CINXE.COM
Internetová jazyková příručka: Skloňování mužských životných jmen – 1. p. mn. č.
<!DOCTYPE html PUBLIC "-//W3C//DTD XHTML 1.0 Strict//EN" "http://www.w3.org/TR/xhtml1/DTD/xhtml1-strict.dtd"> <html xmlns='http://www.w3.org/1999/xhtml' lang='cs' xml:lang='cs'> <head> <meta content='no-cache' http-equiv='Pragma' /> <meta content='no-cache, must-revalidate' http-equiv='Cache-Control' /> <meta content='-1' http-equiv='Expires' /> <meta content='text/html; charset=utf-8' http-equiv='Content-Type' /> <link href='https://fonts.googleapis.com' rel='preconnect' /> <link href='https://fonts.gstatic.com' rel='preconnect' crossorigin='' /> <link href='https://fonts.googleapis.com/css2?family=Arimo:ital,wght@0,400;1,400&display=swap' rel='stylesheet' /> <link href='/files/all1.css' rel='stylesheet' type='text/css' media='all' /> <link href='/files/screen1.css' rel='stylesheet' type='text/css' media='screen' /> <link href='/files/print.css' rel='stylesheet' type='text/css' media='print' /> <link href='/files/favicon.ico' rel='shortcut icon' /> <link href='https://purl.org/dc/elements/1.1/' rel='schema.DC' /> <meta name='DC.Title' content='Internetová jazyková příručka' /> <meta name='DC.Subject' scheme='PHNK' content='pravopis' /> <meta name='DC.Subject' scheme='PHNK' content='pravopisná pravidla' /> <meta name='DC.Subject' scheme='PHNK' content='čeština' /> <meta name='DC.Subject' scheme='MDT_MRF' content="81'35" /> <meta name='DC.Subject' scheme='MDT_MRF' content="81'354" /> <meta name='DC.Subject' scheme='MDT_MRF' content='811.162.3' /> <meta name='DC.Subject' scheme='MDT_MRF' content='(0.034.2)004.738.12' /> <meta name='DC.Subject' scheme='MDT_KON' content='811.162.3 Čeština' /> <meta name='DC.Subject' scheme='MDT_KON' content='491.86 Czech language' /> <meta name='DC.Description.abstract' content='Internetová jazyková příručka nabízí ucelený přehled základních jazykových jevů češtiny' /> <meta name='DC.Publisher' content='Ústav pro jazyk český (Akademie věd ČR)' /> <meta name='DC.Date' content='2004-' /> <meta name='DC.Type' scheme='DCMIType' content='Text' /> <meta name='DC.Type' scheme='PHNK' content='www dokumenty' /> <meta name='DC.Format' scheme='IMT' content='text/html' /> <meta name='DC.Format.medium' content='computerFile' /> <meta name='DC.Identifier' content='https://prirucka.ujc.cas.cz' /> <meta name='DC.Identifier' scheme='URN' content='URN:NBN:cz-nk20081007' /> <meta name='DC.Language' scheme='RFC3066' content='cze' /> <meta name='viewport' content='width=device-width, initial-scale=1.0' /> <title>Internetová jazyková příručka: Skloňování mužských životných jmen – 1. p. mn. č.</title> <script type='text/javascript' src='/files/prirucka.js' charset='ISO-8859-2'></script> <script type='text/javascript'> var url = "https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=" + encodeURIComponent(""); </script> </head> <body onresize='display_navi();' onload=''> <div id='container'> <div id='banner'><h1><a href='https://prirucka.ujc.cas.cz/'>Internetová jazyková příručka</a></h1> <p><span>Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR, v. v. i.