CINXE.COM

<!DOCTYPE html> <html class="client-nojs vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available" lang="cs" dir="ltr"> <head> <meta charset="UTF-8"> <title>Spojené království – Wikipedie</title> <script>(function(){var className="client-js vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available";var cookie=document.cookie.match(/(?:^|; )cswikimwclientpreferences=([^;]+)/);if(cookie){cookie[1].split('%2C').forEach(function(pref){className=className.replace(new RegExp('(^| )'+pref.replace(/-clientpref-\w+$|[^\w-]+/g,'')+'-clientpref-\\w+( |$)'),'$1'+pref+'$2');});}document.documentElement.className=className;}());RLCONF={"wgBreakFrames":false,"wgSeparatorTransformTable":[",\t."," \t,"],"wgDigitTransformTable":["",""], "wgDefaultDateFormat":"ČSN basic dt","wgMonthNames":["","leden","únor","březen","duben","květen","červen","červenec","srpen","září","říjen","listopad","prosinec"],"wgRequestId":"9511e2f7-eee1-4af5-9329-db2ba08ed77a","wgCanonicalNamespace":"","wgCanonicalSpecialPageName":false,"wgNamespaceNumber":0,"wgPageName":"Spojené_království","wgTitle":"Spojené království","wgCurRevisionId":24396533,"wgRevisionId":24396533,"wgArticleId":1031,"wgIsArticle":true,"wgIsRedirect":false,"wgAction":"view","wgUserName":null,"wgUserGroups":["*"],"wgCategories":["Údržba:Články s dočasně použitou šablonou","Údržba:Články obsahující odkazy na nedostupné zdroje","Monitoring:Články s výpočty","Částečné pahýly","Údržba:Články s neověřenou částí","Monitoring:Články s identifikátorem Biblio","Monitoring:Články s identifikátorem NKC","Monitoring:Články s identifikátorem BIBSYS","Monitoring:Články s identifikátorem BNE", "Monitoring:Články s identifikátorem BNF","Monitoring:Články s identifikátorem CANTIC","Monitoring:Články s identifikátorem CINII","Monitoring:Články s identifikátorem GND","Monitoring:Články s identifikátorem HDS","Monitoring:Články s identifikátorem IEU","Monitoring:Články s identifikátorem ISNI","Monitoring:Články s identifikátorem KulturNav","Monitoring:Články s identifikátorem LCCN","Monitoring:Články s identifikátorem MusicBrainz oblast","Monitoring:Články s identifikátorem NDL","Monitoring:Články s identifikátorem NLA","Monitoring:Články s identifikátorem NLG","Monitoring:Články s identifikátorem NLI","Monitoring:Články s identifikátorem NLK","Monitoring:Články s identifikátorem NSK","Monitoring:Články s identifikátorem SELIBR","Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC","Monitoring:Články s identifikátorem UKPARL","Monitoring:Články s identifikátorem VIAF","Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities", "Spojené království","Státy Evropy","Království","Ostrovní státy a území","Státy a území vzniklé roku 1707","Státy NATO","Státy Commonwealthu","G8","Commonwealth realm"],"wgPageViewLanguage":"cs","wgPageContentLanguage":"cs","wgPageContentModel":"wikitext","wgRelevantPageName":"Spojené_království","wgRelevantArticleId":1031,"wgIsProbablyEditable":true,"wgRelevantPageIsProbablyEditable":true,"wgRestrictionEdit":[],"wgRestrictionMove":[],"wgNoticeProject":"wikipedia","wgCiteReferencePreviewsActive":false,"wgMediaViewerOnClick":true,"wgMediaViewerEnabledByDefault":true,"wgPopupsFlags":0,"wgVisualEditor":{"pageLanguageCode":"cs","pageLanguageDir":"ltr","pageVariantFallbacks":"cs"},"wgMFDisplayWikibaseDescriptions":{"search":true,"watchlist":true,"tagline":true,"nearby":true},"wgWMESchemaEditAttemptStepOversample":false,"wgWMEPageLength":200000,"wgCoordinates":{"lat":54.6,"lon":-2},"wgRelatedArticlesCompat":[],"wgCentralAuthMobileDomain":false, "wgEditSubmitButtonLabelPublish":true,"wgULSPosition":"interlanguage","wgULSisCompactLinksEnabled":false,"wgVector2022LanguageInHeader":true,"wgULSisLanguageSelectorEmpty":false,"wgWikibaseItemId":"Q145","wgCheckUserClientHintsHeadersJsApi":["brands","architecture","bitness","fullVersionList","mobile","model","platform","platformVersion"],"GEHomepageSuggestedEditsEnableTopics":true,"wgGETopicsMatchModeEnabled":true,"wgGEStructuredTaskRejectionReasonTextInputEnabled":false,"wgGELevelingUpEnabledForUser":false};RLSTATE={"ext.globalCssJs.user.styles":"ready","site.styles":"ready","user.styles":"ready","ext.globalCssJs.user":"ready","user":"ready","user.options":"loading","ext.cite.styles":"ready","ext.tmh.player.styles":"ready","skins.vector.search.codex.styles":"ready","skins.vector.styles":"ready","skins.vector.icons":"ready","jquery.tablesorter.styles":"ready","jquery.makeCollapsible.styles":"ready","ext.wikimediamessages.styles":"ready","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript" :"ready","ext.uls.interlanguage":"ready","wikibase.client.init":"ready","ext.wikimediaBadges":"ready"};RLPAGEMODULES=["ext.cite.ux-enhancements","ext.tmh.player","mediawiki.page.media","site","mediawiki.page.ready","jquery.tablesorter","jquery.makeCollapsible","mediawiki.toc","skins.vector.js","ext.centralNotice.geoIP","ext.centralNotice.startUp","ext.gadget.WikiMiniAtlas","ext.gadget.OSMmapa","ext.gadget.direct-links-to-commons","ext.gadget.ReferenceTooltips","ext.gadget.courses","ext.urlShortener.toolbar","ext.centralauth.centralautologin","mmv.bootstrap","ext.popups","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.init","ext.visualEditor.targetLoader","ext.echo.centralauth","ext.eventLogging","ext.wikimediaEvents","ext.navigationTiming","ext.uls.interface","ext.cx.eventlogging.campaigns","ext.cx.uls.quick.actions","wikibase.client.vector-2022","ext.checkUser.clientHints","ext.growthExperiments.SuggestedEditSession","wikibase.sidebar.tracking"];</script> <script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.loader.impl(function(){return["user.options@12s5i",function($,jQuery,require,module){mw.user.tokens.set({"patrolToken":"+\\","watchToken":"+\\","csrfToken":"+\\"}); }];});});</script> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=ext.cite.styles%7Cext.tmh.player.styles%7Cext.uls.interlanguage%7Cext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript%7Cext.wikimediaBadges%7Cext.wikimediamessages.styles%7Cjquery.makeCollapsible.styles%7Cjquery.tablesorter.styles%7Cskins.vector.icons%2Cstyles%7Cskins.vector.search.codex.styles%7Cwikibase.client.init&only=styles&skin=vector-2022"> <script async="" src="/w/load.php?lang=cs&modules=startup&only=scripts&raw=1&skin=vector-2022"></script> <meta name="ResourceLoaderDynamicStyles" content=""> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=site.styles&only=styles&skin=vector-2022"> <meta name="generator" content="MediaWiki 1.44.0-wmf.4"> <meta name="referrer" content="origin"> <meta name="referrer" content="origin-when-cross-origin"> <meta name="robots" content="max-image-preview:standard"> <meta name="format-detection" content="telephone=no"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg/1200px-Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="1200"> <meta property="og:image:height" content="600"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg/800px-Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="800"> <meta property="og:image:height" content="400"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg/640px-Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="640"> <meta property="og:image:height" content="320"> <meta name="viewport" content="width=1120"> <meta property="og:title" content="Spojené království – Wikipedie"> <meta property="og:type" content="website"> <link rel="preconnect" href="//upload.wikimedia.org"> <link rel="alternate" media="only screen and (max-width: 640px)" href="//cs.m.wikipedia.org/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD"> <link rel="alternate" type="application/x-wiki" title="Editovat" href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit"> <link rel="apple-touch-icon" href="/static/apple-touch/wikipedia.png"> <link rel="icon" href="/static/favicon/wikipedia.ico"> <link rel="search" type="application/opensearchdescription+xml" href="/w/rest.php/v1/search" title="Wikipedie (cs)"> <link rel="EditURI" type="application/rsd+xml" href="//cs.wikipedia.org/w/api.php?action=rsd"> <link rel="canonical" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD"> <link rel="license" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs"> <link rel="alternate" type="application/atom+xml" title="Atom kanál Wikipedie." href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny&feed=atom"> <link rel="dns-prefetch" href="//meta.wikimedia.org" /> <link rel="dns-prefetch" href="//login.wikimedia.org"> </head> <body class="skin--responsive skin-vector skin-vector-search-vue mediawiki ltr sitedir-ltr mw-hide-empty-elt ns-0 ns-subject mw-editable page-Spojené_království rootpage-Spojené_království skin-vector-2022 action-view"><a class="mw-jump-link" href="#bodyContent">Přeskočit na obsah</a> <div class="vector-header-container"> <header class="vector-header mw-header"> <div class="vector-header-start"> <nav class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown vector-main-menu-dropdown vector-button-flush-left vector-button-flush-right" > <input type="checkbox" id="vector-main-menu-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Hlavní menu" > <label id="vector-main-menu-dropdown-label" for="vector-main-menu-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Hlavní menu </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-main-menu-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-main-menu" class="vector-main-menu vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-main-menu-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="main-menu-pinned" data-pinnable-element-id="vector-main-menu" data-pinned-container-id="vector-main-menu-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-main-menu-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Hlavní menu</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-navigation" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-navigation" > <div class="vector-menu-heading"> Navigace </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="n-mainpage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" title="Navštívit Hlavní stranu [z]" accesskey="z">Hlavní strana</a></li><li id="n-help" class="mw-list-item"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah" title="Místo, kde najdete pomoc">Nápověda</a></li><li id="n-helpdesk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pot%C5%99ebuji_pomoc" title="Pokud si nevíte rady, zeptejte se ostatních">Potřebuji pomoc</a></li><li id="n-featuredcontent" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Nejlep%C5%A1%C3%AD_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Přehled článků, které jsou považovány za nejlepší na české Wikipedii">Nejlepší články</a></li><li id="n-randompage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:N%C3%A1hodn%C3%A1_str%C3%A1nka" title="Přejít na náhodně vybranou stránku [x]" accesskey="x">Náhodný článek</a></li><li id="n-recentchanges" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny" title="Seznam posledních změn na této wiki [r]" accesskey="r">Poslední změny</a></li><li id="n-portal" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Port%C3%A1l_Wikipedie" title="O projektu, jak můžete pomoci, kde hledat">Komunitní portál</a></li><li id="n-villagepump" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pod_l%C3%ADpou" title="Hlavní diskusní fórum">Pod lípou</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> <a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" class="mw-logo"> <img class="mw-logo-icon" src="/static/images/icons/wikipedia.png" alt="" aria-hidden="true" height="50" width="50"> <img class="mw-logo-wordmark" alt="Wikipedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-wordmark-cs.svg" style="width: 7.5em; height: 1.1875em;"> <img class="mw-logo-tagline" alt="Wikipedie: Otevřená encyklopedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-tagline-cs.svg" width="118" height="13" style="width: 7.375em; height: 0.8125em;"> </a> </div> <div class="vector-header-end"> <div id="p-search" role="search" class="vector-search-box-vue vector-search-box-collapses vector-search-box-show-thumbnail vector-search-box-auto-expand-width vector-search-box"> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only search-toggle" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f"> Hledání </a> <div class="vector-typeahead-search-container"> <div class="cdx-typeahead-search cdx-typeahead-search--show-thumbnail cdx-typeahead-search--auto-expand-width"> <form action="/w/index.php" id="searchform" class="cdx-search-input cdx-search-input--has-end-button"> <div id="simpleSearch" class="cdx-search-input__input-wrapper" data-search-loc="header-moved"> <div class="cdx-text-input cdx-text-input--has-start-icon"> <input class="cdx-text-input__input" type="search" name="search" placeholder="Hledat na Wikipedii" aria-label="Hledat na Wikipedii" autocapitalize="sentences" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f" id="searchInput" > </div> <input type="hidden" name="title" value="Speciální:Hledání"> </div> <button class="cdx-button cdx-search-input__end-button">Hledat</button> </form> </div> </div> </div> <nav class="vector-user-links vector-user-links-wide" aria-label="Osobní nástroje"> <div class="vector-user-links-main"> <div id="p-vector-user-menu-preferences" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-userpage" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown " title="Změnit vzhled velikosti písma, šířky stránky a barvy" > <input type="checkbox" id="vector-appearance-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Vzhled" > <label id="vector-appearance-dropdown-label" for="vector-appearance-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Vzhled </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-appearance-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <div id="p-vector-user-menu-notifications" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-overflow" class="vector-menu mw-portlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs" class="">Podpořte Wikipedii</a> </li> <li id="pt-createaccount-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Spojen%C3%A9+kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné" class="">Vytvoření účtu</a> </li> <li id="pt-login-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Spojen%C3%A9+kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o" class="">Přihlášení</a> </li> </ul> </div> </div> </div> <div id="vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown vector-user-menu vector-button-flush-right vector-user-menu-logged-out" title="Další možnosti" > <input type="checkbox" id="vector-user-links-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Osobní nástroje" > <label id="vector-user-links-dropdown-label" for="vector-user-links-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Osobní nástroje </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-personal" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-personal user-links-collapsible-item" title="Uživatelské menu" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs">Podpořte Wikipedii</a></li><li id="pt-createaccount" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Spojen%C3%A9+kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné"> Vytvoření účtu</a></li><li id="pt-login" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Spojen%C3%A9+kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o"> Přihlášení</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-user-menu-anon-editor" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-user-menu-anon-editor" > <div class="vector-menu-heading"> Stránky pro odhlášené editory <a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:%C3%9Avod" aria-label="Více informací o editování">dozvědět se více</a> </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-anoncontribs" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_p%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky" title="Seznam editací provedených z této IP adresy [y]" accesskey="y">Příspěvky</a></li><li id="pt-anontalk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_diskuse" title="Diskuse o editacích provedených z této IP adresy [n]" accesskey="n">Diskuse</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </header> </div> <div class="mw-page-container"> <div class="mw-page-container-inner"> <div class="vector-sitenotice-container"> <div id="siteNotice"></div> </div> <div class="vector-column-start"> <div class="vector-main-menu-container"> <div id="mw-navigation"> <nav id="mw-panel" class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> </div> </div> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav id="mw-panel-toc" aria-label="Obsah" data-event-name="ui.sidebar-toc" class="mw-table-of-contents-container vector-toc-landmark"> <div id="vector-toc-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-toc" class="vector-toc vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-toc-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="toc-pinned" data-pinnable-element-id="vector-toc" > <h2 class="vector-pinnable-header-label">Obsah</h2> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.unpin">skrýt</button> </div> <ul class="vector-toc-contents" id="mw-panel-toc-list"> <li id="toc-mw-content-text" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a href="#" class="vector-toc-link"> <div class="vector-toc-text">(úvod)</div> </a> </li> <li id="toc-Název" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Název"> <div class="vector-toc-text"> 1 Název </div> </a> <ul id="toc-Název-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Dějiny" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Dějiny"> <div class="vector-toc-text"> 2 Dějiny </div> </a> <button aria-controls="toc-Dějiny-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Dějiny </button> <ul id="toc-Dějiny-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Starověk_a_raný_středověk:_Římané_a_Anglosasové" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Starověk_a_raný_středověk:_Římané_a_Anglosasové"> <div class="vector-toc-text"> 2.1 Starověk a raný středověk: Římané a Anglosasové </div> </a> <ul id="toc-Starověk_a_raný_středověk:_Římané_a_Anglosasové-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Normanské_období_a_vrcholný_středověk" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Normanské_období_a_vrcholný_středověk"> <div class="vector-toc-text"> 2.2 Normanské období a vrcholný středověk </div> </a> <ul id="toc-Normanské_období_a_vrcholný_středověk-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Raný_novověk:_Tudorovci_a_Stuartovci" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Raný_novověk:_Tudorovci_a_Stuartovci"> <div class="vector-toc-text"> 2.3 Raný novověk: Tudorovci a Stuartovci </div> </a> <ul id="toc-Raný_novověk:_Tudorovci_a_Stuartovci-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Osmnácté_a_devatenácté_století:_Hannoverská_dynastie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Osmnácté_a_devatenácté_století:_Hannoverská_dynastie"> <div class="vector-toc-text"> 2.4 Osmnácté a devatenácté století: Hannoverská dynastie </div> </a> <ul id="toc-Osmnácté_a_devatenácté_století:_Hannoverská_dynastie-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Zemědělská_a_průmyslová_revoluce" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Zemědělská_a_průmyslová_revoluce"> <div class="vector-toc-text"> 2.4.1 Zemědělská a průmyslová revoluce </div> </a> <ul id="toc-Zemědělská_a_průmyslová_revoluce-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Kulturní_rozvoj" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Kulturní_rozvoj"> <div class="vector-toc-text"> 2.4.2 Kulturní rozvoj </div> </a> <ul id="toc-Kulturní_rozvoj-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Od_začátku_20._století_do_meziválečného_období" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Od_začátku_20._století_do_meziválečného_období"> <div class="vector-toc-text"> 2.5 Od začátku 20. století do meziválečného období </div> </a> <ul id="toc-Od_začátku_20._století_do_meziválečného_období-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Od_druhé_světové_války" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Od_druhé_světové_války"> <div class="vector-toc-text"> 2.6 Od druhé světové války </div> </a> <ul id="toc-Od_druhé_světové_války-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Státní_symboly" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Státní_symboly"> <div class="vector-toc-text"> 3 Státní symboly </div> </a> <button aria-controls="toc-Státní_symboly-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Státní symboly </button> <ul id="toc-Státní_symboly-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Vlajka" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Vlajka"> <div class="vector-toc-text"> 3.1 Vlajka </div> </a> <ul id="toc-Vlajka-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Znak" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Znak"> <div class="vector-toc-text"> 3.2 Znak </div> </a> <ul id="toc-Znak-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Hymna" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Hymna"> <div class="vector-toc-text"> 3.3 Hymna </div> </a> <ul id="toc-Hymna-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Geografie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Geografie"> <div class="vector-toc-text"> 4 Geografie </div> </a> <ul id="toc-Geografie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Politika" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Politika"> <div class="vector-toc-text"> 5 Politika </div> </a> <button aria-controls="toc-Politika-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Politika </button> <ul id="toc-Politika-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Politický_systém" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Politický_systém"> <div class="vector-toc-text"> 5.1 Politický systém </div> </a> <ul id="toc-Politický_systém-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Zahraniční_politika_a_brexit" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Zahraniční_politika_a_brexit"> <div class="vector-toc-text"> 5.2 Zahraniční politika a brexit </div> </a> <ul id="toc-Zahraniční_politika_a_brexit-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Správní_členění" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Správní_členění"> <div class="vector-toc-text"> 5.3 Správní členění </div> </a> <ul id="toc-Správní_členění-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Dependence" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Dependence"> <div class="vector-toc-text"> 5.4 Dependence </div> </a> <ul id="toc-Dependence-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Ozbrojené_síly" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Ozbrojené_síly"> <div class="vector-toc-text"> 5.5 Ozbrojené síly </div> </a> <ul id="toc-Ozbrojené_síly-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Ekonomika" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Ekonomika"> <div class="vector-toc-text"> 6 Ekonomika </div> </a> <ul id="toc-Ekonomika-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Věda_a_školství" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Věda_a_školství"> <div class="vector-toc-text"> 7 Věda a školství </div> </a> <button aria-controls="toc-Věda_a_školství-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Věda a školství </button> <ul id="toc-Věda_a_školství-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Přírodní_a_technické_vědy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Přírodní_a_technické_vědy"> <div class="vector-toc-text"> 7.1 Přírodní a technické vědy </div> </a> <ul id="toc-Přírodní_a_technické_vědy-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Humanitní_vědy_a_filosofie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Humanitní_vědy_a_filosofie"> <div class="vector-toc-text"> 7.2 Humanitní vědy a filosofie </div> </a> <ul id="toc-Humanitní_vědy_a_filosofie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Vzdělávání" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Vzdělávání"> <div class="vector-toc-text"> 7.3 Vzdělávání </div> </a> <ul id="toc-Vzdělávání-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Demografie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Demografie"> <div class="vector-toc-text"> 8 Demografie </div> </a> <button aria-controls="toc-Demografie-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Demografie </button> <ul id="toc-Demografie-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Etnické_skupiny" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Etnické_skupiny"> <div class="vector-toc-text"> 8.1 Etnické skupiny </div> </a> <ul id="toc-Etnické_skupiny-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Jazyky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Jazyky"> <div class="vector-toc-text"> 8.2 Jazyky </div> </a> <ul id="toc-Jazyky-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Náboženství" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Náboženství"> <div class="vector-toc-text"> 8.3 Náboženství </div> </a> <ul id="toc-Náboženství-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Imigrace" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Imigrace"> <div class="vector-toc-text"> 8.4 Imigrace </div> </a> <ul id="toc-Imigrace-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Kultura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Kultura"> <div class="vector-toc-text"> 9 Kultura </div> </a> <button aria-controls="toc-Kultura-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Kultura </button> <ul id="toc-Kultura-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Svátky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Svátky"> <div class="vector-toc-text"> 9.1 Svátky </div> </a> <ul id="toc-Svátky-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Literatura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Literatura"> <div class="vector-toc-text"> 9.2 Literatura </div> </a> <ul id="toc-Literatura-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Hudba" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Hudba"> <div class="vector-toc-text"> 9.3 Hudba </div> </a> <ul id="toc-Hudba-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Výtvarné_umění" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Výtvarné_umění"> <div class="vector-toc-text"> 9.4 Výtvarné umění </div> </a> <ul id="toc-Výtvarné_umění-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Film" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Film"> <div class="vector-toc-text"> 9.5 Film </div> </a> <ul id="toc-Film-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Památky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Památky"> <div class="vector-toc-text"> 9.6 Památky </div> </a> <ul id="toc-Památky-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Sport" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Sport"> <div class="vector-toc-text"> 9.7 Sport </div> </a> <ul id="toc-Sport-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Kuchyně" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Kuchyně"> <div class="vector-toc-text"> 9.8 Kuchyně </div> </a> <ul id="toc-Kuchyně-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Reference" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Reference"> <div class="vector-toc-text"> 10 Reference </div> </a> <ul id="toc-Reference-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Literatura_2" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Literatura_2"> <div class="vector-toc-text"> 11 Literatura </div> </a> <ul id="toc-Literatura_2-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Související_články" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Související_články"> <div class="vector-toc-text"> 12 Související články </div> </a> <ul id="toc-Související_články-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Externí_odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Externí_odkazy"> <div class="vector-toc-text"> 13 Externí odkazy </div> </a> <button aria-controls="toc-Externí_odkazy-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Externí odkazy </button> <ul id="toc-Externí_odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Oficiální_informace" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Oficiální_informace"> <div class="vector-toc-text"> 13.1 Oficiální informace </div> </a> <ul id="toc-Oficiální_informace-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Další_informace" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Další_informace"> <div class="vector-toc-text"> 13.2 Další informace </div> </a> <ul id="toc-Další_informace-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </div> </div> </nav> </div> </div> <div class="mw-content-container"> <main id="content" class="mw-body"> <header class="mw-body-header vector-page-titlebar"> <nav aria-label="Obsah" class="vector-toc-landmark"> <div id="vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown vector-page-titlebar-toc vector-button-flush-left" > <input type="checkbox" id="vector-page-titlebar-toc-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Přepnout obsah" > <label id="vector-page-titlebar-toc-label" for="vector-page-titlebar-toc-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Přepnout obsah </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-titlebar-toc-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <h1 id="firstHeading" class="firstHeading mw-first-heading">Spojené království</h1> <div id="p-lang-btn" class="vector-dropdown mw-portlet mw-portlet-lang" > <input type="checkbox" id="p-lang-btn-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-p-lang-btn" class="vector-dropdown-checkbox mw-interlanguage-selector" aria-label="Přejděte k článku v jiném jazyce. Je dostupný v 298 jazycích" > <label id="p-lang-btn-label" for="p-lang-btn-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--action-progressive mw-portlet-lang-heading-298" aria-hidden="true" > 298 jazyků </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="interlanguage-link interwiki-ab mw-list-item"><a href="https://ab.wikipedia.org/wiki/%D0%91%D1%80%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D0%B0%D0%B4%D1%83" title="Британиаду – abcházština" lang="ab" hreflang="ab" data-title="Британиаду" data-language-autonym="Аԥсшәа" data-language-local-name="abcházština" class="interlanguage-link-target">Аԥсшәа</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ace mw-list-item"><a href="https://ace.wikipedia.org/wiki/Keurajeu%C3%ABn_Inggr%C3%A9h" title="Keurajeuën Inggréh – acehština" lang="ace" hreflang="ace" data-title="Keurajeuën Inggréh" data-language-autonym="Acèh" data-language-local-name="acehština" class="interlanguage-link-target">Acèh</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ady mw-list-item"><a href="https://ady.wikipedia.org/wiki/%D0%91%D1%80%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D0%B5%D1%88%D1%85%D0%BE_%D0%9F%D0%B0%D1%87%D1%8A%D1%8B%D1%85%D1%8C%D1%8B%D0%B3%D1%8A%D0%BE" title="Британиешхо Пачъыхьыгъо – adygejština" lang="ady" hreflang="ady" data-title="Британиешхо Пачъыхьыгъо" data-language-autonym="Адыгабзэ" data-language-local-name="adygejština" class="interlanguage-link-target">Адыгабзэ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-af badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://af.wikipedia.org/wiki/Verenigde_Koninkryk" title="Verenigde Koninkryk – afrikánština" lang="af" hreflang="af" data-title="Verenigde Koninkryk" data-language-autonym="Afrikaans" data-language-local-name="afrikánština" class="interlanguage-link-target">Afrikaans</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-als mw-list-item"><a href="https://als.wikipedia.org/wiki/Vereinigtes_K%C3%B6nigreich" title="Vereinigtes Königreich – němčina (Švýcarsko)" lang="gsw" hreflang="gsw" data-title="Vereinigtes Königreich" data-language-autonym="Alemannisch" data-language-local-name="němčina (Švýcarsko)" class="interlanguage-link-target">Alemannisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-am mw-list-item"><a href="https://am.wikipedia.org/wiki/%E1%8B%A8%E1%89%B0%E1%89%A3%E1%89%A0%E1%88%A9%E1%89%B5_%E1%8B%A8%E1%88%80%E1%8C%88%E1%88%AD_%E1%8A%95%E1%8C%89%E1%88%B3%E1%8B%8A_%E1%8A%A0%E1%8C%88%E1%8B%9B%E1%8B%9D" title="የተባበሩት የሀገር ንጉሳዊ አገዛዝ – amharština" lang="am" hreflang="am" data-title="የተባበሩት የሀገር ንጉሳዊ አገዛዝ" data-language-autonym="አማርኛ" data-language-local-name="amharština" class="interlanguage-link-target">አማርኛ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ami mw-list-item"><a href="https://ami.wikipedia.org/wiki/United_Kingdom" title="United Kingdom – Amis" lang="ami" hreflang="ami" data-title="United Kingdom" data-language-autonym="Pangcah" data-language-local-name="Amis" class="interlanguage-link-target">Pangcah</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-an mw-list-item"><a href="https://an.wikipedia.org/wiki/Reino_Uniu" title="Reino Uniu – aragonština" lang="an" hreflang="an" data-title="Reino Uniu" data-language-autonym="Aragonés" data-language-local-name="aragonština" class="interlanguage-link-target">Aragonés</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ang mw-list-item"><a href="https://ang.wikipedia.org/wiki/%C4%A0e%C4%81nod_Cyner%C4%AB%C4%8Be" title="Ġeānod Cynerīċe – staroangličtina" lang="ang" hreflang="ang" data-title="Ġeānod Cynerīċe" data-language-autonym="Ænglisc" data-language-local-name="staroangličtina" class="interlanguage-link-target">Ænglisc</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-anp mw-list-item"><a href="https://anp.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AF%E0%A5%82%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%9F%E0%A5%87%E0%A4%A1_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82%E0%A4%97%E0%A4%A1%E0%A4%AE" title="यूनाइटेड किंगडम – angika" lang="anp" hreflang="anp" data-title="यूनाइटेड किंगडम" data-language-autonym="अंगिका" data-language-local-name="angika" class="interlanguage-link-target">अंगिका</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ar mw-list-item"><a href="https://ar.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D9%84%D9%85%D9%85%D9%84%D9%83%D8%A9_%D8%A7%D9%84%D9%85%D8%AA%D8%AD%D8%AF%D8%A9" title="المملكة المتحدة – arabština" lang="ar" hreflang="ar" data-title="المملكة المتحدة" data-language-autonym="العربية" data-language-local-name="arabština" class="interlanguage-link-target">العربية</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-arc mw-list-item"><a href="https://arc.wikipedia.org/wiki/%DC%A1%DC%A0%DC%9F%DC%98%DC%AC%DC%90_%DC%A1%DC%9A%DC%9D%DC%95%DC%AC%DC%90" title="ܡܠܟܘܬܐ ܡܚܝܕܬܐ – aramejština" lang="arc" hreflang="arc" data-title="ܡܠܟܘܬܐ ܡܚܝܕܬܐ" data-language-autonym="ܐܪܡܝܐ" data-language-local-name="aramejština" class="interlanguage-link-target">ܐܪܡܝܐ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ary mw-list-item"><a href="https://ary.wikipedia.org/wiki/%D9%84%D9%85%D9%85%D9%84%D9%83%D8%A9_%D9%84%D9%85%D8%AA%D8%AD%D8%AF%D8%A9" title="لمملكة لمتحدة – arabština (marocká)" lang="ary" hreflang="ary" data-title="لمملكة لمتحدة" data-language-autonym="الدارجة" data-language-local-name="arabština (marocká)" class="interlanguage-link-target">الدارجة</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-arz mw-list-item"><a href="https://arz.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D9%84%D9%85%D9%85%D9%84%D9%83%D9%87_%D8%A7%D9%84%D9%85%D8%AA%D8%AD%D8%AF%D9%87" title="المملكه المتحده – arabština (egyptská)" lang="arz" hreflang="arz" data-title="المملكه المتحده" data-language-autonym="مصرى" data-language-local-name="arabština (egyptská)" class="interlanguage-link-target">مصرى</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-as mw-list-item"><a href="https://as.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%AF%E0%A7%81%E0%A6%95%E0%A7%8D%E0%A6%A4%E0%A7%B0%E0%A6%BE%E0%A6%9C%E0%A7%8D%E0%A6%AF" title="যুক্তৰাজ্য – ásámština" lang="as" hreflang="as" data-title="যুক্তৰাজ্য" data-language-autonym="অসমীয়া" data-language-local-name="ásámština" class="interlanguage-link-target">অসমীয়া</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ast mw-list-item"><a href="https://ast.wikipedia.org/wiki/Reinu_Xun%C3%ADu" title="Reinu Xuníu – asturština" lang="ast" hreflang="ast" data-title="Reinu Xuníu" data-language-autonym="Asturianu" data-language-local-name="asturština" class="interlanguage-link-target">Asturianu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-av mw-list-item"><a href="https://av.wikipedia.org/wiki/%D0%A6%D0%BE%D0%BB%D1%8A%D0%B0%D1%80%D0%B0%D0%B1_%D0%9A%D1%8A%D0%B8%D1%80%D0%B0%D0%BB%D0%B0%D1%82" title="Цолъараб Къиралат – avarština" lang="av" hreflang="av" data-title="Цолъараб Къиралат" data-language-autonym="Авар" data-language-local-name="avarština" class="interlanguage-link-target">Авар</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-avk mw-list-item"><a href="https://avk.wikipedia.org/wiki/Tanaragazaxo" title="Tanaragazaxo – kotava" lang="avk" hreflang="avk" data-title="Tanaragazaxo" data-language-autonym="Kotava" data-language-local-name="kotava" class="interlanguage-link-target">Kotava</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-awa mw-list-item"><a href="https://awa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AF%E0%A5%82%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%9F%E0%A5%87%E0%A4%A1_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82%E0%A4%97%E0%A4%A1%E0%A4%AE" title="यूनाइटेड किंगडम – awadhština" lang="awa" hreflang="awa" data-title="यूनाइटेड किंगडम" data-language-autonym="अवधी" data-language-local-name="awadhština" class="interlanguage-link-target">अवधी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-az mw-list-item"><a href="https://az.wikipedia.org/wiki/Birl%C9%99%C5%9Fmi%C5%9F_Krall%C4%B1q" title="Birləşmiş Krallıq – ázerbájdžánština" lang="az" hreflang="az" data-title="Birləşmiş Krallıq" data-language-autonym="Azərbaycanca" data-language-local-name="ázerbájdžánština" class="interlanguage-link-target">Azərbaycanca</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-azb mw-list-item"><a href="https://azb.wikipedia.org/wiki/%D8%A8%DB%8C%D8%B1%D9%84%D8%B4%D9%85%DB%8C%D8%B4_%D8%B4%D8%A7%D9%87%D9%84%DB%8C%D9%82" title="بیرلشمیش شاهلیق – South Azerbaijani" lang="azb" hreflang="azb" data-title="بیرلشمیش شاهلیق" data-language-autonym="تۆرکجه" data-language-local-name="South Azerbaijani" class="interlanguage-link-target">تۆرکجه</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ba mw-list-item"><a href="https://ba.wikipedia.org/wiki/%D0%91%D3%A9%D0%B9%D3%A9%D0%BA_%D0%91%D1%80%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D1%8F" title="Бөйөк Британия – baškirština" lang="ba" hreflang="ba" data-title="Бөйөк Британия" data-language-autonym="Башҡортса" data-language-local-name="baškirština" class="interlanguage-link-target">Башҡортса</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ban mw-list-item"><a href="https://ban.wikipedia.org/wiki/Britania_Agung" title="Britania Agung – balijština" lang="ban" hreflang="ban" data-title="Britania Agung" data-language-autonym="Basa Bali" data-language-local-name="balijština" class="interlanguage-link-target">Basa Bali</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bar mw-list-item"><a href="https://bar.wikipedia.org/wiki/Vaoanigts_Kinireich" title="Vaoanigts Kinireich – bavorština" lang="bar" hreflang="bar" data-title="Vaoanigts Kinireich" data-language-autonym="Boarisch" data-language-local-name="bavorština" class="interlanguage-link-target">Boarisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bat-smg mw-list-item"><a href="https://bat-smg.wikipedia.org/wiki/Jongt%C4%97n%C4%97_Karal%C4%ABst%C4%97" title="Jongtėnė Karalīstė – žemaitština" lang="sgs" hreflang="sgs" data-title="Jongtėnė Karalīstė" data-language-autonym="Žemaitėška" data-language-local-name="žemaitština" class="interlanguage-link-target">Žemaitėška</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bbc mw-list-item"><a href="https://bbc.wikipedia.org/wiki/Britania_Godang" title="Britania Godang – batak toba" lang="bbc" hreflang="bbc" data-title="Britania Godang" data-language-autonym="Batak Toba" data-language-local-name="batak toba" class="interlanguage-link-target">Batak Toba</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bcl mw-list-item"><a href="https://bcl.wikipedia.org/wiki/Reyno_Unido" title="Reyno Unido – Central Bikol" lang="bcl" hreflang="bcl" data-title="Reyno Unido" data-language-autonym="Bikol Central" data-language-local-name="Central Bikol" class="interlanguage-link-target">Bikol Central</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be mw-list-item"><a href="https://be.wikipedia.org/wiki/%D0%92%D1%8F%D0%BB%D1%96%D0%BA%D0%B0%D0%B1%D1%80%D1%8B%D1%82%D0%B0%D0%BD%D1%96%D1%8F" title="Вялікабрытанія – běloruština" lang="be" hreflang="be" data-title="Вялікабрытанія" data-language-autonym="Беларуская" data-language-local-name="běloruština" class="interlanguage-link-target">Беларуская</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be-x-old mw-list-item"><a href="https://be-tarask.wikipedia.org/wiki/%D0%92%D1%8F%D0%BB%D1%96%D0%BA%D0%B0%D0%B1%D1%80%D1%8B%D1%82%D0%B0%D0%BD%D1%96%D1%8F" title="Вялікабрытанія – Belarusian (Taraškievica orthography)" lang="be-tarask" hreflang="be-tarask" data-title="Вялікабрытанія" data-language-autonym="Беларуская (тарашкевіца)" data-language-local-name="Belarusian (Taraškievica orthography)" class="interlanguage-link-target">Беларуская (тарашкевіца)</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bew mw-list-item"><a href="https://bew.wikipedia.org/wiki/Kerajaan_Rempug" title="Kerajaan Rempug – batavština" lang="bew" hreflang="bew" data-title="Kerajaan Rempug" data-language-autonym="Betawi" data-language-local-name="batavština" class="interlanguage-link-target">Betawi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bg mw-list-item"><a href="https://bg.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%B1%D0%B5%D0%B4%D0%B8%D0%BD%D0%B5%D0%BD%D0%BE_%D0%BA%D1%80%D0%B0%D0%BB%D1%81%D1%82%D0%B2%D0%BE_%D0%92%D0%B5%D0%BB%D0%B8%D0%BA%D0%BE%D0%B1%D1%80%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D1%8F_%D0%B8_%D0%A1%D0%B5%D0%B2%D0%B5%D1%80%D0%BD%D0%B0_%D0%98%D1%80%D0%BB%D0%B0%D0%BD%D0%B4%D0%B8%D1%8F" title="Обединено кралство Великобритания и Северна Ирландия – bulharština" lang="bg" hreflang="bg" data-title="Обединено кралство Великобритания и Северна Ирландия" data-language-autonym="Български" data-language-local-name="bulharština" class="interlanguage-link-target">Български</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bh mw-list-item"><a href="https://bh.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AF%E0%A5%82%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%9F%E0%A5%87%E0%A4%A1_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82%E0%A4%97%E0%A4%A1%E0%A4%AE" title="यूनाइटेड किंगडम – Bhojpuri" lang="bh" hreflang="bh" data-title="यूनाइटेड किंगडम" data-language-autonym="भोजपुरी" data-language-local-name="Bhojpuri" class="interlanguage-link-target">भोजपुरी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bi mw-list-item"><a href="https://bi.wikipedia.org/wiki/Yunaeted_Kingdom" title="Yunaeted Kingdom – bislamština" lang="bi" hreflang="bi" data-title="Yunaeted Kingdom" data-language-autonym="Bislama" data-language-local-name="bislamština" class="interlanguage-link-target">Bislama</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bjn mw-list-item"><a href="https://bjn.wikipedia.org/wiki/Britania_Raya" title="Britania Raya – bandžarština" lang="bjn" hreflang="bjn" data-title="Britania Raya" data-language-autonym="Banjar" data-language-local-name="bandžarština" class="interlanguage-link-target">Banjar</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-blk mw-list-item"><a href="https://blk.wikipedia.org/wiki/%E1%80%9A%E1%80%B0%E1%80%94%E1%80%AF%E1%80%B2%E1%80%80%E1%80%BA%E1%80%90%E1%80%B2%E1%80%90%E1%80%BA%E1%80%80%E1%80%AD%E1%80%84%E1%80%BA%E1%80%B8%E1%80%92%E1%80%94%E1%80%BA%E1%80%B8%E1%80%81%E1%80%99%E1%80%BA%E1%80%B8%E1%80%91%E1%80%AE" title="ယူနုဲက်တဲတ်ကိင်းဒန်းခမ်းထီ – Pa'O" lang="blk" hreflang="blk" data-title="ယူနုဲက်တဲတ်ကိင်းဒန်းခမ်းထီ" data-language-autonym="ပအိုဝ်ႏဘာႏသာႏ" data-language-local-name="Pa'O" class="interlanguage-link-target">ပအိုဝ်ႏဘာႏသာႏ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bm mw-list-item"><a href="https://bm.wikipedia.org/wiki/Bonba_Britania" title="Bonba Britania – bambarština" lang="bm" hreflang="bm" data-title="Bonba Britania" data-language-autonym="Bamanankan" data-language-local-name="bambarština" class="interlanguage-link-target">Bamanankan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bn mw-list-item"><a href="https://bn.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%AF%E0%A7%81%E0%A6%95%E0%A7%8D%E0%A6%A4%E0%A6%B0%E0%A6%BE%E0%A6%9C%E0%A7%8D%E0%A6%AF" title="যুক্তরাজ্য – bengálština" lang="bn" hreflang="bn" data-title="যুক্তরাজ্য" data-language-autonym="বাংলা" data-language-local-name="bengálština" class="interlanguage-link-target">বাংলা</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bo mw-list-item"><a href="https://bo.wikipedia.org/wiki/%E0%BD%91%E0%BD%96%E0%BE%B1%E0%BD%B2%E0%BD%93%E0%BC%8B%E0%BD%87%E0%BD%B2%E0%BC%8B%E0%BD%98%E0%BD%89%E0%BD%98%E0%BC%8B%E0%BD%A0%E0%BD%96%E0%BE%B2%E0%BD%BA%E0%BD%A3%E0%BC%8D" title="དབྱིན་ཇི་མཉམ་འབྲེལ། – tibetština" lang="bo" hreflang="bo" data-title="དབྱིན་ཇི་མཉམ་འབྲེལ།" data-language-autonym="བོད་ཡིག" data-language-local-name="tibetština" class="interlanguage-link-target">བོད་ཡིག</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bpy mw-list-item"><a href="https://bpy.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%A4%E0%A6%BF%E0%A6%B2%E0%A6%AA%E0%A6%BE%E0%A6%B0%E0%A6%BE%E0%A6%9C%E0%A7%8D%E0%A6%AF" title="তিলপারাজ্য – bišnuprijskomanipurština" lang="bpy" hreflang="bpy" data-title="তিলপারাজ্য" data-language-autonym="বিষ্ণুপ্রিয়া মণিপুরী" data-language-local-name="bišnuprijskomanipurština" class="interlanguage-link-target">বিষ্ণুপ্রিয়া মণিপুরী</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-br mw-list-item"><a href="https://br.wikipedia.org/wiki/Rouantelezh-Unanet" title="Rouantelezh-Unanet – bretonština" lang="br" hreflang="br" data-title="Rouantelezh-Unanet" data-language-autonym="Brezhoneg" data-language-local-name="bretonština" class="interlanguage-link-target">Brezhoneg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bs mw-list-item"><a href="https://bs.wikipedia.org/wiki/Ujedinjeno_Kraljevstvo" title="Ujedinjeno Kraljevstvo – bosenština" lang="bs" hreflang="bs" data-title="Ujedinjeno Kraljevstvo" data-language-autonym="Bosanski" data-language-local-name="bosenština" class="interlanguage-link-target">Bosanski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-btm mw-list-item"><a href="https://btm.wikipedia.org/wiki/Britania_Raya" title="Britania Raya – Batak Mandailing" lang="btm" hreflang="btm" data-title="Britania Raya" data-language-autonym="Batak Mandailing" data-language-local-name="Batak Mandailing" class="interlanguage-link-target">Batak Mandailing</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bug mw-list-item"><a href="https://bug.wikipedia.org/wiki/%E1%A8%95%E1%A8%98%E1%A8%8A%E1%A8%97%E1%A8%88%E1%A8%99%E1%A8%89_%E1%A8%80%E1%A8%97%E1%A8%8A%E1%A8%81%E1%A8%89%E1%A8%9A%E1%A8%86" title="ᨕᨘᨊᨗᨈᨙᨉ ᨀᨗᨊᨁᨉᨚᨆ – bugiština" lang="bug" hreflang="bug" data-title="ᨕᨘᨊᨗᨈᨙᨉ ᨀᨗᨊᨁᨉᨚᨆ" data-language-autonym="Basa Ugi" data-language-local-name="bugiština" class="interlanguage-link-target">Basa Ugi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bxr mw-list-item"><a href="https://bxr.wikipedia.org/wiki/%D0%95%D1%85%D1%8D_%D0%91%D1%80%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%BD%D0%B8" title="Ехэ Британи – Russia Buriat" lang="bxr" hreflang="bxr" data-title="Ехэ Британи" data-language-autonym="Буряад" data-language-local-name="Russia Buriat" class="interlanguage-link-target">Буряад</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ca mw-list-item"><a href="https://ca.wikipedia.org/wiki/Regne_Unit" title="Regne Unit – katalánština" lang="ca" hreflang="ca" data-title="Regne Unit" data-language-autonym="Català" data-language-local-name="katalánština" class="interlanguage-link-target">Català</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cbk-zam mw-list-item"><a href="https://cbk-zam.wikipedia.org/wiki/Reinos_Unidos_de_Gran_Britania_y_Norte_Irelandia" title="Reinos Unidos de Gran Britania y Norte Irelandia – Chavacano" lang="cbk" hreflang="cbk" data-title="Reinos Unidos de Gran Britania y Norte Irelandia" data-language-autonym="Chavacano de Zamboanga" data-language-local-name="Chavacano" class="interlanguage-link-target">Chavacano de Zamboanga</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cdo mw-list-item"><a href="https://cdo.wikipedia.org/wiki/%C4%ACng-gu%C3%B3k" title="Ĭng-guók – Mindong" lang="cdo" hreflang="cdo" data-title="Ĭng-guók" data-language-autonym="閩東語 / Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄" data-language-local-name="Mindong" class="interlanguage-link-target">閩東語 / Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ce mw-list-item"><a href="https://ce.wikipedia.org/wiki/%D0%99%D0%BE%D0%BA%D0%BA%D1%85%D0%B0_%D0%91%D1%80%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%BD%D0%B8" title="Йоккха Британи – čečenština" lang="ce" hreflang="ce" data-title="Йоккха Британи" data-language-autonym="Нохчийн" data-language-local-name="čečenština" class="interlanguage-link-target">Нохчийн</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ceb mw-list-item"><a href="https://ceb.wikipedia.org/wiki/Hiniusang_Gingharian" title="Hiniusang Gingharian – cebuánština" lang="ceb" hreflang="ceb" data-title="Hiniusang Gingharian" data-language-autonym="Cebuano" data-language-local-name="cebuánština" class="interlanguage-link-target">Cebuano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ch mw-list-item"><a href="https://ch.wikipedia.org/wiki/Reinu_Unidu" title="Reinu Unidu – čamoro" lang="ch" hreflang="ch" data-title="Reinu Unidu" data-language-autonym="Chamoru" data-language-local-name="čamoro" class="interlanguage-link-target">Chamoru</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-chr mw-list-item"><a href="https://chr.wikipedia.org/wiki/%E1%8E%A9%E1%8E%B5%E1%8F%8F%E1%8F%B2" title="ᎩᎵᏏᏲ – čerokézština" lang="chr" hreflang="chr" data-title="ᎩᎵᏏᏲ" data-language-autonym="ᏣᎳᎩ" data-language-local-name="čerokézština" class="interlanguage-link-target">ᏣᎳᎩ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-chy mw-list-item"><a href="https://chy.wikipedia.org/wiki/United_Kingdom" title="United Kingdom – čejenština" lang="chy" hreflang="chy" data-title="United Kingdom" data-language-autonym="Tsetsêhestâhese" data-language-local-name="čejenština" class="interlanguage-link-target">Tsetsêhestâhese</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ckb mw-list-item"><a href="https://ckb.wikipedia.org/wiki/%D8%B4%D8%A7%D9%86%D8%B4%DB%8C%D9%86%DB%8C_%DB%8C%DB%95%DA%A9%DA%AF%D8%B1%D8%AA%D9%88%D9%88" title="شانشینی یەکگرتوو – kurdština (sorání)" lang="ckb" hreflang="ckb" data-title="شانشینی یەکگرتوو" data-language-autonym="کوردی" data-language-local-name="kurdština (sorání)" class="interlanguage-link-target">کوردی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-co mw-list-item"><a href="https://co.wikipedia.org/wiki/Regnu_Unitu" title="Regnu Unitu – korsičtina" lang="co" hreflang="co" data-title="Regnu Unitu" data-language-autonym="Corsu" data-language-local-name="korsičtina" class="interlanguage-link-target">Corsu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-crh mw-list-item"><a href="https://crh.wikipedia.org/wiki/B%C3%BCy%C3%BCk_Britaniya" title="Büyük Britaniya – tatarština (krymská)" lang="crh" hreflang="crh" data-title="Büyük Britaniya" data-language-autonym="Qırımtatarca" data-language-local-name="tatarština (krymská)" class="interlanguage-link-target">Qırımtatarca</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-csb mw-list-item"><a href="https://csb.wikipedia.org/wiki/Wi%C3%B4lg%C3%B4_Britanij%C3%B4" title="Wiôlgô Britanijô – kašubština" lang="csb" hreflang="csb" data-title="Wiôlgô Britanijô" data-language-autonym="Kaszëbsczi" data-language-local-name="kašubština" class="interlanguage-link-target">Kaszëbsczi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cu mw-list-item"><a href="https://cu.wikipedia.org/wiki/%D0%92%D1%94%D0%BB%D0%B8%D0%BA%D0%B0_%D0%91%D1%80%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%BD%D1%97%EA%99%97" title="Вєлика Британїꙗ – staroslověnština" lang="cu" hreflang="cu" data-title="Вєлика Британїꙗ" data-language-autonym="Словѣньскъ / ⰔⰎⰑⰂⰡⰐⰠⰔⰍⰟ" data-language-local-name="staroslověnština" class="interlanguage-link-target">Словѣньскъ / ⰔⰎⰑⰂⰡⰐⰠⰔⰍⰟ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cv mw-list-item"><a href="https://cv.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D1%81%D0%BB%C4%83_%D0%91%D1%80%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%BD%D0%B8" title="Аслă Британи – čuvaština" lang="cv" hreflang="cv" data-title="Аслă Британи" data-language-autonym="Чӑвашла" data-language-local-name="čuvaština" class="interlanguage-link-target">Чӑвашла</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cy mw-list-item"><a href="https://cy.wikipedia.org/wiki/Y_Deyrnas_Unedig" title="Y Deyrnas Unedig – velština" lang="cy" hreflang="cy" data-title="Y Deyrnas Unedig" data-language-autonym="Cymraeg" data-language-local-name="velština" class="interlanguage-link-target">Cymraeg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-da mw-list-item"><a href="https://da.wikipedia.org/wiki/Storbritannien" title="Storbritannien – dánština" lang="da" hreflang="da" data-title="Storbritannien" data-language-autonym="Dansk" data-language-local-name="dánština" class="interlanguage-link-target">Dansk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dag mw-list-item"><a href="https://dag.wikipedia.org/wiki/United_Kindom" title="United Kindom – Dagbani" lang="dag" hreflang="dag" data-title="United Kindom" data-language-autonym="Dagbanli" data-language-local-name="Dagbani" class="interlanguage-link-target">Dagbanli</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-de mw-list-item"><a href="https://de.wikipedia.org/wiki/Vereinigtes_K%C3%B6nigreich" title="Vereinigtes Königreich – němčina" lang="de" hreflang="de" data-title="Vereinigtes Königreich" data-language-autonym="Deutsch" data-language-local-name="němčina" class="interlanguage-link-target">Deutsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-din mw-list-item"><a href="https://din.wikipedia.org/wiki/Amatnhom_M%C3%A4c%C5%8Baknhom" title="Amatnhom Mäcŋaknhom – dinkština" lang="din" hreflang="din" data-title="Amatnhom Mäcŋaknhom" data-language-autonym="Thuɔŋjäŋ" data-language-local-name="dinkština" class="interlanguage-link-target">Thuɔŋjäŋ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-diq mw-list-item"><a href="https://diq.wikipedia.org/wiki/Qraliya_Yewbiyayiye" title="Qraliya Yewbiyayiye – Zazaki" lang="diq" hreflang="diq" data-title="Qraliya Yewbiyayiye" data-language-autonym="Zazaki" data-language-local-name="Zazaki" class="interlanguage-link-target">Zazaki</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dsb mw-list-item"><a href="https://dsb.wikipedia.org/wiki/Zjadno%C5%9Bone_kralojstwo" title="Zjadnośone kralojstwo – dolnolužická srbština" lang="dsb" hreflang="dsb" data-title="Zjadnośone kralojstwo" data-language-autonym="Dolnoserbski" data-language-local-name="dolnolužická srbština" class="interlanguage-link-target">Dolnoserbski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dtp mw-list-item"><a href="https://dtp.wikipedia.org/wiki/United_Kingdom" title="United Kingdom – kadazandusunština" lang="dtp" hreflang="dtp" data-title="United Kingdom" data-language-autonym="Kadazandusun" data-language-local-name="kadazandusunština" class="interlanguage-link-target">Kadazandusun</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dty mw-list-item"><a href="https://dty.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%AF%E0%A5%81%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%A4_%E0%A4%85%E0%A4%A7%E0%A4%BF%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%9C%E0%A5%8D%E0%A4%AF" title="संयुक्त अधिराज्य – Doteli" lang="dty" hreflang="dty" data-title="संयुक्त अधिराज्य" data-language-autonym="डोटेली" data-language-local-name="Doteli" class="interlanguage-link-target">डोटेली</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dv mw-list-item"><a href="https://dv.wikipedia.org/wiki/%DE%94%DE%AA%DE%82%DE%A6%DE%87%DE%A8%DE%93%DE%AC%DE%91%DE%B0_%DE%86%DE%A8%DE%82%DE%B0%DE%8E%DE%B0%DE%91%DE%A6%DE%89%DE%B0" title="ޔުނައިޓެޑް ކިންގްޑަމް – maledivština" lang="dv" hreflang="dv" data-title="ޔުނައިޓެޑް ކިންގްޑަމް" data-language-autonym="ދިވެހިބަސް" data-language-local-name="maledivština" class="interlanguage-link-target">ދިވެހިބަސް</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dz mw-list-item"><a href="https://dz.wikipedia.org/wiki/%E0%BD%A1%E0%BD%B4%E0%BC%8B%E0%BD%93%E0%BD%A0%E0%BD%B2%E0%BC%8B%E0%BD%8A%E0%BD%BA%E0%BD%8A%E0%BC%8B%E0%BD%80%E0%BD%B2%E0%BD%84%E0%BC%8B%E0%BD%8C%E0%BD%98" title="ཡུ་ནའི་ཊེཊ་ཀིང་ཌམ – dzongkä" lang="dz" hreflang="dz" data-title="ཡུ་ནའི་ཊེཊ་ཀིང་ཌམ" data-language-autonym="ཇོང་ཁ" data-language-local-name="dzongkä" class="interlanguage-link-target">ཇོང་ཁ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ee mw-list-item"><a href="https://ee.wikipedia.org/wiki/United_Kingdom" title="United Kingdom – eweština" lang="ee" hreflang="ee" data-title="United Kingdom" data-language-autonym="Eʋegbe" data-language-local-name="eweština" class="interlanguage-link-target">Eʋegbe</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-el mw-list-item"><a href="https://el.wikipedia.org/wiki/%CE%97%CE%BD%CF%89%CE%BC%CE%AD%CE%BD%CE%BF_%CE%92%CE%B1%CF%83%CE%AF%CE%BB%CE%B5%CE%B9%CE%BF" title="Ηνωμένο Βασίλειο – řečtina" lang="el" hreflang="el" data-title="Ηνωμένο Βασίλειο" data-language-autonym="Ελληνικά" data-language-local-name="řečtina" class="interlanguage-link-target">Ελληνικά</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eml mw-list-item"><a href="https://eml.wikipedia.org/wiki/R%C3%A9gn_Un%C3%AE" title="Régn Unî – Emiliano-Romagnolo" lang="egl" hreflang="egl" data-title="Régn Unî" data-language-autonym="Emiliàn e rumagnòl" data-language-local-name="Emiliano-Romagnolo" class="interlanguage-link-target">Emiliàn e rumagnòl</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-en mw-list-item"><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/United_Kingdom" title="United Kingdom – angličtina" lang="en" hreflang="en" data-title="United Kingdom" data-language-autonym="English" data-language-local-name="angličtina" class="interlanguage-link-target">English</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eo mw-list-item"><a href="https://eo.wikipedia.org/wiki/Unui%C4%9Dinta_Re%C4%9Dlando" title="Unuiĝinta Reĝlando – esperanto" lang="eo" hreflang="eo" data-title="Unuiĝinta Reĝlando" data-language-autonym="Esperanto" data-language-local-name="esperanto" class="interlanguage-link-target">Esperanto</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-es badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://es.wikipedia.org/wiki/Reino_Unido" title="Reino Unido – španělština" lang="es" hreflang="es" data-title="Reino Unido" data-language-autonym="Español" data-language-local-name="španělština" class="interlanguage-link-target">Español</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-et mw-list-item"><a href="https://et.wikipedia.org/wiki/Suurbritannia" title="Suurbritannia – estonština" lang="et" hreflang="et" data-title="Suurbritannia" data-language-autonym="Eesti" data-language-local-name="estonština" class="interlanguage-link-target">Eesti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eu mw-list-item"><a href="https://eu.wikipedia.org/wiki/Erresuma_Batua" title="Erresuma Batua – baskičtina" lang="eu" hreflang="eu" data-title="Erresuma Batua" data-language-autonym="Euskara" data-language-local-name="baskičtina" class="interlanguage-link-target">Euskara</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ext mw-list-item"><a href="https://ext.wikipedia.org/wiki/Reinu_Un%C3%ADu" title="Reinu Uníu – extremadurština" lang="ext" hreflang="ext" data-title="Reinu Uníu" data-language-autonym="Estremeñu" data-language-local-name="extremadurština" class="interlanguage-link-target">Estremeñu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fa mw-list-item"><a href="https://fa.wikipedia.org/wiki/%D8%A8%D8%B1%DB%8C%D8%AA%D8%A7%D9%86%DB%8C%D8%A7" title="بریتانیا – perština" lang="fa" hreflang="fa" data-title="بریتانیا" data-language-autonym="فارسی" data-language-local-name="perština" class="interlanguage-link-target">فارسی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ff mw-list-item"><a href="https://ff.wikipedia.org/wiki/Biritaani-Mawndi" title="Biritaani-Mawndi – fulbština" lang="ff" hreflang="ff" data-title="Biritaani-Mawndi" data-language-autonym="Fulfulde" data-language-local-name="fulbština" class="interlanguage-link-target">Fulfulde</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fi badge-Q17559452 badge-recommendedarticle mw-list-item" title="doporučený článek"><a href="https://fi.wikipedia.org/wiki/Yhdistynyt_kuningaskunta" title="Yhdistynyt kuningaskunta – finština" lang="fi" hreflang="fi" data-title="Yhdistynyt kuningaskunta" data-language-autonym="Suomi" data-language-local-name="finština" class="interlanguage-link-target">Suomi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fiu-vro mw-list-item"><a href="https://fiu-vro.wikipedia.org/wiki/%C3%9Ctiskuningriik" title="Ütiskuningriik – võruština" lang="vro" hreflang="vro" data-title="Ütiskuningriik" data-language-autonym="Võro" data-language-local-name="võruština" class="interlanguage-link-target">Võro</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fj mw-list-item"><a href="https://fj.wikipedia.org/wiki/Matanitu_Cokovata" title="Matanitu Cokovata – fidžijština" lang="fj" hreflang="fj" data-title="Matanitu Cokovata" data-language-autonym="Na Vosa Vakaviti" data-language-local-name="fidžijština" class="interlanguage-link-target">Na Vosa Vakaviti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fo mw-list-item"><a href="https://fo.wikipedia.org/wiki/St%C3%B3ra_Bretland" title="Stóra Bretland – faerština" lang="fo" hreflang="fo" data-title="Stóra Bretland" data-language-autonym="Føroyskt" data-language-local-name="faerština" class="interlanguage-link-target">Føroyskt</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fr mw-list-item"><a href="https://fr.wikipedia.org/wiki/Royaume-Uni" title="Royaume-Uni – francouzština" lang="fr" hreflang="fr" data-title="Royaume-Uni" data-language-autonym="Français" data-language-local-name="francouzština" class="interlanguage-link-target">Français</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-frp mw-list-item"><a href="https://frp.wikipedia.org/wiki/Rey%C3%B4mo-Uni" title="Reyômo-Uni – franko-provensálština" lang="frp" hreflang="frp" data-title="Reyômo-Uni" data-language-autonym="Arpetan" data-language-local-name="franko-provensálština" class="interlanguage-link-target">Arpetan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-frr mw-list-item"><a href="https://frr.wikipedia.org/wiki/Feriind_Kiningrik" title="Feriind Kiningrik – fríština (severní)" lang="frr" hreflang="frr" data-title="Feriind Kiningrik" data-language-autonym="Nordfriisk" data-language-local-name="fríština (severní)" class="interlanguage-link-target">Nordfriisk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fur mw-list-item"><a href="https://fur.wikipedia.org/wiki/Ream_Un%C3%AEt" title="Ream Unît – furlanština" lang="fur" hreflang="fur" data-title="Ream Unît" data-language-autonym="Furlan" data-language-local-name="furlanština" class="interlanguage-link-target">Furlan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fy mw-list-item"><a href="https://fy.wikipedia.org/wiki/Feriene_Keninkryk" title="Feriene Keninkryk – fríština (západní)" lang="fy" hreflang="fy" data-title="Feriene Keninkryk" data-language-autonym="Frysk" data-language-local-name="fríština (západní)" class="interlanguage-link-target">Frysk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ga mw-list-item"><a href="https://ga.wikipedia.org/wiki/R%C3%ADocht_Aontaithe_na_Breataine_M%C3%B3ire_agus_Thuaisceart_%C3%89ireann" title="Ríocht Aontaithe na Breataine Móire agus Thuaisceart Éireann – irština" lang="ga" hreflang="ga" data-title="Ríocht Aontaithe na Breataine Móire agus Thuaisceart Éireann" data-language-autonym="Gaeilge" data-language-local-name="irština" class="interlanguage-link-target">Gaeilge</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gag mw-list-item"><a href="https://gag.wikipedia.org/wiki/B%C3%BC%C3%BCk_Britaniya" title="Büük Britaniya – gagauzština" lang="gag" hreflang="gag" data-title="Büük Britaniya" data-language-autonym="Gagauz" data-language-local-name="gagauzština" class="interlanguage-link-target">Gagauz</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gan mw-list-item"><a href="https://gan.wikipedia.org/wiki/%E8%8B%B1%E5%9C%8B" title="英國 – čínština (dialekty Gan)" lang="gan" hreflang="gan" data-title="英國" data-language-autonym="贛語" data-language-local-name="čínština (dialekty Gan)" class="interlanguage-link-target">贛語</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gcr mw-list-item"><a href="https://gcr.wikipedia.org/wiki/Rw%C3%A9yonm-Ini" title="Rwéyonm-Ini – Guianan Creole" lang="gcr" hreflang="gcr" data-title="Rwéyonm-Ini" data-language-autonym="Kriyòl gwiyannen" data-language-local-name="Guianan Creole" class="interlanguage-link-target">Kriyòl gwiyannen</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gd mw-list-item"><a href="https://gd.wikipedia.org/wiki/An_R%C3%ACoghachd_Aonaichte" title="An Rìoghachd Aonaichte – skotská gaelština" lang="gd" hreflang="gd" data-title="An Rìoghachd Aonaichte" data-language-autonym="Gàidhlig" data-language-local-name="skotská gaelština" class="interlanguage-link-target">Gàidhlig</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gl mw-list-item"><a href="https://gl.wikipedia.org/wiki/Reino_Unido" title="Reino Unido – galicijština" lang="gl" hreflang="gl" data-title="Reino Unido" data-language-autonym="Galego" data-language-local-name="galicijština" class="interlanguage-link-target">Galego</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-glk mw-list-item"><a href="https://glk.wikipedia.org/wiki/%D8%A8%D8%B1%D9%8A%D8%AA%D8%A7%D9%86%D9%8A%D8%A7" title="بريتانيا – gilačtina" lang="glk" hreflang="glk" data-title="بريتانيا" data-language-autonym="گیلکی" data-language-local-name="gilačtina" class="interlanguage-link-target">گیلکی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gn mw-list-item"><a href="https://gn.wikipedia.org/wiki/Tavet%C3%A3_Joaju" title="Tavetã Joaju – guaranština" lang="gn" hreflang="gn" data-title="Tavetã Joaju" data-language-autonym="Avañe'ẽ" data-language-local-name="guaranština" class="interlanguage-link-target">Avañe'ẽ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gom mw-list-item"><a href="https://gom.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AF%E0%A5%81%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%AF%E0%A4%9F%E0%A5%87%E0%A4%A1_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82%E0%A4%97%E0%A4%A1%E0%A4%AE" title="युनायटेड किंगडम – konkánština (Goa)" lang="gom" hreflang="gom" data-title="युनायटेड किंगडम" data-language-autonym="गोंयची कोंकणी / Gõychi Konknni" data-language-local-name="konkánština (Goa)" class="interlanguage-link-target">गोंयची कोंकणी / Gõychi Konknni</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gpe mw-list-item"><a href="https://gpe.wikipedia.org/wiki/United_Kingdom" title="United Kingdom – Ghanaian Pidgin" lang="gpe" hreflang="gpe" data-title="United Kingdom" data-language-autonym="Ghanaian Pidgin" data-language-local-name="Ghanaian Pidgin" class="interlanguage-link-target">Ghanaian Pidgin</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gu mw-list-item"><a href="https://gu.wikipedia.org/wiki/%E0%AA%AF%E0%AB%81%E0%AA%A8%E0%AA%BE%E0%AA%87%E0%AA%9F%E0%AB%87%E0%AA%A1_%E0%AA%95%E0%AA%BF%E0%AA%82%E0%AA%97%E0%AA%A1%E0%AA%AE" title="યુનાઇટેડ કિંગડમ – gudžarátština" lang="gu" hreflang="gu" data-title="યુનાઇટેડ કિંગડમ" data-language-autonym="ગુજરાતી" data-language-local-name="gudžarátština" class="interlanguage-link-target">ગુજરાતી</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gv badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://gv.wikipedia.org/wiki/Reeriaght_Unnaneysit" title="Reeriaght Unnaneysit – manština" lang="gv" hreflang="gv" data-title="Reeriaght Unnaneysit" data-language-autonym="Gaelg" data-language-local-name="manština" class="interlanguage-link-target">Gaelg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ha mw-list-item"><a href="https://ha.wikipedia.org/wiki/Birtaniya" title="Birtaniya – hauština" lang="ha" hreflang="ha" data-title="Birtaniya" data-language-autonym="Hausa" data-language-local-name="hauština" class="interlanguage-link-target">Hausa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hak mw-list-item"><a href="https://hak.wikipedia.org/wiki/Y%C3%AEn-koet" title="Yîn-koet – čínština (dialekty Hakka)" lang="hak" hreflang="hak" data-title="Yîn-koet" data-language-autonym="客家語 / Hak-kâ-ngî" data-language-local-name="čínština (dialekty Hakka)" class="interlanguage-link-target">客家語 / Hak-kâ-ngî</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-haw mw-list-item"><a href="https://haw.wikipedia.org/wiki/Aupuni_M%C5%8D%CA%BB%C4%AB_Hui_P%C5%AB_%CA%BBia" title="Aupuni Mōʻī Hui Pū ʻia – havajština" lang="haw" hreflang="haw" data-title="Aupuni Mōʻī Hui Pū ʻia" data-language-autonym="Hawaiʻi" data-language-local-name="havajština" class="interlanguage-link-target">Hawaiʻi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-he mw-list-item"><a href="https://he.wikipedia.org/wiki/%D7%94%D7%9E%D7%9E%D7%9C%D7%9B%D7%94_%D7%94%D7%9E%D7%90%D7%95%D7%97%D7%93%D7%AA" title="הממלכה המאוחדת – hebrejština" lang="he" hreflang="he" data-title="הממלכה המאוחדת" data-language-autonym="עברית" data-language-local-name="hebrejština" class="interlanguage-link-target">עברית</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hi mw-list-item"><a href="https://hi.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AF%E0%A5%82%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%9F%E0%A5%87%E0%A4%A1_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82%E0%A4%97%E0%A4%A1%E0%A4%AE" title="यूनाइटेड किंगडम – hindština" lang="hi" hreflang="hi" data-title="यूनाइटेड किंगडम" data-language-autonym="हिन्दी" data-language-local-name="hindština" class="interlanguage-link-target">हिन्दी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hif mw-list-item"><a href="https://hif.wikipedia.org/wiki/United_Kingdom" title="United Kingdom – hindština (Fidži)" lang="hif" hreflang="hif" data-title="United Kingdom" data-language-autonym="Fiji Hindi" data-language-local-name="hindština (Fidži)" class="interlanguage-link-target">Fiji Hindi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hr mw-list-item"><a href="https://hr.wikipedia.org/wiki/Ujedinjeno_Kraljevstvo" title="Ujedinjeno Kraljevstvo – chorvatština" lang="hr" hreflang="hr" data-title="Ujedinjeno Kraljevstvo" data-language-autonym="Hrvatski" data-language-local-name="chorvatština" class="interlanguage-link-target">Hrvatski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hsb mw-list-item"><a href="https://hsb.wikipedia.org/wiki/Zjedno%C4%87ene_kralestwo" title="Zjednoćene kralestwo – hornolužická srbština" lang="hsb" hreflang="hsb" data-title="Zjednoćene kralestwo" data-language-autonym="Hornjoserbsce" data-language-local-name="hornolužická srbština" class="interlanguage-link-target">Hornjoserbsce</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ht mw-list-item"><a href="https://ht.wikipedia.org/wiki/Way%C3%B2m_Ini" title="Wayòm Ini – haitština" lang="ht" hreflang="ht" data-title="Wayòm Ini" data-language-autonym="Kreyòl ayisyen" data-language-local-name="haitština" class="interlanguage-link-target">Kreyòl ayisyen</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hu mw-list-item"><a href="https://hu.wikipedia.org/wiki/Egyes%C3%BClt_Kir%C3%A1lys%C3%A1g" title="Egyesült Királyság – maďarština" lang="hu" hreflang="hu" data-title="Egyesült Királyság" data-language-autonym="Magyar" data-language-local-name="maďarština" class="interlanguage-link-target">Magyar</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hy mw-list-item"><a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D5%84%D5%AB%D5%A1%D6%81%D5%B5%D5%A1%D5%AC_%D4%B9%D5%A1%D5%A3%D5%A1%D5%BE%D5%B8%D6%80%D5%B8%D6%82%D5%A9%D5%B5%D5%B8%D6%82%D5%B6" title="Միացյալ Թագավորություն – arménština" lang="hy" hreflang="hy" data-title="Միացյալ Թագավորություն" data-language-autonym="Հայերեն" data-language-local-name="arménština" class="interlanguage-link-target">Հայերեն</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ia mw-list-item"><a href="https://ia.wikipedia.org/wiki/Regno_Unite" title="Regno Unite – interlingua" lang="ia" hreflang="ia" data-title="Regno Unite" data-language-autonym="Interlingua" data-language-local-name="interlingua" class="interlanguage-link-target">Interlingua</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-iba mw-list-item"><a href="https://iba.wikipedia.org/wiki/United_Kingdom" title="United Kingdom – ibanština" lang="iba" hreflang="iba" data-title="United Kingdom" data-language-autonym="Jaku Iban" data-language-local-name="ibanština" class="interlanguage-link-target">Jaku Iban</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-id mw-list-item"><a href="https://id.wikipedia.org/wiki/Britania_Raya" title="Britania Raya – indonéština" lang="id" hreflang="id" data-title="Britania Raya" data-language-autonym="Bahasa Indonesia" data-language-local-name="indonéština" class="interlanguage-link-target">Bahasa Indonesia</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ie mw-list-item"><a href="https://ie.wikipedia.org/wiki/Reyatu_Unit" title="Reyatu Unit – interlingue" lang="ie" hreflang="ie" data-title="Reyatu Unit" data-language-autonym="Interlingue" data-language-local-name="interlingue" class="interlanguage-link-target">Interlingue</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ig mw-list-item"><a href="https://ig.wikipedia.org/wiki/Obodo%C3%A9z%C3%A8_N%C3%A0_Of%C3%BA" title="Obodoézè Nà Ofú – igboština" lang="ig" hreflang="ig" data-title="Obodoézè Nà Ofú" data-language-autonym="Igbo" data-language-local-name="igboština" class="interlanguage-link-target">Igbo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ik mw-list-item"><a href="https://ik.wikipedia.org/wiki/Tannapta_Umialgutiat" title="Tannapta Umialgutiat – inupiakština" lang="ik" hreflang="ik" data-title="Tannapta Umialgutiat" data-language-autonym="Iñupiatun" data-language-local-name="inupiakština" class="interlanguage-link-target">Iñupiatun</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ilo mw-list-item"><a href="https://ilo.wikipedia.org/wiki/Nagkaykaysa_a_Pagarian" title="Nagkaykaysa a Pagarian – ilokánština" lang="ilo" hreflang="ilo" data-title="Nagkaykaysa a Pagarian" data-language-autonym="Ilokano" data-language-local-name="ilokánština" class="interlanguage-link-target">Ilokano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-inh mw-list-item"><a href="https://inh.wikipedia.org/wiki/%D0%99%D0%BE%D0%BA%D0%BA%D1%85%D0%B0_%D0%91%D1%80%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%BD%D0%B8" title="Йоккха Британи – inguština" lang="inh" hreflang="inh" data-title="Йоккха Британи" data-language-autonym="ГӀалгӀай" data-language-local-name="inguština" class="interlanguage-link-target">ГӀалгӀай</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-io mw-list-item"><a href="https://io.wikipedia.org/wiki/Unionita_Rejio" title="Unionita Rejio – ido" lang="io" hreflang="io" data-title="Unionita Rejio" data-language-autonym="Ido" data-language-local-name="ido" class="interlanguage-link-target">Ido</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-is mw-list-item"><a href="https://is.wikipedia.org/wiki/Bretland" title="Bretland – islandština" lang="is" hreflang="is" data-title="Bretland" data-language-autonym="Íslenska" data-language-local-name="islandština" class="interlanguage-link-target">Íslenska</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-it mw-list-item"><a href="https://it.wikipedia.org/wiki/Regno_Unito" title="Regno Unito – italština" lang="it" hreflang="it" data-title="Regno Unito" data-language-autonym="Italiano" data-language-local-name="italština" class="interlanguage-link-target">Italiano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-iu mw-list-item"><a href="https://iu.wikipedia.org/wiki/%E1%91%AF%E1%90%83%E1%93%90_%E1%93%84%E1%93%87%E1%96%93%E1%93%90%E1%93%82" title="ᑯᐃᓐ ᓄᓇᖓᓐᓂ – inuktitutština" lang="iu" hreflang="iu" data-title="ᑯᐃᓐ ᓄᓇᖓᓐᓂ" data-language-autonym="ᐃᓄᒃᑎᑐᑦ / inuktitut" data-language-local-name="inuktitutština" class="interlanguage-link-target">ᐃᓄᒃᑎᑐᑦ / inuktitut</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ja mw-list-item"><a href="https://ja.wikipedia.org/wiki/%E3%82%A4%E3%82%AE%E3%83%AA%E3%82%B9" title="イギリス – japonština" lang="ja" hreflang="ja" data-title="イギリス" data-language-autonym="日本語" data-language-local-name="japonština" class="interlanguage-link-target">日本語</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jam mw-list-item"><a href="https://jam.wikipedia.org/wiki/Yunaitid_Kindom" title="Yunaitid Kindom – jamajská kreolština" lang="jam" hreflang="jam" data-title="Yunaitid Kindom" data-language-autonym="Patois" data-language-local-name="jamajská kreolština" class="interlanguage-link-target">Patois</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jbo mw-list-item"><a href="https://jbo.wikipedia.org/wiki/ritygu%27e" title="ritygu'e – lojban" lang="jbo" hreflang="jbo" data-title="ritygu'e" data-language-autonym="La .lojban." data-language-local-name="lojban" class="interlanguage-link-target">La .lojban.