Siebenhundert+Jahre+Orientteppich&rft.aulast=Erdmann&rft.aufirst=Kurt&rft.place=Herford&rft.pub=Bussesche+Verlagshandlung&rft.edition=1st&rft.pages=149"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-241"><a href="#cite_ref-241">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KOSTELECKÁ, Romana. Komu se říkalo Michelangelo Východu? – EpochálníSvět.cz [online]. [cit. 2019-11-08]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://epochalnisvet.cz/komu-se-rikalo-michelangelo-vychodu/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Komu+se+%C5%99%C3%ADkalo+Michelangelo+V%C3%BDchodu%3F+%E2%80%93+Epoch%C3%A1ln%C3%ADSv%C4%9Bt.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fepochalnisvet.cz%2Fkomu-se-rikalo-michelangelo-vychodu%2F&rft.aulast=Kosteleck%C3%A1&rft.aufirst=Romana">  </li> <li id="cite_note-242"><a href="#cite_ref-242">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Istanbulské paláce Topkapi a Dolmabahče. Český rozhlas Plus [online]. 2012-04-05 [cit. 2019-11-08]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://plus.rozhlas.cz/istanbulske-palace-topkapi-a-dolmabahce-6633459">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas+Plus&rft_id=https%3A%2F%2Fplus.rozhlas.cz%2Fistanbulske-palace-topkapi-a-dolmabahce-6633459&rft.atitle=Istanbulsk%C3%A9+pal%C3%A1ce+Topkapi+a+Dolmabah%C4%8De&rft.date=2012-04-05">  </li> <li id="cite_note-243"><a href="#cite_ref-243">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Ankara Anatolian Civilizations Museum. Turkish Museums [online]. [cit. 2023-09-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://turkishmuseums.com/museum/detail/1940-ankara-anatolian-civilizations-museum/1940/4">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Turkish+Museums&rft_id=https%3A%2F%2Fturkishmuseums.com%2Fmuseum%2Fdetail%2F1940-ankara-anatolian-civilizations-museum%2F1940%2F4&rft.atitle=Ankara+Anatolian+Civilizations+Museum">  </li> <li id="cite_note-244"><a href="#cite_ref-244">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> İstanbul Archaeological Museums. Turkish Museums [online]. [cit. 2023-09-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://turkishmuseums.com/museum/detail/2066-istanbul-archaeological-museums/2066/4">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Turkish+Museums&rft_id=https%3A%2F%2Fturkishmuseums.com%2Fmuseum%2Fdetail%2F2066-istanbul-archaeological-museums%2F2066%2F4&rft.atitle=%C4%B0stanbul+Archaeological+Museums">  </li> <li id="cite_note-245"><a href="#cite_ref-245">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Zlatou palmu získal Zimní spánek tureckého režiséra Ceylana. E15.cz [online]. [cit. 2019-11-08]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.e15.cz/magazin/zlatou-palmu-ziskal-zimni-spanek-tureckeho-rezisera-ceylana-1087781">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=E15.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.e15.cz%2Fmagazin%2Fzlatou-palmu-ziskal-zimni-spanek-tureckeho-rezisera-ceylana-1087781&rft.atitle=Zlatou+palmu+z%C3%ADskal+Zimn%C3%AD+sp%C3%A1nek+tureck%C3%A9ho+re%C5%BEis%C3%A9ra+Ceylana">  </li> <li id="cite_note-246"><a href="#cite_ref-246">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Medvědi z Berlinale mají nové majitele. Zlatého získal turecký film Bal. iDNES.cz [online]. 2010-02-20 [cit. 2022-04-03]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/medvedi-z-berlinale-maji-nove-majitele-zlateho-ziskal-turecky-film-bal.A100220_203653_zahranicni_iky">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fkultura%2Ffilm-televize%2Fmedvedi-z-berlinale-maji-nove-majitele-zlateho-ziskal-turecky-film-bal.A100220_203653_zahranicni_iky&rft.atitle=Medv%C4%9Bdi+z+Berlinale+maj%C3%AD+nov%C3%A9+majitele.+Zlat%C3%A9ho+z%C3%ADskal+tureck%C3%BD+film+Bal&rft.date=2010-02-20">  </li> <li id="cite_note-247"><a href="#cite_ref-247">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Fazil Say má mnoho rukou a mnoho tváří. iDNES.cz [online]. 2002-05-30 [cit. 2019-11-08]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/kultura/hudba/fazil-say-ma-mnoho-rukou-a-mnoho-tvari.A020530_094133_hudba_ef">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fkultura%2Fhudba%2Ffazil-say-ma-mnoho-rukou-a-mnoho-tvari.A020530_094133_hudba_ef&rft.atitle=Fazil+Say+m%C3%A1+mnoho+rukou+a+mnoho+tv%C3%A1%C5%99%C3%AD&rft.date=2002-05-30">  </li> <li id="cite_note-248"><a href="#cite_ref-248">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Turkey's Sertab Erener Wins 2003 Eurovision Song Contest - 2003-05-25. Voice of America [online]. [cit. 2019-11-08]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.voanews.com/archive/turkeys-sertab-erener-wins-2003-eurovision-song-contest-2003-05-25">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Voice+of+America&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.voanews.com%2Farchive%2Fturkeys-sertab-erener-wins-2003-eurovision-song-contest-2003-05-25&rft.atitle=Turkey%27s+Sertab+Erener+Wins+2003+Eurovision+Song+Contest+-+2003-05-25">  </li> <li id="cite_note-249"><a href="#cite_ref-249">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Pohár UEFA zvedli nad hlavu hráči Galatasaraye. iDNES.cz [online]. 2000-05-17 [cit. 2023-04-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/fotbal/prvni-liga/pohar-uefa-zvedli-nad-hlavu-hraci-galatasaraye.A000517233759fotbal_vla">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Ffotbal%2Fprvni-liga%2Fpohar-uefa-zvedli-nad-hlavu-hraci-galatasaraye.A000517233759fotbal_vla&rft.atitle=Poh%C3%A1r+UEFA+zvedli+nad+hlavu+hr%C3%A1%C4%8Di+Galatasaraye&rft.date=2000-05-17">  </li> <li id="cite_note-250"><a href="#cite_ref-250">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> 2000 Super Cup: Jardel doubles up for Galatasaray. UEFA.com [online]. 2000-09-01 [cit. 2023-04-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.uefa.com/uefasupercup/history/2000/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=UEFA.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.uefa.com%2Fuefasupercup%2Fhistory%2F2000%2F&rft.atitle=2000+Super+Cup%3A+Jardel+doubles+up+for+Galatasaray&rft.date=2000-09-01">  </li> <li id="cite_note-251"><a href="#cite_ref-251">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Rekordní gól poslal Turky za bronzem. iDNES.cz [online]. 2002-06-29 [cit. 2023-04-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/fotbal/ms-2002/rekordni-gol-poslal-turky-za-bronzem.A020629_145029_ms2002_ber">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Ffotbal%2Fms-2002%2Frekordni-gol-poslal-turky-za-bronzem.A020629_145029_ms2002_ber&rft.atitle=Rekordn%C3%AD+g%C3%B3l+poslal+Turky+za+bronzem&rft.date=2002-06-29">  </li> <li id="cite_note-252"><a href="#cite_ref-252">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Mladé americké pušky sestřelily jejich zlatý sen. I tak jsou Turci nesmrtelní. iDNES.cz [online]. 2010-09-14 [cit. 2023-04-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/sport/basket/mlade-americke-pusky-sestrelily-jejich-zlaty-sen-i-tak-jsou-turci-nesmrtelni.A100913_172014_rbasket_bem">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fsport%2Fbasket%2Fmlade-americke-pusky-sestrelily-jejich-zlaty-sen-i-tak-jsou-turci-nesmrtelni.A100913_172014_rbasket_bem&rft.atitle=Mlad%C3%A9+americk%C3%A9+pu%C5%A1ky+sest%C5%99elily+jejich+zlat%C3%BD+sen.+I+tak+jsou+Turci+nesmrteln%C3%AD&rft.date=2010-09-14">  </li> <li id="cite_note-253"><a href="#cite_ref-253">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Evropskými šampionkami jsou basketbalistky Ruska, Turkyně nestačily. iDNES.cz [online]. 2011-07-03 [cit. 2023-04-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/sport/basket/evropskymi-sampionkami-jsou-basketbalistky-ruska-turkyne-nestacily.A110703_220628_rbasket_ald">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fsport%2Fbasket%2Fevropskymi-sampionkami-jsou-basketbalistky-ruska-turkyne-nestacily.A110703_220628_rbasket_ald&rft.atitle=Evropsk%C3%BDmi+%C5%A1ampionkami+jsou+basketbalistky+Ruska%2C+Turkyn%C4%9B+nesta%C4%8Dily&rft.date=2011-07-03">  </li> <li id="cite_note-254"><a href="#cite_ref-254">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Galatasaray odeabank crowned EuroLeague Women champions. FIBA.basketball [online]. [cit. 2023-06-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.fiba.basketball/world/women/2014/news/EUROLEAGUE-WOMEN-Galatasaray-odeabank-crowned-EuroLeague-W">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=FIBA.basketball&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.fiba.basketball%2Fworld%2Fwomen%2F2014%2Fnews%2FEUROLEAGUE-WOMEN-Galatasaray-odeabank-crowned-EuroLeague-W&rft.atitle=Galatasaray+odeabank+crowned+EuroLeague+Women+champions">  </li> <li id="cite_note-255"><a href="#cite_ref-255">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Dobývání zlata klaplo v Praze. Fenerbahce slaví první triumf v Eurolize. iDNES.cz [online]. 2023-04-16 [cit. 2023-06-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/sport/basket/fenerbahce-istanbul-finale-euroliga-mersin.A230416_220526_sport-basket_ten">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fsport%2Fbasket%2Ffenerbahce-istanbul-finale-euroliga-mersin.A230416_220526_sport-basket_ten&rft.atitle=Dob%C3%BDv%C3%A1n%C3%AD+zlata+klaplo+v+Praze.+Fenerbahce+slav%C3%AD+prvn%C3%AD+triumf+v+Eurolize&rft.date=2023-04-16">  </li> <li id="cite_note-256"><a href="#cite_ref-256">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Veselý se dočkal. S Fenerbahce Istanbul slaví titul z Euroligy. iDNES.cz [online]. 2017-05-21 [cit. 2022-03-10]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/sport/basket/euroliga-muzu-final-four.A170521_192043_sport-basket_rou">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fsport%2Fbasket%2Feuroliga-muzu-final-four.A170521_192043_sport-basket_rou&rft.atitle=Vesel%C3%BD+se+do%C4%8Dkal.+S+Fenerbahce+Istanbul+slav%C3%AD+titul+z+Euroligy&rft.date=2017-05-21">  </li> <li id="cite_note-257"><a href="#cite_ref-257">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Euroligu basketbalistů vyhrál poprvé turecký Anadalu Efes Istanbul. iDNES.cz [online]. 2021-05-30 [cit. 2023-06-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/sport/basket/euroliga-muzu.A210530_225223_sport-basket_rou">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fsport%2Fbasket%2Feuroliga-muzu.A210530_225223_sport-basket_rou&rft.atitle=Euroligu+basketbalist%C5%AF+vyhr%C3%A1l+poprv%C3%A9+tureck%C3%BD+Anadalu+Efes+Istanbul&rft.date=2021-05-30">  </li> <li id="cite_note-258"><a href="#cite_ref-258">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Mete Gazoz wins the Tokyo 2020 Olympic Games. World Archery [online]. [cit. 2021-08-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldarchery.sport/news/200404/mete-gazoz-wins-tokyo-2020-olympic-games">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=World+Archery&rft_id=https%3A%2F%2Fworldarchery.sport%2Fnews%2F200404%2Fmete-gazoz-wins-tokyo-2020-olympic-games&rft.atitle=Mete+Gazoz+wins+the+Tokyo+2020+Olympic+Games">  </li> <li id="cite_note-259"><a href="#cite_ref-259">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Mílařka Alptekinová má za třetí dopingový nález doživotní zákaz. iSport.cz [online]. [cit. 2021-08-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://isport.blesk.cz/clanek/live-sport/314066/milarka-alptekinova-ma-za-treti-dopingovy-nalez-dozivotni-zakaz.