</span></p></div> <div onclick='prepni();' id='navi-button'> </div> <div id='navi'><ul> <li><a href='https://prirucka.ujc.cas.cz/'>Hlavní stránka</a></li> <li><a href='https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=_about'>O příručce</a></li> <li><a href='https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=_help'>Nápověda</a></li> <li><a href='https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=_upravy'>Úpravy v příručce</a></li> <li><a href='https://prirucka.ujc.cas.cz/pda'>Mobilní verze</a></li> <li><a href='https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=_stat'>Návštěvnost</a></li> <li><a href='https://prirucka.ujc.cas.cz/en'>English version</a></li> </ul>Související odkazy:<ul> <li><a href='https://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/'>Jazyková poradna</a></li> <li><a href='https://ujc.cas.cz/cs/expertni-cinnost/csn-01-6910-2014-uprava-dokumentu-zpracovanych-textovymi-procesory/'>ČSN 01 6910</a></li> <li><a href='https://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/zajimave-dotazy/'>Zajímavé dotazy</a></li> <li><a href='https://dotazy.ujc.cas.cz/'>Databáze dotazů</a></li> </ul></div> <div id='content'> <p><a href='https://prirucka.ujc.cas.cz/#div270'>Skloňování obecných jmen</a> → Skloňování mužských životných jmen – 1. p. mn. č.</p> <div class='hledani screen'> <p>Vyhledávání v obecných výkladech o jazykových jevech (lze zadat jen začátek slova doplněný *).</p> <form method='get' action='https://prirucka.ujc.cas.cz/' onsubmit="if (! this.dotaz.value) { alert('Je nutné zadat nějaký výraz k vyhledání.'); return false; }"><div class='jenkvulivalidite'> <input name='dotaz' size='30' type='text' id='dotaz' /> <input type='submit' value='Hledej' /> </div></form> </div> <h1>Skloňování mužských životných jmen – 1. p. mn. č.</h1><div class='castb'><div class="obsah_stranky"> <ol> <li><a href='#nadpis1'>Obecné poučení</a></li> <li><a href='#nadpis2'>Distribuce koncovek</a> <ol> <li><a href='#nadpis3'>Koncovka <em>‑i</em></a> <ol> <li><a href='#nadpis4'>Názvy zvířat</a></li> <li><a href='#nadpis5'>Jména s příponami zakončenými na <em>‑ř</em> a <em>‑č</em></a></li> <li><a href='#nadpis6'>Jména zakončená na <em>‑(e)c</em></a></li> <li><a href='#nadpis7'>Jména zakončená na <em>‑ík, ‑ák</em></a></li> <li><a href='#nadpis8'>Přejatá jména zakončená na <em>‑ant, ‑ent, ‑et, ‑ot, ‑or, ‑(át)or, ‑ér, ‑ýr, ‑án, ‑ín/‑ýn, ‑on</em></a></li> <li><a href='#nadpis9'>Přejatá jména zakončená na <em>‑man</em></a></li> </ol></li> <li><a href='#nadpis10'>Koncovka <em>‑ové</em></a> <ol> <li><a href='#nadpis11'>Vlastní jména</a></li> <li><a href='#nadpis12'>Jednoslabičná jména</a></li> <li><a href='#nadpis13'>Jména zakončená na <em>‑j</em> a na <em>‑l</em></a></li> <li><a href='#nadpis14'>Přejatá jména zakončená na <em>‑log, ‑urg, ‑graf, ‑fil, ‑fob, ‑nom</em></a></li> </ol></li> <li><a href='#nadpis15'>Koncovka <em>‑é</em></a> <ol> <li><a href='#nadpis16'>Jména zakončená na <em>‑an</em> (obyvatelská), <em>‑tel, ‑ita, ‑ista, ‑asta</em></a></li> </ol></li> <li><a href='#nadpis17'>Koncovky <em>‑i/‑ové</em></a></li> <li><a href='#nadpis18'>Koncovky <em>‑é/‑i</em></a></li> </ol> </li> </ol> </div><h2 id='nadpis1'><a id="ref_id_79_1"></a>Obecné poučení</h2> <p>V 1. p. mn. č. existuje u muž. živ. podstatných jmen (skloňovaných podle vzorů „pán“, „muž“, „předseda“, „soudce“) více možností zakončení. Vedle nedubletních koncovek <em>‑i, ‑é, ‑ové</em> se v různé míře uplatňují dublety <em>‑i/‑ové, ‑i/‑é</em>, ojediněle <em>‑é/‑ové</em> (např. <em>horalé/horalové</em>). Výběr ovlivňuje více faktorů.