</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jv mw-list-item"><a href="https://jv.wikipedia.org/wiki/Karajan_Manunggal" title="Karajan Manunggal – javánština" lang="jv" hreflang="jv" data-title="Karajan Manunggal" data-language-autonym="Jawa" data-language-local-name="javánština" class="interlanguage-link-target">Jawa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ka mw-list-item"><a href="https://ka.wikipedia.org/wiki/%E1%83%92%E1%83%90%E1%83%94%E1%83%A0%E1%83%97%E1%83%98%E1%83%90%E1%83%9C%E1%83%94%E1%83%91%E1%83%A3%E1%83%9A%E1%83%98_%E1%83%A1%E1%83%90%E1%83%9B%E1%83%94%E1%83%A4%E1%83%9D" title="გაერთიანებული სამეფო – gruzínština" lang="ka" hreflang="ka" data-title="გაერთიანებული სამეფო" data-language-autonym="ქართული" data-language-local-name="gruzínština" class="interlanguage-link-target">ქართული</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kab mw-list-item"><a href="https://kab.wikipedia.org/wiki/Tagelda_Yedduklen" title="Tagelda Yedduklen – kabylština" lang="kab" hreflang="kab" data-title="Tagelda Yedduklen" data-language-autonym="Taqbaylit" data-language-local-name="kabylština" class="interlanguage-link-target">Taqbaylit</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kbd mw-list-item"><a href="https://kbd.wikipedia.org/wiki/%D0%91%D1%80%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D1%8D%D1%88%D1%85%D1%83%D1%8D" title="Британиэшхуэ – kabardinština" lang="kbd" hreflang="kbd" data-title="Британиэшхуэ" data-language-autonym="Адыгэбзэ" data-language-local-name="kabardinština" class="interlanguage-link-target">Адыгэбзэ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kbp mw-list-item"><a href="https://kbp.wikipedia.org/wiki/Kewiya%C9%A3_K%C9%A9kp%C9%9Bnda%C9%A3" title="Kewiyaɣ Kɩkpɛndaɣ – Kabiye" lang="kbp" hreflang="kbp" data-title="Kewiyaɣ Kɩkpɛndaɣ" data-language-autonym="Kabɩyɛ" data-language-local-name="Kabiye" class="interlanguage-link-target">Kabɩyɛ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kcg mw-list-item"><a href="https://kcg.wikipedia.org/wiki/Muna%CC%B1pyia%CC%B1_A%CC%B1byintyok" title="Muna̱pyia̱ A̱byintyok – tyap" lang="kcg" hreflang="kcg" data-title="Muna̱pyia̱ A̱byintyok" data-language-autonym="Tyap" data-language-local-name="tyap" class="interlanguage-link-target">Tyap</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kg mw-list-item"><a href="https://kg.wikipedia.org/wiki/Royaume-Uni" title="Royaume-Uni – konžština" lang="kg" hreflang="kg" data-title="Royaume-Uni" data-language-autonym="Kongo" data-language-local-name="konžština" class="interlanguage-link-target">Kongo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kge mw-list-item"><a href="https://kge.wikipedia.org/wiki/Britania_Raya" title="Britania Raya – Komering" lang="kge" hreflang="kge" data-title="Britania Raya" data-language-autonym="Kumoring" data-language-local-name="Komering" class="interlanguage-link-target">Kumoring</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ki mw-list-item"><a href="https://ki.wikipedia.org/wiki/United_Kingdom_(UK)" title="United Kingdom (UK) – kikujština" lang="ki" hreflang="ki" data-title="United Kingdom (UK)" data-language-autonym="Gĩkũyũ" data-language-local-name="kikujština" class="interlanguage-link-target">Gĩkũyũ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kk mw-list-item"><a href="https://kk.wikipedia.org/wiki/%D2%B0%D0%BB%D1%8B%D0%B1%D1%80%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D1%8F" title="Ұлыбритания – kazaština" lang="kk" hreflang="kk" data-title="Ұлыбритания" data-language-autonym="Қазақша" data-language-local-name="kazaština" class="interlanguage-link-target">Қазақша</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-km mw-list-item"><a href="https://km.wikipedia.org/wiki/%E1%9E%9F%E1%9E%A0%E1%9E%9A%E1%9E%B6%E1%9E%87%E1%9E%B6%E1%9E%8E%E1%9E%B6%E1%9E%85%E1%9E%80%E1%9F%92%E1%9E%9A" title="សហរាជាណាចក្រ – khmérština" lang="km" hreflang="km" data-title="សហរាជាណាចក្រ" data-language-autonym="ភាសាខ្មែរ" data-language-local-name="khmérština" class="interlanguage-link-target">ភាសាខ្មែរ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kn mw-list-item"><a href="https://kn.wikipedia.org/wiki/%E0%B2%AF%E0%B3%81%E0%B2%A8%E0%B3%88%E0%B2%9F%E0%B3%86%E0%B2%A1%E0%B3%8D_%E0%B2%95%E0%B2%BF%E0%B2%82%E0%B2%97%E0%B3%8D%E2%80%8C%E0%B2%A1%E0%B2%82" title="ಯುನೈಟೆಡ್ ಕಿಂಗ್‌ಡಂ – kannadština" lang="kn" hreflang="kn" data-title="ಯುನೈಟೆಡ್ ಕಿಂಗ್‌ಡಂ" data-language-autonym="ಕನ್ನಡ" data-language-local-name="kannadština" class="interlanguage-link-target">ಕನ್ನಡ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ko mw-list-item"><a href="https://ko.wikipedia.org/wiki/%EC%98%81%EA%B5%AD" title="영국 – korejština" lang="ko" hreflang="ko" data-title="영국" data-language-autonym="한국어" data-language-local-name="korejština" class="interlanguage-link-target">한국어</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-koi mw-list-item"><a href="https://koi.wikipedia.org/wiki/%D0%AB%D0%B4%D0%B6%D1%8B%D1%82_%D0%91%D1%80%D0%B8%D1%82%D0%BC%D1%83" title="Ыджыт Бритму – komi-permjačtina" lang="koi" hreflang="koi" data-title="Ыджыт Бритму" data-language-autonym="Перем коми" data-language-local-name="komi-permjačtina" class="interlanguage-link-target">Перем коми</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-krc badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://krc.wikipedia.org/wiki/%D0%A3%D0%BB%D0%BB%D1%83_%D0%91%D1%80%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D1%8F" title="Уллу Британия – karačajevo-balkarština" lang="krc" hreflang="krc" data-title="Уллу Британия" data-language-autonym="Къарачай-малкъар" data-language-local-name="karačajevo-balkarština" class="interlanguage-link-target">Къарачай-малкъар</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ks mw-list-item"><a href="https://ks.wikipedia.org/wiki/%DB%8C%D9%88%D9%86%D8%A7%DB%8C%D9%B9%D9%90%DA%91_%DA%A9%D9%90%D9%86%DA%AF%DA%88%D9%8E%D9%85" title="یونایٹِڑ کِنگڈَم – kašmírština" lang="ks" hreflang="ks" data-title="یونایٹِڑ کِنگڈَم" data-language-autonym="कॉशुर / کٲشُر" data-language-local-name="kašmírština" class="interlanguage-link-target">कॉशुर / کٲشُر</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ksh mw-list-item"><a href="https://ksh.wikipedia.org/wiki/Jru%C3%9Fbritannie" title="Jrußbritannie – kolínština" lang="ksh" hreflang="ksh" data-title="Jrußbritannie" data-language-autonym="Ripoarisch" data-language-local-name="kolínština" class="interlanguage-link-target">Ripoarisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ku mw-list-item"><a href="https://ku.wikipedia.org/wiki/Keyaniya_Yekb%C3%BBy%C3%AE" title="Keyaniya Yekbûyî – kurdština" lang="ku" hreflang="ku" data-title="Keyaniya Yekbûyî" data-language-autonym="Kurdî" data-language-local-name="kurdština" class="interlanguage-link-target">Kurdî</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kv mw-list-item"><a href="https://kv.wikipedia.org/wiki/%D0%AB%D0%B4%D0%B6%D1%8B%D0%B4_%D0%91%D1%80%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D1%8F" title="Ыджыд Британия – komijština" lang="kv" hreflang="kv" data-title="Ыджыд Британия" data-language-autonym="Коми" data-language-local-name="komijština" class="interlanguage-link-target">Коми</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kw mw-list-item"><a href="https://kw.wikipedia.org/wiki/Ruvaneth_Unys" title="Ruvaneth Unys – kornština" lang="kw" hreflang="kw" data-title="Ruvaneth Unys" data-language-autonym="Kernowek" data-language-local-name="kornština" class="interlanguage-link-target">Kernowek</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ky mw-list-item"><a href="https://ky.wikipedia.org/wiki/%D0%A3%D0%BB%D1%83%D1%83_%D0%91%D1%80%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D1%8F" title="Улуу Британия – kyrgyzština" lang="ky" hreflang="ky" data-title="Улуу Британия" data-language-autonym="Кыргызча" data-language-local-name="kyrgyzština" class="interlanguage-link-target">Кыргызча</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-la mw-list-item"><a href="https://la.wikipedia.org/wiki/Britanniarum_regnum" title="Britanniarum regnum – latina" lang="la" hreflang="la" data-title="Britanniarum regnum" data-language-autonym="Latina" data-language-local-name="latina" class="interlanguage-link-target">Latina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lad mw-list-item"><a href="https://lad.wikipedia.org/wiki/Reyno_Unido" title="Reyno Unido – ladinština" lang="lad" hreflang="lad" data-title="Reyno Unido" data-language-autonym="Ladino" data-language-local-name="ladinština" class="interlanguage-link-target">Ladino</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lb mw-list-item"><a href="https://lb.wikipedia.org/wiki/Vereenegt_Kinnekr%C3%A4ich" title="Vereenegt Kinnekräich – lucemburština" lang="lb" hreflang="lb" data-title="Vereenegt Kinnekräich" data-language-autonym="Lëtzebuergesch" data-language-local-name="lucemburština" class="interlanguage-link-target">Lëtzebuergesch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lez mw-list-item"><a href="https://lez.wikipedia.org/wiki/%D0%A7%D3%80%D0%B5%D1%85%D0%B8%D0%B1%D1%80%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D1%8F" title="ЧӀехибритания – lezginština" lang="lez" hreflang="lez" data-title="ЧӀехибритания" data-language-autonym="Лезги" data-language-local-name="lezginština" class="interlanguage-link-target">Лезги</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lfn mw-list-item"><a href="https://lfn.wikipedia.org/wiki/Rena_Unida" title="Rena Unida – lingua franca nova" lang="lfn" hreflang="lfn" data-title="Rena Unida" data-language-autonym="Lingua Franca Nova" data-language-local-name="lingua franca nova" class="interlanguage-link-target">Lingua Franca Nova</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-li mw-list-item"><a href="https://li.wikipedia.org/wiki/Vereineg_Keuninkriek" title="Vereineg Keuninkriek – limburština" lang="li" hreflang="li" data-title="Vereineg Keuninkriek" data-language-autonym="Limburgs" data-language-local-name="limburština" class="interlanguage-link-target">Limburgs</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lij mw-list-item"><a href="https://lij.wikipedia.org/wiki/Regno_Un%C3%AFo" title="Regno Unïo – ligurština" lang="lij" hreflang="lij" data-title="Regno Unïo" data-language-autonym="Ligure" data-language-local-name="ligurština" class="interlanguage-link-target">Ligure</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lld mw-list-item"><a href="https://lld.wikipedia.org/wiki/Riam_Un%C3%AC" title="Riam Unì – Ladin" lang="lld" hreflang="lld" data-title="Riam Unì" data-language-autonym="Ladin" data-language-local-name="Ladin" class="interlanguage-link-target">Ladin</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lmo mw-list-item"><a href="https://lmo.wikipedia.org/wiki/Regn_Unid" title="Regn Unid – lombardština" lang="lmo" hreflang="lmo" data-title="Regn Unid" data-language-autonym="Lombard" data-language-local-name="lombardština" class="interlanguage-link-target">Lombard</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ln mw-list-item"><a href="https://ln.wikipedia.org/wiki/Ing%C9%9Bl%C9%9B%CC%81t%C9%9Bl%C9%9B" title="Ingɛlɛ́tɛlɛ – lingalština" lang="ln" hreflang="ln" data-title="Ingɛlɛ́tɛlɛ" data-language-autonym="Lingála" data-language-local-name="lingalština" class="interlanguage-link-target">Lingála</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lo mw-list-item"><a href="https://lo.wikipedia.org/wiki/%E0%BA%AA%E0%BA%B0%E0%BA%AB%E0%BA%B0%E0%BA%A5%E0%BA%B2%E0%BA%8A%E0%BA%B0%E0%BA%AD%E0%BA%B2%E0%BA%99%E0%BA%B2%E0%BA%88%E0%BA%B1%E0%BA%81" title="ສະຫະລາຊະອານາຈັກ – laoština" lang="lo" hreflang="lo" data-title="ສະຫະລາຊະອານາຈັກ" data-language-autonym="ລາວ" data-language-local-name="laoština" class="interlanguage-link-target">ລາວ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lt mw-list-item"><a href="https://lt.wikipedia.org/wiki/Jungtin%C4%97_Karalyst%C4%97" title="Jungtinė Karalystė – litevština" lang="lt" hreflang="lt" data-title="Jungtinė Karalystė" data-language-autonym="Lietuvių" data-language-local-name="litevština" class="interlanguage-link-target">Lietuvių</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ltg mw-list-item"><a href="https://ltg.wikipedia.org/wiki/Lelbrytaneja" title="Lelbrytaneja – latgalština" lang="ltg" hreflang="ltg" data-title="Lelbrytaneja" data-language-autonym="Latgaļu" data-language-local-name="latgalština" class="interlanguage-link-target">Latgaļu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lv mw-list-item"><a href="https://lv.wikipedia.org/wiki/Apvienot%C4%81_Karaliste" title="Apvienotā Karaliste – lotyština" lang="lv" hreflang="lv" data-title="Apvienotā Karaliste" data-language-autonym="Latviešu" data-language-local-name="lotyština" class="interlanguage-link-target">Latviešu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mad mw-list-item"><a href="https://mad.wikipedia.org/wiki/Britania_Raya" title="Britania Raya – madurština" lang="mad" hreflang="mad" data-title="Britania Raya" data-language-autonym="Madhurâ" data-language-local-name="madurština" class="interlanguage-link-target">Madhurâ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mai mw-list-item"><a href="https://mai.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%AF%E0%A5%81%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%A4_%E0%A4%85%E0%A4%A7%E0%A4%BF%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%9C%E0%A5%8D%E0%A4%AF" title="संयुक्त अधिराज्य – maithiliština" lang="mai" hreflang="mai" data-title="संयुक्त अधिराज्य" data-language-autonym="मैथिली" data-language-local-name="maithiliština" class="interlanguage-link-target">मैथिली</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-map-bms mw-list-item"><a href="https://map-bms.wikipedia.org/wiki/Britania_Raya" title="Britania Raya – Banyumasan" lang="jv-x-bms" hreflang="jv-x-bms" data-title="Britania Raya" data-language-autonym="Basa Banyumasan" data-language-local-name="Banyumasan" class="interlanguage-link-target">Basa Banyumasan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mdf mw-list-item"><a href="https://mdf.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D1%86%D1%8E_%D0%91%D1%80%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D1%8F" title="Оцю Британия – mokšanština" lang="mdf" hreflang="mdf" data-title="Оцю Британия" data-language-autonym="Мокшень" data-language-local-name="mokšanština" class="interlanguage-link-target">Мокшень</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mg mw-list-item"><a href="https://mg.wikipedia.org/wiki/Fanjakana_Mitambatra" title="Fanjakana Mitambatra – malgaština" lang="mg" hreflang="mg" data-title="Fanjakana Mitambatra" data-language-autonym="Malagasy" data-language-local-name="malgaština" class="interlanguage-link-target">Malagasy</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mhr mw-list-item"><a href="https://mhr.wikipedia.org/wiki/%D0%A3%D1%88%D1%8B%D0%BC%D0%BE_%D0%9A%D0%BE%D1%80%D0%BE%D0%BB%D0%B5%D0%B2%D1%81%D1%82%D0%B2%D0%B5" title="Ушымо Королевстве – Eastern Mari" lang="mhr" hreflang="mhr" data-title="Ушымо Королевстве" data-language-autonym="Олык марий" data-language-local-name="Eastern Mari" class="interlanguage-link-target">Олык марий</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mi mw-list-item"><a href="https://mi.wikipedia.org/wiki/K%C4%ABngitanga_Kotahi" title="Kīngitanga Kotahi – maorština" lang="mi" hreflang="mi" data-title="Kīngitanga Kotahi" data-language-autonym="Māori" data-language-local-name="maorština" class="interlanguage-link-target">Māori</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-min mw-list-item"><a href="https://min.wikipedia.org/wiki/Baritania_Rayo" title="Baritania Rayo – minangkabau" lang="min" hreflang="min" data-title="Baritania Rayo" data-language-autonym="Minangkabau" data-language-local-name="minangkabau" class="interlanguage-link-target">Minangkabau</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mk mw-list-item"><a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%B1%D0%B5%D0%B4%D0%B8%D0%BD%D0%B5%D1%82%D0%BE_%D0%9A%D1%80%D0%B0%D0%BB%D1%81%D1%82%D0%B2%D0%BE" title="Обединето Кралство – makedonština" lang="mk" hreflang="mk" data-title="Обединето Кралство" data-language-autonym="Македонски" data-language-local-name="makedonština" class="interlanguage-link-target">Македонски</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ml mw-list-item"><a href="https://ml.wikipedia.org/wiki/%E0%B4%AF%E0%B5%81%E0%B4%A3%E0%B5%88%E0%B4%B1%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B4%A1%E0%B5%8D_%E0%B4%95%E0%B4%BF%E0%B4%99%E0%B5%8D%E0%B4%A1%E0%B4%82" title="യുണൈറ്റഡ് കിങ്ഡം – malajálamština" lang="ml" hreflang="ml" data-title="യുണൈറ്റഡ് കിങ്ഡം" data-language-autonym="മലയാളം" data-language-local-name="malajálamština" class="interlanguage-link-target">മലയാളം</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mn mw-list-item"><a href="https://mn.wikipedia.org/wiki/%D0%98%D1%85_%D0%91%D1%80%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%BD%D0%B8" title="Их Британи – mongolština" lang="mn" hreflang="mn" data-title="Их Британи" data-language-autonym="Монгол" data-language-local-name="mongolština" class="interlanguage-link-target">Монгол</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mni mw-list-item"><a href="https://mni.wikipedia.org/wiki/%EA%AF%8C%EA%AF%A8%EA%AF%85%EA%AF%A5%EA%AF%A2%EA%AF%87%EA%AF%A6%EA%AF%97_%EA%AF%80%EA%AF%A4%EA%AF%A1%EA%AF%97%EA%AF%9D" title="ꯌꯨꯅꯥꯢꯇꯦꯗ ꯀꯤꯡꯗꯝ – manipurština" lang="mni" hreflang="mni" data-title="ꯌꯨꯅꯥꯢꯇꯦꯗ ꯀꯤꯡꯗꯝ" data-language-autonym="ꯃꯤꯇꯩ ꯂꯣꯟ" data-language-local-name="manipurština" class="interlanguage-link-target">ꯃꯤꯇꯩ ꯂꯣꯟ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mnw mw-list-item"><a href="https://mnw.wikipedia.org/wiki/%E1%80%9E%E1%80%9F%E1%80%9B%E1%80%AC%E1%80%87%E1%80%A1%E1%80%AC%E1%80%8F%E1%80%AC%E1%80%85%E1%80%80%E1%80%BC" title="သဟရာဇအာဏာစကြ – Mon" lang="mnw" hreflang="mnw" data-title="သဟရာဇအာဏာစကြ" data-language-autonym="ဘာသာမန်" data-language-local-name="Mon" class="interlanguage-link-target">ဘာသာမန်</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mr mw-list-item"><a href="https://mr.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AF%E0%A5%81%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%AF%E0%A4%9F%E0%A5%87%E0%A4%A1_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82%E0%A4%97%E0%A5%8D%E0%A4%A1%E0%A4%AE" title="युनायटेड किंग्डम – maráthština" lang="mr" hreflang="mr" data-title="युनायटेड किंग्डम" data-language-autonym="मराठी" data-language-local-name="maráthština" class="interlanguage-link-target">मराठी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mrj mw-list-item"><a href="https://mrj.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%BE%D0%B3%D0%BE_%D0%91%D1%80%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%BD%D0%B8" title="Кого Британи – marijština (západní)" lang="mrj" hreflang="mrj" data-title="Кого Британи" data-language-autonym="Кырык мары" data-language-local-name="marijština (západní)" class="interlanguage-link-target">Кырык мары</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ms mw-list-item"><a href="https://ms.wikipedia.org/wiki/United_Kingdom" title="United Kingdom – malajština" lang="ms" hreflang="ms" data-title="United Kingdom" data-language-autonym="Bahasa Melayu" data-language-local-name="malajština" class="interlanguage-link-target">Bahasa Melayu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mt mw-list-item"><a href="https://mt.wikipedia.org/wiki/Renju_Unit" title="Renju Unit – maltština" lang="mt" hreflang="mt" data-title="Renju Unit" data-language-autonym="Malti" data-language-local-name="maltština" class="interlanguage-link-target">Malti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mwl mw-list-item"><a href="https://mwl.wikipedia.org/wiki/Reino_Ounido" title="Reino Ounido – mirandština" lang="mwl" hreflang="mwl" data-title="Reino Ounido" data-language-autonym="Mirandés" data-language-local-name="mirandština" class="interlanguage-link-target">Mirandés</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-my mw-list-item"><a href="https://my.wikipedia.org/wiki/%E1%80%9A%E1%80%B0%E1%80%94%E1%80%AD%E1%80%AF%E1%80%80%E1%80%BA%E1%80%90%E1%80%80%E1%80%BA%E1%80%80%E1%80%84%E1%80%BA%E1%80%B8%E1%80%92%E1%80%99%E1%80%BA%E1%80%B8%E1%80%94%E1%80%AD%E1%80%AF%E1%80%84%E1%80%BA%E1%80%84%E1%80%B6" title="ယူနိုက်တက်ကင်းဒမ်းနိုင်ငံ – barmština" lang="my" hreflang="my" data-title="ယူနိုက်တက်ကင်းဒမ်းနိုင်ငံ" data-language-autonym="မြန်မာဘာသာ" data-language-local-name="barmština" class="interlanguage-link-target">မြန်မာဘာသာ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-myv mw-list-item"><a href="https://myv.wikipedia.org/wiki/%D0%98%D0%BD%D0%B5%D0%B1%D1%80%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D1%8F_%D0%9C%D0%B0%D1%81%D1%82%D0%BE%D1%80" title="Инебритания Мастор – erzjanština" lang="myv" hreflang="myv" data-title="Инебритания Мастор" data-language-autonym="Эрзянь" data-language-local-name="erzjanština" class="interlanguage-link-target">Эрзянь</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mzn mw-list-item"><a href="https://mzn.wikipedia.org/wiki/%D8%A8%D8%B1%DB%8C%D8%AA%D8%A7%D9%86%DB%8C%D8%A7" title="بریتانیا – mázandaránština" lang="mzn" hreflang="mzn" data-title="بریتانیا" data-language-autonym="مازِرونی" data-language-local-name="mázandaránština" class="interlanguage-link-target">مازِرونی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nap mw-list-item"><a href="https://nap.wikipedia.org/wiki/Gran_Vretagna" title="Gran Vretagna – neapolština" lang="nap" hreflang="nap" data-title="Gran Vretagna" data-language-autonym="Napulitano" data-language-local-name="neapolština" class="interlanguage-link-target">Napulitano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nds mw-list-item"><a href="https://nds.wikipedia.org/wiki/Vereenigt_K%C3%B6nigriek_vun_Grootbritannien_un_Noordirland" title="Vereenigt Königriek vun Grootbritannien un Noordirland – dolnoněmčina" lang="nds" hreflang="nds" data-title="Vereenigt Königriek vun Grootbritannien un Noordirland" data-language-autonym="Plattdüütsch" data-language-local-name="dolnoněmčina" class="interlanguage-link-target">Plattdüütsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nds-nl mw-list-item"><a href="https://nds-nl.wikipedia.org/wiki/Verienigd_Keuninkriek" title="Verienigd Keuninkriek – dolnosaština" lang="nds-NL" hreflang="nds-NL" data-title="Verienigd Keuninkriek" data-language-autonym="Nedersaksies" data-language-local-name="dolnosaština" class="interlanguage-link-target">Nedersaksies</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ne mw-list-item"><a href="https://ne.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%AF%E0%A5%81%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%A4_%E0%A4%85%E0%A4%A7%E0%A4%BF%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%9C%E0%A5%8D%E0%A4%AF" title="संयुक्त अधिराज्य – nepálština" lang="ne" hreflang="ne" data-title="संयुक्त अधिराज्य" data-language-autonym="नेपाली" data-language-local-name="nepálština" class="interlanguage-link-target">नेपाली</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-new mw-list-item"><a href="https://new.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%AF%E0%A5%81%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%A4_%E0%A4%85%E0%A4%A7%E0%A4%BF%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%9C%E0%A5%8D%E0%A4%AF" title="संयुक्त अधिराज्य – névárština" lang="new" hreflang="new" data-title="संयुक्त अधिराज्य" data-language-autonym="नेपाल भाषा" data-language-local-name="névárština" class="interlanguage-link-target">नेपाल भाषा</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nl mw-list-item"><a href="https://nl.wikipedia.org/wiki/Verenigd_Koninkrijk" title="Verenigd Koninkrijk – nizozemština" lang="nl" hreflang="nl" data-title="Verenigd Koninkrijk" data-language-autonym="Nederlands" data-language-local-name="nizozemština" class="interlanguage-link-target">Nederlands</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nn mw-list-item"><a href="https://nn.wikipedia.org/wiki/Storbritannia" title="Storbritannia – norština (nynorsk)" lang="nn" hreflang="nn" data-title="Storbritannia" data-language-autonym="Norsk nynorsk" data-language-local-name="norština (nynorsk)" class="interlanguage-link-target">Norsk nynorsk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-no mw-list-item"><a href="https://no.wikipedia.org/wiki/Storbritannia" title="Storbritannia – norština (bokmål)" lang="nb" hreflang="nb" data-title="Storbritannia" data-language-autonym="Norsk bokmål" data-language-local-name="norština (bokmål)" class="interlanguage-link-target">Norsk bokmål</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nov mw-list-item"><a href="https://nov.wikipedia.org/wiki/Unionati_Regia" title="Unionati Regia – novial" lang="nov" hreflang="nov" data-title="Unionati Regia" data-language-autonym="Novial" data-language-local-name="novial" class="interlanguage-link-target">Novial</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nqo mw-list-item"><a href="https://nqo.wikipedia.org/wiki/%DF%A1%DF%8A%DF%B2%DF%AC%DF%9B%DF%8A%DF%AC%DF%9F%DF%8A%DF%AB_%DF%98%DF%8D%DF%AC%DF%A3%DF%8D%DF%B2" title="ߡߊ߲߬ߛߊ߬ߟߊ߫ ߘߍ߬ߣߍ߲ – n’ko" lang="nqo" hreflang="nqo" data-title="ߡߊ߲߬ߛߊ߬ߟߊ߫ ߘߍ߬ߣߍ߲" data-language-autonym="ߒߞߏ" data-language-local-name="n’ko" class="interlanguage-link-target">ߒߞߏ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nrm mw-list-item"><a href="https://nrm.wikipedia.org/wiki/Rouoyaume_Unni" title="Rouoyaume Unni – Norman" lang="nrf" hreflang="nrf" data-title="Rouoyaume Unni" data-language-autonym="Nouormand" data-language-local-name="Norman" class="interlanguage-link-target">Nouormand</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nso mw-list-item"><a href="https://nso.wikipedia.org/wiki/United_Kingdom" title="United Kingdom – sotština (severní)" lang="nso" hreflang="nso" data-title="United Kingdom" data-language-autonym="Sesotho sa Leboa" data-language-local-name="sotština (severní)" class="interlanguage-link-target">Sesotho sa Leboa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nv mw-list-item"><a href="https://nv.wikipedia.org/wiki/T%C3%B3ta%CA%BC_Dine%CA%BC%C3%A9_Bik%C3%A9yah" title="Tótaʼ Dineʼé Bikéyah – navažština" lang="nv" hreflang="nv" data-title="Tótaʼ Dineʼé Bikéyah" data-language-autonym="Diné bizaad" data-language-local-name="navažština" class="interlanguage-link-target">Diné bizaad</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ny mw-list-item"><a href="https://ny.wikipedia.org/wiki/United_Kingdom" title="United Kingdom – ňandžština" lang="ny" hreflang="ny" data-title="United Kingdom" data-language-autonym="Chi-Chewa" data-language-local-name="ňandžština" class="interlanguage-link-target">Chi-Chewa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-oc mw-list-item"><a href="https://oc.wikipedia.org/wiki/Reialme_Unit" title="Reialme Unit – okcitánština" lang="oc" hreflang="oc" data-title="Reialme Unit" data-language-autonym="Occitan" data-language-local-name="okcitánština" class="interlanguage-link-target">Occitan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-olo mw-list-item"><a href="https://olo.wikipedia.org/wiki/Yhtistynnyh_kuningaskundu" title="Yhtistynnyh kuningaskundu – Livvi-Karelian" lang="olo" hreflang="olo" data-title="Yhtistynnyh kuningaskundu" data-language-autonym="Livvinkarjala" data-language-local-name="Livvi-Karelian" class="interlanguage-link-target">Livvinkarjala</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-om mw-list-item"><a href="https://om.wikipedia.org/wiki/Tokkummaa_Biyya_Mootii" title="Tokkummaa Biyya Mootii – oromština" lang="om" hreflang="om" data-title="Tokkummaa Biyya Mootii" data-language-autonym="Oromoo" data-language-local-name="oromština" class="interlanguage-link-target">Oromoo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-or mw-list-item"><a href="https://or.wikipedia.org/wiki/%E0%AC%AF%E0%AD%81%E0%AC%95%E0%AD%8D%E0%AC%A4%E0%AC%B0%E0%AC%BE%E0%AC%9C%E0%AD%8D%E0%AD%9F" title="ଯୁକ୍ତରାଜ୍ୟ – urijština" lang="or" hreflang="or" data-title="ଯୁକ୍ତରାଜ୍ୟ" data-language-autonym="ଓଡ଼ିଆ" data-language-local-name="urijština" class="interlanguage-link-target">ଓଡ଼ିଆ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-os mw-list-item"><a href="https://os.wikipedia.org/wiki/%D0%A1%D1%82%D1%8B%D1%80_%D0%91%D1%80%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%BD%D0%B8" title="Стыр Британи – osetština" lang="os" hreflang="os" data-title="Стыр Британи" data-language-autonym="Ирон" data-language-local-name="osetština" class="interlanguage-link-target">Ирон</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pa mw-list-item"><a href="https://pa.wikipedia.org/wiki/%E0%A8%AF%E0%A9%82%E0%A8%A8%E0%A8%BE%E0%A8%88%E0%A8%9F%E0%A8%A1_%E0%A8%95%E0%A8%BF%E0%A9%B0%E0%A8%97%E0%A8%A1%E0%A8%AE" title="ਯੂਨਾਈਟਡ ਕਿੰਗਡਮ – paňdžábština" lang="pa" hreflang="pa" data-title="ਯੂਨਾਈਟਡ ਕਿੰਗਡਮ" data-language-autonym="ਪੰਜਾਬੀ" data-language-local-name="paňdžábština" class="interlanguage-link-target">ਪੰਜਾਬੀ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pag mw-list-item"><a href="https://pag.wikipedia.org/wiki/Reino_Unido" title="Reino Unido – pangasinanština" lang="pag" hreflang="pag" data-title="Reino Unido" data-language-autonym="Pangasinan" data-language-local-name="pangasinanština" class="interlanguage-link-target">Pangasinan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pam mw-list-item"><a href="https://pam.wikipedia.org/wiki/Pisanmetung_a_Ka-arian" title="Pisanmetung a Ka-arian – papangau" lang="pam" hreflang="pam" data-title="Pisanmetung a Ka-arian" data-language-autonym="Kapampangan" data-language-local-name="papangau" class="interlanguage-link-target">Kapampangan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pap mw-list-item"><a href="https://pap.wikipedia.org/wiki/Reino_Uni" title="Reino Uni – papiamento" lang="pap" hreflang="pap" data-title="Reino Uni" data-language-autonym="Papiamentu" data-language-local-name="papiamento" class="interlanguage-link-target">Papiamentu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pcd mw-list-item"><a href="https://pcd.wikipedia.org/wiki/Ro%C3%A9y%C3%B4me-Uni" title="Roéyôme-Uni – picardština" lang="pcd" hreflang="pcd" data-title="Roéyôme-Uni" data-language-autonym="Picard" data-language-local-name="picardština" class="interlanguage-link-target">Picard</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pcm mw-list-item"><a href="https://pcm.wikipedia.org/wiki/UK" title="UK – nigerijský pidžin" lang="pcm" hreflang="pcm" data-title="UK" data-language-autonym="Naijá" data-language-local-name="nigerijský pidžin" class="interlanguage-link-target">Naijá</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pdc mw-list-item"><a href="https://pdc.wikipedia.org/wiki/Vereenichde_Keenichreich" title="Vereenichde Keenichreich – němčina (pensylvánská)" lang="pdc" hreflang="pdc" data-title="Vereenichde Keenichreich" data-language-autonym="Deitsch" data-language-local-name="němčina (pensylvánská)" class="interlanguage-link-target">Deitsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pfl mw-list-item"><a href="https://pfl.wikipedia.org/wiki/Vereinigtes_K%C3%B6nigreich" title="Vereinigtes Königreich – falčtina" lang="pfl" hreflang="pfl" data-title="Vereinigtes Königreich" data-language-autonym="Pälzisch" data-language-local-name="falčtina" class="interlanguage-link-target">Pälzisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pl mw-list-item"><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Wielka_Brytania" title="Wielka Brytania – polština" lang="pl" hreflang="pl" data-title="Wielka Brytania" data-language-autonym="Polski" data-language-local-name="polština" class="interlanguage-link-target">Polski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pms mw-list-item"><a href="https://pms.wikipedia.org/wiki/Regn_Un%C3%AC" title="Regn Unì – piemonština" lang="pms" hreflang="pms" data-title="Regn Unì" data-language-autonym="Piemontèis" data-language-local-name="piemonština" class="interlanguage-link-target">Piemontèis</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pnb mw-list-item"><a href="https://pnb.wikipedia.org/wiki/%D8%A8%D8%B1%D8%B7%D8%A7%D9%86%DB%8C%D8%A7" title="برطانیا – Western Punjabi" lang="pnb" hreflang="pnb" data-title="برطانیا" data-language-autonym="پنجابی" data-language-local-name="Western Punjabi" class="interlanguage-link-target">پنجابی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pnt mw-list-item"><a href="https://pnt.wikipedia.org/wiki/%CE%97%CE%BD%CF%89%CE%BC%CE%AD%CE%BD%CE%BF_%CE%92%CE%B1%CF%83%CE%AF%CE%BB%CE%B5%CE%B9%CE%BF" title="Ηνωμένο Βασίλειο – pontština" lang="pnt" hreflang="pnt" data-title="Ηνωμένο Βασίλειο" data-language-autonym="Ποντιακά" data-language-local-name="pontština" class="interlanguage-link-target">Ποντιακά</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ps mw-list-item"><a href="https://ps.wikipedia.org/wiki/%D8%A8%D8%B1%DB%90%D8%AA%D8%A7%D9%86%D9%8A%D8%A7" title="برېتانيا – paštština" lang="ps" hreflang="ps" data-title="برېتانيا" data-language-autonym="پښتو" data-language-local-name="paštština" class="interlanguage-link-target">پښتو</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pt badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://pt.wikipedia.org/wiki/Reino_Unido" title="Reino Unido – portugalština" lang="pt" hreflang="pt" data-title="Reino Unido" data-language-autonym="Português" data-language-local-name="portugalština" class="interlanguage-link-target">Português</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-qu mw-list-item"><a href="https://qu.wikipedia.org/wiki/Hukllachasqa_Qhapaq_Llaqta" title="Hukllachasqa Qhapaq Llaqta – kečuánština" lang="qu" hreflang="qu" data-title="Hukllachasqa Qhapaq Llaqta" data-language-autonym="Runa Simi" data-language-local-name="kečuánština" class="interlanguage-link-target">Runa Simi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rm mw-list-item"><a href="https://rm.wikipedia.org/wiki/Reginavel_Un%C3%AC" title="Reginavel Unì – rétorománština" lang="rm" hreflang="rm" data-title="Reginavel Unì" data-language-autonym="Rumantsch" data-language-local-name="rétorománština" class="interlanguage-link-target">Rumantsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rmy mw-list-item"><a href="https://rmy.wikipedia.org/wiki/Phandlo_Thagaripen_la_Bare_Britaniyako_thai_le_Nordutne_Irlandesko" title="Phandlo Thagaripen la Bare Britaniyako thai le Nordutne Irlandesko – Vlax Romani" lang="rmy" hreflang="rmy" data-title="Phandlo Thagaripen la Bare Britaniyako thai le Nordutne Irlandesko" data-language-autonym="Romani čhib" data-language-local-name="Vlax Romani" class="interlanguage-link-target">Romani čhib</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ro mw-list-item"><a href="https://ro.wikipedia.org/wiki/Regatul_Unit_al_Marii_Britanii_%C8%99i_al_Irlandei_de_Nord" title="Regatul Unit al Marii Britanii și al Irlandei de Nord – rumunština" lang="ro" hreflang="ro" data-title="Regatul Unit al Marii Britanii și al Irlandei de Nord" data-language-autonym="Română" data-language-local-name="rumunština" class="interlanguage-link-target">Română</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-roa-rup mw-list-item"><a href="https://roa-rup.wikipedia.org/wiki/Britania_Mari" title="Britania Mari – arumunština" lang="rup" hreflang="rup" data-title="Britania Mari" data-language-autonym="Armãneashti" data-language-local-name="arumunština" class="interlanguage-link-target">Armãneashti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-roa-tara mw-list-item"><a href="https://roa-tara.wikipedia.org/wiki/Regne_Aun%C3%ACte" title="Regne Aunìte – Tarantino" lang="nap-x-tara" hreflang="nap-x-tara" data-title="Regne Aunìte" data-language-autonym="Tarandíne" data-language-local-name="Tarantino" class="interlanguage-link-target">Tarandíne</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ru mw-list-item"><a href="https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%92%D0%B5%D0%BB%D0%B8%D0%BA%D0%BE%D0%B1%D1%80%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D1%8F" title="Великобритания – ruština" lang="ru" hreflang="ru" data-title="Великобритания" data-language-autonym="Русский" data-language-local-name="ruština" class="interlanguage-link-target">Русский</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rue mw-list-item"><a href="https://rue.wikipedia.org/wiki/%D0%92%D0%B5%D0%BB%D0%B8%D0%BA%D0%B0_%D0%91%D1%80%D1%96%D1%82%D0%B0%D0%BD%D1%96%D1%8F" title="Велика Брітанія – rusínština" lang="rue" hreflang="rue" data-title="Велика Брітанія" data-language-autonym="Русиньскый" data-language-local-name="rusínština" class="interlanguage-link-target">Русиньскый</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rw mw-list-item"><a href="https://rw.wikipedia.org/wiki/Ubwongereza" title="Ubwongereza – kiňarwandština" lang="rw" hreflang="rw" data-title="Ubwongereza" data-language-autonym="Ikinyarwanda" data-language-local-name="kiňarwandština" class="interlanguage-link-target">Ikinyarwanda</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sa mw-list-item"><a href="https://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%AF%E0%A5%81%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%A7%E0%A4%BF%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%9C%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%AE%E0%A5%8D" title="संयुक्ताधिराज्यम् – sanskrt" lang="sa" hreflang="sa" data-title="संयुक्ताधिराज्यम्" data-language-autonym="संस्कृतम्" data-language-local-name="sanskrt" class="interlanguage-link-target">संस्कृतम्</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sah mw-list-item"><a href="https://sah.wikipedia.org/wiki/%D0%A3%D0%BB%D1%83%D1%83_%D0%91%D1%80%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D1%8F" title="Улуу Британия – jakutština" lang="sah" hreflang="sah" data-title="Улуу Британия" data-language-autonym="Саха тыла" data-language-local-name="jakutština" class="interlanguage-link-target">Саха тыла</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sat mw-list-item"><a href="https://sat.wikipedia.org/wiki/%E1%B1%A5%E1%B1%AE%E1%B1%9E%E1%B1%AE%E1%B1%AB_%E1%B1%AB%E1%B1%A4%E1%B1%A5%E1%B1%9A%E1%B1%A2" title="ᱥᱮᱞᱮᱫ ᱫᱤᱥᱚᱢ – santálština" lang="sat" hreflang="sat" data-title="ᱥᱮᱞᱮᱫ ᱫᱤᱥᱚᱢ" data-language-autonym="ᱥᱟᱱᱛᱟᱲᱤ" data-language-local-name="santálština" class="interlanguage-link-target">ᱥᱟᱱᱛᱟᱲᱤ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sc mw-list-item"><a href="https://sc.wikipedia.org/wiki/Rennu_Unidu" title="Rennu Unidu – sardština" lang="sc" hreflang="sc" data-title="Rennu Unidu" data-language-autonym="Sardu" data-language-local-name="sardština" class="interlanguage-link-target">Sardu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-scn mw-list-item"><a href="https://scn.wikipedia.org/wiki/Regnu_Unitu" title="Regnu Unitu – sicilština" lang="scn" hreflang="scn" data-title="Regnu Unitu" data-language-autonym="Sicilianu" data-language-local-name="sicilština" class="interlanguage-link-target">Sicilianu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sco badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://sco.wikipedia.org/wiki/Unitit_Kinrick" title="Unitit Kinrick – skotština" lang="sco" hreflang="sco" data-title="Unitit Kinrick" data-language-autonym="Scots" data-language-local-name="skotština" class="interlanguage-link-target">Scots</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sd mw-list-item"><a href="https://sd.wikipedia.org/wiki/%DA%AF%DA%8F%D9%8A%D9%84_%D8%A8%D8%A7%D8%AF%D8%B4%D8%A7%DA%BE%D8%AA" title="گڏيل بادشاھت – sindhština" lang="sd" hreflang="sd" data-title="گڏيل بادشاھت" data-language-autonym="سنڌي" data-language-local-name="sindhština" class="interlanguage-link-target">سنڌي</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-se mw-list-item"><a href="https://se.wikipedia.org/wiki/Ovttastuvvan_gonagasriika" title="Ovttastuvvan gonagasriika – sámština (severní)" lang="se" hreflang="se" data-title="Ovttastuvvan gonagasriika" data-language-autonym="Davvisámegiella" data-language-local-name="sámština (severní)" class="interlanguage-link-target">Davvisámegiella</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sh mw-list-item"><a href="https://sh.wikipedia.org/wiki/Ujedinjeno_Kraljevstvo" title="Ujedinjeno Kraljevstvo – srbochorvatština" lang="sh" hreflang="sh" data-title="Ujedinjeno Kraljevstvo" data-language-autonym="Srpskohrvatski / српскохрватски" data-language-local-name="srbochorvatština" class="interlanguage-link-target">Srpskohrvatski / српскохрватски</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-shi mw-list-item"><a href="https://shi.wikipedia.org/wiki/Bri%E1%B9%ADanya" title="Briṭanya – tašelhit" lang="shi" hreflang="shi" data-title="Briṭanya" data-language-autonym="Taclḥit" data-language-local-name="tašelhit" class="interlanguage-link-target">Taclḥit</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-shn mw-list-item"><a href="https://shn.wikipedia.org/wiki/%E1%80%99%E1%80%AD%E1%80%B0%E1%80%84%E1%80%BA%E1%80%B8%E1%82%81%E1%80%B0%E1%80%99%E1%80%BA%E1%82%88%E1%80%90%E1%80%AF%E1%80%99%E1%80%BA%E1%82%81%E1%80%B1%E1%82%83%E1%81%B6%E1%80%99%E1%80%BA%E1%80%B8_%E1%80%95%E1%80%9B%E1%80%AD%E1%80%90%E1%80%BA%E1%82%88%E1%80%90%E1%80%B5%E1%81%BC%E1%80%BA%E1%82%87" title="မိူင်းႁူမ်ႈတုမ်ႁေႃၶမ်း ပရိတ်ႈတဵၼ်ႇ – šanština" lang="shn" hreflang="shn" data-title="မိူင်းႁူမ်ႈတုမ်ႁေႃၶမ်း ပရိတ်ႈတဵၼ်ႇ" data-language-autonym="ၽႃႇသႃႇတႆး " data-language-local-name="šanština" class="interlanguage-link-target">ၽႃႇသႃႇတႆး </a></li><li class="interlanguage-link interwiki-si mw-list-item"><a href="https://si.wikipedia.org/wiki/%E0%B6%91%E0%B6%9A%E0%B7%8A%E0%B7%83%E0%B6%AD%E0%B7%8A_%E0%B6%BB%E0%B7%8F%E0%B6%A2%E0%B6%B0%E0%B7%8F%E0%B6%B1%E0%B7%92%E0%B6%BA" title="එක්සත් රාජධානිය – sinhálština" lang="si" hreflang="si" data-title="එක්සත් රාජධානිය" data-language-autonym="සිංහල" data-language-local-name="sinhálština" class="interlanguage-link-target">සිංහල</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-simple mw-list-item"><a href="https://simple.wikipedia.org/wiki/United_Kingdom" title="United Kingdom – Simple English" lang="en-simple" hreflang="en-simple" data-title="United Kingdom" data-language-autonym="Simple English" data-language-local-name="Simple English" class="interlanguage-link-target">Simple English</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sk mw-list-item"><a href="https://sk.wikipedia.org/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1%C4%BEovstvo" title="Spojené kráľovstvo – slovenština" lang="sk" hreflang="sk" data-title="Spojené kráľovstvo" data-language-autonym="Slovenčina" data-language-local-name="slovenština" class="interlanguage-link-target">Slovenčina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-skr mw-list-item"><a href="https://skr.wikipedia.org/wiki/%D8%A8%D8%B1%D8%B7%D8%A7%D9%86%DB%8C%DB%81" title="برطانیہ – Saraiki" lang="skr" hreflang="skr" data-title="برطانیہ" data-language-autonym="سرائیکی" data-language-local-name="Saraiki" class="interlanguage-link-target">سرائیکی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sl mw-list-item"><a href="https://sl.wikipedia.org/wiki/Zdru%C5%BEeno_kraljestvo_Velike_Britanije_in_Severne_Irske" title="Združeno kraljestvo Velike Britanije in Severne Irske – slovinština" lang="sl" hreflang="sl" data-title="Združeno kraljestvo Velike Britanije in Severne Irske" data-language-autonym="Slovenščina" data-language-local-name="slovinština" class="interlanguage-link-target">Slovenščina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sm mw-list-item"><a href="https://sm.wikipedia.org/wiki/Peret%C4%81nia" title="Peretānia – samojština" lang="sm" hreflang="sm" data-title="Peretānia" data-language-autonym="Gagana Samoa" data-language-local-name="samojština" class="interlanguage-link-target">Gagana Samoa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-smn mw-list-item"><a href="https://smn.wikipedia.org/wiki/Ovt%C3%A2stum_kun%C3%A2g%C3%A2skodde" title="Ovtâstum kunâgâskodde – sámština (inarijská)" lang="smn" hreflang="smn" data-title="Ovtâstum kunâgâskodde" data-language-autonym="Anarâškielâ" data-language-local-name="sámština (inarijská)" class="interlanguage-link-target">Anarâškielâ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sn mw-list-item"><a href="https://sn.wikipedia.org/wiki/Bhuritani" title="Bhuritani – šonština" lang="sn" hreflang="sn" data-title="Bhuritani" data-language-autonym="ChiShona" data-language-local-name="šonština" class="interlanguage-link-target">ChiShona</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-so mw-list-item"><a href="https://so.wikipedia.org/wiki/Boqortooyada_Midowday" title="Boqortooyada Midowday – somálština" lang="so" hreflang="so" data-title="Boqortooyada Midowday" data-language-autonym="Soomaaliga" data-language-local-name="somálština" class="interlanguage-link-target">Soomaaliga</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sq mw-list-item"><a href="https://sq.wikipedia.org/wiki/Mbret%C3%ABria_e_Bashkuar" title="Mbretëria e Bashkuar – albánština" lang="sq" hreflang="sq" data-title="Mbretëria e Bashkuar" data-language-autonym="Shqip" data-language-local-name="albánština" class="interlanguage-link-target">Shqip</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sr mw-list-item"><a href="https://sr.wikipedia.org/wiki/%D0%A3%D1%98%D0%B5%D0%B4%D0%B8%D1%9A%D0%B5%D0%BD%D0%BE_%D0%9A%D1%80%D0%B0%D1%99%D0%B5%D0%B2%D1%81%D1%82%D0%B2%D0%BE" title="Уједињено Краљевство – srbština" lang="sr" hreflang="sr" data-title="Уједињено Краљевство" data-language-autonym="Српски / srpski" data-language-local-name="srbština" class="interlanguage-link-target">Српски / srpski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-srn mw-list-item"><a href="https://srn.wikipedia.org/wiki/Ingriskondre" title="Ingriskondre – sranan tongo" lang="srn" hreflang="srn" data-title="Ingriskondre" data-language-autonym="Sranantongo" data-language-local-name="sranan tongo" class="interlanguage-link-target">Sranantongo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ss mw-list-item"><a href="https://ss.wikipedia.org/wiki/United_Kingdom" title="United Kingdom – siswatština" lang="ss" hreflang="ss" data-title="United Kingdom" data-language-autonym="SiSwati" data-language-local-name="siswatština" class="interlanguage-link-target">SiSwati</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-stq mw-list-item"><a href="https://stq.wikipedia.org/wiki/Fereeniged_K%C3%B6%C3%B6nichriek_fon_Groot-Britannien_un_Noudirlound" title="Fereeniged Köönichriek fon Groot-Britannien un Noudirlound – fríština (saterlandská)" lang="stq" hreflang="stq" data-title="Fereeniged Köönichriek fon Groot-Britannien un Noudirlound" data-language-autonym="Seeltersk" data-language-local-name="fríština (saterlandská)" class="interlanguage-link-target">Seeltersk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-su mw-list-item"><a href="https://su.wikipedia.org/wiki/Karajaan_Ngahiji" title="Karajaan Ngahiji – sundština" lang="su" hreflang="su" data-title="Karajaan Ngahiji" data-language-autonym="Sunda" data-language-local-name="sundština" class="interlanguage-link-target">Sunda</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sv mw-list-item"><a href="https://sv.wikipedia.org/wiki/Storbritannien" title="Storbritannien – švédština" lang="sv" hreflang="sv" data-title="Storbritannien" data-language-autonym="Svenska" data-language-local-name="švédština" class="interlanguage-link-target">Svenska</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sw mw-list-item"><a href="https://sw.wikipedia.org/wiki/Ufalme_wa_Muungano" title="Ufalme wa Muungano – svahilština" lang="sw" hreflang="sw" data-title="Ufalme wa Muungano" data-language-autonym="Kiswahili" data-language-local-name="svahilština" class="interlanguage-link-target">Kiswahili</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-szl mw-list-item"><a href="https://szl.wikipedia.org/wiki/Wielg%C5%8F_Brytanij%C5%8F" title="Wielgŏ Brytanijŏ – slezština" lang="szl" hreflang="szl" data-title="Wielgŏ Brytanijŏ" data-language-autonym="Ślůnski" data-language-local-name="slezština" class="interlanguage-link-target">Ślůnski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-szy mw-list-item"><a href="https://szy.wikipedia.org/wiki/United_Kingdom" title="United Kingdom – Sakizaya" lang="szy" hreflang="szy" data-title="United Kingdom" data-language-autonym="Sakizaya" data-language-local-name="Sakizaya" class="interlanguage-link-target">Sakizaya</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ta badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://ta.wikipedia.org/wiki/%E0%AE%90%E0%AE%95%E0%AF%8D%E0%AE%95%E0%AE%BF%E0%AE%AF_%E0%AE%87%E0%AE%B0%E0%AE%BE%E0%AE%9A%E0%AF%8D%E0%AE%9A%E0%AE%BF%E0%AE%AF%E0%AE%AE%E0%AF%8D" title="ஐக்கிய இராச்சியம் – tamilština" lang="ta" hreflang="ta" data-title="ஐக்கிய இராச்சியம்" data-language-autonym="தமிழ்" data-language-local-name="tamilština" class="interlanguage-link-target">தமிழ்</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tay mw-list-item"><a href="https://tay.wikipedia.org/wiki/United_kingdom" title="United kingdom – Tayal" lang="tay" hreflang="tay" data-title="United kingdom" data-language-autonym="Tayal" data-language-local-name="Tayal" class="interlanguage-link-target">Tayal</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tcy mw-list-item"><a href="https://tcy.wikipedia.org/wiki/%E0%B2%AF%E0%B3%81%E0%B2%A8%E0%B3%88%E0%B2%9F%E0%B3%86%E0%B2%A1%E0%B3%8D_%E0%B2%95%E0%B2%BF%E0%B2%82%E0%B2%97%E0%B3%8D%E0%B2%A1%E0%B2%AE%E0%B3%8D" title="ಯುನೈಟೆಡ್ ಕಿಂಗ್ಡಮ್ – tuluština" lang="tcy" hreflang="tcy" data-title="ಯುನೈಟೆಡ್ ಕಿಂಗ್ಡಮ್" data-language-autonym="ತುಳು" data-language-local-name="tuluština" class="interlanguage-link-target">ತುಳು</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-te mw-list-item"><a href="https://te.wikipedia.org/wiki/%E0%B0%AF%E0%B1%81%E0%B0%A8%E0%B1%88%E0%B0%9F%E0%B1%86%E0%B0%A1%E0%B1%8D_%E0%B0%95%E0%B0%BF%E0%B0%82%E0%B0%97%E0%B1%8D%E2%80%8C%E0%B0%A1%E0%B0%AE%E0%B1%8D" title="యునైటెడ్ కింగ్‌డమ్ – telugština" lang="te" hreflang="te" data-title="యునైటెడ్ కింగ్‌డమ్" data-language-autonym="తెలుగు" data-language-local-name="telugština" class="interlanguage-link-target">తెలుగు</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tet mw-list-item"><a href="https://tet.wikipedia.org/wiki/Reinu_Naklibur" title="Reinu Naklibur – tetumština" lang="tet" hreflang="tet" data-title="Reinu Naklibur" data-language-autonym="Tetun" data-language-local-name="tetumština" class="interlanguage-link-target">Tetun</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tg mw-list-item"><a href="https://tg.wikipedia.org/wiki/%D0%91%D1%80%D0%B8%D1%82%D0%BE%D0%BD%D0%B8%D1%91" title="Бритониё – tádžičtina" lang="tg" hreflang="tg" data-title="Бритониё" data-language-autonym="Тоҷикӣ" data-language-local-name="tádžičtina" class="interlanguage-link-target">Тоҷикӣ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-th mw-list-item"><a href="https://th.wikipedia.org/wiki/%E0%B8%AA%E0%B8%AB%E0%B8%A3%E0%B8%B2%E0%B8%8A%E0%B8%AD%E0%B8%B2%E0%B8%93%E0%B8%B2%E0%B8%88%E0%B8%B1%E0%B8%81%E0%B8%A3" title="สหราชอาณาจักร – thajština" lang="th" hreflang="th" data-title="สหราชอาณาจักร" data-language-autonym="ไทย" data-language-local-name="thajština" class="interlanguage-link-target">ไทย</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tk mw-list-item"><a href="https://tk.wikipedia.org/wiki/Birle%C5%9Fen_Paty%C5%9Falyk" title="Birleşen Patyşalyk – turkmenština" lang="tk" hreflang="tk" data-title="Birleşen Patyşalyk" data-language-autonym="Türkmençe" data-language-local-name="turkmenština" class="interlanguage-link-target">Türkmençe</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tl mw-list-item"><a href="https://tl.wikipedia.org/wiki/United_Kingdom" title="United Kingdom – tagalog" lang="tl" hreflang="tl" data-title="United Kingdom" data-language-autonym="Tagalog" data-language-local-name="tagalog" class="interlanguage-link-target">Tagalog</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tly mw-list-item"><a href="https://tly.wikipedia.org/wiki/Dy%C5%BEd%C9%99_Britanij%C9%99" title="Dyždə Britanijə – talyština" lang="tly" hreflang="tly" data-title="Dyždə Britanijə" data-language-autonym="Tolışi" data-language-local-name="talyština" class="interlanguage-link-target">Tolışi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-to mw-list-item"><a href="https://to.wikipedia.org/wiki/Pilit%C4%81nia" title="Pilitānia – tongánština" lang="to" hreflang="to" data-title="Pilitānia" data-language-autonym="Lea faka-Tonga" data-language-local-name="tongánština" class="interlanguage-link-target">Lea faka-Tonga</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tpi mw-list-item"><a href="https://tpi.wikipedia.org/wiki/Yunaitet_Kingdom" title="Yunaitet Kingdom – tok pisin" lang="tpi" hreflang="tpi" data-title="Yunaitet Kingdom" data-language-autonym="Tok Pisin" data-language-local-name="tok pisin" class="interlanguage-link-target">Tok Pisin</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tr mw-list-item"><a href="https://tr.wikipedia.org/wiki/Birle%C5%9Fik_Krall%C4%B1k" title="Birleşik Krallık – turečtina" lang="tr" hreflang="tr" data-title="Birleşik Krallık" data-language-autonym="Türkçe" data-language-local-name="turečtina" class="interlanguage-link-target">Türkçe</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-trv mw-list-item"><a href="https://trv.wikipedia.org/wiki/Igiris" title="Igiris – taroko" lang="trv" hreflang="trv" data-title="Igiris" data-language-autonym="Seediq" data-language-local-name="taroko" class="interlanguage-link-target">Seediq</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ts mw-list-item"><a href="https://ts.wikipedia.org/wiki/United_Kingdom" title="United Kingdom – tsonga" lang="ts" hreflang="ts" data-title="United Kingdom" data-language-autonym="Xitsonga" data-language-local-name="tsonga" class="interlanguage-link-target">Xitsonga</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tt badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://tt.wikipedia.org/wiki/%D0%91%D3%A9%D0%B5%D0%BA%D0%B1%D1%80%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D1%8F" title="Бөекбритания – tatarština" lang="tt" hreflang="tt" data-title="Бөекбритания" data-language-autonym="Татарча / tatarça" data-language-local-name="tatarština" class="interlanguage-link-target">Татарча / tatarça</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tw mw-list-item"><a href="https://tw.wikipedia.org/wiki/United_Kingdom" title="United Kingdom – twi" lang="tw" hreflang="tw" data-title="United Kingdom" data-language-autonym="Twi" data-language-local-name="twi" class="interlanguage-link-target">Twi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ty mw-list-item"><a href="https://ty.wikipedia.org/wiki/Parat%C4%81ne" title="Paratāne – tahitština" lang="ty" hreflang="ty" data-title="Paratāne" data-language-autonym="Reo tahiti" data-language-local-name="tahitština" class="interlanguage-link-target">Reo tahiti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-udm mw-list-item"><a href="https://udm.wikipedia.org/wiki/%D0%92%D0%B5%D0%BB%D0%B8%D0%BA%D0%BE%D0%B1%D1%80%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D1%8F" title="Великобритания – udmurtština" lang="udm" hreflang="udm" data-title="Великобритания" data-language-autonym="Удмурт" data-language-local-name="udmurtština" class="interlanguage-link-target">Удмурт</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ug mw-list-item"><a href="https://ug.wikipedia.org/wiki/%D8%A8%DB%88%D9%8A%DB%88%D9%83_%D8%A8%DB%90%D8%B1%D9%89%D8%AA%D8%A7%D9%86%D9%89%D9%8A%DB%95" title="بۈيۈك بېرىتانىيە – ujgurština" lang="ug" hreflang="ug" data-title="بۈيۈك بېرىتانىيە" data-language-autonym="ئۇيغۇرچە / Uyghurche" data-language-local-name="ujgurština" class="interlanguage-link-target">ئۇيغۇرچە / Uyghurche</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uk mw-list-item"><a href="https://uk.wikipedia.org/wiki/%D0%92%D0%B5%D0%BB%D0%B8%D0%BA%D0%B0_%D0%91%D1%80%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%BD%D1%96%D1%8F" title="Велика Британія – ukrajinština" lang="uk" hreflang="uk" data-title="Велика Британія" data-language-autonym="Українська" data-language-local-name="ukrajinština" class="interlanguage-link-target">Українська</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ur mw-list-item"><a href="https://ur.wikipedia.org/wiki/%D9%85%D8%AA%D8%AD%D8%AF%DB%81_%D9%85%D9%85%D9%84%DA%A9%D8%AA" title="متحدہ مملکت – urdština" lang="ur" hreflang="ur" data-title="متحدہ مملکت" data-language-autonym="اردو" data-language-local-name="urdština" class="interlanguage-link-target">اردو</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uz mw-list-item"><a href="https://uz.wikipedia.org/wiki/Birlashgan_Qirollik" title="Birlashgan Qirollik – uzbečtina" lang="uz" hreflang="uz" data-title="Birlashgan Qirollik" data-language-autonym="Oʻzbekcha / ўзбекча" data-language-local-name="uzbečtina" class="interlanguage-link-target">Oʻzbekcha / ўзбекча</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vec mw-list-item"><a href="https://vec.wikipedia.org/wiki/Regno_Un%C3%ACo" title="Regno Unìo – benátština" lang="vec" hreflang="vec" data-title="Regno Unìo" data-language-autonym="Vèneto" data-language-local-name="benátština" class="interlanguage-link-target">Vèneto</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vep mw-list-item"><a href="https://vep.wikipedia.org/wiki/Sur%27_Britanii" title="Sur' Britanii – vepština" lang="vep" hreflang="vep" data-title="Sur' Britanii" data-language-autonym="Vepsän kel’" data-language-local-name="vepština" class="interlanguage-link-target">Vepsän kel’</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vi mw-list-item"><a href="https://vi.wikipedia.org/wiki/V%C6%B0%C6%A1ng_qu%E1%BB%91c_Li%C3%AAn_hi%E1%BB%87p_Anh_v%C3%A0_B%E1%BA%AFc_Ireland" title="Vương quốc Liên hiệp Anh và Bắc Ireland – vietnamština" lang="vi" hreflang="vi" data-title="Vương quốc Liên hiệp Anh và Bắc Ireland" data-language-autonym="Tiếng Việt" data-language-local-name="vietnamština" class="interlanguage-link-target">Tiếng Việt</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vls mw-list-item"><a href="https://vls.wikipedia.org/wiki/Ver%C3%AAnigd_Keunienkryk" title="Verênigd Keunienkryk – vlámština (západní)" lang="vls" hreflang="vls" data-title="Verênigd Keunienkryk" data-language-autonym="West-Vlams" data-language-local-name="vlámština (západní)" class="interlanguage-link-target">West-Vlams</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vo mw-list-item"><a href="https://vo.wikipedia.org/wiki/Reg%C3%A4n_Pebal%C3%B6l" title="Regän Pebalöl – volapük" lang="vo" hreflang="vo" data-title="Regän Pebalöl" data-language-autonym="Volapük" data-language-local-name="volapük" class="interlanguage-link-target">Volapük</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wa mw-list-item"><a href="https://wa.wikipedia.org/wiki/Rwey%C3%A5me-Uni" title="Rweyåme-Uni – valonština" lang="wa" hreflang="wa" data-title="Rweyåme-Uni" data-language-autonym="Walon" data-language-local-name="valonština" class="interlanguage-link-target">Walon</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-war mw-list-item"><a href="https://war.wikipedia.org/wiki/Reino_Unido" title="Reino Unido – warajština" lang="war" hreflang="war" data-title="Reino Unido" data-language-autonym="Winaray" data-language-local-name="warajština" class="interlanguage-link-target">Winaray</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wo mw-list-item"><a href="https://wo.wikipedia.org/wiki/Nguur-Yu-Bennoo" title="Nguur-Yu-Bennoo – wolofština" lang="wo" hreflang="wo" data-title="Nguur-Yu-Bennoo" data-language-autonym="Wolof" data-language-local-name="wolofština" class="interlanguage-link-target">Wolof</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wuu mw-list-item"><a href="https://wuu.wikipedia.org/wiki/%E8%8B%B1%E5%9B%BD" title="英国 – čínština (dialekty Wu)" lang="wuu" hreflang="wuu" data-title="英国" data-language-autonym="吴语" data-language-local-name="čínština (dialekty Wu)" class="interlanguage-link-target">吴语</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-xmf mw-list-item"><a href="https://xmf.wikipedia.org/wiki/%E1%83%92%E1%83%9D%E1%83%90%E1%83%A0%E1%83%97%E1%83%9D%E1%83%98%E1%83%90%E1%83%9C%E1%83%90%E1%83%A4%E1%83%98%E1%83%9A%E1%83%98_%E1%83%9D%E1%83%9B%E1%83%90%E1%83%A4%E1%83%94" title="გოართოიანაფილი ომაფე – mingrelština" lang="xmf" hreflang="xmf" data-title="გოართოიანაფილი ომაფე" data-language-autonym="მარგალური" data-language-local-name="mingrelština" class="interlanguage-link-target">მარგალური</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-yi badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://yi.wikipedia.org/wiki/%D7%A4%D7%90%D7%A8%D7%90%D7%99%D7%99%D7%A0%D7%99%D7%92%D7%98%D7%A2_%D7%A7%D7%A2%D7%A0%D7%99%D7%92%D7%A8%D7%99%D7%99%D7%9A" title="פאראייניגטע קעניגרייך – jidiš" lang="yi" hreflang="yi" data-title="פאראייניגטע קעניגרייך" data-language-autonym="ייִדיש" data-language-local-name="jidiš" class="interlanguage-link-target">ייִדיש</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-yo mw-list-item"><a href="https://yo.wikipedia.org/wiki/Il%E1%BA%B9%CC%80%E1%BB%8Dba_A%E1%B9%A3%E1%BB%8D%CC%80kan" title="Ilẹ̀ọba Aṣọ̀kan – jorubština" lang="yo" hreflang="yo" data-title="Ilẹ̀ọba Aṣọ̀kan" data-language-autonym="Yorùbá" data-language-local-name="jorubština" class="interlanguage-link-target">Yorùbá</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-za mw-list-item"><a href="https://za.wikipedia.org/wiki/Yinghgoz" title="Yinghgoz – čuangština" lang="za" hreflang="za" data-title="Yinghgoz" data-language-autonym="Vahcuengh" data-language-local-name="čuangština" class="interlanguage-link-target">Vahcuengh</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zea mw-list-item"><a href="https://zea.wikipedia.org/wiki/Vere%C3%AAnigd_Konienkriek" title="Vereênigd Konienkriek – zélandština" lang="zea" hreflang="zea" data-title="Vereênigd Konienkriek" data-language-autonym="Zeêuws" data-language-local-name="zélandština" class="interlanguage-link-target">Zeêuws</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zgh mw-list-item"><a href="https://zgh.wikipedia.org/wiki/%E2%B5%9C%E2%B4%B0%E2%B4%B3%E2%B5%8D%E2%B4%B7%E2%B5%89%E2%B5%9C_%E2%B5%89%E2%B5%8E%E2%B5%93%E2%B5%8F%E2%B5%8F" title="ⵜⴰⴳⵍⴷⵉⵜ ⵉⵎⵓⵏⵏ – tamazight (standardní marocký)" lang="zgh" hreflang="zgh" data-title="ⵜⴰⴳⵍⴷⵉⵜ ⵉⵎⵓⵏⵏ" data-language-autonym="ⵜⴰⵎⴰⵣⵉⵖⵜ ⵜⴰⵏⴰⵡⴰⵢⵜ" data-language-local-name="tamazight (standardní marocký)" class="interlanguage-link-target">ⵜⴰⵎⴰⵣⵉⵖⵜ ⵜⴰⵏⴰⵡⴰⵢⵜ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh mw-list-item"><a href="https://zh.wikipedia.org/wiki/%E8%8B%B1%E5%9B%BD" title="英国 – čínština" lang="zh" hreflang="zh" data-title="英国" data-language-autonym="中文" data-language-local-name="čínština" class="interlanguage-link-target">中文</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-classical mw-list-item"><a href="https://zh-classical.wikipedia.org/wiki/%E8%8B%B1%E5%9C%8B" title="英國 – čínština (klasická)" lang="lzh" hreflang="lzh" data-title="英國" data-language-autonym="文言" data-language-local-name="čínština (klasická)" class="interlanguage-link-target">文言</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-min-nan mw-list-item"><a href="https://zh-min-nan.wikipedia.org/wiki/Li%C3%A2n-ha%CC%8Dp_%C3%94ng-kok" title="Liân-ha̍p Ông-kok – čínština (dialekty Minnan)" lang="nan" hreflang="nan" data-title="Liân-ha̍p Ông-kok" data-language-autonym="閩南語 / Bân-lâm-gú" data-language-local-name="čínština (dialekty Minnan)" class="interlanguage-link-target">閩南語 / Bân-lâm-gú</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-yue mw-list-item"><a href="https://zh-yue.wikipedia.org/wiki/%E8%8B%B1%E5%9C%8B" title="英國 – kantonština" lang="yue" hreflang="yue" data-title="英國" data-language-autonym="粵語" data-language-local-name="kantonština" class="interlanguage-link-target">粵語</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zu mw-list-item"><a href="https://zu.wikipedia.org/wiki/Umbuso_Ohlangeneyo" title="Umbuso Ohlangeneyo – zuluština" lang="zu" hreflang="zu" data-title="Umbuso Ohlangeneyo" data-language-autonym="IsiZulu" data-language-local-name="zuluština" class="interlanguage-link-target">IsiZulu</a></li> </ul> <div class="after-portlet after-portlet-lang"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q145#sitelinks-wikipedia" title="Editovat mezijazykové odkazy" class="wbc-editpage">Upravit odkazy</a></div> </div> </div> </div> </header> <div class="vector-page-toolbar"> <div class="vector-page-toolbar-container"> <div id="left-navigation"> <nav aria-label="Jmenné prostory"> <div id="p-associated-pages" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-associated-pages" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-nstab-main" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Zobrazit obsahovou stránku [c]" accesskey="c">Článek</a></li><li id="ca-talk" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Diskuse:Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" rel="discussion" title="Diskuse ke stránce [t]" accesskey="t">Diskuse</a></li> </ul> </div> </div> <div id="vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown emptyPortlet" > <input type="checkbox" id="vector-variants-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Změnit variantu jazyka" > <label id="vector-variants-dropdown-label" for="vector-variants-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" >čeština </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-variants" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-variants emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> <div id="right-navigation" class="vector-collapsible"> <nav aria-label="Zobrazení"> <div id="p-views" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-views" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-view" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD">Číst</a></li><li id="ca-ve-edit" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v">Editovat</a></li><li id="ca-edit" class="collapsible vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e">Editovat zdroj</a></li><li id="ca-history" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=history" title="Starší verze této stránky. [h]" accesskey="h">Zobrazit historii</a></li> </ul> </div> </div> </nav> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown vector-page-tools-dropdown" > <input type="checkbox" id="vector-page-tools-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Nástroje" > <label id="vector-page-tools-dropdown-label" for="vector-page-tools-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" >Nástroje </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-tools-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-page-tools" class="vector-page-tools vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-page-tools-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="page-tools-pinned" data-pinnable-element-id="vector-page-tools" data-pinned-container-id="vector-page-tools-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-page-tools-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Nástroje</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-cactions" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-cactions emptyPortlet vector-has-collapsible-items" title="Další možnosti" > <div class="vector-menu-heading"> Akce </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-more-view" class="selected vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD">Číst</a></li><li id="ca-more-ve-edit" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v">Editovat</a></li><li id="ca-more-edit" class="collapsible vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e">Editovat zdroj</a></li><li id="ca-more-history" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=history">Zobrazit historii</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-tb" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-tb" > <div class="vector-menu-heading"> Obecné </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="t-whatlinkshere" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Co_odkazuje_na/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Seznam všech wikistránek, které sem odkazují [j]" accesskey="j">Odkazuje sem</a></li><li id="t-recentchangeslinked" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Souvisej%C3%ADc%C3%AD_zm%C4%9Bny/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" rel="nofollow" title="Nedávné změny stránek, na které je odkazováno [k]" accesskey="k">Související změny</a></li><li id="t-upload" class="mw-list-item"><a href="//commons.wikimedia.org/wiki/Special:UploadWizard?uselang=cs" title="Nahrát obrázky či jiná multimédia [u]" accesskey="u">Načíst soubor</a></li><li id="t-specialpages" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Speci%C3%A1ln%C3%AD_str%C3%A1nky" title="Seznam všech speciálních stránek [q]" accesskey="q">Speciální stránky</a></li><li id="t-permalink" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&oldid=24396533" title="Trvalý odkaz na současnou verzi této stránky">Trvalý odkaz</a></li><li id="t-info" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=info" title="Více informací o této stránce">Informace o stránce</a></li><li id="t-cite" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Citovat&page=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&id=24396533&wpFormIdentifier=titleform" title="Informace o tom, jak citovat tuto stránku">Citovat stránku</a></li><li id="t-urlshortener" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:UrlShortener&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FSpojen%25C3%25A9_kr%25C3%25A1lovstv%25C3%25AD">Získat zkrácené URL</a></li><li id="t-urlshortener-qrcode" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:QrCode&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FSpojen%25C3%25A9_kr%25C3%25A1lovstv%25C3%25AD">Stáhnout QR kód</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-coll-print_export" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-coll-print_export" > <div class="vector-menu-heading"> Tisk/export </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="coll-create_a_book" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Kniha&bookcmd=book_creator&referer=Spojen%C3%A9+kr%C3%A1lovstv%C3%AD">Vytvořit knihu</a></li><li id="coll-download-as-rl" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:DownloadAsPdf&page=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=show-download-screen">Stáhnout jako PDF</a></li><li id="t-print" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&printable=yes" title="Tato stránka v podobě vhodné k tisku [p]" accesskey="p">Verze k tisku</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-wikibase-otherprojects" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-wikibase-otherprojects" > <div class="vector-menu-heading"> Na jiných projektech </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-commons mw-list-item"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/United_Kingdom" hreflang="en">Wikimedia Commons</a></li><li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikinews mw-list-item"><a href="https://cs.wikinews.org/wiki/Kategorie:Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" hreflang="cs">Wikizprávy</a></li><li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikiquote mw-list-item"><a href="https://cs.wikiquote.org/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" hreflang="cs">Wikicitáty</a></li><li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikivoyage mw-list-item"><a href="https://cs.wikivoyage.org/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" hreflang="cs">Wikicesty</a></li><li id="t-wikibase" class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikibase-dataitem mw-list-item"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q145" title="Odkaz na propojenou položku datového úložiště [g]" accesskey="g">Položka Wikidat</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> </div> <div class="vector-column-end"> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-appearance" class="vector-appearance vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-appearance-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="appearance-pinned" data-pinnable-element-id="vector-appearance" data-pinned-container-id="vector-appearance-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-appearance-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Vzhled</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.unpin">skrýt</button> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> <div id="bodyContent" class="vector-body" aria-labelledby="firstHeading" data-mw-ve-target-container> <div class="vector-body-before-content"> <div class="mw-indicators"> <div id="mw-indicator-coordinates" class="mw-indicator"><div class="mw-parser-output">Souřadnice: <a class="external text" href="//geohack.toolforge.org/geohack.php?language=cs&pagename=Spojen%C3%A9+kr%C3%A1lovstv%C3%AD&params=54.6_N_-2_E_type:landmark">54°36′ s. š., 2° z. d.</a></div></div> </div> <div id="siteSub" class="noprint">Z Wikipedie, otevřené encyklopedie</div> </div> <div id="contentSub"><div id="mw-content-subtitle"></div></div> <div id="mw-content-text" class="mw-body-content"><div class="mw-content-ltr mw-parser-output" lang="cs" dir="ltr"><div class="uvodni-upozorneni hatnote noprint">Na tento článek je <a href="/wiki/Wikipedie:P%C5%99esm%C4%9Brov%C3%A1n%C3%AD" title="Wikipedie:Přesměrování">přesměrováno</a> heslo Velká Británie. Další významy jsou uvedeny na stránkách <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD_(rozcestn%C3%ADk)" class="mw-disambig" title="Spojené království (rozcestník)">Spojené království (rozcestník)</a> a <a href="/wiki/Velk%C3%A1_Brit%C3%A1nie_(rozcestn%C3%ADk)" class="mw-disambig" title="Velká Británie (rozcestník)">Velká Británie (rozcestník)</a>.</div> <table class="infobox" style="width:22em;width: 300px;"><tbody><tr><th colspan="2" style="text-align:center;font-size:125%;font-weight:bold;background-color: #eaeaea;">Spojené království Velké Británie a Severního Irska United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland</th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><table style="width: 100%;"><tbody><tr> <td style="width:50%; vertical-align:middle;"><div class="framedpicture"><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_the_United_Kingdom_(1-2).svg" class="mw-file-description" title="vlajka Spojeného království"><img alt="vlajka Spojeného království" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg/120px-Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg.png" decoding="async" width="120" height="60" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg/180px-Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg/240px-Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="600" /></a></div> <a href="/wiki/Vlajka_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Vlajka Spojeného království">vlajka</a></td> <td style="width:50%; vertical-align:middle;"><a href="/wiki/Soubor:Coat_of_arms_of_the_United_Kingdom_(2022,_variant_2).svg" class="mw-file-description" title="znak Spojeného království"><img alt="znak Spojeného království" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5b/Coat_of_arms_of_the_United_Kingdom_%282022%2C_variant_2%29.svg/90px-Coat_of_arms_of_the_United_Kingdom_%282022%2C_variant_2%29.svg.png" decoding="async" width="90" height="84" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5b/Coat_of_arms_of_the_United_Kingdom_%282022%2C_variant_2%29.svg/135px-Coat_of_arms_of_the_United_Kingdom_%282022%2C_variant_2%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5b/Coat_of_arms_of_the_United_Kingdom_%282022%2C_variant_2%29.svg/180px-Coat_of_arms_of_the_United_Kingdom_%282022%2C_variant_2%29.svg.png 2x" data-file-width="512" data-file-height="479" /></a> <a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_znak_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Státní znak Spojeného království">znak</a></td> </tr></tbody></table></td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_hymna" title="Státní hymna">Hymna</a> <a href="/wiki/Hymna_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Hymna Spojeného království">God Save the King</a> <center><audio id="mwe_player_0" controls="" preload="none" data-mw-tmh="" class="mw-file-element" width="220" style="width:220px;" data-durationhint="64" data-mwtitle="United_States_Navy_Band_-_God_Save_the_Queen.oga" data-mwprovider="wikimediacommons"><source src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/03/United_States_Navy_Band_-_God_Save_the_Queen.oga" type="audio/ogg; codecs="vorbis"" data-width="0" data-height="0" /><source src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/transcoded/0/03/United_States_Navy_Band_-_God_Save_the_Queen.oga/United_States_Navy_Band_-_God_Save_the_Queen.oga.mp3" type="audio/mpeg" data-transcodekey="mp3" data-width="0" data-height="0" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AUnited_States_Navy_Band_-_God_Save_the_Queen.oga&lang=ar&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="ar" label="العربية ‪(ar)‬" data-dir="rtl" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AUnited_States_Navy_Band_-_God_Save_the_Queen.oga&lang=de&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="de" label="Deutsch ‪(de)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AUnited_States_Navy_Band_-_God_Save_the_Queen.oga&lang=en&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="en" label="English ‪(en)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AUnited_States_Navy_Band_-_God_Save_the_Queen.oga&lang=es&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="es" label="español ‪(es)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AUnited_States_Navy_Band_-_God_Save_the_Queen.oga&lang=fa&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="fa" label="فارسی ‪(fa)‬" data-dir="rtl" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AUnited_States_Navy_Band_-_God_Save_the_Queen.oga&lang=fr&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="fr" label="français ‪(fr)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AUnited_States_Navy_Band_-_God_Save_the_Queen.oga&lang=id&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="id" label="Bahasa Indonesia ‪(id)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AUnited_States_Navy_Band_-_God_Save_the_Queen.oga&lang=it&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="it" label="italiano ‪(it)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AUnited_States_Navy_Band_-_God_Save_the_Queen.oga&lang=ja&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="ja" label="日本語 ‪(ja)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AUnited_States_Navy_Band_-_God_Save_the_Queen.oga&lang=ko&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="ko" label="한국어 ‪(ko)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AUnited_States_Navy_Band_-_God_Save_the_Queen.oga&lang=ms&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="ms" label="Bahasa Melayu ‪(ms)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AUnited_States_Navy_Band_-_God_Save_the_Queen.oga&lang=nb&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="nb" label="norsk bokmål ‪(nb)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AUnited_States_Navy_Band_-_God_Save_the_Queen.oga&lang=pt-br&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="pt-BR" label="português do Brasil ‪(pt-br)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AUnited_States_Navy_Band_-_God_Save_the_Queen.oga&lang=pt&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="pt" label="português ‪(pt)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AUnited_States_Navy_Band_-_God_Save_the_Queen.oga&lang=ru&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="ru" label="русский ‪(ru)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AUnited_States_Navy_Band_-_God_Save_the_Queen.oga&lang=th&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="th" label="ไทย ‪(th)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AUnited_States_Navy_Band_-_God_Save_the_Queen.oga&lang=uk&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="uk" label="українська ‪(uk)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AUnited_States_Navy_Band_-_God_Save_the_Queen.oga&lang=vi&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="vi" label="Tiếng Việt ‪(vi)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AUnited_States_Navy_Band_-_God_Save_the_Queen.oga&lang=zh-cn&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="zh-Hans-CN" label="中文（中国大陆） ‪(zh-cn)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AUnited_States_Navy_Band_-_God_Save_the_Queen.oga&lang=zh-hk&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="zh-Hant-HK" label="中文（香港） ‪(zh-hk)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AUnited_States_Navy_Band_-_God_Save_the_Queen.oga&lang=zh-tw&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="zh-Hant-TW" label="中文（臺灣） ‪(zh-tw)‬" data-dir="ltr" /></audio></center></td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><a href="/wiki/Motto" title="Motto">Motto</a> Dieu et mon droit</td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #eaeaea;">Geografie</th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><div style="padding:2px;"> <a href="/wiki/Soubor:Europe-UK.svg" class="mw-file-description" title="Poloha Spojeného království"><img alt="Poloha Spojeného království" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5b/Europe-UK.svg/290px-Europe-UK.svg.png" decoding="async" width="290" height="244" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5b/Europe-UK.svg/435px-Europe-UK.