CINXE.COM

<!DOCTYPE html> <html class="client-nojs vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available" lang="cs" dir="ltr"> <head> <meta charset="UTF-8"> <title>Nepál – Wikipedie</title> <script>(function(){var className="client-js vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available";var cookie=document.cookie.match(/(?:^|; )cswikimwclientpreferences=([^;]+)/);if(cookie){cookie[1].split('%2C').forEach(function(pref){className=className.replace(new RegExp('(^| )'+pref.replace(/-clientpref-\w+$|[^\w-]+/g,'')+'-clientpref-\\w+( |$)'),'$1'+pref+'$2');});}document.documentElement.className=className;}());RLCONF={"wgBreakFrames":false,"wgSeparatorTransformTable":[",\t."," \t,"],"wgDigitTransformTable":["",""], "wgDefaultDateFormat":"ČSN basic dt","wgMonthNames":["","leden","únor","březen","duben","květen","červen","červenec","srpen","září","říjen","listopad","prosinec"],"wgRequestId":"b4d7cc06-e04d-4a3c-909d-13e15814dc2f","wgCanonicalNamespace":"","wgCanonicalSpecialPageName":false,"wgNamespaceNumber":0,"wgPageName":"Nepál","wgTitle":"Nepál","wgCurRevisionId":24385773,"wgRevisionId":24385773,"wgArticleId":20110,"wgIsArticle":true,"wgIsRedirect":false,"wgAction":"view","wgUserName":null,"wgUserGroups":["*"],"wgCategories":["Údržba:Stránky s duplicitním voláním parametru šablony","Údržba:Články obsahující odkazy na nedostupné zdroje","Údržba:Články s dočasně použitou šablonou","Monitoring:Články s výpočty","Monitoring:Články přeložené z enwiki","Monitoring:Články s identifikátorem NKC","Monitoring:Články s identifikátorem BIBSYS","Monitoring:Články s identifikátorem BNE","Monitoring:Články s identifikátorem BNF", "Monitoring:Články s identifikátorem CANTIC","Monitoring:Články s identifikátorem CINII","Monitoring:Články s identifikátorem GND","Monitoring:Články s identifikátorem HDS","Monitoring:Články s identifikátorem ISNI","Monitoring:Články s identifikátorem KulturNav","Monitoring:Články s identifikátorem LCCN","Monitoring:Články s identifikátorem MusicBrainz oblast","Monitoring:Články s identifikátorem NARA","Monitoring:Články s identifikátorem NDL","Monitoring:Články s identifikátorem NLI","Monitoring:Články s identifikátorem NSK","Monitoring:Články s identifikátorem SELIBR","Monitoring:Články s identifikátorem SNAC-ID","Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC","Monitoring:Články s identifikátorem TDVİA","Monitoring:Články s identifikátorem UKPARL","Monitoring:Články s identifikátorem VcBA","Monitoring:Články s identifikátorem VIAF","Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities","Nepál","Státy Asie", "Zaniklé monarchie Asie","Vnitrozemské státy","Nejméně rozvinuté země","Republiky","Jihoasijské země"],"wgPageViewLanguage":"cs","wgPageContentLanguage":"cs","wgPageContentModel":"wikitext","wgRelevantPageName":"Nepál","wgRelevantArticleId":20110,"wgIsProbablyEditable":true,"wgRelevantPageIsProbablyEditable":true,"wgRestrictionEdit":[],"wgRestrictionMove":[],"wgNoticeProject":"wikipedia","wgCiteReferencePreviewsActive":false,"wgMediaViewerOnClick":true,"wgMediaViewerEnabledByDefault":true,"wgPopupsFlags":0,"wgVisualEditor":{"pageLanguageCode":"cs","pageLanguageDir":"ltr","pageVariantFallbacks":"cs"},"wgMFDisplayWikibaseDescriptions":{"search":true,"watchlist":true,"tagline":true,"nearby":true},"wgWMESchemaEditAttemptStepOversample":false,"wgWMEPageLength":300000,"wgCoordinates":{"lat":28,"lon":84},"wgRelatedArticlesCompat":[],"wgCentralAuthMobileDomain":false,"wgEditSubmitButtonLabelPublish":true,"wgULSPosition":"interlanguage","wgULSisCompactLinksEnabled":false, "wgVector2022LanguageInHeader":true,"wgULSisLanguageSelectorEmpty":false,"wgWikibaseItemId":"Q837","wgCheckUserClientHintsHeadersJsApi":["brands","architecture","bitness","fullVersionList","mobile","model","platform","platformVersion"],"GEHomepageSuggestedEditsEnableTopics":true,"wgGETopicsMatchModeEnabled":true,"wgGEStructuredTaskRejectionReasonTextInputEnabled":false,"wgGELevelingUpEnabledForUser":false};RLSTATE={"ext.globalCssJs.user.styles":"ready","site.styles":"ready","user.styles":"ready","ext.globalCssJs.user":"ready","user":"ready","user.options":"loading","ext.cite.styles":"ready","skins.vector.search.codex.styles":"ready","skins.vector.styles":"ready","skins.vector.icons":"ready","jquery.tablesorter.styles":"ready","jquery.makeCollapsible.styles":"ready","ext.wikimediamessages.styles":"ready","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript":"ready","ext.uls.interlanguage":"ready","wikibase.client.init":"ready","ext.wikimediaBadges":"ready"};RLPAGEMODULES=[ "ext.cite.ux-enhancements","mediawiki.page.media","site","mediawiki.page.ready","jquery.tablesorter","jquery.makeCollapsible","mediawiki.toc","skins.vector.js","ext.centralNotice.geoIP","ext.centralNotice.startUp","ext.gadget.WikiMiniAtlas","ext.gadget.OSMmapa","ext.gadget.direct-links-to-commons","ext.gadget.ReferenceTooltips","ext.gadget.courses","ext.urlShortener.toolbar","ext.centralauth.centralautologin","mmv.bootstrap","ext.popups","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.init","ext.visualEditor.targetLoader","ext.echo.centralauth","ext.eventLogging","ext.wikimediaEvents","ext.navigationTiming","ext.uls.interface","ext.cx.eventlogging.campaigns","ext.cx.uls.quick.actions","wikibase.client.vector-2022","ext.checkUser.clientHints","ext.growthExperiments.SuggestedEditSession","wikibase.sidebar.tracking"];</script> <script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.loader.impl(function(){return["user.options@12s5i",function($,jQuery,require,module){mw.user.tokens.set({"patrolToken":"+\\","watchToken":"+\\","csrfToken":"+\\"}); }];});});</script> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=ext.cite.styles%7Cext.uls.interlanguage%7Cext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript%7Cext.wikimediaBadges%7Cext.wikimediamessages.styles%7Cjquery.makeCollapsible.styles%7Cjquery.tablesorter.styles%7Cskins.vector.icons%2Cstyles%7Cskins.vector.search.codex.styles%7Cwikibase.client.init&only=styles&skin=vector-2022"> <script async="" src="/w/load.php?lang=cs&modules=startup&only=scripts&raw=1&skin=vector-2022"></script> <meta name="ResourceLoaderDynamicStyles" content=""> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=site.styles&only=styles&skin=vector-2022"> <meta name="generator" content="MediaWiki 1.44.0-wmf.4"> <meta name="referrer" content="origin"> <meta name="referrer" content="origin-when-cross-origin"> <meta name="robots" content="max-image-preview:standard"> <meta name="format-detection" content="telephone=no"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9b/Flag_of_Nepal.svg/1200px-Flag_of_Nepal.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="1200"> <meta property="og:image:height" content="1463"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9b/Flag_of_Nepal.svg/800px-Flag_of_Nepal.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="800"> <meta property="og:image:height" content="975"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9b/Flag_of_Nepal.svg/640px-Flag_of_Nepal.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="640"> <meta property="og:image:height" content="780"> <meta name="viewport" content="width=1120"> <meta property="og:title" content="Nepál – Wikipedie"> <meta property="og:type" content="website"> <link rel="preconnect" href="//upload.wikimedia.org"> <link rel="alternate" media="only screen and (max-width: 640px)" href="//cs.m.wikipedia.org/wiki/Nep%C3%A1l"> <link rel="alternate" type="application/x-wiki" title="Editovat" href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit"> <link rel="apple-touch-icon" href="/static/apple-touch/wikipedia.png"> <link rel="icon" href="/static/favicon/wikipedia.ico"> <link rel="search" type="application/opensearchdescription+xml" href="/w/rest.php/v1/search" title="Wikipedie (cs)"> <link rel="EditURI" type="application/rsd+xml" href="//cs.wikipedia.org/w/api.php?action=rsd"> <link rel="canonical" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Nep%C3%A1l"> <link rel="license" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs"> <link rel="alternate" type="application/atom+xml" title="Atom kanál Wikipedie." href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny&feed=atom"> <link rel="dns-prefetch" href="//meta.wikimedia.org" /> <link rel="dns-prefetch" href="//login.wikimedia.org"> </head> <body class="skin--responsive skin-vector skin-vector-search-vue mediawiki ltr sitedir-ltr mw-hide-empty-elt ns-0 ns-subject mw-editable page-Nepál rootpage-Nepál skin-vector-2022 action-view"><a class="mw-jump-link" href="#bodyContent">Přeskočit na obsah</a> <div class="vector-header-container"> <header class="vector-header mw-header"> <div class="vector-header-start"> <nav class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown vector-main-menu-dropdown vector-button-flush-left vector-button-flush-right" > <input type="checkbox" id="vector-main-menu-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Hlavní menu" > <label id="vector-main-menu-dropdown-label" for="vector-main-menu-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Hlavní menu </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-main-menu-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-main-menu" class="vector-main-menu vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-main-menu-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="main-menu-pinned" data-pinnable-element-id="vector-main-menu" data-pinned-container-id="vector-main-menu-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-main-menu-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Hlavní menu</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-navigation" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-navigation" > <div class="vector-menu-heading"> Navigace </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="n-mainpage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" title="Navštívit Hlavní stranu [z]" accesskey="z">Hlavní strana</a></li><li id="n-help" class="mw-list-item"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah" title="Místo, kde najdete pomoc">Nápověda</a></li><li id="n-helpdesk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pot%C5%99ebuji_pomoc" title="Pokud si nevíte rady, zeptejte se ostatních">Potřebuji pomoc</a></li><li id="n-featuredcontent" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Nejlep%C5%A1%C3%AD_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Přehled článků, které jsou považovány za nejlepší na české Wikipedii">Nejlepší články</a></li><li id="n-randompage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:N%C3%A1hodn%C3%A1_str%C3%A1nka" title="Přejít na náhodně vybranou stránku [x]" accesskey="x">Náhodný článek</a></li><li id="n-recentchanges" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny" title="Seznam posledních změn na této wiki [r]" accesskey="r">Poslední změny</a></li><li id="n-portal" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Port%C3%A1l_Wikipedie" title="O projektu, jak můžete pomoci, kde hledat">Komunitní portál</a></li><li id="n-villagepump" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pod_l%C3%ADpou" title="Hlavní diskusní fórum">Pod lípou</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> <a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" class="mw-logo"> <img class="mw-logo-icon" src="/static/images/icons/wikipedia.png" alt="" aria-hidden="true" height="50" width="50"> <img class="mw-logo-wordmark" alt="Wikipedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-wordmark-cs.svg" style="width: 7.5em; height: 1.1875em;"> <img class="mw-logo-tagline" alt="Wikipedie: Otevřená encyklopedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-tagline-cs.svg" width="118" height="13" style="width: 7.375em; height: 0.8125em;"> </a> </div> <div class="vector-header-end"> <div id="p-search" role="search" class="vector-search-box-vue vector-search-box-collapses vector-search-box-show-thumbnail vector-search-box-auto-expand-width vector-search-box"> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only search-toggle" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f"> Hledání </a> <div class="vector-typeahead-search-container"> <div class="cdx-typeahead-search cdx-typeahead-search--show-thumbnail cdx-typeahead-search--auto-expand-width"> <form action="/w/index.php" id="searchform" class="cdx-search-input cdx-search-input--has-end-button"> <div id="simpleSearch" class="cdx-search-input__input-wrapper" data-search-loc="header-moved"> <div class="cdx-text-input cdx-text-input--has-start-icon"> <input class="cdx-text-input__input" type="search" name="search" placeholder="Hledat na Wikipedii" aria-label="Hledat na Wikipedii" autocapitalize="sentences" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f" id="searchInput" > </div> <input type="hidden" name="title" value="Speciální:Hledání"> </div> <button class="cdx-button cdx-search-input__end-button">Hledat</button> </form> </div> </div> </div> <nav class="vector-user-links vector-user-links-wide" aria-label="Osobní nástroje"> <div class="vector-user-links-main"> <div id="p-vector-user-menu-preferences" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-userpage" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown " title="Změnit vzhled velikosti písma, šířky stránky a barvy" > <input type="checkbox" id="vector-appearance-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Vzhled" > <label id="vector-appearance-dropdown-label" for="vector-appearance-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Vzhled </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-appearance-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <div id="p-vector-user-menu-notifications" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-overflow" class="vector-menu mw-portlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs" class="">Podpořte Wikipedii</a> </li> <li id="pt-createaccount-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Nep%C3%A1l" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné" class="">Vytvoření účtu</a> </li> <li id="pt-login-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Nep%C3%A1l" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o" class="">Přihlášení</a> </li> </ul> </div> </div> </div> <div id="vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown vector-user-menu vector-button-flush-right vector-user-menu-logged-out" title="Další možnosti" > <input type="checkbox" id="vector-user-links-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Osobní nástroje" > <label id="vector-user-links-dropdown-label" for="vector-user-links-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Osobní nástroje </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-personal" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-personal user-links-collapsible-item" title="Uživatelské menu" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs">Podpořte Wikipedii</a></li><li id="pt-createaccount" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Nep%C3%A1l" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné"> Vytvoření účtu</a></li><li id="pt-login" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Nep%C3%A1l" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o"> Přihlášení</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-user-menu-anon-editor" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-user-menu-anon-editor" > <div class="vector-menu-heading"> Stránky pro odhlášené editory <a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:%C3%9Avod" aria-label="Více informací o editování">dozvědět se více</a> </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-anoncontribs" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_p%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky" title="Seznam editací provedených z této IP adresy [y]" accesskey="y">Příspěvky</a></li><li id="pt-anontalk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_diskuse" title="Diskuse o editacích provedených z této IP adresy [n]" accesskey="n">Diskuse</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </header> </div> <div class="mw-page-container"> <div class="mw-page-container-inner"> <div class="vector-sitenotice-container"> <div id="siteNotice"></div> </div> <div class="vector-column-start"> <div class="vector-main-menu-container"> <div id="mw-navigation"> <nav id="mw-panel" class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> </div> </div> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav id="mw-panel-toc" aria-label="Obsah" data-event-name="ui.sidebar-toc" class="mw-table-of-contents-container vector-toc-landmark"> <div id="vector-toc-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-toc" class="vector-toc vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-toc-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="toc-pinned" data-pinnable-element-id="vector-toc" > <h2 class="vector-pinnable-header-label">Obsah</h2> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.unpin">skrýt</button> </div> <ul class="vector-toc-contents" id="mw-panel-toc-list"> <li id="toc-mw-content-text" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a href="#" class="vector-toc-link"> <div class="vector-toc-text">(úvod)</div> </a> </li> <li id="toc-Etymologie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Etymologie"> <div class="vector-toc-text"> 1 Etymologie </div> </a> <ul id="toc-Etymologie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Historie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Historie"> <div class="vector-toc-text"> 2 Historie </div> </a> <button aria-controls="toc-Historie-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Historie </button> <ul id="toc-Historie-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Starověký_Nepál" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Starověký_Nepál"> <div class="vector-toc-text"> 2.1 Starověký Nepál </div> </a> <ul id="toc-Starověký_Nepál-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Středověký_Nepál" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Středověký_Nepál"> <div class="vector-toc-text"> 2.2 Středověký Nepál </div> </a> <ul id="toc-Středověký_Nepál-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Sjednocení,_expanze_a_konsolidace_(1768–1951)" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Sjednocení,_expanze_a_konsolidace_(1768–1951)"> <div class="vector-toc-text"> 2.3 Sjednocení, expanze a konsolidace (1768–1951) </div> </a> <ul id="toc-Sjednocení,_expanze_a_konsolidace_(1768–1951)-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Soudobé_dějiny" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Soudobé_dějiny"> <div class="vector-toc-text"> 2.4 Soudobé dějiny </div> </a> <ul id="toc-Soudobé_dějiny-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Státní_symboly" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Státní_symboly"> <div class="vector-toc-text"> 3 Státní symboly </div> </a> <button aria-controls="toc-Státní_symboly-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Státní symboly </button> <ul id="toc-Státní_symboly-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Vlajka" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Vlajka"> <div class="vector-toc-text"> 3.1 Vlajka </div> </a> <ul id="toc-Vlajka-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Znak" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Znak"> <div class="vector-toc-text"> 3.2 Znak </div> </a> <ul id="toc-Znak-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Hymna" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Hymna"> <div class="vector-toc-text"> 3.3 Hymna </div> </a> <ul id="toc-Hymna-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Geografie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Geografie"> <div class="vector-toc-text"> 4 Geografie </div> </a> <button aria-controls="toc-Geografie-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Geografie </button> <ul id="toc-Geografie-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Biodiverzita" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Biodiverzita"> <div class="vector-toc-text"> 4.1 Biodiverzita </div> </a> <ul id="toc-Biodiverzita-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Otázky_životního_prostředí" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Otázky_životního_prostředí"> <div class="vector-toc-text"> 4.2 Otázky životního prostředí </div> </a> <ul id="toc-Otázky_životního_prostředí-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Politika_a_vláda" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Politika_a_vláda"> <div class="vector-toc-text"> 5 Politika a vláda </div> </a> <button aria-controls="toc-Politika_a_vláda-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Politika a vláda </button> <ul id="toc-Politika_a_vláda-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Politika" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Politika"> <div class="vector-toc-text"> 5.1 Politika </div> </a> <ul id="toc-Politika-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Vláda" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Vláda"> <div class="vector-toc-text"> 5.2 Vláda </div> </a> <ul id="toc-Vláda-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Správní_rozdělení" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Správní_rozdělení"> <div class="vector-toc-text"> 5.3 Správní rozdělení </div> </a> <ul id="toc-Správní_rozdělení-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Zákony_a_prosazování_práva" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Zákony_a_prosazování_práva"> <div class="vector-toc-text"> 5.4 Zákony a prosazování práva </div> </a> <ul id="toc-Zákony_a_prosazování_práva-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Zahraniční_vztahy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Zahraniční_vztahy"> <div class="vector-toc-text"> 5.5 Zahraniční vztahy </div> </a> <ul id="toc-Zahraniční_vztahy-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Vojenské_a_zpravodajské_služby" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Vojenské_a_zpravodajské_služby"> <div class="vector-toc-text"> 5.6 Vojenské a zpravodajské služby </div> </a> <ul id="toc-Vojenské_a_zpravodajské_služby-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Ekonomika" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Ekonomika"> <div class="vector-toc-text"> 6 Ekonomika </div> </a> <button aria-controls="toc-Ekonomika-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Ekonomika </button> <ul id="toc-Ekonomika-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Cestovní_ruch" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Cestovní_ruch"> <div class="vector-toc-text"> 6.1 Cestovní ruch </div> </a> <ul id="toc-Cestovní_ruch-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Zaměstnávání_cizinců" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Zaměstnávání_cizinců"> <div class="vector-toc-text"> 6.2 Zaměstnávání cizinců </div> </a> <ul id="toc-Zaměstnávání_cizinců-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Infrastruktura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Infrastruktura"> <div class="vector-toc-text"> 7 Infrastruktura </div> </a> <button aria-controls="toc-Infrastruktura-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Infrastruktura </button> <ul id="toc-Infrastruktura-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Energie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Energie"> <div class="vector-toc-text"> 7.1 Energie </div> </a> <ul id="toc-Energie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Doprava" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Doprava"> <div class="vector-toc-text"> 7.2 Doprava </div> </a> <ul id="toc-Doprava-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Komunikace" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Komunikace"> <div class="vector-toc-text"> 7.3 Komunikace </div> </a> <ul id="toc-Komunikace-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Média" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Média"> <div class="vector-toc-text"> 7.4 Média </div> </a> <ul id="toc-Média-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Demografie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Demografie"> <div class="vector-toc-text"> 8 Demografie </div> </a> <button aria-controls="toc-Demografie-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Demografie </button> <ul id="toc-Demografie-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Největší_města" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Největší_města"> <div class="vector-toc-text"> 8.1 Největší města </div> </a> <ul id="toc-Největší_města-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Jazyk" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Jazyk"> <div class="vector-toc-text"> 8.2 Jazyk </div> </a> <ul id="toc-Jazyk-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Náboženství" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Náboženství"> <div class="vector-toc-text"> 8.3 Náboženství </div> </a> <ul id="toc-Náboženství-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Vzdělávání" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Vzdělávání"> <div class="vector-toc-text"> 8.4 Vzdělávání </div> </a> <ul id="toc-Vzdělávání-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Zdravotnictví" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Zdravotnictví"> <div class="vector-toc-text"> 8.5 Zdravotnictví </div> </a> <ul id="toc-Zdravotnictví-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Imigranti_a_uprchlíci" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Imigranti_a_uprchlíci"> <div class="vector-toc-text"> 8.6 Imigranti a uprchlíci </div> </a> <ul id="toc-Imigranti_a_uprchlíci-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Kultura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Kultura"> <div class="vector-toc-text"> 9 Kultura </div> </a> <button aria-controls="toc-Kultura-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Kultura </button> <ul id="toc-Kultura-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Společnost" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Společnost"> <div class="vector-toc-text"> 9.1 Společnost </div> </a> <ul id="toc-Společnost-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Umění_a_architektura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Umění_a_architektura"> <div class="vector-toc-text"> 9.2 Umění a architektura </div> </a> <ul id="toc-Umění_a_architektura-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Literatura_a_scénické_umění" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Literatura_a_scénické_umění"> <div class="vector-toc-text"> 9.3 Literatura a scénické umění </div> </a> <ul id="toc-Literatura_a_scénické_umění-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Oblékání" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Oblékání"> <div class="vector-toc-text"> 9.4 Oblékání </div> </a> <ul id="toc-Oblékání-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Kuchyně" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Kuchyně"> <div class="vector-toc-text"> 9.5 Kuchyně </div> </a> <ul id="toc-Kuchyně-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Sport_a_rekreace" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Sport_a_rekreace"> <div class="vector-toc-text"> 9.6 Sport a rekreace </div> </a> <ul id="toc-Sport_a_rekreace-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Odkazy"> <div class="vector-toc-text"> 10 Odkazy </div> </a> <button aria-controls="toc-Odkazy-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Odkazy </button> <ul id="toc-Odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Poznámky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Poznámky"> <div class="vector-toc-text"> 10.1 Poznámky </div> </a> <ul id="toc-Poznámky-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Reference" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Reference"> <div class="vector-toc-text"> 10.2 Reference </div> </a> <ul id="toc-Reference-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Literatura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Literatura"> <div class="vector-toc-text"> 10.3 Literatura </div> </a> <ul id="toc-Literatura-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Další_čtení" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Další_čtení"> <div class="vector-toc-text"> 10.4 Další čtení </div> </a> <ul id="toc-Další_čtení-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Externí_odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Externí_odkazy"> <div class="vector-toc-text"> 10.5 Externí odkazy </div> </a> <ul id="toc-Externí_odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </div> </div> </nav> </div> </div> <div class="mw-content-container"> <main id="content" class="mw-body"> <header class="mw-body-header vector-page-titlebar"> <nav aria-label="Obsah" class="vector-toc-landmark"> <div id="vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown vector-page-titlebar-toc vector-button-flush-left" > <input type="checkbox" id="vector-page-titlebar-toc-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Přepnout obsah" > <label id="vector-page-titlebar-toc-label" for="vector-page-titlebar-toc-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Přepnout obsah </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-titlebar-toc-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <h1 id="firstHeading" class="firstHeading mw-first-heading">Nepál</h1> <div id="p-lang-btn" class="vector-dropdown mw-portlet mw-portlet-lang" > <input type="checkbox" id="p-lang-btn-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-p-lang-btn" class="vector-dropdown-checkbox mw-interlanguage-selector" aria-label="Přejděte k článku v jiném jazyce. Je dostupný v 254 jazycích" > <label id="p-lang-btn-label" for="p-lang-btn-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--action-progressive mw-portlet-lang-heading-254" aria-hidden="true" > 254 jazyků </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="interlanguage-link interwiki-ace mw-list-item"><a href="https://ace.wikipedia.org/wiki/N%C3%A8pal" title="Nèpal – acehština" lang="ace" hreflang="ace" data-title="Nèpal" data-language-autonym="Acèh" data-language-local-name="acehština" class="interlanguage-link-target">Acèh</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ady mw-list-item"><a href="https://ady.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B5%D0%BF%D0%B0%D0%BB" title="Непал – adygejština" lang="ady" hreflang="ady" data-title="Непал" data-language-autonym="Адыгабзэ" data-language-local-name="adygejština" class="interlanguage-link-target">Адыгабзэ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-af mw-list-item"><a href="https://af.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – afrikánština" lang="af" hreflang="af" data-title="Nepal" data-language-autonym="Afrikaans" data-language-local-name="afrikánština" class="interlanguage-link-target">Afrikaans</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-als mw-list-item"><a href="https://als.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – němčina (Švýcarsko)" lang="gsw" hreflang="gsw" data-title="Nepal" data-language-autonym="Alemannisch" data-language-local-name="němčina (Švýcarsko)" class="interlanguage-link-target">Alemannisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-am mw-list-item"><a href="https://am.wikipedia.org/wiki/%E1%8A%94%E1%8D%93%E1%88%8D" title="ኔፓል – amharština" lang="am" hreflang="am" data-title="ኔፓል" data-language-autonym="አማርኛ" data-language-local-name="amharština" class="interlanguage-link-target">አማርኛ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ami mw-list-item"><a href="https://ami.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – Amis" lang="ami" hreflang="ami" data-title="Nepal" data-language-autonym="Pangcah" data-language-local-name="Amis" class="interlanguage-link-target">Pangcah</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-an mw-list-item"><a href="https://an.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – aragonština" lang="an" hreflang="an" data-title="Nepal" data-language-autonym="Aragonés" data-language-local-name="aragonština" class="interlanguage-link-target">Aragonés</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ang mw-list-item"><a href="https://ang.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – staroangličtina" lang="ang" hreflang="ang" data-title="Nepal" data-language-autonym="Ænglisc" data-language-local-name="staroangličtina" class="interlanguage-link-target">Ænglisc</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ar mw-list-item"><a href="https://ar.wikipedia.org/wiki/%D9%86%D9%8A%D8%A8%D8%A7%D9%84" title="نيبال – arabština" lang="ar" hreflang="ar" data-title="نيبال" data-language-autonym="العربية" data-language-local-name="arabština" class="interlanguage-link-target">العربية</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ary mw-list-item"><a href="https://ary.wikipedia.org/wiki/%D9%86%D9%8A%D9%BE%D8%A7%D9%84" title="نيپال – arabština (marocká)" lang="ary" hreflang="ary" data-title="نيپال" data-language-autonym="الدارجة" data-language-local-name="arabština (marocká)" class="interlanguage-link-target">الدارجة</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-arz mw-list-item"><a href="https://arz.wikipedia.org/wiki/%D9%86%D9%8A%D8%A8%D8%A7%D9%84" title="نيبال – arabština (egyptská)" lang="arz" hreflang="arz" data-title="نيبال" data-language-autonym="مصرى" data-language-local-name="arabština (egyptská)" class="interlanguage-link-target">مصرى</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-as mw-list-item"><a href="https://as.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%A8%E0%A7%87%E0%A6%AA%E0%A6%BE%E0%A6%B2" title="নেপাল – ásámština" lang="as" hreflang="as" data-title="নেপাল" data-language-autonym="অসমীয়া" data-language-local-name="ásámština" class="interlanguage-link-target">অসমীয়া</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ast mw-list-item"><a href="https://ast.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – asturština" lang="ast" hreflang="ast" data-title="Nepal" data-language-autonym="Asturianu" data-language-local-name="asturština" class="interlanguage-link-target">Asturianu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-av mw-list-item"><a href="https://av.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B5%D0%BF%D0%B0%D0%BB" title="Непал – avarština" lang="av" hreflang="av" data-title="Непал" data-language-autonym="Авар" data-language-local-name="avarština" class="interlanguage-link-target">Авар</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-awa mw-list-item"><a href="https://awa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A8%E0%A5%87%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B2" title="नेपाल – awadhština" lang="awa" hreflang="awa" data-title="नेपाल" data-language-autonym="अवधी" data-language-local-name="awadhština" class="interlanguage-link-target">अवधी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-az mw-list-item"><a href="https://az.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – ázerbájdžánština" lang="az" hreflang="az" data-title="Nepal" data-language-autonym="Azərbaycanca" data-language-local-name="ázerbájdžánština" class="interlanguage-link-target">Azərbaycanca</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-azb mw-list-item"><a href="https://azb.wikipedia.org/wiki/%D9%86%D9%BE%D8%A7%D9%84" title="نپال – South Azerbaijani" lang="azb" hreflang="azb" data-title="نپال" data-language-autonym="تۆرکجه" data-language-local-name="South Azerbaijani" class="interlanguage-link-target">تۆرکجه</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ba mw-list-item"><a href="https://ba.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B5%D0%BF%D0%B0%D0%BB" title="Непал – baškirština" lang="ba" hreflang="ba" data-title="Непал" data-language-autonym="Башҡортса" data-language-local-name="baškirština" class="interlanguage-link-target">Башҡортса</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ban mw-list-item"><a href="https://ban.wikipedia.org/wiki/N%C3%A9pal" title="Népal – balijština" lang="ban" hreflang="ban" data-title="Népal" data-language-autonym="Basa Bali" data-language-local-name="balijština" class="interlanguage-link-target">Basa Bali</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bar mw-list-item"><a href="https://bar.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – bavorština" lang="bar" hreflang="bar" data-title="Nepal" data-language-autonym="Boarisch" data-language-local-name="bavorština" class="interlanguage-link-target">Boarisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bat-smg mw-list-item"><a href="https://bat-smg.wikipedia.org/wiki/Nepals" title="Nepals – žemaitština" lang="sgs" hreflang="sgs" data-title="Nepals" data-language-autonym="Žemaitėška" data-language-local-name="žemaitština" class="interlanguage-link-target">Žemaitėška</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bcl mw-list-item"><a href="https://bcl.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – Central Bikol" lang="bcl" hreflang="bcl" data-title="Nepal" data-language-autonym="Bikol Central" data-language-local-name="Central Bikol" class="interlanguage-link-target">Bikol Central</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be mw-list-item"><a href="https://be.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B5%D0%BF%D0%B0%D0%BB" title="Непал – běloruština" lang="be" hreflang="be" data-title="Непал" data-language-autonym="Беларуская" data-language-local-name="běloruština" class="interlanguage-link-target">Беларуская</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be-x-old mw-list-item"><a href="https://be-tarask.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D1%8D%D0%BF%D0%B0%D0%BB" title="Нэпал – Belarusian (Taraškievica orthography)" lang="be-tarask" hreflang="be-tarask" data-title="Нэпал" data-language-autonym="Беларуская (тарашкевіца)" data-language-local-name="Belarusian (Taraškievica orthography)" class="interlanguage-link-target">Беларуская (тарашкевіца)</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bew mw-list-item"><a href="https://bew.wikipedia.org/wiki/N%C3%A9pal" title="Népal – batavština" lang="bew" hreflang="bew" data-title="Népal" data-language-autonym="Betawi" data-language-local-name="batavština" class="interlanguage-link-target">Betawi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bg mw-list-item"><a href="https://bg.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B5%D0%BF%D0%B0%D0%BB" title="Непал – bulharština" lang="bg" hreflang="bg" data-title="Непал" data-language-autonym="Български" data-language-local-name="bulharština" class="interlanguage-link-target">Български</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bh mw-list-item"><a href="https://bh.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A8%E0%A5%87%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B2" title="नेपाल – Bhojpuri" lang="bh" hreflang="bh" data-title="नेपाल" data-language-autonym="भोजपुरी" data-language-local-name="Bhojpuri" class="interlanguage-link-target">भोजपुरी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bi mw-list-item"><a href="https://bi.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – bislamština" lang="bi" hreflang="bi" data-title="Nepal" data-language-autonym="Bislama" data-language-local-name="bislamština" class="interlanguage-link-target">Bislama</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bjn mw-list-item"><a href="https://bjn.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – bandžarština" lang="bjn" hreflang="bjn" data-title="Nepal" data-language-autonym="Banjar" data-language-local-name="bandžarština" class="interlanguage-link-target">Banjar</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bn mw-list-item"><a href="https://bn.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%A8%E0%A7%87%E0%A6%AA%E0%A6%BE%E0%A6%B2" title="নেপাল – bengálština" lang="bn" hreflang="bn" data-title="নেপাল" data-language-autonym="বাংলা" data-language-local-name="bengálština" class="interlanguage-link-target">বাংলা</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bo mw-list-item"><a href="https://bo.wikipedia.org/wiki/%E0%BD%96%E0%BD%A3%E0%BC%8B%E0%BD%A1%E0%BD%B4%E0%BD%A3%E0%BC%8D" title="བལ་ཡུལ། – tibetština" lang="bo" hreflang="bo" data-title="བལ་ཡུལ།" data-language-autonym="བོད་ཡིག" data-language-local-name="tibetština" class="interlanguage-link-target">བོད་ཡིག</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bpy mw-list-item"><a href="https://bpy.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%A8%E0%A7%87%E0%A6%AA%E0%A6%BE%E0%A6%B2" title="নেপাল – bišnuprijskomanipurština" lang="bpy" hreflang="bpy" data-title="নেপাল" data-language-autonym="বিষ্ণুপ্রিয়া মণিপুরী" data-language-local-name="bišnuprijskomanipurština" class="interlanguage-link-target">বিষ্ণুপ্রিয়া মণিপুরী</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-br mw-list-item"><a href="https://br.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – bretonština" lang="br" hreflang="br" data-title="Nepal" data-language-autonym="Brezhoneg" data-language-local-name="bretonština" class="interlanguage-link-target">Brezhoneg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bs mw-list-item"><a href="https://bs.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – bosenština" lang="bs" hreflang="bs" data-title="Nepal" data-language-autonym="Bosanski" data-language-local-name="bosenština" class="interlanguage-link-target">Bosanski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bxr mw-list-item"><a href="https://bxr.wikipedia.org/wiki/%D0%91%D0%B0%D0%BB%D0%B1%D0%B0" title="Балба – Russia Buriat" lang="bxr" hreflang="bxr" data-title="Балба" data-language-autonym="Буряад" data-language-local-name="Russia Buriat" class="interlanguage-link-target">Буряад</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ca mw-list-item"><a href="https://ca.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – katalánština" lang="ca" hreflang="ca" data-title="Nepal" data-language-autonym="Català" data-language-local-name="katalánština" class="interlanguage-link-target">Català</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cbk-zam mw-list-item"><a href="https://cbk-zam.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – Chavacano" lang="cbk" hreflang="cbk" data-title="Nepal" data-language-autonym="Chavacano de Zamboanga" data-language-local-name="Chavacano" class="interlanguage-link-target">Chavacano de Zamboanga</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cdo mw-list-item"><a href="https://cdo.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – Mindong" lang="cdo" hreflang="cdo" data-title="Nepal" data-language-autonym="閩東語 / Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄" data-language-local-name="Mindong" class="interlanguage-link-target">閩東語 / Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ce mw-list-item"><a href="https://ce.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B5%D0%BF%D0%B0%D0%BB" title="Непал – čečenština" lang="ce" hreflang="ce" data-title="Непал" data-language-autonym="Нохчийн" data-language-local-name="čečenština" class="interlanguage-link-target">Нохчийн</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ceb mw-list-item"><a href="https://ceb.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – cebuánština" lang="ceb" hreflang="ceb" data-title="Nepal" data-language-autonym="Cebuano" data-language-local-name="cebuánština" class="interlanguage-link-target">Cebuano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ckb mw-list-item"><a href="https://ckb.wikipedia.org/wiki/%D9%86%DB%8C%D9%BE%D8%A7%D9%84" title="نیپال – kurdština (sorání)" lang="ckb" hreflang="ckb" data-title="نیپال" data-language-autonym="کوردی" data-language-local-name="kurdština (sorání)" class="interlanguage-link-target">کوردی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-crh mw-list-item"><a href="https://crh.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – tatarština (krymská)" lang="crh" hreflang="crh" data-title="Nepal" data-language-autonym="Qırımtatarca" data-language-local-name="tatarština (krymská)" class="interlanguage-link-target">Qırımtatarca</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-csb mw-list-item"><a href="https://csb.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – kašubština" lang="csb" hreflang="csb" data-title="Nepal" data-language-autonym="Kaszëbsczi" data-language-local-name="kašubština" class="interlanguage-link-target">Kaszëbsczi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cv mw-list-item"><a href="https://cv.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B5%D0%BF%D0%B0%D0%BB" title="Непал – čuvaština" lang="cv" hreflang="cv" data-title="Непал" data-language-autonym="Чӑвашла" data-language-local-name="čuvaština" class="interlanguage-link-target">Чӑвашла</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cy mw-list-item"><a href="https://cy.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – velština" lang="cy" hreflang="cy" data-title="Nepal" data-language-autonym="Cymraeg" data-language-local-name="velština" class="interlanguage-link-target">Cymraeg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-da mw-list-item"><a href="https://da.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – dánština" lang="da" hreflang="da" data-title="Nepal" data-language-autonym="Dansk" data-language-local-name="dánština" class="interlanguage-link-target">Dansk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-de mw-list-item"><a href="https://de.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – němčina" lang="de" hreflang="de" data-title="Nepal" data-language-autonym="Deutsch" data-language-local-name="němčina" class="interlanguage-link-target">Deutsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-diq mw-list-item"><a href="https://diq.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – Zazaki" lang="diq" hreflang="diq" data-title="Nepal" data-language-autonym="Zazaki" data-language-local-name="Zazaki" class="interlanguage-link-target">Zazaki</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dsb mw-list-item"><a href="https://dsb.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – dolnolužická srbština" lang="dsb" hreflang="dsb" data-title="Nepal" data-language-autonym="Dolnoserbski" data-language-local-name="dolnolužická srbština" class="interlanguage-link-target">Dolnoserbski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dtp mw-list-item"><a href="https://dtp.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – kadazandusunština" lang="dtp" hreflang="dtp" data-title="Nepal" data-language-autonym="Kadazandusun" data-language-local-name="kadazandusunština" class="interlanguage-link-target">Kadazandusun</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dty mw-list-item"><a href="https://dty.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A8%E0%A5%87%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B2" title="नेपाल – Doteli" lang="dty" hreflang="dty" data-title="नेपाल" data-language-autonym="डोटेली" data-language-local-name="Doteli" class="interlanguage-link-target">डोटेली</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dv mw-list-item"><a href="https://dv.wikipedia.org/wiki/%DE%82%DE%AD%DE%95%DE%A7%DE%8D%DE%B0" title="ނޭޕާލް – maledivština" lang="dv" hreflang="dv" data-title="ނޭޕާލް" data-language-autonym="ދިވެހިބަސް" data-language-local-name="maledivština" class="interlanguage-link-target">ދިވެހިބަސް</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dz mw-list-item"><a href="https://dz.wikipedia.org/wiki/%E0%BD%96%E0%BD%A3%E0%BC%8B%E0%BD%A1%E0%BD%B4%E0%BD%A3%E0%BC%8B" title="བལ་ཡུལ་ – dzongkä" lang="dz" hreflang="dz" data-title="བལ་ཡུལ་" data-language-autonym="ཇོང་ཁ" data-language-local-name="dzongkä" class="interlanguage-link-target">ཇོང་ཁ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-el mw-list-item"><a href="https://el.wikipedia.org/wiki/%CE%9D%CE%B5%CF%80%CE%AC%CE%BB" title="Νεπάλ – řečtina" lang="el" hreflang="el" data-title="Νεπάλ" data-language-autonym="Ελληνικά" data-language-local-name="řečtina" class="interlanguage-link-target">Ελληνικά</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-en mw-list-item"><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – angličtina" lang="en" hreflang="en" data-title="Nepal" data-language-autonym="English" data-language-local-name="angličtina" class="interlanguage-link-target">English</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eo badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://eo.wikipedia.org/wiki/Nepalo" title="Nepalo – esperanto" lang="eo" hreflang="eo" data-title="Nepalo" data-language-autonym="Esperanto" data-language-local-name="esperanto" class="interlanguage-link-target">Esperanto</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-es mw-list-item"><a href="https://es.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – španělština" lang="es" hreflang="es" data-title="Nepal" data-language-autonym="Español" data-language-local-name="španělština" class="interlanguage-link-target">Español</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-et mw-list-item"><a href="https://et.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – estonština" lang="et" hreflang="et" data-title="Nepal" data-language-autonym="Eesti" data-language-local-name="estonština" class="interlanguage-link-target">Eesti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eu mw-list-item"><a href="https://eu.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – baskičtina" lang="eu" hreflang="eu" data-title="Nepal" data-language-autonym="Euskara" data-language-local-name="baskičtina" class="interlanguage-link-target">Euskara</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ext mw-list-item"><a href="https://ext.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – extremadurština" lang="ext" hreflang="ext" data-title="Nepal" data-language-autonym="Estremeñu" data-language-local-name="extremadurština" class="interlanguage-link-target">Estremeñu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fa mw-list-item"><a href="https://fa.wikipedia.org/wiki/%D9%86%D9%BE%D8%A7%D9%84" title="نپال – perština" lang="fa" hreflang="fa" data-title="نپال" data-language-autonym="فارسی" data-language-local-name="perština" class="interlanguage-link-target">فارسی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ff mw-list-item"><a href="https://ff.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – fulbština" lang="ff" hreflang="ff" data-title="Nepal" data-language-autonym="Fulfulde" data-language-local-name="fulbština" class="interlanguage-link-target">Fulfulde</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fi badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://fi.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – finština" lang="fi" hreflang="fi" data-title="Nepal" data-language-autonym="Suomi" data-language-local-name="finština" class="interlanguage-link-target">Suomi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fiu-vro mw-list-item"><a href="https://fiu-vro.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – võruština" lang="vro" hreflang="vro" data-title="Nepal" data-language-autonym="Võro" data-language-local-name="võruština" class="interlanguage-link-target">Võro</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fj mw-list-item"><a href="https://fj.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – fidžijština" lang="fj" hreflang="fj" data-title="Nepal" data-language-autonym="Na Vosa Vakaviti" data-language-local-name="fidžijština" class="interlanguage-link-target">Na Vosa Vakaviti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fo mw-list-item"><a href="https://fo.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – faerština" lang="fo" hreflang="fo" data-title="Nepal" data-language-autonym="Føroyskt" data-language-local-name="faerština" class="interlanguage-link-target">Føroyskt</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fr mw-list-item"><a href="https://fr.wikipedia.org/wiki/N%C3%A9pal" title="Népal – francouzština" lang="fr" hreflang="fr" data-title="Népal" data-language-autonym="Français" data-language-local-name="francouzština" class="interlanguage-link-target">Français</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-frp mw-list-item"><a href="https://frp.wikipedia.org/wiki/N%C3%A8pal" title="Nèpal – franko-provensálština" lang="frp" hreflang="frp" data-title="Nèpal" data-language-autonym="Arpetan" data-language-local-name="franko-provensálština" class="interlanguage-link-target">Arpetan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-frr mw-list-item"><a href="https://frr.wikipedia.org/wiki/Nepaal" title="Nepaal – fríština (severní)" lang="frr" hreflang="frr" data-title="Nepaal" data-language-autonym="Nordfriisk" data-language-local-name="fríština (severní)" class="interlanguage-link-target">Nordfriisk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fy mw-list-item"><a href="https://fy.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – fríština (západní)" lang="fy" hreflang="fy" data-title="Nepal" data-language-autonym="Frysk" data-language-local-name="fríština (západní)" class="interlanguage-link-target">Frysk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ga mw-list-item"><a href="https://ga.wikipedia.org/wiki/Neipeal" title="Neipeal – irština" lang="ga" hreflang="ga" data-title="Neipeal" data-language-autonym="Gaeilge" data-language-local-name="irština" class="interlanguage-link-target">Gaeilge</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gag mw-list-item"><a href="https://gag.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – gagauzština" lang="gag" hreflang="gag" data-title="Nepal" data-language-autonym="Gagauz" data-language-local-name="gagauzština" class="interlanguage-link-target">Gagauz</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gcr mw-list-item"><a href="https://gcr.wikipedia.org/wiki/N%C3%A9pal" title="Népal – Guianan Creole" lang="gcr" hreflang="gcr" data-title="Népal" data-language-autonym="Kriyòl gwiyannen" data-language-local-name="Guianan Creole" class="interlanguage-link-target">Kriyòl gwiyannen</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gd mw-list-item"><a href="https://gd.wikipedia.org/wiki/Neap%C3%A0l" title="Neapàl – skotská gaelština" lang="gd" hreflang="gd" data-title="Neapàl" data-language-autonym="Gàidhlig" data-language-local-name="skotská gaelština" class="interlanguage-link-target">Gàidhlig</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gl mw-list-item"><a href="https://gl.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – galicijština" lang="gl" hreflang="gl" data-title="Nepal" data-language-autonym="Galego" data-language-local-name="galicijština" class="interlanguage-link-target">Galego</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gn mw-list-item"><a href="https://gn.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – guaranština" lang="gn" hreflang="gn" data-title="Nepal" data-language-autonym="Avañe'ẽ" data-language-local-name="guaranština" class="interlanguage-link-target">Avañe'ẽ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gom mw-list-item"><a href="https://gom.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A8%E0%A5%87%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B3" title="नेपाळ – konkánština (Goa)" lang="gom" hreflang="gom" data-title="नेपाळ" data-language-autonym="गोंयची कोंकणी / Gõychi Konknni" data-language-local-name="konkánština (Goa)" class="interlanguage-link-target">गोंयची कोंकणी / Gõychi Konknni</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gu mw-list-item"><a href="https://gu.wikipedia.org/wiki/%E0%AA%A8%E0%AB%87%E0%AA%AA%E0%AA%BE%E0%AA%B3" title="નેપાળ – gudžarátština" lang="gu" hreflang="gu" data-title="નેપાળ" data-language-autonym="ગુજરાતી" data-language-local-name="gudžarátština" class="interlanguage-link-target">ગુજરાતી</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gv mw-list-item"><a href="https://gv.wikipedia.org/wiki/Nepaal" title="Nepaal – manština" lang="gv" hreflang="gv" data-title="Nepaal" data-language-autonym="Gaelg" data-language-local-name="manština" class="interlanguage-link-target">Gaelg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ha mw-list-item"><a href="https://ha.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – hauština" lang="ha" hreflang="ha" data-title="Nepal" data-language-autonym="Hausa" data-language-local-name="hauština" class="interlanguage-link-target">Hausa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hak mw-list-item"><a href="https://hak.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – čínština (dialekty Hakka)" lang="hak" hreflang="hak" data-title="Nepal" data-language-autonym="客家語 / Hak-kâ-ngî" data-language-local-name="čínština (dialekty Hakka)" class="interlanguage-link-target">客家語 / Hak-kâ-ngî</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-haw mw-list-item"><a href="https://haw.wikipedia.org/wiki/Nepala" title="Nepala – havajština" lang="haw" hreflang="haw" data-title="Nepala" data-language-autonym="Hawaiʻi" data-language-local-name="havajština" class="interlanguage-link-target">Hawaiʻi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-he mw-list-item"><a href="https://he.wikipedia.org/wiki/%D7%A0%D7%A4%D7%90%D7%9C" title="נפאל – hebrejština" lang="he" hreflang="he" data-title="נפאל" data-language-autonym="עברית" data-language-local-name="hebrejština" class="interlanguage-link-target">עברית</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hi mw-list-item"><a href="https://hi.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A8%E0%A5%87%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B2" title="नेपाल – hindština" lang="hi" hreflang="hi" data-title="नेपाल" data-language-autonym="हिन्दी" data-language-local-name="hindština" class="interlanguage-link-target">हिन्दी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hif mw-list-item"><a href="https://hif.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – hindština (Fidži)" lang="hif" hreflang="hif" data-title="Nepal" data-language-autonym="Fiji Hindi" data-language-local-name="hindština (Fidži)" class="interlanguage-link-target">Fiji Hindi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hr mw-list-item"><a href="https://hr.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – chorvatština" lang="hr" hreflang="hr" data-title="Nepal" data-language-autonym="Hrvatski" data-language-local-name="chorvatština" class="interlanguage-link-target">Hrvatski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hsb mw-list-item"><a href="https://hsb.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – hornolužická srbština" lang="hsb" hreflang="hsb" data-title="Nepal" data-language-autonym="Hornjoserbsce" data-language-local-name="hornolužická srbština" class="interlanguage-link-target">Hornjoserbsce</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ht mw-list-item"><a href="https://ht.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – haitština" lang="ht" hreflang="ht" data-title="Nepal" data-language-autonym="Kreyòl ayisyen" data-language-local-name="haitština" class="interlanguage-link-target">Kreyòl ayisyen</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hu mw-list-item"><a href="https://hu.wikipedia.org/wiki/Nep%C3%A1l" title="Nepál – maďarština" lang="hu" hreflang="hu" data-title="Nepál" data-language-autonym="Magyar" data-language-local-name="maďarština" class="interlanguage-link-target">Magyar</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hy mw-list-item"><a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D5%86%D5%A5%D5%BA%D5%A1%D5%AC" title="Նեպալ – arménština" lang="hy" hreflang="hy" data-title="Նեպալ" data-language-autonym="Հայերեն" data-language-local-name="arménština" class="interlanguage-link-target">Հայերեն</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hyw mw-list-item"><a href="https://hyw.wikipedia.org/wiki/%D5%86%D5%A5%D6%83%D5%A1%D5%AC" title="Նեփալ – Western Armenian" lang="hyw" hreflang="hyw" data-title="Նեփալ" data-language-autonym="Արեւմտահայերէն" data-language-local-name="Western Armenian" class="interlanguage-link-target">Արեւմտահայերէն</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ia mw-list-item"><a href="https://ia.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – interlingua" lang="ia" hreflang="ia" data-title="Nepal" data-language-autonym="Interlingua" data-language-local-name="interlingua" class="interlanguage-link-target">Interlingua</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-id mw-list-item"><a href="https://id.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – indonéština" lang="id" hreflang="id" data-title="Nepal" data-language-autonym="Bahasa Indonesia" data-language-local-name="indonéština" class="interlanguage-link-target">Bahasa Indonesia</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ie mw-list-item"><a href="https://ie.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – interlingue" lang="ie" hreflang="ie" data-title="Nepal" data-language-autonym="Interlingue" data-language-local-name="interlingue" class="interlanguage-link-target">Interlingue</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ilo mw-list-item"><a href="https://ilo.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – ilokánština" lang="ilo" hreflang="ilo" data-title="Nepal" data-language-autonym="Ilokano" data-language-local-name="ilokánština" class="interlanguage-link-target">Ilokano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-io mw-list-item"><a href="https://io.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – ido" lang="io" hreflang="io" data-title="Nepal" data-language-autonym="Ido" data-language-local-name="ido" class="interlanguage-link-target">Ido</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-is mw-list-item"><a href="https://is.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – islandština" lang="is" hreflang="is" data-title="Nepal" data-language-autonym="Íslenska" data-language-local-name="islandština" class="interlanguage-link-target">Íslenska</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-it mw-list-item"><a href="https://it.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – italština" lang="it" hreflang="it" data-title="Nepal" data-language-autonym="Italiano" data-language-local-name="italština" class="interlanguage-link-target">Italiano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-iu mw-list-item"><a href="https://iu.wikipedia.org/wiki/%E1%93%83%E1%91%89%E1%90%8A%E1%93%90" title="ᓃᑉᐊᓐ – inuktitutština" lang="iu" hreflang="iu" data-title="ᓃᑉᐊᓐ" data-language-autonym="ᐃᓄᒃᑎᑐᑦ / inuktitut" data-language-local-name="inuktitutština" class="interlanguage-link-target">ᐃᓄᒃᑎᑐᑦ / inuktitut</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ja mw-list-item"><a href="https://ja.wikipedia.org/wiki/%E3%83%8D%E3%83%91%E3%83%BC%E3%83%AB" title="ネパール – japonština" lang="ja" hreflang="ja" data-title="ネパール" data-language-autonym="日本語" data-language-local-name="japonština" class="interlanguage-link-target">日本語</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jam mw-list-item"><a href="https://jam.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – jamajská kreolština" lang="jam" hreflang="jam" data-title="Nepal" data-language-autonym="Patois" data-language-local-name="jamajská kreolština" class="interlanguage-link-target">Patois</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jbo mw-list-item"><a href="https://jbo.wikipedia.org/wiki/nepal" title="nepal – lojban" lang="jbo" hreflang="jbo" data-title="nepal" data-language-autonym="La .lojban." data-language-local-name="lojban" class="interlanguage-link-target">La .lojban.</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jv mw-list-item"><a href="https://jv.wikipedia.org/wiki/N%C3%A9pal" title="Népal – javánština" lang="jv" hreflang="jv" data-title="Népal" data-language-autonym="Jawa" data-language-local-name="javánština" class="interlanguage-link-target">Jawa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ka mw-list-item"><a href="https://ka.wikipedia.org/wiki/%E1%83%9C%E1%83%94%E1%83%9E%E1%83%90%E1%83%9A%E1%83%98" title="ნეპალი – gruzínština" lang="ka" hreflang="ka" data-title="ნეპალი" data-language-autonym="ქართული" data-language-local-name="gruzínština" class="interlanguage-link-target">ქართული</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kaa mw-list-item"><a href="https://kaa.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – karakalpačtina" lang="kaa" hreflang="kaa" data-title="Nepal" data-language-autonym="Qaraqalpaqsha" data-language-local-name="karakalpačtina" class="interlanguage-link-target">Qaraqalpaqsha</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kab mw-list-item"><a href="https://kab.wikipedia.org/wiki/Nipal" title="Nipal – kabylština" lang="kab" hreflang="kab" data-title="Nipal" data-language-autonym="Taqbaylit" data-language-local-name="kabylština" class="interlanguage-link-target">Taqbaylit</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kbp mw-list-item"><a href="https://kbp.wikipedia.org/wiki/Nepaal%C9%A9" title="Nepaalɩ – Kabiye" lang="kbp" hreflang="kbp" data-title="Nepaalɩ" data-language-autonym="Kabɩyɛ" data-language-local-name="Kabiye" class="interlanguage-link-target">Kabɩyɛ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kg mw-list-item"><a href="https://kg.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – konžština" lang="kg" hreflang="kg" data-title="Nepal" data-language-autonym="Kongo" data-language-local-name="konžština" class="interlanguage-link-target">Kongo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kge mw-list-item"><a href="https://kge.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – Komering" lang="kge" hreflang="kge" data-title="Nepal" data-language-autonym="Kumoring" data-language-local-name="Komering" class="interlanguage-link-target">Kumoring</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ki mw-list-item"><a href="https://ki.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – kikujština" lang="ki" hreflang="ki" data-title="Nepal" data-language-autonym="Gĩkũyũ" data-language-local-name="kikujština" class="interlanguage-link-target">Gĩkũyũ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kk mw-list-item"><a href="https://kk.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B5%D0%BF%D0%B0%D0%BB" title="Непал – kazaština" lang="kk" hreflang="kk" data-title="Непал" data-language-autonym="Қазақша" data-language-local-name="kazaština" class="interlanguage-link-target">Қазақша</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-km mw-list-item"><a href="https://km.wikipedia.org/wiki/%E1%9E%93%E1%9F%81%E1%9E%94%E1%9F%89%E1%9E%B6%E1%9E%9B%E1%9F%8B" title="នេប៉ាល់ – khmérština" lang="km" hreflang="km" data-title="នេប៉ាល់" data-language-autonym="ភាសាខ្មែរ" data-language-local-name="khmérština" class="interlanguage-link-target">ភាសាខ្មែរ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kn mw-list-item"><a href="https://kn.wikipedia.org/wiki/%E0%B2%A8%E0%B3%87%E0%B2%AA%E0%B2%BE%E0%B2%B3" title="ನೇಪಾಳ – kannadština" lang="kn" hreflang="kn" data-title="ನೇಪಾಳ" data-language-autonym="ಕನ್ನಡ" data-language-local-name="kannadština" class="interlanguage-link-target">ಕನ್ನಡ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ko mw-list-item"><a href="https://ko.wikipedia.org/wiki/%EB%84%A4%ED%8C%94" title="네팔 – korejština" lang="ko" hreflang="ko" data-title="네팔" data-language-autonym="한국어" data-language-local-name="korejština" class="interlanguage-link-target">한국어</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-krc mw-list-item"><a href="https://krc.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B5%D0%BF%D0%B0%D0%BB" title="Непал – karačajevo-balkarština" lang="krc" hreflang="krc" data-title="Непал" data-language-autonym="Къарачай-малкъар" data-language-local-name="karačajevo-balkarština" class="interlanguage-link-target">Къарачай-малкъар</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ks mw-list-item"><a href="https://ks.wikipedia.org/wiki/%D9%86%D8%A0%D9%BE%D8%A7%D9%84" title="نؠپال – kašmírština" lang="ks" hreflang="ks" data-title="نؠپال" data-language-autonym="कॉशुर / کٲشُر" data-language-local-name="kašmírština" class="interlanguage-link-target">कॉशुर / کٲشُر</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ku mw-list-item"><a href="https://ku.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – kurdština" lang="ku" hreflang="ku" data-title="Nepal" data-language-autonym="Kurdî" data-language-local-name="kurdština" class="interlanguage-link-target">Kurdî</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kv mw-list-item"><a href="https://kv.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B5%D0%BF%D0%B0%D0%BB" title="Непал – komijština" lang="kv" hreflang="kv" data-title="Непал" data-language-autonym="Коми" data-language-local-name="komijština" class="interlanguage-link-target">Коми</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kw mw-list-item"><a href="https://kw.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – kornština" lang="kw" hreflang="kw" data-title="Nepal" data-language-autonym="Kernowek" data-language-local-name="kornština" class="interlanguage-link-target">Kernowek</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ky mw-list-item"><a href="https://ky.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B5%D0%BF%D0%B0%D0%BB" title="Непал – kyrgyzština" lang="ky" hreflang="ky" data-title="Непал" data-language-autonym="Кыргызча" data-language-local-name="kyrgyzština" class="interlanguage-link-target">Кыргызча</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-la mw-list-item"><a href="https://la.wikipedia.org/wiki/Nepalia" title="Nepalia – latina" lang="la" hreflang="la" data-title="Nepalia" data-language-autonym="Latina" data-language-local-name="latina" class="interlanguage-link-target">Latina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lad mw-list-item"><a href="https://lad.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – ladinština" lang="lad" hreflang="lad" data-title="Nepal" data-language-autonym="Ladino" data-language-local-name="ladinština" class="interlanguage-link-target">Ladino</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lb mw-list-item"><a href="https://lb.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – lucemburština" lang="lb" hreflang="lb" data-title="Nepal" data-language-autonym="Lëtzebuergesch" data-language-local-name="lucemburština" class="interlanguage-link-target">Lëtzebuergesch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lez mw-list-item"><a href="https://lez.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B5%D0%BF%D0%B0%D0%BB" title="Непал – lezginština" lang="lez" hreflang="lez" data-title="Непал" data-language-autonym="Лезги" data-language-local-name="lezginština" class="interlanguage-link-target">Лезги</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lfn mw-list-item"><a href="https://lfn.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – lingua franca nova" lang="lfn" hreflang="lfn" data-title="Nepal" data-language-autonym="Lingua Franca Nova" data-language-local-name="lingua franca nova" class="interlanguage-link-target">Lingua Franca Nova</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lg mw-list-item"><a href="https://lg.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – gandština" lang="lg" hreflang="lg" data-title="Nepal" data-language-autonym="Luganda" data-language-local-name="gandština" class="interlanguage-link-target">Luganda</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-li mw-list-item"><a href="https://li.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – limburština" lang="li" hreflang="li" data-title="Nepal" data-language-autonym="Limburgs" data-language-local-name="limburština" class="interlanguage-link-target">Limburgs</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lij mw-list-item"><a href="https://lij.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – ligurština" lang="lij" hreflang="lij" data-title="Nepal" data-language-autonym="Ligure" data-language-local-name="ligurština" class="interlanguage-link-target">Ligure</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lld mw-list-item"><a href="https://lld.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – Ladin" lang="lld" hreflang="lld" data-title="Nepal" data-language-autonym="Ladin" data-language-local-name="Ladin" class="interlanguage-link-target">Ladin</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lmo mw-list-item"><a href="https://lmo.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – lombardština" lang="lmo" hreflang="lmo" data-title="Nepal" data-language-autonym="Lombard" data-language-local-name="lombardština" class="interlanguage-link-target">Lombard</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ln mw-list-item"><a href="https://ln.wikipedia.org/wiki/Nep%C3%A1li" title="Nepáli – lingalština" lang="ln" hreflang="ln" data-title="Nepáli" data-language-autonym="Lingála" data-language-local-name="lingalština" class="interlanguage-link-target">Lingála</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lo mw-list-item"><a href="https://lo.wikipedia.org/wiki/%E0%BA%9B%E0%BA%B0%E0%BB%80%E0%BA%97%E0%BA%94%E0%BB%80%E0%BA%99%E0%BA%9B%E0%BA%B2%E0%BA%99" title="ປະເທດເນປານ – laoština" lang="lo" hreflang="lo" data-title="ປະເທດເນປານ" data-language-autonym="ລາວ" data-language-local-name="laoština" class="interlanguage-link-target">ລາວ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lt mw-list-item"><a href="https://lt.wikipedia.org/wiki/Nepalas" title="Nepalas – litevština" lang="lt" hreflang="lt" data-title="Nepalas" data-language-autonym="Lietuvių" data-language-local-name="litevština" class="interlanguage-link-target">Lietuvių</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lv mw-list-item"><a href="https://lv.wikipedia.org/wiki/Nep%C4%81la" title="Nepāla – lotyština" lang="lv" hreflang="lv" data-title="Nepāla" data-language-autonym="Latviešu" data-language-local-name="lotyština" class="interlanguage-link-target">Latviešu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mad mw-list-item"><a href="https://mad.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – madurština" lang="mad" hreflang="mad" data-title="Nepal" data-language-autonym="Madhurâ" data-language-local-name="madurština" class="interlanguage-link-target">Madhurâ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mai badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://mai.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A8%E0%A5%87%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B2" title="नेपाल – maithiliština" lang="mai" hreflang="mai" data-title="नेपाल" data-language-autonym="मैथिली" data-language-local-name="maithiliština" class="interlanguage-link-target">मैथिली</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-map-bms mw-list-item"><a href="https://map-bms.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – Banyumasan" lang="jv-x-bms" hreflang="jv-x-bms" data-title="Nepal" data-language-autonym="Basa Banyumasan" data-language-local-name="Banyumasan" class="interlanguage-link-target">Basa Banyumasan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mg mw-list-item"><a href="https://mg.wikipedia.org/wiki/Nepaly" title="Nepaly – malgaština" lang="mg" hreflang="mg" data-title="Nepaly" data-language-autonym="Malagasy" data-language-local-name="malgaština" class="interlanguage-link-target">Malagasy</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mhr mw-list-item"><a href="https://mhr.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B5%D0%BF%D0%B0%D0%BB" title="Непал – Eastern Mari" lang="mhr" hreflang="mhr" data-title="Непал" data-language-autonym="Олык марий" data-language-local-name="Eastern Mari" class="interlanguage-link-target">Олык марий</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mi mw-list-item"><a href="https://mi.wikipedia.org/wiki/Nep%C5%8Dra" title="Nepōra – maorština" lang="mi" hreflang="mi" data-title="Nepōra" data-language-autonym="Māori" data-language-local-name="maorština" class="interlanguage-link-target">Māori</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-min mw-list-item"><a href="https://min.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – minangkabau" lang="min" hreflang="min" data-title="Nepal" data-language-autonym="Minangkabau" data-language-local-name="minangkabau" class="interlanguage-link-target">Minangkabau</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mk mw-list-item"><a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B5%D0%BF%D0%B0%D0%BB" title="Непал – makedonština" lang="mk" hreflang="mk" data-title="Непал" data-language-autonym="Македонски" data-language-local-name="makedonština" class="interlanguage-link-target">Македонски</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ml mw-list-item"><a href="https://ml.wikipedia.org/wiki/%E0%B4%A8%E0%B5%87%E0%B4%AA%E0%B5%8D%E0%B4%AA%E0%B4%BE%E0%B5%BE" title="നേപ്പാൾ – malajálamština" lang="ml" hreflang="ml" data-title="നേപ്പാൾ" data-language-autonym="മലയാളം" data-language-local-name="malajálamština" class="interlanguage-link-target">മലയാളം</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mn mw-list-item"><a href="https://mn.wikipedia.org/wiki/%D0%91%D0%B0%D0%BB%D0%B1%D0%B0" title="Балба – mongolština" lang="mn" hreflang="mn" data-title="Балба" data-language-autonym="Монгол" data-language-local-name="mongolština" class="interlanguage-link-target">Монгол</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mni mw-list-item"><a href="https://mni.wikipedia.org/wiki/%EA%AF%85%EA%AF%A6%EA%AF%84%EA%AF%A5%EA%AF%9C" title="ꯅꯦꯄꯥꯜ – manipurština" lang="mni" hreflang="mni" data-title="ꯅꯦꯄꯥꯜ" data-language-autonym="ꯃꯤꯇꯩ ꯂꯣꯟ" data-language-local-name="manipurština" class="interlanguage-link-target">ꯃꯤꯇꯩ ꯂꯣꯟ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mr mw-list-item"><a href="https://mr.