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iSport.cz&rft_id=http%3A%2F%2Fisport.blesk.cz%2Fclanek%2Flive-sport%2F314066%2Fmilarka-alptekinova-ma-za-treti-dopingovy-nalez-dozivotni-zakaz.html&rft.atitle=M%C3%ADla%C5%99ka+Alptekinov%C3%A1+m%C3%A1+za+t%C5%99et%C3%AD+dopingov%C3%BD+n%C3%A1lez+do%C5%BEivotn%C3%AD+z%C3%A1kaz">  </li> <li id="cite_note-260"><a href="#cite_ref-260">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Nobelovu cenu za chemii mají Švéd, Američan a Turek za výzkum DNA. ČT24 [online]. [cit. 2019-11-08]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1597531-nobelovu-cenu-za-chemii-maji-sved-american-a-turek-za-vyzkum-dna">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8CT24&rft_id=https%3A%2F%2Fct24.ceskatelevize.cz%2Fsvet%2F1597531-nobelovu-cenu-za-chemii-maji-sved-american-a-turek-za-vyzkum-dna&rft.atitle=Nobelovu+cenu+za+chemii+maj%C3%AD+%C5%A0v%C3%A9d%2C+Ameri%C4%8Dan+a+Turek+za+v%C3%BDzkum+DNA">  </li> <li id="cite_note-261"><a href="#cite_ref-261">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Piri Reis zakreslil na mapu Antarktidu v době, kdy o ní nikdo nevěděl. ExtraStory.cz [online]. [cit. 2019-11-08]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20191108085912/http://extrastory.cz/piri-reis-zakreslil-na-mapu-antarktidu-v-dobe-kdy-o-ni-nikdo-nevedel.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://extrastory.cz/piri-reis-zakreslil-na-mapu-antarktidu-v-dobe-kdy-o-ni-nikdo-nevedel.html">originálu</a> dne 2019-11-08.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=ExtraStory.cz&rft_id=http%3A%2F%2Fextrastory.cz%2Fpiri-reis-zakreslil-na-mapu-antarktidu-v-dobe-kdy-o-ni-nikdo-nevedel.html&rft.atitle=Piri+Reis+zakreslil+na+mapu+Antarktidu+v+dob%C4%9B%2C+kdy+o+n%C3%AD+nikdo+nev%C4%9Bd%C4%9Bl">  </li> <li id="cite_note-262"><a href="#cite_ref-262">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Al-battani | Encyclopedia.com. www.encyclopedia.com [online]. [cit. 2019-11-08]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.encyclopedia.com/people/science-and-technology/astronomy-biographies/al-battani">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.encyclopedia.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.encyclopedia.com%2Fpeople%2Fscience-and-technology%2Fastronomy-biographies%2Fal-battani&rft.atitle=Al-battani+%7C+Encyclopedia.com">  </li> <li id="cite_note-263"><a href="#cite_ref-263">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Ismail al-Jazari, the Muslim inventor whom some call the 'Father of Robotics'. National Geographic [online]. 2020-07-30 [cit. 2023-08-30]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nationalgeographic.com/history/history-magazine/article/ismail-al-jazari-muslim-inventor-called-father-robotics">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=National+Geographic&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nationalgeographic.com%2Fhistory%2Fhistory-magazine%2Farticle%2Fismail-al-jazari-muslim-inventor-called-father-robotics&rft.atitle=Ismail+al-Jazari%2C+the+Muslim+inventor+whom+some+call+the+%27Father+of+Robotics%27&rft.date=2020-07-30">  </li> <li id="cite_note-264"><a href="#cite_ref-264">↑</a> <cite style="font-style:normal;">BERKES, Niyazi. Ziya Gökalp: His Contribution to Turkish Nationalism. Middle East Journal. 1954, roč. 8, čís. 4, s. 375–390. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/4322635">Dostupné online</a> [cit. 2019-11-08]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0026-3141">0026-3141</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Middle+East+Journal&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F4322635&rft.atitle=Ziya+G%C3%B6kalp%3A+His+Contribution+to+Turkish+Nationalism&rft.date=1954&rft.volume=8&rft.issue=4&rft.pages=375%E2%80%93390&rft.issn=0026-3141&rft.aulast=Berkes&rft.aufirst=Niyazi">  </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Literatura">Literatura</h3>[<a href="/w/index.php?title=Turecko&veaction=edit&section=32" title="Editace sekce: Literatura" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Turecko&action=edit&section=32" title="Editovat zdrojový kód sekce Literatura">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li>The New Turkey – The Quiet Revolution at the Edge of Europe (Nové Turecko – tichá revoluce na okraji Evropy), Chris Morris, 2005, Granta Books, <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/1-86207-790-8" title="Speciální:Zdroje knih/1-86207-790-8">1-86207-790-8</a> (anglicky)</li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">KREISER, Klaus; NEUMANN, Christoph K. Dějiny Turecka. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7422-012-8" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7422-012-8">978-80-7422-012-8</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=D%C4%9Bjiny+Turecka&rft.isbn=978-80-7422-012-8&rft.aulast=Kreiser&rft.aufirst=Klaus&rft.au=Neumann%2C+Christoph+K.&rft.place=Praha&rft.pub=Nakladatelstv%C3%AD+Lidov%C3%A9+noviny&rft.date=2010"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Alois_Musil" title="Alois Musil">MUSIL, Alois</a>. Mosta do Asie : Nové Turecko. Praha: Melantrich, 1941. 262 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:36f8c1c0-1b1a-11e5-8cc8-005056827e52">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Mosta+do+Asie+%3A+Nov%C3%A9+Turecko&rft_id=http%3A%2F%2Fkramerius5.nkp.cz%2Fuuid%2Fuuid%3A36f8c1c0-1b1a-11e5-8cc8-005056827e52&rft.aulast=Musil&rft.aufirst=Alois&rft.place=Praha&rft.pub=Melantrich&rft.date=1941&rft.tpages=262"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">PIRICKÝ, Gabriel. Turecko. Praha: Libri, 2006. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7277-323-2" title="Speciální:Zdroje knih/80-7277-323-2">80-7277-323-2</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Turecko&rft.isbn=80-7277-323-2&rft.aulast=Pirick%C3%BD&rft.aufirst=Gabriel&rft.place=Praha&rft.pub=Libri&rft.date=2006"> </li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Související_články">Související články</h3>[<a href="/w/index.php?title=Turecko&veaction=edit&section=33" title="Editace sekce: Související články" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Turecko&action=edit&section=33" title="Editovat zdrojový kód sekce Související články">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a href="/wiki/Tureck%C3%BD_Kurdist%C3%A1n" title="Turecký Kurdistán">Turecký Kurdistán</a></li> <li><a href="/wiki/Severn%C3%AD_Thr%C3%A1kie" title="Severní Thrákie">Severní Thrákie</a></li> <li><a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_Thr%C3%A1kie" title="Západní Thrákie">Západní Thrákie</a></li> <li><a href="/wiki/Thr%C3%A1kie" title="Thrákie">Thrákie</a></li> <li><a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_Thr%C3%A1kie" title="Východní Thrákie">Východní Thrákie</a></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Externí_odkazy">Externí odkazy</h3>[<a href="/w/index.php?title=Turecko&veaction=edit&section=34" title="Editace sekce: Externí odkazy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Turecko&action=edit&section=34" title="Editovat zdrojový kód sekce Externí odkazy">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons"><img alt="Logo Wikimedia Commons" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/12px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="12" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/18px-Commons-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/24px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /></a> Obrázky, zvuky či videa k tématu <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Turkey" class="extiw" title="c:Category:Turkey">Turecko</a> na <a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons">Wikimedia Commons</a> </li> <li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg/16px-Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg.png" decoding="async" width="16" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg/24px-Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg/32px-Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg.png 2x" data-file-width="193" data-file-height="193" /> Průvodce <a href="https://cs.wikivoyage.org/wiki/Turecko" class="extiw" title="voy:Turecko">Turecko</a> ve Wikicestách</li> <li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Wikiquote-logo.svg/13px-Wikiquote-logo.svg.png" decoding="async" width="13" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Wikiquote-logo.svg/20px-Wikiquote-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Wikiquote-logo.svg/27px-Wikiquote-logo.svg.png 2x" data-file-width="300" data-file-height="355" /> Téma <a href="https://cs.wikiquote.org/wiki/Turecko" class="extiw" title="q:Turecko">Turecko</a> ve Wikicitátech</li> <li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/16px-Wiktionary-logo-cs.svg.png" decoding="async" width="16" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/24px-Wiktionary-logo-cs.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/32px-Wiktionary-logo-cs.svg.png 2x" data-file-width="411" data-file-height="411" /> Slovníkové heslo <a href="https://cs.wiktionary.org/wiki/Turecko" class="extiw" title="wikt:Turecko">Turecko</a> ve Wikislovníku</li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.openstreetmap.org/browse/relation/174737">Turecko</a> na <a href="/wiki/OpenStreetMap" title="OpenStreetMap">OpenStreetMap</a></li> <li>(anglicky) <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20130705053230/http://www.mfa.gov.tr/">Turecké ministerstvo zahraničí</a></li> <li>(anglicky) <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.ekodialog.com/en_statistic.html">Turecká ekonomika a statistiky</a></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"> Turkey - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20110808064356/http://www.amnesty.org/en/region/turkey/report-2011">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2011-08-08. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Turkey+-+Amnesty+International+Report+2011&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.amnesty.org%2Fen%2Fregion%2Fturkey%2Freport-2011&rft.pub=Amnesty+International"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"> Turkey (2011) [online]. <a href="/wiki/Freedom_House" title="Freedom House">Freedom House</a> [cit. 2012-02-03]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20120328001843/http://www.freedomhouse.org/report/freedom-world/2011/turkey">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2012-03-28. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Turkey+%282011%29&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.freedomhouse.org%2Freport%2Ffreedom-world%2F2011%2Fturkey&rft.pub=%5B%5BFreedom+House%5D%5D"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Turkey Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20110520221129/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/MENA/Turkey.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2011-05-20. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=BTI+2010+%E2%80%94+Turkey+Country+Report&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.bertelsmann-transformation-index.de%2Ffileadmin%2Fpdf%2FGutachten_BTI2010%2FMENA%2FTurkey.pdf&rft.aucorp=Bertelsmann+Stiftung&rft.place=G%C3%BCtersloh&rft.pub=Bertelsmann+Stiftung"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">Bureau of European and Eurasian Affairs. Background Note: Turkey [online]. U.S. Department of State, 2011-05-13 [cit. 2011-08-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3432.htm">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Background+Note%3A+Turkey&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.state.gov%2Fr%2Fpa%2Fei%2Fbgn%2F3432.htm&rft.aucorp=Bureau+of+European+and+Eurasian+Affairs&rft.pub=U.S.+Department+of+State"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Central_Intelligence_Agency" class="mw-redirect" title="Central Intelligence Agency">CIA</a>. The World Factbook - Turkey [online]. Rev. 2011-07-07 [cit. 2011-08-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20170702111626/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/tu.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2017-07-02. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+World+Factbook+-+Turkey&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cia.gov%2Flibrary%2Fpublications%2Fthe-world-factbook%2Fgeos%2Ftu.html&rft.aucorp=CIA"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Knihovna_Kongresu" title="Knihovna Kongresu">Library of Congress</a>. Country Profile: Turkey [online]. 2008-08-19 [cit. 2011-08-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://memory.loc.gov/frd/cs/profiles/Turkey.pdf">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Country+Profile%3A+Turkey&rft_id=http%3A%2F%2Fmemory.loc.gov%2Ffrd%2Fcs%2Fprofiles%2FTurkey.pdf&rft.aucorp=Library+of+Congress"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">Zastupitelský úřad ČR v Ankaře. Souhrnná teritoriální informace: Turecko [online]. Businessinfo.cz, 2011-04-29 [cit. 2011-08-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20120111152136/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/turecko-2011-04-29.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2012-01-11.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Souhrnn%C3%A1+teritori%C3%A1ln%C3%AD+informace%3A+Turecko&rft_id=http%3A%2F%2Fservices.czechtrade.cz%2Fpdf%2Fsti%2Fturecko-2011-04-29.pdf&rft.aucorp=Zastupitelsk%C3%BD+%C3%BA%C5%99ad+%C4%8CR+v%26nbsp%3BAnka%C5%99e&rft.pub=Businessinfo.cz"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">DEWDNEY, John C; YAPP, Malcolm Edward. Turkey [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.britannica.com/EBchecked/topic/609790/Turkey">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Turkey&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.britannica.com%2FEBchecked%2Ftopic%2F609790%2FTurkey&rft.aulast=Dewdney&rft.aufirst=John+C&rft.au=Yapp%2C+Malcolm+Edward&rft.pub=Encyclopaedia+Britannica"> </li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20120831024241/http://www.chefparade.sk/sk/kurzy-varenia/turecka-kuchyna/">Turecká kuchyňa | Chefparade</a></li></ul> <div class="navbox noprint" title="Turecko"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r17064757">.mw-parser-output .navbox-title .mw-collapsible-toggle{font-weight:normal}</style><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a class="mw-selflink selflink">Turecko</a> – Türkiye – (<a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_pozn%C3%A1vac%C3%AD_zna%C4%8Dka" title="Mezinárodní poznávací značka">TR</a>) </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr><td class="navbox-abovebelow" colspan="2">Provincie a jejich hlavní města</td></tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-list navbox-odd" colspan="2"> <div> <a href="/wiki/Adana_(provincie)" title="Adana (provincie)">Adana</a> (<a href="/wiki/Adana" title="Adana">Adana</a>) • <a href="/wiki/Ad%C4%B1yaman_(provincie)" title="Adıyaman (provincie)">Adıyaman</a> (<a href="/wiki/Ad%C4%B1yaman" title="Adıyaman">Adıyaman</a>) • <a href="/wiki/Afyonkarahisar_(provincie)" title="Afyonkarahisar (provincie)">Afyonkarahisar</a> (<a href="/wiki/Afyonkarahisar" title="Afyonkarahisar">Afyonkarahisar</a>) • <a href="/wiki/A%C4%9Fr%C4%B1_(provincie)" title="Ağrı (provincie)">Ağrı</a> (<a href="/wiki/A%C4%9Fr%C4%B1" title="Ağrı">Ağrı</a>) • <a href="/wiki/Aksaray_(provincie)" title="Aksaray (provincie)">Aksaray</a> (<a href="/wiki/Aksaray" title="Aksaray">Aksaray</a>) • <a href="/wiki/Amasya_(provincie)" title="Amasya (provincie)">Amasya</a> (<a href="/wiki/Amasya" title="Amasya">Amasya</a>) • <a href="/wiki/Ankara_(provincie)" title="Ankara (provincie)">Ankara</a> (<a href="/wiki/Ankara" title="Ankara">Hlavní město Ankara</a>) • <a href="/wiki/Antalya_(provincie)" title="Antalya (provincie)">Antalya</a> (<a href="/wiki/Antalya" title="Antalya">Antalya</a>) • <a href="/wiki/Ardahan_(provincie)" title="Ardahan (provincie)">Ardahan</a> (<a href="/wiki/Ardahan" title="Ardahan">Ardahan</a>) • <a href="/wiki/Artvin_(provincie)" title="Artvin (provincie)">Artvin</a> (<a href="/wiki/Artvin" title="Artvin">Artvin</a>) • <a href="/wiki/Ayd%C4%B1n_(provincie)" title="Aydın (provincie)">Aydın</a> (<a href="/wiki/Ayd%C4%B1n" title="Aydın">Aydın</a>) • <a href="/wiki/Bal%C4%B1kesir_(provincie)" title="Balıkesir (provincie)">Balıkesir</a> (<a href="/wiki/Bal%C4%B1kesir" title="Balıkesir">Balıkesir</a>) • <a href="/wiki/Bart%C4%B1n_(provincie)" title="Bartın (provincie)">Bartın</a> (<a href="/w/index.php?title=Bart%C4%B1n&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bartın (stránka neexistuje)">Bartın</a>) • <a href="/wiki/Batman_(provincie)" title="Batman (provincie)">Batman</a> (<a href="/wiki/Batman_(Turecko)" title="Batman (Turecko)">Batman</a>) • <a href="/wiki/Bayburt_(provincie)" title="Bayburt (provincie)">Bayburt</a> (<a href="/wiki/Bayburt" title="Bayburt">Bayburt</a>) • <a href="/wiki/Biled%C5%BEik_(provincie)" title="Biledžik (provincie)">Biledžik</a> (<a href="/wiki/Biled%C5%BEik" title="Biledžik">Biledžik</a>) • <a href="/wiki/Bing%C3%B6l_(provincie)" title="Bingöl (provincie)">Bingöl</a> (<a href="/wiki/Bing%C3%B6l" title="Bingöl">Bingöl</a>) • <a href="/wiki/Bitlis_(provincie)" title="Bitlis (provincie)">Bitlis</a> (<a href="/wiki/Bitlis" title="Bitlis">Bitlis</a>) • <a href="/wiki/Bolu_(provincie)" title="Bolu (provincie)">Bolu</a> (<a href="/wiki/Bolu" title="Bolu">Bolu</a>) • <a href="/wiki/Burdur_(provincie)" title="Burdur (provincie)">Burdur</a> (<a href="/w/index.php?title=Burdur&action=edit&redlink=1" class="new" title="Burdur (stránka neexistuje)">Burdur</a>) • <a href="/wiki/Bursa_(provincie)" title="Bursa (provincie)">Bursa</a> (<a href="/wiki/Bursa" title="Bursa">Bursa</a>) • <a href="/wiki/%C3%87anakkale_(provincie)" title="Çanakkale (provincie)">Çanakkale</a> (<a href="/wiki/%C3%87anakkale" title="Çanakkale">Çanakkale</a>) • <a href="/wiki/%C3%87ank%C4%B1r%C4%B1_(provincie)" title="Çankırı (provincie)">Çankırı</a> (<a href="/wiki/%C3%87ank%C4%B1r%C4%B1" title="Çankırı">Çankırı</a>) • <a href="/wiki/%C3%87orum_(provincie)" title="Çorum (provincie)">Çorum</a> (<a href="/wiki/%C3%87orum" title="Çorum">Çorum</a>) • <a href="/wiki/Denizli_(provincie)" title="Denizli (provincie)">Denizli</a> (<a href="/wiki/Denizli" title="Denizli">Denizli</a>) • <a href="/wiki/Diyarbak%C4%B1r_(provincie)" title="Diyarbakır (provincie)">Diyarbakır</a> (<a href="/wiki/Diyarbak%C4%B1r" title="Diyarbakır">Diyarbakır</a>) • <a href="/wiki/D%C3%BCzce_(provincie)" title="Düzce (provincie)">Düzce</a> (<a href="/w/index.php?title=D%C3%BCzce&action=edit&redlink=1" class="new" title="Düzce (stránka neexistuje)">Düzce</a>) • <a href="/wiki/Edirne_(provincie)" title="Edirne (provincie)">Edirne</a> (<a href="/wiki/Edirne" title="Edirne">Edirne</a>) • <a href="/wiki/Elaz%C4%B1%C4%9F_(provincie)" title="Elazığ (provincie)">Elazığ</a> (<a href="/wiki/Elaz%C4%B1%C4%9F" title="Elazığ">Elazığ</a> ) • <a href="/wiki/Erzincan_(provincie)" title="Erzincan (provincie)">Erzincan</a> (<a href="/wiki/Erzincan" title="Erzincan">Erzincan</a>) • <a href="/wiki/Erzurum_(provincie)" title="Erzurum (provincie)">Erzurum</a> (<a href="/wiki/Erzurum" title="Erzurum">Erzurum</a>) • <a href="/wiki/Eski%C5%A1ehir_(provincie)" title="Eskišehir (provincie)">Eskišehir</a> (<a href="/wiki/Eski%C5%A1ehir" title="Eskišehir">Eskišehir</a>) • <a href="/wiki/Gaziantep_(provincie)" title="Gaziantep (provincie)">Gaziantep</a> (<a href="/wiki/Gaziantep" title="Gaziantep">Gaziantep</a>) • <a href="/wiki/Giresun_(provincie)" title="Giresun (provincie)">Giresun</a> (<a href="/wiki/Giresun" title="Giresun">Giresun</a>) • <a href="/wiki/G%C3%BCm%C3%BC%C5%9Fhane_(provincie)" title="Gümüşhane (provincie)">Gümüşhane</a> (<a href="/wiki/G%C3%BCm%C3%BC%C5%9Fhane" title="Gümüşhane">Gümüşhane</a>) • <a href="/wiki/Hakk%C3%A2ri_(provincie)" title="Hakkâri (provincie)">Hakkâri</a> (<a href="/wiki/Hakk%C3%A2ri" title="Hakkâri">Hakkâri</a>) • <a href="/wiki/Hatay_(provincie)" title="Hatay (provincie)">Hatay</a> (<a href="/wiki/Antakya" title="Antakya">Antakya</a>) • <a href="/wiki/I%C4%9Fd%C4%B1r_(provincie)" title="Iğdır (provincie)">Iğdır</a> (<a href="/wiki/I%C4%9Fd%C4%B1r" title="Iğdır">Iğdır</a>) • <a href="/wiki/Isparta_(provincie)" title="Isparta (provincie)">Isparta</a> (<a href="/wiki/Isparta" title="Isparta">Isparta</a>) • <a href="/wiki/Istanbul_(provincie)" title="Istanbul (provincie)">Istanbul</a> (<a href="/wiki/Istanbul" title="Istanbul">Istanbul</a>) • <a href="/wiki/%C4%B0zmir_(provincie)" title="İzmir (provincie)">Izmir</a> (<a href="/wiki/Smyrna" title="Smyrna">Smyrna</a>) • <a href="/wiki/Kahramanmara%C5%9F_(provincie)" title="Kahramanmaraş (provincie)">Kahramanmaraş</a> (<a href="/wiki/Kahramanmara%C5%9F" title="Kahramanmaraş">Kahramanmaraş</a>) • <a href="/wiki/Karab%C3%BCk_(provincie)" title="Karabük (provincie)">Karabük</a> (<a href="/wiki/Karab%C3%BCk" title="Karabük">Karabük</a>) • <a href="/wiki/Karaman_(provincie)" title="Karaman (provincie)">Karaman</a> (<a href="/wiki/Karaman" title="Karaman">Karaman</a>) • <a href="/wiki/Kars_(provincie)" title="Kars (provincie)">Kars</a> (<a href="/wiki/Kars" title="Kars">Kars</a>) • <a href="/wiki/Kastamonu_(provincie)" title="Kastamonu (provincie)">Kastamonu</a> (<a href="/wiki/Kastamonu" title="Kastamonu">Kastamonu</a>) • <a href="/wiki/Kayseri_(provincie)" title="Kayseri (provincie)">Kayseri</a> (<a href="/wiki/Kayseri" title="Kayseri">Kayseri</a>) • <a href="/wiki/K%C4%B1r%C4%B1kkale_(provincie)" title="Kırıkkale (provincie)">Kırıkkale</a> (<a href="/wiki/K%C4%B1r%C4%B1kkale" title="Kırıkkale">Kırıkkale</a>) • <a href="/wiki/K%C4%B1rklareli_(provincie)" title="Kırklareli (provincie)">Kırklareli</a> (<a href="/wiki/K%C4%B1rklareli" title="Kırklareli">Kırklareli</a>) • <a href="/wiki/Kilis_(provincie)" title="Kilis (provincie)">Kilis</a> (<a href="/wiki/Kilis" title="Kilis">Kilis</a>) • <a href="/wiki/K%C4%B1r%C5%9Fehir_(provincie)" title="Kırşehir (provincie)">Kırşehir</a> (<a href="/wiki/K%C4%B1r%C5%9Fehir" title="Kırşehir">Kırşehir</a>) • <a href="/wiki/Kocaeli_(provincie)" title="Kocaeli (provincie)">Kocaeli</a> (<a href="/wiki/%C4%B0zmit" title="İzmit">İzmit</a>) • <a href="/wiki/Konya_(provincie)" title="Konya (provincie)">Konya</a> (<a href="/wiki/Konya" title="Konya">Konya</a>) • <a href="/wiki/K%C3%BCtahya_(provincie)" title="Kütahya (provincie)">Kütahya</a> (<a href="/wiki/K%C3%BCtahya" title="Kütahya">Kütahya</a>) • <a href="/wiki/Malatya_(provincie)" title="Malatya (provincie)">Malatya</a> (<a href="/wiki/Malatya" title="Malatya">Malatya</a>) • <a href="/wiki/Manisa_(provincie)" title="Manisa (provincie)">Manisa</a> (<a href="/wiki/Manisa" title="Manisa">Manisa</a>) • <a href="/wiki/Mardin_(provincie)" title="Mardin (provincie)">Mardin</a> (<a href="/wiki/Mardin" title="Mardin">Mardin</a>) • <a href="/wiki/Mersin_(provincie)" title="Mersin (provincie)">Mersin</a> (<a href="/wiki/Mersin" title="Mersin">Mersin</a>) • <a href="/wiki/Mu%C4%9Fla_(provincie)" title="Muğla (provincie)">Muğla</a> (<a href="/wiki/Mu%C4%9Fla" title="Muğla">Muğla</a>) • <a href="/wiki/Mu%C5%9F_(provincie)" title="Muş (provincie)">Muş</a> (<a href="/wiki/Mu%C5%9F" title="Muş">Muş</a>) • <a href="/wiki/Nev%C5%9Fehir_(provincie)" title="Nevşehir (provincie)">Nevşehir</a> (<a href="/wiki/Nev%C5%9Fehir" title="Nevşehir">Nevşehir</a>) • <a href="/wiki/Ni%C4%9Fde_(provincie)" title="Niğde (provincie)">Niğde</a> (<a href="/wiki/Ni%C4%9Fde" title="Niğde">Niğde</a>) • <a href="/wiki/Ordu_(provincie)" title="Ordu (provincie)">Ordu</a> (<a href="/wiki/Ordu" title="Ordu">Ordu</a>) • <a href="/wiki/Osmaniye_(provincie)" title="Osmaniye (provincie)">Osmaniye</a> (<a href="/wiki/Osmaniye" title="Osmaniye">Osmaniye</a>) • <a href="/wiki/Rize_(provincie)" title="Rize (provincie)">Rize</a> (<a href="/wiki/Rize" title="Rize">Rize</a>) • <a href="/wiki/Sakarya_(provincie)" title="Sakarya (provincie)">Sakarya</a> (<a href="/wiki/Sakarya_(m%C4%9Bsto)" title="Sakarya (město)">Sakarya</a>) • <a href="/wiki/Samsun_(provincie)" title="Samsun (provincie)">Samsun</a> (<a href="/wiki/Samsun" title="Samsun">Samsun</a>) • <a href="/wiki/Siirt_(provincie)" title="Siirt (provincie)">Siirt</a> (<a href="/wiki/Siirt" title="Siirt">Siirt</a>) • <a href="/wiki/Sinop_(provincie)" title="Sinop (provincie)">Sinop</a> (<a href="/wiki/Sinop" title="Sinop">Sinop</a>) • <a href="/wiki/Sivas_(provincie)" title="Sivas (provincie)">Sivas</a> (<a href="/wiki/Sivas" title="Sivas">Sivas</a>) • <a href="/wiki/%C5%9E%C4%B1rnak_(provincie)" title="Şırnak (provincie)">Şırnak</a> (<a href="/wiki/%C5%9E%C4%B1rnak" title="Şırnak">Şırnak</a>) • <a href="/wiki/%C5%9Eanl%C4%B1urfa_(provincie)" title="Şanlıurfa (provincie)">Şanlıurfa</a> (<a href="/wiki/%C5%9Eanl%C4%B1urfa" title="Şanlıurfa">Şanlıurfa</a>) • <a href="/wiki/Tekirda%C4%9F_(provincie)" title="Tekirdağ (provincie)">Tekirdağ</a> (<a href="/wiki/Tekirda%C4%9F" title="Tekirdağ">Tekirdağ</a>) • <a href="/wiki/Tokat_(provincie)" title="Tokat (provincie)">Tokat</a> (<a href="/wiki/Tokat" title="Tokat">Tokat</a>) • <a href="/wiki/Trabzon_(provincie)" title="Trabzon (provincie)">Trabzon</a> (<a href="/wiki/Trabzon" title="Trabzon">Trabzon</a>) • <a href="/wiki/Tunceli_(provincie)" title="Tunceli (provincie)">Tunceli</a> (<a href="/wiki/Tunceli" title="Tunceli">Tunceli</a>) • <a href="/wiki/U%C5%9Fak_(provincie)" title="Uşak (provincie)">Uşak</a> (<a href="/wiki/U%C5%9Fak" title="Uşak">Uşak</a>) • <a href="/wiki/Van_(provincie)" title="Van (provincie)">Van</a> (<a href="/wiki/Van_(m%C4%9Bsto_v_Turecku)" title="Van (město v Turecku)">Van</a>) • <a href="/wiki/Yalova_(provincie)" title="Yalova (provincie)">Yalova</a> (<a href="/wiki/Yalova" title="Yalova">Yalova</a>) • <a href="/wiki/Yozgat_(provincie)" title="Yozgat (provincie)">Yozgat</a> (<a href="/wiki/Yozgat" title="Yozgat">Yozgat</a>) • <a href="/wiki/Zonguldak_(provincie)" title="Zonguldak (provincie)">Zonguldak</a> (<a href="/wiki/Zonguldak" title="Zonguldak">Zonguldak</a>)</div> </td> </tr></tbody></table> </div> <link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"> <table class="navboxes noprint mw-collapsible mw-collapsed" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"> <tbody><tr> <th class="navbox-title"><a href="/wiki/Soubor:Gnome-globe.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Gnome-globe.svg/22px-Gnome-globe.svg.png" decoding="async" width="22" height="22" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Gnome-globe.svg/33px-Gnome-globe.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Gnome-globe.svg/44px-Gnome-globe.svg.png 2x" data-file-width="48" data-file-height="48" /></a> Geografická lokalizace </th></tr> <tr> <td><div class="navbox noprint" title="Asie"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="3"> <a href="/wiki/Seznam_asijsk%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF" title="Seznam asijských států">Státy a území v Asii</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Nezávislé státy</td> <td class="navbox-list navbox-odd hlist"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Afgh%C3%A1nist%C3%A1n" title="Afghánistán">Afghánistán</a></li> <li><a href="/wiki/Arm%C3%A9nie" title="Arménie">Arménie</a></li> <li><a href="/wiki/%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1n" title="Ázerbájdžán">Ázerbájdžán</a></li> <li><a href="/wiki/Bahrajn" title="Bahrajn">Bahrajn</a></li> <li><a href="/wiki/Banglad%C3%A9%C5%A1" title="Bangladéš">Bangladéš</a></li> <li><a href="/wiki/Bh%C3%BAt%C3%A1n" title="Bhútán">Bhútán</a></li> <li><a href="/wiki/Brunej" title="Brunej">Brunej</a></li> <li><a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADna" title="Čína">Čína</a></li> <li><a href="/wiki/Egypt" title="Egypt">Egypt</a></li> <li><a href="/wiki/Filip%C3%ADny" title="Filipíny">Filipíny</a></li> <li><a href="/wiki/Gruzie" title="Gruzie">Gruzie</a></li> <li><a href="/wiki/Indie" title="Indie">Indie</a></li> <li><a href="/wiki/Indon%C3%A9sie" title="Indonésie">Indonésie</a></li> <li><a href="/wiki/Ir%C3%A1k" title="Irák">Irák</a></li> <li><a href="/wiki/%C3%8Dr%C3%A1n" title="Írán">Írán</a></li> <li><a href="/wiki/Izrael" title="Izrael">Izrael</a></li> <li><a href="/wiki/Japonsko" title="Japonsko">Japonsko</a></li> <li><a href="/wiki/Jemen" title="Jemen">Jemen</a></li> <li><a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Korea" title="Jižní Korea">Jižní Korea</a></li> <li><a href="/wiki/Jord%C3%A1nsko" title="Jordánsko">Jordánsko</a></li> <li><a href="/wiki/Kambod%C5%BEa" title="Kambodža">Kambodža</a></li> <li><a href="/wiki/Katar" title="Katar">Katar</a></li> <li><a href="/wiki/Kazachst%C3%A1n" title="Kazachstán">Kazachstán</a></li> <li><a href="/wiki/Kuvajt" title="Kuvajt">Kuvajt</a></li> <li><a href="/wiki/Kypr" title="Kypr">Kypr</a></li> <li><a href="/wiki/Kyrgyzst%C3%A1n" title="Kyrgyzstán">Kyrgyzstán</a></li> <li><a href="/wiki/Laos" title="Laos">Laos</a></li> <li><a href="/wiki/Libanon" title="Libanon">Libanon</a></li> <li><a href="/wiki/Malajsie" title="Malajsie">Malajsie</a></li> <li><a href="/wiki/Maledivy" title="Maledivy">Maledivy</a></li> <li><a href="/wiki/Mongolsko" title="Mongolsko">Mongolsko</a></li> <li><a href="/wiki/Myanmar" title="Myanmar">Myanmar (Barma)</a></li> <li><a href="/wiki/Nep%C3%A1l" title="Nepál">Nepál</a></li> <li><a href="/wiki/Om%C3%A1n" title="Omán">Omán</a></li> <li><a href="/wiki/P%C3%A1kist%C3%A1n" title="Pákistán">Pákistán</a></li> <li><a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusko</a></li> <li><a href="/wiki/Sa%C3%BAdsk%C3%A1_Ar%C3%A1bie" title="Saúdská Arábie">Saúdská Arábie</a></li> <li><a href="/wiki/Severn%C3%AD_Korea" title="Severní Korea">Severní Korea</a></li> <li><a href="/wiki/Singapur" title="Singapur">Singapur</a></li> <li><a href="/wiki/Spojen%C3%A9_arabsk%C3%A9_emir%C3%A1ty" title="Spojené arabské emiráty">Spojené arabské emiráty</a></li> <li><a href="/wiki/S%C3%BDrie" title="Sýrie">Sýrie</a></li> <li><a href="/wiki/Sr%C3%AD_Lanka" title="Srí Lanka">Srí Lanka</a></li> <li><a href="/wiki/T%C3%A1d%C5%BEikist%C3%A1n" title="Tádžikistán">Tádžikistán</a></li> <li><a href="/wiki/Thajsko" title="Thajsko">Thajsko</a></li> <li><a class="mw-selflink selflink">Turecko</a></li> <li><a href="/wiki/Turkmenist%C3%A1n" title="Turkmenistán">Turkmenistán</a></li> <li><a href="/wiki/Uzbekist%C3%A1n" title="Uzbekistán">Uzbekistán</a></li> <li><a href="/wiki/Vietnam" title="Vietnam">Vietnam</a></li> <li><a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_Timor" title="Východní Timor">Východní Timor</a></li></ul></div> </td> <td rowspan="5" class="navbox-image"><a href="/wiki/Soubor:Asia_(orthographic_projection).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/80/Asia_%28orthographic_projection%29.svg/110px-Asia_%28orthographic_projection%29.svg.png" decoding="async" width="110" height="110" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/80/Asia_%28orthographic_projection%29.svg/165px-Asia_%28orthographic_projection%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/80/Asia_%28orthographic_projection%29.svg/220px-Asia_%28orthographic_projection%29.svg.png 2x" data-file-width="541" data-file-height="541" /></a></td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Seznam_z%C3%A1visl%C3%BDch_%C3%BAzem%C3%AD" title="Seznam závislých území">Teritoria, kolonie a závislá území</a></td> <td class="navbox-list navbox-even hlist"> <div> <li><a href="/wiki/Austr%C3%A1lie" title="Austrálie">Austrálie</a>: (<a href="/wiki/Ashmor%C5%AFv_a_Cartier%C5%AFv_ostrov" title="Ashmorův a Cartierův ostrov">Ashmorův a Cartierův ostrov</a></li> <li><a href="/wiki/Kokosov%C3%A9_ostrovy" title="Kokosové ostrovy">Kokosové ostrovy</a></li> <li><a href="/wiki/V%C3%A1no%C4%8Dn%C3%AD_ostrov" title="Vánoční ostrov">Vánoční ostrov</a>)</li> <li><a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADna" title="Čína">Čína</a>: (<a href="/wiki/Hongkong" title="Hongkong">Hongkong</a></li> <li><a href="/wiki/Macao" title="Macao">Macao</a>)</li> <li><a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království">Spojené království</a>: (<a href="/wiki/Akrotiri_a_Dekelia" title="Akrotiri a Dekelia">Akrotiri a Dekelia</a></li> <li><a href="/wiki/Britsk%C3%A9_indickooce%C3%A1nsk%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD" title="Britské indickooceánské území">Britské indickooceánské území</a>)</li></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Územní celky se sporným mezinárodním postavením</td> <td class="navbox-list navbox-odd hlist"> <div> <li><a href="/wiki/Abch%C3%A1zie" title="Abcházie">Abcházie</a></li> <li><a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Osetie" title="Jižní Osetie">Jižní Osetie</a></li> <li><a href="/wiki/St%C3%A1t_Palestina" title="Stát Palestina">Palestina</a></li> <li><a href="/wiki/Severn%C3%AD_Kypr" title="Severní Kypr">Severní Kypr</a></li> <li><a href="/wiki/Tchaj-wan" title="Tchaj-wan">Tchaj-wan</a></li></div> </td> </tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="Evropa"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="3"> <a href="/wiki/Seznam_evropsk%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF" title="Seznam evropských států">Státy a území v Evropě</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta" title="Seznam států světa">Suverénní státy</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd hlist"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Alb%C3%A1nie" title="Albánie">Albánie</a></li> <li><a href="/wiki/Andorra" title="Andorra">Andorra</a></li> <li><a href="/wiki/Arm%C3%A9nie" title="Arménie">Arménie</a></li> <li><a href="/wiki/%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1n" title="Ázerbájdžán">Ázerbájdžán</a></li> <li><a