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5b/Europe-UK.svg/580px-Europe-UK.svg.png 2x" data-file-width="2045" data-file-height="1720" /></a> Poloha Spojeného království </div></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_m%C4%9Bsto" title="Hlavní město">Hlavní město</a></th><td><a href="/wiki/Lond%C3%BDn" title="Londýn">Londýn</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Rozloha" title="Rozloha">Rozloha</a></th><td>242 495 km² (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_rozlohy" title="Seznam států světa podle rozlohy">78. na světě</a>) z toho 1,51 % vodní plochy</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%ADch_hor" title="Seznam států světa podle nejvyšších hor">Nejvyšší bod</a></th><td><a href="/wiki/Ben_Nevis" title="Ben Nevis">Ben Nevis</a> (1343 m n. m.)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/%C4%8Casov%C3%A9_p%C3%A1smo" title="Časové pásmo">Časové pásmo</a></th><td>+0</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Zem%C4%9Bpisn%C3%A9_sou%C5%99adnice" title="Zeměpisné souřadnice">Poloha</a></th><td class="plainlinks"><a class="external text" href="//geohack.toolforge.org/geohack.php?language=cs&pagename=Spojen%C3%A9+kr%C3%A1lovstv%C3%AD&params=54.6_N_-2_E_type:landmark">54°36′ s. š., 2° z. d.</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Geodata" title="Geodata">Geodata</a> (<a href="/wiki/OpenStreetMap" title="OpenStreetMap">OSM</a>)</th><td><a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.openstreetmap.org/browse/relation/62149">OSM</a>, <a class="external text" href="https://tools.wmflabs.org/wiwosm/osm-on-ol/kml-on-ol.php?lang=wikidata&uselang=cs&title=Q145">WMF</a></td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #eaeaea;">Obyvatelstvo</th></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Obyvatelstvo" title="Obyvatelstvo">Počet obyvatel</a></th><td>66 971 411 (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_po%C4%8Dtu_obyvatel" title="Seznam států světa podle počtu obyvatel">22. na světě</a>, 2022)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Hustota_zalidn%C4%9Bn%C3%AD" title="Hustota zalidnění">Hustota zalidnění</a></th><td>271 ob. / km² (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_hustoty_zalidn%C4%9Bn%C3%AD" title="Seznam států světa podle hustoty zalidnění">50. na světě</a>)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Index_lidsk%C3%A9ho_rozvoje" title="Index lidského rozvoje">HDI</a></th><td>▲ 0,940 (velmi vysoký) (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_indexu_lidsk%C3%A9ho_rozvoje" title="Seznam států světa podle indexu lidského rozvoje">15. na světě</a>, 2022)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Jazyk_(lingvistika)" title="Jazyk (lingvistika)">Jazyk</a></th><td><a href="/wiki/Angli%C4%8Dtina" title="Angličtina">angličtina</a> (<a href="/wiki/%C3%9A%C5%99edn%C3%AD_jazyk" title="Úřední jazyk">úřední</a>), <a href="/wiki/Skot%C5%A1tina" title="Skotština">skotština</a>, <a href="/w/index.php?title=Ulstersk%C3%A1_skot%C5%A1tina&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ulsterská skotština (stránka neexistuje)">ulsterská skotština</a>, <a href="/wiki/Vel%C5%A1tina" title="Velština">velština</a>, <a href="/wiki/Korn%C5%A1tina" title="Kornština">kornština</a>, <a href="/wiki/Skotsk%C3%A1_gael%C5%A1tina" title="Skotská gaelština">skotská gaelština</a>, <a href="/wiki/Ir%C5%A1tina" title="Irština">irština</a>, <a href="/w/index.php?title=Britsk%C3%BD_znakov%C3%BD_jazyk&action=edit&redlink=1" class="new" title="Britský znakový jazyk (stránka neexistuje)">britský znakový jazyk</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/N%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD" title="Náboženství">Náboženství</a></th><td><a href="/wiki/S%C4%8D%C3%ADt%C3%A1n%C3%AD_lidu" title="Sčítání lidu">sčítání</a> 2011: 59,5 % <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Křesťanství">křesťanské</a> (zejm. <a href="/wiki/Anglik%C3%A1nsk%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Anglikánská církev">anglikánské</a>) 25,7 % <a href="/wiki/Ireligiozita" title="Ireligiozita">bez vyznání</a> 4,4 % <a href="/wiki/Isl%C3%A1m" title="Islám">islámské</a> 1,3 % <a href="/wiki/Hinduismus" title="Hinduismus">hinduistické</a> 0,4 % <a href="/wiki/Judaismus" title="Judaismus">judaistické</a> 1,5 % ostatní náboženství 7,2 % neznámé</td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #eaeaea;">Státní útvar</th></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_podle_st%C3%A1tn%C3%ADho_z%C5%99%C3%ADzen%C3%AD" title="Seznam států podle státního zřízení">Státní zřízení</a></th><td><a href="/wiki/Unit%C3%A1rn%C3%AD_st%C3%A1t" title="Unitární stát">unitární</a> <a href="/wiki/Konstitu%C4%8Dn%C3%AD_monarchie" title="Konstituční monarchie">konstituční monarchie</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_data_vzniku" title="Seznam států světa podle data vzniku">Vznik</a></th><td>1707 (<a href="/wiki/Z%C3%A1kony_o_unii_z_roku_1707" title="Zákony o unii z roku 1707">Zákony o unii z roku 1707</a>)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_p%C5%99edstavitel%C5%AF_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" class="mw-redirect" title="Seznam představitelů Spojeného království">Král</a></th><td><a href="/wiki/Karel_III._Britsk%C3%BD" title="Karel III. Britský">Karel III.</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_p%C5%99edstavitel%C5%AF_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" class="mw-redirect" title="Seznam představitelů Spojeného království">Premiér</a></th><td><a href="/wiki/Keir_Starmer" title="Keir Starmer">Keir Starmer</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_m%C4%9Bn" title="Seznam měn">Měna</a></th><td><a href="/wiki/Libra_%C5%A1terlink%C5%AF" title="Libra šterlinků">libra šterlinků</a> (GBP)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Hrub%C3%BD_dom%C3%A1c%C3%AD_produkt" title="Hrubý domácí produkt">HDP</a>/obyv. (<a href="/wiki/Parita_kupn%C3%AD_s%C3%ADly" title="Parita kupní síly">PPP</a>)</th><td>56 836<a href="#cite_note-1">[1]</a> <a href="/wiki/Americk%C3%BD_dolar" title="Americký dolar">USD</a> (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_HDP_na_obyvatele" title="Seznam států světa podle HDP na obyvatele">30. na světě</a>, 2023)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Giniho_koeficient" title="Giniho koeficient">Giniho koeficient</a></th><td>35,4 (2021)</td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #eaeaea;">Mezinárodní identifikace</th></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/ISO_3166-1" title="ISO 3166-1">ISO 3166-1</a></th><td>826 GBR <a href="/wiki/ISO_3166-2:GB" title="ISO 3166-2:GB">GB</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_mezin%C3%A1rodn%C3%ADch_pozn%C3%A1vac%C3%ADch_zna%C4%8Dek" title="Seznam mezinárodních poznávacích značek">MPZ</a></th><td>UK</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_mezin%C3%A1rodn%C3%ADch_sm%C4%9Brov%C3%BDch_%C4%8D%C3%ADsel" title="Seznam mezinárodních směrových čísel">Telefonní předvolba</a></th><td>+44</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Dom%C3%A9na_nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%ADho_%C5%99%C3%A1du#Národní_doména_nejvyššího_řádu" title="Doména nejvyššího řádu">Národní TLD</a></th><td><a href="/w/index.php?title=.uk_.gb&action=edit&redlink=1" class="new" title=".uk .gb (stránka neexistuje)">.uk .gb</a></td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><img alt="Logo Wikimedia Commons" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/20px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="20" height="27" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/30px-Commons-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/40px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /> <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:United_Kingdom" class="extiw" title="commons:Category:United Kingdom">multimediální obsah na Commons</a></td></tr></tbody></table> Spojené království Velké Británie a Severního Irska (<a href="/wiki/Angli%C4%8Dtina" title="Angličtina">anglicky</a> United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland), standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko,<a href="#cite_note-2">[2]</a> zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je <a href="/wiki/Ostrovn%C3%AD_st%C3%A1t" title="Ostrovní stát">ostrovní stát</a> v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální <a href="/wiki/Evropa" title="Evropa">Evropy</a>. Tvoří ho 4 země, <a href="/wiki/Anglie" title="Anglie">Anglie</a>, <a href="/wiki/Skotsko" title="Skotsko">Skotsko</a>, <a href="/wiki/Wales" title="Wales">Wales</a> a <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Irsko" title="Severní Irsko">Severní Irsko</a>.<a href="#cite_note-3">[3]</a><a href="#cite_note-:0-4">[4]</a>Zahrnuje ostrov <a href="/wiki/Velk%C3%A1_Brit%C3%A1nie_(ostrov)" title="Velká Británie (ostrov)">Velká Británie</a>, severovýchodní část ostrova <a href="/wiki/Irsko_(ostrov)" title="Irsko (ostrov)">Irsko</a> a množství menších ostrovů na <a href="/wiki/Britsk%C3%A9_ostrovy" title="Britské ostrovy">Britských ostrovech</a>. Severní Irsko má pozemní hranici s <a href="/wiki/Irsko" title="Irsko">Irskou republikou</a> a jinak je Británie obklopena <a href="/wiki/Atlantsk%C3%BD_oce%C3%A1n" title="Atlantský oceán">Atlantským oceánem</a>, <a href="/wiki/Severn%C3%AD_mo%C5%99e" title="Severní moře">Severním mořem</a>, <a href="/wiki/Laman%C5%A1sk%C3%BD_pr%C5%AFliv" title="Lamanšský průliv">Lamanšským průlivem</a>, <a href="/wiki/Keltsk%C3%A9_mo%C5%99e" title="Keltské moře">Keltským</a> a <a href="/wiki/Irsk%C3%A9_mo%C5%99e" title="Irské moře">Irským mořem</a>. Rozkládá se na ploše 242 495 km2 a žije v ní 67 mil. obyvatel. Jde o <a href="/wiki/Konstitu%C4%8Dn%C3%AD_monarchie" title="Konstituční monarchie">konstituční monarchii</a> a <a href="/wiki/Parlamentn%C3%AD_syst%C3%A9m" title="Parlamentní systém">parlamentní demokracii</a>.<a href="#cite_note-:0-4">[4]</a> Jejím hlavním a největším městem je <a href="/wiki/Lond%C3%BDn" title="Londýn">Londýn</a>, v jehož metropolitní oblasti žije asi 10 mil. lidí a který je považován za jednu z nejdůležitějších světových <a href="/wiki/Metropole" title="Metropole">metropolí</a>. Města <a href="/wiki/Edinburgh" title="Edinburgh">Edinburgh</a>, <a href="/wiki/Cardiff" title="Cardiff">Cardiff</a> a <a href="/wiki/Belfast" title="Belfast">Belfast</a> jsou hlavními městy Skotska, Walesu a Severního Irska. Mezi další velká města patří <a href="/wiki/Birmingham" title="Birmingham">Birmingham</a>, <a href="/wiki/Manchester" title="Manchester">Manchester</a>, <a href="/wiki/Glasgow" title="Glasgow">Glasgow</a> a <a href="/wiki/Leeds" title="Leeds">Leeds</a>.<a href="#cite_note-5">[5]</a> Spojené království se skládá ze 3 různých právních systémů: <a href="/wiki/Anglick%C3%A9_pr%C3%A1vo" title="Anglické právo">Anglie a Walesu</a>, <a href="/wiki/Skotsk%C3%A9_pr%C3%A1vo" title="Skotské právo">Skotska</a> a <a href="/wiki/Severoirsk%C3%A9_pr%C3%A1vo" title="Severoirské právo">Severního Irska</a>. To je způsobeno tím, že tyto oblasti si i po připojení ke Spojenému království zachovaly své stávající právní systémy. Skotsko, Wales a Severní Irsko mají také vlastní decentralizované vlády a zákonodárné sbory s různými pravomocemi.<a href="#cite_note-6">[6]</a> Pod Velkou Británii spadá 14 <a href="/wiki/Z%C3%A1mo%C5%99sk%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Zámořské území Spojeného království">zámořských území</a>. <a href="/wiki/Britsk%C3%A9_korunn%C3%AD_z%C3%A1visl%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD" title="Britské korunní závislé území">Britskými korunními závislými územími</a> Blízké ostrovy <a href="/wiki/Man_(ostrov)" title="Man (ostrov)">Man</a>, <a href="/wiki/Guernsey" title="Guernsey">Guernsey</a> a <a href="/wiki/Jersey" title="Jersey">Jersey</a> nejsou součástí Spojeného království, protože jsou <a href="/wiki/Britsk%C3%A9_korunn%C3%AD_z%C3%A1visl%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD" title="Britské korunní závislé území">korunními závislými územími</a>, ale <a href="/wiki/Vl%C3%A1da_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Vláda Spojeného království">britská vláda</a> je zodpovědná za jejich obranu a mezinárodní zastoupení.<a href="#cite_note-7">[7]</a> Významné kultury vznikaly na území dnešní Británie od <a href="/wiki/Neolit" title="Neolit">neolitu</a>. Ve 4. století před n. l. přišli do země <a href="/wiki/Keltov%C3%A9" title="Keltové">Keltové</a>. V <a href="/wiki/1._stolet%C3%AD" title="1. století">1. století</a> n. l. velkou část země ovládla <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Římská říše">Římská říše</a> a zřídila zde svou provincii <a href="/wiki/Brit%C3%A1nie_(provincie)" title="Británie (provincie)">Britannia</a>, která existovala do 5. století. Poté se země zmocnily <a href="/wiki/Germ%C3%A1ni" title="Germáni">germánské</a> kmeny zvané souhrnně <a href="/wiki/D%C4%9Bjiny_anglosask%C3%A9_Anglie" class="mw-redirect" title="Dějiny anglosaské Anglie">Anglosasové</a>, kteří od 8. století čelili nájezdům <a href="/wiki/Vikingov%C3%A9" title="Vikingové">Vikingů</a>. Anglosasové pak podlehli <a href="/wiki/Norman%C3%A9" title="Normané">Normanům</a>, potomkům Vikingů, <a href="/wiki/Frankov%C3%A9" title="Frankové">Franků</a> a <a href="/wiki/Galov%C3%A9" title="Galové">Galů</a> ze severu <a href="/wiki/Francie" title="Francie">Francie</a>. Jejich invaze vedená <a href="/wiki/Vil%C3%A9m_I._Dobyvatel" title="Vilém I. Dobyvatel">Vilémem Dobyvatelem</a> roku 1066 spojila Anglii s <a href="/wiki/Normandsk%C3%A9_v%C3%A9vodstv%C3%AD" title="Normandské vévodství">Normandským vévodstvím</a>. Angličtí králové sice državy ve Francii postupně ztratili, podařilo se jim však ovládnout <a href="/wiki/Wales" title="Wales">Wales</a> a <a href="/wiki/Irsko_(ostrov)" title="Irsko (ostrov)">Irsko</a>. <a href="/wiki/Jind%C5%99ich_VIII._Tudor" title="Jindřich VIII. Tudor">Jindřich VIII. Tudor</a> roku 1534 uvedl na Britské ostrovy <a href="/wiki/Anglick%C3%A1_reformace" title="Anglická reformace">reformaci</a> a založil státní <a href="/wiki/Anglik%C3%A1nsk%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Anglikánská církev">anglikánskou církev</a>. Roku 1603 skotský král <a href="/wiki/Jakub_I._Stuart" title="Jakub I. Stuart">Jakub I. Stuart</a> zdědil anglický trůn; později roku 1707 byly oba státy <a href="/wiki/Z%C3%A1kony_o_unii_z_roku_1707" title="Zákony o unii z roku 1707">zákony o unii</a> spojeny do <a href="/wiki/Kr%C3%A1lovstv%C3%AD_Velk%C3%A9_Brit%C3%A1nie" title="Království Velké Británie">Království Velké Británie</a>. <a href="/wiki/Anglick%C3%A1_ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Anglická občanská válka">Anglická občanská válka</a> (1642–1651) a <a href="/wiki/Slavn%C3%A1_revoluce" title="Slavná revoluce">slavná revoluce</a> (1688) upevnily moc <a href="/wiki/Britsk%C3%BD_parlament" class="mw-redirect" title="Britský parlament">parlamentu</a> a vedly k vytvoření <a href="/wiki/Konstitu%C4%8Dn%C3%AD_monarchie" title="Konstituční monarchie">konstituční monarchie</a>. Británie se stala přední námořní, obchodní a koloniální <a href="/wiki/Velmoc" title="Velmoc">velmocí</a>, což v 18. a 19. století podpořila i <a href="/wiki/Pr%C5%AFmyslov%C3%A1_revoluce" title="Průmyslová revoluce">průmyslová revoluce</a>, která zde vznikla. <a href="/wiki/Americk%C3%A1_revoluce" title="Americká revoluce">Americká revoluce</a> a osamostatnění <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">Spojených států</a> sice Velkou Británii oslabily, přesto se v 19. století za dlouhé vlády královny <a href="/wiki/Viktorie_(britsk%C3%A1_kr%C3%A1lovna)" title="Viktorie (britská královna)">Viktorie</a> stalo <a href="/wiki/Britsk%C3%A9_imp%C3%A9rium" title="Britské impérium">Britské impérium</a> <a href="/wiki/Seznam_nejv%C4%9Bt%C5%A1%C3%ADch_%C5%99%C3%AD%C5%A1%C3%AD_sv%C4%9Bta" title="Seznam největších říší světa">největším a nejmocnějším státem světa</a>. Ve 20. století byla Británie v obou světových válkách na straně vítězů, její koloniální říše se však rozpadla a roku 1922 se osamostatnila i <a href="/wiki/Irsko" title="Irsko">Irská republika</a>. Spojené království je <a href="/wiki/Vysp%C4%9Bl%C3%A1_zem%C4%9B" title="Vyspělá země">vyspělá země</a> s vysokou <a href="/wiki/%C5%BDivotn%C3%AD_%C3%BArove%C5%88" title="Životní úroveň">životní úrovní</a>. Spojené království má <a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_HDP" title="Seznam států světa podle HDP">6. největší ekonomiku</a> na světě podle nominálního hrubého domácího produktu (HDP) a 9. největší podle parity kupní síly. Je uznaným <a href="/wiki/Jadern%C3%A1_velmoc" title="Jaderná velmoc">jaderným státem</a> a ve vojenských výdajích zaujímá 6. místo na světě.<a href="#cite_note-SIPRI-2020-8">[8]</a> Spojené království je stálým členem <a href="/wiki/Rada_bezpe%C4%8Dnosti_OSN" title="Rada bezpečnosti OSN">Rady bezpečnosti OSN</a>. Je členem <a href="/wiki/Commonwealth" title="Commonwealth">Commonwealthu</a>, <a href="/wiki/Rada_Evropy" title="Rada Evropy">Rady Evropy</a>, <a href="/wiki/G7" title="G7">G7</a>, <a href="/wiki/Organizace_pro_hospod%C3%A1%C5%99skou_spolupr%C3%A1ci_a_rozvoj" title="Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj">Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj</a>, <a href="/wiki/Severoatlantick%C3%A1_aliance" title="Severoatlantická aliance">Severoantické aliance</a>, <a href="/wiki/Five_Eyes" title="Five Eyes">Five Eyes</a>, <a href="/wiki/AUKUS" title="AUKUS">AUKUS</a> a <a href="/wiki/Transpacifick%C3%A9_partnerstv%C3%AD" title="Transpacifické partnerství">CPTPP</a> (Komplexní a progresivní dohoda pro trans-pacifické partnerství). V letech 1973 až 2020 byla členem <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_unie" title="Evropská unie">Evropské unie</a>.<a href="#cite_note-odchod_leden_2020-1-9">[9]</a> <meta property="mw:PageProp/toc" /> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Název">Název</h2>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=1" title="Editace sekce: Název" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=1" title="Editovat zdrojový kód sekce Název">editovat zdroj</a>]</div> Současný složitý název britského státu odráží jeho komplikované státoprávní dějiny. Na počátku novověku <a href="/wiki/Anglick%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Anglické království">Anglické království</a> již ovládalo také <a href="/wiki/Wales" title="Wales">Wales</a> a <a href="/wiki/Irsko_(ostrov)" title="Irsko (ostrov)">Irsko</a> a proces sjednocení dovršil <a href="/wiki/Jakub_I._Stuart" title="Jakub I. Stuart">Jakub I. Stuart</a> roku 1603 propojením <a href="/wiki/Skotsko" title="Skotsko">Skotska</a> a <a href="/wiki/Anglie" title="Anglie">Anglie</a> <a href="/wiki/Person%C3%A1ln%C3%AD_unie" title="Personální unie">personální unií</a>. <a href="/wiki/Z%C3%A1kony_o_unii_z_roku_1707" title="Zákony o unii z roku 1707">Zákony o unii</a> z let 1706 a 1707 spojily Anglii, Skotsko a Wales do jediného <a href="/wiki/Kr%C3%A1lovstv%C3%AD_Velk%C3%A9_Brit%C3%A1nie" title="Království Velké Británie">království</a>, anglicky nazvaného Great Britain podle ostrova <a href="/wiki/Velk%C3%A1_Brit%C3%A1nie_(ostrov)" title="Velká Británie (ostrov)">Velká Británie</a>. O téměř 100 let později <a href="/wiki/Z%C3%A1kony_o_unii_z_roku_1800" title="Zákony o unii z roku 1800">zákony o unii Velké Británie a Irska</a> z roku 1800, jež nabyly účinnosti roku 1801, připojením dosavadního <a href="/wiki/Irsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Irské království">Irského království</a> vytvořily United Kingdom of Great Britain and Ireland (<a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD_Velk%C3%A9_Brit%C3%A1nie_a_Irska" title="Spojené království Velké Británie a Irska">Spojené království Velké Británie a Irska</a>). A konečně po osamostatnění většiny Irska roku 1922 se britský stát roku 1927 přejmenoval na United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland (Spojené království Velké Británie a Severního Irska). V <a href="/wiki/Angli%C4%8Dtina" title="Angličtina">angličtině</a> se dnes proto oficiálně odlišuje United Kingdom (Spojené království) jako zkratka plného názvu státu zahrnujícího i <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Irsko" title="Severní Irsko">Severní Irsko</a> a Great Britain (Velká Británie) jako politický celek složený jen z <a href="/wiki/Anglie" title="Anglie">Anglie</a>, <a href="/wiki/Skotsko" title="Skotsko">Skotska</a> a <a href="/wiki/Wales" title="Wales">Walesu</a>.<a href="#cite_note-:4-10">[10]</a> Podle Geografické sekce <a href="/wiki/Organizace_spojen%C3%BDch_n%C3%A1rod%C5%AF" title="Organizace spojených národů">OSN</a>, která stanovuje a standardizuje mezinárodní názvy <a href="/wiki/St%C3%A1t" title="Stát">států</a> platné v normě <a href="/wiki/ISO_3166-1" title="ISO 3166-1">ISO 3166</a>, je jediným oficiálním mezinárodním názvem země United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland (Spojené království Velké Británie a Severního Irska), a to zároveň plným i zkráceným.<a href="#cite_note-11">[11]</a> V praxi se však jako zkrácený název obvykle používá United Kingdom, resp. zkratka UK. Například i internetová doména nejvyššího řádu Velké Británie je <a href="/wiki/.uk" title=".uk">.uk</a>. Vyskytuje se ovšem i Great Britain, zkratkou GB; pod tímto označením soutěží britští sportovci na <a href="/wiki/Olympijsk%C3%A9_hry" title="Olympijské hry">olympijských hrách</a> nebo vyjíždějí <a href="/wiki/Seznam_mezin%C3%A1rodn%C3%ADch_pozn%C3%A1vac%C3%ADch_zna%C4%8Dek" title="Seznam mezinárodních poznávacích značek">britské automobily do zahraničí</a>. I když anglické Great Britain bylo oficiálním názvem jen do roku 1801, v češtině se jako zkrácený název státu ujala jeho česká obdoba Velká Británie a používá se tak i po změně anglického názvu. Ze starších pramenů jen tuto verzi uvádí například <a href="/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD" title="Ottův slovník naučný">Ottův slovník naučný</a> v hesle Britannie Veliká nebo <a href="/wiki/Slovn%C3%ADk_spisovn%C3%A9ho_jazyka_%C4%8Desk%C3%A9ho" title="Slovník spisovného jazyka českého">Slovník spisovného jazyka českého</a> v hesle Brit. Do roku 2022 tento název stanovovala jako standardní Názvoslovná komise <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_%C3%BA%C5%99ad_zem%C4%9Bm%C4%9B%C5%99ick%C3%BD_a_katastr%C3%A1ln%C3%AD" title="Český úřad zeměměřický a katastrální">Českého úřadu zeměměřického a katastrálního</a> a oficiálně ho používá například <a href="/wiki/Ministerstvo_zahrani%C4%8Dn%C3%ADch_v%C4%9Bc%C3%AD_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky" title="Ministerstvo zahraničních věcí České republiky">Ministerstvo zahraničí ČR</a><a href="#cite_note-12">[12]</a> nebo český web <a href="/wiki/Organizace_spojen%C3%BDch_n%C3%A1rod%C5%AF" title="Organizace spojených národů">Organizace spojených národů</a>.<a href="#cite_note-13">[13]</a> V roce 2022 změnila Názvoslovná komise <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_%C3%BA%C5%99ad_zem%C4%9Bm%C4%9B%C5%99ick%C3%BD_a_katastr%C3%A1ln%C3%AD" title="Český úřad zeměměřický a katastrální">Českého úřadu zeměměřického a katastrálního</a> zkrácenou formu na Velká Británie a Severní Irsko.<a href="#cite_note-14">[14]</a> Kromě toho se vyskytuje ještě kratší a méně formální název Británie, například v ustáleném slovním spojení <a href="/wiki/Bitva_o_Brit%C3%A1nii" title="Bitva o Británii">bitva o Británii</a>. Po roce 2000 se ve spisovném projevu častěji začalo jako zkrácený název objevovat i Spojené království, odpovídající anglickému United Kingdom. Tuto variantu například na svém českém webu užívá <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_unie" title="Evropská unie">Evropská unie</a>.<a href="#cite_note-15">[15]</a> Ve všech případech se jako jednoslovné označení obyvatel používá Britové a jako přídavné jméno britský. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Dějiny">Dějiny</h2>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=2" title="Editace sekce: Dějiny" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=2" title="Editovat zdrojový kód sekce Dějiny">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článcích <a href="/wiki/D%C4%9Bjiny_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Dějiny Spojeného království">Dějiny Spojeného království</a>, <a href="/wiki/D%C4%9Bjiny_Anglie" title="Dějiny Anglie">Dějiny Anglie</a>, <a href="/wiki/D%C4%9Bjiny_Skotska" title="Dějiny Skotska">Dějiny Skotska</a>, <a href="/wiki/D%C4%9Bjiny_Walesu" title="Dějiny Walesu">Dějiny Walesu</a> a <a href="/wiki/D%C4%9Bjiny_Irska" title="Dějiny Irska">Dějiny Irska</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Silbury_1.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a1/Silbury_1.jpg/220px-Silbury_1.jpg" decoding="async" width="220" height="141" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a1/Silbury_1.jpg/330px-Silbury_1.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a1/Silbury_1.jpg/440px-Silbury_1.jpg 2x" data-file-width="1175" data-file-height="753" /></a><figcaption>Umělý pahorek <a href="/wiki/Silbury_Hill" title="Silbury Hill">Silbury Hill</a>, vytvořen asi 2400 př. n. l.</figcaption></figure> Ostrov Velká Británie byl v <a href="/wiki/Prav%C4%9Bk" title="Pravěk">pravěku</a> spojen s evropskou pevninou, migrace suchozemských druhů byla proto snadná a první lidé se zde objevili již před necelým milionem let, jak dokazují nálezy kamenných nástrojů v <a href="/wiki/Happisburgh" title="Happisburgh">Happisburghu</a>, připisovaných druhu <a href="/wiki/Homo_antecessor" title="Homo antecessor">Homo antecessor</a>.<a href="#cite_note-16">[16]</a> Anatomicky moderní lidé <a href="/wiki/Homo_sapiens" class="mw-redirect" title="Homo sapiens">Homo sapiens</a> jsou doloženi nálezem ceremoniálního pohřbu z doby před asi 30 tisíci lety.<a href="#cite_note-17">[17]</a> Poslední <a href="/wiki/Doba_ledov%C3%A1" title="Doba ledová">doba ledová</a> zřejmě učinila region neobyvatelným pro lidi, stálé osídlení se předpokládá od jejího skončení, asi před 11 700 lety. Před 11 tisíci lety se následkem zvyšující se hladiny oceánu oddělil ostrov <a href="/wiki/Irsko_(ostrov)" title="Irsko (ostrov)">Irsko</a> a někdy kolem roku 5600 př. n. l. se potopením šíje zvané <a href="/wiki/Doggerland" title="Doggerland">Doggerland</a> Velká Británie oddělila od pevniny a vznikly <a href="/wiki/Britsk%C3%A9_ostrovy" title="Britské ostrovy">Britské ostrovy</a> v dnešní podobě. Od <a href="/wiki/Neolit" title="Neolit">neolitu</a> se obyvatelé ostrovů zapojovali do mezinárodního obchodu, exportoval se zejména <a href="/wiki/C%C3%ADn" title="Cín">cín</a>.<a href="#cite_note-18">[18]</a> V <a href="/wiki/Doba_bronzov%C3%A1" title="Doba bronzová">době bronzové</a> se zde vyskytoval lid <a href="/wiki/Kultura_se_zvoncovit%C3%BDmi_poh%C3%A1ry" title="Kultura se zvoncovitými poháry">kultury se zvoncovitými poháry</a>, známý i z českých archeologických nálezů, a v jižní Anglii vznikl nejznámější prehistorický monument Velké Británie, komplex <a href="/wiki/Menhir" title="Menhir">menhirů</a> a kamenných kruhů <a href="/wiki/Stonehenge" title="Stonehenge">Stonehenge</a>, jehož nejstarší části byly postaveny asi před 5000 lety.<a href="#cite_note-19">[19]</a> Na konci prehistorické doby byly ostrovy obývány <a href="/wiki/Keltov%C3%A9" title="Keltové">keltskými</a> národy, které sem přišly kolem roku 800 př. n. l. a přinesly <a href="/wiki/Doba_hal%C5%A1tatsk%C3%A1" title="Doba halštatská">halštatskou kulturu</a>. Pojem Británie (Βρεταννική) jako první v písemné formě užil řecký mořeplavec <a href="/wiki/P%C3%BDthe%C3%A1s_z_Massalie" title="Pýtheás z Massalie">Pýtheás z Massalie</a> ve své práci Peri tú Ókeanú (Περί του Ωκεανού), kterou napsal kolem roku 325 př. n. l.<a href="#cite_note-20">[20]</a><a href="#cite_note-21">[21]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Starověk_a_raný_středověk:_Římané_a_Anglosasové">Starověk a raný středověk: Římané a Anglosasové</h3>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=3" title="Editace sekce: Starověk a raný středověk: Římané a Anglosasové" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=3" title="Editovat zdrojový kód sekce Starověk a raný středověk: Římané a Anglosasové">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:A_classic_view_of_Hadrian%27s_Wall_-_geograph.org.uk_-_1540588.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2b/A_classic_view_of_Hadrian%27s_Wall_-_geograph.org.uk_-_1540588.jpg/220px-A_classic_view_of_Hadrian%27s_Wall_-_geograph.org.uk_-_1540588.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2b/A_classic_view_of_Hadrian%27s_Wall_-_geograph.org.uk_-_1540588.jpg/330px-A_classic_view_of_Hadrian%27s_Wall_-_geograph.org.uk_-_1540588.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2b/A_classic_view_of_Hadrian%27s_Wall_-_geograph.org.uk_-_1540588.jpg/440px-A_classic_view_of_Hadrian%27s_Wall_-_geograph.org.uk_-_1540588.jpg 2x" data-file-width="640" data-file-height="480" /></a><figcaption>Ruiny <a href="/wiki/Hadri%C3%A1n%C5%AFv_val" title="Hadriánův val">Hadriánova valu</a></figcaption></figure> Ostrov Velkou Británii, který tenkrát obývaly různé <a href="/wiki/Keltov%C3%A9" title="Keltové">keltské</a> kmeny, napadl <a href="/wiki/Julius_Caesar" title="Julius Caesar">Julius Caesar</a> v rámci svého <a href="/wiki/Galsk%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Galské války">galského tažení</a> dvěma výpravami v letech 55 až 54 př. n. l. Dosadil zde sobě nakloněného krále a začal vybírat <a href="/wiki/Tribut" title="Tribut">tribut</a>.<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)10–17-22">[22]</a> Trvale si <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_%C5%98%C3%ADm" title="Starověký Řím">Římané</a> jih Velké Británie podrobili <a href="/wiki/Claudius" title="Claudius">Claudiovou</a> výpravou z let 43 až 47 a zorganizovali zde svou provincii (<a href="/wiki/Brit%C3%A1nie_(provincie)" title="Británie (provincie)">Provincia Britannia</a>, hlavní město nejdříve <a href="/wiki/Colchester" title="Colchester">Colchester</a>, pak <a href="/wiki/Lond%C3%BDn" title="Londýn">Londýn</a>),<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)17–20-23">[23]</a> kterou později za císaře <a href="/wiki/Hadrianus" title="Hadrianus">Hadriána</a> opevnili ze severu <a href="/wiki/Hadri%C3%A1n%C5%AFv_val" title="Hadriánův val">Hadriánovým valem</a> proti severobritským kmenům, jako byli <a href="/wiki/Piktov%C3%A9" title="Piktové">Piktové</a>.<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)25–26-24">[24]</a> Provincie byla ve 3. století rozdělena na severní Britannia inferior (<a href="/wiki/York" title="York">York</a>) a jižní Britannia superior (Londýn), a počátkem <a href="/wiki/4._stolet%C3%AD" title="4. století">4. století</a> pak na diecéze Britannia prima (<a href="/wiki/Cirencester" title="Cirencester">Cirencester</a>), Britannia secunda (York), Flavia caesariensis (<a href="/wiki/Lincoln_(Lincolnshire)" title="Lincoln (Lincolnshire)">Lincoln</a>) a Maxima caesariensis (Londýn).<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)33-25">[25]</a> Roku 287 Británii od římské říše odtrhl vzbouřený důstojník <a href="/wiki/Carausius" title="Carausius">Carausius</a>, západní caesar <a href="/wiki/Constantius_I._Chlorus" title="Constantius I. Chlorus">Constantius I. Chlorus</a> ji však roku 296 dobyl zpět.<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)36–37-26">[26]</a> V době římské nadvlády byly Britské ostrovy počínaje 3. stoletím částečně <a href="/wiki/Christianizace" title="Christianizace">pokřesťanštěny</a>.<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)42–44-27">[27]</a> Baštou <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Křesťanství">křesťanství</a> se stalo zejména <a href="/wiki/Irsko" title="Irsko">Irsko</a> se svou svébytnou <a href="/wiki/Mni%C5%A1stv%C3%AD" title="Mnišství">mnišskou</a> kulturou. Římskou nadvládu nad Británií v době hroutící se <a href="/wiki/Z%C3%A1pado%C5%99%C3%ADmsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Západořímská říše">západní části impéria</a> ukončila armádní vzpoura z roku 409, byť zde přinejmenším do 40. let 5. století přetrvaly poměry římské doby.<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)48–51-28">[28]</a><figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Sutton_Hoo_helmet_2016.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ee/Sutton_Hoo_helmet_2016.png/180px-Sutton_Hoo_helmet_2016.png" decoding="async" width="180" height="258" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ee/Sutton_Hoo_helmet_2016.png/270px-Sutton_Hoo_helmet_2016.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ee/Sutton_Hoo_helmet_2016.png/360px-Sutton_Hoo_helmet_2016.png 2x" data-file-width="1949" data-file-height="2791" /></a><figcaption>Ceremoniální anglosaská přilbice ze Sutton Hoo, 7. století</figcaption></figure> Po pádu římské moci v 5. století na ostrovy pronikaly <a href="/wiki/Germ%C3%A1ni" title="Germáni">germánské</a> kmeny z dnešního severního Německa, souhrnně označované jako <a href="/wiki/Anglosasov%C3%A9" title="Anglosasové">Anglosasové</a> (<a href="/wiki/Anglov%C3%A9" title="Anglové">Anglové</a>, <a href="/wiki/Sasov%C3%A9" title="Sasové">Sasové</a>, <a href="/wiki/Jutov%C3%A9" title="Jutové">Jutové</a> a <a href="/wiki/Fr%C3%ADsov%C3%A9" title="Frísové">Frísové</a>).<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)52–54-29">[29]</a> Jejich jazyk je základem dnešní <a href="/wiki/Angli%C4%8Dtina" title="Angličtina">angličtiny</a>. Britské ostrovy byly v té době politicky nejednotné, byly však položeny základy pozdějšího <a href="/wiki/Skotsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Skotské království">Skotského království</a>, a to v podobě království <a href="/wiki/D%C3%A1l_Riata" title="Dál Riata">Dál Riata</a>, vzniklého v 6. století.<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)57-30">[30]</a> V 7. století vykrystalizovalo <a href="/wiki/Sedm_anglosask%C3%BDch_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Sedm anglosaských království">sedm nejdůležitějších anglosaských království</a> v dnešní Anglii, a to <a href="/wiki/Wessex" title="Wessex">Wessex</a>, <a href="/wiki/Sussex_(kr%C3%A1lovstv%C3%AD)" title="Sussex (království)">Sussex</a>, <a href="/wiki/Essex_(kr%C3%A1lovstv%C3%AD)" title="Essex (království)">Essex</a>, <a href="/wiki/Northumbrie" title="Northumbrie">Northumbrie</a>, <a href="/wiki/Mercie" title="Mercie">Mercie</a>, <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_Anglie_(kr%C3%A1lovstv%C3%AD)" title="Východní Anglie (království)">Východní Anglie</a> a <a href="/wiki/Kent_(kr%C3%A1lovstv%C3%AD)" title="Kent (království)">Kent</a>, jejichž vzájemná síla se měnila a vedle kterých zřejmě existovala řada dalších, menších politických celků.<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)58–61-31">[31]</a> Mocný král <a href="/wiki/Offa_z_Mercie" class="mw-redirect" title="Offa z Mercie">Offa z Mercie</a> (735–796) se jako první označoval titulem „král Angličanů“.<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)72-32">[32]</a> <a href="/wiki/D%C4%9Bjiny_anglosask%C3%A9_Anglie" class="mw-redirect" title="Dějiny anglosaské Anglie">Anglosaskou epochu</a> v kultuře připomíná například <a href="/wiki/Artu%C5%A1ovsk%C3%A9_legendy" title="Artušovské legendy">legenda o králi Artušovi</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)56-33">[33]</a> a epos <a href="/wiki/Beowulf" title="Beowulf">Béowulf</a>.<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)63-34">[34]</a> V tomto období bylo také dovršeno pokřesťanštění ostrovů, nejprve Irska v 6. století vlivem <a href="/wiki/Svat%C3%BD_Patrik" title="Svatý Patrik">sv. Patrika</a> a jeho žáků, a pak dalších oblastí hlavně zásluhou <a href="/wiki/Iroskotsk%C3%A1_misie" title="Iroskotská misie">iroskotských misionářů</a>.<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)65–68-35">[35]</a> Irské a skotské křesťanství také vytvořilo specifické formy církevního života, soustředěné kolem klášterů, jako byly <a href="/wiki/Lindisfarne" title="Lindisfarne">Lindisfarne</a> a <a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Whitby" title="Klášter Whitby">Whitby</a>, jež se staly i centry vzdělanosti.<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)68–71-36">[36]</a> V tomto klášterním prostředí <a href="/wiki/Beda_Ctihodn%C3%BD" title="Beda Ctihodný">Beda Ctihodný</a> napsal svou kroniku <a href="/wiki/Historia_ecclesiastica_gentis_Anglorum" title="Historia ecclesiastica gentis Anglorum">Církevní dějiny anglického lidu</a>, základní zdroj informací o anglických dějinách do roku 731.<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)52-37">[37]</a> Roku 789 došlo k prvnímu nájezdu loupeživých <a href="/wiki/Vikingov%C3%A9" title="Vikingové">Vikingů</a> (<a href="/wiki/Norov%C3%A9" title="Norové">Norů</a> a <a href="/wiki/D%C3%A1ni" class="mw-redirect" title="Dáni">Dánů</a>) na východní pobřeží Velké Británie a brzy následovaly další, od roku 835 prakticky každý rok.<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)77-38">[38]</a> Dánská invaze ve východní Anglii roku 865, kterou vedli <a href="/wiki/Halfdan_Ragnarsson" title="Halfdan Ragnarsson">Halfdan Ragnarsson</a> a <a href="/wiki/Ivar_Bezkost%C3%BD" title="Ivar Bezkostý">Ivar Bezkostý</a>, pak znamenala začátek trvalé přítomnosti Vikingů v Anglii. Jejich hlavním protivníkem tehdy byl wessexský král <a href="/wiki/Alfr%C3%A9d_Velik%C3%BD" title="Alfréd Veliký">Alfréd Veliký</a>, jemuž se podařilo udržet západní část Anglie<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)77–81-39">[39]</a> a založit zde mocenské centrum, jež se po několik dalších generací potýkalo s trvalým tlakem Dánů, leč lze je považovat za počátek <a href="/wiki/Anglick%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Anglické království">anglického království</a>.<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)81–96-40">[40]</a> Králi <a href="/wiki/Athelstan" class="mw-redirect" title="Athelstan">Athelstanovi</a> se po roce 926 dokonce na čas podařilo podrobit většinu území Velké Británie.<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)82–83-41">[41]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Normanské_období_a_vrcholný_středověk">Normanské období a vrcholný středověk</h3>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=4" title="Editace sekce: Normanské období a vrcholný středověk" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=4" title="Editovat zdrojový kód sekce Normanské období a vrcholný středověk">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Bayeux_Tapestry_WillelmDux.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/96/Bayeux_Tapestry_WillelmDux.jpg/220px-Bayeux_Tapestry_WillelmDux.jpg" decoding="async" width="220" height="160" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/96/Bayeux_Tapestry_WillelmDux.jpg/330px-Bayeux_Tapestry_WillelmDux.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/96/Bayeux_Tapestry_WillelmDux.jpg 2x" data-file-width="401" data-file-height="291" /></a><figcaption>Výjev z <a href="/wiki/Tapis%C3%A9rie_z_Bayeux" title="Tapisérie z Bayeux">tapisérie z Bayeux</a>, popisující <a href="/wiki/Bitva_u_Hastingsu" title="Bitva u Hastingsu">bitvu u Hastingsu</a></figcaption></figure> Smrt <a href="/wiki/Eduard_Vyznava%C4%8D" title="Eduard Vyznavač">Eduarda Vyznavače</a> roku 1066 přivodila dynastickou krizi, na kterou sousedé anglosaského království, Dánové a <a href="/wiki/Norman%C3%A9" title="Normané">Normané</a>, reagovali invazí. Poslední anglosaský král <a href="/wiki/Harold_II._Godwinson" title="Harold II. Godwinson">Harold II.</a> odrazil Dány, avšak vylodění normanského vévody <a href="/wiki/Vil%C3%A9m_I._Dobyvatel" title="Vilém I. Dobyvatel">Viléma Dobyvatele</a> již nedokázal čelit. <a href="/wiki/Bitva_u_Hastingsu" title="Bitva u Hastingsu">Bitva u Hastingsu</a> 14. října 1066 znamenala Haroldovu smrt a podrobení Anglie Normanům.<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)97–98-42">[42]</a> <a href="/wiki/Francouz%C5%A1tina" title="Francouzština">Francouzsky</a> mluvící Normané postupně zabrali velkou část Británie, potlačili a nahradili dosavadní elity, přinesli na ostrovy <a href="/wiki/Gotika" title="Gotika">gotickou</a> kulturu i <a href="/wiki/Feudalismus" title="Feudalismus">feudální</a> systém a spojili Velkou Británii do jednoho celku s <a href="/wiki/Normandsk%C3%A9_v%C3%A9vodstv%C3%AD" title="Normandské vévodství">Normandií</a>, a tím i <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Francouzské království">Francií</a>.<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)99–101-43">[43]</a> Toto spojení existovalo až do roku 1204. Novověcí angličtí dějepisci obvykle hodnotili pofrancouzštění jako národní katastrofu.<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)101-44">[44]</a> Neznamenalo však jen úpadek; rostoucí státní správa potřebovala <a href="/wiki/Gramotnost" title="Gramotnost">gramotné</a> úředníky, což podnítilo rozvoj sítě škol v čele s nově založenými univerzitami v <a href="/wiki/Oxfordsk%C3%A1_univerzita" title="Oxfordská univerzita">Oxfordu</a> a <a href="/wiki/Univerzita_v_Cambridgi" title="Univerzita v Cambridgi">Cambridgi</a>.<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)103–104-45">[45]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:A_Chronicle_of_England_-_Page_226_-_John_Signs_the_Great_Charter.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d6/A_Chronicle_of_England_-_Page_226_-_John_Signs_the_Great_Charter.jpg/220px-A_Chronicle_of_England_-_Page_226_-_John_Signs_the_Great_Charter.jpg" decoding="async" width="220" height="177" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d6/A_Chronicle_of_England_-_Page_226_-_John_Signs_the_Great_Charter.jpg/330px-A_Chronicle_of_England_-_Page_226_-_John_Signs_the_Great_Charter.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d6/A_Chronicle_of_England_-_Page_226_-_John_Signs_the_Great_Charter.jpg/440px-A_Chronicle_of_England_-_Page_226_-_John_Signs_the_Great_Charter.jpg 2x" data-file-width="1292" data-file-height="1037" /></a><figcaption>Král <a href="/wiki/Jan_Bezzemek" title="Jan Bezzemek">Jan Bezzemek</a> podepisuje <a href="/wiki/Magna_charta_libertatum" title="Magna charta libertatum">Magnu chartu</a></figcaption></figure> Potopení <a href="/wiki/B%C3%ADl%C3%A1_lo%C4%8F" title="Bílá loď">Bílé lodi</a> (1120) s jediným dědicem trůnu <a href="/wiki/Vil%C3%A9m_Aetheling" title="Vilém Aetheling">Vilémem Aethelingem</a> na palubě způsobilo vymření <a href="/wiki/Normansk%C3%A1_dynastie" title="Normanská dynastie">normanské dynastie</a><a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)112–113-46">[46]</a> a roku 1154 nastoupila <a href="/wiki/Jind%C5%99ich_II._Plantagenet" title="Jindřich II. Plantagenet">Jindřichem II.</a> do čela <a href="/wiki/Anjouovsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Anjouovská říše">anglo-normanské říše</a> dynastie <a href="/wiki/Plantageneti" title="Plantageneti">Plantagenetů</a>. Jindřichův stát patřil k nejmocnějším v Evropě, sám Jindřich je však spíše než pro své úspěchy připomínán pro vraždu arcibiskupa <a href="/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1_Becket" title="Tomáš Becket">Tomáše Becketa</a>, brzy poté <a href="/wiki/Kanonizace" title="Kanonizace">kanonizovaného</a> jako <a href="/wiki/Mu%C4%8Dedn%C3%ADk" title="Mučedník">mučedníka</a>.<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)115–119-47">[47]</a> Vypuzený irský král <a href="/wiki/Diarmait_Mac_Murchada" title="Diarmait Mac Murchada">Diarmait Mac Murchada</a> si Jindřicha II. přizval na pomoc proti svému konkurentu, jímž byl velekrál <a href="/wiki/Ruaidr%C3%AD_Ua_Conchobair" title="Ruaidrí Ua Conchobair">Ruaidrí Ua Conchobair</a>, a následující normanská invaze do Irska znamenala začátek nároků anglických vládců na Irsko.<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)116-48">[48]</a> Slabý král <a href="/wiki/Jan_Bezzemek" title="Jan Bezzemek">Jan Bezzemek</a> ztratil počátkem 13. století většinu pevninských držav ve prospěch francouzského krále, a byl pak roku 1215 anglickými velmoži donucen přijmout <a href="/wiki/Magna_charta_libertatum" title="Magna charta libertatum">Velkou listinu práv a svobod</a> (Magna charta libertatum), omezující královskou moc<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)99–124-49">[49]</a> a považovanou někdy za zárodek budoucí britské <a href="/wiki/Konstitu%C4%8Dn%C3%AD_monarchie" title="Konstituční monarchie">konstituční monarchie</a>. <a href="/wiki/Eduard_I." title="Eduard I.">Eduard I.</a> v letech 1276 až 1284 dobyl pro Anglii <a href="/wiki/Wales" title="Wales">Wales</a>, dlouho politicky roztříštěný a až ve 13. století sjednocený knížaty <a href="/wiki/Gwynedd" title="Gwynedd">Gwyneddu</a>.<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)126–128-50">[50]</a> Roku 1316 ovládli Skotové za vlády <a href="/wiki/Robert_I._Skotsk%C3%BD" title="Robert I. Skotský">Roberta Bruceho</a> na čas Irsko a Robertův bratr <a href="/wiki/Edward_Bruce" title="Edward Bruce">Edward</a> byl prohlášen tamním velkokrálem. Angličané sice Edwarda porazili, ale jejich špatná správa země vedla tak jak tak k tomu, že nároky Londýna na Irsko dlouho zůstávaly jen na papíře.<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)158-51">[51]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Schlacht_von_Azincourt.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/be/Schlacht_von_Azincourt.jpg/220px-Schlacht_von_Azincourt.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/be/Schlacht_von_Azincourt.jpg/330px-Schlacht_von_Azincourt.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/be/Schlacht_von_Azincourt.jpg/440px-Schlacht_von_Azincourt.jpg 2x" data-file-width="3501" data-file-height="2333" /></a><figcaption><a href="/wiki/Bitva_u_Azincourtu" title="Bitva u Azincourtu">Bitva u Azincourtu</a></figcaption></figure> Vymření <a href="/wiki/Kapetovci" title="Kapetovci">Kapetovců</a> ve Francii roku 1328 umožnilo anglickému králi <a href="/wiki/Eduard_III." title="Eduard III.">Eduardu III.</a> vznést nárok na pařížský trůn.<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)159-52">[52]</a> Tím vyvolané politické napětí roku 1337 vyústilo ve <a href="/wiki/Stolet%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Stoletá válka">stoletou válku</a> s Francií, jež s přestávkami trvala do roku 1453. Přes řadu úspěchů, jako byly bitvy <a href="/wiki/Bitva_u_Kres%C4%8Daku" title="Bitva u Kresčaku">u Kresčaku</a> (1346, padl zde <a href="/wiki/Jan_Lucembursk%C3%BD" title="Jan Lucemburský">Jan Lucemburský</a>) či <a href="/wiki/Bitva_u_Azincourtu" title="Bitva u Azincourtu">u Azincourtu</a> (1415), byli Angličané poraženi a ztratili většinu zbylých držav ve Francii. <a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A1_smrt" title="Černá smrt">Černá smrt</a> se na Britské ostrovy dostala roku 1348 a zkosila třetinu obyvatelstva Anglie; <a href="/wiki/Geoffrey_Chaucer" title="Geoffrey Chaucer">Chaucerovy</a> <a href="/wiki/Canterbursk%C3%A9_pov%C3%ADdky" title="Canterburské povídky">Canterburské povídky</a> ilustrují, že po ní se prostým lidem začalo žít o něco lépe.<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)170–171-53">[53]</a> Následkem sesazení tyranského <a href="/wiki/Richard_II." title="Richard II.">Richarda II.</a> (jeho první manželkou byla česká princezna <a href="/wiki/Anna_Lucembursk%C3%A1" title="Anna Lucemburská">Anna Lucemburská</a>) roku 1399<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)176–177-54">[54]</a> a neúspěchu ve stoleté válce nastaly spory o následnictví, jež později vyústily v boje o trůn mezi dvěma větvemi <a href="/wiki/Plantageneti" title="Plantageneti">Plantagenetů</a>, <a href="/wiki/Lancasterov%C3%A9" title="Lancasterové">Lancastery</a> a <a href="/wiki/Yorkov%C3%A9" title="Yorkové">Yorky</a>, označované podle květů v erbech obou rodů jako <a href="/wiki/V%C3%A1lky_r%C5%AF%C5%BE%C3%AD" title="Války růží">války růží</a> (1455–1487).<a href="#cite_note-55">[55]</a> <a href="/wiki/Bitva_u_Bosworthu" title="Bitva u Bosworthu">Bitva u Bosworthu</a>, v níž padl <a href="/wiki/Richard_III." title="Richard III.">Richard III.</a> z rodu Yorků, války růží ukončila nástupem nové dynastie: v osobě <a href="/wiki/Jind%C5%99ich_VII._Tudor" title="Jindřich VII. Tudor">Jindřicha VII.</a> na anglický trůn usedli <a href="/wiki/Tudorovci" title="Tudorovci">Tudorovci</a>.<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)188–189-56">[56]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Raný_novověk:_Tudorovci_a_Stuartovci">Raný novověk: Tudorovci a Stuartovci</h3>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=5" title="Editace sekce: Raný novověk: Tudorovci a Stuartovci" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=5" title="Editovat zdrojový kód sekce Raný novověk: Tudorovci a Stuartovci">editovat zdroj</a>]</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Kopie_naar_Joos_van_Cleve_-_Hendrik_VIII_-_Hever_Castle_8-05-2017_12-08-10.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/aa/Kopie_naar_Joos_van_Cleve_-_Hendrik_VIII_-_Hever_Castle_8-05-2017_12-08-10.JPG/180px-Kopie_naar_Joos_van_Cleve_-_Hendrik_VIII_-_Hever_Castle_8-05-2017_12-08-10.JPG" decoding="async" width="180" height="212" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/aa/Kopie_naar_Joos_van_Cleve_-_Hendrik_VIII_-_Hever_Castle_8-05-2017_12-08-10.JPG/270px-Kopie_naar_Joos_van_Cleve_-_Hendrik_VIII_-_Hever_Castle_8-05-2017_12-08-10.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/aa/Kopie_naar_Joos_van_Cleve_-_Hendrik_VIII_-_Hever_Castle_8-05-2017_12-08-10.JPG/360px-Kopie_naar_Joos_van_Cleve_-_Hendrik_VIII_-_Hever_Castle_8-05-2017_12-08-10.JPG 2x" data-file-width="3137" data-file-height="3698" /></a><figcaption><a href="/wiki/Jind%C5%99ich_VIII._Tudor" title="Jindřich VIII. Tudor">Jindřich VIII.</a></figcaption></figure> Po století válek se v <a href="/wiki/Renesance" title="Renesance">renesanční</a> Anglii poněkud stabilizovalo hospodářství<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)205-57">[57]</a> a šířila se <a href="/wiki/Gramotnost" title="Gramotnost">gramotnost</a>, což souviselo i s nástupem <a href="/wiki/Knihtisk" title="Knihtisk">knihtisku</a>. Ustálil se také spisovný jazyk na základě středoanglického nářečí.<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)189–204-58">[58]</a> V době počínající <a href="/wiki/Reformace" title="Reformace">reformace</a> se <a href="/wiki/Jind%C5%99ich_VIII._Tudor" title="Jindřich VIII. Tudor">Jindřich VIII.</a> vzepřel <a href="/wiki/Pape%C5%BE" title="Papež">papeži</a>, aby dosáhl rozvodu s <a href="/wiki/Kate%C5%99ina_Aragonsk%C3%A1" title="Kateřina Aragonská">Kateřinou Aragonskou</a> (měl pak ještě pět dalších manželek; dvě z nich nechal popravit, stejně jako například významného <a href="/wiki/Humanismus" title="Humanismus">humanistu</a> a svého kancléře <a href="/wiki/Thomas_More" title="Thomas More">Thomase Mora</a>, který bránil rozkolu s papežstvím). Tím Jindřich VIII. roku 1534 zahájil <a href="/wiki/Anglick%C3%A1_reformace" title="Anglická reformace">anglickou reformaci</a> a zároveň ustavil <a href="/wiki/Absolutismus" title="Absolutismus">absolutistickou monarchii</a>, v níž světská i duchovní moc pochází od krále.<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)222–224-59">[59]</a> Vnitrostátní náboženské konflikty pak ovlivňovaly britské dějiny až do 19. století a v Irsku až do současnosti, protože – nemluvě o dalších církvích a sektách – v Anglii a Walesu se prosadila státní <a href="/wiki/Anglik%C3%A1nsk%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Anglikánská církev">Anglikánská církev</a>, ve Skotsku radikálnější <a href="/wiki/Kalvinismus" title="Kalvinismus">kalvinistická</a> <a href="/wiki/Skotsk%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Skotská církev">Skotská církev</a> a Irsko zůstalo převážně <a href="/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Katolická církev">katolické</a>. V letech 1536 a 1543 bylo dovršeno státoprávní spojení Anglie a Walesu a roku 1541 si Jindřich VIII. místo dosavadního „pána Irska“ udělil titul „krále Irska“, čímž ovšem narušil představu jednotného státu a připravil půdu budoucímu <a href="/wiki/Irsk%C3%BD_nacionalismus" title="Irský nacionalismus">irskému nacionalismu</a>.<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)231-60">[60]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Shakspeare_(sic)_performing_before_Queen_Elizabeth_and_her_court_LCCN96506570.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/87/Shakspeare_%28sic%29_performing_before_Queen_Elizabeth_and_her_court_LCCN96506570.jpg/220px-Shakspeare_%28sic%29_performing_before_Queen_Elizabeth_and_her_court_LCCN96506570.jpg" decoding="async" width="220" height="176" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/87/Shakspeare_%28sic%29_performing_before_Queen_Elizabeth_and_her_court_LCCN96506570.jpg/330px-Shakspeare_%28sic%29_performing_before_Queen_Elizabeth_and_her_court_LCCN96506570.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/87/Shakspeare_%28sic%29_performing_before_Queen_Elizabeth_and_her_court_LCCN96506570.jpg/440px-Shakspeare_%28sic%29_performing_before_Queen_Elizabeth_and_her_court_LCCN96506570.jpg 2x" data-file-width="4096" data-file-height="3280" /></a><figcaption><a href="/wiki/Al%C5%BEb%C4%9Bta_I." title="Alžběta I.">Alžběta I.</a> na představení <a href="/wiki/William_Shakespeare" title="William Shakespeare">Williama Shakespeara</a></figcaption></figure> Po smrti patnáctiletého <a href="/wiki/Eduard_VI." title="Eduard VI.">Eduarda VI.</a> se na anglickém trůně vystřídaly tři ženy. <a href="/wiki/Jana_Greyov%C3%A1" title="Jana Greyová">Jana Greyová</a> vládla jen devět dní, než ji svrhla <a href="/wiki/Marie_I._Tudorovna" title="Marie I. Tudorovna">Marie I.</a>, jež se neúspěšně pokusila vrátit Anglii ke katolictví a svými brutálními metodami si vysloužila přízvisko Krvavá.<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)236–239-61">[61]</a> Protestantka <a href="/wiki/Al%C5%BEb%C4%9Bta_I." title="Alžběta I.">Alžběta I.</a> pak vládla 44 let a do její vlády připadá odražení španělského <a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsk%C3%A1_Armada" title="Španělská Armada">pokusu o invazi</a>, znamenající počátek dlouhodobé britské námořní převahy nad ostatními velmocemi,<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)239–248-62">[62]</a> a také kulturní rozkvět, jehož nejznámějším představitelem byl dramatik <a href="/wiki/William_Shakespeare" title="William Shakespeare">William Shakespeare</a>.<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)253–259-63">[63]</a> Anglie si tehdy nárokovala první zámořská území objevená mořeplavci, jako byli <a href="/wiki/Martin_Frobisher" title="Martin Frobisher">Martin Frobisher</a>, <a href="/wiki/Walter_Raleigh" title="Walter Raleigh">Walter Raleigh</a> a <a href="/wiki/Francis_Drake" title="Francis Drake">Francis Drake</a>, a roku 1600 vznikla <a href="/wiki/Britsk%C3%A1_V%C3%BDchodoindick%C3%A1_spole%C4%8Dnost" title="Britská Východoindická společnost">Východoindická společnost</a> pro obchod s <a href="/wiki/D%C3%A1ln%C3%BD_v%C3%BDchod" title="Dálný východ">Dálným Východem</a>. Alžbětou Tudorovci vymřeli a trůn roku <a href="/wiki/1603" title="1603">1603</a> zdědil skotský král <a href="/wiki/Jakub_I._Stuart" title="Jakub I. Stuart">Jakub VI. Stuart</a>, jenž pak Anglii vládl jako Jakub I. Později <a href="/wiki/Z%C3%A1kony_o_unii_z_roku_1707" title="Zákony o unii z roku 1707">zákony o unii z roku 1707</a> Skotsko s Anglií spojily do <a href="/wiki/Unit%C3%A1rn%C3%AD_st%C3%A1t" title="Unitární stát">unitárního</a> <a href="/wiki/Kr%C3%A1lovstv%C3%AD_Velk%C3%A9_Brit%C3%A1nie" title="Království Velké Británie">Království Velké Británie</a>. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Abraham_Cooper_Oliver_Cromwell_At_Marston_Moor.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f6/Abraham_Cooper_Oliver_Cromwell_At_Marston_Moor.jpg/220px-Abraham_Cooper_Oliver_Cromwell_At_Marston_Moor.jpg" decoding="async" width="220" height="177" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f6/Abraham_Cooper_Oliver_Cromwell_At_Marston_Moor.jpg/330px-Abraham_Cooper_Oliver_Cromwell_At_Marston_Moor.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f6/Abraham_Cooper_Oliver_Cromwell_At_Marston_Moor.jpg/440px-Abraham_Cooper_Oliver_Cromwell_At_Marston_Moor.jpg 2x" data-file-width="800" data-file-height="644" /></a><figcaption><a href="/wiki/Oliver_Cromwell" title="Oliver Cromwell">Oliver Cromwell</a> v bojích <a href="/wiki/Anglick%C3%A1_ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Anglická občanská válka">občanské války</a></figcaption></figure> Mezitím ovšem ostrovy prošly velmi bouřlivým sedmnáctým stoletím. Ekonomické a náboženské rozpory, jež Stuartovci zdědili z předchozí epochy, vedly ke <a href="/wiki/Anglick%C3%A1_ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Anglická občanská válka">třem občanským válkám</a> let 1642–1651, popravě krále <a href="/wiki/Karel_I._Stuart" title="Karel I. Stuart">Karla I.</a> (1649), dočasnému vyhlášení <a href="/wiki/Anglick%C3%A1_republika" title="Anglická republika">Anglické republiky</a> a protektorátu <a href="/wiki/Oliver_Cromwell" title="Oliver Cromwell">Olivera Cromwella</a>.<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)287–297-64">[64]</a> Restaurace <a href="/wiki/Karel_II._Stuart" title="Karel II. Stuart">Karla II.</a> na anglický trůn (1660) ovšem neznamenala klid; jeho vládu zastínily katastrofy jako <a href="/wiki/Velk%C3%BD_lond%C3%BDnsk%C3%BD_mor" title="Velký londýnský mor">mor</a> (1665), <a href="/wiki/Velk%C3%BD_po%C5%BE%C3%A1r_Lond%C3%BDna" title="Velký požár Londýna">požár Londýna</a> (1666) nebo <a href="/wiki/Druh%C3%A1_anglo-nizozemsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Druhá anglo-nizozemská válka">porážka Nizozemci</a> (1665–1667).<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)301-65">[65]</a> Dalšího krále, katolíka <a href="/wiki/Jakub_II._Stuart" title="Jakub II. Stuart">Jakuba II.</a>, svrhla <a href="/wiki/Slavn%C3%A1_revoluce" title="Slavná revoluce">slavná revoluce</a> vedená radikálními <a href="/wiki/Protestantismus" title="Protestantismus">protestanty</a> roku 1688. Na trůn se dostal protestant <a href="/wiki/Vil%C3%A9m_III._Oran%C5%BEsk%C3%BD" title="Vilém III. Oranžský">Vilém III. Oranžský</a> a následující masakry katolíků v Irsku zůstávají dodnes v paměti Irů.<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)317-66">[66]</a> <a href="/wiki/Anna_Stuartovna" title="Anna Stuartovna">Anna Stuartovna</a>, jež vládla po Vilémovi do roku 1714, byla poslední členkou svého rodu na anglickém trůnu. Dědictvím 17. století bylo mimo jiné oslabení královské moci a výrazné posílení <a href="/wiki/Britsk%C3%BD_parlament" class="mw-redirect" title="Britský parlament">parlamentu</a>, jenž po roce 1694 musel být svoláván každé tři roky, jakož i posílení tisku a veřejného mínění.<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)324-67">[67]</a> Již před slavnou revolucí se ustavily zárodky prvních politických stran, <a href="/wiki/Whigov%C3%A9" title="Whigové">whigů</a> a <a href="/wiki/Toryov%C3%A9" title="Toryové">toryů</a>. <a href="/wiki/Fyzika" title="Fyzika">Fyzika</a> a <a href="/wiki/Matematika" title="Matematika">matematika</a> dosáhla značný pokrok dílem <a href="/wiki/Isaac_Newton" title="Isaac Newton">Isaaca Newtona</a>, jehož <a href="/wiki/Philosophiae_Naturalis_Principia_Mathematica" title="Philosophiae Naturalis Principia Mathematica">Principia</a> vyšla roku 1687. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Osmnácté_a_devatenácté_století:_Hannoverská_dynastie">Osmnácté a devatenácté století: Hannoverská dynastie</h3>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=6" title="Editace sekce: Osmnácté a devatenácté století: Hannoverská dynastie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=6" title="Editovat zdrojový kód sekce Osmnácté a devatenácté století: Hannoverská dynastie">editovat zdroj</a>]</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:After_Jean-Baptiste_van_Loo_(1684-1745)_-_Robert_Walpole,_1st_Earl_of_Orford_(1676-1745)_-_RCIN_402902_-_Royal_Collection.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c2/After_Jean-Baptiste_van_Loo_%281684-1745%29_-_Robert_Walpole%2C_1st_Earl_of_Orford_%281676-1745%29_-_RCIN_402902_-_Royal_Collection.jpg/180px-After_Jean-Baptiste_van_Loo_%281684-1745%29_-_Robert_Walpole%2C_1st_Earl_of_Orford_%281676-1745%29_-_RCIN_402902_-_Royal_Collection.jpg" decoding="async" width="180" height="224" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c2/After_Jean-Baptiste_van_Loo_%281684-1745%29_-_Robert_Walpole%2C_1st_Earl_of_Orford_%281676-1745%29_-_RCIN_402902_-_Royal_Collection.jpg/270px-After_Jean-Baptiste_van_Loo_%281684-1745%29_-_Robert_Walpole%2C_1st_Earl_of_Orford_%281676-1745%29_-_RCIN_402902_-_Royal_Collection.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c2/After_Jean-Baptiste_van_Loo_%281684-1745%29_-_Robert_Walpole%2C_1st_Earl_of_Orford_%281676-1745%29_-_RCIN_402902_-_Royal_Collection.jpg/360px-After_Jean-Baptiste_van_Loo_%281684-1745%29_-_Robert_Walpole%2C_1st_Earl_of_Orford_%281676-1745%29_-_RCIN_402902_-_Royal_Collection.jpg 2x" data-file-width="617" data-file-height="768" /></a><figcaption><a href="/wiki/Robert_Walpole" title="Robert Walpole">Robert Walpole</a>, první ministerský předseda Británie</figcaption></figure> <a href="/wiki/Z%C3%A1kon_o_n%C3%A1stupnictv%C3%AD" title="Zákon o nástupnictví">Zákon o nástupnictví</a> (1701) vyloučil katolické Stuartovce z dědictví trůnu, a tak roku 1714 britskou korunu získal <a href="/wiki/Hannoversk%C3%A1_dynastie" title="Hannoverská dynastie">hannoverský</a> kurfiřt <a href="/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_I." title="Jiří I.">Jiří I.</a> Jeho dynastii zpočátku ohrožovala <a href="/wiki/Jakobitsk%C3%A9_povst%C3%A1n%C3%AD" title="Jakobitské povstání">jakobitská povstání</a>, vznikající již od roku 1688 na podporu svrženého <a href="/wiki/Jakub_II._Stuart" title="Jakub II. Stuart">Jakuba II.</a> a jeho dědiců, ta však skončila <a href="/wiki/Bitva_u_Cullodenu" title="Bitva u Cullodenu">bitvou u Cullodenu</a> (1745), poslední regulérní pozemní bitvou na půdě Velké Británie. Povaha vykonávání moci se začala proměňovat, když se <a href="/wiki/Whigov%C3%A9" title="Whigové">whig</a> <a href="/wiki/Robert_Walpole" title="Robert Walpole">Robert Walpole</a> stal po <a href="/wiki/Jihomo%C5%99sk%C3%A1_bublina" title="Jihomořská bublina">burzovním krachu roku 1720</a> nejmocnějším ministrem, prvním z řady <a href="/wiki/Seznam_premi%C3%A9r%C5%AF_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Seznam premiérů Spojeného království">britských premiérů</a>.<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)324–335-68">[68]</a> Panovník zůstal ceremoniální <a href="/wiki/Hlava_st%C3%A1tu" title="Hlava státu">hlavou státu</a>, zatímco hlavní výkonnou moc získal ministerský předseda a jím vedená <a href="/wiki/Vl%C3%A1da_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Vláda Spojeného království">vláda</a>. Vznikl takzvaný <a href="/wiki/Westminstersk%C3%BD_syst%C3%A9m" title="Westminsterský systém">westminsterský systém</a>, jenž se pak spolu s <a href="/wiki/Angloamerick%C3%A9_pr%C3%A1vo" title="Angloamerické právo">anglosaským právem</a> rozšířil do mnoha zemí v britské sféře vlivu. Whigové pak řídili Velkou Británii až do roku 1770, kdy se premiérem stal <a href="/wiki/Frederick_North" title="Frederick North">lord North</a>, <a href="/wiki/Toryov%C3%A9" title="Toryové">toryovský</a> politik připomínaný jako ten, kdo ztratil většinu kolonií v Severní Americe. <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Old_disraeli.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/06/Old_disraeli.jpg/180px-Old_disraeli.jpg" decoding="async" width="180" height="202" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/06/Old_disraeli.jpg 1.5x" data-file-width="223" data-file-height="250" /></a><figcaption><a href="/wiki/Viktorie_(britsk%C3%A1_kr%C3%A1lovna)" title="Viktorie (britská královna)">Královna Viktorie</a> v doprovodu <a href="/wiki/Benjamin_Disraeli" title="Benjamin Disraeli">Benjamina Disraeliho</a>, zakladatele <a href="/wiki/Konzervativn%C3%AD_strana_(Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD)" title="Konzervativní strana (Spojené království)">Konzervativní strany</a></figcaption></figure> K dalším britským politikům 18. století patřili podporovatel kolonialismu <a href="/wiki/William_Pitt" title="William Pitt">William Pitt</a>, který Británii provedl <a href="/wiki/Sedmilet%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Sedmiletá válka">sedmiletou válkou</a>, a jeho syn <a href="/wiki/William_Pitt_mlad%C5%A1%C3%AD" title="William Pitt mladší">William Pitt mladší</a>, který ji řídil do roku 1806. Po neúspěšném <a href="/wiki/Irsk%C3%A9_povst%C3%A1n%C3%AD_z_roku_1798" title="Irské povstání z roku 1798">irském povstání</a> z roku 1798 bylo <a href="/wiki/Z%C3%A1kony_o_unii_z_roku_1800" title="Zákony o unii z roku 1800">zákony o unii Velké Británie a Irska</a> s účinnosti od roku 1801 zrušeno <a href="/wiki/Irsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Irské království">Irské království</a>, které bylo připojeno k Velké Británii, čímž vzniklo <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD_Velk%C3%A9_Brit%C3%A1nie_a_Irska" title="Spojené království Velké Británie a Irska">Spojené království Velké Británie a Irska</a>. Roku 1830 prosadil premiér <a href="/wiki/Charles_Grey" title="Charles Grey">Charles Grey</a> první významnou <a href="/wiki/Reformn%C3%AD_z%C3%A1kon_(1832)" title="Reformní zákon (1832)">reformu voleb</a>, jež dala volební právo asi 14 % dospělých mužů, zatímco předtím mohlo volit méně než 10 % mužů. Později proběhly další reformy volebního a politického systému, takže roku 1885 smělo volit již asi 56 % dospělých mužů. <a href="/wiki/Velk%C3%BD_irsk%C3%BD_hladomor" title="Velký irský hladomor">Velký irský hladomor</a> z konce 40. let 19. století, při kterém vláda <a href="/wiki/Robert_Peel" title="Robert Peel">Roberta Peela</a> neposkytla strádajícím lidem – zejména katolíkům – dostatečnou pomoc, měl kolem milionu obětí. To podpořilo <a href="/wiki/Irsk%C3%BD_nacionalismus" title="Irský nacionalismus">irský nacionalismus</a>, z něhož vzešlo separatistické hnutí <a href="/wiki/Feni%C3%A1ni" title="Feniáni">feniánů</a>, uchylující se k <a href="/wiki/Terorismus" title="Terorismus">terorismu</a>. <a href="/wiki/Benjamin_Disraeli" title="Benjamin Disraeli">Benjamin Disraeli</a>, jediný britský premiér <a href="/wiki/%C5%BDid%C3%A9" title="Židé">židovského</a> původu, zformoval na toryovské základně moderní <a href="/wiki/Konzervativn%C3%AD_strana_(Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD)" title="Konzervativní strana (Spojené království)">Konzervativní stranu</a>, jejímž dalším vůdčím představitelem byl <a href="/wiki/Robert_Cecil" title="Robert Cecil">Robert Cecil</a>. Disraeliho dlouholetý rival <a href="/wiki/William_Gladstone" title="William Gladstone">William Gladstone</a>, jenž vedl několik vlád od 60. do 90. let 19. století, byl hlavním představitelem <a href="/wiki/Liber%C3%A1ln%C3%AD_strana_(Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD)" title="Liberální strana (Spojené království)">Liberální strany</a>, druhé velké politické síly té doby. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:The_British_Empire.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/26/The_British_Empire.png/550px-The_British_Empire.png" decoding="async" width="550" height="280" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/26/The_British_Empire.png/825px-The_British_Empire.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/26/The_British_Empire.png/1100px-The_British_Empire.png 2x" data-file-width="2753" data-file-height="1400" /></a><figcaption>Mapa zeměkoule s červeně vyznačenými regiony, které někdy ovládala Velká Británie, a jejich anglickými názvy. Červeně podtržené jsou názvy těch regionů, které patří Británii doposud.</figcaption></figure> Mezinárodní postavení Velké Británie, posílené úspěchem ve <a href="/wiki/V%C3%A1lka_o_%C5%A1pan%C4%9Blsk%C3%A9_d%C4%9Bdictv%C3%AD" title="Válka o španělské dědictví">válce o španělské dědictví</a> a po ní následujícím <a href="/wiki/Utrechtsk%C3%BD_m%C3%ADr" title="Utrechtský mír">utrechtským mírem</a> (1713), umožnilo další <a href="/wiki/Kolonialismus" title="Kolonialismus">koloniální</a> expanzi v zámoří.<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)336–337-69">[69]</a> „První <a href="/wiki/Britsk%C3%A9_imp%C3%A9rium" title="Britské impérium">Britskou říši</a>" v <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Amerika" title="Severní Amerika">Severní Americe</a> rozbila <a href="/wiki/Americk%C3%A1_revoluce" title="Americká revoluce">americká revoluce</a>: <a href="/wiki/T%C5%99in%C3%A1ct_koloni%C3%AD" title="Třináct kolonií">třináct kolonií</a> se roku 1776 odtrhlo, <a href="/wiki/Americk%C3%A1_v%C3%A1lka_za_nez%C3%A1vislost" title="Americká válka za nezávislost">odrazilo britská intervenční vojska</a> a založilo <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">Spojené státy americké</a>. Pozornost Britů se tak upřela na další kontinenty. Již roku 1770 mořeplavec <a href="/wiki/James_Cook" title="James Cook">James Cook</a> prohlásil <a href="/wiki/Austr%C3%A1lie" title="Austrálie">Austrálii</a> za britské území. <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Trafalgar-Auguste_Mayer.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/20/Trafalgar-Auguste_Mayer.jpg/220px-Trafalgar-Auguste_Mayer.jpg" decoding="async" width="220" height="143" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/20/Trafalgar-Auguste_Mayer.jpg/330px-Trafalgar-Auguste_Mayer.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/20/Trafalgar-Auguste_Mayer.jpg/440px-Trafalgar-Auguste_Mayer.jpg 2x" data-file-width="2000" data-file-height="1300" /></a><figcaption><a href="/wiki/Bitva_u_Trafalgaru" title="Bitva u Trafalgaru">Bitva u Trafalgaru</a></figcaption></figure> Během <a href="/wiki/Napoleonsk%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Napoleonské války">napoleonských válek</a> zvítězil <a href="/wiki/Viceadmir%C3%A1l" title="Viceadmirál">viceadmirál</a> <a href="/wiki/Horatio_Nelson" title="Horatio Nelson">Horatio Nelson</a> v námořní <a href="/wiki/Bitva_u_Trafalgaru" title="Bitva u Trafalgaru">bitvě u Trafalgaru</a> roku 1805, na jejímž konci sám zahynul.<a href="#cite_note-70">[70]</a> <a href="/wiki/Arthur_Wellesley,_1._v%C3%A9voda_z_Wellingtonu" title="Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu">Vévoda z Wellingtonu</a> a <a href="/wiki/Prusko" title="Prusko">pruský</a> <a href="/wiki/Mar%C5%A1%C3%A1l" title="Maršál">maršál</a> <a href="/wiki/Gebhard_Leberecht_von_Bl%C3%BCcher" title="Gebhard Leberecht von Blücher">Blücher</a> dokonali <a href="/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte">Napoleonovu</a> zkázu <a href="/wiki/Bitva_u_Waterloo" title="Bitva u Waterloo">u Waterloo</a> roku 1815.<a href="#cite_note-71">[71]</a> Velká Británie již předtím obstála v Napoleonově <a href="/wiki/Kontinent%C3%A1ln%C3%AD_blok%C3%A1da" title="Kontinentální blokáda">kontinentální blokádě</a>.<a href="#cite_note-72">[72]</a> Spojené království stojící v čele <a href="/wiki/Britsk%C3%A9_imp%C3%A9rium" title="Britské impérium">Britského impéria</a> pak zůstalo po celé 19. století nejmocnějším státem světa. Ve své „<a href="/wiki/Skv%C4%9Bl%C3%A1_izolace" title="Skvělá izolace">skvělé izolaci</a>“ se nevázalo žádnými pakty; jeho jediným vážnějším soupeřem bylo <a href="/wiki/Rusk%C3%A9_imp%C3%A9rium" title="Ruské impérium">Ruské impérium</a>, s nímž hrálo tzv. „<a href="/wiki/Velk%C3%A1_hra" title="Velká hra">velkou hru</a>“ o <a href="/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_Asie" title="Střední Asie">Střední Asii</a>. V letech <a href="/wiki/1854" title="1854">1854</a>–<a href="/wiki/1856" title="1856">1856</a> se Velká Británie zúčastnila <a href="/wiki/Krymsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Krymská válka">Krymské války</a>, ve které podpořila <a href="/wiki/Turecko" title="Turecko">Turecko</a> v boji proti Rusku.<a href="#cite_note-73">[73]</a> Britská <a href="/wiki/Britsk%C3%A1_V%C3%BDchodoindick%C3%A1_spole%C4%8Dnost" title="Britská Východoindická společnost">Východoindická společnost</a> svou soukromou armádou ovládla rozsáhlá území v <a href="/wiki/Britsk%C3%A1_Indie" title="Britská Indie">Britské Indii</a>, kterou ovšem po <a href="/wiki/Velk%C3%A9_indick%C3%A9_povst%C3%A1n%C3%AD" title="Velké indické povstání">velkém indickém povstání</a> (1857–1859) musela předat britské koruně. Ke konci dlouhé vlády královny <a href="/wiki/Viktorie_(britsk%C3%A1_kr%C3%A1lovna)" title="Viktorie (britská královna)">Viktorie</a> (1837–1901) na konci 19. století se <a href="/wiki/Britov%C3%A9" title="Britové">Britové</a> úspěšně účastnili i <a href="/wiki/D%C4%9Blen%C3%AD_Afriky" title="Dělení Afriky">dělení Afriky</a> a získali tam řadu <a href="/wiki/Kolonie" title="Kolonie">kolonií</a> od <a href="/wiki/Egypt" title="Egypt">Egypta</a> se <a href="/wiki/Suezsk%C3%BD_pr%C5%AFplav" title="Suezský průplav">Suezským průplavem</a> na severu až po území současné <a href="/wiki/Jihoafrick%C3%A1_republika" title="Jihoafrická republika">Jihoafrické republiky</a> na samém jihu kontinentu.<a href="#cite_note-74">[74]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Zemědělská_a_průmyslová_revoluce">Zemědělská a průmyslová revoluce</h4>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=7" title="Editace sekce: Zemědělská a průmyslová revoluce" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=7" title="Editovat zdrojový kód sekce Zemědělská a průmyslová revoluce">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:SteamEngine_Boulton%26Watt_1784.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f2/SteamEngine_Boulton%26Watt_1784.png/220px-SteamEngine_Boulton%26Watt_1784.png" decoding="async" width="220" height="252" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f2/SteamEngine_Boulton%26Watt_1784.png/330px-SteamEngine_Boulton%26Watt_1784.