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A8%E0%A5%87%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B3" title="नेपाळ – maráthština" lang="mr" hreflang="mr" data-title="नेपाळ" data-language-autonym="मराठी" data-language-local-name="maráthština" class="interlanguage-link-target">मराठी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ms mw-list-item"><a href="https://ms.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – malajština" lang="ms" hreflang="ms" data-title="Nepal" data-language-autonym="Bahasa Melayu" data-language-local-name="malajština" class="interlanguage-link-target">Bahasa Melayu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mt mw-list-item"><a href="https://mt.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – maltština" lang="mt" hreflang="mt" data-title="Nepal" data-language-autonym="Malti" data-language-local-name="maltština" class="interlanguage-link-target">Malti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mwl mw-list-item"><a href="https://mwl.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – mirandština" lang="mwl" hreflang="mwl" data-title="Nepal" data-language-autonym="Mirandés" data-language-local-name="mirandština" class="interlanguage-link-target">Mirandés</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-my mw-list-item"><a href="https://my.wikipedia.org/wiki/%E1%80%94%E1%80%AE%E1%80%95%E1%80%B1%E1%80%AB%E1%80%94%E1%80%AD%E1%80%AF%E1%80%84%E1%80%BA%E1%80%84%E1%80%B6" title="နီပေါနိုင်ငံ – barmština" lang="my" hreflang="my" data-title="နီပေါနိုင်ငံ" data-language-autonym="မြန်မာဘာသာ" data-language-local-name="barmština" class="interlanguage-link-target">မြန်မာဘာသာ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-myv mw-list-item"><a href="https://myv.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B5%D0%BF%D0%B0%D0%BB_%D0%9C%D0%B0%D1%81%D1%82%D0%BE%D1%80" title="Непал Мастор – erzjanština" lang="myv" hreflang="myv" data-title="Непал Мастор" data-language-autonym="Эрзянь" data-language-local-name="erzjanština" class="interlanguage-link-target">Эрзянь</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mzn mw-list-item"><a href="https://mzn.wikipedia.org/wiki/%D9%86%D9%BE%D8%A7%D9%84" title="نپال – mázandaránština" lang="mzn" hreflang="mzn" data-title="نپال" data-language-autonym="مازِرونی" data-language-local-name="mázandaránština" class="interlanguage-link-target">مازِرونی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nds mw-list-item"><a href="https://nds.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – dolnoněmčina" lang="nds" hreflang="nds" data-title="Nepal" data-language-autonym="Plattdüütsch" data-language-local-name="dolnoněmčina" class="interlanguage-link-target">Plattdüütsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nds-nl mw-list-item"><a href="https://nds-nl.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – dolnosaština" lang="nds-NL" hreflang="nds-NL" data-title="Nepal" data-language-autonym="Nedersaksies" data-language-local-name="dolnosaština" class="interlanguage-link-target">Nedersaksies</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ne mw-list-item"><a href="https://ne.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A8%E0%A5%87%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B2" title="नेपाल – nepálština" lang="ne" hreflang="ne" data-title="नेपाल" data-language-autonym="नेपाली" data-language-local-name="nepálština" class="interlanguage-link-target">नेपाली</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-new mw-list-item"><a href="https://new.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A8%E0%A5%87%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%83" title="नेपाः – névárština" lang="new" hreflang="new" data-title="नेपाः" data-language-autonym="नेपाल भाषा" data-language-local-name="névárština" class="interlanguage-link-target">नेपाल भाषा</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nl mw-list-item"><a href="https://nl.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – nizozemština" lang="nl" hreflang="nl" data-title="Nepal" data-language-autonym="Nederlands" data-language-local-name="nizozemština" class="interlanguage-link-target">Nederlands</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nn mw-list-item"><a href="https://nn.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – norština (nynorsk)" lang="nn" hreflang="nn" data-title="Nepal" data-language-autonym="Norsk nynorsk" data-language-local-name="norština (nynorsk)" class="interlanguage-link-target">Norsk nynorsk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-no mw-list-item"><a href="https://no.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – norština (bokmål)" lang="nb" hreflang="nb" data-title="Nepal" data-language-autonym="Norsk bokmål" data-language-local-name="norština (bokmål)" class="interlanguage-link-target">Norsk bokmål</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nov mw-list-item"><a href="https://nov.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – novial" lang="nov" hreflang="nov" data-title="Nepal" data-language-autonym="Novial" data-language-local-name="novial" class="interlanguage-link-target">Novial</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nv mw-list-item"><a href="https://nv.wikipedia.org/wiki/Dzi%C5%82gh%C4%85%CC%81%C4%85%CA%BCdi_Naakaii_Doot%C5%82%CA%BCizh%C3%AD_Bik%C3%A9yah" title="Dziłghą́ąʼdi Naakaii Dootłʼizhí Bikéyah – navažština" lang="nv" hreflang="nv" data-title="Dziłghą́ąʼdi Naakaii Dootłʼizhí Bikéyah" data-language-autonym="Diné bizaad" data-language-local-name="navažština" class="interlanguage-link-target">Diné bizaad</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-oc mw-list-item"><a href="https://oc.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – okcitánština" lang="oc" hreflang="oc" data-title="Nepal" data-language-autonym="Occitan" data-language-local-name="okcitánština" class="interlanguage-link-target">Occitan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-olo mw-list-item"><a href="https://olo.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – Livvi-Karelian" lang="olo" hreflang="olo" data-title="Nepal" data-language-autonym="Livvinkarjala" data-language-local-name="Livvi-Karelian" class="interlanguage-link-target">Livvinkarjala</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-om mw-list-item"><a href="https://om.wikipedia.org/wiki/Neeppaal" title="Neeppaal – oromština" lang="om" hreflang="om" data-title="Neeppaal" data-language-autonym="Oromoo" data-language-local-name="oromština" class="interlanguage-link-target">Oromoo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-or mw-list-item"><a href="https://or.wikipedia.org/wiki/%E0%AC%A8%E0%AD%87%E0%AC%AA%E0%AC%BE%E0%AC%B3" title="ନେପାଳ – urijština" lang="or" hreflang="or" data-title="ନେପାଳ" data-language-autonym="ଓଡ଼ିଆ" data-language-local-name="urijština" class="interlanguage-link-target">ଓଡ଼ିଆ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-os mw-list-item"><a href="https://os.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B5%D0%BF%D0%B0%D0%BB" title="Непал – osetština" lang="os" hreflang="os" data-title="Непал" data-language-autonym="Ирон" data-language-local-name="osetština" class="interlanguage-link-target">Ирон</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pa mw-list-item"><a href="https://pa.wikipedia.org/wiki/%E0%A8%A8%E0%A9%87%E0%A8%AA%E0%A8%BE%E0%A8%B2" title="ਨੇਪਾਲ – paňdžábština" lang="pa" hreflang="pa" data-title="ਨੇਪਾਲ" data-language-autonym="ਪੰਜਾਬੀ" data-language-local-name="paňdžábština" class="interlanguage-link-target">ਪੰਜਾਬੀ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pag mw-list-item"><a href="https://pag.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – pangasinanština" lang="pag" hreflang="pag" data-title="Nepal" data-language-autonym="Pangasinan" data-language-local-name="pangasinanština" class="interlanguage-link-target">Pangasinan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pam badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://pam.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – papangau" lang="pam" hreflang="pam" data-title="Nepal" data-language-autonym="Kapampangan" data-language-local-name="papangau" class="interlanguage-link-target">Kapampangan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pap mw-list-item"><a href="https://pap.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – papiamento" lang="pap" hreflang="pap" data-title="Nepal" data-language-autonym="Papiamentu" data-language-local-name="papiamento" class="interlanguage-link-target">Papiamentu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pcd mw-list-item"><a href="https://pcd.wikipedia.org/wiki/N%C3%A9pal" title="Népal – picardština" lang="pcd" hreflang="pcd" data-title="Népal" data-language-autonym="Picard" data-language-local-name="picardština" class="interlanguage-link-target">Picard</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pi mw-list-item"><a href="https://pi.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A8%E0%A5%87%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B2" title="नेपाल – pálí" lang="pi" hreflang="pi" data-title="नेपाल" data-language-autonym="पालि" data-language-local-name="pálí" class="interlanguage-link-target">पालि</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pih mw-list-item"><a href="https://pih.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – Norfuk / Pitkern" lang="pih" hreflang="pih" data-title="Nepal" data-language-autonym="Norfuk / Pitkern" data-language-local-name="Norfuk / Pitkern" class="interlanguage-link-target">Norfuk / Pitkern</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pl mw-list-item"><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – polština" lang="pl" hreflang="pl" data-title="Nepal" data-language-autonym="Polski" data-language-local-name="polština" class="interlanguage-link-target">Polski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pms mw-list-item"><a href="https://pms.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – piemonština" lang="pms" hreflang="pms" data-title="Nepal" data-language-autonym="Piemontèis" data-language-local-name="piemonština" class="interlanguage-link-target">Piemontèis</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pnb mw-list-item"><a href="https://pnb.wikipedia.org/wiki/%D9%86%DB%8C%D9%BE%D8%A7%D9%84" title="نیپال – Western Punjabi" lang="pnb" hreflang="pnb" data-title="نیپال" data-language-autonym="پنجابی" data-language-local-name="Western Punjabi" class="interlanguage-link-target">پنجابی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ps mw-list-item"><a href="https://ps.wikipedia.org/wiki/%D9%86%DB%8C%D9%BE%D8%A7%D9%84" title="نیپال – paštština" lang="ps" hreflang="ps" data-title="نیپال" data-language-autonym="پښتو" data-language-local-name="paštština" class="interlanguage-link-target">پښتو</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pt mw-list-item"><a href="https://pt.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – portugalština" lang="pt" hreflang="pt" data-title="Nepal" data-language-autonym="Português" data-language-local-name="portugalština" class="interlanguage-link-target">Português</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-qu mw-list-item"><a href="https://qu.wikipedia.org/wiki/Nipal" title="Nipal – kečuánština" lang="qu" hreflang="qu" data-title="Nipal" data-language-autonym="Runa Simi" data-language-local-name="kečuánština" class="interlanguage-link-target">Runa Simi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rmy mw-list-item"><a href="https://rmy.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – Vlax Romani" lang="rmy" hreflang="rmy" data-title="Nepal" data-language-autonym="Romani čhib" data-language-local-name="Vlax Romani" class="interlanguage-link-target">Romani čhib</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ro mw-list-item"><a href="https://ro.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – rumunština" lang="ro" hreflang="ro" data-title="Nepal" data-language-autonym="Română" data-language-local-name="rumunština" class="interlanguage-link-target">Română</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-roa-rup mw-list-item"><a href="https://roa-rup.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – arumunština" lang="rup" hreflang="rup" data-title="Nepal" data-language-autonym="Armãneashti" data-language-local-name="arumunština" class="interlanguage-link-target">Armãneashti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ru mw-list-item"><a href="https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B5%D0%BF%D0%B0%D0%BB" title="Непал – ruština" lang="ru" hreflang="ru" data-title="Непал" data-language-autonym="Русский" data-language-local-name="ruština" class="interlanguage-link-target">Русский</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rue mw-list-item"><a href="https://rue.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B5%D0%BF%D0%B0%D0%BB" title="Непал – rusínština" lang="rue" hreflang="rue" data-title="Непал" data-language-autonym="Русиньскый" data-language-local-name="rusínština" class="interlanguage-link-target">Русиньскый</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rw mw-list-item"><a href="https://rw.wikipedia.org/wiki/Nepali" title="Nepali – kiňarwandština" lang="rw" hreflang="rw" data-title="Nepali" data-language-autonym="Ikinyarwanda" data-language-local-name="kiňarwandština" class="interlanguage-link-target">Ikinyarwanda</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sa mw-list-item"><a href="https://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A8%E0%A5%87%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A4%A6%E0%A5%87%E0%A4%B6%E0%A4%83" title="नेपालदेशः – sanskrt" lang="sa" hreflang="sa" data-title="नेपालदेशः" data-language-autonym="संस्कृतम्" data-language-local-name="sanskrt" class="interlanguage-link-target">संस्कृतम्</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sah mw-list-item"><a href="https://sah.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B5%D0%BF%D0%B0%D0%BB" title="Непал – jakutština" lang="sah" hreflang="sah" data-title="Непал" data-language-autonym="Саха тыла" data-language-local-name="jakutština" class="interlanguage-link-target">Саха тыла</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sat mw-list-item"><a href="https://sat.wikipedia.org/wiki/%E1%B1%B1%E1%B1%AE%E1%B1%AF%E1%B1%9F%E1%B1%9E" title="ᱱᱮᱯᱟᱞ – santálština" lang="sat" hreflang="sat" data-title="ᱱᱮᱯᱟᱞ" data-language-autonym="ᱥᱟᱱᱛᱟᱲᱤ" data-language-local-name="santálština" class="interlanguage-link-target">ᱥᱟᱱᱛᱟᱲᱤ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sc mw-list-item"><a href="https://sc.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – sardština" lang="sc" hreflang="sc" data-title="Nepal" data-language-autonym="Sardu" data-language-local-name="sardština" class="interlanguage-link-target">Sardu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-scn mw-list-item"><a href="https://scn.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – sicilština" lang="scn" hreflang="scn" data-title="Nepal" data-language-autonym="Sicilianu" data-language-local-name="sicilština" class="interlanguage-link-target">Sicilianu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sco mw-list-item"><a href="https://sco.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – skotština" lang="sco" hreflang="sco" data-title="Nepal" data-language-autonym="Scots" data-language-local-name="skotština" class="interlanguage-link-target">Scots</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sd mw-list-item"><a href="https://sd.wikipedia.org/wiki/%D9%86%D9%8A%D9%BE%D8%A7%D9%84" title="نيپال – sindhština" lang="sd" hreflang="sd" data-title="نيپال" data-language-autonym="سنڌي" data-language-local-name="sindhština" class="interlanguage-link-target">سنڌي</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-se mw-list-item"><a href="https://se.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – sámština (severní)" lang="se" hreflang="se" data-title="Nepal" data-language-autonym="Davvisámegiella" data-language-local-name="sámština (severní)" class="interlanguage-link-target">Davvisámegiella</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sh mw-list-item"><a href="https://sh.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – srbochorvatština" lang="sh" hreflang="sh" data-title="Nepal" data-language-autonym="Srpskohrvatski / српскохрватски" data-language-local-name="srbochorvatština" class="interlanguage-link-target">Srpskohrvatski / српскохрватски</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-shn mw-list-item"><a href="https://shn.wikipedia.org/wiki/%E1%80%99%E1%80%AD%E1%80%B0%E1%80%84%E1%80%BA%E1%80%B8%E1%81%BC%E1%80%B1%E1%82%87%E1%80%95%E1%80%B1%E1%82%83%E1%80%B8" title="မိူင်းၼေႇပေႃး – šanština" lang="shn" hreflang="shn" data-title="မိူင်းၼေႇပေႃး" data-language-autonym="ၽႃႇသႃႇတႆး " data-language-local-name="šanština" class="interlanguage-link-target">ၽႃႇသႃႇတႆး </a></li><li class="interlanguage-link interwiki-si mw-list-item"><a href="https://si.wikipedia.org/wiki/%E0%B6%B1%E0%B7%9A%E0%B6%B4%E0%B7%8F%E0%B6%BD%E0%B6%BA" title="නේපාලය – sinhálština" lang="si" hreflang="si" data-title="නේපාලය" data-language-autonym="සිංහල" data-language-local-name="sinhálština" class="interlanguage-link-target">සිංහල</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-simple mw-list-item"><a href="https://simple.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – Simple English" lang="en-simple" hreflang="en-simple" data-title="Nepal" data-language-autonym="Simple English" data-language-local-name="Simple English" class="interlanguage-link-target">Simple English</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sk mw-list-item"><a href="https://sk.wikipedia.org/wiki/Nep%C3%A1l" title="Nepál – slovenština" lang="sk" hreflang="sk" data-title="Nepál" data-language-autonym="Slovenčina" data-language-local-name="slovenština" class="interlanguage-link-target">Slovenčina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sl mw-list-item"><a href="https://sl.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – slovinština" lang="sl" hreflang="sl" data-title="Nepal" data-language-autonym="Slovenščina" data-language-local-name="slovinština" class="interlanguage-link-target">Slovenščina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sm mw-list-item"><a href="https://sm.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – samojština" lang="sm" hreflang="sm" data-title="Nepal" data-language-autonym="Gagana Samoa" data-language-local-name="samojština" class="interlanguage-link-target">Gagana Samoa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-smn mw-list-item"><a href="https://smn.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – sámština (inarijská)" lang="smn" hreflang="smn" data-title="Nepal" data-language-autonym="Anarâškielâ" data-language-local-name="sámština (inarijská)" class="interlanguage-link-target">Anarâškielâ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sn mw-list-item"><a href="https://sn.wikipedia.org/wiki/Neparu" title="Neparu – šonština" lang="sn" hreflang="sn" data-title="Neparu" data-language-autonym="ChiShona" data-language-local-name="šonština" class="interlanguage-link-target">ChiShona</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-so mw-list-item"><a href="https://so.wikipedia.org/wiki/Nebal" title="Nebal – somálština" lang="so" hreflang="so" data-title="Nebal" data-language-autonym="Soomaaliga" data-language-local-name="somálština" class="interlanguage-link-target">Soomaaliga</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sq mw-list-item"><a href="https://sq.wikipedia.org/wiki/Nepali" title="Nepali – albánština" lang="sq" hreflang="sq" data-title="Nepali" data-language-autonym="Shqip" data-language-local-name="albánština" class="interlanguage-link-target">Shqip</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sr mw-list-item"><a href="https://sr.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B5%D0%BF%D0%B0%D0%BB" title="Непал – srbština" lang="sr" hreflang="sr" data-title="Непал" data-language-autonym="Српски / srpski" data-language-local-name="srbština" class="interlanguage-link-target">Српски / srpski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-srn mw-list-item"><a href="https://srn.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – sranan tongo" lang="srn" hreflang="srn" data-title="Nepal" data-language-autonym="Sranantongo" data-language-local-name="sranan tongo" class="interlanguage-link-target">Sranantongo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ss mw-list-item"><a href="https://ss.wikipedia.org/wiki/INephali" title="INephali – siswatština" lang="ss" hreflang="ss" data-title="INephali" data-language-autonym="SiSwati" data-language-local-name="siswatština" class="interlanguage-link-target">SiSwati</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-su mw-list-item"><a href="https://su.wikipedia.org/wiki/N%C3%A9pal" title="Népal – sundština" lang="su" hreflang="su" data-title="Népal" data-language-autonym="Sunda" data-language-local-name="sundština" class="interlanguage-link-target">Sunda</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sv mw-list-item"><a href="https://sv.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – švédština" lang="sv" hreflang="sv" data-title="Nepal" data-language-autonym="Svenska" data-language-local-name="švédština" class="interlanguage-link-target">Svenska</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sw mw-list-item"><a href="https://sw.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – svahilština" lang="sw" hreflang="sw" data-title="Nepal" data-language-autonym="Kiswahili" data-language-local-name="svahilština" class="interlanguage-link-target">Kiswahili</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-szl mw-list-item"><a href="https://szl.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – slezština" lang="szl" hreflang="szl" data-title="Nepal" data-language-autonym="Ślůnski" data-language-local-name="slezština" class="interlanguage-link-target">Ślůnski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-szy mw-list-item"><a href="https://szy.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – Sakizaya" lang="szy" hreflang="szy" data-title="Nepal" data-language-autonym="Sakizaya" data-language-local-name="Sakizaya" class="interlanguage-link-target">Sakizaya</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ta mw-list-item"><a href="https://ta.wikipedia.org/wiki/%E0%AE%A8%E0%AF%87%E0%AE%AA%E0%AE%BE%E0%AE%B3%E0%AE%AE%E0%AF%8D" title="நேபாளம் – tamilština" lang="ta" hreflang="ta" data-title="நேபாளம்" data-language-autonym="தமிழ்" data-language-local-name="tamilština" class="interlanguage-link-target">தமிழ்</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tay mw-list-item"><a href="https://tay.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – Tayal" lang="tay" hreflang="tay" data-title="Nepal" data-language-autonym="Tayal" data-language-local-name="Tayal" class="interlanguage-link-target">Tayal</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tcy mw-list-item"><a href="https://tcy.wikipedia.org/wiki/%E0%B2%A8%E0%B3%87%E0%B2%AA%E0%B2%BE%E0%B2%B3" title="ನೇಪಾಳ – tuluština" lang="tcy" hreflang="tcy" data-title="ನೇಪಾಳ" data-language-autonym="ತುಳು" data-language-local-name="tuluština" class="interlanguage-link-target">ತುಳು</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-te mw-list-item"><a href="https://te.wikipedia.org/wiki/%E0%B0%A8%E0%B1%87%E0%B0%AA%E0%B0%BE%E0%B0%B2%E0%B1%8D" title="నేపాల్ – telugština" lang="te" hreflang="te" data-title="నేపాల్" data-language-autonym="తెలుగు" data-language-local-name="telugština" class="interlanguage-link-target">తెలుగు</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tet mw-list-item"><a href="https://tet.wikipedia.org/wiki/Nep%C3%A1l" title="Nepál – tetumština" lang="tet" hreflang="tet" data-title="Nepál" data-language-autonym="Tetun" data-language-local-name="tetumština" class="interlanguage-link-target">Tetun</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tg mw-list-item"><a href="https://tg.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B5%D0%BF%D0%B0%D0%BB" title="Непал – tádžičtina" lang="tg" hreflang="tg" data-title="Непал" data-language-autonym="Тоҷикӣ" data-language-local-name="tádžičtina" class="interlanguage-link-target">Тоҷикӣ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-th mw-list-item"><a href="https://th.wikipedia.org/wiki/%E0%B8%9B%E0%B8%A3%E0%B8%B0%E0%B9%80%E0%B8%97%E0%B8%A8%E0%B9%80%E0%B8%99%E0%B8%9B%E0%B8%B2%E0%B8%A5" title="ประเทศเนปาล – thajština" lang="th" hreflang="th" data-title="ประเทศเนปาล" data-language-autonym="ไทย" data-language-local-name="thajština" class="interlanguage-link-target">ไทย</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tk mw-list-item"><a href="https://tk.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – turkmenština" lang="tk" hreflang="tk" data-title="Nepal" data-language-autonym="Türkmençe" data-language-local-name="turkmenština" class="interlanguage-link-target">Türkmençe</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tl mw-list-item"><a href="https://tl.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – tagalog" lang="tl" hreflang="tl" data-title="Nepal" data-language-autonym="Tagalog" data-language-local-name="tagalog" class="interlanguage-link-target">Tagalog</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tly mw-list-item"><a href="https://tly.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – talyština" lang="tly" hreflang="tly" data-title="Nepal" data-language-autonym="Tolışi" data-language-local-name="talyština" class="interlanguage-link-target">Tolışi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-to mw-list-item"><a href="https://to.wikipedia.org/wiki/Nepali" title="Nepali – tongánština" lang="to" hreflang="to" data-title="Nepali" data-language-autonym="Lea faka-Tonga" data-language-local-name="tongánština" class="interlanguage-link-target">Lea faka-Tonga</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tpi mw-list-item"><a href="https://tpi.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – tok pisin" lang="tpi" hreflang="tpi" data-title="Nepal" data-language-autonym="Tok Pisin" data-language-local-name="tok pisin" class="interlanguage-link-target">Tok Pisin</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tr mw-list-item"><a href="https://tr.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – turečtina" lang="tr" hreflang="tr" data-title="Nepal" data-language-autonym="Türkçe" data-language-local-name="turečtina" class="interlanguage-link-target">Türkçe</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-trv mw-list-item"><a href="https://trv.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – taroko" lang="trv" hreflang="trv" data-title="Nepal" data-language-autonym="Seediq" data-language-local-name="taroko" class="interlanguage-link-target">Seediq</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ts mw-list-item"><a href="https://ts.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – tsonga" lang="ts" hreflang="ts" data-title="Nepal" data-language-autonym="Xitsonga" data-language-local-name="tsonga" class="interlanguage-link-target">Xitsonga</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tt mw-list-item"><a href="https://tt.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B5%D0%BF%D0%B0%D0%BB" title="Непал – tatarština" lang="tt" hreflang="tt" data-title="Непал" data-language-autonym="Татарча / tatarça" data-language-local-name="tatarština" class="interlanguage-link-target">Татарча / tatarça</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tum mw-list-item"><a href="https://tum.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – tumbukština" lang="tum" hreflang="tum" data-title="Nepal" data-language-autonym="ChiTumbuka" data-language-local-name="tumbukština" class="interlanguage-link-target">ChiTumbuka</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tw mw-list-item"><a href="https://tw.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – twi" lang="tw" hreflang="tw" data-title="Nepal" data-language-autonym="Twi" data-language-local-name="twi" class="interlanguage-link-target">Twi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-udm mw-list-item"><a href="https://udm.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B5%D0%BF%D0%B0%D0%BB" title="Непал – udmurtština" lang="udm" hreflang="udm" data-title="Непал" data-language-autonym="Удмурт" data-language-local-name="udmurtština" class="interlanguage-link-target">Удмурт</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ug mw-list-item"><a href="https://ug.wikipedia.org/wiki/%D9%86%DB%90%D9%BE%D8%A7%D9%84" title="نېپال – ujgurština" lang="ug" hreflang="ug" data-title="نېپال" data-language-autonym="ئۇيغۇرچە / Uyghurche" data-language-local-name="ujgurština" class="interlanguage-link-target">ئۇيغۇرچە / Uyghurche</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uk mw-list-item"><a href="https://uk.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B5%D0%BF%D0%B0%D0%BB" title="Непал – ukrajinština" lang="uk" hreflang="uk" data-title="Непал" data-language-autonym="Українська" data-language-local-name="ukrajinština" class="interlanguage-link-target">Українська</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ur mw-list-item"><a href="https://ur.wikipedia.org/wiki/%D9%86%DB%8C%D9%BE%D8%A7%D9%84" title="نیپال – urdština" lang="ur" hreflang="ur" data-title="نیپال" data-language-autonym="اردو" data-language-local-name="urdština" class="interlanguage-link-target">اردو</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uz mw-list-item"><a href="https://uz.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – uzbečtina" lang="uz" hreflang="uz" data-title="Nepal" data-language-autonym="Oʻzbekcha / ўзбекча" data-language-local-name="uzbečtina" class="interlanguage-link-target">Oʻzbekcha / ўзбекча</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vec mw-list-item"><a href="https://vec.wikipedia.org/wiki/N%C3%A8pal" title="Nèpal – benátština" lang="vec" hreflang="vec" data-title="Nèpal" data-language-autonym="Vèneto" data-language-local-name="benátština" class="interlanguage-link-target">Vèneto</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vep mw-list-item"><a href="https://vep.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – vepština" lang="vep" hreflang="vep" data-title="Nepal" data-language-autonym="Vepsän kel’" data-language-local-name="vepština" class="interlanguage-link-target">Vepsän kel’</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vi mw-list-item"><a href="https://vi.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – vietnamština" lang="vi" hreflang="vi" data-title="Nepal" data-language-autonym="Tiếng Việt" data-language-local-name="vietnamština" class="interlanguage-link-target">Tiếng Việt</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vls mw-list-item"><a href="https://vls.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – vlámština (západní)" lang="vls" hreflang="vls" data-title="Nepal" data-language-autonym="West-Vlams" data-language-local-name="vlámština (západní)" class="interlanguage-link-target">West-Vlams</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vo mw-list-item"><a href="https://vo.wikipedia.org/wiki/Nepal%C3%A4n" title="Nepalän – volapük" lang="vo" hreflang="vo" data-title="Nepalän" data-language-autonym="Volapük" data-language-local-name="volapük" class="interlanguage-link-target">Volapük</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-war mw-list-item"><a href="https://war.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – warajština" lang="war" hreflang="war" data-title="Nepal" data-language-autonym="Winaray" data-language-local-name="warajština" class="interlanguage-link-target">Winaray</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wo mw-list-item"><a href="https://wo.wikipedia.org/wiki/Nepaal" title="Nepaal – wolofština" lang="wo" hreflang="wo" data-title="Nepaal" data-language-autonym="Wolof" data-language-local-name="wolofština" class="interlanguage-link-target">Wolof</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wuu mw-list-item"><a href="https://wuu.wikipedia.org/wiki/%E5%B0%BC%E6%B3%8A%E5%B0%94" title="尼泊尔 – čínština (dialekty Wu)" lang="wuu" hreflang="wuu" data-title="尼泊尔" data-language-autonym="吴语" data-language-local-name="čínština (dialekty Wu)" class="interlanguage-link-target">吴语</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-xal mw-list-item"><a href="https://xal.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B5%D0%BF%D0%B0%D0%BB_%D0%A3%D0%BB%D1%83%D1%81%D0%B8%D0%BD_%D0%9D%D0%B8%D0%B8%D1%86%D3%99%D1%82%D3%99_%D0%9E%D1%80%D0%BD" title="Непал Улусин Ниицәтә Орн – kalmyčtina" lang="xal" hreflang="xal" data-title="Непал Улусин Ниицәтә Орн" data-language-autonym="Хальмг" data-language-local-name="kalmyčtina" class="interlanguage-link-target">Хальмг</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-xmf mw-list-item"><a href="https://xmf.wikipedia.org/wiki/%E1%83%9C%E1%83%94%E1%83%9E%E1%83%90%E1%83%9A%E1%83%98" title="ნეპალი – mingrelština" lang="xmf" hreflang="xmf" data-title="ნეპალი" data-language-autonym="მარგალური" data-language-local-name="mingrelština" class="interlanguage-link-target">მარგალური</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-yi mw-list-item"><a href="https://yi.wikipedia.org/wiki/%D7%A0%D7%A2%D7%A4%D7%90%D7%9C" title="נעפאל – jidiš" lang="yi" hreflang="yi" data-title="נעפאל" data-language-autonym="ייִדיש" data-language-local-name="jidiš" class="interlanguage-link-target">ייִדיש</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-yo mw-list-item"><a href="https://yo.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – jorubština" lang="yo" hreflang="yo" data-title="Nepal" data-language-autonym="Yorùbá" data-language-local-name="jorubština" class="interlanguage-link-target">Yorùbá</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-za mw-list-item"><a href="https://za.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – čuangština" lang="za" hreflang="za" data-title="Nepal" data-language-autonym="Vahcuengh" data-language-local-name="čuangština" class="interlanguage-link-target">Vahcuengh</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zea mw-list-item"><a href="https://zea.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – zélandština" lang="zea" hreflang="zea" data-title="Nepal" data-language-autonym="Zeêuws" data-language-local-name="zélandština" class="interlanguage-link-target">Zeêuws</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh mw-list-item"><a href="https://zh.wikipedia.org/wiki/%E5%B0%BC%E6%B3%8A%E5%B0%94" title="尼泊尔 – čínština" lang="zh" hreflang="zh" data-title="尼泊尔" data-language-autonym="中文" data-language-local-name="čínština" class="interlanguage-link-target">中文</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-classical mw-list-item"><a href="https://zh-classical.wikipedia.org/wiki/%E5%B0%BC%E6%B3%8A%E7%88%BE" title="尼泊爾 – čínština (klasická)" lang="lzh" hreflang="lzh" data-title="尼泊爾" data-language-autonym="文言" data-language-local-name="čínština (klasická)" class="interlanguage-link-target">文言</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-min-nan mw-list-item"><a href="https://zh-min-nan.wikipedia.org/wiki/N%C3%AE-p%C3%B4-l%C3%B4" title="Nî-pô-lô – čínština (dialekty Minnan)" lang="nan" hreflang="nan" data-title="Nî-pô-lô" data-language-autonym="閩南語 / Bân-lâm-gú" data-language-local-name="čínština (dialekty Minnan)" class="interlanguage-link-target">閩南語 / Bân-lâm-gú</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-yue mw-list-item"><a href="https://zh-yue.wikipedia.org/wiki/%E5%B0%BC%E6%B3%8A%E7%88%BE" title="尼泊爾 – kantonština" lang="yue" hreflang="yue" data-title="尼泊爾" data-language-autonym="粵語" data-language-local-name="kantonština" class="interlanguage-link-target">粵語</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zu mw-list-item"><a href="https://zu.wikipedia.org/wiki/Nepal" title="Nepal – zuluština" lang="zu" hreflang="zu" data-title="Nepal" data-language-autonym="IsiZulu" data-language-local-name="zuluština" class="interlanguage-link-target">IsiZulu</a></li> </ul> <div class="after-portlet after-portlet-lang"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q837#sitelinks-wikipedia" title="Editovat mezijazykové odkazy" class="wbc-editpage">Upravit odkazy</a></div> </div> </div> </div> </header> <div class="vector-page-toolbar"> <div class="vector-page-toolbar-container"> <div id="left-navigation"> <nav aria-label="Jmenné prostory"> <div id="p-associated-pages" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-associated-pages" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-nstab-main" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Nep%C3%A1l" title="Zobrazit obsahovou stránku [c]" accesskey="c">Článek</a></li><li id="ca-talk" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Diskuse:Nep%C3%A1l" rel="discussion" title="Diskuse ke stránce [t]" accesskey="t">Diskuse</a></li> </ul> </div> </div> <div id="vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown emptyPortlet" > <input type="checkbox" id="vector-variants-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Změnit variantu jazyka" > <label id="vector-variants-dropdown-label" for="vector-variants-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" >čeština </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-variants" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-variants emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> <div id="right-navigation" class="vector-collapsible"> <nav aria-label="Zobrazení"> <div id="p-views" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-views" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-view" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Nep%C3%A1l">Číst</a></li><li id="ca-ve-edit" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v">Editovat</a></li><li id="ca-edit" class="collapsible vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e">Editovat zdroj</a></li><li id="ca-history" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=history" title="Starší verze této stránky. [h]" accesskey="h">Zobrazit historii</a></li> </ul> </div> </div> </nav> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown vector-page-tools-dropdown" > <input type="checkbox" id="vector-page-tools-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Nástroje" > <label id="vector-page-tools-dropdown-label" for="vector-page-tools-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" >Nástroje </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-tools-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-page-tools" class="vector-page-tools vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-page-tools-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="page-tools-pinned" data-pinnable-element-id="vector-page-tools" data-pinned-container-id="vector-page-tools-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-page-tools-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Nástroje</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-cactions" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-cactions emptyPortlet vector-has-collapsible-items" title="Další možnosti" > <div class="vector-menu-heading"> Akce </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-more-view" class="selected vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/wiki/Nep%C3%A1l">Číst</a></li><li id="ca-more-ve-edit" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v">Editovat</a></li><li id="ca-more-edit" class="collapsible vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e">Editovat zdroj</a></li><li id="ca-more-history" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=history">Zobrazit historii</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-tb" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-tb" > <div class="vector-menu-heading"> Obecné </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="t-whatlinkshere" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Co_odkazuje_na/Nep%C3%A1l" title="Seznam všech wikistránek, které sem odkazují [j]" accesskey="j">Odkazuje sem</a></li><li id="t-recentchangeslinked" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Souvisej%C3%ADc%C3%AD_zm%C4%9Bny/Nep%C3%A1l" rel="nofollow" title="Nedávné změny stránek, na které je odkazováno [k]" accesskey="k">Související změny</a></li><li id="t-upload" class="mw-list-item"><a href="//commons.wikimedia.org/wiki/Special:UploadWizard?uselang=cs" title="Nahrát obrázky či jiná multimédia [u]" accesskey="u">Načíst soubor</a></li><li id="t-specialpages" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Speci%C3%A1ln%C3%AD_str%C3%A1nky" title="Seznam všech speciálních stránek [q]" accesskey="q">Speciální stránky</a></li><li id="t-permalink" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&oldid=24385773" title="Trvalý odkaz na současnou verzi této stránky">Trvalý odkaz</a></li><li id="t-info" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=info" title="Více informací o této stránce">Informace o stránce</a></li><li id="t-cite" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Citovat&page=Nep%C3%A1l&id=24385773&wpFormIdentifier=titleform" title="Informace o tom, jak citovat tuto stránku">Citovat stránku</a></li><li id="t-urlshortener" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:UrlShortener&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FNep%25C3%25A1l">Získat zkrácené URL</a></li><li id="t-urlshortener-qrcode" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:QrCode&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FNep%25C3%25A1l">Stáhnout QR kód</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-coll-print_export" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-coll-print_export" > <div class="vector-menu-heading"> Tisk/export </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="coll-create_a_book" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Kniha&bookcmd=book_creator&referer=Nep%C3%A1l">Vytvořit knihu</a></li><li id="coll-download-as-rl" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:DownloadAsPdf&page=Nep%C3%A1l&action=show-download-screen">Stáhnout jako PDF</a></li><li id="t-print" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&printable=yes" title="Tato stránka v podobě vhodné k tisku [p]" accesskey="p">Verze k tisku</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-wikibase-otherprojects" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-wikibase-otherprojects" > <div class="vector-menu-heading"> Na jiných projektech </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-commons mw-list-item"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/%E0%A4%A8%E0%A5%87%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B2" hreflang="en">Wikimedia Commons</a></li><li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikinews mw-list-item"><a href="https://cs.wikinews.org/wiki/Kategorie:Nep%C3%A1l" hreflang="cs">Wikizprávy</a></li><li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikivoyage mw-list-item"><a href="https://cs.wikivoyage.org/wiki/Nep%C3%A1l" hreflang="cs">Wikicesty</a></li><li id="t-wikibase" class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikibase-dataitem mw-list-item"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q837" title="Odkaz na propojenou položku datového úložiště [g]" accesskey="g">Položka Wikidat</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> </div> <div class="vector-column-end"> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-appearance" class="vector-appearance vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-appearance-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="appearance-pinned" data-pinnable-element-id="vector-appearance" data-pinned-container-id="vector-appearance-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-appearance-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Vzhled</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.unpin">skrýt</button> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> <div id="bodyContent" class="vector-body" aria-labelledby="firstHeading" data-mw-ve-target-container> <div class="vector-body-before-content"> <div class="mw-indicators"> <div id="mw-indicator-coordinates" class="mw-indicator"><div class="mw-parser-output">Souřadnice: <a class="external text" href="//geohack.toolforge.org/geohack.php?language=cs&pagename=Nep%C3%A1l&params=28_N_84_E_type:landmark">28° s. š., 84° v. d.</a></div></div> </div> <div id="siteSub" class="noprint">Z Wikipedie, otevřené encyklopedie</div> </div> <div id="contentSub"><div id="mw-content-subtitle"></div></div> <div id="mw-content-text" class="mw-body-content"><div class="mw-content-ltr mw-parser-output" lang="cs" dir="ltr"><table class="infobox" style="width:22em;width: 300px;"><tbody><tr><th colspan="2" style="text-align:center;font-size:125%;font-weight:bold;background-color: #eaeaea;">Nepál नेपाल (Nepál)</th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><table style="width: 100%;"><tbody><tr> <td style="width:50%; vertical-align:middle;"><div class="framedpicture"><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Nepal.svg" class="mw-file-description" title="vlajka Nepálu"><img alt="vlajka Nepálu" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9b/Flag_of_Nepal.svg/120px-Flag_of_Nepal.svg.png" decoding="async" width="120" height="146" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9b/Flag_of_Nepal.svg/180px-Flag_of_Nepal.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9b/Flag_of_Nepal.svg/240px-Flag_of_Nepal.svg.png 2x" data-file-width="726" data-file-height="885" /></a></div> <a href="/wiki/Nep%C3%A1lsk%C3%A1_vlajka" title="Nepálská vlajka">vlajka</a></td> <td style="width:50%; vertical-align:middle;"><a href="/wiki/Soubor:Emblem_of_Nepal_(alternative).svg" class="mw-file-description" title="znak Nepálu"><img alt="znak Nepálu" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/37/Emblem_of_Nepal_%28alternative%29.svg/90px-Emblem_of_Nepal_%28alternative%29.svg.png" decoding="async" width="90" height="84" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/37/Emblem_of_Nepal_%28alternative%29.svg/135px-Emblem_of_Nepal_%28alternative%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/37/Emblem_of_Nepal_%28alternative%29.svg/180px-Emblem_of_Nepal_%28alternative%29.svg.png 2x" data-file-width="508" data-file-height="475" /></a> <a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_znak_Nep%C3%A1lu" title="Státní znak Nepálu">znak</a></td> </tr></tbody></table></td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_hymna" title="Státní hymna">Hymna</a> <a href="/wiki/Nep%C3%A1lsk%C3%A1_hymna" title="Nepálská hymna">Sajaun thúngá phúlká (Stovky květů)</a></td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #eaeaea;">Geografie</th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><div style="padding:2px;"> <a href="/wiki/Soubor:Nepal_(orthographic_projection).svg" class="mw-file-description" title="Poloha Nepálu"><img alt="Poloha Nepálu" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d4/Nepal_%28orthographic_projection%29.svg/290px-Nepal_%28orthographic_projection%29.svg.png" decoding="async" width="290" height="290" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d4/Nepal_%28orthographic_projection%29.svg/435px-Nepal_%28orthographic_projection%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d4/Nepal_%28orthographic_projection%29.svg/580px-Nepal_%28orthographic_projection%29.svg.png 2x" data-file-width="553" data-file-height="553" /></a> Poloha Nepálu </div></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_m%C4%9Bsto" title="Hlavní město">Hlavní město</a></th><td><a href="/wiki/K%C3%A1thm%C3%A1nd%C3%BA" title="Káthmándú">Káthmándú</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Rozloha" title="Rozloha">Rozloha</a></th><td>147 516 km² (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_rozlohy" title="Seznam států světa podle rozlohy">93. na světě</a>) z toho 3 % vodní plochy</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%ADch_hor" title="Seznam států světa podle nejvyšších hor">Nejvyšší bod</a></th><td><a href="/wiki/Mount_Everest" title="Mount Everest">Mount Everest</a> (8 849 m n. m.)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/%C4%8Casov%C3%A9_p%C3%A1smo" title="Časové pásmo">Časové pásmo</a></th><td>+5.45</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Zem%C4%9Bpisn%C3%A9_sou%C5%99adnice" title="Zeměpisné souřadnice">Poloha</a></th><td class="plainlinks"><a class="external text" href="//geohack.toolforge.org/geohack.php?language=cs&pagename=Nep%C3%A1l&params=28_N_84_E_type:landmark">28° s. š., 84° v. d.</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Geodata" title="Geodata">Geodata</a> (<a href="/wiki/OpenStreetMap" title="OpenStreetMap">OSM</a>)</th><td><a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.openstreetmap.org/browse/relation/184633">OSM</a>, <a class="external text" href="https://tools.wmflabs.org/wiwosm/osm-on-ol/kml-on-ol.php?lang=wikidata&uselang=cs&title=Q837">WMF</a></td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #eaeaea;">Obyvatelstvo</th></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Obyvatelstvo" title="Obyvatelstvo">Počet obyvatel</a></th><td>30 666 598<a href="#cite_note-FactBook-1">[1]</a> (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_po%C4%8Dtu_obyvatel" title="Seznam států světa podle počtu obyvatel">49. na světě</a>, 2022)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Hustota_zalidn%C4%9Bn%C3%AD" title="Hustota zalidnění">Hustota zalidnění</a></th><td>184 ob. / km² (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_hustoty_zalidn%C4%9Bn%C3%AD" title="Seznam států světa podle hustoty zalidnění">56. na světě</a>)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Index_lidsk%C3%A9ho_rozvoje" title="Index lidského rozvoje">HDI</a></th><td>▲ 0,602 (střední) (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_indexu_lidsk%C3%A9ho_rozvoje" title="Seznam států světa podle indexu lidského rozvoje">142. na světě</a>, 2019)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Jazyk_(lingvistika)" title="Jazyk (lingvistika)">Jazyk</a></th><td><a href="/wiki/Nep%C3%A1l%C5%A1tina" title="Nepálština">nepálština</a> (úřední; hovoří jím 90 % populace), <a href="/w/index.php?title=Maithir%C5%A1tina&action=edit&redlink=1" class="new" title="Maithirština (stránka neexistuje)">maithirština</a>, <a href="/wiki/Bh%C3%B3d%C5%BEpur%C5%A1tina" title="Bhódžpurština">bhódžpurština</a>, dále kolem 28 hlavních dialektů</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/N%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD" title="Náboženství">Náboženství</a></th><td><a href="/wiki/Hinduismus" title="Hinduismus">hinduisté</a> 81,3 %, <a href="/wiki/Buddhismus" title="Buddhismus">buddhisté</a> 9 %, <a href="/wiki/Isl%C3%A1m" title="Islám">muslimové</a> 4,4 %, šamanismus Kirant Mundhum 3,1 %, <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Křesťanství">křesťané</a> 1,4 %, ostatní 0,3 %</td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #eaeaea;">Státní útvar</th></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_podle_st%C3%A1tn%C3%ADho_z%C5%99%C3%ADzen%C3%AD" title="Seznam států podle státního zřízení">Státní zřízení</a></th><td><a href="/wiki/Federace" title="Federace">Federativní</a> demokratická <a href="/wiki/Republika" title="Republika">republika</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_data_vzniku" title="Seznam států světa podle data vzniku">Vznik</a></th><td>Království: 21. prosince 1768 Stát: 15. ledna 2007 Republika: 28. května 2008 (sjednocení Nepálu)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_p%C5%99edstavitel%C5%AF_Nep%C3%A1lu" class="mw-disambig" title="Seznam představitelů Nepálu">Prezident</a></th><td><a href="/wiki/R%C3%A1m_%C4%8Candra_Poudel" title="Rám Čandra Poudel">Rám Čandra Poudel</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_p%C5%99edstavitel%C5%AF_Nep%C3%A1lu" class="mw-disambig" title="Seznam představitelů Nepálu">Předseda vlády</a></th><td><a href="/wiki/Khadga_Pras%C3%A1d_Oli" title="Khadga Prasád Oli">Khadga Prasád Oli</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_m%C4%9Bn" title="Seznam měn">Měna</a></th><td><a href="/wiki/Nep%C3%A1lsk%C3%A1_rupie" title="Nepálská rupie">nepálská rupie</a> (NPR)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Hrub%C3%BD_dom%C3%A1c%C3%AD_produkt" title="Hrubý domácí produkt">HDP</a>/obyv. (<a href="/wiki/Parita_kupn%C3%AD_s%C3%ADly" title="Parita kupní síly">PPP</a>)</th><td>4 677<a href="#cite_note-2">[2]</a> <a href="/wiki/Americk%C3%BD_dolar" title="Americký dolar">USD</a> (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_HDP_na_obyvatele" title="Seznam států světa podle HDP na obyvatele">150. na světě</a>, 2022)</td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #eaeaea;">Mezinárodní identifikace</th></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/ISO_3166-1" title="ISO 3166-1">ISO 3166-1</a></th><td>524 NPL <a href="/wiki/ISO_3166-2:NP" title="ISO 3166-2:NP">NP</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_mezin%C3%A1rodn%C3%ADch_pozn%C3%A1vac%C3%ADch_zna%C4%8Dek" title="Seznam mezinárodních poznávacích značek">MPZ</a></th><td>NEP</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_mezin%C3%A1rodn%C3%ADch_sm%C4%9Brov%C3%BDch_%C4%8D%C3%ADsel" title="Seznam mezinárodních směrových čísel">Telefonní předvolba</a></th><td>+977</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Dom%C3%A9na_nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%ADho_%C5%99%C3%A1du#Národní_doména_nejvyššího_řádu" title="Doména nejvyššího řádu">Národní TLD</a></th><td><a href="/wiki/.np" title=".np">.np</a></td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><img alt="Logo Wikimedia Commons" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/20px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="20" height="27" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/30px-Commons-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/40px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /> <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Nepal" class="extiw" title="commons:Category:Nepal">multimediální obsah na Commons</a></td></tr></tbody></table> Nepál (<a href="/wiki/Nep%C3%A1l%C5%A1tina" title="Nepálština">nepálsky</a> नेपाल [nepál]), dříve též Nepálská federativní demokratická republika<a href="#cite_note-3">[3]</a> (nepálsky: सङ्घीय लोकतान्त्रिक गणतन्त्र नेपाल), je <a href="/wiki/Vnitrozemsk%C3%BD_st%C3%A1t" title="Vnitrozemský stát">vnitrozemský</a> stát v <a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Asie" title="Jižní Asie">jižní Asii</a> na severním okraji <a href="/wiki/Indick%C3%BD_subkontinent" title="Indický subkontinent">Indického subkontinentu</a>. Rozkládá se převážně v <a href="/wiki/Him%C3%A1laj" title="Himálaj">Himálaji</a>, ale zahrnuje také části <a href="/wiki/Indogan%C5%BEsk%C3%A1_n%C3%AD%C5%BEina" title="Indoganžská nížina">Indoganžské nížiny</a>. Na severu sousedí s čínskou <a href="/wiki/Tibetsk%C3%A1_autonomn%C3%AD_oblast" title="Tibetská autonomní oblast">Tibetskou autonomní oblastí</a> a na jihu, východě a západě s <a href="/wiki/Indie" title="Indie">Indií</a>, přičemž od <a href="/wiki/Banglad%C3%A9%C5%A1" title="Bangladéš">Bangladéše</a> je úzce oddělen <a href="/wiki/Siligursk%C3%BD_koridor" title="Siligurský koridor">Siligurským koridorem</a> a od <a href="/wiki/Bh%C3%BAt%C3%A1n" title="Bhútán">Bhútánu</a> <a href="/wiki/Indick%C3%A9_st%C3%A1ty_a_teritoria" title="Indické státy a teritoria">indickým státem</a> <a href="/wiki/Sikkim" title="Sikkim">Sikkim</a>. Nepál má rozmanitou geografii, která zahrnuje <a href="/wiki/Teraje" title="Teraje">úrodné nížiny</a>, subalpínské zalesněné kopce a osm z deseti <a href="/wiki/Seznam_nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%ADch_hor" title="Seznam nejvyšších hor">nejvyšších hor světa</a>, včetně <a href="/wiki/Mount_Everest" title="Mount Everest">Mount Everestu</a>, nejvyššího bodu Země. Nepál je mnohonárodnostní, mnohojazyčný, mnohonáboženský a multikulturní stát, jehož úředním jazykem je <a href="/wiki/Nep%C3%A1l%C5%A1tina" title="Nepálština">nepálština</a>. Na ploše 148 000 km2 žije přibližně 31 milionů obyvatel, <a href="/wiki/K%C3%A1thm%C3%A1nd%C3%BA" title="Káthmándú">Káthmándú</a> je hlavním a největším městem země. Název Nepál se poprvé objevuje v textech z <a href="/wiki/V%C3%A9dsk%C3%A9_obdob%C3%AD" title="Védské období">védského období</a>, tedy z doby, kdy vznikl <a href="/wiki/Hinduismus" title="Hinduismus">hinduismus</a>, převládající náboženství v zemi. V polovině prvního tisíciletí před naším letopočtem se v <a href="/wiki/Lumbin%C3%AD" title="Lumbiní">Lumbiní</a> na jihu Nepálu narodil <a href="/wiki/Gautama_Buddha" title="Gautama Buddha">Gautama Buddha</a>, zakladatel <a href="/wiki/Buddhismus" title="Buddhismus">buddhismu</a>. Části severního Nepálu se stýkaly s kulturou <a href="/wiki/Tibet" title="Tibet">Tibetu</a>. Centrálně položené <a href="/wiki/%C3%9Adol%C3%AD_K%C3%A1thm%C3%A1nd%C3%BA" title="Údolí Káthmándú">údolí Káthmándú</a> bylo ovlivněno kulturou <a href="/wiki/Indo%C3%A1rijsk%C3%A9_jazyky" title="Indoárijské jazyky">Indoárijců</a> a bylo sídlem prosperující konfederace <a href="/wiki/N%C3%A9v%C3%A1rci" title="Névárci">Névarců</a> známé jako <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l_mandala&action=edit&redlink=1" class="new" title="Nepál mandala (stránka neexistuje)">Nepál mandala</a>. Himálajské větvi starověké <a href="/wiki/Hedv%C3%A1bn%C3%A1_stezka" title="Hedvábná stezka">Hedvábné stezky</a> dominovali obchodníci z káthmándského údolí. V kosmopolitním regionu se vyvinulo svébytné tradiční <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1lsk%C3%A9_um%C4%9Bn%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Nepálské umění (stránka neexistuje)">umění</a> a <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1lsk%C3%A1_architektura&action=edit&redlink=1" class="new" title="Nepálská architektura (stránka neexistuje)">architektura</a>. V 18. století Nepál sjednotilo království <a href="/w/index.php?title=Gorkha&action=edit&redlink=1" class="new" title="Gorkha (stránka neexistuje)">Gorkha</a>. <a href="/w/index.php?title=Dynastie_%C5%A0%C3%A1h%C5%AF&action=edit&redlink=1" class="new" title="Dynastie Šáhů (stránka neexistuje)">Dynastie Šáhů</a> založila <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1lsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Nepálské království (stránka neexistuje)">Nepálské království</a> a později uzavřela spojenectví s <a href="/wiki/Britsk%C3%A9_imp%C3%A9rium" title="Britské impérium">Britským impériem</a> pod vedením svých prvních ministrů z <a href="/w/index.php?title=Dynastie_R%C3%A1n%C5%AF&action=edit&redlink=1" class="new" title="Dynastie Ránů (stránka neexistuje)">dynastie Ránů</a>. Země nebyla nikdy <a href="/wiki/Kolonizace" title="Kolonizace">kolonizována</a>, ale byla nárazníkovým státem mezi <a href="/wiki/%C5%98%C3%AD%C5%A1e_%C4%8Cching" title="Říše Čching">Čínskou říší</a> a <a href="/wiki/Britsk%C3%A1_Indie" title="Britská Indie">Britskou Indií</a>. <a href="/wiki/Parlamentn%C3%AD_syst%C3%A9m" title="Parlamentní systém">Parlamentní demokracie</a> byla zavedena v roce 1951, ale nepálští monarchové ji dvakrát pozastavili, a to v letech 1960 a 2005. <a href="/wiki/Nep%C3%A1lsk%C3%A1_ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Nepálská občanská válka">Nepálská občanská válka</a> v 90. letech 20. století a na počátku 21. století vyústila v roce 2008 v nastolení <a href="/wiki/Sekul%C3%A1rn%C3%AD_st%C3%A1t" title="Sekulární stát">sekulární</a> <a href="/wiki/Republika" title="Republika">republiky</a>, která ukončila existenci poslední <a href="/wiki/Hinduismus" title="Hinduismus">hinduistické</a> monarchie na světě. <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1lsk%C3%A1_%C3%BAstava&action=edit&redlink=1" class="new" title="Nepálská ústava (stránka neexistuje)">Nepálská ústava</a> přijatá v roce 2015 definuje zemi jako <a href="/wiki/Sekul%C3%A1rn%C3%AD_st%C3%A1t" title="Sekulární stát">sekulární</a> <a href="/wiki/Federace" title="Federace">federativní</a> <a href="/wiki/Parlamentn%C3%AD_republika" title="Parlamentní republika">parlamentní republiku</a> rozdělenou do <a href="/wiki/Administrativn%C3%AD_d%C4%9Blen%C3%AD_Nep%C3%A1lu" title="Administrativní dělení Nepálu">sedmi provincií</a>. V roce 1955 byl Nepál přijat do <a href="/wiki/Organizace_spojen%C3%BDch_n%C3%A1rod%C5%AF" title="Organizace spojených národů">Organizace spojených národů</a> a v roce 1950 byla podepsána smlouva o přátelství s Indií a v roce 1960 s Čínou. Nepál hostí stálý sekretariát <a href="/wiki/Jihoasijsk%C3%A9_sdru%C5%BEen%C3%AD_pro_region%C3%A1ln%C3%AD_spolupr%C3%A1ci" title="Jihoasijské sdružení pro regionální spolupráci">Jihoasijského sdružení pro regionální spolupráci</a>, jehož je zakládajícím členem. Nepál je také členem <a href="/wiki/Hnut%C3%AD_nez%C3%BA%C4%8Dastn%C4%9Bn%C3%BDch_zem%C3%AD" title="Hnutí nezúčastněných zemí">Hnutí nezúčastněných zemí</a> a <a href="/w/index.php?title=Iniciativa_pro_Beng%C3%A1lsk%C3%BD_z%C3%A1liv&action=edit&redlink=1" class="new" title="Iniciativa pro Bengálský záliv (stránka neexistuje)">Iniciativy pro Bengálský záliv</a>. Nepálské ozbrojené síly jsou páté největší v jižní Asii a jsou pozoruhodné svou historií <a href="/wiki/Gurkhov%C3%A9" title="Gurkhové">Gurkhů</a>, zejména během světových válek, a významně přispívají k <a href="/wiki/M%C3%ADrov%C3%A9_s%C3%ADly_OSN" title="Mírové síly OSN">mírovým operacím OSN</a>. <meta property="mw:PageProp/toc" /> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Etymologie">Etymologie</h2>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=1" title="Editace sekce: Etymologie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=1" title="Editovat zdrojový kód sekce Etymologie">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:N%C4%93p%C4%81la_in_the_Allahabad_Pillar_inscription.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/N%C4%93p%C4%81la_in_the_Allahabad_Pillar_inscription.jpg/220px-N%C4%93p%C4%81la_in_the_Allahabad_Pillar_inscription.jpg" decoding="async" width="220" height="90" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/N%C4%93p%C4%81la_in_the_Allahabad_Pillar_inscription.jpg/330px-N%C4%93p%C4%81la_in_the_Allahabad_Pillar_inscription.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/N%C4%93p%C4%81la_in_the_Allahabad_Pillar_inscription.jpg/440px-N%C4%93p%C4%81la_in_the_Allahabad_Pillar_inscription.jpg 2x" data-file-width="594" data-file-height="244" /></a><figcaption>„Nepál“ v pozdním písmu <a href="/wiki/Br%C3%A1hm%C3%AD" title="Bráhmí">bráhmí</a>, na nápisu Allahabadově sloupu <a href="/wiki/Samudragupta" title="Samudragupta">Samudragupta</a> (350–375 n. l.)<a href="#cite_note-4">[4]</a></figcaption></figure> Před sjednocením Nepálu se <a href="/wiki/%C3%9Adol%C3%AD_K%C3%A1thm%C3%A1nd%C3%BA" title="Údolí Káthmándú">údolí Káthmándú</a> nazývalo Nepál.<a href="#cite_note-6">[pozn. 1]</a> Přesný původ termínu Nepál je nejistý. Objevuje se ve staroindických literárních textech datovaných až do 4. století př. n. l. Absolutní chronologii nelze stanovit, protože i nejstarší texty mohou obsahovat anonymní části až z raného novověku. Akademickým pokusům o věrohodnou teorii brání neúplná znalost historie a lingvistiky příslušných <a href="/wiki/Indoevropsk%C3%A9_jazyky" title="Indoevropské jazyky">indoevropských</a> a <a href="/w/index.php?title=Tibetsko-barmsk%C3%A1_jazykov%C3%A1_skupina&action=edit&redlink=1" class="new" title="Tibetsko-barmská jazyková skupina (stránka neexistuje)">tibetsko-barmských</a> jazyků.<a href="#cite_note-Malla-7">[6]</a> Podle <a href="/wiki/Indick%C3%A1_mytologie" title="Indická mytologie">hinduistické mytologie</a> Nepál odvozuje své jméno od staroindického mudrce jménem Ne, označovaného také jako Ne Muni nebo Nemi. Podle <a href="/w/index.php?title=Pa%C5%A1upati_Pur%C3%A1na&action=edit&redlink=1" class="new" title="Pašupati Purána (stránka neexistuje)">Pašupati Purány</a> byla země v srdci Himálaje jako místo chráněné Neem známá jako Nepāl<a href="#cite_note-8">[pozn. 2]</a>, podle <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l_Mah%C3%A1tm%C3%A1&action=edit&redlink=1" class="new" title="Nepál Mahátmá (stránka neexistuje)">Nepál Mahátmá</a><a href="#cite_note-9">[pozn. 3]</a> byl Nemi pověřen <a href="/wiki/Pa%C5%A1upati" title="Pašupati">Pašupatim</a> ochranou země.<a href="#cite_note-Prasad-10">[7]</a> Podle buddhistické mytologie <a href="/wiki/Ma%C5%88d%C5%BEu%C5%A1r%C3%AD" title="Maňdžušrí">Maňdžušrí</a> <a href="/wiki/B%C3%B3dhisattva" title="Bódhisattva">Bódhisattva</a> vypustil prapůvodní hadí jezero, aby vytvořil údolí Nepál, a prohlásil, že Ádi-buddha Ne se postará o společenství, které jej osídlí. Jako opatrovník Ne se údolí bude jmenovat Nepāl.<a href="#cite_note-11">[8]</a> Podle Gópálarádžvamšávali, genealogie starověké dynastie Gópálů sestavené asi v 80. letech 13. století, je Nepál pojmenován podle pastýře krav Nepa, zakladatele nepálského rodu Abhirů. V této zprávě se kráva, která vydávala mléko na místě, kde Nepa při průzkumu objevil Pashupatināthovu džyotirlingu, jmenovala také Ne.<a href="#cite_note-Malla-7">[6]</a> Norský <a href="/wiki/Indologie" title="Indologie">indolog</a> Christian Lassen navrhl, že Nepāla je složeninou slov Nipa (úpatí hory) a -ala (krátká přípona pro alaja znamenající příbytek), a tak Nepāla znamená „příbytek na úpatí hory“. Považoval Ne Muni za výmysl.<a href="#cite_note-12">[9]</a> Indolog Sylvain Levi považoval Lassenovu teorii za neudržitelnou, ale neměl žádnou vlastní teorii, pouze navrhoval, že buď je slovo Nevára <a href="/wiki/Vulgarismus" title="Vulgarismus">vulgarismem</a> <a href="/wiki/Sanskrt" title="Sanskrt">sanskrtského</a> Nepala, nebo že je Nepala sanskrtizací místního etnika;<a href="#cite_note-13">[10]</a> jeho názor našel určitou podporu, i když neodpovídá na otázku etymologie.<a href="#cite_note-14">[11]</a><a href="#cite_note-15">[12]</a><a href="#cite_note-16">[13]</a><a href="#cite_note-Malla-7">[6]</a> Bylo také navrženo, že Nepa tvoří <a href="/wiki/Tibetobarmsk%C3%A9_jazyky" title="Tibetobarmské jazyky">tibetsko-barmský</a> kmen složený z Ne (dobytek) a Pa (hlídač), což odráží skutečnost, že první obyvatelé údolí byli Gopalové (pasáci krav) a Mahispalové (pasáci buvolů).<a href="#cite_note-Malla-7">[6]</a> <a href="/w/index.php?title=Sun%C3%ADti_Kum%C3%A1r_%C4%8Catterd%C5%BE%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Suníti Kumár Čatterdží (stránka neexistuje)">Suníti Kumár Čatterdží</a> se domníval, že Nepál vznikl z tibetsko-burmanských kořenů – Ne, jehož význam je nejistý (neboť existuje více možností), a pala nebo bal, jehož význam se zcela ztratil.<a href="#cite_note-17">[14]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Historie">Historie</h2>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=2" title="Editace sekce: Historie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=2" title="Editovat zdrojový kód sekce Historie">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/D%C4%9Bjiny_Nep%C3%A1lu" title="Dějiny Nepálu">Dějiny Nepálu</a>.</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Starověký_Nepál">Starověký Nepál</h3>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=3" title="Editace sekce: Starověký Nepál" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=3" title="Editovat zdrojový kód sekce Starověký Nepál">editovat zdroj</a>]</div> <div class="thumb tleft"><div class="thumbinner" style="width:302px"><div class="thumbcaption"><div style="text-align:center">Starověký Nepál</div> </div><div><div style="margin-bottom:3px; vertical-align:top; width:302px"><a href="/wiki/Soubor:Birth_of_Buddha_at_Lumbini.jpg" class="mw-file-description" title="Tato malba v laoském chrámu zobrazuje legendu o narození Gautamy Buddhy kolem roku 563 př. n. l. v Lumbiní v západním Nepálu."><img alt="Tato malba v laoském chrámu zobrazuje legendu o narození Gautamy Buddhy kolem roku 563 př. n. l. v Lumbiní v západním Nepálu." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/Birth_of_Buddha_at_Lumbini.jpg/300px-Birth_of_Buddha_at_Lumbini.jpg" decoding="async" width="300" height="191" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/Birth_of_Buddha_at_Lumbini.jpg/450px-Birth_of_Buddha_at_Lumbini.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/Birth_of_Buddha_at_Lumbini.jpg/600px-Birth_of_Buddha_at_Lumbini.jpg 2x" data-file-width="1941" data-file-height="1239" /></a><div class="thumbcaption">Tato malba v <a href="/wiki/Laos" title="Laos">laoském</a> chrámu zobrazuje legendu o narození <a href="/wiki/Gautama_Buddha" title="Gautama Buddha">Gautamy Buddhy</a> kolem roku 563 př. n. l. v <a href="/wiki/Lumbin%C3%AD" title="Lumbiní">Lumbiní</a> v západním Nepálu.</div></div><div style="vertical-align:top; width:302px"><a href="/wiki/Soubor:Changunarayan_photowalk-WLV-3897.jpg" class="mw-file-description" title="V prostorách chrámu Čangu Narayan se nachází kamenný nápis z roku 464 n. l., první v Nepálu od dob Ašókova nápisu z Lumbini (cca 250 př. n. l.)"><img alt="V prostorách chrámu Čangu Narayan se nachází kamenný nápis z roku 464 n. l., první v Nepálu od dob Ašókova nápisu z Lumbini (cca 250 př. n. l.)" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4e/Changunarayan_photowalk-WLV-3897.jpg/300px-Changunarayan_photowalk-WLV-3897.jpg" decoding="async" width="300" height="214" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4e/Changunarayan_photowalk-WLV-3897.jpg/450px-Changunarayan_photowalk-WLV-3897.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4e/Changunarayan_photowalk-WLV-3897.jpg/600px-Changunarayan_photowalk-WLV-3897.jpg 2x" data-file-width="4838" data-file-height="3456" /></a><div class="thumbcaption">V prostorách chrámu Čangu Narayan se nachází kamenný nápis z roku 464 n. l., první v Nepálu od dob Ašókova nápisu z Lumbini (cca 250 př. n. l.)</div></div></div></div></div>Před 55 000 lety přišli z Afriky, kde se dříve vyvíjeli, na indický subkontinent první moderní lidé.<a href="#cite_note-Dyson2018-18">[15]</a><a href="#cite_note-PetragliaAllchin-19">[16]</a><a href="#cite_note-Fisher2018-20">[17]</a> Nejstarší známé pozůstatky moderního člověka v <a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Asie" title="Jižní Asie">jižní Asii</a> pocházejí z doby před přibližně 30 000 lety.<a href="#cite_note-21">[18]</a> Přibližně ze stejné doby pocházejí i nejstarší objevené archeologické doklady o lidském osídlení v Nepálu.<a href="#cite_note-22">[19]</a> Po roce 6500 př. n. l. se v <a href="/wiki/M%C3%A9hrgarh" title="Méhrgarh">Méhrgarhu</a> a dalších lokalitách v dnešním <a href="/wiki/Bal%C3%BA%C4%8Dist%C3%A1n" title="Balúčistán">Balúčistánu</a> objevily doklady o domestikaci potravinářských plodin a zvířat, stavbě trvalých staveb a skladování zemědělských přebytků,<a href="#cite_note-coni-23">[20]</a> které se postupně vyvinuly v <a href="/wiki/Harappsk%C3%A1_kultura" title="Harappská kultura">kulturu poříčí Indu</a>,<a href="#cite_note-24">[21]</a><a href="#cite_note-coni-23">[20]</a> první městskou kulturu v jižní Asii.<a href="#cite_note-25">[22]</a> V kopcích <a href="/wiki/Siv%C3%A1lik" title="Siválik">Siváliku</a> v okrese Dang byla objevena prehistorická naleziště <a href="/wiki/Paleolit" title="Paleolit">paleolitického</a>, <a href="/wiki/Mezolit" title="Mezolit">mezolitického</a> a <a href="/wiki/Neolit" title="Neolit">neolitického</a> původu,<a href="#cite_note-26">[23]</a> za nejstarší obyvatele dnešního Nepálu a přilehlých oblastí jsou považováni lidé z kultury poříčí Indu. Je možné, že <a href="/wiki/Dr%C3%A1vidov%C3%A9" title="Drávidové">Drávidové</a>, jejichž historie předchází nástupu <a href="/wiki/Doba_bronzov%C3%A1" title="Doba bronzová">doby bronzové</a> na <a href="/wiki/Indick%C3%BD_subkontinent" title="Indický subkontinent">indickém subkontinentu</a> (kolem roku 6300 př. n. l.), obývali tuto oblast před příchodem dalších etnických skupin, jako jsou <a href="/wiki/Tibetobarmsk%C3%A9_jazyky" title="Tibetobarmské jazyky">Tibeto-Barmánci</a> a Indoárijci z druhé strany hranice.<a href="#cite_note-27">[24]</a> Kolem roku 4000 př. n. l. se Tibeto-Barmánci dostali do Nepálu buď přímo přes Himálaj z Tibetu, nebo přes <a href="/wiki/Myanmar" title="Myanmar">Myanmar</a> (Barmu) a severovýchodní Indii, případně přes obojí.<a href="#cite_note-28">[25]</a> Stella Kramrischová (1964) se zmiňuje o tzv. substrátu předdravidské a drávidské rasy, kteří byli v Nepálu ještě před Néváry, kteří vytvořili většinu starověkých obyvatel údolí Káthmándú.<a href="#cite_note-29">[26]</a> V pozdně <a href="/wiki/V%C3%A9dsk%C3%A9_obdob%C3%AD" title="Védské období">védském období</a> byl Nepál zmiňován v různých hinduistických textech, například v pozdně védské Atharvavedě Pariśiṣṭa a v postvédské Atharvaširša <a href="/wiki/Upani%C5%A1ady" title="Upanišady">Upanišadě</a>.<a href="#cite_note-autogenerated4-30">[27]</a> Gopal Bansa byla nejstarší dynastií, která byla v různých textech zmiňována jako nejstarší vládci centrálního himálajského království známého pod názvem "Nepál".<a href="#cite_note-Tiwari2001-31">[28]</a> Po Gópalech následovali Kirátové, kteří podle některých údajů vládli více než 16 století.<a href="#cite_note-32">[29]</a> Podle <a href="/wiki/Mah%C3%A1bh%C3%A1rata" title="Mahábhárata">Mahábháraty</a> se tehdejší kirátský král vydal zúčastnit <a href="/wiki/Bitva_u_Kuruk%C5%A1%C3%A9try" title="Bitva u Kurukšétry">bitvy u Kurukšétry</a>. V jihovýchodní oblasti byl Džanakpurdham hlavním městem prosperujícího království Videha neboli Mithila, které sahalo až ke Ganze a bylo domovem krále Džanaky a jeho dcery <a href="/wiki/S%C3%ADta" title="Síta">Síty</a>. Kolem roku 600 př. n. l. vznikla v jižních oblastech Nepálu malá království a konfederace klanů. Z jednoho z nich, z rodu <a href="/wiki/%C5%A0%C3%A1kja" title="Šákja">Šákja</a>, vzešel princ, který se později vzdal svého postavení a vedl asketický život, založil <a href="/wiki/Buddhismus" title="Buddhismus">buddhismus</a> a stal se známým jako <a href="/wiki/Gautama_Buddha" title="Gautama Buddha">Gautama Buddha</a> (tradičně uváděný, že žil v letech 563-483 př. n. l.).<a href="#cite_note-Klostermaier-33">[30]</a> Nepál se v následujících staletích prosadil jako země duchovnosti a útočiště, sehrál důležitou roli při předávání buddhismu do <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_Asie" title="Východní Asie">východní Asie</a> přes Tibet<a href="#cite_note-leo-34">[31]</a> a pomohl uchovat hinduistické a buddhistické rukopisy. V roce 250 př. n. l. se jižní oblasti dostaly pod vliv <a href="/wiki/Maurjovsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Maurjovská říše">Maurjovské říše</a>. Král <a href="/wiki/A%C5%A1%C3%B3ka" title="Ašóka">Ašóka</a> vykonal pouť do <a href="/wiki/Lumbin%C3%AD" title="Lumbiní">Lumbiní</a> a v místě Buddhova narození <a href="/wiki/A%C5%A1%C3%B3kovy_sloupy" title="Ašókovy sloupy">vztyčil sloup</a>, jehož nápisy znamenají počátek řádně zaznamenané historie Nepálu[44]. Ašóka také navštívil <a href="/wiki/%C3%9Adol%C3%AD_K%C3%A1thm%C3%A1nd%C3%BA" title="Údolí Káthmándú">údolí Káthmándú</a> a nechal zde postavit památníky připomínající návštěvu Gautamy Buddhy. Ve 4. století n. l. byla velká část Nepálu pod vlivem Guptovy říše<a href="#cite_note-35">[pozn. 4]</a>.<a href="#cite_note-ChakrabartiChakrabarti2013-36">[32]</a> V údolí Káthmándú byli Kiratové vytlačeni na východ <a href="/wiki/Li%C4%8D%C4%8Dhaviov%C3%A9" title="Liččhaviové">Liččhavi</a> a dynastie Liččhaviů se dostala k moci asi v roce 400 n. l. Liččhaviové stavěli památky a zanechali řadu nápisů; nepálské dějiny z tohoto období jsou poskládány téměř výhradně z nich.<a href="#cite_note-FOOTNOTELandon192819-37">[33]</a><a href="#cite_note-leo-34">[31]</a> V roce 641 <a href="/wiki/Songc%C3%A4n_Gampo" title="Songcän Gampo">Songcän Gampo</a> z <a href="/wiki/Tibetsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Tibetská říše">Tibetské říše</a> posílá Narendradevu s armádou zpět k Liččaviům a podrobuje si Nepál. Části Nepálu a Liččhavi byly později pod přímým vlivem Tibetské říše.<a href="#cite_note-38">[34]</a> Koncem 8. století došlo k úpadku dynastie Liččhaviů a následovala vláda Thákurů. Thákurijští králové vládli zemi až do poloviny 11. století n. l.; o tomto období, které se často nazývá obdobím temna, není mnoho známo.<a href="#cite_note-39">[35]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Středověký_Nepál">Středověký Nepál</h3>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=4" title="Editace sekce: Středověký Nepál" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=4" title="Editovat zdrojový kód sekce Středověký Nepál">editovat zdroj</a>]</div> <div class="thumb tleft"><div class="thumbinner" style="width:302px"><div class="thumbcaption"><div style="text-align:center">Středověký Nepál</div> </div><div><div style="margin-bottom:3px; vertical-align:top; width:302px"><a href="/wiki/Soubor:Sinja_Valley,_Karnali.jpg" class="mw-file-description" title="Údolí Sinja, považované za místo původu Khasů a nepálského jazyka, bylo srdcem říše Khas Malla."><img alt="Údolí Sinja, považované za místo původu Khasů a nepálského jazyka, bylo srdcem říše Khas Malla." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/33/Sinja_Valley%2C_Karnali.jpg/300px-Sinja_Valley%2C_Karnali.jpg" decoding="async" width="300" height="225" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/33/Sinja_Valley%2C_Karnali.jpg/450px-Sinja_Valley%2C_Karnali.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/33/Sinja_Valley%2C_Karnali.jpg/600px-Sinja_Valley%2C_Karnali.jpg 2x" data-file-width="3264" data-file-height="2448" /></a><div class="thumbcaption">Údolí Sinja, považované za místo původu Khasů a nepálského jazyka, bylo srdcem říše Khas Malla.</div></div><div style="vertical-align:top; width:302px"><a href="/wiki/Soubor:Patan_Durbar_Square-2644.jpg" class="mw-file-description" title="Patanské náměstí Durbar, jedno ze tří palácových náměstí v Káthmándském údolí, nechali Mallové postavit v 17. století. Náměstí Durbar jsou vyvrcholením více než tisíciletého vývoje nepálského umění a architektury"><img alt="Patanské náměstí Durbar, jedno ze tří palácových náměstí v Káthmándském údolí, nechali Mallové postavit v 17. století. Náměstí Durbar jsou vyvrcholením více než tisíciletého vývoje nepálského umění a architektury" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/17/Patan_Durbar_Square-2644.jpg/300px-Patan_Durbar_Square-2644.jpg" decoding="async" width="300" height="169" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/17/Patan_Durbar_Square-2644.jpg/450px-Patan_Durbar_Square-2644.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/17/Patan_Durbar_Square-2644.jpg/600px-Patan_Durbar_Square-2644.jpg 2x" data-file-width="6000" data-file-height="3375" /></a><div class="thumbcaption">Patanské náměstí Durbar, jedno ze tří palácových náměstí v Káthmándském údolí, nechali Mallové postavit v 17. století. Náměstí Durbar jsou vyvrcholením více než tisíciletého vývoje nepálského umění a architektury</div></div></div></div></div>V 11. století vznikla v západním Nepálu mocná říše Khasů, jejíž území v době největšího rozkvětu zahrnovalo velkou část západního Nepálu a také části západního Tibetu a indického <a href="/wiki/Uttar%C3%A1khand" title="Uttarákhand">Uttarákhandu</a>. Do 14. století se říše rozpadla na volně spojené Baise rajyas, doslova 22 států, protože jich bylo tolik. Bohatá kultura a jazyk Khasů se v následujících staletích rozšířily po celém Nepálu a až do Indočíny; jejich jazyk, později přejmenovaný na <a href="/wiki/Nep%C3%A1l%C5%A1tina" title="Nepálština">nepálštinu</a>, se stal <a href="/wiki/Lingua_franca" title="Lingua franca">lingua franca</a> Nepálu i velké části severovýchodní Indie.<a href="#cite_note-leo-34">[31]</a> V jihovýchodním Nepálu Simraungarh kolem roku 1100 n. l. anektoval Mithilu a sjednocený Tirhut stál jako mocné království více než 200 let,<a href="#cite_note-Darnal-40">[36]</a> dokonce po určitou dobu vládl nad Káthmándú.<a href="#cite_note-FOOTNOTELandon192832–33-41">[37]</a> Po dalších 300 letech muslimské nadvlády se Tirhut dostal pod kontrolu Sens z Makawanpuru.<a href="#cite_note-Darnal-40">[36]</a> Ve východních horách vládla oblasti mezi Káthmándú a <a href="/wiki/Beng%C3%A1lsko" title="Bengálsko">Bengálskem</a> konfederace kirátských knížectví. V údolí Káthmándú se v polovině 14. století v Káthmándú a v Pátanu usadili <a href="/w/index.php?title=Mallov%C3%A9&action=edit&redlink=1" class="new" title="Mallové (stránka neexistuje)">Mallové</a>, kteří se v nepálských dějinách objevují několikrát od starověku. Mallové vládli v údolí nejprve pod svrchovaností Tirhutu, ale koncem 14. století, kdy Tirhut upadal, si vytvořili samostatnou vládu. Na konci 14. století zavedl Džajasthiti Malla rozsáhlé socioekonomické reformy, z nichž hlavní byl kastovní systém. Rozdělením původního neárijského buddhistického obyvatelstva do kast podle vzoru hinduistického systému čtyř <a href="/wiki/Varna_(hinduismus)" title="Varna (hinduismus)">varen</a> poskytl vlivný model pro sanskrtizaci a hinduizaci původního nehinduistického kmenového obyvatelstva ve všech knížectvích v Nepálu. V polovině 15. století se Káthmándú stalo mocnou říší, která se podle Kirkpatricka rozkládala od Digarči neboli Sigatse v Tibetu až po Tirhut a Gáju v Indii.<a href="#cite_note-FOOTNOTELandon192839-42">[38]</a> Koncem 15. století rozdělila mallská knížata své království na čtyři části - Káthmándú, Pátan a Bhaktapúr v údolí a Banepa na východě. V rámci soupeření o prestiž mezi těmito bratrskými královstvími došlo v centrálním Nepálu k rozkvětu umění a architektury a k vybudování třech slavných náměstí, káthmándský, pátanský a bhaktapúrský Durbar; jejich rozdělení a nedůvěra vedly na konci 18. století k jejich pádu a nakonec ke sjednocení Nepálu v moderní stát.<a href="#cite_note-leo-34">[31]</a><a href="#cite_note-FOOTNOTELandon192852–61-43">[39]</a> Kromě jednoho ničivého vyplenění Káthmándú na počátku 13. století zůstal Nepál z velké části nedotčen <a href="/wiki/Muslimsk%C3%A9_dobyt%C3%AD_indick%C3%A9ho_subkontinentu" title="Muslimské dobytí indického subkontinentu">muslimskou invazí do Indie</a>, která začala v 11. století. <a href="/wiki/Mughalsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Mughalská říše">Mughalské období</a> znamenalo příliv hinduistů z Indie do Nepálu. Ti se brzy smísili s Khasy a v 16. století existovalo v Nepálu asi 50 knížectví ovládaných Rádžputy, včetně 22 (Bajsí) států a na východ od nich v západní části středního Nepálu a 24 států Čaubisi. Objevil se názor, že Nepál zůstává skutečnou baštou nefalšovaného hinduismu v době, kdy byla indická kultura ovlivněna staletími mughalské a následně <a href="/wiki/Britsk%C3%A1_Indie" title="Britská Indie">britské nadvlády</a>. Gorkha, jeden ze států Bajsí, se stal vlivným a ambiciózním královstvím s pověstí spravedlnosti poté, co v nepálských horách kodifikoval první na hinduismu založené zákony.<a href="#cite_note-leo-34">[31]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Sjednocení,_expanze_a_konsolidace_(1768–1951)">Sjednocení, expanze a konsolidace (1768–1951)</h3>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=5" title="Editace sekce: Sjednocení, expanze a konsolidace (1768–1951)" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=5" title="Editovat zdrojový kód sekce Sjednocení, expanze a konsolidace (1768–1951)">editovat zdroj</a>]</div> <div class="thumb tright"><div class="thumbinner" style="width:367px"><div><div style="display:inline-block; margin-right:3px; vertical-align:top; width:182px"><a href="/wiki/Soubor:Prithvi_Narayan_Shah.jpg" class="mw-file-description" title="Prithví Nárájan Šáh zahájil proces sjednocování toho, co se mělo stát současným Nepálem"><img alt="Prithví Nárájan Šáh zahájil proces sjednocování toho, co se mělo stát současným Nepálem" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/99/Prithvi_Narayan_Shah.jpg/180px-Prithvi_Narayan_Shah.jpg" decoding="async" width="180" height="180" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/99/Prithvi_Narayan_Shah.jpg/270px-Prithvi_Narayan_Shah.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/99/Prithvi_Narayan_Shah.jpg/360px-Prithvi_Narayan_Shah.jpg 2x" data-file-width="796" data-file-height="796" /></a><div class="thumbcaption">Prithví Nárájan Šáh zahájil proces sjednocování toho, co se mělo stát současným Nepálem</div></div><div style="display:inline-block; vertical-align:top; width:182px"><a href="/wiki/Soubor:Bhimsen-thapa-painting_(cropped).jpg" class="mw-file-description" title="Během premiérství Bhimsena Thapy dosáhl Nepál svého vrcholu"><img alt="Během premiérství Bhimsena Thapy dosáhl Nepál svého vrcholu" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e6/Bhimsen-thapa-painting_%28cropped%29.jpg" decoding="async" width="180" height="212" class="mw-file-element" data-file-width="165" data-file-height="194" /></a><div class="thumbcaption">Během premiérství Bhimsena Thapy dosáhl Nepál svého vrcholu</div></div></div></div></div><div class="thumb tright"><div class="thumbinner" style="width:367px"><div><div style="display:inline-block; margin-right:3px; vertical-align:top; width:182px"><a href="/wiki/Soubor:Jung_Bahadur_Rana_in_1887.jpg" class="mw-file-description" title="Džang Bahádur Rána, který v roce 1846 nastolil autokratický režim Ránů a zavedl probritskou zahraniční politiku"><img alt="Džang Bahádur Rána, který v roce 1846 nastolil autokratický režim Ránů a zavedl probritskou zahraniční politiku" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/13/Jung_Bahadur_Rana_in_1887.jpg/180px-Jung_Bahadur_Rana_in_1887.jpg" decoding="async" width="180" height="256" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/13/Jung_Bahadur_Rana_in_1887.jpg/270px-Jung_Bahadur_Rana_in_1887.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/13/Jung_Bahadur_Rana_in_1887.jpg/360px-Jung_Bahadur_Rana_in_1887.jpg 2x" data-file-width="5636" data-file-height="8000" /></a><div class="thumbcaption">Džang Bahádur Rána, který v roce 1846 nastolil autokratický režim Ránů a zavedl probritskou zahraniční politiku</div></div><div style="display:inline-block; vertical-align:top; width:182px"><a href="/wiki/Soubor:King_Mahendra_(cropped).png" class="mw-file-description" title="Za vlády krále Mahéndry zažil Nepál období průmyslových, politických a hospodářských změn"><img alt="Za vlády krále Mahéndry zažil Nepál období průmyslových, politických a hospodářských změn" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dc/King_Mahendra_%28cropped%29.png/180px-King_Mahendra_%28cropped%29.png" decoding="async" width="180" height="251" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dc/King_Mahendra_%28cropped%29.png/270px-King_Mahendra_%28cropped%29.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dc/King_Mahendra_%28cropped%29.png/360px-King_Mahendra_%28cropped%29.png 2x" data-file-width="2115" data-file-height="2952" /></a><div class="thumbcaption">Za vlády krále <a href="/wiki/Mah%C3%A9ndra" title="Mahéndra">Mahéndry</a> zažil Nepál období průmyslových, politických a hospodářských změn</div></div></div></div></div>V polovině 18. století se gorkhský král <a href="/w/index.php?title=Prithv%C3%AD_N%C3%A1r%C3%A1jan_%C5%A0%C3%A1h&action=edit&redlink=1" class="new" title="Prithví Nárájan Šáh (stránka neexistuje)">Prithví Nárájan Šáh</a><a href="#cite_note-44">[40]</a> rozhodl dát dohromady území, které se stalo dnešním Nepálem. Svou misi zahájil zajištěním neutrality sousedních horských království. Po několika krvavých bitvách a obléhání, zejména po bitvě u Kirtipuru, se mu v roce 1769 podařilo dobýt údolí Káthmándú.<a href="#cite_note-45">[41]</a> Gorkhská kontrola dosáhla svého vrcholu, když se pod nepálskou kontrolu dostala království <a href="/wiki/Kum%C3%A1%C3%B3n%C5%A1tina" title="Kumáónština">Kumaon</a> a <a href="/wiki/Garhv%C3%A1l" title="Garhvál">Garhvál</a> na západě až po <a href="/wiki/Sikkim" title="Sikkim">Sikkim</a> na východě. Spor s Tibetem o kontrolu horských průsmyků a vnitřních údolí Tingri v Tibetu přiměl čínského <a href="/wiki/%C5%98%C3%AD%C5%A1e_%C4%8Cching" title="Říše Čching">císaře Čching</a> k zahájení čínsko-nepálské války, která přinutila Nepálce stáhnout se k vlastním hranicím na severu.<a href="#cite_note-FOOTNOTELandon192868–69-46">[42]</a> Soupeření mezi Nepálským královstvím a <a href="/wiki/Britsk%C3%A1_V%C3%BDchodoindick%C3%A1_spole%C4%8Dnost" title="Britská Východoindická společnost">Východoindickou společností</a> o kontrolu států sousedících s Nepálem nakonec vedlo k <a href="/wiki/Anglo-gurkhsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Anglo-gurkhská válka">anglo-nepálské válce</a> (1815–1816). Britové zpočátku Nepálce podcenili a byli tvrdě poraženi, až nakonec nasadili více vojenských prostředků, než předpokládali, že budou potřebovat. Gurkhové tak získali pověst divokých a nelítostných vojáků. Válka skončila smlouvou ze Sugauli, na jejímž základě se Nepál vzdal nedávno dobytých území.<a href="#cite_note-FOOTNOTELandon192875–80-47">[43]</a><a href="#cite_note-leo-34">[31]</a> Frakcionismus uvnitř královské rodiny vedl k období nestability. V roce 1846 bylo odhaleno spiknutí, které prozradilo, že vládnoucí královna plánovala svrhnout Džunga Bahádura Kunvára, rychle rostoucího vojenského vůdce. To vedlo ke Kotskému masakru; ozbrojené střety mezi vojenským personálem a správci věrnými královně vedly k popravě několika stovek knížat a náčelníků po celé zemi. Džang Bahádur vyšel z boje vítězně, založil dynastii Ránů a stal se známým jako <a href="/wiki/D%C5%BEang_Bah%C3%A1dur" title="Džang Bahádur">Džang Bahádur Rána</a>. Král se stal titulární osobou a funkce ministerského předsedy se stala mocnou a dědičnou. Ránové byli rozhodně probritští a pomáhali jim během <a href="/wiki/Velk%C3%A9_indick%C3%A9_povst%C3%A1n%C3%AD" title="Velké indické povstání">indického povstání v roce 1857</a> (a později v obou světových válkách). V roce 1860 darovali Britové Nepálu některé části západní oblasti Teraj jako přátelské gesto kvůli její vojenské pomoci při udržení britské kontroly v Indii během povstání (tzv. Naya Muluk, nová země). V roce 1923 Spojené království a Nepál formálně podepsaly dohodu o přátelství, která nahradila smlouvu ze Sugauli z roku 1816.<a href="#cite_note-auto-48">[44]</a> V roce 1919 byl zakázán hinduistický obřad <a href="/wiki/Sat%C3%AD_(ob%C5%99ad)" title="Satí (obřad)">satí</a>, při kterém se vdova obětovala na pohřební hranici svého manžela, a v roce 1924 bylo oficiálně zrušeno <a href="/wiki/Otroctv%C3%AD" title="Otroctví">otroctví</a>.<a href="#cite_note-FOOTNOTEHutt200422-49">[45]</a> Vláda Ránů se vyznačovala tyranií, zhýralostí, hospodářským vykořisťováním a náboženským pronásledováním.<a href="#cite_note-50">[46]</a><a href="#cite_note-51">[47]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Soudobé_dějiny">Soudobé dějiny</h3>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=6" title="Editace sekce: Soudobé dějiny" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=6" title="Editovat zdrojový kód sekce Soudobé dějiny">editovat zdroj</a>]</div> Koncem 40. let 20. století se nově vznikající prodemokratická hnutí a politické strany v Nepálu stavěly k ranovské autokracii kriticky. Po úspěchu indického hnutí za nezávislost, kterého se nepálští aktivisté zúčastnili, se <a href="/wiki/Nep%C3%A1lsk%C3%BD_kongres" title="Nepálský kongres">Nepálskému kongresu</a> za podpory Indie a spolupráce krále Tribhuvana podařilo svrhnout ranovský režim a nastolit parlamentní demokracii. Po deseti letech mocenských tahanic mezi králem a vládou král <a href="/wiki/Mah%C3%A9ndra" title="Mahéndra">Mahéndra</a> (vládl v letech 1955–1972) v roce 1960 demokratický experiment zrušil a Nepálu začal vládnout „bezpartijní“ systém pančajátů. Politické strany byly zakázány a politici uvězněni nebo posláni do vyhnanství.<a href="#cite_note-FOOTNOTEHutt20043–7-52">[48]</a> Vláda pančajátů zemi modernizovala, zaváděla reformy a rozvíjela infrastrukturu, ale omezovala svobody a zaváděla tvrdou cenzuru. V roce 1990 donutilo Lidové hnutí krále <a href="/wiki/Bir%C3%A9ndra" title="Biréndra">Biréndru</a> (vládl 1972–2001) přijmout ústavní reformy a zavést demokracii s více stranami.<a href="#cite_note-FOOTNOTEHutt20043–7-52">[48]</a><a href="#cite_note-Nepal_Timeline-53">[49]</a> V roce 1996 zahájila <a href="/wiki/Komunistick%C3%A1_strana_Nep%C3%A1lu_(maoist%C3%A9)" title="Komunistická strana Nepálu (maoisté)">maoistická strana</a> násilnou snahu o nahrazení královského parlamentního systému lidovou republikou,<a href="#cite_note-FOOTNOTEHutt20043–7-52">[48]</a> což vedlo k dlouhé <a href="/wiki/Nep%C3%A1lsk%C3%A1_ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Nepálská občanská válka">nepálské občanské válce</a> s více než 16 000 mrtvými.<a href="#cite_note-54">[50]</a> Po smrti krále i korunního prince při <a href="/wiki/Masakr_nep%C3%A1lsk%C3%A9_kr%C3%A1lovsk%C3%A9_rodiny" title="Masakr nepálské královské rodiny">masakru v královském paláci</a> zdědil v roce 2001 trůn bratr krále Biréndry <a href="/wiki/Gj%C3%A1n%C3%A9ndra" title="Gjánéndra">Gjánéndra</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEHutt20043–7-52">[48]</a> a následně převzal plnou výkonnou moc s cílem sám potlačit maoistické povstání.<a href="#cite_note-55">[51]</a> Po úspěchu pokojné demokratické revoluce v roce 2006 se maoistická strana zapojila do hlavního politického proudu;<a href="#cite_note-Abolish-56">[52]</a> Nepál se stal <a href="/wiki/Sekul%C3%A1rn%C3%AD_st%C3%A1t" title="Sekulární stát">sekulárním státem</a><a href="#cite_note-Abolish-56">[52]</a> a 28. května 2008 byl vyhlášen federativní republikou,<a href="#cite_note-Abolish-56">[52]</a> čímž ukončil svůj letitý status jediného hinduistického království na světě.<a href="#cite_note-57">[53]</a> Po deseti letech nestability a vnitřních sporů, během nichž se konaly dvoje volby do ústavodárného shromáždění, byla 20. září 2015 vyhlášena nová ústava, podle níž se Nepál stal federativní demokratickou republikou rozdělenou na <a href="/wiki/Administrativn%C3%AD_d%C4%9Blen%C3%AD_Nep%C3%A1lu" title="Administrativní dělení Nepálu">sedm provincií</a>.<a href="#cite_note-58">[54]</a><a href="#cite_note-59">[55]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Státní_symboly">Státní symboly</h2>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=7" title="Editace sekce: Státní symboly" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=7" title="Editovat zdrojový kód sekce Státní symboly">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Vlajka">Vlajka</h3>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=8" title="Editace sekce: Vlajka" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=8" title="Editovat zdrojový kód sekce Vlajka">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Nep%C3%A1lsk%C3%A1_vlajka" title="Nepálská vlajka">Nepálská vlajka</a>.</div> Nepálská vlajka je tvarem naprosto výjimečná vlajka, která se skládá ze dvou nestejně vysokých <a href="/wiki/Karm%C3%ADnov%C3%A1" title="Karmínová">karmínových</a>, modře lemovaných pravoúhlých trojúhelníků položených nad sebou (částečně přes sebe). V horním trojúhelníku se nachází stylizovaná bílá <a href="/wiki/Silueta" title="Silueta">silueta</a> Měsíce s osmi paprsky, v dolním pak silueta Slunce s dvanácti paprsky. K poslední změně vlajky došlo v roce 1962, kdy byly vypuštěny kresby tváří ze symbolů Měsíce a Slunce. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Znak">Znak</h3>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=9" title="Editace sekce: Znak" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=9" title="Editovat zdrojový kód sekce Znak">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_znak_Nep%C3%A1lu" title="Státní znak Nepálu">Státní znak Nepálu</a>.</div> Nepálský státní znak je tvořen bílou, mapovou <a href="/wiki/Silueta" title="Silueta">siluetou</a> státu, položenou na tmavě zelenou, kopcovitou krajinu, nad níž ční světle modrý, částečně zasněžený štít <a href="/wiki/Mount_Everest" title="Mount Everest">Mount Everestu</a>, nejvyšší hory nejen Nepálu, ale celého světa. Pod kopci jsou dvě podané ruce (mužská a ženská). Výjev je orámován zelenými, červeně kvetoucími větvemi <a href="/wiki/P%C4%9Bni%C5%A1n%C3%ADk" title="Pěnišník">pěnišníku</a> (rododendronu). V horní části je mezi konci ratolestí malá státní vlajka. Pod výjevem je zelená plocha, přes kterou jsou položeny dva odvrácené, tmavě žluté klasy <a href="/w/index.php?title=P%C3%A1d%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Pádí (stránka neexistuje)">pádí</a>. V dolní části je červená, zvlněná stuha s bílým mottem जननी जन्मभूमिश्च स्वर्गादपी गरीयसी (Jananī janmabhūmiśca svargādapi garīyasī) v písmu <a href="/wiki/D%C3%A9van%C3%A1gar%C3%AD" title="Dévanágarí">dévanágarí</a> (<a href="/wiki/%C4%8Ce%C5%A1tina" title="Čeština">česky</a> Matka a vlast jsou důležitější než nebeská říše). <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Hymna">Hymna</h3>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=10" title="Editace sekce: Hymna" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=10" title="Editovat zdrojový kód sekce Hymna">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Nep%C3%A1lsk%C3%A1_hymna" title="Nepálská hymna">Nepálská hymna</a>.</div> Nepálská hymna je píseň Sajaun thúngá phúlká (<a href="/wiki/%C4%8Ce%C5%A1tina" title="Čeština">česky</a> Stovky květů). Text hymny napsal básník Pradeep Kumar Rai alias Bjakul Maila. Hudbu složil Amber Gurung. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Geografie">Geografie</h2>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=11" title="Editace sekce: Geografie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=11" title="Editovat zdrojový kód sekce Geografie">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Nepal_topo_en.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/23/Nepal_topo_en.jpg/220px-Nepal_topo_en.jpg" decoding="async" width="220" height="134" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/23/Nepal_topo_en.jpg/330px-Nepal_topo_en.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/23/Nepal_topo_en.jpg/440px-Nepal_topo_en.jpg 2x" data-file-width="1400" data-file-height="852" /></a><figcaption>Topografická mapa Nepálu</figcaption></figure> Nepál má zhruba lichoběžníkový tvar, je přibližně 800 km dlouhý a 200 km široký, jeho rozloha je 147 516 km2. Leží mezi 26° a 31° severní šířky a 80° a 89° východní délky. Určující geologické procesy v Nepálu začaly před 75 miliony let, kdy <a href="/wiki/Indick%C3%A1_deska" title="Indická deska">indická deska</a>, tehdy součást jižního superkontinentu <a href="/wiki/Gondwana" title="Gondwana">Gondwany</a>, se začala <a href="/wiki/Deskov%C3%A1_tektonika" title="Desková tektonika">pohybovat</a> k severovýchodu, což bylo způsobeno <a href="/wiki/Rozp%C3%ADn%C3%A1n%C3%AD_oce%C3%A1nsk%C3%A9ho_dna" title="Rozpínání oceánského dna">rozpínáním oceánského dna</a> na jihozápadě a později na jih a jihovýchod,<a href="#cite_note-ali-60">[56]</a> současně se pod <a href="/wiki/Eurasijsk%C3%A1_deska" title="Eurasijská deska">euroasijskou deskou</a> začala <a href="/wiki/Subdukce" title="Subdukce">subdukovat</a> rozsáhlá <a href="/wiki/Oce%C3%A1nsk%C3%A1_k%C5%AFra" title="Oceánská kůra">oceánská kůra</a> <a href="/wiki/Tethys_(mo%C5%99e)" title="Tethys (moře)">Tethyn</a> na severovýchodě.<a href="#cite_note-ali-60">[56]</a> Tyto dvojí procesy, poháněné konvekcí v <a href="/wiki/Planet%C3%A1rn%C3%AD_pl%C3%A1%C5%A1%C5%A5" title="Planetární plášť">zemském plášti</a>, jednak vytvořily <a href="/wiki/Indick%C3%BD_oce%C3%A1n" title="Indický oceán">Indický oceán</a>, jednak způsobily, že se indická <a href="/wiki/Kontinent%C3%A1ln%C3%AD_k%C5%AFra" title="Kontinentální kůra">kontinentální kůra</a> nakonec podsouvala pod <a href="/wiki/Eurasie" title="Eurasie">Eurasii</a> a vyzdvihla <a href="/wiki/Him%C3%A1laj" title="Himálaj">Himálaj</a>.<a href="#cite_note-ali-60">[56]</a> Vznikající bariéry zablokovaly cesty řekám a vytvořily velká jezera, která se prolomila až před 100 000 lety a vytvořila úrodná údolí ve vrchovinách, jako je údolí Káthmándú. V západní oblasti si řeky, které byly příliš silné na to, aby se nechaly zastavit, prořízly některé z nejhlubších soutěsek na světě.<a href="#cite_note-Jwhelpton-61">[57]</a> Bezprostředně na jih od vznikajícího Himálaje vytvořil pohyb desek rozsáhlé koryto, které se rychle zaplnilo sedimenty přenášenými řekami<a href="#cite_note-62">[58]</a> a dnes tvoří <a href="/wiki/Indogan%C5%BEsk%C3%A1_n%C3%AD%C5%BEina" title="Indoganžská nížina">Indoganžskou nížinu</a>.<a href="#cite_note-63">[59]</a> Nepál leží téměř celý v této kolizní zóně a zaujímá centrální sektor himálajského oblouku, téměř třetinu 2 400 km dlouhého Himálaje,<a href="#cite_note-64">[60]</a><a href="#cite_note-65">[61]</a><a href="#cite_note-66">[62]</a><a href="#cite_note-67">[63]</a><a href="#cite_note-68">[64]</a><a href="#cite_note-69">[65]</a> přičemž malý pruh nejjižnějšího Nepálu zasahuje do Indoganžské nížiny a dva okresy na severozápadě se táhnou až k <a href="/wiki/Tibetsk%C3%A1_n%C3%A1horn%C3%AD_plo%C5%A1ina" title="Tibetská náhorní plošina">Tibetské náhorní plošině</a>.<a href="#cite_note-Jwhelpton-61">[57]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Everest_kalapatthar_crop.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4b/Everest_kalapatthar_crop.jpg/220px-Everest_kalapatthar_crop.jpg" decoding="async" width="220" height="269" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4b/Everest_kalapatthar_crop.jpg/330px-Everest_kalapatthar_crop.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4b/Everest_kalapatthar_crop.jpg/440px-Everest_kalapatthar_crop.jpg 2x" data-file-width="2299" data-file-height="2811" /></a><figcaption>Nejvyšší hora světa <a href="/wiki/Mount_Everest" title="Mount Everest">Mount Everest</a> leží na nepálsko-čínské hranici</figcaption></figure> Nepál se dělí na tři hlavní fyziografická pásma známá jako <a href="/wiki/Him%C3%A1laj" title="Himálaj">Himal</a>-<a href="/wiki/Mah%C3%A1bh%C3%A1rat_(poho%C5%99%C3%AD)" class="mw-redirect" title="Mahábhárat (pohoří)">Pahad</a>-<a href="/wiki/Teraje" title="Teraje">Teraj</a>.<a href="#cite_note-70">[pozn. 5]</a> Himal je horská oblast obsahující sníh a nacházející se ve Velkém himálajském pohoří; tvoří severní část Nepálu. Nacházejí se zde místa s nejvyššími nadmořskými výškami na světě včetně 8 848,86 m vysokého <a href="/wiki/Mount_Everest" title="Mount Everest">Mount Everestu</a> (nepálsky Sagarmáthá) na hranici s Čínou. Sedm dalších světových "<a href="/wiki/Osmitis%C3%ADcovka" title="Osmitisícovka">osmitisícovek</a>" leží v Nepálu nebo na jeho hranicích s Tibetem: <a href="/wiki/Lhoce" title="Lhoce">Lhotse</a>, <a href="/wiki/Makalu" title="Makalu">Makalu</a>, <a href="/wiki/%C4%8Co_Oju" title="Čo Oju">Čo Oyu</a>, <a href="/wiki/Kan%C4%8Dend%C5%BEenga" title="Kančendženga">Kančendženga</a>, <a href="/wiki/Dhaul%C3%A1gir%C3%AD" title="Dhaulágirí">Dhaulágirí</a>, <a href="/wiki/Annapurna" title="Annapurna">Annapurna</a> a <a href="/wiki/Man%C3%A1slu" title="Manáslu">Manaslu</a>. <a href="/wiki/Mah%C3%A1bh%C3%A1rat_(poho%C5%99%C3%AD)" class="mw-redirect" title="Mahábhárat (pohoří)">Pahad</a> (Mahábhárat) je horská oblast, kde zpravidla neleží sníh. Nadmořská výška pohoří se pohybuje od 800 do 4 000 m n. m. s přechodem od subtropického podnebí pod 1 200 m n. m. do alpského podnebí nad 3 600 m n. m. Jižní hranici této oblasti tvoří Dolní himálajský hřbet, který dosahuje výšky 1 500 až 3 000 metrů, na sever od něj se střídají subtropická říční údolí a "kopce". Hustota zalidnění je vysoká v údolích, ale výrazně nižší nad 2 000 m n. m. a velmi nízká nad 2 500 m n. m., kde v zimě občas padá sníh. Jižní nížinné pláně neboli Teraj hraničící s Indií jsou součástí severního okraje <a href="/wiki/Indogan%C5%BEsk%C3%A1_n%C3%AD%C5%BEina" title="Indoganžská nížina">Indoganžské nížiny</a>. Teraj je nížinná oblast obsahující některá pohoří. Roviny byly vytvořeny a jsou napájeny třemi velkými himálajskými řekami: <a href="/wiki/K%C3%B3s%C3%AD" title="Kósí">Kósí</a>, <a href="/wiki/Gandak" title="Gandak">Gandak</a> a <a href="/wiki/Gh%C3%A1ghra" title="Ghághra">Ghághra</a> (nepálsky zvané Karnali) a také menšími řekami pramenícími pod stálou sněhovou čárou. Tato oblast má subtropické až tropické podnebí. Nejvzdálenější pásmo podhůří zvané <a href="/wiki/Siv%C3%A1lik" title="Siválik">Siválik</a>, jehož hřeben dosahuje výšky 700 až 1 000 metrů, vyznačuje hranice Gangské nížiny. Severně od těchto předhůří se na několika místech rozkládají široká, nízká údolí nazývaná Vnitřní terajská údolí (Bhitri Tarai Upatyaka). <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:K%C3%B6ppen_climate_types_of_Nepal.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/48/K%C3%B6ppen_climate_types_of_Nepal.svg/220px-K%C3%B6ppen_climate_types_of_Nepal.svg.png" decoding="async" width="220" height="242" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/48/K%C3%B6ppen_climate_types_of_Nepal.svg/330px-K%C3%B6ppen_climate_types_of_Nepal.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/48/K%C3%B6ppen_climate_types_of_Nepal.svg/440px-K%C3%B6ppen_climate_types_of_Nepal.svg.png 2x" data-file-width="960" data-file-height="1056" /></a><figcaption><a href="/wiki/K%C3%B6ppenova_klasifikace_podneb%C3%AD" title="Köppenova klasifikace podnebí">Köppenova klasifikace podnebí</a> pro Nepál</figcaption></figure> Indická zemská deska se vůči Asii stále posouvá na sever rychlostí přibližně 50 mm za rok.<a href="#cite_note-71">[66]</a> Nepál je tak náchylný k zemětřesením a pravidelná zemětřesení s ničivými následky jsou významnou překážkou rozvoje.<a href="#cite_note-72">[67]</a> Eroze Himálaje je velmi důležitým zdrojem sedimentů, které odtékají do Indického oceánu.<a href="#cite_note-73">[68]</a> Zejména řeka Saptakoshi odnáší z Nepálu obrovské množství bahna, nicméně v <a href="/wiki/Bih%C3%A1r" title="Bihár">Biháru</a> zaznamenává extrémní pokles spádu, což způsobuje vážné povodně a změny toku, a proto je známá jako Bihárská bolest. Silné záplavy a sesuvy půdy každoročně v monzunovém období způsobují úmrtí a nemoci, ničí zemědělskou půdu a ochromují dopravní infrastrukturu země. Nepál má pět klimatických pásem, která zhruba odpovídají nadmořské výšce. <a href="/wiki/Tropick%C3%BD_p%C3%A1s" title="Tropický pás">Tropické</a> a <a href="/wiki/Subtropick%C3%BD_p%C3%A1s" title="Subtropický pás">subtropické pásmo</a> leží ve výšce pod 1 200 m, <a href="/wiki/M%C3%ADrn%C3%BD_p%C3%A1s" title="Mírný pás">mírné pásmo</a> ve výšce 1 200 až 2 400 m, chladné pásmo ve výšce 2 400 až 3 600 m, <a href="/wiki/Subpol%C3%A1rn%C3%AD_p%C3%A1s" title="Subpolární pás">subarktické pásmo</a> ve výšce 3 600 až 4 400 m a <a href="/wiki/Pol%C3%A1rn%C3%AD_p%C3%A1s" title="Polární pás">arktické pásmo</a> ve výšce nad 4 400 m. V Nepálu je pět ročních období: léto, <a href="/wiki/Monzun" title="Monzun">monzun</a>, podzim, zima a jaro. Himálaj v zimě blokuje studené větry ze <a href="/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_Asie" title="Střední Asie">střední Asie</a> a tvoří severní hranici monzunových větrů. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Biodiverzita">Biodiverzita</h3>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=12" title="Editace sekce: Biodiverzita" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=12" title="Editovat zdrojový kód sekce Biodiverzita">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Land_cover_map_of_Nepal_using_Landsat_30_m_(2010)_data.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fb/Land_cover_map_of_Nepal_using_Landsat_30_m_%282010%29_data.jpg/220px-Land_cover_map_of_Nepal_using_Landsat_30_m_%282010%29_data.jpg" decoding="async" width="220" height="110" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fb/Land_cover_map_of_Nepal_using_Landsat_30_m_%282010%29_data.jpg/330px-Land_cover_map_of_Nepal_using_Landsat_30_m_%282010%29_data.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fb/Land_cover_map_of_Nepal_using_Landsat_30_m_%282010%29_data.jpg/440px-Land_cover_map_of_Nepal_using_Landsat_30_m_%282010%29_data.jpg 2x" data-file-width="2400" data-file-height="1200" /></a><figcaption>Tato mapa půdního pokryvu Nepálu s využitím dat Landsat 30 m (2010) ukazuje lesní porost jako dominantní typ půdního pokryvu v Nepálu<a href="#cite_note-74">[69]</a></figcaption></figure> Nepál navzdory své rozloze vykazuje neúměrně velkou rozmanitost rostlin a živočichů.<a href="#cite_note-wwf-75">[70]</a><a href="#cite_note-kindl-76">[71]</a> Nepál jako celek tvoří západní část východního himálajského horkého bodu biodiverzity s pozoruhodnou biokulturní rozmanitostí.<a href="#cite_note-O'Neill_al2017-77">[72]</a> Dramatické rozdíly v nadmořské výšce, které se v Nepálu vyskytují (60 m od hladiny moře na pláních Teraj až po 8 848 m na Mount Everestu),<a href="#cite_note-78">[73]</a> mají za následek rozmanitost <a href="/wiki/Biom" title="Biom">biomů</a>.<a href="#cite_note-wwf-75">[70]</a> Východní polovina Nepálu je na biodiverzitu bohatší, protože zde více prší, ve srovnání se západní částí, kde jsou ve vyšších nadmořských výškách běžnější podmínky arktického pouštního typu.<a href="#cite_note-kindl-76">[71]</a> V Nepálu žije 4 % všech druhů <a href="/wiki/Savci" title="Savci">savců</a>, 8,9 % druhů <a href="/wiki/Pt%C3%A1ci" title="Ptáci">ptáků</a>, 1 % druhů <a href="/wiki/Plazi" title="Plazi">plazů</a>, 2,5 % druhů <a href="/wiki/Oboj%C5%BEiveln%C3%ADci" title="Obojživelníci">obojživelníků</a>, 1,9 % druhů <a href="/wiki/Ryby" title="Ryby">ryb</a>, 3,7 % druhů <a href="/wiki/Mot%C3%BDli" title="Motýli">motýlů</a>, 0,5 % druhů <a href="/wiki/No%C4%8Dn%C3%AD_mot%C3%BDli" title="Noční motýli">můr</a> a 0,4 % druhů <a href="/wiki/Pavouci" title="Pavouci">pavouků</a>.<a href="#cite_note-kindl-76">[71]</a> V 35 typech lesů a 118 <a href="/wiki/Ekosyst%C3%A9m" title="Ekosystém">ekosystémech</a><a href="#cite_note-wwf-75">[70]</a><a href="#cite_note-79">[pozn. 6]</a> Nepálu se nalézá 2 % druhů <a href="/wiki/Krytosemenn%C3%A9" title="Krytosemenné">kvetoucích rostlin</a>, 3 % kapraďorostů a 6 % <a href="/wiki/Mechorosty" title="Mechorosty">mechorostů</a>.<a href="#cite_note-kindl-76">[71]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Indian_rhinoceros_(Rhinoceros_unicornis)_4.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ec/Indian_rhinoceros_%28Rhinoceros_unicornis%29_4.jpg/220px-Indian_rhinoceros_%28Rhinoceros_unicornis%29_4.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ec/Indian_rhinoceros_%28Rhinoceros_unicornis%29_4.jpg/330px-Indian_rhinoceros_%28Rhinoceros_unicornis%29_4.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ec/Indian_rhinoceros_%28Rhinoceros_unicornis%29_4.jpg/440px-Indian_rhinoceros_%28Rhinoceros_unicornis%29_4.jpg 2x" data-file-width="5246" data-file-height="3497" /></a><figcaption><a href="/wiki/Nosoro%C5%BEec_indick%C3%BD" title="Nosorožec indický">Nosorožec indický</a> se pohybuje na subtropických pastvinách na pláních Teraje</figcaption></figure> Rozloha nepálských lesů činí 59 624 km2, což je 40 % celkové rozlohy země, a dalších 4,38 % tvoří <a href="/wiki/K%C5%99ovinn%C3%A1_vegetace" title="Křovinná vegetace">křoviny</a>, takže celková zalesněná plocha činí 44,74 %, což představuje nárůst o 5 % od přelomu tisíciletí.<a href="#cite_note-80">[74]</a> Průměrné skóre indexu integrity lesní krajiny v roce 2019 bylo 7,23/10, což zemi řadí na 45. místo na světě ze 172 zemí.<a href="#cite_note-FLII-Supplementary-81">[75]</a> V jižních nížinách se v ekoregionu Teraj-Duar vyskytují <a href="/wiki/Savana" title="Savana">savany</a> a <a href="/wiki/Pastvina" title="Pastvina">pastviny</a> s jedněmi z nejvyšších travin na světě a také lesy <a href="/wiki/Damarovn%C3%ADk_obrovsk%C3%BD" title="Damarovník obrovský">šál</a>, tropické stálezelené lesy a tropické říční opadavé lesy.<a href="#cite_note-82">[76]</a> V nižších polohách (700 m n. m. - 2000 m n. m.) jsou běžné subtropické a mírné opadavé smíšené lesy obsahující převážně šal (v nižších polohách), Chilaune a Katus a také subtropické borové lesy s převahou borovice čiré. Ve středních pahorkatinách (2 000-3 000 m n. m.) převládá <a href="/wiki/Dub" title="Dub">dub</a> a <a href="/wiki/P%C4%9Bni%C5%A1n%C3%ADk" title="Pěnišník">pěnišník</a>. Subalpínské jehličnaté lesy pokrývají pásmo od 3 000 m do 3 500 m, kde dominuje dub (zejména na západě), <a href="/wiki/Jedle_him%C3%A1lajsk%C3%A1" title="Jedle himálajská">jedle himálajská</a>, <a href="/wiki/Borovice_him%C3%A1lajsk%C3%A1" title="Borovice himálajská">borovice himálajská</a> a <a href="/w/index.php?title=Jedlovec_himal%C3%A1jsk%C3%BD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Jedlovec himalájský (stránka neexistuje)">jedlovec himalájský</a>; častý je i výskyt pěnišníku. Ve výšce nad 3 500 m na západě a nad 4 000 m na východě ustupují jehličnaté stromy vysokohorským keřům a loukám s převahou pěníšníku.<a href="#cite_note-kindl-76">[71]</a> Mezi pozoruhodné stromy patří <a href="/wiki/Adstringens" title="Adstringens">trpká</a> <a href="/wiki/Azadirachta_indick%C3%A1" title="Azadirachta indická">azadirachta indická</a> neboli neem, která se hojně používá v tradiční bylinné medicíně,<a href="#cite_note-Goyal2006-83">[77]</a> a bujně rostoucí <a href="/wiki/F%C3%ADkovn%C3%ADk_posv%C3%A1tn%C3%BD" title="Fíkovník posvátný">fíkovník posvátný</a> neboli peepal,<a href="#cite_note-Hughes2013-84">[78]</a> který je zobrazen na starověkých pečetích z <a href="/wiki/Mohend%C5%BEodaro" title="Mohendžodaro">Mohendžodára</a><a href="#cite_note-AmeriCostello2018-85">[79]</a> a pod nímž podle záznamů v <a href="/wiki/P%C3%A1lijsk%C3%BD_k%C3%A1non" title="Pálijský kánon">pálijském kánonu</a> hledal osvícení Gautamo Buddha.<a href="#cite_note-Gwynne2011-86">[80]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Lophophorus_impejanus_Zoo_DU_2.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/48/Lophophorus_impejanus_Zoo_DU_2.jpg/220px-Lophophorus_impejanus_Zoo_DU_2.jpg" decoding="async" width="220" height="174" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/48/Lophophorus_impejanus_Zoo_DU_2.jpg/330px-Lophophorus_impejanus_Zoo_DU_2.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/48/Lophophorus_impejanus_Zoo_DU_2.jpg/440px-Lophophorus_impejanus_Zoo_DU_2.jpg 2x" data-file-width="3171" data-file-height="2509" /></a><figcaption><a href="/wiki/Ba%C5%BEant_leskl%C3%BD" title="Bažant lesklý">Bažant lesklý</a> (Danphe), národní pták Nepálu,<a href="#cite_note-87">[81]</a> hnízdí vysoko v Himálaji</figcaption></figure> Většina subtropických <a href="/wiki/St%C3%A1lezelen%C3%A1_rostlina" title="Stálezelená rostlina">stálezelených</a> listnatých lesů v nižších polohách Himálaje pochází z <a href="/wiki/Terci%C3%A9r" title="Terciér">třetihorní</a> flóry <a href="/wiki/Tethys_(mo%C5%99e)" title="Tethys (moře)">Tethysu</a>.<a href="#cite_note-sun-88">[82]</a> Při srážce <a href="/wiki/Indick%C3%A1_deska" title="Indická deska">indické desky</a> s <a href="/wiki/Eurasie" title="Eurasie">Eurasií</a>, která vytvořila a zvedla Himálaj, byla suchá a polosuchá <a href="/wiki/Tvrdolist%C3%BD_les" title="Tvrdolistý les">středomořská flóra</a> během následujících 40-50 milionů let vytlačena a přizpůsobena více alpínskému klimatu.<a href="#cite_note-sun-88">[82]</a><a href="#cite_note-USGS-89">[83]</a> Himálajské ohnisko biodiverzity bylo v <a href="/wiki/Neog%C3%A9n" title="Neogén">neogénu</a> místem masové výměny a mísení indických a euroasijských druhů.<a href="#cite_note-90">[84]</a> V Nepálu je endemický jeden druh savce (<a href="/w/index.php?title=My%C5%A1ice_nep%C3%A1lsk%C3%A1&action=edit&redlink=1" class="new" title="Myšice nepálská (stránka neexistuje)">myšice nepálská</a>), po dvou druzích ptáků a plazů, devět obojživelníků, osm druhů ryb a 29 druhů motýlů.<a href="#cite_note-kindl-76">[71]</a><a href="#cite_note-92">[pozn. 7]</a> V Nepálu se vyskytuje 107 ohrožených druhů zařazených do <a href="/wiki/%C4%8Cerven%C3%BD_seznam_IUCN" title="Červený seznam IUCN">červeného seznamu IUCN</a>, z toho 88 druhů živočichů, 18 druhů rostlin a jeden druh ze skupiny "houby a protista".<a href="#cite_note-93">[86]</a> Patří mezi ně <a href="/wiki/Ohro%C5%BEen%C3%BD_taxon" title="Ohrožený taxon">ohrožený</a> <a href="/wiki/Tygr_indick%C3%BD" title="Tygr indický">tygr indický</a>, <a href="/wiki/Panda_%C4%8Derven%C3%A1" title="Panda červená">panda červená</a>, <a href="/wiki/Slon_indick%C3%BD" title="Slon indický">slon indický</a>, <a href="/w/index.php?title=Kabar_b%C4%9Blob%C5%99ich%C3%BD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kabar bělobřichý (stránka neexistuje)">kabar bělobřichý</a>, <a href="/wiki/Arni" title="Arni">divoký vodní buvol</a> a jihoasijský říční delfín,<a href="#cite_note-94">[87]</a> dále <a href="/wiki/Kriticky_ohro%C5%BEen%C3%BD_taxon" title="Kriticky ohrožený taxon">kriticky ohrožený</a> <a href="/wiki/Gavi%C3%A1l_indick%C3%BD" title="Gaviál indický">gaviál indický</a> , <a href="/wiki/Drop_beng%C3%A1lsk%C3%BD" title="Drop bengálský">drop bengálský</a>,<a href="#cite_note-wwf-75">[70]</a><a href="#cite_note-95">[88]</a>a <a href="/wiki/Sup_b%C4%9Blohlav%C3%BD" title="Sup bělohlavý">sup bělohlavý</a>, který téměř vyhynul v důsledku konzumace mršin dobytka ošetřeného diklofenakem.<a href="#cite_note-thtvul-96">[89]</a> Všudypřítomný a ekologicky ničivý zásah člověka v posledních desetiletích kriticky ohrožuje nepálskou faunu a flóru. V reakci na to byl podstatně rozšířen systém národních parků a chráněných území, který poprvé vznikl v roce 1973 přijetím zákona o národních parcích a ochraně divoké přírody z roku 1973.<a href="#cite_note-97">[90]</a> Tzv. supí restaurace<a href="#cite_note-kindl-76">[71]</a> spolu se zákazem veterinárního používání diklofenaku vedly k nárůstu počtu supů bělohlavých.<a href="#cite_note-98">[91]</a><a href="#cite_note-thtvul-96">[89]</a> Komunitní lesnický program, v jehož rámci se třetina obyvatel země přímo podílí na obhospodařování čtvrtiny celkové zalesněné plochy, pomohl místním ekonomikám a zároveň snížil konflikty mezi lidmi a divokými zvířaty.<a href="#cite_note-99">[92]</a><a href="#cite_note-100">[93]</a> Díky chovatelským programům<a href="#cite_note-101">[94]</a> spolu s vojenskými hlídkami za pomoci komunit<a href="#cite_note-102">[95]</a> a potíráním pytláctví a pašování se pytláctví kriticky ohrožených tygrů a slonů a mimo jiné i zranitelných nosorožců snížilo fakticky na nulu a jejich počet se neustále zvyšuje.<a href="#cite_note-103">[96]</a> Nepál má dvanáct <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_park" title="Národní park">národních parků</a>, jednu <a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_rezervace" title="Přírodní rezervace">přírodní rezervace</a>, jednu <a href="/wiki/Obora" title="Obora">loveckou rezervaci</a>, šest <a href="/wiki/Chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD" title="Chráněné území">chráněných území</a> a devět nárazníkových zón o celkové rozloze 35 000 km2, což představuje 23 % celkové rozlohy země,<a href="#cite_note-104">[97]</a><a href="#cite_note-105">[98]</a> přičemž deset <a href="/wiki/Mok%C5%99ad" title="Mokřad">mokřadů</a> je chráněno podle <a href="/wiki/Ramsarsk%C3%A1_%C3%BAmluva" title="Ramsarská úmluva">Ramsarské úmluvy</a>.<a href="#cite_note-106">[99]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Otázky_životního_prostředí">Otázky životního prostředí</h3>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=13" title="Editace sekce: Otázky životního prostředí" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=13" title="Editovat zdrojový kód sekce Otázky životního prostředí">editovat zdroj</a>]</div> <div class="thumb tright"><div class="thumbinner" style="width:252px"><div><div style="margin-bottom:3px; vertical-align:top; width:252px"><a href="/wiki/Soubor:New_Road-kathmandu-14.jpg" class="mw-file-description" title="Hořící odpadky, Nová třída, Káthmándú"><img alt="Hořící odpadky, Nová třída, Káthmándú" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/47/New_Road-kathmandu-14.jpg/250px-New_Road-kathmandu-14.jpg" decoding="async" width="250" height="188" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/47/New_Road-kathmandu-14.jpg/375px-New_Road-kathmandu-14.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/47/New_Road-kathmandu-14.jpg/500px-New_Road-kathmandu-14.jpg 2x" data-file-width="2048" data-file-height="1536" /></a><div class="thumbcaption">Hořící odpadky, Nová třída, Káthmándú</div></div><div style="vertical-align:top; width:252px"><a href="/wiki/Soubor:Kathmandu-Bishnumati-04-Bruecke-Muell-2013-gje.jpg" class="mw-file-description" title="Řeka Bišnumati v Káthmándú plná odpadků"><img alt="Řeka Bišnumati v Káthmándú plná odpadků" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b2/Kathmandu-Bishnumati-04-Bruecke-Muell-2013-gje.jpg/250px-Kathmandu-Bishnumati-04-Bruecke-Muell-2013-gje.jpg" decoding="async" width="250" height="167" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b2/Kathmandu-Bishnumati-04-Bruecke-Muell-2013-gje.jpg/375px-Kathmandu-Bishnumati-04-Bruecke-Muell-2013-gje.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b2/Kathmandu-Bishnumati-04-Bruecke-Muell-2013-gje.jpg/500px-Kathmandu-Bishnumati-04-Bruecke-Muell-2013-gje.jpg 2x" data-file-width="5184" data-file-height="3456" /></a><div class="thumbcaption">Řeka Bišnumati v Káthmándú plná odpadků</div></div></div></div></div> Problémy životního prostředí v Nepálu zahrnují řadu otázek, jako je <a href="/wiki/Odles%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD" title="Odlesňování">odlesňování</a>, <a href="/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_oteplov%C3%A1n%C3%AD" title="Globální oteplování">změna klimatu</a>, <a href="/wiki/Energetika" title="Energetika">energetika</a>, <a href="/wiki/Odpad" title="Odpad">odpady</a> a ochrana druhů. Mnohé z těchto problémů byly vyvolány rychlou industrializací bez zásadní regulace životního prostředí.<a href="#cite_note-107">[100]</a> Významnými zdroji znečištění vody jsou sedimentace a vypouštění průmyslových odpadních vod a významným zdrojem znečištění vnitřního ovzduší a příčina dýchacích potíží je spalování dřeva jako paliva. Ke znečištění ovzduší v městských oblastech stále více přispívají emise z dopravních prostředků a průmyslu. Míra úmrtnosti na vnitřní i venkovní látky znečišťující ovzduší činila 133,3 na 100 000 obyvatel (2017), což je druhá nejvyšší míra úmrtnosti po úmrtnosti na srdečně-cévní onemocnění v Nepálu. Při spalování uhlí a paliv z biomasy nedochází k úplnému spalování. Zanechávají za sebou určité množství různých chemických látek a plynů, které jsou obvykle dýchatelné a mohou být spojeny s dlouhodobými chronickými obstrukčními plicními chorobami, kardiovaskulárními chorobami a nepříznivými reprodukčními účinky. Nejzranitelnějšími skupinami jsou při znečištění ovzduší v domácnostech ženy a děti.<a href="#cite_note-108">[101]</a> Především ve venkovských a horských oblastech země, kde lidé často nemají v důsledku nízkých venkovních teplot možnost větrání v domácnostech, mají tendenci používat tuhá paliva a biomasu. Téměř 64 % domácností vaří v interiérech na palivovém dřevě a 10 % domácností spaluje kravský trus kvůli nedostatku lepších kamen, plynu na vaření a lepšího větrání. To je hlavní problém, který způsobuje environmentální zdravotní problémy, jako je zánět spojivek, podráždění horních cest dýchacích a akutní respirační infekce. V Káthmándú vede znečištění ovzduší – v důsledku stavebních projektů, vysokého počtu obyvatel, který má za následek zvýšený počet vozidel, a špatného stavu silnic – k nebezpečnému znečištění.<a href="#cite_note-109">[102]</a> Zdá se, že odlesňování a degradace půdy postihují mnohem větší část populace a mají nejhorší důsledky pro hospodářský růst a živobytí jednotlivců. Úbytek lesů přispívá k záplavám, erozi půdy a stagnaci zemědělské produkce. Odhady naznačují, že od roku 1966 do roku 2000 se lesní porosty snížily ze 45 na 29 % celkové rozlohy země. Mezi často uváděné příčiny odlesňování patří růst populace, vysoká spotřeba palivového dřeva, infrastrukturní projekty a přeměna lesů na pastviny a ornou půdu. Podle vládních odhadů se ročně ztratí 1,5 milionu tun živin z půdy a v roce 2002 se přibližně 5 % zemědělských podniků stalo neobdělávatelnými v důsledku eroze půdy a záplav. <a href="/wiki/Degradace_p%C5%AFd" title="Degradace půd">Degradace půd</a> je připisována růstu populace, nesprávnému používání <a href="/wiki/Agrochemik%C3%A1lie" title="Agrochemikálie">agrochemikálií</a> a příliš intenzivnímu využívání půdy, která je příliš malá na to, aby většině domácností poskytla dostatek potravin. Od konce 80. let 20. století se vládní politiky snaží tyto četné a související problémy řešit. Politiky často brzdí nedostatek finančních prostředků, nedostatečné znalosti nepálských horských ekosystémů, byrokratická neefektivita a někdy i sporné vztahy mezi centrální vládou a místními komunitami (MFSC, 2000). Nepál měl v roce 2018 průměrnou hodnotu indexu integrity lesní krajiny 7,23/10, což jej řadí na 45. místo na světě ze 172 hodnocených zemí.<a href="#cite_note-FLII-Supplementary-81">[75]</a> Změna klimatu v Nepálu je pro Nepál velkým problémem, protože je jednou z nejzranitelnějších zemí vůči dopadům změny klimatu. Celosvětově je Nepál na čtvrtém místě, pokud jde o zranitelnost vůči změně klimatu. Záplavy se šíří po úpatí Himálaje a přinášejí sesuvy půdy, po nichž zůstávají desítky tisíc domů a zničené rozsáhlé plochy zemědělské půdy a silnic.<a href="#cite_note-110">[103]</a> Ve vydání indexu klimatických rizik organizace Germanwatch pro rok 2021 byl vyhodnocen jako desátá země nejvíce postižená klimatickými kalamitami v letech 2000 až 2019.<a href="#cite_note-111">[104]</a> Země má v indexu <a href="/wiki/Environmental_Performance_Index" title="Environmental Performance Index">environmentální výkonnosti (EPI)</a> velmi nízké výsledky a celkově se (v roce 2022) umístila na 162 místě ze 180 hodnocených zemí.<a href="#cite_note-112">[105]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Politika_a_vláda">Politika a vláda</h2>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=14" title="Editace sekce: Politika a vláda" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=14" title="Editovat zdrojový kód sekce Politika a vláda">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Politika">Politika</h3>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=15" title="Editace sekce: Politika" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=15" title="Editovat zdrojový kód sekce Politika">editovat zdroj</a>]</div> <table class="wikitable" style="text-align:left; float:right; margin-right:9px; margin-left:2px;"> <tbody><tr> <td style="text-align:left;"><a href="/wiki/Soubor:President_Ram_Chandra_Poudel,_Official_portrait_(January_2024).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8c/President_Ram_Chandra_Poudel%2C_Official_portrait_%28January_2024%29.jpg/180px-President_Ram_Chandra_Poudel%2C_Official_portrait_%28January_2024%29.jpg" decoding="async" width="180" height="242" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8c/President_Ram_Chandra_Poudel%2C_Official_portrait_%28January_2024%29.jpg/270px-President_Ram_Chandra_Poudel%2C_Official_portrait_%28January_2024%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8c/President_Ram_Chandra_Poudel%2C_Official_portrait_%28January_2024%29.jpg/360px-President_Ram_Chandra_Poudel%2C_Official_portrait_%28January_2024%29.jpg 2x" data-file-width="646" data-file-height="867" /></a> </td> <td style="text-align:left;"><a href="/wiki/Soubor:The_Prime_Minister_of_Nepal,_Mr._K.P._Sharma_Oli_calls_on_the_Prime_Minister,_Shri_Narendra_Modi,_in_New_Delhi_on_April_06,_2018_(cropped).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0d/The_Prime_Minister_of_Nepal%2C_Mr._K.P._Sharma_Oli_calls_on_the_Prime_Minister%2C_Shri_Narendra_Modi%2C_in_New_Delhi_on_April_06%2C_2018_%28cropped%29.jpg/173px-The_Prime_Minister_of_Nepal%2C_Mr._K.P._Sharma_Oli_calls_on_the_Prime_Minister%2C_Shri_Narendra_Modi%2C_in_New_Delhi_on_April_06%2C_2018_%28cropped%29.jpg" decoding="async" width="173" height="233" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0d/The_Prime_Minister_of_Nepal%2C_Mr._K.P._Sharma_Oli_calls_on_the_Prime_Minister%2C_Shri_Narendra_Modi%2C_in_New_Delhi_on_April_06%2C_2018_%28cropped%29.jpg/260px-The_Prime_Minister_of_Nepal%2C_Mr._K.P._Sharma_Oli_calls_on_the_Prime_Minister%2C_Shri_Narendra_Modi%2C_in_New_Delhi_on_April_06%2C_2018_%28cropped%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0d/The_Prime_Minister_of_Nepal%2C_Mr._K.P._Sharma_Oli_calls_on_the_Prime_Minister%2C_Shri_Narendra_Modi%2C_in_New_Delhi_on_April_06%2C_2018_%28cropped%29.jpg 2x" data-file-width="316" data-file-height="425" /></a> </td></tr> <tr> <td style="text-align:center;"><a href="/wiki/R%C3%A1m_%C4%8Candra_Poudel" title="Rám Čandra Poudel">Rám Čandra Poudel</a> prezident </td> <td style="text-align:center;"><a href="/wiki/Khadga_Pras%C3%A1d_Oli" title="Khadga Prasád Oli">Khadga Prasád Oli</a> předseda vlády </td></tr></tbody></table> Nepál je parlamentní republikou se systémem více politických stran.<a href="#cite_note-Al_Jazeera_elections_explained-113">[106]</a> Má tři politické strany zastoupené ve federálním parlamentu: Nepálská komunistická strana (NKS), <a href="/wiki/Nep%C3%A1lsk%C3%BD_kongres" title="Nepálský kongres">Nepálský kongres</a> (NK) a Nepálská strana Džanata Samajbadi (JSPN).<a href="#cite_note-Al_Jazeera_elections_explained-113">[106]</a> Ze dvou hlavních stran, které se obě oficiálně hlásí k demokratickému socialismu, je Nepálská komunistická strana považována za levicovou, zatímco Nepálský kongres za centristický.<a href="#cite_note-114">[107]</a> Během většiny krátkých období uplatňování demokracie v 50. a 90. letech 20. století měl Nepálský kongres většinu křesel v parlamentu; v 90. letech 20. století byla jeho konkurentem Komunistické strany Nepálu (sjednocená marxisticko-leninská) KSN-ML.<a href="#cite_note-Khadka_1993-115">[108]</a> Po vstupu <a href="/wiki/Komunistick%C3%A1_strana_Nep%C3%A1lu_(maoist%C3%A9)" title="Komunistická strana Nepálu (maoisté)">maoistů</a> do politického procesu v roce 2006 se stali třetí největší stranou,<a href="#cite_note-mao-116">[109]</a> po volbách v roce 2017, prvních podle nové ústavy, se NKS, vzniklá sloučením KSN-ML a Komunistické strany Nepálu (Maoistický střed), stala vládnoucí stranou na federální úrovni a v šesti ze sedmi provincií.<a href="#cite_note-117">[110]</a> Koalice Madhesi, složená ze stran Samajbadi a Rastriya Janata, které se později spojily do JSPN, vytvořila provinční vládu v provincii Madhesi (tehdejší provincie č. 2), ačkoli ve zbytku země má zanedbatelné zastoupení.<a href="#cite_note-118">[111]</a><a href="#cite_note-119">[112]</a><a href="#cite_note-120">[113]</a> Ačkoli má Nepálský kongres výrazně menší zastoupení, je jedinou významnou opozicí vůči vládnoucí komunistické straně na všech úrovních vlády.<a href="#cite_note-121">[114]</a> <a href="/wiki/%C5%A0%C3%A9r_Bah%C3%A1dur_Deuba" title="Šér Bahádur Deuba">Šér Bahádur Deuba</a>, vůdce Nepálského kongresu, byl v červenci 2021 opět jmenován premiérem.<a href="#cite_note-122">[115]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:BP_Koirala.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Portrét B. P. Koiraly" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b9/BP_Koirala.jpg/220px-BP_Koirala.jpg" decoding="async" width="220" height="267" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b9/BP_Koirala.jpg/330px-BP_Koirala.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b9/BP_Koirala.jpg/440px-BP_Koirala.jpg 2x" data-file-width="843" data-file-height="1024" /></a><figcaption>B. P. Koirála vedl revoluci v roce 1951, stal se prvním demokraticky zvoleným premiérem a po svém sesazení a uvěznění v roce 1961 strávil zbytek života bojem za demokracii</figcaption></figure> Ve 30. letech 20. století vzniklo v hlavním městě živé podzemní politické hnutí, z něhož se v roce 1936 zrodila organizace Nepal Praja Parišad,<a href="#cite_note-FOOTNOTEHutt20043-7-123">[116]</a> která byla po popravě čtyř velkých mučedníků o sedm let později rozpuštěna. Přibližně ve stejné době se Nepálci zapojení do <a href="/wiki/Indick%C3%A9_hnut%C3%AD_za_nez%C3%A1vislost" title="Indické hnutí za nezávislost">indického hnutí za nezávislost</a> začali organizovat do politických stran, což vedlo ke zrodu Nepálského kongresu a Komunistické strany Nepálu.<a href="#cite_note-124">[117]</a> V době, kdy se komunismus snažil najít svou oporu, se Nepálskému kongresu podařilo v roce 1951 svrhnout ránovský režim a těšil se drtivé podpoře voličů.<a href="#cite_note-ram00-125">[118]</a> V bezpartijním systému pančajátů, který v roce 1962 inicioval král <a href="/wiki/Mah%C3%A9ndra" title="Mahéndra">Mahéndra</a>, se ve vedení vlády střídali stoupenci monarchie; političtí vůdci zůstávali v ilegalitě, v exilu nebo ve vězení.<a href="#cite_note-FOOTNOTEHutt20043-7-123">[116]</a> Komunistické povstání bylo v 70. letech potlačeno v jeho kolébce, což nakonec vedlo ke spojení dosud rozptýlených komunistických frakcí do Sjednocené levicové fronty. Po společném občanském odporu Sjednocené levicové fronty a Nepálského kongresu, který v roce 1990 svrhl pančaját,<a href="#cite_note-ram00-125">[118]</a><a href="#cite_note-126">[119]</a> se fronta přejmenovala na Komunistické strany Nepálu (sjednocená marxisticko-leninská) , přijala vícestranickou demokracii a během krátkého období, kdy byla ve vládě, zavedla sociální programy, které jsou stále populární.<a href="#cite_note-Khadka_1993-115">[108]</a> Poté, co se maoistická strana zapojila do hlavního politického proudu po mírové revoluci v roce 2006, přijala také vícestranickou demokracii jako svou oficiální linii. V přechodném období mezi lety 2006 a 2015 docházelo k trvalým protestům nově vzniklých etnocentrických nacionalistických hnutí, mezi nimiž bylo hlavní Hnutí Madhéš. RJPN a SPN prosazující rovná práva a samosprávu pro Madhéš se staly hlavními politickými stranami v Terai, zejména v provincii Madhéš.<a href="#cite_note-mao-116">[109]</a><a href="#cite_note-127">[120]</a><a href="#cite_note-128">[121]</a><a href="#cite_note-129">[122]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Vláda">Vláda</h3>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=16" title="Editace sekce: Vláda" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=16" title="Editovat zdrojový kód sekce Vláda">editovat zdroj</a>]</div> Nepál se řídí nepálskou ústavou. Podle ní má Nepál multietnické, multilingvální, multináboženské a multikulturní charakteristiky se společnými aspiracemi lidí žijících v různých geografických oblastech, kteří jsou oddáni a sjednoceni poutem věrnosti národní nezávislosti, územní celistvosti, národním zájmům a prosperitě Nepálu.<a href="#cite_note-con15-130">[123]</a><div style="background-color:black;border-collapse:collapse;border:1px solid black;width:300px;display:table;float:right"><div style="display:table-row"><div style="display:table-cell;border-top:0;padding:1px 0 0 1px"><div style="display:table;background-color:black;border-collapse:collapse"><div style="display:table-row"><div style="display:table-cell;border-top:0;padding:0 1px 1px 0"><a href="/wiki/Soubor:Kathmandu-35.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/36/Kathmandu-35.JPG/149px-Kathmandu-35.JPG" decoding="async" width="149" height="112" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/36/Kathmandu-35.JPG/224px-Kathmandu-35.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/36/Kathmandu-35.JPG/298px-Kathmandu-35.JPG 2x" data-file-width="1984" data-file-height="1488" /></a></div><div style="display:table-cell;border-top:0;padding:0 1px 1px 0"><a href="/wiki/Soubor:Supreme_Court_of_Nepal_01.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/46/Supreme_Court_of_Nepal_01.jpg/149px-Supreme_Court_of_Nepal_01.jpg" decoding="async" width="149" height="112" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/46/Supreme_Court_of_Nepal_01.jpg/224px-Supreme_Court_of_Nepal_01.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/46/Supreme_Court_of_Nepal_01.jpg/298px-Supreme_Court_of_Nepal_01.jpg 2x" data-file-width="5632" data-file-height="4224" /></a></div></div></div><div style="display:table;background-color:black;border-collapse:collapse"><div style="display:table-row"><div style="display:table-cell;border-top:0;padding:0 1px 1px 0"><a href="/wiki/Soubor:Nepalese_Constituent_Assembly_Building.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/ff/Nepalese_Constituent_Assembly_Building.jpg/300px-Nepalese_Constituent_Assembly_Building.jpg" decoding="async" width="300" height="134" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/ff/Nepalese_Constituent_Assembly_Building.jpg/450px-Nepalese_Constituent_Assembly_Building.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/ff/Nepalese_Constituent_Assembly_Building.jpg/600px-Nepalese_Constituent_Assembly_Building.jpg 2x" data-file-width="3578" data-file-height="1604" /></a></div></div></div></div></div><div style="display:table-row"><div class="thumbcaption" style="display:table-cell;background-color:#F8F8FF;font-size:90%;line-height:1.4em">Seshora: Singha Durbar, sídlo vlády v Káthmándú; Nejvyšší soud; Parlament</div></div></div>Nepálská vláda má tři složky:<a href="#cite_note-con15-130">[123]</a> <ul><li><a href="/wiki/V%C3%BDkonn%C3%A1_moc" title="Výkonná moc">Výkonná moc</a>: Výkonná moc je tvořena dvěma orgány, které se starají o správu země: Forma vlády je vícestranický, konkurenční, federativní demokratický republikánský parlamentní systém založený na pluralitě. Prezident jmenuje předsedu parlamentní strany, která má většinu ve Sněmovně reprezentantů, předsedou vlády, který tvoří Radu ministrů, jež vykonává výkonnou moc.</li> <li><a href="/wiki/Z%C3%A1konod%C3%A1rn%C3%A1_moc" title="Zákonodárná moc">Zákonodárná moc</a>: Nepálský zákonodárný sbor, nazývaný federální parlament, se skládá ze Sněmovny reprezentantů a Národního shromáždění. Sněmovna reprezentantů se skládá z 275 členů volených smíšeným volebním systémem a její funkční období je pětileté. Národní shromáždění, které se skládá z 59 členů volených provinčními volebními kolegii, je stálou sněmovnou; třetina jeho členů je volena každé dva roky na šestileté období.<a href="#cite_note-131">[124]</a></li> <li><a href="/wiki/Soudn%C3%AD_moc" title="Soudní moc">Soudní moc</a>: Nepál má unitární třístupňové nezávislé soudnictví, které se skládá z Nejvyššího soudu, nejvyššího soudu v zemi, v jehož čele stojí předseda Nejvyššího soudu, sedmi vrchních soudů, jednoho v každé provincii, nejvyššího soudu na úrovni provincie, a 77 okresních soudů, jednoho v každém okrese. Městské rady mohou svolávat místní soudní orgány k řešení sporů a vynášet nezávazné rozsudky v případech, které se netýkají žalovatelných trestných činů. Jednání a postupy místních soudních orgánů mohou řídit a kontrolovat okresní soudy.<a href="#cite_note-con15-130">[123]</a></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Správní_rozdělení">Správní rozdělení</h3>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=17" title="Editace sekce: Správní rozdělení" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=17" title="Editovat zdrojový kód sekce Správní rozdělení">editovat zdroj</a>]</div> <div class="thumbinner" style="width: 802px; float: none; clear: none; margin:0 auto 0.5em auto;"><div style="position: relative;"><a href="/wiki/Soubor:Nepal_adm_location_map.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/18/Nepal_adm_location_map.svg/800px-Nepal_adm_location_map.svg.png" decoding="async" width="800" height="524" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/18/Nepal_adm_location_map.svg/1200px-Nepal_adm_location_map.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/18/Nepal_adm_location_map.svg/1600px-Nepal_adm_location_map.svg.png 2x" data-file-width="1100" data-file-height="721" /></a> <div style="position: absolute; left:74px; top: 152px;"><a href="/wiki/Sudurpa%C5%A1%C4%8Dim" title="Sudurpaščim">Sudurpaščim</a></div> <div style="position: absolute; left:202px; top: 176px;"><a href="/w/index.php?title=Karn%C3%A1l%C3%AD_(provincie)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Karnálí (provincie) (stránka neexistuje)">Karnálí</a></div> <div style="position: absolute; left:250px; top: 312px;"><a href="/w/index.php?title=Lumbin%C3%AD_(provincie)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Lumbiní (provincie) (stránka neexistuje)">Lumbiní</a></div> <div style="position: absolute; left:370px; top: 272px;"><a href="/wiki/Gandak%C3%AD" title="Gandakí">Gandakí</a></div> <div style="position: absolute; left:474px; top: 336px;"><a href="/wiki/B%C3%A1gmat%C3%AD_(provincie)" title="Bágmatí (provincie)">Bágmatí</a></div> <div style="position: absolute; left:490px; top: 408px;"><a href="/w/index.php?title=Madh%C3%A9%C5%A1_(provincie)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Madhéš (provincie) (stránka neexistuje)">Madhéš</a></div> <div style="position: absolute; left:642px; top: 392px;"><a href="/w/index.php?title=K%C3%B3%C5%A1%C3%AD_(provincie)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kóší (provincie) (stránka neexistuje)">Kóší</a></div> </div></div> <table class="wikitable sortable"> <caption> </caption> <tbody><tr style="background:#98fb98;"> <th>Provincie </th> <th>Hl. město </th> <th>Guvernér </th> <th>Hlavní ministr </th> <th>Okresy </th> <th>Plocha (km2) </th> <th>Obyvatelstvo sčítání 2011 </th> <th>Obyvatelstvo sčítání 2021 </th> <th>Hustota (ob./km2) 2021 </th> <th>Index lidského rozvoje </th> <th>Mapa </th></tr> <tr> <td><a href="/w/index.php?title=K%C3%B3%C5%A1%C3%AD_(provincie)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kóší (provincie) (stránka neexistuje)">Kóší</a></td> <td><a href="/w/index.php?title=Biratnagar&action=edit&redlink=1" class="new" title="Biratnagar (stránka neexistuje)">Biratnagar</a></td> <td>Somnath Adhikari</td> <td>Rajendra Kumar Rai</td> <td align="center">14</td> <td align="right">25 905</td> <td align="right">4 534 943</td> <td align="right">4 972 021</td> <td align="center">192</td> <td align="center">0,553</td> <td><a href="/wiki/Soubor:Nepal_Province_1.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b1/Nepal_Province_1.svg/100px-Nepal_Province_1.svg.png" decoding="async" width="100" height="58" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b1/Nepal_Province_1.svg/150px-Nepal_Province_1.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b1/Nepal_Province_1.svg/200px-Nepal_Province_1.svg.png 2x" data-file-width="971" data-file-height="563" /></a> </td></tr> <tr> <td><a href="/w/index.php?title=Madh%C3%A9%C5%A1_(provincie)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Madhéš (provincie) (stránka neexistuje)">Madhéš</a></td> <td><a href="/w/index.php?title=Janakpur&action=edit&redlink=1" class="new" title="Janakpur (stránka neexistuje)">Janakpur</a></td> <td>Hari Shankar Mishra</td> <td>Lalbabu Raut</td> <td align="center">8</td> <td align="right">9 661</td> <td align="right">5 404 145</td> <td align="right">6 126 288</td> <td align="center">634</td> <td align="center">0,485</td> <td><a href="/wiki/Soubor:Nepal_Madhesh_Province.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a6/Nepal_Madhesh_Province.svg/100px-Nepal_Madhesh_Province.svg.png" decoding="async" width="100" height="58" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a6/Nepal_Madhesh_Province.svg/150px-Nepal_Madhesh_Province.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a6/Nepal_Madhesh_Province.svg/200px-Nepal_Madhesh_Province.svg.png 2x" data-file-width="971" data-file-height="563" /></a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/B%C3%A1gmat%C3%AD_(provincie)" title="Bágmatí (provincie)">Bágmatí</a></td> <td><a href="/w/index.php?title=Hetauda&action=edit&redlink=1" class="new" title="Hetauda (stránka neexistuje)">Hetauda</a></td> <td>Yadav Chandra Sharma</td> <td>Rajendra Prasad Pandey</td> <td align="center">13</td> <td align="right">20 300</td> <td align="right">5 529 452</td> <td align="right">6 084 042</td> <td align="center">300</td> <td align="center">0,560</td> <td><a href="/wiki/Soubor:Nepal_Bagmati_Pradesh.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/64/Nepal_Bagmati_Pradesh.svg/100px-Nepal_Bagmati_Pradesh.svg.png" decoding="async" width="100" height="58" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/64/Nepal_Bagmati_Pradesh.svg/150px-Nepal_Bagmati_Pradesh.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/64/Nepal_Bagmati_Pradesh.svg/200px-Nepal_Bagmati_Pradesh.svg.png 2x" data-file-width="971" data-file-height="563" /></a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Gandak%C3%AD" title="Gandakí">Gandakí</a></td> <td><a href="/wiki/Pokhara" class="mw-redirect" title="Pokhara">Pókhara</a></td> <td>Prithvi Man Gurung</td> <td>Krishna Chandra Nepali</td> <td align="center">11</td> <td align="right">21 856</td> <td align="right">2 403 757</td> <td align="right">2 479 745</td> <td align="center">113</td> <td align="center">0,567</td> <td><a href="/wiki/Soubor:Nepal_Gandaki_Pradesh.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/39/Nepal_Gandaki_Pradesh.svg/100px-Nepal_Gandaki_Pradesh.svg.png" decoding="async" width="100" height="58" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/39/Nepal_Gandaki_Pradesh.svg/150px-Nepal_Gandaki_Pradesh.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/39/Nepal_Gandaki_Pradesh.svg/200px-Nepal_Gandaki_Pradesh.svg.png 2x" data-file-width="971" data-file-height="563" /></a> </td></tr> <tr> <td><a href="/w/index.php?title=Lumbin%C3%AD_(provincie)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Lumbiní (provincie) (stránka neexistuje)">Lumbiní</a></td> <td><a href="/w/index.php?title=Deukhuri&action=edit&redlink=1" class="new" title="Deukhuri (stránka neexistuje)">Deukhuri</a></td> <td>Amik Sherchan</td> <td>Kul Prasad KC</td> <td align="center">12</td> <td align="right">19 707</td> <td align="right">4 499 272</td> <td align="right">5 124 225</td> <td align="center">260</td> <td align="center">0,519</td> <td><a href="/wiki/Soubor:Nepal_Lumbini_Pradesh.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/39/Nepal_Lumbini_Pradesh.svg/100px-Nepal_Lumbini_Pradesh.svg.png" decoding="async" width="100" height="58" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/39/Nepal_Lumbini_Pradesh.svg/150px-Nepal_Lumbini_Pradesh.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/39/Nepal_Lumbini_Pradesh.svg/200px-Nepal_Lumbini_Pradesh.svg.png 2x" data-file-width="971" data-file-height="563" /></a> </td></tr> <tr> <td><a href="/w/index.php?title=Karn%C3%A1l%C3%AD_(provincie)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Karnálí (provincie) (stránka neexistuje)">Karnálí</a></td> <td><a href="/w/index.php?title=Birendranagar&action=edit&redlink=1" class="new" title="Birendranagar (stránka neexistuje)">Birendranagar</a></td> <td>Govinda Prasad Kalauni</td> <td>Jeevan Bahadur Shahi</td> <td align="center">10</td> <td align="right">30 213</td> <td align="right">1 570 418</td> <td align="right">1 694 889</td> <td align="center">56</td> <td align="center">0,469</td> <td><a href="/wiki/Soubor:Nepal_Karnali_Pradesh.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e9/Nepal_Karnali_Pradesh.svg/100px-Nepal_Karnali_Pradesh.svg.png" decoding="async" width="100" height="58" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e9/Nepal_Karnali_Pradesh.svg/150px-Nepal_Karnali_Pradesh.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e9/Nepal_Karnali_Pradesh.svg/200px-Nepal_Karnali_Pradesh.svg.png 2x" data-file-width="971" data-file-height="563" /></a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Sudurpa%C5%A1%C4%8Dim" title="Sudurpaščim">Sudurpaščim</a></td> <td><a href="/w/index.php?title=Godawari&action=edit&redlink=1" class="new" title="Godawari (stránka neexistuje)">Godawari</a></td> <td>Ganga Prasad Yadav</td> <td>Trilochan Bhatta</td> <td align="center">9</td> <td align="right">19 539</td> <td align="right">2 552 517</td> <td align="right">2 711 270</td> <td align="center">139</td> <td align="center">0,478</td> <td><a href="/wiki/Soubor:Nepal_Sudurpashchim_Pradesh.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/ca/Nepal_Sudurpashchim_Pradesh.svg/100px-Nepal_Sudurpashchim_Pradesh.svg.png" decoding="async" width="100" height="58" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/ca/Nepal_Sudurpashchim_Pradesh.svg/150px-Nepal_Sudurpashchim_Pradesh.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/ca/Nepal_Sudurpashchim_Pradesh.svg/200px-Nepal_Sudurpashchim_Pradesh.svg.png 2x" data-file-width="971" data-file-height="563" /></a> </td></tr> <tr> <th>Nepál </th> <th><a href="/wiki/K%C3%A1thm%C3%A1nd%C3%BA" title="Káthmándú">Káthmándú</a> </th> <th><a href="/wiki/Prezident_Nep%C3%A1lu" title="Prezident Nepálu">Prezident</a> <a href="/wiki/R%C3%A1m_%C4%8Candra_Poudel" title="Rám Čandra Poudel">Rám Čandra Poudel</a> </th> <th><a href="/wiki/Seznam_premi%C3%A9r%C5%AF_Nep%C3%A1lu" title="Seznam premiérů Nepálu">Předseda vlády</a> <a href="/wiki/Pu%C5%A1pa_Kamal_Dahal" title="Pušpa Kamal Dahal">Pušpa Kamal Dahal</a> </th> <th>77 </th> <th>147 181 </th> <th>26 494 504 </th> <th>29 192 480 </th> <th>198 </th> <th>0,579 </th> <th><a href="/wiki/Soubor:Nepal_grey.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b6/Nepal_grey.svg/100px-Nepal_grey.svg.png" decoding="async" width="100" height="58" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b6/Nepal_grey.svg/150px-Nepal_grey.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b6/Nepal_grey.svg/200px-Nepal_grey.svg.png 2x" data-file-width="971" data-file-height="563" /></a> </th></tr></tbody></table> Nepál je federativní republika, která se skládá ze 7 <a href="/wiki/Administrativn%C3%AD_d%C4%9Blen%C3%AD_Nep%C3%A1lu" title="Administrativní dělení Nepálu">provincií</a>. Každá provincie se skládá z 8 až 14 okresů. Okresy se zase skládají z místních jednotek známých jako městské a venkovské obce.<a href="#cite_note-con15-130">[123]</a> Celkem existuje 753 místních jednotek, které zahrnují 6 metropolitních obcí, 11 submetropolitních obcí a 276 obcí, celkem 293 městských obcí a 460 venkovských obcí.<a href="#cite_note-asia1-132">[125]</a> Každá místní jednotka se skládá z obvodů. Celkem je 6 743 obvodů. Místní samosprávy mají ve své místní působnosti výkonnou a zákonodárnou i omezenou soudní moc. Provincie mají jednokomorový parlamentní westminsterský systém vlády. Místní a provinční vlády vykonávají některé absolutní pravomoci a některé pravomoci sdílené s provinční nebo federální vládou. Okresní koordinační výbor, výbor složený ze všech volených představitelů místních samospráv v okrese, má velmi omezenou úlohu.<a href="#cite_note-con15-130">[123]</a><a href="#cite_note-asia1-132">[125]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Zákony_a_prosazování_práva">Zákony a prosazování práva</h3>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=18" title="Editace sekce: Zákony a prosazování práva" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=18" title="Editovat zdrojový kód sekce Zákony a prosazování práva">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:NPP2019_11.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/88/NPP2019_11.jpg/220px-NPP2019_11.jpg" decoding="async" width="220" height="146" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/88/NPP2019_11.jpg/330px-NPP2019_11.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/88/NPP2019_11.jpg/440px-NPP2019_11.jpg 2x" data-file-width="1280" data-file-height="852" /></a><figcaption>Nepál v posledních letech dosáhl pokroku, pokud jde o práva menšin</figcaption></figure> Nepálská ústava je nejvyšším zákonem země a jakékoli jiné zákony, které jsou s ní v rozporu, jsou automaticky neplatné v mezích rozporu.<a href="#cite_note-133">[126]</a> Konkrétní právní předpisy jsou kodifikovány jako občanský zákoník a trestní zákoník, které doplňuje občanský soudní řád, respektive trestní řád.<a href="#cite_note-134">[127]</a> Nejvyšší soud je nejvyšší autoritou při výkladu zákonů a může nařídit parlamentu, aby podle potřeby změnil nebo přijal nové zákony. Nepálské zákony jsou obecně považovány za pokrokovější ve srovnání s jinými rozvojovými zeměmi a v některých případech i s mnoha vyspělými zeměmi. Byl zrušen trest smrti.<a href="#cite_note-Death_Penalty-135">[128]</a> Nepál také dosáhl pokroku v oblasti práv <a href="/wiki/LGBT" title="LGBT">LGBT</a> a <a href="/wiki/Rovnost_(pr%C3%A1vo)" title="Rovnost (právo)">rovnosti pohlaví</a>. Uznává znásilnění v manželství a podporuje právo na potrat. Kvůli nárůstu potratů volených podle pohlaví však byla zavedena omezení. Nepál je signatářem <a href="/wiki/%C5%BDenevsk%C3%A9_%C3%BAmluvy" title="Ženevské úmluvy">Ženevské úmluvy</a>, úmluv/dohod o <a href="/wiki/%C3%9Amluva_o_z%C3%A1kazu_biologick%C3%BDch_zbran%C3%AD" title="Úmluva o zákazu biologických zbraní">zákazu biologických</a>, <a href="/wiki/%C3%9Amluva_o_chemick%C3%BDch_zbran%C3%ADch" title="Úmluva o chemických zbraních">chemických</a> a jaderných zbraní,<a href="#cite_note-136">[129]</a> základních úmluv <a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_organizace_pr%C3%A1ce" title="Mezinárodní organizace práce">Mezinárodní organizace práce</a>, <a href="/wiki/Smlouva_o_ne%C5%A1%C3%AD%C5%99en%C3%AD_jadern%C3%BDch_zbran%C3%AD" title="Smlouva o nešíření jaderných zbraní">Smlouvy o nešíření jaderných zbraní</a> a <a href="/wiki/Pa%C5%99%C3%AD%C5%BEsk%C3%A1_dohoda" title="Pařížská dohoda">Pařížské dohody</a> o klimatu. Některá právní ustanovení, která se řídí socioekonomickým, kulturním a náboženským cítěním, zůstávají diskriminační. Existuje diskriminace cizích státních příslušníků, kteří uzavřeli manželství s nepálskými občany, na základě pohlaví.<a href="#cite_note-138">[pozn. 8]</a> Otcovský původ osoby je ceněn a vyžadován v právních dokumentech. Mnoho zákonů zůstává v praxi nevymahatelných. Pracovníci dopravní policie ručně řídí dopravu i na nejvytíženějších silnicích a křižovatkách. <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Traffic-controllers_-_Kathmandu,_Nepal_-_panoramio.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/df/Traffic-controllers_-_Kathmandu%2C_Nepal_-_panoramio.jpg/220px-Traffic-controllers_-_Kathmandu%2C_Nepal_-_panoramio.jpg" decoding="async" width="220" height="161" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/df/Traffic-controllers_-_Kathmandu%2C_Nepal_-_panoramio.jpg/330px-Traffic-controllers_-_Kathmandu%2C_Nepal_-_panoramio.