</p> <p>Při volbě vhodné koncovky rozhoduje zejména:</p> <ul> <li>význam slova, tj. zda se jedná o jméno zvířecí (ta upřednostňují zakončení <em>‑i</em>, viz <a href="#ref_id_79_2_1_1">bod 2.1.1</a>), či osobní (obecné nebo vlastní <em>–⁠</em> u vlastních jmen převažuje <em>‑ové</em>, viz <a href="#ref_id_79_2_2">bod 2.2</a>),</li> <li>slovotvorná přípona (např. pro jména s příponou <em>‑tel</em> je charakteristické zakončení <em>‑é</em>, viz <a href="#ref_id_79_2_3_1">bod 2.3.1</a>),</li> <li>délka slova (např. jednoslabičná slova jako <em>syn, Dán</em> mají častěji zakončení <em>‑ové</em>, viz <a href="#ref_id_79_2_2">bod 2.2</a>),</li> <li>zřetel ke stylu (např. podoby <em>svatebčani, Slovani</em> se hodnotí jako hovorové, viz <a href="#ref_id_79_2_3_1">bod 2.3.1</a>),</li> <li>rozdíly regionální: v Čechách je běžnější zakončení <em>‑ové</em>, na Moravě <em>‑i</em>.</li> </ul> <h2 id='nadpis2'><a id="ref_id_79_2"></a>Distribuce koncovek</h2> <h3 id='nadpis3'><a id="ref_id_79_2_1"></a>Koncovka <em>‑i</em></h3> <p>Koncovka <em>‑i</em> se vyskytuje nejčastěji, a to jako podoba jediná nebo ve dvojici s koncovkou <em>‑ové</em> (<em>páni/pánové</em>) či <em>‑é</em> (<em>sousedi/sousedé</em>). Koncovku <em>‑i</em> provázejí pravidelné změny předcházející koncové souhlásky tvarotvorného základu, např. <em>k</em> > <em>c</em> (<em>rak</em> → <em>raci</em>), <em>h</em> > <em>z</em> (<em>pstruh</em> → <em>pstruzi</em>), <em>ch</em> > <em>š</em> (<em>hoch</em> → <em>hoši</em>) apod.</p> <p>Koncovka <em>‑i</em> je typická:</p> <ul> <li>pro názvy zvířat (např. <em>psi, sloni, vlci</em>, podrobněji viz <a href="#ref_id_79_2_1_1">bod 2.1.1</a>),</li> <li>pro odvozená jména osob domácího i cizího původu, u kterých je personálnost (osobovost) vyjádřena už slovotvornou příponou; jsou to jména (vzor „pán“ nebo „muž“), která končí na souhlásky alternující, případně na souhlásky, jež jsou výsledky alternací (tj. <em>k</em> > <em>c, h</em> > <em>z, ch</em> > <em>š, d</em> > <em>ď, t</em> > <em>ť, n</em> > <em>ň, r</em> > <em>ř</em>), např. <em>dělník</em> → <em>dělníci, Němec</em> → <em>Němci, hlídač</em> → <em>hlídači, Francouz</em> → <em>Francouzi, lenoch</em> → <em>lenoši, </em><em>kamarád</em> → <em>kamarádi, student</em> → <em>studenti, blázen</em> → <em>blázni, organizátor</em> → <em>organizátoři, bruslař</em> → <em>bruslaři</em> (další příklady viz <a href="#ref_id_79_2_1_2">bod 2.1.2</a>, <a href="#ref_id_79_2_1_3">bod 2.1.3</a>, <a href="#ref_id_79_2_1_4">bod 2.1.4</a>, <a href="#ref_id_79_2_1_5">bod 2.1.5</a>),</li> <li>pro jména na <em>‑man</em> (vzor „pán“), např. <em>barman</em> → <em>barmani, showman</em> → <em>showmani</em> (další příklady viz <a href="#ref_id_79_2_1_6">bod 2.1.6</a>),</li> <li>pro jména na <em>‑ce</em> (vzor „soudce“), např. <em>dárce</em> → <em>dárci, obránce</em> → <em>obránci, průvodce</em> → <em>průvodci, příjemce</em> → <em>příjemci, soudce</em> → <em>soudci, strážce</em> → <em>strážci</em>.