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f2/SteamEngine_Boulton%26Watt_1784.png/440px-SteamEngine_Boulton%26Watt_1784.png 2x" data-file-width="2264" data-file-height="2592" /></a><figcaption>Nákres <a href="/wiki/James_Watt" title="James Watt">Wattova</a> <a href="/wiki/Parn%C3%AD_stroj" title="Parní stroj">parního stroje</a> z roku <a href="/wiki/1784" title="1784">1784</a></figcaption></figure> Kolem poloviny 18. století začala v Británii <a href="/wiki/Britsk%C3%A1_zem%C4%9Bd%C4%9Blsk%C3%A1_revoluce" class="mw-redirect" title="Britská zemědělská revoluce">zemědělská</a> a <a href="/wiki/Pr%C5%AFmyslov%C3%A1_revoluce" title="Průmyslová revoluce">průmyslová revoluce</a>,<a href="#cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)335–340-75">[75]</a> která se odtud později šířila do jiných zemí <a href="/wiki/Evropa" title="Evropa">Evropy</a> i ostatního světa. V jejím čele stáli podnikatelé a inženýři jako <a href="/wiki/Josiah_Wedgwood" title="Josiah Wedgwood">Josiah Wedgwood</a> a <a href="/wiki/Isambard_Kingdom_Brunel" title="Isambard Kingdom Brunel">Isambard Kingdom Brunel</a>. Rozvoj průmyslu vyžadoval a podnítil vynálezy jako byly <a href="/wiki/Tkalcovsk%C3%BD_stav" title="Tkalcovský stav">tkalcovský stav</a> s <a href="/wiki/L%C3%A9taj%C3%ADc%C3%AD_%C4%8Dlunek" title="Létající člunek">létajícím člunkem</a>, <a href="/wiki/Waterframe" title="Waterframe">dopřádací stroj</a> či <a href="/wiki/Myk%C3%A1n%C3%AD" title="Mykání">mykací stroj</a> (<a href="/wiki/Richard_Arkwright" title="Richard Arkwright">Richard Arkwright</a>, 1733, 1769, 1775), průmyslově použitelný <a href="/wiki/Parn%C3%AD_stroj" title="Parní stroj">parní stroj</a> (pracovali na něm mj. <a href="/wiki/Thomas_Newcomen" title="Thomas Newcomen">Thomas Newcomen</a>, 1712, a <a href="/wiki/James_Watt" title="James Watt">James Watt</a>, 1765), <a href="/wiki/Portlandsk%C3%BD_cement" title="Portlandský cement">portlandský cement</a> (<a href="/wiki/Joseph_Aspdin" title="Joseph Aspdin">Joseph Aspdin</a>, 1824), <a href="/wiki/Parn%C3%AD_lokomotiva" title="Parní lokomotiva">parní lokomotiva</a> (<a href="/wiki/Richard_Trevithick" title="Richard Trevithick">Richard Trevithick</a>, 1804, a <a href="/wiki/George_Stephenson" title="George Stephenson">George Stephenson</a>, 1825) nebo <a href="/wiki/Bessemer%C5%AFv_konvertor" title="Bessemerův konvertor">Bessemerův proces</a> výroby oceli (<a href="/wiki/Henry_Bessemer" title="Henry Bessemer">Henry Bessemer</a>, 1856).<a href="#cite_note-76">[76]</a> Ruku v ruce s tím šel rozmach věd. A to jak <a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_v%C4%9Bdy" title="Přírodní vědy">přírodních</a>, jež zastupovali například <a href="/wiki/Biolog" class="mw-redirect" title="Biolog">biolog</a> <a href="/wiki/Charles_Darwin" title="Charles Darwin">Charles Darwin</a> či <a href="/wiki/Fyzik" class="mw-redirect" title="Fyzik">fyzikové</a> <a href="/wiki/Michael_Faraday" title="Michael Faraday">Michael Faraday</a> a <a href="/wiki/James_Clerk_Maxwell" title="James Clerk Maxwell">James Clerk Maxwell</a>, tak i <a href="/wiki/Humanitn%C3%AD_v%C4%9Bdy" title="Humanitní vědy">humanitních</a>, v nichž dala Británie světu významnou myšlenkovou školu zvanou <a href="/wiki/Skotsk%C3%A9_osv%C3%ADcenstv%C3%AD" title="Skotské osvícenství">skotské osvícenství</a> (<a href="/wiki/David_Hume" title="David Hume">David Hume</a>, <a href="/wiki/Ekonom" title="Ekonom">ekonom</a> <a href="/wiki/Adam_Smith" title="Adam Smith">Adam Smith</a> a další) i řadu osobností jako byli <a href="/wiki/John_Stuart_Mill" title="John Stuart Mill">John Stuart Mill</a> nebo <a href="/wiki/Francis_Galton" title="Francis Galton">Francis Galton</a>. Velká Británie se na čas stala „dílnou světa“.<a href="#cite_note-77">[77]</a> Ke sporným stránkám britské ekonomiky patřil <a href="/wiki/Transatlantick%C3%BD_obchod_s_otroky" title="Transatlantický obchod s otroky">obchod s otroky</a> (v Británii však zakázán již roku 1807) a vůbec špatné zacházení s domorodými národy, nebo bezohledné <a href="/wiki/Vyko%C5%99is%C5%A5ov%C3%A1n%C3%AD" title="Vykořisťování">vykořisťování</a> dělníků, jaké na britské půdě kritizovali například <a href="/wiki/Friedrich_Engels" title="Friedrich Engels">Friedrich Engels</a> a <a href="/wiki/Karl_Marx" title="Karl Marx">Karl Marx</a>. Velmi problematické byly <a href="/wiki/Opiov%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Opiové války">opiové války</a>, jimiž si Britové vynutili právo dodávat své <a href="/wiki/Opium" title="Opium">opium</a> na <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADna" title="Čína">čínský</a> trh.<a href="#cite_note-78">[78]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Kulturní_rozvoj">Kulturní rozvoj</h4>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=8" title="Editace sekce: Kulturní rozvoj" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=8" title="Editovat zdrojový kód sekce Kulturní rozvoj">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Wimbledon_1877.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ef/Wimbledon_1877.jpg/220px-Wimbledon_1877.jpg" decoding="async" width="220" height="114" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ef/Wimbledon_1877.jpg/330px-Wimbledon_1877.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ef/Wimbledon_1877.jpg/440px-Wimbledon_1877.jpg 2x" data-file-width="2226" data-file-height="1155" /></a><figcaption>První tenisový turnaj ve <a href="/wiki/Wimbledon_(tenis)" title="Wimbledon (tenis)">Wimbledonu</a> roku 1877</figcaption></figure> Kulturní a vnitropolitické dějiny Británie obvykle rozlišují <a href="/wiki/Georgi%C3%A1nsk%C3%A9_obdob%C3%AD" title="Georgiánské období">georgiánské období</a> od Jiřího I. po <a href="/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_IV." title="Jiří IV.">Jiřího IV.</a> (1714–1830), často se zahrnutím vlády <a href="/wiki/Vil%C3%A9m_IV._Britsk%C3%BD" title="Vilém IV. Britský">Viléma IV.</a> do roku 1837, a navazující <a href="/wiki/Viktori%C3%A1nsk%C3%A9_obdob%C3%AD" title="Viktoriánské období">viktoriánské období</a> za vlády královny Viktorie do roku 1901. Georgiánská kultura prošla od doznívajícího <a href="/wiki/Baroko" title="Baroko">baroka</a> a <a href="/wiki/Klasicismus" title="Klasicismus">klasicismu</a> po <a href="/wiki/Romantismus" title="Romantismus">romantismus</a> a <a href="/wiki/Novogotika" title="Novogotika">novogotiku</a>, která pak pod vlivem teoretika umění <a href="/wiki/John_Ruskin" title="John Ruskin">Johna Ruskina</a> dominovala viktoriánské <a href="/wiki/Architektura" title="Architektura">architektuře</a>. Ve Velké Británii 18. a 19. století působili mistři všech druhů tehdejšího umění, od původem <a href="/wiki/N%C4%9Bmci" title="Němci">německého</a> <a href="/wiki/Hudebn%C3%AD_skladatel" title="Hudební skladatel">skladatele</a> <a href="/wiki/Georg_Friedrich_H%C3%A4ndel" title="Georg Friedrich Händel">Georga Friedricha Händela</a> po předchůdce <a href="/wiki/Impresionismus" title="Impresionismus">impresionismu</a> malíře <a href="/wiki/William_Turner" title="William Turner">Williama Turnera</a>. Významná je zejména tvorba literátů: tvořili zde básníci jako <a href="/wiki/George_Gordon_Byron" title="George Gordon Byron">Lord Byron</a>, <a href="/wiki/Percy_Bysshe_Shelley" title="Percy Bysshe Shelley">Percy Bysshe Shelley</a>, <a href="/wiki/William_Blake" title="William Blake">William Blake</a> a skotský <a href="/wiki/Bard" title="Bard">bard</a> <a href="/wiki/Robert_Burns" title="Robert Burns">Robert Burns</a>, romanopisci jako <a href="/wiki/Jane_Austenov%C3%A1" title="Jane Austenová">Jane Austenová</a>, <a href="/wiki/Charles_Dickens" title="Charles Dickens">Charles Dickens</a>, <a href="/wiki/William_Makepeace_Thackeray" title="William Makepeace Thackeray">William Makepeace Thackeray</a> či <a href="/wiki/Walter_Scott" title="Walter Scott">Walter Scott</a>, dramatici jako <a href="/wiki/Oscar_Wilde" title="Oscar Wilde">Oscar Wilde</a>, satirici jako <a href="/wiki/Jonathan_Swift" title="Jonathan Swift">Jonathan Swift</a> i průkopníci dětské a zábavné literatury jako <a href="/wiki/Lewis_Carroll" title="Lewis Carroll">Lewis Carroll</a> (<a href="/wiki/Alenka_v_%C5%99%C3%AD%C5%A1i_div%C5%AF" title="Alenka v říši divů">Alenka v říši divů</a>), <a href="/wiki/Arthur_Conan_Doyle" title="Arthur Conan Doyle">Arthur Conan Doyle</a> (<a href="/wiki/Sherlock_Holmes" title="Sherlock Holmes">Sherlock Holmes</a>) a <a href="/wiki/Rudyard_Kipling" title="Rudyard Kipling">Rudyard Kipling</a> (<a href="/wiki/Maugl%C3%AD" title="Mauglí">Mauglí</a>). Významný deník <a href="/wiki/The_Times" title="The Times">The Times</a> vznikl roku 1785, ke konci viktoriánského období se objevila i <a href="/wiki/Bulv%C3%A1rn%C3%AD_m%C3%A9dium" title="Bulvární médium">bulvárnější</a> periodika jako <a href="/wiki/Daily_Mail" title="Daily Mail">Daily Mail</a> (1896). Británie byla také průkopnicí moderního <a href="/wiki/Sport" title="Sport">sportu</a> a sportovní termíny proto z angličtiny přecházely do jiných jazyků včetně <a href="/wiki/%C4%8Ce%C5%A1tina" title="Čeština">češtiny</a> – například <a href="/wiki/Tenis" title="Tenis">tenis</a>, <a href="/wiki/Fotbal" title="Fotbal">fotbal</a>, <a href="/wiki/Hokej" title="Hokej">hokej</a>, <a href="/wiki/G%C3%B3l" title="Gól">gól</a>, <a href="/wiki/%C5%BDokej" title="Žokej">žokej</a> i samo slovo „sport“. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Od_začátku_20._století_do_meziválečného_období">Od začátku 20. století do meziválečného období</h3>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=9" title="Editace sekce: Od začátku 20. století do meziválečného období" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=9" title="Editovat zdrojový kód sekce Od začátku 20. století do meziválečného období">editovat zdroj</a>]</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Mrs_Emmeline_Pankhurst,_Leader_of_the_Women%27s_Suffragette_movement,_is_arrested_outside_Buckingham_Palace_while_trying_to_present_a_petition_to_King_George_V_in_May_1914._Q81486.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/da/Mrs_Emmeline_Pankhurst%2C_Leader_of_the_Women%27s_Suffragette_movement%2C_is_arrested_outside_Buckingham_Palace_while_trying_to_present_a_petition_to_King_George_V_in_May_1914._Q81486.jpg/180px-thumbnail.jpg" decoding="async" width="180" height="244" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/da/Mrs_Emmeline_Pankhurst%2C_Leader_of_the_Women%27s_Suffragette_movement%2C_is_arrested_outside_Buckingham_Palace_while_trying_to_present_a_petition_to_King_George_V_in_May_1914._Q81486.jpg/270px-thumbnail.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/da/Mrs_Emmeline_Pankhurst%2C_Leader_of_the_Women%27s_Suffragette_movement%2C_is_arrested_outside_Buckingham_Palace_while_trying_to_present_a_petition_to_King_George_V_in_May_1914._Q81486.jpg/360px-thumbnail.jpg 2x" data-file-width="3926" data-file-height="5317" /></a><figcaption>Zadržení <a href="/wiki/Sufra%C5%BEetka" title="Sufražetka">sufražetky</a> <a href="/wiki/Emmeline_Pankhurstov%C3%A1" title="Emmeline Pankhurstová">Emmeline Pankhurstové</a> roku 1914</figcaption></figure> <a href="/wiki/Eduardovsk%C3%A9_obdob%C3%AD" title="Eduardovské období">Eduardovské</a> desetiletí (podle <a href="/wiki/Eduard_VII." title="Eduard VII.">Eduarda VII.</a>, vládl 1901–1910) a navazujících několik posledních roků evropského míru bylo vnitropoliticky poznamenáno tlakem na další demokratizační reformy. <a href="/wiki/Liber%C3%A1ln%C3%AD_strana_(Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD)" title="Liberální strana (Spojené království)">Liberálové</a>, kteří vládu převzali roku 1906, položili základy britského <a href="/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_st%C3%A1t" title="Sociální stát">sociálního státu</a>, čímž reagovali na požadavky odborů a sílící levicové <a href="/wiki/Labouristick%C3%A1_strana" title="Labouristická strana">labouristické strany</a>. Britské <a href="/wiki/Sufra%C5%BEetka" title="Sufražetka">sufražetky</a>, jako byla <a href="/wiki/Emmeline_Pankhurstov%C3%A1" title="Emmeline Pankhurstová">Emmeline Pankhurstová</a>, bojovaly za <a href="/wiki/Volebn%C3%AD_pr%C3%A1vo_%C5%BEen" title="Volební právo žen">volební právo žen</a>, avšak premiér <a href="/wiki/Herbert_Henry_Asquith" title="Herbert Henry Asquith">Herbert Henry Asquith</a> dokázal jejich požadavkům vzdorovat. Vlády se nadále potýkaly s irskou otázkou. Zahraniční politika byla poznamenána zvýšeným mezinárodním napětím, zejména konkurencí stále sílícího Německa, na což Britové reagovali posilováním <a href="/wiki/Britsk%C3%A9_kr%C3%A1lovsk%C3%A9_n%C3%A1mo%C5%99nictvo" title="Britské královské námořnictvo">vojenského loďstva</a> i <a href="/wiki/Srde%C4%8Dn%C3%A1_dohoda" title="Srdečná dohoda">Srdečnou dohodou</a> s Francií a <a href="/wiki/Trojdohoda" title="Trojdohoda">Trojdohodou</a> zahrnující také <a href="/wiki/Rusk%C3%A9_imp%C3%A9rium" title="Ruské impérium">Rusko</a>. Morálku a pověst britských vojsk ovšem pošramotily <a href="/wiki/B%C3%BArsk%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Búrské války">búrské války</a> proti jihoafrickým bělošským osadníkům, jež sice Británie roku 1902 vyhrála, ale jen díky ohromné početní převaze a použití brutálních prostředků včetně <a href="/wiki/Koncentra%C4%8Dn%C3%AD_t%C3%A1bor" title="Koncentrační tábor">koncentračních táborů</a>.<a href="#cite_note-79">[79]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Royal_Irish_Rifles_ration_party_Somme_July_1916.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f5/Royal_Irish_Rifles_ration_party_Somme_July_1916.jpg/220px-Royal_Irish_Rifles_ration_party_Somme_July_1916.jpg" decoding="async" width="220" height="156" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f5/Royal_Irish_Rifles_ration_party_Somme_July_1916.jpg/330px-Royal_Irish_Rifles_ration_party_Somme_July_1916.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f5/Royal_Irish_Rifles_ration_party_Somme_July_1916.jpg/440px-Royal_Irish_Rifles_ration_party_Somme_July_1916.jpg 2x" data-file-width="949" data-file-height="671" /></a><figcaption>Britští vojáci během <a href="/wiki/Bitva_na_Somm%C4%9B" title="Bitva na Sommě">bitvy na Sommě</a> v první světové válce</figcaption></figure> Konflikt <a href="/wiki/Rakousko-Uhersko" title="Rakousko-Uhersko">Rakouska-Uherska</a> a <a href="/wiki/Srbsko" title="Srbsko">Srbska</a> v létě 1914 se velmocím nepodařilo vyřešit ani omezit, postupně se zapojovaly další státy, až 4. srpna i Velká Británie vyhlásila válku Německu poté, co <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%BD_vp%C3%A1d_do_Belgie_(prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka)" title="Německý vpád do Belgie (první světová válka)">přepadlo Belgii</a>. <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="První světová válka">První světová válka</a> (1914–1918) byla na <a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_fronta_(prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka)" title="Západní fronta (první světová válka)">západní frontě</a> <a href="/wiki/Z%C3%A1kopov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Zákopová válka">zákopová</a> a <a href="/wiki/Opot%C5%99ebov%C3%A1vac%C3%AD_v%C3%A1lka" title="Opotřebovávací válka">opotřebovávací</a> a Britové bojující po boku Francouzů zde utrpěli mnohasettisícové ztráty. Mnoho padlých přinesla také <a href="/wiki/Bitva_o_Gallipoli" title="Bitva o Gallipoli">bitva o Gallipoli</a> (1915–1916), katastrofální pokus ovládnout <a href="/wiki/Dardanely" title="Dardanely">Dardanely</a>.<a href="#cite_note-80">[80]</a> Roku 1916 premiéra Asquitha vystřídal jeho stranický kolega <a href="/wiki/David_Lloyd_George" title="David Lloyd George">David Lloyd George</a>, který sestavil vládu velké koalice a v duchu <a href="/wiki/Tot%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%A1lka" title="Totální válka">totální války</a> zaměřil všechny síly země na boj. V září 1916 Britové <a href="/wiki/Bitva_na_Somm%C4%9B" title="Bitva na Sommě">na Sommě</a> nasadili vozy <a href="/wiki/Mark_I_(tank)" title="Mark I (tank)">Mark I</a>, první bojeschopné <a href="/wiki/Tank" title="Tank">tanky</a> světa.<a href="#cite_note-81">[81]</a> Až na německé bombardování (zprvu <a href="/wiki/Ztu%C5%BEen%C3%A1_vzducholo%C4%8F" title="Ztužená vzducholoď">vzducholoděmi</a>, později letadly) se boje Britským ostrovům vyhnuly, víc lidí tam zemřelo na epidemii <a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsk%C3%A1_ch%C5%99ipka" title="Španělská chřipka">španělské chřipky</a>. Británie patřila k vítězům války, avšak za cenu více než 850 000 padlých. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Blindfolded_(6191591224).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Blindfolded_%286191591224%29.jpg/220px-Blindfolded_%286191591224%29.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Blindfolded_%286191591224%29.jpg/330px-Blindfolded_%286191591224%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Blindfolded_%286191591224%29.jpg/440px-Blindfolded_%286191591224%29.jpg 2x" data-file-width="600" data-file-height="400" /></a><figcaption>Britská armáda opouští roku 1921 Irsko</figcaption></figure> Britské impérium dosáhlo své největší velikosti v roce <a href="/wiki/1921" title="1921">1921</a> získáním mandátu nad bývalými německými a <a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Osmanská říše">osmanskými</a> územími. Válka však podpořila nacionalismus a separatismus v mnoha jeho částech. V Irsku již roku 1916 proběhlo <a href="/wiki/Velikono%C4%8Dn%C3%AD_povst%C3%A1n%C3%AD" title="Velikonoční povstání">velikonoční povstání</a> a roku 1919 vypukla partyzánská <a href="/wiki/Britsko-irsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Britsko-irská válka">britsko-irská válka</a> mezi britskými ozbrojenými silami a <a href="/wiki/Irsk%C3%A1_republik%C3%A1nsk%C3%A1_arm%C3%A1da" title="Irská republikánská armáda">Irskou republikánskou armádou</a> poté, co hlavní irská strana <a href="/wiki/Sinn_F%C3%A9in" title="Sinn Féin">Sinn Féin</a> vyhlásila nezávislost ostrova. Příměří bylo přijato roku 1921 a následující rok vznikl <a href="/wiki/Irsk%C3%BD_svobodn%C3%BD_st%C3%A1t" title="Irský svobodný stát">Irský svobodný stát</a>. Jen část irské provincie <a href="/wiki/Ulster" title="Ulster">Ulster</a>, kde většinu obyvatel tvořili protestantští loajalisté, zůstala součástí Spojeného království jako <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Irsko" title="Severní Irsko">Severní Irsko</a>. Válka přinesla mnoho změn ve společnosti a politice. Ženy, jež za války musely přebírat mnoho tradičně mužských činností, získaly volební právo: část žen mohla volit již od roku 1918 a plné rovnoprávnosti u volebních uren dosáhly roku 1928. Liberální stranu, jejíž premiéři boje řídili, brzy po válce z parlamentu vytlačili labouristé. Již poválečné pravicové vlády posilovaly sociální stát, zejména program podpory sociálního bydlení. Prvním labouristickým premiérem se stal <a href="/wiki/Ramsay_MacDonald" title="Ramsay MacDonald">Ramsay MacDonald</a> roku 1924, nejdelší dobu v <a href="/wiki/Meziv%C3%A1le%C4%8Dn%C3%A9_obdob%C3%AD" title="Meziválečné období">meziválečném období</a> však vládl konzervativec <a href="/wiki/Stanley_Baldwin" title="Stanley Baldwin">Stanley Baldwin</a>. <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Sir_Alexander_Fleming,_Frs,_the_Discoverer_of_Penicillin_Art.IWMARTLD4217.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/55/Sir_Alexander_Fleming%2C_Frs%2C_the_Discoverer_of_Penicillin_Art.IWMARTLD4217.jpg/220px-Sir_Alexander_Fleming%2C_Frs%2C_the_Discoverer_of_Penicillin_Art.IWMARTLD4217.jpg" decoding="async" width="220" height="184" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/55/Sir_Alexander_Fleming%2C_Frs%2C_the_Discoverer_of_Penicillin_Art.IWMARTLD4217.jpg/330px-Sir_Alexander_Fleming%2C_Frs%2C_the_Discoverer_of_Penicillin_Art.IWMARTLD4217.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/55/Sir_Alexander_Fleming%2C_Frs%2C_the_Discoverer_of_Penicillin_Art.IWMARTLD4217.jpg/440px-Sir_Alexander_Fleming%2C_Frs%2C_the_Discoverer_of_Penicillin_Art.IWMARTLD4217.jpg 2x" data-file-width="800" data-file-height="668" /></a><figcaption><a href="/wiki/Alexander_Fleming" title="Alexander Fleming">Alexander Fleming</a> objevil roku 1928 <a href="/wiki/Penicilin" title="Penicilin">penicilin</a></figcaption></figure> Umění se kolem roku 1900 rychle měnilo pod vlivem kontinentálních vlivů, jako byl <a href="/wiki/Impresionismus" title="Impresionismus">impresionismus</a>, <a href="/wiki/Secese" title="Secese">secese</a> a později <a href="/wiki/Abstraktn%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD" title="Abstraktní umění">abstraktní umění</a>. K britským hudebním skladatelům patřil <a href="/wiki/Edward_Elgar" title="Edward Elgar">Edward Elgar</a>, k dramatikům <a href="/wiki/George_Bernard_Shaw" title="George Bernard Shaw">George Bernard Shaw</a>, <a href="/wiki/Modernismus_v_literatu%C5%99e" class="mw-redirect" title="Modernismus v literatuře">modernismus v literatuře</a> rozvíjeli například <a href="/wiki/James_Joyce" title="James Joyce">James Joyce</a> a <a href="/wiki/Virginia_Woolfov%C3%A1" title="Virginia Woolfová">Virginia Woolfová</a>. Objevila se nová <a href="/wiki/Sd%C4%9Blovac%C3%AD_prost%C5%99edek" class="mw-redirect" title="Sdělovací prostředek">média</a>: film, k jehož průkopníkům patřil <a href="/wiki/Robert_W._Paul" title="Robert W. Paul">Robert W. Paul</a>, měl mezi svými hvězdami i anglického komika <a href="/wiki/Charlie_Chaplin" title="Charlie Chaplin">Charlieho Chaplina</a>. Bezdrátové vysílání ovlivnila <a href="/wiki/BBC" title="BBC">BBC</a> (1922), první mezinárodní <a href="/wiki/Rozhlas" title="Rozhlas">rozhlasová</a> vysílací síť. Ta také roku 1936 poprvé vyzkoušela <a href="/wiki/Televize" title="Televize">televizní</a> vysílání na základě technologie skotského vynálezce <a href="/wiki/John_Logie_Baird" title="John Logie Baird">Johna Logieho Bairda</a>; širší použití však tento vynález dosáhl až po druhé světové válce. K tehdejším britským vědcům patřili například objevitel <a href="/wiki/Penicilin" title="Penicilin">penicilínu</a> (1928) <a href="/wiki/Alexander_Fleming" title="Alexander Fleming">Alexander Fleming</a> nebo otec <a href="/wiki/Jadern%C3%A1_fyzika" title="Jaderná fyzika">jaderné fyziky</a> <a href="/wiki/Ernest_Rutherford" title="Ernest Rutherford">Ernest Rutherford</a>. Významnou událostí dobového sportu byly <a href="/wiki/Letn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry_1908" title="Letní olympijské hry 1908">Letní olympijské hry 1908</a> v Londýně. <a href="/wiki/Velk%C3%A1_hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%A1_krize" title="Velká hospodářská krize">Velká hospodářská krize</a> zasáhla Británii roku 1931. V <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Německá říše">Německu</a> dovedla k moci <a href="/wiki/Nacismus" title="Nacismus">nacisty</a>, které se Baldwinovo a později <a href="/wiki/Neville_Chamberlain" title="Neville Chamberlain">Chamberlainovo</a> vedení snažilo usmířit politikou <a href="/wiki/Appeasement" title="Appeasement">appeasementu</a>. <a href="/wiki/Runcimanova_mise" title="Runcimanova mise">Runcimanova mise</a> do českého pohraničí v létě 1938 připravila půdu pro <a href="/wiki/Mnichovsk%C3%A1_dohoda" title="Mnichovská dohoda">Mnichovskou dohodu</a>, snahu Velké Británie a Francie uspokojit Německo územními ústupky vynucenými na <a href="/wiki/%C4%8Ceskoslovensko" title="Československo">Československu</a>. „Mír pro naši dobu“, jak Mnichov vnímal Neville Chamberlain, však vydržel jen necelý rok.<a href="#cite_note-82">[82]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Od_druhé_světové_války">Od druhé světové války</h3>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=10" title="Editace sekce: Od druhé světové války" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=10" title="Editovat zdrojový kód sekce Od druhé světové války">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Battle_of_britain_air_observer.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/54/Battle_of_britain_air_observer.jpg/220px-Battle_of_britain_air_observer.jpg" decoding="async" width="220" height="163" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/54/Battle_of_britain_air_observer.jpg/330px-Battle_of_britain_air_observer.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/54/Battle_of_britain_air_observer.jpg/440px-Battle_of_britain_air_observer.jpg 2x" data-file-width="2910" data-file-height="2160" /></a><figcaption>Hlídka vyhlížející německé bombardéry během <a href="/wiki/Druh%C3%A1_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Druhá světová válka">2. sv. války</a></figcaption></figure> Po <a href="/wiki/Invaze_do_Polska_(1939)" title="Invaze do Polska (1939)">německém přepadení</a> britského spojence <a href="/wiki/Polsko" title="Polsko">Polska</a> 1. září 1939 začala <a href="/wiki/Druh%C3%A1_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Druhá světová válka">druhá světová válka</a>, do které Velká Británie vstoupila 3. září. Zprvu však nebyla na západní frontě vyvíjena téměř žádná vojenská aktivita (období tzv. <a href="/wiki/Podivn%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Podivná válka">podivné války</a>), Polsko bylo poraženo bez reálné pomoci. Britové do bojů zasáhli až poté, co <a href="/wiki/Bitva_o_Francii" title="Bitva o Francii">Němci napadli Francii</a>. V červnu 1940 však Německo <a href="/wiki/Bleskov%C3%A1_v%C3%A1lka" class="mw-redirect" title="Blesková válka">bleskovou válkou</a> porazilo i Francii a vláda nového britského premiéra <a href="/wiki/Winston_Churchill" title="Winston Churchill">Winstona Churchilla</a> jen stěží stačila <a href="/wiki/Operace_Dynamo" title="Operace Dynamo">evakuovat svá vojska</a> z kontinentu.<a href="#cite_note-83">[83]</a> Němci plánovali <a href="/wiki/Operace_Seel%C3%B6we" title="Operace Seelöwe">invazi na britské ostrovy</a>, ale nejprve potřebovali dosáhnout vzdušné nadvlády. To se jim však nepodařilo, když v létě 1940 <a href="/wiki/Royal_Air_Force" title="Royal Air Force">RAF</a> porazila německou <a href="/wiki/Luftwaffe_(Wehrmacht)" title="Luftwaffe (Wehrmacht)">Luftwaffe</a> v <a href="/wiki/Bitva_o_Brit%C3%A1nii" title="Bitva o Británii">bitvě o Británii</a>.<a href="#cite_note-84">[84]</a> Pozemní boje se tak Británii znovu vyhnuly, zažila však bombardování i útoky střelami <a href="/wiki/V-1" title="V-1">V-1</a> a <a href="/wiki/V-2" title="V-2">V-2</a>. V Londýně se usídlila <a href="/wiki/Prozat%C3%ADmn%C3%AD_st%C3%A1tn%C3%AD_z%C5%99%C3%ADzen%C3%AD" title="Prozatímní státní zřízení">exilová vláda Československa</a> a její vojáci bojovali po boku Britů. K jejich úspěchům patřil <a href="/wiki/Atent%C3%A1t_na_Heydricha" title="Atentát na Heydricha">atentát na nacistického pohlavára Heydricha</a>, provedený československými <a href="/wiki/Para%C5%A1utista" class="mw-redirect" title="Parašutista">parašutisty</a> vysazenými britským letectvem, jehož následkům „zastupující říšský protektor“ podlehl (1942).<figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Yalta_summit_1945_with_Churchill,_Roosevelt,_Stalin.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d2/Yalta_summit_1945_with_Churchill%2C_Roosevelt%2C_Stalin.jpg/220px-Yalta_summit_1945_with_Churchill%2C_Roosevelt%2C_Stalin.jpg" decoding="async" width="220" height="178" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d2/Yalta_summit_1945_with_Churchill%2C_Roosevelt%2C_Stalin.jpg/330px-Yalta_summit_1945_with_Churchill%2C_Roosevelt%2C_Stalin.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d2/Yalta_summit_1945_with_Churchill%2C_Roosevelt%2C_Stalin.jpg/440px-Yalta_summit_1945_with_Churchill%2C_Roosevelt%2C_Stalin.jpg 2x" data-file-width="951" data-file-height="768" /></a><figcaption><a href="/wiki/Winston_Churchill" title="Winston Churchill">Winston Churchill</a> (vlevo) roku 1945 na <a href="/wiki/Jaltsk%C3%A1_konference" title="Jaltská konference">Jaltské konferenci</a></figcaption></figure><a href="/wiki/Japonsk%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Japonské císařství">Japonsko</a> vyhlásilo Británii válku v prosinci 1941 a rychle dobylo <a href="/wiki/Hongkong" title="Hongkong">Hongkong</a>, <a href="/wiki/Malajsie" title="Malajsie">Malajsii</a>, <a href="/wiki/Bitva_o_Singapur" title="Bitva o Singapur">Singapur</a> a <a href="/wiki/Myanmar" title="Myanmar">Barmu</a>. Hrozilo též útokem na Austrálii a Indii. Tíhu boje s Japonci na sebe po svém vstupu do války vzaly Spojené státy. Již předtím ovšem Spojené státy, na základě <a href="/wiki/Z%C3%A1kon_o_p%C5%AFj%C4%8Dce_a_pron%C3%A1jmu" title="Zákon o půjčce a pronájmu">Zákona o půjčce a pronájmu</a>, začaly poskytovat Británii masivní pomoc (1940). Po vstupu Sovětů do války Churchill uzavřel pevné spojenectví i s nimi a navzdory ideologickým vzdálenostem toto spojenectví vydrželo až do konce války, byť německý diktátor <a href="/wiki/Adolf_Hitler" title="Adolf Hitler">Hitler</a> doufal v opak. Britové a jejich západní spojenci, především vojska <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">Spojených států</a>, se roku 1944 <a href="/wiki/Bitva_o_Normandii" class="mw-redirect" title="Bitva o Normandii">vylodili v Normandii</a> a osvobodili Francii. V květnu 1945 spolu se <a href="/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%BD_svaz" title="Sovětský svaz">Sovětským svazem</a> na zbytcích území Nacistického Německa ukončili válku v Evropě. Spojené království se podílelo na jednáních o poválečném uspořádání jako byly <a href="/wiki/Teher%C3%A1nsk%C3%A1_konference" title="Teheránská konference">Teheránská</a>, <a href="/wiki/Jaltsk%C3%A1_konference" title="Jaltská konference">Jaltská</a> a <a href="/wiki/Postupimsk%C3%A1_konference" title="Postupimská konference">Postupimská konference</a>. Mělo také dočasně svrchovaná práva v <a href="/wiki/Britsk%C3%A1_okupa%C4%8Dn%C3%AD_z%C3%B3na_N%C4%9Bmecka" title="Britská okupační zóna Německa">Britské okupační zóně Německa</a>. Během jednání o poválečné podobě světa však bylo zřetelné, že Británie vyklízí pozici světové supervelmoci a předává žezlo dvěma novým globálním hegemonům – Spojeným státům a <a href="/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%BD_svaz" title="Sovětský svaz">Sovětskému svazu</a>. Ty se po spuštění <a href="/wiki/%C5%BDelezn%C3%A1_opona" title="Železná opona">železné opony</a> (což byla známá metafora, již roku 1947 užil Churchill ve svém <a href="/wiki/Fultonsk%C3%BD_projev" title="Fultonský projev">Fultonském projevu</a>) dostaly do konfliktu, jemuž se říkalo <a href="/wiki/Studen%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Studená válka">studená válka</a> (asi 1947–1991). Během ní byla Velká Británie součástí <a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_blok" title="Západní blok">západního bloku</a> a <a href="/wiki/Severoatlantick%C3%A1_aliance" title="Severoatlantická aliance">Severoatlantické aliance</a> (od jejího vzniku roku 1949), stala se <a href="/wiki/Jadern%C3%A1_velmoc" title="Jaderná velmoc">jadernou mocností</a> (první jaderný výbuch uskutečnila roku 1952) a roku 1973 vstoupila do <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_spole%C4%8Denstv%C3%AD" title="Evropská společenství">Evropských společenství</a>, později transformovaných na <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_unie" title="Evropská unie">Evropskou unii</a>.<figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:President_Ronald_Reagan_with_Prime_Minister_Margaret_Thatcher_During_a_Working_Luncheon_at_Camp_David_(retouched).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b1/President_Ronald_Reagan_with_Prime_Minister_Margaret_Thatcher_During_a_Working_Luncheon_at_Camp_David_%28retouched%29.jpg/220px-President_Ronald_Reagan_with_Prime_Minister_Margaret_Thatcher_During_a_Working_Luncheon_at_Camp_David_%28retouched%29.jpg" decoding="async" width="220" height="146" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b1/President_Ronald_Reagan_with_Prime_Minister_Margaret_Thatcher_During_a_Working_Luncheon_at_Camp_David_%28retouched%29.jpg/330px-President_Ronald_Reagan_with_Prime_Minister_Margaret_Thatcher_During_a_Working_Luncheon_at_Camp_David_%28retouched%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b1/President_Ronald_Reagan_with_Prime_Minister_Margaret_Thatcher_During_a_Working_Luncheon_at_Camp_David_%28retouched%29.jpg/440px-President_Ronald_Reagan_with_Prime_Minister_Margaret_Thatcher_During_a_Working_Luncheon_at_Camp_David_%28retouched%29.jpg 2x" data-file-width="5135" data-file-height="3403" /></a><figcaption><a href="/wiki/Margaret_Thatcherov%C3%A1" title="Margaret Thatcherová">Margaret Thatcherová</a> (vpravo) s <a href="/wiki/Ronald_Reagan" title="Ronald Reagan">Ronaldem Reaganem</a></figcaption></figure>Již <a href="/wiki/Beveridgeova_zpr%C3%A1va" title="Beveridgeova zpráva">Beveridgeova zpráva</a> z roku 1942 požadovala dobudování sociálního systému Velké Británie; v červenci 1945 pak volební vítězství labouristů, vedených <a href="/wiki/Clement_Attlee" title="Clement Attlee">Clementem Attleem</a>, předznamenalo sociální charakter britské politiky dalších několika desetiletí. Druhá světová válka urychlila rozklad britské koloniální říše; její nejlidnatější část, <a href="/wiki/Indie" title="Indie">Indie</a>, získala nezávislost roku 1947 (<a href="/wiki/Z%C3%A1kon_o_nez%C3%A1vislosti_Indie" title="Zákon o nezávislosti Indie">Zákon o nezávislosti Indie</a>).<a href="#cite_note-85">[85]</a> <a href="/wiki/Suezsk%C3%A1_krize" title="Suezská krize">Suezská krize</a> roku 1956, nepodařený pokus <a href="/wiki/Anthony_Eden" title="Anthony Eden">Edenovy</a> vlády a Francie udržet <a href="/wiki/Suezsk%C3%BD_pr%C5%AFplav" title="Suezský průplav">Suezský průplav</a>, ukázala neschopnost Británie a jejího francouzského spojence prosadit své zájmy ve <a href="/wiki/T%C5%99et%C3%AD_sv%C4%9Bt" title="Třetí svět">třetím světě</a> silou.<a href="#cite_note-86">[86]</a> Mnohé bývalé kolonie si se Spojeným královstvím nicméně udržely nadstandardní vztahy ve společenství národů <a href="/wiki/Commonwealth" title="Commonwealth">Commonwealth</a>. I po <a href="/wiki/Dekolonizace" title="Dekolonizace">dekolonizaci</a> se vyskytly střety jako <a href="/wiki/Konflikt_v_Severn%C3%ADm_Irsku" title="Konflikt v Severním Irsku">konflikt loajalistů a republikánů v Severním Irsku</a>, násilný zejména počátkem 70. let 20. století (tzv. troubles), nebo <a href="/wiki/V%C3%A1lka_o_Falklandy" title="Válka o Falklandy">válka o Falklandy</a> s <a href="/wiki/Argentina" title="Argentina">Argentinou</a> roku 1982.<a href="#cite_note-87">[87]</a> Tuto válku vedla první žena v úřadě britského premiéra <a href="/wiki/Margaret_Thatcherov%C3%A1" title="Margaret Thatcherová">Margaret Thatcherová</a>, konzervativní politička známá <a href="/wiki/Neoliberalismus" title="Neoliberalismus">neoliberálním</a> programem <a href="/wiki/Privatizace" title="Privatizace">privatizace</a> a omezení sociálních výhod.<a href="#cite_note-88">[88]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:A_Brexit_rally_(29728496856).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/61/A_Brexit_rally_%2829728496856%29.jpg/220px-A_Brexit_rally_%2829728496856%29.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/61/A_Brexit_rally_%2829728496856%29.jpg/330px-A_Brexit_rally_%2829728496856%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/61/A_Brexit_rally_%2829728496856%29.jpg/440px-A_Brexit_rally_%2829728496856%29.jpg 2x" data-file-width="3264" data-file-height="2448" /></a><figcaption>Kampaň před referendem o <a href="/wiki/Brexit" title="Brexit">brexitu</a></figcaption></figure> Roku 1997 konzervativce vystřídala labouristická vláda <a href="/wiki/Tony_Blair" title="Tony Blair">Tonyho Blaira</a>, která zahájila program <a href="/wiki/Devoluce" title="Devoluce">devoluce</a>, tedy částečného přenášení pravomocí z londýnského centra na nově vytvořené parlamenty Skotska, Walesu a Severního Irska.<a href="#cite_note-89">[89]</a> Pod Blairovým vedením Británie také vstoupila do <a href="/wiki/V%C3%A1lka_v_Afgh%C3%A1nist%C3%A1nu_(2001%E2%80%932021)" title="Válka v Afghánistánu (2001–2021)">války v Afghánistánu</a> a v <a href="/wiki/V%C3%A1lka_v_Ir%C3%A1ku" title="Válka v Iráku">Iráku</a>. Roku 2010 nastoupili opět konzervativci v čele s <a href="/wiki/David_Cameron" title="David Cameron">Davidem Cameronem</a>. V <a href="/wiki/Referendum_o_%C4%8Dlenstv%C3%AD_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD_v_Evropsk%C3%A9_unii_2016" title="Referendum o členství Spojeného království v Evropské unii 2016">referendu z června 2016</a>, které Cameron vyvolal, rozhodli Britové, navzdory Cameronově doporučení, vystoupit z <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_unie" title="Evropská unie">Evropské unie</a>.<a href="#cite_note-90">[90]</a> Po prohraném referendu Cameron odstoupil a byl nahrazen <a href="/wiki/Theresa_Mayov%C3%A1" title="Theresa Mayová">Theresou Mayovou</a> s úkolem toto vystoupení (<a href="/wiki/Brexit" title="Brexit">brexit</a>) realizovat. Odpor v parlamentu i uvnitř vlastní strany k výstupové dohodě, kterou Mayová s EU vyjednala, však přinutil k rezignaci i ji.<a href="#cite_note-91">[91]</a> Nahradil ji silný podporovatel brexitu <a href="/wiki/Boris_Johnson" title="Boris Johnson">Boris Johnson</a>. Když ani on nepřesvědčil Dolní sněmovnu, aby podpořila výstupovou dohodu, kterou s EU dojednal, vyhlásil <a href="/wiki/V%C5%A1eobecn%C3%A9_volby_ve_Spojen%C3%A9m_kr%C3%A1lovstv%C3%AD_2019" title="Všeobecné volby ve Spojeném království 2019">předčasné volby</a>, v nichž přesvědčivě zvítězil a získal tak pro prosazení své verze odchodu z EU jasný mandát.<a href="#cite_note-92">[92]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Státní_symboly">Státní symboly</h2>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=11" title="Editace sekce: Státní symboly" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=11" title="Editovat zdrojový kód sekce Státní symboly">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Vlajka">Vlajka</h3>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=12" title="Editace sekce: Vlajka" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=12" title="Editovat zdrojový kód sekce Vlajka">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Vlajka_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Vlajka Spojeného království">Vlajka Spojeného království</a>.</div> Vlajka Spojeného království (zvaná Union Jack) je tvořena listem o poměru stran 3:5 složeným, od roku 1801, z vlajek jednotlivých zemí – Anglie (Svatojiřský kříž), Skotska (Ondřejský kříž) a Irska (kříž svatého Patrika) resp. od roku 1922 Severního Irska. Vlajka Walesu nebyla zakomponována, Wales byl připojen k Anglii již dříve. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Znak">Znak</h3>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=13" title="Editace sekce: Znak" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=13" title="Editovat zdrojový kód sekce Znak">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_znak_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Státní znak Spojeného království">Státní znak Spojeného království</a>.</div> Státní znak Spojeného království má dvě varianty – jeden pro použití v Anglii, Walesu a Severním Irsku a druhý pro použití ve Skotsku. Jedná se o oficiální znak britského monarchy – v současné době krále <a href="/wiki/Karel_III._Britsk%C3%BD" title="Karel III. Britský">Karla III.</a>, který je zároveň nejvyšším představitelem země. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Hymna">Hymna</h3>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=14" title="Editace sekce: Hymna" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=14" title="Editovat zdrojový kód sekce Hymna">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Hymna_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Hymna Spojeného království">Hymna Spojeného království</a>.</div> Hymna Spojeného království je píseň God Save the King (<a href="/wiki/%C4%8Ce%C5%A1tina" title="Čeština">česky</a> Bože, chraň krále). V případě, že je na britském trůnu královna, píseň se mění na God Save the Queen (<a href="/wiki/%C4%8Ce%C5%A1tina" title="Čeština">česky</a> Bože, chraň královnu). Píseň byla poprvé uvedena v Královském divadle v roce 1745 jako podpora králi <a href="/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_II._Britsk%C3%BD" title="Jiří II. Britský">Jiřímu II.</a> Autor je neznámý. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Geografie">Geografie</h2>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=15" title="Editace sekce: Geografie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=15" title="Editovat zdrojový kód sekce Geografie">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článku <a href="/wiki/Podneb%C3%AD_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Podnebí Spojeného království">Podnebí Spojeného království</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Uk_topo_en.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a2/Uk_topo_en.jpg/220px-Uk_topo_en.jpg" decoding="async" width="220" height="340" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a2/Uk_topo_en.jpg/330px-Uk_topo_en.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a2/Uk_topo_en.jpg/440px-Uk_topo_en.jpg 2x" data-file-width="2000" data-file-height="3089" /></a><figcaption>Topografická mapa Spojeného království.</figcaption></figure> Spojené království zaujímá většinu rozlohy <a href="/wiki/Britsk%C3%A9_ostrovy" title="Britské ostrovy">Britských ostrovů</a>, to jest skupiny ostrovů ležících severozápadně od pobřeží kontinentální <a href="/wiki/Evropa" title="Evropa">Evropy</a>. Kromě dvou hlavních ostrovů, <a href="/wiki/Velk%C3%A1_Brit%C3%A1nie_(ostrov)" title="Velká Británie (ostrov)">Velké Británie</a> a <a href="/wiki/Irsko_(ostrov)" title="Irsko (ostrov)">Irska</a>, je tu řada ostrovů menších. Proměnlivé, ale mírné <a href="/wiki/Podneb%C3%AD" title="Podnebí">podnebí</a> Britských ostrovů je ovlivňováno severní větví <a href="/wiki/Golfsk%C3%BD_proud" title="Golfský proud">Golfského proudu</a>, nazývanou Severoatlantický proud, který v západní Evropě zmírňuje zimy. Pro západní pobřeží Velké Británie jsou charakteristické vysoké úhrny <a href="/wiki/Sr%C3%A1%C5%BEky" title="Srážky">srážek</a>, které vznikají díky větrům vanoucím od <a href="/wiki/Atlantsk%C3%BD_oce%C3%A1n" title="Atlantský oceán">Atlantského oceánu</a>. Východní, zejména však jihovýchodní pobřeží je naopak výrazně sušší. <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:BenNevis2005.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/09/BenNevis2005.jpg/220px-BenNevis2005.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/09/BenNevis2005.jpg/330px-BenNevis2005.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/09/BenNevis2005.jpg/440px-BenNevis2005.jpg 2x" data-file-width="2048" data-file-height="1536" /></a><figcaption>Nejvyšší hora Spojeného království <a href="/wiki/Ben_Nevis" title="Ben Nevis">Ben Nevis</a> (1344 m) ve <a href="/wiki/Skotsko" title="Skotsko">Skotsku</a></figcaption></figure> <a href="/wiki/Skotsk%C3%A1_vyso%C4%8Dina" title="Skotská vysočina">Skotská vysočina</a> se vyznačuje divokou a velkolepou <a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADroda" title="Příroda">přírodou</a>. Jsou zde nejvyšší hory Spojeného království (<a href="/wiki/Ben_Nevis" title="Ben Nevis">Ben Nevis</a> 1344 m) a protáhlá jezera zvaná <a href="/wiki/Loch" title="Loch">loch</a>. Na západ od pobřeží <a href="/wiki/Skotsko" title="Skotsko">Skotska</a> leží v Atlantském oceánu dva řetězce ostrovů zvaných <a href="/wiki/Vnit%C5%99n%C3%AD_Hebridy" title="Vnitřní Hebridy">Vnitřní</a> a <a href="/wiki/Vn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_Hebridy" title="Vnější Hebridy">Vnější Hebridy</a>. Směrem na jih se země svažuje do údolí mohutné řeky <a href="/wiki/Clyde" title="Clyde">Clyde</a>. Tato oblast, známá jako <a href="/wiki/Lowlands" title="Lowlands">Středoskotská nížina</a>, je tvořena nízkými zvlněnými <a href="/wiki/Pahorkatina" title="Pahorkatina">pahorkatinami</a> s kvalitní <a href="/wiki/Zem%C4%9Bd%C4%9Blsk%C3%A1_p%C5%AFda" title="Zemědělská půda">zemědělskou půdou</a>. Vyšší vrchoviny a mokřiny tvoří <a href="/wiki/Hranice" title="Hranice">hranice</a> s <a href="/wiki/Anglie" title="Anglie">Anglií</a>. Provincie <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Irsko" title="Severní Irsko">Severní Irsko</a>, kterou dělí od Skotska <a href="/wiki/Irsk%C3%A9_mo%C5%99e" title="Irské moře">Irské moře</a>, má zemědělskou půdu, hluboké zátoky a <a href="/wiki/Lough_Neagh" title="Lough Neagh">Lough Neagh</a> – největší jezero Britských ostrovů. Severní Anglie je rozdělena vápencovými a žulovými hřbety horského pásma <a href="/wiki/Penniny" title="Penniny">Pennin</a>. Na severozápadě jsou hory a třpytivá <a href="/wiki/Jezero" title="Jezero">jezera</a>. <a href="/wiki/Wales" title="Wales">Wales</a> je země zelených <a href="/wiki/%C3%9Adol%C3%AD" title="Údolí">údolí</a>, klikatících se řek, travnatých planin, zemědělských usedlostí v kopcovitém terénu a holých hor. Většinu země pokrývá <a href="/wiki/Kambrick%C3%A9_poho%C5%99%C3%AD" title="Kambrické pohoří">Kambrické pohoří</a>, poseté malými jezery a <a href="/wiki/Vodop%C3%A1d" title="Vodopád">vodopády</a>. Velkou část střední Anglie tvoří zvlněná <a href="/wiki/Rovina_(geomorfologie)" title="Rovina (geomorfologie)">rovina</a>, zatímco hranici se <a href="/wiki/Severn%C3%AD_mo%C5%99e" title="Severní moře">Severním mořem</a> na východě představuje plochá <a href="/wiki/N%C3%AD%C5%BEina" title="Nížina">nížina</a>. Na hustě zalidněném jihovýchodě se nad úrodnými oblastmi zemědělské půdy tyčí nízké pahorkatiny z <a href="/wiki/K%C5%99%C3%ADda_(hornina)" title="Křída (hornina)">křídy</a> zvané <a href="/wiki/South_Downs" title="South Downs">South Downs</a>. Na jihozápadě země se rozprostírají rozlehlé plochy mokřin pokryté <a href="/wiki/V%C5%99esovi%C5%A1t%C4%9B" title="Vřesoviště">vřesovišti</a>. <a href="/wiki/Mo%C5%99sk%C3%A1_vlna" title="Mořská vlna">Vlny</a> Atlantského oceánu bičují skaliska rozeklaného jihozápadního <a href="/wiki/Poloostrov" title="Poloostrov">poloostrova</a> <a href="/wiki/Cornwall" title="Cornwall">Cornwallu</a>. Velkou Británii (resp. celé království) lemují různé typy <a href="/wiki/Pob%C5%99e%C5%BE%C3%AD" title="Pobřeží">pobřeží</a>. Nejčastěji se jedná o oblázkové <a href="/wiki/Pl%C3%A1%C5%BE" title="Pláž">pláže</a> či vysoké svislé útesy (např. vápencové <a href="/wiki/%C3%9Ates" title="Útes">útesy</a> u přístavu <a href="/wiki/Dover_(Anglie)" title="Dover (Anglie)">Dover</a> nebo <a href="/wiki/Seven_Sisters_(Sussex)" title="Seven Sisters (Sussex)">Seven Sisters</a> na jihovýchodním pobřeží ostrova). <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Politika">Politika</h2>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=16" title="Editace sekce: Politika" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=16" title="Editovat zdrojový kód sekce Politika">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Politický_systém">Politický systém</h3>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=17" title="Editace sekce: Politický systém" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=17" title="Editovat zdrojový kód sekce Politický systém">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článku <a href="/wiki/Politick%C3%BD_syst%C3%A9m_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Politický systém Spojeného království">Politický systém Spojeného království</a>.</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Charles,_Prince_of_Wales_in_2021_(cropped)_(3).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c0/Charles%2C_Prince_of_Wales_in_2021_%28cropped%29_%283%29.jpg/170px-Charles%2C_Prince_of_Wales_in_2021_%28cropped%29_%283%29.jpg" decoding="async" width="170" height="215" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c0/Charles%2C_Prince_of_Wales_in_2021_%28cropped%29_%283%29.jpg/255px-Charles%2C_Prince_of_Wales_in_2021_%28cropped%29_%283%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c0/Charles%2C_Prince_of_Wales_in_2021_%28cropped%29_%283%29.jpg/340px-Charles%2C_Prince_of_Wales_in_2021_%28cropped%29_%283%29.jpg 2x" data-file-width="915" data-file-height="1159" /></a><figcaption>Král <a href="/wiki/Karel_III._Britsk%C3%BD" title="Karel III. Britský">Karel III. Britský</a></figcaption></figure> Spojené království je <a href="/wiki/Parlamentn%C3%AD_monarchie" class="mw-redirect" title="Parlamentní monarchie">parlamentní monarchií</a>. <a href="/wiki/Vl%C3%A1da_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Vláda Spojeného království">Vláda</a> vykonává moc jménem panovníka, krále <a href="/wiki/Karel_III._Britsk%C3%BD" title="Karel III. Britský">Karla III.</a>, který podle tradice drží veškerou <a href="/wiki/V%C3%BDkonn%C3%A1_moc" title="Výkonná moc">výkonnou moc</a>. Podle <a href="/wiki/Act_of_Settlement_(1701)" class="mw-redirect" title="Act of Settlement (1701)">Zákona o nástupnictví z roku 1701</a> mohou na britský trůn nastoupit pouze potomci <a href="/wiki/%C5%BDofie_Hannoversk%C3%A1" title="Žofie Hannoverská">Žofie Falcké (Hannoverské)</a>, kteří jsou <a href="/wiki/Anglik%C3%A1nsk%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Anglikánská církev">anglikánského</a> nebo <a href="/wiki/Protestantismus" title="Protestantismus">protestantského</a> vyznání a nejsou ve svazku s osobou <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Římskokatolická církev">římskokatolického vyznání</a>. Naprosto převážnou část výkonné moci vykonává ve jménu panovníka vláda, zvaná tradičně „Vláda Jeho/Jejího Veličenstva“ (His/Her Majesty's Government). V jejím čele stojí <a href="/wiki/P%C5%99edseda_vl%C3%A1dy_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Předseda vlády Spojeného království">premiér</a> (Prime Minister). Radě nejdůležitějších ministrů se říká kabinet (Cabinet). Vláda je odpovědná parlamentu a sestavuje ji ten, kdo je vůdcem politické strany, jež má po volbách do <a href="/wiki/Doln%C3%AD_sn%C4%9Bmovna_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Dolní sněmovna Spojeného království">Dolní sněmovny</a> většinu v této komoře parlamentu nebo může tuto většinu v rámci <a href="/wiki/Koalice" title="Koalice">koalice</a> více stran získat. Všichni členové vlády musí být zároveň členy parlamentu (Member of Parliament, MP). Tento britský systém – zvaný též <a href="/wiki/Westminstersk%C3%BD_syst%C3%A9m" title="Westminsterský systém">westminsterský</a> – byl víceméně převzat do ústavního zřízení mnoha států, především členů <a href="/wiki/Commonwealth" title="Commonwealth">Commonwealthu</a>. Mnoho z nich také převzalo britský právní systém, známý jako <a href="/wiki/Angloamerick%C3%A9_pr%C3%A1vo" title="Angloamerické právo">Angloamerické právo</a>. Na rozdíl od <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">USA</a> není však <a href="/wiki/Pr%C3%A1vo_ve_Spojen%C3%A9m_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Právo ve Spojeném království">právo ve Spojeném království</a> založeno na psané <a href="/wiki/%C3%9Astava" title="Ústava">ústavě</a>. Podobně je tomu pouze ve dvou dalších zemích světa s demokratickým státním zřízením, což jsou <a href="/wiki/Nov%C3%BD_Z%C3%A9land" title="Nový Zéland">Nový Zéland</a> a <a href="/wiki/Izrael" title="Izrael">Izrael</a>. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Westminster_palace.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/48/Westminster_palace.jpg/220px-Westminster_palace.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/48/Westminster_palace.jpg/330px-Westminster_palace.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/48/Westminster_palace.jpg/440px-Westminster_palace.jpg 2x" data-file-width="1024" data-file-height="768" /></a><figcaption><a href="/wiki/Westminstersk%C3%BD_pal%C3%A1c" title="Westminsterský palác">Westminsterský palác</a> na břehu <a href="/wiki/Tem%C5%BEe" title="Temže">Temže</a> v <a href="/wiki/Lond%C3%BDn" title="Londýn">Londýně</a> je sídlem britského parlamentu.</figcaption></figure> Panovník Spojeného království má rozsáhlé formální pravomoci, ale jeho role je především (ačkoliv ne výhradně) ceremoniální. Je integrálním elementem parlamentu a právě on mu dává ve slavnostním aktu pravomoc scházet se a vytvářet zákony. Žádný parlamentní zákon nevejde v platnost, dokud není panovníkem podepsán. Všeobecně se má zato, že od roku <a href="/wiki/1708" title="1708">1708</a>, kdy byla na trůnu královna <a href="/wiki/Anna_Stuartovna" title="Anna Stuartovna">Anna Stuartovna</a>, se nestalo, že by byl nějaký zákon přijatý parlamentem panovníkem odmítnut. Podle zprávy listu <a href="/wiki/The_Guardian" title="The Guardian">The Guardian</a> z důvěrných materiálů britského premiéra z roku 2013 však ve skutečnosti má panovník, a jeho nejstarší syn, nyní <a href="/wiki/Princ_William,_v%C3%A9voda_z_Cornwallu_a_Cambridge" class="mw-redirect" title="Princ William, vévoda z Cornwallu a Cambridge">princ William, vévoda z Cornwallu a Cambridge</a>, právo <a href="/wiki/Veto" title="Veto">veta</a> vůči zákonům projednávaným v parlamentě. Návrhy zákonů jsou jim předkládány před jejich definitivním přijetím.<a href="#cite_note-93">[93]</a>. Ačkoliv bylo zrušení monarchie několikrát navrhováno, její popularita je stále vysoká a podpora pro vytvoření <a href="/wiki/Republika" title="Republika">republiky</a> se v populaci pohybuje pouze mezi 15 a 25 %. Král Karel III. nastoupil na trůn v roce <a href="/wiki/2022" title="2022">2022</a>. <a href="/wiki/Z%C3%A1konod%C3%A1rn%C3%A1_moc" title="Zákonodárná moc">Zákonodárnou mocí</a> Spojeného království je <a href="/wiki/Parlament_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Parlament Spojeného království">Parlament Spojeného království</a>. Podle doktríny parlamentní suverenity je parlament nejvyšší zákonodárnou autoritou země. Je dvoukomorový, sestává z volené <a href="/wiki/Doln%C3%AD_sn%C4%9Bmovna_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Dolní sněmovna Spojeného království">Dolní sněmovny</a> (House of Commons) a nevolené <a href="/wiki/Sn%C4%9Bmovna_lord%C5%AF" title="Sněmovna lordů">Sněmovny lordů</a> (House of Lords). Dolní komora má 646 přímo volených členů. Sněmovna lordů pak přibližně 700 členů, ačkoliv jejich počet není přesně stanoven. Horní komora sestává z dědičných i nedědičných <a href="/wiki/Peer_(titul)" title="Peer (titul)">peerů</a> (tedy <a href="/wiki/%C5%A0lechta" title="Šlechta">šlechticů</a> nebo šlechtičen nejméně s hodností <a href="/wiki/Baron" title="Baron">barona</a> nebo baronky) a <a href="/wiki/Biskup" title="Biskup">biskupů</a> <a href="/wiki/Anglik%C3%A1nsk%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Anglikánská církev">anglikánské církve</a>. Bývalou dědičnost křesel zrušil Zákon o sněmovně lordů z roku <a href="/wiki/1999" title="1999">1999</a>, který povolil dědičnost místa jen 92 peerům. Samotná existence šlechty a její <a href="/wiki/Privilegium" title="Privilegium">privilegia</a> poukazují ovšem na skutečnost, že vedoucí role ve veřejném životě Spojeného království jsou stále vyhrazeny společenské <a href="/wiki/Elita" title="Elita">elitě</a>.<a href="#cite_note-94">[94]</a> <a href="/wiki/Transparency_International" title="Transparency International">Transparency International</a> poukázala například i na roli této elity při <a href="/wiki/Brexit" title="Brexit">brexitu</a>.<a href="#cite_note-95">[95]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Zahraniční_politika_a_brexit">Zahraniční politika a brexit</h3>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=18" title="Editace sekce: Zahraniční politika a brexit" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=18" title="Editovat zdrojový kód sekce Zahraniční politika a brexit">editovat zdroj</a>]</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Commonwealth_of_Nations.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/51/Commonwealth_of_Nations.svg/300px-Commonwealth_of_Nations.svg.png" decoding="async" width="300" height="152" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/51/Commonwealth_of_Nations.svg/450px-Commonwealth_of_Nations.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/51/Commonwealth_of_Nations.svg/600px-Commonwealth_of_Nations.svg.png 2x" data-file-width="2754" data-file-height="1398" /></a><figcaption>Členové <a href="/wiki/Commonwealth" title="Commonwealth">Commonwealthu</a>.</figcaption></figure> Spojené království je stálým členem <a href="/wiki/Rada_bezpe%C4%8Dnosti_OSN" title="Rada bezpečnosti OSN">rady bezpečnosti OSN</a>, člen <a href="/wiki/Severoatlantick%C3%A1_aliance" title="Severoatlantická aliance">NATO</a>, dále <a href="/wiki/Commonwealth" title="Commonwealth">Commonwealthu</a>, skupiny ministrů financí zemí <a href="/wiki/G8" class="mw-redirect" title="G8">G8</a>, <a href="/wiki/G20" title="G20">G20</a>, <a href="/wiki/Organizace_pro_hospod%C3%A1%C5%99skou_spolupr%C3%A1ci_a_rozvoj" title="Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj">OECD</a>, <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A1_obchodn%C3%AD_organizace" title="Světová obchodní organizace">WTO</a>, <a href="/wiki/Rada_Evropy" title="Rada Evropy">rady Evropy</a>, <a href="/wiki/Organizace_pro_bezpe%C4%8Dnost_a_spolupr%C3%A1ci_v_Evrop%C4%9B" title="Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě">OSCE</a> a do konce ledna 2020 také <a href="/wiki/%C4%8Clensk%C3%BD_st%C3%A1t_Evropsk%C3%A9_unie" title="Členský stát Evropské unie">členský stát Evropské unie</a>. Dne 23. června 2016 Britové v referendu odhlasovali <a href="/wiki/Referendum_o_%C4%8Dlenstv%C3%AD_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD_v_Evropsk%C3%A9_unii_2016" title="Referendum o členství Spojeného království v Evropské unii 2016">vystoupení z EU</a>, tzv. <a href="/wiki/Brexit" title="Brexit">brexit</a>, které mělo podle platných pravidel být dojednáno a uskutečněno do dvou let od oficiální žádosti o vystoupení, tedy do 29. března 2019.<a href="#cite_note-96">[96]</a> V důsledku průtahů spojených s neschválením příslušné dohody s EU <a href="/wiki/Doln%C3%AD_sn%C4%9Bmovna" class="mw-redirect" title="Dolní sněmovna">Dolní sněmovnou</a> platil od 10. dubna 2019 nový nejzazší termín pro spořádaný brexit, a sice 31. říjen 2019. Parlament však zamítl všechny vládní návrhy na řešení a premiér Johnson dokonce vyloučil deset poslanců své strany, protože jeden z jeho návrhů nepodpořili. EU nakonec souhlasila s dalším odkladem, tentokrát do konce ledna 2020.<a href="#cite_note-97">[97]</a><a href="#cite_note-98">[98]</a> Dne 31. ledna 2020 pak Spojené království Evropskou unii opustilo a začalo tzv. přechodné období, během něhož měla být uzavřena podrobná obchodní dohoda o budoucích vztazích mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií.<a href="#cite_note-odchod_leden_2020-1-9">[9]</a><a href="#cite_note-odchod_leden_2020-2-99">[99]</a><a href="#cite_note-odchod_leden_2020-3-100">[100]</a><a href="#cite_note-odchod_leden_2020-4-101">[101]</a> Ta byla po mnoha pokusech uzavřena 24. prosince 2020 a Spojené království tak bylo připraveno na skončení přechodného období a definitivní odchod z EU,<a href="#cite_note-uzavreni-dohody-102">[102]</a> k němuž došlo 2. ledna 2021.<a href="#cite_note-prechodne-obdobi-konec-103">[103]</a> Spojené království udržuje zvláštní vztahy („Special Relationship“) s USA, úzce spolupracuje s Francií — „<a href="/wiki/Srde%C4%8Dn%C3%A1_dohoda" title="Srdečná dohoda">srdečná dohoda</a>“ — a s oběma zeměmi se podílí na technologiích jaderných zbraní.<a href="#cite_note-104">[104]</a><a href="#cite_note-105">[105]</a> Spojené království je také úzce spjato s <a href="/wiki/Irsko" title="Irsko">Irskem</a>; obě země sdílejí společný prostor cestování (Common Travel Area) a spolupracují prostřednictvím Britsko-irské mezivládní konference (BIIGC) a britsko-irské rady (BIC). Celosvětová přítomnost a britský vliv je dále zesílen prostřednictvím obchodních vztahů, zahraničních investic, <a href="/wiki/Rozvojov%C3%A1_spolupr%C3%A1ce" title="Rozvojová spolupráce">rozvojové spolupráce</a> a vojenských závazků.<a href="#cite_note-106">[106]</a> Spojené království podniklo v roce 2003 po boku Spojených států <a href="/wiki/V%C3%A1lka_v_Ir%C3%A1ku" title="Válka v Iráku">invazi do Iráku</a>. Chilcotova komise, která zkoumala britské zapojení do války v Iráku, dospěla v roce 2016 k závěru, že invaze do Iráku byla „neoprávněná“.<a href="#cite_note-107">[107]</a> Spojené království se také po boku svých spojenců z NATO zapojilo do <a href="/wiki/V%C3%A1lka_v_Afgh%C3%A1nist%C3%A1nu_(2001%E2%80%932021)" title="Válka v Afghánistánu (2001–2021)">války v Afghánistánu</a><a href="#cite_note-108">[108]</a> a do <a href="/wiki/Vojensk%C3%A1_intervence_v_Libyi" title="Vojenská intervence v Libyi">vojenské intervence v Libyi</a>.<a href="#cite_note-109">[109]</a> Britská vláda podpořila <a href="/wiki/Vojensk%C3%A1_intervence_v_Jemenu" title="Vojenská intervence v Jemenu">vojenskou intervenci v Jemenu</a> pod vedením <a href="/wiki/Sa%C3%BAdsk%C3%A1_Ar%C3%A1bie" title="Saúdská Arábie">Saúdské Arábie</a> a patří mezi největší vývozce zbraní do Saúdské Arábie.<a href="#cite_note-110">[110]</a> Spojené království má územní spor s <a href="/wiki/Mauricius" title="Mauricius">Mauriciem</a> o vlastnictví <a href="/wiki/%C4%8Cagosk%C3%A9_ostrovy" title="Čagoské ostrovy">Čagoských ostrovů</a>, které jsou <a href="/wiki/Britsk%C3%A9_indickooce%C3%A1nsk%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD" title="Britské indickooceánské území">zámořským územím</a> Spojeného království v Indickém oceánu.<a href="#cite_note-111">[111]</a> Dne 25. února 2019 vydal <a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_soudn%C3%AD_dv%C5%AFr" title="Mezinárodní soudní dvůr">Mezinárodní soudní dvůr</a> v <a href="/wiki/Haag" title="Haag">Haagu</a> poradní stanovisko, že Čagoské ostrovy by měly být co nejdříve předány Mauriciu, a na základě výše uvedeného stanoviska hlasovalo <a href="/wiki/Valn%C3%A9_shrom%C3%A1%C5%BEd%C4%9Bn%C3%AD_OSN" title="Valné shromáždění OSN">Valné shromáždění OSN</a> pro navrácení Čagoských ostrovů pod mauricijskou správu, ale britská vláda oba tyto verdikty odmítla.<a href="#cite_note-112">[112]</a> Spojené království má také územní spory s Argentinou o <a href="/wiki/Falklandsk%C3%A9_ostrovy" class="mw-redirect" title="Falklandské ostrovy">Falklandské ostrovy</a><a href="#cite_note-113">[113]</a> a se Španělskem o <a href="/wiki/Gibraltar" title="Gibraltar">Gibraltar</a>.<a href="#cite_note-114">[114]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Správní_členění">Správní členění</h3>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=19" title="Editace sekce: Správní členění" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=19" title="Editovat zdrojový kód sekce Správní členění">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článcích <a href="/wiki/Administrativn%C3%AD_d%C4%9Blen%C3%AD_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Administrativní dělení Spojeného království">Administrativní dělení Spojeného království</a>, <a href="/wiki/Anglie" title="Anglie">Anglie</a>, <a href="/wiki/Wales" title="Wales">Wales</a>, <a href="/wiki/Skotsko" title="Skotsko">Skotsko</a> a <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Irsko" title="Severní Irsko">Severní Irsko</a>.</div> <table class="wikitable sortable" style="margin:auto;"> <tbody><tr> <th> Název </th> <th class="unsortable">Vlajka </th> <th>Plocha (km²) </th> <th>Podíl </th> <th>Obyvatel (2012) </th> <th>Podíl </th> <th> Hlavní město </th></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Anglie" title="Anglie">Anglie</a> </td> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_England.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/be/Flag_of_England.svg/48px-Flag_of_England.svg.png" decoding="async" width="48" height="29" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/be/Flag_of_England.svg/72px-Flag_of_England.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/be/Flag_of_England.svg/96px-Flag_of_England.svg.png 2x" data-file-width="800" data-file-height="480" /></a> </td> <td align="right">130 395 </td> <td align="right">53,5 % </td> <td align="right">53,5 milionů </td> <td align="right">84,0 % </td> <td><a href="/wiki/Lond%C3%BDn" title="Londýn">Londýn</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Skotsko" title="Skotsko">Skotsko</a> </td> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Scotland.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/10/Flag_of_Scotland.svg/48px-Flag_of_Scotland.svg.png" decoding="async" width="48" height="29" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/10/Flag_of_Scotland.svg/72px-Flag_of_Scotland.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/10/Flag_of_Scotland.svg/96px-Flag_of_Scotland.svg.png 2x" data-file-width="1000" data-file-height="600" /></a> </td> <td align="right">78 772 </td> <td align="right">32,3 % </td> <td align="right">5,3 milionů </td> <td align="right">8,3 % </td> <td><a href="/wiki/Edinburgh" title="Edinburgh">Edinburgh</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Wales" title="Wales">Wales</a> </td> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Wales.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dc/Flag_of_Wales.svg/48px-Flag_of_Wales.svg.png" decoding="async" width="48" height="29" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dc/Flag_of_Wales.svg/72px-Flag_of_Wales.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dc/Flag_of_Wales.svg/96px-Flag_of_Wales.svg.png 2x" data-file-width="800" data-file-height="480" /></a> </td> <td align="right">20 779 </td> <td align="right">8,5 % </td> <td align="right">3,1 milionů </td> <td align="right">4,9 % </td> <td><a href="/wiki/Cardiff" title="Cardiff">Cardiff</a> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Severn%C3%AD_Irsko" title="Severní Irsko">Severní Irsko</a> </td> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Northern_Ireland_(1953%E2%80%931972).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/43/Flag_of_Northern_Ireland_%281953%E2%80%931972%29.svg/48px-Flag_of_Northern_Ireland_%281953%E2%80%931972%29.svg.png" decoding="async" width="48" height="24" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/43/Flag_of_Northern_Ireland_%281953%E2%80%931972%29.svg/72px-Flag_of_Northern_Ireland_%281953%E2%80%931972%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/43/Flag_of_Northern_Ireland_%281953%E2%80%931972%29.svg/96px-Flag_of_Northern_Ireland_%281953%E2%80%931972%29.svg.png 2x" data-file-width="600" data-file-height="300" /></a> </td> <td align="right">13 843 </td> <td align="right">5,7 % </td> <td align="right">1,8 milionů </td> <td align="right">2,8 % </td> <td><a href="/wiki/Belfast" title="Belfast">Belfast</a> </td></tr> <tr> <td>Spojené království </td> <td><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_the_United_Kingdom_(3-5).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/83/Flag_of_the_United_Kingdom_%283-5%29.svg/48px-Flag_of_the_United_Kingdom_%283-5%29.svg.png" decoding="async" width="48" height="29" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/83/Flag_of_the_United_Kingdom_%283-5%29.svg/72px-Flag_of_the_United_Kingdom_%283-5%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/83/Flag_of_the_United_Kingdom_%283-5%29.svg/96px-Flag_of_the_United_Kingdom_%283-5%29.svg.png 2x" data-file-width="1000" data-file-height="600" /></a> </td> <td align="right">243 789 </td> <td align="right">100,0 % </td> <td align="right">63,7 milionů </td> <td align="right">100,0 % </td> <td><a href="/wiki/Lond%C3%BDn" title="Londýn">Londýn</a> </td></tr></tbody></table> Spojené království tvoří čtyři země (anglicky constituent country) – <a href="/wiki/Anglie" title="Anglie">Anglie</a>, <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Irsko" title="Severní Irsko">Severní Irsko</a>, <a href="/wiki/Skotsko" title="Skotsko">Skotsko</a> a <a href="/wiki/Wales" title="Wales">Wales</a>. S výjimkou Anglie, která je spravována přímo centrálními institucemi Spojeného království, se ostatní tři země těší různé míře <a href="/wiki/Autonomie" title="Autonomie">autonomie</a>, rozšířené ve 20. století v procesu tzv. <a href="/wiki/Devoluce" title="Devoluce">devoluce</a>. Mimo Anglii, která má velice komplikovaný čtyřstupňový systém správního členění, mají ostatní tři země podstatně jednodušší dvoustupňový systém. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Dependence">Dependence</h3>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=20" title="Editace sekce: Dependence" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=20" title="Editovat zdrojový kód sekce Dependence">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článcích <a href="/wiki/Britsk%C3%A9_korunn%C3%AD_z%C3%A1visl%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD" title="Britské korunní závislé území">Britské korunní závislé území</a> a <a href="/wiki/Z%C3%A1mo%C5%99sk%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Zámořské území Spojeného království">Zámořské území Spojeného království</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Peel_-_Peel_Bay_Beach_-_geograph.org.uk_-_1719663.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a8/Peel_-_Peel_Bay_Beach_-_geograph.org.uk_-_1719663.jpg/220px-Peel_-_Peel_Bay_Beach_-_geograph.org.uk_-_1719663.jpg" decoding="async" width="220" height="74" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a8/Peel_-_Peel_Bay_Beach_-_geograph.org.uk_-_1719663.jpg/330px-Peel_-_Peel_Bay_Beach_-_geograph.org.uk_-_1719663.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a8/Peel_-_Peel_Bay_Beach_-_geograph.org.uk_-_1719663.jpg/440px-Peel_-_Peel_Bay_Beach_-_geograph.org.uk_-_1719663.jpg 2x" data-file-width="3538" data-file-height="1187" /></a><figcaption>Britské korunní závislé území ostrov Man</figcaption></figure> Britská koruna má dále suverenitu nad tzv. <a href="/wiki/Britsk%C3%A9_korunn%C3%AD_z%C3%A1visl%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD" title="Britské korunní závislé území">korunními dependencemi</a>, jakými jsou <a href="/wiki/Man_(ostrov)" title="Man (ostrov)">Ostrov Man</a>, <a href="/wiki/Jersey" title="Jersey">Jersey</a> a <a href="/wiki/Guernsey" title="Guernsey">Guernsey</a>. Tyto země patří britskému panovníkovi, nejsou však považovány za součást Spojeného království ani nebyly součástí <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_unie" title="Evropská unie">Evropské unie</a>. Britský parlament má ovšem právo vydávat zákony pro dependence a britská vláda spravuje jejich zahraniční vztahy a obranu. Spojené království má dále čtrnáct <a href="/wiki/Z%C3%A1mo%C5%99sk%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Zámořské území Spojeného království">zámořských teritorií</a> po celém světě, což jsou poslední zbytky někdejšího Britského impéria. Ani zámořská území se nepovažují za součást Spojeného království, ale ve většině případů mají jejich obyvatelé britské občanství a právo bydlet ve Spojeném království (platí od roku <a href="/wiki/2002" title="2002">2002</a>). Britskými zámořskými teritorii jsou v současnosti <a href="/wiki/Anguilla" title="Anguilla">Anguilla</a>, <a href="/wiki/Bermudy" title="Bermudy">Bermudy</a>, <a href="/wiki/Britsk%C3%A9_antarktick%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD" title="Britské antarktické území">Britské antarktické území</a>, <a href="/wiki/Britsk%C3%A9_indickooce%C3%A1nsk%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD" title="Britské indickooceánské území">Britské indickooceánské území</a>, <a href="/wiki/Britsk%C3%A9_Panensk%C3%A9_ostrovy" title="Britské Panenské ostrovy">Britské Panenské ostrovy</a>, <a href="/wiki/Falklandy" title="Falklandy">Falklandy</a>, <a href="/wiki/Gibraltar" title="Gibraltar">Gibraltar</a>, <a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Georgie_a_Ji%C5%BEn%C3%AD_Sandwichovy_ostrovy" title="Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy">Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy</a>, <a href="/wiki/Kajmansk%C3%A9_ostrovy" title="Kajmanské ostrovy">Kajmanské ostrovy</a>, kyperské vojenské základny <a href="/wiki/Akrotiri_a_Dekelia" title="Akrotiri a Dekelia">Akrotiri</a> a <a href="/wiki/Akrotiri_a_Dekelia" title="Akrotiri a Dekelia">Dekelia</a>, <a href="/wiki/Montserrat_(ostrov)" title="Montserrat (ostrov)">Montserrat</a>, <a href="/wiki/Pitcairnovy_ostrovy" title="Pitcairnovy ostrovy">Pitcairnovy ostrovy</a>, <a href="/wiki/Svat%C3%A1_Helena,_Ascension_a_Tristan_da_Cunha" title="Svatá Helena, Ascension a Tristan da Cunha">Svatá Helena, Ascension a Tristan da Cunha</a>, <a href="/wiki/Turks_a_Caicos" title="Turks a Caicos">Turks a Caicos</a>. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Ozbrojené_síly">Ozbrojené síly</h3>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=21" title="Editace sekce: Ozbrojené síly" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=21" title="Editovat zdrojový kód sekce Ozbrojené síly">editovat zdroj</a>]</div> Britské ozbrojené síly, oficiálně <a href="/wiki/Britsk%C3%A9_ozbrojen%C3%A9_s%C3%ADly" title="Britské ozbrojené síly">Ozbrojené síly Jeho Veličenstva</a>, se skládají ze tří profesionálních odnoží: <a href="/wiki/Britsk%C3%A9_kr%C3%A1lovsk%C3%A9_n%C3%A1mo%C5%99nictvo" title="Britské královské námořnictvo">Royal Navy</a> a <a href="/wiki/Royal_Marines" title="Royal Marines">Royal Marines</a> (tvořící námořní službu), <a href="/wiki/Britsk%C3%A1_arm%C3%A1da" title="Britská armáda">britské armády</a> a <a href="/wiki/Royal_Air_Force" title="Royal Air Force">královského letectva</a>.<a href="#cite_note-115">[115]</a> Síly jsou organizovány <a href="/wiki/Ministerstvo_obrany_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Ministerstvo obrany Spojeného království">ministerstvem obrany</a> a řízeny radou obrany Spojeného království, které předsedá státní tajemník pro obranu. <a href="/wiki/Vrchn%C3%AD_velitel" title="Vrchní velitel">Vrchním velitelem</a> je britský monarcha, král <a href="/wiki/Karel_III._Britsk%C3%BD" title="Karel III. Britský">Karel III. Britský</a>, jemuž příslušníci sil skládají přísahu věrnosti.<a href="#cite_note-Speaker-116">[116]</a> <table class="noprint metadata plainlinks sectstub" cellpadding="2" style="background: transparent;"> <tbody><tr> <td><a href="/wiki/Soubor:Wiki_letter_w.svg" class="mw-file-description" title="Pahýl"><img alt="Pahýl" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6c/Wiki_letter_w.svg/25px-Wiki_letter_w.svg.png" decoding="async" width="25" height="25" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6c/Wiki_letter_w.svg/38px-Wiki_letter_w.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6c/Wiki_letter_w.svg/50px-Wiki_letter_w.svg.png 2x" data-file-width="44" data-file-height="44" /></a> </td> <td>Tato část článku je příliš stručná nebo <a href="/wiki/Wikipedie:Pah%C3%BDl" title="Wikipedie:Pahýl">postrádá důležité informace</a>. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně <a class="external text" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit">rozšíříte</a>. </td></tr></tbody></table> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Ekonomika">Ekonomika</h2>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=22" title="Editace sekce: Ekonomika" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=22" title="Editovat zdrojový kód sekce Ekonomika">editovat zdroj</a>]</div> <div class="noprint ambox labelced labelced-page labelced-page-type-content ambox-content plainlinks"> <div class="labelced_message"><div class="labelced_image ambox-image mbox-image"><img alt="ikona" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/99/Question_book-new.svg/48px-Question_book-new.svg.png" decoding="async" width="48" height="37" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/99/Question_book-new.svg/72px-Question_book-new.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/99/Question_book-new.svg/96px-Question_book-new.svg.png 2x" data-file-width="512" data-file-height="399" /></div> <div class="labelced_message_inner"> <div class="labelced_message_headline ambox-text">Tato část článku není dostatečně <a href="/wiki/Wikipedie:Uv%C3%A1d%C4%9Bn%C3%AD_zdroj%C5%AF" title="Wikipedie:Uvádění zdrojů">ozdrojována</a>, a může tedy obsahovat informace, které je třeba <a href="/wiki/Wikipedie:Ov%C4%9B%C5%99itelnost" title="Wikipedie:Ověřitelnost">ověřit</a>.</div> <div class="labelced_message_text hide-when-compact ambox-text">Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na <a href="/wiki/Wikipedie:V%C4%9Brohodn%C3%A9_zdroje" title="Wikipedie:Věrohodné zdroje">věrohodné zdroje</a>.</div> </div> </div> </div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Ekonomika_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Ekonomika Spojeného království">Ekonomika Spojeného království</a>.</div> <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:The_City_London.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/da/The_City_London.jpg/300px-The_City_London.jpg" decoding="async" width="300" height="164" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/da/The_City_London.jpg/450px-The_City_London.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/da/The_City_London.jpg/600px-The_City_London.jpg 2x" data-file-width="4370" data-file-height="2383" /></a><figcaption><a href="/wiki/City_(Lond%C3%BDn)" title="City (Londýn)">City of London</a> je jedno z největších finančních center</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:A350_First_Flight_-_Low_pass_02.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/A350_First_Flight_-_Low_pass_02.jpg/220px-A350_First_Flight_-_Low_pass_02.jpg" decoding="async" width="220" height="144" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/A350_First_Flight_-_Low_pass_02.jpg/330px-A350_First_Flight_-_Low_pass_02.