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/df/Traffic-controllers_-_Kathmandu%2C_Nepal_-_panoramio.jpg/440px-Traffic-controllers_-_Kathmandu%2C_Nepal_-_panoramio.jpg 2x" data-file-width="3710" data-file-height="2710" /></a><figcaption>Pracovníci dopravní policie ručně řídí dopravu i na nejvytíženějších silnicích a křižovatkách</figcaption></figure> Nepálská policie je hlavním donucovacím orgánem. Je to nezávislá organizace pod vedením generálního inspektora, který je jmenován ministerstvem vnitra a jemuž podléhá. Kromě udržování veřejného pořádku je zodpovědná za řízení silničního provozu, které provádí nepálská dopravní policie. Nepálské ozbrojené policejní síly, samostatná polovojenská policejní organizace, spolupracují s nepálskou policií v běžných bezpečnostních záležitostech; jsou určeny pro zvládání davů, protipovstalecké a protiteroristické akce a další vnitřní záležitosti, kde může být nezbytné použití síly. Oddělení pro vyšetřování trestných činů nepálské policie se specializuje na vyšetřování trestných činů a forenzní analýzu.<a href="#cite_note-Newman2010-139">[131]</a><a href="#cite_note-AHRC-140">[132]</a><a href="#cite_note-InterpolNepal-141">[133]</a><a href="#cite_note-Brown2013-142">[134]</a><a href="#cite_note-143">[135]</a> Komise pro vyšetřování zneužití pravomoci je nezávislý vyšetřovací orgán, který vyšetřuje a stíhá případy související s korupcí, úplatkářstvím a zneužitím pravomoci. Míra úmyslných vražd v Nepálu, která v roce 2016 činila 2,16 na 100 000 obyvatel, je mnohem nižší než průměr; policejní údaje naznačují, že v posledních letech se míra kriminality neustále zvyšuje.<a href="#cite_note-144">[136]</a> Nepál se v roce 2019 umístil na 76. místě ze 163 zemí v žebříčku <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%BD_index_m%C3%ADru" title="Světový index míru">Světového indexu míru</a>.<a href="#cite_note-145">[137]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Zahraniční_vztahy">Zahraniční vztahy</h3>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=19" title="Editace sekce: Zahraniční vztahy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=19" title="Editovat zdrojový kód sekce Zahraniční vztahy">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Gurkha_Memorial,_Horse_Guards_Avenue_-_geograph.org.uk_-_379881.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/42/Gurkha_Memorial%2C_Horse_Guards_Avenue_-_geograph.org.uk_-_379881.jpg/220px-Gurkha_Memorial%2C_Horse_Guards_Avenue_-_geograph.org.uk_-_379881.jpg" decoding="async" width="220" height="293" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/42/Gurkha_Memorial%2C_Horse_Guards_Avenue_-_geograph.org.uk_-_379881.jpg/330px-Gurkha_Memorial%2C_Horse_Guards_Avenue_-_geograph.org.uk_-_379881.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/42/Gurkha_Memorial%2C_Horse_Guards_Avenue_-_geograph.org.uk_-_379881.jpg/440px-Gurkha_Memorial%2C_Horse_Guards_Avenue_-_geograph.org.uk_-_379881.jpg 2x" data-file-width="480" data-file-height="640" /></a><figcaption>Památník <a href="/wiki/Gurkhov%C3%A9" title="Gurkhové">Gurkhů</a> v Londýně</figcaption></figure> Nepál je při obraně země závislý na diplomacii. Ve vztazích se svými sousedy zachovává politiku neutrality, s ostatními zeměmi v regionu má přátelské vztahy a v globálním měřítku se drží politiky nezařazování. Nepál je mimo jiné členem <a href="/wiki/Jihoasijsk%C3%A9_sdru%C5%BEen%C3%AD_pro_region%C3%A1ln%C3%AD_spolupr%C3%A1ci" title="Jihoasijské sdružení pro regionální spolupráci">Jihoasijského sdružení pro regionální spolupráci</a>, <a href="/wiki/Organizace_spojen%C3%BDch_n%C3%A1rod%C5%AF" title="Organizace spojených národů">Organozace spojených národů</a> (OSN), <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A1_obchodn%C3%AD_organizace" title="Světová obchodní organizace">Světové obchodní organizace</a>, BIMSTEC a ACD. Má dvoustranné diplomatické vztahy se 167 zeměmi a <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_unie" title="Evropská unie">EU</a>,<a href="#cite_note-146">[138]</a> má <a href="/wiki/Velvyslanec" title="Velvyslanec">velvyslanectví</a> ve 30 zemích<a href="#cite_note-147">[139]</a> a také šest <a href="/wiki/Konzul" title="Konzul">konzulátů</a>,<a href="#cite_note-148">[140]</a> zatímco 25 zemí má v Nepálu velvyslanectví a více než 80 dalších zemí má nerezidenční diplomatické mise.<a href="#cite_note-149">[141]</a> Nepál je jedním z hlavních přispěvatelů do <a href="/wiki/M%C3%ADrov%C3%A9_s%C3%ADly_OSN" title="Mírové síly OSN">mírových misí OSN</a>, od roku 1958 poskytl více než 119 000 pracovníků do 42 misí.<a href="#cite_note-150">[142]</a> Nepálci mají pověst čestných, věrných a statečných lidí, díky čemuž již 200 let slouží jako legendární Gurkhové v indické a britské armádě, sloužili v obou světových válkách, indicko-pákistánské válce i v Afghánistánu a Iráku,<a href="#cite_note-151">[143]</a> ačkoli Nepál se žádného z těchto konfliktů přímo neúčastnil, a získali nejvyšší vojenská vyznamenání, včetně britského <a href="/wiki/Viktoriin_k%C5%99%C3%AD%C5%BE" title="Viktoriin kříž">Viktoriina kříže</a> a indického řádu Param Vir Chakra.<a href="#cite_note-152">[144]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:DA-ST-96-01245_c1.JPEG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/68/DA-ST-96-01245_c1.JPEG/220px-DA-ST-96-01245_c1.JPEG" decoding="async" width="220" height="236" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/68/DA-ST-96-01245_c1.JPEG/330px-DA-ST-96-01245_c1.JPEG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/68/DA-ST-96-01245_c1.JPEG/440px-DA-ST-96-01245_c1.JPEG 2x" data-file-width="1364" data-file-height="1461" /></a><figcaption>Nepál je jedním z hlavních přispěvatelů do <a href="/wiki/M%C3%ADrov%C3%A9_s%C3%ADly_OSN" title="Mírové síly OSN">mírových misí OSN</a></figcaption></figure> Nepál uplatňuje politiku „vyvážených vztahů“ se dvěma obrovskými bezprostředními sousedy, Indií a Čínou;<a href="#cite_note-153">[145]</a><a href="#cite_note-154">[146]</a> smlouva o míru a přátelství s Indií z roku 1950 stanoví mnohem užší vztahy.<a href="#cite_note-rn50-155">[147]</a> Nepál a Indie mají otevřenou hranici s volným pohybem osob, náboženskými, kulturními a manželskými vazbami. Indie je největším obchodním partnerem Nepálu, na němž je závislý v dodávkách veškeré ropy a plynu a řady základního zboží. Nepálci mohou v Indii vlastnit majetek, zatímco Indové mohou v Nepálu volně žít a pracovat.<a href="#cite_note-156">[148]</a> Vztahy mezi Indií a Nepálem, ačkoli jsou velmi blízké, se potýkají s problémy pramenícími z územních sporů,<a href="#cite_note-157">[149]</a> ekonomiky a problémů, které jsou vlastní vztahům mezi velkou a malou mocností.<a href="#cite_note-FOOTNOTEBalakrishnan2010196-158">[150]</a> Nepál navázal diplomatické vztahy s <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADna" title="Čína">Čínskou lidovou republikou</a> 1. srpna 1955 a v roce 1960 podepsal smlouvu o míru a přátelství; od té doby jsou vztahy založeny na pěti zásadách mírového soužití (<a href="/wiki/Pan%C4%8Da_%C5%A1%C3%ADla" title="Panča šíla">panča šíla</a>). Nepál zachovává neutralitu v konfliktech mezi Čínou a Indií. Nadále se pevně drží politiky jedné Číny a je známo, že omezuje protičínské aktivity tibetských uprchlíků v Nepálu.<a href="#cite_note-159">[151]</a><a href="#cite_note-160">[152]</a> Občané obou zemí mohou překračovat hranice a cestovat až do vzdálenosti 30 km bez víz.<a href="#cite_note-161">[153]</a> Čína je v Nepálu vnímána příznivě díky absenci jakýchkoli hraničních sporů nebo vážného zasahování do vnitřní politiky spolu s její pomocí při rozvoji infrastruktury a pomocí při mimořádných událostech; přízeň vzrostla poté, co Čína pomohla Nepálu během hospodářské blokády uvalené Indií v roce 2015.<a href="#cite_note-162">[154]</a> Následně Čína poskytla Nepálu přístup do svých přístavů pro obchod se třetími zeměmi a Nepál se připojil k čínské iniciativě <a href="/wiki/Nov%C3%A1_Hedv%C3%A1bn%C3%A1_stezka" title="Nová Hedvábná stezka">Nová Hedvábná stezka</a>.<a href="#cite_note-163">[155]</a> Nepál klade důraz na větší spolupráci v jižní Asii a aktivně se zasazoval o založení <a href="/wiki/Jihoasijsk%C3%A9_sdru%C5%BEen%C3%AD_pro_region%C3%A1ln%C3%AD_spolupr%C3%A1ci" title="Jihoasijské sdružení pro regionální spolupráci">Jihoasijského sdružení pro regionální spolupráci</a>, jehož stálý sekretariát sídlí v Káthmándú.<a href="#cite_note-164">[156]</a> Nepál byl jednou z prvních zemí, které uznaly nezávislý <a href="/wiki/Banglad%C3%A9%C5%A1" title="Bangladéš">Bangladéš</a>, a obě země se snaží posílit spolupráci v oblasti obchodu a vodního hospodářství; námořní přístavy v Bangladéši, které jsou blíže, jsou považovány za životaschopnou alternativu k monopolu Indie na nepálský obchod s třetími zeměmi.<a href="#cite_note-165">[157]</a> Nepál byl první jihoasijskou zemí, která navázala diplomatické vztahy s Izraelem, a obě země mají silné vztahy;<a href="#cite_note-166">[158]</a> uznává práva <a href="/wiki/Palestinci" title="Palestinci">Palestinců</a>, hlasoval pro jejich uznání v OSN a proti uznání <a href="/wiki/Jeruzal%C3%A9m" title="Jeruzalém">Jeruzaléma</a> za hlavní město Izraele.<a href="#cite_note-167">[159]</a> Mezi země, s nimiž Nepál udržuje úzké vztahy, patří nejštědřejší dárci a rozvojoví partneři – mimo jiné Spojené státy americké, Velká Británie, <a href="/wiki/D%C3%A1nsko" title="Dánsko">Dánsko</a>, <a href="/wiki/Japonsko" title="Japonsko">Japonsko</a> a <a href="/wiki/Norsko" title="Norsko">Norsko</a>.<a href="#cite_note-168">[160]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Vojenské_a_zpravodajské_služby">Vojenské a zpravodajské služby</h3>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=20" title="Editace sekce: Vojenské a zpravodajské služby" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=20" title="Editovat zdrojový kód sekce Vojenské a zpravodajské služby">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Kukri,_karda_%26_chakmak.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/47/Kukri%2C_karda_%26_chakmak.jpg/220px-Kukri%2C_karda_%26_chakmak.jpg" decoding="async" width="220" height="135" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/47/Kukri%2C_karda_%26_chakmak.jpg/330px-Kukri%2C_karda_%26_chakmak.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/47/Kukri%2C_karda_%26_chakmak.jpg/440px-Kukri%2C_karda_%26_chakmak.jpg 2x" data-file-width="1024" data-file-height="629" /></a><figcaption>Víceúčelový nůž <a href="/wiki/Kukri" title="Kukri">kukri</a> (nahoře) je charakteristickou zbraní nepálských ozbrojených sil a používají ho <a href="/wiki/Gurkhov%C3%A9" title="Gurkhové">Gurkhové</a>, nepálská armáda, policie a dokonce i bezpečnostní stráže</figcaption></figure> Nejvyšším velitelem nepálské armády je prezident; její rutinní řízení zajišťuje ministerstvo obrany. Vojenské výdaje za rok 2018 činily v přepočtu 398,5 milionu dolarů,<a href="#cite_note-169">[161]</a> což je přibližně 1,4 % <a href="/wiki/Hrub%C3%BD_dom%C3%A1c%C3%AD_produkt" title="Hrubý domácí produkt">hrubého domácího produktu</a> (HDP).<a href="#cite_note-170">[162]</a> Nepálská armáda, která je téměř pouze pozemní pěchota, čítá necelých sto tisíc vojáků;<a href="#cite_note-rag-171">[163]</a><a href="#cite_note-172">[164]</a><a href="#cite_note-173">[165]</a> nábor je dobrovolný.<a href="#cite_note-174">[166]</a> Disponuje několika letadly, především vrtulníky, které slouží především k přepravě, hlídkování a pátrání a záchraně.<a href="#cite_note-175">[167]</a> Ředitelství vojenské rozvědky pod nepálskou armádou slouží jako vojenská zpravodajská agentura;<a href="#cite_note-176">[168]</a> Národní vyšetřovací oddělení, které má za úkol shromažďovat národní a mezinárodní zpravodajské informace, je nezávislé.<a href="#cite_note-rag-171">[163]</a> Nepálská armáda je využívána především k rutinní ostraze kritických objektů, protipytláckému hlídkování v národních parcích, protipovstaleckému boji a pátrání a záchraně při přírodních katastrofách;<a href="#cite_note-177">[169]</a> provádí také velké stavební projekty.<a href="#cite_note-milroad-178">[170]</a> Neexistuje žádná diskriminační politika náboru do armády, ale převažují v ní muži z elitních kast válečníků Pahari.<a href="#cite_note-179">[171]</a><a href="#cite_note-180">[172]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Ekonomika">Ekonomika</h2>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=21" title="Editace sekce: Ekonomika" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=21" title="Editovat zdrojový kód sekce Ekonomika">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Ekonomika_Nep%C3%A1lu" title="Ekonomika Nepálu">Ekonomika Nepálu</a>.</div> <figure class="mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Nepal_Product_Exports_(2019).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/26/Nepal_Product_Exports_%282019%29.svg/300px-Nepal_Product_Exports_%282019%29.svg.png" decoding="async" width="300" height="195" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/26/Nepal_Product_Exports_%282019%29.svg/450px-Nepal_Product_Exports_%282019%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/26/Nepal_Product_Exports_%282019%29.svg/600px-Nepal_Product_Exports_%282019%29.svg.png 2x" data-file-width="1100" data-file-height="715" /></a><figcaption>Poměrné zastoupení nepálského vývozu, 2019</figcaption></figure> Nepál je <a href="/wiki/Rozvojov%C3%A1_zem%C4%9B" title="Rozvojová země">rozvojovou zemí</a>, která se v nominálním HDP na obyvatele řadí na 165. místo na světě<a href="#cite_note-181">[pozn. 9]</a><a href="#cite_note-182">[173]</a> a v <a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_HDP_na_obyvatele" title="Seznam států světa podle HDP na obyvatele">HDP na obyvatele v paritě kupní síly</a> na 162. místo.<a href="#cite_note-183">[pozn. 10]</a> <a href="#cite_note-184">[174]</a> Hrubý domácí produkt (HDP) Nepálu za rok 2019 činil 34,186 miliardy USD.<a href="#cite_note-185">[175]</a><a href="#cite_note-186">[176]</a> S roční mírou růstu vypočtenou na 6,6 % v roce 2019<a href="#cite_note-187">[177]</a> a očekávanou mírou růstu 2,89 % v roce 2021<a href="#cite_note-188">[178]</a> je Nepál jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik na světě. Nepál je od dubna 2004 členem <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A1_obchodn%C3%AD_organizace" title="Světová obchodní organizace">Světové obchodní organizace</a>.<a href="#cite_note-189">[179]</a> Nepálská pracovní síla s 16,8 milionu pracovníků je 37. největší na světě.<a href="#cite_note-190">[180]</a> <a href="/wiki/Prim%C3%A1rn%C3%AD_sektor" title="Primární sektor">Primární sektor</a> tvoří 28 % HDP, <a href="/wiki/Sekund%C3%A1rn%C3%AD_sektor" title="Sekundární sektor">sekundární sektor</a> 15 % a <a href="/wiki/Terci%C3%A1rn%C3%AD_sektor" title="Terciární sektor">terciární sektor</a> 58 %.<a href="#cite_note-National_Accounts_of_Nepal_2018/19-191">[181]</a> Nepálské devizové <a href="/wiki/Remitence" title="Remitence">remitence</a> ve výši 8,1 miliardy USD v roce 2018, 19. největší na světě a tvořící 28 % HDP,<a href="#cite_note-192">[182]</a> přispěly do jeho ekonomiky miliony pracovníků především v Indii, na Středním východě a ve východní Asii, téměř všichni z nich jsou nekvalifikovaní dělníci.<a href="#cite_note-193">[183]</a><a href="#cite_note-194">[184]</a> Mezi hlavní zemědělské produkty patří <a href="/wiki/Obiloviny" class="mw-redirect" title="Obiloviny">obiloviny</a> (ječmen, kukuřice, <a href="/wiki/Proso" title="Proso">proso</a>, rýže a pšenice), olejniny, brambory, luštěniny, cukrová třtina, <a href="/wiki/Juta" title="Juta">juta</a>, tabák, mléko a maso <a href="/wiki/Buvol_dom%C3%A1c%C3%AD" title="Buvol domácí">buvolů domácích</a>.<a href="#cite_note-cia17-195">[185]</a><a href="#cite_note-196">[186]</a> Mezi hlavní průmyslová odvětví patří <a href="/wiki/Cestovn%C3%AD_ruch" title="Cestovní ruch">cestovní ruch</a>, výroba koberců, textilu, cigaret, cementu, cihel a také malé mlýny na rýži, jutu, cukr a olejniny.<a href="#cite_note-cia17-195">[185]</a> <a href="/wiki/Zahrani%C4%8Dn%C3%AD_obchod" title="Zahraniční obchod">Mezinárodní obchod</a> Nepálu se výrazně rozšířil v roce 1951 se zavedením demokracie; liberalizace začala v roce 1985 a nabrala na obrátkách po roce 1990. Ve <a href="/wiki/%C3%9A%C4%8Detn%C3%AD_obdob%C3%AD" title="Účetní období">fiskálním</a> roce 2016/17 činil zahraniční obchod Nepálu 1,06 bilionu <a href="/wiki/Nep%C3%A1lsk%C3%A1_rupie" title="Nepálská rupie">rupií</a>, což představuje třiadvacetinásobný nárůst oproti 45,6 miliardám rupií v roce 1990/91. Více než 60 % nepálského obchodu tvoří obchod s Indií. K hlavním vývozním artiklům patří <a href="/wiki/Konfekce" title="Konfekce">konfekce</a>, koberce, luštěniny, řemeslné výrobky, kůže, léčivé byliny a výrobky z papíru, které tvoří 90 % celkového vývozu. Mezi hlavní dovozní položky patří různé hotové výrobky a polotovary, suroviny, stroje a zařízení, chemická hnojiva, elektrická a elektronická zařízení, ropné produkty, zlato a konfekce.<a href="#cite_note-197">[187]</a> Inflation was at 4.5% in 2019.<a href="#cite_note-wb19-198">[188]</a> <a href="/wiki/Inflace" title="Inflace">Inflace</a> v roce 2019 činila 4,5 %. 193 Devizové rezervy v červenci 2019 činily 9,5 miliardy USD, což odpovídá 7,8 měsíčnímu dovozu.<a href="#cite_note-wb19-198">[188]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:GPD_per_capita_development_of_Nepal.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b3/GPD_per_capita_development_of_Nepal.jpg/220px-GPD_per_capita_development_of_Nepal.jpg" decoding="async" width="220" height="137" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b3/GPD_per_capita_development_of_Nepal.jpg/330px-GPD_per_capita_development_of_Nepal.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b3/GPD_per_capita_development_of_Nepal.jpg/440px-GPD_per_capita_development_of_Nepal.jpg 2x" data-file-width="1045" data-file-height="653" /></a><figcaption>Vývoj reálného HDP na obyvatele Nepálu</figcaption></figure> Nepál dosáhl významného pokroku ve snižování <a href="/wiki/Chudoba" title="Chudoba">chudoby</a>, díky čemuž se počet obyvatel žijících pod mezinárodní hranicí chudoby (1,90 USD na osobu a den) snížil z 15 % v roce 2010 na pouhých 9,3 % v roce 2018, ačkoli zranitelnost zůstává extrémně vysoká, neboť téměř 32 % obyvatel žije z částky mezi 1,90 a 3,20 USD na osobu a den.<a href="#cite_note-wb19-198">[188]</a> Nepál dosáhl zlepšení v odvětvích, jako je výživa, <a href="/wiki/D%C4%9Btsk%C3%A1_%C3%BAmrtnost" title="Dětská úmrtnost">dětská úmrtnost</a>, přístup k elektřině, kvalitnější podlahy a majetek. Při současném trendu se očekává, že Nepál vymýtí chudobu do 20 let.<a href="#cite_note-199">[189]</a><a href="#cite_note-200">[190]</a> Zvláště zranitelný je zemědělský sektor, který je vysoce závislý na monzunových deštích, přičemž od roku 2014 je zavlažováno pouze 28 % orné půdy.<a href="#cite_note-201">[191]</a> Zemědělství zaměstnává 76 % pracovní síly, služby 18 % a zpracovatelský a řemeslný průmysl 6 %.<a href="#cite_note-World_Bank:_Nepal-_Country_Overview_2012-202">[192]</a> K hospodářskému růstu přispívají především soukromé investice, spotřeba, cestovní ruch a zemědělství.<a href="#cite_note-wb19-198">[188]</a> Vládní rozpočet činí v přepočtu přibližně 13,71 miliardy dolarů (fiskální rok 2019/20);<a href="#cite_note-203">[193]</a> výdaje rozpočtu na rozvoj infrastruktury, z nichž většina pochází ze zahraniční pomoci, se obvykle nedaří naplnit.<a href="#cite_note-204">[194]</a> Země dostává zahraniční pomoc od <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království">Spojeného království</a>,<a href="#cite_note-205">[195]</a><a href="#cite_note-206">[196]</a> Indie, Japonska, USA, EU, Číny, Švýcarska a skandinávských zemí. <a href="/wiki/Nep%C3%A1lsk%C3%A1_rupie" title="Nepálská rupie">Nepálská rupie</a> je již mnoho let vázána na <a href="/wiki/Indick%C3%A1_rupie" title="Indická rupie">indickou rupii</a> kurzem 1,6. Příjem na hlavu činí 1 004 <a href="/wiki/Americk%C3%BD_dolar" title="Americký dolar">amerických dolarů</a>.<a href="#cite_note-207">[197]</a> Rozdělení bohatství Nepálců odpovídá rozdělení bohatství v mnoha vyspělých i rozvojových zemích: 10 % domácností s nejvyšším příjmem kontroluje 39,1 % národního bohatství a 10 % domácností s nejnižším příjmem kontroluje pouze 2,6 %. Hlavními exportními partnery jsou <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_unie" title="Evropská unie">Evropská unie</a> (EU) (46,13 %), Spojené státy americké (17,4 %) a Německo (7,1 %), které nakupují především nepálské <a href="/wiki/Konfekce" title="Konfekce">oděvní konfekce</a>.<a href="#cite_note-208">[198]</a> Mezi dovozní partnery Nepálu patří Indie (47,5 %), <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_arabsk%C3%A9_emir%C3%A1ty" title="Spojené arabské emiráty">Spojené arabské emiráty</a> (11,2 %), Čína (10,7 %), <a href="/wiki/Sa%C3%BAdsk%C3%A1_Ar%C3%A1bie" title="Saúdská Arábie">Saúdská Arábie</a> (4,9 %) a <a href="/wiki/Singapur" title="Singapur">Singapur</a> (4 %). Kromě toho, že země má vnitrozemskou, členitou geografii, málo hmatatelných přírodních zdrojů a špatnou infrastrukturu, brzdí její hospodářský růst a rozvoj také neefektivní vláda po roce 1950 a dlouhotrvající občanská válka.<a href="#cite_note-Encarta-209">[199]</a><a href="#cite_note-Development_Failure-210">[200]</a><a href="#cite_note-Development-Conflict_Nexus-211">[201]</a> Dluhové otroctví, které se týká i dětí dlužníků, je v západních kopcích a oblasti <a href="/wiki/Teraje" title="Teraje">Teraj</a> přetrvávajícím sociálním problémem, přičemž podle odhadů The Global Slavery Index z roku 2016 bylo za zotročené považováno 234 600 osob, tj. 0,82 % obyvatelstva.<a href="#cite_note-212">[202]</a> V roce 2022 Nepál omezil dovoz nepotřebného zboží poté, co klesly jeho devizové rezervy. <a href="/wiki/Pandemie_covidu-19" title="Pandemie covidu-19">Pandemie covidu-19</a> způsobila pokles výdajů na cestovní ruch a peněz posílaných domů Nepálci pracujícími v zahraničí, což následně snížilo devizové rezervy země.<a href="#cite_note-213">[203]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Cestovní_ruch">Cestovní ruch</h3>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=22" title="Editace sekce: Cestovní ruch" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=22" title="Editovat zdrojový kód sekce Cestovní ruch">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:USAID_Measuring_Impact_Conservation_Enterprise_Retrospective_(Nepal;_National_Trust_for_Nature_Conservation)_(26428623908).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9b/USAID_Measuring_Impact_Conservation_Enterprise_Retrospective_%28Nepal%3B_National_Trust_for_Nature_Conservation%29_%2826428623908%29.jpg/220px-USAID_Measuring_Impact_Conservation_Enterprise_Retrospective_%28Nepal%3B_National_Trust_for_Nature_Conservation%29_%2826428623908%29.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9b/USAID_Measuring_Impact_Conservation_Enterprise_Retrospective_%28Nepal%3B_National_Trust_for_Nature_Conservation%29_%2826428623908%29.jpg/330px-USAID_Measuring_Impact_Conservation_Enterprise_Retrospective_%28Nepal%3B_National_Trust_for_Nature_Conservation%29_%2826428623908%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9b/USAID_Measuring_Impact_Conservation_Enterprise_Retrospective_%28Nepal%3B_National_Trust_for_Nature_Conservation%29_%2826428623908%29.jpg/440px-USAID_Measuring_Impact_Conservation_Enterprise_Retrospective_%28Nepal%3B_National_Trust_for_Nature_Conservation%29_%2826428623908%29.jpg 2x" data-file-width="5760" data-file-height="3840" /></a><figcaption>Turisté si prohlížejí nosorožce jednorohého ze slona v <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_park_%C4%8Citvan" title="Národní park Čitvan">národním parku Čitvan</a></figcaption></figure> <a href="/wiki/Cestovn%C3%AD_ruch" title="Cestovní ruch">Cestovní ruch</a> je jedním z největších a nejrychleji rostoucích odvětví v Nepálu, zaměstnává více než milion lidí a podílí se z 8 % na celkovém HDP.<a href="#cite_note-tkptour19-214">[204]</a> Počet zahraničních návštěvníků v roce 2018 poprvé překročil hranici jednoho milionu (nepočítaje indické turisty přijíždějící po zemi).<a href="#cite_note-tkptour19-214">[204]</a><a href="#cite_note-215">[205]</a> Podíl nepálských návštěvníků na návštěvnosti jižní Asie činí přibližně 6 % a v průměru utrácejí mnohem méně, přičemž Nepál se na výdělku podílí 1,7 %<a href="#cite_note-thttour-216">[206]</a> Mezi nejvýznamnější turistické cíle patří <a href="/wiki/P%C3%B3khara" title="Pókhara">Pókhara</a>, trekový okruh <a href="/wiki/Annapurna" title="Annapurna">Annapurna</a> a čtyři památky <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A9_d%C4%9Bdictv%C3%AD" title="Světové dědictví">světového dědictví UNESCO</a> – <a href="/wiki/Lumbin%C3%AD" title="Lumbiní">Lumbiní</a>, <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_park_Sagarmatha" title="Národní park Sagarmatha">národní park Sagarmatha</a> (kde se nachází Mount Everest), sedm míst v <a href="/wiki/%C3%9Adol%C3%AD_K%C3%A1thm%C3%A1nd%C3%BA" title="Údolí Káthmándú">údolí Káthmándú</a>, která jsou souhrnně zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO, a <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_park_%C4%8Citvan" title="Národní park Čitvan">národní park Čitvan</a>. Většina nepálských horolezců vydělává na Mount Everestu, který je z nepálské strany lépe dostupný. Nepál, oficiálně otevřený pro západní turisty v roce 1951, se stal oblíbenou destinací na konci tzv. <a href="/wiki/Pozemn%C3%AD_cesta_do_Indie" title="Pozemní cesta do Indie">pozemní cesty do Indie</a>, v 60. a 70. letech 20. století. Odvětví, narušené občanskou válkou v 90. letech 20. století, se od té doby zotavilo, ale čelí výzvám růstu kvůli nedostatku vhodných zařízení pro špičkový cestovní ruch označovaných jako „úzké hrdlo infrastruktury“, vlajkovému dopravci v troskách a hrstce řádně rozvinutých a prodávaných destinací. Určitý úspěch zaznamenala domácí turistika, při níž kulturní a ekologičtí turisté pobývají jako platící hosté v domech domorodých obyvatel.<a href="#cite_note-217">[207]</a> V dubnu 2023 vydaly nepálské autority kontroverzní nařízení, podle něhož by mělo být nově potřeba si na většinu oblíbených treků povinně najímat průvodce.<a href="#cite_note-218">[208]</a> Důvodem měla být mimo jiné větší bezpečnost a zvýšení příjmů z turistického ruchu. Toto nařízení nicméně dle dostupných zdrojů nebylo v průběhu následujícího roku vynucováno.<a href="#cite_note-219">[209]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Zaměstnávání_cizinců">Zaměstnávání cizinců</h3>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=23" title="Editace sekce: Zaměstnávání cizinců" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=23" title="Editovat zdrojový kód sekce Zaměstnávání cizinců">editovat zdroj</a>]</div> Zatímco dospělí jsou v zahraničí zaměstnáváni v podmínkách podobných otroctví, statisíce dětí v zemi jsou zaměstnávány jako dětská pracovní síla (nepočítaje zemědělský sektor). <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Child_Labour_in_Brick_Kilns_of_Nepal.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/59/Child_Labour_in_Brick_Kilns_of_Nepal.jpg/220px-Child_Labour_in_Brick_Kilns_of_Nepal.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/59/Child_Labour_in_Brick_Kilns_of_Nepal.jpg/330px-Child_Labour_in_Brick_Kilns_of_Nepal.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/59/Child_Labour_in_Brick_Kilns_of_Nepal.jpg/440px-Child_Labour_in_Brick_Kilns_of_Nepal.jpg 2x" data-file-width="800" data-file-height="600" /></a><figcaption>Zatímco dospělí jsou v zahraničí zaměstnáváni v podmínkách podobných otroctví, statisíce dětí v zemi jsou zaměstnávány jako <a href="/wiki/D%C4%9Btsk%C3%A1_pr%C3%A1ce" title="Dětská práce">dětská pracovní síla</a> (nepočítaje zemědělský sektor)</figcaption></figure> Míra nezaměstnanosti a podzaměstnanosti přesahuje polovinu práceschopného obyvatelstva,<a href="#cite_note-220">[210]</a> což nutí miliony lidí hledat práci v zahraničí, především v Indii, <a href="/wiki/Persk%C3%BD_z%C3%A1liv" title="Perský záliv">Perském zálivu</a> a <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_Asie" title="Východní Asie">východní Asii</a>. Tito pracovníci, většinou nekvalifikovaní, nevzdělaní a zadlužení u lichvářů, jsou podváděni personálními společnostmi a posíláni k vykořisťovatelským zaměstnavatelům nebo do zemí zmítaných válkou na základě podvodných smluv.<a href="#cite_note-221">[211]</a><a href="#cite_note-222">[212]</a> Jsou jim zabavovány pasy, které jim budou vráceny, až jim zaměstnavatel poskytne dovolenou nebo ukončí smlouvu. Většina z nich nedostává minimální mzdu<a href="#cite_note-223">[213]</a> a mnozí jsou nuceni se vzdát celé mzdy nebo její části.<a href="#cite_note-224">[214]</a> Mnoho Nepálců pracuje v extrémně nebezpečných podmínkách; každý den zemřou v průměru dva pracovníci.<a href="#cite_note-225">[215]</a> Kvůli omezením, která jsou kladena na ženy, je mnoho z nich závislých na obchodnících s lidmi, aby se dostaly ze země, a končí jako oběti násilí a zneužívání.<a href="#cite_note-226">[216]</a> Předpokládá se, že mnoho Nepálců pracuje v podmínkách podobných <a href="/wiki/Otroctv%C3%AD" title="Otroctví">otroctví</a> a Nepál vynakládá miliardy rupií na záchranu uvízlých dělníků, na odměny zadluženým rodinám mrtvých a na soudní výlohy pro ty, kteří byli zatčeni v cizích zemích.<a href="#cite_note-227">[217]</a><a href="#cite_note-ilofe-228">[218]</a> Ačkoli se miliony lidí vymanily z chudoby, kvůli nedostatku podnikatelských schopností se <a href="/wiki/Remitence" title="Remitence">remitence</a> z velké části utrácejí za nemovitosti a spotřebu.<a href="#cite_note-229">[219]</a><a href="#cite_note-ilofe-228">[218]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Infrastruktura">Infrastruktura</h2>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=24" title="Editace sekce: Infrastruktura" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=24" title="Editovat zdrojový kód sekce Infrastruktura">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Energie">Energie</h3>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=25" title="Editace sekce: Energie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=25" title="Editovat zdrojový kód sekce Energie">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Kaligandaki_A_HPS_Tailrace_Channel.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/39/Kaligandaki_A_HPS_Tailrace_Channel.jpg/220px-Kaligandaki_A_HPS_Tailrace_Channel.jpg" decoding="async" width="220" height="330" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/39/Kaligandaki_A_HPS_Tailrace_Channel.jpg/330px-Kaligandaki_A_HPS_Tailrace_Channel.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/39/Kaligandaki_A_HPS_Tailrace_Channel.jpg/440px-Kaligandaki_A_HPS_Tailrace_Channel.jpg 2x" data-file-width="2432" data-file-height="3648" /></a><figcaption>Střední Marsyangdi <a href="/wiki/Vodn%C3%AD_elektr%C3%A1rna" title="Vodní elektrárna">vodní elektrárna</a>. Nepál má významný potenciál pro výrobu <a href="/wiki/Vodn%C3%AD_energie" title="Vodní energie">vodní energie</a>, kterou plánuje vyvážet do celé jižní Asie</figcaption></figure> Většina <a href="/wiki/Energie" title="Energie">energie</a> v Nepálu pochází z <a href="/wiki/Biomasa" title="Biomasa">biomasy</a> (80 %) a dovážených <a href="/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo" title="Fosilní palivo">fosilních paliv</a> (16 %).<a href="#cite_note-adb17-230">[220]</a> Většina konečné spotřeby energie připadá na sektor bydlení (84 %), následuje doprava (7 %) a průmysl (6 %); sektor dopravy a průmyslu se v posledních letech rychle rozvíjí.<a href="#cite_note-adb17-230">[220]</a> S výjimkou některých ložisek <a href="/wiki/Hn%C4%9Bd%C3%A9_uhl%C3%AD" title="Hnědé uhlí">hnědého uhlí</a> nemá Nepál žádná známá ložiska <a href="/wiki/Ropa" title="Ropa">ropy</a>, <a href="/wiki/Zemn%C3%AD_plyn" title="Zemní plyn">zemního plynu</a> nebo <a href="/wiki/Uhl%C3%AD" title="Uhlí">uhlí</a>.<a href="#cite_note-adb17-230">[220]</a> Veškerá komerční fosilní paliva (především ropa, zkapalněný zemní plyn a uhlí) se dovážejí, na což se vynakládá 129 % celkových příjmů země z vývozu.<a href="#cite_note-231">[221]</a> Pouze asi 1 % energetické potřeby je uspokojováno elektřinou.<a href="#cite_note-adb17-230">[220]</a> Trvalý charakter nepálských řek a strmý sklon topografie země poskytují ideální podmínky pro rozvoj <a href="/wiki/Vodn%C3%AD_elektr%C3%A1rna" title="Vodní elektrárna">hydroelektrických</a> projektů. Podle odhadů činí ekonomicky využitelný potenciál vodní energie v Nepálu přibližně 42 000 MW,<a href="#cite_note-adb17-230">[220]</a> Nepál však doposud dokázal využít pouze asi 1 100 MW. Vzhledem k tomu, že většina z něj je vyráběna v elektrárnách na tekoucí vodě (run-of-river - ROR), je skutečný vyrobený výkon mnohem nižší v suchých zimních měsících, kdy může špičková poptávka dosáhnout až 1 200 MW, a Nepál musí k uspokojení poptávky dovážet až 650 MW z Indie.<a href="#cite_note-232">[222]</a> Velké hydroenergetické projekty trpí zpožděním a neúspěchy.<a href="#cite_note-233">[223]</a><a href="#cite_note-234">[224]</a><a href="#cite_note-235">[225]</a> <a href="/wiki/Elektrifikace" title="Elektrifikace">Míra elektrifikace</a> Nepálu (76 %) je srovnatelná s ostatními zeměmi v regionu, ale existují značné rozdíly mezi venkovskými (72 %) a městskými (97 %) oblastmi.<a href="#cite_note-adb17-230">[220]</a> Postavení <a href="/wiki/Energetika" title="Energetika">energetického sektoru</a> zůstává neuspokojivé kvůli vysokým tarifům, vysokým systémovým ztrátám, vysokým výrobním nákladům, vysokým režijním nákladům, nadměrnému počtu zaměstnanců a nižší domácí poptávce.<a href="#cite_note-USAID_SARI-236">[226]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Doprava">Doprava</h3>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=26" title="Editace sekce: Doprava" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=26" title="Editovat zdrojový kód sekce Doprava">editovat zdroj</a>]</div> Nepál zůstává izolován od hlavních světových pozemních, leteckých a námořních dopravních tras, ačkoli uvnitř země je letecká doprava v lepším stavu, má 47 <a href="/wiki/Leti%C5%A1t%C4%9B" title="Letiště">letišť</a>, z toho 11 se zpevněnými dráhami;<a href="#cite_note-World_Factbook-237">[227]</a> lety jsou časté a zajišťují rozsáhlý provoz. Kopcovitý a hornatý terén v severních dvou třetinách země ztěžuje a prodražuje výstavbu silnic a další infrastruktury. K roku 2016 bylo na jihu země něco přes 11 890 km zpevněných silnic, 16 100 km nezpevněných cest a jen 59 km železničních tratí,<a href="#cite_note-World_Factbook-237">[227]</a> k roku 2018 byla všechna okresní sídla (kromě <a href="/w/index.php?title=Simikot&action=edit&redlink=1" class="new" title="Simikot (stránka neexistuje)">Simikotu</a>) napojena na silniční síť.<a href="#cite_note-milroad-178">[170]</a> Většina venkovských silnic je v období dešťů neprovozuschopná, pravidelně jsou nefunkční i státní silnice.<a href="#cite_note-238">[228]</a> Nepál je při výstavbě, údržbě a rozšiřování silniční sítě téměř výhradně závislý na pomoci zemí, jako je Čína, Indie a Japonsko. Jediným praktickým námořním přístavem pro zboží směřující do Káthmándú je <a href="/wiki/Kalkata" title="Kalkata">Kalkata</a> v Indii. Národní letecký dopravce Nepal Airlines je ve špatném stavu kvůli špatnému řízení a korupci a EU ho zařadila na černou listinu.<a href="#cite_note-239">[229]</a> Vnitrostátně je kvůli špatnému stavu silniční sítě obtížný přístup k obchodům, školám a zdravotním klinikám.<a href="#cite_note-Encarta-209">[199]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Komunikace">Komunikace</h3>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=27" title="Editace sekce: Komunikace" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=27" title="Editovat zdrojový kód sekce Komunikace">editovat zdroj</a>]</div> Podle zprávy Nepálského telekomunikačního úřadu MIS ze srpna 2019 činila míra předplatného hlasové telefonie 3 % celkové populace u pevných telefonů a 139 % u <a href="/wiki/Mobiln%C3%AD_telefon" title="Mobilní telefon">mobilních telefonů</a>; 98 % veškerého hlasového telefonování probíhalo prostřednictvím mobilních telefonů.<a href="#cite_note-ntams-240">[230]</a> Podobně, zatímco odhadem 15 % mělo přístup k pevnému <a href="/wiki/Vysokorychlostn%C3%AD_p%C5%99ipojen%C3%AD" title="Vysokorychlostní připojení">vysokorychlostnímu připojení</a>, dalších 53 % přistupovalo k internetu prostřednictvím předplacených mobilních datových služeb; téměř 15 milionů z nich s <a href="/wiki/3G" title="3G">3G</a> nebo lepším připojením.<a href="#cite_note-ntams-240">[230]</a> Trh s mobilní hlasovou telefonií a širokopásmovým připojením ovládaly dvě telekomunikační společnosti, státní Nepal Telecom (55 %) a soukromá nadnárodní společnost Ncell (40 %).<a href="#cite_note-ntams-240">[230]</a> Z 21% podílu na trhu s pevným širokopásmovým připojením si přibližně 25 % opět rozdělil Nepal Telecom, zbytek připadl soukromým poskytovatelům internetových služeb.<a href="#cite_note-ntams-240">[230]</a> Přestože existuje velký rozdíl v míře rozšíření mezi venkovskými a městskými oblastmi, mobilní služby dosáhly 75 okresů země pokrývajících 90 % rozlohy a očekávalo se, že do roku 2020 bude širokopásmový přístup dostupný 90 % obyvatelstva.<a href="#cite_note-World_Factbook-237">[227]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Média">Média</h3>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=28" title="Editace sekce: Média" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=28" title="Editovat zdrojový kód sekce Média">editovat zdroj</a>]</div> Od roku 2019 provozuje stát tři <a href="/wiki/Televizn%C3%AD_spole%C4%8Dnost" title="Televizní společnost">televizní stanice</a> a celostátní a regionální <a href="/wiki/Rozhlas" title="Rozhlas">rozhlasové stanice</a>. Licenci k provozu má 117 soukromých televizních kanálů a 736 rozhlasových stanic v pásmu <a href="/wiki/Frekven%C4%8Dn%C3%AD_modulace" title="Frekvenční modulace">FM</a>, z toho nejméně 314 komunitních rozhlasových stanic.<a href="#cite_note-World_Factbook-237">[227]</a> Podle sčítání lidu z roku 2011 činil podíl domácností vlastnících rozhlas 51 %, televizi 36 %, kabelovou televizi 19 % a počítač 7 %.<a href="#cite_note-FOOTNOTE2011_National_Census2,_32-241">[231]</a> Podle klasifikace Tiskové rady Nepálu bylo v roce 2017 z 833 publikací produkujících původní obsah deset celostátních deníků a týdeníků hodnoceno třídou A+.<a href="#cite_note-242">[232]</a> V roce 2019 zařadila organizace <a href="/wiki/Report%C3%A9%C5%99i_bez_hranic" title="Reportéři bez hranic">Reportéři bez hranic</a> Nepál na 106. místo na světě z hlediska svobody tisku.<a href="#cite_note-243">[233]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Demografie">Demografie</h2>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=29" title="Editace sekce: Demografie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=29" title="Editovat zdrojový kód sekce Demografie">editovat zdroj</a>]</div> Občané Nepálu jsou známí jako <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1lci&action=edit&redlink=1" class="new" title="Nepálci (stránka neexistuje)">Nepálci</a>. Nepálci jsou potomci tří hlavních migračních proudů z Indie, Tibetu a severní <a href="/wiki/Myanmar" title="Myanmar">Barmy</a> a čínské provincie <a href="/wiki/J%C3%BCn-nan" title="Jün-nan">Jün-nan</a> přes <a href="/wiki/%C3%81s%C3%A1m" title="Ásám">Ásám</a>. Mezi nejstarší obyvatele patřili <a href="/w/index.php?title=Kiratov%C3%A9&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kiratové (stránka neexistuje)">Kiratové</a> z východní oblasti, <a href="/wiki/N%C3%A9v%C3%A1rci" title="Névárci">Névárci</a> z <a href="/wiki/%C3%9Adol%C3%AD_K%C3%A1thm%C3%A1nd%C3%BA" title="Údolí Káthmándú">údolí Káthmándú</a>, domorodí <a href="/w/index.php?title=Tharov%C3%A9&action=edit&redlink=1" class="new" title="Tharové (stránka neexistuje)">Tharové</a> z planin Teraj a Khas Pahariové z odlehlého západu. Navzdory migraci značné části obyvatelstva do Teraj v posledních letech žije většina Nepálců stále v centrální vysočině, zatímco severní hory jsou řídce osídlené. Nepál je multikulturní a multietnická země, kde žije 125 různých etnických skupin, které hovoří 123 různými mateřskými jazyky a vyznávají kromě <a href="/wiki/Hinduismus" title="Hinduismus">hinduismu</a>, <a href="/wiki/Buddhismus" title="Buddhismus">buddhismu</a>, <a href="/wiki/Isl%C3%A1m" title="Islám">islámu</a> a <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Křesťanství">křesťanství</a> také řadu <a href="/wiki/Domorod%C3%A1_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD" title="Domorodá náboženství">domorodých</a> a <a href="/wiki/Lidov%C3%A9_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD" title="Lidové náboženství">lidových náboženství</a>.<a href="#cite_note-FOOTNOTE2011_National_Census4-244">[234]</a> Podle <a href="/wiki/S%C4%8D%C3%ADt%C3%A1n%C3%AD_lidu" title="Sčítání lidu">sčítání lidu</a> z roku 2011 žilo v Nepálu 26,5 milionu obyvatel, což je téměř trojnásobný nárůst oproti devíti milionům v roce 1950. Od roku 2001 do roku 2011 se průměrná velikost rodiny snížila z 5,44 na 4,9 členů. Sčítání také zaznamenalo přibližně 1,9 milionu nepřítomných osob, což je o více než milion více než v roce 2001; většinu z nich tvoří muži pracující v zahraničí. To souvisí s poklesem poměru pohlaví na 94,2 z 99,8 v roce 2001.<a href="#cite_note-FOOTNOTE2011_National_Census3-245">[235]</a> Roční míra růstu populace v letech 2001 až 2011 činila 1,35 %, zatímco v letech 1961 až 2001 to bylo v průměru 2,25 %; což se rovněž přičítá absentérům.<a href="#cite_note-246">[236]</a> Nepál patří mezi deset nejméně urbanizovaných a deset nejrychleji <a href="/wiki/Urbanizace" title="Urbanizace">urbanizovaných</a> zemí světa. V roce 2014 žilo ve městech odhadem 18,3 % obyvatel. Míra urbanizace je vysoká v Teraji, doonských údolích vnitřního Teraje a údolích středohor, ale nízká ve vysokém Himálaji. Stejně tak je míra urbanizace vyšší ve středním a východním Nepálu ve srovnání s oblastí dále na západě.<a href="#cite_note-247">[237]</a> Hlavní město <a href="/wiki/K%C3%A1thm%C3%A1nd%C3%BA" title="Káthmándú">Káthmándú</a>, přezdívané „město chrámů“, je největším městem v zemi a kulturním a jejím ekonomickým srdcem. Mezi další velká města v Nepálu patří <a href="/wiki/P%C3%B3khara" title="Pókhara">Pókhara</a>, <a href="/w/index.php?title=Bir%C3%A1tnagar&action=edit&redlink=1" class="new" title="Birátnagar (stránka neexistuje)">Birátnagar</a>, <a href="/wiki/P%C3%A1tan_(Nep%C3%A1l)" title="Pátan (Nepál)">Lalitpur</a> (Pátan), <a href="/wiki/Bharatpur" title="Bharatpur">Bharatpur</a>, Birgunj, Dharan, Hetauda a Nepalgunj. Mezi hlavní problémy rychle rostoucích měst, především údolí Káthmándú, patří dopravní zácpy, <a href="/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD" title="Znečištění">znečištění</a> a nedostatek <a href="/wiki/Pitn%C3%A1_voda" title="Pitná voda">pitné vody</a>. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Největší_města">Největší města</h3>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=30" title="Editace sekce: Největší města" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=30" title="Editovat zdrojový kód sekce Největší města">editovat zdroj</a>]</div> <table class="infobox" style="text-align:center; width:97%; margin-right:10px; font-size:90%"> <tbody><tr> <th colspan="7" style="background:#e9e9e9; padding:0.3em;">Největší města Nepálu (sčítání 2021)<a href="#cite_note-248">[238]</a> </th></tr> <tr> <th rowspan="21"> <a href="/wiki/Soubor:Kathmandu_Avion_01.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c8/Kathmandu_Avion_01.JPG/150px-Kathmandu_Avion_01.JPG" decoding="async" width="150" height="113" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c8/Kathmandu_Avion_01.JPG/225px-Kathmandu_Avion_01.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c8/Kathmandu_Avion_01.JPG/300px-Kathmandu_Avion_01.JPG 2x" data-file-width="1500" data-file-height="1125" /></a> <a href="/wiki/K%C3%A1thm%C3%A1nd%C3%BA" title="Káthmándú">Káthmándú</a> <a href="/wiki/Soubor:Pokhara_Valley.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/Pokhara_Valley.jpg/150px-Pokhara_Valley.jpg" decoding="async" width="150" height="100" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/Pokhara_Valley.jpg/225px-Pokhara_Valley.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/Pokhara_Valley.jpg/300px-Pokhara_Valley.jpg 2x" data-file-width="6000" data-file-height="4000" /></a> <a href="/wiki/P%C3%B3khara" title="Pókhara">Pókhara</a> </th> <th style="text-align:center; background:#f5f5f5;"># </th> <th style="text-align:left; background:#f5f5f5;">Město </th> <th style="text-align:center; background:#f5f5f5;">Provincie </th> <th style="text-align:center; background:#f5f5f5;">Populace </th> <th rowspan="21"> <a href="/wiki/Soubor:Gaindakot_Town.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a1/Gaindakot_Town.jpg/150px-Gaindakot_Town.jpg" decoding="async" width="150" height="113" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a1/Gaindakot_Town.jpg/225px-Gaindakot_Town.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a1/Gaindakot_Town.jpg/300px-Gaindakot_Town.jpg 2x" data-file-width="800" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Bharatpur" title="Bharatpur">Bharatpur</a> <a href="/wiki/Soubor:Nepal_Patan_Mangal.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/40/Nepal_Patan_Mangal.jpg/150px-Nepal_Patan_Mangal.jpg" decoding="async" width="150" height="113" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/40/Nepal_Patan_Mangal.jpg/225px-Nepal_Patan_Mangal.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/40/Nepal_Patan_Mangal.jpg/300px-Nepal_Patan_Mangal.jpg 2x" data-file-width="2848" data-file-height="2136" /></a> <a href="/wiki/P%C3%A1tan_(Nep%C3%A1l)" title="Pátan (Nepál)">Pátan</a> </th></tr> <tr> <td style="background:#f0f0f0">1</td> <td align="left"><a href="/wiki/K%C3%A1thm%C3%A1nd%C3%BA" title="Káthmándú">Káthmándú</a></td> <td><a href="/wiki/B%C3%A1gmat%C3%AD_(provincie)" title="Bágmatí (provincie)">Bágmatí</a></td> <td>845 767</td> <td> </td></tr> <tr> <td style="background:#f0f0f0">2</td> <td align="left"><a href="/wiki/P%C3%B3khara" title="Pókhara">Pókhara</a></td> <td><a href="/wiki/Gandak%C3%AD" title="Gandakí">Gandakí</a></td> <td>518 452</td> <td> </td></tr> <tr> <td style="background:#f0f0f0">3</td> <td align="left"><a href="/wiki/Bharatpur" title="Bharatpur">Bharatpur</a></td> <td>Bágmatí</td> <td>369 377</td> <td> </td></tr> <tr> <td style="background:#f0f0f0">4</td> <td align="left"><a href="/wiki/P%C3%A1tan_(Nep%C3%A1l)" title="Pátan (Nepál)">Pátan</a></td> <td>Bágmati</td> <td>299 843 </td></tr> <tr> <td style="background:#f0f0f0">5</td> <td align="left"><a href="/w/index.php?title=Birgunj&action=edit&redlink=1" class="new" title="Birgunj (stránka neexistuje)">Birgunj</a></td> <td>Madhéš</td> <td>268 273 </td></tr> <tr> <td style="background:#f0f0f0">6</td> <td align="left"><a href="/w/index.php?title=Bir%C3%A1tnagar&action=edit&redlink=1" class="new" title="Birátnagar (stránka neexistuje)">Birátnagar</a></td> <td>Kóší</td> <td>244 750 </td></tr> <tr> <td style="background:#f0f0f0">7</td> <td align="left"><a href="/w/index.php?title=Dhangadhi&action=edit&redlink=1" class="new" title="Dhangadhi (stránka neexistuje)">Dhangadhi</a></td> <td>Sudurpaščim</td> <td>204 788 </td></tr> <tr> <td style="background:#f0f0f0">8</td> <td align="left"><a href="/w/index.php?title=Ghorahi&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ghorahi (stránka neexistuje)">Ghorahi</a></td> <td>Lumbiní</td> <td>201 079</td> <td> </td></tr> <tr> <td style="background:#f0f0f0">9</td> <td align="left"><a href="/w/index.php?title=Itahari&action=edit&redlink=1" class="new" title="Itahari (stránka neexistuje)">Itahari</a></td> <td>Kóší</td> <td>198 098 </td></tr> <tr> <td style="background:#f0f0f0">10</td> <td align="left"><a href="/w/index.php?title=Hetauda&action=edit&redlink=1" class="new" title="Hetauda (stránka neexistuje)">Hetauda</a></td> <td>Bágmati</td> <td>195 951 </td></tr></tbody></table> <div style="clear:both"></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Jazyk">Jazyk</h3>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=31" title="Editace sekce: Jazyk" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=31" title="Editovat zdrojový kód sekce Jazyk">editovat zdroj</a>]</div> Rozmanité jazykové dědictví Nepálu pochází ze tří hlavních jazykových skupin: Nepál je tvořen třemi jazykovými skupinami: <a href="/wiki/Indo%C3%A1rijsk%C3%A9_jazyky" title="Indoárijské jazyky">indoárijskou</a>, <a href="/wiki/Tibetobarmsk%C3%A9_jazyky" title="Tibetobarmské jazyky">tibetobarmskou</a> a různými domorodými jazykovými izoláty. Hlavními nepálskými jazyky (procento, kterým se mluví jako mateřským jazykem) jsou podle sčítání lidu z roku 2011 <a href="/wiki/Nep%C3%A1l%C5%A1tina" title="Nepálština">nepálština</a> (44,6 %), <a href="/w/index.php?title=Maithil%C5%A1tina&action=edit&redlink=1" class="new" title="Maithilština (stránka neexistuje)">maithilština</a> (11,7 %), <a href="/wiki/Bh%C3%B3d%C5%BEpur%C5%A1tina" title="Bhódžpurština">bhódžpurština</a> (6,0 %), <a href="/w/index.php?title=Tharu%C5%A1tina&action=edit&redlink=1" class="new" title="Tharuština (stránka neexistuje)">tharuština</a> (5,8 %), <a href="/w/index.php?title=Tamang%C5%A1tina&action=edit&redlink=1" class="new" title="Tamangština (stránka neexistuje)">tamangština</a> (5,1 %), nepálská bhása (3,2 %), bádžijština (3 %) a magarština (3,0 %), dotelština (3,0 %), <a href="/wiki/Urd%C5%A1tina" title="Urdština">urdština</a> (2,6 %), awadhi (1,89 %) a sunwarština. Nepál je domovem nejméně čtyř domorodých znakových jazyků. Nepálština je potomkem <a href="/wiki/Sanskrt" title="Sanskrt">sanskrtu</a> a píše se písmem <a href="/wiki/D%C3%A9van%C3%A1gar%C3%AD" title="Dévanágarí">dévanágarí</a>. Je úředním jazykem a slouží jako <a href="/wiki/Lingua_franca" title="Lingua franca">lingua franca</a> mezi Nepálci různých <a href="/wiki/Etnolingvistika" title="Etnolingvistika">etnolingvistických</a> skupin. V jižní oblasti Teraj se mluví regionálními jazyky maithili, awadhi a bhojpuri; urdština je běžná mezi nepálskými muslimy. Variantami <a href="/wiki/Tibet%C5%A1tina" title="Tibetština">tibetštiny</a> se mluví v oblasti vyššího Himálaje a severně od ní, kde se standardní spisovnou tibetštinou dorozumívají lidé s náboženským vzděláním. Místní dialekty v Teraj a v horách jsou většinou nepsané, přičemž probíhají snahy o vytvoření systémů pro zápis mnoha z nich v dévanágarí nebo v římské abecedě. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Náboženství">Náboženství</h3>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=32" title="Editace sekce: Náboženství" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=32" title="Editovat zdrojový kód sekce Náboženství">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Sadus_at_Pashupatinath_temple.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b2/Sadus_at_Pashupatinath_temple.JPG/220px-Sadus_at_Pashupatinath_temple.JPG" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b2/Sadus_at_Pashupatinath_temple.JPG/330px-Sadus_at_Pashupatinath_temple.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b2/Sadus_at_Pashupatinath_temple.JPG/440px-Sadus_at_Pashupatinath_temple.JPG 2x" data-file-width="4608" data-file-height="3072" /></a><figcaption><a href="/wiki/S%C3%A1dhu" title="Sádhu">Sádhuové</a> v chrámu <a href="/wiki/Pa%C5%A1upatin%C3%A1th" title="Pašupatináth">Pašupatináth</a></figcaption></figure> Nepál je <a href="/wiki/Sekul%C3%A1rn%C3%AD_st%C3%A1t" title="Sekulární stát">sekulární zemí</a>, jak deklaruje nepálská <a href="/wiki/%C3%9Astava" title="Ústava">ústava</a> z roku 2012 (část 1, článek 4), kde sekularismus „znamená náboženskou, kulturní svobodu spolu s ochranou náboženství, kultury předávané od nepaměti (सनातन).“<a href="#cite_note-249">[239]</a><a href="#cite_note-250">[240]</a> Podle sčítání lidu z roku 2011 je náboženstvím s největším počtem stoupenců v Nepálu <a href="/wiki/Hinduismus" title="Hinduismus">hinduismus</a> (81,3 % obyvatel), následuje <a href="/wiki/Buddhismus" title="Buddhismus">buddhismus</a> (9 %); zbývajícími náboženstvími jsou <a href="/wiki/Isl%C3%A1m" title="Islám">islám</a> (4,4 %), <a href="/w/index.php?title=Kirant&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kirant (stránka neexistuje)">kirant</a> (3,1 %), <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Křesťanství">křesťanství</a> (1,4 %) a prákriti neboli uctívání přírody (0,5 %).<a href="#cite_note-FOOTNOTE2011_National_Census4,_184-251">[241]</a> Podle procenta obyvatelstva má Nepál největší počet hinduistů na světě.<a href="#cite_note-252">[242]</a> Nepál byl donedávna oficiálně hinduistickým královstvím a <a href="/wiki/%C5%A0iva" title="Šiva">Šiva</a> byl považován za strážní božstvo země.<a href="#cite_note-253">[243]</a> Ačkoli mnoho vládních politik v průběhu historie přehlíželo nebo marginalizovalo menšinová náboženství, nepálská společnost se obecně těší náboženské toleranci a harmonii mezi všemi náboženstvími, přičemž došlo pouze k ojedinělým případům nábožensky motivovaného násilí.<a href="#cite_note-254">[244]</a><a href="#cite_note-255">[245]</a> Nepálská ústava nedává nikomu právo obracet kohokoli na jiné náboženství. Nepál také v roce 2017 přijal přísnější zákon proti těmto konverzím.<a href="#cite_note-256">[246]</a> Nepál má po Indii druhý největší počet hinduistů na světě.<a href="#cite_note-PewDec2012-257">[247]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Vzdělávání">Vzdělávání</h3>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=33" title="Editace sekce: Vzdělávání" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=33" title="Editovat zdrojový kód sekce Vzdělávání">editovat zdroj</a>]</div> Nepál vstoupil do moderního světa v roce 1951 s 5% <a href="/wiki/Gramotnost" title="Gramotnost">gramotností</a> a přibližně 10 000 studenty zapsanými do 300 škol, v roce 2017 bylo zapsáno více než sedm milionů studentů v asi 36 000 školách,<a href="#cite_note-moe17-258">[248]</a> celková míra gramotnosti (pro populaci ve věku 5 let a více) se zvýšila z 54 na 66 % v roce 2011.<a href="#cite_note-FOOTNOTE2011_National_Census4-244">[234]</a> Čistá míra zápisu na základní školy dosáhla do roku 2017 97 %,<a href="#cite_note-undp-259">[249]</a><a href="#cite_note-260">[250]</a> avšak na středoškolské úrovni (9.-12. třída) byla míra zápisu nižší než 60 %<a href="#cite_note-uis-261">[251]</a> a na <a href="/wiki/Terci%C3%A1rn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD" title="Terciární vzdělávání">terciární</a> úrovni přibližně 12 %.<a href="#cite_note-uis-261">[251]</a> Ačkoli v celkové míře gramotnosti existují značné rozdíly mezi pohlavími,<a href="#cite_note-FOOTNOTE2011_National_Census4-244">[234]</a> dívky předstihly chlapce v počtu zapsaných na všechny úrovně vzdělávání.<a href="#cite_note-uis-261">[251]</a> Nepál má jedenáct univerzit a čtyři nezávislé akademie věd.<a href="#cite_note-moe17-258">[248]</a> Nepál se v roce 2021 umístil na 111. místě globálního inovačního indexu, přičemž v roce 2019 byl na 109. místě.<a href="#cite_note-262">[252]</a><a href="#cite_note-263">[253]</a><a href="#cite_note-264">[254]</a><a href="#cite_note-265">[255]</a> Překážkou pokroku je nedostatek řádné <a href="/wiki/Infrastruktura" title="Infrastruktura">infrastruktury</a> a výukových materiálů a vysoký poměr počtu studentů k počtu učitelů, jakož i politizace školských řídících výborů<a href="#cite_note-266">[256]</a> a stranická odborová organizovanost studentů i učitelů.<a href="#cite_note-267">[257]</a> Bezplatné <a href="/wiki/Prim%C3%A1rn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD" title="Primární vzdělávání">základní vzdělání</a> je zaručeno ústavou, ale pro efektivní realizaci programu chybí finanční prostředky.<a href="#cite_note-268">[258]</a> Vláda má stipendijní programy pro dívky a zdravotně postižené studenty, stejně jako pro děti mučedníků, marginalizovaných komunit a chudých.<a href="#cite_note-269">[259]</a><a href="#cite_note-270">[260]</a> Desetitisíce nepálských studentů každoročně opouštějí zemi za lepším vzděláním a prací, přičemž polovina z nich se již nikdy nevrátí.<a href="#cite_note-271">[261]</a><a href="#cite_note-272">[262]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Zdravotnictví">Zdravotnictví</h3>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=34" title="Editace sekce: Zdravotnictví" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=34" title="Editovat zdrojový kód sekce Zdravotnictví">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Life_expectancy_in_Nepal.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/aa/Life_expectancy_in_Nepal.svg/220px-Life_expectancy_in_Nepal.svg.png" decoding="async" width="220" height="155" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/aa/Life_expectancy_in_Nepal.svg/330px-Life_expectancy_in_Nepal.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/aa/Life_expectancy_in_Nepal.svg/440px-Life_expectancy_in_Nepal.svg.png 2x" data-file-width="850" data-file-height="600" /></a><figcaption>Historický vývoj průměrné délky života v Nepálu</figcaption></figure> Zdravotní služby v Nepálu poskytuje jak veřejný, tak soukromý sektor. <a href="/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_d%C3%A9lka_%C5%BEivota" class="mw-redirect" title="Střední délka života">Střední délka života</a> při narození se v roce 2017 odhadovala na 71 let, což je 153. nejvyšší hodnota na světě,<a href="#cite_note-273">[263]</a> oproti 54 letům v 90. letech 20. století a 35 letům v roce 1950.<a href="#cite_note-ththeal-274">[264]</a><a href="#cite_note-275">[265]</a> Dvě třetiny všech úmrtí jsou způsobeny nepřenosnými nemocemi; hlavní příčinou úmrtí jsou <a href="/wiki/Srde%C4%8Dn%C3%AD_choroby" title="Srdeční choroby">srdeční choroby</a>.<a href="#cite_note-nhrc19-276">[266]</a> Zatímco sedavý způsob života, nevyvážená strava a konzumace tabáku a alkoholu přispěly k nárůstu nepřenosných nemocí, mnoho lidí přichází o život kvůli přenosným a léčitelným nemocem způsobeným špatnými hygienickými podmínkami a podvýživou v důsledku nedostatečného vzdělání, informovanosti a nedostatečného přístupu ke zdravotnickým službám.<a href="#cite_note-nhrc19-276">[266]</a><a href="#cite_note-tkpheal19-277">[267]</a> Nepál dosáhl velkého pokroku v oblasti zdraví matek a dětí. Celkem 95 % dětí má přístup k <a href="/wiki/Jodidovan%C3%A1_s%C5%AFl" title="Jodidovaná sůl">jodidované soli</a> a 86 % dětí ve věku 6-59 měsíců dostává <a href="/wiki/Profylaxe" title="Profylaxe">profylaxi</a> <a href="/wiki/Vitam%C3%ADn_A" title="Vitamín A">vitamínem A</a>.<a href="#cite_note-unicefhealth-278">[268]</a> Podařilo se výrazně omezit zakrňování, podváhu a chřadnutí;<a href="#cite_note-unicefhealth-278">[268]</a> ale <a href="/wiki/Podv%C3%BD%C5%BEiva" title="Podvýživa">podvýživa</a>, která u dětí do pěti let dosahuje 43 %, je extrémně vysoká.<a href="#cite_note-ntimes19-279">[269]</a> <a href="/wiki/Chudokrevnost" title="Chudokrevnost">Chudokrevnost</a> u žen a dětí se mezi lety 2011 a 2016 zvýšila a dosáhla 41 %, resp. 53 %.<a href="#cite_note-ntimes19-279">[269]</a> Nízká porodní váha je na úrovni 27 %, zatímco kojení dosahuje 65 %.<a href="#cite_note-ntimes19-279">[269]</a> Nepál snížil mateřskou úmrtnost na 229,<a href="#cite_note-kpmm-280">[270]</a> oproti 901 v roce 1990;<a href="#cite_note-whomm-281">[271]</a><a href="#cite_note-kpmm-280">[270]</a> <a href="/wiki/%C3%9Amrtnost#Kojenecká_úmrtnost" title="Úmrtnost">kojenecká úmrtnost</a> klesla na 32 na tisíc živě narozených dětí oproti 140 v roce 1990.<a href="#cite_note-282">[272]</a> Míra <a href="/wiki/Prevalence" title="Prevalence">prevalence</a> <a href="/wiki/Antikoncepce" title="Antikoncepce">antikoncepce</a> je 53 %, ale míra rozdílů mezi venkovskými a městskými oblastmi je vysoká kvůli nedostatečné informovanosti a snadné dostupnosti.<a href="#cite_note-283">[273]</a> Pokrok ve zdravotnictví je dán silnou vládní iniciativou ve spolupráci s <a href="/wiki/Nest%C3%A1tn%C3%AD_neziskov%C3%A1_organizace" title="Nestátní nezisková organizace">nevládními</a> a <a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_nevl%C3%A1dn%C3%AD_organizace" title="Mezinárodní nevládní organizace">mezinárodními nevládními organizacemi</a>. Veřejná zdravotnická střediska poskytují 72 základních léků zdarma. Kromě toho zaznamenal určitý úspěch plán <a href="/wiki/Ve%C5%99ejn%C3%A9_zdravotn%C3%AD_poji%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD" class="mw-redirect" title="Veřejné zdravotní pojištění">veřejného zdravotního pojištění</a> zahájený v roce 2016, který pokrývá zdravotní ošetření až do výše 50 000 rupií pro pět členů rodiny za pojistné 2 500 rupií ročně, a očekává se jeho rozšíření.<a href="#cite_note-284">[274]</a> Vyplácením stipendií za čtyři předporodní návštěvy zdravotnických center a hospitalizovaný porod Nepál snížil počet domácích porodů z 81 % v roce 2006<a href="#cite_note-whomm-281">[271]</a> na 41 % v roce 2016.<a href="#cite_note-285">[275]</a> Programy <a href="/wiki/%C5%A0koln%C3%AD_j%C3%ADdelna" title="Školní jídelna">školního stravování</a> zlepšily vzdělání i ukazatele výživy dětí.<a href="#cite_note-286">[276]</a> Díky dotacím na výstavbu <a href="/wiki/Z%C3%A1chod" title="Záchod">toalet</a> v rámci ambiciózního programu "jedna domácnost - jedna toaleta" dosáhla v roce 2019 míra rozšíření toalet 99 %, přičemž v roce 1990 to bylo pouhých 6 %.<a href="#cite_note-287">[277]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Imigranti_a_uprchlíci">Imigranti a uprchlíci</h3>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=35" title="Editace sekce: Imigranti a uprchlíci" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=35" title="Editovat zdrojový kód sekce Imigranti a uprchlíci">editovat zdroj</a>]</div> Nepál má dlouhou tradici v přijímání <a href="/wiki/Imigrace" title="Imigrace">přistěhovalců</a> a <a href="/wiki/Uprchl%C3%ADk" title="Uprchlík">uprchlíků</a>.<a href="#cite_note-288">[278]</a> V moderní době tvořili většinu uprchlíků v Nepálu <a href="/wiki/Tibe%C5%A5an%C3%A9" title="Tibeťané">Tibeťané</a> a Bhútánci. Tibetští uprchlíci začali přicházet v roce 1959<a href="#cite_note-289">[279]</a> a každoročně jich do Nepálu mnoho přichází.<a href="#cite_note-290">[280]</a> Bhútánští uprchlíci z kmene Lhotsampa začali přicházet v 80. letech 20. století a do roku 2000 jich bylo více než 110 tisíc. Většina z nich byla přesídlena do třetích zemí.<a href="#cite_note-291">[281]</a> Koncem roku 2018 měl Nepál celkem 20 800 potvrzených uprchlíků, z toho 64 % Tibeťanů a 31 % Bhútánců.<a href="#cite_note-292">[282]</a> Ekonomičtí imigranti a uprchlíci prchající před pronásledováním nebo válkou ze sousedních zemí, Afriky a Blízkého východu, označovaní jako "městští uprchlíci", protože žijí v bytech ve městech místo v uprchlických táborech,<a href="#cite_note-293">[283]</a><a href="#cite_note-294">[284]</a><a href="#cite_note-295">[285]</a> nemají oficiální uznání; vláda jim usnadňuje přesídlení do třetích zemí.<a href="#cite_note-296">[286]</a> V roce 2018/19 požádalo o pracovní povolení přibližně 2 000 přistěhovalců, z nichž polovina jsou Číňané. Vláda nemá k dispozici údaje o indických přistěhovalcích, protože ti k pobytu a práci v Nepálu nepotřebují povolení;<a href="#cite_note-297">[287]</a> indická vláda uvádí počet nerezidentních Indů v zemi na 600 000.<a href="#cite_note-mea.gov.in-298">[288]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Kultura">Kultura</h2>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=36" title="Editace sekce: Kultura" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=36" title="Editovat zdrojový kód sekce Kultura">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Magar_Culture.jpg" class="mw-file-description"><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e5/Magar_Culture.jpg/220px-Magar_Culture.jpg" decoding="async" width="220" height="293" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e5/Magar_Culture.jpg/330px-Magar_Culture.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e5/Magar_Culture.jpg 2x" data-file-width="392" data-file-height="522" /></a><figcaption>Magarský pár ve svém etnickém oděvu</figcaption></figure> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Společnost">Společnost</h3>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=37" title="Editace sekce: Společnost" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=37" title="Editovat zdrojový kód sekce Společnost">editovat zdroj</a>]</div> Tradiční nepálská společnost se někdy vyznačuje společenskou hierarchií. Nepálský <a href="/wiki/Kasta" title="Kasta">kastovní systém</a> ztělesňuje velkou část společenského rozvrstvení a mnohá společenská omezení, která se vyskytují v jižní Asii. Společenské třídy jsou vymezeny více než stovkou <a href="/wiki/Endogamie" title="Endogamie">endogamních</a> dědičných skupin, často označovaných jako džátí neboli kasty. Nepál prohlásil nedotknutelnost za nezákonnou v roce 1963<a href="#cite_note-299">[289]</a> a od té doby přijal další antidiskriminační zákony a iniciativy v oblasti sociální péče. Na pracovištích a ve vzdělávacích institucích v nepálských městech identifikace podle kasty do značné míry ztratila na významu. Rodinné hodnoty jsou v nepálské tradici důležité a vícegenerační patriarchální společné rodiny jsou v Nepálu normou, i když v městských oblastech se stávají běžnými nukleární rodiny. Převážná většina Nepálců má <a href="/wiki/Svatba" title="Svatba">sňatek</a>, ať už se svým souhlasem, nebo bez něj, domluvený rodiči nebo jinými staršími členy rodiny. <a href="/wiki/Man%C5%BEelstv%C3%AD" title="Manželství">Manželství</a> je považováno za celoživotní a <a href="/wiki/Rozvod" title="Rozvod">rozvodovost</a> je velmi nízká – méně než jedno z tisíce manželství končí rozvodem.<a href="#cite_note-300">[290]</a> Časté jsou sňatky dětí, zejména ve venkovských oblastech; mnoho žen se vdává před dosažením 18 let.<a href="#cite_note-301">[291]</a> Mnoho nepálských svátků má náboženský původ. Mezi nejznámější patří například: Nepálské náboženské svátky: <a href="/w/index.php?title=Da%C5%A1ain&action=edit&redlink=1" class="new" title="Dašain (stránka neexistuje)">Dašain</a>, Tihar, Teej, Čhath, Maghi, Sakela, <a href="/wiki/H%C3%B3l%C3%AD" title="Hólí">Hólí</a>, <a href="/wiki/Sv%C3%A1tek_p%C5%99eru%C5%A1en%C3%AD_p%C5%AFstu" title="Svátek přerušení půstu">Svátek přerušení půstu</a>, Vánoce a nepálský nový rok. Prezident je symbolem národní jednoty. <a href="/wiki/Mu%C4%8Dedn%C3%ADk" title="Mučedník">Mučedníci</a> jsou symbolem vlastenectví. Za válečné hrdiny jsou považováni velitelé <a href="/wiki/Anglo-gurkhsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Anglo-gurkhská válka">anglo-nepálské války</a> Amar Singh Thapa, Bhakti Thapa a Balbhadra Kunwar. Zvláštní označení „národní hrdina“ bylo uděleno 16 osobnostem nepálské historie za jejich mimořádný přínos k prestiži Nepálu. Prithvi Narajan Šah, zakladatel moderního Nepálu, je vysoce ceněn a mnohými považován za „Otce národa“.<a href="#cite_note-302">[292]</a><a href="#cite_note-Hutt1991-303">[293]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Umění_a_architektura">Umění a architektura</h3>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=38" title="Editace sekce: Umění a architektura" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=38" title="Editovat zdrojový kód sekce Umění a architektura">editovat zdroj</a>]</div> <div style="background-color:black;border-collapse:collapse;border:1px solid black;width:300px;display:table;float:right"><div style="display:table-row"><div style="display:table-cell;border-top:0;padding:1px 0 0 1px"><div style="display:table;background-color:black;border-collapse:collapse"><div style="display:table-row"><div style="display:table-cell;border-top:0;padding:0 1px 1px 0"><a href="/wiki/Soubor:Nyatapola_Temple.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/47/Nyatapola_Temple.JPG/149px-Nyatapola_Temple.JPG" decoding="async" width="149" height="199" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/47/Nyatapola_Temple.JPG/224px-Nyatapola_Temple.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/47/Nyatapola_Temple.JPG/298px-Nyatapola_Temple.JPG 2x" data-file-width="2448" data-file-height="3264" /></a></div><div style="display:table-cell;border-top:0;padding:0 1px 1px 0"><a href="/wiki/Soubor:Tusha_Hiti_step-well.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3b/Tusha_Hiti_step-well.jpg/149px-Tusha_Hiti_step-well.jpg" decoding="async" width="149" height="224" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3b/Tusha_Hiti_step-well.jpg/224px-Tusha_Hiti_step-well.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3b/Tusha_Hiti_step-well.jpg/298px-Tusha_Hiti_step-well.jpg 2x" data-file-width="4000" data-file-height="6016" /></a></div></div></div><div style="display:table;background-color:black;border-collapse:collapse"><div style="display:table-row"><div style="display:table-cell;border-top:0;padding:0 1px 1px 0"><a href="/wiki/Soubor:Shivas_Kinder_-_0219.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/Shivas_Kinder_-_0219.jpg/300px-Shivas_Kinder_-_0219.jpg" decoding="async" width="300" height="201" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/Shivas_Kinder_-_0219.jpg/450px-Shivas_Kinder_-_0219.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/Shivas_Kinder_-_0219.jpg/600px-Shivas_Kinder_-_0219.jpg 2x" data-file-width="3872" data-file-height="2592" /></a></div></div></div></div></div><div style="display:table-row"><div class="thumbcaption" style="display:table-cell;background-color:#F8F8FF;font-size:90%;line-height:1.4em">Ve směru hodinových ručiček zleva nahoře: (a) Nyatapola, pětipatrová pagoda v <a href="/wiki/Bhaktap%C3%BAr" title="Bhaktapúr">Bhaktapúru</a>, zdobená charakteristickým řemeslným zpracováním kamene, kovu a dřeva, přežila nejméně čtyři velká zemětřesení.<a href="#cite_note-unesco-304">[294]</a> Pagody, které jsou dnes nepostradatelnou součástí východoasijské architektury, byly podle domněnek přeneseny do Číny z Nepálu. (b) Nepálské kamenické dílo v podobě královského vodotrysku (c) Tradiční nepálské okno "Ankhi jhyal" v podobě páva</div></div></div>Nejstaršími známými příklady <a href="/wiki/Architektura" title="Architektura">architektury</a> v Nepálu jsou <a href="/wiki/St%C3%BApa" title="Stúpa">stúpy</a> raně buddhistických staveb v <a href="/wiki/Kapilavastu" title="Kapilavastu">Kapilvastu</a> a jeho okolí v jihozápadním Nepálu a stúpy postavené <a href="/wiki/A%C5%A1%C3%B3ka" title="Ašóka">Ašókou</a> v údolí Káthmándú asi 250 let př. n. l.. Charakteristická architektura spojovaná výhradně s Nepálem byla vyvinuta a zdokonalena névárskými řemeslníky v údolí Káthmándú nejpozději od období <a href="/wiki/Li%C4%8D%C4%8Dhaviov%C3%A9" title="Liččhaviové">Liččhaviů</a>. Čínský cestopis z dynastie <a href="/wiki/%C5%98%C3%AD%C5%A1e_Tchang" title="Říše Tchang">Tchang</a>, který pravděpodobně vychází ze záznamů z doby kolem roku 650 n. l., popisuje soudobou nepálskou architekturu, převážně postavenou ze dřeva, jako bohatou na umělecká díla, stejně jako dřevěné a kovové sochařství. Popisuje velkolepou sedmipatrovou pagodu uprostřed paláce, jejíž střechy jsou pokryty měděnými taškami, balustráda, mříže, sloupy a trámy jsou osázeny jemnými a drahými kameny a čtyři zlaté sochy <a href="/wiki/Makara" title="Makara">Makarů</a> ve čtyřech rozích základny chrlí z úst vodu jako fontána, kterou přivádějí měděné trubky napojené na zteče na vrcholu věže. Pozdější čínské kroniky popisují nepálský královský palác jako obrovskou stavbu s mnoha střechami, což naznačuje, že Číňané ještě neznali architekturu pagod, která se dnes stala jednou z hlavních charakteristik čínské architektury. Typický <a href="/wiki/Pagoda" title="Pagoda">pagodový</a> chrám je postaven ze dřeva, přičemž každý jeho kus je jemně vyřezán geometrickými vzory nebo obrazy bohů, bohyň, mytických bytostí a zvířat. Střechy obvykle pokryté hliněnými taškami, někdy pozlacené, se postupně zmenšují, až dosáhnou nejvyšší střechy, která je sama o sobě opatřena zlatým zakončením. Základnu obvykle tvoří obdélníkové terasy z jemně tesaného kamene; vchod obvykle střeží kamenné sochy konvenčních postav. Stejně velkolepé je i řemeslné zpracování bronzu a mědi, které lze pozorovat na sochách božstev a zvířat, na výzdobě dveří a oken a na zakončeních budov, jakož i na předmětech každodenní potřeby. Nejrozvinutější z nepálských malířských tradic je tradice malby <a href="/wiki/Thangka" title="Thangka">thangka</a> nebo paubha <a href="/wiki/Tibetsk%C3%BD_buddhismus" title="Tibetský buddhismus">tibetského buddhismu</a>, kterou v Nepálu praktikují buddhističtí mniši a nepálští řemeslníci. Chrám Čangu Narajan, postavený asi ve 4. století n. l., je pravděpodobně nejlepším dílem nepálského dřevařského řemesla; Káthmándské, Pátanské a Bhaktapurské náměstí Durbar je vrcholem nepálského umění a architektury a je ukázkou nepálského řemeslného zpracování dřeva, kovu a kamene, zdokonalovaného po dvě tisíciletí.<a href="#cite_note-landon-305">[295]</a> Okno „ankhi jhyal“, které umožňuje jednosměrný výhled do okolního světa, je příkladem jedinečného nepálského dřevařského umění, které se vyskytuje ve stavbách, domácích i veřejných, starobylých i moderních. Mnohé kultury malují stěny svých obydlí pravidelnými vzory, postavami bohů a zvířat a náboženskými symboly; jiné malují stěny obyčejně, často hlínou nebo <a href="/wiki/%C4%8Cernozem" title="Černozem">černozemí</a> v kontrastu se žlutou půdou nebo vápencem. Střechy náboženských i obytných staveb výrazně vystupují, pravděpodobně proto, aby poskytovaly ochranu před sluncem a deštěm. Dřevo domácích staveb je stejně jako u jejich náboženských protějšků jemně vyřezávané.<a href="#cite_note-landon-305">[295]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Literatura_a_scénické_umění">Literatura a scénické umění</h3>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=39" title="Editace sekce: Literatura a scénické umění" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=39" title="Editovat zdrojový kód sekce Literatura a scénické umění">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Bhanu_Bhakta_Acharya_(1814-1869)_author.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9c/Bhanu_Bhakta_Acharya_%281814-1869%29_author.jpg/220px-Bhanu_Bhakta_Acharya_%281814-1869%29_author.jpg" decoding="async" width="220" height="366" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9c/Bhanu_Bhakta_Acharya_%281814-1869%29_author.jpg/330px-Bhanu_Bhakta_Acharya_%281814-1869%29_author.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9c/Bhanu_Bhakta_Acharya_%281814-1869%29_author.jpg/440px-Bhanu_Bhakta_Acharya_%281814-1869%29_author.jpg 2x" data-file-width="587" data-file-height="976" /></a><figcaption>Bhanubhakta Ačárja, nepálský spisovatel, který přeložil staroindický epos <a href="/wiki/R%C3%A1m%C3%A1jana" title="Rámájana">Rámájana</a> do nepálštiny</figcaption></figure> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Nep%C3%A1lsk%C3%A1_literatura" title="Nepálská literatura">Nepálská literatura</a>.</div> Nepálská literatura byla až do sjednocení Nepálu v moderní království úzce spjata s literaturou zbytku jižní Asie. Literární díla, která psali v sanskrtu <a href="/wiki/Br%C3%A1hman" title="Bráhman">bráhmanští</a> kněží vzdělaní a někdy také působící ve <a href="/wiki/V%C3%A1r%C3%A1nas%C3%AD" title="Váránasí">Váránasí</a>, zahrnovala náboženské texty a další fantazie zabývající se králi, bohy a démony.<a href="#cite_note-bba-306">[296]</a> Nejstarší dochovaný text v nepálštině je datován do 13. století, ale kromě <a href="/wiki/Epigrafika" title="Epigrafika">epigrafického</a> materiálu nebyla nepálská literatura starší než ze 17. století nalezena. Nepálská literatura je stará téměř 500 let.<a href="#cite_note-Hutt1991-303">[293]</a> Moderní dějiny nepálské literatury začínají <a href="/w/index.php?title=Bhanubhakta_A%C4%8D%C3%A1rja&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bhanubhakta Ačárja (stránka neexistuje)">Bhanubhakta Ačárjou</a> (1814–1868), který poprvé vytvořil významná a vlivná díla v nepálštině, jazyce přístupném masám, především Bhanubhakta Rámájanu, překlad staroindického eposu.<a href="#cite_note-bba-306">[296]</a> Koncem devatenáctého století vydal Motiram Bhatta tištěná vydání Ačárjových děl a svým úsilím sám zpopularizoval a posunul nepálskou jazykovou literaturu do moderny.<a href="#cite_note-Hutt1991-303">[293]</a> V polovině dvacátého století se nepálská literatura již neomezovala na hinduistické literární tradice. Pod vlivem západních literárních tradic začali spisovatelé v tomto období vytvářet literární díla zabývající se soudobými společenskými problémy,<a href="#cite_note-307">[297]</a> zatímco mnozí další pokračovali v obohacování nepálských básnických tradic o autentickou nepálskou poezii. Nevárská literatura se také stala přední literární tradicí. Po nástupu demokracie v roce 1951 došlo k rozkvětu nepálské literatury. Začala vznikat literární díla v mnoha dalších jazycích. Nepálská literatura se nadále modernizovala a v posledních letech byla silně ovlivněna poválečnou nepálskou zkušeností i světovými literárními tradicemi.<a href="#cite_note-308">[298]</a><a href="#cite_note-309">[299]</a><a href="#cite_note-310">[300]</a><a href="#cite_note-Hutt1991-303">[293]</a> Maruni, Lakhey, Sakela, Kauda a Tamang Selo jsou některé příklady tradiční nepálské hudby a tance v horských oblastech Nepálu. Nepálský filmový průmysl je známý jako „Kollywood“.<a href="#cite_note-311">[301]</a> Nepálská akademie je přední institucí na podporu umění a kultury v Nepálu, byla založena v roce 1957.<a href="#cite_note-Hutt1991-303">[293]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Oblékání">Oblékání</h3>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=40" title="Editace sekce: Oblékání" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=40" title="Editovat zdrojový kód sekce Oblékání">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Bhoto_jatra.