href="/wiki/Belgie" title="Belgie">Belgie</a></li> <li><a href="/wiki/B%C4%9Blorusko" title="Bělorusko">Bělorusko</a></li> <li><a href="/wiki/Bosna_a_Hercegovina" title="Bosna a Hercegovina">Bosna a Hercegovina</a></li> <li><a href="/wiki/Bulharsko" title="Bulharsko">Bulharsko</a></li> <li><a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A1_Hora" title="Černá Hora">Černá Hora</a></li> <li><a href="/wiki/%C4%8Cesko" title="Česko">Česko</a></li> <li><a href="/wiki/D%C3%A1nsko" title="Dánsko">Dánsko</a></li> <li><a href="/wiki/Estonsko" title="Estonsko">Estonsko</a></li> <li><a href="/wiki/Finsko" title="Finsko">Finsko</a></li> <li><a href="/wiki/Francie" title="Francie">Francie</a></li> <li><a href="/wiki/Gruzie" title="Gruzie">Gruzie</a></li> <li><a href="/wiki/Chorvatsko" title="Chorvatsko">Chorvatsko</a></li> <li><a href="/wiki/Irsko" title="Irsko">Irsko</a></li> <li><a href="/wiki/Island" title="Island">Island</a></li> <li><a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Itálie</a></li> <li><a href="/wiki/Kazachst%C3%A1n" title="Kazachstán">Kazachstán</a>3</li> <li><a href="/wiki/Kypr" title="Kypr">Kypr</a></li> <li><a href="/wiki/Lichten%C5%A1tejnsko" title="Lichtenštejnsko">Lichtenštejnsko</a></li> <li><a href="/wiki/Litva" title="Litva">Litva</a></li> <li><a href="/wiki/Loty%C5%A1sko" title="Lotyšsko">Lotyšsko</a></li> <li><a href="/wiki/Lucembursko" title="Lucembursko">Lucembursko</a></li> <li><a href="/wiki/Ma%C4%8Farsko" title="Maďarsko">Maďarsko</a></li> <li><a href="/wiki/Malta" title="Malta">Malta</a></li> <li><a href="/wiki/Moldavsko" title="Moldavsko">Moldavsko</a></li> <li><a href="/wiki/Monako" title="Monako">Monako</a></li> <li><a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německo</a></li> <li><a href="/wiki/Nizozemsko" title="Nizozemsko">Nizozemsko</a></li> <li><a href="/wiki/Norsko" title="Norsko">Norsko</a></li> <li><a href="/wiki/Polsko" title="Polsko">Polsko</a></li> <li><a href="/wiki/Portugalsko" title="Portugalsko">Portugalsko</a></li> <li><a href="/wiki/Rakousko" title="Rakousko">Rakousko</a></li> <li><a href="/wiki/Rumunsko" title="Rumunsko">Rumunsko</a></li> <li><a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusko</a>3</li> <li><a href="/wiki/%C5%98ecko" title="Řecko">Řecko</a></li> <li><a href="/wiki/San_Marino" title="San Marino">San Marino</a></li> <li><a href="/wiki/Severn%C3%AD_Makedonie" title="Severní Makedonie">Severní Makedonie</a></li> <li><a href="/wiki/Slovensko" title="Slovensko">Slovensko</a></li> <li><a href="/wiki/Slovinsko" title="Slovinsko">Slovinsko</a></li> <li><a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království">Spojené království</a></li> <li><a href="/wiki/Srbsko" title="Srbsko">Srbsko</a></li> <li><a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsko" title="Španělsko">Španělsko</a></li> <li><a href="/wiki/%C5%A0v%C3%A9dsko" title="Švédsko">Švédsko</a></li> <li><a href="/wiki/%C5%A0v%C3%BDcarsko" title="Švýcarsko">Švýcarsko</a></li> <li><a class="mw-selflink selflink">Turecko</a>3</li> <li><a href="/wiki/Ukrajina" title="Ukrajina">Ukrajina</a></li> <li><a href="/wiki/Vatik%C3%A1n" title="Vatikán">Vatikán</a></li></ul></div> </td> <td rowspan="7" class="navbox-image"><a href="/wiki/Soubor:Europe_(orthographic_projection).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c6/Europe_%28orthographic_projection%29.svg/110px-Europe_%28orthographic_projection%29.svg.png" decoding="async" width="110" height="110" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c6/Europe_%28orthographic_projection%29.svg/165px-Europe_%28orthographic_projection%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c6/Europe_%28orthographic_projection%29.svg/220px-Europe_%28orthographic_projection%29.svg.png 2x" data-file-width="541" data-file-height="541" /></a></td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_s_%C5%BE%C3%A1dn%C3%BDm_nebo_%C4%8D%C3%A1ste%C4%8Dn%C3%BDm_mezin%C3%A1rodn%C3%ADm_uzn%C3%A1n%C3%ADm" title="Seznam států s žádným nebo částečným mezinárodním uznáním">Státy bez plného uznání</a></td> <td class="navbox-list navbox-even hlist"> <div> <li><a href="/wiki/Abch%C3%A1zie" title="Abcházie">Abcházie</a></li> <li><a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Osetie" title="Jižní Osetie">Jižní Osetie</a></li> <li><a href="/wiki/Kosovo" title="Kosovo">Kosovo</a></li> <li><a href="/wiki/Podn%C4%9Bst%C5%99%C3%AD" title="Podněstří">Podněstří</a></li> <li><a href="/wiki/Severn%C3%AD_Kypr" title="Severní Kypr">Severní Kypr</a></li></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Z%C3%A1visl%C3%A1_%C3%BAzem%C3%AD" class="mw-redirect" title="Závislá území">Závislá území</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd hlist"> <div> </div><table title="" class="navbox-subgroup nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><tbody><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Dánsko</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Faersk%C3%A9_ostrovy" title="Faerské ostrovy">Faerské ostrovy</a>1 <ul><li>autonomní země Dánského království</li></ul></li></ul></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Spojené království</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <li><a href="/wiki/Akrotiri_a_Dekelia" title="Akrotiri a Dekelia">Akrotiri a Dekelia</a>2 (suverénní vojenské základny)</li> <li><a href="/wiki/Gibraltar" title="Gibraltar">Gibraltar</a> (<a href="/wiki/Z%C3%A1mo%C5%99sk%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Zámořské území Spojeného království">britské zámořské území</a>)</li> <li><a href="/wiki/Guernsey" title="Guernsey">Guernsey</a></li> <li><a href="/wiki/Jersey" title="Jersey">Jersey</a> (<a href="/wiki/Britsk%C3%A9_korunn%C3%AD_z%C3%A1visl%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD" title="Britské korunní závislé území">korunní závislá území</a>)</li> <li><a href="/wiki/Man_(ostrov)" title="Man (ostrov)">Ostrov Man</a></li></div> </td> </tr></tbody></table> <div></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Zvláštní oblasti vnitřní suverenity</td> <td class="navbox-list navbox-even hlist"> <div> </div><table title="" class="navbox-subgroup nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><tbody><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Finsko</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Alandy" title="Alandy">Alandy</a> <ul><li><a href="/w/index.php?title=Autonomn%C3%AD_spr%C3%A1vn%C3%AD_%C4%8Dlen%C4%9Bn%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Autonomní správní členění (stránka neexistuje)">autonomní oblast</a> podléhající <a href="/w/index.php?title=Alandsk%C3%A1_%C3%BAmluva&action=edit&redlink=1" class="new" title="Alandská úmluva (stránka neexistuje)">Alandské úmluvě z roku 1921</a></li></ul></li></ul></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Norsko</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <li><a href="/wiki/%C5%A0picberky" title="Špicberky">Špicberky</a> (<a href="/wiki/Neza%C5%99azen%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD" title="Nezařazené území">nezařazené území</a> podléhající <a href="/wiki/%C5%A0picbersk%C3%A1_dohoda" title="Špicberská dohoda">Špicberské dohodě</a>)</li></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Spojené království</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <li><a href="/wiki/Severn%C3%AD_Irsko" title="Severní Irsko">Severní Irsko</a> (<a href="/wiki/Zem%C4%9B_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Země Spojeného království">země Spojeného království</a> podléhající <a href="/wiki/Velkop%C3%A1te%C4%8Dn%C3%AD_dohoda" title="Velkopáteční dohoda">britsko-irské dohodě</a>)</li></div> </td> </tr></tbody></table> <div></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr><td class="navbox-abovebelow" colspan="3"><div class="plainlist"><ul><li>1 Oceánské ostrovy v blízkosti Evropy jsou obvykle zařazeny ke kontinentu, i když se nenacházejí na jeho kontinentálním šelfu.</li><li>2 Některé země zcela mimo konvenční geografické hranice Evropy jsou běžně spojovány s kontinentem kvůli etnologickým vazbám.</li><li>3 Stát leží větší částí v Asii.</li></ul></div></td></tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="Státy u Černého moře"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> Státy u <a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A9_mo%C5%99e" title="Černé moře">Černého moře</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-list navbox-odd hlist" colspan="2"> <div> <a href="/wiki/Abch%C3%A1zie" title="Abcházie">Abcházie</a>1 • <a href="/wiki/Bulharsko" title="Bulharsko">Bulharsko</a> • <a href="/wiki/Gruzie" title="Gruzie">Gruzie</a> • <a href="/wiki/Rumunsko" title="Rumunsko">Rumunsko</a> • <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusko</a> • <a class="mw-selflink selflink">Turecko</a> • <a href="/wiki/Ukrajina" title="Ukrajina">Ukrajina</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr><td class="navbox-abovebelow" colspan="2">1 Částečně uznané státy.</td></tr></tbody></table> </div> </td></tr></tbody></table> <link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"> <table class="navboxes noprint mw-collapsible mw-collapsed" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"> <tbody><tr> <th class="navbox-title">Členství v mezinárodních organizacích </th></tr> <tr> <td><div class="navbox noprint" title="NATO"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a href="/wiki/Severoatlantick%C3%A1_aliance" title="Severoatlantická aliance">Severoatlantická aliance</a> (NATO) </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-list navbox-odd" colspan="2"> <div> <a href="/wiki/Alb%C3%A1nie" title="Albánie">Albánie</a> • <a href="/wiki/Belgie" title="Belgie">Belgie</a> • <a href="/wiki/Bulharsko" title="Bulharsko">Bulharsko</a> • <a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A1_Hora" title="Černá Hora">Černá Hora</a> • <a href="/wiki/%C4%8Cesko" title="Česko">Česko</a> • <a href="/wiki/D%C3%A1nsko" title="Dánsko">Dánsko</a> • <a href="/wiki/Estonsko" title="Estonsko">Estonsko</a> • <a href="/wiki/Finsko" title="Finsko">Finsko</a> • <a href="/wiki/Francie" title="Francie">Francie</a> • <a href="/wiki/Chorvatsko" title="Chorvatsko">Chorvatsko</a> • <a href="/wiki/Island" title="Island">Island</a> • <a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Itálie</a> • <a href="/wiki/Kanada" title="Kanada">Kanada</a> • <a href="/wiki/Litva" title="Litva">Litva</a> • <a href="/wiki/Loty%C5%A1sko" title="Lotyšsko">Lotyšsko</a> • <a href="/wiki/Lucembursko" title="Lucembursko">Lucembursko</a> • <a href="/wiki/Ma%C4%8Farsko" title="Maďarsko">Maďarsko</a> • <a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německo</a> • <a href="/wiki/Nizozemsko" title="Nizozemsko">Nizozemsko</a> • <a href="/wiki/Norsko" title="Norsko">Norsko</a> • <a href="/wiki/Polsko" title="Polsko">Polsko</a> • <a href="/wiki/Portugalsko" title="Portugalsko">Portugalsko</a> • <a href="/wiki/Rumunsko" title="Rumunsko">Rumunsko</a> • <a href="/wiki/%C5%98ecko" title="Řecko">Řecko</a> • <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Makedonie" title="Severní Makedonie">Severní Makedonie</a> • <a href="/wiki/Slovensko" title="Slovensko">Slovensko</a> • <a href="/wiki/Slovinsko" title="Slovinsko">Slovinsko</a> • <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království">Spojené