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/A350_First_Flight_-_Low_pass_02.jpg/440px-A350_First_Flight_-_Low_pass_02.jpg 2x" data-file-width="1777" data-file-height="1167" /></a><figcaption>Křídla a motory letounu <a href="/wiki/Airbus_A350" title="Airbus A350">Airbus A350</a> se vyrábí ve Spojeném království</figcaption></figure> Spojené království je členem skupiny <a href="/wiki/G8" class="mw-redirect" title="G8">G7</a> a patří k nejrozvinutějším zemím světa. <a href="/wiki/Hrub%C3%BD_dom%C3%A1c%C3%AD_produkt" title="Hrubý domácí produkt">Hrubý domácí produkt</a> na obyvatele dosahuje okolo 35 100 <a href="/wiki/Americk%C3%BD_dolar" title="Americký dolar">USD</a> (2010). V Londýně je nejvyšší životní úroveň, přibližně 335 % průměru <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_unie" title="Evropská unie">EU</a>. Spojené království bylo první zemí na světě, ve které došlo v <a href="/wiki/Ekonomika" title="Ekonomika">hospodářství</a> k přechodu od <a href="/wiki/Zem%C4%9Bd%C4%9Blstv%C3%AD" title="Zemědělství">zemědělství</a> k <a href="/wiki/Pr%C5%AFmysl" title="Průmysl">průmyslu</a>. Tento proces začal koncem 60. let <a href="/wiki/18._stolet%C3%AD" title="18. století">18. století</a> a nazývá se <a href="/wiki/Pr%C5%AFmyslov%C3%A1_revoluce" title="Průmyslová revoluce">průmyslovou revolucí</a>. V průběhu <a href="/wiki/19._stolet%C3%AD" title="19. století">19. století</a> se rozvinula taková průmyslová odvětví jako <a href="/wiki/Textiln%C3%AD_pr%C5%AFmysl" title="Textilní průmysl">textilní průmysl</a>, výroba <a href="/wiki/%C5%BDelezo" title="Železo">železa</a> a <a href="/wiki/Ocel" title="Ocel">oceli</a>, stavba <a href="/wiki/Lo%C4%8F" title="Loď">lodí</a> a těžké <a href="/wiki/Stroj%C3%ADrenstv%C3%AD" title="Strojírenství">strojírenství</a>. <a href="/wiki/Palivo" title="Palivo">Palivem</a> pro tato průmyslová odvětví se stalo <a href="/wiki/Uhl%C3%AD" title="Uhlí">uhlí</a>, které bylo v tu dobu největším nerostným zdrojem Spojeného království. Až do 80. let <a href="/wiki/20._stolet%C3%AD" title="20. století">20. století</a> tvořila tato průmyslová odvětví páteř celého hospodářství. Spojené království je stále ještě významným průmyslovým státem, ale výrobky, které produkuje, se změnily. Důležitosti nabyla novější průmyslová odvětví, např. <a href="/wiki/Elektrotechnika" title="Elektrotechnika">elektrotechnický</a>, <a href="/wiki/Potravin%C3%A1%C5%99stv%C3%AD" title="Potravinářství">potravinářský</a> a <a href="/wiki/Chemick%C3%BD_pr%C5%AFmysl" title="Chemický průmysl">chemický průmysl</a>. Většina obyvatelstva dnes pracuje ve <a href="/wiki/Slu%C5%BEba" title="Služba">službách</a>, např. ve <a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_spr%C3%A1va" title="Státní správa">státní správě</a>, <a href="/wiki/Finan%C4%8Dn%C3%AD_trh" title="Finanční trh">finančnictví</a>, <a href="/wiki/%C5%A0kolstv%C3%AD" title="Školství">školství</a>, <a href="/wiki/Zdravotnictv%C3%AD" title="Zdravotnictví">zdravotnictví</a> a <a href="/wiki/Cestovn%C3%AD_ruch" title="Cestovní ruch">cestovnímu ruchu</a>. Dnes jsou nejdůležitějším nerostným bohatstvím Spojeného království velká naleziště <a href="/wiki/Ropa" title="Ropa">ropy</a> a <a href="/wiki/Zemn%C3%AD_plyn" title="Zemní plyn">zemního plynu</a> ležící pod dnem Severního moře. Pouze asi 2 % populace pracují v zemědělství. Přesto je většina země intenzivně obhospodařována, aby zajišťovala <a href="/wiki/Potravina" title="Potravina">potraviny</a> jak pro domácí potřebu, tak i na <a href="/wiki/V%C3%BDvoz" title="Vývoz">vývoz</a>. Rozlehlé oblasti úrodné půdy v jižní a východní Anglii produkují <a href="/wiki/Obilniny" title="Obilniny">obilí</a>, <a href="/wiki/Ovoce" title="Ovoce">ovoce</a> a <a href="/wiki/Zelenina" title="Zelenina">zeleninu</a>. Na zelených pastvinách západní Anglie se pase mléčný <a href="/wiki/Tur_dom%C3%A1c%C3%AD" title="Tur domácí">skot</a> a na skotské a velšské vrchovině <a href="/wiki/Ovce" title="Ovce">ovce</a>. Většina starých <a href="/wiki/Les" title="Les">lesů</a> a lesních porostů byla v minulosti zničena, ale rozsáhlé rozlohy osázené <a href="/wiki/Jehli%C4%8Dnany" title="Jehličnany">jehličnany</a> v současné době produkují <a href="/wiki/D%C5%99evo" title="Dřevo">dřevo</a> pro <a href="/wiki/Stavebnictv%C3%AD" title="Stavebnictví">stavebnictví</a> a <a href="/w/index.php?title=Pap%C3%ADrenstv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Papírenství (stránka neexistuje)">papírenství</a>. Ze všech <a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADstav" title="Přístav">přístavů</a> po celém pobřeží vyplouvají rybářské lodě a rybářská flotila Spojeného království byla pátou největší v <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_unie" title="Evropská unie">Evropské unii</a>. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Unilever_House_Mars_2014_01.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d3/Unilever_House_Mars_2014_01.jpg/220px-Unilever_House_Mars_2014_01.jpg" decoding="async" width="220" height="146" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d3/Unilever_House_Mars_2014_01.jpg/330px-Unilever_House_Mars_2014_01.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d3/Unilever_House_Mars_2014_01.jpg/440px-Unilever_House_Mars_2014_01.jpg 2x" data-file-width="3933" data-file-height="2605" /></a><figcaption>Sídlo společnosti <a href="/wiki/Unilever" title="Unilever">Unilever</a> v Londýně</figcaption></figure> Řada britských firem se prosadila daleko za hranicemi Británie. K největším a nejslavnějším patří letecká společnost <a href="/wiki/British_Airways" title="British Airways">British Airways</a>, petrochemická firma <a href="/wiki/BP_(firma)" title="BP (firma)">BP</a> (dříve British Petroleum), chemicko-potravinářská společnost <a href="/wiki/Unilever" title="Unilever">Unilever</a> (pod níž spadají světově známé značky potravin a kosmetiky jako Hellmann's, Knorr, Lipton, Magnum, Rexona), telekomunikační <a href="/wiki/Vodafone" title="Vodafone">Vodafone</a>, síť supermarketů <a href="/wiki/Tesco" title="Tesco">Tesco</a>, farmaceutická společnost <a href="/wiki/GlaxoSmithKline" title="GlaxoSmithKline">GlaxoSmithKline</a> (GSK), výrobce automobilových olejů <a href="/w/index.php?title=Castrol&action=edit&redlink=1" class="new" title="Castrol (stránka neexistuje)">Castrol</a> nebo módní firmy <a href="/wiki/Burberry" title="Burberry">Burberry</a>, <a href="/wiki/Marks_%26_Spencer" title="Marks & Spencer">Marks & Spencer</a>, <a href="/wiki/Umbro" title="Umbro">Umbro</a> nebo <a href="/wiki/Dr._Martens" title="Dr. Martens">Dr. Martens</a>. Významné jsou banka <a href="/wiki/Barclays" title="Barclays">Barclays</a>, nebo pojišťovna <a href="/w/index.php?title=Aviva&action=edit&redlink=1" class="new" title="Aviva (stránka neexistuje)">Aviva</a>. Drogistická korporace <a href="/w/index.php?title=Reckitt_Benckiser&action=edit&redlink=1" class="new" title="Reckitt Benckiser (stránka neexistuje)">Reckitt Benckiser</a> má ve svém portfoliu prezervativy <a href="/wiki/Durex" title="Durex">Durex</a> (tvoří třetinu světového trhu s touto komoditou) a řadu dalších světově známých značek: Calgon, Vanish, Nurofen, Strepsils ad. Alkoholová firma <a href="/w/index.php?title=Diageo&action=edit&redlink=1" class="new" title="Diageo (stránka neexistuje)">Diageo</a> vyrábí známou vodku <a href="/wiki/Smirnoff" title="Smirnoff">Smirnoff</a>, rum <a href="/wiki/Captain_Morgan" title="Captain Morgan">Captain Morgan</a>, skotskou whisky <a href="/wiki/Johnnie_Walker" title="Johnnie Walker">Johnnie Walker</a>, likér <a href="/wiki/Baileys_Irish_Cream" title="Baileys Irish Cream">Baileys Irish Cream</a> nebo irské pivo <a href="/wiki/Guinness" title="Guinness">Guinness</a>. <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:1962_Rolls_Royce_Silver_Cloud_II_drophead_coup%C3%A9.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/45/1962_Rolls_Royce_Silver_Cloud_II_drophead_coup%C3%A9.jpg/220px-1962_Rolls_Royce_Silver_Cloud_II_drophead_coup%C3%A9.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/45/1962_Rolls_Royce_Silver_Cloud_II_drophead_coup%C3%A9.jpg/330px-1962_Rolls_Royce_Silver_Cloud_II_drophead_coup%C3%A9.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/45/1962_Rolls_Royce_Silver_Cloud_II_drophead_coup%C3%A9.jpg/440px-1962_Rolls_Royce_Silver_Cloud_II_drophead_coup%C3%A9.jpg 2x" data-file-width="4048" data-file-height="3036" /></a><figcaption>Rolls Royce Silver Cloud II (1962)</figcaption></figure> Sláva britského automobilového průmyslu ovšem již pominula, řadu z legendárních značek jako byly <a href="/wiki/Bentley" title="Bentley">Bentley</a>, <a href="/wiki/Jaguar_Cars" title="Jaguar Cars">Jaguar</a>, <a href="/wiki/Rolls-Royce" title="Rolls-Royce">Rolls-Royce</a>, <a href="/wiki/Aston_Martin" title="Aston Martin">Aston Martin</a>, <a href="/wiki/Lotus" title="Lotus">Lotus</a>, <a href="/wiki/Austin_Motor_Company" title="Austin Motor Company">Austin</a>, <a href="/wiki/Rover_Company" title="Rover Company">Rover</a> nebo <a href="/wiki/Daimler_Motor_Company" title="Daimler Motor Company">Daimler</a> již získaly zahraniční korporace. Britský původ mají třeba i známé čokoládové oplatky <a href="/wiki/Kit_Kat" title="Kit Kat">Kit Kat</a> (ačkoli jeho výrobce v roce 1988 pohltila švýcarská korporace <a href="/wiki/Nestl%C3%A9" title="Nestlé">Nestlé</a>) nebo <a href="/wiki/Twix" title="Twix">Twix</a> (ty získala americká společnost <a href="/wiki/Mars_(firma)" title="Mars (firma)">Mars</a>). Kavárenský řetězec <a href="/wiki/Costa_Coffee" title="Costa Coffee">Costa Coffee</a> zase koupila americká <a href="/wiki/The_Coca-Cola_Company" title="The Coca-Cola Company">Coca Cola</a>, naopak restaurační řetězec <a href="/w/index.php?title=Hard_Rock_Cafe&action=edit&redlink=1" class="new" title="Hard Rock Cafe (stránka neexistuje)">Hard Rock Cafe</a> zůstává nadále britský. <a href="/wiki/Virgin_Group" title="Virgin Group">Virgin Group</a> vznikla kdysi jako hudební vydavatelství, v současnosti se korporace věnuje celé škále činností, k nejznámějším patří její letecká společnost. K nejslavnější skotským značkám patří ty spjaté s výrobou tamní whisky, např. <a href="/w/index.php?title=Chivas_Regal&action=edit&redlink=1" class="new" title="Chivas Regal (stránka neexistuje)">Chivas Regal</a> nebo <a href="/w/index.php?title=Ballantine%27s&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ballantine's (stránka neexistuje)">Ballantine's</a> a ovšem také herní společnost <a href="/wiki/Rockstar_North" title="Rockstar North">Rockstar North</a>, tvůrce her jako <a href="/wiki/Grand_Theft_Auto_(hern%C3%AD_s%C3%A9rie)" class="mw-redirect" title="Grand Theft Auto (herní série)">Grand Theft Auto</a> nebo <a href="/wiki/Lemmings" title="Lemmings">Lemmings</a>. K nejslavnějším severoirským firmám patří loďařská společnost <a href="/wiki/Harland_%26_Wolff" title="Harland & Wolff">Harland & Wolff</a>, mj. stavitel <a href="/wiki/Titanic" title="Titanic">Titanicu</a>. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Věda_a_školství">Věda a školství</h2>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=23" title="Editace sekce: Věda a školství" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=23" title="Editovat zdrojový kód sekce Věda a školství">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Přírodní_a_technické_vědy">Přírodní a technické vědy</h3>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=24" title="Editace sekce: Přírodní a technické vědy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=24" title="Editovat zdrojový kód sekce Přírodní a technické vědy">editovat zdroj</a>]</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:GodfreyKneller-IsaacNewton-1689.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/39/GodfreyKneller-IsaacNewton-1689.jpg/170px-GodfreyKneller-IsaacNewton-1689.jpg" decoding="async" width="170" height="239" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/39/GodfreyKneller-IsaacNewton-1689.jpg/255px-GodfreyKneller-IsaacNewton-1689.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/39/GodfreyKneller-IsaacNewton-1689.jpg/340px-GodfreyKneller-IsaacNewton-1689.jpg 2x" data-file-width="1364" data-file-height="1916" /></a><figcaption><a href="/wiki/Isaac_Newton" title="Isaac Newton">Isaac Newton</a></figcaption></figure> <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:1878_Darwin_photo_by_Leonard_from_Woodall_1884_-_cropped_grayed_partially_cleaned.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/02/1878_Darwin_photo_by_Leonard_from_Woodall_1884_-_cropped_grayed_partially_cleaned.jpg/170px-1878_Darwin_photo_by_Leonard_from_Woodall_1884_-_cropped_grayed_partially_cleaned.jpg" decoding="async" width="170" height="214" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/02/1878_Darwin_photo_by_Leonard_from_Woodall_1884_-_cropped_grayed_partially_cleaned.jpg/255px-1878_Darwin_photo_by_Leonard_from_Woodall_1884_-_cropped_grayed_partially_cleaned.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/02/1878_Darwin_photo_by_Leonard_from_Woodall_1884_-_cropped_grayed_partially_cleaned.jpg/340px-1878_Darwin_photo_by_Leonard_from_Woodall_1884_-_cropped_grayed_partially_cleaned.jpg 2x" data-file-width="2204" data-file-height="2777" /></a><figcaption><a href="/wiki/Charles_Darwin" title="Charles Darwin">Charles Darwin</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Stephen_Hawking_in_Cambridge.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/Stephen_Hawking_in_Cambridge.jpg/220px-Stephen_Hawking_in_Cambridge.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/Stephen_Hawking_in_Cambridge.jpg/330px-Stephen_Hawking_in_Cambridge.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/Stephen_Hawking_in_Cambridge.jpg/440px-Stephen_Hawking_in_Cambridge.jpg 2x" data-file-width="1200" data-file-height="900" /></a><figcaption><a href="/wiki/Stephen_Hawking" title="Stephen Hawking">Stephen Hawking</a></figcaption></figure> Základy moderní fyziky vystavěl <a href="/wiki/Isaac_Newton" title="Isaac Newton">Isaac Newton</a>, biologie <a href="/wiki/Charles_Darwin" title="Charles Darwin">Charles Darwin</a>. Studiemi <a href="/wiki/Elektromagnetismus" title="Elektromagnetismus">elektromagnetismu</a> otevřel před moderní vědou široké obzory <a href="/wiki/Michael_Faraday" title="Michael Faraday">Michael Faraday</a>. Rozhodující pokroky v oblasti <a href="/wiki/Informatika" title="Informatika">informatiky</a> učinil <a href="/wiki/Alan_Turing" title="Alan Turing">Alan Turing</a>. <a href="/wiki/Tim_Berners-Lee" title="Tim Berners-Lee">Tim Berners-Lee</a> vynalezl systém <a href="/wiki/World_Wide_Web" title="World Wide Web">World Wide Web</a>. <a href="/wiki/James_Prescott_Joule" title="James Prescott Joule">James Prescott Joule</a> zkoumal vztah tepla, práce a energie. Asi nejslavnějším vědcem současnosti je <a href="/wiki/Stephen_Hawking" title="Stephen Hawking">Stephen Hawking</a>. Otcem <a href="/wiki/Imunologie" title="Imunologie">imunologie</a> a objevitelem první vakcíny historie, proti <a href="/wiki/Prav%C3%A9_ne%C5%A1tovice" title="Pravé neštovice">pravým neštovicím</a>, byl <a href="/wiki/Edward_Jenner" title="Edward Jenner">Edward Jenner</a>. <a href="/wiki/John_Dalton" title="John Dalton">John Dalton</a> rozvinul moderní atomovou teorii. <a href="/wiki/Charles_Babbage" title="Charles Babbage">Charles Babbage</a> a <a href="/wiki/Ada_Lovelaceov%C3%A1" class="mw-redirect" title="Ada Lovelaceová">Ada Lovelaceová</a> jsou jedněmi z vynálezců <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D" title="Počítač">počítače</a>. Autorem vlivné teorie "<a href="/wiki/Sobeck%C3%BD_gen" title="Sobecký gen">sobeckého genu</a>" je <a href="/wiki/Richard_Dawkins" title="Richard Dawkins">Richard Dawkins</a>. <a href="/wiki/Joseph_John_Thomson" title="Joseph John Thomson">Joseph John Thomson</a> objevil <a href="/wiki/Elektron" title="Elektron">elektron</a>. Astronom <a href="/wiki/Edmond_Halley" class="mw-redirect" title="Edmond Halley">Edmond Halley</a> dal jméno <a href="/wiki/Halleyova_kometa" title="Halleyova kometa">nejznámější kometě</a>. <a href="/wiki/Robert_Hooke" title="Robert Hooke">Robert Hooke</a> formuloval zákon o přímé úměrnosti velikosti deformace a napětí v deformovaném tělese. <a href="/wiki/William_Harvey" title="William Harvey">William Harvey</a> objevil <a href="/wiki/Ob%C4%9Bhov%C3%A1_soustava" title="Oběhová soustava">krevní oběh</a>, <a href="/wiki/Henry_Cavendish" title="Henry Cavendish">Henry Cavendish</a> <a href="/wiki/Vod%C3%ADk" title="Vodík">vodík</a>, zakladatelem <a href="/wiki/Elektrochemie" title="Elektrochemie">elektrochemie</a> byl <a href="/wiki/Humphry_Davy" title="Humphry Davy">Humphry Davy</a>. Zakladatelem rentgenové spektroskopie byl <a href="/wiki/William_Lawrence_Bragg" title="William Lawrence Bragg">William Lawrence Bragg</a> (narozený v Austrálii). <a href="/wiki/Joseph_Priestley" title="Joseph Priestley">Joseph Priestley</a> objevil <a href="/wiki/Oxid_uhli%C4%8Dit%C3%BD" title="Oxid uhličitý">oxid uhličitý</a> a <a href="/wiki/Kysl%C3%ADk" title="Kyslík">kyslík</a>. Předchůdcem informatiky byl matematik <a href="/wiki/George_Boole" title="George Boole">George Boole</a>. K objevu struktury <a href="/wiki/DNA" title="DNA">DNA</a> výrazně přispěla <a href="/wiki/Rosalind_Franklinov%C3%A1" title="Rosalind Franklinová">Rosalind Franklinová</a>. <a href="/wiki/George_Stephenson" title="George Stephenson">George Stephenson</a> vynalezl <a href="/wiki/Parn%C3%AD_lokomotiva" title="Parní lokomotiva">parní lokomotivu</a>. Za prosazení <a href="/wiki/Evoluce" title="Evoluce">evoluční teorie</a> se rval <a href="/wiki/Thomas_Henry_Huxley" title="Thomas Henry Huxley">Thomas Henry Huxley</a>. Vznik <a href="/wiki/Fotografie" title="Fotografie">fotografie</a> by nebyl možný bez díla chemika a fyzika <a href="/wiki/John_Herschel" title="John Herschel">Johna Herschela</a>. Matematik <a href="/wiki/G._H._Hardy" title="G. H. Hardy">G. H. Hardy</a> předložil zásadní příspěvky o <a href="/wiki/Teorie_%C4%8D%C3%ADsel" title="Teorie čísel">teorii čísel</a>. <a href="/wiki/Jane_Goodallov%C3%A1" title="Jane Goodallová">Jane Goodallová</a> proslula svým výzkumem <a href="/wiki/%C5%A0impanz" title="Šimpanz">šimpanzů</a>. Jev <a href="/wiki/Interference" title="Interference">interference světla</a> vysvětlil <a href="/wiki/Thomas_Young" title="Thomas Young">Thomas Young</a>. <a href="/wiki/Antiseptikum" title="Antiseptikum">Antisepsi</a> do lékařství zavedl <a href="/wiki/Joseph_Lister" title="Joseph Lister">Joseph Lister</a>. Matematik <a href="/wiki/John_Couch_Adams" title="John Couch Adams">John Couch Adams</a> předpověděl čistě na základě výpočtů objev planety <a href="/wiki/Neptun_(planeta)" title="Neptun (planeta)">Neptun</a>. <a href="/wiki/William_Lassell" title="William Lassell">William Lassell</a> objevil Neptunův měsíc <a href="/wiki/Triton_(m%C4%9Bs%C3%ADc)" title="Triton (měsíc)">Triton</a>. Matematik <a href="/wiki/Andrew_Wiles" title="Andrew Wiles">Andrew Wiles</a> podal důkaz <a href="/wiki/Velk%C3%A1_Fermatova_v%C4%9Bta" title="Velká Fermatova věta">Velké Fermatovy věty</a>, za což získal <a href="/wiki/Abelova_cena" title="Abelova cena">Abelovu cenu</a>. V seznamu laureátů nejprestižnějších matematických cen, tedy <a href="/wiki/Fieldsova_medaile" title="Fieldsova medaile">Fieldsovy medaile</a> a Abelovy ceny, lze nalézt šest dalších Angličanů: <a href="/wiki/Klaus_Roth" title="Klaus Roth">Klaus Roth</a>, <a href="/wiki/Michael_Atiyah" title="Michael Atiyah">Michael Atiyah</a>, <a href="/wiki/Alan_Baker" title="Alan Baker">Alan Baker</a>, <a href="/wiki/Simon_Donaldson" title="Simon Donaldson">Simon Donaldson</a>, <a href="/wiki/William_Timothy_Gowers" title="William Timothy Gowers">William Timothy Gowers</a> a <a href="/wiki/Richard_Ewen_Borcherds" title="Richard Ewen Borcherds">Richard Ewen Borcherds</a>. <a href="/wiki/William_Oughtred" title="William Oughtred">William Oughtred</a> zkonstruoval <a href="/wiki/Logaritmick%C3%A9_prav%C3%ADtko" title="Logaritmické pravítko">logaritmické pravítko</a>. <a href="/wiki/Arthur_Eddington" title="Arthur Eddington">Arthur Eddington</a> svými měřeními během <a href="/wiki/Zatm%C4%9Bn%C3%AD_Slunce" title="Zatmění Slunce">zatmění Slunce</a> prokázal platnost <a href="/wiki/Albert_Einstein" title="Albert Einstein">Einsteinovy</a> <a href="/wiki/Obecn%C3%A1_teorie_relativity" title="Obecná teorie relativity">obecné teorie relativity</a> – tu dnes rozvíjí například <a href="/wiki/Roger_Penrose" title="Roger Penrose">Roger Penrose</a>. Zakladatelem sporné <a href="/wiki/Eugenika" title="Eugenika">eugeniky</a> byl <a href="/wiki/Francis_Galton" title="Francis Galton">Francis Galton</a>. <a href="/wiki/Fred_Hoyle" title="Fred Hoyle">Fred Hoyle</a> plamenně odmítl <a href="/wiki/Velk%C3%BD_t%C5%99esk" title="Velký třesk">teorii Velkého třesku</a>, nicméně dal jí jméno. Průkopníkem ve výzkumu světla jako zdroje energie je <a href="/wiki/William_Crookes" title="William Crookes">William Crookes</a>. Výzkum <a href="/wiki/Magnetismus" title="Magnetismus">magnetismu</a> a <a href="/wiki/Elekt%C5%99ina" title="Elektřina">elektřiny</a> zahajoval <a href="/wiki/William_Gilbert" title="William Gilbert">William Gilbert</a>. Možnosti <a href="/wiki/Tenzorov%C3%BD_po%C4%8Det" title="Tenzorový počet">vektorové analýzy</a> objevil <a href="/wiki/Oliver_Heaviside" title="Oliver Heaviside">Oliver Heaviside</a>. Pojem "<a href="/wiki/Dinosau%C5%99i" title="Dinosauři">dinosaurus</a>" zavedl <a href="/wiki/Richard_Owen" title="Richard Owen">Richard Owen</a>. <a href="/wiki/Chronofotografie" title="Chronofotografie">Chronofotografickou</a> techniku vyvinul <a href="/wiki/Eadweard_Muybridge" title="Eadweard Muybridge">Eadweard Muybridge</a>. Matematik <a href="/wiki/John_Venn" title="John Venn">John Venn</a> stvořil tzv. <a href="/wiki/Venn%C5%AFv_diagram" title="Vennův diagram">Vennovy diagramy</a>, široce použitelné napříč obory. <a href="/wiki/Thomas_Newcomen" title="Thomas Newcomen">Thomas Newcomen</a> sestrojil stroj pro čerpání vody z dolů. První funkční <a href="/wiki/Parn%C3%AD_lokomotiva" title="Parní lokomotiva">parní lokomotivu</a> sestrojil <a href="/wiki/Richard_Trevithick" title="Richard Trevithick">Richard Trevithick</a>. <a href="/wiki/Matematick%C3%A1_statistika" title="Matematická statistika">Matematickou statistiku</a> zakládal <a href="/wiki/Ronald_Fisher" title="Ronald Fisher">Ronald Fisher</a>. Neurolog <a href="/wiki/Oliver_Sacks" title="Oliver Sacks">Oliver Sacks</a> proslul literárním zpracováním svých případů a popularizací výzkumu mozku. <a href="/wiki/Nobelova_cena_za_fyziku" title="Nobelova cena za fyziku">Nobelovu cenu za fyziku</a> získali <a href="/wiki/Paul_Dirac" title="Paul Dirac">Paul Dirac</a>, <a href="/wiki/James_Chadwick" title="James Chadwick">James Chadwick</a>, <a href="/wiki/John_William_Strutt" class="mw-redirect" title="John William Strutt">John William Strutt</a>, <a href="/wiki/William_Henry_Bragg" title="William Henry Bragg">William Henry Bragg</a>, <a href="/wiki/Peter_Higgs" title="Peter Higgs">Peter Higgs</a>, <a href="/wiki/Charles_Glover_Barkla" title="Charles Glover Barkla">Charles Glover Barkla</a>, <a href="/wiki/Owen_Willans_Richardson" title="Owen Willans Richardson">Owen Willans Richardson</a>, <a href="/wiki/Edward_Victor_Appleton" title="Edward Victor Appleton">Edward Victor Appleton</a>, <a href="/wiki/George_Paget_Thomson" title="George Paget Thomson">George Paget Thomson</a>, <a href="/wiki/Patrick_Blackett" class="mw-redirect" title="Patrick Blackett">Patrick Blackett</a>, <a href="/wiki/Cecil_Powell" title="Cecil Powell">Cecil Powell</a>, <a href="/wiki/Martin_Ryle" title="Martin Ryle">Martin Ryle</a>, <a href="/wiki/Nevill_Francis_Mott" class="mw-redirect" title="Nevill Francis Mott">Nevill Francis Mott</a>, <a href="/wiki/Anthony_James_Leggett" title="Anthony James Leggett">Anthony James Leggett</a>, <a href="/wiki/Antony_Hewish" title="Antony Hewish">Antony Hewish</a>, <a href="/wiki/David_J._Thouless" title="David J. Thouless">David J. Thouless</a>, <a href="/wiki/Duncan_Haldane" title="Duncan Haldane">Duncan Haldane</a> a <a href="/wiki/Michael_Kosterlitz" title="Michael Kosterlitz">Michael Kosterlitz</a>. Za <a href="/wiki/Nobelova_cena_za_chemii" title="Nobelova cena za chemii">chemii</a> <a href="/wiki/Frederick_Sanger" title="Frederick Sanger">Frederick Sanger</a>, <a href="/wiki/Francis_William_Aston" title="Francis William Aston">Francis William Aston</a>, <a href="/wiki/Dorothy_Crowfoot_Hodgkin" title="Dorothy Crowfoot Hodgkin">Dorothy Hodgkinová</a>, <a href="/wiki/Frederick_Soddy" title="Frederick Soddy">Frederick Soddy</a>, <a href="/wiki/Norman_Haworth" class="mw-redirect" title="Norman Haworth">Norman Haworth</a>, <a href="/wiki/Robert_Robinson" title="Robert Robinson">Robert Robinson</a>, <a href="/wiki/Harry_Kroto" class="mw-redirect" title="Harry Kroto">Harry Kroto</a>, <a href="/wiki/John_Kendrew" title="John Kendrew">John Kendrew</a>, <a href="/wiki/Gregory_Winter" title="Gregory Winter">Gregory Winter</a>, <a href="/wiki/Michael_Stanley_Whittingham" title="Michael Stanley Whittingham">Michael Stanley Whittingham</a>. Za <a href="/wiki/Nobelova_cena_za_fyziologii_a_l%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD" title="Nobelova cena za fyziologii a lékařství">fyziologii</a> <a href="/wiki/Michael_Houghton" title="Michael Houghton">Michael Houghton</a>, <a href="/wiki/Francis_Crick" title="Francis Crick">Francis Crick</a>, <a href="/wiki/Maurice_Wilkins" title="Maurice Wilkins">Maurice Wilkins</a>, <a href="/wiki/Andrew_Fielding_Huxley" title="Andrew Fielding Huxley">Andrew Fielding Huxley</a>, <a href="/wiki/Alan_Lloyd_Hodgkin" title="Alan Lloyd Hodgkin">Alan Lloyd Hodgkin</a>, <a href="/wiki/Charles_Scott_Sherrington" title="Charles Scott Sherrington">Charles Scott Sherrington</a>, <a href="/wiki/Henry_Hallett_Dale" title="Henry Hallett Dale">Henry Hallett Dale</a>, <a href="/wiki/Peter_Mansfield" title="Peter Mansfield">Peter Mansfield</a>, <a href="/wiki/John_Sulston" title="John Sulston">John Sulston</a>, <a href="/wiki/Paul_Nurse" title="Paul Nurse">Paul Nurse</a>, <a href="/wiki/Tim_Hunt" title="Tim Hunt">Tim Hunt</a>, <a href="/wiki/Richard_John_Roberts" title="Richard John Roberts">Richard John Roberts</a>, <a href="/wiki/John_Vane" title="John Vane">John Vane</a>, <a href="/wiki/Martin_Evans" title="Martin Evans">Martin Evans</a>, <a href="/wiki/Oliver_Smithies" title="Oliver Smithies">Oliver Smithies</a>, <a href="/wiki/Robert_G._Edwards" title="Robert G. Edwards">Robert G. Edwards</a>, <a href="/wiki/John_Gurdon" title="John Gurdon">John Gurdon</a>, <a href="/wiki/Peter_John_Ratcliffe" class="mw-redirect" title="Peter John Ratcliffe">Peter John Ratcliffe</a>, <a href="/wiki/Rodney_Robert_Porter" title="Rodney Robert Porter">Rodney Robert Porter</a> a <a href="/wiki/Edgar_Douglas_Adrian" title="Edgar Douglas Adrian">Edgar Douglas Adrian</a>. <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:James_clerk_maxwell.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ec/James_clerk_maxwell.jpg/180px-James_clerk_maxwell.jpg" decoding="async" width="180" height="242" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ec/James_clerk_maxwell.jpg/270px-James_clerk_maxwell.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ec/James_clerk_maxwell.jpg/360px-James_clerk_maxwell.jpg 2x" data-file-width="591" data-file-height="795" /></a><figcaption><a href="/wiki/James_Clerk_Maxwell" title="James Clerk Maxwell">James Clerk Maxwell</a></figcaption></figure> K rozvoji britské vědy ovšem významně přispěli i Skotové. Svou úpravou parního mechanismu rozpoutal <a href="/wiki/Pr%C5%AFmyslov%C3%A1_revoluce" title="Průmyslová revoluce">průmyslovou revoluci</a> <a href="/wiki/James_Watt" title="James Watt">James Watt</a>. Dějiny fyziky, obzvlášť výzkumu elektromagnetismu, jsou nepředstavitelné bez <a href="/wiki/James_Clerk_Maxwell" title="James Clerk Maxwell">Jamese Clerka Maxwella</a>. I vynálezce telefonu <a href="/wiki/Alexander_Graham_Bell" title="Alexander Graham Bell">Alexander Graham Bell</a> se narodil ve Skotsku. <a href="/wiki/Alexander_Fleming" title="Alexander Fleming">Alexander Fleming</a> objevil <a href="/wiki/Penicilin" title="Penicilin">penicilin</a>. Za Skota lze považovat i fyzika <a href="/wiki/William_Thomson" title="William Thomson">Williama Thomsona</a> (Kelvina). <a href="/wiki/John_Logie_Baird" title="John Logie Baird">John Logie Baird</a> je jedním z vynálezců <a href="/wiki/Televize" title="Televize">televize</a>. <a href="/wiki/John_Napier" title="John Napier">John Napier</a> objevil <a href="/wiki/Logaritmus" title="Logaritmus">logaritmy</a> a zavedl <a href="/wiki/Desetinn%C3%A1_zna%C4%8Dka" title="Desetinná značka">desetinnou čárku</a>. <a href="/wiki/Charles_Lyell" title="Charles Lyell">Charles Lyell</a> byl jedním ze zakladatelů moderní <a href="/wiki/Geologie" title="Geologie">geologie</a>. <a href="/wiki/James_Dewar" title="James Dewar">James Dewar</a> vynalezl <a href="/wiki/Termoska" title="Termoska">termosku</a>. <a href="/wiki/Robert_Brown" title="Robert Brown">Robert Brown</a> definoval tzv. <a href="/wiki/Brown%C5%AFv_pohyb" title="Brownův pohyb">Brownův pohyb</a>. Zakladatelem <a href="/wiki/Termodynamika" title="Termodynamika">termodynamiky</a> byli <a href="/wiki/Joseph_Black" title="Joseph Black">Joseph Black</a> či <a href="/wiki/William_John_Macquorn_Rankine" title="William John Macquorn Rankine">William John Macquorn Rankine</a>. Významným matematikem byl <a href="/wiki/Colin_Maclaurin" title="Colin Maclaurin">Colin Maclaurin</a>. <a href="/wiki/John_Boyd_Dunlop" title="John Boyd Dunlop">John Boyd Dunlop</a> vynalezl <a href="/wiki/Pneumatika" title="Pneumatika">pneumatiku</a>. <a href="/wiki/David_Brewster" title="David Brewster">David Brewster</a> byl průkopníkem optiky. <a href="/wiki/James_Gregory" title="James Gregory">James Gregory</a> patří ke spolutvůrcům <a href="/wiki/Dalekohled" title="Dalekohled">dalekohledu</a>. <a href="/wiki/Daniel_Rutherford" title="Daniel Rutherford">Daniel Rutherford</a> dokázal jako první izolovat <a href="/wiki/Dus%C3%ADk" title="Dusík">dusík</a>. Vynálezcem procesu <a href="/wiki/Dial%C3%BDza" title="Dialýza">dialýzy</a> byl <a href="/wiki/Thomas_Graham" title="Thomas Graham">Thomas Graham</a>. Na vynálezu <a href="/wiki/Radar" title="Radar">radaru</a> se podílel <a href="/wiki/Robert_Watson-Watt" title="Robert Watson-Watt">Robert Watson-Watt</a>. <a href="/wiki/William_Ramsay" title="William Ramsay">William Ramsay</a> a <a href="/wiki/Charles_Thomson_Rees_Wilson" title="Charles Thomson Rees Wilson">Charles Thomson Rees Wilson</a> získali Nobelovu cenu za fyziku, za chemii <a href="/wiki/David_MacMillan" title="David MacMillan">David MacMillan</a>, <a href="/wiki/Alexander_Robertus_Todd" title="Alexander Robertus Todd">Alexander Robertus Todd</a>, <a href="/wiki/Fraser_Stoddart" title="Fraser Stoddart">Fraser Stoddart</a> a <a href="/wiki/Richard_Henderson_(biolog)" class="mw-redirect" title="Richard Henderson (biolog)">Richard Henderson</a>, za fyziologii <a href="/wiki/John_James_Rickard_Macleod" title="John James Rickard Macleod">John James Rickard Macleod</a> a <a href="/wiki/James_W._Black" title="James W. Black">James W. Black</a>. Z Velšanů se nejvíce prosadil <a href="/wiki/Alfred_Russel_Wallace" title="Alfred Russel Wallace">Alfred Russel Wallace</a>, jeden z otců evoluční teorie. <a href="/wiki/Brian_David_Josephson" title="Brian David Josephson">Brian Josephson</a> získal <a href="/wiki/Nobelova_cena_za_fyziku" title="Nobelova cena za fyziku">Nobelovu cenu za fyziku</a>, <a href="/wiki/Martin_Evans" title="Martin Evans">Martin Evans</a> Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Matematik <a href="/wiki/Robert_Recorde" title="Robert Recorde">Robert Recorde</a> zavedl symbol <a href="/wiki/Rovn%C3%ADtko" title="Rovnítko">=</a>. Vynálezce <a href="/wiki/David_Edward_Hughes" title="David Edward Hughes">David Edward Hughes</a> mj. zdokonalil mikrofon. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Humanitní_vědy_a_filosofie">Humanitní vědy a filosofie</h3>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=25" title="Editace sekce: Humanitní vědy a filosofie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=25" title="Editovat zdrojový kód sekce Humanitní vědy a filosofie">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:AdamSmith.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0a/AdamSmith.jpg/170px-AdamSmith.jpg" decoding="async" width="170" height="254" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0a/AdamSmith.jpg/255px-AdamSmith.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0a/AdamSmith.jpg/340px-AdamSmith.jpg 2x" data-file-width="1456" data-file-height="2173" /></a><figcaption><a href="/wiki/Adam_Smith" title="Adam Smith">Adam Smith</a></figcaption></figure> Z Anglie pocházel zakladatel středověkých škol, <a href="/wiki/Biskup" title="Biskup">biskup</a> a filosof <a href="/wiki/Alcuin" title="Alcuin">Alcuin</a>, který pak působil na kontinentě. Anglickou <a href="/wiki/Scholastika" title="Scholastika">scholastiku</a> tvořili zakladatel <a href="/wiki/Dialektika" title="Dialektika">dialektiky</a> <a href="/wiki/Anselm_z_Canterbury" title="Anselm z Canterbury">Anselm z Canterbury</a>, zakladatel <a href="/wiki/Politologie" title="Politologie">politologie</a> <a href="/wiki/Jan_ze_Salisbury" title="Jan ze Salisbury">Jan ze Salisbury</a>, <a href="/wiki/Roger_Bacon" title="Roger Bacon">Roger Bacon</a>, <a href="/wiki/Robert_Grosseteste" title="Robert Grosseteste">Robert Grosseteste</a>, nebo <a href="/wiki/William_Ockham" title="William Ockham">William Ockham</a>. Mezi filosofy raného novověku vynikli zejména <a href="/wiki/Francis_Bacon" title="Francis Bacon">Francis Bacon</a>, <a href="/wiki/Empirismus" title="Empirismus">empiristé</a> <a href="/wiki/Thomas_Hobbes" title="Thomas Hobbes">Thomas Hobbes</a> a <a href="/wiki/John_Locke" title="John Locke">John Locke</a>, na něž navázali <a href="/wiki/Idealismus" title="Idealismus">idealistický</a> filosof <a href="/wiki/George_Berkeley" title="George Berkeley">George Berkeley</a> a <a href="/wiki/Osv%C3%ADcenstv%C3%AD" title="Osvícenství">osvícenecký</a> myslitel <a href="/wiki/Thomas_Paine" title="Thomas Paine">Thomas Paine</a>. V <a href="/wiki/19._stolet%C3%AD" title="19. století">19. století</a> zde působili <a href="/wiki/Utilitarismus" title="Utilitarismus">utilitaristé</a> <a href="/wiki/Jeremy_Bentham" title="Jeremy Bentham">Jeremy Bentham</a> a <a href="/wiki/John_Stuart_Mill" title="John Stuart Mill">John Stuart Mill</a> (již jeho otec <a href="/wiki/James_Mill" title="James Mill">James Mill</a> byl významným ekonomem), nebo filosof a sociolog <a href="/wiki/Herbert_Spencer" title="Herbert Spencer">Herbert Spencer</a>. Pro filosofii <a href="/wiki/20._stolet%C3%AD" title="20. století">20. století</a> jsou zvláště významní originální <a href="/wiki/Platon" class="mw-redirect" title="Platon">platonik</a> <a href="/wiki/Alfred_North_Whitehead" title="Alfred North Whitehead">Alfred North Whitehead</a>, logikové <a href="/wiki/George_Boole" title="George Boole">George Boole</a> nebo <a href="/wiki/Alan_Turing" title="Alan Turing">Alan Turing</a>, filosofický antropolog <a href="/wiki/Gregory_Bateson" title="Gregory Bateson">Gregory Bateson</a>, nebo morální filosofové <a href="/wiki/Bernard_Williams" title="Bernard Williams">Bernard Williams</a> a <a href="/wiki/Alasdair_MacIntyre" title="Alasdair MacIntyre">Alasdair MacIntyre</a>. Britskou filosofii 20. století významně spolutvořili také <a href="/wiki/Emigrace" title="Emigrace">emigranti</a>, zvláště ze zemí, které se dostaly pod vládu <a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">německého</a> <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_socialismus" title="Národní socialismus">národního socialismu</a> (nacismu). Z <a href="/wiki/Rakousko" title="Rakousko">Rakouska</a> do Spojeného království přišel filosof židovského původu <a href="/wiki/Ludwig_Wittgenstein" title="Ludwig Wittgenstein">Ludwig Wittgenstein</a>. Do Spojeného království se uchýlili také němečtí političtí exulanti <a href="/wiki/Arthur_Koestler" title="Arthur Koestler">Arthur Koestler</a> a <a href="/wiki/Karl_Raimund_Popper" class="mw-redirect" title="Karl Raimund Popper">Karl Raimund Popper</a>, ze sovětského Ruska politický filosof <a href="/wiki/Isaiah_Berlin" title="Isaiah Berlin">Isaiah Berlin</a>, z <a href="/wiki/%C4%8Ceskoslovensko" title="Československo">Československa</a> <a href="/wiki/Ernest_Gellner" title="Ernest Gellner">Ernest Gellner</a>, z <a href="/wiki/Ma%C4%8Farsko" title="Maďarsko">Maďarska</a> filozof matematiky <a href="/wiki/Imre_Lakatos" title="Imre Lakatos">Imre Lakatos</a> a z <a href="/wiki/Polsko" title="Polsko">Polska</a> <a href="/wiki/Leszek_Ko%C5%82akowski" title="Leszek Kołakowski">Leszek Kołakowski</a>. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:John_Maynard_Keynes.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/66/John_Maynard_Keynes.jpg/220px-John_Maynard_Keynes.jpg" decoding="async" width="220" height="264" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/66/John_Maynard_Keynes.jpg 1.5x" data-file-width="250" data-file-height="300" /></a><figcaption><a href="/wiki/John_Maynard_Keynes" title="John Maynard Keynes">John Maynard Keynes</a></figcaption></figure> Jedním z největších ekonomů a vědcem, jenž měl rozhodující vliv na euro–americkou hospodářskou politiku třiceti zázračných let po druhé světové válce byl <a href="/wiki/John_Maynard_Keynes" title="John Maynard Keynes">John Maynard Keynes</a>. Zakladatelkou feministické filosofie byla <a href="/wiki/Mary_Wollstonecraftov%C3%A1" title="Mary Wollstonecraftová">Mary Wollstonecraftová</a>. <a href="/wiki/Anthony_Giddens" title="Anthony Giddens">Anthony Giddens</a> se stal jedním z nejuznávanějších sociologů. Klasikem <a href="/wiki/Demografie" title="Demografie">demografie</a> je <a href="/wiki/Thomas_Robert_Malthus" title="Thomas Robert Malthus">Thomas Robert Malthus</a>, ekonomie <a href="/wiki/David_Ricardo" title="David Ricardo">David Ricardo</a>, mj. autor <a href="/wiki/Komparativn%C3%AD_v%C3%BDhoda" title="Komparativní výhoda">teorie komparativní výhody</a> tvrdící, že vzájemný mezinárodní obchod je vždy výhodný pro všechny strany, či <a href="/wiki/Alfred_Marshall" title="Alfred Marshall">Alfred Marshall</a>. Archeolog <a href="/wiki/Howard_Carter" title="Howard Carter">Howard Carter</a> objevil <a href="/wiki/Tutanchamon" title="Tutanchamon">Tutanchamonovu</a> hrobku, jeho kolega <a href="/wiki/Arthur_Evans" title="Arthur Evans">Arthur Evans</a> vykopal palác v <a href="/wiki/Kn%C3%B3ssos" title="Knóssos">Knóssu</a> na <a href="/wiki/Kr%C3%A9ta" title="Kréta">Krétě</a>. <a href="/wiki/Beda_Ctihodn%C3%BD" title="Beda Ctihodný">Beda Ctihodný</a> založil anglickou historiografii, klasickou práci o dějinách <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_%C5%98%C3%ADm" title="Starověký Řím">starého Říma</a> předložil <a href="/wiki/Edward_Gibbon" title="Edward Gibbon">Edward Gibbon</a>. Významným historikem umění byl <a href="/wiki/John_Ruskin" title="John Ruskin">John Ruskin</a>. <a href="/wiki/Nobelova_pam%C4%9Btn%C3%AD_cena_za_ekonomii" title="Nobelova pamětní cena za ekonomii">Nobelovu cenu za ekonomii</a> získali <a href="/wiki/Ronald_H._Coase" title="Ronald H. Coase">Ronald Coase</a>, <a href="/wiki/John_Hicks" title="John Hicks">John Hicks</a>, <a href="/wiki/James_Meade" title="James Meade">James Meade</a>, <a href="/wiki/Richard_Stone" title="Richard Stone">Richard Stone</a> a <a href="/wiki/Oliver_Hart" title="Oliver Hart">Oliver Hart</a>. <a href="/wiki/Edward_Bradford_Titchener" title="Edward Bradford Titchener">Edward Bradford Titchener</a> patřil k zakladatelům psychologie. Také Skotové mají význačnou intelektuální tradici. <a href="/wiki/Jan_Duns_Scotus" title="Jan Duns Scotus">Jan Duns Scotus</a> byl klíčovou postavou pozdní scholastiky. Velkého vlivu dosáhlo tzv. <a href="/wiki/Skotsk%C3%A9_osv%C3%ADcenstv%C3%AD" title="Skotské osvícenství">skotské osvícenství</a>, zvláštní odnož britského <a href="/wiki/Empirismus" title="Empirismus">empirismu</a>, někdy nazývaná Scottish School of Common Sense,<a href="#cite_note-117">[117]</a> k níž patřil například <a href="/wiki/Adam_Smith" title="Adam Smith">Adam Smith</a>, <a href="/wiki/David_Hume" title="David Hume">David Hume</a> či <a href="/wiki/Thomas_Reid" title="Thomas Reid">Thomas Reid</a>. <a href="/wiki/James_Frazer" title="James Frazer">James Frazer</a> sepsal proslavenou knihu <a href="/wiki/Zlat%C3%A1_ratolest" title="Zlatá ratolest">Zlatá ratolest</a>, základní práci moderní <a href="/wiki/Antropologie" title="Antropologie">antropologie</a>, <a href="/wiki/Religionistika" title="Religionistika">religionistiky</a> a <a href="/wiki/Etnografie" title="Etnografie">etnografie</a>. <a href="/wiki/Ronald_David_Laing" title="Ronald David Laing">Ronald David Laing</a> byl představitelem tzv. <a href="/wiki/Antipsychiatrie" title="Antipsychiatrie">antipsychiatrie</a>, filozof <a href="/wiki/Alasdair_MacIntyre" title="Alasdair MacIntyre">Alasdair MacIntyre</a> <a href="/wiki/Komunitarismus" title="Komunitarismus">komunitarismu</a>, <a href="/wiki/John_Muir" title="John Muir">John Muir</a> byl průkopníkem <a href="/wiki/Environmentalismus" title="Environmentalismus">environmentalismu</a>. Hnutí free school v 60. letech inspiroval filozof <a href="/wiki/Alexander_Sutherland_Neill" title="Alexander Sutherland Neill">Alexander Sutherland Neill</a>. <a href="/wiki/Angus_Deaton" title="Angus Deaton">Angus Deaton</a> a <a href="/wiki/James_Mirrlees" title="James Mirrlees">James Mirrlees</a> získali Nobelovu cenu za ekonomii. Velšan <a href="/wiki/Geoffrey_z_Monmouthu" title="Geoffrey z Monmouthu">Geoffrey z Monmouthu</a> byl jedním z prvních britských historiků a do značné míry stojí za popularitou legendy o <a href="/wiki/Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1" title="Král Artuš">králi Artušovi</a>. Zakladatelem <a href="/wiki/Kultur%C3%A1ln%C3%AD_studia" title="Kulturální studia">kulturálních studií</a> byl <a href="/wiki/Raymond_Williams" title="Raymond Williams">Raymond Williams</a>. Velšanem byl i logik a filozof <a href="/wiki/Bertrand_Russell" title="Bertrand Russell">Bertrand Russell</a>. Průkopníkem <a href="/wiki/Psychoanal%C3%BDza" title="Psychoanalýza">psychoanalýzy</a> v Británii a prvním Freudovým životopiscem byl jiný Velšan, <a href="/wiki/Ernest_Jones" title="Ernest Jones">Ernest Jones</a>. <a href="/wiki/Clive_W._J._Granger" title="Clive W. J. Granger">Clive W. J. Granger</a> získal Nobelovu cenu za ekonomii. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Vzdělávání">Vzdělávání</h3>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=26" title="Editace sekce: Vzdělávání" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=26" title="Editovat zdrojový kód sekce Vzdělávání">editovat zdroj</a>]</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:1_oxford_aerial_panorama_2016.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b8/1_oxford_aerial_panorama_2016.jpg/300px-1_oxford_aerial_panorama_2016.jpg" decoding="async" width="300" height="101" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b8/1_oxford_aerial_panorama_2016.jpg/450px-1_oxford_aerial_panorama_2016.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b8/1_oxford_aerial_panorama_2016.jpg/600px-1_oxford_aerial_panorama_2016.jpg 2x" data-file-width="15050" data-file-height="5051" /></a><figcaption>Areál <a href="/wiki/Oxfordsk%C3%A1_univerzita" title="Oxfordská univerzita">Oxfordské univerzity</a></figcaption></figure> Pilířem britské vědy jsou její <a href="/wiki/Univerzita" title="Univerzita">univerzity</a>. Británie má velkou univerzitní tradici a její systém univerzit je nejrozvinutější po Spojených státech amerických. Například v <a href="/wiki/%C5%A0anghajsk%C3%BD_%C5%BEeb%C5%99%C3%AD%C4%8Dek" title="Šanghajský žebříček">Šanghajském žebříčku</a> (edice 2021) má Spojené království v první stovce osm univerzit, což je druhý nejvyšší počet na světě, po USA, a zdaleka nejvyšší v Evropě (pro srovnání: Německo tam má jen čtyři univerzity). Dvě nejstarší a nejprestižnější britské univerzity, <a href="/wiki/Univerzita_v_Cambridgi" title="Univerzita v Cambridgi">Cambridgeská</a> a <a href="/wiki/Oxfordsk%C3%A1_univerzita" title="Oxfordská univerzita">Oxfordská</a>, jsou dokonce v první desítce (Cambridge na 3. místě na světě, Oxford na 7. místě). Do první padesátky se ale vešlo i pět dalších: <a href="/wiki/University_College_London" title="University College London">University College London</a> (17.), <a href="/wiki/Imperial_College_London" title="Imperial College London">Imperial College London</a> (25.), <a href="/wiki/Manchestersk%C3%A1_univerzita" title="Manchesterská univerzita">Manchesterská univerzita</a> (35.), <a href="/wiki/Edinbursk%C3%A1_univerzita" title="Edinburská univerzita">Edinburská univerzita</a> (38.) a <a href="/wiki/King%27s_College_London" title="King's College London">King's College London</a> (47.). V první stovce lze najít ještě <a href="/wiki/Bristolsk%C3%A1_univerzita" title="Bristolská univerzita">Bristolskou univerzitu</a> (78.).<a href="#cite_note-118">[118]</a> Cambridge s Oxfordem jsou někdy označovány jako Oxbridge a jejich absolventi tvoří elitu britské společnosti. Z Oxfordu pocházelo 28 premiérů Spojeného království, z Cambridge 14. Velmi známá je také rivalita obou těchto univerzit, která se táhne už od založení Cambridgeské university učenci prchajícími z Oxfordu, první anglické univerzity založené roku 1096. Cambridge je univerzitou s největším počtem laureátů Nobelovy ceny na světě. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Demografie">Demografie</h2>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=27" title="Editace sekce: Demografie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=27" title="Editovat zdrojový kód sekce Demografie">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Obyvatelstvo_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Obyvatelstvo Spojeného království">Obyvatelstvo Spojeného království</a>.</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:United-Kingdom-demography.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6a/United-Kingdom-demography.png/220px-United-Kingdom-demography.png" decoding="async" width="220" height="129" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6a/United-Kingdom-demography.png/330px-United-Kingdom-demography.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6a/United-Kingdom-demography.png/440px-United-Kingdom-demography.png 2x" data-file-width="725" data-file-height="426" /></a><figcaption>Růst počtu obyvatel v milionech.</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Population_density_UK_2011_census.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f8/Population_density_UK_2011_census.png/220px-Population_density_UK_2011_census.png" decoding="async" width="220" height="390" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f8/Population_density_UK_2011_census.png/330px-Population_density_UK_2011_census.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f8/Population_density_UK_2011_census.png/440px-Population_density_UK_2011_census.png 2x" data-file-width="9413" data-file-height="16686" /></a><figcaption>Hustota osídlení (2011)</figcaption></figure> Ve Spojeném království žije asi 60 milionů lidí, je tu vysoká <a href="/wiki/Hustota_zalidn%C4%9Bn%C3%AD" title="Hustota zalidnění">hustota zalidnění</a> – 250 osob na km², tedy dvakrát vyšší než v <a href="/wiki/%C4%8Cesko" title="Česko">ČR</a>. <a href="/wiki/Britov%C3%A9" title="Britové">Britové</a> žijí většinou ve městech (asi 92 % obyvatel). Spojené království není velkým státem, ale v průběhu novějších dějin se stalo domovem pestré směsice <a href="/wiki/N%C3%A1rod" title="Národ">národů</a>, <a href="/wiki/Kultura" title="Kultura">kultur</a> a <a href="/wiki/N%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD" title="Náboženství">náboženství</a>. Více než čtyři pětiny obyvatel Spojeného království žijí v <a href="/wiki/Anglie" title="Anglie">Anglii</a>. Většina z nich žije a pracuje ve městech a velkoměstech. O víkendech a v době prázdnin a dovolených jsou hlavní silnice ucpány lidmi, kteří jedou na návštěvu na venkov či výlet na pobřeží. Mezi další oblíbené činnosti volného času provozované v přírodě patří zahradničení a sledování <a href="/wiki/Sport" title="Sport">sportů</a> či aktivní sportování. Spojené království má bohaté <a href="/wiki/Literatura" title="Literatura">literární</a> a <a href="/wiki/Um%C4%9Bn%C3%AD" title="Umění">umělecké</a> dědictví. Po celá staletí jeho země plodily řadu velkých <a href="/wiki/B%C3%A1sn%C3%ADk" title="Básník">básníků</a>, <a href="/wiki/Dramatik" title="Dramatik">dramatiků</a>, romanopisců, <a href="/wiki/Mal%C3%AD%C5%99" title="Malíř">malířů</a>, <a href="/wiki/Architekt" title="Architekt">architektů</a> a <a href="/wiki/Hudebn%C3%ADk" title="Hudebník">hudebníků</a>. <a href="/wiki/Angli%C4%8Dtina" title="Angličtina">Anglický jazyk</a> se rozšířil do celého světa od <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Amerika" title="Severní Amerika">Severní Ameriky</a> až po <a href="/wiki/Austr%C3%A1lie" title="Austrálie">Austrálii</a>. S <a href="/wiki/Privacy_International#Index_soukromí" title="Privacy International">indexem soukromí</a> 1,5 (5. nejhorší hodnota z 36 vyhodnocovaných zemí) patří obyvatelé Spojeného království mezi ty s největšími zásahy do soukromí na světě. Ve Velké Británii bylo v posledních několika letech instalováno přes 4 miliony kamer (1 na 14 obyvatel), z toho nejvíce v Londýně (který se po 7. červenci 2005 stal městem s největším kamerovým dohledem na světě).<a href="#cite_note-119">[119]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Etnické_skupiny">Etnické skupiny</h3>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=28" title="Editace sekce: Etnické skupiny" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=28" title="Editovat zdrojový kód sekce Etnické skupiny">editovat zdroj</a>]</div> Zdaleka největší skupinu tvoří <a href="/wiki/Angli%C4%8Dan%C3%A9" title="Angličané">Angličané</a>. K dalším patří <a href="/wiki/Vel%C5%A1an%C3%A9" title="Velšané">Velšané</a>, <a href="/wiki/Skotov%C3%A9" title="Skotové">Skotové</a>, <a href="/wiki/Irov%C3%A9" title="Irové">Irové</a> a <a href="/wiki/%C5%BDid%C3%A9" title="Židé">Židé</a>. Spojené království je terčem masivní <a href="/wiki/Imigrace" title="Imigrace">imigrace</a> neevropského obyvatelstva, řada imigrantů či jejich potomků pochází z různých částí bývalého Britského impéria – <a href="/wiki/Indie" title="Indie">Indie</a>, <a href="/wiki/P%C3%A1kist%C3%A1n" title="Pákistán">Pákistánu</a>, <a href="/wiki/Banglad%C3%A9%C5%A1" title="Bangladéš">Bangladéše</a>, <a href="/wiki/Hongkong" title="Hongkong">Hongkongu</a>, <a href="/wiki/Afrika" title="Afrika">Afriky</a> a <a href="/wiki/Karibik" title="Karibik">karibské oblasti</a>. Okolo 1/3 všech britských studentů ve věku 5–16 let byli v roce 2016 příslušníci etnických menšin.<a href="#cite_note-120">[120]</a> V Londýně mělo 69 % dětí narozených v roce 2015 alespoň jednoho rodiče pocházejícího z ciziny.<a href="#cite_note-121">[121]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Jazyky">Jazyky</h3>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=29" title="Editace sekce: Jazyky" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=29" title="Editovat zdrojový kód sekce Jazyky">editovat zdroj</a>]</div> Spojené království nemá uzákoněný oficiální jazyk, ale <a href="/wiki/De_facto" title="De facto">de facto</a> jím je <a href="/wiki/Angli%C4%8Dtina" title="Angličtina">angličtina</a>.<a href="#cite_note-direct.gov.uk-122">[122]</a><a href="#cite_note-thecommonwealth.org-123">[123]</a> Anglicky se mluví na celých <a href="/wiki/Britsk%C3%A9_ostrovy" title="Britské ostrovy">Britských ostrovech</a> včetně <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Irsko" title="Severní Irsko">Severního Irska</a> a <a href="/wiki/Irsko" title="Irsko">Irska</a>, byť s mnoha různými regionálními <a href="/wiki/Dialekt" class="mw-redirect" title="Dialekt">dialekty</a>. Další původní mluvené jazyky jsou <a href="/wiki/Vel%C5%A1tina" title="Velština">velština</a>, <a href="/wiki/Skotsk%C3%A1_gael%C5%A1tina" title="Skotská gaelština">skotská gaelština</a>, <a href="/wiki/Ir%C5%A1tina" title="Irština">irská gaelština</a> a <a href="/wiki/Korn%C5%A1tina" title="Kornština">kornština</a>, které patří do skupiny <a href="/wiki/Keltsk%C3%A9_jazyky" title="Keltské jazyky">keltských jazyků</a>. Odhadem je cca 95 % britské populace anglických mluvčích.<a href="#cite_note-BBC_languages-124">[124]</a> Asi 5,5 % populace mluví jazyky, které se do Británie dostaly v důsledku relativně nedávné imigrace.<a href="#cite_note-BBC_languages-124">[124]</a> Největší takovou skupinou jsou jazyky z <a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Asie" title="Jižní Asie">Jižní Asie</a> jako <a href="/wiki/Pa%C5%88d%C5%BE%C3%A1b%C5%A1tina" title="Paňdžábština">paňdžábština</a>, <a href="/wiki/Urd%C5%A1tina" title="Urdština">urdština</a>, <a href="/wiki/Hind%C5%A1tina" title="Hindština">hindština</a>, <a href="/wiki/Beng%C3%A1l%C5%A1tina" title="Bengálština">bengálština</a>, <a href="/wiki/Tamil%C5%A1tina" title="Tamilština">tamilština</a> a <a href="/wiki/Gud%C5%BEar%C3%A1t%C5%A1tina" title="Gudžarátština">gudžarátština</a>, které jsou zastoupeny u 2,7 % britské populace.<a href="#cite_note-BBC_languages-124">[124]</a> Podle sčítání lidu v roce 2011 se <a href="/wiki/Pol%C5%A1tina" title="Polština">polština</a> stala v Anglii druhým nejpoužívanějším jazykem se 546 000 mluvčími.<a href="#cite_note-125">[125]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Náboženství">Náboženství</h3>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=30" title="Editace sekce: Náboženství" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=30" title="Editovat zdrojový kód sekce Náboženství">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:West_Side_of_Westminster_Abbey,_London_-_geograph.org.uk_-_1406999.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6e/West_Side_of_Westminster_Abbey%2C_London_-_geograph.org.uk_-_1406999.jpg/220px-West_Side_of_Westminster_Abbey%2C_London_-_geograph.org.uk_-_1406999.jpg" decoding="async" width="220" height="293" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6e/West_Side_of_Westminster_Abbey%2C_London_-_geograph.org.uk_-_1406999.jpg/330px-West_Side_of_Westminster_Abbey%2C_London_-_geograph.org.uk_-_1406999.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6e/West_Side_of_Westminster_Abbey%2C_London_-_geograph.org.uk_-_1406999.jpg/440px-West_Side_of_Westminster_Abbey%2C_London_-_geograph.org.uk_-_1406999.jpg 2x" data-file-width="481" data-file-height="640" /></a><figcaption><a href="/wiki/Westminstersk%C3%A9_opatstv%C3%AD" title="Westminsterské opatství">Westminsterské opatství</a>, kde se konají korunovace</figcaption></figure> Převažujícím náboženstvím ve Velké Británii je <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Křesťanství">křesťanství</a>. Dominují: Církev Anglie, Církev Walesu, Skotská episkopální církev a Církev Irska tj. <a href="/wiki/Anglik%C3%A1nsk%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Anglikánská církev">Anglikánské církve</a> (asi 45 % obyvatelstva), dále protestantské církve – nejvíce skotští <a href="/wiki/Presbyteri%C3%A1ni" title="Presbyteriáni">presbyteriáni</a> (Církev Skotska, asi 5,5–7 %), metodisté (asi 4–5 %) a další církve. Dále hlavně katolíci (asi 13 %) včetně východních katolíků. Působí zde i personální Ordinariát Our Lady (Naší Paní, tj. Panny Marie) z Walsinghamu. Vznikl 15. ledna 2011, v roce 2012 měl 1 500 věřících a 57 kněží ve 31 farnostech, počet narůstá, v roce 2013 asi 12 500 věřících, 81 kněží ve 40 farnostech, roku 2014 asi 13 500 věřících a 86 kněží ve 40 farnostech. Ordinář: Keith Newton (* 10. dubna 1952), oficiálně konvertoval 1. ledna 2012, ordinářem je od 15. ledna 2011. Jsou zde i <a href="/wiki/Pravoslav%C3%AD" title="Pravoslaví">pravoslavní</a>, včetně <a href="/wiki/Syrsk%C3%A1_pravoslavn%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Syrská pravoslavná církev">syrských jakobitů</a>: Patriarchální vikariát (má 1 farnost) a Malankarský patriarchální vikariát – 24 farností ve Velké Británii a 4 farnosti v Irsku. V Británii působí i <a href="/wiki/Koptov%C3%A9" title="Koptové">koptové</a> původem z <a href="/wiki/Egypt" title="Egypt">Egypta</a>. Jsou zde 4 koptské jurisdikce: diecéze Midlands (sídlo v Solihullu, hrabství <a href="/wiki/Warwickshire" title="Warwickshire">Warwickshire</a>), diecéze Skotska, Irska a severovýchodní Anglie (založena roku <a href="/wiki/1995" title="1995">1995</a>), koptové v dalších oblastech Anglie spadají do diecéze pod jurisdikcí koptského papeže/patriarchy a v čele stojí generální biskup se sídlem ve Stevenage v Hearts. Mají celkem 32 farností ve Spojeném království a v Irsku. Od roku 1994 je zde i samostatná diecéze pro britské konvertity: Britská pravoslavná církev v čele s metropolitou (sídlí v <a href="/wiki/Lond%C3%BDn" title="Londýn">Londýně</a>). Ta má 13 farností a misií, kde slouží 5 kněží a 7 jáhnů (únor 2015). Dále je zde neustále početně narůstající <a href="/wiki/Isl%C3%A1m_ve_Spojen%C3%A9m_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Islám ve Spojeném království">menšina muslimů</a> – v roce <a href="/wiki/2011" title="2011">2011</a> asi 2,8 milionu, tj. asi 4,4 % obyvatelstva a též početné minority <a href="/wiki/Hinduismus" title="Hinduismus">hinduistů</a> a <a href="/wiki/Sikhismus" title="Sikhismus">sikhů</a> (z <a href="/wiki/Indie" title="Indie">Indie</a>), asi 2,5–3 % obyvatelstva a také menšina několika desítek tisíc <a href="/wiki/%C5%BDid%C3%A9_ve_Spojen%C3%A9m_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Židé ve Spojeném království">židů</a>. Roku 1965 byl v Eskdalemuir ve skotském hrabství Dumfries a Galloway založen chrám Samye Ling <a href="/wiki/Tibetsk%C3%BD_buddhismus" title="Tibetský buddhismus">tibetského buddhismu</a> školy <a href="/wiki/Karma_Kagj%C3%BC" title="Karma Kagjü">karma kagjü</a> jako první svého druhu v západní Evropě.<a href="#cite_note-126">[126]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Imigrace">Imigrace</h3>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=31" title="Editace sekce: Imigrace" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=31" title="Editovat zdrojový kód sekce Imigrace">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:United_Kingdom_foreign_born_population_by_country_of_birth.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/24/United_Kingdom_foreign_born_population_by_country_of_birth.png/220px-United_Kingdom_foreign_born_population_by_country_of_birth.png" decoding="async" width="220" height="97" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/24/United_Kingdom_foreign_born_population_by_country_of_birth.png/330px-United_Kingdom_foreign_born_population_by_country_of_birth.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/24/United_Kingdom_foreign_born_population_by_country_of_birth.png/440px-United_Kingdom_foreign_born_population_by_country_of_birth.png 2x" data-file-width="940" data-file-height="415" /></a><figcaption>Odhadovaný počet obyvatel Spojeného království narozených v zahraničí podle země narození, duben 2007 – březen 2008</figcaption></figure> Britská ekonomika pokrývala svou potřebu dalších pracovních sil především prostřednictvím dlouhodobých migračních tradic směřujících z <a href="/wiki/Irsko" title="Irsko">Irska</a>. V letech 1945–1959 se přistěhovalo asi 350 000 Irů a v roce 1971 žil ve Velké Británii téměř milion osob, které se narodily v Irsku. Druhým zdrojem příchozích pracovních sil – převážně afrokaribského a asijského původu – byl <a href="/wiki/Commonwealth" title="Commonwealth">Commonwealth</a>. V roce 1950 žilo v zemi 20 000 neevropských imigrantů.<a href="#cite_note-127">[127]</a> V roce 1971 pocházelo z karibské oblasti asi 265 000 imigrantů, z <a href="/wiki/P%C3%A1kist%C3%A1n" title="Pákistán">Pákistánu</a> asi 128 000 a z <a href="/wiki/Indie" title="Indie">Indie</a> a z východní Afriky asi 241 000. Zvláštní skupinu v rámci postkoloniální migrace tvořili přistěhovalci z bývalé kolonie Kypru – počty imigrantů (Řeků a Turků) se v letech 1951–1971 zvýšily z asi 10 000 na 73 000 osob. Druhou největší skupinu imigrantů z evropských zemí tvořily v roce 1971 osoby italského původu (asi 104 000). V britské imigrační politice nešlo primárně o podporu nebo omezení pracovní migrace, ale o otázky imigrace z bývalých koloniálních oblastí, případně z Commonwealthu. Odpovídajícím mechanismem tu bylo zavedení národního občanství místo členství v Commonwealthu. Svobodné přistěhovalectví ze států ES tím nebylo ovlivněno. Tak se do roku 1991 dostali <a href="/wiki/N%C4%9Bmci" title="Němci">Němci</a> (asi 216 000 osob) na pozici druhé nejsilnější skupiny hned za Iry. Všude se vytvořila určitá struktura přistěhovalectví, která se postupně stabilizovala také cestou slučování rodin. Na jedné straně tu byla imigrační omezení pro zahraniční pracovní síly, na druhé straně se tu na pozadí neustálého příchodu dalších rodinných příslušníků odvíjelo úsilí o podporu integrace již trvale usazených přistěhovaleckých populací. Snahy o omezení imigrace a integrační podpora na národní úrovni byly v evropském měřítku spojeny s úsilím o nadnárodní regulační systémy k zajištění sociálních jistot u mezinárodní migrace v rámci Evropy.<a href="#cite_note-128">[128]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Pro-Palestine_demonstration_in_Edinburgh,_2_December_2023_(37).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/95/Pro-Palestine_demonstration_in_Edinburgh%2C_2_December_2023_%2837%29.jpg/220px-Pro-Palestine_demonstration_in_Edinburgh%2C_2_December_2023_%2837%29.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/95/Pro-Palestine_demonstration_in_Edinburgh%2C_2_December_2023_%2837%29.jpg/330px-Pro-Palestine_demonstration_in_Edinburgh%2C_2_December_2023_%2837%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/95/Pro-Palestine_demonstration_in_Edinburgh%2C_2_December_2023_%2837%29.jpg/440px-Pro-Palestine_demonstration_in_Edinburgh%2C_2_December_2023_%2837%29.jpg 2x" data-file-width="2048" data-file-height="1536" /></a><figcaption>Lidé imigrantského původu na propalestinské demonstraci v <a href="/wiki/Edinburgh" title="Edinburgh">Edinburghu</a> v prosinci 2023</figcaption></figure> V roce 2014 do Velké Británie imigrovalo 624 000 lidí, zatímco ze země se ten samý rok odstěhovalo 327 000 lidí.<a href="#cite_note-independent-129">[129]</a> Většina nových imigrantů pochází z <a href="/wiki/Britsk%C3%A9_imp%C3%A9rium" title="Britské impérium">bývalých kolonií</a> v <a href="/wiki/Asie" title="Asie">Asii</a> a <a href="/wiki/Afrika" title="Afrika">Africe</a>,<a href="#cite_note-130">[130]</a> ale významná je také migrace z členských států EU.<a href="#cite_note-independent-129">[129]</a> <a href="/wiki/Isl%C3%A1m" title="Islám">Islám</a> je nejrychleji rostoucím náboženstvím ve Spojeném království,<a href="#cite_note-131">[131]</a> počet muslimů stoupl z méně než 22 000 v roce 1951 na 1,6 milionu v roce 2001 a na 2,8 milionu v roce 2011.<a href="#cite_note-132">[132]</a> V důsledku imigrace a vyšší porodnosti menšin se etnická skladba Spojeného království rychle mění a v roce 2011 patřilo už 24,3 % dětí na základních školách v Anglii k etnickým menšinám.<a href="#cite_note-133">[133]</a> Čistá legální migrace do Spojeného království dosáhla v roce 2022 rekordního počtu 764 000,<a href="#cite_note-bbc-23-05-2024-134">[134]</a> přičemž 1,26 milionu lidí se přistěhovalo a 493 000 emigrovalo.<a href="#cite_note-135">[135]</a> V roce 2023 se do Spojeného království přistěhovalo 1,22 milionu lidí. Většina přistěhovalců pocházela z neevropských států jako <a href="/wiki/Indie" title="Indie">Indie</a>, <a href="/wiki/Nig%C3%A9rie" title="Nigérie">Nigérie</a>, <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADna" title="Čína">Čína</a> nebo <a href="/wiki/P%C3%A1kist%C3%A1n" title="Pákistán">Pákistán</a>, zatímco mezi emigranty byli častěji domácí Britové a občané <a href="/wiki/%C4%8Clensk%C3%BD_st%C3%A1t_Evropsk%C3%A9_unie" title="Členský stát Evropské unie">členských států EU</a>, kteří Spojené království hromadně opouštěli kvůli <a href="/wiki/Brexit" title="Brexit">brexitu</a> a na trhu práce byli nahrazováni neevropskými imigranty.<a href="#cite_note-bbc-23-05-2024-134">[134]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Kultura">Kultura</h2>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=32" title="Editace sekce: Kultura" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=32" title="Editovat zdrojový kód sekce Kultura">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Svátky">Svátky</h3>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=33" title="Editace sekce: Svátky" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=33" title="Editovat zdrojový kód sekce Svátky">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:The_Isle_of_Skye_Pipe_Band_Festival_-_geograph.org.uk_-_480891.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/71/The_Isle_of_Skye_Pipe_Band_Festival_-_geograph.org.uk_-_480891.jpg/220px-The_Isle_of_Skye_Pipe_Band_Festival_-_geograph.org.uk_-_480891.jpg" decoding="async" width="220" height="146" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/71/The_Isle_of_Skye_Pipe_Band_Festival_-_geograph.org.uk_-_480891.jpg/330px-The_Isle_of_Skye_Pipe_Band_Festival_-_geograph.org.uk_-_480891.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/71/The_Isle_of_Skye_Pipe_Band_Festival_-_geograph.org.uk_-_480891.jpg/440px-The_Isle_of_Skye_Pipe_Band_Festival_-_geograph.org.uk_-_480891.jpg 2x" data-file-width="640" data-file-height="426" /></a><figcaption>Hráči na <a href="/wiki/Skotsk%C3%A9_dudy" title="Skotské dudy">skotské dudy</a> v <a href="/wiki/Kilt" title="Kilt">kiltech</a> na ostrově <a href="/wiki/Skye" title="Skye">Skye</a> ve Skotsku</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Gibraltar_National_Day_027_(9719742224)_(2).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/71/Gibraltar_National_Day_027_%289719742224%29_%282%29.jpg/220px-Gibraltar_National_Day_027_%289719742224%29_%282%29.jpg" decoding="async" width="220" height="146" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/71/Gibraltar_National_Day_027_%289719742224%29_%282%29.jpg/330px-Gibraltar_National_Day_027_%289719742224%29_%282%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/71/Gibraltar_National_Day_027_%289719742224%29_%282%29.jpg/440px-Gibraltar_National_Day_027_%289719742224%29_%282%29.jpg 2x" data-file-width="1969" data-file-height="1310" /></a><figcaption><a href="/wiki/Gibraltar" title="Gibraltar">Gibraltarský</a> národní den v roce 2013</figcaption></figure> V každé zemi existuje množství svátků a oslav. Ve Spojeném království se často nazývají bank holidays, protože v tyto dny jsou všechny banky v zemi zavřené. Nejdůležitějšími ze svátků jsou <a href="/wiki/V%C3%A1noce" title="Vánoce">Vánoce</a> a <a href="/wiki/Nov%C3%BD_rok" title="Nový rok">Nový rok</a>, <a href="/wiki/Velk%C3%BD_p%C3%A1tek" title="Velký pátek">Velký pátek</a> a <a href="/wiki/Velikono%C4%8Dn%C3%AD_pond%C4%9Bl%C3%AD" title="Velikonoční pondělí">Velikonoční pondělí</a>. Vánoce ve Spojeném království zdobí množstvím světel a typických vánočních ozdob osvětlujících ulice a tradičními koledami a děti netrpělivě očekávají příchod Otce Vánoc (<a href="/wiki/Otec_V%C3%A1noc" title="Otec Vánoc">Father Christmas</a>), jenž přistane se svým sobím spřežením na střeše za komínem. Vyvěšují svou vánoční punčochu k nohám postele a čekají na dárky. Ty rozbalují pouze 25. prosince v čase snídaně. V poledne pak mají tradiční vánoční oběd – pečeného krocana a vánoční <a href="/wiki/Pudink" title="Pudink">pudding</a>. 26. prosinec se nazývá Boxing Day. Tohoto dne chodí rodiče se svými dětmi na představení pantomimy. Večer před Novým rokem (Silvestr) je noc plná veselí po celé zemi, zvláště pak ve <a href="/wiki/Skotsko" title="Skotsko">Skotsku</a>. Tam se konají rodinné oslavy a před půlnocí se lidé shromažďují na náměstích, spojujíce své paže o půlnoci zpívají píseň <a href="/wiki/Auld_Lang_Syne" title="Auld Lang Syne">Auld lang syne</a>. Ve Skotsku se poslední den v roce nazývá Hogmanay a podle tradice se věří, že první návštěvník v Novém roce přináší do domu štěstí. Lidé si navzájem dávají kousek uhlí s přáním, aby jejich komín kouřil co nejdéle. <a href="/wiki/Velikonoce" title="Velikonoce">Velikonoce</a> se slaví jako jinde v Evropě. Je to prastarý symbol jara a nového života, kdy si <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Křesťanství">křesťané</a> připomínají Kristovu smrt a jeho <a href="/wiki/Vzk%C5%99%C3%AD%C5%A1en%C3%AD" title="Vzkříšení">zmrtvýchvstání</a>. V Británii jsou ještě další bank holidays: první a poslední pondělí v květnu a poslední pondělí v srpnu. V <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Irsko" title="Severní Irsko">Severním Irsku</a> jsou dva významné dny – <a href="/wiki/Den_svat%C3%A9ho_Patrika" title="Den svatého Patrika">Den svatého Patrika</a> (St. Patrick's Day) a protestantský 12. červenec čili The Twelfth neboli <a href="/wiki/Orangemen%27s_Day" class="mw-redirect" title="Orangemen's Day">Orangemen's Day</a>. <ul><li><a href="/wiki/Den_svat%C3%A9ho_Valent%C3%BDna" title="Den svatého Valentýna">Den svatého Valentýna</a> (Valentine's Day) – den zamilovaných.</li> <li><a href="/wiki/Prvn%C3%AD_m%C3%A1j_(sv%C3%A1tek_zamilovan%C3%BDch)" title="První máj (svátek zamilovaných)">První máj</a> (May Day) – oslava plodnosti s tancem okolo <a href="/wiki/M%C3%A1je" title="Máje">májky</a>.</li> <li><a href="/wiki/Svatoj%C3%A1nsk%C3%A1_noc" title="Svatojánská noc">Svatojánská noc</a> (Midsummer) – různé oslavy, zvláštností je vítaní východu slunce ve <a href="/wiki/Stonehenge" title="Stonehenge">Stonehenge</a>.</li> <li>Oficiální oslava královniných narozenin – červen.</li> <li><a href="/wiki/Noc_Guye_Fawkese" title="Noc Guye Fawkese">Noc Guye Fawkese</a> (Guy Fawkes Night) – noc, během níž ohňostroje připomínají neúspěšný pokus vysoce postavených katolických vzbouřenců (v čele s <a href="/wiki/Guy_Fawkes" title="Guy Fawkes">Guy Fawkesem</a>) vyhodit do povětří budovy Parlamentu za pomoci výbušnin a třaskavin.</li> <li><a href="/wiki/Halloween" title="Halloween">Halloween</a> – předvečer svátku Všech svatých – noc tradičních her a veselí.</li> <li><a href="/wiki/Den_v%C3%A1le%C4%8Dn%C3%BDch_veter%C3%A1n%C5%AF" title="Den válečných veteránů">Den válečných veteránů</a> (Remembrance Day) – vzpomínka na padlé v obou světových válkách.</li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Literatura">Literatura</h3>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=34" title="Editace sekce: Literatura" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=34" title="Editovat zdrojový kód sekce Literatura">editovat zdroj</a>]</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Shakespeare.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a2/Shakespeare.jpg/200px-Shakespeare.jpg" decoding="async" width="200" height="256" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a2/Shakespeare.jpg/300px-Shakespeare.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a2/Shakespeare.jpg/400px-Shakespeare.jpg 2x" data-file-width="1943" data-file-height="2489" /></a><figcaption><a href="/wiki/William_Shakespeare" title="William Shakespeare">William Shakespeare</a></figcaption></figure> Pojem "britská literatura" se vztahuje na literaturu spojenou se Spojeným královstvím, <a href="/wiki/Man_(ostrov)" title="Man (ostrov)">ostrovem Man</a> a Normanskými ostrovy. Většina britské literatury je v angličtině. V roce 2005 vyšlo v Británii 206 000 knih a v roce 2006 se země stala největším vydavatelem knih na světě.<a href="#cite_note-Reuters-136">[136]</a> Anglický dramatik a básník <a href="/wiki/William_Shakespeare" title="William Shakespeare">William Shakespeare</a> je všeobecně považován za největšího dramatika všech dob.<a href="#cite_note-137">[137]</a><a href="#cite_note-138">[138]</a><a href="#cite_note-139">[139]</a> Jeho současníci <a href="/wiki/Christopher_Marlowe" title="Christopher Marlowe">Christopher Marlowe</a> a <a href="/wiki/Ben_Jonson" title="Ben Jonson">Ben Jonson</a> se také těší velké úctě. Mezi dramatiky z posledních let patří <a href="/wiki/Alan_Ayckbourn" title="Alan Ayckbourn">Alan Ayckbourn</a>, <a href="/wiki/Harold_Pinter" title="Harold Pinter">Harold Pinter</a>, <a href="/wiki/Michael_Frayn" title="Michael Frayn">Michael Frayn</a>, <a href="/wiki/Tom_Stoppard" title="Tom Stoppard">Tom Stoppard</a>, <a href="/wiki/No%C3%ABl_Coward" title="Noël Coward">Noël Coward</a>, <a href="/wiki/John_Osborne" title="John Osborne">John Osborne</a>, <a href="/wiki/Mark_Rylance" title="Mark Rylance">Mark Rylance</a> či <a href="/wiki/Mike_Leigh" title="Mike Leigh">Mike Leigh</a>, kteří kombinují prvky <a href="/wiki/Surrealismus" title="Surrealismus">surrealismu</a>, <a href="/wiki/Realismus_(literatura)" title="Realismus (literatura)">realismu</a> a radikalismu. Nejstarší zachovanou památkou britské poezie je <a href="/wiki/Y_Gododdin" title="Y Gododdin">Y Gododdin</a>, složená v <a href="/wiki/Hen_Ogledd" title="Hen Ogledd">Hen Ogledd</a> (The Old North, „Starý sever“), s největší pravděpodobností v pozdním 6. století. Napsána byla v cumbrijštině nebo staré <a href="/wiki/Vel%C5%A1tina" title="Velština">velštině</a> a obsahuje raný odkaz na <a href="/wiki/Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1" title="Král Artuš">krále Artuše</a>.<a href="#cite_note-140">[140]</a> Zhruba od sedmého století byl přerušen kontakt mezi Walesem a Starým severem a pozornost velšské jazykové kultury se přesunula do Walesu, kde byla legenda o Artušovi dále rozvinuta <a href="/wiki/Geoffrey_z_Monmouthu" title="Geoffrey z Monmouthu">Geoffreyem z Monmouthu</a>.<a href="#cite_note-141">[141]</a><figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Dickens_by_Watkins_1858.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/36/Dickens_by_Watkins_1858.png/200px-Dickens_by_Watkins_1858.png" decoding="async" width="200" height="251" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/36/Dickens_by_Watkins_1858.png/300px-Dickens_by_Watkins_1858.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/36/Dickens_by_Watkins_1858.png/400px-Dickens_by_Watkins_1858.png 2x" data-file-width="626" data-file-height="786" /></a><figcaption>Fotografie spisovatele <a href="/wiki/Charles_Dickens" title="Charles Dickens">Charlese Dickense</a> z <a href="/wiki/Viktori%C3%A1nsk%C3%A9_obdob%C3%AD" title="Viktoriánské období">Viktoriánského období</a></figcaption></figure>Mezi <a href="/wiki/St%C5%99edov%C4%9Bk" title="Středověk">středověké</a> a raně <a href="/wiki/Novov%C4%9Bk" title="Novověk">novověké</a> anglické spisovatelé patří <a href="/wiki/Geoffrey_Chaucer" title="Geoffrey Chaucer">Geoffrey Chaucer</a> (14. století), <a href="/wiki/Thomas_Malory" title="Thomas Malory">Thomas Malory</a> (15. století), <a href="/wiki/Thomas_More" title="Thomas More">Thomas More</a> (16. století), <a href="/wiki/John_Bunyan" title="John Bunyan">John Bunyan</a>, <a href="/wiki/John_Dryden" title="John Dryden">John Dryden</a>, <a href="/wiki/Joseph_Addison" title="Joseph Addison">Joseph Addison</a>, <a href="/wiki/John_Donne" title="John Donne">John Donne</a> a <a href="/wiki/John_Milton" title="John Milton">John Milton</a> (17. století). V 18. století byli <a href="/wiki/Daniel_Defoe" title="Daniel Defoe">Daniel Defoe</a> (autor <a href="/wiki/Robinson_Crusoe" title="Robinson Crusoe">Robinsona Crusoe</a>), <a href="/wiki/Henry_Fielding" title="Henry Fielding">Henry Fielding</a> a <a href="/wiki/Samuel_Richardson" title="Samuel Richardson">Samuel Richardson</a> průkopníci <a href="/wiki/Rom%C3%A1n" title="Román">moderního románu</a>. <a href="/wiki/Samuel_Johnson" title="Samuel Johnson">Samuel Johnson</a> kodifikoval moderní angličtinu. Z básníků vynikl <a href="/wiki/Alexander_Pope" title="Alexander Pope">Alexander Pope</a>. V 19. století prózu rozvíjeli <a href="/wiki/Jane_Austen" class="mw-redirect" title="Jane Austen">Jane Austenová</a>, <a href="/wiki/Mary_Shelley" class="mw-redirect" title="Mary Shelley">Mary Shelleyová</a>, sestry Brontëovy, <a href="/wiki/Charles_Dickens" title="Charles Dickens">Charles Dickens</a>, <a href="/wiki/William_Makepeace_Thackeray" title="William Makepeace Thackeray">William Makepeace Thackeray</a>, <a href="/wiki/Naturalismus_(literatura)" title="Naturalismus (literatura)">naturalista</a> <a href="/wiki/Thomas_Hardy" title="Thomas Hardy">Thomas Hardy</a>, <a href="/wiki/Realismus_(literatura)" title="Realismus (literatura)">realistka</a> <a href="/wiki/George_Eliot" title="George Eliot">George Eliotová</a>. V poezii zaujal vizionářský básník <a href="/wiki/William_Blake" title="William Blake">William Blake</a>. Zvláště vlna <a href="/wiki/Romantismus_(literatura)" title="Romantismus (literatura)">romantismu</a> na počátku 19. století postavila do popředí básnictví a proslavila autory jako <a href="/wiki/George_Gordon_Byron" title="George Gordon Byron">George Gordon Byron</a>, <a href="/wiki/John_Keats" title="John Keats">John Keats</a>, <a href="/wiki/Percy_Bysshe_Shelley" title="Percy Bysshe Shelley">Percy Bysshe Shelley</a>, <a href="/wiki/Samuel_Taylor_Coleridge" title="Samuel Taylor Coleridge">Samuel Taylor Coleridge</a> či <a href="/wiki/William_Wordsworth" title="William Wordsworth">William Wordsworth</a>. Na ně navazovala <a href="/wiki/Elizabeth_Barrettov%C3%A1-Browningov%C3%A1" title="Elizabeth Barrettová-Browningová">Elizabeth Barrettová-Browningová</a>. Ve století dvacátém třeba <a href="/wiki/Wystan_Hugh_Auden" title="Wystan Hugh Auden">Wystan Hugh Auden</a>. V próze vynikli představitelé realismu <a href="/wiki/D._H._Lawrence" class="mw-redirect" title="D. H. Lawrence">D. H. Lawrence</a> a <a href="/wiki/Edward_Morgan_Forster" title="Edward Morgan Forster">Edward Morgan Forster</a>, <a href="/wiki/Modernismus_(literatura)" title="Modernismus (literatura)">modernistická</a> <a href="/wiki/Virginia_Woolfov%C3%A1" title="Virginia Woolfová">Virginia Woolfová</a>, <a href="/wiki/Satira" title="Satira">satirik</a> <a href="/wiki/Evelyn_Waugh" title="Evelyn Waugh">Evelyn Waugh</a>, romanopisec a prorok <a href="/wiki/George_Orwell" title="George Orwell">George Orwell</a>, populární <a href="/wiki/W._Somerset_Maugham" class="mw-redirect" title="W. Somerset Maugham">W. Somerset Maugham</a> a <a href="/wiki/Graham_Greene" title="Graham Greene">Graham Greene</a>. <a href="/wiki/Nobelova_cena_za_literaturu" title="Nobelova cena za literaturu">Nobelovu cenu za literaturu</a> získali, krom některých výše uvedených, též <a href="/wiki/Doris_Lessingov%C3%A1" title="Doris Lessingová">Doris Lessingová</a>, <a href="/wiki/William_Golding" title="William Golding">William Golding</a>, <a href="/wiki/John_Galsworthy" title="John Galsworthy">John Galsworthy</a>, <a href="/wiki/Thomas_Stearns_Eliot" title="Thomas Stearns Eliot">Thomas Stearns Eliot</a> a <a href="/wiki/Patrick_White" title="Patrick White">Patrick White</a>. Významnými básníky jsou <a href="/wiki/Philip_Larkin" title="Philip Larkin">Philip Larkin</a> a <a href="/wiki/Ted_Hughes" title="Ted Hughes">Ted Hughes</a>. <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Agatha_Christie.