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/42/Bhoto_jatra.jpg/220px-Bhoto_jatra.jpg" decoding="async" width="220" height="177" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/42/Bhoto_jatra.jpg/330px-Bhoto_jatra.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/42/Bhoto_jatra.jpg/440px-Bhoto_jatra.jpg 2x" data-file-width="2658" data-file-height="2136" /></a><figcaption>Nepálský muž v daura-suruwalu, kabátu a dháckém topi ukazuje bhoto během festivalu Bhoto Jatra</figcaption></figure> Nejrozšířenějším tradičním oděvem v Nepálu, a to jak pro ženy, tak pro muže, byl od starověku až do příchodu moderní doby oděv se závojem.<a href="#cite_note-Tarlo1996-26-312">[302]</a> U žen nakonec nabyl podoby <a href="/wiki/S%C3%A1r%C3%AD" title="Sárí">sárí</a>, jednoho dlouhého kusu látky, proslulého délkou necelých šesti metrů a šířkou přesahující spodní část těla.<a href="#cite_note-Tarlo1996-26-312">[302]</a> Sárí se uvázalo kolem pasu a na jednom konci se zauzlovalo, ovinulo se kolem dolní části těla a pak přes ramena.<a href="#cite_note-Tarlo1996-26-312">[302]</a> V modernější podobě se používalo k zakrytí hlavy a někdy i obličeje jako závoj,<a href="#cite_note-Tarlo1996-26-312">[302]</a> zejména v oblasti Teraj. Byl kombinován se spodní sukní neboli spodničkou a zastrčen do pasu pro bezpečnější upevnění. Nosí se s <a href="/wiki/Bl%C5%AFza" title="Blůza">blůzou</a> nebo s čolo, která slouží jako hlavní oděv horní části těla, přičemž konec sárí, přecházející přes rameno, nyní slouží k zakrytí obrysů horní části těla a k zakrytí středu těla.<a href="#cite_note-Tarlo1996-26-312">[302]</a> Čolo-sárí se stalo oděvem pro slavnostní příležitosti, oficiální prostředí a slavnostní setkání. Ve své tradičnější podobě, jako součást tradičního oděvu a nošené v každodenním životě při domácích pracích nebo při práci, má podobu farija nebo gunyu, obvykle kratšího než sárí na délku i na šířku, a celé je ovinuté kolem spodní části těla. U mužů slouží jako oděv pro spodní část těla podobná, ale kratší délka látky, <a href="/w/index.php?title=Dh%C3%B3ti&action=edit&redlink=1" class="new" title="Dhóti (stránka neexistuje)">dhóti</a>, která se také zavazuje kolem pasu a ovíjí se.<a href="#cite_note-Tarlo1996-26-28-313">[303]</a> U <a href="/wiki/%C3%81rjov%C3%A9" title="Árjové">Árjů</a> se také ovíjí jednou kolem každé nohy, než se přes nohy vyvede nahoru, aby se vzadu zastrčila. Dhóti nebo jeho varianty, obvykle nošené přes langauti, tvoří oděv spodní části těla v tradičním oděvu Tharusů, Gurungů a Magarů a také Madhesiů a dalších. Dalšími formami tradičního oděvu, které nevyžadují žádné šití ani krejčovské úpravy, jsou patukky (délka látky pevně ovinutá přes pas u obou pohlaví jako pásek, součást většiny tradičních nepálských krojů, obvykle s khukuri zastrčeným do něj, pokud jej nosí muži), šátky jako pachhjauras a majetros a šály jako nevárský ga a tibetský <a href="/w/index.php?title=Khata&action=edit&redlink=1" class="new" title="Khata (stránka neexistuje)">khata</a>, ghumtos (svatební závoje) a různé druhy <a href="/wiki/Turban" title="Turban">turbanů</a> (šátky nošené kolem hlavy jako součást tradice nebo jako ochrana před sluncem či chladem,<a href="#cite_note-Tarlo1996-26-28-313">[303]</a> nazývané pheta, pagri nebo sirpau). Až do počátku prvního tisíciletí n. l. byl běžný oděv obyvatel jižní Asie zcela nešitý.<a href="#cite_note-Rahman-Alkazi2002-314">[304]</a> Příchod Kušánů ze <a href="/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_Asie" title="Střední Asie">Střední Asie</a> kolem roku 48 n. l. zpopularizoval střihy a šití oděvů ve středoasijském stylu.<a href="#cite_note-Rahman-Alkazi2002-314">[304]</a> Nejjednodušší forma šitého oděvu, bhoto (primitivní vesta), je univerzálním jednopohlavním oděvem pro děti a tradičně jediným oděvem, který děti nosí, dokud nedosáhnou plnoletosti a nedostanou oděv pro dospělé, někdy při obřadním rituálu přechodu, jako je například obřad gunyu-choli pro hinduistické dívky. Muži nosí bhoto i v dospělosti. Horní část mužského oděvu je obvykle vesta, jako je bhoto, nebo košile podobná kurtě, jako je daura, dvouřadová dlouhá košile s uzavřeným výstřihem, pěti záhyby a osmi šňůrkami, které slouží k jejímu obepnutí kolem těla. Suruval, jednoduše přeložená jako kalhoty, jsou alternativou a v poslední době i náhradou za dhoti, kachhad (Magarové) nebo lungi (Tharové); nad koleny jsou tradičně mnohem širší, ale dole se zužují, aby těsně přiléhaly ke kotníkům, a v pase se zavazují šňůrkou. Moderní cholos, které se nosí se sárí, mají obvykle poloviční rukávy a jednořadové zapínání a nezakrývají střed těla. Tradiční cholo zvané chaubandi je stejně jako daura s plnými rukávy, dvouřadové se záhyby a šňůrkami a sahá až k patce, takže zakrývá střed těla. Daura-suruval a gunyu-cholo byly národním oděvem pro muže, respektive ženy až do roku 2011, kdy byly zrušeny, aby se odstranilo zvýhodňování.<a href="#cite_note-315">[305]</a> Tradiční oděv mnoha paharijských etnik je daura-suruval nebo podobný, s patukou, dhaka topi a kabátcem pro muže, a gunyu-cholo nebo podobný, s patukou a někdy šátkem pro ženy. U mnoha dalších skupin se tradiční mužský oděv skládá z košile nebo vesty, kombinované s dhoti, kachhad nebo lungi. Ve vysoko položených oblastech Himálaje jsou tradiční oděvy do značné míry ovlivněny <a href="/w/index.php?title=Tibetsk%C3%A1_kultura&action=edit&redlink=1" class="new" title="Tibetská kultura (stránka neexistuje)">tibetskou kulturou</a>. Šerpské ženy nosí čubu se zástěrou pangi, zatímco šerpští muži nosí pod čubou košile s tuhým vysokým límcem a dlouhými rukávy zvané tetung. Mezi výraznější pokrývky hlavy patří tibetské klobouky šerpů Xamo Gyaise, mužské klobouky pahari dhaka topi a kulaté čepice tamang. Vdané hinduistické ženy nosí tika, sindur, pote a červené náramky. Běžné jsou zlaté a stříbrné šperky a někdy i drahé kameny. Mezi zlaté šperky patří mangalsutry a tilaharis, které hinduisté nosí spolu s pote, samjafung (obrovský zlatý květ nošený na hlavě) a nessej (obrovské zploštělé zlaté náušnice), které nosí Limbové, a sirphuli, sirbandhi a chandra, které nosí <a href="/wiki/Magarov%C3%A9" title="Magarové">Magarové</a>. Ženy z kmene Tharu mohou nosit až šest kilogramů stříbra ve špercích, mezi něž patří mangija nošená na hlavě, tikuli na čele a kanseri a tikahamala kolem krku.<a href="#cite_note-316">[306]</a> Za posledních 50 let se móda v Nepálu velmi změnila. V městském prostředí se sárí stále častěji přestává používat jako oděv pro každodenní nošení a mění se na oděv pro slavnostní příležitosti. Tradiční kurtu suruval nosí mladší ženy jen zřídka a stále častěji dávají přednost džínám. Dhoti se z velké části omezilo na <a href="/wiki/Liturgie" title="Liturgie">liturgický</a> oděv šamanů a hinduistických kněží. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Kuchyně">Kuchyně</h3>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=41" title="Editace sekce: Kuchyně" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=41" title="Editovat zdrojový kód sekce Kuchyně">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Nepali_dal-bhat-tarkari.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/60/Nepali_dal-bhat-tarkari.jpg/220px-Nepali_dal-bhat-tarkari.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/60/Nepali_dal-bhat-tarkari.jpg/330px-Nepali_dal-bhat-tarkari.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/60/Nepali_dal-bhat-tarkari.jpg/440px-Nepali_dal-bhat-tarkari.jpg 2x" data-file-width="3264" data-file-height="2448" /></a><figcaption><a href="/wiki/D%C3%A1l_bhat" title="Dál bhat">Dál bhat</a> thali s vařenou rýží, čočkovou polévkou (omáčkou), smaženou listovou zeleninou, zeleninovým kari, jogurtem, papadem a zeleninovým salátem.</figcaption></figure> Nepálská kuchyně se skládá ze široké škály regionálních a tradičních jídel. Vzhledem k různorodosti půdních typů, podnebí, kultury, etnických skupin a zaměstnání se tyto kuchyně od sebe značně liší a používají místně dostupné koření, bylinky, zeleninu a ovoce.<a href="#cite_note-tkpcrop-317">[307]</a> <a href="/wiki/Kolumbovsk%C3%A1_v%C3%BDm%C4%9Bna" title="Kolumbovská výměna">Kolumbovská výměna</a> přinesla do jižní Asie brambory, rajčata, kukuřici, <a href="/wiki/Podzemnice_olejn%C3%A1" title="Podzemnice olejná">arašídy</a>, <a href="/wiki/Ke%C5%A1u" class="mw-redirect" title="Kešu">kešu</a> oříšky, ananas, guavu a <a href="/wiki/Chilli_papri%C4%8Dka" title="Chilli paprička">chilli papričky</a>. Všechny se staly základními užitkovými produkty.<a href="#cite_note-318">[308]</a> <a href="/wiki/Obiloviny" class="mw-redirect" title="Obiloviny">Obiloviny</a> pěstované v Nepálu, jejich výběr, doba a regiony pěstování silně korespondují s časovým průběhem nepálských <a href="/wiki/Monzun" title="Monzun">monzunů</a><a href="#cite_note-sen-colleen-p13-319">[309]</a> a s rozdíly v nadmořské výšce. Rýže a pšenice se pěstují hlavně v rovinách teraj a v dobře zavlažovaných údolích, kukuřice, <a href="/wiki/Proso" title="Proso">proso</a>, ječmen a <a href="/wiki/Pohanka" title="Pohanka">pohanka</a> v méně úrodných a sušších vrchovinách.<a href="#cite_note-tkpcrop-317">[307]</a><a href="#cite_note-pathak-320">[310]</a> Základem typického nepálského jídla jsou obiloviny připravené na obyčejný způsob a doplněné chuťově výraznými slanými pokrmy.<a href="#cite_note-Davidson2014-p409-321">[311]</a> Ty zahrnují čočku, luštěniny a zeleninu kořeněnou běžně zázvorem a česnekem, ale také výrazněji kombinací koření, které může zahrnovat <a href="/wiki/Koriandr_set%C3%BD" title="Koriandr setý">koriandr</a>, <a href="/wiki/Km%C3%ADn_ko%C5%99enn%C3%BD" title="Kmín kořenný">kmín</a>, <a href="/wiki/Kurkuma" title="Kurkuma">kurkumu</a>, <a href="/wiki/Sko%C5%99ice" title="Skořice">skořici</a>, <a href="/wiki/Kardamovn%C3%ADk_obecn%C3%BD" title="Kardamovník obecný">kardamon</a>, jimbu a další podle kulinářských zvyklostí.<a href="#cite_note-Davidson2014-p409-321">[311]</a> Při skutečném jídle má tato mentální reprezentace podobu talíře nebo talíře thali, na němž je ústřední místo pro vařené obiloviny, okrajová místa, často v malých miskách, pro aromatické přílohy a jejich současné, nikoliv dílčí požití při každém aktu jídla, ať už skutečným smícháním – například rýže a čočky – nebo skládáním jednoho – například chleba – kolem druhého, například vařené zeleniny.<a href="#cite_note-Davidson2014-p409-321">[311]</a> Nejčastějším a nejvýznamnějším příkladem je <a href="/wiki/D%C3%A1l_bhat" title="Dál bhat">dál bhat</a>, jehož základem je rýže vařená v páře,<a href="#cite_note-cnnfood-322">[312]</a> stejně jako mléčné výrobky a někdy i maso. Nekvašený plochý chléb z pšeničné mouky zvaný <a href="/wiki/%C4%8Capat%C3%AD" title="Čapatí">čapatí</a> občas nahrazuje dušenou rýži, zejména v Teraj, zatímco dhindo, připravované vařením kukuřičné, prosné nebo pohankové mouky ve vodě za stálého míchání a přidávání mouky, dokud se nedosáhne husté, téměř pevné konzistence, je hlavní náhražkou v kopcích a horách. <a href="/wiki/Campa" title="Campa">Campa</a>, mouka z praženého nebo nahého ječmene, je hlavní surovinou ve vysoko položených oblastech Himálaje. V celém Nepálu je fermentovaná a následně na slunci sušená listová zelenina zvaná gundruk pochoutkou a zároveň důležitou náhradou čerstvé zeleniny v zimě.<a href="#cite_note-pathak-320">[310]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Plateful_of_Momo_in_Nepal.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6c/Plateful_of_Momo_in_Nepal.jpg/220px-Plateful_of_Momo_in_Nepal.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6c/Plateful_of_Momo_in_Nepal.jpg/330px-Plateful_of_Momo_in_Nepal.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6c/Plateful_of_Momo_in_Nepal.jpg/440px-Plateful_of_Momo_in_Nepal.jpg 2x" data-file-width="1024" data-file-height="768" /></a><figcaption>Knedlíčky <a href="/wiki/Momo" title="Momo">momo</a> s čatní</figcaption></figure> Pozoruhodným rysem nepálské kuchyně je existence řady odlišných vegetariánských kuchyní, z nichž každá je charakteristická zeměpisnou a kulturní historií svých vyznavačů.<a href="#cite_note-Davidson2014-p410-323">[313]</a> Předpokládá se, že výskyt <a href="/wiki/Ahins%C3%A1" title="Ahinsá">ahinsy</a> neboli vyhýbání se násilí vůči všem formám života v mnoha náboženských řádech na počátku jihoasijských dějin, zejména v <a href="/wiki/Upani%C5%A1ady" title="Upanišady">upanišadském hinduismu</a>, buddhismu a <a href="/wiki/D%C5%BEinismus" title="Džinismus">džinismu</a>, byl významným faktorem rozšíření vegetariánství mezi částí nepálské hinduistické a buddhistické populace a také mezi džinisty.<a href="#cite_note-Davidson2014-p410-323">[313]</a> Mezi těmito skupinami je při myšlenkách na konzumaci masa pociťována silná nelibost.<a href="#cite_note-SahakianSaloma2016-50-324">[314]</a> Ačkoli je spotřeba masa na obyvatele v Nepálu nízká, podíl vegetariánství není tak vysoký jako v Indii, a to v důsledku převládajícího <a href="/wiki/%C5%A0aktismus" title="Šaktismus">šaktismu</a>, jehož významným rysem jsou zvířecí oběti.<a href="#cite_note-325">[315]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Samaybaji.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/58/Samaybaji.JPG/220px-Samaybaji.JPG" decoding="async" width="220" height="220" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/58/Samaybaji.JPG/330px-Samaybaji.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/58/Samaybaji.JPG/440px-Samaybaji.JPG 2x" data-file-width="960" data-file-height="960" /></a><figcaption>Samajabádží („nevárská kuchyně“)</figcaption></figure> Nepálská kuchyně má své vlastní charakteristické vlastnosti, které tuto hybridní kuchyni odlišují od severních i jižních sousedů.<a href="#cite_note-326">[316]</a><a href="#cite_note-cnnfood-322">[312]</a> Nepálská kuchyně s obvykle rajčatovým, chudším kari je lehčí než její indické protějšky na smetaně a nepálské knedlíčky <a href="/wiki/Momo" title="Momo">momo</a> jsou ve srovnání se severními protějšky silně kořeněné.<a href="#cite_note-cnnfood-322">[312]</a> Nevárská kuchyně, jedna z nejbohatších a nejvlivnějších v Nepálu, je propracovanější a rozmanitější než většina ostatních, protože nevárská kultura se vyvinula ve velmi úrodném a prosperujícím údolí Káthmándú.<a href="#cite_note-tkpcrop-317">[307]</a> Typická nevárská kuchyně může obsahovat více než tucet pokrmů z obilovin, masa, zeleninových kari, čatní a nakládané zeleniny. Kwanti (polévka z naklíčených fazolí), chhwela (mleté hovězí maso), chatamari (palačinka z rýžové mouky), bara (smažený čočkový koláč), kachila (marinované syrové mleté hovězí maso), samaybaji (soustředěná kolem zploštělé rýže), lakhaamari a yomuri patří k nejuznávanějším.<a href="#cite_note-cnnfood-322">[312]</a><a href="#cite_note-327">[317]</a> Známý je také džu dhau, sladký jogurt pocházející z Bhaktapuru.<a href="#cite_note-cnnfood-322">[312]</a> Další známou potravinářskou tradicí je thakalijská kuchyně, v níž se plynule prolíná tibetská a indická kuchyně s rozmanitostí ingrediencí, zejména bylinek a koření.<a href="#cite_note-tkpcrop-317">[307]</a> V Teraji je oblíbený knedlík z rýžové mouky se sladkostmi uvnitř, oblíbený u Tharuů a Maithilů. Různé komunity v Teraji připravují sidhara (na slunci sušené malé ryby smíchané s listy taro) a birija (čočková pasta smíchaná s listy taro) do zásoby pro případ monzunových záplav.<a href="#cite_note-tkpcrop-317">[307]</a> Selroti, kasaar, fini a chaku patří mezi sladké pochoutky. Rýžový <a href="/wiki/Pilaf" title="Pilaf">pilaf</a> nebo sladká rýžová kaše zvaná <a href="/wiki/Kh%C3%ADr" title="Khír">khír</a> jsou obvykle hlavním jídlem při hostinách.<a href="#cite_note-pathak-320">[310]</a> Čaj a <a href="/wiki/Podm%C3%A1sl%C3%AD" title="Podmáslí">podmáslí</a> (zkvašené mléko, které zbylo po stloukání másla z jogurtu) jsou běžné nealkoholické nápoje. Téměř všechny džanádžatské komunity mají své vlastní tradiční metody vaření alkoholu. Nejznámější jsou raksi (tradiční destilovaný alkohol), jaand (rýžové pivo), <a href="/w/index.php?title=Tongba&action=edit&redlink=1" class="new" title="Tongba (stránka neexistuje)">tongba</a> (pivo z prosa) a <a href="/wiki/%C4%8Cang" title="Čang">čang</a>. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Sport_a_rekreace">Sport a rekreace</h3>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=42" title="Editace sekce: Sport a rekreace" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=42" title="Editovat zdrojový kód sekce Sport a rekreace">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Five-stone_in_Nepal.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4e/Five-stone_in_Nepal.jpg/220px-Five-stone_in_Nepal.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4e/Five-stone_in_Nepal.jpg/330px-Five-stone_in_Nepal.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4e/Five-stone_in_Nepal.jpg/440px-Five-stone_in_Nepal.jpg 2x" data-file-width="4000" data-file-height="3000" /></a><figcaption>Nepálské děti hrající variantu <a href="/w/index.php?title=Astragaly&action=edit&redlink=1" class="new" title="Astragaly (stránka neexistuje)">astragaly</a> s oblázky</figcaption></figure> Nepálské původní sporty, jako je dandi bijo a <a href="/wiki/Kabadi" title="Kabadi">kabadi</a>, které byly donedávna považovány za neoficiální národní sporty,<a href="#cite_note-voll-328">[318]</a> jsou stále populární ve venkovských oblastech.<a href="#cite_note-Himalayan_Times_More_than_child's_play-329">[319]</a> Navzdory snahám se nepodařilo dosáhnout standardizace a rozvoje dandi bijo,<a href="#cite_note-Online_Khabar_national_sport-330">[320]</a><a href="#cite_note-331">[321]</a> přičemž i kabadi, jakožto profesionální sport, je v Nepálu stále v plenkách.<a href="#cite_note-332">[322]</a> <a href="/w/index.php?title=B%C3%A1gh%C4%8Dal&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bághčal (stránka neexistuje)">Bághčal</a>, starobylá desková hra, o níž se předpokládá, že pochází z Nepálu, se dá hrát na křídou kreslených deskách, s kamínky, a je populární dodnes.<a href="#cite_note-333">[323]</a><a href="#cite_note-334">[324]</a> Oblíbenou zábavou jsou hry <a href="/wiki/Ludo" title="Ludo">ludo</a>, hadi a žebříky a <a href="/w/index.php?title=Karrom&action=edit&redlink=1" class="new" title="Karrom (stránka neexistuje)">karrom</a>.<a href="#cite_note-335">[325]</a> Hrají se také <a href="/wiki/%C5%A0achy" title="Šachy">šachy</a>.<a href="#cite_note-Himalayan_Times_More_than_child's_play-329">[319]</a> <a href="/wiki/Volejbal" title="Volejbal">Volejbal</a> byl v roce 2017 vyhlášen národním sportem Nepálu.<a href="#cite_note-voll-328">[318]</a> Mezi oblíbené dětské hry patří verze <a href="/wiki/Na_babu" title="Na babu">na babu</a>, astragaly, <a href="/wiki/Sk%C3%A1k%C3%A1n%C3%AD_pan%C3%A1ka" title="Skákání panáka">skákání panáka</a>, <a href="/wiki/Chod%C3%AD_pe%C5%A1ek_okolo" title="Chodí pešek okolo">chodí pešek okolo</a> a lagori, mezi chlapci jsou oblíbené <a href="/wiki/Kuli%C4%8Dky" title="Kuličky">kuličky</a>, <a href="/wiki/K%C3%A1%C4%8Da_(hra%C4%8Dka)" title="Káča (hračka)">káča</a>, válení obručí a gully kriket. Víceúčelovým sportovním náčiním nepálských dětí jsou <a href="/wiki/Gumi%C4%8Dka" title="Gumička">gumičky</a> nebo rangerské pásky nastříhané z duší pneumatik jízdních kol, které se mohou spojovat do svazků nebo řetězů a používat k hraní <a href="/wiki/Vyb%C3%ADjen%C3%A1" title="Vybíjená">vybíjené</a>, <a href="/wiki/P%C5%99eb%C3%ADr%C3%A1n%C3%AD_prov%C3%A1zku" title="Přebírání provázku">přebírání provázku</a>, <a href="/wiki/Vietnamsk%C3%BD_badminton" title="Vietnamský badminton">jianzi</a> a různých her se <a href="/wiki/%C5%A0vihadlo" title="Švihadlo">švihadlem</a>.<a href="#cite_note-Himalayan_Times_More_than_child's_play-329">[319]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Nepali_Fans.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/51/Nepali_Fans.JPG/220px-Nepali_Fans.JPG" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/51/Nepali_Fans.JPG/330px-Nepali_Fans.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/51/Nepali_Fans.JPG/440px-Nepali_Fans.JPG 2x" data-file-width="4272" data-file-height="2848" /></a><figcaption>Nepálští fanoušci kriketu jsou proslulí mimořádně nadšenou podporou svého národního týmu<a href="#cite_note-336">[326]</a><a href="#cite_note-337">[327]</a></figcaption></figure> Oblíbenými profesionálními sporty jsou <a href="/wiki/Fotbal" title="Fotbal">fotbal</a> a <a href="/wiki/Kriket" title="Kriket">kriket</a>.<a href="#cite_note-338">[328]</a> Nepál je konkurenceschopný ve fotbale v jihoasijském regionu, ale nikdy nevyhrál regionální šampionát Jihoasijské fotbalové federace.<a href="#cite_note-339">[329]</a><a href="#cite_note-340">[330]</a> Ve světovém žebříčku <a href="/wiki/FIFA" title="FIFA">FIFA</a> se obvykle umisťuje ve spodní čtvrtině.<a href="#cite_note-341">[331]</a> Nepál zaznamenal úspěchy v <a href="/wiki/Kriket" title="Kriket">kriketu</a> a má status elitní ODI,<a href="#cite_note-342">[332]</a><a href="#cite_note-343">[333]</a> v žebříčcích ICC ODI a T20I se trvale umisťuje v první dvacítce,<a href="#cite_note-344">[334]</a><a href="#cite_note-345">[335]</a> Nepál zaznamenal úspěchy v <a href="/wiki/Atletika" title="Atletika">atletice</a> a <a href="/wiki/Bojov%C3%A9_um%C4%9Bn%C3%AD" title="Bojové umění">bojových uměních</a>, získal mnoho medailí na Jihoasijských hrách a některé na <a href="/wiki/Asijsk%C3%A9_hry" title="Asijské hry">Asijských hrách</a>.<a href="#cite_note-trn-346">[336]</a> Nepál nikdy nezískal <a href="/wiki/Olympijsk%C3%A1_ocen%C4%9Bn%C3%AD" title="Olympijská ocenění">olympijskou medaili</a>.<a href="#cite_note-gauri-347">[337]</a> Na popularitě získávají také sporty jako <a href="/wiki/Basketbal" title="Basketbal">basketbal</a>, volejbal, <a href="/wiki/Futsal" title="Futsal">futsal</a>, <a href="/wiki/Z%C3%A1pas" title="Zápas">zápas</a>, soutěžní <a href="/wiki/Kulturistika" title="Kulturistika">kulturistika</a><a href="#cite_note-gauri-347">[337]</a><a href="#cite_note-348">[338]</a> a <a href="/wiki/Badminton" title="Badminton">badminton</a>.<a href="#cite_note-Himalayan_Times_More_than_child's_play-329">[319]</a> Určité úspěchy zaznamenaly ženy ve fotbale, kriketu, atletice, bojových uměních, badmintonu a plavání.<a href="#cite_note-award-349">[339]</a><a href="#cite_note-gauri-347">[337]</a> Nepál také nasazuje hráče a národní týmy na několika turnajích pro zdravotně <a href="/wiki/Zdravotn%C3%AD_posti%C5%BEen%C3%AD" title="Zdravotní postižení">postižené</a>, především v kriketu mužů<a href="#cite_note-menb-350">[340]</a> i žen nevidomých.<a href="#cite_note-wmenb-351">[341]</a> Jediným mezinárodním stadionem v zemi je víceúčelový stadion Dasarath, na kterém hrají své domácí zápasy mužská a ženská fotbalová reprezentace.<a href="#cite_note-dash-352">[342]</a> Od vzniku národního týmu hraje Nepál své domácí zápasy kriketu na Tribhuvan University International Cricket Ground.<a href="#cite_note-cricktarchv-353">[343]</a> Nepálská policie, ozbrojené policejní síly a nepálská armáda jsou nejplodnějšími producenty reprezentačních hráčů a je známo, že začínající hráči vstupují do ozbrojených složek kvůli lepším sportovním příležitostem, které jim mohou poskytnout.<a href="#cite_note-354">[344]</a><a href="#cite_note-355">[345]</a> Nepálský sport brzdí nedostatek infrastruktury,<a href="#cite_note-356">[346]</a> financování,<a href="#cite_note-menb-350">[340]</a> korupce, nepotismus a politické zásahy.<a href="#cite_note-trn-346">[336]</a><a href="#cite_note-357">[347]</a><a href="#cite_note-358">[348]</a> Jen velmi málo hráčů se dokáže uživit jako profesionální sportovci.<a href="#cite_note-dash-352">[342]</a><a href="#cite_note-359">[349]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Odkazy">Odkazy</h2>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=43" title="Editace sekce: Odkazy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=43" title="Editovat zdrojový kód sekce Odkazy">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Poznámky">Poznámky</h3>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=44" title="Editace sekce: Poznámky" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=44" title="Editovat zdrojový kód sekce Poznámky">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-references-wrap"><ol class="references"> <li id="cite_note-6"><a href="#cite_ref-6">↑</a> Celé území, které v daném okamžiku kontroluje panovník sídlící v Káthmándú, se také nazývalo Nepál. Někdy se tedy za Nepál považovalo pouze údolí Káthmándú, zatímco jindy Nepál zahrnoval území srovnatelné s dnešním Nepálem a do značné míry se s ním překrýval.<a href="#cite_note-5">[5]</a> </li> <li id="cite_note-8"><a href="#cite_ref-8">↑</a> Slovo pala v jazyce <a href="/wiki/P%C3%A1li" class="mw-redirect" title="Páli">páli</a> znamená chránit. Nepala tedy znamená "chráněný pomocí Ne". </li> <li id="cite_note-9"><a href="#cite_ref-9">↑</a> Nepálamahátmja, čítající 30 kapitol o nepálské Tirthě (poutní oblasti), je regionální text, který se prohlašuje za součást Skanda Purány, největší <a href="/wiki/Pur%C3%A1ny#Mahapurány" title="Purány">Mahāpurány</a>. </li> <li id="cite_note-35"><a href="#cite_ref-35">↑</a> Na <a href="/wiki/Samudragupta" title="Samudragupta">Samudraguptově</a> Allahabadském sloupu je Nepál zmíněn jako hraniční země. </li> <li id="cite_note-70"><a href="#cite_ref-70">↑</a> Tato trojjedinost je výrazným rysem nepálského diskurzu a je znázorněna na <a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_znak_Nep%C3%A1lu" title="Státní znak Nepálu">nepálském znaku</a>, kde modré a bílé vrcholky označují Himal, zelené kopce pod nimi Pahad a žlutý pruh ve spodní části pásmo Teraj. </li> <li id="cite_note-79"><a href="#cite_ref-79">↑</a> V roce 1976 bylo poprvé navrženo 198 ekologických typů, které byly dále revidovány a zredukovány na 118, které byly v roce 1998 IUCN dále zredukovány na 59, které byly v roce 2002 dále zredukovány na 36. Vzhledem k tomu, že tato otázka dosud nebyla vyřešena, dává se obecně přednost klasifikaci 35 lesních typů před ekologickou kategorizací.<a href="#cite_note-kindl-76">[71]</a> </li> <li id="cite_note-92"><a href="#cite_ref-92">↑</a> Podle červeného seznamu IUCN z roku 2019 jsou v Nepálu endemické dva druhy savců, jeden druh ptáků a tři druhy obojživelníků.<a href="#cite_note-91">[85]</a> </li> <li id="cite_note-138"><a href="#cite_ref-138">↑</a> Nicméně stejnopohlavní manželství s cizími státními příslušníky uzavřené v jurisdikci, která uznává stejnopohlavní manželství, je nyní v Nepálu uznáno, aby bylo možné získat "neturistické vízum" jako závislý nepálský občan, a to na základě rozsudku Nejvyššího soudu z roku 2017, jelikož zákony v ustanoveních týkajících se práv cizích státních příslušníků, kteří uzavřeli manželství s nepálskými občany, nerozlišují podle pohlaví. <a href="#cite_note-137">[130]</a> </li> <li id="cite_note-181"><a href="#cite_ref-181">↑</a> Aktualizace MMF z října 2019, nezahrnuje <a href="/wiki/Som%C3%A1lsko" title="Somálsko">Somálsko</a> a <a href="/wiki/S%C3%BDrie" title="Sýrie">Sýrii</a>. </li> <li id="cite_note-183"><a href="#cite_ref-183">↑</a> Aktualizace MMF z října 2019; neobsahuje <a href="/wiki/Som%C3%A1lsko" title="Somálsko">Somálsko</a>, <a href="/wiki/S%C3%BDrie" title="Sýrie">Sýrii</a> a <a href="/wiki/Venezuela" title="Venezuela">Venezuelu</a>. </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Reference">Reference</h3>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=45" title="Editace sekce: Reference" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=45" title="Editovat zdrojový kód sekce Reference">editovat zdroj</a>]</div> V tomto článku byl použit <a href="/wiki/Wikipedie:WikiProjekt_P%C5%99eklad/Rady" title="Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady">překlad</a> textu z článku <a class="external text" href="https://en.wikipedia.org/wiki/Nepal?oldid=1133855019">Nepal</a> na anglické Wikipedii. <div class="mw-references-wrap mw-references-columns"><ol class="references"> <li id="cite_note-FactBook-1"><a href="#cite_ref-FactBook_1-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Nepal - The World Factbook [online]. <a href="/wiki/Central_Intelligence_Agency" class="mw-redirect" title="Central Intelligence Agency">Central Intelligence Agency (CIA)</a> [cit. 2022-09-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/nepal/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nepal+-+The+World+Factbook&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cia.gov%2Fthe-world-factbook%2Fcountries%2Fnepal%2F&rft.pub=%5B%5BCentral+Intelligence+Agency%7CCentral+Intelligence+Agency+%28CIA%29%5D%5D">  </li> <li id="cite_note-2"><a href="#cite_ref-2">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> GDP per capita, PPP (current international $) [online]. Světová banka [cit. 2022-10-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.imf.org/en/Publications/WEO/weo-database/2022/October">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=GDP+per+capita%2C+PPP+%28current+international+%24%29&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.imf.org%2Fen%2FPublications%2FWEO%2Fweo-database%2F2022%2FOctober&rft.pub=Sv%C4%9Btov%C3%A1+banka">  </li> <li id="cite_note-3"><a href="#cite_ref-3">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Vyhláška o územních obvodech zastupitelských úřadů. www.mzv.cz [online]. [cit. 2023-01-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.mzv.cz/jnp/cz/informace_pro_cizince/legislativa/vyhlaska_o_uzemnich_obvodech.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.mzv.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.mzv.cz%2Fjnp%2Fcz%2Finformace_pro_cizince%2Flegislativa%2Fvyhlaska_o_uzemnich_obvodech.html&rft.atitle=Vyhl%C3%A1%C5%A1ka+o+%C3%BAzemn%C3%ADch+obvodech+zastupitelsk%C3%BDch+%C3%BA%C5%99ad%C5%AF">  </li> <li id="cite_note-4"><a href="#cite_ref-4">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">FLEET, John Faithfull. Corpus Inscriptionum Indicarum Vol. 3. [s.l.]: [s.n.], 1888. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.49403/page/n213/mode/2up">Dostupné online</a>. S. 6–10.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Corpus+Inscriptionum+Indicarum+Vol.+3&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fin.ernet.dli.2015.49403%2Fpage%2Fn213%2Fmode%2F2up&rft.aulast=Fleet&rft.aufirst=John+Faithfull&rft.pages=6%E2%80%9310">  </li> <li id="cite_note-5"><a href="#cite_ref-5">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SINGH, Upinder. A history of ancient and early medieval India: from the Stone Age to the 12th century. New Delhi: Pearson Longman, 2008. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9788131716779" title="Speciální:Zdroje knih/9788131716779">9788131716779</a>. S. 477.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=A+history+of+ancient+and+early+medieval+India%3A+from+the+Stone+Age+to+the+12th+century&rft.isbn=9788131716779&rft.aulast=Singh&rft.aufirst=Upinder&rft.place=New+Delhi&rft.pub=Pearson+Longman&rft.date=2008&rft.pages=477">  </li> <li id="cite_note-Malla-7">↑ <a href="#cite_ref-Malla_7-0">a</a> <a href="#cite_ref-Malla_7-1">b</a> <a href="#cite_ref-Malla_7-2">c</a> <a href="#cite_ref-Malla_7-3">d</a> <cite style="font-style:normal;">MALLA, Kamal P. Nepāla: Archaeology of the Word. In: Kathmandu: [s.n.], 1983. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20120322214352/http://www.kpmalla.com/wp-content/uploads/2011/03/Nepala.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.kpmalla.com/?attachment_id=285">originálu</a> dne 22. 3. 2012. S. 33–39.</cite> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20120322214352/http://www.kpmalla.com/?attachment_id=285">Archivováno</a> 22. 3. 2012 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>. </li> <li id="cite_note-Prasad-10"><a href="#cite_ref-Prasad_10-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">PRASAD, Ishwari. The Life and Times of Maharaja Juddha Shumsher Jung Bahadur Rana of Nepal. New Delhi: Ashish Publishing House, 1996. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=yEvbH8Fv-boC">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/817024756X" title="Speciální:Zdroje knih/817024756X">817024756X</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Life+and+Times+of+Maharaja+Juddha+Shumsher+Jung+Bahadur+Rana+of+Nepal&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DyEvbH8Fv-boC&rft.isbn=817024756X&rft.aulast=Prasad&rft.aufirst=Ishwari&rft.place=New+Delhi&rft.pub=Ashish+Publishing+House&rft.date=1996">  </li> <li id="cite_note-11"><a href="#cite_ref-11">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">HASRAT, Bikram Jit. History of Nepal: As told by its own and contemporary chroniclers. Hoshiarpur: [s.n.], 1970. S. 7.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=History+of+Nepal%3A+As+told+by+its+own+and+contemporary+chroniclers&rft.aulast=Hasrat&rft.aufirst=Bikram+Jit&rft.place=Hoshiarpur&rft.date=1970&rft.pages=7">  </li> <li id="cite_note-12"><a href="#cite_ref-12">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">LASSEN, Christian. Indische Alterthumskunde. [s.l.]: Bonn, H.B. Koenig; [etc., etc.], 1847–1861. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/indischealterth08lassgoog">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Indische+Alterthumskunde&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Findischealterth08lassgoog&rft.aulast=Lassen&rft.aufirst=Christian&rft.pub=Bonn%2C+H.B.+Koenig%3B+%5Betc.%2C+etc.%5D&rft.date=1847%E2%80%931861">  </li> <li id="cite_note-13"><a href="#cite_ref-13">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">LEVI, Sylvain. Le Nepal : Etude Historique d'Un Royaume Hindou. Paris: Ernest Leroux, 1905. S. 222–223.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Le+Nepal+%3A+Etude+Historique+d%27Un+Royaume+Hindou&rft.aulast=Levi&rft.aufirst=Sylvain&rft.place=Paris&rft.pub=Ernest+Leroux&rft.date=1905&rft.pages=222%E2%80%93223">  </li> <li id="cite_note-14"><a href="#cite_ref-14">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MAJUPURIA, Trilok Chandra; MAJUPURIA, Indra. Glimpses of Nepal. [s.l.]: Maha Devi, 1979. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=jDNuAAAAMAAJ">Dostupné online</a>. S. 8.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Glimpses+of+Nepal&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DjDNuAAAAMAAJ&rft.aulast=Majupuria&rft.aufirst=Trilok+Chandra&rft.au=Majupuria%2C+Indra&rft.pub=Maha+Devi&rft.date=1979&rft.pages=8">  </li> <li id="cite_note-15"><a href="#cite_ref-15">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">TURNER, Ralph L. A Comparative and Etymological Dictionary of the Nepali Language. [s.l.]: London: Routledge and Kegan Paul, 1931. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.today/20120714053644/http://dsal.uchicago.edu/cgi-bin/philologic/contextualize.pl?p.1.turner.1333792">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dsal.uchicago.edu/cgi-bin/philologic/contextualize.pl?p.1.turner.1333792">originálu</a> dne 14. 7. 2012.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=A+Comparative+and+Etymological+Dictionary+of+the+Nepali+Language&rft_id=https%3A%2F%2Fdsal.uchicago.edu%2Fcgi-bin%2Fphilologic%2Fcontextualize.pl%3Fp.1.turner.1333792&rft.aulast=Turner&rft.aufirst=Ralph+L.&rft.pub=London%3A+Routledge+and+Kegan+Paul&rft.date=1931">  </li> <li id="cite_note-16"><a href="#cite_ref-16">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">HODGSON, Brian H. Essays on the Languages, Literature and Religion of Nepal and Tibet. [s.l.]: London: Trübner & Co, 1874. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20121111204021/http://archive.org/details/essaysonlanguage00hodg">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/essaysonlanguage00hodg">originálu</a> dne 11. 11. 2012.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Essays+on+the+Languages%2C+Literature+and+Religion+of+Nepal+and+Tibet&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fessaysonlanguage00hodg&rft.aulast=Hodgson&rft.aufirst=Brian+H.&rft.pub=London%3A+Tr%C3%BCbner+%26+Co&rft.date=1874">  s. 51. </li> <li id="cite_note-17"><a href="#cite_ref-17">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">CHATTERJI, Suniti Kumar. Kirata-Jana-Krti: The Indo-Mongoloids: Their Contribution to the History and Culture of India. Calcutta: The Asiatic Society, 1974. S. 64.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Kirata-Jana-Krti%3A+The+Indo-Mongoloids%3A+Their+Contribution+to+the+History+and+Culture+of+India&rft.aulast=Chatterji&rft.aufirst=Suniti+Kumar&rft.place=Calcutta&rft.pub=The+Asiatic+Society&rft.date=1974&rft.pages=64">  </li> <li id="cite_note-Dyson2018-18"><a href="#cite_ref-Dyson2018_18-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">DYSON, Tim. A Population History of India: From the First Modern People to the Present Day. [s.l.]: <a href="/wiki/Oxford_University_Press" title="Oxford University Press">Oxford University Press</a>, 2018. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=3TRtDwAAQBAJ&pg=PA1">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-19-882905-8" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-19-882905-8">978-0-19-882905-8</a>. S. 1.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=A+Population+History+of+India%3A+From+the+First+Modern+People+to+the+Present+Day&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3D3TRtDwAAQBAJ%26pg%3DPA1&rft.isbn=978-0-19-882905-8&rft.aulast=Dyson&rft.aufirst=Tim&rft.pub=%5B%5BOxford+University+Press%5D%5D&rft.date=2018&rft.pages=1">  Quote: "Modern human beings—Homo sapiens—originated in Africa. Then, intermittently, sometime between 60,000 and 80,000 years ago, tiny groups of them began to enter the north-west of the Indian subcontinent. It seems likely that initially, they came by way of the coast. ... it is virtually certain that there were Homo sapiens in the subcontinent 55,000 years ago, even though the earliest fossils that have been found of them date to only about 30,000 years before the present. (page 1)" </li> <li id="cite_note-PetragliaAllchin-19"><a href="#cite_ref-PetragliaAllchin_19-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">Michael D. Petraglia; Bridget Allchin. The Evolution and History of Human Populations in South Asia: Inter-disciplinary Studies in Archaeology, Biological Anthropology, Linguistics and Genetics. [s.l.]: Springer Science + Business Media, 22 May 2007. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=Qm9GfjNlnRwC&pg=PA10">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-4020-5562-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-4020-5562-1">978-1-4020-5562-1</a>. S. 6.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Evolution+and+History+of+Human+Populations+in+South+Asia%3A+Inter-disciplinary+Studies+in+Archaeology%2C+Biological+Anthropology%2C+Linguistics+and+Genetics&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DQm9GfjNlnRwC%26pg%3DPA10&rft.isbn=978-1-4020-5562-1&rft.au=Michael+D.+Petraglia&rft.au=Bridget+Allchin&rft.pub=Springer+Science+%2B+Business+Media&rft.pages=6">  Quote: "Y-Chromosome and Mt-DNA data support the colonization of South Asia by modern humans originating in Africa. ... Coalescence dates for most non-European populations average to between 73–55 ka." </li> <li id="cite_note-Fisher2018-20"><a href="#cite_ref-Fisher2018_20-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">FISHER, Michael H. An Environmental History of India: From Earliest Times to the Twenty-First Century. [s.l.]: <a href="/wiki/Cambridge_University_Press" title="Cambridge University Press">Cambridge University Press</a>, 2018. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=kZVuDwAAQBAJ&pg=PA23">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-107-11162-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-107-11162-2">978-1-107-11162-2</a>. S. 23.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=An+Environmental+History+of+India%3A+From+Earliest+Times+to+the+Twenty-First+Century&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DkZVuDwAAQBAJ%26pg%3DPA23&rft.isbn=978-1-107-11162-2&rft.aulast=Fisher&rft.aufirst=Michael+H.&rft.pub=%5B%5BCambridge+University+Press%5D%5D&rft.date=2018&rft.pages=23">  Quote: "Scholars estimate that the first successful expansion of the Homo sapiens range beyond Africa and across the Arabian Peninsula occurred from as early as 80,000 years ago to as late as 40,000 years ago, although there may have been prior unsuccessful emigrations. Some of their descendants extended the human range ever further in each generation, spreading into each habitable land they encountered. One human channel was along with the warm and productive coastal lands of the Persian Gulf and the northern Indian Ocean. Eventually, various bands entered India between 75,000 years ago and 35,000 years ago (page 23)" </li> <li id="cite_note-21"><a href="#cite_ref-21">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">PETRAGLIA, Michael D.; ALLCHIN, Bridget. The Evolution and History of Human Populations in South Asia: Inter-disciplinary Studies in Archaeology, Biological Anthropology, Linguistics and Genetics. [s.l.]: Springer Publishing, 2007. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-4020-5562-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-4020-5562-1">978-1-4020-5562-1</a>. Kapitola Human evolution and culture change in the Indian subcontinent, s. 6.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Evolution+and+History+of+Human+Populations+in+South+Asia%3A+Inter-disciplinary+Studies+in+Archaeology%2C+Biological+Anthropology%2C+Linguistics+and+Genetics&rft.isbn=978-1-4020-5562-1&rft.aulast=Petraglia&rft.aufirst=Michael+D.&rft.au=Allchin%2C+Bridget&rft.atitle=Human+evolution+and+culture+change+in+the+Indian+subcontinent&rft.pub=Springer+Publishing&rft.date=2007&rft.pages=6">  </li> <li id="cite_note-22"><a href="#cite_ref-22">↑</a> <cite style="font-style:normal;">CORVINUS, Gudrun. The Prehistory of Nepal (A summary of the results of 10 years research). Ancient Nepal. Kathmandu: Department of Archaeology, March 2004. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://himalaya.socanth.cam.ac.uk/collections/journals/ancientnepal/pdf/ancient_nepal_154_02.pdf">Dostupné online</a> [cit. 3 March 2020]. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Ancient+Nepal&rft_id=http%3A%2F%2Fhimalaya.socanth.cam.ac.uk%2Fcollections%2Fjournals%2Fancientnepal%2Fpdf%2Fancient_nepal_154_02.pdf&rft.atitle=The+Prehistory+of+Nepal+%28A+summary+of+the+results+of+10+years+research%29&rft.date=March+2004&rft.aulast=Corvinus&rft.aufirst=Gudrun&rft.place=Kathmandu&rft.pub=Department+of+Archaeology">  </li> <li id="cite_note-coni-23">↑ <a href="#cite_ref-coni_23-0">a</a> <a href="#cite_ref-coni_23-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">CONINGHAM, Robin; YOUNG, Ruth. The Archaeology of South Asia: From the Indus to Asoka, c. 6500 BC – 200 AD. [s.l.]: <a href="/wiki/Cambridge_University_Press" title="Cambridge University Press">Cambridge University Press</a>, 2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=hB5TCgAAQBAJ">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-521-84697-4" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-521-84697-4">978-0-521-84697-4</a>. S. 104–5.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Archaeology+of+South+Asia%3A+From+the+Indus+to+Asoka%2C+c.+6500+BC+%E2%80%93+200+AD&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DhB5TCgAAQBAJ&rft.isbn=978-0-521-84697-4&rft.aulast=Coningham&rft.aufirst=Robin&rft.au=Young%2C+Ruth&rft.pub=%5B%5BCambridge+University+Press%5D%5D&rft.date=2015&rft.pages=104%E2%80%935">  </li> <li id="cite_note-24"><a href="#cite_ref-24">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KULKE, H.; ROTHERMUND, D. A History of India. [s.l.]: Routledge, 1 August 2004. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=V73N8js5ZgAC">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-415-32920-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-415-32920-0">978-0-415-32920-0</a>. S. 21–3.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=A+History+of+India&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DV73N8js5ZgAC&rft.isbn=978-0-415-32920-0&rft.aulast=Kulke&rft.aufirst=H.&rft.au=Rothermund%2C+D.&rft.pub=Routledge&rft.pages=21%E2%80%933">  </li> <li id="cite_note-25"><a href="#cite_ref-25">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SINGH, U. A History of Ancient and Medieval India: From the Stone Age to the 12th Century. Delhi: Longman, 2009. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=H3lUIIYxWkEC">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-81-317-1677-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-81-317-1677-9">978-81-317-1677-9</a>. S. 181.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=A+History+of+Ancient+and+Medieval+India%3A+From+the+Stone+Age+to+the+12th+Century&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DH3lUIIYxWkEC&rft.isbn=978-81-317-1677-9&rft.aulast=Singh&rft.aufirst=U.&rft.place=Delhi&rft.pub=Longman&rft.date=2009&rft.pages=181">  </li> <li id="cite_note-26"><a href="#cite_ref-26">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The Prehistory of Nepal [online]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://himalaya.socanth.cam.ac.uk/c...tnepal/pdf/ancient_nepal_154_02.pdf">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+Prehistory+of+Nepal&rft_id=http%3A%2F%2Fhimalaya.socanth.cam.ac.uk%2Fc...tnepal%2Fpdf%2Fancient_nepal_154_02.pdf"> [<a href="/wiki/Wikipedie:Ov%C4%9B%C5%99itelnost" title="Wikipedie:Ověřitelnost">nedostupný zdroj</a>] </li> <li id="cite_note-27"><a href="#cite_ref-27">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">Krishna P. Bhattarai. Nepal. [s.l.]: Infobase publishing, 2009. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=-aArqOqBGBQC&pg=PA32">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9781438105239" title="Speciální:Zdroje knih/9781438105239">9781438105239</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Nepal&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3D-aArqOqBGBQC%26pg%3DPA32&rft.isbn=9781438105239&rft.au=Krishna+P.+Bhattarai&rft.pub=Infobase+publishing&rft.date=2009">  </li> <li id="cite_note-28"><a href="#cite_ref-28">↑</a> <cite style="font-style:normal;">WANG, Hua-Wei; LI, Yu-Chun; SUN, Fei; ZHAO, Mian. Revisiting the role of the Himalayas in peopling Nepal: insights from mitochondrial genomes. Journal of Human Genetics. April 2012, roč. 57, čís. 4, s. 228–234. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1434-5161">1434-5161</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1038%2Fjhg.2012.8">10.1038/jhg.2012.8</a>. <a href="/wiki/PubMed" title="PubMed">PMID</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22437208">22437208</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Journal+of+Human+Genetics&rft_id=info:doi/10.1038%2Fjhg.2012.8&rft.atitle=Revisiting+the+role+of+the+Himalayas+in+peopling+Nepal%3A+insights+from+mitochondrial+genomes&rft.date=April+2012&rft.volume=57&rft.issue=4&rft.pages=228%E2%80%93234&rft.issn=1434-5161&rft.aulast=Wang&rft.aufirst=Hua-Wei&rft.au=Li%2C+Yu-Chun&rft.au=Sun%2C+Fei">  </li> <li id="cite_note-29"><a href="#cite_ref-29">↑</a> Susi Dunsmore British Museum Press, 1993 – Crafts & Hobbies – 204 pages </li> <li id="cite_note-autogenerated4-30"><a href="#cite_ref-autogenerated4_30-0">↑</a> P. 17 Looking to the Future: Indo-Nepal Relations in Perspective By Lok Raj Baral </li> <li id="cite_note-Tiwari2001-31"><a href="#cite_ref-Tiwari2001_31-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">Sudarshan Raj Tiwari. The Ancient Settlements of the Kathmandu Valley. [s.l.]: Centre for Nepal and Asian Studies, Tribhuvan University, 2001. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-99933-52-07-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-99933-52-07-5">978-99933-52-07-5</a>. S. 17.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Ancient+Settlements+of+the+Kathmandu+Valley&rft.isbn=978-99933-52-07-5&rft.au=Sudarshan+Raj+Tiwari&rft.pub=Centre+for+Nepal+and+Asian+Studies%2C+Tribhuvan+University&rft.date=2001&rft.pages=17">  </li> <li id="cite_note-32"><a href="#cite_ref-32">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Nepal Antiquary. [s.l.]: Office of the Nepal Antiquary., 1978. S. 7.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Nepal+Antiquary&rft.pub=Office+of+the+Nepal+Antiquary.&rft.date=1978&rft.pages=7">  </li> <li id="cite_note-Klostermaier-33"><a href="#cite_ref-Klostermaier_33-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">Klaus K. Klostermaier. A Survey of Hinduism: Second Edition. [s.l.]: SUNY Press, 2007. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=df1SUJMdC9sC&pg=PA482">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-4384-0933-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-4384-0933-7">978-1-4384-0933-7</a>. S. 482.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=A+Survey+of+Hinduism%3A+Second+Edition&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3Ddf1SUJMdC9sC%26pg%3DPA482&rft.isbn=978-1-4384-0933-7&rft.au=Klaus+K.+Klostermaier&rft.pub=SUNY+Press&rft.date=2007&rft.pages=482">  </li> <li id="cite_note-leo-34">↑ <a href="#cite_ref-leo_34-0">a</a> <a href="#cite_ref-leo_34-1">b</a> <a href="#cite_ref-leo_34-2">c</a> <a href="#cite_ref-leo_34-3">d</a> <a href="#cite_ref-leo_34-4">e</a> <a href="#cite_ref-leo_34-5">f</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ROSE, Leo E.; SCHOLZ, John T. Nepal: profile of a Himalayan kingdom. [s.l.]: Westview Press, 1980. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=VTduAAAAMAAJ">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-89158-651-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-89158-651-7">978-0-89158-651-7</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Nepal%3A+profile+of+a+Himalayan+kingdom&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DVTduAAAAMAAJ&rft.isbn=978-0-89158-651-7&rft.aulast=Rose&rft.aufirst=Leo+E.&rft.au=Scholz%2C+John+T.&rft.pub=Westview+Press">  </li> <li id="cite_note-ChakrabartiChakrabarti2013-36"><a href="#cite_ref-ChakrabartiChakrabarti2013_36-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">Kunal Chakrabarti; Shubhra Chakrabarti. Historical Dictionary of the Bengalis. [s.l.]: Scarecrow Press, 2013. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=QVOFAAAAQBAJ&pg=PA9">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-8108-8024-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-8108-8024-5">978-0-8108-8024-5</a>. S. 9.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Historical+Dictionary+of+the+Bengalis&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DQVOFAAAAQBAJ%26pg%3DPA9&rft.isbn=978-0-8108-8024-5&rft.au=Kunal+Chakrabarti&rft.au=Shubhra+Chakrabarti&rft.pub=Scarecrow+Press&rft.pages=9">  </li> <li id="cite_note-FOOTNOTELandon192819-37"><a href="#cite_ref-FOOTNOTELandon192819_37-0">↑</a> <a href="#CITEREFLandon1928">Landon 1928</a>, s. 19. </li> <li id="cite_note-38"><a href="#cite_ref-38">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BECKWITH, Christopher I. The Tibetan Empire in Central Asia: A History of the Struggle for Great Power among Tibetans, Turks, Arabs, and Chinese during the Early Middle Ages. [s.l.]: Princeton University Press, 1987. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/tibetanempireinc0000beck">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Tibetan+Empire+in+Central+Asia%3A+A+History+of+the+Struggle+for+Great+Power+among+Tibetans%2C+Turks%2C+Arabs%2C+and+Chinese+during+the+Early+Middle+Ages&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Ftibetanempireinc0000beck&rft.aulast=Beckwith&rft.aufirst=Christopher+I&rft.pub=Princeton+University+Press&rft.date=1987">  </li> <li id="cite_note-39"><a href="#cite_ref-39">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Nepal Monarchy: Thakuri Dynasty [online]. [cit. 2014-12-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20141230042020/http://royalnepal.synthasite.com/the-thakuri-dynasty.php">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://royalnepal.synthasite.com/the-thakuri-dynasty.php">originálu</a> dne 30 December 2014. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nepal+Monarchy%3A+Thakuri+Dynasty&rft_id=http%3A%2F%2Froyalnepal.synthasite.com%2Fthe-thakuri-dynasty.php">  </li> <li id="cite_note-Darnal-40">↑ <a href="#cite_ref-Darnal_40-0">a</a> <a href="#cite_ref-Darnal_40-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">DARNAL, Prakash. A Review of Simarongarh's History on Its Nexus Areas with References of Archaeological Evidences. Dhaulagiri Journal of Sociology and Anthropology. 31 December 2018, roč. 12, s. 18–26. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1994-2672">1994-2672</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.3126%2Fdsaj.v12i0.22176">10.3126/dsaj.v12i0.22176</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Dhaulagiri+Journal+of+Sociology+and+Anthropology&rft_id=info:doi/10.3126%2Fdsaj.v12i0.22176&rft.atitle=A+Review+of+Simarongarh%27s+History+on+Its+Nexus+Areas+with+References+of+Archaeological+Evidences&rft.date=31+December+2018&rft.volume=12&rft.pages=18%E2%80%9326&rft.issn=1994-2672&rft.aulast=Darnal&rft.aufirst=Prakash">  </li> <li id="cite_note-FOOTNOTELandon192832–33-41"><a href="#cite_ref-FOOTNOTELandon192832–33_41-0">↑</a> <a href="#CITEREFLandon1928">Landon 1928</a>, s. 32–33. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTELandon192839-42"><a href="#cite_ref-FOOTNOTELandon192839_42-0">↑</a> <a href="#CITEREFLandon1928">Landon 1928</a>, s. 39. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTELandon192852–61-43"><a href="#cite_ref-FOOTNOTELandon192852–61_43-0">↑</a> <a href="#CITEREFLandon1928">Landon 1928</a>, s. 52–61. </li> <li id="cite_note-44"><a href="#cite_ref-44">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Kumárí, živé bohyně. Plus [online]. 2011-05-14 [cit. 2023-02-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://plus.rozhlas.cz/kumari-zive-bohyne-6633009">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Plus&rft_id=https%3A%2F%2Fplus.rozhlas.cz%2Fkumari-zive-bohyne-6633009&rft.atitle=Kum%C3%A1r%C3%AD%2C+%C5%BEiv%C3%A9+bohyn%C4%9B&rft.date=2011-05-14">  </li> <li id="cite_note-45"><a href="#cite_ref-45">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">GIUSEPPE, Father. Account of the Kingdom of Nepal. [s.l.]: Londýn: Vernor and Hood, 1799. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20151016233414/https://books.google.com/books?id=vSsoAAAAYAAJ&pg=PA307">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=vSsoAAAAYAAJ&pg=PA307">originálu</a> dne 16. 10. 2015. S. 308.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Account+of+the+Kingdom+of+Nepal&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DvSsoAAAAYAAJ%26pg%3DPA307&rft.aulast=Giuseppe&rft.aufirst=Father&rft.pub=Lond%C3%BDn%3A+Vernor+and+Hood&rft.date=1799&rft.pages=308">  </li> <li id="cite_note-FOOTNOTELandon192868–69-46"><a href="#cite_ref-FOOTNOTELandon192868–69_46-0">↑</a> <a href="#CITEREFLandon1928">Landon 1928</a>, s. 68–69. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTELandon192875–80-47"><a href="#cite_ref-FOOTNOTELandon192875–80_47-0">↑</a> <a href="#CITEREFLandon1928">Landon 1928</a>, s. 75–80. </li> <li id="cite_note-auto-48"><a href="#cite_ref-auto_48-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SAVADA, andrea matles; HARRIS, george lawrence. Nepal and Bhutan: country studies. [s.l.]: [s.n.] <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160630034937/https://www.loc.gov/item/93012226/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.loc.gov/item/93012226/">originálu</a> dne 30. 6. 2016.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Nepal+and+Bhutan%3A+country+studies&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.loc.gov%2Fitem%2F93012226%2F&rft.aulast=savada&rft.aufirst=andrea+matles&rft.au=harris%2C+george+lawrence">  </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEHutt200422-49"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEHutt200422_49-0">↑</a> <a href="#CITEREFHutt2004">Hutt 2004</a>, s. 22. </li> <li id="cite_note-50"><a href="#cite_ref-50">↑</a> <cite style="font-style:normal;">DIETRICH, Angela. Buddhist Monks and Rana Rulers: A History of Persecution. Buddhist Himalaya: A Journal of Nagarjuna Institute of Exact Methods. 1996. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20131001124156/http://ccbs.ntu.edu.tw/FULLTEXT/JR-BH/bh117536.htm">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://ccbs.ntu.edu.tw/FULLTEXT/JR-BH/bh117536.htm">originálu</a> dne 1. 10. 2013. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Buddhist+Himalaya%3A+A+Journal+of+Nagarjuna+Institute+of+Exact+Methods&rft_id=http%3A%2F%2Fccbs.ntu.edu.tw%2FFULLTEXT%2FJR-BH%2Fbh117536.htm&rft.atitle=Buddhist+Monks+and+Rana+Rulers%3A+A+History+of+Persecution&rft.date=1996&rft.aulast=Dietrich&rft.aufirst=Angela">  </li> <li id="cite_note-51"><a href="#cite_ref-51">↑</a> <cite style="font-style:normal;">LAL, C.K. The Rana resonance. Nepali Times. 16. 2. 2001. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20130928013152/http://nepalitimes.com/news.php?id=8741">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://nepalitimes.com/news.php?id=8741">originálu</a> dne 28. 9. 2013. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Nepali+Times&rft_id=http%3A%2F%2Fnepalitimes.com%2Fnews.php%3Fid%3D8741&rft.atitle=The+Rana+resonance&rft.date=16.+2.+2001&rft.aulast=Lal&rft.aufirst=C.K.">  </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEHutt20043–7-52">↑ <a href="#cite_ref-FOOTNOTEHutt20043–7_52-0">a</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTEHutt20043–7_52-1">b</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTEHutt20043–7_52-2">c</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTEHutt20043–7_52-3">d</a> <a href="#CITEREFHutt2004">Hutt 2004</a>, s. 3–7. </li> <li id="cite_note-Nepal_Timeline-53"><a href="#cite_ref-Nepal_Timeline_53-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Nepal profile – Timeline. <a href="/wiki/BBC_News" title="BBC News">BBC News</a>. 19 February 2018. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20070303103321/http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/south_asia/country_profiles/1166516.stm">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/south_asia/country_profiles/1166516.stm">originálu</a> dne 3 March 2007. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=%5B%5BBBC+News%5D%5D&rft_id=http%3A%2F%2Fnews.bbc.co.uk%2F1%2Fhi%2Fworld%2Fsouth_asia%2Fcountry_profiles%2F1166516.stm&rft.atitle=Nepal+profile+%E2%80%93+Timeline&rft.date=19+February+2018">  </li> <li id="cite_note-54"><a href="#cite_ref-54">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Nepal raises conflict death toll. <a href="/wiki/BBC_News" title="BBC News">BBC News</a>. 22. 9. 2009. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://news.bbc.co.uk/1/hi/8268651.stm">Dostupné online</a> [cit. 11 March 2020]. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=%5B%5BBBC+News%5D%5D&rft_id=http%3A%2F%2Fnews.bbc.co.uk%2F1%2Fhi%2F8268651.stm&rft.atitle=Nepal+raises+conflict+death+toll&rft.date=22.+9.+2009">  </li> <li id="cite_note-55"><a href="#cite_ref-55">↑</a> <cite style="font-style:normal;">HUTT, Michael. King Gyanendra's Coup and its Implications for Nepal's Future. The Brown Journal of World Affairs. 2005, roč. 12, čís. 1, s. 111–123. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1080-0786">1080-0786</a>. <a href="/wiki/JSTOR" title="JSTOR">JSTOR</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/24590670">24590670</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Brown+Journal+of+World+Affairs&rft.atitle=King+Gyanendra%27s+Coup+and+its+Implications+for+Nepal%27s+Future&rft.date=2005&rft.volume=12&rft.issue=1&rft.pages=111%E2%80%93123&rft.issn=1080-0786&rft.aulast=Hutt&rft.aufirst=Michael">  </li> <li id="cite_note-Abolish-56">↑ <a href="#cite_ref-Abolish_56-0">a</a> <a href="#cite_ref-Abolish_56-1">b</a> <a href="#cite_ref-Abolish_56-2">c</a> <cite style="font-style:normal;"> Nepal votes to abolish monarchy. <a href="/wiki/BBC_News" title="BBC News">BBC News</a>. 28. 5. 2008. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20170107130737/http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7424302.stm">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7424302.stm">originálu</a> dne 7 January 2017. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=%5B%5BBBC+News%5D%5D&rft_id=http%3A%2F%2Fnews.bbc.co.uk%2F2%2Fhi%2Fsouth_asia%2F7424302.stm&rft.atitle=Nepal+votes+to+abolish+monarchy&rft.date=28.+5.+2008">  </li> <li id="cite_note-57"><a href="#cite_ref-57">↑</a> <cite style="font-style:normal;">CROSSETTE, Barbara. Birenda, 55, Ruler of Nepal's Hindu Kingdom. <a href="/wiki/The_New_York_Times" title="The New York Times">The New York Times</a>. 3 June 2001. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nytimes.com/2001/06/03/world/birenda-55-ruler-of-nepal-s-hindu-kingdom.html">Dostupné online</a> [cit. 18. 4. 2020]. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=%5B%5BThe+New+York+Times%5D%5D&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nytimes.com%2F2001%2F06%2F03%2Fworld%2Fbirenda-55-ruler-of-nepal-s-hindu-kingdom.html&rft.atitle=Birenda%2C+55%2C+Ruler+of+Nepal%27s+Hindu+Kingdom&rft.date=3+June+2001&rft.aulast=Crossette&rft.aufirst=Barbara">  </li> <li id="cite_note-58"><a href="#cite_ref-58">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> [Constitution special] The evolution of Nepal\'s constitution. The Kathmandu Post. 20. 9. 2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://kathmandupost.com/valley/2015/09/20/constitution-special-the-evolution-of-nepals-constitution">Dostupné online</a> [cit. 18. 4. 2020]. (English)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Kathmandu+Post&rft_id=https%3A%2F%2Fkathmandupost.com%2Fvalley%2F2015%2F09%2F20%2Fconstitution-special-the-evolution-of-nepals-constitution&rft.atitle=%5BConstitution+special%5D+The+evolution+of+Nepal%5C%27s+constitution&rft.date=20.+9.+2015">  </li> <li id="cite_note-59"><a href="#cite_ref-59">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Constitution of Nepal 2015 Promulgated. The Kathmandu Post. 20. 9. 2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://kathmandupost.com/valley/2015/09/20/people-celebrate-constitution-promulgation-in-photos">Dostupné online</a> [cit. 18. 4. 2020]. (English)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Kathmandu+Post&rft_id=https%3A%2F%2Fkathmandupost.com%2Fvalley%2F2015%2F09%2F20%2Fpeople-celebrate-constitution-promulgation-in-photos&rft.atitle=Constitution+of+Nepal+2015+Promulgated&rft.date=20.+9.+2015">  </li> <li id="cite_note-ali-60">↑ <a href="#cite_ref-ali_60-0">a</a> <a href="#cite_ref-ali_60-1">b</a> <a href="#cite_ref-ali_60-2">c</a> <cite style="font-style:normal;">ALI, J. R.; AITCHISON, J. C. Greater India. Earth-Science Reviews. 2005, roč. 72, čís. 3–4, s. 170–173. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1016%2Fj.earscirev.2005.07.005">10.1016/j.earscirev.2005.07.005</a>. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/2005ESRv...72..169A">2005ESRv...72..169A</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Earth-Science+Reviews&rft_id=info:doi/10.1016%2Fj.earscirev.2005.07.005&rft.atitle=Greater+India&rft.date=2005&rft.volume=72&rft.issue=3%E2%80%934&rft.pages=170%E2%80%93173&rft.aulast=Ali&rft.aufirst=J.+R.&rft.au=Aitchison%2C+J.+C.">  </li> <li id="cite_note-Jwhelpton-61">↑ <a href="#cite_ref-Jwhelpton_61-0">a</a> <a href="#cite_ref-Jwhelpton_61-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">WHELPTON, John. A History of Nepal. [s.l.]: Cambridge University Press, 2005. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/historyofnepal00whel">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-521-80470-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-521-80470-7">978-0-521-80470-7</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=A+History+of+Nepal&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fhistoryofnepal00whel&rft.isbn=978-0-521-80470-7&rft.aulast=Whelpton&rft.aufirst=John&rft.pub=Cambridge+University+Press&rft.date=2005">  </li> <li id="cite_note-62"><a href="#cite_ref-62">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">DIKSHIT, K. R.; SCHWARTZBERG, Joseph E. Encyclopædia Britannica. India: Land. [s.l.]: [s.n.] <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20150508084916/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/285248/India">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.britannica.com/EBchecked/topic/285248/India">originálu</a> dne 8 May 2015. S. 1–29.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Encyclop%C3%A6dia+Britannica.+India%3A+Land&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.britannica.com%2FEBchecked%2Ftopic%2F285248%2FIndia&rft.aulast=Dikshit&rft.aufirst=K.+R.&rft.au=Schwartzberg%2C+Joseph+E.&rft.pages=1%E2%80%9329"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_encyclopedia" title="Šablona:Cite encyclopedia">Cite encyclopedia</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-63"><a href="#cite_ref-63">↑</a> <cite style="font-style:normal;">PRAKASH, B.; KUMAR, S.; RAO, M. S.; GIRI, S. C. Holocene Tectonic Movements and Stress Field in the Western Gangetic Plains. Current Science. 2000, roč. 79, čís. 4, s. 438–449. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20110504075319/http://www.ias.ac.in/currsci/aug252000/prakash.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.ias.ac.in/currsci/aug252000/prakash.pdf">originálu</a> dne 4 May 2011. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Current+Science&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.ias.ac.in%2Fcurrsci%2Faug252000%2Fprakash.pdf&rft.atitle=Holocene+Tectonic+Movements+and+Stress+Field+in+the+Western+Gangetic+Plains&rft.date=2000&rft.volume=79&rft.issue=4&rft.pages=438%E2%80%93449&rft.aulast=Prakash&rft.aufirst=B.&rft.au=Kumar%2C+S.&rft.au=Rao%2C+M.+S.">  </li> <li id="cite_note-64"><a href="#cite_ref-64">↑</a> <cite style="font-style:normal;">VAN DER BEEK, Peter; ROBERT, Xavier; MUGNIER, Jean-Louis; BERNET, Matthias. Late Miocene- Recent Exhumation of the Central Himalaya and Recycling in the Foreland Basin Assessed by Apatite Fission-Track Thermochronology of Siwalik Sediments, Nepal. Basin Research. 2006, roč. 18, čís. 4, s. 413–434. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://hal.archives-ouvertes.fr/hal-00137089/file/vdbeek_et_al_BR_2006.pdf">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1111%2Fj.1365-2117.2006.00305.x">10.1111/j.1365-2117.2006.00305.x</a>. <a href="/wiki/Semantic_Scholar" title="Semantic Scholar">S2CID</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://api.semanticscholar.org/CorpusID:10446424">10446424</a>. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/2006BasR...18..413V">2006BasR...18..413V</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Basin+Research&rft_id=info:doi/10.1111%2Fj.1365-2117.2006.00305.x&rft_id=https%3A%2F%2Fhal.archives-ouvertes.fr%2Fhal-00137089%2Ffile%2Fvdbeek_et_al_BR_2006.pdf&rft.atitle=Late+Miocene-+Recent+Exhumation+of+the+Central+Himalaya+and+Recycling+in+the+Foreland+Basin+Assessed+by+Apatite+Fission-Track+Thermochronology+of+Siwalik+Sediments%2C+Nepal&rft.date=2006&rft.volume=18&rft.issue=4&rft.pages=413%E2%80%93434&rft.aulast=van+der+Beek&rft.aufirst=Peter&rft.au=Robert%2C+Xavier&rft.au=Mugnier%2C+Jean-Louis">  </li> <li id="cite_note-65"><a href="#cite_ref-65">↑</a> <cite style="font-style:normal;">BERGER, Antoine; JOUANNE, Francois; HASSANI, Riad; MUGNIER, Jean Louis. Modelling the Spatial Distribution of Present day Deformation in Nepal: how cylindrical is the Main Himalayan Thrust in Nepal?. Geophys. J. Int.. 2004, roč. 156, čís. 1, s. 94–114. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1111%2Fj.1365-246X.2004.02038.x">10.1111/j.1365-246X.2004.02038.x</a>. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/2004GeoJI.156...94B">2004GeoJI.156...94B</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Geophys.+J.+Int.&rft_id=info:doi/10.1111%2Fj.1365-246X.2004.02038.x&rft.atitle=Modelling+the+Spatial+Distribution+of+Present+day+Deformation+in+Nepal%3A+how+cylindrical+is+the+Main+Himalayan+Thrust+in+Nepal%3F&rft.date=2004&rft.volume=156&rft.issue=1&rft.pages=94%E2%80%93114&rft.aulast=Berger&rft.aufirst=Antoine&rft.au=Jouanne%2C+Francois&rft.au=Hassani%2C+Riad">  </li> <li id="cite_note-66"><a href="#cite_ref-66">↑</a> <cite style="font-style:normal;">JACKSON, Michael; BILHAM, Roger. Constraints on Himalayan Deformation inferred from Vertical Velocity Fields in Nepal and Tibet. Journal of Geophysical Research. 1994, roč. 99, čís. B7, s. 897–912. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1029%2F94JB00714">10.1029/94JB00714</a>. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/1994JGR....9913897J">1994JGR....9913897J</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Journal+of+Geophysical+Research&rft_id=info:doi/10.1029%2F94JB00714&rft.atitle=Constraints+on+Himalayan+Deformation+inferred+from+Vertical+Velocity+Fields+in+Nepal+and+Tibet&rft.date=1994&rft.volume=99&rft.issue=B7&rft.pages=897%E2%80%93912&rft.aulast=Jackson&rft.aufirst=Michael&rft.au=Bilham%2C+Roger">  </li> <li id="cite_note-67"><a href="#cite_ref-67">↑</a> <cite style="font-style:normal;">CHAMLAGAIN, Deepak; HAYASHI, Daigoro. Neotectonic Fault Analysis by 2D Finite Element Modeling for Studying the Himalayan Fold and Thrust belt in Nepal. Journal of Asian Earth Sciences. 2007, roč. 29, čís. 2–3, s. 473–489. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1016%2Fj.jseaes.2005.10.016">10.1016/j.jseaes.2005.10.016</a>. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/2007JAESc..29..473C">2007JAESc..29..473C</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Journal+of+Asian+Earth+Sciences&rft_id=info:doi/10.1016%2Fj.jseaes.2005.10.016&rft.atitle=Neotectonic+Fault+Analysis+by+2D+Finite+Element+Modeling+for+Studying+the+Himalayan+Fold+and+Thrust+belt+in+Nepal&rft.date=2007&rft.volume=29&rft.issue=2%E2%80%933&rft.pages=473%E2%80%93489&rft.aulast=Chamlagain&rft.aufirst=Deepak&rft.au=Hayashi%2C+Daigoro">  </li> <li id="cite_note-68"><a href="#cite_ref-68">↑</a> <cite style="font-style:normal;">JOUANNE, F.; MUGNIER, J. L.; GAMOND, J. F.; LE FORT, P. Current Shortening Across the Himalayas of Nepal. Geophys. J. Int.. 2004, roč. 157, čís. 1, s. 1–14. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1111%2Fj.1365-246X.2004.02180.x">10.1111/j.1365-246X.2004.02180.x</a>. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/2004GeoJI.157....1J">2004GeoJI.157....1J</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Geophys.+J.+Int.&rft_id=info:doi/10.1111%2Fj.1365-246X.2004.02180.x&rft.atitle=Current+Shortening+Across+the+Himalayas+of+Nepal&rft.date=2004&rft.volume=157&rft.issue=1&rft.pages=1%E2%80%9314&rft.aulast=Jouanne&rft.aufirst=F.&rft.au=Mugnier%2C+J.+L.&rft.au=Gamond%2C+J.+F.">  </li> <li id="cite_note-69"><a href="#cite_ref-69">↑</a> <cite style="font-style:normal;">PANDEY, M. R.; TANDUKAR, R. P.; AVOUAC, J. P.; VERGNE, J. Seismotectonics of the Nepal Himalaya from a Local Seismic Network. Journal of Asian Earth Sciences. 1999, roč. 17, čís. 5–6, s. 703–712. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1016%2FS1367-9120%2899%2900034-6">10.1016/S1367-9120(99)00034-6</a>. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/1999JAESc..17..703P">1999JAESc..17..703P</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Journal+of+Asian+Earth+Sciences&rft_id=info:doi/10.1016%2FS1367-9120%2899%2900034-6&rft.atitle=Seismotectonics+of+the+Nepal+Himalaya+from+a+Local+Seismic+Network&rft.date=1999&rft.volume=17&rft.issue=5%E2%80%936&rft.pages=703%E2%80%93712&rft.aulast=Pandey&rft.aufirst=M.+R.&rft.au=Tandukar%2C+R.+P.&rft.au=Avouac%2C+J.+P.">  </li> <li id="cite_note-71"><a href="#cite_ref-71">↑</a> Bilham et al., 1998; Pandey et al., 1995. </li> <li id="cite_note-72"><a href="#cite_ref-72">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> National Earthquake Monitoring & Research Center [online]. Nepal Department of Mines and Geology [cit. 2022-07-01]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.seismonepal.gov.np/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=National+Earthquake+Monitoring+%26+Research+Center&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.seismonepal.gov.np%2F&rft.pub=Nepal+Department+of+Mines+and+Geology">  </li> <li id="cite_note-73"><a href="#cite_ref-73">↑</a> Summerfield & Hulton, 1994; Hay, 1998. </li> <li id="cite_note-74"><a href="#cite_ref-74">↑</a> <cite style="font-style:normal;">UDDIN, Kabir; SHRESTHA, Him Lal; MURTHY, M. S. R.; BAJRACHARYA, Birendra. Development of 2010 national land cover database for the Nepal. Journal of Environmental Management. 15 January 2015, roč. 148, s. 82–90. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1016%2Fj.jenvman.2014.07.047">10.1016/j.jenvman.2014.07.047</a>. <a href="/wiki/PubMed" title="PubMed">PMID</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25181944">25181944</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Journal+of+Environmental+Management&rft_id=info:doi/10.1016%2Fj.jenvman.2014.07.047&rft.atitle=Development+of+2010+national+land+cover+database+for+the+Nepal&rft.date=15+January+2015&rft.volume=148&rft.pages=82%E2%80%9390&rft.aulast=Uddin&rft.aufirst=Kabir&rft.au=Shrestha%2C+Him+Lal&rft.au=Murthy%2C+M.+S.+R.">  </li> <li id="cite_note-wwf-75">↑ <a href="#cite_ref-wwf_75-0">a</a> <a href="#cite_ref-wwf_75-1">b</a> <a href="#cite_ref-wwf_75-2">c</a> <a href="#cite_ref-wwf_75-3">d</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The Status of Nepal's Mammals: The National Red List Series [online]. WWF Nepal [cit. 2019-08-25]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.wwfnepal.org/?206342/The-Status-of-Nepals-Mammals">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+Status+of+Nepal%27s+Mammals%3A+The+National+Red+List+Series&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.wwfnepal.org%2F%3F206342%2FThe-Status-of-Nepals-Mammals&rft.pub=WWF+Nepal">  </li> <li id="cite_note-kindl-76">↑ <a href="#cite_ref-kindl_76-0">a</a> <a href="#cite_ref-kindl_76-1">b</a> <a href="#cite_ref-kindl_76-2">c</a> <a href="#cite_ref-kindl_76-3">d</a> <a href="#cite_ref-kindl_76-4">e</a> <a href="#cite_ref-kindl_76-5">f</a> <a href="#cite_ref-kindl_76-6">g</a> <a href="#cite_ref-kindl_76-7">h</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">PAUDEL, Prakash Kumar; BHATTARAI, Bishnu Prasad; KINDLMANN, Pavel. Himalayan Biodiversity in the Changing World. [s.l.]: [s.n.], 2012. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-94-007-1801-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-94-007-1801-2">978-94-007-1801-2</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1007%2F978-94-007-1802-9_1">10.1007/978-94-007-1802-9_1</a>. Kapitola An Overview of the Biodiversity in Nepal, s. 1–40.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Himalayan+Biodiversity+in+the+Changing+World&rft_id=info:doi/10.1007%2F978-94-007-1802-9_1&rft.isbn=978-94-007-1801-2&rft.aulast=Paudel&rft.aufirst=Prakash+Kumar&rft.au=Bhattarai%2C+Bishnu+Prasad&rft.au=Kindlmann%2C+Pavel&rft.atitle=An+Overview+of+the+Biodiversity+in+Nepal&rft.date=2012&rft.pages=1%E2%80%9340">  </li> <li id="cite_note-O'Neill_al2017-77"><a href="#cite_ref-O'Neill_al2017_77-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;">O'NEILL, A. R.; BADOLA, H.K.; DHYANI, P. P.; RANA, S. K. Integrating ethnobiological knowledge into biodiversity conservation in the Eastern Himalayas. Journal of Ethnobiology and Ethnomedicine. 2017, roč. 13, čís. 1, s. 21. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1186%2Fs13002-017-0148-9">10.1186/s13002-017-0148-9</a>. <a href="/wiki/PubMed" title="PubMed">PMID</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/28356115">28356115</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Journal+of+Ethnobiology+and+Ethnomedicine&rft_id=info:doi/10.1186%2Fs13002-017-0148-9&rft.atitle=Integrating+ethnobiological+knowledge+into+biodiversity+conservation+in+the+Eastern+Himalayas&rft.date=2017&rft.volume=13&rft.issue=1&rft.pages=21&rft.aulast=O%27Neill&rft.aufirst=A.+R.&rft.au=Badola%2C+H.K.&rft.au=Dhyani%2C+P.+P.">  </li> <li id="cite_note-78"><a href="#cite_ref-78">↑</a> <cite style="font-style:normal;">JHA, Sasinath. Status and Conservation of Lowland Terai Wetlands in Nepal. Our Nature. 2008, roč. 6, čís. 1, s. 67–77. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/2091-2781">2091-2781</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.3126%2Fon.v6i1.1657">10.3126/on.v6i1.1657</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Our+Nature&rft_id=info:doi/10.3126%2Fon.v6i1.1657&rft.atitle=Status+and+Conservation+of+Lowland+Terai+Wetlands+in+Nepal&rft.date=2008&rft.volume=6&rft.issue=1&rft.pages=67%E2%80%9377&rft.issn=2091-2781&rft.aulast=Jha&rft.aufirst=Sasinath">  </li> <li id="cite_note-80"><a href="#cite_ref-80">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Forest cover has increased in Nepal of late. The Himalayan Times. 13 May 2016. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190824161239/https://thehimalayantimes.com/nepal/forest-cover-increased-nepal-late/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://thehimalayantimes.com/nepal/forest-cover-increased-nepal-late/">originálu</a> dne 24 August 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Himalayan+Times&rft_id=https%3A%2F%2Fthehimalayantimes.com%2Fnepal%2Fforest-cover-increased-nepal-late%2F&rft.atitle=Forest+cover+has+increased+in+Nepal+of+late&rft.date=13+May+2016">  </li> <li id="cite_note-FLII-Supplementary-81">↑ <a href="#cite_ref-FLII-Supplementary_81-0">a</a> <a href="#cite_ref-FLII-Supplementary_81-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">GRANTHAM, H. S.; DUNCAN, A.; EVANS, T. D.; JONES, K. R. Anthropogenic modification of forests means only 40% of remaining forests have high ecosystem integrity – Supplementary Material. Nature Communications. 