</li> </ul> <p>Pokud se u některého z výše uvedených podstatných jmen vyskytne i zakončení <em>‑ové</em>, je tato podoba pociťována spíše jako knižní (např. <em>Francouzové, dárcové, strážcové</em>).</p> <h4 id='nadpis4'><a id="ref_id_79_2_1_1"></a>Názvy zvířat</h4> <p>U názvů zvířat převažuje koncovka <em>‑i</em> (<em>klokani, lvi, medvědi, psi, sloni, vlci</em>).</p> <p>U jmen zakončených na <em>‑ek</em> (<em>‑k</em>) je vedle <em>‑i</em> oproti jiným názvům zvířat poměrně frekventované též <em>‑ové</em> (<em>jak</em> → <em>jaci/jakové, krtek</em> → <em>krtci/krtkové, křeček</em> → <em>křečci/křečkové, lelek</em> → <em>lelci/lelkové, racek</em> → <em>racci/rackové</em>). Koncovka <em>‑ové</em> se volí tehdy, když se jedná o méně běžný název zvířete a změna souhlásky před zakončením by oddálila tvar 1. p. mn. č. od podoby základu, tedy ztěžovala by porozumění.</p> <p>Dále může koncovka <em>‑i</em> vadit tam, kde před ní předchází jedna, nebo dokonce dvě slabiky obsahující rovněž <em>‑i</em> nebo <em>‑y</em>, proto se dává přednost zakončení <em>‑ové</em> (např<em>. ibis</em> → <em>ibisi/ibisové, rys</em> → <em>rysi/rysové</em>).</p> <p>Jen koncovku <em>‑ové</em> mají některé názvy zvířat, např. <em>kur</em> → <em>kurové,</em> <em>mul</em> → <em>mulové, mustang</em> → <em>mustangové, skunk</em> → <em>skunkové, smrtihlav</em> → <em>smrtihlavové</em>.</p> <h4 id='nadpis5'><a id="ref_id_79_2_1_2"></a>Jména s příponami zakončenými na <em>‑ř</em> a <em>‑č</em></h4> <p>Jména zakončená na <em>‑ř</em> a <em>‑č</em> náleží ke vzoru „muž“ a v 1. p. mn. č. mají koncovku <em>‑i</em>, např. <em>bankéř</em> → <em>bankéři, boháč</em> → <em>boháči, bruslař</em> → <em>bruslaři,</em> <em>cestář</em> → <em>cestáři, havíř</em> → <em>havíři, hráč</em> → <em>hráči, kacíř</em> → <em>kacíři, kancléř</em> → <em>kancléři, knihař</em> → <em>knihaři, řidič</em> → <em>řidiči, sazeč</em> → <em>sazeči, spáč</em> → <em>spáči</em>.</p> <h4 id='nadpis6'><a id="ref_id_79_2_1_3"></a>Jména zakončená na <em>‑(e)c</em></h4> <p>Jména zakončená na <em>‑(e)c</em> patří ke vzoru „muž“ a v 1. p. mn. č. mají zakončení <em>‑i</em>, např. <em>cizinec</em> → <em>cizinci, domorodec</em> → <em>domorodci, Gruzínec</em> → <em>Gruzínci, chodec</em> → <em>chodci, jezdec</em> → <em>jezdci, Korejec</em> → <em>Korejci, Litevec</em> → <em>Litevci, neandertálec</em> → <em>neandertálci, Němec</em> → <em>Němci, Portugalec</em> → <em>Portugalci, sobec</em> → <em>sobci, vědec</em> → <em>vědci, zemědělec</em> → <em>zemědělci</em>.</p> <h4 id='nadpis7'><a id="ref_id_79_2_1_4"></a>Jména zakončená na <em>‑ík, ‑ák</em></h4> <p>Jména zakončená na <em>‑ík, ‑ák</em> se skloňují podle vzoru „pán“ a v 1. p. mn. č. mají zakončení <em>‑i</em>:</p> <p><em><strong>‑ík</strong></em>, např. <em>dělník</em> → <em>dělníci, hudebník</em> → <em>hudebníci, klučík</em> → <em>klučíci, knihovník</em> → <em>knihovníci, mladík</em> → <em>mladíci, následovník</em> → <em>následovníci, pohraničník</em> → <em>pohraničníci, protivník</em> → <em>protivníci, příslušník</em> → <em>příslušníci, zámečník</em> → <em>zámečníci</em>,</p> <p><em><strong>‑ák</strong></em>, např. <em>měšťák</em> → <em>měšťáci, sprosťák</em> → <em>sprosťáci, tramvaják</em> → <em>tramvajáci, tulák</em> → <em>tuláci</em>.