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cf/Agatha_Christie.png/200px-Agatha_Christie.png" decoding="async" width="200" height="229" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cf/Agatha_Christie.png/301px-Agatha_Christie.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cf/Agatha_Christie.png 2x" data-file-width="347" data-file-height="397" /></a><figcaption><a href="/wiki/Agatha_Christie" title="Agatha Christie">Agatha Christie</a></figcaption></figure> Zvláště ve 20. století se velmi rozvíjela i žánrová literatura. Mezi klasiky <a href="/wiki/Science_fiction" title="Science fiction">sci-fi</a> patří <a href="/wiki/Herbert_George_Wells" title="Herbert George Wells">H. G. Wells</a> (<a href="/wiki/Stroj_%C4%8Dasu_(rom%C3%A1n)" title="Stroj času (román)">Stroj času</a>, <a href="/wiki/V%C3%A1lka_sv%C4%9Bt%C5%AF" title="Válka světů">Válka světů</a>), <a href="/wiki/Arthur_Charles_Clarke" title="Arthur Charles Clarke">Arthur C. Clarke</a> (<a href="/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%A1_odysea" title="Vesmírná odysea">Vesmírná odysea</a>), <a href="/wiki/Aldous_Huxley" title="Aldous Huxley">Aldous Huxley</a> (<a href="/wiki/Konec_civilizace" title="Konec civilizace">Konec civilizace</a>) či <a href="/wiki/Anthony_Burgess" title="Anthony Burgess">Anthony Burgess</a> (<a href="/wiki/Mechanick%C3%BD_pomeran%C4%8D_(kniha)" title="Mechanický pomeranč (kniha)">Mechanický pomeranč</a>). Klasiky <a href="/wiki/Literatura_pro_d%C4%9Bti_a_ml%C3%A1de%C5%BE" title="Literatura pro děti a mládež">literatury pro děti</a> se stali <a href="/wiki/Rudyard_Kipling" title="Rudyard Kipling">Rudyard Kipling</a> (<a href="/wiki/Kniha_d%C5%BEungl%C3%AD" class="mw-redirect" title="Kniha džunglí">Kniha džunglí</a>), <a href="/wiki/Lewis_Carroll" title="Lewis Carroll">Lewis Carroll</a> (<a href="/wiki/Alenka_v_%C5%99%C3%AD%C5%A1i_div%C5%AF" title="Alenka v říši divů">Alenka v říši divů</a>), <a href="/wiki/A._A._Milne" class="mw-redirect" title="A. A. Milne">A. A. Milne</a> (tvůrce <a href="/wiki/Medv%C3%ADdek_P%C3%BA" title="Medvídek Pú">medvídka Pú</a>), <a href="/wiki/Enid_Blytonov%C3%A1" title="Enid Blytonová">Enid Blytonová</a>, <a href="/wiki/Beatrix_Potterov%C3%A1" title="Beatrix Potterová">Beatrix Potterová</a>. Autorka detektivek <a href="/wiki/Agatha_Christie" title="Agatha Christie">Agatha Christie</a> je nejprodávanější romanopisec všech dob, stvořila mj. slavnou postavu <a href="/wiki/Hercule_Poirot" title="Hercule Poirot">Hercula Poirota</a>.<a href="#cite_note-142">[142]</a> K zakladatelům žánru <a href="/wiki/Detektivn%C3%AD_rom%C3%A1n" class="mw-redirect" title="Detektivní román">detektivky</a> patří <a href="/wiki/Gilbert_Keith_Chesterton" title="Gilbert Keith Chesterton">Gilbert Keith Chesterton</a> (postava <a href="/wiki/Otec_Brown" title="Otec Brown">Otce Browna</a>). <a href="/wiki/Ian_Fleming" title="Ian Fleming">Ian Fleming</a> stvořil postavu <a href="/wiki/James_Bond" title="James Bond">Jamese Bonda</a>, špionážní romány proslavily ovšem i <a href="/wiki/John_le_Carr%C3%A9" title="John le Carré">Johna le Carré</a>. Z Anglie pocházejí také nejslavnější autoři <a href="/wiki/Fantasy" title="Fantasy">fantasy</a>: <a href="/wiki/J._K._Rowlingov%C3%A1" class="mw-redirect" title="J. K. Rowlingová">J. K. Rowlingová</a> (<a href="/wiki/Harry_Potter" title="Harry Potter">Harry Potter</a>), <a href="/wiki/John_Ronald_Reuel_Tolkien" title="John Ronald Reuel Tolkien">J. R. R. Tolkien</a> (<a href="/wiki/P%C3%A1n_prsten%C5%AF" title="Pán prstenů">Pán prstenů</a>), <a href="/wiki/Terry_Pratchett" title="Terry Pratchett">Terry Pratchett</a> (<a href="/wiki/Zem%C4%9Bplocha" title="Zeměplocha">Úžasná Zeměplocha</a>) a <a href="/wiki/Philip_Pullman" title="Philip Pullman">Philip Pullman</a> (<a href="/wiki/Zlat%C3%BD_kompas" title="Zlatý kompas">Zlatý kompas</a>). Mytologií se inspiroval i <a href="/wiki/Robert_Graves" title="Robert Graves">Robert Graves</a>. Klasikem humoristické literatury je <a href="/wiki/Douglas_Adams" title="Douglas Adams">Douglas Adams</a>, autor proslulého <a href="/wiki/Stopa%C5%99%C5%AFv_pr%C5%AFvodce_po_Galaxii" title="Stopařův průvodce po Galaxii">Stopařova průvodce po Galaxii</a>. V humoristické literatuře nelze přehlédnout ani <a href="/wiki/Jerome_Klapka_Jerome" title="Jerome Klapka Jerome">Jerome Klapku Jeromeho</a> (<a href="/wiki/T%C5%99i_mu%C5%BEi_ve_%C4%8Dlunu" title="Tři muži ve člunu">Tři muži ve člunu</a>), <a href="/wiki/Pelham_Grenville_Wodehouse" title="Pelham Grenville Wodehouse">Pelhama Grenville Wodehouse</a> či <a href="/wiki/Kingsley_Amis" title="Kingsley Amis">Kingsleyho Amise</a>. Ne tak dávno přibyla do této sestavy <a href="/wiki/Helen_Fieldingov%C3%A1" title="Helen Fieldingová">Helen Fieldingová</a> se svou <a href="/wiki/Den%C3%ADk_Bridget_Jonesov%C3%A9_(kniha)" title="Deník Bridget Jonesové (kniha)">Brigitt Jonesovou</a>. Známí tvůrci <a href="/wiki/Komiks" title="Komiks">komiksů</a> jsou <a href="/wiki/Alan_Moore" title="Alan Moore">Alan Moore</a> (<a href="/wiki/V_jako_Vendeta" title="V jako Vendeta">V jako vendeta</a>) a <a href="/wiki/Neil_Gaiman" title="Neil Gaiman">Neil Gaiman</a> (<a href="/wiki/Sandman_(Vertigo)" title="Sandman (Vertigo)">Sandman</a>). <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Sir_Arthur_Conan_Doyle,_1859-1930_LCCN2002706307.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a1/Sir_Arthur_Conan_Doyle%2C_1859-1930_LCCN2002706307.jpg/200px-Sir_Arthur_Conan_Doyle%2C_1859-1930_LCCN2002706307.jpg" decoding="async" width="200" height="268" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a1/Sir_Arthur_Conan_Doyle%2C_1859-1930_LCCN2002706307.jpg/300px-Sir_Arthur_Conan_Doyle%2C_1859-1930_LCCN2002706307.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a1/Sir_Arthur_Conan_Doyle%2C_1859-1930_LCCN2002706307.jpg/399px-Sir_Arthur_Conan_Doyle%2C_1859-1930_LCCN2002706307.jpg 2x" data-file-width="1145" data-file-height="1536" /></a><figcaption><a href="/wiki/Arthur_Conan_Doyle" title="Arthur Conan Doyle">Arthur Conan Doyle</a></figcaption></figure> Mezi skotské autory patří spisovatel detektivek <a href="/wiki/Arthur_Conan_Doyle" title="Arthur Conan Doyle">Arthur Conan Doyle</a> (tvůrce <a href="/wiki/Sherlock_Holmes" title="Sherlock Holmes">Sherlocka Holmese</a>), spisovatelé pro děti <a href="/wiki/Kenneth_Grahame" title="Kenneth Grahame">Kenneth Grahame</a> (Žabákova dobrodružství) a <a href="/wiki/J._M._Barrie" class="mw-redirect" title="J. M. Barrie">J. M. Barrie</a> (<a href="/wiki/Petr_Pan" title="Petr Pan">Peter Pan</a>), romantik <a href="/wiki/Walter_Scott" title="Walter Scott">Walter Scott</a>, autor dobrodružných románů <a href="/wiki/Robert_Louis_Stevenson" title="Robert Louis Stevenson">Robert Louis Stevenson</a>, básník <a href="/wiki/Robert_Burns" title="Robert Burns">Robert Burns</a>, autor <a href="/wiki/Pikareskn%C3%AD_rom%C3%A1n" class="mw-redirect" title="Pikareskní román">pikareskních románů</a> <a href="/wiki/Tobias_Smollett" title="Tobias Smollett">Tobias Smollett</a> (Dobrodružství Rodericka Randoma), známý "objevitel" <a href="/wiki/Ossianovy_zp%C4%9Bvy" title="Ossianovy zpěvy">Ossianových zpěvů</a> <a href="/wiki/James_Macpherson" title="James Macpherson">James Macpherson</a>, průkopník fantasy <a href="/wiki/George_MacDonald" title="George MacDonald">George MacDonald</a>, životopisec <a href="/wiki/James_Boswell" title="James Boswell">James Boswell</a> či autor známého filozofického románu Sartor Resartus <a href="/wiki/Thomas_Carlyle" title="Thomas Carlyle">Thomas Carlyle</a>. Mezi poměrně nedávné patří <a href="/wiki/Archibald_Joseph_Cronin" title="Archibald Joseph Cronin">Archibald Joseph Cronin</a>, <a href="/wiki/Muriel_Spark" class="mw-redirect" title="Muriel Spark">Muriel Sparková</a>, <a href="/wiki/William_Boyd" title="William Boyd">William Boyd</a>, <a href="/wiki/Carol_Ann_Duffyov%C3%A1" title="Carol Ann Duffyová">Carol Ann Duffyová</a> či <a href="/wiki/Irvine_Welsh" title="Irvine Welsh">Irvine Welsh</a>. Oblíbené jsou krimi příběhy <a href="/wiki/Ian_Rankin" title="Ian Rankin">Iana Rankina</a>, válečné romány <a href="/wiki/Alistair_MacLean" title="Alistair MacLean">Alistaira MacLeana</a> (Kam orli nelétají, Děla z Navarone) nebo sci-fi romány <a href="/wiki/Iain_M._Banks" class="mw-redirect" title="Iain M. Banks">Iaina Bankse</a>. Skotské hlavní město <a href="/wiki/Edinburgh" title="Edinburgh">Edinburgh</a> bylo v rámci UNESCO první světové město literatury.<a href="#cite_note-143">[143]</a> Z velšské literatury nutno zmínit především <a href="/wiki/Roald_Dahl" title="Roald Dahl">Roalda Dahla</a>, který proslul především jako autor knih pro děti (<a href="/wiki/Karl%C3%ADk_a_tov%C3%A1rna_na_%C4%8Dokol%C3%A1du" title="Karlík a továrna na čokoládu">Karlík a továrna na čokoládu</a>), dále básníka <a href="/wiki/Dylan_Thomas" title="Dylan Thomas">Dylana Thomase</a> či metafyzického básníka <a href="/wiki/George_Herbert" title="George Herbert">George Herberta</a>. V oblasti populární literatury je dobře znám autor thrillerů <a href="/wiki/Ken_Follett" title="Ken Follett">Ken Follett</a>. <a href="/wiki/Sarah_Waters" title="Sarah Waters">Sarah Watersová</a> zaujala romány s <a href="/wiki/Lesba" title="Lesba">lesbickou</a> tematikou. Nejslavnějším severoirským autorem je <a href="/wiki/Clive_Staples_Lewis" title="Clive Staples Lewis">Clive Staples Lewis</a>, autor slavné fantasy série <a href="/wiki/Letopisy_Narnie" title="Letopisy Narnie">Letopisy Narnie</a>. Mezi autory jiných národností, zejména ze zemí <a href="/wiki/Commonwealth" title="Commonwealth">Commonwealthu</a>, Irska a Spojených států, kteří žili a pracovali ve Velké Británii patří <a href="/wiki/Jonathan_Swift" title="Jonathan Swift">Jonathan Swift</a>, <a href="/wiki/Oscar_Wilde" title="Oscar Wilde">Oscar Wilde</a>, <a href="/wiki/Bram_Stoker" title="Bram Stoker">Bram Stoker</a>, <a href="/wiki/George_Bernard_Shaw" title="George Bernard Shaw">George Bernard Shaw</a>, <a href="/wiki/Joseph_Conrad" title="Joseph Conrad">Joseph Conrad</a>, <a href="/wiki/Thomas_Stearns_Eliot" title="Thomas Stearns Eliot">T.S. Eliot</a> a <a href="/wiki/Ezra_Pound" title="Ezra Pound">Ezra Pound</a>. Mezi nedávné britské autory narozené v zahraničí patří <a href="/wiki/Kazuo_Ishiguro" title="Kazuo Ishiguro">Kazuo Ishiguro</a> a <a href="/wiki/Salman_Rushdie" title="Salman Rushdie">Salman Rushdie</a>.<a href="#cite_note-144">[144]</a><a href="#cite_note-145">[145]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Hudba">Hudba</h3>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=35" title="Editace sekce: Hudba" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=35" title="Editovat zdrojový kód sekce Hudba">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:The_Beatles_members_at_New_York_City_in_1964.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d8/The_Beatles_members_at_New_York_City_in_1964.jpg/170px-The_Beatles_members_at_New_York_City_in_1964.jpg" decoding="async" width="170" height="170" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d8/The_Beatles_members_at_New_York_City_in_1964.jpg/255px-The_Beatles_members_at_New_York_City_in_1964.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d8/The_Beatles_members_at_New_York_City_in_1964.jpg/340px-The_Beatles_members_at_New_York_City_in_1964.jpg 2x" data-file-width="1110" data-file-height="1110" /></a><figcaption><a href="/wiki/The_Beatles" title="The Beatles">The Beatles</a> byli v populární hudbě komerčně nejúspěšnější a kritikou uznávaná skupina, která má na kontě přes miliardu prodaných nahrávek.<a href="#cite_note-Beatles_sales-146">[146]</a><a href="#cite_note-McCartney-147">[147]</a><a href="#cite_note-Guinness-148">[148]</a></figcaption></figure> Ve Spojeném království jsou populární různé styly hudby, od lidové hudby Anglie, Walesu, Skotska a Severního Irska až po <a href="/wiki/Heavy_metal" title="Heavy metal">heavy metal</a>. Mezi známé skladatele <a href="/wiki/Klasick%C3%A1_hudba" title="Klasická hudba">klasické hudby</a> ze zemí Spojeného království patří <a href="/wiki/William_Byrd" title="William Byrd">William Byrd</a>, <a href="/wiki/Henry_Purcell" title="Henry Purcell">Henry Purcell</a>, <a href="/wiki/Edward_Elgar" title="Edward Elgar">Edward Elgar</a>, <a href="/wiki/Gustav_Holst" title="Gustav Holst">Gustav Holst</a>, <a href="/wiki/William_Walton" title="William Walton">William Walton</a>, <a href="/wiki/Arthur_Sullivan" title="Arthur Sullivan">Arthur Sullivan</a> (nejznámější je spolupráce s libretistou <a href="/wiki/W._S._Gilbert" title="W. S. Gilbert">W. S. Gilbertem</a>), <a href="/wiki/Ralph_Vaughan_Williams" title="Ralph Vaughan Williams">Ralph Vaughan Williams</a> a <a href="/wiki/Benjamin_Britten" title="Benjamin Britten">Benjamin Britten</a>, průkopník moderní britské <a href="/wiki/Opera" title="Opera">opery</a>. Původem německý skladatel <a href="/wiki/Georg_Friedrich_H%C3%A4ndel" title="Georg Friedrich Händel">Georg Friedrich Händel</a>, který složil řadu oper na italská <a href="/wiki/Libreto" title="Libreto">libreta</a>, se nakonec usadil v Londýně. Stal se <a href="/wiki/Naturalizace" title="Naturalizace">naturalizovaným</a> britským občanem a napsal britskou korunovační hymnu. Libreta některých z jeho významných děl, například <a href="/wiki/Oratorium" title="Oratorium">oratoria</a> <a href="/wiki/Mesi%C3%A1%C5%A1_(H%C3%A4ndel)" title="Mesiáš (Händel)">Mesiáš</a>, byla napsána v angličtině.<a href="#cite_note-Handel-149">[149]</a><a href="#cite_note-150">[150]</a> Spojené království je domovem několika světově proslulých symfonických orchestrů. K nim patří <a href="/wiki/BBC_Symphony_Orchestra" title="BBC Symphony Orchestra">BBC Symphony Orchestra</a> a <a href="/wiki/London_Symphony_Orchestra" title="London Symphony Orchestra">London Symphony Orchestra</a>. Mezi významné dirigenty patří <a href="/wiki/Simon_Rattle" title="Simon Rattle">Simon Rattle</a>, <a href="/wiki/John_Barbirolli" title="John Barbirolli">John Barbirolli</a>, <a href="/wiki/Leopold_Stokowski" title="Leopold Stokowski">Leopold Stokowski</a>, <a href="/wiki/Peter_Maxwell_Davies" title="Peter Maxwell Davies">Peter Maxwell Davies</a>, <a href="/wiki/Thomas_Beecham" title="Thomas Beecham">Thomas Beecham</a>, <a href="/wiki/Neville_Marriner" title="Neville Marriner">Neville Marriner</a>, <a href="/wiki/Colin_Davis" title="Colin Davis">Colin Davis</a> nebo <a href="/wiki/John_Eliot_Gardiner" title="John Eliot Gardiner">John Eliot Gardiner</a>. Mezi významné skladatele <a href="/wiki/Filmov%C3%A1_hudba" title="Filmová hudba">filmové hudby</a> se zařadili <a href="/wiki/John_Barry_(skladatel)" title="John Barry (skladatel)">John Barry</a>, <a href="/wiki/Clint_Mansell" title="Clint Mansell">Clint Mansell</a>, <a href="/wiki/John_Powell" title="John Powell">John Powell</a>, <a href="/wiki/Craig_Armstrong" title="Craig Armstrong">Craig Armstrong</a>, <a href="/wiki/David_Arnold" title="David Arnold">David Arnold</a>, <a href="/wiki/Malcolm_Arnold" title="Malcolm Arnold">Malcolm Arnold</a>, <a href="/wiki/Michael_Nyman" title="Michael Nyman">Michael Nyman</a> a <a href="/wiki/Harry_Gregson-Williams" title="Harry Gregson-Williams">Harry Gregson-Williams</a>. <a href="/wiki/Andrew_Lloyd_Webber" title="Andrew Lloyd Webber">Andrew Lloyd Webber</a> je produktivní <a href="/wiki/Muzik%C3%A1l" title="Muzikál">muzikálový</a> skladatel. Jeho díla od konce 20. století dominují londýnským divadlům ve <a href="/wiki/West_End" title="West End">West Endu</a> a slavila úspěch po celém světě.<a href="#cite_note-151">[151]</a> <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:FreddieMercurySinging1977.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/08/FreddieMercurySinging1977.jpg/200px-FreddieMercurySinging1977.jpg" decoding="async" width="200" height="250" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/08/FreddieMercurySinging1977.jpg/300px-FreddieMercurySinging1977.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/08/FreddieMercurySinging1977.jpg 2x" data-file-width="336" data-file-height="420" /></a><figcaption><a href="/wiki/Freddie_Mercury" title="Freddie Mercury">Freddie Mercury</a></figcaption></figure> Skupina <a href="/wiki/The_Beatles" title="The Beatles">The Beatles</a> (<a href="/wiki/John_Lennon" title="John Lennon">John Lennon</a>, <a href="/wiki/Paul_McCartney" title="Paul McCartney">Paul McCartney</a>, <a href="/wiki/George_Harrison" title="George Harrison">George Harrison</a>, <a href="/wiki/Ringo_Starr" title="Ringo Starr">Ringo Starr</a>) má na mezinárodním poli prodáno přes miliardu nahrávek a je <a href="/wiki/Nejv%C3%BDd%C4%9Ble%C4%8Dn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_hudebn%C3%AD_um%C4%9Blci" class="mw-redirect" title="Nejvýdělečnější hudební umělci">nejprodávanější</a> a nejvlivnější kapelou v historii populární hudby.<a href="#cite_note-Beatles_sales-146">[146]</a><a href="#cite_note-McCartney-147">[147]</a><a href="#cite_note-Guinness-148">[148]</a><a href="#cite_note-152">[152]</a> Mezi další významné a vlivné britské umělce v průběhu druhé poloviny 20. století patří <a href="/wiki/The_Rolling_Stones" title="The Rolling Stones">The Rolling Stones</a> (<a href="/wiki/Mick_Jagger" title="Mick Jagger">Mick Jagger</a>), <a href="/wiki/Led_Zeppelin" title="Led Zeppelin">Led Zeppelin</a>, <a href="/wiki/Pink_Floyd" title="Pink Floyd">Pink Floyd</a>, <a href="/wiki/Queen" title="Queen">Queen</a> (<a href="/wiki/Freddie_Mercury" title="Freddie Mercury">Freddie Mercury</a>), <a href="/wiki/Bee_Gees" title="Bee Gees">Bee Gees</a> (ač spíše Australané), <a href="/wiki/Genesis" title="Genesis">Genesis</a> (<a href="/wiki/Phil_Collins" title="Phil Collins">Phil Collins</a>, <a href="/wiki/Peter_Gabriel" title="Peter Gabriel">Peter Gabriel</a>), <a href="/wiki/Deep_Purple" title="Deep Purple">Deep Purple</a>, <a href="/wiki/Dire_Straits" title="Dire Straits">Dire Straits</a>, <a href="/wiki/Def_Leppard" title="Def Leppard">Def Leppard</a>, <a href="/wiki/Elton_John" title="Elton John">Elton John</a> a <a href="/wiki/Depeche_Mode" title="Depeche Mode">Depeche Mode</a>. Všichni mají po celém světě rekordně prodáno 200 milionů a více nahrávek.<a href="#cite_note-153">[153]</a><a href="#cite_note-154">[154]</a><a href="#cite_note-155">[155]</a><a href="#cite_note-156">[156]</a><a href="#cite_note-157">[157]</a><a href="#cite_note-158">[158]</a> K dalších významným skladatelům a hudebníkům patří <a href="/wiki/Mike_Oldfield" title="Mike Oldfield">Mike Oldfield</a>, za zmínku také stojí vlivné punkové skupiny <a href="/wiki/Sex_Pistols" title="Sex Pistols">Sex Pistols</a> a <a href="/wiki/The_Clash" title="The Clash">The Clash</a>. Průkopníky žánru heavy metal byli <a href="/wiki/Black_Sabbath" title="Black Sabbath">Black Sabbath</a> (<a href="/wiki/Ozzy_Osbourne" title="Ozzy Osbourne">Ozzy Osbourne</a>), <a href="/wiki/Judas_Priest" title="Judas Priest">Judas Priest</a> a <a href="/wiki/Iron_Maiden" title="Iron Maiden">Iron Maiden</a>. Mezi další význačné interprety z moderní doby patří <a href="/wiki/Coldplay" title="Coldplay">Coldplay</a>, <a href="/wiki/Ed_Sheeran" title="Ed Sheeran">Ed Sheeran</a>, <a href="/wiki/Radiohead" title="Radiohead">Radiohead</a>, <a href="/wiki/Muse" title="Muse">Muse</a>, <a href="/wiki/Arctic_Monkeys" title="Arctic Monkeys">Arctic Monkeys</a>, <a href="/wiki/Blur" title="Blur">Blur</a>, <a href="/wiki/Oasis" title="Oasis">Oasis</a>, <a href="/wiki/Spice_Girls" title="Spice Girls">Spice Girls</a>, <a href="/wiki/Robbie_Williams" title="Robbie Williams">Robbie Williams</a>, <a href="/wiki/Gorillaz" title="Gorillaz">Gorillaz</a>, <a href="/wiki/Amy_Winehouse" title="Amy Winehouse">Amy Winehouse</a> a <a href="/wiki/Adele" title="Adele">Adele</a>.<a href="#cite_note-159">[159]</a> Ze Skotů se nejvíce prosadila <a href="/wiki/Annie_Lennoxov%C3%A1" class="mw-redirect" title="Annie Lennoxová">Annie Lennoxová</a>, z Velšanů <a href="/wiki/John_Cale" title="John Cale">John Cale</a> (svého času člen <a href="/wiki/The_Velvet_Underground" title="The Velvet Underground">The Velvet Underground</a>), <a href="/wiki/Tom_Jones" title="Tom Jones">Tom Jones</a>, <a href="/wiki/Bonnie_Tyler" title="Bonnie Tyler">Bonnie Tyler</a> a <a href="/wiki/Manic_Street_Preachers" title="Manic Street Preachers">Manic Street Preachers</a>. V rámci <a href="/wiki/British_Phonographic_Industry" title="British Phonographic Industry">BPI</a> jsou udělovány výroční hudební ceny <a href="/wiki/Brit_Awards" class="mw-redirect" title="Brit Awards">Brit Awards</a>. Mezi některé z oceněných z Británie za mimořádný přínos hudbě patří <a href="/wiki/The_Who" title="The Who">The Who</a>, <a href="/wiki/David_Bowie" title="David Bowie">David Bowie</a>, <a href="/wiki/Eric_Clapton" title="Eric Clapton">Eric Clapton</a>, <a href="/wiki/Rod_Stewart" title="Rod Stewart">Rod Stewart</a>, <a href="/wiki/Sting" title="Sting">Sting</a>, <a href="/wiki/The_Police" title="The Police">The Police</a>, <a href="/wiki/Cliff_Richard" title="Cliff Richard">Cliff Richard</a> a <a href="/wiki/George_Michael" title="George Michael">George Michael</a>.<a href="#cite_note-160">[160]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Výtvarné_umění">Výtvarné umění</h3>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=36" title="Editace sekce: Výtvarné umění" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=36" title="Editovat zdrojový kód sekce Výtvarné umění">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Tate_Modern_viewed_from_Thames_Pleasure_Boat_-_geograph.org.uk_-_307445.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6c/Tate_Modern_viewed_from_Thames_Pleasure_Boat_-_geograph.org.uk_-_307445.jpg/220px-Tate_Modern_viewed_from_Thames_Pleasure_Boat_-_geograph.org.uk_-_307445.jpg" decoding="async" width="220" height="170" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6c/Tate_Modern_viewed_from_Thames_Pleasure_Boat_-_geograph.org.uk_-_307445.jpg/330px-Tate_Modern_viewed_from_Thames_Pleasure_Boat_-_geograph.org.uk_-_307445.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6c/Tate_Modern_viewed_from_Thames_Pleasure_Boat_-_geograph.org.uk_-_307445.jpg/440px-Tate_Modern_viewed_from_Thames_Pleasure_Boat_-_geograph.org.uk_-_307445.jpg 2x" data-file-width="640" data-file-height="495" /></a><figcaption><a href="/wiki/Tate_Modern" title="Tate Modern">Tate Modern</a></figcaption></figure> K nejznámějším anglickým malířům patří romantický krajinář <a href="/wiki/William_Turner" title="William Turner">William Turner</a>. <a href="/wiki/William_Hogarth" title="William Hogarth">William Hogarth</a> založil žánr karikatury. Nejvlivnější výtvarnou skupinou v anglických dějinách byli tzv. <a href="/wiki/Prerafaelit%C3%A9" title="Prerafaelité">prerafaelité</a>. K členům tohoto bratrstva patřili <a href="/wiki/Dante_Gabriel_Rossetti" title="Dante Gabriel Rossetti">Dante Gabriel Rossetti</a> nebo <a href="/wiki/John_Everett_Millais" title="John Everett Millais">John Everett Millais</a>. S bratrstvem byl úzce spjat designér <a href="/wiki/William_Morris" title="William Morris">William Morris</a>. Nejslavnějším anglickým sochařem je patrně <a href="/wiki/Henry_Moore" title="Henry Moore">Henry Moore</a>. Nejproslulejším anglickým architektem je <a href="/wiki/Christopher_Wren" title="Christopher Wren">Christopher Wren</a>, mj. stavitel katedrály sv. Pavla v Londýně, z moderních architektů pak <a href="/wiki/Norman_Foster" title="Norman Foster">Norman Foster</a>, jenž obdržel prestižní <a href="/wiki/Pritzkerova_cena" title="Pritzkerova cena">Pritzkerovu cenu</a>, stejně jako dva další Britové, modernista <a href="/wiki/Richard_Rogers" title="Richard Rogers">Richard Rogers</a> a skotský <a href="/wiki/Brutalismus" title="Brutalismus">brutalista</a> <a href="/wiki/James_Stirling_(architekt)" title="James Stirling (architekt)">James Stirling</a>. Skotský architekt a designér <a href="/wiki/Charles_Rennie_Mackintosh" title="Charles Rennie Mackintosh">Charles Rennie Mackintosh</a> byl významným představitelem secese, <a href="/wiki/Robert_Adam" title="Robert Adam">Robert Adam</a> neoklasicismu. Proslulým stavitelem kanálů byl Skot <a href="/wiki/Thomas_Telford" title="Thomas Telford">Thomas Telford</a>. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:British_Museum_from_NE_2_(cropped).JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1b/British_Museum_from_NE_2_%28cropped%29.JPG/220px-British_Museum_from_NE_2_%28cropped%29.JPG" decoding="async" width="220" height="137" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1b/British_Museum_from_NE_2_%28cropped%29.JPG/330px-British_Museum_from_NE_2_%28cropped%29.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1b/British_Museum_from_NE_2_%28cropped%29.JPG/440px-British_Museum_from_NE_2_%28cropped%29.JPG 2x" data-file-width="2560" data-file-height="1593" /></a><figcaption><a href="/wiki/Britsk%C3%A9_muzeum" title="Britské muzeum">Britské muzeum</a></figcaption></figure> V Británii jsou též významná umělecká muzea a galerie. <a href="/wiki/Britsk%C3%A9_muzeum" title="Britské muzeum">Britské muzeum</a> je největším muzeem světa, schraňuje některé umělecké poklady antické (<a href="/wiki/Elginovy_mramory" title="Elginovy mramory">Elginovy mramory</a>) a staroegyptské (<a href="/wiki/Rosettsk%C3%A1_deska" title="Rosettská deska">Rosettská deska</a>, <a href="/wiki/El-amarnsk%C3%A9_dopisy" title="El-amarnské dopisy">El-amarnské dopisy</a>). Významnou galerií je i <a href="/wiki/Courtauld%C5%AFv_institut_um%C4%9Bn%C3%AD" title="Courtauldův institut umění">Courtauldův institut umění</a> sídlící v <a href="/wiki/Somerset_House" title="Somerset House">Somerset House</a>, kde lze spatřit například obraz Un bar aux Folies Bergère od <a href="/wiki/%C3%89douard_Manet" title="Édouard Manet">Édouarda Maneta</a>. <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_galerie_(Lond%C3%BDn)" title="Národní galerie (Londýn)">Národní galerie</a> sídlí na <a href="/wiki/Trafalgarsk%C3%A9_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD" title="Trafalgarské náměstí">Trafalgarském náměstí</a> v Londýně a v jeho sbírkách lze najít obraz <a href="/wiki/Svatba_man%C5%BEel%C5%AF_Arnolfiniov%C3%BDch" title="Svatba manželů Arnolfiniových">Svatba manželů Arnolfiniových</a> <a href="/wiki/Jan_van_Eyck" title="Jan van Eyck">Jana van Eycka</a>, <a href="/wiki/Madona_ve_skal%C3%A1ch" title="Madona ve skalách">Madonu ve skalách</a> <a href="/wiki/Leonardo_da_Vinci" title="Leonardo da Vinci">Leonarda da Vinciho</a> nebo vskutku proslulé <a href="/wiki/Slune%C4%8Dnice_(van_Gogh)" title="Slunečnice (van Gogh)">Slunečnice</a> <a href="/wiki/Vincent_van_Gogh" title="Vincent van Gogh">Vincenta van Gogha</a>. Moderní umění je shromážděno zvláště v <a href="/wiki/Tate_Gallery" title="Tate Gallery">Tate Gallery</a>. Její nejznámější součástí je <a href="/wiki/Tate_Modern" title="Tate Modern">Tate Modern</a> v bývalé elektrárně v londýnském <a href="/wiki/Southwark_(lond%C3%BDnsk%C3%BD_obvod)" title="Southwark (londýnský obvod)">Southwarku</a>. Sbírku portrétů lze nalézt v <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_portr%C3%A9tn%C3%AD_galerie_(Lond%C3%BDn)" title="Národní portrétní galerie (Londýn)">Národní portrétní galerii</a>, <a href="/wiki/Victoria_and_Albert_Museum" title="Victoria and Albert Museum">Victoria and Albert Museum</a> se specializuje na dekorativní umění. Mimo Londýn je významné zejména <a href="/wiki/Ashmoleovo_muzeum" title="Ashmoleovo muzeum">Ashmoleovo muzeum</a> v Oxfordu. Ve Skotsku je největší uměleckou institucí <a href="/wiki/Kelvingrove_Art_Gallery_and_Museum" title="Kelvingrove Art Gallery and Museum">Kelvingrove Art Gallery and Museum</a> v Glasgow. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Film">Film</h3>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=37" title="Editace sekce: Film" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=37" title="Editovat zdrojový kód sekce Film">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Alfred_Hitchcock_NYWTS.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/63/Alfred_Hitchcock_NYWTS.jpg/200px-Alfred_Hitchcock_NYWTS.jpg" decoding="async" width="200" height="258" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/63/Alfred_Hitchcock_NYWTS.jpg/299px-Alfred_Hitchcock_NYWTS.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/63/Alfred_Hitchcock_NYWTS.jpg/399px-Alfred_Hitchcock_NYWTS.jpg 2x" data-file-width="2111" data-file-height="2728" /></a><figcaption><a href="/wiki/Alfred_Hitchcock" title="Alfred Hitchcock">Alfred Hitchcock</a></figcaption></figure> Nejslavnějším anglickým filmovým režisérem je <a href="/wiki/Alfred_Hitchcock" title="Alfred Hitchcock">Alfred Hitchcock</a>. Dva Oscary má režisér <a href="/wiki/Richard_Attenborough" title="Richard Attenborough">Richard Attenborough</a>, jednoho si odnesl <a href="/wiki/Anthony_Minghella" title="Anthony Minghella">Anthony Minghella</a>, <a href="/wiki/John_Schlesinger" title="John Schlesinger">John Schlesinger</a>, <a href="/wiki/Ken_Russell" title="Ken Russell">Ken Russell</a> a <a href="/wiki/Tony_Richardson" title="Tony Richardson">Tony Richardson</a>. <a href="/wiki/David_Lean" title="David Lean">David Lean</a> se stal známým svými velkofilmy jako <a href="/wiki/Most_p%C5%99es_%C5%99eku_Kwai_(film)" title="Most přes řeku Kwai (film)">Most přes řeku Kwai</a> (1957), <a href="/wiki/Lawrence_z_Ar%C3%A1bie_(film)" title="Lawrence z Arábie (film)">Lawrence z Arábie</a> (1962) nebo <a href="/wiki/Doktor_%C5%BDivago_(film,_1965)" title="Doktor Živago (film, 1965)">Doktor Živago</a> (1965). Představitelem britské nové vlny byl <a href="/wiki/Lindsay_Anderson" title="Lindsay Anderson">Lindsay Anderson</a>, který získal <a href="/wiki/Zlat%C3%A1_palma" title="Zlatá palma">Zlatou palmu</a> v <a href="/wiki/Filmov%C3%BD_festival_v_Cannes" title="Filmový festival v Cannes">Cannes</a>. Stejné pocty se dostalo dokonce dvakrát <a href="/wiki/Ken_Loach" title="Ken Loach">Kenu Loachovi</a>, autoru sociálních dramat. V Cannes uspěli i <a href="/wiki/Carol_Reed" title="Carol Reed">Carol Reed</a>, <a href="/wiki/Richard_Lester" title="Richard Lester">Richard Lester</a> nebo <a href="/wiki/Mike_Leigh" title="Mike Leigh">Mike Leigh</a>. Mnoho populárních snímků natočil <a href="/wiki/Ridley_Scott" title="Ridley Scott">Ridley Scott</a>. <a href="/wiki/Terry_Gilliam" title="Terry Gilliam">Terry Gilliam</a> vždy nalezl zcela osobitou poetiku. <a href="/wiki/Richard_Curtis" title="Richard Curtis">Richard Curtis</a> je králem romantických komedií. K nejúspěšnějším režisérům současnosti patří <a href="/wiki/Christopher_Nolan" title="Christopher Nolan">Christopher Nolan</a> či <a href="/wiki/Danny_Boyle" title="Danny Boyle">Danny Boyle</a>. <a href="/wiki/Guy_Ritchie" title="Guy Ritchie">Guy Ritchie</a> proslul novým, dosti hollywoodským pojetím <a href="/wiki/Sherlock_Holmes_(film,_2009)" title="Sherlock Holmes (film, 2009)">Sherlocka Holmese</a>.<figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Charlie_Chaplin.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/00/Charlie_Chaplin.jpg/200px-Charlie_Chaplin.jpg" decoding="async" width="200" height="250" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/00/Charlie_Chaplin.jpg/300px-Charlie_Chaplin.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/00/Charlie_Chaplin.jpg/400px-Charlie_Chaplin.jpg 2x" data-file-width="1280" data-file-height="1600" /></a><figcaption><a href="/wiki/Charlie_Chaplin" title="Charlie Chaplin">Charlie Chaplin</a></figcaption></figure>Nejslavnějším hercem němé éry se stal <a href="/wiki/Charlie_Chaplin" title="Charlie Chaplin">Charlie Chaplin</a>. K dalším ikonám světového filmového umění patří <a href="/wiki/Elizabeth_Taylorov%C3%A1" title="Elizabeth Taylorová">Elizabeth Taylorová</a>, <a href="/wiki/Michael_Caine" title="Michael Caine">Michael Caine</a>, <a href="/wiki/Laurence_Olivier" title="Laurence Olivier">Laurence Olivier</a>, <a href="/wiki/Vivien_Leighov%C3%A1" title="Vivien Leighová">Vivien Leighová</a>, <a href="/wiki/Cary_Grant" title="Cary Grant">Cary Grant</a>, <a href="/wiki/Peter_Ustinov" title="Peter Ustinov">Peter Ustinov</a>. Tři Oscary má <a href="/wiki/Daniel_Day-Lewis" title="Daniel Day-Lewis">Daniel Day-Lewis</a>. Role inspektora Clouseaua proslavila <a href="/wiki/Peter_Sellers" title="Peter Sellers">Petera Sellerse</a>. Role v <a href="/wiki/P%C3%A1n_prsten%C5%AF_(filmov%C3%A1_trilogie)" title="Pán prstenů (filmová trilogie)">Pánu prstenů</a> udělala globální celebritu z <a href="/wiki/Christopher_Lee" title="Christopher Lee">Christophera Lee</a>, <a href="/wiki/Orlando_Bloom" title="Orlando Bloom">Orlando Blooma</a> či <a href="/wiki/Ian_McKellen" title="Ian McKellen">Iana McKellena</a>, série o <a href="/wiki/Harry_Potter_(postava)" title="Harry Potter (postava)">Harrym Potterovi</a> proslavila <a href="/wiki/Emma_Watsonov%C3%A1" title="Emma Watsonová">Emmu Watsonovou</a>, <a href="/wiki/Daniel_Radcliffe" title="Daniel Radcliffe">Daniela Radcliffa</a>, <a href="/wiki/Gary_Oldman" title="Gary Oldman">Garyho Oldmana</a>, <a href="/wiki/Richard_Griffiths" title="Richard Griffiths">Richarda Griffithse</a> a <a href="/wiki/Alan_Rickman" title="Alan Rickman">Alana Rickmana</a>, série <a href="/wiki/Matrix_(film)" title="Matrix (film)">Matrix</a> <a href="/wiki/Hugo_Weaving" title="Hugo Weaving">Hugo Weavinga</a>, velkofilm <a href="/wiki/Titanic_(film,_1997)" title="Titanic (film, 1997)">Titanic</a> <a href="/wiki/Kate_Winsletov%C3%A1" title="Kate Winsletová">Kate Winsletovou</a>, komediální cyklus o <a href="/wiki/Mr._Bean" title="Mr. Bean">Mr. Beanovi</a> <a href="/wiki/Rowan_Atkinson" title="Rowan Atkinson">Rowana Atkinsona</a>, série o Jamesi Bondovi především <a href="/wiki/Daniel_Craig" title="Daniel Craig">Daniela Craiga</a>, <a href="/wiki/Judi_Denchov%C3%A1" title="Judi Denchová">Judi Denchovou</a> a <a href="/wiki/Roger_Moore" title="Roger Moore">Rogera Moorea</a>, seriál <a href="/wiki/Dr._House" title="Dr. House">Dr. House</a> <a href="/wiki/Hugh_Laurie" title="Hugh Laurie">Hugha Laurieho</a>, sága <a href="/wiki/Stm%C3%ADv%C3%A1n%C3%AD_(filmov%C3%A1_s%C3%A9rie)" title="Stmívání (filmová série)">Stmívání</a> <a href="/wiki/Robert_Pattinson" title="Robert Pattinson">Roberta Pattinsona</a>. K legendám patří i <a href="/wiki/Bob_Hoskins" title="Bob Hoskins">Bob Hoskins</a>, <a href="/wiki/Donald_Pleasence" title="Donald Pleasence">Donald Pleasence</a>, <a href="/wiki/Malcolm_McDowell" title="Malcolm McDowell">Malcolm McDowell</a>, <a href="/wiki/Christian_Bale" title="Christian Bale">Christian Bale</a>, <a href="/wiki/Ben_Kingsley" title="Ben Kingsley">Ben Kingsley</a>, <a href="/wiki/Jeremy_Irons" title="Jeremy Irons">Jeremy Irons</a>, <a href="/wiki/Alec_Guinness" title="Alec Guinness">Alec Guinness</a>, <a href="/wiki/Colin_Firth" title="Colin Firth">Colin Firth</a>, <a href="/wiki/Emma_Thompsonov%C3%A1" title="Emma Thompsonová">Emma Thompsonová</a>, <a href="/wiki/Helen_Mirrenov%C3%A1" title="Helen Mirrenová">Helen Mirrenová</a>, <a href="/wiki/Hugh_Grant" title="Hugh Grant">Hugh Grant</a> či <a href="/wiki/David_Niven" title="David Niven">David Niven</a>. <a href="/wiki/Jacqueline_Bissetov%C3%A1" class="mw-redirect" title="Jacqueline Bissetová">Jacqueline Bissetová</a> zůstane pro většinu Středoevropanů už asi navždy především kráskou z belmondovské klasiky <a href="/wiki/Mu%C5%BE_z_Acapulca" title="Muž z Acapulca">Muž z Acapulca</a>. K proslulé komické skupině <a href="/wiki/Monty_Python" title="Monty Python">Monty Python</a> patřili herci <a href="/wiki/John_Cleese" title="John Cleese">John Cleese</a>, <a href="/wiki/Michael_Palin" title="Michael Palin">Michael Palin</a>, <a href="/wiki/Graham_Chapman" title="Graham Chapman">Graham Chapman</a> či <a href="/wiki/Eric_Idle" title="Eric Idle">Eric Idle</a>. Megahvězdou současnosti je <a href="/wiki/Keira_Knightleyov%C3%A1" title="Keira Knightleyová">Keira Knightleyová</a>. Jako <a href="/wiki/Spider-Man_(filmov%C3%A1_s%C3%A9rie)" title="Spider-Man (filmová série)">Spider-Man</a> se v posledních letech proslavil <a href="/wiki/Andrew_Garfield" title="Andrew Garfield">Andrew Garfield</a>, v sérii <a href="/wiki/Mission:_Impossible" title="Mission: Impossible">Mission: Impossible</a> a <a href="/wiki/Star_Trek_(filmov%C3%A1_s%C3%A9rie)" title="Star Trek (filmová série)">Star Trek</a> <a href="/wiki/Simon_Pegg" title="Simon Pegg">Simon Pegg</a>. Brutální komika je typická pro <a href="/wiki/Sacha_Baron_Cohen" title="Sacha Baron Cohen">Sachu Barona Cohena</a>. <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Sean_Connery_as_James_Bond_(1971,_cropped).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5b/Sean_Connery_as_James_Bond_%281971%2C_cropped%29.jpg/180px-Sean_Connery_as_James_Bond_%281971%2C_cropped%29.jpg" decoding="async" width="180" height="181" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5b/Sean_Connery_as_James_Bond_%281971%2C_cropped%29.jpg/270px-Sean_Connery_as_James_Bond_%281971%2C_cropped%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5b/Sean_Connery_as_James_Bond_%281971%2C_cropped%29.jpg/360px-Sean_Connery_as_James_Bond_%281971%2C_cropped%29.jpg 2x" data-file-width="1920" data-file-height="1931" /></a><figcaption><a href="/wiki/Sean_Connery" title="Sean Connery">Sean Connery</a></figcaption></figure> Skotem byl první představitel Jamese Bonda a herecká legenda <a href="/wiki/Sean_Connery" title="Sean Connery">Sean Connery</a>. Série o Harrym Potterovi proslavila <a href="/wiki/Robbie_Coltrane" title="Robbie Coltrane">Robbie Coltranea</a>, série Pán prstenů <a href="/wiki/Billy_Boyd" title="Billy Boyd">Billy Boyda</a>, seriál Doctor Who <a href="/wiki/Karen_Gillanov%C3%A1" title="Karen Gillanová">Karen Gillanovou</a> a <a href="/wiki/Peter_Capaldi" title="Peter Capaldi">Petera Capaldiho</a>. Z Velšanů proslul scenárista, režisér a spisovatel <a href="/wiki/Terry_Jones" title="Terry Jones">Terry Jones</a>, člen komediální skupiny <a href="/wiki/Monty_Python" title="Monty Python">Monty Python</a>. Nejslavnějšími velšskými herci jsou <a href="/wiki/Catherine_Zeta-Jonesov%C3%A1" title="Catherine Zeta-Jonesová">Catherine Zeta-Jonesová</a>, <a href="/wiki/Richard_Burton" title="Richard Burton">Richard Burton</a> a <a href="/wiki/Anthony_Hopkins" title="Anthony Hopkins">Anthony Hopkins</a>. <a href="/wiki/Ray_Milland" title="Ray Milland">Ray Milland</a> získal Oscara. Velkofilm <a href="/wiki/Titanic_(film,_1997)" title="Titanic (film, 1997)">Titanic</a> učinil všeobecně známým <a href="/wiki/Ioan_Gruffudd" title="Ioan Gruffudd">Ioana Gruffudda</a>, sága Twilight <a href="/wiki/Michael_Sheen" title="Michael Sheen">Michaela Sheena</a>, romantická klasika Notting Hill <a href="/wiki/Rhys_Ifans" title="Rhys Ifans">Rhyse Ifanse</a>, série o Jamesi Bondovi <a href="/wiki/Desmond_Llewelyn" title="Desmond Llewelyn">Desmonda Llewelyna</a> (ztvárnil výstrojního důstojník Q v sedmnácti bondovkách), série <a href="/wiki/Pir%C3%A1ti_z_Karibiku" title="Piráti z Karibiku">Piráti z Karibiku</a> <a href="/wiki/Jonathan_Pryce" title="Jonathan Pryce">Jonathana Pryce</a>, seriály Misfits a Hra o trůny <a href="/wiki/Iwan_Rheon" title="Iwan Rheon">Iwana Rheona</a>. V modelingu proslula <a href="/wiki/Naomi_Campbell" title="Naomi Campbell">Naomi Campbellová</a> či <a href="/wiki/Kate_Mossov%C3%A1" class="mw-redirect" title="Kate Mossová">Kate Mossová</a>. Legendou dokumentárních pořadů BBC je zoolog <a href="/wiki/David_Attenborough" title="David Attenborough">David Attenborough</a>. Další televizní hvězdou, která překročila hranice Británie, je kuchař <a href="/wiki/Jamie_Oliver" title="Jamie Oliver">Jamie Oliver</a>, moderátor motoristického pořadu <a href="/wiki/Jeremy_Clarkson" title="Jeremy Clarkson">Jeremy Clarkson</a> či porotce <a href="/wiki/Simon_Cowell" title="Simon Cowell">Simon Cowell</a> z formátů typu Pop Idol. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Památky">Památky</h3>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=38" title="Editace sekce: Památky" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=38" title="Editovat zdrojový kód sekce Památky">editovat zdroj</a>]</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Stonehenge-Green.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a6/Stonehenge-Green.jpg/220px-Stonehenge-Green.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a6/Stonehenge-Green.jpg/330px-Stonehenge-Green.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a6/Stonehenge-Green.jpg/440px-Stonehenge-Green.jpg 2x" data-file-width="533" data-file-height="355" /></a><figcaption><a href="/wiki/Stonehenge" title="Stonehenge">Stonehenge</a></figcaption></figure> Z prehistorických památek jsou nejvýznamnější <a href="/wiki/Stonehenge" title="Stonehenge">Stonehenge</a>, <a href="/wiki/Avebury" title="Avebury">Avebury</a> a neolitická osada <a href="/wiki/Skara_Brae" title="Skara Brae">Skara Brae</a> ve Skotsku. Z římských časů jsou to především zbytky <a href="/wiki/Hadri%C3%A1n%C5%AFv_val" title="Hadriánův val">Hadriánova valu</a>, kterým Římané oddělili Skotsko od Anglie.<figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Canterbury_Cathedral_-_Portal_Nave_Cross-spire.jpeg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/02/Canterbury_Cathedral_-_Portal_Nave_Cross-spire.jpeg/220px-Canterbury_Cathedral_-_Portal_Nave_Cross-spire.jpeg" decoding="async" width="220" height="169" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/02/Canterbury_Cathedral_-_Portal_Nave_Cross-spire.jpeg/330px-Canterbury_Cathedral_-_Portal_Nave_Cross-spire.jpeg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/02/Canterbury_Cathedral_-_Portal_Nave_Cross-spire.jpeg/440px-Canterbury_Cathedral_-_Portal_Nave_Cross-spire.jpeg 2x" data-file-width="3113" data-file-height="2395" /></a><figcaption><a href="/wiki/Canterbursk%C3%A1_katedr%C3%A1la" title="Canterburská katedrála">Canterburská katedrála</a></figcaption></figure>Počátky <a href="/wiki/Rom%C3%A1nsk%C3%A1_architektura" title="Románská architektura">románské architektury</a>, přesněji její specifické ostrovní verze zvané <a href="/wiki/Normansk%C3%BD_sloh" title="Normanský sloh">normanský sloh</a>, reprezentuje <a href="/wiki/Durhamsk%C3%BD_hrad" title="Durhamský hrad">Durhamský hrad</a> a <a href="/wiki/Durhamsk%C3%A1_katedr%C3%A1la" title="Durhamská katedrála">Durhamská katedrála</a>. Normanské základy má i hrad <a href="/wiki/Windsor_(hrad)" title="Windsor (hrad)">Windsor</a>, druhý největší obývaný hrad na světě (hned po <a href="/wiki/Pra%C5%BEsk%C3%BD_hrad" title="Pražský hrad">Pražském hradě</a>) a jedno ze sídel britské královské rodiny, stejně jako londýnský hrad <a href="/wiki/Tower" title="Tower">Tower</a>. Ze sakrálních staveb pak <a href="/wiki/Canterbursk%C3%A1_katedr%C3%A1la" title="Canterburská katedrála">Canterburská katedrála</a>, kde byl zavražděn <a href="/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1_Becket" title="Tomáš Becket">Tomáš Becket</a>, která ale již přechází v <a href="/wiki/Gotick%C3%A1_architektura" title="Gotická architektura">gotiku</a>. Podobné prolínání je typické i u dalších primárně románských staveb, jako je <a href="/wiki/Elysk%C3%A1_katedr%C3%A1la" title="Elyská katedrála">Elyská katedrála</a> nebo <a href="/wiki/Norwichsk%C3%A1_katedr%C3%A1la" title="Norwichská katedrála">Norwichská katedrála</a>. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:London_,_Westminster_-_Westminster_Abbey_-_geograph.org.uk_-_2113434.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a1/London_%2C_Westminster_-_Westminster_Abbey_-_geograph.org.uk_-_2113434.jpg/220px-London_%2C_Westminster_-_Westminster_Abbey_-_geograph.org.uk_-_2113434.jpg" decoding="async" width="220" height="146" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a1/London_%2C_Westminster_-_Westminster_Abbey_-_geograph.org.uk_-_2113434.jpg/330px-London_%2C_Westminster_-_Westminster_Abbey_-_geograph.org.uk_-_2113434.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a1/London_%2C_Westminster_-_Westminster_Abbey_-_geograph.org.uk_-_2113434.jpg/440px-London_%2C_Westminster_-_Westminster_Abbey_-_geograph.org.uk_-_2113434.jpg 2x" data-file-width="4288" data-file-height="2848" /></a><figcaption><a href="/wiki/Westminstersk%C3%A9_opatstv%C3%AD" title="Westminsterské opatství">Westminsterské opatství</a></figcaption></figure> V <a href="/wiki/Peterboroughsk%C3%A1_katedr%C3%A1la" title="Peterboroughská katedrála">Peterboroughské katedrále</a> už se gotika prosadila velmi dravě. Její velmi čistý výraz lze spatřit ve <a href="/wiki/Westminstersk%C3%A9_opatstv%C3%AD" title="Westminsterské opatství">Westminsterském opatství</a>, známém to místě korunovací, svateb a posledního odpočinku anglických panovníků. Britskou gotiku reprezentuje také <a href="/wiki/Salisbursk%C3%A1_katedr%C3%A1la" title="Salisburská katedrála">Salisburská katedrála</a>, <a href="/wiki/Lincolnsk%C3%A1_katedr%C3%A1la" title="Lincolnská katedrála">Lincolnská katedrála</a> nebo <a href="/wiki/Winchestersk%C3%A1_katedr%C3%A1la" title="Winchesterská katedrála">Winchesterská katedrála</a> disponující nejdelší hlavní chrámovou lodí mezi všemi gotickými katedrálami v Evropě. <a href="/wiki/Yorsk%C3%A1_katedr%C3%A1la" title="Yorská katedrála">Yorská katedrála</a> je zase největší svého druhu na severu Evropy. Z hradů pak je gotika dobře cítit na vodním hradě <a href="/wiki/Bodiam" title="Bodiam">Bodiam</a> v hrabství <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_Sussex" title="Východní Sussex">Východní Sussex</a> nebo na největším anglickém hradě <a href="/wiki/Dover_(hrad)" title="Dover (hrad)">Dover</a>. Ve Skotsku je to <a href="/wiki/Edinbursk%C3%BD_hrad" title="Edinburský hrad">Edinburský hrad</a> nebo <a href="/wiki/Pal%C3%A1c_Linlithgow" title="Palác Linlithgow">Palác Linlithgow</a>, ve Walesu pak hrady <a href="/wiki/Caernarfon_(hrad)" title="Caernarfon (hrad)">Caernarfon</a>, <a href="/wiki/Beaumaris_(hrad)" title="Beaumaris (hrad)">Beaumaris</a> nebo <a href="/wiki/Conwy_(hrad)" title="Conwy (hrad)">Conwy</a>. Z klášterů <a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Fountains" title="Klášter Fountains">Fountains</a>, který je součástí <a href="/wiki/Studley_Royal_Park" title="Studley Royal Park">královského parku Studley</a>, jenž je celý zapsán mezi <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A9_d%C4%9Bdictv%C3%AD" title="Světové dědictví">památky UNESCO</a> (jinak ovšem <a href="/wiki/Reformace" title="Reformace">reformace</a>, která na ostrovech zvítězila, klášternímu životu nepřála, i známé <a href="/wiki/Opatstv%C3%AD_v_Canterbury" title="Opatství v Canterbury">opatství v Canterbury</a> se například proměnilo v ruinu).<figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:2019-05-16_09-59-18_Gro%C3%9Fbritannien_Aboyne,_Upper_Deeside_and_Donside_Ward_Carnaquheen_331.4.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/34/2019-05-16_09-59-18_Gro%C3%9Fbritannien_Aboyne%2C_Upper_Deeside_and_Donside_Ward_Carnaquheen_331.4.jpg/170px-2019-05-16_09-59-18_Gro%C3%9Fbritannien_Aboyne%2C_Upper_Deeside_and_Donside_Ward_Carnaquheen_331.4.jpg" decoding="async" width="170" height="113" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/34/2019-05-16_09-59-18_Gro%C3%9Fbritannien_Aboyne%2C_Upper_Deeside_and_Donside_Ward_Carnaquheen_331.4.jpg/255px-2019-05-16_09-59-18_Gro%C3%9Fbritannien_Aboyne%2C_Upper_Deeside_and_Donside_Ward_Carnaquheen_331.4.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/34/2019-05-16_09-59-18_Gro%C3%9Fbritannien_Aboyne%2C_Upper_Deeside_and_Donside_Ward_Carnaquheen_331.4.jpg/340px-2019-05-16_09-59-18_Gro%C3%9Fbritannien_Aboyne%2C_Upper_Deeside_and_Donside_Ward_Carnaquheen_331.4.jpg 2x" data-file-width="4000" data-file-height="2657" /></a><figcaption>Zámek <a href="/wiki/Balmoral" title="Balmoral">Balmoral</a></figcaption></figure><a href="/wiki/Renesan%C4%8Dn%C3%AD_architektura" title="Renesanční architektura">Renesanci</a> uváděli na ostrovy <a href="/wiki/Tudorovci" title="Tudorovci">Tudorovci</a>. Tzv. tudorovskou architekturu reprezentuje zejména <a href="/wiki/Hampton_Court_Palace" title="Hampton Court Palace">Hampton Court Palace</a> a <a href="/wiki/St_James%27s_Palace" title="St James's Palace">St James's Palace</a>, oba v Londýně. Renesanční prvky již dominují i na skotském hradě <a href="/wiki/Stirling_(hrad)" title="Stirling (hrad)">Stirling</a>. Nejčistší renesanční výraz, jak je znám z kontinentální Evropy, má však skotský zámek <a href="/wiki/Balmoral" title="Balmoral">Balmoral</a>, letní byt britské královské rodiny, v němž zemřela královna <a href="/wiki/Al%C5%BEb%C4%9Bta_II." title="Alžběta II.">Alžběta II.</a><figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Buckingham_Palace_from_gardens,_London,_UK_-_Diliff_(cropped).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/13/Buckingham_Palace_from_gardens%2C_London%2C_UK_-_Diliff_%28cropped%29.jpg/220px-Buckingham_Palace_from_gardens%2C_London%2C_UK_-_Diliff_%28cropped%29.jpg" decoding="async" width="220" height="144" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/13/Buckingham_Palace_from_gardens%2C_London%2C_UK_-_Diliff_%28cropped%29.jpg/330px-Buckingham_Palace_from_gardens%2C_London%2C_UK_-_Diliff_%28cropped%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/13/Buckingham_Palace_from_gardens%2C_London%2C_UK_-_Diliff_%28cropped%29.jpg/440px-Buckingham_Palace_from_gardens%2C_London%2C_UK_-_Diliff_%28cropped%29.jpg 2x" data-file-width="3716" data-file-height="2439" /></a><figcaption><a href="/wiki/Buckinghamsk%C3%BD_pal%C3%A1c" title="Buckinghamský palác">Buckinghamský palác</a></figcaption></figure> <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:City_of_London,_London,_UK_-_panoramio_(44).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d0/City_of_London%2C_London%2C_UK_-_panoramio_%2844%29.jpg/220px-City_of_London%2C_London%2C_UK_-_panoramio_%2844%29.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d0/City_of_London%2C_London%2C_UK_-_panoramio_%2844%29.jpg/330px-City_of_London%2C_London%2C_UK_-_panoramio_%2844%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d0/City_of_London%2C_London%2C_UK_-_panoramio_%2844%29.jpg/440px-City_of_London%2C_London%2C_UK_-_panoramio_%2844%29.jpg 2x" data-file-width="3435" data-file-height="2289" /></a><figcaption><a href="/wiki/Katedr%C3%A1la_svat%C3%A9ho_Pavla" title="Katedrála svatého Pavla">Katedrála svatého Pavla</a></figcaption></figure>V 17. a 18. století vznikala venkovská sídla, která měla nezaměnitelný styl, k nejslavnějším patří <a href="/wiki/Blenheimsk%C3%BD_pal%C3%A1c" title="Blenheimský palác">Blenheimský palác</a>, proslulý rovněž tím, že se zde narodil <a href="/wiki/Winston_Churchill" title="Winston Churchill">Winston Churchill</a>. Lze ho řadit k <a href="/wiki/Barokn%C3%AD_architektura" title="Barokní architektura">baroku</a>, stejně jako <a href="/wiki/Kensingtonsk%C3%BD_pal%C3%A1c" title="Kensingtonský palác">Kensingtonský palác</a> v Londýně z dílny <a href="/wiki/Christopher_Wren" title="Christopher Wren">Christophera Wrena</a>. Ovšem zdaleka nejproslulejším projevem tohoto stylu v Británii je jiné Wrenovo dílo, <a href="/wiki/Katedr%C3%A1la_svat%C3%A9ho_Pavla" title="Katedrála svatého Pavla">Katedrála svatého Pavla</a> v Londýně. Oblíben byl na ostrovech i <a href="/wiki/Klasicistn%C3%AD_architektura" title="Klasicistní architektura">klasicismus</a>. Klasicistní je <a href="/wiki/Z%C3%A1mek_Holyrood" class="mw-redirect" title="Zámek Holyrood">zámek Holyrood</a> ve Skotsku, ještě mnohem známější je pak <a href="/wiki/Buckinghamsk%C3%BD_pal%C3%A1c" title="Buckinghamský palác">Buckinghamský palác</a> v Londýně, od roku 1837, s nástupem královny <a href="/wiki/Viktorie_(britsk%C3%A1_kr%C3%A1lovna)" title="Viktorie (britská královna)">Viktorie</a>, oficiální sídlo královské rodiny. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Royal_Albert_Hall,_London_-_Nov_2012.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/93/Royal_Albert_Hall%2C_London_-_Nov_2012.jpg/220px-Royal_Albert_Hall%2C_London_-_Nov_2012.jpg" decoding="async" width="220" height="112" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/93/Royal_Albert_Hall%2C_London_-_Nov_2012.jpg/330px-Royal_Albert_Hall%2C_London_-_Nov_2012.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/93/Royal_Albert_Hall%2C_London_-_Nov_2012.jpg/440px-Royal_Albert_Hall%2C_London_-_Nov_2012.jpg 2x" data-file-width="11000" data-file-height="5592" /></a><figcaption><a href="/wiki/Royal_Albert_Hall" title="Royal Albert Hall">Royal Albert Hall</a></figcaption></figure> K nejslavnějším stavbám světa v <a href="/wiki/Historismus_(um%C4%9Bn%C3%AD)" title="Historismus (umění)">historistním</a> stylu 19. století, v tomto případě <a href="/wiki/Novogotika" title="Novogotika">novogotickém</a>, patří <a href="/wiki/Westminstersk%C3%BD_pal%C3%A1c" title="Westminsterský palác">Westminsterský palác</a> v Londýně, kde v současnosti sídlí britský parlament. Jeho součástí je i věž <a href="/wiki/Big_Ben" title="Big Ben">Big Ben</a>, jeden z největších symbolů Británie. Originálním projevem historismu je <a href="/wiki/Broadway_Tower" title="Broadway Tower">Broadway Tower</a> ve <a href="/wiki/Worcestershire" title="Worcestershire">Worcestershiru</a>. Proslavenými stavbami jsou koncertní sál <a href="/wiki/Royal_Albert_Hall" title="Royal Albert Hall">Royal Albert Hall</a> nebo budova <a href="/wiki/Royal_Opera_House" title="Royal Opera House">Royal Opera House</a>, obvykle zvaná Covent Garden. Průkopnickým byl <a href="/wiki/K%C5%99i%C5%A1%C5%A5%C3%A1lov%C3%BD_pal%C3%A1c" title="Křišťálový palác">Křišťálový palác</a> v <a href="/wiki/Hyde_Park_(Lond%C3%BDn)" title="Hyde Park (Londýn)">Hyde Parku</a> postavený u příležitosti <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%BDstava_1851" title="Světová výstava 1851">světové výstavy 1851</a>, jedna z prvních skeletových staveb světa. <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:30_St_Mary_Axe_from_Leadenhall_Street.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4c/30_St_Mary_Axe_from_Leadenhall_Street.jpg/160px-30_St_Mary_Axe_from_Leadenhall_Street.jpg" decoding="async" width="160" height="219" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4c/30_St_Mary_Axe_from_Leadenhall_Street.jpg/240px-30_St_Mary_Axe_from_Leadenhall_Street.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4c/30_St_Mary_Axe_from_Leadenhall_Street.jpg/319px-30_St_Mary_Axe_from_Leadenhall_Street.jpg 2x" data-file-width="2631" data-file-height="3607" /></a><figcaption><a href="/wiki/30_St_Mary_Axe" title="30 St Mary Axe">30 St Mary Axe</a></figcaption></figure> K nejznámějším stavbám <a href="/wiki/Modern%C3%AD_architektura" title="Moderní architektura">moderní</a> a <a href="/wiki/Postmodern%C3%AD_architektura" title="Postmoderní architektura">postmoderní architektury</a> v Británii patří budova <a href="/wiki/30_St_Mary_Axe" title="30 St Mary Axe">30 St Mary Axe</a>, zvaná obvykle Okurka, z dílny <a href="/wiki/Norman_Foster" title="Norman Foster">Normana Fostera</a>.<figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Tower_bridge1.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Tower_bridge1.jpg/170px-Tower_bridge1.jpg" decoding="async" width="170" height="96" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Tower_bridge1.jpg/255px-Tower_bridge1.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Tower_bridge1.jpg/340px-Tower_bridge1.jpg 2x" data-file-width="4224" data-file-height="2376" /></a><figcaption><a href="/wiki/Tower_Bridge" title="Tower Bridge">Tower Bridge</a></figcaption></figure>K nejvýznamnějším průmyslovým památkám patří <a href="/wiki/Tower_Bridge" title="Tower Bridge">Tower Bridge</a>, symbol nejslavnější éry Britského impéria z konce 19. století a jeden z největších symbolů Londýna. Dále je to <a href="/wiki/Pontcysyllte_Aqueduct" class="mw-redirect" title="Pontcysyllte Aqueduct">Pontcysyllte Aqueduct</a> nebo <a href="/wiki/Iron_Bridge" title="Iron Bridge">Iron Bridge</a> v hrabství <a href="/wiki/Shropshire" title="Shropshire">Shropshire</a>, první litinový most na světě a jeden ze symbolů průmyslové revoluce. Byl zapsán na seznam Světového dědictví UNESCO, stejně jako průkopnický <a href="/wiki/Forth_Bridge" title="Forth Bridge">Forth Bridge</a> u <a href="/wiki/Edinburgh" title="Edinburgh">Edinburghu</a> otevřený roku 1890. Na seznamu jsou i některé městské celky, jako lázně <a href="/wiki/Bath" title="Bath">Bath</a>, <a href="/wiki/Edinburgh" title="Edinburgh">Edinburgh</a>, <a href="/wiki/Liverpool" title="Liverpool">Liverpool</a>, londýnská čtvrť <a href="/wiki/Greenwich_(lond%C3%BDnsk%C3%BD_obvod)" title="Greenwich (londýnský obvod)">Greenwich</a> (včetně proslulé <a href="/wiki/Kr%C3%A1lovsk%C3%A1_greenwichsk%C3%A1_observato%C5%99" title="Královská greenwichská observatoř">observatoře</a>), nebo skotská vesnice <a href="/wiki/New_Lanark" title="New Lanark">New Lanark</a>, kde se utopista <a href="/wiki/Robert_Owen" title="Robert Owen">Robert Owen</a> pokusil realizovat některé své představy o ideální společnosti.<a href="#cite_note-161">[161]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Sport">Sport</h3>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=39" title="Editace sekce: Sport" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=39" title="Editovat zdrojový kód sekce Sport">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Wembley_Stadium_2014-04-13.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e9/Wembley_Stadium_2014-04-13.jpg/300px-Wembley_Stadium_2014-04-13.jpg" decoding="async" width="300" height="84" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e9/Wembley_Stadium_2014-04-13.jpg/450px-Wembley_Stadium_2014-04-13.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e9/Wembley_Stadium_2014-04-13.jpg/600px-Wembley_Stadium_2014-04-13.jpg 2x" data-file-width="3840" data-file-height="1080" /></a><figcaption><a href="/wiki/Wembley_Stadium_(2007)" title="Wembley Stadium (2007)">New Wembley Stadium</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:2015_Rugby_World_Cup,_Wales_vs._Australia_(21921161599).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/45/2015_Rugby_World_Cup%2C_Wales_vs._Australia_%2821921161599%29.jpg/220px-2015_Rugby_World_Cup%2C_Wales_vs._Australia_%2821921161599%29.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/45/2015_Rugby_World_Cup%2C_Wales_vs._Australia_%2821921161599%29.jpg/330px-2015_Rugby_World_Cup%2C_Wales_vs._Australia_%2821921161599%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/45/2015_Rugby_World_Cup%2C_Wales_vs._Australia_%2821921161599%29.jpg/440px-2015_Rugby_World_Cup%2C_Wales_vs._Australia_%2821921161599%29.jpg 2x" data-file-width="3264" data-file-height="2448" /></a><figcaption><a href="/wiki/Twickenham_Stadium" title="Twickenham Stadium">Twickenham Stadium</a> v Londýně, kde se hraje <a href="/wiki/Ragby" title="Ragby">ragby</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Bobby_Charlon_(1970).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0b/Bobby_Charlon_%281970%29.jpg/170px-Bobby_Charlon_%281970%29.jpg" decoding="async" width="170" height="197" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0b/Bobby_Charlon_%281970%29.jpg/255px-Bobby_Charlon_%281970%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0b/Bobby_Charlon_%281970%29.jpg/340px-Bobby_Charlon_%281970%29.jpg 2x" data-file-width="406" data-file-height="470" /></a><figcaption><a href="/wiki/Bobby_Charlton" title="Bobby Charlton">Bobby Charlton</a></figcaption></figure> Velká Británie je kolébkou fotbalu. Anglická liga, <a href="/wiki/Premier_League" title="Premier League">Premier League</a>, patří k nejprestižnějším na světě, hraje se od srpna do května. Kluby <a href="/wiki/Liverpool_FC" title="Liverpool FC">Liverpool</a>, <a href="/wiki/Manchester_United_FC" title="Manchester United FC">Manchester United</a>, <a href="/wiki/Nottingham_Forest_FC" title="Nottingham Forest FC">Nottingham Forest</a>, <a href="/wiki/Chelsea_FC" title="Chelsea FC">Chelsea</a> a <a href="/wiki/Aston_Villa_FC" title="Aston Villa FC">Aston Villa</a> dokázaly vyhrát <a href="/wiki/Liga_mistr%C5%AF_UEFA" title="Liga mistrů UEFA">Ligu mistrů</a>. V <a href="/wiki/Poh%C3%A1r_v%C3%ADt%C4%9Bz%C5%AF_poh%C3%A1r%C5%AF" title="Pohár vítězů pohárů">Poháru vítězů pohárů</a> a <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_liga_UEFA" title="Evropská liga UEFA">Evropské lize</a> triumfovaly i <a href="/wiki/Tottenham_Hotspur" class="mw-redirect" title="Tottenham Hotspur">Tottenham Hotspur</a>, <a href="/wiki/West_Ham_United" class="mw-redirect" title="West Ham United">West Ham United</a>, <a href="/wiki/Manchester_City" class="mw-redirect" title="Manchester City">Manchester City</a>, <a href="/wiki/Everton" class="mw-redirect" title="Everton">Everton</a>, <a href="/wiki/Arsenal_FC" title="Arsenal FC">Arsenal Londýn</a> a <a href="/wiki/Ipswich_Town" class="mw-redirect" title="Ipswich Town">Ipswich Town</a>. Nejúspěšnějšími skotskými kluby jsou <a href="/wiki/Rangers_FC" title="Rangers FC">Glasgow Rangers</a> a <a href="/wiki/Celtic_FC" title="Celtic FC">Celtic Glasgow</a>. <a href="/wiki/Anglick%C3%A1_fotbalov%C3%A1_reprezentace" title="Anglická fotbalová reprezentace">Anglická fotbalová reprezentace</a> získala jeden titul mistrů světa, roku <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_ve_fotbale_1966" title="Mistrovství světa ve fotbale 1966">1966</a>. <a href="/wiki/Zlat%C3%BD_m%C3%AD%C4%8D" title="Zlatý míč">Zlatý míč</a> pro nejlepšího fotbalistu Evropy získali <a href="/wiki/Stanley_Matthews" title="Stanley Matthews">Stanley Matthews</a> (1956), <a href="/wiki/Bobby_Charlton" title="Bobby Charlton">Bobby Charlton</a> (1966), <a href="/wiki/George_Best" title="George Best">George Best</a> (1968), <a href="/wiki/Kevin_Keegan" title="Kevin Keegan">Kevin Keegan</a> (1978, 1979) a <a href="/wiki/Michael_Owen" title="Michael Owen">Michael Owen</a> (2001). K fotbalovým legendám patří i <a href="/wiki/Bobby_Moore" title="Bobby Moore">Bobby Moore</a>, <a href="/wiki/Gary_Lineker" title="Gary Lineker">Gary Lineker</a>, <a href="/wiki/Frank_Lampard" title="Frank Lampard">Frank Lampard</a>, <a href="/wiki/Steven_Gerrard" title="Steven Gerrard">Steven Gerrard</a>, <a href="/wiki/Alan_Shearer" title="Alan Shearer">Alan Shearer</a> nebo <a href="/wiki/David_Beckham" title="David Beckham">David Beckham</a>. Druhým nejoblíbenějším sportem je <a href="/wiki/Ragby" title="Ragby">ragby</a>. Nejdůležitější zápasy ragbyové ligy se hrají na stadionech Twickenham v <a href="/wiki/Lond%C3%BDn" title="Londýn">Londýně</a>, Millennium v <a href="/wiki/Cardiff" title="Cardiff">Cardiffu</a> a Murrayfield v <a href="/wiki/Edinburgh" title="Edinburgh">Edinburghu</a> od března do října. Ze <a href="/wiki/Skotsko" title="Skotsko">Skotska</a> pochází <a href="/wiki/Golf" title="Golf">golf</a>, v r. <a href="/wiki/1650" title="1650">1650</a> se hrál už na 12 místech. Oficiální pravidla ustavil v roce <a href="/wiki/1897" title="1897">1897</a> Královský golfový klub sv. Andrewa a poté golf pronikl do celého světa. Ve Skotsku se hraje Scottish Open Golf a po celé zemi mnoho větších i lokálních turnajů profesionálů i amatérů. <a href="/wiki/Kriket" title="Kriket">Kriket</a> hrají od konce 18. stol. všichni a všude, po víkendech před každým domem. Největší kriketovou arénou je Lord’s v Londýně. Jezdectví označil za sport král <a href="/wiki/Karel_II._Stuart" title="Karel II. Stuart">Karel II. Stuart</a> Od té doby se konají pravidelně např. Grand National v Aintree v Liverpoolu, Scottish Grand National v Ayru a Derby a Oaks v Epsomu. Největším tenisovým turnajem je <a href="/wiki/Wimbledon_(tenis)" title="Wimbledon (tenis)">Wimbledon</a>. Ve Velké Británii je také mnoho lehkoatletických mítinků, turnajů v <a href="/wiki/Baseball" title="Baseball">baseballu</a> i v dalších sportech. Populární je <a href="/wiki/Aerobik" title="Aerobik">aerobik</a>, <a href="/wiki/J%C3%B3ga" title="Jóga">jóga</a>, <a href="/wiki/Bojov%C3%A9_um%C4%9Bn%C3%AD" title="Bojové umění">bojové umění</a>. V parcích jsou cyklotrasy i chodníky pro jogging. Romantický venkov Východní Anglie je jednou z oblíbených oblastí pro cykloturistiku. Populární je <a href="/wiki/Jachting" title="Jachting">jachting</a>, túry na koních, horské túry, <a href="/wiki/Alpinismus" title="Alpinismus">alpinismus</a>, <a href="/wiki/Rafting" title="Rafting">rafting</a>, létání na <a href="/wiki/Rogalo" title="Rogalo">rogalech</a> či v balonu. Na venkov se chodí i rybařit, platí však různě přísná místní omezení. Dále tu jsou volně přístupná golfová hřiště a velmi oblíbený je běh po centru Londýna. Britové třikrát pořádali olympijské hry, pokaždé v Londýně (<a href="/wiki/Letn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry_1908" title="Letní olympijské hry 1908">1908</a>, <a href="/wiki/Letn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry_1948" title="Letní olympijské hry 1948">1948</a>, <a href="/wiki/Letn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry_2012" title="Letní olympijské hry 2012">2012</a>). <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Lewis_Hamilton_2022.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bc/Lewis_Hamilton_2022.jpg/220px-Lewis_Hamilton_2022.jpg" decoding="async" width="220" height="127" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bc/Lewis_Hamilton_2022.jpg/330px-Lewis_Hamilton_2022.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bc/Lewis_Hamilton_2022.jpg/440px-Lewis_Hamilton_2022.jpg 2x" data-file-width="3471" data-file-height="1999" /></a><figcaption><a href="/wiki/Lewis_Hamilton" title="Lewis Hamilton">Lewis Hamilton</a> ve voze Mercedes</figcaption></figure> Anglie dodala Británii řadu sportovních hvězd. <a href="/wiki/Lewis_Hamilton" title="Lewis Hamilton">Lewis Hamilton</a> je sedminásobný mistr světa ve Formuli 1 (2008, 2014, 2015, 2017, 2018, 2019, 2020), čímž má vyrovnaný rekord v celkovém počtu výher šampionátu jezdců s <a href="/wiki/Michael_Schumacher" title="Michael Schumacher">Michaelem Schumacherem</a>, <a href="/wiki/Graham_Hill" title="Graham Hill">Graham Hill</a> dvojnásobný (1962, 1968), jeden titul má <a href="/wiki/Mike_Hawthorn" title="Mike Hawthorn">Mike Hawthorn</a> (1958), <a href="/wiki/John_Surtees" title="John Surtees">John Surtees</a> (1964), <a href="/wiki/James_Hunt" title="James Hunt">James Hunt</a> (1976), <a href="/wiki/Nigel_Mansell" title="Nigel Mansell">Nigel Mansell</a> (1992), <a href="/wiki/Damon_Hill" title="Damon Hill">Damon Hill</a> (1996) a <a href="/wiki/Jenson_Button" title="Jenson Button">Jenson Button</a> (2009). <a href="/wiki/Mike_Hailwood" title="Mike Hailwood">Mike Hailwood</a> je devítinásobným <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_silni%C4%8Dn%C3%ADch_motocykl%C5%AF" title="Mistrovství světa silničních motocyklů">mistrem světa v závodech silničních motocyklů</a>. <a href="/wiki/Chris_Froome" title="Chris Froome">Chris Froome</a> je čtyřnásobným vítězem <a href="/wiki/Tour_de_France" title="Tour de France">Tour de France</a>. Dráhový cyklista <a href="/wiki/Jason_Kenny" title="Jason Kenny">Jason Kenny</a> má šest zlatých olympijských medailí, jeho kolega <a href="/wiki/Bradley_Wiggins" title="Bradley Wiggins">Bradley Wiggins</a> pět (jednu ze silnice), stejně jako veslař <a href="/wiki/Steve_Redgrave" title="Steve Redgrave">Steve Redgrave</a>. Jachtař <a href="/wiki/Ben_Ainslie" title="Ben Ainslie">Ben Ainslie</a> má čtyři zlata ze čtyř různých her. Nejúspěšnějším britským atletem na OH je <a href="/wiki/Mo_Farah" class="mw-redirect" title="Mo Farah">Mo Farah</a>, rodák ze <a href="/wiki/Som%C3%A1lsko" title="Somálsko">Somálska</a> (čtyři zlaté z dlouhých běhů), k atletickým legendám patří i běžec <a href="/wiki/Sebastian_Coe" title="Sebastian Coe">Sebastian Coe</a>. <a href="/wiki/Alistair_Brownlee" title="Alistair Brownlee">Alistair Brownlee</a> je nejúspěšnější olympijský <a href="/wiki/Triatlon" title="Triatlon">triatlonista</a> všech dob, <a href="/wiki/Lizzy_Yarnoldov%C3%A1" title="Lizzy Yarnoldová">Lizzy Yarnoldová</a> se může pochlubit stejnou bilancí ve <a href="/wiki/Skeleton" title="Skeleton">skeletonu</a>. Ikonickou postavou kriketu je <a href="/wiki/William_Gilbert_Grace" title="William Gilbert Grace">William Gilbert Grace</a>. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Andy_Murray_(US_Open_2012)_cropped_16-9.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3c/Andy_Murray_%28US_Open_2012%29_cropped_16-9.jpg/220px-Andy_Murray_%28US_Open_2012%29_cropped_16-9.jpg" decoding="async" width="220" height="124" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3c/Andy_Murray_%28US_Open_2012%29_cropped_16-9.jpg/330px-Andy_Murray_%28US_Open_2012%29_cropped_16-9.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3c/Andy_Murray_%28US_Open_2012%29_cropped_16-9.jpg/440px-Andy_Murray_%28US_Open_2012%29_cropped_16-9.jpg 2x" data-file-width="2042" data-file-height="1148" /></a><figcaption><a href="/wiki/Andy_Murray" title="Andy Murray">Andy Murray</a></figcaption></figure> Skotové ve sportu také nezaostávají. Skotskou trenérskou fotbalovou legendou je <a href="/wiki/Alex_Ferguson" title="Alex Ferguson">Alex Ferguson</a>. Jeho slavným předchůdcem v Manchesteru United byl <a href="/wiki/Matt_Busby" title="Matt Busby">Matt Busby</a>. Držitelem Zlatého míče je <a href="/wiki/Denis_Law" title="Denis Law">Denis Law</a>, mnoho úspěchů si připsal i <a href="/wiki/Kenny_Dalglish" title="Kenny Dalglish">Kenny Dalglish</a>. Nejúspěšnějším skotským (a vůbec britským) tenistou je vítěz Wimbledonu <a href="/wiki/Andy_Murray" title="Andy Murray">Andy Murray</a>. Trojnásobným mistrem světa ve Formuli 1 se stal <a href="/wiki/Jackie_Stewart" title="Jackie Stewart">Jackie Stewart</a>, dvojnásobným <a href="/wiki/Jim_Clark" title="Jim Clark">Jim Clark</a>. V závodech rally se proslavil <a href="/wiki/Colin_McRae" title="Colin McRae">Colin McRae</a>. Šest zlatých olympijských medailí má dráhový cyklista <a href="/wiki/Chris_Hoy" title="Chris Hoy">Chris Hoy</a>. Velšskými fotbalovými legendami jsou <a href="/wiki/John_Charles" title="John Charles">John Charles</a>, <a href="/wiki/Ryan_Giggs" title="Ryan Giggs">Ryan Giggs</a>, <a href="/wiki/Mark_Hughes_(fotbalista)" title="Mark Hughes (fotbalista)">Mark Hughes</a> či <a href="/wiki/Ian_Rush" title="Ian Rush">Ian Rush</a>, na ragbyových kolbištích se proslavil <a href="/wiki/Gareth_Edwards" title="Gareth Edwards">Gareth Edwards</a>. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Kuchyně">Kuchyně</h3>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=40" title="Editace sekce: Kuchyně" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=40" title="Editovat zdrojový kód sekce Kuchyně">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Britsk%C3%A1_kuchyn%C4%9B" title="Britská kuchyně">Britská kuchyně</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Fish_and_chips_blackpool.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/ff/Fish_and_chips_blackpool.jpg/220px-Fish_and_chips_blackpool.jpg" decoding="async" width="220" height="146" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/ff/Fish_and_chips_blackpool.jpg/330px-Fish_and_chips_blackpool.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/ff/Fish_and_chips_blackpool.jpg/440px-Fish_and_chips_blackpool.jpg 2x" data-file-width="4928" data-file-height="3264" /></a><figcaption><a href="/wiki/Fish_and_chips" title="Fish and chips">Fish and chips</a></figcaption></figure> Britská kuchyně vychází z <a href="/wiki/Keltov%C3%A9" title="Keltové">keltských</a> a <a href="/wiki/Anglosasov%C3%A9" title="Anglosasové">anglosaských</a> tradic, byla ale ovlivněna i kulinářskými tradicemi britských kolonií, zejména <a href="/wiki/Indick%C3%A1_kuchyn%C4%9B" title="Indická kuchyně">indickou kuchyní</a>. Za národní jídlo je v celé Británii považováno <a href="/wiki/Fish_and_chips" title="Fish and chips">fish and chips</a>.<a href="#cite_note-162">[162]</a><a href="#cite_note-163">[163]</a> Je tvořené rybou (obvykle <a href="/wiki/Treska" class="mw-disambig" title="Treska">treskou</a>) smaženou v těstíčku a smaženými <a href="/wiki/Hranolky" title="Hranolky">hranolky</a>, které se tradičně polévají <a href="/wiki/Ocet" title="Ocet">sladovým octem</a> a sypou <a href="/wiki/Chlorid_sodn%C3%BD" title="Chlorid sodný">solí</a>. Tradiční jsou rovněž <a href="/wiki/Pudink" title="Pudink">pudinky</a>, například yorkshirský pudink, nebo známý <a href="/wiki/V%C3%A1no%C4%8Dn%C3%AD_pudink" title="Vánoční pudink">vánoční pudink</a> vyráběný ze <a href="/wiki/Su%C5%A1en%C3%A9_ovoce" title="Sušené ovoce">sušeného ovoce</a>, <a href="/wiki/S%C3%A1dlo" title="Sádlo">sádla</a>, <a href="/wiki/Melasa" title="Melasa">melasy</a> a <a href="/wiki/Ko%C5%99en%C3%AD" title="Koření">koření</a>, kterážto kombinace někdy ostatní Evropany překvapí.<a href="#cite_note-164">[164]</a> Hovězí maso se často upravuje jako tzv. <a href="/wiki/Rostb%C3%ADf" title="Rostbíf">rostbíf</a> nebo <a href="/wiki/Steak" title="Steak">steak</a>, například <a href="/wiki/Beef_Wellington" class="mw-redirect" title="Beef Wellington">Beef Wellington</a>, což je hovězí steak obalený ve vrstvě <a href="/wiki/Pa%C5%A1tika" title="Paštika">paštiky</a>, směsi z <a href="/wiki/Houby" title="Houby">hub</a>, <a href="/wiki/Parmsk%C3%A1_%C5%A1unka" title="Parmská šunka">parmské šunce</a> upečený v <a href="/wiki/Listov%C3%A9_t%C4%9Bsto" title="Listové těsto">listovém těstě</a>. Oblíbené jsou také klobásy, masové koláče a <a href="/wiki/Sendvi%C4%8D" title="Sendvič">sendviče</a>. Skotskou národní specialitou je <a href="/wiki/Haggis" title="Haggis">haggis</a>, což jsou <a href="/wiki/Ovce" title="Ovce">ovčí</a> vnitřnosti s <a href="/wiki/Cibule_kuchy%C5%88sk%C3%A1" title="Cibule kuchyňská">cibulí</a> a <a href="/wiki/Ovesn%C3%A9_vlo%C4%8Dky" title="Ovesné vločky">ovesnými vločkami</a> <a href="/wiki/Va%C5%99en%C3%AD" title="Vaření">vařené</a> v ovčím <a href="/wiki/%C5%BDaludek" title="Žaludek">žaludku</a>.<a href="#cite_note-165">[165]</a> Velšskou specialitou je zase polévka <a href="/wiki/Cawl" title="Cawl">cawl</a> z masa, <a href="/wiki/Lilek_brambor" title="Lilek brambor">brambor</a>, <a href="/wiki/Tu%C5%99%C3%ADn" title="Tuřín">tuřínu</a> a <a href="/wiki/Mrkev_obecn%C3%A1" title="Mrkev obecná">mrkve</a>. <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Marmite.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4b/Marmite.jpg/220px-Marmite.jpg" decoding="async" width="220" height="179" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4b/Marmite.jpg 1.5x" data-file-width="240" data-file-height="195" /></a><figcaption><a href="/wiki/Marmite" title="Marmite">Marmite</a></figcaption></figure> V Británii vznikla <a href="/wiki/Worcestrov%C3%A1_om%C3%A1%C4%8Dka" class="mw-redirect" title="Worcestrová omáčka">worcestrová omáčka</a>, která se jako dochucovadlo rozšířila po celém světě, tradičně obsahuje <a href="/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD" title="Kvašení">fermentovanou</a> <a href="/wiki/S%C3%B3ja_lu%C5%A1tinat%C3%A1" title="Sója luštinatá">sóju</a>, <a href="/wiki/Ocet" title="Ocet">ocet</a>, <a href="/wiki/Melasa" title="Melasa">melasu</a>, <a href="/wiki/%C4%8Cesnek" title="Česnek">česnek</a>, <a href="/wiki/Z%C3%A1zvor" title="Zázvor">zázvor</a>, <a href="/wiki/Sardel_obecn%C3%A1" title="Sardel obecná">ančovičky</a> a další přísady.<a href="#cite_note-166">[166]</a> Britskou specialitou je <a href="/wiki/Marmite" title="Marmite">marmite</a>, pomazánka vyráběná z <a href="/wiki/Kvasnice" class="mw-redirect" title="Kvasnice">kvasnicového</a> extraktu, který vzniká jako vedlejší produkt při vaření <a href="/wiki/Pivo" title="Pivo">piva</a>.<a href="#cite_note-167">[167]</a> Nejrozšířenějším druhem sýra je <a href="/wiki/%C4%8Cedar" title="Čedar">čedar</a>, další britský (přesněji jihoanglický) vynález.<a href="#cite_note-168">[168]</a> Specifika má i britské stolování. Británie je známa bohatými <a href="/wiki/Sn%C3%ADdan%C4%9B" title="Snídaně">snídaněmi</a>. Tradiční britská snídaně se skládá ze <a href="/wiki/Sma%C5%BEen%C3%AD" title="Smažení">smažených</a> <a href="/wiki/Vejce" title="Vejce">vajec</a>, smažené <a href="/wiki/Slanina" title="Slanina">slaniny</a>, <a href="/wiki/P%C3%A1rek" title="Párek">párků</a>, <a href="/wiki/Fazol" title="Fazol">fazolí</a> a <a href="/wiki/Chl%C3%A9b" title="Chléb">chleba</a> (často <a href="/wiki/Toast" title="Toast">toastového</a>) a někdy i z <a href="/wiki/Raj%C4%8De_jedl%C3%A9" title="Rajče jedlé">rajčat</a> nebo smažených <a href="/wiki/Houby" title="Houby">hub</a>. Pověstným rituálem je také tzv. čaj o páté.