království</a> • <a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsko" title="Španělsko">Španělsko</a> • <a href="/wiki/%C5%A0v%C3%A9dsko" title="Švédsko">Švédsko</a> • <a class="mw-selflink selflink">Turecko</a> • <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">USA</a></div> </td> </tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="Organizace islámské spolupráce"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a href="/wiki/Organizace_isl%C3%A1msk%C3%A9_spolupr%C3%A1ce" title="Organizace islámské spolupráce">Organizace islámské spolupráce</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Členové</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/Afgh%C3%A1nist%C3%A1n" title="Afghánistán">Afghánistán</a> • <a href="/wiki/Alb%C3%A1nie" title="Albánie">Albánie</a> • <a href="/wiki/Al%C5%BE%C3%ADrsko" title="Alžírsko">Alžírsko</a> • <a href="/wiki/%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1n" title="Ázerbájdžán">Ázerbájdžán</a> • <a href="/wiki/Bahrajn" title="Bahrajn">Bahrajn</a> • <a href="/wiki/Banglad%C3%A9%C5%A1" title="Bangladéš">Bangladéš</a> • <a href="/wiki/Benin" title="Benin">Benin</a> • <a href="/wiki/Burkina_Faso" title="Burkina Faso">Burkina Faso</a> • <a href="/wiki/Brunej" title="Brunej">Brunej</a> • <a href="/wiki/%C4%8Cad" title="Čad">Čad</a> • <a href="/wiki/D%C5%BEibutsko" title="Džibutsko">Džibutsko</a> • <a href="/wiki/Egypt" title="Egypt">Egypt</a> • <a href="/wiki/Gabon" title="Gabon">Gabon</a> • <a href="/wiki/Gambie" title="Gambie">Gambie</a> • <a href="/wiki/Guinea" title="Guinea">Guinea</a> • <a href="/wiki/Guinea-Bissau" title="Guinea-Bissau">Guinea-Bissau</a> • <a href="/wiki/Guyana" title="Guyana">Guyana</a> • <a href="/wiki/Indon%C3%A9sie" title="Indonésie">Indonésie</a> • <a href="/wiki/%C3%8Dr%C3%A1n" title="Írán">Írán</a> • <a href="/wiki/Ir%C3%A1k" title="Irák">Irák</a> • <a href="/wiki/Jemen" title="Jemen">Jemen</a> • <a href="/wiki/Jord%C3%A1nsko" title="Jordánsko">Jordánsko</a> • <a href="/wiki/Kamerun" title="Kamerun">Kamerun</a> • <a href="/wiki/Katar" title="Katar">Katar</a> • <a href="/wiki/Kazachst%C3%A1n" title="Kazachstán">Kazachstán</a> • <a href="/wiki/Komory" title="Komory">Komory</a> • <a href="/wiki/Kuvajt" title="Kuvajt">Kuvajt</a> • <a href="/wiki/Kyrgyzst%C3%A1n" title="Kyrgyzstán">Kyrgyzstán</a> • <a href="/wiki/Libanon" title="Libanon">Libanon</a> • <a href="/wiki/Libye" title="Libye">Libye</a> • <a href="/wiki/Maledivy" title="Maledivy">Maledivy</a> • <a href="/wiki/Malajsie" title="Malajsie">Malajsie</a> • <a href="/wiki/Mali" title="Mali">Mali</a> • <a href="/wiki/Maurit%C3%A1nie" title="Mauritánie">Mauritánie</a> • <a href="/wiki/Maroko" title="Maroko">Maroko</a> • <a href="/wiki/Mosambik" title="Mosambik">Mosambik</a> • <a href="/wiki/Niger" title="Niger">Niger</a> • <a href="/wiki/Nig%C3%A9rie" title="Nigérie">Nigérie</a> • <a href="/wiki/Om%C3%A1n" title="Omán">Omán</a> • <a href="/wiki/P%C3%A1kist%C3%A1n" title="Pákistán">Pákistán</a> • <a href="/wiki/St%C3%A1t_Palestina" title="Stát Palestina">Palestina</a> • <a href="/wiki/Pob%C5%99e%C5%BE%C3%AD_slonoviny" title="Pobřeží slonoviny">Pobřeží slonoviny</a> • <a href="/wiki/Sa%C3%BAdsk%C3%A1_Ar%C3%A1bie" title="Saúdská Arábie">Saúdská Arábie</a> • <a href="/wiki/Senegal" title="Senegal">Senegal</a> • <a href="/wiki/Sierra_Leone" title="Sierra Leone">Sierra Leone</a> • <a href="/wiki/Som%C3%A1lsko" title="Somálsko">Somálsko</a> • <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_arabsk%C3%A9_emir%C3%A1ty" title="Spojené arabské emiráty">Spojené arabské emiráty</a> • <a href="/wiki/S%C3%BAd%C3%A1n" title="Súdán">Súdán</a> • <a href="/wiki/Surinam" title="Surinam">Surinam</a> • <a href="/wiki/T%C3%A1d%C5%BEikist%C3%A1n" title="Tádžikistán">Tádžikistán</a> • <a class="mw-selflink selflink">Turecko</a> • <a href="/wiki/Tunisko" title="Tunisko">Tunisko</a> • <a href="/wiki/Togo" title="Togo">Togo</a> • <a href="/wiki/Turkmenist%C3%A1n" title="Turkmenistán">Turkmenistán</a> • <a href="/wiki/Uganda" title="Uganda">Uganda</a> • <a href="/wiki/Uzbekist%C3%A1n" title="Uzbekistán">Uzbekistán</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Pozastavené členství</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <a href="/wiki/S%C3%BDrie" title="Sýrie">Sýrie</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Pozorovatelé</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/Bosna_a_Hercegovina" title="Bosna a Hercegovina">Bosna a Hercegovina</a> • <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusko</a> • <a href="/wiki/St%C5%99edoafrick%C3%A1_republika" title="Středoafrická republika">Středoafrická republika</a> • <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Kypr" title="Severní Kypr">Severní Kypr</a> • <a href="/wiki/Thajsko" title="Thajsko">Thajsko</a></div> </td> </tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="Organizace turkických států"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="3"> <a href="/wiki/Organizace_turkick%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF" title="Organizace turkických států">Organizace turkických států</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Členové</td> <td class="navbox-list navbox-odd hlist"> <div> <ul><li>Ázerbájdžán<a href="/wiki/%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1n" title="Ázerbájdžán"><img alt="Ázerbájdžán" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Flag_of_Azerbaijan.svg/22px-Flag_of_Azerbaijan.svg.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Flag_of_Azerbaijan.svg/33px-Flag_of_Azerbaijan.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Flag_of_Azerbaijan.svg/44px-Flag_of_Azerbaijan.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1n" title="Ázerbájdžán">Ázerbájdžán</a></li> <li>Kazachstán<a href="/wiki/Kazachst%C3%A1n" title="Kazachstán"><img alt="Kazachstán" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d3/Flag_of_Kazakhstan.svg/22px-Flag_of_Kazakhstan.svg.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d3/Flag_of_Kazakhstan.svg/33px-Flag_of_Kazakhstan.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d3/Flag_of_Kazakhstan.svg/44px-Flag_of_Kazakhstan.svg.png 2x" data-file-width="1000" data-file-height="500" /></a> <a href="/wiki/Kazachst%C3%A1n" title="Kazachstán">Kazachstán</a></li> <li>Kyrgyzstán<a href="/wiki/Kyrgyzst%C3%A1n" title="Kyrgyzstán"><img alt="Kyrgyzstán" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c7/Flag_of_Kyrgyzstan.svg/22px-Flag_of_Kyrgyzstan.svg.png" decoding="async" width="22" height="13" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c7/Flag_of_Kyrgyzstan.svg/33px-Flag_of_Kyrgyzstan.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c7/Flag_of_Kyrgyzstan.svg/44px-Flag_of_Kyrgyzstan.svg.png 2x" data-file-width="1000" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Kyrgyzst%C3%A1n" title="Kyrgyzstán">Kyrgyzstán</a></li> <li>Turecko<a href="/wiki/Turecko" title="Turecko"><img alt="Turecko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Flag_of_Turkey.svg/22px-Flag_of_Turkey.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Flag_of_Turkey.svg/33px-Flag_of_Turkey.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Flag_of_Turkey.svg/44px-Flag_of_Turkey.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="800" /></a> <a class="mw-selflink selflink">Turecko</a></li> <li>Uzbekistán<a href="/wiki/Uzbekist%C3%A1n" title="Uzbekistán"><img alt="Uzbekistán" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/84/Flag_of_Uzbekistan.svg/22px-Flag_of_Uzbekistan.svg.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/84/Flag_of_Uzbekistan.svg/33px-Flag_of_Uzbekistan.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/84/Flag_of_Uzbekistan.svg/44px-Flag_of_Uzbekistan.svg.png 2x" data-file-width="1000" data-file-height="500" /></a> <a href="/wiki/Uzbekist%C3%A1n" title="Uzbekistán">Uzbekistán</a></li></ul></div> </td> <td rowspan="9" class="navbox-image"><a href="/wiki/Soubor:Emblem_of_the_Organization_of_Turkic_States.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a7/Emblem_of_the_Organization_of_Turkic_States.svg/90px-Emblem_of_the_Organization_of_Turkic_States.svg.png" decoding="async" width="90" height="90" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a7/Emblem_of_the_Organization_of_Turkic_States.svg/135px-Emblem_of_the_Organization_of_Turkic_States.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a7/Emblem_of_the_Organization_of_Turkic_States.svg/180px-Emblem_of_the_Organization_of_Turkic_States.svg.png 2x" data-file-width="512" data-file-height="512" /></a></td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Pozorovatelé</td> <td class="navbox-list navbox-even hlist"> <div> <li>Maďarsko<a href="/wiki/Ma%C4%8Farsko" title="Maďarsko"><img alt="Maďarsko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c1/Flag_of_Hungary.svg/22px-Flag_of_Hungary.svg.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c1/Flag_of_Hungary.svg/33px-Flag_of_Hungary.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c1/Flag_of_Hungary.svg/44px-Flag_of_Hungary.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Ma%C4%8Farsko" title="Maďarsko">Maďarsko</a></li> <li>Severní Kypr<a href="/wiki/Severn%C3%AD_Kypr" title="Severní Kypr"><img alt="Severní Kypr" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1e/Flag_of_the_Turkish_Republic_of_Northern_Cyprus.svg/22px-Flag_of_the_Turkish_Republic_of_Northern_Cyprus.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1e/Flag_of_the_Turkish_Republic_of_Northern_Cyprus.svg/33px-Flag_of_the_Turkish_Republic_of_Northern_Cyprus.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1e/Flag_of_the_Turkish_Republic_of_Northern_Cyprus.svg/44px-Flag_of_the_Turkish_Republic_of_Northern_Cyprus.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Kypr" title="Severní Kypr">Severní Kypr</a></li> <li>Turkmenistán<a href="/wiki/Turkmenist%C3%A1n" title="Turkmenistán"><img alt="Turkmenistán" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1b/Flag_of_Turkmenistan.svg/22px-Flag_of_Turkmenistan.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1b/Flag_of_Turkmenistan.svg/33px-Flag_of_Turkmenistan.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1b/Flag_of_Turkmenistan.svg/44px-Flag_of_Turkmenistan.