</p> <h4 id='nadpis8'><a id="ref_id_79_2_1_5"></a>Přejatá jména zakončená na <em>‑ant, ‑ent, ‑et, ‑ot, ‑or, ‑(át)or, ‑ér, ‑ýr, ‑án, ‑ín/‑ýn, ‑on</em></h4> <p>Přejatá jména na <em>‑ant, ‑ent, ‑et, ‑ot, ‑or, ‑(át)or, ‑ér, ‑ýr, ‑án, ‑ín/‑ýn, ‑on</em> náleží ke vzoru „pán“ a v 1. p. mn. č. mají zpravidla koncovku <em>‑i</em>:</p> <p><em><strong>‑ant</strong></em>, např. <em>aspirant</em> → <em>aspiranti, defraudant</em> → <em>defraudanti, furiant</em> → <em>furianti, maturant</em> → <em>maturanti</em>,</p> <p><em><strong>‑ent</strong></em>, např. <em>agent</em> → <em>agenti, asistent</em> → <em>asistenti, pacient</em> → <em>pacienti, prezident</em> → <em>prezidenti, student</em> → <em>studenti</em>,</p> <p><em><strong>‑et</strong></em>, např. <em>analfabet</em> → <em>analfabeti, atlet</em> → <em>atleti,<br /></em></p> <p><em><strong>‑ot</strong></em>, např. <em>kamelot</em> → <em>kameloti, idiot</em> → <em>idioti</em>,</p> <p><em><strong>‑or</strong></em>, např. <em>agresor</em> → <em>agresoři, instruktor</em> → <em>instruktoři</em>,</p> <p><em><strong>‑(át)or</strong></em>, např<em>. agitátor</em> → <em>agitátoři, animátor</em> → <em>animátoři, mechanizátor</em> → <em>mechanizátoři</em>,</p> <p><em><strong>‑ér</strong></em>, např. <em>hoteliér</em> → <em>hoteliéři, kombajnér</em> → <em>kombajnéři, montér</em> → <em>montéři</em>,</p> <p><em><strong>‑ýr</strong></em>, např. <em>bukanýr</em> → <em>bukanýři, inženýr</em> → <em>inženýři</em>,</p> <p><em><strong>‑án</strong></em>, např<em>. kapitán</em> → <em>kapitáni, partyzán</em> → <em>partyzáni</em>,</p> <p><em><strong>‑ín</strong>/<strong>‑ýn</strong></em>, např. <em>albín</em> → <em>albíni, manekýn</em> → <em>manekýni</em>,</p> <p><em><strong>‑on</strong></em>, např. <em>baron</em> → <em>baroni, epigon</em> → <em>epigoni, seladon</em> → <em>seladoni</em>.</p> <h4 id='nadpis9'><a id="ref_id_79_2_1_6"></a>Přejatá jména zakončená na <em>‑man</em></h4> <p>Jména zakončená na <em>‑man</em> patří ke vzoru „pán“ a v 1. p. mn. č. mají koncovku <em>‑i</em>, např. <em>barman</em> → <em>barmani, gentleman</em> → <em>gentlemani, jazzman</em> → <em>jazzmani, kameraman</em> → <em>kameramani, narkoman</em> → <em>narkomani, </em><em>pivotman</em> → <em>pivotmani, rekordman</em> → <em>rekordmani, showman</em> → <em>showmani, superman</em> → <em>supermani, toxikoman</em> → <em>toxikomani</em>.</p> <p>Jen u některých se můžeme v úzu setkat také s variantním zakončením <em>‑é</em>, např. *<em>narkomané, *toxikomané</em>, které sem proniká jednak od jiných typů přejatých podstatných jmen, a to např. od typu <em>diplomat, favorit</em> (srov. <a href="#ref_id_79_2_5">bod 2.5</a>), jednak od podstatných jmen tvořených příponou <em>‑an</em>, pro něž je zakončení <em>‑é</em> náležité (viz <a href="#ref_id_79_2_3">bod 2.3</a>). Podoby *<em>narkomané, *toxikomané</em> atd. jsou projevem přehnané snahy o správnost, žádná normativní příručka (slovník ani mluvnice) neuvádí podobu na <em>‑é</em> u těchto slov jako spisovnou variantu. V úzu se také u některých jmen objevuje variantní zakončení <em>‑ové</em>, např. <em>supermanové</em>, proti kterému nelze nic namítat.