<a href="#cite_note-169">[169]</a> Jinak Británie má třetí největší spotřebu čaje na obyvatele (po <a href="/wiki/Turecko" title="Turecko">Turecku</a> a <a href="/wiki/Irsko" title="Irsko">Irsku</a>). Do Velké Británie se dostal čaj z <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADna" title="Čína">Číny</a>. Nejpopulárnější jsou silné <a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%BD_%C4%8Daj" title="Černý čaj">černé čaje</a>, často podávané s <a href="/wiki/Ml%C3%A9ko" title="Mléko">mlékem</a> a <a href="/wiki/Su%C5%A1enka" title="Sušenka">sušenkami</a>. Z alkoholických nápojů je v Británii populární <a href="/wiki/Pivo" title="Pivo">pivo</a> a <a href="/wiki/Cider" title="Cider">cider</a> (nápoj z kvašených jablek) nebo <a href="/wiki/Hru%C5%A1ka" title="Hruška">hrušková</a> verze cideru <a href="/wiki/Perry_(n%C3%A1poj)" title="Perry (nápoj)">perry</a>. Ve Skotsku se vyrábí ceněná <a href="/wiki/Skotsk%C3%A1_whisky" title="Skotská whisky">whisky</a>, pálenka z ječmenného sladu. Nejstarší písemná zmínka o jejím pálení pochází z 15. století, ale tradice bude patrně ještě hlubší.<a href="#cite_note-170">[170]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Reference">Reference</h2>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=41" title="Editace sekce: Reference" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=41" title="Editovat zdrojový kód sekce Reference">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-references-wrap mw-references-columns"><ol class="references"> <li id="cite_note-1"><a href="#cite_ref-1">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_m%C4%9Bnov%C3%BD_fond" title="Mezinárodní měnový fond">Mezinárodní měnový fond</a>. Download World Economic Outlook database: October 2023 [online]. [cit. 2023-11-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.imf.org/en/Publications/WEO/weo-database/2023/October/weo-report?c=112,&s=NGDPD,PPPGDP,NGDPDPC,PPPPC,&sy=2020&ey=2028&ssm=0&scsm=1&scc=0&ssd=1&ssc=0&sic=0&sort=country&ds=.&br=1">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Download+World+Economic+Outlook+database%3A+October+2023&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.imf.org%2Fen%2FPublications%2FWEO%2Fweo-database%2F2023%2FOctober%2Fweo-report%3Fc%3D112%2C%26s%3DNGDPD%2CPPPGDP%2CNGDPDPC%2CPPPPC%2C%26sy%3D2020%26ey%3D2028%26ssm%3D0%26scsm%3D1%26scc%3D0%26ssd%3D1%26ssc%3D0%26sic%3D0%26sort%3Dcountry%26ds%3D.%26br%3D1&rft.aucorp=%5B%5BMezin%C3%A1rodn%C3%AD+m%C4%9Bnov%C3%BD+fond%5D%5D">  </li> <li id="cite_note-2"><a href="#cite_ref-2">↑</a> <a rel="nofollow" class="external free" href="https://cuzk.cz/Zivotni-situace/Poradci-a-poradni-organy/Nazvoslovna-komise-CUZK/Geograficke-nazvoslovne-seznamy/Seznam-jmen-statu-a-jejich-uzemnich-casti.aspx">https://cuzk.cz/Zivotni-situace/Poradci-a-poradni-organy/Nazvoslovna-komise-CUZK/Geograficke-nazvoslovne-seznamy/Seznam-jmen-statu-a-jejich-uzemnich-casti.aspx</a> </li> <li id="cite_note-3"><a href="#cite_ref-3">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MURPHY, Dervla. A Place Apart. [s.l.]: Penguin Books Ltd., 1979. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/placeapart0000murp">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0140050301" title="Speciální:Zdroje knih/978-0140050301">978-0140050301</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=A+Place+Apart&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fplaceapart0000murp&rft.isbn=978-0140050301&rft.aulast=Murphy&rft.aufirst=Dervla&rft.pub=Penguin+Books+Ltd.&rft.date=1979">  </li> <li id="cite_note-:0-4">↑ <a href="#cite_ref-:0_4-0">a</a> <a href="#cite_ref-:0_4-1">b</a> <a rel="nofollow" class="external free" href="https://www.iso.org/obp/ui/#iso:code:3166:GB">https://www.iso.org/obp/ui/#iso:code:3166:GB</a> - oficiální stránka ISO uvádějící Severní Irsko jakožto provincii (province) </li> <li id="cite_note-5"><a href="#cite_ref-5">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Population of Cities in United Kingdom 2023 [online]. World Population Review [cit. 2023-02-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldpopulationreview.com/countries/cities/united-kingdom">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Population+of+Cities+in+United+Kingdom+2023&rft_id=https%3A%2F%2Fworldpopulationreview.com%2Fcountries%2Fcities%2Funited-kingdom&rft.pub=World+Population+Review"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-6"><a href="#cite_ref-6">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">DEWART, Megan. The Scottish Legal System. UK: <a href="/w/index.php?title=Bloomsbury_Academic&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bloomsbury Academic (stránka neexistuje)">Bloomsbury Academic</a>, 2019. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=XW_EtwEACAAJ">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-5265-0633-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-5265-0633-7">978-1-5265-0633-7</a>. S. 57.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Scottish+Legal+System&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DXW_EtwEACAAJ&rft.isbn=978-1-5265-0633-7&rft.aulast=Dewart&rft.aufirst=Megan&rft.place=UK&rft.pub=%5B%5BBloomsbury+Academic%5D%5D&rft.pages=57"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“.; <cite class="book" style="font-style:normal;"> The justice system and the constitution [online]. Courts and Tribunals Judiciary [cit. 2023-06-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20230521180341/https://www.judiciary.uk/about-the-judiciary/our-justice-system/jud-acc-ind/justice-sys-and-constitution/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.judiciary.uk/about-the-judiciary/our-justice-system/jud-acc-ind/justice-sys-and-constitution/#:~:text=The%20United%20Kingdom%20has%20three,of%20Union%201707%20and%201800.">originálu</a> dne 21 May 2023.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+justice+system+and+the+constitution&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.judiciary.uk%2Fabout-the-judiciary%2Four-justice-system%2Fjud-acc-ind%2Fjustice-sys-and-constitution%2F%23%3A~%3Atext%3DThe%2520United%2520Kingdom%2520has%2520three%2Cof%2520Union%25201707%2520and%25201800.&rft.pub=Courts+and+Tribunals+Judiciary"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-7"><a href="#cite_ref-7">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Key facts about the United Kingdom [online]. <a href="/w/index.php?title=Directgov&action=edit&redlink=1" class="new" title="Directgov (stránka neexistuje)">Directgov</a> [cit. 2015-03-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20121015000000/http://www.direct.gov.uk/en/Governmentcitizensandrights/LivingintheUK/DG_10012517">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.direct.gov.uk/en/Governmentcitizensandrights/LivingintheUK/DG_10012517">originálu</a> dne 15 October 2012.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Key+facts+about+the+United+Kingdom&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.direct.gov.uk%2Fen%2FGovernmentcitizensandrights%2FLivingintheUK%2FDG_10012517&rft.pub=%5B%5BDirectgov%5D%5D"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-SIPRI-2020-8"><a href="#cite_ref-SIPRI-2020_8-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Trends in World Military Expenditure, 2022 [online]. <a href="/wiki/Stockholm_International_Peace_Research_Institute" title="Stockholm International Peace Research Institute">Stockholm International Peace Research Institute</a>, April 2023 [cit. 2023-04-29]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.sipri.org/sites/default/files/2023-04/2304_fs_milex_2022.pdf">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Trends+in+World+Military+Expenditure%2C+2022&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.sipri.org%2Fsites%2Fdefault%2Ffiles%2F2023-04%2F2304_fs_milex_2022.pdf&rft.pub=%5B%5BStockholm+International+Peace+Research+Institute%5D%5D"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-odchod_leden_2020-1-9">↑ <a href="#cite_ref-odchod_leden_2020-1_9-0">a</a> <a href="#cite_ref-odchod_leden_2020-1_9-1">b</a> <cite style="font-style:normal;"> Velká Británie po 47 letech opustila Evropskou unii, vstoupila do přechodného období. echo24.cz [online]. 2020-02-01 [cit. 2020-02-01]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://echo24.cz/a/SCnG7/velka-britanie-po-47-letech-opustila-evropskou-unii-vstoupila-do-prechodneho-obdobi">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=echo24.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fecho24.cz%2Fa%2FSCnG7%2Fvelka-britanie-po-47-letech-opustila-evropskou-unii-vstoupila-do-prechodneho-obdobi&rft.atitle=Velk%C3%A1+Brit%C3%A1nie+po+47+letech+opustila+Evropskou+unii%2C+vstoupila+do+p%C5%99echodn%C3%A9ho+obdob%C3%AD&rft.date=2020-02-01">  </li> <li id="cite_note-:4-10"><a href="#cite_ref-:4_10-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Toponymic guidelines for the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland [online]. Permanent Committee on Geographical Names, Ministry of Defence, 3 July 2014, rev. 13 September 2017. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20180617180819/https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/644622/UK_Toponymic_Guidelines_2017.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2018-06-17. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Toponymic+guidelines+for+the+United+Kingdom+of+Great+Britain+and+Northern+Ireland&rft_id=https%3A%2F%2Fassets.publishing.service.gov.uk%2Fgovernment%2Fuploads%2Fsystem%2Fuploads%2Fattachment_data%2Ffile%2F644622%2FUK_Toponymic_Guidelines_2017.pdf&rft.pub=Permanent+Committee+on+Geographical+Names%2C+Ministry+of+Defence">  </li> <li id="cite_note-11"><a href="#cite_ref-11">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> GB, ISO 3166 Country Codes [online]. International Organization for Standardization, rev. 2015 [cit. 2019-11-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.iso.org/obp/ui/#iso:code:3166:GB">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=GB%2C+ISO+3166+Country+Codes&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.iso.org%2Fobp%2Fui%2F%23iso%3Acode%3A3166%3AGB&rft.pub=International+Organization+for+Standardization">  </li> <li id="cite_note-12"><a href="#cite_ref-12">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> www.mzv.cz [online]. [cit. 2019-04-30]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.mzv.cz/jnp/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.mzv.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.mzv.cz%2Fjnp%2F">  </li> <li id="cite_note-13"><a href="#cite_ref-13">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Členské státy «. www.osn.cz [online]. [cit. 2019-04-30]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190414133040/https://www.osn.cz/osn/clenstvi/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.osn.cz/osn/clenstvi/">originálu</a> dne 2019-04-14.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.osn.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.osn.cz%2Fosn%2Fclenstvi%2F&rft.atitle=%C4%8Clensk%C3%A9+st%C3%A1ty+%C2%AB">  </li> <li id="cite_note-14"><a href="#cite_ref-14">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://cuzk.cz/Zivotni-situace/Poradci-a-poradni-organy/Nazvoslovna-komise-CUZK/Geograficke-nazvoslovne-seznamy/Seznam-jmen-statu-a-jejich-uzemnich-casti.aspx">Názvoslovná komise ČÚZK: Seznam jmen států a jejich územních částí (stav z roku 2022)</a> </li> <li id="cite_note-15"><a href="#cite_ref-15">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Jednotlivé země. Evropská unie [online]. 2016-07-05 [cit. 2019-04-30]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://europa.eu/european-union/about-eu/countries_cs">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Evropsk%C3%A1+unie&rft_id=https%3A%2F%2Feuropa.eu%2Feuropean-union%2Fabout-eu%2Fcountries_cs&rft.atitle=Jednotliv%C3%A9+zem%C4%9B&rft.date=2016-07-05">  </li> <li id="cite_note-16"><a href="#cite_ref-16">↑</a> <cite style="font-style:normal;">GHOSH, Pallab. Humans' early arrival in Britain. www.bbc.com. 2010-07-07. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.bbc.com/news/10531419">Dostupné online</a> [cit. 2019-05-04]. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=www.bbc.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.bbc.com%2Fnews%2F10531419&rft.atitle=Humans%27+early+arrival+in+Britain&rft.date=2010-07-07&rft.aulast=Ghosh&rft.aufirst=Pallab">  </li> <li id="cite_note-17"><a href="#cite_ref-17">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Ancient skeleton was 'even older'. news.bbc.co.uk. 2007-10-30. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://news.bbc.co.uk/2/hi/uk_news/wales/south_west/7069001.stm">Dostupné online</a> [cit. 2019-05-04]. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=news.bbc.co.uk&rft_id=http%3A%2F%2Fnews.bbc.co.uk%2F2%2Fhi%2Fuk_news%2Fwales%2Fsouth_west%2F7069001.stm&rft.atitle=Ancient+skeleton+was+%27even+older%27&rft.date=2007-10-30">  </li> <li id="cite_note-18"><a href="#cite_ref-18">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Tin in the Roman Empire | UNRV.com. www.unrv.com [online]. [cit. 2019-12-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.unrv.com/economy/tin.php">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.unrv.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.unrv.com%2Feconomy%2Ftin.php&rft.atitle=Tin+in+the+Roman+Empire+%7C+UNRV.com">  </li> <li id="cite_note-19"><a href="#cite_ref-19">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> History of Stonehenge. English Heritage [online]. [cit. 2019-12-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.english-heritage.org.uk/visit/places/stonehenge/history-and-stories/history/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=English+Heritage&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.english-heritage.org.uk%2Fvisit%2Fplaces%2Fstonehenge%2Fhistory-and-stories%2Fhistory%2F&rft.atitle=History+of+Stonehenge">  </li> <li id="cite_note-20"><a href="#cite_ref-20">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KAMPOURIS, Nick. Pytheas of Massalia: The First Greek to Reach Britain and the Arctic | GreekReporter.com [online]. [cit. 2019-12-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://greece.greekreporter.com/2019/11/24/pytheas-of-massalia-the-first-greek-to-reach-britain-and-the-arctic/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Pytheas+of+Massalia%3A+The+First+Greek+to+Reach+Britain+and+the+Arctic+%7C+GreekReporter.com&rft_id=https%3A%2F%2Fgreece.greekreporter.com%2F2019%2F11%2F24%2Fpytheas-of-massalia-the-first-greek-to-reach-britain-and-the-arctic%2F&rft.aulast=Kampouris&rft.aufirst=Nick">  </li> <li id="cite_note-21"><a href="#cite_ref-21">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> On the Ocean: The Famous Voyage of Pytheas. Ancient History Encyclopedia [online]. [cit. 2019-12-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ancient.eu/article/1078/on-the-ocean-the-famous-voyage-of-pytheas/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Ancient+History+Encyclopedia&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.ancient.eu%2Farticle%2F1078%2Fon-the-ocean-the-famous-voyage-of-pytheas%2F&rft.atitle=On+the+Ocean%3A+The+Famous+Voyage+of+Pytheas">  </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)10–17-22"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)10–17_22-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 10–17. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)17–20-23"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)17–20_23-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 17–20. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)25–26-24"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)25–26_24-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 25–26. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)33-25"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)33_25-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 33. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)36–37-26"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)36–37_26-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 36–37. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)42–44-27"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)42–44_27-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 42–44. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)48–51-28"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)48–51_28-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 48–51. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)52–54-29"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)52–54_29-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 52–54. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)57-30"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)57_30-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 57. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)58–61-31"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)58–61_31-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 58–61. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)72-32"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)72_32-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 72. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)56-33"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)56_33-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 56. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)63-34"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)63_34-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 63. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)65–68-35"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)65–68_35-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 65–68. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)68–71-36"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)68–71_36-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 68–71. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)52-37"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)52_37-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 52. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)77-38"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)77_38-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 77. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)77–81-39"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)77–81_39-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 77–81. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)81–96-40"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)81–96_40-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 81–96. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)82–83-41"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)82–83_41-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 82–83. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)97–98-42"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)97–98_42-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 97–98. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)99–101-43"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)99–101_43-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 99–101. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)101-44"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)101_44-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 101. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)103–104-45"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)103–104_45-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 103–104. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)112–113-46"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)112–113_46-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 112–113. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)115–119-47"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)115–119_47-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 115–119. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)116-48"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)116_48-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 116. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)99–124-49"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)99–124_49-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 99–124. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)126–128-50"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)126–128_50-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 126–128. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)158-51"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)158_51-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 158. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)159-52"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)159_52-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 159. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)170–171-53"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)170–171_53-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 170–171. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)176–177-54"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)176–177_54-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 176–177. </li> <li id="cite_note-55"><a href="#cite_ref-55">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Skutečná hra o trůn: Válka růží, kterou se inspiroval George Martin. Reflex.cz [online]. [cit. 2019-12-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.reflex.cz/clanek/historie/71272/skutecna-hra-o-trun-valka-ruzi-kterou-se-inspiroval-george-martin.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Reflex.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.reflex.cz%2Fclanek%2Fhistorie%2F71272%2Fskutecna-hra-o-trun-valka-ruzi-kterou-se-inspiroval-george-martin.html&rft.atitle=Skute%C4%8Dn%C3%A1+hra+o+tr%C5%AFn%3A+V%C3%A1lka+r%C5%AF%C5%BE%C3%AD%2C+kterou+se+inspiroval+George+Martin">  </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)188–189-56"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)188–189_56-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 188–189. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)205-57"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)205_57-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 205. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)189–204-58"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)189–204_58-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 189–204. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)222–224-59"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)222–224_59-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 222–224. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)231-60"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)231_60-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 231. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)236–239-61"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)236–239_61-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 236–239. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)239–248-62"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)239–248_62-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 239–248. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)253–259-63"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)253–259_63-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 253–259. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)287–297-64"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)287–297_64-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 287–297. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)301-65"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)301_65-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 301. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)317-66"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)317_66-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 317. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)324-67"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)324_67-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 324. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)324–335-68"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)324–335_68-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 324–335. </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)336–337-69"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)336–337_69-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 336–337. </li> <li id="cite_note-70"><a href="#cite_ref-70">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Před 210 lety se Británie vítězstvím u Trafalgaru stala královnou moří. Reflex.cz [online]. [cit. 2019-12-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.reflex.cz/clanek/historie/66980/pred-210-lety-se-britanie-vitezstvim-u-trafalgaru-stala-kralovnou-mori.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Reflex.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.reflex.cz%2Fclanek%2Fhistorie%2F66980%2Fpred-210-lety-se-britanie-vitezstvim-u-trafalgaru-stala-kralovnou-mori.html&rft.atitle=P%C5%99ed+210+lety+se+Brit%C3%A1nie+v%C3%ADt%C4%9Bzstv%C3%ADm+u+Trafalgaru+stala+kr%C3%A1lovnou+mo%C5%99%C3%AD">  </li> <li id="cite_note-71"><a href="#cite_ref-71">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Před 200 lety slavná bitva u Waterloo ukončila napoleonské války. Reflex.cz [online]. [cit. 2019-12-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.reflex.cz/clanek/historie/64664/pred-200-lety-slavna-bitva-u-waterloo-ukoncila-napoleonske-valky.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Reflex.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.reflex.cz%2Fclanek%2Fhistorie%2F64664%2Fpred-200-lety-slavna-bitva-u-waterloo-ukoncila-napoleonske-valky.html&rft.atitle=P%C5%99ed+200+lety+slavn%C3%A1+bitva+u+Waterloo+ukon%C4%8Dila+napoleonsk%C3%A9+v%C3%A1lky">  </li> <li id="cite_note-72"><a href="#cite_ref-72">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Kontinentální blokáda a velká panika v Anglii (1806-1811). Peníze.cz [online]. [cit. 2019-12-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.penize.cz/15878-kontinentalni-blokada-a-velka-panika-v-anglii-1806-1811">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Pen%C3%ADze.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.penize.cz%2F15878-kontinentalni-blokada-a-velka-panika-v-anglii-1806-1811&rft.atitle=Kontinent%C3%A1ln%C3%AD+blok%C3%A1da+a+velk%C3%A1+panika+v+Anglii+%281806-1811%29">  </li> <li id="cite_note-73"><a href="#cite_ref-73">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Krymská válka byla jednou z největších podle počtu obětí. Reflex.cz [online]. [cit. 2019-12-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.reflex.cz/clanek/historie/91102/kdyz-se-zapad-spojil-s-tureckem-proti-rusku-krymska-valka-byla-jednou-z-nejvetsich-podle-poctu-obeti.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Reflex.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.reflex.cz%2Fclanek%2Fhistorie%2F91102%2Fkdyz-se-zapad-spojil-s-tureckem-proti-rusku-krymska-valka-byla-jednou-z-nejvetsich-podle-poctu-obeti.html&rft.atitle=Krymsk%C3%A1+v%C3%A1lka+byla+jednou+z+nejv%C4%9Bt%C5%A1%C3%ADch+podle+po%C4%8Dtu+ob%C4%9Bt%C3%AD">  </li> <li id="cite_note-74"><a href="#cite_ref-74">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Boj o černý kontinent: Po stopách evropského drancování Afriky. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2016-12-11 [cit. 2019-12-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.stoplusjednicka.cz/boj-o-cerny-kontinent">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=100%2B1+zahrani%C4%8Dn%C3%AD+zaj%C3%ADmavost&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.stoplusjednicka.cz%2Fboj-o-cerny-kontinent&rft.atitle=Boj+o+%C4%8Dern%C3%BD+kontinent%3A+Po+stop%C3%A1ch+evropsk%C3%A9ho+drancov%C3%A1n%C3%AD+Afriky&rft.date=2016-12-11">  </li> <li id="cite_note-FOOTNOTEMorgan_(2011)335–340-75"><a href="#cite_ref-FOOTNOTEMorgan_(2011)335–340_75-0">↑</a> <a href="#CITEREFMorgan_(2011)">Morgan (2011)</a>, s. 335–340. </li> <li id="cite_note-76"><a href="#cite_ref-76">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Jak se zrodil moderní svět: 13 přelomových vynálezů lidstva. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2017-03-18 [cit. 2019-12-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190714135104/https://www.stoplusjednicka.cz/jak-se-zrodil-moderni-svet-13-prelomovych-vynalezu-lidstva">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.stoplusjednicka.cz/jak-se-zrodil-moderni-svet-13-prelomovych-vynalezu-lidstva">originálu</a> dne 2019-07-14. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=100%2B1+zahrani%C4%8Dn%C3%AD+zaj%C3%ADmavost&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.stoplusjednicka.cz%2Fjak-se-zrodil-moderni-svet-13-prelomovych-vynalezu-lidstva&rft.atitle=Jak+se+zrodil+modern%C3%AD+sv%C4%9Bt%3A+13+p%C5%99elomov%C3%BDch+vyn%C3%A1lez%C5%AF+lidstva&rft.date=2017-03-18">  </li> <li id="cite_note-77"><a href="#cite_ref-77">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> BBC - History - The Workshop of the World. www.bbc.co.uk [online]. [cit. 2019-05-10]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.bbc.co.uk/history/british/victorians/workshop_of_the_world_01.shtml">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.bbc.co.uk&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.bbc.co.uk%2Fhistory%2Fbritish%2Fvictorians%2Fworkshop_of_the_world_01.shtml&rft.atitle=BBC+-+History+-+The+Workshop+of+the+World">  </li> <li id="cite_note-78"><a href="#cite_ref-78">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Ekonomické dějiny britského pití čaje: Opiová válka. Peníze.cz [online]. [cit. 2019-12-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.penize.cz/18948-ekonomicke-dejiny-britskeho-piti-caje-opiova-valka">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Pen%C3%ADze.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.penize.cz%2F18948-ekonomicke-dejiny-britskeho-piti-caje-opiova-valka&rft.atitle=Ekonomick%C3%A9+d%C4%9Bjiny+britsk%C3%A9ho+pit%C3%AD+%C4%8Daje%3A+Opiov%C3%A1+v%C3%A1lka">  </li> <li id="cite_note-79"><a href="#cite_ref-79">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Búrská válka: Konflikt, který navždy změnil jih Afriky. Reflex.cz [online]. [cit. 2019-12-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.reflex.cz/clanek/historie/79735/pred-115-lety-skoncila-druha-burska-valka.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Reflex.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.reflex.cz%2Fclanek%2Fhistorie%2F79735%2Fpred-115-lety-skoncila-druha-burska-valka.html&rft.atitle=B%C3%BArsk%C3%A1+v%C3%A1lka%3A+Konflikt%2C+kter%C3%BD+nav%C5%BEdy+zm%C4%9Bnil+jih+Afriky">  </li> <li id="cite_note-80"><a href="#cite_ref-80">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Země byla posetá mrtvolami, líčil voják Churchillovo fiasko na Gallipoli. iDNES.cz [online]. 2015-04-24 [cit. 2019-12-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/bitva-o-gallipoli.A150424_125852_zahranicni_fer">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fzpravy%2Fzahranicni%2Fbitva-o-gallipoli.A150424_125852_zahranicni_fer&rft.atitle=Zem%C4%9B+byla+poset%C3%A1+mrtvolami%2C+l%C3%AD%C4%8Dil+voj%C3%A1k+Churchillovo+fiasko+na+Gallipoli&rft.date=2015-04-24">  </li> <li id="cite_note-81"><a href="#cite_ref-81">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> První použití tanků v ostrém boji. <a href="/wiki/Novinky.cz" title="Novinky.cz">Novinky.cz</a> [online]. Borgis [cit. 2019-12-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.novinky.cz/veda-skoly/historie2/clanek/prvni-pouziti-tanku-v-ostrem-boji-129235">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Novinky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.novinky.cz%2Fveda-skoly%2Fhistorie2%2Fclanek%2Fprvni-pouziti-tanku-v-ostrem-boji-129235&rft.atitle=Prvn%C3%AD+pou%C5%BEit%C3%AD+tank%C5%AF+v+ostr%C3%A9m+boji&rft.pub=Borgis">  </li> <li id="cite_note-82"><a href="#cite_ref-82">↑</a> <cite style="font-style:normal;">OLSON, Lynne. Neville Chamberlain: A Failed Leader in a Time of Crisis. The New York Times. 2019-06-10. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nytimes.com/2019/06/10/books/review/tim-bouverie-appeasement.html">Dostupné online</a> [cit. 2019-12-17]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0362-4331">0362-4331</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+New+York+Times&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nytimes.com%2F2019%2F06%2F10%2Fbooks%2Freview%2Ftim-bouverie-appeasement.html&rft.atitle=Neville+Chamberlain%3A+A+Failed+Leader+in+a+Time+of+Crisis&rft.date=2019-06-10&rft.issn=0362-4331&rft.aulast=Olson&rft.aufirst=Lynne">  </li> <li id="cite_note-83"><a href="#cite_ref-83">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Statisíce lidí čekaly na plážích na záchranu. Přijely pro ně stovky lodí. iDNES.cz [online]. 2017-07-20 [cit. 2019-12-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/dunkerque-1940-operace-dynamo-pozarni-clun-massey-shaw.A170719_142554_vojenstvi_erp">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Ftechnet%2Fvojenstvi%2Fdunkerque-1940-operace-dynamo-pozarni-clun-massey-shaw.A170719_142554_vojenstvi_erp&rft.atitle=Statis%C3%ADce+lid%C3%AD+%C4%8Dekaly+na+pl%C3%A1%C5%BE%C3%ADch+na+z%C3%A1chranu.+P%C5%99ijely+pro+n%C4%9B+stovky+lod%C3%AD&rft.date=2017-07-20">  </li> <li id="cite_note-84"><a href="#cite_ref-84">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Bitva o Británii. K první porážce nacistů přispělo i české stíhací eso. iDNES.cz [online]. 2015-05-11 [cit. 2019-12-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/bitva-o-britanii-raf-a-josef-frantisek.A150410_090815_zahranicni_jw">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fzpravy%2Fzahranicni%2Fbitva-o-britanii-raf-a-josef-frantisek.A150410_090815_zahranicni_jw&rft.atitle=Bitva+o+Brit%C3%A1nii.+K+prvn%C3%AD+por%C3%A1%C5%BEce+nacist%C5%AF+p%C5%99isp%C4%9Blo+i+%C4%8Desk%C3%A9+st%C3%ADhac%C3%AD+eso&rft.date=2015-05-11">  </li> <li id="cite_note-85"><a href="#cite_ref-85">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Před 70 lety vznikla samostatná Indie, nezávislost spustila obří migraci. iDNES.cz [online]. 2017-08-15 [cit. 2019-12-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/70-vyroci-nezavislost-indie-pakistan.A170814_131044_zahranicni_ert">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fzpravy%2Fzahranicni%2F70-vyroci-nezavislost-indie-pakistan.A170814_131044_zahranicni_ert&rft.atitle=P%C5%99ed+70+lety+vznikla+samostatn%C3%A1+Indie%2C+nez%C3%A1vislost+spustila+ob%C5%99%C3%AD+migraci&rft.date=2017-08-15">  </li> <li id="cite_note-86"><a href="#cite_ref-86">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Válka o Suez před 60 lety ukázala silný vliv USA, Izrael si vybojoval prestiž. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2019-12-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1952073-valka-o-suez-pred-60-lety-ukazala-silny-vliv-usa-izrael-si-vybojoval-prestiz">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8CT24&rft_id=https%3A%2F%2Fct24.ceskatelevize.cz%2Fsvet%2F1952073-valka-o-suez-pred-60-lety-ukazala-silny-vliv-usa-izrael-si-vybojoval-prestiz&rft.atitle=V%C3%A1lka+o+Suez+p%C5%99ed+60+lety+uk%C3%A1zala+siln%C3%BD+vliv+USA%2C+Izrael+si+vybojoval+presti%C5%BE&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%A1+televize">  </li> <li id="cite_note-87"><a href="#cite_ref-87">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Před 33 lety začala válka o Falklandy. Spor komplikuje vztahy Argentiny a Británie dodnes. <a href="/wiki/IROZHLAS" title="IROZHLAS">iROZHLAS</a> [online]. <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_rozhlas" title="Český rozhlas">Český rozhlas</a> [cit. 2019-12-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/pred-33-lety-zacala-valka-o-falklandy-spor-komplikuje-vztahy-argentiny-a-britanie-dodnes_201504012013_mvydrova">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iROZHLAS&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.irozhlas.cz%2Fzpravy-svet%2Fpred-33-lety-zacala-valka-o-falklandy-spor-komplikuje-vztahy-argentiny-a-britanie-dodnes_201504012013_mvydrova&rft.atitle=P%C5%99ed+33+lety+za%C4%8Dala+v%C3%A1lka+o+Falklandy.+Spor+komplikuje+vztahy+Argentiny+a+Brit%C3%A1nie+dodnes&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas">  </li> <li id="cite_note-88"><a href="#cite_ref-88">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Sověti ji pokřtili železná lady. Thatcherismus má 30 let. TÝDEN.cz [online]. 2009-05-03 [cit. 2019-12-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/den-d/soveti-ji-pokrtili-zelezna-lady-thatcherismus-ma-30-let_117697.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=T%C3%9DDEN.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.tyden.cz%2Frubriky%2Fzahranici%2Fden-d%2Fsoveti-ji-pokrtili-zelezna-lady-thatcherismus-ma-30-let_117697.html&rft.atitle=Sov%C4%9Bti+ji+pok%C5%99tili+%C5%BEelezn%C3%A1+lady.+Thatcherismus+m%C3%A1+30+let&rft.date=2009-05-03">  </li> <li id="cite_note-89"><a href="#cite_ref-89">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Překvapivé dědictví po Blairovi. Euro.cz [online]. 2007-06-26 [cit. 2019-12-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.euro.cz/byznys/prekvapive-dedictvi-po-blairovi-787376">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Euro.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.euro.cz%2Fbyznys%2Fprekvapive-dedictvi-po-blairovi-787376&rft.atitle=P%C5%99ekvapiv%C3%A9+d%C4%9Bdictv%C3%AD+po+Blairovi&rft.date=2007-06-26">  </li> <li id="cite_note-90"><a href="#cite_ref-90">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> BREXIT: Británie opouští EU, referendum zasáhlo celý svět - tn.cz. web.archive.org [online]. 2019-07-14 [cit. 2019-12-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190714140455/https://tn.nova.cz/clanek/byt-ci-nebyt-v-evropske-unii-britove-rozhoduji-o-odchodu-z-eu.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://tn.nova.cz/clanek/byt-ci-nebyt-v-evropske-unii-britove-rozhoduji-o-odchodu-z-eu.html">originálu</a> dne 2019-07-14.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=web.archive.org&rft_id=https%3A%2F%2Ftn.nova.cz%2Fclanek%2Fbyt-ci-nebyt-v-evropske-unii-britove-rozhoduji-o-odchodu-z-eu.html&rft.atitle=BREXIT%3A+Brit%C3%A1nie+opou%C5%A1t%C3%AD+EU%2C+referendum+zas%C3%A1hlo+cel%C3%BD+sv%C4%9Bt+-+tn.cz&rft.date=2019-07-14">  </li> <li id="cite_note-91"><a href="#cite_ref-91">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Mayová rezignovala. Britskou premiérku dostihl stín nepovedeného brexitu. iDNES.cz [online]. 2019-05-24 [cit. 2019-12-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/tereza-may-britanie-rezignace-brexit.A190524_101629_zahranicni_fort">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fzpravy%2Fzahranicni%2Ftereza-may-britanie-rezignace-brexit.A190524_101629_zahranicni_fort&rft.atitle=Mayov%C3%A1+rezignovala.+Britskou+premi%C3%A9rku+dostihl+st%C3%ADn+nepoveden%C3%A9ho+brexitu&rft.date=2019-05-24">  </li> <li id="cite_note-92"><a href="#cite_ref-92">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Drtivé vítězství Johnsonových konzervativců, mají absolutní většinu. iDNES.cz [online]. 2019-12-12 [cit. 2019-12-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/velka-britanie-volby-vysledky-parlament-brexit-johnson-corbyn.A191212_201913_zahranicni_kha">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fzpravy%2Fzahranicni%2Fvelka-britanie-volby-vysledky-parlament-brexit-johnson-corbyn.A191212_201913_zahranicni_kha&rft.atitle=Drtiv%C3%A9+v%C3%ADt%C4%9Bzstv%C3%AD+Johnsonov%C3%BDch+konzervativc%C5%AF%2C+maj%C3%AD+absolutn%C3%AD+v%C4%9Bt%C5%A1inu&rft.date=2019-12-12">  </li> <li id="cite_note-93"><a href="#cite_ref-93">↑</a> <a rel="nofollow" class="external free" href="https://www.theguardian.com/uk/2013/jan/14/secret-papers-royals-veto-bills">http://www.theguardian.com/uk/2013/jan/14/secret-papers-royals-veto-bills</a> </li> <li id="cite_note-94"><a href="#cite_ref-94">↑</a> <a rel="nofollow" class="external free" href="https://www.bbc.com/news/education-28953881">http://www.bbc.com/news/education-28953881</a> - Deeply elitist UK locks out diversity at top </li> <li id="cite_note-95"><a href="#cite_ref-95">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Brexit zaplatila desítka miliardářů. <a href="/wiki/Novinky.cz" title="Novinky.cz">Novinky.cz</a> [online]. Borgis [cit. 2019-12-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/brexit-zaplatila-desitka-miliardaru-40010444">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Novinky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.novinky.cz%2Fzahranicni%2Fevropa%2Fclanek%2Fbrexit-zaplatila-desitka-miliardaru-40010444&rft.atitle=Brexit+zaplatila+des%C3%ADtka+miliard%C3%A1%C5%99%C5%AF&rft.pub=Borgis">  </li> <li id="cite_note-96"><a href="#cite_ref-96">↑</a> BUMBACHER, Beat: Sieg für Brexit-Befürworter. Sprung ins Ungewisse (Vítězství pro přívržence brexitu. Skok do nejistoty). <a href="/wiki/Neue_Z%C3%BCrcher_Zeitung" title="Neue Zürcher Zeitung">Neue Zürcher Zeitung</a>, <a rel="nofollow" class="external free" href="http://www.nzz.ch/meinung/kommentare/brexit-brexit-ja-kommentar-ld.91222?mktcid=nled&mktcval=107_2016-6-24#login">http://www.nzz.ch/meinung/kommentare/brexit-brexit-ja-kommentar-ld.91222?mktcid=nled&mktcval=107_2016-6-24#login</a>, 24. června 2016, 07:05 hod. (německy). </li> <li id="cite_note-97"><a href="#cite_ref-97">↑</a> <cite style="font-style:normal;">HOUSKA, Ondřej. Británie má na brexit čas až do konce ledna 2020. Hospodářské noviny [online]. iHNed.cz, 2019-10-29 [cit. 2021-01-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archiv.ihned.cz/c1-66666840-britanie-ma-na-brexit-cas-az-do-konce-ledna-2020">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%A9+noviny&rft_id=https%3A%2F%2Farchiv.ihned.cz%2Fc1-66666840-britanie-ma-na-brexit-cas-az-do-konce-ledna-2020&rft.atitle=Brit%C3%A1nie+m%C3%A1+na+brexit+%C4%8Das+a%C5%BE+do+konce+ledna+2020&rft.date=2019-10-29&rft.aulast=Houska&rft.aufirst=Ond%C5%99ej&rft.pub=iHNed.cz">  </li> <li id="cite_note-98"><a href="#cite_ref-98">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Brexit se potřetí odkládá, tentokrát do konce ledna 2020. Británie ale může odejít i dřív. euractiv.cz [online]. 2019-10-28 [cit. 2021-01-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://euractiv.cz/section/brexit/news/brexit-se-potreti-odklada-tentokrat-do-konce-ledna-2020-britanie-ale-muze-odejit-i-driv/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=euractiv.cz&rft_id=https%3A%2F%2Feuractiv.cz%2Fsection%2Fbrexit%2Fnews%2Fbrexit-se-potreti-odklada-tentokrat-do-konce-ledna-2020-britanie-ale-muze-odejit-i-driv%2F&rft.atitle=Brexit+se+pot%C5%99et%C3%AD+odkl%C3%A1d%C3%A1%2C+tentokr%C3%A1t+do+konce+ledna+2020.+Brit%C3%A1nie+ale+m%C5%AF%C5%BEe+odej%C3%ADt+i+d%C5%99%C3%ADv&rft.date=2019-10-28">  </li> <li id="cite_note-odchod_leden_2020-2-99"><a href="#cite_ref-odchod_leden_2020-2_99-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Velká Británie definitivně opustila EU. Brexit je u konce, davy slaví. blesk.cz [online]. 2020-02-01 [cit. 2020-02-01]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-svet/633242/online-velka-britanie-definitivne-opustila-eu-brexit-je-u-konce-davy-slavi.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=blesk.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.blesk.cz%2Fclanek%2Fzpravy-svet%2F633242%2Fonline-velka-britanie-definitivne-opustila-eu-brexit-je-u-konce-davy-slavi.html&rft.atitle=Velk%C3%A1+Brit%C3%A1nie+definitivn%C4%9B+opustila+EU.+Brexit+je+u+konce%2C+davy+slav%C3%AD&rft.date=2020-02-01">  </li> <li id="cite_note-odchod_leden_2020-3-100"><a href="#cite_ref-odchod_leden_2020-3_100-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Velká Británie opustila Evropskou unii. EuroZprávy.cz [online]. 2020-02-01 [cit. 2020-02-01]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20200201101953/https://eurozpravy.cz/zahranicni/eu/velka-britanie-opustila-evropskou-unii.a01b1c66/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.eurozpravy.cz/zahranicni/eu/velka-britanie-opustila-evropskou-unii.a01b1c66">originálu</a> dne 2020-02-01.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=EuroZpr%C3%A1vy.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.eurozpravy.cz%2Fzahranicni%2Feu%2Fvelka-britanie-opustila-evropskou-unii.a01b1c66&rft.atitle=Velk%C3%A1+Brit%C3%A1nie+opustila+Evropskou+unii&rft.date=2020-02-01">  </li> <li id="cite_note-odchod_leden_2020-4-101"><a href="#cite_ref-odchod_leden_2020-4_101-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> The UK has left the EU <div style="clear:both"></div><div style="clear:both"></div> and the implications for the world are huge. CNN [online]. 2020-02-01 [cit. 2020-02-01]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://amp.cnn.com/cnn/2020/01/31/uk/brexit-boris-johnson-uk-on-the-world-stage-intl-gbr/index.html">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=CNN&rft_id=https%3A%2F%2Famp.cnn.com%2Fcnn%2F2020%2F01%2F31%2Fuk%2Fbrexit-boris-johnson-uk-on-the-world-stage-intl-gbr%2Findex.html&rft.atitle=The+UK+has+left+the+EU+%3Cdiv+style%3D%22clear%3Aboth%22%3E%3C%2Fdiv%3E%3Cdiv+style%3D%22clear%3Aboth%22%3E%3C%2Fdiv%3E+and+the+implications+for+the+world+are+huge&rft.date=2020-02-01">  </li> <li id="cite_note-uzavreni-dohody-102"><a href="#cite_ref-uzavreni-dohody_102-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> "Nekonečný" brexit vyvrcholil obchodní dohodou. Británie ale končí v programu Erasmus. <a href="/wiki/Aktu%C3%A1ln%C4%9B.cz" title="Aktuálně.cz">Aktuálně.cz</a> [online]. <a href="/wiki/Economia" title="Economia">Economia</a>, 2020-12-24 [cit. 2021-01-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/evropska-unie-a-britanie-se-dnes-dohodly-na-podobe-budoucich/r~5819fd1a45f811eb95caac1f6b220ee8/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Aktu%C3%A1ln%C4%9B.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fzpravy.aktualne.cz%2Fzahranici%2Fevropska-unie-a-britanie-se-dnes-dohodly-na-podobe-budoucich%2Fr~5819fd1a45f811eb95caac1f6b220ee8%2F&rft.atitle=%22Nekone%C4%8Dn%C3%BD%22+brexit+vyvrcholil+obchodn%C3%AD+dohodou.+Brit%C3%A1nie+ale+kon%C4%8D%C3%AD+v+programu+Erasmus&rft.date=2020-12-24&rft.pub=Economia">  </li> <li id="cite_note-prechodne-obdobi-konec-103"><a href="#cite_ref-prechodne-obdobi-konec_103-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Británie nadobro opustila EU, kolaps dopravy se nekoná. <a href="/wiki/Novinky.cz" title="Novinky.cz">Novinky.cz</a> [online]. Borgis, 2021-01-02 [cit. 2021-01-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/britanie-nadobro-opustila-eu-kolaps-dopravy-se-nekona-40346682">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Novinky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.novinky.cz%2Fzahranicni%2Fevropa%2Fclanek%2Fbritanie-nadobro-opustila-eu-kolaps-dopravy-se-nekona-40346682&rft.atitle=Brit%C3%A1nie+nadobro+opustila+EU%2C+kolaps+dopravy+se+nekon%C3%A1&rft.date=2021-01-02&rft.pub=Borgis">  </li> <li id="cite_note-104"><a href="#cite_ref-104">↑</a> SWAINE, Jon. <a href="/wiki/The_Telegraph" class="mw-redirect" title="The Telegraph">The Telegraph</a>, 13. ledna 2009), <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/barackobama/4226246/Barack-Obama-presidency-will-strengthen-special-relationship-says-Gordon-Brown.html">"Barack Obama presidency will strengthen special relationship, says Gordon Brown"</a>. Staženo 3. května 2011 (anglicky). </li> <li id="cite_note-105"><a href="#cite_ref-105">↑</a> Kirchner, E. J.; Sperling, J. (2007). Global Security Governance: Competing Perceptions of Security in the 21st century. Londýn: Taylor & Francis. 100 stran. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-415-39162-8" title="Speciální:Zdroje knih/0-415-39162-8">0-415-39162-8</a> </li> <li id="cite_note-106"><a href="#cite_ref-106">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">The Committee Office, House of Commons. DFID's expenditure on development assistance [online]. UK Parliament, 19 February 2009 [cit. 2013-04-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20130112222226/http://www.parliament.the-stationery-office.co.uk/pa/cm200809/cmselect/cmintdev/220/22007.htm">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2013-01-12.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=DFID%27s+expenditure+on+development+assistance&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.parliament.the-stationery-office.co.uk%2Fpa%2Fcm200809%2Fcmselect%2Fcmintdev%2F220%2F22007.htm&rft.au=The+Committee+Office%2C+House+of+Commons&rft.pub=UK+Parliament">  </li> <li id="cite_note-107"><a href="#cite_ref-107">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/408497-britska-invaze-do-iraku-byla-neopravnena-uzavrela-chilcotova-komise.html">Britská invaze do Iráku byla neoprávněná, uzavřela Chilcotova komise</a>. Novinky. 6. července 2016. </li> <li id="cite_note-108"><a href="#cite_ref-108">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.rozhlas.cz/plus/svet/_zprava/valky-v-iraku-a-afghanistanu-byly-omylem-za-29-miliard-liber--1356970">Války v Iráku a Afghánistánu byly omylem za 29 miliard liber</a>[<a href="/wiki/Wikipedie:Ov%C4%9B%C5%99itelnost" title="Wikipedie:Ověřitelnost">nedostupný zdroj</a>]. Český rozhlas. 1. června 2014. </li> <li id="cite_note-109"><a href="#cite_ref-109">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1906874-cameron-ma-podle-parlamentniho-vyboru-podil-na-krizove-situaci-v-libyi">Cameron má podle parlamentního výboru podíl na krizové situaci v Libyi</a>. Česká televize. 14. září 2016. </li> <li id="cite_note-110"><a href="#cite_ref-110">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://zpravy.idnes.cz/velka-britanie-export-zbrani-saudska-arabie-valka-jemen-campaign-against-the-arms-trade-caat-gy2-/zahranicni.aspx?c=A171108_130337_zahranicni_ert">Britové dovážejí do Saúdské Arábie stále více zbraní, navzdory válce v Jemenu</a>. iDNES.cz. 8. listopadu 2017. </li> <li id="cite_note-111"><a href="#cite_ref-111">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Mauricius chce žalovat Británii kvůli Čagoským ostrovům. Londýn brání vysídleným obyvatelům v návratu. Lidovky.cz [online]. 27. prosince 2019. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.lidovky.cz/svet/mauricius-chce-zalovat-britanii-kvuli-cagoskym-ostrovum.A191227_171456_ln_zahranici_ele">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Lidovky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.lidovky.cz%2Fsvet%2Fmauricius-chce-zalovat-britanii-kvuli-cagoskym-ostrovum.A191227_171456_ln_zahranici_ele&rft.atitle=Mauricius+chce+%C5%BEalovat+Brit%C3%A1nii+kv%C5%AFli+%C4%8Cagosk%C3%BDm+ostrov%C5%AFm.+Lond%C3%BDn+br%C3%A1n%C3%AD+vys%C3%ADdlen%C3%BDm+obyvatel%C5%AFm+v+n%C3%A1vratu&rft.date=27.+prosince+2019">  </li> <li id="cite_note-112"><a href="#cite_ref-112">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Británie propásla termín, kdy se má vzdát Čagoských ostrovů. Seznam Zprávy [online]. 23. listopadu 2019. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.seznamzpravy.cz/clanek/britanie-propasla-termin-kdy-se-ma-vzdat-cagoskych-ostrovu-83344">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Seznam+Zpr%C3%A1vy&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.seznamzpravy.cz%2Fclanek%2Fbritanie-propasla-termin-kdy-se-ma-vzdat-cagoskych-ostrovu-83344&rft.atitle=Brit%C3%A1nie+prop%C3%A1sla+term%C3%ADn%2C+kdy+se+m%C3%A1+vzd%C3%A1t+%C4%8Cagosk%C3%BDch+ostrov%C5%AF&rft.date=23.+listopadu+2019">  </li> <li id="cite_note-113"><a href="#cite_ref-113">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Spor, který ožil brexitem. „Malvíny jsou naše,“ tvrdí neúprosné cedule v Argentině. Jde o symboliku, říká politolog. Česká televize [online]. 2. dubna 2018. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2426620-spor-ktery-ozil-brexitem-malviny-jsou-nase-tvrdi-neuprosne-cedule-v-argentine-jde-o">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8Cesk%C3%A1+televize&rft_id=https%3A%2F%2Fct24.ceskatelevize.cz%2Fsvet%2F2426620-spor-ktery-ozil-brexitem-malviny-jsou-nase-tvrdi-neuprosne-cedule-v-argentine-jde-o&rft.atitle=Spor%2C+kter%C3%BD+o%C5%BEil+brexitem.+%E2%80%9EMalv%C3%ADny+jsou+na%C5%A1e%2C%E2%80%9C+tvrd%C3%AD+ne%C3%BAprosn%C3%A9+cedule+v+Argentin%C4%9B.+Jde+o+symboliku%2C+%C5%99%C3%ADk%C3%A1+politolog&rft.date=2.+dubna+2018">  </li> <li id="cite_note-114"><a href="#cite_ref-114">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Diplomaté se přou o Gibraltar, někdejší lídr konzervativců hrozí vojskem. iDNES.cz [online]. 3. dubna 2017. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/britanie-spanelsko-gibraltar-brexit-eu-spor.A170403_112153_zahranicni_ert">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fzpravy%2Fzahranicni%2Fbritanie-spanelsko-gibraltar-brexit-eu-spor.A170403_112153_zahranicni_ert&rft.atitle=Diplomat%C3%A9+se+p%C5%99ou+o+Gibraltar%2C+n%C4%9Bkdej%C5%A1%C3%AD+l%C3%ADdr+konzervativc%C5%AF+hroz%C3%AD+vojskem&rft.date=3.+dubna+2017">  </li> <li id="cite_note-115"><a href="#cite_ref-115">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Ministry of Defence [online]. Ministry of Defence [cit. 2012-02-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.mod.uk/DefenceInternet/Home/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Ministry+of+Defence&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.mod.uk%2FDefenceInternet%2FHome%2F&rft.pub=Ministry+of+Defence">  </li> <li id="cite_note-Speaker-116"><a href="#cite_ref-Speaker_116-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Speaker addresses Her Majesty Queen Elizabeth II [online]. UK Parliament, 30 March 2012 [cit. 2013-04-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.parliament.uk/business/news/2012/march/speaker-addresses-hm-the-queen/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Speaker+addresses+Her+Majesty+Queen+Elizabeth+II&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.parliament.uk%2Fbusiness%2Fnews%2F2012%2Fmarch%2Fspeaker-addresses-hm-the-queen%2F&rft.pub=UK+Parliament">  </li> <li id="cite_note-117"><a href="#cite_ref-117">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> A bibliography of Scottish common sense philosophy: Sources and origins. Redakce Fieser, James. Bristol: Thoemmes Press, 2000. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.rrbltd.co.uk/bibliographies/scottish_v5_bibliog.pdf">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=A+bibliography+of+Scottish+common+sense+philosophy%3A+Sources+and+origins&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.rrbltd.co.uk%2Fbibliographies%2Fscottish_v5_bibliog.pdf&rft.place=Bristol&rft.pub=Thoemmes+Press&rft.date=2000"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-118"><a href="#cite_ref-118">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> ShanghaiRanking's Academic Ranking of World Universities. www.shanghairanking.com [online]. [cit. 2022-01-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.shanghairanking.com/rankings/arwu/2021">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.shanghairanking.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.shanghairanking.com%2Frankings%2Farwu%2F2021&rft.atitle=ShanghaiRanking%27s+Academic+Ranking+of+World+Universities">  </li> <li id="cite_note-119"><a href="#cite_ref-119">↑</a> <cite style="font-style:normal;">GAZDÍK, Roman. Velký bratr v nové podobě: Vězňům budou všity čipy. <a href="/wiki/Aktu%C3%A1ln%C4%9B.cz" title="Aktuálně.cz">Aktuálně.cz</a> [online]. <a href="/wiki/Economia" title="Economia">Economia</a>, 2008-01-17 [cit. 2011-03-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=518725">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Aktu%C3%A1ln%C4%9B.cz&rft_id=http%3A%2F%2Faktualne.centrum.cz%2Fzahranici%2Fevropa%2Fclanek.phtml%3Fid%3D518725&rft.atitle=Velk%C3%BD+bratr+v+nov%C3%A9+podob%C4%9B%3A+V%C4%9Bz%C5%88%C5%AFm+budou+v%C5%A1ity+%C4%8Dipy&rft.date=2008-01-17&rft.aulast=Gazd%C3%ADk&rft.aufirst=Roman&rft.pub=Economia">  </li> <li id="cite_note-120"><a href="#cite_ref-120">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.gov.uk/government/statistics/schools-pupils-and-their-characteristics-january-2016">Dostupné online</a>. SFR 20/2016.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.gov.uk%2Fgovernment%2Fstatistics%2Fschools-pupils-and-their-characteristics-january-2016">  </li> <li id="cite_note-121"><a href="#cite_ref-121">↑</a> "<a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ft.com/content/41b5b302-b7e5-11e6-ba85-95d1533d9a62">Most London babies have foreign-born parent</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20180625161100/https://www.ft.com/content/41b5b302-b7e5-11e6-ba85-95d1533d9a62">Archivováno</a> 25. 6. 2018 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>.". <a href="/wiki/Financial_Times" title="Financial Times">Financial Times</a>. 1 prosince 2016. </li> <li id="cite_note-direct.gov.uk-122"><a href="#cite_ref-direct.gov.uk_122-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> English language – Government, citizens and rights <a href="/w/index.php?title=Directgov&action=edit&redlink=1" class="new" title="Directgov (stránka neexistuje)">Directgov</a> [online]. [cit. 2011-08-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20121015000000/http://www.direct.gov.uk/en/Governmentcitizensandrights/LivingintheUK/DG_10012519">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.direct.gov.uk/en/Governmentcitizensandrights/LivingintheUK/DG_10012519">originálu</a> dne 2012-10-15.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=English+language+%E2%80%93+Government%2C+citizens+and+rights+%5B%5BDirectgov%5D%5D&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.direct.gov.uk%2Fen%2FGovernmentcitizensandrights%2FLivingintheUK%2FDG_10012519">  </li> <li id="cite_note-thecommonwealth.org-123"><a href="#cite_ref-thecommonwealth.org_123-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Commonwealth Secretariat – UK [online]. <a href="/w/index.php?title=Commonwealth_Secretariat&action=edit&redlink=1" class="new" title="Commonwealth Secretariat (stránka neexistuje)">Commonwealth Secretariat</a> [cit. 2011-08-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.thecommonwealth.org/YearbookHomeInternal/139560/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Commonwealth+Secretariat+%E2%80%93+UK&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.thecommonwealth.org%2FYearbookHomeInternal%2F139560%2F&rft.pub=%5B%5BCommonwealth+Secretariat%5D%5D">  </li> <li id="cite_note-BBC_languages-124">↑ <a href="#cite_ref-BBC_languages_124-0">a</a> <a href="#cite_ref-BBC_languages_124-1">b</a> <a href="#cite_ref-BBC_languages_124-2">c</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Languages across Europe: United Kingdom [online]. BBC [cit. 2013-02-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.bbc.co.uk/languages/european_languages/countries/uk.shtml">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Languages+across+Europe%3A+United+Kingdom&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.bbc.co.uk%2Flanguages%2Feuropean_languages%2Fcountries%2Fuk.shtml&rft.pub=BBC">  </li> <li id="cite_note-125"><a href="#cite_ref-125">↑</a> <cite style="font-style:normal;">BOOTH, Robert. Polish becomes England's second language. <a href="/wiki/The_Guardian" title="The Guardian">The Guardian</a>. London: 30 January 2013. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.guardian.co.uk/uk/2013/jan/30/polish-becomes-englands-second-language">Dostupné online</a> [cit. 4 February 2012].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=%5B%5BThe+Guardian%5D%5D&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.guardian.co.uk%2Fuk%2F2013%2Fjan%2F30%2Fpolish-becomes-englands-second-language&rft.atitle=Polish+becomes+England%27s+second+language&rft.date=30+January+2013&rft.aulast=Booth&rft.aufirst=Robert&rft.place=London"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-126"><a href="#cite_ref-126">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://info.dingir.cz/2024/08/nabozenstvi-na-cestach-buddhisticky-chram-ve-skotsku/">Náboženství na cestách: buddhistický chrám ve Skotsku</a> : <a href="/wiki/N%C3%A1bo%C5%BEensk%C3%BD_infoservis" class="mw-redirect" title="Náboženský infoservis">Náboženský infoservis</a>, 27. 8. 2024 </li> <li id="cite_note-127"><a href="#cite_ref-127">↑</a> Coleman, David; Compton, Paul; Salt, John (2002). <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/?id=mmaRpUa1oSoC&pg=PA505">"The demographic characteristics of immigrant populations"</a>, Council of Europe, s.505. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/92-871-4974-7" title="Speciální:Zdroje knih/92-871-4974-7">92-871-4974-7</a>. </li> <li id="cite_note-128"><a href="#cite_ref-128">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BADE, Klaus L. Evropa v pohybu. 1. vyd. Praha: Nakladatel Lidové noviny, 2005. 497 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7106-559-5" title="Speciální:Zdroje knih/80-7106-559-5">80-7106-559-5</a>. S. 328–329.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Evropa+v+pohybu&rft.isbn=80-7106-559-5&rft.aulast=Bade&rft.aufirst=Klaus+L.&rft.place=Praha&rft.pub=Nakladatel+Lidov%C3%A9+noviny&rft.date=2005&rft.edition=1&rft.tpages=497&rft.pages=328%E2%80%93329">  </li> <li id="cite_note-independent-129">↑ <a href="#cite_ref-independent_129-0">a</a> <a href="#cite_ref-independent_129-1">b</a> <cite style="font-style:normal;"> David Cameron immigration pledge 'failed spectacularly' as figures show net migration almost three times as high as Tories promised. <a href="/wiki/The_Independent" title="The Independent">The Independent</a>. 26. února 2015. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.independent.co.uk/news/uk/politics/generalelection/tory-immigration-pledge-failed-spectacularly-as-figures-show-net-migration-nearly-three-times-as-high-as-david-cameron-promised-10071710.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=%5B%5BThe+Independent%5D%5D&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.independent.co.uk%2Fnews%2Fuk%2Fpolitics%2Fgeneralelection%2Ftory-immigration-pledge-failed-spectacularly-as-figures-show-net-migration-nearly-three-times-as-high-as-david-cameron-promised-10071710.html&rft.atitle=David+Cameron+immigration+pledge+%27failed+spectacularly%27+as+figures+show+net+migration+almost+three+times+as+high+as+Tories+promised&rft.date=26.+%C3%BAnora+2015"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-130"><a href="#cite_ref-130">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Settlement [online]. Home Office, August 2011 [cit. 2019-06-15]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20130116212734/http://www.homeoffice.gov.uk/publications/science-research-statistics/research-statistics/immigration-asylum-research/immigration-brief-q2-2011/immig-q2-settlement">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2013-01-16.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Settlement&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.homeoffice.gov.uk%2Fpublications%2Fscience-research-statistics%2Fresearch-statistics%2Fimmigration-asylum-research%2Fimmigration-brief-q2-2011%2Fimmig-q2-settlement&rft.pub=Home+Office">  </li> <li id="cite_note-131"><a href="#cite_ref-131">↑</a> "<a rel="nofollow" class="external text" href="http://cnsnews.com/news/article/british-census-islam-fastest-growing-faith-england-christians-drop-59-population">British Census: Islam Fastest-Growing Faith in England; Christians Drop to 59% of Population</a>". CNS News. </li> <li id="cite_note-132"><a href="#cite_ref-132">↑</a> "<a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.telegraph.co.uk/news/wikileaks-files/london-wikileaks/8304838/UK-MUSLIM-DEMOGRAPHICS-C-RE8-02527.html">UK Muslim demographics</a>". <a href="/wiki/The_Daily_Telegraph" title="The Daily Telegraph">The Daily Telegraph</a>. </li> <li id="cite_note-133"><a href="#cite_ref-133">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Almost a quarter of state school pupils are from an ethnic minority. The Guardian. 22 June 2011. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.theguardian.com/education/2011/jun/22/quarter-state-school-pupils-from-ethnic-minority">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Guardian&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.theguardian.com%2Feducation%2F2011%2Fjun%2F22%2Fquarter-state-school-pupils-from-ethnic-minority&rft.atitle=Almost+a+quarter+of+state+school+pupils+are+from+an+ethnic+minority&rft.date=22+June+2011"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-bbc-23-05-2024-134">↑ <a href="#cite_ref-bbc-23-05-2024_134-0">a</a> <a href="#cite_ref-bbc-23-05-2024_134-1">b</a> <cite style="font-style:normal;"> Migration: How many people come to the UK and how are the salary rules changing?. BBC News. 23. května 2024. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.bbc.com/news/uk-48785695">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=BBC+News&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.bbc.com%2Fnews%2Fuk-48785695&rft.atitle=Migration%3A+How+many+people+come+to+the+UK+and+how+are+the+salary+rules+changing%3F&rft.date=23.+kv%C4%9Btna+2024"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-135"><a href="#cite_ref-135">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Net migration drops to 685 000 after hitting record levels, as even more arrived in UK last year than previously thought. LBC. 23. května 2024. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.lbc.co.uk/news/net-migration-drops-to-685-000/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=LBC&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.lbc.co.uk%2Fnews%2Fnet-migration-drops-to-685-000%2F&rft.atitle=Net+migration+drops+to+685%26nbsp%3B000+after+hitting+record+levels%2C+as+even+more+arrived+in+UK+last+year+than+previously+thought&rft.date=23.+kv%C4%9Btna+2024"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-Reuters-136"><a href="#cite_ref-Reuters_136-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;">Goldfarb, Jeffrey. Bookish Britain overtakes America as top publisher. RedOrbit. Texas: 10 May 2006. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://replay.waybackmachine.org/20080106093222/http://www.redorbit.com/news/entertainment/499053/bookish_britain_overtakes_america_as_top_publisher/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=RedOrbit&rft_id=http%3A%2F%2Freplay.waybackmachine.org%2F20080106093222%2Fhttp%3A%2F%2Fwww.redorbit.com%2Fnews%2Fentertainment%2F499053%2Fbookish_britain_overtakes_america_as_top_publisher%2F&rft.atitle=Bookish+Britain+overtakes+America+as+top+publisher&rft.date=10+May+2006&rft.au=Goldfarb%2C+Jeffrey&rft.place=Texas"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-137"><a href="#cite_ref-137">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> William Shakespeare (English author) [online]. Britannica Online encyclopedia [cit. 2006-02-26]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.britannica.com/EBchecked/topic/537853/William-Shakespeare">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=William+Shakespeare+%28English+author%29&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.britannica.com%2FEBchecked%2Ftopic%2F537853%2FWilliam-Shakespeare&rft.pub=Britannica+Online+encyclopedia">  </li> <li id="cite_note-138"><a href="#cite_ref-138">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> MSN Encarta Encyclopedia article on Shakespeare. [s.l.]: [s.n.] <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20060209154055/http://encarta.msn.com/encyclopedia_761562101/Shakespeare.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 9 February 2006.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=MSN+Encarta+Encyclopedia+article+on+Shakespeare&rft_id=http%3A%2F%2Fencarta.msn.com%2Fencyclopedia_761562101%2FShakespeare.html"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_encyclopedia" title="Šablona:Cite encyclopedia">Cite encyclopedia</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. <cite style="font-style:normal;"> Archivovaná kopie. encarta.msn.com [online]. [cit. 2015-11-24]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20060209154055/http://encarta.msn.com/encyclopedia_761562101/Shakespeare.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://encarta.msn.com/encyclopedia_761562101/Shakespeare.html">originálu</a> dne 2006-02-09.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=encarta.msn.com&rft_id=http%3A%2F%2Fencarta.msn.com%2Fencyclopedia_761562101%2FShakespeare.html&rft.atitle=Archivovan%C3%A1+kopie">  </li> <li id="cite_note-139"><a href="#cite_ref-139">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> William Shakespeare. [s.l.]: Columbia Electronic Encyclopedia <a rel="nofollow" class="external text" href="http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/Shakespeare%2c+William">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=William+Shakespeare&rft_id=http%3A%2F%2Fencyclopedia2.thefreedictionary.com%2FShakespeare%252c%2BWilliam&rft.pub=Columbia+Electronic+Encyclopedia"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_encyclopedia" title="Šablona:Cite encyclopedia">Cite encyclopedia</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-140"><a href="#cite_ref-140">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Early Welsh poetry [online]. BBC Wales [cit. 2010-12-29]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.bbc.co.uk/wales/history/sites/themes/society/language_poetry.shtml">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Early+Welsh+poetry&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.bbc.co.uk%2Fwales%2Fhistory%2Fsites%2Fthemes%2Fsociety%2Flanguage_poetry.shtml&rft.pub=BBC+Wales">  </li> <li id="cite_note-141"><a href="#cite_ref-141">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">Lang, Andrew. History of English Literature from Beowulf to Swinburne. Holicong, PA: Wildside Press, 2003. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/?id=dKJiPyyTevgC">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-8095-3229-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-8095-3229-2">978-0-8095-3229-2</a>. S. 42.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=History+of+English+Literature+from+Beowulf+to+Swinburne&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2F%3Fid%3DdKJiPyyTevgC&rft.isbn=978-0-8095-3229-2&rft.au=Lang%2C+Andrew&rft.place=Holicong%2C+PA&rft.pub=Wildside+Press&rft.date=2003&rft.pages=42"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-142"><a href="#cite_ref-142">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Mystery of Christie's success is solved. The Daily Telegraph. London: 19 December 2005. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.telegraph.co.uk/news/uknews/1505799/Mystery-of-Christies-success-is-solved.html">Dostupné online</a> [cit. 14 November 2010].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Daily+Telegraph&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.telegraph.co.uk%2Fnews%2Fuknews%2F1505799%2FMystery-of-Christies-success-is-solved.html&rft.atitle=Mystery+of+Christie%27s+success+is+solved&rft.date=19+December+2005&rft.place=London"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-143"><a href="#cite_ref-143">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Edinburgh, UK appointed first UNESCO City of Literature [online]. Unesco [cit. 2015-03-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20130528152834/http://www.unesco.org/new/en/culture/themes/creativity/creative-industries/creative-cities-network/literature/edinburgh/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.unesco.org/new/en/culture/themes/creativity/creative-industries/creative-cities-network/literature/edinburgh/">originálu</a> dne 28 May 2013.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Edinburgh%2C+UK+appointed+first+UNESCO+City+of+Literature&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.unesco.org%2Fnew%2Fen%2Fculture%2Fthemes%2Fcreativity%2Fcreative-industries%2Fcreative-cities-network%2Fliterature%2Fedinburgh%2F&rft.pub=Unesco">  </li> <li id="cite_note-144"><a href="#cite_ref-144">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">Swift, Jonathan; Fox, Christopher. Gulliver's travels: complete, authoritative text with biographical and historical contexts, critical history, and essays from five contemporary critical perspectives. Basingstoke: Macmillan, 1995. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/?id=m0CUOYfTdrkC&pg=PA10">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-333-63438-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-333-63438-7">978-0-333-63438-7</a>. S. 10.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Gulliver%27s+travels%3A+complete%2C+authoritative+text+with+biographical+and+historical+contexts%2C+critical+history%2C+and+essays+from+five+contemporary+critical+perspectives&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2F%3Fid%3Dm0CUOYfTdrkC%26pg%3DPA10&rft.isbn=978-0-333-63438-7&rft.au=Swift%2C+Jonathan%3B+Fox%2C+Christopher&rft.place=Basingstoke&rft.pub=Macmillan&rft.date=1995&rft.pages=10"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-145"><a href="#cite_ref-145">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Bram Stoker.. The New York Times. 23 April 1912. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20140406222414/http://query.nytimes.com/mem/archive-free/pdf?res=F10C12F9395517738DDDAA0A94DC405B828DF1D3">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://query.nytimes.com/mem/archive-free/pdf?res=F10C12F9395517738DDDAA0A94DC405B828DF1D3">originálu</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+New+York+Times&rft_id=http%3A%2F%2Fquery.nytimes.com%2Fmem%2Farchive-free%2Fpdf%3Fres%3DF10C12F9395517738DDDAA0A94DC405B828DF1D3&rft.atitle=Bram+Stoker.&rft.date=23+April+1912"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-Beatles_sales-146">↑ <a href="#cite_ref-Beatles_sales_146-0">a</a> <a href="#cite_ref-Beatles_sales_146-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> 1960–1969 [online]. EMI Group [cit. 2015-03-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20140425011032/http://www.emimusic.com/about/history/1960-1969/">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2014-04-25.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=1960%E2%80%931969&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.emimusic.com%2Fabout%2Fhistory%2F1960-1969%2F%23&rft.pub=EMI+Group">  </li> <li id="cite_note-McCartney-147">↑ <a href="#cite_ref-McCartney_147-0">a</a> <a href="#cite_ref-McCartney_147-1">b</a> <cite style="font-style:normal;"> Paul At Fifty. Time. New York: 8 June 1992. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20130518221715/http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,975715-2,00.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2013-05-18.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Time&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.time.com%2Ftime%2Fmagazine%2Farticle%2F0%2C9171%2C975715-2%2C00.html&rft.atitle=Paul+At+Fifty&rft.date=8+June+1992&rft.place=New+York"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-Guinness-148">↑ <a href="#cite_ref-Guinness_148-0">a</a> <a href="#cite_ref-Guinness_148-1">b</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/?id=rdU1xtIWJz0C">Most Successful Group</a> <a href="/wiki/Guinnessova_kniha_rekord%C5%AF" title="Guinnessova kniha rekordů">Guinnessova kniha rekordů</a> 1999, p. 230. Retrieved 19 March 2011. </li> <li id="cite_note-Handel-149"><a href="#cite_ref-Handel_149-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> British Citizen by Act of Parliament: George Frideric Handel [online]. UK Parliament, 20 July 2009 [cit. 2015-03-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20100326164147/http://www.parliament.uk/parliamentary_publications_and_archives/parliamentary_archives/handel_and_naturalisation.cfm">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.parliament.uk/parliamentary_publications_and_archives/parliamentary_archives/handel_and_naturalisation.cfm">originálu</a> dne 26 March 2010.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=British+Citizen+by+Act+of+Parliament%3A+George+Frideric+Handel&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.parliament.uk%2Fparliamentary_publications_and_archives%2Fparliamentary_archives%2Fhandel_and_naturalisation.cfm&rft.pub=UK+Parliament">  </li> <li id="cite_note-150"><a href="#cite_ref-150">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ANDREWS, John. Handel all'inglese. Playbill. New York: 14 April 2006. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.playbillarts.com/features/article/4236.html">Dostupné online</a> [cit. 11 September 2009].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Playbill&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.playbillarts.com%2Ffeatures%2Farticle%2F4236.html&rft.atitle=Handel+all%27inglese&rft.date=14+April+2006&rft.aulast=Andrews&rft.aufirst=John&rft.place=New+York"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-151"><a href="#cite_ref-151">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">Citron, Stephen. Sondheim and Lloyd-Webber: The new musical. London: Chatto & Windus, 2001. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/?id=AWaZ1LAFAZEC">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-85619-273-6" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-85619-273-6">978-1-85619-273-6</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Sondheim+and+Lloyd-Webber%3A+The+new+musical&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2F%3Fid%3DAWaZ1LAFAZEC&rft.isbn=978-1-85619-273-6&rft.au=Citron%2C+Stephen&rft.place=London&rft.pub=Chatto+%26+Windus&rft.date=2001"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-152"><a href="#cite_ref-152">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Beatles a big hit with downloads. Belfast Telegraph. 