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Turkmenist%C3%A1n" title="Turkmenistán">Turkmenistán</a></li></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Summity</td> <td class="navbox-list navbox-odd hlist"> <div> <li><a href="/w/index.php?title=Seznam_summit%C5%AF_turkick%C3%BDch_jazykov%C3%BDch_zem%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Seznam summitů turkických jazykových zemí (stránka neexistuje)">Summity turkických jazykových zemí</a> (1992–2010)</li> <li><a href="/w/index.php?title=Seznam_summit%C5%AF_Turkick%C3%A9_rady&action=edit&redlink=1" class="new" title="Seznam summitů Turkické rady (stránka neexistuje)">Summity Turkické rady</a> (2011–2021)</li> <li><a href="/w/index.php?title=Summit_Organizace_turkick%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF_(2022)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Summit Organizace turkických států (2022) (stránka neexistuje)">Samarkand (2022)</a></li></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Symboly</td> <td class="navbox-list navbox-even hlist"> <div> <li><a href="/w/index.php?title=Vlajka_Organizace_turkick%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF&action=edit&redlink=1" class="new" title="Vlajka Organizace turkických států (stránka neexistuje)">Vlajka</a></li> <li><a href="/w/index.php?title=Den_spolupr%C3%A1ce_turkicky_mluv%C3%ADc%C3%ADch_zem%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Den spolupráce turkicky mluvících zemí (stránka neexistuje)">Den spolupráce turkicky mluvících zemí</a></li></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Ocenění</td> <td class="navbox-list navbox-odd hlist"> <div> <a href="/w/index.php?title=Nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%AD_%C5%99%C3%A1d_turkick%C3%A9ho_sv%C4%9Bta&action=edit&redlink=1" class="new" title="Nejvyšší řád turkického světa (stránka neexistuje)">Nejvyšší řád turkického světa</a></div> </td> </tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="D8"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a href="/wiki/Skupina_D-8" title="Skupina D-8">D8</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-list navbox-odd" colspan="2"> <div> <a href="/wiki/Banglad%C3%A9%C5%A1" title="Bangladéš">Bangladéš</a> • <a href="/wiki/Egypt" title="Egypt">Egypt</a> • <a href="/wiki/Indon%C3%A9sie" title="Indonésie">Indonésie</a> • <a href="/wiki/%C3%8Dr%C3%A1n" title="Írán">Írán</a> • <a href="/wiki/Malajsie" title="Malajsie">Malajsie</a> • <a href="/wiki/Nig%C3%A9rie" title="Nigérie">Nigérie</a> • <a href="/wiki/P%C3%A1kist%C3%A1n" title="Pákistán">Pákistán</a> • <a class="mw-selflink selflink">Turecko</a></div> </td> </tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="G20"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a href="/wiki/G20" title="G20">G20</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-list navbox-odd" colspan="2"> <div> <a href="/wiki/Jihoafrick%C3%A1_republika" title="Jihoafrická republika">Jihoafrická republika</a> • <a href="/wiki/Argentina" title="Argentina">Argentina</a> • <a href="/wiki/Braz%C3%ADlie" title="Brazílie">Brazílie</a> • <a href="/wiki/Kanada" title="Kanada">Kanada</a> • <a href="/wiki/Mexiko" title="Mexiko">Mexiko</a> • <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">Spojené státy americké</a> • <a href="/wiki/Indon%C3%A9sie" title="Indonésie">Indonésie</a> • <a href="/wiki/Sa%C3%BAdsk%C3%A1_Ar%C3%A1bie" title="Saúdská Arábie">Saúdská Arábie</a> • <a href="/wiki/Indie" title="Indie">Indie</a> • <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADna" title="Čína">Čína</a> • <a href="/wiki/Japonsko" title="Japonsko">Japonsko</a> • <a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Korea" title="Jižní Korea">Jižní Korea</a> • <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusko</a> • <a class="mw-selflink selflink">Turecko</a> • <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_unie" title="Evropská unie">Evropská unie</a> • <a href="/wiki/Francie" title="Francie">Francie</a> • <a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německo</a> • <a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Itálie</a> • <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království">Spojené království</a> • <a href="/wiki/Austr%C3%A1lie" title="Austrálie">Austrálie</a></div> </td> </tr></tbody></table> </div> </td></tr></tbody></table> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r23078045">.mw-parser-output .navbox2{box-sizing:border-box;border:1px solid #a2a9b1;width:100%;clear:both;font-size:88%;text-align:center;padding:1px;margin:1em auto 0}.mw-parser-output .navbox2 .navbox2{margin-top:0}.mw-parser-output .navbox2+.navbox2{margin-top:-1px}.mw-parser-output .navbox2-inner,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{width:100%}.mw-parser-output .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-title,.mw-parser-output .navbox2-abovebelow{padding:0.25em 1em;line-height:1.5em;text-align:center}.mw-parser-output th.navbox2-group{white-space:nowrap;text-align:right}.mw-parser-output .navbox2,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{background-color:#fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2-list{line-height:1.5em;border-color:#fdfdfd}.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-abovebelow,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-group,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-image,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-list{border-top:2px solid #fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2 th,.mw-parser-output .navbox2-title{background-color:#e0e0e0}.mw-parser-output .navbox2-abovebelow,.mw-parser-output th.navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{background-color:#e7e7e7}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{font-size:88%}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-abovebelow{background-color:#f0f0f0}.mw-parser-output .navbox2-even{background-color:#f7f7f7}.mw-parser-output .navbox2-odd{background-color:transparent}.mw-parser-output .navbox2 .hlist td dl,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ol,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ul,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist dl,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ol,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ul{padding:0.125em 0}</style><div role="navigation" class="navbox2" aria-labelledby="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q43#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" style="padding:2px"><table class="nowraplinks hlist navbox2-inner" style="border-spacing:0;background:transparent;color:inherit"><tbody><tr><th id="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q43#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" scope="row" class="navbox2-group" style="width:1%"><a href="/wiki/Autoritn%C3%AD_kontrola" title="Autoritní kontrola">Autoritní data</a> <a href="https://www.wikidata.org/wiki/Q43#identifiers" title="Editovat na Wikidatech"><img alt="Editovat na Wikidatech" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/10px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png" decoding="async" width="10" height="10" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/15px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/20px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 2x" data-file-width="20" data-file-height="20" /></a></th><td class="navbox2-list navbox2-odd" style="text-align:left;border-left-width:2px;border-left-style:solid;width:100%;padding:0px"><div style="padding:0em 0.25em"> <ul><li><a href="/wiki/Bibliografie_d%C4%9Bjin_%C4%8Cesk%C3%BDch_zem%C3%AD" title="Bibliografie dějin Českých zemí">Biblio</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://biblio.hiu.cas.cz/records/0235138e-838e-4a77-b45b-068626936bab">0235138e-838e-4a77-b45b-068626936bab</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky" title="Národní knihovna České republiky">NKC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=ge131143">ge131143</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C5%A0pan%C4%9Blska" title="Národní knihovna Španělska">BNE</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://catalogo.bne.es/uhtbin/authoritybrowse.cgi?action=display&authority_id=XX451272">XX451272</a></li> <li><a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Francouzská národní knihovna">BNF</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://catalogue.bnf.fr/ark:/12148/cb118656641">cb118656641</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://data.bnf.fr/ark:/12148/cb118656641">(data)</a></li> <li><a href="/wiki/CiNii" title="CiNii">CiNii</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ci.nii.ac.jp/author/DA03795741?l=en">DA03795741</a></li> <li><a href="/wiki/Gemeinsame_Normdatei" title="Gemeinsame Normdatei">GND</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://d-nb.info/gnd/4061163-2">4061163-2</a></li> <li><a href="/wiki/Historick%C3%BD_lexikon_%C5%A0v%C3%BDcarska" title="Historický lexikon Švýcarska">HDS</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://hls-dhs-dss.ch/fr/articles/003374">003374</a></li> <li><a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tor_jm%C3%A9na" title="Mezinárodní standardní identifikátor jména">ISNI</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://isni.org/isni/0000000403699232">0000 0004 0369 9232</a></li> <li><a href="/wiki/KulturNav" title="KulturNav">KulturNav</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://kulturnav.org/545a9593-d5b9-41a4-a95b-4dd696c47119">545a9593-d5b9-41a4-a95b-4dd696c47119</a></li> <li><a href="/wiki/Library_of_Congress_Control_Number" title="Library of Congress Control Number">LCCN</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.loc.gov/authorities/names/n80070818">n80070818</a></li> <li><a href="/wiki/Loty%C5%A1sk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Lotyšská národní knihovna">LNB</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://kopkatalogs.lv/F?func=direct&local_base=lnc10&doc_number=000040410&P_CON_LNG=ENG">000040410</a></li> <li><a href="/wiki/MusicBrainz" title="MusicBrainz">MBAREA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://musicbrainz.org/area/d3be28b4-41f7-3752-8a05-ed45e1d1e492">d3be28b4-41f7-3752-8a05-ed45e1d1e492</a></li> <li><a href="/wiki/National_Archives_and_Records_Administration" title="National Archives and Records Administration">NARA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://catalog.archives.gov/id/10035803">10035803</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_parlamentn%C3%AD_knihovna_Japonska" title="Národní parlamentní knihovna Japonska">NDL</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.ndl.go.jp/auth/ndlna/00573331">00573331</a></li> <li><a href="/wiki/Australsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Australská národní knihovna">NLA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://nla.gov.au/anbd.aut-an35558290">35558290</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_Izraele" title="Národní knihovna Izraele">NLI</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://olduli.nli.org.il/F/?func=find-b&local_base=NLX10&find_code=UID&request=987007312954105171">987007312954105171</a></li> <li><a href="/wiki/Univerzitn%C3%AD_syst%C3%A9m_dokumentace" title="Univerzitní systém dokumentace">SUDOC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idref.fr/026402564">026402564</a></li> <li><a href="/wiki/Encyklopedie_isl%C3%A1mu" title="Encyklopedie islámu">TDVİA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://islamansiklopedisi.org.tr/turkiye">turkiye</a></li> <li><a href="/wiki/Parlament_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Parlament Spojeného království">UKPARL</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.parliament.uk/e3w7Feop">e3w7Feop</a></li> <li><a href="/wiki/Virtual_International_Authority_File" title="Virtual International Authority File">VIAF</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://viaf.org/viaf/244983681">244983681</a></li> <li><a href="/wiki/WorldCat" title="WorldCat">WorldCat Entities</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.oclc.org/worldcat/entity/E39PBJxmHG9jJjCTM3y4pFRqcP">E39PBJxmHG9jJjCTM3y4pFRqcP</a></li></ul> </div></td></tr></tbody></table></div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r16915398">.mw-parser-output