</p> <h3 id='nadpis10'><a id="ref_id_79_2_2"></a>Koncovka <em>‑ové</em></h3> <p>Koncovka <em>‑ové</em> se projevuje jako výrazně osobní koncovka. Důvodem pro její užití bývá též snaha, aby se odstranilo použití jedné podoby pro víc pádů (např. podoba <em>strýcové</em> je vhodnější, protože podoba <em>strýci</em> je shodná s tvary 3., 5., 6. p. j. č. a s formou 7. p. mn. č.), někdy se uplatňují i důvody stylové (např. <em>Rusi</em> × <em>Rusové</em>; zatímco varianta s koncovkou <em>‑ové</em> bývá hodnocena jako stylově vyšší, podoba s <em>‑i</em> mívá příznak hovorovosti, někdy i příznak negativního hodnocení).</p> <p>Koncovka <em>‑ové</em> je typická:</p> <ul> <li>pro vlastní jména, např. <em>Baťové, Novákové, Petrové, Tomášové, Vláďové</em>, viz <a href="#ref_id_79_2_2_1">bod 2.2.1</a>,</li> <li>pro jednoslabičná jména, např. <em>Dánové, Irové, králové, zeťové</em>, další příklady viz <a href="#ref_id_79_2_2">bod 2.2.2</a>,</li> <li>pro jména patřící ke vzoru „předseda“ (s výjimkou jmen zakončených na <em>‑ita, ‑ista, ‑asta</em>), např. <em>hrdinové, kolegové, mahárádžové, monarchové</em>,</li> <li>pro jména zakončená na <em>‑j</em> a na <em>‑l</em> (<em>čarodějové, žokejové, loudalové, škudlilové</em>), další příklady viz <a href="#ref_id_79_2_2_3">bod 2.2.3</a>,</li> <li>pro přejatá jména zakončená na <em>‑log, ‑urg</em> a u složenin s druhou částí <em>‑graf, ‑fil, ‑fob, ‑nom</em>, např. <em>archeologové, chirurgové, fotografové, bibliofilové, germanofobové, agronomové</em>, další příklady viz <a href="#ref_id_79_2_2_4">bod 2.2.4</a>.</li> </ul> <h4 id='nadpis11'><a id="ref_id_79_2_2_1"></a>Vlastní jména</h4> <p>U vlastních jmen (tj. rodných jmen a příjmení) převažuje koncovka <em>‑ové</em> (např. <em>Petrové, Tomášové, Vláďové, Novákové, bratři Čapkové</em>).</p> <p>Koncovka <em>‑i</em> se užívá poměrně často u rodných jmen odvozených příponou <em>‑ík</em> (<em>Petřík</em> → <em>Petříci, Jiřík</em> → <em>Jiříci</em>). U příjmení mají podoby se zakončením <em>‑i</em> ráz hovorový, např. bratři <em>Čapci, Mrštíci</em>. Zní‑li příjmení stejně jako jméno obecné, koncovka <em>‑i</em> možná není, např. bratři <em>Kovářové, Pekařové</em> (viz <a href="https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=710">Typ <em>bratři Novákovi –⁠ Novákové, bratři Skotničtí –⁠ Skotnických, rodina Novákova –⁠ Novákových, rodina Skotnická –⁠ Skotnických, Novákovi, Skotničtí</em></a>).</p> <h4 id='nadpis12'><a id="ref_id_79_2_2_2"></a>Jednoslabičná jména</h4> <p>Jednoslabičná jména mají z rytmických důvodů koncovku <em>‑ové</em>, např. <em>Dán</em> → <em>Dánové, Ir</em> → <em>Irové, král</em> → <em>králové, mág</em> → <em>mágové, </em><em>syn</em> → <em>synové, špeh</em> → <em>špehové, zběh</em> → <em>zběhové, zeť</em> → <em>zeťové, Ž</em><em>id</em> → <em>Židé/Židi </em>(varianta<em> Židi</em> se sice hodnotí jako hovorová, avšak v komunikaci bývá často vnímána jako znevažující), ale<em> Čech</em> → <em>Češi/Čechové</em> (varianta<em> Čechové</em> je pociťována jako knižní).