25 November 2010. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.belfasttelegraph.co.uk/entertainment/music/news/beatles-a-big-hit-with-downloads-15013117.html">Dostupné online</a> [cit. 16 May 2011].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Belfast+Telegraph&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.belfasttelegraph.co.uk%2Fentertainment%2Fmusic%2Fnews%2Fbeatles-a-big-hit-with-downloads-15013117.html&rft.atitle=Beatles+a+big+hit+with+downloads&rft.date=25+November+2010"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-153"><a href="#cite_ref-153">↑</a> <a href="/wiki/EMI" title="EMI">EMI</a>: British rock legends get their own music title for PlayStation3 and PlayStation2, tisková zpráva, [cit. 9 March 2015], <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.emimusic.com/news/2009/singstar%C2%AE-queen-to-be-launched-by-sony-computer-entertainment-europe/">Dostupné on-line</a>.Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_press_release" title="Šablona:Cite press release">Cite press release</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20110426201114/http://www.emimusic.com/news/2009/singstar%C2%AE-queen-to-be-launched-by-sony-computer-entertainment-europe/">Archivováno</a> 26. 4. 2011 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>. </li> <li id="cite_note-154"><a href="#cite_ref-154">↑</a> <cite style="font-style:normal;">KHAN, Urmee. Sir Elton John honoured in Ben and Jerry ice cream. The Daily Telegraph. London: 17 July 2008. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.telegraph.co.uk/news/newstopics/celebritynews/2305273/Sir-Elton-John-honoured-in-Ben-and-Jerry-ice-cream.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Daily+Telegraph&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.telegraph.co.uk%2Fnews%2Fnewstopics%2Fcelebritynews%2F2305273%2FSir-Elton-John-honoured-in-Ben-and-Jerry-ice-cream.html&rft.atitle=Sir+Elton+John+honoured+in+Ben+and+Jerry+ice+cream&rft.date=17+July+2008&rft.aulast=Khan&rft.aufirst=Urmee&rft.place=London"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-155"><a href="#cite_ref-155">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ALLEYNE, Richard. Rock group Led Zeppelin to reunite. The Daily Telegraph. London: 19 April 2008. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.telegraph.co.uk/news/uknews/1562875/Rock-group-Led-Zeppelin-to-reunite.html">Dostupné online</a> [cit. 31 March 2010].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Daily+Telegraph&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.telegraph.co.uk%2Fnews%2Fuknews%2F1562875%2FRock-group-Led-Zeppelin-to-reunite.html&rft.atitle=Rock+group+Led+Zeppelin+to+reunite&rft.date=19+April+2008&rft.aulast=Alleyne&rft.aufirst=Richard&rft.place=London"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-156"><a href="#cite_ref-156">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Floyd 'true to Barrett's legacy'. BBC News. 11 July 2006. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://news.bbc.co.uk/1/hi/entertainment/5170644.stm">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=BBC+News&rft_id=http%3A%2F%2Fnews.bbc.co.uk%2F1%2Fhi%2Fentertainment%2F5170644.stm&rft.atitle=Floyd+%27true+to+Barrett%27s+legacy%27&rft.date=11+July+2006"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-157"><a href="#cite_ref-157">↑</a> <cite style="font-style:normal;">HOLTON, Kate. Rolling Stones sign Universal album deal. Reuters. 17 January 2008. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.reuters.com/article/entertainmentNews/idUSL1767761020080117">Dostupné online</a> [cit. 26 October 2008].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Reuters&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.reuters.com%2Farticle%2FentertainmentNews%2FidUSL1767761020080117&rft.atitle=Rolling+Stones+sign+Universal+album+deal&rft.date=17+January+2008&rft.aulast=Holton&rft.aufirst=Kate"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-158"><a href="#cite_ref-158">↑</a> <cite style="font-style:normal;">WALKER, Tim. Jive talkin': Why Robin Gibb wants more respect for the Bee Gees. The Independent. London: 12 May 2008. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.independent.co.uk/arts-entertainment/music/features/jive-talkin-why-robin-gibb-wants-more-respect-for-the-bee-gees-826116.html">Dostupné online</a> [cit. 26 October 2008].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Independent&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.independent.co.uk%2Farts-entertainment%2Fmusic%2Ffeatures%2Fjive-talkin-why-robin-gibb-wants-more-respect-for-the-bee-gees-826116.html&rft.atitle=Jive+talkin%27%3A+Why+Robin+Gibb+wants+more+respect+for+the+Bee+Gees&rft.date=12+May+2008&rft.aulast=Walker&rft.aufirst=Tim&rft.place=London"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-159"><a href="#cite_ref-159">↑</a> <cite style="font-style:normal;">Corner, Lewis. Adele, Coldplay biggest-selling UK artists worldwide in 2011. Digital Spy. 16 February 2012. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.digitalspy.co.uk/music/news/a366130/adele-coldplay-biggest-selling-uk-artists-worldwide-in-2011.html">Dostupné online</a> [cit. 22 March 2012].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Digital+Spy&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.digitalspy.co.uk%2Fmusic%2Fnews%2Fa366130%2Fadele-coldplay-biggest-selling-uk-artists-worldwide-in-2011.html&rft.atitle=Adele%2C+Coldplay+biggest-selling+UK+artists+worldwide+in+2011&rft.date=16+February+2012&rft.au=Corner%2C+Lewis"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-160"><a href="#cite_ref-160">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.guardian.co.uk/news/datablog/2012/feb/22/brit-awards-winners-list-2012">"Brit awards winners list 2012: every winner since 1977"</a>. The Guardian (London). Retrieved 28 February 2012. </li> <li id="cite_note-161"><a href="#cite_ref-161">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Seznam světového dědictví UNESCO ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska - Histoire-Ucad.org. cs.histoire-ucad.org [online]. [cit. 2019-10-30]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20191030090044/https://cs.histoire-ucad.org/seznam-svetoveho-dedictvi-unesco-ve-spojenem-kralovstvi-velk">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://cs.histoire-ucad.org/seznam-svetoveho-dedictvi-unesco-ve-spojenem-kralovstvi-velk">originálu</a> dne 2019-10-30.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=cs.histoire-ucad.org&rft_id=https%3A%2F%2Fcs.histoire-ucad.org%2Fseznam-svetoveho-dedictvi-unesco-ve-spojenem-kralovstvi-velk&rft.atitle=Seznam+sv%C4%9Btov%C3%A9ho+d%C4%9Bdictv%C3%AD+UNESCO+ve+Spojen%C3%A9m+kr%C3%A1lovstv%C3%AD+Velk%C3%A9+Brit%C3%A1nie+a+Severn%C3%ADho+Irska+-+Histoire-Ucad.org">  </li> <li id="cite_note-162"><a href="#cite_ref-162">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Fish and chips: Proč Britové tolik milují smaženou rybu a hranolky? A kde si je dát jako místní? Víme!. Radynacestu.cz [online]. [cit. 2019-12-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.radynacestu.cz/magazin/fish-and-chips/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Radynacestu.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.radynacestu.cz%2Fmagazin%2Ffish-and-chips%2F&rft.atitle=Fish+and+chips%3A+Pro%C4%8D+Britov%C3%A9+tolik+miluj%C3%AD+sma%C5%BEenou+rybu+a+hranolky%3F+A+kde+si+je+d%C3%A1t+jako+m%C3%ADstn%C3%AD%3F+V%C3%ADme%21">  </li> <li id="cite_note-163"><a href="#cite_ref-163">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Fish and chips. Za svůj národní poklad vděčí Británie imigrantům. iDNES.cz [online]. 2020-09-20 [cit. 2020-09-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/xman/styl/fish-and-chips-smazena-ryba-hranolky-svetova-valka-moralka-narodni-pokrm-velka-britanie.A200911_185358_xman-styl_fro">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fxman%2Fstyl%2Ffish-and-chips-smazena-ryba-hranolky-svetova-valka-moralka-narodni-pokrm-velka-britanie.A200911_185358_xman-styl_fro&rft.atitle=Fish+and+chips.+Za+sv%C5%AFj+n%C3%A1rodn%C3%AD+poklad+vd%C4%9B%C4%8D%C3%AD+Brit%C3%A1nie+imigrant%C5%AFm&rft.date=2020-09-20">  </li> <li id="cite_note-164"><a href="#cite_ref-164">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Ještě za pět let bude náš vánoční pudink chutnat skvěle, tvrdí v malé londýnské továrně. Radiožurnál [online]. 2013-12-22 [cit. 2019-12-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://radiozurnal.rozhlas.cz/jeste-za-pet-let-bude-nas-vanocni-pudink-chutnat-skvele-tvrdi-v-male-londynske-6279438">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Radio%C5%BEurn%C3%A1l&rft_id=https%3A%2F%2Fradiozurnal.rozhlas.cz%2Fjeste-za-pet-let-bude-nas-vanocni-pudink-chutnat-skvele-tvrdi-v-male-londynske-6279438&rft.atitle=Je%C5%A1t%C4%9B+za+p%C4%9Bt+let+bude+n%C3%A1%C5%A1+v%C3%A1no%C4%8Dn%C3%AD+pudink+chutnat+skv%C4%9Ble%2C+tvrd%C3%AD+v+mal%C3%A9+lond%C3%BDnsk%C3%A9+tov%C3%A1rn%C4%9B&rft.date=2013-12-22">  </li> <li id="cite_note-165"><a href="#cite_ref-165">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Pochoutka, u které se neptejte po surovinách. To je tradiční skotský haggis. iDNES.cz [online]. 2018-02-13 [cit. 2019-12-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/hobby/domov/haggis-recept-britske-velvyslanectvi-v-praze.A180212_122126_hobby-domov_bma">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fhobby%2Fdomov%2Fhaggis-recept-britske-velvyslanectvi-v-praze.A180212_122126_hobby-domov_bma&rft.atitle=Pochoutka%2C+u+kter%C3%A9+se+neptejte+po+surovin%C3%A1ch.+To+je+tradi%C4%8Dn%C3%AD+skotsk%C3%BD+haggis&rft.date=2018-02-13">  </li> <li id="cite_note-166"><a href="#cite_ref-166">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Worcestrová omáčka je tekuté koření. Regiony [online]. 2014-10-17 [cit. 2019-12-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://regiony.rozhlas.cz/worcestrova-omacka-je-tekute-koreni-7418318">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Regiony&rft_id=https%3A%2F%2Fregiony.rozhlas.cz%2Fworcestrova-omacka-je-tekute-koreni-7418318&rft.atitle=Worcestrov%C3%A1+om%C3%A1%C4%8Dka+je+tekut%C3%A9+ko%C5%99en%C3%AD&rft.date=2014-10-17">  </li> <li id="cite_note-167"><a href="#cite_ref-167">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Vitaminy nabitá pomazánka Marmite: Budete ji milovat, nebo nenávidět. ŽENA-IN [online]. [cit. 2019-12-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://zena-in.cz/clanek/vitaminy-nabita-pomazanka-marmite-budete-ji-milovat-nebo-nenavidet">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C5%BDENA-IN&rft_id=https%3A%2F%2Fzena-in.cz%2Fclanek%2Fvitaminy-nabita-pomazanka-marmite-budete-ji-milovat-nebo-nenavidet&rft.atitle=Vitaminy+nabit%C3%A1+pomaz%C3%A1nka+Marmite%3A+Budete+ji+milovat%2C+nebo+nen%C3%A1vid%C4%9Bt">  </li> <li id="cite_note-168"><a href="#cite_ref-168">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Cheddar: Městečko, které dalo světu slavný sýr Čedar. Radynacestu.cz [online]. [cit. 2019-12-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.radynacestu.cz/magazin/cheddar/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Radynacestu.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.radynacestu.cz%2Fmagazin%2Fcheddar%2F&rft.atitle=Cheddar%3A+M%C4%9Bste%C4%8Dko%2C+kter%C3%A9+dalo+sv%C4%9Btu+slavn%C3%BD+s%C3%BDr+%C4%8Cedar">  </li> <li id="cite_note-169"><a href="#cite_ref-169">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Čaj o páté: Anglická tradice proslulá po celém světě. Radynacestu.cz [online]. [cit. 2019-12-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.radynacestu.cz/magazin/caj-o-pate/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Radynacestu.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.radynacestu.cz%2Fmagazin%2Fcaj-o-pate%2F&rft.atitle=%C4%8Caj+o+p%C3%A1t%C3%A9%3A+Anglick%C3%A1+tradice+proslul%C3%A1+po+cel%C3%A9m+sv%C4%9Bt%C4%9B">  </li> <li id="cite_note-170"><a href="#cite_ref-170">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Skotská whisky: Národní nápoj, na který jsou Skoti náležitě hrdí. Radynacestu.cz [online]. [cit. 2019-12-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.radynacestu.cz/magazin/skotska-whisky/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Radynacestu.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.radynacestu.cz%2Fmagazin%2Fskotska-whisky%2F&rft.atitle=Skotsk%C3%A1+whisky%3A+N%C3%A1rodn%C3%AD+n%C3%A1poj%2C+na+kter%C3%BD+jsou+Skoti+n%C3%A1le%C5%BEit%C4%9B+hrd%C3%AD">  </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Literatura_2">Literatura</h2>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=42" title="Editace sekce: Literatura" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=42" title="Editovat zdrojový kód sekce Literatura">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><cite class="book" style="font-style:normal;" id="CITEREFMorgan_(2011)">MORGAN, K. O, a kol. Dějiny Velké Británie. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2011. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7106-432-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7106-432-9">978-80-7106-432-9</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=D%C4%9Bjiny+Velk%C3%A9+Brit%C3%A1nie&rft.isbn=978-80-7106-432-9&rft.aulast=Morgan&rft.aufirst=K.+O&rft.place=Praha&rft.pub=Nakladatelstv%C3%AD+Lidov%C3%A9+noviny&rft.date=2011"> </li></ul> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Související_články">Související články</h2>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=43" title="Editace sekce: Související články" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=43" title="Editovat zdrojový kód sekce Související články">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a href="/wiki/Poh%C5%99ebi%C5%A1t%C4%9B_anglick%C3%BDch_panovn%C3%ADk%C5%AF" title="Pohřebiště anglických panovníků">Pohřebiště anglických panovníků</a></li> <li><a href="/wiki/Seznam_%C4%8Desk%C3%BDch_velvyslanc%C5%AF_ve_Spojen%C3%A9m_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Seznam českých velvyslanců ve Spojeném království">Seznam českých velvyslanců ve Spojeném království</a></li> <li><a href="/wiki/Seznam_%C4%8Deskoslovensk%C3%BDch_velvyslanc%C5%AF_ve_Spojen%C3%A9m_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Seznam československých velvyslanců ve Spojeném království">Seznam československých velvyslanců ve Spojeném království</a></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Externí_odkazy">Externí odkazy</h2>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=44" title="Editace sekce: Externí odkazy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=44" title="Editovat zdrojový kód sekce Externí odkazy">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons"><img alt="Logo Wikimedia Commons" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/12px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="12" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/18px-Commons-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/24px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /></a> Obrázky, zvuky či videa k tématu <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:United_Kingdom" class="extiw" title="c:Category:United Kingdom">Spojené království</a> na <a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons">Wikimedia Commons</a> </li> <li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg/16px-Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg.png" decoding="async" width="16" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg/24px-Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg/32px-Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg.png 2x" data-file-width="193" data-file-height="193" /> Průvodce <a href="https://cs.wikivoyage.org/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" class="extiw" title="voy:Spojené království">Spojené království</a> ve Wikicestách</li> <li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Wikiquote-logo.svg/13px-Wikiquote-logo.svg.png" decoding="async" width="13" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Wikiquote-logo.svg/20px-Wikiquote-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Wikiquote-logo.svg/27px-Wikiquote-logo.svg.png 2x" data-file-width="300" data-file-height="355" /> Téma <a href="https://cs.wikiquote.org/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" class="extiw" title="q:Spojené království">Spojené království</a> ve Wikicitátech</li> <li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/16px-Wiktionary-logo-cs.svg.png" decoding="async" width="16" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/24px-Wiktionary-logo-cs.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/32px-Wiktionary-logo-cs.svg.png 2x" data-file-width="411" data-file-height="411" /> Slovníkové heslo <a href="https://cs.wiktionary.org/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" class="extiw" title="wikt:Spojené království">Spojené království</a> ve Wikislovníku</li> <li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/24/Wikinews-logo.svg/16px-Wikinews-logo.svg.png" decoding="async" width="16" height="9" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/24/Wikinews-logo.svg/24px-Wikinews-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/24/Wikinews-logo.svg/32px-Wikinews-logo.svg.png 2x" data-file-width="759" data-file-height="415" /> Kategorie <a href="https://cs.wikinews.org/wiki/Category:Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" class="extiw" title="n:Category:Spojené království">Spojené království</a> ve Wikizprávách</li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.openstreetmap.org/browse/relation/62149">Spojené království</a> na <a href="/wiki/OpenStreetMap" title="OpenStreetMap">OpenStreetMap</a></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Oficiální_informace">Oficiální informace</h3>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=45" title="Editace sekce: Oficiální informace" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=45" title="Editovat zdrojový kód sekce Oficiální informace">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.gov.uk">gov.uk</a> – government services and information</li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.royal.gov.uk">royal.gov.uk</a> – The Official Website of the British Monarchy</li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.parliament.uk">www.parliament.uk</a> – UK Parliament</li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.visitbritain.com">Oficiální turistické informace</a> – Official Guide to Britain – Visit Britain</li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Další_informace">Další informace</h3>[<a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&veaction=edit&section=46" title="Editace sekce: Další informace" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&action=edit&section=46" title="Editovat zdrojový kód sekce Další informace">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li>(anglicky) <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.answers.com/Q/FAQ/2828">Answers – United Kingdom</a></li> <li>(česky) <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.velka-britanie.co.uk/">velka-britanie.co.uk</a> – Zpravodajství a informace z Velké Británie v českém jazyce. Magazín pro krajany žijící v UK</li> <li>(česky) <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20180828042234/http://www.lochneska.cz/">lochneska.cz</a> – praktické informace o životě a práci v Británii</li> <li>(česky) <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.pohyby.co.uk">pohyby.co.uk</a> – praktické informace o životě a práci v Británii</li> <li>(česky) <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.anglie.cz">anglie.cz</a> – praktické informace o životě a práci v Británii</li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"> United Kingdom – Amnesty International Report 2011 [online]. <a href="/wiki/Amnesty_International" title="Amnesty International">Amnesty International</a> [cit. 2011-08-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20110904004447/http://www.amnesty.org/en/region/uk/report-2011">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2011-09-04. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=United+Kingdom+%E2%80%93+Amnesty+International+Report+2011&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.amnesty.org%2Fen%2Fregion%2Fuk%2Freport-2011&rft.pub=%5B%5BAmnesty+International%5D%5D"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"> United Kingdom (2011) [online]. <a href="/wiki/Freedom_House" title="Freedom House">Freedom House</a> [cit. 2011-08-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20110823231626/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&country=8158&year=2011">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2011-08-23. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=United+Kingdom+%282011%29&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.freedomhouse.org%2Ftemplate.cfm%3Fpage%3D22%26year%3D2011%26country%3D8158&rft.pub=%5B%5BFreedom+House%5D%5D"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"> Velká Británie - o českých krajanech [online]. <a href="/wiki/Ministerstvo_zahrani%C4%8Dn%C3%ADch_v%C4%9Bc%C3%AD_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky" title="Ministerstvo zahraničních věcí České republiky">Ministerstvo zahraničních věcí České republiky</a>, 2002-05-16 [cit. 2011-12-14]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20120315222035/http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/krajane/krajane_ve_svete/krajane_ve_svete-index_3.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2012-03-15.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Velk%C3%A1+Brit%C3%A1nie+-+o+%C4%8Desk%C3%BDch+krajanech&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.mzv.cz%2Fjnp%2Fcz%2Fzahranicni_vztahy%2Fkrajane%2Fkrajane_ve_svete%2Fkrajane_ve_svete-index_3.html&rft.pub=%5B%5BMinisterstvo+zahrani%C4%8Dn%C3%ADch+v%C4%9Bc%C3%AD+%C4%8Cesk%C3%A9+republiky%5D%5D"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">Bureau of European and Eurasian Affairs. Background Note: United Kingdom [online]. U.S. Department of State, 2011-07-19 [cit. 2011-08-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20090219103959/http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3846.htm">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2009-02-19. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Background+Note%3A+United+Kingdom&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.state.gov%2Fr%2Fpa%2Fei%2Fbgn%2F3846.htm&rft.aucorp=Bureau+of+European+and+Eurasian+Affairs&rft.pub=U.S.+Department+of+State"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Central_Intelligence_Agency" class="mw-redirect" title="Central Intelligence Agency">CIA</a>. The World Factbook - United Kingdom [online]. Rev. 2011-08-16 [cit. 2011-08-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190107065049/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/uk.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2019-01-07. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+World+Factbook+-+United+Kingdom&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cia.gov%2Flibrary%2Fpublications%2Fthe-world-factbook%2Fgeos%2Fuk.html&rft.aucorp=CIA"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">Zastupitelský úřad ČR v Londýně. Souhrnná teritoriální informace: Velká Británie [online]. Businessinfo.cz, 2011-04-01 [cit. 2011-08-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20110816011710/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/velka-britanie-2011-04-01.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2011-08-16.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Souhrnn%C3%A1+teritori%C3%A1ln%C3%AD+informace%3A+Velk%C3%A1+Brit%C3%A1nie&rft_id=http%3A%2F%2Fservices.czechtrade.cz%2Fpdf%2Fsti%2Fvelka-britanie-2011-04-01.pdf&rft.aucorp=Zastupitelsk%C3%BD+%C3%BA%C5%99ad+%C4%8CR+v+Lond%C3%BDn%C4%9B&rft.pub=Businessinfo.cz"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">ATKINS, Ralph Charles, a kol. United Kingdom [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.britannica.com/EBchecked/topic/615557/United-Kingdom">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=United+Kingdom&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.britannica.com%2FEBchecked%2Ftopic%2F615557%2FUnited-Kingdom&rft.aulast=Atkins&rft.aufirst=Ralph+Charles&rft.pub=Encyclopaedia+Britannica"> </li> <li>(anglicky) <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/voy:United_Kingdom" class="extiw" title="en:voy:United Kingdom">Cestovní příručka</a> na Wikivoyage</li></ul> <div class="navbox noprint" title="Spojené království"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r17064757">.mw-parser-output .navbox-title .mw-collapsible-toggle{font-weight:normal}</style><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a class="mw-selflink selflink">Spojené království Velké Británie a Severního Irska</a> – United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland – (<a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_pozn%C3%A1vac%C3%AD_zna%C4%8Dka" title="Mezinárodní poznávací značka">UK</a>) </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Zem%C4%9B_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Země Spojeného království">Země</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/Anglie" title="Anglie">Anglie</a> (<a href="/wiki/Lond%C3%BDn" title="Londýn">Londýn</a>) • <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Irsko" title="Severní Irsko">Severní Irsko</a> (<a href="/wiki/Belfast" title="Belfast">Belfast</a>) • <a href="/wiki/Skotsko" title="Skotsko">Skotsko</a> (<a href="/wiki/Edinburgh" title="Edinburgh">Edinburgh</a>) • <a href="/wiki/Wales" title="Wales">Wales</a> (<a href="/wiki/Cardiff" title="Cardiff">Cardiff</a>)</div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Britsk%C3%A9_korunn%C3%AD_z%C3%A1visl%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD" title="Britské korunní závislé území">Korunní dependence</a></td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <a href="/wiki/Jersey" title="Jersey">Jersey</a> • <a href="/wiki/Guernsey" title="Guernsey">Guernsey</a> • <a href="/wiki/Man_(ostrov)" title="Man (ostrov)">Ostrov Man</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Z%C3%A1mo%C5%99sk%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Zámořské území Spojeného království">Zámořská území</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/Akrotiri_a_Dekelia" title="Akrotiri a Dekelia">Akrotiri a Dekelia</a> • <a href="/wiki/Anguilla" title="Anguilla">Anguilla</a> • <a href="/wiki/Bermudy" title="Bermudy">Bermudy</a> • <a href="/wiki/Britsk%C3%A9_antarktick%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD" title="Britské antarktické území">Britské antarktické území</a> • <a href="/wiki/Britsk%C3%A9_indickooce%C3%A1nsk%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD" title="Britské indickooceánské území">Britské indickooceánské území</a> • <a href="/wiki/Britsk%C3%A9_Panensk%C3%A9_ostrovy" title="Britské Panenské ostrovy">Britské Panenské ostrovy</a> • <a href="/wiki/Falklandy" title="Falklandy">Falklandy</a> • <a href="/wiki/Gibraltar" title="Gibraltar">Gibraltar</a> • <a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Georgie_a_Ji%C5%BEn%C3%AD_Sandwichovy_ostrovy" title="Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy">Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy</a> • <a href="/wiki/Kajmansk%C3%A9_ostrovy" title="Kajmanské ostrovy">Kajmanské ostrovy</a> • <a href="/wiki/Montserrat_(ostrov)" title="Montserrat (ostrov)">Montserrat</a> • <a href="/wiki/Pitcairnovy_ostrovy" title="Pitcairnovy ostrovy">Pitcairnovy ostrovy</a> • <a href="/wiki/Svat%C3%A1_Helena,_Ascension_a_Tristan_da_Cunha" title="Svatá Helena, Ascension a Tristan da Cunha">Svatá Helena, Ascension a Tristan da Cunha</a> • <a href="/wiki/Turks_a_Caicos" title="Turks a Caicos">Turks a Caicos</a></div> </td> </tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="Evropa"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="3"> <a href="/wiki/Seznam_evropsk%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF" title="Seznam evropských států">Státy a území v Evropě</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta" title="Seznam států světa">Suverénní státy</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd hlist"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Alb%C3%A1nie" title="Albánie">Albánie</a></li> <li><a href="/wiki/Andorra" title="Andorra">Andorra</a></li> <li><a href="/wiki/Arm%C3%A9nie" title="Arménie">Arménie</a></li> <li><a href="/wiki/%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1n" title="Ázerbájdžán">Ázerbájdžán</a></li> <li><a href="/wiki/Belgie" title="Belgie">Belgie</a></li> <li><a href="/wiki/B%C4%9Blorusko" title="Bělorusko">Bělorusko</a></li> <li><a href="/wiki/Bosna_a_Hercegovina" title="Bosna a Hercegovina">Bosna a Hercegovina</a></li> <li><a href="/wiki/Bulharsko" title="Bulharsko">Bulharsko</a></li> <li><a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A1_Hora" title="Černá Hora">Černá Hora</a></li> <li><a href="/wiki/%C4%8Cesko" title="Česko">Česko</a></li> <li><a href="/wiki/D%C3%A1nsko" title="Dánsko">Dánsko</a></li> <li><a href="/wiki/Estonsko" title="Estonsko">Estonsko</a></li> <li><a href="/wiki/Finsko" title="Finsko">Finsko</a></li> <li><a href="/wiki/Francie" title="Francie">Francie</a></li> <li><a href="/wiki/Gruzie" title="Gruzie">Gruzie</a></li> <li><a href="/wiki/Chorvatsko" title="Chorvatsko">Chorvatsko</a></li> <li><a href="/wiki/Irsko" title="Irsko">Irsko</a></li> <li><a href="/wiki/Island" title="Island">Island</a></li> <li><a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Itálie</a></li> <li><a href="/wiki/Kazachst%C3%A1n" title="Kazachstán">Kazachstán</a>3</li> <li><a href="/wiki/Kypr" title="Kypr">Kypr</a></li> <li><a href="/wiki/Lichten%C5%A1tejnsko" title="Lichtenštejnsko">Lichtenštejnsko</a></li> <li><a href="/wiki/Litva" title="Litva">Litva</a></li> <li><a href="/wiki/Loty%C5%A1sko" title="Lotyšsko">Lotyšsko</a></li> <li><a href="/wiki/Lucembursko" title="Lucembursko">Lucembursko</a></li> <li><a href="/wiki/Ma%C4%8Farsko" title="Maďarsko">Maďarsko</a></li> <li><a href="/wiki/Malta" title="Malta">Malta</a></li> <li><a href="/wiki/Moldavsko" title="Moldavsko">Moldavsko</a></li> <li><a href="/wiki/Monako" title="Monako">Monako</a></li> <li><a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německo</a></li> <li><a href="/wiki/Nizozemsko" title="Nizozemsko">Nizozemsko</a></li> <li><a href="/wiki/Norsko" title="Norsko">Norsko</a></li> <li><a href="/wiki/Polsko" title="Polsko">Polsko</a></li> <li><a href="/wiki/Portugalsko" title="Portugalsko">Portugalsko</a></li> <li><a href="/wiki/Rakousko" title="Rakousko">Rakousko</a></li> <li><a href="/wiki/Rumunsko" title="Rumunsko">Rumunsko</a></li> <li><a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusko</a>3</li> <li><a href="/wiki/%C5%98ecko" title="Řecko">Řecko</a></li> <li><a href="/wiki/San_Marino" title="San Marino">San Marino</a></li> <li><a href="/wiki/Severn%C3%AD_Makedonie" title="Severní Makedonie">Severní Makedonie</a></li> <li><a href="/wiki/Slovensko" title="Slovensko">Slovensko</a></li> <li><a href="/wiki/Slovinsko" title="Slovinsko">Slovinsko</a></li> <li><a class="mw-selflink selflink">Spojené království</a></li> <li><a href="/wiki/Srbsko" title="Srbsko">Srbsko</a></li> <li><a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsko" title="Španělsko">Španělsko</a></li> <li><a href="/wiki/%C5%A0v%C3%A9dsko" title="Švédsko">Švédsko</a></li> <li><a href="/wiki/%C5%A0v%C3%BDcarsko" title="Švýcarsko">Švýcarsko</a></li> <li><a href="/wiki/Turecko" title="Turecko">Turecko</a>3</li> <li><a href="/wiki/Ukrajina" title="Ukrajina">Ukrajina</a></li> <li><a href="/wiki/Vatik%C3%A1n" title="Vatikán">Vatikán</a></li></ul></div> </td> <td rowspan="7" class="navbox-image"><a href="/wiki/Soubor:Europe_(orthographic_projection).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c6/Europe_%28orthographic_projection%29.svg/110px-Europe_%28orthographic_projection%29.svg.png" decoding="async" width="110" height="110" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c6/Europe_%28orthographic_projection%29.svg/165px-Europe_%28orthographic_projection%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c6/Europe_%28orthographic_projection%29.svg/220px-Europe_%28orthographic_projection%29.svg.png 2x" data-file-width="541" data-file-height="541" /></a></td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_s_%C5%BE%C3%A1dn%C3%BDm_nebo_%C4%8D%C3%A1ste%C4%8Dn%C3%BDm_mezin%C3%A1rodn%C3%ADm_uzn%C3%A1n%C3%ADm" title="Seznam států s žádným nebo částečným mezinárodním uznáním">Státy bez plného uznání</a></td> <td class="navbox-list navbox-even hlist"> <div> <li><a href="/wiki/Abch%C3%A1zie" title="Abcházie">Abcházie</a></li> <li><a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Osetie" title="Jižní Osetie">Jižní Osetie</a></li> <li><a href="/wiki/Kosovo" title="Kosovo">Kosovo</a></li> <li><a href="/wiki/Podn%C4%9Bst%C5%99%C3%AD" title="Podněstří">Podněstří</a></li> <li><a href="/wiki/Severn%C3%AD_Kypr" title="Severní Kypr">Severní Kypr</a></li></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Z%C3%A1visl%C3%A1_%C3%BAzem%C3%AD" class="mw-redirect" title="Závislá území">Závislá území</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd hlist"> <div> </div><table title="" class="navbox-subgroup nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><tbody><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Dánsko</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Faersk%C3%A9_ostrovy" title="Faerské ostrovy">Faerské ostrovy</a>1 <ul><li>autonomní země Dánského království</li></ul></li></ul></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Spojené království</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <li><a href="/wiki/Akrotiri_a_Dekelia" title="Akrotiri a Dekelia">Akrotiri a Dekelia</a>2 (suverénní vojenské základny)</li> <li><a href="/wiki/Gibraltar" title="Gibraltar">Gibraltar</a> (<a href="/wiki/Z%C3%A1mo%C5%99sk%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Zámořské území Spojeného království">britské zámořské území</a>)</li> <li><a href="/wiki/Guernsey" title="Guernsey">Guernsey</a></li> <li><a href="/wiki/Jersey" title="Jersey">Jersey</a> (<a href="/wiki/Britsk%C3%A9_korunn%C3%AD_z%C3%A1visl%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD" title="Britské korunní závislé území">korunní závislá území</a>)</li> <li><a href="/wiki/Man_(ostrov)" title="Man (ostrov)">Ostrov Man</a></li></div> </td> </tr></tbody></table> <div></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Zvláštní oblasti vnitřní suverenity</td> <td class="navbox-list navbox-even hlist"> <div> </div><table title="" class="navbox-subgroup nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><tbody><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Finsko</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Alandy" title="Alandy">Alandy</a> <ul><li><a href="/w/index.php?title=Autonomn%C3%AD_spr%C3%A1vn%C3%AD_%C4%8Dlen%C4%9Bn%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Autonomní správní členění (stránka neexistuje)">autonomní oblast</a> podléhající <a href="/w/index.php?title=Alandsk%C3%A1_%C3%BAmluva&action=edit&redlink=1" class="new" title="Alandská úmluva (stránka neexistuje)">Alandské úmluvě z roku 1921</a></li></ul></li></ul></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Norsko</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <li><a href="/wiki/%C5%A0picberky" title="Špicberky">Špicberky</a> (<a href="/wiki/Neza%C5%99azen%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD" title="Nezařazené území">nezařazené území</a> podléhající <a href="/wiki/%C5%A0picbersk%C3%A1_dohoda" title="Špicberská dohoda">Špicberské dohodě</a>)</li></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Spojené království</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <li><a href="/wiki/Severn%C3%AD_Irsko" title="Severní Irsko">Severní Irsko</a> (<a href="/wiki/Zem%C4%9B_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Země Spojeného království">země Spojeného království</a> podléhající <a href="/wiki/Velkop%C3%A1te%C4%8Dn%C3%AD_dohoda" title="Velkopáteční dohoda">britsko-irské dohodě</a>)</li></div> </td> </tr></tbody></table> <div></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr><td class="navbox-abovebelow" colspan="3"><div class="plainlist"><ul><li>1 Oceánské ostrovy v blízkosti Evropy jsou obvykle zařazeny ke kontinentu, i když se nenacházejí na jeho kontinentálním šelfu.</li><li>2 Některé země zcela mimo konvenční geografické hranice Evropy jsou běžně spojovány s kontinentem kvůli etnologickým vazbám.</li><li>3 Stát leží větší částí v Asii.</li></ul></div></td></tr></tbody></table> </div> <link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"> <table class="navboxes noprint mw-collapsible mw-collapsed" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"> <tbody><tr> <th class="navbox-title">Členství v mezinárodních organizacích </th></tr> <tr> <td><div class="navbox noprint" title="Commonwealth"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a href="/wiki/Commonwealth" title="Commonwealth">Commonwealth</a> (Společenství národů) </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Řádné členské země</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/Antigua_a_Barbuda" title="Antigua a Barbuda">Antigua a Barbuda</a> • <a href="/wiki/Austr%C3%A1lie" title="Austrálie">Austrálie</a> • <a href="/wiki/Bahamy" title="Bahamy">Bahamy</a> • <a href="/wiki/Banglad%C3%A9%C5%A1" title="Bangladéš">Bangladéš</a> • <a href="/wiki/Barbados" title="Barbados">Barbados</a> • <a href="/wiki/Belize" title="Belize">Belize</a> • <a href="/wiki/Botswana" title="Botswana">Botswana</a> • <a href="/wiki/Brunej" title="Brunej">Brunej</a> • <a href="/wiki/Dominika" title="Dominika">Dominika</a> • <a href="/wiki/Fid%C5%BEi" title="Fidži">Fidži</a> • <a href="/wiki/Gambie" title="Gambie">Gambie</a> • <a href="/wiki/Ghana" title="Ghana">Ghana</a> • <a href="/wiki/Grenada" title="Grenada">Grenada</a> • <a href="/wiki/Guyana" title="Guyana">Guyana</a> • <a href="/wiki/Indie" title="Indie">Indie</a> • <a href="/wiki/Jamajka" title="Jamajka">Jamajka</a> • <a href="/wiki/Jihoafrick%C3%A1_republika" title="Jihoafrická republika">Jihoafrická republika</a> • <a href="/wiki/Kamerun" title="Kamerun">Kamerun</a> • <a href="/wiki/Kanada" title="Kanada">Kanada</a> • <a href="/wiki/Ke%C5%88a" title="Keňa">Keňa</a> • <a href="/wiki/Kiribati" title="Kiribati">Kiribati</a> • <a href="/wiki/Kypr" title="Kypr">Kypr</a> • <a href="/wiki/Lesotho" title="Lesotho">Lesotho</a> • <a href="/wiki/Malajsie" title="Malajsie">Malajsie</a> • <a href="/wiki/Malawi" title="Malawi">Malawi</a> • <a href="/wiki/Malta" title="Malta">Malta</a> • <a href="/wiki/Mauricius" title="Mauricius">Mauricius</a> • <a href="/wiki/Mosambik" title="Mosambik">Mosambik</a> • <a href="/wiki/Namibie" title="Namibie">Namibie</a> • <a href="/wiki/Nauru" title="Nauru">Nauru</a> • <a href="/wiki/Nig%C3%A9rie" title="Nigérie">Nigérie</a> • <a href="/wiki/Nov%C3%BD_Z%C3%A9land" title="Nový Zéland">Nový Zéland</a> • <a href="/wiki/P%C3%A1kist%C3%A1n" title="Pákistán">Pákistán</a> • <a href="/wiki/Papua_Nov%C3%A1_Guinea" title="Papua Nová Guinea">Papua Nová Guinea</a> • <a href="/wiki/Rwanda" title="Rwanda">Rwanda</a> • <a href="/wiki/Samoa" title="Samoa">Samoa</a> • <a href="/wiki/Seychely" title="Seychely">Seychely</a> • <a href="/wiki/Sierra_Leone" title="Sierra Leone">Sierra Leone</a> • <a href="/wiki/Singapur" title="Singapur">Singapur</a> • <a class="mw-selflink selflink">Spojené království</a> • <a href="/wiki/Svat%C3%BD_Kry%C5%A1tof_a_Nevis" title="Svatý Kryštof a Nevis">Sv. Kryštof a Nevis</a> • <a href="/wiki/Svat%C3%A1_Lucie" title="Svatá Lucie">Svatá Lucie</a> • <a href="/wiki/Svat%C3%BD_Vincenc_a_Grenadiny" title="Svatý Vincenc a Grenadiny">Sv. Vincenc a Grenadiny</a> • <a href="/wiki/Svazijsko" title="Svazijsko">Svazijsko</a> • <a href="/wiki/%C5%A0alomounovy_ostrovy" title="Šalomounovy ostrovy">Šalamounovy ostrovy</a> • <a href="/wiki/Sr%C3%AD_Lanka" title="Srí Lanka">Srí Lanka</a> • <a href="/wiki/Tanzanie" title="Tanzanie">Tanzanie</a> • <a href="/wiki/Tonga" title="Tonga">Tonga</a> • <a href="/wiki/Trinidad_a_Tobago" title="Trinidad a Tobago">Trinidad a Tobago</a> • <a href="/wiki/Tuvalu" title="Tuvalu">Tuvalu</a> • <a href="/wiki/Uganda" title="Uganda">Uganda</a> • <a href="/wiki/Vanuatu" title="Vanuatu">Vanuatu</a> • <a href="/wiki/Zambie" title="Zambie">Zambie</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Bývalí členové</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <a href="/wiki/Irsko" title="Irsko">Irsko</a> • <a href="/wiki/Maledivy" title="Maledivy">Maledivy</a> • <a href="/wiki/Zimbabwe" title="Zimbabwe">Zimbabwe</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Závislá území</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> </div><table title="" class="navbox-subgroup nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><tbody><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Spojené království</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <a href="/wiki/Akrotiri_a_Dekelia" title="Akrotiri a Dekelia">Akrotiri a Dekelia</a> • <a href="/wiki/Anguilla" title="Anguilla">Anguilla</a> • <a href="/wiki/Bermudy" title="Bermudy">Bermudy</a> • <a href="/wiki/Britsk%C3%A9_antarktick%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD" title="Britské antarktické území">Britské antarktické území</a> • <a href="/wiki/Britsk%C3%A9_indickooce%C3%A1nsk%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD" title="Britské indickooceánské území">Britské indickooceánské území</a> • <a href="/wiki/Britsk%C3%A9_Panensk%C3%A9_ostrovy" title="Britské Panenské ostrovy">Britské Panenské ostrovy</a> • <a href="/wiki/Falklandy" title="Falklandy">Falklandy</a> • <a href="/wiki/Gibraltar" title="Gibraltar">Gibraltar</a> • <a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Georgie_a_Ji%C5%BEn%C3%AD_Sandwichovy_ostrovy" title="Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy">Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy</a> • <a href="/wiki/Kajmansk%C3%A9_ostrovy" title="Kajmanské ostrovy">Kajmanské ostrovy</a> • <a href="/wiki/Montserrat_(ostrov)" title="Montserrat (ostrov)">Montserrat</a> • <a href="/wiki/Pitcairnovy_ostrovy" title="Pitcairnovy ostrovy">Pitcairnovy ostrovy</a> • <a href="/wiki/Svat%C3%A1_Helena,_Ascension_a_Tristan_da_Cunha" title="Svatá Helena, Ascension a Tristan da Cunha">Svatá Helena, Ascension a Tristan da Cunha</a> • <a href="/wiki/Turks_a_Caicos" title="Turks a Caicos">Turks a Caicos</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Austrálie</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/Ashmor%C5%AFv_a_Cartier%C5%AFv_ostrov" title="Ashmorův a Cartierův ostrov">Ashmorův a Cartierův ostrov</a> • <a href="/wiki/Australsk%C3%A9_antarktick%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD" title="Australské antarktické území">Australské antarktické území</a> • <a href="/wiki/Kokosov%C3%A9_ostrovy" title="Kokosové ostrovy">Kokosové ostrovy</a> • <a href="/wiki/Heard%C5%AFv_ostrov_a_McDonaldovy_ostrovy" title="Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy">Heardův a MacDonaldovy ostrovy</a> • <a href="/wiki/Ostrovy_Kor%C3%A1lov%C3%A9ho_mo%C5%99e" title="Ostrovy Korálového moře">Ostrovy Korálového moře</a> • <a href="/wiki/Norfolk_(ostrov)" title="Norfolk (ostrov)">Norfolk</a> • <a href="/wiki/V%C3%A1no%C4%8Dn%C3%AD_ostrov" title="Vánoční ostrov">Vánoční ostrov</a> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Nový Zéland</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <a href="/wiki/Cookovy_ostrovy" title="Cookovy ostrovy">Cookovy ostrovy</a> • <a href="/wiki/Niue" title="Niue">Niue</a> • <a href="/wiki/Rossova_dependence" title="Rossova dependence">Rossova dependence</a> • <a href="/wiki/Tokelau" title="Tokelau">Tokelau</a></div> </td> </tr></tbody></table> <div></div> </td> </tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="Commonwealth realm"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a href="/wiki/Commonwealth_realm" title="Commonwealth realm">Commonwealth realms</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-list navbox-odd" colspan="2"> <div> <a href="/wiki/Antigua_a_Barbuda" title="Antigua a Barbuda">Antigua a Barbuda</a> • <a href="/wiki/Austr%C3%A1lie" title="Austrálie">Austrálie</a> • <a href="/wiki/Bahamy" title="Bahamy">Bahamy</a> • <a href="/wiki/Belize" title="Belize">Belize</a> • <a href="/wiki/Grenada" title="Grenada">Grenada</a> • <a href="/wiki/Jamajka" title="Jamajka">Jamajka</a> • <a href="/wiki/Kanada" title="Kanada">Kanada</a> • <a href="/wiki/Nov%C3%BD_Z%C3%A9land" title="Nový Zéland">Nový Zéland</a> • <a href="/wiki/Papua_Nov%C3%A1_Guinea" title="Papua Nová Guinea">Papua Nová Guinea</a> • <a class="mw-selflink selflink">Spojené království</a> • <a href="/wiki/Svat%C3%A1_Lucie" title="Svatá Lucie">Svatá Lucie</a> • <a href="/wiki/Svat%C3%BD_Kry%C5%A1tof_a_Nevis" title="Svatý Kryštof a Nevis">Svatý Kryštof a Nevis</a> • <a href="/wiki/Svat%C3%BD_Vincenc_a_Grenadiny" title="Svatý Vincenc a Grenadiny">Svatý Vincenc a Grenadiny</a> • <a href="/wiki/%C5%A0alomounovy_ostrovy" title="Šalomounovy ostrovy">Šalomounovy ostrovy</a> • <a href="/wiki/Tuvalu" title="Tuvalu">Tuvalu</a></div> </td> </tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="EU"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a href="/wiki/%C4%8Clensk%C3%BD_st%C3%A1t_Evropsk%C3%A9_unie" title="Členský stát Evropské unie">Členské státy</a> <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_unie" title="Evropská unie">Evropské unie</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-list navbox-odd" colspan="2"> <div> <a href="/wiki/Belgie" title="Belgie">Belgie</a> • <a href="/wiki/Bulharsko" title="Bulharsko">Bulharsko</a> • <a href="/wiki/%C4%8Cesko" title="Česko">Česko</a> • <a href="/wiki/D%C3%A1nsko" title="Dánsko">Dánsko</a> • <a href="/wiki/Estonsko" title="Estonsko">Estonsko</a> • <a href="/wiki/Finsko" title="Finsko">Finsko</a> • <a href="/wiki/Francie" title="Francie">Francie</a> • <a href="/wiki/Chorvatsko" title="Chorvatsko">Chorvatsko</a> • <a href="/wiki/Irsko" title="Irsko">Irsko</a> • <a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Itálie</a> • <a href="/wiki/Kypr" title="Kypr">Kypr</a> • <a href="/wiki/Litva" title="Litva">Litva</a> • <a href="/wiki/Loty%C5%A1sko" title="Lotyšsko">Lotyšsko</a> • <a href="/wiki/Lucembursko" title="Lucembursko">Lucembursko</a> • <a href="/wiki/Ma%C4%8Farsko" title="Maďarsko">Maďarsko</a> • <a href="/wiki/Malta" title="Malta">Malta</a> • <a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německo</a> • <a href="/wiki/Nizozemsko" title="Nizozemsko">Nizozemsko</a> • <a href="/wiki/Polsko" title="Polsko">Polsko</a> • <a href="/wiki/Portugalsko" title="Portugalsko">Portugalsko</a> • <a href="/wiki/Rakousko" title="Rakousko">Rakousko</a> • <a href="/wiki/Rumunsko" title="Rumunsko">Rumunsko</a> • <a href="/wiki/%C5%98ecko" title="Řecko">Řecko</a> • <a href="/wiki/Slovensko" title="Slovensko">Slovensko</a> • <a href="/wiki/Slovinsko" title="Slovinsko">Slovinsko</a> • <a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsko" title="Španělsko">Španělsko</a> • <a href="/wiki/%C5%A0v%C3%A9dsko" title="Švédsko">Švédsko</a></div> </td> </tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="NATO"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a href="/wiki/Severoatlantick%C3%A1_aliance" title="Severoatlantická aliance">Severoatlantická aliance</a> (NATO) </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-list navbox-odd" colspan="2"> <div> <a href="/wiki/Alb%C3%A1nie" title="Albánie">Albánie</a> • <a href="/wiki/Belgie" title="Belgie">Belgie</a> • <a href="/wiki/Bulharsko" title="Bulharsko">Bulharsko</a> • <a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A1_Hora" title="Černá Hora">Černá Hora</a> • <a href="/wiki/%C4%8Cesko" title="Česko">Česko</a> • <a href="/wiki/D%C3%A1nsko" title="Dánsko">Dánsko</a> • <a href="/wiki/Estonsko" title="Estonsko">Estonsko</a> • <a href="/wiki/Finsko" title="Finsko">Finsko</a> • <a href="/wiki/Francie" title="Francie">Francie</a> • <a href="/wiki/Chorvatsko" title="Chorvatsko">Chorvatsko</a> • <a href="/wiki/Island" title="Island">Island</a> • <a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Itálie</a> • <a href="/wiki/Kanada" title="Kanada">Kanada</a> • <a href="/wiki/Litva" title="Litva">Litva</a> • <a href="/wiki/Loty%C5%A1sko" title="Lotyšsko">Lotyšsko</a> • <a href="/wiki/Lucembursko" title="Lucembursko">Lucembursko</a> • <a href="/wiki/Ma%C4%8Farsko" title="Maďarsko">Maďarsko</a> • <a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německo</a> • <a href="/wiki/Nizozemsko" title="Nizozemsko">Nizozemsko</a> • <a href="/wiki/Norsko" title="Norsko">Norsko</a> • <a href="/wiki/Polsko" title="Polsko">Polsko</a> • <a href="/wiki/Portugalsko" title="Portugalsko">Portugalsko</a> • <a href="/wiki/Rumunsko" title="Rumunsko">Rumunsko</a> • <a href="/wiki/%C5%98ecko" title="Řecko">Řecko</a> • <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Makedonie" title="Severní Makedonie">Severní Makedonie</a> • <a href="/wiki/Slovensko" title="Slovensko">Slovensko</a> • <a href="/wiki/Slovinsko" title="Slovinsko">Slovinsko</a> • <a class="mw-selflink selflink">Spojené království</a> • <a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsko" title="Španělsko">Španělsko</a> • <a href="/wiki/%C5%A0v%C3%A9dsko" title="Švédsko">Švédsko</a> • <a href="/wiki/Turecko" title="Turecko">Turecko</a> • <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">USA</a></div> </td> </tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="G8"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a href="/wiki/G7" title="G7">G7</a> (G8) </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-list navbox-odd" colspan="2"> <div> <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_unie" title="Evropská unie">Evropská unie</a> • <a href="/wiki/Francie" title="Francie">Francie</a> • <a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Itálie</a> • <a href="/wiki/Japonsko" title="Japonsko">Japonsko</a> • <a href="/wiki/Kanada" title="Kanada">Kanada</a> • <a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německo</a> • <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusko</a> (členství pozastaveno) • <a class="mw-selflink selflink">Spojené království</a> • <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">Spojené státy americké</a></div> </td> </tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="G20"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a href="/wiki/G20" title="G20">G20</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-list navbox-odd" colspan="2"> <div> <a href="/wiki/Jihoafrick%C3%A1_republika" title="Jihoafrická republika">Jihoafrická republika</a> • <a href="/wiki/Argentina" title="Argentina">Argentina</a> • <a href="/wiki/Braz%C3%ADlie" title="Brazílie">Brazílie</a> • <a href="/wiki/Kanada" title="Kanada">Kanada</a> • <a href="/wiki/Mexiko" title="Mexiko">Mexiko</a> • <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">Spojené státy americké</a> • <a href="/wiki/Indon%C3%A9sie" title="Indonésie">Indonésie</a> • <a href="/wiki/Sa%C3%BAdsk%C3%A1_Ar%C3%A1bie" title="Saúdská Arábie">Saúdská Arábie</a> • <a href="/wiki/Indie" title="Indie">Indie</a> • <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADna" title="Čína">Čína</a> • <a href="/wiki/Japonsko" title="Japonsko">Japonsko</a> • <a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Korea" title="Jižní Korea">Jižní Korea</a> • <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusko</a> • <a href="/wiki/Turecko" title="Turecko">Turecko</a> • <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_unie" title="Evropská unie">Evropská unie</a> • <a href="/wiki/Francie" title="Francie">Francie</a> • <a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německo</a> • <a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Itálie</a> • <a class="mw-selflink selflink">Spojené království</a> • <a href="/wiki/Austr%C3%A1lie" title="Austrálie">Austrálie</a></div> </td> </tr></tbody></table> </div> </td></tr></tbody></table> <div class="navbox noprint" title="Monarchie"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757"><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a href="/wiki/Monarchie" title="Monarchie">Monarchie</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Seznam_monarchi%C3%AD_v_Africe" title="Seznam monarchií v Africe">Afrika</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/Lesotho" title="Lesotho">Lesotho</a> • <a href="/wiki/Maroko" title="Maroko">Maroko</a> • <a href="/wiki/Svazijsko" title="Svazijsko">Svazijsko</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Seznam_monarchi%C3%AD_v_Evrop%C4%9B" title="Seznam monarchií v Evropě">Evropa</a></td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <a href="/wiki/Andorra" title="Andorra">Andorra</a> • <a href="/wiki/Belgie" title="Belgie">Belgie</a> • <a href="/wiki/D%C3%A1nsko" title="Dánsko">Dánsko</a> • <a href="/wiki/Lichten%C5%A1tejnsko" title="Lichtenštejnsko">Lichtenštejnsko</a> • <a href="/wiki/Lucembursko" title="Lucembursko">Lucembursko</a> • <a href="/wiki/Monako" title="Monako">Monako</a> • <a href="/wiki/Nizozemsko" title="Nizozemsko">Nizozemsko</a> • <a href="/wiki/Norsko" title="Norsko">Norsko</a> • <a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsko" title="Španělsko">Španělsko</a> • <a href="/wiki/%C5%A0v%C3%A9dsko" title="Švédsko">Švédsko</a> • <a href="/wiki/Vatik%C3%A1n" title="Vatikán">Vatikán</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Seznam_monarchi%C3%AD_v_Asii" title="Seznam monarchií v Asii">Asie</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/Bahrajn" title="Bahrajn">Bahrajn</a> • <a href="/wiki/Bh%C3%BAt%C3%A1n" title="Bhútán">Bhútán</a> • <a href="/wiki/Brunej" title="Brunej">Brunej</a> • <a href="/wiki/Kambod%C5%BEa" title="Kambodža">Kambodža</a> • <a href="/wiki/Japonsko" title="Japonsko">Japonsko</a> • <a href="/wiki/Jord%C3%A1nsko" title="Jordánsko">Jordánsko</a> • <a href="/wiki/Kuvajt" title="Kuvajt">Kuvajt</a> • <a href="/wiki/Malajsie" title="Malajsie">Malajsie</a> • <a href="/wiki/Om%C3%A1n" title="Omán">Omán</a> • <a href="/wiki/Katar" title="Katar">Katar</a> • <a href="/wiki/Sa%C3%BAdsk%C3%A1_Ar%C3%A1bie" title="Saúdská Arábie">Saúdská Arábie</a> • <a href="/wiki/Thajsko" title="Thajsko">Thajsko</a> • <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_arabsk%C3%A9_emir%C3%A1ty" title="Spojené arabské emiráty">Spojené arabské emiráty</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/w/index.php?title=Seznam_monarchi%C3%AD_v_Oce%C3%A1nii&action=edit&redlink=1" class="new" title="Seznam monarchií v Oceánii (stránka neexistuje)">Oceánie</a></td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <a href="/wiki/Tonga" title="Tonga">Tonga</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Commonwealth_realm" title="Commonwealth realm">Commonwealth realm</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/Antigua_a_Barbuda" title="Antigua a Barbuda">Antigua a Barbuda</a> • <a href="/wiki/Austr%C3%A1lie" title="Austrálie">Austrálie</a> • <a href="/wiki/Bahamy" title="Bahamy">Bahamy</a> • <a href="/wiki/Belize" title="Belize">Belize</a> • <a href="/wiki/Grenada" title="Grenada">Grenada</a> • <a href="/wiki/Jamajka" title="Jamajka">Jamajka</a> • <a href="/wiki/Kanada" title="Kanada">Kanada</a> • <a href="/wiki/Nov%C3%BD_Z%C3%A9land" title="Nový Zéland">Nový Zéland</a> • <a href="/wiki/Papua_Nov%C3%A1_Guinea" title="Papua Nová Guinea">Papua Nová Guinea</a> • <a class="mw-selflink selflink">Spojené království</a> • <a href="/wiki/Svat%C3%A1_Lucie" title="Svatá Lucie">Svatá Lucie</a> • <a href="/wiki/Svat%C3%BD_Kry%C5%A1tof_a_Nevis" title="Svatý Kryštof a Nevis">Svatý Kryštof a Nevis</a> • <a href="/wiki/Svat%C3%BD_Vincenc_a_Grenadiny" title="Svatý Vincenc a Grenadiny">Svatý Vincenc a Grenadiny</a> • <a href="/wiki/%C5%A0alomounovy_ostrovy" title="Šalomounovy ostrovy">Šalomounovy ostrovy</a> • <a href="/wiki/Tuvalu" title="Tuvalu">Tuvalu</a></div> </td> </tr></tbody></table> </div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r23078045">.mw-parser-output .navbox2{box-sizing:border-box;border:1px solid #a2a9b1;width:100%;clear:both;font-size:88%;text-align:center;padding:1px;margin:1em auto 0}.mw-parser-output .navbox2 .navbox2{margin-top:0}.mw-parser-output .navbox2+.navbox2{margin-top:-1px}.mw-parser-output .navbox2-inner,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{width:100%}.mw-parser-output .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-title,.mw-parser-output .navbox2-abovebelow{padding:0.25em 1em;line-height:1.5em;text-align:center}.mw-parser-output th.navbox2-group{white-space:nowrap;text-align:right}.mw-parser-output .navbox2,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{background-color:#fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2-list{line-height:1.5em;border-color:#fdfdfd}.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-abovebelow,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-group,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-image,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-list{border-top:2px solid #fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2 th,.mw-parser-output .navbox2-title{background-color:#e0e0e0}.mw-parser-output .navbox2-abovebelow,.mw-parser-output th.navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{background-color:#e7e7e7}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{font-size:88%}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-abovebelow{background-color:#f0f0f0}.mw-parser-output .navbox2-even{background-color:#f7f7f7}.mw-parser-output .navbox2-odd{background-color:transparent}.mw-parser-output .navbox2 .hlist td dl,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ol,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ul,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist dl,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ol,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ul{padding:0.125em 0}</style><div role="navigation" class="navbox2" aria-labelledby="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q145#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" style="padding:2px"><table class="nowraplinks hlist navbox2-inner" style="border-spacing:0;background:transparent;color:inherit"><tbody><tr><th id="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q145#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" scope="row" class="navbox2-group" style="width:1%"><a href="/wiki/Autoritn%C3%AD_kontrola" title="Autoritní kontrola">Autoritní data</a> <a href="https://www.wikidata.org/wiki/Q145#identifiers" title="Editovat na Wikidatech"><img alt="Editovat na Wikidatech" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/10px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png" decoding="async" width="10" height="10" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/15px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/20px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 2x" data-file-width="20" data-file-height="20" /></a></th><td class="navbox2-list navbox2-odd" style="text-align:left;border-left-width:2px;border-left-style:solid;width:100%;padding:0px"><div style="padding:0em 0.25em"> <ul><li><a href="/wiki/Bibliografie_d%C4%9Bjin_%C4%8Cesk%C3%BDch_zem%C3%AD" title="Bibliografie dějin Českých zemí">Biblio</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://biblio.hiu.cas.cz/records/07d2d2b9-6788-4e6f-b7ae-d287bd74eb33">07d2d2b9-6788-4e6f-b7ae-d287bd74eb33</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="https://biblio.hiu.cas.cz/records/152d7ec0-7a24-4ae0-9822-2ff4d82145a8">152d7ec0-7a24-4ae0-9822-2ff4d82145a8</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky" title="Národní knihovna České republiky">NKC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=ge134525">ge134525</a></li> <li><a href="/wiki/BIBSYS" title="BIBSYS">BIBSYS</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://authority.bibsys.no/authority/rest/authorities/html/90055024">90055024</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C5%A0pan%C4%9Blska" title="Národní knihovna Španělska">BNE</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://catalogo.bne.es/uhtbin/authoritybrowse.cgi?action=display&authority_id=XX4575384">XX4575384</a></li> <li><a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Francouzská národní knihovna">BNF</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://catalogue.bnf.fr/ark:/12148/cb11872746v">cb11872746v</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://data.bnf.fr/ark:/12148/cb11872746v">(data)</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="https://catalogue.bnf.fr/ark:/12148/cb15238574p">cb15238574p</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://data.bnf.fr/ark:/12148/cb15238574p">(data)</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="https://catalogue.bnf.fr/ark:/12148/cb11931584z">cb11931584z</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://data.bnf.fr/ark:/12148/cb11931584z">(data)</a></li> <li><a href="/wiki/Katalog_jmen_a_n%C3%A1zv%C5%AF_d%C4%9Bl_Katal%C3%A1nska" title="Katalog jmen a názvů děl Katalánska">CANTIC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://cantic.bnc.cat/registre/981058512241906706">981058512241906706</a></li> <li><a href="/wiki/CiNii" title="CiNii">CiNii</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ci.nii.ac.jp/author/DA00516998?l=en">DA00516998</a></li> <li><a href="/wiki/Gemeinsame_Normdatei" title="Gemeinsame Normdatei">GND</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://d-nb.info/gnd/4022153-2">4022153-2</a></li> <li><a href="/wiki/Historick%C3%BD_lexikon_%C5%A0v%C3%BDcarska" title="Historický lexikon Švýcarska">HDS</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://hls-dhs-dss.ch/fr/articles/003356">003356</a></li> <li><a href="/w/index.php?title=Internet_Encyclopedia_of_Ukraine&action=edit&redlink=1" class="new" title="Internet Encyclopedia of Ukraine (stránka neexistuje)">IEU</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.encyclopediaofukraine.com/display.asp?linkpath=pages\U\K\UnitedKingdom">U\K\UnitedKingdom</a></li> <li><a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tor_jm%C3%A9na" title="Mezinárodní standardní identifikátor jména">ISNI</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://isni.org/isni/0000000122483427">0000 0001 2248 3427</a></li> <li><a href="/wiki/KulturNav" title="KulturNav">KulturNav</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://kulturnav.org/fc2aa4dd-14b6-4741-9470-a0f6fe8f5dd9">fc2aa4dd-14b6-4741-9470-a0f6fe8f5dd9</a></li> <li><a href="/wiki/Library_of_Congress_Control_Number" title="Library of Congress Control Number">LCCN</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.loc.gov/authorities/names/n79023147">n79023147</a></li> <li><a href="/wiki/MusicBrainz" title="MusicBrainz">MBAREA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://musicbrainz.org/area/8a754a16-0027-3a29-b6d7-2b40ea0481ed">8a754a16-0027-3a29-b6d7-2b40ea0481ed</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_parlamentn%C3%AD_knihovna_Japonska" title="Národní parlamentní knihovna Japonska">NDL</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.ndl.go.jp/auth/ndlna/00871900">00871900</a></li> <li><a href="/wiki/Australsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Australská národní knihovna">NLA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://nla.gov.au/anbd.aut-an35142153">35142153</a></li> <li><a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Řecká národní knihovna">NLG</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://data.nlg.gr/resource/authority/record239558">239558</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_Izraele" title="Národní knihovna Izraele">NLI</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://olduli.nli.org.il/F/?func=find-b&local_base=NLX10&find_code=UID&request=987007554952005171">987007554952005171</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_Koreje" title="Národní knihovna Koreje">NLK</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://librarian.nl.go.kr/LI/contents/L20101000000.do?id=KAB201914457">KAB201914457</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_a_univerzitn%C3%AD_knihovna_v_Z%C3%A1h%C5%99ebu" title="Národní a univerzitní knihovna v Záhřebu">NSK</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://katalog.nsk.hr/F/?func=direct&doc_number=000108702&local_base=nsk10">000108702</a></li> <li><a href="/wiki/LIBRIS" title="LIBRIS">SELIBR</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://libris.kb.se/auth/164342">164342</a></li> <li><a href="/wiki/Univerzitn%C3%AD_syst%C3%A9m_dokumentace" title="Univerzitní systém dokumentace">SUDOC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idref.fr/026488515">026488515</a></li> <li><a href="/wiki/Parlament_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Parlament Spojeného království">UKPARL</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.parliament.uk/RXNRIuTp">RXNRIuTp</a></li> <li><a href="/wiki/Virtual_International_Authority_File" title="Virtual International Authority File">VIAF</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://viaf.org/viaf/127756949">127756949</a></li> <li><a href="/wiki/WorldCat" title="WorldCat">WorldCat Entities</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.oclc.org/worldcat/entity/E39PBJdmp7p3cx8hpmJ8HvmTpP">E39PBJdmp7p3cx8hpmJ8HvmTpP</a></li></ul> </div></td></tr></tbody></table></div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r16915398">.mw-parser-output div/**/#portallinks a{font-weight:bold}</style><div id="portallinks" class="catlinks"><a href="/wiki/Port%C3%A1l:Obsah" title="Portál:Obsah">Portály</a>: <a href="/wiki/Port%C3%A1l:Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Portál:Spojené království">Spojené království</a> </div>    </div><noscript><img src="https://login.wikimedia.org/wiki/Special:CentralAutoLogin/start?type=1x1" alt="" width="1" height="1" style="border: none; position: absolute;"></noscript> <div class="printfooter" data-nosnippet="">Citováno z „<a dir="ltr" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Spojené_království&oldid=24396533">https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Spojené_království&oldid=24396533</a>“</div></div> <div id="catlinks" class="catlinks" data-mw="interface"><div id="mw-normal-catlinks" class="mw-normal-catlinks"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Kategorie" title="Nápověda:Kategorie">Kategorie</a>: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Kategorie:Spojené království">Spojené království</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_Evropy" title="Kategorie:Státy Evropy">Státy Evropy</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Kategorie:Království">Království</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Ostrovn%C3%AD_st%C3%A1ty_a_%C3%BAzem%C3%AD" title="Kategorie:Ostrovní státy a území">Ostrovní státy a území</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_a_%C3%BAzem%C3%AD_vznikl%C3%A9_roku_1707" title="Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1707">Státy a území vzniklé roku 1707</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_NATO" title="Kategorie:Státy NATO">Státy NATO</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_Commonwealthu" title="Kategorie:Státy Commonwealthu">Státy Commonwealthu</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:G8" title="Kategorie:G8">G8</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Commonwealth_realm" title="Kategorie:Commonwealth realm">Commonwealth realm</a></li></ul></div><div id="mw-hidden-catlinks" class="mw-hidden-catlinks mw-hidden-cats-hidden">Skryté kategorie: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_do%C4%8Dasn%C4%9B_pou%C5%BEitou_%C5%A1ablonou" title="Kategorie:Údržba:Články s dočasně použitou šablonou">Údržba:Články s dočasně použitou šablonou</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_obsahuj%C3%ADc%C3%AD_odkazy_na_nedostupn%C3%A9_zdroje" title="Kategorie:Údržba:Články obsahující odkazy na nedostupné zdroje">Údržba:Články obsahující odkazy na nedostupné zdroje</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_v%C3%BDpo%C4%8Dty" title="Kategorie:Monitoring:Články s výpočty">Monitoring:Články s výpočty</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C4%8C%C3%A1ste%C4%8Dn%C3%A9_pah%C3%BDly" title="Kategorie:Částečné pahýly">Částečné pahýly</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_neov%C4%9B%C5%99enou_%C4%8D%C3%A1st%C3%AD" title="Kategorie:Údržba:Články s neověřenou částí">Údržba:Články s neověřenou částí</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_Biblio" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem Biblio">Monitoring:Články s identifikátorem Biblio</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NKC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NKC">Monitoring:Články s identifikátorem NKC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BIBSYS" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BIBSYS">Monitoring:Články s identifikátorem BIBSYS</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BNE" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BNE">Monitoring:Články s identifikátorem BNE</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BNF" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BNF">Monitoring:Články s identifikátorem BNF</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_CANTIC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem CANTIC">Monitoring:Články s identifikátorem CANTIC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_CINII" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem CINII">Monitoring:Články s identifikátorem CINII</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_GND" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem GND">Monitoring:Články s identifikátorem GND</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_HDS" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem HDS">Monitoring:Články s identifikátorem HDS</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_IEU" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem IEU">Monitoring:Články s identifikátorem IEU</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_ISNI" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem ISNI">Monitoring:Články s identifikátorem ISNI</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_KulturNav" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem KulturNav">Monitoring:Články s identifikátorem KulturNav</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_LCCN" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem LCCN">Monitoring:Články s identifikátorem LCCN</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_MusicBrainz_oblast" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem MusicBrainz oblast">Monitoring:Články s identifikátorem MusicBrainz oblast</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NDL" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NDL">Monitoring:Články s identifikátorem NDL</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLA" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLA">Monitoring:Články s identifikátorem NLA</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLG" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLG">Monitoring:Články s identifikátorem NLG</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLI" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLI">Monitoring:Články s identifikátorem NLI</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLK" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLK">Monitoring:Články s identifikátorem NLK</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NSK" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NSK">Monitoring:Články s identifikátorem NSK</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_SELIBR" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem SELIBR">Monitoring:Články s identifikátorem SELIBR</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_SUDOC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC">Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_UKPARL" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem UKPARL">Monitoring:Články s identifikátorem UKPARL</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_VIAF" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem VIAF">Monitoring:Články s identifikátorem VIAF</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_WorldCat_Entities" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities">Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities</a></li></ul></div></div> </div> </main> </div> <div class="mw-footer-container"> <footer id="footer" class="mw-footer" > <ul id="footer-info"> <li id="footer-info-lastmod"> Stránka byla naposledy editována 17. 11. 2024 v 12:51.</li> <li id="footer-info-copyright">Text je dostupný pod <a rel="nofollow" class="external text" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs">licencí Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci</a>, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce <a class="external text" href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs">Podmínky užití</a>.</li> </ul> <ul id="footer-places"> <li id="footer-places-privacy"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Privacy_policy">Ochrana osobních údajů</a></li> <li id="footer-places-about"><a href="/wiki/Wikipedie">O Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-disclaimers"><a href="/wiki/Wikipedie:Vylou%C4%8Den%C3%AD_odpov%C4%9Bdnosti">Vyloučení odpovědnosti</a></li> <li id="footer-places-contact"><a href="//cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Kontakt">Kontaktujte Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-wm-codeofconduct"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct">Kodex chování</a></li> <li id="footer-places-developers"><a href="https://developer.wikimedia.org">Vývojáři</a></li> <li id="footer-places-statslink"><a href="https://stats.wikimedia.org/#/cs.wikipedia.org">Statistiky</a></li> <li id="footer-places-cookiestatement"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Cookie_statement">Prohlášení o cookies</a></li> <li id="footer-places-mobileview"><a href="//cs.m.wikipedia.org/w/index.php?title=Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD&mobileaction=toggle_view_mobile" class="noprint stopMobileRedirectToggle">Mobilní verze</a></li> </ul> <ul id="footer-icons" class="noprint"> <li id="footer-copyrightico"><a href="https://wikimediafoundation.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/static/images/footer/wikimedia-button.svg" width="84" height="29" alt="Wikimedia Foundation" loading="lazy"></a></li> <li id="footer-poweredbyico"><a href="https://www.mediawiki.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/w/resources/assets/poweredby_mediawiki.svg" alt="Powered by MediaWiki" width="88" height="31" loading="lazy"></a></li> </ul> </footer> </div> </div> </div> <div class="vector-settings" id="p-dock-bottom"> <ul></ul> </div><script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.config.set({"wgHostname":"mw-web.codfw.main-f69cdc8f6-lsb4r","wgBackendResponseTime":252,"wgPageParseReport":{"limitreport":{"cputime":"1.500","walltime":"1.935","ppvisitednodes":{"value":19549,"limit":1000000},"postexpandincludesize":{"value":423549,"limit":2097152},"templateargumentsize":{"value":116979,"limit":2097152},"expansiondepth":{"value":19,"limit":100},"expensivefunctioncount":{"value":25,"limit":500},"unstrip-depth":{"value":0,"limit":20},"unstrip-size":{"value":178948,"limit":5000000},"entityaccesscount":{"value":1,"limit":400},"timingprofile":["100.00% 1124.755 1 -total"," 16.50% 185.544 1 Šablona:Infobox_-_stát"," 16.16% 181.734 1 Šablona:Autoritní_data"," 16.12% 181.356 1 Šablona:Infobox"," 13.26% 149.113 1 Šablona:Souřadnice_z_WD"," 6.28% 70.646 17 Šablona:Cite_news"," 6.15% 69.129 29 Šablona:Cizojazyčná_verze_šablony"," 6.07% 68.302 48 Šablona:Sfn"," 5.81% 65.340 54 Šablona:Citace_elektronického_periodika"," 5.78% 65.060 29 Šablona:Pouze_dočasné_použití"]},"scribunto":{"limitreport-timeusage":{"value":"0.464","limit":"10.000"},"limitreport-memusage":{"value":8876482,"limit":52428800}},"cachereport":{"origin":"mw-web.codfw.main-f69cdc8f6-828bf","timestamp":"20241123110049","ttl":2592000,"transientcontent":false}}});});</script> <script type="application/ld+json">{"@context":"https:\/\/schema.org","@type":"Article","name":"Spojen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed","url":"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD","sameAs":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q145","mainEntity":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q145","author":{"@type":"Organization","name":"P\u0159isp\u011bvatel\u00e9 projekt\u016f Wikimedia"},"publisher":{"@type":"Organization","name":"nadace Wikimedia","logo":{"@type":"ImageObject","url":"https:\/\/www.wikimedia.org\/static\/images\/wmf-hor-googpub.png"}},"datePublished":"2003-08-28T12:31:18Z","dateModified":"2024-11-17T11:51:37Z","image":"https:\/\/upload.wikimedia.org\/wikipedia\/commons\/a\/a5\/Flag_of_the_United_Kingdom_%281-2%29.svg","headline":"ostrovn\u00ed st\u00e1t v Evrop\u011b"}</script> </body> </html>