div/**/#portallinks a{font-weight:bold}</style><div id="portallinks" class="catlinks"><a href="/wiki/Port%C3%A1l:Obsah" title="Portál:Obsah">Portály</a>: <a href="/wiki/Port%C3%A1l:Balk%C3%A1n" title="Portál:Balkán">Balkán</a> </div>    </div><noscript><img src="https://login.wikimedia.org/wiki/Special:CentralAutoLogin/start?type=1x1" alt="" width="1" height="1" style="border: none; position: absolute;"></noscript> <div class="printfooter" data-nosnippet="">Citováno z „<a dir="ltr" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Turecko&oldid=24348454">https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Turecko&oldid=24348454</a>“</div></div> <div id="catlinks" class="catlinks" data-mw="interface"><div id="mw-normal-catlinks" class="mw-normal-catlinks"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Kategorie" title="Nápověda:Kategorie">Kategorie</a>: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:Turecko" title="Kategorie:Turecko">Turecko</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_NATO" title="Kategorie:Státy NATO">Státy NATO</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_Unie_pro_St%C5%99edomo%C5%99%C3%AD" title="Kategorie:Státy Unie pro Středomoří">Státy Unie pro Středomoří</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Republiky" title="Kategorie:Republiky">Republiky</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_a_%C3%BAzem%C3%AD_vznikl%C3%A9_roku_1923" title="Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1923">Státy a území vzniklé roku 1923</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Jihov%C3%BDchodoevropsk%C3%A9_st%C3%A1ty" title="Kategorie:Jihovýchodoevropské státy">Jihovýchodoevropské státy</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Balk%C3%A1nsk%C3%A9_st%C3%A1ty" title="Kategorie:Balkánské státy">Balkánské státy</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_Asie" title="Kategorie:Státy Asie">Státy Asie</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_Evropy" title="Kategorie:Státy Evropy">Státy Evropy</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Transkontinent%C3%A1ln%C3%AD_st%C3%A1ty" title="Kategorie:Transkontinentální státy">Transkontinentální státy</a></li></ul></div><div id="mw-hidden-catlinks" class="mw-hidden-catlinks mw-hidden-cats-hidden">Skryté kategorie: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_do%C4%8Dasn%C4%9B_pou%C5%BEitou_%C5%A1ablonou" title="Kategorie:Údržba:Články s dočasně použitou šablonou">Údržba:Články s dočasně použitou šablonou</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_v%C3%BDpo%C4%8Dty" title="Kategorie:Monitoring:Články s výpočty">Monitoring:Články s výpočty</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_ne%C3%BApln%C3%BDm_infoboxem_st%C3%A1t" title="Kategorie:Údržba:Články s neúplným infoboxem stát">Údržba:Články s neúplným infoboxem stát</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_k_aktualizaci" title="Kategorie:Údržba:Články k aktualizaci">Údržba:Články k aktualizaci</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_p%C5%99elo%C5%BEen%C3%A9_z_enwiki" title="Kategorie:Monitoring:Články přeložené z enwiki">Monitoring:Články přeložené z enwiki</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_Biblio" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem Biblio">Monitoring:Články s identifikátorem Biblio</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NKC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NKC">Monitoring:Články s identifikátorem NKC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BNE" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BNE">Monitoring:Články s identifikátorem BNE</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BNF" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BNF">Monitoring:Články s identifikátorem BNF</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_CINII" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem CINII">Monitoring:Články s identifikátorem CINII</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_GND" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem GND">Monitoring:Články s identifikátorem GND</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_HDS" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem HDS">Monitoring:Články s identifikátorem HDS</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_ISNI" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem ISNI">Monitoring:Články s identifikátorem ISNI</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_KulturNav" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem KulturNav">Monitoring:Články s identifikátorem KulturNav</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_LCCN" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem LCCN">Monitoring:Články s identifikátorem LCCN</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_LNB" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem LNB">Monitoring:Články s identifikátorem LNB</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_MusicBrainz_oblast" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem MusicBrainz oblast">Monitoring:Články s identifikátorem MusicBrainz oblast</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NARA" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NARA">Monitoring:Články s identifikátorem NARA</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NDL" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NDL">Monitoring:Články s identifikátorem NDL</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLA" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLA">Monitoring:Články s identifikátorem NLA</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLI" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLI">Monitoring:Články s identifikátorem NLI</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_SUDOC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC">Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_TDV%C4%B0A" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem TDVİA">Monitoring:Články s identifikátorem TDVİA</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_UKPARL" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem UKPARL">Monitoring:Články s identifikátorem UKPARL</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_VIAF" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem VIAF">Monitoring:Články s identifikátorem VIAF</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_WorldCat_Entities" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities">Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities</a></li></ul></div></div> </div> </main> </div> <div class="mw-footer-container"> <footer id="footer" class="mw-footer" > <ul id="footer-info"> <li id="footer-info-lastmod"> Stránka byla naposledy editována 28. 10. 2024 v 14:30.</li> <li id="footer-info-copyright">Text je dostupný pod <a rel="nofollow" class="external text" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs">licencí Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci</a>, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce <a class="external text" href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs">Podmínky užití</a>.</li> </ul> <ul id="footer-places"> <li id="footer-places-privacy"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Privacy_policy">Ochrana osobních údajů</a></li> <li id="footer-places-about"><a href="/wiki/Wikipedie">O Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-disclaimers"><a href="/wiki/Wikipedie:Vylou%C4%8Den%C3%AD_odpov%C4%9Bdnosti">Vyloučení odpovědnosti</a></li> <li id="footer-places-contact"><a href="//cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Kontakt">Kontaktujte Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-wm-codeofconduct"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct">Kodex chování</a></li> <li id="footer-places-developers"><a href="https://developer.wikimedia.org">Vývojáři</a></li> <li id="footer-places-statslink"><a href="https://stats.wikimedia.org/#/cs.wikipedia.org">Statistiky</a></li> <li id="footer-places-cookiestatement"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Cookie_statement">Prohlášení o cookies</a></li> <li id="footer-places-mobileview"><a href="//cs.m.wikipedia.org/w/index.php?title=Turecko&mobileaction=toggle_view_mobile" class="noprint stopMobileRedirectToggle">Mobilní verze</a></li> </ul> <ul id="footer-icons" class="noprint"> <li id="footer-copyrightico"><a href="https://wikimediafoundation.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/static/images/footer/wikimedia-button.svg" width="84" height="29" alt="Wikimedia Foundation" loading="lazy"></a></li> <li id="footer-poweredbyico"><a href="https://www.mediawiki.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/w/resources/assets/poweredby_mediawiki.svg" alt="Powered by MediaWiki" width="88" height="31" loading="lazy"></a></li> </ul> </footer> </div> </div> </div> <div class="vector-settings" id="p-dock-bottom"> <ul></ul> </div><script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.config.set({"wgHostname":"mw-web.codfw.main-74cc59cb9d-vlhs8","wgBackendResponseTime":257,"wgPageParseReport":{"limitreport":{"cputime":"1.674","walltime":"2.038","ppvisitednodes":{"value":29641,"limit":1000000},"postexpandincludesize":{"value":733547,"limit":2097152},"templateargumentsize":{"value":197350,"limit":2097152},"expansiondepth":{"value":22,"limit":100},"expensivefunctioncount":{"value":31,"limit":500},"unstrip-depth":{"value":0,"limit":20},"unstrip-size":{"value":351487,"limit":5000000},"entityaccesscount":{"value":1,"limit":400},"timingprofile":["100.00% 1456.272 1 -total"," 12.13% 176.698 1 Šablona:Infobox_-_stát"," 11.88% 173.010 1 Šablona:Infobox"," 11.81% 172.019 1 Šablona:Autoritní_data"," 8.60% 125.210 1 Šablona:Souřadnice_z_WD"," 6.93% 100.853 88 Šablona:Citace_elektronického_periodika"," 6.01% 87.539 1 Šablona:Commonscat"," 5.59% 81.477 2 Šablona:Navboxes"," 5.18% 75.427 11 Šablona:Navbox"," 5.08% 73.914 31 Šablona:Cizojazyčná_verze_šablony"]},"scribunto":{"limitreport-timeusage":{"value":"0.521","limit":"10.000"},"limitreport-memusage":{"value":7634169,"limit":52428800}},"cachereport":{"origin":"mw-web.eqiad.main-55d67b955c-5qxb5","timestamp":"20241127215736","ttl":2592000,"transientcontent":false}}});});</script> <script type="application/ld+json">{"@context":"https:\/\/schema.org","@type":"Article","name":"Turecko","url":"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Turecko","sameAs":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q43","mainEntity":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q43","author":{"@type":"Organization","name":"P\u0159isp\u011bvatel\u00e9 projekt\u016f Wikimedia"},"publisher":{"@type":"Organization","name":"nadace Wikimedia","logo":{"@type":"ImageObject","url":"https:\/\/www.wikimedia.org\/static\/images\/wmf-hor-googpub.png"}},"datePublished":"2004-05-23T07:40:13Z","dateModified":"2024-10-28T13:30:24Z","image":"https:\/\/upload.wikimedia.org\/wikipedia\/commons\/b\/b4\/Flag_of_Turkey.svg","headline":"st\u00e1t v Mal\u00e9 Asii a jihov\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b"}</script> </body> </html>