</p> <h4 id='nadpis13'><a id="ref_id_79_2_2_3"></a>Jména zakončená na <em>‑j</em> a na <em>‑l</em></h4> <p>Osobní jména zakončená na <em>‑j</em> (vzor „muž“) a na <em>‑l</em> (vzor „pán“; většinou se jedná o tvary shodné s tvary příčestí činného) mají koncovku <em>‑ové</em>:</p> <p><em><strong>‑j</strong></em>, např. <em>čaroděj</em> → <em>čarodějové, lokaj</em> → <em>lokajové, patricij</em> → <em>patricijové,</em> <em>plebej</em> → <em>plebejové, </em><em>žokej</em> → <em>žokejové</em>,</p> <p><em><strong>‑l</strong></em>, např. <em>apoštol</em> → <em>apoštolové, břídil</em> → <em>břídilové, fňukal</em> → <em>fňukalové, hýřil</em> → <em>hýřilové, kutil</em> → <em>kutilové, loudal</em> → <em>loudalové, mazal</em> → <em>mazalové, škrabal</em> → <em>škrabalové, škudlil</em> → <em>škudlilové, vyvrhel</em> → <em>vyvrhelové, žvanil</em> → <em>žvanilové</em>.</p> <h4 id='nadpis14'><a id="ref_id_79_2_2_4"></a>Přejatá jména zakončená na <em>‑log, ‑urg, ‑graf, ‑fil, ‑fob, ‑nom</em></h4> <p>Osobní jména přejatá zakončená na <em>‑log, ‑urg</em> a složeniny s druhou částí <em>‑graf, ‑fil, ‑fob, ‑nom</em> (vzor „pán“) mají koncovku <em>‑ové</em>:</p> <p><em><strong>‑log</strong></em>, např. <em>archeolog</em> → <em>archeologové, biolog</em> → <em>biologové, geolog</em> → <em>geologové, meteorolog</em> → <em>meteorologové</em>,</p> <p><em><strong>‑urg</strong></em>, např. <em>dramaturg</em> → <em>dramaturgové, chirurg</em> → <em>chirurgové</em>,</p> <p><em><strong>‑graf</strong></em>, např. <em>fotograf</em> → <em>fotografové, geograf</em> → <em>geografové, lexikograf</em> → <em>lexikografové</em>,</p> <p><em><strong>‑fil</strong></em>, např. <em>bibliofil</em> → <em>bibliofilové, germanofil</em> → <em>germanofilové</em>,</p> <p><em><strong>‑fob</strong></em>, např. <em>rusofob</em> → <em>rusofobové</em>,</p> <p><em><strong>‑nom</strong></em>, např. <em>agronom</em> → <em>agronomové, ekonom</em> → <em>ekonomové</em>.</p> <h3 id='nadpis15'><a id="ref_id_79_2_3"></a>Koncovka <em>‑é</em></h3> <p>Koncovka <em>‑é</em> je pozůstatkem staršího skloňování a mají ji podstatná jména utvořená příponami <em>‑tel</em> (vzor „muž“), <em>‑an</em> (vzor „pán“, nejčastěji tato jména označují obyvatele nebo příslušníky národů; jména na <em>‑man</em> viz <a href="#ref_id_79_2_1_6">bod 2.1.6</a>) a některá jiná jména s podobným zakončením (<em>andělé, manželé </em>‚manželská dvojice‘,<em> Španělé</em>), dále pak jména patřící ke vzoru „předseda“ utvořená příponami <em>‑ita, ‑ista, ‑asta</em>.</p> <h4 id='nadpis16'><a id="ref_id_79_2_3_1"></a>Jména zakončená na <em>‑an</em> (obyvatelská), <em>‑tel, ‑ita, ‑ista, ‑asta</em></h4> <p>Jména zakončená na <em>‑an</em> (vzor „pán“), <em>‑tel</em> (vzor „muž“), <em>‑ita, ‑ista, ‑asta</em> (vzor „předseda“) mají koncovku <em>‑é</em>:</p> <p><em><strong>‑an</strong></em>, např. <em>Brňan</em> → <em>Brňané, křesťan</em> → <em>křesťané, měšťan</em> → <em>měšťané, Moravan</em> → <em>Moravané, občan</em> → <em>občané, ostrovan</em> → <em>ostrované, </em><em>Pražan</em> → <em>Pražané, Slovan</em> → <em>Slované, svatebčan</em> → <em>svatebčané, venkovan</em> → <em>venkované</em>,</p> <p><em><strong>‑tel</strong></em>, např. <em>buditel</em> → <em>buditelé, budovatel</em> → <em>budovatelé, čekatel</em> → <em>čekatelé, činitel</em> → <em>činitelé, hostitel</em> → <em>hostitelé, jmenovatel</em> → <em>jmenovatelé, pisatel</em> → <em>pisatelé, ručitel</em> → <em>ručitelé, velitel</em> → <em>velitelé, živitel</em> → <em>živitelé</em>,</p> <p><em><strong>‑ita</strong></em>, např. <em>husita</em> → <em>husité, izraelita</em> → <em>izraelité, jezuita</em> → <em>jezuité, kosmopolita</em> → <em>kosmopolité, táborita</em> → <em>táborité</em>,</p> <p><em><strong>‑ista</strong></em>, např. <em>filatelista</em> → <em>filatelisté, fotbalista</em> → <em>fotbalisté, </em><em>šachista</em> → <em>šachisté, terorista</em> → <em>teroristé</em><em>,</em> <em>triatlonista </em>→<em> triatlonisté</em>,</p> <p><em><strong>‑asta</strong></em>, např. <em>gymnasta</em> → <em>gymnasté</em>, <em>entuziasta</em> → <em>entuziasté</em>.</p> <p class="poznamka">Pozn.: Podoba s <em>‑i</em> –⁠ pokud se vyskytuje –⁠ se hodnotí jako hovorová, někdy jsou však podoby s <em>‑i</em> vnímány jako znevažující, např. <em>fašisti, marxisti</em>.</p> <h3 id='nadpis17'><a id="ref_id_79_2_4"></a>Koncovky <em>‑i/‑ové</em></h3> <p>Koncovky <em>‑i/‑ové</em> jako stylově neutrální jsou typické pro domácí jména na <em>‑ek</em> (vzor „pán“) a pro přejatá jména na <em>‑ik</em> (vzor „pán“), např. <em>skřítek</em> → <em>skřítci/skřítkové, sládek</em> → <em>sládci/sládkové, svědek</em> → <em>svědci/svědkové; akademik</em> → <em>akademici/akademikové, kritik</em> → <em>kritici/kritikové, </em><em>teoretik</em> → <em>teoretici/teoretikové</em> (u těchto jmen mají dnes převahu podoby se zakončením <em>‑i</em>). Kolísání <em>‑i/‑ové</em> se týká též jmen na <em>‑ota, ‑eta</em> (vzor „předseda“), podoba s <em>‑i</em> má však příznak hovorovosti, např. <em>despota</em> → <em>despotové/despoti, asketa</em> → <em>asketové/asketi</em>.</p> <h3 id='nadpis18'><a id="ref_id_79_2_5"></a>Koncovky <em>‑é/‑i</em></h3> <p>Koncovky <em>‑é/‑i</em> se uplatňují u přejatých jmen končících na <em>‑at</em> a <em>‑it</em>, např. <em>akrobat</em> → <em>akrobaté/akrobati, aristokrat</em> → <em>aristokraté/aristokrati, demokrat</em> → <em>demokraté/demokrati, diplomat</em> → <em>diplomaté/diplomati, favorit</em> → <em>favorité/favoriti </em>(převažující jsou však podoby se zakončením <em>‑é</em>).</p></div> </div> <p /><div id='footer' class='mensi'> <div class='centrovane'> Zpracovatel: hk © 2008–2025 <a href='mailto:poradna@ujc.cas.cz?subject=IJP: Sklonovani muzskych zivotnych jmen - 1. p. mn. c.'>Jazyková poradna ÚJČ AV ČR</a> <span class='screen'> <a href='https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=_legal'>Právní upozornění</a> <a href='https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=_cite'><b>Jak citovat</b></a></span> Provozuje: <a href='https://nlp.fi.muni.cz'>Centrum zpracování přirozeného jazyka FI MU</a> </div> <p /><div class='printlegal'> <h2>Právní upozornění<span class='printlegal'>: </span></h2> <p>Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora. </p> <p>ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.</p> </div> <div id='lindatloga' class='centrovane'> <a href='https://lindat.mff.cuni.cz/'> <img src='files/LINDAT-CLARIAH-cz_tiny.png' style='height:30px' alt='LINDAT/CLARIAH-CZ' /></a> <a href='https://www.msmt.cz/'> <img src='files/MSMT-logo.png' style='height:30px' alt='Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR' /></a> </div> </div> </div></body></html>