2020, roč. 11, čís. 1, s. 5978. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/2041-1723">2041-1723</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1038%2Fs41467-020-19493-3">10.1038/s41467-020-19493-3</a>. <a href="/wiki/PubMed" title="PubMed">PMID</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/33293507">33293507</a>. <a href="/wiki/Bibcode" title="Bibcode">Bibcode</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/2020NatCo..11.5978G">2020NatCo..11.5978G</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Nature+Communications&rft_id=info:doi/10.1038%2Fs41467-020-19493-3&rft.atitle=Anthropogenic+modification+of+forests+means+only+40%25+of+remaining+forests+have+high+ecosystem+integrity+%E2%80%93+Supplementary+Material&rft.date=2020&rft.volume=11&rft.issue=1&rft.pages=5978&rft.issn=2041-1723&rft.aulast=Grantham&rft.aufirst=H.+S.&rft.au=Duncan%2C+A.&rft.au=Evans%2C+T.+D.">  </li> <li id="cite_note-82"><a href="#cite_ref-82">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">STAINTON, J. D. A. Forests of Nepal. [s.l.]: Hafner Publishing Company, 1972. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=-W0OAQAAMAAJ">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9780028527000" title="Speciální:Zdroje knih/9780028527000">9780028527000</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Forests+of+Nepal&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3D-W0OAQAAMAAJ&rft.isbn=9780028527000&rft.aulast=Stainton&rft.aufirst=J.+D.+A.&rft.pub=Hafner+Publishing+Company">  </li> <li id="cite_note-Goyal2006-83"><a href="#cite_ref-Goyal2006_83-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">GOYAL, Anupam. The WTO and International Environmental Law: Towards Conciliation. [s.l.]: Oxford University Press, 2006. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=UTGQAAAAMAAJ&pg=PA295">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-19-567710-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-19-567710-2">978-0-19-567710-2</a>. S. 295.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+WTO+and+International+Environmental+Law%3A+Towards+Conciliation&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DUTGQAAAAMAAJ%26pg%3DPA295&rft.isbn=978-0-19-567710-2&rft.aulast=Goyal&rft.aufirst=Anupam&rft.pub=Oxford+University+Press&rft.date=2006&rft.pages=295">  Quote: "The Indian government successfully argued that the medicinal neem tree is part of traditional Indian knowledge. (page 295)" </li> <li id="cite_note-Hughes2013-84"><a href="#cite_ref-Hughes2013_84-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">HUGHES, Julie E. Animal Kingdoms. [s.l.]: Harvard University Press, 2013. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=RL8qWNmpkc0C&pg=PT106">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-674-07480-4" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-674-07480-4">978-0-674-07480-4</a>. S. 106.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Animal+Kingdoms&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DRL8qWNmpkc0C%26pg%3DPT106&rft.isbn=978-0-674-07480-4&rft.aulast=Hughes&rft.aufirst=Julie+E.&rft.pub=Harvard+University+Press&rft.date=2013&rft.pages=106">  </li> <li id="cite_note-AmeriCostello2018-85"><a href="#cite_ref-AmeriCostello2018_85-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">AMERI, Marta; COSTELLO, Sarah Kielt; JAMISON, Gregg; Scott, Sarah Jarmer. Seals and Sealing in the Ancient World: Case Studies from the Near East, Egypt, the Aegean, and South Asia. [s.l.]: Cambridge University Press, 2018. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=SklVDwAAQBAJ&pg=PA156">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-108-17351-3" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-108-17351-3">978-1-108-17351-3</a>. S. 156–7.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Seals+and+Sealing+in+the+Ancient+World%3A+Case+Studies+from+the+Near+East%2C+Egypt%2C+the+Aegean%2C+and+South+Asia&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DSklVDwAAQBAJ%26pg%3DPA156&rft.isbn=978-1-108-17351-3&rft.aulast=Ameri&rft.aufirst=Marta&rft.au=Costello%2C+Sarah+Kielt&rft.au=Jamison%2C+Gregg%3B+Scott%2C+Sarah+Jarmer&rft.pub=Cambridge+University+Press&rft.date=2018&rft.pages=156%E2%80%937">  Quote: "The last of the centaurs has the long, wavy, horizontal horns of a markhor, a human face, a heavy-set body that appears bovine, and a goat tail ... This figure is often depicted by itself, but it is also consistently represented in scenes that seem to reflect the adoration of a figure in a pipal tree or arbor and which may be termed ritual. These include fully detailed scenes like that visible in the large 'divine adoration' seal from Mohenjo-daro." </li> <li id="cite_note-Gwynne2011-86"><a href="#cite_ref-Gwynne2011_86-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">Paul Gwynne. World Religions in Practice: A Comparative Introduction. [s.l.]: John Wiley & Sons, 2011. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=tdsRKc_knZoC&pg=RA5-PT195">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-4443-6005-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-4443-6005-9">978-1-4443-6005-9</a>. S. 358.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=World+Religions+in+Practice%3A+A+Comparative+Introduction&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DtdsRKc_knZoC%26pg%3DRA5-PT195&rft.isbn=978-1-4443-6005-9&rft.au=Paul+Gwynne&rft.pub=John+Wiley+%26+Sons&rft.date=2011&rft.pages=358">  </li> <li id="cite_note-87"><a href="#cite_ref-87">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> National bird on verge of disappearance. The Himalayan Times. 16 April 2016. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190826121001/https://thehimalayantimes.com/nepal/national-bird-verge-disappearance/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://thehimalayantimes.com/nepal/national-bird-verge-disappearance/">originálu</a> dne 26 August 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Himalayan+Times&rft_id=https%3A%2F%2Fthehimalayantimes.com%2Fnepal%2Fnational-bird-verge-disappearance%2F&rft.atitle=National+bird+on+verge+of+disappearance&rft.date=16+April+2016">  </li> <li id="cite_note-sun-88">↑ <a href="#cite_ref-sun_88-0">a</a> <a href="#cite_ref-sun_88-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">SUN, Hang. Tethys retreat and Himalayas-Hengduanshan Mountains uplift and their significance on the origin and development of the sino-himalayan elements and alpine flora. Acta Botanica Yunnanica. 2002, roč. 24, čís. 3, s. 273–288. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190826120958/http://europepmc.org/abstract/cba/371633">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://europepmc.org/abstract/cba/371633">originálu</a> dne 26 August 2019. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0253-2700">0253-2700</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Acta+Botanica+Yunnanica&rft_id=http%3A%2F%2Feuropepmc.org%2Fabstract%2Fcba%2F371633&rft.atitle=Tethys+retreat+and+Himalayas-Hengduanshan+Mountains+uplift+and+their+significance+on+the+origin+and+development+of+the+sino-himalayan+elements+and+alpine+flora&rft.date=2002&rft.volume=24&rft.issue=3&rft.pages=273%E2%80%93288&rft.issn=0253-2700&rft.aulast=Sun&rft.aufirst=Hang">  </li> <li id="cite_note-USGS-89"><a href="#cite_ref-USGS_89-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">USGS. The Himalayas: Two continents collide [online]. 5 May 1999 [cit. 2019-08-26]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20171117130339/https://pubs.usgs.gov/gip/dynamic/himalaya.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://pubs.usgs.gov/gip/dynamic/himalaya.html">originálu</a> dne 17 November 2017. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+Himalayas%3A+Two+continents+collide&rft_id=http%3A%2F%2Fpubs.usgs.gov%2Fgip%2Fdynamic%2Fhimalaya.html&rft.au=USGS">  </li> <li id="cite_note-90"><a href="#cite_ref-90">↑</a> <cite style="font-style:normal;">KARANTH, K. P. Out-of-India Gondwanan Origin of Some Tropical Asian Biota. Current Science. 25 March 2006, roč. 90, čís. 6, s. 789–792. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190411223533/http://www.iisc.ernet.in/currsci/mar252006/789.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.iisc.ernet.in/currsci/mar252006/789.pdf">originálu</a> dne 11 April 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Current+Science&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.iisc.ernet.in%2Fcurrsci%2Fmar252006%2F789.pdf&rft.atitle=Out-of-India+Gondwanan+Origin+of+Some+Tropical+Asian+Biota&rft.date=25+March+2006&rft.volume=90&rft.issue=6&rft.pages=789%E2%80%93792&rft.aulast=Karanth&rft.aufirst=K.+P.">  <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190411223533/http://www.iisc.ernet.in/currsci/mar252006/789.pdf">Archivováno</a> 11. 4. 2019 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>. </li> <li id="cite_note-91"><a href="#cite_ref-91">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">IUCN. IUCN Red List version 2019–21. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Table 8a: Total endemic and threatened endemic species in each country (totals by taxonomic group): VERTEBRATES.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=IUCN+Red+List+version+2019%E2%80%9321&rft.au=IUCN&rft.atitle=Table+8a%3A+Total+endemic+and+threatened+endemic+species+in+each+country+%28totals+by+taxonomic+group%29%3A+VERTEBRATES">  </li> <li id="cite_note-93"><a href="#cite_ref-93">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> IUCN Red List version 2019-2. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Table 5: Threatened species in each country (totals by taxonomic group).</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=IUCN+Red+List+version+2019-2&rft.atitle=Table+5%3A+Threatened+species+in+each+country+%28totals+by+taxonomic+group%29">  </li> <li id="cite_note-94"><a href="#cite_ref-94">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_svaz_ochrany_p%C5%99%C3%ADrody" title="Mezinárodní svaz ochrany přírody">IUCN</a> Nepal. Red List of Mammal Species of Nepal [jpg]. [cit. 2019-08-25]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20210308111349/https://www.iucn.org/sites/dev/files/import/downloads/red_list_poster_low.jpg">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2021-03-08. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Red+List+of+Mammal+Species+of+Nepal&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.iucn.org%2Fsites%2Fdev%2Ffiles%2Fimport%2Fdownloads%2Fred_list_poster_low.jpg&rft.au=%5B%5BMezin%C3%A1rodn%C3%AD+svaz+ochrany+p%C5%99%C3%ADrody%7CIUCN%5D%5D+Nepal">  </li> <li id="cite_note-95"><a href="#cite_ref-95">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">Department of National Parks and Wildlife Conservation, Nepal. Bengal Florican Conservation Action Plan [online]. [cit. 2019-08-25]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190819192112/http://www.birdlifenepal.org/download-newsletter/56">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.birdlifenepal.org/download-newsletter/56">originálu</a> dne 19 August 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Bengal+Florican+Conservation+Action+Plan&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.birdlifenepal.org%2Fdownload-newsletter%2F56&rft.au=Department+of+National+Parks+and+Wildlife+Conservation%2C+Nepal">  </li> <li id="cite_note-thtvul-96">↑ <a href="#cite_ref-thtvul_96-0">a</a> <a href="#cite_ref-thtvul_96-1">b</a> <cite style="font-style:normal;"> Conservation of white-rumped vultures in progress in Nepal. The Himalayan Times. 16 March 2018. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190826121112/https://thehimalayantimes.com/nepal/conservation-of-white-rumped-vultures-in-progress-in-nepal/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://thehimalayantimes.com/nepal/conservation-of-white-rumped-vultures-in-progress-in-nepal/">originálu</a> dne 26 August 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Himalayan+Times&rft_id=https%3A%2F%2Fthehimalayantimes.com%2Fnepal%2Fconservation-of-white-rumped-vultures-in-progress-in-nepal%2F&rft.atitle=Conservation+of+white-rumped+vultures+in+progress+in+Nepal&rft.date=16+March+2018">  </li> <li id="cite_note-97"><a href="#cite_ref-97">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Chitwan National Park [online]. UNESCO World Heritage Centre [cit. 2019-08-25]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190826120952/https://whc.unesco.org/en/list/284/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://whc.unesco.org/en/list/284/">originálu</a> dne 26 August 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Chitwan+National+Park&rft_id=https%3A%2F%2Fwhc.unesco.org%2Fen%2Flist%2F284%2F&rft.pub=UNESCO+World+Heritage+Centre">  </li> <li id="cite_note-98"><a href="#cite_ref-98">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Mahottari declared 58th diclofenac-free district. The Himalayan Times. 8 August 2017. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190826120952/https://thehimalayantimes.com/nepal/mahottari-declared-58th-diclofenac-free-district/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://thehimalayantimes.com/nepal/mahottari-declared-58th-diclofenac-free-district/">originálu</a> dne 26 August 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Himalayan+Times&rft_id=https%3A%2F%2Fthehimalayantimes.com%2Fnepal%2Fmahottari-declared-58th-diclofenac-free-district%2F&rft.atitle=Mahottari+declared+58th+diclofenac-free+district&rft.date=8+August+2017">  </li> <li id="cite_note-99"><a href="#cite_ref-99">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Community forest value untapped [online]. 26 September 2012 [cit. 2019-08-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190718195507/http://www.thenewhumanitarian.org/report/96394/nepal-community-forest-value-untapped">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.thenewhumanitarian.org/report/96394/nepal-community-forest-value-untapped">originálu</a> dne 18 July 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Community+forest+value+untapped&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.thenewhumanitarian.org%2Freport%2F96394%2Fnepal-community-forest-value-untapped">  </li> <li id="cite_note-100"><a href="#cite_ref-100">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">OJHA, Hemant; PERSHA, Lauren; CHHATRE, Ashwini. Community Forestry in Nepal: A Policy Innovation for Local Livelihoods [online]. International food policy research institute, November 2009 [cit. 2019-08-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://cdm15738.contentdm.oclc.org/utils/getfile/collection/p15738coll2/id/16969/filename/16970.pdf">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Community+Forestry+in+Nepal%3A+A+Policy+Innovation+for+Local+Livelihoods&rft_id=http%3A%2F%2Fcdm15738.contentdm.oclc.org%2Futils%2Fgetfile%2Fcollection%2Fp15738coll2%2Fid%2F16969%2Ffilename%2F16970.pdf&rft.aulast=Ojha&rft.aufirst=Hemant&rft.au=Persha%2C+Lauren&rft.au=Chhatre%2C+Ashwini&rft.pub=International+food+policy+research+institute">  </li> <li id="cite_note-101"><a href="#cite_ref-101">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The Terai Arc Landscape Project (TAL) – Gharial Breeding Centre [online]. WWF Nepal [cit. 2019-08-26]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190826121004/http://www.wwfnepal.org/about_wwf/where_we_work/tal/project/gharial_breeding/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.wwfnepal.org/about_wwf/where_we_work/tal/project/gharial_breeding/">originálu</a> dne 26 August 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+Terai+Arc+Landscape+Project+%28TAL%29+%E2%80%93+Gharial+Breeding+Centre&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.wwfnepal.org%2Fabout_wwf%2Fwhere_we_work%2Ftal%2Fproject%2Fgharial_breeding%2F&rft.pub=WWF+Nepal">  </li> <li id="cite_note-102"><a href="#cite_ref-102">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> 'Joint Patrol' for wildlife conservation in CNP. The Himalayan Times. 22 March 2018. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190826120952/https://thehimalayantimes.com/nepal/joint-patrol-for-wildlife-conservation-in-chitwan-national-park/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://thehimalayantimes.com/nepal/joint-patrol-for-wildlife-conservation-in-chitwan-national-park/">originálu</a> dne 26 August 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Himalayan+Times&rft_id=https%3A%2F%2Fthehimalayantimes.com%2Fnepal%2Fjoint-patrol-for-wildlife-conservation-in-chitwan-national-park%2F&rft.atitle=%27Joint+Patrol%27+for+wildlife+conservation+in+CNP&rft.date=22+March+2018">  </li> <li id="cite_note-103"><a href="#cite_ref-103">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Nepal celebrates 'zero poaching year' for rhino, tiger and elephant [online]. IUCN, 14 March 2014 [cit. 2019-08-26]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20171122073025/https://www.iucn.org/content/nepal-celebrates-%E2%80%98zero-poaching-year%E2%80%99-rhino-tiger-and-elephant">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.iucn.org/content/nepal-celebrates-%E2%80%98zero-poaching-year%E2%80%99-rhino-tiger-and-elephant">originálu</a> dne 22 November 2017. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nepal+celebrates+%27zero+poaching+year%27+for+rhino%2C+tiger+and+elephant&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.iucn.org%2Fcontent%2Fnepal-celebrates-%25E2%2580%2598zero-poaching-year%25E2%2580%2599-rhino-tiger-and-elephant&rft.pub=IUCN">  </li> <li id="cite_note-104"><a href="#cite_ref-104">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> DNPWC. Department of National Parks and Wildlife Conservation [online]. [cit. 2023-02-08]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://dnpwc.gov.np/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Department+of+National+Parks+and+Wildlife+Conservation&rft_id=http%3A%2F%2Fdnpwc.gov.np%2F&rft.atitle=DNPWC">  </li> <li id="cite_note-105"><a href="#cite_ref-105">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Protected Planet | Nepal. Protected Planet [online]. [cit. 2023-02-08]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.protectedplanet.net/country/NPL">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Protected+Planet&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.protectedplanet.net%2Fcountry%2FNPL&rft.atitle=Protected+Planet+%7C+Nepal">  </li> <li id="cite_note-106"><a href="#cite_ref-106">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Nepal [online]. Ramsar [cit. 2019-08-25]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190708074016/https://www.ramsar.org/wetland/nepal">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ramsar.org/wetland/nepal">originálu</a> dne 8 July 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nepal&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.ramsar.org%2Fwetland%2Fnepal&rft.pub=Ramsar">  </li> <li id="cite_note-107"><a href="#cite_ref-107">↑</a> <cite style="font-style:normal;">GAUTAM, R.; HERAT, S. Environmental issues in Nepal and solving them using the cleaner production approach. Journal of Cleaner Production. 2000-06-01, s. 225–232. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0959652600000068">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0959-6526">0959-6526</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1016%2FS0959-6526%2800%2900006-8">10.1016/S0959-6526(00)00006-8</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Journal+of+Cleaner+Production&rft_id=info:doi/10.1016%2FS0959-6526%2800%2900006-8&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.sciencedirect.com%2Fscience%2Farticle%2Fpii%2FS0959652600000068&rft.atitle=Environmental+issues+in+Nepal+and+solving+them+using+the+cleaner+production+approach&rft.date=2000-06-01&rft.pages=225%E2%80%93232&rft.issn=0959-6526&rft.aulast=Gautam&rft.aufirst=R.&rft.au=Herat%2C+S."> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_journal" title="Šablona:Cite journal">Cite journal</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-108"><a href="#cite_ref-108">↑</a> Sly, Peter D., Brittany Trottier, David Carpenter, Ubon Cha’on, Stephania Cormier, Betsy Galluzzo, Samayita Ghosh et al. „Children’s environmental health in South and Southeast Asia: networking for better child health outcomes.“ Annals of global health 85, no. 1 (2019). </li> <li id="cite_note-109"><a href="#cite_ref-109">↑</a> Skolnik, Richard. Global health 101. Jones & Bartlett Publishers, 2011. </li> <li id="cite_note-110"><a href="#cite_ref-110">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> GLOBAL CLIMATE RISK INDEX 2019 [online]. Germanwatch [cit. 2020-11-26]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20201129082206/https://germanwatch.org/sites/germanwatch.org/files/Global%20Climate%20Risk%20Index%202019_2.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://germanwatch.org/sites/germanwatch.org/files/Global%20Climate%20Risk%20Index%202019_2.pdf">originálu</a> dne 2020-11-29.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=GLOBAL+CLIMATE+RISK+INDEX+2019&rft_id=https%3A%2F%2Fgermanwatch.org%2Fsites%2Fgermanwatch.org%2Ffiles%2FGlobal%2520Climate%2520Risk%2520Index%25202019_2.pdf&rft.pub=Germanwatch"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-111"><a href="#cite_ref-111">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Global Climate Risk Index 2021 [online]. Germanwatch, 2021-01-25 [cit. 2023-02-07]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.germanwatch.org/en/19777">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Global+Climate+Risk+Index+2021&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.germanwatch.org%2Fen%2F19777&rft.pub=Germanwatch">  </li> <li id="cite_note-112"><a href="#cite_ref-112">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> 2022 EPI Results. epi.yale.edu [online]. [cit. 2023-02-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://epi.yale.edu/epi-results/2022/component/epi">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=epi.yale.edu&rft_id=https%3A%2F%2Fepi.yale.edu%2Fepi-results%2F2022%2Fcomponent%2Fepi&rft.atitle=2022+EPI+Results">  </li> <li id="cite_note-Al_Jazeera_elections_explained-113">↑ <a href="#cite_ref-Al_Jazeera_elections_explained_113-0">a</a> <a href="#cite_ref-Al_Jazeera_elections_explained_113-1">b</a> <cite style="font-style:normal;"> Nepal elections explained. www.aljazeera.com. <a href="/wiki/Al_Jazeera" class="mw-redirect" title="Al Jazeera">Al Jazeera</a>. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190814220351/https://www.aljazeera.com/indepth/interactive/2017/11/nepal-elections-2017-explained-171126103009857.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.aljazeera.com/indepth/interactive/2017/11/nepal-elections-2017-explained-171126103009857.html">originálu</a> dne 14 August 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=www.aljazeera.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.aljazeera.com%2Findepth%2Finteractive%2F2017%2F11%2Fnepal-elections-2017-explained-171126103009857.html&rft.atitle=Nepal+elections+explained&rft.pub=%5B%5BAl+Jazeera%5D%5D">  </li> <li id="cite_note-114"><a href="#cite_ref-114">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Is Nepal headed towards a communist state?. www.aljazeera.com. <a href="/wiki/Al_Jazeera" class="mw-redirect" title="Al Jazeera">Al Jazeera</a>. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190726113406/https://www.aljazeera.com/blogs/asia/2017/10/nepal-headed-communist-state-171014095129113.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.aljazeera.com/blogs/asia/2017/10/nepal-headed-communist-state-171014095129113.html">originálu</a> dne 26 July 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=www.aljazeera.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.aljazeera.com%2Fblogs%2Fasia%2F2017%2F10%2Fnepal-headed-communist-state-171014095129113.html&rft.atitle=Is+Nepal+headed+towards+a+communist+state%3F&rft.pub=%5B%5BAl+Jazeera%5D%5D">  </li> <li id="cite_note-Khadka_1993-115">↑ <a href="#cite_ref-Khadka_1993_115-0">a</a> <a href="#cite_ref-Khadka_1993_115-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">KHADKA, Narayan. Democracy and Development in Nepal: Prospects and Challenges. Pacific Affairs. 1993, roč. 66, čís. 1, s. 44–71. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/sim_pacific-affairs_spring-1993_66_1/page/44">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0030-851X">0030-851X</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.2307%2F2760015">10.2307/2760015</a>. <a href="/wiki/JSTOR" title="JSTOR">JSTOR</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/2760015">2760015</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Pacific+Affairs&rft_id=info:doi/10.2307%2F2760015&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fsim_pacific-affairs_spring-1993_66_1%2Fpage%2F44&rft.atitle=Democracy+and+Development+in+Nepal%3A+Prospects+and+Challenges&rft.date=1993&rft.volume=66&rft.issue=1&rft.pages=44%E2%80%9371&rft.issn=0030-851X&rft.aulast=Khadka&rft.aufirst=Narayan">  </li> <li id="cite_note-mao-116">↑ <a href="#cite_ref-mao_116-0">a</a> <a href="#cite_ref-mao_116-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">KAPHLE, Anup. Long stalemate after Maoist victory disrupts life in Nepal. <a href="/wiki/The_Washington_Post" title="The Washington Post">The Washington Post</a>. 7 July 2010. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20161104015054/http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2010/07/06/AR2010070605214.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2010/07/06/AR2010070605214.html">originálu</a> dne 4 November 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=%5B%5BThe+Washington+Post%5D%5D&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.washingtonpost.com%2Fwp-dyn%2Fcontent%2Farticle%2F2010%2F07%2F06%2FAR2010070605214.html&rft.atitle=Long+stalemate+after+Maoist+victory+disrupts+life+in+Nepal&rft.date=7+July+2010&rft.aulast=Kaphle&rft.aufirst=Anup">  </li> <li id="cite_note-117"><a href="#cite_ref-117">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> NCP to announce party department chiefs today. The Himalayan Times. 21 July 2019. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190818100446/https://thehimalayantimes.com/kathmandu/ncp-to-announce-party-department-chiefs-today/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://thehimalayantimes.com/kathmandu/ncp-to-announce-party-department-chiefs-today/">originálu</a> dne 18 August 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Himalayan+Times&rft_id=https%3A%2F%2Fthehimalayantimes.com%2Fkathmandu%2Fncp-to-announce-party-department-chiefs-today%2F&rft.atitle=NCP+to+announce+party+department+chiefs+today&rft.date=21+July+2019">  </li> <li id="cite_note-118"><a href="#cite_ref-118">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> UML wins mayor, deputy mayor in Pokhara Lekhnath metropolis. The Kathmandu Post. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20180418092943/http://kathmandupost.ekantipur.com/news/2017-05-26/uml-wins-mayor-deputy-mayor-in-pokhara-lekhnath-metropolis.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://kathmandupost.ekantipur.com/news/2017-05-26/uml-wins-mayor-deputy-mayor-in-pokhara-lekhnath-metropolis.html">originálu</a> dne 18 April 2018. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Kathmandu+Post&rft_id=http%3A%2F%2Fkathmandupost.ekantipur.com%2Fnews%2F2017-05-26%2Fuml-wins-mayor-deputy-mayor-in-pokhara-lekhnath-metropolis.html&rft.atitle=UML+wins+mayor%2C+deputy+mayor+in+Pokhara+Lekhnath+metropolis">  </li> <li id="cite_note-119"><a href="#cite_ref-119">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Nepali Communists win landslide, but face big obstacles to win change [online]. 5 January 2018 [cit. 2019-08-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190726113413/https://www.greenleft.org.au/content/nepali-communists-win-landslide-face-big-obstacles-win-change">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.greenleft.org.au/content/nepali-communists-win-landslide-face-big-obstacles-win-change">originálu</a> dne 26 July 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nepali+Communists+win+landslide%2C+but+face+big+obstacles+to+win+change&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.greenleft.org.au%2Fcontent%2Fnepali-communists-win-landslide-face-big-obstacles-win-change">  </li> <li id="cite_note-120"><a href="#cite_ref-120">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> UML to get 4 chief ministers, Maoist Centre 2. The Kathmandu Post. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20180418092959/http://kathmandupost.ekantipur.com/news/2018-01-29/uml-to-get-4-chief-ministers-maoist-centre-2.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://kathmandupost.ekantipur.com/news/2018-01-29/uml-to-get-4-chief-ministers-maoist-centre-2.html">originálu</a> dne 18 April 2018. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Kathmandu+Post&rft_id=http%3A%2F%2Fkathmandupost.ekantipur.com%2Fnews%2F2018-01-29%2Fuml-to-get-4-chief-ministers-maoist-centre-2.html&rft.atitle=UML+to+get+4+chief+ministers%2C+Maoist+Centre+2">  <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20180418092959/http://kathmandupost.ekantipur.com/news/2018-01-29/uml-to-get-4-chief-ministers-maoist-centre-2.html">Archivováno</a> 18. 4. 2018 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>. </li> <li id="cite_note-121"><a href="#cite_ref-121">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Nepali Congress in the Opposition. The Rising Nepal. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190818100448/http://therisingnepal.org.np/news/20981">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://therisingnepal.org.np/news/20981">originálu</a> dne 18 August 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Rising+Nepal&rft_id=http%3A%2F%2Ftherisingnepal.org.np%2Fnews%2F20981&rft.atitle=Nepali+Congress+in+the+Opposition">  <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190818100448/http://therisingnepal.org.np/news/20981">Archivováno</a> 18. 8. 2019 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>. </li> <li id="cite_note-122"><a href="#cite_ref-122">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Nepal's new PM Sher Bahadur Deuba wins confidence vote [online]. Al Jazeera, 19 July 2021 [cit. 2021-08-31]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.aljazeera.com/news/2021/7/19/nepals-new-pm-sher-bahadur-deuba-wins-confidence-vote">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nepal%27s+new+PM+Sher+Bahadur+Deuba+wins+confidence+vote&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.aljazeera.com%2Fnews%2F2021%2F7%2F19%2Fnepals-new-pm-sher-bahadur-deuba-wins-confidence-vote&rft.pub=Al+Jazeera">  </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEHutt20043-7-123">↑ <a href="#cite_ref-FOOTNOTEHutt20043-7_123-0">a</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTEHutt20043-7_123-1">b</a> <a href="#CITEREFHutt2004">Hutt 2004</a>, s. 3-7. </li> <li id="cite_note-124"><a href="#cite_ref-124">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BROWN, T. Louise. The Challenge to Democracy in Nepal. [s.l.]: Routledge, 1 November 2002. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=uy2IAgAAQBAJ">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-134-88532-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-134-88532-9">978-1-134-88532-9</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Challenge+to+Democracy+in+Nepal&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3Duy2IAgAAQBAJ&rft.isbn=978-1-134-88532-9&rft.aulast=Brown&rft.aufirst=T.+Louise&rft.pub=Routledge">  </li> <li id="cite_note-ram00-125">↑ <a href="#cite_ref-ram00_125-0">a</a> <a href="#cite_ref-ram00_125-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">RAMACHANDRAN, Shastri; RAMACHANDARAN, Shastri. Nepal as Seen from India. India International Centre Quarterly. 2003, roč. 30, čís. 2, s. 81–98. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0376-9771">0376-9771</a>. <a href="/wiki/JSTOR" title="JSTOR">JSTOR</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/23006108">23006108</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=India+International+Centre+Quarterly&rft.atitle=Nepal+as+Seen+from+India&rft.date=2003&rft.volume=30&rft.issue=2&rft.pages=81%E2%80%9398&rft.issn=0376-9771&rft.aulast=Ramachandran&rft.aufirst=Shastri&rft.au=Ramachandaran%2C+Shastri">  </li> <li id="cite_note-126"><a href="#cite_ref-126">↑</a> Rawal, Bhim Bahadur. Nepalma samyabadi andolan: udbhab ra vikas. Kathmandu: Pairavi Prakashan. p. 83-84. </li> <li id="cite_note-127"><a href="#cite_ref-127">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Nepal's election The Maoists triumph. <a href="/wiki/The_Economist" title="The Economist">The Economist</a>. 17 April 2008. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20090214103506/http://www.economist.com/displaystory.cfm?story_id=11057207&fsrc=nwl">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.economist.com/displaystory.cfm?story_id=11057207&fsrc=nwl">originálu</a> dne 14 February 2009. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=%5B%5BThe+Economist%5D%5D&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.economist.com%2Fdisplaystory.cfm%3Fstory_id%3D11057207%26fsrc%3Dnwl&rft.atitle=Nepal%27s+election+The+Maoists+triumph&rft.date=17+April+2008">  </li> <li id="cite_note-128"><a href="#cite_ref-128">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Baburam Bhattarai elected prime minister of Nepal. <a href="/wiki/BBC_News" title="BBC News">BBC News</a>. 28 August 2011. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20111010024052/http://www.bbc.co.uk/news/world-south-asia-14700892">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.bbc.co.uk/news/world-south-asia-14700892">originálu</a> dne 10 October 2011. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=%5B%5BBBC+News%5D%5D&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.bbc.co.uk%2Fnews%2Fworld-south-asia-14700892&rft.atitle=Baburam+Bhattarai+elected+prime+minister+of+Nepal&rft.date=28+August+2011">  </li> <li id="cite_note-129"><a href="#cite_ref-129">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Nepal PM calls new elections after constitution failure. www.cbc.ca. CBC News, 28 May 2012. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20120528045008/http://www.cbc.ca/news/world/story/2012/05/27/nepal-elections.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.cbc.ca/news/world/story/2012/05/27/nepal-elections.html">originálu</a> dne 28 May 2012. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=www.cbc.ca&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.cbc.ca%2Fnews%2Fworld%2Fstory%2F2012%2F05%2F27%2Fnepal-elections.html&rft.atitle=Nepal+PM+calls+new+elections+after+constitution+failure&rft.date=28+May+2012&rft.pub=CBC+News">  </li> <li id="cite_note-con15-130">↑ <a href="#cite_ref-con15_130-0">a</a> <a href="#cite_ref-con15_130-1">b</a> <a href="#cite_ref-con15_130-2">c</a> <a href="#cite_ref-con15_130-3">d</a> <a href="#cite_ref-con15_130-4">e</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> नेपालको संविधान २०७२ [online]. 20 September 2015 [cit. 2019-07-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190808043521/http://www.lawcommission.gov.np/np/wp-content/uploads/2018/09/%E0%A4%A8%E0%A5%87%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A4%95%E0%A5%8B-%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A7%E0%A4%BE%E0%A4%A8-1.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.lawcommission.gov.np/np/wp-content/uploads/2018/09/%E0%A4%A8%E0%A5%87%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A4%95%E0%A5%8B-%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A7%E0%A4%BE%E0%A4%A8-1.pdf">originálu</a> dne 8 August 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%E0%A4%A8%E0%A5%87%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A4%95%E0%A5%8B+%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A7%E0%A4%BE%E0%A4%A8+%E0%A5%A8%E0%A5%A6%E0%A5%AD%E0%A5%A8&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.lawcommission.gov.np%2Fnp%2Fwp-content%2Fuploads%2F2018%2F09%2F%25E0%25A4%25A8%25E0%25A5%2587%25E0%25A4%25AA%25E0%25A4%25BE%25E0%25A4%25B2%25E0%25A4%2595%25E0%25A5%258B-%25E0%25A4%25B8%25E0%25A4%2582%25E0%25A4%25B5%25E0%25A4%25BF%25E0%25A4%25A7%25E0%25A4%25BE%25E0%25A4%25A8-1.pdf">  </li> <li id="cite_note-131"><a href="#cite_ref-131">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> CA approves ceremonial prez, bicameral legislature. The Kathmandu Post. 16 September 2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20171209044107/http://kathmandupost.ekantipur.com/printedition/news/2015-09-16/ca-approves-ceremonial-prez-bicameral-legislature.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://kathmandupost.ekantipur.com/printedition/news/2015-09-16/ca-approves-ceremonial-prez-bicameral-legislature.html">originálu</a> dne 9 December 2017. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Kathmandu+Post&rft_id=http%3A%2F%2Fkathmandupost.ekantipur.com%2Fprintedition%2Fnews%2F2015-09-16%2Fca-approves-ceremonial-prez-bicameral-legislature.html&rft.atitle=CA+approves+ceremonial+prez%2C+bicameral+legislature&rft.date=16+September+2015">  <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20171209044107/http://kathmandupost.ekantipur.com/printedition/news/2015-09-16/ca-approves-ceremonial-prez-bicameral-legislature.html">Archivováno</a> 9. 12. 2017 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>. </li> <li id="cite_note-asia1-132">↑ <a href="#cite_ref-asia1_132-0">a</a> <a href="#cite_ref-asia1_132-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">Australian Government-The Asia Foundation Partnership on Subnational Governance in Nepal. Diagnostic Study of Local Governance in Federal Nepal 2017 [online]. The Asia Foundation [cit. 2019-07-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190720153050/https://asiafoundation.org/wp-content/uploads/2018/07/Diagnostic-Study-of-Local-Governance-in-Federal-Nepal-07112018.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://asiafoundation.org/wp-content/uploads/2018/07/Diagnostic-Study-of-Local-Governance-in-Federal-Nepal-07112018.pdf">originálu</a> dne 20 July 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Diagnostic+Study+of+Local+Governance+in+Federal+Nepal+2017&rft_id=https%3A%2F%2Fasiafoundation.org%2Fwp-content%2Fuploads%2F2018%2F07%2FDiagnostic-Study-of-Local-Governance-in-Federal-Nepal-07112018.pdf&rft.au=Australian+Government-The+Asia+Foundation+Partnership+on+Subnational+Governance+in+Nepal&rft.pub=The+Asia+Foundation">  </li> <li id="cite_note-133"><a href="#cite_ref-133">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Govt registers amendment bill to review 56 laws in bulk. Republica. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190902125309/https://myrepublica.nagariknetwork.com/news/55907/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://myrepublica.nagariknetwork.com/news/55907/">originálu</a> dne 2 September 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Republica&rft_id=https%3A%2F%2Fmyrepublica.nagariknetwork.com%2Fnews%2F55907%2F&rft.atitle=Govt+registers+amendment+bill+to+review+56+laws+in+bulk">  </li> <li id="cite_note-134"><a href="#cite_ref-134">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> The Modified Criminal And Civil Codes. The Rising Nepal. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190902125556/http://therisingnepal.org.np/news/25251">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://therisingnepal.org.np/news/25251">originálu</a> dne 2 September 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Rising+Nepal&rft_id=http%3A%2F%2Ftherisingnepal.org.np%2Fnews%2F25251&rft.atitle=The+Modified+Criminal+And+Civil+Codes">  <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20200221143155/http://therisingnepal.org.np/news/25251">Archivováno</a> 21. 2. 2020 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>. </li> <li id="cite_note-Death_Penalty-135"><a href="#cite_ref-Death_Penalty_135-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> International Views on the Death Penalty [online]. Death Penalty Focus [cit. 2012-11-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20121106083835/http://www.deathpenalty.org/article.php?id=81">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.deathpenalty.org/article.php?id=81">originálu</a> dne 6 November 2012. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=International+Views+on+the+Death+Penalty&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.deathpenalty.org%2Farticle.php%3Fid%3D81&rft.pub=Death+Penalty+Focus">  </li> <li id="cite_note-136"><a href="#cite_ref-136">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Treaties, States parties, and Commentaries – Nepal [online]. International Committee of the Red Cross [cit. 2019-09-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190902125320/https://ihl-databases.icrc.org/applic/ihl/ihl.nsf/vwTreatiesByCountrySelected.xsp%3Fxp_countrySelected%3DNP">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ihl-databases.icrc.org/applic/ihl/ihl.nsf/vwTreatiesByCountrySelected.xsp?xp_countrySelected=NP">originálu</a> dne 2 September 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Treaties%2C+States+parties%2C+and+Commentaries+%E2%80%93+Nepal&rft_id=https%3A%2F%2Fihl-databases.icrc.org%2Fapplic%2Fihl%2Fihl.nsf%2FvwTreatiesByCountrySelected.xsp%3Fxp_countrySelected%3DNP&rft.pub=International+Committee+of+the+Red+Cross">  </li> <li id="cite_note-137"><a href="#cite_ref-137">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> निर्णय नं. ९९२१ – उत्प्रेषण / परमादेश [online]. Government of Nepal. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://nkp.gov.np/full_detail/8972/?keywords=%E0%A4%B8%E0%A5%81%E0%A4%AE%E0%A4%A8%20%E0%A4%AA%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A4">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A3%E0%A4%AF+%E0%A4%A8%E0%A4%82.+%E0%A5%AF%E0%A5%AF%E0%A5%A8%E0%A5%A7+%E2%80%93+%E0%A4%89%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A5%87%E0%A4%B7%E0%A4%A3+%2F+%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%A6%E0%A5%87%E0%A4%B6&rft_id=http%3A%2F%2Fnkp.gov.np%2Ffull_detail%2F8972%2F%3Fkeywords%3D%25E0%25A4%25B8%25E0%25A5%2581%25E0%25A4%25AE%25E0%25A4%25A8%2520%25E0%25A4%25AA%25E0%25A4%25A8%25E0%25A5%258D%25E0%25A4%25A4&rft.pub=Government+of+Nepal">  </li> <li id="cite_note-Newman2010-139"><a href="#cite_ref-Newman2010_139-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">NEWMAN, Graeme. Crime and Punishment around the World. [s.l.]: ABC-CLIO, 2010. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=2uK6bR9byVIC&pg=RA2-PA176">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-313-35134-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-313-35134-1">978-0-313-35134-1</a>. S. 171.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Crime+and+Punishment+around+the+World&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3D2uK6bR9byVIC%26pg%3DRA2-PA176&rft.isbn=978-0-313-35134-1&rft.aulast=Newman&rft.aufirst=Graeme&rft.pub=ABC-CLIO&rft.date=2010&rft.pages=171">  </li> <li id="cite_note-AHRC-140"><a href="#cite_ref-AHRC_140-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> NEPAL: Corruption in Nepal – Curse or Crime? [online]. Asian Human Rights Commission [cit. 2013-08-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20130815082147/http://www.humanrights.asia/opinions/columns/AHRC-ETC-011-2012">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.humanrights.asia/opinions/columns/AHRC-ETC-011-2012">originálu</a> dne 15 August 2013. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=NEPAL%3A+Corruption+in+Nepal%26nbsp%3B%E2%80%93+Curse+or+Crime%3F&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.humanrights.asia%2Fopinions%2Fcolumns%2FAHRC-ETC-011-2012&rft.pub=Asian+Human+Rights+Commission">  </li> <li id="cite_note-InterpolNepal-141"><a href="#cite_ref-InterpolNepal_141-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> INTERPOL – Kathmandu [online]. [cit. 2021-05-07]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.interpol.int/Who-we-are/Member-countries/Asia-South-Pacific/NEPAL">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=INTERPOL+%E2%80%93+Kathmandu&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.interpol.int%2FWho-we-are%2FMember-countries%2FAsia-South-Pacific%2FNEPAL">  </li> <li id="cite_note-Brown2013-142"><a href="#cite_ref-Brown2013_142-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The Impact of Organized Crime on Governance in Developing Countries: A Case Study of Nepal [online]. Center on International Cooperation [cit. 2013-08-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20140223155209/http://cic.nyu.edu/sites/default/files/kavanagh_crime_developing_countries_nepal_study.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://cic.nyu.edu/sites/default/files/kavanagh_crime_developing_countries_nepal_study.pdf">originálu</a> dne 23 February 2014. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+Impact+of+Organized+Crime+on+Governance+in+Developing+Countries%3A+A+Case+Study+of+Nepal&rft_id=http%3A%2F%2Fcic.nyu.edu%2Fsites%2Fdefault%2Ffiles%2Fkavanagh_crime_developing_countries_nepal_study.pdf&rft.pub=Center+on+International+Cooperation">  </li> <li id="cite_note-143"><a href="#cite_ref-143">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Organizational Structure and Role of NID in Nepal's Federal Set up [online]. Nepal Institute for Strategic Studies [cit. 2019-09-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190902125311/http://niss.org.np/organizational-structure-and-role-of-nid-in-nepals-federal-set-up/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://niss.org.np/organizational-structure-and-role-of-nid-in-nepals-federal-set-up/">originálu</a> dne 2 September 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Organizational+Structure+and+Role+of+NID+in+Nepal%27s+Federal+Set+up&rft_id=http%3A%2F%2Fniss.org.np%2Forganizational-structure-and-role-of-nid-in-nepals-federal-set-up%2F&rft.pub=Nepal+Institute+for+Strategic+Studies">  </li> <li id="cite_note-144"><a href="#cite_ref-144">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Crime rate in Nepal rose by 40 percent in past five fiscal years, police data reveals [online]. [cit. 2020-04-03]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://kathmandupost.com/national/2019/12/08/crime-rate-in-nepal-rose-by-40-percent-in-past-five-fiscal-years-police-data-reveals">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Crime+rate+in+Nepal+rose+by+40+percent+in+past+five+fiscal+years%2C+police+data+reveals&rft_id=https%3A%2F%2Fkathmandupost.com%2Fnational%2F2019%2F12%2F08%2Fcrime-rate-in-nepal-rose-by-40-percent-in-past-five-fiscal-years-police-data-reveals">  </li> <li id="cite_note-145"><a href="#cite_ref-145">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Global Peace Index 2019 [online]. Institute for Economics & Peace [cit. 2020-01-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190619080402/http://visionofhumanity.org/indexes/global-peace-index/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://visionofhumanity.org/indexes/global-peace-index/">originálu</a> dne 19 June 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Global+Peace+Index+2019&rft_id=http%3A%2F%2Fvisionofhumanity.org%2Findexes%2Fglobal-peace-index%2F&rft.pub=Institute+for+Economics+%26+Peace">  </li> <li id="cite_note-146"><a href="#cite_ref-146">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Bilateral Relations – Ministry of Foreign Affairs Nepal MOFA [online]. Government of Nepal [cit. 2019-09-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190925203632/https://mofa.gov.np/foreign-policy/bilateral-relation/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://mofa.gov.np/foreign-policy/bilateral-relation/">originálu</a> dne 25 September 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Bilateral+Relations+%E2%80%93+Ministry+of+Foreign+Affairs+Nepal+MOFA&rft_id=https%3A%2F%2Fmofa.gov.np%2Fforeign-policy%2Fbilateral-relation%2F&rft.pub=Government+of+Nepal">  </li> <li id="cite_note-147"><a href="#cite_ref-147">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Embassy of Nepal – Ministry of Foreign Affairs Nepal MOFA [online]. Government of Nepal [cit. 2019-09-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190717045107/https://mofa.gov.np/embassy-of-nepal/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://mofa.gov.np/embassy-of-nepal/">originálu</a> dne 17 July 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Embassy+of+Nepal+%E2%80%93+Ministry+of+Foreign+Affairs+Nepal+MOFA&rft_id=https%3A%2F%2Fmofa.gov.np%2Fembassy-of-nepal%2F&rft.pub=Government+of+Nepal">  </li> <li id="cite_note-148"><a href="#cite_ref-148">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Consulates General of Nepal – Ministry of Foreign Affairs Nepal MOFA [online]. [cit. 2019-09-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190724133315/https://mofa.gov.np/consulates-general-of-nepal/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://mofa.gov.np/consulates-general-of-nepal/">originálu</a> dne 24 July 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Consulates+General+of+Nepal+%E2%80%93+Ministry+of+Foreign+Affairs+Nepal+MOFA&rft_id=https%3A%2F%2Fmofa.gov.np%2Fconsulates-general-of-nepal%2F">  </li> <li id="cite_note-149"><a href="#cite_ref-149">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> NON-RESIDENTIAL DIPLOMATIC MISSIONS – Ministry of Foreign Affairs Nepal MOFA [online]. Government of Nepal [cit. 2019-09-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190717010017/https://mofa.gov.np/non-residential-diplomatic-missions/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://mofa.gov.np/non-residential-diplomatic-missions/">originálu</a> dne 17 July 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=NON-RESIDENTIAL+DIPLOMATIC+MISSIONS+%E2%80%93+Ministry+of+Foreign+Affairs+Nepal+MOFA&rft_id=https%3A%2F%2Fmofa.gov.np%2Fnon-residential-diplomatic-missions%2F&rft.pub=Government+of+Nepal">  </li> <li id="cite_note-150"><a href="#cite_ref-150">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Nepalese Peacekeepers receive UN Medal [online]. <a href="/wiki/United_Nations" class="mw-redirect" title="United Nations">United Nations</a> [cit. 2019-09-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://peacekeeping.un.org/en/nepalese-peacekeepers-receive-un-medal">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nepalese+Peacekeepers+receive+UN+Medal&rft_id=https%3A%2F%2Fpeacekeeping.un.org%2Fen%2Fnepalese-peacekeepers-receive-un-medal&rft.pub=%5B%5BUnited+Nations%5D%5D">  </li> <li id="cite_note-151"><a href="#cite_ref-151">↑</a> <cite style="font-style:normal;">GILL, Peter. The Nepalis Fighting America's Wars. The Diplomat. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20180919053517/https://thediplomat.com/2018/09/the-nepalis-fighting-americas-wars/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://thediplomat.com/2018/09/the-nepalis-fighting-americas-wars/">originálu</a> dne 19 September 2018. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Diplomat&rft_id=https%3A%2F%2Fthediplomat.com%2F2018%2F09%2Fthe-nepalis-fighting-americas-wars%2F&rft.atitle=The+Nepalis+Fighting+America%27s+Wars&rft.aulast=Gill&rft.aufirst=Peter">  </li> <li id="cite_note-152"><a href="#cite_ref-152">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> The Big Question: Who are the Gurkhas and what is their contribution. <a href="/wiki/The_Independent" title="The Independent">The Independent</a>. 30 April 2009. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190603070551/https://www.independent.co.uk/news/uk/home-news/the-big-question-who-are-the-gurkhas-and-what-is-their-contribution-to-military-history-1676354.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.independent.co.uk/news/uk/home-news/the-big-question-who-are-the-gurkhas-and-what-is-their-contribution-to-military-history-1676354.html">originálu</a> dne 3 June 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=%5B%5BThe+Independent%5D%5D&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.independent.co.uk%2Fnews%2Fuk%2Fhome-news%2Fthe-big-question-who-are-the-gurkhas-and-what-is-their-contribution-to-military-history-1676354.html&rft.atitle=The+Big+Question%3A+Who+are+the+Gurkhas+and+what+is+their+contribution&rft.date=30+April+2009">  </li> <li id="cite_note-153"><a href="#cite_ref-153">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Nepal's Ties With India, China. The Rising Nepal. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20181222203139/http://therisingnepal.org.np/news/18241">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://therisingnepal.org.np/news/18241">originálu</a> dne 22 December 2018. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Rising+Nepal&rft_id=http%3A%2F%2Ftherisingnepal.org.np%2Fnews%2F18241&rft.atitle=Nepal%27s+Ties+With+India%2C+China">  <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20200806201158/http://therisingnepal.org.np/news/18241">Archivováno</a> 6. 8. 2020 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>. </li> <li id="cite_note-154"><a href="#cite_ref-154">↑</a> <cite style="font-style:normal;">DAHAL, Girdhari. Foreign Relation of Nepal with China and India. Journal of Political Science. 2018, roč. XVIII, s. 46–61. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.3126%2Fjps.v18i0.20439">10.3126/jps.v18i0.20439</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Journal+of+Political+Science&rft_id=info:doi/10.3126%2Fjps.v18i0.20439&rft.atitle=Foreign+Relation+of+Nepal+with+China+and+India&rft.date=2018&rft.volume=XVIII&rft.pages=46%E2%80%9361&rft.aulast=Dahal&rft.aufirst=Girdhari">  </li> <li id="cite_note-rn50-155"><a href="#cite_ref-rn50_155-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Reviewing The Treaty Of 1950. The Rising Nepal. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20180303194225/http://therisingnepal.org.np/news/22232">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://therisingnepal.org.np/news/22232">originálu</a> dne 3 March 2018. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Rising+Nepal&rft_id=http%3A%2F%2Ftherisingnepal.org.np%2Fnews%2F22232&rft.atitle=Reviewing+The+Treaty+Of+1950">  <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20200928103838/http://therisingnepal.org.np/news/22232">Archivováno</a> 28. 9. 2020 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>. </li> <li id="cite_note-156"><a href="#cite_ref-156">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Is it the end of India's special relationship with Nepal? [online]. 8 March 2018 [cit. 2020-04-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.hindustantimes.com/india-news/is-it-the-end-of-india-s-special-relationship-with-nepal/story-ijLNl5AvvOt1w6fQANekVP.html">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Is+it+the+end+of+India%27s+special+relationship+with+Nepal%3F&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.hindustantimes.com%2Findia-news%2Fis-it-the-end-of-india-s-special-relationship-with-nepal%2Fstory-ijLNl5AvvOt1w6fQANekVP.html">  </li> <li id="cite_note-157"><a href="#cite_ref-157">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ANAB, Mohammad; PUNETHA, Prem. India Nepal news: Nepal depicts Indian areas as its own in book [online]. September 18, 2020. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.today/20220418092548/https://timesofindia.indiatimes.com/india/nepal-depicts-indian-areas-as-its-own-in-book/articleshow/78178044.cms">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://timesofindia.indiatimes.com/india/nepal-depicts-indian-areas-as-its-own-in-book/articleshow/78178044.cms">originálu</a> dne April 18, 2022. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=India+Nepal+news%3A+Nepal+depicts+Indian+areas+as+its+own+in+book&rft_id=https%3A%2F%2Ftimesofindia.indiatimes.com%2Findia%2Fnepal-depicts-indian-areas-as-its-own-in-book%2Farticleshow%2F78178044.cms&rft.aulast=Anab&rft.aufirst=Mohammad&rft.au=Punetha%2C+Prem">  </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEBalakrishnan2010196-158"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEBalakrishnan2010196_158-0">↑</a> <a href="#CITEREFBalakrishnan2010">Balakrishnan 2010</a>, s. 196. </li> <li id="cite_note-159"><a href="#cite_ref-159">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Tibet's Road Ahead: Tibetans lose a haven in Nepal under Chinese pressure. <a href="/wiki/Los_Angeles_Times" title="Los Angeles Times">Los Angeles Times</a>. 6 August 2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20191023225427/https://www.latimes.com/world/asia/la-fg-tibet-nepal-20150806-story.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.latimes.com/world/asia/la-fg-tibet-nepal-20150806-story.html">originálu</a> dne 23 October 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=%5B%5BLos+Angeles+Times%5D%5D&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.latimes.com%2Fworld%2Fasia%2Fla-fg-tibet-nepal-20150806-story.html&rft.atitle=Tibet%27s+Road+Ahead%3A+Tibetans+lose+a+haven+in+Nepal+under+Chinese+pressure&rft.date=6+August+2015">  </li> <li id="cite_note-160"><a href="#cite_ref-160">↑</a> <cite style="font-style:normal;">HAVILAND, Charles. Nepal Arrests Tibetan Protesters. <a href="/wiki/BBC_News" title="BBC News">BBC News</a>. 17 April 2008. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20090930002704/http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7353249.stm">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7353249.stm">originálu</a> dne 30 September 2009. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=%5B%5BBBC+News%5D%5D&rft_id=http%3A%2F%2Fnews.bbc.co.uk%2F2%2Fhi%2Fsouth_asia%2F7353249.stm&rft.atitle=Nepal+Arrests+Tibetan+Protesters&rft.date=17+April+2008&rft.aulast=Haviland&rft.aufirst=Charles">  </li> <li id="cite_note-161"><a href="#cite_ref-161">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> China urged to let Nepalis work in Taklakot. The Himalayan Times. 7 June 2019. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190607195323/https://thehimalayantimes.com/nepal/china-urged-to-let-nepalis-work-in-taklakot/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://thehimalayantimes.com/nepal/china-urged-to-let-nepalis-work-in-taklakot/">originálu</a> dne 7 June 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Himalayan+Times&rft_id=https%3A%2F%2Fthehimalayantimes.com%2Fnepal%2Fchina-urged-to-let-nepalis-work-in-taklakot%2F&rft.atitle=China+urged+to+let+Nepalis+work+in+Taklakot&rft.date=7+June+2019">  </li> <li id="cite_note-162"><a href="#cite_ref-162">↑</a> <cite style="font-style:normal;">RAJGOPALAN, Rajeswari Pillai. Why Nepal's Access to China Ports Matters. The Diplomat. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20191031155408/https://thediplomat.com/2018/09/why-nepals-access-to-china-ports-matters/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://thediplomat.com/2018/09/why-nepals-access-to-china-ports-matters/">originálu</a> dne 31 October 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Diplomat&rft_id=https%3A%2F%2Fthediplomat.com%2F2018%2F09%2Fwhy-nepals-access-to-china-ports-matters%2F&rft.atitle=Why+Nepal%27s+Access+to+China+Ports+Matters&rft.aulast=Rajgopalan&rft.aufirst=Rajeswari+Pillai">  </li> <li id="cite_note-163"><a href="#cite_ref-163">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Belt and Road Initiative: Nepal's concern and commitment. The Himalayan Times. 23 April 2019. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190424161958/https://thehimalayantimes.com/opinion/belt-and-road-initiative-nepals-concern-and-commitment/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://thehimalayantimes.com/opinion/belt-and-road-initiative-nepals-concern-and-commitment/">originálu</a> dne 24 April 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Himalayan+Times&rft_id=https%3A%2F%2Fthehimalayantimes.com%2Fopinion%2Fbelt-and-road-initiative-nepals-concern-and-commitment%2F&rft.atitle=Belt+and+Road+Initiative%3A+Nepal%27s+concern+and+commitment&rft.date=23+April+2019">  </li> <li id="cite_note-164"><a href="#cite_ref-164">↑</a> <cite style="font-style:normal;">IQBAL, Muhammad Jamshed. SAARC: Origin, Growth, Potential and Achievements. Pakistan Journal of History & Culture. 2006, roč. XXVII, s. 127–40. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20131111092347/http://www.nihcr.edu.pk/Latest_English_Journal/SAARC_Jamshed_Iqbal.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.nihcr.edu.pk/Latest_English_Journal/SAARC_Jamshed_Iqbal.pdf">originálu</a> dne 11 November 2013. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Pakistan+Journal+of+History+%26+Culture&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.nihcr.edu.pk%2FLatest_English_Journal%2FSAARC_Jamshed_Iqbal.pdf&rft.atitle=SAARC%3A+Origin%2C+Growth%2C+Potential+and+Achievements&rft.date=2006&rft.volume=XXVII&rft.pages=127%E2%80%9340&rft.aulast=Iqbal&rft.aufirst=Muhammad+Jamshed">  </li> <li id="cite_note-165"><a href="#cite_ref-165">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Nepal, Bangladesh Can Become Better Trade Partners. The Rising Nepal. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20181111072640/http://therisingnepal.org.np/news/19231">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://therisingnepal.org.np/news/19231">originálu</a> dne 11 November 2018. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Rising+Nepal&rft_id=http%3A%2F%2Ftherisingnepal.org.np%2Fnews%2F19231&rft.atitle=Nepal%2C+Bangladesh+Can+Become+Better+Trade+Partners">  <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190921142850/http://therisingnepal.org.np/news/19231">Archivováno</a> 21. 9. 2019 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>. </li> <li id="cite_note-166"><a href="#cite_ref-166">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Marking the diplomatic ties between Nepal and Israel. Republica. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://myrepublica.nagariknetwork.com/news/42903/">Dostupné online</a> [cit. 12 September 2019]. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Republica&rft_id=http%3A%2F%2Fmyrepublica.nagariknetwork.com%2Fnews%2F42903%2F&rft.atitle=Marking+the+diplomatic+ties+between+Nepal+and+Israel">  </li> <li id="cite_note-167"><a href="#cite_ref-167">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> UNGA vote 'consistent with Nepal's position on Israel, Palestine'. The Kathmandu Post. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://kathmandupost.com/national/2017/12/23/unga-vote-consistent-with-nepals-position-on-israel-palestine">Dostupné online</a> [cit. 12 September 2019]. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Kathmandu+Post&rft_id=https%3A%2F%2Fkathmandupost.com%2Fnational%2F2017%2F12%2F23%2Funga-vote-consistent-with-nepals-position-on-israel-palestine&rft.atitle=UNGA+vote+%27consistent+with+Nepal%27s+position+on+Israel%2C+Palestine%27">  </li> <li id="cite_note-168"><a href="#cite_ref-168">↑</a> <cite style="font-style:normal;">KHADKA, Narayan. Foreign Aid to Nepal: Donor Motivations in the Post-Cold War Period. Asian Survey. 1997, roč. 37, čís. 11, s. 1044–1061. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/sim_asian-survey_1997-11_37_11/page/1044">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0004-4687">0004-4687</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.2307%2F2645740">10.2307/2645740</a>. <a href="/wiki/JSTOR" title="JSTOR">JSTOR</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/2645740">2645740</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Asian+Survey&rft_id=info:doi/10.2307%2F2645740&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fsim_asian-survey_1997-11_37_11%2Fpage%2F1044&rft.atitle=Foreign+Aid+to+Nepal%3A+Donor+Motivations+in+the+Post-Cold+War+Period&rft.date=1997&rft.volume=37&rft.issue=11&rft.pages=1044%E2%80%931061&rft.issn=0004-4687&rft.aulast=Khadka&rft.aufirst=Narayan">  </li> <li id="cite_note-169"><a href="#cite_ref-169">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Military expenditure (current USD) | Data [online]. <a href="/wiki/World_Bank" class="mw-redirect" title="World Bank">World Bank</a> [cit. 2019-09-14]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.CD?locations=NP">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Military+expenditure+%28current+USD%29+%7C+Data&rft_id=https%3A%2F%2Fdata.worldbank.org%2Findicator%2FMS.MIL.XPND.CD%3Flocations%3DNP&rft.pub=%5B%5BWorld+Bank%5D%5D">  </li> <li id="cite_note-170"><a href="#cite_ref-170">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Military expenditure (% of GDP) | Data [online]. <a href="/wiki/World_Bank" class="mw-redirect" title="World Bank">World Bank</a> [cit. 2019-09-14]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=NP">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Military+expenditure+%28%25+of+GDP%29+%7C+Data&rft_id=https%3A%2F%2Fdata.worldbank.org%2Findicator%2FMS.MIL.XPND.GD.ZS%3Flocations%3DNP&rft.pub=%5B%5BWorld+Bank%5D%5D">  </li> <li id="cite_note-rag-171">↑ <a href="#cite_ref-rag_171-0">a</a> <a href="#cite_ref-rag_171-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">RAGHAVAN, V. R. Nepal as a Federal State: Lessons from Indian Experience. [s.l.]: Vij Books India, 2013. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=8dHXRR3z-_EC&pg=PA130">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9789382652014" title="Speciální:Zdroje knih/9789382652014">9789382652014</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Nepal+as+a+Federal+State%3A+Lessons+from+Indian+Experience&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3D8dHXRR3z-_EC%26pg%3DPA130&rft.isbn=9789382652014&rft.aulast=Raghavan&rft.aufirst=V.+R.&rft.pub=Vij+Books+India">  </li> <li id="cite_note-172"><a href="#cite_ref-172">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> New chief faces daunting task rebuilding Nepal Army's image. The Kathmandu Post. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://kathmandupost.com/national/2018/08/10/new-chief-faces-daunting-task-rebuilding-nepal-armys-image">Dostupné online</a> [cit. 15 September 2019]. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Kathmandu+Post&rft_id=https%3A%2F%2Fkathmandupost.com%2Fnational%2F2018%2F08%2F10%2Fnew-chief-faces-daunting-task-rebuilding-nepal-armys-image&rft.atitle=New+chief+faces+daunting+task+rebuilding+Nepal+Army%27s+image">  </li> <li id="cite_note-173"><a href="#cite_ref-173">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Thapa to take charge of Nepali Army as acting CoAS. The Himalayan Times. 9 August 2018. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20180917071448/https://thehimalayantimes.com/kathmandu/lieutenant-general-purna-chandra-thapa-to-take-charge-of-nepali-army-as-acting-chief-of-army-staff/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://thehimalayantimes.com/kathmandu/lieutenant-general-purna-chandra-thapa-to-take-charge-of-nepali-army-as-acting-chief-of-army-staff/">originálu</a> dne 17 September 2018. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Himalayan+Times&rft_id=https%3A%2F%2Fthehimalayantimes.com%2Fkathmandu%2Flieutenant-general-purna-chandra-thapa-to-take-charge-of-nepali-army-as-acting-chief-of-army-staff%2F&rft.atitle=Thapa+to+take+charge+of+Nepali+Army+as+acting+CoAS&rft.date=9+August+2018">  </li> <li id="cite_note-174"><a href="#cite_ref-174">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> South Asia :: Nepal – The World Factbook – Central Intelligence Agency [online]. Central Intelligence Agency [cit. 2019-09-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/nepal/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=South+Asia+%3A%3A+Nepal+%E2%80%93+The+World+Factbook+%E2%80%93+Central+Intelligence+Agency&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cia.gov%2Fthe-world-factbook%2Fcountries%2Fnepal%2F&rft.pub=Central+Intelligence+Agency">  </li> <li id="cite_note-175"><a href="#cite_ref-175">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Nepali Army launches new helicopters. The Himalayan Times. 23 June 2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160723110205/http://thehimalayantimes.com/business/nepali-army-launches-new-helicopters/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://thehimalayantimes.com/business/nepali-army-launches-new-helicopters/">originálu</a> dne 23 July 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Himalayan+Times&rft_id=https%3A%2F%2Fthehimalayantimes.com%2Fbusiness%2Fnepali-army-launches-new-helicopters%2F&rft.atitle=Nepali+Army+launches+new+helicopters&rft.date=23+June+2015">  </li> <li id="cite_note-176"><a href="#cite_ref-176">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ADHIKARI, Indra. Military and Democracy in Nepal. [s.l.]: Routledge, 2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=CVLeCQAAQBAJ&pg=PA199">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9781317589068" title="Speciální:Zdroje knih/9781317589068">9781317589068</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Military+and+Democracy+in+Nepal&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DCVLeCQAAQBAJ%26pg%3DPA199&rft.isbn=9781317589068&rft.aulast=Adhikari&rft.aufirst=Indra&rft.pub=Routledge">  </li> <li id="cite_note-177"><a href="#cite_ref-177">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Army to rescue. Republica. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://myrepublica.nagariknetwork.com/news/19522/">Dostupné online</a> [cit. 15 September 2019]. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Republica&rft_id=http%3A%2F%2Fmyrepublica.nagariknetwork.com%2Fnews%2F19522%2F&rft.atitle=Army+to+rescue">  </li> <li id="cite_note-milroad-178">↑ <a href="#cite_ref-milroad_178-0">a</a> <a href="#cite_ref-milroad_178-1">b</a> <cite style="font-style:normal;"> Dolpa HQ connected to national road network. The Himalayan Times. 18 November 2018. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://thehimalayantimes.com/nepal/dolpa-hq-connected-to-national-road-network/">Dostupné online</a> [cit. 4 December 2019]. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Himalayan+Times&rft_id=https%3A%2F%2Fthehimalayantimes.com%2Fnepal%2Fdolpa-hq-connected-to-national-road-network%2F&rft.atitle=Dolpa+HQ+connected+to+national+road+network&rft.date=18+November+2018">  </li> <li id="cite_note-179"><a href="#cite_ref-179">↑</a> <cite style="font-style:normal;">PARIYAR, Kamal. Women promoted to major for first time in NA infantry. Republica. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20180601000757/http://myrepublica.nagariknetwork.com/news/4357/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://myrepublica.nagariknetwork.com/news/4357/">originálu</a> dne 1 June 2018. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Republica&rft_id=http%3A%2F%2Fmyrepublica.nagariknetwork.com%2Fnews%2F4357%2F&rft.atitle=Women+promoted+to+major+for+first+time+in+NA+infantry&rft.aulast=Pariyar&rft.aufirst=Kamal">  </li> <li id="cite_note-180"><a href="#cite_ref-180">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Bhakti Shah – the fight for gay and transgender rights in Nepal [online]. Saferworld [cit. 2019-09-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.saferworld.org.uk/resources/news-and-analysis/post/751-bhakti-shah-the-fight-for-gay-and-transgender-rights-in-nepal">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Bhakti+Shah+%E2%80%93+the+fight+for+gay+and+transgender+rights+in+Nepal&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.saferworld.org.uk%2Fresources%2Fnews-and-analysis%2Fpost%2F751-bhakti-shah-the-fight-for-gay-and-transgender-rights-in-nepal&rft.pub=Saferworld">  </li> <li id="cite_note-182"><a href="#cite_ref-182">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Report for Selected Countries and Subjects [online]. IMF [cit. 2019-11-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2019/02/weodata/weorept.aspx?pr.x=47&pr.y=14&sy=2019&ey=2019&scsm=1&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&c=512,668,914,672,612,946,614,137,311,546,213,674,911,676,314,548,193,556,122,678,912,181,313,867,419,682,513,684,316,273,913,868,124,921,339,948,638,943,514,686,218,688,963,518,616,728,223,836,516,558,918,138,748,196,618,278,624,692,522,694,622,962,156,142,626,449,628,564,228,565,924,283,233,853,632,288,636,293,634,566,238,964,662,182,960,359,423,453,935,968,128,922,611,714,321,862,243,135,248,716,469,456,253,722,642,942,643,718,939,724,734,576,644,936,819,961,172,813,132,726,646,199,648,733,915,184,134,524,652,361,174,362,328,364,258,732,656,366,654,144,336,146,263,463,268,528,532,923,944,738,176,578,534,537,536,742,429,866,433,369,178,744,436,186,136,925,343,869,158,746,439,926,916,466,664,112,826,111,542,298,967,927,443,846,917,299,544,582,941,474,446,754,666,698&s=NGDPDPC&grp=0&a=">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Report+for+Selected+Countries+and+Subjects&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.imf.org%2Fexternal%2Fpubs%2Fft%2Fweo%2F2019%2F02%2Fweodata%2Fweorept.aspx%3Fpr.x%3D47%26pr.y%3D14%26sy%3D2019%26ey%3D2019%26scsm%3D1%26ssd%3D1%26sort%3Dcountry%26ds%3D.%26br%3D1%26c%3D512%2C668%2C914%2C672%2C612%2C946%2C614%2C137%2C311%2C546%2C213%2C674%2C911%2C676%2C314%2C548%2C193%2C556%2C122%2C678%2C912%2C181%2C313%2C867%2C419%2C682%2C513%2C684%2C316%2C273%2C913%2C868%2C124%2C921%2C339%2C948%2C638%2C943%2C514%2C686%2C218%2C688%2C963%2C518%2C616%2C728%2C223%2C836%2C516%2C558%2C918%2C138%2C748%2C196%2C618%2C278%2C624%2C692%2C522%2C694%2C622%2C962%2C156%2C142%2C626%2C449%2C628%2C564%2C228%2C565%2C924%2C283%2C233%2C853%2C632%2C288%2C636%2C293%2C634%2C566%2C238%2C964%2C662%2C182%2C960%2C359%2C423%2C453%2C935%2C968%2C128%2C922%2C611%2C714%2C321%2C862%2C243%2C135%2C248%2C716%2C469%2C456%2C253%2C722%2C642%2C942%2C643%2C718%2C939%2C724%2C734%2C576%2C644%2C936%2C819%2C961%2C172%2C813%2C132%2C726%2C646%2C199%2C648%2C733%2C915%2C184%2C134%2C524%2C652%2C361%2C174%2C362%2C328%2C364%2C258%2C732%2C656%2C366%2C654%2C144%2C336%2C146%2C263%2C463%2C268%2C528%2C532%2C923%2C944%2C738%2C176%2C578%2C534%2C537%2C536%2C742%2C429%2C866%2C433%2C369%2C178%2C744%2C436%2C186%2C136%2C925%2C343%2C869%2C158%2C746%2C439%2C926%2C916%2C466%2C664%2C112%2C826%2C111%2C542%2C298%2C967%2C927%2C443%2C846%2C917%2C299%2C544%2C582%2C941%2C474%2C446%2C754%2C666%2C698%26s%3DNGDPDPC%26grp%3D0%26a%3D&rft.pub=IMF">  </li> <li id="cite_note-184"><a href="#cite_ref-184">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Report for Selected Countries and Subjects [online]. IMF [cit. 2019-11-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2019/02/weodata/weorept.aspx?pr.x=81&pr.y=10&sy=2019&ey=2019&scsm=1&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&c=512,668,914,672,612,946,614,137,311,546,213,674,911,676,314,548,193,556,122,678,912,181,313,867,419,682,513,684,316,273,913,868,124,921,339,948,638,943,514,686,218,688,963,518,616,728,223,836,516,558,918,138,748,196,618,278,624,692,522,694,622,962,156,142,626,449,628,564,228,565,924,283,233,853,632,288,636,293,634,566,238,964,662,182,960,359,423,453,935,968,128,922,611,714,321,862,243,135,248,716,469,456,253,722,642,942,643,718,939,724,734,576,644,936,819,961,172,813,132,726,646,199,648,733,915,184,134,524,652,361,174,362,328,364,258,732,656,366,654,144,336,146,263,463,268,528,532,923,944,738,176,578,534,537,536,742,429,866,433,369,178,744,436,186,136,925,343,869,158,746,439,926,916,466,664,112,826,111,542,298,967,927,443,846,917,299,544,582,941,474,446,754,666,698&s=PPPPC&grp=0&a=">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Report+for+Selected+Countries+and+Subjects&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.imf.org%2Fexternal%2Fpubs%2Fft%2Fweo%2F2019%2F02%2Fweodata%2Fweorept.aspx%3Fpr.x%3D81%26pr.y%3D10%26sy%3D2019%26ey%3D2019%26scsm%3D1%26ssd%3D1%26sort%3Dcountry%26ds%3D.%26br%3D1%26c%3D512%2C668%2C914%2C672%2C612%2C946%2C614%2C137%2C311%2C546%2C213%2C674%2C911%2C676%2C314%2C548%2C193%2C556%2C122%2C678%2C912%2C181%2C313%2C867%2C419%2C682%2C513%2C684%2C316%2C273%2C913%2C868%2C124%2C921%2C339%2C948%2C638%2C943%2C514%2C686%2C218%2C688%2C963%2C518%2C616%2C728%2C223%2C836%2C516%2C558%2C918%2C138%2C748%2C196%2C618%2C278%2C624%2C692%2C522%2C694%2C622%2C962%2C156%2C142%2C626%2C449%2C628%2C564%2C228%2C565%2C924%2C283%2C233%2C853%2C632%2C288%2C636%2C293%2C634%2C566%2C238%2C964%2C662%2C182%2C960%2C359%2C423%2C453%2C935%2C968%2C128%2C922%2C611%2C714%2C321%2C862%2C243%2C135%2C248%2C716%2C469%2C456%2C253%2C722%2C642%2C942%2C643%2C718%2C939%2C724%2C734%2C576%2C644%2C936%2C819%2C961%2C172%2C813%2C132%2C726%2C646%2C199%2C648%2C733%2C915%2C184%2C134%2C524%2C652%2C361%2C174%2C362%2C328%2C364%2C258%2C732%2C656%2C366%2C654%2C144%2C336%2C146%2C263%2C463%2C268%2C528%2C532%2C923%2C944%2C738%2C176%2C578%2C534%2C537%2C536%2C742%2C429%2C866%2C433%2C369%2C178%2C744%2C436%2C186%2C136%2C925%2C343%2C869%2C158%2C746%2C439%2C926%2C916%2C466%2C664%2C112%2C826%2C111%2C542%2C298%2C967%2C927%2C443%2C846%2C917%2C299%2C544%2C582%2C941%2C474%2C446%2C754%2C666%2C698%26s%3DPPPPC%26grp%3D0%26a%3D&rft.pub=IMF">  </li> <li id="cite_note-185"><a href="#cite_ref-185">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> GDP (current US$) | Data [online]. World Bank [cit. 2019-09-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190312080539/https://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.MKTP.CD?locations=NP">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.MKTP.CD?locations=NP">originálu</a> dne 12 March 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=GDP+%28current+US%24%29+%7C+Data&rft_id=https%3A%2F%2Fdata.worldbank.org%2Findicator%2FNY.GDP.MKTP.CD%3Flocations%3DNP&rft.pub=World+Bank">  </li> <li id="cite_note-186"><a href="#cite_ref-186">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Nepal | Data [online]. World Bank [cit. 2021-07-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://data.worldbank.org/country/NP">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nepal+%7C+Data&rft_id=https%3A%2F%2Fdata.worldbank.org%2Fcountry%2FNP&rft.pub=World+Bank">  </li> <li id="cite_note-187"><a href="#cite_ref-187">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> GDP growth (annual %) | Data [online]. World Bank [cit. 2019-09-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.MKTP.KD.ZG?locations=NP">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=GDP+growth+%28annual+%25%29+%7C+Data&rft_id=https%3A%2F%2Fdata.worldbank.org%2Findicator%2FNY.GDP.MKTP.KD.ZG%3Flocations%3DNP&rft.pub=World+Bank">  </li> <li id="cite_note-188"><a href="#cite_ref-188">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Nepal – Gross domestic product (GDP) growth rate 2026 [online]. [cit. 2021-07-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.statista.com/statistics/425729/gross-domestic-product-gdp-growth-rate-in-nepal/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nepal+%E2%80%93+Gross+domestic+product+%28GDP%29+growth+rate+2026&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.statista.com%2Fstatistics%2F425729%2Fgross-domestic-product-gdp-growth-rate-in-nepal%2F">  </li> <li id="cite_note-189"><a href="#cite_ref-189">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Accessions: Nepal [online]. WTO [cit. 2019-11-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20191115111106/https://www.wto.org/english/thewto_e/acc_e/a1_nepal_e.htm">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.wto.org/english/thewto_e/acc_e/a1_nepal_e.htm">originálu</a> dne 15 November 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Accessions%3A+Nepal&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.wto.org%2Fenglish%2Fthewto_e%2Facc_e%2Fa1_nepal_e.htm&rft.pub=WTO">  </li> <li id="cite_note-190"><a href="#cite_ref-190">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The World Factbook [online]. Central Intelligence Agency [cit. 2019-11-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160530152006/https://www.cia.gov/library/publications//the-world-factbook/rankorder/2095rank.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2095rank.html">originálu</a> dne 30 May 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+World+Factbook&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cia.gov%2Flibrary%2Fpublications%2Fthe-world-factbook%2Frankorder%2F2095rank.html&rft.pub=Central+Intelligence+Agency">  </li> <li id="cite_note-National_Accounts_of_Nepal_2018/19-191"><a href="#cite_ref-National_Accounts_of_Nepal_2018/19_191-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> National Accounts of Nepal 2018/19 [online]. Central Bureau of Statistics Nepal, 2019 [cit. 2019-05-05]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190505113753/https://cbs.gov.np/wp-content/upLoads/2019/04/Press-release-2018_19.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://cbs.gov.np/wp-content/upLoads/2019/04/Press-release-2018_19.pdf">originálu</a> dne 5 May 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=National+Accounts+of+Nepal+2018%2F19&rft_id=https%3A%2F%2Fcbs.gov.np%2Fwp-content%2FupLoads%2F2019%2F04%2FPress-release-2018_19.pdf&rft.pub=Central+Bureau+of+Statistics+Nepal&rft.date=2019">  </li> <li id="cite_note-192"><a href="#cite_ref-192">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Nepal is 19th largest receiver of remittances with $8.1 billion [online]. [cit. 2019-11-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://kathmandupost.com/money/2019/04/10/nepal-is-19th-largest-receiver-of-remittances-with-81-billion">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nepal+is+19th+largest+receiver+of+remittances+with+%248.1%26nbsp%3Bbillion&rft_id=https%3A%2F%2Fkathmandupost.com%2Fmoney%2F2019%2F04%2F10%2Fnepal-is-19th-largest-receiver-of-remittances-with-81-billion">  </li> <li id="cite_note-193"><a href="#cite_ref-193">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Unskilled workers dominate Nepali labour force abroad [online]. [cit. 2019-11-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://kathmandupost.com/valley/2018/05/02/unskilled-workers-dominate-nepali-labour-force-abroad">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Unskilled+workers+dominate+Nepali+labour+force+abroad&rft_id=https%3A%2F%2Fkathmandupost.com%2Fvalley%2F2018%2F05%2F02%2Funskilled-workers-dominate-nepali-labour-force-abroad">  </li> <li id="cite_note-194"><a href="#cite_ref-194">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> More Nepalis going abroad for employment [online]. [cit. 2019-11-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://kathmandupost.com/miscellaneous/2017/09/18/more-nepalis-going-abroad-for-employment">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=More+Nepalis+going+abroad+for+employment&rft_id=https%3A%2F%2Fkathmandupost.com%2Fmiscellaneous%2F2017%2F09%2F18%2Fmore-nepalis-going-abroad-for-employment">  </li> <li id="cite_note-cia17-195">↑ <a href="#cite_ref-cia17_195-0">a</a> <a href="#cite_ref-cia17_195-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> South Asia :: Nepal – The World Factbook [online]. Central Intelligence Agency [cit. 2019-11-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/nepal/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=South+Asia+%3A%3A+Nepal+%E2%80%93+The+World+Factbook&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cia.gov%2Fthe-world-factbook%2Fcountries%2Fnepal%2F&rft.pub=Central+Intelligence+Agency">  </li> <li id="cite_note-196"><a href="#cite_ref-196">↑</a> <cite style="font-style:normal;">CHAUDHARY, Deepak. Agricultural Policies and Rural Development in Nepal: An Overview. Research Nepal Journal of Development Studies. 1 November 2018, roč. 1, čís. 2, s. 34–46. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/2631-2131">2631-2131</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.3126%2Frnjds.v1i2.22425">10.3126/rnjds.v1i2.22425</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Research+Nepal+Journal+of+Development+Studies&rft_id=info:doi/10.3126%2Frnjds.v1i2.22425&rft.atitle=Agricultural+Policies+and+Rural+Development+in+Nepal%3A+An+Overview&rft.date=1+November+2018&rft.volume=1&rft.issue=2&rft.pages=34%E2%80%9346&rft.issn=2631-2131&rft.aulast=Chaudhary&rft.aufirst=Deepak">  </li> <li id="cite_note-197"><a href="#cite_ref-197">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ACHARYA, Khubi Ram. Nepalese Foreign Trade: Growth, Composition, and Direction. NCC Journal. 5 July 2019, roč. 4, čís. 1, s. 91–96. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/2505-0788">2505-0788</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.3126%2Fnccj.v4i1.24741">10.3126/nccj.v4i1.24741</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=NCC+Journal&rft_id=info:doi/10.3126%2Fnccj.v4i1.24741&rft.atitle=Nepalese+Foreign+Trade%3A+Growth%2C+Composition%2C+and+Direction&rft.date=5+July+2019&rft.volume=4&rft.issue=1&rft.pages=91%E2%80%9396&rft.issn=2505-0788&rft.aulast=Acharya&rft.aufirst=Khubi+Ram">  </li> <li id="cite_note-wb19-198">↑ <a href="#cite_ref-wb19_198-0">a</a> <a href="#cite_ref-wb19_198-1">b</a> <a href="#cite_ref-wb19_198-2">c</a> <a href="#cite_ref-wb19_198-3">d</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Overview [online]. World Bank [cit. 2019-11-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190621191142/https://www.worldbank.org/en/country/nepal/overview">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.worldbank.org/en/country/nepal/overview">originálu</a> dne 21 June 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Overview&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.worldbank.org%2Fen%2Fcountry%2Fnepal%2Foverview&rft.pub=World+Bank">  </li> <li id="cite_note-199"><a href="#cite_ref-199">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Bangladesh, Nepal, Rwanda top India in reducing poverty – study. in.reuters.com. 19 March 2013. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20130321061824/http://in.reuters.com/article/2013/03/18/bangladesh-nepal-poverty-india-idINDEE92H0FZ20130318">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://in.reuters.com/article/bangladesh-nepal-poverty-india-idINDEE92H0FZ20130318">originálu</a> dne 21 March 2013. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=in.reuters.com&rft_id=http%3A%2F%2Fin.reuters.com%2Farticle%2Fbangladesh-nepal-poverty-india-idINDEE92H0FZ20130318&rft.atitle=Bangladesh%2C+Nepal%2C+Rwanda+top+India+in+reducing+poverty%26nbsp%3B%E2%80%93+study&rft.date=19+March+2013">  <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190607190411/http://in.reuters.com/article/bangladesh-nepal-poverty-india-idINDEE92H0FZ20130318">Archivováno</a> 7. 6. 2019 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>. </li> <li id="cite_note-200"><a href="#cite_ref-200">↑</a> <cite style="font-style:normal;">MCVEIGH, Tracy. World poverty is shrinking rapidly, new index reveals. The Guardian. 17 March 2013. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20140216091824/http://www.theguardian.com/society/2013/mar/17/aid-trade-reduce-acute-poverty">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.theguardian.com/society/2013/mar/17/aid-trade-reduce-acute-poverty">originálu</a> dne 16 February 2014. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Guardian&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.theguardian.com%2Fsociety%2F2013%2Fmar%2F17%2Faid-trade-reduce-acute-poverty&rft.atitle=World+poverty+is+shrinking+rapidly%2C+new+index+reveals&rft.date=17+March+2013&rft.aulast=McVeigh&rft.aufirst=Tracy">  </li> <li id="cite_note-201"><a href="#cite_ref-201">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Nepal: Irrigation and Water Resource Management [online]. World Bank [cit. 2019-11-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://projects.worldbank.org/en/results/2014/04/11/nepal-irrigation-and-water-resource-management">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nepal%3A+Irrigation+and+Water+Resource+Management&rft_id=https%3A%2F%2Fprojects.worldbank.org%2Fen%2Fresults%2F2014%2F04%2F11%2Fnepal-irrigation-and-water-resource-management&rft.pub=World+Bank">  </li> <li id="cite_note-World_Bank:_Nepal-_Country_Overview_2012-202"><a href="#cite_ref-World_Bank:_Nepal-_Country_Overview_2012_202-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> World Bank: Nepal- Country Overview 2012 [online]. World Bank, 2012 [cit. 2012-07-31]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20120822110758/http://www.worldbank.org.np/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/SOUTHASIAEXT/NEPALEXTN/0,,contentMDK:22147453~pagePK:141137~piPK:141127~theSitePK:223555,00.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.worldbank.org.np/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/SOUTHASIAEXT/NEPALEXTN/0,,contentMDK:22147453~pagePK:141137~piPK:141127~theSitePK:223555,00.html">originálu</a> dne 22 August 2012. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=World+Bank%3A+Nepal-+Country+Overview+2012&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.worldbank.org.np%2FWBSITE%2FEXTERNAL%2FCOUNTRIES%2FSOUTHASIAEXT%2FNEPALEXTN%2F0%2C%2CcontentMDK%3A22147453~pagePK%3A141137~piPK%3A141127~theSitePK%3A223555%2C00.html&rft.pub=World+Bank&rft.date=2012">  </li> <li id="cite_note-203"><a href="#cite_ref-203">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Nepali gov't presents 13.71 bln USD budget for next fiscal year. www.xinhuanet.com. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190530051927/http://www.xinhuanet.com/english/2019-05/30/c_138102450.htm">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.xinhuanet.com/english/2019-05/30/c_138102450.htm">originálu</a> dne 30 May 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=www.xinhuanet.com&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.xinhuanet.com%2Fenglish%2F2019-05%2F30%2Fc_138102450.htm&rft.atitle=Nepali+gov%27t+presents+13.71+bln+USD+budget+for+next+fiscal+year">  </li> <li id="cite_note-204"><a href="#cite_ref-204">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Finance Minister Khatiwada worried as ministries fail to spend development budget [online]. [cit. 2019-11-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://en.setopati.com/market/141194/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Finance+Minister+Khatiwada+worried+as+ministries+fail+to+spend+development+budget&rft_id=https%3A%2F%2Fen.setopati.com%2Fmarket%2F141194%2F">  </li> <li id="cite_note-205"><a href="#cite_ref-205">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> DFID's bilateral programme in Nepal [online]. The International Development Committee of the House of Commons, 27 March 2015 [cit. 2015-05-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20150609015721/http://www.publications.parliament.uk/pa/cm201415/cmselect/cmintdev/854/85403.htm">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://publications.parliament.uk/pa/cm201415/cmselect/cmintdev/854/85403.htm">originálu</a> dne 9 June 2015. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=DFID%27s+bilateral+programme+in+Nepal&rft_id=https%3A%2F%2Fpublications.parliament.uk%2Fpa%2Fcm201415%2Fcmselect%2Fcmintdev%2F854%2F85403.htm&rft.pub=The+International+Development+Committee+of+the+House+of+Commons">  </li> <li id="cite_note-206"><a href="#cite_ref-206">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> UK should cut aid to Nepal if "endemic" corruption persists: report. Reuters. 27 March 2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20150518085227/http://www.reuters.com/article/2015/03/27/us-britain-nepal-aid-corruption-idUSKBN0MN00F20150327">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.reuters.com/article/us-britain-nepal-aid-corruption-idUSKBN0MN00F20150327">originálu</a> dne 18 May 2015. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Reuters&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.reuters.com%2Farticle%2Fus-britain-nepal-aid-corruption-idUSKBN0MN00F20150327&rft.atitle=UK+should+cut+aid+to+Nepal+if+%22endemic%22+corruption+persists%3A+report&rft.date=27+March+2015">  </li> <li id="cite_note-207"><a href="#cite_ref-207">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Per capita income to reach $1,400 by 2023–24 [online]. 4 April 2019 [cit. 2019-11-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190405145909/https://thehimalayantimes.com/business/per-capita-income-to-reach-1400-by-2023-24/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://thehimalayantimes.com/business/per-capita-income-to-reach-1400-by-2023-24/">originálu</a> dne 5 April 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Per+capita+income+to+reach+%241%2C400+by+2023%E2%80%9324&rft_id=https%3A%2F%2Fthehimalayantimes.com%2Fbusiness%2Fper-capita-income-to-reach-1400-by-2023-24%2F">  </li> <li id="cite_note-208"><a href="#cite_ref-208">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> EU as Nepal's largest exporter [online]. ktm2day, 11 October 2011 [cit. 2011-10-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20111013040013/http://www.ktm2day.com/2011/10/11/eu-is-largest-buyer-of-nepali-garments/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.ktm2day.com/2011/10/11/eu-is-largest-buyer-of-nepali-garments/">originálu</a> dne 13 October 2011. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=EU+as+Nepal%27s+largest+exporter&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.ktm2day.com%2F2011%2F10%2F11%2Feu-is-largest-buyer-of-nepali-garments%2F&rft.pub=ktm2day">  </li> <li id="cite_note-Encarta-209">↑ <a href="#cite_ref-Encarta_209-0">a</a> <a href="#cite_ref-Encarta_209-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Nepal: Economy. [s.l.]: [s.n.] <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20091028104223/http://encarta.msn.com/encyclopedia_761562648_3/Nepal.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://encarta.msn.com/encyclopedia_761562648_3/Nepal.html">originálu</a> dne 28 October 2009. S. 3.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Nepal%3A+Economy&rft_id=http%3A%2F%2Fencarta.msn.com%2Fencyclopedia_761562648_3%2FNepal.html&rft.pages=3"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_encyclopedia" title="Šablona:Cite encyclopedia">Cite encyclopedia</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-Development_Failure-210"><a href="#cite_ref-Development_Failure_210-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Development Failure: A Critical Review of Three Analyses of Development in Nepal [online]. [cit. 2012-07-30]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20140817153139/http://digitalcommons.macalester.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1514&context=himalaya">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://digitalcommons.macalester.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1514&context=himalaya">originálu</a> dne 17 August 2014. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Development+Failure%3A+A+Critical+Review+of+Three+Analyses+of+Development+in+Nepal&rft_id=http%3A%2F%2Fdigitalcommons.macalester.edu%2Fcgi%2Fviewcontent.cgi%3Farticle%3D1514%26context%3Dhimalaya">  </li> <li id="cite_note-Development-Conflict_Nexus-211"><a href="#cite_ref-Development-Conflict_Nexus_211-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> A Development Failure: The Development-Conflict Nexus [online]. [cit. 2012-07-30]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20120720104316/http://www.internal-displacement.org/idmc/website/countries.nsf/%28httpEnvelopes%29/22099AADFE2FE9D2C12576B0003EC686?OpenDocument">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.internal-displacement.org/idmc/website/countries.nsf/%28httpEnvelopes%29/22099AADFE2FE9D2C12576B0003EC686?OpenDocument">originálu</a> dne 20 July 2012. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=A+Development+Failure%3A+The+Development-Conflict+Nexus&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.internal-displacement.org%2Fidmc%2Fwebsite%2Fcountries.nsf%2F%2528httpEnvelopes%2529%2F22099AADFE2FE9D2C12576B0003EC686%3FOpenDocument">  </li> <li id="cite_note-212"><a href="#cite_ref-212">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KEVIN BALES. Nepal [online]. The Minderoo Foundation Pty Ltd [cit. 2018-03-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20180313214330/https://www.globalslaveryindex.org/country/nepal/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.globalslaveryindex.org/country/nepal/">originálu</a> dne 13 March 2018. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nepal&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.globalslaveryindex.org%2Fcountry%2Fnepal%2F&rft.aulast=Kevin+Bales&rft.pub=The+Minderoo+Foundation+Pty+Ltd">  </li> <li id="cite_note-213"><a href="#cite_ref-213">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Nepal limits imports as foreign currency reserves slide [online]. BBC News [cit. 2022-04-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.bbc.com/news/business-61076089">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nepal+limits+imports+as+foreign+currency+reserves+slide&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.bbc.com%2Fnews%2Fbusiness-61076089&rft.pub=BBC+News">  </li> <li id="cite_note-tkptour19-214">↑ <a href="#cite_ref-tkptour19_214-0">a</a> <a href="#cite_ref-tkptour19_214-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Nepal tourism generated Rs 240b and supported 1m jobs last year: Report [online]. [cit. 2019-12-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://kathmandupost.com/money/2019/05/26/nepal-tourism-generated-rs240b-and-supported-1m-jobs-last-year-report">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nepal+tourism+generated+Rs+240b+and+supported+1m+jobs+last+year%3A+Report&rft_id=https%3A%2F%2Fkathmandupost.com%2Fmoney%2F2019%2F05%2F26%2Fnepal-tourism-generated-rs240b-and-supported-1m-jobs-last-year-report">  </li> <li id="cite_note-215"><a href="#cite_ref-215">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Nepal Tourism Statistics 2017 [online]. Government of Nepal, Ministry of Culture, Tourism & Civil Aviation, Planning & Evaluation Division, Research & Statistical Section, May 2018 [cit. 2019-12-01]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190124041439/http://tourism.gov.np/files/statistics/2.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://tourism.gov.np/files/statistics/2.pdf">originálu</a> dne 24 January 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nepal+Tourism+Statistics+2017&rft_id=http%3A%2F%2Ftourism.gov.np%2Ffiles%2Fstatistics%2F2.pdf&rft.pub=Government+of+Nepal%2C+Ministry+of+Culture%2C+Tourism+%26+Civil+Aviation%2C+Planning+%26+Evaluation+Division%2C+Research+%26+Statistical+Section">  </li> <li id="cite_note-thttour-216"><a href="#cite_ref-thttour_216-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Nepal has enough opportunities to tap tourists who visit other South Asian nations [online]. 6 November 2016 [cit. 2019-12-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://thehimalayantimes.com/business/nepal-enough-opportunities-tap-tourists-visit-south-asian-nations/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nepal+has+enough+opportunities+to+tap+tourists+who+visit+other+South+Asian+nations&rft_id=https%3A%2F%2Fthehimalayantimes.com%2Fbusiness%2Fnepal-enough-opportunities-tap-tourists-visit-south-asian-nations%2F">  </li> <li id="cite_note-217"><a href="#cite_ref-217">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SUNUWAR, Muna. Homestay registration on the rise [online]. [cit. 2019-12-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://myrepublica.nagariknetwork.com/news/68553/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Homestay+registration+on+the+rise&rft_id=https%3A%2F%2Fmyrepublica.nagariknetwork.com%2Fnews%2F68553%2F&rft.aulast=Sunuwar&rft.aufirst=Muna">  </li> <li id="cite_note-218"><a href="#cite_ref-218">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">NEPAL TOURISM BOARD. Revised Provision for Trekking in Nepal [online]. [cit. 2023-10-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://trade.ntb.gov.np/revised-provision-for-trekking-in-nepal/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Revised+Provision+for+Trekking+in+Nepal&rft_id=https%3A%2F%2Ftrade.ntb.gov.np%2Frevised-provision-for-trekking-in-nepal%2F&rft.aulast=Nepal+Tourism+Board">  </li> <li id="cite_note-219"><a href="#cite_ref-219">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Nepál: Praktické informace a tipy na cestování. zahorami.cz [online]. 2019-08-02 [cit. 2023-10-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://zahorami.cz/2019/08/nepal-prakticke-informace-a-tipy-na-cestovani/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=zahorami.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fzahorami.cz%2F2019%2F08%2Fnepal-prakticke-informace-a-tipy-na-cestovani%2F&rft.atitle=Nep%C3%A1l%3A+Praktick%C3%A9+informace+a+tipy+na+cestov%C3%A1n%C3%AD&rft.date=2019-08-02">  </li> <li id="cite_note-220"><a href="#cite_ref-220">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Nepal's unemployment rate estimated at 11.4 percent [online]. [cit. 2019-12-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://kathmandupost.com/money/2019/04/27/nepals-unemployment-rate-estimated-at-114-percent">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nepal%27s+unemployment+rate+estimated+at+11.4+percent&rft_id=https%3A%2F%2Fkathmandupost.com%2Fmoney%2F2019%2F04%2F27%2Fnepals-unemployment-rate-estimated-at-114-percent">  </li> <li id="cite_note-221"><a href="#cite_ref-221">↑</a> <cite style="font-style:normal;">TAVERNISE, Sabrina. 12 Hostages From Nepal Are Executed in Iraq, a Militant Group Claims. The New York Times. 1 September 2004. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nytimes.com/2004/09/01/world/middleeast/12-hostages-from-nepal-are-executed-in-iraq-a-militant.html">Dostupné online</a> [cit. 2 December 2019]. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+New+York+Times&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nytimes.com%2F2004%2F09%2F01%2Fworld%2Fmiddleeast%2F12-hostages-from-nepal-are-executed-in-iraq-a-militant.html&rft.atitle=12+Hostages+From+Nepal+Are+Executed+in+Iraq%2C+a+Militant+Group+Claims&rft.date=1+September+2004&rft.aulast=Tavernise&rft.aufirst=Sabrina">  </li> <li id="cite_note-222"><a href="#cite_ref-222">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SHARMA, Bhadra. He narrowly escaped the 2004 Iraq massacre of 12 Nepalis [online]. [cit. 2019-12-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://myrepublica.nagariknetwork.com/news/48523/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=He+narrowly+escaped+the+2004+Iraq+massacre+of+12+Nepalis&rft_id=https%3A%2F%2Fmyrepublica.nagariknetwork.com%2Fnews%2F48523%2F&rft.aulast=Sharma&rft.aufirst=Bhadra">  </li> <li id="cite_note-223"><a href="#cite_ref-223">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Basic minimum wage eludes Nepali migrant workers [online]. 9 May 2019 [cit. 2019-12-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://thehimalayantimes.com/nepal/basic-minimum-wage-eludes-nepali-migrant-workers/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Basic+minimum+wage+eludes+Nepali+migrant+workers&rft_id=https%3A%2F%2Fthehimalayantimes.com%2Fnepal%2Fbasic-minimum-wage-eludes-nepali-migrant-workers%2F">  </li> <li id="cite_note-224"><a href="#cite_ref-224">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Nepali migrant workers returning home from labour destination countries without wages [online]. [cit. 2019-12-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://kathmandupost.com/national/2019/10/13/nepali-migrant-workers-returning-home-from-labour-destination-countries-without-wages">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nepali+migrant+workers+returning+home+from+labour+destination+countries+without+wages&rft_id=https%3A%2F%2Fkathmandupost.com%2Fnational%2F2019%2F10%2F13%2Fnepali-migrant-workers-returning-home-from-labour-destination-countries-without-wages">  </li> <li id="cite_note-225"><a href="#cite_ref-225">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Nepal receiving two dead migrant workers every day for past seven years: Report [online]. 24 August 2018 [cit. 2019-12-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://thehimalayantimes.com/kathmandu/nepal-receiving-two-dead-migrant-workers-every-day-for-past-seven-years-report/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nepal+receiving+two+dead+migrant+workers+every+day+for+past+seven+years%3A+Report&rft_id=https%3A%2F%2Fthehimalayantimes.com%2Fkathmandu%2Fnepal-receiving-two-dead-migrant-workers-every-day-for-past-seven-years-report%2F">  </li> <li id="cite_note-226"><a href="#cite_ref-226">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Nepalese Labor Migration—A Status Report [online]. The Asia Foundation, 6 June 2018 [cit. 2019-12-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://asiafoundation.org/2018/06/06/nepalese-labor-migration-a-status-report/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nepalese+Labor+Migration%E2%80%94A+Status+Report&rft_id=https%3A%2F%2Fasiafoundation.org%2F2018%2F06%2F06%2Fnepalese-labor-migration-a-status-report%2F&rft.pub=The+Asia+Foundation">  </li> <li id="cite_note-227"><a href="#cite_ref-227">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The plight of Nepal's migrant workers [online]. Al Jazeera [cit. 2019-12-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.aljazeera.com/blogs/asia/2018/02/plight-nepal-migrant-workers-180205084756399.html">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+plight+of+Nepal%27s+migrant+workers&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.aljazeera.com%2Fblogs%2Fasia%2F2018%2F02%2Fplight-nepal-migrant-workers-180205084756399.html&rft.pub=Al+Jazeera">  </li> <li id="cite_note-ilofe-228">↑ <a href="#cite_ref-ilofe_228-0">a</a> <a href="#cite_ref-ilofe_228-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Labour migration in Nepal (ILO in Nepal) [online]. ILO [cit. 2019-12-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ilo.org/kathmandu/areasofwork/labour-migration/lang--en/index.htm">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Labour+migration+in+Nepal+%28ILO+in+Nepal%29&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.ilo.org%2Fkathmandu%2Fareasofwork%2Flabour-migration%2Flang--en%2Findex.htm&rft.pub=ILO">  </li> <li id="cite_note-229"><a href="#cite_ref-229">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MISHRA, Surya Nath. Sorrows of Nepali migrant workers [online]. [cit. 2019-12-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://myrepublica.nagariknetwork.com/news/50427/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Sorrows+of+Nepali+migrant+workers&rft_id=https%3A%2F%2Fmyrepublica.nagariknetwork.com%2Fnews%2F50427%2F&rft.aulast=Mishra&rft.aufirst=Surya+Nath">  </li> <li id="cite_note-adb17-230">↑ <a href="#cite_ref-adb17_230-0">a</a> <a href="#cite_ref-adb17_230-1">b</a> <a href="#cite_ref-adb17_230-2">c</a> <a href="#cite_ref-adb17_230-3">d</a> <a href="#cite_ref-adb17_230-4">e</a> <a href="#cite_ref-adb17_230-5">f</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> NEPAL ENERGY SECTOR ASSESSMENT, STRATEGY, AND ROAD MAP [online]. ADB, March 2017 [cit. 2019-12-03]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.adb.org/sites/default/files/publication/356466/nepal-energy-assessment-road-map.pdf">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=NEPAL+ENERGY+SECTOR+ASSESSMENT%2C+STRATEGY%2C+AND+ROAD+MAP&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.adb.org%2Fsites%2Fdefault%2Ffiles%2Fpublication%2F356466%2Fnepal-energy-assessment-road-map.pdf&rft.pub=ADB">  </li> <li id="cite_note-231"><a href="#cite_ref-231">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">RAI, Om Astha. From a fossil past to an electric future [online]. [cit. 2019-12-03]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nepalitimes.com/banner/from-a-fossil-past-to-an-electric-future/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=From+a+fossil+past+to+an+electric+future&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nepalitimes.com%2Fbanner%2Ffrom-a-fossil-past-to-an-electric-future%2F&rft.aulast=Rai&rft.aufirst=Om+Astha">  </li> <li id="cite_note-232"><a href="#cite_ref-232">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">TIMES, Nepali. More than half of Nepal's electricity imported from India [online]. [cit. 2019-12-03]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nepalitimes.com/from-the-nepali-press/more-than-half-of-nepals-electricity-imported-from-india/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=More+than+half+of+Nepal%27s+electricity+imported+from+India&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nepalitimes.com%2Ffrom-the-nepali-press%2Fmore-than-half-of-nepals-electricity-imported-from-india%2F&rft.aulast=Times&rft.aufirst=Nepali">  </li> <li id="cite_note-233"><a href="#cite_ref-233">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> NEA to build 10 new hydropower projects [online]. 26 August 2019 [cit. 2019-12-03]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://thehimalayantimes.com/business/nea-to-build-10-new-hydropower-projects/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=NEA+to+build+10+new+hydropower+projects&rft_id=https%3A%2F%2Fthehimalayantimes.com%2Fbusiness%2Fnea-to-build-10-new-hydropower-projects%2F">  </li> <li id="cite_note-234"><a href="#cite_ref-234">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Power generation to increase by 750 MW [online]. [cit. 2019-12-03]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://kathmandupost.com/money/2018/08/17/power-generation-to-increase-by-750-mw">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Power+generation+to+increase+by+750+MW&rft_id=https%3A%2F%2Fkathmandupost.com%2Fmoney%2F2018%2F08%2F17%2Fpower-generation-to-increase-by-750-mw">  </li> <li id="cite_note-235"><a href="#cite_ref-235">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Nepal fails to meet energy sector targets in the current fiscal [online]. [cit. 2019-12-03]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://kathmandupost.com/money/2019/06/09/nepal-fails-to-meet-energy-sector-targets-in-the-current-fiscal">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nepal+fails+to+meet+energy+sector+targets+in+the+current+fiscal&rft_id=https%3A%2F%2Fkathmandupost.com%2Fmoney%2F2019%2F06%2F09%2Fnepal-fails-to-meet-energy-sector-targets-in-the-current-fiscal">  </li> <li id="cite_note-USAID_SARI-236"><a href="#cite_ref-USAID_SARI_236-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Energy sector in Nepal [online]. [cit. 2012-07-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20120425173323/http://sari-energy.org/PageFiles/Countries/Nepal_Energy_detail.asp">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.sari-energy.org/PageFiles/Countries/Nepal_Energy_detail.asp">originálu</a> dne 25 April 2012. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Energy+sector+in+Nepal&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.sari-energy.org%2FPageFiles%2FCountries%2FNepal_Energy_detail.asp">  </li> <li id="cite_note-World_Factbook-237">↑ <a href="#cite_ref-World_Factbook_237-0">a</a> <a href="#cite_ref-World_Factbook_237-1">b</a> <a href="#cite_ref-World_Factbook_237-2">c</a> <a href="#cite_ref-World_Factbook_237-3">d</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> South Asia :: Nepal – The World Factbook [online]. Central Intelligence Agency [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/nepal/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=South+Asia+%3A%3A+Nepal+%E2%80%93+The+World+Factbook&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cia.gov%2Fthe-world-factbook%2Fcountries%2Fnepal%2F&rft.pub=Central+Intelligence+Agency">  </li> <li id="cite_note-238"><a href="#cite_ref-238">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Connecting Nepal's Rural Poor to Markets [online]. [cit. 2013-02-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20130422061224/http://www.worldbank.org/en/news/feature/2009/12/17/connecting-nepals-rural-poor-to-markets">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.worldbank.org/en/news/feature/2009/12/17/connecting-nepals-rural-poor-to-markets">originálu</a> dne 22 April 2013. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Connecting+Nepal%27s+Rural+Poor+to+Markets&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.worldbank.org%2Fen%2Fnews%2Ffeature%2F2009%2F12%2F17%2Fconnecting-nepals-rural-poor-to-markets">  </li> <li id="cite_note-239"><a href="#cite_ref-239">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The rise and fall of Nepal Airlines [online]. [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://kathmandupost.com/national/2019/09/14/the-rise-and-fall-of-nepal-airlines">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+rise+and+fall+of+Nepal+Airlines&rft_id=https%3A%2F%2Fkathmandupost.com%2Fnational%2F2019%2F09%2F14%2Fthe-rise-and-fall-of-nepal-airlines">  </li> <li id="cite_note-ntams-240">↑ <a href="#cite_ref-ntams_240-0">a</a> <a href="#cite_ref-ntams_240-1">b</a> <a href="#cite_ref-ntams_240-2">c</a> <a href="#cite_ref-ntams_240-3">d</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Nepal Telecommunications Authority MIS Report Shrawan, 2076 [online]. Nepal Telecommunications Authority, August 2019 [cit. 2019-12-03]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20221115130612/https://nta.gov.np/wp-content/uploads/MIS-2076-Shrawan.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2022-11-15.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nepal+Telecommunications+Authority+MIS+Report+Shrawan%2C+2076&rft_id=https%3A%2F%2Fnta.gov.np%2Fwp-content%2Fuploads%2FMIS-2076-Shrawan.pdf&rft.pub=Nepal+Telecommunications+Authority">  </li> <li id="cite_note-FOOTNOTE2011_National_Census2,_32-241"><a href="#cite_ref-FOOTNOTE2011_National_Census2,_32_241-0">↑</a> <a href="#CITEREF2011_National_Census">2011 National Census</a>, s. 2, 32. </li> <li id="cite_note-242"><a href="#cite_ref-242">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Press Council Nepal classifies 833 newspapers, magazines [online]. 15 January 2017 [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://thehimalayantimes.com/kathmandu/press-council-nepal-classifies-833-newspapers-magazines/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Press+Council+Nepal+classifies+833+newspapers%2C+magazines&rft_id=https%3A%2F%2Fthehimalayantimes.com%2Fkathmandu%2Fpress-council-nepal-classifies-833-newspapers-magazines%2F">  </li> <li id="cite_note-243"><a href="#cite_ref-243">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Nepal retains its position in press freedom rankings, states RSF report [online]. 19 April 2019 [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://thehimalayantimes.com/nepal/nepal-slides-six-places-down-press-freedom-rankings-states-rsf-report/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nepal+retains+its+position+in+press+freedom+rankings%2C+states+RSF+report&rft_id=https%3A%2F%2Fthehimalayantimes.com%2Fnepal%2Fnepal-slides-six-places-down-press-freedom-rankings-states-rsf-report%2F">  </li> <li id="cite_note-FOOTNOTE2011_National_Census4-244">↑ <a href="#cite_ref-FOOTNOTE2011_National_Census4_244-0">a</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTE2011_National_Census4_244-1">b</a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTE2011_National_Census4_244-2">c</a> <a href="#CITEREF2011_National_Census">2011 National Census</a>, s. 4. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTE2011_National_Census3-245"><a href="#cite_ref-FOOTNOTE2011_National_Census3_245-0">↑</a> <a href="#CITEREF2011_National_Census">2011 National Census</a>, s. 3. </li> <li id="cite_note-246"><a href="#cite_ref-246">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Population situation analysis of Nepal [online]. <a href="/wiki/UNFPA" class="mw-redirect" title="UNFPA">UNFPA</a>, 2017 [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://nepal.unfpa.org/sites/default/files/pub-pdf/Nepal%20Population%20Situation%20Analysis.pdf">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Population+situation+analysis+of+Nepal&rft_id=https%3A%2F%2Fnepal.unfpa.org%2Fsites%2Fdefault%2Ffiles%2Fpub-pdf%2FNepal%2520Population%2520Situation%2520Analysis.pdf&rft.pub=%5B%5BUNFPA%5D%5D&rft.date=2017">  </li> <li id="cite_note-247"><a href="#cite_ref-247">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BAKRANIA, S. Urbanisation and urban growth in Nepal (GSDRC Helpdesk Research Report 1294) [online]. University of Birmingham, Birmingham: UK:GSDRC, 2015.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Urbanisation+and+urban+growth+in+Nepal+%28GSDRC+Helpdesk+Research+Report+1294%29&rft.aulast=Bakrania&rft.aufirst=S.&rft.place=University+of+Birmingham%2C+Birmingham&rft.pub=UK%3AGSDRC">  </li> <li id="cite_note-248"><a href="#cite_ref-248">↑</a> <a rel="nofollow" class="external free" href="https://web.archive.org/web/20220206104652/https://cbs.gov.np/wp-content/upLoads/2022/01/Final%20Preliminary%20Report%20of%20Census%202021%20Newfinal.pdf">https://web.archive.org/web/20220206104652/https://cbs.gov.np/wp-content/upLoads/2022/01/Final%20Preliminary%20Report%20of%20Census%202021%20Newfinal.pdf</a> </li> <li id="cite_note-249"><a href="#cite_ref-249">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The Constitution of Nepal [online]. 20 September 2015 [cit. 2021-05-07]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.wipo.int/edocs/lexdocs/laws/en/np/np029en.pdf">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+Constitution+of+Nepal&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.wipo.int%2Fedocs%2Flexdocs%2Flaws%2Fen%2Fnp%2Fnp029en.pdf">  </li> <li id="cite_note-250"><a href="#cite_ref-250">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Constitution of Napal (in Nepali) [online]. [cit. 2021-05-07]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20210302164626/https://mohp.gov.np/downloads/Constitution%20of%20Nepal_2072_Nepali.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2021-03-02. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Constitution+of+Napal+%28in+Nepali%29&rft_id=http%3A%2F%2Fmohp.gov.np%2Fdownloads%2FConstitution%2520of%2520Nepal_2072_Nepali.pdf">  </li> <li id="cite_note-FOOTNOTE2011_National_Census4,_184-251"><a href="#cite_ref-FOOTNOTE2011_National_Census4,_184_251-0">↑</a> <a href="#CITEREF2011_National_Census">2011 National Census</a>, s. 4, 184. </li> <li id="cite_note-252"><a href="#cite_ref-252">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Hindu Demographics & Denominations (Part One) [online]. 28 November 2012 [cit. 2019-08-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190821130245/https://www.beliefnet.com/columnists/religion101/2012/11/hindu-demographics-denominations-part-one.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.beliefnet.com/columnists/religion101/2012/11/hindu-demographics-denominations-part-one.html">originálu</a> dne 21 August 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Hindu+Demographics+%26+Denominations+%28Part+One%29&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.beliefnet.com%2Fcolumnists%2Freligion101%2F2012%2F11%2Fhindu-demographics-denominations-part-one.html">  </li> <li id="cite_note-253"><a href="#cite_ref-253">↑</a> Anthologia anthropologica. The native races of Asia and Europe; by James George Frazer, Sir; Robert Angus Downie </li> <li id="cite_note-254"><a href="#cite_ref-254">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KHADKA, UPENDRA LAMICHHANE and BASANT. Eid highlights Nepal's religious tolerance [online]. [cit. 2019-12-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://myrepublica.nagariknetwork.com/news/22579/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Eid+highlights+Nepal%27s+religious+tolerance&rft_id=https%3A%2F%2Fmyrepublica.nagariknetwork.com%2Fnews%2F22579%2F&rft.aulast=KHADKA&rft.aufirst=UPENDRA+LAMICHHANE+and+BASANT">  </li> <li id="cite_note-255"><a href="#cite_ref-255">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> NEPAL-2018-INTERNATIONAL-RELIGIOUS-FREEDOM-REPORT [online]. US Embassy Nepal [cit. 2019-12-01]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20210721111738/https://np.usembassy.gov/wp-content/uploads/sites/79/NEPAL-2018-INTERNATIONAL-RELIGIOUS-FREEDOM-REPORT.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2021-07-21. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=NEPAL-2018-INTERNATIONAL-RELIGIOUS-FREEDOM-REPORT&rft_id=https%3A%2F%2Fnp.usembassy.gov%2Fwp-content%2Fuploads%2Fsites%2F79%2FNEPAL-2018-INTERNATIONAL-RELIGIOUS-FREEDOM-REPORT.pdf&rft.pub=US+Embassy+Nepal">  </li> <li id="cite_note-256"><a href="#cite_ref-256">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Nepal: Nepal: Bill criminalises religious conversion [online]. [cit. 2021-02-05]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.csw.org.uk/2017/08/21/press/3676/article.htm">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nepal%3A+Nepal%3A+Bill+criminalises+religious+conversion&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.csw.org.uk%2F2017%2F08%2F21%2Fpress%2F3676%2Farticle.htm">  </li> <li id="cite_note-PewDec2012-257"><a href="#cite_ref-PewDec2012_257-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The Global Religious Landscape [online]. Pew Research Center, December 2012 [cit. 2018-11-05]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.pewforum.org/2012/12/18/global-religious-landscape-exec/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+Global+Religious+Landscape&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.pewforum.org%2F2012%2F12%2F18%2Fglobal-religious-landscape-exec%2F&rft.pub=Pew+Research+Center">  </li> <li id="cite_note-moe17-258">↑ <a href="#cite_ref-moe17_258-0">a</a> <a href="#cite_ref-moe17_258-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Education in figures 2017 [online]. Ministry of Education, Nepal, 2017 [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20191211215228/https://moe.gov.np/assets/uploads/files/Education_in_Figures_2017.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2019-12-11. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Education+in+figures+2017&rft_id=https%3A%2F%2Fmoe.gov.np%2Fassets%2Fuploads%2Ffiles%2FEducation_in_Figures_2017.pdf&rft.pub=Ministry+of+Education%2C+Nepal&rft.date=2017">  </li> <li id="cite_note-undp-259"><a href="#cite_ref-undp_259-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Human Development Report 2010 – Nepal [online]. Hdrstats.undp.org [cit. 2011-01-25]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20120415135354/http://hdrstats.undp.org/en/countries/profiles/NPL.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://hdrstats.undp.org/en/countries/profiles/NPL.html">originálu</a> dne 15 April 2012. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Human+Development+Report+2010%26nbsp%3B%E2%80%93+Nepal&rft_id=http%3A%2F%2Fhdrstats.undp.org%2Fen%2Fcountries%2Fprofiles%2FNPL.html&rft.pub=Hdrstats.undp.org">  </li> <li id="cite_note-260"><a href="#cite_ref-260">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Education [online]. UNICEF [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.unicef.org/nepal/education">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Education&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.unicef.org%2Fnepal%2Feducation&rft.pub=UNICEF">  </li> <li id="cite_note-uis-261">↑ <a href="#cite_ref-uis_261-0">a</a> <a href="#cite_ref-uis_261-1">b</a> <a href="#cite_ref-uis_261-2">c</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Nepal [online]. UNESCO, 27 November 2016 [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://uis.unesco.org/en/country/np">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nepal&rft_id=https%3A%2F%2Fuis.unesco.org%2Fen%2Fcountry%2Fnp&rft.pub=UNESCO">  </li> <li id="cite_note-262"><a href="#cite_ref-262">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Global Innovation Index 2021 [online]. <a href="/wiki/United_Nations" class="mw-redirect" title="United Nations">United Nations</a> [cit. 2022-03-05]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.wipo.int/global_innovation_index/en/2021/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Global+Innovation+Index+2021&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.wipo.int%2Fglobal_innovation_index%2Fen%2F2021%2F&rft.pub=%5B%5BUnited+Nations%5D%5D">  </li> <li id="cite_note-263"><a href="#cite_ref-263">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Global Innovation Index 2019 [online]. [cit. 2021-09-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.wipo.int/global_innovation_index/en/2019/index.html">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Global+Innovation+Index+2019&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.wipo.int%2Fglobal_innovation_index%2Fen%2F2019%2Findex.html">  </li> <li id="cite_note-264"><a href="#cite_ref-264">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> RTD – Item [online]. European Commission [cit. 2021-09-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ec.europa.eu/newsroom/rtd/items/691898">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=RTD+%E2%80%93+Item&rft_id=https%3A%2F%2Fec.europa.eu%2Fnewsroom%2Frtd%2Fitems%2F691898&rft.pub=European+Commission">  </li> <li id="cite_note-265"><a href="#cite_ref-265">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Global Innovation Index [online]. 28 October 2013 [cit. 2021-09-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20210902101622/https://knowledge.insead.edu/entrepreneurship-innovation/global-innovation-index-2930">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://knowledge.insead.edu/entrepreneurship-innovation/global-innovation-index-2930">originálu</a> dne 2 September 2021. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Global+Innovation+Index&rft_id=https%3A%2F%2Fknowledge.insead.edu%2Fentrepreneurship-innovation%2Fglobal-innovation-index-2930">  </li> <li id="cite_note-266"><a href="#cite_ref-266">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Community-based School Management The Role Politics Plays [online]. [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20191204150818/http://therisingnepal.org.np/news/12519">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2019-12-04. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Community-based+School+Management+The+Role+Politics+Plays&rft_id=http%3A%2F%2Ftherisingnepal.org.np%2Fnews%2F12519">  </li> <li id="cite_note-267"><a href="#cite_ref-267">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Minister Pokhrel urges teachers to be loyal to their schools [online]. 15 September 2019 [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://thehimalayantimes.com/nepal/minister-pokhrel-urges-teachers-to-be-loyal-to-their-schools/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Minister+Pokhrel+urges+teachers+to+be+loyal+to+their+schools&rft_id=https%3A%2F%2Fthehimalayantimes.com%2Fnepal%2Fminister-pokhrel-urges-teachers-to-be-loyal-to-their-schools%2F">  </li> <li id="cite_note-268"><a href="#cite_ref-268">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Free education to cost threefold [online]. [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://kathmandupost.com/valley/2018/05/08/free-education-to-cost-threefold">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Free+education+to+cost+threefold&rft_id=https%3A%2F%2Fkathmandupost.com%2Fvalley%2F2018%2F05%2F08%2Ffree-education-to-cost-threefold">  </li> <li id="cite_note-269"><a href="#cite_ref-269">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Types of scholarships provided to Nepalese students by government of Nepal [online]. [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://edusanjal.com/scholarship/types-of-scholarships-provided-to-nepalese-students-by-government-of-nepal/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Types+of+scholarships+provided+to+Nepalese+students+by+government+of+Nepal&rft_id=https%3A%2F%2Fedusanjal.com%2Fscholarship%2Ftypes-of-scholarships-provided-to-nepalese-students-by-government-of-nepal%2F">  </li> <li id="cite_note-270"><a href="#cite_ref-270">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Medical colleges charging extra fees even from govt scholarship holders [online]. 7 April 2019 [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://thehimalayantimes.com/nepal/medical-colleges-charging-extra-fees-even-from-govt-scholarship-holders/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Medical+colleges+charging+extra+fees+even+from+govt+scholarship+holders&rft_id=https%3A%2F%2Fthehimalayantimes.com%2Fnepal%2Fmedical-colleges-charging-extra-fees-even-from-govt-scholarship-holders%2F">  </li> <li id="cite_note-271"><a href="#cite_ref-271">↑</a> <cite style="font-style:normal;">SHARMA, Nirjana. More students seeking 'no objection' to study abroad. Republica. 3 July 2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20161020173146/http://admin.myrepublica.com/society/story/23904/more-students-seeking-no-objection-to-study-abroad.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://admin.myrepublica.com/society/story/23904/more-students-seeking-no-objection-to-study-abroad.html">originálu</a> dne 20 October 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Republica&rft_id=http%3A%2F%2Fadmin.myrepublica.com%2Fsociety%2Fstory%2F23904%2Fmore-students-seeking-no-objection-to-study-abroad.html&rft.atitle=More+students+seeking+%27no+objection%27+to+study+abroad&rft.date=3+July+2015&rft.aulast=Sharma&rft.aufirst=Nirjana">  <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20161020173146/http://admin.myrepublica.com/society/story/23904/more-students-seeking-no-objection-to-study-abroad.html">Archivováno</a> 20. 10. 2016 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>. </li> <li id="cite_note-272"><a href="#cite_ref-272">↑</a> <cite style="font-style:normal;">TSERING, Dolker. Losing our young. Nepali Times. 17 July 2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20161020173506/http://nepalitimes.com/regular-columns/Between-the-lines/More-Nepali-students-settle-overseas,528">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://nepalitimes.com/regular-columns/Between-the-lines/More-Nepali-students-settle-overseas,528">originálu</a> dne 20 October 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Nepali+Times&rft_id=http%3A%2F%2Fnepalitimes.com%2Fregular-columns%2FBetween-the-lines%2FMore-Nepali-students-settle-overseas%2C528&rft.atitle=Losing+our+young&rft.date=17+July+2015&rft.aulast=Tsering&rft.aufirst=Dolker">  </li> <li id="cite_note-273"><a href="#cite_ref-273">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The World Factbook [online]. Central Intelligence Agency [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20181229134543/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2102rank.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2102rank.html">originálu</a> dne 29 December 2018. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+World+Factbook&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cia.gov%2Flibrary%2Fpublications%2Fthe-world-factbook%2Frankorder%2F2102rank.html&rft.pub=Central+Intelligence+Agency">  </li> <li id="cite_note-ththeal-274"><a href="#cite_ref-ththeal_274-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Nepal ranks second in lung ailment deaths [online]. 12 August 2019 [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://thehimalayantimes.com/kathmandu/nepal-ranks-second-in-lung-ailment-deaths/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nepal+ranks+second+in+lung+ailment+deaths&rft_id=https%3A%2F%2Fthehimalayantimes.com%2Fkathmandu%2Fnepal-ranks-second-in-lung-ailment-deaths%2F">  </li> <li id="cite_note-275"><a href="#cite_ref-275">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Life expectancy [online]. [cit. 2022-02-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ourworldindata.org/grapher/life-expectancy">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Life+expectancy&rft_id=https%3A%2F%2Fourworldindata.org%2Fgrapher%2Flife-expectancy">  </li> <li id="cite_note-nhrc19-276">↑ <a href="#cite_ref-nhrc19_276-0">a</a> <a href="#cite_ref-nhrc19_276-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">Nepal Health Research Council (NHRC), Ministry of Health and Population (MoHP) and Monitoring Evaluation and Operational Research (MEOR). Nepal Burden of Disease 2017: A Country Report based on the Global Burden of Disease 2017 Study [online]. Kathmandu, Nepal: NHRC, MoHP, and MEOR, 2019 [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://nhrc.gov.np/wp-content/uploads/2019/04/NBoD-2017_NHRC-MoHP.pdf">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nepal+Burden+of+Disease+2017%3A+A+Country+Report+based+on+the+Global+Burden+of+Disease+2017+Study&rft_id=http%3A%2F%2Fnhrc.gov.np%2Fwp-content%2Fuploads%2F2019%2F04%2FNBoD-2017_NHRC-MoHP.pdf&rft.au=Nepal+Health+Research+Council+%28NHRC%29%2C+Ministry+of+Health+and+Population+%28MoHP%29+and+Monitoring+Evaluation+and+Operational+Research+%28MEOR%29&rft.place=Kathmandu%2C+Nepal&rft.pub=NHRC%2C+MoHP%2C+and+MEOR&rft.date=2019">  </li> <li id="cite_note-tkpheal19-277"><a href="#cite_ref-tkpheal19_277-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Study reveals high prevalence of non-communicable diseases in Nepal [online]. 5 August 2019 [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://thehimalayantimes.com/nepal/study-reveals-high-prevalence-of-non-communicable-diseases-in-nepal/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Study+reveals+high+prevalence+of+non-communicable+diseases+in+Nepal&rft_id=https%3A%2F%2Fthehimalayantimes.com%2Fnepal%2Fstudy-reveals-high-prevalence-of-non-communicable-diseases-in-nepal%2F">  </li> <li id="cite_note-unicefhealth-278">↑ <a href="#cite_ref-unicefhealth_278-0">a</a> <a href="#cite_ref-unicefhealth_278-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Nutrition [online]. [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.unicef.org/nepal/nutrition">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nutrition&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.unicef.org%2Fnepal%2Fnutrition">  </li> <li id="cite_note-ntimes19-279">↑ <a href="#cite_ref-ntimes19_279-0">a</a> <a href="#cite_ref-ntimes19_279-1">b</a> <a href="#cite_ref-ntimes19_279-2">c</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">AWALE, Sonia. Nearly half of Nepali children still malnourished [online]. [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nepalitimes.com/banner/nearly-half-of-nepali-children-still-malnourished/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nearly+half+of+Nepali+children+still+malnourished&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nepalitimes.com%2Fbanner%2Fnearly-half-of-nepali-children-still-malnourished%2F&rft.aulast=Awale&rft.aufirst=Sonia">  </li> <li id="cite_note-kpmm-280">↑ <a href="#cite_ref-kpmm_280-0">a</a> <a href="#cite_ref-kpmm_280-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Maternal mortality reduction target hard to meet for Nepal: Officials [online]. [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://kathmandupost.com/national/2019/02/10/maternal-mortality-reduction-target-hard-to-meet-for-nepal-officials">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Maternal+mortality+reduction+target+hard+to+meet+for+Nepal%3A+Officials&rft_id=https%3A%2F%2Fkathmandupost.com%2Fnational%2F2019%2F02%2F10%2Fmaternal-mortality-reduction-target-hard-to-meet-for-nepal-officials">  </li> <li id="cite_note-whomm-281">↑ <a href="#cite_ref-whomm_281-0">a</a> <a href="#cite_ref-whomm_281-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> WHO | Reaching Nepal's mothers in time [online]. WHO [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160719033028/http://www.who.int/bulletin/volumes/94/5/16-030516/en/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.who.int/bulletin/volumes/94/5/16-030516/en/">originálu</a> dne 19 July 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=WHO+%7C+Reaching+Nepal%27s+mothers+in+time&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.who.int%2Fbulletin%2Fvolumes%2F94%2F5%2F16-030516%2Fen%2F&rft.pub=WHO">  </li> <li id="cite_note-282"><a href="#cite_ref-282">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Mortality rate, under-5 (per 1,000 live births) – Nepal | Data [online]. World Bank [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://data.worldbank.org/indicator/SH.DYN.MORT?locations=NP&view=chart">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Mortality+rate%2C+under-5+%28per+1%2C000+live+births%29+%E2%80%93+Nepal+%7C+Data&rft_id=https%3A%2F%2Fdata.worldbank.org%2Findicator%2FSH.DYN.MORT%3Flocations%3DNP%26view%3Dchart&rft.pub=World+Bank">  </li> <li id="cite_note-283"><a href="#cite_ref-283">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BHATTARAI, Sewa. Nepal far from hitting contraceptive target [online]. [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nepalitimes.com/here-now/nepal-far-from-hitting-contraceptive-target/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nepal+far+from+hitting+contraceptive+target&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nepalitimes.com%2Fhere-now%2Fnepal-far-from-hitting-contraceptive-target%2F&rft.aulast=Bhattarai&rft.aufirst=Sewa">  </li> <li id="cite_note-284"><a href="#cite_ref-284">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Health insurance plan yet to cover 38 districts in Nepal [online]. [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://kathmandupost.com/national/2018/06/07/health-insurance-plan-yet-to-cover-38-districts-in-nepal">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Health+insurance+plan+yet+to+cover+38+districts+in+Nepal&rft_id=https%3A%2F%2Fkathmandupost.com%2Fnational%2F2018%2F06%2F07%2Fhealth-insurance-plan-yet-to-cover-38-districts-in-nepal">  </li> <li id="cite_note-285"><a href="#cite_ref-285">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The Current State of Maternal Health in Nepal [online]. Maternal Health Task Force, 29 December 2017 [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.mhtf.org/2017/12/29/the-current-state-of-maternal-health-in-nepal/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+Current+State+of+Maternal+Health+in+Nepal&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.mhtf.org%2F2017%2F12%2F29%2Fthe-current-state-of-maternal-health-in-nepal%2F&rft.pub=Maternal+Health+Task+Force">  </li> <li id="cite_note-286"><a href="#cite_ref-286">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> USDA, WFP to provide school meals [online]. 4 February 2018 [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://thehimalayantimes.com/business/usda-wfp-provide-school-meals/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=USDA%2C+WFP+to+provide+school+meals&rft_id=https%3A%2F%2Fthehimalayantimes.com%2Fbusiness%2Fusda-wfp-provide-school-meals%2F">  </li> <li id="cite_note-287"><a href="#cite_ref-287">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Government has been trying to eliminate open defecation for over a decade. Here's why it hasn't worked. [online]. [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://kathmandupost.com/national/2019/08/01/government-has-been-trying-to-eliminate-open-defecation-for-over-a-decade-here-s-why-it-hasn-t-worked">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Government+has+been+trying+to+eliminate+open+defecation+for+over+a+decade.+Here%27s+why+it+hasn%27t+worked.&rft_id=https%3A%2F%2Fkathmandupost.com%2Fnational%2F2019%2F08%2F01%2Fgovernment-has-been-trying-to-eliminate-open-defecation-for-over-a-decade-here-s-why-it-hasn-t-worked">  </li> <li id="cite_note-288"><a href="#cite_ref-288">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">REFUGEES, United Nations High Commissioner for. Nepal [online]. United Nations High Commission for Refugees [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.unhcr.org/nepal.html">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nepal&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.unhcr.org%2Fnepal.html&rft.aulast=Refugees&rft.aufirst=United+Nations+High+Commissioner+for&rft.pub=United+Nations+High+Commission+for+Refugees">  </li> <li id="cite_note-289"><a href="#cite_ref-289">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> A State Within a State: Tibetans in Nepal [online]. [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://thediplomat.com/2016/07/a-state-within-a-state-tibetans-in-nepal/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=A+State+Within+a+State%3A+Tibetans+in+Nepal&rft_id=https%3A%2F%2Fthediplomat.com%2F2016%2F07%2Fa-state-within-a-state-tibetans-in-nepal%2F">  </li> <li id="cite_note-290"><a href="#cite_ref-290">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Tibet's Road Ahead: Tibetans lose a haven in Nepal under Chinese pressure [online]. 6 August 2015 [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.latimes.com/world/asia/la-fg-tibet-nepal-20150806-story.html">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Tibet%27s+Road+Ahead%3A+Tibetans+lose+a+haven+in+Nepal+under+Chinese+pressure&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.latimes.com%2Fworld%2Fasia%2Fla-fg-tibet-nepal-20150806-story.html">  </li> <li id="cite_note-291"><a href="#cite_ref-291">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> UNHCR | Refworld | Nepal: Bhutanese refugees find new life beyond the camps [online]. 8 October 2012 [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20121008021239/http://www.unhcr.org/refworld/publisher,IRIN,,BTN,491946b81e,0.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.unhcr.org/refworld/publisher,IRIN,,BTN,491946b81e,0.html">originálu</a> dne 8 October 2012. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=UNHCR+%7C+Refworld+%7C+Nepal%3A+Bhutanese+refugees+find+new+life+beyond+the+camps&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.unhcr.org%2Frefworld%2Fpublisher%2CIRIN%2C%2CBTN%2C491946b81e%2C0.html">  </li> <li id="cite_note-292"><a href="#cite_ref-292">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Nepal | Global Focus [online]. United Nations High Commission for Refugees [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://reporting.unhcr.org/node/10316#_ga=2.192568106.1679015461.1575456467-1408828592.1575456467">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nepal+%7C+Global+Focus&rft_id=http%3A%2F%2Freporting.unhcr.org%2Fnode%2F10316%23_ga%3D2.192568106.1679015461.1575456467-1408828592.1575456467&rft.pub=United+Nations+High+Commission+for+Refugees">  </li> <li id="cite_note-293"><a href="#cite_ref-293">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> 700 illegals set for 3rd-country resettlement [online]. 6 March 2019 [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://thehimalayantimes.com/nepal/700-illegals-set-for-3rd-country-resettlement/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=700+illegals+set+for+3rd-country+resettlement&rft_id=https%3A%2F%2Fthehimalayantimes.com%2Fnepal%2F700-illegals-set-for-3rd-country-resettlement%2F">  </li> <li id="cite_note-294"><a href="#cite_ref-294">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Bleak outlook for Nepal's urban refugees [online]. Al Jazeera [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.aljazeera.com/news/2015/11/bleak-outlook-nepal-urban-refugees-151123110438884.html">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Bleak+outlook+for+Nepal%27s+urban+refugees&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.aljazeera.com%2Fnews%2F2015%2F11%2Fbleak-outlook-nepal-urban-refugees-151123110438884.html&rft.pub=Al+Jazeera">  </li> <li id="cite_note-295"><a href="#cite_ref-295">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">HANSEN, Jan Møller. State of statelessness | Nepali Times [online]. [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.nepalitimes.com/page/state-of-statelessness-for-refugees-in-nepal">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=State+of+statelessness+%7C+Nepali+Times&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.nepalitimes.com%2Fpage%2Fstate-of-statelessness-for-refugees-in-nepal&rft.aulast=Hansen&rft.aufirst=Jan+M%C3%B8ller">  </li> <li id="cite_note-296"><a href="#cite_ref-296">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Nepal's government has been quietly facilitating urban refugee resettlement for years [online]. [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://kathmandupost.com/national/2019/06/21/nepals-governments-have-been-quietly-facilitating-urban-refugee-resettlement-for-years">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nepal%27s+government+has+been+quietly+facilitating+urban+refugee+resettlement+for+years&rft_id=https%3A%2F%2Fkathmandupost.com%2Fnational%2F2019%2F06%2F21%2Fnepals-governments-have-been-quietly-facilitating-urban-refugee-resettlement-for-years">  </li> <li id="cite_note-297"><a href="#cite_ref-297">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> नेपालमा अमेरिकादेखि उत्तरकोरियासम्मका कामदार [online]. [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.onlinekhabar.com/2019/10/803843">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%E0%A4%A8%E0%A5%87%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A4%AE%E0%A4%BE+%E0%A4%85%E0%A4%AE%E0%A5%87%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%A6%E0%A5%87%E0%A4%96%E0%A4%BF+%E0%A4%89%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%B0%E0%A4%95%E0%A5%8B%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A4%AE%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A4%95%E0%A4%BE+%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%AE%E0%A4%A6%E0%A4%BE%E0%A4%B0&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.onlinekhabar.com%2F2019%2F10%2F803843">  </li> <li id="cite_note-mea.gov.in-298"><a href="#cite_ref-mea.gov.in_298-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Population of Overseas Indians [online]. Ministry of External Affairs (India), 31 December 2018 [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://mea.gov.in/images/attach/NRIs-and-PIOs_1.pdf">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Population+of+Overseas+Indians&rft_id=http%3A%2F%2Fmea.gov.in%2Fimages%2Fattach%2FNRIs-and-PIOs_1.pdf&rft.pub=Ministry+of+External+Affairs+%28India%29">  </li> <li id="cite_note-299"><a href="#cite_ref-299">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BISTA, Dor Bahadur. Fatalism and Development: Nepal's Struggle for Modernization. [s.l.]: Orient Blackswan, 1991. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=JzFROpFVYRAC">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-81-250-0188-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-81-250-0188-1">978-81-250-0188-1</a>. S. 44. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Fatalism+and+Development%3A+Nepal%27s+Struggle+for+Modernization&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DJzFROpFVYRAC&rft.isbn=978-81-250-0188-1&rft.aulast=Bista&rft.aufirst=Dor+Bahadur&rft.pub=Orient+Blackswan&rft.pages=44">  </li> <li id="cite_note-300"><a href="#cite_ref-300">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ACHARYA, Bala Ram. Sociological Analysis of Divorce: A Case Study from Pokhara, Nepal. Dhaulagiri Journal of Sociology and Anthropology. 2005, roč. 1, s. 129–145. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nepjol.info/index.php/DSAJ/article/view/284">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1994-2672">1994-2672</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.3126%2Fdsaj.v1i0.284">10.3126/dsaj.v1i0.284</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Dhaulagiri+Journal+of+Sociology+and+Anthropology&rft_id=info:doi/10.3126%2Fdsaj.v1i0.284&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nepjol.info%2Findex.php%2FDSAJ%2Farticle%2Fview%2F284&rft.atitle=Sociological+Analysis+of+Divorce%3A+A+Case+Study+from+Pokhara%2C+Nepal&rft.date=2005&rft.volume=1&rft.pages=129%E2%80%93145&rft.issn=1994-2672&rft.aulast=Acharya&rft.aufirst=Bala+Ram">  </li> <li id="cite_note-301"><a href="#cite_ref-301">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Child Marriage [online]. 30. 12. 2015 [cit. 2020-03-31]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20230830024316/https://nepal.unfpa.org/en/node/15217">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2023-08-30. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Child+Marriage&rft_id=https%3A%2F%2Fnepal.unfpa.org%2Fen%2Fnode%2F15217">  </li> <li id="cite_note-302"><a href="#cite_ref-302">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> ११ वर्षपछि राष्ट्रिय एकता दिवस. www.bbc.com. 11 January 2018. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.bbc.com/nepali/news-42652772">Dostupné online</a> [cit. 4 December 2019]. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=www.bbc.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.bbc.com%2Fnepali%2Fnews-42652772&rft.atitle=%E0%A5%A7%E0%A5%A7+%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%B7%E0%A4%AA%E0%A4%9B%E0%A4%BF+%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%B7%E0%A5%8D%E0%A4%9F%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%AF+%E0%A4%8F%E0%A4%95%E0%A4%A4%E0%A4%BE+%E0%A4%A6%E0%A4%BF%E0%A4%B5%E0%A4%B8&rft.date=11+January+2018">  </li> <li id="cite_note-Hutt1991-303">↑ <a href="#cite_ref-Hutt1991_303-0">a</a> <a href="#cite_ref-Hutt1991_303-1">b</a> <a href="#cite_ref-Hutt1991_303-2">c</a> <a href="#cite_ref-Hutt1991_303-3">d</a> <a href="#cite_ref-Hutt1991_303-4">e</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">HUTT, Michael J. Himalayan Voices: An Introduction to Modern Nepali Literature. [s.l.]: University of California Press, 29 July 1991. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=y6IwDwAAQBAJ">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-520-07048-6" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-520-07048-6">978-0-520-07048-6</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Himalayan+Voices%3A+An+Introduction+to+Modern+Nepali+Literature&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3Dy6IwDwAAQBAJ&rft.isbn=978-0-520-07048-6&rft.aulast=Hutt&rft.aufirst=Michael+J.&rft.pub=University+of+California+Press">  </li> <li id="cite_note-unesco-304"><a href="#cite_ref-unesco_304-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">Dayananda Bajracharya; Dinesh Raj Bhuju; Jiba Raj Pokhrel. Science, Research and Technology in Nepal [online]. <a href="/wiki/UNESCO" title="UNESCO">UNESCO</a>, 2006 [cit. 2016-10-18]. S. 3–6. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160303210819/http://unesdoc.unesco.org/images/0014/001461/146117e.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://unesdoc.unesco.org/images/0014/001461/146117e.pdf">originálu</a> dne 3 March 2016. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Science%2C+Research+and+Technology+in+Nepal&rft_id=http%3A%2F%2Funesdoc.unesco.org%2Fimages%2F0014%2F001461%2F146117e.pdf&rft.au=Dayananda+Bajracharya&rft.au=Dinesh+Raj+Bhuju&rft.au=Jiba+Raj+Pokhrel&rft.pub=%5B%5BUNESCO%5D%5D&rft.date=2006&rft.pages=3%E2%80%936">  </li> <li id="cite_note-landon-305">↑ <a href="#cite_ref-landon_305-0">a</a> <a href="#cite_ref-landon_305-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">LANDON PERCEVAL. Nepal Vol II. [s.l.]: [s.n.], 1928. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.81837">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Nepal+Vol+II&rft_id=http%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fin.ernet.dli.2015.81837&rft.aulast=Landon+Perceval">  </li> <li id="cite_note-bba-306">↑ <a href="#cite_ref-bba_306-0">a</a> <a href="#cite_ref-bba_306-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">MAITRA, Kiran Shankar. The First Poet of Nepali Literature. Indian Literature. 1982, roč. 25, čís. 5, s. 63–71. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0019-5804">0019-5804</a>. <a href="/wiki/JSTOR" title="JSTOR">JSTOR</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/23331113">23331113</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Indian+Literature&rft.atitle=The+First+Poet+of+Nepali+Literature&rft.date=1982&rft.volume=25&rft.issue=5&rft.pages=63%E2%80%9371&rft.issn=0019-5804&rft.aulast=Maitra&rft.aufirst=Kiran+Shankar">  </li> <li id="cite_note-307"><a href="#cite_ref-307">↑</a> <cite style="font-style:normal;">SHARMA, V. B. P. Koirala: A Major Figure in Modern Nepali Literature. Journal of South Asian Literature. 1992, roč. 27, čís. 2, s. 209–218. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0091-5637">0091-5637</a>. <a href="/wiki/JSTOR" title="JSTOR">JSTOR</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/40874126">40874126</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Journal+of+South+Asian+Literature&rft.atitle=B.+P.+Koirala%3A+A+Major+Figure+in+Modern+Nepali+Literature&rft.date=1992&rft.volume=27&rft.issue=2&rft.pages=209%E2%80%93218&rft.issn=0091-5637&rft.aulast=Sharma&rft.aufirst=V.">  </li> <li id="cite_note-308"><a href="#cite_ref-308">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Nepali literature [online]. [cit. 2019-12-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.britannica.com/art/Nepali-literature">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Nepali+literature&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.britannica.com%2Fart%2FNepali-literature">  </li> <li id="cite_note-309"><a href="#cite_ref-309">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Conflict-period Nepali literature holds importance for awareness [online]. [cit. 2019-12-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20191211155930/http://www.therisingnepal.org.np/index/news/34119">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2019-12-11. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Conflict-period+Nepali+literature+holds+importance+for+awareness&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.therisingnepal.org.np%2Findex%2Fnews%2F34119">  </li> <li id="cite_note-310"><a href="#cite_ref-310">↑</a> <cite style="font-style:normal;">RICCARDI, Theodore. Review of Himalayan Voices: An Introduction to Modern Nepali Literature. Bulletin of the School of Oriental and African Studies, University of London. 1993, roč. 56, čís. 1, s. 157–158. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0041-977X">0041-977X</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1017%2FS0041977X00002007">10.1017/S0041977X00002007</a>. <a href="/wiki/JSTOR" title="JSTOR">JSTOR</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/620321">620321</a>. <a href="/wiki/Semantic_Scholar" title="Semantic Scholar">S2CID</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://api.semanticscholar.org/CorpusID:162890099">162890099</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Bulletin+of+the+School+of+Oriental+and+African+Studies%2C+University+of+London&rft_id=info:doi/10.1017%2FS0041977X00002007&rft.atitle=Review+of+Himalayan+Voices%3A+An+Introduction+to+Modern+Nepali+Literature&rft.date=1993&rft.volume=56&rft.issue=1&rft.pages=157%E2%80%93158&rft.issn=0041-977X&rft.aulast=Riccardi&rft.aufirst=Theodore">  </li> <li id="cite_note-311"><a href="#cite_ref-311">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Changing winds in Kollywood [online]. [cit. 2019-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://kathmandupost.com/miscellaneous/2016/05/28/changing-winds-in-kollywood">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Changing+winds+in+Kollywood&rft_id=https%3A%2F%2Fkathmandupost.com%2Fmiscellaneous%2F2016%2F05%2F28%2Fchanging-winds-in-kollywood">  </li> <li id="cite_note-Tarlo1996-26-312">↑ <a href="#cite_ref-Tarlo1996-26_312-0">a</a> <a href="#cite_ref-Tarlo1996-26_312-1">b</a> <a href="#cite_ref-Tarlo1996-26_312-2">c</a> <a href="#cite_ref-Tarlo1996-26_312-3">d</a> <a href="#cite_ref-Tarlo1996-26_312-4">e</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">TARLO, Emma. Clothing Matters: Dress and Identity in India. Chicago and London: University of Chicago Press, 1996. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=ByoTXhXCuyAC&pg=PA26">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-226-78976-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-226-78976-7">978-0-226-78976-7</a>. S. 26.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Clothing+Matters%3A+Dress+and+Identity+in+India&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DByoTXhXCuyAC%26pg%3DPA26&rft.isbn=978-0-226-78976-7&rft.aulast=Tarlo&rft.aufirst=Emma&rft.place=Chicago+and+London&rft.pub=University+of+Chicago+Press&rft.date=1996&rft.pages=26">  </li> <li id="cite_note-Tarlo1996-26-28-313">↑ <a href="#cite_ref-Tarlo1996-26-28_313-0">a</a> <a href="#cite_ref-Tarlo1996-26-28_313-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">TARLO, Emma. Clothing Matters: Dress and Identity in India. Chicago and London: University of Chicago Press, 1996. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=ByoTXhXCuyAC&pg=PA26">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-226-78976-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-226-78976-7">978-0-226-78976-7</a>. S. 26–28.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Clothing+Matters%3A+Dress+and+Identity+in+India&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DByoTXhXCuyAC%26pg%3DPA26&rft.isbn=978-0-226-78976-7&rft.aulast=Tarlo&rft.aufirst=Emma&rft.place=Chicago+and+London&rft.pub=University+of+Chicago+Press&rft.date=1996&rft.pages=26%E2%80%9328">  </li> <li id="cite_note-Rahman-Alkazi2002-314">↑ <a href="#cite_ref-Rahman-Alkazi2002_314-0">a</a> <a href="#cite_ref-Rahman-Alkazi2002_314-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ALKAZI, Roshen. India's Interaction with China, Central and West Asia. [s.l.]: <a href="/wiki/Oxford_University_Press" title="Oxford University Press">Oxford University Press</a>, 2002. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-19-565789-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-19-565789-0">978-0-19-565789-0</a>. Kapitola Evolution of Indian Costume as a result of the links between Central Asia and India in ancient and medieval times, s. 464–484.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=India%27s+Interaction+with+China%2C+Central+and+West+Asia&rft.isbn=978-0-19-565789-0&rft.aulast=Alkazi&rft.aufirst=Roshen&rft.atitle=Evolution+of+Indian+Costume+as+a+result+of+the+links+between+Central+Asia+and+India+in+ancient+and+medieval+times&rft.pub=%5B%5BOxford+University+Press%5D%5D&rft.date=2002&rft.pages=464%E2%80%93484">  </li> <li id="cite_note-315"><a href="#cite_ref-315">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> [cit. 2019-12-10]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://narimag.com.np/news/2019-05-21/20190521125417.html">Dostupné online</a>. (nepálsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=&rft_id=https%3A%2F%2Fnarimag.com.np%2Fnews%2F2019-05-21%2F20190521125417.html">  </li> <li id="cite_note-316"><a href="#cite_ref-316">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Last of Tharu jewellry? [online]. 11 August 2006 [cit. 2019-12-10]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://thehimalayantimes.com/entertainment/last-of-tharu-jewellry/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Last+of+Tharu+jewellry%3F&rft_id=https%3A%2F%2Fthehimalayantimes.com%2Fentertainment%2Flast-of-tharu-jewellry%2F">  </li> <li id="cite_note-tkpcrop-317">↑ <a href="#cite_ref-tkpcrop_317-0">a</a> <a href="#cite_ref-tkpcrop_317-1">b</a> <a href="#cite_ref-tkpcrop_317-2">c</a> <a href="#cite_ref-tkpcrop_317-3">d</a> <a href="#cite_ref-tkpcrop_317-4">e</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Defining our food culture [online]. [cit. 2019-12-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://kathmandupost.com/opinion/2018/08/12/defining-our-food-culture">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Defining+our+food+culture&rft_id=https%3A%2F%2Fkathmandupost.com%2Fopinion%2F2018%2F08%2F12%2Fdefining-our-food-culture">  </li> <li id="cite_note-318"><a href="#cite_ref-318">↑</a> <cite style="font-style:normal;">D Balasubramanian. Potato: historically important vegetable. The Hindu. Chennai, India: 16. 10. 2008. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20120712125030/http://www.hindu.com/seta/2008/10/16/stories/2008101650731500.htm">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.hindu.com/seta/2008/10/16/stories/2008101650731500.htm">originálu</a> dne 12. 7. 2012. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Hindu&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.hindu.com%2Fseta%2F2008%2F10%2F16%2Fstories%2F2008101650731500.htm&rft.atitle=Potato%3A+historically+important+vegetable&rft.date=16.+10.+2008&rft.au=D+Balasubramanian&rft.place=Chennai%2C+India">  </li> <li id="cite_note-sen-colleen-p13-319"><a href="#cite_ref-sen-colleen-p13_319-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SEN, Colleen Taylor. Feasts and Fasts: A History of Food in India. [s.l.]: Reaktion Books, 2014. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=VN_vCgAAQBAJ&pg=PA164">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-78023-391-8" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-78023-391-8">978-1-78023-391-8</a>. S. 164–165.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Feasts+and+Fasts%3A+A+History+of+Food+in+India&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DVN_vCgAAQBAJ%26pg%3DPA164&rft.isbn=978-1-78023-391-8&rft.aulast=Sen&rft.aufirst=Colleen+Taylor&rft.pub=Reaktion+Books&rft.date=2014&rft.pages=164%E2%80%93165">  </li> <li id="cite_note-pathak-320">↑ <a href="#cite_ref-pathak_320-0">a</a> <a href="#cite_ref-pathak_320-1">b</a> <a href="#cite_ref-pathak_320-2">c</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">PATHAK, Jyoti. Taste of Nepal. [s.l.]: Hippocrene Books, 2007. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=BiOiK89C5jcC">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-7818-1121-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-7818-1121-7">978-0-7818-1121-7</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Taste+of+Nepal&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DBiOiK89C5jcC&rft.isbn=978-0-7818-1121-7&rft.aulast=Pathak&rft.aufirst=Jyoti&rft.pub=Hippocrene+Books">  </li> <li id="cite_note-Davidson2014-p409-321">↑ <a href="#cite_ref-Davidson2014-p409_321-0">a</a> <a href="#cite_ref-Davidson2014-p409_321-1">b</a> <a href="#cite_ref-Davidson2014-p409_321-2">c</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">DAVIDSON, Alan. The Oxford Companion to Food. [s.l.]: <a href="/wiki/Oxford_University_Press" title="Oxford University Press">Oxford University Press</a>, 2014. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=RL6LAwAAQBAJ&pg=PA409">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-19-967733-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-19-967733-7">978-0-19-967733-7</a>. S. 409.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Oxford+Companion+to+Food&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DRL6LAwAAQBAJ%26pg%3DPA409&rft.isbn=978-0-19-967733-7&rft.aulast=Davidson&rft.aufirst=Alan&rft.pub=%5B%5BOxford+University+Press%5D%5D&rft.date=2014&rft.pages=409">  </li> <li id="cite_note-cnnfood-322">↑ <a href="#cite_ref-cnnfood_322-0">a</a> <a href="#cite_ref-cnnfood_322-1">b</a> <a href="#cite_ref-cnnfood_322-2">c</a> <a href="#cite_ref-cnnfood_322-3">d</a> <a href="#cite_ref-cnnfood_322-4">e</a> <cite style="font-style:normal;">MARSH, jenni. Momos to Thali: What to eat in Kathmandu. www.cnn.com. CNN Travel, 16 December 2016. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.cnn.com/travel/article/nepal-top-foods/index.html">Dostupné online</a> [cit. 11 December 2019]. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=www.cnn.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cnn.com%2Ftravel%2Farticle%2Fnepal-top-foods%2Findex.html&rft.atitle=Momos+to+Thali%3A+What+to+eat+in+Kathmandu&rft.date=16+December+2016&rft.aulast=marsh&rft.aufirst=jenni&rft.pub=CNN+Travel">  </li> <li id="cite_note-Davidson2014-p410-323">↑ <a href="#cite_ref-Davidson2014-p410_323-0">a</a> <a href="#cite_ref-Davidson2014-p410_323-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">DAVIDSON, Alan. The Oxford Companion to Food. [s.l.]: <a href="/wiki/Oxford_University_Press" title="Oxford University Press">Oxford University Press</a>, 2014. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=RL6LAwAAQBAJ&pg=PA410">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-19-967733-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-19-967733-7">978-0-19-967733-7</a>. S. 410.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Oxford+Companion+to+Food&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DRL6LAwAAQBAJ%26pg%3DPA410&rft.isbn=978-0-19-967733-7&rft.aulast=Davidson&rft.aufirst=Alan&rft.pub=%5B%5BOxford+University+Press%5D%5D&rft.date=2014&rft.pages=410">  </li> <li id="cite_note-SahakianSaloma2016-50-324"><a href="#cite_ref-SahakianSaloma2016-50_324-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SAHAKIAN, Marlyne; SALOMA, Czarina; ERKMAN, Suren. Food Consumption in the City: Practices and patterns in urban Asia and the Pacific. [s.l.]: Taylor & Francis, 2016. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=TBIxDQAAQBAJ&pg=PT50">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-317-31050-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-317-31050-1">978-1-317-31050-1</a>. S. 50.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Food+Consumption+in+the+City%3A+Practices+and+patterns+in+urban+Asia+and+the+Pacific&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DTBIxDQAAQBAJ%26pg%3DPT50&rft.isbn=978-1-317-31050-1&rft.aulast=Sahakian&rft.aufirst=Marlyne&rft.au=Saloma%2C+Czarina&rft.au=Erkman%2C+Suren&rft.pub=Taylor+%26+Francis&rft.date=2016&rft.pages=50">  </li> <li id="cite_note-325"><a href="#cite_ref-325">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MAJUPURIA, Indra. Joys of Nepalese Cooking: A Most Comprehensive and Practical Book on Nepalese Cookery : 371 Easy-to-make, Kitchen-tested Recipes. [s.l.]: S. Devi, 1990. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=tPAsvQEACAAJ">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Joys+of+Nepalese+Cooking%3A+A+Most+Comprehensive+and+Practical+Book+on+Nepalese+Cookery+%3A+371+Easy-to-make%2C+Kitchen-tested+Recipes&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DtPAsvQEACAAJ&rft.aulast=Majupuria&rft.aufirst=Indra&rft.pub=S.+Devi">  </li> <li id="cite_note-326"><a href="#cite_ref-326">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">HEATON, Thomas. Could Nepali cuisine go global? [online]. [cit. 2019-12-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nepalitimes.com/here-now/could-nepali-cuisine-go-global/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Could+Nepali+cuisine+go+global%3F&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nepalitimes.com%2Fhere-now%2Fcould-nepali-cuisine-go-global%2F&rft.aulast=Heaton&rft.aufirst=Thomas">  </li> <li id="cite_note-327"><a href="#cite_ref-327">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">RAI, Jay. Curry Cookbook – Nepal Cuisine. [s.l.]: Springwood emedia <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=1Oq8AgAAQBAJ">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-4760-4069-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-4760-4069-1">978-1-4760-4069-1</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Curry+Cookbook+%E2%80%93+Nepal+Cuisine&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3D1Oq8AgAAQBAJ&rft.isbn=978-1-4760-4069-1&rft.aulast=Rai&rft.aufirst=Jay&rft.pub=Springwood+emedia">  </li> <li id="cite_note-voll-328">↑ <a href="#cite_ref-voll_328-0">a</a> <a href="#cite_ref-voll_328-1">b</a> <cite style="font-style:normal;"> It's official: Volleyball is the national sport of Nepal. Online Khabar. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190722085509/https://english.onlinekhabar.com/its-official-volleyball-is-the-national-sport-of-nepal.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://english.onlinekhabar.com/its-official-volleyball-is-the-national-sport-of-nepal.html">originálu</a> dne 22 July 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Online+Khabar&rft_id=https%3A%2F%2Fenglish.onlinekhabar.com%2Fits-official-volleyball-is-the-national-sport-of-nepal.html&rft.atitle=It%27s+official%3A+Volleyball+is+the+national+sport+of+Nepal">  </li> <li id="cite_note-Himalayan_Times_More_than_child's_play-329">↑ <a href="#cite_ref-Himalayan_Times_More_than_child's_play_329-0">a</a> <a href="#cite_ref-Himalayan_Times_More_than_child's_play_329-1">b</a> <a href="#cite_ref-Himalayan_Times_More_than_child's_play_329-2">c</a> <a href="#cite_ref-Himalayan_Times_More_than_child's_play_329-3">d</a> <cite style="font-style:normal;"> More than just child's play. The Himalayan Times. 25 February 2018. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190721224138/https://thehimalayantimes.com/lifestyle/people/more-than-just-childs-play/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://thehimalayantimes.com/lifestyle/people/more-than-just-childs-play/">originálu</a> dne 21 July 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Himalayan+Times&rft_id=https%3A%2F%2Fthehimalayantimes.com%2Flifestyle%2Fpeople%2Fmore-than-just-childs-play%2F&rft.atitle=More+than+just+child%27s+play&rft.date=25+February+2018">  <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190721224138/https://thehimalayantimes.com/lifestyle/people/more-than-just-childs-play/">Archivováno</a> 21. 7. 2019 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>. </li> <li id="cite_note-Online_Khabar_national_sport-330"><a href="#cite_ref-Online_Khabar_national_sport_330-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Nepal's' 'national sport' we never had: Five things you didn't know about dandi-biyo. Online Khabar. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190721224142/https://english.onlinekhabar.com/nepals-national-sport-five-things-didnt-know-dandi-biyo.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://english.onlinekhabar.com/nepals-national-sport-five-things-didnt-know-dandi-biyo.html">originálu</a> dne 21 July 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Online+Khabar&rft_id=https%3A%2F%2Fenglish.onlinekhabar.com%2Fnepals-national-sport-five-things-didnt-know-dandi-biyo.html&rft.atitle=Nepal%27s%27+%27national+sport%27+we+never+had%3A+Five+things+you+didn%27t+know+about+dandi-biyo">  </li> <li id="cite_note-331"><a href="#cite_ref-331">↑</a> <cite style="font-style:normal;">REPUBLICA. Dandi Biyo Championship in Dhading. Republica. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190721224139/https://myrepublica.nagariknetwork.com/news/57793/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://myrepublica.nagariknetwork.com/news/57793/">originálu</a> dne 21 July 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Republica&rft_id=https%3A%2F%2Fmyrepublica.nagariknetwork.com%2Fnews%2F57793%2F&rft.atitle=Dandi+Biyo+Championship+in+Dhading&rft.aulast=Republica">  </li> <li id="cite_note-332"><a href="#cite_ref-332">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Nepal announces 12-member men's kabaddi squad for Asian Games 2018. www.sportskeeda.com. 6 August 2018. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190721224141/https://www.sportskeeda.com/kabaddi/nepali-kabaddi-team-announces-12-member-men-s-squad-for-asian-games-2018">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.sportskeeda.com/kabaddi/nepali-kabaddi-team-announces-12-member-men-s-squad-for-asian-games-2018">originálu</a> dne 21 July 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=www.sportskeeda.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.sportskeeda.com%2Fkabaddi%2Fnepali-kabaddi-team-announces-12-member-men-s-squad-for-asian-games-2018&rft.atitle=Nepal+announces+12-member+men%27s+kabaddi+squad+for+Asian+Games+2018&rft.date=6+August+2018">  </li> <li id="cite_note-333"><a href="#cite_ref-333">↑</a> <cite style="font-style:normal;">JIN, L.Y.; NIEVERGELT, J. Tiger and goats is a draw. Games of No Chance. MSRI Publications, 2009, roč. 56, s. 163–176. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190721201337/http://www.msri.org/people/staff/levy/files/Book56/22jin.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.msri.org/people/staff/levy/files/Book56/22jin.pdf">originálu</a> dne 21 July 2019. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9780511807251" title="Speciální:Zdroje knih/9780511807251">9780511807251</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">DOI</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dx.doi.org/10.1017%2FCBO9780511807251.008">10.1017/CBO9780511807251.008</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Games+of+No+Chance&rft_id=info:doi/10.1017%2FCBO9780511807251.008&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.msri.org%2Fpeople%2Fstaff%2Flevy%2Ffiles%2FBook56%2F22jin.pdf&rft.atitle=Tiger+and+goats+is+a+draw&rft.date=2009&rft.volume=56&rft.pages=163%E2%80%93176&rft.aulast=Jin&rft.aufirst=L.Y.&rft.au=Nievergelt%2C+J.&rft.pub=MSRI+Publications">  </li> <li id="cite_note-334"><a href="#cite_ref-334">↑</a> <cite style="font-style:normal;">IIDA, Hiroyuki; AGARWAL, Sakshi. Analyzing Thousand Years Old Game Tigers and Goats is Still Alive. Asia-Pacific Journal of Information Technology and Multimedia. 1 October 2018, roč. 7, čís. 2. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190721201347/http://ejournals.ukm.my/apjitm/article/view/26093">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://ejournals.ukm.my/apjitm/article/view/26093">originálu</a> dne 21 July 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Asia-Pacific+Journal+of+Information+Technology+and+Multimedia&rft_id=http%3A%2F%2Fejournals.ukm.my%2Fapjitm%2Farticle%2Fview%2F26093&rft.atitle=Analyzing+Thousand+Years+Old+Game+Tigers+and+Goats+is+Still+Alive&rft.date=1+October+2018&rft.volume=7&rft.issue=2&rft.aulast=Iida&rft.aufirst=Hiroyuki&rft.au=Agarwal%2C+Sakshi">  </li> <li id="cite_note-335"><a href="#cite_ref-335">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> KUNA : Carrom... Traditional game widely loved in Gulf region – Society – 16/08/2018. www.kuna.net.kw. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.kuna.net.kw/ArticleDetails.aspx?id=2741570&language=en">Dostupné online</a> [cit. 21 July 2019]. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=www.kuna.net.kw&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.kuna.net.kw%2FArticleDetails.aspx%3Fid%3D2741570%26language%3Den&rft.atitle=KUNA+%3A+Carrom...+Traditional+game+widely+loved+in+Gulf+region+%E2%80%93+Society+%E2%80%93+16%2F08%2F2018">  </li> <li id="cite_note-336"><a href="#cite_ref-336">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Fans, frolic, frenzy await Nepal's Lord's visit [online]. ESPNcricinfo, 29 July 2018 [cit. 2019-07-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190721184833/https://www.espncricinfo.com/story/_/id/24222487/fans-frolic-frenzy-await-nepal-lord-visit">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.espncricinfo.com/story/_/id/24222487/fans-frolic-frenzy-await-nepal-lord-visit">originálu</a> dne 21 July 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Fans%2C+frolic%2C+frenzy+await+Nepal%27s+Lord%27s+visit&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.espncricinfo.com%2Fstory%2F_%2Fid%2F24222487%2Ffans-frolic-frenzy-await-nepal-lord-visit&rft.pub=ESPNcricinfo">  </li> <li id="cite_note-337"><a href="#cite_ref-337">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Cricket-mad Nepal faces infrastructure challenges [online]. ESPNcricinfo, 18 March 2014 [cit. 2019-07-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190721184823/http://www.espncricinfo.com/nepal/content/story/728911.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.espncricinfo.com/nepal/content/story/728911.html">originálu</a> dne 21 July 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Cricket-mad+Nepal+faces+infrastructure+challenges&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.espncricinfo.com%2Fnepal%2Fcontent%2Fstory%2F728911.html&rft.pub=ESPNcricinfo">  </li> <li id="cite_note-338"><a href="#cite_ref-338">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Football at the heart of the Himalayas [online]. <a href="/wiki/FIFA" title="FIFA">FIFA</a>, 5 March 2009 [cit. 2013-02-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20140903141351/http://www.fifa.com/theclub/news/newsid=93201/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.fifa.com/theclub/news/newsid=93201/">originálu</a> dne 3 September 2014. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Football+at+the+heart+of+the+Himalayas&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.fifa.com%2Ftheclub%2Fnews%2Fnewsid%3D93201%2F&rft.pub=%5B%5BFIFA%5D%5D">  </li> <li id="cite_note-339"><a href="#cite_ref-339">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Saff Championship: Nepal eye historic final. The Kathmandu Post. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190722102020/https://kathmandupost.com/sports/2018/09/12/nepal-eye-historic-final">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://kathmandupost.com/sports/2018/09/12/nepal-eye-historic-final">originálu</a> dne 22 July 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Kathmandu+Post&rft_id=https%3A%2F%2Fkathmandupost.com%2Fsports%2F2018%2F09%2F12%2Fnepal-eye-historic-final&rft.atitle=Saff+Championship%3A+Nepal+eye+historic+final">  </li> <li id="cite_note-340"><a href="#cite_ref-340">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Nepal crash out of SAFF C'ship after 3–0 defeat to Maldives. The Himalayan Times. 12 September 2018. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190722102013/https://thehimalayantimes.com/sports/nepal-crash-out-of-saff-cship-after-3-0-defeat-to-maldives/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://thehimalayantimes.com/sports/nepal-crash-out-of-saff-cship-after-3-0-defeat-to-maldives/">originálu</a> dne 22 July 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Himalayan+Times&rft_id=https%3A%2F%2Fthehimalayantimes.com%2Fsports%2Fnepal-crash-out-of-saff-cship-after-3-0-defeat-to-maldives%2F&rft.atitle=Nepal+crash+out+of+SAFF+C%27ship+after+3%E2%80%930+defeat+to+Maldives&rft.date=12+September+2018">  </li> <li id="cite_note-341"><a href="#cite_ref-341">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The FIFA/Coca-Cola World Ranking – Ranking Table [online]. <a href="/wiki/FIFA" title="FIFA">FIFA</a> [cit. 2019-07-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190907060006/https://www.fifa.com/fifa-world-ranking/ranking-table/men/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.fifa.com/fifa-world-ranking/men">originálu</a> dne 7 September 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+FIFA%2FCoca-Cola+World+Ranking+%E2%80%93+Ranking+Table&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.fifa.com%2Ffifa-world-ranking%2Fmen&rft.pub=%5B%5BFIFA%5D%5D">  </li> <li id="cite_note-342"><a href="#cite_ref-342">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Nepal make cricket history after securing ODI status. The Week (UK). <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20180627202049/http://www.theweek.co.uk/cricket/92328/nepal-cricket-odi-status?amp">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.theweek.co.uk/cricket/92328/nepal-cricket-odi-status?amp">originálu</a> dne 27 June 2018. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Week+%28UK%29&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.theweek.co.uk%2Fcricket%2F92328%2Fnepal-cricket-odi-status%3Famp&rft.atitle=Nepal+make+cricket+history+after+securing+ODI+status">  </li> <li id="cite_note-343"><a href="#cite_ref-343">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> 'Biggest day in Nepal cricket history' – Khadka [online]. ESPNcricinfo, 15 March 2018 [cit. 2018-03-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20180316024753/http://www.espncricinfo.com/story/_/id/22777050/biggest-day-nepal-cricket-history-khadka">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.espncricinfo.com/story/_/id/22777050/biggest-day-nepal-cricket-history-khadka">originálu</a> dne 16 March 2018. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%27Biggest+day+in+Nepal+cricket+history%27+%E2%80%93+Khadka&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.espncricinfo.com%2Fstory%2F_%2Fid%2F22777050%2Fbiggest-day-nepal-cricket-history-khadka&rft.pub=ESPNcricinfo">  </li> <li id="cite_note-344"><a href="#cite_ref-344">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> ICC Ranking for ODI teams International Cricket Council [online]. ICC [cit. 2019-07-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190324175838/https://www.icc-cricket.com/rankings/mens/team-rankings/odi">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.icc-cricket.com/rankings/mens/team-rankings/odi">originálu</a> dne 24 March 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=ICC+Ranking+for+ODI+teams+International+Cricket+Council&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.icc-cricket.com%2Frankings%2Fmens%2Fteam-rankings%2Fodi&rft.pub=ICC">  </li> <li id="cite_note-345"><a href="#cite_ref-345">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> ICC Ranking for T20 teams International Cricket Council [online]. ICC [cit. 2019-07-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190324175834/https://www.icc-cricket.com/rankings/mens/team-rankings/t20i">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.icc-cricket.com/rankings/mens/team-rankings/t20i">originálu</a> dne 24 March 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=ICC+Ranking+for+T20+teams+International+Cricket+Council&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.icc-cricket.com%2Frankings%2Fmens%2Fteam-rankings%2Ft20i&rft.pub=ICC">  </li> <li id="cite_note-trn-346">↑ <a href="#cite_ref-trn_346-0">a</a> <a href="#cite_ref-trn_346-1">b</a> <cite style="font-style:normal;"> Current priorities of sports: Hosting SAG, winning medals. The Rising Nepal. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190722085510/http://therisingnepal.org.np/news/33198">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://therisingnepal.org.np/news/33198">originálu</a> dne 22 July 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Rising+Nepal&rft_id=http%3A%2F%2Ftherisingnepal.org.np%2Fnews%2F33198&rft.atitle=Current+priorities+of+sports%3A+Hosting+SAG%2C+winning+medals">  <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190722085510/http://therisingnepal.org.np/news/33198">Archivováno</a> 22. 7. 2019 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>. </li> <li id="cite_note-gauri-347">↑ <a href="#cite_ref-gauri_347-0">a</a> <a href="#cite_ref-gauri_347-1">b</a> <a href="#cite_ref-gauri_347-2">c</a> <cite style="font-style:normal;">SHAH, Rajan. Will she quench Nepal's thirst for Olympic medals?. Republica. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190722091043/https://myrepublica.nagariknetwork.com/news/67830/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://myrepublica.nagariknetwork.com/news/67830/">originálu</a> dne 22 July 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Republica&rft_id=https%3A%2F%2Fmyrepublica.nagariknetwork.com%2Fnews%2F67830%2F&rft.atitle=Will+she+quench+Nepal%27s+thirst+for+Olympic+medals%3F&rft.aulast=Shah&rft.aufirst=Rajan">  </li> <li id="cite_note-348"><a href="#cite_ref-348">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Malik overall winner, Afghanistan bag team c'ship. The Himalayan Times. 21 July 2019. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190722085506/https://thehimalayantimes.com/sports/malik-overall-winner-afghanistan-bag-team-cship/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://thehimalayantimes.com/sports/malik-overall-winner-afghanistan-bag-team-cship/">originálu</a> dne 22 July 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Himalayan+Times&rft_id=https%3A%2F%2Fthehimalayantimes.com%2Fsports%2Fmalik-overall-winner-afghanistan-bag-team-cship%2F&rft.atitle=Malik+overall+winner%2C+Afghanistan+bag+team+c%27ship&rft.date=21+July+2019">  </li> <li id="cite_note-award-349"><a href="#cite_ref-award_349-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Cricket, football dominate nominations. The Himalayan Times. 26 June 2019. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190722102011/https://thehimalayantimes.com/sports/cricket-football-dominate-nominations/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://thehimalayantimes.com/sports/cricket-football-dominate-nominations/">originálu</a> dne 22 July 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Himalayan+Times&rft_id=https%3A%2F%2Fthehimalayantimes.com%2Fsports%2Fcricket-football-dominate-nominations%2F&rft.atitle=Cricket%2C+football+dominate+nominations&rft.date=26+June+2019">  </li> <li id="cite_note-menb-350">↑ <a href="#cite_ref-menb_350-0">a</a> <a href="#cite_ref-menb_350-1">b</a> <cite style="font-style:normal;"> Blind cricketers' horrible journey to WC. The Himalayan Times. 22 January 2018. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190721201344/https://thehimalayantimes.com/sports/blind-cricketers-horrible-journey-to-world-cup/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://thehimalayantimes.com/sports/blind-cricketers-horrible-journey-to-world-cup/">originálu</a> dne 21 July 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Himalayan+Times&rft_id=https%3A%2F%2Fthehimalayantimes.com%2Fsports%2Fblind-cricketers-horrible-journey-to-world-cup%2F&rft.atitle=Blind+cricketers%27+horrible+journey+to+WC&rft.date=22+January+2018">  </li> <li id="cite_note-wmenb-351"><a href="#cite_ref-wmenb_351-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Nepal defeat Pakistan, seal women's blind cricket series. The Himalayan Times. 4 February 2019. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190721201351/https://thehimalayantimes.com/sports/nepal-defeat-pakistan-seal-womens-blind-cricket-series/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://thehimalayantimes.com/sports/nepal-defeat-pakistan-seal-womens-blind-cricket-series/">originálu</a> dne 21 July 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Himalayan+Times&rft_id=https%3A%2F%2Fthehimalayantimes.com%2Fsports%2Fnepal-defeat-pakistan-seal-womens-blind-cricket-series%2F&rft.atitle=Nepal+defeat+Pakistan%2C+seal+women%27s+blind+cricket+series&rft.date=4+February+2019">  </li> <li id="cite_note-dash-352">↑ <a href="#cite_ref-dash_352-0">a</a> <a href="#cite_ref-dash_352-1">b</a> <cite style="font-style:normal;">KATWAL, Prabin Bikram. Renovation of Dasharath Stadium takes forever, hurts nation's football. Republica. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190722085516/https://myrepublica.nagariknetwork.com/news/27598/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://myrepublica.nagariknetwork.com/news/27598/">originálu</a> dne 22 July 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Republica&rft_id=https%3A%2F%2Fmyrepublica.nagariknetwork.com%2Fnews%2F27598%2F&rft.atitle=Renovation+of+Dasharath+Stadium+takes+forever%2C+hurts+nation%27s+football&rft.aulast=Katwal&rft.aufirst=Prabin+Bikram">  </li> <li id="cite_note-cricktarchv-353"><a href="#cite_ref-cricktarchv_353-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Grounds in Nepal [online]. Cricket Archive [cit. 2012-12-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20130116202325/http://cricketarchive.com/Archive/Grounds/93/grounds_for_country_93.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://cricketarchive.com/Archive/Grounds/93/grounds_for_country_93.html">originálu</a> dne 16 January 2013. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Grounds+in+Nepal&rft_id=https%3A%2F%2Fcricketarchive.com%2FArchive%2FGrounds%2F93%2Fgrounds_for_country_93.html&rft.pub=Cricket+Archive">  </li> <li id="cite_note-354"><a href="#cite_ref-354">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ADHIKARI, Bipulendra. Khawas passes second lieutenant test. Republica. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://myrepublica.nagariknetwork.com/news/khawas-passes-second-lieutenant-test/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Republica&rft_id=https%3A%2F%2Fmyrepublica.nagariknetwork.com%2Fnews%2Fkhawas-passes-second-lieutenant-test%2F&rft.atitle=Khawas+passes+second+lieutenant+test&rft.aulast=Adhikari&rft.aufirst=Bipulendra"> [<a href="/wiki/Wikipedie:Ov%C4%9B%C5%99itelnost" title="Wikipedie:Ověřitelnost">nedostupný zdroj</a>] </li> <li id="cite_note-355"><a href="#cite_ref-355">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> APF athletes Parki, Koju win 5,000m races. The Himalayan Times. 26 December 2016. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190722094941/https://thehimalayantimes.com/sports/nepal-apf-club-athletes-gopi-chandra-parki-kanchhi-maya-koju-win-5000m-races-seventh-national-games/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://thehimalayantimes.com/sports/nepal-apf-club-athletes-gopi-chandra-parki-kanchhi-maya-koju-win-5000m-races-seventh-national-games/">originálu</a> dne 22 July 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Himalayan+Times&rft_id=https%3A%2F%2Fthehimalayantimes.com%2Fsports%2Fnepal-apf-club-athletes-gopi-chandra-parki-kanchhi-maya-koju-win-5000m-races-seventh-national-games%2F&rft.atitle=APF+athletes+Parki%2C+Koju+win+5%2C000m+races&rft.date=26+December+2016">  </li> <li id="cite_note-356"><a href="#cite_ref-356">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> National Games conclude with concerns over maintenance and upgradation of infrastructure. The Kathmandu Post. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190722102021/https://kathmandupost.com/sports/2019/04/25/national-games-conclude-with-concerns-over-maintenance-and-upgradation-of-infrastructure">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://kathmandupost.com/sports/2019/04/25/national-games-conclude-with-concerns-over-maintenance-and-upgradation-of-infrastructure">originálu</a> dne 22 July 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Kathmandu+Post&rft_id=https%3A%2F%2Fkathmandupost.com%2Fsports%2F2019%2F04%2F25%2Fnational-games-conclude-with-concerns-over-maintenance-and-upgradation-of-infrastructure&rft.atitle=National+Games+conclude+with+concerns+over+maintenance+and+upgradation+of+infrastructure">  </li> <li id="cite_note-357"><a href="#cite_ref-357">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> ICC suspends Cricket Association of Nepal [online]. ESPNcricinfo, 26 April 2016 [cit. 2019-07-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190718083716/http://www.espncricinfo.com/ci-icc/content/story/1003757.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.espncricinfo.com/ci-icc/content/story/1003757.html">originálu</a> dne 18 July 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=ICC+suspends+Cricket+Association+of+Nepal&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.espncricinfo.com%2Fci-icc%2Fcontent%2Fstory%2F1003757.html&rft.pub=ESPNcricinfo">  </li> <li id="cite_note-358"><a href="#cite_ref-358">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> ICC's suspension of CAN continues. Republica. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190722100456/https://myrepublica.nagariknetwork.com/news/69986/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://myrepublica.nagariknetwork.com/news/69986/">originálu</a> dne 22 July 2019. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Republica&rft_id=https%3A%2F%2Fmyrepublica.nagariknetwork.com%2Fnews%2F69986%2F&rft.atitle=ICC%27s+suspension+of+CAN+continues">  </li> <li id="cite_note-359"><a href="#cite_ref-359">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Athletes spend the best years of their lives playing sports, but are often left with little to retire on. The Kathmandu Post. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://kathmandupost.com/30/2020/02/22/athletes-spend-the-best-years-of-their-lives-playing-sports-but-are-often-left-with-little-to-retire-on">Dostupné online</a> [cit. 26 February 2020]. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Kathmandu+Post&rft_id=https%3A%2F%2Fkathmandupost.com%2F30%2F2020%2F02%2F22%2Fathletes-spend-the-best-years-of-their-lives-playing-sports-but-are-often-left-with-little-to-retire-on&rft.atitle=Athletes+spend+the+best+years+of+their+lives+playing+sports%2C+but+are+often+left+with+little+to+retire+on">  </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Literatura">Literatura</h3>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=46" title="Editace sekce: Literatura" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=46" title="Editovat zdrojový kód sekce Literatura">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><cite class="book" style="font-style:normal;" id="CITEREFBalakrishnan2010">BALAKRISHNAN, T. K. Foreign Policy of India: Problems and Paradoxes. [s.l.]: Mohini Publishers & Distributors, 2010. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=kHDySAAACAAJ">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-81-909928-1-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-81-909928-1-7">978-81-909928-1-7</a>. Kapitola India's Foreign Policy for Nepal, Bangladesh & Sri Lanka. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Foreign+Policy+of+India%3A+Problems+and+Paradoxes&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DkHDySAAACAAJ&rft.isbn=978-81-909928-1-7&rft.aulast=Balakrishnan&rft.aufirst=T.+K.&rft.atitle=India%27s+Foreign+Policy+for+Nepal%2C+Bangladesh+%26+Sri+Lanka&rft.pub=Mohini+Publishers+%26+Distributors"> </li> <li>Filipský, Jan, Knotková-Čapková, Blanka, Marek, Jan, Vavroušková, Stanislava: Dějiny Bangladéše, Bhútánu, Malediv, Nepálu, Pákistánu a Srí Lanky, Nakladatelství Lidové noviny (2003), Praha, <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7106-647-8" title="Speciální:Zdroje knih/80-7106-647-8">80-7106-647-8</a></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;" id="CITEREFLandon1928">LANDON, Perceval, Public Resource, 1928. Nepal, Vol. 1. [s.l.]: Constable & Co. (Edinburgh). <a rel="nofollow" class="external text" href="http://archive.org/details/nepal01perc">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/8-120-60724-4" title="Speciální:Zdroje knih/8-120-60724-4">8-120-60724-4</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Nepal%2C+Vol.+1&rft_id=http%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fnepal01perc&rft.isbn=8-120-60724-4&rft.aulast=Landon&rft.aufirst=Perceval&rft.pub=Constable+%26+Co.+%28Edinburgh%29&rft.date=1928"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;" id="CITEREF"> National Population and Housing Census 2011 (National Report) [online]. Central Bureau of Statistics (Nepal), November 2012 [cit. 2012-11-26]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20130418041642/http://cbs.gov.np/wp-content/uploads/2012/11/National%20Report.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://cbs.gov.np/wp-content/uploads/2012/11/National%20Report.pdf">originálu</a> dne 18 April 2013. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=National+Population+and+Housing+Census+2011+%28National+Report%29&rft_id=http%3A%2F%2Fcbs.gov.np%2Fwp-content%2Fuploads%2F2012%2F11%2FNational%2520Report.pdf&rft.pub=Central+Bureau+of+Statistics+%28Nepal%29"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;" id="CITEREFHutt2004">HUTT, Michael. Himalayan 'people's War': Nepal's Maoist Rebellion. [s.l.]: C. Hurst & Co., 2004. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=NpYHG2sA76cC">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-85065-722-4" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-85065-722-4">978-1-85065-722-4</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Himalayan+%27people%27s+War%27%3A+Nepal%27s+Maoist+Rebellion&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DNpYHG2sA76cC&rft.isbn=978-1-85065-722-4&rft.aulast=Hutt&rft.aufirst=Michael&rft.pub=C.+Hurst+%26+Co."> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">VAVROUŠKOVÁ, Stanislava. Nepál. 1. vyd. vyd. Praha: Libri 125 s. s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.worldcat.org/oclc/271611059">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7277-383-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7277-383-1">978-80-7277-383-1</a>, <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7277-383-6" title="Speciální:Zdroje knih/80-7277-383-6">80-7277-383-6</a>. <a href="/wiki/Online_Computer_Library_Center" title="Online Computer Library Center">OCLC</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/oclc/271611059">271611059</a></cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Nep%C3%A1l&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.worldcat.org%2Foclc%2F271611059&rft.isbn=978-80-7277-383-1&rft.aulast=Vavrou%C5%A1kov%C3%A1&rft.aufirst=Stanislava&rft.place=Praha&rft.pub=Libri&rft.edition=1.+vyd&rft.tpages=125+s."> </li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Další_čtení">Další čtení</h3>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=47" title="Editace sekce: Další čtení" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=47" title="Editovat zdrojový kód sekce Další čtení">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><cite class="book" style="font-style:normal;">SHAHA, Rishikesh. Ancient and Medieval Nepal. New Delhi: Manohar Publications, 1992. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/ancientmedievaln0000shah">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-81-85425-69-6" title="Speciální:Zdroje knih/978-81-85425-69-6">978-81-85425-69-6</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Ancient+and+Medieval+Nepal&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fancientmedievaln0000shah&rft.isbn=978-81-85425-69-6&rft.aulast=Shaha&rft.aufirst=Rishikesh&rft.place=New+Delhi&rft.pub=Manohar+Publications&rft.date=1992"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">TIWARI, Sudarshan Raj. The Brick and the Bull: An account of Handigaun, the Ancient Capital of Nepal. [s.l.]: Himal Books, 2002. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-99933-43-52-3" title="Speciální:Zdroje knih/978-99933-43-52-3">978-99933-43-52-3</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Brick+and+the+Bull%3A+An+account+of+Handigaun%2C+the+Ancient+Capital+of+Nepal&rft.isbn=978-99933-43-52-3&rft.aulast=Tiwari&rft.aufirst=Sudarshan+Raj&rft.pub=Himal+Books&rft.date=2002"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">CROSSETTE, Barbara. So Close to Heaven: The Vanishing Buddhist Kingdoms of the Himalayas. New York: Vintage, 1995. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/soclosetoheaven00barb">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-679-74363-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-679-74363-7">978-0-679-74363-7</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=So+Close+to+Heaven%3A+The+Vanishing+Buddhist+Kingdoms+of+the+Himalayas&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fsoclosetoheaven00barb&rft.isbn=978-0-679-74363-7&rft.aulast=Crossette&rft.aufirst=Barbara&rft.place=New+York&rft.pub=Vintage&rft.date=1995"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">Dor Bahadur Bista. People of Nepal. [s.l.]: Department of Publicity, Ministry of Information and Broadcasting, Government of Nepal, 1967. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-99933-0-418-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-99933-0-418-0">978-99933-0-418-0</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=People+of+Nepal&rft.isbn=978-99933-0-418-0&rft.au=Dor+Bahadur+Bista&rft.pub=Department+of+Publicity%2C+Ministry+of+Information+and+Broadcasting%2C+Government+of+Nepal&rft.date=1967"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">MURPHY, Dervla. The Waiting Land: A Spell in Nepal. [s.l.]: Transatlantic Arts, 1968. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-7195-1745-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-7195-1745-7">978-0-7195-1745-7</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Waiting+Land%3A+A+Spell+in+Nepal&rft.isbn=978-0-7195-1745-7&rft.aulast=Murphy&rft.aufirst=Dervla&rft.pub=Transatlantic+Arts&rft.date=1968"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">Rishikesh Shaha. Modern Nepal: A Political History. [s.l.]: Manohar Publishers and Distributors, 2001. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-81-7304-403-8" title="Speciální:Zdroje knih/978-81-7304-403-8">978-81-7304-403-8</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Modern+Nepal%3A+A+Political+History&rft.isbn=978-81-7304-403-8&rft.au=Rishikesh+Shaha&rft.pub=Manohar+Publishers+and+Distributors&rft.date=2001"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">Jane Wilson-Howarth. A Glimpse of Eternal Snows: a family's journey of love and loss in Nepal. [s.l.]: Bradt Travel Guides, UK, 2012. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/glimpseofeternal0000wils">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-84162-435-8" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-84162-435-8">978-1-84162-435-8</a>. S. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/glimpseofeternal0000wils/page/390">390</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=A+Glimpse+of+Eternal+Snows%3A+a+family%27s+journey+of+love+and+loss+in+Nepal&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fglimpseofeternal0000wils&rft.isbn=978-1-84162-435-8&rft.au=Jane+Wilson-Howarth&rft.pub=Bradt+Travel+Guides%2C+UK&rft.date=2012&rft.pages=%5Bhttps%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fglimpseofeternal0000wils%2Fpage%2F390+390%5D"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">MULMI, Amish Raj. All Roads Lead North: Nepal's Turn to China. [s.l.]: Context, 2021. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9789390679096" title="Speciální:Zdroje knih/9789390679096">9789390679096</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=All+Roads+Lead+North%3A+Nepal%27s+Turn+to+China&rft.isbn=9789390679096&rft.aulast=Mulmi&rft.aufirst=Amish+Raj&rft.pub=Context&rft.date=2021"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">SHARMA, Sudheer. The Nepal Nexus: An Inside Account of the Maoists, the Durbar and New Delhi. India: Penguin Viking, 2019. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9780670089307" title="Speciální:Zdroje knih/9780670089307">9780670089307</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Nepal+Nexus%3A+An+Inside+Account+of+the+Maoists%2C+the+Durbar+and+New+Delhi&rft.isbn=9780670089307&rft.aulast=Sharma&rft.aufirst=Sudheer&rft.place=India&rft.pub=Penguin+Viking&rft.date=2019"> </li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Externí_odkazy">Externí odkazy</h3>[<a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&veaction=edit&section=48" title="Editace sekce: Externí odkazy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&action=edit&section=48" title="Editovat zdrojový kód sekce Externí odkazy">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons"><img alt="Logo Wikimedia Commons" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/12px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="12" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/18px-Commons-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/24px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /></a> Obrázky, zvuky či videa k tématu <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Nepal" class="extiw" title="c:Category:Nepal">Nepál</a> na <a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons">Wikimedia Commons</a> </li> <li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg/16px-Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg.png" decoding="async" width="16" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg/24px-Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg/32px-Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg.png 2x" data-file-width="193" data-file-height="193" /> Průvodce <a href="https://cs.wikivoyage.org/wiki/Nep%C3%A1l" class="extiw" title="voy:Nepál">Nepál</a> ve Wikicestách</li> <li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/16px-Wiktionary-logo-cs.svg.png" decoding="async" width="16" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/24px-Wiktionary-logo-cs.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/32px-Wiktionary-logo-cs.svg.png 2x" data-file-width="411" data-file-height="411" /> Slovníkové heslo <a href="https://cs.wiktionary.org/wiki/Nep%C3%A1l" class="extiw" title="wikt:Nepál">Nepál</a> ve Wikislovníku</li> <li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/24/Wikinews-logo.svg/16px-Wikinews-logo.svg.png" decoding="async" width="16" height="9" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/24/Wikinews-logo.svg/24px-Wikinews-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/24/Wikinews-logo.svg/32px-Wikinews-logo.svg.png 2x" data-file-width="759" data-file-height="415" /> Kategorie <a href="https://cs.wikinews.org/wiki/Category:Nep%C3%A1l" class="extiw" title="n:Category:Nepál">Nepál</a> ve Wikizprávách</li></ul> <div class="navbox noprint" title="Asie"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r17064757">.mw-parser-output .navbox-title .mw-collapsible-toggle{font-weight:normal}</style><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="3"> <a href="/wiki/Seznam_asijsk%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF" title="Seznam asijských států">Státy a území v Asii</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Nezávislé státy</td> <td class="navbox-list navbox-odd hlist"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Afgh%C3%A1nist%C3%A1n" title="Afghánistán">Afghánistán</a></li> <li><a href="/wiki/Arm%C3%A9nie" title="Arménie">Arménie</a></li> <li><a href="/wiki/%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1n" title="Ázerbájdžán">Ázerbájdžán</a></li> <li><a href="/wiki/Bahrajn" title="Bahrajn">Bahrajn</a></li> <li><a href="/wiki/Banglad%C3%A9%C5%A1" title="Bangladéš">Bangladéš</a></li> <li><a href="/wiki/Bh%C3%BAt%C3%A1n" title="Bhútán">Bhútán</a></li> <li><a href="/wiki/Brunej" title="Brunej">Brunej</a></li> <li><a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADna" title="Čína">Čína</a></li> <li><a href="/wiki/Egypt" title="Egypt">Egypt</a></li> <li><a href="/wiki/Filip%C3%ADny" title="Filipíny">Filipíny</a></li> <li><a href="/wiki/Gruzie" title="Gruzie">Gruzie</a></li> <li><a href="/wiki/Indie" title="Indie">Indie</a></li> <li><a href="/wiki/Indon%C3%A9sie" title="Indonésie">Indonésie</a></li> <li><a href="/wiki/Ir%C3%A1k" title="Irák">Irák</a></li> <li><a href="/wiki/%C3%8Dr%C3%A1n" title="Írán">Írán</a></li> <li><a href="/wiki/Izrael" title="Izrael">Izrael</a></li> <li><a href="/wiki/Japonsko" title="Japonsko">Japonsko</a></li> <li><a href="/wiki/Jemen" title="Jemen">Jemen</a></li> <li><a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Korea" title="Jižní Korea">Jižní Korea</a></li> <li><a href="/wiki/Jord%C3%A1nsko" title="Jordánsko">Jordánsko</a></li> <li><a href="/wiki/Kambod%C5%BEa" title="Kambodža">Kambodža</a></li> <li><a href="/wiki/Katar" title="Katar">Katar</a></li> <li><a href="/wiki/Kazachst%C3%A1n" title="Kazachstán">Kazachstán</a></li> <li><a href="/wiki/Kuvajt" title="Kuvajt">Kuvajt</a></li> <li><a href="/wiki/Kypr" title="Kypr">Kypr</a></li> <li><a href="/wiki/Kyrgyzst%C3%A1n" title="Kyrgyzstán">Kyrgyzstán</a></li> <li><a href="/wiki/Laos" title="Laos">Laos</a></li> <li><a href="/wiki/Libanon" title="Libanon">Libanon</a></li> <li><a href="/wiki/Malajsie" title="Malajsie">Malajsie</a></li> <li><a href="/wiki/Maledivy" title="Maledivy">Maledivy</a></li> <li><a href="/wiki/Mongolsko" title="Mongolsko">Mongolsko</a></li> <li><a href="/wiki/Myanmar" title="Myanmar">Myanmar (Barma)</a></li> <li><a class="mw-selflink selflink">Nepál</a></li> <li><a href="/wiki/Om%C3%A1n" title="Omán">Omán</a></li> <li><a href="/wiki/P%C3%A1kist%C3%A1n" title="Pákistán">Pákistán</a></li> <li><a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusko</a></li> <li><a href="/wiki/Sa%C3%BAdsk%C3%A1_Ar%C3%A1bie" title="Saúdská Arábie">Saúdská Arábie</a></li> <li><a href="/wiki/Severn%C3%AD_Korea" title="Severní Korea">Severní Korea</a></li> <li><a href="/wiki/Singapur" title="Singapur">Singapur</a></li> <li><a href="/wiki/Spojen%C3%A9_arabsk%C3%A9_emir%C3%A1ty" title="Spojené arabské emiráty">Spojené arabské emiráty</a></li> <li><a href="/wiki/S%C3%BDrie" title="Sýrie">Sýrie</a></li> <li><a href="/wiki/Sr%C3%AD_Lanka" title="Srí Lanka">Srí Lanka</a></li> <li><a href="/wiki/T%C3%A1d%C5%BEikist%C3%A1n" title="Tádžikistán">Tádžikistán</a></li> <li><a href="/wiki/Thajsko" title="Thajsko">Thajsko</a></li> <li><a href="/wiki/Turecko" title="Turecko">Turecko</a></li> <li><a href="/wiki/Turkmenist%C3%A1n" title="Turkmenistán">Turkmenistán</a></li> <li><a href="/wiki/Uzbekist%C3%A1n" title="Uzbekistán">Uzbekistán</a></li> <li><a href="/wiki/Vietnam" title="Vietnam">Vietnam</a></li> <li><a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_Timor" title="Východní Timor">Východní Timor</a></li></ul></div> </td> <td rowspan="5" class="navbox-image"><a href="/wiki/Soubor:Asia_(orthographic_projection).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/80/Asia_%28orthographic_projection%29.svg/110px-Asia_%28orthographic_projection%29.svg.png" decoding="async" width="110" height="110" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/80/Asia_%28orthographic_projection%29.svg/165px-Asia_%28orthographic_projection%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/80/Asia_%28orthographic_projection%29.svg/220px-Asia_%28orthographic_projection%29.svg.png 2x" data-file-width="541" data-file-height="541" /></a></td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Seznam_z%C3%A1visl%C3%BDch_%C3%BAzem%C3%AD" title="Seznam závislých území">Teritoria, kolonie a závislá území</a></td> <td class="navbox-list navbox-even hlist"> <div> <li><a href="/wiki/Austr%C3%A1lie" title="Austrálie">Austrálie</a>: (<a href="/wiki/Ashmor%C5%AFv_a_Cartier%C5%AFv_ostrov" title="Ashmorův a Cartierův ostrov">Ashmorův a Cartierův ostrov</a></li> <li><a href="/wiki/Kokosov%C3%A9_ostrovy" title="Kokosové ostrovy">Kokosové ostrovy</a></li> <li><a href="/wiki/V%C3%A1no%C4%8Dn%C3%AD_ostrov" title="Vánoční ostrov">Vánoční ostrov</a>)</li> <li><a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADna" title="Čína">Čína</a>: (<a href="/wiki/Hongkong" title="Hongkong">Hongkong</a></li> <li><a href="/wiki/Macao" title="Macao">Macao</a>)</li> <li><a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království">Spojené království</a>: (<a href="/wiki/Akrotiri_a_Dekelia" title="Akrotiri a Dekelia">Akrotiri a Dekelia</a></li> <li><a href="/wiki/Britsk%C3%A9_indickooce%C3%A1nsk%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD" title="Britské indickooceánské území">Britské indickooceánské území</a>)</li></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Územní celky se sporným mezinárodním postavením</td> <td class="navbox-list navbox-odd hlist"> <div> <li><a href="/wiki/Abch%C3%A1zie" title="Abcházie">Abcházie</a></li> <li><a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Osetie" title="Jižní Osetie">Jižní Osetie</a></li> <li><a href="/wiki/St%C3%A1t_Palestina" title="Stát Palestina">Palestina</a></li> <li><a href="/wiki/Severn%C3%AD_Kypr" title="Severní Kypr">Severní Kypr</a></li> <li><a href="/wiki/Tchaj-wan" title="Tchaj-wan">Tchaj-wan</a></li></div> </td> </tr></tbody></table> </div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r23078045">.mw-parser-output .navbox2{box-sizing:border-box;border:1px solid #a2a9b1;width:100%;clear:both;font-size:88%;text-align:center;padding:1px;margin:1em auto 0}.mw-parser-output .navbox2 .navbox2{margin-top:0}.mw-parser-output .navbox2+.navbox2{margin-top:-1px}.mw-parser-output .navbox2-inner,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{width:100%}.mw-parser-output .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-title,.mw-parser-output .navbox2-abovebelow{padding:0.25em 1em;line-height:1.5em;text-align:center}.mw-parser-output th.navbox2-group{white-space:nowrap;text-align:right}.mw-parser-output .navbox2,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{background-color:#fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2-list{line-height:1.5em;border-color:#fdfdfd}.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-abovebelow,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-group,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-image,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-list{border-top:2px solid #fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2 th,.mw-parser-output .navbox2-title{background-color:#e0e0e0}.mw-parser-output .navbox2-abovebelow,.mw-parser-output th.navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{background-color:#e7e7e7}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{font-size:88%}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-abovebelow{background-color:#f0f0f0}.mw-parser-output .navbox2-even{background-color:#f7f7f7}.mw-parser-output .navbox2-odd{background-color:transparent}.mw-parser-output .navbox2 .hlist td dl,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ol,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ul,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist dl,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ol,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ul{padding:0.125em 0}</style><div role="navigation" class="navbox2" aria-labelledby="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q837#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" style="padding:2px"><table class="nowraplinks hlist navbox2-inner" style="border-spacing:0;background:transparent;color:inherit"><tbody><tr><th id="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q837#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" scope="row" class="navbox2-group" style="width:1%"><a href="/wiki/Autoritn%C3%AD_kontrola" title="Autoritní kontrola">Autoritní data</a> <a href="https://www.wikidata.org/wiki/Q837#identifiers" title="Editovat na Wikidatech"><img alt="Editovat na Wikidatech" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/10px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png" decoding="async" width="10" height="10" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/15px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/20px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 2x" data-file-width="20" data-file-height="20" /></a></th><td class="navbox2-list navbox2-odd" style="text-align:left;border-left-width:2px;border-left-style:solid;width:100%;padding:0px"><div style="padding:0em 0.25em"> <ul><li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky" title="Národní knihovna České republiky">NKC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=ge130158">ge130158</a></li> <li><a href="/wiki/BIBSYS" title="BIBSYS">BIBSYS</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://authority.bibsys.no/authority/rest/authorities/html/90588788">90588788</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C5%A0pan%C4%9Blska" title="Národní knihovna Španělska">BNE</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://catalogo.bne.es/uhtbin/authoritybrowse.cgi?action=display&authority_id=XX451566">XX451566</a></li> <li><a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Francouzská národní knihovna">BNF</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://catalogue.bnf.fr/ark:/12148/cb15296081b">cb15296081b</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://data.bnf.fr/ark:/12148/cb15296081b">(data)</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="https://catalogue.bnf.fr/ark:/12148/cb12208803z">cb12208803z</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://data.bnf.fr/ark:/12148/cb12208803z">(data)</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="https://catalogue.bnf.fr/ark:/12148/cb119335357">cb119335357</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://data.bnf.fr/ark:/12148/cb119335357">(data)</a></li> <li><a href="/wiki/Katalog_jmen_a_n%C3%A1zv%C5%AF_d%C4%9Bl_Katal%C3%A1nska" title="Katalog jmen a názvů děl Katalánska">CANTIC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://cantic.bnc.cat/registre/981060918077906706">981060918077906706</a></li> <li><a href="/wiki/CiNii" title="CiNii">CiNii</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ci.nii.ac.jp/author/DA16212711?l=en">DA16212711</a></li> <li><a href="/wiki/Gemeinsame_Normdatei" title="Gemeinsame Normdatei">GND</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://d-nb.info/gnd/4041612-4">4041612-4</a></li> <li><a href="/wiki/Historick%C3%BD_lexikon_%C5%A0v%C3%BDcarska" title="Historický lexikon Švýcarska">HDS</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://hls-dhs-dss.ch/fr/articles/003422">003422</a></li> <li><a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tor_jm%C3%A9na" title="Mezinárodní standardní identifikátor jména">ISNI</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://isni.org/isni/0000000470276037">0000 0004 7027 6037</a></li> <li><a href="/wiki/KulturNav" title="KulturNav">KulturNav</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://kulturnav.org/3dabb85d-1d3a-4481-985f-914e18dfd0ab">3dabb85d-1d3a-4481-985f-914e18dfd0ab</a></li> <li><a href="/wiki/Library_of_Congress_Control_Number" title="Library of Congress Control Number">LCCN</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.loc.gov/authorities/names/n79091522">n79091522</a></li> <li><a href="/wiki/MusicBrainz" title="MusicBrainz">MBAREA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://musicbrainz.org/area/8815c87e-cf3f-362c-a5c6-05ce853a4c79">8815c87e-cf3f-362c-a5c6-05ce853a4c79</a></li> <li><a href="/wiki/National_Archives_and_Records_Administration" title="National Archives and Records Administration">NARA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://catalog.archives.gov/id/10035749">10035749</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_parlamentn%C3%AD_knihovna_Japonska" title="Národní parlamentní knihovna Japonska">NDL</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.ndl.go.jp/auth/ndlna/00568106">00568106</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_Izraele" title="Národní knihovna Izraele">NLI</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://olduli.nli.org.il/F/?func=find-b&local_base=NLX10&find_code=UID&request=987007550345505171">987007550345505171</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_a_univerzitn%C3%AD_knihovna_v_Z%C3%A1h%C5%99ebu" title="Národní a univerzitní knihovna v Záhřebu">NSK</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://katalog.nsk.hr/F/?func=direct&doc_number=000195649&local_base=nsk10">000195649</a></li> <li><a href="/wiki/LIBRIS" title="LIBRIS">SELIBR</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://libris.kb.se/auth/155099">155099</a></li> <li><a href="/wiki/SNAC" title="SNAC">SNAC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://snaccooperative.org/ark:/99166/w6c339ws">w6c339ws</a></li> <li><a href="/wiki/Univerzitn%C3%AD_syst%C3%A9m_dokumentace" title="Univerzitní systém dokumentace">SUDOC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idref.fr/030730759">030730759</a></li> <li><a href="/wiki/Encyklopedie_isl%C3%A1mu" title="Encyklopedie islámu">TDVİA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://islamansiklopedisi.org.tr/nepal">nepal</a></li> <li><a href="/wiki/Parlament_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Parlament Spojeného království">UKPARL</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.parliament.uk/jhW5TgfI">jhW5TgfI</a></li> <li><a href="/wiki/Vatik%C3%A1nsk%C3%A1_apo%C5%A1tolsk%C3%A1_knihovna" title="Vatikánská apoštolská knihovna">VcBA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://opac.vatlib.it/auth/detail/497_31237">497/31237</a></li> <li><a href="/wiki/Virtual_International_Authority_File" title="Virtual International Authority File">VIAF</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://viaf.org/viaf/155689607">155689607</a></li> <li><a href="/wiki/WorldCat" title="WorldCat">WorldCat Entities</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.oclc.org/worldcat/entity/E39PBJqBrkJm4w88cg9k9Qfpfq">E39PBJqBrkJm4w88cg9k9Qfpfq</a></li></ul> </div></td></tr></tbody></table></div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r16915398">.mw-parser-output div/**/#portallinks a{font-weight:bold}</style><div id="portallinks" class="catlinks"><a href="/wiki/Port%C3%A1l:Obsah" title="Portál:Obsah">Portály</a>: <a href="/wiki/Port%C3%A1l:Geografie" title="Portál:Geografie">Geografie</a> </div>    </div><noscript><img src="https://login.wikimedia.org/wiki/Special:CentralAutoLogin/start?type=1x1" alt="" width="1" height="1" style="border: none; position: absolute;"></noscript> <div class="printfooter" data-nosnippet="">Citováno z „<a dir="ltr" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nepál&oldid=24385773">https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nepál&oldid=24385773</a>“</div></div> <div id="catlinks" class="catlinks" data-mw="interface"><div id="mw-normal-catlinks" class="mw-normal-catlinks"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Kategorie" title="Nápověda:Kategorie">Kategorie</a>: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:Nep%C3%A1l" title="Kategorie:Nepál">Nepál</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_Asie" title="Kategorie:Státy Asie">Státy Asie</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Zanikl%C3%A9_monarchie_Asie" title="Kategorie:Zaniklé monarchie Asie">Zaniklé monarchie Asie</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Vnitrozemsk%C3%A9_st%C3%A1ty" title="Kategorie:Vnitrozemské státy">Vnitrozemské státy</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Nejm%C3%A9n%C4%9B_rozvinut%C3%A9_zem%C4%9B" title="Kategorie:Nejméně rozvinuté země">Nejméně rozvinuté země</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Republiky" title="Kategorie:Republiky">Republiky</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Jihoasijsk%C3%A9_zem%C4%9B" title="Kategorie:Jihoasijské země">Jihoasijské země</a></li></ul></div><div id="mw-hidden-catlinks" class="mw-hidden-catlinks mw-hidden-cats-hidden">Skryté kategorie: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:Str%C3%A1nky_s_duplicitn%C3%ADm_vol%C3%A1n%C3%ADm_parametru_%C5%A1ablony" title="Kategorie:Údržba:Stránky s duplicitním voláním parametru šablony">Údržba:Stránky s duplicitním voláním parametru šablony</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_obsahuj%C3%ADc%C3%AD_odkazy_na_nedostupn%C3%A9_zdroje" title="Kategorie:Údržba:Články obsahující odkazy na nedostupné zdroje">Údržba:Články obsahující odkazy na nedostupné zdroje</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_do%C4%8Dasn%C4%9B_pou%C5%BEitou_%C5%A1ablonou" title="Kategorie:Údržba:Články s dočasně použitou šablonou">Údržba:Články s dočasně použitou šablonou</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_v%C3%BDpo%C4%8Dty" title="Kategorie:Monitoring:Články s výpočty">Monitoring:Články s výpočty</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_p%C5%99elo%C5%BEen%C3%A9_z_enwiki" title="Kategorie:Monitoring:Články přeložené z enwiki">Monitoring:Články přeložené z enwiki</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NKC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NKC">Monitoring:Články s identifikátorem NKC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BIBSYS" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BIBSYS">Monitoring:Články s identifikátorem BIBSYS</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BNE" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BNE">Monitoring:Články s identifikátorem BNE</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BNF" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BNF">Monitoring:Články s identifikátorem BNF</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_CANTIC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem CANTIC">Monitoring:Články s identifikátorem CANTIC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_CINII" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem CINII">Monitoring:Články s identifikátorem CINII</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_GND" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem GND">Monitoring:Články s identifikátorem GND</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_HDS" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem HDS">Monitoring:Články s identifikátorem HDS</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_ISNI" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem ISNI">Monitoring:Články s identifikátorem ISNI</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_KulturNav" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem KulturNav">Monitoring:Články s identifikátorem KulturNav</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_LCCN" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem LCCN">Monitoring:Články s identifikátorem LCCN</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_MusicBrainz_oblast" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem MusicBrainz oblast">Monitoring:Články s identifikátorem MusicBrainz oblast</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NARA" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NARA">Monitoring:Články s identifikátorem NARA</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NDL" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NDL">Monitoring:Články s identifikátorem NDL</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLI" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLI">Monitoring:Články s identifikátorem NLI</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NSK" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NSK">Monitoring:Články s identifikátorem NSK</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_SELIBR" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem SELIBR">Monitoring:Články s identifikátorem SELIBR</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_SNAC-ID" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem SNAC-ID">Monitoring:Články s identifikátorem SNAC-ID</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_SUDOC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC">Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_TDV%C4%B0A" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem TDVİA">Monitoring:Články s identifikátorem TDVİA</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_UKPARL" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem UKPARL">Monitoring:Články s identifikátorem UKPARL</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_VcBA" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem VcBA">Monitoring:Články s identifikátorem VcBA</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_VIAF" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem VIAF">Monitoring:Články s identifikátorem VIAF</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_WorldCat_Entities" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities">Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities</a></li></ul></div></div> </div> </main> </div> <div class="mw-footer-container"> <footer id="footer" class="mw-footer" > <ul id="footer-info"> <li id="footer-info-lastmod"> Stránka byla naposledy editována 13. 11. 2024 v 13:52.</li> <li id="footer-info-copyright">Text je dostupný pod <a rel="nofollow" class="external text" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs">licencí Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci</a>, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce <a class="external text" href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs">Podmínky užití</a>.</li> </ul> <ul id="footer-places"> <li id="footer-places-privacy"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Privacy_policy">Ochrana osobních údajů</a></li> <li id="footer-places-about"><a href="/wiki/Wikipedie">O Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-disclaimers"><a href="/wiki/Wikipedie:Vylou%C4%8Den%C3%AD_odpov%C4%9Bdnosti">Vyloučení odpovědnosti</a></li> <li id="footer-places-contact"><a href="//cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Kontakt">Kontaktujte Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-wm-codeofconduct"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct">Kodex chování</a></li> <li id="footer-places-developers"><a href="https://developer.wikimedia.org">Vývojáři</a></li> <li id="footer-places-statslink"><a href="https://stats.wikimedia.org/#/cs.wikipedia.org">Statistiky</a></li> <li id="footer-places-cookiestatement"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Cookie_statement">Prohlášení o cookies</a></li> <li id="footer-places-mobileview"><a href="//cs.m.wikipedia.org/w/index.php?title=Nep%C3%A1l&mobileaction=toggle_view_mobile" class="noprint stopMobileRedirectToggle">Mobilní verze</a></li> </ul> <ul id="footer-icons" class="noprint"> <li id="footer-copyrightico"><a href="https://wikimediafoundation.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/static/images/footer/wikimedia-button.svg" width="84" height="29" alt="Wikimedia Foundation" loading="lazy"></a></li> <li id="footer-poweredbyico"><a href="https://www.mediawiki.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/w/resources/assets/poweredby_mediawiki.svg" alt="Powered by MediaWiki" width="88" height="31" loading="lazy"></a></li> </ul> </footer> </div> </div> </div> <div class="vector-settings" id="p-dock-bottom"> <ul></ul> </div><script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.config.set({"wgHostname":"mw-web.codfw.main-6b7f745dd4-bsb2z","wgBackendResponseTime":222,"wgPageParseReport":{"limitreport":{"cputime":"1.833","walltime":"2.226","ppvisitednodes":{"value":23791,"limit":1000000},"postexpandincludesize":{"value":706244,"limit":2097152},"templateargumentsize":{"value":148054,"limit":2097152},"expansiondepth":{"value":22,"limit":100},"expensivefunctioncount":{"value":25,"limit":500},"unstrip-depth":{"value":1,"limit":20},"unstrip-size":{"value":485589,"limit":5000000},"entityaccesscount":{"value":1,"limit":400},"timingprofile":["100.00% 1588.394 1 -total"," 11.62% 184.577 158 Šablona:Citace_elektronické_monografie"," 10.10% 160.389 1 Šablona:Autoritní_data"," 9.60% 152.492 1 Šablona:Infobox_-_stát"," 9.38% 148.925 1 Šablona:Infobox"," 7.58% 120.331 106 Šablona:Citace_periodika"," 7.17% 113.954 64 Šablona:Citace_monografie"," 6.65% 105.687 1 Šablona:Souřadnice_z_WD"," 3.63% 57.655 1 Šablona:Commonscat"," 2.79% 44.371 1 Šablona:Překlad"]},"scribunto":{"limitreport-timeusage":{"value":"0.598","limit":"10.000"},"limitreport-memusage":{"value":6751053,"limit":52428800}},"cachereport":{"origin":"mw-web.eqiad.main-5dc468848-vftvc","timestamp":"20241123090753","ttl":2592000,"transientcontent":false}}});});</script> <script type="application/ld+json">{"@context":"https:\/\/schema.org","@type":"Article","name":"Nep\u00e1l","url":"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Nep%C3%A1l","sameAs":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q837","mainEntity":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q837","author":{"@type":"Organization","name":"P\u0159isp\u011bvatel\u00e9 projekt\u016f Wikimedia"},"publisher":{"@type":"Organization","name":"nadace Wikimedia","logo":{"@type":"ImageObject","url":"https:\/\/www.wikimedia.org\/static\/images\/wmf-hor-googpub.png"}},"datePublished":"2005-05-20T06:50:34Z","dateModified":"2024-11-13T12:52:08Z","image":"https:\/\/upload.wikimedia.org\/wikipedia\/commons\/9\/9b\/Flag_of_Nepal.svg","headline":"st\u00e1t v ji\u017en\u00ed Asii, mezi Indi\u00ed a \u010c\u00ednou"}</script> </body> </html>